law_id
stringlengths 19
56
| law_text
stringlengths 432
1.27M
|
|---|---|
Zákon Slovenskej národnej rady č. 27/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 27/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej komore vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkov
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I - PRVÁ ČASŤ (§ 1 — § 21)
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
27
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 19. decembra 1991
o Slovenskej komore vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
PRVÁ ČASŤ
Základné ustanovenia
§ 1
Účel zákona
Účelom tohto zákona je upraviť vznik, postavenie a pôsobnosť Slovenskej komory vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkov (ďalej len „komora“).
§ 2
(1)
Zriaďuje sa Slovenská komora vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkovSlovenská komora vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkov s výnimkou lekárov a lekárnikov (ďalej len „zdravotnícky pracovník“) so sídlom v Piešťanoch.
(2)
Komora je samostatnou stavovskou organizáciou, ktorá vyvíja svoju činnosť na podporu a ochranu záujmov svojich členov vykonávajúcich povolanie v zdravotníctve na území Slovenskej republiky.
(3)
Komora zriaďuje regionálne komory pre územné časti Slovenskej republiky, spravidla pre viac okresov, ak o to požiadajú aspoň dve tretiny členov komory v príslušnej územnej časti. Na činnosť regionálnych komôr sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona, ak nie je ďalej ustanovené inak.
(4)
Komora je právnická osoba.
Členstvo v komore
§ 3
(1)
Členmi komory sú vysokoškolsky vzdelaní zdravotnícki pracovníci (§ 2) vykonávajúci úkony priamo spojené s liečebnou a preventívnou starostlivosťou.
(2)
Členstvo v komore vzniká zápisom do zoznamu vedeného komorou.
(3)
Členstvo v komore je povinné pre uchádzačov a pracovníkov v neštátnych zdravotníckych zariadeniach.
§ 4
(1)
Komora zapíše do zoznamu na písomnú žiadosť do dvoch mesiacov odo dňa, čo ju dostala, toho, kto
a)
získal požadované vysokoškolské vzdelanie v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznaný (nostrifikovaný) diplom o vysokoškolskom štúdiu vydaný zahraničnou vysokou školou podľa osobitných predpisov,1)
b)
je plne spôsobilý na právne úkony,
c)
je bezúhonný,
d)
zaplatí zápisné.
(2)
Členstvo v komore sa udržiava platením členského príspevku určeného stanovami komory.
§ 5
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony, alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto písomne požiadal o vyčiarknutie zo zoznamu,
d)
kto nezaplatil členské príspevky počas troch mesiacov po písomnom upozornení,
e)
kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin,
f)
komu bol právoplatne dočasne alebo natrvalo zakázaný výkon povolania,2)
g)
komu bolo uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu [§ 15 ods. 3 písm. c)].
§ 6
Práva člena komory
Člen komory má právo
a)
voliť a byť volený do orgánov komory (§ 10 až 15),
b)
žiadať komoru o bezplatnú právnu pomoc a v prípade súdneho sporu týkajúceho sa výkonu povolania žiadať o sprostredkovanie zastúpenia pred súdom,
c)
zúčastňovať sa na plnení úloh komory priamo alebo prostredníctvom orgánov komory.
§ 7
Povinnosti člena komory
Člen komory je povinný
a)
pri výkone svojho povolania dodržiavať zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy,
b)
riadne platiť členské príspevky a plniť ostatné povinnosti podľa vnútorných predpisov komory,
c)
dodržiavať etické zásady vo vzájomnom vzťahu i vo vzťahu k pacientovi.
DRUHÁ ČASŤ
PÔSOBNOSŤ KOMORY
§ 8
(1)
Komora zastupuje a koordinuje spoločné záujmy svojich členov v tuzemsku i v zahraničí a plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona.
(2)
Komora v rámci svojej pôsobnosti najmä
a)
podieľa sa na príprave a prerokúvaní všeobecne záväzných právnych predpisov a opatrení v oblasti zdravotníctva,
b)
spolupracuje pri obsadzovaní miest vedúcich pracovníkov v zdravotníckych zariadeniach,
c)
nadväzuje a rozvíja styky s ostatnými komorami a obdobnými inštitúciami v tuzemsku i v zahraničí a uzaviera s nimi dohody,
d)
ochraňuje záujmy svojich členov pri výkone ich povolania,
e)
zabezpečuje potrebné podmienky pre odborný rast svojich členov,
f)
vyjadruje sa k etickej a odbornej spôsobilosti zdravotníckych pracovníkov, ktorí sa uchádzajú o povolenie vykonávať prax v neštátnych zdravotníckych zariadeniach,3)
g)
zúčastňuje sa na rokovaniach pri tvorbe sadzobníka za poskytovanie zdravotníckych služieb,
h)
zhromažďuje a rozširuje poznatky a informácie z oblasti zdravotníctva a na tento účel vydáva odborné publikácie.
§ 9
Spolupráca so štátnymi orgánmi
(1)
Komora a príslušné štátne orgány navzájom spolupracujú pri plnení svojich úloh v rozsahu a za podmienok ustanovených týmto zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi, najmä
a)
poskytujú si navzájom potrebné informácie,
b)
štátne orgány umožňujú komore aktívnu účasť na tvorbe a uskutočňovaní zdravotníckej politiky, predovšetkým ju prizývajú k príprave koncepcií rozvoja zdravotníctva a tvorbe všeobecne záväzných právnych predpisov,
c)
štátne orgány majú právo vysielať na rokovania orgánov komory svojich zástupcov.
(2)
Ustanovením odseku 1 písm. a) nie sú dotknuté predpisy na ochranu štátneho tajomstva.4)
TRETIA ČASŤ
SAMOSPRÁVA A VNÚTORNÁ ORGANIZÁCIA KOMORY
§ 10
Orgány komory
(1)
Činnosť komory riadia jej volené orgány.
(2)
Orgánmi komory sú
a)
snem delegátov,
b)
rada,
c)
prezident,
d)
dozorná radadozorná rada,
e)
disciplinárna komisia.
§ 11
Snem delegátov
(1)
Snem delegátov je najvyšším orgánom komory. Tvoria ho zástupcovia členov komory volení podľa volebného poriadku.
(2)
Do pôsobnosti snemu delegátov patrí najmä
a)
schvaľovanie stanov, volebného poriadku a rokovacieho poriadku komory,
b)
voľba a odvolávanie členov rady, prezidenta, viceprezidentov, výkonného tajomníka a členov dozornej rady,
c)
schvaľovanie zásad hospodárenia komory, rozpočtu komory a správy rady a dozornej rady o činnosti a hospodárení komory,
d)
určovanie výšky členského príspevku,
e)
zriaďovanie fondov komory.
(3)
Snem delegátov zvoláva rada najmenej raz za rok alebo mimoriadne, ak o to požiada viac ako jedna tretina členov komory.
§ 12
Rada
(1)
Rada je najvyšším orgánom komory v období medzi zasadaniami snemu delegátov.
(2)
Členmi rady sú prezident, viceprezidenti, výkonný tajomník, prezidenti regionálnych komôr a ďalší členovia zvolení snemom delegátov.
(3)
Rada rozhoduje o všetkých záležitostiach, ktoré tento zákon, stanovy alebo uznesenia snemu delegátov nezverujú iným orgánom komory.
(4)
Do pôsobnosti rady patrí najmä
a)
príprava podkladov pre rokovanie snemu delegátov a zabezpečovanie výkonu jeho uznesení,
b)
hospodárenie s majetkom komory a jeho fondami,
c)
rozhodovanie o prijatí za člena komory a o jeho vyčiarknutí,
d)
zriaďovanie regionálnych komôr,
e)
rozhodovať o odvolaní proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 15 ods. 3 písm. a) a b).
(5)
Radu zvoláva prezident najmenej štyrikrát ročne.
(6)
Rada môže na zabezpečenie plnenia svojich úloh zriadiť prezídium zložené z prezidenta, viceprezidentov a výkonného tajomníka. Podrobnosti o pôsobnosti prezídia upravia stanovy komory.
§ 13
Prezident
Prezident je na čele komory a jej rady a vykonáva činnosti, ktoré mu určia stanovy, uznesenia snemu alebo rady.
§ 14
Dozorná rada
(1)
Dozorná radaDozorná rada je kontrolným orgánom komory. Členstvo v dozornej rade je nezlučiteľné s členstvom v rade.
(2)
Dozorná radaDozorná rada kontroluje činnosť komory v rozsahu určenom v stanovách alebo podľa poverenia snemu delegátov, ktorému zodpovedá za svoju činnosť.
§ 15
Disciplinárna komisia
(1)
Disciplinárna komisia vykonáva disciplinárnu právomoc voči členom komory.
(2)
Disciplinárna komisia má sedem členov. Volí si zo svojich členov predsedu a podpredsedu. Členom disciplinárnej komisie nemôže byť člen iného orgánu komory.
(3)
Disciplinárna komisia môže uložiť za vážne porušenie povinností členom komory ako disciplinárne opatrenie
a)
peňažnú pokutu až do výšky 10 000 Kčs,
b)
podmienečné vyčiarknutie zo zoznamu až na 2 roky,
c)
vyčiarknutie zo zoznamu.
(4)
Proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 možno podať odvolanie.
(5)
O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 písm. a) a b) rozhoduje rada (§ 12). O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 písm. c) rozhoduje súd.5)
(6)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku. Na jeho doručovanie sa primerane vzťahujú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.6)
(7)
Rada napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak rada napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnej komisii na nové konanie. Disciplinárna komisia je právnym názorom rady viazaná.
Spoločné ustanovenia o orgánoch komory
§ 16
(1)
Funkčné obdobie volených orgánov komory môže byť najviac päť rokov. Podrobnosti o zložení a funkčnom období jednotlivých orgánov komory upravia jej stanovy.
(2)
Podrobnosti o voľbách a rokovanie orgánov komory upraví volebný poriadok a rokovací poriadok komory.
§ 17
(1)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné, s výnimkou funkcie výkonného tajomníka komory, ako aj funkcia jedného viceprezidenta, ak o tom rozhodne snem delegátov. Tým nie je dotknuté právo na náhradu účelne vynaložených nákladov spojených s výkonom funkcie.
(2)
Štatutárnymi orgánmi komory sú prezident, viceprezidenti a výkonný tajomník.
(3)
Pôsobnosť snemu delegátov v regionálnej komore vykonáva snem zložený zo všetkých jej členov.
Vnútorné členenie
§ 18
V rámci komory môžu pôsobiť podľa svojich odborných záujmov odvetvové sekcie alebo špecializované odborné skupiny. Ich postavenie, pôsobnosť, vzájomné vzťahy k orgánom komory bližšie upravia stanovy komory.
§ 19
(1)
Výkon všetkých operatívnych, finančných a bežných záležitostí v rozsahu pôsobnosti a úloh komory zabezpečuje výkonný tajomník komory.
(2)
Výkonný tajomník komory zabezpečuje najmä
a)
vedenie evidencie členov komory,
b)
bežnú agendu komory a vedenie administratívnych prác,
c)
prípravu podkladov na rokovanie orgánov komory,
d)
výkon ostatnej agendy hospodárskej správy.
§ 20
Financovanie komory
Činnosť komory je financovaná z členských príspevkov, výnosov z vlastnej činnosti, dotácií a darov fyzických a právnických osôb.
ŠTVRTÁ ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 21
(1)
Prezídium Asociácie vysokoškolsky vzdelaných pracovníkov v zdravotníctve plní funkciu dočasného výboru komory.
(2)
Dočasný výbor komory utvorený podľa odseku 1 plní úlohy rady podľa § 12 ods. 4; pritom zabezpečí voľby do snemu delegátov do šesť mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(3)
Snem delegátov na svojom prvom zasadaní schváli vnútorné predpisy komory [§ 11 ods. 2 písm. a) a c)].
Čl. II
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 196/1990 Zb. o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov a zákona SNR č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva, sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku mení takto:
§ 53 ods. 1 znie:
„(1)
Zdravotníckymi pracovníkmi sú osoby vykonávajúce úkony priamo spojené s liečebnou a preventívnou starostlivosťou, a to
a)
lekári,
b)
lekárnici,
c)
strední zdravotnícki pracovníci,
d)
iní vysokoškolsky vzdelaní pracovníci.“.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 25 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
2)
§ 54 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
3)
§ 10a ods. 1 písm. a) zákona č. 20/1966 Zb. v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva.
4)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení neskorších predpisov.
5)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
6)
§ 266a Zákonníka práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 28/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 28/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Zb.
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rad
* Čl. II - Zrušuje sa § 17 a 18 zákona Slovenskej národnej rady č. 45/1989 Zb. o poslancoch Slovenskej národnej rady.
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
28
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 19. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
„Poslanecké kluby
§ 11a
(1)
Poslanci sa môžu združovať v poslaneckých kluboch, a to spravidla podľa príslušnosti k politickým stranám alebo politickým hnutiam alebo volebným koalíciám. Môžu utvoriť aj klub nezávislých poslancov. Poslanec môže byť členom len jedného poslaneckého klubu.
(2)
Na utvorenie poslaneckého klubu treba najmenej päť poslancov. O utvorení poslaneckého klubu sa vyhotoví zápisnica, ktorú podpíšu všetci ustanovujúci členovia klubu.
(3)
Predseda poslaneckého klubu písomne oznámi Predsedníctvu Slovenskej národnej rady utvorenie poslaneckého klubu, jeho názov a mená a priezviská poslancov, ktorí sú jeho členmi. Počas volebného obdobia oznámi aj mená a priezviská poslancov, ktorí prestali byť členmi poslaneckého klubu alebo ktorí sa stali jeho novými členmi.
(4)
Ak dôjde k rozdeleniu politickej strany alebo politického hnutia, postupuje sa pri utváraní nových poslaneckých klubov podľa odseku 2.
(5)
V mene poslaneckého klubu koná jeho predseda alebo podpredseda alebo poverený člen klubu.
§ 11b
(1)
Poslanecké kluby majú právo používať na svoju činnosť miestnosti v priestoroch Slovenskej národnej rady. Podrobnosti upraví Predsedníctvo Slovenskej národnej rady uznesením.
(2)
Na úhradu nákladov poslaneckých klubov sa poskytuje príspevok z rozpočtu Slovenskej národnej rady vo výške, ktorú určí na každý kalendárny rok Predsedníctvo Slovenskej národnej rady, a to s prihliadnutím na počet členov jednotlivých poslaneckých klubov.
(3)
Poslanecké kluby vedú prehľad o poskytnutých príspevkoch podľa odseku 2 a dbajú, aby ich čerpanie bolo doložené príslušnými dokladmi. Poslanecké kluby sú povinné predložiť Predsedníctvu Slovenskej národnej rady doklady o čerpaní týchto príspevkov, kedykoľvek o to požiada. Poslanecké kluby predkladajú Predsedníctvu Slovenskej národnej rady súhrnnú správu o čerpaní poskytnutých príspevkov za predchádzajúci kalendárny rok v ním určenom termíne.
§ 11c
Politické grémium
(1)
Predsedovia poslaneckých klubov tvoria politické grémium, ktoré posudzuje najmä otázky politickej povahy súvisiace s činnosťou Slovenskej národnej rady a jej orgánov.
(2)
Podľa potreby alebo na základe žiadosti aspoň dvoch poslaneckých klubov zvoláva predseda Slovenskej národnej rady politické grémium, na ktorom sa môžu zúčastniť aj podpredsedovia Slovenskej národnej rady. Stanoviská politického grémia majú povahu odporúčania.“.
Čl. II
Zrušuje sa § 17 a 18 zákona Slovenskej národnej rady č. 45/1989 Zb. o poslancoch Slovenskej národnej rady.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 29/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 29/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Zb.
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
29
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 11 ods. 3 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie:
„b)
na zvýšenie základného kapitálu obchodných spoločností, ktorých akcionárom alebo spoločníkom je fond,“.
Doterajšie písmená b) až i) sa označujú ako písmená c) až j).
2.
§ 11 ods. 3 písm. e) znie:
„e)
na plnenie záväzkov podnikov a akciových spoločností, ak jediným účastníkom týchto spoločností je štát a ak ide o podniky a akciové spoločnosti určené na privatizáciu; rozsah a podmienky použitia majetku fondu určí ministerstvo.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 30/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 30/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komore
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* PRVÁ ČASŤ - Úvodné ustanovenia (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - Pôsobnosť komory (§ 3 — § 4)
* TRETIA ČASŤ - Organizácia a orgány komory (§ 5 — § 11)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 12 — § 16)
Aktuální znění od 23. 1. 1992
30
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991
o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komore
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Úvodné ustanovenia
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora (ďalej len „komora“) so sídlom v Nitre.
(2)
Komora je neštátna, verejnoprávna a samosprávna inštitúcia, ktorej poslaním je uplatňovanie oprávnených spoločných záujmov svojich členov pri tvorbe hospodárskej a sociálnej politiky, účasť na jej uskutočňovaní a podpora a ochrana podnikania svojich členov v záujme rozvoja a zveľaďovania poľnohospodárstva a potravinárstva v Slovenskej republike.
(3)
Komora je právnická osoba. Nezapisuje sa do podnikového registra.
(4)
Na plnenie svojich úloh komora môže nadobúdať majetok.
§ 2
(1)
Členmi komory sú fyzické a právnické osoby zapísané v obchodnom registri, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť v poľnohospodárstve a potravinárstve a v biologických, technických a v obchodných službách pre poľnohospodárstvo a potravinárstvo.
(2)
Členmi komory sa môžu stať aj iné právnické osoby z oblasti poľnohospodárstva a potravinárstva, než sú uvedené v odseku 1, ako aj fyzické osoby vykonávajúce podnikateľskú činnosť v týchto oblastiach.
(3)
Členstvo v komore vzniká
a)
dňom účinnosti tohto zákona alebo dňom zápisu do obchodného registra, ak ide o osoby uvedené v odseku 1,
b)
na základe písomnej prihlášky dňom prijatia za člena, ak ide o osoby uvedené v odseku 2.
(4)
O ukončení činnosti komory rozhodne Slovenská národná rada zákonom.
DRUHÁ ČASŤ
Pôsobnosť komory
§ 3
(1)
Komora a príslušné štátne orgány navzájom spolupracujú pri plnení svojich úloh v rozsahu a za podmienok ustanovených týmto zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi, najmä
a)
poskytujú si navzájom potrebné informácie,
b)
štátne orgány spolupracujú s komorou na tvorbe a uskutočňovaní hospodárskej a sociálnej politiky dotýkajúcej sa podnikania v poľnohospodárstve a potravinárstve, predovšetkým ju prizývajú k príprave koncepcií rozvoja, všeobecne záväzných právnych predpisov a opatrení na ich vykonanie alebo vyžadujú jej stanoviská a ustanovujú jej zástupcov do svojich poradných orgánov,
c)
štátne orgány majú právo vysielať na rokovanie orgánov komory svojich zástupcov,
d)
komora organizuje zmierovacie konanie v hospodárskych sporoch medzi svojimi členmi.
(2)
Orgány komory predkladajú štátnym orgánom návrhy a stanoviská, v ktorých sú zosúladené spoločné záujmy členov, najmä medzi jednotlivými odbormi podnikania.
(3)
Ustanovením odseku 1 písm. a) nie sú dotknuté predpisy na ochranu štátneho tajomstva.1)
§ 4
(1)
Komora poskytuje svojim členom najmä informačné a poradenské služby vo veciach spojených s podnikaním, organizuje vzdelávaciu činnosť, podporuje výskum, presadzuje spoločné podnikateľské záujmy svojich členov, pričom zlaďuje záujmy medzi jednotlivými odbormi podnikania, dbá o ochranu svojich členov pred nepoctivým obchodným stykom, stará sa o ich propagáciu a spolupracuje s inými komorami a obdobnými inštitúciami v tuzemsku i zahraničí.
(2)
Stanovy komory určia, v akom rozsahu komora pôsobí ako orgán prejednávania sporov medzi jej členmi.
TRETIA ČASŤ
Organizácia a orgány komory
§ 5
(1)
V okresoch, prípadne iných územných častiach určených stanovami pôsobia regionálne komory, ktoré utvárajú členovia komory so sídlom (bydliskom) v jej územnom obvode; ak má člen komory pracoviská (závody, prevádzkárne) v územnom obvode viacerých regionálnych komôr, môže sa zúčastňovať na činnosti každej z nich.
(2)
Regionálna komora vzniká rozhodnutím ustanovujúceho valného zhromaždenia o jej založení, prijatím stanov a zvolením orgánov.
(3)
Regionálna komora plní úlohy uvedené v § 3 vo vzťahu k dotknutým orgánom miestnej štátnej správy2) a obcíobcí.3)
(4)
V ostatných veciach určia stanovy komory, ktoré úlohy budú vykonávané sústredene; inak patrí táto pôsobnosť regionálnym komorám.
§ 6
(1)
Činnosť komory riadia jej orgány, ktorými sú
a)
valné zhromaždenie,
b)
predstavenstvo,
c)
predseda,
d)
dozorná radadozorná rada.
(2)
Ustanovenia o orgánoch komory platia obdobne pre orgány regionálnej komory, ak nie je v tejto časti a v § 14 ustanovené inak.
§ 7
(1)
Valné zhromaždenie je najvyšším orgánom komory, ktorý
a)
schvaľuje stanovy komory, volebný poriadok komory, rokovací poriadok a ich zmeny,
b)
volí predsedu a podpredsedov komory na funkčné obdobie jednoho roka, pričom sa nevylučuje možnosť opätovného zvolenia,
c)
volí členov predstavenstva a dozornej rady z členov komory, a to tak, aby boli primerane zastúpené hlavné odbory podnikania, a odvoláva ich z funkcie,
d)
určuje hlavné smery činnosti komory,
e)
určuje výšku a lehotu splatnosti členských príspevkov, schvaľuje rozpočet komory a ročnú účtovnú závierku.
(2)
Valné zhromaždenie si môže vyhradiť rozhodnutie o záležitosti, ktorá patrí do pôsobnosti iných orgánov komory.
(3)
Valné zhromaždenie sa skladá z delegátov, ktorých spomedzi svojich členov volia valné zhromaždenia regionálnych komôr. Stanovy určujú počet delegátov a spôsob ich voľby a hlasovania, a to tak, aby vo valnom zhromaždení boli uplatnené podnikateľské záujmy podľa jednotlivých území a odborov podnikania.
(4)
Valné zhromaždenie regionálnej komory tvoria členovia komory uvedení v § 5 ods. 1. Ak tak určujú stanovy komory, môže sa namiesto valného zhromaždenia zísť zhromaždenie delegátov regionálnej komory.
(5)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné. Za ich vykonávanie komora poskytne náhradu za stratu času a náhradu hotových výdavkov vrátane nákladov na cestovné.
(6)
Valné zhromaždenie sa schádza najmenej dvakrát za rok. Musí sa zísť vždy, ak o to písomne požiada najmenej jedna tretina členov v územnom obvode regionálnej komory, ak ide o jej valné zhromaždenie, alebo jedna tretina regionálnych komôr, ak ide o valné zhromaždenie komory.
(7)
Valné zhromaždenie môže rokovať, ak je prítomná nadpolovičná väčšina členov alebo delegátov; na prijatie platného uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných.
(8)
Valné zhromaždenie zriaďuje sekcie na plnenie úloh komory pre jednotlivé úseky svojej činnosti a pre jednotlivé odbory podnikania ako svoje odborné orgány.
§ 8
(1)
Predstavenstvo je výkonným orgánom komory, ktorý riadi jej činnosť medzi zasadaniami valného zhromaždenia. Pripravuje a zvoláva zasadania valného zhromaždenia a zabezpečuje plnenie ich uznesení.
(2)
Predstavenstvo vymenúva ústredného riaditeľa úradu komory (§ 11 ods. 1).
(3)
Predstavenstvo zvoláva predseda komory najmenej šesťkrát za rok. Jeho funkčné obdobie je najviac tri roky.
(4)
Predstavitelia sekcií sa zúčastňujú na rokovaní predstavenstva v príslušných veciach s poradným hlasom.
§ 9
(1)
Predseda je na čele komory a predstavenstva, dozerá na činnosť úradu komory a vykonáva ďalšie činnosti, ktoré mu určia stanovy, uznesenia valného zhromaždenia alebo uznesenia predstavenstva.
(2)
Predseda je štatutárnym orgánom komory.
§ 10
(1)
Dozorná radaDozorná rada je najvyšším kontrolným orgánom komory. Je oprávnená kontrolovať celú činnosť komory.
(2)
Dozorná radaDozorná rada si volí zo svojho stredu predsedu a podpredsedu; ich funkčné obdobie je tri roky, pričom sa nevylučuje možnosť opätovného zvolenia.
(3)
Dozornú radu zvoláva jej predseda najmenej šesťkrát za rok. Jej funkčné obdobie je najviac tri roky.
(4)
Členmi dozornej rady nemôžu byť členovia predstavenstva a zamestnanci komory.
§ 11
(1)
Komora zriaďuje na obstarávanie záležitostí spojených s jej činnosťou úrad komory, ktorý najmä vedie evidenciu členov komory, pripravuje odborné a administratívne podklady pre rokovanie orgánov komory a vykonáva ich uznesenia.
(2)
Činnosť úradu komory riadi a za jeho hospodárenie zodpovedá ústredný riaditeľ, ktorý je zamestnancom komory. Zúčastňuje sa na zasadaniach predstavenstva a valného zhromaždenia.
(3)
Podrobnosti o úlohách úradu komory a jeho organizáciu určuje organizačný poriadok schvaľovaný predstavenstvom.
(4)
Regionálna komora môže zriadiť na obstarávanie záležitostí spojených s jej činnsťou úrad regionálnej komory; viaceré regionálne komory môžu na základe dohody zriadiť spoločný úrad. Ustanovenia o úrade komory primerane platia aj pre úrad regionálnej komory.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 12
(1)
Činnosť komory je financovaná najmä z členských príspevkov.
(2)
Každý člen komory je povinný platiť členské príspevky. Zásady výšky a lehôt splatnosti členských príspevkov upravia stanovy komory.
§ 13
Podrobnosti o činnosti komory a jej vnútorných pomeroch upravia stanovy komory. Stanovy musia obsahovať najmä
a)
podrobnosti o vzniku a spôsoby zániku členstva,
b)
práva a povinnosti členov,
c)
dôsledky porušenia členských povinností,
d)
bližšie vymedzenie úloh komory uvedených v § 4 a spôsobu ich zabezpečenia,
e)
bližšie ustanovenia o organizácii a orgánoch komory.
§ 14
(1)
Ustanovujúce valné zhromaždenie regionálnej komory sa môže platne uznášať, len ak sa na ňom zúčastnia najmenej dve tretiny osôb uvedených v § 2 ods. 1, zapísaných v podnikovom registri so sídlom (bydliskom) v jej územnom obvode.
(2)
Ustanovujúce valné zhromaždenie regionálnej komory sa môže platne uznášať, len ak sa na ňom zúčastnia delegáti zastupujúci najmenej dve tretiny členov okresu, na území ktorého regionálna komora pôsobí.
(3)
O ustanovujúcom valnom zhromaždení, prijatí stanov a zvolení orgánov sa vyhotoví notárska zápisnica.4)
§ 15
(1)
Vláda Slovenskej republiky vymenuje na návrh ministra poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky po prerokovaní so záujmovými združeniami a podnikateľskými zväzmi v oblasti poľnohospodárstva a potravinárstva prípravný výbor komory.
(2)
Prípravný výbor komory zabezpečí zvolanie ustanovujúcich valných zhromaždení regionálnych komôr, zvolanie ustanovujúceho valného zhromaždenia a prípravu návrhu stanov komory tak, aby sa ustanovujúce valné zhromaždenia mohli uskutočniť najneskôr do šesť mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 16
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení neskorších predpisov.
2)
Napr. zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
3)
Zákon SNR č. 369/1991 Zb. o obecnom zriadení.
4)
§ 100 ods. 1 zákona č. 95/1963 Zb. o štátnom notárstve a o konaní pred štátnym notárstvom (notársky poriadok). |
Zákon č. 42/1992 Sb. | Zákon č. 42/1992 Sb.
Zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech
Vyhlášeno 28. 1. 1992, datum účinnosti 28. 1. 1992, částka 9/1992
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - POSTUP TRANSFORMACE DRUŽSTEV (§ 3 — § 13)
* ČÁST TŘETÍ - ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA (§ 14 — § 17)
* ČÁST ČTVRTÁ - VÝROBNÍ A SPOTŘEBNÍ DRUŽSTVA (§ 18 — § 21)
* ČÁST PÁTÁ - BYTOVÁ DRUŽSTVA (§ 22 — § 28d)
* ČÁST ŠESTÁ - JINÁ DRUŽSTVA (§ 29 — § 29)
* ČÁST SEDMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 30 — § 35)
Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.)
42
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1991
o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon stanoví
a)
způsob úpravy majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
b)
způsob přizpůsobení vnitřních právních poměrů družstva obchodnímu zákoníku,1)
c)
způsob přeměny družstev na jiné podnikatelské formy podle obchodního zákoníku,2)
d)
vydání majetku Komunistické strany Československa a Socialistického svazu mládeže, získaného družstvy od 1. ledna 1990.3)
§ 2
(1)
Vypořádání majetkových účastí členů a jiných oprávněných osoboprávněných osob na majetku družstev, přizpůsobení vnitřních právních poměrů obchodnímu zákoníku,1) popřípadě přeměnu na jinou podnikatelskou formu (dále jen „transformace“) provedou všechna družstva vzniklá před účinností tohoto zákona podle transformačního projektu, vypracovaného a schváleného podle tohoto zákona.
(2)
Schválený transformační projekt je pro oprávněné osobyoprávněné osoby a orgány družstva závazný.
(3)
Transformaci neprovádějí družstva vzniklá po 1. lednu 1992 podle obchodního zákoníku.
ČÁST DRUHÁ
POSTUP TRANSFORMACE DRUŽSTEV
§ 3
Vypořádání se státem
(1)
Stát a družstvo mají právo na vzájemné vypořádání finančních náhrad za nemovitostinemovitosti, popřípadě jejich zhodnocení nebo znehodnocení, za živý a mrtvý inventář v případech, kdy došlo k úplatnému převodu ze státu na družstvo nebo opačně a nemovitostnemovitost nebo živý a mrtvý inventář byly předány oprávněné osoběoprávněné osobě podle zvláštních předpisů.4)
(2)
O rozsahu práv a povinností podle odstavce 1, o jejich vyčíslení a o způsobu a lhůtách vzájemného majetkového vypořádání těchto nároků uzavře, před vypracováním transformačního projektu, družstvo dohodu s orgánem republiky, příslušným podle zvláštních předpisů.5) Nedojde-li k dohodě do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona, popřípadě do tří měsíců od vydání nemovitostinemovitosti oprávněným osobámoprávněným osobám v případech, kdy dojde k vydání nemovitostinemovitosti po účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh jednoho z účastníků soud.
(3)
Družstvo vyčíslí majetek Komunistické strany Československa a Socialistického svazu mládeže, převedený na družstvo od 1. ledna 1990 bez povolení federálního ministerstva financí 3) a vydá jej na základě dohody o vydání věci příslušnému orgánu státní správy republiky. Návrh dohody vypracuje družstvo do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona.
(4)
Majetek, který připadne družstvu podle odstavců 1 a 2, se zahrne do čistého jmění družstva, určeného k transformaci.
§ 4
Oprávněné osoby
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami podle tohoto zákona jsou fyzické osoby, vymezené podle jednotlivých druhů družstev v § 14, 19 a 23 tohoto zákona.
§ 5
Postup transformace
(1)
Představenstvo družstva je povinno svolat oprávněné osobyoprávněné osoby na valnou hromadu k volbě transformační rady (dále jen „rada“) družstva do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro přihlášení oprávněných osoboprávněných osob. Valná hromada je řádně svolána, jestliže pozvánky byly odeslány doporučenými dopisy na adresu oprávněných osoboprávněných osob nebo doručeny proti potvrzení o převzetí.
(2)
Valná hromada je způsobilá zvolit radu, je-li přítomna nebo zastoupena nadpoloviční většina oprávněných osoboprávněných osob a byla-li řádně svolána podle odstavce 1 s tím, že každá oprávněná osobaoprávněná osoba má při volbě rady jeden hlas.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba může být při jednání valné hromady zastoupena jinou osobou na základě písemné plné moci; taková osoba má tolik hlasů, kolik oprávněných osoboprávněných osob zastupuje.
(4)
Rada je složena nejméně z pěti členů a jsou v ní poměrně zastoupeny jednotlivé skupiny oprávněných osoboprávněných osob. U zemědělských družstev jsou skupiny oprávněných osoboprávněných osob uvedeny v § 15.
(5)
Valná hromada volí každého člena rady na návrh příslušné skupiny oprávněných osoboprávněných osob samostatně nadpoloviční většinou hlasů přítomných nebo zastoupených oprávněných osoboprávněných osob. Pokud valná hromada není schopna se dohodnout na volbě členů rady do dvou hodin od zahájení volby, budou členové rady určeni losem z navržených kandidátů při dodržení podmínek uvedených v odstavci 4.
(6)
Člena rady může valná hromada kdykoliv odvolat. Ustanovení odstavce 5 věty první se použije přiměřeně.
§ 6
Působnost rady
(1)
Rada při transformaci družstva
a)
volí ze svých členů předsedu a místopředsedu,
b)
dohlíží na dodržování povinností družstva, stanovených pro transformaci tímto zákonem a dalšími předpisy, zejména
1.
kontroluje správnost zpracování soupisu majetku družstva, úplnost identifikace majetku vlastníků a dodržování podmínek pro výpočet majetkových podílů,
2.
posuzuje transformační projekty zpracované představenstvem družstva a projekty předložené oprávněnými osobamioprávněnými osobami a předkládá valné hromadě svá stanoviska k nim,
3.
určuje termín, místo konání a program valné hromady, která bude projednávat transformační projekty,
4.
kontroluje plnění harmonogramu transformace schváleného v transformačním projektu,
c)
je oprávněna zadat auditorovi na náklady družstva přezkoušení účetní závěrky, účetních dokladů zpětně od 1. ledna 1990 a výpočtu majetkových podílů provedeného družstvem,
d)
vypracovává záměr o budoucí organizačně právní formě družstva a předkládá jej představenstvu družstva, které je povinno jej dopracovat,
e)
při projednávání transformačních projektů podává valné hromadě zprávu o postupu přípravy transformace družstva,
f)
předkládá valné hromadě transformační projekty.
(2)
Předseda rady řídí jednání valné hromady při projednávání a schvalování transformačního projektu.
(3)
Rada má právo vůči družstvu na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s výkonem funkce.
§ 7
Čisté jmění družstva
(1)
Čisté jmění družstva pro účely tohoto zákona jsou věci, pohledávky a jiná práva a jiné penězi ocenitelné hodnoty a podíl na majetku společného podniku, úměrný výši vkladu družstva, které je po odečtení závazků určeno k rozdělení na majetkové podíly oprávněným osobámoprávněným osobám. Do čistého jmění není zahrnut majetek, na který byl uplatněn nárok podle zvláštních předpisů4) a majetkové vklady, vymezené v § 16 a 20 podle jednotlivých druhů družstev.
(2)
Od čistého jmění podle odstavce 1 se odečte částka, která bude použita pro uspokojení případných dalších restitučních nároků
a)
u zemědělských družstev ve výši nároků, které mohou být uplatněny podle zvláštních předpisů6) a nebyly uplatněny ke dni schválení transformačního projektu. Výše náhrad za movitý majetek se stanoví podle zvláštního předpisu, vydaného na základě § 20 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
b)
u ostatních družstev ve výši 5 % čistého jmění.
(3)
Zemědělská družstva ze stanoveného čistého jmění, určeného k transformaci podle odstavců 1 a 2, odečtou částku ve výši 25 %, která je určena ke stanovení majetkových podílů formou prodeje oprávněným osobámoprávněným osobám (dále jen „podíl“).
(4)
Nároky na náhrady podle zvláštních předpisů a majetkové vklady oprávněných osoboprávněných osob tvoří základní podíl na majetku družstev. Další podíly oprávněných osoboprávněných osob na majetku družstva plynoucí z transformace se stanoví podle kritérií v souladu s částí třetí až pátou tohoto zákona. Součet základního podílu a dalšího podílu na majetku družstva tvoří majetkový podíl oprávněné osobyoprávněné osoby na transformovaném družstvu.
§ 8
Prodej podílů v zemědělských družstvech
(1)
Představenstvo družstva částku určenou podle § 7 odst. 3 rozdělí na podíly, jejichž počet odpovídá počtu oprávněných osoboprávněných osob, s tím, že minimální nominální hodnota nemůže být nižší než 1000 Kčs.
(2)
Stanovené podíly podle odstavce 1 nabídne představenstvo družstva oprávněným osobámoprávněným osobám k odprodeji s tím, že 15 dnů od podání nabídky může oprávněná osobaoprávněná osoba odkoupit pouze jeden podíl. Po uplynutí 15 dnů může oprávněná osobaoprávněná osoba odkoupit jakékoliv množství těchto podílů.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba může odkoupit i část podílu, nejméně však v hodnotě 1000 Kčs.
(4)
Odprodej podílů stanovených podle odstavce 1 bude ukončen po uplynutí 30 dnů od podání nabídky podle odstavce 2.
(5)
Výtěžek z prodeje podílů se převádí do zvlášť pro tento účel zřízeného fondu družstva, který se nezahrnuje do čistého jmění určeného k transformaci.
(6)
Prostředky fondu podle odstavce 5 budou po transformaci družstva převedeny do nedělitelného fondu transformovaného družstva, popřípadě do rezervních fondů nově vzniklých obchodních společností, a to v poměru majetku převzatého těmito právnickými osobami.
(7)
Podíly, které nebudou prodány, se zahrnou do čistého jmění družstva určeného k transformaci.
(8)
Pokud by podíl s ohledem na výši částky vyčleněné podle § 7 odst. 3 a počet oprávněných osoboprávněných osob nemohl být stanoven v minimální výši 1000 Kčs, převádí se celá částka do fondu podle odstavce 5 a podíly k odprodeji se nestanoví.
§ 9
Transformační projekt
(1)
Soupis a ocenění majetku družstva zpracuje představenstvo družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona.
(2)
Transformační projekt vypracovává družstvo nebo jím pověřená právnická nebo fyzická osoba. Družstvo je povinno jej předat radě 60 dnů před konáním valné hromady, která projednává a schvaluje transformační projekty. Rada je povinna oprávněným osobámoprávněným osobám umožnit přístup k předloženým transformačním projektům.
(3)
Transformační projekt družstva může rovněž vypracovat kterákoliv oprávněná osobaoprávněná osoba; představenstvo družstva je povinno jí sdělit bez zbytečného odkladu údaje o čistém jmění družstva a o počtu oprávněných osoboprávněných osob a předložit jí k nahlédnutí účetní závěrku za poslední čtvrtletí.
(4)
Transformační projekty předkládá valné hromadě rada, která je povinna předložit k projednání všechny transformační projekty. Pokud vypracovává projekt oprávněná osobaoprávněná osoba, musí jej předat představenstvu družstva nejpozději 30 dnů před dnem konání valné hromady. Představenstvo je povinno o všech předložených projektech informovat radu.
(5)
Transformační projekt musí obsahovat
a)
účetní závěrku za poslední čtvrtletí ověřenou auditorem,
b)
dohodu podle § 3 odst. 2,
c)
vymezení majetku, který nebyl podle § 7 odst. 1 k poslednímu dni čtvrtletí předcházejícího vypracování transformačního projektu zahrnut do čistého jmění družstva,
d)
vymezení čistého jmění družstva podle § 7 k poslednímu dni čtvrtletí předcházejícího vypracování transformačního projektu,
e)
určení osob, na něž se převádějí věci, se kterými jsou spojeny závazky, včetně vyjádření věřitele,
f)
údaje o počtu oprávněných osoboprávněných osob k rozhodnutí o transformačním projektu s uvedením, kde lze nahlédnout do jejich seznamu, který musí obsahovat data jejich narození a místo trvalého bydliště,
g)
kritéria pro výpočet majetkových podílů členů a jiných oprávněných osoboprávněných osob, která jsou závazně stanovena v souladu s částí třetí a čtvrtou tohoto zákona,
h)
časový harmonogram transformace družstva, včetně lhůt pro provedení úkonů nezbytných podle obchodního zákoníku,7)
i)
odůvodnění návrhů obsažených v transformačním projektu.
(6)
K transformačnímu projektu musí být přiložen
a)
návrh, aby družstvo po transformaci působilo dále, a návrh na úpravy stanov družstva, vyplývající z transformačního projektu a ze zvláštních předpisů,7) a návrh na stanovení výše nedělitelného fondu družstva podle zvláštních předpisů,8) nebo
b)
návrh, aby se družstvo po transformaci rozdělilo na více družstev, a návrh jejich stanov, anebo
c)
návrh, aby se družstvo po transformaci přeměnilo na jednu nebo více právnických osob podle obchodního zákoníku;2) v tomto případě musí být přiložen návrh společenské smlouvy nebo zakladatelské smlouvy a stanov u akciových společnostíakciových společností9) nebo stanov u družstev.
O návrzích uvedených pod písmeny a) až c) valná hromada při schvalování transformačního projektu nehlasuje.
(7)
Družstvo vypočte majetkové podíly podle kritérií stanovených tímto zákonem a seznámí s nimi oprávněné osobyoprávněné osoby do 30 dnů ode dne schválení transformačního projektu; soupis majetkových podílů ověřený auditorem se stane přílohou schváleného transformačního projektu.
(8)
V případě, že má dojít k transformaci na dvě nebo více právnických osob, musí být v transformačním projektu určeno, která z těchto osob je povinna vypořádat dosud neuplatněné nároky podle zvláštních předpisů.6) Na tuto osobu zároveň přechází i částka vyčleněná podle § 7 odst. 2. Pokud tato částka nestačí na vypořádání dalších restitučních nároků, jsou právní nástupci družstva povinni uhradit této osobě na její výzvu část restitučního nároku v poměru převzatého majetku. Pokud tato částka není vyčerpána, je tato osoba povinna převést právním nástupcům družstva část zůstatku této částky v poměru převzatého majetku.
(9)
V případě, že má dojít k přeměně družstva na dvě nebo více právnických osob, musí transformační projekt obsahovat návrh na přechod práv a závazků a na rozdělení družstva na tyto subjekty s návrhem na fyzické členění majetku družstva, popřípadě rozdělení majetku družstva na nejmenší samostatně provozovatelné podnikatelské jednotky (farmy, střediska, objekty a podobně).
(10)
Transformační projekt zpracovaný oprávněnou osobouoprávněnou osobou nemusí obsahovat části shodné s transformačním projektem družstva; v tomto případě na ně oprávněná osobaoprávněná osoba odkáže.
Schválení transformačního projektu
§ 10
(1)
Představenstvo družstva je povinno svolat oprávněné osobyoprávněné osoby na valnou hromadu k projednání a schválení transformačních projektů nejméně 60 dnů přede dnem jejího konání. Valná hromada je řádně svolána, jestliže pozvánky byly odeslány doporučenými dopisy na adresu oprávněných osoboprávněných osob nebo doručeny proti potvrzení o převzetí. V pozvánce musí družstvo uvést, kde a za jakých podmínek je možno se seznámit s transformačním projektem zpracovaným družstvem, popřípadě s dalšími transformačními projekty předloženými v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 tohoto zákona.
(2)
Valná hromada je způsobilá projednávat transformační projekt, je-li přítomna nebo zastoupena nadpoloviční většina oprávněných osoboprávněných osob, a to za předpokladu, že valná hromada byla řádně svolána podle odstavce 1. Transformační projekt je schválen nadpoloviční většinou hlasů přítomných nebo zastoupených oprávněných osoboprávněných osob.
(3)
Jestliže valná hromada není způsobilá projednávat transformační projekt podle odstavce 2, nebo jej neschválila, je družstvo povinno ji do 15 dnů svolat znovu. Valná hromada je způsobilá v tomto případě projednávat transformační projekt za každého počtu přítomných; k jeho schválení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných nebo zastoupených oprávněných osoboprávněných osob. Za stejných podmínek lze valnou hromadu svolat opakovaně.
(4)
Plné moci k zastupování oprávněných osoboprávněných osob platí i pro nově svolanou valnou hromadu, nejsou-li odvolány.
§ 11
(1)
Po schválení transformačního projektu podle § 10 schvalují
a)
změny stanov družstva, které bude působit dále, pouze členové tohoto družstva,
b)
stanovy nových družstev vzniklých rozdělením zakládající členové těchto družstev,
c)
společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, popřípadě stanovy, jestliže dochází k přeměně družstva na jednu nebo více právnických osob, zakládající účastníci těchto nových právnických osob.
(2)
Návrh na zápis změny stanov podle odstavce 1 písm. a) nebo na zápis nové právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) a c) jsou tyto osoby povinny předložit obchodnímu rejstříku nejpozději do 60 dnů ode dne schválení transformačního projektu. V tomto případě dosavadní družstvo zaniká způsobem uvedeným v obchodním zákoníku.10)
§ 12
Nebude-li schválen transformační projekt nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, nebo pokud se má družstvo přeměnit na jiné právnické osoby a tyto nepodají ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 2 návrh na zápis do obchodního rejstříku, vstoupí družstvo do likvidace.11) Od podání návrhu soudu podle § 3 odst. 2 do dne právní moci rozhodnutí lhůta podle § 11 odst. 2 neběží.
§ 13
Nakládání s majetkovým podílem
(1)
Pokud podle transformačního projektu nedojde k transformaci družstva na obchodní společnost, určí stanovy družstva přeměněného podle tohoto zákona, jaká část vypočteného majetkového podílu člena je zahrnuta do nedělitelného fondu družstva.8)
(2)
Pokud se oprávněná osobaoprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a je podnikatelem v oboru předmětu činnosti výrobního nebo spotřebního družstva nebo provozuje zemědělskou výrobu v případě zemědělského družstva, musí jí být majetkový podíl vypořádán do 90 dnů ode dne, kdy oprávněná osobaoprávněná osoba o vypořádání písemně požádala.
(3)
Pokud se oprávněná osobaoprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a není podnikatelem ve smyslu odstavce 2, může jí být vypořádán majetkový podíl v plné výši po sedmi letech od schválení transformačního projektu, pokud se oprávněná osobaoprávněná osoba po schválení transformačního projektu nedohodne s družstvem nebo jeho právním nástupcem jinak.
(4)
Právo na vypořádání majetkového podílu se promlčí za deset let ode dne uplynutí sedmileté lhůty od schválení transformačního projektu.
Majetkové listy
ČÁST TŘETÍ
ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA
§ 14
Oprávněné osoby
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou:
a)
členové družstva, pokud byli členy družstva k 30. listopadu 1991,
b)
vlastníci půdy a vlastníci ostatního majetku užívaného družstvem o hodnotě nejméně 30 000 Kčs, pokud se písemně přihlásí u družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona a současně prokáží,12) že jejich majetek družstvo převzalo, užívá nebo užívalo ke dni účinnosti zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví,
c)
občané, kterým se podíl na jmění družstva stanoví podle zvláštních předpisů.4)
§ 15
Skupiny oprávněných osob
Skupinami oprávněných osoboprávněných osob podle § 5 odst. 4 se rozumí
a)
členové družstva, kteří jsou vlastníky půdy a ostatního majetku užívaného družstvem,
b)
ostatní členové družstva,
c)
vlastníci půdy a vlastníci ostatního majetku uvedení v § 14 písm. b), kteří nejsou členy družstva.
§ 16
Majetkový vklad člena
Majetkovým vkladem člena podle § 7 odst. 1 se rozumí
a)
zaplacený peněžní vklad,
b)
movitý a nemovitý majetek vnesený členem v cenách platných ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., po odečtení proplacených vnosů, nebo podle zvláštního předpisu vydaného na základě § 20 odst. 5 uvedeného zákona,
c)
ocenitelné nehmotné vklady členů v cenách při jejich složení.
§ 17
Stanovení majetkových podílů
Čisté jmění družstva po odpočtu částek uvedených v § 7 odst. 2 a 3 bude v transformačním projektu rozděleno na majetkové podíly podle těchto kritérií:
a)
50 % podle výměry půdy, kterou družstvo převzalo nebo užívalo ke dni účinnosti zákona č. 162/1990 Sb., nebo užívá,
b)
20 % podle počtu odpracovaných let v družstvu,
c)
30 % podle hodnoty ostatního majetku, převzatého družstvem v cenách platných ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
VÝROBNÍ A SPOTŘEBNÍ DRUŽSTVA
§ 18
Transformace výrobních a spotřebních družstev
(1)
Výrobní a spotřební družstva mohou podle transformačního projektu dále působit pouze jako družstvo nebo se rozdělit na více družstev.
(2)
Od čistého jmění určeného k transformaci podle § 7 odečtou výrobní a spotřební družstva částku ve výši 75 % čistého jmění a převedou ji do nedělitelného fondu družstva. Tato částka se na majetkové podíly nerozděluje. Výše částky převedené do nedělitelného fondu se zapisuje do obchodního rejstříku.
(3)
V případě zániku družstva do 10 let se částka převedená při transformaci do nedělitelného fondu družstva převede na Ministerstvo financí a bude použita pro podporu družstevního podnikání podle zvláštních právních předpisů.
§ 19
Oprávněné osoby
(1)
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou:
a)
členové družstva,
b)
žijící bývalí členové družstva, kteří vnesli do družstva movitý nebo nemovitý majetek, pokud jeho hodnota nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona s členem vypořádána, a písemně se přihlásili u družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona a současně požádali o obnovu členství; s podáním přihlášky musí prokázat členství v družstvu a vnesený majetek.
(2)
U družstev invalidů jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami též žijící bývalí členové družstva, pokud jsou osobami se zdravotním postižením12a) a pokud jejich členství skončilo po 1. lednu 1991 v důsledku organizačních změn.
§ 20
Majetkový vklad člena
Majetkovým vkladem podle § 7 odst. 1 se rozumí
a)
zaplacený členský podíl,
b)
další finanční vklady členů,
c)
ocenitelné nehmotné a hmotné vklady členů v cenách při jejich složení.
§ 21
Stanovení majetkových podílů
(1)
Pro výpočet podílu na čistém jmění družstva musí být v transformačním projektu obsažena tato kritéria:
a)
délka členství v družstvu,
b)
výše zaplaceného členského podílu,
c)
výše dalších majetkových vkladů.
(2)
Použití kritérií k rozdělení na majetkové podíly podle odstavce 1 určí valná hromada.
(3)
Pokud se valná hromada nedohodne na použití kritérií podle odstavce 2 v transformačním projektu a pouze toto by mělo za následek neschválení celého transformačního projektu, budou všechna tři kritéria použita rovným dílem.
ČÁST PÁTÁ
BYTOVÁ DRUŽSTVA
§ 22
Transformace bytových družstev
(1)
Transformace bytových družstev spočívá v přizpůsobení jejich právních poměrů obchodnímu zákoníku;13) ustanovení § 2 a 3, § 5 až 13 a § 30 se nepoužijí.
(2)
Pokud tato družstva neprovedou přizpůsobení svých právních poměrů obchodnímu zákoníku nejpozději do 12 měsíců od účinnosti tohoto zákona, vstupují do likvidace.11)
§ 23
Oprávněné osoby
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou členové družstva.
§ 24
Členové bytových družstev, kteří jsou nájemci bytů a nebytových prostor, mohou do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vyzvat bytové družstvo k uzavření smlouvy, kterou na ně družstvo bezplatně převede vlastnictví k bytu a nebytovému prostoru. Uplynutím této lhůty toto právo zaniká.
§ 28b
(1)
Na zajištění úvěrů poskytnutých bankou bytovému družstvu podle zvláštních předpisů3) na výstavbu bytů a nebytových prostor a na rozsáhlejší opravy a stavební úpravy obytného domu vzniká dnem 1. července 1992 bance zástavní právo. Zástavní právo vázne na nemovitostinemovitosti družstva, které se úvěry týkají.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro úvěry ponechané podle § 28a odst. 2.
§ 28d
(1)
Pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, zřizuje se dnem účinnosti tohoto zákonného opatření ve prospěch družstva, popřípadě jeho právního nástupce na budově věcné břemeno podle § 151n a násl. občanského zákoníku,4) které dále omezuje vlastníka budovy tak, že
a)
pro nájemní vztahy k bytům získaným nástavbou či vestavbou platí ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevního bytu;
b)
družstvo nebo jeho právní nástupci mají k těmto bytům práva a povinnosti pronajímatele, není-li mezi nimi a vlastníkem budovy dohodnuto jinak;
c)
pro stanovení nájemného z těchto bytů platí předpisy o způsobu výpočtu nájemného v bytech stavebních bytových družstev;5)
d)
nájemné z těchto bytů platí nájemce družstvu nebo jeho právnímu nástupci; úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu platí nájemce vlastníkovi budovy, popřípadě jiné osobě.
(2)
Zhodnocení domu pořízením bytu nebo nebytového prostoru podle předpisů o poskytnutí finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástavby a vestavby je pro účely tohoto zákonného opatření považováno za náhradu za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene.
ČÁST ŠESTÁ
JINÁ DRUŽSTVA
§ 29
Transformace jiných družstev
Pro transformaci jiných družstev se použijí obdobně ustanovení § 19, 20 a 21 tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 30
Omezení nakládání s majetkem družstva
(1)
Družstva nemohou do doby schválení transformačního projektu
a)
nově stanovit členské podíly a provést vypořádání se svými členy,
b)
převádět svůj majetek do vlastnictví právnických nebo fyzických osob, nejde-li o převod při dodávce výrobků, provádění prací nebo poskytování jiného plnění (obvyklé hospodaření) v rámci vymezeného předmětu činnosti družstva, nebo nejde-li o věci, které neslouží nebo již nemohou sloužit činnosti družstva v rámci jeho předmětu podnikání a jejichž hodnota stanovená znaleckým posudkem nepřesahuje 25 000 Kčs,
c)
nakládat se svými majetkovými účastmi na podnikání jiných právnických osob.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na uspokojování restitučních nároků uplatněných podle zvláštních předpisů.4)
(3)
Výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) může v odůvodněných případech udělit příslušný orgán republiky.
(4)
Družstva do doby schválení transformačního projektu nemohou rozhodnout o své likvidaci podle zákona č. 162/1990 Sb. a zákona č. 176/1990 Sb.
(5)
Družstvo může na základě kupní smlouvy převádět budovy sloužící výhradně bytovým účelům na fyzické osoby, které mají v budovách zřízeno užívací právo k bytům, a to nejméně za cenu stanovenou soudním znalcem.
§ 31
Transformace družstev podle tohoto zákona se provede i v případech, kdy došlo k rozdělení nebo vyčlenění družstva před účinností tohoto zákona podle zákona č. 162/1990 Sb., a nebylo provedeno majetkové vypořádání členů.
§ 32
Majetkové podíly vzniklé podle tohoto zákona na základě transformace družstev podléhají daním a poplatkům podle zvláštních předpisů14) při jejich vyplacení.
§ 33
V případě, že se družstvo přemění podle schváleného transformačního projektu na jednu nebo více obchodních společností, řídí se přechod práv a povinností z pracovních vztahů členů družstva ustanoveními § 249 odst. 2 a § 250 zákoníku práce.
§ 33a
Zmocňovací ustanovení
Zákon Slovenské národní rady15) může stanovit podrobnosti o způsobu a lhůtě prokázání již uplatněného právního nároku vlastníků, kteří jej nemohli prokázat ve lhůtě stanovené v § 14 písm. b).
§ 34
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
§ 33 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
2.
nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 127/1988 Sb., o finančním hospodaření podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků,
3.
vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 130/1988 Sb., o zásadách prodeje zemědělských výrobků členům a pracovníkům socialistických organizací se zemědělskou výrobou,
4.
výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy o odměňování členů a pracovníků v jednotných zemědělských družstvech a ve společných podnicích ze dne 20. prosince 1988 č. j. FM I - 1901/1988, registrovaný v částce 50/1988 Sb.
§ 35
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Např. § 460 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 45 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
3)
Např. § 6 odst. 6 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb. a č. 73/1991 Sb.
4)
Zákon č. 40/1964 Sb.
5)
§ 11 a násl. výnosu federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky, ministerstva financí Slovenské republiky a Státní banky československé č. 78/1991 Sb., o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu.
6)
Například zákon č. 229/1991 Sb.
7)
§ 765 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.
8)
§ 235 zákona č. 513/1991 Sb.
9)
§ 57 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.
10)
§ 254 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.
11)
§ 765 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb.
11a)
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Vlastnictví je možno prokázat například kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, dokladem, že družstvo převzalo majetek, členskou přihláškou do družstva, výpisem z pozemkové knihy apod.
12a)
§ 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
13)
§ 221 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.
14)
Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
15)
§ 1 odst. 1 písm. l) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 75 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 68/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 68/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 1. 3. 1992, částka 17/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - 1. Povolenia na prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier v zmysle § 2 písm. a) až d) zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách vydané pred dňom účinnosti tohto zákona ostávajú v platnosti.
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. marcom 1992.
Aktuální znění od 1. 3. 1992
68
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. januára 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Hry vykonávané na verejnosti, pri ktorých sa vyžaduje od hráčov peňažné plnenie a nie sú upravené týmto zákonom, sa môžu uskutočňovať len podľa osobitných predpisov.5)“.
2.
V § 2 písm. a) prvej vete sa slovo „lotérie“ nahrádza slovami „žrebové vecné alebo peňažné lotérie“.
3.
V § 2 písm. d) sa na konci bodkočiarka nahrádza bodkou a pripájajú sa tieto vety: „Výhra sa určuje minimálne tromi zhodnými symbolmi z celkového počtu najmenej šiestich symbolov. Žreby musia byť označené poradovými číslami a číslom série.“.
4.
§ 2 písm. e) znie:
„e)
stávkové hry prevádzkované pomocou mechanických, elektronických výherných prístrojov (ďalej len „výherné prístroje“), ktoré prípadnú výhru vydajú samé. Viac ako päť výherných prístrojov možno prevádzkovať len v herniach zriadených osobitne na tento účel;“.
5.
§ 2 písm. g) znie:
„g)
stávková hra vykonávaná pomocou osobitného druhu tiketov s kombináciou 15 čísiel v číselnom rade od jedna do sedemdesiatpäť alebo deväťdesiat, pri ktorej nie je dopredu určený počet účastníkov, ani výška hernej istiny. Žrebovanie sa vykoná verejne pomocou elektronického zariadenia a spočíva v postupnom žrebovaní čísiel od jedna do sedemdesiatpäť alebo deväťdesiat. Výhra sa vypočítava podľa úhrnnej výšky vkladov podľa druhu výhry sa v každej hre podľa výsledku žrebovania. Podmienky hry sa podrobne určia v hernom pláne;“.
6.
V § 2 písm. i) sa nahrádzajú slová „herniach (kasínach)“ slovom „kasínach“ a na konci sa pripája táto veta: „Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) môže v kasínach povoliť aj prevádzkovanie výherných prístrojov v česko-slovenskej alebo cudzej mene.“.
7.
V § 3 písm. a) sa slová „Ministerstvo financií, cien a miezd Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“)“ nahrádzajú slovom „ministerstvo“.
8.
V § 3 písm. b) sa za slovo „hnuteľné“ vkladajú slová „alebo nehnuteľné“.
9.
§ 4 ods. 1 znie:
„(1)
Žrebové lotérie peňažné, číselné lotérie a stávkové hry podľa § 2 písm. f) môže prevádzkovať len organizácia osobitne na tento účel zriadená ministerstvom na základe výberového konania. Stávky na dostihy uskutočňované na území Slovenskej republiky môže prevádzkovať organizácia určená ministerstvom po dohode s Ministerstvom poľnohospodárstva s výživy Slovenskej republiky na základe výberového konania.“.
10.
§ 4 ods. 2 znie:
„(2)
Lotérie a stávkové hry podľa § 2 písm. d), g), h) a i) môžu prevádzkovať len organizácie určené ministerstvom na základe výberového konania.“.
11.
§ 4 ods. 3 znie:
„(3)
Lotérie a iné podobné hry sa môžu prevádzkovať len na základe povolenia vydaného príslušným orgánom. Povolenie nemožno vydať fyzickej osobe, vrátane fyzickej osoby - podnikateľa,1) zahraničnej právnickej osobe, ani právnickej osobe so zahraničnou majetkovou účasťou. Ministerstvo môže povoliť výnimku právnickej osobe so zahraničnou majetkovou účasťou, ktorej česko-slovenským účastníkom je právnická osoba, pri lotériách a iných podobných hrách podľa § 2 písm. c) a i), pričom majetková účasť česko-slovenského účastníka nesmie byť menšia ako 50 % počas celej doby platnosti povolenia.“.
12.
V § 4 ods. 4 sa slová „ak neohrozuje verejný poriadok“ nahrádzajú slovami „je v súlade so záujmom obce“.
13.
§ 4 ods. 4 písm. b) znie:
„b)
výťažok aspoň vo výške 25 % pri hrách uvedených v § 2 písm. e),“.
14.
V § 4 ods. 4 sa za písmeno b) dopĺňajú nové písmená c), d), e) a f), ktoré znejú:
„c)
výťažok aspoň vo výške 20 % pri hrách uvedených v § 2 písm. g),
d)
výťažok aspoň vo výške 50 % pri hrách uvedených v § 2 písm. h),
e)
výťažok aspoň vo výške 40 % pri hrách uvedených v § 2 písm. i), ak je prevádzkovateľom podnik bez zahraničnej majetkovej účasti alebo so zahraničnou majetkovou účasťou, ak vklad zahraničného účastníka nie je vyšší ako 30 % základného kapitálu,
f)
výťažok aspoň vo výške 55 % pri hrách uvedených v § 2 písm. i), ak je prevádzkovateľom právnická osoba so zahraničnou majetkovou účasťou, ak vklad zahraničného účastníka je vyšší ako 30 % základného kapitálu.“.
15.
§ 5 znie:
㤠5
Pravdepodobnosť výhry pri lotériách a tombolách podľa § 2 písm. a), b) a d) nesmie byť menšia ako 1 : 200.“.
16.
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Nemožno povoľovať lotérie a tomboly s nižším predpokladaným výťažkom, ako je 10 % z hernej istiny.“.
17.
§ 6 ods. 2 znie:
„(2)
Najnižšia výhra pri lotériách a tombolách podľa § 2 písm. a), b) a d) musí byť aspoň vo výške dvojnásobku ceny žrebu.“.
18.
V § 6 ods. 4 sa slová „20 % a vyššia ako 50 %“ nahrádzajú slovami „30 % a vyššia ako 60 %“.
19.
V § 6 ods. 5 sa slová „príslušný národný výbor“ nahrádzajú slovami „príslušná obec“.
20.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Pri pouličnom predaji žrebov musí mať predavač okrem preukazu totožnosti aj preukaz alebo iný doklad, vystavaný organizáciou, ktorá prevádzkuje lotériu. Tieto doklady je povinný predložiť na požiadanie orgánu štátneho dozoru.“.
21.
§ 9 ods. 2 sa dopĺňa písmenom i), ktoré znie:
„i)
poradové číslo žrebu a číslo série.“.
22.
V § 11 ods. 5 sa v prvej vete za slová „žreby musia“ vkladajú slová „znehodnotiť a“.
23.
§ 13 včítane nadpisu znie:
㤠13
Vyradenie žrebov
Vyradenie predaných vyhrávajúcich i nepredaných žrebov sa môže vykonať len za prítomnosti orgánu štátneho dozoru najneskôr po uplynutí jedného roka od prvého dňa kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni, v ktorom bolo odovzdané vyúčtovanie lotérie podľa § 42e.“.
24.
§ 14, 15 a 16 sa vypúšťajú.
25.
Názov druhej časti znie: „Výherné prístroje“.
V ďalšom texte tohto zákona v § 17, 18, 19 a 48 sa slová „hracie prístroje“ nahrádzajú slovami „výherné prístroje“.
26.
V § 17 ods. 2 sa vypúšťa slovo „zahraničným“ a číslo „50“ sa nahrádza číslom „40“.
27.
V § 18 ods. 1 písm. a) sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
28.
V § 18 ods. 1 písm. b) sa na konci vypúšťa bodka a pripájajú sa tieto slová: „alebo aj v česko-slovenskej mene v rámci prevádzky kasína.“.
29.
V § 18 sa vypúšťa odsek 2. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2.
30.
V § 18 sa doterajší odsek 4 označuje ako odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Po zaplatení správneho poplatku vydá orgán, ktorý prevádzku výherného prístroja povolil, prevádzkovateľovi identifikačnú kartu, ktorou prevádzkovateľ označí každý výherný prístroj na viditeľnom mieste tak, aby sa karta nemohla pri prevádzkovaní prístroja poškodiť. Identifikačná karta obsahuje tieto údaje:
a)
označenie povoľujúceho orgánu,
b)
názov: „Identifikačná karta“,
c)
číslo a dátum vydania povolenia,
d)
typ a výrobné číslo prístroja,
e)
odtlačok pečiatky a podpis povoľujúceho orgánu,
f)
dobu platnosti povolenia.“.
31.
§ 19 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
herný plán a herný poriadok schválený skúšobňou poverenou ministerstvom,“.
32.
V § 19 ods. 1 písm. c) sa na konci vypúšťa bodka a pripájajú sa tieto vety: „Peniaze sa môžu vyberať len za prítomnosti orgánu štátneho dozoru. Mechanické počítadlo musí byť zabezpečené plombou štátneho dozoru,“.
33.
V § 19 ods. 1 sa dopĺňajú písmená d) a c), ktoré znejú:
„d)
určenie výšky a účelu použitia výťažku,
e)
výrobné číslo výherného prístroja a výška vyrubeného správneho poplatku.“.
34.
V § 19 ods. 2 sa vypúšťajú v prvej vete slová „musí mať počítadlo mincí, ktoré možno zabezpečiť orgánom štátneho dozoru proti zneužitiu, a“.
35.
V § 19 ods. 4 sa slová „200 Kčs a pravdepodobnosť výhry nemôže byť nižšia ako 60 % a vyššia ako 80 %“ nahrádzajú slovami „300 Kčs a pravdepodobnosť výhry nemôže byť nižšia ako 60 %“.
36.
V § 19 ods. 4 druhá veta znie: „Ak sa výherný prístroj prevádzkuje v rámci kasína alebo v cudzej mene, určí ministerstvo v povolení najvyššiu stavenú sumu na jednu hru, najvyššiu výhru z jednej hry a pravdepodobnosť výhry.“.
37.
§ 19 ods. 5 písm. a) znie:
„a)
že od dátumu výroby výherného prístroja, ktorý musí preukázať prevádzkovateľ, neuplynulo viac ako päť rokov,“.
38.
V § 19 ods. 5 písm. b) sa slovo „štátnej“ nahrádza slovom „poverenej“.
39.
V § 19 ods. 6 sa slovo „zabezepečí“ nahrádza slovami „je povinný zabezpečiť“ a na konci sa pripájajú tieto vety: „Poverená skúšobňa je za účasti orgánov štátneho dozoru oprávnená vykonávať náhodné kontroly výherného pomeru a prevádzkyschopnosti výherných prístrojov a na základe zistenia porušovania podmienok ustanovených týmto zákonom môže osvedčenie odobrať, pričom je povinná túto skutočnosť oznámiť orgánu, ktorý prevádzku výherného prístroja povolil. Náklady súvisiace s touto kontrolou hradí prevádzkovateľ, len ak boli zistené nedostatky.“.
40.
§ 20 znie:
㤠20
(1)
Za výherný prístroj podľa tohto zákona sa považuje zariadenie, ktoré:
a)
umožňuje vydať po skončení každej hry výhry v minciach sám,
b)
sa môže používať len pri zabezpečení priameho vhadzovania mincí; mechanické nastavovanie vkladu bez vhodenia mince nie je dovolené,
c)
môže pracovať len so zapnutým počítadlom mincí,
d)
má zabudovaný systém najmenej dvojitej nezávislej kontroly vložených a vyplácaných mincí,
e)
má orgánom štátneho dozoru plombou zamedzený prístup k zásobníku mincí,
f)
má čas medzi momentom spustenia hry a záverečným výsledkom jednej hry najmenej tri sekundy.
(2)
Vklad je finančná hodnota, ktorú musí hráč vložiť do výherného prístroja na odohratie jednej hry. Vklad nesmie byť vyšší ako 2 Kčs.
(3)
Za jednu hru sa považuje postup, pri ktorom sa po vložení vkladu a jednom spustení uvedie výherný prístroj do pracovného režimu. V jeho priebehu nie je dovolené uskutočniť ďalšie vklady. Ukončením každej hry musí mať hráč možnosť vybratia celej výhry. Každá jedna hra musí poskytnúť hráčovi možnosť výhry.
(4)
Výhra je výsledok jednej hry. Celkové finančné vyjadrenie výhry nesmie na jednu hru presiahnuť hodnotu 300 Kčs.
(5)
Výherný pomer na účely tohto zákona je pomer peňažnej hodnoty vyhraných hier k peňažnej hodnote skutočne odohraných hier vyjadrený v percentách. Rozumie sa tým percentuálna pravdepodobnosť návratnosti vložených vkladov.
(6)
Výherný pomer kontroluje poverená skúšobňa počas prevádzkovej doby päť hodín alebo päť tisíc hier s tým, že priemerný celkove vyplatený podiel výhier nesmie byť menší ako 60 % a väčší ako 110 % celkovej hodnoty vložených vkladov.“.
41.
§ 21 ods. 1 znie:
„(1)
Ministerstvo v povolení podrobne určí podmienky prevádzkovania kurzových stávok, schváli herný plán, manipulačnú prirážku, návštevný poriadok, organizačný poriadok, určí predmet a druh stávok a schváli počet a umiestnenie stávkových kancelárií.“.
42.
V § 21 ods. 2 sa vypúšťa posledná veta.
43.
V § 21 sa vypúšťa odsek 3.
44.
§ 22, 23 vrátane nadpisu a § 25 sa vypúšťajú.
45.
§ 26 znie:
㤠26
Prevádzkovateľ nesmie uzatvárať zmluvy s tuzemskými a zahraničnými organizáciami na výhradné právo tipovať určité súťaže, preteky alebo zápasy.“.
46.
§ 28 až 31 vrátane nadpisu sa vypúšťajú.
47.
V § 32 sa vypúšťa odsek 1 a odsek 3. Doterajšie odseky 2 a 4 sa označujú ako odseky 1 a 2.
48.
V § 32 sa v doterajšom odseku 2 za slová „návštevný poriadok“ vkladá čiarka a slová „organizačný poriadok, umiestnenie kasína“ a vypúšťa sa posledná veta.
49.
V § 32 doterajší odsek 4 znie:
„(4)
Povolenie sa vydá prevádzkovateľovi, ak preukáže, že disponuje potrebným majetkom, preukáže zloženie istoty na pohľadávky štátu a výplatu výhier do 30 dní od vydania povolenia, najneskôr deň pred začiatkom činnosti kasína.“.
50.
V § 34 sa vypúšťa odsek 1. Zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
51.
§ 35 ods. 1 znie:
„(1)
V kasíne používané hracie žetóny schvaľuje ministerstvo podľa vzorov hracích žetónov predložených prevádzkovateľom kasína v jednom vyhotovení. Jedno vyhotovenie hracích žetónov predloží prevádzkovateľ po vydaní povolenia orgánu štátneho dozoru na kontrolné účely.“.
52.
V § 35 ods. 2 sa na konci pripájajú tieto vety:
„Rezervné hracie žetóny, ktoré sa nepoužijú, musia sa osobitne uložiť a evidovať tak, aby sa mohli kedykoľvek predložiť na kontrolu. Používať hracie žetóny z tejto rezervy možno len so súhlasom orgánu štátneho dozoru. Nadobudnutie akýchkoľvek žetónov sa musí preukázať tomuto orgánu.“.
53.
§ 35 ods. 5 znie:
„(5)
Vyúčtovanie žetónov (za každý stôl osobitne), obslužného pre zamestnancov ukladaného v osobitných schránkach, tržieb pri stoloch ukladaných v osobitných schránkach, tržieb a žetónov v hlavnej pokladnici, peňazí a žetónov uložených v trezoroch alebo iných podobných zariadeniach sa vykonáva denne po ukončení prevádzky. Doklady o dennom vyúčtovaní s uvedením hodnoty chýbajúcich žetónov je prevádzkovateľ povinný doručiť denne orgánu štátneho dozoru.“.
54.
§ 37 sa vypúšťa.
55.
§ 38 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Prevádzkovateľ je povinný viesť operatívnu evidenciu o obslužnom pre zamestnancov. Obslužné nie je súčasťou tržieb kasína. Z rozdelenia obslužného sú vylúčení členovia predstavenstva prevádzkovateľa, vedúci pracovníci, ako aj personál pomocných prevádzok.“.
56.
§ 39 sa vypúšťa.
57.
V § 41 sa vypúšťa odsek 1. Zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
58.
Za § 41 sa vkladá § 41a, ktorý znie:
㤠41a
Na povoľovanie a prevádzkovanie stávkových hier podľa § 2 písm. c), f) a g) platia primerane príslušné ustanovenia prvej až piatej časti tohto zákona.“.
59.
Za § 42 sa vkladajú § 42a, 42b, 42c, 42d a 42e, ktoré včítane nadpisov znejú:
㤠42a
Povoľovanie lotérií a iných podobných hier
(1)
Prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier možno povoliť organizácii so sídlom v Slovenskej republike. Ministerstvo môže povoliť prevádzkovanie lotérií na území Slovenskej republiky aj prevádzkovateľovi so sídlom v Českej republike, pokiaľ sa budú lotérie prevádzkovať na celom území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Rozdelenie výťažku z lotérie dohodne ministerstvo s Ministerstvom financií Českej republiky a uvedie v povolení.
(2)
Obec vo svojom územnom obvode môže povoliť tomboly s hernou istinou do 80 000 Kčs, vecné lotérie s hernou istinou do 200 000 Kčs a prevádzkovanie výherných prístrojov na česko-slovenskú menu.
(3)
Ministerstvo môže povoliť prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier podľa tohto zákona obci, ako aj prevádzkovanie hier podľa § 2 písm. a) až i) s výnimkou hier uvedených v odseku 2.
(4)
Prevádzkovanie lotérií a stávkových hier podľa § 2 písm. c), f), g), h) a i) možno povoliť najdlhšie na dobu 5 rokov, podľa § 2 písm. d) najdlhšie na dobu predaja žrebov na jeden rok a podľa § 2 písm. e) najdlhšie na jeden kalendárny rok.
(5)
Práva a povinnosti na prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier vyplývajúce z platného povolenia nemožno previesť na inú právnickú alebo fyzickú osobu bez súhlasu povoľovacieho orgánu.
(6)
Prevádzkovanie lotérií a stávkových hier možno povoliť organizácii za predpokladu, že preukáže splnenie podmienok na riadne prevádzkovanie týchto hier, najmä, že má vyčlenený majetok pre túto činnosť vo výške aspoň 1 000 000 Kčs pri začiatku prevádzkovania stávkových hier podľa § 2 písm. e), 300 000 Kčs na jednu prevádzkáreň pri stávkových hrách podľa § 2 písm. g), 2 500 000 Kčs pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. h) a 15 000 000 Kčs na jedno kasíno pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. i) a že poskytne zabezpečenie na pohľadávky štátu a výplatu výhier účastníkom.
(7)
Na zabezpečenie podľa odseku 6 určí ministerstvo v povolení konkrétnu sumu (lalej len „istota“), najmenej vo výške 500 000 Kčs prevádzkovateľovi stávkových hier pomocou výherných prístrojov podľa § 2 písm. e), 300 000 Kčs na jednu prevádzkáreň pri stávkových hrách podľa § 2 písm. g), 1 000 000 Kčs pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. h) a 1 500 000 Kčs na jedno kasíno pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. i).
(8)
Istotu uloží prevádzkovateľ na osobitný účet v peňažnom ústave. Prevádzkovateľ s ňou môže disponovať len so súhlasom povoľujúceho orgánu. Pri použití istoty sa prednostne uhradia pohľadávky štátu. Ak istota nestačí na výplaty výhier účastníkom, uhradia sa tieto pohľadávky pomerne podľa ich výšky.
(9)
Istota sa uvoľní len vtedy, ak uplynula lehota, na ktorú sa povolenie vydalo alebo sa zrušilo alebo sa skončila činnosť, za podmienky, že verejnosti sa oznámil úmysel istotu vrátiť a nikto z účastníkov sa do 30 dní po oznámení neprihlásil so svojimi nárokmi.
(10)
V povoleniach na prevádzkovanie výherných prístrojov povoľujúci orgán určí istotu vo výške 30 000 Kčs za jeden výherný prístroj.
(11)
Ministerstvo môže ustanoviť jedného člena správnej a dozornej rady organizácie, ktorá prevádzkuje lotérie a iné podobné hry podľa § 2 písm. c), g), h) a i).
(12)
Organizácia je povinná pred vydaním povolenia na prevádzkovanie stávkových hier podľa § 2 písm. e), g), h) a i) doručiť ministerstvu súhlas na začatie prevádzky od obce.
(13)
Lotérie a iné podobné hry je povolené vykonávať len v stálych prevádzkových priestoroch, s výnimkou lotérií a tombol podľa § 2 písm. a), b) a d).
§ 42b
Podmienky pre prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier
(1)
Na území Slovenskej republiky možno propagovať len tie lotérie a iné podobné hry, na ktoré bolo vydané povolenie v zmysle tohto zákona.
(2)
Pri prevádzkovaní lotérií a iných podobných hier musia byť osoby oprávnené prijímať stávky (predávať žreby) a vyplácať výhry v pracovnom pomere alebo v pomere obdobnom pracovnému pomeru s organizáciou, ktorej bolo vydané povolenie.
(3)
Zamestnanci prevádzkovateľa lotérií a iných podobných hier musia byť bezúhonní a odborne spôsobilí. Pracovníci vo funkciách riaditeľ, vedúci ekonóm, vedúci kasína musia mať česko-slovenskú štátnu príslušnosť.
(4)
Osoba oprávnená prijímať stávky sa nesmie zúčastňovať stávok u prevádzkovateľa, pre ktorého prijíma stávky.
(5)
Prevádzkovateľ stávkových hier podľa § 2 písm. g), h) a i) je povinný oznámiť ministerstvu každoročne do 15. februára totožnosť osôb, ktoré v predchádzajúcom kalendárnom roku mali účasť na jeho majetku.
(6)
Účasť na lotériách a stávkových hrách podľa § 2 písm. c), e) až i) je zakázaná osobám mladším ako 18 rokov. Prevádzkovateľ hry je povinný vykonať opatrenia, aby sa tieto osoby nemohli zúčastňovať lotérií a stávkových hier. Prevádzkovateľ má právo požadovať predloženie preukazu totožnosti.
(7)
Stávky možno prijímať len v hotovosti. Ministerstvo môže povoliť bezhotovostný príjem stávok pri tipovaní prostredníctvom telekomunikačných zariadení podľa osobitne schváleného herného poriadku. Takto prijímané stávky možno uhrádzať len z účtu hráča na základe jeho príkazu pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. c) a h).
(8)
Lotérie a iné podobné hry je zakázané prevádzkovať:
a)
na Veľký piatok, 24. decembra a v deň prvého vianočného sviatku,
b)
v deň volieb do zastupiteľských zborov,
c)
v deň štátneho sviatku,
d)
mimo herných hodín určených v povolení alebo návštevnom poriadku.
(9)
Výherné prístroje s výnimkou osobitne zriadených herní so stálym dozorom je zakázané prevádzkovať v okruhu do 200 metrov od školy, ubytovne mládeže a iného podobného zariadenia.
(10)
Prevádzkovateľ a osoby, ktoré sú k nemu v pracovnom pomere alebo v pomere obdobnom pracovnému pomeru, zmluvní partneri, zástupcovia orgánu štátneho dozoru, ministerstva alebo iného správneho orgánu sú povinní zachovávať mlčanlivosť o účastníkoch stávok (hráčoch) a ich účasti na hre (ich zisku či strate). Porušenie tejto povinnosti sa trestá pokutou vo výške 100 000 Kčs.
(11)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť o účastníkoch stávok a ich účasti na hre sa nevzťahuje na prípady
a)
priestupkového a daňového konania a konania pred súdom,
b)
keď účastník hry zbaví osoby uvedené v odseku 10 povinnosti zachovávať mlčanlivosť.
(12)
Za škody spôsobené v dôsledku chýb a omylov pri prevádzkovaní lotérií a iných podobných hier zodpovedá účastníkovi hry organizácia, ktorej bolo vydané povolenie na prevádzkovanie.
(13)
Všetky účtovné operácie uskutočňované v súvislosti s prevádzkovaním lotérií a iných podobných hier sa musia viesť oddelene od ďalších hospodárskych operácií organizácie, ktorá ich prevádzkuje. Ak organizácia (prevádzkovateľ) prevádzkuje viac lotérií a iných podobných hier, musí viesť oddelenú účtovnú evidenciu za každú z nich.
(14)
Prevádzkovateľ hry podľa § 2 písm. c), f) až i) je povinný, denne vyúčtovať tržby. Ministerstvo môže povoliť denné vyúčtovanie stávkových hier podľa § 2 písm. e) a i) aj s použitím videotechniky. Prevádzkovateľ hry podľa § 2 písm. e) je povinný viesť evidenciu tržieb osobitne za každý výherný prístroj.
§ 42c
Určenie a použitie výťažku lotérie a inej podobnej hry
(1)
Povoľujúci orgán môže každoročne určiť výšku a účel výťažku pri stávkových hrách podľa § 2 písm. c), f) až i). Pri stávkových hrách podľa § 2 písm. a), b), d) a e) určí výšku a účel výťažku povoľujúci orgán vo vydanom povolení.
(2)
Výťažok lotérie a inej podobnej hry možno použiť iba na účel, ktorý je uvedený v povolení. Za sociálny, osvetový alebo inak verejne prospešný účel sa považuje použitie výťažku na činnosti alebo akcie, z ktorých nemožno ani v budúcom období dosahovať zisk.
(3)
Pri stávkových hrách podľa § 2 písm. g), h) a i) minimálne 30 % z výťažku podľa § 4 ods. 4 písm. c) až f) určeného na verejnoprospešný účel v povolení, poukáže prevádzkovateľ v prospech obce, v sídle ktorej sa výťažok dosiahol.
(4)
Ak pôvodný účel výťažku nemožno splniť v dôsledku nepredvídaných udalostí alebo povolenie na usporiadanie lotérie a inej podobnej hry bolo zrušené alebo nebolo vydané povolenie, odvedie prevádzkovateľ výťažok do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(5)
O použití prípadného nespotrebovaného výťažku lotérie alebo inej podobnej hry rozhodne orgán, ktorý túto hru povolil.
§ 42d
Na úhradu výdavkov spojených s výkonom štátneho dozoru nad dodržiavaním tohto zákona odvádza prevádzkovateľ lotérie alebo inej podobnej hry 2 % z výhier dosiahnutých prevádzkovateľom. Prevádzkovateľ odvádza preddavky na tieto výdavky vo výške a v termíne určenom v povolení na účet určený orgánom štátneho dozoru alebo obcou. Ročné vyúčtovanie za predchádzajúci rok sa vykoná do 15. januára bežného roka.
§ 42e
Vyúčtovanie lotérií a iných podobných hier
(1)
Lotériová komisia alebo lotériový zástupca sú povinní do dvoch mesiacov po uplynutí lehoty na vyzdvihnutie výhier predložiť vyúčtovanie prevádzky lotérií a tombol podľa § 2 písm. a), b) a d) orgánu štátneho dozoru a v odpise orgánu, ktorý povolenie vydal. Do príjmu lotérie patria aj výhry pripadajúce na nepredané žreby a výhry, ktoré neboli vyzdvihnuté v určenej lehote. Do príjmu tomboly patria aj výhry, ktoré neboli vyzdvihnuté v určenej lehote.
(2)
Prevádzkovateľ je povinný do dvoch mesiacov po uplynutí doby, na ktorú bolo vydané povolenie, podať vyúčtovanie z prevádzkovania stávkových hier podľa § 2 písm. e) osobitne za jednotlivé výherné prístroje a predložiť ho orgánu štátneho dozoru a v odpise povoľujúcemu orgánu.
(3)
Prevádzkovateľ je povinný každoročne po uplynutí kalendárneho roku do 15. februára predložiť vyúčtovanie z prevádzkovania lotérií a stávkových hier podľa § 2 písm. c), f) až i) za predchádzajúci kalendárny rok orgánu štátneho dozoru a v odpise ministerstvu. V prípade ukončenia prevádzkovania hry v priebehu roku je prevádzkovateľ povinný odovzdať vyúčtovanie do dvoch mesiacov po ukončení prevádzky. Z vyúčtovania musí byť zrejmý výťažok dosiahnutý prevádzkovateľom za hodnotené obodobie. Prevádzkovateľ vypočíta časť výťažku určenú v povolení podľa § 4 ods. 4 na sociálne, osvetové alebo iné verejnoprospešné účely. Správnosť odvodu a použitia výťažku preveruje orgán štátneho dozoru.“.
60.
V § 43 ods. 2 sa na konci pripája táto veta: „Pri dočasnom zastavení prevádzkovania môže orgán štátneho dozoru uzatvoriť prevádzkáreň stávkovej hry a zapečatiť miestnosti alebo jednotlivé výherné prístroje.“.
61.
§ 46 znie:
㤠46
(1)
Štátny dozor nad prevádzkovaním lotérií a iných podobných hier a kontrolu nad dodržiavaním tohto zákona vykonávajú daňové orgány vo svojej územnej pôsobnosti.
(2)
Ministerstvo, prípadne ním poverený orgán6) vykonáva kontrolu dodržiavania tohto zákona ostatnými povoľujúcimi orgánmi, ako aj prevádzkovateľmi lotérií a iných podobných hier.“.
62.
§ 48 ods. 1 písm. a), b) a c) znie:
„(1)
Pokutu do výšky:
a)
300 000 Kčs uloží orgán štátneho dozoru právnickej osobe, ktorá prevádzkuje lotériu alebo inú podobnú hru s povolením, ale v rozpore s týmto zákonom, herným plánom alebo s podmienkami, ktoré sa jej uložili v povolení. Prevádzka výherných prístrojov sa posudzuje za každý prístroj samostatne,
b)
500 000 Kčs uloží orgán štátneho dozoru právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje lotériu alebo inú podobnú hru bez povolenia, na vydanie ktorého je oprávnená obec. Prevádzka výherných prístrojov sa posudzuje za každý prístroj samostatne,
c)
3 000 000 Kčs uloží orgán štátneho dozoru právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje lotériu alebo inú podobnú hru bez povolenia, na vydanie ktorého je oprávnené ministerstvo,“.
63.
V § 48 sa vypúšťajú odseky 2, 6, 7 a 8. Doterajšie odseky 3, 4 a 5 sa označujú ako odseky 2, 3 a 4.
64.
V § 48 doterajší odsek 5 znie:
„(5)
Pokuta uložená prevádzkovateľovi, ktorému povolenie vydala obec, alebo za prevádzkovanie lotérie a inej podobnej hry bez povolenia je príjmom rozpočtu obce. V ostatných prípadoch je pokuta príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.“.
65.
§ 49 sa vypúšťa.
66.
§ 51 včítane nadpisu znie:
㤠51
Záverečné ustanovenia
Ministerstvo môže upraviť vykonávacím predpisom podrobnosti k druhej až piatej časti zákona.“.
Čl. II
1.
Povolenia na prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier v zmysle § 2 písm. a) až d) zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách vydané pred dňom účinnosti tohto zákona ostávajú v platnosti.
2.
Podmienky prevádzkovania stávkových hier podľa § 2 písm. e) až i) zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách, ktoré boli určené v povoleniach vydaných pred účinnosťou tohto zákona, zmení povoľujúci orgán v súlade s týmto zákonom na základe žiadosti, ktorú predloží prevádzkovateľ povoľujúcemu orgánu do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona. Po tomto termíne povolenia vydané na základe zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách uvedených v § 2 písm. e) až i) strácajú platnosť.
3.
Vyúčtovanie lotérií a iných podobných hier za rok 1991 sa vykoná podľa podmienok uvedených v povolení vydanom pred účinnosťou tohto zákona.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách, ako vyplýva z neskorších predpisov.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. marcom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
5)
Napr. zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1991 Zb. o verejných kultúrnych podujatiach.
6)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch. |
Zákon č. 92/1992 Sb. | Zákon č. 92/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 28. 2. 1992, částka 23/1992
* Čl. I - Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 2. 1992
92
ZÁKON
ze dne 18. února 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. h) zní:
„h)
při prodeji jeho způsob, stanovení ceny, platebních a dalších podmínek,“.
2.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:
㤠6a
(1)
Součástí privatizačního projektu předloženého po 29. únoru 1992 musí být vyhodnocení závazků podniku z hlediska ochrany životního prostředí.
(2)
Vyhodnocení podle odstavce 1 zahrnuje
a)
zhodnocení, ve kterých směrech podnik dodržuje, popřípadě ve kterých nemůže dodržovat platné právní předpisy na ochranu životního prostředí s vyčíslením nákladů, které budou nezbytné k dosažení souladu s těmito předpisy,
b)
přehled plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů4a) a přehled sankcí za poškozování životního prostředí, uložených podniku podle zákona o životním prostředí a podle jiných zvláštních předpisů,
c)
vyčíslení škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku.4b)“.
Odkazy č. 4a) a 4b) znějí:
„4a)
§ 31 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
4b)
Např. § 8 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb.“.
3.
§ 7 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
Vypracovává-li návrh privatizačního projektu jiná osoba než podnik, je podnik povinen neprodleně sdělit písemně této osobě na její žádost údaje podle § 6 odst. 1 písm. a) až d), j) a podle povahy věci též údaje podle písmena i) a dále i údaje uvedené v odstavci 2 písm. d), týkající se privatizovaného majetku. Za splnění této povinnosti podniku odpovídá statutární orgán. Získané údaje lze použít pouze k vypracování privatizačního projektu. Osoba, které byly tyto údaje sděleny, je povinna učinit všechna potřebná opatření, aby je nemohla získat jiná osoba.“.
4.
V § 12 se v odstavci 2 na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se nové písmeno e), které zní:
„e)
k převodu privatizovaného majetku na právnické osoby zřízené zvláštními zákony,5a) jde-li o majetek sloužící zemědělské výrobě.“.
Odkaz č. 5a) zní:
„5a)
Zákon SNR č. 330/1991 Sb., o pozemkových úpravách, uspořádání pozemkového vlastnictví, pozemkových úřadech, pozemkovém fondu a o pozemkových společenstvích.
Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.“.
5.
V § 14 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
„Tím není dotčeno ustanovení § 19 odst. 3.“.
6.
§ 15 odst. 1 zní:
„(1)
S vlastnickým právem k privatizovanému majetku přecházejí na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem.“.
7.
Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:
㤠15a
(1)
Po dobu jednoho roku od uzavření smlouvy o prodeji majetku privatizovaného podniku nebo u vkladu majetku privatizovaného podniku do obchodní společnosti od vzniku této obchodní společnosti může nabyvatel podnikat v rozsahu, ve kterém k tomu byl oprávněn tento podnik. Při prodeji nebo vkladu organizační složky privatizovaného podniku přechází obdobně na nabyvatele oprávnění podnikat v rozsahu činnosti organizační složky.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně při prodeji podniku anebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě.“.
8.
V § 19 odst. 2 se vypouštějí slova „jakož i vlastnické právo k nim“.
9.
§ 19 odst. 3 zní:
„(3)
Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu dnem vzniku obchodní společnosti; registrace podle zvláštních předpisů8) se nevyžaduje. Práva třetích osob k majetku, který je předmětem prodeje nebo vkladu podle tohoto zákona, nejsou dotčena.“.
10.
§ 25 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
„(3)
Zvláštní zákon Federálního shromáždění stanoví zejména právní postavení obchodních společností založených podle odstavce 1 písm. b).“.
11.
V § 45 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Podniky mohou uzavírat nájemní smlouvy a jiné smlouvy o užívání majetku uvedeného v § 1 jinými osobami jen na dobu do dne přechodu tohoto majetku na příslušný fond. Pokud by uvedené smlouvy byly po dni 28. února 1992 uzavřeny na dobu delší, zaniká právo užívat majetek dnem jeho přechodu na příslušný fond.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
12.
V § 47 odst. 1 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se tento text: „o schváleném způsobu a rozsahu vypořádání je orgán příslušný ke schválení privatizačního projektu povinen bez zbytečného odkladu po schválení privatizačního projektu písemně vyrozumět oprávněnou osobu, která uplatnila svůj nárok podle odstavce 2.“.
13.
V § 47 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže oprávněná osoba nesouhlasí s vypořádáním svého nároku ve schváleném privatizačním projektu, může se domáhat svého nároku u soudu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla o způsobu vypořádání svého nároku vyrozuměna.“.
14.
§ 47 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:
„(4)
Pokud nelze nárok oprávněných osob vypořádat postupem uvedeným v odstavcích 1 až 3, protože příslušný privatizační projekt nebyl schválen do 31. prosince 1993, použijí se na vypořádání nároku ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 30. června 1994; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit svůj nárok u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1994.“.
15.
Za § 47 se vkládají nové § 47a a 47b, které zní:
㤠47a
V případě, že k majetku odňatému způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nemá právo hospodaření, popřípadě vlastnické právo právnická osoba uvedená v § 1 tohoto zákona, vztahuje se na zmírnění těchto majetkových křivd zákon č. 87/1991 Sb. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 31. července 1992; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1992.
§ 47b
(1)
Při likvidaci organizací uvedených v § 1 zpeněží likvidátor majetek prodejem věcí ve veřejné dražbě. Jiným způsobem může likvidátor postupovat jenom se souhlasem orgánu uvedeného v § 10 odst. 1.
(2)
Do doby přijetí zvláštního zákona se na postup při veřejných dražbách použijí přiměřeně ustanovení zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 93/1992 Sb. | Zákon č. 93/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 28. 2. 1992, částka 23/1992
* Čl. I - Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 2. 1992
93
ZÁKON
ze dne 18. února 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. c) se před slovo „hospodářské“ vkládají slova „obytné a“.
2.
V § 2 odst. 1 se na konci nahrazuje tečka čárkou a připojují se slova „není-li zákonem stanoveno jinak.“.
3.
V § 4 odst. 2 se za slovo „osoba“ doplňuje čárka a slova „uvedená v odstavci 1“ se nahrazují slovy „jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6,“.
4.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
㤠4a
(1)
Při prosazování nároku jsou dotčené orgány státní správy a právnické osoby, na které přešlo vlastnické nebo užívací právo, povinny poskytnout tomu, kdo tvrdí, že je oprávněnou osobou, pomoc zejména tím, že jí poskytují výpisy z evidence a kopie listin, jakož i jiné prostředky, které mohou přispět k objasnění věci.
(2)
Nemůže-li osoba uvedená v odstavci 1 jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence, zapíše ji pozemkový úřad jako domnělého vlastníka.
(3)
Na základě žádosti domnělého vlastníka pozemkový úřad svým rozhodnutím může uznat vlastnictví k pozemkům, porostům a jinému majetku této osobě, jestliže domnělý vlastník:
a)
předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o nabytí vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem, nedošlo-li k právně účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do pozemkové knihy nebo evidence nemovitostí,
b)
prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě užívání nemovitostí mezi spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu nedošlo jen proto, že nebyl zachován předepsaný úřední postup,
c)
prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce měli pozemky, porosty nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže předložit, protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke ztrátě nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.
(4)
Vlastnictví podle odstavce 3 je možno uznat, neprobíhá-li ve věci soudní řízení a domnělý vlastník prokazuje vlastnictví k pozemku, porostům nebo jinému majetku posledním dokladem o vlastnictví svém nebo svého přímého předchůdce a tuto skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je vlastníkem či spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného majetku a že na sebe přebírá všechny právní následky uvedení nepravdivých údajů.
(5)
Jestliže pozemkový úřad neuzná vlastnictví podle odstavce 3, odkáže domnělého vlastníka s jeho nárokem na soud. Řízení o tomto nároku a o tom, zda je domnělý vlastník oprávněnou osobou, soud spojí.“.
5.
V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí:
a)
právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání,
b)
u ostatních nemovitostí jejich vlastník.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
6.
V § 6 odst. 1 písm. g) se na konci připojují slova „nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území“.
7.
V § 6 odst. 1 písm. o) se za slovo „předpisy“ vkládají slova „nebo bez vyplacení náhrady“.
8.
V § 6 odst. 1 písm. s) se na konci nahrazuje tečka čárkou a odstavec 1 se doplňuje písmeny t) a u), která znějí:
„t)
přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby,
u)
převodu na stát společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.“.
9.
V § 6 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů,9) je třeba považovat pro účely tohoto zákona i státní občany České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky a kterým byl konfiskován zemědělský majetek a nebyly odsouzeny podle zvláštních předpisů.9a) Pokud tento majetek byl už před rozhodným obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách, řeší se nárok těchto oprávněných osob podle § 12.“.
Odkaz 9a) k § 6 odst. 2 druhé větě zní:
„9a)
Nařízení SNR č. 33/1945 Sb. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
V § 6 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavce 4, 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4, 5 a 6.
11.
V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Česká národní rada se zmocňuje, aby zákonem upravila restituci majetku československých občanů trvale žijících na území České republiky, kteří ztratili majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinili se proti československému státu a nabyli zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.“.
12.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Na návrh oprávněné osoby soud rozhodne, že na ni přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji nabyla od státu nebo jiné právnické osoby, které ji získaly za okolností uvedených v § 6, a to v případech, kdy fyzická osoba nabyla nemovitosti buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i osoby blízké této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno vlastnictví nebo osobní užívání k těmto nemovitostem. Návrh musí být uplatněn do 31. prosince 1992, jinak právo zaniká.“.
13.
V § 8 odst. 2 se nahrazují slova „původního vlastníka“ slovy „oprávněnou osobu“ a slova „původnímu vlastníkovi“ slovy „oprávněné osobě“.
14.
§ 9 odst. 6 zní:
„(6)
Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat opravný prostředek k soudu.“.
15.
V § 10 odst. 1 se za slovo „Správní“ vkládají slova „a notářské“.
16.
V § 10 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Osvobozena od soudních poplatků je též osoba domáhající se svého práva podle § 8, jestliže soud rozhodl v její prospěch.“.
17.
§ 10 se označuje jako § 21a a vkládá se za § 21.
18.
V § 14 odst. 1 se za slovo „vydat“ doplňují slova „nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat“.
19.
V § 15 odst. 1 a 2 se za slova „srovnatelný trvalý porost“ vkládají slova „téže kultury“.
20.
V § 16 odst. 1 se za slovo „poskytnut“ doplňují slova „oprávněné osobě“.
21.
V § 16 odst. 4 se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „šesti měsíců“.
22.
V § 16 odst. 5 se vypouští slova „nebo vypořádán“ a slova „jednoho roku“ se nahrazují slovy „60 dnů“.
23.
V § 19 se vkládají za odstavec 3 nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Pokud není možné vlastníkovi k zajištění zemědělské výroby vyčlenit z technických důvodů jeho vlastní pozemky, může tomuto vlastníkovi, pokud s tím vysloví souhlas, pozemkový úřad po zahájení řízení o pozemkových úpravách17a) přidělit do časově omezeného nájmu pozemky jiných vlastníků. Tento časově omezený nájem zanikne nejpozději ke dni účinnosti rozhodnutí o schválení pozemkových úprav. Způsob finančního vypořádání svým nařízením stanoví vláda.
(5)
Rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavce 4 přezkoumá na návrh vlastníka pozemku, jehož pozemek byl přidělen do časově omezeného nájmu, soud. Návrh na soudní přezkoumání nemá odkladný účinek.“.
Odkaz 17a) k § 19 odst. 4 zní:
„17a)
§ 6 zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
§ 7 zákona SNR č. 330/1991 Sb., o pozemkových úpravách, uspořádání pozemkového vlastnictví, pozemkových úřadech, pozemkovém fondu a o pozemkových společenstvích.“.
24.
V § 20 odst. 1 se za slovo „zemědělské“ vkládají slova „nebo lesní“.
25.
V § 20 odst. 2 se nahrazují slova „této částky“ slovy „částky, kterou jako náhradu zaplatila,“ a slova „jednoho roku“ slovy „60 dnů“.
26.
V § 20 odst. 3 se za slovo „zemědělské“ vkládají slova „nebo lesní“.
27.
V § 20 se za odstavec 3 vkládá odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě, že nemovitosti nejsou v užívání právnické osoby podle odstavce 2, která má poskytnout náhradu podle odstavce 1, může oprávněná osoba žádat od této právnické osoby náhradu odňatého živého a mrtvého inventáře k zajištění zemědělské výroby bez omezení uvedených v odstavci 3.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
28.
V § 22 odst. 2 se za slovo „vlastníkem“ vkládají slova „zemědělského pozemku“, slova „byla nemovitost“ se nahrazují slovy „byl pozemek“ a slovo „vydána“ se nahrazuje slovem „vydán“.
29.
V § 22 se za odstavec 3 vkládá odstavec 4, který zní:
„(4)
Nachází-li se na pozemku trvalé kultury patřící k nezbytnému rostlinnému genofondu nebo slouží-li pozemek výlučně k vypěstování nových šlechtěných odrůd,23a) nemůže výpovědní lhůta, u výpovědi podané vlastníkem, skončit dříve, než bude dosaženo účelu, k němuž byl pozemek užíván ke dni 1. února 1992.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6 a odkaz k § 22 odst. 4 zní:
„23a)
§ 6 odst. 1 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.“.
30.
V § 22 odst. 5 se za slova „odstavci 3“ vkládají slova „a 4“.
31.
V § 22 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem nemovitostí, s výjimkou zemědělské půdy, k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byla nemovitost podle části druhé tohoto zákona vydána, mezi nimi nájemní vztah, který lze kdykoliv vypovědět. Výpovědní lhůta je tři měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.“.
32.
V § 23 odst. 1 se vkládají za slovo „odstraněna“ slova „nebo znehodnocena“ a za slovo „odstranila“ slova „nebo znehodnotila“.
33.
V § 24 odst. 2 se slova „srovnatelné porosty“ nahrazují slovy „srovnatelné trvalé porosty téže kultury“.
34.
§ 27 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Uživatel bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt, nebytový prostor, budova nebo stavba zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, skončí-li mu právo jejich užívání.
(2)
Jestliže byt, nebytový prostor, budova nebo stavba jsou ke dni skončení práva užívání znehodnoceny více, než odpovídá běžnému opotřebení, je uživatel těchto prostor povinen uhradit vlastníkovi bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby náhradu za toto znehodnocení.“.
35.
Za § 28 se vkládá § 28a, který zní:
㤠28a
Pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon České národní rady č. 94/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 94/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb.
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 1. 3. 1992, částka 23/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o volbách do České národní rady, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků.
* Čl. III k zákonu č. 94/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 3. 1992
94
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. února 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Právo volit mají občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají trvalý pobyt1) v České republice, nejpozději v den voleb dosáhli věku 18 let a zdržují se v den voleb na území některého z volebních krajů.“.
2.
Odkaz č. 1 k § 2 odst. 2 se označuje jako odkaz č. 2 a zní:
„2)
§ 10 a 855 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
§ 2 odst. 3 zní:
„(3)
Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu
a)
ochrany zdraví lidu,3)
b)
výkonu trestu odnětí svobody.“.
4.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví obecní rada nebo orgán, který plní funkci obecní rady (dále jen „obecní rada“),5) nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb.“.
Dosavadní odkaz č. 3 v § 5 se označuje jako odkaz č. 4.
5.
§ 7 odst. 5 zní:
„(5)
V celách policejního zajištění6) nebo v místech, kde se vykonává vazba, popřípadě kázeňský trest vězení, zabezpečí možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení. Velikost volebního okrsku podle odstavce 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku trvalý pobyt. V případě předvedení, příslušný útvar policejního sboru postupuje tak, aby se předvedené osobě umožnil výkon volebního práva.“.
6.
Dosavadní odkaz č. 7 v § 8 odst. 1 se vypouští.
7.
V § 8 odst. 1 věta třetí zní: „Velitel útvaru ve spolupráci s obecním (městským) úřadem nebo úřadem, který plní funkci obecního úřadu (dále jen „obecní úřad“)7) obce přidělení to neprodleně potvrdí obecnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu těchto příslušníků.“.
8.
V § 9 odst. 1 a 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“.
9.
V § 10 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“.
10.
§ 10 odst. 2 zní:
„(2)
V obcích, v nichž je více než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí obecní úřad, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí. Obecní úřad v obci, která má méně než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí, aby byl vyložen seznam voličů v prostorech, kde jsou hromadně ubytováni příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů.“.
11.
V § 11 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“ a za slovem „opravu“ se vkládají slova „nebo doplnění“.
12.
V § 11 odst. 2 první a druhá věta se nahrazují touto větou: "Jestliže obecní úřad návrhu nevyhoví, může občan podat návrh8) u příslušného soudu na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu.".
V dosavadní třetí větě se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“ a za slovem „opravu“ se vkládají slova „nebo doplnění“.
13.
V § 12 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“.
14.
§ 13 odst. 1 zní:
„(1)
Volby do České národní rady řídí Česká volební komise.“.
15.
V § 13 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise.
(3)
V okresech řídí volby okresní volební komise. Okresní volební komise se zřizují též v hlavním městě Praze; vymezení jejich území stanoví příloha č. 1 tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
16.
Za nově označený odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
V případě, že se volby do České národní rady konají současně s volbami do Federálního shromáždění, mohou být krajské volební komise a okresní volební komise společné pro volby do obou zákonodárných sborů.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 7 až 12.
17.
Odkaz č. 8 se označuje rovněž jako odkaz č. 9 a poznámky č. 9 a 10 k § 13 nově označenému odstavci 7 znějí:
„9)
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb.
10)
§ 18 odst. 10 tohoto zákona.“.
18.
V § 13 nově označeném odstavci 8 poslední věta zní: „Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.“.
19.
V § 13 nově označený odstavec 10 zní:
„(10)
Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany. Losování řídí nejstarší člen volební komise.“.
20.
V § 13 nově označený odstavec 11 zní:
„(11)
Zapisovatele České volební komise jmenuje a odvolává vláda České republiky. Zapisovatele krajské volební komise jmenuje a odvolává ministr vnitra České republiky (dále jen „ministr vnitra“). Zapisovatele okresní volební komise jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze jmenuje a odvolává primátor hlavního města Prahy. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále jen „starosta“). Zapisovatele je třeba určit v dostatečném předstihu tak, aby mohl plnit úkoly podle § 18; při jednání volebních komisí má zapisovatel právo poradního hlasu. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 8.“.
21.
V § 13 nově označeném odstavci 12 se vypouští slovo „jejich“ a slova „v odstavci 5“ se nahrazují slovy „v odstavci 8“.
22.
V § 15 odst. 2 se slova „předseda příslušného krajského národního výboru“ nahrazují slovy „ministr vnitra“.
23.
V § 15 odst. 3 písm. b) se slovo „okrskových“ nahrazuje slovem „okresních“.
24.
V § 15 odst. 3 písm. e) se slova „krajskému národnímu výboru“ nahrazují slovy „ministerstvu vnitra“.
25.
V § 16 odst. 1 poslední věta zní: „První zasedání okresní volební komise svolává přednosta okresního úřadu; v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy.“.
26.
V § 16 odst. 2 se vkládají nová ustanovení pod písmeny a) a b) tohoto znění:
„a)
dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b)
rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím.“.
Dosavadní ustanovení pod písmeny a) až c) se označují jako ustanovení pod písmeny c) až e).
V nově označeném ustanovení písm. e) se slova „v rámci okresu“ nahrazují slovy „v rámci své působnosti“.
27.
V § 17 odst. 1 zní:
„(1)
Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise, jmenuje členy a náhradníka na neobsazená místa obecní rada.“.
28.
§ 17 odst. 2 zní:
„(2)
Obecní rada s přihlédnutím k místním podmínkám stanoví nejnižší počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet jejích členů byl nejméně tři.“.
29.
V § 17 odst. 3 se slova „předseda příslušného místního národního výboru“ nahrazují slovy „starosta příslušné obce“.
30.
V § 17 odst. 5 písm. c) se slova „místnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu“.
31.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Kandidátní listiny
(1)
Kandidátní listiny pro volby do České národní rady mohou podávat politické strany. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do šedesáti dnů přede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli krajské volební komise. Ke kandidátní listině politická strana připojí:
a)
prohlášení, že má nejméně 10 000 individuálních členů, nebo
b)
v případě, že nesplňuje podmínku uvedenou v písmenu a) petici požadující, aby tato politická strana kandidovala, podepsanou tolika dalšími oprávněnými voliči, kolik se jich politické straně nedostává na počtu individuálních členů. K podpisu pod petici volič po předložení občanského průkazu uvede své jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět.
Krajská volební komise může kontrolovat pravdivost údajů o počtu členů nebo údajů uvedených v petici.
(2)
Podává-li politická strana kandidátní listinu ve více volebních krajích, předloží petici pouze jedné krajské volební komisi a v podání ostatním krajským volebním komisím na to odkáže.
(3)
Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevztahuje na politické strany, které byly zastoupeny v České národní radě poslaneckým klubem 60 dnů přede dnem vyhlášení voleb, nebo které v posledních volbách do České národní rady získaly nejméně 10 000 platných hlasů.
(4)
Kandidátní listina obsahuje:
a)
název politické strany,
b)
jméno, příjmení, věk, zaměstnání a bydliště kandidátů a jejich pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabské číslice.
(5)
Na kandidátní listině může politická strana u jednotlivých kandidátů kromě údajů uvedených v odstavci 4 písm. b) též vyznačit jejich příslušnost k určité politické straně nebo že kandidát není členem žádné politické strany nebo že jde o nezávislého kandidáta.
(6)
V příloze ke kandidátní listině politická strana určí svého zmocněnce a jeho dva náhradníky a uvede jejich jména, příjmení a přesné adresy. Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana vázána. Nastoupení náhradníka místo zmocněnce oznámí politická strana krajské volební komisi.
(7)
Zapisovatel zjistí, zda předložené kandidátní listiny a přílohy k nim splňují stanovené náležitosti. V případě, že tomu tak není, upozorní na to zmocněnce politické strany. Podání kandidátní listiny zapisovatel potvrdí zmocněnci politické strany.
(8)
Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, se stanoví v příloze č. 2 tohoto zákona.
(9)
Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, nedal souhlas s tím, aby byl uveden na jiné kandidátní listině a že mu nejsou známy překážky jeho volitelnosti.
(10)
Politické strany se mohou dohodnout na podání společné kandidátní listiny. Na koalici takto vzniklou se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona týkající se politické strany, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 42). Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a v odstavci 2 se v případě podání společné kandidátní listiny více politických stran zjišťuje za všechny tyto politické strany tak, jakoby kandidátní listinu podala jedna politická strana.“.
32.
V § 19 odst. 2 písm. a) se slova „§ 18 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 9“ a v § 19 odst. 2 písm. c) se slova „§ 18 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 8“.
33.
V § 19 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Krajská volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina nesplňuje podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění krajskou volební komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2. Proti takovému rozhodnutí může politická strana podat do 24 hodin po jeho doručení odvolání k České volební komisi.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4; dosavadní odstavec 4 se vypouští.
34.
V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Česká volební komise kandidátní listiny odmítne, jestliže tato listina nesplňuje podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
35.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:
㤠20a
Registrace kandidátních listin
(1)
Po obdržení zápisu o výsledku projednání kandidátních listin z volebního kraje Českou volební komisí krajská volební komise zaregistruje nejpozději do 45 dnů přede dnem voleb kandidátní listiny jako platné a oznámí to písemně politickým stranám. Registrace je podmínkou pro rozmnožení kandidátních listin.
(2)
Jestliže krajská volební komise nebo Česká volební komise po registraci podle odstavce 1 zjistí, že politická strana, která podala kandidátní listinu byla zrušena11) a nebo byla pozastavena její činnost,12) registraci zruší a písemně to oznámí zmocněnci politické strany (§ 18 odst. 6).
(3)
Ke kandidátní listině, jejíž registrace byla podle odstavce 2 zrušena, se dále nepřihlíží.“.
36.
V § 21 odst. 1 se ve třetí větě slova „předsedovi krajské volební komise, který jeden stejnopis zašle“ nahrazují slovy „předsedovi nebo zapisovateli krajské volební komise; předseda krajské volební komise jeden stejnopis zašle“.
37.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
Jestliže dojde k rozpuštění politické strany v době po zaregistrování kandidátní listiny krajskou volební komisí, při rozdělování mandátu se k takovéto politické straně nepřihlíží.“.
38.
§ 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Hlasovací lístky
(1)
Předseda krajské volební komise zajistí prostřednictvím ministerstva vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) rozmnožení hlasovacích lístků, na nichž musí být uvedeno vylosované číslo kandidátní listiny (§ 20 odst. 5), název politické strany a údaje o všech kandidátech a jejich pořadí. Údaje na hlasovacích lístcích musí být shodné s údaji na kandidátních listinách.
(2)
Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajské volební komise.
(3)
Takto rozmnožené hlasovací lístky zašle předseda krajské volební komise starostům obcí, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, jakož i v den voleb všem okrskovým komisím.“.
39.
V § 23 odst. 3 a 4 se slova „rada místního národního výboru“ nahrazuje slovy „obecní rada“.
40.
V § 24 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“.
41.
V § 24 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
42.
V § 26 se slova „rada místního národního výboru“ nahrazuje slovy „starosta“.
43.
V § 27 odst. 1 se slova „40 dnů“ nahrazují slovy „23 dnů“.
44.
§ 27 odst. 2 zní:
„(2)
V době volební kampaně má každá samostatně kandidující politická strana zajištěn rovný přístup ke státním veřejným informačním prostředkům a jiným službám státu a územní samosprávy. V rámci vysílacích okruhů Českého rozhlasu a České televize je pro volební kampaň vyhrazeno celkem 21 hodin vysílacího času, které se rozdělí rovným dílem mezi kandidující politické strany tak, aby určením doby vysílání nebyla žádná z politických stran podstatně znevýhodněna; termíny vysílacích časů se rozdělí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany. Volební agitace v rozhlasovém a televizním vysílání držitelům licencí není dovolena.“.
45.
V § 27 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
V době volební kampaně je zakázáno vysílat volební projevy a volební programy kromě vysílacích časů vyhrazených kandidujícím politickým stranám podle odstavce 2 a zveřejňovat ve vysílání jakékoliv vnější projevy, kterými se propagují kandidující politické strany. Je rovněž zakázáno vysílat volební agitace v časech, které jsou v rozhlasovém a televizním vysílání vyhrazeny reklamě nebo využívat rozhlasové a televizní reklamy k volební agitaci.
(4)
Není dovoleno používat místního rozhlasu k volební agitaci politických stran s výjimkou pouhého oznamování konání volebních shromáždění.“.
46.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5 a slova „místní národní výbor“ se v něm nahrazují slovy „obecní rada“.
47.
Za nově označený odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6 tohoto znění:
„(6)
Spory a stížnosti týkající se průběhu volební kampaně ve státních sdělovacích prostředcích České republiky řeší Česká volební komise; její rozhodnutí jsou závazná.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 7 až 9.
48.
V § 27 nově označeném odstavci 7 první věta zní: „V době 48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany a je zakázáno zveřejňování údajů, které by mohly poškodit politickou stranu nebo kandidáta, a to slovem, písmem, zvukem i obrazem ve veřejných sdělovacích prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové volební komise, a v jejich bezprostředním okolí.“.
49.
§ 29 odst. 2 zní:
„(2)
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrží od okrskové volební komise prázdnou obálku opatřenou otiskem úředního razítka. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. Nepředloží-li volič občanský (vojenský, osobní) průkaz a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise jej požádá, aby svou totožnost prokázal svědectvím dvou komisi známých osob; pokud tak volič neučiní do ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno.“.
50.
V § 29 odst. 4 se vypouští poslední věta.
51.
V § 34 odst. 1 první věta zní: „Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku.“.
52.
V § 35 odst. 1 v první větě se slova „kandidátní listiny“ vypouštějí.
53.
V § 35 odst. 2 ve větě druhé se slova „kandidátních listin různých politických stran“ nahrazují slovy „hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran“ a na konci odstavce se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.“.
54.
V § 36 odst. 1 poslední věta zní: „Jestliže některý z členů okrskové volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.“.
55.
V § 37 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
56.
V § 37 nově označeném odstavci 3 se slova „místnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu“.
57.
V § 38 se tečka nahrazuje na konci čárkou a doplňují se tato slova: „jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.“.
58.
V § 39 odst. 2 se tečka nahrazuje na konci čárkou a doplňují se tato slova: „jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.“.
59.
V § 40 odst. 1 poslední věta zní: „Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.“.
60.
V § 40 odst. 3 se slova „příslušnému národnímu výboru“ nahrazují slovy „ministerstvu vnitra“.
61.
§ 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Postup politických stran do prvního skrutinia
(1)
Česká volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici.
(2)
Česká volební komise dále zjistí
a)
které politické strany, popřípadě politická hnutí získaly méně než pět procent,
b)
které koalice ze dvou politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než sedm procent,
c)
které koalice ze tří politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než devět procent,
d)
které koalice nejméně čtyř a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent
z celkového počtu platných odevzdaných hlasů.
Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(3)
Zjistí-li Česká volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické strany, popřípadě politická hnutí sníží postupně
a)
u politických stran, popřípadě politických hnutí hranici pěti procent na hranici čtyř procent a na hranici tří procent,
b)
u koalice podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent a na hranici pěti procent,
c)
u koalice podle odstavce 2 písm. c) hranici devíti procent na hranici osmi procent a na hranici sedmi procent,
d)
u koalice podle odstavce 2 písm. d) hranici jedenácti procent na hranici deseti procent a na hranici devíti procent.
(4)
V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.“.
62.
V § 43 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
63.
V § 43 nově označeném odstavci 4 se slova „který získal nadpoloviční většinu hlasů voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu“ nahrazují slovy „který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně patnáct procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje.“.
64.
V § 44 odst. 2 se slova „nejpozději před zahájením druhého“ nahrazují slovy „nejpozději do 24 hodin po ukončení prvního“.
65.
V § 45 odst. 1 se na konci připojuje věta, která zní: „Jestliže některý z členů České volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.“.
66.
V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojují se nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Byla-li Nejvyššímu soudu České republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo České národní rady učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení stanoviska obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České republiky.
(3)
Opatření podle odstavce 1 předsednictvo České národní rady neučiní, jestliže zjištěné závady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.“.
67.
V § 49 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Byla-li politicka strana zrušena,11) náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.
(4)
Byla-li činnost politické strany pozastavena,12) po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
68.
V § 49 nově označeném odstavci 5 se slova „poté, kdy se uprázdnila funkce“ nahrazují slovy „po dni, ve kterém zanikl mandát“.
69.
V § 50 odst. 1 se slova „místní národní výbory“ nahrazují slovy " obecní úřady“.
70.
V § 50 odst. 2 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy " okresní úřad" a slova „krajský národní výbor“ slovy „okresní úřad v sídle krajské volební komise“; na konci se připojuje věta, která zní: „Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním městě Praze úřady uvedené v příloze č. 1.“.
71.
V § 51 odst. 2 se vypouštějí slova „legitimační lístky“.
72.
§ 52 včetně nadpisu zní:
㤠52
Nároky členů volebních komisí
(1)
Člen komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy.13)
(2)
Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky po dohodě s ministerstvem vnitra.
(3)
Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její úhrady a výplaty stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky v dohodě s ministerstvem vnitra.“.
73.
§ 54 odst. 2 zní:
„(2)
Výdaje podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.“.
74.
V § 54 odst. 3 se částka „10 Kčs“ nahrazuje částkou „15 Kčs“.
75.
Za § 54 se vkládá § 54a, který zní:
㤠54a
(1)
Vznikne-li politické straně vzhledem k posledním výsledkům voleb do České národní rady nárok na úhradu volebních nákladů, má nárok na státní příspěvek z rozpočtu České republiky, a to ve výši odpovídající této úhradě (§ 54 odst. 3).
(2)
Státní příspěvek se vyplácí politickým stranám na jejich žádost a v ročních splátkách, nejpozději do konce února.
(3)
Dojde-li k rozpuštění České národní rady před ukončením volebního období, poskytne se politickým stranám státní příspěvek ve výši úměrné skutečné délce volebního období.
(4)
Politická strana ztrácí nárok na státní příspěvek, jestliže ve dvou po sobě jdoucích volbách do České národní rady nezískala žádný poslanecký mandát v České národní radě.
(5)
Za každý měsíc pozastavení činnosti politické strany12) se státní příspěvek náležející politické straně podle odstavců 1, 2 a 3 snižuje o jednu dvanáctinu. Po dobu pozastavení její činnosti se státní příspěvek politické straně nevyplácí. Byla-li politická strana zrušena rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění,11) je povinna vrátit do státního rozpočtu odpovídající část naposledy vyplacené částky státního příspěvku.
(6)
Politickým stranám, které kandidovaly v rámci volební koalice, se příslušná část státního příspěvku vyplácí podle podmínek dohodnutých politickými stranami, jinak rovným dílem.“.
76.
V § 55 odst. 1 písm. a) se slova „národních výborů“ nahrazují slovy „obcí a okresních úřadů“.
77.
V § 55 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „legitimačního lístku“.
78.
Vkládá se nový § 55a, který včetně nadpisu zní:
㤠55a
Možnost uplatnění zvláštního nároku na kandidáty
(1)
Politická strana může podmínit uvedení občana na své kandidátní listině předložením osvědčení vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra14) o tom, že občan připadající v úvahu jako kandidát v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl
a)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,
b)
evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,
c)
vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti.15)
(2)
Politická strana připojí k žádosti občana o vydání osvědčení16) úředně ověřené potvrzení, že účelem tohoto osvědčení je uvedení občana na kandidátní listinu této politické strany.
(3)
Nejpozději 3 dny před ukončením volební kampaně (§ 27 odst. 1) jsou politické strany povinny zveřejnit, zda zvláštní nárok na kandidáty podle předchozích odstavců uplatnily a jaký byl výsledek jednotlivých kandidátů.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996.“.
79.
Přílohou zákona č. 1 se stává příloha tohoto zákona a stávající příloha zákona se označuje jako příloha č. 2.
80.
V textu zákona se výraz „okresní komise“ nahrazuje výrazem „okresní volební komise“.
81.
V textu zákona se výraz „československý státní občan“ nahrazuje výrazem „státní občan České a Slovenské Federativní Republiky“.
Čl. II
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o volbách do České národní rady, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 94/1992 Sb.
Vymezení volebních okresů v hlavním městě Praze
Volební okres| Zahrnuje území městských částí| Pomocné prostředky pro okresní volební komisi zajistí
---|---|---
I.| Praha 1| Obvodní úřad v Praze 1
II.| Praha 2| Obvodní úřad v Praze 2
III.| Praha 3| Obvodní úřad v Praze 3
IV.| Praha 4| Obvodní úřad v Praze 4
V.| Praha 5, Praha-Lipenec, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín| Obvodní úřad v Praze 5
VI.| Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řepy, Praha-Suchdol| Obvodní úřad v Praze 6
VII.| Praha 7, Praha-Troja| Obvodní úřad v Praze 7
VIII.| Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry| Obvodní úřad v Praze 8
IX.| Praha 9, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely,Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Kyje, Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Vinoř| Obvodní úřad v Praze 9
X.| Praha 10, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Horní Měcholupy, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves| Obvodní úřad v Praze 10
XI.| Praha-Jižní Město, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-Újezd| Místní úřad v Praze-Jižním Městě
XII.| Praha-Modřany, Praha-Libuš| Místní úřad v Praze-Modřanech
XIII.| Praha-Jihozápadní Město| Místní úřad v Praze-Jihozápadním Městě
1)
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
3)
§ 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
5)
§ 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
6)
Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
7)
§ 58 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
§ 27 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.
8)
§ 200f a 200g občanského soudního řádu.
11)
§ 13 zákona č. 424/1991 Sb.
12)
§ 14 zákona č. 424/1991 Sb.
13)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.
14)
§ 11 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
15)
§ 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb.
16)
§ 8 zákona č. 451/1991 Sb. |
Zákon č. 77/1992 Sb. | Zákon č. 77/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 10. 3. 1992, částka 20/1992
* Čl. II - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb., zákona č. 546/1990 Sb. a zákona č. 244/1991 Sb., se mění takto:
* Čl. III - Dovolená podle článků I a II náleží vojákům z povolání a vojákům v další službě, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají vojenskou činnou službu, a příslušníkům Federální bezpečnostní informační služby již za kalendářní rok 1991.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 12. 1999 (225/1999 Sb.)
77
ZÁKON
ze dne 30. ledna 1992,
kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. II
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb., zákona č. 546/1990 Sb. a zákona č. 244/1991 Sb., se mění takto:
1.
V § 39 odst. 1 se v první větě číslovka „30“ nahrazuje číslovkou „35“.
2.
V § 40 odst. 4 se slova „do 30. dubna“ nahrazují slovy „do konce“.
Čl. III
Dovolená podle článků I a II náleží vojákům z povolání a vojákům v další službě, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají vojenskou činnou službu, a příslušníkům Federální bezpečnostní informační služby již za kalendářní rok 1991.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 78/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 78/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o daňových poradcoch a Slovenskej komore daňových poradcov
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 10. 3. 1992, částka 20/1992
* PRVÁ ČASŤ - Úvodné ustanovenia (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - Postavenie a činnosť daňových poradcov (§ 4 — § 12)
* TRETIA ČASŤ - Práva a povinnosti daňového poradcu (§ 13 — § 20)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Organizácia daňových poradcov (§ 21 — § 23)
* PIATA ČASŤ - Disciplinárna zodpovednosť (§ 24 — § 27)
* ŠIESTA ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 28 — § 34)
Aktuální znění od 10. 3. 1992
78
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1992
o daňových poradcoch a Slovenskej komore daňových poradcov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Úvodné ustanovenia
§ 1
Tento zákon upravuje
a)
postavenie daňových poradcov a ich činnosť pri poskytovaní poradenskej pomoci v oblasti daní (ďalej len „daňové poradenstvo“),
b)
zriadenie a pôsobnosť Slovenskej komorykomory daňových poradcov (ďalej len „komorakomora“).
§ 2
Daňový poradca poskytuje daňové poradenstvo fyzickým a právnickým osobám (ďalej len „klient“) vo veciach
a)
daní, odvodov a poplatkov,1)
b)
daňového konania daňovými orgánmi2) a orgánmi obcíobcí.3)
§ 3
(1)
Daňové poradenstvo môže poskytovať aj právnická osoba, ak má túto činnosť zapísanú v obchodnom registri a ak je zriadená ako verejná obchodná spoločnosť, komanditná spoločnosť a spoločnosť s ručením obmedzeným; fyzické osoby, ktoré v jej mene poskytujú daňové poradenstvo, musia mať oprávnenie podľa tohto zákona.
(2)
Vykonávať daňové poradenstvo v Slovenskej republike môžu aj daňoví poradcovia oprávnení na túto činnosť v Českej republike, ak sa zapíšu do zoznamu daňových poradcov vedeného komoroukomorou.
DRUHÁ ČASŤ
Postavenie a činnosť daňových poradcov
§ 4
(1)
Daňový poradca je fyzická osoba zapísaná do zoznamu daňových poradcov (ďalej len „zoznam“) vedeného komoroukomorou.
(2)
Na základe zápisu do zoznamu vydá komorakomora daňovému poradcovi osvedčenie o spôsobilosti na výkon daňového poradenstva (ďalej len „osvedčenie“).
§ 5
Osvedčenie vydá komorakomora daňovému poradcovi, ktorý
a)
má plnú spôsobilosť na právne úkony,
b)
je občiansky a morálne bezúhonný,
c)
má ukončené vysokoškolské vzdelanie ekonomického alebo právnického zamerania a vykonáva najmenej päť rokov právnickú alebo ekonomickú prax; výnimku zo vzdelania môže udeliť komorakomora,
d)
zložil odbornú skúšku (ďalej len „skúška“) podľa § 7 tohto zákona.
§ 6
(1)
Odbornú spôsobilosť na výkon činnosti daňového poradcu a na zápis do zoznamu uchádzač osvedčuje skúškou podľa § 7 tohto zákona.
(2)
KomoraKomora umožní vykonať skúšku do šiestich mesiacov odo dňa doručenia žiadosti každému, kto písomne o to požiada a spĺňa podmienky ustanovené v § 5 písm. a), b) a c) tohto zákona.
(3)
KomoraKomora zabezpečí pravidelné školenie a preskúšanie daňových poradcov prinajmenšom pri zmene daňových zákonov a vykonávacích predpisov.
§ 7
(1)
KomoraKomora po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) určí obsah a formu skúšky, termíny skúšok a skúšobnú komisiu. Funkčné obdobie skúšobnej komisie je trojročné. Predsedu skúšobnej komisie menuje minister financií Slovenskej republiky.
(2)
Za skúšku a za vydanie osvedčenia je uchádzač povinný zaplatiť komore poplatok, ktorého výšku určí ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 8
(1)
KomoraKomora zapíše do dvoch mesiacov odo dňa doručenia písomnej žiadosti do zoznamu daňového poradcu
a)
fyzickú osobu, ktorá získala osvedčenie podľa § 5 tohto zákona,
b)
právnickú osobu, v mene ktorej budú vykonávať daňové poradenstvo daňoví poradcovia zapísaní v zozname.
(2)
Daňový poradca požiada komorukomoru o zápis do zoznamu najneskôr do šiestich mesiacov od úspešného vykonania skúšky. Po uplynutí tejto lehoty je pre zapísanie do zoznamu potrebné opätovné zloženie skúšky.
§ 9
(1)
KomoraKomora nezapíše do zoznamu
a)
pracovníka ústredného orgánu štátnej správy a daňového orgánu,4)
b)
sudcu, prokurátora a štátneho notára,
c)
uchádzača, ktorému bolo právoplatne uložené disciplinárne opatrenie podľa § 24 ods. 1 písm. d) tohto zákona na čas určený v rozhodnutí o uložení disciplinárneho opatrenia.
(2)
Rozhodnutie o odmietnutí zápisu do zoznamu musí byť riadne odôvodnené a doručené uchádzačovi do vlastných rúk.
§ 10
(1)
KomoraKomora pozastaví výkon činnosti daňovému poradcovi, ak poskytuje daňové poradenstvo v rozpore s vydaným osvedčením alebo týmto zákonom.
(2)
Komora tiež pozastaví výkon činnosti daňovému poradcovi, ak
a)
bola proti nemu podaná obžaloba pre úmyselný trestný čintrestný čin v súvislosti s výkonom daňového poradenstva, alebo za krátenie dane, a to až do právoplatného ukončenia konania,
b)
sa začalo konanie o pozbavení alebo obmedzení jeho spôsobilosti na právne úkony, a to až do právoplatného ukončenia konania.
(3)
KomoraKomora môže pozastaviť výkon činnosti daňovému poradcovi aj počas disciplinárneho konania podľa § 24 až 27 tohto zákona.
(4)
Pozastavenie výkonu činnosti daňovému poradcovi komorakomora zapíše do zoznamu a súčasne mu odoberie osvedčenie. O pozastavení výkonu činnosti vydá komorakomora rozhodnutie, ktoré musí byť riadne odôvodnené a doručené daňovému poradcovi do vlastných rúk. Ak odpadnú dôvody pre pozastavenie výkonu činnosti, komorakomora zápis zo zoznamu vymaže a vráti daňovému poradcovi osvedčenie.
§ 11
KomoraKomora vyčiarkne zo zoznamu a zruší osvedčenie daňovému poradcovi, ktorý
a)
zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
bol právoplatne odsúdený na nepodmienečný trest odňatia slobody za úmyselný trestný čintrestný čin,
d)
mal právoplatne uložené disciplinárne opatrenie podľa § 24 ods. 1 písm. d) tohto zákona,
e)
písomne požiadal komorukomoru o vyčiarknutie zo zoznamu,
f)
viac ako tri roky nevykonával daňové poradenstvo,
g)
začal vykonávať činnosť podľa § 9 ods. 1 písm. a) a b) tohto zákona.
§ 12
KomoraKomora vyčiarkne zo zoznamu právnickú osobu, ktorá
a)
je zrušená,5)
b)
je v likvidácii,
c)
písomne požiadala o vyčiarknutie zo zoznamu.
TRETIA ČASŤ
Práva a povinnosti daňového poradcu
§ 13
(1)
Daňový poradca môže daňové poradenstvo poskytovať sám alebo spoločne s inými daňovými poradcami.
(2)
Právne vzťahy vyplývajúce zo spoločného poskytovania daňového poradenstva si daňoví poradcovia upravia písomnou zmluvou. Ak nie je dohodnuté inak, zodpovedajú klientovi spoločne a nerozdielne.
§ 14
(1)
Daňový poradca môže zamestnávať v pracovnom alebo obdobnom právnom vzťahu pracovníkov.
(2)
Na pracovné alebo obdobné právne vzťahy pracovníkov daňového poradcu a pracovníkov komorykomory sa vzťahujú osobitné predpisy.6)
(3)
Ak zamestnáva daňový poradca pracovníkov v pracovnom alebo obdobnom právnom vzťahu, nesmie byť sám v pracovnom, členskom, služobnom, či obdobnom pomere.
§ 15
Daňový poradca, ktorému bolo vydané osvedčenie, je povinný
a)
oznámiť komore svoj trvalý pobyt a jeho zmeny,
b)
na všetkých písomných dokladoch uvádzať svoje meno, trvalý pobyt a evidenčné číslo osvedčenia.
§ 16
(1)
Daňový poradca je povinný chrániť práva a oprávnené záujmy svojho klienta, konať pritom čestne a svedomite, dôsledne využívať všetky zákonné prostriedky a uplatňovať všetko, čo podľa svojho presvedčenia a príkazu klienta považuje za užitočné.
(2)
Daňový poradca je povinný začiatok činnosti ohlásiť daňovému úradu, v ktorého územnej pôsobnosti má sídlo, v lehote do 15 dní odo dňa uvedeného v osvedčení, ako deň začatia činnosti.
(3)
Nikto nesmie zasahovať do činnosti daňového poradcu spôsobom, ktorý by obmedzoval jeho nezávislosť.
§ 17
(1)
Daňový poradca vykonáva daňové poradenstvo na základe uzatvorenej zmluvy s klientom.
(2)
Daňový poradca vykonáva svoju činnosť za odmenu dohodnutú v zmluve a má právo požiadať svojho klienta o poskytnutie primeraného preddavku. Výšku odmeny daňových poradcov a spôsob jej určenia upraví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Daňový poradca môže od zmluvy o poskytnutí daňového poradenstva odstúpiť, ak
a)
sa naruší dôvera medzi ním a klientom,
b)
klient neposkytuje potrebné informácie a súčinnosť,
c)
klient nezloží dohodnutý preddavok na odmenu.
(4)
Daňový poradca je povinný do 15 dní od odstúpenia od zmluvy vykonať všetky neodkladné úkony, ak sa s klientom nedohodol inak. Klient má právo kedykoľvek odstúpiť od zmluvy aj bez uvedenia dôvodu; je však povinný daňovému poradcovi zaplatiť odmenu za úkony už vykonané a uhradiť už skutočne vynaložené náklady, ak v zmluve nebolo dohodnuté inak.
§ 18
(1)
Daňový poradca je povinný zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s poskytovaním daňového poradenstva. Od tejto povinnosti ho môže oslobodiť iba klient písomným vyhlásením alebo súd.
(2)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť sa nevzťahuje na zákonom uloženú povinnosť prekaziť a oznámiť spáchanie trestného činutrestného činu orgánom činným v trestnom konaní.
(3)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť má aj ten, kto bol vyčiarknutý zo zoznamu, alebo komu bol pozastavený výkon činnosti.
(4)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť podľa predchádzajúcich odsekov sa vzťahuje aj na pracovníkov daňového poradcu a komorykomory.
§ 19
(1)
Daňový poradca zodpovedá klientovi za škodu, ktorú mu spôsobil v súvislosti s poskytovaním daňového poradenstva.
(2)
Daňový poradca zodpovedá i za škodu, ktorú v súvislosti s poskytovaním daňového poradenstva spôsobí klientovi jeho pracovník. Zodpovednosť týchto osôb podľa občianskoprávnych, pracovnoprávnych alebo iných právnych predpisov nie je tým dotknutá.
(3)
Daňový poradca sa zodpovednosti podľa predchádzajúcich odsekov zbaví, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré možno od neho požadovať.
§ 20
(1)
Daňový poradca je povinný pred začiatkom činnosti uzavrieť zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s výkonom daňového poradenstva.
(2)
Ak daňový poradca zamestnáva pracovníkov, je povinný uzavrieť aj zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu spôsobenú pracovníkom pri plnení pracovných povinností alebo v priamej súvislosti s nimi, za ktorú daňový poradca zodpovedá podľa osobitných predpisov.6)
(3)
Poistenie zodpovednosti za škodu podľa odseku 1 musí trvať po celú dobu výkonu činnosti. Poistenie zodpovednosti za škodu podľa odseku 2 musí trvať po celú dobu, po ktorú daňový poradca pracovníkov zamestnáva.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Organizácia daňových poradcov
§ 21
(1)
Zriaďuje sa komorakomora so sídlom v Banskej Bystrici.
(2)
KomoraKomora je nezávislou samosprávnou profesijnou organizáciou, ktorá združuje daňových poradcov zapísaných v zozname.
(3)
KomoraKomora je právnickou osobou.
(4)
Orgánmi komorykomory sú
a)
valné zhromaždenie daňových poradcov (ďalej len „zhromaždenie“),
b)
predstavenstvo,
c)
dozorná rada,
d)
disciplinárna komisia.
(5)
Zhromaždenie volí orgány komorykomory uvedené v odseku 4 písm. b) až d) a schvaľuje štatút komorykomory. Členstvo v orgánoch komorykomory je navzájom nezlučiteľné.
(6)
Funkcie v orgánoch sú čestné, za ich výkon patrí daňovému poradcovi len náhrada výdavkov a náhrada za stratu času.
§ 22
(1)
Komora najmä
a)
zastupuje, chráni a presadzuje oprávnené záujmy daňových poradcov v Slovenskej republike,
b)
vydáva osvedčenie na výkon činnosti daňového poradcu,
c)
vedie zoznam daňových poradcov,
d)
usmerňuje ich činnosť v súlade s česko-slovenským právnym poriadkom,
e)
vytvára predpoklady na zvyšovanie vzdelanosti a profesionálnej úrovne daňových poradcov,
f)
vyjadruje sa k návrhom právnych predpisov, ktoré sa vzťahujú na činnosť daňových poradcov,
g)
spolupracuje s ministerstvom pri schvaľovaní skúšobného poriadku a pri menovaní členov skúšobnej komisie.
(2)
Podrobnosti o organizácii komorykomory, jej orgánoch a ich pôsobnosti, počte členov predstavenstva, dozornej rady a disciplinárnej komisie upraví štatút.
(3)
Podrobnosti o voľbách do orgánov komorykomory upraví volebný poriadok.
(4)
Podrobnosti o disciplinárnom konaní upraví disciplinárny poriadok.
§ 23
(1)
KomoraKomora hospodári so svojím majetkom. Zdrojmi jej príjmov sú príspevky od daňových poradcov, poplatky za účasť na skúškach, odplaty za služby, ktoré komorakomora poskytuje, výnosy z pokút za porušenie disciplíny a ďalšie príjmy.
(2)
Výdavky komorykomory na zabezpečenie jej činnosti a na zabezpečenie rozvoja daňového poradenstva sa hradia z jej príjmov.
(3)
Účtovnú závierku komorykomory overuje audítor, ktorý uzatvorí zmluvu o audítorskej činnosti s komoroukomorou, a to po dohode s ministerstvom. Náklady overovania hradí komorakomora.
PIATA ČASŤ
Disciplinárna zodpovednosť
§ 24
(1)
Za porušenie povinností podľa tohto zákona a úprav komorykomory (ďalej len „porušenie disciplíny“), ak nejde o trestný čintrestný čin, môže komorakomora uložiť podľa závažnosti porušenia povinnosti daňovému poradcovi
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu až do výšky 100 000 Kčs,
c)
pozastavenie výkonu činnosti až na dobu jedného roka,
d)
vyčiarknutie zo zoznamu a zrušenie osvedčenia.
(2)
Výnos pokút je príjmom komorykomory.
§ 25
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 24 tohto zákona rozhoduje disciplinárna komisia v disciplinárnom konaní, ktoré sa začína na návrh predsedu dozornej rady.
(2)
Návrh na začatie disciplinárneho konania môže predseda dozornej rady podať do šiestich mesiacov odo dňa, keď sa o porušení disciplíny dozvedel, najneskôr však do troch rokov odo dňa, keď k porušeniu disciplíny došlo.
(3)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručenie sa použijú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.7)
§ 26
(1)
Proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie komorykomory o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 24 ods. 1 tohto zákona môže daňový poradca alebo predseda dozornej rady podať do 15 dní odo dňa doručenia odvolanie. Odvolanie proti rozhodnutiu podľa § 24 ods. 1 písm. b), c) a d) tohto zákona má odkladný účinok.
(2)
O odvolaní rozhoduje predstavenstvo komorykomory, ktoré po preskúmaní rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak predstavenstvo komorykomory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnej komisii na nové konanie. Disciplinárna komisia komorykomory je viazaná právnym názorom predstavenstva komorykomory.
(3)
Rozhodnutie predstavenstva komorykomory o odvolaní proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie komorykomory je konečné a nemožno sa proti nemu odvolať.
§ 27
Právoplatné rozhodnutie disciplinárnej komisie podľa § 24 ods. 1 písm. b), c) a d) preskúmava na návrh súd. Návrh je oprávnený podať iba daňový poradca, ktorého sa rozhodnutie týka.
ŠIESTA ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 28
Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorý nebol komoroukomorou zapísaný a spĺňa podmienky podľa § 5 tohto zákona, má právo domáhať sa ochrany na súde.
§ 29
Ak daňové poradenstvo vykonáva za odplatu fyzická alebo právnická osoba, ktorá nemá osvedčenie na výkon tejto činnosti, môže jej daňový úrad8) uložiť pokutu až do výšky 20 000 Kčs, ak ide o fyzickú osobu, a pokutu až do výšky 100 000 Kčs, ak ide o právnickú osobu. Pokuta je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 30
(1)
Komora sa ustanoví do troch mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(2)
Do ustanovenia orgánov komorykomory vykonáva ich funkcie podľa § 22 tohto zákona ministerstvo.
(3)
Ministerstvo vymenuje dočasný výbor, ktorý zvolá zhromaždenie podľa odseku 1.
§ 31
Daňoví poradcovia zapísaní do zoznamu do 31. decembra 1992 sú povinní vykonať skúšku najneskôr do konca roku 1993. Na vykonanie skúšky sa primerane použijú ustanovenia § 7 tohto zákona. Daňových poradcov, ktorí nevykonajú do konca roka 1993 skúšku, komorakomora vyčiarkne zo zoznamu.
§ 32
(1)
Všetky fyzické osoby, ktoré poskytujú daňové poradenstvo na základe registrácie podľa zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov v znení neskorších predpisov, sú povinné do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona zložiť skúšku a požiadať o vydanie osvedčenia podľa tohto zákona; inak ich oprávnenie k tomuto dňu zaniká.
(2)
Ustanovenia tohto zákona, vrátane povinnosti vykonať odbornú skúšku, sa nevzťahujú na oprávnenia advokátov a komerčných právnikov poskytovať právnu pomoc podľa osobitných predpisov.9)
§ 33
KomoraKomora najneskôr do troch mesiacov od svojho vzniku vydá štatút, disciplinárny poriadok a volebný poriadok.
§ 34
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon SNR č. 71/1992 Zb. o súdnych poplatkoch.
Zákon SNR č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch v znení zákona SNR č. 192/1990 Zb.
Zákon č. 105/1951 Zb. o správnych poplatkoch.
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 570/1990 Zb. o správnych poplatkoch v znení vyhlášky č. 522/1991 Zb.
Zákon SNR č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch v znení zákona SNR č. 72/1992 Zb.
Zákon č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník.
2)
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch.
3)
Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.
4)
§ 8 ods. 3 zákona SNR č. 84/1991 Zb.
5)
§ 68 a 69 Obchodného zákonníka.
6)
Napr. Zákonník práce.
7)
§ 266a) Zákonníka práce.
8)
§ 3 zákona SNR č. 84/1991 Zb.
9)
Zákon SNR č. 132/1990 Zb. o advokácii.
Zákon SNR č. 129/1991 Zb. o komerčných právnikoch. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 10. 3. 1992, částka 20/1992
* PRVÁ HLAVA - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 4)
* DRUHÁ HLAVA - POVINNOSTI, OPRÁVNENIA PRÍSLUŠNÍKA ZBORU A DONUCOVACIE PROSTRIEDKY (§ 5 — § 21)
* TRETIA HLAVA - VZŤAHY ZBORU K ŠTÁTNYM A INÝM ORGÁNOM, INŠTITÚCIÁM, ORGÁNOM OBCÍ A OBČANOM (§ 22 — § 22)
* ŠTVRTÁ HLAVA - NÁHRADA ŠKODY (§ 23 — § 23)
* PIATA HLAVA - SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU (§ 24 — § 24)
* ŠIESTA HLAVA - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 25 — § 27)
Aktuální znění od 1. 11. 1992 (490/1992 Sb.)
79
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1992
o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ HLAVA
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „zbor“), ktorý je ozbrojeným zborom a plní úlohy súvisiace s výkonom väzby, výkonom trestu odňatia slobody, ochranou väzenských a súdnych objektov a poriadku v nich.
(2)
Zbor a jeho príslušníci sa vo svojej činnosti riadia ústavou, ústavnými zákonmi a ostatnými všeobecne záväznými právnymi predpismi; príslušníci zboru sa riadia aj rozkazmi, nariadeniami a pokynmi nadriadených.
(3)
Spôsob označenia zboru a jeho príslušníkov určí minister spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) osobitným predpisom.
(4)
Početné stavy zboru určuje vláda Slovenskej republiky.
Hlavné úlohy, organizácia a príslušníci zboru
§ 2
Hlavné úlohy zboru
Zbor plní najmä tieto úlohy:
a)
zabezpečuje výkon väzby a výkon trestu odňatia slobody,
b)
vykonáva ochranu miest určených na výkon väzby a výkon trestu odňatia slobody, ako aj ďalších väzenských objektov,
c)
vykonáva ochranu súdnych objektov a poriadku v nich,
d)
zabezpečuje a vykonáva eskorty osôb vo výkone väzby a výkone trestu odňatia slobody,
e)
zabezpečuje a vykonáva penitenciárnu starostlivosť o osoby vo výkone trestu odňatia slobody,
f)
vykonáva v určenom rozsahu správu v organizačných zložkách zboru a v súvislosti s tým spolupracuje s orgánmi štátnej správy,
g)
pôsobí podľa osobitného predpisu1) vo vymedzenom rozsahu ako orgán činný v trestnom konaní, vrátane preventívnych opatrení s tým súvisiacich,
h)
organizuje a vykonáva činnosti zamerané na zamestnávanie obvinených a odsúdených,
i)
vedie príslušné evidencie a štatistiky potrebné na plnenie svojich úloh.
§ 3
Organizácia zboru
(1)
Zbor je podriadený ministrovi. Na čele zboru je generálny riaditeľ, ktorého do funkcie ustanovuje a z nej odvoláva minister. Generálny riaditeľ za svoju činnosť zodpovedá ministrovi.
(2)
Zbor sa organizačne člení na
a)
generálne riaditeľstvo zboru,
b)
správu ústredných služieb zboru,
c)
správu zdravotníckej služby zboru,
d)
väznice a žaláre.
(3)
Organizačné zložky zboru uvedené v odseku 2 písm. a), b) a d) sú rozpočtové organizácie.
(4)
Organizáciu zboru ustanovuje a predpisy upravujúce jeho činnosť v súlade s jeho poslaním vydáva minister.
(5)
V rámci zboru sú zriadené špeciálne zásahové skupiny na riešenie krízových situácií. Podrobnosti o zriadení a o podmienkach nasadenia týchto skupín ustanoví Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 4
Príslušníci zboru
Zbor tvorí špecializovaný personál, administratívny personál a väzenská stráž. Príslušníci zboru sú v služobnom pomere k zboru.
DRUHÁ HLAVA
POVINNOSTI, OPRÁVNENIA PRÍSLUŠNÍKA ZBORU A DONUCOVACIE PROSTRIEDKY
Povinnosti príslušníka zboru
§ 5
(1)
Príslušník zboru je povinný zaobchádzať s obvinenými a odsúdenými tak, aby výkon väzby a výkon trestu odňatia slobody plnili svoj účel.
(2)
Príslušník zboru, ktorý je v službe, je povinný v medziach tohto zákona zakročiť proti obvineným, odsúdeným alebo iným osobám, ktoré maria účel výkonu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody, alebo rušia činnosť alebo poriadok v súdnych objektoch, prípadne vykonať potrebné opatrenia nevyhnutné na dosiahnutie účelu sledovaného služobným zákrokom.
(3)
Pri vykonávaní služobných zákrokov, služobných úkonov, ako aj v ostatnej služobnej činnosti je príslušník zboru povinný dbať na česť, vážnosť a dôstojnosť osôb i svoju vlastnú a nepripustiť, aby osobám v súvislosti s touto činnosťou vznikla bezdôvodná ujma a prípadný zásah do ich práv a slobôd neprekročil mieru nevyhnutnú na dosiahnutie účelu.
(4)
Príslušník zboru nie je povinný vykonať služobný zákrok alebo služobný úkon, ak
a)
na jeho vykonanie nebol odborne vyškolený alebo vycvičený,
b)
tomu bráni dôležitý záujem služby.
(5)
Príslušník zboru je povinný v medziach tohto zákona aj v čase mimo služby vykonať služobný zákrok, prípadne vyrozumieť najbližšiu väznicu alebo žalár alebo podľa povahy veci najbližší útvar policajného zboru, ak je páchaný trestný čintrestný čin alebo priestupok, ktorým je bezprostredne ohrozený život, zdravie alebo majetok, ak príslušníkovi zboru vo vykonaní služobného zákroku nebránia dôvody uvedené v odsekoch 6 a 7.
(6)
Príslušník zboru nesmie v čase mimo služby vykonať služobný zákrok, ak je pod vplyvom takých liekov alebo iných látok, ktoré podstatne znižujú jeho schopnosť konať.
(7)
Príslušník zboru nie je povinný v medziach tohto zákona v čase mimo služby vykonať služobný zákrok, ak na jeho vykonanie nebol odborne vyškolený alebo vycvičený.
(8)
Príslušníci zboru sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, s ktorými sa oboznámili pri plnení úloh zboru alebo v súvislosti s nimi a ktoré v záujme osôb a organizácie vyžadujú, aby zostali utajené. Od povinnosti mlčanlivosti ich môže oslobodiť minister.
§ 6
(1)
Dôležitým záujmom služby sa rozumie, ak príslušník zboru vykonáva alebo zabezpečuje
a)
bezprostredné prenasledovanie obvineného alebo odsúdeného na úteku z výkonu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody,
b)
služobný zákrok pod jednotným velením,
c)
kuriérnu službu, pri ktorej by mohlo dôjsť k ohrozeniu prepravovaných vecí alebo ich včasného odovzdania,
d)
služobný zákrok, ktorého nedokončenie by malo vážnejšie dôsledky než nevykonanie nového zákroku alebo opatrenia nevyhnutného na odstránenie bezprostredného ohrozenia.
(2)
Pri plnení úloh podľa odseku 1 je príslušník zboru povinný vykonať služobný zákrok alebo iné opatrenia nevyhnutné na odstránenie bezprostredného ohrozenia, ak je ohrozený
a)
život alebo hrozí značná škoda na majetku,
b)
vyšší záujem než ten, ktorý plní.
§ 7
(1)
Príslušník zboru je pri vykonávaní služobného zákroku povinný, ak to povaha a okolnosti dovoľujú použiť zodpovedajúcu výzvu.
(2)
Každý je povinný poslúchnuť výzvu príslušníka zboru pri vykonávaní služobného zákroku.
(3)
Kto neuposlúchne výzvu príslušníka zboru pri vykonávaní služobného zákroku, môže byť postihnutý podľa osobitného zákona.2)
(4)
Príslušník zboru je povinný pred služobným zákrokom preukázať svoju príslušnosť k zboru, ak to povaha a okolnosti služobného zákroku dovoľujú.
§ 8
Preukazovanie príslušnosti k zboru
(1)
Príslušník zboru preukazuje príslušnosť k zboru služobnou rovnošatou alebo služobným preukazom.
(2)
Príslušník zboru, ktorý vykonáva svoju právomoc v služobnej rovnošate, preukazuje príslušnosť k zboru služobnou rovnošatou a podľa okolností aj služobným preukazom
a)
pri vstupe do objektov orgánizácií, kde je vstup kontrolovaný členom závodnej stráže alebo inou oprávnenou osobou,
b)
ak je o to pri služobnom zákroku požiadaný.
(3)
Príslušník zboru, ktorý vykonáva svoju právomoc podľa odseku 2, preukazuje príslušnosť k zboru len služobnom rovnošatou
a)
ak zakročuje pod jednotným velením,
b)
pri ochrane objektov alebo inej podobnej službe,
c)
pri služobnom zákroku proti osobám podnapitým, pristihnutým pri páchaní trestného činutrestného činu alebo priestupku, ozbrojeným zbraňou alebo iným predmetom spôsobilým vážne ohroziť život alebo zdravie osôb, alebo proti osobám, ktoré ušli z výkonu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody, predvedeným alebo zaisteným.
(4)
Príslušník zboru, ktorý vykonáva svoju právomoc v občianskom odeve, povinne preukazuje príslušnosť k zboru pred začatím služobného zákroku služobným preukazom.
(5)
V prípadoch uvedených v odseku 4 príslušník zboru vykonávajúci svoju právomoc v občianskom odeve preukazuje príslušnosť k zboru služobným preukazom len v prípade, keď to okolnosti a podmienky služobného zákroku dovoľujú.
(6)
Príslušník zboru pri výkone svojej právomoci nesmie služobný preukaz vydať z rúk; na požiadanie dá iba na nahliadnutie jeho prednú stranu. Pritom nie je povinný oznámiť svoje meno, priezvisko, hodnosť ani funkciu; je povinný oznámiť len číslo svojho služobného preukazu.
Oprávnenia príslušníka zboru
§ 9
Oprávnenie požadovať vysvetlenie
(1)
Príslušník zboru je oprávnený požadovať potrebné vysvetlenie od osoby, ktorá môže prispieť k objasneniu skutočností dôležitých pre vypátranie hľadaných osôb, ktoré sú na úteku z výkonu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody, alebo pre vypátranie hľadaných vecí, a v prípade potreby ju vyzvať, aby sa ihneď alebo v určenom čase dostavila do určenej väznice, prípadne žalára na spísanie zápisnice o podaní vysvetlenia.
(2)
Osoba uvedená v odseku 1 je povinná požiadavke alebo výzve podľa odseku 1 vyhovieť.
(3)
Vysvetlenie môže odmietnuť iba osoba, ktorá by ním sebe alebo blízkej osobe3) spôsobila nebezpečenstvo trestného stíhania, a ak ide o priestupok, nebezpečenstvo postihu za priestupok.
(4)
Vysvetlenie sa nesmie požadovať od osoby, ktorá upozornila, že by ním porušila zákonom uloženú povinnosť mlčanlivosti, iba ak by bola od tejto povinnosti oslobodená.
(5)
Príslušník zboru je povinný osobu poučiť o možnosti odoprieť vysvetlenie podľa odsekov 3 a 4.
(6)
Kto sa dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdavkov a na náhradu ušlého zárobku (ďalej len „náhrada“). Náhradu poskytuje zbor. Nárok na náhradu nemá ten, kto sa dostavil len vo vlastnom záujme alebo pre svoje protiprávne konanie.
(7)
Nárok na náhradu podľa odseku 6 zaniká, ak ho oprávnená osoba neuplatní do ôsmich dní odo dňa, keď sa na výzvu podľa odseku 1 dostavila. Táto osoba musí byť o tom poučená.
(8)
Zápisnica o podaní vysvetlenia musí byť spísaná s osobou ihneď po jej predvedení; po jej spísaní príslušník zboru osobu uvoľní.
(9)
O predvedení spíše príslušník zboru úradný záznam.
§ 10
Oprávnenie požadovať preukázanie totožnosti
(1)
Príslušník zboru má právo bezprostredne prenasledovať obvineného alebo odsúdeného na úteku z výkonu väzby alebo z výkonu trestu odňatia slobody a vykonať potrebné opatrenia na jeho zadržanie. V tejto súvislosti je oprávnený zisťovať totožnosť podozrivých osôb a vykonávať prehliadky objektov a dopravných prostriedkov, ak je dôvodné podozrenie, že sa v nich utekajúca osoba zdržiava. Ak sa má vykonať domová prehliadka alebo prehliadka iných priestorov, postupuje sa podľa osobitného predpisu.4)
(2)
Pri plnení úloh spojených s prenasledovaním obvineného alebo odsúdeného je príslušník zboru oprávnený vyzvať každého, aby hodnoverným spôsobom preukázal svoju totožnosť. Každý je povinný výzve vyhovieť.
(3)
Ak odmietne osoba uvedená v odseku 2 preukázať svoju totožnosť alebo ak ju nemôže preukázať ani po predchádzajúcom poskytnutí potrebnej súčinnosti na preukázanie svojej totožnosti, je príslušník zboru oprávnený predviesť takúto osobu na útvar policajného zboru na vykonanie služobných úkonov za účelom zistenia jej totožnosti a riadneho odhalenia alebo objasnenia veci.
(4)
O predvedení a vykonaných služobných úkonoch spíše príslušník zboru úradný záznam.
§ 11
Oprávnenie odňať zbraň
(1)
Príslušník zboru je oprávnený presvedčiť sa, či predvádzaná osoba nemá pri sebe zbraň alebo vec, ktorou by mohla ohroziť život alebo zdravie, a odňať ju.
(2)
Odňatú zbraň alebo vec podľa odseku 1 je príslušník zboru povinný vrátiť proti podpisu pri prepustení predvedenej osoby. Ak bránia zákonné dôvody odňatú zbraň vrátiť, vystaví príslušník zboru osobe potvrdenie o odňatí zbrane.
(3)
Zbraňou podľa odseku 1 sa rozumie strelná, bodná, sečná, rezná zbraň a zbraň hromadnej účinnosti. Zbraňou sa ďalej rozumie všetko, čím je možné urobiť útok proti telu dôraznejším.5)
§ 12
Oprávnenia pri zaisťovaní bezpečnosti chránených osôb a objektov
(1)
Príslušník zboru je oprávnený pri plnení úloh podľa tohto zákona v záujme zaistenia bezpečnosti osôb a objektov vykonať osobné prehliadky osôb a dopravných prostriedkov vstupujúcich do objektov zboru. Podrobnosti upraví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
(2)
Prehliadka osôb, objektov, batožiny, vecí a dopravných prostriedkov nesmie sledovať iný záujem než zaistenie bezpečnosti chránených osôb a objektov.
(3)
Ak to vyžaduje účinné zabezpečenie plnenia úloh uvedených v tomto zákone, je príslušník zboru oprávnený prikázať každému, aby na nevyhnutne potrebný čas nevstupoval na určené miesta alebo sa na nich nezdržoval.
(4)
Príslušník zboru je oprávnený nariadiť osobám podrobiť sa kontrole batožín technickými prostriedkami, prípadne pred vstupom do stráženého objektu prejsť zariadením na detekciu kovových predmetov.
Použitie donucovacích prostriedkov
Donucovacie prostriedky
§ 13
(1)
Na zamedzenie alebo odstránenie protiprávneho konania obvinených, odsúdených a iných osôb je príslušník zboru oprávnený použiť
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy sebaobrany,
b)
predvádzacie retiazky,
c)
putá,
d)
spútavacie popruhy,
e)
slzotvorné prostriedky,
f)
prúd vody,
g)
obušok,
h)
služobného psa,
i)
zásahovú výbušku,
j)
úder strelnou zbraňou,
k)
hrozbu zbraňou,
l)
varovný výstrel do vzduchu,
m)
strelnú zbraň.
(2)
V prípade ohrozenia života alebo zdravia je príslušník zboru oprávnený použiť všetko, čím možno odsúdenému alebo obvinenému zabrániť v protiprávnom konaní so zreteľom na primeranú ochranu alebo hroziaci následok.
§ 14
(1)
Pred použitím donucovacích prostriedkov je príslušník zboru povinný vyzvať osobu, proti ktorej zakročuje, aby upustila od svojho protiprávneho konania, s výstrahou, že bude použitý niektorý z uvedených donucovacích prostriedkov.
(2)
Od výzvy a výstrahy môže upustiť v prípade, keď je sám napadnutý alebo je ohrozený život alebo zdravie jeho alebo inej osoby, alebo ak tomu bránia iné okolnosti.
(3)
O tom, ktorý z donucovacích prostriedkov použije, rozhoduje príslušník zboru podľa konkrétnej situácie tak, aby osobe, proti ktorej zakročuje, nespôsobil neprimeranú ujmu.
(4)
Ak zakročujú príslušníci zboru hromadne pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostriedkov za podmienok uvedených v tomto zákone veliteľ zakročujúcej jednotky. O použití donucovacích prostriedkov môže na mieste zákroku rozhodnúť aj nadriadený tohto veliteľa. Rozhodnutie veliteľa zakročujúcej jednotky a jeho nadriadeného o použití donucovacích prostriedkov musí byť uchované na zvukovom alebo písomnom zázname.
(5)
Na veliteľa zakročujúcej jednotky, ktorý rozhodol o použití donucovacích prostriedkov podľa odseku 4, prechádzajú povinnosti, ktoré má inak po použití týchto prostriedkov príslušník zboru.
§ 15
Na použitie donucovacích prostriedkov uvedených v § 13 ods. 1 písm. a), c), e) až l) sa obdobne vzťahujú ustanovenia § 45, 46, 47, 51, 52, 53, 54 a 55 zákona Slovenskej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
§ 16
(1)
Predvádzacie retiazky môže príslušník zboru priložiť, ak obvinený alebo odsúdený
a)
kladie pri predvádzaní aktívny alebo pasívny odpor,
b)
pri predvádzaní sa správa násilne a ohrozuje okolie,
c)
pri predvádzaní sa vyhráža, že spácha samovraždu, ublíži si na zdraví alebo utečie.
(2)
Predvádzacie retiazky sa môžu priložiť len na čas nevyhnutný na úspešné vykonanie zákroku.
§ 17
(1)
Spútavacie popruhy sa môžu priložiť v prípadoch, keď obvinený alebo odsúdený stráca kontrolu nad svojím konaním alebo je postihnutý záchvatom zúrivosti.
(2)
Po celý čas priloženia spútavacích popruhov musí byť obvinený alebo odsúdený pod kontrolou určeného príslušníka zboru. Pri prikladaní spútavacích popruhov treba voliť primeranú silu pri ich sťahovaní, aby nedošlo k narušeniu krvného obehu.
§ 18
Použitie strelnej zbrane
(1)
Strelnú zbraň je príslušník zboru oprávnený použiť pri výkone svojej právomoci len výnimočne, a to v týchto prípadoch:
a)
aby za podmienok nutnej obrany odvrátil priamo hroziaci alebo trvajúci útok vedený proti jeho osobe alebo útok na život a zdravie inej osoby,
b)
ak nemožno inak prekonať odpor smerujúci k zmareniu jeho závažného služobného zákroku po márnej výzve,
c)
ak sa obvinený alebo odsúdený, proti ktorému zakročuje, na jeho výzvu nevzdá alebo sa zdráha opustiť svoj úkryt,
d)
podľa príslušných predpisov, najmä pri výkone strážnej a eskortnej služby, na zamedzenie úteku obvineného alebo odsúdeného, ktorého nemožno zadržať inak, alebo na odvrátenie útoku, ktorý ohrozuje strážený objekt alebo stanovište, po márnej výzve, aby sa od útoku upustilo.
(2)
Pri použití strelnej zbrane je príslušník zboru povinný dbať na potrebnú opatrnosť, najmä čo najviac šetriť život osoby, proti ktorej zákrok smeruje, a dbať, aby nebol ohrozený život iných osôb.
(3)
Ak to okolnosti zákroku dovolia, je príslušník zboru pred použitím strelnej zbrane povinný použiť niektorý iný donucovací prostriedok uvedený v § 13 ods. 1 písm. a) až l).
(4)
Po použití strelnej zbrane, pri ktorom došlo ku zraneniu osoby, je príslušník zboru povinný ihneď, ako to okolnosti dovolia, poskytnúť zranenej osobe prvú pomoc a zabezpečiť lekárske ošetrenie. Ďalej je povinný urobiť všetky neodkladné úkony, aby mohla byť riadne objasnená oprávnenosť použitia strelnej zbrane.
§ 19
Osobitné obmedzenia
Pri služobnom zákroku proti tehotnej žene, osobe vysokého veku, osobe so zjavnou telesnou chybou alebo chorobou a osobe mladšej ako 15 rokov nesmie príslušník zboru použiť údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky, obušok, služobného psa, úder strelnou zbraňou a zbraň okrem prípadov, keď útok týchto osôb bezprostredne ohrozuje životy a zdravie iných osôb alebo hrozí väčšia škoda na majetku a nebezpečenstvo nemožno odvrátiť inak.
§ 20
Povinnosti príslušníka zboru po použití donucovacích prostriedkov
(1)
Ak príslušník zboru zistí, že pri použití donucovacích prostriedkov došlo k zraneniu osoby, je povinný, ak to okolnosti dovolia, poskytnúť zranenej osobe prvú pomoc a zabezpečiť jej lekárske ošetrenie. Obvinenému alebo odsúdenému, proti ktorému sa pri zákroku použili slzotvorné prostriedky, obušok, služobný pes, zásahová výbuška, údery a kopy sebaobrany, úder strelnou zbraňou, sa zabezpečí lekárska prehliadka, a to aj vtedy, ak nedošlo k jeho viditeľnému zraneniu. O tomto urobí lekár záznam do zdravotnej dokumentácie ošetrenej osoby.
(2)
V prípade použitia donucovacích prostriedkov je príslušník zboru povinný toto ihneď ohlásiť svojmu nadriadenému, ktorý je povinný zistiť, či boli donucovacie prostriedky použité v súlade so zákonom. O výsledku šetrenia spíše záznam.
§ 21
Ochrana súdnych a iných objektov a poriadku v nich
(1)
Ochranu súdnych objektov a poriadku v nich [§ 2 písm. c)] vykonávajú príslušníci zboru služobne zaradení vo väzenskej stráži.
(2)
Príslušníci zboru sú oprávnení zakročiť voči občanom rušiacim poriadok v priestoroch súdu.
(3)
Počas činnosti uvedenej v odseku 1 sú príslušníci zboru označení ako justičná poriadková služba.
(4)
Na povinnosti a oprávnenia príslušníkov zboru, ktorí plnia úlohy podľa odseku 1, sa primerane vzťahujú ustanovenia § 8, 9, 17, 18, 19, 22, 23 a 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky. Tým nie sú dotknuté povinnosti a oprávnenia príslušníkov zboru podľa tohto zákona.
(5)
Podrobnosti o organizácii ochrany súdnych objektov a udržiavania ochrany poriadku v nich ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
(6)
Po dohode s generálnym prokurátorom Slovenskej republiky môže minister poveriť zbor zabezpečovaním ochrany objektov prokuratúry a poriadku v nich podľa predchádzajúcich odsekov.
TRETIA HLAVA
VZŤAHY ZBORU K ŠTÁTNYM A INÝM ORGÁNOM, INŠTITÚCIÁM, ORGÁNOM OBCÍ A OBČANOM
§ 22
(1)
Pri plnení svojich úloh spolupracuje zbor so štátnymi a inými orgánmi, inštitúciami, orgánmi obcíobcí a občanmi, a to najmä v súlade s účelom výkonu väzby a výkonu trestu odňatia slobody; osobitne spolupracuje so Zborom nápravnej výchovy Českej republiky.
(2)
Zbor spolupracuje s obdobnými inštitúciami v zahraničí.
(3)
Generálne riaditeľstvo zboru, väznice a žaláre spolupracujú s orgánmi policajných zborov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, Českej republiky a Slovenskej republiky na základe uzavretých dohôd, najmä v oblasti odhaľovania trestných činov, pátrania po ušlých obvinených alebo odsúdených a výcviku zásahových a iných skupín.
(4)
Organizačné zložky zboru sú oprávnené pri plnení svojich úloh (§ 2) požadovať od štátnych a iných orgánov, inštitúcií, orgánov obcíobcí a občanov podklady a informácie. Tieto orgány sú povinné takejto žiadosti vyhovieť, ak im v tom nebráni iný zákonný dôvod.
(5)
Minister môže po dohode s inými ministrami dočasne poveriť alebo splnomocniť iné orgány plnením úloh zboru na úseku stráženia obvinených a odsúdených.
ŠTVRTÁ HLAVA
NÁHRADA ŠKODY
§ 23
(1)
Štát zodpovedá za škodu spôsobenú zborom alebo jeho príslušníkmi v súvislosti s plnením ich úloh ustanovených týmto zákonom; to neplatí, ak bola škoda spôsobená v dôsledku protiprávneho konania poškodenej osoby.
(2)
Štát zodpovedá za škodu poškodenému, ktorý poskytol pomoc zboru alebo jeho príslušníkom na ich žiadosť alebo s ich vedomím. Štát sa tejto zodpovednosti môže zbaviť len vtedy, ak si túto škodu spôsobil poškodený úmyselne.
(3)
Ak bola spôsobená poškodenému ujma na zdraví alebo smrť, postupuje sa podľa predpisov o odškodňovaní pracovných úrazov pracovníkov. Vláda Slovenskej republiky môže nariadením ustanoviť, v ktorých prípadoch a v akom rozsahu
a)
patrí poškodenému popri nárokoch podľa pracovnoprávnych predpisov jednorazové mimoriadne odškodnenie,
b)
sa zvyšuje jednorazové odškodnenie patriace podľa pracovnoprávnych predpisov pozostalým po poškodenom a kedy možno takéto odškodnenie priznať osobám, ktoré boli na poškodeného odkázané výživou.
(4)
Poškodenému sa uhradí aj škoda na veciach, ktorá mu vznikla v súvislosti s poskytnutím tejto pomoci. Pritom sa uhradí skutočná škoda, a to uvedením do predchádzajúceho stavu; ak to nie je možné alebo účelné, uhradí sa v peniazoch. Poškodenému môže byť priznaná aj náhrada nákladov spojených s obstaraním novej veci náhradou za vec poškodenú.
(5)
Náhradu škody poskytuje v zastúpení štátu ministerstvo.
PIATA HLAVA
SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU
§ 24
(1)
Na služobný pomer príslušníkov zboru, hmotné a sociálne zabezpečenie, zdravotnícku starostlivosť a ostatné náležitosti z toho vyplývajúce sa vzťahuje osobitný zákon,6) ak tento zákon neustanovuje inak.
(2)
Ridaditeľov väzníc a žalárov a ich zástupcov do funkcie vymenúva a z funckie odvoláva generálny riaditeľ zboru po prerokovaní s ministrom.
ŠIESTA HLAVA
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 25
(1)
Ak sa v iných všeobecne záväzných právnych predpisoch hovorí o Zbore nápravnej výchovy Slovenskej republiky alebo jeho príslušníkoch, rozumie sa tým Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky alebo jeho príslušníci.
(2)
Príslušníci Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky sa stávajú dňom účinnosti tohto zákona príslušníkmi Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.
(3)
Na plnení úloh zboru sa podieľajú aj občianski pracovníci, ktorých pracovný pomer a náležitosti z neho vyplývajúce sa riadia podľa osobitných predpisov.7)
§ 26
Na zbor sa nevzťahujú ustanovenia § 61, 61a, 62, 62a, § 63 ods. 5, § 63a ods. 1 a 3 a § 67a zákona č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody v znení neskorších predpisov.
§ 27
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 168 Trestného poriadku.
2)
§ 47 ods. 1 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch.
3)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
4)
§ 82 a nasl. Trestného poriadku.
§ 168 Trestného poriadku.
5)
§ 89 ods. 5 Trestného zákona.
6)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Zb.
7)
Zákonník práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o sídlach a obvodoch súdov Slovenskej republiky, štátnej správe súdov, vybavovaní sťažností a o voľbách prísediacich (zákon o štátnej správe súdov)
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 10. 3. 1992, částka 20/1992
* § 1 - Účel zákona
* PRVÁ ČASŤ - Sídla a obvody súdov (§ 2 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - Štátna správa súdov (§ 7 — § 16)
* TRETIA ČASŤ - Sťažnosti (§ 17 — § 27)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Voľba prísediacich, ich uvoľnenie a odvolanie z funkcie a zánik funkcie (§ 28 — § 33)
* PIATA ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 34 — § 38)
Aktuální znění od 10. 3. 1992
80
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1992
o sídlach a obvodoch súdov Slovenskej republiky, štátnej správe súdov, vybavovaní sťažností a o voľbách prísediacich (zákon o štátnej správe súdov)
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Účel zákona
Účelom tohto zákona je určiť sídla a obvody súdov Slovenskej republiky, ustanoviť pôsobnosť niektorých obvodných súdov v Bratislave, upraviť štátnu správu súdov, spôsob vybavovania sťažností na postup súdov, voľbu prísediacich okresných a krajských súdov, ich odvolanie, uvoľnenie z funkcie a jej zánik.
PRVÁ ČASŤ
Sídla a obvody súdov
§ 2
(1)
Sídlom Najvyššieho súdu Slovenskej republiky (ďalej len „najvyšší súd“) je hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.
(2)
Sídla krajských súdov sú Bratislava, Banská Bystrica a Košice. Sídlom Mestského súdu v Bratislave je hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.
(3)
Sídla okresných súdov sa zhodujú so sídlami okresov.1)
(4)
Sídlom obvodných súdov v Bratislave, ktoré majú pôsobnosť okresného súdu, je hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.
(5)
Sídlom obvodných súdov v Košiciach, ktoré majú pôsobnosť okresného súdu, je mesto Košice.
§ 3
(1)
Obvody okresných súdov sa zhodujú s územnými obvodmi okresov.2)
(2)
Obvody obvodných súdov Bratislava 1, 2, 3, 4 a 5 tvoria územné obvody obvodných úradov Bratislava I, II, III, IV a V.3)
(3)
Obvod Obvodného súdu Košice 1 tvorí územný obvod obvodného úradu Košice I a III a obvod Obvodného súdu Košice 2 tvorí územný obvod obvodného úradu Košice II, IV a V.3)
(4)
Obvody jednotlivých krajských súdov tvoria tieto okresy:
a)
obvod Krajského súdu v Bratislave
1.| Bratislava-vidiek,
---|---
2.| Dunajská Streda,
3.| Galanta,
4.| Komárno,
5.| Levice,
6.| Nitra,
7.| Nové Zámky,
8.| Senica,
9.| Topoľčany,
10.| Trenčín,
11.| Trnava.
b)
obvod Krajského súdu v Banskej Bystrici
1.| Banská Bystrica,
---|---
2.| Čadca,
3.| Dolný Kubín,
4.| Liptovský Mikuláš,
5.| Lučenec,
6.| Martin,
7.| Považská Bystrica,
8.| Prievidza,
9.| Rimavská Sobota,
10.| Veľký Krtíš,
11.| Zvolen,
12.| Žiar nad Hronom,
13.| Žilina.
c)
obvod Krajského súdu v Košiciach
1.| Bardejov,
---|---
2.| Humenné,
3.| Košice-vidiek,
4.| Michalovce,
5.| Poprad,
6.| Prešov,
7.| Rožňava,
8.| Spišská Nová Ves,
9.| Stará Ľubovňa,
10.| Svidník,
11.| Trebišov,
12.| Vranov nad Topľou a obvody obvodných súdov Košice 1 a Košice 2.
(5)
Obvod Mestského súdu v Bratislave tvoria obvody obvodných súdov
Bratislava 1,
---
Bratislava 2,
Bratislava 3,
Bratislava 4,
Bratislava 5.
Úprava pôsobnosti niektorých obvodných súdov v Bratislave
§ 4
(1)
Obvodný súd Bratislava 1 vybavuje veci podľa druhého a tretieho oddielu zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení zákona č. 47/1991 Zb., v ktorých v pôvodnom konaní rozhodol v prvom stupni do 1. júla 1978 mestský alebo predtým iný príslušný súd v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
(2)
Obvodný súd Bratislava 3 vybavuje veci náhrady škody podľa šiesteho oddielu zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení zákona č. 47/1991 Zb. spôsobenej rozhodnutím niektorého súdu v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 5
Obvodný súd Bratislava 2 vybavuje dožiadania adresované obvodným súdom v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 6
Registrové súdy4)
(1)
Obchodný register pre obvod Krajského súdu v Bratislave a pre obvod Mestského súdu v Bratislave vedie Obvodný súd Bratislava 1.
(2)
Obchodný register pre obvod Krajského súdu v Banskej Bystrici vedie Okresný súd Banská Bystrica.
(3)
Obchodný register pre obvod Krajského súdu v Košiciach vedie Obvodný súd Košice 1.
DRUHÁ ČASŤ
Štátna správa súdov
§ 7
Úlohy štátnej správy súdov
(1)
Úlohou štátnej správy súdov je vytvárať súdom Slovenskej republiky5) podmienky na riadny výkon súdnictva, najmä po stránke personálnej, organizačnej, hospodárskej, finančnej a odbornej a dohliadať spôsobom a v medziach ustanovených týmto zákonom na riadne plnenie úloh, ktoré boli zverené súdom.
(2)
Výkon štátnej správy súdov nesmie zasahovať do nezávislosti súdov a sudcov.
§ 8
Orgány štátnej správy súdov
(1)
Ústredným orgánom štátnej správy súdov je Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky6) (ďalej len „ministerstvo“).
(2)
Orgánmi štátnej správy súdov sú predseda a podpredseda najvyššieho súdu a predsedovia a podpredsedovia krajských súdov, Mestského súdu v Bratislave (ďalej len „krajský súd“), okresných a obvodných súdov (ďalej len „okresný súd“).
Výkon štátnej správy súdov
§ 9
(1)
Štátnu správu krajských a okresných súdov vykonáva ministerstvo priamo alebo prostredníctvom predsedov týchto súdov; štátnu správu okresných súdov môže vykonávať tiež prostredníctvom predsedov krajských súdov.
(2)
Štátnu správu najvyššieho súdu vykonáva ministerstvo prostredníctvom predsedu tohto súdu.
§ 10
Predseda najvyššieho súdu a predsedovia krajských a okresných súdov vykonávajú štátnu správu súdov v rozsahu ustanovenom týmto zákonom.
§ 11
(1)
Podpredseda najvyššieho súdu vykonáva štátnu správu tohto súdu v rozsahu určenom jeho predsedom.
(2)
Podpredseda krajského súdu vykonáva štátnu správu krajského súdu a okresných súdov v jeho obvode v rozsahu určenom predsedom krajského súdu.
(3)
Ak je na okresnom súde ustanovený podpredseda, prípadne viac podpredsedov, vykonávajú štátnu správu tohto súdu v rozsahu určenom jeho predsedom.
(4)
Predseda krajského a okresného súdu môže pri zachovaní vlastnej zodpovednosti poveriť jednotlivými úkonmi štátnej správy súdu i sudcu príslušného súdu.
Pôsobnosť orgánov štátnej správy súdov
§ 12
(1)
Ministerstvo vykonáva štátnu správu najvyššieho súdu, krajských a okresných súdov tým, že
a)
zabezpečuje chod súdov po stránke organizačnej, najmä určuje počty sudcov a odborných a ďalších pracovníkov súdov; na najvyššom súde ich určí po dohode s predsedom tohto súdu,
b)
zabezpečuje chod súdov po stránke personálnej,7)
c)
zabezpečuje chod súdov po stránke finančnej a hospodárskej, najmä tým, že zabepečuje financovanie a materiálno-technické zásobovanie súdov, plní úlohy vyplývajúce z práva hospodárenia s národným majetkom a vykonáva revíziu hospodárskej činnosti súdov,
d)
organizuje, usmerňuje a kontroluje výkon štátnej správy súdov predsedami súdov,
e)
organizuje a riadi odbornú prípravu justičných čakateľov, najmä rozhoduje po vyjadrení predsedu príslušného krajského súdu o skrátení prípravnej služby,8) alebo o započítaní doby právnickej činnosti v inom pracovnom alebo obdobnom pomere do tejto prípravnej služby9) a určuje a zabezpečuje podmienky overovania výsledkov ich odbornej prípravy justičnou skúškou,10)
f)
organizuje a riadi ďalšie odborné vzdelávanie sudcov a ostatných pracovníkov súdov,
g)
koordinuje a usmerňuje odbornú prípravu prísediacich a výkon ich funkcie,
h)
sleduje chod práce súdnych kancelárií,
i)
organizuje, riadi a zabezpečuje výkon znaleckej a tlmočníckej činnosti v rozsahu ustanovenom osobitným zákonom,11)
j)
plní ďalšie úlohy vyplývajúce z osobitných právnych predpisov.
(2)
Ministerstvo sleduje a hodnotí postup okresných a krajských súdov v konaní a rozhodovaní iba z hľadiska dodržiavania zásad dôstojnosti súdneho konania a sudcovskej etiky a plynulosti súdneho konania. Ministerstvo za tým účelom
a)
sleduje a vyhodnocuje stav súdnych agend na základe výkazov a justičnej štatistiky,
b)
vykonáva previerky súdnych spisov a previerky úrovne súdneho konania,
c)
vybavuje sťažnosti fyzických a právnických osôb na postup súdov (ďalej len „sťažnosť“), ako aj ich iné podania.
(3)
Ak pri plnení svojich úloh ministerstvo získa poznatky o nejednotnosti súdneho rozhodovania, dáva najvyššiemu súdu, prípadne Najvyššiemu súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky podnety na zaujatie stanoviska k jednotnému výkladu zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov.
(4)
V rámci plnenia úloh uvedených v odseku 2 písm. b) môže minister spravodlivosti Slovenskej republiky podať sťažnosť pre porušenie zákona, ak to pripúšťajú zákony o súdnom konaní.12)
§ 13
(1)
Predseda najvyššieho súdu vykonáva štátnu správu tohto súdu tým, že
a)
zabezpečuje jeho chod po stránke personálnej a organizačnej, najmä tým, že zabezpečuje riadne obsadenie najvyššieho súdu odbornými a ďalšími pracovníkmi a vybavuje personálne veci sudcov a ostatných pracovníkov tohto súdu,
b)
zabezpečuje chod súdu po stránke hospodárskej, materiálnej a finančnej,
c)
stará sa o odborné vzdelávanie sudcov a ostatných pracovníkov tohto súdu.
(2)
Predseda najvyššieho súdu dbá o dôstojnosť súdneho konania, dodržiavanie zásad sudcovskej etiky a o plynulosť súdneho konania na najvyššom súde. Za tým účelom
a)
vykonáva previerky súdnych spisov,
b)
dohliada na úroveň súdneho konania,
c)
vybavuje sťažnosti.
(3)
V rámci plnenia úloh uvedených v odseku 2 písm. a) a b) podáva ministerstvu podnety k sťažnostiam pre porušenie zákona, ak má za to, že sú splnené podmienky podľa zákonov o súdnom konaní.12)
§ 14
(1)
Predseda krajského súdu vykonáva štátnu správu krajského súdu a okresných súdov v jeho obvode tým, že
a)
zabezpečuje chod krajského súdu po stránke personálnej a organizačnej najmä tým, že určuje počty prísediacich krajského súdu, zabezpečuje riadne obsadenie krajského súdu odbornými a ďalšími pracovníkmi, vybavuje personálne veci sudcov a ostatných pracovníkov krajského súdu,
b)
zabezpečuje riadny chod krajského súdu po stránke hospodárskej, materiálnej a finančnej,
c)
zabezpečuje výber uchádzačov o funkciu sudcu, prijíma ich do funkcie justičných čakateľov a pripravuje podklady pre ich menovanie za sudcov,
d)
riadi a kontroluje prípravnú službu justičných čakateľov v obvode krajského súdu a jej výkon,
e)
usmerňuje a kontroluje výkon štátnej správy okresných súdov ich predsedami,
f)
stará sa o odborné vzdelávanie sudcov a ostatných pracovníkov súdu,
g)
stará sa o odbornú prípravu prísediacich krajského súdu na výkon ich funkcie a organizuje a koordinuje odbornú prípravu prísediacich okresného súdu na výkon ich funkcie,
h)
dohliada na riadny chod súdnych kancelárií,
i)
dohliada na vedenie zoznamu znalcov a tlmočníkov.
(2)
Predseda krajského súdu dbá o dôstojnosť súdneho konania, dodržiavanie zásad sudcovskej etiky a o plynulosť súdneho konania na krajskom súde a okresných súdoch v jeho obvode. Za tým účelom
a)
vykonáva previerky súdnych spisov,
b)
dohliada na úroveň súdneho konania,
c)
vybavuje sťažnosti.
(3)
V rámci plnenia úloh uvedených v odseku 2 písm. a) a b) podáva ministerstvu podnety k sťažnostiam pre porušenie zákona, ak má za to, že sú splnené podmienky podľa zákonov o súdnom konaní.12)
§ 15
(1)
Predseda okresného súdu vykonáva štátnu správu okresného súdu tým, že
a)
zabezpečuje chod okresného súdu po stránke personálnej a organizačnej, najmä tým, že určuje počty prísediacich tohto súdu, zabezpečuje riadne obsadenie okresného súdu odbornými a ďalšími pracovníkmi, vybavuje personálne veci sudcov a ostatných pracovníkov tohto súdu,
b)
zabezpečuje chod okresného súdu po stránke hospodárskej, materiálnej a finančnej,
c)
dohliada na prípravnú službu justičných čakateľov po dobu jej výkonu na okresnom súde,
d)
stará sa o odborné vzdelávanie sudcov a ostatných pracovníkov súdu,
e)
stará sa o odbornú prípravu prísediacich okresného súdu na výkon ich funkcie,
f)
dohliada na riadny chod súdnych kancelárií.
(2)
Predseda okresného súdu dbá o dôstojnosť súdneho konania, dodržiavanie zásad sudcovskej etiky a o plynulosť súdneho konania na okresnom súde. Za tým účelom
a)
vykonáva previerky súdnych spisov,
b)
dohliada na úroveň súdneho konania,
c)
vybavuje sťažnosti.
(3)
V rámci plnenia úloh uvedených v odseku 2 písm. a) a b) podáva predsedovi krajského súdu podnety k sťažnostiam pre porušenie zákona, ak má za to, že sú splnené podmienky podľa zákonov o súdnom konaní.12)
§ 16
Ak orgán štátnej správy súdov zistí, že sudca porušil povinnosti uložené mu právnymi predpismi, ktoré mali za následok prieťahy v konaní alebo porušenie zásad dôstojnosti súdneho konania alebo sudcovskej etiky, postupuje podľa osobitného zákona.13)
TRETIA ČASŤ
Sťažnosti
Podávanie sťažnosti
§ 17
(1)
Fyzické a právnické osoby (ďalej len „sťažovatelia“) sa môžu obracať na orgány štátnej správy súdov so sťažnosťami na postup súdu, len ak ide o prieťahy v konaní, o nevhodné správanie alebo narušovanie dôstojnosti súdneho konania súdnymi osobami. V iných prípadoch nie je sťažnosť prípustná.
(2)
Anonymné sťažnosti sa neprešetrujú.
§ 18
Podanie sťažnosti nesmie byť sťažovateľovi na ujmu; to neplatí, ak sa obsahom svojho podania dopustí trestného činutrestného činu alebo priestupku.
§ 19
Sťažnosť sa podáva na tom orgáne štátnej správy súdu, ktorý je príslušný na jej vybavenie. Ak bola sťažnosť podaná na orgáne štátnej správy súdu, ktorému jej vybavenie nepatrí, postúpi ju bezodkladne príslušnému orgánu. O tom treba sťažovateľa súčasne upovedomiť.
Postup pri vybavovaní sťažnosti
§ 20
Ministerstvo vybavuje sťažnosti na postup krajského súdu, ak podanie obsahuje sťažnosť vo veciach uvedených v § 16 ods. 1 proti predsedovi tohto súdu.
§ 21
Predseda najvyššieho súdu vybavuje sťažnosti, ktorých obsahom je sťažnosť vo veciach uvedených v § 16 ods. 1 proti podpredsedovi súdu, sudcom a ďalším pracovníkom najvyššieho súdu.
§ 22
Predseda krajského súdu vybavuje sťažnosti, ktorých obsahom je sťažnosť vo veciach uvedených v § 16 ods. 1 proti podpredsedovi súdu, sudcom, ostatným pracovníkom a prísediacim krajského súdu alebo predsedovi okresného súdu.
§ 23
Predseda okresného súdu vybavuje sťažnosti, ktorých obsahom je sťažnosť vo veciach uvedených v § 16 ods. 1 proti podpredsedovi súdu, sudcom, ostatným pracovníkom a prísediacim okresného súdu.
Vybavovanie sťažnosti
§ 24
Orgán štátnej správy súdu je povinný prešetriť všetky skutočnosti, pokiaľ nie sú z prešetrovania vylúčené podľa § 16. Ak je to pre riadne vybavenie sťažnosti potrebné, vypočuje sa sťažovateľ a vyjadria sa k nej osoby, proti ktorým sťažnosť smeruje, prípadne ďalšie osoby, ktoré môžu pomôcť pri prešetrení sťažnosti.
§ 25
(1)
Sťažnosť musí byť vybavená do dvoch mesiacov odo dňa jej doručenia orgánu štátnej správy súdu, ktorý je príslušný na jej vybavenie.
(2)
Lehotu uvedenú v odseku 1 možno predĺžiť len vtedy, ak v jej priebehu nemožno zabezpečiť podklady na riadne vybavenie sťažnosti; sťažovateľa treba o tom písomne upovedomiť.
§ 26
O spôsobe vybavenia sťažnosti musí byť sťažovateľ písomne upovedomený. To neplatí, ak sťažovateľ zomrel, stal sa nezvestným, pre trvalý pobyt v cudzine nedosiahnuteľným alebo ochorel na duševnú chorobu, v dôsledku ktorej nechápe zmysel vybavenia sťažnosti.
§ 27
(1)
Ak je sťažovateľ toho názoru, že sťažnosť, ktorú podal na príslušnom orgáne štátnej správy súdu, nebola ním riadne vybavená, môže požiadať
a)
ministerstvo o prešetrenie vybavenia sťažnosti predsedom krajského súdu,
b)
predsedu krajského súdu o prešetrenie vybavenia sťažnosti predsedom okresného súdu.
(2)
Žiadosť o prešetrenie vybavenia sťažnosti sa spoplatňuje podľa osobitného predpisu.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Voľba prísediacich, ich uvoľnenie a odvolanie z funkcie a zánik funkcie
Voľba prísediacich
§ 28
(1)
Prísediacich okresných a krajských súdov (ďalej len „prísediaci“) volia obecné14) a miestne zastupiteľstvá15) (ďalej len „zastupiteľstvo“) v obvode príslušného súdu z kandidátov vybraných týmito zastupiteľstvami. K navrhovaným kandidátom si zastupiteľstvo vyžiada vyjadrenie predsedu príslušného súdu.
(2)
Za prísediaceho môže byť zvolený občan, ktorý spĺňa všetky predpoklady pre výkon funkcie prísediaceho ustanovené osobitným zákonom16) a ktorý má trvalý pobyt alebo pracuje v obvode súdu, pre ktorý sa má zvoliť.
§ 29
(1)
Počet prísediacich, ktorí sa majú voliť, určí predseda príslušného súdu. Pri určení počtu prísediacich je potrebné prihliadať na to, aby jednotliví prísediaci nezasadali spravidla viac ako 12 dní v roku.
(2)
Ak obvod príslušného súdu patrí do obvodu niekoľkých zastupiteľstiev, predseda príslušného súdu určí potrebný počet prísediacich osobitne pre jednotlivé zastupiteľstvá; prihliada pritom na počet obyvateľov územného obvodu príslušnej obceobce alebo mestskej časti.
§ 30
Osvedčenie o zvolení vydá predseda súdu novozvoleným prísediacim po zložení sľubu,17) ostatným prísediacim po ich opätovnom zvolení.
Uvoľnenie a odvolanie prísediaceho z funkcie
§ 31
Prísediaceho na jeho vlastnú žiadosť môže uvoľniť z funkcie zastupiteľstvo, ktoré ho zvolilo, ak nemôže funkciu trvale vykonávať pre chorobu alebo z iných závažných dôvodov.
§ 32
(1)
Na návrh predsedu príslušného súdu môže byť prísediaci z funkcie odvolaný zastupiteľstvom, ktoré ho zvolilo, ak
a)
závažným spôsobom porušil svoje povinnosti prísediaceho,
b)
prestal spĺňať predpoklady ustanovené osobitným zákonom pre výkon funkcie prísediaceho,16)
c)
jeho zdravotný stav mu nedovoľuje riadne vykonávať povinnosti prísediaceho.
(2)
Pred rozhodnutím o odvolaní prísediaceho z funkcie si zastupiteľstvo vyžiada jeho vyjadrenie.
§ 33
Zánik funkcie prísediaceho
Prísediaci stráca svoju funkciu dňom právoplatnosti rozsudku, ktorým bol odsúdený pre trestný čintrestný čin spáchaný úmyselne, alebo dňom právoplatnosti rozhodnutia, ktorým bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony, alebo ktorým bola jeho spôsobilosť na právne úkony obmedzená.
PIATA ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 34
Orgány štátnej správy súdov postupujú pri výkone svojej pôsobnosti v súčinnosti s profesijnými záujmovými organizáciami sudcov, s ktorými prejednávajú najmä tieto otázky:
a)
návrhy zákonov, ktoré sa dotýkajú rozsahu právomoci súdov a spôsobu jej výkonu,
b)
opatrenia týkajúce sa organizácie súdov, postavenia sudcov a výkonu štátnej správy súdov.
§ 35
Sťažnosti podané pred účinnosťou tohto zákona vybaví príslušný orgán štátnej správy súdu podľa doterajších právnych predpisov.
§ 36
Prísediaceho, ktorý bol do funkcie zvolený podľa zákona Slovenskej národnej rady č. 160/1971 Zb. o voľbách sudcov z ľudu okresných a krajských súdov Slovenskej socialistickej republiky, z funkcie odvolá alebo uvoľní zastupiteľstvo, v obvode ktorého je prihlásený na trvalý pobyt. Ak prísediaci nemá v obvode príslušného súdu trvalý pobyt, o jeho odvolaní alebo uvoľnení z funkcie rozhodne zastupiteľstvo, v obvode ktorého prísediaci pracuje.
§ 37
Zrušujú sa:
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 596/1990 Zb. o voľbách sudcov z ľudu okresných a krajských súdov Slovenskej republiky,
2.
zákon Slovenskej národnej rady č. 597/1990 Zb. o sídlach a obvodoch okresných a krajských súdov Slovenskej republiky,
3.
§ 1 a prvá veta § 2 vyhlášky Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 56/1978 Zb. o sústredení niektorých činností obvodných súdov a štátnych notárstiev v hlavnom meste Slovenskej socialistickej republiky v Bratislave,
4.
vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 126/1980 Zb., ktorou sa určuje príslušnosť Obvodného súdu Bratislava 1 na konanie podľa čl. 10, 13, 14 a 15 Dohovoru o odovzdávaní osôb odsúdených na trest odňatia slobody na výkon trestu v štáte, ktorého sú štátnymi občanmi, a povinnosť nahradiť trovy tohto konania,
5.
vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 239/1990 Zb., ktorou sa určujú obvodné súdy v Bratislave na vybavenie vecí podľa zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii.
§ 38
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 6 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
2)
§ 6 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb.
3)
Opatrenia Ministerstva vnútra Slovenskej republiky z 13. decembra 1990, ktorým sa uverejňuje zoznam obcí tvoriacich územné obvody obvodných úradov v Slovenskej republike (čiastka 12/1991 Zb.).
4)
§ 27 ods. 3 zákona č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník.
5)
§ 1 ods. 3 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch.
6)
§ 18 zákona Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky.
7)
§ 38 a nasl. zákona č. 335/1991 Zb.
8)
§ 72 zákona č. 335/1991 Zb.
9)
§ 61 zákona č. 335/1991 Zb.
10)
§ 63 zákona č. 335/1991 Zb.
11)
Zákon č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch.
12)
§ 266 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov.
Čl. III bod 1 c) zákona č. 519/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa Občiansky súdny poriadok a notársky poriadok.
13)
Zákon č. 412/1991 Zb. o kárnej zodpovednosti sudcov.
14)
§ 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
15)
§ 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice.
16)
§ 34 ods. 1 zákona č. 335/1991 Zb.
17)
§ 37 ods. 1 zákona č. 335/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 81/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 81/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Česko-slovenskej tlačovej kancelárii Slovenskej republiky
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 20/1992
* § 1 - Zriaďuje sa Česko-slovenská tlačová kancelária Slovenskej republiky (ďalej len „tlačová kancelária“) so sídlom v Bratislave.
* § 2 - (1) Tlačová kancelária je spravodajská informačná agentúra Slovenskej republiky.
* § 3 - (1) Tlačová kancelária zabezpečuje slovné a obrazové spravodajstvo, ktoré spolu so spravodajstvom iných agentúr na základe zmlúv dodáva periodickej tlači, rozhlasom, televíziám a ďalším právnickým a fyzickým osobám v Slovenskej republike i mimo jej územia.
* § 4 - Tlačová kancelária zriaďuje na plnenie svojich úloh odbočky, spravodajcov a spolupracovníkov v tuzemsku i v zahraničí v rozsahu, ktorý určuje jej štatút.
* § 5 - (1) Za činnosť tlačovej kancelárie zodpovedá generálny riaditeľ tlačovej kancelárie (ďalej len „generálny riaditeľ“).
* § 6 - (1) Zásady vnútorného usporiadania a hospodárenia tlačovej kancelárie upraví štatút, ktorý na návrh generálneho riaditeľa schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
* § 7 - (1) Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov prechádzajú z Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku na tlačovú kanceláriu podľa tohto zákona.
* § 8 - (1) Tlačová kancelária používa skratku „TK SR“.
* § 9 - Do vymenovania generálneho riaditeľa podľa § 5 ods. 2 plní úlohy generálneho riaditeľa podľa tohto zákona doterajší riaditeľ Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku.
* § 10 - (1) Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1965 Zb. o pôsobnosti Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku.
* § 11 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
81
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. januára 1992
o Česko-slovenskej tlačovej kancelárii Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Zriaďuje sa Česko-slovenská tlačová kancelária Slovenskej republiky (ďalej len „tlačová kancelária“) so sídlom v Bratislave.
§ 2
(1)
Tlačová kancelária je spravodajská informačná agentúra Slovenskej republiky.
(2)
Tlačová kancelária je príspevková organizácia, ktorá má v štátnom rozpočte Slovenskej republiky samostatnú rozpočtovú kapitolu. Tlačová kancelária sa zapisuje do obchodného registra; podnikateľskú činnosť vykonáva v rámci svojej pôsobnosti. Môže zakladať obchodné spoločnosti a zúčastňovať sa na podnikaní obchodných spoločností.
§ 3
(1)
Tlačová kancelária zabezpečuje slovné a obrazové spravodajstvo, ktoré spolu so spravodajstvom iných agentúr na základe zmlúv dodáva periodickej tlači, rozhlasom, televíziám a ďalším právnickým a fyzickým osobám v Slovenskej republike i mimo jej územia.
(2)
Tlačová kancelária okrem úloh podľa odseku 1
a)
vydáva v plnom znení vyhlásenia ústredných štátnych orgánov Slovenskej republiky, Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Českej republiky, ak ju o to požiadajú;
b)
informuje o stanoviskách a ústnych a písomných oznámeniach ústredných štátnych orgánov a ich poradných orgánov, ústredných štátnych organizácií a ústavných činiteľov Slovenskej republiky, Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Českej republiky, ak ju o to požiadajú;
c)
informuje o stanoviskách a ústnych a písomných oznámeniach štátnych orgánov Slovenskej republiky a ich poradných orgánov na požiadanie príslušného ústredného štátneho orgánu a o stanoviskách a ústnych a písomných oznámeniach orgánov štátnych organizácií pôsobiacich v Slovenskej republike na požiadanie ústredného orgánu týchto organizácií.
§ 4
Tlačová kancelária zriaďuje na plnenie svojich úloh odbočky, spravodajcov a spolupracovníkov v tuzemsku i v zahraničí v rozsahu, ktorý určuje jej štatút.
§ 5
(1)
Za činnosť tlačovej kancelárie zodpovedá generálny riaditeľ tlačovej kancelárie (ďalej len „generálny riaditeľ“).
(2)
Generálneho riaditeľa vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(3)
Generálny riaditeľ je štatutárnym orgánom tlačovej kancelárie, zastupuje tlačovú kanceláriu navonok, riadi organizáciu práce a plní úlohy vedúceho organizácie podľa pracovnoprávnych predpisov.
§ 6
(1)
Zásady vnútorného usporiadania a hospodárenia tlačovej kancelárie upraví štatút, ktorý na návrh generálneho riaditeľa schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
(2)
Generálny riaditeľ vydá v súlade so štatútom tlačovej kancelárie organizačný a prevádzkový poriadok tlačovej kancelárie.
§ 7
(1)
Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov prechádzajú z Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku na tlačovú kanceláriu podľa tohto zákona.
(2)
Rozdelenie a prevod majetku a vyrovnanie iných právnych pomerov majetkovej povahy z Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na tlačovú kanceláriu sa vykoná podľa osobitných predpisov1) do troch mesiacov od zriadenia tlačovej kancelárie.
§ 8
(1)
Tlačová kancelária používa skratku „TK SR“.
(2)
Po vykonaní ustanovení § 7 najneskôr od 1. januára 1994 sa Česko-slovenská tlačová kancelária Slovenskej republiky nazýva Tlačová agentúra Slovenskej republiky - Slovakia a príslušne sa upravujú ustanovenia tohto zákona.
§ 9
Do vymenovania generálneho riaditeľa podľa § 5 ods. 2 plní úlohy generálneho riaditeľa podľa tohto zákona doterajší riaditeľ Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku.
§ 10
(1)
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1965 Zb. o pôsobnosti Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku.
(2)
Zrušuje sa ustanovenie § 13 zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky, ak sa týka Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku a jej riaditeľa.
§ 11
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 4 zákona č. 136/1991 Zb. o rozdelení pôsobnosti medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 104/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 104/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopľňa zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady
Vyhlášeno 12. 3. 1992, datum účinnosti 12. 3. 1992, částka 26/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady sa mení a dopĺňa takto: (§ 22 — § 22)
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 104/1992 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 104/1992 Zb.
Aktuální znění od 12. 3. 1992
104
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. februára 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 1 sa slová „Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“.
2.
V § 2 ods. 2 sa za slovo „obmedzená“ pripája odkaz 1) na príslušný právny predpis a poznámka pod čiarou č. 1 znie:
„1) § 10 ods. 1 a 2 a § 855 Občianskeho zákonníka (úplné znenie vyhlásené pod č. 47/1992 Zb.).“.
Doterajšia poznámka č. 1 k § 2 ods. 3 sa označuje ako poznámka č. 2.
3.
§ 2 ods. 3 znie:
„(3)
Prekážkou vo výkone volebného práva je zákonom ustanovené obmedzenie osobnej slobody z dôvodov
a)
ochrany zdravia ľudu,2)
b)
výkonu trestu odňatia slobody.“.
4.
V § 3 sa slová „Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“.
5.
§ 4 ods. 1 znie:
„(1)
Zoznam voličov zostavuje a vedie obec a v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave a v meste Košice mestská časť (ďalej len „obec“).3)“.
Poznámka pod čiarou č. 3 znie:
„3)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.“.
6.
V § 4 ods. 2 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
7.
§ 5 ods. 2 znie:
„(2)
Všetci občania Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorí majú právo voliť, sa zapisujú do zoznamu voličov podľa miesta trvalého pobytu.4) Príslušníci ozbrojených síl a ozbrojených bezpečnostných zborov,5) ktorí sú hromadne ubytovaní, sa zapisujú do zoznamu voličov v obci, na ktorej území je umiestnený útvar, ku ktorému sú pridelení. Veliteľ útvaru v spolupráci s obcou pridelenia to bezodkladne oznámi obci príslušnej podľa miesta trvalého pobytu príslušníkov.“.
Poznámky pod čiarou č. 4 a 5 znejú:
„4)
§ 3 ods. 2 zákona č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov.
5)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.“.
8.
V § 5 ods. 3 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
9.
V § 5 ods. 4 sa slová „Československý štátny občan“ nahrádzajú slovami „Občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“ a slová „Československej socialistickej republiky“ sa nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“.
10.
V § 5 sa za odsek 4 pripája nový odsek 5, ktorý znie:
„(5)
U voličov, u ktorých je prekážka vo výkone volebného práva (§ 2 ods. 3), sa táto skutočnosť poznamená v zozname voličov.“.
11.
V § 6 ods. 1 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
12.
§ 6 ods. 2 znie:
„(2)
V obciach, v ktorých je viac ako 5000 osôb zapísaných do zoznamu voličov, zariadi obec, aby bol v každom dome vyložený zoznam voličov, ktorí v dome bývajú.“.
13.
V § 7 ods. 1 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
14.
V § 8 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“ a za slovo „opravu“ sa vkladajú slová „alebo doplnenie“.
15.
§ 9 vrátane nadpisu znie:
㤠9
Volebné kraje
(1)
Voľby do Slovenskej národnej rady sa konajú na území Slovenskej republiky, a to podľa viacmandátových volebných krajov.
(2)
Územie volebných krajov tvoria okresy uvedené v prílohe č. 1 tohto zákona.“.
16.
§ 10 ods. 1 znie:
„(1)
Na odovzdávanie hlasovacích lístkov a na sčítanie hlasov utvorí starosta obce (primátor) alebo starosta mestskej časti6) (ďalej len „starosta obce“) najneskoršie 30 dní predo dňom volieb volebné okrsky a určí volebné miestnosti.“.
Poznámka pod čiarou č. 6 znie:
„6)
§ 13 a 24 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb.
§ 17 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb.
§ 15 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb.“.
17.
§ 10 ods. 4 znie:
„(4)
V celách policajného zaistenia7) alebo v miestach, kde sa vykonáva väzba, prípadne disciplinárny trest väzenia, zabezpečí možnosť výkonu volebného práva na základe voličského preukazu v spolupráci s veliteľom príslušného zariadenia okrsková volebná komisia, v obvode ktorej je toto zariadenie. Veľkosť volebného okrsku podľa odseku 3 nemusí byť v tomto prípade zachovaná. Ak tieto osoby nemajú v tomto volebnom okrsku trvalý pobyt, volia na základe voličského preukazu, ktorý si vyžiadali. V prípade predvedenia postupuje príslušný útvar policajného zboru tak, aby sa predvedenej osobe umožnil výkon volebného práva.“.
Poznámka pod čiarou č. 7 znie:
„7)
§ 36 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb.“.
18.
§ 11 znie:
㤠11
(1)
Voľby do Slovenskej národnej rady riadi Slovenská volebná komisia.
(2)
Vo volebných krajoch riadia voľby krajské volebné komisie.
(3)
V okresoch sa zriaďujú okresné volebné komisie. Okresné volebné komisie na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy sa zriaďujú podľa prílohy č. 2 tohto zákona.
(4)
Vo volebných okrskoch sa zriaďujú okrskové volebné komisie.
(5)
Členom volebnej komisie môže byť každý občan, ktorý má právo voliť a u ktorého nie sú prekážky vo výkone volebného práva. Kandidát na poslanca (ďalej len „kandidát“) nemôže byť členom volebnej komisie.
(6)
Volebné komisie sa utvoria z rovnakého počtu zástupcov politických strán a politických hnutí,8) ako aj ich koalícií (§ 17 ods. 9) (ďalej len „politická strana“), ktoré podávajú samostatnú kandidátnu listinu. Mená a priezviská zástupcov a náhradníkov s uvedením ich presnej adresy oznamuje politická strana tomu, kto zvoláva prvé zasadanie volebnej komisie. Vyhlásenie kandidátnej listiny za neplatnú alebo jej stiahnutie má za následok zánik členstva zástupcov tejto politickej strany v príslušnej volebnej komisii. V prípade ochorenia, zaneprázdnenia alebo zániku funkcie člena volebnej komisie povolá jej predseda náhradníka podľa poradia určeného politickou stranou.
Poznámka pod čiarou č. 8 znie:
„8)
Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a politických hnutiach.“.
(7)
Členovia volebných komisií sa ujímajú svojej funkcie zložením sľubu tohto znenia: „Sľubujem na svoju česť, že budem svedomite a nestranne vykonávať svoju funkciu a budem sa pritom riadiť zákonmi a inými právnymi predpismi.“. Sľub skladá člen volebnej komisie tak, že sa podpíše pod písomné znenie sľubu.
(8)
Volebná komisia sa uznáša za prítomnosti nadpolovičnej väčšiny členov nadpolovičnou väčšinou hlasov. V prípade rovnosti hlasov sa návrh považuje za zamietnutý.
(9)
Volebné komisie si na svojom prvom zasadaní určia žrebom zo svojich členov predsedu a podpredsedu. Predseda a podpredseda volebnej komisie nemôže byť zástupcom tej istej politickej strany. Žrebovanie riadi najstarší člen komisie.
(10)
Slovenská volebná komisia, krajské volebné komisie a okresné volebné komisie si na prípravu spracovania a spracovanie výsledkov volieb vytvárajú odborné (sumarizačné) útvary zložené z pracovníkov pridelených na tento účel príslušným orgánom štátnej štatistiky. Títo pracovníci skladajú sľub spôsobom a v znení uvedenom v odseku 7.
(11)
Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia podľa zhodného volebného systému, môžu plniť krajské volebné komisie, okresné volebné komisie a okrskové volebné komisie volebné úlohy súvisiace s voľbami do oboch zákonodarných zborov.“.
19.
§ 12 vrátane nadpisu znie:
㤠12
Zapisovatelia volebných komisií
(1)
Zapisovateľa
a)
Slovenskej volebnej komisie vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky,
b)
krajskej volebnej komisie vymenúva a odvoláva minister vnútra Slovenskej republiky,
c)
okresnej volebnej komisie vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu,
d)
okrskovej volebnej komisie vymenúva a odvoláva starosta obce.
(2)
Zapisovateľ sa vymenuje v dostatočnom predstihu tak, aby mohol plniť úlohy podľa tohto zákona. Pri rokovaní volebných komisií má zapisovateľ právo poradného hlasu. Zapisovateľ skladá sľub spôsobom a v znení uvedenom v § 11 ods. 7.“.
20.
§ 13 ods. 2 a 3 znejú:
„(2)
Prvé zasadanie Slovenskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda vlády Slovenskej republiky.
(3)
Slovenská volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov o voľbách,
b)
usmerňuje činnosť krajských volebných komisií,
c)
rozhoduje o sťažnostiach na postup krajských volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
d)
sústreďuje prehľad o zaregistrovaných kandidátoch,
e)
zisťuje a uverejňuje výsledky volieb,
f)
vyhotoví zápisnicu o výsledkoch volieb a odovzdá ju Predsedníctvu Slovenskej národnej rady,
g)
vydáva zvoleným kandidátom osvedčenia o zvolení,
h)
plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov.“.
21.
V § 13 sa za odsek 3 pripája nový odsek 4, ktorý znie:
„(4)
Slovenská volebná komisia si na plnenie odborno-metodických a organizačno-technických úloh zriaďuje sekretariát. Funkciu sekretariátu plní samostatný organizačný útvar Ministerstva vnútra Slovenskej republiky.“.
22.
§ 14 ods. 2 a 3 znejú:
„(2)
Prvé zasadanie krajskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 minister vnútra Slovenskej republiky.
(3)
Krajská volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup okresných volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
prerokúva a registruje kandidátne listiny vo volebnom kraji,
d)
zisťuje výsledky hlasovania vo volebnom kraji,
e)
odovzdá volebné dokumenty do úschovy Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky,
f)
plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov a úlohy, ktorými ju poverí Slovenská volebná komisia.“.
23.
§ 15 vrátane nadpisu znie:
㤠15
Okresná volebná komisia
(1)
Do okresnej volebnej komisie deleguje každá politická strana, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná vo volebnom kraji, najneskoršie do 30 dní predo dňom volieb jedného člena a jedného náhradníka.
(2)
Prvé zasadanie okresnej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 prednosta okresného úradu.
(3)
Okresná volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov o voľbách,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup okrskových volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
dozerá na spracovanie výsledkov hlasovania vo volebných okrskoch,
d)
ak vzniknú pochybnosti, má právo vyžiadať si od okrskovej volebnej komisie vysvetlivky a iné informácie. Zjavné chyby opraví po dohode s okrskovou volebnou komisiou sama, inak požiada okrskovú volebnú komisiu, aby sa znovu zišla a odstránila nedostatky,
e)
odovzdá spracované výsledky hlasovania za volebné okrsky vo svojej pôsobnosti krajskej volebnej komisii.“.
24.
§ 16 ods. 1, 2 a 3 znejú:
„(1)
Každá politická strana, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná vo volebnom kraji, ktorého súčasťou je volebný okrsok, môže delegovať najneskoršie do 30 dní predo dňom volieb jedného člena a jedného náhradníka do okrskovej volebnej komisie. Ak sa takto nedosiahne najnižšie určený počet členov okrskovej volebnej komisie, vymenúva členov a náhradníkov na neobsadené miesta starosta obce.
(2)
Starosta obce s prihliadnutím na miestne podmienky určí najnižší počet členov okrskovej volebnej komisie.
(3)
Prvé zasadanie okrskovej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 starosta obce.“.
25.
V § 16 ods. 4 písm. b) sa slovo „subkomisii“ nahrádza slovami „volebnej komisii“ a v písmene c) sa slová „miestnemu národnému výboru“ nahrádzajú slovom „obci“.
26.
V § 17 ods. 1 sa slová „krajskej volebnej komisii“ nahrádzajú slovami „zapisovateľovi krajskej volebnej komisie“.
27.
V § 17 ods. 1 písm. b) druhej vete sa za slovo „volič“ vkladajú slová „po predložení občianskeho preukazu“.
28.
§ 17 ods. 3 znie:
„(3)
Splnenie podmienky uvedenej v odseku 1 písm. a) alebo b) sa nevzťahuje na politické strany, ktoré boli zastúpené v Slovenskej národnej rade 60 dní predo dňom vyhlásenia volieb alebo ktoré v posledných voľbách do Slovenskej národnej rady získali najmenej 10 000 platných hlasov.“.
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 4 a 5.
29.
V § 17 ods. 5 sa slová „odseku 3 písm. b)“ nahrádzajú slovami „odseku 4 písm. b)“.
30.
§ 17 ods. 6 znie:
„(6)
V prílohe ku kandidátnej listine určí politická strana svojho splnomocnenca a jeho dvoch náhradníkov a uvedie ich mená, priezviská a presné adresy. Splnomocnencom ani jeho náhradníkom nemôže byť kandidát. Úkonmi svojho splnomocnenca vo volebných veciach je politická strana viazaná. Nastúpenie náhradníka namiesto splnomocnenca oznámi politická strana krajskej volebnej komisii.“
Doterajšie odseky 5 a 6 sa označujú ako odseky 7 a 8.
31.
V § 17 sa doterajší odsek 7 označuje ako odsek 9 a slová „odsek 4“ sa nahrádzajú slovami „odsek 5“.
32.
V § 17 sa za odsek 9 pripájajú nové odseky 10 a 11, ktoré znejú:
„(10)
Zapisovateľ zistí, či predložené kandidátne listiny spĺňajú ustanovené náležitosti. Ak tomu tak nie je, upozorní na to splnomocnenca politickej strany. Podanie kandidátnej listiny zapisovateľ potvrdí splnomocnencovi politickej strany.
(11)
Zapisovateľ bezodkladne postúpi kandidátnu listinu odbornému (sumarizačnému) útvaru pre potrebu kontroly a spracovania výsledkov volieb.“.
33.
V § 18 sa na koniec odseku 1 pripája veta, ktorá znie: „Kontrolu kandidátnych listín za volebný kraj vykoná krajská volebná komisia prostredníctvom svojho odborného (sumarizačného) útvaru.“ a v odseku 2 písm. a) sa slová „§ 17 ods. 5“ nahrádzajú slovami „§ 17 ods. 7“.
34.
§ 18 ods. 2 písm. b) znie:
„b)
kandidáta, ak sa uvádza na kandidátnych listinách viacerých politických strán, na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7. Ak kandidát podpísal vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách.“.
35.
V § 18 ods. 2 písm. c) sa slová „§ 17 ods. 6“ nahrádzajú slovami „§ 17 ods. 8“.
36.
V § 18 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Krajská volebná komisia kandidátnu listinu odmietne, ak nespĺňa podmienky podľa § 17, ak politická strana neodstránila nedostatky ani do 24 hodín po upozornení krajskou volebnou komisiou a nemožno ich odstrániť spôsobom uvedeným v odseku 2. Proti takémuto rozhodnutiu môže politická strana do 24 hodín po jeho doručení podať odvolanie Slovenskej volebnej komisii.“.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 4.
37.
V § 19 sa na koniec odseku 1 pripája veta, ktorá znie: „Kontrolu kandidátnych listín za celú Slovenskú republiku vykoná Slovenská volebná komisia prostredníctvom svojho odborného (sumarizačného) útvaru.“ a za odsek 1 sa vkladajú nové odseky 2, 3 a 4, ktoré znejú:
„(2)
Ak je niektorý z kandidátov uvedený na kandidátnych listinách viacerých politických strán, Slovenská volebná komisia ho vyčiarkne na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7. Ak kandidát podpísal vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách.
(3)
Ak kandidátne listiny podané pravdepodobne rovnakou politickou stranou sú v rôznych volebných krajoch označené odchylne, vyzve predseda jej zástupcov, aby najneskoršie do konca zasadania Slovenskej volebnej komisie oznámili jednotné označenie pre všetky volebné kraje.
(4)
Slovenská volebná komisia kandidátnu listinu odmietne, ak táto listina nespĺňa podmienky podľa § 17 a politická strana nedostatky neodstránila ani do 24 hodín po upozornení Slovenskou volebnou komisiou a kandidátnu listinu neodmietla už krajská volebná komisia.“.
Doterajšie odseky 2 a 3 sa označujú ako odseky 5 a 6.
38.
V § 20 ods. 1 poslednej vete sa slová „kandidátnych listín“ nahrádzajú slovami „hlasovacích lístkov“.
39.
V § 21 ods. 1 sa slová „pred vyhlásením výsledku volieb“ nahrádzajú slovami „do 48 hodín pred začatím volieb“.
40.
V § 21 sa za odsek 2 pripája nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Ak dôjde k rozpusteniu politickej strany v čase po zaregistrovaní kandidáta na kandidátnej listine krajskou volebnou komisiou, zostávajú údaje o kandidátovi na kandidátnej listine nezmenené; pri rozdeľovaní mandátov sa na túto politickú stranu neprihliada.“.
41.
§ 22 vrátane nadpisu znie:
§ 22
Hlasovacie lístky
(1)
Predseda krajskej volebnej komisie zabezpečí prostredníctvom Ministerstva vnútra Slovenskej republiky rozmnoženie hlasovacích lístkov, na ktorých musí byť uvedené vyžrebované číslo kandidátnej listiny (§ 19 ods. 5), názov politickej strany a údaje o všetkých kandidátoch a ich poradí; údaje na hlasovacích lístkoch musia byť zhodné s údajmi na kandidátnych listinách.
(2)
Hlasovacie lístky pre voľby do Slovenskej národnej rady musia byť vytlačené písmom toho istého druhu a rovnakej veľkosti, na papieri rovnakej farby a akosti a tých istých rozmerov. Hlasovacie lístky sú opatrené odtlačkom pečiatky krajskej volebnej komisie.
(3)
Takto rozmnožené hlasovacie lístky zašle predseda krajskej volebnej komisie starostom obcí, ktorí zabezpečia, aby hlasovacie lístky boli doručené všetkým voličom najneskoršie 3 dni predo dňom volieb a v deň volieb všetkým okrskovým volebným komisiám.“.
42.
§ 23 vrátane nadpisu znie:
㤠23
Volebná kampaň
(1)
Časom volebnej kampane sa na účely tohto zákona rozumie obdobie začínajúce 23 dní a končiace 48 hodín pred začatím volieb.
(2)
V čase volebnej kampane má každá kandidujúca politická strana zabezpečený rovnaký prístup k verejným informačným prostriedkom a iným službám štátu a územnej samosprávy. V rámci vysielacích okruhov rozhlasu i televízie je pre volebnú kampaň vyhradených celkom 21 hodín vysielacieho času, ktoré sa rozdelia rovnomerne medzi kandidujúce politické strany tak, aby určením času vysielania nebola žiadna z politických trán znevýhodnená; termíny vysielacích časov sa rozdelia žrebom. Zodpovednosť za obsah týchto relácií majú politické strany. Volebná kampaň v rozhlasovom a televíznom vysielaní držiteľov licencií nie je dovolená.
(3)
V čase volebnej kampane je zakázané vysielať volebné prejavy a volebné programy, okrem vysielacieho času vyhradeného kandidujúcim politickým stranám podľa odseku 2 a uverejňovať akékoľvek vonkajšie prejavy, ktorými sa propagujú kandidujúce politické strany. Taktiež je zakázané vysielať volebnú kampaň v časoch, ktoré sú v rozhlasovom a televíznom vysielaní vyhradené reklame, alebo využívať rozhlasovú a televíznu reklamu na volebnú kampaň.
(4)
Nie je dovolené používať miestny rozhlas na volebnú kampaň politických strán, s výnimkou samotného oznamovania konania volebných zhromaždení.
(5)
Ak obec vyhradí plochu na vylepenie volebných plagátov, musí jej využívanie zodpovedať zásade rovnosti kandidujúcich politických strán.
(6)
48 hodín pred začatím volieb a v deň volieb je zakázaná volebná kampaň v prospech politickej strany slovom, písmom, zvukom a obrazom vo verejných informačných prostriedkoch, v budovách, kde sídlia okrskové volebné komisie, a v ich bezprostrednom okolí. Zverejňovať výsledky predvolebných prieskumov verejnej mienky je dovolené najviac do siedmeho dňa predo dňom volieb.
(7)
Členovia volebných komísií a pracovníci ich odborných útvarov nesmú poskytovať informácie o priebehu a čiastkových výsledkoch volieb, a to až do podpísania zápisnice o výsledku hlasovania.
(8)
V priebehu volieb až do ich skončenia je zakázané zverejňovať výsledky volebných prieskumov.
(9)
Spory o sťažnosti týkajúce sa priebehu volebnej kampane vo verejných informačných prostriedkoch rieši Slovenská volebná komisia; jej rozhodnutia sú záväzné.
44.
V § 24 ods. 3 a 4 sa slová „rada miestneho národného výboru“ nahrádzajú slovami „starosta obce“.
45.
§ 25 vrátane nadpisu znie:
㤠25
Informovanie voličov
Obec najneskoršie do 15 dní predo dňom volieb ustanoví všeobecne záväzným nariadením9) čas a miesto konania volieb v obci. Ak sa na území obce zriadilo viac volebných okrskov, ustanoví tiež, ktoré časti obce, prípadne útvary, (§ 4 ods. 2) alebo zariadenia (§ 10 ods. 3) patria k jednotlivým volebným okrskom. Obec zároveň informuje voličov o povinnosti mať pri sebe preukaz totožnosti a o ďalších potrebných údajoch nevyhnutných na nerušený priebeh volieb.“.
Poznámka pod čiarou č. 9 znie:
„9)
§ 6 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.“.
45.
V § 27 sa vypúšťa odsek 3.
46.
§ 28 vrátane nadpisu znie:
㤠28
Hlasovanie
(1)
Volič hlasuje osobne. Zastúpenie nie je prípustné. Členovia okrskovej volebnej komisie nesmú voličom upravovať hlasovacie lístky. Voliči predstupujú pred okrskovú volebnú komisiu a hlasujú v poradí, v akom sa dostavili do volebnej miestnosti.
(2)
Volič po príchode do volebnej miestnosti preukáže svoju totožnosť a po zázname v oboch rovnopisoch zoznamu voličov dostane od okrskovej volebnej komisie prázdnu obálku opatrenú odtlačkom úradnej pečiatky (ďalej len „obálka“). Tieto obálky musia byť nepriehľadné, rovnakej veľkosti, akosti a farby. Na žiadosť voliča mu okrsková volebná komisia dodá za chýbajúce, prečiarknuté alebo inak označené hlasovacie lístky iné. Ak nepredloží volič preukaz totožnosti a žiadny z členov okrskovej volebnej komisie ho nepozná, komisia ho požiada, aby svoju totožnosť preukázal svedectvom dvoch komisii známych osôb; ak tak volič neurobí do ukončenia hlasovania, hlasovanie sa mu neumožní.
(3)
Voliča, ktorý sa dostavil do volebnej miestnosti s voličským preukazom, zapíše okrsková volebná komisia do zoznamu voličov. Zápis podpíše predseda a dvaja členovia komisie; voličský preukaz sa pripojí k prvému rovnopisu zoznamu voličov. Potom komisia vydá voličovi hlasovacie lístky.
(4)
Po tom, čo volič dostal hlasovacie lístky a obálku, vstúpi do priestoru na to určeného (§ 27 ods. 1). V tomto priestore vloží do obálky jeden hlasovací lístok. Na hlasovacom lístku, ktorý vkladá do obálky, môže pritom zakrúžkovaním poradového čísla najviac u štyroch kandidátov uvedených na jednom hlasovacom lístku vyznačiť, ktorému z kandidátov dáva prednosť. Iné úpravy hlasovacieho lístku nemôže robiť.
(5)
Volič, ktorý nemôže sám upraviť hlasovací lístok pre telesnú chybu alebo preto, že nemôže čítať alebo písať, má právo vziať so sebou do priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov iného voliča, aby zaňho hlasovací lístok podľa jeho pokynov upravil a vložil do obálky.
(6)
Volič hlasuje tak, že po opustení priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov vloží obálku pred okrskovou volebnou komisiou do volebnej schránky. Voličovi, ktorý sa neodobral do tohto priestoru, komisia hlasovanie neumožní. To platí obdobne pre hlasovanie v osobitných volebných okrskoch (§ 10 ods. 3) s prihliadnutím na podmienky, za ktorých sa hlasovanie koná.
(7)
Volič, ktorý sa nemôže dostaviť do volebnej miestnosti, má právo požiadať okrskovú volebnú komisiu o vykonanie hlasovania do prenosnej schránky.
(8)
Za voliča, ktorý nemôže pre telesnú chybu sám vložiť obálku do volebnej schránky, môže ju do nej na jeho požiadanie a v jeho prítomnosti vložiť iný volič, ale nie člen volebnej komisie.“.
47.
§ 30 vrátane nadpisu znie:
㤠30
Prerušenie hlasovania
Ak nastanú okolnosti, ktoré znemožňujú začať hlasovanie, pokračovať v ňom alebo ho skončiť, môže okrsková volebná komisia po dohode s okresnou volebnou komisiou odročiť začatie hlasovania na neskoršiu hodinu alebo predĺžiť čas hlasovania. Celkový čas hlasovania (§ 24) sa však týmto opatrením nesmie skrátiť. Okrsková volebná komisia o takom opatrení upovedomí voličov spôsobom v mieste obvyklým. Ak sa hlasovanie preruší, zapečatí okrsková volebná komisia volebné dokumenty a volebné schránky. Pri opätovnom začatí hlasovania predseda za prítomnosti komisie overí neporušenosť pečatí a poznamená to v zápisnici o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku.“.
48.
V § 32 sa slová „a okresných subkomisií“ nahrádzajú slovami „a komisií vyššieho stupňa a pracovníci ich odborných (sumarizačných) útvarov.“.
49.
V § 33 ods. 3 sa posledná veta vypúšťa.
50.
V § 34 ods. 1 sa slová „kandidátnej listiny“ výpúšťajú.
51.
V § 34 ods. 2 sa slová „kandidátnych listín rôznych politických strán“ nahrádzajú slovami „hlasovacích lístkov v prospech rôznych politických strán“ a na konci odseku sa bodka nahrádza bodkočiarkou a pripájajú sa slová „pokiaľ však bol odovzdaný na viacerých hlasovacích lístkoch rovnaký počet prednostných hlasov, nie však pre tých istých kandidátov, na prednostné hlasy sa neprihliada.“.
52.
V § 34 ods. 3 sa slová „rozhodne o platnosti“ nahrádzajú slovami „rozhoduje s konečnou platnosťou“.
53.
Nadpis § 35 znie:
„Zápisnica o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku“.
54.
V § 35 ods. 1 prvá veta znie:
„(1)
Okrsková volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku.“.
55.
V § 35 ods. 1 tretia veta znie: „Ak niektorý z členov okrskovej volebnej komisie zápisnicu napodpísal, uvedú sa v nej dôvody.“.
56.
V § 35 ods. 2 sa slová „okrskovej volebnej komisie o hlasovaní“ nahrádzajú slovami „o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku.“.
57.
V § 35 ods. 2 písm. f) znie:
„f)
počet voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu.“.
58.
V § 36 ods. 1 sa slovo „hlasovaní“ nahrádza slovami „priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku“ a slovo „subkomisií“ sa nahrádza slovami „volebnej komisii“.
59.
V § 36 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Ak nesplní predseda okrskovej volebnej komisie na výzvu okresnej volebnej komisie povinnosti podľa odseku 1 do 24 hodín po ukončení hlasovania, môže okresná volebná komisia spracovať výsledky hlasovania v ostatných volebných okrskoch a odovzdať ich krajskej volebnej komisii.“.
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
60.
V § 36 ods. 3 sa slová „miestnemu národnému výboru“ nahrádzajú slovom „obci“.
61.
§ 37 vrátane nadpisu znie:
㤠37
Spracovanie výsledkov hlasovania v okresnej volebnej komisii
Okresná volebná komisia spracuje výsledky hlasovania z jednotlivých volebných okrskov a zašle ich bezodkladne spolu so zápisnicami okrskových volebných komisií o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku krajskej volebnej komisii. Pri spracúvaní výsledkov hlasovania môžu byť prítomní len členovia volebných komisií a členovia ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.“.
62.
V § 38 ods. 1 sa slovo „subkomisia“ nahrádza slovami „volebná komisia“ a slová „príslušného miestneho národného výboru“ slovami „príslušnej obce“.
63.
V § 38 ods. 2 sa slovo „subkomisií“ nahrádza slovami „volebných komisií a ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.“.
64.
V nadpise § 39 sa slová „výsledku hlasovania“ nahrádzajú slovami „priebehu a výsledku hlasovania v kraji“.
65.
V § 39 ods. 1 sa slová „výsledku hlasovania vo volebnom kraji“ nahrádzajú slovami „priebehu a výsledku hlasovania v kraji“; druhá veta znie: „Ak niektorý z členov krajskej volebnej komisie zápisnicu nepodpísal, uvedú sa v nej dôvody.“.
66.
V § 39 ods. 2 sa slová „výsledku hlasovania“ nahrádzajú slovami „priebehu a výsledku hlasovania“.
67.
V § 39 ods. 2 písm. f) znie:
„f)
počet voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu.“.
68.
V § 39 ods. 3 sa slová „výsledku hlasovania“ nahrádzajú slovami „priebehu a výsledku hlasovania v kraji“ a slová „príslušného národného výboru“ sa nahrádzajú slovami „Ministerstva vnútra Slovenskej republiky“.
69.
§ 41 vrátane nadpisu znie:
㤠41
Postup politických strán do prvého skrutínia
(1)
Slovenská volebná komisia zistí, koľko platných hlasov celkom bolo odovzdaných pre každú politickú stranu, politické hnutie a koalíciu.
(2)
Slovenská volebná komisia ďalej zistí:
a)
ktoré politické strany, prípadne politické hnutia získali menej než 5 percent,
b)
ktoré koalície zložené z dvoch alebo troch politických strán, prípadne politických hnutí získali menej než 7 percent,
c)
ktoré koalície zložené najmenej zo štyroch politických strán, prípadne politických hnutí získali menej než 10 percent
z celkového počtu platných hlasov. Pri ďalšom zisťovaní volebných výsledkov a prideľovaní mandátov sa už na tieto politické strany, politické hnutia a koalície a hlasy pre ne odovzdané neprihliada.
(3)
Ak zistí Slovenská volebná komísia, že požiadavku podľa odseku 2 nesplnila žiadna politická strana, prípadne politické hnutie a žiadna koalícia, zníži postupne
a)
u politických strán, prípadne politických hnutí, hranicu piatich percent na hranicu štyroch percent a na hranicu troch percent,
b)
u koalície podľa odseku 2 písm. b) hranicu siedmich percent na hranicu šiestich percent a na hranicu piatich percent,
c)
u koalície podľa odseku 2 písm. c) hranicu desiatich percent na hranicu deviatich percent a na hranicu ôsmich percent
tak, aby do prvého skrutínia mohli postúpiť aspoň dve koalície, alebo jedna koalícia a jedna politická strana, prípadne politické hnutie, alebo dve politické strany, prípadne politické hnutia.
(4)
V prvom skrutíniu sa rozdeľujú mandáty v rámci volebných krajov.“.
70.
§ 42 ods. 1 znie:
„(1)
Súčet platných hlasov odovzdaných vo volebnom kraji pre politické strany, ktoré postúpili do prvého skrutínia, sa vydelí počtom mandátov, ktoré sa tomuto volebnému kraju pridelili (§ 40), zväčšeným o jeden; celé číslo, ktoré vyšlo týmto delením a zaokrúhlené na jednotky, je krajským volebným číslom.“.
71.
V § 42 ods. 2 sa pred slová „volebné číslo“ vkladá slovo „krajské“ a pred slovo „strana“ sa vkladá slovo „politická“.
72.
V § 42 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Ak sa takýmto spôsobom pridelilo o jeden mandát viac, než sa malo prideliť, odpočíta sa prebytočný mandát tej politickej strane, ktorá vo volebnom kraji vykázala najmenší zostatok delenia. Pri rovnakom zostatku delenia sa mandát odpočíta politickej strane, ktorá získala vo volebnom kraji menší počet hlasov. Ak je počet platných hlasov rovnaký, rozhodne žreb.".
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 4 a 5.
73.
V § 42 v novooznačenom odseku 4 sa slová „ktorý získal nadpolovičnú väčšinu hlasov voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu“ nahrádzajú slovami „ktorý získal najmenej 10 percent prednostných hlasov, z celkového počtu platných hlasov odovzdaných pre politickú stranu v rámci volebného kraja“.
74.
V § 43 ods. 2 prvá veta znie: „Najneskoršie do 12 hodín po odsúhlasení výsledkov prvého skrutínia Slovenskou volebnou komisiou odovzdajú jej členovia predsedovi Slovenskej volebnej komisie kandidátne listiny svojich politických strán.“.
75.
V § 43 sa pred slovo „strana“ vkladá slovo „politická“.
76.
V § 44 ods. 1 sa na koniec pripája táto veta: „Ak niektorý z členov Slovenskej volebnej komisie zápisnicu nepodpísal, uvedú sa v nej dôvody.“.
77.
V § 48 ods. 1 sa za prvú vetu vkladá nová veta, ktorá znie: „Ak však boli na kandidátnej listine uplatnené prednostné hlasy, nastupuje kandidovaný poslanec, ktorý dostal najvyšší počet prednostných hlasov.“.
78.
V § 48 sa za odsek 2 vkladajú nové odseky 3 a 4, ktoré znejú:
„(3)
Ak bola politická strana zrušená,10) náhradník nenastupuje a mandát zostáva uprázdnený až do konca volebného obdobia.
(4)
Ak bola činnosť politickej strany pozastavená,11) v čase pozastavenia náhradník nenastupuje.“.
Poznámky pod čiarou č. 10 a 11 znejú:
„10)
§ 13 zákona č. 424/1991 Zb.
11)
§ 14 zákona č. 424/1991 Zb.“.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 5.
79.
V § 48 ods. 5 sa slová „po uvoľnení z funkcie“ nahrádzajú slovami „po dni, v ktorom zanikol mandát“.
80.
V § 49 ods. 1 sa slová „miestne národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“.
81.
§ 49 ods. 2 znie:
„(2)
Pre okresnú volebnú komisiu zabezpečí všetky pomocné prostriedky okresný úrad: pre okresné volebné komisie na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy príslušný obvodný úrad a pre krajskú volebnú komisiu okresný úrad v jej sídle.“.
82.
§ 50 ods. 1 znie:
„(1)
Štátne orgány, obce a iné právnické osoby sú povinné spolupôsobiť pri vykonávaní tohto zákona.“.
83.
V § 50 ods. 2 sa slová „kandidátne listiny, legitimačné lístky“ nahrádzajú slovami „hlasovacie lístky“.
84.
§ 51 vrátane nadpisu znie:
㤠51
Nároky členov volebných komisií
(1)
Člen komisie nesmie byť pre výkon svojej funkcie obmedzený v právach a nárokoch, vyplývajúcich z jeho pracovného alebo obdobného pomeru; predovšetkým má nárok na pracovné voľno s náhradou mzdy.12)
(2)
Zamestnávateľ, ktorý vyplatil náhradu mzdy podľa odseku 1, má nárok, aby mu bola vyplatená suma uhradená. Spôsob úhrady ustanoví právnym predpisom Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky.
(3)
Člen okrskovej volebnej komisie má nárok na odmenu za výkon funkcie v čase, keď nemá nárok na náhradu mzdy podľa odseku 1. Výšku odmeny a spôsob jej úhrady a výplaty ustanoví právnym predpisom Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky.“.
Poznámka pod čiarou č. 12 znie:
„12)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.“.
85.
V § 52 ods. 2 a 4 sa slová „ušlý zárobok“ nahrádzajú slovom „mzda“ a v odsekoch 3 a 5 sa slová „ušlý zárobok“ nahrádzajú slovami „náhrada mzdy“.
86.
V § 53 ods. 1 znie:
„(1)
Výdavky spojené s voľbami do Slovenskej národnej rady, vrátane výdavkov obcí, sa hradia zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia, určí sa spôsob úhrady po dohode príslušných orgánov Slovenskej republiky a Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.“.
87.
§ 53 ods. 2 znie:
„(2)
Výdavkami podľa odseku 1 nie sú výdavky politických strán spojené s volebnou kampaňou.“.
88.
V § 53 ods. 3 sa vypúšťajú slová „cien a miezd“ a slová „10 Kčs“ sa nahrádzajú slovami „15 Kčs“.
89.
V § 54 ods. 1 sa slová „a životného prostredia“ vypúšťajú; slová „národných výborov“ sa nahrádzajú slovami „obcí a miestnych orgánov štátnej správy“ a slová „a legitimačných lístkov“ sa vypúšťájú.
90.
V § 54 ods. 1 písm. b) sa slová „navrhuje Slovenskej volebnej komisii“ nahrádzajú slovom „vydá“.
91.
V § 54 ods. 2 sa slová „a životného prostredia“ vypúšťajú.
92.
§ 54 ods. 3 znie:
„(3)
Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydá metodiku spracovania výsledkov hlasovania.“.
93.
V § 55 sa za slovo „správy“ vkladajú slová „a obcami“.
Čl. II
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 104/1992 Zb.
Územie volebných krajov
Volebný kraj číslo| Názov volebného kraja a jeho sídlo| Zahŕňa územie
---|---|---
1.| Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava| Hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy
2.| Západoslovenský so sídlom v Bratislave| Okresy: Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín, Trnava
3.| Stredoslovenský so sídlom v Banskej Bystrici| Okresy: Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom, Žilina
4.| Východoslovenský so sídlom v Košiciach| Okresy: Bardejov, Humenné, Košice- mesto, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov, Vranov nad Topľou
Príloha č. 2 zákona SNR č. 104/1992 Zb.
Vymedzenie volebných okresov v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave
Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava
Volebný okres| Zahŕňa územie mestských častí
---|---
Bratislava I| Staré Mesto
Bratislava II| Podunajské Biskupice, Ružinov, Vrakuňa
Bratislava III| Nové Mesto, Rača, Vajnory
Bratislava IV| Devín, Devínska Nová Ves, Dúbravka, Karlova Ves, Lamač, Záhorská Bystrica
Bratislava V| Čuňovo, Jarovce, Petržalka, Rusovce |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o súdnych poplatkoch
Vyhlášeno 17. 3. 1992, datum účinnosti 17. 3. 1992, částka 19/1992
* § 1 - Predmet súdnych poplatkov
* § 2 - Poplatníci
* § 3 - Príslušnosť
* § 4 - Oslobodenie od poplatku
* § 5 - Vznik a zánik poplatkovej povinnosti
* § 6 - Sadzba poplatku
* § 7 - Základ poplatku pri percentnej sadzbe
* § 8 - Splatnosť poplatku
* § 9 - Platenie poplatku
* § 10 - Následky nezaplatenia poplatku
* § 11 - Vrátenie poplatku
* Konanie
* § 12 - (1) Vo veciach poplatkov rozhoduje orgán, ktorý je oprávnený vykonať poplatkový úkon. Vo veciach poplatkov za konanie na odvolacom súde rozhoduje súd, proti rozhodnutiu ktorého odvolanie smeruje, ak o poplatku nerozhodol odvolací súd.
* § 13 - (1) Poplatok alebo doplatok poplatku nemožno vyrubiť po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa stal splatným.
* § 14 - Na konanie vo veciach poplatkov, ak tento zákon neustanovuje inak, platí primerane Občiansky súdny poriadok a predpisy o konaní vo veciach daní a poplatkov.8)
* § 15 - Kontrola správnosti vyberania poplatkov
* § 16 - Rozpočtové určenie
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 17 - (1) Z poplatkových úkonov navrhnutých alebo za konania začaté pred účinnosťou tohto zákona sa vyberajú poplatky podľa doterajších predpisov, i keď sa stanú splatnými po účinnosti tohto zákona.
* § 18 - Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky môže
* § 19 - Zrušujú sa:
* § 20 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha zákona SNR č. 71/1992 Zb.
Aktuální znění od 17. 3. 1992
71
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. januára 1991
o súdnych poplatkoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Predmet súdnych poplatkov
Súdne poplatky (ďalej len „poplatky“) sa vyberajú za jednotlivé úkony alebo konanie súdov, ak sa vykonávajú na návrh a za úkony orgánov štátnej správy súdov a prokuratúry (ďalej len „poplatkový úkon“) uvedené v sadzobníku súdnych poplatkov (ďalej len „sadzobník“), ktorý tvorí prílohu tohto zákona.
§ 2
Poplatníci
(1)
Poplatníkom je:
a)
navrhovateľ poplatkového úkonu, ak je podľa sadzobníka ustanovený poplatok z návrhu,
b)
účastník zmieru uzavretého v zmierovacom konaní,1)
c)
obaja účastníci v konaní o vyporiadanie bezpodielového spoluvlastníctva manželov alebo jeden z nich podľa rozhodnutia súdu,
d)
dlžník v konkurznom alebo vyrovnacom konaní.
(2)
Ak je navrhovateľ konania od poplatku oslobodený a súd jeho návrhu vyhovel, zaplatí podľa výsledku konania poplatok alebo jeho pomernú časť odporca, ak nie je tiež od poplatku oslobodený. Túto povinnosť však odporca nemá v konaní o rozvode manželstva, o neplatnosti manželstva alebo o určenie, či tu manželstvo je alebo nie je, ak súd tak rozhodne alebo ak uloží náhradu trov konania navrhovateľovi.
(3)
Ak vznikne viacerým poplatníkom podľa odseku 1 povinnosť zaplatiť poplatok spoločne, platia ho spoločne a nerozdielne.
(4)
V odvolacom konaní je poplatníkom ten, kto podal odvolanie, pri dovolaní ten, kto podal dovolanie. Ak poplatník bol v týchto konaniach čiastočne alebo úplne úspešný, rozhodne o povinnosti úhrady poplatku súd. Poplatníkom je tiež ten, kto podal opravný prostriedok proti rozhodnutiu správneho orgánu a v konaní nebol úspešný.
§ 3
Príslušnosť
Poplatky vyberajú:
a)
súdy,2)
b)
orgány štátnej správy súdov,3)
c)
orgány prokuratúry.
§ 4
Oslobodenie od poplatku
(1)
Od poplatku je oslobodené súdne konanie vo veciach:
a)
opatrovníckych, starostlivosti o maloleté deti a osvojenia a povolenia uzavrieť manželstvo,
b)
spôsobilosti na právne úkony,
c)
náhrady škody spôsobenej rozhodnutím orgánu štátu alebo jeho nesprávnym úradným postupom,
d)
nemocenského poistenia, zdravotníckeho poistenia, sociálneho zabezpečenia a poskytovania zdravotnej starostlivosti,
e)
výkonu rozhodnutí na vymáhanie pohľadávok zo súdnych a notárskych poplatkov, z peňažných trestov, pokút a trov konania vymáhaných štátom,
f)
plnenia záväzkov z kolektívnych zmlúv,
g)
opravy chýb v zoznamoch voličov,
h)
odvolania proti rozhodnutiu štátneho notárstva,
ch)
vyslovenia prípustnosti prevzatia alebo držania v ústave zdravotníckej starostlivosti.
(2)
Od poplatku sú oslobodení:
a)
Česká a Slovenská Federatívna Republika, Slovenská republika, Česká republika, štátne fondy, rozpočtové organizácie,
b)
obceobce v konaní vo veciach verejného a spoločensky prospešného záujmu,
c)
nadácie a charitatívne, humanitárne a ekologické organizácie,
d)
navrhovateľ v konaní o náhradu škody z pracovného úrazu a choroby z povolania a pri uplatnení nárokov z neplatného rozviazania pracovného pomeru,
e)
navrhovateľ v konaní o určenie výživného,
f)
nevydatá matka v konaní o príspevku na výživu a úhradu niektorých nákladov spojených s tehotenstvom a zľahnutím,
g)
zdravotnícke a sociálne zariadenia v konaní o spôsobilosti na právne úkony,
h)
prokurátor v konaní začatom na jeho návrh a v konaní, do ktorého vstúpil,
ch)
maloleté dieťa v konaní o určenie alebo zapretie otcovstva,
i)
navrhovateľ v konaní o náhrade škody vrátane škody na veciach, ktorá vznikla v súvislosti s ublížením na zdraví,
j)
navrhovateľ v konaní o poddlžníckej žalobe,
k)
vojaci základnej (náhradnej) služby, občania vykonávajúci civilnú službu, ktorá je postavená na úroveň základnej (náhradnej) služby, príslušníci Policajného zboru Slovenskej republiky a príslušníci Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky v konaní o preskúmanie rozhodnutia služobného orgánu podľa osobitných predpisov,
l)
dlžník pri podaní návrhu na konkurzné konanie,
m)
diplomatickí zástupcovia poverení v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, konzuli z povolania a ďalšie osoby, ktoré podľa medzinárodného práva požívajú výsady a imunity, a to za predpokladu, že nie sú česko-slovenskými štátnymi občanmi a že je zaručená vzájomnosť. Toto oslobodenie sa nevzťahuje na poplatky vyberané za poplatkové úkony týkajúce sa nehnuteľností a návrhov na začatie konania (odvolaní), ak je predmetom sporu nehnuteľnosť.
(3)
Od poplatku je ďalej oslobodené úspešné konanie alebo úspešní účastníci konania podľa zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách a v ďalších konaniach, ak tak ustanovujú osobitné predpisy.4)
(4)
Oslobodenie podľa odsekov 1 a 2 sa vzťahuje aj na konanie o výkone rozhodnutia a konanie o dovolaní.
§ 5
Vznik a zánik poplatkovej povinnosti
(1)
Poplatková povinnosť vzniká:
a)
podaním návrhu alebo žiadosti na vykonanie poplatkového úkonu, ak je poplatníkom navrhovateľ,
b)
schválením zmieru v zmierovacom konaní,
c)
spísaním podania do zápisnice pred okresným (obvodným) súdom,
d)
v ostatných prípadoch nadobudnutím právoplatnosti rozhodnutia súdu, ktorým sa povinnosť zaplatiť poplatok uložila v súvislosti s rozhodnutím vo veci samej.
(2)
Právoplatným uznesením súdu o zastavení konania pre nezaplatenie súdneho poplatku poplatková povinnosť v celom rozsahu zaniká.
§ 6
Sadzba poplatku
(1)
Sadzba poplatku je uvedená v sadzobníku percentom zo základu poplatku (ďalej len „percentná sadzba“) alebo pevnou sumou.
(2)
Ak je sadzba poplatku ustanovená za konanie, rozumie sa tým konanie na jednom stupni. Poplatok podľa rovnakej sadzby sa vyberá i v odvolacom konaní. Poplatok za dovolanie sa vyberá vo výške dvojnásobku poplatku ustanoveného v sadzobníku.
§ 7
Základ poplatku pri percentnej sadzbe
(1)
Pri percentnej sadzbe je základom poplatku cena predmetu poplatkového úkonu. Ak nie je možné základ poplatku takto zistiť, je základom poplatku cena obvyklá v mieste a v čase podania návrhu na vykonanie poplatkového úkonu. Ak je základom poplatku cena nehnuteľností, touto cenou sa rozumie cena zistená podľa osobitných predpisov.5)
(2)
Cena príslušenstva sa zahrnie do základu poplatku len vtedy, ak je sama predmetom poplatkového úkonu.
(3)
Poplatník je povinný uviesť cenu predmetu poplatkového úkonu. Ak tak neurobí, alebo ak uvedie cenu zjavne nízku, cenu určí súd.
(4)
Ak je predmetom poplatkového úkonu opakujúce sa plnenie, základom poplatku je súčet cien všetkých opakujúcich sa plnení.
(5)
Ak ide o opakujúce sa plnenie na neurčitý čas, na dobu života alebo na čas dlhší ako tri roky, za cenu plnenia sa považuje trojnásobok ceny ročného plnenia. To isté platí o cene práv, ktoré možno vykonávať opätovne.
(6)
Ak sa po podaní návrhu rozšíri predmet poplatkového úkonu, poplatník sa doplatí. V odvolacom konaní sa poplatok doplatí len vtedy, keď sa zvýši cena predmetu poplatkového úkonu na návrh. Ak sa po podaní návrhu obmedzí predmet poplatkového úkonu pred prvým pojednávaním, vráti sa zodpovedajúca časť poplatku.
(7)
V konaní o vyporiadaní bezpodielového spoluvlastníctva manželov je základom poplatku cena všetkých vecí patriacich do bezpodielového spoluvlastníctva manželov a ostatných hodnôt, ktoré sa pritom vyporiadavajú.
(8)
V konaní o zrušení a o vyporiadaní podielového spoluvlastníctva je základom poplatku cena podielu žiadaného navrhovateľom.
(9)
V odvolacom konaní je základom poplatku cena nároku uplatňovaného v odvolaní. To platí i pre dovolanie.
(10)
Základ poplatku sa zaokrúhľuje na celé sto koruny dolu a vyrubený poplatok na celé koruny nahor.
§ 8
Splatnosť poplatku
(1)
Poplatok za podanie návrhu alebo žiadosti je splatný vznikom poplatkovej povinnosti.
(2)
Poplatok za spísanie podania do zápisnice, odvolania alebo dovolania proti rozhodnutiu, je splatný jeho spísaním do zápisnice.
(3)
Ostatné poplatky sú splatné do troch dní po nadobudnutí právoplatnosti rozhodnutia, ktorým sa uložila povinnosť zaplatiť poplatok, alebo ktorým sa schválil zmier.
§ 9
Platenie poplatku
(1)
Poplatok sa platí na účet súdu, za ktorého poplatkový úkon sa poplatok vyberá. Pokial neprevyšuje 1000 Kčs môže sa platiť i kolkovými známkami.
(2)
Poplatok za úkon prokuratúry sa platí vždy kolkovými známkami.
(3)
V odvolacom konaní sa poplatok platí na účet súdu, proti rozhodnutiu ktorého odvolanie smeruje.
(4)
V konaní o dovolaní sa poplatok platí na účet súdu, ktorý rozhodoval v prvom stupni.
(5)
V konaní o žalobách alebo o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiam orgánov verejnej správy sa poplatok platí na účet súdu, ktorý poplatkový úkon vykonáva.
(6)
V konaní o obnove konania sa poplatok platí na účet súdu, ktorý má o návrhu rozhodovať v prvom stupni.
§ 10
Následky nezaplatenia poplatku
(1)
Ak sa poplatok splatný podaním návrhu na začatie konania nezaplatil celkom, a to ani dodatočne v lehote, ktorú súd vo výzve určil, uskutoční súd konanie
a)
o odvolaní a o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiam správnych orgánov,6)
b)
ak je v tej istej veci rozšírený návrh alebo podaný vzájomný návrh,
c)
ak v konkurznom konaní zaplatil poplatok aspoň jeden z navrhovateľov - veriteľov.
(2)
V ostatných prípadoch súd konanie zastaví, ak už nezačal konať vo veci samej a ak o následkoch nezaplatenia poplatku poplatníka poučil.
(3)
Ak sa poplatok zaplatí do konca lehoty na odvolanie proti uzneseniu o zastavení konania pre nezaplatenie poplatku, súd prvého stupňa toto uznesenie zruší.
(4)
Konanie sa nezastaví, ak sa poplatok nezaplatil za spísanie podania do zápisnice.
(5)
Ak ide o návrh na vykonanie poplatkového úkonu orgánmi štátnej správy súdov a orgánmi prokuratúry, alebo o návrh na vykonanie iného úkonu súdom, ako je uvedený v odseku 4, poplatkový úkon sa nevykoná, pokiaľ sa poplatok nezaplatí.
§ 11
Vrátenie poplatku
(1)
Poplatok sa vráti, ak ho zaplatil ten, kto nebol povinný platiť alebo kto ho zaplatil na základe nesprávneho rozhodnutia súdu. O vrátení poplatku rozhodne i bez návrhu súd, ktorý bezdôvodne zaplatený poplatok prevzal.
(2)
Ak sa zaplatil vyšší poplatok, ako sa mal zaplatiť, preplatok sa vráti.
(3)
Poplatok splatný podaním návrhu na začatie konania, podaním odvolania, dovolania alebo podaním návrhu na preskúmanie rozhodnutia orgánov verejnej správy sa vráti, ak sa konanie zastavilo alebo ak sa návrh, odvolanie alebo dovolanie vzali späť pred prvým pojednávaním. Ak sa návrh na začatie konania o rozvode manželstva vzal späť po prvom pojednávaní na príslušnom stupni súdov, vráti sa polovica všetkých zaplatených poplatkov.
(4)
Okrem poplatku v rozvodovom konaní sa poplatok vracia krátený o sumu 50 Kčs.
(5)
Poplatok sa vráti v plnej výške, ak žiadosť o prešetrenie vybavenia sťažnosti podľa osobitných predpisov7) bola vybavená kladne.
(6)
Ak sa má vrátiť poplatok alebo preplatok poplatku zaplatený kolkovými známkami, súd alebo orgány štátnej správy súdov, zašlú odpis právoplatného rozhodnutia o jeho vrátení príslušnému daňovému úradu, ktorý poplatok alebo preplatok poplatku vráti.
Konanie
§ 12
(1)
Vo veciach poplatkov rozhoduje orgán, ktorý je oprávnený vykonať poplatkový úkon. Vo veciach poplatkov za konanie na odvolacom súde rozhoduje súd, proti rozhodnutiu ktorého odvolanie smeruje, ak o poplatku nerozhodol odvolací súd.
(2)
Vo veciach poplatkov za dovolanie rozhoduje súd, ktorý rozhodoval v prvom stupni. Vo veciach poplatku za preskúmanie rozhodnutí orgánov verejnej správy rozhoduje súd, ktorý preskúmal toto rozhodnutie. Vo veciach poplatku za obnovu konania rozhoduje súd, ktorý rozhoduje o povolení obnovy.
(3)
Ak vydá súd nesprávne rozhodnutie o poplatkovej povinnosti, takéto rozhodnutie zruší aj bez návrhu.
§ 13
(1)
Poplatok alebo doplatok poplatku nemožno vyrubiť po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa stal splatným.
(2)
Poplatok alebo doplatok poplatku nemožno vymáhať, ak od konca kalendárneho roka, v ktorom sa poplatkový úkon dokončil, uplynulo desať rokov.
(3)
O vrátení poplatku podľa § 11 nemôže súd rozhodnúť po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom bol zaplatený.
§ 14
Na konanie vo veciach poplatkov, ak tento zákon neustanovuje inak, platí primerane Občiansky súdny poriadok a predpisy o konaní vo veciach daní a poplatkov.8)
§ 15
Kontrola správnosti vyberania poplatkov
Ministerstvo financií Slovenskej republiky, Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky, daňové riaditeľstvá a krajské súdy kontrolujú na súdoch a orgánoch štátnej správy súdov, či sa poplatky vyberajú a odvádzajú v správnej výške, riadne a včas. Daňové riaditeľstvá tiež kontrolujú vyberanie poplatkov za úkony prokuratúry.
§ 16
Rozpočtové určenie
Poplatky vyberané na území Slovenskej republiky sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 17
(1)
Z poplatkových úkonov navrhnutých alebo za konania začaté pred účinnosťou tohto zákona sa vyberajú poplatky podľa doterajších predpisov, i keď sa stanú splatnými po účinnosti tohto zákona.
(2)
Poplatok za odvolanie a dovolanie podané po nadobudnutí účinnosti tohto zákona sa vyrubuje vo výške určenej týmto zákonom.
(3)
Zaplatený arbitrážny poplatok sa započíta do poplatku, ak bol zaplatený pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona na účet orgánu hospodárskej arbitráže.
§ 18
Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky môže
a)
urobiť opatrenia na zamedzenie nezrovnalostí a tvrdostí, ktoré by mohli z vykonávania zákona vzniknúť,
b)
poveriť orgány štátnej správy súdov na povoľovanie úľav a vymedziť rozsah ich oprávnenia.
§ 19
Zrušujú sa:
a)
zákon Slovenskej národnej rady č. 140/1984 Zb. o súdnych poplatkoch,
b)
vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 142/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o súdnych poplatkoch,
c)
s platnosťou pre územie Slovenskej republiky nariadenie ministra financií č. 78/1958 Zb., ktorým sa určujú arbitrážne poplatky, a pokyny Ministerstva financií č. 153/22 493/1961pre platenie arbitrážnych poplatkov upravených nariadením ministra financií č. 78/1958 Zb., ktorým sa určujú arbitrážne poplatky (Úradný list čiastka 24/1961),
d)
opatrenie Ministerstva financií Slovenskej republiky z 1. júla 1991 o úľavách pri súdnych poplatkoch (reg. v čiastke 60/1991 Zb.).
§ 20
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha zákona SNR č. 71/1992 Zb.
SADZOBNÍK SÚDNYCH POPLATKOV
I.
Poplatky vyberané v občianskom súdnom konaní
Položka 1
a)| z ceny (z úhrady) predmetu konania alebo z hodnoty predmetu sporu| 4 %; najmenej 200 Kčs najviac 100 000 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno predmet konania oceniť peniazmi| 500 Kčs
Poznámky:
1.
Zo vzájomného návrhu odporcu sa platí poplatok podľa tej sadzby, aká by sa použila, keby sa tento návrh podal samostatne.
2.
Z návrhu na začatie konania o určenie, či tu právny vzťah alebo právo je alebo nie je, sa poplatok vyberie podľa písmena b) tejto položky. Ak ide o určenie vlastníctva, poplatok sa vyrubí z ceny predmetu, ku ktorému sa má vlastníctvo určiť.
3.
Ak odporca žiada, aby súd rozhodol o vzájomnej pohľadávke i nad sumu uplatnenú návrhom, platí sa poplatok zo sumy, ktorá prevyšuje cenu predmetu konania podľa návrhu.
4.
Poplatky podľa rovnakej sadzby sa platia i v odvolacom konaní vo veci samej. Ak odvolanie podá navrhovateľ i odporca, platí každý z nich poplatok podľa ceny predmetu svojho odvolania.
5.
Z odvolania proti rozsudku, ktorým súd rozhodol len o základe predmetu konania, sa poplatok platí.
6.
Pre určenie ceny predmetu konania pri návrhu na vylúčenie veci je rozhodujúcou cena vylučovanej veci.
7.
Podľa rovnakej sadzby sa platí poplatok i pri návrhoch na vydanie platobného rozkazu. Odpor proti platobnému rozkazu poplatku nepodlieha. Obdobne to platí o zmenkovom a šekovom konaní a o námietkach v týchto konaniach.
8.
Ak ide o návrh na zrušenie bezpodielového spoluvlastníctva manželov, platí sa poplatok podľa písmena b) tejto položky.
Položka 2
Z návrhu na začatie konania v obchodných veciach
a)| v sporoch o peňažnú pohľadávku z ceny predmetu konania| 4 %, najmenej 500 Kčs najviac 500 000 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno predmet konania oceniť peniazmi| 1000 Kčs
Položka 3
Z návrhu na začatie konania
a)| z právnych vzťahov upravených zákonom o ochrane hospodárskej súťaže| 3000 Kčs
---|---|---
b)| z práv k obchodnému menu, ochranným známkam a označeniam pôvodu| 3000 Kčs
c)| o neplatnosti rozhodcovských zmlúv a o zrušení nálezov vydávaných rozhodcami na základe rozhodcovskej zmluvy| 3000 Kčs
Položka 4
a)| Za návrh každého z veriteľov na vyhlásenie konkurzu| 500 Kčs
---|---|---
b)| Za podania veriteľov, ktoré obsahujú prihlášku pohľadávky v konkurznom a vyrovnacom konaní| 200 Kčs
c)| Za návrh dlžníka na vyrovnacie konanie| 500 Kčs
Poznámky:
Ak boli podané samostatné návrhy podľa § 15 ods. 1, § 19 ods. 2, § 23 ods. 2, § 24 ods. 1 a § 26 ods. 2 zákona č. 328/1991 Zb. o konkurze a vyrovnaní, sa platí poplatok podľa položky 1 písmena b).
Položka 5
a)| Za konkurzné konanie| 1 % zo speňaženej sumy z podstaty najviac 50 000 Kčs
---|---|---
b)| Za konkurzné konanie skončené núteným vyrovnaním| 0,5 % zo sumy použitej na uspokojenie veriteľov najviac 20 000 Kčs
c)| Za vyrovnacie konanie| 0,25 % zo sumy použitej na uspokojenie veriteľov najviac 10 000 Kčs
Položka 6
a)| Z návrhu na vyporiadanie bezpodielového spoluvlastníctva manželov| 500 Kčs
---|---|---
b)| Za vyporiadanie bezpodielového spoluvlastníctva manželov z predmetu konania| 2 %, najmenej 200 Kčs najviac 2000 Kčs
Poznámka:
Poznámka č. 4 k položke 1 platí aj pre písmeno b) tejto položky.
Položka 7
Z návrhu na začatie konania
a)| o rozvode manželstva| 1000 Kčs
---|---|---
b)| o neplatnosti manželstva alebo o určenie, či tu manželstvo je alebo nie je| 500 Kčs
c)| na ochranu osobnosti, bez návrhu na náhradu nemajetkovej ujmy| 1000 Kčs
d)| na ochranu osobnosti spojenej s náhradou nemajetkovej ujmy| 2000 Kčs a 4 % z výšky uplatnenej nemajetkovej ujmy
e)| vo veciach podľa zákona č. 86/1991 Zb. o periodickej tlači a ostatných hromadných informačných prostriedkoch| 1000 Kčs
Poznámky:
1.
Poplatky podľa rovnakej sadzby sa platia i v odvolacom konaní vo veci samej.
2.
Ak odvolanie smeruje iba proti výroku o úprave pomerov detí na čas po rozvode, poplatok sa neplatí.
Položka 8
a)| Za konanie a určení výživného medzi manželmi a o príspevku na výživu rozvedeného manžela, vo veciach výživy medzi rodičmi a plnoletými deťmi a vyživovacej povinnosti medzi ostatnými príbuznými | 2 % z ceny predmetu konania, najmenej 200 Kčs
---|---|---
b)| Z návrhu na zrušenie vyživovacej povinnosti| 2 % z ceny predmetu konania, najmenej 200 Kčs
Položka 9
Za konanie o určenie otcovstva a zapretie otcovstva| 300 Kčs
---|---
Poznámky:
1.
Poplatok podľa rovnakej sadzby sa platí aj v odvolacom konaní.
2.
Ak odvolanie smeruje iba proti výroku o výchove a výžive maloletého dieťaťa, poplatok sa neplatí.
Položka 10
a)| Z návrhu na preskúmanie zákonnosti rozhodnutia orgánu verejnej správy na základe žaloby| 1000 Kčs
---|---|---
b)| Za konanie o opravnom prostriedku proti rozhodnutiu správneho orgánu, ak rozhodol okresný alebo krajský súd, a za preskúmanie rozhodnutí o priestupkoch| 500 Kčs
c)| Za konanie o opravnom prostriedku proti rozhodnutiu správneho orgánu, ak rozhodol Najvyšší súd Slovenskej republiky| 1000 Kčs
d)| Za konanie o opravnom prostriedku proti rozhodnutiu o odmietnutí registrácie politickej strany alebo politického hnutia| 1000 Kčs
Položka 11
Za schválený zmier uzavretý v zmierovacom konaní
a)| z hodnoty predmetu zmieru| 2 %, najmenej 200 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno predmet zmieru oceniť peniazmi| 300 Kčs
Poznámky:
1.
Z návrhu na zmierovacie konanie sa poplatok neplatí.
2.
Zmierom sa rozumie zmier schválený súdom podľa § 67 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
Položka 12
Z návrhu na zrušenie uznesenia o schválení zmieru| 500 Kčs
---|---
Poznámky:
1.
Za konanie vo veci samej sa poplatok znovu neplatí.
2.
Ak sa v pôvodnom konaní nekonalo odvolanie konanie a v obnovenom konaní sa podá odvolanie vo veci samej, z takéhoto odvolania sa platí poplatok podľa príslušnej položky.
Položka 13
Z návrhu na nariadenie výkonu rozhodnutia
a)| z vymáhaného nároku| 2 %, najmenej 100 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno vymáhaný nárok oceniť peniazmi| 300 Kčs
Poznámky:
1.
Ak sa spojí v návrhu na základe toho istého vykonateľného rozhodnutia výkon rozhodnutia niekoľkými spôsobmi, zaplatí sa súčet príslušných poplatkov.
2.
Návrhy na zastavenie výkonu rozhodnutí alebo na ich odklad a odvolania vo veci výkonu rozhodnutí poplatku nepodliehajú.
Položka 14
Z likvidácie majetku, z výťažku likvidácie| 2 %, najmenej 200 Kčs
---|---
Položka 15
V medzinárodnom obchodnom styku o vykonanie úkonu súdom alebo z prvého návrhu na predbežné opatrenie v tomto konaní
a)| z hodnoty predmetu konania| 2%, najmenej 200 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno predmet konania oceniť peniazmi| 300 Kčs
Položka 16
Z návrhu na obnovu konania| 500 Kčs
---|---
Poznámky:
1.
Poplatok podľa rovnakej sadzby sa platí aj v odvolacom konaní.
2.
Poznámky č. 1 a 2 k položke 12 platia primerane aj pre túto položku.
Spoločná poznámka k položkám 1,6,7,9,14 a 16:
Ak bol rozsudok zrušený v dôsledku odvolania, obnovy konania alebo dovolania, poplatok z odvolania proti novému rozhodnutiu súdu I. stupňa, dovolania, alebo za obnovu konania neplatí poplatník, ktorý už raz poplatok zaplatil.
Položka 17
Vo veciach obchodného registra
a)| z návrhu na prvý zápis alebo výmaz obchodných spoločností, družstiev a iných právnických osôb| 3000 Kčs
---|---|---
b)| z návrhu na prvý zápis alebo výmaz pre fyzické osoby| 1000 Kčs
c)| z návrhu na zmeny a doplnenie v obchodnom registri, ak nie je ďalej ustanovené inak| 500 Kčs
d)| z návrhu na zápis alebo výmaz osôb oprávnených konať za subjekt zapísaný v obchodnom registri a zaň podpisovať, vrátane prokuristov a likvidátorov, za každú osobu| 200 Kčs
e)| z návrhu na zápis zmeny bydliska osôb uvedených pod písmenom d)| 100 Kčs
f)| z návrhu na zvolanie zasadnutia valného zhromaždenia akciovej spoločnosti registrovým súdom| 1000 Kčs
g)| za iné úkony obchodného registra, pokiaľ nie sú obsiahnuté v ďalších položkách sadzobníka| 100 Kčs
Poznámky:
1.
Ak je v jednom podaní na zápis do obchodného registra zahrnutých viac návrhov, spoplatňuje sa každý návrh osobitne.
2.
Ak sa navrhuje v jedinom návrhu zápis zmeny stanov v niekoľkých smeroch, spoplatní sa návrh jediným poplatkom uvedeným pod písmenom c).
3.
Ak sa má vykonať zápis do obchodného registra na súde príslušnom pre podnikateľa a zápis na súde príslušnom pre odštepný závod, ktorých sídlo je mimo obvodu súdu príslušného pre podnikateľa, poplatok sa vyberie len raz na súde príslušnom pre podnikateľa.
4.
Ak navrhovateľ vzal návrh na zápis do obchodného registra späť pred jeho vykonaním, poplatok sa vráti.
5.
Odvolania vo veciach obchodného registra poplatku nepodliehajú.
6.
Ak súd koná bez návrhu, aby bola dosiahnutá zhoda medzi zápisom v obchodnom registri a skutočným stavom, vyrúbi poplatok podľa sadzieb ustanovených v písmenách a) až g) tejto položky, zvýšený o jednu polovicu
Položka 18
Z návrhu na určenie, že návrh na registráciu politickej strany alebo politického hnutia nemá nedostatky, ktoré by bránili ich registrácii| 2000 Kčs
---|---
II.
Poplatky za úkony súdov
Položka 19
Za spísanie podania alebo za spísanie odvolania proti rozhodnutiu alebo dovolania a návrhu na výkon rozhodnutia do zápisnice
a)| vo veciach majetkových nárokov oceniteľných peniazmi pri cene predmetov konania|
---|---|---
do 1000 Kčs| 200 Kčs
vyše 1000 Kčs do 5000 Kčs| 300 Kčs
vyše 5000 Kčs do 10 000 Kčs| 400 Kčs
vyše 10 000 Kčs do 200 000 Kčs| 400 Kčs a 10 Kčs za každých začatých 1000 Kčs
vyše 200 000 Kčs| 2300 Kčs a 10 Kčs za každých začatých 10 000 Kčs
b)| v iných veciach, ktoré nie sú oceniteľné peniazmi| 300 Kčs
c)| vo veciach vyporiadania bezpodielového spoluvlastníctva manželov| 500 Kčs
d)| vo veciach výkonu rozhodnutia, ak ide o peňažné plnenie| polovicu sadzby pod písmenom a)
e)| vo veciach výkonu rozhodnutia, ak ide o nepeňažné plnenie| 500 Kčs
Poznámka:
Poplatok sa vyberie po spísaní zápisnice.
Položka 20
Za pomoc súdu pred nariadením výkonu rozhodnutia podľa § 260 Občianskeho súdneho poriadku, okrem pomoci pred vymáhaním výživného pre maloleté deti| 100 Kčs
---|---
Položka 21
Za vyhotovenie odpisu alebo výpisu z listín, zápisníc a iných súdnych spisov a za vyhotovenie rovnopisu podania a ich príloh, na predloženie ktorých bol účastník márne vyzvaný, za každú začatú stranu prvopisu| 20 Kčs
---|---
Poznámka:
Poplatku nepodlieha odpis zápisnice o pojednávaní súdu, vyhotovený prieklepom bez záhlavia a bez overenia.
Položka 22
Za spísanie zmenkového alebo šekového protestu| 100 Kčs
---|---
Poznámka:
Poplatok podľa rovnakej sadzby sa platí za vyhotovenie odpisu protestnej listiny alebo za vyhotovenie výpisu z knihy protestov.
Položka 23
Za overenie podpisu jednej osoby na tej istej listine| 20 Kčs
---|---
Položka 24
Za overenie odpisu alebo kópie listiny, za každú začatú stranu listiny, ktorej odpis alebo kópia sa overuje
a)| v slovenskom a českom jazyku| 20 Kčs
---|---|---
b)| v inom jazyku| 50 Kčs
Poznámky:
1.
Poplatok sa neplatí za overenie odpisov listín, ktoré sú potrebné na vyrubenie notárskych poplatkov alebo na účely evidencie nehnuteľností. Na týchto odpisoch musí však byť vyznačený účel, na ktorý boli vyhotovené.
2.
Česko-slovenskí občania maďarskej, nemeckej, poľskej a ukrajinskej (rusínskej) národnosti platia za overenie odpisu alebo kópie listiny spísanej v jazyku svojej národnosti poplatok v rovnakej výške, v akej sa platí za overenie odpisu alebo kópie listiny v slovenskom alebo českom jazyku, pokiaľ k overeniu dôjde v oblasti obývanej príslušnou národnosťou.
Položka 25
Za zaslanie súdnych spisov inému súdu, aby do nich žiadateľ nahliadol| 50 Kčs
---|---
Poznámka:
Poplatok podľa tejto položky sa vyberie aj vtedy, keď žiadateľom je účastník, ktorý zaplatil poplatok z návrhu na začatie konania.
Položka 26
Z návrhu na prikázanie veci inému súdu z dôvodu vhodnosti| 100 Kčs
---|---
Poznámka:
Poznámka k položke 25 platí aj pre túto položku.
III.
Poplatky za úkony orgánov štátnej správy súdov
Položka 27
Za žiadosť o prešetrenie vybavenia sťažnosti na postup súdu| 200 Kčs
---|---
Poznámka:
Ide o prešetrenie vybavenia sťažnosti na postup súdu, ktorý spočíva v prieťahoch v konaní, nevhodnom správaní súdnych osôb alebo v narušovaní dôstojnosti konania pred súdom.
Položka 28
Za vyhotovenie ďalšieho rovnopisu rozhodnutia vydaného súdom alebo za vyhotovenie odpisu alebo výpisu zo záznamov, zápisníc a spisov vedených súdom| 20 Kčs
---|---
Položka 29
Za oznámenie mena znalca alebo tlmočníka zo zoznamu znalcov a tlmočníkov | 20 Kčs
---|---
IV.
Poplatky za úkony prokuratúry
Položka 30:
Za výpis z registra trestov (aj negatívny)| 30 Kčs
---|---
1)
§ 67 Občianskeho súdneho poriadku.
2)
§ 1 ods. 3, 5 a 6 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch.
3)
§ 7 zákona SNR č. 80/1992 Zb. o sídlach a obvodoch súdov Slovenskej republiky, štátnej správe súdov, vybavovaní sťažností a o voľbách prísediacich (zákon o štátnej správe súdov).
4)
Zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku.
5)
Vyhláška Ministerstva financií SR č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov.
6)
§ 250l Občianskeho súdneho poriadku.
7)
§ 26 ods. 2 zákona SNR č. 80/1992 Zb.
8)
Vyhláška Ministerstva financií č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 72/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 72/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch
Vyhlášeno 17. 3. 1992, datum účinnosti 1. 5. 1992, částka 19/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. májom 1992.
Aktuální znění od 1. 5. 1992
72
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. januára 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa za písmeno ch) dopĺňajú písmená i), j), k), ktoré znejú:
„i)
poplatok z reklamy,
j)
poplatok za zábavné hracie prístroje,
k)
poplatok za predajné automaty.“.
2.
V § 2 ods. 1 sa vypúšťajú slová „alebo reklamného zariadenia“.
3.
V § 2 ods. 2 sa na konci pripája táto veta: „Poplatok sa neplatí tiež za predajné zariadenia a zariadenia určené na poskytovanie služieb, ak sa na ich umiestnenie na verejnom priestranstve vydalo stavebné povolenie alebo kolaudačné rozhodnutie.“.
4.
V § 2 ods. 3 sa na konci pripájajú tieto vety:
„Za verejné priestranstvo môžu byť určené všetky verejnosti prístupné pozemky v obci okrem tých, ktoré sú vo vlastníctve fyzických a právnických osôb s výnimkou obcí, alebo ku ktorým majú tieto osoby právo hospodárenia.“.
5.
V § 2 ods. 6 prvá veta znie:
"Sadzba poplatku je najviac 10 Kčs za každý aj neúplný m2 užívaného verejného priestranstva a každý aj neúplný deň, okrem prvého dňa; za umiestnenie skládky tuhých palív na dobu kratšiu ako tri dni najviac 5 Kčs za každý aj neúplný m2 a každý aj neúplný deň, okrem prvého dňa.".
V druhej vete sa za slovo „skládky“ vkladá slovo „odpadu“.
6.
§ 3 ods. 2 znie:
„(2)
Sadzba poplatku za užívanie časti bytu je ročne najviac päťnásobok ročnej úhrady za m2 podlahovej plochy takto užívanej časti bytu. Úhrada za služby spojené s užívaním bytu sa do úhrady za byt alebo časti bytu nezapočítava.“.
7.
§ 3 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Poplatok sa platí za každý i začatý mesiac užívania bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie a za každý i neúplný m2 takto užívanej podlahovej plochy.“.
8.
V § 4 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Poplatok sa neplatí:
a)
za lôžka v hoteloch, moteloch a boteloch,
b)
za lôžka využívané pre školy v prírode a školské zariadenia poskytujúce internátne ubytovanie, pokiaľ slúžia tomuto účelu,
c)
za lôžka v objektoch individuálnej rekreácie, pokiaľ sa tieto objekty nestanú zdrojom zárobkovej činnosti fyzických osôb,
d)
za lôžka slúžiace na ubytovanie osôb, ktoré zabezpečujú prevádzku zariadenia,
e)
za lôžka, ktoré nie je možné užívať pre opravu alebo rekonštrukciu zariadenia,
f)
ak sa za zariadenie vyberá lokalizačný poplatok,
g)
za lôžka v sociálnych službách a za lôžka, ktoré sa využívajú na charitatívne účely.“.
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
9.
V § 5 ods. 2 písm. a) sa na konci vypúšťa čiarka a pripájajú sa tieto slová: „a osoba poberajúca invalidný dôchodok,“.
10.
V § 5 ods. 2 písm. e) sa na konci pripájajú slová "osoba poberajúca starobný dôchodok, dôchodok manželky alebo dôchodok za výsluhu rokov, osoba, na ktorú patria prídavky na deti (výchovné),5a) vojak v základnej službe a osoba, ktorá vykonáva civilnú službu,".
Poznámka pod čiarou znie:
„5a) § 18 zákona č. 88/1968 Zb. o nemocenskom poistení v znení neskorších predpisov.
§ 17 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.“.
11.
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Lokalizačný poplatok sa platí za objekty nebytových priestorov,5b) budovy, haly a za zastrešené stavby spojené so zemou pevným základom, ktoré slúžia priamo i nepriamo na vykonávanie podnikateľskej alebo inej zárobkovej činnosti a sú umiestnené na území obce.5c)“.
Poznámky pod čiarou znejú:
„5b)
§ 1 zákona č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov.
5c)
§ 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.“.
12.
§ 6 ods. 2 znie:
„(2)
Poplatok sa neplatí za umiestnenie zariadení železničnej dopravy, zariadení na základnú činnosť spojov, autobusovej, lodnej, leteckej a mestskej hromadnej dopravy, vodární a kanalizácií, energetických a teplárenských zariadení, zariadení Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky, stavieb ekologického charakteru, zariadení podnikov povodí a organizácií lesného hospodárstva slúžiacich na verejnoprospešné účely, zariadení liečebno-preventívnej starostlivosti, zariadení neziskových sociálnych služieb a rehabilitačno- rekreačnej alebo kúpeľnej liečby.“.
13.
V § 6 ods. 4 sa vypúšťajú slová „ktoré je v mieste obvyklé“ a na konci sa pripája táto veta:
„Základom pre výpočet poplatku je maximálna výška nájomného, určená podľa osobitných predpisov.6a)“.
Poznámka pod čiarou znie:
„6a)
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 585/1990 Zb. o cenovej regulácii nájomného z nebytových priestorov.“.
14.
§ 8 ods. 5 prvá veta znie:
„Sadzba poplatku je najviac 30 % z vybratého vstupného na burzy.“.
15.
V § 9 ods. 2 sa výpúšťa odkaz na poznámku č. 8 vrátane textu tejto poznámky.
16.
V § 9 ods. 3 sa na konci pripája táto veta:
„Predajnou cenou je cena, ktorú zaplatí spotrebiteľ fyzickej a právnickej osobe uvedenej v odseku 2.“.
17.
Za § 10 sa vkladajú nové § 10a, 10b a 10c, ktoré znejú:
㤠10a
Poplatok z reklamy
(1)
Poplatok z reklamy sa platí za:
a)
písomné,
b)
obrazové,
c)
svetelné,
d)
zvukové,
e)
figurálne (trojrozmerné)
propagačné oznamy (ďalej len „reklamy“) umiestnené alebo uskutočňované v obci na verejných priestranstvách, vo verejne prístupných miestnostiach; na budovách, stavbách, plotoch a ostatných objektoch a priestoroch viditeľných a počuteľných z verejných priestranstiev; na a vo vnútri vozidiel hromadnej a osobnej dopravy.
(2)
Poplatok sa neplatí:
a)
z reklám propagujúcich výlučne charitatívne a humanitárne akcie vrátane akcií na ochranu životného prostredia a ochranu prírody,
b)
z reklám propagujúcich vlastný podnik, ak sú umiestnené na a vo vnútri objektov a zariadení a na pozemkoch a dopravných prostriedkoch, ku ktorým má fyzická alebo právnická osoba vlastnícke alebo iné práva a vykonáva v nich činnosť, ktorá je predmetom reklamy,
c)
z reklám politických strán a politických hnutí po dobu volebnej kampane.9a)
(3)
Poplatok z reklamy platí fyzická alebo právnická osoba, ktorá reklamu uvedenú v odseku 1 umiestnila, alebo ju uskutočňuje, a to aj v prospech tretej osoby, vždy však len jedna z nich.
(4)
Sadzba poplatku z reklamy je najviac:
a)
5 % z dohodnutej ceny za reklamu uskutočňovanú na prenajatých plochách; v ostatných prípadoch najviac 5 Kčs za každý aj neúplný m2 plochy za deň. Za plochu dvojrozmernej reklamy sa považuje plocha, ktorú ohraničuje pravouhlý štvoruholník opísaný vonkajším obrysom reklamy. Pri trojrozmernej reklame je to plocha, ktorú tvoria zvislé steny pravouhlo zrezaného valca, ohraničujúce vonkajšie obrysy reklamy,
b)
5 % z dohodnutej ceny za zvukovú a obrazovú reklamu,
c)
5 % z dohodnutej odmeny, ak sa figurálna reklama uskutočňuje živými bytosťami,
d)
15 % z dohodnutej ceny za kombinovanú reklamu (napr. figurálnu, zvukovú a svetelnú).
(5)
Obec, ktorá vykonáva správu poplatku, nariadi poplatníkovi vhodnú preukaznú evidenciu príjmov z dohodnutej ceny a odmeny za reklamu.
(6)
Poplatková povinnosť vzniká dňom, v ktorom došlo k umiestneniu reklamy alebo k jej uskutočňovaniu.
§ 10b
Poplatok za zábavné hracie prístroje
(1)
Poplatok sa platí za umiestnenie mechanických a elektronických prístrojov a automatov na zábavné hry (ďalej len „zábavné hracie prístroje“), do ktorých sa na začatie a pokračovanie hry vkladajú mince v tuzemskej, prípadne v zahraničnej mene, pričom prístroj nevydáva peňažnú výhru.
(2)
Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá zábavný hrací prístroj umiestnila alebo prevádzkuje.
(3)
Sadzba poplatku je najviac 20 000 Kčs ročne za jeden zábavný hrací prístroj.
(4)
Poplatková povinnosť vzniká dňom umiestnenia zábavného hracieho prístroja v priestoroch prístupných verejnosti v obci.
§ 10c
Poplatok za predajné automaty
(1)
Poplatok sa platí za umiestnenie prístrojov a automatov (ďalej len „predajné automaty“), ktoré po vložení príslušného množstva mincí v tuzemskej, prípadne zahraničnej mene alebo platobnej karty, vydajú zákazníkom vybraný tovar.
(2)
Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá predajný automat umiestnila alebo prevádzkuje.
(3)
Poplatok sa neplatí za predajné automaty vydávajúce
a)
výlučne lístky hromadnej dopravy,
b)
potraviny s výnimkou alkoholu a tabakových výrobkov,
c)
ochranné prostriedky proti šíreniu nákazlivých pohlavných chorôb.
(4)
Sadzba poplatku je najviac 1000 Kčs ročne za predajný automat obsahujúci v skladbe ponúkaného tovaru najviac 10 druhov tovaru a 2000 Kčs ročne za predajný automat s viac ako 10 druhmi tovaru. Sadzba poplatku sa môže zvýšiť až na päťnásobok, ak skladba ponúkaného tovaru obsahuje cigarety alebo alkohol.
(5)
Poplatková povinnosť vzniká umiestnením predajného automatu na verejnom priestranstve, na budovách a iných objektoch viditeľných a prístupných z verejného priestranstva v obci.
(6)
Prevádzkovateľ je povinný označiť každý predajný automat štítkom s uvedením týchto údajov:
a)
názov firmy, resp. meno podnikateľa,
b)
adresa,
c)
dátum umiestnenia a začatia prevádzkovania.“.
Poznámka pod čiarou znie:
„9a)
Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach.“.
18.
V § 11 sa vypúšťajú slová „ich vyrubí platobným výmerom a“.
Doterajšie jeho znenie sa označuje ako odsek 2, pred ktorý sa vkladá nový odsek 1, ktorý znie:
„(1)
Poplatky uvedené v § 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j) a k) vyrubí obec platobným výmerom.``.
19.
V § 14 sa na konci pripájajú vety:
„Kontrolu nad dodržiavaním ustanovení zákona o miestnych poplatkoch vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky a príslušné okresné úrady. Právne predpisy o kontrolnej činnosti iných kontrolných a miestnych orgánov nie sú týmto zákonom dotknuté.“.
Čl. II
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch, ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných týmto zákonom.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. májom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o audítoroch a Slovenskej komore audítorov
Vyhlášeno 17. 3. 1992, datum účinnosti 17. 3. 1992, částka 19/1992
* PRVÁ ČASŤ - Úvodné ustanovenie (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - Postavenie a činnosť audítora (§ 2 — § 12)
* TRETIA ČASŤ - Asistent audítora (§ 13 — § 16)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Organizácia audítorov (§ 17 — § 20)
* PIATA ČASŤ - Disciplinárna zodpovednosť (§ 21 — § 23)
* ŠIESTA ČASŤ - Prechodné a záverečné ustanovenia (§ 24 — § 30)
Aktuální znění od 17. 3. 1992
73
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1992
o audítoroch a Slovenskej komore audítorov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Úvodné ustanovenie
§ 1
Tento zákon upravuje
a)
postavenie a činnosť audítorov
b)
zriadenie a pôsobnosť Slovenskej komory audítorov (ďalej len „komora“).
DRUHÁ ČASŤ
Postavenie a činnosť audítora
§ 2
(1)
Audítor je fyzická alebo právnická osoba zapísaná v zozname audítorov vedenom komorou:
(2)
Audítor overuje
a)
správnosť a úplnosť riadnej a mimoriadnej účtovnej závierky, ak to ustanovuje osobitný zákon1) alebo ak o to požiada fyzická alebo právnická osoba (ďalej len „podnikateľ“),
b)
finančnú a majetkovú situáciu podnikateľov, iné účtovné alebo majetkové doklady a výkaz o majetku a záväzkoch a o príjmoch a výdavkoch, ak to ustanovuje osobitný zákon2) alebo ak o to požiada podnikateľ.
(3)
O výsledkoch overovania spracuje audítor písomnú správu pre podnikateľa, a ak má, tak pre orgán, ktorý schvaľuje ročnú účtovnú závierku, výročnú správu a mimoriadnu účtovnú závierku. Spôsob overenia účtovnej závierky a náležitosti správy upraví komora.
(4)
Audítorskú činnosť možno vykonávať len podľa tohto zákona. Vykonávanie revíznej a kontrolnej činnosti podľa osobitných predpisov3) nie je týmto zákonom dotknuté.
(5)
Audítor je povinný zachovať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, ktoré sa dozvedel pri výkone audítorskej činnosti. Táto povinnosť trvá aj po ukončení audítorskej činnosti. Tejto povinnosti môže audítora zbaviť súd a tiež podnikateľ, ktorého účtovnú závierku overuje.
(6)
Povinnosť mlčanlivosti podľa odseku 5 sa vzťahuje aj na asistentov a pracovníkov audítora a pracovníkov komory.
(7)
Audítor je povinný na svojich písomnostiach uvádzať svoje sídlo a evidenčné číslo osvedčenia.
§ 3
Audítorská činnosť je odbornou činnosťou, ktorú audítor vykonáva samostatne a nezávisle.
§ 4
Audítor vykonáva svoju činnosť za odplatu na základe zmluvy o audítorskej činnosti uzavretej s podnikateľom, ak tento zákon alebo osobitný predpis neustanovuje inak. Audítor má nárok aj na úhradu výdavkov účelne vynaložených v priamej súvislosti s touto činnosťou.
§ 5
(1)
Prekážkami výkonu audítorskej činnosti sú
a)
vlastnícky, spoluvlastnícky, členský, zamestnanecký alebo obdobný vzťah k overovanému podnikateľovi, z ktorého má audítor majetkový alebo iný prospech,
b)
členstvo vo volených alebo menovaných orgánoch overovaného podnikateľa,
c)
príbuzenský alebo obdobný vzťah k vlastníkom a pracovníkom overovaného podnikateľa, ktorí majú rozhodovaciu právomoc.
(2)
Prekážky podľa odseku 1 trvajú ešte po dobu päť rokov po skončení týchto dôvodov.
§ 6
(1)
Do zoznamu audítorov, ak ide o právnickú osobu, sa môže zapísať len verejná obchodná spoločnosť, spoločnosť s ručením obmedzeným a komanditná spoločnosť.4)
(2)
Vykonávať audítorskú činnosť v Slovenskej republike môžu aj audítori oprávnení na túto činnosť v Českej republike, ak sa zapíšu do zoznamu audítorov vedenom komorou v Slovenskej republike. Pri svojej činnosti na území Slovenskej republiky sú povinní dodržiavať úpravy komory.
§ 7
(1)
Komora zapíše do dvoch mesiacov od doručenia písomnej žiadosti do zoznamu audítorov
a)
fyzickú osobu, ktorá získala osvedčenie o spôsobilosti na výkon činnosti audítora podľa § 8 tohto zákona,
b)
právnickú osobu, v mene ktorej budú vykonavať audítorskú činnosť fyzické osoby zapísané do zoznamu audítorov, ak väčšinu hlasovacích práv majú fyzické alebo právnické osoby zapísané do zoznamu audítorov alebo ak osoby zapísané do zoznamu audítorov tvoria aspoň tri štvrtiny členov riadiaceho orgánu,
c)
zahraničnú fyzickú osobu, ktorá splňuje podmienky na výkon tejto činnosti v zahraničí a zložila odbornú skúšku podľa § 9 tohto zákona,
d)
zahraničnú právnickú osobu, ak splňuje podmienky uvedené v písmene b) a § 6 ods. 1 tohto zákona,
e)
fyzické a právnické osoby zapísané v zozname audítorov vedenom oprávneným orgánom v Českej republike.
(2)
Pokiaľ fyzická osoba zamestnáva ďalších pracovníkov v pracovnom alebo obdobnom pracovnoprávnom vzťahu, možno ju do zoznamu audítorov zapísať, len ak sama nie je v pracovnom, členskom, služobnom alebo obdobnom pomere, prípadne nevykonáva inú platenú činnosť.
(3)
Audítor je povinný do pätnástich dní písomne oznámiť komore vznik a skončenie pracovného pomeru audítora a asistenta audítora, ktorých zamestnáva.
(4)
Na základe zápisu do zoznamu audítorov vyhotoví komora fyzickej osobe dekrét a právnickej osobe licenciu opravňujúce na výkon činnosti audítora.
§ 8
Osvedčenie o spôsobilosti na výkon činnosti audítora vydá komora fyzickej osobe, ktorá
a)
má plnú spôsobilosť na právne úkony,
b)
je bezúhonná,
c)
má ukončené vysokoškolské vzdelanie,
d)
vykonávala po dobu aspoň dvoch rokov prax ako asistent audítora,
e)
ak nemá vysokoškolské vzdelanie, ale má ukončené stredoškolské vzdelanie a vykonávala funkciu asistenta audítora po dobu piatich rokov,
f)
zložila odbornú skúšku podľa § 9 tohto zákona.
§ 9
(1)
Rozsah a obsah odbornej skúšky vymedzí Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) po dohode s komorou všeobecne záväzným právným predpisom. Odborná skúška z účtovníctva má písomnú a ústnu formu.
(2)
Fyzická osoba je povinná zaplatiť komore za odbornú skúšku poplatok; jeho výšku určí komora.
(3)
Ministerstvo určí po dohode s komorou skúšobné komisie a termíny skúšok. Predsedu skúšobnej komisie menuje minister financií Slovenskej republiky (ďalej len „minister“). Funkčné obdobie skúšobných komisií je trojročné.
§ 10
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu audítorov fyzickú osobu, ktorá
a)
zomrela alebo bola vyhlásená za mŕtvu,
b)
bola pozbavená spôsobilosti na právne úkony alebo ktorej spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
bola právoplatne odsúdená na nepodmienečný trest odňatia slobody za úmyselný trestný čintrestný čin alebo bola právoplatne odsúdená na trest zákazu výkonu povolania súvisiaceho s činnosťou audítora,
d)
zneužila informácie, ktoré získala v súvislosti s výkonom audítorskej činnosti,
e)
mala právoplatne uložené disciplinárne opatrenie podľa § 21 ods. 1 písm. d) tohto zákona,
f)
neplatí peňažné úhrady určené komorou,
g)
písomne požiadala komoru o vyčiarknutie zo zoznamu audítorov.
(2)
Zo zoznamu audítorov komora vyčiarkne právnickú osobu, ktorá
a)
skončila audítorskú činnosť,
b)
zanikla,
c)
je v likvidácii,
d)
nesplňuje podmienky uvedené v § 7 ods. 1. písm. b) a d) tohto zákona,
e)
porušila závažným spôsobom všeobecne záväzné právne predpisy a úpravy komory,
f)
písomne požiadala o vyčiarknutie zo zoznamu audítorov.
(3)
Zo zoznamu môže komora vyčiarknuť toho, kto
a)
bol právoplatne odsúdený za iný trestný čintrestný čin, ako je uvedený v odseku 1 písm. c) tohto zákona za podmienok ustanovených v disciplinárnom poriadku,
b)
nevykonáva činnosť audítora po dobu troch po sebe nasledujúcich rokov alebo z titulu pozastavenia výkonu činnosti, ak po uplynutí tejto doby nezložil odbornú skúšku, ktorej rozsah, obsah a termín určí komora.
§ 11
Uchádzač o zápis do zoznamu audítorov, ktorý nebol komorou zapísaný, má právo domáhať sa ochrany na súde.5)
§ 12
(1)
Audítor je pred začatím svojej činnosti povinný uzatvoriť zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s výkonom činnosti.
(2)
Ak audítor zamestnáva pracovníkov, je povinný uzatvoriť zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu vzniknutú jeho pracovníkom pri plnení ich pracovných povinností alebo v priamej súvislosti s nimi.
(3)
Poistenie zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s výkonom činnosti audítora, musí trvať po celú dobu výkonu činnosti; poistenie podľa odseku 2 musí trvať po celú dobu, po ktorú audítor pracovníkov zamestnáva.
TRETIA ČASŤ
Asistent audítora
§ 13
Asistent audítora je fyzická osoba zapísaná v zozname asistentov audítorov vedenom komorou.
§ 14
Komora zapíše na základe písomnej žiadosti do zoznamu asistentov audítorov toho, kto
a)
má plnú spôsobilosť na právne úkony,
b)
je bezúhonný,
c)
má ukončené vysokoškolské vzdelanie ekonomického alebo právnického zamerania alebo má ukončené vysokoškolské alebo stredoškolské vzdelanie a súčasne aspoň päťročnú prax v účtovníctve.
§ 15
Asistent audítora je oprávnený vykonávať všetky úkony, na ktoré ho audítor splnomocní, s výnimkou podpisovania písomnej správy o výsledkoch overovania podľa § 2 ods. 3 tohto zákona.
§ 16
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu asistentov audítorov toho, kto
a)
nevykonáva činnosť asistenta audítora po dobu troch po sebe nasledujúcich rokov,
b)
bol zapísaný do zoznamu audítorov.
(2)
Komora ďalej vyčiarkne zo zoznamu asistentov audítorov aj asistenta audítora z dôvodov uvedených v § 10 ods. 1 tohto zákona.
(3)
Komora môže vyčiarknuť zo zoznamu asistentov audítorov asistenta audítora z dôvodu uvedeného v § 10 ods. 3 písm. a) tohto zákona.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Organizácia audítorov
§ 17
(1)
Zriaďuje sa komora so sídlom v Bratislave.
(2)
Komora je nezávislou samosprávnou profesijnou organizáciou, ktorá združuje audítorov zapísaných v zozname vedenom komorou. Audítori sa stávajú členmi komory dňom zápisu do zoznamu audítorov.
(3)
Komora je právnickou osobou.
(4)
Komora môže vytvoriť územné sekcie.
§ 18
Komora najmä
a)
zastupuje, chráni a presadzuje oprávnené záujmy audítorov v Slovenskej republike,
b)
vydáva osvedčenia o spôsobilosti, dekréty a licencie oprávňujúce na výkon činnosti audítora,
c)
vedie zoznam audítorov a zoznam asistentov audítorov,
d)
dbá na riadny výkon audítorskej činnosti a vysokú profesionálnu úroveň a všeobecnú autoritu audítorskej profesie,
e)
vydáva úpravy pre činnosť audítora a asistenta audítora,
f)
usmerňuje činnosť audítorov a asistentov audítorov v súlade s česko-slovenským právnym poriadkom a medzinárodnými štandardami platnými v tejto oblasti,
g)
vytvára predpoklady na zvyšovanie vzdelanosti a profesionálnej úrovne audítorov a asistentov audítorov,
h)
vyjadruje sa k návrhom právnych predpisov, ktoré sa vzťahujú na činnosť audítorov a podnikateľov,
ch)
spolupracuje pri vytváraní účtovných predpisov a určení metodiky účtovníctva v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike,
i)
spolupracuje s ministerstvom pri vydaní právneho predpisu podľa § 9 ods. 1 tohto zákona, pri schvaľovaní skúšobného poriadku pre odborné skúšky a pri menovaní členov skúšobných komisií.
§ 19
(1)
Orgánmi komory sú
a)
valné zhromaždenie audítorov (ďalej len „zhromaždenie“),
b)
predstavenstvo,
c)
dozorná rada,
d)
disciplinárna komisia.
(2)
Zhromaždenie volí orgány komory uvedené v odseku 1 písm. b) až d), členstvo v ktorých je navzájom nezlučiteľné.
(3)
Komora môže zriaďovať ďalšie pomocné orgány poverené zabezpečovaním jednotlivých úsekov činnosti.
(4)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné. Pri ich výkone patrí audítorovi náhrada výdavkov a náhrada za stratu času. Výšku a podmienky ich poskytovania určí zhromaždenie.
(5)
Podrobnosti o organizácii komory, jej orgánoch a ich pôsobnosti, počte členov predstavenstva, dozornej rady a disciplinárnej komisie upraví štatút.
(6)
Podrobnosti o voľbách do orgánov komory upraví volebný poriadok.
(7)
Podrobnosti o disciplinárnom konaní upraví disciplnárny poriadok.
§ 20
(1)
Komora hospodári so svojím majetkom. Zdrojmi jej príjmov sú príspevky a peňažné úhrady od audítorov, poplatky za účasť na odborných skúškach, príjmy za služby, ktoré komora poskytuje, výnosy pokút a ďalšie príjmy.
(2)
Komora kryje výdavky na zabezpečenie svojej činnosti a na zabezpečenie rozvoja audítorstva zo svojich príjmov.
(3)
Účtovnú závierku komory overuje audítor, ktorý nie je členom predstavenstva alebo dozornej rady a ktorý uzatvorí zmluvu o audítorskej činnosti s komorou, a to po dohode s ministerstvom. Náklady overovania hradí komora.
PIATA ČASŤ
Disciplinárna zodpovednosť
§ 21
(1)
Za porušenie povinností podľa tohto zákona a podľa úprav komory (ďalej len „porušenie disciplíny“), ak nejde o trestný čintrestný čin, môže komora uložiť audítorovi podľa závažnosti porušenia povinnosti
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu až do výšky 100 000 Kčs,
c)
pozastavenie výkonu činnosti na dobu až troch rokov,
d)
vyčiarknutie zo zoznamu audítorov pri závažnom alebo opätovnom porušení disciplíny.
(2)
Výnos pokút je príjmom komory.
§ 22
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 21 tohto zákona rozhoduje disciplinárna komisia v disciplinárnom konaní, ktoré sa začína na návrh predsedu dozornej rady.
(2)
Návrh na začatie disciplinárneho konania môže predseda dozornej rady podať do šiestich mesiacov odo dňa, keď sa o porušení disciplíny dozvedel, najneskôr do troch rokov odo dňa, keď k porušeniu disciplíny došlo.
(3)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručenie sa použijú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.6)
(4)
Disciplinárna komisia vydá rozhodnutie do troch mesiacov od doručenia návrhu na začatie disciplinárneho konania.
§ 23
(1)
Proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o disciplinárnom opatrení podľa § 21 ods. 1 tohto zákona môže audítor alebo predseda dozornej rady podať do pätnástich dní od jeho doručenia odvolanie. Odvolanie proti rozhodnutiu podľa § 21 ods. 1 písm. b), c) a d) tohto zákona má odkladný účinok.
(2)
O odvolaní rozhoduje predstavenstvo, ktoré po preskúmaní rozhodnutie buď potvrdí, alebo zruší. Ak predstavenstvo zruší napadnuté rozhodnutie, vráti vec disciplinárnej komisii na nové konanie. Disciplinárna komisia je právnym názorom predstavenstva viazaná.
(3)
Rozhodnutie o odvolaní je konečné a nemožno sa proti nemu odvolať.
(4)
Právoplatné rozhodnutie disciplinárnej komisie o uložení pokuty, o pozastavení výkonu činnosti alebo vyčiarknutí zo zoznamu audítorov preskúmava návrh súd.5) Návrh je oprávnený podať iba audítor, ktorého sa rozhodnutie týka.
ŠIESTA ČASŤ
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 24
(1)
Fyzické osoby zapísané do zoznamu overovateľov podľa osobitného predpisu7) zapíšu sa do zoznamu audítorov podľa tohto zákona po preskúšaní komisiou vymenovanou ministrom. Obsah a formu preskúšania určí ministerstvo. Overovatelia (audítori) vymenovaní podľa osobitného predpisu7) strácajú oprávnenia na výkon činnosti overovatelov (audítorov) 1. aprílom 1993.
(2)
Právnické osoby zapísané do zoznamu overovateľov podľa osobitného predpisu7) zapíšu sa do zoznamu audítorov podľa tohto zákona po splnení podmienky uvedenej v odseku 1. Overovatelia (audítori) určení podľa osobitného predpisu7) strácajú oprávnenia na výkon činnosti overovateľov (audítorov) 1. aprílom 1993.
§ 25
Audítori zapísaní do zoznamu audítorov do 31. decembra 1992 sú povinní vykonať ďalšiu odbornú skúšku najneskôr do konca roka 1994. Na vykonanie skúšky sa primerane použijú ustanovenia § 9 tohto zákona. Audítorov, ktorí nevykonajú do konca roka 1994 ďalšiu odbornú skúšku, komora vyčiarkne zo zoznamu audítorov.
§ 26
(1)
Na zápis do zoznamu audítorov podľa tohto zákona sa až do konca roka 1994 nevyžaduje splnenie podmienky uvedenej v § 8 písm. d) tohto zákona. Do tohto termínu sa vyžaduje
a)
ukončené vysokoškolské vzdelanie ekonomického alebo právnického smeru,
b)
aspoň 5 rokov praxe v účtovníctve.
(2)
Pri zápise do zoznamu asistentov audítorov sa až do konca roka 1994 vyžaduje zloženie skúšky, ktorej podmienky sa určia primerane k podmienkam odbornej skúšky podľa § 9 tohto zákona.
§ 27
(1)
Komora bude ustanovená do šiestich mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(2)
Do ustanovenia komory vykonáva činnosť podľa § 18 tohto zákona ministerstvo.
(3)
Ministerstvo vymenuje dočasný výbor, ktorý zvolá zhromaždenie podľa odseku 1.
§ 28
Štatút, disciplinárny poriadok a volebný poriadok vydá komora najneskôr do 31. decembra 1992.
§ 29
Odo dňa účinnosti tohto zákona sa nepoužije v Slovenskej republike vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 63/1989 Zb. o overovateľoch (audítoroch) a ich činnosti.
§ 30
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 39 Obchodného zákonníka.
§ 20 zákona č. 563/1991 Zb. o účtovníctve.
2)
Napr. § 9 ods. 5 písm. a) a ods. 7 zákona č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách.
3)
Zákon č. 405/1991 Zb. o kontrole v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike.
4)
§ 76 až 153 Obchodného zákonníka.
5)
§ 244 až 250 Občianskeho súdneho poriadku.
6)
§ 266a Zákonníka práce.
7)
Vyhláška FMF č. 63/1989 Zb. o overovateľoch (audítoroch) a ich činnosti. |
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb.
Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny
Vyhlášeno 25. 3. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 28/1992
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY (§ 4 — § 13l)
* ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (§ 14 — § 45)
* ČÁST ČTVRTÁ - NATURA 2000 (§ 45a — § 45j)
* ČÁST PÁTÁ - PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ (§ 46 — § 57)
* ČÁST ŠESTÁ - NĚKTERÁ OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY PŘI OCHRANĚ PŘÍRODY, PŘÍSTUP DO KRAJINY, ÚČAST VEŘEJNOSTI A PRÁVO NA INFORMACE V OCHRANĚ PŘÍRODY (§ 58 — § 74)
* ČÁST SEDMÁ - ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY (§ 75 — § 89)
* ČÁST DEVÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 90 — § 93) č. 1 k zákonu č. 114/1992 Sb. č. 2 k zákonu č. 114/1992 Sb. č. 3 k zákonu č. 114/1992 Sb. č. 4 k zákonu č. 114/1992 Sb. č. 5 k zákonu č. 114/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (364/2021 Sb., 149/2023 Sb., 196/2024 Sb.)
114
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. února 1992
o ochraně přírody a krajiny
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcíobcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajiněkrajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.
§ 2
Ochrana přírody a krajiny
(1)
Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
(2)
Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména
a)
ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,
b)
obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,
c)
ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů,
d)
ochranou dřevin rostoucích mimo les,
e)
vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,
f)
účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,
g)
spoluúčastí v procesu územního plánováníúzemního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,
h)
účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,
i)
ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,
j)
obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,
k)
ochranou krajinykrajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace,
l)
prevencí a regulací zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlinrostlin a živočichů (dále jen „invazní nepůvodní druh“) do krajinykrajiny v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014“),
m)
stanovením podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, (dále jen „nařízení Rady (ES) č. 708/2007“).
§ 3
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto
a)
územní systém ekologické stability krajinykrajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémůekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,
b)
významný krajinný prvekvýznamný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajinykrajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvkyVýznamnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajinykrajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvekvýznamný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků,
c)
planě rostoucí rostlinarostlina (dále jen „rostlinarostlina“) je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. RostlinouRostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části, semena nebo jiná vývojová stádia a jejich části,
d)
volně žijící živočichvolně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočichavolně žijícího živočicha nepovažuje,
e)
živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí1) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a),
f)
záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů,
g)
živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,
h)
zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajinykrajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlinarostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,
i)
dřevinadřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevinadřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajiněkrajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní pozemky,1b)
j)
paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,
k)
biotopbiotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. BiotopBiotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlinrostlin a živočichů,
l)
ekosystémekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,
m)
krajinakrajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémůekosystémů a civilizačními prvky,
n)
přírodní stanovištěpřírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody,
o)
přírodní stanovištěpřírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropská stanoviště“) jsou přírodní stanovištěpřírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských společenství;1d) jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,1g)
p)
druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropsky významné druhy“) jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství;1e) jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,1f)
q)
evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu1g) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která
1.
byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství1g) a vyžadujících územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“),
2.
splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanovištěpřírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo
3.
byla zařazena do evropského seznamu,
r)
Natura 20001g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť1d) a stanoviště evropsky významných druhů1f) v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,
s)
stav přírodního stanovištěpřírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý,
t)
stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanovištěpřírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací,
u)
celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasticelistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí soudržnost ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti posuzovaná ve vztahu k předmětům jejich ochrany,
v)
chovchov je jakékoliv držení živočicha v zajetí,
w)
přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných ekosystémůekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popřípadě pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy organismů.
(2)
Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území České republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských společenství zvláštní územní ochranu.1f)
ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ ÚZEMNÍ A DRUHOVÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY, OCHRANA DŘEVIN, JESKYNÍ A PALEONTOLOGICKÝCH NÁLEZŮ
§ 4
Základní povinnosti při obecné ochraně přírody
(1)
Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajinykrajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajinykrajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obceobce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Významné krajinné prvkyVýznamné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(3)
Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytný ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov2). K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem nebo protokolárně převzatou lesní hospodářskou osnovou a při nahodilé těžbě se souhlas orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 nevyžaduje. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov se vydává na žádost příslušného orgánu státní správy lesů. K souhlasům vydaným po lhůtě 60 dnů od doručení žádosti příslušnému orgánu ochrany přírody se nepřihlíží. Požádá-li vlastník3a) o předběžnou informaci podle § 90 odst. 23 o podmínkách vydání souhlasu ke schválení lesního hospodářského plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla ke dni konání základního šetření, nejpozději do 60 dnů od obdržení žádosti.
(4)
Orgán ochrany přírody posuzuje v rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 dotčení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona. Navrhované využití nepůvodních druhů dřevindřevin v rámci lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišťpřírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlinrostlin anebo živočichů; v případě modřínu opadavého a douglasky tisolisté se jejich využití v lesích mimo území chráněná podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona řídí jiným právním předpisem21c).
(5)
V rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá souhlas. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov se nepoužije zákon o posuzování vlivů na životní prostředí3b).
(6)
Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Při vydávání souhlasu podle věty první, jakož i v dalších řízeních a při vydávání dalších stanovisek podle tohoto zákona, pokud se týkají hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany přírody prověřují možnosti rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, a je-li to možné a účelné, ve svých rozhodnutích a stanoviscích takovou obnovu podporují. Těžbou narušená území, na kterých probíhá přírodě blízká obnova, zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvekvýznamný krajinný prvek.
§ 5
Obecná ochrana rostlin a živočichů
(1)
Všechny druhy rostlinrostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystémuekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.
(2)
Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na invazní nepůvodní druhy a nepůvodní druhy, pro které byla stanovena opatření k regulaci podle odstavce 6, a na zásahy při hubení rostlinrostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy.4) Ohrožené nebo vzácné druhy živočichů a rostlinrostlin jsou zvláště chráněny podle § 48 až 50 tohoto zákona.
(3)
Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlinrostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopůbiotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.
(4)
Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajinykrajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlinrostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány v zastavěném územízastavěném území obceobce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství54). Platnost povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajinykrajiny zaniká zařazením příslušného druhu na unijní seznam.
(5)
Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlinrostlin či živočichů (dále jen „kříženec“) do krajinykrajiny je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody; to neplatí pro křížence druhů rostlinrostlin, pokud je vysazován v zastavěném územízastavěném území obceobce.
(6)
Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinukrajinu nezbytné. V opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence stanoví také podmínky jeho provádění. Opatřením k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence není dotčeno opatření stanovené podle jiného právního předpisu55).
(7)
Pro účely vydání povolení podle odstavce 4 nebo 5 anebo stanovení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením nebo stanoveným opatřením mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu56).
(8)
Opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 provádí v rámci běžné péče o pozemek jeho nájemce nebo jiný uživatel, uživatel honitby nebo rybářského revíru (dále jen „uživatel pozemku“). Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně.
(9)
Vyžaduje-li provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst. 2.
(10)
Vývoz a dovoz ohrožených rostlinrostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní úmluvy“), povoluje orgán ochrany přírody, s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin, který je upraven zvláštním předpisem.4a)
(11)
Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst. 2.
(12)
Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice, v rámci něhož se stanoví místo, kde se záchranná stanice nachází, vymezení její územní působnosti a rozsah péče, kterou může záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí. V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice musí být navržen rozsah poskytované péče, vymezení územní působnosti a popsáno její personální, organizační a technické zajištění. Ministerstvo životního prostředí si k vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně příslušného orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy4b). Označení „záchranná stanice“ může používat pouze ten, kdo je držitelem platného povolení k provozování stanice podle tohoto ustanovení (dále jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(13)
Ministerstvo životního prostředí může z vlastního podnětu, na návrh provozovatele záchranné stanice nebo na návrh orgánu státní správy uvedeného v odstavci 12 změnit nebo zrušit povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při péči o živočichy závažně nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona o zvláštní ochraně druhů nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k provozování záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče o živočichy chované v záchranné stanici.
(14)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky pro držení živočichů v záchranných stanicích, zejména s ohledem na možnost zapojení těchto živočichů zpět do volně žijících populací a způsob péče o živočichy.
§ 5a
Ochrana volně žijících ptáků
(1)
V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen „ptáci“), je zakázáno
a)
jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,
b)
úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,
c)
sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných,
d)
úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,4c)
e)
držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.
(2)
Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chovchov za účelem prodeje a nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.
(3)
Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle § 54.
(4)
Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nevztahuje na lov některých druhů ptáků vymezený a prováděný v souladu s předpisy o myslivosti a tímto zákonem. Ustanovení odstavce 1 písm. e) a odstavce 2 se nevztahuje na chovchov ptáků, kteří jsou zvěří, již lze lovit. Seznam těchto druhů stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zemědělství prováděcím právním předpisem.
(5)
Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.
(6)
Na zvláště chráněné druhy ptáků podle § 48 se toto ustanovení a § 5b vztahují jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější, a to podle § 50 až 57 nebo podle zvláštního zákona.4a)
§ 5b
Podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků
(1)
Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin. Odchylný postup může být stanoven také pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chovchov v lidské péči pro tyto účely.
(2)
Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce 1 pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za předpokladu, že rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek.
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
označení druhů a množství ptáků, na které se má odchylný postup vztahovat,
b)
prostředky, způsob nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení,
c)
důvod pro odchylný postup vycházející z odstavce 1 nebo 2, podmínky a časové a místní okolnosti, za nichž lze takto postupovat,
d)
způsob kontrol, které bude orgán ochrany přírody stanovující odchylný postup provádět.
(4)
V případě, že se bude odchylný postup týkat blíže neurčeného okruhu osob, stanoví jej orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy, které musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 písm. a) až d) a podmínky, za nichž může být odchylný postup uplatněn.
(5)
Kdo provádí činnosti stanovené podle odstavce 1 nebo 4, je povinen do 31. prosince každého roku nahlásit orgánu ochrany přírody zásah provedený na základě odchylného postupu. Orgán ochrany přírody o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím evidence druhové ochrany.
§ 6
Registrace významných krajinných prvků
(1)
Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a obciobci.
(2)
V rozhodnutí podle odstavce 1 se kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy o správním řízení4b) vždy uvede vymezení významného krajinného prvku a poučení o právních následcích registrace (§ 4 odst. 2).
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu.
§ 7
Ochrana dřevin
(1)
DřevinyDřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.5)
(2)
Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na nepůvodní druhy dřevindřevin při provádění opatření k jejich regulaci podle § 5 odst. 6 a na invazní nepůvodní druhy dřevindřevin při kácení a dalších zásazích nezbytných k předcházení nebo omezení jejich šíření podle § 13d až 13l. Ochrana podle odstavce 1 se dále nevztahuje na případy kácení prováděného v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinrostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči57).
(3)
Péče o dřevinydřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevindřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevindřevin.
§ 8
Povolení ke kácení dřevin
(1)
Ke kácení dřevindřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevindřevin. Povolení ke kácení dřevindřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem6).
(2)
Povolení není třeba ke kácení dřevindřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevindřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevindřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevindřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze6b) a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevindřevin; v případě odstraňování dřevindřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu.
(3)
Povolení není třeba ke kácení dřevindřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4)
Povolení není třeba ke kácení dřevindřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.
(5)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevindřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevindřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevindřevin a období, ve kterém se kácení dřevindřevin zpravidla provádí.
§ 9
Náhradní výsadba a odvody
(1)
Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevindřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevindřevin. Současně může uložit následnou péči o dřevinydřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.
(2)
Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. ObceObce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem.
(3)
Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí dřevinydřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obceobce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřevinydřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky.7) Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon.
(4)
Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle § 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy.8)
§ 10
Ochrana a využití jeskyní
(1)
Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich.
(2)
Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.
(3)
Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků.
(4)
Stejné ochrany podle odstavců 2 a 3 jako jeskyně požívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí.
(5)
Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací je osoba oprávněná k dobývání9) nebo osoba provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany přírody. Osoba oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou dobu, pokud nebude ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni, a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody. Obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 11
Ochrana paleontologických nálezů
(1)
Kdo učiní paleontologický nález, který sám rozpozná, je povinen zajistit jeho ochranu před zničením, poškozením nebo odcizením a opatřit jej údaji o nálezových okolnostech, zejména místě nálezu. Dále je povinen na písemné vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o učiněném nálezu a umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám pověřeným orgánem ochrany přírody.
(2)
Vlastník pozemku, na němž byl paleontologický nález učiněn, nebo ten, kdo vykonává činnosti, při nichž k nálezu došlo, je povinen umožnit na žádost orgánu ochrany přírody osobám tímto orgánem pověřeným provedení záchranného paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání, nejdéle však po dobu osmi dnů od ohlášení nálezu, nedohodnou-li se strany jinak, zdržet se na místě nálezu činnosti, která by mohla vést k jeho zničení nebo poškození. Po ukončení záchranného paleontologického výzkumu musí být osobám pověřeným orgánem ochrany přírody umožněno provádět odborný paleontologický dohled nad dalšími pracemi.
(3)
Vývoz paleontologických nálezů je povolen jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.
§ 12
Ochrana krajinného rázu a přírodní park
(1)
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajinykrajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajiněkrajině.
(2)
K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(3)
K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
(4)
Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném územízastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.9a)
§ 13
Přechodně chráněné plochy
(1)
Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V opatření obecné povahy o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.
(2)
Vznikne-li vlastníku či nájemci pozemku v důsledku ochranných podmínek přechodně chráněné plochy újma nikoliv nepatrná, přísluší mu na jeho žádost finanční náhrada od orgánu ochrany přírody, který přechodně chráněnou plochu vyhlásil. Orgán ochrany přírody při rozhodování o výši finanční náhrady může požadovat doložení žádosti doklady či údaji o výnosu pozemku.
HLAVA DRUHÁ
POUŽÍVÁNÍ CIZÍCH A MÍSTNĚ SE NEVYSKYTUJÍCÍCH DRUHŮ V AKVAKULTUŘE A OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY PŘED INVAZNÍMI NEPŮVODNÍMI DRUHY
Díl 1
Používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře
§ 13a
(1)
Žádost uvedenou v čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu (dále jen „přesun“) podává žadatel u orgánu ochrany přírody.
(2)
Pro účely vydání povolení k přesunu si orgán ochrany přírody k žádosti podle odstavce 1 vyžádá
a)
vyjádření podle čl. 6 odst. 2 a čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 od společné meziresortní komise pro nepůvodní a invazní nepůvodní druhy (dále jen „společná komise“),
b)
vyjádření k délce doby sledování podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 od společné komise a
c)
závazné stanovisko krajské veterinární správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského uvádějící, zda jsou naplněny požadavky čl. 13 nebo 19 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 z hlediska jeho souladu s jinými právními předpisy58).
(3)
V případě výjimečného přesunu stanoví orgán ochrany přírody lhůtu, v níž je žadatel povinen předložit posouzení rizik pro životní prostředí zpracované v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Náklady spojené s posouzením rizik pro životní prostředí nese žadatel. K předloženému posouzení rizik pro životní prostředí si orgán ochrany přírody vyžádá vyjádření společné komise o riziku pro životní prostředí zpracované podle přílohy II nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Je-li riziko spojené s navrhovaným výjimečným přesunem na základě vyjádření společné komise střední nebo vysoké, navrhne společná komise opatření k jeho zmírnění. Navržená opatření ke zmírnění rizika stanoví orgán ochrany přírody jako podmínky povolení výjimečného přesunu. Do doby předložení posouzení rizik pro životní prostředí a vydání vyjádření společné komise může orgán ochrany přírody řízení o žádosti přerušit.
(4)
Orgán ochrany přírody na základě závazného stanoviska krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podle odstavce 2 písm. c) rozhodne o provedení pokusného vypuštění. V rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění stanoví orgán ochrany přírody v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 délku sledování a určí osobu odpovědnou za toto sledování. O povolení k přesunu rozhodne orgán ochrany přírody na základě výsledků pokusného vypuštění. Podkladem pro rozhodnutí orgánu ochrany přírody je také vyjádření společné komise podle čl. 18 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, které se zveřejňuje prostřednictvím evidence druhové ochrany.
(5)
O provedení pokusného vypuštění může orgán ochrany přírody rozhodnout také na základě vyjádření společné komise, není-li v rozporu se závazným stanoviskem krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
(6)
V rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění nebo v povolení výjimečného přesunu stanoví orgán ochrany přírody délku trvání karantény. Umístění cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře do karantény může orgán ochrany přírody na základě vyjádření společné komise jako podmínku povolení uložit také v případě rutinního přesunu podle čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
(7)
V případě výjimečného přesunu a pokusného vypuštění předloží žadatel orgánu ochrany přírody ke schválení rovněž pohotovostní plán zpracovaný podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Výrok o schválení pohotovostního plánu je součástí povolení výjimečného přesunu a rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění. Náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
§ 13b
(1)
Orgán ochrany přírody rozhodne o žádosti ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
(2)
Jedná-li se o přesun s možným vlivem na sousední členský stát Evropské unie, který je na základě závazného stanoviska krajské veterinární správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podle § 13a odst. 2 písm. c) a vyjádření společné komise možné povolit, postoupí orgán ochrany přírody žádost k rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí, které zajistí projednání navrženého přesunu s příslušnými orgány dotčených členských států Evropské unie a Komisí postupem podle čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí přeruší řízení o žádosti do doby vyjádření Komise.
§ 13c
(1)
Provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 zajistí ten, kdo cizí nebo místně se nevyskytující druh v akvakultuře využívá; neučiní-li tak, vyzve jej orgán ochrany přírody k nápravě, a je-li to nezbytné, provedení opatření uloží rozhodnutím.
(2)
Nastanou-li skutečnosti uvedené v čl. 12 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, orgán ochrany přírody vydané povolení k přesunu zruší.
(3)
Pro účely vydání rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 si orgán ochrany přírody vyžádá závazné stanovisko orgánu státní správy rybářství podle zákona o rybářství59).
(4)
Platnost povolení k přesunu zaniká zařazením příslušného cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře na unijní seznam.
Díl 2
Ochrana přírody a krajiny před invazními nepůvodními druhy
§ 13d
Využívání invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu
(1)
Povolení k využívání invazního nepůvodního druhu s významným dopadem na Evropskou unii, který byl zařazen na unijní seznam (dále jen „invazní nepůvodní druh na unijním seznamu“), podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 vydává orgán ochrany přírody na žádost. Z žádosti musí být patrné, že činnost, pro kterou má být povolení vydáno, splňuje podmínky uvedené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. V povolení orgán ochrany přírody stanoví na základě čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 podmínky využívání invazního nepůvodního druhu; součástí povolení je také výrok o schválení pohotovostního plánu. Náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(2)
Povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu může být uděleno také zařízením, která invazní nepůvodní druh na unijním seznamu využívají pro vědeckou produkci a následné léčebné účely ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(3)
Orgán ochrany přírody si k obdržené žádosti vyžádá závazné stanovisko krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z hlediska splnění podmínek uvedených v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(4)
V případech uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 musí žádost obsahovat všechny údaje požadované podle čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení. Jsou-li dány důvody a splněny podmínky uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, podá orgán ochrany přírody Komisi žádost o udělení oprávnění k provádění činností, které nejsou uvedeny v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. Bez oprávnění vydaného Komisí nelze vydat povolení podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Do doby udělení oprávnění Komisí orgán ochrany přírody řízení o žádosti o povolení přeruší. Proti rozhodnutí, kterým byla žádost o povolení podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zamítnuta z toho důvodu, že Komisí nebylo uděleno oprávnění, nelze podat opravný prostředek podle správního řádu.
(5)
Dozví-li se orgán ochrany přírody skutečnosti uvedené v čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, může vydané povolení zrušit.
(6)
Orgán ochrany přírody je oprávněn provádět průběžné kontroly v zařízení, v němž probíhá využívání invazního nepůvodního druhu na základě vydaného povolení nebo na základě čl. 31 nebo 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, z hlediska dodržování podmínek stanovených tímto nařízením nebo vydaným povolením.
(7)
Úřední kontroly podle čl. 15 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 provádějí orgány Celní správy České republiky, krajská veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský; informace o výsledcích úředních kontrol předávají do evidence druhové ochrany.
§ 13e
Mimořádná opatření
(1)
V případech uvedených v čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 vláda nařízením stanoví, mění a ruší mimořádná opatření. V nařízení vláda stanoví, jaká z omezení uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 mají být vůči invaznímu nepůvodnímu druhu, jehož výskyt byl na území České republiky zjištěn nebo jehož zavlečení nebo vysazení na území České republiky bezprostředně hrozí, uplatňována a v jakém rozsahu. Podkladem pro stanovení, změnu nebo zrušení mimořádných opatření je odborné vyjádření společné komise.
(2)
Ministerstvo životního prostředí
a)
v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 poskytne Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informaci o přijatých mimořádných opatřeních a
b)
v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zajistí provedení posouzení rizik.
§ 13f
Sledování výskytu a způsobu šíření invazních nepůvodních druhů
(1)
Sledování invazních nepůvodních druhů a vyhodnocení míry jejich rozšíření na území České republiky zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajinykrajiny České republiky (dále jen „Agentura“). Zjistí-li orgány státní správy nebo pověřená osoba podle lesního zákona60) při své činnosti výskyt invazního nepůvodního druhu, bez zbytečného odkladu o tom informují Agenturu. Agentura ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody shromažďuje informace o výskytu invazního nepůvodního druhu také od odborných institucí a veřejnosti. Informace o výskytu a rozšíření invazního nepůvodního druhu Agentura zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(2)
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími ústředními orgány státní správy zajistí na území České republiky analýzu způsobů šíření invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu. V souladu s čl. 13 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zpracuje a v souladu s čl. 13 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 následně aktualizuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími dotčenými ústředními orgány státní správy Akční plán zaměřený na způsoby šíření invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu (dále jen „akční plán“). Podkladem pro zpracování akčního plánu je odborné vyjádření společné komise. Akční plán schvaluje vláda. Schválený akční plán Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu zašle Komisi.
§ 13g
Opatření při včasném zjištění výskytu invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu
(1)
Dojde-li na území České republiky k včasnému zjištění zavlečení, vysazení nebo výskytu invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, poskytne Ministerstvo životního prostředí Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 bez zbytečného odkladu. Ministerstvo životního prostředí rovněž informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie, hrozí-li vážné riziko, že se invazní nepůvodní druh na unijním seznamu, který se vyskytuje na území České republiky, rozšíří na území jiného členského státu Evropské unie.
(2)
Ministerstvo životního prostředí v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení nebo výskyt byl včas zjištěn. Za podmínek uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 může Ministerstvo životního prostředí stanovit, že opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož výskyt na území České republiky byl včasně zjištěn, nebudou uplatňována; v takovém případě stanoví, jaká izolační opatření mají být přijata. Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu informuje o svém postupu Komisi.
§ 13h
Regulace značně rozšířených invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu
(1)
Za účelem regulace invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen, vypracuje Ministerstvo životního prostředí zásady regulace značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (dále jen „zásady regulace“). Podkladem pro zpracování zásad regulace je odborné vyjádření společné komise. Součástí zásad regulace je stanovení postupů regulace a vymezení prioritních území, v nichž je potřeba regulace s ohledem na výskyt a šíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu zvlášť naléhavá. Zásady regulace se aktualizují na základě výsledků sledování podle § 13f odst. 1, dostupných poznatků o způsobech regulace nebo v souvislosti se změnami unijního seznamu.
(2)
Bližší podmínky uplatňování zásad regulace stanoví v rozsahu své územní působnosti příslušný orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy orgán ochrany přírody upřesní zejména priority postupu regulace podle podmínek daného území, jednotlivá opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu a, je-li to potřebné, lhůty pro jejich provedení.
(3)
Komerční využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu je možné jen na základě povolení orgánu ochrany přírody a za splnění podmínek stanovených v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. V žádosti o povolení je žadatel povinen uvést způsob navrhovaného využití a opatření k zabránění šíření tohoto invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu ve všech fázích nakládání s ním.
§ 13i
Náhrada nákladů
Náhradu nákladů, které orgán ochrany přírody vynaložil na opatření nezbytná k prevenci, minimalizaci nebo zmírnění nepříznivých dopadů na životní prostředí, zdraví nebo majetek, vzniklých v důsledku úniku a volného rozšiřování invazního nepůvodního druhu způsobeného porušením povinnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 nebo tímto zákonem, včetně náhrady nákladů na obnovu poškozených ekosystémůekosystémů, je povinna příslušnému orgánu ochrany přírody uhradit osoba, která stanovenou povinnost porušila. Výši náhrady nákladů stanoví orgán ochrany přírody rozhodnutím.
Společná ustanovení o invazních nepůvodních druzích
§ 13j
(1)
Pro účely vydání povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá k obdržené žádosti závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu56). Pokud opatřením obecné povahy podle § 13h odst. 2 mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, je příslušný orgán státní správy podle jiného právního předpisu56) dotčeným orgánem k projednání návrhu tohoto opatření obecné povahy.
(2)
Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu je povinen pro účely prokázání toho, že jej měl v držení již před zařazením tohoto druhu na unijní seznam, zaregistrovat tohoto jedince prostřednictvím evidence druhové ochrany. Registraci je nutno provést do 1 roku ode dne zařazení druhu na unijní seznam.
(3)
Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat, je oprávněn umístit jej do zařízení určeného k tomu Ministerstvem životního prostředí. Umístěním do zařízení přechází vlastnické právo k jedinci invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu na zařízení.
(4)
Opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 provádí v rámci běžné péče o pozemek uživatel pozemku. Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení těchto opatření vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, tato opatření, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně.
(5)
Vyžaduje-li provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení těchto opatření uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst. 2.
(6)
Po provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2, opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 nebo jiného zajištění invazního nepůvodního druhu je vlastník nebo uživatel pozemku povinen postupovat tak, aby nedošlo k jeho opětovnému rozšíření. Orgán ochrany přírody může, je-li to účelné, vlastníka nebo uživatele pozemku vyzvat, aby sám nebo ve spolupráci s orgánem ochrany přírody zajistil provedení opatření k obnově dotčených ekosystémůekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; k provedení těchto opatření může orgán ochrany přírody uzavřít s vlastníkem nebo uživatelem pozemku písemnou dohodu podle § 68 odst. 2. Jedince invazního nepůvodního druhu, který byl odchycen nebo jinak odebrán z přírody a krajinykrajiny, nelze do přírody a krajinykrajiny znovu vypustit nebo využít způsobem, který by vedl k opětovnému rozšíření invazního nepůvodního druhu.
§ 13k
(1)
Návrh akčního plánu a zásad regulace zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí na své úřední desce. K návrhu akčního plánu nebo zásad regulace může Ministerstvu životního prostředí každý zaslat písemné připomínky. Lhůta pro zaslání připomínek činí 60 dnů ode dne zveřejnění návrhu akčního plánu nebo zásad regulace na úřední desce Ministerstva životního prostředí; k připomínkám zaslaným po lhůtě se nepřihlíží. Vyhodnocení zaslaných připomínek Ministerstvo životního prostředí zveřejní na svých internetových stránkách; v případě, že připomínce nebylo vyhověno, zveřejní rovněž důvod.
(2)
Na internetových stránkách dotčených obcíobcí a krajů a způsobem v místě obvyklým se zveřejňují informace o
a)
včasném zjištění zavlečení, vysazení nebo výskytu invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu,
b)
opatřeních, která mají být přijata k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení nebo výskyt byl včas zjištěn, podle § 13g odst. 2,
c)
vyhlášení opatření obecné povahy, kterým se stanoví bližší podmínky uplatňování zásad regulace, a
d)
opatřeních k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen, podle § 13h odst. 2.
§ 13l
(1)
V případech, kdy Česká republika bude vyzvána ke spolupráci týkající se invazního nepůvodního druhu, který byl zařazen na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů některého členského státu Evropské unie a který tento členský stát určil jako druh vyžadující posílenou regionální spolupráci podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, vláda nařízením stanoví tento druh jako invazní nepůvodní druh vyžadující regionální spolupráci. V nařízení může vláda stanovit, která z omezení uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 mají být vůči tomuto invaznímu nepůvodnímu druhu uplatňována a v jakém rozsahu.
(2)
Ustanovení § 13f až 13h se použijí obdobně na
a)
invazní nepůvodní druh vyžadující regionální spolupráci stanovený v nařízení vlády podle odstavce 1 a
b)
invazní nepůvodní druh, který určí Komise prováděcím aktem vydaným na základě čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(3)
Ustanovení § 13f se použije obdobně na druh, který je
a)
na území České republiky původní,
b)
zařazen na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů některého členského státu Evropské unie a
c)
členským státem Evropské unie uvedeným v písmeni b) určen jako druh vyžadující posílenou regionální spolupráci podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
HLAVA PRVNÍ
§ 14
Kategorie zvláště chráněných území
(1)
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.
(2)
Kategorie zvláště chráněných území jsou
a)
národní parky,
b)
chráněné krajinné oblasti,
c)
národní přírodní rezervace,
d)
přírodní rezervace,
e)
národní přírodní památky,
f)
přírodní památky.
HLAVA DRUHÁ
Díl 1
Vymezení národních parků
§ 15
Národní parky
(1)
Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémůekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, lze vyhlásit za národní parky.
(2)
Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémůekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením.
(3)
Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémůekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémůekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.
(4)
Posláním národních parků je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, a to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku.
(5)
Národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují tímto zákonem.
§ 15a
Národní park České Švýcarsko
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 15b
Krkonošský národní park
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku a slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma Krkonošského národního parku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15c
Národní park Podyjí
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma Národního parku Podyjí jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 15d
Národní park Šumava
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Díl 2
Ochrana národních parků a zajištění péče o národní parky
§ 16
Základní ochranné podmínky národních parků
(1)
Na celém území národních parků je zakázáno
a)
umisťovat nebo povolovat důlní díla, včetně souvisejících důlních staveb nebo zařízení, kromě zajištění a likvidace stávajících důlních děl,
b)
vymezovat nové průmyslové zóny,
c)
stanovovat průzkumná území,
d)
těžit nerosty, rašelinu nebo slatinu, kromě těžby stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,
e)
odstraňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku,
f)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlinrostlin,
g)
zavádět intenzivní chovychovy zvěře, jako jsou obory, farmové chovychovy nebo bažantnice,
h)
měnit stávající vodní režim pozemků,
i)
vypouštět živočichy, kromě vypouštění živočichů na základě schválených záchranných programů nebo živočichů vyléčených záchrannými stanicemi v místě jejich nálezu,
j)
umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje,
k)
provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku, nebo
l)
létat v rozporu s podmínkami stanovenými v opatření obecné povahy vydaném podle jiného právního předpisu49), kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody.
(2)
Na území národních parků mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí je zakázáno
a)
používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémůekosystémů v rozporu s cíli ochrany zón národního parku nebo s režimem zón národního parku,
b)
povolovat nebo provádět stavby, mimo záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního zákona určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu, ochrany státních hranic nebo památkové ochrany,
c)
odstraňovat svrchní vrstvu půdy nebo provádět terénní úpravy, mimo záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního zákona určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu a ochrany státních hranic, nebo mimo provádění údržby kulturních památek,
d)
povolovat nebo provádět geologické práce,
e)
sbírat nerosty, rostlinyrostliny nebo odchytávat živočichy, s výjimkou běžného obhospodařování pozemků, výzkumu povoleného nebo organizovaného orgánem ochrany přírody, výkonu práva myslivosti, práva rybářství nebo práva obecného užívání lesů podle jiného právního předpisu,
f)
používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit,
g)
vysévat nebo vysazovat rostlinyrostliny mimo zahrady; to neplatí pro vysazování nebo vysévání stanovištně původních dřevindřevin nebo místních odrůd ovocných dřevindřevin,
h)
používat biocidy mimo budovy,
i)
skladovat pohonné hmoty nebo chemické přípravky mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody na časově omezené období,
j)
odstraňovat odpady, které mají původ na území národního parku, mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
k)
upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z přirozených koryt vodních toků splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky, s výjimkou případů bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku značných škod na majetku,
l)
vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vjezdu a setrvávání vozidel základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, dalších orgánů veřejné moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků, provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů nebo vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření v národním parku a vozidel vlastníků a nájemců nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,
m)
jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou jízdy prováděné členy základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, pracovníky dalších orgánů veřejné moci, pracovníky veterinární služby a pracovníky správce vodního toku při plnění jejich úkolů nebo vlastníky a nájemci nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,
n)
provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
o)
tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
p)
rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
q)
pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
r)
provozovat volný nebo stánkový prodej mimo budovy,
s)
provozovat letadla způsobilá létat bez pilota50) nebo modely letadel, nebo
t)
provádět chemický posyp cest, s výjimkou údržby silnic I. třídy.
§ 16a
Bližší ochranné podmínky Národního parku České Švýcarsko
(1)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko je zakázáno
a)
zasahovat do přirozeného vývoje skalních útvarů z jiných důvodů, než je bezprostřední ohrožení lidského života či zdraví nebo bezprostředně hrozící škoda na majetku značného rozsahu,
b)
používat hospodářských zvířat k tahu a jezdit na nich mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody; tento zákaz se nevztahuje na běžné obhospodařování pozemků se souhlasem jejich vlastníka nebo nájemce, nebo
c)
nocovat v přírodě mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy.
(2)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí je zakázáno volné pobíhání domácích zvířat.
(3)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
zřizovat nové vyhlídky nebo zpřístupňovat skalní útvary schodišti a žebříky nebo tato zařízení odstraňovat,
b)
umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení,
c)
otevírat zemníky, nebo
d)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí.
§ 16b
Bližší ochranné podmínky Krkonošského národního parku
Na celém území Krkonošského národního parku lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí, nebo
b)
provádět orbu trvalých travních porostů.
§ 16c
Bližší ochranné podmínky Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma
(1)
Na celém území Národního parku Podyjí lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí, nebo
b)
provádět orbu trvalých travních porostů.
(2)
Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji.
(3)
Účelem ochranného pásma Národního parku Podyjí je vedle zabezpečení území národního parku před rušivými vlivy okolí též ochrana jeho krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma Národního parku Podyjí.
§ 16d
Bližší ochranné podmínky Národního parku Šumava
Na celém území Národního parku Šumava lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
provádět úpravu a údržbu koryt vodních toků a jiných vodních ploch,
b)
budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků, mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí,
c)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí, nebo
d)
provádět orbu trvalých travních porostů.
§ 17
Klidová území národního parku
(1)
Klidová území národního parku jsou území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémůekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné vlivem rušivých vlivů s ním spojených.
(2)
V klidových územích národního parku je zakázáno pohybovat se mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při vstupu na jejich pozemky, členů základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, pracovníků dalších orgánů veřejné moci, pracovníků odborné organizace státní památkové péče, pracovníků veterinární služby, pracovníků správců vodních toků a provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů. Při vyhrazení cesty nebo trasy může orgán ochrany přírody stanovit podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času pohybu na této cestě nebo trase.
(3)
Klidová území národního parku stanoví Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy.
(4)
Hranice klidového území národního parku a informace o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách v klidovém území národního parku vyznačí orgán ochrany přírody v terénu způsobem stanoveným vyhláškou Ministerstva životního prostředí.
§ 18
Členění území národních parků
(1)
Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémůekosystémů na 4 zóny ochrany přírody, a to:
a)
zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémyekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů,
b)
zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémyekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémůmekosystémům,
c)
zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémyekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémůekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémůekosystémů, a
d)
zóna kulturní krajinykrajiny se vymezí na zastavěných územíchzastavěných územích, zastavitelných plochách, popřípadě zastavitelném území obcíobcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémyekosystémy určené k trvalému využívání člověkem.
(2)
Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i území, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení jednotného způsobu péče o zónu a dosažení cíle ochrany zóny národního parku.
(3)
Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i jednotlivá území do maximální souvislé plochy 5 ha, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1 a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny; tato území mohou tvořit maximálně jednu desetinu plochy segmentu zóny.
(4)
Zóny přírodní se vymezují tak, aby byly minimalizovány nepříznivé vlivy působící na pozemky jiných vlastníků lesa mimo zónu přírodní a přírodě blízkou a na pozemky mimo území národního parku.
(5)
Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody národního parku, včetně území podle odstavce 3, a jejich charakteristiku podle přírodních podmínek a cílů ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(6)
Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze podle odstavce 5 poprvé zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky, kterou byly zóny ochrany přírody tohoto národního parku podle odstavce 5 vymezeny.
(7)
Na části území národního parku, která není součástí žádné ze zón ochrany přírody národního parku a leží mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí, je zakázáno používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémůekosystémů.
§ 18a
Režim zón národních parků
(1)
V zóně přírodní lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny. Výjimečně lze provádět i jiná opatření, je-li to nezbytné z důvodu ochrany životů a zdraví osob, ochrany majetku nebo ochrany přírody, a to:
a)
zásahy proti šíření nepůvodních druhů organismů a cizím a místně se nevyskytujícím druhům v akvakultuře,
b)
hašení požárů a provádění preventivních opatření proti vzniku lesních požárů podle zákona o požární ochraně; preventivní opatření lze provádět po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody a při zohlednění cílů ochrany národního parku,
c)
odstraňování nepotřebných staveb,
d)
regulace početních stavů spárkaté zvěře,
e)
opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků na turistických trasách,
f)
údržba základní cestní sítě stanovené zásadami péče o národní park,
g)
zásahy za účelem ochrany populací zvláště chráněných druhů rostlinrostlin nebo živočichů,
h)
monitoring nebo výzkum, který nemění přírodní prostředí,
i)
údržba vyznačených turistických nebo cyklistických tras, nebo
j)
jednorázová obnova nebo zlepšení přirozeného vodního režimu.
(2)
V zóně přírodě blízké lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny, s výjimkou opatření uvedených v odstavci 1, opatření k podpoře přirozené ekologické stability anebo přirozené biologické rozmanitosti ekosystémůekosystémů, revitalizačních opatření a opatření na ochranu lesa.
(3)
V zóně soustředěné péče o přírodu lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny, s výjimkou opatření uvedených v odstavcích 1 a 2, opatření na obnovu nebo zachování ekologické stability a biologické rozmanitosti ekosystémůekosystémů a opatření na obnovu nebo zachování biotopůbiotopů a populací vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů.
(4)
V zóně kulturní krajinykrajiny lze provádět pouze opatření nebo zásahy, které neohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku.
(5)
Ustanovení § 16 není při provádění zásahů a opatření podle odstavců 1 až 4 dotčeno.
(6)
Na územích zařazených do zóny přírodní, zóny přírodě blízké nebo zóny soustředěné péče o přírodu podle § 18 odst. 3 se neuplatní režim zón stanovený v odstavcích 1 až 3 a lze na nich realizovat opatření nebo zásahy, které neohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku.
§ 19
Omezení činností v národních parcích a návštěvní řád národního parku
(1)
Podmínky omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou na území národního parku zakázány nebo omezeny právními předpisy, opatřeními obecné povahy nebo rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, zveřejňuje orgán ochrany přírody v návštěvním řádu národního parku.
(2)
Návštěvní řád národního parku zveřejňuje orgán ochrany přírody ve formě elektronického dokumentu na svých internetových stránkách. Návštěvní řád může být zveřejněn také pro část území národního parku.
§ 20
Rada národního parku
(1)
K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody a zásad péče o národní park, zřizuje orgán ochrany přírody radu národního parku (dále jen „rada“) jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.
(2)
Členy rady jsou delegovaní zástupci všech obcíobcí a krajů, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá, a v horských oblastech zástupci Horské služby. Další členy rady z významných právnických a fyzických osob, zejména z oblasti ochrany přírody, lesnictví, zemědělství, vodního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy, jmenuje a odvolává orgán ochrany přírody.
(3)
Návrh zón národního parku, návrh klidových území národního parku, cesty a trasy navržené k vyhrazení v klidových územích národního parku a místa navržená k vyhrazení je orgán ochrany přírody národního parku povinen dohodnout s radou. Návrh zásad péče o národní park dohodne orgán ochrany přírody s radou postupem podle § 38a.
(4)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody neprodleně rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů může návrh upravit. O změně návrhu informuje radu.
§ 21
Právo myslivosti a rybářství v národních parcích
(1)
Držitelé a uživatelé honiteb nebo uživatelé rybářských revírů v národních parcích jsou povinni při výkonu práva myslivosti a práva rybářství podle jiných právních předpisů10) postupovat tak, aby se udržoval nebo zlepšoval stav ekosystémůekosystémů národního parku a aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce.
(2)
Při výkonu práva myslivosti nebo práva rybářství na územích zařazených do zóny přírodní nebo zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího povinnost přikrmovat zvěř a o stanovení způsobu hospodaření a postupu zarybňování v rybářském revíru51).
(3)
Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle jiných právních předpisů10) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území rozhodnutím nebo, je-li okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné povahy orgánu ochrany přírody omezen nebo vyloučen.
§ 22
Lesy národních parků
(1)
Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými.
(2)
S lesy, s pozemky určenými k plnění funkcí lesa a s jiným majetkem ve vlastnictví státu souvisejícím s plněním funkcí lesa na území národního parku a jeho ochranného pásma je podle své územní příslušnosti uvedené v § 78 příslušná hospodařit správa národního parku.
§ 22a
Nakládání s lesy v národních parcích
(1)
Vlastníci nebo nájemci lesů v národních parcích jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost.
(2)
Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinnosti obnovovat a vychovávat lesní porosty, o lhůtách k zalesnění holin a o lhůtách k zajištění lesních porostů na lesních pozemcích, o povinném provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích ani ustanovení o povinném přednostním provádění nahodilé těžby52). Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se dále nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinném provádění opatření53) na předcházení nebo zabránění působení škodlivých činitelů a na odstranění nebo zmírnění jejich následků, s výjimkou preventivních opatření proti vzniku lesních požárů.
(3)
Lesy zařazené do zóny přírodní se nezahrnují do výpočtu závazných ustanovení lesních hospodářských plánů podle jiného právního předpisu, rovněž se v nich neumisťují těžby a nenavrhují výchovná a pěstební opatření v lesních hospodářských plánech. V lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení lesního hospodářského plánu maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.
§ 22b
Nakládání se zemědělskými pozemky v národních parcích
(1)
Vlastníci nebo nájemci pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v národních parcích, jsou povinni hospodařit na nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich ekologické funkce a biologická rozmanitost.
(2)
Při provádění péče o pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v zóně přírodní nebo zóně přírodě blízké, se přednostně uplatňují postupy, které směřují k naplnění cílů ochrany těchto zón podle § 18 odst. 1 písm. a) nebo b). Na tyto pozemky se nevztahují ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
§ 23
Omezení zcizitelnosti vlastnického práva státu k některým pozemkům v národních parcích
(1)
Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve vlastnictví státu.
(2)
Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody.
HLAVA TŘETÍ
§ 25
Chráněné krajinné oblasti
(1)
Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.
(2)
Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.
(3)
Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.
§ 26
Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí
(1)
Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno
a)
zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
b)
tábořit a rozdělávat ohně mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
c)
vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,
d)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlinrostlin a živočichů a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře,
e)
používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
f)
stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,
g)
pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h)
provádět chemický posyp cest,
i)
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.
(2)
Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a)
povolovat nebo provádět nové stavby,
b)
povolovat a měnit využití území,
c)
měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,
d)
hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
e)
těžit nerosty a humolity.
(3)
Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a)
hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcíobcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,
b)
zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,
c)
pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
§ 27
Členění území chráněných krajinných oblastí
(1)
K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla 4, nejméně však 3 zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje.
(2)
Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
HLAVA ČTVRTÁ
§ 28
Národní přírodní rezervace
(1)
Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
(2)
Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.
§ 29
Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací
Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno
a)
hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy,
b)
povolovat nebo provádět stavby, měnit druh nebo způsob využití pozemků, měnit způsob užívání staveb a vymezovat zastavitelné plochy obcíobcí,
c)
těžit nerosty a humolity,
d)
vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti,
e)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlinrostlin a živočichů a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře,
f)
provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
g)
zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
h)
vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu,
i)
sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30,
j)
tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
k)
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.
§ 30
Právo myslivosti a rybářství v národních přírodních rezervacích
Výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.
§ 31
Lesy národních přírodních rezervací
Lesy v národních přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských;11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.
§ 32
Právo vlastnictví k některému majetku v národních přírodních rezervacích
Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)
§ 33
Přírodní rezervace
(1)
Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
(2)
Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)
(3)
Využívání přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová nebo zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.
§ 34
Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích
(1)
Na celém území přírodních rezervací je zakázáno
a)
hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch,
b)
používat biocidy,
c)
povolovat nebo provádět stavby, měnit druh nebo způsob využití pozemků, měnit způsob užívání staveb a vymezovat zastavitelné plochy obcíobcí,
d)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlinrostlin a živočichů a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře,
e)
sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,
f)
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.
(2)
Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace.
HLAVA PÁTÁ
§ 35
Národní přírodní památka
(1)
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
(2)
Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.
(3)
Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)
§ 36
Přírodní památka
(1)
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
(2)
Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.
(3)
Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)
HLAVA ŠESTÁ
§ 37
Ochranná pásma zvláště chráněných území
(1)
Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.
(2)
K povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.
(3)
V ochranném pásmu národního parku se souhlas orgánu ochrany přírody dále vyžaduje k
a)
táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí,
b)
zemědělskému hospodaření, pokud by tím docházelo k překročení ekologicky únosného režimu přísunu živin do půdy, zejména draslíku, dusíku a fosforu,
c)
odstraňování odpadů, nebo
d)
pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí.
(4)
Souhlas k činnostem podle odstavců 2 a 3 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, nebo, je-li okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 2 a 3 vydá, pokud se prokáže, že nedojde k ohrožení zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy z okolí nebo zachování příznivého stavu předmětu ochrany dotčeného zvláště chráněného území.
§ 38
Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a chráněné krajinné oblasti
(1)
Plán péče o národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo přírodní památku a ochranné pásmo těchto zvláště chráněných území nebo o chráněnou krajinnou oblast (dále jen „plán péče“) je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.
(2)
Zpracování plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.
(3)
Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcímobcím, které je zveřejní na své úřední desce.
(4)
Návrh plánu péče projedná orgán ochrany přírody rovněž s dotčenými obcemiobcemi a kraji. O způsobu vypořádání připomínek vlastníků, obcíobcí a krajů sepíše orgán ochrany přírody protokol, kterým zároveň plán péče schválí. Plán péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období 10 až 15 let.
(5)
Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcímobcím a krajům.
(6)
Realizaci péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma a o chráněné krajinné oblasti zajišťují orgány ochrany přírody příslušné ke schválení plánu péče, přitom postupují podle schváleného plánu péče.
(7)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování.
§ 38a
Zásady péče o národní parky
(1)
Zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (dále jen „zásady péče“) jsou koncepční odborné dokumenty ochrany přírody, které na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu ekosystémůekosystémů národních parků a jejich ochranných pásem stanoví rámcové zásady péče nezbytné pro zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany národních parků a v ochranných pásmech pro zabezpečení národních parků před nepříznivými vlivy z okolí. Zásady péče dále stanoví postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a jejich poslání. Zásady péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody.
(2)
Zpracování zásad péče zajišťuje orgán ochrany přírody.
(3)
Orgán ochrany přírody se souhlasem Ministerstva životního prostředí vydá oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče, který zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcímobcím, které jej zveřejní na svých úředních deskách, a dále jej zašle dotčeným krajům. Připomínky k návrhu zásad péče může podat každý ve lhůtě 60 dnů ode dne zveřejnění oznámení na portálu veřejné správy.
(4)
Orgán ochrany přírody vyhodnotí připomínky došlé ve lhůtě podle odstavce 3 a upraví návrh zásad péče. Vypořádání došlých připomínek zveřejní orgán ochrany přírody na svých internetových stránkách a na portálu veřejné správy. Upravený návrh zásad péče dohodne s radou. Dohodnuté zásady péče předloží orgán ochrany přírody Ministerstvu životního prostředí ke schválení.
(5)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4, předloží rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody neprodleně rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů může návrh upravit. O změně návrhu informuje radu.
(6)
Zásady péče schvaluje Ministerstvo životního prostředí zpravidla na období 15 až 20 let. Schválené zásady péče uloží Ministerstvo životního prostředí v ústředním seznamu ochrany přírody a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcímobcím a krajům.
(7)
Péči o národní parky a jejich ochranná pásma podle zásad péče zajišťuje orgán ochrany přírody.
(8)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah zásad péče a postup jejich zpracování a projednání.
§ 39
Smluvní ochrana
(1)
Ochrana evropsky významných lokalit je zajišťována přednostně v součinnosti s vlastníky pozemků. Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného stromu, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za památný, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona, na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a příslušným orgánem ochrany přírody. Smluvně lze dále chránit i stromy nebo jiná území se soustředěnými přírodními hodnotami, kde jsou zastoupeny významné či jedinečné ekosystémyekosystémy v rámci příslušné biogeografické oblasti nebo stanoviště vzácných či ohrožených druhů živočichů a rostlinrostlin, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona. Smlouva musí obsahovat zejména
a)
vymezení ochranných podmínek chráněného území nebo památného stromu,
b)
způsob péče o chráněné území nebo strom.
Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostínemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy upraví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(2)
Chráněné území označí, nestanoví-li to smlouva jinak, na svůj náklad orgán, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Způsob označení chráněného území a památného stromu v terénu i v mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím obecně závazným právním předpisem. Označené chráněné území nebo označený památný strom je zakázáno poškozovat.
Postup při projednávání záměrů na vyhlášení zvláště chráněných území
§ 40
(1)
Je-li třeba vyhlásit chráněné území nebo jeho ochranné pásmo podle části třetí tohoto zákona, zajistí orgán ochrany přírody zpracování záměru na vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma. V záměru orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek.
(2)
Záměr na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcímobcím a krajům, jejichž území se záměr dotýká. Vlastníkům nemovitých věcí dotčených záměrem, zapsaným v katastrukatastru nemovitostí, dále zašle písemné oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy.
(3)
Záměr na vyhlášení národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma národního parku zašle Ministerstvo životního prostředí obcímobcím a krajům, jejichž území se záměr dotýká. Vlastníkům nemovitých věcí dotčených záměrem, zapsaným v katastrukatastru nemovitostí, doručí Ministerstvo životního prostředí formou veřejné vyhlášky písemné oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí zveřejní oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obceobce zveřejní na žádost Ministerstva životního prostředí oznámení do 5 dnů ode dne, kdy jim oznámení bylo doručeno, na úředních deskách obcíobcí.
(4)
Písemné námitky k předloženému záměru mohou uplatnit dotčené obceobce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení záměru a vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení záměru k projednání podle odstavce 2, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle odstavce 3 na portálu veřejné správy. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, námitky podle odstavce 3 Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Orgán ochrany přírody uvede záměr do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno.
(5)
Od doby zveřejnění záměru na vyhlášení části přírody podle odstavců 2 a 3 za zvláště chráněné území až do vyhlášení zvláště chráněného území, nejdéle však po dobu dvou let, se musí každý zdržet všech zásahů, které by negativně měnily či poškozovaly dochovaný stav přírody území navrhovaného ke zvláštní ochraně.
(6)
Rozsah dotčených nemovitostí nebo rozsah omezení vlastníků nemovitých věcí vyplývající z vymezení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma nebo zón ochrany přírody národního parku anebo chráněné krajinné oblasti, z bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území nebo z výčtu činností vázaných na souhlas v ochranném pásmu uvedených v návrhu právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo, nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících ze záměru podle odstavce 1, upraveného podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 4.
(7)
Náležitosti a obsah záměru podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 41
V případě, že je potřeba u již vyhlášeného zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma změnit jejich vymezení, bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu obdobně podle § 40 odst. 2 až 4. Změna se projednává pouze s těmi vlastníky nemovitých věcí zapsaných v katastrukatastru nemovitostí, obcemiobcemi a kraji, jichž se dotýká.
§ 42
Evidence a označování zvláště chráněných území
(1)
Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen „ústřední seznam“). V ústředním seznamu se evidují též evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území podle § 39.
(2)
Ústřední seznam je informační systém veřejné správy, do kterého může každý nahlížet způsobem využívajícím dálkový přístup. Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování.
(3)
K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky.
(4)
Podrobnosti o způsobu označení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 43
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích
(1)
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, § 16a odst. 1, § 16a odst. 2, § 17 odst. 2, § 26, § 29, § 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 může orgán ochrany přírody povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.
(2)
Orgán ochrany přírody může výjimku podle odstavce 1, která se týká blíže neurčeného okruhu osob, povolit též opatřením obecné povahy.
(3)
Vyhrazení míst a tras podle § 16a odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 29 a § 37 odst. 3 písm. a) a d) stanoví orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy.
§ 44
Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněných územích
(1)
Bez souhlasu orgánu ochrany přírody nelze povolit stavbu, její užívání, kolaudaci nebo odstranění podle stavebního zákona, vydat povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.
(2)
K provádění staveb, k terénním úpravám, výkopovým pracím, pracím prováděným hornickým způsobem a k změnám vodního režimu pozemků nebo vodních toků ve zvláště chráněném území, pokud k nim nebyl vydán souhlas podle odstavce 1 a pokud se nejedná o činnosti zakázané podle tohoto zákona, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
(3)
Souhlas podle odstavců 1 a 2 se nevydává, jde-li o záměry podle stavebního zákona prováděné
a)
v zastavěném územízastavěném území obceobce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,
b)
v zastavěném územízastavěném území, zastavitelné ploše nebo v jejich částech, pokud byly v tomto území, ploše nebo v jejich částech územním plánemúzemním plánem stanoveny prvky regulačního plánu, nebo byl pro ně vydán regulační plán.
(4)
V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, jejichž provádění je vázáno na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.
(5)
Souhlas k činnostem podle odstavců 1, 2 a 4 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, nebo opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 1, 2 a 4 vydá, pokud se prokáže, že navrhovaný způsob využití, zásah nebo činnost neohrozí zachování příznivého stavu předmětu ochrany předmětného zvláště chráněného území.
§ 44a
Územní plánování a stavební činnost ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech
Orgány územního plánování a stavební úřady vykonávají svoji působnost tak, aby byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, prostupnost krajinykrajiny a aby byla zachována a podporována biologická rozmanitost. Urbanistické a architektonické řešení musí respektovat měřítko, charakter a strukturu zástavby s cílem zachování rázu sídel.
§ 45
Zrušení zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem
(1)
Orgán, který vyhlásil území včetně ochranného pásma za zvláště chráněné, je oprávněn zrušit ochranu stejným způsobem, jakým bylo provedeno její vyhlášení, a to pouze z důvodů, pro něž lze udělit výjimku z bližších podmínek ochrany (§ 43) anebo pokud důvody pro zvláštní ochranu zanikly.
(2)
Smluvní zvláštní ochranu území vyhlášenou podle § 39 lze zrušit na základě písemné dohody uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody oprávněným k vyhlašování. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku rozhoduje o zrušení orgán ochrany přírody, který je dohodu oprávněn uzavřít.
ČÁST ČTVRTÁ
NATURA 2000
HLAVA PRVNÍ
POSTUP PŘI VYTVÁŘENÍ SOUSTAVY NATURA 2000 A JEJÍ OCHRANA
Oddíl první
Evropsky významné lokality
§ 45a
Vytvoření národního seznamu
(1)
Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají
a)
k zachování nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo
b)
k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.
U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování.
(2)
Lokality, které budou zařazeny do národního seznamu, stanoví vláda nařízením, kde stanoví hranice biogeografických oblastí na území České republiky a pro každou z nich uvede zejména:
a)
název lokality, její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality a její rozlohu,
b)
které typy evropských stanovišť a které evropsky významné druhy, vyžadující územní ochranu, se na lokalitě přirozeně vyskytují a
c)
v jaké kategorii podle § 14 bude navrženo lokalitu po zařazení do evropského seznamu vyhlásit, pokud nebude chráněna smluvně podle § 39 nebo pokud pro zachování předmětu ochrany nebude dostatečná ochrana podle § 45c odst. 2.
Národní seznam odlišuje lokality s výskytem prioritních typů přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a prioritních druhů.
(3)
Ministerstvo životního prostředí předloží národní seznam spolu s dalšími požadovanými informacemi o každé lokalitě Komisi.
(4)
Sporné lokality oznámí Ministerstvo životního prostředí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv formou sdělení.
§ 45b
Předběžná ochrana evropsky významných lokalit
(1)
Poškozování evropsky významné lokality zařazené do národního seznamu a sporné lokality je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy19a) a smlouvami uzavřenými dle § 69 tohoto zákona. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu. Tím nejsou dotčeny § 45h a 45i a ochranné podmínky zvláště chráněných území. Orgán ochrany přírody, který výjimku udělil, o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Předběžná ochrana lokalit podle odstavce 1 přestává platit dnem následujícím po dni jejich vyhlášení podle § 45c odst. 1 za evropsky významnou lokalitu zařazenou do evropského seznamu, nebo po zveřejnění v přehledu evropsky významných lokalit, které nebyly zařazeny do evropského seznamu, vyhlášeném Ministerstvem životního prostředí formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
§ 45c
Ochrana evropsky významných lokalit
(1)
Evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu vyhlásí ve lhůtě 90 dnů od účinnosti příslušného rozhodnutí Komise vláda nařízením, ve kterém u každé evropsky významné lokality uvede její název, zeměpisnou polohu a rozlohu. Způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu a mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Tento odstavec se na území evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 vztahuje jen tehdy, neplatí-li pro ně přísnější ochrana podle části třetí tohoto zákona. Ochrana podle částí druhé a páté tohoto zákona a ustanovení § 45h a 45i nejsou dotčeny.
(3)
Pro zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách zajišťuje Ministerstvo životního prostředí zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality. Souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti předává Ministerstvo životního prostředí do Ústředního seznamu ochrany přírody a zveřejňuje je na portálu veřejné správy.
(4)
K zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně chráněná území podle § 39. Vyžaduje-li udržení příznivého stavu předmětu ochrany evropsky významné lokality přísnější ochranu než podle odstavce 2, stanoví vláda nařízením u této evropsky významné lokality nebo její části kategorie zvláště chráněných území, ve kterých je příslušné orgány ochrany přírody vyhlásí, nebude-li tato ochrana zajištěna smluvně. Takto vláda postupuje v případě, že tato evropsky významná lokalita není dosud vyhlášena za zvláště chráněné území a její ochrana není zajištěna ani smluvně podle § 39.
(5)
Orgány ochrany přírody do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv upozorní formou veřejné vyhlášky podle § 25 správního řádu vlastníky pozemků v evropsky významných lokalitách nebo jejich částech, jejichž ochranu je podle nařízení vlády podle § 45a odst. 2 třeba zajistit vyhlášením zvláště chráněného území, že jejich ochrana na dotčeném pozemku v případě, že to § 39 připouští, může být zajištěna smluvně. Pokud vlastník pozemku ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení upozornění neučiní žádný písemný úkon směřující k uzavření smlouvy, nebo na základě tohoto úkonu nedojde ve lhůtě dvou let k uzavření smlouvy podle § 39, bude evropsky významná lokalita vyhlášena jako zvláště chráněné území v kategorii ochrany stanovené národním seznamem, a to postupem stanoveným tímto zákonem pro vyhlášení zvláště chráněného území příslušné kategorie. Vyhlášení zvláště chráněných území podle odstavce 4 provedou příslušné orgány ochrany přírody nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu.
§ 45d
Pokud při vytváření návrhu národního seznamu podle § 45a přesáhnou evropsky významné lokality s výskytem jednoho nebo více typů prioritních přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a prioritních druhů 5 % rozlohy území České republiky, Ministerstvo životního prostředí v souladu s právem Evropských společenství1g) projedná s Komisí odpovídající návrh na redukované uplatnění kritérií pro výběr všech lokalit významných pro Společenství.
Oddíl druhý
§ 45e
Ptačí oblasti
(1)
Jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství,4c) které stanoví vláda nařízením.
(2)
Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití druhů ptáků uvedených v odstavci 1 a rozmnožování v jejich areálu rozšíření, přičemž vezme v úvahu požadavky těchto druhů na ochranu; přitom může stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody, přičemž zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcíobcí a krajů podle územně plánovací dokumentace; na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění obrany státu.
(3)
Vymezení ptačích oblastí podle odstavce 2 na území, které není dosud zvláštně chráněno podle části třetí tohoto zákona, je možné pouze po projednání s dotčenými kraji a obcemiobcemi. O projednání se sepíše zápis s informací o způsobu vypořádání všech připomínek. Vypořádání bude respektovat požadavky právních předpisů Evropských společenství.
(4)
O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je možno s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu. Pokud vlastníci nebo nájemci pozemků projeví písemně o uzavření takové smlouvy zájem, orgán ochrany přírody je s nimi povinen ve lhůtě 90 dnů zahájit o této smlouvě jednání. Orgán ochrany přírody smlouvu uzavře, pokud tato smlouva nebude v rozporu s právními předpisy Evropských společenství a tímto zákonem. Pokud smlouva na základě požadavků vlastníka nebo nájemce pozemku obsahuje ustanovení o provádění činností podmíněných souhlasem orgánu ochrany přírody podle odstavce 2, tento souhlas se pro danou činnost prováděnou vlastníkem nebo nájemcem pozemku nevyžaduje.
(5)
O případných sporech mezi orgánem ochrany přírody na straně jedné a ostatními subjekty uvedenými v odstavcích 3 a 4 na straně druhé, zejména z hlediska ochrany jejich práv ve vztahu k požadavkům právních předpisů Evropských společenství a ustanovení odstavců 3 a 4, rozhodne soud.
(6)
Ministerstvo životního prostředí v případě potřeby zajistí zpracování souhrnu doporučených opatření k zachování příznivého stavu populací těchto druhů z hlediska ochrany.
(7)
Způsob označení ptačích oblastí v terénu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
Oddíl třetí
§ 45f
Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky významných druhů
(1)
Orgány ochrany přírody sledují stav ptačích oblastí, evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť, zejména evropsky významných lokalit; získané informace předávají Ministerstvu životního prostředí. Na základě tohoto sledování Ministerstvo životního prostředí vypracuje každé 3 roky zprávu o plnění ustanovení § 5a, 5b a 45e a každých 6 let zprávu o realizaci opatření podle § 5 odst. 10, § 10, 45a, 45b, 45c, 45g, 45h, 45i, 49, 50, 54 a 56, která musí obsahovat zejména informace o těchto opatřeních, jakož i zhodnocení jejich vlivu na stav evropských stanovišť a jejich jednotlivých typů a evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování jejich stavu se zvláštním zřetelem na prioritní typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a prioritní druhy. Zprávu předloží Komisi a veřejnosti.
(2)
Vláda nařízením v souladu s právními předpisy Evropských společenství1g) a § 3 odst. 1 písm. q) a r) tohoto zákona stanoví, jaký stav evropského stanoviště a jaký stav evropsky významného druhu se z hlediska ochrany považuje za příznivý.
Oddíl čtvrtý
§ 45g
Podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze zákazů
Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a biotopůbiotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska účelu tohoto zákona a povolovaná činnost neovlivní dosahování cílů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, nestanoví-li § 45i jinak.
Hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
§ 45h
(1)
Jakákoliv koncepce19b) nebo záměr,19c) který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. To se nevztahuje na plány péče a zásady péče zpracované orgánem ochrany přírody pro toto území a na souhrny doporučených opatření podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6.
(2)
Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí,19d) pokud § 45i nebo § 4 odst. 5 nestanoví jiný postup.
§ 45i
(1)
Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1 (dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti. V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá návrh
a)
zadání územně plánovací dokumentace,
b)
zadání změny územně plánovací dokumentace,
c)
zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace,
d)
zprávy o plnění politiky územního rozvoje, nebo
e)
obsahu změny politiky územního rozvoje.
(2)
Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.3b) Má-li na základě posouzení podle tohoto odstavce záměr nebo koncepce významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Tyto varianty musí být posouzeny podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují postupem podle stavebního zákona.
(3)
Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru uvedeného v § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska, případně závěru zjišťovacího řízení, podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí3b) taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci 4, popřípadě v odstavci 5. Ochrana podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona tím není dotčena.
(4)
Pokud posouzení podle odstavce 2 prokáže významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje variantní řešení bez významného negativního vlivu, lze schválit jen variantu s nejmenším možným významným negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit podle odstavce 6. Kompenzačními opatřeními pro účely koncepce se rozumí zajištění možnosti nahradit lokalitu dotčenou realizací koncepce v obdobném rozsahu a kvalitě a se stejnou mírou závaznosti a konkrétnosti, jakou má schvalovaná koncepce nebo její jednotlivé části. Kompenzačními opatřeními pro účely záměru se rozumí vytvoření podmínek pro zachování nebo zlepšení záměrem ovlivněných předmětů ochrany ve stejné lokalitě nebo nahrazení lokality jinou lokalitou v obdobném rozsahu a kvalitě a jejich součástí mohou být opatření směřující k nahrazení možných dočasných ztrát na předmětu ochrany.
(5)
Jde-li o významný negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen v souladu se stanoviskem Komise. Ministerstvo životního prostředí v tom případě na základě dožádání příslušného orgánu požádá Komisi o stanovisko; ode dne odeslání podnětu do dne doručení stanoviska lhůty v příslušných řízeních neběží. Dále se postupuje podle odstavce 4 a 6 obdobně.
(6)
Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely koncepce, včetně návrhu opatření k jejich zajištění, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 orgán ochrany přírody. Tato kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce před jejím schválením. Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely záměru, včetně způsobu a doby sledování nezbytných pro vyhodnocení jejich účinnosti, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě podnětu orgánu příslušného ke schválení záměru. Ode dne odeslání podnětu do doby uložení kompenzačních opatření orgánem ochrany přírody lhůty v příslušných řízeních neběží.
(7)
Uložená kompenzační opatření musí být zajištěna před realizací záměru. Zajištění kompenzačních opatření potvrdí vyjádřením orgán ochrany přírody, který je stanovil. Uložení kompenzačních opatření je důvodem pro stanovení odkladu vykonatelnosti rozhodnutí, kterým se záměr schvaluje, a to ke dni vydání vyjádření orgánu ochrany přírody, kterým bude zajištění kompenzačních opatření potvrzeno.
(8)
O uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí, které informuje Komisi.
(9)
Náležitosti posouzení podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 45j
(1)
Posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 mohou provádět pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace (dále jen „autorizace“). Podmínkou pro udělení autorizace je písemná žádost, bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání odpovídajícího zaměření a úspěšné vykonání zkoušky odborné způsobilosti. Autorizaci uděluje, prodlužuje a odnímá Ministerstvo životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a lze ji opakovaně prodloužit o dalších 5 let za podmínek stanovených v odstavci 4. Obsah a formu zkoušky a obsah přezkoušení podle odstavce 4, náležitosti přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a náležitosti žádosti o udělení autorizace nebo její prodloužení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Vysokoškolským vzděláním odpovídajícího zaměření podle odstavce 1 se rozumí vysokoškolské vzdělání získané v magisterském nebo doktorském studijním programu se zaměřením na ekologii a ochranu životního prostředí, botaniku, fytocenologii, zoologii, hydrobiologii nebo biogeografii a ve vztahu k hodnocení podle § 67 rovněž krajinářství a péči o krajinukrajinu. Dosažení tohoto vzdělání se prokazuje příslušným dokladem o vysokoškolském vzdělání a údaji o náplni absolvovaného studijního programu nebo obdobného vysokoškolského vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání.
(3)
Držitel autorizace je povinen zpracovávat posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 v plném rozsahu z hlediska posuzovaného dotčení zákonem chráněných zájmů a působících vlivů, odborně a objektivně.
(4)
Autorizaci lze prodloužit na základě písemné žádosti podané nejméně 6 měsíců před skončením stávající platnosti autorizace. Ministerstvo do 60 dnů od obdržení žádosti ověří, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení autorizace podle odstavce 1, a nařídí přezkoušení odborné způsobilosti žadatele, došlo-li ke změně skutečností rozhodných pro posouzení jeho odborné způsobilosti. Podmínkou pro prodloužení autorizace je splnění podmínek pro udělení autorizace stanovených v odstavci 1, zpracovávání dosavadních hodnocení v souladu s odstavcem 3 a úspěšné vykonání přezkoušení odborné způsobilosti, bylo-li nařízeno. Nesplňuje-li žadatel některou z podmínek stanovených pro prodloužení autorizace, nevyhověl-li při přezkoušení nebo je-li naplněna některá z podmínek pro odnětí autorizace, Ministerstvo životního prostředí žádost o prodloužení autorizace zamítne.
(5)
Důvody pro odnětí autorizace jsou:
a)
opakované nebo závažné porušení tohoto zákona nebo dalších právních předpisů souvisejících s výkonem činnosti autorizované osoby,
b)
autorizace byla vydána na podkladě nesprávných údajů,
c)
autorizovaná osoba přestane splňovat některou z podmínek požadovaných k udělení autorizace v odstavci 1, nebo
d)
autorizovaná osoba nezpracovává posouzení v souladu s odstavcem 3, zejména zkreslí výsledky a závěry hodnocení uvedením nepravdivých skutečností, nebo neuvede anebo nezohlední skutečnosti rozhodné pro výsledky nebo závěry hodnocení, které v době zpracování posouzení nebo hodnocení prokazatelně nastaly nebo byly známy.
(6)
Fyzická osoba, které byla autorizace odňata, může o její udělení znovu požádat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí autorizace.
(7)
Bezúhonnost podle odstavce 1 se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce. Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. Pro ověření bezúhonnosti je Ministerstvo životního prostředí oprávněno vyžádat si podle jiného právního předpisu výpis z Rejstříku trestů včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)
Autorizace zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla vydána,
b)
doručením oznámení o vzdání se autorizace autorizovanou osobou,
c)
smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
(9)
Při posuzování odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle jiného právního předpisu19e). V souladu s jiným právním předpisem19g) se autorizace podle odstavce 1 nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, pokud písemně prokáže, že
a)
je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
b)
je oprávněna k výkonu činností uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(10)
O nesplnění požadavků podle odstavce 9 písm. a) a b) vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady podle odstavce 9 písm. a) a b).
(11)
Nebylo-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 10, činnosti podle odstavce 1 mohou být vykonávány nejdéle po dobu jednoho roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí. Autorizace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(12)
Při zpracovávání posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 je osoba podle odstavce 9 povinna postupovat v souladu s odstavcem 3. O nesplnění požadavku podle tohoto odstavce vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí.
(13)
V případě, že osoba podle odstavce 9 naplňuje některou ze skutečností uvedených v odstavci 5, její oprávnění ke zpracování posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 na území České republiky zaniká. O zániku oprávnění vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí.
ČÁST PÁTÁ
PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ
HLAVA PRVNÍ
§ 46
Památné stromy a jejich ochranná pásma
(1)
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.
(2)
Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.
(3)
Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
(4)
Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.
§ 47
Evidence a označování památných stromů
(1)
Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu (§ 42 odst. 1 a 2).
(2)
Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky.
(3)
Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 48
Zvláště chráněné rostliny a živočichové
(1)
Druhy rostlinrostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.
(2)
Zvláště chráněné druhy rostlinrostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na
a)
kriticky ohrožené,
b)
silně ohrožené,
c)
ohrožené.
(3)
Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle odstavců 1 a 2 stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4)
Stejně jako zvláště chráněný živočich nebo zvláště chráněná rostlinarostlina je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z částí takového živočicha nebo rostlinyrostliny.
(5)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem způsob hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.
§ 49
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin
(1)
Zvláště chráněné rostlinyrostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotopbiotop. Je zakázáno tyto rostlinyrostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.
(2)
Ochrana podle odstavce 1 se na rostlinyrostliny nevztahuje, pokud
a)
rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur,
b)
jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem,
c)
pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních úmluv.
(3)
Za běžné obhospodařování podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují zásahy, při kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, půdního povrchu či chemických vlastností prostředí, kromě zásahů při obvyklém hospodaření v lesích podle platného lesního hospodářského plánu.
(4)
Ustanovení odstavce 2 písm. a) neplatí pro druhy kriticky a silně ohrožené. V případě běžného obhospodařování pozemků s výskytem kriticky nebo silně ohrožených druhů rostlinrostlin mohou orgány ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemků uzavřít dohodu o způsobu hospodaření. Pokud vlastník nebo nájemce pozemku projeví o uzavření dohody písemně zájem, orgán ochrany přírody je s ním povinen ve lhůtě 30 dnů zahájit o této dohodě jednání. Orgán ochrany přírody při uzavírání dohody prověří, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, je dán některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 nebo 2 a navrhovaný způsob hospodaření neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu, který je na dané lokalitě předmětem ochrany podle práva Evropských společenství10), z hlediska ochrany. Tyto skutečnosti musí být v dohodě výslovně uvedeny. Dohoda nahrazuje výjimku podle § 56.
(5)
Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných rostlinrostlin stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 50
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů
(1)
Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotopbiotop. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(2)
Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.
(3)
Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostínemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů.
(4)
Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.
(5)
Zákaz držení a dopravy se nevztahuje na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha, jeho části nebo výrobku z něho, dovezeného do České republiky, pakliže držitel prokáže zákonný původ jedince v souladu s § 54 odst. 1 tohoto zákona. Tyto zákazy se rovněž nevztahují na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha odebraného z přírody na území České republiky před datem přistoupení k Evropské unii, pakliže držitel prokáže zákonný původ jedince v souladu s právní úpravou platnou v době jeho nabytí.
(6)
Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů, zejména pokud se jedná o zoologické zahrady, záchranné chovychovy, péči o zraněné živočichy a oprávnění k preparaci uhynulých živočichů stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(7)
Opatření přijímaná na základě tohoto zákona musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky, regionální a místní zvláštnosti.
§ 51
Zvláštní ochrana nerostů
(1)
Druhy nerostů, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.
(2)
Zvláště chráněné nerosty není dovoleno na místě jejich přirozeného výskytu poškozovat či sbírat bez povolení orgánu ochrany přírody.
(3)
Seznam zvláště chráněných nerostů podle odstavce 1 a bližší ochranné podmínky stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 52
Záchranné programy zvláště chráněných druhů
(1)
K ochraně zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů zajišťují všechny orgány ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy spočívají v návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou záchranné chovychovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle.
(2)
Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany přírody.
§ 53
Vývoz
(1)
Vývoz zvláště chráněných nerostů je zakázán. Povolení k vývozu může výjimečně v případech hodných zvláštního zřetele udělit Ministerstvo životního prostředí. Vývoz zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů je upraven zvláštním právním předpisem.4a)
(2)
Toto povolení nenahrazuje souhlas podle zvláštních předpisů.20)
§ 54
Prokázání původu
(1)
Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinurostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo rostlinurostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat jejich zákonný původ (povoleným dovozem, povoleným odebráním z přírody nebo sběrem, pěstováním v kultuře nebo povoleným odchovem z jedinců s původem prokázaným podle tohoto ustanovení a podobně). Bez tohoto prokázání původu je zakázáno zvláště chráněnou rostlinurostlinu nebo živočicha nebo rostlinurostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů držet, chovat, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny. U nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců pravomocně odebraných podle § 89 nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů se za zákonný původ považuje pravomocné rozhodnutí o odebrání.
(2)
Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1, nebo s ní jinak nakládá podle odstavce 1 je povinen na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody (§ 81) prokázat svoji totožnost.
(3)
Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované20a) zvláště chráněné rostlinyrostliny mimo kultury a zastavěná územízastavěná území obcíobcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas udělí v případě, že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o vypuštění, vysetí či vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací stávajících. Orgán ochrany přírody souhlas neudělí v případě, kdy by k vypuštění, vysévání či vysazování mělo dojít na ploše pro umístění vedení dopravní infrastruktury vymezené v územním plánu20b). Zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 se po dobu 2 měsíců od vypuštění nevztahují na vybrané zvláště chráněné druhy živočichů. Seznam vybraných zvláště chráněných druhů živočichů stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(4)
Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)20c). Osvědčení je veřejnou listinou. Na živočicha odchovaného v lidské péči, ke kterému bylo vydáno orgánem ochrany přírody osvědčení, se zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 nevztahují. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy20d) nahrazuje osvědčení podle tohoto odstavce.
(5)
O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo
a)
odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a trvale jej označil značkovací metodou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé označení“), nebo pokud fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto metodou, zajistil jiný způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,
b)
získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči z členského státu Evropských společenství v souladu s právem tohoto členského státu, nebo
c)
v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a) dovezl ze třetí země nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči.
(6)
Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 5 písm. a) je třeba podat nejpozději do 30 dnů po narození živočicha odchovaného v lidské péči. Pokud se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči dovezeného nebo získaného podle odstavce 5 písm. b) nebo c), musí být žádost podána do 15 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o vydání osvědčení musí být předloženy informace o provedeném nezaměnitelném a trvalém označení, popřípadě další údaje upřesňující identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady, osvědčující odchov v lidské péči v souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob nabytí živočicha odchovaného v lidské péči. Zákaz držení uvedený v § 5a odst. 1 písm. e) a v § 50 odst. 2 se po dobu stanovenou pro podání žádosti o osvědčení v případech podle věty první a druhé a po dobu od podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské péči nevztahuje.
(7)
Nemá-li orgán ochrany přírody důvodné pochybnosti o zákonném původu jedince, vydá osvědčení pro živočicha odchovaného v lidské péči podle odstavců 5 a 6, a to do 30 dnů ode dne, kdy mu žádost o vydání osvědčení byla doručena.
(8)
Úmyslné předložení nesprávných údajů, změna označení živočicha odchovaného v lidské péči nebo přenos označení na jiného jedince je důvodem, aby orgán ochrany přírody zrušil osvědčení, a to po celou dobu života takového jedince, pro kterého bylo osvědčení vydáno, nebo jedince, který je jako takový označen. Za změnu značení se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného ohrožení života nebo zdraví živočicha odchovaného v lidské péči, pokud byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů ode dne, kdy k ní došlo.
(9)
V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v lidské péči přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v lidské péči na nového vlastníka nebo držitele. V případě úhynu nebo vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné přírody je jeho držitel povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení pozbývá platnosti dnem, kdy uvedená skutečnost nastala nebo byla zjištěna. V případě ztráty nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho držitel povinen tuto skutečnost oznámit orgánu ochrany přírody, který vydal osvědčení, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 1 roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu; po uplynutí této lhůty je držitel živočicha odchovaného v lidské péči povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal.
(10)
Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého bylo vydáno osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody předložit osvědčení ke kontrole a umožnit prohlídku označení živočicha odchovaného v lidské péči. Je-li důvodná pochybnost o zákonném původu jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně provedení testu paternity. V případě potvrzení nezákonného původu uhradí náklady na ověření původu vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči; výši nákladů stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody. V opačném případě uhradí náklady na ověření původu živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany přírody.
(11)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem vzor žádosti o osvědčení, vzor osvědčení, způsoby ověřování původu jedince a podmínky jeho provádění.
HLAVA DRUHÁ
§ 55
Projednávání záměrů na vyhlášení
(1)
Záměr na vyhlášení památných stromů projedná orgán ochrany přírody s vlastníky těchto stromů a orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů21) přiměřeně podle § 40.
(2)
Zvláště chráněné druhy rostlinrostlin, živočichů a nerostů vyhlašuje orgán ochrany přírody v dohodě s ministerstvem zemědělství a po projednání s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.21)
(3)
Dotčené orgány státní správy se musí k návrhům a záměrům předloženým dle odstavce 1 vyjádřit do 30 dnů od jejich předložení.
§ 56
Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
(1)
Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, povoluje na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství10), lze výjimku podle věty první povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. V pochybnostech o škodlivosti zamýšleného zásahu lze požádat o poskytnutí předběžné informace podle správního řádu47c).
(2)
Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů lze povolit
a)
v zájmu ochrany volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin a ochrany přírodních stanovišťpřírodních stanovišť,
b)
v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku,
c)
v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí,
d)
pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovuchovu a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlinrostlin,
e)
v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství.
(3)
Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce může stanovit povinnost označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a trvalou značkou a rovněž podmínky pro výkon povolované činnosti.
(4)
Orgán ochrany přírody může výjimku, která se týká blíže neurčeného okruhu osob, při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 povolit též opatřením obecné povahy.
(5)
K zajišťování činností podle odstavce 2 písm. a) a d) mohou orgány ochrany přírody v zájmu ochrany přírody uzavírat dohody s fyzickými nebo právnickými osobami. Dohodu lze uzavřít jen, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, navrhovaná činnost neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a tyto odůvodněné skutečnosti jsou v dohodě výslovně uvedeny. Tato dohoda nahrazuje výjimku podle odstavce 1.
(6)
V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů platí pro obsah rozhodnutí podle odstavce 1, obsah opatření obecné povahy podle odstavce 4 a pro obsah dohody podle odstavce 5 obdobně § 5b odst. 3. Povinnosti uvedené v § 5b odst. 5 platí obdobně pro orgán ochrany přírody při povolování výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů a pro osobu, které byla povolena výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle odstavce 1, která postupuje podle výjimky povolené opatřením obecné povahy podle odstavce 4 nebo se kterou byla uzavřena dohoda podle odstavce 5 nebo podle § 49 odst. 4.
§ 57
Souhlas k některým činnostem týkajícím se zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů
V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlinrostlin či živočichů (§ 50 odst. 5) a nerostů (§ 51 odst. 3) lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánů ochrany přírody.
ČÁST ŠESTÁ
NĚKTERÁ OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY PŘI OCHRANĚ PŘÍRODY, PŘÍSTUP DO KRAJINY, ÚČAST VEŘEJNOSTI A PRÁVO NA INFORMACE V OCHRANĚ PŘÍRODY
HLAVA PRVNÍ
§ 58
Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření
(1)
Ochrana přírody a krajinykrajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajinykrajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.
(2)
Pokud vlastníku zemědělské půdy21b) nebo lesního pozemku21c) nebo rybníka s chovemchovem ryb nebo vodní drůbeže,21f) nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté tohoto zákona včetně prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě a nebo z omezení vyplývajícího z opatření v plánech systémů ekologické stability krajinykrajiny podle § 4 odst. 1 újma, má nárok na její finanční náhradu. Tento nárok trvá i v případě převodu nebo přechodu vlastnického práva nebo práva nájmu. Nájemce pozemku může nárok uplatnit v případě zachovaného nároku vlastníka pozemku. Finační náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu náleží vlastníku zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovemchovem ryb nebo vodní drůbeže nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, též v případě, že mu vznikne nebo trvá újma v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.
(3)
Finanční náhradu podle odstavce 2 poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovemchovem ryb nebo vodní drůbeže, nebo nájemce uvedeného v odstavci 2, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala.
(4)
Pokud je vlastníku uvedenému v odstavci 2 nebo nájemci uvedenému v odstavci 2 poskytnut finanční příspěvek za omezení z důvodů ochrany přírody podle § 69 nebo náhrada podle zvláštního právního předpisu,21d) náhrada podle odstavce 2 se o takto poskytnutou částku snižuje. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku.
(5)
Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství stanoví prováděcím právním předpisem podmínky poskytování finanční náhrady, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven zvláštním právním předpisem.21e) Celková výše náhrady podle odstavce 2 nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení podle odstavce 2 a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna. Ve smlouvě podle § 39 nebo § 45c lze finanční náhradu upravit odchylně; finanční náhrada však nemůže být vyšší, než umožňuje prováděcí právní předpis.
(6)
Náhrada újmy podle odstavce 2 se neposkytne za omezení vyplývající z opatření uložených v důsledku nesplnění povinností stanovených tímto zákonem nebo jeho prováděcími předpisy.
§ 59
Zajištění pozemků k tvorbě systému ekologické stability
(1)
K zajištění podmínek pro vytváření systému ekologické stability se v dohodě s vlastníkem pozemku uskuteční opatření, projekty a plány podle § 4 odst. 1.
(2)
Vyžaduje-li vytváření systému ekologické stability změnu v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu pozemkový úřad22) výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě jako je původní pozemek, a to pokud možno v téže obciobci, ve které se nachází převážná část pozemku původního.
(3)
Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 se nevztahují ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu.23)
§ 60
Vyvlastnění a obligatorní převod příslušnosti hospodařit s majetkem
(1)
Vyvlastnit nemovitostnemovitost či práva k ní za účelem ochrany přírody a krajinykrajiny lze v případech stanovených zvláštním předpisem.24)
(2)
Při vyvlastňování podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních předpisů o vyvlastnění,25) a to na návrh orgánu ochrany přírody.
(3)
Příslušnost hospodařit s majetkem k nemovitostinemovitosti ve státním vlastnictví může převést orgán ochrany přírody z důvodů a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 na sebe. Převod příslušnosti hospodařit s majetkem je bezúplatný; úplatně lze příslušnost hospodařit s majetkem převést pouze v případech, kdy převádějící nabyl nemovitostnemovitost úplatně.
(4)
Podrobnosti postupu při převodech příslušnosti hospodařit s majetkem podle odstavce 3 upraví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 61
Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků
(1)
Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. Ministerstvo životního prostředí podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastrukatastru nemovitostí na základě potvrzení o vzniku předkupního práva, které vydá Ministerstvo životního prostředí a ve kterém uvede výčet pozemků označených údaji katastrukatastru nemovitostí, ke kterým má Česká republika předkupní právo, podle jednotlivých katastrálních územíkatastrálních území a důvod vzniku předkupního práva. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, a to i v případě, že se tyto pozemky nacházejí v předmětných územích jen zčásti. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od doručení nabídky pozemku ke koupi písemný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.
(2)
V případě, že o pozemky uvedené v odstavci 1 projeví stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí písemně ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zájem, bude smlouvu za Českou republiku uzavírat Agentura nebo správa národního parku, které budou podle své územní působnosti uvedené v § 78 odst. 1 a 2 s tímto majetkem státu příslušné hospodařit.
(3)
K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky.7)
(4)
Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.
§ 61a
Organizační složka státu může přenechat pozemek sloužící k zajištění cílů ochrany přírody a krajinykrajiny do dlouhodobého užívání právnické osobě, která se nezabývá podnikáním a jejímž hlavním posláním je ochrana přírody a krajinykrajiny. Lesní pozemky21c) může takto přenechat pouze po dohodě s Ministerstvem zemědělství, nejde-li o pozemky na území národních parků nebo jejich ochranných pásem, kde je může přenechat pouze po dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Ustanovení zvláštního právního předpisu21c) o vydávání předběžného souhlasu k nakládání s lesy ve vlastnictví státu tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštního právního předpisu25a) omezující dobu užívání se na tyto případy nepoužije.
§ 62
Vstup na pozemky
(1)
Pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, mají právo vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajinykrajiny. Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí. Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka.
(2)
Za škody způsobené pracovníky orgánů ochrany přírody při výkonu jejich činnosti podle odstavce 1 odpovídá stát. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(3)
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami a ozbrojenými sbory se řídí zvláštními předpisy.26)
§ 63
Přístup do krajiny
(1)
Veřejně přístupné účelové komunikace,27) stezky a pěšiny mimo zastavěné územízastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. ObceObce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.
(2)
Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obceobce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.30)
(3)
Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovůmchovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31)
(4)
Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.
(5)
Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech, tábořištích a v altáncích mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob.
§ 64
Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody
Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemiobcemi opatřením obecné povahy omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.
§ 65
Dotčení zájmů ochrany přírody
Orgán státní správy vydávající rozhodnutí podle zvláštních předpisů,32) jimiž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, tak činí jen po dohodě s orgánem ochrany přírody, není-li v zákoně předepsán jiný postup.
§ 66
Omezení a zákaz činnosti
(1)
Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat.
(2)
Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného platného pravomocného rozhodnutí.
(3)
Orgán ochrany přírody může ve zvláště chráněném území, s výjimkou národních parků, v ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti nebo v jejich částech rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy omezit nebo zakázat provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky z důvodů umožnění nerušeného vývoje ekosystémůekosystémů nebo jejich složek anebo biotopůbiotopů, které jsou citlivé a zranitelné působením rušivých vlivů spojených s těmito činnostmi.
HLAVA DRUHÁ
§ 67
Povinnosti investorů
(1)
Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajinykrajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona (dále jen „investor“), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na tyto chráněné zájmy33). V případě pochybností o závažnosti zásahu a jeho rozsahu z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem může ten, kdo jej zamýšlí uskutečnit, požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko k závažnosti zásahu a rozsahu dotčených zájmů chráněných tímto zákonem do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Součástí hodnocení podle věty první je návrh opatření k vyloučení nebo alespoň zmírnění negativního vlivu na obecně nebo zvláště chráněné části přírody, nebo návrh náhradních opatření. Náležitosti hodnocení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Hodnocení podle odstavce 1 se použije jako součást posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud splňuje zároveň požadavky tohoto zákona.
(3)
Hodnocení podle odstavce 1 je součástí žádosti o vydání povolení, souhlasu či závazného stanoviska podle tohoto zákona. Hodnocení investor předloží také v elektronické podobě.
(4)
Vyplyne-li z tohoto zákona, z jiných právních předpisů nebo z výsledku hodnocení podle odstavce 1 potřeba zajištění přiměřených opatření k vyloučení nebo zmírnění negativních vlivů zamýšleného zásahu nebo náhradních opatření, je investor povinen tato opatření realizovat na svůj náklad. Rozsah a nezbytnost těchto opatření stanoví orgán ochrany přírody v rozhodnutí nebo závazném stanovisku vydávaném podle tohoto zákona.
§ 68
Opatření ke zlepšování přírodního prostředí
(1)
Vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability.
(2)
K provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody mohou uzavírat orgány ochrany přírody či obceobce s vlastníky či nájemci pozemků písemné dohody. Písemnou dohodou lze upravit rovněž způsob hospodaření ve zvláště chráněných územích a ptačích oblastech.
(3)
Orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků.
(4)
Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění zásahů podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na pozemky. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost osob provádějících tyto zásahy.
§ 69
Finanční příspěvek
(1)
K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. 2 lze poskytnout finanční příspěvek vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.
(2)
Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní ochranné opatření podle § 49 či 50.
(3)
Příspěvek podle odstavce 1 může poskytnout na základě písemné dohody orgán ochrany přírody nebo obecobec. Bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku i náležitosti dohody o jeho poskytování stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4)
Příspěvek podle odstavce 1 lze poskytovat i ze Státního fondu životního prostředí České republiky.7)
HLAVA TŘETÍ
§ 70
Účast občanů
(1)
Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení34) a dobrovolných sborů či aktivů.
(2)
Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajinykrajiny (dále jen „občanské sdružení“) je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajinykrajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.
(3)
Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona nebo řízení podle jiného právního předpisu, pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.35) Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 71
Účast obcí
(1)
ObceObce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajinykrajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem.
(2)
Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemiobcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obciobci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel.
(3)
ObceObce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody.
(4)
ObceObce ve svém územním obvodu mají při projednávání návrhu opatření obecné povahy podle části třetí tohoto zákona postavení dotčeného orgánu podle správního řádu.
(5)
ObceObce dále v samostatné působnosti ve svém územním obvodu vedou
a)
přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2,
b)
přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle § 63 odst. 1.
§ 72
Právo na informace v ochraně přírody a krajiny
Orgány, které vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti vést přehled informací, který obsahuje zejména
a)
normativní správní akty v ochraně přírody,
b)
návrhy na zahájení správního řízení,
c)
vydaná rozhodnutí včetně rozhodnutí v odvolacím nebo přezkumném řízení,
d)
všechny písemné a jiné podklady pro vydaná rozhodnutí, zejména zápisy, protokoly, svědecké výpovědi, písemné důkazy, odborné posudky,
e)
návrhy na vyhlášení části přírody za zvláště chráněnou a vyjádření vlastníků či nájemců pozemků k tomuto záměru (§ 40 a 55),
f)
jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany přírody známé příslušnému orgánu, zejména údaje o stavu a vývoji přírodního prostředí.
Evidence chráněných území v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí
§ 72a
(1)
Účelovými územními prvky, o nichž se vedou údaje v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“), jsou
a)
zvláště chráněná území,
b)
zóny ochrany přírody národních parků,
c)
zóny odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí,
d)
klidová území národních parků,
e)
ochranná pásma zvláště chráněných území,
f)
evropsky významné lokality,
g)
ptačí oblasti,
h)
památné stromy,
i)
ochranná pásma památných stromů,
j)
smluvně chráněná území,
k)
smluvně chráněné památné stromy.
(2)
Editorem údajů o účelových územních prvcích uvedených v odstavci 1 je Agentura.
§ 72b
(1)
O zvláště chráněném území se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je zvláště chráněnému území přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo zvláště chráněného území, pod kterým je vedeno v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zvláště chráněného území,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým bylo zvláště chráněné území vyhlášeno.
(2)
O zónách ochrany přírody národního parku se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je zónám ochrany přírody národního parku přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo národního parku, o jehož zóny ochrany se jedná, pod kterým je tento národní park veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zón ochrany přírody národního parku,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým byly zóny ochrany přírody národního parku vyhlášeny.
(3)
O zónách odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je zónám odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo chráněné krajinné oblasti, o jejíž zóny odstupňované ochrany se jedná, pod kterým je tato chráněná krajinná oblast vedena v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zón odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým byly zóny odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti vyhlášeny.
(4)
O klidovém území národního parku se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je klidovému území národního parku přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo národního parku, o jehož klidové území se jedná, pod kterým je tento národní park veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod klidového území národního parku,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o opatření obecné povahy, kterým bylo klidové území národního parku vyhlášeno.
(5)
O ochranném pásmu zvláště chráněného území se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je ochrannému pásmu zvláště chráněného území přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo zvláště chráněného území, o jehož ochranné pásmo se jedná, pod kterým je toto zvláště chráněné území vedeno v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ochranného pásma zvláště chráněného území,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým bylo ochranné pásmo zvláště chráněného území vyhlášeno.
(6)
O evropsky významné lokalitě se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je evropsky významné lokalitě přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo evropsky významné lokality, pod kterým je vedena v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod evropsky významné lokality,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým byla evropsky významná lokalita vyhlášena.
(7)
O ptačí oblasti se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je ptačí oblasti přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo ptačí oblasti, pod kterým je vedena v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ptačí oblasti,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým byla ptačí oblast vyhlášena.
(8)
O památném stromu se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je památnému stromu přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo památného stromu, pod kterým je veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaj, kterým je definiční bod památného stromu,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o rozhodnutí o vyhlášení památného stromu.
(9)
O ochranném pásmu památného stromu se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je ochrannému pásmu památného stromu přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo památného stromu, o jehož ochranné pásmo se jedná, pod kterým je tento památný strom veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ochranného pásma památného stromu,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma památného stromu.
(10)
O smluvně chráněném území se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je smluvně chráněnému území přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo smluvně chráněného území, pod kterým je vedeno v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod smluvně chráněného území,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o smlouvě, kterou byla ochrana tohoto území zřízena.
(11)
O smluvně chráněném památném stromu se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je smluvně chráněnému památnému stromu přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo smluvně chráněného památného stromu, pod kterým je veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaj, kterým je definiční bod smluvně chráněného památného stromu,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o smlouvě, kterou byla ochrana památného stromu zřízena.
§ 72c
(1)
Orgány ochrany přírody předávají dokumentaci o účelových územních prvcích uvedených v § 72a odst. 1 Agentuře. Zjistí-li Agentura, že předaná dokumentace obsahuje chybné technické údaje, které neumožňují provedení evidence v registru územní identifikace, vyzve příslušný orgán ochrany přírody, aby do 30 dnů zjednal nápravu. Do doby zjednání nápravy nelze evidenci provést.
(2)
O údajích ústředního seznamu o vzniku a poloze účelových územních prvků uvedených v § 72a odst. 1 se má za to, že jsou zapsány v souladu se skutečným právním stavem a že jsou úplné.
§ 72d
Informační systém ochrany přírody
(1)
Zřizuje se informační systém ochrany přírody. Informační systém ochrany přírody je informačním systémem veřejné správy. Správcem a provozovatelem informačního systému ochrany přírody je Agentura.
(2)
Informační systém ochrany přírody je jednotný celostátní informační systém určený ke zpracování údajů o ochraně přírody a krajinykrajiny vedený především za účelem
a)
podpory výkonu státní správy,
b)
podávání zpráv a informací vyžadovaných právními předpisy Evropské unie Komisi,
c)
tvorby politik v oblasti ochrany přírody a krajinykrajiny,
d)
poskytování údajů o území pořizovatelům územně analytických podkladů,
e)
poskytování informací v oblasti ochrany přírody a krajinykrajiny,
f)
podpory vědy a výzkumu,
g)
podpory péče o přírodu a krajinukrajinu.
(3)
Součástí informačního systému ochrany přírody jsou
a)
nálezová databáze ochrany přírody, která slouží k ukládání dat a publikaci výsledků o rozšíření a stavu druhů, zejména zvláště chráněných, invazních nepůvodních a evropsky významných druhů a přírodních stanovišťpřírodních stanovišť,
b)
evidence druhové ochrany, jejímž prostřednictvím orgány ochrany přírody plní informační povinnosti podle § 5b odst. 5 a § 56 odst. 6, zajišťují evidenci osvědčení podle § 54 odst. 4 a vedou informace stanovené čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a čl. 24 odst. 1 písm. f) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; prostřednictvím evidence druhové ochrany rovněž vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu provádí jeho registraci podle § 13j odst. 2,
c)
ústřední seznam, který slouží k evidenci údajů stanovených v § 42 a 47,
d)
jednotná evidence speleologických objektů, která slouží k evidenci krasových a pseudokrasových jevů na území České republiky a shromažďuje základní, polohové, měřické a popisné údaje o jednotlivých lokalitách, dokumentaci, přehled o významu lokalit, jejich využití a stavu, možnosti ohrožení a výsledky výzkumu a průzkumu lokalit,
e)
evidence opatření péče o přírodu a krajinukrajinu, která slouží k evidenci opatření ke zlepšení stavu přírody a krajinykrajiny realizovaných z veřejných finančních zdrojů a jako podklad pro jejich plánování a vedení informací podle čl. 24 odst. 1 písm. d), e), g) a i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
§ 73
Věda a výzkum
(1)
Při ochraně přírody a krajinykrajiny, zejména při vyhlašování a ochraně zvláště chráněných částí přírody, popřípadě při upuštění od jejich ochrany, v přípravě plánu péče o vybraná zvláště chráněná území spolupracují orgány ochrany přírody s odborně kvalifikovanými právnickými a fyzickými osobami.
(2)
Odborné expertízy v ochraně přírody a krajinykrajiny a výzkum zvláště chráněných částí přírody, vyžadující zásahy do jejich ochranných podmínek, mohou orgány ochrany přírody zadat nebo povolit jen těm fyzickým či právnickým osobám, které mají pro tuto činnost kvalifikační předpoklady.
(3)
Provádění výzkumu ve zvláště chráněném území nevyžadující zásahy do předmětů ochrany zvláště chráněného území, které jsou v rozporu s jejich ochrannými podmínkami, musí být oznámeno písemně nejméně 30 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může omezit nebo zakázat, pokud by přitom mohlo dojít k poškození předmětu ochrany zvláště chráněného území.
§ 74
Spolupráce při ochraně přírody
(1)
Orgány ochrany přírody se aktivně podílejí na mezinárodní spolupráci v ochraně přírody, zajišťují závazky vyplývající z mezinárodních úmluv, programů a projektů přijatých k ochraně přírody. K zajištění úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků může v mezích své působnosti ministerstvo životního prostředí vydat obecně závazný právní předpis.
(2)
Zvláštní péči věnují orgány ochrany přírody vyhlašování a ochraně území hraničících se zvláště chráněnými územími Slovenské republiky a států sousedících s Českou republikou, jakož i ochraně živočichů pohybujících se volně přes státní hranice a přírodních zdrojů přesahujících hranice České republiky.
ČÁST SEDMÁ
ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY
HLAVA PRVNÍ
§ 75
Orgány ochrany přírody
(1)
Orgány ochrany přírody jsou
a)
obecní úřady,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností,
c)
krajské úřady,
d)
Agentura,
e)
správy národních parků,
f)
Česká inspekce životního prostředí,37)
g)
ministerstvo životního prostředí,
h)
újezdní úřady, Ministerstvo obrany.
(2)
Zřizuje se Agentura jako správní úřad, který je podřízený Ministerstvu životního prostředí. V jejím čele je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Sídlem Agentury je Praha. Agentura vykonává státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými zákony.
(3)
Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody a krajinykrajiny podle tohoto zákona.
§ 76
Obecní úřady
(1)
Obecní úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území,
a)
povolují kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1 a
b)
ukládají náhradní výsadbu podle § 9.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se o povolení kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 rozhoduje pro záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.
§ 77
Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody,
a)
vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality, a registrují významné krajinné prvkyvýznamné krajinné prvky podle § 6 odst. 1,
b)
vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
c)
rozhodují o zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlinrostlin nebo zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopůbiotopů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
d)
vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, do krajinykrajiny podle § 5 odst. 4 nebo 5,
e)
stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 6,
f)
zajišťují provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 8,
g)
rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,
h)
ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevindřevin podle § 7 odst. 3,
i)
přijímají oznámení o kácení dřevindřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 2 a 4,
j)
přijímají oznámení o učinění paleontologického nálezu, požadují údaje o paleontologických nálezech a žádají o umožnění přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11,
k)
vydávají souhlasy k povolování staveb a jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,
l)
vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z jiného důvodu, než je ochrana zájmu chráněného v části páté,
m)
sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2, projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4 a předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,
n)
vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy,
o)
mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlinrostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlinrostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,
p)
v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10,
q)
vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí podle § 63 odst. 1,
r)
v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
s)
vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajinykrajiny podle § 85 odst. 1,
t)
rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a projednávají přestupky podle § 87 a 88 a
u)
v rozsahu své působnosti uplatňují stanoviska k návrhu územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného územízastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
(2)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability podle § 4 odst. 1, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(3)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vydávají závazná stanoviska z hlediska tohoto zákona k řízením podle zákona o myslivosti39d), zákona o lesích, zákona o rybářství, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, horního zákona a zákona o geologických pracích, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(4)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností dále ve svém správním obvodu vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
§ 77a
Působnost krajů a krajských úřadů
(1)
Kraje zpracovávají ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy.
(2)
Kraje mohou vydávat pro svůj správní obvod, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy, nařízení o zřízení či zrušení přírodních parků a o omezení využití jejich území podle § 12 odst. 3, nařízení o zřízení přírodních rezervací podle § 33, přírodních památek podle § 36 nebo jejich ochranných pásem podle § 37 odst. 1 a zajišťují péči o tato území, dále mohou ve svém správním obvodu vydat nařízení o zrušení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území podle § 45 odst. 1.
(3)
Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody. Krajské úřady dále na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(4)
Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí,
a)
vydávají souhlasy ke schválení lesních hospodářských plánů a k lesním hospodářským osnovám podle § 4 odst. 3,
b)
povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní podle § 10 odst. 5 a předávají ji do evidence Agentuře,
c)
vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z důvodů ochrany zájmu chráněného v části páté,
d)
rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích podle § 34 odst. 2,
e)
vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech přírodních rezervací a přírodních památek podle § 37 odst. 1 a k činnostem podle § 37 odst. 2,
f)
zajišťují zpracování plánů péče a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťují jejich realizaci podle § 38,
g)
sjednávají a zrušují smluvní ochranu podle § 39 a § 45 odst. 2 a předávají dokumentaci o těchto územích do ústředního seznamu a na základě uzavřených smluv podle § 39 odst. 1 zveřejňují ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61) smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná,
h)
zajišťují zpracování, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení a návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,
i)
povolují výjimky ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách podle § 43,
j)
předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu,
k)
vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek podle § 44 odst. 4,
l)
povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,
m)
zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky významné lokality, vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území vydávají i souhlasy podle § 4 odst. 2,
n)
vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,
o)
vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí,
p)
povolují výjimky ze zákazů u zvláště chráněných nerostů podle § 51 odst. 2,
q)
přijímají oznámení o vypuštění vyléčených zvláště chráněných živočichů ze záchranné stanice podle § 52 odst. 2,
r)
mohou požadovat prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlinrostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlinrostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a mohou požadovat prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,
s)
vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,
t)
v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
u)
vydávají rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,
v)
ustanovují stráž přírody ve svém územním obvodu podle § 81 odst. 1,
w)
vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajinykrajiny podle § 85 odst. 1,
x)
rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu a ukládají provedení náhradních opatření k nápravě podle § 86 odst. 1 a 2,
y)
spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání a
z)
uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného územízastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
(5)
Krajské úřady dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 3 a 4, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí,
a)
vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,
b)
ukládají rozhodnutím zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlinrostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopůbiotopů podle § 5 odst. 3, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,
c)
vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování křížence zvláště chráněného druhu do krajinykrajiny podle § 5 odst. 5,
d)
stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 6,
e)
zajišťují provedení opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 8,
f)
vydávají opatření obecné povahy, kterým se stanoví odchylný postup při ochraně ptáků, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podle § 5b odst. 4,
g)
vydávají opatření obecné povahy, kterým stanoví bližší podmínky uplatňování zásad regulace podle § 13h odst. 2,
h)
rozhodují o povolení komerčního využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
i)
zajišťují provedení opatření k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13j odst. 4 a spolupracují na provedení opatření k obnově dotčených ekosystémůekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
j)
uzavírají dohody podle § 49 odst. 4,
k)
vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3,
l)
spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 52, podílí se na jejich realizaci a zajišťují další potřebnou péči o zvláště chráněné druhy rostlinrostlin a živočichů,
m)
vydávají souhlasy k vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči do přírody a k vysévání nebo vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlinrostlin do přírody podle § 54 odst. 3,
n)
s výjimkou ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10,
o)
povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56,
p)
uzavírají dohody podle § 56 odst. 5,
q)
vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 57 a
r)
rozhodují o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89.
(6)
Krajské úřady vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability podle § 4 odst. 1, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národní parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí.
(7)
Krajské úřady jsou dotčenými orgány ochrany přírody a vydávají v rozsahu své působnosti vyjádření k poskytování plateb podle jiných právních předpisů39c).
§ 78
Působnost Agentury a správ národních parků
(1)
Agentura na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o vojenské újezdy, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí. Agentura dále na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa Národního parku Šumava vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Správa Národního parku České Švýcarsko vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(3)
Agentura a správy národních parků dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2
a)
vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí,
b)
vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí,
c)
vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních přírodních rezervací,
d)
rozhodují o omezení nebo vyloučení výkonu práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích, o vydání souhlasu k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací a o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích,
e)
vydávají souhlasy k využití území, činnostem nebo zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech zvláště chráněných území,
f)
zajišťují zpracování plánů péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území, schvalují tyto plány péče a zajišťují jejich realizaci podle § 38,
g)
zajišťují zpracování záměrů na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, oznamují tyto záměry a projednávají je,
h)
předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastrukatastru nemovitostí,
i)
povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 a ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,
j)
vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času prováděných činností podle § 16, § 16a odst. 1 písm. c), § 17 odst. 2, § 26 a 29 a § 37 odst. 3 opatřením obecné povahy,
k)
vydávají souhlasy k využití území, činnostem a zásahům ve zvláště chráněných územích podle § 12, § 16a odst. 3, § 16b až 16d a § 44,
l)
vydávají souhlasy k zásahům v evropsky významných lokalitách podle § 45c odst. 2, zajišťují péči o evropsky významné lokality a označují evropsky významné lokality,
m)
vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,
n)
vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,
o)
vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,
p)
uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného územízastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
(4)
Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní a vedou evidenci převzaté dokumentace jeskyní podle § 10 odst. 5.
(5)
Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají a stanovují kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí.
(6)
Agentura na území chráněných krajinných oblastí povoluje kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1 a ukládá náhradní výsadbu podle § 9 pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti.
(7)
Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 poskytují finanční náhradu za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření z prostředků státního rozpočtu podle § 58 odst. 3. Agentura dále na celém území České republiky poskytuje finanční příspěvky ze státního rozpočtu k zajištění ochrany přírody a krajinykrajiny podle § 2 odst. 2 v rozsahu požadavků stanovených Ministerstvem životního prostředí.
(8)
Agentura na celém území České republiky a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 dále za účelem podpory výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajinykrajiny provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, monitoring, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, ukládají, zpracovávají, vyhodnocují a poskytují data v ochraně přírody; přitom spolupracují s odbornými, výzkumnými a vědeckými pracovišti a zajišťují informační a osvětovou činnost. Agentura a správy národních parků plní zároveň úkoly odborných organizací ochrany přírody podle požadavků Ministerstva životního prostředí.
(9)
Agentura může vydávat nařízení pro obvod své územní působnosti podle odstavce 1, a to podle § 33 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a § 45 odst. 1.
(10)
Návrh nařízení Agentura projednává s obcemiobcemi, jejichž územních obvodů se týká. Způsob vyhlášení nařízení Agentury a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61). Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává Ministerstvo životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí Agenturu ke zjednání nápravy a Agentura tuto nápravu bezodkladně provede.
(11)
Správy národních parků zajišťují zpracování a předkládají ke schválení zásady péče o národní parky podle § 38a a Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování a předkládají ke schválení plány péče o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38 nebo záchranné programy zvláště chráněných druhů podle § 52. Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování, projednávají a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38.
(12)
Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. Správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území.
(13)
Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2
a)
rozhodují o
1.
povolení k přesunu,
2.
provedení pokusného vypuštění podle § 13a odst. 4 a 5,
3.
umístění do karantény podle § 13a odst. 6,
4.
uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1, nebo
5.
zrušení vydaného povolení k přesunu podle § 13c odst. 2,
b)
schvalují pohotovostní plán podle § 13a odst. 7, nebo
c)
zajišťují provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2.
(14)
Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 v souladu se schválenými plány péče, zásadami péče o národní parky nebo záchrannými programy zvláště chráněných druhů zajišťují péči o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémyekosystémy a jejich složky. K zajištění těchto povinností jsou příslušné hospodařit s majetkem státu.
(15)
Agentura a správy národních parků jsou v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 odvolacím orgánem proti rozhodnutím orgánů obcíobcí vydaným podle tohoto zákona.
(16)
Správy národních parků zřizují radu národního parku a jmenují a odvolávají její další členy podle § 20.
(17)
Správy národních parků na území národních parků vykonávají státní správu lesů v rozsahu působnosti obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností podle lesního zákona63). Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají působnost Ministerstva životního prostředí podle lesního zákona64), pokud jde o rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí podle § 48a odst. 1 písm. b) lesního zákona, a vydání závazného stanoviska k řízení podle jiného právního předpisu, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více, podle § 48a odst. 2 písm. c) lesního zákona.
(18)
Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 vykonávají působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy.
§ 78a
Působnost orgánů ochrany přírody na území vojenských újezdů
(1)
Na území vojenských újezdů26) vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny újezdní úřady v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, krajských úřadů, Agentury a správ národních parků, není-li k ní příslušné Ministerstvo obrany.
(2)
Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů
a)
zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody,
b)
zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci s újezdními úřady podle § 38,
c)
sjednává smlouvy o ochraně území podle § 39, prohlašuje tato území za chráněná a ruší smluvní ochranu těchto území postupem podle § 45 odst. 2,
d)
vydává prováděcí právní předpisy, kterými se vyhlašují nebo zrušují přírodní rezervace a přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a jimiž se stanoví bližší podmínky jejich ochrany; prohlašuje území za chráněná podle § 39,
e)
předává dokumentaci zvláště nebo smluvně chráněných území do Ústředního seznamu ochrany přírody,
f)
uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,
g)
spolupracuje s ostatními správními úřady při zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
h)
vykonává státní dozor v ochraně přírody a krajinykrajiny podle § 85 odst. 1,
i)
vydává stanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán ochrany přírody z hlediska své působnosti,
j)
je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona újezdními úřady.
§ 79
Působnost Ministerstva životního prostředí
(1)
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v České republice.
(2)
Ministerstvo životního prostředí
a)
zpracovává ve spolupráci s kraji prognózy a koncepce strategie ochrany přírody v České republice,
b)
koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a krajinykrajiny,
c)
spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
d)
zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany přírody a krajinykrajiny,
e)
podává Komisi zprávy a informace požadované právními předpisy Evropských společenství v oblasti ochrany volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin a jejich stanovišť,
f)
vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajinykrajiny,
g)
řídí činnost České inspekce životního prostředí, Agentury a správ národních parků a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem.
(3)
Ministerstvo životního prostředí dále
a)
provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1,
b)
vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlinrostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 10,
c)
rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 12 a 13,
d)
rozhoduje o povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13d odst. 1, podává Komisi žádost o udělení oprávnění podle § 13d odst. 4 a rozhoduje o zrušení povolení podle § 13d odst. 5,
e)
vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom rozsah jejich použití v národních přírodních rezervacích,
f)
oznamuje a projednává záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území,
g)
vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3 a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53,
h)
vydává opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků podle § 17 odst. 3,
i)
vydává souhlasy ke zcizení nezastavěných pozemků ve vlastnictví státu na území přírodních rezervací a přírodních památek,
j)
projednává a schvaluje plány péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území podle § 38,
k)
schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst. 6,
l)
předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu,
m)
oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2,
n)
zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu,
o)
podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 5 a informuje Komisi o uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění podle § 45i odst. 8,
p)
ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52,
q)
vydává potvrzení o vzniku předkupního práva státu, podává na jeho základě návrh na zápis předkupního práva do katastrukatastru nemovitostí a uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,
r)
vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2 písm. b),
s)
je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v přenesené působnosti, Agenturou, správami národních parků a Českou inspekcí životního prostředí,
t)
uplatňuje stanoviska k návrhům územního rozvojového plánu a zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a je dotčeným orgánem při jejich pořizování,
u)
zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové organizace40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem41), a
v)
je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní.
(4)
Ministerstvo životního prostředí je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury49) a v řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury vykonává státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecných úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a Agentury.
(5)
Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se
a)
stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů vyskytujících se na území České republiky,
b)
stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1,
c)
stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků podle § 4 odst. 2,
d)
stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevindřevin, k jejichž kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a podrobnosti ochrany dřevindřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5,
e)
stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím zjištění provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací podle § 10 odst. 5,
f)
stanoví náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu podle § 13a odst. 7 a § 13d odst. 1,
g)
vymezují nebo mění zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 18 odst. 5 a § 27 odst. 2,
h)
vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na pozemcích, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu, není-li příslušné Ministerstvo obrany nebo Agentura,
i)
stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání podle § 38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 7, stanoví členění ústředního seznamu, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu, včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 4 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,
j)
stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob označení smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2,
k)
stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu i mapových podkladech podle § 45c odst. 1 a způsob označení ptačích oblastí v terénu i mapových podkladech podle § 45e odst. 7,
l)
stanoví náležitosti posouzení podle § 45i odst. 9,
m)
stanoví rozsah požadovaného vzdělání a obsah přezkoušení podle § 45j odst. 1,
n)
stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,
o)
stanoví způsoby ověřování původu, náležitosti žádosti o osvědčení a vzor osvědčení podle § 54 odst. 11,
p)
stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven jiným předpisem,
q)
stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle § 60 odst. 3 zákona,
r)
stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1,
s)
stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle § 69 odst. 3 a náležitosti dohody o jeho poskytování,
t)
zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních závazků,
u)
stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody,
v)
stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2,
w)
stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, do kategorií podle § 90 odst. 6 až 8 a
x)
zrušuje podle § 90 odst. 11 dosavadní ochrana zvláště chráněných území vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními orgány státní správy.
(6)
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy odpovědným za provádění nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí plní úkoly příslušného orgánu pověřeného uplatňováním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(7)
Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ústřední veterinární správou Státní veterinární správy z hlediska ochrany zvířat a požadavků veterinární péče určí zařízení, do nichž lze umisťovat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha, který byl zařazen na unijní seznam, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat. Určit lze pouze zařízení, která splňují podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Ministerstvo životního prostředí vede evidenci určených zařízení a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách.
(8)
Ministerstvo životního prostředí jako svůj poradní orgán v oblasti prevence a zmírnění nepříznivých vlivů invazních nepůvodních druhů zřizuje společnou komisi. Předsedu a členy společné komise jmenuje ministr životního prostředí po dohodě s ministrem zemědělství ze zástupců obou ministerstev a z dalších odborníků v oblasti invazních nepůvodních druhů navržených z řad pracovníků dalších dotčených orgánů státní správy, vědeckých a jiných odborných pracovišť. Další podrobnosti o složení společné komise stanoví její statut, její činnost se řídí jednacím řádem; statut i jednací řád společné komise vydává Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství. Společná komise plní úkoly poradního výboru podle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
§ 79a
Zvláštní odborná způsobilost
(1)
Správní činnosti v ochraně přírody a krajinykrajiny, pokud je vykonává správa národního parku, musí být zajišťovány prostřednictvím zaměstnanců, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost.
(2)
Správní činnosti uvedené v odstavci 1 může výjimečně vykonávat i zaměstnanec, který nemá zvláštní odbornou způsobilost, nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru ke správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(3)
Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou zvláštní odborné způsobilosti a prokazuje se osvědčením o vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. Zaměstnanec je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností uvedených v odstavci 1 do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru ke správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(4)
Zkouška zvláštní odborné způsobilosti zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon správní činnosti uvedené v odstavci 1, zvláště znalost působnosti správy národního parku vztahující se k této činnosti, a schopnost jejich aplikace.
(5)
Správa národního parku je povinna přihlásit zaměstnance, který vykonává správní činnost uvedenou v odstavci 1, k vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne, kdy začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(6)
Provádění zkoušek o zvláštní odborné způsobilosti zabezpečuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřady. O zabezpečení a průběhu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, o zkušební komisi, o osvědčení o vykonání zkoušky a o řízení o námitkách platí obdobně § 22 až 26 zákona o úřednících územních samosprávných celků41a).
(7)
Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost se nevztahuje na fyzickou osobu, která vykonala úřednickou zkoušku podle zákona o státní službě pro obor služby ochrana přírody a krajinykrajiny nebo zkoušku zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o úřednících územních samosprávných celků pro správní činnost v ochraně přírody a krajinykrajiny.
§ 80
Působnost České inspekce životního prostředí
(1)
Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) kontroluje, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajinykrajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajinykrajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání.
(2)
Inspekce je oprávněna právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ukládat opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a rozhodnout o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89, v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Inspekce provádí u právnických a podnikajících fyzických osob průběžné kontroly podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře podle nařízení Rady (ES) č. 708/2007, využívání invazních nepůvodních druhů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a poskytuje odbornou podporu orgánům státní správy vykonávajícím úřední kontroly podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(3)
Inspekce provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství41c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém41d), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod. Inspekce je oprávněna vyžadovat prokazování původu a totožnosti podle § 54.
(4)
Inspekce projednává přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o přestupku pouze tehdy, nezahájil-li je již újezdní úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. Pokud řízení o přestupku zahájí újezdní úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku a inspekce ve stejný den, provede řízení o přestupku újezdní úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. O zahájení řízení o přestupku se inspekce a újezdní úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.
§ 81
Stráž přírody
(1)
Krajské úřady, Agentura a správy národních parků (dále jen „ustanovující úřady“) ustanovují stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů ochrany přírody nebo dobrovolných spolupracovníků. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajinykrajiny.
(2)
Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů, které jmenuje a odvolává územně příslušný ustanovující úřad.
(3)
Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která
a)
je občanem České republiky,
b)
je starší 21 let,
c)
nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin,
d)
má způsobilost k právním úkonům,
e)
je zdravotně způsobilá,
f)
prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g)
složila před ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajinykrajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.“.
(4)
Stráži přírody vydá ustanovující úřad služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Ustanovující úřad vede evidenci stráží přírody.
(5)
Stráž přírody je povinna oznámit ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6)
Ustanovující úřad ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Ustanovující úřad může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž ustanovující úřad zrušil ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.
(7)
Strážci jsou oprávněni
a)
zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,
b)
projednat příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,
c)
vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,
d)
zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu PoliciePolicie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
e)
zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
f)
požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
(8)
V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé až páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody nejpozději do 15 dnů od jeho vydání.
(9)
Podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody stanoví ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.
§ 81a
Stráž přírody je při své činnosti povinna
a)
prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak,
b)
dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,
c)
oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům PoliciePolicie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 81b
(1)
Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2)
Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3)
Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)
Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou stráži přírody.
(5)
Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6)
Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7)
Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který stráž přírody ustanovil.
§ 82
Používání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody
(1)
Nosit stejnokroje ochrany přírody mohou pracovníci Agentury, správ národních parků a inspekce.
(2)
Podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
HLAVA DRUHÁ
§ 82a
Zvláštní ustanovení o povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů
(1)
Má se za to, že plánování, výstavba, modernizace a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustava samotná a skladovací zařízení jsou v převažujícím veřejném zájmu a že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti67), a to při poměřování veřejných zájmů pro účely posouzení
a)
potřebnosti záměru v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 5b odst. 1,
b)
existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 45i odst. 4 a existence důvodů týkajících se veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 45i odst. 5,
c)
převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody podle § 56 odst. 1 a existence zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 56 odst. 2 písm. c).
(2)
Odstavec 1 se uplatní na celém území České republiky, s výjimkou
a)
evropsky významných lokalit a ptačích oblastí,
b)
zvláště chráněných území,
c)
lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů s národním významem68).
(3)
Odstavec 1 se neuplatní v případě plánování a výstavby nových obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku.
HLAVA TŘETÍ
§ 83
Řízení ve věcech ochrany přírody
(1)
K ústnímu jednání přizve orgán ochrany přírody všechny jemu známé účastníky řízení. V případech, kdy rozhodnutí orgánů ochrany přírody může ovlivnit přírodní poměry v územních obvodech několika obcíobcí, oznámí orgán ochrany přírody termín a předmět ústního jednání také veřejnou vyhláškou vyvěšenou v těchto obcíchobcích.
(2)
Jestliže je nařízeno ústní jednání, je povinen orgán ochrany přírody doručit předvolání k tomuto jednání účastníku řízení nejméně 15 dnů, ve zvláště složitých případech 30 dnů přede dnem ústního jednání. Stejnou dobu musí být vyvěšena veřejná vyhláška o ústním jednání.
(3)
V jednoduchých věcech rozhodne orgán státní ochrany přírody bezodkladně. V ostatních případech rozhodne do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení.
(4)
Vyžaduje-li záměr nebo jiná činnost vydání více než jednoho souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí podle tohoto zákona, orgán ochrany přírody vždy vede společné řízení a vydá žadateli jedno společné rozhodnutí.
(5)
Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto zákona lze na žádost žadatele vydat jako první úkon orgánu ochrany přírody v řízení, pokud
a)
se tak umožňuje provedení záměru nebo jiné činnosti, včetně případného stanovení podmínek, a
b)
žadatel doložil souhlas všech účastníků řízení se záměrem nebo jinou činností vyznačený na situačním výkresu projektové nebo jiné obdobné dokumentace; v případě spolku, který podal žádost podle § 70 odst. 2 u příslušného orgánu ochrany přírody, lze souhlas nahradit vyjádřením, že se nebude tohoto řízení účastnit.
(6)
Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí vydané v řízení podle odstavce 5 se oznamuje účastníkům řízení a zveřejňuje se na úřední desce orgánu ochrany přírody, který je vydal, po dobu 15 dnů ode dne jeho vydání.
(7)
V souhlasu, povolení nebo jiném rozhodnutí, závazném stanovisku anebo vyjádření vydávaných podle tohoto zákona může orgán ochrany přírody stanovit podmínky pro provedení záměru nebo jiné činnosti zajišťující zmírnění dopadů na zájmy chráněné tímto zákonem.
(8)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62), nevydávají se
a)
souhlas se zásahem, který by mohl vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2,
b)
uložení zajištění a použití prostředků k zabránění zbytečnému úhynu rostlinrostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopůbiotopů podle § 5 odst. 3,
c)
stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,
d)
povolení ke kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1, včetně uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1,
e)
povolení výjimky ze zákazu ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav podle § 10 odst. 2,
f)
souhlas se zásahem do krajinného rázu podle § 12 odst. 2,
g)
souhlas k povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku podle § 37 odst. 2,
h)
souhlas s provedením činností a zásahů v ochranném pásmu památného stromu podle § 46 odst. 1,
i)
povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 56 odst. 1 a
j)
souhlas se zřízením nebo zrušením veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné územízastavěné území podle § 63 odst. 1.
(9)
Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě anebo ptačí oblasti, orgán ochrany přírody jej posoudí z hlediska všech zájmů chráněných tímto zákonem ve společném řízení a vydá k němu společné rozhodnutí, které zahrnuje všechny souhlasy, povolení nebo jiná rozhodnutí, závazná stanoviska anebo vyjádření, které by jinak k posuzovanému záměru měly být vydány. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho část nachází na území národního parku, společné rozhodnutí zahrnuje rovněž souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu65) a rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo vyjádření z hlediska dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více podle lesního zákona66).
§ 83a
Obsah žádosti v řízení ve věcech ochrany přírody
(1)
Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem žadatel k žádosti o vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného správního úkonu podle tohoto zákona nebo jednotného environmentálního stanoviska dále přiloží projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládá v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména:
a)
údaje o přesném umístění a rozsahu záměru, o investorovi a osobě, která projektovou dokumentaci záměru zpracovala,
b)
podrobný popis technického a technologického řešení, spočívající zejména v popisu charakteru záměru, zdůvodnění umístění záměru z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, popřípadě odmítnutí, z hlediska ochrany přírody a krajinykrajiny,
c)
informace o termínu zahájení provádění záměru a jeho dokončení, délce provozu a termínu případné likvidace záměru,
d)
informace o vstupech a výstupech a z nich vyplývajících předpokládaných vlivech záměru na okolní přírodu a krajinukrajinu v době provádění, provozu a případné likvidace záměru,
e)
stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 1 tohoto zákona, a hodnocení vlivů zamýšleného zásahu podle § 67, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány,
f)
technické výkresy a mapovou dokumentaci.
(2)
V žádosti žadatel dále uvede následující údaje o záměru, pokud již nejsou součástí projektové dokumentace podle odstavce 1:
a)
charakteristiku stavu přírody a krajinykrajiny v dotčeném území, které budou záměrem pravděpodobně významně ovlivněny, zejména strukturu a ráz krajinykrajiny, její geomorfologii a hydrologii, ekosystémyekosystémy a jejich složky, biotopybiotopy druhů, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajinykrajiny, zejména významné krajinné prvkyvýznamné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability krajinykrajiny, zvláště chráněná území, ochranná pásma zvláště chráněných území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ptáky nebo zvláště chráněné druhy rostlinrostlin a živočichů,
b)
charakteristiku možných vlivů a odhad jejich významnosti z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti,
c)
návrh opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na přírodu a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné,
d)
výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.
(3)
K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 dále žadatel přiloží jednotné environmentální stanovisko, pokud je jeho součástí hodnocení vlivu záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
§ 84
Změny a zrušení rozhodnutí
(1)
Orgán ochrany přírody může z vlastního podnětu nebo na návrh po provedeném řízení jím vydané rozhodnutí nebo opatření obecné povahy změnit, popřípadě zrušit
a)
dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy,
b)
vyžadují-li to zájmy přírody a krajinykrajiny chráněné tímto zákonem, zejména vznikla-li nebo hrozí-li vážná ekologická újma,
c)
nedodržuje-li oprávněný opětovně podmínky rozhodnutí nebo povinnosti stanovené v něm orgánem ochrany přírody,
d)
nevyužívá-li oprávněný rozhodnutí bez zvláštního důvodu po dobu delší dvou let,
e)
dochází-li při činnosti vykonávané na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k porušování ustanovení tohoto zákona nebo k podstatnému poškozování jiných oprávněných zájmů v ochraně přírodního prostředí.
(2)
Ministerstvo životního prostředí si může změnu či zrušení rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vyhradit, jde-li o rozhodnutí nebo opatření obecné povahy nižšího orgánu ochrany přírody z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo e).
§ 85
Státní dozor v ochraně přírody
(1)
Krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, újezdní úřady, Agentura a správy národních parků kontrolují, zda v obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajinykrajiny, kontrolují dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad. Tyto orgány zejména kontrolují, jak jsou dodržována vydaná rozhodnutí a závazná stanoviska na úseku ochrany přírody a krajinykrajiny, plněny povinnosti fyzických a právnických osob vyplývající z předpisů na ochranu přírody a krajinykrajiny, zajišťovány ochranné podmínky zvláště chráněných částí přírody a dodržována ochrana významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků, připravovány a naplňovány plány, projekty a opatření k obnově systému ekologické stability.
(2)
Ministerstvo životního prostředí v rámci vrchního dozoru v ochraně přírody kontroluje, jak orgány ochrany přírody, stráž přírody, fyzické i právnické osoby provádějí ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů. Ministerstvo životního prostředí kontroluje, jak jsou dodržována rozhodnutí a závazná stanoviska orgánů ochrany přírody, plněny povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajinykrajiny, zpracovávány a zajišťovány plány péče o zvláště chráněná území a záchranné programy rostlinrostlin a živočichů, dodržovány podmínky ochrany národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Zjistí-li ministerstvo životního prostředí závady, uloží potřebná opatření k jejich odstranění.
(3)
Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
ČÁST OSMÁ
ODPOVĚDNOST NA ÚSEKU OCHRANY PŘÍRODY
§ 86
Odstranění následků neoprávněných zásahů
(1)
Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajinykrajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.
(2)
Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen z části, následky nedovoleného jednání.
(3)
Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupekpřestupek nebo protiprávní jednání či trestný čintrestný čin.
§ 87
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,
b)
nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlinrostlin,
c)
zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
d)
neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,
e)
nesplní ohlašovací povinnost určenou tímto zákonem,
f)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody,
g)
neprovede uloženou náhradní výsadbu dřevindřevin podle § 9,
h)
nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64,
i)
nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,
j)
vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostlinyrostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
k)
nevede řádně záznamy o chovuchovu zvláště chráněných živočichů nebo ptáků či pěstování zvláště chráněných rostlinrostlin,
l)
nesplní povinnost nezaměnitelného označení zvláště chráněného živočicha nebo ptáka, nepožádá ve stanovených lhůtách o vydání osvědčení nebo osvědčení ve stanovené lhůtě neodevzdá příslušnému orgánu ochrany přírody, nebo
m)
zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,
b)
zničí zvláště chráněné rostlinyrostliny zařazené do kategorie ohrožených buď přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí,
c)
usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy,
d)
ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,
e)
poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinudřevinu rostoucí mimo les,
f)
provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
g)
poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,
h)
naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2,
i)
porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle § 19,
j)
úmyslně rozšíří do krajinykrajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním,
k)
neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě § 13c odst. 1,
l)
provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním, nebo
m)
v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho část,
b)
usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho životního prostředí,
c)
zničí zvláště chráněnou rostlinurostlinu kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí,
d)
pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevindřevin rostoucích mimo les,
e)
neuvede poškozenou část přírody chráněnou dle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,
f)
nesplní povinnost vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 5,
g)
nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlinrostlin a živočichů podle § 5 odst. 3,
h)
nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle § 66,
i)
nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupkupřestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,
j)
nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty,
k)
porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch (§ 13),
l)
neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,
m)
závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,
n)
vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
o)
neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostlinyrostliny nebo živočicha nebo rostlinyrostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,
p)
úmyslně poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
q)
poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
r)
poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
(5)
Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlinrostlin a živočichů, dřevindřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných územích.
(6)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává orgán ochrany přírody.
§ 88
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní nebo ohrožuje jeho dochovaný stav,
b)
poškodí nebo zničí památný strom,
c)
poškodí nebo zničí bez povolení dřevinudřevinu nebo skupinu dřevindřevin rostoucích mimo les,
d)
nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlinrostlin,
e)
usmrcuje nebo chová ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy bez povolení, anebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
f)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody,
g)
neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,
h)
nesplní ohlašovací povinnost podle tohoto zákona nebo nesplní povinnost náhradní výsadby podle § 9,
i)
provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
j)
porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch,
k)
nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64 nebo porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku,
l)
poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,
m)
nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,
n)
vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostlinyrostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
o)
rozšíří do krajinykrajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním,
p)
neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě § 13c odst. 1,
q)
provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním,
r)
v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, nebo
s)
zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
naruší krajinný ráz nesplněním povinností podle § 12 odst. 2,
b)
závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvekvýznamný krajinný prvek,
c)
zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,
d)
zničí jedince zvláště chráněného druhu rostlinrostlin buď přímo nebo nedovoleným zásahem do jejich prostředí,
e)
usmrcuje zvláště chráněné živočichy přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich prostředí,
f)
ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,
g)
neuvede poškozenou část přírody chráněnou podle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,
h)
nesplní povinnosti vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 5,
i)
nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadbytečnému úhynu rostlinrostlin a živočichů podle § 5 odst. 3, nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvlášť chráněné nerosty,
j)
nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovené podle § 66,
k)
nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupkupřestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,
l)
nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením podle § 11,
m)
překročí nezbytně nutnou míru při poškozování obecně či zvláště chráněných částí přírody na územích sloužících zájmům obrany státu podle § 90 odst. 2,
n)
vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
o)
neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostlinyrostliny nebo živočicha nebo rostlinyrostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,
p)
neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,
q)
poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
r)
poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
s)
poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4)
Přestupky podle odstavců 1 a 2 projednává orgán ochrany přírody.
§ 88a
Vybírání a vymáhání pokut
Pokutu uloženou inspekcí, Agenturou nebo správou národního parku podle § 87 nebo § 88 anebo újezdním úřadem vybírají tyto úřady. V ostatních případech pokutu vybírá a vymáhá orgán ochrany přírody, který ji uložil. Výnosy pokut uložených obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností jsou příjmem rozpočtu obceobce a výnosy pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje. Výnosy pokut uložených Agenturou, správou národního parku a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním zákonem,7) s výjimkou území vojenských újezdů, kde je výnos pokut příjmem státního rozpočtu. Výnosy z pokut může obecobec užít jen pro zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajinykrajiny v obciobci.
§ 89
Odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů a jedinců invazních nepůvodních druhů
(1)
Orgán ochrany přírody může nedovoleně držené jedince zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů a ptáků odebrat. Odebrat může i jedince zvláště chráněných rostlinrostlin a živočichů nebo rostlinrostlin a živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv, pokud držitel takového jedince neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 nebo je-li obchod s nimi omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv. V případě odebrání na základě zvláštního předpisu4a) se toto ustanovení nepoužije.
(2)
Orgán ochrany přírody může odebrat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, pokud,
a)
jde-li o jedince v zájmovém chovuchovu,
1.
vlastník nesplňuje podmínky stanovené v čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 pro to, aby si jej mohl ponechat v držení do konce jeho přirozeného života, nebo
2.
při jeho přepravě na území Evropské unieúzemí Evropské unie neprokáže jeho vlastník, že jej měl v držení již v době před zařazením druhu na unijní seznam, nebo
b)
jde-li o jedince v chovuchovu pro obchodní účely,
1.
jeho držitel nepřijme opatření uvedená v čl. 32 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
2.
jeho držitel jej neprodá nebo nepředá do některého ze zařízení uvedených v čl. 32 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, případně jej neutratí či neusmrtí ve stanovené lhůtě.
(3)
Ustanovení § 71 odst. 3 se pro řízení o odebrání nedovoleně drženého jedince zvláště chráněného druhu rostlinrostlin, živočichů a ptáků a jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu nepoužije.
(4)
Vlastníkem odebrané věci se stává stát. Podrobnosti může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Převádí-li stát odebranou věc podle odstavce 1 na nového nabyvatele, posoudí Ministerstvo životního prostředí při uzavírání smlouvy o převodu odebrané věci podle odstavce 1, je-li dán důvod k udělení výjimky ze zákazů podle § 56 odst. 1. Je-li důvod k udělení výjimky ze zákazů podle § 56 odst. 1 dán, ve smlouvě o převodu odebrané věci podle odstavce 1 smluvní strany vymezí podmínky, které ve svém rozsahu nahrazují výjimku ze zákazů podle § 56 odst. 1.
ČÁST DEVÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 90
Společná ustanovení
(1)
Souhlasy a závazná stanoviska vydávané podle tohoto zákona k plánům a politikám, které nejsou schvalovány ve správním řízení, se též nevydávají ve správním řízení. Souhlasy a závazná stanoviska vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu. Odkladný účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zákazu činnosti podle § 66 a odebrání rostlinrostlin a živočichů podle § 89.
(2)
Ustanovení § 4 odst. 2 a § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu43b), zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Bude-li docházet k poškozování přírody z důvodů zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu, zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo ozbrojených bezpečnostních sborů, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí zabezpečí, aby stupeň poškození přírody nepřekročil nezbytně nutnou míru.
(3)
Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů44) lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle jiného právního předpisu45).
(4)
Vydává-li Ministerstvo životního prostředí opatření obecné povahy podle tohoto zákona pro celé území České republiky nebo pro území více krajů, vyvěsí veřejnou vyhlášku, kterou se doručuje návrh opatření obecné povahy, a veřejnou vyhlášku, kterou se opatření obecné povahy oznamuje, pouze na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jichž se opatření obecné povahy týká. Při projednávání takového návrhu opatření obecné povahy mají krajské úřady postavení dotčeného orgánu podle správního řádu.
(5)
Nápravné opatření podle § 86 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichůvolně žijících živočichů či planě rostoucích rostlinrostlin nebo na přírodních stanovištíchpřírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a) vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Zahájené řízení o uložení nápravného opatření podle § 86 orgán ochrany přírody přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichůvolně žijících živočichů či planě rostoucích rostlinrostlin nebo na přírodních stanovištíchpřírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
(6)
Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č. 40/1956 Sb. se převádějí do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33), národních přírodních památek (§ 35) nebo přírodních památek (§ 36). Kategorizaci těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(7)
Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy vyhlášené podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se vyhlašují za národní přírodní památky či přírodní památky (§ 35 a 36). Kategorizaci těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(8)
Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky (§ 36), pokud nebudou zařazeny do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních přírodních památek (§ 35) Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(9)
Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. za chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto prohlašují památnými stromy (§ 46).
(10)
Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25).
(11)
Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy okresních národních výborů47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§ 12).
(12)
Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní památka, může Ministerstvo životního prostředí zrušit vyhláškou v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem, Agenturou nebo správou národního parku podle tohoto zákona, nebo za podmínek stanovených v § 45.
(13)
Ustanovení § 4 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se správou státních hranic47a). Případné poškozování přírody z důvodu správy státních hranic v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.
(14)
K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely ochrany přírody a pro vymezování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem jsou orgány ochrany přírody a organizační složka státu pověřená správou ústředního seznamu oprávněny využívat bezplatně údajů katastrukatastru nemovitostí, a to včetně dálkového přístupu k nim47b).
(15)
Činnosti zakázané nebo omezené bližšími ochrannými podmínkami uvedenými v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny národní parky, chráněné krajinné oblasti, státní přírodní rezervace, chráněné přírodní výtvory, chráněné přírodní památky, chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy a jejich ochranná pásma podle zákona č. 40/1956 Sb., se nadále považují za činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody podle § 44 odst. 4.
(16)
V řízeních podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, jsou orgány ochrany přírody dotčenými orgány.
(17)
Zákazy vstupu a vjezdu stanovené tímto zákonem se nevztahují na pracovníky orgánů ochrany přírody a stráže ochrany přírody při plnění povinností plynoucích z tohoto zákona.
(18)
Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 se nevztahuje na činnosti prováděné pracovníky orgánů ochrany přírody v zájmu ochrany přírody v rámci
a)
opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích,
b)
opatření na zabezpečení zvláště chráněných území před nepříznivými vlivy okolí v jejich ochranných pásmech,
c)
zjišťování údajů o dosavadním stavu a vývoji předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích, nebo
d)
provádění opatření ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech z některého z důvodů stanovených v § 56 odst. 2.
(19)
Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 se dále nevztahuje na činnosti prováděné v rámci
a)
zásahů orgánu ochrany přírody prováděných na základě § 68 odst. 3 prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby, nebo
b)
dohod uzavíraných s jinými fyzickými nebo právnickými osobami k provádění činností uvedených v § 77a odst. 4 písm. e) a k) nebo v § 78 odst. 5, 10 a 11.
(20)
Činnosti podle odstavců 18 a 19 mohou být prováděny jen tehdy, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, prováděné činnosti neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhů z hlediska ochrany a jsou v souladu s cíli ochrany zvláště chráněných území.
(21)
Uzavře-li orgán ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku dohodu k provádění péče o pozemky podle § 68 odst. 2 a v rámci této dohody prověří a, vyžaduje-li to zájem na ochraně přírody a krajinykrajiny, stanoví podmínky odchylného postupu u ochrany ptáků podle § 5b odst. 1, povolení kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1, výjimky podle § 10 odst. 2, povolení podle § 10 odst. 3, souhlasu podle § 37 odst. 1 až 3, výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 odst. 1, souhlasu podle § 44 odst. 4, souhlasu podle § 45c odst. 2, souhlasu podle § 46 odst. 2 nebo 3, souhlasu podle § 50 odst. 3, povolení podle § 51 odst. 2, souhlasu podle § 54 odst. 3 nebo výjimky podle § 56 odst. 1, nahrazuje tato dohoda vydání příslušného odchylného postupu, povolení, souhlasu nebo výjimky.
(22)
Je-li to z důvodu zajištění péče o rostlinyrostliny, živočichy, přírodní stanovištěpřírodní stanoviště, zvláště chráněná území podle § 38 nebo 38a, nebo v rámci provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence nezbytné, jsou orgány ochrany přírody oprávněny provádět vypalování porostů. Při vypalování jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Vypalování porostů včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky.
(23)
Orgány ochrany přírody poskytují předběžné informace podle správního řádu47c).
§ 90a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, magistrátům statutárních měst nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 91
Ustanovení přechodné
Státní správu lesního hospodářství nad vojenskými lesy48) na území Národního parku Šumava, u kterých již pominuly důvody jejich prohlášení za vojenské lesy, vykonává Správa národního parku Šumava v rozsahu podle § 78 odst. 4.
§ 92
Ustanovení zrušovací
Zrušují se:
1.
zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 137/1982 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb. a zákona ČNR č. 65/1986 Sb.,
2.
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky,
3.
§ 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany,
4.
§ 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany,
5.
§ 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany,
6.
vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty těchto stromů,
7.
vyhláška č. 131/1957 Ú.l., o dobrovolných pracovnících státní ochrany přírody (konzervátorech a zpravodajích),
8.
vyhláška č. 228/1959 Ú.l., o evidenci chráněných částí přírody a o náhradě za majetkovou újmu vzniklou z omezení stanovených podmínkami ochrany.
§ 93
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park České Švýcarsko
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémyekosystémy vázané na část přírodovědecky nejhodnotnějšího území Labských pískovců. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Hranice Národního parku České Švýcarsko vede od hraničního mezníku č. 14 ve Hřensku okrajem lesa nad křižovatku silnic I/62 a III/25861 a dále okrajem lesa k dolnímu okraji parkoviště nad hotelem Klepáč. Zde přechází silnici Hřensko - Mezní Louka a po ní se vrací zpět do Hřenska k mostu na silnici Hřensko - Janov, po této silnici až k průseku elektrovodu pod Janovem, dále po průseku k cestě zvané Mühlweg, po ní k vodárně v Janově a odtud po okraji lesa jihovýchodním směrem až k elektrovodu za lokalitou Hájenky. Dále po tomto elektrovodu vlevo překračuje Kachní potok až na okraj lesa nad Divokou soutěskou. Po okraji lesa pokračuje vlevo kolem osady Kamenická Stráň, za níž se napojuje na silnici Kamenická Stráň - Růžová. Po této silnici jde až na odbočku žluté turistické cesty a po této turistické cestě pokračuje vlevo až k hranici Národní přírodní rezervace Růžák. Po západním a jižním svahu Růžovského vrchu sleduje hranici rezervace až k žluté turistické cestě, po které pokračuje vpravo na kraj lesa. Dále pak odbočuje vlevo a po kraji lesa vede k průseku elektrovodu nad soutokem Kamenice a Chřibské Kamenice. Po tomto průseku k říčce Kamenici, překračuje ji na pravý břeh, který sleduje po proudu, a po 700 metrech odbočuje vpravo vzhůru údolím (východním směrem) až k okraji lesa.
Zde uhýbá vlevo a po kraji lesa obchází lokalitu „Na Všemilské Planině“ až k lesní cestě, po které odbočuje do údolí potoka Jetřichovické Bělé, po jejímž levém břehu jde proti proudu až k cestě, parcelní číslo 1039 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, kde přechází potok a dále po hranici mezi parcelami číslo 1038/3 a 1038/1 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, dále po hranici lesa obchází Starý mlýn a přechází na silnici III/25861 Jetřichovice - Vysoká Lípa. Pokračuje po ní směrem do Vysoké Lípy. V místě, kde silnice opouští les, přechází vlevo na kraj lesa a po něm obchází osadu Vysoká Lípa až k silnici do Zadních Jetřichovic, po ní směrem k Zadním Jetřichovicím až po křižovatku se Starou Českou silnicí. Po této silnici pokračuje směrem k obciobci Jetřichovice, a dále 60 metrů za křižovatkou se zpevněnou lesní cestou (k lokalitě „Na Bídě“) doleva. Lesní cestou pokračuje do sedla a doleva po okraji lesa až k Jetřichovické ozdravovně. Za ní vede po okraji lesa a přes cestu Haťového dolu, po této cestě do Jetřichovic a vždy po okraji lesa k silnici Jetřichovice - Rynartice.
Po této silnici probíhá vzhůru až k elektrovodnímu průseku a jím do Rynartic. Vlevo po okraji lesa obchází Rynartice až na silnici Rynartice - Dolní Chřibská. Dále pokračuje po silnici III/25861 okolo domova pro seniory „Potoky“ směrem do Dolní Chřibské. Krajem lesa odbočí vlevo k lesní asfaltové cestě pod Českým vrchem, po ní a dále okrajem lesa kolem Českého vrchu až k silnici III/2653 Dolní Chřibská - Doubice. Po této silnici pokračuje až k místu, kde silnice opouští les, před obcíobcí Doubice odbočuje vlevo na kraj lesa a jím obchází západní okraj obceobce Doubice až na silnici Doubice - Kyjov.
Po této silnici pokračuje do Kyjova, po kraji lesa okolo Kyjovské přehrady a po Kyjovském potoku dolů ke Křinici, 100 metrů proti jejímu proudu, přes tok a okrajem lesa ke zpevněné lesní cestě vedoucí z jihu ke Kamennému vrchu a po této cestě směrem na Vlčí Horu. V místě, kde cesta opouští les, vede doleva okrajem lesa k Vlčímu potoku. Po pravém břehu Vlčího potoka pokračuje po proudu Vlčího potoka k cestě parcelní číslo 1584 v k. ú. Brtníky a po ní na Šternberk. Odtud vede vlevo po okraji lesa k cestě parcelní číslo 1577/1 v k. ú. Brtníky a po ní k Brtnickému potoku. Po levém břehu Brtnického potoka pokračuje proti proudu Brtnického potoka až k cestě parcelní číslo 464 v k. ú. Kopec, po ní a dále po cestě parcelní číslo 466 v k. ú. Kopec. Pak po cestě parcelní číslo 467/1 v k. ú. Kopec až k místu, kde se stýká s cestou parcelní číslo 278 v k. ú. Kopec. Odtud vede po hranici mezi parcelami číslo 366 a 390 v k. ú. Kopec, pak po hranici mezi parcelami číslo 366 a 381 v k. ú. Kopec, dále po hranici mezi parcelami číslo 368 a 381 v k. ú. Kopec a po hranici parcel číslo 368 a 390 v k. ú. Kopec. Poté se napojí na hranici katastrálních územíkatastrálních území Mikulášovice a Kopec. Po této hranici směřuje ke státní hranici k hraničnímu mezníku číslo 21 a odtud po státní hranici do Hřenska.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko
25.4MB
Příloha č. 2
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémyekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Krkonoš. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Hranice národního parku vede od bývalé celnice po východním okraji silnice 1. třídy E 10 na státní hranici s Polskem k manipulační ploše (asi 0,5 km severně od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici. Odtud proti proudu Kamenice po levém břehu až po odvozní cestu (Terex – Janouškova cesta); po této cestě přes Jakšín k potoku Bílá voda. Po pravém břehu Bílé vody k asfaltové turistické cestě (Harrachova cesta) a po ní ke křižovatce turistických cest u Mumlavského vodopádu. Odtud po žlutě značené turistické cestě přes Ptačinec na Rýžoviště - zde po hranici enklávy a lesních porostů, dále po vnějším okraji sjezdovky k horní hranici vleku, odtud dál po hranici lesa kolem celého Rýžoviště až k turistické sjezdovce po jejím východním okraji na Čertovu horu, odtud na západ průsekem rozvodí (po hřebeni, mezi severně položenými lesními odděleními 268 a 269 a jižně položenými odděleními 270 a 271) k Mumlavě. Po pravém břehu Mumlavy k soutoku s Jizerou, odtud po pravém břehu Jizery proti toku asi 400 m, kde se odděluje na místní asfaltovou komunikaci, po které pokračuje až k Tesařovskému potoku. Dále hranice národního parku pokračuje proti toku po levém břehu asi 1,8 km až na asfaltovou místní komunikaci, po ní na západ asi 150 m a dál na jih po hranici lesních a lučních porostů okolo vrchu Hvězda až po asfaltovou komunikaci z Příchovic (žlutě značená turistická cesta) a po ní asi 2 km přes Bílou skálu až na křižovatku s místní asfaltovou komunikací v Pasekách nad Jizerou. Po této cestě přes Paseky nad Jizerou severovýchodním směrem a pak jižně okolo kostela až ke křižovatce s „Planýrkou“, a po ní (modře značená turistická cesta) přibližně k severu až k potoku Havírna, po jeho pravém břehu dolů k můstku a odtud po místní komunikaci přes Jizeru do Vilémova, Vilémovem po asfaltové cestě ke křižovatce se žlutě značenou turistickou cestou a po této cestě na Studenov, zde od chaty Spolana pokračuje po modře značené turistické cestě (Janova cesta) k Ručičkám, dál po modré přes Hoření Domky k odbočce žlutě značené asfaltové cesty na Dvoračky (asi 1,5 km od Ručiček), kde tato cesta z Dvoraček již jako neznačená pokračuje na jihozápad k chatě Světlanka, dál až na konec lesa, kde hranice uhýbá na jih a je vedena po rozhraní lesních a lučních porostů přes Huťský potok až na místní komunikaci směřující Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č. 294 (Rokytnice nad Jizerou - Rezek), z této silnice asi po 50 m odbočuje na jih na další místní komunikaci, která se asi po 350 m opět napojuje na tuto silnici, po ní pokračuje až k odbočce do Františkova. Po františkovské silnici je hranice vedena až na státní silnici 1. třídy E 14, kde proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh. Po pravém břehu Jizery pokračuje přes Hradsko až k ústí potoka Zabylý, proti jeho toku po levém břehu stoupá 1,2 km až k místní komunikaci, po které vede asi 80 m na sever, kde se lomí na jihovýchod a vede asi 330 m po hranici katastrukatastru Jestřabí v Krkonoších a Poniklá, napojuje se na místní komunikaci, po které vede nad osadou Zabylý asi 200 m severovýchodně a po asfaltové cestě pokračuje nejprve severozápadním a pak severovýchodním směrem ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km. Zde hranice vede po kamenité, výrazné mezi, porostlé vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č. 618, 617, 610, 607, 604, 603 a 595 v katastrálním územíkatastrálním území Jestřabí v Krkonoších) nejprve mezi lesními porosty severně a lučními jižně a pak mezi loukami asi 550 m až ke křižovatce místních komunikací na Daňkově vrchu. Po asfaltové komunikaci pokračuje odtud směrem na jihovýchod až východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č. 28623 a pak 28620, po jejímž východním okraji pokračuje už z Jestřabí v Krkonoších přes Roudnici až ke křižovatce se silnicí 2. třídy č. 286, po ní vede asi 0,5 km na sever, kde u mostu přes Jizerku navazuje na levý břeh potoka Cedron a proti jeho toku pokračuje do Horních Štěpanic - Prakovic, kde pokračuje proti směru toku pravostranného přítoku Cedronu až k silnici 3. třídy č. 28626 a po ní na sever asi 1,2 km do Štěpanické Lhoty, kde odbočuje na západ po místní komunikaci, až se napojí na asfaltovou červeně značenou turistickou cestu, po které pokračuje severozápadně Beneckem pod Jindrovou skálou až k hranici lesních porostů (asi po 2 km od Poustky), po této hranici lesních porostů (severně silnice 3. třídy č. 28626) až k místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č. 28626, po ní až na Křížovky, kde odbočuje po místní komunikaci přes Podžalí.
V Podžalí vybočuje hranice přibližně západním směrem po vnějším kraji turistické sjezdovky na Přední Žalý a vrací se po severním okraji druhé sjezdovky na výše uvedenou komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze. Po pravém břehu vede dolů do Herlíkovic, zde asi 80 m po místní komunikaci na severozápad k pravému břehu Labe, po němž proti směru toku až k jezu, přes který vede hranice na silnici 2. třídy č. 295 a po východním kraji této silnice pokračuje asi 1 km na jih, kde odbočuje po náhonu k bývalé továrně a asi po 250 m opět odbočuje, tentokrát po hranici lesních a lučních porostů přibližně na východ až na místní asfaltovou komunikaci (červeně značená turistická cesta, zvaná Kamenná cesta), ke Strážnému. Asi po 0,7 km navazuje na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného. Zde odbočuje asi po 350 m na východojihovýchod po místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) na enklávu Vápenice, kde se stáčí směrem severovýchodním po katastrální správní hranici obceobce Dolní Dvůr přes Klínový potok, Luisino údolí a dále po spodní hranici lesa nad zástavbou Dolního Dvora pokračuje přes údolí Kotelského potoka až do Hádku. Přechází Zlatý potok a dále vede po správní katastrální hranici Dolního Dvora až k Bönischovým Boudám; pokračuje kolem enklávy těchto bud a odtud opět po spodní hranici lesa do údolí Černého Dolu. Zde odbočuje směrem severním po asfaltové lesní cestě až k hájovně, kde se stáčí zpět k jihu a po druhé straně údolí po spodní hranici lesa až nad městys Černý Důl; dále sleduje spodní hranici lesa směrem východním až ke státní silnici 2. třídy č. 297. Po její levé straně pokračuje k Hoffmanovým Boudám, za kterými odbočuje vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Janské Lázně. Odtud po spodní hranici lesa a dále po cestě vedoucí podél Modrokamenné boudy pokračuje až na okraj lesa nad místní část Dolní Maršov. Odtud po spodním okraji lesa nad obcíobcí Horní Maršov do údolí Temného Dolu, kde se stáčí severozápadním směrem podél řeky Úpy až ke stavidlu vodního náhonu. Podél tohoto náhonu přechází přes státní silnici 2. třídy č. 296 na druhou stranu údolí a po spodní hranici lesa nad zastavěnou částí obceobce až do údolí Albeřického potoka; z vrstevnice 620 m dále po hranici katastrální parcely Horní Maršov 530 pokračuje přes silnici vedoucí od Dolních Lysečin na protější svah. Opět po spodní hranici lesa na Mílův kopec (kóta 709,2), kde přechází po katastrální hranici - Dolní Lysečiny č. 153 zemědělskou půdu a dále po spodní hranici lesa směrem jižním nad horní zástavbou Horního Maršova až po k.ú. Maršov II, kde se hranice prudce stáčí do svahu směrem východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m. Odtud pokračuje k jihu až na lesní asfaltovou cestu nad Sluneční strání, po které vede dále do Antonínova údolí a podél Sejfského potoka až k hájovně. Od ní se prudce stáčí směrem severním a podél lesní silnice přes Zlatý potok pokračuje směrem východním; v nadmořské výšce 600 - 640 m obchází Sklenářovický vrch směrem severním a dále po stejné cestě stoupá do nadmořské výšky 760 m, kde vychází z lesních porostů nad Vernířovicemi. Pokračuje stále směrem severním po spodní hranici lesa, sestupuje podél sjezdovky do Prkenného Dolu, překračuje Sněžný potok a pokračuje po spodní hranici lesního výběžku pod silnici; pod Žacléřským zámkem se vrací zpět na komunikaci 2. třídy č. 300 a dále po spodní hranici lesa na západním okraji Žacléře a místní částí Bobr až ke státní hranici mezi ČR a Polskem. Odtud pokračuje západním směrem souběžně se státní hranicí s Polskem až k výchozímu bodu hranice u bývalé celnice u východního okraje silnice 1. třídy E 10.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční trati, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku
Hranice ochranného pásma na západě začíná u bývalé celnice a po státní hranici s Polskem pokračuje až k Jizeře. Po pravém břehu ve směru toku vede až pod průmyslový areál (závod DEVRO) v Kořenově, kde napojením na místní komunikaci navazuje na hranici národního parku. Znovu začíná hranice ochranného pásma na křižovatce místních asfaltových komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku. Je vedena po žlutě značené asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2. třídy č. 290, po jejímž východním okraji pokračuje až na křižovatku ve Sklenařicích, odkud vede po silnici 3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou. Zde pokračuje po východním okraji silnice E 14 až k železničnímu přejezdu a po železniční trati na pravý břeh Jizery; po něm až k vtoku Františkovského potoka z levé strany, kde navazuje na hranici KRNAP. Dále hranice ochranného pásma začíná u hranice KRNAP na pravém břehu Jizery v Maříkově proti vtoku potoka Zabylý, po Jizeře pokračuje až do Sytové po soutok s Jizerkou. Pokračuje po pravém břehu Jizerky až do Hrabačova po soutok s potokem Hatina. Po pravém břehu tohoto potoka až k můstku na silnici 1. třídy E 14, kde hranice přechází na severní krajnici vozovky a po ní pokračuje až k Vrchlabí, kde je vedena po obchvatu k silnici u Tesly, kde pokračuje po hranicích intravilánu města Vrchlabí na sever, stáčí se na jih a na východní straně města odbočuje po místní komunikaci k „Finančníku“, která se napojuje na silnici 1. třídy E 14. Dále pokračuje stále po levé straně této státní silnice směrem východním přes místní části Prostřední Lánov a Čistou, kde se podél komunikace stáčí směrem jihovýchodním do obceobce Rudník. Z této obceobce pokračuje dále severovýchodně přes místní části Javorník a Hertvíkovice až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci 1. třídy E 14 na křižovatce silnic z Hertvíkovic, Trutnova a Svobody nad Úpou přechází tuto křižovatku na levou stranu železniční tratě Svoboda nad Úpou - Trutnov. Tu potom sleduje až za železniční stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č. 300. Po levé straně této komunikace pokračuje od železničního přejezdu směrem severním přes místní část Babí až do Prkenného Dolu, kde se napojuje na hranici KRNAP.
Centra cestovního a turistického ruchu jsou zařazena do ochranného pásma. Hranice mezi ochranným pásmem a národním parkem probíhají v jednotlivých centrech následovně:
Špindlerův Mlýn
Hranice je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál se napojuje na silnici 2. třídy 295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici. Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde se napojuje na asfaltovou komunikaci („plynovod“), po níž vede asi 0,5 km na severozápad až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolů zpět na cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200 m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou cestu, po které vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám, kde přechází po můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji asfaltové silnice (vedoucí ke Špindlerově boudě), z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové komunikaci na jihovýchod nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresí nejprve lesem a pak enklávou Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde po napojení na další místní komunikaci pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po kraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady.
Vítkovice
Hranice je vedena po pravém břehu Jizerky od mostu na silnici 2. třídy č. 294 směrem na jih v úseku dlouhém asi 1,1 km, kde přechází na levý břeh na rozhraní lesních a lučních porostů a dál na silnici č. 286, z níž odbočuje na jihovýchod po hranici lesa až k Hamerskému potoku. Po pravém břehu potoka se vrací na východní kraj silnice, z ní po můstku přes Jizerku přechází směrem jihovýchodním na místní komunikaci a náhon za továrnou Seba a znovu přechází přes Jizerku na silnici.
Asi po 100 m odbočuje na severozápad po hranici katastrálních územíkatastrálních území Vítkovice v Krkonoších a Křížlice a Vítkovice v Krkonoších a Jestřabí v Krkonoších až na místní asfaltovou komunikaci. Po té pokračuje Roudnickými Pasekami na severozápad až na křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova. Odtud vede severně po asfaltové komunikaci Vítkovicemi (část je žlutě značená turistická cesta), až se napojí na silnici č. 294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou komunikaci. Od ní pokračuje jihovýchodně a dále po severovýchodní hranici lesních a lučních porostů až na silnici č. 294, po které vede na sever až k můstku přes Jizerku.
Pec pod Sněžkou a Velká Úpa
Hranice města Pec pod Sněžkou a části města Velká Úpa s KRNAP jsou vymezeny následovně:
Z údolí Úpy je vlevo hranice vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň. Dále podle sjezdovky na Velké Pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu na Vysoký Svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě a hranici enklávy sestupuje do Vlčího Dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého Vrchu. Odtud po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy.
Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná lanovku na Portášovy Boudy a dále vede až na Janovy Boudy. Odtud sestupuje po cestě a hranici parcel kolem kaple na okraji lesa na enklávu Přední Výsluní a po spodní hranici lesa dále až k řece Úpě, kde končí.
D.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku
18.5MB
Příloha č. 3
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémyekosystémy vázané na nejcennější část údolí Dyje a jejích přítoků, s výrazným fenoménem průlomového říčního údolí a vrcholového plató, včetně unikátních skalních tvarů. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obceobce Podmyče. Probíhá po hranici lesa směrem severním, za kótou 456 pokračuje východním směrem, po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever po hranici lesního komplexu přes kótu 429, až ke státní silnici Podmyče-Vranov n. D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané státní silnice přes kótu 424 zpět ke státní silnici. Po jejím jižním okraji pokračuje cca 300 m východním směrem. Pak se stáčí k jihu a dnem bezejmenné strže v lese se dostává do Felicina údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmyče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po 450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D. - místní části Benátky. Za obcíobcí se stáčí opět k Dyji, po jezu přechází na levý břeh řeky, po němž pokračuje až na východní okraj intravilánu Vranova n. D. - místní části Zadní Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje po severním okraji silnice vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D. Za skalním útvarem Hamerské vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici Vranov n. D. - Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje z východní strany serpentiny uvedené státní silnice, po jejímž jižním okraji pokračuje. Míjí obecobec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa přes kótu 471 (přičemž zahrnuje i hájenku a pozemky v jejím okolí) k jižnímu okraji obceobce Lesná. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází po hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní silnici Horní Břečkov-Čížov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného Čížovský nový. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh bývalé vodní nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obceobce. Zde se otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává do kontaktu s pevnou komunikací (Přímá cesta), po jejímž jižním okraji probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu. Asi 100 m před obcíobcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým povrchem pokračuje po západním okraji vojenské účelové komunikace, která dříve lemovala ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Lukova) sleduje hranice v jihovýchodním směru jižní okraj zmíněné účelové komunikace až k lokalitě Příčky, kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406 prochází po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obceobce Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, a dále po místní komunikaci p.p.č. 1581 míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a po hranici lesa pokračuje přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici až na státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje po jižním okraji východním směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati Ovčákův kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty 341 prochází hranice po severním okraji cesty na rozhraní sadu a pole směrem jihovýchodním až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje severovýchodním směrem východní okraj účelové komunikace a přes kótu 298 se dostává do údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice 310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a asi po 170 m se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud pokračuje po levém břehu potoka Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před areál podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici lesa nejprve směrem východním, asi po 200 m se hranice stočí a pokračuje stále po hranici lesa směrem západním a jihozápadním. Po 350 m se lomí v jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru, sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po účelové komunikaci, která tvoří zároveň hranici vřesoviště Kraví hora. U křižovatky účelových komunikací na konci zahrádkářské kolonie se od této komunikace odděluje a kopíruje její průběh jižním směrem na rozhraní zemědělských pozemků a ostatní plochy. Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na křižovatku účelových komunikací na severním okraji obceobce Konice. Zde se odklání na severozápad a po 70 m na jihozápad, jde po severovýchodním okraji hřiště a po hranici lesa, asi 115 m jižně pod obcíobcí se lomí jihovýchodním směrem, obchází terasy bývalých sadů a po severozápadním okraji místní komunikace se vrací zpět k silnici II. třídy Konice-Popice. Asi po 35 m na křižovatce s místní komunikací přechází státní silnici Konice-Popice a pokračuje po hranici intravilánu cca 100 m jihovýchodním směrem. Otáčí se v jižním směru a podél hranic vinohradů a polí lemuje lokality Na skaliskách a Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu, prochází 250 m po východním okraji státní silnice směrem na Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu - účelovou komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje okraj vinice až na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí východním směrem, sleduje účelovou komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obceobce a posléze pokračuje po účelové komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k Havraníkům. Pokračuje po účelové komunikaci podél višňového sadu, míjí severozápadní okraj obceobce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní okraj komplexu luk, pastvin a vinic, které přímo sousedí s územím Havranického vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním, sleduje východní okraj komunikace s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje západní hranici parcel č. 19426 a 19429. Poté se lomí k jihozápadu a sleduje severozápadní hranici vinohradu. Od kóty 315 pokračuje po hranici lesa až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po této komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní trati Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu, nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní hranicí severozápadním směrem k obciobci Podmyče. Intravilán sídla Čížov a areál zemědělského družstva neleží v národním parku, mají statut ochranného pásma.
Intravilánem se rozumí zastavěná část obceobce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí [viz § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)].
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku
Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obceobce Podmyče. Probíhá po polní cestě státní hranice - Podmyče. Z křižovatky se státní silnicí Podmyče-Vranov n. D. pokračuje hranice po severním okraji této silnice ve směru Vranov n. D. Před areálem statku poblíž státního zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a opětovně se přimyká ke státní silnici, po jejímž západním okraji prochází do obceobce. Na začátku zastavěného územízastavěného území místní části Vranova n. D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím, přetíná státní silnici Vranov n. D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov (hráz je součástí ochranného pásma). Odtud sleduje severní hranici parcel p. č. 207/25, 201/89, 201/91 a 201/126 v k. ú. Onšov a dále pokračuje jižním a východním směrem po hranici lesa až k západnímu okraji obceobce Onšov. Tuto obecobec obchází po severním okraji zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch, pokračuje po severním okraji areálu živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici Onšov-Šumná. Po severním okraji této silnice pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po východním okraji státní silnice směr Lesná, lemuje východní okraj zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch obceobce a za hřbitovem v Lesné pokračuje po severovýchodním okraji státní silnice Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní strany sleduje zastavěné územízastavěné území a zastavitelné plochy obceobce Horní Břečkov a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní silnici Horní Břečkov-Lukov, sleduje její východní okraj až k obciobci Lukov, kde pokračuje po hranici zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch k východu a od křižovatky se státní silnicí na Bezkov pokračuje po severním okraji státní silnice vedoucí z Lukova do Podmolí. Zde sleduje severní hranici zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch obceobce a posléze pokračuje po severním okraji státní silnice Podmolí-Mašovice. Na křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje po severní linii zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch Mašovic a za obcíobcí opět sleduje severní okraj státní silnice Mašovice-Znojmo-Hradiště. Pokračuje po severozápadní hranici jejího zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch a dále po západním okraji státní silnice směrem do Znojma. U silničního mostku přes Gránický potok se hranice ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje - na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů je v Gránickém údolí hranice ochranného pásma totožná s hranicí národního parku). Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po jihozápadním okraji komunikace vedoucí po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu na pravý břeh Dyje a pokračuje středem tělesa železniční trati směrem na Šatov až k železniční zastávce Znojmo-Nový Šaldorf. Zde se lomí k západu a sleduje jižní a východní okraj státní silnice Znojmo-Havraníky. Z této komunikace se před obcíobcí na kótě 280 odklání jižním směrem, sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch sídla a v jihozápadní části obceobce opět začíná sledovat jižní okraj státní silnice na Hnanice. Je totožná s jižním okrajem silničního pozemku, před Hnanicemi se odklání a z východní strany sleduje hranici zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch obceobce. Dále pokračuje po východním okraji státní silnice Hnanice-státní hranice až k areálu bývalé celnice, který obchází ze západní strany, a podél státní hranice vede až k hranici národního parku, kde končí. Do ochranného pásma patří dále intravilán obceobce Čížov a areál zdejšího zemědělského družstva.
Zastavěné územíZastavěné území a zastavitelné plochy – rozumí se pojem dle § 2 odst. 1 písm. d) a písm. j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) k datu účinnosti novely zákona č. 114/1992 Sb.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území ochranného pásma národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic ochranného pásma národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic ochranného pásma národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
D.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma
17.5MB
Příloha č. 4
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park Šumava
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémyekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Šumavy. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Vnitrozemská hranice národního parku vychází od státní hranice u mezníku 4/11 po cestě ve Ferdinandovském údolí a v Debrníku se stáčí k rozcestí u kóty 804. Dále pokračuje severovýchodním směrem po okraji lesa a po lesních cestách přes kóty 933 a 923 k mostu přes potok, vrací se na kótu 882 a na kótě 828 vyúsťuje na silnici Železná Ruda - Klatovy, kterou sleduje až na rozcestí Starý Bruňst. Zde odbočuje po silnici na Zhůří a dále přes křižovatku silnic nad Keplí probíhá po zpevněné cestě na Poustku, Busil a ke Schöpfrovu dvoru. Zde odbočuje na lesní cestu na Karlov a na Dobrou Vodu. Z Dobré Vody pokračuje po lesní silnici na Velký Babylon a odtud po lesní cestě přes Klášterský mlýn do Rejštejna. Z Rejštejna probíhá hranice národního parku po říčce Losenici až k odbočce na Červenou, po této odbočce do Červené a odtud po lesních cestách přes kótu 844 obchází rezervaci Obří zámek. U mostu pod Popelnou se vrací na Losenici a probíhá po ní až na Zlatou studni. Odtud po lesní cestě na kótu 1141 a dále až na silnici Kvilda - Vimperk, po této silnici pokračuje několik set metrů k severu a odbočuje na lesní cestu pod vrcholem Přilby; od kóty 1131 sleduje okraj lesa až ke kótě 955 pod Novými Hutěmi, kde se napojuje na silnici Nové Hutě - Borová Lada. Přes Borová Lada odbočuje na silnici do Horní Vltavice a probíhá po ní až k mostu přes Vltavu na Polce. Z Polky vede hranice národního parku přes brod a kóty 933 a 842 po zpevněné lesní cestě do Strážného, odtud po silnici na Hliniště, kde přechází na říčku Řasnici a po ní pokračuje až k soutoku s Vltavou. Dále probíhá po Vltavě až k železničnímu přejezdu u Velké Nivy. Odtud je hranice vedena po železniční trati k Volarům, přechází na Luční potok, po něm obchází Volary a v místě překřížení Volarského potoka se silnicí se napojuje na silnici Volary - Želnava, po níž probíhá až do Želnavy a pokračuje stále po silnici do Bělé a Nové Pece. Za Novou Pecí se napojuje na cestu sledující Schwarzenberský kanál a pokračuje po ní směrem na Huťský Dvůr a Zadní Zvonkovou. Po cestě k bývalé celnici pak směřuje k státní hranici s Rakouskem k mezníku 1/34. Od toho mezníku pak pokračuje souběžně se státní hranicí s Rakouskem a dále s Německem až k mezníku 4/11 ve Ferdinandovském údolí.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava
14MB
Příloha č. 5
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi, podle ustanovení § 78 odst. 2 zákona
Název správy národního parku| Sídlo správy| Správní obvod
---|---|---
Správa Národního parku České Švýcarsko| Krásná Lípa| Národní park České Švýcarsko a Chráněná krajinná oblast Labské pískovce
Správa Krkonošského národního parku| Vrchlabí| Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
Správa Národního parku Podyjí| Znojmo| Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo
Správa Národního parku Šumava| Vimperk| Národní park Šumava a Chráněná krajinná oblast Šumava
1)
Čl. 1 bod 4 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
1a)
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.
Nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
1b)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1c)
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
1d)
Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
1e)
Přílohy II, IV a V směrnice Rady 92/43/EHS.
1f)
Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.
1g)
Směrnice Rady 92/43/EHS.
2)
§ 2 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
3a)
§ 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Např. zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 96/1977 Sb. a zákona č. 143/1991 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.
4a)
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).
4b)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
4b)
§ 24a odst. 1 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb.
§ 7 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
§ 49 odst. 1 písm. v) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
4c)
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
5)
Zákon č. 61/1964 Sb.
Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu č. 61/1964 Sb.
Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
6)
§ 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
6b)
Například § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
8)
§ 27 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
9)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9a)
§ 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
10)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 61/1977 Sb.
Zákon ČNR č. 96/1977 Sb.
12)
§ 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
13)
Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
14a)
Například část první zákona č. 50/1976 Sb., § 24 zákona č. 289/1995 Sb., § 23 až 26 zákona č. 254/2001 Sb., § 36 až 38 zákona č. 449/2001 Sb.
15)
Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění zákon č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.
17)
Zákon č. 183/2006 Sb.
18)
§ 8 až 10 zákona č. 138/1973 Sb.
19)
§ 13 zákona č. 138/1973 Sb.
19a)
Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
19b)
§ 3 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19c)
§ 3 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19d)
Zákon č. 244/1992 Sb.
Zákon č. 100/2001 Sb.
19e)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
19f)
§ 20 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb.
19g)
§ 5 zákona č. 18/2004 Sb.
19h)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Např. zákon č. 87/1987 Sb.
20a)
Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
20b)
§ 43 zákona č. 183/2006 Sb.
20c)
Část čtvrtá správního řádu.
20d)
Čl. 8 odst. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 338/97.
20e)
Čl. 66 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.
21)
Např. zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., zákon č. 61/1964 Sb., zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
21a)
Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21b)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
21c)
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21d)
Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů.
21e)
Například vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
21f)
Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb.
22)
Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
23)
Zákon č. 53/1966 Sb.
24)
§ 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
25)
§ 109 až 116 zákona č. 50/1976 Sb.
25a)
§ 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (úplné znění č. 55/1984 Sb.).
28)
Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD.
29)
§ 127a občanského zákoníku.
30)
Např. zákon č. 135/1961 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
31)
Např. § 16 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb.
32)
Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.
33)
Zákon č. 17/1992 Sb.
34)
§ 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
35)
§ 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
36)
Zákon č. 102/1971 Sb., ve znění zákona č. 43/1976 Sb. a zákona č. 383/1990 Sb.
37)
Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
38)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
39a)
§ 32 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39c)
Například nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.
39d)
§ 66 zákona č. 449/2001 Sb.
40)
Zákon č. 96/1977 Sb.
Zákon č. 23/1962 Sb.
Zákon č. 102/1963 Sb.
Zákon č. 53/1966 Sb.
40b)
§ 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41)
Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
41a)
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
41aa)
§ 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
41c)
§ 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
41d)
Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
43)
Zákon č. 71/1967 Sb.
43a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
43b)
Zákon č. 222/1999 Sb.
44)
§ 11 zákona č. 44/1988 Sb.
45)
§ 15 až 19 zákona č. 44/1988 Sb.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
46)
Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb.
46a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
47)
§ 24a zákona ČNR č. 67/1969 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).
47a)
Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.
47b)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
47c)
§ 139 správního řádu.
48)
§ 25 zákona č. 61/1977 Sb.
49)
§ 44 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb.
50)
§ 52 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
51)
§ 11 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb.
§ 11 odst. 1 zákona č. 99/2004 Sb.
52)
§ 31 odst. 6 a § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
53)
§ 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb.
54)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
54)
§ 12 odst. 6 zákona č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55)
Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
56)
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57)
§ 75 a 76 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59)
Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60)
§ 28a zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
61)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
62)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
63)
§ 47 odst. 3 a § 48 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
64)
§ 49 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
65)
§ 9 a 16 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
66)
§ 16, § 47 odst. 3, § 48a odst. 1 písm. b), § 48a odst. 2 písm. c) a § 49 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
67)
Článek 16f směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652.
68)
Bod 36 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. |
Zákon č. 117/1992 Sb. | Zákon č. 117/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku
Vyhlášeno 31. 3. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 29/1992
* Čl. I - Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1992
117
ZÁKON
ze dne 4. března 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 3 odst. 1 a 2 se slova „příspěvek před nástupem do zaměstnání2)“ nahrazují slovy „hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání2)“.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
§ 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.“.
2.
V § 4 odst. 1 písm. a) se částka „800 Kčs“ nahrazuje částkou „1000 Kčs“.
3.
V § 4 odst. 2 se slova „nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství“ nahrazují slovy „peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující příjem“.
3a.
V § 4 odst. 3 se na konci připojují tato slova: „,a u dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého ani pravidelná návštěva předškolních zařízení, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně.“.
4.
Dosavadní text § 6 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Je-li v rodině více dětí uvedených v § 2 odst. 1, náleží při péči o tyto děti příspěvek jen jednomu z manželů; to platí obdobně, jde-li o ostatní oprávněné (§ 2 odst. 3).“.
5.
V § 7 odst. 1 se částka „900 Kčs“ nahrazuje částkou „1200 Kčs“.
6.
V § 7 odst. 2 se částka „30 Kčs“ nahrazuje částkou „40 Kčs“.
7.
V § 7 odst. 5 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud se v § 11 odst. 3 nestanoví jinak.“.
8.
§ 8 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
vojákyně a vojáci v činné službě, policistky a policisté, příslušnice a příslušníci Federální bezpečnostní informační služby a sborů nápravné výchovy u orgánů, které provádějí jejich nemocenskou péči,“.
9.
V § 12 odst. 4 se za slova „byl vyplacen“ vkládají tato slova: „ve výši, v které náležel,“.
10.
V § 14 odst. 1 se slova „příslušnice (příslušníky) Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policistky (policisty), příslušnice (příslušníky) Federální bezpečnostní informační služby“.
11.
V § 15 se slova „zvýší-li se mzdy alespoň o 5 %“ nahrazují slovy „činí-li růst průměrné mzdy alespoň 5 %“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 134/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 134/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe ochrany ovzdušia
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 31/1992
* Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia a ich pôsobnosť
* § 1 - Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia
* § 2 - Slovenská komisia pre životné prostredie
* § 3 - Slovenská inšpekcia životného prostredia
* Úrady životného prostredia
* § 4 - Okresný úrad životného prostredia
* § 5 - Obvodný úrad životného prostredia
* § 6 - Obec
* Štátny dozor v ochrane ovzdušia
* § 7 - Štátny dozor úradov životného prostredia
* § 8 - Hlavný štátny dozor
* § 9 - Oprávnenie osôb vykonávajúcich štátny dozor vo veciach ochrany ovzdušia
* § 10 - Prevádzkovatelia veľkých a stredných zdrojov znečisťovania sú povinní oznámiť organizácii určenej komisiou a obvodnému úradu životného prostredia vždy do 15. februára pravdivé a úplné informácie o zdroji znečisťovania, emisiách a dodržiavaní emisných limit
* § 11 - Konanie
* Spoločné, prechodné, zrušovacie a záverečné ustanovenia
* § 12 - (1) Kto vykonáva ku dňu účinnosti tohto zákona činnosť, na ktorú treba súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší, je povinný požiadať o jeho vydanie príslušný orgán štátnej srpávy ochrany ovzdušia v lehote do troch mesiacov odo dňa účinnosti tohto
* § 13 - (1) Za nesplnenie povinností podľa § 12 ods. 1 a 2 tohto zákona uloží príslušný úrad životného prostredia právnickej alebo fyzickej osobe oprávnenej na podnikanie pokutu do výšky 500 000 Kčs.
* § 14 - Správne konanie začaté pred účinnosťou tohto zákona dokončí orgán štátnej správy ochrany ovzdušia, ktorý vo veci koná, podľa doterajších predpisov.
* § 15 - (1) Pokuty uložené úradmi životného prostredia a inšpekciou sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.15)
* § 16 - Nesplnenie povinnosti podľa zákona o ovzduší a tohto zákona občanom je priestupkom na úseku ochrany životného prostredia.11)
* § 17 - Komisia upraví vyhláškou
* § 18 - Zrušujú sa položky č. 26 a 27 z prílohy A, položka č. 12 z prílohy B, položky č. 65 až 68 z prílohy C a položky č. 3 a 4 z prílohy D zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
* § 19 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
134
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. februára 1992
o štátnej správe ochrany ovzdušia
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia a ich pôsobnosť
§ 1
Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia
Štátnu správu vo veciach ochrany ovzdušia podľa zákona o ovzduší1) a tohoto zákona vykonávajú:
a)
Slovenská komisia pre životné prostredie,2)
b)
Slovenská inšpekcia životného prostredia,3)
c)
úrady životného prostredia,4)
d)
obceobce.5)
§ 2
Slovenská komisia pre životné prostredie
(1)
Slovenská komisia pre životné prostredie (ďalej len „komisia“) je ústredným orgánom štátnej správy vo veciach ochrany ovzdušia.
(2)
Komisia
a)
riadi výkon štátnej správy vo veciach ochrany ovzdušia,
b)
vykonáva hlavný štátny dozor vo veciach ochrany ovzdušia,
c)
zabezpečuje sledovanie prenosu a rozptylu látok znečisťujúcich ovzdušie,
d)
zabezpečuje vo svojej pôsobnosti výskum, sleduje technický rozvoj v rámci ochrany ovzdušia a podporuje rozširovanie technológií obmedzujúcich znečisťovanie ovzdušia,
e)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. b) zákona o ovzduší na návrhy typových podkladov a vzorových projektov stavieb zdrojov znečisťovania ovzdušia (ďalej len „zdroje znečisťovania“),
f)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. d) zákona o ovzduší na návrhy a zmeny česko-slovenských technických noriem, ktorých uplatňovanie sa dotýka ochrany ovzdušia, a na schvaľovanie výnimiek z ich záväznosti, pokiaľ dovoľuje udelenie výnimky osobitný zákon,6)
g)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší na výrobu a dovoz zariadení, materiálov a výrobkov, ktoré znečisťujú alebo môžu znečisťovať ovzdušie,
h)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší na prepravu zariadení, materiálov a výrobkov, ktoré znečisťujú alebo môžu znečisťovať ovzdušie, ak ide o prepravu presahujúcu územie okresu,
i)
overuje podľa § 11 ods. 3 zákona o ovzduší odbornú spôsobilosť osôb vydávajúcich odborné posudky,
j)
určuje podľa § 14 ods. 4 zákona o ovzduší osobitné imisné limity pre smogové varovné a regulačné systémy,
k)
po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky určuje imisné a depozičné limity a kontroluje podľa § 14 ods. 5 zákona o ovzduší dodržiavanie imisných a depozičných limitov,
l)
vedie evidenciu o veľkých a stredných zdrojoch znečisťovania, ich emisiách a tieto údaje vyhodnocuje,
m)
sprístupňuje informácie verejnosti v rozsahu podľa § 13 zákona o ovzduší a zverejňuje najmenej raz ročne informácie o kvalite ovzdušia a o podiele jednotlivých zdrojov na jeho znečisťovaní,
n)
udeľuje oprávnenie právnickým a fyzickým osobám na vykonanie merania emisií a imisií a kontroluje prostredníctvom poverenej organizácie správnosť ich výsledkov,
o)
plní ďalšie úlohy vo veciach ochrany ovzdušia vyplývajúce z tohto zákona a zo súvisiacich predpisov.
§ 3
Slovenská inšpekcia životného prostredia
(1)
Slovenská inšpekcia životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) je odborným kontrolným orgánom, prostredníctvom ktorého komisia vykonáva hlavný štátny dozor vo veciach ochrany ovzdušia v rozsahu § 8 ods. 2 tohto zákona. Kontroluje najmä
a)
dodržiavanie súboru technicko-prevádzkových parametrov a technicko-organizačných opatrení určených pre prevádzku zdrojov znečisťovania,
b)
dodržiavanie emisných limitov znečisťovania ovzdušia,7)
c)
vedenie prevádzkovej evidencie prevádzkovateľmi veľkých a stredných zdrojov znečisťovania,
d)
plnenie opatrení na zmierňovanie priebehu a odstraňovanie následkov havarijných stavov prevádzkovateľmi veľkých a stredných zdrojov znečisťovania,
e)
dodržiavanie varovných a regulačných opatrení vyhlásených počas smogovej situácie.
(2)
Na odstránenie nedostatkov zistených svojou kontrolnou činnosťou navrhuje inšpekcia príslušnému úradu životného prostredia opatrenia na odstránenie zistených závad.
(3)
Za porušenie povinností uložených zákonom o ovzduší, týmto zákonom a všeobecne záväznými právnymi predpismi vydanými na ich vykonanie, ktoré zistila svojou kontrolnou činnosťou, ukladá inšpekcia pokuty.8)
(4)
Inšpekcia spolupracuje s úradmi životného prostredia a obcami najmä pri vydávaní súhlasov podľa § 11 ods. 1 zákona o ovzduší a pri určovaní limitov podľa § 14 ods. 3 zákona o ovzduší.
Úrady životného prostredia
§ 4
Okresný úrad životného prostredia
(1)
Okresný úrad životného prostredia
a)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší na prepravu zariadení, materiálov a výrobkov, ktoré znečisťujú alebo môžu znečisťovať ovzdušie, ak ide o prepravu presahujúcu územie obvodu,
b)
určuje podľa § 14 ods. 3 zákona o ovzduší emisné limity pre jestvujúce veľké zdroje znečisťovania; na účely tohto zákona sa za jestvujúci zdroj znečisťovania považuje zdroj, ktorý bol v súlade s platnými právnymi predpismi uvedený do prevádzky do 30. septembra 1991, alebo zdroj, pre ktorého zriadenie bolo do tohto termínu vydané stavebné alebo iné obdobné povolenie a ktorý bude uvedený do prevádzky do 31. decembra 1994,
c)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. e) zákona o ovzduší na návrhy územnoplánovacej dokumentácie veľkého územného celku,
d)
určuje spôsob vyhlasovania varovného a regulačného opatrenia všeobecne záväznou vyhláškou9) a je oprávnený vyhradiť si jeho vyhlasovanie, ak smogová situácia presahuje územie pôsobnosti obvodného úradu životného prostredia; pritom spolupracuje s príslušným orgánom štátnej správy zdravotníctva,
e)
sprístupňuje informácie verejnosti v rozsahu podľa § 13 zákona o ovzduší a zverejňuje najviac do šiestich mesiacov nasledujúceho roka informácie o kvalite ovzdušia a o podiele jednotlivých zdrojov na jeho znečisťovaní.
(2)
Okresný úrad životného prostredia vydáva vo veciach ochrany ovzdušia pre územný obvod svojej pôsobnosti všeobecne záväzné vyhlášky.9)
(3)
Okresný úrad životného prostredia nariadi podľa § 12 ods. 2 zákona o ovzduší obmedzenie alebo zastavenie prevádzky zdroja znečisťovania, ak prevádzkovateľ veľkého alebo stredného zdroja znečisťovania
a)
nesplní pri vážnom a bezprostrednom ohrození alebo poškodení kvality ovzdušia povinnosti vyplývajúce z § 7 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší,
b)
prekračuje emisný limit a nesplnil opatrenia na odstránenie zistených závad uložené príslušným orgánom štátnej správy ochrany ovzdušia na odstránenie znečisťovania ovzdušia podľa § 12 ods. 1 alebo podľa § 7 ods. 1 písm. b) a c) zákona o ovzduší,
c)
opätovne poruší povinnosti, za porušenie ktorých mu už bola uložená pokuta podľa § 18 ods. 7 zákona o ovzduší.
(4)
Okresný úrad životného prostredia vydáva všeobecne záväzné vyhlášky9) vo veciach používania zariadení zabraňujúcich emisiám tých látok do ovzdušia, ktoré prispievajú k rozkladu ozónovej vrstvy v stratosfére. Určí v nich najmä postup pri výrobe, opravách a likvidácii chladiarenských a klimatizačných zariadení.
§ 5
Obvodný úrad životného prostredia
(1)
Obvodný úrad životného prostredia dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 zákona o ovzduší
a)
na umiestňovanie a povoľovanie stavieb veľkých a stredných zdrojov znečisťovania vrátane ich zmien a na ich uvedenie do prevádzky,
b)
na projekty na zavedenie nových výrob a technológií pri veľkých a stredných zdrojoch znečisťovania,
c)
na návrhy územnoplánovacej dokumentácie zóny a sídelného útvaru,
d)
na prepravu zariadení, materiálov a výrobkov, ktoré znečisťujú alebo môžu znečisťovať ovzdušie, ak ide o prepravu nepresahujúcu územie obvodu,
e)
na zmeny používaných palív a surovín a na zmeny využívania technologických zariadení veľkých a stredných zdrojov znečisťovania,
f)
na vydávanie a zmeny súboru technicko-prevádzkových parametrov a technicko-organizačných opatrení podľa § 7 ods. 2 zákona o ovzduší.
(2)
Obvodný úrad životného prostredia
a)
schvaľuje regulačné poriadky pre prevádzku veľkých a stredných zdrojov znečisťovania v oblastiach, kde je zriadený smogový varovný a regulačný systém,10)
b)
ukladá podľa § 12 ods. 1 zákona o ovzduší prevádzkovateľom veľkých a stredných zdrojov znečisťovania pri neplnení povinností uložených im zákonom o ovzduší a týmto zákonom opatrenia na odstránenie zistených závad,
c)
ukladá podľa § 18 zákona o ovzduší a § 13 tohto zákona prevádzkovateľom veľkých a stredných zdrojov znečisťovania pokuty,
d)
vyhlasuje poďla § 12 ods. 3 a § 16 ods. 2 zákona o ovzduší varovné a regulačné opatrenia a nariaďuje obmedzenie alebo zastavenie prevádzky zdroja znečisťovania na základe všeobecne záväznej vyhlášky a informuje verejnosť určeným spôsobom (§ 4 ods. 2),
e)
určuje podľa § 14 ods. 3 zákona o ovzduší emisné limity pre jestvujúce stredné zdroje znečisťovania,
f)
prejednáva priestupky vo veciach ochrany ovzdušia.11)
(3)
Obvodný úrad životného prostredia
a)
sleduje používanie a prevádzku zariadení zabraňujúcich emisiám tých látok do ovzdušia, ktoré prispievajú k rozkladu ozónovej vrstvy v stratosfére,
b)
môže nariadiť zastavenie prevádzky v prípade, že nespĺňa požiadavky vyhlášky Slovenskej komisie pre životné prostredie podľa § 17 písm. i) tohto zákona.
(4)
Pôsobnosť, ktorá podľa zákona o ovzduší, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich vykonanie nepatrí iným orgánom štátnej správy ochrany ovzdušia, vykonávajú obvodné úrady životného prostredia.
§ 6
Obec
ObecObec
a)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. f) zákona o ovzduší na umiestňovanie a povoľovanie stavieb malých zdrojov znečisťovania, ktorých dokumentácia nebola schválená ako typový podklad alebo vzorový projekt,
b)
kontroluje dodržiavanie povinností prevádzkovateľov malých zdrojov znečisťovania,12)
c)
ukladá podľa § 12 ods. 1 zákona o ovzduší prevádzkovateľom malých zdrojov znečisťovania, ktorí neplnia povinnosti uložené im zákonom o ovzduší a ďalšími všeobecne záväznými právnymi predpismi, opatrenia na odstránenie zistených závad,
d)
ukladá podľa § 18 zákona o ovzduší prevádzkovateľom malých zdrojov znečisťovania za porušenie právnych povinností uložených im zákonom o ovzduší a týmto zákonom pokuty,
e)
môže nariadiť odstavenie malého zdroja znečisťovania alebo obmedzenie jeho prevádzky pri splnení podmienok ustanovených v § 18 ods. 7 zákona o ovzduší,
f)
určuje podľa § 8 písm. a) zákona o ovzduší podmienky pre prevádzku malých zdrojov znečisťovania,
g)
je oprávnená podľa § 9 ods. 2 zákona o ovzduší vyzvať prevádzkovateľa mobilného zdroja znečisťovania podrobiť sa kontrole množstva vypúšťaných znečisťujúcich látok; podrobnosti upraví komisia vyhláškou,
h)
môže ustanoviť všeobecne záväzným nariadením zóny s obmedzením prevádzky zdrojov znečisťovania.
Štátny dozor v ochrane ovzdušia
§ 7
Štátny dozor úradov životného prostredia
Úrady životného prostredia dozerajú na dodržiavanie ustanovení zákona o ovzduší, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich vykonanie, ako aj na dodržiavanie nimi vydaných rozhodnutí a v rozsahu svojej pôsobnosti ukladajú opatrenia na odstránenie zistených závad a pokuty.
§ 8
Hlavný štátny dozor
(1)
Komisia dozerá v rámci hlavného štátneho dozoru, ako úrady životného prostredia a obceobce vykonávajú ustanovenia zákona o ovzduší, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich vykonanie. Ak zistí nedostatky, je oprávnená uložiť potrebné opatrenia na ich odstránenie.
(2)
Pri výkone hlavného štátneho dozoru komisia dozerá, ako právnické a fyzické osoby dodržiavajú zákon o ovzduší, tento zákon, všeobecne záväzné právne predpisy vydané na ich vykonanie, rozhodnutia úradov životného prostredia a obcíobcí vo veciach ochrany ovzdušia.
§ 9
Oprávnenie osôb vykonávajúcich štátny dozor vo veciach ochrany ovzdušia
(1)
Osoby vykonávajúce štátný dozor podľa § 7 a 8 tohto zákona sú pri plnení svojich úloh oprávnené vstupovať na pozemky, do podnikov, zariadení a objektov, ak na to nie je potrebné povolenie podľa osobitných predpisov, ďalej vykonávať potrebné zistenia, požadovať potrebné údaje, vysvetlenia, informácie, podklady a nazerať do príslušných dokladov. Právnická a fyzická osoba je povinná zabezpečiť na požiadanie osôb vykonávajúcich štátny dozor potrebné sprevádzanie.
(2)
Pri výkone štátneho dozoru sú osoby vykonávajúce štátny dozor povinné
a)
preukázať sa preukazom orgánu, z poverenia ktorého vykonávajú štátny dozor,
b)
zachovávať mlčanlivosť o veciach tvoriacich štátne, hospodárske a služobné tajomstvo, o ktorých sa dozvedeli pri výkone štátneho dozoru.13)
§ 10
Prevádzkovatelia veľkých a stredných zdrojov znečisťovania sú povinní oznámiť organizácii určenej komisiou a obvodnému úradu životného prostredia vždy do 15. februára pravdivé a úplné informácie o zdroji znečisťovania, emisiách a dodržiavaní emisných limitov za uplynulý kalendárny rok.
§ 11
Konanie
(1)
Ak nie je v tomto zákone výslovne ustanovené inak, postupuje sa v konaní podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.14)
(2)
Na právne úkony vykonávané orgánmi štátnej správy ochrany ovzdušia podľa § 2 ods. 2 písm. e), f), i), j), n), § 4 ods. 1 písm. c), d), § 5 ods. 1 písm. c) a § 5 ods. 2 písm. d) tohto zákona sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní s výnimkou ustanovení o miestnej príslušnosti.
(3)
V prípadoch podľa § 4 ods. 3 písm. a) tohto zákona okresný úrad životného prostredia môže rozhodnutie o obmedzení alebo zastavení prevádzky zdroja znečisťovania oznámiť ústne a uviesť ho do zápisnice; písomné vyhotovenie tohto rozhodnutia je potrebné doručiť bezodkladne prevádzkovateľovi.
(4)
Proti rozhodnutiu podľa odseku 3 možno podať odvolanie do troch dní odo dňa doručenia písomného vyhotovenia tohto rozhodnutia. Odvolanie nemá odkladný účinok; odvolací orgán o ňom rozhodne bezodkladne.
(5)
Ak orgán štátnej správy ochrany ovzdušia vydáva tomu istému žiadateľovi súčasne niekoľko súhlasov, môže tak urobiť jedným rozhodnutím.
(6)
Náklady na odborný posudok podľa § 11 ods. 2 zákona o ovzduší znáša ten, kto predložil návrh, projekt, opatrenie a žiadosť s dopadom na ovzdušie o vydanie súhlasu.
(7)
Súhlas podľa § 11 ods. 1 zákona o ovzduší je záväzným podkladom pre orgány vydávajúce podľa iných právnych predpisov rozhodnutia o umiestnení, povolení a užívaní stavieb, zariadení alebo činností.
Spoločné, prechodné, zrušovacie a záverečné ustanovenia
§ 12
(1)
Kto vykonáva ku dňu účinnosti tohto zákona činnosť, na ktorú treba súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší, je povinný požiadať o jeho vydanie príslušný orgán štátnej srpávy ochrany ovzdušia v lehote do troch mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Prevádzkovatelia jestvujúcich veľkých a stredných zdrojov znečisťovania sú povinní v lehote do troch mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona požiadať príslušný orgán štátnej správy ochrany ovzdušia o určenie emisného limitu a doby dosiahnutia emisného limitu určeného pre nové zdroje znečisťovania.
(3)
Žiadosť má obsahovať:
a)
materiálovú bilanciu technologického procesu,
b)
výsledky merania emisií a označenie subjektu, ktorý merania vykonal,
c)
návrh emisného limitu, ak zdroj znečisťovania nespĺňa emisné limity pre nové zdroje, ktorý vychádza z minima dosiahnuteľných emisií na daných technických zariadeniach pri správne vedenej technológii (§ 14 ods. 3 zákona o ovzduší),
d)
návrh technického riešenia, ekonomický rozbor a harmonogram postupu pre dosiahnutie emisného limitu pre nový zdroj znečisťovania vrátane predpokladného množstva emisií v jednotlivých rokoch.
(4)
Orgán štátnej správy ochrany ovzdušia o žiadostí podľa odseku 2 rozhodne najneskôr do jedného roka od jej podania; pri technologických objektoch, ktoré obsahujú stacionárne zariadenie na spaľovanie palív (elektrárne, teplárne, výhrevne), rozhodne do 31. decembra 1992.
(5)
Orgán štátnej správy ochrany ovzdušia nesmie v rozhodnutí určiť dobu platnosti emisného limitu pre jestvujúci veľký a stredný zdroj znečisťovania dlhšiu ako päť rokov.
(6)
Od účinnosti tohto zákona do doby vydania rozhodnutia orgánom štátnej správy ochrany ovzdušia sú prevádzkovatelia jestvujúcich veľkých a stredných zdrojov znečisťovania povinní prevádzkovať tieto zdroje v súlade s povinnosťami ustanovenými v § 7 ods. 1 s výnimkou písmena b) a v § 7 ods. 2 zákona o ovzduší.
(7)
Komisia upraví podrobnosti pri určovaní emisných limitov pre jestvujúce zdroje znečisťovania vyhláškou.
§ 13
(1)
Za nesplnenie povinností podľa § 12 ods. 1 a 2 tohto zákona uloží príslušný úrad životného prostredia právnickej alebo fyzickej osobe oprávnenej na podnikanie pokutu do výšky 500 000 Kčs.
(2)
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, kedy sa príslušný orgán štátnej správy ochrany ovzdušia o porušení povinnosti dozvedel, najneskôr do troch rokov od účinnosti tohto zákona.
§ 14
Správne konanie začaté pred účinnosťou tohto zákona dokončí orgán štátnej správy ochrany ovzdušia, ktorý vo veci koná, podľa doterajších predpisov.
§ 15
(1)
Pokuty uložené úradmi životného prostredia a inšpekciou sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.15)
(2)
Pokuty uložené obcou podľa § 6 písm. d) sú jej príjmom.
§ 16
Nesplnenie povinnosti podľa zákona o ovzduší a tohto zákona občanom je priestupkom na úseku ochrany životného prostredia.11)
§ 17
Komisia upraví vyhláškou
a)
zoznam kategorizácie zdrojov znečisťovania, zoznam znečisťujúcich látok a ich limity, ktoré neboli vydané opatrením Federálneho výboru pre životné prostredie podľa § 5 ods. 4 zákona č. 309/1991 Zb. o ovzduší, a sprísnenie limitov znečisťovania vydaných Federálnym výborom pre životné prostredie,
b)
požiadavky na vedenie prevádzkovej evidencie veľkých a stredných zdrojov znečisťovania a zisťovanie množstva vypúšťaných znečisťujúcich látok,
c)
rozsah ďalších údajov, ktoré sú prevádzkovatelia veľkých a stredných zdrojov znečisťovania povinní poskytovať orgánu ochrany ovzdušia,
d)
kvalifikačné požiadavky na pracovníkov obsluhujúcich veľké a stredné zdroje znečisťovania,
e)
požiadavky na kvalitu, spôsob dodávky a predaj palív,
f)
oblasti vyžadujúce osobitnú ochranu ovzdušia a osobitné opatrenia na obmedzenie znečisťovania ovzdušia,
g)
zásady vytvárania a prevádzky smogových varovných a regulačných systémov, vrátane osobitných imisných limitov,
h)
podmienky pre overovanie odbornej spôsobilosti subjektov vykonávajúcich posudkovú činnosť podľa § 11 ods. 3 zákona o ovzduší,
i)
spôsoby používania zariadení zabraňujúcich emisiám tých látok do ovzdušia, ktoré prispievajú k rozkladu ozónovej vrstvy v stratosfére; ustanoví v nej najmä postup pri výrobe, opravách a likvidácii chladiarenských a klimatizačných zariadení.
§ 18
Zrušujú sa položky č. 26 a 27 z prílohy A, položka č. 12 z prílohy B, položky č. 65 až 68 z prílohy C a položky č. 3 a 4 z prílohy D zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
§ 19
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 309/1991 Zb. o ochrane ovzdušia pred znečisťujúcimi látkami (zákon o ovzduší).
2)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb. (úplné znenie vyhlásené zákonom Slovenskej národnej rady č. 31/1992 Zb.).
§ 2 zákona SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
3)
§ 7 a 8 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
4)
§ 3 až 6 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
5)
§ 5 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
§ 2 a 11 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
6)
Zákon č. 142/1991 Zb. o česko-slovenských technických normách.
7)
§ 14 ods. 5 zákona o ovzduší.
8)
§ 18 zákona o ovzduší.
9)
Článok 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení neskorších predpisov.
10)
§ 15 zákona o ovzduší.
11)
§ 45 a 46 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
12)
§ 3 písm. c) a § 8 zákona o ovzduší.
13)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
14)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
15)
§ 3 zákona SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o poskytovaní sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 31/1992
* § 1 - (1) Sociálne služby podľa tohto zákona sú špecializované činnosti, ktoré svojím obsahom zodpovedajú výchovnej a poradenskej starostlivosti, ústavnej sociálnej starostlivosti, starostlivosti v ostatných zariadeniach sociálnej starostlivosti, opatrovateľskej
* § 2 - Právnické a fyzické osoby môžu poskytovať sociálne služby uvedené v § 1 za podmienok ustanovených týmto zákonom.
* § 3 - Sociálne služby poskytujú právnické a fyzické osoby na základe zmluvy3) uzavretej s fyzickou osobou, ktorej sociálnu službu poskytujú (ďalej len „príjemca“). Na uzavretie zmluvy sa vzťahujú ustanovenia Občianskeho zákonníka.
* § 4 - (1) Právnické a fyzické osoby poskytujú sociálne služby vo vzťahu k príjemcovi
* § 5 - (1) Miestne príslušným orgánom, ktorému právnická alebo fyzická osoba oznamuje údaje uvedené v odsekoch 2 a 3, ako aj zmenu alebo ukončenie poskytovania sociálnej služby, je príslušný orgán,2) v obvode ktorého je trvalé miesto poskytovania sociálnych služi
* § 6 - Príslušný orgán vedie samostatný register právnických a fyzických osôb poskytujúcich sociálne služby.
* § 7 - (1) Úroveň poskytovaných sociálnych služieb kontroluje príslušný orgán,8) ktorý ukladá aj opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov.
* § 8 - V prípade, ak právnická alebo fyzická osoba neodstráni zistené nedostatky v určenej lehote, príslušný orgán, ktorý opatrenie na odstránenie zistených nedostatkov uložil, je oprávnený
* § 9 - (1) Príslušný orgán môže poskytnúť právnickým a fyzickým osobám príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby11) vo vopred dohodnutom rozsahu na základe ich písomnej žiadosti. Tento príspevok môže poskytnúť aj obec. O poskytnutí príspevku na úhradu nákla
* § 10 - Príslušný orgán, ktorý poskytol právnickej a fyzickej osobe príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby, môže pri opakovaných nedostatkoch zistených kontrolou výplatu príspevku zastaviť.
* § 11 - Fyzická osoba, ktorej sa vráti podľa osobitných predpisov16) objekt, v ktorom je zariadenie sociálnej starostlivosti17) alebo v ktorom sa poskytujú ďalšie služby sociálnej starostlivosti,18) môže toto zariadenie zrušiť alebo objekt odňať jeho účelu, len ak
* § 12 - Príslušný orgán môže uzavrieť s právnickou alebo fyzickou osobou poskytujúcou sociálne služby písomnú zmluvu o nájme19) alebo písomnú zmluvu o bezplatnom užívaní objektu zariadenia sociálnej starostlivosti17) vrátane pozemku, príslušenstva a vybavenia. V z
* § 13 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
135
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. februára 1992
o poskytovaní sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Sociálne služby podľa tohto zákona sú špecializované činnosti, ktoré svojím obsahom zodpovedajú výchovnej a poradenskej starostlivosti, ústavnej sociálnej starostlivosti, starostlivosti v ostatných zariadeniach sociálnej starostlivosti, opatrovateľskej službe, stravovaniu, kultúrnej a rekreačnej starostlivosti, poskytovanými podľa osobitných predpisov,1) a ďalšie obdobné činnosti v súlade s týmito predpismi, určené na uspokojovanie sociálnych potrieb fyzických osôb.
(2)
Sociálne služby podľa tohto zákona sú činnosti uvedené v odseku 1; ich poskytovanie právnická a fyzická osoba písomne oznámi orgánu ustanovenému osobitnými predpismi2) (ďalej len „príslušný orgán“) najneskôr do ôsmich dní odo dňa začatia ich poskytovania.
(3)
Sociálnou službou podľa tohto zákona nie je pomoc, ktorú poskytuje fyzickej osobe jej manžel (manželka), druh (družka), rodičia, deti, starí rodičia a vnuci.
§ 2
Právnické a fyzické osoby môžu poskytovať sociálne služby uvedené v § 1 za podmienok ustanovených týmto zákonom.
§ 3
Sociálne služby poskytujú právnické a fyzické osoby na základe zmluvy3) uzavretej s fyzickou osobou, ktorej sociálnu službu poskytujú (ďalej len „príjemca“). Na uzavretie zmluvy sa vzťahujú ustanovenia Občianskeho zákonníka.
§ 4
(1)
Právnické a fyzické osoby poskytujú sociálne služby vo vzťahu k príjemcovi
a)
bez úhrady vynaložených nákladov,
b)
za úplnú alebo čiastočnú úhradu vynaložených nákladov,
c)
za účelom dosiahnutia zisku.4)
(2)
V prípade, že právnická a fyzická osoba poskytujú sociálnu službu podľa odseku 1 písm. b) a c), dohodnú cenu tejto služby a podmienky platenia s príjemcom podľa osobitných predpisov.5)
§ 5
(1)
Miestne príslušným orgánom, ktorému právnická alebo fyzická osoba oznamuje údaje uvedené v odsekoch 2 a 3, ako aj zmenu alebo ukončenie poskytovania sociálnej služby, je príslušný orgán,2) v obvode ktorého je trvalé miesto poskytovania sociálnych služieb. Ak takéto miesto nemožno určiť alebo ak sa sociálne služby budú poskytovať v niekoľkých obvodoch, je miestne príslušný orgán, v obvode ktorého má právnická osoba sídlo alebo fyzická osoba trvalý pobyt.
(2)
Právnická a fyzická osoba v písomnom oznámení podľa § 1 ods. 2 uvedie najmä
a)
svoje obchodné meno6) alebo názov, sídlo a identifikačné číslo,
b)
meno a priezvisko zodpovedného zástupcu, fyzickej osoby alebo osôb, ktoré sú štatutárnym orgánom,7) miesto ich trvalého pobytu a ich rodné číslo,
c)
druh poskytovanej sociálnej služby, formu a jej rozsah,
d)
miesto poskytovania sociálnej služby,
e)
deň, kedy sa začne alebo začalo s poskytovaním sociálnej služby,
f)
podmienky, ktoré vytvorila pre poskytovanie sociálnej služby,
g)
dobu poskytovania sociálnej služby, pokiaľ zamýšľa sociálnu službu poskytovať po určitú dobu.
(3)
Fyzická osoba, ktorá poskytuje sociálne služby, priloží k písomnému oznámeniu aj výpis z registra trestov.
(4)
Fyzická osoba, ktorá neposkytuje sociálne služby za účelom dosiahnutia zisku,4) v písomnom oznámení podľa § 1 ods. 2 uvedie svoje meno a priezvisko, miesto trvalého pobytu, rodné číslo a identifikačné číslo, ak bolo pridelené, a údaje uvedené v odseku 2 písm. c) až g).
(5)
Právnická a fyzická osoba je povinná vopred písomne oznámiť príjemcovi a príslušnému orgánu zmenu alebo ukončenie poskytovania sociálnej služby, najmä zmenu druhu a miesta poskytovania sociálnej služby a zoznam osôb, ktorým sociálnu službu poskytovala, a to najneskôr štyri mesiace pred predpokladaným dňom zmeny alebo ukončenia poskytovania sociálnej služby. Túto povinnosť nemá právnická a fyzická osoba voči príjemcovi, ak sa vopred písomne dohodli o poskytovaní sociálnej služby na určitú dobu.
§ 6
Príslušný orgán vedie samostatný register právnických a fyzických osôb poskytujúcich sociálne služby.
§ 7
(1)
Úroveň poskytovaných sociálnych služieb kontroluje príslušný orgán,8) ktorý ukladá aj opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov.
(2)
Na poskytovanie zdravotníckej starostlivosti a dodržiavanie zdravotno-hygienických podmienok pri poskytovaní sociálnych služieb sa vzťahujú osobitné predpisy.9)
(3)
Poverení pracovníci príslušného orgánu sú oprávnení vstupovať do objektov a zariadení, v ktorých právnická alebo fyzická osoba poskytuje sociálne služby alebo ktoré priamo súvisia s poskytovaním sociálnych služieb, požadovať predloženie potrebných dokladov, informácie a vysvetlenia v lehotách na to určených a ďalšiu súčinnosť potrebnú pre kvalitnú kontrolu úrovne poskytovaných sociálnych služieb.
(4)
Právnická a fyzická osoba je povinná umožniť povereným pracovníkom príslušného orgánu vstup do ich objektov a zariadení, v ktorých sa poskytujú sociálne služby alebo ktoré priamo súvisia s poskytovaním sociálnych služieb, a poskytnúť pri kontrole potrebnú súčinnosť.
§ 8
V prípade, ak právnická alebo fyzická osoba neodstráni zistené nedostatky v určenej lehote, príslušný orgán, ktorý opatrenie na odstránenie zistených nedostatkov uložil, je oprávnený
a)
zakázať poskytovanie sociálnej služby alebo
b)
podať návrh na zrušenie živnostenského oprávnenia10) alebo
c)
oznámiť príslušným štátnym orgánom skutočnosti nasvedčujúce tomu, že došlo k porušeniu všeobecne záväzných právnych predpisov.
§ 9
(1)
Príslušný orgán môže poskytnúť právnickým a fyzickým osobám príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby11) vo vopred dohodnutom rozsahu na základe ich písomnej žiadosti. Tento príspevok môže poskytnúť aj obecobec. O poskytnutí príspevku na úhradu nákladov za sociálne služby uzavrie príslušný orgán alebo obecobec s právnickou alebo fyzickou osobou písomnú zmluvu.
(2)
Pred uzavretím zmluvy podľa odseku 1 je právnická a fyzická osoba povinná príslušnému orgánu alebo obciobci preukázať
a)
odbornú spôsobilosť fyzických osôb, ktoré sociálne služby poskytujú, alebo zodpovedného zástupcu12) alebo fyzických osôb, ktoré zodpovedajú za poskytovanie sociálnych služieb na základe rozhodnutia štatutárneho orgánu, ich občiansku a morálnu bezúhonnosť,
b)
uzavretú zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť pri poskytovaní sociálnych služieb alebo v priamej súvislosti s ním. Poistenie musí trvať po celú dobu poskytovania sociálnych služieb.
(3)
Odborná spôsobilosť na účely tohto zákona zahŕňa súhrn poznatkov, vedomostí a skúseností, prípadne prax zodpovedajúcu povahe sociálnej služby, ktorá sa poskytuje alebo bude poskytovať. Odborná spôsobilosť sa preukazuje najmä dokladmi podľa osobitných predpisov13) a overeným odpisom potvrdenia o zamestnaní.14)
(4)
Občiansku a morálnu bezúhonnosť a odbornú spôsobilosť posudzuje príslušný orgán so zreteľom na ochranu práv a právom chránených záujmov príjemcov; bezúhonnou nie je najmä fyzická osoba, ktorá sa za takú nepovažuje podľa osobitných predpisov.15) Za účelom posúdenia občianskej a morálnej bezúhonnosti je právnická a fyzická osoba povinná príslušnému orgánu predložiť výpis z registra trestov osôb uvedených v odseku 2 písm. a).
(5)
Pred uzavretím zmluvy podľa odseku 1 príslušný orgán alebo obecobec vykoná kontrolu úrovne sociálnych služieb, ak sa už poskytujú.
(6)
Príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby v zariadeniach, ktoré sú na tento účel zriadené alebo založené, sa môže poskytnúť do výšky prevádzkových nákladov, ktoré sa vynakladajú v porovnateľných zariadeniach sociálnej starostlivosti. Príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby, ktoré sa neposkytujú v zariadeniach, sa môže poskytnúť do výšky nákladov, ktoré sa vynakladajú na rovnaký počet fyzických osôb pri porovnateľných službách sociálnej starostlivosti. Tam, kde porovnanie nie je možné, príspevok sa môže poskytnúť najviac do výšky preukázaných skutočných prevádzkových nákladov.
(7)
Príslušný orgán sa pri rozhodovaní o poskytnutí príspevku na úhradu nákladov za sociálne služby riadi nasledovným poradím dôležitosti:
a)
sociálne služby, ktoré na území spravovanom príslušným orgánom chýbajú,
b)
sociálne služby, ktoré sú na území spravovanom príslušným orgánom nedostatkové,
c)
sociálne služby, ktoré budú poskytované vo vyššom štandarde, ako je súčasný štandard na území spravovanom príslušným orgánom,
d)
sociálne služby, ktoré budú poskytované v obdobnom štandarde, ako je súčasný štandard na území, ale pri nižších prevádzkových nákladoch, ako sú náklady porovnateľných služieb sociálnej starostlivosti, ak je takéto porovnanie možné,
e)
ostatné sociálne služby.
§ 10
Príslušný orgán, ktorý poskytol právnickej a fyzickej osobe príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby, môže pri opakovaných nedostatkoch zistených kontrolou výplatu príspevku zastaviť.
§ 11
Fyzická osoba, ktorej sa vráti podľa osobitných predpisov16) objekt, v ktorom je zariadenie sociálnej starostlivosti17) alebo v ktorom sa poskytujú ďalšie služby sociálnej starostlivosti,18) môže toto zariadenie zrušiť alebo objekt odňať jeho účelu, len ak to oznámi prevádzkovateľovi služby sociálnej starostlivosti aspoň 10 rokov vopred; skôr tak môže urobiť len so súhlasom Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky. Zmenu druhu a miesta poskytovania sociálnych služieb povoľuje príslušný orgán. V prípade ukončenia poskytovania sociálnych služieb fyzickou alebo právnickou osobou je príslušný orgán povinný postarať sa v nevyhnutnom rozsahu o primeranú náhradu zanikajúcich sociálnych služieb.
§ 12
Príslušný orgán môže uzavrieť s právnickou alebo fyzickou osobou poskytujúcou sociálne služby písomnú zmluvu o nájme19) alebo písomnú zmluvu o bezplatnom užívaní objektu zariadenia sociálnej starostlivosti17) vrátane pozemku, príslušenstva a vybavenia. V zmluve sa ustanoví doba nájmu alebo bezplatného užívania, povinnosť právnickej a fyzickej osoby poskytovať sociálne služby najmenej v rozsahu, v ktorom sa príjemcom doteraz poskytovali, a povinnosť právnickej a fyzickej osoby v prípade ukončenia poskytovania sociálnych služieb odovzdať zariadenie sociálnej starostlivosti späť v pôvodnom stave, až na úpravy schválené vlastníkom.
§ 13
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 73 ods. 6 písm. c), f) až j) zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
2)
Zákon SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
3)
§ 44 a 51 Občianskeho zákonníka.
4)
§ 2 zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
§ 2 ods. 1 Obchodného zákonníka.
5)
§ 2 zákona č. 526/1990 Zb. o cenách.
6)
§ 8 až 10 Obchodného zákonníka.
7)
§ 11 zákona č. 455/1991 Zb.
§ 13 Obchodného zákonníka.
8)
§ 73a zákona č. 100/1988 Zb. v znení zákona č. 180/1990 Zb.
§ 17 písm. e) zákona SNR č. 543/1990 Zb.
9)
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 196/1990 Zb. a zákona SNR č. 419/1991 Zb.
10)
§ 58 zákona č. 455/1991 Zb.
11)
§ 17 písm. d) zákona SNR č. 543/1990 Zb.
12)
§ 7 ods. 2 zákona č. 455/1991 Zb.
13)
Napríklad vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 102/1991 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a ukončovaní prípravy v odborných učilištiach a učilištiach, zákon č. 172/1991 Zb. o vysokých školách.
14)
§ 60 ods. 2 Zákonníka práce.
15)
§ 6 ods. 2 zákona č. 455/1991 Zb.
16)
§ 5 zákona č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd.
17)
§ 27 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
18)
§ 73 ods. 6 zákona č. 100/1988 Zb.
19)
§ 3 zákona č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov v znení zákona č. 540/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 136/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 136/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 31/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Pokiaľ sa v tomto zákone používajú názvy „daňové orgány“ a „daňových orgánov“ a nahrádzajú sa tieto názvami „územné finančné orgány“ a „územných finančných orgánov“.
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
136
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. februára 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch sa mení a dopĺňa takto:
1.
V nadpise zákona sa slovo „daňových“ nahrádza slovami „územných finančných“.
2.
V § 1 ods. 1 písm. a) sa za slovo „obcí“ vkladajú slová „okrem správy pokút, ktoré sú príjmom rozpočtov obcí1a)“.
3.
V § 1 ods. 1 písm. b) sa vypúšťajú slová „finančno-ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode a“ a slová „do podnikateľskej sféry“.
4.
V § 1 ods. 1 písm. c) sa slová „u príjemcov dotácií uvedených v odseku 3“ nahrádzajú slovami „do podnikateľskej sféry“.
5.
V § 1 ods. 1 písm. d) sa slová „uskutočňujú konanie o priestupkoch2)“ nahrádzajú slovami „prejednávajú priestupky2)“.
6.
§ 1 ods. 1 sa dopĺňa písmenami e) a f), ktoré znejú:
„e)
vykonávajú kontrolu hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií,
f)
vykonávajú štátny dozor a kontrolu podľa osobitného predpisu.2a)“.
7.
V § 1 ods. 2 sa v poslednej vete za slovo „subjekte“ vkladá čiarka a slová „podkladov potrebných pre výkon správy, ktoré technicky zabezpečil územný finančný orgán.“.
8.
V § 1 ods. 3 sa na konci vypúšťajú slová „okrem rozpočtových a príspevkových organizácií.“.
9.
V § 1 ods. 4 sa na konci pripája táto veta: „Kontrolou sa pre účely tohto zákona rozumie aj podrobné preskúmanie účtovných a iných dokladov rozpočtových a príspevkových organizácií.“.
10.
V § 1 ods. 5 sa na konci pripája táto veta: „Daňové subjekty zistené vyhľadávacou činnosťou sa vždy považujú za subjekty, ktoré si nesplnili oznamovaciu povinnosť.“
11.
V § 2 ods. 1 sa spojka „a“ nahrádza čiarkou a za slovo „riaditeľstvá“ sa vkladajú slová „a správy finančnej kontroly“.
12.
V § 2 ods. 3 sa za slovo „riaditeľstvo“ vkladajú slová „a správa finančnej kontroly“ a slovo „zriaďuje“ sa nahrádza slovom „zriaďujú“.
13.
V § 2 ods. 4 sa za slovom „úradov“ nahrádza spojka „a“ čiarkou a za slovo „riaditeľstiev“ sa vkladajú slová „a správ finančnej kontroly“.
14.
V § 3 sa na konci pripájajú tieto slová „a sídlom rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie“.
15.
V § 4 ods. 4 sa na konci pripája táto veta: „V pochybnostiach určí miestnu príslušnosť správ finančnej kontroly ministerstvo.“.
16.
V § 5 ods. 1 písm. b) sa slová „uskutočňujú konanie o priestupkoch“ nahrádzajú slovami „prejednávajú priestupky“.
17.
§ 5 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Správy finančnej kontroly
a)
vykonávajú kontrolu hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií,
b)
vykonávajú ďalšie kontroly podľa poverenia ministerstva.6a)“.
18.
V § 6 ods. 1 písm. a) sa za slovo „riaditeľstvá“ vkladajú slová „a správy finančnej kontroly“.
19.
§ 6 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
rozhoduje o odvolaniach a preskúmava rozhodnutia daňových riaditeľstiev a správ finančnej kontroly vydané v správnom konaní,“.
20.
V § 6 ods. 1 písm. c) sa na konci pripájajú tieto slová: „a správ finančnej kontroly“.
21.
§ 6 ods. 1 sa dopĺňa písmenom d), ktoré znie:
„d)
môže poveriť daňové riaditeľstvá a správy finančnej kontroly na vykonanie kontroly v rozsahu svojej pôsobnosti6a) s výnimkou kontroly ústredných orgánov.“.
22.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Správa finančnej kontroly je rozpočtovou organizáciou. Na jej čele je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister financií Slovenskej republiky.“.
23.
V § 8 ods. 1 písm. c) sa na konci pripájajú tieto slová „a vykonať technické zabezpečenie proti zneužitiu počítadiel a podobných technických zariadení, ktoré sú podkladom pre vyčíslenie základu dane,“.
24.
V § 8 ods. 1 písm. d) sa na konci vypúšťajú slová „súvisiacimi s výkonom správy a kontroly daní a dotácií“.
25.
V § 8 ods. 1 písm. e) sa na konci vypúšťajú slová „daní a dotácií“.
26.
§ 8 ods. 1 písm. f) znie:
„f)
požadovať od kontrolovaných subjektov preukázanie ich totožnosti a doklady oprávňujúce na podnikateľskú činnosť.“.
Poznámka č. 7 pod čiarou sa vypúšťa.
27.
§ 8 ods. 1 sa dopĺňa písmenom g), ktoré znie:
„g)
ak daňovník nemôže alebo odmieta preukázať pôvod zdroja nadobudnutého majetku, je daňový orgán oprávnený predbežným opatrením majetok zabezpečiť až do času, kým daňovník preukáže jeho zdroj nadobudnutia, resp. do zaplatenia vyrubenej dane.“.
28.
V § 8 ods. 2 písm. a) sa za slovom „subjektu“ spojka „a“ nahrádza čiarkou a za slovo „dotácie“ sa vkladajú slová „a ostatným kontrolovaným subjektom“.
29.
V § 8 ods. 2 písm. b) sa za slovom „subjektom“ nahrádza spojka „a“ čiarkou a za slovo „dotácií“ sa vkladajú slová „a ostatnými kontrolovanými subjektmi“.
30.
V § 8 ods. 2 písm. c) sa za slovami „príjemcom dotácií,“ vkladajú slová „ako aj pri kontrole ostatných kontrolovaných subjektov“.
31.
V § 8 ods. 3 sa v druhej vete za slovo „audítorov“ vkladajú slová „komerčných právnikov,8a) advokátov,8b)“.
32.
V § 8 sa za odsek 3 vkladajú nové odseky 4 a 5, ktoré znejú:
„(4)
Pracovníci územných finančných orgánov musia konať a rozhodovať nestranne. Nesmú zneužívať informácie nadobudnuté v súvislosti s výkonom svojej činnosti ani prijímať v súvislosti s výkonom svojej činnosti od kohokoľvek dary, bezodplatné služby a iné výhody.
(5)
Porušenie povinností podľa odsekov 3 a 4 sa posudzuje ako porušenie pracovnej disciplíny zvlášť hrubým spôsobom podľa osobitného predpisu.8c)".
Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 6.
33.
V § 10 ods. 1 sa v prvej vete pred slová „10 % daňového základu“ vkladajú slová „do výšky 1 000 000 Kčs, alebo“ a na konci vety sa bodka nahrádza čiarkou a pripájajú sa tieto slová „ak sa neuloží pokuta podľa osobitného predpisu9a)“ a v druhej vete sa na konci pripájajú slová „ako aj na výšku daňového základu.“.
34.
V nadpise pod § 11 sa spojka „a“ nahrádza čiarkou a na konci sa pripájajú slová „a ostatných kontrolovaných subjektov“.
35.
§ 11 ods. 1 znie:
„(1)
Daňové subjekty, príjemcovia dotácií a ostatné kontrolované subjekty sú povinné preukázať svoju totožnosť, poskytnúť preukaznú dokumentáciu a predložiť oprávnenie na podnikanie, viesť účtovníctvo podľa osobitného predpisu,10a) ktorým preukazujú príjmy, výdavky a výsledky podnikateľskej činnosti, majetok slúžiaci na jej prevádzkovanie a záväzky vyplývajúce z tejto činnosti. Ďalej sú povinné vytvárať primerané vecné a priestorové podmienky na výkon kontroly. V prípade nepredloženia príslušnej preukaznej dokumentácie pracovníci územných finančných orgánov uložia príslušnú povinnosť na základe vlastných podkladov alebo preukázaných skutočností.“.
36.
V § 11 ods. 2 sa za slovom „subjektov“ nahrádza spojka „a“ čiarkou a za slovom „dotácií“ sa vkladajú slová „a ostatných kontrolovaných subjektov“.
37.
§ 11 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Daňové subjekty sú povinné na požiadanie daňových orgánov preukázať zdanenie príjmov, ktoré boli použité na obstaranie majetku.“.
38.
V § 12 ods. 2 a 5 sa slová „daňové orgány“ nahrádzajú slovami „daňové úrady a daňové riaditeľstvá“.
39.
§ 12 sa dopĺňa odsekom 8, ktorý znie:
„(8)
Do nadobudnutia účinnosti novely zákona č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení zákona SNR č. 595/1990 Zb. vykonávajú správu pokút, ktoré sú príjmom rozpočtov obcí, územné finančné orgány.“.
Čl. II
Pokiaľ sa v tomto zákone používajú názvy „daňové orgány“ a „daňových orgánov“ a nahrádzajú sa tieto názvami „územné finančné orgány“ a „územných finančných orgánov“.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch, ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných týmto zákonom.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1a)
Napr. § 13 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
2a)
§ 46 zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách v znení zákona SNR č. 68/1992 Zb.
6a)
Napr. zákon SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien, zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 574/1991 Zb.
8a)
Zákon SNR č. 129/1991 Zb. o komerčných právnikoch.
8b)
Zákon SNR č. 132/1990 Zb. o advokácii.
8c)
§ 53 ods. 1 písm. b) Zákonníka práce.
9a)
Napr. zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
10a)
Zákon č. 563/1991 Zb. o účtovníctve. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 137/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 137/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Vysokej školy veterinárskej v Košiciach
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 31/1992
* § 1 - Názov „Vysoká škola veterinárska v Košiciach“ sa mení a znie: „Univerzita veterinárskeho lekárstva v Košiciach“.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
137
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. februára 1992
o zmene názvu Vysokej školy veterinárskej v Košiciach
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Názov „Vysoká škola veterinárska v Košiciach“ sa mení a znie: „Univerzita veterinárskeho lekárstva v Košiciach“.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o autorizovaných architektoch a autorizovaných stavebných inžinieroch
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 31/1992
* PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - AUTORIZOVANÍ ARCHITEKTI A AUTORIZOVANÍ STAVEBNÍ INŽINIERI (§ 3 — § 14)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 15 — § 23)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SAMOSPRÁVA ARCHITEKTOV A INŽINIEROV (§ 24 — § 41)
* PIATA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 42 — § 45)
Aktuální znění od 1. 6. 1992
138
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. februára 1992
o autorizovaných architektoch a autorizovaných stavebných inžinieroch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
Predmet úpravy
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje postavenie, ako aj práva a povinnosti autorizovaných architektov a autorizovaných stavebných inžinierov a ich samosprávu.
(2)
Tento zákon sa nevzťahuje
a)
na vykonávanie projektových činností fyzickými osobami v pracovnom alebo v inom obdobnom pomere k právnickým osobám oprávneným na projektovú, inžiniersku alebo stavebnú činnosť podľa osobitných predpisov,1)
b)
na vykonávanie projektovej činnosti v investičnej výstavbe v rámci podnikateľskej činnosti fyzických osôb v stavebníctve podľa predpisov o živnostenskom podnikaní,2)
c)
na vykonávanie odbornej znaleckej činnosti v odbore stavebníctva podľa osobitných predpisov.3)
§ 2
Autorizácia
Autorizácia je oprávnenie fyzickej osoby vykonávať sústavne vo vlastnom mene, na vlastnú zodpovednosť a za odmenu odborné činnosti vo výstavbe podľa tohto zákona. Činnosť vykonávaná na základe autorizácie podľa tohto zákona nie je živnosťou.4)
DRUHÁ ČASŤ
AUTORIZOVANÍ ARCHITEKTI A AUTORIZOVANÍ STAVEBNÍ INŽINIERI
§ 3
Základné ustanovenia
(1)
Autorizovaným architektom (ďalej len „architekt“) je ten, kto je zapísaný v zozname autorizovaných architektov.
(2)
Autorizovaným stavebným inžinierom (ďalej len „inžinier“) je ten, kto je zapísaný v zozname autorizovaných stavebných inžinierov.
(3)
Zoznamy podľa odsekov 1 a 2 vedú komory zriadené podľa tohto zákona (§ 24 a 31).
§ 4
Kategorizácia architektov
(1)
Architektom možno byť v niektorej z týchto kategórií:
a)
architekt pre pozemné stavby,
b)
architekt pre urbanizmus a územné plánovanie,
c)
architekt pre tvorbu krajiny a záhradnú architektúru,
d)
architekt pre interiér stavieb a stavebný dizajn.
(2)
Architekt pre pozemné stavby najmä
a)
navrhuje architektonické riešenie a stvárnenie pozemných stavieb vrátane stavebných úprav, obnovy pamiatok a udržiavacích prác, ktorými sa mení vzhľad alebo koncepčné riešenie pozemných stavieb,
b)
vyhotovuje predprojektovú, projektovú a inú stavebnú a stavebno-technickú dokumentáciu potrebnú pri povoľovaní pozemných stavieb, ich zmien a udržiavacích prác na nich,
c)
zastupuje investora vo veciach architektonického riešenia a stvárnenia pozemných stavieb, ako aj ich uskutočňovania.
(3)
Architekt pre urbanizmus a územné plánovanie najmä
a)
vyhotovuje urbanistické štúdie a územné generely,
b)
vyhotovuje územnoplánovaciu dokumentáciu všetkých kategórií a stupňov vrátane prieskumov a rozborov.
(4)
Architekt pre tvorbu krajiny a záhradnú architektúru najmä
a)
navrhuje organizačné a funkčné využitie plôch, vrátane asanačných, rekonštrukčných alebo rekultivačných zásahov do krajiny,
b)
projektuje využitie plôch ako chránených území, oblastí pokoja a verejných priestranstiev,
c)
projektuje výstavbu, úpravy a údržbu záhrad a plôch verejnej zelene.
(5)
Architekt pre interiér stavieb a stavebný dizajn najmä
a)
navrhuje architektonické stvárnenie interiérov stavieb,
b)
vyhotovuje projekty funkčného využitia interiérov pozemných stavieb.
(6)
Architekti podľa odsekov 2 až 5 ďalej
a)
poskytujú odborné poradenstvo vo veciach architektúry a projektovania, najmä odborné posudky, odhady a dobrozdania,
b)
vykonávajú odborný autorský dohľad nad uskutočňovaním stavieb a interiérov podľa schválenej projektovej dokumentácie.
(7)
Rozsah oprávnení architektov určí komora.
§ 5
Kategorizácia inžinierov
(1)
Inžinierom možno byť v niektorej z týchto kategórií:
a)
inžinier pre pozemné stavby,
b)
inžinier pre dopravné stavby,
c)
inžinier pre vodohospodárske stavby,
d)
inžinier pre mostné stavby a inžinierske konštrukcie,
e)
inžinier pre technologické a energetické vybavenie stavieb,
f)
inžinier pre technické vybavenie stavieb,
g)
inžinier pre statiku a dynamiku stavieb alebo pre nosné konštrukcie,
h)
inžinier pre mestské inžinierstvo,
i)
inžinier pre geotechniku,
j)
inžinier pre inžiniersku geodéziu.
(2)
Inžinieri podľa odseku 1 najmä
a)
vyhotovujú prípravnú technickú, projektovú a inú stavebnú a stavebno-technickú dokumentáciu pri povoľovaní stavieb, ich zmien a udržiavacích prác na nich,
b)
vyhotovujú čiastkovú dokumentáciu pre územné plány,
c)
vyhotovujú podklady na hodnotenie vplyvu stavebného diela na životné prostredie,
d)
poskytujú odborné technické a ekonomické poradenstvo, najmä odborné posudky, prieskumy, odhady a dobrozdania,
e)
vykonávajú stavebné merania a stavebnú diagnostiku,
f)
vykonávajú odborný autorský dohľad nad uskutočňovaním stavieb podľa schválenej projektovej dokumentácie,
g)
zastupujú investora stavby vo veciach prípravy a uskutočňovania stavieb.
(3)
Rozsah oprávnení inžinierov určí komora.
Práva a povinnosti architektov a inžinierov
§ 6
(1)
Architekt a inžinier je viazaný ústavou, ústavnými zákonmi, zákonmi a ďalšími všeobecne záväznými právnymi predpismi a v ich medziach pokynmi investora alebo inej osoby, ktorá objednáva vykonanie odborných činností vo výstavbe (ďalej len “objednávateľ“).
(2)
Architekti a inžinieri sú povinní chrániť práva a oprávnené záujmy objednávateľa, konať pritom čestne a svedomite, využívať všetky možnosti technického riešenia a uplatňovať najnovšie odborné poznatky, ktoré podľa svojho presvedčenia pokladajú za užitočné v záujme objednávateľa.
§ 7
(1)
Architekt a inžinier je povinný zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s výkonom odborných činností vo výstavbe pre objednávateľa, ak by ich prezradením mohla vzniknúť ujma na právach alebo oprávnených záujmoch objednávateľa alebo ak si to objednávateľ vyhradil. Od tejto povinnosti ho môže oslobodiť iba objednávateľ.
(2)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť sa nevzťahuje na prípady, keď ide o zákonom uloženú povinnosť prekaziť alebo oznámiť spáchanie trestného činutrestného činu.
(3)
Povinnosť mlčanlivosti podľa odseku 1 sa vzťahuje aj na osoby, ktoré architekt alebo inžinier zamestnáva.
§ 8
(1)
Každý má právo na to, aby mu architekt a inžinier vykonal odborné činnosti podľa tohto zákona.
(2)
Architekt alebo inžinier odmietne vykonať činnosti,
a)
ak pokyny objednávateľa sú v rozpore so zákonom, s inými všeobecne záväznými právnymi predpismi; s predpismi komory alebo so záväznými technickými, hygienickými alebo inými štátnymi normami, alebo sú technicky neuskutočniteľné alebo ich vykonanie by ohrozilo životy alebo zdravie občanov alebo dobré mravy a objednávateľ napriek upozorneniu trvá na ich splnení,
b)
ak by ich vykonaním pre rôzných objednávateľov, ktorých záujmy sú v kolízii, mohlo dôjsť k ohrozeniu povinnosti mlčanlivosti, k nekalej súťaži alebo k porušeniu pravidiel verejnej súťaže,
c)
ak presahujú oprávnenie podľa autorizačného osvedčenia.
(3)
Odoprieť vykonať činnosti môže architekt alebo inžinier vtedy, keď
a)
jeho pracovné zaťaženie už prijatými objednávkami znemožňuje náležite vykonať požadované činnosti,
b)
zo zdravotných alebo rodinných dôvodov, ktoré sú dočasne prekážkou znemožňujúcou náležite vykonať požadované činnosti.
(4)
Architekt a inžinier sa nesmie zúčastniť na verejnej architektonickej alebo na inej odbornej súťaži, pri ktorej komora neoverila dodržanie pravidiel čestného súťaženia a súlad s právnymi predpismi.5) Účasť na súťaži bez tejto súčinnosti komory je disciplinárnym previnením.
(5)
Architekt alebo inžinier môže odstúpiť od zmluvy z dôvodov uvedených v odseku 2 písm. a), b) a c) alebo z dôvodov uvedených v osobitnom predpise.6)
(6)
Vzájomné vzťahy medzi architektom alebo inžinierom a objednávateľom pri výkone odborných činností sa spravujú ustanoveniami osobitných prepisov.7)
§ 9
(1)
Architekt alebo inžinier môže vykonávať odborné činnosti sám alebo spoločne s inými architektmi alebo inžiniermi.
(2)
Ak architekti alebo inžinieri vykonávajú odborné činnosti spoločne, právne vzťahy medzi nimi vyplývajúce zo spoločného výkonu činností upravia zmluvou.8) Objednávateľovi zodpovedá za výkon odbornej činnosti každý samostatne, ak s objednávateľom nebolo vopred dohodnuté inak.
(3)
Architekti a inžinieri, ktorí vykonávajú odborné činnosti spoločne, môžu mať spolu iba jedno sídlo ateliéru alebo kancelárie.
(4)
Architekt alebo inžinier sa môže dať zastúpiť iným architektom alebo inžinierom v rozsahu uvedenom v poverení na zastupovanie. Jednotlivé úkony za architekta alebo inžiniera môže v jeho mene vykonať aj ten, kto je u neho zamestnaný.
§ 10
Zamestnávanie iných osôb
Architekt a inžinier môže zamestnávať v pracovnom pomere iné osoby. Pracovnoprávne vzťahy sa spravujú pracovnoprávnymi predpismi.9)
§ 11
Odmena
(1)
Architekt a inžinier vykonáva odborné činnosti za odmenu (honorár). Vykonávať odborné činnosti bezodplatne môže iba so súhlasom komory, alebo ak ide o práce malého rozsahu pre zariadenia zdravotníckej a sociálnej starostlivosti alebo charitatívne zariadenia.
(2)
Na odmenu a na vecné výdavky možno požadovať primeraný preddavok.10)
(3)
Tarifu odmien, spôsob ich výpočtu a ďalšie podrobnosti odmeňovania (honorárový poriadok) upraví komora a zverejní ich.
§ 12
Poistenie zodpovednosti za škodu
(1)
Architekti a inžinieri zodpovedajú za škodu, ktorú spôsobili v súvislosti s vykonávaním svojej činnosti. Zodpovedajú aj za škodu, ktorú spôsobili osoby, ktoré konali v ich mene ako ich zamestnanci alebo zástupcovia na základe plnomocenstva.
(2)
Architekt a inžinier uzavrie do desať dní po zápise do zoznamu autorizovaných architektov alebo do zoznamu autorizovaných stavebných inžinierov (ďalej len „zoznam“) zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu,11) ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s výkonom jeho činnosti a činnosti jeho zamestnancov. Uzavretie zmluvy oznámi komore.
(3)
Poistenie podľa odseku 2 trvá po celý čas výkonu činnosti a zamestnávania pracovníkov.
§ 13
Použitie a povaha písomností
(1)
Dokumenty, projekty, odborné posudky odhady, dobrozdania a iné písomnosti, ktoré sú výsledkom činnosti architektov a inžinierov, sú pre úradné účely verejnými listinami, ak je na nich vlastnoručný podpis pôvodcu a odtlačok jeho úradnej pečiatky.
(2)
Architektonické, konštrukčné a technické riešenia a iné výsledky duševnej tvorivej činnosti, ktoré obsahujú písomnosti uvedené v odseku 1, možno použiť iba na účel, na ktorý boli vyhotovené; na iný účel ich možno použiť iba so súhlasom ich autora. Ich ochrana podľa osobitných predpisov12) tým nie je dotknutá.
§ 14
Pečiatka
(1)
Architekti a inžinieri používajú na osvedčovanie pravosti písomností, ktoré vyhotovili, odtlačok svojej pečiatky.
(2)
Pečiatka je okrúhla s priemerom 36 mm.13) V strede je umiestnený štátny znak Slovenskej republiky. Po obvode nad štátnym znakom je vo vonkajšom kruhopise uvedené meno a priezvisko s titulmi a vo vnútornom kruhopise označenie buď „autorizovaný architekt“, buď „autorizovaný stavebný inžinier“. V kruhopise pod štátnym znakom je uvedené registračné číslo.
(3)
Pečiatky eviduje komora. Ak bol architekt alebo inžinier zo zoznamu vyčiarknutý, pečiatku musí odovzdať komore do troch dní od vyčiarknutia.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 15
Zapísanie do zoznamov
(1)
Do zoznamu (§ 3) sa zapíše ten, kto
a)
je občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
má trvalý pobyt na území Slovenskej republiky,
c)
je plne spôsobilý na právne úkony,
d)
je bezúhonný,
e)
má vzdelanie a odbornú prax podľa § 16,
f)
nie je v pracovnoprávnom vzťahu k zamestnávateľovi a nevykonáva stavebnú živnosť,
g)
vykonal odbornú skúšku,
h)
zložil sľub.
(2)
Do zoznamu možno zapísať aj toho, kto nespĺňa požiadavky podľa odseku 1 písm. a) a b), ani požiadavky podľa § 16, ak
a)
je zapísaný v obdobnom zozname ako architekt alebo inžinier v slobodnom povolaní podľa práva štátu, v ktorom má trvalý pobyt, a je zaručená vzájomnosť práva zápisu,
b)
to vyplýva z medzinárodných dohôd alebo z dohôd profesijových komôr.
(3)
Zapísanie do zoznamu komora zverejní.
(4)
Komora nezapíše do zoznamu toho, kto vykonáva zamestnanie, povolanie alebo činnosť, popri ktorej nemôže podľa osobitných predpisov vykonávať inú zárobkovú činnosť, ani toho, kto je pracovníkom komory, ktorá vedie zoznam. Keď tieto prekážky vzniknú po zapísaní do zoznamu, komora takúto osobu zo zoznamu vyčiarkne, ak osoba do 30 dní od vzniku prekážky nepreukáže, že prestala vykonávať uvedené zamestnanie, povolanie alebo činnosť.
(2)
Podrobné pravidlá o zápise do komory upraví štatút komory.
§ 16
Vzdelanie a odborná prax
(1)
Na zapísanie do zoznamu architektov podľa § 15 ods. 1 písm. e) sa vyžaduje
a)
vysokoškolské vzdelanie v odbore architektúry alebo v odbore pozemného staviteľstva,
b)
odborná prax najmenej päť rokov.
(2)
Ako vzdelanie podľa odseku 1 písm. a) môže komora uznať aj iné vzdelanie, ak ide o osobu, ktorá svojou najmenej desaťročnou praxou v niektorej oblasti architektúry dostatočne preukázala potrebné tvorivé schopnosti a odbornú technickú spôsobilosť.
(3)
Za odbornú prax podľa odseku 1 písm. b) sa považuje osobne vykonávaná odborná činnosť v niektorej kategórii architektúry alebo v pozemnom staviteľstve, a to samostatne vo vlastnom mene podľa doterajších predpisov alebo v pracovnom vzťahu k architektovi alebo k právnickej osobe zaoberajúcej sa výlučne alebo prevažne uvedenými činnosťami v tuzemsku alebo v zahraničí. Podrobné vymedzenie určí komora v spolupráci s Ministerstvom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a so Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
(4)
Na zapísanie do zoznamu inžinierov podľa § 15 ods. 1 písm. e) sa vyžaduje
a)
vysokoškolské vzdelanie stavebného zamerania,
b)
odborná prax najmenej päť rokov.
(5)
Na zapísanie do zoznamu inžinierov podľa § 15 ods. 1 písm. e) pre kategórie uvedené v § 5 ods. 1 písm. e) a f) sa vyžaduje
a)
vysokoškolské vzdelanie elektrotechnického alebo strojníckeho zamerania,
b)
odborná prax najmenej päť rokov.
(6)
Ako vzdelanie podľa odseku 4 písm. a) a odseku 5 písm. a) môže komora uznať aj iné vzdelanie technického zamerania, ak ide o osobu, ktorá svojou najmenej desaťročnou praxou vo výstavbe dostatočne preukázala potrebnú odbornú spôsobilosť.
(7)
Za odbornú prax podľa odseku 4 písm. b) a odseku 5 písm. b) sa považuje osobne vykonávaná odborná činnosť v niektorej oblasti výstavby, a to samostatne vo vlastnom mene podľa doterajších predpisov alebo v pracovnom vzťahu k inžinierovi alebo k právnickej osobe zaoberajúcej sa výlučne alebo prevažne uvedenými činnosťami v tuzemsku alebo v zahraničí. Podrobné vymedzenie určí komora v spolupráci s ministerstvom a so Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
§ 17
Vyčiarknutie zo zoznamu
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho, kto
a)
zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
písomne požiadal o vyčiarknutie,
c)
prestal byť občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
d)
odhlásil sa z trvalého pobytu v Slovenskej republike,
e)
prestal byť plne spôsobilý na právne úkony,
f)
bol vylúčený z komory,
g)
bol právoplatne odsúdený za trestný čintrestný čin spáchaný v súvislosti s výkonom svojho povolania,
h)
uzavrel pracovný pomer s právnickou osobou vykonávajúcou projektové, inžinierske a stavebné práce1) alebo so živnostníkom, alebo začal sám podnikať v stavebníctve,2)
i)
nespĺňa podmienky podľa § 15 ods. 4.
(2)
Komora môže vyčiarknuť zo zoznamu aj toho, kto bol právoplatne odsúdený za iný úmyselný trestný čintrestný čin, než je uvedený v odseku 1 písm. g), na nepodmienečný trest odňatia slobody v trvaní viac ako jeden rok, keďby jeho členstvo v komore vzhľadom na závažnosť trestného činutrestného činu alebo na jeho následky bolo na prekážku dôveryhodnosti profesie alebo dobrého mena komory za podmienok určených v disciplinárnom poriadku. Rovnako môže komora vyčiarknuť zo zoznamu toho, komu bola uložená sankcia zákazu činnosti podľa osobitných predpisov.14)
(3)
Z dôvodu uvedeného v odseku 1 písm. c) alebo d) komora nevyčiarkne toho, kto spĺňa podmienky uvedené v § 15 ods. 2.
(4)
Vyčiarknutie zo zoznamu komora zverejní.
(5)
Nezapísanie do zoznamu alebo vyčiarknutie zo zoznamu je preskúmateľné súdom podľa osobitných predpisov15) na základe žaloby toho, koho sa týka.
§ 18
Obsah zoznamu
(1)
Do zoznamu sa zapisujú tieto údaje architekta alebo inžiniera:
a)
meno a priezvisko,
b)
rodné číslo,
c)
adresa trvalého pobytu,
d)
adresa stáleho sídla ateliéru alebo kancelárie,
e)
kategória a rozsah oprávnenia,
f)
dátum vykonania odbornej skúšky,
g)
dátum zloženia sľubu.
(2)
Do zoznamu sa zapisujú zmeny údajov podľa odseku 1 písm. a) až e), ako aj uloženie disciplinárneho opatrenia. Zmeny údajov treba oznámiť komore do troch dní odo dňa, keď nastali.
(3)
Do zoznamov môže každý nahliadnuť a robiť si z nich výpisy a odpisy.
§ 19
Autorizačné osvedčenie
(1)
O zapísaní do zoznamu komora vydá autorizačné osvedčenie. V ňom sa uvedú údaje podľa § 18 ods. 1.
(2)
Autorizačné osvedčenie stráca platnosť dňom vyčiarknutia zo zoznamu.
§ 20
Registračné číslo
Poradie zapísania v zozname, kód zoznamu a rok zápisu tvoria registračné číslo. Registračné číslo sa uvádza v autorizačnom osvedčení a v pečiatke.
§ 21
Odborná skúška
(1)
Odborné skúšky sa konajú spravidla dvakrát za rok, najmenej však raz za rok. Termíny a organizáciu odborných skúšok určí komora.
(2)
Odborná skúška je verejná.
(3)
Obsah odbornej skúšky určí komora po prerokování s ministerstvom a Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
(4)
Na odbornú skúšku sa pripustí každý uchádzač o zápis do zoznamu, ktorý o to požiada a spĺňa predpoklady uvedené v § 15 ods. 1 písm. a) až e).
(5)
Uchádzač, ktorý na odbornej skúške neuspel, môže ju opakovať najskôr po 12 mesiacoch. Vzhľadom na priebeh skúšky môže skúšobná komisia na návrh uchádzača rozhodnúť, že skúšku možno opakovať už po šiestich mesiacoch.
(6)
Za odbornú skúšku sa platí poplatok, ktorého výšku určí komora.
§ 22
Skúšobná komisia
(1)
Na vykonávanie odborných skúšok komora ustanovuje skúšobnú komisiu zloženú z popredných odborníkov teórie a praxe. Pri zostavení skúšobnej komisie komora spolupracuje s ministerstvom a so Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
(2)
Odbornú skúšku možno konať, ak je prítomných aspoň päť členov skúšobnej komisie.
§ 23
Sľub
(1)
Sľub možno zložiť až po vykonaní odbornej skúšky. Sľub sa skladá do rúk predsedu komory alebo ním určeného podpredsedu, a to do jedného mesiaca od vykonania odbornej skúšky.
(2)
Sľub znie: „Sľubujem na svoje svedomie a na občiansku a stavovskú česť, že svoje povolanie budem výkonávať v súlade s ústavou, ústavnými zákonmi, zákonmi a inými právnymi predpismi a podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.“
(3)
Zapísanie do zoznamu sa vykoná do troch dní odo dňa zloženia sľubu.
ŠTVRTÁ ČASŤ
SAMOSPRÁVA ARCHITEKTOV A INŽINIEROV
Prvý oddiel
Slovenská komora architektov
§ 24
Postavenie a základné úlohy
(1)
Zriaďuje sa Slovenská komora architektov so sídlom v Bratislave.
(2)
Slovenská komora architektov je samosprávna stavovská právnická osoba, ktorej úlohou je najmä
a)
podporovať architektov a obhajovať ich práva a profesijové, sociálne a hospodárske záujmy,
b)
viesť zoznam architektov, zapisovať do neho a vyčiarkúvať z neho architektov,
c)
dbať o to, aby architekti vykonávali svoje povolanie odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným zákonmi a predpismi komory,
d)
dbať o rast odbornosti architektov a podporovať ich odborné vzdelávanie,
e)
udržiavať disciplínu a dbať o stavovskú česť medzi architektmi,
f)
starať sa o stavebnú kultúru a o harmonické utváranie územia,
g)
prispievať k rozvoju architektúry spoluprácou s vysokými a strednými školami, so špecializovanými vedeckými a vzdelávacími inštitúciami, so štátnymi orgánmi a s obcami a ich záujmovými a regionálnymi združeniami a podieľať sa na ochrane verejných záujmov v oblasti architektúry a územného plánovania,
h)
vykonávať osvetovú, propagačnú, popularizačnú, poradenskú a informačnú činnosť,
i)
zabezpečovať medzinárodnú výmenu odborných poznatkov a inú spoluprácu s obdobnými komorami v zahraničí,
j)
vydať do 30 dní od predloženia vyhlasovateľovi výsledok overenia dodržiavania pravidiel čestného súťaženia a súladu s právnymi predpismi o verejnej súťaži pre architektov.
(3)
Členmi Slovenskej komory architektov sú všetci architekti zapísaní v zozname architektov (§ 3 ods. 1). Jej členmi môžu byť aj iné osoby podľa štatútu komory.
§ 25
Orgány
Slovenská komora architektov má tieto orgány:
a)
valné zhromaždenie,
b)
predstavenstvo,
c)
autorizačnú komisiu,
d)
disciplinárnu komisiu.
§ 26
Valné zhromaždenie
(1)
Najvyšším orgánom Slovenskej komory architektov je valné zhromaždenie; tvoria ho všetci členovia komory.
(2)
Predstavenstvo zvoláva valné zhromaždenie najmenej raz za rok. Predstavenstvo je povinné zvolať mimoriadne valné zhromaždenie vždy, keď to navrhuje petícia16) aspoň 30 %členov komory. Mimoriadne valné zhromaždenie sa zíde najneskôr do dvoch mesiacov od doručenia petície komore.
(3)
Člen komory môže písomne poveriť iného člena komory, aby ho zastupoval na zasadnutí valného zhromaždenia a hlasoval v jeho mene vo veciach uvedených v písomnom poverení; zastúpený člen komory sa považuje za prítomného na zasadnutí valného zhromaždenia, ak je prítomný zástupca a preukáže písomné poverenie. Architekta zapísaného v zozname architektov môže zastúpiť iba architekt.
(4)
Zastúpeného člena komory možno voliť do orgánov komory, ak v poverení svoju voľbu vopred výslovne nevylúčil.
(5)
Valné zhromaždenie sa môže platne uznášať, ak sú prítomné aspoň dve tretiny členov komory, vrátane zastúpených, a pozvánka bola preukázateľne zaslaná každému členovi komory najmenej 21 dní pred rokovaním na adresu stáleho sídla ateliéru alebo kancelárie [§ 18 ods. 1 písm. d)]. Na platnosť uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných členov komory vrátane zastúpených.
§ 27
Úlohy valného zhromaždenia
(1)
Valné zhromaždenie najmä
a)
volí a odvoláva na dvojročné obdobie predsedu, podpredsedov komory a členov predstavenstva a autorizačnej komisie (§ 29 ods. 2),
b)
schvaľuje štatút komory a ďalšie vnútorné predpisy, najmä rokovací poriadok, volebný poriadok, disciplinárny poriadok a skúšobný poriadok,
c)
schvaľuje výšku príspevkov členov komory na činnosť orgánov komory,
d)
zrušuje alebo pozmeňuje rozhodnutia predstavenstva,
e)
zriaďuje svoj úrad a určuje základné pravidlá jeho činnosti,
f)
schvaľuje rozpočtové pravidlá a pravidlá nakladania s majetkom komory,
g)
schvaľuje rozpočet a overenú ročnú účtovnú závierku.
(2)
Na valnom zhromaždení majú právo hlasovať všetci členovia komory. Vo veciach týkajúcich sa výlučne architektov hlasujú iba architekti; ostatní členovia komory majú v tomto prípade poradný hlas. Valnému zhromaždeniu predsedá predseda komory alebo niektorý z podpredsedov.
(3)
Za členov orgánov komory možno zvoliť ktoréhokoľvek člena komory; predsedom alebo podpredsedom komory môže byť iba architekt. V kolektívnych orgánoch komory tvoria architekti nadpolovičnú väčšinu členov.
(4)
Riaditeľ úradu ani ostatní pracovníci komory nemôžu byť členmi komory.
(5)
Volebné pravidlá upravuje volebný poriadok komory.
§ 28
Predstavenstvo
(1)
Predstavenstvo je najvyšším výkonným orgánom Slovenskej komory architektov so všeobecnou pôsobnosťou; patrí mu rozhodovať o všetkých veciach, ktoré nie sú týmto zákonom, štatútom komory alebo iným vnútorným predpisom zverené valnému zhromaždeniu, autorizačnej komisii alebo nimi zriadeným komisiám.
(2)
Predstavenstvo má trinásť členov; skladá sa z predsedu komory, podpredsedov komory a z ďalších členov komory. V predstavenstve sú primerane zastúpené všetky kategórie architektov; podrobnosti určí štatút komory.
(3)
Predstavenstvo sa schádza spravidla raz za tri mesiace; jeho schôdze zvoláva predseda komory.
(4)
Na schôdzach predstavenstva sa s poradným hlasom zúčastňuje riaditeľ úradu komory alebo jeho zástupca; môžu sa na nich zúčastniť aj iné osoby, ak tak rozhodne predstavenstvo.
§ 29
Autorizačná komisia
(1)
Autorizačná komisia je výkonným orgánom Slovenskej komory architektov pre veci týkajúce sa autorizácie a architektov. Autorizačná komisia najmä
a)
vedie zoznam architektov,
b)
rozhoduje o zapísaní do zoznamu a o vyčiarknutí z neho,
c)
zostavuje skúšobnú komisiu na vykonanie odbornej skúšky a určuje jej obsah a organizáciu,
d)
určuje poplatok za vykonanie odbornej skúšky,
e)
plní ďalšie úlohy súvisiace s autorizáciou podľa štatútu komory.
(2)
Autorizačná komisia má predsedu a 12 členov; jej členovia nemôžu byť členmi predstavenstva. Členov autorizačnej komisie volí valné zhromaždenie. Predsedu autorizačnej komisie volia členovia komisie spomedzi seba tajným hlasovaním. Aspoň jeden člen komisie má vysokoškolské právnické vzdelanie.
§ 30
Predseda a podpredsedovia
(1)
Predseda Slovenskej komory architektov zastupuje komoru navonok a koná v jej mene vo všetkých veciach, ak ich tento zákon alebo štatút komory nezveruje niekomu inému.
(2)
Predsedu komory počas neprítomnosti alebo nespôsobilosti na výkon funkcie zastupujú podpredsedovia v určenom poradí; podrobné pravidlá zastupovania, počet podpredsedov a zastúpenie jednotlivých kategórií architektov upraví štatút komory.
(3)
Členstvo v orgánoch komory je čestné. Členovia orgánov majú nárok na úhradu cestovných a iných vecných výdavkov a na odmenu za stratu času. Predsedovi komory a v čase jeho zastupovania aj podpredsedovi komory patrí náhrada trov spojených s výkonom funkcie a náhrada za stratu času. Podrobnosti o náhradách určí štatút komory.
Druhý oddiel
Slovenská komora stavebných inžinierov
§ 31
Postavenie a základné úlohy
(1)
Zriaďuje sa Slovenská komora stavebných inžinierov so sídlom v Bratislave; má regionálne združenia komory so sídlom v Banskej Bystrici, Košiciach a Žiline.
(2)
Slovenská komora stavebných inžinierov je samosprávna stavovská právnická osoba, ktorej úlohou je najmä
a)
podporovať inžinierov a obhajovať ich práva a profesijové, sociálne a hospodárske záujmy,
b)
viesť zoznam inžinierov a zapisovať do neho a vyčiarkúvať z neho inžinierov,
c)
dbať o to, aby inžinieri vykonávali svoje povolanie odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným zákonmi a predpismi komory,
d)
dbať o rast odbornosti inžinierov a podporovať ich odborné vzdelávanie,
e)
udržiavať disciplínu a dbať o stavovskú česť medzi inžiniermi,
f)
prispievať k rozvoju výstavby a stavebníctva spoluprácou s vysokými a strednými školami, so špeciálnymi vedeckými a vzdelávacími inštitúciami, so štátnymi orgánmi a s obcami a ich záujmovými a regionálnymi združeniami a podieľať sa na ochrane verejných záujmov v oblasti výstavby,
g)
vykonávať osvetovú, propagačnú, popularizačnú, poradenskú a informačnú činnosť,
h)
zabezpečovať medzinárodnú výmenu odborných poznatkov a inú spoluprácu s obdobnými komorami v zahraničí,
i)
vydať do 30 dní od predloženia vyhlasovateľovi výsledok overenia dodržania pravidiel čestného súťaženia a súladu s právnymi predpismi o verejnej súťaži pre inžinierov.
(3)
Členmi Slovenskej komory stavebných inžinierov sú všetci inžinieri zapísaní v zozname inžinierov. Jej členmi môžu byť aj iné osoby podľa štatútu komory.
§ 32
Orgány
Slovenská komora stavebných inžinierov má tieto orgány:
a)
valné zhromaždenie,
b)
predstavenstvo,
c)
autorizačnú komisiu,
d)
disciplinárnu komisiu.
§ 33
Valné zhromaždenie
(1)
Najvyšším orgánom Slovenskej komory stavebných inžinierov je valné zhromaždenie; tvoria ho všetci členovia komory.
(2)
Predstavenstvo zvoláva valné zhromaždenie najmenej raz za rok. Predstavenstvo je povinné zvolať mimoriadne valné zhromaždenie vždy, ak to navrhuje aspoň jedno regionálne združenie komory alebo petícia16) aspoň 30 % členov komory. Mimoriadne valné zhromaždenie sa zíde najneskôr do dvoch mesiacov od doručenia návrhu alebo petície komore.
(3)
Člen komory môže písomne poveriť iného člena komory, aby ho zastupoval na zasadnutí valného zhromaždenia a hlasoval v jeho mene vo veciach uvedených v písomnom poverení; zastúpený člen komory sa považuje za prítomného na zasadnutí valného zhromaždenia, ak je prítomný zástupca a preukáže písomné poverenie. Inžiniera zapísaného v zozname inžinierov môže zastúpiť iba inžinier.
(4)
Zastúpeného člena komory možno voliť do orgánov komory, ak v poverení svoju voľbu vopred výslovne nevylúčil.
(5)
Valné zhromaždenie sa môže platne uznášať, ak sú prítomné aspoň dve tretiny členov komory, vrátane zastúpených, a pozvánka bola preukázateľne zaslaná každému členovi komory najmenej 21 dní pred rokovaním na adresu stáleho sídla ateliéru alebo kancelárie [§ 18 ods. 1 písm. d)]. Na platnosť uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných členov komory vrátane zastúpených.
§ 34
Úlohy valného zhromaždenia
(1)
Valné zhromaždenie najmä
a)
volí a odvoláva na dvojročné obdobie predsedu a podpredsedov komory, členov predstavenstva a autorizačnej komisie (§ 37 ods. 2),
b)
schvaľuje štatút komory a ďalšie vnútorné predpisy, najmä rokovací poriadok, volebný poriadok, disciplinárny poriadok a skúšobný poriadok, ako aj štatút regionálneho združenia komory,
c)
schvaľuje výšku príspevkov členov komory na činnosť orgánov komory,
d)
zrušuje alebo pozmeňuje rozhodnutia regionálnych združení komory a predstavenstva,
e)
zriaďuje svoj úrad a jeho regionálne pracoviská a určuje základné pravidlá ich činnosti,
f)
schvaľuje pravidlá nakladania s majetkom komory,
g)
schvaľuje rozpočet komory a overenú ročnú účtovnú závierku.
(2)
Na valnom zhromaždení majú právo hlasovať všetci členovia komory. Vo veciach týkajúcich sa výlučne inžinierov hlasujú iba inžinieri; ostatní členovia komory majú v tomto prípade poradný hlas. Valnému zhromaždeniu predsedá predseda komory alebo niektorý z podpredsedov.
(3)
Za členov orgánov komory možno zvoliť ktoréhokoľvek člena komory; predsedom alebo podpredsedom komory však môže byť iba inžinier. V kolektívnych orgánoch komory tvoria inžinieri nadpolovičnú väčšinu členov.
(4)
Riaditeľ úradu komory ani ostatní pracovníci komory nemôžu byť volení do orgánov komory.
(5)
Volebné pravidlá upravuje volebný poriadok komory.
§ 35
Regionálne združenia komory
(1)
Úlohou regionálnych združení komory je zaoberať sa regionálnymi problémami inžinierov. Zaoberajú sa aj vecami, ktorými ich poverí valné zhromaždenie alebo ktoré im zverí štatút. Štatút komory určí aj orgány regionálneho združenia komory.
(2)
Regionálne združenie komory zvoláva podpredseda komory, ktorého na to splnomocní na celé funkčné obdobie valné zhromaždenie.
§ 36
Predstavenstvo
(1)
Predstavenstvo je najvyšším výkonným orgánom Slovenskej komory stavebných inžinierov so všeobecnou pôsobnosťou; patrí mu rozhodovať o všetkých veciach, ktoré nie sú týmto zákonom, štatútom alebo iným vnútorným predpisom komory zverené inému orgánu komory.
(2)
Predstavenstvo má pätnásť členov; skladá sa z predsedu komory, z podpredsedov komory a ďalších členov. V predstavenstve sú primerane zastúpené všetky kategórie inžinierov; podrobnosti určí štatút komory.
(3)
Predstavenstvo sa schádza spravidla raz za tri mesiace; jeho schôdze zvoláva predseda komory.
(4)
Na schôdzach predstavenstva komory sa s poradným hlasom zúčastňuje riaditeľ úradu komory alebo jeho zástupca; môžu sa na nich zúčastniť aj iné osoby, ak tak rozhodne predstavenstvo.
§ 37
Autorizačná komisia
(1)
Autorizačná komisia je výkonným orgánom Slovenskej komory stavebných inžinierov pre veci týkajúce sa autorizácie a inžinierov. Autorizačná komisia najmä
a)
vedie zoznam inžinierov,
b)
rozhoduje o zapísaní do zoznamu a o vyčiarknutí z neho,
c)
zostavuje skúšobnú komisiu na vykonávanie odbornej skúšky a určuje jej obsah a organizáciu,
d)
určuje poplatok za vykonanie odbornej skúšky,
e)
plní ďalšie úlohy súvisiace s autorizáciou podľa štatútu komory.
(2)
Autorizačná komisia má predsedu a dvanásť členov; jej členovia nemôžu byť členmi predstavenstva. Členov autorizačnej komisie volí valné zhromaždenie. Predsedu autorizačnej komisie volia členovia komisie spomedzi seba tajným hlasovaním. Aspoň jeden člen komisie má vysokoškolské právnické vzdelanie.
§ 38
Predseda a podpredsedovia
(1)
Predseda Slovenskej komory stavebných inžinierov ju zastupuje navonok a koná v jej mene vo všetkých veciach, ak ich tento zákon alebo štatút komory nezveruje niekomu inému.
(2)
Predsedu komory počas neprítomnosti alebo nespôsobilosti na výkon funkcie zastupujú podpredsedovia; podrobné pravidlá zastupovania, počet podpredsedov a zastúpenie jednotlivých kategórií inžinierov upraví štatút komory.
(3)
Členstvo v orgánoch komory je čestné. Členovia orgánov majú nárok na úhradu cestovných a iných vecných výdavkov a na odmenu za stratu času. Predsedovi komory a v čase jeho zastupovania podpredsedovi komory patrí náhrada trov spojených s výkonom funkcie a náhrada za stratu času. Podrobnosti o náhradách určí štatút komory.
Tretí oddiel
Spoločné ustanovenia o komorách
§ 39
Disciplinárna zodpovednosť členov komôr
(1)
Za závažné alebo opätovné porušenie povinností ustanovených týmto zákonom alebo štatútom komory, ak nejde o trestný čintrestný čin alebo priestupok, možno uložiť členovi komory niektoré z týchto disciplinárnych opatrení:
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu až do 100 000 Kčs,
c)
vylúčenie z komory.
(2)
Výnos z pokút je príjmom komory.
(3)
Disciplinárnu právomoc podľa odseku 1 vykonáva disciplinárna komisia, ktorú vymenúva valné zhromaždenie na dvojročné obdobie. Disciplinárna komisia koná v päťčlennom senáte, z ktorého jeden člen má právnické vzdelanie a nie je členom komory. Ak je účastníkom disciplinárneho konania architekt alebo inžinier, jedným členom disciplinárnej komisie je člen príslušnej autorizačnej komisie.
(4)
Návrh na začatie disciplinárneho konania dáva predseda komory do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa o disciplinárnom previnení člena komory dozvedel, najneskôr však do jedného roka odo dňa, keď sa disciplinárne previnenie stalo.
(5)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia sa vyhotovuje písomne; obsahuje výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku. Doručuje sa účastníkovi disciplinárneho konania a predstavenstvu komory.
(6)
Odvolanie proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie sa podáva predstavenstvu komory do 15 dní od doručenia písomného vyhotovenia rozhodnutia účastníkovi disciplinárneho konania; odvolanie má odkladný účinok.
(7)
O odvolaní rozhoduje predstavenstvo komory, ktoré môže napadnuté rozhodnutie disciplinárnej komisie zrušiť, prípadne zrušiť a vrátiť na opakované konanie disciplinárnej komisii; inak ho potvrdí.
(8)
Ak bola v disciplinárnom konaní právoplatne uložená pokuta alebo vylúčenie z komory, je takéto rozhodnutie preskúmateľné súdom na základe žaloby účastníka disciplinárneho konania podľa osobitných predpisov.17)
(9)
Podrobnosti disciplinárneho konania, počet členov disciplinárnej komisie a počet senátov upraví disciplinárny poriadok. Na disciplinárne konanie sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.18)
§ 40
Ročná účtovná závierka
Ročnú účtovnú závierku komory overuje nezávislý overovateľ (audítor).19)
§ 41
Financovanie
(1)
Komora financuje svoju činnosť z vlastných príjmov. Vlastnými príjmami sú
a)
príspevky členov komory,
b)
výnosy pokút uložených v disciplinárnom konaní,
c)
poplatok za odbornú skúšku,
d)
výnosy z vlastného majetku,
e)
dobrovoľné príspevky a dary od fyzických a právnických osôb,
f)
iné príjmy.
(2)
Členovia komory platia jednotný základný príspevok na činnosť orgánov komory. Architekti alebo inžinieri platia aj ďalší príspevok, ktorého výška je na každý rok závislá od výšky ich zdaniteľného príjmu v predchádzajúcom roku. Podrobné pravidlá ustanoví štatút komory.
(3)
Komora nevykonáva vlastnú podnikateľskú činnosť a ani svoj majetok nepoužije, ani neposkytne na podnikateľskú činnosť iných osôb. Výnosmi z vlastného majetku sú najmä nájomné za prenájom nebytových priestorov a príjmy z výstav organizovaných komorou.
(4)
Komora nepríjme dobrovoľný príspevok alebo dar,
a)
ak ho poskytuje politická strana alebo politické hnutie,
b)
ak je jeho poskytnutie priamo alebo nepriamo spojené s protislužbou, ktorá by vyvolávala pochybnosti o nezaujatosti a nepolitickosti komory,
c)
ak by tým mohli byť porušené pravidlá verejných architektonických súťaží alebo pravidlá hospodárskej súťaže.
(5)
Ak komora prijala účelovú dotáciu alebo iný účelový finančný príspevok zo štátneho rozpočtu, umožní štátnemu kontrolnému orgánu vykonanie kontroly použitia poskytnutých finančných prostriedkov.
PIATA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 42
(1)
Do ustanovenia orgánov Slovenskej komory architektov podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť prípravný výbor vymemovaný ministrom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky z členov Spolku architektov Slovenska. Prípravný výbor zvolá ustanovujúce valné zhromaždenie Slovenskej komory architektov do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Do ustanovenia orgánov Slovenskej komory architektov podľa tohto zákona sa za oprávnených zúčastniť sa na ustanovujúcom valnom zhromaždení považujú fyzické osoby, ktoré získali preukaz osobitnej spôsobilosti na projektovanie podľa odbornosti podľa osobitných predpisov.1)
(3)
Za vykonanie odbornej skúšky podľa tohto zákona sa považuje preukaz osobitnej spôsobilosti vydaný podľa osobitných predpisov,1) ak oprávňuje na činnosti, ktoré tento zákon priznáva architektom. Preukaz nahrádza odbornú skúšku do dvoch rokov od zvolenia autorizačnej komisie Slovenskej komory architektov.
§ 43
(1)
Do ustanovenia orgánov Slovenskej komory stavebných inžinierov podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť prípravný výbor vymenovaný ministrom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky z členov Slovenského zväzu stavebných inžinierov. Prípravný výbor zvolá ustanovujúce valné zhromaždenie Slovenskej komory stavebných inžinierov do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Do ustanovenia orgánov Slovenskej komory stavebných inžinierov sa za oprávnených zúčastniť sa na ustanovujúcom valnom zhromaždení komory považujú členovia Slovenského zväzu stavebných inžinierov a inžinieri, ktorí získali preukaz odbornej spôsobilosti podľa osobitných predpisov.1)
(3)
Za vykonanie odbornej skúšky podľa tohto zákona sa považuje preukaz osobitnej spôsobilosti vydaný podľa osobitných predpisov,1) ak oprávňuje na činnosti, ktoré tento zákon priznáva inžinierom. Preukaz nahrádza odbornú skúšku do dvoch rokov od zvolenia autorizačnej komisie Slovenskej komory stavebných inžinierov.
§ 44
Zrušuje sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku zákon č. 61/1951 Zb., ktorým sa zrušujú oprávnenia civilných technikov a inžinierske komory.
§ 45
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 43 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení zákona č. 103/1990 Zb.
Vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 186/1990 Zb. o oprávnení na projektovú činnosť.
2)
§ 23 a príloha č. 2 zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
§ 2 a 5 vyhlášky č. 186/1990 Zb.
3)
Zákon č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch.
4)
§ 3 ods. 1 písm. c) bod 8 zákona č. 455/1991 Zb.
5)
§ 847 a nasl. Občianskeho zákonníka.
6)
Napr. § 635 ods. 3, § 638 ods. 1 a 2 a § 642 ods. 1 Občianskeho zákonníka.
7)
§ 631 a nasl. Občianskeho zákonníka.
8)
§ 829 a nasl. Občianskeho zákonníka.
9)
Zákonník práce.
Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 121/1990 Zb. o pracovnoprávnych vzťahoch pri súkromnom podnikaní občanov v znení neskoších predpisov.
10)
§ 634 ods. 2 Občianskeho zákonníka.
11)
§ 789 a nasl. Občianskeho zákonníka.
12)
Zákon č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb. (úplné znenie č. 247/1990 Zb.).
13)
§ 2 ods. 2 vyhlášky Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 253/1990 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky.
14)
§ 49 ods. 1 a 2 Trestného zákona.
§ 14 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch.
15)
§ 244 ods. 2 a § 250 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
16)
Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve.
17)
§ 244 ods. 2 Občianskeho súdneho poriadku.
18)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
19)
§ 20 ods. 1 zákona č. 563/1991 Zb. o účtovníctve.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Zb. o audítoroch. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zriadení Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 31/1992
* § 1 - Vysoká škola ekonomická v Bratislave sa 30. júnom 1992 rozdeľuje na Vysokú školu ekonomickú v Bratislave a Vysokú školu ekonomiky služieb a cestovného ruchu so sídlom v Banskej Bystrici, ktorá vznikne z doterajšej Fakulty ekonomiky služieb a cestovného ruc
* § 2 - K 1. júlu 1992 sa zriaďuje vysoká škola s názvom „Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici“ so sídlom v Banskej Bystrici zlúčením Vysokej školy ekonomiky služieb a cestovného ruchu v Banskej Bystrici a Pedagogickej fakulty v Banskej Bystrici.
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
Aktuální znění od 1. 6. 1992
139
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. februára 1992
o zriadení Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Vysoká škola ekonomická v Bratislave sa 30. júnom 1992 rozdeľuje na Vysokú školu ekonomickú v Bratislave a Vysokú školu ekonomiky služieb a cestovného ruchu so sídlom v Banskej Bystrici, ktorá vznikne z doterajšej Fakulty ekonomiky služieb a cestovného ruchu v Banskej Bystrici.
§ 2
K 1. júlu 1992 sa zriaďuje vysoká škola s názvom „Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici“ so sídlom v Banskej Bystrici zlúčením Vysokej školy ekonomiky služieb a cestovného ruchu v Banskej Bystrici a Pedagogickej fakulty v Banskej Bystrici.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon České národní rady č. 162/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 162/1992 Sb.
Zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb.
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 35/1992
* Vrácení kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku
* § 1 - Ústředním orgánem státní správy České republiky, u něhož se uplatňuje nárok podle § 15 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb. (dále jen „zákon“), j
* § 2 - K uplatnění nároku na vrácení kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku připojí povinná osoba1) doklad o výši kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku a doklad o vydání věci oprávněné osobě.
* § 3 - (1) Při vyřizování uplatněného nároku poskytují krajské úřady, obecní úřady, katastrální úřad a archivy ministerstvu potřebnou součinnost.
* § 4 - Pro zajištění peněžní částky, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3 zákona, vázne na vydané věci zástavní právo.
* Uplatnění nároku České republiky na vydání věci
* § 5 - (1) Pro uplatnění nároku České republiky na vydání věci podle § 23a zákona je příslušný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního právního předpisu.1a)
* § 6 - (1) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zjišťuje věci, kterých se týká nárok České republiky na vydání podle § 23a zákona, v součinnosti s krajskými úřady, obecními úřady i fyzickými a právnickými osobami.
* § 7 - S věcí vydanou České republice se naloží podle zvláštních předpisů.3)
* § 8 - Výnos z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví podle § 23a, je ve výši 80 % příjmem státního rozpočtu a ve výši 20 % příjmem rozpočtu obce a v hlavním městě Praze městské části, v jejímž územním obvodu se věc nachází.
* Ustanovení společná a závěrečná
* § 9 - Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
* § 10 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.)
162
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. března 1992
o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Vrácení kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku
§ 1
Ústředním orgánem státní správy České republiky, u něhož se uplatňuje nárok podle § 15 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb. (dále jen „zákon“), je ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 2
K uplatnění nároku na vrácení kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku připojí povinná osoba1) doklad o výši kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku a doklad o vydání věci oprávněné osobě.
§ 3
(1)
Při vyřizování uplatněného nároku poskytují krajské úřady, obecní úřady, katastrální úřad a archivy ministerstvu potřebnou součinnost.
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny provést požadované šetření a předložit spisy stanovené v dožádání ministerstva. Dožádání jsou povinny vyhovět nejpozději do 30 dnů ode dne jeho doručení, pokud ministerstvo nestanoví lhůtu delší.
§ 4
Pro zajištění peněžní částky, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3 zákona, vázne na vydané věci zástavní právo.
Uplatnění nároku České republiky na vydání věci
§ 5
(1)
Pro uplatnění nároku České republiky na vydání věci podle § 23a zákona je příslušný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního právního předpisu.1a)
(2)
Povinnou osobou2) pro účely tohoto ustanovení nejsou organizační složky státu a státní organizace.
§ 6
(1)
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zjišťuje věci, kterých se týká nárok České republiky na vydání podle § 23a zákona, v součinnosti s krajskými úřady, obecními úřady i fyzickými a právnickými osobami.
(2)
Nevydá-li povinná osoba věc dobrovolně, domáhá se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jejího vydání v občanském soudním řízení.
§ 7
S věcí vydanou České republice se naloží podle zvláštních předpisů.3)
§ 8
Výnos z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví podle § 23a, je ve výši 80 % příjmem státního rozpočtu a ve výši 20 % příjmem rozpočtu obceobce a v hlavním městě Praze městské části, v jejímž územním obvodu se věc nachází.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 9
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 10
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 4 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb.
1a)
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
2)
§ 4 zákona č. 403/1990 Sb., ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. a 137/1991 Sb., č. 528/1990 Sb.
3)
Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.
Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem. |
Zákon č. 125/1992 Sb. | Zákon č. 125/1992 Sb.
Zákon o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
Vyhlášeno 3. 4. 1992, datum účinnosti 3. 4. 1992, částka 30/1992
* § 1 - Sekretariát Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (dále jen „sekretariát“) je právnickou osobou se sídlem v Praze.
* § 2 - (1) Sekretariátu a jeho úředníkům a administrativnímu a technickému personálu se poskytují výsady a imunity v rozsahu stanoveném v článcích II, III a V Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů ze dne 13. února 1946.1)
* § 3 - Delegacím účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na konferencích uskutečňovaných v České a Slovenské Federativní Republice v rámci helsinského procesu, jakož i delegacím účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v
* § 4 - Úředníkům a administrativnímu a technickému personálu Střediska pro předcházení konfliktům ve Vídni, Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva ve Varšavě, jakož i dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, které budou zřízeny,
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 3. 4. 1992
125
ZÁKON
ze dne 5. března 1992
o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, berouc v úvahu ustanovení Pařížské charty pro novou Evropu, přijaté dne 21. listopadu 1990, se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Sekretariát Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (dále jen „sekretariát“) je právnickou osobou se sídlem v Praze.
§ 2
(1)
Sekretariátu a jeho úředníkům a administrativnímu a technickému personálu se poskytují výsady a imunity v rozsahu stanoveném v článcích II, III a V Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů ze dne 13. února 1946.1)
(2)
Ustanovení odstavce 1 nebrání výsadám a imunitám, které mohou požívat zaměstnanci sekretariátu podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961.2)
§ 3
Delegacím účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na konferencích uskutečňovaných v České a Slovenské Federativní Republice v rámci helsinského procesu, jakož i delegacím účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě vyslaným k jednání v sekretariátu se poskytují výsady a imunity v rozsahu stanoveném v článku IV Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů ze dne 13. února 1946.1)
§ 4
Úředníkům a administrativnímu a technickému personálu Střediska pro předcházení konfliktům ve Vídni, Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva ve Varšavě, jakož i dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, které budou zřízeny, se poskytují výsady a imunity v rozsahu odpovídajícím článku VI Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů ze dne 13. února 1946.1)
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Český překlad úmluvy vyhlášen v příloze vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946.
2)
Český překlad úmluvy vyhlášen spolu s vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. |
Zákon č. 126/1992 Sb. | Zákon č. 126/1992 Sb.
Zákon o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
Vyhlášeno 3. 4. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 30/1992
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA ZNAKU A NÁZVU ČERVENÉHO KŘÍŽE (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ (§ 3 — § 7)
* § 8 - Zrušují se:
* § 9 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992. k zákonu č. 126/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
126
ZÁKON
ze dne 5. března 1992
o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA ZNAKU A NÁZVU ČERVENÉHO KŘÍŽE
§ 1
(1)
Znaku červený kříž na bílém poli a slov „červený kříž“ nebo „ženevský kříž“ chráněných Ženevskými úmluvami z 12. srpna 1949, o ochraně obětí války, ve znění dodatkových protokolů k těmto úmluvám z 8. června 19771) (dále jen „Ženevské úmluvy“) smí na území České a Slovenské Federativní Republiky v době míru užívat pouze:
a)
vojenská zdravotnická služba k označení a na ochranu zdravotnických útvarů a ústavů, personálu a materiálu chráněných Ženevskými úmluvami a ostatními mezinárodními úmluvami upravujícími obdobné věci, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána;
b)
Československý červený kříž (§ 3), jeho ústavy a zařízení, při své činnosti v případech uvedených pod písmenem a) a při své jiné činnosti v době míru za podmínek stanovených Ženevskými úmluvami;
c)
mezinárodní organizace Červeného kříže a jejich personál;
d)
provozovatelé vozidel určených jako ambulance a provozovatelé záchranných stanic výlučně určených k bezplatnému ošetřování raněných nebo nemocných k označení těchto ambulancí a záchranných stanic v době míru, avšak jen s výslovným souhlasem Československého červeného kříže (§ 3).
(2)
Pro jiné účely nebo jinými fyzickými nebo právnickými osobami nesmí být znaku a názvu uvedených v odstavci 1 nebo znaku a názvu je napodobujících užíváno.
§ 2
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije znak nebo název uvedený v § 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč,
b)
50 000 Kč, jde-li o jednání v době událostí, na něž se vztahují Ženevské úmluvy.
(3)
Výnosy z pokut uložených podle odstavce 1 plynou ve prospěch Československého červeného kříže.
(4)
Neoprávněné označení věci znakem nebo názvem uvedeným v § 1 je povinen neprodleně odstranit držitel věci; neučiní-li tak, rozhodne příslušný správní orgán o odstranění neoprávněného označení na náklad držitele. Nelze-li neoprávněné označení z věci odstranit, vysloví příslušný správní orgán propadnutí nebo zabrání věci, a to i když k projednání přestupku podle odstavce 1 nebo k projednání trestného činutrestného činu nedošlo; propadlá nebo zabraná věc připadá bez náhrady Československému červenému kříži.
ČÁST DRUHÁ
ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ
§ 3
(1)
Československý červený kříž je společností ve smyslu zákona o sdružování občanů.2)
(2)
Jedinou státem uznanou společností Červeného kříže na území České a Slovenské Federativní Republiky je Československý červený kříž se sídlem v Praze.
§ 4
Československý červený kříž má postavení a oprávnění národní společnosti podle Ženevských úmluv a plní zejména tyto úkoly:
a)
působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby;
b)
působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva a poskytuje pomoc v případě katastrof a jiných mimořádných událostí;
c)
poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby;
d)
šíří znalost Ženevských úmluv,
e)
vychovává občany k účasti na plnění zdravotnických úkolů a jeho složky úzce spolupracují s poskytovateli zdravotních služeb.
§ 5
(1)
Československý červený kříž získává prostředky na svou činnost zejména:
a)
členskými příspěvky, výnosy vlastní činnosti, přijímáním darů, dědickými odkazy, jakož i příspěvky státu;
b)
vláda České a Slovenské Federativní Republiky poskytne každoročně ze státního rozpočtu společnosti Československý červený kříž prostředky pro výkon jeho činnosti podle Ženevských úmluv v rozsahu úkolů vymezených v § 4 tohoto zákona.
(2)
Československý červený kříž je při plnění svých úkolů vyplývajících z Ženevských úmluv a z rezolucí Mezinárodních konferencí Červeného kříže a Červeného půlměsíce osvobozen od daní, poplatků a cel.
§ 6
(1)
Stát navrátí Československému červenému kříži majetek, který mu byl odňat v období od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 v rozsahu uvedeném v příloze tohoto zákona.
(2)
Nemovitý majetek uvedený v příloze tohoto zákona se prohlašuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za vlastnictví Československého červeného kříže.
(3)
O vyklizení nemovitého majetku uvedeného v příloze tohoto zákona uzavře Československý červený kříž s dosavadními uživateli nemovitostínemovitostí, kteří je užívají k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních nebo pro školství, kulturní nebo osvětovou činnost, dohodu. Nedojde-li k dohodě, vzniká Československému červenému kříži nárok na vyklizení nemovitostínemovitostí uvedených v příloze tohoto zákona, které slouží výše uvedeným účelům, po uplynutí pěti let. Uzavření dohody o užívání bytů a nebytových prostor se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Tento závazek přechází v uvedené době na všechny další vlastníky.
(4)
Nedojde-li k dohodě o výši nájemného a podmínkách jeho placení mezi dosavadními uživateli nemovitostínemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v § 6 odst. 3 tohoto zákona a Československým červeným křížem, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
§ 7
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit svým nařízením bližší podmínky k provedení tohoto zákona.
§ 8
Zrušují se:
1.
zákon č. 60/1952 Sb., o Československém červeném kříži a o užívání znaku, odznaku a názvu Červeného kříže,
2.
zákon č. 16/1958 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 60/1952 Sb., o Československém červeném kříži a o užívání znaku, odznaku a názvu Červeného kříže,
3.
vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 56/1958 Ú.l., o vykonávání zdravotnických úloh Československého červeného kříže,
4.
vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 112/1989 Sb., o provádění zdravotnických, zdravotně branných a sociálních úkolů Československého červeného kříže v České socialistické republice.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha k zákonu č. 126/1992 Sb.
Přehled nemovitého majetku, který se vrací Československému červenému kříži
I.
Nemovitý majetek na území České republiky
1.
Dům v Praze 1, Křemencova ul. č. 6
čp. 176 - dům, stavební parcela č. 875, zapsané u SG Praha-město, list vlastnictví č. 10, evidenční list č. 97, kat. území Praha-město
Vlastník: Čs. stát -Bytový podnik Praha 1
Uživatel: Čs. stát - Bytový podnik Praha 1, Celetná 29
2.
Dům se zahradou v Praze 1, Chotkova ulice
čp. 538 - dům, stavební parcela č. 657, parcela č. 658 zahrada, zapsané u SG Hlavní město Praha, list vlastnictví 236, kat. území Praha
Vlastník: Čs. stát - OPBH Praha 1
Uživatel: Čs. stát - Technická správa komunikací
3.
Dům v Praze 5, Štefánikovo nám. 5
čp. 602 - dům, stavební parcela č. 889, zapsané u SG Praha, pozemková kniha č. 611, list a, b, kat. území Praha, Malá Strana
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: OPBH Praha 5
4.
Dům v Praze 8, Gabčíkova ul. č. 8
čp. 1224 - dům, stavební parcela č. 929, parcela č. 928 zahrada, zapsané u SG Praha, č. knihovní vložky 2130, list A, B, kat. území Libeň
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: OPBH Praha 8, Vítkova 8
5.
Dům v Nesměni, okr. Kolín
čp. 70 - dům, stavební parcela č. 91, 95, 119, zahrada 487/2, 487/7, 487/8, pastvina 490, 491/2, 492, 493/2, 493/3, 494/2, role 495/2, 529/3 les, zapsané u SG Kolín, list vl. č. 1270
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Kolín
Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Kolín
6.
Bukovany - dětská ozdravovna, okr. Příbram
čp. 1, zapsané u SG Příbram, č. knihovní vložky č. 188, kat. území Bukovany
Vlastník: Čs. stát - Okresní úřad Příbram
Uživatel: OÚNZ Příbram
7.
Zbytkový statek Chraštice,
zapsané u SG Příbram, č. knihovní vložky 435, katastrální územíkatastrální území Chraštice, č. knihovní vložky 188, kat. území Bukovany
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Státní statek Chraštice
8.
Vila Amálie se zahradou v Jesenici, okr. Rakovník
čp. 220 - dům, stavební parcela č. 303, zahrada č. 293/1, zapsané u SG Rakovník na listu vlastnictví č. 291 pro obecobec a kat. území Jesenice
Vlastník: Čs. stát - MNV Jesenice
Uživatel: Okresní bytový podnik Rakovník
9.
Dům v Najdku, okr. Jindřichův Hradec
čp. 35 - dům, stavební parcela č. 41 a další pozemky č. 101/1, 101/2, 101/4, 102, zapsané u SG Jindřichův Hradec na listu vlastnictví č. 3, 196, kat. území Najdek
Vlastník: Čs. stát - ONV Jindřichův Hradec
Uživatel: ONV Jindřichův Hradec, JZD 9. květen a Velký Ratmírov
11.
Dům ve Stříbře, okr. Tachov
čp. 142 - dům, stavební parcela č. 4, zapsané u SG Tachov na listu vlastnictví č. 2963 pro obecobec a kat. území Stříbro
Vlastník: Čs. stát - Městský úřad ve Stříbře
Uživatel: Městský úřad - M klub
12.
Dům v Trávníku, okr. Česká Lípa
čp. 18 - dům, stavební parcela č. 815, zapsané u SG Česká Lípa na listu vlastnictví č. 815 pro obecobec a kat. území Trávník
Vlastník: OÚSS Česká Lípa
Uživatel: Grafostroj n.p.
13.
Dům v Radějově, okr. Hodonín
čp. 282 - dům, stavební parcela č. 365, les č. 2832//2, zapsané u SG Hodonín, č. knihovní vložky 634
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Domácí potřeby Brno, n.p.
II.
Nemovitý majetek na území Slovenské republiky
14.
Budova s příslušenstvím a les v Horním Smokovci
čp. 169 - dům, stavební parcela č. 2038/2 a les 2038/1, zapsané u SG Poprad na listu vlastnictví č. 31 pro obecobec Starý Smokovec, část Horní Smokovec
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ Horní Smokovec
15.
Dům se zahradou v Hlohovci, okr. Trnava
čp. 736 - dům, stavební parcela č. 1075/2, zahrada 1075/1, zapsané u SG Trnava na listu vlastnictví č. 3086 pro obecobec a kat. území Hlohovec
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Okresní odbor sociálních služeb Trnava
16.
Dům s příslušenstvím a zahrada v Liptovském Mikuláši
čp. 918 - dům, parcely č. 979, 980 a 981, zapsané u SG Liptovský Mikuláš na listu vlastnictví č. 1116 pro obecobec a kat. území Lipt. Mikuláš
Vlastník: Čs stát
Uživatel: ministerstvo obrany, KVUSS Banská Bystrica
17.
Pionýrský tábor Mladosť Ráztočno, okr. Prievidza
čp. 218 a 219 a les, parcela č. 3519/2 a 3519/3, zapsané u SG Prievidza na listu vlastnictví č. vložky 703, kat. území Ráztočno
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Státní statek, stát. podnik Žiar n. Hronom
18.
Dům se zahradou - býv. Ústav M.R. Štefánika, Martin
čp. 585 - dům, parcely č. 155/2, 158/2, zapsané u SG Martin na listu vlastnictví č. 2803 pro obecobec a kat. území Martin
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ - Střední zdravotnická škola Martin
19.
Dům se zahradou v Nitře, Vajanského ul. č. 7
čp. 1856 - dům, parcela č. 1302/9, 1302/11, zapsané u SG Nitra na listu vlastnictví č. 425 pro obecobec a kat. území Nitra
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ Nitra
20.
Dům s dvorem a příslušenstvím Bratislava, Mariánská č. 7
čp. II 876 Bratislava - Staré Město - dům, parcely č. 8271/2, 8271/3, zapsané u SG Bratislava na listu vlastnictví č. 10 pro obecobec a kat. území Bratislava Staré Město
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Bytový podnik Bratislava I
21.
Dům v ulici Štefana Moyzesa, Martin
čp. 3 - dům, par. číslo 1064, zapsané u SG Martin na listě vlastnictví č. 1319 pro kat. území obceobce Martin
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ v Martině
1)
Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli,
Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři,
Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci,
Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války a
Závěrečný akt Diplomatické konference (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 65/1954 Sb. a příloha k částce 40 Sbírky zákonů z roku 1954)
Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I)
Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II) (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb).
2)
§ 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. |
Zákon České národní rady č. 167/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 167/1992 Sb.
Zákon České národní rady o zřízení ministerstva mezinárodních vztahů České republiky
Vyhlášeno 15. 4. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 36/1992
* Čl. I - Zřizuje se ministerstvo mezinárodních vztahů České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky, v jehož čele stojí člen vlády České republiky.
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 6. 1992
167
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. března 1992
o zřízení ministerstva mezinárodních vztahů České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zřizuje se ministerstvo mezinárodních vztahů České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky, v jehož čele stojí člen vlády České republiky.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákona České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se zařazuje bod 4 tohoto znění:
„4.
ministerstvo mezinárodních vztahů“.
2.
V § 3 odst. 3 se vypouštějí slova „a zahraniční pomoci“.
3.
Na místo zrušeného § 6 se zařazuje nový § 6 tohoto znění:
㤠6
(1)
Ministerstvo mezinárodních vztahů je ústředním orgánem státní správy pro oblast mezinárodních vztahů České republiky.
(2)
Ministerstvo mezinárodních vztahů:
a)
koordinuje přípravu a projednání dohod o spolupráci se součástmi spolkových a federativních států v oblastech svěřených do působnosti České republiky,
b)
koordinuje přípravu a projednání mezinárodních dohod, které v oblasti zákonodárné působnosti České republiky mohou být uzavřeny na základě pověření Českou a Slovenskou Federativní Republikou,
c)
zastupuje Českou republiku a přejímá zahraniční zastoupení subjektů v oblastech uvedených v ustanovení písmena a),
d)
připravuje koncepci mezinárodních vztahů České republiky v koordinaci se zahraniční politikou České a Slovenské Federativní Republiky a s činnostmi Slovenské republiky v oblasti mezinárodních vztahů,
e)
koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti mezinárodních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy; působí k tomu, aby na těchto úsecích byly dodržovány závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv, z dohod o spolupráci se součástmi spolkových a federativních států, jakož i z členství České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních organizacích,
f)
koordinuje zahraniční regionální spolupráci,
g)
zabezpečuje styk s krajanskými komunitami,
h)
zabezpečuje další působnost České republiky v oblasti mezinárodních vztahů.“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Ústavní zákon Slovenskej národnej rady č. 188/1992 Sb. | Ústavní zákon Slovenskej národnej rady č. 188/1992 Sb.
Ústavný zákon Slovenskej národnej rady o volebnom období Slovenskej národnej rady a o konaní vo volebných veciach
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. 1 - Volebné obdobie Slovenskej národnej rady trvá 4 roky.
* Čl. 2
* Čl. 3 - Ustanovenie čl. 1 nadobúda účinnosť dňom volieb do Slovenskej národnej rady.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
188
ÚSTAVNÝ ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. marca 1992
o volebnom období Slovenskej národnej rady a o konaní vo volebných veciach
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto ústavnom zákone:
Čl. 1
Volebné obdobie Slovenskej národnej rady trvá 4 roky.
Čl. 2
(1)
Najvyšší súd Slovenskej republiky rozhoduje
a)
o ústavnosti a zákonnosti volieb do Slovenskej národnej rady alebo orgánov miestnej samosprávy,
b)
o sťažnostiach proti výsledku volieb do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov miestnej samosprávy.1)
(2)
Pôsobnosť podľa odseku 1 patrí Najvyššiemu súdu Slovenskej republiky len do zriadenia Ústavného súdu Slovenskej republiky.
Čl. 3
Ustanovenie čl. 1 nadobúda účinnosť dňom volieb do Slovenskej národnej rady.
Ustanovenie čl. 2 nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Čl. 3 písm. c), d) ústavného zákona Slovenskej národnej rady č. 7/1991 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 189/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 189/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o úprave niektorých pomerov súvisiacich s nájmom bytov a s bytovými náhradami
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* § 1 - Služobné byty
* § 2 - Byty osobitného určenia
* § 3 - Byty v domoch osobitného určenia
* § 4 - Bytová náhrada pri nájme bytu na dobu určitú
* § 5 - Zabezpečenie bytovej náhrady a prístrešia
* § 6 - Zlúčenie bytov
* § 7 - Rozdelenie bytu
* § 8 - Spoločné ustanovenie pre zlúčenie a rozdelenie bytu
* § 9 - Použitie bytu na iné účely ako na bývanie
* § 10 - Právne následky porušenia povinností
* § 11 - Spolupráca s obcou
* § 12 - Osobitné oprávnenie obce
* § 13 - Prechodné ustanovenie
* § 14 - Zrušovacie ustanovenie
* § 15 - Účinnosť
Aktuální znění od 13. 5. 1992
189
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. marca 1992
o úprave niektorých pomerov súvisiacich s nájmom bytov a s bytovými náhradami
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Služobné byty
(1)
Služobným bytom je byt, ktorého nájomca vykonáva prácu, na ktorú je nájom služobného bytu viazaný.
(2)
Služobným bytom je
a)
byt postavený v prevádzkovej, verejnej alebo verejnoprospešnej stavbe a trvale určený na bývanie pracovníka povereného strážením, údržbou, obsluhou alebo inou obdobnou činnosťou prevádzkového charakteru, bez ktorej nie je prevádzka možná, najmä byt, ktorý je súčasťou školy alebo školského zariadenia, zdravotníckeho zariadenia, zariadenia sociálnej starostlivosti, hájovne, stavby slúžiacej vodnému hospodárstvu alebo železničnej doprave,
b)
byt v obytnom dome trvale určený na bývanie pracovníka, ktorý je vlastníkom alebo správcom1) tohto domu, poverený údržbou domu alebo výkonom niektorých služieb pre nájomcov bytov v dome (domovnícky byt),
c)
byt stavebne súvisiaci s nebytovými priestormi určenými na výkon obchodnej, výrobnej alebo inej podnikateľskej alebo prevádzkovej činnosti a trvale určený na bývanie osoby, ktorá vykonáva v týchto nebytových priestoroch uvedenú činnosť,
d)
byt trvale určený na bývanie zahraničného lektora, ktorý sa podieľa na výchove a vzdelávaní žiakov alebo študentov v školách alebo zariadeniach, alebo zahraničného stážistu,
e)
byt získaný vojenskou správou zo štátnej bytovej výstavby podľa doterajších predpisov, ak jeho nájomcom ku dňu účinnosti tohto zákona je vojak z povolania (vojenský byt),
f)
byt získaný Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky, Federálnym ministerstvom vnútra alebo Zborom väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „ozbrojený zbor“) zo štátnej bytovej výstavby podľa doterajších predpisov, ak jeho nájomcom ku dňu účinnosti tohto zákona je policajt Policajného zboru Slovenskej republiky, Federálneho policajného zboru alebo Zboru hradnej polície alebo príslušník Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „príslušník“).
(3)
Povahu služobného bytu má aj byt v obytnom dome vo vlastníctve štátu s bytmi trvale určenými
a)
na bývanie vojakov z povolania a občianskych pracovníkov vojenskej správy, ktorý je vo vojenskom priestore,
b)
na bývanie príslušníkov ozbrojených zborov, ktorý je v priestoroch vyhradených pre ozbrojené zbory.
(4)
Nájomcom služobného bytu môže byť iba ten, kto vykonáva prácu, na ktorú je nájom služobného bytu viazaný. Na uzavretie nájomnej zmluvy je potrebný súhlas orgánu alebo fyzickej alebo právnickej osoby, pre ktorú nájomca vykonáva prácu, ak tento orgán alebo fyzická alebo právnická osoba nie je zároveň prenajímateľom.
(5)
Povahu služobného bytu stráca byt vtedy, keď nájomca služobného bytu prestal vykonávať prácu, na ktorú je nájom služobného bytu viazaný, a prenajímateľ do troch mesiacov nevypovedal nájom.2)
(6)
Ak sú pochybnosti o tom, či byt je služobným bytom, rozhodne o charaktere bytu obecobec po vyjadrení orgánu alebo fyzickej alebo právnickej osoby uvedenej v odseku 4.
§ 2
Byty osobitného určenia
(1)
Bytom osobitného určenia je byt, ktorý stavebným usporiadaním, umiestnením, vybavením alebo spôsobom užívania je určený na bývanie pre vymedzený okruh osôb.
(2)
Bytom osobitného určenia je
a)
byt stavebne určený na trvalé bývanie ťažko telesne postihnutej osoby, najmä bezbariérový byt,
b)
byt trvale určený na bývanie osoby, ktorej na základe zákona alebo iného právneho predpisu patrí počas výkonu verejnej funkcie právo bývať v zariadenom byte3) (naturálny byt),
c)
byt trvale určený na bývanie predstaviteľa alebo pracovníka cudzieho zastupiteľského úradu alebo člena alebo pracovníka medzinárodnej organizácie, ktorej podľa medzinárodného práva patria diplomatické výsady a imunity, ak nejde o občana Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (diplomatický byt),
d)
byt trvale určený na bývanie pestúnov a detí zverených do pestúnskej starostlivosti.
(3)
Nájomcom bytu osobitného určenia môže byť iba ten, kto spĺňa predpoklady osobitného určenia bytu. Na uzavretie nájomnej zmluvy je potrebný súhlas orgánu alebo inej právnickej osoby, v prospech ktorej sú byty osobitného určenia vystavané alebo zriadené, ak tento orgán alebo právnická osoba nie je zároveň prenajímateľom.
(4)
Byt nestráca povahu bytu osobitného určenia, keď nájomca bytu osobitného určenia prestal spĺňať predpoklady osobitného určenia bytu podľa odseku 2.
(5)
Ak sú pochybnosti o tom, či byt je bytom osobitného určenia podľa odseku 2 písm. a), rozhodne o charaktere bytu stavebný úrad4) po vyjadrení obceobce a právnickej osoby uvedenej v odseku 3, v ostatných prípadoch rozhodne obecobec.
§ 3
Byty v domoch osobitného určenia
(1)
Domom osobitného určenia je dom, ktorý svojím stavebným usporiadaním, umiestnením, vybavením alebo spôsobom užívania je určený na to, aby byty v ňom obýval vymedzený okruh osôb.
(2)
Domom osobitného určenia je
a)
obytný dom s bytmi určenými výlučne na výkon opatrovateľskej služby podľa predpisov o sociálnom zabezpečení,5)
b)
obytný dom vo vlastníctve alebo v nájme cirkvi alebo náboženskej spoločnosti s bytmi trvale určenými výlučne na bývanie duchovných cirkvi alebo náboženskej spoločnosti.
(3)
Nájomcom bytu v dome osobitného určenia môže byť iba ten, kto spĺňa predpoklady vyplývajúce z osobitného určenia bytu. Prenajímateľom bytov je orgán oprávnený konať za vlastníka alebo nájomcu domu osobitného určenia.
(4)
Byt nestráca svoju povahu, keď nájómca bytu v dome osobitného určenia prestal spĺňať predpoklady vyplývajúce z osobitného určenia domu podľa odseku 2.
(5)
Ak sú pochybnosti o tom, či ide o dom osobitného určenia, rozhodne o charaktere domu stavebný úrad4) po vyjadrení vlastníka alebo nájomcu domu.
§ 4
Bytová náhrada pri nájme bytu na dobu určitú
Pri zániku nájmu dohodnutého na dobu určitú nájomca nemá právo na bytovú náhradu,6) okrem prípadu, ak nájom bytu skončil pred uplynutím dohodnutej doby z dôvodu, že byt bez zavinenia nájomcu nie je možné ďalej užívať alebo ak ide o služobný byt alebo o byt osobitného určenia a nájomca pred jeho užívaním ukončil užívanie iného bytu.
§ 5
Zabezpečenie bytovej náhrady a prístrešia
(1)
Bytovú náhradu alebo prístrešie7) zabezpečí ten, v prospech koho sa byt vypratáva.
(2)
ObecObec zabezpečí bytovú náhradu vtedy, ak nájomný pomer skončil výpoveďou prenajímateľa z dôvodov, že
a)
prenajímateľ potrebuje byt v dome vo vlastníctve fyzickej osoby pre seba, manžela, svoje deti, vnukov, zaťa alebo nevestu, svojich rodičov alebo súrodencov a doterajšiemu nájomcovi bol byt pridelený orgánom štátnej správy alebo obcou,
b)
verejný záujem vyžaduje s bytom alebo s domom naložiť tak, že byt nie je možné užívať alebo byt alebo dom vo vlastníctve obceobce vyžaduje opravy, pri ktorých vykonávaní nemožno byt alebo dom dlhší čas užívať,
c)
nájomca alebo tí, ktorí s ním bývajú, hrubo porušujú dobré mravy v dome,
d)
nájomca hrubo porušuje povinnosti vyplývajúce z nájmu bytu.
(3)
Bytovú náhradu podľa odseku 2 môže zabezpečiť aj prenajímateľ.
(4)
Zabezpečením bytovej náhrady je pre účely tohto zákona predloženie písomného vyhlásenia osoby, ktorá poskytne náhradný byt alebo náhradné ubytovanie, o tom, že uzavrie zmluvu o nájme alebo podnájme bytu s osobou, ktorá má vypratať byt.
§ 6
Zlúčenie bytov
(1)
Byt uvedený v § 1 ods. 2 a 3 a v § 2 ods. 2 alebo jeho časť, ktorý je vo vlastníctve štátu alebo obceobce, možno zlúčiť so susedným bytom alebo jeho časťou len so súhlasom prenajímateľa a na základe povolenia obceobce.
(2)
ObecObec povolí zlúčenie najmä vtedy, ak sa ním dosiahne účelnejšie využitie bytového priestoru a ak nie je potrebné poskytnúť bytovú náhradu alebo ak prenajímateľ zabezpečil bytovú náhradu.
§ 7
Rozdelenie bytu
(1)
Byt uvedený v § 1 ods. 2 a 3 a v § 2 ods. 2, ktorý je vo vlastníctve štátu alebo obceobce, možno rozdeliť na dva alebo viaceré samostatné byty len so súhlasom prenajímateľa a nájomcu a na základe povolenia obceobce.
(2)
ObecObec povolí rozdelenie bytu najmä vtedy, ak sa ním dosiahne účelnejšie využitie bytového priestoru.
§ 8
Spoločné ustanovenie pre zlúčenie a rozdelenie bytu
Povolenie obceobce podľa § 6 a 7 nenahrádza povolenie stavebného úradu,4) ktoré je potrebné podľa osobitných predpisov.8)
§ 9
Použitie bytu na iné účely ako na bývanie
(1)
Byt alebo jeho časť, ktorý je vo vlastníctve štátu alebo obceobce, možno dočasne používať na iné účely ako na bývanie len so súhlasom prenajímateľa a na základe povolenia obceobce.
(2)
Byt alebo jeho časť môže dočasne používať na iné účely ako na bývanie len nájomca alebo členovia jeho domácnosti.
(3)
Povolenie obceobce nie je potrebné vtedy, ak sa na iné účely ako na bývanie použije časť bytu tak, že spôsob použitia nevylučuje súčasné užívanie miestností na bytové účely.
(4)
Trvalé použitie bytu na iné účely ako na bývanie upravuje osobitný predpis.9)
§ 10
Právne následky porušenia povinností
(1)
ObecObec môže uložiť prenajímateľovi bytu vo vlastníctve štátu alebo obceobce, ktorý poruší povinnosti ustanovené v § 1 ods. 4, § 2 ods. 3, § 6 ods. 1, § 7 ods. 1 a § 9 ods. 1 tohto zákona, pokutu do výšky 10 000 Kčs. Pokuta je príjmom obceobce.
(2)
Pokutu možno uložiť do troch mesiacov odo dňa, keď sa obecobec o porušení povinnosti dozvedela, najneskôr však do jedného roka odo dňa porušenia povinnosti.
§ 11
Spolupráca s obcou
Prenajímatelia pri prenajímaní bytov spolupracujú s obcou, najmä jej oznamujú, ktoré byty nemôžu prenajať dlhšie ako tri mesiace; obecobec pomáha prenajímateľom pri hľadaní vhodných uchádzačov o byt.
§ 12
Osobitné oprávnenie obce
(1)
ObecObec, ktorá má viac ako 5 000 obyvateľov alebo je sídlom obvodného úradu, môže ustanoviť všeobecne záväzným nariadením, že zmluvu o nájme bytu vo vlastníctve obceobce alebo vo vlastníctve inej právnickej osoby s prevažnou majetkovou účasťou obceobce možno uzavrieť predovšetkým s uchádzačom o byt podľa poradia určeného obcou.
(2)
ObecObec podľa odseku 1 ustanoví najmä pravidlá, podľa ktorých sa zostaví poradie uchádzačov o byt. Pritom zohladní naliehavosť bytovej potreby uchádzača o byt, jeho sociálne pomery, potrebu uspokojenia bytových potrieb tých, ktorí vykonávajú práce alebo služby nevyhnutné pre obecobec alebo ktorí sa zaviazali na svoje náklady vykonať v byte alebo v inom priestore také zmeny, ktorými sa byt alebo iný priestor stane spôsobilým na bývanie.
§ 13
Prechodné ustanovenie
Uchádzačom o byt zapísaným do miestneho poradníka schváleného podľa doterajších predpisov, ktorým ku dňu účinnosti tohto zákona nebol pridelený byt, sa prenajímajú byty vo vlastníctve obceobce prednostne podľa tohto poradníka.
§ 14
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa:
1.
§ 7, 8, 9 a 14 vyhlášky Ministerstva spravodlivosti č. 45/1964 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia Občianskeho zákonníka,
2.
vyhláška Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 177/1964 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona č. 41/1964 Zb. o hospodárení s bytmi,
3.
s platnosťou pre Slovenskú republiku § 20 vyhlášky Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 60/1964 Zb. o úhrade za užívanie bytu a za služby spojené s užívaním bytu v znení vyhlášky č. 15/1992 Zb.
§ 15
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Napr. § 6 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Zb. o majetku obcí.
2)
§ 711 ods. 1 písm. b) Občianskeho zákonníka.
3)
Napr. § 5 ods. 3 písm. a) zákona č. 491/1991 Zb. o organizácii Ústavného súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a o konaní pred ním.
4)
§ 5 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
5)
§ 20 písm. a) bod 3, § 21 písm. a) bod 1 a § 22 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
6)
§ 712 Občianskeho zákonníka.
7)
§ 712 ods. 5 Občianskeho zákonníka.
8)
§ 85 ods. 2 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
9)
§ 85 ods. 1 zákona č. 50/1976 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 190/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 190/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o príspevku politickým stranám a politickým hnutiam zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* § 1 - Tento zákon upravuje poskytovanie príspevku zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny príspevok“) politickým stranám a politickým hnutiam (ďalej len „strany a hnutia“) podľa výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady.1)
* § 2 - (1) Strany a hnutia majú nárok na štátny príspevok za podmienok ustanovených týmto zákonom.
* § 3 - Strany a hnutia sú povinné zahrnúť ročné zúčtovanie štátneho príspevku do výročnej finančnej správy.5)
* § 4 - Prechodné a záverečné ustanovenie
* § 5 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
190
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. marca 1992
o príspevku politickým stranám a politickým hnutiam zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Tento zákon upravuje poskytovanie príspevku zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny príspevok“) politickým stranám a politickým hnutiam (ďalej len „strany a hnutia“) podľa výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady.1)
§ 2
(1)
Strany a hnutia majú nárok na štátny príspevok za podmienok ustanovených týmto zákonom.
(2)
Štátny príspevok patrí stranám a hnutiam, ktoré vzhľadom na výsledky volieb do Slovenskej národnej rady získali nárok na úhradu volebných nákladov, a to vo výške zodpovedajúcej tejto úhrade.2)
(3)
Nárok na štátny príspevok vzniká za celý mesiac, v ktorom sa konali voľby. Tento nárok zaniká uplynutím mesiaca, ktorý predchádza mesiacu, v ktorom sa konali voľby, ak tento zákon neustanovuje inak.
(4)
Štátny príspevok sa vypláca stranám a hnutiam na základe ich písomnej žiadosti, a to v ročných splátkach, najneskôr do konca februára príslušného roka.
(5)
V roku konania volieb do Slovenskej národnej rady sa stranám a hnutiam vypláca zodpovedajúca časť štátneho príspevku do dvoch mesiacov po oznámení výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady na základe ich písomnej žiadosti.
(6)
Ak dôjde k ukončeniu činnosti Slovenskej národnej rady pred uplynutím jej volebného obdobia, poskytne sa stranám a hnutiam štátny príspevok vo výške úmernej skutočnej dĺžke volebného obdobia.
(7)
Strany a hnutia strácajú nárok na štátny príspevok, ak vo dvoch po sebe idúcich voľbách do Slovenskej národnej rady nezískali žiadny poslanecký mandát v Slovenskej národnej rade.
(8)
Za každý celý mesiac pozastavenia činnosti strán a hnutí3) sa štátny príspevok patriaci stranám a hnutiam podľa odsekov 1 až 6 znižuje o jednu dvanástinu. Po dobu pozastavenia ich činnosti sa štátny príspevok stranám a hnutiam nevypláca. Ak strany a hnutia boli zrušené rozhodnutím súdu o ich rozpustení,4) ako aj po dobu pozastavenia ich činnosti, sú povinné vrátiť do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky zopovedajúcu časť naposledy vyplatenej splátky štátneho príspevku. Ak k pozastaveniu činnosti strany a hnutia došlo v dôsledku nesprávneho rozhodnutia súdu, ktoré sa zrušilo, štátny príspevok sa doplatí.
(9)
Ak dôjde v priebehu volebného obdobia k rozdeleniu strán a hnutí, vyplatí sa časť štátneho príspevku pripadajúca rozdeleným stranám a hnutiam v nasledujúcich ročných splátkach tohto volebného obdobia podľa podmienok dohodnutých týmito stranami a hnutiami, inak rovným dielom.
(10)
Stranám a hnutiam, ktoré kandidovali v rámci volebnej koalície, sa príslušná časť štátneho príspevku vypláca podľa podmienok dohodnutých stranami a hnutiami, inak rovným dielom.
§ 3
Strany a hnutia sú povinné zahrnúť ročné zúčtovanie štátneho príspevku do výročnej finančnej správy.5)
§ 4
Prechodné a záverečné ustanovenie
Štátny príspevok na prvých päť mesiacov roku 1992 sa poskytuje v úmernej výške podľa výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady v roku 1990.6)
§ 5
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 20 ods. 8 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach.
2)
§ 53 ods. 3 zákona SNR č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady v znení zákona SNR č. 104/1992 Zb.
3)
§ 14 zákona č. 424/1991 Zb.
4)
§ 13 ods. 1 písm. b) zákona č. 424/1991 Zb.
5)
§ 18 zákona č. 424/1991 Zb.
6)
§ 53 ods. 3 zákona SNR č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 191/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 191/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zriadení Trnavskej univerzity so sídlom v Trnave
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 40/1992
* § 1 - Zriaďuje sa Trnavská univerzita so sídlom v Trnave.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1992.
Aktuální znění od 1. 7. 1992
191
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. marca 1992
o zriadení Trnavskej univerzity so sídlom v Trnave
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Zriaďuje sa Trnavská univerzita so sídlom v Trnave.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 192/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 192/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o registrácii cirkví a náboženských spoločností
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 40/1992
* § 1 - Orgánom, ktorý registruje na území Slovenskej republiky cirkvi a náboženské spoločnosti podľa osobitného zákona,1) je Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky.
* § 2 - Cirkev alebo náboženská spoločnosť môžu podať návrh na registráciu,2) ak preukážu, že sa k nim hlási najmenej dvadsať tisíc plnoletých osôb, ktoré majú trvalý pobyt na území Slovenskej republiky.
* § 3 - Vznik cirkvi alebo náboženskej spoločnosti a ich zánik písomne oznámi Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky do desať dní od právoplatnosti rozhodnutia o registrácii alebo o zrušení registrácie cirkvi alebo náboženskej spoločnosti Slovenskému štatistick
* § 4 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
Aktuální znění od 1. 6. 1992
192
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. marca 1992
o registrácii cirkví a náboženských spoločností
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Orgánom, ktorý registruje na území Slovenskej republiky cirkvi a náboženské spoločnosti podľa osobitného zákona,1) je Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky.
§ 2
Cirkev alebo náboženská spoločnosť môžu podať návrh na registráciu,2) ak preukážu, že sa k nim hlási najmenej dvadsať tisíc plnoletých osôb, ktoré majú trvalý pobyt na území Slovenskej republiky.
§ 3
Vznik cirkvi alebo náboženskej spoločnosti a ich zánik písomne oznámi Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky do desať dní od právoplatnosti rozhodnutia o registrácii alebo o zrušení registrácie cirkvi alebo náboženskej spoločnosti Slovenskému štatistickému úradu.3)
§ 4
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 23 zákona č. 308/1991 Zb. o slobode náboženskej viery a postavení cirkví a náboženských spoločností.
2)
§ 11 zákona č. 308/1991 Zb.
3)
§ 19 zákona č. 308/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 193/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 193/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom fonde zdravia
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I - § 1 (§ 1 — § 4)
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
193
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. marca 1992
o Štátnom fonde zdravia
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
§ 1
Základné ustanovenie
(1)
Zriaďuje sa Štátny fond zdravia1) (ďalej len „fond“) ako účelový fond, v ktorom sa sústreďujú finančné prostriedky (ďalej len „prostriedky“) určené na podporu rozvoja zdravotníctva a na zvýšenie úrovne zdravotníckej starostlivosti.
(2)
Fond je právnická osoba.
§ 2
Správa fondu
(1)
Správu fondu vykonáva Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“).
(2)
Poradným orgánom ministra zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) pre tvorbu a používanie prostriedkov fondu je ním zriadená Rada fondu (ďalej len „rada“).
(3)
Členov rady vymenúva najmä z radov odborníkov z oblasti zdravotníctva a finančnej správy a odvoláva minister. Do rady deleguje osobitne svojich zástupcov Slovenská lekárska komora, po jednom zástupcovi ostatné zdravotnícke komory.
(4)
Činnosť fondu podrobnejšie upravuje štatút fondu.1)
§ 3
Tvorba fondu
Fond sa tvorí z týchto zdrojov:
a)
dary a iné príspevky od tuzemských a zahraničných právnických a fyzických osôb,
b)
výťažky z verejných zbierok a lotérií,
c)
výnosy z prostriedkov fondu,
d)
výnosy z pokút za porušovanie právnych predpisov na ochranu prírodných liečebných kúpeľov, prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových,2)
e)
penále za neoprávnené použitie alebo zadržanie finančných prostriedkov poskytnutých z fondu,3)
f)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky,4)
g)
iné zdroje, ak to ustanovujú osobitné predpisy.
§ 4
Použitie prostriedkov fondu
(1)
Prostriedky fondu možno použiť na
a)
príspevky na financovanie vybraných zdravotníckych programov a prednostného rozvoja vybraných odborov zdravotníckej starostlivosti a prevencie,
b)
príspevky na financovanie výstavby vybraných investičných akcií a nákupu zdravotníckej techniky,
c)
príspevky na činnosti súvisiace s ochranou a rozvojom prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd,
d)
príspevky na propagáciu vybraných problémov ochrany zdravia a zdravotníckej starostlivosti.
(2)
Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. a) sa môžu použiť len na účel podľa vôle darcu.
(3)
O použití prostriedkov fondu rozhoduje minister po prerokovaní návrhov v rade. Na toto rozhodovanie sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
(4)
Na poskytnutie prostriedkov z fondu nie je právny nárok.
(5)
Prostriedky fondu možno použiť len na účel, na ktorý boli poskytnuté. Nepoužité prostriedky je žiadateľ povinný vrátiť.
(6)
Žiadateľ, ktorý neoprávnene použil alebo zadržal prostriedky fondu v rozpore s určenými podmienkami, je povinný ich v rovnakej výške vrátiť a súčasne zaplatiť penále podľa osobitného predpisu.3)
(7)
Prostriedky fondu sa vedú na osobitnom korunovom účte alebo devízovom účte5) v peňažnom ústave.
(8)
Zostatok prostriedkov na účte fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky sa prevádza do nasledujúceho rozpočtového roka.
Čl. II
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva, sa mení takto:
v § 72c ods. 4 sa slová „štátneho rozpočtu Slovenskej republiky“ nahrádzajú slovami „Štátneho fondu zdravia“.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 72 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov.
3)
§ 16 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb.
4)
§ 7 ods. 2 písm. d) zákona SNR č. 592/1990 Zb.
5)
Devízový zákon č. 528/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
194
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. marca 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 ods. 2 písm. a) znie:
„a)
prognózy, koncepcie a programy zamestnanosti,“.
2.
V § 2 ods. 5 prvej vete sa slová „za týchto podmienok“ nahrádzajú slovom „ak“ a slová „sa musí vykonávať“ sa nahrádzajú slovom „vykonáva“; zároveň sa vypúšťa označenie písmena a).
3.
§ 2 ods. 5 písm. b) sa vypúšťa.
4.
§ 3 vrátane nadpisu znie:
㤠3
Spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce
(1)
Spoločensky účelné pracovné miesto na účely tohto zákona je každé nové pracovné miesto, ktoré vytvára zamestnávateľ na základe písomnej dohody s príslušným štátnym orgánom práce a ktoré obsadzuje uchádzačmi o zamestnanie vedenými v evidencii uchádzačov o zamestnanie.
(2)
Verejnoprospešná práca na účely tohto zákona je krátkodobé zamestnanie po dobu najviac šiestich mesiacov, vykonávané uchádzačom o zamestnanie na pracovnom mieste, vytvorenom zamestnávateľom na základe písomnej dohody s príslušným štátnym orgánom práce.
(3)
Podnety na vytváranie spoločensky účelných pracovných miest a organizovanie verejnoprospešných prác dávajú štátne orgány práce, fyzické a právnické osoby.
(4)
Na vytvorenie spoločensky účelného pracovného miesta a organizovanie verejnoprospešnej práce príslušné štátne orgány práce uhradia príspevok z účelových prostriedkov na zabezpečenie zamestnanosti.
(5)
Postup pri vytváraní spoločensky účelných pracovných miest a organizovaní verejnoprospešných prác, ako aj maximálnu výšku príspevku na úhradu nákladov určí Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky vyhláškou.“.
5.
V § 4 ods. 2 druhá veta znie: „Ich cieľom je umožniť získanie nových, zmenu alebo rozšírenie doterajších vedomostí a zručností uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov; pri ich príprave sa vychádza z programov zamestnanosti.“.
6.
§ 4 sa dopĺňa odsekmi 4 a 5, ktoré znejú:
„(4)
Rekvalifikačným zariadeniam môže príslušný štátny orgán práce na základe písomnej dohody uhradiť náklady na rekvalifikačné kurzy pre uchádzačov, ktorým tieto kurzy sprostredkoval.
(5)
Na zabezpečenie realizácie oblastných, republikových a štátnych rekvalifikačných programov môžu štátne orgány práce zriaďovať rekvalifikačné strediská.“.
7.
§ 5 vrátane nadpisu znie:
㤠5
Poradenská činnosť
(1)
Poradenská činnosť pre účely tohto zákona zahŕňa poradenstvo pre voľbu povolania a poradenstvo pre pracovné uplatnenie (ďalej len „poradenská činnosť“).
(2)
Poradenskú činnosť poskytujú bezplatne štátne orgány práce, ktoré môžu na jej poskytovanie zriadiť centrá, kluby, strediská a ďalšie zariadenia.
(3)
Obsah a podmienky poskytovania poradenskej činnosti ustanoví Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky vyhláškou.“.
8.
V § 9 ods. 2 sa za slová „alebo právnych predpisov o zamestnanosti5)“ vkladajú slová „uložená už pokuta iným štátnym orgánom práce podľa tohto zákona alebo,“.
9.
V § 11 písm. g) sa za bod č. 3. vkladá nový bod č. 4., ktorý znie:
„4.
o opravných prostriedkoch, kde v prvom stupni rozhodol okresný úrad práce,“.
10.
V § 12 sa vypúšťajú slová „Úrad práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a Úrad práce mesta Košice“.
11.
§ 12 písm. d) sa dopĺňa bodom č. 3., ktorý znie:
„3.
psychologické služby na diagnostikovanie spôsobilosti na prípravu alebo vykonávanie určitého povolania,“.
12.
§ 12 písm. h) znie:
„h)
rozhoduje
1.
o uložení pokuty podľa § 9,
2.
o opravných prostriedkoch, kde v prvom stupni rozhodol obvodný úrad práce,“.
13.
§ 12 písm. ch) vrátane poznámky pod čiarou znie:
„ch)
vypláca
1.
dávky občanom, o ktorých rozhodol obvodný úrad práce,
2.
dávky nemocenského poistenia uchádzačom o zamestnanie podľa osobitných predpisov,15a)
14.
V § 12 sa za písmeno ch) vkladá nové písmeno i), ktoré znie:
„i)
plní primerane úlohy uložené závodom (organizáciám) predpismi o sociálnom zabezpečení,“.
Doterajšie písmená i) a j) sa označujú ako písmená j) a k).
15.
§ 12 sa dopĺňa písmenom l), ktoré znie:
„l)
môže zriadiť centrá, kluby, strediská a ďalšie zariadenia v okrese pre poskytovanie poradenskej činnosti podľa § 5 ods. 2.“.
16.
§ 13 písm. e) bod č. 4. vrátane poznámky pod čiarou č. 17 sa vypúšťa.
Doterajšie body č. 5. a 6. sa označujú ako body č. 4. a 5.
17.
V § 14 ods. 1 sa vypúšťajú slová „Úrad práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a Úrad práce mesta Košice“.
18.
V § 14 ods. 1 písm. f) bod č. 4. sa na konci vypúšťa čiarka a pripájajú sa tieto slová: „a ich prevádzku,“.
19.
§ 17 ods. 1 znie:
„(1)
Na rozhodovanie ministerstva, okresných a obvodných úradov práce podľa tohto zákona sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní s výnimkou rozhodovania podľa § 11 písm. g), § 12 písm. h), § 13 písm. e), § 14 ods. 1 písm. f) a § 14 ods. 2 písm. f).“.
20.
Za § 18 sa vkladá nový § 18a, ktorý znie:
„18a
Podmienky stravovania vrátane úhrady za stravu v zariadeniach pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou zriadených štátnymi orgánmi práce ustanoví ministerstvo vyhláškou.“.
Čl. II
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti, ako vyplýva z tohto zákona.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
15a)
§ 32 ods. 1 zákona č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení zákona č. 306/1991 Zb.
§ 40 ods. 2 zákona č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 306/1991 Zb.“. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 195/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 195/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o niektorých zmenách v sociálnom zabezpečení
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení zákona č. 99/1972 Zb., zákona č. 73/1982 Zb., zákona č. 57/1984 Zb., zákona č. 109/1984 Zb., zákona č. 51/1987 Zb., zákona č
* Čl. III - Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí č. 182/1968 Zb. o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti uchádzačom o zamestnanie v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 132/1984 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a
* Čl. IV - V konaní o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti uchádzačom o zamestnanie, ktoré právoplatne neskončilo do dňa účinnosti tohto zákona, pokračuje od tohto dňa orgán príslušný na konanie o dávkach nemocenského poistenia podľa zákona a predpisov vydaných
* Čl. V
* Čl. VI - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
195
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. marca 1992
o niektorých zmenách v sociálnom zabezpečení
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 3 písm. a) sa za slovo „osôb“ dáva čiarka a vkladajú sa slová „zabezpečenie občanov v osobitných prípadoch“ a poznámka pod čiarou č. 4 znie:
„4)
Zákon č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 16/1959 Zb., zákona č. 58/1964 Zb., zákona č. 65/1965 Zb., zákona č. 87/1968 Zb., zákona č. 88/1968 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 8/1982 Zb., zákona č. 73/1982 Zb., zákona č. 148/1983 Zb., zákona č. 109/1984 Zb., zákona č. 51/1987 Zb., zákona č. 110/1990 Zb., zákona č. 180/1990 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb.
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 189/1988 Zb.), zákona č. 180/1990 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb.
§ 2 ods. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 103/1964 Zb. o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 240/1988 Zb.), zákona č. 180/1990 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb.“.
2.
V § 1 ods. 3 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré vrátane poznámky pod čiarou znie:
„e)
zabezpečenie občanov vykonávajúcich službu v ozbrojených silách alebo civilnú službu a členov ich rodín štátnymi dávkami,6a)“.
Doterajšie písmeno e) sa označuje ako písmeno f).
3.
§ 2 ods. 1 písm. d) znie:
„d)
koordinuje činnosť v sociálnej starostlivosti o rodinu a deti, ťažko zdravotne postihnutých občanov, starých občanov, spoločensky neprispôsobených občanov, občanov, ktorí potrebujú osobitnú pomoc, vrátane cudzincov, ktorým bolo priznané postavenie utečenca (ďalej len „utečenec“), a cudzincov, ktorí sú presídlení na územie Slovenskej republiky (ďalej len „presídlenec“); podieľa sa na zabezpečovaní ich sociálnej rehabilitácie,“.
4.
V § 2 ods. 1 písm. e) sa slovo „výchovu“ nahrádza slovom „prípravu“ a na konci sa pripájajú tieto slová: „v spolupráci s ďalšími ministerstvami, ako aj overovanie ich osobitnej odbornej spôsobilosti a určuje vybrané funkcie v správach sociálneho zabezpečenia a v ústavoch sociálnej starostlivosti, pre výkon ktorých je predpokladom osobitná odborná spôsobilosť.“.
5.
V § 7 ods. 1 sa na konci pripája táto veta: „Predsedom posudkovej komisie je posudkový lekár sociálneho zabezpečenia.“.
6.
V § 7 sa vypúšťajú odseky 2 a 3. Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 2.
7.
V § 10 ods. 2 sa vrátane poznámky pod čiarou č. 13 vypúšťajú slová „a sledujú úroveň poskytovania sociálnych služieb a hospodárenie s príspevkami, ktoré poskytli občanom, obciam a organizáciám na úhradu nákladov na tieto služby.13)“.
8.
§ 12 sa vypúšťa.
9.
V § 13 písmená e) až g) sa vypúšťajú. Doterajšie písmená h) a i) sa označujú ako písmená e) a f).
10.
§ 15 vrátane poznámok pod čiarou znie:
㤠15
Okresná správa sociálneho zabezpečenia
a)
rozhoduje
1.
v sporných prípadoch o vzniku a zániku sociálneho zabezpečenia,
2.
o dávkach nemocenského poistenia v sporných prípadoch a v osobitných prípadoch,14)
3.
o dobrovoľnom priznaní dávky nemocenského poistenia,
4.
o znížení alebo odňatí dávky nemocenského poistenia, o zastavení jej výplaty a o jej priznaní v menšom ako požadovanom rozsahu,
5.
o povinnosti občana vrátiť dávku sociálneho zabezpečenia poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere, ako mu patrila, ak je príslušná na rozhodovanie o tejto dávke,
6.
o poskytovaní kúpeľnej starostlivosti na základe návrhu ošetrujúceho lekára, s výnimkou prípadov, v ktorých povoľujú kúpeľnú starostlivosť podľa osobitných predpisov orgány štátnej zdravotníckej správy,15)
7.
o pohrebnom pri úmrtí dôchodcu, prípadne jeho rodinného príslušníka, ak ho nemožno poskytnúť podľa predpisov o nemocenskom poistení alebo iných predpisov nemocenského zabezpečenia,15a)
8.
o podpore pri narodení dieťaťa dôchodkyni alebo manželke, prípadne inej rodinnej príslušníčke dôchodcu, ak ju nemožno poskytnúť podľa predpisov o nemocenskom poistení alebo iných predpisov nemocenského zabezpečenia,15a)
9.
o sociálnom dôchodku, o jeho zvýšení pre bezvládnosť, o výchovnom k nemu a o príplatku k výchovnému,
10.
o započítaní celého kalendárneho roka do doby zamestnania pred 1. januárom 1976, ak člen jednotného roľníckeho družstva neodpracoval určený počet pracovných dní, prípadne inak určený pracovný úväzok,
11.
o započítaní doby vojenskej služby v iných ako spojeneckých armádach (vrátane doby zajatia), ktorú česko-slovenskí občania vykonávali povinne v čase neslobody,
12.
o náhrade zárobku pri službe v ozbrojených silách a pri civilnej službe samostatne zárobkovo činným osobám,
13.
o zaopatrovacom príspevku,
14.
o príspevku na úhradu za užívanie bytu,
15.
o rodičovskom príspevku samostatne zárobkovo činných osôb a osôb, ktoré nie sú zúčastnené na nemocenskom poistení, ak o ňom nerozhoduje iný orgán,15b)
16.
o povinnosti organizácie nahradiť škodu spôsobenú nesprávnou výplatou dávky sociálneho zabezpečenia, ak rozhodovanie o dávke patrí do pôsobnosti tejto správy sociálneho zabezpečenia,
17.
o odstraňovaní tvrdostí, ktoré sa vyskytnú pri vykonávaní sociálneho zabezpečenia, ak bola na to poverená ministrom (§ 2 ods. 3),
18.
o poistnom, o penále a pokutách za nesplnenie povinnosti v sociálnom zabezpečení,16) o prirážke k poistnému a úhrade súm, o ktoré boli prostriedky nemocenského poistenia skrátené,
19.
o ukončení dočasnej pracovnej neschopnosti so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie podľa osobitných predpisov,16a)
20.
o tom, komu sa majú vyplácať dávky sociálneho zabezpečenia, ak sa výplatou do rúk doterajšieho príjemcu nedosahuje účel, na ktorý sú určené,
b)
vykonáva sociálne zabezpečenie zamestnancov malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb,
c)
vedie register závodov a poľnohospodárskych družstiev a evidenciu malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb,
d)
vyberá a vymáha poistné, penále, prirážku k poistnému a sumy, o ktoré boli prostriedky nemocenského poistenia skrátené, a vymáha pokuty,
e)
vypláca dávky uvedené v ustanovení písmena a) č. 7, 8 a 12 až 15 a dávky občanom v osobitných prípadoch,16b) ak ich nevypláca iný orgán podľa osobitných predpisov,16c)
f)
riadi vykonávanie nemocenského poistenia,
g)
obstaráva a predkladá Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia podklady potrebné na rozhodnutie o dávkach sociálneho zabezpečenia,
h)
navrhuje Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia započítanie doby zamestnania a náhradných dôb v sporných prípadoch,
ch)
kontroluje
1.
vykonávanie nemocenského poistenia a hospodárenie s jeho prostriedkami, ak túto činnosť nevykonáva iný orgán,16d)
2.
plnenie povinností občanov, orgánov a organizácií v sociálnom zabezpečení, ak túto činnosť nevykonáva iný orgán,16d)
3.
dodržiavanie liečebného režimu a posudzovanie spôsobilosti na prácu so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie,
i)
spisuje, ak sa na ňu občan obráti, žiadosti
1.
o úpravu dôchodku, ktorý je jediným zdrojom príjmu,
2.
o zvýšenie dôchodku pre bezvládnosť,
3.
o dávky dôchodkového zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb,
4.
o vdovský dôchodok, vdovecký dôchodok alebo sirotský dôchodok po občanoch uvedených v bode 3,
5.
o dôchodok manželky,
6.
o sociálny dôchodok,
7.
o vdovský dôchodok, vdovecký dôchodok alebo sirotský dôchodok po nepracujúcich dôchodcoch,
8.
o starobný, invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok zamestnancov malých závodov a občanov, ktorí nie sú v pracovnom, členskom alebo inom obdobnom pomere a ani nie sú inak zabezpečení, prípadne o vdovský dôchodok, vdovecký dôchodok alebo sirotský dôchodok po uvedených občanoch,
9.
o dávku dôchodkového zabezpečenia, ak je občan v čase podania žiadosti práceneschopný a má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, alebo ak pozostalý po pracujúcom má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, v ktorej bol pracujúci zamestnaný,17)
j)
spracúvá rozbory invalidizácie a pracovnej neschopnosti a navrhuje príslušným orgánom opatrenia na znižovanie práceneschopnosti, na predchádzanie invalidity, čiastočnej invalidity a na odstraňovanie jej následkov,
k)
vedie evidenčné listy dôchodkového zabezpečenia zamestnancov malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb,
l)
vyjadruje sa k zdravotnému stavu občanov na účely ústavnej sociálnej starostlivosti,
m)
vykonáva opravu a zmenu rodných čísiel občanov na účely sociálneho zabezpečenia,17a)
n)
plní ďalšie úlohy ustanovené predpismi o sociálnom zabezpečení.“.
11.
V § 16 písm. a) č. 7 sa slová „posudkový orgán“ nahrádzajú slovami „posudková komisia“, slovo „zistil“ sa nahrádza slovom „zistila“ a slovo „natrvalo“ sa nahrádza slovom „dlhodobo“ a v poznámke č. 23 pod čiarou sa vypúšťajú slová „§ 35 ods. 4 zákona č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.“.
12.
V § 16 písm. b) č. 3 sa slová „podľa § 15 písm. a) č. 16“ nahrádzajú slovami „podľa § 15 písm. a) č. 15“.
13.
V § 16 písm. b) č. 6 vrátane poznámky pod čiarou sa vypúšťa.
14.
§ 17 písm. c) až f) vrátane poznámok pod čiarou znejú:
„c)
vedie register právnických a fyzických osôb, ktoré poskytujú sociálne služby, a je orgánom, ktorému právnické a fyzické osoby oznamujú poskytovanie sociálnych služieb, zmenu a ukončenie ich poskytovania,
d)
poskytuje príspevky na úhradu nákladov na sociálne služby právnickým a fyzickým osobám, kontroluje hospodárenie s nimi, požaduje ich vyúčtovanie a vrátenie v prípade, ak boli použité v rozpore s účelom, na ktorý sa poskytli,27a) a plní ďalšie úlohy podľa osobitného predpisu,27b) ktoré súvisia s poskytovaním týchto príspevkov,
e)
sleduje úroveň poskytovania sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami a plní ďalšie úlohy podľa osobitných predpisov,27b)
f)
zostavuje rozpočet príjmov a výdavkov za oblasť sociálnej starostlivosti a rozdeľuje finančné prostriedky v oblasti sociálnej starostlivosti pre obvodné úrady a zariadenia,“.
15.
§ 17 písm. h) znie:
„h)
organizuje
1.
účasť nepracujúcich dôchodcov a ťažko zdravotne postihnutých občanov na rekreačnej starostlivosti a podieľa sa na zabezpečovaní rekreácie rodín so zdravotne postihnutými deťmi,
2.
výchovno-rekreačné tábory pre deti z rodín, ktoré riadne neplnia svoju výchovnú funkciu, pre deti s poruchami správania, pre pestúnske rodiny z osobitných zariadení na výkon pestúnskej starostlivosti, pre deti nezamestnaných rodičov a deti utečencov a presídlencov,“.
16.
V § 18 sa slová „komisiou pre náhradnú rodinnú starostlivosť“ nahrádzajú slovami „pri organizovaní náhradnej rodinnej starostlivosti o deti“ a vypúšťa sa označenie odseku 1.
17.
V § 19 sa slová „komisiou pre koordinovanú starostlivosť“ nahrádzajú slovami „pri koordinovaní starostlivosti“.
18.
§ 20 vrátane poznámok pod čiarou znie:
㤠20
Obvodný úrad
a)
rozhoduje
1.
v naliehavých prípadoch o okamžitom umiestnení dieťaťa do náhradnej výchovy nahradzujúcej výchovu rodičov dovtedy, kým rozhodne súd,28)
2.
o výchovných opatreniach podľa osobitných predpisov,29)
3.
o prijatí dieťaťa do stanice opatrovateľskej služby pre deti, ktorú spravuje, a o úhrade za služby, ktoré sa v nej poskytujú,
4.
o umiestnení matky s dieťaťom, prípadne tehotnej ženy do domova pre matky s deťmi, ktorý spravuje, a o úhrade za služby, ktoré sa v ňom poskytujú,
5.
o bezúročných pôžičkách,
6.
o príspevku na výživu dieťaťa,30) o peňažných a vecných dávkach pre deti v pestúnskej starostlivosti a o pomoci deťom, ktoré nie sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
7.
o opakovaných peňažných dávkach a vecných dávkach nezaopatreným deťom, rodičom nezaopatrených detí a tehotným ženám,
8.
o ďalších opatreniach podľa osobitných predpisov,31)
b)
vykonáva funkciu opatrovníka maloletých,32)
c)
sleduje vývoj detí, ktoré boli umiestnené do výchovy iných občanov ako rodičov, a spolupôsobí pri organizovaní náhradnej rodinnej starostlivosti o deti,
d)
navrhuje súdu nariadenia ústavnej výchovy,33) obmedzenie, prípadne pozbavenie rodičovských práv34) a zrušenie ústavnej výchovy a výchovných opatrení uložených súdom,
e)
oznamuje a podáva správy súdu, prípadne inému štátnemu orgánu o skutočnostiach potrebných na rozhodovanie o výchove a výžive detí,
f)
zúčastňuje sa na trestnom konaní proti mladistvým,35)
g)
podieľa sa
1.
na sanácii rodinného prostredia, z ktorého boli deti vyňaté z dôvodu zlyhania výchovnej funkcie rodiny,
2.
na prevýchove detí s poruchami správania, najmä výchovnou a poradenskou starostlivosťou; vedie ich evidenciu,
3.
na výchove k zdravým medziľudským vzťahom k manželstvu a rodinnému životu,
h)
poskytuje výchovnú a poradenskú starostlivosť pri riešení rodinných a sociálnych problémov,
ch)
koordinuje činnosť orgánov a organizácií, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti vo svojom územnom obvode.“.
19.
V § 21 písm. a) č. 1 sa vypúšťajú slová „vrátane sprievodcovskej služby“.
20.
§ 21 písm. a) č. 5 znie:
„5.
o jednorazových a opakovaných účelových peňažných dávkach, ktorých podmienky a výšku určí vykonávací predpis,“.
21.
§ 21 písm. a) č. 6 a 7 sa vypúšťajú.
Doterajšie body č. 8 a 9 sa označujú ako body č. 6 a 7.
22.
§ 21 písm. e) znie:
„e)
vydáva doklady na účely poskytovania úľav a výhod pre ťažko zdravotne postihnutých občanov.“.
23.
V § 22 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie:
„b)
pomoc pri prechodnom ubytovaní,“.
Doterajšie písmená b) až d) sa označujú ako písmená c) až e).
24.
V druhom diele sa dopĺňa nový oddiel 5, ktorý vrátane poznámok pod čiarou znie:
„Oddiel 5
Ďalšia pôsobnosť obvodného úradu
§ 23a
Obvodný úrad rozhoduje v rozsahu svojej pôsobnosti podľa predchádzajúcich ustanovení
a)
o znížení alebo odňatí dávky sociálnej starostlivosti a zastavení jej výplaty,37a)
b)
o povinnosti občana vrátiť dávku sociálnej starostlivosti vyplatenú neprávom alebo vo vyššej sume, ako mu patrila, a uhradiť výdavky vynaložené na službu sociálnej starostlivosti, ktorá mu bola poskytnutá neprávom, bez úhrady nákladov alebo len za nižšiu úhradu,37b)
§ 23b
Obvodný úrad
a)
vedie register právnických a fyzických osôb, ktoré poskytujú sociálne služby,
b)
sleduje na základe písomného poverenia príslušného okresného úradu úroveň poskytovania sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami a ukladá opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov.“.
25.
§ 24 písm. a) znie:
„a)
rozhoduje
1.
o poskytovaní opatrovateľskej služby rodinám s deťmi a o úhrade za ňu,
2.
o jednorazových peňažných dávkach a vecných dávkach nezaopatreným deťom, rodičom nezaopatrených detí a tehotným ženám, o peňažných dávkach rodičom, ktorým sa súčasne narodili tri alebo viac detí, o peňažnom príspevku na úhradu za užívanie bytu nezaopatreného osirelého dieťaťa a o príspevku na rekreáciu detí dôchodcov,“.
26.
§ 25 písm. a) znie:
„a)
rozhoduje
1.
o príspevku na spoločné stravovanie,
2.
o jednorazových peňažných dávkach a vecných dávkach na úhradu nevyhnutných životných nákladov,
3.
o príspevku na vykurovaciu naftu a kúpu vykurovacích telies a dalších spotrebičov a o príspevku na zriadenie a zmenu pripojenia telefónnej účastníckej stanice,
4.
o prijatí do zariadenia sociálnej starostlivosti, ktoré spravuje, o ukončení pobytu v ňom a o úhrade za služby, ktoré v ňom poskytuje.“.
27.
V § 25 písm. f) sa na konci pripájajú tieto slová: „a starým občanom,“.
28.
V § 25 písm. g) sa za slovo „úradu“ vkladajú slová „na základe písomnej zmluvy“.
29.
V § 25 sa dopĺňa nové písmeno h), ktoré znie:
„h)
spisuje, ak sa na ňu občan obráti, žiadosti
1.
o úpravu dôchodku, ktorý je jediným zdrojom príjmu,
2.
o zvýšenie dôchodku pre bezvládnosť,
3.
o vdovský, vdovecký alebo sirotský dôchodok v prípadoch uvedených v § 15 písm. i) č. 4, 7 a 8,
4.
o dôchodok manželky,
5.
o sociálny dôchodok,
a postupuje ich príslušnej okresnej správe sociálneho zabezpečenia.“.
30.
V treťom diele sa dopĺňa nový oddiel 4, ktorý znie:
„Oddiel 4
Ďalšia pôsobnosť obce
§ 26a
Obec rozhoduje v rozsahu svojej pôsobnosti podľa predchádzajúcich ustanovení
a)
o znížení alebo odňatí dávky sociálnej starostlivosti a zastavení jej výplaty,37a)
b)
o povinnosti občana vrátiť dávku sociálnej starostlivosti vyplatenú neprávom alebo vo vyššej sume, ako mu patrila, a uhradiť výdavky vynaložené na službu sociálnej starostlivosti, ktorá mu bola poskytnutá neprávom, bez úhrady nákladov alebo len za nižšiu úhradu.37b)“.
31.
§ 27 ods. 1 písm. e) znie:
„e)
azylové centrá a prechodné ubytovne, najmä pre spoločensky neprispôsobených občanov a občanov, ktorí potrebujú osobitnú pomoc,“.
32.
V § 27 sa vypúšťa odsek 2.
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 2 a 3.
33.
§ 27 ods. 3 znie:
„(3)
Právnické a fyzické osoby môžu zriaďovať a spravovať zariadenia sociálnej starostlivosti a ďalšie zariadenia na poskytovanie sociálnych služieb.27a)“.
34.
V § 28 ods. 1 písm. c) sa vypúšťa.
Doterajšie písmená d) až i) sa označujú ako písmená c) až ch).
35.
§ 29 ods. 1 znie:
„(1)
Ústavy uvedené v § 28 ods. 1 písm. a) až ch) zriaďujú, spravujú a kontrolujú okresné úrady. Okresné úrady môžu poveriť obvodné úrady správou ústavov uvedených v § 28 ods. 1 písm. c), g) až ch). Ústavy uvedené v § 28 ods. 1 písm. h) a ch) môže zriaďovať, spravovať a kontrolovať aj hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.“.
36.
V § 29 ods. 2 sa slová „zariadenia pre spoločensky neprispôsobených občanov“ nahrádzajú slovami „zariadenia uvedené v § 27 ods. 1 písm. e)“.
37.
§ 30 ods. 2 a 3 znejú:
„(2)
O prijatí do zariadení sociálnej starostlivosti, s výnimkou ústavov, o ukončení pobytu v nich a o úhrade za poskytované služby rozhoduje vždy orgán, ktorý zariadenie spravuje.
(3)
Ministerstvo a okresný úrad poveria ústav, ktorý spravujú, rozhodovaním o prijatí do tohto ústavu, o ukončení pobytu v ňom a o úhrade za pobyt v ústave. Obvodný úrad a obec môžu poveriť ústav, ktorý spravujú, rozhodovaním o prijatí do tohto ústavu, o ukončení pobytu v ňom a o úhrade za pobyt v ústave. V týchto prípadoch rozhoduje v druhom stupni orgán, ktorý ústav rozhodovaním poveril.“.
38.
V § 31 ods. 2 sa slová „dohodu o prevzatí“ nahrádzajú slovami „písomnú zmluvu o dočasnom užívaní“.
39.
§ 31 sa dopľňa odsekom 3, ktorý vrátane poznámky pod čiarou znie:
„(3)
Zariadenia sociálnej starostlivosti, ktoré prešli do riadenia obce,39a) možno zrušiť alebo ich objekty odňať ich účelu len so súhlasom ministerstva.“.
40.
V § 34 ods. 1 písm. b) sa slová „§ 26 písm. a)“ nahrádzajú slovami „§ 26 ods. 1 písm. a) a odseku 2 písm. a)“ a slová „§ 20 písm. a) č. 3, § 21 písm. a) č. 1 a § 22 písm. b)“ sa nahrádzajú slovami „§ 21 písm. a) č. 1, § 22 písm. c) a § 24 písm. a) č. 1“.
41.
Doterajší text § 35 sa označuje ako odsek 1 a dopĺňa sa novým odsekom 2, ktorý znie:
„(2)
Odvolanie proti rozhodnutiu vydanému podľa § 15 písm. a) č. 4, 16 až 19 nemá odkladný účinok. Odvolanie proti rozhodnutiu vydanému podľa § 15 písm. a) č. 19 možno podať v lehote troch dní odo dňa oznámenia alebo doručenia rozhodnutia.“.
42.
V § 36 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
miestom výkonu práce ošetrujúceho lekára, ak rozhoduje alebo posudzuje invaliditu alebo čiastočnú invaliditu alebo zmenenú pracovnú schopnosť,“.
43.
V § 36 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
miestom útvaru organizácie, v ktorom sa vedie evidencia miezd, ak ide o
1.
sociálne zabezpečenie zamestnancov malých závodov,
2.
vyberanie a vymáhanie poistného, penále, prirážky k poistnému a súm, o ktoré boli prostriedky nemocenského poistenia skrátené, a o vymáhanie pokút,
3.
kontrolu vykonávania nemocenského poistenia a hospodárenia s jeho prostriedkami,
4.
rozhodovanie vo veciach nemocenského poistenia,
5.
rozhodovanie o rodičovskom príspevku zamestnancom a družstevným roľníkom,
s výnimkou prípadov, keď príslušnosť orgánov nemocenského poistenia nemožno určiť podľa miesta útvaru, v ktorom sa vedie evidencia miezd,“.
44.
V § 36 ods. 4 druhej vete sa vypúšťa slovo „nepracujúcom“.
45.
V § 36 ods. 5 prvej vete sa slová „člen rodiny“ nahrádzajú slovami „oprávnený občan“.
46.
§ 36 ods. 6 znie:
„(6)
Na konanie o poskytovaní kúpeľnej starostlivosti sa miestna príslušnosť spravuje miestom trvalého pobytu žiadateľa.“.
47.
V § 36 sa vypúšťa odsek 7.
48.
V § 37 sa nadpis nahrádza novým nadpisom, ktorý znie: „Súčinnosť orgánov, organizácií a občanov“.
49.
V § 37 ods. 1 sa slová „Orgány a organizácie sú povinné“ nahrádzajú slovami „Orgány, organizácie a občania sú povinní“.
50.
§ 37 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý vrátane poznámok pod čiarou znie:
„(5)
Pracovníci orgánov sociálneho zabezpečenia sú povinní chrániť oprávnené záujmy občanov a zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli v súvislosti so svojou činnosťou.44a) Informácie poskytujú iba v prípadoch, ak by ich zamlčaním hrozilo vážne nebezpečenstvo pre život a zdravie občanov alebo ak im táto povinnosť vyplýva z osobitných predpisov.44b)
51.
§ 39 písm. a) znie:
„a)
podrobnosti o vykonávaní sociálneho zabezpečenia,“.
52.
V § 39 písm. b) sa na konci pripájajú tieto slová: „vrátane úhrady nákladov za pobyt a bližšie podmienky organizácie ústavnej sociálnej starostlivosti a starostlivosti v ostatných zariadeniach sociálnej starostlivosti,“.
53.
V § 39 písm. d) sa slová „o poskytovaní“ nahrádzajú slovom „poskytovania“ a vypúšťajú sa slová „s výnimkou vdoveckého príspevku, zaopatrovacieho príspevku a príspevku na úhradu za užívanie bytu vojaka, príspevku na výživu dieťaťa, príspevku na rekreáciu detí dôchodcu a príspevku občanovi, ktorému štátny orgán práce nemôže zabezpečiť vhodné zamestnanie a nie je zabezpečený inými príjmami,“.
54.
V § 39 písm. h) sa vypúšťajú slová „Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky“ a slová „správ sociálneho zabezpečenia, komisií pre náhradnú rodinnú starostlivosť a komisií pre koordinovanú starostlivosť o deti a mladistvých postihnutých na zdraví“.
55.
V § 39 sa dopĺňa nové písmeno k), ktoré znie:
„k)
predpoklady pre výkon vybraných funkcií, ktoré vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť, v správach sociálneho zabezpečenia a v ústavoch.“.
Čl. II
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení zákona č. 99/1972 Zb., zákona č. 73/1982 Zb., zákona č. 57/1984 Zb., zákona č. 109/1984 Zb., zákona č. 51/1987 Zb., zákona č. 103/1988 Zb., zákona č. 180/1990 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb. s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku sa mení takto:
V § 32 sa vypúšťa odsek 3.
Čl. III
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí č. 182/1968 Zb. o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti uchádzačom o zamestnanie v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 132/1984 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 58/1987 Zb., vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 50/1991 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb. s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku sa mení takto:
1.
§ 5 vrátane nadpisu znie:
㤠5
Konanie a uplatňovanie nároku na dávky
Na konanie a uplatňovanie nároku na dávky podľa tejto vyhlášky sa vzťahujú ustanovenia zákona a predpisov vydaných na jeho vykonanie.“.
2.
§ 6 znie:
㤠6
Zamestnávatelia sú povinní vydať orgánu príslušnému na poskytovanie dávok podľa tejto vyhlášky potvrdenie o zárobku a o ďalších skutočnostiach rozhodujúcich pre posúdenie nároku na tieto dávky a ich výšky.“.
Čl. IV
V konaní o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti uchádzačom o zamestnanie, ktoré právoplatne neskončilo do dňa účinnosti tohto zákona, pokračuje od tohto dňa orgán príslušný na konanie o dávkach nemocenského poistenia podľa zákona a predpisov vydaných na jeho vykonanie.
Čl. V
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia, ako vyplýva z tohto zákona.
Čl. VI
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
6a)
§ 2 ods. 1 a § 145d až 145j zákona č. 100/1988 Zb. v znení zákona č. 306/1991 Zb.
14)
Napríklad: § 51 ods. 5 a § 51a ods. 4 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 165/1979 Zb. o nemocenskom poistení niektorých pracovníkov a o poskytovaní dávok nemocenského poistenia občanom v osobitných prípadoch v znení neskorších predpisov.
§ 12 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 26 zákona č. 103/1964 Zb. v znení neskorších predpisov.
15)
§ 19 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb.
15a)
§ 72 ods. 1 zákona č. 100/1988 Zb.
15b)
§ 12 ods. 1 zákona č. 382/1990 Zb.
16)
§ 112 a § 145b ods. 3 zákona č. 100/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 13 ods. 4, § 28 ods. 4, § 50 ods. 3 vyhlášky č. 91/1958 Zb., ktorou sa uverejňuje opatrenie Ústrednej rady odborov o organizácii a vykonávaní nemocenského poistenia zamestnancov, v znení vyhlášky č. 191/1960 Zb., vyhlášky č. 6/1967 Zb., vyhlášky č. 178/1968 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 123/1990 Zb. a vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 262/1990 Zb.
16a)
§ 77 ods. 5 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Zb.
16b)
§ 63 ods. 2 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 143/1965 Zb. o poskytovaní peňažných dávok v nemocenskom poistení v znení neskorších predpisov.
§ 50 ods. 3, § 50a ods. 4, § 51 ods. 5, § 51a ods. 1, § 103 až 105 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 165/1979 Zb. v znení neskorších predpisov.
16c)
§ 12 písm. ch) zákona Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti.
16d)
Zákon č. 32/1957 Zb. v znení neskorších predpisov.
17)
§ 120 ods. 4 zákona č. 100/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
17a)
Vyhláška Federálneho štatistického úradu č. 55/1976 Zb. o rodnom čísle.
27a)
§ 73a zákona č. 100/1988 Zb. v znení zákona č. 180/1990 Zb.
27b)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1992 Zb. o poskytovaní sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami.
28)
§ 46 Zákona o rodine.
29)
§ 43 ods. 2 Zákona o rodine.
30)
§ 100 Zákona o rodine.
§ 74 zákona č. 100/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
31)
Zákon č. 50/1973 Zb. v znení neskorších predpisov.
32)
§ 79 ods. 2 a § 83 ods. 2 Zákona o rodine.
33)
§ 45 ods. 3 Zákona o rodine.
34)
§ 44 Zákona o rodine.
35)
§ 291 až 301 Trestného poriadku.
37a)
§ 96 a § 106 ods. 2 a 3 zákona č. 100/1988 Zb.
37b)
§ 107 zákona č. 100/1988 Zb.
39a)
§ 3 ods. 3 písm. i) zákona Slovenskej národnej rady č. 518/1990 Zb. o prechode zakladateľskej alebo zriaďovateľskej funkcie národných výborov na obce, ústredné orgány štátnej správy a orgány miestnej štátnej správy.
44a)
Čl. 10 ústavného zákona č. 23/1991 Zb., ktorým sa uvádza LISTINA ZÁKLADNÝCH PRÁV A SLOBÔD ako ústavný zákon Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
44b)
§ 166 až 168 Trestného zákona. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992 sa mení takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
196
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. marca 1991,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992 sa mení takto:
1.
§ 4 ods. 3 znie:
„(3)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky časť výnosov dane zo mzdy3) a poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien4) z celej Slovenskej republiky, ktoré sú príjmom rozpočtu obcí podľa odsekov 1 a 2, rozdelí a poukáže obciam Slovenskej republiky pomerne podľa odsekov 1 a 2, rozdelí a poukáže obciam Slovenskej republiky pomerne podľa počtu obyvateľov s trvalým pobytom na území obce podľa stavu k 3. marcu 1991. Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže plnením tejto úlohy poveriť niektoré daňové úrady Slovenskej republiky.“.
Poznámka č. 2 pod čiarou sa vypúšťa.
Čl. II
Podľa tohto zákona sa postupuje spätne od 1. januára 1992; finančné vyrovnanie sa uskutoční do 31. mája 1992.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb.
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
197
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. marca 1992,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb. sa mení takto:
1.
V § 5 ods. 3 sa za slovo „nesmie“ vkladajú slová „do 28. mája 1992“ a text „25 %“ sa nahrádza textom „45 %“.
2.
V § 31 sa slová „§ 2 ods. 2“ nahrádzajú slovami „§ 2 ods. 3“ a dátum „1. marcom 1993“ sa nahrádza dátumom „28. májom 1992.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon č. 228/1992 Sb. | Zákon č. 228/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb.
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 48/1992
* Čl. I - Devizový zákon č. 528/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Pokud se v devizovém zákoně používá pojmu „devizový peněžní ústav“, rozumí se tím nadále „devizová banka“.
* Čl. III - (1) Zrušují se:
* Čl. IV - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění devizového zákona č. 528/1990 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. V
Aktuální znění od 1. 7. 1992
228
ZÁKON
ze dne 22. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Devizový zákon č. 528/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 písm. e) se za slova „zahraniční cenné papíry“ doplňují čárka a slova „vkladové listy znějící na cizí měnu“.
2.
V § 2 písm. f) se spojka „a“ mezi slovy „koupě“ a „prodej“ nahrazuje čárkou a v textu v závorce se vypouští slovo „půjčka“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka1) nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.
(2)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob. Pobočka zahraniční banky není při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka považována za devizového cizozemce.“.
Odkaz č. 1 zní:
„1)
§ 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.“.
4.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt,2) a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.
(2)
Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů.3)
(3)
Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli,3a) při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.
Odkazy č. 2, 3 a 3a znějí:
„2)
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
3)
Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.
3a)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb:, obchodní zákoník.“.
5.
V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „církvím“ vkládají čárka a slova „náboženským společnostem4)“ a v § 6 odst. 2 písm. b) se doplňují čárka a slova „pokud se nejedná o jejich podnikatelskou činnost;“.
Odkaz č. 4 zní:
„4)
Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.“.
6.
V § 6 odst. 2 písm. c) se doplňují slova „a fyzickým osobám - podnikatelům při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.
7.
§ 7 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
s devizovými hodnotami, které podléhají nabídkové povinnosti (§ 11 odst. 1, § 17 odst. 1) a které devizová banka odmítla koupit (§ 12 odst. 3, § 17 odst. 7) a vydala jim o tom potvrzení,“.
8.
V § 7 odst. 4 se vypouštějí slova „- fyzické osoby“.
9.
§ 7 odst. 5 zní:
„(5)
Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím, mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizové bance. Státní banka československá stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění směnárenské činnosti těmito osobami.“.
10.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizové banky, pokud se platební styk uskutečňuje bezhotovostně.“.
11.
Z nadpisu třetí části se vypouštějí slova „a devizových cizozemců“.
12.
V § 9 odst. 1 se slova „na výzvu příslušného devizového orgánu ve stanovené lhůtě ohlásit mu“ nahrazují slovy „Státní bance československé ohlásit“ a slova „na podnikání“ se vypouštějí.
13.
§ 9 odst. 2 zní:
„(2)
Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení.“.
14.
V § 11 odst. 3 se slovo „kmenového“ nahrazuje slovem „základního“.
Odkaz č. 6 zní:
„6)
Obchodní zákoník.“.
15.
V § 11 odst. 6 se slova „obchodování s devizovými prostředky (§ 7 odst. 3)“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1, a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků“.
16.
V § 12 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto textem: „Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedený v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak, než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedený ve výpisu z účtu zahraniční banky.“.
17.
V § 13 odst. 1 se za slova „na základě“ vkládá slovo „jiného“ a doplňuje se druhá věta, která zní: „To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku.“.
18.
§ 13 odst. 2 a 3 znějí:
„(2)
Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.
(3)
Státní banka československá určuje postup devizových bank při uskutečňování úhrad podle odstavce 1 a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů.“.
19.
Za § 13 se vkládají § 13a, 13b a 13c, které znějí:
㤠13a
(1)
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě za československou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise.6a)
(2)
Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě československé měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.
(3)
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě na její žádost devizové prostředky nebo provést úhradu devizových prostředků devizovému cizozemci v rozsahu nezbytném
a)
k zajištění obrany a bezpečnosti státu,
b)
k úhradě výloh spojených s poskytováním služeb v oblasti zahraničního cestovního ruchu a placených v zahraničí.
(4)
Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům - právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odstavce 3 písm. a).
§ 13b
Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.
§ 13c
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu.6b)“.
Odkazy č. 6a a 6b znějí:
„6a)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
6b)
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.“.
20.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své peněžní prostředky, s výjimkou:
a)
nákupu nemovitostí v zahraničí,
b)
nákupu zahraničních cenných papírů,
c)
přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(2)
V případech, na které se nevztahuje odstavec 1, se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.“.
21.
V § 15 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „na podnikání“.
22.
§ 15 odst. 2 se vypouští.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
23.
V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
24.
V § 17 odst. 4 a v § 17 odst. 6 se slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23“.
25.
V § 20 odst. 1 se za slovo „povolení“ vkládá čárka a slova „k placení devizovému cizozemci do zahraničí“ se nahrazují slovy „které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 písm. b).“.
26.
V § 22 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.6c)“.
Odkaz č. 6c zní:
„6c)
§ 37 zákona č. 21/1992 Sb.“.
27.
V § 22 odst. 2 se nahrazují slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23“.
28.
§ 23 zní:
㤠23
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, s výjimkou nákupu nemovitostí v zahraničí, nákupu zahraničních cenných papírů a přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem:
a)
devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizové banky,
b)
devizové prostředky, které jí devizová banka je povinna prodat podle § 20 a 21,
c)
devizové prostředky, které devizová banka odmítla od ní koupit a vydala jí o tom potvrzení,
d)
devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí,
e)
devizové prostředky, na které se nevztahují povinnosti podle § 17.
(2)
Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění v československé měně vůči devizovému cizozemci, s výjimkou
a)
nákupu nemovitostí v zahraničí,
b)
nákupu zahraničních cenných papírů a
c)
přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(3)
V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2, se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, v nichž se toto povolení nevyžaduje.“.
29.
V § 24 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „v tuzemsku a“.
30.
§ 25 zní:
㤠25
Devizový cizozemec může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České a Slovenské Federativní Republice pouze:
a)
děděním,
b)
pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,
c)
jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je devizovým cizozemcem, nebo má-li nabýt nemovitost devizový cizozemec - fyzická osoba od manžela, rodičů nebo prarodičů,
d)
výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž hodnota nepřevyšuje hodnotu původní nemovitosti,
e)
pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti,6d)
f)
pokud jde o stavbu, kterou devizový cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,
g)
pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.7)“.
Odkazy č. 6d a 7 znějí:
„6d)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).
7)
Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.“.
31.
V § 28 se za slova „zahraniční platební dokumenty“ vkládá čárka a slova „vkladní knížky znějící na cizí měnu“.
32.
V § 29 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Státní banka československá může stanovit opatřením ve Sbírce zákonů maximální částky devizových prostředků, které lze vyvézt do zahraničí v hotovosti.“.
33.
V § 31 odst. 3 písm. b) se za slovo „zděděné“ doplňuje slovo „zlaté“.
34.
Část sedmá zní:
„ČÁST SEDMÁ
MAJETKOVÁ ÚČAST V ZAHRANIČÍ
§ 34
(1)
Devizový tuzemec se může majetkově účastnit v zahraničí jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(2)
Majetkovou účastí v zahraničí se rozumí pro účely tohoto zákona majetkový podíl devizového tuzemce na právnické osobě, která je devizovým cizozemcem, nebo majetková účast devizového tuzemce na podnikání devizového cizozemce, jestliže s touto účastí je spojeno právo devizového tuzemce podílet se na zisku a jeho povinnost podílet se na ztrátě.
(3)
Devizový tuzemec může převádět svou majetkovou účast v zahraničí na devizového cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(4)
Prováděcí předpis federálního ministerstva financí, Státní banky československé a federálního ministerstva zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 3 nevyžaduje a stanovit náležitosti takového povolení. Devizová povolení podle odstavců 1 a 3 nahrazují devizová povolení vyžadovaná podle § 14 a § 23 odst. 3, popřípadě podle § 10 odst. 2 a § 16 odst. 3.“.
35.
V § 35 odst. 1 se za slova „v československé nebo v“ vkládá slovo „dohodnuté“ a na konci se doplňuje věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.6c)“.
36.
§ 35 odst. 2 zní:
„(2)
Za cizozemský účet se považuje rovněž:
a)
vkladový účet u banky8a) v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že jej devizový cizozemec zdědil,
b)
vkladový list vydaný bankou v případě, že jeho vlastník je devizovým cizozemcem nebo se jeho vlastník stal devizovým cizozemcem nebo jej devizový cizozemec zdědil.“.
Odkaz č. 8a zní:
„8a)
Zákon č. 21/1992 Sb.“.
37.
V § 36 odst. 3 se doplňují druhá a třetí věta, které znějí: „Toto povolení se nevyžaduje, jde-li o převod dědictví nebo výživného (§ 31 a 32). Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje.“.
38.
§ 38 zní:
㤠38
(1)
Zjistí-li devizový orgán, že osoba, u níž provádí devizovou kontrolu podle § 37, porušila povinnosti, které jsou jí stanoveny tímto zákonem, uloží jí, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila.
(2)
Devizový orgán může uložit devizovému tuzemci - právnické osobě, která porušila povinnosti stanovené jí tímto zákonem, pokutu až do výše 1 miliónu Kčs. Devizový orgán přitom postupuje podle předpisů o správním řízení.8b)
(3)
Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí devizového orgánu o uložení pokuty osobě uvedené v odstavci 2. Pokuty jsou odváděny do státního rozpočtu republiky příslušné podle sídla nebo bydliště osoby, které byla pokuta uložena.
(4)
Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do jednoho roku ode dne zjištění porušení tohoto zákona, nejpozději však do 10 let ode dne, ve kterém byla povinnost porušena.“.
Odkaz č. 8b zní:
„8b)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“.
39.
V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy rovněž československou měnu, k jejímuž dovozu se vyžaduje devizové povolení, jestliže osoba cestující do tuzemska toto povolení nemá.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a vkládají se v něm za slova „odstavce 1“ slova „a 2“.
40.
V § 43 písm. f) se slova „přijímá úvěr v devizových prostředcích od devizového cizozemce“ nahrazují slovy „přijímá peněžní úvěr od devizového cizozemce“, v písmenu g) se na konci vypouštějí slova „a v tuzemsku“ a za písmenem m) se doplňuje nové písmeno n), které zní:
„n)
neposkytuje součinnost devizovému orgánu provádějícímu devizovou kontrolu (§ 37 odst. 3).“.
41.
§ 44 první věta zní: „Devizové přestupky podle § 43 písm. a) až j) projednávají příslušné orgány místní správy,10) přestupky podle § 43 písm. k), l), m) orgány celní správy, a jedná-li se o devizový přestupek podle § 43 písm. n), devizové orgány.“.
Odkaz č. 10 zní:
„10)
Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 524/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
Zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.“.
42.
V § 44 odst. 2 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovem „policie11a)“.
Odkaz č. 11 a zní:
„11a)
Zákon Slovenské národní rady č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.
Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.“.
43.
§ 45 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
pokutu až do výše 20 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. b) až n),“.
44.
Za § 46 se zařazuje nový oddíl 3, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 3
§ 46a
Blokové řízení
Devizový přestupek, který byl spolehlivě zjištěn, a nestačí-li domluva osobě, která se přestupku dopustila, mohou orgány uvedené v § 44 se souhlasem této osoby projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 5 000 Kčs.“.
45.
§ 48 odst. 1 zní:
„(1)
Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,8b) s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“.
46.
§ 48 odst. 2 se vypouští a odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
47.
V § 49 se za slova „Státní banka československá“ vkládají slova „po dohodě s ministerstvy financí republik“.
48.
Za § 49 se vkládají nové § 49a a 49b, které znějí:
㤠49a
(1)
Federální ministerstvo financí v dohodě se Státní bankou československou a federálním ministerstvem zahraničního obchodu upraví prováděcím předpisem způsob vypořádání nároků z odběrních poukazů podniku zahraničního obchodu Tuzex a ze zůstatků účtů v nich vedených.
(2)
Nároky podle odstavce 1 lze uplatnit do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 49b
Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů postup devizových tuzemců - právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví.“.
49.
§ 51 odst. 2 zní:
„(2)
Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob (§ 5 odst. 1 a 3) zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány, a to s výjimkou devizových účtů zřízených podle § 11 odst. 3, do jejich vyčerpání. Pro použití zůstatků na devizových účtech platí ustanovení § 11 odst. 6. Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob zřízené na základě devizového povolení se řídí podmínkami stanovenými v tomto povolení.“.
Čl. II
Pokud se v devizovém zákoně používá pojmu „devizový peněžní ústav“, rozumí se tím nadále „devizová banka“.
Čl. III
(1)
Zrušují se:
1.
§ 17 odst. 2 písm. c), § 18 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. i) a § 22 písm. j) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů,
2.
vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex,
3.
vyhláška federálního ministerstva financí č. 370/1990 Sb., o oprávnění k prodeji zboží a poskytování služeb na území České a Slovenské Federativní Republiky za devizové prostředky,
4.
vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 583/1990 Sb., kterou se provádí devizový zákon.
(2)
Povolení k prodeji zboží a poskytování služeb za devizové prostředky na území České a Slovenské Federativní Republiky vydaná podle zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění devizového zákona č. 528/1990 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 229/1992 Sb. | Zákon č. 229/1992 Sb.
Zákon o komoditních burzách
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 48/1992
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ZALOŽENÍ A VZNIK BURZY (§ 3 — § 8a)
* ČÁST TŘETÍ - ORGÁNY A VNITŘNÍ POMĚRY BURZY (§ 9 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - ČLENOVÉ BURZY (§ 17 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - BURZOVNÍ OBCHODY (§ 20 — § 28)
* ČÁST ŠESTÁ - BURZOVNÍ DOHODCI (§ 29 — § 32)
* ČÁST SEDMÁ - STÁTNÍ DOZOR A PŘESTUPKY (§ 33 — § 36b)
* ČÁST OSMÁ - ZRUŠENÍ A ZÁNIK BURZY (§ 37 — § 39)
* ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 40 — § 46)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (185/2023 Sb.)
229
ZÁKON
ze dne 23. dubna 1992
o komoditních burzách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Komoditní burza
(1)
Komoditní burzou je právnická osoba zřízená podle tohoto zákona (dále jen „burza“) k organizování burzovních obchodůburzovních obchodů se zbožím (dále jen „komodity“), deriváty vztahujícími se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na burze (dále jen „komoditní deriváty“), pokud nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1).
(2)
Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu, popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. Rozsah dalšího ručení členů burzy, kteří jsou povinni platit členský příspěvek, může určit statut burzy (dále jen „statut“).
(3)
Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění dalšího rozvoje burzy.
(4)
Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nesmí ve své obchodní firmě, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností použít nebo používat označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy.
(5)
Označení „burzovní“ může být použito
a)
v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodůburzovních obchodů,
b)
k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení informací, zpráv a publikací o činnosti burz.
(6)
Burza vede účetnictví podle právních předpisů upravujících účetnictví pro podnikatele.
§ 2
Burzovní obchody
(1)
Burzovním obchodemBurzovním obchodem je koupě a prodej komodit a komoditních derivátů, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1), osobami oprávněnými k burzovním obchodůmburzovním obchodům sjednaným na burze v místnostech a hodinách určených pro burzovní shromážděníburzovní shromáždění, popřípadě i mimo burzu, za podmínek určených tímto zákonem a statutem, pokud je cena z tohoto obchodu zaznamenána příslušným orgánem burzy.
(2)
Burzovním obchodem jsou i pomocné obchody uzavírané na burze, jež souvisejí s komoditami prodávanými na burze, zejména pojistné smlouvy, smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasílatelské.
ČÁST DRUHÁ
ZALOŽENÍ A VZNIK BURZY
§ 3
Založení burzy
(1)
Burza se zakládá zakladatelskou smlouvou.
(2)
Zakladatelská smlouva musí být uzavřena alespoň třemi zakladateli. Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny.
(3)
Zakladatelská smlouva obsahuje:
a)
určení zakladatelů uvedením obchodní firmy nebo názvu nebo jména a příjmení, u právnických osob sídla, u fyzických osob bydliště, a předmětu podnikání,
b)
název, který musí obsahovat označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo slovem „burza“ ve spojení s předmětem burzovních obchodůburzovních obchodů,
c)
sídlo burzy,
d)
předmět a druh burzovních obchodů,
e)
druh a výši vkladů zakladatelů, z nichž budou hrazeny náklady provozu burzy,
f)
způsob zajištění prostředků na úhradu nákladů prvního roku provozu burzy,
g)
prohlášení zakladatelů o dohodě návrhu statutu,
h)
prohlášení zakladatelů, zda se dohodli na zřízení rozhodčího soudu působícího při burze (dále jen „burzovní rozhodčí soud“) a na jeho řádu,
i)
jména, příjmení a bydliště prvních členů burzovní komoryburzovní komory, jejichž volba jinak přísluší valné hromadě členů burzy (§ 10 odst. 3).
(4)
Návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy.
§ 4
Statut
(1)
Statut obsahuje:
a)
název a sídlo burzy,
b)
vymezení předmětu a druhu burzovních obchodů,
c)
bližší podmínky pro vznik členství na burze a pro návštěvu burzovních shromážděníburzovních shromáždění,
d)
konkretizaci práv a povinností členů burzy,
e)
bližší určení osob oprávněných k burzovním obchodům, podmínky vyloučení těchto osob z burzovních obchodů, včetně konkretizace práv a povinností těchto osob,
f)
podrobnější postup při jmenování a odvolávání osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodůburzovních obchodů podle § 29 (dále jen „burzovní dohodceburzovní dohodce“) a způsob jejich odměňování; podmínky, za nichž mohou osoby oprávněné ke zprostředkování burzovních obchodůburzovních obchodů podle § 23 odst. 3 (dále jen „soukromý dohodcesoukromý dohodce“) působit na burze; podmínky, za nichž jsou burzovní dohodceburzovní dohodce a soukromý dohodcesoukromý dohodce (dále jen „dohodci“) oprávněni uzavírat burzovní obchodyburzovní obchody svým jménem,
g)
určení způsobu, jak se členové burzy podílejí na zajišťování nákladů na provoz burzy a popřípadě i rozsah jejich ručení za závazky burzy nad rozsah stanovený zákonem,
h)
podrobnější úpravu působnosti orgánů burzy a počet členů burzovní komoryburzovní komory,
i)
způsob, jakým se stanoví pravidla pro uzavírání smluv, jenž jsou burzovními obchody, jejich zprostředkování a splnění (dále jen „burzovní pravidla“),
j)
způsob stanovení a uveřejňování kursů,
k)
pravidla hospodaření s majetkem burzy,
l)
podrobnější pravidla pro přezkoumání rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory valnou hromadou, pro přijetí rozhodnutí o zrušení burzy a postupu při její likvidaci, včetně způsobu rozdělení likvidačního zůstatku.
(2)
Burza uveřejní nejpozději do 30 dnů ode dne svého vzniku statut a řád burzovního rozhodčího soudu, pokud se zřizuje, způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupní je ve svém sídle k nahlédnutí.
Státní povolení
§ 5
(1)
K provozování burzy je třeba státní povolení (dále jen „povolení“) Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství v oblastech jejich působnosti13) (dále jen „příslušný orgán státní správy“).
(2)
Příslušný orgán státní správy udělí povolení k provozování burzy na žádost zakladatelů burzy přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, které po vzniku burzy na ni přechází, a to za podmínek, že
a)
zakladatelé
1.
podnikají nejméně po dobu 3 let,
2.
nejsou nebo nebyli členy burzy, které bylo v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti odňato povolení z jiného důvodu než na žádost burzy,
3.
nejsou osobou, která byla v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti podle tohoto zákona za neplnění povinností opakovaně sankcionována,
4.
nejsou osobami propojenými podle obchodního zákoníku,
5.
nemají ke dni podání žádosti v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,
6.
nemají ke dni podání žádosti nedoplatky na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění, nedoplatky na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
7.
nejsou osobami, na jejichž majetek byl v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek jejich majetku nebo zrušen konkurs pro nedostatek jejich majetku nebo povoleno vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání,
8.
nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo rozhodnuto o jejich úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen pro nedostatek majetku dlužníka podle insolvenčního zákona, a
9.
nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného orgánu veřejné moci podle právního řádu jiného státu insolvenční, konkursní nebo jiné obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými nebo obdobnými účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České republiky, uvedená pod bodem 7 nebo 8,
b)
zakladatelé, pokud jsou fyzickými osobami,
1.
jsou bezúhonní a
2.
nebyli v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby nebo nevykonávali kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě,
aa)
na jejíž majetek byl v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku dlužníka nebo zrušen konkurs pro nedostatek majetku dlužníka nebo povoleno vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání,
bb)
u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo rozhodnuto o jejím úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen pro nedostatek majetku dlužníka podle insolvenčního zákona,
cc)
u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného orgánu veřejné moci podle právního řádu jiného státu insolvenční, konkursní nebo jiné obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými nebo obdobnými účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České republiky, uvedená pod písmenem aa) nebo bb),
c)
zakladatelé doloží, že burza bude mít ke dni zahájení provozu dostatečné finanční, materiální, personální a organizační předpoklady pro provozování burzy vzhledem k předpokládanému rozsahu činnosti a zaměření burzy.
(3)
V žádosti kromě obecných náležitostí podání zakladatelé uvedou
a)
název a sídlo burzy,
b)
předmět a druh burzovních obchodůburzovních obchodů, které mají být na burze provozovány,
c)
jiné kontaktní údaje zakladatelů, zejména identifikátor datové schránky, elektronickou adresu a telefonní číslo.
(4)
Žádost o udělení povolení podepíší všichni zakladatelé a připojí k ní tyto doklady
a)
zakladatelskou smlouvu,
b)
statut,
c)
řád burzovního rozhodčího soudu, pokud má být u burzy zřízen,
d)
potvrzení ne starší než 3 měsíce, že nemají v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,
e)
potvrzení15) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, ne starší 3 měsíce,
f)
potvrzení16) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ne starší 3 měsíce,
g)
doklady prokazující finanční, materiální, personální a organizační předpoklady pro provoz burzy podle odstavce 2 písm. c), a to zejména
1.
výroční zprávy nebo účetní závěrky nebo přehledy o příjmech, výdajích, majetku a závazcích zakladatelů za 3 bezprostředně předcházející účetní období nebo obdobné dokumenty u zahraničních osob,
2.
plán obchodní činnosti burzy, podložený reálnými ekonomickými propočty,
3.
návrh technického zabezpečení činností burzy,
4.
návrh organizační struktury burzy a předpokládaného počtu zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat jednotlivé činnosti burzy,
h)
pokud se jedná o zahraniční osobu, doklady uvedené v § 5a odst. 3.
(5)
Povolení je třeba též k návrhu na změnu názvu burzy, statutu, řádu burzovního rozhodčího soudu a na přijetí za člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), jinak jsou změny nebo vznik členství neplatné. K žádosti o povolení změny názvu nebo statutu burza přiloží usnesení valné hromady o změně statutu a nové znění statutu. K žádosti o povolení změny řádu burzovního rozhodčího soudu burza přiloží usnesení valné hromady o změně řádu burzovního rozhodčího soudu a nové znění řádu burzovního rozhodčího soudu. K žádosti o povolení vzniku členství na burze burza přiloží rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory o přijetí člena burzy a doklady podle odstavce 4 písm. d), e), f) a h).
(6)
Burza může za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem organizovat regulovaný trh a provozovat mnohostranný obchodní systém podle zvláštního právního předpisu s komoditními deriváty, které jsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1).
§ 5a
(1)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čintrestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem a druhem burzovních obchodůburzovních obchodů, které mají být na burze provozovány, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena17).
(2)
U právnické osoby musí podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 splňovat osoba, která je
a)
statutárním orgánem burzy nebo jeho členem,
b)
prokuristou burzy,
c)
generálním ředitelem burzy nebo jiným zaměstnancem se srovnatelnou působností.
(3)
BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Příslušný orgán státní správy si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu18) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech. Výpisy dokladující bezúhonnostbezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce se příslušnému orgánu státní správy předkládají v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého.
(4)
Pokud má být zakladatelem nebo členem burzy právnická osoba, musí být bezúhonná. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5)
Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti právnické osoby si příslušný orgán státní správy vyžádá podle zvláštního právního předpisu18) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že právnická osoba nemá sídlo na území České republiky, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu, ve kterém má sídlo.
§ 6
(1)
Příslušný orgán státní správy neudělí povolení, jestliže:
a)
zakladatelé nesplní některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 2,
b)
navrhovaný název burzy nebo označení burzovního rozhodčího soudu jsou způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu, nebo jiným způsobem mohou ovlivnit důvěryhodnost burzy nebo burzovního rozhodčího soudu,
c)
statut nebo řád burzovního rozhodčího soudu je v rozporu s právními předpisy, nebo
d)
navrhovaný druh burzovního obchoduburzovního obchodu by mohl ohrozit trh základních surovin, s nimiž má být na burze obchodováno.
(2)
Příslušný orgán státní správy může v povolení k provozování burzy rozhodnout, že statut obsahuje úpravu odchylnou od § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 písm. b), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 3 až 5 zákona, jestliže by jinak byla znemožněna nebo podstatně ztížena možnost zapojení burzy do mezinárodní organizace burz organizujících obchod s komoditami, pro něž se burza zakládá; tuto úpravu však nelze povolit, pokud by tím byl omezen výkon státního dozoru nad burzou a činností dohodců. Zakladatelé uvedou návrh na takovou odchylnou úpravu v žádosti o povolení a okolnosti rozhodné pro jeho posouzení doloží při jejím podání. Na udělení povolení podle tohoto ustanovení není právní nárok. Povolení může příslušný orgán státní správy odejmout, jestliže se burza ve lhůtě jím stanovené při vydání povolení nestane členem uvedené mezinárodní organizace burz.
§ 7
(1)
Příslušný orgán státní správy rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího doručení.
(2)
V rozhodnutí, jímž se vydává povolení, uvede příslušný orgán státní správy název a sídlo burzy, předmět a druh obchodů, které mohou být na burze uzavírány. Součástí povolovacího výroku je schválení statutu, a je-li zřízen, i řádu burzovního rozhodčího soudu.
§ 8
Zápis do obchodního rejstříku
(1)
Burza vznikne ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Žádost o zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni zakladatelé burzy. Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny.
(2)
Do obchodního rejstříku se zapisuje:
a)
název a sídlo burzy,
b)
identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob3b),
c)
obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo bydliště zakladatelů včetně výše jejich vkladů a rozsah jejich ručení za závazky burzy, pokud je jejich ručení podle statutu vyšší, než stanoví tento zákon,
d)
jméno, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy statutárního orgánu burzy s uvedením způsobu, jakým jednají a podepisují se za burzu,
e)
předmět a druhy burzovních obchodůburzovních obchodů podle povolení,
f)
obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo bydliště členů podle § 17 odst. 1 písm. b) a c).
(3)
K žádosti o zápis do obchodního rejstříku se přikládá:
a)
povolení,
b)
zakladatelská smlouva,
c)
statut,
d)
řád burzovního rozhodčího soudu, je-li zřízen,
e)
doklad o jmenování jedné třetiny členů burzovní komoryburzovní komory příslušným orgánem státní správy.
(4)
Žádost o zápis do obchodního rejstříku musí být podána bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne nabytí právní moci povolení, jinak práva a povinnosti z povolení zanikají. Práva a povinnosti z povolení zanikají také dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým rejstříkový soud žádost o zápis do obchodního rejstříku zamítl.
§ 8a
Provoz burzy
(1)
Burza je povinna:
a)
řádně a průběžně organizovat burzovní obchodyburzovní obchody v rozsahu uděleného povolení,
b)
vést seznam osob, které pro burzu vykonávají činnost a mají přístup k informacím týkajícím se činnosti burzy, na které se vztahuje požadavek mlčenlivosti,
c)
průběžně kontrolovat, zda jsou členy burzy, dohodci a jinými osobami oprávněnými k burzovním obchodůmburzovním obchodům, plněny povinnosti jim stanovené tímto zákonem, statutem a vnitřními předpisy burzy,
d)
vyloučit člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), který přestal splňovat podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b), nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se burza dozvěděla, že člen burzy přestal podmínky splňovat; pravomoc burzy k vyloučení člena burzy podle § 19 odst. 2 tím není dotčena,
e)
uložit do sbírky listin obchodního rejstříku platné znění statutu a uveřejnit platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci povolení jejich změny, způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit je ve svém sídle k nahlédnutí,
f)
řádně zabezpečit působení burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen,
g)
zpracovat výroční zprávu o činnosti burzy nejpozději do 3 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku, uveřejnit ji nejpozději do 6 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit ji ve svém sídle k nahlédnutí.
(2)
Výroční zpráva o činnosti burzy obsahuje alespoň:
a)
informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení burzy,
b)
seznam členů burzy,
c)
popis organizační struktury burzy,
d)
seznam činností, jejichž výkonem burza pověřila třetí osobu,
e)
výčet a objem skutečně obchodovaných komodit a komoditních derivátů na burze a počet burzovních dní,
f)
seznam soukromých a burzovních dohodcůburzovních dohodců,
g)
účetní závěrku, případně zprávu auditora, a další údaje podle zvláštního právního předpisu19),
h)
informace o činnosti burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen.
ČÁST TŘETÍ
ORGÁNY A VNITŘNÍ POMĚRY BURZY
§ 9
Orgány burzy
(1)
Orgány burzy jsou:
a)
valná hromada,
b)
burzovní komoraburzovní komora.
(2)
Statutem mohou být zřízeny poradní orgány burzy.
§ 10
Valná hromada
(1)
Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada, která se skládá ze všech členů burzy (§ 17).
(2)
Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzy a zároveň nadpoloviční většina členů burzy jmenovaných příslušným orgánem státní správy. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy oprávněných hlasovat, nevyžaduje-li tento zákon nebo statut kvalifikovanou většinu. Každý člen má jeden hlas. Hlasovat však nemůže člen, který je v prodlení s placením členského příspěvku.
(3)
Do výlučné působnosti valné hromady patří:
a)
volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komoryburzovní komory,
b)
usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,
c)
zrušit burzu a určit osobu likvidátora,
d)
přezkoumávat na žádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory a předsedy burzovní komoryburzovní komory za podmínek určených statutem, s výjimkou rozhodnutí podle § 22 odst. 2,
e)
usnášet se na jiných záležitostech určených statutem.
(4)
K usnesení o změně statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu a o zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy.
(5)
Pravidla pro svolávání a jednání valné hromady určuje statut.
Burzovní komora
§ 11
(1)
Burzovní komoraBurzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy. Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní komoryburzovní komory. Členové burzovní komoryburzovní komory, kteří zavazují burzu, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.
(2)
Burzovní komoraBurzovní komora musí mít nejméně tři členy. Členové burzovní komoryburzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Členem burzovní komoryburzovní komory nemůže být volen ani jmenován pracovník ústředního orgánu státní správy České republiky.
(3)
Členové burzovní komoryburzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let. Neurčí-li statut jinak, mohou být členové voleni a jmenováni opětovně.
(4)
Členem burzovní komoryburzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let, která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný výkon funkce. Členem burzovní komoryburzovní komory může být jen člen burzy. V případě člena burzy, který je právnickou osobou, může být členem burzovní komoryburzovní komory jen fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby.
(5)
Člen burzovní komoryburzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení bylo oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komoryburzovní komory končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval.
(6)
Pravidla volby členů burzovní komoryburzovní komory, popřípadě další požadavky a podmínky členství v burzovní komořeburzovní komoře, určí statut.
§ 12
(1)
Burzovní komoraBurzovní komora rozhoduje o všech záležitostech burzy, pokud nejsou svěřeny valné hromadě tímto zákonem, popřípadě statutem. Každý člen burzovní komoryburzovní komory má jeden hlas.
(2)
Do působnosti burzovní komoryburzovní komory patří:
a)
rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy,
b)
navrhovat valné hromadě změny statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, zrušení burzy a osobu likvidátora,
c)
rozhodovat o použití majetku burzy,
d)
v souladu se statutem určovat místo a dobu konání burzovních shromážděníburzovních shromáždění,
e)
určovat za jakých podmínek lze vydat vstupenky na burzovní shromážděníburzovní shromáždění,
f)
činit opatření pro zachovávání pořádku na burzovním shromážděníburzovním shromáždění a čestnosti burzovních obchodů (§ 25),
g)
navrhovat burzovní pravidla a určovat způsob evidence burzovních obchodů,
h)
jmenovat a odvolávat se souhlasem burzovního komisaře (§ 33) burzovní dohodceburzovní dohodce a vykonávat nad nimi dohled,
i)
zakázat členovi burzy navštěvovat burzovní shromážděníburzovní shromáždění (§ 20) z důvodů a za podmínek určených statutem,
j)
povolovat činnost soukromých dohodcůsoukromých dohodců (§ 23 odst. 3) na burze,
k)
pozastavovat burzovní obchody za podmínek určených statutem,
l)
stanovit a uveřejňovat kursy komodit a komoditních derivátů,
m)
volit a odvolávat členy burzovních výborů, předsedu burzovní komoryburzovní komory a generálního sekretáře burzy, členy předsednictva burzovního rozhodčího soudu a jmenovat tajemníka burzovního rozhodčího soudu a jeho zástupce,
n)
vydávat podrobná pravidla (řády) pro jednotlivé oblasti své působnosti vymezené ve statutu,
o)
usnášet se na burzovních pravidlech,
p)
rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a zápisného,
q)
stanovit výši burzovních poplatků,
r)
další záležitosti svěřené jí statutem.
(3)
Statut může určit, které z působností burzovní komoryburzovní komory, uvedených v odstavci 2 písm. d), e), f), k) a l), se svěřují do působnosti předsedy burzovní komoryburzovní komory nebo generálního sekretáře burzy.
§ 13
Zasedání burzovní komory
(1)
Burzovní komoraBurzovní komora může zasedat, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzovní komoryburzovní komory zvolených valnou hromadou i nadpoloviční většina členů jmenovaných příslušným státní orgánem. K rozhodnutí je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů.
(2)
Při volbě a odvolání předsedy burzovní komoryburzovní komory, generálního sekretáře burzy, při schvalování návrhu burzovních pravidel a při rozhodování o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů nebo předsedy burzovní komoryburzovní komory, jež se týkají oprávnění obchodovat na burze nebo burzovních obchodů, jakož i v dalších případech, pokud tak určuje statut, je nutná přítomnost dvou třetin členů zvolených valnou hromadou i jmenovaných příslušným státním orgánem a k rozhodnutí je zapotřebí souhlasu dvou třetin přítomných členů.
(3)
Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(4)
Pravidla pro svolávání a průběh zasedání burzovní komoryburzovní komory určuje statut.
§ 14
Burzovní výbory
(1)
Burzovní komoraBurzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 12 odst. 2 písm. b) a d) až l) burzovní výbory.
(2)
Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů určuje statut.
(3)
Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komoryburzovní komory a z odborníků v dané oblasti. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komoraburzovní komora.
§ 15
Předseda burzovní komory
(1)
Předseda burzovní komoryburzovní komory:
a)
řídí činnost burzovní komoryburzovní komory a svolává její zasedání,
b)
podepisuje rozhodnutí přijatá na zasedání burzovní komoryburzovní komory a odpovídá za jejich realizaci,
c)
rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou tímto zákonem nebo statutem vyhrazeny valné hromadě nebo zasedání burzovní komoryburzovní komory či burzovnímu výboru,
d)
dohlíží na dodržování burzovních předpisů,
e)
je oprávněn přijmout rozhodnutí podle § 12 odst. 2 písm. k), hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(2)
Předsedou burzovní komoryburzovní komory může být zvolen pouze její člen.
§ 16
Generální sekretář burzy
(1)
Generální sekretář burzy je volen na zasedání burzovní komoryburzovní komory na návrh předsedy burzovní komoryburzovní komory. Kandidát na funkci generálního sekretáře burzy je vybírán konkursem.
(2)
Generální sekretář burzy je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své funkce nesmí bez předchozího písemného souhlasu burzy provozovat podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob zabývajících se podnikatelskou činností.
(3)
Generální sekretář burzy:
a)
řídí činnost burzovního aparátu i všech ostatních zaměstnanců burzy,
b)
připravuje podklady pro zasedání burzovní komoryburzovní komory,
c)
uveřejňuje závěry a sdělení burzovní komoryburzovní komory,
d)
dbá na zachovávání pořádku na burzovních shromážděníchburzovních shromážděních a je oprávněn vykázat osoby, které ruší pořádek a nedbají jeho pokynů,
e)
plní další úkoly, kterými jej pověří statut, zasedání burzovní komoryburzovní komory nebo předseda burzovní komoryburzovní komory.
(4)
Generální sekretář burzy má právo účastnit se s hlasem poradním zasedání valné hromady, burzovní komoryburzovní komory a burzovních výborů.
ČÁST ČTVRTÁ
ČLENOVÉ BURZY
§ 17
Vznik členství
(1)
Členy burzy jsou:
a)
zakladatelé burzy (§ 3),
b)
členové burzovní komoryburzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy (§ 11 odst. 2),
c)
osoby přijaté burzovní komorouburzovní komorou za členy burzy.
(2)
Neurčí-li statut jinak, může být za člena burzy podle odstavce 1 písm. c) přijata pouze osoba, která má oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodůburzovních obchodů, anebo k obchodování s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, pokud zaplatí stanovené zápisné.
(3)
Členem burzy může být pouze osoba, která splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b); to neplatí pro člena burzy podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Počet členů burzy nesmí být nižší než 3 po celou dobu existence burzy.
§ 18
Základní práva a povinnosti členů
(1)
Členové burzy mají právo za podmínek vymezených tímto zákonem a statutem účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, právo volit a být voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromážděníburzovní shromáždění.
(2)
Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) jsou povinni splatit vklad ve výši stanovené zakladatelskou smlouvou nejpozději do 90 dnů ode dne vzniku burzy.
(3)
Členové burzy musí splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) po celou dobu členství v burze, to neplatí pro členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. b).
(4)
Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. b) musí být starší 21 let a bezúhonní.
(5)
Členům burzy, pokud jejich členství nevzniklo podle § 17 odst. 1 písm. b), může statut uložit povinnost zaplatit zápisné a roční členský příspěvek ve výši a ve lhůtě stanovené burzovní komorouburzovní komorou.
§ 19
Zánik členství
(1)
Členství zaniká:
a)
vyloučením z burzovních obchodů podle § 22 odst. 1 písm. a),
b)
ztrátou funkce, z jejíhož titulu byla osoba členem [§ 17 odst. 1 písm. b)],
c)
smrtí,
d)
zánikem právnické osoby bez právního nástupce,
e)
vyloučením člena burzy,
f)
výpovědí,
g)
jiným způsobem určeným ve statutu.
(2)
Burzovní komoraBurzovní komora může člena burzy vyloučit, jestliže závažným způsobem porušil své povinnosti, zejména je-li v prodlení s placením členského příspěvku. Rozhodnutí o vyloučení musí být přijato do šesti měsíců ode dne, kdy se burzovní komoraburzovní komora o porušení povinnosti dozvěděla, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Rozhodnutí o vyloučení musí být doručeno způsobem upraveným ve statutu. Člen burzy může do jednoho měsíce ode dne doručení podat valné hromadě návrh na přezkoumání rozhodnutí o vyloučení. Vyloučený člen burzy nemá právo na vrácení členského příspěvku za rok, v němž byl vyloučen.
(3)
Člen burzy uvedený v § 17 odst. 1 písm. a) a c) může písemně své členství vypovědět; jeho povinnost zaplatit příspěvek za celý rok, v němž své členství vypověděl, není tímto dotčena. Neurčuje-li stanu dobu delší, činí výpovědní doba šest měsíců a běží od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Podrobnější pravidla pro podání výpovědi může určit statut.
ČÁST PÁTÁ
BURZOVNÍ OBCHODY
§ 20
Burzovní shromáždění
(1)
Burzovním shromážděnímBurzovním shromážděním je shromáždění oprávněných osob v místnostech a hodinách určených burzovní komorouburzovní komorou pro uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů.
(2)
Osobami oprávněnými účastnit se burzovních shromážděníburzovních shromáždění jsou osoby, kterým byla v souladu se statutem udělena vstupenka na burzovní shromážděníburzovní shromáždění, členové burzovní komoryburzovní komory, dohodci, burzovní komisař a zaměstnanci burzy určení burzovní komorouburzovní komorou.
(3)
Osoby, které se účastní burzovního shromážděníburzovního shromáždění, jsou povinny dodržovat statut.
(4)
V místnosti, kde se konají burzovní shromážděníburzovní shromáždění, musí být k dispozici statut na veřejně přístupném místě a pravidla chování návštěvníků burzy musí být vyvěšena na viditelném a přístupném místě.
§ 21
Osoby oprávněné k burzovním obchodům
(1)
K burzovním obchodům uvedeným v § 2, pokud se podrobí statutu a burzovním pravidlům, jsou oprávněny:
a)
osoby, které jsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) a c),
b)
jiné osoby, pokud mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, anebo k obchodu s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, a obdrží vstupenku na burzovní shromážděníburzovní shromáždění,
c)
právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo vytváření a ochraňování hmotných rezerv.
(2)
Právnická osoba, která je oprávněna k burzovním obchodům, určí s předchozím souhlasem burzovní komoryburzovní komory jednu nebo více fyzických osob jako své zmocněnce, kteří budou jejím jménem uzavírat burzovní obchody. Plná moc musí být udělena písemně a podpis zmocnitele musí být úředně ověřen; to platí i pro udělení plné moci zástupci fyzické osoby.
(3)
Dohodce může v rámci své působnosti uzavírat burzovní obchody na vlastní účet a vlastním jménem pouze v případech, kdy to připouští statut.
(4)
Členové burzovní komoryburzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy nejsou oprávněni k burzovním obchodůmburzovním obchodům ani k jejich zprostředkování, pokud nejsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. c).
§ 22
Vyloučení z burzovních obchodů
(1)
Z burzovních obchodů jsou vyloučeny:
a)
osoby, které přestaly splňovat požadavky uvedené v § 21,
b)
osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo soud konkurs zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a to po dobu dvou let po skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení4),
c)
osoby, kterým byla odejmuta vstupenka na burzovní shromážděníburzovní shromáždění,
d)
osoby, kterým bylo odňato nebo pozastaveno právo účastnit se burzovních obchodů burzovním komisařem,
e)
osoby uvedené v § 25 odst. 3.
(2)
O vyloučení z burzovních obchodů podle odstavce 1 písm. a) rozhoduje burzovní komoraburzovní komora, jejíž rozhodnutí se doručuje způsobem uvedeným ve statutu. Dotčená osoba se může do sedmi dnů od doručení rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory domáhat, aby je soud prohlásil za neplatné, pokud odporuje právním předpisům.
(3)
Od rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory až do pravomocného rozhodnutí soudu se nesmí dotčená osoba burzovních obchodů účastnit. Její právo na náhradu škody tím není dotčeno.
§ 23
Uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů
(1)
Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) mohou uzavírat jednotlivé burzovní obchody jen prostřednictvím dohodců. Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. a) a c) mohou uzavírat burzovní obchody i přímo, to je svým jménem a na vlastní účet, bez zprostředkování dohodcem.
(2)
Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní dohodciburzovní dohodci (§ 29) nebo soukromí dohodcisoukromí dohodci.
(3)
Soukromým dohodcemSoukromým dohodcem je osoba, která zprostředkovává obchody na základě živnostenského oprávnění.5) Ustanovení § 30, § 31 odst. 1 a 2 a § 32 platí obdobně i na soukromé dohodcesoukromé dohodce.
(4)
Z burzovního obchodu ani z jeho zprostředkování nemůže vzniknout přímé oprávnění nebo závazek burze.
§ 24
Povinnosti osob oprávněných k burzovním obchodům
(1)
Osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou povinny:
a)
dodržovat předpisy, jež se týkají burzovních obchodů,
b)
přistoupit ke způsobu zúčtování burzovního obchodu určenému statutem,
c)
oznámit cenu z přímého obchodu podle § 27 odst. 3.
(2)
Podrobnější vymezení povinností těchto osob může určit statut.
§ 25
Čestnost burzovních obchodů
(1)
Při burzovních obchodech musí být všem účastníkům dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.
(2)
Je zakázáno uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškozování třetích osob.
(3)
Osoby, které mají ze svého zaměstnání nebo postavení na burze dříve než ostatní účastníci burzovního obchoduburzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, nesmějí uzavírat obchody s těmito komoditami a komoditními deriváty nebo tyto informace využít ve prospěch jiných osob, dokud se tyto informace nestanou veřejně známými; dále nesmějí vědomě rozšiřovat nepravdivé zprávy, které by mohly mít vliv na vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, nebo poškodit účastníky trhu.
(4)
Členové burzy a burzovní komoryburzovní komory, jakož i zaměstnanci burzy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získali ze svého postavení a které mají význam pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.
§ 26
Předmět a druhy burzovních obchodů
(1)
Na burze lze obchodovat pouze s těmi komoditami, které jsou zapsány v obchodním rejstříku [§ 8 odst. 2 písm. e)] a s komoditními deriváty, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1), pokud přijetí komodit a komoditních derivátů k burzovnímu obchoduburzovnímu obchodu (§ 2) schválil příslušný orgán stanovený statutem burzy.
(2)
O možnosti sjednávat obchody, při kterých mezi uzavřením smlouvy a plněním ze smlouvy uplyne delší lhůta (dále jen „termínové obchody“), pokud byly zapsány jako druh přípustného burzovního obchodu do obchodního rejstříku, rozhoduje burzovní komoraburzovní komora.
(3)
Při uzavření termínového obchodu je kupující povinen složit kauci způsobem a ve výši určené statutem.
(4)
Termínované obchody mohou uzavírat osoby oprávněné k burzovním obchodůmburzovním obchodům.
§ 27
Cenové evidence a kótace
(1)
Cena z burzovního obchodu musí být zaznamenána na burze způsobem určeným tímto zákonem a statutem.
(2)
Ceny z obchodů zprostředkovaných dohodci se zaznamenávají v obchodní knize [§ 30 odst. 1 písm. b)].
(3)
Osoby, které jsou oprávněny sjednávat burzovní obchody přímo bez prostřednictví dohodců, jsou povinny oznámit uzavření tohoto obchodu burzovnímu orgánu určenému statutem v době konání burzovního shromážděníburzovního shromáždění, a je-li obchod uzavřen mimo burzovní shromážděníburzovní shromáždění, na nejbližším dalším shromáždění. Podrobný postup pro splnění oznamovací povinnosti určí statut.
(4)
Je-li na burze používán automatizovaný systém zpracování dat, musí být obchod zaevidován v tomto systému. Burzovní komoraBurzovní komora je povinna učinit taková opatření, aby do tohoto systému neměly přístup nepovolané osoby, a zajistit ochranu a utajení dat v něm obsažených.
(5)
Kurs komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, stanoví burzovní komoraburzovní komora po skončení burzovního shromážděníburzovního shromáždění na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou oprávněni k přímým burzovním obchodůmburzovním obchodům, o cenách, za které bylo v období vymezeném statutem obchodováno (cenová kótace).
(6)
Pokud se na burze používá automatický výpočetní systém, vypočítává se kurs tímto systémem.
(7)
Burza uveřejňuje aktuální kursy a historii kursů za 5 bezprostředně předcházejících let způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kursy se uvádějí v kursovním listě. Burza uchovává kursovní listy v listinné a elektronické podobě po dobu nejméně 5 let ode dne jejich uveřejnění a umožňuje ve svém sídle do nich nahlédnout.
§ 28
Burzovní rozhodčí soud a rozhodování sporů z burzovních obchodů
(1)
Při burze může působit burzovní rozhodčí soud jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů uvedených v odstavci 3 nezávislými rozhodci.
(3)
Spory z burzovních obchodů (§ 2), které jsou jinak příslušné rozhodovat soudy,6) se rozhodují, jestliže se strany o tom dohodnou, v rozhodčím řízení před burzovním rozhodčím soudem. To platí i pro obchodní spory6) z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity, jimiž se na burze obchoduje.
ČÁST ŠESTÁ
BURZOVNÍ DOHODCI
§ 29
(1)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů. Je jmenován a odvoláván burzovní komorouburzovní komorou s předchozím souhlasem burzovního komisaře. Počet míst burzovních dohodcůburzovních dohodců určuje burzovní komoraburzovní komora.
(2)
Výběr burzovních dohodcůburzovních dohodců se provádí na základě konkursu vyhlášeného burzovní komorouburzovní komorou. Burzovním dohodcemBurzovním dohodcem může být jen fyzická osoba, která je starší 21 let, způsobilá k právním úkonům, pokud prokáže potřebnou odbornou způsobilost zkouškou, složenou před komisí jmenovanou příslušným orgánem státní správy.
(3)
Burzovní dohodciBurzovní dohodci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které jsou předmětem burzovních obchodůburzovních obchodů, pouze tehdy, jestliže s provozováním jiné výdělečné činnosti burzovních dohodcůburzovních dohodců souhlasí burzovní komisař a burzovní komoraburzovní komora a je-li to umožněno statutem.
(4)
Burzovní komoraBurzovní komora a burzovní komisař mohou udělený souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovních dohodcůburzovních dohodců písemně odvolat. Důvod odvolání souhlasu musí být uveden v rozhodnutí o odvolání souhlasu. Burzovní dohodceBurzovní dohodce je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů.
(5)
Statut upraví způsob uveřejnění jmenného seznamu burzovních dohodcůburzovních dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň úplný výčet těchto činností a v jakém postavení výdělečnou činnost provozují.
(6)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce, který vykonává jinou výdělečnou činnost podle odstavce 3, nemůže být členem burzovní komoryburzovní komory a burzovních výborů ani rozhodcem nebo jiným funkcionářem burzovního rozhodčího soudu.
(7)
Burzovním dohodcemBurzovním dohodcem přestává být ten,
a)
kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti burzovního dohodceburzovního dohodce,
b)
kdo byl odvolán burzovní komorouburzovní komorou (§ 32),
c)
komu byla činnost burzovního dohodceburzovního dohodce zakázána pravomocným rozhodnutím soudu.
(8)
Oznámení podle odstavce 7 písm. a) musí být doručeno burzovní komořeburzovní komoře nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost burzovního dohodceburzovního dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v měsíci.
§ 30
Činnost burzovních dohodců
(1)
Burzovní dohodciBurzovní dohodci jsou povinni:
a)
zprostředkovávat burzovní obchodyburzovní obchody s těmi komoditami a komoditními deriváty, které jim burzovní komoraburzovní komora přidělila, a to na základě pokynů prodávajícího i kupujícího,
b)
vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody, které zprostředkovali za burzovní den,
c)
vydat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupním dokumentem z automatizovaného výpočetního systému obsahujícím potřebné údaje o uzavřeném obchodu.
(2)
Burzovní dohodciBurzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech, příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí, a jsou povinni zachovávat obchodní tajemství.7)
(3)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.
(4)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování jiným burzovním dohodcemburzovním dohodcem.
(5)
Do obchodní knihy [odstavec 1 písm. b)] se zapisuje označení smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu, popřípadě další náležitosti určené ve statutu. Statut může také určit podrobná pravidla pro vedení obchodní knihy. Obchodní kniha může být nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného výpočetního systému, jež musí být potvrzeny burzovním dohodcemburzovním dohodcem. Do obchodní knihy se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3.
§ 31
Odměna burzovních dohodců
(1)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce má právo na odměnu za zprostředkování obchodu, jakmile obchod zprostředkoval (dále jen „dohodné“).
(2)
Pokud je uzavření obchodu vázáno na smluvní podmínky, má burzovní dohodceburzovní dohodce nárok na dohodné až po jejich splnění. Bude-li splnění podmínek zmařeno burzovním dohodcemburzovním dohodcem, právo na dohodné zaniká.
(3)
Výši dohodného burzovního dohodceburzovního dohodce určuje burzovní komoraburzovní komora se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Nebylo-li dohodnuto nebo statutem určeno jinak, platí dohodné účastníci burzovního obchodu rovným dílem.
§ 32
Dozor nad činností burzovních dohodců
(1)
Dozor nad činností burzovních dohodcůburzovních dohodců vykonává burzovní komoraburzovní komora způsobem určeným ve statutu a dále burzovní komisař.
(2)
Poruší-li burzovní dohodceburzovní dohodce své povinnosti nebo nemůže-li po dobu delší než tři měsíce tyto povinnosti vykonávat, může jej burzovní komoraburzovní komora se souhlasem nebo na návrh burzovního komisaře odvolat.
(3)
Porušuje-li burzovní dohodceburzovní dohodce závažným způsobem nebo opakovaně své povinnosti, burzovní komoraburzovní komora jej na návrh burzovního komisaře nebo i bez tohoto návrhu odvolá. V tomto případě nemůže být tento burzovní dohodceburzovní dohodce znovu jmenován burzovním dohodcemburzovním dohodcem na žádné burze po dobu tří let.
(4)
Burzovní komoraBurzovní komora se souhlasem burzovního komisaře odvolá burzovního dohodceburzovního dohodce, pokud ztratil předpoklady pro výkon činnosti burzovního dohodceburzovního dohodce stanovené tímto zákonem (§ 29 odst. 2).
(5)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce se může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory o jeho odvolání, domáhat, aby soud jeho odvolání prohlásil za neplatné, odporuje-li zákonu nebo statutu.
ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ DOZOR A PŘESTUPKY
Státní dozor
§ 33
(1)
Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodcůburzovních dohodců vykonává příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán rovněž jmenuje a odvolává zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností.
(2)
Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony.
(3)
Dohled nad provozováním regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému burzou vykonává podle zvláštního právního předpisu Česká národní bankabanka.
(4)
Příslušný orgán státní správy spolupracuje s Českou národní bankoubankou při udělování povolení a výkonu dozoru nad burzou, která vykonává nebo hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu. Povolení podle tohoto zákona vydává po dohodě s Českou národní bankoubankou. Příslušný orgán státní správy a Česká národní bankabanka se vzájemně informují vždy o řízení o uložení správního trestu, o řízení o odnětí povolení k provozování burzy a opatřeních burzovního komisaře.
§ 34
(1)
Burzovní komisař je v rámci výkonu státního dozoru oprávněn kontrolovat,
a)
zda burzovní obchodyburzovní obchody probíhají v souladu s tímto zákonem a burzovními předpisy a hledisky uvedenými v § 6 odst. 1 písm. b),
b)
zda činnost burzy, burzovních orgánů, členů burzy, dohodců a osob podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) a § 25 odst. 3 je v souladu s tímto zákonem a statutem,
c)
zda neexistují u burzy důvody, které mohou vést k pozastavení činnosti burzy nebo omezení povolení k provozování burzy podle § 35 odst. 1 nebo k odejmutí povolení podle § 35 odst. 2 a 3,
d)
zda jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona ve své obchodní firmě nebo názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností nepoužívají označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(2)
Zjistí-li burzovní komisař při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 nedostatky, je oprávněn:
a)
vytknout nedostatky a požadovat jejich odstranění ve stanovené lhůtě,
b)
pozastavit burzovní obchodburzovní obchod, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám,
c)
pozastavit provádění rozhodnutí valné hromady a burzovní komoryburzovní komory, pokud odporuje tomuto zákonu nebo statutu, do doby, než o jejich platnosti rozhodne soud, a nejdéle do jednoho měsíce navrhnout, aby soud prohlásil pozastavené rozhodnutí za neplatné; po marném uplynutí této lhůty platí, že k pozastavení rozhodnutí nedošlo.
(3)
Burzovní komisař dává souhlas ke jmenování a odvolání burzovních dohodcůburzovních dohodců a ke stanovení výše dohodného.
(4)
Burzovní komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se burzovních obchodůburzovních obchodů, jejich účastníků a dohodců, s nimiž se při výkonu své funkce seznámil, nejde-li o skutečnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, a dále o skutečnostech, které tvoří předmět obchodního tajemství burzy, členů burzy nebo osob, jež se účastní burzovních obchodůburzovních obchodů.
§ 35
(1)
Příslušný orgán státní správy může pozastavit činnost burzy nebo omezit povolení k provozování burzy, a to nejdéle na 2 roky, pokud burza porušuje povinnosti podle § 8a odst. 1.
(2)
Pokud burza ve stanovené lhůtě nedostatky odstraní, příslušný orgán státní správy pozastavení činnosti burzy nebo omezení povolení k provozování burzy zruší. Pokud burza nedostatky neodstraní, příslušný orgán státní správy povolení k provozování burzy odejme.
(3)
Příslušný orgán státní správy povolení odejme vždy, pokud
a)
vyjde najevo, že povolení bylo uděleno na základě nepravdivých skutečností,
b)
činnost burzy nebyla zahájena do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení,
c)
ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení se nekonala valná hromada,
d)
ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení nebyli zvoleni členové burzovní komoryburzovní komory, jejichž volba přísluší valné hromadě a kterým skončilo funkční období před více než 1 rokem,
e)
počet členů burzy je nejméně po dobu 90 dnů nižší než 3,
f)
burza ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení neorganizovala burzovní obchodyburzovní obchody podle § 8a odst. 1 písm. a), nebo
g)
burza o odnětí povolení požádala.
Přestupky
§ 36
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nebo
b)
vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.
(2)
Fyzická osoba se jako osoba, která se zúčastní burzovního shromážděníburzovního shromáždění, dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost podle § 20 odst. 3.
(3)
Fyzická osoba se jako burzovní dohodceburzovní dohodce dopustí přestupkupřestupku tím, že uzavře burzovní obchodburzovní obchod v rozporu s § 21 odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodůmburzovním obchodům dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 24 odst. 1.
(5)
Fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 25 odst. 3 dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 25 odst. 3.
(6)
Fyzická osoba se jako člen burzy nebo burzovní komoryburzovní komory nebo jako zaměstnanec burzy dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost podle § 25 odst. 4.
(7)
Fyzická osoba se jako burzovní dohodceburzovní dohodce dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
vykonává jinou výdělečnou činnost v rozporu s § 29 odst. 3 nebo 4, nebo
b)
poruší některou z povinností podle § 30 odst. 1, 2 nebo 3.
(8)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1, 5, nebo 6,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 7.
§ 36a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nebo
b)
vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která se zúčastní burzovního shromážděníburzovního shromáždění, dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 20 odst. 3.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodcesoukromý dohodce dopustí přestupku tím, že uzavře burzovní obchodburzovní obchod v rozporu s § 21 odst. 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodůmburzovním obchodům dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 24 odst. 1.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodůmburzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) dopustí přestupku tím, že uzavře burzovní obchodburzovní obchod v rozporu s § 23 odst. 1.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 25 odst. 3 dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 25 odst. 3.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako člen burzy nebo burzovní komoryburzovní komory dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 25 odst. 4.
(8)
Podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodcesoukromý dohodce dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 30 odst. 1, 2 nebo 3.
(9)
Burza se dopustí přestupku tím, že
a)
neuveřejní nebo nezpřístupní statut a řád burzovního rozhodčího soudu, pokud se zřizuje podle § 4 odst. 2,
b)
organizuje burzovní obchodyburzovní obchody v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a),
c)
nevede seznam osob podle § 8a odst. 1 písm. b),
d)
nekontroluje dodržování povinností členů burzy, dohodců a jiných oprávněných osob k burzovním obchodůmburzovním obchodům podle § 8a odst. 1 písm. c),
e)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. d) nevyloučila člena burzy, který přestal splňovat podmínky členství,
f)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. e) neuveřejnila nebo nezpřístupnila platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,
g)
nezabezpečila působení burzovního rozhodčího soudu podle § 8a odst. 1 písm. f),
h)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. g) nezpracovala, neuveřejnila nebo nezpřístupnila výroční zprávu o činnosti burzy,
i)
v rozporu s § 22 odst. 2 nevyloučí z burzovních obchodůburzovních obchodů osoby podle § 22 odst. 1,
j)
v rozporu s § 27 odst. 7 neuveřejní aktuální kursy nebo historii kursů nebo neuchovává kursovní listy nebo neumožní nahlédnutí do nich, nebo
k)
v rozporu s § 32 odst. 4 neodvolá dohodce.
(10)
Za přestupek se uloží pokuta do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 6, 7 nebo 8,
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. b), d), e) nebo g),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
d)
750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. c), h), i), j) nebo k),
e)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3 nebo 4,
f)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. a) nebo f).
§ 36b
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný orgán státní správy podle § 5 odst. 1.
(2)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
(3)
U přestupků podle § 36a nelze upustit od uložení správního trestu.
ČÁST OSMÁ
ZRUŠENÍ A ZÁNIK BURZY
§ 37
Zrušení burzy
(1)
Burza se zrušuje a vstupuje do likvidace:
a)
dnem uvedeným v usnesení valné hromady o zrušení burzy, jinak dnem, kdy bylo usnesení o zrušení burzy přijato,
b)
dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o odnětí povolení k provozování burzy, pokud se v rozhodnutí nestanoví den pozdější.
(2)
Dnem zrušení burzy je zakázáno provádět na burze burzovní obchody. Týmž dnem zaniká pravomoc burzovního rozhodčího soudu rozhodovat spory, s výjimkou sporů, kde bylo řízení již zahájeno.
§ 38
Likvidace
(1)
Likvidaci majetku burzy provádí likvidátor určený valnou hromadou v rozhodnutí o zrušení burzy nebo jmenovaný příslušným orgánem státní správy v rozhodnutí o odnětí povolení k provozování burzovních obchodů.
(2)
Na likvidaci burzy se použijí obdobně ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností.
(3)
Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy burzy podle poměru jimi dosud splacených členských příspěvků a zápisného, pokud není ve statutu určen jiný způsob rozdělení.
§ 39
Zánik burzy
(1)
Burza zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Tímto dnem zaniká též burzovní rozhodčí soud, pokud byl u burzy zřízen.
(2)
Návrh na výmaz burzy z obchodního rejstříku podává po rozdělení likvidačního zůstatku likvidátor.
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 40
(1)
Pokud tento zákon nebo statut nestanoví jinak, řídí se vnitřní poměry burzy ustanoveními obchodního zákoníku o společnostech s ručením omezeným, s výjimkou minimální výše základního jmění, minimální výše vkladu a omezení počtu společníků.
(2)
Zmocněncem, členem burzy, burzovním dohodcemburzovním dohodcem, generálním sekretářem burzy, burzovním komisařem a jeho zástupcem může být jen osoba bezúhonná.
§ 41
Odvolání proti rozhodnutí ve věcech podle § 34 odst. 2 písm. b) nemá odkladný účinek.
§ 42
Do doby vydání obecného předpisu o rozhodčím řízení použijí se na řízení před burzovním rozhodčím soudem přiměřeně ustanovení právních předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.12).
§ 43
Zákony národních rad určí příslušné orgány státní správy, jež budou mít působnost podle tohoto zákona.
§ 44
(1)
Právnické osoby, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona a které mají ve svém obchodním jménu označení „burza“ nebo provozují činnost uvedenou v § 1, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona získat povolení burzy a přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu, jinak je soud i bez návrhu zruší a nařídí jejich likvidaci.
(2)
Soud zruší také právnickou osobu, která má ke dni účinnosti tohoto zákona ve svém obchodním jménu označení „burza“ a neprovozuje činnost uvedenou v § 1 nebo činnost uvedenou v jiném burzovním zákoně, pokud nezmění své obchodní jméno do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 44a
(1)
Burza může být založena i jako akciová společnostakciová společnost podle obchodního zákoníku.
(2)
Na burzu, která je akciovou společnostíakciovou společností podle odstavce 1, se použijí ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 1 odst. 2 a 3, § 5 odst. 2 písm. a) bod 4 po dobu členství na burze, § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) až d), § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 5, § 18 odst. 1 a § 40 odst. 1.
(3)
Členové burzy, která je akciovou společnostíakciovou společností, mají za podmínek vymezených tímto zákonem a statutem právo být voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromážděníburzovní shromáždění.
(4)
Burzovní komisař podle § 33 má právo účasti na jednání všech orgánů burzy, která je akciovou společnostíakciovou společností.
(5)
Změna stanov, která se týká pravidel pro svolávání a jednání valné hromady, vyžaduje předchozí souhlas příslušného orgánu dozoru.
(6)
Burza se může přeměnit na akciovou společnostakciovou společnost.
(7)
Orgán státního dozoru podle § 33 je oprávněn zahájit správní řízení o přezkoumání podmínek povolení podle § 5 do tří měsíců od přeměny na akciovou společnostakciovou společnost.
§ 45
Zrušují se:
1.
nařízení č. 79/1903 ř. z., jak se povolávají členové do správ zemědělských burs,
2.
zákon č. 69/1922 Sb. z. a n., o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
§ 46
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.
1c)
§ 11 občanského zákoníku.
Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
4)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
6)
§ 9 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (úplné znění č. 70/1992 Sb.).
7)
§ 17 obchodního zákoníku.
8)
Část třetí zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
12)
Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
13)
§ 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 26e zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 22d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
18)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 235/1992 Sb. | Zákon č. 235/1992 Sb.
Zákon o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 49/1992
* Čl. IV - Pokud jsou nároky podle
* Čl. VII - Přechodná ustanovení
* Čl. VIII - (1) Zrušují se
* Čl. IX - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. X
Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.)
235
ZÁKON
ze dne 28. dubna 1992
o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. IV
Pokud jsou nároky podle
a)
zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.,
b)
nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,
c)
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 45/1987 Sb., o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům do 21 let v podzemí hlubinných dolů,
d)
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 95/1987 Sb., o dodatkové dovolené pracovníků, kteří pracují s chemickými karcinogeny,
e)
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 96/1987 Sb., o krácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníků, kteří pracují s chemickými karcinogeny, ve znění vyhlášky č. 108/1989 Sb.,
f)
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci,
podmíněny zařazením zaměstnání do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, hodnotí se pro účely těchto předpisů po 31. květnu 1992 takové zaměstnání podle předpisů o sociálním zabezpečení platných ke dni 31. května 1992, pokud bylo takové zaměstnání zařazeno do I. pracovní kategorie k tomuto dni.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
(1)
Převádí-li se část organizace vyplácející příspěvek poskytovaný organizacemi Československé státní dráhy poživatelům některých důchodů,1) příspěvek k důchodu poživatelům některých důchodů vybraných profesí strojírenské metalurgie2) nebo výsluhový přídavek ve stavebnictví3) do jiné organizace, přecházejí nároky na výplatu uvedených dávek pracovníků v této části organizace na přejímající organizaci. Při zrušení organizace spojeném s likvidací organizace vyplácející uvedené dávky přechází uvedené povinnosti na stát.
(2)
Pokud občan utrpěl pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání přede dnem 1. června 1992, má nárok na zvýšení invalidního důchodu o 10 % jeho průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před tímto dnem.
(3)
Dávky uvedené v odstavci 1 vyplácené ke dni 31. května 1992 se vyplácejí po tomto dni dále za podmínek a ve výši stanovených předpisy platnými před tímto dnem.
Čl. VIII
(1)
Zrušují se
1.
Zákon č. 23/1985 Sb., o výsluhovém přídavku ve stavebnictví.
2.
§ 2 odst. 2 a v § 2 odst. 3 ve větě první slova „v případech uvedených v odstavci 1 i“ a věta druhá nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 116/1989 Sb.
3.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
4.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 40/1985 Sb., kterou se provádí zákon o výsluhovém přídavku ve stavebnictví.
5.
Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 20. listopadu 1979 č. j. 25005/79-032 o poskytování příspěvku organizacemi ČSD poživatelům některých důchodů (reg. v částce 30/1979 Sb.).
6.
Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. F 43-5324-4303-1982, kterým se vydává pro účely důchodového zabezpečení srovnávací seznam vybraných zaměstnání v hornictví (reg. v částce 27/1982 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. F 72-17147-7203-315 (reg. v částce 25/1985 Sb.).
7.
Výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 12. dubna 1983 č. j. 033/53/83 o poskytování příspěvku poživatelům některých důchodů vybraných profesí strojírenské metalurgie (reg. v částce 21/1983 Sb.).
8.
Výnos federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. j. 060/351/83 o poskytování příspěvku k důchodu poživatelům některých důchodů za výkon práce ve vybraných profesích strojírenské metalurgie (reg. v částce 21/1983 Sb.).
9.
Výnos federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu č. j. 011/1042/83 ze dne 16. srpna 1983 o poskytování příspěvku organizacemi v působnosti federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu poživatelům některých důchodů ve vybraných profesích strojírenské metalurgie (reg. v částce 30/1983 Sb.).
(2)
Resortní seznamy zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie nebo do I. a II. kategorie funkcí pro účely důchodového zabezpečení pozbývají platnosti dnem 1. června 1992.
Čl. IX
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
27)
§ 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
28)
Zákon č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků.
Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
Zákon Slovenské národní rady č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.
29)
Zákon Slovenské národní rady č. 79/1992 Sb., o Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky.
x)
§ 18 odst. 4 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
xx)
§ 29, 31 a 33 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
1)
Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 20. listopadu 1979 č. j. 25005/79-032 o poskytování příspěvku organizacemi ČSD poživatelům některých důchodů (reg. v částce 30/1979 Sb.).
2)
Výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 12. dubna 1983 č. j. 033/53/83 o poskytování příspěvku poživatelům některých důchodů vybraných profesí strojírenské metalurgie (reg. v částce 21/1983 Sb.).
Výnos federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu č. j. 011/1042/83 ze dne 16. srpna 1983 o poskytování příspěvku organizacemi v působnosti federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu poživatelům některých důchodů vybraných profesí strojírenské metalurgie (reg. v částce 30/1983 Sb.).
Výnos federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. j. 060/351/83 ze dne 10. května 1983 o poskytování příspěvku k důchodu poživatelům některých důchodů za výkon práce ve vybraných profesích strojírenské metalurgie (reg. v částce 21/1983 Sb.).
3)
Zákon č. 23/1985 Sb., o výsluhovém přídavku ve stavebnictví. |
Zákon České národní rady č. 239/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 239/1992 Sb.
Zákon České národní rady o Státním fondu kultury České republiky
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 49/1992
* § 1 - (1) Zřizuje se Státní fond kultury České republiky (dále jen „Fond“).
* § 2 - (1) Orgánem rozhodujícím o způsobu a výši čerpání prostředků Fondu je Rada Fondu (dále jen „Rada“).
* § 3 - (1) Členem Rady může být pouze bezúhonný občan České republiky.
* § 4 - Členství v Radě zaniká
* § 5 - (1) Rada posuzuje zejména
* § 6 - (1) Správce Fondu sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet Fondu, které předkládá ministerstvu financí České republiky ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České re
* § 7 - Finančními zdroji Fondu jsou:
* § 8 - (1) Prostředky Fondu lze poskytovat na konkrétní kulturní projekty, a to na:
* § 9 - (1) Žadatelem o poskytnutí prostředků Fondu může být právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Je-li žadatelem československá právnická osoba s majetkovou účastí zahraničních osob,4) lze prostředky Fondu použí
* § 10 - (1) O poskytnutí prostředků Fondu rozhoduje Rada do tří měsíců ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění (§ 9 odst. 2) správci Fondu. Rozhodnutí Rady obsahuje:
* § 11 - Zůstatek finančních prostředků Fondu se převádí do následujícího kalendářního roku.
* § 11a - (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona5), a to v rozsahu
* § 12 - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* § 13 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
239
ZÁKON
České národní rady
ze dne 14. dubna 1992
o Státním fondu kultury České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizuje se Státní fond kultury České republiky (dále jen „Fond“).
(2)
Fond je právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond spravuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „správce Fondu“).
(3)
V čele Fondu je ministr kultury České republiky (dále jen „ministr“), který odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu.
§ 2
(1)
Orgánem rozhodujícím o způsobu a výši čerpání prostředků Fondu je Rada Fondu (dále jen „Rada“).
(2)
Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada, které je Rada odpovědna. Návrhy podává z významných osobností kultury a peněžnictví po projednání s profesními organizacemi a sdruženími tvůrců a pracovníků působících v oblasti kultury ministr. Členství v Radě je veřejnou funkcí,1) je čestné a nezastupitelné.
(3)
Rada má nejvíce 13 členů. Funkční období Rady je tříleté.
(4)
Náklady spojené s činností Rady nese Fond.
(5)
Podrobnosti o organizaci a činnosti Rady upraví statut Fondu, který schvaluje na návrh správce Fondu Česká národní rada.
§ 3
(1)
Členem Rady může být pouze bezúhonný občan České republiky.
(2)
Člen Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo politických hnutích ani nesmí aktivně jejich jménem veřejně vystupovat nebo působit v jejich prospěch v souvislosti s funkcí v Radě; dále nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování.
(3)
Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta, poslance, předsedy a místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jeho náměstka.
§ 4
Členství v Radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
vzdáním se funkce,
c)
úmrtím člena,
d)
odvoláním,
e)
ztrátou způsobilosti k právním úkonům.
§ 5
(1)
Rada posuzuje zejména
a)
zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu,
b)
návrh ročního rozpočtu příjmů a výdajů Fondu a návrh závěrečného účtu Fondu.
(2)
Rada rozhoduje o žádostech o poskytnutí prostředků Fondu podle § 10.
(3)
Rada schvaluje účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni.
§ 6
(1)
Správce Fondu sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet Fondu, které předkládá ministerstvu financí České republiky ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky (dále jen „státní rozpočet“) a státního závěrečného účtu České republiky (dále jen „státní závěrečný účet“).
(2)
Návrh rozpočtu Fondu předkládá Ministerstvo financí vládě vždy do 31. srpna a ta jej po případných změnách, které v něm provede, předkládá spolu s návrhem státního rozpočtu ke schválení Poslanecké sněmovně. Správce Fondu stanoví v návrhu rozpočtu Fondu jeho celkové výdaje jako částku podle zvláštního zákona.1a)
(3)
Se závěrečným účtem Fondu předkládá správce Fondu vyhodnocení prostředků Fondem vynaložených.
(4)
Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví a zpracovává účetní závěrku, kterou ověřuje auditor. Náklady s tím spojené nese Fond.
§ 7
Finančními zdroji Fondu jsou:
a)
výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob v kultuře s výjimkou filmového průmyslu,
b)
výnosy z cenných papírůcenných papírů nabytých Fondem od jiných subjektů,
c)
úvěry od právnických osob,
d)
úroky z návratných finančních výpomocí a půjček, poskytnutých Fondem žadatelům, a úroky z prostředků Fondu uložených v bance,
e)
splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých Fondem žadatelům,
f)
smluvní pokuty placené žadateli v případech, ve kterých prostředky Fondu nebyly použity podle stanovených podmínek (§ 10),
g)
dary a dědictví pro Fond,
h)
výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem,
i)
sjednané podíly na příjmech z projektů, na které byly poskytnuty prostředky Fondu (§ 10),
j)
50 % podíly z výnosů nájmu předmětů kulturní hodnoty a movitých a nemovitých kulturních památek, ke kterým vykonává právo hospodaření správce Fondu,
k)
výnosy z pohlednic, plakátů a dalších příležitostních tisků, vydávaných správcem Fondu,
l)
dotace ze státního rozpočtu,
m)
další zdroje stanovené zvláštními právními předpisy.
§ 8
(1)
Prostředky Fondu lze poskytovat na konkrétní kulturní projekty, a to na:
a)
podporu vzniku, realizaci a uvádění umělecky hodnotných děl,
b)
ediční počiny v oblasti neperiodických i periodických publikací,
c)
získávání, obnovu a udržování kulturních památek3) a sbírkových předmětů,
d)
výstavní a přednáškovou činnost,
e)
propagaci české kultury v zahraničí,
f)
pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí,
g)
podporu kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice,
h)
podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit,
i)
ochranu, údržbu a doplňování knihovního fondu.
(2)
Prostředky Fondu se poskytují jako účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoce.
(3)
Účelové dotace z Fondu lze poskytnout jen do výše dvou třetin žadatelem plánovaných nákladů, s výjimkou prostředků určených na záchranu kulturních památek, na které lze poskytnout prostředky do výše devíti desetin plánovaných nákladů.
(4)
Na poskytnutí prostředků Fondu není právní nárok. Prostředky Fondu nelze poskytnout ke krytí ztráty z činnosti právnických nebo fyzických osob.
(5)
Fond může peněžnímu ústavu poskytnout záruku za úvěr nebo za půjčku poskytnuté žadateli na projekty uvedené v odstavci 1.
§ 9
(1)
Žadatelem o poskytnutí prostředků Fondu může být právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Je-li žadatelem československá právnická osoba s majetkovou účastí zahraničních osob,4) lze prostředky Fondu použít, jen pokud je podíl majetkové účasti zahraniční osoby nižší než padesát procent.
(2)
Žadatel podává žádost písemně správci Fondu. V žádosti uvede označení a bližší charakteristiku projektu, o jehož podporu se uchází, předpokládanou výši nákladů, údaj o případné zahraniční účasti, požadovanou formu podpory a její výši, případně označení pohledávky, o jejíž zajištění žádá. Správce Fondu může žadateli uložit povinnost doplnit žádost a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
(3)
Současně s podáním žádosti složí žadatel na úhradu nákladů spojených s posouzením žádosti na účet Fondu částku stanovenou statutem diferencovaně podle charakteru předkládaného projektu, nejvýše však deset tisíc Kčs. Tuto částku je povinen správce Fondu žadateli vyúčtovat ve lhůtě podle § 10 odst. 1. Pokud náklady spojené s posouzením žádosti převýší složenou částku, hradí se rozdíl z prostředků Fondu.
(4)
Nedoplní-li žadatel žádost ve lhůtě podle odstavce 2 nebo nesloží-li částku podle odstavce 3, hledí se na žádost jako by nebyla podána.
§ 10
(1)
O poskytnutí prostředků Fondu rozhoduje Rada do tří měsíců ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění (§ 9 odst. 2) správci Fondu. Rozhodnutí Rady obsahuje:
a)
označení projektu, který má být Fondem podpořen,
b)
označení žadatele,
c)
formu podpory,
d)
výši poskytnutých prostředků nebo označení pohledávky, která má být zajištěna,
e)
dobu splatnosti, pokud jde o poskytnutí návratné finanční výpomoci nebo půjčky.
(2)
Rada může v rozhodnutí stanovit, do jaké výše se Fond podílí na příjmech plynoucích z projektu podle odstavce 1.
(3)
Na základě rozhodnutí Rady a v souladu s ním uzavře Fond se žadatelem do 30 dnů od doručení rozhodnutí smlouvu o výši a podmínkách poskytnutí prostředků Fondu nebo o poskytnutí záruky podle § 8 odst. 5 a o případném podílu Fondu na příjmech plynoucích z projektu. Nedojde-li k uzavření smlouvy v této lhůtě z důvodů na straně žadatele, rozhodnutí podle odstavce 1 zaniká a na žádost se hledí jako by nebyla podána.
(4)
Na rozhodování podle odstavce 1 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(5)
Prostředky poskytnuté z Fondu lze použít výhradně ke stanovenému účelu; budou-li použity jinak, zaplatí žadatel Fondu pokutu ve výši a způsobem stanoveným ve smlouvě podle odstavce 3, a to až do celkové částky poskytnutých prostředků. Povinnost vrátit Fondu prostředky užité v rozporu se smlouvou tím není dotčena.
(6)
Podrobnosti o nakládání s prostředky Fondu upraví Statut Fondu.
§ 11
Zůstatek finančních prostředků Fondu se převádí do následujícího kalendářního roku.
§ 11a
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona5), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení či název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
d)
výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,
f)
datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků,
g)
informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.
§ 12
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
„§ 8 zní:
㤠8
Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní památky, pro věci církví a náboženských společností, pro věci tisku, včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků, s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání, dále pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury.“.
§ 13
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
2a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
2b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
3)
§ 2 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 24 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.
5)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
Zákon České národní rady č. 240/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 240/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 49/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Pokud se v zákoně České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, používá
* Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 6. 1992
240
ZÁKON
České národní rady
ze dne 14. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající zboží, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu a jejich zaměstnance (dále jen „kontrolované osoby“).
(2)
Česká obchodní inspekce kontroluje:
a)
dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, zejména dodržování norem výroby a přípravy jídel a nápojů, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,
b)
zda zboží je prodáváno v míře, množství, hmotnosti nebo jakosti požadovaných nebo stanovených obecně závazným právním předpisem, technickou normou nebo jiným závazným způsobem,
c)
zda zboží, služby nebo jiné činnosti jsou účtovány v souladu s cenami, se kterými byl spotřebitel seznámen,
d)
zda se při prodeji zboží nepoužívají neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, případně schválenému typu,1)
e)
dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality služeb,
f)
dodržování ostatních podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1.“.
2.
V § 3 písm. a) se slova „v kontrolovaných organizacích“ nahrazují slovy „u kontrolovaných osob“; část věty za středníkem se vypouští.
V písmenu b) se část věty za středníkem vypouští.
Písmeno d) se vypouští.
V písmenu e) se před slovo „předchází“ vkládají slova „zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a“.
V písmenu f) slova za prvním středníkem zní: „rozbory provádí nebo jejich provedení požaduje na náklad kontrolovaných osob jen tehdy, byla-li rozborem zjištěna neodpovídající jakost kontrolovaného zboží nebo výrobku; posudky vydávané na základě těchto rozborů jsou pro kontrolované osoby závazné,“.
Dosavadní písmena e), f) a g) se označují jako písmena d), e) a f).
3.
§ 4 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
vstupovat při výkonu kontroly do provozoven, ve kterých jsou vykonávány činnosti uvedené v § 2 odst. 1 tohoto zákona; za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,“.
Za písmeno a) se vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami,“.
V písmenu b) se slova „příslušných pracovníků kontrolovaných organizací a nadřízených orgánů a od kontrolovaných občanů“ nahrazují slovy „kontrolovaných osob“.
V písmenu c) se slova „organizací nebo kontrolovaných občanů“ nahrazují slovy „kontrolovaných osob“.
V písmenu d) se slova „příslušných vedoucích pracovníků kontrolovaných organizací, popřípadě nadřízených orgánů, jakož i od kontrolovaných občanů“ nahrazují slovy „kontrolovaných osob, popřípadě orgánů, které tyto osoby řídí“.
Dosavadní písmena b), c) a d) se označují jako písmena c), d) a e).
Připojuje se nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Inspektoři jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství,2) o nichž se dozvěděli při plnění kontrolních úkolů nebo při plnění povinností souvisejících s ním.“.
4.
§ 5 se vypouští.
5.
V § 6 odst. 1 se slova „organizace, nadřízené orgány, jakož i kontrolovaní občané“ nahrazují slovy „kontrolované osoby“.
V odstavci 2 se slova „Příslušní vedoucí pracovníci kontrolovaných organizací, popřípadě nadřízených orgánů, jakož i kontrolovaní občané“ nahrazují slovy „Kontrolované osoby“.
6.
V § 7 odst. 1 písm. a) se za slovo „zdravotně“ vkládá čárka, slova „závadné, nebo jinak vadné,“ se nahrazují slovy „jakostně nebo jinak vadné, nebo nesplňující podmínky uvedení na vnitřní trh,“.
Odstavec 1 písm. b) zní:
b)
používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu.“.
Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Inspektor může po prokázaném a zjevném zjištění zdravotní závadnosti toto zboží na místě znehodnotit nebo nařídit jeho znehodnocení.“.
V odstavci 2 se slova „příslušnému vedoucímu pracovníkovi kontrolované organizace nebo kontrolovanému občanovi“ nahrazují slovy „kontrolované osobě“.
V odstavci 3 se slova „organizace nebo kontrolovaný občan“ nahrazují slovem „osoba“ a slova „organizaci nebo kontrolovanému občanovi“ se nahrazují slovem „osobě“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
7.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Na základě zjištěného porušení právní povinnosti, která může mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů, je inspektor oprávněn zakázat výkon další činnosti nebo nařídit uzavření provozovny až na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů následujících po dni zjištění nedostatků.
(2)
Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor kontrolované osobě a neprodleně o něm pořídí písemný záznam.
(3)
Nedojde-li k odstranění zjištěného nedostatku ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je ředitel inspektorátu oprávněn tuto lhůtu prodloužit, a to až do doby, kdy k odstranění nedostatku dojde.
(4)
Opatření ukládané podle odstavce 3 oznámí ředitel inspektorátu písemně kontrolované osobě.
(5)
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 3, může proti němu podat nejpozději do tří dnů písemné námitky. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel inspektorátu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.“.
8.
§ 9 odst. 1 zní:
„(1)
Ředitel inspektorátu může na základě zjištění České obchodní inspekce uložit fyzické osobě vykonávající činnost uvedenou v § 2 odst. 1 nebo zaměstnanci kontrolované osoby (dále jen „kontrolovaná fyzická osoba“), která zaviněně
a)
nedodrží stanovené podmínky pro dopravu a skladování zboží nebo výrobků,
b)
nedodrží dohodnutý nebo stanovený termín a rozsah služby nebo zakázky, neposkytne službu nebo zakázku v požadované kvalitě,
c)
nedodrží požadovanou nebo stanovenou míru, množství, hmotnost nebo jakost zboží nebo neúčtuje zboží, službu nebo jinou činnost v souladu s cenou, se kterou byl spotřebitel seznámen,
d)
nedodrží předepsanou recepturu při výrobě jídel nebo nápojů,
e)
poskytne nepravdivé informace o zboží nebo výrobku,
f)
použije neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,
g)
nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží a výrobků a jejich bezpečného používání,
h)
poruší jiné podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro činnosti uvedené v § 2 odst. 1,
i)
nesplní nebo způsobí, že nebylo splněno opatření k nápravě zjištěných nedostatků,
j)
nesplní opatření vydané podle § 7 odst. 1 a 2 a podle § 8 odst. 1 a 3,
k)
nepředloží ve stanovené lhůtě doklady požadované podle § 4 odst. 1 písm. b) a c) nebo předloží nesprávné doklady,
pokutu až do výše stonásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.3)“.
V odstavci 2 se slova „pracovníkovi kontrolované organizace“ nahrazují slovy „kontrolované fyzické osobě“, částka „200“ se nahrazuje částkou „2000“ a slovo „pracovník“ se nahrazuje slovy „kontrolovaná fyzická osoba“.
V odstavci 3 se slova „pracovníkovi kontrolované organizace nebo kontrolovanému občanu, který“ nahrazují slovy „kontrolované fyzické osobě, která“ a částka „1000“ se nahrazuje částkou „5000“.
V odstavci 4 a 5 se vypouští slovo „důtku“.
9.
§ 10 se vypouští.
10.
§ 11 odst. 1 zní:
„(1)
Ředitel inspektorátu může na základě zjištění České obchodní inspekce uložit kontrolované osobě, která
a)
dodá výrobky nebo poskytne služby vadné jakosti nebo jinak vadné,
b)
dodá výrobky, u nichž nebyla dodržena uvedená nebo dohodnutá hmotnost, míra nebo množství,
c)
poskytne nepravdivé informace o zboží nebo výrobku,
d)
poruší stanovené podmínky pro skladování nebo dopravu zboží nebo výrobků,
pokutu až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.3)“.
V odstavci 2 a 3 se slovo „organizaci“ nahrazuje slovy „kontrolované osobě“.
11.
V § 12 odst. 1 se slova „u pracovníka kontrolované organizace a u kontrolovaného občana“ nahrazují slovy „kontrolované fyzické osoby“.
V odstavci 2 se vypouští slovo „důtky“.
12.
V § 13 odst. 1 věta první zní: „Česká obchodní inspekce při své činnosti spolupracuje:“.
V písmenu a) se slova „národními výbory“ nahrazují slovy „obcemi a okresními úřady“, slovo „socialistickými“ se vypouští.
Písmeno b) zní:
„b)
s občanskými sdruženími,4)“
Připojuje se nové písmeno c), které zní:
„c)
s profesními stavovskými sdruženími, pokud budou zřízena zvláštním zákonem.“.
Odstavec 2 zní:
„(2)
Česká obchodní inspekce
a)
při své činnosti využívá stížností, oznámení a podnětů občanů,
b)
zajišťuje pro občany poradensko-informační činnost.“.
13.
§ 14 zní:
㤠14
Česká obchodní inspekce oznamuje zjištění závažného porušení podmínek stanovených pro výkon činností uvedených v § 2 odst. 1 bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu.5)“.
14.
V § 15 se slova „provozování obchodní činnosti“ nahrazují slovy „prodej zboží“ a vypouští se slovo „národní“.
15.
§ 16 se vypouští.
16.
V § 17 se vypouští slovo „důtky“ a dosavadní text se označuje jako odstavec 1.
Za odstavec 1 se vkládá odstavec 2, který zní:
„(2)
Pravomocná rozhodnutí ve věcech upravených tímto zákonem jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů.“.
17.
§ 18 zní:
㤠18
Tímto zákonem není dotčena působnost orgánů, které provádějí kontrolní činnost podle zvláštních předpisů.6)“.
Čl. II
Pokud se v zákoně České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, používá
a)
název „ministerstvo (popřípadě ministr) obchodu České socialistické republiky“, rozumí se tím „ministerstvo (popřípadě ministr) obchodu a cestovního ruchu České republiky“;
b)
označení „krajské inspektoráty“, rozumí se tím „inspektoráty“.
Čl. III
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.
Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.
2)
§ 17 a násl. obchodního zákoníku.
3)
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
4)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.
5)
Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.
6)
Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.), zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 84/1987 Sb.), zákon České národní rady č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, zákon České národní rady č. 61/1992 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky. |
Zákon České národní rady č. 242/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 242/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 49/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 6. 1992
242
ZÁKON
České národní rady
ze dne 14. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 14 odst. 8 zní:
„(8)
Obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, mohou provádět pouze fyzické osoby na základě povolení, které uděluje ministerstvo kultury. Právnické osoby mohou provádět obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi prostřednictvím fyzických osob majících povolení k restaurování. V rozhodnutí o udělení povolení může ministerstvo kultury stanovit rozsah činnosti, popřípadě další podmínky pro její vykonávání. Toto povolení jim může být odňato, jestliže nesplňují podmínky, za nichž jim bylo povolení uděleno, nebo jestliže obnovu kulturních památek nebo jejich částí provádějí způsobem narušujícím jejich hodnotu.“.
2.
§ 16 odst. 2 zní:
„(2)
V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na obnovu kulturní památky poskytnout příspěvek ministerstvo kultury.“.
3.
V § 22 odst. 2 věta druhá zní: „Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum.“.
4.
§ 35 odst. 1 písm. h) zní:
„h)
provádí obnovu kulturních památek podle § 14 odst. 8 prostřednictvím fyzických osob, které nemají povolení ministerstva kultury,“.
5.
§ 35 odst. 2 písm. c) zní:
„c)
provádí obnovu národních kulturních památek podle § 14 odst. 8 prostřednictvím fyzických osob, které nemají povolení ministerstva kultury,“.
6.
V § 39 odst. 2 se částka „1000 Kčs“ nahrazuje částkou „10 000 Kčs“ a za písmeno g) se vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
provádí obnovu kulturních památek podle § 14 odst. 8 bez povolení ministerstva kultury,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
7.
V § 39 odst. 3 se částka „5000 Kčs“ nahrazuje částkou „50 000 Kčs“ a doplňuje se ustanovením písmene f), které zní:
„f)
provádí obnovu národních kulturních památek uvedených v § 14 odst. 8 bez povolení ministerstva kultury.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 243/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 243/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 29. 5. 1992, částka 49/1992
* § 1 - Účelem zákona je zmírnění následků některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů na území České republiky a stanovení působnosti orgánů České republiky p
* ČÁST PRVNÍ - § 2 (§ 2 — § 6)
* ČÁST DRUHÁ - § 7 (§ 7 — § 8)
* ČÁST TŘETÍ - § 9 (§ 9 — § 9)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 10 (§ 10 — § 12)
* § 13 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.)
243
ZÁKON
České národní rady
ze dne 15. dubna 1992,
kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Účelem zákona je zmírnění následků některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů na území České republiky a stanovení působnosti orgánů České republiky při provádění některých ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
ČÁST PRVNÍ
§ 2
(1)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který ztratil majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinil se proti československému státu a nabyl zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a jehož majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem2) přešel na stát.
(2)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je dále státní občan České republiky, který pozbyl majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem2) v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 a vznikly mu majetkové nároky podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a jiných zásahů do majetku vzcházejících, avšak tento majetek nebyl oprávněné osoběoprávněné osobě vrácen, ani nebyla podle těchto předpisů odškodněna, ač podle nich odškodněna měla být, ani nebyla odškodněna podle mezinárodních smluv uzavřených mezi Československou republikou a jinými státy po druhé světové válce.
(3)
Zemřela-li osoba, uvedená v odstavci 1 nebo 2 před uplynutím lhůty, uvedené v § 11a, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a)
dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b)
dědic ze závětí, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu. To neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva. Byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitostinemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitostinemovitosti,
c)
děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2, všichni rovným dílem. Zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 11a, jsou na jeho místě oprávněnými osobamioprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d)
rodiče osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2,
e)
sourozenci osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
(4)
Oprávněná osobaOprávněná osoba podle odstavce 1 může uplatnit nárok na vydání nemovitostinemovitosti, jestliže k 31. lednu 1996 je občanem České republiky, kterým se stala podle zákona č. 245/1948 Sb., zákona č. 194/1949 Sb. nebo zákona č. 34/1953 Sb., pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., a která do 1. ledna 1990 takto nabyté občanství nepozbyla.
§ 3
(1)
Oprávněným osobámOprávněným osobám se vydají nemovitostinemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a 2.
(2)
Postup při uplatňování nároku je stanoven zvláštním předpisem.3)
§ 4
Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby určené zvláštním předpisem.4) Povinnými osobamiPovinnými osobami však nejsou podniky se zahraniční majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby, které nabyly nemovitostnemovitost v období od 24. června 1991 do 27. února 1992.
§ 5
(1)
Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osoboprávněných osob podle zvláštního předpisu5) a oprávněných osoboprávněných osob podle § 2 tohoto zákona, náleží právo na vydání nemovitostinemovitosti té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osoboprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se neužije, uplatnila-li před účinností tohoto zákona právo na vydání nemovitostinemovitosti osoba oprávněná podle zvláštního předpisu;5) právo na vydání nemovitostinemovitosti náleží v takovém případě této osobě.
§ 6
(1)
Věc nelze vydat,
a)
byla-li již vydána podle zvláštního zákona,
b)
byl-li ke dni účinnosti tohoto zákona ohledně ní schválen privatizační projekt,
c)
bylo-li ke dni účinnosti zákona vydáno rozhodnutí o její privatizaci,
d)
byl-li na její vydání uplatněn nárok na vydání do právní moci rozhodnutí o tomto nároku.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba má nárok na náhradu, která se poskytne podle zvláštního právního předpisu.5a) Náhrady za nemovitostinemovitosti, které nelze vydat, a postup při uplatňování náhrad stanoví zvláštní právní předpis.5)
ČÁST DRUHÁ
§ 7
Smlouvy o darování nemovitostínemovitostí uzavřené v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, kterými fyzická osoba darovala nemovitostinemovitosti státu nebo jiné právnické osobě, jsou považovány za akty učiněné v tísni, pokud se tyto nemovitostinemovitosti nacházely v prostorech užívaných německými armádami jako vojenské střelnice.
§ 8
V případě pochybnosti zda jde o území bývalé vojenské střelnice podle § 7 rozhodne na návrh ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení.
ČÁST TŘETÍ
§ 9
(1)
V případech, kdy nelze jednoznačně určit, která právnická osoba je povinnou osoboupovinnou osobou k poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a mrtvý inventář6) jakož i zásob,6) rozhodne ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, která z nástupnických organizací je povinnou osoboupovinnou osobou.
(2)
Nelze-li právního nástupce určit podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, že k poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a mrtvý inventář, jakož i zásob, je povinna právnická osoba, která užívala pozemky oprávněné osobyoprávněné osoby ke dni účinnosti zákona o půdě.5)
ČÁST ČTVRTÁ
§ 10
Působnost orgánů České republiky
(1)
Ministerstvo zemědělství České republiky je příslušné k:
a)
přijetí nedoplatku přídělové ceny, za kterou oprávněná osobaoprávněná osoba nemovitostnemovitost původně získala, kupní ceny nebo náhrady, která byla oprávněné osoběoprávněné osobě státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitostinemovitosti vyplacena, náhrady za vypořádání pohledávek peněžních ústavů,7)
b)
poskytnutí finanční náhrady,8)
c)
proplacení hodnoty živého a mrtvého inventáře a zásob,6)
d)
vrácení kupní ceny,9)
e)
vrácení kupní ceny a k úhradě nákladů účelně vynaložených na nemovitostnemovitost,10)
f)
přijetí náhrady za účelně vynaložené náklady9) vůči původnímu vlastníkovi, jemuž byla nemovitostnemovitost vydána podle zvláštního předpisu,5)
g)
vypořádání finančních náhrad mezi státem a zemědělskými družstvy,11)
h)
přijetí náhrady, náležející státu, ve výši, o kterou cena stavby přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osobyoprávněné osoby16),
i)
poskytnutí náhrady hodnoty trvalých porostů.14)
(2)
K úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí15) jsou příslušné pozemkové úřady.
§ 11a
(1)
Osoba, která splňovala podmínky oprávněné osobyoprávněné osoby k 29. květnu 1992, mohla nároky podle tohoto zákona uplanit do 31. prosince 1992. Neuplatněním práva v této lhůtě její právo zaniklo.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba, která nebyla trvale žijící na území České republiky k 31. prosinci 1992 a tedy nebyla k tomuto dni oprávněnou osobouoprávněnou osobou, může uplatnit nároky podle tohoto zákona do 15. července 1996. Neuplatněním práva v této lhůtě právo zanikne.
(3)
Osoba oprávněná podle § 2 odst. 2 může uplatnit právo na vydání nemovitostinemovitosti podle tohoto zákona nejpozději do 30. června 2001.
§ 12
Nároky osob oprávněných podle tohoto zákona upravuje zvláštní předpis,5) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 13
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 7 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Zákon č. 135/1982 Sb., o evidenci pobytu občanů.
2)
§ 1 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 229/1991 Sb.
3)
§ 9 zákona č. 229/1991 Sb.
4)
§ 5 zákona č. 229/1991 Sb.
5)
Zákon č. 229/1991 Sb.
5a)
§ 18a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb.
6)
§ 20 zákona č. 229/1991 Sb.
7)
§ 6 odst. 3 a 4 zákona č. 229/1991 Sb.
8)
§ 14 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.
9)
§ 6 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.
10)
§ 8 odst. 2 první věta zákona č. 229/1991 Sb.
11)
§ 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.
12)
§ 21a zákona č. 229/1991 Sb.
13)
§ 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.
14)
§ 24 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb.
15)
§ 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb.
16)
§ 11 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb. |
Zákon č. 245/1992 Sb. | Zákon č. 245/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 29. 5. 1992, částka 50/1992
* Čl. I - Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění zákona č. 1/1992 Sb. a zákon č. 143/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Zkušební doba určená přede dnem 27. srpna 1991 skončí dnem účinnosti tohoto zákona, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak.
* Čl. III
Aktuální znění od 29. 5. 1992
245
ZÁKON
ze dne 29. dobna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění zákona č. 1/1992 Sb. a zákon č. 143/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 2 a 3 znějí:
„(2)
Právní úkony ve věcech služebního poměru policistů činí jménem policejního sboru služební orgány, kterými jsou:
a)
ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu k řediteli Federálního policejního sboru, k policistům povolaným k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra1) a k policistům zařazeným ve službách Federálního policejního sboru, které ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky vyčlenil do své podřízenosti,1)
b)
náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu k řediteli Sboru hradní policie,
c)
ředitel policejního sboru ve vztahu k ostatním policistům,
d)
vedoucí organizačních celků ve vztahu k jim podřízeným policistům, v rozsahu stanoveném ministrem vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo ředitelem policejního sboru.
(3)
Ve vztahu k policistům uvedeným v odstavci 2 písm. a) a b) má ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky tutéž pravomoc jako ředitel policejního sboru podle § 114 a 117 ve vztahu k policistům uvedeným v odstavci 2 písm. c).“.
2.
V § 3 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
splňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které má být ustanoven; do 31. prosince 1996 lze udělit výjimku, a to pouze na základě rozhodnutí ministra vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, náčelníka vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky nebo ředitele policejního sboru,“.
3.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Zkušební doba
(1)
Při přijetí do služebního poměru může být sjednána zkušební doba, a to nejdéle na šest měsíců.
(2)
Sjednanou zkušební dobu lze se souhlasem policisty zkrátit, dosahuje-li policista v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.
(3)
Nemohl-li policista konat službu ve zkušební době pro překážky ve službě, započítává se mu do zkušební doby pouze doba, po kterou nemohl konat službu pro nemoc nebo úraz, avšak nejvýše v rozsahu deseti dnů.
(4)
Ve zkušební době nesmí policista samostatně provádět služební zákroky a služební úkony.1)“.
4.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Propůjčení hodnosti
Policistovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou má, pokud to vyžaduje výkon funkce, do které byl ustanoven, nebo jejímž výkonem byl pověřen. Vyšší hodnost lze policistovi propůjčit pouze na dobu, po kterou to vyžaduje výkon funkce, do které byl policista ustanoven nebo jejímž výkonem byl pověřen. Policistovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náleží práva a povinnosti související s touto hodností.“.
5.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včeně nadpisu zní:
㤠10a
Pověření výkonem funkce
Jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby, může být policista na dobu nejdéle šesti měsíců pověřen výkonem jiné funkce stejné úrovně nebo funkce vyšší úrovně, než do které byl ustanoven. Po dobu, po kterou policista vykonává jinou funkci na základě pověření, nelze do funkce, do které byl ustanoven předtím, ustanovit jiného policistu.“.
6.
V § 11 odst. 1 písm. c) se vypouští slovo „nebo“.
Slovo „nebo“ se připojuje na konci ustanovení pod písmenem d). Za písmeno d) se doplňuje nové písmeno e), které zní:
„e)
nesplňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které byl ustanoven, a není ani studentem školy, po jejímž absolvování by splňoval vzdělání pro funkci do které byl ustanoven, přestože od jeho přijetí do služebního poměru uplynuly dva roky,“.
Na konci odstavce 1 se připojuje věta: „Policistu lze podle písmene a) přemístit nebo přeložit pouze s jeho souhlasem.“.
V odstavci 3 se za slovo „být“ vkládají slova „přemístěn na jinou funkci v místě téhož služebního působiště nebo“.
V odstavci 4 se slovo „funkční“ nahrazuje slovem „tarifní“.
7.
V § 15 odst. 2 druhá věta zní: „Doba pro skončení služebního poměru začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti o uvolnění služebnímu orgánu a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce.“.
8.
V § 16 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
pro něj v důsledku organizačních změn není jiné zařazení nebo nesouhlasí s přemístěním nebo přeložením podle § 11 odst. 1 písm. a),".
V ustanovení pod písmenem b) se slovo „převést“ nahrazuje slovy „přemístit nebo přeložit“.
9.
V § 17 odst. 2 druhá věta zní: „Doba pro skončení služebního poměru začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o propuštění a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce.“.
10.
V § 20 na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „vždy však nejpozději uplynutím zkušební doby.“.
11.
V § 28 odst. 2 včetně poznámky zní:
„(2)
Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, který má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní zákon.6)
6)
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích.“.
12.
V § 29 odst. 1 písm. b) a v odstavci 3 se slovo „funkčního“ nahrazuje slovem „tarifního“.
13.
V § 31 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
14.
V § 32 odst. 2 se za slovem „prominut“ vkládá tečka a zbytek věty se vypouští.
15.
V § 36 odst. 2 se vypouští druhá věta.
16.
§ 96 včetně nadpisu zní:
㤠96
Odchodné
(1)
Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. a) až c) a odstavce 2 písm. a) náleží odchodné, jestliže jeho služební poměr trval alespoň šest let.
(2)
Pokud dále není stanoveno jinak, činí odchodné za šest let trvání služebního poměru částku ve výši posledního hrubého měsíčního služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu hrubého měsíčního služebního příjmu, nejvýše však do výše jeho devítinásobku.
(3)
Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. c), se odchodné snižuje o dvě třetiny.
(4)
Policistovi, který je po skončení služebního poměru bezprostředně přijat do jiného služebního poměru, odchodné nenáleží, pokud mu je nárok na odchodné zachován i v tomto jiném služebním poměru.“.
17.
§ 97 včetně nadpisu a poznámky zní:
㤠97
Platové vyrovnání
(1)
Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. a) a nemá nárok na starobní důchod, invalidní důchod, částečný invalidní důchod, důchod za výsluhu let nebo na příspěvek za službu, náleží platové vyrovnání. Platové vyrovnání do výše posledního čistého služebního příjmu mu náleží po dobu výdělečné činnosti nebo po dobu, po kterou je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,16a) nejdéle však dvanáct měsíců od skončení služebního poměru.
(2)
Příjemce platového vyrovnání je povinen plátci platového vyrovnání oznámit do osmi dnů změny skutečností rozhodných pro trvání nároku na platové vyrovnání a jeho výplatu. Byl-li příjemce platového vyrovnání písemně vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na platové vyrovnání a jeho výplatu, je povinen výzvě vyhovět. Neučiní-li tak v určené lhůtě, může mu být výplata platového vyrovnání zastavena, pokud byl na tento následek ve výzvě upozorněn.
16a)
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 99 odst. 2 se za slova „průměrného hrubého“ vkládá slovo „měsíčního“.
Odstavec 3 včetně poznámky zní:
„(3)
Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu.16b)
16b)
§ 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
V § 101 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Příjemce příspěvku je povinen plátci příspěvku oznámit do osmi dnů změny skutečností rozhodných pro trvání nároku na příspěvek a jeho výplatu. Byl-li příjemce příspěvku písemně vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, je povinen výzvě vyhovět. Neučiní-li tak v určené lhůtě, může mu být výplata příspěvku zastavena, pokud byl na tento následek ve výzvě upozorněn.“.
20.
V § 127 se za citaci „110a,“ vkládá citace „§ 143 odst. 6,“.
21.
V § 128 se připojuje nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Je-li do služebního poměru podle tohoto zákona přijat občan, který byl v jiném služebním poměru započítává se mu délka služby v tomto jiném služebním poměru, jakož i nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konal ve služebním poměru podle tohoto zákona.“.
Čl. II
1.
Zkušební doba určená přede dnem 27. srpna 1991 skončí dnem účinnosti tohoto zákona, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak.
2.
Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona trvá nárok na platové vyrovnání, doba pro jeho poskytování se prodlužuje až do uplynutí 12 měsíců od skončení služebního poměru.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb.
Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 29. 5. 1992, částka 50/1992
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - OCHRANA ZVÍŘAT PŘI USMRCOVÁNÍ, POUŽITÍ ZNECITLIVĚNÍ A OCHRANA ZVÍŘAT PŘI VEŘEJNÝCH VYSTOUPENÍCH (§ 5a — § 8)
* ČÁST TŘETÍ - OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ (§ 8a — § 8g)
* ČÁST ČTVRTÁ - OCHRANA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, ZVÍŘAT V ZÁJMOVÝCH CHOVECH A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT (§ 9 — § 14d)
* ČÁST PÁTÁ - OCHRANA POKUSNÝCH ZVÍŘAT (§ 15 — § 18h)
* ČÁST ŠESTÁ - ORGÁNY OCHRANY ZVÍŘAT (§ 19 — § 26c)
* ČÁST SEDMÁ - PŘESTUPKY (§ 27 — § 28e)
* ČÁST OSMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 29 — § 30) k zákonu č. 246/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 10. 2022 (246/2022 Sb.)
246
ZÁKON
České národní rady
ze dne 15. dubna 1992
na ochranu zvířat proti týrání
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
(1)
Účelem zákona je chránit zvířatazvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpeníutrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcenímusmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a)
a)
požadavky a podmínky ochrany zvířatzvířat proti týrání,
b)
práva a povinnosti fyzických a právnických osob na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, včetně požadavků na jejich kvalifikaci a odbornou způsobilost,
c)
soustavu, působnost a pravomoce orgánů vykonávajících státní správu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání,
d)
opatření pro ochranu pokusných zvířatpokusných zvířat, která jsou používána pro vědecké nebo vzdělávací účely.
§ 2
(1)
Zakazuje se týrání zvířatzvířat.
(2)
Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířatzvířat.
§ 3
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
zvířetemzvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod nebo embryo,
b)
volně žijícím zvířetemzvířetem zvířezvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí,
c)
zvířetem v lidské péčizvířetem v lidské péči zvířezvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,
d)
hospodářským zvířetemhospodářským zvířetem zvířezvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířatazvířata, zvěř a jiná zvířatazvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířatzvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací,
e)
zvířetem v zájmovém chovuzvířetem v zájmovém chovu zvířezvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvířezvíře sloužící člověku jako jeho společník,
f)
handicapovaným zvířetemhandicapovaným zvířetem volně žijící zvířezvíře, které je v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně či trvale neschopno přežít ve volné přírodě,
g)
druhem zvířetezvířete vyžadujícím zvláštní péči druh zvířete v zájmovém chovuzvířete v zájmovém chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování,
h)
toulavým zvířetemtoulavým zvířetem zvířezvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatelechovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatelechovatele,
i)
opuštěným zvířetemopuštěným zvířetem zvířezvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatelechovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatelchovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal,
j)
pokusným zvířetemzvířetem
1.
živý obratlovec, který je nebo má být použit k pokusůmpokusům, s výjimkou člověka, včetně samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, nebo
2.
živý hlavonožec, který je nebo má být použit k pokusůmpokusům;
za pokusné zvířezvíře se považuje také zvířezvíře, které je v ranějším stadiu vývoje, než je stadium uvedené v bodě 1, pokud má být zvířetizvířeti umožněno žít nad rámec tohoto stadia vývoje a v důsledku prováděných pokusůpokusů je pravděpodobné, že po dosažení tohoto stadia vývoje je postihne bolest, utrpeníutrpení, strach nebo trvalé poškození,
k)
chovatelemchovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen „chová“) zvířezvíře nebo zvířatazvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvířezvíře, nebo obchoduje se zvířatyzvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířatazvířata nebo zoologické zahrady,1b) provádí pokusypokusy na zvířetizvířeti nebo zvířatechzvířatech anebo pořádá jejich veřejná vystoupeníveřejná vystoupení,
l)
utrpenímutrpením stav zvířetezvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvířezvíře nemůže samo zbavit a který u zvířetezvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt,
m)
nepřiměřenou bolestínepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,
n)
usmrcenímusmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířetezvířete,
o)
porážkouporážkou usmrceníusmrcení jatečného zvířetezvířete1c) za účelem využití jeho produktů,
p)
utracenímutracením usmrceníusmrcení zvířetezvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, nebo osobou pod jeho kontrolou, nebo provedené v rámci schváleného projektu pokusůprojektu pokusů osobou odborně způsobilou k navrhování pokusůpokusů nebo projektů pokusůprojektů pokusů anebo osobou odborně způsobilou k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat,
r)
utýránímutýráním přivození smrti zvířetezvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířetizvířeti působícího jednání člověka, které zvířezvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utraceníutracení pro následky z utrpeníutrpení, anebo usmrceníusmrcení zvířetezvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 5 a § 14 odst. 1),
s)
kupírováním ušíkupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířetezvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce, a tím ke změně vzhledu zvířetezvířete,
t)
pokusempokusem jakékoli invazivní či neinvazivní použití zvířetezvířete pro pokusné nebo jiné vědecké účely se známým nebo neznámým výsledkem nebo pro vzdělávací účely, které může zvířetizvířeti způsobit bolest, utrpeníutrpení, strach nebo trvalé poškození nejméně o intenzitě odpovídající vpichu jehly podle běžné veterinární praxe. PokusemPokusem se rozumí rovněž jakýkoli způsob jednání, který má nebo může vést k tomu, že se zvířezvíře narodí nebo vylíhne nebo že vznikne a je zachována geneticky modifikovaná linie zvířetezvířete v takovém stavu; usmrceníusmrcení zvířetezvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání se za pokuspokus nepovažuje,
u)
projektem pokusůprojektem pokusů pracovní program s definovaným vědeckým cílem, jehož součástí je jeden nebo více pokusůpokusů,
v)
zařízenímzařízením stavba, budova, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je provozována činnost se zvířatyzvířaty; může se jednat o zařízenízařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízenízařízení,
w)
chovatelem pokusných zvířatchovatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba, která chová zvířatazvířata uvedená v § 17f odst. 1 pro následné použití k pokusůmpokusům nebo proto, aby jejich tkáně nebo orgány byly použity pro vědecké účely, nebo která chová jiná zvířatazvířata především pro tyto účely, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli,
x)
dodavatelem pokusných zvířatdodavatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba jiná než chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, která dodává pokusná zvířatapokusná zvířata pro použití k pokusůmpokusům nebo proto, aby jejich tkáně a orgány byly použity pro vědecké účely, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli,
y)
uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba, která používá pokusná zvířatapokusná zvířata k pokusůmpokusům, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli,
z)
přepravoupřepravou přesun živých zvířatzvířat v dopravních prostředcích,1c) včetně jejich nakládky, vykládky nebo překládky,
aa)
intenzivním chovem chov, při kterém jsou využívány chovatelské metody, při nichž jsou hospodářská zvířatahospodářská zvířata chována v takových počtech nebo hustotě, nebo za takových podmínek, nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisejí na častém dohledu člověka,
ab)
nosnicí samice druhu kur domácí (Gallus gallus), která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.
§ 4
(1)
Za týrání se považuje
a)
nutit zvířezvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,
b)
podrobit zvířezvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvířezvíře spojeno s bolestí, utrpenímutrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvířezvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatůmzvířatům,
c)
z jiných než zdravotních důvodů
1.
omezovat výživu zvířetezvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,1f)
2.
podávat zvířetizvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpeníutrpení nebo jej jinak poškozují,
3.
omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvířezvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpeníutrpení zvířetezvířete,
d)
vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvířezvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpenímutrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrceníusmrcení,
e)
podávat zvířetizvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,
f)
cvičit nebo zkoušet zvířezvíře na jiném živém zvířetizvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce1e), mimo výcvik a zkoušení psů norníků v umělých norách, používat jiných živých zvířatzvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov1g), štvát zvířatazvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířetezvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 9; způsoby výcviku a zkoušení psů norníků v umělých norách, při kterých může dojít k přímému kontaktu se zvěří, stanoví ministerstvo vyhláškou,
g)
provádět nebo nechat provést chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířetezvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména
1.
kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířatzvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy,
2.
z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně,
3.
poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání,
h)
provést technický zákrok, který vyvolá bolest, utrpeníutrpení nebo poškození zdraví zvířetezvířete, nebo chirurgický zákrok za účelem znemožnění nebo změny trvalého označení zvířetezvířete čipem nebo tetováním,
i)
používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířatzvířat,
j)
podávat zvířetizvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře1f) veterinární léčiva a přípravky2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou1f) nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního právního předpisu;10) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské úkony a úkony uvedené v § 64b veterinárního zákona2),
k)
vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,
l)
chovat, zejména rozmnožovat zvířatazvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpeníutrpení,
m)
zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,
n)
zacházet se zvířetemzvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolestnepřiměřenou bolest, utrpeníutrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,
o)
používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířetezvířete prostředky, které zvířetizvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví,
p)
usmrtit zvířezvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolestnepřiměřenou bolest nebo utrpeníutrpení,
r)
překrmovat nebo krmit zvířezvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,
s)
používat živá zvířatazvířata ke krmení těch druhů zvířatzvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný,
t)
opustit zvířezvíře s výjimkou zvířetezvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvířezvíře vyhnat,
u)
při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny,1g)
v)
označovat zvířezvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvířezvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,1h)
w)
chovat společně v maloobchodních prodejnách živých zvířatzvířat hlodavce samčího a samičího pohlaví, nejde-li o holata určená ke zkrmení,
x)
používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířetezvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířatzvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu,1g)
y)
jiné jednání v rozporu s tímto zákonem, v jehož důsledku dojde k utrpeníutrpení zvířetezvířete.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákroky nebo činnosti
a)
spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířatzvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů,1j)
b)
prováděné podle schváleného projektu pokusůprojektu pokusů.
(3)
Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na výchovu, výcvik a použití zvířetezvířete k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy1k). Na výchovu a výcvik psů prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi v rámci zájmové činnosti se nevztahuje zákaz vychovávat a cvičit zvířezvíře k agresivnímu chování vůči člověku, pokud se jedná o zadržení figuranta nebo cvičení zákusu do ochranného oděvu.
(4)
Každý je povinen zajistit, aby zvířezvíře, které chová, nezranilo ani neusmrtilo zvířezvíře jiného chovatelechovatele. To neplatí, pokud se zvířezvíře jednoho chovatelechovatele brání útoku zvířetezvířete jiného chovatelechovatele nebo pokud zvířezvíře chovatelechovatele brání prostor určený k jeho chovu a dále v případě pasteveckých psů při ochraně hospodářských zvířathospodářských zvířat. Toto ustanovení se vztahuje na volně žijící zvířezvíře, pouze pokud je chováno v zajetí. Toto ustanovení se nevztahuje na zvířezvíře chované v honitbě podle zákona o myslivosti a na loveckého dravce, pokud je používán podle zákona o myslivosti.
§ 4a
Za propagaci týrání se považuje zejména
a)
vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířetezvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupeníveřejném vystoupení,
b)
zveřejnění popisu, vyobrazení nebo audiovizuálního záznamu, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, odchytu nebo usmrcování, úpravám vzhledu zvířetezvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeným s týráním zvířetezvířete tak, jak je vymezeno tímto zákonem, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.
§ 5
(1)
Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.
(2)
Důvodem k usmrcení je:
a)
využití produktů zvířetezvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže nebo jiných produktů,
b)
slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpenímutrpením,
c)
bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
d)
výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,2a)
e)
nařízené mimořádné veterinární2b) nebo hygienické opatření2c) při ochraně před nákazami,2d) nebo simulační cvičení organizované Státní veterinární správou týkající se pohotovostních plánů pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířatzvířat na člověka,
f)
ukončení pokusupokusu na pokusném zvířetipokusném zvířeti, není-li v projektu pokusůprojektu pokusů stanoveno jinak,
g)
regulování populace zvířat v lidské péčizvířat v lidské péči a volně žijících zvířatzvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,2a), 2e) regulováním populace zvířatregulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířatzvířat, a zabránit vzniku utrpeníutrpení zvířatzvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů,
h)
deratizace2c) a opatření v boji proti škodlivým organismům,2f)
i)
uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvířezvíře podle zvláštních právních předpisů,2g)
j)
depopulace11),
k)
provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu zvířetezvířete nebo opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu zvířetezvířete, který byl zařazen na unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii36) stanovených podle jiného právního předpisu4c).
(3)
UtraceníUtracení smí provádět pouze veterinární lékař nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře; v rámci schváleného projektu pokusůprojektu pokusů smí utraceníutracení provádět také osoba odborně způsobilá k navrhování pokusůpokusů nebo projektů pokusůprojektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat.
(4)
Osoby provádějící usmrceníusmrcení zvířetezvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvířezvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.
(5)
Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířatzvířat:
a)
utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,
b)
použití takových látek a přípravků2i), jejichž dávkování neuvede zvířezvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,
c)
ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpeníutrpení,
d)
použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí,
e)
použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířetezvířete tak, že k usmrceníusmrcení zvířetezvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch,
f)
zmrazení, s výjimkou postupného zmrazování u hadů.
(6)
Zakazuje se výroba, nabízení, prodej nebo použití čelisťových nebo lepících pastí a jejich přesun ze zahraničí na území České republiky.
(7)
Zakazuje se chov a usmrcování zvířatzvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin.
ČÁST DRUHÁ
OCHRANA ZVÍŘAT PŘI USMRCOVÁNÍ, POUŽITÍ ZNECITLIVĚNÍ A OCHRANA ZVÍŘAT PŘI VEŘEJNÝCH VYSTOUPENÍCH
§ 5a
Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při porážení
(1)
Provozovatel podniku12) je povinen zajistit, aby činnosti podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g) a činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířatyzvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13) na jatkách prováděly pouze osoby, které získaly
a)
střední vzdělání s výučním listem v oboru řezník,
b)
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technologie potravin,
c)
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru veterinářství nebo vyšší odborné vzdělání v oboru veterinářství, nebo
d)
vysokoškolské vzdělání na vysoké škole, která uskutečňuje studijní programy v oblasti veterinárního lékařství a hygieny nebo v oblasti zemědělství se zaměřením na veterinární oblast.
Tyto osoby mohou kromě činností podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g) a činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířatyzvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13) u všech kategorií zvířatzvířat provádět také úkony související s porážením zvířatzvířat.
(2)
Na osoby uvedené v odstavci 1 se nevztahuje povinnost získat osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13). Věta první se nevztahuje na pracovníka pro řádné zacházení se zvířatyzvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13), kterému se osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13) vydává na dobu 7 let.
(3)
V průběhu výuky k získání odborné kvalifikace podle odstavce 1 mohou osoby, které se k získání této kvalifikace připravují, provádět porážení zvířatzvířat pouze na jatkách a pod odborným dohledem osoby odborně způsobilé podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d), která dbá na to, aby bylo zamezeno týrání zvířatzvířat, a zajistí, aby při nesprávném způsobu omráčení zvířetezvířete byla neprodleně zjednána náprava.
(4)
Kvalifikace získané pro jiné účely, pokud byly získány za podmínek odpovídajících podmínkám stanoveným v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířatzvířat při usmrcování14), jsou považovány za rovnocenné kvalifikacím uvedeným v odstavci 1. Kvalifikace uvedené ve větě první a kvalifikace uvedené v odstavci 1 jsou považovány za rovnocenné osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat14). Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) zveřejňuje a aktualizuje také způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam kvalifikací získaných pro jiné účely považovaných za rovnocenné osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat14).
(5)
Ministerstvo vydává dočasná osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat za podmínek stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířatzvířat při usmrcování15).
(6)
Provozovatel podniku12) je povinen vést záznamy
a)
o odborné způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat a uvádět v nich
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum a místo narození (dále jen „osobní údajeosobní údaje“) osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat,
2.
datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat,
3.
kategorie zvířatzvířat, typ zařízenízařízení a činnosti, na které se osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat vztahuje,
b)
o odborné způsobilosti osob uvedených v odstavci 1 a uvádět v nich osobní údajeosobní údaje osob provádějící porážení zvířatzvířat.
Záznamy podle písmen a) a b) lze vést také elektronickou formou. Provozovatel podniku12) je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob záznamy podle písmen a) a b) uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat. Součástí záznamů podle písmene b) musí být kopie dokladu o vzdělání uvedeném v odstavci 1.
(7)
Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, požadavky na zkušebního komisaře, rozsah a průběh zkoušky, vzor osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat, způsob doložení odpovídající odborné praxe a co se za ni považuje, a vzor dočasného osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat podle odstavce 5 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5b
Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat
(1)
Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířetezvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpenímutrpením, provede se jeho porážkaporážka nebo utraceníutracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířetezvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.2)
(2)
Pokud chovatelchovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvířezvíře k porážceporážce na jatkách, a není-li to v rozporu s požadavky nařízení Rady (ES) č. 1/2005, je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu soukromým veterinárním lékařem, který způsobilost zvířetezvířete pro přepravupřepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v doprovodné dokumentaci podle oddílu III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/20043c). ChovatelChovatel je povinen se před započetím přepravypřepravy uvedeného zvířetezvířete přesvědčit, že zvířezvíře bude na jatkách přijato, a teprve potom může přepravupřepravu zahájit; při tom provede opatření, aby zvířezvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší jatky. Délka cesty nesmí překročit 100 km. ChovatelChovatel nesmí přepravovat zvířatazvířata, jejichž přepravupřepravu zakazují přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zvířatzvířat během přepravypřepravy a úřední kontroly produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě1a),2k).
(3)
Provozovatel podniku12) je povinen zajistit, aby zvířatazvířata, u nichž došlo během přepravypřepravy do zařízenízařízení nebo přehánění v zařízenízařízení ke strádání nebo bolestivým stavům, byla ihned poražena, utracena nebo jiným způsobem usmrcena; obdobně to platí pro usmrceníusmrcení neodstavených mláďat. Pokud to není možné, musí být tato zvířatazvířata umístěna odděleně a poražena, utracena nebo usmrcena v co nejkratší době, nejpozději však do dvou hodin od dokončení jejich přepravypřepravy nebo přehánění. ZvířataZvířata, která nejsou schopna pohybu, nesmí být dále přepravována nebo v uvedeném zařízenízařízení na místo porážení, utrácení nebo usmrceníusmrcení vlečena. Taková zvířatazvířata musí být usmrcena tam, kde leží.
§ 5c
Usmrcování kožešinových zvířat a hlodavců
(1)
ChovatelChovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířatazvířata, je povinen písemně 7 dnů přede dnem, kdy mají být tato zvířatazvířata usmrcena, oznámit tuto skutečnost krajské veterinární správě Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“).
(2)
Za rovnocenné osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat získané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícím ochranu zvířatzvířat při usmrcování14) se považují kvalifikace získané pro jiné účely, pokud byly získány za podmínek odpovídajících podmínkám stanoveným v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířatzvířat při usmrcování14), a kvalifikace podle § 5a odst. 1.
(3)
Na osoby, které získaly kvalifikaci podle § 5a odst. 1, a na osoby, které získaly kvalifikaci pro jiné účely podle odstavce 2, se nevztahuje povinnost získat osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13).
(4)
Ministerstvo vydává dočasná osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat za podmínek stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířatzvířat při usmrcování15).
(5)
ChovatelChovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířatazvířata, je povinen vést záznamy
a)
o odborné způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat a uvádět v nich
1.
osobní údajeosobní údaje osoby usmrcující kožešinová zvířatazvířata,
2.
datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat,
b)
o odborné způsobilosti osob uvedených v § 5a odst. 1 a uvádět v nich osobní údajeosobní údaje těchto osob.
Záznamy podle písmen a) a b) lze vést také elektronickou formou. ChovatelChovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířatazvířata, je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob záznamy podle písmen a) a b) uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat. Součástí záznamů podle písmene b) musí být kopie dokladu o vzdělání uvedeném v § 5a odst. 1.
(6)
ChovatelChovatel, který chová hlodavce za účelem jejich hospodářského využití, může kromě způsobů stanovených v příloze I přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování16) použít k jejich usmrcování také oxid uhličitý nebo zlomení vazu.
(7)
Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat, způsob doložení odpovídající odborné praxe a co se za ni považuje, a vzor dočasného osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat podle odstavce 3 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5d
Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování
Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování17) uveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách.
§ 5f
Porážení zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat
(1)
Použít k porážceporážce zvířatzvířat zvláštní metody stanovené náboženskými obřady19) za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířatzvířat při usmrcování13) může pouze církev a náboženská společnost20), a to na základě rozhodnutí ministerstva o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, a veterinárních podmínek stanovených krajskou veterinární správou.
(2)
Provádět porážkuporážku zvířatzvířat lze pouze pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat a jen na jatkách. Církev a náboženská společnost je povinna požádat krajskou veterinární správu o stanovení veterinárních podmínek pro provádění porážkyporážky pro jednotlivá jatka; porážkuporážku musí církev a náboženská společnost provádět v souladu s těmito podmínkami.
(3)
Žádost o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, se podává na předepsaném formuláři, jehož vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také
a)
osobní údajeosobní údaje a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s adresou místa trvalého pobytu, osoby, která splňuje podmínky podle § 5a,
b)
údaje identifikující jatky, na kterých má být porážkaporážka prováděna,
c)
druh zvířatzvířat, která mají být na jatkách porážena,
d)
maximální počet zvířatzvířat, která hodlá žadatel na jednotlivých jatkách porazit za den a za kalendářní rok a odůvodnění požadovaného počtu,
e)
způsob porážkyporážky zvířatzvířat.
(4)
Kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 jsou součástí žádosti o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat,
a)
písemný souhlas provozovatele podniku12) s prováděním porážkyporážky zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, na uvedených jatkách, s uvedením maximální denní a roční kapacity jatek pro daný druh a kategorii zvířatzvířat,
b)
popis náboženského obřadu nebo předpis církve a náboženské společnosti, který stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, a to v českém jazyce,
c)
podrobný popis způsobu provedení porážkyporážky zvířetezvířete a písemné potvrzení církve a náboženské společnosti20) o způsobilosti osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) k provedení požadovaného způsobu porážkyporážky tak, aby bylo minimalizováno utrpeníutrpení poráženého zvířetezvířete.
(5)
Rozhodnutí o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností21), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 3 a dobu platnosti. Toto rozhodnutí vydává ministerstvo nejdéle na dobu 1 roku.
(6)
Ministerstvo zašle rozhodnutí o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, na vědomí krajské veterinární správě, Ústřední veterinární správě a provozovateli podniku12), ve kterém se má porážkaporážka uskutečnit.
(7)
Vzor žádosti o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5g
Omračování zvířat
(1)
Nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířatzvířat pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5h
Usmrcování králíků, zajíců a drůbeže při domácí porážce
(1)
Králíci, zajíci a drůbež nesmějí být během domácí porážkyporážky a souvisejících úkonů vystaveni nepřiměřené bolestinepřiměřené bolesti nebo utrpeníutrpení.
(2)
ZvířataZvířata uvedená v odstavci 1 lze před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byla v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým způsobem.
(3)
Při usmrcování drůbeže při domácí porážceporážce lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího omráčení.
§ 5i
Postupy při usmrcování ryb
(1)
UsmrceníUsmrcení ryb vykrvením se smí provádět pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování ryb před jejich vykrvením je zakázáno.
(2)
Vykrvování ryb při prodeji se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy a přetětím žaberních oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.
(3)
Při průmyslovém zpracování ryb krajská veterinární správa povolí na žádost provozovatele podniku výjimku z povinnosti a zákazu stanovených v odstavci 1, pokud technologie umožňuje zpracování ryb ihned po jejich porážceporážce.
(4)
Ryby při průmyslovém zpracování lze omračovat zařízenímzařízením využívajícím střídavý elektrický proud o napětí 230 V.
(5)
Živé ryby v zařízenízařízení používaném v rámci podnikatelské činnosti se před usmrcenímusmrcením přechovávají v kádích a příručních nádržích při neustálé výměně a přítoku vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, popřípadě při zajištění jiného účinného způsobu provzdušňování nebo okysličování vody.
(6)
Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody (hustotu obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5j
Deratizace
(1)
Osoba, která provádí deratizaci24), je povinna
a)
zajistit, aby zvířatazvířata byla během usmrcování nebo odchytu ušetřena veškeré zbytečné bolesti a utrpeníutrpení,
b)
minimalizovat možnost zasažení necílových druhů zvířatzvířat,
c)
nejméně jedenkrát denně provést nebo zajistit kontrolu všech použitých zařízenízařízení sloužících k odchytu nebo usmrceníusmrcení zvířatzvířat a
d)
vyhledat v souvislosti s provedenou deratizací poraněná nebo jinak trpící zvířatazvířata a zajistit jejich bezodkladné usmrceníusmrcení, je-li další přežívání zvířatzvířat spojeno s trvalým utrpenímutrpením a je-li to vzhledem k povaze provedené deratizace možné.
(2)
Osoba, která provádí speciální ochrannou deratizaci, je oprávněna použít pouze tyto metody usmrceníusmrcení živě odchycených zvířatzvířat nebo jejich kombinace:
a)
předávkování inhalačním anestetikem,
b)
inhalace oxidu uhličitého,
c)
tupý úder do hlavy,
d)
oddělení hlavy od trupu, nebo
e)
zastřelení volným projektilem.
Osoba, která provádí speciální ochrannou deratizaci, musí zvolit metodu odpovídající druhu, případně hmotnostní kategorii živě odchycených zvířatzvířat.
(3)
Osoba, která provádí deratizaci, je povinna při jejím provádění postupovat v souladu s tímto zákonem; tím nejsou dotčeny povinnosti týkající se deratizace stanovené jinými právními předpisy.
§ 6
Nikdo nesmí zvířezvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířetezvířete se nepovažuje vypuštění zvířetezvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířetezvířete a podmínek prostředí.
§ 7
(1)
S výjimkou pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest, jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířetezvířete osobou odborně způsobilou podle veterinárního zákona2).
(2)
Znecitlivění se nepožaduje
a)
jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí,
b)
pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by způsobilo bolest větší než zákrok sám, nebo
c)
pokud jde o označování označovaných zvířatzvířat podle plemenářského zákona chovatelemchovatelem hospodářských zvířathospodářských zvířat za podmínek stanovených veterinárním zákonem25).
(3)
Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou podle veterinárního zákona2), pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při
a)
kastraci samců mladších 7 dnů u prasat, skotu, ovcí nebo koz, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,
b)
odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,
c)
krácení ocasu u selat mladších 7 dnů, jehňat a štěňat psa (dále jen „štěně“) mladších 8 dnů,
d)
odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, u pižmových kachen odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku do 21 dní věku,
e)
kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k produkci konzumních vajec,
f)
obrušování nebo odštípnutí zubů savých selat,
g)
označování zvířatzvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem,
h)
označování zvířatzvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo označování ryb vymrazováním.
(4)
Zákroky uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) je možné u zvířatzvířat starších, než je uvedeno v těchto ustanoveních, provádět pouze se znecitlivěním.
§ 7a
Ochrana psů a koček při jejich rozmnožování
(1)
Je zakázán chov psů nebo koček, včetně jejich rozmnožování, v zařízenízařízení, včetně bytu, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpeníutrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby (dále jen „množírna“). Množírnou se rozumí zařízenízařízení, včetně bytu, uvedené ve větě první, i když není hlavním cílem činnosti chovatelechovatele rozmnožování zvířatzvířat nebo dosažení zisku.
(2)
Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířatzvířat, a chovateléchovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířatzvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířatzvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovateléchovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, jsou při prodeji nebo darování štěněte ve věku do 6 měsíců povinni
a)
vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech a uchovávat ji po dobu 3 let,
b)
poskytnout novému chovatelichovateli informace o dosavadním způsobu krmení štěněte a popis následné péče o ně a
c)
vydat při převodu každého štěněte novému chovatelichovateli kopii evidenčního listu vrhu štěňat s uvedením konkrétního převáděného štěněte nebo jiný dokument, který ve vztahu k převáděnému štěněti obsahuje údaje uvedené v odstavci 5.
(3)
Ustanovení odstavce 2 písm. a) a c) se nevztahuje na provozovatele útulku.
(4)
Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířatzvířat, a chovateléchovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířatzvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířatzvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovateléchovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, jsou povinni
a)
vyplnit ke každému vrhu nejpozději do 7 dnů od narození štěňat evidenční list vrhu štěňat,
b)
do 7 dnů od označení štěněte čipem do evidenčního listu vrhu štěňat vyplnit čísla čipů jednotlivých štěňat a
c)
uchovávat evidenční list vrhu štěňat nejméně po dobu 3 let ode dne jejich narození.
(5)
Závazný vzor formuláře evidenčního listu vrhu štěňat uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Evidenční list vrhu štěňat obsahuje
a)
identifikační údaje chovatelechovatele,
b)
místo jejich chovu,
c)
informace o jejich matce, zejména plemeno, jméno, datum narození, číslo čipu nebo tetování,
d)
informace o štěňatech, zejména datum narození a jejich počet, počet štěňat uhynulých po 7 dnech od narození, u každého štěněte číslo čipu, jméno štěněte a jeho pohlaví, a
e)
informace o očkování a odčervení štěňat, případně o jiném veterinárním ošetření, která byla provedena do doby převodu štěňat, nejdéle do 6 měsíců jejich věku.
(6)
ChovatelChovatel psa je povinen dodržovat tyto podmínky:
a)
fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá zdravotní kondici; ostatním životaschopným štěňatům musí chovatelchovatel zajistit náhradní výživu,
b)
maximální počet vrhů u feny je 3 za období 24 měsíců a
c)
minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.
(7)
ChovatelChovatel kočky je povinen dodržovat tyto podmínky:
a)
kočka kojí pouze takový počet koťat, který odpovídá její zdravotní kondici; ostatním životaschopným koťatům musí chovatelchovatel zajistit náhradní výživu,
b)
maximální počet vrhů u chovné kočky je 3 za období 24 měsíců,
c)
minimální věk pro odběr koťat od kočky je 84 dnů.
(8)
ChovatelChovatel musí zajistit podmínky při chovu za účelem rozmnožování a minimální velikost prostor při rozmnožování psů nebo koček a dodržovat požadavky na provádění inseminace stanovené prováděcím právním předpisem. Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířatzvířat, a chovateléchovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířatzvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířatzvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovateléchovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, musí dodržovat požadavky na nejnižší a nejvyšší věk psů nebo koček při jejich rozmnožování stanovené prováděcím právním předpisem.
(9)
Požadavky na podmínky při chovu za účelem rozmnožování a požadavky na minimální velikost prostor při rozmnožování psů a koček, na provádění inseminace a na nejnižší a nejvyšší věk psů a koček při jejich rozmnožování stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 7b
Prodej nebo předání psa nebo kočky novému chovateli
Je zakázán prodej nebo předání psa nebo kočky novému chovatelichovateli
a)
na veřejném prostranstvíveřejném prostranství, s výjimkou prodeje nebo předání těchto zvířatzvířat v rámci veřejného vystoupeníveřejného vystoupení zvířatzvířat, nebo
b)
na místech uvedených v § 13a odst. 5.
§ 8
Veřejná vystoupení zvířat
(1)
Veřejným vystoupenímVeřejným vystoupením se rozumí jednorázové nebo opakované provádění činnosti se zvířetemzvířetem nebo zvířatyzvířaty chovatelechovatele, které je přístupné veřejnosti, a to i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, za účelem výchovy, vzdělávání, reklamy, soutěže nebo za účelem podnikání, nebo činnost, při které vznikne doklad o zvířetizvířeti, který je hodnocením jeho vzhledu, výkonu nebo určitých vloh; za veřejné vystoupeníveřejné vystoupení se nepovažuje svod zvířatzvířat1c).
(2)
Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí veřejné vystoupeníveřejné vystoupení (dále jen „pořadatel“), je povinna zajistit, aby při veřejném vystoupeníveřejném vystoupení byla přítomna fyzická osoba, která je schopna
a)
rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířatzvířat,
b)
zjistit změny v chování zvířatzvířat,
c)
určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířatzvířat,
d)
bezpečně manipulovat s daným druhem zvířatzvířat,
e)
organizačně zabezpečit ochranu zvířatzvířat při pořádání veřejného vystoupeníveřejného vystoupení.
(3)
Pořadatel je povinen
a)
osobně, písemně nebo elektronickou poštou oznámit nejméně 7 dnů přede dnem konání veřejného vystoupeníveřejného vystoupení krajské veterinární správě a příslušné obciobci
1.
adresu nebo jiné přesné označení místa konání a datum konání,
2.
druh a počet zvířatzvířat, která se mají veřejného vystoupeníveřejného vystoupení zúčastnit,
3.
údaje umožňující identifikaci osoby podle odstavce 2,
b)
současně s oznámením podle písmene a) předložit seznam činností se zvířatyzvířaty,
c)
poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupeníveřejného vystoupení zvířatzvířat, jak mají manipulovat se zvířatyzvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířatzvířat podle tohoto zákona a kontrolovat, zda je v průběhu veřejného vystoupeníveřejného vystoupení zvířatzvířat dodržují,
d)
oznámit porušení podmínek ochrany zvířatzvířat účastníkem veřejného vystoupeníveřejného vystoupení krajské veterinární správě a
e)
neprodleně osobně, písemně nebo elektronickou poštou oznámit krajské veterinární správě a příslušné obciobci změnu skutečností uvedených v písmeni a) nebo b).
(4)
Povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) a b) se nevztahují
a)
na ozbrojené síly, bezpečností sbory nebo obecní policiipolicii,
b)
na zoologickou zahradu nebo záchranou stanici, pokud se veřejné vystoupeníveřejné vystoupení koná v prostoru této zoologické zahrady nebo záchranné stanice, a
c)
na zpětné vypuštění zvířetezvířete do volné přírody zoologickou zahradou nebo záchrannou stanicí.
(5)
Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření na porušení podmínek ochrany zvířatzvířat stanovených tímto zákonem účastníkem veřejného vystoupeníveřejného vystoupení konání veřejného vystoupeníveřejného vystoupení zvířatzvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvířezvíře z veřejného vystoupeníveřejného vystoupení zvířatzvířat vyřadit.
ČÁST TŘETÍ
OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ
§ 8a
Maximální doba trvání přepravy
Doba trvání cesty při vnitrostátní přepravěpřepravě hospodářských zvířathospodářských zvířat určených k porážceporážce na jatkách nesmí překročit 8 hodin.
§ 8b
Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při přepravě
(1)
Zaměstnanci dopravce nebo provozovatele sběrného střediska2l), kteří provádějí manipulaci se zvířatyzvířaty, musí absolvovat školení, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie2n), a získat potvrzení o absolvování tohoto školení. Toto školení zajistí dopravce nebo provozovatel sběrného střediska.
(2)
Zaměstnanci dopravce nebo provozovatele sběrného střediska nemusí absolvovat školení podle odstavce 1 v případě, že předloží potvrzení o absolvování školení, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie2n), vydané v jiném členském státě Evropské unie.
(3)
Dopravce nebo provozovatel sběrného střediska je povinen vést evidenci o školení osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 1. Obsahem této evidence je jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu nebo pobytu2o) školených osob, obsah školení, jméno a příjmení školitelů a datum, kdy bylo školení provedeno. Dopravce nebo provozovatel sběrného střediska je povinen ještě 3 roky ode dne ukončení činnosti těchto osob tuto evidenci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat.
(4)
Obsah školení a způsob potvrzení o absolvování školení zaměstnanců dopravce nebo provozovatele sběrného střediska stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(5)
Řidiči nebo průvodci2p) silničních vozidel musí absolvovat obecný nebo specializovaný kurz a získat osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2q). Toto osvědčení vydává ministerstvo, a to i ve formě průkazu. Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo.
(6)
Řidiči nebo průvodci silničních vozidel nemusí absolvovat kurz podle odstavce 5 v případě, že předloží osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel2q) vydané v jiném členském státě Evropské unie.
(7)
Obsah a rozsah odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel, a to jak pro obecný kurz vztahující se na přepravupřepravu všech druhů zvířatzvířat, tak pro specializovaný kurz vztahující se pouze na přepravupřepravu některých druhů zvířatzvířat, požadavky na vybavení školicího pracoviště, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, požadavky na zkušebního komisaře, průběh zkoušky, podmínky a způsob vydávání osvědčení ve formě průkazu a jeho vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 8c
Obecné podmínky pro přepravu zvířat
(1)
Nikdo nesmí provádět ani nařídit přepravupřepravu zvířatzvířat způsobem, který jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpeníutrpení.
(2)
Dopravce musí při přepravěpřepravě zvířatzvířat splnit tyto podmínky:
a)
dopravní prostředky musí být navrženy, konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby se předešlo zranění a utrpeníutrpení zvířatzvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost,
b)
zařízenízařízení k nakládce a vykládce, pokud jsou použita, musí být navržena, konstruována, udržována a provozována tak, aby se předešlo zranění a utrpeníutrpení zvířatzvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost,
c)
pro zvířatazvířata musí být zajištěna dostatečná plocha a výška přiměřená jejich vzrůstu a zamýšlené cestě.
(3)
ChovatelChovatel musí zajistit
a)
napojení a nakrmení zvířetezvířete v kvalitě a množství odpovídajícím druhu zvířetezvířete a jeho vzrůstu,
b)
aby zvířetizvířeti byl poskytnut odpočinek ve vhodných intervalech,
c)
zvířetizvířeti, které během přepravypřepravy onemocnělo nebo bylo zraněno, poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířetezvířete, zajistí jeho veterinární ošetření.
§ 8d
Způsobilost zvířat k přepravě
(1)
ChovatelChovatel může zvířatazvířata přepravovat nebo je předat k přepravěpřepravě dopravci pouze tehdy, jsou-li pro plánovanou cestu způsobilá.
(2)
Poraněná zvířatazvířata a zvířatazvířata s fyziologickými potížemi nebo patologickými stavy se nepovažují za způsobilá k přepravěpřepravě, zejména pokud
a)
se bez bolesti nebo pomoci nemohou sama pohybovat,
b)
mají velké otevřené rány nebo výhřezy,
c)
jde o březí zvířatazvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané doby březosti, nebo jde o samice, které porodily v předcházejícím týdnu,
d)
jde o novorozená zvířatazvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek,
e)
jde o selata mladší 3 týdnů, jehňata mladší 1 týdne a telata mladší 10 dnů, ledaže jsou přepravována na vzdálenost menší než 100 km,
f)
savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířatzvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou,
g)
jde o jelenovité v období, kdy se jim obnovuje paroží.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravupřepravu zvířatzvířat
a)
k ošetření veterinárním lékařem a zpět, nebo je-li přepravapřeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpeníutrpení nebo škod,
b)
na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům.
§ 8e
Dopravní prostředky
(1)
ChovatelChovatel musí zajistit, aby dopravní prostředky, kontejnery, klece a podobně a jejich vybavení byly konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby
a)
se předešlo zranění a utrpeníutrpení a zajistila bezpečnost zvířatzvířat,
b)
zvířatazvířata byla chráněna před nepříznivým počasím, příliš vysokými či nízkými teplotami a nepříznivými změnami klimatických podmínek,
c)
zvířatazvířata neměla možnost z nich uniknout nebo vypadnout a mohla snášet případný stres související s pohybem vozidla,
d)
podlaha nebyla kluzká,
e)
podlaha minimalizovala prosakování moči a výkalů.
(2)
ChovatelChovatel musí zajistit
a)
aby uvnitř prostoru pro zvířatazvířata byl dostatek místa a dostatečné proudění vzduchu, když zvířezvíře stojí v přirozeném postoji,
b)
studenokrevným obratlovcům, danému druhu odpovídající okysličení vody, popřípadě přívod vody nebo kyslíku, a to po celou dobu jejich přepravypřepravy.
(3)
Velikost prostor pro přepravupřepravu zvířatzvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 8f
Postupy při přepravě
(1)
Předměty, které mají být přepravovány ve stejném dopravním prostředku společně se zvířatyzvířaty, musí chovatelchovatel umístit tak, aby nemohly zvířatůmzvířatům přivodit zranění, utrpeníutrpení nebo stres.
(2)
Pokud jsou zvířatazvířata přepravována v kontejnerech, musí chovatelchovatel zajistit, aby
a)
nedocházelo k jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení nebo shazování,
b)
s přepravovanými zvířatyzvířaty nebylo manipulováno hlavou dolů,
c)
nebylo omezeno větrání nebo u studenokrevných obratlovců okysličování, pokud jsou kontejnery přepravovány naskládané na sobě nebo vedle sebe,
d)
přepravapřeprava probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání nebo vypadávání výkalů,
e)
byla zajištěna stabilita kontejnerů, zejména pokud jsou umístěny na sebe,
f)
kontejnery, jejichž celková hmotnost přesáhne 50 kg, byly vybaveny úchyty a byly během přepravypřepravy upevněny.
(3)
Nikdo nesmí při přepravěpřepravě
a)
zvířatazvířata bít, kopat nebo užívat jiného násilí,
b)
používat tlak na zvlášť citlivé části těla tak, aby tím byla způsobena zbytečná bolest nebo utrpeníutrpení,
c)
zavěšovat zvířatazvířata pomocí mechanických prostředků,
d)
zvedat nebo tahat zvířatazvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo srst, nebo s nimi zacházet tak, aby jim tím byla působena zbytečná bolest nebo utrpeníutrpení,
e)
používat poháněče nebo pomůcky se špičatými konci,
f)
úmyslně zdržovat zvířatazvířata, která jsou poháněna nebo vedena prostorem, ve kterém se manipuluje se zvířatyzvířaty,
g)
přepravovat zvířatazvířata se svázanými končetinami s výjimkou handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, přivazovat zvířatazvířata za končetiny s výjimkou dravců chovaných v zajetí podle zákona o myslivosti1e).
(4)
Elektrické poháněče se smějí používat jen u dospělého skotu a prasat v případě, když odmítají pohyb, a to jen tehdy, když zvířatazvířata mají dostatečný prostor k průchodu. Výboje nesmějí trvat déle než 1 vteřinu, musí být vhodným způsobem časově rozloženy a smějí být aplikovány jen na svaly zadních končetin. Výboje se nesmějí používat opakovaně, pokud zvířezvíře nereaguje.
(5)
ChovatelChovatel musí při přepravěpřepravě zajistit, aby
a)
zvířatazvířata nebyla přivázána za rohy, parohy, kroužky v nose ani za nohy svázané k sobě,
b)
telata neměla náhubek,
c)
domácí koňovití starší 8 měsíců během přepravypřepravy měli ohlávku, vyjma nezkrocené koně.
(6)
Pokud musí být zvířatazvířata přivázána, musí chovatelchovatel zajistit, aby provazy, řetězy nebo jiné použité prostředky upevnění
a)
byly dostatečně pevné a za normálních přepravních podmínek se nemohly přetrhnout,
b)
v případě potřeby umožnily zvířatůmzvířatům ulehnutí, nakrmení a napojení,
c)
zabránily jakémukoli riziku uškrcení nebo poranění a aby umožňovaly zvířatazvířata v případě potřeby rychle uvolnit.
§ 8g
(1)
Ustanovení § 8c až 8f se vztahují na přepravupřepravu, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, a na přepravupřepravu hospodářských zvířathospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství2).
(2)
Na přepravupřepravu ryb se vztahují ustanovení § 8c odst. 1, § 8c odst. 2 písm. a) a b), § 8d odst. 1, § 8e odst. 1 písm. a), b) a c), § 8e odst. 2 písm. b), § 8f odst. 2 písm. a), c), e) a f) a § 8f odst. 3 písm. b).
ČÁST ČTVRTÁ
OCHRANA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, ZVÍŘAT V ZÁJMOVÝCH CHOVECH A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT
Ochrana hospodářských zvířat
§ 9
(1)
Při chovu hospodářských zvířathospodářských zvířat je zakázáno
a)
chovat zvířezvíře v izolaci, působí-li mu to utrpeníutrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy,3)
b)
chovat zvířatazvířata v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo v takových prostorách,
1.
ve kterých jim míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpeníutrpení,
2.
které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči,
3.
ve kterých nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví,
c)
chovat zvířatazvířata trvale ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby odpočinkudoby odpočinku od umělého osvětlení,
d)
používat takové způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují nebo mohou způsobit zvířetizvířeti utrpeníutrpení nebo zranění,
e)
chovat zvířezvíře k hospodářským účelům, u něhož lze na základě jeho fenotypu nebo genotypu očekávat, že bude chováno v dalších generacích se škodlivými účinky na jeho zdraví a životní pohodu,
f)
chovat zvířatazvířata ve vazném ustájení s výjimkou nezbytně nutné doby po trvání jejich ošetření,
g)
provádět kastraci samců zaškrcením varlat.
(2)
Je zakázáno hospodářská zvířatahospodářská zvířata používat k dosažení jiných cílů, včetně nátlakových akcí, nejedná-li se o veřejné vystoupeníveřejné vystoupení nebo použití zvířetezvířete k plnění úkolů stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům nebo obecní policiipolicii zvláštními právními předpisy1k).
§ 10
Dojde-li k utrpeníutrpení nebo jinému poškozování zvířatzvířat prokazatelně v důsledku nevhodné technologie, je chovatelchovatel povinen tuto technologii upravit nebo změnit.
§ 10a
Hospodářská zvířataHospodářská zvířata dovážená do České republiky ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie (třetí země), musí být doprovázena osvědčením vystaveným úředním nebo státem pověřeným veterinárním lékařem země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířatyzvířaty bylo zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používanému v České republice a v zemích Evropské unie.
§ 11
(1)
V intenzivních chovechintenzivních chovech je chovatelchovatel povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně prohlídku hospodářských zvířathospodářských zvířat a technologických zařízenízařízení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířatzvířat. K zajištění prohlídky hospodářských zvířathospodářských zvířat v kterékoli době musí být připraveno stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.
(2)
ChovatelChovatel je povinen učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířathospodářských zvířat a mít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných zvířatzvířat a používané technologii, zařízenízařízení k nakládce a vykládce zvířatzvířat, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení hospodářského zvířetehospodářského zvířete při nutné porážceporážce.
§ 12
(1)
ChovatelChovatel je povinen zajistit s ohledem na druh hospodářského zvířetehospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci, životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám hospodářských zvířathospodářských zvířat tak, aby jim nebylo působeno utrpeníutrpení a byla zajištěna jejich pohoda v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.
(2)
ChovatelChovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat musí zajistit dostatečně početný a odborně způsobilý personál s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o příslušném druhu a kategorii hospodářských zvířathospodářských zvířat a používaném chovatelském systému, aby
a)
byl schopen rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu hospodářského zvířetehospodářského zvířete,
b)
zjistit změny v chování hospodářského zvířetehospodářského zvířete,
c)
byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody hospodářského zvířetehospodářského zvířete.
(3)
Hospodářským zvířatůmHospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné utrpeníutrpení. Krmiva musí splňovat podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.3a)
(4)
Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířatzvířat každé hospodářské zvířehospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy;2) vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířatazvířata izolována ve vhodném ustájení.
§ 12a
(1)
Volnost pohybu hospodářského zvířetehospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil utrpeníutrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatůmhospodářským zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířatazvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířatahospodářská zvířata.
(2)
Pomůcky na přivazování hospodářských zvířathospodářských zvířat musí být pravidelně kontrolovány a upravovány, aby maximálně omezily riziko udušení nebo jiného poranění hospodářského zvířetehospodářského zvířete.
(3)
Pro zajištění pohody a zdraví hospodářských zvířathospodářských zvířat v intenzivních chovechintenzivních chovech, pokud větrání závisí na umělém větracím systému, musí být tento systém vybaven poplašným systémem, který bude varovat při selhání, nebo musí být k dispozici náležitý pomocný systém, který zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická zařízenízařízení, která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířatzvířat, musí být kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být okamžitě odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířatzvířat.
(4)
Hospodářským zvířatůmHospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví.
(5)
Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 12b
Hospodářská zvířataHospodářská zvířata musí
a)
dostávat potravu, která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je podávána v dostatečném množství, aby uspokojovala jejich potřeby. Všechna hospodářská zvířatahospodářská zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby,
b)
mít přístup k vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířatzvířat, nebo jim musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin,
c)
mít možnost přístupu k zařízenízařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo minimalizováno znečištění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky zápolení o krmivo a napájecí vodu mezi hospodářskými zvířatyhospodářskými zvířaty.
§ 12c
(1)
Hospodářská zvířataHospodářská zvířata musí být chována s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů.
(2)
Minimální standardy pro chov hospodářských zvířathospodářských zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 12d
(1)
Při chovu kuřat druhu kur domácí (Gallus gallus), která jsou chována na maso (dále jen „kuřata chovaná na maso“) musí chovatelchovatel
a)
dodržovat požadavky na hospodářství a požadavky na chov kuřat chovaných na maso stanovené prováděcím právním předpisem,
b)
předávat pověřené osobě podle plemenářského zákona3b) hlášení o chovu kuřat chovaných na maso,
c)
vést záznamy o chovu kuřat chovaných na maso stanovené prováděcím právním předpisem; tyto záznamy musí chovatelchovatel uchovávat alespoň po dobu 3 let a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat,
d)
poskytovat osobě uvedené v § 20 odst. 1 písm. j) zákona údaje a vzorky stanovené prováděcím právním předpisem.
(2)
Maximální hustota osazeníhustota osazení v hospodářství, kterým se rozumí výrobní provoz s chovem kuřat chovaných na maso, nebo v hale hospodářství, kterou se rozumí budova hospodářství, ve které je chováno hejno kuřat chovaných na masohejno kuřat chovaných na maso, nesmí překročit 33 kg/m2. Hustotou osazeníHustotou osazení se rozumí celková živá hmotnost kuřat chovaných na maso, která se ve stejném čase nacházejí v hale, a to na čtvereční metr využitelné plochyvyužitelné plochy. Využitelnou plochouVyužitelnou plochou se rozumí plocha se stelivem kdykoliv přístupná kuřatům chovaným na maso. Hejnem kuřat chovaných na masoHejnem kuřat chovaných na maso se rozumí skupina kuřat chovaných na maso, která jsou umístěna v hale hospodářství a která se v této hale nacházejí současně.
(3)
ChovatelChovatel, který splňuje požadavky podle odstavců 1 a 2, může provozovat chov kuřat chovaných na maso s hustotou osazeníhustotou osazení vyšší než 33 kg/m2, pokud
a)
sdělí pověřené osobě podle plemenářského zákona3b) úmysl používat vyšší hustotu osazeníhustotu osazení hlášením o chovu kuřat chovaných na maso a
b)
splňuje požadavky na hospodářství, požadavky na obsah a vedení dokumentace a požadavky pro vyšší hustotu osazeníhustotu osazení stanovené prováděcím právním předpisem.
Maximální hustota osazeníhustota osazení v tomto případě nesmí překročit 39 kg/m2. ChovatelChovatel je povinen hlásit změnu hustoty osazeníhustoty osazení nejméně 15 dnů před umístěním hejna kuřat chovaných na masohejna kuřat chovaných na maso do haly.
(4)
ChovatelChovatel může provozovat chov kuřat chovaných na maso se zvýšenou hustotou osazeníhustotou osazení, která překračuje hustotu uvedenou v odstavci 3 maximálně o 3 kg/m2, pokud mu bude na žádost a po splnění kritérií pro povolení zvýšené hustoty osazeníhustoty osazení stanovených prováděcím právním předpisem vydáno krajskou veterinární správou rozhodnutí o povolení chovu kuřat chovaných na maso se zvýšenou hustotou osazeníhustotou osazení. Krajská veterinární správa povolení rozhodnutím odejme či změní, jestliže chovatelchovatel přestane splňovat kritéria, za kterých bylo rozhodnutí o povolení vydáno. Požadavky stanovené v odstavci 3 platí obdobně.
(5)
ChovatelChovatel, který chová kuřata chovaná na maso s hustotou osazeníhustotou osazení vyšší než 33 kg/m2, je povinen
a)
z údajů vedených podle odstavce 1 písm. c) vypočítat údaje o denní míře úmrtnosti hejna a kumulativní denní míře úmrtnosti hejna a
b)
v doprovodné dokumentaci3c) k dodávce kuřat chovaných na maso na jatky uvést údaje o denní míře úmrtnosti hejna a kumulativní denní míře úmrtnosti hejna a údaje o hybridu a plemeni kuřete.
(6)
ChovatelChovatel musí poskytnout osobám, které jsou jím zaměstnány nebo najaty, aby pečovaly o kuřata chovaná na maso nebo aby je chytaly a nakládaly, poučení týkající se požadavků na ochranu zvířatzvířat, včetně požadavků na způsoby porážení používané v hospodářstvích. Splnění této povinnosti je na vyžádání orgánů ochrany zvířatzvířat chovatelchovatel povinen doložit.
(7)
ChovatelChovatel musí zajistit, aby za každý chov kuřat chovaných na maso byla stanovena osoba odborně způsobilá k péči o kuřata chovaná na maso, která má osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso. Toto osvědčení vydává ministerstvo na základě absolvování kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso.
(8)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na hospodářství a požadavky na chov kuřat chovaných na maso, obsah záznamů o chovu kuřat chovaných na maso, obsah údajů a seznam vzorků, které jsou chovateléchovatelé povinni poskytovat osobě uvedené v § 20 odst. 1 písm. j) zákona, požadavky na hospodářství, požadavky na obsah a vedení dokumentace a požadavky na chov kuřat chovaných na maso při hustotě osazeníhustotě osazení vyšší než 33 kg/m2, kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazeníhustoty osazení, obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso, požadavky na vybavení školicího pracoviště, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání a vzor osvědčení.
§ 12e
Ustanovení § 12d se nevztahuje na
a)
hospodářství s méně než 500 kuřaty,
b)
hejna kuřat pro rozmnožovací chov,
c)
líhně,
d)
kuřata z extenzivního chovu ve vnitřních prostorách a z chovu ve volném výběhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3d),
e)
kuřata z ekologického chovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3e).
§ 12f
Pokyny a poučení o péči o prasata a kurz k péči o prasata
(1)
ChovatelChovatel, který chová prasata ustájená pro odchov a výkrm (dále jen „chovatelchovatel prasat“), zajistí, aby prasata ošetřovala osoba, která obdržela pokyny a poučení o péči o prasata v rozsahu stanoveném tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení.
(2)
Za osobu podle odstavce 1 se považuje osoba, která
a)
od chovatelechovatele prasat obdržela pokyny a poučení o péči o prasata, nebo
b)
se zúčastnila kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, organizovaného školicím pracovištěm.
(3)
Účastníkovi kurzu k péči o prasata podle odstavce 2 písm. b) vydá školicí pracoviště osvědčení o způsobilosti k péči o prasata.
(4)
ChovatelChovatel prasat je povinen vést záznamy o předání pokynů a poučení o péči o prasata a o vydaných osvědčeních o způsobilosti k péči o prasata u osob, které zaměstnává k ošetřování prasat, a uvádět v nich
a)
osobní údajeosobní údaje osoby, která je jím zaměstnána k ošetřování prasat, a
b)
datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k péči o prasata nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která pokyny a poučení o péči o prasata předala, a datum, kdy k jejich předání došlo.
Tyto záznamy lze vést také elektronickou formou. ChovatelChovatel je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tyto záznamy uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat.
(5)
Obsah a rozsah kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k péči o prasata a vzor pokynů a poučení o péči o prasata stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 12g
Koně, osli a jejich kříženci chovaní jako zvířata hospodářská nebo zvířata v zájmovém chovu
(1)
Koně, osli a jejich kříženci jako zvířatazvířata hospodářská nebo zvířata v zájmovém chovuzvířata v zájmovém chovu musí být chováni s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů.
(2)
Minimální standardy pro chov zvířatzvířat uvedených v odstavci 1, požadavky na velikost prostor a jejich vybavení, podmínky ustájení, požadavky na pomůcky, krmení a napájení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 13
Ochrana zvířat v zájmových chovech
(1)
Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovuzvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpeníutrpení nebo poškození zdraví zvířetezvířete a učinit opatření proti úniku zvířatzvířat. ZvířeZvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovuzvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvířezvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.
(2)
Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovuzvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířeteopuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obciobci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířeteopuštěného zvířete do útulku.
(3)
Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovechzvířata v zájmových chovech, jestliže chovatelchovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířatzvířat na základě dědičnosti budou zvířatůmzvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířatzvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.
(4)
Zvíře v zájmovém chovuZvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě
a)
mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost,
b)
jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost, bez souhlasu jejího opatrovníka.
(5)
ChovatelemChovatelem druhu zvířetezvířete vyžadujícího zvláštní péči může být fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba; je-li chovatelemchovatelem takového zvířetezvířete právnická osoba, musí stanovit osobu starší 18 let, jíž bude svěřena péče o zvířezvíře. Nejde-li o chov zvířatzvířat v zoologických zahradách1b) a záchranných stanicích, nebo o chov loveckých dravců držených podle zákona o myslivosti1e), je k chovu zvířetezvířete vyžadujícího zvláštní péči potřeba povolení krajské veterinární správy příslušné podle místa chovu zvířetezvířete. ChovatelChovatel druhu zvířetezvířete vyžadujícího zvláštní péči je oprávněn zahájit chov tohoto zvířetezvířete nebo rozšířit chov z hlediska počtu nebo druhů chovaných zvířatzvířat až po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení chovu.
(6)
Žádost o povolení chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péčidruhů zvířat vyžadujících zvláštní péči se podává na formuláři, jehož závazný vzor je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva, a musí, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, obsahovat
a)
místo chovu na území České republiky,
b)
identifikační údaje osoby, jíž bude svěřena péče o zvířezvíře, je-li chovatelemchovatelem právnická osoba,
c)
druh a maximální počet chovaných jedinců,
d)
stručný popis chovu a jeho vybavení,
e)
souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny druhu zvířat vyžadujících zvláštní péčidruhu zvířat vyžadujících zvláštní péči, míst a zařízenízařízení, v němž jsou tato zvířatazvířata chována, a prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv,
f)
kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí pro stavbu pro chov zvířatzvířat vydané stavebním úřadem, pokud se jedná o chov zvířatzvířat uvedených v § 14a odst. 4, a
g)
osvědčení podle § 14d odst. 1, pokud se jedná o chovatelechovatele zvířatzvířat uvedených v § 14a odst. 4; to se vztahuje také na osobu, jíž budou tato zvířatazvířata svěřena do péče.
(7)
Krajská veterinární správa neudělí povolení podle odstavce 5, jestliže žadatel nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k jeho provedení. Krajská veterinární správa v povolení podle odstavce 5 stanoví maximální počty zvířatzvířat, které je možno chovat ve vybavení uvedeném v žádosti podle odstavce 6 písm. c). Krajská veterinární správa může rozhodnutím povolení změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo uděleno. Rozhodnutí o povolení chovu druhu zvířetezvířete vyžadujícího zvláštní péči, rozhodnutí o jeho změně nebo odnětí zasílá krajská veterinární správa na vědomí obciobci, na jejímž území se nachází místo chovu zvířetezvířete. Povolení k chovu druhu zvířatzvířat vyžadujícího zvláštní péči se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Krajská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu pěti let.
(8)
Dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je chovatelchovatel povinen do 30 dnů tuto změnu oznámit krajské veterinární správě.
(9)
ChovatelChovatel, jemuž bylo vydáno povolení podle odstavce 5, je povinen bez zbytečného odkladu oznámit změny v údajích uvedených v žádosti podle odstavce 6, k nimž dojde po vydání povolení. Má-li dojít k rozšíření chovu zvířatzvířat vyžadujících zvláštní péči z hlediska jejich počtu nebo druhů, je chovatelchovatel povinen podat novou žádost o povolení chovu.
(10)
ChovatelChovatel druhu zvířetezvířete vyžadujícího zvláštní péči je povinen vést evidenci o každém chovaném zvířetizvířeti obsahující tyto údaje:
a)
druh zvířetezvířete,
b)
pohlaví zvířetezvířete,
c)
datum narození zvířetezvířete,
d)
popis zvířetezvířete včetně identifikačních znaků,
e)
původ zvířetezvířete,
f)
číslo čipu nebo tetování, pokud je zvířezvíře označeno,
g)
případy onemocnění zvířetezvířete a
h)
datum ukončení chovu zvířetezvířete nebo datum úhynu zvířetezvířete.
Tuto evidenci je chovatelchovatel povinen uchovávat od zahájení chovu zvířetezvířete, a to ještě po dobu 3 let ode dne ukončení chovu zvířetezvířete nebo úhynu zvířetezvířete; evidenci lze nahradit evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, pokud obsahuje tímto zákonem stanovené údaje.
(11)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy zvířat vyžadující zvláštní péčidruhy zvířat vyžadující zvláštní péči, požadavky týkající se péče a požadavky na prostory a vybavení pro chov vybraných druhů zvířatzvířat vyžadujících zvláštní péči.
§ 13a
Zvláštní podmínky pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy
(1)
Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění
a)
chová zvířatazvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířatyzvířaty obchoduje,
b)
provozuje jezdeckou firmu nebo povoznictví, anebo chová zvířatazvířata pro cirkusová nebo veřejná vystoupení,
je povinna nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání oznámit výkon živnostiživnosti, druhy a počty zvířatzvířat příslušné krajské veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířatazvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti.
(2)
Zjistí-li krajská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení povinností právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 stanovených tímto zákonem, podá návrh příslušnému živnostenskému úřadu, aby živnostenské oprávnění zrušil nebo provozování živnostiživnosti pozastavil.
(3)
Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) je povinna vést evidenci o nakoupených a prodaných zvířatechzvířatech včetně dokladů o původu zvířetezvířete a uchovávat ji po dobu tří let.
(4)
Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířatyzvířaty určenými pro zájmové chovy, je při prodeji každého zvířetezvířete povinna poskytnout bezplatně kupujícímu v písemné podobě správné a podrobné informace o podmínkách chovu, včetně způsobu krmení, a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířetezvířete.
(5)
Je zakázán prodej psů, koček a primátů v obchodech se zvířatyzvířaty.
(6)
Ministerstvo může stanovit prováděcím právním předpisem podmínky pro chov, ochranu a péči o zdraví a pohodu zvířatzvířat určených pro zájmové chovy v době, kdy jsou umístěna v obchodech se zvířatyzvířaty a na ostatních místech prodeje.
§ 13b
Toulavá a opuštěná zvířata
(1)
ObecObec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířatopuštěných zvířat provést
a)
informační, osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity zaměřené na prohloubení odpovědného chování člověka k zvířatůmzvířatům, zejména k zvířatům v lidské péčizvířatům v lidské péči,
b)
finanční nebo jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé nebo opuštěné zvířeopuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku,
c)
odchyt toulavých a opuštěných zvířatopuštěných zvířat osobou odborně způsobilou k výkonu této odborné veterinární činnosti podle veterinárního zákona1f),
d)
podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace.
(2)
ObecObec nechá trvale označit osobou odborně způsobilou k výkonu této odborné veterinární činnosti podle veterinárního zákona1f) toulavé a opuštěné psy v obciobci, kteří dosud označeni nejsou, a to prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifikací čipem. Označení těchto psů hradí obecobec. Přihlásí-li se chovatelchovatel psa nebo zjistí-li jej obecobec, je povinen obciobci jí vynaložené náklady na označení toulavého psa nahradit.
§ 14
Ochrana volně žijících zvířat
(1)
Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvířezvíře
a)
pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí anebo pomocí obdobně zkonstruovaného zařízenízařízení,
b)
pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování a vykuřování, nejde-li o případ podle odstavce 4,
c)
do jestřábích košů a pomocí lepu,
d)
pomocí výbušnin,
e)
pomocí luků a samostřílů,
f)
pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními právními předpisy,2a)
g)
pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle § 5 odst. 2 písm. c),
h)
pomocí zbraně s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod.,
i)
pomocí letadla nebo motorového vozidla,
j)
pomocí zvuku magnetofonu nebo podobného zařízenízařízení, mimo zařízenízařízení používaných v souladu se zvláštními právními předpisy,2a)
k)
pomocí zrcadla nebo jiného oslňujícího zařízenízařízení,
l)
pomocí zdroje umělého osvětlení a zařízenízařízení pro osvětlení terčů,
m)
pomocí formalínových nebo lepících pastí,
n)
pomocí zvířatzvířat použitých jako živá návnada, nebo nástraha, nejde-li o lov podle zvláštních předpisů1g).
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. k) a l) se nevztahuje na lov nebo usmrcování ryb podle zákona o rybářství4).
(3)
Ustanovení odstavce 1 písm. h), k) a l) se nevztahuje na případy, kdy orgán státní správy myslivosti rozhodne o povolení, popřípadě o uložení úpravy stavu zvěře podle zákona o myslivosti4a), a je zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na vyjmenovaný druh zvěře a nezpůsobí utrpeníutrpení jiným zvířatůmzvířatům.
(4)
Ustanovení odstavce 1 písm. f), j), k) a l) a zákaz odchytu pomocí sítí a smyček se nevztahuje na provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu zvířetezvířete a opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu zvířetezvířete, který byl zařazen na unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii24) stanovených podle jiného právního předpisu4c), pokud je přitom zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na stanovený druh zvířetezvířete a nezpůsobí utrpeníutrpení jiným zvířatůmzvířatům.
(5)
Deratizace, odchyt a usmrcování volně žijících zvířatzvířat patřících mezi škodlivé organismy se řídí tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.2),2c),2e),2f)
(6)
Provozovatel odchytových zařízenízařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířatazvířata nebyla týrána.
(7)
Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb4b), za účelem jejich návratu do přirozeného prostředí, ptáků a netopýrů za účelem výzkumu, na odchyt zvířetezvířete drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířeteopuštěného zvířete. Zákaz se nevztahuje na odchyt ryb v rybářských revírech, který provádí uživatel revíru. Pro účely ornitologického výzkumu dále neplatí zákaz odchytu ptáků do sítí za použití zvuku magnetofonu nebo podobného zařízenízařízení a za použití zdroje umělého osvětlení. Zákaz odchytu do sítí a smyček se nevztahuje na odchyt handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat za účelem jejich přijetí do záchranné stanice. Ustanovení odstavce 1 písm. a), pokud jde o sítě, a písm. f), j) a l), pokud jde o zdroj umělého osvětlení, se nevztahují na odchyt volně žijících zvířatzvířat s jejich zpětným vypuštěním do volné přírody prováděný za účelem určení druhu, pohlaví, stáří a získání biometrických údajů v rámci sledování stavu volně žijících zvířatzvířat.
(8)
Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace, včetně drezúry; to neplatí pro odchyt a chov loveckých dravců provedený v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zákonem o obchodování s ohroženými druhy4c), jakož pro odlov generačních ryb pro potřeby umělého výtěru.
(9)
Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít loveckých dravců, je-li to v souladu se zvláštním právním předpisem.1e),2e)
(10)
Úpravou ochrany volně žijících zvířatzvířat podle tohoto zákona nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny2e).
§ 14a
Zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty
(1)
Je zakázáno
a)
provozovat mobilní zařízenízařízení typů pojízdných zvěřinců, exotarií, terárií a akvárií, v nichž jsou jedinci volně žijících druhů umístěni převážně v prostoru dopravního prostředku, s výjimkou zvířatzvířat, se kterými je pracováno v cirkusové manéži,
b)
provádět zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení (dále jen „drezúra“), s výjimkou výcviku nebo veřejného vystoupeníveřejného vystoupení loveckého dravce, sokola nebo sovy chovaných k sokolnickému využití a cílených pohybových aktivit zvířatzvířat v zoologických zahradách s platnou licencí podle zvláštního právního předpisu1b) konaných za účelem vzdělávacím či v zájmu zvířatzvířat,
1.
u primátů, ploutvonožců, kytovců, nosorožců, hrochů a žiraf narozených od 1. března 2004 včetně,
2.
u jedinců ostatních volně žijících druhů zvířatzvířat narozených od 1. ledna 2022 včetně,
a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu, nebo
c)
množit nebo jinak nabývat nově narozené jedince volně žijících druhů zvířatzvířat za účelem jejich drezúry či veřejného předvádění v delfináriích, cirkusech a podobných zařízeníchzařízeních zaměřených na předvádění drezúry zvířatzvířat, s výjimkou výcviku nebo veřejného vystoupeníveřejného vystoupení loveckého dravce, sokola nebo sovy chovaných k sokolnickému využití.
(2)
Volně žijící zvířatazvířata musí být chována a jejich drezúra musí být prováděna s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu podle podmínek pro chov a drezúru stanovených prováděcím právním předpisem.
(3)
Bližší podmínky pro chov a drezúru zvířatzvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(4)
Zakazuje se u zvířatzvířat z řádu šelmy (Carnivora) uvedených v příloze k tomuto zákonu a jejich kříženců (dále jen „vybrané druhy šelem“) a u zvířatzvířat z řádu primáti (Primates) u čeledi lidoopi (Hominidae) (dále jen „lidoopi“)
a)
umožnit fyzický kontakt se zvířatyzvířaty osobám odlišným od chovatelechovatele, s výjimkou veterinárního lékaře, osoby provádějící odchyt a přepravupřepravu zvířatzvířat, osoby blízké27) chovatelichovateli nebo zaměstnance chovatelechovatele,
b)
odebírání mláďat těchto zvířatzvířat od matky a jejich umělé dokrmování před odstavem, s výjimkou případů, kdy je to podle posouzení veterinárního lékaře nutné z důvodu zdravotního stavu matky nebo mláďat, nebo
c)
venčení mimo prostory určené k chovu zvířetezvířete nebo k veřejnému vystoupeníveřejnému vystoupení.
(5)
U zvířatzvířat uvedených v odstavci 4 se dále zakazuje jejich
a)
rozmnožování, s výjimkou rozmnožování v rámci chovu v zoologické zahradě s platnou licencí podle zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad a chovu provozovaného za účelem ochrany druhu v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny,
b)
přesun ze zahraničí na území České republiky, s výjimkou přesunu za účelem chovu v zoologické zahradě s platnou licencí podle zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad.
§ 14b
Ochrana handicapovaných zvířat
(1)
Každý, kdo se ujal handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete, je povinen zajistit péči o ně podle odstavce 2 nebo předat toto zvířezvíře záchranné stanici, popřípadě oznámit místo jeho nálezu záchranné stanici.
(2)
ChovatelChovatel, který poskytuje soustavnou nezbytnou péči handicapovaným zvířatůmhandicapovaným zvířatům, je povinen
a)
vytvářet podmínky pro zachování jejich fyziologických funkcí a biologických potřeb, a to zejména vybavením prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata,
b)
předcházet jejich únikům,
c)
mít osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, udělené příslušným orgánem ochrany zvířatzvířat, nebo zajistit, aby péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata zajišťovala osoba s tímto osvědčením, pokud se jedná o záchrannou stanici,
d)
dodržovat podmínky chovu handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, stanovené prováděcím právním předpisem.
(3)
Osoba, která provozuje záchrannou stanici, je povinna stanovit alespoň 1 osobu odpovědnou za péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata. Osoba odpovědná za péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí úspěšně absolvovat odborný kurz a získat osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata; další osoby, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, musí osoba odpovědná za péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem. Osoba, která provozuje záchrannou stanici, je povinna uchovávat osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata a vést dokumentaci o poučení osob, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, uchovávat ji od doby zahájení činnosti těchto osob související s chovem a péčí o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, a to ještě po dobu 3 let od ukončení této činnosti.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah odborných znalostí nezbytných pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, obsah odborného kurzu pro získání této odborné způsobilosti, požadavky na zkušebního komisaře, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, průběh zkoušky, vzor osvědčení a podmínky pro chov handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata.
§ 14c
Ochrana vybraných druhů šelem a lidoopů
(1)
ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů je povinen
a)
vytvářet podmínky pro zachování jejich fyziologických funkcí a biologických potřeb, a to zejména vybavením prostor pro jejich chov,
b)
předcházet a zabránit jejich únikům,
c)
dodržovat podmínky jejich chovu, požadavky na konstrukci, zabezpečení, velikost a vybavení prostor pro jejich chov, podmínky ustájení a požadavky na pomůcky, krmení a napájení stanovené prováděcím právním předpisem, a
d)
nechat je trvale označit čipem, pokud již nejsou označeni podle jiného právního předpisu28).
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. a) a c) se nevztahují na chovatelechovatele, který chová vybrané druhy šelem za účelem provádění drezúry v souladu s prováděcím právním předpisem upravujícím podmínky chovu a drezúry zvířatzvířat.
(3)
ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů je povinen vést evidenci o každém chovaném zvířetizvířeti obsahující tyto údaje:
a)
druh zvířetezvířete,
b)
pohlaví zvířetezvířete,
c)
datum narození zvířetezvířete,
d)
popis zvířetezvířete včetně identifikačních znaků,
e)
doklady o původu zvířetezvířete,
f)
číslo čipu zvířetezvířete,
g)
případy onemocnění zvířetezvířete a
h)
datum ukončení chovu zvířetezvířete nebo datum úhynu zvířetezvířete.
Tuto evidenci je chovatelchovatel povinen uchovávat od zahájení chovu zvířetezvířete, a to ještě po dobu 3 let ode dne ukončení chovu zvířetezvířete nebo úhynu zvířetezvířete; evidenci lze nahradit evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, pokud obsahuje tímto zákonem stanovené údaje.
(4)
Podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů, požadavky na konstrukci, zabezpečení, velikost a vybavení prostor, podmínky ustájení a požadavky na pomůcky, krmení a napájení vybraných druhů šelem a lidoopů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 14d
Kurz k péči o vybrané druhy šelem a lidoopy
(1)
ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů je povinen úspěšně vykonat zkoušku a mít osvědčení o způsobilosti k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, nebo zajistit, aby péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy vykonávala osoba s tímto osvědčením. Osvědčení o způsobilosti k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy vydává ministerstvo a lze je získat až po úspěšném vykonání zkoušky.
(2)
ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů, který osobně nezajišťuje péči o tato zvířatazvířata, je povinen určit alespoň 1 osobu odpovědnou za péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, která je držitelem osvědčení podle odstavce 1.
(3)
Další osoby, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, musí osoba odpovědná za péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem. ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů je povinen uchovávat osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy a vést dokumentaci o poučení osob, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, uchovávat ji od doby zahájení činnosti těchto osob související s chovem a péčí o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, a to ještě po dobu 3 let ode dne ukončení této činnosti.
(4)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na
a)
zoologické zahrady a jejich zaměstnance při výkonu jejich zaměstnání,
b)
záchranné stanice a jejich zaměstnance při výkonu jejich zaměstnání,
c)
osoby, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru chovatelchovatel cizokrajných zvířatzvířat, nebo osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání ve studijním programu nebo v oblasti vzdělávání zemědělství se zaměřením na chovatelství, pokud byl jejich součástí předmět chov cizokrajných zvířatzvířat nebo chov exotických zvířatzvířat, nebo
d)
osoby, které získaly profesní kvalifikaci pro činnost chovatelechovatele cizokrajných zvířatzvířat podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání29).
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah kurzu k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, rozsah odborných znalostí nezbytných pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, požadavky na zkušebního komisaře, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, průběh zkoušky a vzor osvědčení.
ČÁST PÁTÁ
OCHRANA POKUSNÝCH ZVÍŘAT
§ 15
Použití ustanovení o ochraně pokusných zvířat
(1)
Ustanovení tohoto zákona, která upravují ochranu pokusných zvířatpokusných zvířat, se použijí v případech,
a)
kdy jsou pokusná zvířatapokusná zvířata používána nebo mají být použita k pokusůmpokusům nebo jsou specificky chována tak, aby mohly být jejich orgány nebo tkáně použity pro vědecké účely,
b)
dokud pokusná zvířatapokusná zvířata nejsou usmrcena, umístěna do zájmového chovu nebo navrácena do vhodného přírodního stanoviště nebo chovu.
(2)
Odstranění bolesti, utrpeníutrpení, strachu nebo trvalého poškození pokusných zvířatpokusných zvířat pomocí úspěšného použití anestetik, analgetik nebo jiných metod nevylučuje z oblasti působnosti tohoto zákona použití pokusných zvířatpokusných zvířat při pokusechpokusech.
(3)
Ustanovení tohoto zákona, která upravují ochranu pokusných zvířatpokusných zvířat, se nevztahují na případy, kdy jsou pokusná zvířatapokusná zvířata použita pro:
a)
nepokusné úkony prováděné v zemědělství,
b)
nepokusné klinické veterinární úkony,
c)
veterinární klinická hodnocení požadovaná při registraci veterinárního léčivého přípravku,
d)
úkony prováděné pro účely uznaných chovatelských postupů,
e)
úkony, jejichž hlavním účelem je identifikace zvířetezvířete,
f)
úkony, které pravděpodobně zvířetizvířeti nezpůsobí bolest, utrpeníutrpení, strach ani trvalé poškození o intenzitě odpovídající nejméně bolesti, utrpeníutrpení, strachu nebo trvalému poškození způsobenému vpichem jehly podle řádné veterinární praxe.
(4)
Ustanovení tohoto zákona za účelem uvedeným v § 1 odst. 2 písm. d) stanovují pravidla, která se týkají
a)
nahrazení a omezení používání pokusných zvířatpokusných zvířat k pokusůmpokusům a šetrného zacházení s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty při jejich chovu, umístění, péči o ně a používání k pokusůmpokusům,
b)
původu, chovu, označení pokusných zvířatpokusných zvířat, péče o ně a jejich umístění a usmrcování,
c)
úkonů chovatelů pokusných zvířatchovatelů pokusných zvířat, dodavatelů pokusných zvířatdodavatelů pokusných zvířat a uživatelů pokusných zvířatuživatelů pokusných zvířat,
d)
hodnocení a schvalování projektů pokusůprojektů pokusů, při nichž jsou v rámci pokusůpokusů používána pokusná zvířatapokusná zvířata.
(5)
Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 15a
Oprávnění k chovu, oprávnění k dodávce a oprávnění k používání pokusných zvířat
(1)
Chovat, dodávat nebo používat pokusná zvířatapokusná zvířata smí jen osoba, které bylo k těmto činnostem uděleno oprávnění.
(2)
PokusyPokusy mohou být prováděny pouze ve schválených zařízeníchzařízeních uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat. Ministerstvo může udělit výjimku z požadavku uvedeného ve větě první, pokud uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat prokáže, že je to vědecky odůvodněno. Udělit výjimku k provádění pokusůpokusů mimo schválené zařízenízařízení uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat bez uvedení adresy místa, kde hodlá žadatel vykonávat svoji činnost, je možné pouze v případě provádění pokusůpokusů ve volné přírodě.
(3)
Osoba, která je držitelem oprávnění k dodávce pokusných zvířatpokusných zvířat, smí dodávat pokusná zvířatapokusná zvířata osobě, která je držitelem oprávnění k používání pokusných zvířatpokusných zvířat, pouze z chovného zařízenízařízení osoby, která je držitelem oprávnění k chovu pokusných zvířatpokusných zvířat.
(4)
ZařízeníZařízení určená k chovu a dodávce pokusných zvířatpokusných zvířat musí být oddělena od zařízenízařízení určených k používání pokusných zvířatpokusných zvířat, to neplatí v případě chovu, dodávky a využití ryb a pokusůpokusů, při nichž je prováděn u pokusných zvířatpokusných zvířat pouze odběr krve.
§ 15b
Rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat, oprávnění k dodávce pokusných zvířat a oprávnění k používání pokusných zvířat
(1)
Oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, k dodávce pokusných zvířatzvířat nebo k používání pokusných zvířatzvířat uděluje ministerstvo na základě žádosti podané na předepsaném formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také
a)
adresu místa, kde hodlá žadatel vykonávat svoji činnost, včetně přesného umístění, názvu, případně jiného označení jednotlivých prostor, kde má být činnost prováděna, zejména označení jednotlivých místností, stájí a obdobných částí zařízenízařízení; pokud má být na základě žádosti v rozhodnutí o udělení daného oprávnění stanoveno, že je možno chovat, dodávat nebo používat pokusná zvířatazvířata i mimo zařízenízařízení, uvede žadatel v žádosti specifikaci místa, kde bude činnost prováděna, zejména zda bude činnost prováděna ve volné přírodě a na jakém území,
b)
druh činnosti; u uživatelů pokusných zvířatuživatelů pokusných zvířat také účel, za jakým mohou být pokusypokusy prováděny,
c)
druhy pokusných zvířatzvířat určených k chovu, dodávce nebo použití, jejich maximální denní stavy celkem a v jednotlivých místnostech, stájích nebo obdobných částech zařízenízařízení, a hmotnostní kategorii zvířatzvířat, ke které se maximální denní stav zvířatzvířat vztahuje,
d)
osobní údajeosobní údaje, adresu místa trvalého pobytu a číslo osvědčení podle § 15d nebo § 15e osoby odpovědné za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a určeného veterinárního lékaře a osobní údajeosobní údaje statutárního orgánu, který je odpovědný za dodržování tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo udělí oprávnění uvedené v odstavci 1, splňuje-li žadatel požadavky stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a pokud předloží posuzovatelům údaje uvedené ve větě druhé. Žadatel je povinen předložit posuzovatelům údaje vztahující se k provozu zařízenízařízení stanovené prováděcím právním předpisem.
(3)
Rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 vydává ministerstvo na dobu určitou. V případě prvního udělení oprávnění se oprávnění vydává na dobu 3 let, při každém dalším udělení oprávnění se oprávnění vydává na dobu 5 let, avšak pouze v případě, že žadatel požádá o udělení dalšího oprávnění před skončením platnosti dosavadního oprávnění; na základě žádosti žadatele může ministerstvo udělit oprávnění i na dobu kratší.
(4)
Rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 obsahuje kromě obecných náležitostí
a)
náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d),
b)
dobu jeho platnosti.
(5)
Ministerstvo zašle rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 na vědomí krajské veterinární správě nebo orgánu příslušnému podle § 19 odst. 1 písm. d). Rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířatpokusných zvířat zašle ministerstvo na vědomí také státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů podle § 23.
(6)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen ohlásit ministerstvu změnu údajů týkajících se osob uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 písm. d).
(7)
V případě jakékoli významné změny struktury nebo funkce zařízenízařízení podle odstavce 1, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky pokusných zvířatpokusných zvířat, v případě změny místa, kde jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností nebo zvýšení počtu chovaných, dodávaných nebo užívaných druhů pokusných zvířatpokusných zvířat musí chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat podat novou žádost podle odstavce 1. Provést změny uvedené v předchozí větě je možné až po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat.
(8)
Ministerstvo vede evidenci chovatelů pokusných zvířatchovatelů pokusných zvířat, dodavatelů pokusných zvířatdodavatelů pokusných zvířat a uživatelů pokusných zvířatuživatelů pokusných zvířat, kterým bylo uděleno oprávnění. Obsahem této evidence je název zařízenízařízení a název obceobce sídla tohoto zařízenízařízení.
§ 15c
Posuzovatelé
(1)
ZařízeníZařízení chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat před rozhodnutím o udělení oprávnění podle § 15b odst. 1 posoudí nejméně 2 posuzovatelé, kteří posuzují, zda zařízenízařízení splňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a vypracují společný písemný posudek. Společně s posuzovateli se posouzení zařízenízařízení může zúčastnit zaměstnanec ministerstva.
(2)
Posuzovatele jmenuje a odvolává ministerstvo. Na jmenování posuzovatelem není právní nárok. Posuzovatelem může být jmenována osoba, která
a)
je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, která se během studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami chovu a práce na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, s jejich ochranou a s vyhledáváním a používáním alternativních metod,
b)
má osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů,
c)
předloží
1.
přehled o své odborné činnosti a publikační činnosti a
2.
doklad o minimálně 5 letech odborné praxe při využívání pokusných zvířatpokusných zvířat k vědeckým účelům, a to za posledních 10 let.
(3)
Ministerstvo může posuzovatele odvolat, jestliže
a)
neplní povinnosti posuzovatele,
b)
opakovaně odevzdá posudek nepravdivý nebo chybný, nebo
c)
požádal o odvolání.
(4)
Jmenování posuzovatele zaniká
a)
dnem uvedeným v odvolání, nebo
b)
úmrtím posuzovatele nebo jeho prohlášením za mrtvého.
(5)
Před posouzením konkrétního zařízenízařízení zašle ministerstvo posuzovateli písemné pověření k posouzení určeného zařízenízařízení s požadavkem na zpracování posudku.
(6)
Posuzovatel
a)
je povinen
1.
se v určeném zařízenízařízení prokázat pověřením k posouzení vydaným ministerstvem,
2.
na základě pověření posoudit určené zařízenízařízení fyzickou kontrolou na místě, včetně posouzení stanovené dokumentace, o zjištěných skutečnostech zpracovat písemný posudek a zaslat jej ministerstvu,
3.
oznámit neprodleně ministerstvu skutečnosti, pro které by nemohl vypracovat posudek pravdivě nebo pro které je z činnosti posuzovatele vyloučen,
4.
předložit v souladu s platnými právními předpisy vyúčtování nákladů spojených s posuzováním určeného zařízenízařízení,
5.
se na vyzvání ministerstva zúčastnit školení k dané problematice,
b)
je oprávněn
1.
si vyžádat písemné stanovisko osoby zmocněné k zastupování žadatele ve správním řízení k posudku, který v souvislosti s posuzováním určeného zařízenízařízení zpracoval,
2.
se účastnit jednání ministerstva při projednávání posudku, který na určené zařízenízařízení zpracoval.
(7)
Seznam údajů, které je chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat povinen předložit posuzovatelům, obsah písemného posudku posuzovatelů a postup posuzovatelů při posuzování stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 15d
Kurzy odborné přípravy k získání kvalifikace a odborné způsobilosti na úseku pokusných zvířat
(1)
Každý chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen
a)
mít v daném zařízenízařízení nebo na daném místě dostatečný počet zaměstnanců, aby byla zajištěna řádná péče o pokusná zvířatapokusná zvířata,
b)
zabezpečit, aby péči o pokusná zvířatapokusná zvířata vykonávaly osoby odborně způsobilé k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat, schopné rozpoznat změny v chování pokusného zvířetepokusného zvířete a posoudit zjevné příznaky jeho zhoršeného zdravotního stavu, jakož i vhodnost, případně přiměřenost vnějšího prostředí ve vztahu k zdravotnímu stavu pokusného zvířetepokusného zvířete a přijmout potřebná opatření.
(2)
Osoba, která bude navrhovat pokusypokusy a projekty pokusůprojekty pokusů, provádět pokusypokusy na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, pečovat o pokusná zvířatapokusná zvířata nebo usmrcovat pokusná zvířatapokusná zvířata, musí před prováděním těchto úkonů absolvovat náležité vzdělávání a odbornou přípravu v
a)
navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů,
b)
provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech,
c)
péči o pokusná zvířatapokusná zvířata, nebo
d)
usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat.
(3)
Úkony uvedené v odstavci 2 písm. a) mohou provádět pouze lékaři, veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, pokud se během studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámili s metodami chovu a práce na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, s jejich ochranou a s vyhledáváním a používáním alternativních metod a kteří absolvovali kurz odborné přípravy a získali osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů. Na základě tohoto osvědčení mohou tyto osoby provádět také pokusypokusy na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat. Osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let.
(4)
Provádět úkony uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo d) mohou pouze osoby, které absolvovaly kurz odborné přípravy a získaly osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat. Toto osvědčení vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let.
(5)
Nad osobami, které provádějí úkony uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo d), musí chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat při plnění jejich úkolů zajistit dohled, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci. Osvědčení o odborné způsobilosti se nepovažuje bez dalšího za prokázání požadované kvalifikace. Požadovanou kvalifikaci lze dosáhnout až po vykonání zkoušky odborné způsobilosti a absolvování období dohledu. Každý chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen zajistit provádění dohledu před získáním požadované kvalifikace a jednoznačné standardy určující kvalifikaci v oblasti znalostních a praktických dovedností. Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen vést záznamy o vykonávaném dohledu a jeho úrovni. Posuzování kvalifikace provádí chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat v běžném pracovním prostředí a hodnotí osobu s cílem posouzení její praktické kvalifikace. Pracovník dohledu musí mít osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů nebo osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat. Osoba, která ke dni vzniku pracovního nebo obdobného poměru není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, nebo u níž nebylo rozhodnuto o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace4d), musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců ode dne vzniku pracovního nebo obdobného poměru.
(6)
Osoby, které provádějí některý z úkonů uvedených v odstavci 2, si musí udržovat kvalifikaci pomocí procesu dalšího vzdělávání, zejména dalšího profesního rozvoje. Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen zajistit u osob, které provádějí některý z úkonů uvedených v odstavci 2,
a)
průběžný proces přezkumu a udržení kvalifikace, a to zejména prováděním dohledu nad nimi s cílem zajistit dodržování přijatelných standardů,
b)
další dohled v případech, kdy jsou pokusypokusy prováděny nepravidelně nebo zřídka, anebo příslušné osoby pokusypokusy po nějakou dobu neprováděly a
c)
přezkoumání kvalifikace v případě výskytu problémů nebo zavedení nového nebo pozměněného postupu.
(7)
Studenti středních a vysokých škol, kteří provádějí úkony uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo d) v rámci vyššího vzdělávání nebo odborné přípravy za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí, nemusí absolvovat kurz odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat, pokud nad nimi chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat zajistí při plnění jejich úkolů trvalý dohled. Pracovník dohledu musí mít osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, musí být vždy přítomen provádění pokusůpokusů a manipulaci se zvířatyzvířaty a poskytovat přímý dohled a poradenství. Výjimka z povinnosti absolvovat kurz odborné přípravy podle věty první se při splnění podmínek uvedených v tomto odstavci vztahuje na studenty postgraduálního studia po dobu prvních šesti měsíců od zahájení jejich postgraduálního studia.
(8)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen vést záznamy o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů a o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat a uvádět v nich
a)
osobní údajeosobní údaje osob, kterým byla vydána uvedená osvědčení, a
b)
datum vydání a evidenční číslo uvedených osvědčení.
Tyto záznamy lze vést také elektronickou formou. Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti osob tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat.
(9)
Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, požadavky na zkušebního komisaře, průběh zkoušky, vzor osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů a vzor osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 15e
Kurzy odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti na úseku pokusných zvířat
(1)
Osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, nebo kterým byla prodloužena doba platnosti tohoto osvědčení podle tohoto ustanovení, a které chtějí nadále provádět úkony uvedené v § 15d odst. 2, musí před uplynutím doby platnosti uvedeného osvědčení absolvovat kurz odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů. Osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let.
(2)
Osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat nebo kterým byla prodloužena doba platnosti tohoto osvědčení podle tohoto ustanovení, a které chtějí nadále provádět úkony uvedené v § 15d odst. 2 písm. b), c) nebo d), musí před uplynutím doby platnosti uvedeného osvědčení absolvovat kurz odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat. Osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let.
(3)
Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, požadavky na zkušebního komisaře, průběh zkoušky, vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 15f
Specifické požadavky na pracovníky
(1)
Každý chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat musí mít v daném místě jednu či více osob, které zajišťují
a)
dohled nad životními podmínkami pokusných zvířatpokusných zvířat v daném zařízenízařízení a péči o ně,
b)
přístup osob zacházejících s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty k informacím o jednotlivých druzích pokusných zvířatpokusných zvířat, které jsou v zařízenízařízení umístěny, a
c)
náležité vzdělání a kvalifikaci osob zacházejících s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty, průběžné absolvování kurzů odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti podle § 15e těmito osobami a výkon dohledu nad těmito osobami, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci,
(dále jen „osoba odpovědná za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata“).
(2)
Osoba odpovědná za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata je povinna vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1.
(3)
Osoby, které odpovídají za celkové provedení projektu pokusůprojektu pokusů a za jeho soulad s rozhodnutím o schválení projektu pokusůprojektu pokusů (dále jen „vedoucí projektu pokusůprojektu pokusů“), musí zajistit, aby
a)
bylo zastaveno působení veškeré bolesti, utrpeníutrpení, strachu nebo trvalého poškození pokusného zvířetezvířete v průběhu pokusupokusu, ledaže je to pro účely pokusupokusu zcela nevyhnutelné,
b)
projekty pokusůprojekty pokusů byly prováděny v souladu s rozhodnutím o schválení projektu pokusůprojektu pokusů, a aby v případě porušení požadavků byla přijata a zaznamenána vhodná nápravná opatření,
c)
byl zpracován projekt pokusůprojekt pokusů a předložen ke stanovisku odborné komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířatpokusných zvířat,
d)
v případě schválení projektu pokusůprojektu pokusů to bylo oznámeno krajské veterinární správě,
e)
po zahájení pokusupokusu byl veden protokol a v něm potvrzovány úkony stanovené projektem pokusůprojektem pokusů,
f)
byla umožněna osobě odpovědné za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata, odborné komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířatpokusných zvířat a orgánům ochrany zvířatzvířat kontrola plnění podmínek projektu pokusůprojektu pokusů, včetně provádění zápisů o této kontrole do protokolu,
g)
byla zabezpečena péče o pokusná zvířatapokusná zvířata při pokusupokusu a kontrolována činnost dalších zaměstnanců související s pokusempokusem, zejména ošetřovatelů, kteří se na ní podílejí,
h)
byl pokuspokus ukončen po dosažení cíle nebo nejpozději v termínu stanoveném projektem pokusůprojektem pokusů.
(4)
Vedoucí projektu pokusůprojektu pokusů si může stanovit svého zástupce; ustanovení odstavce 3 se na zástupce vedoucího pokusůpokusů použije obdobně. Vedoucí projektu pokusůprojektu pokusů nebo jeho zástupce se nesmí účastnit zpracování stanoviska, které se týká jejich projektu pokusůprojektu pokusů, jako člen odborné komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířatzvířat nebo státního orgánu příslušného ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů.
(5)
Každý chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat musí určit veterinárního lékaře s odbornou způsobilostí v oblasti zdravotní problematiky pokusných zvířatzvířat (dále jen „určený veterinární lékař“), nebo pokud je to vhodnější, patřičně kvalifikovaného odborníka, který je pověřen poskytováním poradenství ohledně dobrých životních podmínek pokusných zvířatzvířat a zacházení s nimi. Za patřičně kvalifikovaného odborníka podle věty první se považuje lékař nebo osoba s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, pokud se během studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami chovu a práce na pokusných zvířatechzvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod.
(6)
Osoba odpovědná za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata, vedoucí projektu pokusůprojektu pokusů, jeho zástupce nebo jiný kvalifikovaný odborník podle odstavce 5, a členové odborné komise zařízenízařízení pro dobré životní podmínky pokusných zvířatpokusných zvířat musí mít osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů.
§ 15g
Odborná komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat
(1)
Každý chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen pro své zařízenízařízení zřídit odbornou komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířatpokusných zvířat (dále jen „odborná komise“) a zajistit podmínky pro řádné plnění úkolů komise stanovené jí tímto zákonem.
(2)
Odborná komise zřízená uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat musí mít alespoň 3 členy. Odborná komise zřízená chovatelem pokusných zvířatchovatelem pokusných zvířat nebo dodavatelem pokusných zvířatdodavatelem pokusných zvířat musí mít alespoň 2 členy.
(3)
Členy odborné komise musí být všechny osoby odpovědné za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a v případě uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat i vědecký pracovník, který je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s odpovídajícím vzděláním podle § 15d odst. 3. Odborná komise rovněž získává informace od určeného veterinárního lékaře nebo odborníka uvedeného v § 15f odst. 5.
(4)
Odborná komise plní tyto úkoly:
a)
osobám, které zacházejí s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty, poskytuje poradenství týkající se dobrých životních podmínek pokusných zvířatpokusných zvířat v souvislosti se získáváním a umísťováním pokusných zvířatpokusných zvířat, péčí o ně a jejich používáním, a kontroluje jejich činnost,
b)
poskytuje osobám uvedeným v písmeni a) poradenství k uplatňování požadavku nahrazení a omezení používání pokusných zvířatpokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi a informuje je o technickém a vědeckém pokroku při uplatňování tohoto požadavku,
c)
zavádí, kontroluje a přezkoumává vnitřní provozní postupy, pokud jde o monitorování, podávání zpráv a návazné kroky týkající se dobrých životních podmínek pokusných zvířatpokusných zvířat, která jsou v zařízenízařízení umístěna nebo používána,
d)
sleduje a kontroluje průběh a výsledky projektů pokusůprojektů pokusů a přitom zohledňuje jejich dopad na používaná pokusná zvířatapokusná zvířata, určuje prvky, které dále přispívají k nahrazení a omezení používání pokusných zvířatpokusných zvířat a šetrnému zacházení s nimi, a poskytuje v těchto věcech poradenství,
e)
poskytuje poradenství o režimech pro umístění pokusných zvířatpokusných zvířat do zájmového chovu včetně odpovídající socializace pokusných zvířatpokusných zvířat, která mají být do zájmového chovu umístěna,
f)
projednává a předkládá odpovědnému pracovníkovi zařízenízařízení návrhy provozního řádu, technologických postupů a návrhy na opatření k ochraně pokusných zvířatpokusných zvířat a
g)
kontroluje stanovenou evidenci pokusných zvířatpokusných zvířat podle odstavce 5 písm. d) bodu 4.
(5)
Odborná komise v zařízenízařízení provozovaném uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat plní dále tyto úkoly:
a)
projednává a vyjadřuje se k předloženému projektu pokusůprojektu pokusů písemným stanoviskem s odůvodněním, které postoupí státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů a současně o tomto písemně vyrozumí předkladatele; nemá-li projekt pokusůprojekt pokusů veškeré náležitosti, vrátí jej předkladateli k doplnění, přitom je povinna ověřit všechny náležitosti projektu pokusůprojektu pokusů,
b)
na základě rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů vydaného státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů vydává vedoucímu projektu pokusůprojektu pokusů souhlas k zahájení projektu pokusůprojektu pokusů; zahájit projekt pokusůprojekt pokusů je možné až po vydání tohoto souhlasu,
c)
kontroluje, zda jsou o pokusechpokusech vedeny protokoly a jsou v nich zaznamenávány údaje stanovené příslušným projektem pokusůprojektem pokusů,
d)
zpracovává a odevzdává státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů nejpozději do 31. ledna roku následujícího souhrnnou zprávu o činnosti za kalendářní rok včetně statistických tabulek, jejichž vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, s uvedením
1.
identifikace uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, označení rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířatpokusných zvířat a doby jeho platnosti,
2.
jména, popřípadě jmen, příjmení a čísla osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů členů odborné komise,
3.
počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusůprojektů pokusů s označením účelů pokusůpokusů uvedených v § 18 odst. 1,
4.
evidence počtu pokusných zvířatpokusných zvířat použitých pro pokusypokusy a počtu a druhu provedených pokusůpokusů, včetně informací o skutečné závažnosti pokusůpokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusůmpokusům použiti,
5.
podrobných informací o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6,
6.
dalších údajů stanovených dohodami Rady Evropy na úseku ochrany pokusných zvířatpokusných zvířat nebo prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ministerstvem,
e)
zpracovává a odevzdává státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů nejpozději do 31. srpna 2018, a poté každých 5 let vždy do 31. srpna daného kalendářního roku, souhrnnou zprávu s uvedením informací o uplatňování § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c odst. 4 a § 17f.
(6)
Záznamy o každém poradenství poskytnutém odbornou komisí a o rozhodnutích přijatých na základě tohoto poradenství musí chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat uchovávat nejméně po dobu 3 let. Záznamy musí být na vyžádání poskytnuty příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat.
(7)
Vzory statistických tabulek, pokyny pro jejich vyplnění a další údaje, které musí obsahovat souhrnná zpráva o činnosti zařízenízařízení, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 16
Schvalování projektů pokusů
Nikdo nesmí provést nebo nařídit provedení projektu pokusůprojektu pokusů nebo pokusupokusu bez jeho předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů. PokusyPokusy smí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat provádět výhradně v rámci určitého schváleného projektu pokusůprojektu pokusů. Projekt pokusůProjekt pokusů musí být prováděn v souladu s rozhodnutím o schválení projektu pokusůprojektu pokusů.
§ 16a
Žádost o schválení projektu pokusů
(1)
Uživatel pokusných zvířatUživatel pokusných zvířat musí podat státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů žádost o schválení projektu pokusůprojektu pokusů na předepsaném formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také
a)
adresu místa, kde hodlá vykonávat uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat svoji činnost, včetně přesného umístění, názvu, případně jiného označení jednotlivých prostor, kde má být činnost prováděna; pokud má být na základě žádosti v rozhodnutí stanoveno, že je možno využívat pokusná zvířatapokusná zvířata i mimo zařízenízařízení, uvede žadatel v žádosti specifikaci místa, kde bude činnost prováděna, zejména zda bude činnost prováděna ve volné přírodě a na jakém území,
b)
číslo jednací a spisovou značku rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířatpokusných zvířat a dobu jeho platnosti,
c)
název projektu pokusůprojektu pokusů, úkolu studie, případně označení grantu,
d)
následující informace
1.
význam a zdůvodnění používání pokusných zvířatpokusných zvířat, včetně jejich původu, odhadovaného počtu, druhů a stadií vývoje; význam a zdůvodnění pokusůpokusů,
2.
uplatnění metod v zájmu nahrazení a omezení používání pokusných zvířatpokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi,
3.
plánované použití anestezie, analgezie nebo jiných metod tlumících bolest,
4.
případné omezení a zmírnění všech forem utrpeníutrpení pokusných zvířatpokusných zvířat od narození po smrt a zabránění tomuto utrpeníutrpení,
5.
používání hledisek humánního zacházení s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty,
6.
pokusné nebo pozorovací strategie a statistický plán pro minimalizaci počtu pokusných zvířatpokusných zvířat, jejich bolesti, utrpeníutrpení a strachu a případného dopadu na životní prostředí,
7.
opětovné použití pokusných zvířatpokusných zvířat a jeho kumulativní dopad na daná pokusná zvířatapokusná zvířata,
8.
navrhované klasifikace závažnosti pokusůpokusů,
9.
zabránění případnému neodůvodněnému opakování pokusůpokusů,
10.
podmínky umístění a chovu pokusných zvířatpokusných zvířat a péče o ně,
11.
metody usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat,
12.
seznam osob, které se na projektu pokusůprojektu pokusů podílejí, a čísla jejich osvědčení podle § 15d odst. 3 a 4 nebo § 15e,
e)
návrh projektu pokusůprojektu pokusů, včetně písemného stanoviska odborné komise podle § 15g k předloženému projektu pokusůprojektu pokusů,
f)
netechnické shrnutí projektu pokusůprojektu pokusů,
g)
veterinární podmínky pro provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech stanovené krajskou veterinární správou v případech uvedených v jiném právním předpise2),
h)
v případě použití jedinců druhů volně žijících zvířatzvířat vyjádření místně příslušného orgánu ochrany přírody a
i)
odůvodnění a vědecké doložení nutnosti provedení konkrétního pokusupokusu mimo schválené zařízenízařízení uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, pokud má být na základě žádosti v rozhodnutí stanoveno, že je možno využívat pokusná zvířatazvířata i mimo toto zařízenízařízení.
(2)
Netechnické shrnutí projektu pokusůprojektu pokusů je anonymní a neobsahuje jména ani adresy uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat ani jeho zaměstnanců. S výhradou ochrany duševního vlastnictví a důvěrných informacídůvěrných informací obsahuje netechnické shrnutí projektu pokusůprojektu pokusů tyto údaje:
a)
informace o cílech projektu pokusůprojektu pokusů, včetně předpokládané újmy a předpokládaného přínosu, a počtu a druzích pokusných zvířatpokusných zvířat, která mají být použita,
b)
prokázání toho, že byl dodržen požadavek nahrazení a omezení používání pokusných zvířatpokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi.
(3)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů netechnická shrnutí schválených projektů pokusůprojektů pokusů a veškeré jejich aktualizace zveřejňuje, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů.
(4)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů od 1. ledna 2021 předkládá Evropské komisi (dále jen „Komise“) prostřednictvím elektronického přenosu netechnická shrnutí projektů pokusůprojektů pokusů za účelem zveřejnění do šesti měsíců od jejich schválení, jakož i jejich případné aktualizace.
§ 16b
Hodnocení projektu pokusů
(1)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů musí provést hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů dostatečně podrobně v závislosti na druhu projektu pokusůprojektu pokusů a ověřit, zda projekt pokusůprojekt pokusů vyhovuje těmto kritériím:
a)
projekt pokusůprojekt pokusů je odůvodněný z vědeckého nebo vzdělávacího hlediska nebo jeho provedení vyžadují právní předpisy,
b)
použití pokusných zvířatpokusných zvířat je odůvodněno účely projektu pokusůprojektu pokusů,
c)
projekt pokusůprojekt pokusů je koncipován tak, aby pokusypokusy mohly být prováděny způsobem co nejhumánnějším a co nejcitlivějším vůči životnímu prostředí.
(2)
Hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů se skládá z
a)
hodnocení cílů projektu pokusůprojektu pokusů, předpokládaného vědeckého přínosu nebo vzdělávací hodnoty,
b)
posouzení souladu projektu pokusůprojektu pokusů s požadavkem nahrazení a omezení používání pokusných zvířatpokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi,
c)
posouzení a klasifikace závažnosti pokusůpokusů,
d)
analýzy újmy a přínosů spojených s projektem pokusůprojektem pokusů, aby bylo možné posoudit, zda je újma, která je pokusným zvířatůmpokusným zvířatům způsobena utrpenímutrpením, bolestí a strachem, obhajitelná z hlediska očekávaného výsledku, při zohlednění etického hlediska, a může být v konečném důsledku přínosem pro člověka, zvířatazvířata či životní prostředí,
e)
posouzení všech odůvodnění uvedených v § 16a odst. 1, § 17a až 17f, § 18b, 18d a 18g.
(3)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů, který provádí hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů, zohledňuje odborná stanoviska, zejména pokud jde o
a)
oblasti vědeckého použití, v nichž budou pokusná zvířatapokusná zvířata použita, včetně nahrazení a omezení používání pokusných zvířatpokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi v těchto oblastech,
b)
koncepci pokusupokusu, případně včetně statistických hodnocení,
c)
veterinární praxi v oblasti pokusných zvířatpokusných zvířat nebo případně veterinární praxi týkající se volně žijících zvířatzvířat,
d)
chovatelské postupy a péči o pokusná zvířatapokusná zvířata druhů, které mají být použity k pokusůmpokusům.
(4)
Proces hodnocení projektu musí být transparentní. Hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů se provádí s výhradou ochrany duševního vlastnictví a důvěrných informacídůvěrných informací nestranně a mohou při něm být zohledněna stanoviska nezávislých subjektů.
(5)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů ve vyhodnocení projektu pokusůprojektu pokusů uvede, zda projekt pokusůprojekt pokusů obdržel příznivé nebo nepříznivé hodnocení, a určí, zda a kdy by se měl projekt pokusůprojekt pokusů zpětně posoudit, obdržel-li projekt pokusůprojekt pokusů příznivé hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů.
(6)
Hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů se provádí také v případě změny projektu pokusůprojektu pokusů.
§ 16c
Zpětné posouzení
(1)
V případě, že tak určí státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů v souladu s § 16b odst. 5, provede státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů zpětné posouzení, a na jeho základě vydá stanovisko, které zhodnotí
a)
zda bylo dosaženo cílů projektu pokusůprojektu pokusů,
b)
újmu způsobenou pokusným zvířatůmpokusným zvířatům, včetně počtu a druhů použitých pokusných zvířatpokusných zvířat a závažnosti pokusůpokusů,
c)
skutečnosti, které mohou přispět k dalšímu provádění požadavku nahrazení a omezení používání pokusných zvířatpokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi.
(2)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů posuzuje zpětně všechny projekty pokusůprojekty pokusů, při nichž jsou použiti subhumánní primáti, a projekty pokusůprojekty pokusů, jejichž součástí jsou pokusypokusy označené jako závažné, včetně pokusůpokusů uvedených v § 18c odst. 3 a 4.
(3)
Povinnost zpětného posouzení se nevztahuje na projekty pokusůprojekty pokusů zahrnující pouze pokusypokusy klasifikované jako mírné nebo jako pokusypokusy, při nichž pokusné zvířepokusné zvíře nenabude vědomí.
(4)
Uživatel pokusných zvířatUživatel pokusných zvířat je povinen na vyžádání poskytnout státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů všechny doklady a informace nezbytné k provedení zpětného posouzení.
(5)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů ve stanovisku o zpětném posouzení projektu pokusůprojektu pokusů uvede, zda projekt pokusůprojekt pokusů obdržel příznivé nebo nepříznivé hodnocení zpětného posouzení.
§ 16d
Rozhodnutí o schválení projektu pokusů a lhůty pro jeho vydání
(1)
Projekt pokusůProjekt pokusů lze schválit, pokud obdržel příznivé hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů podle § 16b.
(2)
V rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů musí být kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem uvedeny
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů vedoucího projektu pokusůprojektu pokusů a jeho zástupce, pokud byl ustanoven,
b)
adresy zařízenízařízení nebo jiné označení místa, na kterém bude projekt pokusůprojekt pokusů prováděn,
c)
údaje o veškerých specifických podmínkách vyplývajících z hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů včetně toho, zda a kdy bude projekt pokusůprojekt pokusů zpětně posuzován,
d)
doba platnosti rozhodnutí.
(3)
Rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů se vydává nejdéle na dobu 5 let. Rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů však nesmí být uděleno na delší dobu, než je platnost rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířatpokusných zvířat.
(4)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů může povolit provádění vícenásobných generických projektů pokusůprojektů pokusů prováděných týmž uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat, pokud jsou tyto projekty pokusůprojekty pokusů nezbytné ke splnění požadavků stanovených právními předpisy nebo pokud používají pokusná zvířatapokusná zvířata určená k produkci nebo diagnostickým účelům za použití zavedených metod.
(5)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů musí vydat a oznámit rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů do 40 pracovních dnů po přijetí úplné a správně vyplněné žádosti. Tato lhůta zahrnuje i hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů. Pokud je to odůvodněno složitostí projektu pokusůprojektu pokusů nebo jeho víceoborovou povahou, může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů lhůtu uvedenou ve větě první jednou prodloužit o dobu nepřesahující 15 pracovních dnů. Prodloužení lhůty musí být odůvodněno a žadatel musí být o této skutečnosti informován před uplynutím lhůty uvedené ve větě první.
(6)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů bezodkladně potvrdí žadateli přijetí všech žádostí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů a uvede lhůtu podle odstavce 5, v níž má být rozhodnuto.
§ 16e
Změna, pozastavení, odnětí nebo zánik platnosti rozhodnutí o schválení projektu pokusů
(1)
Uživatel pokusných zvířatUživatel pokusných zvířat je povinen ohlásit státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů změnu údajů týkajících se osob uvedených v rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů.
(2)
V případě změny projektu pokusůprojektu pokusů, která může mít nepříznivý vliv na životní podmínky pokusných zvířatzvířat, musí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat podat žádost o změnu rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů. Provést změny uvedené v předchozí větě je možné až po nabytí právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů. V případě změny druhů činností, které mají být s pokusnými zvířatyzvířaty prováděny, musí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat podat novou žádost o schválení projektu pokusůprojektu pokusů. Tímto není dotčeno ustanovení § 16.
(3)
Každá změna rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů je podmíněna dalším příznivým výsledkem hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů.
(4)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů na základě nepříznivého hodnocení zpětného posouzení projektu pokusůprojektu pokusů podle § 16c pozastaví nebo odejme schválení projektu pokusůprojektu pokusů podle § 16d.
(5)
Pro rozhodnutí o změně, pozastavení nebo odnětí schválení projektu pokusůprojektu pokusů platí ustanovení § 20a odst. 1 až 3 obdobně. Pro zánik platnosti schválení projektu pokusůprojektu pokusů platí ustanovení § 20a odst. 4 obdobně.
§ 16f
Uchovávání dokumentace o projektech pokusů
(1)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů musí uchovávat a mít k dispozici veškerou příslušnou dokumentaci, včetně rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů, a výsledek hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů po dobu alespoň 3 let ode dne zániku platnosti rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů.
(2)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů uchovává dokumentaci vztahující se k projektům pokusůprojektům pokusů, u nichž musí být provedeno zpětné posouzení, dokud není zpětné posouzení dokončeno; tím není dotčeno ustanovení odstavce 1.
§ 16g
Alternativní přístupy a kontaktní místo
(1)
Kontaktní místo, které poskytuje poradenství ohledně právní závažnosti a vhodnosti alternativních přístupů navrhovaných k validaci, uveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách.
(2)
Kontaktní místo uvedené v odstavci 1 poskytuje bezplatně státním orgánům příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů a za úplatu odborným komisím podle § 15g poradenství ohledně právní závažnosti a vhodnosti alternativních přístupů navrhovaných k validaci.
§ 17
Požadavky na zařízení, prostory a vybavení
(1)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen
a)
zajistit, aby všechna jeho zařízenízařízení měla prostory a vybavení vhodné pro druhy pokusných zvířatpokusných zvířat, které jsou v nich umístěny, a jsou-li v daném zařízenízařízení prováděny pokusypokusy, rovněž pro provádění těchto pokusůpokusů,
b)
dodržovat další požadavky na zařízenízařízení, prostory a vybavení stanovené prováděcím právním předpisem.
(2)
Řešení, konstrukce a způsob fungování prostor a vybavení, které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), musí zajišťovat, aby byly pokusypokusy prováděny co nejúčelněji s cílem dosáhnout spolehlivých výsledků za použití co nejnižšího počtu pokusných zvířatpokusných zvířat, jimž se musí způsobit co nejméně bolesti, utrpeníutrpení, strachu nebo trvalého poškození.
(3)
Požadavky na prostory a vybavení zařízenízařízení, pokud jde o jejich funkci a obecné uspořádání, chovné prostory, prostory pro provádění obecných a specifických pokusůpokusů, provozní prostory, požadavky na prostředí a jeho kontrolu, pokud jde o větrání a teplotu, osvětlení, hluk, poplašné systémy, a další požadavky na zařízenízařízení, prostory a vybavení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 17a
Podmínky péče o pokusná zvířata
(1)
Pokud jde o péči a umístění pokusných zvířatpokusných zvířat, je chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat povinen zajistit, aby
a)
všem pokusným zvířatůmpokusným zvířatům bylo zajištěno umístění, životní prostředí, krmivo, voda a péče, které odpovídají jejich zdravotnímu stavu a dobrým životním podmínkám,
b)
veškerá omezení, která pokusnému zvířetipokusnému zvířeti brání v uspokojování fyziologických a etologických potřeb, byla udržována na minimu,
c)
podmínky prostředí, v němž jsou pokusná zvířatapokusná zvířata chována, držena nebo používána, byly denně kontrolovány,
d)
byla přijata opatření, která zajistí co nejrychlejší odstranění jakýchkoli zjištěných nedostatků nebo jiné než nezbytné bolesti, utrpeníutrpení, strachu nebo trvalého poškození, a
e)
pokusná zvířatapokusná zvířata byla přepravována za vhodných podmínek a v kontejnerech označených symbolem upozorňujícím na přepravupřepravu pokusných zvířatpokusných zvířat; tato skutečnost musí být vyznačena v průvodní dokumentaci.
(2)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je dále povinen
a)
zabezpečit v bariérových systémech vstup pouze přes propust a přemísťování veškerého materiálu pouze podle stanoveného standardního operačního postupu nebo postupu, podle kterého se zajišťuje, kontroluje a eviduje soubor navazujících úkonů spojených s opakovanou činností související s chovem zvířatzvířat, zejména provozem a využitím technologického vybavení (dále jen „technologický postup“),
b)
zabezpečit, aby osoby, které do prostor pro zvířatazvířata vstupují, používaly technologickým postupem stanovený pracovní oděv, obuv a další ochranné pomůcky,
c)
stanovit a zabezpečit dodržování zákazu kouření v prostorách pro zvířatazvířata a minimalizovat působení dráždivých podnětů, zejména pachů a toxických plynů a ozdobných předmětů u osob manipulujících se zvířatyzvířaty,
d)
zabezpečit dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a při pokusechpokusech s radioaktivními látkami též dezaktivaci, jakož i úklid a čištění prostor, technologického vybavení, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek, přepravních prostředků a osobních ochranných prostředků osob podle technologického postupu tak, aby přitom byly minimalizovány pro zvířatazvířata dráždivé podněty, vést o tom evidenci a uchovávat ji po dobu 3 let,
e)
zřídit samostatné prostory a stanovit technologický postup pro skladování a úpravu tekutin a krmiv, podestýlky a pomůcek,
f)
zřídit a vybavit prostory a stanovit technologický postup pro neškodné ukládání a likvidaci používaných biologických materiálů, pomůcek a odpadů způsobem, který zabezpečuje ochranu pokusných zvířatpokusných zvířat a vnějšího prostředí,
g)
zpracovat, dodržovat a kontrolovat soubor personálních, materiálních a technických opatření a zařízenízařízení zabezpečujících provoz zařízenízařízení a ochranu pokusných zvířatpokusných zvířat (provozní řád zařízenízařízení),
h)
operace a metody práce pro opakované pracovní postupy zpracovat ve formě technologického postupu a stanovit způsob jejich kontroly.
(3)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů může z vědeckých důvodů, z důvodu dobrých životních podmínek pokusných zvířatpokusných zvířat nebo z důvodu zdraví pokusných zvířatpokusných zvířat v rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů povolit výjimky z požadavků podle odstavce 1 písm. a) a z požadavků na péči a umístění pokusných zvířatpokusných zvířat stanovených prováděcím právním předpisem.
(4)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen dodržovat požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířatpokusných zvířat a požadavky týkající se péče a umístění ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířatpokusných zvířat stanovených prováděcím právním předpisem.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a)
bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířatpokusných zvířat,
b)
počet pokusných zvířatpokusných zvířat při jejich přepravěpřepravě v kontejneru,
c)
požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířatpokusných zvířat, pokud se jedná o zdravotní stav, zvířatazvířata odchycená ve volné přírodě k pokusůmpokusům, umístění pokusných zvířatpokusných zvířat, úpravu prostředí, konstrukci uzavřených prostor, krmení, napájení, konstrukci a vybavení prostor pro odpočinek a spánek a manipulaci s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty, a
d)
požadavky týkající se péče a umístění ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířatpokusných zvířat.
§ 17b
Ohrožené druhy zvířat
(1)
Jedinci ohrožených druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, na které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, se k pokusůmpokusům nesmějí používat, s výjimkou pokusůpokusů, které splňují tyto podmínky:
a)
pokuspokus slouží jednomu z účelů uvedených v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo v § 18 odst. 1 písm. c) nebo e),
b)
je vědecky doloženo, že účelu pokusupokusu nelze dosáhnout za použití jiných druhů pokusných zvířatpokusných zvířat než těch, které jsou vyjmenovány v uvedené příloze.
(2)
Výjimka uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na žádný druh subhumánních primátů.
§ 17c
Subhumánní primáti
(1)
Subhumánní primáti se nesmějí používat k pokusůmpokusům s výjimkou uvedenou v odstavci 2 a s výjimkou pokusůpokusů, které splňují tyto podmínky:
a)
pokuspokus slouží jednomu z účelů uvedených
1.
v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo § 18 odst. 1 písm. c) a provádí se s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy diagnostikovat či léčit; klinickým stavem, který oslabuje, se rozumí omezení běžných tělesných nebo duševních schopností člověka; nebo
2.
v § 18 odst. 1 písm. a) nebo e) a
b)
je vědecky doloženo, že účelu pokusupokusu nelze dosáhnout za použití jiných druhů pokusných zvířatpokusných zvířat než subhumánních primátů.
(2)
Subhumánní primáti uvedení v příloze A nařízení (ES) č. 338/97, na které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, se k pokusůmpokusům nesmějí používat, s výjimkou pokusůpokusů, které splňují tyto podmínky:
a)
pokuspokus slouží jednomu z účelů uvedených
1.
v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo § 18 odst. 1 písm. c) a provádí se s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy diagnostikovat či léčit, nebo
2.
v § 18 odst. 1 písm. e) a
b)
je vědecky doloženo, že účelu pokusupokusu nelze dosáhnout za použití jiných druhů pokusných zvířatpokusných zvířat než subhumánních primátů a za použití druhů, které nejsou uvedeny v dané příloze.
(3)
K pokusůmpokusům nesmějí být používáni lidoopi, s výjimkou uvedenou v odstavci 6.
(4)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, který chová subhumánní primáty, musí uplatňovat strategii pro zvýšení podílu pokusných zvířatpokusných zvířat, která jsou potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí.
(5)
Pokud má státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů vědecky podložené důvody domnívat se, že je s ohledem na člověka zásadně důležité použít subhumánní primáty pro účely uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 1, ale pokuspokus se neprovádí s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy diagnostikovat či léčit, může v rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů povolit takové použití, pokud účelu nelze dosáhnout za použití jiných druhů zvířatzvířat než subhumánních primátů.
(6)
Pokud je třeba přijmout opatření v zájmu ochrany určitého druhu zvířatzvířat nebo v souvislosti s neočekávaným výskytem klinických stavů, které ohrožují lidský život nebo člověka oslabují, může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů rozhodnutím o schválení projektu pokusůprojektu pokusů povolit použití lidoopů k pokusůmpokusům prováděným za jedním z účelů uvedených v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1, § 18 odst. 1 písm. c) nebo e), pokud účelu pokusupokusu nelze dosáhnout použitím jiných druhů zvířatzvířat než lidoopů nebo použitím alternativních metod. Výjimka z § 18 odst. 1 písm. b) bodu 1 se nevztahuje na případy, kdy se jedná o zvířatazvířata a rostliny.
§ 17d
Zvířata odchycená ve volné přírodě
(1)
ZvířataZvířata odchycená ve volné přírodě se k pokusůmpokusům nesmějí používat.
(2)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů může na základě žádosti uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat udělit výjimku z odstavce 1, pokud uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že účelu pokusupokusu nelze dosáhnout za použití pokusného zvířetepokusného zvířete, které je pro použití k pokusůmpokusům chováno. Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů může udělit tuto výjimku, pokud je použití zvířatzvířat odchycených ve volné přírodě k pokusůmpokusům povoleno uživateli pokusných zvířatuživateli pokusných zvířat v rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, které vydává ministerstvo, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)
Odchyt zvířatzvířat ve volné přírodě, která mají být použita k pokusůmpokusům, musí provádět kvalifikovaná osoba za použití metod, jež pokusným zvířatůmzvířatům způsobí jen takovou bolest, utrpeníutrpení, strach nebo trvalé poškození, které jsou nevyhnutelné; takto kvalifikovanou osobou je
a)
osoba odborně způsobilá k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, která získala praktické zkušenosti s odchytem volně žijících zvířatzvířat pod dohledem kvalifikované osoby,
b)
osoba odborně způsobilá k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat, která získala praktické zkušenosti s odchytem volně žijících zvířatzvířat pod dohledem kvalifikované osoby, nebo
c)
osoba odborně způsobilá k odchytu volně žijících zvířatzvířat podle jiných právních předpisů.
(4)
Každé zvířezvíře, u něhož se při odchytu ve volné přírodě nebo po něm zjistí, že je zraněné nebo ve špatném zdravotním stavu, prohlédne veterinární lékař. Veterinární lékař nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat musí učinit kroky k minimalizaci utrpeníutrpení zvířetezvířete odchyceného ve volné přírodě, které má být použito k pokusůmpokusům. Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů může v rámci rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů udělit výjimky z požadavku na učinění kroků k minimalizaci utrpeníutrpení pokusného zvířetepokusného zvířete, pokud pro to existují vědecké důvody.
§ 17e
Opuštěná a toulavá zvířata domestikovaných druhů
(1)
Opuštěná a toulavá zvířatatoulavá zvířata domestikovaných druhů se k pokusůmpokusům nesmějí používat.
(2)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů může udělit výjimku z odstavce 1, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:
a)
uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat prokáže, že je nezbytně nutné provést studie týkající se zdraví a dobrých životních podmínek těchto zvířatzvířat nebo vážného ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířatzvířat,
b)
uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že účelu pokusupokusu může být dosaženo pouze za použití opuštěného nebo toulavého zvířetetoulavého zvířete,
c)
ministerstvo povolilo použití opuštěných nebo toulavých zvířattoulavých zvířat v rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat.
(3)
Ministerstvo může v rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířatpokusných zvířat udělit výjimku z odstavce 1, pokud uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že účelu pokusupokusu může být dosaženo pouze za použití opuštěného nebo toulavého zvířetetoulavého zvířete, a zároveň, že je nezbytně nutné provést studie týkající se zdraví a dobrých životních podmínek těchto zvířatzvířat nebo vážného ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířatzvířat.
§ 17f
Zvířata chovaná pro použití k pokusům
(1)
Myši laboratorní (Mus musculus), potkani laboratorní (Rattus norvegicus), morčata domácí (Cavia porcellus), křečci zlatí (Mesocricetus auratus), křečíci čínští (Cricetulus griseus), pískomilové mongolští (Meriones unguiculatus), králíci domácí (Oryctolagus cuniculus), psi domácí (Canis familiaris), kočky domácí (Felis catus), subhumánní primáti, drápatky vodní a tropické (Xenopus laevis a tropicalis), skokani hnědí a levhartí (Rana temporaria a pipiens) nebo danio pruhované (Danio rerio) smějí být používáni k pokusůmpokusům pouze tehdy, byli-li pro použití k pokusůmpokusům chováni.
(2)
Od 1. ledna 2013 kosman bělovousý (Callithrix jacchus) a 5 let po zveřejnění studie proveditelnosti, která bude obsahovat posouzení zdraví a dobrých životních podmínek zvířatzvířat21), pokud tato studie nedoporučuje prodlouženou lhůtu, makak jávský (Macaca fascicularis), makak rhesus (Macaca mulatta) a ostatní druhy subhumánních primátů mohou být používáni k pokusůmpokusům, pouze pokud jsou potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí nebo pokud pocházejí ze soběstačných populacísoběstačných populací. Soběstačnou populacíSoběstačnou populací se rozumí populace, ve které jsou chována zvířatazvířata pocházející pouze z této populace nebo z jiných populací, ne však pocházející z volné přírody, a ve které jsou zvířatazvířata chována způsobem, který zajišťuje, že jsou zvyklá na člověka.
(3)
Ministerstvo může udělit výjimku z odstavců 1 a 2, je-li uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat prokázáno, že je to vědecky doloženo.
§ 17g
Záznamy o pokusných zvířatech
(1)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen vést záznamy o těchto skutečnostech:
a)
počet a druh pokusných zvířatpokusných zvířat, která jsou chována, nebo byla získána, dodána, použita k pokusůmpokusům, vypuštěna do volné přírody či umístěna do chovu,
b)
původ pokusných zvířatpokusných zvířat, včetně údajů o tom, zda jsou chována pro použití k pokusůmpokusům,
c)
data, kdy byla pokusná zvířatapokusná zvířata získána, dodána, vypuštěna do volné přírody nebo umístěna do chovu,
d)
jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa nebo název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresa sídla (dále jen „identifikační údaje“) osoby, která zvířatazvířata dodala,
e)
identifikační údaje příjemce pokusných zvířatpokusných zvířat,
f)
počet a druh pokusných zvířatpokusných zvířat, která v jednotlivých zařízeníchzařízeních uhynula nebo byla usmrcena; u pokusných zvířatpokusných zvířat, která uhynula, je třeba zaznamenat příčinu smrti, je-li známa, a
g)
v případě uživatelů pokusných zvířatuživatelů pokusných zvířat projekty pokusůprojekty pokusů, v jejichž rámci se pokusná zvířatapokusná zvířata používají k pokusůmpokusům.
(2)
Záznamy uvedené v odstavci 1 je chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat povinen uchovávat po dobu nejméně 5 let a musí je na požádání poskytnout příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat.
§ 17h
Informace o psech, kočkách a subhumánních primátech a jejich označování a identifikace
(1)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen o jednotlivých psech, kočkách a subhumánních primátech
a)
zaznamenávat následující informace:
1.
podrobnosti o jejich identitě,
2.
místo a datum jejich narození, pokud jsou tyto údaje dostupné,
3.
zda jsou chováni pro použití k pokusůmpokusům a
4.
u subhumánních primátů, zda jde o potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí, a
b)
vést úplnou dokumentaci, která sleduje život pokusného zvířetepokusného zvířete, dokud je chováno pro použití k pokusůmpokusům; tato dokumentace musí
1.
být založena při jeho narození nebo co nejdříve poté a
2.
obsahovat veškeré důležité informace o reprodukci a veterinární a sociální informace o jednotlivých pokusných zvířatechpokusných zvířatech a projektech pokusůprojektech pokusů, k nimž se používala.
(2)
Informace a dokumentaci uvedené v odstavci 1 je chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat povinen uchovávat po dobu nejméně 3 let po smrti pokusného zvířetepokusného zvířete nebo jeho umístění do chovu a musí být na požádání poskytnuty příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat. V případě umístění zvířetezvířete do chovu musí být současně se zvířetemzvířetem předány informace o příslušné veterinární péči a sociální informace z jeho dokumentace uvedené v odstavci 1.
(3)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen
a)
všechny psy, kočky a subhumánní primáty nejpozději při odstavení od matky co nejméně bolestivým způsobem trvale označit individuálním identifikačním prostředkem,
b)
po přijetí neoznačeného psa, kočky nebo subhumánního primáta odstaveného od matky jej co nejdříve a co nejméně bolestivým způsobem trvale označit, nebo
c)
na požádání příslušného orgánu ochrany zvířatzvířat zdůvodnit, proč není pokusné zvířepokusné zvíře označeno.
(4)
Je-li pes, kočka nebo subhumánní primát před odstavením od matky přemístěn od jednoho chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat k jinému a není z praktických důvodů možné pokusné zvířepokusné zvíře předem označit, musí příjemce pokusného zvířetepokusného zvířete až do jeho označení uchovat údaje o matce pokusného zvířetepokusného zvířete.
§ 17i
Zásada nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi
(1)
Kdykoli to je možné, je uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat, namísto pokusupokusu, povinen použít vědecky vyhovující metodu či zkušební strategii, při níž se nepoužívají živá zvířatazvířata.
(2)
Uživatel pokusných zvířatUživatel pokusných zvířat je povinen počet pokusných zvířatzvířat použitých v projektech pokusůprojektech pokusů snížit na minimum, aniž by byly ohroženy cíle projektu pokusůprojektu pokusů.
(3)
Každý chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen zajistit šetrné zacházení s pokusnými zvířatyzvířaty při jejich chovu, umístění a péči o ně, jakož i šetrné metody používané k pokusůmpokusům, přičemž se odstraní nebo na nejnižší možnou míru sníží případná bolest, utrpeníutrpení, strach nebo trvalé poškození pokusných zvířatzvířat.
(4)
Při výběru metod podle odstavců 1 až 3 se postupuje v souladu s § 18a.
§ 18
Účely pokusů
(1)
PokusyPokusy lze provádět výhradně pro tyto účely:
a)
základní výzkum,
b)
translační nebo aplikovaný výzkum s cílem
1.
zabránit a předejít onemocnění, špatnému zdravotnímu stavu nebo jiným anomáliím nebo jejich následkům u lidí, zvířatzvířat nebo rostlin a diagnostikovat je nebo léčit,
2.
posoudit, zjistit, regulovat nebo upravit fyziologické předpoklady lidí, zvířatzvířat nebo rostlin, nebo
3.
zlepšit životní podmínky a podmínky produkce zvířatzvířat chovaných k zemědělským účelům,
c)
pro jakýkoli z cílů uvedených v písmeni b) při vývoji, výrobě nebo zkoušení kvality, účinnosti a nezávadnosti léčiv, potravin, krmiv a jiných látek nebo výrobků,
d)
ochrana přírodního prostředí v zájmu zdraví nebo dobrých životních podmínek lidí nebo zvířatzvířat,
e)
výzkum zaměřený na zachování druhů,
f)
vyšší vzdělávání nebo odborná příprava za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí,
g)
trestní řízenítrestní řízení a jiné soudní řízení.
(2)
Provádět na zvířatechzvířatech pokusypokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízenízařízení je zakázáno.
§ 18a
Volba metod
(1)
Uživatel pokusných zvířatUživatel pokusných zvířat nesmí pokuspokus provádět a státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů nesmí pokuspokus schválit, je-li pro dosažení žádaného výsledku dostupná jiná metoda či zkušební strategie, která nevyžaduje použití živého pokusného zvířetepokusného zvířete a která je uznána podle předpisů Evropské unie.
(2)
Při výběru mezi pokusypokusy musí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat volit ty, které v co nejvyšší míře splňují tyto požadavky:
a)
používají nejnižší počet pokusných zvířatpokusných zvířat,
b)
používají pokusná zvířatapokusná zvířata s nejnižší schopností cítit bolest, utrpeníutrpení nebo strach nebo utrpět trvalé poškození, nebo
c)
působí nejmenší bolest, utrpeníutrpení, strach nebo trvalé poškození,
a je u nich největší pravděpodobnost, že bude dosaženo uspokojivých výsledků.
(3)
V co největší míře musí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat předcházet tomu, aby pokuspokus končil úhynem nebo usmrcenímusmrcením pokusného zvířetepokusného zvířete, a ukončení pokusupokusu musí být včasné a humánní. Je-li úhyn nebo usmrceníusmrcení pokusného zvířetepokusného zvířete na konci pokusupokusu nevyhnutelné, musí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat pokuspokus koncipovat tak, aby
a)
jeho výsledkem byla smrt co nejnižšího počtu pokusných zvířatpokusných zvířat a
b)
pro pokusná zvířatapokusná zvířata se doba trvání a intenzita utrpeníutrpení snížila na možné minimum, a pokud je to možné, byla zajištěna bezbolestná smrt.
§ 18b
Znecitlivění
(1)
Uživatel pokusných zvířatUživatel pokusných zvířat musí v případě, že je to z hlediska účelu pokusupokusu možné, provádět pokusypokusy za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění. Ke znecitlivění musí použít prostředky snižující bolest či jinou vhodnou metodu zajišťující co největší omezení bolesti, utrpeníutrpení a strachu. Znecitlivění musí být provedeno vždy při pokusechpokusech, při nichž dochází k vážným zraněním pokusného zvířetepokusného zvířete, která mu mohou způsobit značnou bolest.
(2)
Při rozhodování o vhodnosti použití znecitlivění se přihlíží k tomu,
a)
zda se předpokládá, že znecitlivění způsobí pokusnému zvířetipokusnému zvířeti větší újmu než samotný pokuspokus,
b)
zda je znecitlivění neslučitelné s účelem pokusupokusu.
(3)
Uživatel pokusných zvířatUživatel pokusných zvířat nesmí pokusným zvířatůmpokusným zvířatům bez odpovídajícího znecitlivění nebo snížení bolesti podávat látky, které jim brání v projevování bolesti nebo je v něm omezují. V těchto případech musí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat poskytnout státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů vědecké odůvodnění s podrobnými údaji o režimu znecitlivění a snížení bolesti.
(4)
Pokusné zvířePokusné zvíře, které by mohlo po odeznění účinků znecitlivění trpět bolestí, musí být ošetřeno preventivním nebo pooperačním podáním prostředků snižujících bolest nebo jinými vhodnými metodami tlumícími bolest, pokud je to slučitelné s účelem pokusupokusu.
(5)
Jakmile je dosaženo účelu pokusupokusu, učiní uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat příslušná opatření podle § 18f nebo 18g s cílem omezit utrpeníutrpení pokusného zvířetepokusného zvířete na minimum.
§ 18c
Klasifikace závažnosti pokusů
(1)
Závažnost pokusupokusu se určuje podle míry bolesti, utrpeníutrpení, strachu nebo trvalého poškození, které jednotlivé pokusné zvířepokusné zvíře v průběhu pokusupokusu pravděpodobně pocítí.
(2)
Každý pokuspokus musí být za použití kritérií přiřazování uvedených v prováděcím právním předpise klasifikován podle kategorie závažnosti jako
a)
pokuspokus, při němž již pokusné zvířepokusné zvíře nenabude vědomí, kterým se rozumí pokuspokus, který se provádí v celkové anestézii, po jehož provedení již pokusné zvířepokusné zvíře nenabude vědomí,
b)
mírný, kterým se rozumí pokuspokus prováděný na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, v jehož důsledku pokusná zvířatapokusná zvířata pravděpodobně pocítí krátkodobou mírnou bolest, utrpeníutrpení či strach, jakož i pokuspokus, který výrazně nezhoršuje dobré životní podmínky nebo celkový stav pokusných zvířatpokusných zvířat,
c)
střední, kterým se rozumí pokuspokus prováděný na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, v jehož důsledku pokusná zvířatapokusná zvířata pravděpodobně pocítí krátkodobou středně intenzivní bolest, utrpeníutrpení či strach, nebo dlouhodobou mírnou bolest, utrpeníutrpení či strach, jakož i pokuspokus, který pravděpodobně způsobí středně závažné zhoršení dobrých životních podmínek nebo celkového stavu pokusných zvířatpokusných zvířat, nebo
d)
závažný, kterým se rozumí pokuspokus prováděný na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, v jehož důsledku pokusná zvířatapokusná zvířata pravděpodobně pocítí značnou bolest, utrpeníutrpení či strach, nebo dlouhodobou středně intenzivní bolest, utrpeníutrpení či strach, jakož i pokuspokus, který pravděpodobně způsobí značné zhoršení dobrých životních podmínek nebo celkového stavu pokusných zvířatpokusných zvířat.
(3)
S výjimkou uvedenou v odstavci 4 nesmí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat pokuspokus provádět, pokud je jeho součástí způsobení značné bolesti, utrpeníutrpení nebo strachu, u nichž je pravděpodobné, že budou dlouhodobé a nezmírnitelné.
(4)
Pokud je z výjimečných a vědecky podložených důvodů, které je povinen prokázat uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat, nezbytné umožnit provedení pokusupokusu, při němž je působena značná bolest, utrpeníutrpení nebo strach, které budou pravděpodobně dlouhodobé a není možné je zmírnit, jak je uvedeno v odstavci 3, může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů takový pokuspokus povolit.
(5)
Kritéria přiřazování, faktory, jež se vztahují k danému pokusupokusu, a příklady různých pokusůpokusů zařazených do jednotlivých kategorií závažnosti na základě faktorů, jež se vztahují k danému druhu pokusupokusu, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 18d
Opětovné použití pokusných zvířat
(1)
Pokusné zvířePokusné zvíře již použité k jednomu či více pokusůmpokusům smí uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat opětovně použít k novému pokusupokusu, k němuž by bylo možné použít pokusné zvířepokusné zvíře dosud k žádnému pokusupokusu nepoužité, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
skutečná závažnost předchozího pokusupokusu byla mírná nebo střední,
b)
je prokázáno, že pokusné zvířepokusné zvíře je v dobrém zdravotním stavu a má znovu v plné míře dobré životní podmínky,
c)
další pokuspokus je klasifikován jako mírný, střední nebo jako pokuspokus, při němž již pokusné zvířepokusné zvíře nenabude vědomí, a
d)
je to v souladu s doporučením veterinárního lékaře s ohledem na způsob předchozího použití pokusného zvířetepokusného zvířete.
(2)
Odchylně od odstavce 1 písm. a) může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů ve výjimečných případech a po veterinárním vyšetření pokusného zvířetepokusného zvířete povolit jeho opětovné použití, pokud pokusné zvířepokusné zvíře nebylo použito více než jedenkrát k pokusupokusu spojenému se značnými bolestmi, strachem nebo odpovídajícím utrpenímutrpením.
§ 18e
Konec pokusu
(1)
PokusPokus je považován za ukončený, nemají-li být v jeho rámci provedena žádná další pozorování, nebo pokud jde o nově geneticky modifikované linie pokusných zvířatpokusných zvířat, jestliže již nejsou u potomstva pozorovány nebo očekávány bolesti, utrpeníutrpení, strach nebo trvalé poškození, jež nejméně odpovídají bolesti, utrpeníutrpení, strachu nebo trvalému poškození způsobeným vpichem jehly.
(2)
Na konci pokusupokusu rozhodne veterinární lékař nebo osoba odborně způsobilá k navrhování pokusůpokusů nebo projektů pokusůprojektů pokusů, zda bude pokusné zvířepokusné zvíře ponecháno naživu. Pokusné zvířePokusné zvíře bude usmrceno, pokud je pravděpodobné, že bude nadále trpět střední nebo značnou bolestí, utrpenímutrpením, strachem nebo trvalým poškozením.
(3)
Má-li být pokusné zvířepokusné zvíře ponecháno naživu, musí mu uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat poskytnout péči a umístění přiměřené jeho zdravotnímu stavu.
(4)
Při výskytu nákazy s klinickými projevy onemocnění, případně úhynů, a při laboratorním průkazu nákazy přenosné ze zvířatzvířat na jiná zvířatazvířata nebo na člověka se pokuspokus ukončí, pokud sledování uvedených projevů není stanoveno projektem pokusůprojektem pokusů.
§ 18f
Vypuštění pokusných zvířat do volné přírody a umístění pokusných zvířat do chovu
(1)
Pokusná zvířataPokusná zvířata, která byla nebo měla být použita k pokusůmpokusům, mohou být umístěna do zájmového chovu nebo vrácena do vhodného přírodního stanoviště či chovu odpovídajícího danému druhu pokusných zvířatpokusných zvířat, pokud
a)
to umožňuje zdravotní stav pokusného zvířetepokusného zvířete,
b)
není ohroženo veřejné zdraví, zdraví zvířatzvířat ani životní prostředí,
c)
byla přijata vhodná opatření, na základě kterých budou pokusnému zvířetipokusnému zvířeti zajištěny dobré životní podmínky, a
d)
pokud to není v rozporu s právními předpisy upravujícími ochranu přírody a krajiny a obchodování s ohroženými druhy2e) a myslivosti nebo rybářství2a).
(2)
Chovatelé pokusných zvířatChovatelé pokusných zvířat, dodavatelé pokusných zvířatdodavatelé pokusných zvířat a uživatelé pokusných zvířatuživatelé pokusných zvířat, od nichž mají být pokusná zvířatapokusná zvířata umístěna do zájmového chovu, musí uplatňovat režim pro umístění zvířatzvířat do zájmového chovu, který zajišťuje socializaci těchto zvířatzvířat. Pokud to je vhodné, musí osoby uvedené ve větě první zavést v případě zvířatzvířat žijících ve volné přírodě program rehabilitace před jejich navrácením do jejich přírodních stanovišť.
§ 18g
Metody usmrcování pokusných zvířat
(1)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen zajistit, aby pokusná zvířatapokusná zvířata byla při usmrcování vystavena co nejmenší míře bolesti, utrpeníutrpení a strachu.
(2)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen zajistit, aby usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat prováděla v jeho zařízenízařízení osoba odborně způsobilá k navrhování pokusůpokusů nebo projektů pokusůprojektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat. V případě terénní studie však může osoba uvedená ve větě první pokusné zvířepokusné zvíře usmrtit mimo zařízenízařízení.
(3)
Při usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat použijí osoby uvedené v odstavci 2 následující metody:
a)
předávkování anestetikem,
b)
upoutaný projektil,
c)
oxid uhličitý,
d)
zlomení vazu,
e)
tupý úder do hlavy,
f)
oddělení hlavy od trupu,
g)
omráčení elektrickým proudem,
h)
inertní plyny (Ar, N2), nebo
i)
zastřelení volným projektilem odpovídající střelnou zbraní a střelivem.
(4)
Jiné metody, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je možné použít u pokusných zvířatpokusných zvířat, která
a)
nejsou při vědomí, pokud pokusné zvířepokusné zvíře před smrtí opět nenabude vědomí, a
b)
jsou používána k zemědělskému výzkumu, při němž cíl projektu pokusůprojektu pokusů vyžaduje, aby byla pokusná zvířatapokusná zvířata chována za obdobných podmínek jako hospodářská zvířatahospodářská zvířata; tato pokusná zvířatapokusná zvířata mohou být usmrcena v souladu s požadavky stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím ochranu zvířatzvířat při usmrcování16).
(5)
UsmrceníUsmrcení pokusných zvířatpokusných zvířat musí být dokončeno jedním z těchto způsobů:
a)
potvrzením trvalého zastavení oběhu,
b)
destrukcí mozku,
c)
zlomením vazu,
d)
vykrvením, nebo
e)
potvrzením nástupu posmrtné ztuhlosti.
(6)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů může v rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů na základě odůvodněné žádosti uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat udělit výjimky z požadavků uvedených v odstavcích 3 až 5
a)
s cílem povolit použití jiné metody za předpokladu, že je tato metoda na základě vědeckých poznatků považována za alespoň stejně humánní, nebo
b)
pokud uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat předloží doklady o tom, že je vědecky doloženo a dostatečně odůvodněno, že účelu pokusupokusu nelze dosáhnout za použití metody usmrcování uvedené v odstavci 3 nebo 4.
(7)
Ministerstvo může na základě odůvodněné žádosti chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat nebo dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat rozhodnutím udělit výjimky z požadavků uvedených v odstavcích 3 až 5 s cílem povolit použití jiné metody za předpokladu, že je tato metoda na základě vědeckých poznatků považována za alespoň stejně humánní.
(8)
Odstavce 2 až 5 se nevztahují na případy, kdy je třeba pokusné zvířezvíře usmrtit za mimořádných okolností z důvodu ochrany zvířatzvířat proti týrání, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, zdraví zvířatzvířat nebo životního prostředí.
(9)
Metody usmrcování jednotlivých druhů pokusných zvířatzvířat podle odstavce 3 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 18h
Usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání pro vědecké účely
(1)
UsmrceníUsmrcení zvířetezvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání pro vědecké účely smí provádět pouze veterinární lékař nebo osoba odborně způsobilá k navrhování pokusůpokusů nebo projektů pokusůprojektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat, a to pouze v prostorech, které jsou uvedeny v oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, k dodávce pokusných zvířatzvířat, nebo k používání pokusných zvířatzvířat.
(2)
UsmrceníUsmrcení zvířetezvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání pro vědecké účely musí osoba uvedená v odstavci 1 provádět v souladu s tímto zákonem.
(3)
Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat je povinen vést ve vztahu k usmrceníusmrcení zvířetezvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání pro vědecké účely evidenci o
a)
počtu a druhu usmrcených zvířatzvířat,
b)
původu usmrcených zvířatzvířat, včetně údajů o tom, zda byla chována pro použití k pokusůmpokusům,
c)
datu usmrceníusmrcení zvířatzvířat,
d)
osobě provádějící usmrceníusmrcení zvířatzvířat a
e)
konkrétním účelu usmrceníusmrcení zvířatzvířat.
(4)
Evidenci uvedenou v odstavci 3 je chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat povinen uchovávat po dobu nejméně 5 let a musí ji na požádání poskytnout příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat.
ČÁST ŠESTÁ
ORGÁNY OCHRANY ZVÍŘAT
§ 19
(1)
Orgány ochrany zvířatzvířat jsou
a)
ministerstvo,
b)
Státní veterinární správa,2)
c)
státní orgány příslušné ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů,
d)
Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,
e)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Na úseku ochrany zvířatzvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost obceobce.
(3)
Kde se v přímo použitelných předpisech Evropské unie5) mluví o
a)
příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední orgán státní správy nebo jiný orgán státní správy, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření, anebo orgán, na který byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření přeneseny,
b)
příslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona Státní veterinární správa.
(4)
Kde se v předpisech uvedených v odstavci 3 mluví o opatřeních k zajištění dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků stanovených těmito předpisy nebo k odstranění zjištěných nedostatků, rozumí se tím odpovídající opatření podle tohoto zákona.
(5)
Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou povinny plnit v oblasti ochrany zvířatzvířat také povinnosti, které pro ně vyplývají z předpisů uvedených v odstavci 3.
§ 20
Ministerstvo
(1)
Ministerstvo
a)
projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany hospodářských zvířathospodářských zvířat, pokusných zvířatpokusných zvířat, zvířat v zájmových chovechzvířat v zájmových chovech a volně žijících zvířatzvířat, včetně zvířatzvířat v zoologických zahradách, a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,
b)
spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, Akademií věd České republiky, vysokými školami a právnickými osobami zabývajícími se ochranou nebo chovem zvířatzvířat, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířatzvířat,
c)
schvaluje statut a jednací řád Ústřední komise pro ochranu zvířatzvířat (dále jen „ústřední komise“) a výboru pro ochranu zvířatzvířat používaných pro vědecké účely,
d)
plní úkoly vyplývající pro něj z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat během přepravypřepravy a souvisejících činností5) a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13),
e)
ustanovuje kontaktní místa v případech, kdy je to požadováno předpisy Evropské unie, a uveřejňuje je na svých internetových stránkách,
f)
rozhoduje o udělení, změně nebo odnětí povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, a to i na základě řízení zahájeného z moci úřední,
g)
rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, k dodávce pokusných zvířatzvířat a k používání pokusných zvířatzvířat, a to i na základě řízení zahájeného z moci úřední, a o udělení výjimky podle § 18g odst. 7,
h)
jmenuje a odvolává posuzovatele ve správním řízení o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, k dodávce pokusných zvířatzvířat a k používání pokusných zvířatzvířat; metodicky řídí, kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje činnost posuzovatelů,
i)
na úseku ochrany pokusných zvířatzvířat
1.
do 10. listopadu 2023 a poté každých 5 let zasílá Komisi informace o provádění tohoto zákona, zejména jeho § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c odst. 4, § 17f, § 20b odst. 2 písm. b) a § 22 odst. 1 písm. s); tyto údaje poskytuje a zveřejňuje prostřednictvím elektronického přenosu ve formátu, který stanoví Komise30),
2.
každoročně shromažďuje a zveřejňuje statistické informace o používání pokusných zvířatzvířat k pokusůmpokusům, včetně informací o skutečné závažnosti pokusůpokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusůmpokusům použiti; do 10. listopadu následujícího roku poskytuje tyto statistické informace Komisi prostřednictvím elektronického přenosu v nesouhrnném formátu, který stanoví Komise30),
3.
předkládá každý rok Komisi podrobné informace o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6 a 7,
j)
stanoví osobu, která zajistí od chovatelůchovatelů sběr a vědecky podloženou objektivní a srovnatelnou analýzu údajů založených na sledování reprezentativního vzorku hejn kuřat chovaných na masohejn kuřat chovaných na maso, porážených během období o délce minimálně 1 roku, a předloží tuto analýzu ministerstvu,
k)
vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických zahrad1b) a
l)
vyžaduje opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo výpis z Rejstříku trestů pro posouzení, zda je důvod k odnětí osvědčení uvedený v odstavci 2 písm. g) bodě 2; žádost o vydání opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Ministerstvo dále
a)
může udělit, pozastavit nebo odejmout akreditaci školicím pracovištím k pořádání
1.
kurzu odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat,
2.
kurzu odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat,
3.
odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel,
4.
kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso,
5.
kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata,
6.
odborného kurzu pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata,
7.
kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů a kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů,
8.
kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat a kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat,
9.
kurzu k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy,
10.
odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířatzvířat,
(dále jen „kurzy na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání“),
b)
vede seznam akreditovaných školicích pracovišť a uveřejňuje ho způsobem umožňujícím dálkový přístup,
c)
jmenuje na základě návrhu školicího pracoviště lektory v kurzech na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, a to do 30 dnů ode dne doručení návrhu na jmenování lektora,
d)
provádí zkoušky pro získání odborné způsobilosti v kurzech na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání a ve spolupráci se Státní veterinární správou připravuje obsah těchto kurzů a zkušební otázky,
e)
jmenuje zkušební komisaře v kurzech na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání,
f)
vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky v kurzech na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání nebo osvědčení o účasti na kurzu podle § 14d,
g)
odnímá osvědčení nebo pozastavuje platnost osvědčení u
1.
odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel z důvodů uvedených v přímo použitelném předpise upravujícím ochranu zvířatzvířat při přepravěpřepravě5a) a
2.
ostatních kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, jde-li o osobu, která byla za týrání zvířetezvířete v posledních 3 letech potrestána za přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, opakovaně potrestána za jiné přestupky na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, za které byla uložena pachateli přestupku pokuta, která není na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek, nebo odsouzena za trestný čintrestný čin na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání,
h)
vede seznam osob, kterým vydalo osvědčení,
i)
vede seznam osob, kterým vydalo osvědčení školicí pracoviště,
j)
provádí kontroly školicích pracovišť, zejména jejich činnosti a úrovně kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání.
(3)
Ustanovení odstavce 2 písm. c) až h) se nevztahují na kurz k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, kurz odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat a kurz odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat, který je určen pro osoby, které provádějí manipulaci se zvířatyzvířaty a péči o ně před jejich znehybněním a znehybnění zvířatzvířat pro účely omráčení nebo usmrceníusmrcení.
(4)
Ministerstvo ve správním řízení podle odstavce 1 písm. g) rozhodne nejdéle do 120 dnů ode dne zahájení řízení. Požádá-li žadatel, kterému již bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. g), o vydání dalšího rozhodnutí, které má na předchozí rozhodnutí navazovat, rozhodnutí nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto. Žádost je nutné podat minimálně 60 dnů přede dnem uplynutí platnosti vydaného rozhodnutí, jinak předchozí rozhodnutí zanikne uplynutím doby v něm stanovené.
§ 20a
Změna, pozastavení nebo odnětí oprávnění nebo povolení udělených ministerstvem
(1)
Ministerstvo může z moci úřední oprávnění nebo povolení udělená podle § 20 odst. 1 změnit, pozastavit nebo odejmout, pokud ten, komu bylo oprávnění nebo povolení uděleno, nedodržuje podmínky stanovené zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo těmito oprávněními nebo povoleními.
(2)
Změna, pozastavení nebo odnětí oprávnění udělených podle § 20 odst. 1 písm. g) nesmí mít nepříznivý vliv na životní podmínky pokusných zvířatzvířat, která jsou v zařízenízařízení umístěna. V rozhodnutí o změně, pozastavení nebo odnětí oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, oprávnění k dodávce pokusných zvířatzvířat a oprávnění k používání pokusných zvířatzvířat podle § 20 odst. 1 písm. g) ministerstvo stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče o pokusná zvířatazvířata chovaná chovatelem pokusných zvířatchovatelem pokusných zvířat, dodávaná dodavatelem pokusných zvířatdodavatelem pokusných zvířat nebo používaná uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat. Pokud chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat přestane splňovat podmínky stanovené zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo oprávněními udělenými podle § 20 odst. 1, uloží krajská veterinární správa rozhodnutím vhodné nápravné opatření k odstranění zjištěných nedostatků postupem podle § 22 odst. 1 písm. l), nebo ministerstvo postupuje podle odstavce 1.
(3)
Ministerstvo může oprávnění nebo povolení udělená podle § 20 odst. 1 změnit nebo odejmout na žádost žadatele. Bylo-li oprávnění nebo povolení uděleno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení nebo oprávnění.
(4)
Platnost oprávnění nebo povolení udělených podle § 20 odst. 1 zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b)
zánikem zařízenízařízení, ve kterém měla být prováděna povolená činnost,
c)
zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby anebo jejím prohlášením za mrtvou.
§ 20b
Výbor pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely
(1)
Ministerstvo zřizuje výbor pro ochranu zvířatzvířat používaných pro vědecké účely. Tento výbor není součástí ústřední komise.
(2)
Výbor pro ochranu zvířatzvířat používaných pro vědecké účely
a)
poskytuje bezplatně státním orgánům příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů a za úplatu odborným komisím podle § 15g poradenství, pokud jde o získání, chov a umístění pokusných zvířatpokusných zvířat, péči o ně a používání pokusných zvířatpokusných zvířat k pokusůmpokusům, a zaručuje, že jsou sdíleny osvědčené postupy,
b)
na úseku ochrany pokusných zvířatpokusných zvířat přijímá za účelem zamezení opakování pokusůpokusů od ostatních členských států Evropské unie údaje, které vznikají při pokusechpokusech uznaných právními předpisy Evropské unie, pokud není třeba provést v souvislosti s těmito údaji další pokusypokusy pro účely ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí, a předává je státním orgánům příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů, kontaktnímu místu, případně odborným komisím podle § 15g,
c)
zpracovává a odevzdává ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a poté každých 5 let vždy do 30. září, zprávu s uvedením informací o uplatňování písmene b).
(3)
Výbory pro ochranu zvířatzvířat používaných pro vědecké účely členských států Evropské unie si vyměňují informace o fungování odborných komisí podle § 15g a o provádění hodnocení projektů pokusůprojektů pokusů a sdílejí osvědčené postupy.
(4)
Předsedu a členy výboru pro ochranu zvířatzvířat používaných pro vědecké účely jmenuje a odvolává ministr zemědělství. Na jmenování členem výboru pro ochranu zvířatzvířat používaných pro vědecké účely není právní nárok. Ministr zemědělství může jmenovat členem výboru osobu, která
a)
je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, která se během studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami chovu a práce na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod,
b)
má osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů a
c)
předloží
1.
přehled o své odborné činnosti a publikační činnosti a
2.
doklad o minimálně 5 letech odborné praxe při využívání pokusných zvířatpokusných zvířat k vědeckým účelům, a to za posledních 10 let.
(5)
Další podrobnosti o složení a způsobu činnosti výboru pro ochranu zvířatzvířat používaných pro vědecké účely stanoví statut a jednací řád výboru pro ochranu zvířatzvířat používaných pro vědecké účely.
§ 21
Ústřední komise
(1)
K plnění úkolů uvedených v § 20 odst. 1 zřizuje ministr zemědělství jako svůj odborný poradní orgán na úseku ochrany zvířatzvířat ústřední komisi. Předsedu a členy ústřední komise jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí, a to z odborníků navržených příslušnými státními orgány a právnickými osobami zabývajícími se ochranou nebo chovem zvířatzvířat, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířatzvířat.
(2)
Členství v ústřední komisi je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Odměny členům ústřední komise stanoví ministerstvo. Členové ústřední komise mají nárok na úhradu nákladů spojených s výkonem funkce člena ústřední komise.
(3)
Orgány ústřední komise jsou předseda a rada. Ústřední komise se člení na výbor pro ochranu hospodářských zvířathospodářských zvířat, výbor pro ochranu zvířat v zájmových chovechzvířat v zájmových chovech, výbor pro ochranu volně žijících zvířatzvířat a výbor pro ochranu pokusných zvířatpokusných zvířat. Radu tvoří předseda a 4 místopředsedové volení z členů ústřední komise, kteří jsou zároveň předsedy výborů. Rada řídí činnost ústřední komise mezi jejími zasedáními a koordinuje činnost výborů.
(4)
Další podrobnosti o složení a způsobu rozhodování ústřední komise stanoví statut a jednací řád ústřední komise.
§ 22
Státní veterinární správa
(1)
Krajské veterinární správy a na území hlavního města Prahy Městská veterinární správa na úseku ochrany zvířatzvířat
a)
vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelůmchovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám,
b)
plní úkoly vyplývající pro ně z přímo použitelných předpisů Evropské unie5) upravujících ochranu zvířatzvířat během přepravypřepravy a souvisejících činností a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13), zejména vykonávají dozor nad plněním povinností fyzických a právnických osob vyplývajících z těchto předpisů, a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího úřední kontroly31),
c)
povolují výjimku podle § 5i odst. 3,
d)
vydávají, mění nebo odnímají rozhodnutí o povolení chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péčidruhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, a to jedinců i skupin podle § 13 odst. 5,
e)
přijímají oznámení podle § 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému živnostenskému úřadu podle § 13a odst. 2,
f)
vypracovávají odborná vyjádření a vydávají osvědčení o schválení silničního dopravního prostředku nebo plavidla pro přepravupřepravu hospodářských zvířathospodářských zvířat5b), pozastavují a odnímají tato osvědčení,
g)
vydávají, pozastavují a odnímají povolení dopravce a povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty5c),
h)
oznamují ministerstvu porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat během přepravypřepravy a souvisejících činností1a) řidičem nebo průvodcem, který je držitelem osvědčení,
i)
provádí kontroly a jiná opatření související s knihou jízd5d),
j)
rozhodují o udělení, pozastavení nebo odnětí schválení vydaného kontrolnímu stanovišti5e),
k)
stanovují veterinární podmínky pro provádění pokusůpokusů na zvířatechzvířatech a pro provádění porážkyporážky podle § 5f,
l)
na základě kontrolního zjištění mohou vydávat v případě porušení právních předpisů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání rozhodnutí o závazném pokynu k odstranění zjištěných nedostatků; v tomto rozhodnutí stanoví, jaká právní povinnost byla porušena, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny, a kontrolují odstranění těchto nedostatků,
m)
podávají podněty obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelůmchovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým osobám na úseku ochrany zvířatzvířat,
n)
provádějí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství5f) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém5g),
o)
vydávají a odnímají povolení chovu kuřat chovaných na maso se zvýšenou hustotou osazeníhustotou osazení podle § 12d odst. 4,
p)
na jatkách přijímají s dodávkou kuřat chovaných na maso údaje podle § 12d odst. 5 písm. b), posuzují plnění pravidel ochrany kuřat při chovu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
q)
plní úkoly spojené s depopulací stanovené v čl. 18 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování,
r)
plní úkoly stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a), b) a e) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování,
s)
vykonávají pravidelný dozor nad plněním povinností stanovených chovatelům pokusných zvířatchovatelům pokusných zvířat, dodavatelům pokusných zvířatdodavatelům pokusných zvířat a uživatelům pokusných zvířatuživatelům pokusných zvířat, při výkonu dozoru přizpůsobují četnost kontrol výsledkům analýzy rizik u každého zařízenízařízení s přihlédnutím k počtu a druhu umístěných pokusných zvířatpokusných zvířat, dosavadnímu dodržování právních předpisů chovatelem pokusných zvířatchovatelem pokusných zvířat, dodavatelem pokusných zvířatdodavatelem pokusných zvířat a uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat, počtu a typům projektů pokusůprojektů pokusů prováděných daným uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat a veškerým informacím, které by mohly ukazovat na nedodržení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení; kontroly se provádějí každoročně alespoň u třetiny uživatelů pokusných zvířatuživatelů pokusných zvířat v souladu s analýzou rizik podle tohoto písmene, v případě subhumánních primátů jsou chovatelé pokusných zvířatchovatelé pokusných zvířat, dodavatelé pokusných zvířatdodavatelé pokusných zvířat a uživatelé pokusných zvířatuživatelé pokusných zvířat kontrolováni alespoň jednou ročně; přiměřený počet kontrol se provádí bez předchozího upozornění; záznamy o všech inspekcích se uchovávají po dobu nejméně 5 let.
(2)
Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy na úseku ochrany zvířatzvířat
a)
zpracovává a realizuje program ochrany zvířatzvířat,
b)
vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí,
c)
v případech, kdy si to vyhradí, plní úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelných předpisů Evropské unie5b) upravujících ochranu zvířatzvířat během přepravypřepravy a souvisejících činností a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13), zejména vykonává dozor nad plněním povinností fyzických a právnických osob vyplývající z těchto předpisů, a úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího úřední kontroly31),
d)
spolupracuje na úseku dozoru nad ochranou zvířatzvířat s orgány ochrany zvířatzvířat Rady Evropy, Evropské unie a třetích zemí a na vyžádání jim poskytuje příslušné informace,
e)
vede záznamy o povoleních dopravců a o povoleních dopravců pro dlouhotrvající cesty, o osvědčeních o schválení silničních dopravních prostředků a o schválení plavidel pro přepravupřepravu hospodářských zvířathospodářských zvířat5h),
f)
může zakázat přepravupřepravu zvířatzvířat určitým dopravcem nebo určitým dopravním prostředkem v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířatzvířat během přepravypřepravy a souvisejících činností5i),
g)
vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy informace o programu ochrany zvířatzvířat,
h)
v oboru ochrany zvířatzvířat a péče o jejich pohodu organizuje odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání úředních veterinárních lékařů podle § 26, případně dalších odborně způsobilých pracovníků pro výkon činností podle zvláštních právních předpisů,2)
i)
plní úkoly podle čl. 13 odst. 3 až 5 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování,
j)
zpracuje a odevzdá ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a poté zpracovává a odevzdává každý rok vždy do 30. září, zprávu s uvedením informací o uplatňování odstavce 1 písm. s),
k)
předkládá Komisi do 31. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí rok o výkonu dozoru s cílem ověřit soulad s požadavky předpisů Evropské unie32); ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán k prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech.
(3)
Úkoly orgánů ochrany zvířatzvířat provádějících dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení podle odstavce 1 písm. a) plní v oboru působnosti při chovu a využití zvířatzvířat pro účely Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra příslušné orgány těchto ministerstev a poskytují o nich informace Státní veterinární správě a ministerstvu.
§ 23
Státní orgány příslušné ke schvalování projektů pokusů
(1)
Státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů je ústřední orgán státní správy věcně příslušný podle předmětu činnosti uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Jedná-li se
a)
o pokusypokusy na volně žijících zvířatechzvířatech, je státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů Ministerstvo životního prostředí, s výjimkou použití pokusných zvířatpokusných zvířat v kurzech na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání,
b)
o použití pokusných zvířatpokusných zvířat v kurzech na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, je státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů ministerstvo,
c)
o pokusypokusy prováděné veřejnou výzkumnou institucí Akademie věd České republiky, je státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů Akademie věd České republiky.
§ 23a
Úkoly státních orgánů příslušných ke schvalování projektů pokusů
(1)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů
a)
rozhoduje o schválení nebo neschválení projektu pokusůprojektu pokusů z hlediska jeho souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k jeho provedení, a o změně, pozastavení nebo odnětí rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů,
b)
zpracovává a odevzdává ministerstvu nejpozději do 28. února roku následujícího souhrnnou zprávu o činnosti uživatelských zařízenízařízení, pro která jsou státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů, za kalendářní rok včetně statistických tabulek, jejichž vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, s uvedením
1.
identifikace uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, označení rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířatpokusných zvířat a doby jeho platnosti,
2.
jména, popřípadě jmen, příjmení a čísel osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů členů odborné komise podle § 15g,
3.
počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusůprojektů pokusů s označením účelů pokusůpokusů uvedených v § 18 odst. 1,
4.
evidence počtu pokusných zvířatpokusných zvířat použitých pro pokusypokusy a počtu a druhu provedených pokusůpokusů, včetně informací o skutečné závažnosti pokusůpokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusůmpokusům použiti,
5.
podrobných informací o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6,
6.
dalších údajů stanovených dohodami Rady Evropy na úseku ochrany pokusných zvířatpokusných zvířat, prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ministerstvem,
c)
zpracuje a odevzdá ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a poté zpracovává a odevzdává každých 5 let vždy do 30. září, souhrnnou zprávu s uvedením informací o uplatňování § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c odst. 4 a § 17f.
(2)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů neschválí ty projekty pokusůprojekty pokusů, které neobdržely příznivé hodnocení projektu pokusůprojektu pokusů podle § 16b.
(3)
Místně příslušný orgán ochrany přírody2e) podle místa, kde má být proveden pokuspokus na volně žijících zvířatechzvířatech, se na žádost uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat vyjadřuje k projektům pokusůprojektům pokusů na jedincích druhů volně žijících zvířatzvířat. Jeho vyjádření je pro státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů závazné.
(4)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů, který povolil ve svém rozhodnutí pokuspokus podle § 17c odst. 5 nebo 6 nebo podle § 18c odst. 4, o něm neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy, přičemž své rozhodnutí odůvodní a poskytne důkazy o situaci odůvodňující jeho rozhodnutí, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno22).
(5)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů učiní potřebná opatření, aby měl k plnění úkolů podle odstavce 1 poradce z kruhu odborníků s osvědčením o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů nebo s kvalifikací podle § 26, kteří ustaví rezortní odbornou komisi pro schvalování projektů pokusůprojektů pokusů. Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů si v každém řízení o schválení projektu pokusůprojektu pokusů vyžádá stanovisko rezortní odborné komise pro schvalování projektů pokusůprojektů pokusů.
§ 24
Obce
(1)
ObecObec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířatazvířata.6)
(2)
ObecObec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranstvíveřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.
§ 24a
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností
a)
rozhodují o zvláštním opatření podle § 28a a § 28b a o předběžné náhradní péči podle § 28c, včetně náhrady nákladů za toto opatření,
b)
plní další úkoly v ochraně zvířatzvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířatzvířat, a
c)
vyžadují opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo výpis z Rejstříku trestů v řízení o zvláštním opatření podle § 28a; žádost o vydání opisu z evidence přestupků a výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen projednat všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. m), a po vydání rozhodnutí ve věci, usnesení o odložení věci nebo usnesení o zastavení řízení je bezodkladně zaslat příslušné krajské veterinární správě; to platí i v případech, kdy nebylo správní řízení zahájeno na základě podnětu příslušné krajské veterinární správy s výjimkou řízení o přestupku uvedeného v odstavci 4. Totéž platí pro rozhodnutí vydaná v řízení o odvolání, v přezkumném řízení a při obnově řízení a vydání nového rozhodnutí.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností si vyžádá v řízení o přestupku odborné vyjádření krajské veterinární správy, které je pro toto řízení závazné. Je-li řízení zahájeno z podnětu krajské veterinární správy a součástí podnětu je i odborné vyjádření, další odborné vyjádření se nevyžaduje.
(4)
Odborné vyjádření podle odstavce 3 se nevyžaduje v řízení o přestupku spočívajícím v porušení
a)
zákazu opustit zvířezvíře podle § 4 odst. 1 písm. t),
b)
povinnosti mít osvědčení o odborné způsobilosti nebo osvědčení o způsobilosti,
c)
povinnosti vést a uchovávat záznamy nebo evidenci podle § 5a odst. 6, § 8b odst. 3, § 12f odst. 4, § 13 odst. 10, § 13a odst. 3, § 14b odst. 3, § 14c odst. 3, § 14d odst. 3, § 15d odst. 8, § 15g odst. 6, § 17g odst. 1 a 2, § 17h odst. 1 a 2, § 18h odst. 3 a 4,
d)
povinnosti zajistit, aby zvířezvíře jednoho chovatelechovatele nezranilo ani neusmrtilo zvířezvíře jiného chovatelechovatele,
e)
povinnosti podle § 7a odst. 2 a 4,
f)
povinností pořadatele podle § 8 odst. 3,
g)
povinnosti učinit opatření proti úniku zvířetezvířete,
h)
povinnosti oznámit nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnostiživnosti, druhy a počty zvířatzvířat příslušné krajské veterinární správě a doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířatazvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti podle § 13a odst. 1, nebo
i)
povinnosti poskytnout bezplatně kupujícímu v písemné podobě správné a podrobné informace o podmínkách chovu, včetně způsobu krmení, a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířetezvířete podle § 13a odst. 4.
§ 24b
Poskytování údajů
(1)
Ministerstvo, Státní veterinární správa, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a obecní úřady pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona využívají
a)
údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z informačního systému evidence obyvatel a
c)
údaje z informačního systému cizinců.
(2)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
d)
datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky,
e)
datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
adresa místa pobytu a
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
d)
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
e)
adresa místa trvalého pobytu a
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
druh a adresa místa pobytu a
f)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(5)
Údaje, které jsou vedeny v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 25
(1)
Zaměstnanci zařazení v orgánu ochrany zvířatzvířat, pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, posuzovatelé zařízenízařízení ve správním řízení o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířatpokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířatpokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířatpokusných zvířat a při dodržení podmínek stanovených veterinárním zákonem2) také zaměstnanci obcíobcí zařazení v obecních úřadech obcíobcí s rozšířenou působností, pokud je to nezbytné k provedení řízení o přestupku nebo při provádění zvláštního opatření podle tohoto zákona, jsou oprávněni
a)
vstupovat do zařízenízařízení chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířatyzvířaty, do objektů a na místa, kde se konají veřejná vystoupeníveřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířatazvířata, do objektů chovatelůchovatelů, v nichž jsou chována zvířatazvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířatazvířata usmrcována,
b)
vyžadovat od chovatelůchovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,
c)
pořizovat obrazovou dokumentaci.
(2)
Každý chovatelchovatel nebo pořadatel veřejného vystoupeníveřejného vystoupení je povinen pracovníkům orgánů ochrany zvířatzvířat provádějícím dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení a osobám uvedeným v odstavci 1
a)
umožnit vstup do prostor a míst uvedených v odstavci 1 písm. a),
b)
poskytnout potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně umožnění bezplatného přístupu na veřejná vystoupeníveřejná vystoupení,
c)
předvést na požádání zvířezvíře nebo zvířatazvířata na místo určené pracovníkem provádějícím dozor.
(3)
Provozovatel útulku nebo záchranné stanice musí kromě povinností stanovených v odstavci 2 vést a poskytnout pracovníkům orgánů ochrany zvířatzvířat, provádějícím dozor nad dodržováním právních předpisů na úseku ochrany zvířatzvířat, tyto informace a doklady:
a)
provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířatzvířat a organizaci práce a pracovních postupů stanovených zvláštními právními předpisy6a),
b)
seznam přijatých zvířatzvířat s uvedením počtu, druhu, popisu včetně identifikačních znaků, hmotnosti, data a místa nálezu zvířatzvířat nebo uvedení jejich původních chovatelůchovatelů6b),
c)
seznam vydaných zvířatzvířat a jejich nových chovatelůchovatelů6b), včetně data předání, adresy, kde budou zvířatazvířata chována, nebo míst, kde byla zvířatazvířata opětně vypuštěna do původního prostředí,
d)
evidenci úniků zvířatzvířat z útulku,
e)
doklad o odborné způsobilosti.
(4)
Provozovatel útulku je dále povinen
a)
provozovat internetové stránky útulku a zveřejňovat na nich aktuální seznam všech zvířatzvířat v útulku s jejich fotografií a datem a místem nálezu,
b)
poskytnout při předání každého zvířetezvířete bezplatně novému chovatelichovateli v písemné podobě informace o dosavadním způsobu krmení zvířetezvířete a popis následné péče o ně.
(5)
Provádí-li Evropská komise v České republice svými odborníky, popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném Evropskou komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány ochrany zvířatzvířat (§ 19 odst. 1) kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými na jeho základě, anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie5a), orgány ochrany zvířatzvířat jim poskytují věcnou a osobní pomoc a informace potřebné k provedení této kontroly.
(6)
Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 5 platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Zejména musí být těmto odborníkům umožněn stejný přístup do míst, zařízenízařízení a části dopravních prostředků, v nichž jsou přepravována zvířatazvířata, jaký mají pracovníci orgánu ochrany zvířatzvířat pověření výkonem dozoru. Informace získané těmito odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí sloužit jiným účelům než předmětu kontroly.
(7)
Orgán nebo jiná osoba, která provádí zapečetění bytu nebo jiného prostoru, či jiné opatření, v jehož důsledku nebude do bytu nebo jiného prostoru dočasně nikdo vcházet, je povinna se ujistit, že v bytě nebo jiném prostoru nezůstane živé zvířezvíře, které by mohlo být týráno v důsledku omezení jeho výživy a napájení. Orgán nebo jiná osoba, která provádí jiné opatření, v jehož důsledku nemůže chovatelchovatel zabezpečit péči o zvířezvíře, zejména zajištění neplánované hospitalizacehospitalizace chovatelechovatele, nebo omezení osobní svobody chovatelechovatele, je povinna se ujistit, že s chovatelemchovatelem na místě není zvířezvíře, které by mohlo být týráno v důsledku omezení jeho výživy a napájení. Pokud zjistí, že takové ohrožení existuje, neprodleně to oznámí příslušnému obecnímu úřadu. Tento úřad bezodkladně zajistí zvířetizvířeti potřebnou péči, popřípadě je za tímto účelem umístí do náhradní péče; účelně vynaložené náklady spojené s touto péčí hradí stát, pokud přesahují částku 30 000 Kč ve vztahu ke zvířetizvířeti nebo zvířatůmzvířatům jednoho chovatelechovatele. Vlastník zvířetezvířete je povinen nahradit státu náklady, které byly vynaloženy na úhradu nákladů spojených se zajištěním náhradní péče o zvířezvíře. Toto ustanovení se vztahuje také na případy, kdy je po znemožnění péče chovatelechovatele o zvířezvíře z výše uvedených důvodů otevírán byt, automobil nebo jiný prostor.
(8)
Účelně vynaloženými náklady podle odstavce 7 se rozumí náklady na přepravupřepravu zvířetezvířete, náklady na krmivo, na veterinární péči, na léky a zdravotnický materiál a ostatní podle zdravotního stavu zvířetezvířete, mzdové a obdobné náklady na zabezpečení potřebné péče nebo náhradní péče o zvířezvíře. Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvířezvíře podle odstavce 7 se podává vždy nejpozději do 3 měsíců od ukončení péče o zvířezvíře ministerstvu. V případě péče o zvířezvíře, která trvá déle než 3 měsíce, je možné požádat o zálohu na úhradu nákladů za uplynulé období. Ministerstvo může poskytnout přiměřenou zálohu na doložené účelně vynaložené náklady. Po ukončení péče o zvířezvíře, na kterou byla vyplacena záloha, se podává žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvířezvíře podle odstavce 7.
(9)
Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvířezvíře podle odstavce 7 se podává na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také
a)
celkovou výši účelně vynaložených nákladů,
b)
osobní údajeosobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje vlastníka zvířetezvířete, popřípadě též osobní údajeosobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje chovatelechovatele zvířetezvířete, pokud zvířezvíře chová osoba odlišná od vlastníka zvířetezvířete,
c)
osobní údajeosobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje osoby zajišťující péči o zvířezvíře.
(10)
Přílohou žádosti o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvířezvíře podle odstavce 7 musí být
a)
identifikace zvířetezvířete nebo zvířatzvířat, na které je požadována úhrada účelně vynaložených nákladů,
b)
odůvodnění žádosti, včetně uvedení skutečnosti, který orgán a z jakého důvodu zajistil péči o zvířezvíře,
c)
doklad o skutečnosti, že chovatelchovatel nemůže zabezpečit péči o zvířezvíře, zejména potvrzení o hospitalizacihospitalizaci nebo potvrzení o nástupu výkonu trestu odnětí svobody,
d)
protokol o předání zvířetezvířete do péče,
e)
smlouva o zajištění péče o zvířezvíře, byla-li uzavřena,
f)
doklad o účelně vynaložených nákladech, včetně finanční rozvahy zdůvodňující výši požadované náhrady nákladů,
g)
doklad o oprávnění jednat jménem žadatele.
§ 26
(1)
Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu
a)
v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, nebo
b)
v oblasti ochrany zvířatzvířat a pohody zvířatzvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířatzvířat a pohody zvířatzvířat a se specializačním vzděláním podle veterinárního zákona2),
který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo.
(2)
Obsah a rozsah odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířatzvířat, požadavky na školicí pracoviště, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, požadavky na zkušebního komisaře, průběh zkoušky a vzor osvědčení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 26a
Akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání
(1)
Kurzy na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání mohou pořádat pouze školicí pracoviště, která k tomu jsou akreditována ministerstvem a splňují podmínky stanovené tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání. Akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce. Pověřením se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování23) rozumí akreditace podle tohoto ustanovení.
(2)
Školicí pracoviště musí zaslat ministerstvu žádost o akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také název kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, který hodlá školicí pracoviště pořádat.
(3)
Kromě náležitostí uvedených v odstavci 2 jsou součástí žádosti o akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání
a)
oprávnění ke vzdělávací činnosti nebo doklad o tom, že školicí pracoviště má v předmětu činnosti vzdělávání,
b)
přehled dosavadní činnosti školicího pracoviště v oblasti vzdělávání,
c)
doklady o dostatečném technickém, materiálním a organizačním zabezpečení kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, zejména adresy budov, ve kterých budou vzdělávací programy uskutečňovány, údaje o počtu a kapacitě učeben a údaje o technickém vybavení učeben,
d)
vyplněné dotazníky odborných lektorů s uvedením jejich jména, popřípadě jmen, příjmení a titulu, údaje o jejich nejvyšším dosaženém vzdělání, údaje o jejich praxi od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, nejdéle však za posledních 10 let, přehled o jejich odborné a případně i publikační činnosti, doklad o jejich způsobilosti k lektorské činnosti, například osvědčení o absolvování kurzu a doklady o jejich odborné způsobilosti v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
e)
písemný souhlas lektora s jeho účastí v kurzech na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání a jeho souhlas s uveřejněním osobních údajůosobních údajů v žádosti o akreditaci,
f)
program kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, tedy podrobný rozpis obsahu a rozsahu jednotlivých přednášených témat, rozvrh hodin,
g)
způsob zajištění zpětné vazby od absolventů kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání,
h)
rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, pokud jsou v rámci kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání používána živá zvířatazvířata; toto rozhodnutí musí být vydáno školicímu pracovišti nebo jiné osobě, v jejímž zařízenízařízení se kurz na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání bude konat.
(4)
Na udělení akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání není právní nárok. Ministerstvo může akreditaci udělit, pokud školicí pracoviště
a)
předloží a řádně doloží všechny náležitosti uvedené v odstavcích 2 a 3,
b)
má náležitou způsobilost, personální obsazení a vybavení pro pořádání kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání.
(5)
Ministerstvo může akreditace udělené podle odstavce 1 změnit nebo odejmout na žádost školicího pracoviště. Ministerstvo může z moci úřední akreditace udělené podle odstavce 1 změnit nebo odejmout, pokud ten, komu byla akreditace udělena,
a)
nejméně po dobu 2 let neuspořádá kurz na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, k jehož pořádání mu byla udělena akreditace,
b)
nedodržuje při pořádání kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání podmínky stanovené zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo v rozhodnutí o udělení akreditace.
V případě změny lektora v kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání je školicí pracoviště povinno požádat o změnu akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání. Lektor neuvedený v akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání může vyučovat v kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání až po změně akreditace.
(6)
Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, vyzve školicí pracoviště, aby v přiměřené lhůtě zjednalo nápravu. Nezjedná-li toto školicí pracoviště ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo mu akreditaci odejme.
§ 26b
Požadavky na školicí pracoviště, která hodlají pořádat nebo pořádají kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání
(1)
Kromě požadavků na školicí pracoviště, která hodlají pořádat nebo pořádají kurzy na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, uvedených v § 26a, musí tato školicí pracoviště splňovat požadavky uvedené v odstavcích 2 až 6.
(2)
Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat pořádá střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo technologie zpracování masa nebo právnická osoba, která provádí usmrcování zvířatzvířat nebo sdružuje osoby, které provádějí usmrcování zvířatzvířat, nebo státní orgán vykonávající státní veterinární dozor2) nebo právnická osoba, která sdružuje veterinární lékaře podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky.
(3)
Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso pořádá střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství nebo právnická osoba, která se zabývá chovem kuřat chovaných na maso nebo sdružuje osoby, které chovají kuřata chovaná na maso, nebo jiná osoba, která splňuje zákonem stanovené požadavky.
(4)
Kurz k péči o prasata pro získání osvědčení k péči o prasata pořádá střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství nebo právnická osoba, která se zabývá chovem prasat nebo sdružuje osoby, které chovají prasata, nebo jiná osoba, která splňuje zákonem stanovené požadavky.
(5)
Kurzy odborné přípravy na úseku ochrany pokusných zvířatzvířat proti týrání pořádá vysoká škola nebo pracoviště Akademie věd České republiky, kterým bylo vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat; to platí i v případě, kdy při výuce v kurzu odborné přípravy na úseku ochrany pokusných zvířatzvířat proti týrání nejsou používána živá pokusná zvířatazvířata.
(6)
Kurz odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání pořádá vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinárního lékařství a hygieny.
§ 26c
Podmínky pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání a uznávání kvalifikace
(1)
Školicí pracoviště je povinno při pořádání kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání dodržovat podmínky stanovené tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo akreditací.
(2)
Kurzy na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání není možno pořádat formou dálkového studia nebo samostudia.
(3)
Kurzy na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, při kterých se provádí manipulace se zvířatyzvířaty, smí pořádat pouze školicí pracoviště, které v žádosti o akreditaci doložilo rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, které bylo vydáno tomuto školicímu pracovišti nebo jiné osobě, v jejímž zařízenízařízení se bude kurz na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání konat. Toto rozhodnutí musí být účinné ke dni konání kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání.
(4)
Lektorem v kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání může být pouze osoba, která je uvedena v akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání podle § 26a.
(5)
Školicí pracoviště smí umožnit vykonání zkoušky v kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů pouze lékařům, veterinárním lékařům a osobám s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů. Školicí pracoviště je povinno vyžádat si od účastníka kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů kopii vysokoškolského diplomu a účastník uvedeného kurzu je povinen tuto kopii předložit. Školicí pracoviště je povinno posuzovat, zda doklad o dosaženém vzdělání odpovídá požadavkům stanoveným v § 15d odst. 3.
(6)
Školicí pracoviště smí umožnit vykonání zkoušky v odborném kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířatzvířat pouze odborným pracovníkům s vysokoškolským vzděláním v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Školicí pracoviště je povinno vyžádat si od účastníka odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířatzvířat kopii vysokoškolského diplomu a účastník uvedeného kurzu je povinen tuto kopii předložit. Školicí pracoviště je povinno posuzovat, zda doklad o dosaženém vzdělání odpovídá požadavkům stanoveným v § 26 odst. 1.
(7)
Zkušební komisař může vyloučit ze zkoušky účastníka kurzu, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje.
(8)
Školicí pracoviště vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky, nestanoví-li zákon jinak. Školicí pracoviště je povinno, není-li dále uvedeno jinak, zaslat seznam účastníků kurzu s uvedením osobních údajůosobních údajů a čísla příslušného osvědčení do 7 dnů ode dne konání kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání ministerstvu.
(9)
Při uznávání kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci se postupuje podle zvláštního právního předpisu o uznávání odborné kvalifikace4d). Pokud uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci podle jiného právního předpisu4d) pouze částečně, může uchazeč skládat rozdílovou zkoušku před zkušební komisí. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, ve kterých mu byla uznána odborná kvalifikace.
ČÁST SEDMÁ
PŘESTUPKY
§ 27
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
propaguje týrání zvířatzvířat,
b)
týrá zvířezvíře nebo utýrá zvířezvíře,
c)
jako zákonný zástupce nezletilé osoby nebo osoby, jejíž svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena, nepřekazí týrání zvířetezvířete, o němž se hodnověrně dozví, touto osobou,
d)
usmrtí zvířezvíře, aniž by byl naplněn důvod uvedený v § 5 odst. 2,
e)
usmrtí zvířezvíře veterinárními prostředky, ačkoliv není osobou uvedenou v § 5 odst. 3,
f)
vyrobí, nabídne, prodá nebo použije čelisťovou nebo lepicí past, anebo ji přesune ze zahraničí na území České republiky,
g)
usmrtí zvířezvíře při domácí porážceporážce v rozporu s § 5h,
h)
usmrtí rybu v rozporu s § 5i odst. 1, 2 nebo 4,
i)
provede deratizaci v rozporu s § 5j,
j)
poruší zákaz odchytu podle § 14 odst. 8,
k)
provede pokuspokus nebo projekt pokusůprojekt pokusů bez osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů podle § 15d odst. 3 nebo bez osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů podle § 15e odst. 1,
l)
provede pokuspokus na pokusném zvířetizvířeti, pečuje o pokusné zvířezvíře nebo usmrtí pokusné zvířezvíře, aniž k tomu získala osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat podle § 15d odst. 4 nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat podle § 15e odst. 2, nebo aniž by splnila podmínky podle § 15d odst. 6 nebo 7,
m)
provede nebo přikáže provést projekt pokusůprojekt pokusů nebo pokuspokus bez předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů podle § 16,
n)
odchytí zvířezvíře ve volné přírodě, které má být použito k pokusůmpokusům, aniž splňuje podmínky stanovené v § 17d odst. 3,
o)
usmrtí pokusné zvířezvíře v rozporu s požadavky stanovenými v § 18g odst. 3, 4 nebo 5 nebo § 18h odst. 1 nebo 2,
p)
neposkytne součinnost podle § 25 odst. 2, nesplní povinnost předvést zvířezvíře nebo jinak maří výkon oprávnění osob uvedených v § 25 odst. 1,
q)
pořádá kurz na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání bez akreditace podle § 26a odst. 1,
r)
nesplní povinnost stanovenou na základě tohoto zákona v obecně závazné vyhlášce obceobce,
s)
nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie1a) na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, nebo
t)
v rozporu s § 5 odst. 7 chová nebo usmrtí zvířezvíře výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin.
(2)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby jí chované zvířezvíře nezranilo ani neusmrtilo zvířezvíře jiného chovatelechovatele,
b)
poruší povinnost chovatelechovatele psa uvedenou v § 7a odst. 2 nebo 4,
c)
poruší povinnost týkající se podmínek chovu psa nebo kočky stanovenou v § 7a odst. 6, 7 nebo 8,
d)
poruší zákaz prodeje nebo předání psa nebo kočky novému chovatelichovateli na veřejném prostranstvíveřejném prostranství podle § 7b písm. a),
e)
přepravuje zvířezvíře v rozporu s § 8a, 8c, 8d, 8e nebo 8f,
f)
poruší povinnosti uvedené v § 12g,
g)
neučiní opatření proti úniku zvířatzvířat podle § 13 odst. 1,
h)
prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovuzvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst. 4,
i)
chová druh zvířete vyžadující zvláštní péčidruh zvířete vyžadující zvláštní péči v rozporu s § 13 odst. 5,
j)
poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířatyzvířaty podle § 14a odst. 1, 4 nebo 5,
k)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. a) nebo c),
l)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. b) nebo d) nebo nevede evidenci podle § 14c odst. 3, nebo
m)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14d odst. 1, 2 nebo 3.
(3)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nevyžádá vyšetření a zhodnocení stavu zvířetezvířete soukromým veterinárním lékařem podle § 5b odst. 2,
b)
v rozporu s § 5b odst. 2 zahájí přepravupřepravu zvířetezvířete nebo jej přepravuje na vzdálenost delší než 100 km,
c)
doveze hospodářské zvířehospodářské zvíře bez osvědčení podle § 10a,
d)
nezajistí provádění prohlídky hospodářských zvířathospodářských zvířat podle § 11 odst. 1,
e)
neučiní opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířathospodářských zvířat nebo nemá k dispozici nástroje a pomůcky uvedené v § 11 odst. 2,
f)
nezajistí pro chov hospodářských zvířathospodářských zvířat dostatečně početný a odborně způsobilý personál podle § 12 odst. 2,
g)
v rozporu s § 12a odst. 3 chová hospodářská zvířatahospodářská zvířata v intenzivním chovuintenzivním chovu bez zajištění poplašného systému větrání nebo bez pomocného systému větrání anebo v případě zjištěné závady automatických a mechanických zařízenízařízení neprovede náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířatzvířat, nebo
h)
nedodrží minimální standardy pro chov hospodářských zvířathospodářských zvířat podle § 12c odst. 2,
i)
při chovu kuřat chovaných na maso neplní podmínky chovu stanovené v § 12d odst. 1 písm. a) a odst. 2 až 5,
j)
při chovu kuřat chovaných na maso nevede, neuchovává a při kontrole nepředloží záznamy podle § 12d odst. 1 písm. c), nepředává pověřené osobě údaje podle § 12d odst. 1 písm. b), neposkytne údaje a vzorky podle § 12d odst. 1 písm. d), neposkytuje údaje podle § 12d odst. 5, neprovede poučení podle § 12d odst. 6 nebo pečuje o kuřata chovaná na maso bez zajištění osoby odborně způsobilé podle § 12d odst. 7,
k)
nezajistí požadavky podle § 12f odst. 1, nebo
l)
nevede záznamy podle § 12f odst. 4.
(4)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel druhu zvířetezvířete vyžadujícího zvláštní péči dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu podmínek podle § 13 odst. 8 nebo nevede evidenci podle § 13 odst. 10.
(5)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel poskytující soustavnou nezbytnou péči handicapovanému zvířetihandicapovanému zvířeti dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 14b odst. 2.
(6)
Fyzická osoba se jako pořadatel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nezajistí při veřejném vystoupeníveřejném vystoupení zvířatzvířat přítomnost fyzické osoby podle § 8 odst. 2,
b)
neprovede oznámení podle § 8 odst. 3 písm. a), d) nebo e),
c)
nepředloží seznam činností se zvířatyzvířaty podle § 8 odst. 3 písm. b), nebo
d)
neprovede poučení podle § 8 odst. 3 písm. c).
(7)
Fyzická osoba se jako osoba odpovědná za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 15f odst. 2.
(8)
Vedoucí projektu pokusůprojektu pokusů se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 15f odst. 3.
(9)
Vedoucí projektu pokusůprojektu pokusů nebo jeho zástupce se dopustí přestupkupřestupku tím, že se účastní na zpracování stanoviska v rozporu s § 15f odst. 4.
(10)
Fyzická osoba se jako osoba odpovědná za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata, vedoucí projektu pokusůprojektu pokusů, jeho zástupce, nebo jiný kvalifikovaný odborník, anebo člen odborné komise podle § 15g dopustí přestupkupřestupku tím, že není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů podle § 15d odst. 3 nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů podle § 15e odst. 1.
(11)
Fyzická osoba se jako provozovatel útulku nebo záchranné stanice dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 25 odst. 3 nebo 4.
(12)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), f) až m), o), s) nebo t) anebo podle odstavce 2 písm. a) nebo i) až k),
b)
do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo q), podle odstavce 2 písm. c) až f) nebo m), podle odstavce 3 písm. g) až i), podle odstavce 5 až 8 nebo 10, nebo
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), p) nebo r), podle odstavce 2 písm. b), g), h) nebo l), podle odstavce 3 písm. a) až f), j) až l) nebo podle odstavce 4, 9 nebo 11.
(13)
Spolu s pokutou lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), f), i), m), o) nebo s), podle odstavce 2 písm. c), podle odstavce 3 písm. h) nebo podle odstavce 5 uložit zákaz činnosti, a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), podle odstavce 2 písm. c), i) až k), podle odstavce 3 písm. h) nebo podle odstavce 5 uložit propadnutí zvířetezvířete nebo zákaz chovu zvířatzvířat na dobu až 5 let.
(14)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) spáchaný na dvou nebo více zvířatechzvířatech se uloží pokuta vyšší než 5 000 Kč.
(15)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), f) až j), m), o), s) nebo t) nebo podle odstavce 2 písm. c), i) až k) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
§ 27a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
propaguje týrání zvířatzvířat,
b)
týrá zvířezvíře nebo utýrá zvířezvíře,
c)
usmrtí zvířezvíře bez důvodu uvedeného v § 5 odst. 2,
d)
vyrobí, nabídne, prodá nebo použije čelisťovou nebo lepicí past, anebo ji přesune ze zahraničí na území České republiky,
e)
usmrtí zvířezvíře při domácí porážceporážce v rozporu s § 5h,
f)
usmrtí rybu v rozporu s § 5i odst. 1 až 4,
g)
provede deratizaci v rozporu s § 5j,
h)
poruší zákaz odchytu podle § 14 odst. 8,
i)
chová pokusná zvířatazvířata bez oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, dodává pokusná zvířatazvířata bez oprávnění k dodávce pokusných zvířatzvířat nebo používá pokusná zvířatazvířata bez oprávnění k používání pokusných zvířatzvířat podle § 15a odst. 1,
j)
provede nebo přikáže provést projekt pokusůprojekt pokusů nebo pokuspokus bez předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů podle § 16,
k)
odchytí zvířezvíře ve volné přírodě, které má být použito k pokusůmpokusům, aniž splňuje podmínky stanovené v § 17d odst. 3,
l)
usmrtí pokusné zvířezvíře v rozporu s požadavky podle § 18g odst. 3, 4 nebo 5 nebo § 18h odst. 1 nebo 2,
m)
neposkytne součinnost podle § 25 odst. 2, nesplní povinnost předvést zvířezvíře nebo jinak maří výkon oprávnění osob uvedených v § 25 odst. 1,
n)
pořádá kurz na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání bez akreditace podle § 26a odst. 1,
o)
nesplní povinnost stanovenou na základě tohoto zákona v obecně závazné vyhlášce obceobce,
p)
nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie1a) na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání, nebo
q)
v rozporu s § 5 odst. 7 chová nebo usmrtí zvířezvíře výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin.
(2)
Podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
usmrtí zvířezvíře veterinárními prostředky, ačkoliv není osobou uvedenou v § 5 odst. 3,
b)
provede pokuspokus nebo projekt pokusůprojekt pokusů bez osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů podle § 15d odst. 3 nebo bez osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů podle § 15e odst. 1, nebo
c)
provede pokuspokus na pokusném zvířetipokusném zvířeti, pečuje o pokusné zvířepokusné zvíře nebo usmrtí pokusné zvířepokusné zvíře, aniž k tomu získala osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat podle § 15d odst. 4 nebo bez osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů podle § 15e odst. 2.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby jí chované zvířezvíře nezranilo ani neusmrtilo zvířezvíře jiného chovatelechovatele,
b)
přepravuje zvířezvíře v rozporu s § 8a, 8c, 8d, 8e nebo 8f,
c)
poruší povinnosti uvedené v § 12g,
d)
neučiní opatření proti úniku zvířatzvířat podle § 13 odst. 1,
e)
prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovuzvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst. 4,
f)
chová druh zvířete vyžadující zvláštní péčidruh zvířete vyžadující zvláštní péči v rozporu s § 13 odst. 5,
g)
poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířatyzvířaty podle § 14a odst. 1, 4 nebo 5,
h)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. a) nebo c),
i)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. b) nebo d) nebo nevede evidenci podle § 14c odst. 3, nebo
j)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14d odst. 1, 2 nebo 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá vyšetření a zhodnocení stavu zvířetezvířete soukromým veterinárním lékařem podle § 5b odst. 2,
b)
v rozporu s § 5b odst. 2 zahájí přepravupřepravu zvířetezvířete nebo jej přepravuje na vzdálenost delší než 100 km,
c)
doveze hospodářské zvířehospodářské zvíře bez osvědčení podle § 10a,
d)
nezajistí provádění prohlídky hospodářských zvířathospodářských zvířat podle § 11 odst. 1,
e)
neučiní opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířathospodářských zvířat nebo nemá k dispozici nástroje a pomůcky uvedené v § 11 odst. 2,
f)
nezajistí pro chov hospodářských zvířathospodářských zvířat dostatečně početný a odborně způsobilý personál podle § 12 odst. 2,
g)
v rozporu s § 12a odst. 3 chová hospodářská zvířatahospodářská zvířata v intenzivním chovuintenzivním chovu bez zajištění poplašného systému větrání nebo bez pomocného systému větrání anebo v případě zjištěné závady automatických a mechanických zařízenízařízení neprovede náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířatzvířat,
h)
nedodrží minimální standardy pro chov hospodářských zvířathospodářských zvířat podle § 12c odst. 2,
i)
při chovu kuřat chovaných na maso neplní podmínky chovu stanovené v § 12d odst. 1 písm. a) a odst. 2 až 5,
j)
při chovu kuřat chovaných na maso nevede, neuchovává a při kontrole nepředloží záznamy podle § 12d odst. 1 písm. c), nepředává pověřené osobě údaje podle § 12d odst. 1 písm. b), neposkytne údaje a vzorky podle § 12d odst. 1 písm. d), neposkytuje údaje podle § 12d odst. 5, neprovede poučení podle § 12d odst. 6 nebo pečuje o kuřata chovaná na maso bez zajištění osoby odborně způsobilé podle § 12d odst. 7,
k)
nezajistí požadavky podle § 12f odst. 1, nebo
l)
nevede záznamy podle § 12f odst. 4.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel druhu zvířetezvířete vyžadujícího zvláštní péči dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí změnu podmínek podle § 13 odst. 8 nebo nevede evidenci podle § 13 odst. 10, nebo
b)
nestanoví osobu starší 18 let v rozporu s § 13 odst. 5.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel poskytující soustavnou nezbytnou péči handicapovanému zvířetihandicapovanému zvířeti dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 14b odst. 2.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost chovatelechovatele psa uvedenou v § 7a odst. 2 nebo 4,
b)
poruší povinnost týkající se podmínek chovu psa nebo kočky stanovenou v § 7a odst. 6, 7 nebo 8, nebo
c)
poruší zákaz prodeje nebo předání psa nebo kočky novému chovatelichovateli na veřejném prostranstvíveřejném prostranství podle § 7b písm. a).
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pořadatel dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí při veřejném vystoupeníveřejném vystoupení zvířatzvířat přítomnost fyzické osoby podle § 8 odst. 2,
b)
neprovede oznámení podle § 8 odst. 3 písm. a), d) nebo e),
c)
nepředloží seznam činností se zvířatyzvířaty podle § 8 odst. 3 písm. b), nebo
d)
neprovede poučení podle § 8 odst. 3 písm. c).
(9)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 13a odst. 1 dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí podle § 13a odst. 1 nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnostiživnosti, druhy a počty zvířatzvířat příslušné krajské veterinární správě,
b)
nedoloží, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířatazvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti,
c)
nevede evidenci podle § 13a odst. 3,
d)
prodá zvířezvíře určené pro zájmové chovy bez poskytnutí informací podle § 13a odst. 4 nebo poskytne nesprávné nebo neúplné informace nebo za poskytnutí informací vyžaduje úhradu v rozporu s § 13a odst. 4, nebo
e)
poruší zákaz prodeje psů, koček nebo primátů v obchodech se zvířatyzvířaty podle § 13a odst. 5.
(10)
Církev nebo náboženská společnost se dopustí přestupku tím, že provede porážkuporážku zvířetezvířete pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat,
a)
v rozporu s rozhodnutím ministerstva o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, podle § 5f odst. 1,
b)
bez rozhodnutí ministerstva o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, podle § 5f odst. 1,
c)
v rozporu se stanovenými veterinárními podmínkami pro provádění porážkyporážky podle § 5f odst. 2, nebo
d)
bez stanovených veterinárních podmínek pro provádění porážkyporážky podle § 5f odst. 2.
(11)
Provozovatel podniku12) se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby usmrcování zvířatzvířat prováděla osoba podle § 5a odst. 1 nebo 4,
b)
nezajistí, aby se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat podílela osoba, která získala osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat, nebo která má kvalifikaci považovanou za rovnocennou tomuto osvědčení, nebo která má kvalifikaci podle § 5a odst. 1,
c)
nezajistí, aby činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířatyzvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13) prováděla osoba, která získala osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířatzvířat při usmrcování13),
d)
nevede anebo neuchovává záznamy podle § 5a odst. 6, nebo
e)
v rozporu s § 5a odst. 3 nezajistí v průběhu výuky k získání kvalifikace, která je považována za rovnocennou osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících při porážení zvířatzvířat, odborný dohled.
(12)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 15a odst. 4 neoddělí zařízenízařízení určené k chovu a dodávce pokusných zvířatpokusných zvířat od zařízenízařízení určeného k používání pokusných zvířatpokusných zvířat,
b)
neohlásí změnu údajů týkajících se osob uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, k dodávce pokusných zvířatzvířat nebo k používání pokusných zvířatzvířat podle § 15b odst. 6,
c)
v rozporu s § 15b odst. 7 provede významnou změnu struktury nebo funkce zařízenízařízení k chovu pokusných zvířatpokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířatpokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířatpokusných zvířat, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky pokusných zvířatpokusných zvířat, provede změnu místa, kde jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností nebo zvýšení počtu chovaných, dodávaných nebo užívaných druhů pokusných zvířatpokusných zvířat, bez nového rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířatpokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířatpokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířatpokusných zvířat,
d)
nezabezpečí, aby péči o pokusná zvířatapokusná zvířata vykonávaly osoby podle § 15d odst. 1,
e)
v rozporu s § 15d odst. 5 nezajistí nad osobami, které provádějí úkony podle § 15d odst. 2 písm. b), c) nebo d) dohled, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci, nebo neplní podmínky podle § 15d odst. 5, 6 nebo 7,
f)
v rozporu s § 15d odst. 8 nevede záznamy nebo neuchovává dokumentaci,
g)
v rozporu s § 15f odst. 1 nemá v daném místě osobu odpovědnou za péči o pokusná zvířatapokusná zvířata,
h)
v rozporu s § 15f odst. 5 neurčí určeného veterinárního lékaře nebo kvalifikovaného odborníka,
i)
v rozporu s § 15g odst. 1 nezřídí odbornou komisi podle § 15g, nebo nezajistí podmínky pro řádný výkon činnosti této komise nebo nesplní podmínky podle § 15g odst. 2 nebo 3,
j)
nevede nebo neuchovává záznamy nebo je neposkytne příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat podle § 15g odst. 6,
k)
nezajistí požadavky na zařízenízařízení, prostory a vybavení podle § 17,
l)
nezajistí požadavky na péči a umístění pokusných zvířatpokusných zvířat podle § 17a odst. 1, 2 nebo 4,
m)
nevede záznamy podle § 17g odst. 1 nebo tyto záznamy v rozporu s § 17g odst. 2 neuchovává nebo neposkytne příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat,
n)
nevede záznamy nebo dokumentaci podle § 17h odst. 1 nebo tyto záznamy nebo dokumentaci v rozporu s § 17h odst. 2 neuchovává nebo neposkytne příslušnému orgánu ochrany zvířatzvířat, nebo je nepředá při umístění zvířetezvířete do chovu podle § 17h odst. 2,
o)
neoznačí psa, kočku nebo subhumánního primáta trvale individuálním identifikačním prostředkem podle § 17h odst. 3 písm. a) nebo b), nebo nezdůvodní, proč není pokusné zvířepokusné zvíře označeno podle § 17h odst. 3 písm. c), nebo neuchovává údaje podle § 17h odst. 4,
p)
postupuje v rozporu s § 17i,
q)
postupuje v rozporu s § 18f odst. 1,
r)
usmrtí pokusné zvířezvíře v rozporu s požadavky podle § 18g odst. 1 nebo 2 nebo nezajistí dodržování těchto požadavků podle § 18g odst. 1 nebo 2, nebo
s)
nevede nebo neuchovává evidenci uvedenou v § 18h odst. 3.
(13)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat dopustí přestupku tím, že neuplatňuje strategii podle § 17c odst. 4.
(14)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat dopustí přestupku tím, že dodá pokusné zvířezvíře v rozporu s § 15a odst. 3.
(15)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat dopustí přestupku tím, že
a)
provede pokuspokus v rozporu s § 15a odst. 2,
b)
v rozporu s § 16 provede pokuspokus mimo rámec schváleného projektu pokusůprojektu pokusů nebo v rozporu s rozhodnutím o schválení projektu pokusůprojektu pokusů,
c)
v rozporu s § 16c odst. 4 neposkytne státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů všechny doklady nebo informace nezbytné k provedení zpětného posouzení,
d)
neohlásí státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů změnu údajů týkajících se osob uvedených v rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů podle § 16e odst. 1,
e)
v rozporu s § 16e odst. 2 provede změnu projektu pokusůprojektu pokusů, která může mít nepříznivý vliv na životní podmínky pokusných zvířatzvířat, bez nového rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů,
f)
v rozporu s § 17b odst. 1 provede pokuspokus na jedinci ohroženého druhu zvířatzvířat, v rozporu s § 17c odst. 1, 2 nebo 3 provede pokuspokus na subhumánním primátovi nebo lidoopovi, nebo v rozporu s § 17d odst. 1 nebo 2 provede pokuspokus na zvířetizvířeti odchyceném ve volné přírodě,
g)
neučiní kroky k minimalizaci utrpeníutrpení pokusného zvířetepokusného zvířete podle § 17d odst. 4,
h)
v rozporu s § 17e odst. 1 nebo 2 použije k pokusupokusu opuštěné nebo toulavé zvířetoulavé zvíře,
i)
použije k pokusupokusu zvířatazvířata v rozporu s § 17f odst. 1 nebo 2,
j)
provede pokuspokus v rozporu s požadavky podle § 18a,
k)
provede pokuspokus na pokusném zvířetipokusném zvířeti v rozporu s požadavky podle § 18b,
l)
provede pokuspokus na pokusném zvířetipokusném zvířeti v rozporu s § 18c odst. 3,
m)
provede pokuspokus v rozporu s § 18d, nebo
n)
nesplní některou z povinností podle § 18e odst. 3 nebo 4.
(16)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel útulku nebo záchranné stanice dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 25 odst. 3 nebo 4.
(17)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako školicí pracoviště dopustí přestupku tím, že nedodržuje při pořádání kurzu na úseku ochrany zvířatzvířat proti týrání podmínky nebo nesplní některou z povinností podle § 26c odst. 1 až 6 nebo 8.
(18)
Fyzická podnikající osoba se jako určený veterinární lékař dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17d odst. 4 neprohlédne pokusné zvířezvíře nebo neučiní kroky k minimalizaci utrpeníutrpení pokusného zvířetezvířete.
(19)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až j), l), p) nebo q), podle odstavce 2 písm. b) nebo c), podle odstavce 3 písm. a) nebo f) až h), podle odstavce 10, podle odstavce 12 písm. c), p) nebo r) anebo podle odstavce 15 písm. a), b), e) až g) nebo i) až m),
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo n), podle odstavce 2 písm. a), podle odstavce 3 písm. b), c) nebo j), podle odstavce 4 písm. g) až i), podle odstavce 6, podle odstavce 7 písm. b) nebo c), podle odstavce 8 nebo 9, podle odstavce 11 písm. a) až c) nebo e), podle odstavce 12 písm. d), g), k) nebo l), podle odstavce 14, odstavce 15 písm. h) nebo n), podle odstavce 17 anebo 18, nebo
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), m) nebo o), podle odstavce 3 písm. d), e) nebo i), podle odstavce 4 písm. a) až f) nebo j) až l), podle odstavce 5, podle odstavce 7 písm. a), podle odstavce 11 písm. d), podle odstavce 12 písm. a), b), e), f), h) až j), m) až o), q) nebo s), podle odstavce 13, podle odstavce 15 písm. c) nebo d) anebo podle odstavce 16.
(20)
Spolu s pokutou lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), g), j) nebo p), podle odstavce 4 písm. h), podle odstavce 6 anebo podle odstavce 7 písm. a) nebo b), podle odstavce 10 písm. a) nebo b), podle odstavce 12 písm. a) nebo p) anebo podle odstavce 15 písm. a), b), e) až g) nebo i) až m) uložit zákaz činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i), podle odstavce 3 písm. f) až g), podle odstavce 4 písm. h), podle odstavce 6 anebo podle odstavce 7 písm. a) nebo b) uložit propadnutí zvířetezvířete nebo zákaz chovu na dobu až 5 let nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(21)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) spáchaný na dvou nebo více zvířatechzvířatech se uloží pokuta vyšší než 10 000 Kč.
(22)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b) až j), l), p) nebo q), podle odstavce 3 písm. f) nebo h), podle odstavce 7 písm. a) nebo b), podle odstavce 10, podle odstavce 12 písm. c) anebo podle odstavce 15 písm. a), b), e) nebo f) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
§ 27b
Zákaz chovu zvířat a propadnutí zvířete
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může rozhodnout o uložení zákazu chovu zvířatzvířat, jestliže je důvodná obava, že pachatel přestupku
a)
bude v týrání zvířetezvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířetezvířete v posledních 3 letech potrestán za přestupek nebo odsouzen,
b)
neposkytne týranému zvířetizvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav, nebo
c)
začne chovat další zvířatazvířata stejným způsobem, za který byl v minulosti v souvislosti s jiným zvířetemzvířetem potrestán za přestupek nebo odsouzen.
(2)
Propadnutí zvířetezvířete může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodnutím uložit, jestliže zvířezvíře bylo týráno a týrané zvířezvíře náleží pachateli přestupku a je důvodná obava, že pachatel přestupku
a)
bude v týrání zvířetezvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířetezvířete v posledních 3 letech potrestán za přestupek nebo odsouzen, nebo
b)
neposkytne týranému zvířetizvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav.
(3)
Propadnutí zvířetezvířete může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodnutím dále uložit, i když dosud nedošlo k utrpeníutrpení zvířetezvířete, pokud zvířezvíře náleží pachateli přestupku, který zvířezvíře chová bez povolení podle § 13 odst. 5.
(4)
Pokud je uložen zákaz chovu zvířatzvířat nebo propadnutí zvířetezvířete, musí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uložit vždy také pokutu podle tohoto zákona. Zákaz chovu zvířatzvířat nebo propadnutí zvířetezvířete nelze uložit, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.
(5)
Vlastníkem propadlého zvířetezvířete se stává stát.
§ 27c
Zabrání týraného zvířete
(1)
Nebylo-li uloženo propadnutí zvířetezvířete podle § 27b a týrané zvířezvíře náleží osobě, kterou nelze za přestupek stíhat, protože není za přestupek, kterého se dopustila, odpovědná, lze rozhodnout o zabrání zvířetezvířete.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může dále rozhodnout o zabrání týraného zvířetezvířete, pokud
a)
zvířezvíře týrá osoba, která není vlastníkem zvířetezvířete, a která zvířezvíře chová s vědomím vlastníka zvířetezvířete, a vlastník zvířetezvířete nezabezpečí péči o týrané zvířezvíře na základě výzvy podle odstavce 3, nebo
b)
osoba, jíž chované zvířezvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle § 28a odst. 6 věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvířezvíře není vlastnictvím této osoby.
(3)
Pokud obviněný z týrání zvířetezvířete nebo pachatel přestupku není vlastníkem týraného zvířetezvířete a chová týrané zvířezvíře s vědomím vlastníka zvířetezvířete, vyzve obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vlastníka týraného zvířetezvířete, aby do 7 dnů ode dne doručení výzvy zajistil řádnou péči o týrané zvířezvíře. Vlastník týraného zvířetezvířete je povinen po výzvě obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností zabezpečit na svoje náklady řádnou péči o týrané zvířezvíře.
(4)
Zabrání týraného zvířetezvířete podle odstavce 2 se ukládá vlastníkovi zvířetezvířete. Rozhodnutí o zabrání týraného zvířetezvířete podle odstavce 2 nelze vydat před vydáním rozhodnutí o uložení pokuty pachateli přestupku. Zabrání týraného zvířetezvířete podle odstavce 2 nelze uložit, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která byla uložena pachateli přestupku, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.
(5)
Vlastníkem zabraného zvířetezvířete se stává stát.
§ 27d
Zabrání zvířete
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může rozhodnout o zabrání zvířetezvířete, pokud zvířezvíře chová osoba, které byl pravomocným rozhodnutím nebo rozsudkem uložen zákaz chovu nebo zákaz činnosti.
(2)
Ustanovení § 27c odst. 3 až 5 platí pro zabrání zvířetezvířete obdobně.
§ 28
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit nejdéle na 5 let.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, s výjimkou přestupků podle § 27 odst. 1 písm. r) a podle § 27a odst. 1 písm. o), které projednává obecní úřad.
(3)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
(4)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti37), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě38) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě38), v jehož správním obvodu
a)
je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo
b)
má tento obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice.
§ 28a
Zvláštní opatření
(1)
Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností správním rozhodnutím
a)
nařídit a zajistit umístění týraného zvířetezvířete do náhradní péče,
b)
nařídit chovatelichovateli zajistit opatření ke snížení počtu zvířatzvířat včetně jejich usmrceníusmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,
c)
nařídit chovatelichovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířatzvířat, a to do doby odstranění závad. Pozastavení činnosti není zákazem činnosti. Pozastavení činnosti nezahrnuje povinnost chovatelechovatele zajistit náhradní péči o zvířatazvířata. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhoduje o ukončení pozastavení činnosti na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje, zda došlo k odstranění závad,
d)
nařídit vlastníkovi zvířetezvířete zajistit utraceníutracení zvířetezvířete odborně způsobilou osobou podle veterinárního zákona, pokud je dán důvod k usmrceníusmrcení zvířetezvířete podle § 5 odst. 2 písm. b),
e)
nařídit chovatelichovateli umožnit provádění péče o zvířezvíře jinou osobou na pozemku, ve stájích nebo v jiných objektech chovatelechovatele, kde se zvířezvíře nachází.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), c) a e) nemá odkladný účinek.
(3)
Náklady spojené s umístěním týraného zvířetezvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvířezvíře odebráno. Náklady spojené s prováděním péče podle odstavce 1 písm. e) hradí chovatelchovatel.
(4)
Náklady na léčení zvířetezvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířetezvířete.
(5)
Náklady spojené se snížením počtu zvířatzvířat nebo s utracenímutracením zvířatzvířat hradí chovatelchovatel.
(6)
O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ve správním řízení. Pokud osoba, jejíž zvířezvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvířezvíře je vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodnout, že se zvířezvíře stává vlastnictvím státu. Na tuto skutečnost musí být vlastník v rozhodnutí o nákladech výslovně upozorněn. Stát zabezpečí péči o takové zvířezvíře. Pokud osoba, jíž chované zvířezvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvířezvíře není vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodnout o zabrání týraného zvířetezvířete postupem podle § 27c odst. 3 až 5.
(7)
Pokud je zahájeno správní řízení o zvláštním opatření, zahájí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vždy také řízení o přestupku; to neplatí, jestliže bylo zahájeno v dané věci trestní řízenítrestní řízení. Rozhodnutí o zvláštním opatření nelze vydat, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která by měla být nebo byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.
§ 28b
Náhradní péče o týrané zvíře
(1)
Rozhodnutí podle § 28a odst. 1 písm. a) musí kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také stanovení podmínek k zabezpečení ochrany zvířetezvířete, po jejichž splnění bude zvířezvíře vráceno vlastníkovi zvířetezvířete. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může na základě podnětu vlastníka rozhodnout o ukončení provádění zvláštního opatření a o navrácení zvířetezvířete vlastníkovi. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne o navrácení zvířetezvířete vlastníkovi na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje splnění podmínek uvedených ve větě první.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud po posouzení všech okolností případu nelze předpokládat, že dojde k nápravě pachatele, a zároveň je nepochybné, že nebude v budoucnosti zabezpečena řádná péče o zvířezvíře.
(3)
Vlastník zvířetezvířete, kterému bylo oznámeno rozhodnutí o umístění zvířetezvířete do náhradní péče, je povinen zvířezvíře obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností vydat. Není-li zvířezvíře v určené lhůtě správnímu orgánu vydáno, může být tomu, kdo ho má u sebe, odňato. Za účelem odnětí týraného zvířetezvířete, je osoba, která odnětí provádí, oprávněna vstupovat do všech prostor, kde je zvířezvíře chováno. O vydání nebo odnětí zvířetezvířete se sepíše protokol, v němž se uvede též popis zvířetezvířete.
(4)
Náhradní péči zajišťuje osoba, která má zkušenosti s chovem daného druhu zvířatzvířat (dále jen „pečovatel“), na základě smlouvy uzavřené s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. Součástí smlouvy je rovněž povinnost pečovatele poskytnout obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností doklady o nákladech spojených se zajištěním náhradní péče. Pečovatel je povinen starat se o zvířezvíře s péčí řádného hospodáře.
(5)
Pokud se v době náhradní péče narodí mláďata, vztahuje se na ně také rozhodnutí o zvláštním opatření. Jiné produkty a užitky zvířetezvířete vzniklé v době náhradní péče jsou vlastnictvím pečovatele.
§ 28c
Předběžná náhradní péče
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvířezvíře, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířetezvířete, rozhodnutí o jeho zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířetezvířete do náhradní péče. Prvním úkonem v řízení o předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Toto rozhodnutí je ihned po jeho vyhlášení vykonatelné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. ZvířeZvíře může být odebráno a umístěno do předběžné náhradní péče, i když není při vyhlášení rozhodnutí a odebírání zvířetezvířete přítomen chovatelchovatel zvířetezvířete. Ustanovení § 28b odst. 3 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.
(2)
Není-li propadnutí týraného zvířetezvířete uloženo, nebo není-li rozhodnuto o jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne o vydání zvířetezvířete z předběžné náhradní péče na žádost chovatelechovatele. Před skončením řízení uvedeného ve větě první obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zvířezvíře z předběžné náhradní péče obviněnému nevydá.
(3)
Za účelem zajištění předběžné náhradní péče o týrané zvířezvíře může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uzavřít smlouvu o provádění předběžné náhradní péče s pečovatelem. Ustanovení § 28b odst. 4 a 5 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.
(4)
Do doby, než je zvířezvíře odvedeno do předběžné náhradní péče z prostor, v nichž je chováno, je uživatel těchto prostor povinen strpět v nich provádění činnosti, která je při péči o zvířezvíře obvyklá. To platí i v případě, má-li být odvedeno zvířezvíře již propadlé nebo zabrané.
(5)
Obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvířezvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířetizvířeti týráním. O nákladech podle věty první rozhoduje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ve správním řízení. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit pachatel přestupku, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířetezvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířetezvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za přestupek stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířetezvířete. Osoba uvedená ve větě třetí je povinna uhradit také náklady, které se vztahují ke zvířatůmzvířatům, která se narodila v době předběžné náhradní péče, nebo která v této době uhynula anebo musela být utracena, a to včetně nákladů spojených s utracenímutracením zvířatzvířat.
(6)
Rozhodnutí o předběžné náhradní péči lze vydat před zahájením řízení o přestupku. Při postupu podle věty první obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zahájí řízení o přestupku do 20 dnů ode dne vydání rozhodnutí o předběžné náhradní péči.
(7)
Pro předběžnou náhradní péči platí ustanovení správního řádu o předběžném opatření obdobně.
§ 28d
Úhrada nákladů spojených se zajištěním předběžné náhradní péče a zvláštního opatření ministerstvem
(1)
Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním předběžné náhradní péče podle § 28c hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud vynaložené náklady přesahují ve vztahu k jednomu chovatelichovateli částku 200 000 Kč. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může požádat o zálohu na úhradu účelně vynaložených nákladů za uplynulé období. Ministerstvo může poskytnout přiměřenou zálohu na doložené účelně vynaložené náklady. Žádost se podává ministerstvu vždy nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností účelně vynaložené a uhrazené náklady přesáhly částku 200 000 Kč.
(2)
Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním zvláštního opatření podle § 28a odst. 1 písm. a) a e) hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud zvláštní opatření probíhá déle než 3 měsíce, vynaložené náklady ve vztahu k jednomu chovatelichovateli přesahují částku 200 000 Kč a chovatelchovatel neuhradil náklady spojené se zvláštním opatřením ve lhůtě stanovené v § 28a odst. 6 ani v rámci exekuceexekuce. Žádost se podává ministerstvu vždy nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy obecní úřad obceobce s rozšířenou působností obdržel informaci exekutora o důvodech neúspěšnosti exekuceexekuce, nejpozději však do 2 let od zahájení neúspěšné exekuceexekuce.
(3)
Osoba, která byla pravomocně uznána vinnou z přestupku podle § 27 nebo 27a, je povinna nahradit ministerstvu náklady, které ministerstvo uhradilo podle odstavce 1 nebo 2.
(4)
Účelně vynaloženými náklady se rozumí náklady na přepravupřepravu zvířetezvířete, na umístění zvířetezvířete, na krmivo, na veterinární péči, na léky a zdravotnický materiál, ostatní náklady podle zdravotního stavu zvířetezvířete a mzdové a obdobné náklady na zabezpečení předběžné náhradní péče nebo zvláštního opatření. Za účelně vynaložené náklady se nepovažují náklady vzniklé v době, kdy došlo k průtahům ve správním řízení o uložení správního trestu anebo umístění týraného zvířetezvířete do předběžné náhradní péče nebo při zajišťování zvláštního opatření způsobeným obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podle odstavců 1 a 2 podává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.
(6)
Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podle odstavců 1 a 2 obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také
a)
celkovou výši účelně vynaložených nákladů,
b)
osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje vlastníka zvířetezvířete, popřípadě též osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje chovatelechovatele zvířetezvířete, pokud zvířezvíře chová osoba odlišná od vlastníka zvířetezvířete, a
c)
osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje osoby zajišťující péči o zvířezvíře.
(7)
Přílohou žádosti podle odstavce 6 musí být
a)
doklad o oprávnění jednat jménem žadatele,
b)
doklad o zřízení bankovního účtu žadatele, zejména bankovní výpis nebo smlouva o zřízení bankovního účtu,
c)
identifikace zvířetezvířete nebo zvířatzvířat, na které je požadována úhrada účelně vynaložených nákladů,
d)
odůvodnění žádosti, včetně uvedení skutečnosti, který orgán a z jakého důvodu zajistil péči o zvířezvíře,
e)
protokol o předání zvířetezvířete do péče,
f)
smlouva o zajištění péče o zvířezvíře, byla-li uzavřena,
g)
doklady o uhrazených účelně vynaložených nákladech, a jejich soupis,
h)
návrh příslušné krajské veterinární správy na nařízení zvláštního opatření, rozhodnutí o nařízení zvláštního opatření, rozhodnutí o úhradě nákladů spojených s nařízením zvláštního opatření, exekuční výzva nebo exekuční příkazexekuční příkaz ve vztahu k nákladům spojeným s nařízením zvláštního opatření, a informace o důvodech neúspěšnosti exekuceexekuce, nebo rozhodnutí o nařízení předběžné náhradní péče a oznámení o zahájení řízení o přestupku, pokud nebylo řízení dosud ukončeno, rozhodnutí o úhradě nákladů účelně vynaložených na zajištění předběžné náhradní péče, pokud již byla předběžná náhradní péče ukončena, a
i)
rozhodnutí o uložení správního trestu na úseku ochrany zvířatzvířat, nebo informace, proč dosud nebylo vydáno.
§ 28e
Zajištění péče o zvíře v záchranném centru
(1)
ZvířeZvíře, na které se vztahuje zákon upravující obchodování s ohroženými druhy28), se v případě náhradní péče podle § 25 odst. 7, propadnutí zvířetezvířete podle § 27b odst. 2 nebo 3, zabrání týraného zvířetezvířete podle § 27c, zabrání zvířetezvířete podle § 27d, nařízení náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) a § 28b, rozhodnutí, že se zvířezvíře stává vlastnictvím státu podle § 28a odst. 6, nebo nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c umisťuje v záchranném centru provozovaném podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy33).
(2)
Výše náhrady nákladů spojených se zajištěním péče o zvířezvíře uvedené v odstavci 1 se stanoví podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy34) na základě jejich vyúčtování provozovatelem záchranného centra, do něhož bylo zvířezvíře umístěno.
(3)
Náklady spojené s péčí o zvířezvíře uvedené v odstavci 1 se hradí postupem podle tohoto zákona v případě náhradní péče podle § 25 odst. 7, nařízení náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) a § 28b, nebo nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c. V ostatních případech uvedených v odstavci 1 hradí náklady spojené s péčí o zvířezvíře uvedené v odstavci 1 Ministerstvo životního prostředí podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy35).
ČÁST OSMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
(1)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 7, § 5c odst. 7, § 5f odst. 7, § 5g, § 5i odst. 6, § 7a odst. 9, § 8b odst. 4 a 7, § 8e odst. 3, § 12a odst. 5, § 12c odst. 2, § 12d odst. 8, § 12f odst. 5, § 12g odst. 2, § 13 odst. 11, § 14a odst. 3, § 14b odst. 4, § 14c odst. 4, § 14d odst. 5, § 15c odst. 7, § 15d odst. 9, § 15e odst. 3, § 15g odst. 7, § 17 odst. 3, § 17a odst. 5, § 18c odst. 5, § 18g odst. 9 a § 26 odst. 2.
(2)
Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 13a odst. 6.
§ 29a
(1)
Osoba, která je k 1. březnu 2004 již zaregistrována podle zvláštních právních předpisů,9) je povinna předložit ústřední komisi ke schválení řády ochrany zvířatzvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířatzvířat a řády ochrany zvířatzvířat při chovu [§ 21 odst. 3 písm. g)] nejpozději do 1. července 2004.
(2)
Chová-li chovatelchovatel v podniku uvedeném v prováděcím právním předpisu nosnice za použití již instalované technologie, která má minimální výšku 36 cm na více než 65 % plochy klece a jinde minimálně 33 cm, a není starší než 16 let, nepovažuje se jeho jednání do 31. prosince 2009 za týrání zvířatzvířat podle § 4 odst. 1 písm. v).
(3)
Akreditace udělené uživatelským zařízenímuživatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejím vydání.
(4)
Osvědčení udělená chovným zařízenímchovným zařízením a dodavatelským zařízenímdodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.
(5)
Řády pro chov a zkoušky zvířatzvířat, řády ochrany zvířatzvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířatzvířat schválené ústřední komisí podle dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé do souladu s tímto zákonem nejdéle do 2 let od nabytí jeho účinnosti.
(6)
Osvědčení udělená podle dosavadních právních předpisů k řízení a kontrole pokusůpokusů na zvířatechzvířatech a k výkonu dozoru zůstávají nadále v platnosti.
§ 29b
Působnosti stanovené obecnímu úřadu v § 25 odst. 7 a § 28 odst. 2 a působnosti stanovené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností v § 28 odst. 2 a § 28a až § 28c jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 29c
(1)
Provozuje-li chovatelchovatel ke dni nabytí účinnosti § 5 odst. 7 tohoto zákona s vědomím krajské veterinární správy chov zvířatzvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin (dále jen „chov zvířatzvířat pro kožešiny“), ukončí jej v souladu s dosavadními předpisy do 31. ledna 2019.
(2)
Ministerstvo poskytne za podmínek dále uvedených ze státního rozpočtu jednorázový finanční příspěvek ke zmírnění dopadů chovatelůmchovatelům, kteří v rámci podnikatelské činnosti provozují chov zvířatzvířat pro kožešiny a svou činnost ukončí v přechodném období podle odstavce 1 (dále jen „kompenzační příspěvek“).
(3)
Žádost o poskytnutí kompenzačního příspěvku chovatelichovateli, který v rámci podnikatelské činnosti provozoval chov zvířatzvířat pro kožešiny a svou činnost ukončil do 31. ledna 2019, (dále jen „žádost“) se podává ministerstvu na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
adresu místa nebo míst, kde žadatel provozoval chov zvířatzvířat pro kožešiny,
b)
druhy zvířatzvířat chovaných žadatelem výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin,
c)
počet chovaných zvířatzvířat v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018,
d)
datum ukončení chovu zvířatzvířat pro kožešiny žadatelem,
e)
celkovou výši kompenzačního příspěvku požadovanou žadatelem,
f)
bankovní spojení žadatele.
(4)
Ministerstvo si od krajské veterinární správy vyžádá
a)
vyjádření vydané krajskou veterinární správou potvrzující, že byl u žadatele proveden výkon dozoru podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona, při kterém bylo ověřeno nebo zjištěno, že žadatel provozuje chov zvířatzvířat pro kožešiny,
b)
doklad potvrzující, že žadatel podal oznámení o ukončení podnikatelské činnosti podle § 5 odst. 4 písm. a) veterinárního zákona2) s uvedením data ukončení podnikatelské činnosti v oblasti chovu zvířatzvířat pro kožešiny, potvrzený krajskou veterinární správou, nebo kopii tohoto oznámení,
c)
doklad vydaný krajskou veterinární správou potvrzující počet chovaných zvířatzvířat zjištěný u žadatele při kontrolách krajské veterinární správy provedených v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018.
(5)
O kompenzační příspěvek může žádat pouze chovatelchovatel, který zahájil chov zvířatzvířat pro kožešiny nejpozději 30. června 2016 a nejpozději tohoto dne o jeho provozu uvědomil krajskou veterinární správu. V případech hodných zvláštního zřetele může ministerstvo přijmout i žádost chovatelechovatele, který zahájil chov zvířatzvířat pro kožešiny nebo o jeho provozu uvědomil krajskou veterinární správu po 30. červnu 2016, avšak přede dnem nabytí účinnosti § 5 odst. 7 tohoto zákona. Žádost je oprávněn podat i právní nástupce chovatelechovatele, který splnil podmínky uvedené v tomto odstavci.
(6)
Žadatel může podat žádost až poté, co oznámil krajské veterinární správě ukončení podnikatelské činnosti podle § 5 odst. 4 písm. a) veterinárního zákona2) s uvedením konkrétního data. Žadatel může podat žádost nejpozději do 30 měsíců ode dne ukončení chovu zvířatzvířat pro kožešiny.
(7)
Výše kompenzačního příspěvku, který je určen k úhradě skutečné škody, činí 3 000 Kč za každého chovaného norka a 3 900 Kč za každou chovanou lišku. Kompenzační příspěvek za náhradu ušlého zisku se neposkytuje.
(8)
Počet chovaných zvířatzvířat pro výpočet podle odstavce 7 se stanoví jako nejvyšší počet zvířatzvířat zjištěný u chovatelechovatele při kontrolách krajské veterinární správy provedených v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018. V případě právního nástupce podle odstavce 5 věty třetí se započítávají počty zvířatzvířat zjištěných u původního chovatelechovatele podle věty první.
(9)
Kompenzační příspěvek se vyplácí bezhotovostním převodem na bankovní účet žadatele.
§ 30
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 246/1992 Sb.
Druhy zvířat z řádu šelmy (Carnivora), u kterých jsou zakázány činnosti podle § 14a odst. 4
Za šelmy podle § 14a odst. 4 se považují:
1.
z čeledi kočkovitých z podčeledi
a)
velké kočky (Pantherinae) všechny druhy,
b)
malé kočky (Felinae) rod puma (Puma) druh puma americká (Puma concolor) a rod rys (Lynx),
c)
gepardi (Acinonychinae) rod gepard (Acinonyx),
2.
z čeledi medvědovití (Ursidae) všechny druhy,
3.
z čeledi hyenovití (Hyaenidae) všechny druhy a
4.
z čeledi psovití (Canidae) druh vlk obecný (Canis lupus) a pes hyenový (Lycaon pictus).
1)
Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003, směrnice Rady 2013/64/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.
1a)
Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS.
Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek.
Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení Rady (ES) č. 1255/97.
Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.
1b)
Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách).
1c)
§ 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
1d)
Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.
1e)
§ 44 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
1f)
§ 59 a 59a zákona č. 166/1999 Sb.
1g)
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
1h)
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem.
1j)
Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1k)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
2)
Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2b)
§ 54 zákona č. 166/1999 Sb.
2c)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2d)
§ 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.
2e)
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.
2f)
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
2g)
§ 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
§ 53 zákona č. 166/1999 Sb.
2i)
Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2j)
§ 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.
2k)
Například čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
2l)
Čl. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
2n)
Čl. 6 odst. 4, čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 17 odst. 1 a přílohy I a II nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
2o)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2p)
Čl. 2 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
2q)
Čl. 6 odst. 5, čl. 17 odst. 2, příloha III kapitola III a příloha IV nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
3)
Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 23c zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb.
3c)
Oddíl III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.
3d)
Písmena b) až e) přílohy IV nařízení Komise (EHS) č. 1538/91 ze dne 5. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném znění.
3e)
Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin, v platném znění.
4)
Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 45 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb.
4b)
Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4c)
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění zákona č. 444/2005 Sb.
4d)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), obchodní zákoník, zákoník práce, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
5a)
Čl. 26 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
5b)
Čl. 18 a 19 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
5c)
Čl. 10 a 11 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
5d)
Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
5e)
Čl. 2 písm. h) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
5f)
§ 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
5g)
Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
5h)
Čl. 13 odst. 3, čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
5i)
Čl. 26 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
6)
§ 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
6a)
Například nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
6b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 21 a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Čl. 2 písm. n) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
12)
Čl. 2 písm. l) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
13)
Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
14)
Čl. 21 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
15)
Čl. 21 odst. 5 a 6 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
16)
Příloha I nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
17)
Čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
18)
§ 1b vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů.
§ 50 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Čl. 2 písm. g) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
20)
§ 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.
21)
Čl. 10 odst. 1 čtvrtý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU.
22)
Čl. 55 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU.
23)
Čl. 21 odst. 2 nařízení Rady (ES) 1099/2009.
24)
§ 55 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 64a zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.
31)
Například čl. 4 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/625.
32)
Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003, směrnice Rady 2013/64/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97, v platném znění.
Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
33)
§ 29a až 29d zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 29c odst. 2 zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
§ 34a odst. 7 zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
36)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.
37)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
38)
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon České národní rady č. 270/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 270/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb. a zákona České národní rady č. 143/1991 Sb.
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 57/1992
* Čl. I - Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb. a zákona České národní rady č. 143/1991 Sb., se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušuje se výnos ministerstva zemědělství České republiky ze dne 13. 7. 1988 č. j. 796/88-140 o vydání vzorových stanov mysliveckých sdružení, reg. v částce 26/1988 Sb.
* Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 6. 1992
270
ZÁKON
České národní rady
ze dne 28. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb. a zákona České národní rady č. 143/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb. a zákona České národní rady č. 143/1991 Sb., se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
„ § 1
Úvodní ustanovení
Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.“.
2.
V části prvé se z nadpisu vypouštějí slova „a účast pracujících na řízení a výkonu práva myslivosti“.
3.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.
(2)
Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci, který je československou fyzickou1) nebo československou právnickou2) osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.“.
4.
§ 3 a 4 se vypouští.
5.
Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1.
6.
V § 5 se připojují nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Honitby v nichž může být vykonáváno právo myslivosti jsou buď honitby vlastní nebo společenstevní.
(3)
Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.“.
7.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které má ve vlastnictví československá fyzická nebo československá právnická osoba, popřípadě místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle § 2 odst. 2 (dále jen „vlastník honebních pozemků“), pokud mají výměru alespoň 500 ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům jednoho vlastníka, dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.
(2)
Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník honebních pozemků.
(3)
Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků, a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou.3) Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500 ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.
(4)
Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo návrh na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu doklady osvědčující jejich vlastnické právo k honebním pozemkům.
(5)
Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, nebo které nejsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník byl přijat na vlastní žádost za člena příslušného honebního společenstva.
(6)
Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s ostatními honebními pozemky, může uznat okresní úřad za honitbu vlastní (odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně) nebo společenstevní (odstavce 3 a 4 se použijí přiměřeně), i když nedosahují výměry 500 ha. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto honitbách bude vykonáván v omezeném rozsahu.
(7)
Okresní úřad může uznat za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné školy, ve které jsou vychováváni myslivci nebo ústavu pro výzkum zvěře, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření. Návrhy na uznání honiteb předkládají vlastníci honebních pozemků.“.
8.
Za § 6 se vkládá § 6a, který zní:
㤠6a
(1)
Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření, mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků. Při zaokrouhlování honitby se nepřihlíží k hranicím správních celků (okresů).
(2)
Vyrovnávání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše v rozsahu 5 % z celkové výměry honitby. Vyrovnáváním hranic může poklesnout celková výměra pod 500 ha; výjimku z tohoto ustanovení povoluje ministerstvo zemědělství České republiky. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranné. Za cizí honební pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.
(3)
Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst. 1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby nebo honební společenstvo, za předpokladu, že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující se druhy zvěře docházelo k významnému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním společenstvem. Výměnu honebních pozemků může z vlastního podnětu navrhnout i okresní úřad (§ 5 odst. 3). Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod 500 ha.
(4)
Výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10 % z celkové výměry honitby tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha.
(5)
V odůvodněných případech lze slučovat postup podle odstavců 2 a 4.“.
9.
§ 7 zní:
㤠7
(1)
Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu.
(2)
Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání obory.“.
10.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Okresní úřad může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní úřad současně o přičlenění přilehlých cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu. Za takto přičleněné cizí honební pozemky přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.
(2)
Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za samostatnou bažantnici i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání samostatné bažantnice.“.
11.
§ 11 zní:
㤠11
(1)
Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen „honitba“) přísluší té československé fyzické nebo československé právnické osobě, které byla na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 2 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznání honitby podle § 6 odst. 4 (dále jen „vlastník honitby“).
(2)
Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě v dodatku rozhodnutí, jestliže se honební společenstvo vytvořilo následně po uznání honitby (§ 6 odst. 4).“.
12.
§ 12 se vypouští.
13.
V § 13 odst. 1 začátek první věty zní: „O uznání honiteb rozhoduje“, vypouští se slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“ a poslední věta se nahrazuje větou: „Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.“.
14.
V § 13 dosavadní odstavec 2 se vypouští.
15.
V § 13 dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a zní:
„(2)
Okresní úřad určí pro jednotlivé honitby jakostní třídy a normované stavy vybraných jednotlivých druhů zvěře. Výčet druhů zvěře, pro které se určují jakostní třídy a normované stavy, stanoví ministerstvo zemědělství České republiky, po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.“.
16.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti sdružovat.4)
(2)
Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo ji může smlouvou pronajmout jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Československé právnické osoby, které spravují pozemky ve vlastnictví státu,5) pronajímají své honitby především mysliveckým sdružením a československým právnickým osobám, které na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří.
(3)
Jestliže vlastník honitby nezačne do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani ji nepronajme, okresní úřad ji pronajme jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Případný výnos z takového pronájmu bude okresním úřadem použit na rozvoj myslivosti v příslušném okrese. Totéž platí, jestliže vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4 nevytvoří honební společenstvo.
(4)
Pokud pronájem honitby okresním úřadem podle odstavce 3 nebude možný, pověří okresní úřad výkonem práva myslivosti jinou československou fyzickou nebo právnickou osobu nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební společenstvo. Spory o výši nákladů spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich úhradě rozhoduje soud.
(5)
Osoby pověřené okresním úřadem výkonem práva myslivosti podle odstavce 4 nejsou považovány za uživatele honitby (§ 15).“.
17.
V § 15 odst. 1 se slova „Státní organizace a myslivecká sdružení“ nahrazují slovy „Československá fyzická a československá právnická osoba, nebo jejich sdružení“ a vypouštějí se slova „s péčí socialistického hospodáře“ a slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.
18.
V § 15 odst. 2 zní:
„(2)
Mysliveckého hospodáře jmenuje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby. Zároveň mysliveckému hospodáři vydá průkaz k oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této funkce.“.
19.
V § 16 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let, a to od počátku mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem 31. března 2003. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené v průběhu mysliveckého období končí posledním dnem tohoto období. K účinnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním úřadem; schválení smlouvy nelze odmítnout, je-li smlouva v souladu s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy.
(2)
Československá fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si smí najmout pouze jednu honitbu, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky ve zvláště odůvodněných případech může povolit okresní úřad. Podnájem honitby nebo její části je zakázán.“.
20.
V § 16 odst. 3 se vypouští.
21.
V § 16 v dosavadním odstavci 4, který se označuje jako odstavec 3, úvodní věta zní: „Smlouva o nájmu honitby zaniká“.
22.
V § 16 dosavadním odstavci 4 v písmenu c) se slova „zánikem mysliveckého sdružení“ nahrazují slovy „smrtí nebo zánikem uživatele honitby,“.
23.
§ 17 zní:
㤠17
(1)
Přejde-li právo myslivosti v honitbě, která je pronajata, na jiného vlastníka, vstupuje tím tento vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 18 odst. 1 a 2.
(2)
Změny pronajatých honiteb lze provádět jen po zániku smlouvy o nájmu.“.
24.
V § 18 odst. 1 se za slova „ochrany přírody“ vkládá odkaz, který zní:
„6)
Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.“.
25.
V § 18 odst. 1 se slova „státní organizaci“ nahrazují slovy „československou právnickou osobou“ a na závěr odstavce se doplňuje věta: „Výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.“.
26.
V § 18 odst. 2 se vypouští slovo „intenzivní“ a poslední věta se nahrazuje těmito větami: „Ustanovení § 17 odst. 2 zůstává nedotčeno. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Pro výši a způsob poskytování této náhrady platí předpis uvedený v § 8 odst. 1.“.
27.
V § 19 odst. 1 se vypouštějí slova „a) zvěř užitková“ a „b) zvěř škodná“, přičemž druhy zvěře uvedené v dosavadním členění se nově zařadí pod nové písmeno „a) zvěř srstnatá“ a „b) zvěř pernatá“.
28.
V § 19 odst. 2 se vypouštějí slova „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.
29.
V § 19 odst. 3 se vypouštějí slova „ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem“ a „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.
30.
V § 19 připojují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Chov zvěře v zajetí (zejména farmové chovy zvěře) je možný jen se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky vydaným v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.
(5)
V oborách a bažantnicích je možno se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky a ministerstva životního prostředí České republiky myslivecky obhospodařovat i druhy živočichů, které nejsou zvěří.“.
31.
V § 20 odst. 1 se vypouštějí slova „škodnou zvěří a“.
32.
V § 21 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu,“.
33.
V § 21 odst. 1 písm. d) zní:
„d)
hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky).“.
34.
V § 21 odst. 2 zní:
„(2)
Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) může uživatel honitby přenést na další osoby, které mají platný lovecký lístek.“.
35.
V § 22 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.
36.
V § 22 odst. 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.
37.
Za § 22 se vkládá § 22a, který zní:
㤠22a
Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně.“.
38.
V § 23 odst. 1 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „vlastník pozemků“.
39.
V § 23 odst. 3 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.
40.
V § 24 odst. 1 se vypouští část věty „v rozsahu a druzích, který pro honitbu vyplývá z rozpisu celostátního plánu lovu (včetně odchytu) stanoveného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.“.
41.
V § 24 odst. 2 se za slova „okresní úřad“ doplňují slova „popřípadě správa národního parku6)“.
42.
V § 24 odst. 3 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.
43.
V § 26 se vypouštějí slova „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.
44.
V § 28 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“ a doplňují slova v závěru druhé věty „obecně závazným právním předpisem“.
45.
V § 29 odst. 1 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.
46.
V § 29 odst. 4 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.
47.
V § 29 odst. 5 se vypouštějí slova „podle návrhu Československého mysliveckého svazu“ a za slova „na žádost jejich“ se vkládají slova „vlastníků a“ a slovo „uživatelů“ se nahrazuje slovem „nájemců7)“.
48.
V § 30 odst. 1 písm. a) věta za středníkem se vypouští.
49.
V § 30 odst. 1 písm. d) se za slova „prasat divokých“ doplňují slova „a lišek obecných“, slova „tetřevů, tetřívků a sluk“ se vypouštějí.
50.
V § 30 odst. 1 písm. f) zní:
„f)
chytat zvěř do ok, na lep a do želez, která zvěř okamžitě neusmrtí,“.
51.
V § 30 odst. 2 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.
52.
V § 31 odst. 1 se vypouštějí slova „Kdo vykonává právo myslivosti“ a nahrazují se slovy „Kdo loví zvěř“ a vypouští se slovo „mysliveckého“.
53.
V § 31 odst. 2 se vypouští poslední věta.
54.
V § 31 odst. 3 věta druhá zní: „Cizincům a československým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České a Slovenské Federativní Republice vydává lovecký lístek okresní úřad, v jehož obvodu se zdržují.“.
55.
V § 31 se vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že složil zkoušky z myslivosti nebo kdo je posluchačem nebo absolventem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci.“.
56.
V § 31 dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6, ve kterém se za slovo „předpisy“ doplňují slova „o provádění zkoušek z myslivosti“ a za slova „vnitra“ a „financí“ doplňují slova „České republiky.“.
57.
V § 33 se odstavce 1 a 2 vypouštějí.
58.
V § 33 dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
59.
V § 34 odst. 1 písm. b) se slovo „užitková“ nahrazuje slovy „u níž je stanovena doba lovu“, v poslední větě se vypouští slovo „myslivecké“ a za slovo „sdružení“ se doplňuje „(§ 14 odst. 1)“.
60.
V § 34 odst. 2 se vypouští slovo „užitkovou“.
61.
V § 34 odst. 3 zní:
„(3)
Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným právním předpisem.“.
62.
V § 34 odst. 4 se slova „uživatel honebního pozemku“ nahrazují slovy „vlastník, případně nájemce honebního pozemku“ a za slova „neomezuje užívání pozemku“ se vkládají slova „a vlastnické právo k němu.“.
63.
§ 35 odst. 1 zní:
„(1)
Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stálé členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování, případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy, v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu. Jmenování a odvolání členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad orgánům místní samosprávy.“.
64.
V § 38 odst. 1 zní:
„(1)
Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České republiky; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých a ostatních zainteresovaných organizací. V okresech řídí myslivost okresní úřady; přitom spolupracují s pověřenými zástupci vlastníků a nájemců honiteb a mysliveckých organizací.“.
65.
V § 38 odst. 2 zní:
„(2)
Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti na území národních parků vykonávají správy národních parků.“.
66.
V § 38 odst. 4 zní:
„(4)
Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací, případně jiné československé, fyzické nebo československé právnické osoby vybranými úkoly na úseku myslivosti, např. v oblasti výchovy a výuky myslivosti, kynologie, střelectví, pokud splňují podmínky k řádnému výkonu těchto úkolů.“.
67.
Za § 38 se vkládá § 38a, který zní:
㤠38a
(1)
Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs
a)
uživateli honitby, který svým zaviněním, a to jak činností, tak nečinností, způsobí překročení nebo nedodržení normovaných stavů zvěře,
b)
uživateli honitby, který úmyslně uvede nepravdivé údaje o početních stavech a druzích zvěře v jím užívané honitbě,
c)
tomu, kdo úmyslně bez předchozího příslušného povolení nebo z nedbalosti způsobí, že do honitby bude vypuštěna nebo unikne zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat,
d)
tomu, kdo nezajišťuje dostatečnou ochranu zvěře,
e)
tomu, kdo poruší předpisy o lovu a používání loveckých psů,
f)
tomu, kdo si najme více honiteb nebo podnajme honitbu.
(2)
Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.
(3)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.
(4)
Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.“.
68.
§ 39 až 42 se vypouštějí.
69.
V § 44a odst. 1 se slova „do 31. prosince 1993“ nahrazují slovy „do 31. března 1993“.
70.
Za § 44 se vkládají § 44b, 44c, 44d, 44e, 44f a 44g, které znějí:
㤠44b
(1)
Vlastníci honebních pozemků oznámí do 31. prosince 1992 příslušnému okresnímu úřadu výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popř. další údaje týkající se těchto pozemků, a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady.8) Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu; v ostatních případech navrhnou nové vhodné uspořádání.
(2)
Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastník není dosud znám, předloží okresnímu úřadu jejich současný uživatel.
(3)
Na základě předložených oznámení, žádostí a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, rozhodnou okresní úřady s účinností od 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve svém obvodu podle tohoto zákona.
§ 44c
(1)
Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů (§ 4 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. března 1993. V případě, že tak neučiní, zanikají.
(2)
Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými stanovami nebudou souhlasit někteří členové stávajícího mysliveckého sdružení, budou přiměřeně podílově vypořádáni z majetku tohoto sdružení, včetně jeho závazků. V případě, že k takovéto dohodě nedojde, lze uplatnit tyto nároky u soudu.
§ 44d
Československý myslivecký svaz, případně Český myslivecký svaz, vzniklý podle dosavadních předpisů (§ 3 zákona), předloží své stanovy, v souladu se zákonem o sdružování občanů, ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. prosince 1992.
§ 44e
(1)
Členové organizační jednotky, která se stala členem mysliveckého sdružení na základě sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení.4)
(2)
Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout o vyčlenění sami, usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.
(3)
O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností, protokol musí být schválen výborem mysliveckého sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o této skutečnosti.
(4)
Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.
§ 44f
Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, mohou zůstat zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně.
§ 44g
Změny uznaných honiteb lze provést i po uplynutí pěti let prvého mysliveckého období, pokud došlo ke změnám vlastnických vztahů k honebním pozemkům.“.
71.
Pokud se v tomto zákoně používá název „okresní národní výbor“, rozumí se tím „okresní úřad“.
Pokud se v tomto zákoně používá název „orgán veřejné bezpečnosti“ nebo „veřejná bezpečnost“, rozumí se tím „policie“.
Pokud se v tomto zákoně používá název „ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství“, rozumí se tím „ministerstvo zemědělství České republiky“.
Pokud se v tomto zákoně používá název „ministerstvo školství a kultury“, rozumí se tím „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
Čl. II
Zrušuje se výnos ministerstva zemědělství České republiky ze dne 13. 7. 1988 č. j. 796/88-140 o vydání vzorových stanov mysliveckých sdružení, reg. v částce 26/1988 Sb.
Čl. III
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 7 a násl. občanského zákoníku.
2)
§ 18 a násl. občanského zákoníku.
3)
§ 2 odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku.
4)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
5)
§ 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
7)
Zákon č. 229/1991 Sb.
8)
Vlastnictví je možno prokázat např. kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, výpisem z pozemkové knihy, členskou přihláškou do družstva, dokladem, že družstvo převzalo majetek. |
Zákon České národní rady č. 271/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 271/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 57/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Sazebník soudních poplatků, uvedený v příloze k zákonu České národní rady č. 549/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1993
271
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. května 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 7 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a za středníkem se připojují tato slova: „ve věcech obchodních je poplatek splatný na základě výzvy soudu,2a) a to tří dnů ode dne doručení výzvy, není-li poplatek placen kolkovými známkami.“.
2.
V § 7 odst. 4 se za větu prvou vkládá tato věta:
„Ve věcech obchodních je v těchto případech poplatek splatný ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1.“.
3.
V § 8 první větě se za slova „1000 Kčs“ vkládají tato slova: „a ve věcech obchodních 5000 Kčs,“.
4.
V § 9 odst. 1 úvodní větě se za slova „zahájení řízení“ vkládají tato slova: „nebo na základě výzvy příslušného soudu“.
5.
V § 10 odst. 2 úvodní větě se za slova „zahájení řízení“ vkládají tato slova: „nebo na základě výzvy příslušného soudu“.
6.
V § 11 odst. 1 se vypouští ustanovení písmena c).
Čl. II
Sazebník soudních poplatků, uvedený v příloze k zákonu České národní rady č. 549/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V položce 1 se vypouští z poznámek bod 9.
2.
V položce 19 se za slova „jiných soudních spisů“ vkládají tato slova: „ spisů zrušených státních notářství“.
3.
V položce 22 poznámka v bodě 1 zní:
„1.
Poplatek se neplatí za ověření opisů listin, kterých je třeba pro účely evidence právních vztahů k nemovitostem. Na těchto opisech musí však být vyznačen účel, k němuž byly vyhotoveny.“.
4.
Za položku 24 se vkládají nové položky 24A a 24B, které znějí:
„Položka 24A
Z návrhu na přijetí movitých věcí do úschovy za účelem splnění závazku, z ceny věcí 1 %| nejméně 50 Kčs
---|---
Položka 24B
Z návrhu na umoření listiny | 200 Kčs“.
---|---
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
2a)
§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. |
Zákon č. 257/1992 Sb. | Zákon č. 257/1992 Sb.
Zákon o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů
Vyhlášeno 1. 6. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 55/1992
* § 1 - Účel zákona
* § 2 - Předmět poplatku
* § 3 - Poplatníci
* § 4 - Osvobození od poplatků
* § 5 - Sazby poplatků
* § 6 - Základ poplatku
* § 7 - Vznik poplatkové povinnosti
* § 8 - Splatnost poplatku
* Placení poplatku
* § 9 - Poplatky se platí na účet soudu poštovní poukázkou nebo převodem z účtu poplatníka. Poplatky, jejichž sazba nepřevyšuje 500 Kčs, lze platit i v hotovosti u soudu.
* § 10 - (1) Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu federace.
* § 11 - Následky nezaplacení poplatku
* § 12 - Vracení poplatku
* § 13 - Zánik práva
* § 14 - Řízení
* § 15 - Kontrola poplatků
* § 16 - Přechodné ustanovení
* § 17 - Zrušuje se:
* § 18 - Účinnost k zákonu č. 257/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.)
257
ZÁKON
ze dne 29. dubna 1992
o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je stanovení soudních poplatků (dále jen „poplatky“) za úkony nebo řízení (dále jen „poplatný úkon“) prováděné Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky a vojenskými soudy (dále jen „soud“).
§ 2
Předmět poplatku
Předmětem poplatku je poplatný úkon uvedený v sazebníku poplatků (dále jen „sazebník“), který je uveden v příloze k tomuto zákonu.
§ 3
Poplatníci
(1)
PoplatníkemPoplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která podala návrh na provedení poplatného úkonu, popřípadě fyzická nebo právnická osoba, o níž tak v zákonem stanovených případech rozhodne soud.
(2)
Vznikne-li více poplatníkůmpoplatníkům podle odstavce 1 povinnost zaplatit poplatek společně, platí jej společně a nerozdílně.
§ 4
Osvobození od poplatků
(1)
Od poplatků jsou osvobozeny:
a)
Česká a Slovenská Federativní Republika, Česká republika a Slovenská republika;
b)
obceobce a městské části v hlavním městě České a Slovenské Federativní Republiky Praze a v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě v případech, kdy se poplatný úkon týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen;
c)
rozpočtové organizace a nadace;
d)
diplomatická zastupitelství cizích států, je-li zaručena vzájemnost;
e)
fyzické a právnické osoby na základě mezinárodních smluv nebo dohod, kterými je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
(2)
Od poplatků jsou dále osvobozeny poplatné úkony:
a)
ve věcech nemocenského pojištění, zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení a poskytování zdravotních služeb;
b)
ve věcech náhrad škod způsobených nezákonným rozhodnutím anebo nesprávným úředním postupem;
c)
ve věcech volebních stížností;
d)
ve sporech o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími nebo orgány státní správy druhé republiky, jakož i mezi soudy, státními notářstvími a federálními orgány státní správy;
e)
o určení příslušnosti soudu, jde-li o věc, která patří do pravomoci československého soudu, ale chybějí podmínky místní příslušnosti nebo je nelze zjistit;
f)
ve věcech soudních rehabilitací podle zvláštních předpisů.1)
§ 5
Sazby poplatků
Sazby poplatků jsou pevné a procentní ze základu poplatku a jsou stanoveny v sazebníku za každý předmět poplatku.
§ 6
Základ poplatku
(1)
Základem poplatku stanoveného procentní sazbou je cena,2) popřípadě hodnota předmětu poplatného úkonu obvyklá v místě a době splatnosti poplatku. Cenu nebo hodnotu je povinen sdělit soudu poplatníkpoplatník.
(2)
Nesdělí-li poplatníkpoplatník soudu cenu nebo hodnotu předmětu poplatného úkonu anebo uvede cenu nebo hodnotu zřejmě nízkou, určí ji soud na náklady poplatníkapoplatníka.
(3)
Rozšíří-li se předmět poplatného úkonu při jednání, soud poplatek doměří, činí-li doměřovaná část poplatku více než 100 Kčs. Omezí-li se předmět poplatného úkonu před prvním jednáním, vrátí soud odpovídající část poplatku jako přeplatek.
(4)
Je-li uplatněno návrhem více nároků, vybere se poplatek ve výši součtu poplatků stanovených v sazebníku pro jednotlivé poplatné úkony obsažené v návrhu.
(5)
Je-li předmětem poplatného úkonu opětující se plnění, je základem poplatku součet cen nebo hodnot všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu delší než tři roky, na dobu neurčitou a nebo na dobu života, považuje se za cenu nebo hodnotu plnění trojnásobek ceny nebo hodnoty ročního plnění.
(6)
Cena, popřípadě hodnota příslušenství předmětu poplatného úkonu se zahrnuje do základu poplatku, je-li i příslušenství předmětem poplatného úkonu.
(7)
Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a poplatek na celé koruny dolů.
§ 7
Vznik poplatkové povinnosti
Poplatková povinnost vzniká:
a)
podáním návrhu na provedení poplatného úkonu;
b)
sepsáním podání do protokolu u soudu;
c)
v ostatních případech rozhodnutím soudu.
§ 8
Splatnost poplatku
(1)
Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. V případech, kdy poplatková povinnost vzniká rozhodnutím soudu, stanoví soud v rozhodnutí lhůtu k zaplacení poplatku, která nebude delší než 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
(2)
PoplatníkPoplatník je povinen prokázat soudu zaplacení poplatku.
Placení poplatku
§ 9
Poplatky se platí na účet soudu poštovní poukázkou nebo převodem z účtu poplatníkapoplatníka. Poplatky, jejichž sazba nepřevyšuje 500 Kčs, lze platit i v hotovosti u soudu.
§ 10
(1)
Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu federace.
(2)
Poplatky zaplacené na účet soudu se převádí vždy za uplynulé čtvrtletí kalendářního roku na účet státního rozpočtu federace vedený územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla soudu, nejpozději však do 5. dne kalendářního měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí.
§ 11
Následky nezaplacení poplatku
(1)
Nebyl-li splatný poplatek zaplacen při podání návrhu nebo při sepsání návrhu do protokolu, a to ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem, soud poplatný úkon neprovede. Začal-li soud na základě podaného návrhu jednat ve věci, vyměří nebo doměří poplatek v rozhodnutí. Nezačal-li soud jednat ve věci samé, řízení zastaví.
(2)
Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, poplatková povinnost zaniká.
§ 12
Vracení poplatku
(1)
Soud rozhodne o vrácení poplatku a vrátí poplatek nebo jeho část (přeplatek), jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu není povinen nebo bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost (přeplatek), anebo, omezil-li se předmět poplatného úkonu po podání návrhu, a to ještě před prvním jednáním (přeplatek).
(2)
Soud rozhodne o vrácení poplatku i v případech, kdy bylo řízení zastaveno nebo byl vzat návrh zpět před prvním jednáním, nebo byl návrh zamítnut pro opožděnost či nepřípustnost nebo proto, že návrh podal ten, kdo k tomu není oprávněn.
(3)
Poplatek podle odstavce 2 se nevrací, nepřevyšuje-li jeho výše 100 Kčs.
(4)
Nárok na vrácení poplatku nebo přeplatku zaniká uplynutím tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatek zaplacen.
§ 13
Zánik práva
(1)
Poplatek nebo nedoplatek na poplatku nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž nastaly skutečnosti rozhodné pro splatnost poplatku.
(2)
Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání poplatku nebo nedoplatku, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce kalendářního roku, v němž byl poplatníkpoplatník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat poplatek nebo nedoplatek na poplatku lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž nastaly skutečnosti rozhodné pro splatnost poplatku.
(3)
Úkonem k vymáhání poplatku nebo nedoplatku je i poplatníkovipoplatníkovi doručená upomínka k zaplacení poplatku nebo nedoplatku.
§ 14
Řízení
V řízení ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, jestliže tento zákon, popřípadě zvláštní předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků nestanoví jinak.
§ 15
Kontrola poplatků
Při kontrole správného a včasného vyměření, vybírání a placení poplatků se postupuje podle zvláštních předpisů,3) není-li tímto zákonem nebo občanským soudním řádem stanoveno jinak.
§ 16
Přechodné ustanovení
(1)
Za poplatné úkony učiněné před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů.
(2)
Arbitrážní poplatek zaplacený před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů ve správné výši se započte na poplatek podle tohoto zákona. Případný přeplatek se nevrací ani se nedoměřuje případný nedoplatek.
§ 17
Zrušuje se:
1.
Nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.
2.
Pokyny pro placení arbitrážních poplatků, upravené nařízením ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky (částka 24/1961 Ú. l.).
§ 18
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha k zákonu č. 257/1992 Sb.
SAZEBNÍK POPLATKŮ
Položka 1
---
Návrh na přikázání věci jinému soudu nebo státnímu notářství z důvodu vhodnosti | Kčs | 200,-
Položka 2
Návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech zjištění nebo popření otcovství | Kčs | 500,-
Položka 3
Dovolání ve věci ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích
a) bez návrhu na peněžní náhradu nemajetkové újmy | Kčs | 2000,-
b) s návrhem na peněžní náhradu nemajetkové újmy| 4 % z navržené peněžní náhrady
nejméně Kčs| 4000,-
Položka 4
Dovolání ve věci nároku vycházejícího z autorského zákona nebo nároku vycházejícího z obdobných zvláštních předpisů4)
a) nelze-li předmět řízení ocenit | Kčs | 4000,-
b) z ceny nebo hodnoty předmětu řízení| 4 %,
nejméně Kčs| 4000,-
Položka 5
a) Dovolání v konkursním řízení| 2 % z konkursní podstaty
nejméně Kčs| 1000,-
nejvýše Kčs| 100 000,-
b) Dovolání v konkursním řízení, které bylo ukončeno nuceným vyrovnáním| 1 % z částky použité k uspokojení věřitelů
nejméně Kčs| 500,-
nejvýše Kčs| 50 000,-
c) Dovolání ve věci vyrovnacího řízení| 0,5 % z částky použité k uspokojení věřitelů
nejméně Kčs| 500,-
nejvýše Kčs| 100 000,-
Položka 6
Návrh ve věcech, za které není stanovena zvláštní sazba
a) nelze-li předmět řízení ocenit | Kčs | 2000,-
b) z ceny (úhrady) nebo hodnoty předmětu řízení| 4 %,
nejméně Kčs| 4000,-
nejvýše Kčs| 200 000,-
Položka 7
Dovolání ve věcech obchodních sporů
a) nelze-li předmět řízení ocenit | Kčs | 1000,-
b) z ceny (úhrady) nebo hodnoty předmětu řízení| 4%,
nejméně Kčs| 5000,-
nejvýše Kčs| 1 000 000,-
Položka 8
Za přezkoumání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy České a Slovenské Federativní Republiky | Kčs | 1000,-
Položka 9
Za vyhotovení stejnopisů, opisů, kopií nebo výpisů z listin, protokolů, příloh a jiných částí spisů vojenských soudů nebo Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě těch soudů, jejichž spisy jsou u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky uloženy:
a) v českém nebo slovenském jazyce
\\- bez ověření za každou i započatou stránku | Kčs | 50,-
\\- s ověřením za každou i započatou stránku | Kčs | 80,-
b) v cizím jazyce
\\- bez ověření za každou i započatou stránku | Kčs | 100,-
\\- s ověřením za každou i započatou stránku | Kčs | 150,-
Poznámky:
1\\. Poplatku nepodléhá opis protokolu o jednání soudu vyhotovený průklepem bez záhlaví a bez ověření.
2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích se sníží poplatek o 50%.
Položka 10
Za vyhotovení úředního osvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů vojenských soudů nebo Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě těch soudů, jejichž spisy jsou uloženy u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky za každou jen započatou stránku | Kčs | 50,-
Položka 11
Za sepsání návrhu na zahájení řízení do protokolu
a) z ceny nebo hodnoty předmětu řízení| 1 %,
nejméně Kčs| 100,-
nejvýše Kčs| 50 000,-
b) nelze-li předmět řízení ocenit | Kčs | 500,-
Poznámka:
Poplatek je splatný sepsáním návrhu do protokolu a soud poplatek vybere po sepsání návrhu.
Položka 12
Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich nahlédl žadatel | Kčs | 100,-
Poznámka:
Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkempoplatníkem v zahájeném řízení.
1)
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
2)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
3)
§ 15 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace.
Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
4)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat. |
Zákon č. 263/1992 Sb. | Zákon č. 263/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
Vyhlášeno 10. 6. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 56/1992
* Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 519/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Okresní soud, v jehož obvodu působilo státní notářství, převezme dnem účinnosti tohoto zákona spisy v řízení o dědictví, o umořování listin a o úschovách, které do tohoto data nebyly pravomocně skončeny, a řízení dokončí.
* Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených tímto zákonem.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 1993
263
ZÁKON
ze dne 28. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 519/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 8a včetně nadpisu zní:
㤠8a
Spory o pravomoc
(1)
Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhodují spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy téže republiky.
(2)
Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a orgány státní správy druhé republiky, jakož i mezi soudy a federálními orgány státní správy.“.
2.
V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „a proti rozhodnutím státních notářství“.
3.
Dosavadní text § 17 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Na vyloučení notáře z úkonů soudního komisaře přiměřeně platí § 14 až 16. O vyloučení rozhoduje soud, který notáře provedením úkonů soudního komisaře pověřil; proti jeho rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.“.
4.
§ 38 zní:
㤠38
(1)
Soud pověří notáře, aby jako soudní komisař za odměnu provedl úkony v řízení o dědictví.
(2)
Z úkonů podle odstavce 1 jsou vyňaty žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině a soudní rozhodnutí.
(3)
Úkony notáře podle odstavce 1 se považují za úkony soudu.
(4)
Pověření není soudním rozhodnutím.“.
5.
Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní:
㤠47a
Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí má být vyvěšeno na úřední desce soudu, platí, že patnáctým dnem vyvěšení bylo rozhodnutí doručeno účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám.“.
6.
V § 48 se připojuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Písemnosti určené notáři mohou být doručovány také notářským koncipientům a jiným pracovníkům, kteří jsou u notáře pracovně činní a byli jím pověřeni přijímáním zásilek.“.
7.
V § 76 odst. 1 písm. d) se slova „notářské úschovy“ nahrazují slovy „úschovy u soudu“.
8.
V § 81 odst. 1 se za slova „o prohlášení za mrtvého“ vkládá čárka a slova „řízení o dědictví“.
9.
V § 81 odst. 2 se tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova „nestanoví-li zákon jinak.“.
10.
V § 88 odst. 1 se vkládají nová písmena l) až n), která znějí:
„l)
v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví;
m)
v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení;
n)
v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření listin; nemá-li navrhovatel v České a Slovenské Federativní Republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo; jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného československým peněžním ústavem, je příslušný soud, v jehož obvodu má tento peněžní ústav své sídlo.“.
11.
V § 115 odst. 1 se slova „K projednání věci samé nařídí předseda senátu“ nahrazují slovy „Nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé“.
12.
V § 116 odst. 1 se vypouští tečka a doplňují se slova „s výjimkou jednání prováděných notáři jako soudními komisaři.“.
13.
V § 137 se za slova „náklady důkazů“ vkládají slova „odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje,“.
14.
V § 140 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V řízení o dědictví platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo; je-li dědiců několik, platí tyto náklady podle vzájemného poměru čisté hodnoty jejich dědických podílů. V ostatních případech platí tyto náklady stát.“.
15.
Za § 151 se vkládá nový § 151a, který zní:
㤠151a
O tom, kdo a v jaké výši platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, rozhodne soud v řízení o dědictví zpravidla v usnesení, jímž se řízení u něho končí.“.
16.
Za § 175 se vkládají nové § 175a až 175zd, které včetně nadpisů znějí:
„HLAVA PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
Řízení o dědictví
§ 175a
(1)
Příslušný orgán státní správy pověřený vedením matriky oznámí úmrtí ve svém matričním obvodu soudu příslušnému k projednání dědictví.
(2)
Soud zahájí řízení i bez návrhu, jakmile se dozví, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Usnesení o zahájení řízení není třeba doručit.
(3)
Soud rozhoduje usnesením; usnesení podle § 175k odst. 1 a 2, § 175l, § 175p, 175q a § 175t se doručuje do vlastních rukou.
§ 175b
Účastníky řízení jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a není-li takových osob, stát. Věřitel zůstavitelův je účastníkem řízení v případě § 175p, v případě, kdy se vypořádává jeho pohledávka, a při likvidaci dědictví. V řízení podle § 175h odst. 2 je účastníkem řízení pouze ten, kdo se postaral o pohřeb.
§ 175c
Soud neprodleně provede šetření v evidenci závětí uložených u notáře v úschově, která je u něj vedena, zda je v ní evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“), a u kterého notáře je uložena.
§ 175d
(1)
V předběžném šetření si soud zejména opatří údaje potřebné pro zjištění dědiců a pro zjištění zůstavitelova majetku a jeho dluhů a zda dědici, jimž byl zůstavitel zákonným zástupcem, potřebují ustanovit opatrovníka.
(2)
Zanechal-li zůstavitel závěť, zjistí soud její stav a obsah; na dožádání soudu tak učiní i notář, který má závěť v úschově.
(3)
Dojde-li ke zjištění stavu a obsahu závěti, založí se její originál, pokud závěť není sepsána ve formě notářského zápisu, do sbírky prohlášených závětí vedené u soudu.
§ 175e
(1)
Vyžaduje-li to obecný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní soud i bez návrhu neodkladná opatření, zejména zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti, postará se o prodej věcí, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů, popřípadě ustanoví správce dědictví nebo jeho části (dále jen „správce“).
(2)
Zajištění dědictví se provede zejména jeho uložením u soudu nebo u schovatele, zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě, zákazem výplaty u dlužníka zůstavitele nebo soupisem na místě samém.
(3)
Při prodeji movitých věcí postupuje soud přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, ledaže by přikročil k jinému způsobu prodeje.
(4)
Správce ustanoví soud zejména z okruhu dědiců nebo z okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem může být ustanoven i notář, pokud v tomto řízení není soudním komisařem. Je-li předmětem dědění podnik, ustanoví soud správcem osobu, která má zkušenost s vedením podniku. Správcem lze ustanovit pouze toho, kdo s ustanovením souhlasí.
(5)
Neodkladná opatření může vykonat podle možnosti a potřeby kterýkoli soud.
§ 175f
(1)
Správce činí po dobu řízení o dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot náležejících do dědictví, a to v rozsahu vymezeném soudem. Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Jestliže to soud uloží, předkládá mu správce průběžné zprávy o své činnosti.
(2)
Z důležitých důvodů může soud zprostit správce funkce. Podle potřeby ustanoví nového správce. Zproštěním nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 1. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.
(3)
Po skončení řízení o dědictví správce předloží dědicům prostřednictvím soudu konečnou zprávu o své činnosti. Soud pak rozhodne o odměně a náhradě hotových výdajů správce, které platí dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo; je-li dědiců několik, platí tyto náklady podle vzájemného poměru čisté hodnoty jejich dědických podílů. V ostatních případech platí tyto náklady stát.
§ 175g
Při opatřování úplného podkladu pro rozhodnutí, předběžném šetření, zajištění dědictví, zejména při jeho ochraně proti neoprávněným zásahům, při prodeji věcí, zjišťování hodnoty zůstavitelova majetku a soupisu na místě samém spolupůsobí na požádání soudu příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.
§ 175h
(1)
Nezanechal-li zůstavitel majetek, soud řízení zastaví.
(2)
Jestliže zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty, může jej soud vydat tomu, kdo se postaral o pohřeb, a řízení zastaví.
(3)
Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 se nelze odvolat.
§ 175i
(1)
Nebylo-li řízení zastaveno podle § 175h, vyrozumí soud ty, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou dědici, o jejich dědickém právu a o možnosti dědictví odmítnout ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byl dědic soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn; tuto lhůtu může soud z důležitých důvodů prodloužit. Současně dědice poučí o náležitostech a o účincích odmítnutí dědictví.
(2)
Vyrozumění včetně poučení doručí soud do vlastních rukou nebo je dá ústně a v protokole uvede, že se tak stalo.
§ 175j
K projednání dědictví není třeba nařizovat jednání, potvrdí-li soud jeho nabytí jedinému dědici, nebo připadne-li dědictví státu podle § 462 občanského zákoníku.
§ 175k
(1)
Jestliže někdo před potvrzením nabytí dědictví tvrdí, že je dědicem, a popírá dědické právo jiného dědice, který dědictví neodmítl, vyšetří soud podmínky dědického práva obou a jedná dále s tím, u koho má za to, že je dědicem.
(2)
Závisí-li však rozhodnutí o dědickém právu na zjištění sporných skutečností, odkáže soud usnesením po marném pokusu o smír toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako méně pravděpodobné, aby své právo uplatnil žalobou. K podání žaloby určí lhůtu. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, pokračuje soud v řízení bez zřetele na tohoto dědice.
(3)
Jsou-li aktiva a pasíva mezi účastníky sporná, omezí se soud jen na zjištění jejich spornosti; při výpočtu čistého majetku k nim nepřihlíží.
§ 175l
(1)
Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, soud rozhodne o obecné ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v občanském zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Závisí-li rozhodnutí na skutečnosti, která zůstala mezi pozůstalým manželem a některým z dědiců sporná, postupuje soud podle § 175k odst. 3.
(2)
Zjistí-li soud dříve, než je dědické řízení pravomocně skončeno, další majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, rozhodne o něm dodatečně podle odstavce 1; přitom vychází z původního rozhodnutí.
§ 175m
Soud zjistí zůstavitelův majetek a jeho dluhy a provede soupis aktiv a pasív. Tím nejsou dotčena ustanovení § 175k odst. 3 a § 175l odst. 1 věta druhá.
§ 175n
Na návrh dědiců vydá soud usnesení, v němž vyzve věřitele, aby mu oznámili své pohledávky ve lhůtě, kterou v usnesení stanoví, a poučí je o tom, že dědici neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky včas neoznámili, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů vyčerpána cena dědictví, kterého dědici nabyli. Usnesení soud uveřejní vyvěšením na úřední desce soudu.
§ 175o
(1)
Na podkladě zjištění podle § 175m určí soud obecnou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví, popřípadě výši jeho předlužení v době smrti zůstavitele.
(2)
Zjistí-li soud dříve, než dědické řízení je pravomocně skončeno, nové skutečnosti, které vyžadují změnu tohoto usnesení, provede potřebnou opravu novým usnesením.
§ 175p
(1)
Účastníci se mohou dohodnout o tom, že předlužené dědictví bude přenecháno věřitelům k úhradě dluhů. Tato dohoda podléhá schválení soudu, který dohodu schválí, jestliže neodporuje zákonu; neschválí-li dohodu, pokračuje v řízení po právní moci rozhodnutí.
(2)
Objeví-li se po pravomocném skončení řízení další majetek, postupuje se podle odstavce 1. Zůstane-li majetkový přebytek, projedná jej soud jako dědictví.
§ 175q
(1)
Soud v usnesení o dědictví
a)
potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici, nebo
b)
potvrdí, že dědictví, které nenabyl žádný dědic, připadlo státu, nebo
c)
schválí dohodu o vypořádání dědictví nebo dohodu o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nebo
d)
potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě.
(2)
Součástí usnesení podle odstavce 1 může být i usnesení podle § 175l a 175o.
(3)
Pokud soud usnesením dohodu o vypořádání dědictví neschválí, může v řízení pokračovat až po právní moci tohoto usnesení.
§ 175r
Dědici mohou věci náležející do dědictví během dědického řízení prodat nebo učinit jiná opatření, přesahující rámec obvyklého hospodaření, jen se svolením soudu.
§ 175s
Usnesením podle § 175p a 175q je projednání dědictví skončeno. Po právní moci tohoto usnesení zruší soud provedená zajištění dědictví, pokud je již nezrušil v průběhu řízení o dědictví; zruší zejména všechny zákazy výplaty vkladů, pojistek a jiných hodnot, které byly v řízení o projednání dědictví nařízeny nebo podle zákona provedeny. Zároveň vyrozumí ústavy, u nichž jsou tyto hodnoty uloženy, komu mají být vydány; není-li tato osoba známa nebo je-li neznámého pobytu, postupuje soud přiměřeně podle § 185g. Lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno.
§ 175t
(1)
Je-li dědictví předluženo a nedojde-li k dohodě podle § 175p, může soud usnesením nařídit likvidaci dědictví. Rozhodne o tom i bez návrhu. Stejně soud postupuje, jestliže stát navrhl likvidaci dědictví proto, že věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky věc z dědictví.
(2)
O nařízení likvidace vydá soud usnesení, ve kterém vyzve věřitele, aby mu oznámili své pohledávky ve lhůtě, kterou v usnesení stanoví, a upozorní je, že pohledávky, které nebudou při likvidaci uspokojeny, zaniknou. Toto usnesení vyvěsí na úřední desce soudu.
(3)
Jakmile usnesení o nařízení likvidace dědictví nabylo právní moci, nepostupuje se již podle § 175p až 175s.
§ 175u
(1)
Likvidaci dědictví provede soud zpeněžením všeho zůstavitelova majetku podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí nebo prodejem mimo dražbu přiměřeně podle zvláštního předpisu.34a)
(2)
O majetku zůstavitele, který se nepodařilo takto zpeněžit, rozhodne soud, že připadá státu s účinností ke dni smrti zůstavitele.
§ 175v
(1)
Soud provede rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele (dále jen „výtěžek“) mezi věřitele.
(2)
Z výtěžku uhradí soud postupně pohledávky podle těchto skupin:
a)
náklady zůstavitelovy nemoci a přiměřené náklady jeho pohřbu, náklady řízení a splatné výživné,
b)
dlužné daně a poplatky,
c)
ostatní pohledávky.
(3)
Přesahuje-li úhrn pohledávek v první skupině výtěžek, uhradí se tyto pohledávky poměrně. Obdobně se postupuje v dalších skupinách, přičemž však ve skupině c) se uhradí před ostatními pohledávkami pohledávky zajištěné omezením převodu nemovitostí nebo zástavními právy.
(4)
Pravomocným skončením likvidace zaniknou proti dědicům neuspokojené pohledávky věřitelů. Vyjde-li však najevo další majetek zůstavitelův, rozdělí jej soud věřitelům do výše jejich neuspokojených pohledávek bez zřetele k tomuto zániku. Zůstane-li majetkový přebytek, projedná jej soud jako dědictví.
§ 175w
Zjistí-li se dodatečně, že zůstavitel žije, nebo bylo-li zrušeno jeho prohlášení za mrtvého, zruší soud usnesení o dědictví podle § 175p a 175q.
§ 175x
Objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, nějaký zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, provede soud o tomto majetku řízení o dědictví. Objeví-li se pouze dluh zůstavitele, řízení o dědictví se neprovede.
§ 175y
(1)
Nezařazení majetku nebo dluhů do aktiv a pasív dědictví v důsledku postupu podle § 175k odst. 3 nebrání účastníkům řízení, aby se domáhali svého práva žalobou mimo řízení o dědictví.
(2)
Mimo případ, kdy byla provedena likvidace dědictví, nebrání usnesení soudu tomu, kdo nebyl účastníkem řízení o dědictví, z něhož usnesení vzešlo, aby se domáhal svého práva žalobou.
§ 175z
(1)
Jestliže projednání dědictví nenáleží do pravomoci československého soudu, provede soud předběžné šetření a vydá účastníkům na jejich žádost úřední potvrzení o výsledku tohoto šetření.
(2)
Má-li být vydán majetek do ciziny, vyrozumí o tom soud československé dědice a věřitele oznámením, které se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu; známým účastníkům se toto oznámení doručí.
Činnost notářů v řízení o dědictví
§ 175za
Notáři se sídlem v obvodu okresního soudu jsou rovnoměrně pověřováni úkony v řízení o dědictví podle rozvrhu, který na návrh příslušné notářské komory vydá předseda krajského soudu na každý kalendářní rok.
§ 175zb
(1)
Soud může odejmout věc pověřenému notáři, jestliže přes předchozí upozornění způsobí zbytečné průtahy v soudním řízení. Soud pak pověří úkony v řízení o dědictví jiného notáře podle rozvrhu práce.
(2)
Odnětí věci podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.
§ 175zc
(1)
Jestliže v souladu se zvláštním předpisem bude ustanoven zástupce, náhradník nebo bude jmenován nový notář, převezme věci, v nichž již soudem bylo uděleno pověření.
(2)
Jestliže v souladu se zvláštním předpisem bude ustanoven zástupcem notářský kandidát, považuje se pro účely tohoto zákona po dobu zastupování za notáře. Soud však rozhodne o odměně a náhradě hotových výdajů notáře, kterého zástupce zastupuje. Zvláštní předpis stanoví, jakým způsobem se určí podíl zástupce na odměně notáře.
§ 175zd
(1)
Notář připraví všechny potřebné podklady pro vydání usnesení soudu, návrhy na usnesení soudu a vyúčtuje svou odměnu a hotové výdaje. Nejsou-li podklady úplné, může soud věc vrátit notáři se žádostí o doplnění řízení.
(2)
Notář má právo podat odvolání proti výroku o odměně a hotových výdajích.“.
17.
Nad § 176 se vypouští nadpis „Hlava pátá Zvláštní ustanovení“.
18.
Za § 185 se vkládají nové § 185a až 185s, které včetně nadpisů znějí:
„Řízení o úschovách
§ 185a
(1)
U soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku.
(2)
Návrh na přijetí do úschovy musí obsahovat prohlášení toho, kdo peníze, cenné papíry nebo jiné věci do úschovy skládá (dále jen „složitel“), že závazek, jehož předmětem jsou hodnoty skládané do úschovy, nelze splnit, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení, nebo že složitel má odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo že složitel věřitele nezná.
(3)
Soud rozhoduje bez jednání usnesením, které doručí účastníkům do vlastních rukou.
§ 185b
Účastníkem řízení je složitel a po přijetí úschovy také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (dále jen „příjemce“). Po právní moci usnesení o přijetí do úschovy je účastníkem řízení i ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.
§ 185c
Vyžádá-li si úschova náklady, uloží soud složiteli, aby složil přiměřenou zálohu na náklady. Nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, soud návrh na přijetí úschovy zamítne; soud rovněž návrh na přijetí úschovy zamítne, nehodí-li se věc k úschově vůbec nebo nenalezne-li se vhodný způsob úschovy.
§ 185d
(1)
Předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků řízení a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.
(2)
Složiteli vydá soud předmět úschovy na jeho žádost,
a)
jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas, nebo
b)
prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá, nebo
c)
nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoliv byl na takové následky upozorněn.
(3)
Jiné osobě, než která je uvedena v odstavcích 1 a 2, žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce.
§ 185e
Byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozhodnutím soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.
§ 185f
Přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených zvláštními zákonnými předpisy, řídí se ustanoveními příslušného předpisu, a není-li jich, ustanoveními § 185a až 185h, a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.
§ 185g
(1)
Uplynula-li lhůta tří roků od právní moci usnesení o přijetí do úschovy, popřípadě ode dne, kdy předmět úschovy měl být podle návrhu složiteli vydán, rozhodne soud, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do tří roků ode dne vyhlášení tohoto usnesení. Toto usnesení soud vyvěsí na úřední desce soudu.
(2)
Dojde-li po vydání rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1 žádost o vydání předmětu úschovy, postupuje soud podle § 185d.
(3)
Uplynutím lhůty uvedené v usnesení podle odstavce 1, nebyla-li v této lhůtě žádost o vydání předmětu úschovy podána, připadne předmět úschovy státu. Uplynutím této lhůty nabude stát předmět úschovy i tehdy, nebylo-li podané žádosti pravomocným usnesením vyhověno.
§ 185h
Připadne-li předmět úschovy státu, zaniknou práva účastníků i jiných osob k předmětu úschovy.
Řízení o umoření listin
§ 185i
(1)
Umořit lze ztracenou nebo zničenou listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva.
(2)
V řízení před soudem nelze umořit takové listiny, které podle zákona je oprávněna umořit právnická osoba, jež je vystavila.
(3)
Umoření nepodléhají peníze, loterní losy, sázenky, lístky a známky denního oběhu (vstupenky, jízdenky apod.), kupóny a talóny cenných papírů, listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož i listiny, na jejich podkladě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění.
§ 185j
(1)
Návrh na umoření listiny může podat každý, kdo má na jejím umoření právní zájem.
(2)
Soud rozhoduje bez jednání usnesením, které doručí do vlastních rukou.
§ 185k
Účastníky řízení jsou navrhovatel, ten, kdo je podle listiny povinen plnit, ten, kdo má listinu v držbě, a ten, kdo podal námitky podle § 185m odst. 2.
§ 185l
(1)
V návrhu na umoření listiny je třeba uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo. K návrhu je třeba předložit opis listiny nebo označit listinu, jejího výstavce, popřípadě i jiné osoby podle listiny zavázané, jakož i takové údaje, které listinu odlišují od jiných listin téhož druhu.
(2)
Je-li v listině uvedena určitá částka, je třeba uvést i tento údaj.
§ 185m
(1)
Zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne.
(2)
Jinak soud vydá rozhodnutí obsahující výzvu, aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do jednoho roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu.
(3)
Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud v usnesení podle odstavce 2 lhůtu dvou měsíců a současně zakáže, aby podle umořovaných listin bylo placeno.
(4)
Lhůta podle odstavce 3 se počítá, není-li umořovaná listina ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná listina již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení.
§ 185n
Jde-li o listinu na doručitele, s výjimkou pojistek na doručitele, skončí lhůta podle § 185m až za jeden rok po splatnosti pohledávky z listiny.
§ 185o
(1)
Od zahájení řízení až do jeho pravomocného skončení neběží proti navrhovateli promlčecí doba, lhůta pro zánik práva ani lhůta určená k výplatě peněžité částky podle umořované listiny.
(2)
Ten, komu bylo usnesení doručeno nebo kdo se o něm mohl při náležité péči dozvědět, nesmí pod následky neplatnosti nakládat právy z umořované listiny, konat výplaty nebo jiná plnění podle ní, převést ji nebo provést na ní změny. Ten, kdo je podle listiny zavázán, je povinen zadržet předloženou listinu a oznámit soudu, kdo ji předložil.
§ 185p
Bylo-li zahájeno umořovací řízení o směnce či šeku, je navrhovatel, který se vykáže usnesením, oprávněn žádat zaplacení směnky či šeku, dá-li přiměřenou jistotu, dokud směnka či šek nejsou prohlášeny za umořené. Nedá-li tuto jistotu, může žalobou požadovat, aby dlužná částka byla složena do úschovy soudu.
§ 185q
Soud přezkoumá přihlášku toho, kdo má listinu, a zjistí jeho námitky. Zjistí-li, že listina není ztracena nebo zničena, návrh zamítne.
§ 185r
(1)
Uplynula-li lhůta podle § 185m odst. 2 nebo 3 a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu listinu za umořenou.
(2)
Není-li další návrh podle odstavce 1 podán do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 185m odst. 2 nebo 3, soud řízení zastaví. Na tento následek je nutno navrhovatele upozornit v usnesení podle § 185m odst. 2 nebo 3.
§ 185s
Usnesení o umoření listiny nahrazuje umořenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavázán, nevydá za ni oprávněnému náhradní listinu.“.
19.
§ 227 včetně nadpisu se vypouští.
20.
V § 239 se vypouští odstavec 4.
21.
V § 240 odst. 1 věta první zní: „Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.“.
22.
V § 243b odst. 2 se vypouštějí slova „nebo státního notářství“ a slova „nebo státnímu notářství“.
23.
V § 243b odst. 3 se vypouštějí slova „nebo státního notářství“.
24.
V § 243d se vypouští odstavec 2 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
25.
§ 352 včetně nadpisu zní:
„ČÁST SEDMÁ
JINÁ ČINNOST SOUDU
§ 352
(1)
Soud přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením. U soudu se rovněž skládají peníze a jiné hodnoty náležející osobám, u kterých soud dohlíží na správu majetku, zálohy a jiné platby, které bezprostředně souvisí se soudním řízením.
(2)
O přijetí do úschovy vydá soud tomu, kdo hodnoty skládá, potvrzení.“.
26.
Nadpis nad § 355 zní:
„ČÁST OSMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení“.
27.
V § 374 odst. 1 první větě se za slova „výkonu soudnictví“ vkládají slova „včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví,“ a v písmenu a) se za slovy „administrativní pracovníci“ vypouští čárka a vkládají se slova „a kterými úkony v řízení o dědictví může notář pověřit své pracovníky,“.
28.
Za § 374 se vkládá nový § 374a, který zní:
㤠374a
Ministerstva spravedlnosti republik stanoví vyhláškou výši odměny notářů jako soudních komisařů a odměny správců dědictví a způsob jejich určení.“.
Čl. II
1.
Okresní soud, v jehož obvodu působilo státní notářství, převezme dnem účinnosti tohoto zákona spisy v řízení o dědictví, o umořování listin a o úschovách, které do tohoto data nebyly pravomocně skončeny, a řízení dokončí.
2.
Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto zákona, užije soud dosavadních předpisů; tím není dotčeno užití § 38.
3.
Řízení o umořování listin a o úschovách zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona soud dokončí podle dosavadních předpisů.
4.
Lhůta k podání odvolání v řízení uvedených v bodě 1 je zachována, bude-li odvolání adresováno státnímu notářství, proti jehož rozhodnutí směřuje.
5.
Okresní soud, v jehož obvodu působilo státní notářství, převezme dnem účinnosti tohoto zákona předměty všech úschov, o nichž státní notářství vedlo řízení, a dále úschov přijatých v souvislosti s řízením o dědictví a úschov podle § 103a zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
6.
Soud provede v řízení o dědictví rovněž šetření v evidenci závětí státního notářství, kterou převzal, zda je v ní evidována závěť sepsaná notářským zápisem státního notářství a u kterého soudu je uložena.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
34a)
§ 27 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. |
Zákon č. 264/1992 Sb. | Zákon č. 264/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony
Vyhlášeno 10. 6. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 56/1992
* Čl. II - Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
* Čl. III - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, se mění takto:
* Čl. VI - Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, se mění takto:
* Čl. IX - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, se mění takto:
* Čl. XI - Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., se mění takto:
* Čl. XII - (1) Zrušuje se zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
* Čl. XIII
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 91/2012 Sb.)
264
ZÁKON
ze dne 28. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. II
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
§ 5 odst. 3 zní:
„(3)
Je-li předmětem dohody o vydání věci nemovitost, použije se § 133 odst. 2 občanského zákoníku.“.
2.
§ 8 zní:
㤠8
K návrhu na vklad do katastru nemovitostí je oprávněná osoba povinna předložit příslušnému orgánu republiky6a) doklad o odvedení částek uvedených v § 7, případně o tom, že se uzavřela dohoda o splátkách.“.
Poznámka č. 6a) pod čarou zní:
„6a)
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.“.
Čl. III
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, se mění takto:
V § 5 odst. 3 druhá věta zní: „Je-li předmětem dohody o vydání věci nemovitost, použije se § 133 odst. 2 občanského zákoníku.“.
Čl. VI
Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, se mění takto:
V § 31 odst. 2 písm. a) se slova „státní notářství“ nahrazují slovem „soud“.
Čl. IX
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, se mění takto:
§ 38 odst. 4 se vypouští.
Čl. XI
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., se mění takto:
V § 19 odst. 3 se slova „registrace podle zvláštních předpisů8) se nevyžaduje“ nahrazují slovy „vlastnické právo k nemovitostem přechází vkladem do katastru nemovitostí“.
Poznámka č. 8) k § 19 odst. 3 se vypouští.
Čl. XII
(1)
Zrušuje se zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
(2)
Zvláštní zákony stanoví, kdo vykonává činnosti náležející podle dosavadních předpisů do působnosti státních notářství.
(3)
Okresní soud, v jehož obvodu působilo státní notářství, převezme dnem účinnosti tohoto zákona spisy, písemnosti, předměty, úschovy, evidenční pomůcky a úřední razítka státního notářství, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4)
Zrušuje se vládní nařízení č. 15/1953 Sb., o ověřování listin a podpisů na listinách národními výbory.
Čl. XIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 266/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 266/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike
Vyhlášeno 10. 6. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 56/1992
* PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - PREDMET A OBSAH KATASTRA (§ 3 — § 7)
* TRETIA ČASŤ - SPRÁVA KATASTRA (§ 8 — § 16)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - POSTUP PRI VKLADE A ZÁZNAME PRÁVNYCH VZŤAHOV DO KATASTRA (§ 17 — § 23)
* PIATA ČASŤ - KATASTRÁLNE KONANIE (§ 24 — § 34)
* ŠIESTA ČASŤ - GEODETICKÉ PRÁCE A GEOMETRICKÉ PLÁNY (§ 35 — § 37)
* SIEDMA ČASŤ - VEREJNOSŤ KATASTRÁLNEHO OPERÁTU, ZÁVÄZNOSŤ A HODNOVERNOSŤ ÚDAJOV KATASTRA (§ 38 — § 41)
* ÔSMA ČASŤ - POPLATKY, TROVY A SANKCIE (§ 42 — § 47)
* DEVIATA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 48 — § 52)
Aktuální znění od 1. 1. 1993
266
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. marca 1992
o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
§ 1
(1)
Zriaďuje sa kataster nehnuteľností v Slovenskej republike (ďalej len „kataster“).
(2)
Kataster je geometrické určenie, súpis a popis nehnuteľností v Slovenskej republike, ktorého súčasťou je evidencia právnych vzťahov k týmto nehnuteľnostiam. Zápis právnych vzťahov k nehnuteľnostiam upravuje osobitný predpis.1)
(3)
Kataster je evidenčný nástroj na uskutočňovanie funkcií štátu pri ochrane právnych vzťahov a pri využívaní a ochrane nehnuteľností.
(4)
Kataster tvoria katastrálne operáty usporiadané podľa katastrálnych území.
§ 2
Kataster slúži aj ako informačný systém najmä na ochranu právnych vzťahov k nehnuteľnostiam, na daňové a poplatkové účely, na oceňovanie nehnuteľností, najmä pozemkov, na ochranu poľnohospodárskeho pôdneho fondu a lesného pôdneho fondu, na ochranu nerastného bohatstva, na tvorbu a ochranu životného prostredia, na ochranu národných a ostatných kultúrnych pamiatok, ako aj chránených území a prírodných výtvorov a na budovanie ďalších informačných systémov o nehnuteľnostiach.
DRUHÁ ČASŤ
PREDMET A OBSAH KATASTRA
§ 3
Predmet evidencie
(1)
V katastri sa evidujú
a)
katastrálne územia a pozemky;
b)
stavby spojené so zemou pevným základom;
1.
ktorým bolo udelené súpisné číslo,
2.
ktoré sú zoskupenými stavbami slúžiacimi na iné než obytné účely a súpisné číslo bolo udelené len jednej z týchto stavieb, pričom stavby, ktorým súpisné číslo udelené nebolo, sa evidujú len zobrazením na katastrálnych mapách,
3.
ktorým súpisné číslo udelené nebolo, pričom tieto stavby sa evidujú len zobrazením na katastrálnych mapách,
c)
byty a nebytové priestory, ktoré sú predmetom vlastníckych vzťahov k nehnuteľnostiam; tieto sa evidujú len v súbore popisných informácií katastrálneho operátu, a to údajmi o výmerách, číslovaní, vlastníkoch a vlastníckych vzťahoch; pri týchto nehnuteľnostiach sa nepoužijú ustanovenia § 6, § 14 písm. c) a § 25; ustanovenia § 30 až 34 sa použijú primerane;
d)
vlastnícke práva k nehnuteľnostiam a iné vecné práva k nehnuteľnostiam vrátane vecných bremien (ďalej len „právne vzťahy“), ako aj iné skutočnosti súvisiace s právnymi vzťahmi, a to najmä vyhlásenie konkurzu proti vlastníkovi nehnuteľnosti, začatie konania o výkon rozhodnutia predajom nehnuteľnosti a začatie vyvlastňovacieho konania (ďalej len „skutočnosti súvisiace s právnymi vzťahmi“);
e)
nájomné práva k pozemkom, ak trvajú alebo majú trvať najmenej päť rokov.
(2)
Nehnuteľnosti významné z hľadiska obrany, vnútorného poriadku a bezpečnosti štátu, ako aj právne vzťahy k týmto nehnuteľnostiam sa v katastri evidujú po dohode s Federálnym ministerstvom obrany, Federálnym ministerstvom vnútra, Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky a Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky.
§ 4
Obsah katastra
Kataster obsahuje tieto údaje:
a)
geometrické určenie a polohové určenie nehnuteľností a katastrálnych území,
b)
výmery a parcelné čísla, druhy pozemkov, súpisné a orientačné čísla stavieb, údaje o druhoch ochrany nehnuteľností a o ich využívaní, ako aj ďalšie údaje, najmä údaje o pozemkoch ako výrobných prostriedkoch, o ich začlenení do poľnohospodárskeho pôdneho fondu alebo do lesného pôdneho fondu, údaje o bonitovaných pôdno-ekologických jednotkách, údaje na daňové a poplatkové účely, údaje na tvorbu a ochranu životného prostredia a údaje pre iné informačné systémy o nehnuteľnostiach,
c)
údaje o právnych vzťahoch vrátane údajov o vlastníkoch nehnuteľností (ďalej len „vlastník“) a o iných osobách oprávnených z právnych vzťahov (ďalej len „iná oprávnená osoba“), ako aj údaje o skutočnostiach súvisiacich s právnymi vzťahmi,
d)
údaje o podrobných polohových bodových poliach,
e)
sídelné a chotárne geografické názvy.
§ 5
Katastrálny operát
(1)
Katastrálny operát tvoria dokumentačné materiály potrebné na vedenie katastra a obnovu katastrálneho operátu. Katastrálne operáty sa vedú podľa katastrálnych území. Katastrálny operát obsahuje tieto časti:
a)
súbor geodetických informácií, ktorý tvoria katastrálne mapy a geodetická dokumentácia;
b)
súbor popisných informácií, ktorý tvoria
1.
údaje o katastrálnych územiach, o parcelách, o právnych vzťahoch, o vlastníkoch, o skutočnostiach súvisiacich s právnymi vzťahmi a o iných oprávnených osobách, o ohlásených zmenách, o zmenách zistených pri prešetrovaní zmien, pri revízii údajov katastra a pri obnove katastrálneho operátu evidované na listoch vlastníctva,
2.
údaje o sídelných a chotárnych názvoch;
c)
zbierku listín, ktorá obsahuje najmä písomné vyhotovenia zmlúv, písomné vyhotovenia rozhodnutí štátnych orgánov a iných listín, ktoré podľa zákona potvrdzujú právne vzťahy (ďalej len „iná listina“), ako aj rozhodnutia katastrálnych úradov o povolení vkladu údajov o právnych vzťahoch do katastra, ďalej dokumentáciu výsledkov obnovy katastrálneho operátu a dokumentáciu sídelných a chotárnych názvov;
d)
sumárne údaje katastra o pôdnom fonde;
e)
pozemkové a železničné knihy.
(2)
Duplikát katastrálneho operátu alebo jeho časti možno vyhotoviť len z dôvodov uvedených v tomto zákone. Duplikát obsahuje všetky údaje a náležitosti platného katastrálneho operátu a možno ho vyhotoviť len z platného katastrálneho operátu.
(3)
Neplatný katastrálny operát je archívnym dokumentom s trvalou dokumentárnou hodnotou.2) Na neplatnom katastrálnom operáte musí byť vyznačené, z akého dôvodu a ktorým dňom sa stal neplatným.
(4)
Pozemkové a železničné knihy sú archívnymi dokumentmi s trvalou dokumentárnou hodnotou.2)
§ 6
Druhy pozemkov
Pozemky sa v katastri členia na ornú pôdu, chmeľnice, vinice, záhrady, ovocné sady, trvalé trávne porasty, lesné pozemky, vodné plochy, zastavané plochy a nádvoria a ostatné plochy.
§ 7
Vydanie časti katastrálneho operátu
(1)
Z katastrálneho operátu možno vydať jeho časti ako dôkazné prostriedky len súdom a orgánom činným v trestnom konaní, a to len na nevyhnutný čas.
(2)
Dokumentáciu a listiny vyhotovené katastrálnym úradom možno ako dôkazné prostriedky podľa odseku 1 vydať len po vyhotovení ich duplikátov.
(3)
Dokumentáciu a listiny vyhotovené inými štátnymi orgánmi a účastníkmi právnych úkonov možno ako dôkazné prostriedky podľa odseku 1 vydať len po vyhotovení overených kópií.
(4)
Originály katastrálnych máp a listov vlastníctva sa nemôžu vydať nikomu.
TRETIA ČASŤ
SPRÁVA KATASTRA
Pôsobnosť orgánov Slovenskej republiky
§ 8
Ústredným orgánom štátnej správy na úseku katastra je Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra. Miestnymi orgánmi štátnej správy na úseku katastra sú katastrálne úrady.
§ 9
Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra
a)
vypracúva koncepcie a smery rozvoja geodézie, kartografie a katastra a riadi výkon štátnej správy na úseku katastra,
b)
riadi katastrálne úrady; v pochybnostiach rozhoduje o ich príslušnosti,
c)
rozhoduje o odvolaniach proti rozhodnutiam katastrálnych úradov vydaným v správnom konaní,
d)
riadi práce na zriaďovaní, udržiavaní, obnovovaní a dokumentácii geodetických základov a vyhotovovaní štátnych mapových diel,
e)
zabezpečuje tvorbu, vyhotovovanie, rozmnožovanie a vydávanie štátnych kartografických diel a publikácií, usmerňuje ich použitie pri vydávaní kartografických diel a publikácií inými, na to oprávnenými fyzickými a právnickými osobami a schvaľuje štandardizované geografické názvoslovie,
f)
udeľuje súhlas na výkon geodetických a kartografických prác podľa osobitných predpisov3) a zabezpečuje kontrolu týchto prác,
g)
zabezpečuje medzinárodnú spoluprácu na úseku geodézie, kartografie a katastra,
h)
zabezpečuje ďalšie činnosti potrebné na rozvoj geodézie, kartografie a katastra.
§ 10
Zriaďujú sa katastrálne úrady; ich sídla a územnú pôsobnosť ustanoví Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 11
Katastrálne úrady sú rozpočtové organizácie; ich zloženie, organizačnú štruktúru a ich vzájomné vzťahy určí štatút katastrálnych úradov, ktorý vydá Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra.
§ 12
Na čele katastrálneho úradu je prednosta, ktorého vymenúva do funkcie a odvoláva z funkcie predseda Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra.
§ 13
Katastrálne úrady
a)
preskúmavajú podmienky vkladu údajov o právnych vzťahoch do katastra (ďalej len „vklad“) a rozhodujú o ich povolení,4)
b)
zaznamenávajú právne vzťahy,5)
c)
vykonávajú záznamy o skutočnostiach súvisiacich s právnymi vzťahmi, ako aj poznámky o právnych vzťahoch, ktoré musia byť určené súdom alebo osvedčené notárom,6)
d)
vedú a udržiavajú kataster v súlade s právnym stavom a skutočným stavom na základe ohlásených zmien, zmien zistených pri prešetrovaní údajov katastra, zmien zistených pri revízii údajov katastra a zmien zistených pri obnove katastrálneho operátu; kataster vedú a udržiavajú v súčinnosti s vlastníkmi a inými oprávnenými osobami, obcami a štátnymi orgánmi,
e)
vyhotovujú verejné listiny, ktoré potvrdzujú právne vzťahy k nehnuteľnostiam, ako aj iné skutočnosti týkajúce sa nehnuteľností,
f)
koordinujú a kontrolujú geodetické a kartografické práce, ktoré sa majú prevziať alebo využiť pre štátne mapové diela, a overujú geometrické plány,
g)
zabezpečujú zhromažďovanie, zhodnocovanie a dokumentáciu, ako aj ďalšie využívanie výsledkov geodetických a kartografických prác,
h)
zabezpečujú vyhotovovanie, udržiavanie, obnovovanie, zhodnocovanie a dokumentáciu štátnych mapových diel a vedú evidenciu mapového fondu,
ch)
spracúvajú sumárne údaje o pôdnom fonde,
i)
štandardizujú chotárne názvy,
j)
po dohode s obcami menia názvy katastrálnych území a hranice katastrálnych území, ak súčasne nedôjde k zmene hranice obce,
k)
spravujú pozemkové a železničné knihy,
l)
rozhodujú o námietkach proti chybám v obnovenom katastrálnom operáte,
m)
rozhodujú v konaní o priestupkoch proti poriadku v štátnej správe na úseku katastra a v konaní o porušení poriadku na úseku katastra právnickými osobami,
n)
poskytujú informácie z katastra.
§ 14
Súčinnost vlastníkov a iných oprávnených osôb
Vlastníci a iné oprávnené osoby sú povinné
a)
dbať, aby všetky údaje katastra týkajúce sa nehnuteľností, ako aj zmeny týchto údajov mohli byť v katastri riadne evidované, a ohlásiť každú zmenu katastrálnemu úradu do 30 dní odo dňa vzniku, zmeny alebo zániku rozhodujúcej skutočnosti a na vyzvanie katastrálneho úradu predložiť v určenej lehote doklady na zápis týchto údajov do katastra; na fyzické osoby sa nevzťahuje povinnosť ohlasovať údaje o nehnuteľnostiach uvedené v rozhodnutiach štátnych orgánov a v iných verejných listinách,
b)
zúčastniť sa na katastrálnom konaní alebo vyslať na toto konanie svojho zástupcu,
c)
na svoje náklady trvale označiť lomové body hraníc pozemkov, ktorých sú vlastníkmi, alebo ktoré majú v nájme na základe zmluvy, hranice pozemkov, ku ktorým majú právo hospodárenia, ako aj hranice hospodárskych a organizačných jednotiek; neoznačujú sa hranice pozemkov, ktoré sú predmetom súdneho sporu, a hranice pozemkov, ktoré sú zlúčené do väčších celkov. Ak vlastník alebo iná oprávnená osoba napriek výzve do určeného termínu hranice pozemkov neoznačí, môže ich dať označiť katastrálny úrad na jeho náklady.
§ 15
Súčinnosť obcí
Obce sú povinné
a)
zasielať katastrálnym úradom svoje rozhodnutia o nehnuteľnostiach a o právnych vzťahoch do 30 dní po tom, ako nadobudli právoplatnosť, a listiny týkajúce sa nehnuteľností a právnych vzťahov do 30 dní od ich vyhotovenia; na podnet katastrálneho úradu sú povinné opraviť chyby v písaní a počítaní, ako aj iné zrejmé nesprávnosti v týchto rozhodnutiach a listinách,
b)
na základe oznámenia katastrálneho úradu vyhlasovať na svojich územiach začatie katastrálneho konania, zabezpečovať účasť obyvateľov obcí na týchto konaniach, podávať informácie o vlastníkoch a iných oprávnených osobách a prostredníctvom svojich zástupcov chrániť na tomto konaní obecné záujmy,
c)
oznamovať katastrálnym úradom zmeny údajov katastra, ktoré samy zistili, a to do 30 dní od ich zistenia,
d)
starať sa o trvalé označenie lomových bodov územných hraníc obcí a hraníc zastavaného územia obcí, a to spôsobom, ktorý určí katastrálny úrad; ak obec tieto hranice napriek výzve určeným spôsobom neoznačí, môže tak urobiť katastrálny úrad na náklady obce.
§ 16
Súčinnosť štátnych orgánov
Štátne orgány zasielajú katastrálnym úradom svoje rozhodnutia o nehnuteľnostiach a o právnych vzťahoch do 30 dní po tom, ako nadobudli právoplatnosť; na podnet katastrálneho úradu a v súčinnosti s ním opravia chyby v písaní a počítaní, ako aj iné zrejmé nesprávnosti v týchto rozhodnutiach a listinách.
ŠTVRTÁ ČASŤ
POSTUP PRI VKLADE A ZÁZNAME PRÁVNYCH VZŤAHOV DO KATASTRA
§ 17
Spôsob vkladu a záznamu
(1)
Vlastnícke právo, záložné právo, právo zodpovedajúce vecnému bremenu, predkupné právo, pokiaľ má mať účinky vecného práva, a iné práva, pokiaľ boli dohodnuté ako vecné práva, sa vkladajú vpisom do listu vlastníctva; tým sa stávajú záväznými a hodnovernými údajmi katastra.
(2)
Údaje o právnych vzťahoch, ktoré vznikli, zmenili sa alebo zanikli zo zákona, rozhodnutím štátneho orgánu, príklepom licitátora na verejnej dražbe, vydržaním, prírastkom a spracovaním, dohodou o vyporiadaní bezpodielového spoluvlastníctva manželov, nájomnou zmluvou, ako aj právne vzťahy osvedčené alebo potvrdené verejnou listinou, sa do katastra zaznamenávajú vpisom do listov vlastníctva; tým sa stávajú záväznými a hodnovernými údajmi katastra.
§ 18
(1)
Do listov vlastníctva sa poznámkou vpisujú aj údaje o skutočnostiach súvisiacich s právnymi vzťahmi a ďalšie pomocné a doplňujúce poznámky o právnych vzťahoch.
(2)
Do listov vlastníctva sa vpisujú poznámky o začatom konaní, ako aj o právnych vzťahoch, ktoré musia byť určené súdom alebo osvedčené notárom7) (ďalej len „poznámka“). Poznámku možno do listu vlastníctva vpísať, ak ten, kto tvrdí, že je oprávneným v právnom vzťahu, ale svoje tvrdenie nemôže preukázať, podal na súde návrh na začatie konania alebo požiadal notára o osvedčenie skutočností, ktoré sú podkladom pre uplatnenie práva k nehnuteľnosti, a podanie alebo žiadosť dôveryhodným spôsobom preukázal.
§ 19
Spôsobilosť listín
(1)
Na vklad a záznam sú spôsobilé
a)
písomne vyhotovené zmluvy alebo zakladateľské listiny obchodných spoločností, ktoré obsahujú označenie účastníkov právnych vzťahov spôsobom, ktorý vylučuje možnosť zámeny osôb, označenie právneho úkonu a jeho predmet, miesto a čas právneho úkonu, ako aj označenia nehnuteľností podľa katastrálnych území a parcelných čísel evidovaných v katastri,
b)
verejné listiny vyhotovené bez chýb v písaní a počítaní a bez iných zrejmých nesprávností,
c)
iné listiny vyhotovené bez chýb v písaní a počítaní a bez iných zrejmých nesprávností.
(2)
Ak písomné vyhotovenia zmlúv alebo zakladateľských listín obchodných spoločností, verejných listín alebo iných listín obsahujú chyby, v dôsledku ktorých sú tieto nezrozumiteľné alebo neurčité, katastrálny úrad ich vráti tomu, kto ich vyhotovil, a určí lehotu na odstránenie chýb.
(3)
Písomné vyhotovenia zmlúv alebo zakladateľských listín obchodných spoločností, verejných listín alebo iných listín, ktoré sú podľa osobitného predpisu a podľa odseku 1 spôsobilé na vklad (ďalej len „vkladuschopná listina“), zaradí katastrálny úrad do zbierky listín katastrálneho operátu.
Spoločné ustanovenia
§ 20
Katastrálny úrad vykoná vklad alebo záznam
a)
dňom právoplatnosti rozhodnutia o povolení vkladu,8)
b)
do 30 dní od doručenia vkladuschopnej verejnej listiny, alebo vkladuschopnej inej listiny, ktoré potvrdzujú vznik, zmenu alebo zánik právneho vzťahu.
§ 21
(1)
K vkladuschopnej listine o právnych vzťahoch, ktoré vznikli reálnym rozdelením alebo zlúčením nehnuteľností, ako aj k vkladuschopnej listine o vecnom bremene k časti nehnuteľnosti treba pripojiť aj geometrický plán.
(2)
Pri vklade údajov o vlastníckych vzťahoch k nehnuteľnostiam uvedeným v § 3 ods. 1 písm. b) bod 2 a písm. c) sa ako vlastník uvedie ten, kto je uvedený vo verejnej listine, ak nie je dokázané niečo iné.
(3)
Pri zápise údajov o vlastníckom vzťahu k novej stavbe sa ako vlastník uvedie osoba uvedená v rozhodnutí o udelení súpisného čísla,9) ak nie je dokázané niečo iné.
§ 22
Katastrálny úrad najneskôr v pracovný deň nasledujúci po tom, čo mu bola doručená vkladuschopná listina, vyznačí poznámkou na liste vlastníctva, že právny vzťah evidovaný v katastri je dotknutý zmenou; túto poznámku zruší vykonaním vkladu alebo záznamu. Ak list vlastníctva nie je vyhotovený, poznámka sa nevyznačí.
§ 23
Záznam verejnej listiny a inej listiny do katastra, uskutočnenie vkladu, ako aj poznámky oznámi katastrálny úrad účastníkom právneho vzťahu do 15 dní.
PIATA ČASŤ
KATASTRÁLNE KONANIE
§ 24
(1)
V katastrálnom konaní sa vkladajú a zaznamenávajú právne vzťahy k nehnuteľnostiam, opravujú chyby v katastrálnom operáte, prešetrujú zmeny údajov katastra, vykonáva revízia údajov katastra a obnovuje katastrálny operát.
(2)
Na konanie podľa odseku 1 sa vzťahuje zákon o správnom konaní, ak tento zákon neustanovuje inak.
§ 25
Vstup na nehnuteľnosti
(1)
Pracovníci katastrálneho úradu a členovia komisií zriadených na obnovu katastrálneho operátu sú v katastrálnom konaní oprávnení v nevyhnutnom rozsahu vstupovať na nehnuteľnosti, ktorých sa katastrálne konanie týka.
(2)
Vstupovať na nehnuteľnosti určené na obranu a na ochranu vnútorného poriadku a bezpečnosti štátu možno len so súhlasom ústredného orgánu štátnej správy, v pôsobnosti ktorého sa dotknutá nehnuteľnosť nachádza.
§ 26
Oznamovacia povinnosť
Katastrálne úrady oznamujú príslušným štátnym orgánom skutočnosti nasvedčujúce tomu, že došlo k porušeniu právnych predpisov, o ktorom sa dozvedeli pri výkone štátnej správy na úseku katastra.
§ 27
Prešetrovanie a vykonávanie zmien údajov katastra
Katastrálne úrady v spolupráci s obcami priebežne prešetrujú ohlásené alebo inak zistené zmeny údajov katastra.
§ 28
Revízia údajov katastra
(1)
Katastrálne úrady spravidla v päťročných cykloch revidujú zhodu údajov katastra s právnym stavom a so skutočným stavom. Revízia údajov katastra sa vykonáva za súčinnosti štátnych orgánov a obcí a za účasti vlastníkov a iných oprávnených osôb.
(2)
Revíziu údajov katastra začne katastrálny úrad oznámením obci, na ktorej území bude prebiehať katastrálne konanie.
(3)
Ak bolo vlastníkovi alebo inej oprávnenej osobe doručené predvolanie do vlastných rúk alebo verejnou vyhláškou, jeho neprítomnosť nie je na prekážku katastrálneho konania. V takom prípade môžu informácie o nehnuteľnostiach, právnych vzťahoch, vlastníkoch a iných oprávnených osobách podať zástupca obce, ako aj vlastníci susedných nehnuteľností a iné oprávnené osoby.
(4)
Ak adresa vlastníka alebo inej oprávnenj osoby nie je známa alebo ak nie je známe, či taká osoba existuje, podá informácie o nehnuteľnosti, právnom vzťahu, vlastníkoch a iných oprávnených osobách zástupca obce.
(5)
Ak priama účasť vlastníka alebo inej oprávnenej osoby na revízii údajov katastra nie je nevyhnutná, môžu podať potrebné informácie aj písomne alebo prostredníctvom ktoréhokoľvek katastrálneho úradu.
(6)
Výsledok revízie údajov katastra nemá vplyv na vznik, zmenu alebo zánik právnych vzťahov.
(7)
O výsledku revízie údajov katastra sa spíše zápis.
§ 29
Oprava chýb v katastrálnom operáte
(1)
Katastrálny úrad aj bez návrhu
a)
opraví údaje katastra, ak sú v rozpore s vkladuschopnou listinou alebo s výsledkami prešetrovania zmien údajov katastra a výsledkami revízie údajov katastra,
b)
v súčinnosti s vlastníkmi a inými oprávnenými osobami opraví v katastrálnej mape chybne zakreslené hranice pozemkov,
c)
v súčinnosti so štátnymi orgánmi, obcami, ako aj s vlastníkmi a inými oprávnenými osobami opraví chybné údaje katastra spôsobené chybami v písaní a počítaní a inými zrejmými nesprávnosťami v písomných vyhotoveniach právnych úkonov, verejných listinách a iných listinách.
(2)
Vlastníci a iné oprávnené osoby sú povinní pri oprave chýb v katastrálnom operáte poskytovať pravdivé a presné informácie a predkladať doklady na ich preukázanie. Ak je to na opravu chýb v katastrálnom operáte nevyhnutné, sú povinní zúčastniť sa osobne na tomto katastrálnom konaní.
(3)
Ten, koho práv, právom chránených záujmov alebo povinností sa údaje katastra týkajú, môže kedykoľvek požiadať o odstránenie chýb v katastrálnom operáte. Katastrálny úrad je povinný opravu vykonať do 30 dní, v osobitne odôvodnených prípadoch do 60 dní od doručenia písomnej žiadosti o opravu chýb.
(4)
Katastrálny úrad oznámi oprávneným osobám opravu údajov a chýb v katastrálnom operáte do 30 dní od jej vykonania.
Obnova katastrálneho operátu
§ 30
Dôvody a spôsoby obnovy katastrálneho operátu
(1)
Obnova katastrálneho operátu je katastrálne konanie, ktorého cieľom je vyhotovenie nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných informácií.
(2)
Katastrálny úrad začne obnovu katastrálneho operátu novým mapovaním, ak sa katastrálny operát stane pre ďalšie používanie nespôsobilým, pretože geometrické určenie nehnuteľnosti a ich polohové určenie v dôsledku veľkého počtu zmien, v dôsledku nárokov na presnosť alebo na mierku mapy už nevyhovujú požiadavkám evidovania nehnuteľností, alebo ak dôjde ku strate, zničeniu alebo poškodeniu katastrálneho operátu alebo jeho časti. Obnova katastrálneho operátu novým mapovaním nadväzuje na platný katastrálny operát a spočíva v zisťovaní priebehu hraníc územných správnych jednotiek, hraníc katastrálnych území, hraníc pozemkov vymedzených právnymi vzťahmi, hraníc druhov pozemkov a pôdorysov stavieb (ďalej len „zisťovanie priebehu hraníc“), vo vyhotovení nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných informácií, v konaní o námietkach proti chybám v obnovenom katastrálnom operáte a vo vyhlásení platnosti obnoveného katastrálneho operátu.
(3)
Katastrálny operát alebo jeho časť možno obnoviť v skrátenom katastrálnom konaní, ak katastrálna mapa vyhovuje svojou presnosťou a je potrebné doplniť ju o jej číselné vyjadrenie. Pri obnove katastrálneho operátu alebo jeho časti v skrátenom katastrálnom konaní sa nezisťuje priebeh hraníc a nevykonávajú sa geodetické práce v teréne. Katastrálny operát alebo jeho časť možno obnoviť v skrátenom katastrálnom konaní len so súhlasom Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra.
(4)
Obnovu katastrálneho operátu novým mapovaním začne katastrálny úrad oznámením obci, na ktorej území toto konanie bude prebiehať.
(5)
Ak sa katastrálny operát alebo jeho časť stanú nespôsobilými na ďalšie používanie v dôsledku opotrebovania a právny stav ani skutočný stav sa nezmenili a nie sú ani iné dôvody na obnovu katastrálneho operátu novým mapovaním, katastrálny operát alebo jeho časť sa obnovia vyhotovením duplikátu platného stavu.
(6)
Výsledok obnovy katastrálneho operátu nemá vplyv na vznik, zmenu alebo zánik právnych vzťahov.
§ 31
Zisťovanie priebehu hraníc
(1)
Priebeh hraníc zisťuje komisia zložená zo zástupcov katastrálneho úradu, obce, na území ktorej sa priebeh hraníc zisťuje, orgánov ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu, orgánov ochrany lesného pôdneho fondu a ďalších orgánov a právnických osôb určených katastrálnym úradom. Ak katastrálne konanie prebieha v oblasti, kde sú pozemky súčasťou poľnohospodárskeho pôdneho fondu a lesného pôdneho fondu, je členom komisie aj zástupca osôb hospodáriacich s dotknutými pozemkami. Ak sa zisťovanie priebehu hraníc dotýka štátnej dráhy, letiska alebo autostrády, je členom komisie spravidla aj zástupca právnickej osoby, ktorá tieto nehnuteľnosti spravuje. Predsedom komisie je zástupca katastrálneho úradu.
(2)
Priebeh hraníc sa zisťuje za účasti vlastníkov a iných oprávnených osôb alebo ich zástupcov. Ak bolo vlastníkovi alebo inej oprávnenej osobe doručené predvolanie do vlastných rúk alebo verejnou vyhláškou, jeho neprítomnosť nie je na prekážku katastrálneho konania. V takom prípade môžu informácie o nehnuteľnostiach, právnych vzťahoch, vlastníkoch a iných oprávnených osobách podať zástupca obce, ako aj vlastníci susedných nehnuteľností a iné oprávnené osoby.
(3)
Ak adresa vlastníka alebo inej oprávnenej osoby nie je známa alebo ak nie je známe, či taká osoba existuje, podá informácie o nehnuteľnosti, právnom vzťahu, vlastníkoch a iných oprávnených osobách zástupca obce.
(4)
Ak priama účasť vlastníka alebo inej oprávnenej osoby na zisťovaní priebehu hraníc nie je nevyhnutná, môže podať potrebné informácie aj písomne alebo prostredníctvom ktoréhokoľvek katastrálneho úradu.
(5)
Ak dôjde k rozporom v tvrdení vlastníkov a iných oprávnených osôb o priebehu hraníc pozemkov, za hodnoverné sa považujú hranice vyznačené v platnom katastrálnom operáte; zmena takto zisteného priebehu hraníc je prípustná len na podklade právoplatného rozhodnutia súdu. Ak je priebeh hraníc predmetom súdneho sporu, vyznačia sa hranice v katastrálnom operáte ako sporné.
(6)
Pri zisťovaní priebehu hraníc sa zisťujú aj ďalšie údaje katastra potrebné na evidovanie právnych vzťahov a na evidenciu nehnuteľností.
(7)
O výsledku zisťovania priebehu hraníc spíše komisia zápisnicu, ktorú okrem jej členov podpíšu aj prítomní vlastníci a iné oprávnené osoby alebo ich zástupcovia.
§ 32
Vyhotovenie nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných informácií
(1)
Vyhotovenie nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných informácií nadväzuje na zisťovanie priebehu hraníc a vykonáva sa spravidla na celom katastrálnom území.
(2)
Súčasťou nového súboru geodetických informácií je mapa veľkej mierky, ktorá sa po skončení obnovy katastrálneho operátu stane katastrálnou mapou.
§ 33
Konanie o námietkach
(1)
Katastrálny úrad predloží nový súbor geodetických informácií a nový súbor popisných informácií (ďalej len „obnovený katastrálny operát“) na verejné nahliadnutie prostredníctvom obce, na ktorej území sa konala obnova katastrálneho operátu.
(2)
Obec v mieste obvyklým spôsobom zverejní, že obnovený katastrálny operát sa stane platným dňom, ktorý určí katastrálny úrad.
(3)
Tí, ktorých práv, právom chránených záujmov alebo povinností sa údaje katastra týkajú, môžu do určenej lehoty podať námietky proti chybám v obnovenom katastrálnom operáte. O námietkach rozhoduje katastrálny úrad, ktorý predložil nový súbor geodetických informácií a nový súbor popisných informácií podľa odseku 1.
(4)
Na konanie o námietkach sa vzťahuje zákon o správnom konaní.
(5)
Proti rozhodnutiu o námietkach podľa odseku 3 možno podať odvolanie do 15 dní od jeho doručenia katastrálnemu úradu, ktorý rozhodnutie vydal. O odvolaní rozhoduje Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra [§ 9 písm. c)].
§ 34
Vyhlásenie platnosti obnoveného katastrálneho operátu
(1)
Platnosť obnoveného katastrálneho operátu vyhlási katastrálny úrad, ak v zákonom ustanovenej lehote alebo v lehote určenej katastrálnym úradom neboli podané námietky proti chybám v obnovenom katastrálnom operáte, alebo ak bolo o námietkach právoplatne rozhodnuté.
(2)
Vyhlásením platnosti obnoveného katastrálneho operátu sa doterajší katastrálny operát stáva neplatným a pre kataster sa používa obnovený katastrálny operát. Neplatnosť katastrálneho operátu vyznačí katastrálny úrad na všetkých jeho častiach.
ŠIESTA ČASŤ
GEODETICKÉ PRÁCE A GEOMETRICKÉ PLÁNY
§ 35
Geodetické práce
(1)
Na zmeny v súbore geodetických informácií a na obnovu súboru geodetických informácií možno použiť len overené výsledky podrobného merania.
(2)
Výsledky podrobného merania overí katastrálny úrad, v ktorého územnom obvode sa meralo.
§ 36
Osobitné ustanovenie
Geodetické práce v objektoch s osobitným režimom ochrany v správe Federálneho ministerstva obrany, Federálneho ministerstva vnútra, Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky možno vykonávať len so súhlasom príslušného ministerstva.
§ 37
Geometrický plán
(1)
Geometrický plán je technickým podkladom právnych úkonov, verejných listín a iných listín a slúži aj ako podklad na vklad a záznam právnych vzťahov.
(2)
Geometrický plán sa vyhotovuje vždy na základe výsledkov geodetických prác a obsahuje najmä grafické znázornenie nehnuteľnosti pred zmenou a po zmene s uvedením doterajších a nových parcelných čísel, druhov pozemkov a ich výmer, ako aj údaje o právnych vzťahoch.
(3)
Geometrický plán môže vyhotoviť katastrálny úrad alebo iná právnická alebo fyzická osoba oprávnená vyhotovovať geometrické plány. Pracovník katastrálneho úradu nesmie vyhotovovať geometrické plány za odplatu.
(4)
Ten, kto geometrický plán vyhotovil, potvrdí, že geometrický plán obsahuje predpísané náležitosti a dosahuje predpísanú presnosť.
(5)
Pre potreby katastra sa používa len geometrický plán overený katastrálnym úradom.
SIEDMA ČASŤ
VEREJNOSŤ KATASTRÁLNEHO OPERÁTU, ZÁVÄZNOSŤ A HODNOVERNOSŤ ÚDAJOV KATASTRA
§ 38
Verejnosť katastrálneho operátu
Katastrálny operát je verejný a každý má právo robiť si z neho odpisy, výpisy alebo náčrty.
§ 39
Poskytovanie údajov z katastra
(1)
Katastrálny úrad na požiadanie vyhotoví potvrdený výpis zo súboru geodetických informácií, zo súboru popisných informácií a z pozemkových a železničných kníh alebo potvrdenú kópiu katastrálnej mapy (ďalej len „potvrdený výpis alebo kópia“), ako aj identifikáciu parcely. Potvrdený výpis alebo kópia, ako aj identifikácia parcely sú verejnými listinami.
(2)
Katastrálne úrady vyhotovujú na požiadanie aj odpisy a kópie z katastrálneho operátu, ktoré nie sú verejnými listinami, poskytujú údaje pre iné informačné systémy a ďalšie údaje.
(3)
Vyhotovenie potvrdeného výpisu alebo kópie a identifikáciu parcely, ako aj vyhotovenie odpisov a kópií, ktoré nie sú verejnými listinami, poskytnutie údajov pre iné informačné systémy a ďalších údajov si môže vyžiadať každá osoba od ktoréhokoľvek katastrálneho úradu. Ak nie je tento katastrálny úrad miestne príslušný, postúpi žiadosť miestne príslušnému katastrálnemu úradu.
§ 40
Záväznosť a hodnovernosť údajov katastra
Údaje katastra: údaje o právnych vzťahoch, parcelné číslo, geometrické určenie nehnuteľnosti, druh pozemku, geometrické určenie a výmera katastrálneho územia, výmera poľnohospodárskej alebo lesnej hospodárskej alebo organizačnej jednotky sú záväzné a hodnoverné, ak nie je dokázaný opak.
§ 41
Používanie záväzných údajov katastra
(1)
Záväzné údaje katastra sa používajú na ochranu právnych vzťahov, na účely správy daní a poplatkov, na ochranu poľnohospodárskeho pôdneho fondu a na ochranu lesného pôdneho fondu, na tvorbu a ochranu životného prostredia, pre hospodársku činnosť a pre informačné systémy o nehnuteľnostiach.
(2)
Záväzné údaje katastra slúžia ako podklad na písomné vyhotovenie právnych úkonov, verejných listín a iných listín.
(3)
Údaj katastra, ktorého hodnovernosť je vyvrátená, sa nesmie používať.
ÔSMA ČASŤ
POPLATKY, TROVY A SANKCIE
§ 42
Poplatky
(1)
Katastrálne úrady vyberajú správne poplatky za vyhotovenie potvrdeného výpisu alebo kópie, identifikácie parcely, za vyhotovenie odpisu a kópie z katastrálneho operátu, ktoré nie sú verejnými listinami, za nazeranie do katastrálneho operátu, ako aj za poskytovanie údajov pre iné informačné systémy a iných údajov a za ich overenie, ako aj za overenie geometrického plánu.
(2)
Správne poplatky sa vyberajú podľa osobitných predpisov.10)
§ 43
Náhrada trov katastrálneho konania
Ak sa vlastník alebo iná oprávnená osoba bez ospravedlniteľného dôvodu nezúčastní na katastrálnom konaní, ak bol upozornený, že jeho účasť je nevyhnutne potrebná a predvolanie mu bolo doručené, a tým znemožní alebo sťaží katastrálne konanie, je povinný nahradiť trovy katastrálneho konania.
§ 44
Priestupky
(1)
Priestupku proti poriadku na úseku katastra sa dopustí ten, kto
a)
neohlási zmeny údajov katastra týkajúce sa nehnuteľnosti, ktorej je vlastníkom alebo nájomníkom, v lehote ustanovenej týmto zákonom,
b)
nepredloží na výzvu katastrálneho úradu v ustanovenej lehote podklady na zápis údajov o nehnuteľnostiach, ktorých je vlastníkom alebo nájomníkom,
c)
neoznačí na výzvu katastrálneho úradu lomové body hraníc pozemkov, hoci podľa zákona je povinný tak urobiť,
d)
nezúčastní sa na katastrálnom konaní napriek predvolaniu a bez ospravedlniteľného dôvodu, hoci jeho účasť je nevyhnutná, a tým znemožní alebo sťaží priebeh tohto konania,
e)
poškodí, neoprávnene premiestni, odstráni alebo zničí meračskú značku, signál alebo iné zariadenie bodu polohového bodového poľa,
f)
úmyselne ohlási katastrálnemu úradu nepravdivé údaje týkajúce sa nehnuteľnosti, ktorej je vlastníkom alebo nájomníkom,
g)
úmyselne a neoprávnene zmení údaje katastra.
(2)
Za priestupok môže katastrálny úrad uložiť
a)
pokutu až do výšky 1000 Kčs za konanie uvedené v odseku 1 písm. a) až d),
b)
pokutu až do výšky 3000 Kčs za konanie uvedené v odseku 1 písm. e),
c)
pokutu až do výšky 5000 Kčs za konanie uvedené v odseku 1 písm. f) a g).
§ 45
(1)
Priestupok prejedná katastrálny úrad príslušný podľa miesta, kde sa nachádza dotknutá nehnuteľnosť.
(2)
Výnosy z pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(3)
Ak tento zákon neustanovuje inak, platia o priestupkoch a ich prejednávaní osobitné predpisy.11)
(4)
Uložením pokuty nezaniká právo na náhradu trov katastrálneho konania.
§ 46
Porušenie poriadku na úseku katastra právnickými osobami
(1)
Právnická osoba poruší poriadok na úseku katastra, ak
a)
neohlási zmeny údajov katastra týkajúce sa nehnuteľnosti, ktorej je vlastníkom alebo nájomníkom, v lehote ustanovenej týmto zákonom,
b)
nepredloží na výzvu katastrálneho úradu v ustanovenej lehote podklady na zápis údajov o nehnuteľnostiach, ktorých je vlastníkom alebo nájomníkom,
c)
neoznačí na výzvu katastrálneho úradu lomové body hraníc pozemkov, hoci podľa zákona je povinná tak urobiť,
d)
nezúčastní sa na katastrálnom konaní napriek predvolaniu a bez ospravedlniteľného dôvodu, hoci jej účasť je nevyhnutná, a tým znemožní alebo sťaží priebeh tohto konania,
e)
poškodí, neoprávnene premiestni, odstráni alebo zničí meračskú značku, signál alebo iné zariadenie bodu polohového bodového poľa,
f)
ohlási katastrálnemu úradu nepravdivé údaje týkajúce sa nehnuteľnosti, ktorej je vlastníkom alebo nájomníkom,
g)
neoprávnene zmení údaje katastra.
(2)
Za porušenie poriadku na úseku katastra môže katastrálny úrad právnickej osobe uložiť
a)
pokutu až do výšky 10 000 Kčs za konanie uvedené v odseku 1 písm. a),
b)
pokutu až do výšky 30 000 Kčs za konanie uvedené v odseku 1 písm. b) a c),
c)
pokutu až do výšky 50 000 Kčs za konanie uvedené v odseku 1 písm. d),
d)
pokutu až do výšky 100 000 Kčs za konanie uvedené v odseku 1 písm. e), f) a g).
(3)
Za opakované porušenie poriadku na úseku katastra môže katastrálny úrad právnickej osobe uložiť pokutu opätovne.
§ 47
(1)
Porušenie poriadku na úseku katastra právnickou osobou prerokuje v správnom konaní katastrálny úrad príslušný podľa miesta, kde sa nachádza dotknutá nehnuteľnosť.
(2)
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď sa katastrálny úrad dozvedel o porušení poriadku na úseku katastra právnickou osobou, najneskôr však do troch rokov odo dňa porušenia poriadku na úseku katastra právnickou osobou.
(3)
Pokuta je splatná do 30 dní odo dňa nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia o jej uložení.
(4)
Výnosy z pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(5)
Uložením pokuty nezaniká právo na náhradu trov katastrálneho konania.
DEVIATA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 48
Vymedzenie niektorých pojmov
(1)
Pozemkom sa rozumie časť zemského povrchu oddelená od susedných častí hranicou územnej správnej jednotky, hranicou katastrálneho územia, hranicou intravilánu, hranicou vymedzenou právnym vzťahom, hranicou držby, hranicou druhu pozemkov alebo rozhraním spôsobu využívania pozemkov.
(2)
Parcelou sa rozumie geometrické určenie a zobrazenie pozemku v katastrálnej mape s vyznačením parcelného čísla.
(3)
Geometrickým určením nehnuteľnosti alebo katastrálneho územia sa rozumie vymedzenie polohy, tvaru a rozmerov nehnuteľnosti alebo katastrálneho územia ich hranicami.
(4)
Polohovým určením nehnuteľnosti alebo katastrálneho územia sa rozumie určenie ich polohy vo vzťahu k ostatným nehnuteľnostiam a katastrálnym územiam.
(5)
Lomový bod je bod, v ktorom sa hranica územnej správnej jednotky, hranica katastrálneho územia, hranica intravilánu, hranica vymedzená právnym vzťahom, hranica držby, hranica druhov pozemkov alebo rozhrania spôsobu využívania pozemku, lomí; v teréne je trvale stabilizovaný kameňom, kovovou rúrkou alebo kopcom.
(6)
Výmerou parcely sa rozumie vyjadrenie plošného obsahu priemetu pozemku do zobrazovacej roviny v plošných metrických mierach. Veľkosť výmery parcely vyplýva z geometrického určenia pozemku a zaokrúhľuje sa na celé štvorcové metre.
(7)
Katastrálnym územím sa rozumie územnotechnická jednotka, ktorá tvorí miestopisne uzavretý a v katastri spoločne evidovaný súbor pozemkov.
(8)
Intravilánom sa rozumie časť územia obce, v ktorom je sústredená zástavba a pozemky určené na zastavanie.
(9)
Katastrálnym operátom sa rozumie súbor dokumentačných materiálov obsahujúcich údaje katastra z jedného katastrálneho územia.
(10)
Katastrálnou mapou sa rozumie polohopisná mapa veľkej mierky vyhotovená v katastrálnom konaní, zobrazujúca všetky nehnuteľnosti a katastrálne územia evidované v katastri. Pozemky sa v katastrálnej mape zobrazujú priemetom svojich hranic do zobrazovacej roviny a označujú sa parcelnými číslami a značkami druhov pozemkov. Stavby sa zobrazujú ich priemetom.
(11)
Právnym stavom sa podľa tohto zákona rozumie výsledok pôsobenia právnych skutočností, ktorý vyjadruje právne vzťahy k nehnuteľnostiam.
(12)
Skutočným stavom sa podľa tohto zákona rozumie hranica držby alebo oplotenie pozemku, priemet stavby v teréne, druh pozemku a spôsob využívania pozemku v teréne.
§ 49
Prechodné ustanovenia
(1)
Operát evidencie nehnuteľností sa od účinnosti tohto zákona považuje za katastrálny operát.
(2)
Zápisy právnych vzťahov v evidencii nehnuteľností vykonané podľa doterajších predpisov preukazujú pravdivosť skutočností v nich uvedených, ak nie je preukázaný opak.
(3)
Podľa tohto zákona a podľa osobitného predpisu1) sa vkladajú a zaznamenávajú právne vzťahy, ktorých vznik, zmena alebo zánik nastali za účinnosti tohto zákona.
(4)
Podľa tohto zákona sa vkladajú a zaznamenávajú aj právne vzťahy zo zmlúv uzavretých pred účinnosťou tohto zákona, ak do dňa účinnosti tohto zákona nebol podaný návrh na registráciu alebo návrh na zápis do evidencie nehnuteľností.
(5)
Nehnuteľnosti sa v katastri evidujú podľa doterajších predpisov; podľa tohto zákona sa evidujú, ak údaje katastra týkajúce sa nehnuteľností boli podľa tohto zákona dotknuté katastrálnym konaním.
§ 50
Splnomocňujúce ustanovenia
Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra vyhláškou podrobnejšie upraví
a)
spôsob evidencie katastrálnych území a nehnuteľností, a to pozemkov, stavieb, ako aj bytov, garáží a iných miestností neslúžiacich na bývanie, ak sú predmetom vlastníckeho vzťahu (§ 3),
b)
obsah katastra, t. j. podrobné členenie katastrálneho operátu, vyhotovovanie duplikátov katastrálneho operátu alebo jeho častí, druhy pozemkov a charakteristiku ochrany a využívania nehnuteľností (§ 4 až 6),
c)
postup pri vklade a zázname právnych vzťahov, t. j. postup pri odstraňovaní nedostatkov písomných dokladov, ktoré majú slúžiť ako vkladuschopné listiny, postup pri vkladoch a záznamoch, postup pri vpisovaní poznámok o právnych vzťahoch do listov vlastníctva (§ 17 a 18),
d)
správu a vedenie katastra, udržiavanie katastrálneho operátu, správu pozemkových a železničných kníh, súčinnosť vlastníkov a iných oprávnených osôb, obcí a štátnych orgánov (§ 9, 13 až 16),
e)
katastrálne konanie, t. j. ohlasovanie a zápisy zmien údajov katastra, prešetrovanie zmien údajov katastra, postup pri zmene hraníc katastrálnych území a hraníc administratívnych jednotiek, postup pri obnove katastrálneho operátu, a to najmä pri zisťovaní priebehu hraníc, pri vyhotovovaní nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných informácií, postup pri námietkach proti chybám v obnovenom katastrálnom operáte a pri vyhlasovaní platnosti obnoveného katastrálneho operátu (§ 24 až 34),
f)
geodetické práce pre kataster, t. j. geodetické práce pri vedení katastra, vyhotovovanie a overovanie geometrických plánov, presnosť meračských prác a určenie kvalifikačných predpokladov na vyhotovovanie a overovanie geometrických plánov (§ 35 až 37),
g)
vyhotovovanie potvrdených výpisov alebo kópií, ako aj identifikácií parciel (verejných listín), vyhotovovanie odpisov a kópií z katastrálneho operátu, ktoré nie sú verejnými listinami, ako aj poskytovanie informácií pre iné informačné systémy a iných údajov (§ 39),
h)
sídla a územnú pôsobnosť katastrálnych úradov (§ 10).
§ 51
Záverečné ustanovenia
Zrušuje sa
1.
zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností s platnosťou pre Slovenskú republiku v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1983 Zb.,
2.
vyhláška Ústrednej správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností, v znení vyhlášky Ústrednej správy geodézie a kartografie č. 133/1965 Zb. s platnosťou pre Slovenskú republiku a v znení vyhlášky Slovenského úradu geodézie a kartografie č. 26/1984 Zb.,
3.
zákon Slovenskej národnej rady č. 39/1973 Zb. o orgánoch geodézie a kartografie,
4.
§ 2 ods. 1 vyhlášky Slovenského úradu geodézie a kartografie č. 82/1973 Zb. o overovaní geometrických plánov a iných výsledkov geodetických prác,
5.
úprava Slovenského úradu geodézie a kartografie z 30. novembra 1981 č. 3-3790/1981 o tvorbe Základnej mapy Československej socialistickej republiky veľkej mierky, registrovaná v čiastke 10/1982 Zb.,
6.
úprava Slovenského úradu geodézie a kartografie z 1. decembra 1984 č. 3-2258/1984 o zápise osobného vlastníctva k bytu, vlastníctva spoločných častí domu, spoluvlastníctva k pozemku alebo práva spoločného osobného užívania pozemku v evidencii nehnuteľností, registrovaná v čiastke 1/1985 Zb.,
7.
§ 37 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Zb.
§ 52
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam.
2)
§ 2 zákona SNR č. 149/1975 Zb. o archívnictve v znení zákona SNR č. 571/1991 Zb.
3)
Zákon č. 46/1971 Zb. o geodézii a kartografii.
Vyhláška Slovenského úradu geodézie a kartografie č. 82/1973 Zb. o overovaní geometrických plánov a iných výsledkov geodetických prác.
Vyhláška Slovenského úradu geodézie a kartografie č. 11/1974 Zb. o geodetických prácach vo výstavbe.
4)
§ 5 zákona č. 265/1992 Zb.
5)
§ 7 zákona č. 265/1992 Zb.
6)
§ 7, 9 a 10 zákona č. 265/1992 Zb.
7)
§ 7, 9 a 10 zákona č. 265/1992 Zb.
8)
§ 3 zákona č. 265/1992 Zb.
9)
Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení zákona SNR č. 130/1991 Zb. a zákona SNR č. 421/1991 Zb.
10)
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 570/1990 Zb. o správnych poplatkoch v znení vyhlášky č. 522/1991 Zb.
11)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb. |
Zákon č. 267/1992 Sb. | Zákon č. 267/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
Vyhlášeno 10. 6. 1992, datum účinnosti 10. 6. 1992, částka 56/1992
* Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Příplatek k důchodu podle čl. I bodu 4 se přizná na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 31. březnu 1991; přitom neplatí ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. o dvojnásobném hodnocení doby. Příplatek k důchodu náleží místo dvojnásobného
* Čl. III
Aktuální znění od 10. 6. 1992
267
ZÁKON
ze dne 29. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 17 odst. 2 se slova „obdobně podle“ nahrazují slovy „a za podmínek stanovených v § 23“.
2.
§ 18 odst. 1 zní:
„(1)
Zrušují se rozkazy, kterými byly občané označení za politicky nespolehlivé zařazeni v letech 1948 až 1954 do vojenských táborů nucených prací po dobu základní vojenské služby a výjimečného vojenského cvičení podle § 39 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon. Za vojenské tábory nucených prací se pro účely tohoto zákona považují silniční prapory ženijního vojska zřízené od 2. 8. 1948 do 1. 9. 1950 a pomocné technické prapory.“.
3.
V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Řeholníkům a kněžím internovaným v centralizovaných klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací přísluší nárok na odškodnění za dobu takové internace v rozsahu stanoveném v § 17 odst. 2 zákona.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4.
§ 24 odst. 4 zní:
„(4)
Za účelem zmírnění křivd způsobených osobám uvedeným v § 18 odst. 1 se k důchodu poskytuje příplatek 15 Kčs za každý měsíc této služby. Příplatek k důchodu se vyplácí jen do výše, která spolu s důchodem nepřevyšuje nejvyšší výměru důchodu stanovenou zvláštními předpisy.4a) Pro příplatek k důchodu platí obdobně § 58a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 306/1991 Sb.“.
Odkaz k § 24 odst. 4 zní:
„4a)
§ 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.“.
5.
V § 29 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Federální ministerstvo obrany odškodní podle vyhlášky č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů, na žádost poškozeného, poškození zdraví občanů uvedených v § 18 odst. 1, ke kterému došlo v souvislosti s výkonem služby ve vojenských táborech nucených prací.
(5)
Došlo-li v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody podle § 16 nebo s výkonem práce v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru podle § 17 anebo s výkonem služby ve vojenském táboře nucených prací podle § 18 odst. 1 k úmrtí občana, poskytne se manželce, dětem, a není-li jich, rodičům poškozeného jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kčs v hotovosti.“.
Čl. II
1.
Příplatek k důchodu podle čl. I bodu 4 se přizná na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 31. březnu 1991; přitom neplatí ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. o dvojnásobném hodnocení doby. Příplatek k důchodu náleží místo dvojnásobného hodnocení doby a dosud vyplacené částky důchodu se zúčtují.
2.
Žádost o odškodnění podle čl. I bodu 5 lze uplatnit do 31. prosince 1992.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 292/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 292/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Vysokej školy ekonomickej v Bratislave
Vyhlášeno 11. 6. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 61/1992
* § 1 - Názov „Vysoká škola ekonomická v Bratislave“ sa mení a znie „Ekonomická univerzita v Bratislave“.
* § 2 - Zrušuje sa s platnosťou pre Slovenskú republiku § 3 zákonného opatrenia Predsedníctva Národného zhromaždenia č. 166/1964 Zb. o pedagogických fakultách.
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1992.
Aktuální znění od 1. 7. 1992
292
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. apríla 1992
o zmene názvu Vysokej školy ekonomickej v Bratislave
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Názov „Vysoká škola ekonomická v Bratislave“ sa mení a znie „Ekonomická univerzita v Bratislave“.
§ 2
Zrušuje sa s platnosťou pre Slovenskú republiku § 3 zákonného opatrenia Predsedníctva Národného zhromaždenia č. 166/1964 Zb. o pedagogických fakultách.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 293/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 293/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o úprave niektorých vlastníckych vzťahov k nehnuteľnostiam
Vyhlášeno 11. 6. 1992, datum účinnosti 11. 6. 1992, částka 61/1992
* Čl. I - PRVÁ ČASŤ (§ 1 — § 21)
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (323/1992 Sb.)
293
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1992
o úpravé niektorých vlastníckych vzťahov k nehnuteľnostiam
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
PRVÁ ČASŤ
ÚČEL ZÁKONA
§ 1
Účelom zákona je
a)
upraviť podmienky a postup pri zápise neevidovaných vlastníckych vzťahov k nehnuteľnostiam vyskytujúcich sa na území Slovenskej republiky1) do evidencie nehnuteľností podľa osobitných predpisov,2)
b)
zmierniť niektoré majetkové krivdy.3)
DRUHÁ ČASŤ
PODMIENKY A POSTUP PRI ZÁPISE ZA VLASTNÍKA DO EVIDENCIE NEHNUTEĽNOSTÍ
§ 2
(1)
Na základe osvedčenia notára4) (ďalej len „osvedčenie“) vydaného za podmienok uvedených v tomto zákone sa v evidencii nehnuteľností zapíše za vlastníka nehnuteľnosti osoba uvedená v tomto osvedčení.
(2)
Ak do 10 rokov odo dňa zápisu do evidencie nehnuteľností podľa odseku 1 neuplatní na súde alebo v konaní o pozemkových úpravách vykonávaných z dôvodu usporiadania vlastníckych a užívacích pomerov5) vlastnícke právo k nehnuteľnosti takto zapísanej iná osoba, stáva sa zapísaná osoba vlastníkom zapísanej nehnuteľnosti na základe vydržania;6) to platí aj pre prípad, keď nehnuteľnosť v tejto lehote bola prevedená na inú osobu, než ktorá je uvedená v osvedčení.
(3)
Po dobu uvedenú v odseku 2 má osoba zapísaná v evidencii nehnuteľností alebo nadobúdateľ zapísanej nehnuteľnosti postavenie oprávneného držiteľa.7)
(4)
Lehota uvedená v odseku 2 neskončí skôr, ako bude pre príslušné katastrálne územie schválený projekt pozemkových úprav vykonávaných z dôvodu usporiadania vlastníckych a užívacích pomerov,5) ak ide o nehnuteľnosť, na ktorú sa pozemkové úpravy vzťahujú.
§ 3
(1)
Osvedčenie podľa § 2 nemožno vydať, ak vo veci prebieha súdne konanie.
(2)
Osvedčenie možno vydať len pre držiteľa nehnuteľnosti. Za držiteľa nehnuteľnosti sa považuje aj dedič držiteľa nehnuteľnosti, ktorá prešla do užívania poľnohospodárskych a lesných organizácií podľa skorších predpisov,8) a to aj vtedy, ak neboli predmetom konania o dedičstve; ak nehnuteľnosti neboli predmetom konania o dedičstve, vydanie osvedčenia navrhujú všetci dedičia spoločne alebo ten (tí) z nich, ktorého určia písomnou dohodou.
§ 4
(1)
Osvedčenie sa vydáva na návrh držiteľa nehnuteľnosti. Vydanie osvedčenia môže jedným návrhom navrhovať viac navrhovateľov.
(2)
V návrhu sa uvedie
a)
označenie nehnuteľnosti, ktorá sa má zapísať do evidencie nehnuteľností,
b)
meno, priezvisko, prípadne aj pôvodné priezvisko, dátum narodenia, rodné číslo a bydlisko držiteľa nehnuteľnosti,
c)
označenie skutočností preukazujúcich spôsob získania nehnuteľnosti navrhovateľom alebo jeho právnym predchodcom, ak nie je navrhovateľ bezprostredným právnym nástupcom posledného vlastníka zapísaného v pozemkovej knihe.
(3)
K návrhu sa pripoja písomné doklady o skutočnostiach uvedených v odseku 2 a čestné vyhlásenie a vyjadrenie uvedené v § 5.
(4)
Komasačné operáty možno použiť na preukázanie získania nehnuteľnosti, ak bola komasácia technicky skončená a osoby vstúpili do držby, aj keď nedošlo k schváleniu komasačných operátov súdom; obdobne sa posudzujú aj novomeračské katastrálne operáty.
(5)
Ak boli pozemkovoknižné operáty zničené, stratené alebo poškodené, a nie je možné inak preukázať spôsob nadobudnutia vlastníctva alebo predchádzajúceho vlastníka, preukazuje sa len držba nehnuteľnosti.
§ 5
K návrhu sa ďalej pripája
a)
čestné vyhlásenie dvoch, vo veci nezaujatých osôb, znalých miestnych pomerov k spôsobu získania nehnuteľnosti navrhovateľom a potvrdzujúce, že navrhovateľ je držiteľom nehnuteľnosti; ak je nehnuteľnosť v nájme, tiež vyjadrenie nájomcu o tom, že navrhovateľ je prenajímateľom,
b)
vyjadrenie obceobce o okolnostiach dôležitých pre vydanie osvedčenia.
§ 6
(1)
Pravdivosť obsahu dokladov pripojených k návrhu ani náležitosti vôle navrhovateľa a iných osôb notár nepotvrdzuje.
(2)
Ak je obsah návrhu neúplný alebo ak navrhovateľ nepripojil doklady uvedené v § 4 a 5, notár vyzve navrhovateľa, aby svoj návrh doplnil, a určí mu na to primeranú lehotu s poučením, že ak tak neurobí, osvedčenie mu nevydá.
§ 7
Na základe návrhu o vydanie osvedčenia notár vyhotoví oznámenie, v ktorom uvedie
a)
meno, priezvisko a bydlisko navrhovateľa,
b)
označenie nehnuteľnosti, pre ktorú sa vydanie osvedčenia navrhuje, tak, aby ju nebolo možné zameniť s inou nehnuteľnosťou (katastrálne územie, parcelné číslo, výmera a druh pozemku),
c)
okolnosti, ktoré preukazujú nároky navrhovateľa,
d)
upozornenie, že navrhovateľ bude zapísaný za vlastníka,
e)
výzvu, aby každý, kto sa cíti byť návrhom dotknutý vo svojich právach, podal do 60 dní odo dňa zverejnenia výzvy podľa § 8 ods. 1 svoje námietky proti vydaniu osvedčenia u notára alebo na obecnom úrade, s poučením, že inak sa osvedčenie vydá navrhovateľovi.
§ 8
(1)
Oznámenie sa zverejní vyvesením na vývesnej tabuli notára, v obvode ktorého sa nachádza nehnuteľnosť, a v obci, v katastrálnom území ktorej sa nehnuteľnosť nachádza. Na žiadosť notára je obec povinná oznámenie zverejniť spôsobom v mieste obvyklým. Ten, kto oznámenie zverejňuje, vyznačí na ňom dátum vyvesenia.
(2)
Po uplynutí lehoty uvedenej v § 7 písm. e) notár vyznačí na oznámení dátum jeho zvesenia a založí ho ako súčasť spisu spolu s oznámením obce o zverejnení oznámenia v obci; oznámenie je obec povinná doručiť notárovi do piatich dní od uplynutia lehoty uvedenej v § 7 písm. e), a to spolu s doručenými námietkami.
(3)
V napadnutej časti notár vyzve účastníka, ktorý proti vydaniu osvedčenia podal námietky, aby v lehote 30 dní preukázal, že podal návrh na príslušný súd. Ak návrh na súd nebude podaný, notár vydá navrhovateľovi osvedčenie v rozsahu, akoby sa námietky neboli podali.
(4)
Začatie sporu na súde nebráni notárovi vydať osvedčenie ohľadne nenapadnutej časti nárokov navrhovateľa.
§ 9
Osvedčenie možno na návrh osoby v ňom uvedenej zmeniť; ustanovenia § 2 až 8 platia obdobne. V nezmenej časti zostávajú účinky osvedčenia zachované.
TRETIA ČASŤ
USPORIADANIE VLASTNÍCKYCH VZŤAHOV V NIEKTORÝCH OSOBITNÝCH PRÍPADOCH
§ 10
Usporiadanie osadníckych práv
(1)
Vlastníkom nehnuteľností osadníkov podľa osobitných predpisov9) je osadník alebo jeho právny nástupca, ak toto vlastníctvo nehnuteľnosti nenadobudol niekto iný a osadník inak spĺňa podmienky vydržania.
(2)
Pozemkovoknižný vlastník nehnuteľnosti sa žalobou na súde môže domáhať rozhodnutia, že k vydržaniu nehnuteľnosti osadníkom nedošlo; práva podľa osobitných predpisov10) tým nie sú dotknuté.
§ 11
Usporiadanie právnych pomerov bývalých urbarialistov a podobných spoločenstevných útvarov
(1)
Rozhodnutím majiteľov väčšiny spoluvlastníckych podielov11) nehnuteľností, na ktoré sa vzťahovali predpisy o úprave právnych pomerov majetku bývalých urbarialistov (urbárnikov), komposesorátov a podobných právnych útvarov,12) ktoré sa majú vydať podľa osobitných predpisov,13) možno rozhodnúť o spoločnom obhospodarovaní týchto nehnuteľností a o nedeliteľnosti (nezrušiteľnosti) spoluvlastníctva.
(2)
Ak ide o bývalý pasienkový majetok, možno podľa odseku 1 rozhodnúť, len ak sú pozemky aj ku dňu rozhodnutia podľa odseku 1 na tento účel užívané.
(3)
Na návrh lesného úradu14) môže obdobne podľa odseku 1 rozhodnúť súd, ak je to potrebné z dôvodu racionálneho lesného hospodárenia alebo z dôvodu trvalej udržateľnosti využívania týchto pozemkov ako prírodného zdroja.
(4)
Obdobne podľa odseku 1 možno založiť na obstarávanie spoločných vecí vyplývajúcich zo spoluvlastníctva lesné alebo pasienkové spoločenstvo, ktoré je právnickou osobou. Účastníkmi takéhoto spoločenstva sú všetci spoluvlastníci. Jeho právne postavenie a vnútorné pomery sa inak spravujú ustanoveniami osobitných predpisov o družstve.15)
(5)
Neznámych spoluvlastníkov zastupujú podľa povahy majetku Slovenský pozemkový fond alebo Slovenský lesný pozemkový fond zriadené podľa osobitných predpisov.16) Osoba zapísaná v osvedčení podľa tohto zákona sa nepovažuje za neznámeho vlastníka.
§ 12
Zaevidovanie vlastníctva stavieb
Vlastníkovi stavby uskutočnenej prestavbou alebo znovu výstavbou vojnou zničených a poškodených miest a obcí17) alebo jeho právnemu nástupcovi sa podľa tohto zákona zaeviduje vlastníctvo k stavbe a pozemku, ak preukáže, že stavba bola zhotovená v jeho prospech. Notár zašle o tom osvedčenie vydané vo forme notárskej zápisnice do 15 dní od jeho vydania na vyznačenie vlastníctva v evidencii nehnuteľností.
ŠTVRTÁ ČASŤ
VYROVNANIE DEDIČSKÝCH PODIELOV
§ 13
Ak pri vyporiadaní dedičstva podľa doterajších predpisov došlo k nadobudnutiu poľnohospodárskych alebo lesných pozemkov poručiteľa len jedným alebo niektorým z dedičov len preto, že išlo o pozemky v užívaní socialistickej organizácie podľa osobitných predpisov18) a došlo tým k zníženiu podielov ostatných dedičov v porovnaní s nadobúdateľom týchto pozemkov alebo k opomenutiu dedičov, má oprávnená osoba právo žiadať od povinných osôb vyrovnanie svojho dedičského podielu v lehote do 30. júna 1993; inak právo zaniká.
§ 14
(1)
Oprávnenou osobou je ten, kto bol v dedičskom konaní opomenutý alebo koho dedičský podiel bol znížený; v prípade jeho smrti je oprávnenou osobou jeho dedič.
(2)
Povinnou osobouPovinnou osobou je ten, koho dedičský podiel bol zvýšený; v prípade jeho smrti je povinnou osoboupovinnou osobou jeho dedič.
§ 15
(1)
Vyrovnanie dedičských podielov sa uskutoční dohodou oprávnenej a povinnej osoby.
(2)
Vyrovnanie dedičských podielov sa uskutoční buď v peniazoch, alebo uznaním vlastníctva v prospech oprávnenej osoby podľa výšky dedičských podielov.
(3)
Dohoda o vyrovnaní dedičských podielov uznaním vlastníctva v prospech oprávnenej osoby je podkladom pre vydanie osvedčenia podľa § 2 ods. 1.
(4)
Vyrovnanie dedičských podielov v peniazoch (odsek 2) sa uskutoční podľa cien platných v čase vydania rozhodnutia o dedičstve.
§ 16
(1)
Ak medzi oprávnenou osobou a povinnou osoboupovinnou osobou nedôjde k dohode podľa § 15 ods. 1, rozhodne o vyrovnaní dedičských podielov na návrh oprávnenej osoby súd. Pri vyrovnaní dedičských podielov súd prihliadne na náklady, ktoré povinná osobapovinná osoba vynaložila na ich zhodnotenie.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba je v konaní pred súdom oprávnená uplatniť proti oprávnenej osobe všetky námietky, ktoré mohla uplatniť v konaní o prejednaní dedičstva.
(3)
Vyrovnanie dedičských podielov rozhodnutím súdu sa uskutoční peňažnou náhradou alebo potvrdením vlastníctva oprávnenej osoby.
(4)
Na konanie je príslušný súd, v obvode ktorého sa dedičstvo prejednávalo.
§ 17
(1)
Návrhy na vyrovnanie dedičských podielov podané na štátnom notárstve podľa doterajšieho predpisu19) sa považujú za návrhy podané včas podľa tohto zákona.
(2)
Návrhy na vyrovnanie znížených dedičských podielov podané na štátnom notárstve po 19. februári 1992 sa považujú za návrhy podané podľa tohto zákona.
(3)
Veci, v ktorých rozhodnutie štátneho notárstva o vyrovnaní zníženého dedičského podielu nadobudlo právoplatnosť do účinnosti tohto zákona, sa považujú za veci rozhodnuté podľa § 16.
PIATA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 18
Časová pôsobnosť
(1)
Podmienky nadobudnutia vlastníckych práv k nehnuteľnostiam sa posudzujú podľa právnej úpravy platnej v čase vzniku týchto práv; na neskoršiu právnu úpravu sa prihliadne, ak je to pre nadobúdateľa výhodnejšie.
(2)
Nároky dedičov sa posudzujú podľa právnej úpravy platnej v čase smrti poručiteľa.
(3)
Lehoty na vydržanie sa neprerušili vznikom užívacieho práva socialistickej organizácie k nehnuteľnosti.
(4)
Na postup podľa tohto zákona je rozhodujúci vlastnícky vzťah k nehnuteľnostiam ku dňu účinnosti tohto zákona.
(5)
Konanie podľa § 13 až 17 možno začať len o nárokoch, ktoré vznikli po 25. februári 1948.
§ 19
Hranice medzi pozemkami
Za vlastnícke hranice medzi pozemkami sa považujú hranice podľa ich skutočného užívania, ak ich vlastníci uznávajú a nie sú medzi nimi sporné.
§ 20
Práva tretích osôb
Úpravou vzájomných vzťahov medzi oprávnenou a povinnou osoboupovinnou osobou nie sú dotknuté dobromyseľne nadobudnuté práva tretích osôb k nehnuteľnostiam.
§ 21
Prechod užívania nehnuteľností
Ak nehnuteľnosti zapísané na základe tohto zákona do evidencie nehnuteľností nemôžu byť vydané vlastníkom do užívania vzhľadom na ich združenie do užívania právnických osôb podľa doterajších predpisov, alebo obnoveniu užívacieho práva vlastníkov bránia iné neprekonatelné prekážky, výkon ich vlastníckeho práva sa v celom rozsahu obnoví podľa osobitných predpisov.20)
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 16 sa dopĺňa odsekom 7, ktorý znie:
„(7)
Na spory o vlastnícke práva k nehnuteľnostiam je príslušný súd.“.
2.
§ 40 sa zrušuje.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 879 ods. 1 Občianskeho zákonníka.
2)
Zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností v znení zákona SNR č. 150/1983 Zb.
3)
§ 7 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku v znení zákona č. 93/1992 Zb.
4)
§ 100 Notárskeho poriadku.
5)
§ 2 písm. a) a § 28 zákona SNR č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách.
6)
§ 134 Občianskeho zákonníka.
7)
§ 129 a nasl. Občianskeho zákonníka.
8)
§ 22 ods. 1 písm. a) až d) zákona č. 229/1991 Zb. v znení zákona č. 93/1992 Zb.
9)
Zákon č. 224/ 1925 Zb. o úprave pomerov vzniklých z usídlenia osadníkov na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na nemovitom štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
10)
§ 39 zákona SNR č. 330/1991 Zb.
11)
§ 139 ods. 2 Občianskeho zákonníka.
12)
Zákon SNR č. 81/1949 Zb. SNR o úprave právnych pomerov pasienkového majetku bývalých urbárnikov, komposesorátov a podobných právnych útvarov.
Zákon SNR č. 2/1958 Zb. SNR o úprave pomerov a obhospodarovaní spoločne užívaných lesov bývalých urbarialistov, komposesorátov a podobných útvarov.
13)
§ 6 ods. 1 písm. d) a e) zákona č. 229/1991 Zb.
§ 37 zákona SNR č. 330/1991 Zb.
14)
Zákon SNR č. l00/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva v znení zákona SNR č. 510/1991 Zb.
15)
Obchodný zákonník.
16)
Zákon SNR č. 330/1991 Zb.
Zákon SNR č. 100/1977 Zb. v znení zákona SNR č. 510/1991 Zb.
17)
Nariadenie Zboru povereníkov č. 128/1945 Zb. SNR o výstavbe miest a obcí na Slovensku.
18)
Zákon č. 122/1975 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.
Zákon č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby.
Zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch.
19)
§ 40 zákona SNR č. 330/1991 Zb.
20)
Zákon SNR č. 330/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 294/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 294/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Rade Slovenskej republiky pre rozhlasové a televízne vysielanie
Vyhlášeno 11. 6. 1992, datum účinnosti 11. 6. 1992, částka 61/1992
* Čl. I - Rada Slovenskej republiky pre rozhlasové a televízne vysielanie (§ 1 — § 9)
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky sa mení takto:
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 11. 6. 1992
294
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. mája 1992
o Rade Slovenskej republiky pre rozhlasové a televízne vysielanie
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Rada Slovenskej republiky pre rozhlasové a televízne vysielanie
§ 1
Úvodné ustanovenia
(1)
Na podporu záujmov verejnosti na uskutočňovanie slobody prejavu a práva na informácie sa zriaďuje Rada Slovenskej republiky pre rozhlasové a televízne vysielanie (ďalej len „rada“).
(2)
Rada dohliada na dodržiavanie právnych predpisov upravujúcich rozhlasové a televízne vysielanie1) (ďalej len „vysielanie“), dbá na rozvoj plurality vysielania a nezávislosť jeho prevádzkovania a podporuje domácu rozhlasovú a televíznu tvorbu.
(3)
Rada vykonáva v ustanovenom rozsahu2) štátnu správu v oblasti vysielania.
§ 2
Činnosť rady
(1)
Do pôsobnosti rady patrí najmä
a)
podielať sa v spolupráci s Federálnou radou pre rozhlasové a televízne vysielanie (ďalej len „federálna rada“) svojimi stanoviskami a návrhmi na utváraní zásad štátnej politiky Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vo vzťahu k vysielaniu a koncepcii jeho rozvoja,
b)
podieľať sa v spolupráci s federálnou radou na vypracúvaní plánov využitia kmitočtov pre vysielanie, pričom dbá najmä na rozvoj lokálneho vysielania slúžiaceho záujmom verejnosti v obciach a regiónoch Slovenskej republiky,
c)
podielať sa svojimi stanoviskami a návrhmi na utváraní zásad štátnej politiky Slovenskej republiky vo vzťahu k vysielaniu a určiť koncepciu jeho rozvoja,
d)
vyjadrovať záväzné stanoviská k udeľovaniu alebo odnímaniu licencií v pôsobnosti federálnej rady,3)
e)
udeľovať a odnímať licencie na vysielanie subjektom pôsobiacim na území Slovenskej republiky, alebo ak ich činnosť podstatne neprekračuje územie Slovenskej republiky,4)
f)
určovať lehoty na nápravu porušení podmienok určených v licencii a ukladať pokuty5) držiteľom licencií, ktoré udelila, prevádzkovateľom, ktorí získali oprávnenie na vysielanie na základe zákona Slovenskej národnej rady,6) a subjektom vysielajúcim bez licencie, na ktorej udelenie je príslušná,
g)
vyjadrovať sa k návrhom a plneniu medzinárodných zmlúv, ktoré súvisia s vysielaním,
h)
viesť evidenciu licencií, ktoré udelila, a ich zmien, informovať o nich federálnu radu a pravidelne zverejňovať prehľad udelených licencií a ich zmien a plánov využitia kmitočtov na vysielanie,
ch)
predkladať Slovenskej národnej rade správu o stave vysielania a o svojej činnosti, a to najmenej raz ročne alebo vždy, ak o to Slovenská národná rada požiada.
(2)
Činnosť rady je upravená štatútom, ktorý schvaľuje na návrh rady Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
§ 3
Zloženie rady
(1)
Rada má deväť členov, ktorých volí a odvoláva Slovenská národná rada.
(2)
Členmi rady sú vždy členovia federálnej rady zvolení Slovenskou národou radou; zánikom členstva vo federálnej rade zaniká členstvo v rade.
(3)
Rada zo svojich členov volí predsedu a podpredsedu rady.
§ 4
Členstvo v rade
(1)
Za člena rady môže byť zvolený občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý je spôsobilý na právne úkony, bezúhonný a má trvalý pobyt na území Slovenskej republiky.
(2)
Členstvo v rade je nezlučiteľné s funkciou prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, poslanca zákonodarného zboru, predsedu alebo podpredsedu vlády, ministra alebo vedúceho iného ústredného orgánu štátnej správy a ich námestníkov a s funkciou člena Rady Slovenskej televízie7) a člena Rady Slovenského rozhlasu.8)
(3)
Členovia rady nesmú mať funkcie v politických stranách alebo politických hnutiach, ani nesmú aktívne v mene týchto strán verejne vystupovať alebo pôsobiť v ich prospech; daľej nesmú byť členmi orgánov spoločností, ktoré pôsobia v oblasti oznamovacích prostriedkov, ani zastupovať obchodné záujmy, ktoré by mohli byť v rozpore s výkonom ich funkcie, alebo by mohli nepriamo ovplyvňovať ich nestrannosť a objektivitu rozhodovania. Člen rady a jemu blízke osoby nesmú mať finančný záujem na prevádzkovaní vysielania daný vlastníctvom, pracovným pomerom alebo obdobným vzťahom.
§ 5
Zánik členstva
(1)
Členstvo v rade zaniká:
a)
uplynutím funkčného obdobia,
b)
odstúpením z funkcie,
c)
odvolaním z funkcie,
d)
pozbavením alebo obmedzením spôsobilosti na právne úkony,
e)
úmrtím,
f)
zánikom členstva vo federálnej rade.
(2)
Slovenská národná rada odvolá člena rady z funkcie,
a)
ak nespĺňa predpoklady na výkon funkcie uvedené v § 4,
b)
ak bol právoplatne odsúdený za trestný čintrestný čin a ak mu bol uložený nepodmienečný trest odňatia slobody.
(3)
Slovenská národná rada môže člena rady odvolať, ak najmenej šesť mesiacov nevykonáva túto funkciu.
§ 6
Funkčné obdobie členov rady
(1)
Funkčné obdobie členov rady je šesťročné.
(2)
Po prvej voľbe členov rady sa žrebom určia mená dvoch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po dvoch rokoch, a dvoch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po štyroch rokoch. To sa netýka členov rady uvedených v § 3 ods. 2.
(3)
Na miesta uprázdnené uplynutím funkčného obdobia sa volia noví členovia rady na obdobie šesť rokov. Na miesta uprázdnené z iného dôvodu sa volia noví členovia na zostávajúci čas do konca funkčného obdobia toho člena, ktorého miesto sa uprázdnilo.
§ 7
Organizácia a hospodárenie rady
(1)
Členstvo v rade je verejná funkcia. V súvislosti s jej výkonom patrí členom rady odmena. Výšku odmeny určí štatút (§ 2 ods. 2). Cestovné náklady členov rady sa poskytujú podľa osobitných predpisov.
(2)
Organizačno-technickú činnosť rady zabezpečuje sekretariát, ktorého zloženie, organizáciu a činnosť upraví štatút rady.
(3)
Činnosť rady a jej sekretariátu sa uhrádza zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 8
Vláda Slovenskej republiky a orgány štátnej správy Slovenskej republiky v medziach svojej pôsobnosti spolupracujú s radou vo veciach vysielania, a sú najmä povinné, ak ide o veci vysielania, vyžiadať si vždy stanovisko rady a poskytnúť rade potrebnú súčinnosť.
§ 9
(1)
Pôsobnosť rady podľa § 2 sa vzťahuje aj na právnické a fyzické osoby, ktorým bolo umožnené vysielať na základe uznesenia Predsedníctva vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, alebo na základe licencie vydanej medzirezortnou komisiou vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky alebo Ministerstvom kultúry Slovenskej republiky podľa návrhu komisie Ministerstva kultúry Slovenskej republiky.
(2)
Licencie vydané podľa odseku 1 sa považujú za licencie vydané podľa zákona č. 468/1991 Zb. o prevádzkovaní rozhlasového a televízneho vysielania. Ich platnosť sa skončí 31. decembra 1995.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky sa mení takto:
§ 14 znie:
㤠14
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre umenie, kultúrno-osvetovú činnosť, pamiatkovú starostlivosť, vydávanie periodickej tlače a neperiodických publikácií, pre činnosť hromadných informačných prostriedkov s výnimkou rozhlasového a televízneho vysielania, pre knižničnú a múzejnú činnosť, pre vykonávanie autorského zákona, pre veci cirkví a náboženských spoločností a pre výrobu a obchod v oblasti kultúry.“.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Napr. zákon č. 136/1991 Zb. o rozdelení pôsobnosti medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov, zákon č. 468/1991 Zb. o prevádzkovaní rozhlasového a televízneho vysielania, zákon SNR č. 254/1991 Zb. o Slovenskej televízii, zákon SNR č. 255/1991 Zb. o Slovenskom rozhlase.
2)
§ 2 písm. b) zákona č. 136/1991 Zb.
§ 10 ods. 3 a § 20 ods. 1 zákona č. 468/1991 Zb.
3)
§ 1 písm. c) zákona č. 136/1991 Zb.
4)
§ 2 písm. b) zákona č. 136/1991 Zb.
5)
§ 20 zákona č. 468/1991 Zb.
6)
Zákon SNR č. 255/1991 Zb.
Zákon SNR č. 254/1991 Zb.
7)
Zákon SNR č. 254/1991 Zb.
8)
Zákon SNR č. 255/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 295/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 295/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o niektorých opatreniach v miestnej samospráve a v štátnej správe
Vyhlášeno 11. 6. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 61/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 421/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 500/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č.
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. IV - Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. V - (1) Všeobecne záväzné právne predpisy1) okresných úradov2) a iných miestnych orgánov štátnej správy podľa osobitných predpisov3) možno vydať na vykonanie zákona Federálneho zhromaždenia alebo zákona Slovenskej národnej rady len v medziach zákonného splnomo
* Čl. VI - Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky, sa dopĺňa takto:
* Čl. VII - Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Zb. sa dopĺňa takto:
* Čl. VIII - Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1992 Zb. sa s platnosťou pre Slovenskú republiku mení a do
* Čl. IX
* Čl. X - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1992.
Aktuální znění od 1. 7. 1992
295
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. apríla 1992
o niektorých opatreniach v miestnej samospráve a v štátnej správe
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 421/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 500/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa slová „so svojimi finančnými zdrojmi“ nahrádzajú slovami „s vlastnými príjmami (§ 7)“.
2.
Poznámka pod čiarou č. 1 znie:
„1)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.“.
3.
Poznámka pod čiarou č. 2 znie:
„2)
Zákon SNR č. 517/1990 Zb.“.
4.
V § 1 ods. 4 v prvej vete sa vypúšťajú slová „a právo na svoj znak“.
5.
V § 1 sa za odsek 4 pripája nový odsek 5, ktorý znie:
„(5)
Obec má právo na svoj znak a právo používať ho pri výkone samosprávy obce.“.
6.
V § 4 ods. 3 písm. d) sa za slová „fyzických osôb“ vkladajú slová „ak osobitný zákon neustanovuje inak.5a)“.
Poznámka pod čiarou č. 5a znie:
„5a) Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
Zákon Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve.“.
7.
V § 5 ods. 2 sa na koniec pripája odkaz 8a).
Poznámka pod čiarou č. 8a znie:
„8a)
§ 14 a nasl. zákona č. 60/1965 Zb. o prokuratúre v znení neskorších predpisov.
Štvrtá časť zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).“.
8.
V § 5 ods. 3 sa na koniec pripája nová veta, ktorá znie: „Obce poskytujú orgánom štátu potrebné údaje pre jednotlivé evidencie vedené orgánmi štátu alebo pre úradné konania v rozsahu vymedzenom osobitnými zákonmi.9a)“.
Poznámka pod čiarou č. 9a znie:
„9a)
Napr. § 11 ods. 1 zákona SNR č. 517/1990 Zb., § 128 občianskeho súdneho poriadku (úplné znenie č. 70/1992 Zb.).“.
9.
V § 5 sa vypúšťa odsek 4.
Doterajší odsek 5 sa označuje ako odsek 4.
10.
V § 7 ods. 4 sa pripája nová veta, ktorá znie: „Na plnenie úloh spoločných pre viac obcí alebo z iného dôvodu môžu obce zriadiť spoločný regionálny alebo záujmový fond; správu fondu vykonáva rada fondu ustanovená obcami, ktoré fond zriadili, a to podľa dohodnutých pravidiel.“.
11.
V § 8 ods. 3 sa vypúšťa odkaz 9) a poznámka pod čiarou č. 9.
12.
V § 9 ods. 6 sa na koniec pripája nová veta, ktorá znie: „Ročnú účtovnú závierku overuje audítor.10a)“.
Poznámka pod čiarou č. 10a znie:
„10a)
§ 20 ods. 1 zákona č. 563/1991 Zb. o účtovníctve.
§ 2 ods. 2 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Zb. o audítoroch a Slovenskej komore audítorov.“.
13.
V § 11 ods. 2 sa na konci bodka nahrádza bodkočiarkou a pripájajú sa slová „ak ide o obec s počtom obyvateľov menej ako 40, je potrebných najmenej päť poslancov obecného zastupiteľstva.“.
14.
V § 11 ods. 3 sa v písmene i) pripájajú na konci slová „a vymenúvať ich vedúcich (riaditeľov),“.
15.
V § 11 ods. 3 sa v písmene j) pripájajú na konci slová „ako aj zriadenie spoločného regionálneho alebo záujmového fondu,“.
16.
V § 11 doterajšie odseky 4 až 10 a odsek 12 sa zaraďujú ako odseky 1 až 8 do nového § 11a s nadpisom „Hlasovanie obyvateľov obce“ a odsek 11 sa zaraďuje ako § 11b s nadpisom „Verejné zhromaždenie obyvateľov obce“.
17.
V § 12 ods. 1 sa na konci pripájajú slová „alebo ak ide o mimoriadne zvolané zasadnutie, aspoň 24 hodín pred jeho konaním.“.
18.
V § 12 ods. 4 sa vypúšťa druhá veta.
19.
V § 13 sa vypúšťajú odseky 6 a 7.
20.
Za § 13 sa vkladajú nové § 13a a 13b, ktoré znejú:
㤠13a
(1)
Starosta obce môže uložiť právnickej osobe pokutu do výšky 100 000 Kčs, ak právnická osoba
a)
poruší nariadenie obce,
b)
nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú starostom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti.
(2)
Pokuta je príjmom obce.
(3)
Pokutu možno uložiť do dvoch mesiacov odo dňa, kedy sa starosta dozvedel o tom, kto sa konania podľa odseku 1 dopustil; najneskôr však do jedného roka od konania opodstatňujúceho uloženie pokuty. Pri ukladaní pokút sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.15a)
§ 13b
Zastupovanie starostu
(1)
Starostu počas neprítomnosti alebo nespôsobilosti na výkon funkcie zastupuje jeho zástupca, ktorého na tento účel zvolí spravidla na celé funkčné obdobie obecné zastupiteľstvo z poslancov obecného zastupiteľstva. Obecné zastupiteľstvo môže zástupcu starostu kedykoľvek odvolať a zvoliť nového.
(2)
Ak je v obci zriadená obecná rada, zástupca starostu je po celý čas jej existencie po celé svoje funkčné obdobie jej členom. Zástupca starostu v čase, keď zastupuje starostu, zvoláva a vedie zasadnutie obecnej rady.
(3)
Obecné zastupiteľstvo ustanoví okruh úkonov a činností, ktoré je zástupca starostu oprávnený vykonávať.
(4)
Ak starosta zomrel, vzdal sa funkcie, bol súdom pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola súdom obmedzená, plní úlohy starostu v plnom rozsahu zvolený zástupca starostu s pomocou obecnej rady. Ak obecná rada nie je zriadená, obecné zastupiteľstvo určí dvoch svojich poslancov na pomoc zástupcovi starostu. Zastupovanie končí zložením sľubu nového starostu.
(5)
Ak je neprítomnosť alebo nespôsobilosť starostu na výkon funkcie dlhodobá, spravidla presahujúca šesť mesiacov alebo ak starosta
a)
nezvolá obecné zastupiteľstvo viac ako štyri mesiace,
b)
dlhodobo alebo hrubo a opakovane zanedbáva povinnosti starostu, a tým vznikajú vážne nedostatky v správe obce, v nakladaní s majetkom obce a vo finančnom hospodárení obce,
c)
požaduje to petícia11) skupiny obyvateľov obce v počte 20 % všetkých oprávnených voličov v obci,
obecné zastupiteľstvo sa môže trojpätinovou väčšinou všetkých poslancov uzniesť na voľbe nového starostu, a tým odvolať doterajšieho starostu. Zároveň sa môže uzniesť na tom, že funkciu starostu bude do zvolenia nového starostu vykonávať zástupca starostu. Na toto zastupovanie sa vzťahuje odsek 4.
(6)
V prípadoch ustanovených v odsekoch 4 a 5 zvolá obecné zastupiteľstvo obecná rada; ak nie je zriadená, zástupca starostu a poslanci, ktorých obecné zastupiteľstvo určilo na pomoc zástupcovi starostu.“.
Poznámka pod čiarou č. 15a znie:
„15a)
Zákon č. 71/1967 Zb.“.
21.
V § 16 ods. 3 sa v písmene a) na koniec pripájajú slová „a obecného zastupiteľstva a je podateľňou a výpravňou písomností obce,“.
22.
Za § 16 sa vkladá nový § 16a, ktorý znie:
㤠16a
Spoločný obecný úrad
Ak na základe dohody medzi obcami zriadi viac obcí spoločný obecný úrad, súčasťou dohody sú aj pravidlá financovania jeho činnosti, určenie jeho sídla a počtu pracovníkov, vymedzenie vzťahov k orgánom jednotlivých obcí a určenie, ktorý starosta obce bude štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych veciach týkajúcich sa činnosti spoločného obecného úradu a v pracovnoprávnych vzťahoch týkajúcich sa pracovníkov v spoločnom obecnom úrade, ako aj ďalšie potrebné veci. Na platnosť dohody je potrebná trojpätinová väčšina všetkých členov obecného zastupiteľstva každej obce, ktorá je účastníkom dohody.“.
23.
V § 18 ods. 2 prvá veta znie: „Do funkcie ho volí16) obecné zastupitelstvo.“.
Poznámka pod čiarou č. 16 znie:
„16) § 27 ods. 3 Zákonníka práce.“.
24.
§ 21 ods. 2 znie:
„(2)
Zakladanie združení upravuje osobitný predpis.17)“.
Poznámka pod čiarou č. 17 znie:
„17)
§ 20f až 20j Občianskeho zákonníka.“.
25.
V § 22 ods. 1 sa vypúšťajú slová „boli za mestá vyhlásené podľa predpisov platných predo dňom účinnosti tohto zákona, a obce, ktoré“.
26.
V § 25 ods. 2 sa na koniec pripája veta: „Mandát poslanca obecného zastupiteľstva alebo starostu obce zanikne vzdaním sa len vtedy, keď vzdanie sa bolo urobené písomne a doručené obecnému zastupiteľstvu alebo bolo urobené na rokovaní obecného zastupitelstva ústne do zápisnice.“.
27.
§ 25 ods. 7 znie:
„(7)
Poslancovi a starostovi, ktorý je dlhodobo plne uvoľnený na výkon funkcie zo zamestnania, patrí namiesto mzdy alebo inej odmeny v zamestnaní primeraná odmena od obce. Ich pracovný vzťah v doterajšom zamestnaní zostáva zachovaný za podmienok podľa osobitných predpisov.18a)
Poznámka pod čiarou č. 18a znie:
„18a)
§ 48 ods. 1 písm. c) a § 49 písm. a) Zákonníka práce.“.
28.
§ 25 sa dopĺňa odsekom 8, ktorý znie:
„(8)
Ustanovenia odsekov 4 a 5 sa vzťahujú aj na starostu, ktorý nie je dlhodobo uvoľnený na výkon funkcie.“.
29.
Doterajší text § 27 sa označuje ako odsek 1 a v ňom uvedený odkaz 19) sa mení na odkaz 15a.
Za odsek 1 sa dopĺňa odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Na výkon všeobecného dozoru nad dôsledným vykonávaním a zachovávaním zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov obcami sa vzťahujú všeobecné predpisy o výkone prokurátorského dozoru19) s týmito odchýlkami:
1.
nepoužijú sa § 15 ods. 4 a 6 prvá veta zákona o prokuratúre,
2.
protest prokurátora podaný proti nariadeniu obce alebo uzneseniu obecného zastupiteľstva, ako aj upozornenie prokurátora na nečinnosť alebo na porušovanie zákonov obecným zastupiteľstvom a jeho orgánmi (§ 10 ods. 2), prerokuje obecné zastupiteľstvo za účasti prokurátora,
3.
ak starosta obce nevyhovie protestu prokurátora podanému proti nezákonnému rozhodnutiu, opatreniu alebo inému aktu starostu obce, na ktorý sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní,15a) rozhodne o proteste prokurátora orgán štátu podľa odseku 1 body 3 a 4.“.
Poznámka pod čiarou č. 19 znie:
„19)
Zákon č. 60/1965 Zb. o prokuratúre v znení neskorších predpisov.“.
30.
V § 28 ods. 1 sa na koniec pripája odkaz 20).
Poznámka pod čiarou č. 20 znie:
„20)
§ 14 ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
§ 13 ods. 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.“.
31.
§ 30 sa vypúšťa.
32.
Príloha A sa vypúšťa.
33.
V prílohe B sa vypúšťajú položky 10 až 12, 14, 15 a 18 až 24.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 5 ods. 1 sa slová „národné výbory všetkých stupňov“ nahrádzajú slovami „krajské a okresné národné výbory“.
2.
V § 5 ods. 2 sa vypúšťa slovo „osobitný“.
3.
V § 5 ods. 3 písm. e) sa vypúšťajú slová „a voľby sudcov z ľudu“.
4.
V § 6 ods. 1 znie:
„(1)
Na čele obvodného úradu je prednosta, ktorý je volený starostami obcí územného obvodu nadpolovičnou väčšinou všetkých hlasov.“.
5.
V § 7 ods. 4 sa slová „činnosť orgánov“ nahrádzajú slovami „plnenie spoločných úloh s inými orgánmi“ a pred slovo „súvisiacich“ sa vkladá slovo „štátu“.
6.
V § 7 ods. 4 sa na koniec pripája veta: „Na tento účel môže od týchto orgánov štátnej správy požadovať potrebné podklady najmä informácie, číselné údaje, rozbory a vyhodnotenia.“.
7.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 8, ktorý znie:
„(8)
Okresné úrady pravidelne zverejňujú základné údaje o svojej organizácii i o organizácii obvodných úradov v okrese, o rozvrhu práce v týchto úradoch, ako aj ďalšie údaje o úradoch a ich činnosti, ktoré majú význam pre styk s verejnosťou a pre spoluprácu s inými štátnymi orgánmi, s obcami a s inými právnickými osobami.“.
8.
V § 8 ods. 1 sa vypúšťajú slová „po vyjadrení konferencie starostov príslušného regiónu“.
9.
V § 9 písm. e) sa na koniec pripájajú slová: „a pri budovaní a realizácii automatizovaného informačného systému miestnej štátnej správy.“.
10.
V § 14 sa vypúšťajú odseky 2, 4 a 6 vrátane príloh B, D a F.
11.
V prílohe A sa vypúšťajú položky 25, 43, 47 až 50 a 56.
12.
V prílohe C sa vypúšťajú položky 2, 15 až 21, 28 až 31 a 53.
13.
V prílohe E sa vypúšťajú položky 3 až 6, 16 až 19, 21 až 24, 26 až 28, 30 až 36, 39 až 43, 45 až 47, 49 až 52 a 84.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 1 sa slová „so svojimi finančnými zdrojmi“ nahrádzajú slovami „s vlastnými príjmami“.
2.
V § 2 ods. 2 sa slová „zdrojmi a vlastnými finančnými zdrojmi“ nahrádzajú slovami „prostriedkami a s vlastnými príjmami“.
3.
V § 6 ods. 5 sa slová „vymenúva na návrh primátora“ nahrádzajú slovom „volí“.
4.
V § 7 ods. 4 sa slová „vymenúva na návrh starostu“ nahrádzajú slovom „volí“.
5.
V § 15 ods. 2 písm. b) sa slovo „zdrojmi“ nahrádza slovom „príjmami“ a slovo „zdrojov“ slovom „príjmov“.
Čl. IV
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 1 a 2 sa slovo „zdrojmi“ nahrádza slovom „príjmami“.
2.
V § 6 ods. 5 sa slová „vymenúva na návrh primátora“ nahrádzajú slovom „volí“.
3.
V § 7 ods. 4 sa slová „vymenúva na návrh starostu“ nahrádzajú slovom „volí“.
4.
V § 14 ods. 2 písm. b) sa slovo „zdrojmi“ nahrádza slovom „príjmami“ a slovo „zdrojov“ slovom „príjmov“.
Čl. V
(1)
Všeobecne záväzné právne predpisy1) okresných úradov2) a iných miestnych orgánov štátnej správy podľa osobitných predpisov3) možno vydať na vykonanie zákona Federálneho zhromaždenia alebo zákona Slovenskej národnej rady len v medziach zákonného splnomocnenia.
(2)
Všeobecne záväzné právne predpisy miestnych orgánov štátnej správy sa uverejňujú spôsobom obvyklým tak, aby sa s nimi mali možnosť oboznámiť fyzické a právnické osoby v územnom obvode miestneho orgánu štátnej správy. Okrem toho sa vyhlasujú uverejnením oznámenia o ich vydaní vo Vestníku vlády Slovenskej republiky.
(3)
Oznámenie o vydaní všeobecne záväzného právneho predpisu miestneho orgánu štátnej správy obsahuje
a)
názov a dátum vydania,
b)
splnomocňovacie ustanovenie zákona, na základe ktorého sa vydáva,
c)
stručné vyjadrenie obsahu,
d)
údaje o tom, ktoré predpisy sa ním zrušujú alebo pozmeňujú,
e)
začiatok účinnosti,
f)
údaj o tom, kde bolo úplné znenie uverejnené, a kde možno doň nahliadnuť.
(4)
Všeobecne záväzný právny predpis miestneho orgánu štátnej správy je po celý čas účinnosti každému prístupný na nahliadnutie na orgáne, ktorý ho vydal, a na okresnom a na obvodnom úrade.
(5)
Vyhlásenie podľla odseku 2 je podmienkou platnosti všeobecne záväzných právnych predpisov miestnych orgánov štátnej správy.
(6)
Účinnosť nadobúdajú najskôr dňom ich vyhlásenia podľa odseku 2, ak v nich nie je ustanovený ako deň účinnosti neskorší dátum.
Čl. VI
Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky, sa dopĺňa takto:
1.
Za § 12 sa vkladá nový § 12a, ktorý znie:
㤠12a
Odo dňa vyhlásenia referenda alebo volieb do Federálneho zhromaždenia, do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov samosprávy obcí alebo hlasovania obyvateľov obce nemožno až do vykonania referenda, volieb alebo hlasovania rozhodnúť o územnej zmene (§ 2 ods. 2), určiť alebo zmeniť názov obce alebo jej časti (§ 3 ods. 2), určiť názov ulice alebo iného verejného priestranstva (§ 8 ods. 3), ani rozhodnúť o zmene číslovania stavieb (§ 11 ods. 1).“.
2.
V § 13 ods. 1 sa spojka „a“ pred označením „§ 12 ods. 1 a 2“ nahrádza čiarkou a pred slovo „je“ sa vkladajú slová „a § 12a“.
Čl. VII
Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Zb. sa dopĺňa takto:
§ 88 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Rozhodnutie o uložení pokuty za priestupok, ktorá je príjmom obce (§ 13 ods. 3), vykonáva obvodný úrad.“.
Čl. VIII
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1992 Zb. sa s platnosťou pre Slovenskú republiku mení a dopĺňa takto:
V § 74 sa doterajší text označuje ako odsek 1 a dopĺňa sa odsekom 2, ktorý znie:
„(2)
Štátni obvodní lekári a štátni okresní lekári vykonávajú samostatne činnosti uvedené v § 75 ods. 2 písm. b), c) a d), ak ide o podávanie záväzných posudkov (§ 4 ods. 2 a 3), o vykonávanie mimoriadnych opatrení (§ 5 ods. 2) a o dávanie záväzných pokynov na odstránenie zistených závad (§ 7 ods. 1).“.
Čl. IX
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení a zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy, ako vyplýva z neskorších zákonov.
Čl. X
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Čl. 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb.
2)
§ 7 ods. 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
3)
§ 27 písm. i) zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Zb.
§ 4 písm. f) zákona Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve. |
Zákon České národní rady č. 279/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 279/1992 Sb.
Zákon České národní rady o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky
Vyhlášeno 15. 6. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 58/1992
* § 1 - Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovováním nebo jmenováním
* Předpoklady pro výkon některých funkcí v ministerstvu a v Policii České republiky
* § 2 - (1) Funkcemi podle § 1 písm. a) a b) se rozumějí funkce
* § 3 - (1) Předpokladem pro výkon funkcí podle § 2 je, že občan v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl
* Předpoklady pro výkon některých funkcí ve Sboru nápravné výchovy České republiky
* § 4 - (1) Funkcemi podle § 1 písm. c) se rozumějí funkce
* § 5 - (1) Předpokladem pro výkon funkcí podle § 4 ve Sboru nápravné výchovy České republiky je, že v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989
* Osvědčení a čestné prohlášení
* § 6 - (1) Skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až d) se dokládají osvědčením vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem vydaným podle zvláštního zákona.2)
* § 7 - Občan, policista nebo příslušník, který má vykonávat funkci uvedenou v § 2 v ministerstvu nebo v Policii České republiky nebo funkci uvedenou v § 4 ve Sboru nápravné výchovy České republiky, předkládá osvědčení, případně nález nebo čestné prohlášení příslu
* § 8 - (1) Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky jsou oprávněni od orgánů uvedených ve zvláštním zákoně vyžadovat osvědčení nebo nález o skutečnostech uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d).3)
* § 9 - Skončení služebního poměru a převedení na jinou funkci
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 10 - Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o podmínkách a způsobu vydávání osvědčení a nálezů, jejich doručování a ověřování skutečností, zveřejňování, utajování, sankcích a příslušnosti soudů na přezkoumání nálezů ustanovení zvláštního zákona.6)
* § 10a - Ustanovení tohoto zákona se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971.
* § 10b - Ustanovení tohoto zákona, s výjimkou § 2, § 3 odst. 1 písm. a), b), f), h) a i) a odst. 2, § 4 a 5, se použijí pro stanovení některých dalších předpokladů pro ustanovení nebo jmenování na služební místa v Hasičském záchranném sboru České republiky, Celní s
* § 10c - (1) Předpokladem pro výkon funkce v Generální inspekci bezpečnostních sborů je, že u příslušníka bezpečnostního sboru nebo občana nebyly zjištěny skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 a § 5 odst. 1 písm. c) a d).
* § 10d - Přestupky
* § 11 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
279
ZÁKON
České národní rady
ze dne 28. dubna 1992
o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovováním nebo jmenováním
a)
v ministerstvu vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“),
b)
v PoliciiPolicii České republiky,
c)
ve Sboru nápravné výchovy České republiky.
Předpoklady pro výkon některých funkcí v ministerstvu a v Policii České republiky
§ 2
(1)
Funkcemi podle § 1 písm. a) a b) se rozumějí funkce
a)
příslušníků PoliciePolicie České republiky (dále jen „policista“) povolaných k plnění úkolů v ministerstvu,1)
b)
policistů zařazených v Úřadu vyšetřování pro Českou republiku,
c)
policistů zařazených na policejním ředitelství,
d)
ředitele, zástupce ředitele, vrchního komisaře, velitele vnější služby, vedoucího odboru, velitele zásahové jednotky, vedoucího oddělení správní služby, vedoucího sekce, vedoucího staršího referenta specialisty a staršího referenta specialisty na správách krajů v České republice a správě hlavního města Prahy,
e)
ředitele, zástupce ředitele, komisaře, velitele vnější služby, vedoucího oddělení dopravního inspektorátu, vedoucího oddělení správní služby a vrchního inspektora na okresních a jim na roveň postavených obvodních a měststkých ředitelstvích PoliciePolicie České republiky,
f)
ředitele, zástupce ředitele, vedoucího oddělení a staršího vyšetřovatele na krajských úřadech vyšetřování v České republice a v hlavním městě Praze,
g)
ředitele, zástupce ředitele a vedoucího oddělení na okresních a jim na roveň postavených obvodních a městských úřadech vyšetřování v České republice.
(2)
Funkcemi se rozmějí funkce uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) nebo funkce jim na roveň postavené.
(3)
Funkcemi podle odstavců 1 a 2 se rozumějí služební místa podle zvláštního zákona.1a)
§ 3
(1)
Předpokladem pro výkon funkcí podle § 2 je, že občan v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl
a)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným zaměřením,
b)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci náčelníka oddělení a vyšší ve Státní bezpečnosti,
c)
evidovaný v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,
e)
ve funkci tajemníka Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,
f)
ve Sboru národní bezpečnosti ve funkci tajemníka hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska nebo členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,
g)
pracovníkem aparátu orgánů uvedených v ustanoveních písmen e) a f) na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,
h)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným na správě pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
i)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
j)
příslušníkem Lidových milicí,
k)
členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových normalizačních komisí po 21. 8. 1968,
l)
studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik a na jiných školách bezpečnostního charakteru ve Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách.
(2)
Předpokladem pro výkon funkcí podle § 2 je dále, že u občana nebyly zjištěny skutečnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. c) a d).
Předpoklady pro výkon některých funkcí ve Sboru nápravné výchovy České republiky
§ 4
(1)
Funkcemi podle § 1 písm. c) se rozumějí funkce
a)
příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky (dále jen „příslušník“) zařazených na ředitelství Sboru nápravné výchovy České republiky,
b)
ředitele a zástupce ředitele útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky nebo organizační složky Sboru nápravné výchovy České republiky postavené na roveň útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky,
c)
vedoucího oddělení a jemu na roveň postavených organizačních částí na útvarech Sboru náprávné výchovy České republiky, vedoucího úseku (skupiny) v organizačních složkách Sboru nápravné výchovy České republiky postavených na roveň útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky,
d)
příslušníků zařazených v odděleních (skupinách) prevence v útvarech Sboru nápravné výchovy České republiky.
(2)
Funkcemi podle odstavce 1 se rozumějí služební místa podle zvláštního zákona.1a)
§ 5
(1)
Předpokladem pro výkon funkcí podle § 4 ve Sboru nápravné výchovy České republiky je, že v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989
a)
u občana nebyly zjištěny skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1,
b)
občan nebyl členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa při správě Sboru nápravné výchovy České republiky, členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa v útvarech a jim na roveň postavených organizačních složkách Sboru nápravné výchovy České republiky nebo předsedou základní organizace Komunistické strany Československa v útvarech Sboru nápravné výchovy České republiky, ve kterých nebyl zřízen celoútvarový výbor Komunistické strany Československa,
c)
občan nebyl ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky pro politickovýchovnou práci,
d)
občan nebyl ve funkci náčelníka odboru nebo oddělení nebo vedoucím skupiny vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy České republiky,
e)
občan nebyl evidován v materiálech Sboru nápravné výchovy České republiky jako rezident, agent nebo důvěrník vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy České republiky.
Osvědčení a čestné prohlášení
§ 6
(1)
Skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až d) se dokládají osvědčením vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem vydaným podle zvláštního zákona.2)
(2)
Skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. e) až l) a v § 5 odst. 1 písm. b) až e) se dokládají čestným prohlášením.
§ 7
Občan, policista nebo příslušník, který má vykonávat funkci uvedenou v § 2 v ministerstvu nebo v PoliciiPolicii České republiky nebo funkci uvedenou v § 4 ve Sboru nápravné výchovy České republiky, předkládá osvědčení, případně nález nebo čestné prohlášení příslušnému služebnímu orgánu; současně je povinen před nástupem do funkce předložit prohlášení, že nebyl a není spolupracovníkem žádné zahraniční zpravodajské nebo výzvědné služby.
§ 8
(1)
Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky jsou oprávněni od orgánů uvedených ve zvláštním zákoně vyžadovat osvědčení nebo nález o skutečnostech uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d).3)
(2)
Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky mohou k vyžádání osvědčení nebo nálezu podle odstavce 1 zmocnit u policisty nebo u příslušníka anebo u občana, který je nebo má být do funkce ustanoven, ten služební orgán, kterému ustanovení do této funkce přísluší.
(3)
Vedoucí orgánu nebo služební orgán zároveň upozorní policistu, příslušníka nebo občana, že je mu povinen předložit osvědčení nebo nález do 30 dnů po jeho doručení.
(4)
Žádost o vydání osvědčení u policisty nebo příslušníka muís být zaslána federálnímu ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.
(5)
Jestliže policista nebo příslušník nepředloží osvědčení vedoucímu orgánu nebo služebnímu orgánu do 30 dnů po jeho obdržení, požádá vedoucí orgánu nebo služební orgán federální ministerstvo vnitra o zaslání opisu osvědčení.
§ 9
Skončení služebního poměru a převedení na jinou funkci
(1)
Nesplňuje-li policista nebo příslušník předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až e) a v § 5 odst. 1 písm. b) až e), považuje se to za důvod pro skončení služebního poměru propuštěním.4) Služební orgán rozhodne o propuštění policisty nebo příslušníka ze služebního poměru nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důvod pro propuštění zjistil.
(2)
Nesplňuje-li policista nebo příslušník předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 3 odst. 1 písm. f) až l), považuje se to za důvod pro převedení na jinou funkci, než je uvedena v § 2 a 4.
(3)
Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou kalendářních měsíců následujících po dni oznámení rozhodnutí o propuštění, pokud se služební orgán nedohodne s policistou nebo příslušníkem na lhůtě kratší.
(4)
Požádá-li policista nebo příslušník, který nesplňuje předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 3 odst. 1 a v § 5 odst. 1 o uvolnění ze služebního poměru,5) skončí služební poměr uplynutím dvou kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o uvolnění, pokud se služební orgán nedohodne s policistou nebo příslušníkem na lhůtě kratší.
(5)
Odmítne-li policista nebo příslušník předložit čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v § 3 odst. 1 a v § 5 odst. 1 písm. b) až e) a v § 7 do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona nebo je-li čestné prohlášení nepravdivé, postupuje se podle odstavce 1.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 10
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o podmínkách a způsobu vydávání osvědčení a nálezů, jejich doručování a ověřování skutečností, zveřejňování, utajování, sankcích a příslušnosti soudů na přezkoumání nálezů ustanovení zvláštního zákona.6)
§ 10a
Ustanovení tohoto zákona se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971.
§ 10b
Ustanovení tohoto zákona, s výjimkou § 2, § 3 odst. 1 písm. a), b), f), h) a i) a odst. 2, § 4 a 5, se použijí pro stanovení některých dalších předpokladů pro ustanovení nebo jmenování na služební místa v Hasičském záchranném sboru České republiky, Celní správě České republiky, Bezpečnostní informační službě a Úřadu pro zahraniční styky a informace obdobně s tím, že dalším předpokladem pro výkon funkce je, že občan v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl
a)
pro ustanovení nebo jmenování na služební místo příslušníka Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace
1.
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným zaměřením,
2.
zařazen na funkci náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti,
3.
ve Sboru národní bezpečnosti ve funkci tajemníka hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa anebo celoútvarového výboru Komunistické strany Slovenska nebo příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve Správě pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost Federálního ministerstva vnitra,
b)
pro ustanovení nebo jmenování na služební místo služebního funkcionáře v Hasičském záchranném sboru nebo Celní správě příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti.
§ 10c
(1)
Předpokladem pro výkon funkce v Generální inspekci bezpečnostních sborů je, že u příslušníka bezpečnostního sboru nebo občana nebyly zjištěny skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 a § 5 odst. 1 písm. c) a d).
(2)
Funkcí se rozumí služební místo podle zvláštního zákona1a).
(3)
Pro posouzení splnění předpokladů pro výkon funkce v Generální inspekci bezpečnostních sborů se použijí § 6 až 8.
(4)
Řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů náleží oprávnění podle § 8, jde-li o osvědčení týkající se příslušníka bezpečnostního sboru nebo občana, který má vykonávat funkci v Generální inspekci bezpečnostních sborů. V případě osvědčení týkajícího se toho, kdo má vykonávat funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, náleží toto oprávnění předsedovi vlády nebo pověřenému členu vlády.
(5)
Nesplňuje-li příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů předpoklady pro výkon funkce, je tato skutečnost důvodem pro skončení jeho služebního poměru propuštěním. Služební funkcionář1a) rozhodne o propuštění příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů ze služebního poměru ve lhůtě podle § 9 odst. 1.
(6)
Služební poměr končí uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, jestliže služební funkcionář1a) nerozhodne na základě žádosti příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů o době kratší.
§ 10d
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se jako osoba, která má učinit čestné prohlášení o požadovaných skutečnostech, dopustí přestupku tím, že v úmyslu dosáhnout přijetí do některé z funkcí podle tohoto zákona nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, vůči níž je osoba, která má splňovat některé další předpoklady pro zastávání určené funkce podle tohoto zákona, v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce, nebo
b)
neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 11
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 51 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
1a)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
2)
§ 8, 11 a 13 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
3)
§ 22 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.
4)
§ 106 odst. 1 písm. c) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
5)
§ 105 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb.
6)
Zákon č. 451/1991 Sb. |
Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb.
Zákon České národní rady o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Vyhlášeno 15. 6. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 58/1992
* ČÁST PRVNÍ - Základní ustanovení (§ 1 — § 8a)
* ČÁST DRUHÁ - Organizační struktura a orgány zaměstnanecké pojišťovny (§ 9 — § 10g)
* ČÁST TŘETÍ - Hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven (§ 11 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - Informační systém zaměstnanecké pojišťovny (§ 21 — § 22)
* ČÁST ŠESTÁ - PŘESTUPKY (§ 22d — § 22f)
* ČÁST SEDMÁ - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 23 — § 27)
Aktuální znění od 1. 1. 2023 (260/2022 Sb.)
280
ZÁKON
České národní rady
ze dne 28. dubna 1992
o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Tento zákon upravuje vznik, činnost a zánik resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven1) (dále jen „zaměstnanecká pojišťovna“) a jejich vztah k Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.2)
§ 2
Druhy zaměstnaneckých pojišťoven
(1)
Resortní zaměstnaneckou pojišťovnouResortní zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí veřejné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance všech organizací založených nebo zřízených jedním ministerstvem České republiky anebo podléhající ucelené části tohoto ministerstva.
(2)
Oborovou zaměstnaneckou pojišťovnouOborovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí veřejné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho oboru.
(3)
Podnikovou zaměstnaneckou pojišťovnouPodnikovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí veřejné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho nebo více podniků.
(4)
Další zaměstnaneckou pojišťovnouDalší zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna s meziresortní a mezioborovou působností.
§ 3
(1)
K provádění veřejného zdravotního pojištění je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Na rozhodování se vztahují obecné předpisy o správním řízení,9) není-li dále stanoveno jinak.
(2)
O udělení povolení podle odstavce 1 se rozhoduje po posouzení
a)
údajů uvedených v žádosti o povolení (§ 4 odst. 2),
b)
věcných, finančních a organizačních předpokladů pro činnost zaměstnanecké pojišťovny,
c)
reálnosti předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny.
§ 4
Žádost o povolení
(1)
Žadatelem o povolení podle § 3 může být a provádět veřejné zdravotní pojištění může právnická osoba se sídlem na území České republiky, která není
a)
osobou oprávněnou poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),
b)
zřizovatelem, vlastníkem ani spoluvlastníkem poskytovatele,
c)
vlastněna právnickou osobou, která je zřizovatelem, vlastníkem nebo spoluvlastníkem poskytovatele.
(2)
V žádosti o povolení žadatel uvede
a)
předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny; z názvu musí být zřejmé, že jde o zaměstnaneckou pojišťovnu,
b)
rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny,
c)
závazek žadatele, že uhradí náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny s uvedením způsobu zajištění splnění tohoto závazku,
d)
věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké pojišťovny,
e)
banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční prostředky,
f)
závazek, že zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do jednoho roku od založení počtu nejméně 100 000 pojištěnců,
g)
způsob zrušení zaměstnanecké pojišťovny v případě nesplnění závazků podle písmen c), d) nebo f),
h)
označení osoby nebo osob podle zakládací listiny, které plní funkci Správní rady a Dozorčí rady zaměstnanecké pojišťovny do doby zvolení prvních členů Správní rady a Dozorčí rady zaměstnanecké pojišťovny; tyto osoby musí splňovat předpoklady pro výkon funkce podle § 10,
i)
označení osoby podle zakládací listiny, která plní funkci ředitele do doby jmenování ředitele Správní radou zaměstnanecké pojišťovny; tato osoba musí splňovat předpoklady pro výkon funkce podle § 9a.
(3)
K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu a výhledu zdravotně pojistného plánu na nejméně dva další kalendářní roky následující po roce, na který je sestaven zdravotně pojistný plán (dále jen „výhled“).
(4)
O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí povolení podle § 3 je schválení návrhu statutu zaměstnanecké pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí.
(5)
Povolení podle § 3 se uděluje na dobu neurčitou; povolení není převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce 2 písm. a), e) nebo g) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny podléhají schválení Ministerstvem zdravotnictví.
§ 4a
Kauce
(1)
Před podáním žádosti o povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění je žadatel povinen složit na zvlášť k tomu zřízený vázaný účet v tuzemské bancebance peněžní prostředky (dále jen „kauce“) ve výši 100 000 000 Kč.
(2)
Dnem zápisu zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku přecházejí práva ke kauci na zaměstnaneckou pojišťovnu. Zaměstnanecká pojišťovna převede kauci do rezervního fondu.
(3)
Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým se zamítá žádost o povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, se uvolňuje kauce k volné dispozici žadatele.
§ 4b
Statut zaměstnanecké pojišťovny obsahuje zejména rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny, obecné zaměření zdravotní politiky, zásady hospodaření a způsob zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny.
§ 5
Postavení zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2)
Zaměstnanecká pojišťovna je nositelem veřejného zdravotního pojištění pro pojištěnce,3) kteří jsou u ní zaregistrováni.
(3)
Zaměstnanecká pojišťovna se zapisuje do obchodního rejstříku.
(4)
Zaměstnanecká pojišťovna nesmí provádět nábor pojištěnců prostřednictvím třetí osoby a nesmí při náboru pojištěnců poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k této zaměstnanecké pojišťovně nebo svým pojištěncům anebo třetím osobám v souvislosti s náborem pojištěnců žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění.
§ 6
Zánik a zrušení zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací.
(2)
Bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje
a)
sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, nebo
b)
sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou.
(3)
Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky oznámí zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna neprodleně Ministerstvu zdravotnictví. Sloučení zaměstnaneckých pojišťoven schvaluje vláda na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Se žádostí o povolení předkládají zaměstnanecké pojišťovny nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, s výjimkou podmínky podle § 4a.
(4)
Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky nebo na zaměstnaneckou pojišťovnu, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje. Ke Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo k zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, přecházejí rovněž všichni pojištěnci zrušované zaměstnanecké pojišťovny. Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, může být poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu maximálně do výše převzatých závazků. Žádost o návratnou finanční výpomoc předkládá Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. O poskytnutí návratné finanční výpomoci a její výši rozhoduje vláda na návrh předložený ministrem zdravotnictví po projednání s ministrem financí. Poskytnutá návratná finanční výpomoc se použije k úhradě závazků zrušované zaměstnanecké pojišťovny vůči poskytovatelům, pojištěncům, nebo státu.
(5)
Zaměstnanecké pojišťovny mohou požádat o sloučení jen v případě, pokud jedna z pojišťoven, dlouhodobě minimálně 6 měsíců neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům, zejména v rozsahu uvedené ve schváleném Zdravotně pojistném plánu na daný rok. O neplnění závazků vůči pojištěncům a poskytovatelům rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví.
(6)
Oznámení o sloučení jsou povinny zaměstnanecké pojišťovny neprodleně předat Centrálnímu registru pojištěnců vedenému Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Současně s oznámením jsou povinny předat Centrálnímu registru pojištěnců též povolení podle odstavce 3, pokud ho bylo ke sloučení třeba.
(7)
Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje s likvidací, jestliže:
a)
jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, nebo
b)
o to zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví požádá.
(8)
Ministerstvo zdravotnictví může odejmout povolení podle odstavce 6 písm. a), jestliže:
a)
opatření uložená Ministerstvem zdravotnictví k nápravě nedostatků v hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani zavedením nucené správy, nebo
b)
nucená správa nesplnila svůj účel, nebo
c)
vláda opakovaně neschválila zdravotně pojistný plán nebo opakovaně neschválila výroční zprávu zaměstnanecké pojišťovny, nebo
d)
pokud zaměstnanecká pojišťovna závažným způsobem porušuje právní předpisy, nebo
e)
zaměstnanecká pojišťovna nesplnila své závazky podle § 4 odst. 2 písm. c), d) a f).
§ 6a
Likvidace zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem „v likvidaci“.
(2)
Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví. Likvidátor je povinen nejpozději následující pracovní den oznámit den vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace Centrálnímu registru pojištěnců a informovat veřejnost o dni vstupu do likvidace prostřednictvím sdělovacích prostředků. Likvidátor je dále povinen sestavit ke dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké pojišťovny a předat tyto údaje Ministerstvu zdravotnictví.
(3)
Likvidátor provádí jen úkony, které směřují k likvidaci zaměstnanecké pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady poskytovatelům, popřípadě dalším subjektům, které poskytly pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“). K úhradě poskytnutých hrazených služeb je oprávněn použít prostředky základního fondu, rezervního fondu, popřípadě dalších fondů zřízených zaměstnaneckou pojišťovnou.
(4)
Jestliže likvidátor zjistí předlužení zaměstnanecké pojišťovny, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.
(5)
Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a předloží ji Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace. Současně navrhne převedení zbývajících prostředků základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Likvidátor dále předloží návrh na převedení majetkového zůstatku, pokud z likvidace takový zůstatek vyplynul, žadateli o povolení podle § 3, který uhradil náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny, nebo jeho právnímu nástupci; majetkový zůstatek může být převeden pouze do výše prostředků, které žadatel prokazatelně vložil do zaměstnanecké pojišťovny. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce nebo pokud žadateli nebo právnímu nástupci nebyl převeden celý majetkový zůstatek, navrhne převedení majetkového zůstatku nebo zbývající části majetkového zůstatku na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Po schválení účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředků Ministerstvem zdravotnictví likvidátor tento převod provede.
(6)
Do 30 dnů po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny z obchodního rejstříku.
(7)
Odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví.
§ 7
Nucená správa
(1)
Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zaměstnanecká pojišťovna je k tomu účelu povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a)
vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, nebo
b)
zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2)
Zaměstnanecká pojišťovna má závažné nedostatky v činnosti podle odstavce 1 zejména, jestliže
a)
zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků4), nebo
b)
je v prodlení s plněním svých závazků po lhůtě splatnosti po dobu delší než 3 měsíce4), nebo
c)
není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči zaměstnanecké pojišťovně výkonem rozhodnutí nebo exekucíexekucí4), nebo
d)
nedodržuje schválený zdravotně pojistný plán.
(3)
V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní jednání ředitele zaměstnanecké pojišťovny a dalších orgánů zaměstnanecké pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprávněn činit rozhodnutí a právní jednání, které jinak přísluší řediteli zaměstnanecké pojišťovny nebo jinému orgánu zaměstnanecké pojišťovny.
(4)
Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je zaměstnanecká pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(5)
Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí. Nejpozději následující pracovní den po zavedení nucené správy správce oznámí tuto skutečnost Centrálnímu registru pojištěnců a informuje veřejnost o dni, k němuž byla zavedena nucená správa, prostřednictvím sdělovacích prostředků. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost platí i po skončení nucené správy.
(6)
Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízenítrestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.
(7)
Nesplní-li nucená správa svůj účel, postupuje se přiměřeně podle § 6 odst. 7 tohoto zákona.
§ 8
Rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna provádí veřejné zdravotní pojištění.
(2)
Vojenská zdravotní pojišťovna zprostředkovává úhradu zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.5b)
§ 8a
Příslušná zaměstnanecká pojišťovna je povinna vydat na žádost uchazeče,5a) s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti.
ČÁST DRUHÁ
Organizační struktura a orgány zaměstnanecké pojišťovny
§ 9
Organizační strukturu, postavení správní a dozorčí rady a ostatních orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut, který schvaluje Ministerstvo zdravotnictví.
§ 9a
(1)
Statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny je ředitel. Ředitele zaměstnanecké pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada zaměstnanecké pojišťovny.
(2)
Ředitel zaměstnanecké pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele zaměstnanecké pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.
(3)
Ředitelem zaměstnanecké pojišťovny může být jmenována osoba, která
a)
je plně svéprávná,
b)
je bezúhonná a
c)
má ukončené vysokoškolské vzdělání.
(4)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. BezúhonnostBezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(5)
Ředitelem zaměstnanecké pojišťovny nesmí být osoba, která
a)
je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny,
b)
je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
d)
je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
e)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
f)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo
g)
jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby zaměstnanecké pojišťovně.
(6)
Funkci ředitele zaměstnanecké pojišťovny nemůže vykonávat osoba, která v posledních 5 letech vykonávala funkci ředitele, člena Správní rady nebo člena Dozorčí rady jiné zaměstnanecké pojišťovny, která byla zrušena s likvidací podle § 6 odst. 6.
(7)
Neexistenci překážek podle odstavců 5 a 6 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej podpisem a doručit zaměstnanecké pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny, jinak osobě funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny zaniká.
(8)
Výkon funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny končí
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 10, že přestal splňovat podmínky pro výkon funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny, Správní radě,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
e)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupkupřestupku podle § 22d odst. 1 písm. a) nebo b),
f)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin uvedený v odstavci 4, nebo
g)
smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného.
(9)
Uvolní-li se funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele zaměstnanecké pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele zaměstnanecké pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec zdravotní pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada.
(10)
Ředitel zaměstnanecké pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 5, které brání výkonu funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny.
§ 10
(1)
Orgány zaměstnanecké pojišťovny jsou ředitel zaměstnanecké pojišťovny, Správní rada a Dozorčí rada.
(2)
Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje o
a)
schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, výhledu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy,
b)
schválení zásad smluvní politiky,
c)
žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr,
d)
nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
e)
nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
f)
zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle zákona o veřejných zakázkách24),
g)
převzetí ručitelského závazku,
h)
použití prostředků rezervního fondu,
i)
o návrhu na podání žádosti o povolení sloučení zaměstnaneckých pojišťoven,
j)
dalších důležitých věcech, které souvisí s činností zaměstnanecké pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí.
(3)
Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 2 písm. a), c), g) až h) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady zaměstnanecké pojišťovny. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 2 písm. i) je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech členů Správní rady zaměstnanecké pojišťovny. K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 2 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
(4)
Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření zaměstnanecké pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů zaměstnanecké pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření zaměstnanecké pojišťovny.
(5)
Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá Správní radě.
(6)
Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
(7)
Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak. Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém funkčním období následujícím po skončení jeho členství ve Správní radě; to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve Správní radě. Členem Správní rady nebo Dozorčí rady se dále nemůže stát osoba, která v posledních 5 letech vykonávala funkci ředitele, člena Správní rady nebo člena Dozorčí rady jiné zaměstnanecké pojišťovny, která byla zrušena s likvidací podle § 6 odst. 7.
(8)
Funkční období člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny činí 4 roky, není-li dále stanoveno jinak, a začíná prvním dnem po skončení funkčního období předchozího člena orgánu, na jehož místo nastupuje postupem podle § 10a odst. 4 písm. a), nebo prvním dnem po dni, kdy byl zvolen členem orgánu v případě podle § 10a odst. 4 písm. b). Funkční období náhradníka trvá nejdéle do skončení funkčního období voleného člena orgánu, na jehož místo nastoupil. Člena orgánu jmenovaného vládou lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období.
(9)
Člen Správní rady a Dozorčí rady nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k zaměstnanecké pojišťovně; má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.
(10)
Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut zaměstnanecké pojišťovny.
(11)
Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny nesmí být osoba, která
a)
je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny; členství v orgánu jiné zdravotní pojišťovny není překážkou, je-li člen jmenován vládou,
b)
je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
d)
je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
e)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
f)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo
g)
jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby zaměstnanecké pojišťovně.
(12)
Neexistenci překážek podle odstavců 7 a 11 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej podpisem a doručit zaměstnanecké pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak osobě funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny zaniká.
(13)
Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonná osoba, která dosáhla věku nejméně 25 let.
(14)
Volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnanecké pojišťovně, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 11, která brání výkonu funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Jde-li o člena orgánu, který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnanecké pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho jmenování.
(15)
Výkon funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny končí
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 14 zaměstnanecké pojišťovně,
d)
dnem, kdy se stal volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
f)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin uvedený v § 9a odst. 4,
g)
smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného, nebo
h)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupkupřestupku podle § 22d odst. 1 písm. a) nebo c).
§ 10a
(1)
Správní radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké pojišťovně s tím, že 5 členů volí společně zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné a 5 členů volí společně zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví.
(2)
Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří
a)
3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
b)
6 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké pojišťovně s tím, že 3 členy volí společně zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné a 3 členy volí společně zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů.
(3)
Skupinami plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „skupina plátců pojistného“) se pro účely voleb do orgánů zaměstnanecké pojišťovny rozumí
a)
zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné,
b)
zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů, kterými se rozumí osoby, které po celý kalendářní měsíc nemají příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti a není za ně plátcem pojistného stát.
(4)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vyhlásit volby do příslušného orgánu
a)
nejpozději 4 měsíce před skončením funkčního období jeho volených členů, nebo
b)
bezodkladně v případě, že na uvolněné místo voleného člena orgánu již není možné povolat náhradníka.
(5)
Zaměstnanecká pojišťovna zveřejní informaci o vyhlášení voleb způsobem umožňujícím dálkový přístup. Informace o vyhlášení voleb obsahuje
a)
označení orgánu zaměstnanecké pojišťovny, do něhož se volby konají, včetně skupiny plátců pojistného, která je v těchto volbách oprávněna hlasovat,
b)
počet volených členů příslušného orgánu zaměstnanecké pojišťovny v příslušné skupině plátců pojistného,
c)
datum, do kdy lze přihlášku ke kandidatuře na člena příslušného orgánu zaměstnanecké pojišťovny podat s tím, že lhůta pro podání přihlášky činí 2 měsíce ode dne vyhlášení voleb, a
d)
termín konání voleb.
§ 10b
(1)
Kandidovat do orgánu zaměstnanecké pojišťovny může osoba, která
a)
je plně svéprávná,
b)
je bezúhonná,
c)
doručila zaměstnanecké pojišťovně vlastnoručně podepsanou přihlášku podle odstavce 3,
d)
prokáže podporu alespoň 50 pojištěnců příslušné zaměstnanecké pojišťovny; podpora se prokazuje řádně vyplněným podpisovým archem doručeným zaměstnanecké pojišťovně společně s přihláškou podle písmene c), a
e)
je ke dni podání přihlášky ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny pojištěncem zaměstnanecké pojišťovny, která volby vyhlásila.
(2)
Podpisový arch obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo pojištěnce a vlastnoruční podpis pojištěnce, který vyjadřuje kandidátovi svoji podporu. Součástí podpisového archu je souhlas se zpracováním osobních údajů v rozsahu podle věty první, a to pouze pro účely volby, pro niž se podpora vyjadřuje.
(3)
Přihláška ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo pojištěnce, datum narození, adresu pro doručování a ověřený vlastnoruční podpis osoby kandidující na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny,
b)
označení orgánu zaměstnanecké pojišťovny, do něhož osoba kandiduje,
c)
označení skupiny plátců pojistného, v níž osoba kandiduje s tím, že každá osoba je oprávněna kandidovat pouze v jedné skupině plátců pojistného,
d)
vlastnoručně podepsaný životopis,
e)
výpis z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, a
f)
řádně vyplněný podpisový arch podle odstavce 2.
(4)
Neobsahuje-li přihláška ke kandidatuře náležitosti podle odstavce 3, zaměstnanecká pojišťovna vyzve bezodkladně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení přihlášky ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, osobu, která ji podala, k doplnění nebo úpravě příslušných náležitostí. Nejsou-li náležitosti doplněny nebo upraveny nejpozději poslední den lhůty pro podání přihlášky ke kandidatuře, považuje se přihláška za neplatnou.
(5)
Zaměstnanecká pojišťovna zveřejní patnáctý den od uplynutí lhůty pro podání přihlášek podle § 10a odst. 5 písm. c) způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam kandidátů na člena příslušného orgánu a skupiny plátců pojistného, v níž kandidují, včetně jejich životopisu.
(6)
Zároveň se zveřejněním seznamu kandidátů zveřejní zaměstnanecká pojišťovna vždy informace o
a)
způsobu volby s tím, že oběma skupinám plátců pojistného musí být zajištěna možnost volit prezenčně na provozovně zaměstnanecké pojišťovny v její běžné provozní době,
b)
organizačním, technickém a personálním zabezpečení voleb včetně jednotlivých provozoven a případně dalších míst, která zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určí, a
c)
způsobu úpravy a předání hlasovacího lístku v příslušné skupině plátců pojistného s tím, že hlasovací lístek musí vždy obsahovat náležitosti podle § 10d odst. 2 a 3.
§ 10c
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna zahájí volby patnáctým dnem následujícím po dni zveřejnění seznamu kandidátů na člena příslušného orgánu. Připadá-li tento den na sobotu, neděli, nebo svátek, zahájí se volby nejbližší následující pracovní den. Volby trvají 3 pracovní dny.
(2)
Zaměstnavatel a osoba samostatně výdělečně činná hlasují v rozsahu pojistného, které odvedli příslušné zaměstnanecké pojišťovně za období 6 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém se vyhlašují volby (dále jen „rozsah odvedeného pojistného“), a to prezenčně, popřípadě elektronicky, pokud elektronický způsob volby zaměstnanecká pojišťovna umožňuje.
(3)
Rozhodnou výši rozsahu odvedeného pojistného zaměstnanecká pojišťovna určí ke dni zveřejnění seznamu kandidátů podle § 10b odst. 5. Na žádost zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné zaměstnanecká pojišťovna sdělí výši rozsahu odvedeného pojistného této osobě. Stížnost proti rozhodné výši rozsahu odvedeného pojistného lze podat nejpozději 14 dnů před zahájením voleb.
(4)
Zaměstnanec a osoba bez zdanitelných příjmů jsou oprávněni hlasovat, pokud byli v měsíci předcházejícím zahájení hlasování evidováni v příslušné skupině plátců pojistného, a to prezenčně, popřípadě elektronicky, pokud elektronický způsob volby zaměstnanecká pojišťovna umožňuje.
§ 10d
(1)
Plátce pojistného je v případě prezenční volby povinen se před vydáním hlasovacího lístku prokázat průkazem totožnosti, jedná-li se o fyzickou osobu, anebo příslušným oprávněním k jednání za právnickou osobu nebo organizační složku státu.
(2)
Hlasovací lístek v elektronické nebo listinné podobě obsahuje vždy seznam kandidátů na člena příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného, v níž plátce pojistného hlasuje.
(3)
V případě skupiny zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných hlasovací lístek dále obsahuje identifikátor plátce pojistného v anonymizované podobě a údaj o rozsahu odvedeného pojistného.
(4)
Zaměstnanecká pojišťovna zaznamená přesný čas odeslání hlasovacího lístku, jde-li o hlasování v elektronické formě, nebo čas vydání hlasovacího lístku, jde-li o hlasování v prezenční formě.
(5)
Hlasovací lístek je neplatný, pokud plátce pojistného označí více kandidátů, než je počet volených členů orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. Dále je hlasovací lístek neplatný, pokud není na předepsaném tiskopise nebo je přetržený. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Odevzdá-li plátce pojistného více hlasovacích lístků, jsou tyto další hlasovací lístky neplatné.
§ 10e
(1)
Každý plátce pojistného je oprávněn hlasovat pouze jednou. Osoba náležící do obou skupin plátců pojistného si zvolí, ve které skupině plátců pojistného bude hlasovat.
(2)
Plátce pojistného označí na hlasovací listině nejvýše tolik kandidátů, kolik je volených členů příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. V případě hlasování ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných se mezi označené kandidáty poměrně rozdělí rozsah odvedeného pojistného. V případě hlasování ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů se každému označenému kandidátovi přičte jeden hlas.
(3)
Vyplněný hlasovací lístek odevzdá plátce pojistného v uzavřené obálce označené názvem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a příslušné skupiny plátců pojistného, do nějž se volby konají, v provozovně zaměstnanecké pojišťovny, případně jiném místě, které zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určila. V případě elektronické volby jej plátce pojistného odešle elektronicky.
§ 10f
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna zřizuje nejméně pětičlennou ústřední volební komisi. Jednoho člena ústřední volební komise jmenuje ministr zdravotnictví. Ústřední volební komise volí ze svého středu předsedu, který řídí její činnost.
(2)
Zaměstnanecká pojišťovna zřizuje místní volební komise, které organizují a zabezpečují volby na provozovnách zaměstnanecké pojišťovny, případně na jiných místech, která zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určila. Z činnosti místní volební komise se pořizuje záznam. Záznam podepsaný všemi členy místní volební komise se zašle společně s informací o součtu hlasů pro jednotlivé kandidáty, hlasovacími lístky a jmenným seznamem hlasujících osob ústřední volební komisi.
(3)
Do vyplněného hlasovacího lístku jsou oprávněni nahlížet pouze členové volební komise. O skutečnostech zaznamenaných na jednotlivém hlasovacím lístku jsou členové volební komise vůči osobám, které nejsou členy volební komise, povinni zachovávat mlčenlivost.
(4)
Volební komise provádějí součet hlasů ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů a součet částek zaplaceného pojistného, které připadá podle odevzdaných hlasů plátců pojistného na jednotlivé kandidáty ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných.
(5)
Ústřední volební komise stanoví pořadí kandidátů na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Členy orgánu zaměstnanecké pojišťovny jsou zvoleni ti kandidáti, kteří se
a)
ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných podle součtu částek rozsahu odvedeného pojistného umístí na místech voleného počtu členů příslušného orgánu, a
b)
ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů podle součtu hlasů umístí na místech voleného počtu členů příslušného orgánu.
Kandidáti, kteří se umístí na dalších místech a hlasoval pro ně alespoň jeden plátce pojistného, jsou podle pořadí náhradníky na místo členů příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. V případě rovnosti rozhoduje o pořadí kandidátů los.
(6)
Ústřední volební komise v den jednání pořídí ve 2 vyhotoveních zápis o průběhu a výsledku voleb, který obsahuje
a)
označení orgánu, do nějž se volba konala, včetně příslušné skupiny plátců pojistného,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení členů ústřední volební komise,
c)
informaci o případných nedostatcích hlasovacích lístků a o tom, zda tyto nedostatky mají vliv na přidělení hlasů nebo na celkový výsledek hlasování,
d)
pořadí kandidátů, případně protokol o losování, a
e)
podpis všech členů ústřední volební komise; jestliže některý z členů volební komise podpis odepře, uvedou se důvody v zápisu.
(7)
Průběh jednání ústřední volební komise a výsledky voleb musí být osvědčeny notářským zápisem. Notář musí být přítomen celému jednání ústřední volební komise.
(8)
Výsledek volby zveřejní zaměstnanecká pojišťovna bezodkladně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň jej zašle všem kandidátům, pro které hlasoval alespoň jeden plátce pojistného.
(9)
Zaměstnanecká pojišťovna uchová jedno vyhotovení protokolu včetně hlasovacích lístků nejméně po dobu funkčního období členů orgánu, do nějž se volby konaly. Jedno vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku voleb zašle Ministerstvu zdravotnictví.
§ 10g
(1)
Kandidát na člena orgánu nebo plátce pojistného, který může ve volbách hlasovat, může podat proti průběhu nebo výsledku voleb stížnost ústřední volební komisi. Stížnost lze podat nejpozději do 14 dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb.
(2)
Volební komise posoudí stížnost a vydá usnesení, kterým stížnost potvrdí nebo zamítne. Je-li důsledkem stížnosti změna pořadí kandidátů na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, ústřední volební komise dále postupuje podle § 10f odst. 5 až 9.
(3)
Kandidát na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, jehož stížnost proti průběhu nebo výsledku voleb byla zamítnuta podle odstavce 2, se může dovolávat neplatnosti volby do orgánu zaměstnanecké pojišťovny podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku.
ČÁST TŘETÍ
Hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven
§ 11
Majetek zaměstnanecké pojišťovny
Zaměstnanecká pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným.
§ 12
Příjmy zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu.
(2)
Dalšími příjmy zaměstnanecké pojišťovny mohou být
a)
příjmy plynoucí z majetkových sankcí stanovených zvláštním zákonem,6)
b)
dary a ostatní příjmy.
§ 13
Výdaje zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou
a)
platby za hrazené služby podle smluv uzavřených s poskytovateli,
b)
platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za hrazené služby poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny,
c)
náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v cizině a náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v jiném členském státě Evropské unie podle § 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění23),
d)
náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 8, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c),
e)
úhrady částek, přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1b),
f)
úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem na zdravotní služby čerpané v členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v oblasti sociálního zabezpečení,
g)
úhrady částek poskytnutých podle § 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění poskytovatelům hrazených služeb.
§ 13a
Zaměstnanecká pojišťovna podává Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí
a)
informace o celkových příjmech a výdajích a vlastnictví cenných papírů k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 25 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce,
b)
informace o stavu zůstatků na jejích bankovních účtech k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce,
c)
informace o stavu svých závazků, pohledávek k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 45 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce.
§ 14
Zaměstnanecká pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky průkaznosti.
§ 14a
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu zdravotnictví na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 21, které si Ministerstvo zdravotnictví vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti při
a)
tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění,
b)
sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,
c)
udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo
d)
sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb.
(2)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu financí na základě jeho žádosti informace podle odstavce 1 písm. c) a d), které si Ministerstvo financí vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti.
(3)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Českému statistickému úřadu na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 21, které si Český statistický úřad vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti25), zejména pro sestavování Zdravotnického účtu České republiky.
(4)
Předáváním informací podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajůosobních údajů.
§ 15
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna každý kalendářní rok sestavuje zdravotně pojistný plán a výhled. Při sestavování zdravotně pojistného plánu se vychází z výhledu.
(2)
Zdravotně pojistný plán je zpravidla sestavován jako vyrovnaný, přičemž vyrovnaným zdravotně pojistným plánemvyrovnaným zdravotně pojistným plánem se pro účely tohoto zákona rozumí takový plán, ve kterém plánované výdaje nepřekračují součet plánovaných příjmů.
(3)
Zdravotně pojistný plán může být sestaven jako
a)
přebytkový, jestliže je část příjmů daného roku určena k využití až v následujících letech; tyto příjmy musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezeny, nebo
b)
schodkový, jestliže je schodek možné uhradit finančními zůstatky na fondech z minulých let při zachování zůstatku rezervního fondu nejméně ve výši podle § 18 odst. 1; způsob úhrady musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezen.
(4)
Zaměstnanecká pojišťovna hospodaří v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem nebo provizoriem.
(5)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora26) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů26), (dále jen „auditor“)
a)
ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny,
b)
ověření návrhu výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok.
(6)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené jiným zákonem pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok včetně zprávy auditora a pro informaci také výhled.
(7)
Zdravotně pojistný plán a výhled obsahují údaje o zaměstnanecké pojišťovně, plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, údaje o rozsahu hrazených služeb zajišťovaných zaměstnaneckou pojišťovnou, plán vývoje sítě smluvních poskytovatelů hrazených služeb včetně informace o zajištění dostupnosti hrazených služeb a plán provozních nákladů. Podrobnou strukturu obsahu informací podle věty první a způsob předkládání zdravotně pojistného plánu a výhledu stanoví Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem financí vyhláškou.
(8)
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(9)
V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě.
(10)
V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, vrátí zaměstnanecké pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu s výzvou k přepracování. Zaměstnanecká pojišťovna předloží přepracovaný návrh zdravotně pojistného plánu do 30 dnů ode dne doručení výzvy.
(11)
Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.
(12)
Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.
(13)
Schválený zdravotně pojistný plán, nebo do schválení zdravotně pojistného plánu provizorium, výroční zprávu a účetní závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní na svých internetových stránkách.
(14)
Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být zdravotně pojistný plán navržen podle odstavce 3 písm. b) jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše jednou třetinou finančních zůstatků zaměstnanecké pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.
§ 16
Fondy zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje
a)
základní fond zdravotního pojištění,
b)
rezervní fond,
c)
provozní fond,
d)
sociální fond,
e)
fond investičního majetku,
f)
fond reprodukce investičního majetku.
(2)
Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.16a)
(3)
Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu preventivní péče poskytované nad rámec hrazených služeb pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol.
(4)
Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby, u nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotních služeb, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1.
(5)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.
(6)
Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3.
(7)
Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy.
(8)
Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je zaměstnanecká pojišťovna povinna hradit z prostředků provozního fondu.
§ 17
Základní fond zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě poskytnutých hrazených služeb, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění nebo prováděcím právním předpisem a k úhradám částek, přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1b). Zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(2)
Schodky vzniklé při hospodaření s tímto fondem jsou kryty finančními prostředky rezervního fondu.
§ 18
Rezervní fond zaměstnanecké pojišťovny
(1)
Minimální výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu nebo ostatních fondů. Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené minimální výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění.
(2)
V případě vyčerpání jedné poloviny tohoto fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví návrh opatření.
(3)
Je-li vyčerpání fondu uvedené v odstavci 2 způsobeno nedostatky v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o dohledu nad dalším hospodařením zaměstnanecké pojišťovny, případně o dalších opatřeních k řešení vzniklých nedostatků.
§ 19
Nakládání s finančními prostředky
(1)
Z finančních prostředků základního fondu zaměstnanecké pojišťovny může zaměstnanecká pojišťovna použít prostředky odpovídající až 5 promile z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění26) za bezprostředně předcházející kalendářní rok jako zdroj fondu prevence v případě splnění podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného hospodaření. Za splnění těchto podmínek může zaměstnanecká pojišťovna převést jako zdroj fondu prevence také finanční prostředky z provozního fondu a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění.
(2)
Pro účely podpory testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro pro sebetestování nebo prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, pro který bylo Ministerstvem zdravotnictví podle zákona upravujícího diagnostické zdravotnické prostředky in vitro povoleno jeho použití laickou osobou, zaměstnanecká pojišťovna nad rámec zdrojů uvedených v § 16 odst. 4 větě čtvrté jako další zdroj fondu prevence použije finanční prostředky základního fondu. Příděl finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence v takovém případě zaměstnanecká pojišťovna provede vždy do 60 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to ve výši finančních prostředků, které byly v tomto kalendářním měsíci z fondu prevence vynaloženy na podporu testování podle věty první. Za zaměstnance podle věty první se považují také dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.
(3)
Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat poskytovatele a podnikat14) s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
ČÁST ČTVRTÁ
Informační systém zaměstnanecké pojišťovny
§ 21
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny.
(2)
Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.20)
(3)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace zaměstnanecká pojišťovna poskytuje bezplatně.
§ 22
(1)
Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2)
Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu. Takovým jednáním není postup zaměstnanecké pojišťovny při uplatňování nároků zaměstnanecké pojišťovny vyplývajících ze zákona.
(3)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(4)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí pro zajištění plnění úkolů stanovených právními předpisy.
ČÁST ŠESTÁ
PŘESTUPKY
§ 22d
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje v rozporu s
1.
§ 9a odst. 7, nebo
2.
§ 10 odst. 12,
b)
jako ředitel zaměstnanecké pojišťovny v rozporu s § 9a odst. 10 neoznámí Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny, nebo
c)
jako volený nebo jmenovaný člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny v rozporu s § 10 odst. 14 neoznámí zaměstnanecké pojišťovně nebo tomu, kdo vládě navrhl jeho jmenování, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny.
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo podle odstavce 1 písm. c),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo podle odstavce 1 písm. b).
§ 22e
Přestupky právnických osob
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 5 odst. 4,
b)
nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření podle § 7 odst. 1,
c)
neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny podle § 14a,
d)
nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 15 odst. 2, nebo
e)
v rozporu s § 19 odst. 3 zřídí nebo provozuje poskytovatele nebo podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e),
c)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
d)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
§ 22f
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo zdravotnictví.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
ČÁST SEDMÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 23
(1)
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna je povinna v případě, že se u ní přihlásí k veřejnému zdravotnímu pojištění jako její pojištěnec fyzická osoba, které jsou poskytovány hrazené služby, oznámit do 8 dnů ode dne přijetí přihlášky, na jejímž základě dojde v termínu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění ke změně zdravotní pojišťovny, tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u níž je tato fyzická osoba pojištěna v den podání přihlášky.
(2)
Vznikne-li nesplněním povinnosti podle odstavce 1 škoda, je zdravotní pojišťovna, která ji způsobila, povinna ji nahradit. Způsob náhrady této škody se řídí obecně závaznými právními předpisy.
§ 24
(1)
Základní a rezervní fond zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny se nevytváří příděly ze státního rozpočtu České republiky.
(2)
V roce 1992 musí žadatel pokrýt náklady na zřízení zaměstnanecké pojišťovny ze svého disponibilního zisku.
§ 25
V případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou, při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikne, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské zdravotní pojišťovně, jakož i povinnosti stanovené Ministerstvu obrany a dalším osobám k Vojenské zdravotní pojišťovně, na nástupnickou zdravotní pojišťovnu.
§ 26
(1)
Orgány zaměstnanecké pojišťovny se ustaví do šesti měsíců ode dne jejího zřízení.
(2)
Pro podrobnou úpravu ustavení orgánů zaměstnanecké pojišťovny ve statutu, úpravu jejich postavení, činnosti a stanovení délky jejich funkčního období se použijí přiměřeně ustanovení zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.2)
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992, s výjimkou § 12 odst. 1 a § 17 odst. 1, ve věcech týkajících se placení pojistného a přirážek k pojistnému, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 12 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
1b)
§ 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
2)
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
3)
§ 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
4)
§ 3 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon).
5)
§ 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
5a)
§ 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.
5b)
§ 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/1999 Sb.
6)
Zákon ČNR č. 550/1991 Sb.
7)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.
9)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
10)
§ 75 odst. 1 obchodního zákoníku.
11)
Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
12)
§ 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.
14)
§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
15)
§ 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.
16)
§ 20 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.
16a)
§ 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.
18)
§ 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.
20)
Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
23)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon České národní rady č. 282/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 282/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., a zákon České národní rady č. 171/1991 Sb, o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 6. 1992, datum účinnosti 15. 6. 1992, částka 58/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., se doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.)
282
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. května 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., a zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., se doplňuje takto:
V § 15 odst. 2 písm. f) se na konci nahrazuje tečka čárkou a připojují se nová písmena g) a h), která znějí:
„g)
k jednorázovému posílení rozpočtu obcí ve výši 1,2 miliardy Kčs, pokud došlo k oslabení zdrojů jejich rozpočtů v důsledku uplatňování zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů,
h)
k úhradě finančních náhrad podle zvláštních předpisů.5)“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
5)
§ 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.
7)
Zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky. |
Zákon České národní rady č. 283/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 283/1992 Sb.
Zákon České národní rady o Akademii věd České republiky
Vyhlášeno 15. 6. 1992, datum účinnosti 28. 12. 1992, částka 59/1992
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - ORGÁNY AKADEMIE (§ 4 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - PRACOVIŠTĚ (§ 12 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 18 — § 21)
Aktuální znění od 13. 9. 2005 (342/2005 Sb.)
283
ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. května 1992
o Akademii věd České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Zřizuje se Akademie věd České republiky (dále jen „Akademie“). Sídlem Akademie je hlavní město Praha.
§ 2
(1)
Akademie uskutečňuje výzkum prostřednictvím pracovišť Akademie (dále jen „pracoviště“).
(2)
Akademie a její pracoviště uzavírají smlouvy o mezinárodní spolupráci v oblasti vědecké činnosti a vývoje technologií.
§ 3
(1)
Akademie je organizační složkou České republiky; její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky.
(2)
Akademie má pro rozpočtové účely postavení ústředního orgánu České republiky a zřizuje jménem České republiky pracoviště jako veřejné výzkumné instituce. Prostředky pro ni se rozpočtují v samostatné kapitole státního rozpočtu České republiky.
(3)
Akademie je oprávněna přijímat finanční dary včetně darů devizových. Tyto finanční dary včetně devizových jsou příjmy jejího rezervního fondu1) a jako takové jsou jejími mimorozpočtovými zdroji.
(4)
Akademie podporuje Učenou společnost České republiky, občanské sdružení, která přispívá ke svobodnému pěstování a rozvoji vědy v České republice a reprezentuje ji vůči obdobným zahraničním vědeckým institucím.
ČÁST DRUHÁ
ORGÁNY AKADEMIE
§ 4
Orgány Akademie jsou:
a)
Akademický sněm (dále jen „Sněm“),
b)
Akademická rada (dále jen „Rada“) a její předsednictvo (dále jen „předsednictvo“),
c)
předseda Akademie (dále jen „předseda“),
d)
Vědecká radaVědecká rada Akademie (dále jen „Vědecká radaVědecká rada“).
Sněm
§ 5
(1)
Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie je Sněm.
(2)
Sněm tvoří
a)
ředitelé pracovišť,
b)
představitelé vysokých škol,
c)
další významní domácí a zahraniční vědci,
d)
volení zástupci pracovišť,
e)
významní zástupci státní správy, průmyslu, obchodních kruhů a bank,
pokud není dále stanoveno jinak.
(3)
Funkční období Sněmu je čtyři roky, pokud není dále stanoveno jinak.
(4)
Sněm se schází podle potřeby, nejméně však dvakrát za rok. Musí být svolán vždy, požádá-li o to alespoň jedna pětina jeho členů.
(5)
Počet členů Sněmu, způsob jejich volby či delegace, způsob jednání a usnášení Sněmu upraví stanovy Akademie.
§ 6
Sněm
a)
přijímá stanovy Akademie, které nabývají platnosti po schválení vládou České republiky,
b)
schvaluje výroční zprávu o činnosti Akademie,
c)
schvaluje rozpočet a závěrečný účet Akademie, jakož i rozdělení finančních prostředků mezi pracoviště,
d)
schvaluje zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení pracovišť,
e)
usnáší se na návrhu na jmenování předsedy z členů Sněmu a na jeho odvolání,
f)
volí a odvolává z funkce volené členy Rady a členy Vědecké radyVědecké rady,
g)
rozhoduje o všech dalších věcech, které mu vyhradí stanovy.
Rada
§ 7
(1)
Výkonným orgánem Akademie je Rada.
(2)
Radu tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké radyVědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů z pracovišť Akademie.
(3)
Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období. Členství v Radě je neslučitelné s funkcí ředitele pracoviště.
(4)
Po skončení funkčního období Rady vykonává Rada své funkce až do ustavení nové Rady.
(5)
Počet členů Rady, způsob jejich volby, způsob jednání a usnášení a výši odměny za výkon funkce v Radě, jakož i jejich práva a povinnosti, upraví stanovy Akademie.
§ 8
(1)
Rada zejména:
a)
svolává zasedání Sněmu, předkládá mu zprávy a návrhy pro jednání a provádí jeho usnesení,
b)
řídí mezi zasedáními Sněmu běžnou činnost Akademie,
c)
předkládá Sněmu návrh výroční zprávy o činnosti Akademie,
d)
předkládá Sněmu návrh rozpočtu a závěrečného účtu Akademie včetně návrhu na rozdělení finančních prostředků mezi pracoviště,
e)
volí volené členy předsednictva Rady (§ 9 odst. 2).
(2)
V neodkladném případě může Rada rozhodnout i o věcech vyhrazených tímto zákonem nebo stanovami Sněmu. V tomto případě je Rada povinna svolat Sněm nejpozději do 30 dnů od svého rozhodnutí. Pokud Sněm rozhodnutí Rady nepotvrdí, pozbývá rozhodnutí platnosti.
(3)
Otázky vědní politiky Akademie je Rada povinna projednat s Vědeckou radouVědeckou radou.
§ 9
Předsednictvo Rady
(1)
Výkonným orgánem Rady je předsednictvo.
(2)
Předsednictvo tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké radyVědecké rady a volení členové předsednictva.
(3)
Počet členů předsednictva, způsob jejich volby a způsob jednání a usnášení předsednictva upraví stanovy Akademie.
(4)
V neodkladném případě může předsednictvo rozhodnout i o věcech vyhrazených tímto zákonem nebo stanovami Radě. V tomto případě je předsednictvo povinno svolat Radu nejpozději do 20 dnů od svého rozhodnutí. Pokud Rada rozhodnutí předsednictva nepotvrdí, pozbývá rozhodnutí platnosti. Ustanovení předchozích vět neplatí ve věcech vyhrazených Radě v § 8 odst. 2.
§ 10
Předseda
(1)
Předseda jedná ve všech věcech týkajících se Akademie.
(2)
Předsedu jmenuje a odvolává prezident republiky z členů Sněmu a na návrh Sněmu, který projedná vláda. Funkční období předsedy je čtyři roky. Funkci předsedy nelze zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období.
(3)
Předseda jmenuje místopředsedy z volených členů předsednictva.
(4)
Předseda jmenuje a odvolává ředitele pracovišť.
(5)
Předseda předsedá zasedání Sněmu, Rady a předsednictva.
(6)
Místopředsedové zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti, nebo jsou-li jím k zastupování pověřeni.
(7)
Oprávnění místopředsedů Akademie a dalších členů Rady ve vymezených oblastech upraví stanovy Akademie.
§ 11
Vědecká rada
(1)
Vědecká radaVědecká rada je stálým poradním orgánem Rady ve věcech přípravy a realizace vědní politiky Akademie.
(2)
Vědeckou raduVědeckou radu tvoří zástupci pracovišť, zástupci vysokých škol a dalších vědeckých institucí a významní vědci ze zahraničí.
(3)
Funkční období Vědecké radyVědecké rady je čtyři roky.
(4)
Vědecká radaVědecká rada volí ze svých členů předsedu Vědecké radyVědecké rady.
(5)
Počet členů Vědecké radyVědecké rady, způsob jejich volby a odvolání, jejich práva a povinnosti a způsob jednání a usnášení Vědecké radyVědecké rady upraví stanovy Akademie.
ČÁST TŘETÍ
PRACOVIŠTĚ
§ 12
Pracoviště jsou veřejnými výzkumnými institucemi podle zvláštního právního předpisu2).
§ 13
Pracoviště
a)
uskutečňuje vědecký výzkum,
b)
přispívá ke zvýšení úrovně poznání a vzdělanosti,
c)
přispívá k využití výsledků vědeckého výzkumu,
d)
získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké informace a poskytuje vědecké posudky, stanoviska a doporučení,
e)
ve spolupráci s vysokými školami uskutečňuje doktorské studijní programy4) a vychovává vědecké pracovníky,
f)
rozvíjí mezinárodní spolupráci v oblasti vědecké činnosti a vývoje technologií,
g)
realizuje své úkoly ve spolupráci s ostatními vědeckými a odbornými institucemi; za tím účelem může s těmito institucemi uzavírat smlouvy o sdružení,
h)
zajišťuje infrastrukturu pro výzkum a vývoj4a).
§ 16
(1)
Místa pracovníků s vysokoškolským vzděláním na pracovištích jsou obsazována na základě výběrového řízení vyhlašovaného ředitelem pracoviště.
(2)
Pravidla výběrového řízení upraví stanovy Akademie.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 18
(1)
Majetková a jiná práva a závazky, které přejdou na Českou republiku na základě zákona Federálního shromáždění, jímž budou vypořádána práva a závazky dosavadní Československé akademie věd, přejdou dnem nabytí jeho účinnosti na Akademii.
(2)
Dnem nabytí účinnosti zákona Federálního shromáždění uvedeného v odstavci 1 se pracoviště Československé akademie věd, která podle uvedeného zákona Federálního shromáždění přejdou na Českou republiku, stanou pracovišti Akademie a ředitelé a vědecké radyvědecké rady těchto pracovišť se stanou řediteli a vědeckými radamivědeckými radami pracovišť podle tohoto zákona.
§ 19
Do 60 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona jsou vědecké radyvědecké rady pracovišť povinny předložit Radě návrhy na ředitele pracovišť. Rada je povinna jmenovat ředitele pracovišť do 30 dnů od podání návrhu.
§ 20
(1)
Až do zvolení Rady podle tohoto zákona vykonává její působnost dosavadní Výbor prezídia pro řízení pracovišť Československé akademie věd.
(2)
Výbor prezídia pro řízení pracovišť Československé akademie věd je povinen neprodleně učinit opatření k ustavení Sněmu tak, aby byl ustaven nejpozději do 60 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. Funkční období takto ustaveného Sněmu je jeden rok.
(3)
Sněm ustavený podle odstavce 2 tvoří:
a)
ředitelé pracovišť,
b)
zástupci pracovišť zvolení vědeckými pracovníky pracovišť v počtu jednoho zástupce na každých započatých 50 vědeckých pracovníků pracovišť,
c)
30 zástupců vysokých škol delegovaných radou vysokých škol,5)
d)
20 členů jmenovaných vládou České republiky.
§ 20a
Funkční období osob vykonávajících ke dni předcházejícímu dnu přeměny pracoviště na veřejnou výzkumnou instituci funkci ředitele pracoviště nebo funkci člena vědecké radyvědecké rady pracoviště skončí dnem předcházejícím dnu uvedené změny.
§ 21
Tento zákon nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona Federálního shromáždění uvedeného v § 18 odst. 1, nejpozději však dnem 31. prosince 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 48 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
2)
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
4)
§ 47 a 81 zákona o vysokých školách.
4a)
§ 2 odst. 2 písm. f) zákona o podpoře výzkumu a vývoje.
5)
§ 16 zákona č. 172/1990 Sb. |
Zákon České národní rady č. 301/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 301/1992 Sb.
Zákon České národní rady o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Vyhlášeno 23. 6. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 62/1992
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6)
* ČÁST DRUHÁ - ORGÁNY OKRESNÍ KOMORY A KOMORY (§ 7 — § 17)
* ČÁST TŘETÍ - HOSPODAŘENÍ OKRESNÍ KOMORY A KOMORY (§ 18 — § 18)
* ČÁST ČTVRTÁ - ROZHODČÍ SOUD (§ 19 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 25)
Aktuální znění od 1. 1. 1995 (223/1994 Sb.)
301
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. května 1992
o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je upravit vznik, postavení a působnost Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky (dále jen „komory“).
§ 2
(1)
K podpoře podnikatelských aktivit mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů se zřizuje Hospodářská komora České republiky (dále jen „hospodářská komora“).
(2)
K podpoře podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů se zřizuje Agrární komora České republiky (dále jen „agrární komora“).
(3)
Komory jsou sdruženími podnikatelů (právnických i fyzických osob)1) přijatých za jejich členy.
(4)
Komory jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku.
(5)
Sídlem hospodářské komory je hlavní město Praha; sídlem agrární komory je Olomouc.
§ 3
(1)
Komory tvoří okresní komory a v hlavním městě Praze obvodní komory (dále jen „okresní komory“) a u hospodářské komory začleněná živnostenská společenstva a u agrární komory začleněná zemědělská, potravinářská a lesnická společenstva (dále jen „společenstva“).
(2)
Okresní komory jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku.
(3)
Okresní komory v regionu se mohou slučovat v regionální komory. Regionální komory se mohou rozdělovat na okresní komory.
(4)
Na regionální komory se vztahují ustanovení tohoto zákona týkající se okresních komor.
(5)
Zájmová a jiná sdružení vzniklá na základě zvláštního zákona2) se stávají společenstvy na základě vlastního rozhodnutí.
(6)
Vztahy komor k okresním komorám a společenstvům neupravené tímto zákonem upraví statuty komor.
§ 4
Působnost komory
(1)
Komory v rámci své působnosti zejména
a)
poskytují svým členům poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností,
b)
vydávají vyjádření podle zvláštních předpisů3) a odborná stanoviska,
c)
organizují vzdělávací činnost a spolupracují s orgány státní správy v zajišťování informačního servisu, profesního vzdělávání a forem rekvalifikace a při řešení problémů zaměstnanosti,
d)
na základě předchozího souhlasu členů zabezpečují propagaci a šíření informací o jejich podnikatelské činnosti,
e)
dbají, aby členové komor vykonávali podnikatelskou činnost odborně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy,
f)
navazují a rozvíjejí styky s komorami a obdobnými institucemi v zahraničí a uzavírají s nimi dohody, šíří znalosti o ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se obchodních vztahů se zahraničím a v souvislosti s tím vydávají a rozšiřují informativní a odborné publikace,
g)
vystavují osvědčení o skutečnostech důležitých v právních vztazích, které vznikají v mezinárodním obchodě; tato osvědčení mají povahu veřejných listin,
h)
zřizují a spravují zařízení a instituce na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti,
i)
spolupracují s podnikatelskými svazy a sdruženími na základě dohod uzavřených v souladu se statutem komor,
j)
zřizují stálé smírčí komise k předcházení obchodním sporům mezi svými členy,
k)
vykonávají vlastní hospodářskou činnost na podporu řádného plnění svých úkolů a v souladu se svým posláním,
l)
ve své působnosti se podílejí na odborné přípravě k výkonu povolání a podporují školská zařízení zřízená k tomuto účelu,
m)
vedou evidenci členů komor.
(2)
Statut komor upraví působnost okresních komor a společenstev.
§ 5
(1)
Členy hospodářské komory mohou být právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky, provozují podnikatelskou činnost1) s výjimkou činnosti v zemědělství, potravinářství a lesnictví a nejsou profesně organizovány podle jiného zákona.
(2)
Členy agrární komory mohou být právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky, provozují podnikatelskou činnost v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví a nejsou profesně organizovány podle jiného zákona.
(3)
Členství podnikatelů v komoře je dobrovolné. Na základě písemné žádosti podnikatele rozhoduje o přijetí za člena představenstvo okresní komory nebo společenstva. Práva a povinnosti člena vznikají dnem zápisu do seznamu členů.
(4)
Členství v komoře zaniká dnem výmazu ze seznamu členů komor na základě
a)
zániku oprávnění k podnikatelské činnosti,
b)
úmrtí,
c)
zániku právnické osoby,
d)
oznámení o vystoupení z komory,
e)
vyloučení z komory.
§ 6
Práva a povinnosti člena
(1)
Člen hospodářské komory a člen agrární komory (dále jen „člen komory“) má právo
a)
volit a být volen do orgánů komory; za právnické osoby má právo volit a být volena fyzická osoba, která je jejich statutárním orgánem nebo fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu,
b)
využívat služeb poskytovaných komorou,
c)
obracet se ke smírčím komisím komory.
(2)
Člen komory má povinnost
a)
vykonávat podnikatelskou činnost odborně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy,
b)
dodržovat statut, jednací a volební řád komory,
c)
řádně platit stanovené členské příspěvky.
ČÁST DRUHÁ
ORGÁNY OKRESNÍ KOMORY A KOMORY
§ 7
(1)
Okresní komora má tyto orgány:
a)
shromáždění delegátů,
b)
představenstvo okresní komory,
c)
předsedu a místopředsedy,
d)
dozorčí radu okresní komory.
(2)
Komora má tyto orgány:
a)
sněm komory složený ze všeobecné sněmovny a sněmovny společenstev,
b)
představenstvo komory,
c)
prezidenta a viceprezidenta,
d)
dozorčí radu komory.
(3)
Funkční období orgánů komory a okresní komory je nejvýše tříleté. Pokud sněm komory nerozhodne jinak, je funkce v orgánech okresní komory a komory funkcí čestnou. Za její výkon je příslušnou komorou vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů.
(4)
Volební a jednací řád okresní komory a komory upraví vnitřní poměry těchto orgánů, zejména délku funkčního období, počet členů volených orgánů a způsob jejich volby, způsob jednání orgánů okresní komory a komory.
(5)
Členství v orgánech okresní komory a komory je nezastupitelné.
Orgány okresní komory
§ 8
Shromáždění delegátů
(1)
Nejvyšším orgánem okresní komory je shromáždění delegátů. Tvoří ho delegáti zvolení členy okresní komory podle volebního řádu okresní komory.
(2)
Shromáždění delegátů se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech delegátů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů. Hlasy všech delegátů jsou si rovny.
(3)
Shromáždění delegátů
a)
volí a odvolává předsedu, místopředsedy, členy představenstva okresní komory, dozorčí radu a členy smírčí komise okresní komory, je-li zřízena; volba předsedy se koná tajným hlasováním,
b)
schvaluje, mění a ruší statut okresní komory, který musí být v souladu se statutem komory,
c)
volí zástupce na sněm komory z řad členů okresní komory,
d)
schvaluje sloučení okresní komory s jinými okresními komorami, případně rozdělení regionální komory,
e)
stanoví hlavní úkoly okresní komory,
f)
schvaluje rozpočet okresní komory, její účetní závěrku a zprávu představenstva a dozorčí rady okresní komory o činnosti a hospodaření,
g)
schvaluje zásady odměňování pracovníků okresní komory,
h)
rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí představenstva okresní komory,
i)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí za člena komory a o jeho vyloučení,
j)
rozhoduje o dalších záležitostech okresní komory, jejichž rozhodnutí si vyhradila.
(4)
Shromáždění delegátů svolává představenstvo okresní komory nejméně jednou za rok; je povinno jej svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech delegátů okresní komory, nebo dozorčí rada okresní komory, a to nejpozději do dvou měsíců.
§ 9
Představenstvo okresní komory
(1)
Představenstvo okresní komory je řídícím orgánem okresní komory; za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů.
(2)
Členy představenstva okresní komory jsou předseda, místopředsedové a další členové.
(3)
Představenstvo okresní komory rozhoduje o všech jejích záležitostech, které tento zákon, statut a jednací řád okresní komory nebo usnesení shromáždění delegátů nesvěřují jinému orgánu okresní komory.
(4)
Představenstvo okresní komory zejména:
a)
připravuje podklady pro jednání shromáždění delegátů a zajišťuje výkon jejich usnesení,
b)
rozhoduje o přijetí za člena komory a o jeho vyloučení,
c)
rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí předsedy a místopředsedy,
d)
odpovídá za hospodaření s majetkem okresní komory,
e)
jmenuje a odvolává ředitele úřadu okresní komory.
(5)
Představenstvo okresní komory svolává předseda nejméně čtyřikrát za rok. Představenstvo okresní komory rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, pokud statut okresní komory nestanoví jinak.
§ 10
Předseda okresní komory
(1)
Předseda zastupuje okresní komoru navenek a jedná jejím jménem.
(2)
Předseda svolává a řídí jednání představenstva okresní komory, dohlíží na činnost úřadu okresní komory a vykonává další činnosti, které mu stanoví statut, usnesení shromáždění delegátů nebo představenstva okresní komory.
(3)
V době nepřítomnosti zastupuje předsedu jím pověřený místopředseda nebo jiný jím pověřený člen představenstva okresní komory.
§ 11
Dozorčí rada okresní komory
(1)
Dozorčí rada okresní komory je kontrolním orgánem okresní komory; za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů.
(2)
Dozorčí rada okresní komory
a)
kontroluje hospodaření a činnost okresní komory v rozsahu stanoveném statutem nebo usnesením shromáždění delegátů,
b)
pozastavuje výkon rozhodnutí předsedy a místopředsedů, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, statutem nebo ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předkládá představenstvu okresní komory,
c)
pozastavuje výkon rozhodnutí představenstva, je-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, statutem nebo ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předkládá shromáždění delegátů.
(3)
Činnost dozorčí rady okresní komory řídí její předseda volený tajným hlasováním ze členů dozorčí rady okresní komory.
(4)
Členství v dozorčí radě okresní komory je neslučitelné s členstvím v představenstvu okresní komory nebo komory. Členem dozorčí rady nemůže být pracovník okresní komory nebo komory.
§ 12
Úřad okresní komory
(1)
Výkonným orgánem okresní komory je úřad okresní komory.
(2)
Úřad okresní komory tvoří pracovníci okresní komory. Pracovník okresní komory nesmí být podnikatelem nebo se podílet na podnikání jiných právnických nebo fyzických osob, nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby, která vykonává podnikatelskou činnost.
(3)
Úřad okresní komory
a)
vede administrativu a zajišťuje běžný chod okresní komory,
b)
připravuje podklady pro jednání orgánů okresní komory,
c)
plní další úkoly podle pokynů představenstva okresní komory.
(4)
Úřad okresní komory řídí a za jeho činnost odpovídá představenstvu okresní komory ředitel, který je jejím pracovníkem.
Orgány komory
§ 13
Sněm komory
(1)
Sněm komory je nejvyšším orgánem komory. Tvoří jej všeobecná sněmovna složená ze zástupců okresních komor a sněmovna společenstev složená ze zástupců společenstev. Každý zástupce má jeden hlas.
(2)
Sněm komory
a)
rozhoduje o statutu, volebním a jednacím řádu komory a o volebním a jednacím řádu okresních komor,
b)
stanoví hlavní úkoly komory,
c)
volí a odvolává prezidenta, viceprezidenty, členy představenstva komory, dozorčí radu komory a členy smírčí komise komory z řad členů komory,
d)
schvaluje výši a způsob placení členských příspěvků (dále jen „příspěvkový řád“) a rozhoduje o udělení výjimek z jejich placení,
e)
schvaluje rozpočet komory, roční účetní závěrku a zprávu představenstva komory a dozorčí rady komory o činnosti a hospodaření komory,
f)
rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí představenstva komory,
g)
schvaluje zásady odměňování pracovníků komory,
h)
rozhoduje o dalších záležitostech, které si vyhradí.
(3)
Sněm komory je schopen se platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina zástupců zvolených do všeobecné sněmovny a nadpoloviční většina zástupců zvolených do sněmovny společenstev. K platnosti usnesení sněmovny je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných zástupců zvolených do příslušné sněmovny. Sněmovny hlasují odděleně, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Prezidenta, viceprezidenty, dozorčí radu a členy smírčí komise volí obě sněmovny společně. Členy představenstva volí sněm tak, že každá sněmovna volí polovinu z počtu členů představenstva.
(5)
Volba prezidenta se koná tajnou volbou. Statut může stanovit odchylky od odstavce 3.
(6)
Dojde-li k nesouhlasnému rozhodnutí sněmoven, svolá prezident komory dohodovací jednání sněmoven. Postup dohodovacího jednání upraví statut komory.
(7)
Sněm komory svolává představenstvo komory nejméně jednou ročně. Představenstvo je povinno sněm komory svolat vždy, požádá-li o to písemně nejméně jedna třetina okresních komor, společenstev nebo jedna desetina zástupců okresních komor nebo zástupců společenstev nebo dozorčí rada komory, a to nejpozději do tří měsíců.
§ 14
Představenstvo komory
(1)
Představenstvo komory je řídícím orgánem komory; za svou činnost odpovídá sněmu komory.
(2)
Členy představenstva komory jsou prezident, viceprezidenti a členové zvolení sněmem komory.
(3)
Představenstvo komory rozhoduje o všech záležitostech komory, které tento zákon, statut nebo jednací řád komory nebo usnesení sněmu komory nesvěří jinému orgánu komory.
(4)
Představenstvo komory zejména
a)
připravuje podklady pro jednání sněmu komory a zajišťuje výkon jeho usnesení,
b)
odpovídá za hospodaření s majetkem komory,
c)
rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí prezidenta a viceprezidenta,
d)
jmenuje a odvolává tajemníka úřadu komory.
(5)
Představenstvo komory svolává prezident nejméně čtyřikrát za rok. Představenstvo komory rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, pokud statut komory nestanoví jinak.
§ 15
Prezident komory
(1)
Prezident komory zastupuje komoru navenek a jedná jejím jménem.
(2)
Prezident komory svolává a řídí jednání představenstva komory, dohlíží na činnost úřadu komory a vykonává další činnost, kterou mu stanoví statut komory, usnesení sněmu komory nebo představenstva komory.
(3)
V době nepřítomnosti zastupuje prezidenta jím pověřený viceprezident nebo jiný jím pověřený člen představenstva komory.
§ 16
Dozorčí rada komory
(1)
Dozorčí rada komory je kontrolním orgánem komory; za svou činnost odpovídá sněmu komory.
(2)
Dozorčí rada komory
a)
kontroluje hospodaření a činnost komory v rozsahu stanoveném statutem komory nebo usnesením sněmu komory,
b)
pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta, případně viceprezidenta, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, statutem nebo ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží představenstvu komory,
c)
pozastavuje výkon rozhodnutí představenstva komory, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, statutem nebo ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží sněmu komory.
(3)
Činnost dozorčí rady komory řídí její předseda volený tajným hlasováním ze členů dozorčí rady komory.
§ 17
Úřad komory
(1)
Výkonným orgánem komory je úřad komory.
(2)
Úřad komory tvoří pracovníci komory, na které se vztahuje zákaz uvedený v § 12 odst. 2.
(3)
Úřad komory
a)
vede administrativu a zajišťuje běžný chod komory,
b)
připravuje podklady pro jednání orgánů komory,
c)
plní další úkoly podle pokynů představenstva komory.
(4)
Úřad komory řídí a za jeho činnost představenstvu komory odpovídá tajemník, který je pracovníkem komory.
ČÁST TŘETÍ
HOSPODAŘENÍ OKRESNÍ KOMORY A KOMORY
§ 18
(1)
Okresní komory, komora a společenstva samostatně spravují svůj majetek.
(2)
Okresní komory a komora hospodaří podle ročního rozpočtu.
(3)
Příjmy okresních komor tvoří určená část členských příspěvků, dotace, dary a jiné příjmy.
(4)
Příjmy komory tvoří určená část členských příspěvků, dotace, dary a jiné příjmy.
(5)
Rozdělení členských příspěvků mezi komoru, okresní komory a společenstva je určeno ročním rozpočtem komory.
ČÁST ČTVRTÁ
ROZHODČÍ SOUD
§ 19
(1)
Při Hospodářské komoře České republiky působí jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení.
(2)
V čele stálého rozhodčího soudu (dále jen „rozhodčí soud“) je předsednictvo jmenované představenstvy obou komor na dobu tří let. Předseda rozhodčího soudu má právo účastnit se jednání představenstev obou komor. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů. Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu.
(3)
Rozhodčí soud rozhoduje majetkové spory podle zvláštního zákona.5)
(4)
Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Řád rozhodčího soudu.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Dohled
(1)
Představenstvo komory předkládá vládě České republiky (dále jen „vláda“) do 15 dnů od schválení sněmem statut, jednací, volební a příspěvkový řád komory.
(2)
Vláda rozhodne do 30 dnů od předložení statutu, jednacího, volebního a příspěvkového řádu komory o jejich potvrzení; nepotvrdí je, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo byly-li přijaty v rozporu s tímto zákonem. Pokud komora nezjedná nápravu do 45 dnů od rozhodnutí vlády, předloží vláda věc k rozhodnutí České národní radě.
§ 22
(1)
Vláda do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona jmenuje dvacetipětičlenné přípravné výbory pro každou z komor (dále jen „výbor“). Přitom dbá o zastoupení různých podnikatelských činností. Návrhy na složení výboru mohou podat vládě členové komory do 15 dnů od účinnosti tohoto zákona.
(2)
Výbor jedná jménem komory až do vytvoření orgánů uvedených v § 7 tohoto zákona. Výbor zvolí v tajném hlasování předsedu, který řídí jeho činnost.
(3)
Výbor je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující k ustavení orgánů uvedených v § 7 tohoto zákona.
§ 23
(1)
Výbor zajistí volbu delegátů okresních komor z členů okresních komor nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Konání voleb oznámí veřejným vyhlášením vhodnými prostředky. Podrobnosti volby upraví prozatímní volební řád vydaný výborem.
(2)
Výbor svolá ustavující shromáždění delegátů okresních komor nejpozději do 7 měsíců od účinnosti tohoto zákona a předloží jim návrh prozatímního statutu, prozatímního jednacího řádu a prozatímního volebního řádu okresní komory tak, aby je delegáti ustavujícího shromáždění obdrželi nejméně 15 dnů předem.
(3)
Pro ustavující shromáždění delegátů platí § 8 odst. 2 tohoto zákona.
(4)
Není-li ustavující shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá výbor náhradní ustavující shromáždění delegátů tak, aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat ustavující shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní ustavující shromáždění delegátů je schopno usnášení bez ohledu na počet přítomných delegátů.
§ 24
(1)
Ustavující shromáždění delegátů zvolí tajným hlasováním zástupce do všeobecné sněmovny komory. Počet členů komory, na které připadá jeden zástupce, určí výbor tak, aby všeobecná sněmovna komory měla alespoň 150 členů a aby každá okresní komora měla ve všeobecném sněmu komory alespoň jednoho zástupce.
(2)
Každé společenstvo ve lhůtě 7 měsíců od účinnosti tohoto zákona zvolí jednoho zástupce do sněmovny společenstev.
(3)
Výbor svolá sněm komory nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona a předloží zástupcům návrhy statutu, volebního, jednacího a příspěvkového řádu komory a návrh volebního a jednacího řádu okresních komor tak, aby zástupci zvolení do sněmu komory obdrželi tyto návrhy nejpozději 15 dnů před zahájením sněmu komory.
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992 s výjimkou ustanovení o agrární komoře, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 2 odst. 2 písm. a), b), d) obchodního zákoníku.
2)
Např. § 69 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.
3)
§ 8 odst. 4, § 28 odst. 2, § 52 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb.
4)
§ 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
5)
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 306/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 306/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Zb. o majetku obcí
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Zb. o majetku obcí sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 6. 1992
306
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. apríla 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Zb. o majetku obcí
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Zb. o majetku obcí sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 6 sa na konci pripája táto veta: „Obec môže rozhodnúť, že uplatní postup podľa osobitných predpisov.11a)“.
Poznámka pod čiarou znie:
„11a)
Zákon č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb.“.
2.
Poznámka pod čiarou k odkazu č. 12 v § 3 písm. a) znie:
„12)
Napr. čl. 10 Ústavy ČSFR č. 100/1960 Zb. v znení neskorších ústavných zákonov, § 11a zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb., § 46a zákona SNR č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona SNR č. 525/1990 Zb.“.
3.
V § 3 písm. c) sa na konci pripájajú slová „s výnimkou toho nehnuteľného majetku, ktorý prechádza do vlastníctva obcí podľa § 15a.“.
4.
Za § 15 sa vkladajú nové § 15a, 15b, 15c a 15d, ktoré znejú:
㤠15a
(1)
Poľnohospodárska a nepoľnohospodárska pôda, ktorá bola vo vlastníctve obcí k 31. decembru 1949 a pokiaľ sa nachádza ku dňu účinnosti tohto zákona v majetku Slovenskej republiky, prechádza do vlastníctva obce, z majetku ktorej sa previedla do národného majetku podľa osobitného predpisu27) a ak už do jej vlastníctva neprešla podľa § 2.
(2)
Ak obec uvedená v odseku 1 zanikla, prechádza vlastníctvo podľa odseku 1 na obec, ktorá sa stala jej právnym nástupcom. Ak je právnym nástupcom viac obcí, prechádza pôda podľa odseku 1 do ich vlastníctva rovnakým dielom. To isté platí, ak sa obec uvedená v odseku 1 rozdelila na dve alebo viac obcí.
(3)
S lesnou pôdou podľa odseku 1 prechádzajú do vlastníctva obcí aj lesné porasty nachádzajúce sa na tejto pôde ku dňu účinnosti tohto zákona.
§ 15b
(1)
Spolu s pôdou a porastami podľa § 15a prechádzajú na obec aj hospodárske budovy a stavby slúžiace poľnohospodárskej a lesnej výrobe alebo s ňou súvisiacemu vodnému hospodárstvu, vrátane zastavaných pozemkov, ak tieto boli vo vlastníctve obcí k 31. decembru 1949 a pokiaľ ku dňu účinnosti tohto zákona sú majetkom Slovenskej republiky.
(2)
Ak do vlastníctva obce prechádzajú veci podľa odseku 1, je obec povinná umožniť doterajšiemu užívateľovi, ktorý s nimi hospodáril do účinnosti tohto zákona, užívať ich bez náhrady do 1. októbra 1992, ak nedôjde medzi obcou a doterajším užívateľom k inej dohode. Úžitky z užívania patria doterajšiemu užívateľovi.
(3)
Finančné náhrady a rozdiely v stave vydávaných nehnuteľností sa neposkytujú.
§ 15c
(1)
Popri majetku, ktorý sa nestáva vlastníctvom obcí podľa § 3, neprechádzajú z majetku Slovenskej republiky do ich vlastníctva podľa § 15a a 15b ani pozemky
a)
zastavané, na ktorých sú umiestnené budovy a iné stavby a zariadenia, ktoré neprechádzajú do vlastníctva obcí podľa § 2 alebo § 15b,
b)
alebo ich časti, ktoré sa oprávneným osobám poskytli podľa osobitných predpisov na výmenu alebo ako náhradné za tie, ktoré sa im nemohli vydať,28)
c)
na ktorých bola zriadená záhradkárska alebo chatová osada,
d)
na ktorých sú telovýchovné a športové zariadenia,
e)
ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona sa stali súčasťou majetku určeného na privatizáciu na základe už schváleného privatizačného projektu alebo základného imania schváleného transformačného projektu podľa osobitných predpisov,29)
f)
na ktorých sa nachádzajú ložiská nerastov,30)
g)
ktoré do vlastníctva štátu prešli z obcí, ktoré zanikli podľa osobitného predpisu.31)
(2)
Obec sa môže vzdať svojho práva na prechod vecí do svojho vlastníctva podľa § 15a a 15b v prípade, ak sa na ne vzťahujú obmedzenia vlastníckeho práva, alebo osobitný režim ich užívania podľa osobitných predpisov.32)
§ 15d
(1)
Veci podľa § 15a a 15b tohto zákona nadobúda obec dňom účinnosti tohto zákona. Do majetku obcí prechádzajú i súvisiace majetkové práva a do výšky nadobúdaného majetku prechádzajú na obec všetky súvisiace záväzky.
(2)
Ustanovenia § 14 zákona sa použijú primerane. Písomné protokoly sú povinné spísať obce s doterajšími užívateľmi. Návrh na zápis do evidencie nehnuteľností sú obce povinné podať do 12 mesiacov od prevzatia majetku.“.
Poznámky pod čiarou znejú:
„28)
§ 12a zákona č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby v znení zákona č. 95/1988 Zb. a zákona č. 114/1990 Zb.
§ 11 ods. 2 a 3 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku v znení zákona č. 93/1992 Zb.
29)
Zákon č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb.
Zákon č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách.
30)
§ 4 a 5 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.
31)
Zákon č. 169/1949 Zb. o vojenských obvodoch.
32)
Napr.:
Zákon SNR č. 11/1949 Zb. SNR o Tatranskom národnom parku.
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 100/1977 Zb. a zákona SNR č. 72/1986 Zb.
Zákon SNR č. 7/1958 Zb. SNR o kultúrnych pamiatkach.
Zákon SNR č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti.
Zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch v znení zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva v znení zákona SNR č. 131/1991 Zb. a zákona SNR č. 510/1991 Zb.
Zákon č. 44/1988 Zb. v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 307/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 307/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* PRVÁ ČASŤ - § 1 (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - POĽNOHOSPODÁRSKY PÔDNY FOND A JEHO VYUŽÍVANIE (§ 2 — § 3)
* TRETIA ČASŤ - ZACHOVANIE PRIRODZENÝCH VLASTNOSTÍ POĽNOHOSPODÁRSKEHO PÔDNEHO FONDU (§ 4 — § 6)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - POUŽITIE POĽNOHOSPODÁRSKEHO PÔDNEHO FONDU V OSOBITNÝCH PRÍPADOCH (§ 7 — § 11)
* PIATA ČASŤ - § 12 (§ 12 — § 12)
* ŠIESTA ČASŤ - § 13 (§ 13 — § 13)
* SIEDMA ČASŤ - § 14 (§ 14 — § 16)
* ÔSMA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 17 — § 21)
Aktuální znění od 25. 6. 1992
307
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1992
o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
§ 1
Úvodné ustanovenie
Poľnohospodársky pôdny fond je nezastupiteľnou zložkou životného prostredia a nenahraditeľným prírodným zdrojom. Každý je povinný chrániť jeho prirodzené funkcie a vyhnúť sa konaniu, ktoré by viedlo k jeho zhoršeniu.
DRUHÁ ČASŤ
POĽNOHOSPODÁRSKY PÔDNY FOND A JEHO VYUŽÍVANIE
§ 2
(1)
Poľnohospodársky pôdny fond tvoria poľnohospodárske pozemky, ktoré sú ako poľnohospodárska pôda využívané na poľnohospodársku výrobu, a ktoré sú v katastri nehnuteľností členené na ornú pôdu, chmeľnice, vinice, záhrady, ovocné sady a trvalé trávne porasty;1) tvoria ho aj iné pozemky, ktoré sú poľnohospodársky využívané. Do poľnohospodárskeho pôdneho fondu patria aj pozemky, ktoré síce neslúžia bezprostredne poľnohospodárskej výrobe, ale sú pre ňu nepostrádateľné; ustanovenia osobitných predpisov2) zostávajú nedotknuté.
(2)
Spôsob využívania poľnohospodárskeho pôdneho fondu musí byť primeraný prírodným podmienkam v danom území a pri bežnom hospodárení na poľnohospodárskej pôde musí zaručovať zachovanie alebo obnovu prirodzených vlastností poľnohospodárskej pôdy a funkčnú spätosť prírodných procesov v určitom krajinnom priestore a nesmie ohrozovať ekologickú stabilitu územia. Charakteristiku jednotlivých druhov pozemkov ustanoví Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) po dohode so Slovenskou komisiou pre životné prostredie (ďalej len „komisia“) a Slovenským úradom geodézie, kartografie a katastra všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 3
(1)
Zmenu druhu poľnohospodárskeho pozemku na ovocný sad, vinicu, chmeľnicu, na zalesnenie poľnohospodárskeho pozemku alebo premenu nepoľnohospodárskej pôdy na poľnohospodársku pôdu, ak nie je predmetom schváleného projektu pozemkových úprav podľa osobitného predpisu3) alebo nie je s ním v súlade, možno vykonať len so súhlasom orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu, ak nie sú dôvody na vykonanie pozemkových úprav.
(2)
Na súhlas podľa odseku 1 je potrebný záväzný posudok príslušného orgánu životného prostredia4) a vyjadrenie orgánov, ktoré chránia verejné záujmy podľa osobitných predpisov,5) ak môžu byť navrhovanou zmenou dotknuté tieto záujmy, ak nie je na takýto postup potrebný ich súhlas v osobitnom konaní.
(3)
V rozhodnutí o schválení projektu pozemkových úprav alebo o schválení zmien uvedených v odseku 1 môže orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu určiť podmienky a lehotu na ich vykonanie.
(4)
Vlastník, prípadne nájomca poľnohospodárskej pôdy (ďalej len „vlastník“) je povinný ohlásiť vykonanie zmeny druhu poľnohospodárskeho pozemku orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
TRETIA ČASŤ
ZACHOVANIE PRIRODZENÝCH VLASTNOSTÍ POĽNOHOSPODÁRSKEHO PÔDNEHO FONDU
§ 4
Základné povinnosti
(1)
Každý, kto využíva poľnohospodársky pôdny fond na poľnohospodársku výrobu, je povinný využívať poľnohospodársku pôdu spôsobom a na účely, ako vyplývajú z § 2, a zachovať prirodzenú úrodnosť poľnohospodárskej pôdy.
(2)
Opatrenia na ochranu, zachovanie, obnovenie a zveľadenie prirodzených vlastností poľnohospodárskej pôdy presahujúce rámec všeobecne používaných agrotechnických opatrení, ak nie sú súčasťou projektu pozemkových úprav, vyžadujú osobitné schválenie orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
(3)
Ministerstvo v spolupráci s komisiou môže všeobecne záväzným právnym predpisom určiť výrobky alebo technológie používané na obhospodarovanie poľnohospodárskej pôdy a iné prípady, kedy možno určité výrobky uvádzať do obehu alebo vykonávať určité činnosti, len ak osobitné posúdenie vylúči ich negatívny vplyv na poľnohospodársky pôdny fond. Posúdenie vykoná fyzická alebo právnická osoba oprávnená na to ministerstvom.
(4)
Ministerstvo po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky a komisiou určí najvyššie prípustné hodnoty škodlivých látok v pôde a určí organizácie, ktoré budú oprávnené zisťovať skutočné hodnoty týchto látok.
§ 5
Opatrenia na odstránenie závadného stavu
(1)
Kto svojou činnosťou poškodí prirodzené vlastnosti poľnohospodárskej pôdy alebo vyvolá hrozbu takéhoto poškodenia, je povinný vykonať opatrenia na odstránenie závadného stavu. Ak tak neurobí, orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu určí opatrenia, ktoré sa majú vykonať na náklady povinnej osoby, ak je to odôvodnené jej nečinnosťou; pri určovaní opatrení sa prihliadne na ich účelnosť, primeranosť a hospodárnosť.
(2)
Ten, kto spôsobí závadný stav podľa odseku 1 a neodstráni jeho účinky alebo nevykoná opatrenia spôsobilé ich odstrániť, zaplatí odvod do Štátneho fondu ochrany a zveľadenia poľnohospodárskeho pôdneho fondu (§ 12). Právo vlástníka na náhradu škody tým nie je dotknuté.
(3)
Podmienky určovania a vykonávania opatrení uvedených v odseku 1 a podmienky, výšku a spôsob platenia odvodu uvedeného v odseku 2, ako aj podmienky a rozsah jeho zvýšenia alebo zníženia ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením.
§ 6
Osobitná sústava obhospodarovania
(1)
Ak je to potrebné na vhodné využitie a ochranu poľnohospodárskeho pôdneho fondu z dôvodov jeho ohrozenia, ustanovuje sa osobitná sústava obhospodarovania, ktorá zahŕňa opatrenia
a)
proti erózii alebo nežiadúcim zmenám štruktúrneho stavu, vodného režimu alebo chemických vlastností pôdy, prípadne iným nepriaznivým zmenám prirodzených vlastností pôdy (ohrozený pôdny fond),
b)
na odstránenie negatívnych zmien prirodzených vlastností poľnohospodárskej pôdy (kontaminovaný a zdravotne závadnými alebo inak nebezpečnými cudzorodými látkami poškodený poľnohospodársky pôdny fond) alebo zabránenie ich škodlivého vplyvu na krmivá, potraviny alebo iné zložky životného prostredia alebo prírodné zdroje,
c)
na ochranu iných prírodných zdrojov alebo zložiek životného prostredia (ochranný pôdny fond).
(2)
Osobitnú sústavu obhospodarovania vyhlasuje orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu po dohode s orgánom ochrany životného prostredia po vyjadrení orgánov štátnej správy, ktoré chránia verejné záujmy podľa osobitných predpisov,5) ak táto nebola schválená v projekte pozemkových úprav.
(3)
Vyhlásenie osobitnej sústavy obhospodarovania zahŕňa podľa svojho účelu najmä
a)
súhlas orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu na zmenu druhu poľnohospodárskeho pozemku,
b)
nariadenie zmeny druhu poľnohospodárskeho pozemku, zalesnenia alebo výsadby zelene,
c)
rekultiváciu poľnohospodárskych pozemkov,
d)
opatrenia na zlepšenie vodného režimu,
e)
opatrenia na ochranu prírodných liečivých zdrojov a prírodných minerálnych vôd stolových,
f)
opatrenia na likvidáciu alebo neutralizáciu imisií a iných odpadov alebo ich vplyvov,
g)
obmedzenie distribúcie alebo použitia poľnohopodárskych výrobkov alebo nariadenie ich osobitnej kontroly,
h)
zákaz alebo predpísanie niektorých technologických (agrotechnických) opatrení.
(4)
Ten, v záujme koho sa vyhlási osobitná sústava obhospodarovania, zaplatí vlastníkovi vzniknutú majetkovú ujmu. Ak sa osobitná sústava obhospodarovania vyhlási vo verejnom záujme, uhradí túto ujmu štát.
(5)
Podmienky úhrady majetkovej ujmy podľa odseku 4 a spôsob jej výpočtu ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením.
ŠTVRTÁ ČASŤ
POUŽITIE POĽNOHOSPODÁRSKEHO PÔDNEHO FONDU V OSOBITNÝCH PRÍPADOCH
§ 7
(1)
Poľnohospodársky pôdny fond možno použiť na iné účely, ako sú uvedené v predchádzajúcich ustanoveniach, len v rozsahu a za podmienok postačujúcich na dosiahnutie tohto účelu a súčasne čo najmenej obmedzujúcich funkcie ostatných jeho súčastí. Pritom treba najmä
a)
čo najmenej narušovať organizáciu poľnohospodárskeho pôdneho fondu, jeho využitie a jeho prvky v ekologickej stabilite dotknutého územia,
b)
osobitne chrániť poľnohospodársku pôdu najlepšej bonity v príslušnom katastrálnom území a poľnohospodársku pôdu, na ktorej boli vykonané hydromelioračné alebo iné osobitné opatrenia na zachovanie a zvýšenie jej výnosnosti a ostatných funkcií, napr. sady, vinice, chmeľnice, protierozívne opatrenia,
c)
chrániť zariadenia na zachovanie a zvýšenie úrodnosti poľnohospodárskej pôdy a jej ostatných vlastností a funkcií, pri ich narušení obnovovať ich funkčnosť alebo zriaďovať nové, ak táto potreba vznikne na okolitej pôde v dôsledku použitia poľnohospodárskej pôdy na iné účely,
d)
vykonávať skrývku humusového horizontu použitej poľnohospodárskej pôdy a opatrenia na jej účelné využitie podľa rozhodnutia orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu,
e)
narušenú poľnohospodársku pôdu rekultivovať.
(2)
Perspektívne použitie poľnohospodárskeho pôdneho fondu na iné účely sa posudzuje spravidla pri spracúvaní investičného zámeru rozvojových dokumentov, územnoplánovacej dokumentácie, zadania stavby a iných podkladov na plánovanie investičnej výstavby, návrhov na určenie dobývacích priestorov, návrhov na určenie prieskumných území, spracovávaní projektovej dokumentácie geologických prác6) a trás nadzemných a podzemných vedení a trás líniových stavieb podľa osobitných predpisov7) a projektov pozemkových úprav. Spracovatelia dokumentácie podľa týchto predpisov sú povinní riadiť sa zásadami uvedenými v odseku 1 a navrhnúť a odôvodniť také riešenie, ktoré je z hľadiska poľnohospodárskeho pôdneho fondu najvhodnejšie, a to v porovnaní s iným možným riešením.
(3)
Dokumenty uvedené v odseku 2 musia byť pred schválením podľa osobitných predpisov odsúhlasené orgánom ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu. Súhlas sa vydáva podľa zásad uvedených v odseku 1 a môžu v ňom byť určené podmienky na ich zabezpečenie. Pre vydanie súhlasu a určenie podmienok je rozhodujúci celkový konečný rozsah zamýšľaného odňatia poľnohospodárskej pôdy z poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
(4)
Ak zámery uvedené v návrhu dokumentov podľa odseku 2 nie sú v súlade s projektom pozemkových úprav, treba na návrh začať konanie o jeho zmene. V tomto prípade sa súhlas podľa odseku 3 nevydá pred schválením zmeny projektu pozemkových úprav.
§ 8
(1)
Na účely uvedené v § 7 na dobu dlhšiu ako jeden rok možno poľnohospodársky pôdny fond použiť len na základe rozhodnutia orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu o odňatí poľnohospodárskej pôdy (alebo iných súčastí poľnohospodárskeho pôdneho fondu) z poľnohospodárskeho pôdneho fondu. O odňatí rozhoduje orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu, v obvode ktorého leží odnímaná poľnohospodárska pôda, prípadne jej najväčšia časť.
(2)
Pri vydávaní rozhodnutia podľa odseku 1 sa vychádza z upresneného návrhu žiadateľa, zo súhlasu podľa § 7 a zmien projektovej dokumentácie a iných podmienok, z ktorých sa vychádzalo pri vydávaní tohto súhlasu.
(3)
V rozhodnutí sa uvedie výmera odnímanej poľnohospodárskej pôdy, doba odňatia, predpíše sa odvod (§ 11) a určia sa opatrenia na ochranu poľnohospodárskeho pôdneho fondu podľa podmienok, za ktorých bol vydaný súhlas podľa § 7.
(4)
Opatrenia na ochranu poľnohospodárskeho pôdneho fondu sa vykonávajú na náklady žiadateľa. Pri ich určovaní sa prihliada na ich účelnosť a hospodárnosť. Spôsob vykonania rekultivácie sa v rozhodnutí podľa odseku 1 schvaľuje, len ak ho možno v dobe jeho vydania konkrétne určiť; inak požiada o ich schválenie žiadateľ včas pred začatím ich vykonávania.
(5)
Orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu zašle odpis rozhodnutia o odňatí poľnohospodárskej pôdy alebo iných súčastí poľnohospodárskeho pôdneho fondu príslušnému orgánu geodézie, kartografie a katastra.
§ 9
(1)
Konanie o vydanie rozhodnutia podľa § 8 sa nezačne, ak sa poľnohospodárska pôda nachádza ku dňu účinnosti tohto zákona v zastavanom území obceobce, alebo ak ide o poľnohospodársku pôdu určenú na výstavbu poľnohospodárskych usadlostí, a ak sú podľa schválenej územnoplánovacej dokumentácie určené na výstavbu. V takýchto prípadoch stavebné povolenie nahrádza rozhodnutie o odňatí poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
(2)
V pochybnostiach o tom, či pozemky tvoria poľnohospodársky pôdny fond, alebo či patria do poľnohospodárskeho pôdneho fondu (§ 2 ods. 1), rozhodne orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
§ 10
Osobitné ustanovenia
(1)
Ustanovenia § 7 a 8 neplatia v prípadoch použitia poľnohospodárskeho pôdneho fondu na iné účely po dobu kratšiu ako jeden rok vrátane uvedenia poľnohospodárskej pôdy do pôvodného stavu.
(2)
V prípadoch uvedených v odseku 1 je vlastník povinný ohlásiť orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu začatie a ukončenie použitia poľnohospodárskeho pôdneho fondu na iné účely.
§ 11
Odvody za odňatie poľnohospodárskej pôdy z poľnohospodárskeho pôdneho fondu
(1)
Ten, na žiadosť koho sa odníma poľnohospodárska pôda podľa § 8, je povinný zaplatiť odvod Štátnemu fondu ochrany a zveľadenia poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
(2)
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením základné sadzby odvodov pre jednotlivé druhy poľnohospodárskych pozemkov, ako aj
a)
spôsob platenia a splatnosť odvodov pri dočasnom a trvalom odňatí poľnohospodárskej pôdy,
b)
určenie výmery plochy poľnohospodárskych pozemkov, z ktorej sa vypočítava odvod, pričom prihliadne najmä na to, či tieto plochy budú v novom účelovom určení vyradené z biologického látkového kolobehu s rastlinstvom,
c)
podmienky a rozsah zvýšenia alebo zníženia základných sadzieb, dodatočného predpísania odvodov alebo zníženia ich výšky a oslobodenia od odvodov.
PIATA ČASŤ
§ 12
Štátny fond ochrany a zveľadenia poľnohospodárskeho pôdneho fondu
(1)
Zriaďuje sa Štátny fond ochrany a zveľadenia poľnohospodárskeho pôdneho fondu (ďalej len „fond“), ktorého účelom je zabezpečovať prostriedky na zachovanie a obnovu prirodzených vlastností poľnohospodárskej pôdy a celkové zveľadenie poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
(2)
Zdrojmi fondu sú odvody a pokuty podľa tohto zákona, vládou Slovenskej republiky určená časť výnosov Slovenského pozemkového fondu,8) dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a ďalšie zdroje, ak tak ustanoví zákon.
(3)
Fond spravuje ministerstvo a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister.
(4)
Podrobnosti o organizácii fondu a jeho činnosti upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
(5)
Podmienky a spôsob poskytovania prostriedkov fondu v súlade s odsekom 1 upraví vláda Slovenskej republiky nariadením.
ŠIESTA ČASŤ
§ 13
Pokuty
(1)
Za porušenie povinností ustanovených týmto zákonom môže orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu ukladať pokuty až do výšky 1 000 000 Kčs.
(2)
Pokuty sa ukladajú za
a)
neoprávnenú činnosť na poľnohospodárskom pôdnom fonde,
b)
vykonanie zmeny druhu poľnohospodárskeho pozemku bez súhlasu príslušného orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu, ak je tento súhlas podľa tohto zákona potrebný,
c)
nesplnenie ohlasovacej povinnosti o použití poľnohospodárskej pôdy na iné účely,
d)
nesplnenie opatrení uložených orgánom ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu vydaných podľa tohto zákona.
(3)
Pokutu možno uložiť do jedného roku odo dňa, keď sa orgán príslušný na jej uloženie dozvedel o porušení povinností, najneskôr do troch rokov odo dňa, keď k porušeniu povinností došlo.
(4)
Pri určovaní výšky pokuty sa prihliada na závažnosť a čas trvania porušenia povinností.
(5)
Uložením pokuty nie sú dotknuté všeobecné predpisy o náhrade škody.
SIEDMA ČASŤ
§ 14
Orgány ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu
Orgánmi ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu sú ministerstvo, okresné úrady a obvodné úrady.
§ 15
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky
(1)
Ústredným orgánom štátnej správy vo veciach ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu je ministerstvo.
(2)
Ministerstvo
a)
riadi a kontroluje výkon štátnej správy vykonávanej okresnými úradmi a obvodnými úradmi na úseku ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu vydávaním všeobecne záväzných právnych predpisov a zjednocovaním postupu pri ich používaní, vypracúvaním koncepcií rozvoja tohto úseku štátnej správy9) a preskúmavaním rozhodnutí podľa osobitných predpisov,10)
b)
udeľuje súhlas podľa § 7 ods. 3 k návrhom územných plánov veľkých územných celkov a dobývacích priestorov, ktoré presahujú územie okresu, a tých návrhov územných plánov, ktoré sú podľa osobitných predpisov11) schvaľované vládou Slovenskej republiky,
c)
udeľuje súhlas podľa § 7 ods. 3 k návrhom trás nadzemných a podzemných vedení a trás pozemných komunikácií presahujúcich územie okresu.
§ 16
Pôsobnosť okresného úradu a obvodného úradu
(1)
Okresný úrad vykonáva v prvom stupni na úseku ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu štátnu správu vo veciach udeľovania súhlasov podľa § 7 ods. 3 k návrhom územných plánov veľkých územných celkov a k návrhom trás nadzemných a podzemných vedení a trás pozemných komunikácií a líniových stavieb, ktoré nepresahujú územie okresu.
(2)
Okresný úrad vykonáva v druhom stupni na úseku ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu štátnu správu vo veciach, v ktorých v správnom konaní v prvom stupni konajú podľa tohto zákona obvodné úrady.
(3)
Obvodný úrad vykonáva v prvom stupni na úseku ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu štátnu správu vo veciach, ktoré nie sú v pôsobnosti ministerstva a okresného úradu.
ÔSMA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 17
(1)
Na konanie podľa tohto zákona sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.10)
(2)
Ak nie je v tomto zákone ustanovené inak, rozhodnutia o odňatí poľnohospodárskej pôdy vydané pred účinnosťou tohto zákona zostávajú v platnosti. V platnosti zostávajú aj udelené súhlasy k návrhom územnoplánovacej dokumentácie.
(3)
Náhradné rekultivácie začaté podľa rozhodnutí uvedených v odseku 2, je povinný investor dokončiť, ak sa podľa odseku 4 neustanovuje inak.
(4)
Povinnosť vykonať náhradné rekultivácie podľa rozhodnutí uvedených v odseku 2 môže orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu na návrh účastníka10) konania zmeniť. Návrh možno podať do šiestich mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 18
(1)
Nepoužité prostriedky Štátneho fondu na zúrodnenie pôdy sa prevedú na Štátny fond ochrany a zveľadenia poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
(2)
Práva a záväzky zo zmlúv o poskytnutí prostriedkov Štátneho fondu na zúrodnenie pôdy dňom účinnosti tohto zákona prechádzajú na Štátny fond ochrany a zveľadenia poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
§ 19
(1)
V prípadoch, keď pôjde o pozemky využívané na nepoľnohospodárske účely12) ku dňu účinnosti tohto zákona, nepoužije sa § 8.
(2)
Orgán ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu na základe oznámenia v prípadoch uvedených v odseku 1 vydá súhlas o zmene druhu poľnohospodárskeho pozemku. Týmto nie sú dotknuté ustanovenia § 11.
§ 20
Zrušujú sa
1.
zákon č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu v znení zákona č. 75/1976 Zb. s platnosťou pre Slovenskú republiku,
2.
zákon Slovenskej národnej rady č. 179/1969 Zb. o štátnom fonde na zúrodnenie pôdy v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 170/1982 Zb.,
3.
zákon Slovenskej národnej rady č. 78/1976 Zb. o pôsobnosti orgánov ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu Slovenskej socialistickej republiky,
4.
zákonné opatrenie Národného zhromaždenia č. 61/1956 Zb. o ťažbe rašeliny, s platnosťou pre Slovenskú republiku,
5.
nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 102/1976 Zb. o odstraňovaní ekonomickej ujmy socialistických poľnohospodárskych organizácií, s platnosťou pre Slovenskú republiku,
6.
vyhláška Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy č. 36/1987 Zb., ktorou sa upravujú niektoré podrobnosti ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu, s platnosťou pre Slovenskú republiku,
7.
položky 11, 12, 13 prílohy A, položky 4, 5, 6, 7 prílohy B, položky 52 až 73 prílohy D, položka 34 prílohy E zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
§ 21
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 6 zákona SNR č. 266/1992 Zb. o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike.
2)
Napr. zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon), vyhláška Miniterstva kultúry SSR č. 149/1980 Zb., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o ochrane stromov rastúcich mimo lesa, o postupe pri výnimočnom povoľovaní ich výrubu a o spôsobe využitia drevnej hmoty z týchto stromov.
3)
Zákon SNR č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách.
4)
Zákon SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
5)
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
Zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch.
Zákon č. 138/1973 Zb.
Zákon č. 20/1966 Zb, o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 196/1990 Zb. a zákona SNR č. 419/1991 Zb.
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody.
Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona SNR č. 130/1991 Zb. a zákona SNR č. 421/1991 Zb.
6)
Zákon č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.
7)
Napr. zákon č. 50/1976 Zb.
8)
Zákon SNR č. 330/1991 Zb.
9)
§ 10 zákona SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
10)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
11)
Zákon č. 50/1976 Zb.
12)
Napr. zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby v znení neskorších predpisov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 308/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 308/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o emisii štátnych dlhopisov Slovenskej republiky na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky za rok 1991
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* § 1 - Na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky za rok 1991 sa vydávajú štátne dlhopisy1) v rozsahu 6 mld Kčs s dobou splatnosti do 4 rokov od účinnosti tohto zákona.
* § 2 - Ministerstvo financií Slovenskej republiky vydá štátne dlhopisy zaknihovaním v nominálnej hodnote 1 000 000 a 10 000 000 Kčs a určí ich emisné podmienky do 1 mesiaca od účinnosti tohto zákona s tým, že tieto môžu nakupovať len právnické osoby a prednostne
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 6. 1992
308
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. mája 1992
o emisii štátnych dlhopisov Slovenskej republiky na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky za rok 1991
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky za rok 1991 sa vydávajú štátne dlhopisy1) v rozsahu 6 mld Kčs s dobou splatnosti do 4 rokov od účinnosti tohto zákona.
§ 2
Ministerstvo financií Slovenskej republiky vydá štátne dlhopisy zaknihovaním v nominálnej hodnote 1 000 000 a 10 000 000 Kčs a určí ich emisné podmienky do 1 mesiaca od účinnosti tohto zákona s tým, že tieto môžu nakupovať len právnické osoby a prednostne so sídlom v Slovenskej republike.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 309/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 309/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o poplatkoch za uloženie odpadov
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* § 1 - Poplatková povinnosť
* § 2 - Druh a výška poplatku
* § 3 - Zisťovanie množstva, kategórie a druhu odpadu
* § 4 - Platenie a odvod poplatku
* § 5 - Odklad platenia poplatku
* § 6 - Odklad odvodu prirážky
* § 7 - Odpustenie a doplatenie poplatku
* § 8 - Sankcie
* Prechodné ustanovenia
* § 9 - (1) Ak skládka nebola určená na likvidáciu, rozhodne o spôsobe plnenia povinností určených prevádzkovateľovi skládky týmto zákonom príslušný úrad životného prostredia.8)
* § 10 - V § 5 ods. 3 písm. e) zákona SNR č. 494/1991 Zb. sa slová „o vykonaní“ nahrádzajú slovami „vo veciach“.
* § 11 - Účinnosť
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 309/1992 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 309/1992 Zb.
Aktuální znění od 25. 6. 1992
309
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. mája 1992
o poplatkoch za uloženie odpadov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Poplatková povinnosť
Poplatok za uloženie odpadu na skládku za účelom jeho zneškodnenia (ďalej len „poplatok“) platí pôvodca odpadu (ďalej len „pôvodca“).1)
§ 2
Druh a výška poplatku
(1)
Poplatok tvorí základný poplatok a prirážka k základnému poplatku (ďalej len „prirážka“).
(2)
Základný poplatok sa platí za množstvo odpadu uloženého na skládku. Vypočíta sa ako súčin množstva odpadu a výšky sadzby za kategóriu alebo druh odpadu podľa prílohy č. 1 tohto zákona.
(3)
Prirážka sa platí za uloženie odpadu na skládku, ktorá nespĺňa technické podmienky pre prevádzku skládok podľa osobitných predpisov. Vypočíta sa ako súčin základného poplatku a indexu podľa prílohy č. 2 tohto zákona.
§ 3
Zisťovanie množstva, kategórie a druhu odpadu
(1)
Pre účely spoplatnenia podľa tohto zákona zaradí pôvodca odpad do kategórie alebo druhu podľa prílohy č. 1 tohto zákona a vypočíta výšku poplatku.
(2)
Za správnosť výpočtu výšky poplatku zodpovedá prevádzkovateľ skládky.
(3)
Množstvo odpadu pre určenie poplatku zisťuje prevádzkovateľ skládky vážením. Ak skládka nie je vybavená váhou, zisťuje množstvo odpadu odborným odhadom, pri ktorom vychádza tiež z údajov uvedených v prepravnej listine2) a z evidencie nebezpečného odpadu, ktorú vedie pôvodca podľa osobitných predpisov; pôvodca je povinný za tým účelom predložiť prevádzkovateľovi skládky prepravnú listinu a evidenciu nebezpečného odpadu na nahliadnutie.
(4)
Ak prevádzkovateľ skládky pri preberaní odpadu zistí prímesi kategórie alebo druhu odpadu, ktorý podlieha spoplatneniu vyššou sadzbou, v množstve viac ako 50 %, alebo prímesi nebezpečného odpadu,3) zaradí celé množstvo preberaného odpadu do kategórie alebo druhu s najvyššou sadzbou spoplatnenia. Zmenou zaradenia odpadu nie je dotknutá povinnosť zaplatiť pokutu podľa § 11 zákona o odpadoch.
§ 4
Platenie a odvod poplatku
(1)
Základný poplatok platí každý pôvodca.
(2)
Prirážku platí len ten pôvodca, ktorý uložil odpad na skládku, ktorá nespĺňa technické podmienky pre prevádzku skládok podľa osobitných predpisov.
(3)
Pôvodca je povinný zaplatiť poplatok prevádzkovateľovi skládky do 15 dní odo dňa uloženia odpadu na skládku, pokiaľ sa s prevádzkovateľom skládky nedohodne inak, najdlhšie však do dňa odvodu poplatku podľa odseku 7.
(4)
Prevádzkovateľ skládky je povinný vyberať poplatok za uloženie odpadu na skládku.
(5)
Základný poplatok je príjmom rozpočtu obceobce, na území ktorej sa skládka nachádza. Ak skládka leží na území dvoch alebo viacerých obcíobcí, základný poplatok plynie do ich rozpočtov v sume zodpovedajúcej pomeru územia pripadajúceho na skládku. Použitie príjmu zo základného poplatku je účelovo viazané na tvorbu a ochranu životného prostredia obceobce.
(6)
Prirážka je príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky4) (ďalej len „fond“).
(7)
Prevádzkovateľ skládky odvedie štvrťročne, do 15. dňa nasledujúceho mesiaca sumu prijatých
a)
základných poplatkov do rozpočtu obceobce, na území ktorej sa skládka nachádza,
b)
prirážok do fondu
a zároveň oznámi výšku odvedeného základného poplatku a prirážky príslušnému úradu životného prostredia.5)
(8)
Prevádzkovateľ skládky umožní na požiadanie obciobci, na území ktorej sa skládka nachádza, a fondu nahliadnuť do podkladov slúžiacich pre výpočet poplatku.
§ 5
Odklad platenia poplatku
(1)
Ak pôvodca vykonáva opatrenia s cieľom znížiť množstvo alebo stupeň nebezpečnosti ním produkovaných odpadov, najmä úpravou alebo zmenou technologického procesu alebo ďalším zhodnocovaním odpadu, príslušný úrad životného prostredia5) na žiadosť pôvodcu rozhodne o odložení platenia časti poplatku najdlhšie na dobu 24 mesiacov.
(2)
Pri určení výšky tej časti poplatku, ktorej platenie možno odložiť, príslušný úrad životného prostredia vychádza z predpokladaného zníženia priemerného množstva odpadu za mesiac alebo stupňa jeho nebezpečnosti.
§ 6
Odklad odvodu prirážky
(1)
Ak prevádzkovateľ skládky vykonáva opatrenia s cieľom splniť technické podmienky prevádzky skládky určené v osobitných predpisoch, príslušný úrad životného prostredia5) na žiadosť prevádzkovateľa skládky rozhodne o odložení odvodu časti prirážky na čas pripadajúci na vykonanie opatrení.
(2)
Príslušný úrad životného prostredia môže z celkovej výšky prirážky odložiť jej odvod najviac do výšky
a)
70 % do 1 roka od účinnosti tohto zákona,
b)
50 % do 2 rokov od účinnosti tohto zákona,
c)
30 % do 3 rokov od účinnosti tohto zákona,
d)
10 % do 4 rokov od účinnosti tohto zákona.
(3)
Časť prirážky, ktorú získa prevádzkovateľ skládky odkladom podľa odseku 1, môže použiť iba na zlepšenie technických podmienok prevádzky skládky.
§ 7
Odpustenie a doplatenie poplatku
(1)
Ak po vykonaní opatrení podľa § 5 ods. 1 a § 6 ods. 1 boli splnené podmienky odkladu, rozhodne príslušný úrad životného prostredia5) o odpustení povinnosti pôvodcu doplatiť časť poplatku alebo o odpustení povinnosti prevádzkovateľa skládky odviesť časť prirážky.
(2)
Pri nedodržaní podmienok odkladu platenia poplatku alebo odvodu platenia časti prirážky rozhodne príslušný úrad životného prostredia5) o povinnosti časť poplatku alebo prirážky zvýšenú o diskontnú sadzbu za príslušné obdobie v určenej lehote doplatiť, resp. odviesť.
§ 8
Sankcie
(1)
Ak pôvodca nezaplatí poplatok alebo prevádzkovateľ skládky neodvedie prijatý poplatok podľa § 4 ods. 3 a 7 tohto zákona včas a v plnej výške, je povinný zaplatiť za každý deň omeškania penále 0,1 % zo sumy nezaplateného alebo neodvedeného poplatku.
(2)
Prevádzkovateľovi skládky, ktorý umožní pôvodcovi uložiť odpad a poruší ustanovenie § 4 ods. 4 tohto zákona, môže príslušný úrad životného prostredia6) alebo Slovenská inšpekcia životného prostredia7) uložiť pokutu vo výške od 5 000 do 500 000 Kčs.
(3)
Pokutu podľa predchádzajúceho odseku možno uložiť do 1 roka odo dňa, kedy sa príslušný úrad životného prostredia alebo Slovenská inšpekcia životného prostredia dozvedeli o porušení povinnosti, najneskôr do 3 rokov od uloženia odpadu na skládku.
(4)
Penále za nezaplatený poplatok je príjmom prevádzkovateľa skládky. Penále za neodvedený základný poplatok je príjmom obceobce a penále za neodvedenú prirážku je príjmom fondu.
(5)
Pokuty podľa odseku 2 sú príjmom fondu.
Prechodné ustanovenia
§ 9
(1)
Ak skládka nebola určená na likvidáciu, rozhodne o spôsobe plnenia povinností určených prevádzkovateľovi skládky týmto zákonom príslušný úrad životného prostredia.8)
(2)
Do vydania osobitného predpisu o podmienkach skládkovania odpadov určí tieto podmienky príslušný úrad životného prostredia
a)
pre jestvujúce skládky v súhlase podľa § 4 ods. 1 písm. a) zákona o odpadoch,
b)
pre nové skládky vo vyjadrení podľa § 4 ods. 2 písm. a) zákona o odpadoch.
§ 10
V § 5 ods. 3 písm. e) zákona SNR č. 494/1991 Zb. sa slová „o vykonaní“ nahrádzajú slovami „vo veciach“.
§ 11
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 309/1992 Zb.
Sadzby základných poplatkov za uloženie odpadu na skládkach
Kategória, druh odpadu1)| Sadzba (Kčs.t-1)
---|---
1992| 1993| 1994| 1995| 1996
I.| Zeminy a hlušiny zaradené do kategórie ostatný odpad| 0| 0| 1| 1| 1
II.| Ostatný odpad okrem zemín a hlušín| 2| 4| 6| 8| 10
III.| Komunálny odpad (skupina 91)| 4| 8| 12| 16| 20
IV.| Zvláštny odpad mimo nebezpečného odpadu a odpadu v kategórii III.| 8| 16| 24| 32| 40
V.| Nebezpečný odpad| 50| 100| 150| 200| 250
1)
Opatrenie Federálneho výboru pre životné prostredie, ktorým sa vyhlasuje Kategorizácia a katalóg odpadov, vyhlásené v čiastke 69/1991 Zb.
Príloha č. 2 zákona SNR č. 309/1992 Zb.
Index prirážok k základným sadzbám za uloženie odpadu na skládkach, ktoré nespĺňajú podmienky pre prevádzku skládok určené v osobitných predpisoch
Kategória a druhy odpadov1)| Index prirážky
---|---
I.| Zeminy a hlušiny zaradené do kategórie ostatný odpad| 2
II.| Ostatný odpad (okrem zemín a hlušín)| 9
III.| Komunálny odpad (skupina 91)| 14
IV.| Zvláštny odpad mimo nebezpečného odpadu a odpadu v kategórii III.| 11
V.| Nebezpečný odpad| 13
1)
Opatrenie Federálneho výboru pre životné prostredie, ktorým sa vyhlasuje Kategorizácia a katalóg odpadov, vyhlásené v čiastke 69/1991 Zb.
1)
§ 10 zákona č. 238/1991 Zb. o odpadoch.
2)
§ 13 zákona č. 68/1979 Zb. o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve v znení zákona č. 118/1990 Zb.
3)
§ 2 ods. 3 zákona č. 238/1991 Zb.
4)
§ 3 písm. n) zákona SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky.
5)
§ 5 ods. 3 písm. e) zákona SNR č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve.
6)
§ 5 ods. 3 písm. f) zákona SNR č. 494/1991 Zb.
7)
§ 7 a 8 zákona SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
§ 3 zákona SNR č. 494/1991 Zb.
8)
§ 17 ods. 2 zákona SNR č. 494/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 310/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 310/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o stavebnom sporení
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - PODMIENKY STAVEBNÉHO SPORENIA (§ 7 — § 12)
* TRETIA ČASŤ - SPLNOMOCŇOVACIE A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 13 — § 14)
Aktuální znění od 25. 6. 1992
310
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. mája 1992
o stavebnom sporení
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
(1)
Účelom stavebného sporenia je financovanie bytových potrieb účastníkov stavebného sporenia (ďalej len „stavebný sporiteľ“) z účelovo vytvorených finančných prostriedkov vo fonde stavebného sporenia.
(2)
Fond stavebného sporenia tvoria
a)
vklady od stavebných sporiteľov,
b)
úroky,
c)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátna prémia“),
d)
splátky úverov,
e)
iné zdroje.
§ 2
(1)
Stavebným sporením pre účely tohto zákona sa rozumie
a)
prijímanie vkladov od stavebných sporiteľov,
b)
poskytovanie úverov stavebným sporiteľom (ďalej len „stavebný úver“).
(2)
Výkon činnosti súvisiaci so stavebným sporením podľa odseku 1 vykonáva banka so sídlom v Slovenskej republike založená na tento účel podľa osobitného predpisu1) (ďalej len „stavebná sporiteľna“).
§ 3
(1)
Stavebná sporiteľna je povinná určiť úrokové sadzby vkladov a úrokové sadzby stavebných úverov tak, aby rozdiel medzi nimi bol najviac 3 %.
(2)
Úrokové sadzby vkladov a úrokové sadzby stavebných úverov počas trvania zmluvy o stavebnom sporení nemožno zmeniť.
§ 4
Stavebným sporiteľom môže byť fyzická osoba s trvalým bydliskom v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, ktorá uzatvorí so stavebnou sporiteľňou zmluvu o stavebnom sporení, resp. v mene koho je uzatvorená zmluva.
§ 5
(1)
Štátny dozor nad dodržiavaním podmienok poskytovania štátnej prémie vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“).
(2)
Ministerstvo je oprávnené vyžadovať od stavebnej sporiteľne všetky podklady na kontrolu hospodárenia s prostriedkami fodnu stavebného sporenia.
§ 6
Centrálnu evidenciu zmlúv o stavebnom sporení vykonáva ministerstvo alebo ním určený subjekt. Cieľom tejto evidencie je predovšetkým sledovať oprávnenosť nárokov sporiteľov na štátnu prémiu.
DRUHÁ ČASŤ
PODMIENKY STAVEBNÉHO SPORENIA
§ 7
(1)
Stavebné sporenie vykonáva stavebná sporiteľňa na základe vydaných zásad, ktoré musia obsahovať najmä
a)
druhy stavebného sporenia a podmienky uzatvárania zmlúv,
b)
zloženie fondu stavebného sporenia, postup pri poskytovaní stavebného úveru, podmienky a predpoklady poskytnutia stavebného úveru,
c)
postup pri usporiadaní vkladov zo zrušených zmlúv o stavebnom sporení,
d)
spôsob ochrany stavebného sporiteľa v prípade zastavenia činnosti stavebnej sporiteľne alebo pri odobratí povolenia na jej činnosť.
(2)
Zmluvy o stavebnom sporení musia obsahovať najmä
a)
výšku a časovú postupnosť vkladov stavebného sporiteľa,
b)
úrokové sadzby vkladov a stavebných úverov,
c)
podmienky poskytnutia stavebných úverov, postup pri určení poradia poskytnutia stavebných úverov, ako aj podmienky a postup pri výplate vkladov,
d)
spôsob zabezpečenia pohľadávok zo stavebných úverov,
e)
podmienky, za ktorých môže byť zmluva o stavebnom sporení rozdelená alebo zlúčená s inou zmluvou, zvýšená alebo znížená cieľová suma (§ 8 ods. 1) a z toho vyplývajúce poskytnutie stavebného úveru,
f)
podmienky, za ktorých možno vykonať prevod práv a povinností vyplývajúcich zo zmluvy o stavebnom sporení,
g)
podmienky, za ktorých možno od zmluvy odstúpit,
h)
vyhlásenie sporiteľa, či v rámci tejto zmluvy si uplatňuje nárok na poskytnutie štátnej prémie.
§ 8
(1)
Stavebné sporenie vzniká uzatvorením zmluvy medzi stavebným sporiteľom a stavebnou sporiteľňou na zmluvne dohodnutú sumu (ďalej len „cieľová suma“).
(2)
Cieľová suma sa skladá
a)
z vkladov od stavebného sporiteľa,
b)
z úrokov,
c)
zo štátnej prémie,
d)
zo stavebného úveru,
e)
z iných zdrojov.
(3)
Po splnení zmluvne dohodnutých podmienok má stavebný sporiteľ nárok na pridelenie stavebného úveru.
(4)
Stavebný sporiteľ môže
a)
uplatniť nárok na stavebný úver,
b)
vklad vybrať a použiť ho bez nároku na stavebný úver,
c)
sporiť ďalej.
§ 9
(1)
Stavebný sporiteľ získa stavebný úver, ak dodrží zmluvne dohodnuté podmienky stavebného sporenia a spĺňa podmienky návratnosti stavebného úveru.
(2)
Výška stavebného úveru sa rovná rozdielu medzi cieľovou sumou a vkladmi sporiteľa, vrátane úrokov, štátnych prémií, ak sa poskytnú (§ 10 ods. 1), a iných zdrojov.
§ 10
(1)
Štátna prémia sa poskytuje stavebnému sporiteľovi z prostriedkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(2)
Nárok stavebného sporiteľa na štátnu prémiu voči štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky uplatňuje stavebná sporiteľňa.
(3)
Najvyššia suma štátnej prémie na príslušný rozpočtový rok sa určuje zákonom Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej republiky.
(4)
Štátna prémia sa poskytuje najviac do výšky 100 % ročného vkladu.
§ 11
Cieľovú sumu, pokiaľ jej súčasťou je aj poskytnutý stavebný úver, môže stavebný sporiteľ použiť na financovanie bytových potrieb v Slovenskej republike (ďalej len „stavebný účel“), a to na
a)
kúpu bytu alebo domu,
b)
výstavbu domu,
c)
modernizáciu, rekonštrukciu a údržbu bytu alebo domu,
d)
obstaranie stavebného pozemku,
e)
obstaranie a rekonštrukciu nebytových priestorov na byt,
f)
úhradu záväzkov súvisiacich s vyššie uvedenými účelmi.
§ 12
(1)
Z fondu stavebného sporenia stavebná sporiteľna podľa zmluvne dohodnutých podmienok uspokojuje tieto nároky stavebných sporiteľov
a)
výplaty vkladov z vypovedaných zmlúv stavebného sporenia, z ktorých nárok na poskytnutie stavebného úveru vznikol, ale nebol uplatnený,
b)
výplaty vkladov zo zmlúv stavebného sporenia zrušených počas sporenia,
c)
poskytnutie úverov stavebným sporiteľom, ktorým nárok na stavebný úver vznikol.
(2)
Z voľných zdrojov fondu stavebného sporenia môže stavebná sporiteľna
a)
poskytovať stavebné úvery za komerčných podmienok pre stavebné účely stavebným sporiteľom, ktorí splnili podmienky sporenia, ale ďalšie zmluvne dohodnuté podmienky pre poskytnutie úveru ešte nespĺňajú, alebo stavebným sporiteľom, ktorí ešte len sporia,
c)
sprostredkovávať a vykonávať ďalšie činnosti súvisiace s bývaním.
TRETIA ČASŤ
SPLNOMOCŇOVACIE A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 13
Ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoví výšku a podmienky poskytovania štátnej prémie a základné podmienky vedenia centrálnej evidencie zmlúv o stavebnom sporení.
§ 14
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 1 ods. 1 zákona č. 21/1992 Zb. o bankách. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 311/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 311/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o poplatkoch za znečišťovanie ovzdušia
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* § 1 - Poplatková povinnosť
* § 2 - Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia
* § 3 - Výška poplatku
* § 4 - Výpočet poplatku
* § 5 - Oznamovanie údajov a spôsob platenia poplatku
* § 6 - Sankcie
* § 7 - (1) Poplatky platené prevádzkovateľmi veľkých a stredných zdrojov sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.6)
* Prechodné a spoločné ustanovenia
* § 8 - (1) Lehota pre oznámenie údajov potrebných pre určenie výšky poplatku (§ 5 ods. 1) v roku 1992 podľa skutočností uplynulého roka 1991 sa určuje do 60 dní od účinnosti tohto zákona.
* § 9 - Pri zániku veľkého alebo stredného zdroja je prevádzkovateľ povinný zaplatiť okrem poplatku určeného podľa skutočnosti uplynulého roka aj poplatok za to obdobie kalendárneho roka, v ktorom znečisťoval ovzdušie, než došlo k zániku zdroja. Za tým účelom ozná
* § 10 - Zákon Slovenskej národnej rady č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky sa dopĺňa takto:
* § 11 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha zákona SNR č. 311/1992 Zb.
Aktuální znění od 25. 6. 1992
311
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. mája 1992
o poplatkoch za znečistovanie ovzdušia
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Poplatková povinnosť
Poplatok podľa tohto zákona platia právnické a fyzické osoby, ktoré prevádzkujú veľké, stredné a malé zdroje znečisťovania ovzdušia.1)
§ 2
Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia
(1)
Príslušný obvodný úrad životného prostredia2) rozhoduje o výške poplatku právnickej a fyzickej osoby, ktorá prevádzkuje veľký a stredný zdroj znečisťovania ovzdušia (ďalej len „prevádzkovateľ veľkého a stredného zdroja“).
(2)
ObecObec3) rozhoduje o výške poplatku právnickej a fyzickej osoby, ktorá prevádzkuje malý zdroj znečisťovania ovzdušia (ďalej len „prevádzkovateľ malého zdroja“).
§ 3
Výška poplatku
(1)
Výška poplatku prevádzkovateľa veľkého a stredného zdroja sa určuje na obdobie jedného roka pre všetky druhy vypúšťaných znečisťujúcich látok podliehajúcich poplatkovej povinnosti uvedených v časti A prílohy tohto zákona (ďalej len „znečisťujúce látky“) spôsobom upraveným v § 4 tohto zákona.
(2)
Z poplatku určeného podľa odseku 1 bude prevádzkovateľ platiť:
20 %| v roku 1992
---|---
40 %| v roku 1993
60 %| v rokoch 1994 a 1995
80 %| v rokoch 1996 a 1997
100 %| od roku 1998 vrátane.
(3)
Poplatok prevádzkovateľa malého zdroja sa určuje ročnou paušálnou sumou do výšky 10 000 Kčs úmerne podľa jeho veľkosti a škodlivosti vypúšťaných znečisťujúcich látok alebo spotreby množstva látky, z ktorej znečisťujúce látky vznikajú.
§ 4
Výpočet poplatku
(1)
Poplatok pozostáva zo základného poplatku a prirážky a určuje sa podľa sadzieb poplatkov uvedených v časti B prílohy tohto zákona.
(2)
Základný poplatok za jednotlivú znečisťujúcu látku vypúšťanú veľkým alebo stredným zdrojom sa určí súčinom množstva vypúšťanej znečisťujúcej látky zisteného podľa skutočnosti uplynulého roka a výškou sadzby podľa časti B prílohy tohto zákona.
(3)
K základnému poplatku podľa odseku 2 sa pripočíta prirážka vo výške 50 % tohto poplatku, ak veľký alebo stredný zdroj nedodržal určený emisný limit. Prirážka sa vypočíta za obdobie splátok, určených podľa § 5 ods. 3, v ktorom bol prekročený emisný limit.4)
(4)
Poplatok prevádzkovateľa veľkých a stredných zdrojov sa rovná súčtu poplatkov za jednotlivé znečisťujúce látky a jednotlivé zdroje. Takto určená výška poplatku sa upraví podľa § 3 ods. 2 tohto zákona.
(5)
Poplatok pri horiacich alebo zaparených plochách, skládkach a plochách s únikom znečisťujúcich látok sa určí súčinom množstva znečisťujúcich látok zistených odborným odhadom a sadzby podľa časti B prílohy tohto zákona. Platí sa iba základný poplatok podľa odseku 2.
(6)
Poplatok sa zaokrúhľuje na celých 100 Kčs smerom dole.
§ 5
Oznamovanie údajov a spôsob platenia poplatku
(1)
Prevádzkovateľ veľkého a stredného zdroja je povinný oznámiť každoročne do 15. februára obvodnému úradu životného prostredia a organizácii určenej Slovenskou komisiou pre životné prostredie úplné a pravdivé údaje potrebné pre určenie výšky poplatku podľa skutočnosti uplynulého roka a výpočet poplatku za každý zdroj. Údaje potrebné pre určenie výšky poplatku sú uvedené v prílohe C tohto zákona.
(2)
Obvodný úrad životného prostredia preskúma údaje uvedené v oznámení a vydá rozhodnutie o určení poplatku, v ktorom určí najmä výšku ročného poplatku, podmienky odkladu platby časti poplatku a ďalšie podmienky týkajúce sa poplatkovej povinnosti prevádzkovateľa.
(3)
Poplatok sa platí
a)
od výšky 1 mil. Kčs ročne v mesačných splátkach vo výške jednej dvanástiny ročného poplatku,
b)
do výšky 1 mil. Kčs ročne v štvrťročných splátkach vo výške jednej štvrtiny ročného poplatku,
c)
do výšky 10 tis. Kčs ročne v polročných splátkach vo výške jednej polovice ročného poplatku.
(4)
Podľa odseku 3 sa nepostupuje, ak prevádzkovateľ veľkého alebo stredného zdroja zaplatí ročný poplatok do 15. februára.
(5)
Prevádzkovateľ až do vydania rozhodnutia o určení poplatku je povinný zaplatiť poplatok podľa vlastného výpočtu ako preddavok v splátkach, najneskôr do 15. dňa po uplynutí príslušnej lehoty splátok. Zaplatené preddavky splátok sa zúčtujú so splátkami zodpovedajúcimi rozhodnutiu o určení poplatku do 30 dní od nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia.
(6)
Na žiadosť prevádzkovateľa veľkého alebo stredného zdroja obvodný úrad životného prostredia rozhodne o podmienkach odkladu platenia časti poplatku za každú znečisťujúcu látku vo výške 50 % po dobu realizácie prác na zníženie emisií najmenej na úroveň emisných limitov pre nové zdroje, a to od doby ich preukázateľného započatia do doby ich ukončenia. Po ukončení prác obvodný úrad životného prostredia rozhodne o odpustení povinnosti poplatok doplatiť, ak prevádzkovateľ splnil podmienky odkladu platenia časti poplatku. Pri nedodržaní podmienok odkladu platenia rozhodne obvodný úrad životného prostredia o povinnosti doplatiť časť poplatku zvýšenú o diskontnú sadzbu a určí na to príslušnú lehotu.
(7)
Prevádzkovateľ malého zdroja, ktorý je právnickou alebo fyzickou osobou oprávnenou na podnikanie, je povinný oznámiť každoročne do 15. februára obciobci údaje potrebné na zistenie škodlivosti vypúšťanej znečisťujúcej látky a o veľkosti zdroja prevádzkovaného v uplynulom roku.
(8)
ObecObec upraví všeobecne záväzným nariadením ďalšie podrobnosti vo veciach poplatkov prevádzkovateľov malých zdrojov vrátane vymedzenia zdrojov, ktorým poplatok nebude vyrubený.
§ 6
Sankcie
(1)
Za nesplnenie povinností uvedených v § 5 ods. 7 uloží obecobec prevádzkovateľovi malého zdroja pokutu od 1000 Kčs do 10 000 Kčs.
(2)
Pokutu podľa odseku 1 možno uložiť do 1 roka odo dňa, kedy sa obecobec o porušení povinnosti dozvedela, najneskôr do 3 rokov od porušenia tejto povinnosti.
(3)
Sankcie za porušenie § 5 ods. 1, § 8 ods. 1 a § 9 tohto zákona upravuje osobitný predpis.5)
(4)
Ak prevádzkovateľ veľkého a stredného zdroja včas nezaplatí poplatok v lehotách určených týmto zákonom, je povinný zaplatiť za každý deň omeškania penále 0,1 % zo sumy, ktorú bol povinný zaplatiť.
§ 7
(1)
Poplatky platené prevádzkovateľmi veľkých a stredných zdrojov sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.6)
(2)
Poplatky platené prevádzkovateľmi malých zdrojov sú príjmom rozpočtu obceobce; použitie príjmov z poplatkov je účelovo viazané na ochranu životného prostredia obceobce a na zabezpečenie výkonu štátnej správy ochrany ovzdušia obcou.
Prechodné a spoločné ustanovenia
§ 8
(1)
Lehota pre oznámenie údajov potrebných pre určenie výšky poplatku (§ 5 ods. 1) v roku 1992 podľa skutočností uplynulého roka 1991 sa určuje do 60 dní od účinnosti tohto zákona.
(2)
Prevádzkovateľ veľkého a stredného zdroja až do vydania rozhodnutia o určení poplatku je povinný zaplatiť poplatok podľa vlastného výpočtu v dvoch splátkach, a to do 15. 10. 1992 a 15. 1. 1993. Zaplatené preddavky splátok sa zúčtujú so splátkami zodpovedajúcimi rozhodnutiu o určení poplatku v lehote ustanovenej v § 5. ods. 5 tohto zákona.
(3)
Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na konanie o poplatkoch všeobecné predpisy o správnom konaní.7)
§ 9
Pri zániku veľkého alebo stredného zdroja je prevádzkovateľ povinný zaplatiť okrem poplatku určeného podľa skutočnosti uplynulého roka aj poplatok za to obdobie kalendárneho roka, v ktorom znečisťoval ovzdušie, než došlo k zániku zdroja. Za tým účelom oznámi zánik zdroja do 15 dní obvodnému úradu životného prostredia, vrátane údajov potrebných pre určenie výšký poplatku a jeho výpočet. Poplatok platí prevádzkovateľ podľa rozhodnutia obvodného úradu životného prostredia.
§ 10
Zákon Slovenskej národnej rady č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky sa dopĺňa takto:
V § 3 písm. d) sa na konci pripájajú slová „z veľkých a stredných zdrojov znečisťovania ovzdušia“.
§ 11
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha zákona SNR č. 311/1992 Zb.
ZARADENIE ZNEČISŤUJÚCICH LÁTOK DO SADZOBNÝCH TRIED, SADZBY POPLATKOV A ÚDAJE PRE URČENIE VÝŠKY POPLATKU
ČASŤ A -
Zaradenie znečisťujúcich látok do sadzobných tried
Hlavné znečisťujúce látky:
Tuhé emisie
Oxid siričitý
Oxidy dusíka
Oxid uhoľnatý
Ostatné znečisťujúce látky:
1.
trieda:
azbest (chryzotyl, krokydolit, amozit, antofylit, aktinolit a tremolit)
benzo (a) pyrén
berýlium a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Be
dibenzo (a, h) antracén
kadmium a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Cd
2-naftylamín
ortuť a jej zlúčeniny vyjadrené ako Hg
tálium a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Tl
2.
trieda:
akrylonitril
antimón a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Sb
antimonovodík
arzén a jeho zlúčeniny vyjadrené ako As
arzenovodík
benzén
1,3-butadién
cín a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Sn
1,2-dibrómetán
epichlórhydrín
etylénoxid
fluoridy vyjadrené ako F-
fosforovodík
fosgén
hydrazín
chlórkyan
chróm a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Cr
kobalt a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Co
kyanidy vyjadrené ako CN-
mangán a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Mn
meď a jej zlúčeniny vyjadrené ako Cu
nikel a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Ni
olovo a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Pb
propylénoxid
selén a jeho zlúčeniny výjadrené ako Se
telúr a jej zlúčeniny vyjadrené ako Te
vanád a jeho zlúčeniny vyjadrené ako V
vinylchlorid
zinok a jeho zlúčeniny vyjadrené ako Zn
3.
trieda:
acetaldehyd
anilín
benzylchlorid
bróm a jeho plynné zlúčeniny vyjadrené ako HBr
dietylamín
1,2-dichlóretán
dichlóretylén
dimetylamín
etanolamín
etylakrylát
fenol
fluór a jeho plynné zlúčeniny vyjadrené ako HF
formaldehyd
chlór
krezoly
kyanovodík
kyselina akrylová
kyselina mravčia
merkaptány
metylakrylát
metylamín
nitrobenzén
nitrofenoly
nitrokrezoly
nitrotoluén
pyridín
sírouhlík
sírovodík
tetrachlóretán
tetrachlóretylén
tetrachlórmetán
tioétery
toluidín
trichlóretylén
trichlórmetán
4.
trieda:
acetón
alkylalkoholy
amoniak
anorg. plynné zlúčeniny chlóru vyjadrené ako HCl
benzaldehyd
bifenyl
2-butanón
butylacetát
butylaldehyd
dibutyléter
dietyléter
difenyléter
1,4-dichlórbenzén
dichlórdifluórmetán
1,1-dichlóretán
1,2-dichlóretylén
dichlórmetán
diizopropyléter
dimetyléter
etylacetát
etylbenzén
etylénglykol
furfural
4-hydroxy-4-metyl-2-pentanón
chlórbenzén
chlóretán
2-chloroprén
2-chlórpropán
izopropylbenzén
kyselina octová
metylacetát
metylester kyseliny benzoovej
metylmetakrylát
1-metylnaftalén
2-metylnaftalén
4-metyl-2-penatanol
N-metylpyrolidón
naftalén
olefíny s výnimkou 1,3-butadiénu (2. trieda)
parafíny s výnimkou metánu
styrén
toluén
1,1,1-trichlóretán
trichlórfluórmetán
vinylacetát
xylén
ČASŤ B - SADZBY POPLATKOV
Sadzby poplatkov pre znečisťujúce látky vypúšťané veľkými a strednými zdrojmi sa určujú takto:
1.
Hlavné znečisťujúce látky
Znečisťujúca látka| sadzba (Kčs.t-1)
---|---
Tuhé emisie| 3000
Oxid siričitý| 1000
Oxidy dusíka| 800
Oxid uhoľnatý| 600
2.
Ostatné znečisťujúce látky
Znečisťujúca látka| Sadzba (Kčs.t-1)
---|---
1\\. trieda| 20 000
2\\. trieda| 10 000
3\\. trieda| 5 000
4\\. trieda| 1 000
ČASŤ C - ÚDAJE PRE URČENIE VÝŠKY POPLATKU
Prevádzkovateľ veľkého a stredného zdroja oznamuje podľa § 5 ods. 1 tohto zákona príslušnému obvodnému úradu životného prostredia tieto údaje potrebné pre určenie výšky poplatku:
1.
Názov a sídlo prevádzkovateľa zdroja.
2.
Zoznam veľkých a stredných zdrojov prevádzkovaných na území pôsobnosti príslušného obvodného úradu životného prostredia, ich názov a sídlo.
3.
Množstvo, druh a sadzby vypúšťaných znečisťujúcich látok podliehajúcich poplatkovej povinnosti podľa jednotlivých zdrojov.
4.
Spôsob zistenia množstva jednotlivých vypúšťaných znečisťujúcich látok podľa zdrojov (napr. kontinuálne meranie množstva vypúšťaných znečisťujúcich látok, periodické meranie množstva vypúšťaných znečisťujúcich látok, sledovanie parametrov určujúcich množstvo emisií, bilančný výpočet).
5.
Odborný odhad množstva a druhu znečisťujúcich látok pri veľkých a stredných zdrojoch podľa § 4 ods. 5 tohto zákona a údaje, na základe ktorých bol vykonaný.
6.
Údaj o dodržaní určeného emisného limitu.
7.
Výpočet poplatku.
8.
Číslo rozhodnutia obvodného úradu životného prostredia, ak bol povolený odklad platby časti poplatku.
1)
§ 3 a 17 zákona č. 309/1991 Zb. o ochrane ovzdušia pred znečisťujúcimi látkami (zákon o ovzduší).
2)
§ 3 ods. 3 zákona SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
3)
§ 11 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
4)
§ 7 ods. 1 písm. b) a § 14 zákona č. 309/1991 Zb.
5)
§ 18 ods. 2 písm. a) a § 18 ods. 3 zákona č. 309/1991 Zb.
6)
§ 3 zákona SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky.
7)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 312/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 312/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 6. 1992
312
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. mája 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 2 ods. 1 a 2 znejú:
„(1)
Za násilné odvlečenie do Zväzu sovietskych socialistických republík a do táborov, ktoré mal Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch v rokoch 1944 až 1953, sa oprávneným osobám poskytne peňažná náhrada za dobu odvlečenia a za smrť, ktorá nastala v dobe odvlečenia, v rozsahu obdobne podľa zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení zákona č. 47/1991 Zb.
(2)
Oprávnenou osobou je fyzická osoba, ktorá bola protiprávne násilne odvlečená jednotkami Ministerstva vnútra Zväzu sovietskych socialistických republík alebo Štátnou bezpečnosťou do Zväzu sovietskych socialistických republík alebo do táborov, ktoré mal Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch
a)
z terajšieho územia Slovenskej republiky, je štátnym občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a má na jej území trvalý pobyt,
b)
pochádza z terajšieho územia Slovenskej republiky a žijú tu jej potomkovia
(ďalej len „oprávnená osoba“).“.
2.
§ 3 znie:
㤠3
(1)
Oprávnenou osobu je fyzická osoba, ktorá má na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky trvalý pobyt a ktorá bola násilne vysťahovaná zo svojho bydliska na základe výmeru alebo oznámenia národného výboru v rokoch 1948 až 1952 vydaného podľa osobitného predpisu,4) alebo aj bez výmeru alebo oznámenia, ako aj rozhodnutí „zvláštnej komisie“ a orgánov komunistickej strany v rokoch 1952 a 1953. Oprávnenou osobou je aj manžel, manželka, druh, družka, deti, ako aj rodičia, ak žili v spoločnej domácnosti a majú na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky trvalý pobyt.
(2)
Oprávnená osoba má nárok na
a)
vydanie nehnuteľnosti alebo jej časti, ktorá bola v jej vlastníctve v čase násilného vysťahovania podľa osobitného predpisu,5)
b)
poskytnutie finančnej náhrady za násilne vysťahovanie a za hnuteľný majetok, ak bol v byte pri násilnom vysťahovaní ponechaný alebo pri preprave poškodený alebo zničený, a to vo výške 60 000 Kčs,
c)
jednorazové finančné odškodnenie za vykonávanie nanútenej práce vo výške 15 000 Kčs za rodinu a rok, najviac vo výške 60 000 Kčs,
d)
posudzovanie nanútenej práce [písmeno c)] ako zamestnanie v I. pracovnej kategórii za preukázanú dobu,
e)
študijnú rehabilitáciu podľa osobitného predpisu.5a).“.
3.
V § 4 ods. 3 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
na poskytnutie finančnej náhrady podľa § 3 ods. 2 písm. a) až c).“.
4.
V § 4 ods. 7 sa na konci textu pred bodku vkladajú slová „§ 3 ods. 2 písm. d)“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
4)
Napr. zákon č. 138/1948 Zb. o hospodárení s bytmi.
5a)
§ 18 ods. 2 zákona č. 87/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 313/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 313/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o príslušnosti orgánov Slovenskej republiky na udeľovanie výnimiek zo zákazu niektorých majetkových úkonov poľnohospodárskych, výrobných a spotrebných družstiev
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* § 1 - Na udelenie výnimky podľa § 30 ods. 3 zákona č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách sú v odôvodnených prípadoch na základe žiadosti družstva príslušné
* § 2 - Zrušuje sa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 559/1991 Zb. o výnimkách z § 33 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku.
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 6. 1992
313
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. mája 1992
o príslušnosti orgánov Slovenskej republiky na udeľovanie výnimiek zo zákazu niektorých majetkových úkonov poľnohospodárskych, výrobných a spotrebných družstiev
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Na udelenie výnimky podľa § 30 ods. 3 zákona č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách sú v odôvodnených prípadoch na základe žiadosti družstva príslušné
a)
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky, ak je žiadateľom poľnohospodárske družstvo,
b)
Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky, ak je žiadateľom spotrebné družstvo,
c)
Ministerstvo priemyslu Slovenskej republiky, ak je žiadateľom výrobné družstvo.
§ 2
Zrušuje sa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 559/1991 Zb. o výnimkách z § 33 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 314/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 314/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o niektorých opatreniach súvisiacich s ochranou verejného záujmu
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* § 1 - Tento zákon ustanovuje podmienky na ochranu verejného záujmu. Vzťahuje sa na
* § 2 - Poslanec a člen vlády sú povinní:
* § 3 - (1) Poslanec a člen vlády sú povinní písomne oznámiť, že
* § 4 - (1) Oznámenie podľa § 3 ods. 1 sa podáva Predsedníctvu Slovenskej národnej rady (ďalej len „predsedníctvo“) do 15 dní
* § 5 - (1) Každý poslanec má právo navrhnúť predsedníctvu, aby rozhodlo, či činnosť poslanca je v súlade s týmto zákonom. Predsedníctvo môže rozhodnúť aj bez návrhu. Na rozhodnutie predsedníctva je potrebné stanovisko Mandátového a imunitného výboru Slovenskej ná
* § 6 - Ak predsedníctvo rozhodne, že činnosť poslanca alebo člena vlády nie je v súlade s týmto zákonom, vyzve ho, aby túto činnosť zanechal.
* § 7 - (1) Proti výzve podľa § 6 môže poslanec alebo člen vlády podať námietky do 15 dní odo dňa doručenia uznesenia.
* § 8 - (1) O námietkach poslanca podľa § 7 ods. 1 rozhoduje Slovenská národná rada. Ak podal návrh poslanec proti inému poslancovi (§ 5 ods. 1), Slovenská národná rada rozhoduje na neverejnom rokovaní.
* § 9 - (1) Poslanec a člen vlády sú povinní zanechať činnosť, ak boli na to vyzvaní (§ 6), alebo ak o tom rozhodla Slovenská národná rada (§ 8 ods. 1), alebo ak o tom rozhodlo predsedníctvo (§ 8 ods. 2), do 15 dní odo dňa doručenia ich uznesenia a v tejto lehote
* § 10 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 6. 1992
314
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. mája 1992
o niektorých opatreniach súvisiacich s ochranou verejného záujmu
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Tento zákon ustanovuje podmienky na ochranu verejného záujmu. Vzťahuje sa na
a)
poslancov Slovenskej národnej rady (ďalej len „poslanec“),
b)
členov vlády Slovenskej republiky (ďalej len „člen vlády“).
§ 2
Poslanec a člen vlády sú povinní:
a)
zdržať sa pri výkone svojej funkcie aj v občianskom živote všetkého, čo by mohlo viesť k rozporu verejného záujmu s osobnými záujmami, ohroziť dôveru v nestrannosť jeho osoby a znevážiť vykonávanú funkciu. Nemali by najmä zneužívať svoje postavenie a informácie získané v súvislosti s výkonom svojej funkcie na vlastný prospech alebo na prospech inej osoby,
b)
neprijímať v súvislosti s výkonom svojej funkcie dary alebo iné výhody.
§ 3
(1)
Poslanec a člen vlády sú povinní písomne oznámiť, že
a)
vykonávajú podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť podľa osobitných predpisov, s výnimkou správy vlastného majetku a vykonávania vedeckej, pedagogickej, publicistickej, literárnej alebo umeleckej činnosti,
b)
sú členmi riadiacich alebo kontrolných orgánov právnických osôb vykonávajúcich podnikateľskú činnosť.
(2)
Poslanec a člen vlády sú povinní do 1. marca každého roka odovzdať Kancelárii Slovenskej národnej rady druhopis daňového priznania, ak vykonávajú činnosť podľa odseku 1 písm. a), do ktorého možno nahliadnuť.
§ 4
(1)
Oznámenie podľa § 3 ods. 1 sa podáva Predsedníctvu Slovenskej národnej rady (ďalej len „predsedníctvo“) do 15 dní
a)
odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona alebo
b)
odo dňa, keď nastali skutočnosti uvedené v § 3 ods. 1, alebo
c)
odo dňa zloženia zákonom predpísaného sľubu poslancom alebo odo dňa vymenovania za člena vlády.
(2)
Evidenciu oznámení vedie a k 1. marcu každého roka zverejňuje Kancelária Slovenskej národnej rady. O spôsobe zverejnenia rozhodne Slovenská národná rada.
§ 5
(1)
Každý poslanec má právo navrhnúť predsedníctvu, aby rozhodlo, či činnosť poslanca je v súlade s týmto zákonom. Predsedníctvo môže rozhodnúť aj bez návrhu. Na rozhodnutie predsedníctva je potrebné stanovisko Mandátového a imunitného výboru Slovenskej národnej rady.
(2)
Vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo člen vlády majú právo navrhnúť predsedníctvu, aby rozhodlo, či činnosť člena vlády je v súlade s týmto zákonom. Predsedníctvo môže rozhodnúť aj bez návrhu. Ak návrh podáva člen vlády, je na rozhodnutie predsedníctva potrebné stanovisko vlády.
(3)
Každý poslanec a člen vlády, proti ktorému návrh podľa odsekov 1 a 2 smeruje, má právo sa k nemu vyjadriť.
(4)
Predsedníctvo návrh podľa odsekov 1 a 2 prerokuje a vo veci rozhodne do 30 dní odo dňa jeho doručenia.
(5)
Člen predsedníctva, proti ktorému návrh smeruje, sa na hlasovaní nezúčastní.
§ 6
Ak predsedníctvo rozhodne, že činnosť poslanca alebo člena vlády nie je v súlade s týmto zákonom, vyzve ho, aby túto činnosť zanechal.
§ 7
(1)
Proti výzve podľa § 6 môže poslanec alebo člen vlády podať námietky do 15 dní odo dňa doručenia uznesenia.
(2)
Námietky sa podávajú písomne predsedníctvu, ktoré ich predloží Slovenskej národnej rade.
§ 8
(1)
O námietkach poslanca podľa § 7 ods. 1 rozhoduje Slovenská národná rada. Ak podal návrh poslanec proti inému poslancovi (§ 5 ods. 1), Slovenská národná rada rozhoduje na neverejnom rokovaní.
(2)
O námietkach vlády alebo člena vlády podľa § 7 ods. 1 rozhoduje predsedníctvo.
(3)
Rozhodnutie Slovenskej národnej rady (odsek 1) alebo predsedníctva (odsek 2) je konečné.
§ 9
(1)
Poslanec a člen vlády sú povinní zanechať činnosť, ak boli na to vyzvaní (§ 6), alebo ak o tom rozhodla Slovenská národná rada (§ 8 ods. 1), alebo ak o tom rozhodlo predsedníctvo (§ 8 ods. 2), do 15 dní odo dňa doručenia ich uznesenia a v tejto lehote oznámiť predsedníctvu, že činnosť zanechali.
(2)
Ak poslanec nezanechá činnosť, predsedníctvo to oznámi Slovenskej národnej rade, ktorá rozhodne o spôsobe zverejnenia tejto skutočnosti.
(3)
Ak člen vlády nezanechá činnosť, predsedníctvo ho z funkcie odvolá.
§ 10
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 315/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 315/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o verejných telovýchovných, športových a turistických podujatiach
Vyhlášeno 25. 6. 1992, datum účinnosti 25. 6. 1992, částka 63/1992
* § 1 - Úvodné ustanovenia
* Organizátor podujatia
* § 2 - Organizátormi podujatí môžu byť právnické alebo fyzické osoby.
* § 3 - (1) Organizátor podujatia je povinný písomne oznámiť zámer zorganizovať podujatie obci, na území ktorej sa má podujatie konať. Ak sa má podujatie konať na území niekoľkých obcí, treba jeho konanie oznámiť každej z nich.
* § 4 - (1) Organizátor podujatia je ďalej povinný
* § 5 - Usporiadateľská služba
* § 6 - Oprávnenia usporiadateľa
* § 7 - Povinnosti účastníkov podujatia
* § 8 - Úlohy obce
* § 9 - Osobitné ustanovenia o bezpečnosti
* § 10 - Ustanovenia o pokutách a priestupkoch
* § 11 - Účinnosť
Aktuální znění od 25. 6. 1992
315
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. mája 1992
o verejných telovýchovných, športových a turistických podujatiach
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Úvodné ustanovenia
(1)
Verejnými telovýchovnými, športovými a turistickými podujatiami (ďalej len „podujatie“) sa podľa tohto zákona rozumejú telovýchovné, športové a turistické súťaže, stretnutia, turnaje, preteky a iné podujatia spojené s pohybovo-rekreačnou aktivitou občanov v oblasti telesnej kultúry1) prístupné verejnosti.
(2)
Podujatie sa považuje za prístupné verejnosti, ak sa koná pre individuálne neurčených účastníkov.
(3)
Na podujatie nie je potrebné predchádzajúce povolenie štátneho orgánu.
(4)
Ustanovenia tohto zákona sa nevzťahujú na podujatia, ktoré sa konajú
a)
v priestoroch ozbrojených síl a ozbrojených zborov, ak sú organizátormi a účastníkmi podujatia iba príslušníci ozbrojených síl a ozbrojených zborov,
b)
v priestoroch škôl a školských zariadení, ak sú organizátormi a účastníkmi podujatia iba žiaci alebo študenti škôl,
c)
v priestoroch zariadení sociálnej starostlivosti, ak sú organizátormi a účastníkmi podujatia ich zverenci.
Organizátor podujatia
§ 2
Organizátormi podujatí môžu byť právnické alebo fyzické osoby.
§ 3
(1)
Organizátor podujatia je povinný písomne oznámiť zámer zorganizovať podujatie obciobci, na území ktorej sa má podujatie konať. Ak sa má podujatie konať na území niekoľkých obcíobcí, treba jeho konanie oznámiť každej z nich.
(2)
Oznámenie určené obciobci treba podať na obecnom úrade najneskôr sedem dní pred konaním podujatia. V odôvodnenom prípade možno oznámenie podať aj v kratšom termíne. Zmeny údajov uvedených v oznámení je organizátor podujatia povinný oznámiť bezodkladne.
(3)
Organizátori podujatí, pre ktorých organizovanie podujatí vyplýva z ich hlavného zamerania, predmetu činnosti alebo podnikania povoleného podľa osobitných predpisov,2) sa môžu dohodnúť s obcou na obojstranne výhodnejšom spôsobe oznamovania podujatí.
(4)
V oznámení organizátora podujatia treba uviesť
a)
označenie organizátora podujatia a jeho adresu,
b)
názov a účel podujatia, deň, miesto a čas jeho konania,
c)
predpokladaný počet účastníkov podujatia,
d)
opatrenia, ktoré urobí, aby nedošlo k narušeniu verejného poriadku, ohrozeniu bezpečnosti, života a zdravia účastníkov podujatia alebo životného prostredia,
e)
východiskové miesto, trasu a miesto skončenia podujatia, ak si to jeho povaha vyžaduje.
(5)
Ak sa má podujatie konať mimo priestorov alebo verejných priestranstiev používaných na tento účel, je organizátor podujatia povinný predložiť k oznámeniu súhlas oprávnených vlastníkov, prípadne užívateľov týchto priestorov alebo pozemkov.
§ 4
(1)
Organizátor podujatia je ďalej povinný
a)
zabezpečiť verejný poriadok v priestoroch a na verejných priestranstvách, kde sa podujatie koná, a v priestoroch a v priestranstvách bezprostredne k nim patriacim,
b)
riadiť priebeh podujatia tak, aby sa neodchyľovalo od účelu uvedeného v oznámení, a riadne ho skončiť,
c)
zabezpečiť dodržiavanie obmedzenia alebo zákazu predávať, podávať a požívať alkoholické nápoje3) vrátane toho, aby všetky podávané, predávané a donesené nápoje boli v obaloch, ktoré nemôžu spôsobiť ujmu na zdraví,
d)
spoľahlivo od seba oddeliť skupiny priaznivcov súťažiacich družstiev alebo priaznivcov športovcov a pre organizovaných účastníkov podujatia vyčleniť samostatné vstupenky a priestory,
e)
zabezpečiť efektívny systém spojenia s účastníkmi podujatia a vhodným spôsobom ich viesť k pokojnému správaniu,
f)
zriadiť usporiadateľskú službu, vyčleniť potrebný počet členov usporiadateľskej služby a dať im záväzné pokyny,
g)
v prípade závažného porušenia verejného poriadku podujatie prerušiť alebo skončiť, ak nie je možné obnoviť verejný poriadok iným spôsobom,
h)
dodržiavať bezpečnostné, zdravotnícke, hygienické, požiarne, technické a iné právne predpisy a umožniť výkon dozoru na to oprávnených orgánov,4)
i)
v priestoroch a na priestranstvách umožniť účasť len takému počtu účastníkov podujatia, ktorý zodpovedá ich projektovanej kapacite.
(2)
Organizátori podujatí uvedení v § 3 ods. 3 sú povinní vypracovať organizačné poriadky, bezpečnostné opatrenia a opatrenia na ochranu zdravia5) pre podujatia organizované v priestoroch alebo priestranstvách zriadených alebo používaných na tento účel a zabezpečiť ich zverejnenie.
(3)
Ak sa organizátorovi podujatia pri narušení jeho pokojného priebehu nepodarí zabezpečiť verejný poriadok, požiada o potrebnú pomoc obecný úrad alebo útvar policajného zboru.6) Môže tak urobiť aj vtedy, ak sa účastníci podujatia po skončení podujatia pokojne nerozídu.
§ 5
Usporiadateľská služba
(1)
Usporiadateľská služba plní úlohy podľa pokynov organizátora podujatia alebo iných oprávnených orgánov uvedených v § 4 ods. 1 písm. h).
(2)
Členom usporiadateľskej služby (ďalej len „usporiadateľ“) môže byť iba osoba staršia ako 18 rokov s osobitnou prípravou alebo osoba riadne poučená.
(3)
Rozsah a obsah osobitnej prípravy usporiadateľov určia telovýchovné, športové a turistické zväzy alebo orgány postavené na ich úroveň po dohode s Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky.
(4)
Usporiadateľ preukazuje svoje oprávnenia videteľne umiestneným preukazom usporiadateľa, ktorý vydáva organizátor podujatia.
§ 6
Oprávnenia usporiadateľa
(1)
Usporiadateľ má právo
a)
presvedčiť sa, či sa na podujatí zúčastňujú iba účastníci podujatia na to oprávnení,
b)
vykázať účastníkov podujatia, ktorí vnášajú do priestorov alebo priestranstiev podujatia alkoholické nápoje a predmety uvedené v § 7 ods. 2, prípadne sú zjavne pod vplyvom alkoholu, drog alebo iných omamných prostriedkov,
c)
upozorniť účastníkov podujatia na nevhodnosť ich správania a požadovať, aby od neho upustili, ak svojím správaním narušujú jeho pokojný priebeh,
d)
zabrániť v účasti, vyviesť účastníkov podujatia a ich ďalšiu účasť na podujatí zakázať, ak napriek upozorneniu opakovane alebo iným osobitne závažným spôsobom narušujú pokojný priebeh podujatia.
(2)
Oprávnenie usporiadateľa majú aj príslušníci Policajného zboru Slovenskej republiky a pracovníci obecnej polície zabezpečujúci ochranu verejného poriadku na podujatí.
§ 7
Povinnosti účastníkov podujatia
(1)
Účastníci podujatia sú povinní dodržiavať pokyny organizátora podujatia a usporiadateľskej služby a zdržať sa všetkého, čo by narušovalo riadny a pokojný priebeh podujatia.
(2)
Účastníci podujatia nesmú mať pri sebe zbraň alebo čokoľvek, čím možno urobiť útok proti telu dôraznejším,7) prípadne čo by mohlo viesť k poškodeniu zdravia.
(3)
Ak poruší účastník podujatia povinnosti uvedené v odsekoch 1 a 2, je povinný na pokyn usporiadateľa opustiť podujatie.
(4)
Po skončení podujatia sú jeho účastníci povinní pokojne sa rozísť.
§ 8
Úlohy obce
(1)
ObecObec je oprávnená dozerať, či sa podujatie koná v súlade s oznámením podľa § 3.
(2)
Ak sa má konať podujatie mimo priestorov, priestranstiev alebo trasy, ktoré sa obvykle používajú na takýto účel, môže obecobec navrhnúť organizátorovi podujatia iné miesto na jeho konanie, než aké sa uvádza v oznámení.
(3)
ObecObec môže zakázať podujatie, ak by jeho účastníkom hrozilo závažné nebezpečenstvo pre ich zdravie, konanie podujatia by obmedzovalo verejnú dopravu, zásobovanie obyvateľstva alebo ohrozovalo životné prostredie.
(4)
Osoba, ktorú obecobec písomne poverila výkonom dozoru (ďalej len „dozorný orgán“), upozorní organizátora podujatia na zistené nedostatky a upovedomí ho o tom, aké následky podľa tohto zákona môže mať ich neodstránenie.
(5)
Dozorný orgán podujatie zakáže alebo preruší, ak sa na podujatí porušujú ľudské práva alebo slobody.8)
(6)
Dozorný orgán oznámi rozhodnutie o zákaze podujatia alebo o jeho prerušení organizátorovi ústnym vyhlásením. Písomné vyhotovenie tohto rozhodnutia treba doručiť organizátorovi do troch dní.
(7)
Na rozhodovanie podľa odsekov 3, 5 a 6 sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.9) Opravný prostriedok proti rozhodnutiu o zákaze alebo prerušení podujatia nemá odkladný účinok.
§ 9
Osobitné ustanovenia o bezpečnosti
(1)
Usporiadanie priestorov a priestranstiev určených na konanie podujatí nesmie podnecovať ich účastníkov k násiliu. Musí zabezpečovať efektívnu kontrolu všetkých účastníkov podujatia, účelné rozmiestnenie bezpečnostných prepážok slúžiacich na ich rozdelenie, označenie a uzatvorenie sektorov podujatia. Usporiadanie priestorov a priestranstiev vrátane prístupov na podujatie musí umožňovať zásah poriadkových, policajných, protipožiarnych a zdravotníckych služieb a prostriedkov.
(2)
Výber, projektovanie, výstavbu a rekonštrukciu priestorov a prestranstiev určených na konanie podujatí upravujú osobitné predpisy.10)
(3)
Priestranstvá podujatí s kapacitou nad 10 000 účastníkov a priestory podujatí s kapacitou nad 4 000 účastníkov musia byť rozdelené na sektory tak, aby kapacita jedného sektoru neprekročila uvedené počty účastníkov podujatia.
(4)
Pri organizovaní podujatí, na ktorých je možné odôvodnene predpokladať rušenie verejného poriadku alebo v iných osobitných prípadoch určených medzinárodnými športovými pravidlami,11) nie sú povolené pre účastníkov podujatia miesta na státie.
(5)
Na podujatiach s predpokladným počtom účastníkov nad 30 000 musia byť zriadené miesta zdravotníckej pomoci pre každý sektor samostatne, a to výlučne vo vnútornom priestore alebo priestranstve podujatia, spojené s dopravnou komunikáciou mimo podujatia.12)
(6)
Pri športových podujatiach nad 30 000 účastníkov musí organizátor podujatia zriadiť vo vnútornom priestore alebo priestranstve podujatia kontrolný video-systém, ktorý umožňuje trvalé poskytovanie kontrolných obrazov vybraných sektorov podujatia.
(7)
Organizátor podujatia a orgány uvedené v § 4 ods. 1 písm. h) majú právo nariadiť a vykonať uzatvorenie priestorov alebo priestranstiev podujatia a vykonať dôkladnejšiu kontrolu účastníkov, ak možno z okolností alebo správania účastníkov podujatia predpokladať narušovanie pokojného priebehu podujatia.
(8)
Podujatie možno začať, ak sú splnené všetky ustanovenia tohto zákona.
§ 10
Ustanovenia o pokutách a priestupkoch
(1)
Za nesplnenie oznamovacej povinnosti podľa tohto zákona, za usporiadanie alebo pokračovanie v podujatí, ktoré bolo zakázané, alebo za porušenie inej dôležitej povinnosti organizátora podujatia podľa tohto zákona môže obecobec uložiť organizátorovi podujatia pokutu do 30 000 Kčs.
(2)
Priestupku pri verejných telovýchovných, športových a turistických podujatiach sa dopustí ten, kto
a)
neuposlúchne poriadkové opatrenia organizátora alebo členov usporiadateľskej služby alebo týmto osobám bráni v plnení ich povinností,
b)
neoprávnene sťažuje účastníkom prístup na podujatie, neprístojným správaním bráni účastníkom v splnení účelu podujatia alebo bráni, aby sa po jeho skončení pokojne rozišli,
c)
ako účastník podujatia má pri sebe alebo vnáša do priestorov alebo priestranstiev podujatia predmety uvedené v § 7 ods. 2.
(3)
Za priestupok podľa odseku 2 písm. a) až c) možno uložiť pokutu do 3 000 Kčs.13)
(4)
O zisťovaní totožnosti porušovateľov verejného poriadku, o konaní o priestupkoch a trestných činoch, vydávaní a vyhostení cudzincov platia osobitné predpisy.14)
§ 11
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 3 ods. 1 zákona SNR č. 198/1990 Zb. o telesnej kultúre.
2)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov.
Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
Zákon č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník.
3)
§ 1 ods. 2 a § 4 ods. 1 písm. a) bod 5 zákona SNR č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.
4)
Napr. zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov, zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce v znení neskorších predpisov, zákon č. 55/1984 Zb. o pozemných komunikáciách (cestný zákon), zákon SNR č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona SNR č. 525/1990 Zb., zákon SNR č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky, zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov, zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy, zákon SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie, zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení neskorších predpisov.
5)
§ 2 ods. 1 písm. a) a § 79 ods. 1 zákona č. 20/1966 Zb. v znení neskorších predpisov.
6)
§ 64 zákona SNR č. 204/1991 Zb.
7)
§ 20 ods. 3 zákona SNR č. 204/1991 Zb.
8)
Čl. 5 až 16 Listiny základných práv a slobôd uvedenej ústavným zákonom č. 23/1991 Zb.
9)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
10)
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení neskorších predpisov.
§ 77 až 79 vyhlášky FMTIR č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu v znení neskorších predpisov.
11)
Napr. Európska konvencia o predchádzaní násiliu a chuligánskemu správaniu v priebehu športových podujatí, najmä futbalových stretnutí.
12)
§ 9 smerníc MZ SSR č. Z-6448/1985-B/1 z 15. septembra 1985 o starostlivosti o zdravie pri vykonávaní telesnej výchovy, športu a záujmovej brannej činnosti.
13)
§ 47 ods. 2 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení neskorších predpisov.
14)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. v znení neskorších predpisov.
Trestný zákon.
Trestný poriadok.
Zákon č. 71/1967 Zb.
Zákon SNR č. 204/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 317/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 317/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o dani z nehnuteľností
Vyhlášeno 26. 6. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 64/1992
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* PRVÁ ČASŤ - DAŇ Z POZEMKOV (§ 2 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - DAŇ ZO STAVIEB (§ 7 — § 11)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 12 — § 20)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SPLNOMOCŇOVACIE USTANOVENIA (§ 21 — § 21)
* PIATA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 22 — § 25)
Aktuální znění od 1. 1. 1993
317
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1992
o dani z nehnuteľností
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Týmto zákonom sa upravuje daň z nehnuteľností,1) ktorá zahŕňa:
a)
daň z pozemkov,
b)
daň zo stavieb.
PRVÁ ČASŤ
DAŇ Z POZEMKOV
§ 2
Daňovníci
(1)
Daňovníkom dane z pozemkov je vlastník pozemku alebo ten, kto má k pozemku právo hospodárenia, trvalého užívania2) alebo správy obecného majetku3) (ďalej len „vlastník pozemku“). Pre daňovú povinnosť je rozhodujúce, kto je ako vlastník pozemku zapísaný v katastri nehnuteľností v Slovenskej republike4) (ďalej len „kataster“).
(2)
V prípade, že v katastri vlastník pozemku nie je zapísaný, daňovníkom je ten, kto je v katastri uvedený ako nájomca. Ak vlastník pozemku prenechal ornú pôdu, lesnú pôdu, vinice, chmeľnice alebo trvalé trávnaté porasty do nájmu fyzickým alebo právnickým osobám, je daňovníkom nájomca, ak nájomný vzťah trvá alebo má trvať najmenej päť rokov a je na evidenčnom liste katastra uvedený ako nájomca. Ak nie je v katastri zaznamenaný ani nájomca pozemku, je daňovníkom dane z pozemkov osoba, ktorej bol pozemok pridelený príslušným orgánom v rámci pozemkových úprav do nájmu, ktorého doba má trvať kratšiu dobu ako päť rokov; v ostatných prípadoch je daňovníkom osoba, ktorá pozemok skutočne užíva.
(3)
Ak pozemok vlastní niekoľko vlastníkov (spoluvlastníkov) pozemku, vyrubí sa daň daňovníkovi, ktorého spoluvlastníci na tento účel uviedli, inak ktorémukoľvek z nich. Pokiaľ niektorý zo spoluvlastníkov daňovú povinnosť splní, má nárok na vysporiadanie sa voči spoluvlastníkom.
(4)
Ak v priebehu kalendárneho roka dôjde k zmene vlastníka pozemku prevodom, zostáva v tomto roku daňovníkom doterajší vlastník. V prípade prechodu vlastníckeho práva dedením je daňovníkom dedič. Ak zanikne právnická osoba, daňovníkom sa stáva jej právny nástupca.
(5)
Zmenu v osobe vlastníka pozemku pri prevode pozemku je povinný zahlásiť orgánu vykonávajúcemu správu dane (ďalej len „správca dane“) do 30 dní doterajší vlastník pozemku. Zmenu v osobe vlastníka pozemku pri prechode vlastníckeho práva je povinný nahlásiť správcovi dane nový vlastník pozemku do 30 dní od právoplatnosti rozhodnutia o nadobudnutí dedičstva alebo od schválenia dedičskej dohody.
§ 3
Predmet dane
(1)
Predmetom dane z pozemkov sú všetky pozemky na území Slovenskej republiky vedené v katastri v tomto členení:
a)
orná pôda, chmeľnice, vinice, ovocné sady a trvalé trávnaté porasty,
b)
záhrady,
c)
lesné pozemky, na ktorých sú hospodárske lesy,5)
d)
rybníky s chovom rýb a ostatné hospodársky využívané vodné plochy,
e)
zastavané plochy a nádvoria,
f)
stavebné pozemky,
g)
ostatné plochy.
(2)
Stavebné pozemky sú nezastavané pozemky určené na zastavanie územnym projektom zóny, zoznamom pozemkov na výstavbu rodinných domov alebo územným rozhodnutím (stavebným povolením), ak je ich objektívne možné zastavať.
(3)
Predmetom dane z pozemkov nie sú časti zastavaných plôch a nádvorí, ktoré sú zastavané stavbami podliehajúcimi dani zo stavieb.
§ 4
Oslobodenie od dane
(1)
Od dane z pozemkov sú oslobodené:
a)
pozemky vo vlastníctve štátu a pozemky vo vlastníctve obcí,
b)
pozemky vo vlastníctve štátu a obcí, vrátane pozemkov štátu, ku ktorým bolo zriadené právo hospodárenia obciam, ako aj pozemkov hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košice, ku ktorým majú právo správy ich mestské časti a ku ktorým má zriadené právo hospodárenia alebo právo správy alebo právo nájmu právnická osoba, ktorá je svojimi príjmami a výdavkami napojená na štátny rozpočet a rozpočet obce, alebo rozpočet mestskej časti hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košice,
c)
pozemky vo vlastníctve štátu alebo obce užívané diplomatickými zástupcami poverenými v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, konzulmi z povolania a inými osobami, ktoré požívajú výsady a imunitu podľa medzinárodného práva a nie sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, za predpokladu, že je zaručená vzájomnosť,
d)
pozemky tvoriace jeden funkčný celok so stavbou alebo jej časťou slúžiacou na vykonávanie náboženských obradov cirkví a náboženských spoločností, ďalej so stavbou alebo jej časťou slúžiacou ako úradovne osôb, ktoré sú poverené duchovnou správou cirkví a náboženských spoločností a ak ide o cirkvi a náboženské spoločnosti registrované štátom,
e)
pozemky tvoriace jeden funkčný celok so stavbou slúžiacou školám, vedeckým a výskumným inštitúciám, múzeám, knižniciam, internátom, zdravotníckym zariadeniam, verejným dobročinným ústavom, nadáciám, civilnej obrane, kultúrnym a historickým pamiatkam zapísaným v osobitnom zozname, odborárskym zariadeniam a pozemky tvoriace jeden funkčný celok so stavbou užívanou na účely poskytovania sociálnej pomoci, so stavbou vo vlastníctve občianskych združení starých a zdravotne postihnutých občanov, pozemky užívané právnickými a fyzickými osobami na poskytovanie sociálnych služieb6) a pozemky užívané občianskymi združeniami a inými organizáciami v oblasti telesnej kultúry, ochrany prírody a životného prostredia a organizáciami v oblasti mládeže,
f)
pozemky tvoriace jeden funkčný celok so stavbou vo vlastníctve Česko-slovenského Červeného kríža,
g)
pozemky, na ktorých sú zriadené cintoríny,
h)
pozemky verejne prístupných parkov, priestorov a športovísk,
ch)
verejne prístupné pozemky v národných parkoch, chránených krajinných oblastiach, prípadne iných kategóriách chránených území,7)
i)
pozemky rekultivované investičným zúrodňovaním s výnimkou rekultivácií plne financovaných zo štátneho rozpočtu na obdobie vyrovnania nákladov na ich rekultiváciu, najdlhšie však na 5 rokov, ďalej rokliny, výmole, vysoké medze, plochy slatín a slancov,
j)
na 5 rokov pozemky, na ktorých začali činnosť v poľnohospodárskej výrobe samostatne hospodáriaci roľníci,
k)
remízky, háje a vetrolamy na ornej pôde a na trvalých trávnatých porastoch a pásma hygienickej ochrany vody I. stupňa,8) pásma ochrany prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových,9)
l)
pozemky alebo ich časti slúžiace verejnej doprave (železničnej, cestnej, leteckej),
m)
pozemky školských zariadení a zariadení mimoškolskej výchovy využívané na účely výchovy a vzdelávania,
n)
časti pozemkov, na ktorých sú zriadené meračské značky, signály a iné zariadenia bodov, geodetických základov,10) stožiare rozvodu elektrickej energie,11) nadzemné časti zariadení pre rozvod vykurovacích plynov a pásy pozemkov v lesoch vyčlenené na rozvod elektrickej energie a vykurovacích plynov,
o)
lesné pozemky po ich zalesnení a zabezpečení do doby vykonania prvej výchovnej ťažby, a to bez ohľadu na druh lesa.
(2)
Pozemky uvedené v odseku 1 písm. a) až e) a m) sú oslobodené od dane z pozemkov len za podmienky, že nie sú využívané na podnikateľské a zárobkové činnosti.
(3)
Pozemkom, ktorý tvorí jeden funkčný celok so stavbou, je pozemok alebo jeho časť, ktorá je nevyhnutne potrebná na prevádzku a plnenie funkcií stavby.
§ 5
Základ dane
(1)
Základom dane z pozemkov podľa § 3 ods. 1 písm. a) je cena pôdy určená vynásobením skutočnej výmery pozemkov v m2 a ceny pôdy určenej za 1 m2 a odvodenej od bonitovaných pôdno-ekologických jednotiek podľa platných cenových predpisov.12)
(2)
Základom dane z pozemkov podľa § 3 ods. 1 písm. c) a d) je cena pôdy určená vynásobením skutočnej výmery pozemkov v m2 a ceny pôdy určenej za 1 m2 podľa platných cenových predpisov.12)
(3)
Základom dane z pozemkov podľa § 3 ods. 1 písm. b), e), f) a g) je celková vymera dani podliehajúcich pozemkov v m2.
(4)
Pre určenie ceny a výmery pozemkov je rozhodujúci stav k 1. januáru zdaňovacieho obdobia. Na zmeny, ktoré nastanú v tomto období, sa neprihliada.
§ 6
Sadzba dane
(1)
Ročná sadzba dane z pozemkov podľa § 3 ods. 1 písm. a) je najviac 1 % zo základu dane.
(2)
Ročná sadzba dane z pozemkov podľa § 3 ods. 1 písm. c) a d) je najviac 0,25 % základu dane.
(3)
Ročná sadzba dane z pozemkov za každý i začatý m2 pozemku podľa § 3 ods. 1 písm. b), e) a g) je 0,10 Kčs a podľa § 3 ods. 1 písm. f) je 1,00 Kčs.
(4)
Správca dane určí každoročne výšku sadzby dane podľa odsekov 1 a 2 všeobecne záväzným nariadením, ktoré je povinný vyhlásiť najneskôr 30 dní pred termínom na podanie daňového priznania podľa § 16 ods. 1.
(5)
Správca dane môže podľa miestnych podmienok zvýšiť ročné sadzby dane podľa odseku 3 až o 100 %.
DRUHÁ ČASŤ
DAŇ ZO STAVIEB
§ 7
Daňovníci
(1)
Daňovníkom dane zo stavieb je vlastník stavby alebo ten, kto má zriadené k stavbe právo hospodárenia, trvalého užívania2) alebo správy obecného majetku3) (ďalej len „vlastník stavby“) nachádzajúcej sa na území Slovenskej republiky.
(2)
Ak stavbu vlastní niekoľko vlastníkov (spoluvlastníkov), vyrubí sa daň daňovníkovi, ktorého spoluvlastníci na tento účel uviedli, inak ktorémukoľvek z nich. Pokiaľ niektorý zo spoluvlastníkov daňovú povinnosť splní, má nárok na vysporiadanie sa voči spoluvlastníkom.
(3)
Ak v priebehu kalendárneho roka dôjde k zmene vlastníka stavby prevodom, zostáva v tomto roku daňovníkom doterajší vlastník. V prípade prechodu vlastníckeho práva dedením je daňovníkom dedič. Ak zanikne právnická osoba, daňovníkom sa stáva jej právny nástupca.
(4)
Zmenu v osobe vlastníka stavby pri prevode vlastníckeho práva je povinný nahlásiť správcovi dane doterajší vlastník stavby do 30 dní od vykonaného prevodu. Zmenu v osobe vlastníka stavby pri prechode vlastníckeho práva je povinný nahlásiť správcovi dane nový vlastník stavby do 30 dní od právoplatnosti rozhodnutia o nadobudnutí dedičstva alebo od schválenia dedičskej dohody.
§ 8
Predmet dane
(1)
Predmetom dane zo stavieb sú stavby alebo ich časti na území Slovenskej republiky spojené so zemou pevným základom, na ktoré bolo vydané užívacie povolenie, a ak takéto povolenie sa nevydalo, tie stavby alebo ich časti, ktoré sa skutočne užívajú.
(2)
Na účely tohto zákona sa stavbami rozumejú:
a)
obytné domy (rodinné domy, nájomné domy, poľnohospodárske usadlosti a pod.),
b)
chaty na individuálnu rekreáciu,13)
c)
garáže,
d)
objekty slúžiace na podnikateľské a zárobkové činnosti,
e)
ostatné stavby.
(3)
V dani zo stavieb je zahrnutá daň za tie isté časti zastavaných plôch a nádvorí, na ktorých sú vybudované stavby. Skutočne zastavanými časťami zastavaných plôch a nádvorí sú plochy zastavané stavbou, na ktorú bolo vydané užívacie povolenie alebo ktorá sa skutočne užíva.
(4)
Predmetom dane zo stavieb nie sú stavby priehrad, vodovodov, kanalizácií, rozvodov tepelnej energie a stavby verejných dopravných ciest.
(5)
Verejnými dopravnými cestami sú stavby pozemných komunikácií (diaľnice, cesty, miestne komunikácie), stavby leteckých zariadení, stavby dráh a na dráhach a stavby vodných ciest a prístavov.
§ 9
Oslobodenie od dane
(1)
Od dane zo stavieb sú oslobodené:
a)
stavby vo vlastníctve štátu a stavby vo vlastníctve obcí alebo nadácií (fondov),14)
b)
stavby vo vlastníctve štátu a obcí, vrátane stavieb štátu, ku ktorým bolo zriadené právo hospodárenia obciam, ako aj stavieb vo vlastníctve hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košice, ku ktorým majú právo správy ich mestské časti a ku ktorým má zriadené právo hospodárenia alebo právo správy alebo právo nájmu právnická osoba, ktorá je svojimi príjmami a výdavkami zapojená na štátny rozpočet a rozpočet obce, alebo rozpočet mestskej časti hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košice,
c)
stavby vo vlastníctve štátu alebo iného štátu užívané diplomatickými zástupcami poverenými v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, konzulmi z povolania a inými osobami, ktoré požívajú diplomatické výsady a imunitu podľa medzinárodného práva a nie sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, za predpokladu, že je zaručená vzájomnosť,
d)
stavby škôl, vedeckých a výskumných inštitúcií, múzeí, knižníc, internátov, zdravotníckych zariadení, verejných dobročinných ústavov, kultúrnych a historických pamiatok zapísaných v osobitnom zozname pamiatkovo chránených objektov, odborárskych zariadení, stavby vo vlastníctve občianskych združení starých a zdravotne postihnutých občanov, stavby užívané právnickými alebo fyzickými osobami na poskytovanie sociálnych služieb6) a stavby zariadení občianskych združení, vykonávajúcich verejnoprospešnú činnosť v oblasti telesnej kultúry a práce s mládežou a v oblasti ochrany prírody a životného prostredia,
e)
stavby vo vlastníctve Česko-slovenského Červeného kríža,
f)
stavby a ich časti slúžiace výhradne na vykonávanie náboženských obradov cirkví a náboženských spoločností, stavby a ich časti slúžiace na úradovne osôb, ktoré sú poverené duchovnou správou cirkví a náboženských spoločností a ak ide o cirkvi a náboženské spoločnosti registrované štátom,
g)
na 15 rokov počínajúc rokom nasledujúcim po vydaní užívacieho povolenia novostavby domov a bytov vo vlastníctve fyzických osôb, pokiaľ slúžia výlučne na trvalé bývanie vlastníka alebo osôb jemu blízkych,15) a novostavby obytných domov, v ktorých sú byty výhradne vo vlastníctve fyzických osôb,
h)
na 5 rokov obytné domy alebo ich časti s bytmi, ktoré boli odkúpené zo štátneho alebo obecného bytového fondu alebo prevedené z družstevného bytového fondu16) do vlastníctva fyzických osôb; oslobodenie sa vzťahuje len na prvého vlastníka (nadobúdateľa) alebo osobu jemu blízku,15)
ch)
na 15 rokov domový majetok vrátený vlastníkom podľa osobitných predpisov,17)
i)
na 10 rokov domy vo vlastníctve fyzických osôb s prevahou nájomných bytov postavených do roku 1948,
j)
na 15 rokov pamiatkovo chránené domy, domy v mestských pamiatkových rezerváciách, rezerváciách ľudovej architektúry a v pamiatkových zónach, rekonštrukciou ktorých sa obnoví alebo rozšíri bytový fond,
k)
stavby a ich časti slúžiace bezprostredne na poskytovanie verejných dopravných služieb.
(2)
Stavby uvedené v odseku 1 písm. a) až ch) a j) sú oslobodené od dane zo stavieb, len ak sa nevyužívajú na podnikateľské, zárobkové činnosti alebo prenájom. Ak sa podmienky na oslobodenie od dane zo stavieb vzťahujú na časť stavby, od dane je oslobodená iba táto časť.
(3)
Oslobodenie od dane zo stavieb podľa odseku 1 písm. h) a ch) sa poskytuje za predpokladu, že oslobodením získané finančné prostriedky použije daňovník na obnovu domového majetku. Oslobodenie podľa odseku 1 písm. ch) sa vzťahuje len na osobu, ktorej bol majetok vrátený ako oprávnenej osobe podľa osobitných predpisov.17)
§ 10
Základ dane
(1)
Základom dane zo stavieb je celková výmera zastavaných plôch v m2 dani podliehajúcich, a to podľa stavu k 1. januáru zdaňovacieho obdobia.
(2)
Na zmeny, ktoré nastanú počas zdaňovacieho obdobia vo výmere zastavaných plôch, sa neprihliada.
§ 11
Sadzba dane
(1)
Základná ročná sadzba dane je za každý aj začatý m2 zastavanej plochy:
a)
1 Kčs za obytné domy a za ostatné stavby tvoriace príslušenstvo k hlavnej stavbe z úhrnnej výmery nimi zastavaných plôch, ktoré presahujú 16 m2,
b)
1 Kčs za stavby poľnohospodárskej prvovýroby, stavby využívané na skladovanie vlastnej poľnohospodárskej výroby, stavby pre lesné a vodné hospodárstvo, vrátane zariadení pre ochranu pred povodňami s výnimkou stavieb na skladovanie a administratívu,
c)
3 Kčs za obytné plochy rekreačných a záhradkárskych chát a domčekov a 1 Kčs za ostatné plochy,
d)
4 Kčs za samostatne stojace garáže a za samostatné stavby hromadných garáží a stavby určené alebo používané na tieto účely postavené mimo obytných domov,
e)
5 Kčs za priemyselné stavby a stavby slúžiace energetike, dočasné stavby slúžiace stavebníctvu a stavby na ostatnú poľnohospodársku výrobu s výnimkou stavieb na skladovanie a administratívu,
f)
10 Kčs za stavby na ostatnú podnikateľskú a zárobkovú činosť, skladovanie a administratívu; pri administratívnych budovách, ktoré slúžia aj na iné účely, sa uplatní táto sadzba dane, ak sa budova využíva prevažne na administratívne účely,
g)
3 Kčs za ostatné stavby.
(2)
Základné sadzby dane podľa odseku 1 sa zvyšujú pri viacpodlažných stavbách o 0,75 Kčs za každé ďalšie nadzemné podlažie, ak podlahová plocha podlažia presahuje 2/3 zastavanej plochy.
(3)
Sadzba určená podľa odseku 1 písm. a) a zvýšená podľa odseku 2 sa v obciach
do| 300 obyvateľov násobí koeficientom | 0,3
---|---|---
do | 600 obyvateľov násobí koeficientom | 0,6
do | 1 000 obyvateľov násobí koeficientom | 1,0
do| 6 000 obyvateľov násobí koeficientom | 1,4
do| 10 000 obyvateľov násobí koeficientom| 1,6
do| 25 000 obyvateľov násobí koeficientom| 2,0
nad | 25 000 obyvateľov násobí koeficientom| 2,5
a v obciach, ktoré sú sídlom okresu18) a kúpeľných miestach násobí koeficientom| 3,5
v Bratislave| 4,5.
(4)
Sadzba dane vypočítaná podľa odseku 3 sa zvyšuje o 2 Kčs za každý m2 podlahovej plochy bytového a nebytového priestoru slúžiaceho na podnikateľskú alebo zárobkovú činnosť.
(5)
Správca dane môže podľa miestnych podmienok zvýšiť alebo znížiť sadzbu dane podľa odseku 1 písm. b), e), f) a g) až o 50 %.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 12
Daňové úľavy
(1)
Správca dane môže podľa miestnych podmienok všeobecne záväzným nariadením obce poskytnúť daňovú úľavu na pozemky, ktorých hospodárske využívanie je obmedzené vzhľadom na podkopanie, ich umiestnenie v oblasti dobývacích priestorov alebo pásiem hygienickej ochrany vody II. a III. stupňa, ochranu a tvorbu životného prostredia, ich postihnutie ekologickými katastrofami, nadmerným imisným zaťažením.
(2)
Daňovú úľavu podľa odseku 1 možno poskytnúť len na základe vyjadrenia príslušného orgánu štátnej správy, rozhodnutím ktorého bolo hospodárske využívanie pozemku obmedzené.
(3)
Správca dane môže podľa miestnych podmienok poskytnúť daňovú úľavu na pozemky, ktorých vlastníkmi sú sociálne odkázaní občania,19) ak tieto pozemky slúžia výhradne na ich osobnú potrebu.
(4)
Správca dane môže podľa miestnych podmienok poskytnúť úľavu z dane zo stavieb,
a)
ktoré zlepšujú stav životného prostredia, ak na takéto stavby nie sú subjekty povinné zo zákona (napríklad čisté zdroje elektrickej energie - vodná alebo veterná elektráreň, stavby využívajúce bioplyn),
b)
v ktorých bol zmenený systém vykurovania z pevných palív na plyn, elektrickú energiu alebo systémy využívajúce obnoviteľné zdroje energie na ohrev vody (solárna, veterná energia, biomasa a pod.), ak sa v dôsledku týchto zmien výrazne znížila spotreba energie,
c)
ktorých využitie je obmedzené z dôvodu rozsiahlej rekonštrukcie, stavebnej uzávery alebo umiestnenia na podkopanom pozemku,
d)
obytných domov vo vlastníctve sociálne odkázaných občanov a ťažko zdravotne postihnutých občanov, držiteľov preukazov ZŤP a ZŤP/S20) slúžiacich na ich trvalé bývanie,
e)
garáže vo vlastníctve ťažko zdravotne postihnutých občanov, držiteľov preukazov ZŤP a ZŤP/S slúžiace pre motorové vozidlo používané na ich dopravu.
§ 13
Správa dane
Správu dane vykonáva mestský alebo obecný úrad, v ktorého územnom obvode sa nehnuteľnosť nachádza. V hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave a meste Košice sú správcom dane príslušné miestne úrady.
§ 14
Oznámenie o vzniku a zániku daňovej povinnosti
(1)
Daňovníci podľa § 2 a 7 sú povinní do 30 dní správcovi dane oznámiť skutočnosti rozhodné pre vznik alebo zánik daňovej povinnosti.
(2)
Pri nesplnení tejto povinnosti môže správca dane uložiť daňovníkovi pokutu vo výške 1 % z celkového objemu dane, najmenej však 500 Kčs.
§ 15
Zdaňovacie obdobie
Zdaňovacím obdobímZdaňovacím obdobím je kalendárny rok.
§ 16
Daňové priznanie
(1)
Daňové priznanie k dani z nehnuteľností (ďalej len „priznanie“) je daňovník povinný podať príslušnému správcovi dane na rok 1993 do 15. marca 1993, ak je povinný túto daň platiť. V ďalších rokoch je povinný do 15. marca bežného zdaňovacieho obdobia podať priznanie iba daňovník, ktorému vznikne nanovo daňová povinnosť k dani alebo u ktorého nastali zmeny v okolnostiach rozhodujúcich pre vyrubenie dane. Ak daňová povinnosť vznikne v priebehu kalendárneho roka, daňovník je povinný podať priznanie do 30 dní od vzniku daňovej povinnosti.
(2)
Ak dôjde k zmene v okolnostiach rozhodujúcich pre vyrubenie dane v priebehu roka, daňovník je povinný podať daňové priznanie do 30 dní od vzniku týchto skutočností. Vždy je však daňovník povinný podať priznanie, ak ho k tomu vyzve správca dane.
(3)
Ak priznanie nebolo podané včas, môže správca dane uložiť daňovníkovi pokutu až do výšky 10 % dane.
(4)
Ak pozemok alebo stavbu majú v spoluvlastníctve, prípadne užívajú na spoločný účet viacerí daňovníci, zodpovedá za podanie daňového priznania daňovník, ktorého na tento účel uviedli spoluvlastníci; inak môže správca vyzvať na podanie priznania ktoréhokoľvek z nich.
(5)
Daňovník je povinný v priznaní uviesť všetky okolnosti rozhodujúce pre výpočet dane a daň si sám vypočítať.
(6)
Daňovník uplatní nárok na oslobodenie od dane z pozemkov podľa § 4 ods. 1 písm. c) až n) a od dane zo stavieb podľa § 9 ods. 1 v daňovom priznaní.
§ 17
Zaokrúhľovanie
(1)
Základ dane sa zaokrúhľuje na sto Kčs dole.
(2)
Daň s prípadným zvýšením sa zaokrúhľuje na celé Kčs hore.
§ 18
Vyrubenie dane
(1)
Daň z pozemkov a daň zo stavieb sa vyrubuje na zdaňovacie obdobie podľa stavu k 1. januáru. Neprihliada sa na zmeny, ktoré nastanú v priebehu kalendárneho roka.
(2)
Pri vzniku daňovej povinnosti v priebehu roka vyrubí sa daň na rok, v ktorom daňová povinnosť vznikla, podľa stavu ku dňu vzniku daňovej povinnosti sumou zodpovedajúcou toľkým dvanástinám ročnej dane, koľko celých mesiacov chýba do konca roka, v ktorom daňová povinnosť vznikla.
(3)
Ak zanikne daňová povinnosť v priebehu roka, odpíše sa z dane vyrubenej na tento rok suma zodpovedajúca toľkým násobkom 1/12 ročnej dane, koľko celých mesiacov chýba do konca kalendárneho roka, v ktorom daňová povinnosť zanikla.
(4)
Zmeny v osobe daňovníka pri prevode vlastníctva k nehnuteľnosti v priebehu roka nie sú na vyrubenie dane rozhodujúce.
(5)
Skutočnosti rozhodujúce na vyrubenie dane sa posudzujú pre každé zdaňovacie obdobie samostatne.
(6)
V prípadoch uvedených v § 2 ods. 3 a § 7 ods. 2 sa daň vyrubí daňovníkovi, ktorý podal priznanie. Ak priznanie nebolo podané, vyrubí sa daň daňovníkovi, ktorého na tento účel uvedú spoluvlastníci; inak ktorémukoľvek z ich.
(7)
O vyrubení dane upovedomí správca dane daňovníkov platobným výmerom.
(8)
Ak majú daňovníci v obvode príslušného správcu dane trvalý pobyt alebo sídlo a počet obyvateľov obce neprevyšuje 5000, možno daňovníkov o vyrubení dane upovedomiť hromadne predpisovým zoznamom.
(9)
Predpisový zoznam sa vyloží na verejné nazretie na dobu 30 dní. Posledný deň tejto lehoty sa považuje za deň doručenia. Začiatok, miesto a čas vyloženia predpisového zoznamu vyhlási správca dane verejnou vyhláškou alebo iným spôsobom zvyčajným v mieste.
(10)
Ak u daňovníka nastane zmena vo výške dane na základe dodatočného priznania alebo po vykonaní kontroly správcom dane, oznámi správca dane novoupravenú výšku dane dodatočným platobným výmerom.
(11)
Daň sa nevyrubí, ak v zdaňovacom období nepresiahne sumu 50 Kčs.
§ 19
Platenie dane
(1)
Daň z pozemkov a stavieb je splatná v štyroch rovnakých splátkach, a to najneskôr do 31. marca, 30. júna, 30. septembra a 30. novembra bežného roka, na ktorý sa daň vyrubuje. Daň za ornú pôdu, chmeľnice, vinice, záhrady a ovocné sady je splatná v troch splátkach, a to 20 % dane do 30. apríla, 30 % dane do 31. augusta a 50 % dane do 30. novembra. V roku 1993 je prvá splátka splatná do 31. mája 1993.
(2)
Ak ročná daň vyrubená fyzickej osobe nepresahuje 500 Kčs a právnickej osobe 5000 Kčs, je splatná naraz do 31. marca.
(3)
Daň možno zaplatiť naraz aj vtedy, ak je vyššia, ako je uvedené v predchádzajúcom odseku.
§ 20
Konanie
Ak v tomto zákone sa neustanovuje inak, postupuje sa v konaní vo veciach dane z nehnuteľností podľa osobitného predpisu.21)
ŠTVRTÁ ČASŤ
SPLNOMOCŇOVACIE USTANOVENIA
§ 21
(1)
Vláda Slovenskej republiky môže nariadením vykonať opatrenia na odstránenie nezrovnalostí a tvrdostí, ktoré by mohli z tohto zákona vzniknúť pre určité oblasti, skupiny daňovníkov alebo nehnuteľností.
(2)
Správca dane môže v individuálnych prípadoch vykonať opatrenia na odstránenie tvrdostí, ktoré by mohli z tohto zákona vzniknúť.
(3)
Ak vznikne pochybnosť, či nejakú vec treba považovať podľa tohto zákona za stavbu, o charaktere predmetnej veci je oprávnené rozhodnúť Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode so Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
(4)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže upraviť vykonávacím predpisom podrobnosti k prvej až štvrtej časti zákona.
PIATA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 22
(1)
Oslobodenie od dane z pozemkov podľa § 4 zákona č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani a nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 48/1992 Zb. o daňových úľavách samostatne hospodáriacim roľníkom zostáva v platnosti až do uplynutia lehoty rozhodnej pre oslobodenie, pokiaľ tento zákon neustanovuje lehoty iné.
(2)
Oslobodenie od domovej dane podľa vyhlášky Ministerstva financií č. 14/1968 Zb. o úľavách na domovej dani v znení vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 143/1976 Zb. a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 110/1991 Zb. zostáva v platnosti až do uplynutia lehoty rozhodnej pre oslobodenie.
(3)
Pri stavbách, pri ktorých vznikla daňová povinnosť platiť domovú daň podľa nájomného a ceny užívania podľa zákona č. 143/1961 Zb. o domovej dani v roku 1992, vyrubí správca dane daň na rok 1992 po jeho uplynutí z nájomného a ceny užívania pripadajúceho na dobu odo dňa vzniku daňovej povinnosti do konca roka 1992, po zrážke odpočítateľných položiek pripadajúcich na túto dobu.
(4)
Úľavy na dani, na ktoré vznikol nárok podľa nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 65/1991 Zb. o úľavách na domovej dani, sa poskytnú daňovníkom formou odpočtu od vypočítanej dane z nehnuteľností.
§ 23
Daň podľa tohto zákona sa po prvý raz vyrubí na rok 1993.
§ 24
Zrušovacie ustanovenia
Zrušujú sa pre územie Slovenskej republiky
a)
prvá časť a ustanovenia § 23, 25, 26, 27, 28, 32, 33 a 41 zákona č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani v rozsahu, v akom sa nimi upravuje daň z pozemkov,
b)
zákon č. 143/1961 Zb. o domovej dani v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 134/1974 Zb.,
c)
§ 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1992 Zb.,
d)
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 83/1978 Zb. o oslobodení obytných domov s bytmi v osobnom vlastníctve od domovej dane,
e)
vyhláška Ministerstva financií č. 144/1961 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o domovej dani,
f)
vyhláška Ministerstva financií č. 14/1968 Zb. o úľavách na domovej dani v znení vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 143/1976 Zb. a vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 110/1991 Zb.,
g)
vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 219/1988 Zb. o odvádzaní nájomného na osobitné účty nájomného v znení vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 110/1991 Zb.,
h)
nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 48/1991 Zb. o daňových úľavách samostatne hospodáriacim roľníkom,
ch)
nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 65/1991 Zb. o úľavách na domovej dani.
§ 25
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 119 ods. 2 Občianskeho zákonníka.
2)
§ 876 Občianskeho zákonníka.
3)
§ 6 zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení zákona SNR č. 306/1992 Zb.
4)
Zákon č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam.
Zákon SNR č. 266/1992 Zb. o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike.
5)
§ 23 zákona č. 61/1977 Zb. o lesoch v znení zákona č. 229/1991 Zb.
6)
Zákon SNR č. 135/1992 Zb. o poskytovaní sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami.
7)
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 100/1977 Zb. a zákona SNR č. 72/1986 Zb.
8)
Zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon).
9)
§ 48 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb.
10)
Zákon č. 46/1971 Zb. o geodézii a kartografii.
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení zákona č. 262/1992 Zb.
11)
Zákon č. 79/1957 Zb. o výrobe, rozvode a spotrebe elektriny (elektrizačný zákon).
12)
§ 15 ods. 6 až 11 vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a náhradách za dočasné užívanie pozemkov.
13)
§ 47 a nasl. vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu.
14)
§ 20b Občianskeho zákonníka.
15)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
16)
§ 24 zákona č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách.
17)
Napríklad:
Zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení zákona č. 456/1990 Zb. a zákona č. 137/1991 Zb.
Zákon č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách v znení zákona č. 267/1992 Zb.
18)
Zákon SNR č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
19)
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 105/1992 Zb. o sociálnej odkázanosti.
20)
§ 39 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon SNR o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení neskorších predpisov.
21)
Vyhláška č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov.
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 318/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 318/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o dani z dedičstva, dani z darovania a dani z prevodu a prechodu nehnuteľností
Vyhlášeno 26. 6. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 64/1992
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* PRVÁ ČASŤ - DAŇ Z DEDIČSTVA (§ 2 — § 4)
* DRUHÁ ČASŤ - DAŇ Z DAROVANIA (§ 5 — § 7)
* TRETIA ČASŤ - DAŇ Z PREVODU A PRECHODU NEHNUTEĽNOSTÍ (§ 8 — § 10)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 11 — § 26)
* PIATA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 27 — § 31)
Aktuální znění od 1. 1. 1993
318
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 4. mája 1992
o dani z dedičstva, dani z darovania a dani z prevodu a prechodu nehnuteľností
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Týmto zákonom sa upravuje:
a)
daň z dedičstva,
b)
daň z darovania,
c)
daň z prevodu a prechodu nehnuteľností.
PRVÁ ČASŤ
DAŇ Z DEDIČSTVA
§ 2
Daňovník
(1)
Daňovníkom dane je dedič, ktorý nadobudol dedičstvo alebo jeho časť podľa právoplatného rozhodnutia o dedičstve. Ak je dedičom maloleté dieťa alebo osoba nespôsobilá na právne úkony alebo osoba, ktorej pobyt nie je známy, vykonáva práva a povinnosti daňovníka jeho zákonný zástupca alebo opatrovník ustanovený súdom.1)
(2)
Ak nadobudnú dedičstvo dvaja alebo viacerí dedičia do spoluvlastníctva, je každý z nich povinný uhradiť časť dane, ktorá pripadá na jeho dedičský podiel.
§ 3
Predmet dane
(1)
Predmetom dane je hnuteľný i nehnuteľný majetok, tuzemské a cudzozemské platidlá, cenné papiere a pohľadávky, prípadne iné majetkové práva (ďalej len „majetok“), ktoré dedič zdedil.
(2)
Nehnuteľný majetok, ktorý sa nachádza v tuzemsku, je predmetom dane bez ohľadu na štátnu príslušnosť alebo pobyt poručiteľa. Nehnuteľný majetok, ktorý sa nachádza v cudzine, nie je predmetom dane.
(3)
Ak bol poručitel v čase svojej smrti občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, predmetom dane je celý jeho hnuteľný majetok vrátane hnuteľného majetku, ktorý sa nachádza v cudzine. Ak poručiteľ nebol v čase svojej smrti občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, vyberie sa daň len z jeho hnuteľného majetku, ktorý sa nachádza v tuzemsku.
(4)
Ustanovenia odsekov 2 a 3 platia, pokiaľ medzinárodná zmluva neustanovuje inak.
§ 4
Základ dane
(1)
Základom dane je cena dedičského podielu dediča po odpočítaní dlhov poručiteľa, záväzkov a tiarch viažúcich sa na tento majetok a ceny iných povinností uložených v dedičskom konaní, ktoré na dediča prešli podľa právoplatného rozhodnutia o dedičstve. Od základu dane sa odpočítajú tiež primerané náklady spojené s pohrebom poručiteľa a dedičská dávka preukázateľne zaplatená inému štátu z majetku zdedeného v cudzine, ak je predmetom dane.
(2)
Cenou podľa odseku 1 sa rozumie cena majetku v mieste obvyklá ku dňu smrti poručiteľa. Ak je súčasťou nadobudnutého majetku aj nehnuteľnosť, je jej cenou cena zistená podľa cenových predpisov platných v čase smrti poručiteľa.
(3)
Pri pohľadávkach, cenných papieroch a hotovostiach v cudzích menách sa prepočet na koruny urobí podľa stredného kurzu uvedeného v kurzovom lístku Štátnej banky česko-slovenskej platného v deň smrti poručiteľa.
DRUHÁ ČASŤ
DAŇ Z DAROVANIA
§ 5
Daňovník
(1)
Daňovníkom dane je nadobúdateľ, darca za daň ručí.
(2)
Ak je obdarovaným maloleté dieťa alebo osoba nespôsobilá na právne úkony alebo osoba, ktorej pobyt nie je známy, vykonáva práva a povinnosti daňovníka jeho zákonný zástupca alebo opatrovník ustanovený súdom.1) Ak ide o darovanie do cudziny, je daňovníkom darca.
§ 6
Predmet dane
(1)
Predmetom dane je bezodplatné nadobudnutie hnuteľného alebo nehnuteľného majetku, pohľadávok, cenných papierov a iných majetkových práv na základe právneho úkonu a inak než smrťou občana. Plnenie zo zmluvy2) o dôchodku nie je predmetom dane.
(2)
Daň sa vyberá aj z hnuteľných vecí darovaných z cudziny obdarovanému v tuzemsku alebo z tuzemska obdarovanému v cudzine, alebo z hnuteľných vecí dovezených obdarovaným z cudziny do tuzemska, ktoré boli obstarané z prostriedkov darovaných v cudzine.
(3)
Ak nadobúda spoluvlastník pri reálnom rozdelení spoločnej veci medzi spoluvlastníkov veci v cene prevyšujúcej hodnotu jeho podielu bezodplatne, považuje sa bezodplatné nadobudnutie veci nad túto hranicu za darovanie.
(4)
Ak je pri bezodplatnom nadobudnutí nehnuteľnosti darcovi zriadené vecné bremeno alebo poskytnuté plnenie, považuje sa hodnota zodpovedajúca tomuto vecnému bremenu či plneniu za odplatu, ktorá podlieha dani.
(5)
Ustanovenie § 3 ods. 2 tu platí obdobne.
§ 7
Základ dane
(1)
Základom dane je cena nadobudnutého majetku obvyklá v mieste a čase darovania a po odpočítaní preukázaných dlhov, ceny iných povinností a prípadnej čiastočnej odplaty.
(2)
Ak je súčasťou nadobudnutého majetku aj nehnuteľnosť, je touto cenou cena zistená podľa osobitných predpisov3) platných ku dňu darovania.
(3)
Cena majetku nadobúdaného od toho istého darcu tomu istému obdarovanému v priebehu dvoch kalendárnych rokov sa spočítava.
(4)
V prípade hnuteľných vecí prevedených bezodplatne z cudziny je základom dane colná hodnota, od ktorej sa odpočítava clo zaplatené pri dovoze, prípadne dovozná prirážka alebo dovozná daň.4)
TRETIA ČASŤ
DAŇ Z PREVODU A PRECHODU NEHNUTEĽNOSTÍ
§ 8
Daňovník
(1)
Daňovníkom dane je prevodca (predávajúci), nadobúdateľ (kupujúci) za daň ručí. Ak ide o nadobúdanie nehnuteľností odplatným prevodom pri výkone rozhodnutia, konkurzom, vyrovnaním5) alebo vydržaním,6) daňovníkom je nadobúdateľ.
(2)
Pri prevode vymieňaných nehnuteľností platia daň spoločne a nerozdielne prevodca s nadobúdateľom.
(3)
Ak prevádza alebo nadobúda nehnuteľnosť viac spoluvlastníkov, je každý z nich samostatným daňovníkom a platí daň podľa veľkosti svojho podielu.
(4)
Ak ide o prevod alebo prechod majetku z bezpodielového spoluvlastníctva manželov, sú daňovníkmi manželia spoločne. Vyporiadanie bezpodielového spoluvlastníctva manželov nepodlieha dani.
§ 9
Predmet dane
(1)
Predmetom dane je odplatný prevod alebo prechod vlastníctva k nehnuteľnosti a nadobudnutie vlastníctva pri výkone rozhodnutia, konkurzom, vyrovnaním5), alebo vydržaním6) a hodnota vecných bremien.
(2)
Ak sa vymieňajú nehnuteľnosti, považujú sa ich vzájomné prevody za jeden prevod. Daň sa vyberie z prevodu tej nehnuteľnosti, z prevodu ktorej je vyššia.
(3)
Ustanovenie § 3 ods. 2 tu platí obdobne.
§ 10
Základ dane
(1)
Základom dane je odplata, prípadne úhrada za nehnuteľnosť, pričom sa vychádza z dohodnutej ceny,7) minimálne však z ceny zistenej podľa osobitných predpisov.3)
(2)
Ak ide o nadobudnutie nehnuteľnosti vydržaním, je základom dane cena podľa cenového predpisu platného v čase, keď uplynula lehota na vydržanie.
ŠTVRTÁ ČASŤ
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 11
Rozdelenie osôb do skupín na daňové účely
(1)
Na účely výpočtu dane z dedičstva, dane z darovania a dane z prevodu a prechodu nehnuteľností sa osoby zaraďujú do troch skupín podľa stupňa príbuzenského vzťahu alebo iného osobného pomeru k prevodcovi alebo poručiteľovi.
(2)
Do I. skupiny patria: deti a ich potomkovia, rodičia a ostatní príbuzní v priamom rade a manželia.
(3)
Do II. skupiny patria súrodenci, deti manžela, príbuzní manžela v priamom rade, ostatné osoby, ktoré s prevodcom, darcom alebo poručiteľom žili najmenej po dobu 1 roka v spoločnej domácnosti a ktoré sa starali o spoločnú domácnosť alebo boli výživou odkázané na prevodcu, darcu alebo poručiteľa, manželia vlastných a osvojených detí, manželia rodičov, synovci, netere, strýkovia a tety.
(4)
Do III. skupiny patria: ostatné fyzické a právnické osoby.
§ 12
Sadzba dane z dedičstva, dane z darovania a dane z prevodu a prechodu nehnuteľností u osôb zaradených do I. skupiny
Daň je pri základe dane
nad Kčs| do Kčs|
---|---|---
| 1 000 000| 1,0 %
1 000 000| 2 000 000| 10 000 Kčs a 1,3 % zo základu presahujúceho 1 000 000 Kčs
2 000 000| 5 000 000| 23 000 Kčs a 1,5 % zo základu presahujúceho 2 000 000 Kčs
5 000 000| 7 000 000| 68 000 Kčs a 1,7 % zo základu presahujúceho 5 000 000 Kčs
7 000 000| 10 000 000| 102 000 Kčs a 2,0 % zo základu presahujúceho 7 000 000 Kčs
10 000 000| 20 000 000| 162 000 Kčs a 2,5 % zo záladu presahujúceho 10 000 000 Kčs
20 000 000| 30 000 000| 412 000 Kčs a 3,0 % zo základu presahujúceho 20 000 000 Kčs
30 000 000| 40 000 000| 712 000 Kčs a 4,0 % zo základu presahujúceho 30 000 000 Kčs
40 000 000| a viac| 1 112 000 Kčs a 5,0 % zo základu presahujúceho 40 000 000 Kčs
§ 13
Sadzba dane z dedičstva, dane z darovania a dane z prevodu a prechodu nehnuteľností u osôb zaradených do II. skupiny
Daň je pri základe dane
nad Kčs| do Kčs|
---|---|---
| 1 000 000| 3,0 %
1 000 000| 2 000 000| 30 000 Kčs a 3,5 % zo základu presahujúceho 1 000 000 Kčs
2 000 000| 5 000 000| 65 000 Kčs a 4,0 % zo základu presahujúceho 2 000 000 Kčs
5 000 000| 7 000 000| 185 000 Kčs a 5,0 % zo základu presahujúceho 5 000 000 Kčs
7 000 000| 10 000 000| 285 000 Kčs a 6,0 % zo základu presahujúceho 7 000 000 Kčs
10 000 000| 20 000 000| 465 000 Kčs a 7,0 % zo základu presahujúceho 10 000 000 Kčs
20 000 000| 30 000 000| 1 165 000 Kčs a 8,0 % zo základu presahujúceho 20 000 000 Kčs
30 000 000| 40 000 000| 1 965 000 Kčs a 9,0 % zo základu presahujúceho 30 000 000 Kčs
40 000 000| a viac| 2 865 000 Kčs a 10,0 % zo základu presahujúceho 40 000 000 Kčs
§ 14
Sadzba dane z dedičstva a z darovania u osôb zaradených do III. skupiny
Daň je pri základe dane
nad Kčs| do Kčs|
---|---|---
| 1 000 000| 7,0 %
1 000 000| 2 000 000| 70 000 Kčs a 9,0 % zo základu presahujúceho 1 000 000 Kčs
2 000 000| 5 000 000| 160 000 Kčs a 12,0 % zo základu presahujúceho 2 000 000 Kčs
5 000 000| 7 000 000| 520 000 Kčs a 15,0 % zo základu presahujúceho 5 000 000 Kčs
7 000 000| 10 000 000| 820 000 Kčs a 18,0 % zo základu presahujúceho 7 000 000 Kčs
10 000 000| 20 000 000| 1 360 000 Kčs a 22,0 % zo základu presahujúceho 10 000 000 Kčs
20 000 000| 30 000 000| 3 560 000 Kčs a 28,0 % zo základu presahujúceho 20 000 000 Kčs
30 000 000| 40 000 000| 6 360 000 Kčs a 35,0 % zo základu presahujúceho 30 000 000 Kčs
40 000 000| a viac| 9 860 000 Kčs a 40,0 % zo základu presahujúceho 40 000 000 Kčs
§ 15
Sadzba dane z prevodu a prechodu nehnuteľností u osôb zaradených do III. skupiny
Daň je pri základe dane
nad Kčs| do Kčs|
---|---|---
| 1 000 000| 4,0 %
1 000 000| 2 000 000| 40 000 Kčs a 5,0 % zo základu presahujúceho 1 000 000 Kčs
2 000 000| 5 000 000| 90 000 Kčs a 6,0 % zo základu presahujúceho 2 000 000 Kčs
5 000 000| 7 000 000| 270 000 Kčs a 7,0 % zo základu presahujúceho 5 000 000 Kčs
7 000 000| 10 000 000| 410 000 Kčs a 8,0 % zo základu presahujúceho 7 000 000 Kčs
10 000 000| 20 000 000| 650 000 Kčs a 10,0 % zo základu presahujúceho 10 000 000 Kčs
20 000 000| 30 000 000| 1 650 000 Kčs a 13,0 % zo základu presahujúceho 20 000 000 Kčs
30 000 000| 40 000 000| 2 950 000 Kčs a 16,0 % zo základu presahujúceho 30 000 000 Kčs
40 000 000| a viac| 4 550 000 Kčs a 20,0 % zo základu presahujúceho 40 000 000 Kčs
§ 16
Minimálna výška dane
Minimálna výška dane z dedičstva, dane z darovania a dane z prevodu a prechodu nehnuteľností je 100 Kčs, a to bez ohľadu na skutočnosť do akej skupiny na účely výpočtu dane je daňovník zaradený.
Oslobodenie od dane z dedičstva, dane z darovania a dane z prevodu a prechodu nehnuteľností
§ 17
(1)
Od dane z dedičstva sú oslobodené nároky poručiteľa na dávky sociálneho zabezpečenia (dávky sociálneho poistenia, štátne dávky a dávky sociálnej pomoci) za posledný mesiac pred jeho smrťou.
(2)
Od dane z dedičstva a dane z darovania sú oslobodené:
a)
hnuteľné veci osobnej potreby u fyzických osôb, ktoré preukázateľne neslúžia podnikateľskej alebo inej zárobkovej činnosti, pokiaľ cena tohto majetku neprevyšuje u osôb I. skupiny 300 000 Kčs, u osôb II. skupiy 60 000 Kčs a u osôb III. skupiny 20 000 Kčs u každého daňovníka. Daň sa vyberie len z tej časti ceny hnuteľných vecí každého nadobúdateľa, ktorá prevyšuje uvedené sumy,
b)
nehnuteľné veci do výšky 500 000 Kčs, pokiaľ ich zdedili maloleté deti poručiteľa alebo deti poručiteľa pripravujúce sa na budúce povolanie, najdlhšie však do 26 rokov ich veku,
c)
úsporné vklady na vkladných knižkách, devízových a sporožírových účtoch v tuzemských peňažných ústavoch a pobočkách zahraničných bánk pôsobiacich na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, s výnimkou vkladov na bežných účtoch, hotovosť v česko-slovenskej alebo zahraničnej mene a cenné papiere v tuzemsku, pokiaľ ich úhrnná suma neprevyšuje u osôb I. skupiny 300 000 Kčs, u osôb II. skupiny 60 000 Kčs a u osôb III. skupiny 20 000 Kčs u každého daňovníka. Daň sa vyberie len z tej časti tohto hnuteľného majetku každého nadobúdateľa, ktorá prevyšuje uvedené sumy.
(3)
Od dane z dedičstva a dane z darovania sú ďalej oslobodené dedičstvá a bezodplatné prevody hnuteľného majetku po zástupcoch cudzích štátov poverených ich zastupovaním v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike a po príslušníkoch ich rodín žijúcich s nimi v spoločnej domácnosti a ďalej dedičstvá po iných osobách, ktorým prislúchali diplomatické výsady a imunity a ktoré neboli česko-slovenskými štátnymi občanmi, za podmienky vzájomnosti.
(4)
Oslobodenie uvedené v odseku 2 písm. a) a b) sa poskytne za predpokladu, že daňovník tieto veci a hodnoty riadne uvedie v daňovom priznaní v súlade s § 20 tohto zákona.
§ 18
(1)
Od dane z dedičstva, dane z darovania a dane z prevodu a prechodu nehnuteľností sú oslobodené rozpočtové organizácie, príspevkové organizácie a štátne fondy so sídlom na území Slovenskej republiky.
(2)
Od dane z prevodu a prechodu nehnuteľností sú oslobodené prevody a prechody vlastníctva k nehnuteľnostiam pri likvidácii štátnych podnikov.
(3)
Od dane z dedičstva a dane z darovania sú oslobodené aj dedičstvá a dary právnickým osobám so sídlom na území Slovenskej republiky na rozvoj nadácií, štátom registrovaných cirkví a náboženských spoločností, kultúry, školstva, vedy, zdravotníctva, sociálnej starostlivosti, ekológie, telovýchovy a športu. Ďalej sú oslobodené dedičstvá a dary tuzemským obciam, štátnym archívom a humanitárnym a charitatívnym spolkom.
(4)
Daň z dedičstva, daň z darovania a daň z prevodu a prechodu nehnuteľností sa nevyberá tiež z prevodov rodinných domov, bytov a nebytových priestorov a garáží z vlastníctva stavebných bytových družstiev a družstiev pre výstavbu rodinných domov a garáží do vlastníctva občanov a z prevodov, ktoré súvisia s vydaním veci podľa osobitných predpisov.8)
(5)
Od dane z dedičstva je oslobodený nárok poručiteľa na odškodnenie podľa osobitných predpisov,8) ak poručiteľ podal žiadosť o predbežné prejednanie podľa zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení neskorších predpisov, alebo obdobnú žiadosť podľa ostatných osobitných predpisov, ak do smrti poručiteľa nebol nárok ústredným orgánom uspokojený. Toto oslobodenie sa vzťahuje aj na prípady, keď poručiteľ nárok včas uplatnil na súde, ale do jeho smrti nebolo právoplatne rozhodnuté.
(6)
Od dane z prevodu a prechodu nehnuteľností sú oslobodené prevody nehnuteľného majetku z Federálneho fondu národného majetku, Fondu národného majetku Slovenskej republiky a Pozemkového fondu Slovenskej republiky do majetku obchodných spoločností, pokiaľ tieto prevody súvisia s realizáciou privatizačných projektov.9)
§ 19
Vznik daňovej povinnosti
Daňová povinnosť vznikne:
a)
pri dani z dedičstva právoplatnosťou rozhodnutia o dedičstve,
b)
pri dani z prevodu alebo prechodu nehnuteľností vkladom do katastra nehnuteľností,
c)
pri dani z darovania vkladom do katastra nehnuteľností, ak ide o darovanie nehnuteľnosti, alebo platnosťou zmluvy, ak ide o darovanie hnuteľnosti,
d)
vkladom vlastníckeho práva vydržanej nehnuteľnosti do katastra nehnuteľností.
§ 20
Priznanie k dani
(1)
Daňovník je povinný ohlásit do 30 dní od vzniku daňovej povinnosti túto skutočnosť príslušnému daňovému úradu a podať tým priznanie k dani.
(2)
Súd prejednávajúci dedičstvo alebo vysporiadavajúci podielové spoluvlastníctvo alebo rozhodujúci o vydržaní, alebo orgán, ktorý rozhodol o vklade nehnuteľnosti do katastra nehnuteľností, zašlú jedno vyhotovenie príslušného rozhodnutia daňovému úradu vrátane súpisu a predbežného ocenenia nadobúdaného majetku, v lehote do 30 dní od jeho právoplatnosti.
(3)
Obdobne postupujú colné orgány pri darovaní hnuteľných vecí z cudziny do tuzemska.
(4)
Daňovému priznaniu nepodliehajú dary do 10 000 Kčs, pokiaľ nejde o dary toho istého darcu tomu istému nadobúdateľovi u osôb zaradených do III. skupiny v priebehu dvoch kalendárnych rokov a dary oslobodené do príslušnej výšky podľa jednotlivých skupín uvedené v § 17. Ustanovenie § 7 ods. 3 tu platí obdobne.
(5)
Ak nebolo daňové priznanie podľa odseku 1 predložené včas a v správnej výške, môže správca dane zvýšit príslušnú daň až o 10 %.
§ 21
Správca dane
(1)
Daň z dedičstva, daň z darovania a daň z prevodu a prechodu nehnuteľností vyrubujú a vyberajú miestne príslušné daňové úrady.10)
(2)
Pri dani z dedičstva je na vyrubenie dane príslušný daňový úrad, v obvode ktorého mal poručiteľ trvalé bydlisko.
(3)
Pri dani z darovania pri hnuteľných daroch v tuzemsku a z cudziny je na vyrubenie dane príslušný daňový úrad, v obvode ktorého má trvalé bydlisko nadobúdateľ. Pri darovaní hnuteľných vecí do cudziny, je na vyrubenie dane príslušný daňový úrad, v obvode ktorého má trvalé bydlisko darca.
(4)
Pri dani z prevodu a prechodu nehnuteľnosti alebo darovaní nehnuteľnosti, je na vyrubenie dane príslušný daňový úrad, v obvode ktorého sa nehnuteľnosť nachádza.
§ 22
Zaokrúhľovanie dane
Pri vyrubovaní dane sa zaokrúhľuje základ dane na celé stokoruny dole a vyrubená daň na celé koruny hore.
§ 23
Splatnosť dane, vyrubenie a vymáhanie dane
(1)
Daň z dedičstva, daň z darovania a daň z prevodu a prechodu nehnuteľností je splatná do 30 dní odo dňa doručenia rozhodnutia daňového úradu o vyrubení dane.
(2)
Ak nebola vyrubená a predpísaná daň zaplatená včas a v správnej výške, je daňovník povinný zaplatiť za každý deň omeškania penále vo výške 0,5 % z nedoplatku dane.
(3)
Ak nebola daň vyrubená vôbec alebo ak bola vyrubená sumou nižšou, ako mala byť vyrubená, vyrubí sa daň alebo doplatok dane v lehote podľa odseku 4.
(4)
Daň alebo doplatok dane nemožno vyrubiť ani dodatočne vyrubiť po uplynutí 3 rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa daňový orgán dozvedel o skutočnosti, ktorá je predmetom dane.
(5)
Od konca kalendárneho roka, v ktorom sa daňovník od daňového úradu dozvedel o úkone vykonanom na vyrubenie dane alebo doplatku dane, plynie nová trojročná premlčacia lehota.
(6)
Daň nemožno vymáhať, ak uplynuli od konca kalendárneho roka, v ktorom nastala skutočnosť, ktorá je predmetom dane, tri roky. Ak sa v tejto lehote vykoná úkon na vymáhanie alebo vyrubenie dane alebo doplatku dane, premlčacia lehota sa prerušuje a začína plynúť nová premlčacia lehota znovu od konca kalendárneho roka, v ktorom bol daňovník o tomto úkone upovedomený. Daňový nedoplatok však možno vymáhať najneskôr do 10 rokov, počítaných od konca roka, v ktorom sa nedoplatok stal splatným.
§ 24
Vrátenie dane
(1)
Daň sa vráti, ak ju zaplatil ten, kto nebol povinný ju platiť.
(2)
Ak bola zaplatená vyššia daň, ako mala byť zaplatená, preplatok sa vráti.
(3)
Preplatok na dani sa nevráti, ak neprevýši 50 Kčs.
(4)
Daň nemožno vrátiť po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom bola zaplatená.
§ 25
Konanie a náhrada nákladov
(1)
Pri daňovom konaní pred miestne príslušnými daňovými úradmi sa postupuje, pokiaľ tento zákon neustanovuje inak, podľa osobitných predpisov.11)
(2)
Náklady za úkony súvisiace s vyrubením dane, ktoré sú vykonané mimo úradovne miestne príslušného daňového úradu je povinný uhradiť daňovník, ak zapríčinil, že sa koná mimo úradovne.
§ 26
Vecné bremená, opakujúce sa plnenie
(1)
Ak je predmetom dane opakujúce sa plnenie alebo iné vecné bremeno, je základom dane súčet všetkých opakujúcich sa plnení. Ak ide o plnenie na čas neurčitý, na obdobie života alebo na čas dlhší ako päť rokov, považuje sa za jeho cenu päťnásobok ceny ročného plnenia.
(2)
Ak cenu predmetu opakujúceho sa plnenia alebo vecného bremena nemožno určiť, je základom dane cena 10 000 Kčs.
PIATA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 27
(1)
Ak pred účinnosťou tohto zákona nastala skutočnosť, ktorá bola podľa skorších predpisov predmetom poplatku z dedičstva, darovania a prevodu alebo prechodu nehnuteľností, postupuje sa podľa doterajších predpisov.
(2)
Ak pred účinnosťou tohto zákona nastala skutočnosť, ktorá bola predmetom poplatku podľa doterajších predpisov, a poplatok nebol doteraz vyrubený a zaplatený, zabezpečí ukončenie začatého konania príslušný súd, ktorý zašle rozhodnutie miestne príslušnému daňovému úradu a ten vyrubí a vyberie poplatok.
§ 28
Ustanovenia tohto zákona sa použijú, len pokiaľ medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, neustanovuje inak.
§ 29
Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže:
a)
vykonať opatrenia na odstránenie tvrdostí alebo nezrovnalostí, ktoré by mohli vzniknúť pri vykonávaní tohto zákona,
b)
poveriť správcov dane na povoľovanie úľav a vymedziť obsah ich oprávnenia.
§ 30
Zrušujú sa:
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 192/1990 Zb. o notárskych poplatkoch,
2.
vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch, v znení vyhlášky Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 277/1990 Zb.
3.
opatrenie Ministerstva financií Slovenskej republiky z 1. júla 1991 o úľavách na notárskych poplatkoch (vyhlásené v čiastke 59/1991 Zb.).
§ 31
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 26 a nasl. Občianskeho zákonníka.
2)
§ 842 Občianskeho zákonníka.
3)
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a náhradách za dočasné užívanie pozemkov s výnimkou § 1 ods. 3.
4)
Zákon č. 530/1991 Zb. o dovoznej dani.
Vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 108/1991 Zb. o dovoznej prirážke v znení neskorších predpisov.
Vyhláška ministra zahraničných vecí č. 120/1984 Zb. o Dohode o vykonávaní článku VII Všeobecnej dohody o clách a obchode a Protokolu k nej.
Nariadenie vlády ČSFR č. 525/1991 Zb., ktorým sa vydáva colný sadzobník.
5)
§ 4 a nasl. a § 46 a nasl. zákona č. 328/1991 Zb. o konkurze a vyrovnaní.
6)
§ 134 Občianskeho zákonníka.
7)
§ 589 Občianskeho zákonníka.
8)
Napr. Zákon č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
Zákon č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku v znení zákona č. 93/1992 Zb.
Zákon SNR č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách.
Zákon č. 58/1969 Zb. o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím orgánu štátu alebo jeho nesprávnym úradným postupom.
Zákon č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení neskorších predpisov.
9)
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby v znení zákona č. 92/1992 Zb.
Zákon SNR č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 501/1991 Zb. a zákona SNR č. 27/1992 Zb.
Zákon SNR č. 330/1991 Zb.
10)
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch v znení zákona SNR č. 136/1992 Zb.
11)
Vyhláška č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o cestnej dani
Vyhlášeno 26. 6. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 64/1992
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Daňovníci
* § 3 - Predmet dane
* § 4 - Oslobodenie od dane
* § 5 - Základ dane
* Sadzba dane
* § 6 - (1) Pre vozidlá evidované v tuzemsku sa použijú ročné sadzby dane uvedené v sadzobníku dane, ktorý tvorí prílohu tohto zákona.
* § 7 - (1) Pre vozidlá v medzinárodnej premávke2) sa použijú tieto sadzby dane:
* § 8 - (1) Sadzba dane sa vypočíta pri osobných automobiloch podľa zdvihového objemu motora v cm3 uvedeného v technickom preukaze vozidla a pri úžitkových vozidlách a autobusoch podľa celkovej hmotnosti a počtu náprav uvedených v technickom preukaze vozidla osobi
* § 9 - Kombinovaná doprava
* § 10 - Správa dane
* § 11 - Vznik daňovej povinnosti
* § 12 - Daňová registrácia a oznamovacia povinnosť
* § 13 - Zdaňovacie obdobie
* Výrub a platenie dane
* § 14 - (1) Daň za zdaňovacie obdobie platí daňovník vopred bez vyrubenia, a to naraz najneskôr do 31. januára alebo v dvoch splátkach do 31. januára a do 31. júla vo výške 50 % ročnej sadzby dane, ak celková daň je viac ako 50 000 Kčs, s výnimkami uvedenými v ods
* § 15 - (1) Pri vozidlách, pri ktorých vzniká daňová povinnosť podľa § 11 ods. 1 v priebehu zdaňovacieho obdobia, je daň splatná po pridelení štátnej poznávacej značky dopravným inšpektorátom v lehote na daňovú registráciu a platí sa začínajúc mesiacom, v ktorom j
* § 16 - Kontrola
* § 17 - Konanie vo veciach dane
* § 18 - Výklad niektorých pojmov
* Splnomocňovacie ustanovenia
* § 19 - Ustanovenia tohto zákona sa použijú, len pokiaľ medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, neustanovuje inak.
* § 20 - Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže urobiť opatrenia na zamedzenie nezrovnalostí alebo tvrdostí, ktoré by mohli vzniknúť pri vykonávaní tohto zákona, alebo urobiť podľa potreby iné opatrenia v záujme riadneho vyberania alebo platenia dane.
* § 21 - Účinnosť zákona
* Príloha zákona SNR č. 319/1992 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1993
319
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. mája 1992
o cestnej dani
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Zákon upravuje zdanenie využívania pozemných komunikácií1) motorovými vozidlami a prípojnými vozidlami cestnou daňou (ďalej len „daň“), pôsobnosť orgánov štátnej správy, práva a povinnosti fyzických a právnických osôb.
§ 2
Daňovníci
(1)
Daňovníkom je fyzická alebo právnická osoba, ktorá je ako držiteľ motorového vozidla alebo prípojného vozidla zapísaná v preukaze o registrácii motorového vozidla alebo prípojného vozidla alebo v obdobnom preukaze vyžadovanom v cudzine (ďalej len „technický preukaz vozidla“).
(2)
Pri motorových vozidlách a prípojných vozidlách v medzinárodnej premávke2) je daňovníkom vodič, ktorý tieto vozidlá na území Slovenskej republiky (ďalej len „tuzemsko“) používa.
(3)
Pri motorových vozidlách a prípojných vozidlách dovezených do tuzemska, ktoré nie sú považované za vozidlá v medzinárodnej premávke2) a ich držiteľ nemá trvalý pobyt alebo sídlo v tuzemsku, je daňovníkom osoba zodpovedná za premávku týchto vozidiel alebo vodič motorového vozidla v tuzemsku (ďalej len „užívateľ“).
§ 3
Predmet dane
(1)
Predmetom dane sú cestné motorové vozidlá a ich prípojné vozidlá (ďalej len „vozidlá“)3) používané na podnikanie4) alebo v súvislosti s podnikaním.
(2)
Predmetom dane nie sú cestné motorové vozidlá, ktoré majú dve alebo tri kolesá a ich celková hmotnosť neprevyšuje jednu tonu,3) a zvláštne vozidlá.3)
§ 4
Oslobodenie od dane
Od dane sú oslobodené:
a)
vozidlá zdravotníckej, veterinárnej, sociálnej služby a sociálnej pomoci, vozidlá slúžiace obrane, bezpečnosti a protipožiarnej ochrane, vozidlá spojov používané na prepravu poštových zásielok, vozidlá zdravotne postihnutých osôb s označením 0 2 v zmysle vyhlášky Federálneho ministerstva vnútra č. 99/1989 Zb., vozidlá banskej záchrannej služby a vozidlá leteckej záchrannej služby, vozidlá používané na údržbu a zabezpečenie prevádzky na pozemných komunikáciách a vozidlá cestného záchranného systému, ak sú označené podľa príslušných predpisov,
b)
vozidlá diplomatických misií a konzulárnych úradov, ak je zaručená vzájomnosť,
c)
vozidlá používané výhradne na zvoz a rozvoz zásielok v kombinovanej doprave do prekladísk a z prekladísk kombinovanej dopravy najviac do vzdialenosti 50 km; nárok na oslobodenie je potrebné preukázať predložením príslušných dokladov,
d)
vozidlá používané na odvoz komunálneho odpadu pre obce,
e)
vozidlá linkovej osobnej dopravy v rozsahu záväzku verejnej služby,
f)
vozidlá poháňané elektrickou alebo slnečnou energiou na päť rokov od pridelenia štátnej poznávacej značky,
g)
kolesové traktory a prípojné vozidlá k ním používané v poľnohospodárskej a lesnej výrobe,
h)
špecializované vozidlá určené na prevoz včelstiev.
§ 5
Základ dane
Základom dane pri úžitkových vozidlách a autobusoch je ich celková hmotnosť v tonách a počet náprav a pri osobných automobiloch ich zdvihový objem motora v cm3.
Sadzba dane
§ 6
(1)
Pre vozidlá evidované v tuzemsku sa použijú ročné sadzby dane uvedené v sadzobníku dane, ktorý tvorí prílohu tohto zákona.
(2)
Pre výšku sadzby dane nie je rozhodujúca dĺžka obdobia, počas ktorého je vozidlo používané na podnikanie alebo v súvislosti s podnikaním.
(3)
Sadzba dane pri vozidle vybavenom katalyzátorom alebo poháňanom skvapalneným plynom alebo stlačeným zemným plynom sa znižuje o 25 % na dva roky začínajúc mesiacom, v ktorom vznikla daňová povinnosť alebo v ktorom bolo vozidlo vybavené katalyzátorom alebo zariadením umožňujúcim uvedené druhy pohonu.
§ 7
(1)
Pre vozidlá v medzinárodnej premávke2) sa použijú tieto sadzby dane:
a)
daň za jedno vozidlo na 24 hodín je jedna päťdesiatina ročnej sadzby dane používanej pre vozidlá evidované v tuzemsku, najmenej však 500 Kčs,
b)
daň za jedno vozidlo na 7 dní idúcich po sebe je jedna dvadsatina ročnej sadzby dane používanej pre vozidlá evidované v tuzemsku, najmenej však 1000 Kčs,
c)
daň za jedno vozidlo na 30 dní idúcich po sebe je jedna pätina ročnej sadzby dane používanej pre vozidlá evidované v tuzemsku, najmenej však 3000 Kčs.
(2)
Daň vypočítaná podľa odseku 1 sa zaokrúhľuje na celé Kčs hore, ak je vyššia ako minimálna sadzba.
(3)
Ak sa doba pobytu vozidla v medzinárodnej premávke2) v tuzemsku odlišuje od časových období uvedených v odseku 1, vypočíta sa daň ako súčet príslušných násobkov sadzby dane určenej na 24 hodín, 7 dní alebo 30 dní. Ak je to pre daňovníka podľa § 2 ods. 2 výhodnejšie, použije sa namiesto príslušného násobku sadzby dane sadzba dane určená pre nasledujúce časové obdobie, až do výšky ročnej sadzby dane používanej pre vozidlá evidované v tuzemsku.
(4)
Od daňovníkov podľa § 2 ods. 2 sa daň vyberie v tuzemskej mene alebo vo voľne zameniteľnej mene. Daň vyberaná v cudzích menách sa prepočíta z Kčs podľa príslušného kurzu platného na nákup valút, ktorý je uvedený v kurzovom lístku Štátnej banky česko-slovenskej v deň platenia dane.
§ 8
(1)
Sadzba dane sa vypočíta pri osobných automobiloch podľa zdvihového objemu motora v cm3 uvedeného v technickom preukaze vozidla a pri úžitkových vozidlách a autobusoch podľa celkovej hmotnosti a počtu náprav uvedených v technickom preukaze vozidla osobitne pre motorové vozidlo a osobitne pre prípojné vozidlo. Vozidlá používané v rámci návesovej jazdnej súpravy (ťahače a návesy) sa z hľadiska výpočtu sadzby dane zaraďujú do najbližšej nižšej daňovej skupiny, než do akej patria podľa celkovej hmotnosti uvedenej v technickom preukaze vozidla.
(2)
Ak sa na hraničnom priechode, ktorý je vybavený zariadením na váženie vozidiel, zistí pri úžitkových vozidlách a autobusoch prekročenie celkovej hmotnosti uvedenej v technickom preukaze vozidla, je pre výpočet sadzby dane rozhodujúca skutočná celková hmotnosť.
§ 9
Kombinovaná doprava
(1)
Daňový úrad vráti daň pri vozidlách, ktoré sa používajú v kombinovanej doprave pozemná komunikácia/železnica, pozemná komunikácia/voda a pozemná komunikácia/železnica/voda, a to za podmienok, že
a)
sa v zdaňovacom období vykoná viacej ako 120 ciest, pri ktorých sa v rámci jednej medzinárodnej alebo vnútroštátnej prepravy v kombinovanej doprave použije časť trasy alebo celá trasa po železnici alebo po vodnej komunikácii,
b)
ak sa nedosiahne za rok plný počet 120 ciest, potom platia nasledujúce úľavy:
od 91| do 120 ciest| 75 % úľava z ročnej dane
---|---|---
61| 90| 50%
31| 60| 25%
c)
pri prekonaní v tuzemsku vzdialenosti väčšej ako 400 km po železnici alebo vodnej komunikácii sa započíta jedna cesta ako dve cesty, pri prekonaní vzdialenosti väčšej ako 800 km po železnici alebo vodnej komunikácii sa počítajú tri cesty.
(2)
Nárok na oslobodenie, zníženie alebo vrátenie dane je potrebné preukázať predložením príslušných dokladov, pričom použitie pozemných komunikácií1) pri jednej ceste v rámci kombinovanej dopravy nesmie prekročiť 50 km, pri vnútroštátnej preprave v súhrne 100 km.
§ 10
Správa dane
Správu dane vykonáva daňový úrad príslušný podľa miesta trvalého pobytu alebo sídla držiteľa alebo užívateľa vozidla a v prípade, že držitel alebo užívateľ nemá trvalý pobyt alebo sídlo v tuzemsku, podľa miesta dočasného pobytu vozidla. Pri vozidlách v medzinárodnej premávke2) správu dane vykonávajú orgány colnej správy, v ktorých obvode je hraničný priechod použitý na vstup do tuzemska, prípadne na odchod z tuzemska.
§ 11
Vznik daňovej povinnosti
(1)
Daňová povinnosť pri vozidlách evidovaných v tuzemsku vzniká pridelením štátnej poznávacej značky alebo zvláštnej štátnej poznávacej značky5) a trvá, pokiaľ ju má vozidlo pridelenú. Daňová povinnosť pri vozidlách, ktorým bola pridelená štátna poznávacia značka pred účinnosťou tohto zákona, vzniká 1. januára 1993.
(2)
Pri vozidlách v medzinárodnej premávke2) vzniká daňová povinnosť vstupom do tuzemska.
§ 12
Daňová registrácia a oznamovacia povinnosť
Daňovníci sú povinní prihlásiť sa na daňovom úrade príslušnom podľa miesta ich trvalého pobytu alebo sídla na daňovú registráciu do 15 dní od vzniku daňovej povinnosti s výnimkou daňovníkov uvedených v § 2 ods. 2 za predpokladu, že sa ich vozidlá nezdržujú v tuzemsku dlhšie ako jeden rok bez prerušenia trvajúceho dlhšie ako tri mesiace; ďalej sú povinní oznámiť v rovnakej lehote zánik daňovej povinnosti, ako aj všetky zmeny, ktoré majú vplyv na určenie a vyberanie dane.
§ 13
Zdaňovacie obdobie
(1)
Zdaňovacím obdobím pre vozidlá evidované v tuzemsku je kalendárny rok.
(2)
Pri vozidlách v medzinárodnej premávke2) je zdaňovacím obdobím doba pobytu v tuzemsku.
Výrub a platenie dane
§ 14
(1)
Daň za zdaňovacie obdobie platí daňovník vopred bez vyrubenia, a to naraz najneskôr do 31. januára alebo v dvoch splátkach do 31. januára a do 31. júla vo výške 50 % ročnej sadzby dane, ak celková daň je viac ako 50 000 Kčs, s výnimkami uvedenými v odseku 3 a v § 15 ods. 1 a 2. V odôvodnených prípadoch môže daňový úrad na žiadosť daňovníka určiť platenie dane inak.
(2)
Pri vozidlách uvedených v § 11 ods. 1 je daňovník povinný vypočítať si daň na predpísanom tlačive a zaslať ho daňovému úradu v lehote na platenie dane. Pre celkový výpočet dane je rozhodujúci počet vozidiel k termínu platenia dane. Za potvrdenie o zaplatení dane sa považuje posledný diel poštovej poukážky, ktorou sa zaplatí daň samostatne za každé jednotlivé vozidlo.
(3)
Pri vozidlách uvedených v § 11 ods. 2 vyrubí a vyberie daň colný orgán na hraničnom priechode pri ich vstupe do tuzemska; o jej zaplatení vydá potvrdenie. Daň sa platí za každé jednotlivé vozidlo podľa predpokladanej dĺžky pobytu v tuzemsku. Ak sa predĺži pobyt, za ktorý bola daň zaplatená, vyrubí a vyberie colný orgán pri odchode vozidla z tuzemska daň za predĺžený pobyt tak, akoby šlo o nový vstup vozidla do tuzemska, ak sa daňovník nepreukáže potvrdením o zaplatení dane na daňovom úrade príslušnom podľa miesta jeho dočasného pobytu.
§ 15
(1)
Pri vozidlách, pri ktorých vzniká daňová povinnosť podľa § 11 ods. 1 v priebehu zdaňovacieho obdobia, je daň splatná po pridelení štátnej poznávacej značky dopravným inšpektorátom v lehote na daňovú registráciu a platí sa začínajúc mesiacom, v ktorom je štátna poznávacia značka pridelená, do konca zdaňovacieho obdobia, a to vo výške, ktorá z ročnej daňovej povinnosti pripadá pomerne na zvyšujúce mesiace tohto obdobia.
(2)
Ak zanikne oslobodenie od dane podľa § 4 tohto zákona, platí sa daň začínajúc mesiacom, v ktorom zaniklo oslobodenie, do konca zdaňovacieho obdobia.
(3)
Ak v priebehu zdaňovacieho obdobia dôjde k zmene držiteľa vozidla, zaplatená daň pripadajúca na mesiace od vykonania tejto zmeny do konca zdaňovacieho obdobia sa nevracia. Nový držiteľ vozidla, ak nie je od dane oslobodený, má povinnosť platiť daň až počínajúc zdaňovacím obdobím, ktoré nasleduje po zdaňovacom období, v ktorom k tejto zmene daňovníkov došlo.
(4)
Ak sa vyradí vozidlo z evidencie dopravného inšpektorátu alebo sa odoberie štátna poznávacia značka, prípadne sa vozidlo oslobodí od dane, vzniká daňovníkovi nárok na vrátenie pomernej časti dane zaplatenej za príslušné daňové obdobie začínajúc mesiacom nasledujúcim po dni, keď došlo k takémuto úkonu podmieňujúcemu zánik daňovej povinnosti alebo vznik oslobodenia od dane. Daňový úrad vráti príslušnú časť dane na základe žiadosti daňovníka.
(5)
O zaplatenú daň na území Českej republiky podľa zákona Českej národnej rady o cestnej dani sa zníži výška dane, ktorú je povinný zaplatiť daňovník podľa tohto zákona. Ak sa cestná daň podľa zákona Českej národnej rady nevyberie na území Českej republiky, pripočíta sa obdobie, ktoré strávi príslušné vozidlo na území Českej republiky, k obdobiu strávenému v tuzemsku a daň sa vyberie podľa tohto zákona ako celok.
§ 16
Kontrola
(1)
Kontrolu zaplatenia dane vykonávajú daňové úrady, colné orgány a v rámci svojich iných úloh aj orgány Policajného zboru Slovenskej republiky.6)
(2)
Vodič vozidla alebo daňovník je povinný mať so sebou doklad o zaplatení dane a predložiť ho na požiadanie orgánov uvedených v odseku 1, ako aj poskytnúť informácie o všetkých skutočnostiach, ktoré majú význam pre výkon kontroly.
§ 17
Konanie vo veciach dane
Ak tento zákon neustanovuje inak, platia pre konanie vo veciach dane podľa tohto zákona osobitné predpisy.7)
§ 18
Výklad niektorých pojmov
(1)
Za úžitkové vozidlá na účely tohto zákona sa považujú nákladné a dodávkové automobily, jazdné súpravy, prívesy a návesy. Za autobusy sa na účely tohto zákona považujú aj mikrobusy, ktoré majú viac ako deväť miest na sedenie vrátane miesta pre vodiča.
(2)
Za vozidlo slúžiace na podnikanie alebo v súvislosti s podnikaním sa na účely tohto zákona považuje vozidlo používané na cestnú dopravu súvisiacu s výkonom činnosti, na ktorú sú držiteľ alebo iná osoba používajúca vozidlo oprávnení, pričom príjmy z tejto činnosti podliehajú dani z príjmov fyzických osôb alebo dani z príjmov právnických osôb. Za takéto sa považuje aj vozidlo, ktorého náklady sú zahrnuté do nákladov na dosiahnutie a udržanie príjmov podnikateľa.
(3)
Záväzok verejnej služby je záväzok, ktorý prevádzkovateľ dopravy vo svojom komerčnom záujme prijme iba za podmienky, že štát, obec alebo iná územná samosprávna jednotka sa zaviaže mu vyrovnať finančné straty, ktoré v dôsledku verejnej služby vzniknú, v záujme zabezpečenia plynulého a efektívneho uspokojovania verejných prepravných potrieb.
(4)
Celková hmotnosť vozidla je súčet pohotovostnej a užitočnej hmotnosti. V jazdných súpravách sa celkovou hmotnosťou jednotlivého vozidla rozumie numerický súčet hmotností pripadajúcich na jednotlivé nápravy.
(5)
Kombinovanou dopravou sa rozumie preprava v cestnej doprave tovaru, pri ktorej sa nákladný automobil, príves, náves (s ťahačom alebo bez ťahača), výmenná nástavba a kontajner premiestni po pozemnej komunikácii z miesta nakládky do najbližšej vhodnej železničnej stanice alebo prístavu a ďalej po železnici alebo vodnej komunikácii do vhodnej železničnej stanice alebo prístavu najbližšieho k miestu určenia zásielky.
(6)
Pri prepravách v kombinovanej doprave je príslušným dokladom buď prepravný dokument, alebo iný doklad s údajmi o železničnej stanici alebo prístave nakládky a vykládky príslušnej železničnej trasy alebo vodnej komunikácie. Tieto údaje musia byť potvrdené pečiatkou železničnej alebo plavebnej správy na príslušnej železničnej stanici alebo v prístave, kde sa končí úsek prepravy po železnici alebo vodnej komunikácii.
(7)
Potvrdenie o zaplatení dane musí obsahovať:
a)
dátum a čas vystavenia,
b)
obdobie, za ktoré je daň zaplatená,
c)
údaj o celkovej hmotnosti a počte náprav, prípadne o zdvihovom objeme motora v cm3,
d)
výšku zaplatenej dane,
e)
štátnu poznávaciu značku a pri vozidle v medzinárodnej premávke2) aj značku príslušnej krajiny, v ktorej je registrované.
Splnomocňovacie ustanovenia
§ 19
Ustanovenia tohto zákona sa použijú, len pokiaľ medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, neustanovuje inak.
§ 20
Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže urobiť opatrenia na zamedzenie nezrovnalostí alebo tvrdostí, ktoré by mohli vzniknúť pri vykonávaní tohto zákona, alebo urobiť podľa potreby iné opatrenia v záujme riadneho vyberania alebo platenia dane.
§ 21
Účinnosť zákona
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha zákona SNR č. 319/1992 Zb.
SADZOBNÍK CESTNEJ DANE
Ročná sadzba dane je:
---
a)| pre osobné automobily so zdvihovým objemom motora
do 900 cm3 vrátane| 1 200 Kčs
nad 900 cm3 do 1200 cm3 vrátane| 1 600 Kčs
nad 1200 cm3 do 1500 cm3 vrátane| 2 000 Kčs
nad 1500 cm3 do 2000 cm3 vrátane| 2 500 Kčs
nad 2000 cm3 do 3000 cm3 vrátane| 3 000 Kčs
nad 3000 cm3| 3 600 Kčs
b)| pre úžitkové vozidlá a autobusy s celkovou hmotnosťou
s 1 alebo 2 nápravami|
do 1 tony vrátane| 1 800 Kčs
nad 1 t do 2 t vrátane| 2 400 Kčs
nad 2 t do 3,5 t vrátane| 4 800 Kčs
nad 3,5 t do 5 t vrátane| 6 000 Kčs
nad 5 t do 12 t vrátane| 12 000 Kčs
nad 12 t do 14 t vrátane| 15 000 Kčs
nad 14 t do 16 t vrátane| 18 000 Kčs
nad 16 t do 18 t vrátane| 21 000 Kčs
nad 18 t do 20 t vrátane| 24 000 Kčs
nad 20 t do 22 t vrátane| 28 000 Kčs
nad 22 t do 24 t vrátane| 32 000 Kčs
nad 24 t do 26 t vrátane| 36 000 Kčs
nad 26 t do 28 t vrátane| 40 000 Kčs
nad 28 t do 30 t vrátane| 44 000 Kčs
nad 30 t| 48 000 Kčs
s 3 nápravami
do 15 ton vrátane| 11 000 Kčs
nad 15 t do 17 t vrátane| 13 000 Kčs
nad 17 t do 19 t vrátane| 16 000 Kčs
nad 19 t do 21 t vrátane| 19 000 Kčs
nad 21 t do 23 t vrátane| 22 000 Kčs
nad 23 t do 25 t vrátane| 25 000 Kčs
nad 25 t do 27 t vrátane| 28 000 Kčs
nad 27 t do 29 t vrátane| 31 000 Kčs
nad 29 t do 31 t vrátane| 34 000 Kčs
nad 31 t do 33 t vrátane| 38 000 Kčs
nad 33 t do 35 t vrátane| 42 000 Kčs
nad 35 t do 37 t vrátane| 46 000 Kčs
nad 37 t do 40 t vrátane| 50 000 Kčs
nad 40 t| 54 000 Kčs
so 4 nápravami
do 23 ton vrátane| 14 000 Kčs
nad 23 t do 25 t vrátane| 17 000 Kčs
nad 25 t do 27 t vrátane| 20 000 Kčs
nad 27 t do 29 t vrátane| 23 000 Kčs
nad 29 t do 31 t vrátane| 26 000 Kčs
nad 31 t do 33 t vrátane| 30 000 Kčs
nad 33 t do 35 t vrátane| 34 000 Kčs
nad 35 t do 37 t vrátane| 38 000 Kčs
nad 37 t do 40 t vrátane| 42 000 Kčs
nad 40 t| 46 000 Kčs
1)
Zákon č. 135/1961 Zb. o pozemných komunikáciách (cestný zákon) v znení zákona č. 27/1984 Zb.
2)
§ 2 ods. 3 a 4 vyhlášky Federálneho ministerstva dopravy č. 41/1984 Zb. o podmienkach prevádzky vozidiel na pozemných komunikáciách.
3)
§ 10 vyhlášky Federálneho ministerstva dopravy č. 41/1984 Zb.
4)
§ 2 ods. 1 zákona č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník.
5)
Vyhláška Ministerstva vnútra č. 145/1956 Ú.v. o premávke na cestách v znení neskorších predpisov.
6)
§ 3 ods. 3 zákona SNR č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
7)
Vyhláška č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov.
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 320/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 320/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o správnych poplatkoch
Vyhlášeno 26. 6. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 64/1992
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Poplatník
* § 3 - Vznik poplatkovej povinnosti
* § 4 - Oslobodenie od poplatkov
* § 5 - Základ poplatku ustanoveného percentuálnou sadzbou
* § 6 - Sadzby poplatkov
* § 7 - Platenie poplatku
* § 8 - Splatnosť poplatkov
* § 9 - Kolkové známky
* § 10 - Následky nezaplatenia poplatku
* § 11 - Vrátenie poplatku
* § 12 - Vecné ručenie a záložné právo
* § 13 - Preklúzia
* § 14 - Konanie
* § 15 - Kontrola a dohľad
* § 16 - Rozpočtové určenie výnosu poplatkov
* § 17 - Splnomocňovacie ustanovenia
* § 18 - Prechodné ustanovenie
* § 19 - Zrušovacie ustanovenie
* § 20 - Účinnosť
* Príloha zákona SNR č. 320/1992 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1993
320
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. mája 1992
o správnych poplatkoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Úvodné ustanovenie
(1)
Týmto zákonom sa upravujú správne poplatky (ďalej len „poplatky“), ktoré vyrubujú a vyberajú orgány štátnej správy, obce a iné orgány oprávnené podľa osobitných predpisov1) vyberať poplatky (ďalej len „správny orgán“) za úkony vykonávané pri výkone štátnej správy v prospech poplatníka (ďalej len „spoplatňovaný úkon“).
(2)
Poplatkom podliehajú aj podania a žiadosti správnym orgánom, ktorých vybavenie vyžaduje úkon správneho orgánu v správnom konaní na základe všeobecne záväzných právnych predpisov.
(3)
Sadzobník poplatkov je uvedený v prílohe tohto zákona.
§ 2
Poplatník
(1)
Poplatníkom je právnická alebo fyzická osoba, ktorá dala podnet na spoplatňovaný úkon, alebo v záujme ktorej bol takýto úkon vykonaný.
(2)
Ak je poplatníkov niekoľko, sú povinní zaplatiť poplatok spoločne a nerozdielne.
§ 3
Vznik poplatkovej povinnosti
Poplatková povinnosť vzniká podaním podnetu alebo žiadosti na vykonanie úkonu správnemu orgánu, pokiaľ tento zákon neustanovuje inak.
§ 4
Oslobodenie od poplatkov
(1)
Od poplatkov sú oslobodené tieto právnické a fyzické osoby:
a)
orgány štátnej správy, štátne fondy, obce, súdy a prokuratúry, ako aj rozpočtové organizácie, ktoré sú svojimi príjmami a výdavkami napojené na štátny rozpočet Slovenskej republiky alebo rozpočty obcí, Česko-slovenský Červený kríž, charitatívne a dobročinné spolky, nadácie a dobrovoľné spolky ochrancov prírody a životného prostredia, štátne zdravotnícke zariadenia, zariadenia sociálnej starostlivosti, mládežnícke, telovýchovné a kultúrne zariadenia,
b)
diplomatickí zástupcovia poverení v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, konzuli z povolania a ďalšie osoby, ktoré podľa medzinárodného práva požívajú výsady a imunitu za predpokladu, že je zaručená vzájomnosť.
(2)
Oslobodenie od poplatkov podľa odseku 1 písm. a) sa viaže na podmienku, že tieto subjekty nevykonávajú podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť.
(3)
Od poplatkov sú oslobodené úkony na vykonanie všeobecne záväzných právnych predpisov o sociálnom zabezpečení, vrátane nemocenského poistenia, o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a zabezpečení matky a dieťaťa, o zamestnanosti a o zmiernení následkov majetkových krívd.2)
(4)
Od poplatkov sú ďalej oslobodené úkony určené v medzinárodných zmluvách a dohodách, ktorými je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná.
§ 5
Základ poplatku ustanoveného percentuálnou sadzbou
(1)
Základom poplatku ustanoveného percentuálnou sadzbou je cena zvyčajná v mieste a čase vykonania spoplatňovaného úkonu. Ak nie je možné cenu určiť takto, základom poplatku je cena zistená podľa platných cenových predpisov.3)
(2)
Poplatník je povinný oznámiť cenu spoplatňovaného úkonu správnemu orgánu, ktorý poplatok vyrubuje.
(3)
Ak poplatník cenu neuvedie, alebo táto nezodpovedá zvyčajnej cene alebo cene podľa platného cenového predpisu, zistí ju správny orgán sám na náklady poplatníka.
(4)
Základ poplatku ustanoveného percentuálnou sadzbou sa zaokrúhľuje na celé desiatky korún hore. Vyrubené poplatky sa zaokrúhľujú na celé koruny dole.
§ 6
Sadzby poplatkov
(1)
Sadzby poplatkov sú určené pevnou sumou alebo percentuálnou sadzbou zo základu poplatku v sadzobníku poplatkov.
(2)
Ak je sadzba poplatku ustanovená za konanie, rozumie sa tým konanie na jednom stupni.
§ 7
Platenie poplatku
(1)
Poplatky vyrubované a vyberané správnymi orgánmi sa platia kolkovými známkami za predpokladu, že poplatok neprevyšuje 1000 Kčs, prevodom z účtu v peňažnom ústave alebo zloženkou, prípadne v hotovosti, a to na účet príslušného územného finančného orgánu.
(2)
Poplatky vyrubované obcami sa platia na ich účty prevodom z účtu v peňažných ústavoch, zloženkou alebo v hotovosti.
(3)
Správne orgány vyrubujú a vyberajú poplatky v česko-slovenských korunách.
(4)
Ak je poplatníkom devízový cudzozemec, vykoná sa prepočet ceny podľa platného kurzu uvedeného v kurzovom lístku Štátnej banky česko-slovenskej ku dňu vzniku poplatkovej povinnosti.
§ 8
Splatnosť poplatkov
(1)
Poplatky uvedené v sadzobníku poplatkov pevnou sumou sa platia bez vyrubenia a sú splatné pri podaní.
(2)
Pokiaľ sa poplatok nezaplatil pri podaní, je splatný do 15 dní odo dňa doručenia výzvy správneho orgánu na zaplatenie poplatku.
(3)
Poplatky určené v sadzobníku poplatkov percentuálnou sadzbou z ceny alebo hodnoty predmetu úkonu sa vyrubujú pred vykonaním úkonu a sú splatné do 15 dní odo dňa doručenia výzvy alebo platobného výmeru, s výnimkou prípadov, v ktorých je možné základ pre vyrubenie poplatku zistiť až po ukončení kalendárneho roka.
§ 9
Kolkové známky
Grafickú úpravu a hodnoty kolkových známok, ako aj spôsob ich použitia a výmeny ustanoví osobitný predpis o kolkových známkach.
§ 10
Následky nezaplatenia poplatku
(1)
Ak je poplatok splatný pred vykonaním úkonu a nebol zaplatený v ustanovenej lehote, prípadne ak nebol poplatok splatný pri podaní zaplatený ani dodatočne v lehote 15 dní odo dňa doručenia výzvy alebo platobného výmeru správneho orgánu, podanie sa neprerokuje a úkon sa nevykoná. V takomto prípade, ak príslušný správny orgán už vydal povolenie, toto môže zrušiť.
(2)
Podľa odseku 1 sa nepostupuje v prípade, ak je potrebné úkony vykonať z dôvodov všeobecného záujmu, alebo v prípade, keď sa poplatníkovi povolí lehota na zaplatenie splátky, alebo keď správny orgán uzná vykonanie úkonu za vhodné.
§ 11
Vrátenie poplatku
(1)
Správny orgán, ktorý vyrubil alebo vybral poplatok, rozhodne o vrátení zaplateného poplatku v plnej výške, ak nedošlo k vykonaniu úkonu alebo k vecnému prerokovaniu bez zavinenia poplatníka, alebo poplatok bol zaplatený bez toho, aby bol k tomu poplatník povinný.
(2)
Správny orgán, ktorý vyrubil alebo vybral poplatok, vráti sumu, o ktorú poplatník zaplatil na poplatku viac ako bol povinný alebo o ktorú bol zaplatený poplatok dodatočne na žiadosť poplatníka znížený alebo odpustený.
(3)
Správny orgán, ktorý vyrubil alebo vybral poplatok, rozhodne na žiadosť poplatníka, či a aká časť zaplateného poplatku sa vráti, ak nedošlo vinou poplatníka k vykonaniu úkonu, za ktorý bol poplatok zaplatený. Správny orgán môže vrátiť najviac 65 % zo sumy zaplatenej na poplatku. Vrátené sumy sa zaokrúhľujú na celé koruny dole.
(4)
Poplatok sa nevráti, ak nepresahuje sumu 30 Kčs.
(5)
Nárok na vrátenie poplatku alebo preplatku zaniká po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom bol poplatok zaplatený.
§ 12
Vecné ručenie a záložné právo
(1)
Pre zabezpečenie poplatkov za spoplatňované úkony, ktoré sa týkajú hnuteľných vecí, viazne na týchto veciach zákonné záložné právo podľa osobitného predpisu,4) ak ich má správny orgán u seba. Záložné právo podľa tohto ustanovenia nepostihuje hnuteľné veci, ktoré podľa osobitného predpisu nemôžu byť založené alebo sú vylúčené z výkonu rozhodnutia.5)
(2)
Na zabezpečenie poplatku môže správny orgán zadržať vec, na ktorej viazne zákonné záložné právo (záloh).
(3)
Pokiaľ má správny orgán záloh u seba, môže ho predať na verejnej dražbe a z jeho výťažku uspokojiť svoju splatnú pohľadávku bez výkonu rozhodnutia.
(4)
Ak vznikne pri vykonávaní spoplatňovaného úkonu peňažná pohľadávka štátu alebo obce voči poplatníkovi, môže správny orgán uspokojiť svoju pohľadávku pri splnení záväzku zrážkou z vyplácanej peňažnej sumy.
§ 13
Preklúzia
(1)
Právo vyrubiť poplatok zanikne po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom boli vykonané spoplatňované úkony alebo v ktorom nastali iné skutočnosti rozhodujúce pre vyrubenie poplatku.
(2)
Právo správneho orgánu vyrubiť doplatok poplatku, ktorý bol nesprávne vyrubený nižšou sumou, zanikne po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom bol poplatok vyrubený.
(3)
Právo správneho orgánu vymáhať vyrubený poplatok alebo doplatok poplatku zanikne po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom bol poplatok alebo doplatok poplatku vyrubený.
(4)
Ak správny orgán vykoná úkon na vyrubenie alebo vymáhanie poplatku alebo doplatku poplatku a ak upovedomí o tom poplatníka, začína plynúť nová prekluzívna lehota od konca kalendárneho roka, v ktorom bol taký úkon vykonaný.
(5)
Právo správneho orgánu vymáhať vyrubený poplatok alebo doplatok poplatku zanikne najneskôr uplynutím desiatich rokov od začiatku prekluzívnej lehoty podľa odseku 1.
§ 14
Konanie
Pri konaní vo veciach poplatkov sa postupuje, pokiaľ tento zákon neustanovuje inak, podľa osobitných predpisov.6)
§ 15
Kontrola a dohľad
(1)
Územné finančné orgány vykonávajú v správnych orgánoch kontrolu správnosti a včasnosti vyrubenia, vyberania, platenia a vymáhania poplatkov, ktoré sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Za týmto účelom vedú správne orgány evidenciu o poplatkoch.
(2)
Nad správnosťou a včasnosťou vyrubovania, vyberania, platenia a vymáhania poplatkov, ktoré sú príjmom rozpočtov obcí, vykonávajú dohľad územné finančné orgány.
§ 16
Rozpočtové určenie výnosu poplatkov
(1)
Výnos poplatkov je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky alebo rozpočtov obcí, podľa toho, ktorý orgán spoplatňovaný úkon vykonal.
(2)
Poplatky platené kolkovými známkami sú vždy príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 17
Splnomocňovacie ustanovenia
(1)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) všeobecne záväzným právnym predpisom upraví grafickú úpravu a hodnoty kolkových známok, ako aj spôsob ich použitia a výmeny.
(2)
Ministerstvo môže všeobecne záväzným právnym predpisom určiť novú úpravu a spôsob platenia kolkovými známkami, ak pôjde o poplatky, ktoré sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(3)
Ministerstvo môže na odstránenie tvrdostí a nezrovnalostí povoliť úľavu z poplatku. V prípade verejného záujmu môže povoliť oslobodenie od všetkých alebo len niektorých druhov poplatkov odlišne od ustanovenia § 4 aj iným právnickým a fyzickým osobám.
(4)
Územný finančný orgán alebo obec môže na základe splnomocnenia ministerstva na odstránenie tvrdostí alebo nezrovnalostí vo výnimočných prípadoch jednotlivým poplatníkom na ich žiadosť poskytnúť úľavu z poplatku určeného pevnou sumou.
(5)
Úľavu z poplatku nie je možné povoliť po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom bol poplatok zaplatený alebo v ktorom nastali skutočnosti rozhodujúce pre splatnosť poplatku.
§ 18
Prechodné ustanovenie
Za spoplatňované úkony navrhnuté alebo začaté pred účinnosťou tohto zákona sa vyberajú poplatky podľa doterajších predpisov, okrem prípadov, keď sa manželstvá uzatvárajú cirkevnou formou, a to aj vtedy, ak ich splatnosť nastane po dni účinnosti tohto zákona.
§ 19
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa s platnosťou pre územie Slovenskej republiky:
1.
zákon č. 105/1951 Zb. o správnych poplatkoch v znení zákonného opatrenia Predsedníctva Národného zhromaždenia č. 138/1960 Zb.;
2.
vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 570/1990 Zb. o správnych poplatkoch v znení vyhlášky č. 522/1991 Zb.
§ 20
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha zákona SNR č. 320/1992 Zb.
Sadzobník správnych poplatkov
Položka 1
Podanie žiadosti:
a)| na ústredných orgánoch štátnej správy, ak si vybavenie vyžaduje úkon orgánu v správnom konaní na základe všeobecne záväzných právnych predpisov a ak nejde o úkon uvedený v ostatných položkách sadzobníka| Kčs | 200
---|---|---|---
b)| na iných orgánoch štátnej správy a obecných úradoch, ak si vybavenie vyžaduje úkon správneho orgánu v správnom konaní na základe všeobecne záväzných právnych predpisov a ak nejde o úkon uvedený v ostatných položkách sadzobníka| Kčs | 100
c)| o nahliadnutie do matrík| Kčs | 20
za každý zväzok matriky
d)| o nahliadnutie do živnostenského registra| Kčs | 50
za každý zväzok registra
Poznámka:
1.
Podľa písmen a) a b) tejto položky sa spoplatňujú tiež odvolacie konania, obnova konania a preskúmanie rozhodnutia mimo odvolacieho konania a rozklad (ďalej len „opravný prostriedok“) podľa zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok) a žiadosti podané na základe vyhlášky č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov. Poplatok sa platí podľa tej sadzby, ktorá zodpovedá orgánu štátnej správy, ktorý o opravnom prostriedku rozhoduje.
2.
Poplatok podľa tejto položky sa vyberie za každú žiadosť podanú na orgáne štátnej správy za každú jednotlivú fyzickú či právnickú osobu.
3.
Poplatku nepodlieha podanie v zmysle zákona č. 85/1990 Zb. o petičnom práve.
4.
Ak sa poplatok nezaplatil pri podaní, postupuje sa podľa § 8 tohto zákona.
Položka 2
a)| Vyhotovovanie a overovanie matričných dokladov a iných potvrdení o osobnom stave, ktoré sú zasielané cudzím zastupiteľským úradom v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike | Kčs | 200
---|---|---|---
b)| Overenie odpisu, výpisu alebo písomnej informácie z úradných kníh, úradných záznamov, registrov listín a spisov alebo zo súkromných spisov v úradnej úschove za každú začatú stránku v slovenskom alebo českom jazyku | Kčs | 20
v cudzom jazyku| Kčs | 50
Oslobodenie:
Od poplatku podľa písmena b) tejto položky je oslobodené overenie podpisu na listinách potrebných na vykonanie zákona č. 255/1946 Zb. o príslušníkoch československej armády v zahraničí a o niektorých iných účastníkoch národného boja za oslobodenie.
Poznámka:
1.
Za overenie pre česko-slovenských štátnych občanov vykonávané v oblastiach obývaných maďarskou, nemeckou, poľskou alebo ukrajinskou (rusínskou) národnosťou v ich jazyku sa vyberie poplatok podľa tejto položky vo výške určenej pre slovenský alebo český jazyk.
2.
Za cudzojazyčnú listinu sa považuje listina, v ktorej je aspoň časť textu v cudzom jazyku.
Položka 3
Overenie:
a)| podpisu na listine alebo na jej rovnopise za každý podpis | Kčs | 20
---|---|---|---
b)| odtlačku úradných pečiatok a úradných podpisov | Kčs | 60
Oslobodenie:
Oslobodenie uvedené v položke 2 písm. b) tu platí obdobne.
Položka 4
Vydanie druhého a ďalšieho rovnopisu vybavenia za každú i len začatú stranu rodného, sobášneho alebo úmrtného listu alebo odpisu, výpisu alebo písomnej informácie z úradných kníh, úradných záznamov, registrov, evidencií, listín alebo spisov| Kčs| 20
---|---|---
Položka 5
Vydanie potvrdenia, výpisov a odpisov z fondu štátnych archívov, ak ide o
a)| duplikáty školských vysvedčení, dokladov o školskej dochádzke, ukončenom vzdelaní, vyučení, zamestnaní| Kčs| 50
---|---|---|---
b)| výpisy z matrík, živnostenských registrov| Kčs| 50
c)| výpisy z protokolov, uznesení a rozhodnutí orgánov štátnej správy| Kčs| 50
za každú i začatú stránku
d)| výpisy a potvrdenie o domovskej príslušnosti alebo národnosti alebo štátnom občianstve| Kčs| 100
Položka 6
a)| Vydanie osvedčenia alebo overenia o spôsobilosti na vykonávanie odbornej činnosti| Kčs| 200
---|---|---|---
b)| Vydanie osvedčenia o tuzemskom práve| Kčs| 50
za každú i začatú hodinu najviac však
Kčs| 3 000
Položka 7
a)| Vydanie osvedčenia o zápise samostatne hospodáriaceho roľníka do evidencie| Kčs| 150
---|---|---|---
b)| Vydanie živnostenského listu| Kčs | 1 000
c)| Vydanie koncesnej listiny| Kčs| 2 000
d)| Vydanie povolenia na poskytovanie zdravotníckej starostlivosti podľa osobitného predpisu| Kčs| 2 000
Splnomocnenie:
1.
Správny orgán vyberie poplatok podľa tejto položky vo výške 50 %, ak ide o zmenu skutočností vedených v evidencii obecného úradu alebo o zmenu živnostenského listu alebo koncesnej listiny.
2.
Ak ide o zmenu priezviska alebo bydliska podnikateľa, priezviska alebo bydliska jeho zodpovedného zástupcu a tiež o zmenu priezviska alebo bydliska samostatne hospodáriaceho roľníka, vyberie sa poplatok vo výške 20 Kčs.
Položka 8
a)| Vydanie osvedčenia o štátnom občianstve Slovenskej republiky, a tým aj o štátnom občianstve Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky| Kčs| 30
---|---|---|---
b)| Vydanie osvedčenia o právnej spôsobilosti na uzatvorenie manželstva v cudzine| Kčs| 100
Oslobodenie:
Od poplatku je oslobodené vydanie osvedčenia o štátnom občianstve Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky podľa zákona č. 88/1990 Zb.
Poznámka:
Ak sa doručuje osvedčenie o právnej spôsobilosti do cudziny vyberie poplatok česko-slovenský zastupiteľský úrad.
Položka 9
Prepustenie zo štátneho zväzku Slovenskej republiky, a tým aj Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky| Kčs| 2 000
---|---|---
Poznámka:
1.
Poplatok za prepustenie detí vo veku do 15 rokov zo štátneho zväzku Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky sa vyberie vo výške 500 Kčs.
2.
Ak sa doručuje listina o prepustení zo štátneho zväzku Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky do cudziny, vyrubí a vyberie poplatok česko-slovenský zastupiteľský úrad.
3.
Listina o prepustení zo štátneho zväzku Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky sa odovzdá (doručí) až po zaplatení poplatku podľa tejto položky.
Položka 10
Udelenie štátneho občianstva Slovenskej republiky, a tým aj Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky| Kčs | 2 000
---|---|---
Oslobodenie:
Udelenie štátneho občianstva Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky podľa zákona č. 88/1990 Zb. je oslobodené od poplatku.
Splnomocnenie:
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky môže v odôvodnených prípadoch na zamedzenie tvrdosti poplatok znížit, prípadne odpustiť.
Poznámka:
1.
Správny orgán vyberie poplatok podľa tejto položky len raz, ak udeľuje štátne občianstvo Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky jednou listinou manželom a ich deťom mladším ako 15 rokov.
2.
Poplatok za udelenie štátneho občianstva deťom do 15 rokov sa vyberie vo výške Kčs 100.
Položka 11
Vydanie preukazu (osvedčenia) alebo vydanie preukazu náhradou za preukaz (osvedčenie) stratený, zničený, poškodený, odcudzený alebo neupotrebiteľný| Kčs | 50
---|---|---
Splnomocnenie:
V odôvodnených prípadoch môže správny orgán znížiť poplatok podľa tejto položky až na pätinu sadzby alebo zvýšiť až na dvojnásobok sadzby. Ak je doklad neupotrebiteľný, znižuje sa správny poplatok podľa tejto položky vždy na jednu pätinu sadzby.
Poznámka:
Ak ide o vydanie preukazu opakovane v priebehu dvoch rokov nasledujúcich po sebe, vyberie sa poplatok vo výške trojnásobku sadzby.
Položka 12
Vydanie poľovného lístka alebo predĺženie jeho platnosti:
a)| pre štátnych občanov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky|
---|---|---
1\\. ročného| Kčs | 50
2\\. trojročného| Kčs | 120
b)| pre cudzincov| |
1\\. ročného| Kčs | 5000
2\\. na jeden mesiac| Kčs | 1500
Oslobodenie
1.
Od poplatku podľa tejto položky sú oslobodení žiaci a študenti stredných a vysokých škôl v študijných odboroch s vyúčbou poľovníctva, horári a poľovníci z povolania, ktorí majú v pracovnej náplni aktívne vykonávanie poľovníctva, poľovnícki hospodári a osoby určené ako poľovnícka stráž po predložení potvrdenia školy alebo potvrdenia o výkone funkcie alebo povolania, členovia lesnej stráže, ak túto funkciu vykonávajú v súvislosti s plnením pracovných povinností, a členovia lesnej stráže - dôchodcovia, ak túto funkciu v posledných piatich rokoch vykonávali ako pracovnú povinnosť.
2.
Od polatku podľa tejto položky sú oslobodení cudzinci, ktorí prídu do Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky na pozvanie alebo so súhlasom vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, Federálneho zhromaždenia, Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady.
Poznámka:
Od cudzincov, ktorí majú na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky povolený trvalý pobyt, sa vyberie poplatok podľa písmena a) tejto položky.
Položka 13
Vydanie rybárskeho lístka alebo predĺženie jeho platnosti:
a)| pre štátnych občanov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky| |
---|---|---|---
1\\. ročného| Kčs| 30
2\\. trojročného| Kčs| 50
3\\. pre deti do 15 rokov| Kčs| 10
b)| pre cudzincov| |
1\\. ročného| Kčs| 3 000
2\\. na jeden mesiac| Kčs| 500
Oslobodenie:
Od poplatku podľa tejto položky sú oslobodení žiaci a študenti stredných a vysokých škôl v študijných odboroch s vyúčbou rybárstva, odborní pracovníci na úseku rybárstva, ak majú vykonávanie rybárstva vo svojej pracovnej náplni, rybárski hospodári a ich zástupcovia a osoby ustanovené ako rybárska stráž po predložení potvrdenia školy alebo potvrdenia o výkone funkcie alebo povolania.
Poznámka:
Od cudzincov, ktorí majú na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky povolený trvalý pobyt, sa vyberie poplatok v sadzbách uvedených pre občanov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
Položka 14
Vydanie povolenia na výrub stromov rastúcich mimo lesa, za každý strom | Kčs| 100
---|---|---
Splnomocnenie:
Správny orgán môže poplatok podľa tejto položky zvýšiť až na päťnásobok sadzby v prípade, že ide o viac ako päť stromov.
Položka 15
Vydanie potvrdenia alebo písomného oznámenia o pobyte osôb alebo vydanie písomného oznámenia o majiteľovi motorového vozidla | Kčs| 20
---|---|---
Oslobodenie:
Od poplatku za vydanie písomného oznámenia o pobyte osôb sú oslobodené pošty (inkasné strediská) a Česko-slovenský Červený kríž.
Poznámka:
1.
Poplatok podľa tejto položky sa vyberie za potvrdenie alebo za písomné oznámenie údajov o každej osobe v ňom uvedenej.
2.
Výmena alebo výdaj hromadných údajov na magnetických páskach nie je správnym úkonom v zmysle tejto položky.
Položka 16
Povolenie zmeny:
a)| priezviska hanlivého, výstredného, smiešneho, skomoleného, cudzojazyčného alebo priezviska rozvedeného manžela na predchádzajúce priezvisko| Kčs| 20
---|---|---|---
b)| mena alebo priezviska v ostatných prípadoch| Kčs| 500
Oslobodenie:
1.
Od poplatku podľa tejto položky je oslobodená zmena priezviska, ku ktorej dochádza vyhlásením rozvedeného manžela, že prijíma opäť predchádzajúce alebo pôvodné (rodné) priezvisko, ak táto skutočnosť sa oznámila do 1 mesiaca po nadobudnutí právoplatnosti rozhodnutia o rozvode.
2.
Od poplatku podľa tejto položky je oslobodená zmena alebo oprava mena osvojených detí alebo zmena, ktorú je potrebné vykonať v dôsledku nesprávnych (neúplných) zápisov v matrike.
Poznámka:
1.
Oprava mena a priezviska osoby v prípade transsexuality sa považuje za zmenu v dôsledku nesprávneho zápisu v matrike.
2.
Za zmenu priezviska manželov a ich maloletých detí na spoločné priezvisko sa vyberie jeden poplatok.
3.
Podľa písmena a) tejto položky sa vyberie poplatok za povolenie zmeny priezviska dieťaťa zvereného do náhradnej rodinnej starostlivosti na priezvisko opatrovníka, na spoločné priezvisko pestúnov alebo na priezvisko dohodnuté pre ich vlastné deti, ak opatrovníkmi alebo pestúnmi sú starí rodičia alebo súrodenci rodičov maloletých detí.
4.
Za zmenu priezviska viacerých maloletých detí toho istého rodiča sa vyberie len jeden poplatok.
Položka 17
Netýka sa sobášov uzavretých cirkevnou formou
a)| Povolenie uzatvoriť manželstvo na inom ako príslušnom obvodnom úrade česko-slovenskými štátnymi občanmi| Kčs| 100
---|---|---|---
b)| Uzatvorenie manželstva iným ako príslušným obvodným úradom česko-slovenskými štátnymi občanmi| Kčs| 300
c)| Uzatvorenie manželstva medzi cudzincami, ktorí majú na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky povolený iný ako trvalý pobyt| Kčs| 500
d)| Uzatvorenie manželstva medzi česko-slovenským štátnym občanom alebo cudzincom, ktorý má na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky povolený trvalý pobyt, a cudzincom, ktorý má na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky povolený iný ako trvalý pobyt| Kčs| 230
e)| Povolenie uzatvoriť manželstvo mimo určenej doby alebo mimo úradne určenej miestnosti| Kčs| 300
Oslobodenie:
1.
Od poplatku podľa tejto položky sú oslobodené osoby, ktorých život je priamo ohrozený, a občania ťažko zdravotne postihnutí, držitelia preukazu ZŤP alebo ZŤP-S.
2.
Od poplatku podľa písmen a) a b) tejto položky sú oslobodení snúbenci, ktorí uzatvárajú manželstvo na obecnom (obvodnom) úrade príslušnom podľa miesta prechodného pobytu v mieste pracoviska jedného z nich.
Poznámka:
1.
Poplatok podľa tejto položky sa vyberie len od jedného zo snúbencov.
2.
Poplatok podľa písmen a), b) a e) sa vyberie aj od cudzincov,7) ktorí majú na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky povolený trvalý pobyt.
3.
Pre územie Slovenskej republiky sa orgánom, pred ktorým sa manželstvo uzaviera, rozumie stále pracovisko obvodného a obecného úradu.
4.
Ak dôjde k uzavretiu manželstva pred iným ako príslušným obvodným úradom, poplatok podľa písmena d) tejto položky vyberie príslušný (delegujúci) obvodný úrad, ktorý pripravil podklady pre uzavretie manželstva.
Položka 18
Vydanie stavebného povolenia:
a)| na stavby obytných domov slúžiacich na trvalé bývanie| |
---|---|---|---
1\\. vlastníka a osôb jemu blízkych8)| Kčs| 300
2\\. v iných prípadoch | Kčs| 1 000
b)| na stavby pre individuálnu rekreáciu (rekreačné chaty, rekreačné domy, záhradkárske chaty)| |
1\\. ak nepresahuje zastavaná plocha 16 m2| Kčs| 200
2\\. ak presahuje zastavaná plocha 16 m2| Kčs| 500
c)| na zmeny stavieb pre bývanie alebo individuálnu rekreáciu (nadstavby, prístavby, stavebné úpravy) na iné stavby plniace doplnkovú funkciu pre stavbu hlavnú (s výnimkou drobných stavieb), na prípojku na existujúcu verejnú rozvodnú sieť pre tieto stavby| Kčs| 100
d)| na stavbu garáží| |
1\\. s jedným alebo dvoma miestami | Kčs| 300
2\\. s viacej ako dvoma miestami | Kčs| 300
a 150 Kčs za každé ďalšie miesto
e)| na nebytovú výstavbu, na nadstavby, prístavby a na stavebné úpravy nebytových objektov a stavieb vyššie neuvedených pri predpokladanom rozpočtovom náklade| |
do 1,5 mil. Kčs vrátane| Kčs| 500
nad 1,5 mil. Kčs do 3 mil. Kčs vrátane| Kčs| 1 000
nad 3 mil. Kčs do 10 mil. Kčs vrátane| Kčs| 2 000
nad 10 mil. Kčs do 100 mil. Kčs vrátane| Kčs| 3 000
nad 100 mil. Kčs| Kčs| 5 000
f)| na stavby dočasných objektov zariadení staveniska, ak sa vydáva stavebné povolenie| Kčs| 300
Oslobodenie:
Od poplatku za vydanie stavebného povolenia na zmeny stavieb na bývanie sú oslobodení občania ťažko zdravotne postihnutí, držitelia preukazu ZŤP alebo ZŤP-S alebo osoby, ktorým bol poskytnutý príspevok na úpravu bytu.
Poznámka:
1.
Ak stavebné povolenie zahŕňa stavbu viacej samostatných objektov, vyberie sa iba jeden poplatok, a to v najvyššej sadzbe, ktorá je určená pre niektorý z objektov uvedených v stavebnom povolení.
2.
Objekty hotelových a ubytovacích zariadení a objekty kolektívnej rekreácie sa posudzujú ako nebytová výstavba.
3.
Podľa tejto položky spoplatňujú stavebné konania špeciálne stavebné úrady v pôsobnosti Slovenskej republiky v zmysle ustanovenia § 120 a 121 zákona č. 50/1976 Zb.
Položka 19
Vydanie dodatočného povolenia na stavbu| päťnásobok sadzby podľa druhu stavby ustanovenej v položke č. 18
---|---
Poznámka:
Poplatok sa vyberie za vydanie dodatočného povolenia stavby, ktorá bola postavená po 1. októbri 1976 bez stavebného povolenia alebo v rozpore s ním, pri ktorom došlo k prekročeniu zastavanej plochy alebo obstavaného priestoru.
Položka 20
Vydanie rozhodnutia o umiestnení stavby alebo rozhodnutia o využití územia| Kčs| 200
---|---|---
Poznámka:
Poplatok sa nevyberie, ak je územné konanie zlúčené so stavebným konaním a vydáva sa jedno rozhodnutie.
Položka 21
Vydanie povolenia:
a)| na zmenu užívania bytového objektu určeného na trvalé bývanie na objekt užívaný pre individuálnu rekreáciu| Kčs| 300
---|---|---|---
b)| na iné zmeny užívania stavby| Kčs| 200
c)| na odstránenie stavby| Kčs| 100
d)| na umiestnenie informačného, reklamného alebo propagačného zariadenia| Kčs| 50
Oslobodenie:
Od poplatku podľa písmena d) je oslobodené označenie prevádzky, ktorej povinnosť vyplýva z § 31 ods. 1 zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
Poznámka:
1.
Pri konaní o zmene užívania stavby, súčasne so stavebným konaním o vydanie stavebného povolenia, vyberie správny orgán poplatok podľa položky 18.
2.
Poplatok podľa tejto položky sa vyberie za vydanie povolenia podľa zákona o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný poriadok) a predpisov, ktoré ho vykonávajú.
Položka 22
Miestne zisťovanie (komisionálne konanie), ak je nariadené podľa osobitných predpisov alebo sa koná z podnetu účastníkov konania:
a)| do troch hodín vrátane doby strávenej na ceste| Kčs| 100
---|---|---|---
b)| nad tri hodiny| Kčs| 100
a 50 Kčs za každú začatú hodinu pracovného času, najviac Kčs 500
Poznámka:
1.
Pri miestnom šetrení vo všeobecnom záujme, napr. pri živelných pohromách a nehodách alebo pri miestnom šetrení podľa zákona SNR o správe daní a poplatkov sa poplatok nevyberie.
2.
Poplatok podľa tejto položky sa nevyberie, ak sa miestne šetrenie vykonáva za účelom vydania rozhodnutia spoplatneného podľa položky 18 alebo 21.
3.
Pri kolaudačnom konaní sa poplatok vyberie iba v prípade, ak kolaudačné rozhodnutie je vydané po lehote určenej v stavebnom povolení.
4.
Za miestne šetrenie z podnetu účastníka konania v zmysle tejto položky sa považuje i šetrenie, ktoré vykonal správny orgán na dožiadanie iného správneho orgánu vybavujúceho podanie účastníka konania.
Položka 23
a)| Povolenie lotérie alebo okamžitej lotérie alebo tomboly, z hernej istiny| 10 % najmenej
---|---|---
Kčs | 100
b)| Povolenie prevádzkovania výherných prístrojov za každý prístroj| Kčs| 20 000
c)| Povolenie na prevádzkovanie ostatných stávkových hier (rulety) a pod. z tržieb dosiahnutých prevádzkovateľom z týchto hier, znížených o vyplatené výhry| 10 % najmenej
Kčs| 1 000
Splnomocnenie:
Správny orgán, ktorý vydal povolenie na prevádzkovanie výherných prístrojov podľa písmena b) tejto položky, zníži sadzbu poplatku o 50 %, ak ide o povolenie na čas kratší ako 6 mesiacov.
Poznámka:
1.
Poplatok podľa písmena a) tejto položky sa platí bez vyrubenia na ústnu alebo písomnú výzvu, ak vykonáva úkon obecný úrad.
2.
Poplatok podľa písmena c) tejto položky sa vyrubuje až po vykonaní úkonu spôsobom ustanoveným správnym orgánom.
Položka 24
Podanie oznámenia o prevádzkovaní digitálnych a svetelných prístrojov a hracích zariadení a iných zariadení ľudovej zábavy (kolotoče, hojdačky, strelnice a pod.) za každé zariadenie alebo prístroj a za každý len začatý mesiac| Kčs| 200
---|---|---
Položka 25
Udelenie povolenia na emisiu dlhopisov| 1 % z celkovej sumy emisie, najmenej
---|---
Kčs | 10 000
Položka 26
Udelenie oprávnenia na vydanie hypotekárnych záložných listov9)| 1 % z nominálnej hodnoty hypotekárnych záložných listov, najmenej
---|---
Kčs | 10 000
Položka 27
Vydanie vodičského preukazu, medzinárodného vodičského preukazu alebo vydanie osvedčenia pre učiteľa vodičov motorových vozidiel| Kčs| 50
---|---|---
Poznámka:
Ak ide o rozšírenie oprávnenia, vyberie sa poplatok vo výške 20 Kčs.
Položka 28
Zápis prvého a ďalšieho držiteľa motorového alebo prípojného vozidla (i s vykonaním úprav v príslušných dokladoch):
a)| pri motocykloch|
---|---|---
1\\. s objemom valcov motora do 50 cm3| Kčs| 100
2\\. ostatných (vrátane motocyklov s prívesným alebo postranným vozíkom alebo motorových trojkoliek - rikší) | Kčs| 200
b)| pri automobile alebo poľnohospodárskom alebo lesnom kolesovom traktore| Kčs| 300
c)| pri prípojnom vozidle| Kčs| 100
Oslobodenie:
Od poplatku je oslobodený zápis zmeny držiteľa v dôsledku nadobudnutia motorového alebo prípojného vozidla na základe vyporiadania dedičstva, úradného príkazu alebo rozhodnutia súdu, zániku bezpodielového spoluvlastníctva manželov a organizačných zmien právnických osôb.
Poznámka:
1.
Za zápis zmeny názvu organizácie, ktorá je držiteľom vozidla z dôvodov zlúčenia alebo rozdelenia organizácií, sa poplatok podľa tejto položky nevyberie.
2.
Poplatníkom za zápis zmeny držiteľa je nadobúdateľ motorového vozidla alebo prípojného vozidla.
3.
Poplatok za zápis zmeny držiteľa zníži správny orgán na 50 Kčs, ak sa prevádza motorové vozidlo upravené na vedenie ťažko zdravotne postihnutými osobami alebo ak je poplatníkom osoba ťažko zdravotne postihnutá, ktorá je držiteľom preukazu ZŤP alebo ZŤP-S.
4.
Poplatok podľa tejto položky zahŕňa i poplatok za vydanie štátnej poznávacej značky.
5.
Poplatok podľa tejto položky sa vyberie za zápis motorového alebo prípojného vozidla, ktorého prevádzkovateľom bolo Federálne ministerstvo vnútra, ministerstva vnútra Českej republiky alebo Slovenskej republiky alebo Federálne ministerstvo obrany, pokiaľ nie je súčasne nevyhnutné schváliť technickú spôsobilosť tohto vozidla na prevádzku na pozemných komunikáciách. V tomto prípade sa postupuje podľa položky 29.
Položka 29
Schválenie technickej spôsobilosti motorového vozidla alebo prípojného vozidla (jednotlivého) zostaveného zo súčiastok, po prestavbe alebo dostavbe alebo jednotlivo dovezeného z cudziny, ak ide o:
a)| motocykel alebo moped s objemom valcov motora do 50 cm3, postranný alebo prívesný vozík k motocyklu| Kčs| 500
---|---|---|---
b)| ostatné motocykle alebo motorové trojkolky - rikše| Kčs| 1 000
c)| automobil alebo poľnohospodársky alebo lesný kolesový traktor| Kčs| 2 000
d)| príves alebo náves alebo zvláštne vozidlo| Kčs| 1 000
Splnomocnenie:
1.
Poplatok podľa písmen b) až d) tejto položky zníži správny orgán na 50 Kčs, ak sú držiteľmi motorových vozidiel osoby ťažko zdravotne postihnuté, držitelia preukazu ZŤP alebo ZŤP-S alebo ak ide o motorové vozidlá, na ktorých je vykonaná osobitná úprava ovládacích mechanizmov prispôsobených pre osoby ťažko zdravotne postihnuté, držiteľov preukazu ZŤP alebo ZŤP-S.
2.
Správny orgán vyberie poplatky podľa tejto položky vo výške 25 % sadzby v prípadoch, ak ide o schvaľovanie technickej spôsobilosti motorového vozidla alebo prípojného vozidla po prestavbe alebo dostavbe.
3.
Poplatky podľa tejto položky sa nevyberú, ak schvaľuje správny orgán technickú spôsobilosť motorového vozidla alebo prípojného vozidla po odcudzení.
Poznámka:
1.
V poplatku je zahrnutý i poplatok za vydanie príslušných dokladov a štátnych poznávacích značiek pre motorové vozidlo alebo prípojné vozidlo.
2.
Predpokladom pre schválenie technickej spôsobilosti vozidla je vykonanie technickej kontroly v staniciach technickej kontroly, ktorú je pôvinný poplatník uhradiť.
3.
Poplatok podľa tejto položky sa vyberie až po vykonaní úkonu.
Položka 30
a)| Schválenie úprav na ťahanie prípojných vozidiel| Kčs| 50
---|---|---|---
b)| Zápis zmeny v dokladoch k motorovému vozidlu alebo prípojnému vozidlu| Kčs| 10
c)| Pridelenie štátnej poznávacej značky a vydanie štátnej poznávacej značky za zničenú, stratenú alebo poškodenú a vydanie štátnej poznávacej značky pri prevode vozidla do obvodu iného dopravného inšpektorátu bez zmeny držiteľa vozidla| Kčs| 40
d)| Vydanie trvalej osobitnej manipulačnej štátnej poznávacej značky a trvalej osobitnej manipulačnej štátnej poznávacej značky pre skúšobné účely| Kčs| 100
e)| Podanie žiadosti o vyradenie vozidla z evidencie| Kčs| 200
Splnomocnenie:
Správny orgán môže v odôvodnených prípadoch zvýšiť poplatok podľa písmena b) tejto položky až do výšky desaťnásobku.
Poznámka:
1.
Správny orgán nevyberie poplatok za zápis zmeny v dokladoch k motorovému vozidlu alebo prípojnému vozidlu, ak sa poplatok vybral podľa položky 28 alebo 29.
2.
Poplatok podľa písmen c) a d) položky sa vyberie za každú jednotlivú tabuľku štátnej poznávacej značky.
Položka 31
Povolenie individuálneho výcviku vodičov na získanie oprávnenia na vedenie motorového vozidla:
a)| motocyklov s objemom valcov motora do 50 cm3| Kčs| 300
---|---|---|---
b)| ostatných motocyklov s objemom valcov motora nad 50 cm3| Kčs| 500
c)| motorových vozidiel, ktorých celková hmotnosť nepresahuje 3500 kg| Kčs| 1 000
d)| motocyklov a motorových vozidiel do 3500 kg pre toho istého žiadateľa| Kčs| 1 200
Poznámka:
Ak povoľuje správny orgán individuálny výcvik na získanie oprávnenia na vedenie pre osoby ťažko zdravotne postihnuté, držiteľov preukazu ZŤP alebo ZŤP-S, vyberie poplatok podľa tejto položky vo výške 50 Kčs.
Položka 32
Vydanie zbrojného preukazu, zápis každej ďalšej zbrane, špeciálneho expanzného prístroja alebo ich hlavných častí do zbrojného preukazu| Kčs| 100
---|---|---
Oslobodenie:
1.
Od poplatku podľa tejto položky sú oslobodení vojaci z povolania a vojaci v ďalšej službe, príslušníci ozbrojených bezpečnostných zborov.
2.
Od poplatku podľa tejto položky sú oslobodené osoby uvedené pod bodom 1 oslobodenia k položke 12, ak ide o zbrane používané na poľovnícke účely.
Poznámka:
Za predĺženie platnosti preukazu sa vyberie poplatok vo výške jednej desatiny sadzby.
Položka 33
a)| Vydanie povolenia na nákup, prevod vlastníctva (s výnimkou dedičstva) alebo zapožičanie zbrane, špeciálneho expanzného prístroja alebo ich hlavných častí a streliva| Kčs| 100
---|---|---|---
b)| Vydanie povolenia na vývoz, prevoz a dovoz každej zbrane, špeciálneho expanzného prístroja alebo ich hlavných častí a streliva| Kčs| 200
c)| Vydanie povolenia na znehodnotenie zbrane| Kčs| 50
Oslobodenie:
Oslobodenie pod bodom 2 k položke 12 a oslobodenie k položke 32 platia tu obdobne.
Položka 34
a)| Vydanie súhlasu na zriadenie a prevádzku jednorazovej strelnice| Kčs| 500
---|---|---|---
b)| Vydanie súhlasu na zriadenie stálej strelnice| Kčs| 100
c)| Vydanie súhlasu na prevádzku stálej strelnice| Kčs| 100
d)| Vydanie povolenia na strelbu z historických zbraní mimo schválenej strelnice| Kčs| 200
Položka 35
a)| vydanie výpisu z katastra nehnuteľností alebo z parcelného protokolu bývalého pozemkového katastra, kópie z katastrálnej mapy alebo z mapy bývalého pozemkového katastra formátu A4, evidenčných údajov o pozemkoch s vyjadrením ich bonitných tried a identifikácie parciel, za každých i len začatých 20 parciel katastrálnej mapy alebo mapy bývalého pozemkového katastra pri identifikácii parciel v rámci jednej pozemkovoknižnej vložky| Kčs| 100
---|---|---|---
b)| Vydanie kópie z katastrálnej mapy doplnenej o stav mapy bývalého pozemkového katastra za každých i len začatých 20 parciel mapy bývalého pozemkového katastra| Kčs| 100
c)| Poskytnutie časti katastrálneho operátu alebo operátu bývalého pozemkového katastra na nahliadnutie pre potreby vyhotovenia odpisu, výpisu alebo náčrtu za každých i len začatých 20 riadkov písomnej informácie a za každú grafickú informáciu| Kčs| 50
d)| Overenie geometrického plánu| Kčs| 100
Splnomocnenie:
Správny orgán nevyberie poplatky, ak ide o úkony spojené s navrátením majetku pôvodným vlastníkom podľa osobitných predpisov.
Poznámka:
1.
Poplatky vyberajú len orgány Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra.
2.
Správny úkon spoplatňovaný podľa písmena c) nezahŕňa poskytovanie súradníc podrobných bodov.
Položka 36
Z návrhu na vklad do katastra nehnuteľností:
a)| zmluvy o prevode nehnuteľností z ceny nehnuteľnosti| 0,1 % najmenej
---|---|---
Kčs | 200
najviac
Kčs | 2 500
b)| zmluvy o záložnom práve na založenie nehnuteľnosti| 0,1 % najmenej
Kčs| 300
najviac
Kčs| 2 500
c)| zmluvy o zriadení, obmedzení, zrušení vecného bremena, zmluvy o zriadení predkupného práva| Kčs| 300
Položka 37
Vydanie povolenia:10)
a)| na vykonanie jedného alebo obmedzeného počtu prepravných výkonov vo vnútroštátnej cestnej motorovej doprave pre cudzie potreby za odplatu| Kčs| 200
---|---|---|---
b)| na vykonanie jedného alebo obmedzeného alebo neobmedzeného počtu prepravných výkonov v určitom časovom období, ktoré je najviac jeden rok pri doprave nebezpečných vecí| Kčs| 1 000
c)| na vykonanie jedného alebo obmedzeného alebo neobmedzeného počtu prepravných výkonov v určitom časovom období, ktoré je najviac šesť mesiacov pri doprave osôb cestnými vozidlami určenými pre nákladnú motorovú dopravu| Kčs| 200
d)| na prevádzkovanie cestnej dopravy česko-slovenským prevádzkovateľom medzi dvoma miestami ležiacimi na území toho istého cudzieho štátu| Kčs| 2 000
e)| na prevádzkovanie cestnej dopravy zahraničným prevádzkovateľom medzi dvoma miestami ležiacimi na území ČSFR| Kčs| 10 000
f)| na prevádzkovanie medzinárodnej cestnej dopravy česko-slovenským prevádzkovateľom, na dobu najviac jedného roka jedným motorovým vozidlom| |
1\\. na vykonanie konkrétneho počtu prepráv| |
1.1 jednej prepravy| Kčs| 500
1.2 dvoch až piatich prepráv| Kčs| 1 000
1.3. šiestich až desiatich prepráv| Kčs| 5 000
2\\. na vykonanie neobmedzeného počtu prepráv| Kčs| 10 000
g)| na prevádzkovanie medzinárodnej verejnej pravidelnej hromadnej osobnej cestnej dopravy zahraničným prevádzkovateľom| Kčs| 15 000
h)| na prevádzkovanie medzinárodnej verejnej nepravidelnej hromadnej osobnej cestnej dopravy zahraničným prevádzkovateľom| Kčs| 5 000
ch)| na prevádzkovanie medzinárodnej cestnej dopravy pre vlastné potreby na zabezpečenie hlavnej činnosti na území Slovenskej republiky| |
1\\. na vykonanie jednej prepravy jedným vozidlom| Kčs| 200
2\\. na vykonanie dvoch až piatich prepráv jedným vozidlom| Kčs| 500
3\\. na vykonanie neobmedzeného počtu prepráv jedným vozidlom| Kčs| 1 000
i)| na prevádzkovanie medzinárodnej cestnej nákladnej dopravy zahraničným prevádzkovateľom na vykonanie jednej prepravy jedným motorovým vozidlom| Kčs| 5 000
Oslobodenie:
Od poplatku podľa písmena a) tejto položky sú oslobodené povolenia na prevádzkovanie mestskej autobusovej hromadnej dopravy.
Splnomocnenie:
1.
Správny orgán môže upustiť od vybratia poplatku, ak ide o prepravu poľnohospodárskych výrobkov, prepravu vykonanú z humanitárnych dôvodov a z dôvodov verejného záujmu.
2.
Správny orgán môže na základe vzájomnosti od vybratia poplatku upustiť alebo sadzbu poplatku znížiť. V odôvodnených prípadoch, predovšetkým z hľadiska zabezpečenia zásad dopravnej politiky, môže správny orgán poplatok podľa tejto položky zvýšiť až na trojnásobok. Ak ide o vydanie povolenia na prepravu nebezpečných vecí, môže správny orgán poplatok podľa tejto položky zvýšiť až na trojnásobok.
Poznámka:
Za schválenie technickej spôsobilosti motorového vozidla určeného na nákladnú dopravu na prepravu viac ako 6 osôb v ložnom priestore s vykonaním záznamu do dokladov sa vyberie poplatok podľa položky 30 písmena b).
Položka 38
Povolenie na zvláštne užívanie diaľnic, ciest a miestnych komunikácií pri prepravách mimoriadne ťažkých alebo rozmerných predmetov a na používanie vozidiel, ktorých rozmery alebo hmotnosť presahujú mieru ustanovenú osobitnými predpismi:
a)| pri vnútroštátnej doprave| |
---|---|---|---
1\\. pri doprave v obvode jedného okresu| |
1.1 presahujúcej najväčšie prípustné rozmery| Kčs| 200
1.2 s celkovou hmotnosťou do 60 t vrátane| Kčs| 600
1.3 s celkovou hmotnosťou nad 60 t a na vykonanie opakovaných prepráv s celkovou hmotnosťou do 60 t
(s platnosťou povolenia najdlhšie na tri mesiace od právoplatnosti povolenia)| Kčs| 2000
2\\. Pri doprave nad rámec okresu| |
2.1 presahujúcej len najväčšie prípustné rozmery| Kčs| 1 200
2.2 s celkovou hmotnosťou do 60 t vrátane| Kčs| 2 500
2.3 s celkovou hmotnosťou nad 60 t a na vykonanie opakovaných prepráv s celkovou hmotnosťou do 60 t
(s platnosťou povolenia najdlhšie na tri mesiace od právoplatnosti povolenia)| Kčs| 6 000
b)| pri medzinárodnej doprave a v rámci medzinárodnej dopravy| |
1\\. zahraničnému dopravcovi pri doprave| |
1.1 presahujúcej len najväčšie prípustné rozmery, ak šírka nepresiahne 3,5 m| Kčs| 4 500
1.2 v ostatných prípadoch| |
I.
celková hmotnosť v tonách| do 60| nad 60| nad 80| nad 100| nad 120| nad 150 do 200| |
sadzba v Kčs| 6 000| 12 000| 20 000| 30 000| 40 000| 60 000| |
II.
prekročenie max. povoleného tlaku na nápravu v %11)| | | | | | | |
od - do| 3-10| 11-20| 21-30| 31-40| | | |
sadzba v Kčs| 5 000| 15 000| 30 000| 60 000| | | |
III.
celková šírka v mm| nad 3 500| nad 4 000| nad 4 500| nad 5 000| nad 5 500| | |
sadzba v Kčs| 3 000| 6 000| 10 000| 15 000| 20 000| | |
| 2\\. tuzemskému dopravcovi pri doprave| | | | |
2.1 ktorá presahuje len najväčšie prípustné rozmery| Kčs| 1 800
2.2. s celkovou hmotnosťou do 60 t vrátane| Kčs| 3 000
2.3. s celkovou hmotnosťou nad 60 t| Kčs| 6 000
c)| v prípade tranzitnej dopravy sa výsledný poplatok podľa písmena b) zvyšuje o 25 000 Kčs.| |
Oslobodenie:
Od poplatku podľa písmena a) tejto položky sú oslobodené povolenia na dopravu poľnohospodárskych strojov v súvislosti so žatevnými prácami.
Splnomocnenie:
1.
Správny orgán poplatok podľa písmena b) tejto položky zníži alebo od jeho vybratia upustí na základe vzájomnosti.
2.
Za dodatočne vydávané povolenie môže správny orgán zvýšiť hornú hranicu sadzby poplatku až na dvojnásobok.
Poznámka:
1.
Povolením podľa tejto položky sa rozumie povolenie podľa § 11 ods. 1 písm. a) vyhlášky č. 35/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o pozemných komunikáciách (cestný zákon).
2.
Poplatok za povolenie podľa písmena b) bodu 1.2 sa vyberie ako súčet sadzieb ustanovených pri I. až III.
Položka 39
Povolenie na zvláštne užívanie diaľnic, ciest alebo miestnych komunikácií| Kčs| 1 000
---|---|---
Splnomocnenie:
Správny orgán môže v odôvodnených prípadoch znížiť, prípadne odpustiť poplatok podľa tejto položky. V odôvodnených prípadoch v závislosti od rozsahu a doby užívania komunikácie môže správny orgán zvýšiť poplatok až na päťnásobok.
Poznámka:
Povolením podľa tejto položky sa rozumie povolenie podľa § 11 ods. 1 písm. b) až g) vyhlášky č. 35/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o pozemných komunikáciách (cestný zákon).
Položka 40
a)| Overenie platnosti puncovej značky| Kčs| 20
---|---|---|---
b)| Vydanie rozhodnutia o pridelení výrobnej značky na tovar z drahých kovov| Kčs| 200
c)| Vydanie rozhodnutia o zrušení pridelenej výrobnej značky na tovar z drahých kovov| Kčs| 40
d)| Vydanie osvedčenia o zápise klenotníckej zliatiny do zoznamu registrovaných zliatin| Kčs| 400
Poznámka:
Podľa tejto položky vyberajú poplatky orgány Puncových úradov.
Položka 41
a)| Za konanie o návrhu na schválenie kartelovej dohody| Kčs| 20 000
---|---|---|---
b)| Za konanie o návrhu na povolenie výnimky z neplatnosti kartelovej dohody| Kčs| 20 000
c)| Za konanie o návrhu na zrušenie alebo obmedzenie výnimky z neplatnosti kartelovej dohody alebo za konanie o určení nových podmienok pre trvanie výnimky| Kčs| 20 000
Poznámka:
Poplatníkom podľa tejto položky je každý účastník kartelovej dohody.
Položka 42
Za konanie o návrhu na schválenie dohody podnikateľov o zlúčení ich podnikov (fúzia) | Kčs| 50 000
---|---|---
Poznámka:
Poplatníkom podľa tejto položky je každý účastník dohody.
Položka 43
Podanie rozkladu proti rozhodnutiu Slovenského protimonopolného úradu| Kčs| 2 000
---|---|---
Položka 44
Vydanie výpisu z kartelového registra za každú i len začatú stranu| Kčs| 50
---|---|---
Položka 45
a)| Vydanie preukazu odbornej spôsobilosti člena lodnej posádky alebo vystavenie jeho duplikátu| Kčs| 400
---|---|---|---
b)| Vydanie alebo rozšírenie preukazu vodcu malého plavidla alebo vystavenie jeho duplikátu| Kčs| 200
c)| Vydanie alebo rozšírenie medzinárodného preukazu spôsobilosti na vedenie rekreačných plavidiel alebo vystavenie jeho duplikátu pre vnútrozemské vodné cesty| Kčs| 100
d)| Vydanie alebo rozšírenie medzinárodného preukazu spôsobilosti na vedenie rekreačných plavidiel alebo vystavenie jeho duplikátu pre plavbu na mori| Kčs| 400
Položka 46
a)| Vydanie alebo rozšírenie platnosti lodného osvedčenia alebo vystavenie jeho duplikátu vo vnútrozemskej plavbe| |
---|---|---|---
1\\. pre malé plavidlá do dĺžky 7 m| |
1.1 bez vlastného strojného pohonu| Kčs| 100
1.2 s vlastným strojným pohonom| Kčs| 200
2\\. pre malé plavidlá nad dĺžku 7 m| |
2.1 bez vlastného strojného pohonu| Kčs| 300
2.2 s vlastným strojným pohonom| Kčs| 400
3\\. pre plavidlá, ktoré nie sú malými plavidlami| |
3.1 bez vlastného strojného pohonu| Kčs| 500
3.2 s vlastným strojným pohonom| Kčs| 1 000
b)| Vydanie alebo rozšírenie medzinárodného osvedčenia pre rekreačné plavidlá alebo vystavenie jeho duplikátu| |
1\\. pre vnútrozemské vodné cesty| Kčs| 200
2\\. pre plavbu na mori| Kčs| 400
c)| Vydanie zvláštného povolenia pre jednotlivú plavbu| Kčs| 500
d)| Za vydanie alebo predĺženie ciachového preukazu alebo vystavenie jeho duplikátu pre plavidlo| |
1\\. určené na prepravu nákladov| Kčs| 1 000
2\\. neurčené na prepravu nákladov| Kčs| 500
e)| Vydanie osobitného povolenia na státie plávajúcich zariadení, ktoré podliehajú evidencii, alebo vystavenie jeho duplikátu| |
1\\. do dĺžky 20 m| Kčs| 200
2\\. nad dĺžku 20 m| Kčs| 500
f)| Vykonanie zápisu o zmene vlastníka malého plavidla| Kčs| 200
g)| Schválenie technickej dokumentácie na individuálnu stavbu jedného malého plavidla a vydanie povolenia na jeho stavbu| Kčs| 600
h)| Schválenie typovej dokumentácie a vydanie typového osvedčenia malého plavidla| Kčs| 1 000
i)| Povolenie stavby malého plavidla podľa schválenej typovej dokumentácie| Kčs| 200
j)| Schválenie technickej dokumentácie na stavbu a rekonštrukciu ostatných plavidiel| Kčs| 1 000
k)| Povolenie na zriadenie požičovne malých plavidiel| |
1\\. do 10 plavidiel| Kčs| 500
2\\. nad 10 plavidiel| Kčs| 1 000
Oslobodenie:
Od poplatku je oslobodené vydanie osobitného povolenia pre skúšobnú plavbu podľa písmena c).
Položka 47
Vydanie rozhodnutia o
a)| určení dobývacieho priestoru| Kčs| 1 000
---|---|---|---
b)| zmene dobývacieho priestoru| Kčs| 800
c)| zrušení dobývacieho priestoru| Kčs| 200
Splnomocnenie:
Správny orgán môže v odôvodnených prípadoch, najmä ak zmena dobývacieho priestoru sa určuje z hľadiska ochrany verejných záujmov, znížiť poplatok podľa písmena b) až na štvrtinu sadzby.
Poznámka:
Poplatok podľa tejto položky zahŕňa i miestne zisťovanie (komisionálne konanie) a zapísanie do evidencie dobývacích priestorov.
Položka 48
Vydanie predchádzajúceho súhlasu na zmluvný prevod dobývacieho priestoru na inú organizáciu| Kčs| 400
---|---|---
Poznámka:
Poplatok podľa tejto položky zahŕňa i vykonanie potrebnej zmeny v evidencii dobývacích priestorov. Poplatníkom je nadobúdateľ dobývacieho priestoru.
Položka 49
Vydanie rozhodnutia o povolení banskej činnosti:
a)| v podzemí| Kčs| 1 000
---|---|---|---
b)| na povrchu| Kčs| 500
Splnomocnenie:
1.
Správny orgán môže v jednoduchých prípadoch za vydanie rozhodnutia o povolení vyhľadávania a prieskumu výhradných ložísk banských diel vrátane zabezpečenia a likvidácie týchto banských diel znížiť poplatok podľa písmena a) až o 50 %.
2.
Správny orgán môže znížiť sadzbu poplatku až o 50 %, ak ide o vydanie rozhodnutia o zmene povolenej banskej činnosti.
3.
Správny orgán môže znížiť poplatok až na desatinu sadzby, ak ide iba o predĺženie časovej platnosti rozhodnutia o povolení banskej činnosti.
Poznámka:
1.
Poplatok podľa tejto položky zahŕňa i miestne zisťovanie (komisionálne konanie).
2.
Ak je súčasťou povolenia banskej činnosti vydanie stavebného povolenia, za ktoré sa v zmysle položky 18 písm. e) vyberá vyšší poplatok, správny orgán vyberie tento vyšší poplatok.
Položka 50
Vydanie povolenia na dobývanie ložiska nevyhradeného nerastu alebo povolenia na zabezpečenie, prípadne likvidáciu banských diel a lomov na takomto ložisku
a)| podzemným spôsobom| Kčs| 500
---|---|---|---
b)| povrchovým spôsobom| Kčs| 300
Splnomocnenie:
1.
Správny orgán môže v odôvodnených prípadoch, najmä ak ide o zmenu povolenia dobývania, zabezpečenia alebo likvidácie, znížiť poplatok až o 50 %.
2.
Správny orgán môže znížiť poplatok až na desatinu sadzby, ak ide iba o predĺženie časovej platnosti povolenia.
Položka 51
Vydanie povolenia na uvedenie výbušniny alebo pomôcky na použitie výbušnín do obehu| Kčs| 300
---|---|---
Položka 52
Vydanie povolenia na odber výbušnín| Kčs| 100
---|---|---
Splnomocnenie:
Správny orgán môže zvýšiť poplatok až na dvojnásobok, ak ide o vydanie povolenia na dlhšie časové obdobie.
Poznámka:
Správny orgán nevyberie poplatok podľa tejto položky, ak povolenie na odber výbušnín je súčasťou povolenia trhacích alebo ohňostrojných prác podľa položky 54.
Položka 53
Vydanie povolenia na zhotovovanie jednoduchých druhov trhavín na trhacie práce| Kčs| 300
---|---|---
Položka 54
Vydanie povolenia
a)| trhacích prác malého rozsahu alebo ohňostrojných prác| Kčs| 200
---|---|---|---
b)| trhacích prác veľkého rozsahu| Kčs| 400
Splnomocnenie:
Správny orgán zníži poplatok o 50 %, ak je žiadateľom fyzická osoba.
Poznámka:
1.
Poplatok podľa tejto položky zahŕňa i miestne zisťovanie (komisionálne konanie).
2.
Správny orgán nevyberie poplatok podľa tejto položky, ak povolenie trhacích prác je súčasťou povolenia podľa položky 49 alebo 50.
Položka 55
Vydanie povolenia na vyúčbu strelmajstrov alebo technických vedúcich odstrelov| Kčs| 1 000
---|---|---
Splnomocnenie:
Správny orgán môže znížiť poplatok podľa tejto položky, až na pätinu sadzby v prípadoch zmeny povolenia alebo schvaľovania zmeny učebných osnov a textov.
Poznámka:
Poplatok podľa tejto položky zahŕňa i miestne zisťovanie a schvaľovanie učebných osnov a testov.
Položka 56
Vydanie oprávnenia (osvedčenia) strelmajstra, technického vedúceho odstrelov alebo revízneho technika vyhradených technických zariadení podľa osobitných predpisov| Kčs| 200
---|---|---
Položka 57
Vydanie oprávnenia na výrobu, montáž, opravy, rekonštrukciu, revízie, skúšky a pod. vyhradených technických zariadení podľa osobitných predpisov| Kčs| 300
---|---|---
Poznámka:
Poplatok sa určí vo výške 300 Kčs a za každú i začatú hodinu pracovného času potrebného na miestne zisťovanie a overenie spôsobilosti sa zvyšuje o 50 Kčs, najviac však do výšky 5 000 Kčs.
Položka 58
Vydanie odborného vyjadrenia (stanoviska) podľa osobitných predpisov
a)| na dovoz technických zariadení| Kčs| 300
---|---|---|---
b)| k dokumentácii ťažobného zariadenia plávajúceho stroja| Kčs| 300
Poznámka:
Poplatok sa určí vo výške 300 Kčs a za každú i začatú hodinu pracovného času potrebného na miestne zisťovanie a posudzovanie dokumentácie sa zvyšuje o 50 Kčs, najviac však do výšky 3000 Kčs.
Položka 59
Vydanie povolenia na používanie vybraného banského zariadenia podľa osobitných predpisov| Kčs| 300
---|---|---
Poznámka:
1.
Poplatok sa určí vo výške 300 Kčs a za každú i začatú hodinu pracovného času potrebného na miestne zisťovanie a posudzovanie dokumentácie sa zvyšuje o 50 Kčs, najviac však do výšky 3000 Kčs.
2.
Poplatok podľa tejto položky zahŕňa i prípadné nariadenie overovacej prevádzky a posúdenie jej výsledku.
3.
Pri povoľovaní zmeny na vybranom banskom zariadení sa určí základný poplatok vo výške 150 Kčs a za každú i začatú hodinu sa zvyšuje o 50 Kčs, najviac však do výšky 1500 Kčs.
Položka 60
Poverenie skúšobne (odborného pracoviska) na vykonávanie skúšok, prípadne posudzovanie alebo schvaľovanie zariadení podľa osobitných predpisov pri banskej činnosti alebo činnosti vykonávanej banským spôsobom| Kčs| 300
---|---|---
Poznámka:
Poplatok sa určí vo výške 300 Kčs a za každú i začatú hodinu pracovného času potrebného na miestne zisťovanie a overenie spôsobilosti sa zvyšuje o 50 Kčs, najviac však do výšky 3 000 Kčs.
Položka 61
Povolenie zvislej dopravy osôb v hlbinných baniach| Kčs| 200
---|---|---
Poznámka:
Poplatok podľa tejto položky zahŕňa i miestne zisťovanie (komisionálne konanie).
Položka 62
Povolenie výnimky (schválenie náhradných bezpečnostných opatrení) z predpisov na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci| Kčs| 100
---|---|---
Poznámka:
1.
Poplatok sa určí vo výške 100 Kčs a za každú i začatú hodinu miestneho zisťovania a posudzovania dokumentácie sa zvyšuje o 50 Kčs, najviac však do výšky 500 Kčs.
2.
Správne poplatky podľa položiek 47 až 62 vyberajú orgány štátnej banskej správy Slovenskej republiky a podľa položky 62 aj orgány štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce.
Položka 63
a)| Vydanie oprávnenia podľa osobitných predpisov v oblasti bezpečnosti práce a technických zariadení vrátane miestneho zisťovania pre účely overenia odbornej spôsobilosti12)| Kčs| 250
---|---|---|---
za každú začatú hodinu pracovného času, najviac však 10 000 Kčs
b)| Vydanie osvedčenia (preukazu) podľa osobitných predpisov v oblasti bezpečnosti práce a technických zariadení vrátane overenia odbornej spôsobilosti12)| Kčs| 500
Položka 64
a)| Vydanie odborného vyjadrenia (stanoviska) podľa osobitných predpisov v oblasti bezpečnosti práce a technických zariadení, na dovoz a vývoz technických zariadení alebo materiálov| Kčs| 500
---|---|---|---
b)| Vydanie odborného vyjadrenia (stanoviska) podľa osobitných predpisov v oblasti bezpečnosti práce a technických zariadení na výrobu prototypu12)| Kčs| 300
Poznámka:
1.
Poplatok podľa písmena b) sa určí vo výške Kčs 300 a za každú začatú hodinu pracovného času potrebného na miestne zisťovanie a posudzovanie dokumentácie sa zvyšuje o Kčs 50, najviac však do výšky Kčs 3000.
2.
Správne poplatky podľa položiek 63 a 64 vyberajú orgány štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce.
Položka 65
a)| Povolenie výnimky zo zákazu činnosti v ochrannom pásme pozemnej komunikácie| Kčs| 1 000
---|---|---|---
b)| Povolenie na zriadenie zjazdu z pozemnej komunikácie na susedné nehnuteľnosti| Kčs| 500
Splnomocnenie:
Správny orgán môže v odôvodnených prípadoch znížiť, prípadne odpustiť poplatok podľa tejto položky. V odôvodnených prípadoch môže správny orgán zvýšiť poplatok až na päťnásobok.
Položka 66
a)| Povolenie na pripojenie účelovej komunikácie na cestu I., II. a III. triedy| Kčs| 2 000
---|---|---|---
b)| Povolenie na pripojenie účelovej komunikácie na miestnu komunikáciu| Kčs| 1 000
Splnomocnenie:
Správny orgán môže v odôvodnených prípadoch znížiť, prípadne odpustiť poplatok podľa tejto položky. V odôvodnených prípadoch v závislosti od dopravného významu dotknutej štátnej cesty môže správny orgán zvýšiť poplatok až na päťnásobok.
Položka 67
Povolenie na uzávierku a obchádzku diaľnic a ciest I. a II. triedy| Kčs| 5 000
---|---|---
Splnomocnenie:
Správny orgán môže v odôvodnených prípadoch zvýšiť poplatok až na päťnásobok v závislosti od rozsahu a doby uzavretia pozemnej komunikácie a od jej dopravného významu. V odôvodnených prípadoch môže občanovi poplatok znížiť alebo aj odpustiť.
Položka 68
Vydanie povolenia na zriadenie pozemných leteckých zariadení (letísk)13)
a)| dopravné letisko s medzinárodnou prevádzkou| Kčs| 2 000
---|---|---|---
b)| dopravné letisko s vnútroštátnou prevádzkou| Kčs| 1 000
c)| verejné letisko pre všeobecné letectvo| Kčs| 1 000
d)| neverejné letisko pre všeobecné letectvo| Kčs| 500
Splnomocnenie:
Za povolenie podstatnej zmeny leteckých zariadení môže správny orgán vybrať poplatok vo výške 25 % sadzby poplatku podľa tejto položky.
Položka 69
Vydanie súhlasu na používanie pozemných leteckých zariadení (letísk)13)
a)| dopravné letisko s medzinárodnou prevádzkou| Kčs| 1 000
---|---|---|---
b)| dopravné letisko s vnútroštátnou prevádzkou| Kčs| 500
c)| verejné letisko pre všeobecné letectvo| Kčs| 300
d)| neverejné letisko pre všeobecné letectvo| Kčs| 100
Položka 70
Vydanie rozhodnutia o registrácii periodickej tlače14)| Kčs| 200
---|---|---
Splnomocnenie:
Správny orgán vyberie poplatok vo výške 50 % za vykonanie zmeny názvu alebo zmeny vydávateľa periodickej tlače.
Poznámka:
Za súčasné vykonanie zmeny názvu alebo zmeny vydavateľa vyberie správny orgán jeden poplatok.
Položka 71
Vydanie licencie na rozhlasové a televízne vysielanie15)| Kčs| 3 000
---|---|---
Splnomocnenie:
Správny orgán vyberie poplatok vo výške 50 % pri vykonaní zmeny vo vydanej licencii.
Položka 72
Schválenie výmeny (dohody o výmene) dvoch bytov alebo dvoch nebytových priestorov| Kčs| 20
---|---|---
Poznámka:
Za schválenie výmeny (dohody o výmene) každého ďalšieho bytu alebo nebytového priestoru vyberie správny orgán 20 Kčs za každý ďalší byt.
Položka 73
Podanie žiadosti
a)| o zrušenie práva užívať časť bytu inému občanovi v prospech užívateľa bytu| Kčs| 100
---|---|---|---
b)| o súhlas s užívaním bytu alebo jeho časti na iné účely ako na bývanie| |
1\\. fyzickým osobám| Kčs| 300
2\\. právnickým osobám| Kčs| 5 000
c)| o vyslovenie súhlasu s nadobudnutím česko-slovenského štátneho občianstva cudzinkou, ktorá uzavrela manželstvo s česko-slovenským štátnym občanom| Kčs| 50
d)| o vykonanie registrácie na výcvik vodičov cestných motorových vozidiel| Kčs| 200
e)| o vydanie výnimky z ochranných podmienok chránených území| |
1\\. fyzickým osobám| Kčs| 50
2\\. právnickým osobám| Kčs| 500
Oslobodenie:
Od poplatku podľa písmena e) tejto položky sú oslobodení žiadatelia, ktorí vykonávajú v chránenom území vedeckovýskumnú činnosť a činnosť v záujme ochrany územia.
Splnomocnenie:
Správny orgán môže poplatok podľa písmena e) tejto položky zvýšiť až na päťnásobok sadzby podľa významu územia a závažnosti zásahu.
Položka 74
a)| Vydanie súhlasu k návrhom na zadanie stavby, trás smerových a líniových stavieb, ktorými má byť dotknutý lesný pôdny fond | Kčs| 100
---|---|---|---
b)| Vydanie súhlasu na vydanie rozhodnutia o umiestnení stavby, o využití územia do 50 m od okraja lesných porastov a o určení dobývacích priestorov| Kčs| 100
c)| Zvolanie miestneho šetrenia vyvolaného v dôsledku povolenia zásahov do integrity lesných pozemkov| Kčs| 300
d)| Povolenie zmien lesného hospodárskeho plánu (osobitne za každý lesný porast)| Kčs| 50
e)| Povolenie výnimiek zo zákazov niektorých činností v lesoch| Kčs| 200
f)| Vydanie osvedčenia o odbornej spôsobilosti lesného hospodára| Kčs| 300
g)| Povolenie výnimky na správu lesného národného majetku| Kčs| 1 000
h)| Podanie žiadosti o poskytnutie finančných prostriedkov zo štátneho fondu zveľaďovania lesa| Kčs| 50
Poznámka:
Správne poplatky podľa tejto položky vyberajú orgány štátnej správy lesného hospodárstva.
1)
Napr. zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení neskorších predpisov.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.
2)
Zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách v znení zákona č. 267/1992 Zb.
Zákon č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku v znení zákona č. 93/1992 Zb.
3)
Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
4)
§ 151a) až 151j) Občianskeho zákonníka.
5)
§ 322 ods. 1 a 2 Občianskeho súdneho poriadku.
6)
Vyhláška Ministerstva financií č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov.
7)
§ 1 ods. 3 zákona č. 68/1965 Zb. o pobyte cudzincov na území Československej socialistickej republiky.
8)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
9)
§ 25 zákona č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch.
10)
Zákon č. 68/1979 Zb. o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve v znení zákona č. 118/1990 Zb.
11)
§ 13 ods. 2 vyhlášky č. 41/1984 Zb. o podmienkach prevádzky vozidiel na pozemných komunikáciách.
12)
Zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
13)
Zákon č. 47/1956 Zb. o civilnom letectve v znení neskorších predpisov.
14)
Zákon č. 81/1966 Zb. o periodickej tlači a ostatných hromadných informačných prostriedkoch v znení zákona č. 86/1990 Zb.
15)
Zákon č. 468/1991 Zb. o prevádzkovaní rozhlasového a televízneho vysielania. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 322/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 322/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej štatistike
Vyhlášeno 26. 6. 1992, datum účinnosti 26. 6. 1992, částka 65/1992
* PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - ŠTATISTICKÉ ORGÁNY SLOVENSKEJ REPUBLIKY (§ 3 — § 16)
* TRETIA ČASŤ - ÚLOHY MIESTNYCH ORGÁNOV ŠTÁTNEJ SPRÁVY SLOVENSKEJ REPUBLIKY A OBCÍ V OBLASTI ŠTÁTNEJ ŠTATISTIKY (§ 17 — § 17)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - ŠTATISTICKÉ ZISŤOVANIA (§ 18 — § 26)
* PIATA ČASŤ - POVINNOSTI SPRAVODAJSKÝCH JEDNOTIEK (§ 27 — § 29)
* ŠIESTA ČASŤ - OPRÁVNENIA SÚVISIACE S VYKONÁVANÍM ŠTÁTNYCH ŠTATISTICKÝCH ZISŤOVANÍ A PREVIEROK (§ 30 — § 30)
* SIEDMA ČASŤ - NÁSTROJE NA ZABEZPEČENIE POROVNATEĽNOSTI (§ 31 — § 35)
* ÔSMA ČASŤ - OCHRANA INDIVIDUÁLNYCH ÚDAJOV (§ 36 — § 38)
* DEVIATA ČASŤ - POSKYTOVANIE ŠTATISTICKÝCH INFORMÁCIÍ (§ 39 — § 43)
* DESIATA ČASŤ - PREVIERKY A SANKCIE (§ 44 — § 46)
* JEDENÁSTA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 47 — § 52)
* Príloha zákona SNR č. 322/1992 Zb.
Aktuální znění od 26. 6. 1992
322
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. mája 1992
o štátnej štatistike
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
Tento zákon upravuje podmienky získavania štatistických informácií potrebných pre posudzovanie sociálneho a ekonomického vývoja v Slovenskej republike, postavenie a pôsobnosť štatistických orgánov Slovenskej republiky a úlohy orgánov štátnej správy Slovenskej republiky a obcíobcí v oblasti štátnej štatistiky. Upravuje tiež práva a povinnosti spravodajských jednotiek v súvislosti so získavaním údajov zo štatistických zisťovaní vykonávaných v oblasti štátnej štatistiky v pôsobnosti Slovenskej republiky a ochranu týchto údajov pred zneužitím.
§ 2
Na účely tohto zákona sa
a)
štátnou štatistikou rozumie získavanie, spracúvanie, poskytovanie a hodnotenie údajov o javoch hromadnej povahy, zabezpečovanie ich porovnateľnosti pre posudzovanie sociálneho a ekonomického vývoja Slovenskej republiky a Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a jeho ekologických súvislostí. Údaje získavajú orgány štátnej štatistiky a iné orgány štátnej správy od spravodajských jednotiek štatistickým zisťovaním. Štatistické zisťovanie je získavanie týchto údajov spôsobom zodpovedajúcim vedeckým poznatkom s využitím vhodných metód a informačnej technológie,
b)
ústrednými orgánmi Slovenskej republiky rozumejú ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky, Generálna prokuratúra Slovenskej republiky, Najvyšší súd Slovenskej republiky, Ústavný súd Slovenskej republiky a Ústredie Štátnej banky česko-slovenskej pre Slovenskú republiku,
c)
spravodajskou jednotkou rozumie právnická osoba a fyzická osoba, ktorá vykonáva podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť podľa osobitných predpisov.1)
DRUHÁ ČASŤ
ŠTATISTICKÉ ORGÁNY SLOVENSKEJ REPUBLIKY
§ 3
(1)
Štatistickými orgánmi Slovenskej republiky sú Slovenský štatistický úrad a územné štatistické orgány.
(2)
Pri určovaní štatistických ukazateľov a pri získavaní, spracúvaní a vyhodnocovaní štatistických informácií sú štatistické orgány Slovenskej republiky nezávislé od ostatných orgánov a riadia sa zásadou objektivity.
Postavenie a pôsobnosť Slovenského štatistického úradu
§ 4
(1)
Slovenský štatistický Úrad je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť štátnej štatistiky.
(2)
Na čele Slovenského štatistického úradu je predseda, ktorého vymenúva a odvoláva Predsedníctvo Slovenskej národnej rady na návrh vlády Slovenskej republiky.
(3)
Podpredsedov Slovenského štatistického úradu vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh predsedu Slovenského štatistického úradu.
§ 5
Slovenský štatistický úrad
a)
vypracúva koncepciu štátnej štatistiky Slovenskej republiky,
b)
vypracúva program štátnych štatistických zisťovaní pre potrebu Slovenskej republiky (ďalej len „program zisťovaní republiky“),
c)
organizuje a vykonáva na území Slovenskej republiky zisťovanie, zhromažďovanie a spracúvanie štatistických informácií pre potrebu Slovenskej republiky a pre potrebu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (ďalej len „federácia“),
d)
zabezpečuje na území Slovenskej republiky porovnateľnosť štatistických informácií pre posudzovanie vývoja federácie a pre plnenie povinností vyplývajúcich z medzinárodných záväzkov,
e)
určuje v súčinnosti s príslušnými ústrednými orgánmi Slovenskej republiky štatistické ukazovatele štátnych štatistických zisťovaní pre potrebu Slovenskej republiky a spôsob získavania štatistických informácií na tento účel,
f)
určuje metodiku a spôsob vedenia systému národných účtov pre potrebu Slovenskej republiky a zostavuje národné účty za Slovenskú republiku,
g)
vytvára v súčinnosti s príslušnými ústrednými orgánmi štatistické klasifikácie, číselníky a registre pre potrebu Slovenskej republiky,
h)
riadi prideľovanie a oznamovanie identifikačných čísiel,
i)
organizuje a vykonáva projektovú a programovú prípravu spracovania štátnych štatistických zisťovaní pre potrebu Slovenskej republiky,
j)
určuje spôsob zberu a technológie spracovania štatistických údajov v štatistických orgánoch Slovenskej republiky,
k)
určuje koncepciu využitia výpočtovej techniky v štatistických orgánoch Slovenskej republiky,
l)
udeľuje spravodajským jednotkám súhlas na poskytovanie štatistických údajov pomocou prostriedkov výpočtovej a inej techniky,
m)
organizuje a vykonáva na území Slovenskej republiky previerky dodržiavania povinností v oblasti štátnej štatistiky a ukladá za porušenie týchto povinností sankcie,
n)
sleduje a vyhodnocuje štatistické informácie o stave a vývoji ekonomiky, životného prostredia a spoločnosti v Slovenskej republike,
o)
pravidelne informuje verejnosť o stave a vývoji ekonomiky, životného prostredia a spoločnosti v Slovenskej republike, zverejňuje výsledky štatistických zisťovaní, ktoré organizuje a vykonáva, a vydáva a poskytuje štatistické informácie,
p)
riadi územné štatistické orgány Slovenskej republiky,
r)
zúčastňuje sa v rámci svojej pôsobnosti na príprave a plnení medzinárodných dohôd a dohôd o spolupráci, ktoré uzaviera Slovenská republika,
s)
získava a zhromažďuje zahraničné štatistické informácie pre účely porovnávania stavu a vývoja ekonomiky Slovenskej republiky a spoločnosti v Slovenskej republike so zahraničím,
t)
poskytuje štatistické informácie zahraničným subjektom, pokiaľ nejde o medzinárodné organizácie vládnej povahy,
u)
plní ďalšie úlohy ustanovené zákonom.
§ 6
(1)
Slovenský štatistický úrad zabezpečuje organizačné, personálne, programové a technické podmienky potrebné v Slovenskej republike pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcíobcí a pre spracovanie výsledkov referenda.
(2)
Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydáva metodiku spracovania výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady a do orgánov samosprávy obcíobcí.
§ 7
Slovenský štatistický úrad spolupracuje s Federálnym štatistickým úradom najmä pri
a)
vypracovaní programu štátnych štatistických zisťovaní pre potrebu federácie (ďalej len „program zisťovaní federácie“),
b)
určovaní štatistických ukazovateľov potrebných na posudzovanie vývoja federácie a spôsobu ich získavania,
c)
určovaní metodiky a spôsobu vedenia systému národných účtov pre potrebu federácie a pri zostavovaní národných účtov za federáciu,
d)
príprave a vytváraní celoštátnych štatistických klasifikácií, číselníkov a registrov,
e)
projektovej a programovej príprave spracovania štátnych štatistických zisťovaní pre potreby federácie,
f)
určovaní spôsobu tvorby identifikačných čísiel spravodajských jednotiek,
g)
príprave a dojednávaní medzinárodných zmlúv a dohôd upravujúcich medzinárodnú spoluprácu v oblasti štátnej štatistiky a pri zastupovaní federácie v medzinárodných organizáciách, ktoré pôsobia v tejto oblasti.
§ 8
Slovenská štatistická rada
(1)
Pri Slovenskom štatistickom úrade sa zriaďuje Slovenská štatistická rada ako jej odborný orgán pre oblasť štátnej štatistiky (ďalej len „Rada“).
(2)
Rada prerokúva najmä koncepciu štátnej štatistiky Slovenskej republiky, program zisťovaní republiky a program zisťovaní federácie.
(3)
Predsedom Rady je predseda Slovenského štatistického úradu. Členmi Rady sú podpredsedovia Slovenského štatistického úradu. Ďalších členov Rady vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh predsedu Slovenského štatistického úradu.
(4)
Ďalšie úlohy, spôsob práce, zloženie a počet členov Rady vymedzí jej štatút, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
Postavenie a pôsobnosť územných štatistických orgánov Slovenskej republiky
§ 9
(1)
Územnými štatistickými orgánmi Slovenskej republiky sú
a)
Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Bratislave, Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Banskej Bystrici a Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Košiciach (ďalej len „oblastné správy“) pre územné obvody ustanovené v prílohe tohto zákona,
b)
Mestská správa Slovenského štatistického úradu v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave (ďalej len „Mestská správa v Bratislave“) pre územný obvod hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy,
c)
okresné oddelenia Slovenského štatistického úradu (ďalej len „okresné oddelenia“) pre územné obvody okresov,2)
d)
Mestské oddelenie Slovenského štatistického úradu v Košiciach (ďalej len „mestské oddelenie“) pre územný obvod mesta Košice.
(2)
Slovenský štatistický úrad môže zriadiť obvodné oddelenia Slovenského štatistického úradu (ďalej len „obvodné oddelenia“) ako územné štatistické orgány Slovenskej republiky pre územné obvody jednotlivých obvodných úradov v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
(3)
Mestská správa v Bratislave vykonáva na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy pôsobnosť oblastnej správy a v obvodoch, pre ktoré neboli zriadené obvodné oddelenia, aj pôsobnosť obvodného oddelenia.
(4)
Mestské oddelenie a obvodné oddelenia vykonávajú v územnom obvode, pre ktorý boli zriadené, pôsobnosť okresných oddelení.
(5)
Územné štatistické orgány Slovenskej republiky sú orgánmi štátnej správy. Oblastné správy a Mestská správa v Bratislave sú rozpočtovými organizáciami.
§ 10
Sídla okresných oddelení sú totožné so sídlami okresných úradov.3) Sídlom obvodných oddelení je hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.
§ 11
(1)
Na čele oblastnej správy, Mestskej správy v Bratislave a okresného (obvodného) oddelenia a mestského oddelenia je riaditeľ. Riaditeľa oblastnej správy a Mestskej správy v Bratislave vymenúva a odvoláva predseda Slovenského štatistického úradu. Riaditeľa okresného a mestského oddelenia vymenúva a odvoláva riaditeľ príslušnej oblastnej správy a riaditeľa obvodného oddelenia riaditeľ Mestskej správy v Bratislave.
(2)
Riaditeľ oblastnej správy a riaditeľ Mestskej správy v Bratislave zodpovedajú za výkon svojej funkcie predsedovi Slovenského štatistického úradu. Riaditeľ okresného (obvodného) a mestského oddelenia zodpovedá za výkon svojej funkcie riaditeľovi príslušnej oblastnej správy (Mestskej správy v Bratislave).
§ 12
Osobné a vecné potreby okresných (obvodných) oddelení a mestského oddelenia zabezpečuje príslušná oblastná správa (Mestská správa v Bratislave).
§ 13
Oblastné správy
a)
organizujú a vykonávajú zisťovanie, zhromažďovanie a spracúvanie štatistických informácií,
b)
sledujú a výhodnocujú štatistické informácie o stave a vývoji ekonomiky a spoločnosti,
c)
zverejňujú výsledky štatistických zisťovaní, ktoré organizujú a vykonávajú, a vydávajú a poskytujú štatistické informácie,
d)
vytvárajú a vedú register spravodajských jednotiek a ich organizačných zložiek,
e)
prideľujú identifikačné čísla vybraným spravodajským jednotkám a podľa pokynov Slovenského štatistického úradu oznamujú identifikačné čísla iným orgánom, ktoré ich prideľujú podľa osobitného predpisu,
f)
udeľujú spravodajským jednotkám podľa pokynov Slovenského štatistického úradu súhlas na poskytovanie štatistických údajov pomocou prostriedkov výpočtovej a inej techniky,
g)
vykonávajú previerky dodržiavania povinností v oblasti štátnej štatistiky a ukladajú sankcie za porušenie týchto povinností,
h)
riadia okresné oddelenia,
i)
plnia ďalšie úlohy ustanovené zákonom.
§ 14
Oblastné správy zabezpečujú v územnom obvode svojej pôsobnosti podľa pokynov Slovenského štatistického úradu organizačné, personálne a technické podmienky potrebné pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcíobcí a pre spracovanie výsledkov referenda.
§ 15
Okresné oddelenia
a)
organizujú a vykonávajú v územnom obvode svojej pôsobnosti zisťovanie, zhromažďovanie a spracovanie šťatistických informácií,
b)
sledujú a vyhodnocujú štatistické informácie o stave a vývoji ekonomiky a spoločnosti v okrese,
c)
zverejňujú výsledky nimi organizovaných a vykonávaných štatistických zisťovaní a vydávajú a poskytujú štatistické informácie,
d)
vytvárajú a vedú register spravodajských jednotiek a ich organizačných zložiek za okres,
e)
prideľujú identifikačné čísla vybraným spravodajským jednotkám a podľa pokynov Slovenského štatistického úradu oznamujú identifikačné čísla iným orgánom, ktoré ich prideľujú podľa osobitného predpisu,
f)
určujú rodné číslo obyvateľom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vo svojom územnom obvode podľa zásad vydaných Federálnym štatistickým úradom,
g)
vykonávajú v okrese previerky dodržiavania povinností v oblasti štátnej štatistiky a ukladajú sankcie za porušenie týchto povinností,
h)
plnia ďalšie úlohy ustanovené zákonom.
§ 16
Okresné oddelenia zabezpečujú v územnom obvode svojej pôsobnosti podľa pokynov Slovenského štatistického úradu organizačné, personálne a technické podmienky potrebné pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcíobcí a pre spracovanie výsledkov referenda.
TRETIA ČASŤ
ÚLOHY MIESTNYCH ORGÁNOV ŠTÁTNEJ SPRÁVY SLOVENSKEJ REPUBLIKY A OBCÍ V OBLASTI ŠTÁTNEJ ŠTATISTIKY
§ 17
(1)
Miestne orgány štátnej správy Slovenskej republiky a obceobce
a)
pripravujú a vykonávajú sčítanie ľudu, domov a bytov a postupujú pritom podľa pokynov a v súčinnosti so štatistickými orgánmi Slovenskej republiky v rozsahu a za podmienok uvedených v osobitných zákonoch,
b)
sústreďujú a spracúvajú štatistické informácie zisťované ich prostredníctvom u právnických osôb nimi založených alebo zriadených,
c)
spolupracujú so štatistickými orgánmi Slovenskej republiky pri príprave spracúvania výsledkov volieb a referenda.
(2)
Úlohy miestnych orgánov štátnej správy Slovenskej republiky a obcíobcí pri štatistických zisťovaniach u obyvateľov vymedzuje osobitný zákon.
ŠTVRTÁ ČASŤ
ŠTATISTICKÉ ZISŤOVANIA
§ 18
Získavanie štatistických údajov a informácií
(1)
Štatistické informácie sa pre potreby štátnej štatistiky získavajú výberovými alebo vyčerpávajúcimi štatistickými zisťovaniami pomocou písomných nosičov (výkazy, dotazníky, súpisové a iné štatistické formuláre) alebo pomocou prostriedkov výpočtovej a inej techniky.
(2)
Štatistické zisťovania sa vykonávajú formou pravidelných zisťovaní alebo osobitne organizovaných zisťovaní, súpisov, sčítaní, prieskumov, ankiet a monografických zisťovaní.
(3)
Štatistické orgány Slovenskej republiky môžu v rámci svojej pôsobnosti požadovať, aby im štátne orgány Slovenskej republiky a obceobce poskytli bezplatne pre výlučne štatistické účely údaje, ktoré získali štatistickým zisťovaním alebo inou svojou činnosťou. Tieto orgány a obceobce sú povinné žiadosti štatistických orgánov Slovenskej republiky vyhovieť a umožniť im bezplatný prístup aj ku svojim údajovým základniam. Ak je to účelné a hospodárne, spolupracujú štatistické orgány Slovenskej republiky pri vytváraní týchto údajových základní.
§ 19
Organizovanie a vykonávanie štatistických zisťovaní
(1)
Slovenský štatistický úrad organizuje a vykonáva štátne štatistické zisťovania pre potrebu Slovenskej republiky zahrnuté do programu zisťovaní republiky. Výnimočne môže organizovať a vykonávať aj štátne štatistické zisťovania, ktoré nie sú zahrnuté v tomto programe, a to pre osobitnú potrebu ústredných orgánov.
(2)
Slovenský štatistický úrad organizuje a vykonáva na území Slovenskej republiky štátne štatistické zisťovania pre potrebu federácie.
(3)
Územné štatistické orgány Slovenskej republiky organizujú a vykonávajú v územnom obvode svojej pôsobnosti štátne štatistické zisťovania uložené im Slovenským štatistickým úradom a výnimočne štátne štatistické zisťovania pre osobitnú potrebu územných orgánov Slovenskej republiky.
(4)
Ústredné orgány môžu organizovať a vykonávať so spravodajskou povinnosťou iba tie štatistické zisťovania, ktoré sú zahrnuté do programu zisťovaní republiky. Iné štatistické zisťovania môžu vykonávať iba na základe dohody s tými subjektmi, od ktorých poskytnutie údajov požadujú (ďalej len „štatistické zisťovania bez spravodajskej povinnosti“), pokiaľ osobitný zákon neustanovuje inak.
(5)
Územné orgány štátnej správy Slovenskej republiky a obceobce môžu vykonávat pre potreby územného obvodu svojej pôsobnosti len štatistické zisťovania bez zpravodajskej povinnosti, pokiaľ osobitný zákon neustanovuje inak.
(6)
Zámer vykonať štatistické zisťovanie bez spravodajskej povinnosti sú povinné oznámiť ústredné orgány Slovenskému štatistickému úradu a územné orgány štátnej správy Slovenskej republiky a obceobce príslušnému územnému štatistickému orgánu Slovenskej republiky, a to najneskôr jeden mesiac pred termínom tohto zisťovania. Štatistické orgány Slovenskej republiky tieto zisťovania evidujú a vyjadrujú k nim stanovisko najmä z hľadiska ich účelnosti a s cieľom zabrániť duplicitnému zisťovaniu údajov.
(7)
Pri vykonávaní štatistických zisťovaní bez spravodajskej povinnosti sú orgány a obceobce uvedené v odsekoch 4 a 5 povinné dodržiavať ustanovený jednotný obsah štatistických ukazovateľov, klasifikácií, číselníkov a registrov podľa § 31 a 32.
Program štátnych štatistických zisťovaní
§ 20
(1)
Štátne štatistické zisťovania pre potrebu Slovenskej republiky sa riadia programom zisťovaní republiky, ktorý každoročne vypracúva Slovenský štatistický úrad v súčinnosti s ústrednými orgánmi a územnými štatistickými orgánmi Slovenskej republiky.
(2)
Do programu zisťovaní republiky sa zaraďujú štatistické zisťovania vykonávané štatistickými orgánmi Slovenskej republiky a ústrednými orgánmi, vrátane tých zisťovaní, ktoré slúžia zároveň pre potrebu federácie.
(3)
Program zisťovaní republiky sa zostavuje tak, aby
a)
sa vykonávali len také zisťovania, ktoré sú zo spoločenského hľadiska dôležité a potrebné,
b)
sa zisťovania vykonávali čo najhospodárnejšie a bez duplicít,
c)
spravodajské jednotky neboli zaťažované nad nevyhnutnú mieru.
§ 21
V programe zisťovaní republiky sa pri každom štatistickom zisťovaní uvádza
a)
účel a využitie výsledkov štatistického zisťovania,
b)
vecná (obsahová) charakteristika štatistického zisťovania vrátane štatistických ukazovateľov,
c)
okruh spravodajských jednotiek,
d)
periodicita a lehoty na poskytovanie štatistických údajov,
e)
rozpočet nákladov,
f)
orgán, ktorý vykonáva štatistické zisťovanie a zabezpečuje jeho spracovanie.
§ 22
Pri vypracovaní návrhu programu zisťovaní republiky a návrhu programu zisťovaní federácie sa postupuje takto:
a)
ústredné orgány a územné štatistické orgány Slovenskej republiky predložia svoje požiadavky na údaje zo štátnych štatistických zisťovaní a návrhy na vlastné štátne štatistické zisťovania pre budúci rok Slovenskému štatistickému úradu do konca marca bežného roka,
b)
Slovenský štatistický úrad posúdi predložené požiadavky a návrhy najmä z hľadiska zabránenia duplicitným zisťovaniam, celkového zaťaženia spravodajských jednotiek a rozpočtového krytia štatistických zisťovaní a prerokuje ich spolu so svojimi vlastnými návrhmi s dotknutými orgánmi uvedenými v písmene a),
c)
Slovenský štatistický úrad zostaví návrh programu zisťovaní republiky a zúčastňuje sa na zostavovaní návrhu programu zisťovaní federácie.
§ 23
(1)
Slovenský štatistický úrad predloží návrh programu zisťovaní republiky a návrh programu zisťovaní federácie na prerokovanie Rade.
(2)
Návrh programu zisťovaní republiky po prerokovaní v Rade vydá predseda Slovenského štatistického úradu.
§ 24
Vyhlasovanie štátnych štatistických zisťovaní
(1)
Program zisťovaní republiky zostavený na príslušný kalendárny rok vyhlasuje Slovenský štatistický úrad ako svoje opatrenie v Zbierke zákonov,4) najneskôr do 30. novembra predchádzajúceho kalendárneho roka.
(2)
V Zbierke zákonov vyhlasuje Slovenský štatistický úrad ako svoje opatrenie4) aj úpravy programu zisťovaní republiky podľa § 25 ods. 1 a vykonanie ďalších štatistických zisťovaní so spravodajskou povinnosťou podľa § 19 ods. 1 a 3.
§ 25
Náklady na štátne štatistické zisťovania
(1)
Úhradu nákladov na vykonanie a spracovanie štátnych štatistických zisťovaní, ktoré sú zahrnuté do programu zisťovaní republiky, sú orgány, ktoré tieto zisťovania vykonávajú, povinné zabezpečiť vo svojich rozpočtoch. Ak sa nepodarí zabezpečiť úhradu nákladov všetkých štatistických zisťovaní zahrnutých v programe zisťovaní Slovenskej republiky, rozhodne Slovenský štatistický úrad, ktoré štatistické zisťovania pre potrebu Slovenskej republiky sa vykonajú.
(2)
Náklady na vykonanie a spracovanie štátnych štatistických zisťovaní, ktoré nie sú zahrnuté do programu zisťovaní pre potrebu Slovenskej republiky a ktoré vykonávajú štatistické orgány Slovenskej republiky pre osobitnú potrebu orgánov Slovenskej republiky, hradia zo svojho rozpočtu orgány, ktoré vykonanie takéhoto zisťovania požadujú.
(3)
Náklady na vykonanie a spracovanie štátnych štatistických zisťovaní pre potrebu federácie sa uhrádzajú z rozpočtu Slovenskej republiky len v prípade zisťovaní zahrnutých v programoch štátnych štatistických zisťovaní a len v rozsahu prác zabezpečovaných orgánmi Slovenskej republiky. Ostatné náklady prác spojených s vykonávaním štátnych štatistických zisťovaní pre potrebu federácie sa z rozpočtu Slovenskej republiky neuhrádzajú.
§ 26
Štátne štatistické zisťovania vykonávané u obyvateľstva
(1)
Sčítanie ľudu, domov a bytov a ostatné štátne štatistické zisťovania vykonávané pre potrebu Slovenskej republiky, pri ktorých vzniká obyvateľom povinnosť poskytovať štatistické údaje, ktoré nesúvisia s vykonávaním ich podnikateľskej alebo inej zárobkovej činnosti,1) upraví osobitný zákon Slovenskej národnej rady.
(2)
Štátne štatistické zisťovania vykonávané pre potrebu Slovenskej republiky, pri ktorých nevzniká obyvateľom povinnosť poskytovať štatistické údaje uvedené v odseku 1, vykonávajú štatistické orgány Slovenskej republiky.
PIATA ČASŤ
POVINNOSTI SPRAVODAJSKÝCH JEDNOTIEK
§ 27
(1)
Spravodajské jednotky sú povinné poskytovať všetky údaje požadované pre štátne štatistické zisťovania zahrnuté v programe zisťovaní republiky a pre štátne štatistické zisťovania vykonávané štatistickými orgánmi Slovenskej republiky podľa osobitných potrieb orgánov Slovenskej republiky. Tieto údaje sú povinné poskytnúť úplne, správne, pravdivo a včas.
(2)
Od fyzických osôb, ktoré vykonávajú podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť podľa osobitných predpisov,1) sa môžu požadovať len štatistické údaje, ktoré sa týkajú tejto činnosti.
(3)
Splnenie spravodajskej povinnosti podľa odseku 1 možno poskytnúť len v súlade s ustanoveniami osobitných predpisov o dodržiavaní štátneho, hospodárskeho, bankového, obchodného a služobného tajomstva.
§ 28
Na splnenie spravodajskej povinnosti a s cieľom zabezpečiť preukázateľnosť úplnosti a pravdivosti poskytovaných štatistických údajov vytvárajú spravodajské jednotky včas potrebné predpoklady, predovšetkým vedením potrebnej evidencie o svojej činnosti.
§ 29
Ak spravodajská jednotka nesplní svoju spravodajskú povinnosť, je príslušný orgán vykonávajúci štátne štatistické zisťovanie oprávnený vykonať zistenie potrebných štatistických údajov na jej náklady.
ŠIESTA ČASŤ
OPRÁVNENIA SÚVISIACE S VYKONÁVANÍM ŠTÁTNYCH ŠTATISTICKÝCH ZISŤOVANÍ A PREVIEROK
§ 30
(1)
Pracovníci štatistických orgánov Slovenskej republiky sú v súvislosti s vykonávaním štátnych štatistických zisťovaní a previerok oprávnení požadovať potrebné informácie a vysvetlenia a nahliadať do podkladov a dokladov.
(2)
Oprávnenia uvedené v odseku 1 majú v súvislosti so zisťovaním štatistických údajov podľa § 29 aj pracovníci ďalších orgánov vykonávajúcich štátne štatistické zisťovania.
(3)
Spravodajské jednotky sú povinné výkon oprávnení uvedených v odseku 1 umožniť.
SIEDMA ČASŤ
NÁSTROJE NA ZABEZPEČENIE POROVNATEĽNOSTI
§ 31
(1)
Slovenský štatistický úrad v súčinnosti s príslušnými ústrednými orgánmi určuje štatistické ukazovatele štátnych štatistických zisťovaní pre potrebu Slovenskej republiky.
(2)
Sústavu štatistických ukazovateľov podľa odseku 1 vyhlasuje Slovenský štatistický úrad ako svoje opatrenie v Zbierke zákonov. Na účely jednotlivých štátnych štatistických zisťovaní sa tieto ukazovatele uvádzajú spolu s predkladacími cestami a so spôsobom a lehotami predkladania údajov na výkazoch, dotazníkoch, súpisových a iných štatistických formulároch alebo ich prílohách alebo sa pri dlhodobo opakujúcich alebo rozsiahlych zisťovaniach vyhlasujú ako opatrenie v Zbierke zákonov.
§ 32
(1)
Slovenský štatistický úrad vytvára v súčinnosti s príslušnými ústrednými orgánmi štatistické klasifikácie, číselníky a registre pre potrebu Slovenskej republiky, vrátane registra spravodajských jednotiek a ich organizačných zložiek. Pritom zabezpečuje ich nadväznosť na celoštátne štatistické klasifikácie, číselníky a registre.
(2)
Register spravodajských jednotiek a ich organizačných zložiek pre potrebu Slovenskej republiky obsahuje predovšetkým základné údaje potrebné pre identifikáciu a klasifikáciu spravodajských jednotiek na štatistické účely. Táto časť registra má charakter verejného zoznamu, ktorý obsahuje názov (obchodné meno), právnu formu a identifikačné číslo spravodajských jednotiek, u právnických osôb a ich organizačných zložiek sídlo, u fyzických osôb adresu trvalého bydliska a miesto podnikania, dátum vzniku právnickej osoby alebo oprávnenia vykonávať podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť podľa osobitných predpisov, predmet podnikania (činnosti) spravodajských jednotiek a údaje slúžiace na klasifikáciu spravodajských jednotiek.
(3)
Štatistické klasifikácie, číselníky a registre pre potrebu Slovenskej republiky, s výnimkou registra podľa odseku 2, vyhlasuje Slovenský štatistický úrad ako svoje opatrenie v Zbierke zákonov.
(4)
Spravodajské jednotky môžu vytvárať v oblasti štatistiky vlastné klasifikácie, číselníky a registre len v súlade so štatistickými klasifikáciami, číselníkmi a registrami pre potrebu Slovenskej republiky.
§ 33
(1)
Štatistické ukazovatele podľa § 31 a štatistické klasifikácie, číselníky a registre podľa § 32 sú záväzné pre orgány vykonávajúce štátne štatistické zisťovania a ďalej pre spravodajské jednotky pri poskytovaní štatistických údajov podľa tohto zákona. Osobitný zákon môže ustanoviť povinnosť využívať ich aj pre iné než štatistické účely.
(2)
Právnické a fyzické osoby môžu štatistické ukazovatele a štatistické klasifikácie, číselníky a registre používať aj pri inej, najmä podnikateľskej činnosti.
Prideľovanie identifikačných čísiel
§ 34
(1)
Oblastné správy a Mestská správa v Bratislave prideľujú identifikačné číslo s výnimkou prípadov uvedených v § 35 právnickým osobám so sídlom v územnom obvode ich pôsobnosti a ich organizačným zložkám.
(2)
Okresné oddelenia a mestské oddelenie prideľujú identifikačné číslo s výnimkou prípadov uvedených v § 35 fyzickým osobám vykonávajúcim podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť podľa osobitných predpisov,1) ak je trvalé miesto tejto činnosti v okrese, a ak takého miesta niet, fyzickým osobám, ktoré majú trvalý pobyt v okrese.
§ 35
Štatistické orgány Slovenskej republiky oznamujú identifikačné čísla iným orgánom, ktoré ich podľa osobitného zákona prideľujú právnickým osobám a ich organizačným zložkám5) a fyzickým osobám vykonávajúcim podnikateľskú činnosť podľa osobitných predpisov.6) Príslušnosť na oznamovanie identifikačných čísiel týmto orgánom určuje Slovenský štatistický úrad.
ÔSMA ČASŤ
OCHRANA INDIVIDUÁLNYCH ÚDAJOV
§ 36
(1)
Údaje zo štatistických zisťovaní vykonávaných podľa tohto zákona, ktoré sa týkajú jednotlivých právnických a fyzických osôb (ďalej len „individuálne údaje“), sa nesmú bez súhlasu týchto osôb zverejňovať ani komukoľvek oznamovať ani použiť na iné než štatistické účely.
(2)
Za individuálne údaje sa nepovažujú údaje, ktoré sa nachádzajú vo všeobecne dostupných zdrojoch vytvorených v súlade s právnymi predpismi (adresáre, zoznamy, číselníky, registre a pod.) a údaje, ktoré vznikli sumarizáciou dostatočného počtu individuálnych údajov tak, že nemožno určiť, ktorých spravodajských jednotiek sa týkajú.
(3)
Súhlas podľa odseku 1 musí mať písomnú formu a musí byť z neho zrejmé, o aký individuálny údaj ide a ako, prípadne kým sa má využiť.
§ 37
Štatistické orgány Slovenskej republiky a ostatné subjekty, ktoré vykonávajú štatistické zisťovanie, môžu odovzdať individuálne údaje iným právnickým osobám výlučne na spracovanie pre štatistické účely; tieto osoby sú povinné zabezpečiť dodržiavanie ustanovení všeobecne záväzných právnych predpisov o ochrane individuálnych údajov.
§ 38
(1)
Pracovníci štatistických orgánov Slovenskej republiky a ostatných subjektov, ktoré vykonávajú štatistické zisťovanie alebo spracúvajú individuálne údaje, sú povinní zachovávať mlčanlivosť o individuálnych údajoch, ktoré sa dozvedia. Povinnosť zachovávať mlčanlivosť trvá i po skončení zamestnania alebo po skončení príslušných prác.
(2)
Štatistické orgány Slovenskej republiky a ostatné subjekty uvedené v odseku 1 sú povinné vykonať všetky opatrenia na ochranu individuálnych údajov pred ich zneužitím, najmä prijať potrebné organizačné a technické opatrenia a zabezpečiť, aby s týmito údajmi pracovali iba pracovníci, ktorí boli preukázateľne poučení o povinnosti zachovávať mlčanlivosť o individuálnych údajoch.
DEVIATA ČASŤ
POSKYTOVANIE ŠTATISTICKÝCH INFORMÁCIÍ
§ 39
(1)
Slovenský štatistický úrad poskytuje bezplatne štatistické informácie
a)
prezidentovi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, Federálnemu zhromaždeniu a vláde Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
Slovenskej národnej rade a vláde Slovenskej republiky,
c)
ústredným orgánom Slovenskej republiky, federálnym ústredným orgánom a ústredným odborovým orgánom, a to v dohodnutom rozsahu, lehotách a periodicite potrebnom pre ich činnosť.
(2)
Štatistické informácie za federáciu poskytované orgánom Slovenskej republiky poskytuje Slovenský štatistický úrad v súčinnosti s Federálnym štatistickým úradom.
§ 40
Územné štatistické orgány Slovenskej republiky poskytujú bezplatne miestnym orgánom štátnej správy a obciam v dohodnutom rozsahu, lehotách a periodicite štatistické informácie, ktoré potrebujú pre svoju činnosť.
§ 41
Štatistické orgány Slovenskej republiky poskytujú bezplatne štatistické informácie Federálnemu štatistickému úradu a štatistickým orgánom Českej republiky.
§ 42
Okrem prípadov uvedených v § 39 až 41 sú štatistické orgány Slovenskej republiky oprávnené vydávať a poskytovať štatistické informácie za cenu dohodnutú v súlade s cenovými predpismi,7) a to každému, kto o ne požiada.
§ 43
Ustanoveniami o poskytovaní štatistických informácií nie sú dotknuté ustanovenia osobitných predpisov o dodržiavaní štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva a obchodného tajomstva.8)
DESIATA ČASŤ
PREVIERKY A SANKCIE
§ 44
Štatistické orgány Slovenskej republiky organizujú a vykonávajú previerky plnenia spravodajskej povinnosti, dodržiavania povinností pri ochrane individuálnych údajov a dodržiavania iných ustanovení tohto zákona, zákona Federálneho zhromaždenia o štátnej štatistike a ďalších všeobecne záväzných právnych predpisov v oblasti štátnej štatistiky.
§ 45
(1)
Za porušenie povinnosti ustanovenej týmto zákonom možno uložiť spravodajskej jednotke pokutu až do výšky
a)
100 000 Kčs, ak spravodajská jednotka úmyselne alebo z nedbanlivosti nesplní svoju spravodajskú povinnosť tým, že neposkytne požadované štatistické údaje vôbec alebo ich neposkytne úplne, pravdivo, správne alebo včas,
b)
20 000 Kčs, ak spravodajská jednotka zmarí alebo sťaží výkon oprávnenia, ktoré prislúcha podľa § 30 pracovníkovi príslušného orgánu v súvislosti s vykonávaním štátneho štatistického zisťovania alebo previerky, alebo ak spravodajská jednotka poruší svoju povinnosť ustanovenú v § 28.
(2)
Príslušným orgánom na uloženie pokuty je ten štatistický orgán Slovenskej republiky, voči ktorému má spravodajská jednotka spravodajskú povinnosť.
(3)
Pokutu podľa odseku 1 možno uložiť len do jedného roka odo dňa, keď orgán príslušný na jej uloženie porušenie povinnosti zistil, najneskôr však do dvoch rokov odo dňa, keď došlo k porušeniu povinnosti.
(4)
Pokuty za porušenie povinností ustanovených týmto zákonom v odseku 1 alebo zákonom Federálneho zhromaždenia o štátnej štatistike ukladajú spravodajským jednotkám štatistické orgány Slovenskej republiky. Pri ukladaní pokút postupujú tieto orgány podľa ustanovení správneho poriadku.9)
(5)
Uložením pokuty nie sú dotknuté ustanovenia osobitných predpisov o náhrade škody.
(6)
Výnosy z pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 46
(1)
Porušenie povinnosti mlčanlivosti podľa § 38 ods. 1 alebo povinnosti vykonať opatrenia na ochranu individuálnych údajov pred ich zneužitím podľa § 38 ods. 2 a § 49 je priestupkom, za ktorý možno uložiť pokutu až do výšky 50 000 Kčs. Tým nie sú dotknuté ustanovenia osobitných predpisov o náhrade škody.
(2)
Priestupky podľa odseku 1 a priestupky podľa zákona Federálneho zhromaždenia o štátnej štatistike prejednávajú obvodné a okresné úrady10) podľa ustanovení osobitného predpisu.11)
(3)
Výnosy z pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
JEDENÁSTA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 47
(1)
Štátne štatistické zisťovania schválené pred dňom účinnosti tohto zákona, ktoré sa dokončia alebo vykonajú za jeho účinnosti, sa považujú za štátne štatistické zisťovania schválené podľa tohto zákona.
(2)
V roku 1992 môže Slovenský štatistický úrad určiť termín na predloženie požiadaviek a návrhov súvisiacich s vypracovaním programov štátnych štatistických zisťovaní odchylne od ustanovenia § 22 písm. a).
§ 48
Ustanovenia tohto zákona a ďalších všeobecne záväzných právnych predpisov o ochrane individuálnych údajov sa vzťahujú aj na individuálne údaje získané zo štatistických zisťovaní pred dňom účinnosti tohto zákona.
§ 49
Slovenský štatistický úrad môže všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnejšie upraviť povinnosti pri ochrane individuálnych údajov uvedené v § 38 ods. 2.
§ 50
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
V § 21 ods. 1 sa slová „sociálno-ekonomické informácie“ nahrádzajú slovami „oblasť štátnej štatistiky“.
§ 51
Zrušujú sa
1.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 82/1991 Zb.
2.
Vyhláška Ministerstva obchodu Slovenskej socialistickej republiky č. 100/1982 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode, v znení vyhlášky Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej socialistickej republiky č. 164/1988 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1990 Zb.
§ 52
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha zákona SNR č. 322/1992 Zb.
ÚZEMNÉ OBVODY OBLASTNÝCH SPRÁV
1.
Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Bratislave tvoria okresy Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín a Trnava.
2.
Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Banskej Bystrici tvoria okresy Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom a Žilina.
3.
Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Košiciach tvoria okresy Bardejov, Humenné, Košice-vidiek, Košice-mesto, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov a Vranov nad Topľou.
1)
Napr.
§ 12a až 12e zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov v znení zákona č. 219/1991 Zb.
Zákon SNR č. 132/1990 Zb. o advokácii.
Zákon SNR č. 129/1991 Zb. o komerčných právnikoch.
Zákon č. 237/1991 Zb. o patentových zástupcoch.
Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
2)
§ 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
3)
Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 548/1990 Zb., ktorým sa ustanovujú sídla okresných a obvodných úradov.
4)
§ 7 ods. 1 písm. b) zákona SNR č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej republiky v Zbierke zákonov.
5)
§ 28 ods. 6 Obchodného zákonníka.
6)
§ 47 ods. 3 zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
7)
Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
8)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva.
§ 17 a 51 Obchodného zákonníka.
9)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
10)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení zákona SNR č. 295/1992 Zb.
11)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 323/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 323/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o notároch a notárskej činnosti (Notársky poriadok)
Vyhlášeno 26. 6. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 65/1992
* Čl. I - PRVÁ ČASŤ (§ 1 — § 100)
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1990 Zb. o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a pozemkových spoločenstvách sa mení takto:
* Čl. IV
* Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993.
Aktuální znění od 1. 1. 1993
323
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. mája 1992
o notároch a notárskej činnosti (Notársky poriadok)
Slovenská národná rada se uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Tento zákon upravuje
a)
postavenie a činnosť notárov,
b)
samosprávu notárov.
§ 2
Notár je štátom určenou a splnomocnenou osobou vykonávať notársku činnosť a ďalšiu činnosť podľa tohto zákona.
§ 3
(1)
Notárskou činnosťou je
a)
spisovanie a vydávanie listín o právnych úkonoch (§ 46 až 55),
b)
osvedčovanie právne významných skutočností (§ 56 až 64),
c)
konania vo veciach notárskych úschov (§ 65 až 73).
(2)
Ak tak ustanoví osobitný zákon,1) notár vykonáva aj ďalšie činnosti.
(3)
Zápisnice, osvedčenia a iné listiny vyhotovované pri notárskej činnosti a pri činnosti podľa odseku 2 (ďalej len „notárska listina“) a ich osvedčené odpisy sú verejnými listinami.
§ 4
(1)
Notársku činnosť a ďalšiu činnosť podľa § 3 ods. 2 (ďalej len „notárska činnosť“) môže vykonávať len notár.
(2)
Pri výkone svojej činnosti postupuje notár nestranne a nezávisle. Je viazaný len Ústavou, zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi vydanými na ich vykonanie.
§ 5
V súvislosti s výkonom notárskej činnosti môže notár poskytovať fyzickým a právnickým osobám (ďalej len „účastník“) právne rady, vykonávať správu ich majetku a spisovať im iné listiny.
§ 6
Výkon notárskej činnosti je nezlučiteľný s inou zárobkovou činnosťou s výnimkou vedeckej, pedagogickej, literárnej, publicistickej, tlmočníckej a umeleckej činnosti.
§ 7
(1)
Notár môže zamestnávať zamestnancov (§ 20 až 28).
(2)
Za podmienok ustanovených týmto zákonom a na základe písomného poverenia notára môžu jeho zamestnanci vykonávať jednotlivé úkony notárskej činnosti.
§ 8
Orgánom samosprávy notárov je Notárska komora Slovenskej republiky (ďalej len „komora“) (§ 29 až 35).
§ 9
(1)
Štátny dohľad nad činnosťou komory a notárov podľa § 3 ods. 1 vykonáva minister spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
(2)
Minister
a)
vymenúva a odvoláva notárov,
b)
na návrh komory určuje počet notárskych úradov každého súdu prvého stupňa (počet miest notárov) a ich prípadnú zmenu,
c)
na návrh komory môže navzájom preložiť notárov s ich súhlasom do obvodu iného súdu prvého stupňa.
DRUHÁ ČASŤ
NOTÁR
PRVÝ DIEL
NOTÁR A NOTÁRSKY ÚRAD
§ 10
(1)
Notára vymenúva minister na návrh komory, a to spravidla do sídla v obvode súdu prvého stupňa (§ 15 ods. 1).
(2)
Návrh na vymenovanie notára podľa odseku 1 podáva na základe konkurzu komora. Komora vyhlási vždy konkurz, ak ide o zvýšenie počtu notárskych úradov alebo o uvoľnenie miesta notára.
(3)
Do konkurzu sa môže prihlásiť každý notár a notársky kándidát v lehote určenej komorou.
§ 11
(1)
Za notára môže byť vymenovaný občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý
a)
je plne spôsobilý na právne úkony,
b)
získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznaný (nostrifikovaný) diplom o vysokoškolskom vzdelaní vydaný zahraničnou vysokou školou,2)
c)
je bezúhonný,
d)
vykonal právnu prax v dĺžke päť rokov, z toho najmenej dva roky notársku prax,
e)
zložil notársku skúšku.
(2)
Notárskou praxou sa rozumie prax notára, notárskeho koncipienta a notárskeho kandidáta podľa tohto zákona a prax štátneho notára a notárskeho čakateľa podľa skorších predpisov. Komora môže do notárskej praxe celkom započítať prax sudcu, advokátaadvokáta, komerčného právnika, justičného čakateľa; z inej právnej praxe môže započítať najviac dva roky.
(3)
Notárskou skúškou sa rozumie notárska skúška podľa tohto zákona a notárska skúška podľa skorších predpisov. Komora môže uznať odbornú justičnú skúšku, sudcovskú skúšku, advokátsku skúšku a odbornú skúšku komerčného právnika za notársku skúšku podľa tohto zákona.
§ 12
(1)
Notár môže vykonávať notársku činnosť, len ak
a)
zložil sľub (§ 13),
b)
uzavrel zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s vykonávaním notárskej činnosti.
(2)
Notár pri svojej činnosti používa úradnú pečiatku, ktorá obsahuje
a)
jeho meno, priezvisko, prípadne akademický titul,
b)
označenie „notár“,
c)
sídlo notára,
d)
štátny znak Slovenskej republiky.
Vzor úradnej pečiatky notára je v prílohe č. 1.
§ 13
Notár skladá do rúk ministra tento sľub:
„Sľubujem na svoju česť a svedomie, že sa budem spravovať Ústavou a ostatnými zákonmi, ako aj inými všeobecne záväznými právnymi predpismi a budem ich uplatňovať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia, pri výkone notárskej činnosti a činnosti súdneho komisára budem postupovať nezávisle, nestranne a spravodlivo a budem dodržiavať povinnosť mlčanlivosti o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozviem v súvislosti s notárskou činnosťou.“
§ 14
(1)
Výkon notárskeho úradu zaniká
a)
smrťou notára,
b)
vyhlásením notára za mŕtveho,
c)
odvolaním notára ministrom na návrh komory.
(2)
Komora navrhne ministrovi odvolanie notára
a)
na žiadosť notára,
b)
ak notár stratí štátne občianstvo Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
c)
ak je notár právoplatným rozhodnutím súdu pozbavený alebo obmedzený v spôsobilosti na právne úkony,
d)
ak bol notár právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin, alebo za trestný čintrestný čin súvisiaci s notárskou činnosťou,
e)
na základe disciplinárneho opatrenia o zbavení notárskeho úradu,
f)
ak zanikne jeho poistenie zodpovednosti za škodu a notár ho ani po upozornení komory v určenej lehote neobnoví,
g)
ak si notár do troch mesiacov po zložení sľubu bez vážnych dôvodov neotvorí vo svojom sídle kanceláriu a nezačne vykonávať notársku činnosť,
h)
ak notár vzhľadom na svoj zdravotný stav podľa lekárskeho posudku nie je trvale spôsobilý riadne vykonávať notársku činnost a vo veci na návrh komory rozhodol súd.
(3)
Notár, ktorý podal žiadosť o odvolanie, alebo bol vymenovaný za notára do obvodu iného súdu prvého stupňa na základe konkurzu, je povinný vykonávať svoj doterajší notársky úrad až do dňa odvolania ministrom.
(4)
Ak má komora za to, že notár je trvale nespôsobilý na vykonávanie notárskeho úradu pre zlý zdravotný stav, vyzve ho, aby podal žiadosť o odvolanie. Ak notár o odvolanie nepožiada najneskoršie do jedného mesiaca, podá komora na súd návrh na určenie tejto skutočnosti.
§ 15
(1)
Sídlom notára je spravidla sídlo súdu prvého stupňa, do obvodu ktorého bol vymenovaný. Iné sídlo v rámci tohto obvodu súdu si notár môže zvoliť len so súhlasom komory. Postup podľa § 10 ods. 1 tým nie je dotknutý.
(2)
Notár môže so súhlasom komory určiť si úradné dni na vykonávanie svojej činnosti aj mimo sídla v rámci obvodu súdu prvého stupňa, do ktorého bol vymenovaný.
§ 16
(1)
Notár vykonáva svoju činnosť vlastným menom a na vlastnú zodpovednosť.
(2)
Notár vykonáva svoju činnosť v kancelárii, ktorá sa označí podľa prílohy č. 2. Rovnako sa označí kancelária, v ktorej vykonáva činnosť mimo svojho sídla (§ 15 ods. 2).
(3)
Na základe písomnej zmluvy môže v jednej kancelárii vykonávať notársky úrad spoločne i viac notárov vymenovaných do toho istého obvodu (ďalej len „spoločníci“). Ak nie je zmluvou ustanovené inak, sú ich podiely na majetku, výnosoch a záväzkoch kancelárie rovnaké.
(4)
Spoločníci sú zo zákona oprávnení na vzájomné zastupovanie vo svojich notárskych úradoch. Pri zastupovaní sa spoločník podpisuje svojím menom a priezviskom, používa svoju úradnú pečiatku a uvedie, ktorého notára zastupuje. Toto splnomocnenie neplatí v prípadoch pozastavenia výkonu notárskeho úradu alebo zbavenia notárskeho úradu jedného zo spoločníkov.
DRUHÝ DIEL
ZASTUPOVANIE NOTÁRA
§ 17
(1)
Ak notár nevykonáva alebo nemôže vykonávať notársky úrad z dôvodov dovolenky, choroby alebo iného vážneho dôvodu viac ako 30 dní a nie je zastúpený spoločníkom alebo notárskym kandidátom podľa § 25 ods. 2, ustanoví mu na jeho návrh komora zástupcu na výkon notárskeho úradu. Tohto zástupcu komora tiež ustanoví notárovi vtedy, ak sám nenavrhol svojho zástupcu, ako aj v prípade pozastavenia výkonu jeho notárskeho úradu. V týchto prípadoch tiež komora určí výšku podielu zástupcu na odmene zastupovaného notára.
(2)
Zástupca môže byť ustanovený komorou z jeho notárskych kandidátov, ak ich nemá, tak z notárov alebo z ich notárskych kandidátov v rámci obvodu toho istého súdu prvého stupňa.
(3)
Zastupovanie končí, ak zaniknú dôvody, pre ktoré vzniklo.
(4)
Pokiaľ zastupovanie trvá, nemôže zastupovaný notár vykonávať notársku činnosť.
(5)
V prípade neobsadenia notárskeho úradu komora dočasne ustanoví náhradníka notára z notárov v rámci krajského súdu do doby vymenovania nového notára. Náhradník notára vykonáva notársku činnosť vo svojom mene v úkonoch, ktoré neznesú odklad.
§ 18
Za zástupcu notára možno ustanoviť notárskeho kandidáta, len ak spĺňa podmienky podľa § 12 ods. 1.
§ 19
(1)
Zástupca notára vykonáva úkony, ktoré neznesú odklad.
(2)
Notárske listiny zástupca notára podpisuje svojím menom a priezviskom a súčasne uvedie meno a priezvisko notára, ktorého zastupuje.
(3)
Ak je zástupca už notárom, používa svoju úradnú pečiatku. Ak je kandidátom, používa úradnú pečiatku notára, ktorého zastupuje.
(4)
Ustanovenia tohto zákona vzťahujúce sa na notára platia aj pre kandidáta, ak vykonáva notársky úrad ako zástupca notára.
TRETÍ DIEL
ZAMESTNANCI NOTÁRA
Notársky koncipient
§ 20
(1)
Notársky koncipient (ďalej len „koncipient“) je zamestnanec notára zapísaný do zoznamu koncipientov.
(2)
Zoznam koncipientov vedie komora.
§ 21
(1)
Na návrh notára zapíše komora do zoznamu koncipientov občana Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý
a)
je plne spôsobilý na právne úkony,
b)
získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznaný (nostrifikovaný) diplom o vysokoškolskom vzdelaní vydaný zahraničnou vysokou školou,2)
c)
je bezúhonný,
d)
je v pracovnom pomere u notára.
(2)
Zápis podľa odseku 1 vykoná komora do dvoch mesiacov odo dňa doručenia návrhu. Vykonanie zápisu komora oznámi koncipientovi a notárovi, u ktorého je koncipient v pracovnom pomere.
(3)
Ten, kto nebol v určenej lehote zapísaný do zoznamu koncipientov, má právo domáhať sa vykonania zápisu do zoznamu koncipientov návrhom na súde.
§ 22
Notár môže koncipienta písomne poveriť vykonaním jednotlivých úkonov, ktoré sú predmetom notárskej činnosti, najmä pri prijímaní do notárskej úschovy, pri osvedčovaní pravosti podpisov a správnosti odpisov a kópií listín, prípravnými a čiastkovými úkonmi pri spisovaní listín, pri osvedčovaní právne významných skutočností a tiež jednotlivými úkonmi podľa § 5.
§ 23
(1)
Zo zoznamu koncipientov vyčiarkne komora toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto stratil štátne občianstvo Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
c)
kto bol pozbavený alebo obmedzený v spôsobilosti na právne úkony,
d)
kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin alebo trestný čintrestný čin súvisiaci s notárskou činnosťou,
e)
kto písomne požiadal komoru o vyčiarknutie zo zoznamu koncipientov,
f)
komu skončil pracovný pomer u notára,
g)
kto bol zapísaný do zoznamu notárskych kandidátov.
(2)
Vyčiarknutie zo zoznamu koncipientov oznámi komora koncipientovi a notárovi, u ktorého je alebo bol koncipient zamestnaný.
(3)
Ten, kto bol zo zoznamu koncipientov vyčiarknutý, má právo domáhať sa ochrany návrhom na súde.
Notársky kandidát
§ 24
(1)
Komora na základe písomnej žiadosti do dvoch mesiacov odo dňa jej doručenia zapíše do zoznamu notárskych kandidátov (ďalej len „kandidát“) toho, kto
a)
ku dňu zápisu je zapísaný v zozname koncipientov a nenastal dôvod na jeho vyčiarknutie podľa § 23 ods. 1 písm. a) až f),
b)
vykonal najmenej trojročnú právnu prax, z toho najmenej dva roky notársku prax,
c)
zložil notársku skúšku.
(2)
Notárska skúška musí byť umožnená každému, kto spĺňa podmienky uvedené v odseku 1 písm. a) a b).
(3)
Komora po zápise podľa odseku 1 oznámi deň vykonania zápisu kandidátovi a notárovi, u ktorého je kandidát zamestnaný.
(4)
Ten, kto nebol v ustanovenej lehote zapísaný do zoznamu kandidátov, má právo domáhať sa vykonania zápisu do zoznamu kandidátov návrhom na súde.
§ 25
(1)
Kandidáta môže notár písomne poveriť vykonávaním všetkých úkonov ako koncipienta (§ 22), výkonom činnosti podľa § 3 ods. 1 a 2 a § 5.
(2)
Notár môže splnomocniť kandidáta, ktorý je u neho v pracovnom pomere, aby ho zastupoval pri všetkých úkonoch notárskej činnosti v prípade jeho zaneprázdnenia alebo neprítomnosti. Pre toto zastupovanie platia primerane ustanovenia § 18 a 19. Za úkony kandidáta vykonané pri tomto zastupovaní zodpovedá notár. Notár komore oznámi splnomocnenie kandidáta.
§ 26
(1)
Komora vyčiarkne kandidáta zo zoznamu kandidátov z dôvodov uvedených v § 23 ods. 1 písm. a) až f).
(2)
Vyčiarknutie oznámi kandidátovi a notárovi, u ktorého je alebo bol kandidát zamestnaný.
(3)
Ten, kto bol zo zoznamu kandidátov vyčiarknutý, má právo domáhať sa ochrany návrhom na súde.
Ďalší zamestnanci notára
§ 27
(1)
Notár môže zamestnávať v pracovnom pomere ďalších zamestnancov.
(2)
Notár môže písomne poveriť zamestnancov vykonaním jednotlivých úkonov, ktoré sú predmetom notárskej činnosti, najmä pri osvedčovaní pravosti podpisov, správnosti odpisov a kópií listín a čiastkovými úkonmi pri spisovaní listín.
§ 28
Úkony vykonané na základe poverenia notárom podpisuje zamestnanec notára svojím menom a priezviskom a používa úradnú pečiatku notára.
TRETIA ČASŤ
SAMOSPRÁVA NOTÁROV
§ 29
Notárska komora Slovenskej republiky
(1)
Zriaďuje sa Notárska komora Slovenskej republiky (§ 8) so sídlom v Bratislave. Komora je právnická osoba.
(2)
Komora je samosprávnou stavovskou organizáciou, ktorá združuje všetkých notárov a vedie ich zoznam. Notár sa stáva členom komory dňom jeho menovania za notára. Členstvo v komore zaniká jeho odvolaním, smrťou alebo vyhlásením za mŕtveho.
(3)
Poslaním komory a jej orgánov je chrániť záujmy notárskeho stavu, dohliadať na činnosť notárov a obstarávať ďalšie záležitosti, ktoré sú jej zverené týmto zákonom.
(4)
Príjmy komory tvoria členské príspevky, dary a iné príjmy. Členské príspevky sú notári povinní platiť v určenej výške.
(5)
Orgánmi komory sú
a)
konferencia notárov,
b)
prezídium komory,
c)
revízna komisia,
d)
disciplinárna komisia,
e)
vzdelávacia komisia.
(6)
Volebné obdobie členov orgánov komory je trojročné.
(7)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné. Za ich výkon notárom patrí iba náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov.
§ 30
Konferencia notárov
(1)
Konferencia notárov je najvyšší orgán komory, ktorý tvoria notári zapísaní v zozname notárov. Ostatné orgány komory volí konferencia notárov.
(2)
Konferenciu notárov zvoláva prezídium komory spravidla raz za rok, najmenej raz za tri roky. Ak o to písomne požiada aspoň jedna tretina notárov alebo revízna komisia, je prezídium komory povinné zvolať konferenciu notárov do dvoch mesiacov odo dňa doručenia žiadosti.
(3)
Konferencia notárov je uznášaniaschopná, ak je prítomná nadpolovičná väčšina notárov zapísaných v zozname notárov. Na platnosť uznesenia konferencie notárov je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných notárov.
(4)
Konferencia notárov najmä
a)
volí a odvoláva členov prezídia komory a členov ostatných jej orgánov,
b)
schvaľuje organizačný, volebný a disciplinárny poriadok,
c)
zrušuje alebo mení rozhodnutia prezídia komory,
d)
schvaľuje ročný členský príspevok notárov na činnosť komory,
e)
zriaďuje účelové fondy, schvaľuje pravidlá ich tvorby a zásady použitia,
f)
schvaľuje výšku náhrady za stratu času pri výkone funkcií v orgánoch komory,
g)
prerokúva a schvaľuje správu o činnosti ostatných orgánov komory,
h)
určuje počet zamestnancov komory a ich platy,
ch)
vyjadruje sa k návrhu právnych predpisov dotýkajúcich sa činnosti notárov,
j)
uznáša sa o ďalších veciach, ktoré si sama vyhradí.
Prezídium komory
§ 31
(1)
Prezídium komory riadi činnosť komory medzi konferenciami notárov, najmä
a)
zastupuje komoru v styku s ministerstvami a ostatnými ústrednými orgánmi štátnej správy, inštitúciami, právnickými a fyzickými osobami a v medzinárodnej oblasti,
b)
zastupuje, chráni a presadzuje záujmy notárov,
c)
podáva ministrovi návrhy tam, kde to tento zákon ustanovuje,
d)
uskutočňuje konkurzy podľa tohto zákona,
e)
vedie zoznamy notárov, kandidátov, koncipientov a vykonáva v nich zápisy,
f)
vykonáva dohľad nad činnosťou notárov, ich zástupcov a náhradníkov notárov,
g)
vykonáva sprostredkovateľskú činnosť pri sporoch medzi notármi,
h)
predkladá návrh kancelárskeho poriadku ministrovi,
i)
hospodári s majetkom komory,
j)
uzatvára a rozväzuje pracovný pomer so zamestnancami komory,
k)
schvaľuje skúšobný poriadok notárskej skúšky,
l)
vykonáva ďalšiu činnosť podľa tohto zákona.
(2)
Prezídium má 11 členov vrátane prezidenta komory.
(3)
Prezídium komory volí a odvoláva zo svojich členov prezidenta a viceprezidenta komory. Prezident komory zastupuje komoru navonok a koná v jej mene vo všetkých veciach. V dobe medzi zasadnutiami prezídia komory vydáva tiež neodkladné rozhodnutia a riadi pracovníkov komory. Viceprezident komory zastupuje prezidenta komory v rozsahu určenom organizačným poriadkom.
(4)
Zasadnutia prezídia komory zvoláva prezident komory spravidla raz za mesiac, najmenej raz za tri mesiace.
(5)
Členstvo v prezídiu komory je nezlučiteľné s členstvom v revíznej alebo disciplinárnej komisii.
§ 32
Prezídium komory vyčiarkne zo zoznamu notárov toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
koho odvolal minister z notárskeho úradu.
§ 33
Revízna komisia
(1)
Revízna komisia má päť členov.
(2)
Členovia revíznej komisie volia zo svojich členov predsedu revíznej komisie.
(3)
Revízna komisia
a)
preskúmava hospodárenie komory a podáva správu o výsledku hospodárenia konferencii notárov,
b)
vyjadruje sa k návrhu rozpočtu komory,
c)
schvaľuje ročný záverečný účet komory.
§ 34
Disciplinárna komisia
(1)
Disciplinárna komisia má päť členov.
(2)
Členovia disciplinárnej komisie volia zo svojich členov predsedu disciplinárnej komisie.
(3)
Konanie a rozhodovanie disciplinárnej komisie upraví komora v disciplinárnom poriadku.
§ 35
Vzdelávacia komisia
(1)
Vzdelávacia komisia má päť členov.
(2)
Členovia vzdelávacej komisie volia zo svojich členov predsedu vzdelávacej komisie.
(3)
Vzdelávacia komisia organizuje
a)
odbornú výchovu notárov, kandidátov, koncipientov a zabezpečuje publikačnú, študijnú, dokumentačnú a informačnú činnosť,
b)
notárske skúšky podľa skúšobného poriadku.
ŠTVRTÁ ČASŤ
NOTÁRSKA ČINNOSŤ
PRVÝ DIEL
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
§ 36
(1)
Notár môže odmietnuť vykonať požadovaný úkon len vtedy, ak odporuje zákonu alebo iným všeobecne záväzným právnym predpisom.
(2)
Notár môže odmietnuť vykonať požadovaný právny úkon aj vtedy, ak žiadateľ nezloží primeraný preddavok na odmenu notára a na náhradu jeho hotových výdavkov.
§ 37
(1)
Notár nesmie spisovať a vydávať verejné listiny vo veciach, v ktotých je účastníkom on alebo jemu blízka osoba.3) To isté platí v prípadoch, ak by úkon priniesol prospech notárovi alebo jemu blízkej osobe. Listina, pri vyhotovení ktorej notár nepostupoval v súlade s týmto ustanovením, nie je verejnou listinou.
(2)
Ak požadovaný úkon nemôže vykonať z dôvodov uvedených v odseku 1 iný notár v tom istom obvode, prezídium komory určí, ktorý notár tento úkon vykoná.
§ 38
(1)
Okrem prípadov uvedených v § 36 a § 37 ods. 1 notár nesmie odmietnuť žiadosť o vykonanie úkonu v notárskej činnosti.
(2)
Ten, komu notár odmietol vykonať požadovaný úkon, môže podať sťažnosť na prezídium komory. Prezídium komory rozhodne do 30 dní odo dňa doručenia sťažnosti. Na žiadosť prezídia komory notár písomne oznámi dôvody, pre ktoré určitý úkon odmietol vykonať.
§ 39
(1)
Notár a jeho zamestnanci sú povinní zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli pri výkone notárskej činnosti, s výnimkou prípadov uvedených v tomto zákone. Notár dbá o to, aby povinnosť mlčanlivosti dodržiavali jeho zamestnanci.
(2)
Povinnosť zachovať mlčanlivosť podľa odseku 1 trvá i po zániku výkonu notárskeho úradu a po skončení pracovného pomeru zamestnanca u notára.
(3)
Ustanovenia odsekov 1 a 2 sa primerane vzťahujú aj na činnosť notára v orgánoch komory.
§ 40
(1)
Notár zodpovedá za škodu tomu, komu ju spôsobil on alebo jeho zamestnanec v súvislosti s činnosťou podľa tohto zákona.
(2)
Spoločníci zodpovedajú za škodu spôsobenú ich zamestnancami spoločne a nerozdielne.
(3)
Notár sa zbaví zodpovednosti podľa odseku 1 vtedy, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré od neho objektívne možno požadovať.
§ 41
Notárske listiny sa spisujú v úradnom jazyku.4) Pokiaľ sa spisuje listina s účastníkom, ktorý tento jazyk neovláda, postupuje sa podľa § 53.
§ 42
(1)
Pri spisovaní notárskych listín sa nemôžu používať skratky, ktoré nie sú všeobecne známe alebo známe účastníkom.
(2)
Dátum spísania listiny a iné časové a číselné údaje sa v listine vypisujú slovami. To sa netýka spisovej značky, čísla konania, číselných údajov katastra nehnuteľností.
§ 43
(1)
Znenie notárskej listiny nemožno dodatočne meniť.
(2)
Ak sa zistí chyba v písaní, počítaní alebo iná zrejmá nesprávnosť až po spísaní listiny, vykoná sa jej oprava doložkou pod skončený text listiny, ak s tým účastníci súhlasia. V doložke sa uvedie nesprávnosť, uvedie sa správne znenie a pripojí sa dátum vykonania opravy, podpis a odtlačok úradnej pečiatky notára, ktorý opravu vykonal, ako aj podpisy účastníkov.
§ 44
(1)
Z notárskej listiny musí byť zrejmé číselné označenie jednotlivých strán, a ak listina má byť zapísaná v príslušnom registri, musí byť tiež označená spisovou značkou.
(2)
Účastníci a svedkovia sa podpisujú pod text znenia listiny, pred podpisom notára. Notár vedľa svojho podpisu pripojí odtlačok úradnej pečiatky.
(3)
Ak notársku listinu tvorí niekoľko listov alebo hárkov, musia byť zošité šnúrou, ktorej voľné konce sa prekryjú nálepkou opatrenou odtlačkom úradnej pečiatky. Tým istým spôsobom sa spoja s listinou všetky jej prílohy.
(4)
Ak nie je ustanovené inak, uschováva sa prvopis listiny u notára, ktorý ju spísal. Účastníkom sa vydávajú osvedčené odpisy. Prvopis sa vydáva účastníkom pri spísaní listiny podľa § 5.
§ 45
(1)
Notár môže zapožičať prvopis verejnej listiny len súdu a prezídiu komory na ich písomnú žiadosť.
(2)
Notár založí namiesto zapožičaného prvopisu ním osvedčený odpis s pripojenou žiadosťou, na základe ktorej bol prvopis zapožičaný.
(3)
V dobe zapožičania prvopisu môže notár vydávať osvedčené odpisy z tohto osvedčeného odpisu, ak ich vydávanie nebolo súdom pozastavené.
DRUHÝ DIEL
NOTÁRSKE ZÁPISNICE O PRAVNÝCH ÚKONOV
§ 46
Notári spisujú účastníkom na základe ich vyhlásenia notárske zápisnice o zmluvách, závetoch a iných právnych úkonoch. V notárskej zápisnici môže pokračovať notár, ktorý notársku zápisnicu spísal, alebo iný notár so sídlom na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Pokračovanie v notárskej zápisnici je súčasťou notárskej zápisnice.
§ 47
Notárska zápisnica musí obsahovať
a)
miesto, deň, mesiac a rok spísania notárskej zápisnice,
b)
meno, priezvisko a sídlo notára,
c)
meno, priezvisko, rodné číslo, dátum narodenia, zamestnanie a trvalé bydlisko účastníkov, ich zástupcov, svedkov, dôverníkov a tlmočníkov,
d)
vyhlásenie účastníkov, že sú spôsobilí na právne úkony,
e)
údaj o tom, ako bola preukázaná totožnosť účastníkov a svedkov,
f)
obsah právneho úkonu,
g)
údaj o tom, že zápisnica bola po prečítaní účastníkmi schválená,
h)
podpisy účastníkov alebo ich zástupcov, a ak boli prizvaní, tiež svedkov, dôverníkov a tlmočníkov,
ch)
odtlačok úradnej pečiatky notára a jeho podpis.
§ 48
(1)
Ak notár nepozná účastníkov, svedkov úkonu, dôverníkov alebo tlmočníkov osobne, títo musia preukázať svoju totožnosť platným úradným preukazom alebo ich totožnosť musí byť potvrdená dvoma svedkami totožnosti.
(2)
Svedkovia totožnosti pripoja svoje podpisy buď na záver notárskej zápisnice, alebo za záznamom o potvrdení totožnosti.
§ 49
Ak spisuje notár notársku zápisnicu s osobou, ktorá nemôže čítať alebo písať, priberie dvoch svedkov úkonu. Títo svedkovia musia byť prítomní pri prejave vôle účastníka o tom, čo sa má pojať do zápisnice, pri prečítaní zápisnice a jej schválení tým účastníkom, v záujme ktorého boli pribratí. Tieto okolnosti musia byť v zápisnici uvedené.
§ 50
Svedkami totožnosti a svedkami úkonu nemôžu byť maloletí, ďalej tí, ktorí pre svoj telesný alebo duševný stav nie sú schopní vydať svedectvo, alebo tí, ktorí nevedia alebo nemôžu čítať alebo písať. Ďalej nimi nemôžu byť osoby blízke3) účastníkom, tí, ktorí sú na veci zúčastnení, a zamestnanec notára, ktorý zápisnicu spisuje, prípadne jeho spoločník.
§ 51
(1)
Ak je účastník hluchý alebo nemý, ak však môže čítať a písať, musí si zápisnicu sám prečítať a v nej vlastnou rukou pripísať, že ju čítal a že ju schvaľuje.
(2)
Ak účastník nemôže čítať alebo písať, musí byť okrem svedkov úkonu pribratý i jeho dôverník, ktorý sa s ním vie dorozumieť. Prostredníctvom neho notár zistí a do zápisnice uvedie, či účastník zápisnicu schvaľuje.
(3)
Dôverník musí mať vlastnosti spôsobilého svedka, môže ním však byť i osoba blízka účastníkovi.
§ 52
(1)
Ak treba k spísaniu notárskej zápisnice pribrať svedkov úkonu, uvedie sa v závere zápisnice doložka obsahujúca vyhlásenie svedkov, že boli prítomní pri prejave vôle účastníka o tom, čo sa má pojať do zápisnice, pri prečítaní zápisnice a jej schválení účastníkom.
(2)
Obdobne musí notárska zápisnica obsahovať v závere vyhlásenie dôverníka o tom, že s obsahom zápisnice oboznámil nemého alebo hluchého účastníka, ktorý nemôže čítať alebo písať, a že tento účastník obsah zápisnice schválil.
(3)
V úvode notárskej zápisnice sa presne uvedie dôvod pribratia svedkov úkonu, prípadne dôverníka.
§ 53
(1)
Ak účastník alebo niektorý svedok úkonu neovláda jazyk, v ktorom sa zápisnica spisuje (§ 41), priberie sa tlmočník, ktorý musí mať náležitosti spôsobilého svedka (§ 50); môže ním byť aj zamestnanec notára, ktorý zápisnicu spisuje.
(2)
Ak notár ovláda jazyk, v ktorom koná účastník alebo svedok, možno upustiť od pribratia tlmočníka.
(3)
V závere notárskej zápisnice je potrebné uviesť doložku o tom, že účastníkovi bol obsah zápisnice pretlmočený a že účastník s ním súhlasí. Ak bol pribratý tlmočník, pripojí na notársku zápisnicu svoj podpis.
(4)
Tlmočníka si hradí účastník.
§ 54
Ak spíše notár formou notárskej zápisnice závet, listinu o vydedení alebo odvolanie týchto úkonov, oznámi to bezodkladne súdu, v obvode ktorého má účastník trvalé bydlisko. V oznámení uvedie, o akú listinu ide, meno, priezvisko, rodné číslo, dátum narodenia a trvalé bydlisko účastníka.
§ 55
Notárske zápisnice sa uschovajú v kovovej skrini v kancelárii notára. Do príslušného spisu sa založí odpis zápisnice.
TRETÍ DIEL
§ 56
Osvedčovanie právne významných skutočností
(1)
Na žiadosť účastníka notár osvedčuje skutočnosti, ktoré by mohli byť podkladom pre uplatnenie práv, alebo ktorými by mohli byť spôsobené právne následky. Vydáva najmä osvedčenia
a)
o správnosti odpisu alebo fotokópie (ďalej len „odpis“) listiny (vidimácia),
b)
o pravosti podpisu na listine (legalizácia),
c)
o tom, že bola predložená listina a kedy sa tak stalo,
d)
o protestácii zmeniek,
e)
o priebehu valných zhromaždení a zasadaní právnických osôb,
f)
o tom, že je niekto nažive,
g)
o vyhlásení o vydržaní,
h)
o iných skutočnostiach.
(2)
O osvedčení skutočností uvedených v odseku 1 písm. a), b) a c) pripojí notár osvedčovaciu doložku na predloženej listine alebo na listine pevne s ňou spojenej.
(3)
O osvedčení iných skutočností spíše notár notársku zápisnicu, pre ktorú platia primerane ustanovenia o notárskych zápisniciach o právnych úkonoch podľa § 46 až 55. Z týchto notárskych zápisníc se môžu vydávať osvedčené odpisy, pre ktoré platia primerane ustanovenia § 74 až 79.
§ 57
Vidimácia
(1)
Notár osvedčí správnosť odpisu listiny ak môže spoľahlivo posúdiť obsah listiny v jazyku, v ktorom je vyhotovená. Ak notár neovláda tento jazyk, vyzve žiadateľa o zabezpečenie prekladu do úradného jazyka vyhotoveného tlmočníkom. Preklad listiny sa pevne pripojí k listine.
(2)
Správnosť odpisu listiny osvedčuje notár alebo ním poverený zamestnanec notára. Osvedčenie listín so vzťahom k cudzine vykonáva iba notár. Osvedčenie správnosti odpisu listiny sa vyznačí na odpise vo forme osvedčovacej doložky, v ktorej je uvedené
a)
či odpis súhlasí doslovne s listinou, z ktorej bol vyhotovený, a či táto listina je originálom alebo osvedčeným odpisom, a z koľkých listov alebo hárkov sa skladá,
b)
počet listov alebo hárkov, ktoré odpis obsahuje,
c)
či ide o odpis úplný alebo čiastočný,
d)
údaj, či sú v predloženej listine zmeny, doplnky, vsuvky alebo škrty, ktoré by mohli oslabiť jej hodnovernosť,
e)
údaj, či boli na odpise vykonané opravy nezhôd s predloženou listinou,
f)
miesto a dátum vydania,
g)
podpis osvedčujúceho notára alebo ním povereného zamestnanca a odtlačok úradnej pečiatky notára.
(3)
Notár vykonaním úkonu neosvedčuje pravdivosť skutočností uvádzaných v listine.
(4)
Ak sa skladá osvedčený odpis z viac listov (hárkov) alebo ak má prílohy, postupuje sa podľa § 44 ods. 3.
§ 58
Legalizácia
(1)
Legalizáciou notár alebo ním poverený zamestnanec osvedčuje, že osoba, ktorej podpis má byť osvedčený v jeho prítomnosti, listinu vlastnoručne podpísala alebo podpis na listine uznala pred ním za vlastný. Pre zistenie totožnosti tejto osoby platí § 48.
(2)
Osvedčenie pravosti podpisu sa vyznačí na listine vo forme osvedčovacej doložky, ktorá obsahuje
a)
poradové číslo knihy osvedčenia pravosti podpisov (osvedčovacia kniha),
b)
meno, priezvisko, trvalé bydlisko, prípadne miesto pobytu účastníka, jeho rodné číslo, dátum narodenia,
c)
údaj, ako bola zistená totožnosť účastníka,
d)
konštatovanie, že účastník listinu vlastnoručne podpísal pred notárom alebo že uznal podpis na listine za svoj vlastný,
e)
miesto a deň osvedčenia,
f)
podpis notára a odtlačok úradnej pečiatky.
(3)
Ak sa skladá listina, na ktorej sa podpis osvedčuje, z niekoľkých listov (hárkov), alebo ak má prílohy, postupuje sa podľa § 44 ods. 3.
(4)
Notár legalizáciou neosvedčuje pravdivosť skutočností uvádzaných v listine.
(5)
Osvedčovanie pravosti podpisu na listinách so vzťahom k cudzine vykonáva výlučne notár.
§ 59
Osvedčenie času predloženia listiny
(1)
Osvedčenie o čase, kedy bola listina notárovi predložená, pripojí notár k predloženej listine formou osvedčovacej doložky, v ktorej uvedie deň, mesiac a rok, a ak je to potrebné, i hodinu, kedy bola listina predložená. Na požiadanie pripojí notár tiež osvedčenie o totožnosti osoby predkladajúcej listinu, pričom pre zistenie totožnosti platí § 48.
(2)
Ak sa listina skladá z viac listov (hárkov) alebo ak má prílohy, postupuje sa podľa § 44 ods. 3.
§ 60
Protestácie zmeniek a šekov
Pri spisovaní protestov zmeniek a šekov sa postupuje podľa osobitného predpisu.5)
§ 61
Osvedčenie o priebehu valných zhromaždení a zasadaní právnických osôb
(1)
Ak ide o osvedčenie priebehu valných zhromaždení akciových alebo iných spoločností, spolkov alebo iných zasadaní právnických osôb, spíše notár notársku zápisnicu, v ktorej uvedie miesto a čas zasadania, podrobne zaznamená prijaté uznesenia a uvedie všetko podstatné, čo sa za jeho prítomnosti na zasadaní udialo a bolo prednesené, ak je to dôležité na posúdenie riadneho postupu rokovania.
(2)
Notársku zápisnicu spísanú podľa odseku 1 podpisuje okrem notára aj predseda valného zhromaždenia alebo iného zasadania, prípadne dvaja členovia valného zhromaždenia. Ak sú splnené podmienky ustanovené v § 48, môže byť v zápisnici tiež potvrdená osobná totožnosť predsedu alebo iných osôb, ktoré boli prítomné na zasadaní. Ak nedošlo k takému potvrdeniu, notár nezodpovedá za totožnosť osôb uvedených v zápisnici.
§ 62
Osvedčenie o tom, že je niekto nažive
Osvedčenie o tom, že je niekto nažive, vydá notár len vtedy, ak mu je taká osoba osobne známa alebo ak zistí jej totožnosť podľa § 48. Notárska zápisnica o osvedčení, že je niekto nažive, musí obsahovať
a)
potvrdenie, že sa notár osobne presvedčil o tom, že osoba, ktorej sa osvedčenie týka, žije,
b)
deň, mesiac, rok a hodinu, kedy sa tak stalo,
c)
údaj o tom, ako bola totožnosť tejto osoby zistená.
§ 63
Osvedčenie vyhlásenia o vydržaní
V notárskej zápisnici o osvedčení vyhlásenia o vydržaní vlastníctva k nehnuteľnosti alebo o vydržaní práva zodpovedajúceho vecnému bremenu spíše notár vyhlásenie účastníka k zákonom ustanoveným podmienkam vydržania,6) najmä o okolnostiach, dobe a nepretržitosti držby nehnuteľnosti alebo práva zodpovedajúceho vecnému bremenu, prípadne vyhlásenie dotknutého vlastníka nehnuteľnosti a obecného úradu, v obvode ktorého je nehnuteľnosť, že nemajú ku vzniku uvedeného práva občana výhrady. Ďalej v nej uvedie dôkazy, ktoré mu boli predložené na potvrdenie osvedčovaných skutočností.
§ 64
Osvedčovanie iných skutočností
(1)
Notár je oprávnený osvedčiť aj iné skutočnosti, najmä priebeh losovania alebo predloženie vecí, ak majú právny význam, a ak sa uskutočnili v prítomnosti notára.
(2)
Za tým účelom spíše notár notársku zápisnicu, ktorá musí obsahovať presný opis deja, ktorý sa uskutočnil v jeho prítomnosti a ktorého bol svedkom, ďalej miesto a čas osvedčovaného deja, meno, priezvisko, trvalé bydlisko (sídlo) žiadateľa o vydanie osvedčenia a tiež osôb na deji zúčastnených.
(3)
Ak sú splnené podmienky podľa § 48, môže byť do zápisnice pojaté tiež potvrdenie totožnosti žiadateľa o osvedčenie deja alebo osôb na deji zúčastnených.
ŠTVRTÝ DIEL
NOTÁRSKE ÚSCHOVY
§ 65
Notár na žiadosť zložiteľa prijme do notárskej úschovy (ďalej len „úschova“)
a)
listiny, najmä závety, s výnimkou listín, ktorých obsah nemôže posúdiť,
b)
peniaze a cenné papiere, ak mu boli odovzdané so žiadosťou, aby ich vydal určitému príjemcovi.
Úschova listín
§ 66
(1)
Pri prijatí listiny do úschovy spíše notár zápisnicu, ktorá má tieto náležitosti:
a)
miesto a čas prevzatia listiny,
b)
meno, priezvisko a trvalé bydlisko zložiteľa listiny do úschovy,
c)
údaj, o akú listinu ide,
d)
údaj o tom, že listina bola notárom prevzatá a prijatá do úschovy.
(2)
Ak dôjde listina so žiadosťou o jej prijatie do úschovy poštou a ak obsahuje žiadosť alebo listina potrebné údaje, notár o jej prijatí do úschovy spíše dvojmo zápisnicu podľa odseku 1 a jedno jej vyhotovenie zašle zložiteľovi. Obdobne postupuje notár, ak listinu odovzdá do úschovy iná osoba ako zložiteľ; tejto osobe vydá jedno vyhotovenie zápisnice. Ak žiadosť alebo listina neobsahuje potrebné údaje, notár vyzve zložiteľa, aby tieto údaje v určenej lehote oznámil, s upozornením, že ak tak neurobí, bude mu listina vrátená.
§ 67
(1)
Zápisnica o prijatí závetu, listiny o vydedení alebo listiny o odvolaní týchto listín do úschovy (ďalej len „závet“) musí okrem náležitostí uvedených v § 66 ods. 1 ďalej obsahovať
a)
rodné číslo závetcu, dátum narodenia, jeho trvalé bydlisko, prípadné skoršie priezvisko, ak tieto údaje neobsahuje listina,
b)
údaj o vykonanom poučení o formálnych a obsahových náležitostiach listiny.
(2)
Ak odovzdá závet do úschovy iná osoba ako závetca, spíše sa obdobne podľa § 66 ods. 1 zápisnica o prijatí závetu, avšak trojmo. Jedno vyhotovenie sa vydá tomu, kto závet do úschovy odovzdal, a druhé sa zašle poštou alebo odovzdá do vlastných rúk závetcovi.
(3)
Ak dôjde závet poštou, postupuje notár podľa § 66 ods. 2.
(4)
Úschovu závetu oznámi notár neodkladne súdu, v obvode ktorého má závetca trvalé bydlisko. Pre oznámenie platí § 54.
§ 68
(1)
Notár môže listinu vydať len tomu, kto ju zložil do úschovy, v prípade závetcu len závetcovi, a ďalej tomu, kto sa preukáže osobitným plnomocenstvom, ktoré ho výslovne oprávňuje na prevzatie listiny v úschove, pričom pravosť podpisu zložiteľa musí byť úradne osvedčená. Osvedčený odpis plnomocenstva tvorí prílohu zápisnice o vydaní; jeho prvopis zostáva u notára.
(2)
O vydaní listiny spíše notár dvojmo zápisnicu, ktorá má tieto náležitosti:
a)
miesto a čas vydania listiny,
b)
meno, priezvisko a trvalé bydlisko toho, komu sa listina vydáva,
c)
údaj, o akú listinu ide,
d)
údaj o tom, že listina bola príjemcom prevzatá.
(3)
Príjemcovi listiny sa vydá druhé vyhotovenie zápisnice. Ak sa závet vydáva splnomocnenému zástupcovi závetcu, zašle sa jedno vyhotovenie zápisnice aj závetcovi.
§ 69
Notár môže prijať do úschovy tiež listiny za účelom ich vydania tretej osobe alebo za účelom ich zloženia na určenom mieste. V tomto prípade sa postupuje obdobne podľa § 70 až 73.
Úschova peňazí
§ 70
(1)
Notár môže prijať do úschovy peniaze len vtedy, ak ich zložiteľ vkladá do úschovy, a to len v súvislosti s jeho činnosťou podľa § 3 ods. 1 a § 5 za účelom vydania peňazí určitému príjemcovi alebo ich zloženia na určenom mieste.
(2)
Ak nedal zložiteľ osobitný príkaz, môže notár po dobu úschovy uložiť peniaze v peňažnom ústave na osobitný bežný účet znejúci na jeho meno s označením „notárska úschova“. Ak peniaze neuloží na bežný účet, musí ich notár po dobu úschovy uložiť v bezpečnostnej schránke v peňažnom ústave alebo v kovovej skrini (trezor) vo svojej kancelárii
§ 71
(1)
O prijatí peňazí spíše notár dvojmo zápisnicu, ktorá má tieto náležitosti:
a)
miesto a čas prevzatia peňazí do úschovy,
b)
meno, priezvisko a trvalé bydlisko zložiteľa alebo jeho splnomocneného zástupcu,
c)
presný údaj o výške peňažnej sumy a menovej jednotke,
d)
údaj, že peniaze boli od zložiteľa prevzaté a prijaté do úschovy,
e)
vyhlásenie zložiteľa, komu majú byť vydané alebo na ktorom mieste majú byť zložené.
(2)
Zložiteľovi sa vydá druhé vyhotovenie zápisnice.
§ 72
(1)
Zloženie peňazí na určenom mieste vykoná notár bez zbytočného odkladu.
(2)
Odovzdanie peňazí určitému príjemcovi vykoná notár najneskôr do 15 dní odo dňa ich doručenia, ak zložiteľ neurčí inú lehotu. Ak notár nemôže peniaze odovzdať v tejto lehote, vráti ich zložiteľovi. Ak to nie je možné, zloží ich do úschovy súdu. Ak vracia notár peniaze zložiteľovi, postupuje obdobne podľa § 73.
§ 73
(1)
Ak odovzdá notár peniaze určitému príjemcovi určenému zložiteľom osobne, spíše o vydaní peňazí zápisnicu, ktorá má tieto náležitosti
a)
miesto a čas odovzdania,
b)
meno a priezvisko príjemcu a údaj o zistení jeho totožnosti,
c)
presný údaj o výške peňažnej sumy a menovej jednotke,
d)
údaj, že príjemca peniaze prevzal.
(2)
Ak notár odovzdá peniaze zástupcovi, platí o plnomocenstve § 68.
(3)
Notár upovedomí zložiteľa o odovzdaní peňazí tretej osobe alebo o ich zložení na určenom mieste.
PIATY DIEL
VYDÁVANIE ODPISOV, VÝPISOV A POTVRDENÍ
§ 74
(1)
Z notárskych zápisníc, s výnimkou zápisníc o závete, sa vydávajú osvedčené odpisy.
(2)
Ak nie je v notárskej zápisnici uvedené inak, môžu byť osvedčené odpisy vydané účastníkom alebo ich zástupcom, a to aj opätovne. Inej osobe môžu byť vydané odpisy len vtedy, ak tieto osoby preukážu na veci právny záujem. To isté platí, ak ide o nazeranie do notárskych zápisníc.
§ 75
(1)
Odpis notárskej zápisnice musí súhlasiť doslovne s prvopisom. Musí obsahovať tiež odpisy plnomocenstiev a ostatných príloh zápisnice.
(2)
Každý odpis musí notár osvedčiť. Doložka o osvedčení obsahuje potvrdenie o tom, že odpis sa zhoduje doslovne s prvopisom a kedy bol vyhotovený. Notár doložku o osvedčení odpisu podpíše a pripojí odtlačok úradnej pečiatky.
§ 76
Ak obsahuje notárska listina niekoľko samostatných právnych úkonov, môže byť účastníkom vydaný namiesto úplného odpisu tiež výpis z listiny, ktorý sa týka jednotlivých právnych úkonov. V listine musí byť uvedené, že ide iba o výpis. Na vydávanie výpisov sa primerane vzťahujú § 74 a 75. Výpis nie je verejnou listinou podľa § 3 ods. 3.
§ 77
Ak odmietne notár vydať osvedčený odpis notárskej zápisnice, postupuje sa podľa § 38 ods. 2.
§ 78
Osvedčené odpisy a výpisy z notárskych zápisníc môže vydávať len notár, ktorý ich má v úschove. Ak je nebezpečenstvo z omeškania, môže výnimočne vydávať osvedčené odpisy alebo výpisy náhradník notára, zástupca notára alebo iný notár.
§ 79
Pri vydávaní odpisov, výpisov a potvrdení o skutočnostiach známych zo spisov a iných listín uložených u notára sa postupuje primerane podľa predchádzajúcich ustanovení. Potvrdenie obsahuje označenie veci, ktorej sa týka, skutočností, ktoré sa potvrzujú, komu a na aký účel bolo vydané, dátum vyhotovenia, podpis notára a odtlačok jeho úradnej pečiatky.
PIATA ČASŤ
MANIPULÁCIA SO SPISMI A ICH ÚSCHOVA
PRVÝ DIEL
§ 80
Manipulácia so spismi
(1)
Ak nie sú spisy ukončené, musia byť uložené v kancelárii notára tak, aby boli notárovi i kontrolným orgánom kedykoľvek prístupné. Ak notár nemá taký spis u seba, musí byť zo záznamu v príslušnom registri zrejmé, kde sa spis nachádza.
(2)
O manipulácii s notárskymi zápisnicami platia primerane ustanovenia § 81 až 83, ak zákon neustanovuje inak.
Nazeranie do spisov
§ 81
(1)
Oprávnené osoby a orgány uvedené v § 82 môžu nazerať do spisov, ktoré nie sú uložené v notárskom archíve, výlučne v kancelárii notára pod jeho dohľadom alebo pod dohľadom ním povereného pracovníka. O nazretí do spisu sa v spise urobí záznam.
(2)
Na odôvodnenú žiadosť oprávnených osôb a orgánov uvedených v § 82 možno spis zaslať doporučene inému notárovi, v ktorého kancelári možno do neho nazrieť.
(3)
Do spisov týkajúcich sa činnosti podľa § 5 môže nazerať len účastník, iné osoby môžu nazrieť do spisov iba s jeho súhlasom.
§ 82
(1)
Oprávnenými orgánmi uvedenými v § 81 sú v rozsahu svojej pôsobnosti prezídium komory, minister a ním poverení pracovníci Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“), orgány činné v trestnom konaní, orgány finančnej kontroly a súdy vo veciach, kde notár pôsobil ako pomocný súdny orgán podľa § 3 ods. 2.
(2)
Oprávnenými osobami uvedenými v § 81 sú osoby, vo veciach ktorých sa v spise konalo (účastníci), ich právni nástupcovia, zástupcovia týchto osôb a znalec, ak ho príslušný orgán uvedený v odseku 1 za znalca ustanovil a uložil mu povinnost nazrieť do spisu.
(3)
Do notárskej zápisnice o závete má právo za života závetcu nazerať len on sám.
§ 83
Požičiavanie spisov
(1)
Notár svoje spisy požičia na odôvodnenú písomnú žiadosť iným notárom, orgánom uvedeným v § 82 ods. 1 a tiež znalcom za podmienok uvedených v § 82 ods. 2.
(2)
Notárska zápisnica o závete nesmie byť za života závetcu zapožičaná nikomu.
§ 84
Rekonštrukcia spisov
(1)
Notár vykonáva rekonštrukciu spisov, ktoré boli celkom alebo sčasti zničené alebo stratené, na návrh účastníkov alebo na žiadosť súdu prvého stupňa vo veci, kde pôsobil ako pomocný súdny orgán (§ 3 ods. 2), alebo aj bez návrhu.
(2)
Notár vyhotoví osvedčené odpisy písomností, ktoré si zapožičia od účastníkov alebo ich právnych nástupcov, od iného notára, súdu, orgánu katastra nehnuteľností, prípadne iného orgánu alebo od znalca. Na týchto odpisoch uvedie doložku o tom, že písomnosť sa vyhotovuje namiesto zničenej alebo stratenej listiny.
(3)
Notár môže tiež vykonať potrebné zisťovanie obsahu listiny, najmä vypočutím účastníkov, prípadne ich právnych nástupcov a obsah listiny osvedčí notárskou zápisnicou, v ktorej uvedie všetky okolnosti, ktoré zistil. V osvedčení uvedie obsah tvrdení účastníkov alebo ich právnych nástupcov o obsahu listiny.
DRUHÝ DIEL
ÚSCHOVA UKONČENÝCH SPISOV
§ 85
(1)
Ukončené spisy sa ukladajú oddelene podľa jednotlivých druhov agendy a sú uschované v kancelárii notára.
(2)
Ukončené spisy zostávajú po celú dobu výkonu notárskeho úradu uschované v kancelárii u notára, ktorý ich vyhotovil.
(3)
Podrobnejšiu úpravu manipulácie so spismi, ich úschovy, vedenia registrov a ďalších evidenčných pomôcok upraví kancelársky poriadok, ktorý vydá ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
TRETÍ DIEL
NOTÁRSKY ARCHÍV
§ 86
(1)
V notárskom archíve sa uschovávajú spisy, registre a úradné pečiatky notárov, ktorých notársky úrad zanikol alebo ktorí boli preložení do obvodu iného súdu prvého stupňa.
(2)
Notársky archív vedie súd prvého stupňa, v obvode ktorého notár vykonával svoj notársky úrad.
§ 87
(1)
Po zániku notárskeho úradu sa spisy, registre a úradná pečiatka notára odovzdávajú príslušnému súdu prvého stupňa. Ak je potrebné vykonať určité bezodkladné opatrenia, najmä zabezpečenie a dočasnú úschovu týchto vecí, vykoná ju príslušný súd prvého stupňa.
(2)
O odovzdaní spisov, registrov a úradnej pečiatky sa spíše zápisnica.
§ 88
(1)
Po uložení spisov do notársheho archívu sa na ich evidenciu a úschovu vzťahujú právne predpisy platné pre úschovu súdnych spisov.
(2)
Výpisy, odpisy a potvrdenia z notárskych spisov uložených v notárskom archíve vydáva na žiadosť oprávnených osôb a orgánov príslušný súd. O nazeraní do spisov a požičiavaní týchto spisov platia primerane ustanovenia § 81 až 83.
ŠIESTA ČASŤ
DOHĽAD NAD ČINNOSŤOU NOTÁROV A VÝKON DISCIPLINÁRNEJ PRÁVOMOCI
§ 89
(1)
Dohľad komory nad činnosťou notárov vykonávajú príslušné orgány.
(2)
Dohľad sa vykonáva najmä kontrolou spisov, listín, predmetu úschov a evidenčných pomôcok. Komora uloží notárom kontrolou zistené nedostatky odstrániť v primeranej lehote.
§ 90
(1)
Notárovi, ktorý porušuje povinnosti vyplývajúce z notárskeho úradu alebo sa správa spôsobom znižujúcim jeho dôstojnosť a vážnosť, možno uložiť poriadkové opatrenia, ktorými sú napomenutie alebo písomné napomenutie.
(2)
O uložení poriadkových opatrení rozhoduje prezídium komory.
(3)
Opravný prostriedok proti rozhodnutiu o uložení poriadkového opatrenia nie je prípustný.
§ 91
(1)
Notárovi, ktorý závažným spôsobom alebo opätovne porušil svoje povinnosti vyplývajúce z tohto zákona, alebo ktorý svojím správaním závažným spôsobom naruší dôstojnosť svojho povolania, možno uložiť disciplinárne opatrenia.
(2)
Disciplinárnymi opatreniami sú:
a)
písomné pokarhanie,
b)
peňažná pokuta až do výšky 100 000 Kčs,
c)
pozastavenie výkonu notárskeho úradu,
d)
zbavenie notárskeho úradu.
(3)
Kandidátovi, ktorý je ustanovený zástupcom alebo kandidátom notára, je možné uložiť disciplinárne opatrenia podľa odseku 2 písm. a) a b) alebo odňať právo zastupovať notára.
(4)
Pokuty podľa odseku 2 písm. b) pripadajú komore.
§ 92
Návrh na začatie disciplinárneho konania môžu podať minister, predseda krajského súdu a prezident komory (ďalej len „navrhovateľ“) do troch mesiacov odo dňa, kedy sa dozvedel o disciplinárnom previnení, najneskôr do jedného roka odo dňa, kedy k nemu došlo. Notár si môže v disciplinárnom konaní zvoliť obhajcu.
§ 93
(1)
Disciplinárne opatrenia ukladá disciplinárna komisia.
(2)
Ten, komu bolo uložené disciplinárne opatrenie podľa odseku 1, môže podať proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie opravný prostriedok do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia o uložení disciplinárneho opatrenia; opravný prostriedok môže podať aj navrhovateľ. Opravný prostriedok sa podáva na súd prvého stupňa, v obvode ktorého má notár sídlo.
§ 94
(1)
Minister môže na návrh komory pozastaviť výkon notárskeho úradu, ak
a)
bolo proti notárovi začaté trestné konanie za úmyselný trestný čintrestný čin, alebo za trestný čintrestný čin súvisiaci s notárskou činnosťou, a to až do právoplatnosti rozhodnutia,
b)
bolo začaté konanie o spôsobilosti notára na právne úkony, a to až do právoplatnosti rozhodnutia o tejto skutočnosti.
(2)
Minister pozastaví výkon notárskeho úradu notárovi na čas výkonu trestu odňatia slobody, ak nie sú dané dôvody na jeho odvolanie.
(3)
Ak pozastavenie výkonu notárskeho úradu trvá, nesmie notár vykonávať notársku činnosť.
SIEDMA ČASŤ
ODMENA NOTÁRA
§ 95
(1)
Za činnosť podľa tohto zákona patrí notárovi odmena, náhrada hotových výdavkov a náhrada za stratu času. Odmena tvorí príjem notára.
(2)
Notár môže požadovať primeraný preddavok na odmenu a na náhradu hotových výdavkov.
(3)
Výšku odmeny notára a spôsob jej určenia ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 96
Platiteľom je ten, kto žiada o vykonanie notárskeho úkonu. Ak žiadajú o vykonanie notárskeho úkonu viacerí, zodpovedajú za zaplatenie odmeny spoločne a nerozdielne.
§ 97
Spôsob odmeňovania notára za činnosť súdneho komisára úpraví osobitný predpis.7)
ÔSMA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 98
Notárom podľa tohto zákona sa stáva ten, kto bol vo funkcii štátneho notára ku dňu zrušenia štátnych notárstiev a požiadal ministra v lehote do 30 dní odo dňa účinnosti tohto zákona o vymenovanie za notára podľa tohto zákona do sídla súdu prvého stupňa, v ktorom bol naposledy vymenovaný do funkcie štátneho notára. Minister vymenuje takého notára odo dňa účinnosti tohto zákona na jeho návrh do iného sídla v obvode tohto súdu alebo do sídla iného súdu prvého stupňa, ak to považuje za účelné.
§ 99
Do začatia činnosti komory vykonáva jej funkciu ministerstvo, ktoré zvolá ustanovujúcu konferenciu notárov najneskoršie do 10 dní odo dňa účinnosti tohto zákona.
§ 100
(1)
Súd prvého stupňa, v obvode ktorého pôsobilo štátne notárstvo, prevezme dňom účinnosti tohto zákona všetky spisy, písomnosti, evidenčné pomôcky a úradné pečiatky štátneho notárstva, ak osobitný právny predpis neustanovuje inak.
(2)
Súd prvého stupňa ďalej prevezme tiež všetky úschovy štátneho notárstva uložené v kovovej skrini a úschovy u uschovávateľa zapísané v knihe notárskych úschov.
(3)
Dňom účinnosti tohto zákona sa prevádza úschova notárskych depozít a bežné účty zriadené v peňažnej organizácii na príslušný súd prvého stupňa.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1990 Zb. o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 písm. e) sa vypúšťajú slová „štátne notárstva“.
2.
§ 1 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Štátny znak Slovenskej republiky je oprávnený používať notár.“.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a pozemkových spoločenstvách sa mení takto:
V § 41 ods. 3 sa vypúšťajú slová „štátne notárstva“.
Čl. IV
Zákon Slovenskej národnej rady č. 293/1992 Zb. o úprave niktorých vlastníckych vzťahov k nehnuteľnostiam sa mení takto:
1.
Slová „štátne notárstvo“ sa nahrádzajú slovom „notár“, s výnimkou § 17.
2.
§ 22 sa vypúšťa.
Čl. V
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Napr. Občiansky súdny poriadok.
2)
§ 25 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
3)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
4)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 428/1990 Zb. o úradnom jazyku v Slovenskej republike.
5)
Zákon č. 191/1950 Zb. zákon zmenkový a šekový.
6)
§ 134 Občianskeho zákonníka.
7)
Občiansky súdny poriadok. |
Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb.
Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu
Vyhlášeno 30. 6. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 68/1992
* ČÁST I - ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (§ 1 — § 1)
* ČÁST II - ZMĚNA VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (§ 2 — § 3d)
* ČÁST III - ZÁSADY PLOŠNÉ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (§ 4 — § 4)
* ČÁST IV - OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (§ 5 — § 8c)
* ČÁST V - ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (§ 9 — § 10a)
* ČÁST VI - ODVODY ZA ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (§ 11 — § 12)
* ČÁST VII - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (§ 13 — § 18a)
* ČÁST VIII - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ (§ 19 — § 19a)
* ČÁST IX - PŘESTUPKY (§ 20 — § 20b)
* ČÁST X - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 21 — § 26) k zákonu ČNR č. 334/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (183/2024 Sb.)
334
ZÁKON
České národní rady
ze dne 12. května 1992
o ochraně zemědělského půdního fondu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST I
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
§ 1
(1)
Zemědělský půdní fond je jednou ze složek životního prostředí a nenahraditelným omezeným přírodním zdrojem umožňujícím zemědělskou výrobu. Ochrana produkčních i mimoprodukčních funkcí zemědělského půdního fondu, zlepšování jeho stavu a jeho udržitelné využívání jsou činnosti, kterými je zajišťována ochrana životního prostředí.
(2)
Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“). Součástí zemědělské půdy jsou krajinné prvkykrajinné prvky podle nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, které se na ní nacházejí41), (dále jen „krajinný prvekkrajinný prvek“).
(3)
Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.
(4)
O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.
(5)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na žádost vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem rozhodnout o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu, jde-li o pozemek nebo jeho část, které jsou nebo mohou být s ohledem na svůj charakter zemědělsky obhospodařovány nebo na kterých se nachází krajinný prvekkrajinný prvek. Má-li být do zemědělského půdního fondu zařazena pouze část pozemku, musí být k žádosti přiložen geometrický plán vymezující tuto část pozemku.
ČÁST II
ZMĚNA VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
§ 2
Změna využití zemědělské půdy
Zemědělskou půdu evidovanou v katastrukatastru nemovitostí18) jako trvalý travní porost lze změnit na ornou půdu jen se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uděleným na základě posouzení fyzikálních nebo biologických vlastností zemědělské půdy, rizik ohrožení zemědělské půdy erozí, včetně polohy údolnic a provedených opatření ke snížení těchto rizik, jako jsou například svahové průlehy.
§ 3
Zásady ochrany zemědělské půdy
(1)
Každý je povinen dbát o ochranu zemědělské půdy a zabezpečovat její hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dbát o to, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování poškozováním nebo znečišťováním.
(2)
Je zakázáno
a)
způsobovat znečištění zemědělské půdy překračováním indikačních hodnotindikačních hodnot; za znečišťování zemědělské půdy se nepovažuje používání látek a přípravků na zemědělské půdě v souladu s jiným právním předpisem28),
b)
způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení,
c)
užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba,
d)
poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením nebo překrýváním,
e)
vnášet do zemědělské půdy nebo na ni jiné látky nebo přípravky, než umožňují jiné právní předpisy28), a
f)
používat upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty obsahu rizikové látky nebo rizikového prvku stanovené prováděcím právním předpisem.
(3)
Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni ji užívat nebo udržovat v souladu s charakteristikou druhu pozemku18), pokud nejde o
a)
její užívání v souladu se souhlasem s dočasným odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,
b)
hospodaření uživatele dílu půdního bloku zařazeného do evidence půdy podle zákona o zemědělství a v souladu s touto evidencí, nebo
c)
hospodaření na pozemku, který je po pozemkových úpravách užíván původním způsobem, pokud ještě nedošlo k realizaci společného zařízení podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
(4)
Indikačními hodnotamiIndikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat a volně žijících živočichů při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem.
(5)
Míra erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy. Míra erozního ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí se stanoví na základě zhodnocení půdních vlastností, stavu povrchu půdy, klimatických a povětrnostních podmínek, délky a uspořádání pozemků a větrných bariér v území. Míra erozního ohrožení se zjišťuje prostřednictvím elektronické aplikace protierozní kalkulačkaprotierozní kalkulačka (dále jen „protierozní kalkulačkaprotierozní kalkulačka“). Přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy, postup jejího výpočtu v protierozní kalkulačceprotierozní kalkulačce a opatření ke snížení erozního ohrožení stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Zemědělská půda se podle kvality rozděluje do 5 tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „třídy ochrany“) vymezených prováděcím právním předpisem.
§ 3a
Používání sedimentů na zemědělské půdě
(1)
Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků je na zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu18) nebo trvalý travní porost18) při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Při obnově trvalého travního porostu agrotechnické operace následující po jeho rozorání nesmí přesáhnout dobu 2 let, přičemž nové rozorání nelze provést před koncem pátého roku po ukončení procesu obnovy trvalého travního porostu. Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené jiným právním předpisem29) a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické nebo chemické vlastnosti půdy.
(2)
Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)
identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, a uvedení celkového množství sedimentů v tunách sušiny, které na nich má být použito; je-li pozemek zařazen v evidenci půdy podle zákona o zemědělství, identifikuje se identifikačním číslem dílu půdního bloku a jeho výměrou, jinak se identifikuje katastrálním územímkatastrálním územím a parcelním číslem pozemku,
b)
souhlas vlastníka zemědělské půdy, na níž mají být sedimenty použity, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele,
c)
údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem29), ne starší 3 let,
d)
údaj o původu sedimentů,
e)
informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím,
f)
údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem29),
g)
potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro provádění odběrů a rozborů pro příslušné matrice půda a sediment,
h)
umístění mezideponie způsobem uvedeným v písmenu a) a
i)
předpokládané datum zahájení použití sedimentů.
(3)
Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu stanovených jiným právním předpisem29) podezření na výskyt rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí jiný právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli uložit zpracování ekotoxikologických testů podle jiného právního předpisu29). Prokážou-li ekotoxikologické testy toxicitu sedimentu, souhlas nelze udělit.
(4)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků na zemědělské půdě ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o zemědělství. Obsahem evidence jsou
a)
den nabytí právní moci souhlasu vydaného podle odstavce 1, popřípadě den nabytí právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem,
b)
množství sedimentů v tunách sušiny sedimentu na hektar,
c)
údaje o kvalitě sedimentu,
d)
údaje o původu sedimentu,
e)
údaje o pozemcích, na kterých je mezideponie,
f)
údaje o pozemcích, na kterých mají být sedimenty použity, a
g)
datum zahájení použití sedimentů.
(5)
Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce 1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Souhlas pozbývá platnosti, jestliže použití sedimentů nebylo zahájeno do 3 let ode dne, kdy nabyl právní moci, popřípadě ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem.
§ 3b
Pořizování a evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a evidence odnětí zemědělské půdy
(1)
Informace o kvalitě zemědělské půdy obsahují údaje o
a)
obsahu rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě,
b)
fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech zemědělské půdy a
c)
míře erozního ohrožení zemědělské půdy.
(2)
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu předávají informace podle odstavce 1 získané z činnosti prováděné podle tohoto zákona do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy. Evidence informací o kvalitě zemědělské půdy je součástí evidence půdy podle zákona o zemědělství, vedená v její samostatné části. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mají přístup do částí evidence půdy podle zákona o zemědělství potřebných pro činnost prováděnou podle tohoto zákona.
(3)
Informace obsažené v evidenci informací o kvalitě zemědělské půdy se využívají k hodnocení kvality zemědělské půdy a jejího vývoje, prováděného orgány ochrany zemědělského půdního fondu, zejména nepříznivých změn; za nepříznivé změny zemědělské půdy se považuje překročení preventivních hodnot v zemědělských půdách nebo stav, kdy v časovém intervalu dvou zjišťování došlo ke zhoršení sledovaných vlastností zemědělské půdy uvedených v odstavci 1.
(4)
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu zasílají údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, včetně údajů o odvodech za odnětí do evidence odnětí zemědělské půdy vedené Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném Ministerstvem životního prostředí. Údaje z rozhodnutí o souhlasu s odnětím a údaje z rozhodnutí o odvodech zasílají do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, údaje z rozhodnutí, jehož podkladem je souhlas s odnětím, do 7 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 3c
Znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a opatření k nápravě
(1)
Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo poškozování a znečišťování zemědělské půdy a jejímu ohrožování erozí.
(2)
V případě vzniku závadného stavu jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni činit bezodkladná opatření k jeho nápravě.
(3)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu jedno nebo více opatření k nápravě k odstranění závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 nebo neplněním podmínek jím vydaného souhlasu, pokud opatření podle odstavce 2 nebyla učiněna nebo pokud nejsou dostačující. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu. Původce závadného stavu může orgánu ochrany zemědělského půdního fondu navrhnout konkrétní vhodná opatření k nápravě; orgán ochrany zemědělského půdního fondu k tomuto návrhu při ukládání nápravných opatření přihlédne. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu přecházejí na jeho právního nástupce.
(4)
Jako opatření k nápravě může orgán ochrany zemědělského půdního fondu původci závadného stavu uložit, aby
a)
vypracoval plán opatření ke snížení erozního ohrožení, předložil jej orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a postupoval podle něj, přičemž obsah a způsob vyhotovení tohoto plánu stanoví prováděcí právní předpis,
b)
přijal agrotechnická, meliorační, organizační, technická nebo jiná opatření sledující zlepšení půdních vlastností, použil speciální osevní postupy nebo odčerpal rizikové prvky a rizikové látky, popřípadě obohatil půdu organickými hnojivy, nebo
c)
provedl změnu druhu pozemku na jiný druh zemědělského pozemku.
(5)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí překročení indikačních hodnotindikačních hodnot ve vztahu k
a)
požadavku na zdravotní nezávadnost potravin Státní zemědělské a potravinářské inspekci,
b)
požadavku na zdravotní nezávadnost krmiv Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,
c)
veřejnému zdraví vlastníkovi pozemku a krajské hygienické stanici a
d)
ohrožení zdraví zvířat vlastníkovi pozemku, Státní veterinární správě a příslušnému orgánu státní správy myslivosti.
(6)
Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě30). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě orgán ochrany zemědělského půdního fondu přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.
(7)
Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna užívat zemědělskou půdu, k níž se uložené opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původcem závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na dotčenou zemědělskou půdu a strpět v nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání této půdy.
§ 3d
Omezení nabývání vlastnického práva k zemědělské půdě
(1)
Nabývat zemědělskou půdu do vlastnictví nemůže stát, občan státu, fyzická osoba s pobytem nebo právnická osoba se sídlem ve státě, jehož právní pořádek neumožňuje občanu České republiky, fyzickým osobám s pobytem na území České republiky ani právnickým osobám se sídlem v České republice nabývat vlastnictví k zemědělské půdě; to se nevztahuje na případy, kdy k nabytí vlastnictví k zemědělské půdě došlo děděním.
(2)
Odstavec 1 se nevztahuje na nabývání zemědělské půdy do vlastnictví občana, fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska ani států, pro které vyplývá něco jiného z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
ČÁST III
ZÁSADY PLOŠNÉ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 4
(1)
Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném územízastavěném území nebo v zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb a zařízení. Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v nezbytném odůvodněném případě, přičemž je nutno především
a)
upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech vymezených pro nezemědělské využití v územně plánovací dokumentaci,
b)
upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech navazujících na zastavěné územízastavěné území,
c)
upřednostňovat zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany,
d)
co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací a ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
e)
určovat zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků,
f)
upřednostňovat realizaci kapacit podlažní plochy budov ve více podlažích,
g)
po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace, a
h)
co nejméně narušovat mimoprodukční funkce půdy v území; mimoprodukční funkce zemědělské půdy jsou zejména funkce filtrační, akumulační a retenční, pufrační, transformační a asanační, funkce transportní, funkce půdy jako biotopu pro rostliny a živočichy, funkce půdy jako prostředí umožňujícího vznik příslušných biocenóz a dále funkce půdy jakožto stabilizační složky mikroklimatu a environmentální stability krajiny.
(2)
Nezbytnost určení zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu je posuzována s ohledem na charakter, přínosy, veřejnou prospěšnost, rozsah, umístění a případnou nepřemístitelnost záměruzáměru, který se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen „záměrzáměr“). Nezbytnost určení je dána zejména v případě neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití ploch uvedených v odstavci 1 na území, které záměrzáměr svým významem, charakterem a dopadem ovlivňuje.
(3)
Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To neplatí, pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění způsob využití plochy v územně plánovací dokumentaci již vymezené.
(4)
Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměryzáměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha nebo pro záměryzáměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrůzáměrů podle § 8a.
(5)
Ustanovení odstavce 3 se neuplatní v případě transformačních a zastavitelných ploch vymezovaných v územně plánovací dokumentaci určených pro umístění strategické investiční stavby48). Ustanovení odstavce 4 se neuplatní v případě záměruzáměru podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastuktury48) a záměruzáměru, který slouží převážně uživatelům veřejné dopravní infrastruktury a navazuje na ni.
(6)
Při odejmutí zemědělské půdy musí být zohledněna a provedena vhodná opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
ČÁST IV
OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 5
Při územně plánovací činnosti
(1)
Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle jiných právních předpisů6) zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.
(2)
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska6) k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.
§ 6
Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů
(1)
Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle jiných právních předpisů8) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.
(2)
Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem. Žádost o souhlas obsahuje zdůvodnění a vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona31), grafické znázornění hranic ložiska, popřípadě bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu, lze-li je znázornit, a návrh studie rekultivace.
(3)
Pro stanovení dobývacího prostoru není vyžadován souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu; dotčené pozemky zůstávají součástí zemědělského půdního fondu.
§ 7
Při zpracování dokumentace pro povolení záměru
(1)
Dokumentace pro vydání povolení záměruzáměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas podle § 8a, 8b nebo 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.
(2)
Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby v nezastavěném území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací.
(3)
Stavebník tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací10), celostátních drah11) a vodních cest a jejich součástí12) je povinen navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond.
(4)
K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 lze připojit vyjádření obceobce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné prospěšnosti záměruzáměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v dotčeném území podle § 4 odst. 2.
§ 8
Při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu
(1)
Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti a terénních úpravách včetně realizace krajinných prvkůkrajinných prvků, popřípadě aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující povinny vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména
a)
skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin; za odůvodněný případ se považuje zejména odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
1.
pro účely zalesnění, popřípadě prohlášení za pozemky určené k plnění funkcí lesa,
2.
z důvodů zařazení do druhu pozemku ostatní plocha, pokud pozemky nelze zemědělsky obdělávat,
3.
v zájmu ochrany přírody a krajiny,
4.
pro ochranu archeologických nalezišť, nebo
5.
pro zřizování ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů a ochranných pásem I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod,
b)
ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,
c)
provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,
d)
provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,
e)
učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.
(2)
Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti uvedené v odstavci 1 a dále
a)
provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,
b)
provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,
c)
projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem dotčené zemědělské půdy, nebo jinou osobou oprávněnou tuto zemědělskou půdu užívat.
(3)
Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).
§ 8a
Při realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny
(1)
Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou součástí záměruzáměru agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny, se pro účely tohoto zákona považuje za součást agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství.
(2)
K realizaci záměruzáměru agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměrzáměr realizován, zůstává součástí zemědělského půdního fondu.
(3)
Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměremzáměrem podle odstavce 2. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat
a)
specifikaci záměruzáměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapykatastrální mapy, informací dokládajících splnění podmínek podle odstavce 1 a předpokládané doby životnosti,
b)
údaje z katastrukatastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměrzáměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,
c)
souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměrzáměr realizován, nejedná-li se o žadatele,
d)
plán rekultivace,
e)
předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměruzáměru skrývku odůvodňuje, a
f)
informaci, zda má být souhlas se záměremzáměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.
(4)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměremzáměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a schválí plán rekultivace. Kopii souhlasu zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstvu zemědělství.
(5)
Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství zahájení realizace záměruzáměru agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní po zahájení realizace.
(6)
Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní od tohoto ukončení. Neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni provést rekultivaci podle plánu rekultivace.
(7)
Pokud dojde ke změně využití zemědělské půdy na pozemku, na kterém je umístěna agrovoltaická výrobna elektřinyagrovoltaická výrobna elektřiny, způsobem, který je v rozporu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6; to neplatí, podají-li žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle věty první nebude vydán nebo nebude-li vydáno rozhodnutí, pro které je podkladem, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6. Zjistí-li orgány ochrany zemědělského půdního fondu nebo Ministerstvo zemědělství, že nastaly okolnosti podle tohoto odstavce, vzájemně se o tom informují.
(8)
Agrovoltaická výrobna elektřiny se považuje také za stavbu pro zemědělství podle jiného právního předpisu6). Podmínkou povolení záměruzáměru agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny v nezastavěném území podle jiného právního předpisu6) není jeho soulad s charakterem území.
§ 8b
Při realizaci rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebných k zajišťování zemědělské výroby
(1)
Rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby podle § 1 odst. 3 lze realizovat na zemědělské půdě se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemky, na kterých jsou tyto záměryzáměry realizovány, zůstávají součástí zemědělského půdního fondu. Zásady uvedené v § 4 se použijí obdobně.
(2)
Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměremzáměrem podle odstavce 1. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat
a)
specifikaci záměruzáměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapykatastrální mapy a předpokládané doby životnosti,
b)
údaje z katastrukatastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměrzáměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,
c)
souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměrzáměr realizován, nejedná-li se o žadatele,
d)
plán rekultivace, jedná-li se o dočasný záměrzáměr podle odstavce 1,
e)
předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměruzáměru skrývku odůvodňuje, a
f)
informaci, zda má být souhlas se záměremzáměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.
(3)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměremzáměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a v případě dočasného záměruzáměru schválí plán rekultivace.
§ 8c
Při využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin
(1)
Zemědělskou půdu lze využívat jako plantáž dřevin18) nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let.
(2)
Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let.
(3)
Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu výsadbu dřevin, počátek nového pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin.
ČÁST V
ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 9
(1)
K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. ZáměrZáměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle jiných právních předpisů32) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměrzáměr daný převažujícím účelem záměruzáměru.
(2)
Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda
a)
v zastavěném územízastavěném území pro
1.
stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
2.
veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,
b)
pro umístění
1.
signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
2.
přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, nebo
3.
záměrůzáměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1 000 m2,
4.
základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m2,
c)
pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
d)
k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15,
e)
pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím38),
f)
pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona42), je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu,
g)
pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo
h)
pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.
(3)
Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.
(4)
Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada18), je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.
(5)
Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o záměr
a)
veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury6) umísťovaný v koridoru vymezeném v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměruzáměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
b)
umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
c)
veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury6) umísťovaný v koridoru vymezeném v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměruzáměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
d)
umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
e)
na plochách vymezených v územním plánuúzemním plánu k nezemědělskému využití,
f)
hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech nebo v chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry s výjimkou ukládání odpadů v podzemních prostorech, nebo
g)
geologických prací podle zákona o geologických pracích43).
(6)
Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí včetně vymezení cílového záměruzáměru, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměruzáměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti připojí
a)
údaje katastrukatastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a s vyznačením krajinných prvkůkrajinných prvků, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapykatastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
b)
souhlas vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměrzáměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměrzáměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit,
c)
výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet a informace, zda byla ve výpočtu odvodů použita ekologická váha vlivu, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví,
d)
plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním, zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území; u záměruzáměru energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu se plán rekultivace směřující k navrácení půdy do zemědělského půdního fondu předloží vždy,
e)
předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití,
f)
vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,
g)
výsledky pedologického průzkumu splňujícího náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem,
h)
údaje o odvodnění a závlahách,
i)
údaje o protierozních opatřeních,
j)
zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany a
k)
informaci, v jakém následném řízení podle jiného právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem, a v případě záměrůzáměrů podle odstavce 4 část dokumentace potřebné pro povolení záměruzáměru podle jiného právního předpisu6), ze které je patrný zákres stavebního pozemku a požadované konečné umístění stavby, a
l)
plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
(7)
Jedná-li se o těžbu nerostných surovin, žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, musí kromě náležitostí podle odstavce 6 obsahovat výsledky geologického průzkumu a údaje o výši hladiny podzemní vody.
(8)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména
a)
vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
b)
stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině,
c)
schválí plán rekultivace podle odstavce 6 písm. d), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí a kaolinu nebo při geologicko-průzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,
d)
orientačně vymezí, zda a v jaké výši budou stanoveny odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu; konečná výše odvodů se stanoví podle § 11, a
e)
vymezí etapy u záměrů prováděných po etapách.
(9)
Je-li Ministerstvo životního prostředí příslušné k vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy I. nebo II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k vhodnosti odnětí z hlediska vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny. Pokud se Ministerstvo zemědělství nevyjádří do 30 dnů ode dne, kdy jej o to Ministerstvo životního prostředí požádá, lze souhlas vydat bez tohoto vyjádření. Přezkum vyjádření Ministerstva zemědělství je vyloučen.
§ 10
(1)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, může na žádost změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené.
(2)
Změna souhlasu pro hornickou činnost ve stanoveném dobývacím prostoru, v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry nebo pro těžbu nevyhrazených nerostů prováděnou hornickým způsobem z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny je možná pouze ve výjimečných případech, a to na základě vyjádření orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody může ve svém vyjádření stanovit podmínky, včetně podmínek rekultivace, které orgán ochrany zemědělského půdního fondu zahrne mezi podmínky změny souhlasu. Změny souhlasu nesmí převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Změny souhlasu pro těžbu nevyhrazených nerostů prováděnou hornickým způsobem podle odstavce 2 mohou převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud orgán ochrany přírody ve svém vyjádření podle odstavce 2 potvrdí vhodnost vymezení zvláště chráněného území nebo registrace významného krajinného prvkukrajinného prvku.
(4)
Změny souhlasu pro hornickou činnost ve stanoveném dobývacím prostoru nebo v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podle odstavce 2 mohou převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud orgán ochrany přírody ve svém vyjádření podle odstavce 2 potvrdí vhodnost vymezení národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky.
(5)
Pokud změna souhlasu podle odstavce 2, 3 nebo 4 obsahuje podmínky stanovené na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 je možné vydat pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, ve kterém potvrdí splnění těchto podmínek.
(6)
Pro náležitosti žádosti o změnu souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu platí přiměřeně § 9 odst. 6.
(7)
Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu. Nevyžaduje-li záměrzáměr povolení podle jiného právního předpisu, souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti, nebyla-li realizace záměruzáměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní moci.
(8)
Jedná-li se o trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastrukatastru nemovitostí rozhodnutí podle jiného právního předpisu. Nevyžaduje-li záměrzáměr povolení podle jiného právního předpisu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastrukatastru nemovitostí rozhodnutí o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.
§ 10a
Veřejnoprávní smlouva o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
(1)
Na základě veřejnoprávní smlouvy mezi orgánem ochrany zemědělského půdního fondu příslušným k povolení změny souhlasu a oprávněným ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu lze provést změnu souhlasu pro těžbu nerostů ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny v rozsahu větším než 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud
a)
těžební činnost na ploše, která je předmětem žádosti, byla ukončena nejméně 10 let před podáním žádosti o změnu souhlasu,
b)
celková plocha rekultivovaného území je menší než 10 ha,
c)
orgán ochrany přírody ve svém vyjádření potvrdí vhodnost vymezení zvláště chráněného území nebo registrace významného krajinného prvkukrajinného prvku.
(2)
Orgán ochrany přírody může ve svém vyjádření podle odstavce 1 písm. c) stanovit podmínky, včetně podmínek rekultivace.
(3)
Návrh veřejnoprávní smlouvy předloží oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Návrh veřejnoprávní smlouvy musí obsahovat
a)
identifikaci souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, kterého se změna týká, s vyznačením navrhovaných změn tohoto souhlasu,
b)
vymezení pozemků, kterých se navrhovaná změna souhlasu týká, s vyznačením údajů katastrukatastru nemovitostí, vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres pozemků, kterých se navrhovaná změna týká v kopii katastrální mapykatastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
c)
návrh změny dočasného odnětí na trvalé odnětí s vyznačením ploch, kterých se taková změna týká,
d)
návrh změny rekultivačního plánu,
e)
návrh podmínek pro dosažení cílového stavu rekultivace v souladu s podmínkami stanovenými ve vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 2,
f)
závazek převedení peněžitých prostředků ve výši určené podle odstavce 5 na účet obceobce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází.
(4)
K návrhu veřejnoprávní smlouvy oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu přiloží
a)
vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 1 písm. c),
b)
souhlas vlastníka pozemku, není-li vlastník pozemku osobou oprávněnou ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,
c)
souhlas dalších osob, které by byly účastníky řízení o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.
(5)
Výše peněžních prostředků podle odstavce 3 písm. f) se stanoví jako částka, kterou by oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musel vynaložit na plnění rekultivačního plánu na pozemcích dotčených změnou souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, pokud by nedošlo k jeho změně na základě veřejnoprávní smlouvy.
(6)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 60 dnů ode dne jeho předložení. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uzavře veřejnoprávní smlouvu, pokud shledá, že
a)
jsou splněny podmínky tohoto zákona pro změnu souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,
b)
je v souladu s podmínkami stanovenými ve vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 a
c)
s uzavřením veřejnoprávní smlouvy souhlasí vlastník pozemku, není-li osobou oprávněnou ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, a další osoby, které by byly účastníky řízení o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.
(7)
Pokud veřejnoprávní smlouva obsahuje podmínky stanovené na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 je možné vydat pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, ve kterém potvrdí splnění těchto podmínek.
(8)
Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti, nedojde-li k převedení prostředků podle odstavce 3 písm. f) do 3 měsíců od účinnosti smlouvy.
ČÁST VI
ODVODY ZA ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 11
(1)
Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinna za odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.
(2)
O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru. U záměrů prováděných po etapách vymezených v souhlasu s odnětím orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhoduje o odvodech samostatně za odnětí pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.
(3)
Při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní účinnosti prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle jiných právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu.
(4)
Povinný k platbě odvodů je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím
a)
doručit kopii rozhodnutí, pro které je souhlas s odnětím podkladem, nebo rozhodnutí o souhlasu, a to do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci, a
b)
písemně oznámit zahájení realizace záměru, popřípadě zahájení další etapy záměru, a to nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.
(5)
Povinný k platbě odvodů podle § 11a odst. 4 je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech oznámit změnu způsobu využití a doložit kopii oprávnění k provedení změny, a to do 1 měsíce od této změny.
(6)
Dojde-li ke změně v osobě, které svědčí oprávnění k záměruzáměru, jsou osoba, které svědčilo oprávnění k záměruzáměru, a osoba, které nově svědčí oprávnění k záměruzáměru, povinny oznámit a doložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydá rozhodnutí o odvodech, kterým zruší původní rozhodnutí o odvodech a uloží povinnost k platbě odvodů nově určené osobě povinného; správní řízení lze zahájit také na podnět celního úřadu. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě odvodů zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
(7)
Není-li rozhodnutí o odvodech vydáno neprodleně po zahájení realizace záměruzáměru, částka odvodů odpovídající období do vydání rozhodnutí o odvodech se přičte k první platbě odvodů, a to počínaje dnem zahájení realizace záměruzáměru.
§ 11a
(1)
Odvody za trvale odňatou půdu se nestanoví, jde-li o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro
a)
stavby drah včetně jejich součástí34), je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát,
b)
stavby dálnic, silnic a místních komunikací10), včetně jejich součástí a příslušenství,
c)
stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským podnikatelem podle zákona o zemědělství,
d)
výstavbu účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,
e)
stavby a zařízení protierozní ochrany,
f)
stavby čistíren odpadních vod,
g)
změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím,
h)
zalesnění na pozemcích ve III., IV. a V. třídě ochrany,
i)
stavby ve veřejném zájmu, jejichž hlavním účelem je ochrana před povodněmi,
j)
cyklistické stezky nebo jejich části, budované v ploše nebo koridoru pro ně vymezeném v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánuúzemním plánu,
k)
zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny převedením pozemku na druh pozemku
1.
ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda nebo zamokřená plocha, nebo
2.
vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha,
l)
plochy řešené změnou souhlasu podle § 10 odst. 2, 3 nebo 4 a podle § 10a,
m)
změnu druhu pozemku, na kterém se nachází zajištěný lesní porost, na druh pozemku lesní pozemek,
n)
vodní nádrže, retenční nádrže, rybníky a tůně,
o)
stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování zemědělských pozemků,
p)
realizace prvků schválených plánů společných zařízení v souvislosti s opatřeními uvedenými pod písmeny d), e) a i) a opatřeními pro ochranu a tvorbu životního prostředí,
q)
kompostárny,
r)
objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, jedná-li se o záměrzáměr podle stavebního zákona6), který byl realizován na zemědělské půdě bez příslušného povolení podle stavebního zákona.
(3)
Za stavby zemědělské prvovýroby se nepovažují stavby obsahující obytné místnosti, stavby pro zpracování a prodej zemědělské produkce a stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, například dostihová dráha nebo výcviková hala.
(4)
Dojde-li do 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí se stal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměrzáměr uvedený v odstavci 1, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o takovém souhlasu ke změně účelu využití plochy na účel využití, pro který se odvody stanovují, odvody se stanoví podle § 11. Povinný k platbě odvodů je ten, jemuž svědčí oprávnění ke změně účelu využití. Při rozhodování o odvodech se vychází z právního stavu ke dni právně účinné změny účelu využití.
§ 11b
(1)
Odvody za zemědělskou půdu trvale odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově. Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu rekultivace nebo do zániku povinnosti rekultivace podle odstavce 4.
(2)
Ukončení rekultivace potvrdí na základě šetření v terénu orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech pro daný záměr. Potvrzení o ukončení odnětí zašle celnímu úřadu a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu.
(3)
Je-li zemědělská půda trvale odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžbu nerostných surovin a mají-li být dotčené pozemky po ukončení účelu odnětí rekultivovány podle schváleného plánu rekultivace zalesněním, zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, odvody se platí jako u dočasného odnětí.
(4)
Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí je souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o souhlasu s trvalým odnětím nebo rozhodnutí o pozemkových úpravách, kterým byl pozemek změněn na nezemědělský, zaniká povinnost rekultivace daná předchozím souhlasem s dočasným odnětím na tutéž plochu. Týmž dnem zaniká platnost rozhodnutí o odvodech za dočasné odnětí; povinnost zaplacení případného nedoplatku tím není dotčena.
(5)
Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obceobce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obciobci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Je-li odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu dotčena zemědělská půda na území více obcíobcí, část připadající do rozpočtu obceobce se mezi obceobce rozdělí poměrně podle plochy odňaté zemědělské půdy.
§ 12
Splatnost odvodů
(1)
Odvod placený jednorázově je splatný třicátý den ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.
(2)
Jde-li o odvody placené každoročně, jsou splatné poslední den každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.
(3)
Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě odvodu nepoužije.
(4)
Odvod se neplatí, jestliže výše odvodu
a)
placeného jednorázově nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč,
b)
za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč ročně.
(5)
Při správě placení odvodů se postupuje podle daňového řádu.
ČÁST VII
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 13
(1)
Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností,
b)
krajský úřad,
c)
správa národního parku,
d)
Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) a
e)
Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Ve vojenském újezdě36) vykonává funkci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu újezdní úřad.
§ 15
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
rozhoduje podle § 1 odst. 4 o tom, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu,
b)
rozhoduje podle § 1 odst. 5 o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu,
c)
uděluje podle § 2 souhlas ke změně trvalého travního porostu na ornou půdu,
d)
ukládá opatření k nápravě závadného stavu podle § 3c odst. 3,
e)
kontroluje plnění
1.
povinností uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) až d), § 3 odst. 3, § 8, § 8a odst. 5 až 7 a § 8c odst. 1 a 2,
2.
podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací, a
3.
jím uloženého opatření k nápravě,
f)
uděluje souhlas podle § 3a odst. 1 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vede evidenci jejich použití,
g)
zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
h)
uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům,
i)
vydává souhlas s realizací záměruzáměru podle § 8a nebo 8b,
j)
přijímá oznámení podle § 8a odst. 5 a 6 a § 8c odst. 3,
k)
uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nejvýše 1 ha,
l)
rozhoduje podle § 11 odst. 2 o odvodech za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,
m)
projednává přestupky podle tohoto zákona, není-li k jejich projednání příslušná inspekce,
n)
je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře nejvýše 1 ha,
o)
u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2; místně příslušným je orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož územním obvodu se odňatá zemědělská půda nebo její největší část nachází,
p)
vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán, a
q)
je dotčeným správním orgánem podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech44).
§ 16
Správy národních parků vykonávají na území národních parků a jejich ochranných pásem působnost obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností podle § 15 a působnost krajských úřadů podle § 17a.
§ 16a
Inspekce
a)
kontroluje
1.
dodržování povinností uvedených v § 3 odst. 2 písm. a), e) a f),
2.
plnění opatření k nápravě uložených podle písmene b),
b)
ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 2 písm. a), e) a f),
c)
projednává přestupky podle § 20 odst. 1 písm. a), c), d) a f) a podle § 20a odst. 1 písm. a), c), d) a f); přestupky podle § 20 odst. 1 písm. f) a podle § 20a odst. 1 písm. f) projednává, jestliže se jedná o nesplnění opatření k nápravě uložené inspekcí, a
d)
pořizuje informace o zemědělské půdě, s výjimkou informací týkajících se erozního ohrožení půdy, hodnotí její stav podle § 3b, a tyto údaje předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy.
§ 17
Ministerstvo životního prostředí
a)
uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje, územním plánůmúzemním plánům obcíobcí, ve kterých je sídlo kraje, a k územnímu plánuúzemnímu plánu, který řeší celé území hlavního města Prahy, a k návrhům na vymezení zastavěného územízastavěného území samostatným postupem pro území hlavního města Prahy a obcíobcí, ve kterých je sídlo kraje,
b)
uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře nad 20 ha,
c)
řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a dozírá, jak orgány ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně na tomto úseku plní své úkoly,
d)
vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky životního prostředí a zajišťuje přípravu obecně závazných právních předpisů,
e)
vypracovává výklady k ustanovením obecně závazných právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu,
f)
provádí kontrolní činnost a dává orgánům ochrany zemědělského půdního fondu podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,
g)
zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
h)
kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění rekultivací, a jím uložených opatření k nápravě,
i)
ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných souhlasů a
j)
je odvolacím správním orgánem ve věcech rozhodnutých inspekcí nebo správou národního parku a
k)
spravuje protierozní kalkulačkuprotierozní kalkulačku.
§ 17a
Krajský úřad
a)
uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k územně plánovací dokumentaci, nejde-li o případy v působnosti jiného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, a k návrhům na vymezení zastavěného územízastavěného území samostatným postupem, s výjimkou zastavěného územízastavěného území hlavního města Prahy a obcíobcí, ve kterých je sídlo kraje,
b)
uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře do 20 ha,
c)
uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře větší než 1 ha,
d)
usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který zajišťují obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností na území příslušného kraje, dozírá, jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádí kontrolní činnost a dává jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,
e)
zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
f)
kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění rekultivací, a opatření k nápravě jím uložených,
g)
ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných souhlasů a
h)
je dotčeným správním úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře větší než 1 ha.
§ 17b
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
a)
předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy (§ 3b odst. 2) informace o zemědělské půdě získané z činnosti prováděné podle zákona o hnojivech, zejména informace o obsahu rizikových prvků nebo rizikových látek v zemědělské půdě, fyzikálních vlastnostech zemědělské půdy a škodlivých změnách zemědělské půdy [§ 3b odst. 1 písm. a) a b)] a
b)
informuje neprodleně inspekci a vlastníka nemovité věci o případech znečištění nebo poškození zemědělské půdy.
§ 17c
Ministerstvo zemědělství vydává vyjádření podle § 9 odst. 9 k vhodnosti odnětí zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu z hlediska vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny.
§ 18
Společná ustanovení o výkonu státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu
(1)
Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádost podle věty první posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Nachází-li se zemědělská půda na území národního parku, žádost podle věty první se podává u správy národního parku.
(2)
Nachází-li se zemědělská půda ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany zemědělského půdního fondu téhož stupně, je k vydání rozhodnutí nebo závazného stanoviska podle tohoto zákona příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož správním obvodu leží největší část zemědělské půdy.
(3)
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu dozírají na dodržování ustanovení zákona a předpisů vydaných na jeho základě, soustavně kontrolují, zda jsou dodržovány podmínky a prováděna opatření jimi stanovená při řízení podle zákona a v mezích své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(4)
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu spolupracují se všemi orgány státní správy, jejichž činnost se dotýká zemědělského půdního fondu, s orgány Inspekce životního prostředí České republiky, se Státním fondem životního prostředí České republiky a se Státním pozemkovým úřadem.
(5)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k vydání stanoviska k územně plánovací dokumentaci, je dotčeným orgánem v ostatních věcech souvisejících s územně plánovací dokumentací.
(6)
Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu nebyl vydán obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, stejnopis jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se dotčená zemědělská půda nebo její největší část nachází, a to včetně dokumentace připojené k žádosti o vydání souhlasu.
(7)
Pověření pracovníci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu se při výkonu kontrolní činnosti podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(8)
Za odebrané vzorky pro účely kontroly znečištění zemědělské půdy podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.
§ 18a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST VIII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
§ 19
(1)
Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením katastrukatastru nemovitostí, nebo Státní pozemkový úřad při řízení o pozemkových úpravách, jejichž výsledky slouží pro obnovu katastrálního operátu, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu, včetně přirozených posunů koryt vodních toků, došlo k přirozené změně druhů pozemků, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem zjištěným v terénu.
(2)
Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při revizi údajů katastrukatastru, že došlo ke změně ve způsobu využití nebo druhu pozemku náležejícího do zemědělského půdního fondu, pro kterou není vyžadován souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, uvede po projednání s vlastníkem pozemku a na základě souhlasného vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu evidenční stav do souladu se stavem zjištěným. Vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém musí být potvrzeno, že k úpravě evidenčního stavu může v souladu s podmínkami tohoto zákona dojít, se uvede do protokolu o nesouladu nebo do přílohy protokolu o výsledku revize podle jiného právního předpisu18).
§ 19a
Rozhodnutí o pozemkových úpravách podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech44) nahrazuje v případě pozemků řešených v obvodu pozemkových úprav souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.
ČÁST IX
PŘESTUPKY
§ 20
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,
b)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy,
c)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské půdy nebo na ni,
d)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivní hodnoty,
e)
v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě,
f)
nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3,
g)
vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu s § 8 odst. 1,
h)
provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2,
i)
realizuje záměrzáměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,
j)
nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem,
k)
v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě,
l)
v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměruzáměru ve stanovené lhůtě,
m)
v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo
n)
v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve stanovené lhůtě.
(2)
Vlastník nebo jiná fyzická osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, se dopustí přestupku tím, že
a)
změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,
b)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí,
c)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu,
d)
v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku,
e)
v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu,
f)
v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,
g)
v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,
h)
v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace,
i)
v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny,
j)
v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci,
k)
v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo
l)
neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce 2 písm. c) nebo e),
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm. b), h), i), j) nebo k), nebo
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l).
§ 20a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,
b)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy,
c)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské půdy nebo na ni,
d)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivní hodnoty,
e)
v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě,
f)
nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3,
g)
vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu s § 8 odst. 1,
h)
provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2,
i)
realizuje záměrzáměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,
j)
nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem,
k)
v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě,
l)
v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměruzáměru ve stanovené lhůtě,
m)
v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo
n)
v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve stanovené lhůtě.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, dopustí přestupku tím, že
a)
změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,
b)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí,
c)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu,
d)
v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku,
e)
v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu,
f)
v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,
g)
v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,
h)
v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace,
i)
v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny,
j)
v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci,
k)
v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo
l)
neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce 2 písm. c) nebo e),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm. b), h), i), j) nebo k), nebo
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l).
§ 20b
Společné ustanovení k přestupkům
Pokuty uložené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem obceobce, v jejímž územním obvodu byl přestupek spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky; pokuty uložené inspekcí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.
ČÁST X
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 21
(1)
Souhlas vydaný podle tohoto zákona pro záměrzáměr, který nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu, je rozhodnutím vydaným ve správním řízení.
(2)
Souhlas vydaný podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu je závazným stanoviskem podle správního řádu.
(3)
Souhlas vydaný podle tohoto zákona formou závazného stanoviska lze změnit formou rozhodnutí, pokud na změnu souhlasu nenavazuje změna rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu.
(4)
Jedná-li se o záměrzáměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko40), souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a souhlas podle § 2, § 8a odst. 2 nebo § 8b odst. 1 se nevydávají. Pokud se záměrzáměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, správa národního parku vydá souhlas podle tohoto zákona jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
§ 22
(1)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou
a)
půdy nevhodné pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu z hlediska jejich fyzikálních nebo biologických vlastností a jejich erozního ohrožení (§ 2),
b)
preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek a indikačních hodnotindikačních hodnot obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě a jejich vztah k požadavkům na zdravotní nezávadnost potravin nebo krmiv, k přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu se zemědělskou půdou a k produkční funkci zemědělské půdy (§ 3),
c)
postupy pro zjišťování a hodnocení obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě (§ 3),
d)
způsob hodnocení míry erozního ohrožení zemědělské půdy, přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy a postup jejího výpočtu, opatření k jeho snížení a obsah plánu opatření ke snížení erozního ohrožení a způsob jeho vyhotovení,
e)
postupy při předávání údajů do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy, způsob zhodnocení informací, podrobnosti o správě evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a o údajích zasílaných a vedených v evidenci odnětí zemědělské půdy (§ 3b),
f)
způsob vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (§ 5 odst. 1) a způsob posuzování územně plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska (§ 5 odst. 2),
g)
postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů stanovením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení (§ 6),
h)
postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu stanovením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení a náležitostí pedologického průzkumu (§ 8 a 9), a
i)
způsob provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody (§ 9 a 10).
(2)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou třídy ochrany.
(3)
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřinyagrovoltaická výrobna elektřiny, a podmínky týkající se podoby nezbytných zařízení agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny, maximálního výkonu, technického provedení, referenčního výnosu, následné rekultivace, protierozní ochrany, zachování drenáží a závlahových systémů a dalších technických parametrů zajišťujících soulad záměruzáměru agrovoltaické výrobny elektřinyagrovoltaické výrobny elektřiny se zemědělským obhospodařováním půdy.
§ 23
(1)
Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (§ 1 odst. 4, § 2, 3, 4, 5, § 12 odst. 4, § 13a, 14, 15, 19, 21 a 27) před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti.
(2)
Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 anebo § 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., před účinností tohoto zákona, se nevykoná.
(3)
V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným před účinností tohoto zákona, se tato povinnost rovněž nevykoná.
(4)
Předchozí souhlas podle § 13a nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., který byl vydán před účinností tohoto zákona, nahrazuje souhlas podle § 9 tohoto zákona. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který ho vydal, však upřesní, upraví nebo změní jeho části týkající se odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v souladu se zněním § 11 tohoto zákona.
§ 24
S působností pro Českou republiku se zrušují:
1.
Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
2.
Zákon České národní rady č. 77/1976 Sb., o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky.
3.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 102/1976 Sb., o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací.
4.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 39/1984 Sb., o sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.
§ 25
Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) zákona České národní rady č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, se mění takto:
„d)
odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 60 % jejich celkového objemu určeného orgánem ochrany zemědělského půdního fondu.5)“.
§ 26
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu ČNR č. 334/1992 Sb.
Sazebník odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
ČÁST A
Základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy vycházejí ze základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovené oceňovací vyhláškou27).
ČÁST B
Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu a ekologické váhy těchto vlivů
Skupina faktorů| Charakteristika faktorů životního prostředí negativně ovlivněného odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu| Ekologická váha vlivu
---|---|---
A| Národní parky – zóna soustředěné péče o přírodu, národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky| 20
Národní parky – zóna kulturní krajiny, chráněné krajinné oblasti – I. zóna, přírodní rezervace, přírodní památky, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti| 15
Chráněné krajinné oblasti – II. zóna nebo územní systémy ekologické stability| 10
Ochranná pásma národních parků, chráněné krajinné oblasti – III. zóna nebo významné krajinné prvkykrajinné prvky| 5
B| Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně, ochranná pásma I. stupně přírodních léčivých zdrojů nebo ochranná pásma I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod| 10
C| Území mimo plochy určené územně plánovací dokumentací k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce| 5
D| Chráněná ložisková území| 5
E| Pozemky, které nenavazují na zastavěné územízastavěné území, jsou-li na nich umisťovány stavební záměryzáměry pro obchod, výrobu nebo skladování. Pro účely tohoto ustanovení se za výrobu a skladování nepovažují výroba a uskladňování uvedené v energetickém zákoně45), dále se za skladování nepovažuje ukládání podle horního zákona8).| 10
ČÁST D
Postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 a 11) postupuje při této činnosti takto:
1.
Zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky27).
2.
Zjistí, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v části B, a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, uplatní se nejvyšší určená ekologická váha vlivu. Ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou ze zemědělského půdního fondu na plochách
a)
průmyslových zón určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda39); Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá na žádost orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vyjádření, ve kterém posoudí, zda se jedná o takovou průmyslovou zónu a zda je stanovení výše odvodu podle tohoto ustanovení v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie46), 47), nebo
b)
rodinných domů včetně souvisejících staveb umisťovaných na jednom stavebním pozemku, pokud je stavebníkem fyzická osoba a rodinný dům má sloužit vlastní bytové potřebě stavebníka.
Věta třetí se nepoužije pro plochy potřebné pro umístění staveb pro skladování věcně nesouvisející se záměrem investiční akce ve výrobě.
3.
Základní cenu zemědělské půdy dotčené odnětím ze zemědělského půdního fondu (bod 1.) vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí.
4.
Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjištěnou podle bodů 2 a 3 vynásobí koeficientem třídy ochrany.
Třída ochrany| koeficient
---|---
I. třída| 11
II. třída| 8
III. třída| 5
IV. třída| 4
V. třída| 4
Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.
5.
Jde-li o trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, při kterém se odvody platí jednorázově, je stanovená částka skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 4.) konečná.
6.
Při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo při trvalém odnětí této půdy, za které mají být odvody placeny každoročně, stanoví výši odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku, vypočtené podle bodu 4. V případě, že uvedené odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví odvody ve výši jedné dvanáctiny stého dílu částky skutečné výše odvodů, a to za každý i započatý měsíc.
7.
Je-li zemědělská půda odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžební účely na pozemcích nalézajících se ve schváleném dobývacím prostoru nebo na chráněném ložiskovém území, ekologická váha vlivu skupiny faktorů D „Chráněná ložisková území“ v části B se nepoužije.
8.
Došlo-li k nezemědělskému využití zemědělské půdy pro záměrzáměr podle stavebního zákona6), který byl realizován na zemědělské půdě bez příslušného povolení podle stavebního zákona, celková výše odvodů se násobí hodnotou dvacet.
ČÁST E
Východiska ke zjišťování údajů potřebných pro výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, se zjistí například z mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, z územně plánovací dokumentace, z výsledků geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popřípadě z účelového měření.
6)
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).
20)
§ 502 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
23)
§ 78 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.
27)
Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
28)
Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kód R10a přílohy č. 5 k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech.
29)
Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31)
§ 24 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
32)
Například stavební zákon, zákon č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
38)
§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
38)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
39)
§ 1b zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 84/2015 Sb.
40)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
41)
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
43)
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
44)
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
45)
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
46)
Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.
47)
Například nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.
48)
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. |
Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb.
Zákon České národní rady o dani z nemovitých věcí
Vyhlášeno 1. 7. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 71/1992
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1a)
* ČÁST DRUHÁ - DAŇ Z POZEMKŮ (§ 2 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - DAŇ ZE STAVEB A JEDNOTEK (§ 7 — § 11a)
* ČÁST ČTVRTÁ - VÝPOČET DANĚ (§ 11b — § 11e)
* ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 11f — § 12f)
* ČÁST ŠESTÁ - SPRÁVA DANĚ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ (§ 13 — § 16)
* ČÁST SEDMÁ - OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY (§ 16a — § 16b)
* ČÁST OSMÁ - ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ (§ 17 — § 17a)
* ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 18 — § 22) k zákonu č. 338/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (251/2023 Sb., 349/2023 Sb.)
338
ZÁKON
České národní rady
ze dne 4. května 1992
o dani z nemovitých věcí
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Tento zákon upravuje daň z nemovitých věcí, kterou tvoří
a)
daň z pozemků,
b)
daň ze staveb a jednotek.
(2)
Daňová povinnost k dani z nemovitých věcí vzniká samostatně za obvod územní působnosti jednotlivého správce daně z nemovitých věcí.
§ 1a
Druh pozemku a způsob využití nemovité věci
(1)
Pro účely daně z nemovitých věcí se rozumí
a)
budovou garáže zdanitelná stavba se způsobem využití garáž,
b)
budovou pro rodinnou rekreaci zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci,
c)
lesním pozemkem pozemek druhu lesní pozemek,
d)
ostatní plochou pozemek druhu ostatní plocha,
e)
pozemkem orné půdy pozemek druhu orná půda,
f)
pozemkem chmelnic pozemek druhu chmelnice,
g)
pozemkem vinic pozemek druhu vinice,
h)
pozemkem zahrad pozemek druhu zahrada,
i)
pozemkem ovocných sadů pozemek druhu ovocný sad,
j)
pozemkem trvalých travních porostů pozemek druhu trvalý travní porost,
k)
stavebním pozemkem pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby,
l)
vodní plochou pozemek druhu vodní plocha,
m)
zastavěnou plochouzastavěnou plochou a nádvořím pozemek druhu zastavěná plochazastavěná plocha a nádvoří,
n)
zemědělským pozemkem zemědělský pozemek podle katastrálního zákona,
o)
zpevněnou plochou pozemku pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.
(2)
Stavebním pozemkem podle odstavce 1 písm. k) není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude alespoň z části osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. g), i) nebo j). Je-li stavebním pozemkem pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud toto povolení stavby pozbude platnosti.
(3)
Je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.
(4)
Pro účely daně z nemovitých věcí se druhem pozemku rozumí druh pozemku
a)
evidovaný v katastrukatastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo
b)
podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastrukatastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku.
(5)
Pro účely daně z nemovitých věcí se způsobem využití nemovité věci rozumí způsob využití
a)
evidovaný v katastrukatastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo
b)
podle právních předpisů upravujících katastrkatastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití nemovité věci, není-li u nemovité věci znám žádný způsob využití nebo není-li nemovitá věc evidována v katastrukatastru nemovitostí.
ČÁST DRUHÁ
DAŇ Z POZEMKŮ
§ 2
Předmět daně
(1)
Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastrukatastru nemovitostí.
(2)
Předmětem daně z pozemků nejsou
a)
pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochyzastavěné plochy těchto staveb,
b)
lesní pozemky v rozsahu, v němž jsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení podle lesního zákona,
c)
vodní plochy,
d)
pozemky určené pro obranu České republiky,
e)
pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich.
(3)
Na pozemek, který je součástí jednotky, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní jednotku.
§ 3
Poplatníci daně
(1)
Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku.
(2)
Poplatníkem daně z pozemků je, jde-li o pozemek
a)
ve vlastnictví České republiky,
1.
organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu,
2.
právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky,
b)
ve svěřenském fondu, tento fond,
c)
v podílovém fondu, tento fond,
d)
ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond,
e)
zatížený právem stavby, stavebník.
(3)
Poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li
a)
evidovaný v katastrukatastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,
b)
s ním příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv, nebo
c)
převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.
(4)
Uživatel je poplatníkem daně z pozemků, pokud
a)
vlastník pozemku není znám, nebo
b)
s pozemkem je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
§ 4
Osvobození od daně
(1)
Od daně z pozemků jsou osvobozeny
a)
pozemky ve vlastnictví České republiky,
b)
pozemky
1.
ve vlastnictví té obceobce, na jejímž území se nacházejí, nebo
2.
zatížené právem stavby, pokud je stavebníkem obecobec, na jejímž území se nacházejí,
c)
pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost,
d)
pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je
1.
ve vlastnictví České republiky, nebo
2.
přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem,
e)
pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti nebo sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností,
f)
pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací,
g)
pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkoupozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící
1.
škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku,
2.
poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání,
3.
muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury,
4.
knihovně vedené v evidenci knihoven,
5.
veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
6.
zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
7.
zařízení sociálních služeb,
8.
fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti,
9.
spolku zdravotně postižených občanů,
10.
zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,
11.
sociálnímu družstvu,
h)
pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící výlučně
1.
provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
2.
provozu výroben elektřiny využívajících energii větru,
3.
provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelůmspotřebitelům,
4.
pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelůmspotřebitelům,
5.
pro čistírny odpadních vod,
6.
rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona,
i)
pozemky, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště podle zákona upravujícího pohřebnictví,
j)
pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích pozemky zařazené do zóny přírodní nebo zóny přírodě blízké a v chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny,
k)
pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází
1.
ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně, nebo
2.
ekologicky významný prvek evidovaný v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství,
l)
pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází
1.
veřejné prostranstvíveřejné prostranství,
2.
veřejně přístupné sportoviště, nebo
3.
veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle písmene o), zpravidla lesní nebo polní cesta,
m)
zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě,
n)
v rozsahu zastavěné plochyzastavěné plochy uvedených staveb pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona
1.
upravující vodní tok,
2.
přehrady,
3.
sloužící ochraně před povodněmi,
4.
sloužící k závlaze a odvodňování pozemků,
5.
vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,
6.
kanalizačních stok, kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i určenou k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, nebo
7.
přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona,
o)
pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona užívány k veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochyzastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu,
p)
části pozemků, na kterých je zřízena měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole, a pásy lesních pozemků v rozsahu vyčleněném pro rozvody elektrické energie a plynů,
r)
pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol, které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů,
s)
lesní pozemky v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí lesy pod vlivem imisí podle lesního zákona zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení,
t)
pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu,
u)
pozemky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí,
v)
zemědělské pozemky, jestliže tak obecobec stanoví obecobecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném územízastavěném území podle stavebního zákona nebo v zastavitelné ploše podle stavebního zákona, jestliže tak obecobec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky a označí je způsobem podle § 12e odst. 1; na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl vyloučen z osvobození,
w)
pozemky tvořící funkční celek s veřejnou monitorovací sítí zajišťující informace o stavu jednotlivých složek životního prostředí financované z veřejných rozpočtů,
x)
nejdéle na dobu 5 let pozemky ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně podle zákona upravujícího investiční pobídky pořízené pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí, jestliže obecně závaznou vyhláškou obec zcela nebo částečně osvobodí pozemky označené způsobem podle § 12e odst. 1 ve zvýhodněné průmyslové zóně; na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl osvobozen,
y)
pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona sloužící výlučně nebo pozemky samy o sobě sloužící výlučně k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,
z)
ostatní plochy s následujícím způsobem využití, jestliže tak obecobec stanoví obecně závaznou vyhláškou:
1.
neplodná půda,
2.
zamokřená plocha,
3.
mez, stráň,
4.
zeleň,
5.
jiná plocha.
(2)
Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona, zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této stavby, zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky.
(3)
Pozemky osvobozené podle odstavce 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li tyto pozemky pronajaty nebo propachtovány obciobci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání. Pozemky osvobozené podle odstavce 1 písm. d) až f), l), r), t) a u) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Pozemky osvobozené podle odstavce 1 písm. a), b) bodu 1 a písm. t) jsou osvobozeny od daně z pozemků, není-li k nim zřízeno právo stavby.
(4)
Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. d) až h), j), k), m), p), r), u), w) a y) v daňovém přiznání.
(5)
Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část pozemku, je od daně z pozemků osvobozena pouze tato část. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 3 splňuje pouze část pozemku, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.
(6)
V obecně závazné vyhlášce vydané podle odstavce 1 písm. z) obecobec zároveň stanoví, na které způsoby využití pozemku se osvobození vztahuje. Pokud obec v obecně závazné vyhlášce nestanoví způsob využití pozemku, na který se toto osvobození vztahuje, platí, že se osvobození vztahuje na všechny pozemky podle odstavce 1 písm. z) bodů 1 až 4.
§ 5
Základ daně
(1)
Základem daně u zemědělského pozemku je cena pozemku zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou pozemku stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona.
(2)
Základem daně u lesního pozemku je součin skutečné výměry pozemku v m2 zjištěné k 1. lednu zdaňovacího období a částky 3,80 Kč.
(3)
Základem daně u ostatní plochy, zastavěné plochyzastavěné plochy a nádvoří, stavebního pozemku a zpevněné plochy pozemku je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.
§ 5a
Skupiny pozemků
(1)
Pro účely daně z nemovitých věcí tvoří skupinu
a)
vybraných zemědělských pozemků pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad nebo ovocných sadů,
b)
trvalých travních porostů pozemky trvalých travních porostů,
c)
lesních pozemků lesní pozemky,
d)
zemědělských zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku
1.
užívané k podnikání pro zemědělskou prvovýrobu, lesní hospodářství nebo vodní hospodářství nebo
2.
zařazené do obchodního majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, je-li poplatníkem daně podnikatel převážně podnikající v některé z oblastí podnikání podle bodu 1, pokud tyto zpevněné plochy nejsou současně užívány pro jinou oblast podnikání,
e)
ostatních zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku jiné než podle písmene d),
f)
stavebních pozemků stavební pozemky,
g)
nevyužitelných ostatních ploch ostatní plochy se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň,
h)
jiných ploch ostatní plochy se způsobem využití jiná plocha,
i)
vybraných ostatních ploch ostatní plochy jiné než podle písmen g) a h),
j)
zastavěných plochzastavěných ploch a nádvoří zastavěné plochyzastavěné plochy a nádvoří.
(2)
Je-li zpevněná plocha pozemku užívána k různým druhům podnikání a nelze-li vymezit její části užívané k jednotlivým druhům podnikání, zahrnuje se do skupiny ostatních zpevněných ploch pozemku.
§ 6
Sazba daně
(1)
Sazba daně činí u pozemků zařazených ve skupině
a)| vybraných zemědělských pozemků| 1,35 %,
---|---|---
b)| trvalých travních porostů| 0,45 %,
c)| lesních pozemků| 0,45 %.
(2)
Sazba daně činí za každý 1 m2 u pozemků zařazených ve skupině
a)| zemědělských zpevněných ploch pozemku| 1,80 Kč,
---|---|---
b)| ostatních zpevněných ploch pozemku| 9,00 Kč,
c)| stavebních pozemků| 3,50 Kč,
d)| nevyužitelných ostatních ploch| 0,08 Kč,
e)| jiných ploch| 0,35 Kč,
f)| vybraných ostatních ploch| 0,35 Kč,
g)| zastavěných plochzastavěných ploch a nádvoří| 0,35 Kč.
(3)
Sazba daně podle odstavce 2 písm. c) se násobí koeficientem
a)
1,0 v obciobci do 1 000 obyvatel,
b)
1,4 v obciobci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel,
c)
1,6 v obciobci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel,
d)
2,0 v obciobci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,
e)
2,5 v obciobci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,
f)
3,5 v obciobci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,
g)
4,5 v Praze.
(4)
ObecObec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 3 zvýšit o jednu kategorii podle členění koeficientů pro všechny pozemky podle odstavce 2 písm. c) na území jednotlivého katastrálního územíkatastrálního území nebo jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 3, jako kdyby nebyl upraven.
ČÁST TŘETÍ
DAŇ ZE STAVEB A JEDNOTEK
§ 7
Předmět daně
(1)
Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky,
a)
zdanitelná stavba, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívaná
1.
budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona,
2.
inženýrská stavba uvedená v příloze k tomuto zákonu,
b)
zdanitelná jednotka, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí jednotka dokončená nebo užívaná.
(2)
Předmětem daně ze staveb a jednotek není zdanitelná stavba, v níž jsou zdanitelné jednotky.
(3)
Na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí.
(4)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná.
§ 8
Poplatníci daně
(1)
Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky.
(2)
Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je, jde-li o zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku, která je
a)
ve vlastnictví České republiky,
1.
organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu,
2.
právnická osoba, která má právo užívat tuto zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky,
b)
ve svěřenském fondu, tento fond,
c)
v podílovém fondu, tento fond,
d)
ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond.
(3)
Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky nebo zdanitelné stavby,
a)
je-li s nimi příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv, nebo
b)
jsou-li převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.
(4)
Uživatel je poplatníkem daně ze staveb a jednotek, pokud
a)
vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám, nebo
b)
je se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
§ 9
Osvobození od daně
(1)
Od daně ze staveb a jednotek jsou osvobozeny
a)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví České republiky,
b)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví té obceobce, na jejímž katastrálním územíkatastrálním území se nacházejí,
c)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost,
d)
zdanitelné stavby veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je
1.
ve vlastnictví České republiky, nebo
2.
přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem; ve smlouvě musí být uveden časový a prostorový rozsah zpřístupnění a stanoven jeho režim v souladu s památkovou hodnotou a dalšími způsoby využití objektu,
e)
zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností,
f)
zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací,
g)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona,
i)
zdanitelné stavby
1.
vodárenských objektů včetně úpraven vody,
2.
kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i zdanitelné stavby určené k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
3.
k závlaze a odvodňování pozemků,
j)
zdanitelné stavby drah a na dráze, letecké, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona užívány k veřejné dopravě,
k)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící
1.
školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku,
2.
poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání,
3.
muzeím a galeriím, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury,
4.
knihovnám vedeným v evidenci knihoven,
5.
veřejným archivům podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
6.
zdravotnickým zařízením uvedeným v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
7.
zařízením sociálních služeb,
8.
fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti,
9.
spolkům zdravotně postižených občanů,
10.
zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,
11.
sociálním družstvům,
l)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy,
m)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící výlučně
1.
k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,
2.
provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
3.
provozu výroben elektřiny využívajících energii větru,
4.
provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelůmspotřebitelům,
5.
pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelůmspotřebitelům, nebo
6.
jako zdroje energie z biomasy, nejde-li o její přímé spalování,
n)
zdanitelné stavby, které jsou budovou obytného domu, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, který je příjemcem příspěvku na živobytí nebo je osobou společně posuzovanou s příjemcem příspěvku na živobytí, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení,
o)
zdanitelné stavby, které jsou budovou pro rodinnou rekreaci a jsou ve vlastnictví
1.
držitele průkazu ZTP, který je buď příjemcem příspěvku na živobytí nebo osobou společně posuzovanou s příjemcem příspěvku na živobytí, nebo
2.
držitele průkazu ZTP/P,
p)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky kulturních památek po provedení stavební úpravy, počínaje rokem následujícím po právní moci kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona, a to na dobu 8 let,
r)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, nejde-li o její přímé spalování,
t)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu,
u)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí,
v)
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví veřejných vysokých škol,
w)
nejdéle na dobu 5 let zdanitelné stavby ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně podle zákona upravujícího investiční pobídky pořízené nebo zřízené pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí, jestliže obecně závaznou vyhláškou obec zcela nebo částečně osvobodí zdanitelné stavby označené způsobem podle § 12e odst. 2 nebo 3 ve zvýhodněné průmyslové zóně; na zdanitelnou stavbu, která v obecně závazné vyhlášce není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena.
(2)
Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je od daně ze staveb a jednotek osvobozena pouze tato část; v případě zdanitelné stavby podle odstavce 1 písm. i) nebo j) je osvobozena celá zdanitelná stavba. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 4 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.
(3)
Pokud část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není osvobozena, zjistí se nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části zdanitelné stavby nebo podlahová plocha zdanitelné jednotky podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí zdanitelné stavby nebo podlahové ploše zdanitelné jednotky.
(4)
Zdanitelné stavby, s výjimkou budov obytných domů, a zdanitelné jednotky, které zahrnují nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, osvobozené podle odstavce 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li pronajaty nebo propachtovány obciobci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání. Zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky osvobozené podle odstavce 1 písm. e), f), u) a v) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Zdanitelné stavby osvobozené podle odstavce 1 písm. j) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy. Osvobození od daně ze staveb a jednotek podle odstavce 1 písm. r) se nevztahuje na zdanitelnou stavbu a zdanitelnou jednotku, je-li centrálně vytápěna a napojena na systém rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona.
(5)
Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek podle odstavce 1 písm. d) až f), k), m) až r), u) a v) v daňovém přiznání.
§ 10
Základ daně
(1)
Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochyzastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období.
(2)
Zastavěnou plochouZastavěnou plochou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavbyzastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby.
(3)
Základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy zdanitelné jednotky v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená
a)
koeficientem 1,22, je-li
1.
tato zdanitelná jednotka v budově bytového domu a
2.
její součástí podíl na pozemku nebo je-li její vlastník spoluvlastníkem jiného pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků takových zdanitelných jednotek užívaného společně s těmito jednotkami, nebo
b)
koeficientem 1,20 v ostatních případech.
(4)
Podlahovou plochou zdanitelné jednotky se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí podlahová plocha
a)
evidovaná v katastrukatastru nemovitostí, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu,
b)
uvedená v prohlášení vlastníka, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, pokud podlahová plocha není v katastrukatastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována,
c)
odpovídající skutečnému stavu zdanitelné jednotky, pokud podlahová plocha není v katastrukatastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována ani není uvedena v prohlášení vlastníka.
(5)
Podlahová plocha zdanitelné jednotky pro účely daně z nemovitých věcí nezahrnuje podlahovou plochu společných částí nemovité věci v rozsahu podílu na nich, který je zahrnut v jednotce.
§ 10a
Skupiny staveb a jednotek
(1)
Pro účely daně z nemovitých věcí tvoří skupinu
a)
obytných budov budovy obytných domů a ostatní budovy s výjimkou budovy garáže, pokud tyto ostatní budovy tvoří příslušenství k budově obytného domu,
b)
rekreačních budov budovy pro rodinnou rekreaci a budovy s výjimkou budovy garáže, které plní doplňkovou funkci k rekreačním budovám,
c)
garáží budovy garáže a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž,
d)
zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochyzastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství,
e)
zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochyzastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě,
f)
zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochyzastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v jiném druhu podnikání než podle písmen d) a e),
g)
ostatních zdanitelných staveb zdanitelné stavby jiné než podle písmen a) až f),
h)
ostatních zdanitelných jednotek zdanitelné jednotky jiné než podle písmen c) až f).
(2)
Zdanitelná jednotka se zařadí do skupiny odpovídající převažujícímu účelu jejího užívání. Nelze-li z důvodu stejného poměru podlahových ploch užívaných k různým účelům určit, do které skupiny má být zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny s nejvyšší sazbou daně.
(3)
Zdanitelná stavba podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo g), jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochyzastavěné plochy je užívána k podnikání, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f). Zdanitelná jednotka podle odstavce 1 písm. c) nebo h), jejichž převažující část podlahové plochy je užívána k podnikání, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f).
(4)
Zdanitelná stavba a zdanitelná jednotka, které má podnikatel zařazené v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, s výjimkou budovy podle odstavce 1 písm. a), zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. c) a zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. h), která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f).
(5)
Nelze-li určit, do které skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f) má být zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání.
§ 11
Sazba daně
(1)
Sazba daně činí za každý 1 m2 u
a)| budovy obytného domu zařazené ve skupině obytných budov| 3,50 Kč,
---|---|---
b)| jiné budovy zařazené ve skupině obytných budov než budovy obytného domu, a to z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochyzastavěné plochy,| 3,50 Kč,
c)| budovy pro rodinnou rekreaci zařazené ve skupině rekreačních budov| 11,00 Kč,
d)| jiné budovy zařazené ve skupině rekreačních budov než budovy pro rodinnou rekreaci| 3,50 Kč,
e)| zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny ve skupině garáží,| 14,50 Kč,
f)| zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství,| 3,50 Kč,
g)| zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě,| 18,00 Kč,
h)| zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání,| 18,00 Kč,
i)| zdanitelné stavby zařazené ve skupině ostatních zdanitelných staveb| 11,00 Kč,
j)| zdanitelné jednotky zařazené ve skupině ostatních zdanitelných jednotek| 3,50 Kč.
(2)
Sazba daně za 1 m2 zastavěné plochyzastavěné plochy se zvyšuje o 1,40 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plochazastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje
a)
dvě třetiny zastavěné plochyzastavěné plochy, jde-li o zdanitelnou stavbu podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo i),
b)
jednu třetinu zastavěné plochyzastavěné plochy, jde-li o zdanitelnou stavbu podle odstavce 1 písm. f) až h).
(3)
Pro účely daně ze staveb a jednotek se rozumí
a)
zastavěnou plochouzastavěnou plochou nadzemního podlaží zastavěná plochazastavěná plocha nadzemním podlažím ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí tohoto podlaží do vodorovné roviny,
b)
prvním nadzemním podlažím každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak,
c)
dalším nadzemním podlažím každé podlaží umístěné nad prvním nadzemním podlažím včetně ustoupeného podlaží a účelově určeného podkroví.
(4)
Sazba daně podle odstavce 1 písm. a), b) a j), případně zvýšená u zdanitelné stavby podle odstavce 2, se násobí koeficientem
a)
1,0 v obciobci do 1 000 obyvatel,
b)
1,4 v obciobci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel,
c)
1,6 v obciobci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel,
d)
2,0 v obciobci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,
e)
2,5 v obciobci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,
f)
3,5 v obciobci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,
g)
4,5 v Praze.
(5)
ObecObec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 4 zvýšit o jednu kategorii podle členění koeficientů pro všechny zdanitelné stavby zařazené ve skupině obytných budov a všechny zdanitelné jednotky zařazené ve skupině ostatních zdanitelných jednotek na území jednotlivého katastrálního územíkatastrálního území, jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 4, jako kdyby nebyl upraven.
(6)
U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se sazba daně podle odstavce 1 písm. c) a d), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0.
§ 11a
Zvýšení daně
(1)
Zvýšení daně ze staveb a jednotek za budovu obytného domu s nebytovým prostorem užívaným k podnikání, s výjimkou nebytového prostoru, který je osvobozenou částí budovy nebo který je užíván k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství, nebo s místností využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy, činí součin
a)
výměry podlahové plochy tohoto nebytového prostoru nebo této místnosti v m2 a
b)
3,50 Kč.
(2)
Zvýšení daně ze staveb a jednotek za zdanitelnou jednotku, která zahrnuje i nebytový prostor užívaný k podnikání s výjimkou nebytového prostoru, který je osvobozenou částí zdanitelné jednotky, nebo je užíván k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství, nebo která zahrnuje místnost využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy, činí součin
a)
upravené podlahové plochy tohoto nebytového prostoru nebo této místnosti a
b)
kladného rozdílu mezi
1.
sazbou daně příslušnou pro zdanitelnou jednotku, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána pro podnikání, a
2.
sazbou daně příslušnou pro tuto zdanitelnou jednotku.
(3)
Odstavec 1 se nepoužije na zdanitelnou stavbu, na kterou se použije sazba daně podle § 11 odst. 1 písm. f) až h).
ČÁST ČTVRTÁ
VÝPOČET DANĚ
§ 11b
Výpočtový list
(1)
Výpočet daně z nemovitých věcí se provádí po jednotlivých výpočtových listech.
(2)
Nemovitá věc nebo podíl na ní se uvádí na výpočtovém listu, jsou-li předmětem daně. Nemovitá věc a podíl na ní se uvádí pouze na jednom výpočtovém listu. Na výpočtovém listu se uvádí více nemovitých věcí nebo podílů na nich, mají-li srovnatelné vlastnosti. Podrobnosti rozdělení nemovitých věcí a podílů na nich do jednotlivých výpočtových listů stanoví vyhláška upravující vzor daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.
§ 11c
Daň z pozemků za výpočtový list
(1)
Výchozí daň z pozemků za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a)
kladného rozdílu zaokrouhleného na celé koruny nahoru ze
1.
součinu zaokrouhleného na celé koruny nahoru z úhrnu základů daně za pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nebo m2 nahoru a sazby pro tyto pozemky a
2.
úhrnu nároků na osvobození pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a
b)
inflačního koeficientu.
(2)
V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty pozemky náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň z pozemků za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a)
výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 1 a
b)
výše spoluvlastnického podílu.
(3)
Daň z pozemků za výpočtový list činí součin výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list a místního koeficientu pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listu zaokrouhlený na celé koruny nahoru.
§ 11d
Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list
(1)
Výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru
a)
z úhrnu základů daně ze staveb a jednotek zahrnutých na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nahoru a
b)
ze sazby pro nemovité věci zahrnuté na tomto výpočtovém listě.
(2)
Výchozí daň ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za výpočtový list činí výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za tento výpočtový list
a)
zvýšenou o úhrn zvýšení daně pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a
b)
sníženou o úhrn nároků na osvobození pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě.
(3)
Výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a)
výchozí daně ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za tento výpočtový list zaokrouhlené na celé koruny nahoru a
b)
inflačního koeficientu.
(4)
V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty nemovité věci náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a)
výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 3 a
b)
výše spoluvlastnického podílu.
(5)
Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a)
výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list a
b)
místního koeficientu pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě.
§ 11e
Výpočet daně
(1)
Daň z nemovitých věcí činí součet
a)
daně z pozemků a
b)
daně ze staveb a jednotek.
(2)
Daň z pozemků činí úhrn daní z pozemků za všechny výpočtové listy.
(3)
Daň ze staveb a jednotek činí úhrn daní ze staveb a jednotek za všechny výpočtové listy.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 11f
Inflační koeficient
(1)
Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období činí podíl bazického úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem za květen kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období a čísla 100, nejméně však inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.
(2)
Pokud je inflační koeficient podle odstavce 1 alespoň o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, platí, že inflační koeficient platný v tomto zdaňovacím období je o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.
(3)
Inflační koeficient se zaokrouhluje na 1 desetinné místo dolů.
(4)
Dojde-li ve srovnání s bezprostředně předcházejícím zdaňovacím obdobím ke zvýšení inflačního koeficientu, Ministerstvo financí jej na základě údajů Českého statistického úřadu vyhlásí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období.
(5)
Základem pro bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem podle odstavce 1 je bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočtený na základě údajů Českého statistického úřadu tak, že úrovni cenové hladiny v měsíci květnu kalendářního roku 2023 odpovídá hodnota 100.
(6)
Inflační koeficient pro zemědělský pozemek činí vždy 1,0.
§ 12
Místní koeficient
(1)
Místní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0, a to s přesností nejvýše na jedno desetinné místo, může obecobec stanovit
a)
obecně závaznou vyhláškou v případě místního koeficientu pro
1.
obecobec,
2.
jednotlivé katastrální územíkatastrální území,
3.
jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část,
4.
jednotlivou skupinu nemovitých věcí, nebo
b)
opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obceobce v případě místního koeficientu pro vymezené nemovité věci.
(2)
Místní koeficient pro jednotlivou skupinu lze zavést pouze ve výši od 0,5 do 1,5, jde-li o skupinu vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.
(3)
Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obecobec nestanoví místní koeficient podle odstavce 1, činí 1,0.
(4)
Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro vymezené nemovité věci také jiný místní koeficient, použije se na tuto nemovitou věc pouze místní koeficient pro vymezené nemovité věci.
(5)
Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obecobec také jiný místní koeficient než podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, místní koeficient pro obecobec se na ni nepoužije.
(6)
Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivé katastrální územíkatastrální území také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, místní koeficient pro katastrální územíkatastrální území se na ni nepoužije.
(7)
Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivé katastrální územíkatastrální území, použije se vyšší z nich.
(8)
Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, použije se vyšší z nich, nestanoví-li obecobec v obecně závazné vyhlášce jinak.
§ 12a
Požadavky na označení územních jednotek a nemovitých věcí
(1)
Pokud má katastrální územíkatastrální území stejný název jako městský obvod nebo městská část a z obecně závazné vyhlášky nevyplývá, zda je místní koeficient stanoven pro katastrální územíkatastrální území nebo pro městský obvod nebo městskou část, má se za to, že je stanoven pro městský obvod nebo pro městskou část.
(2)
Pozemek, zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka, na které se vztahuje místní koeficient pro vymezené nemovité věci, musí být v opatření obecné povahy označeny způsobem podle § 12e. V opačném případě se na ně hledí, jako by pro ně opatřením obecné povahy nebyl místní koeficient pro vymezené nemovité věci stanoven.
§ 12ab
Vymezení místních koeficientů
(1)
Místní koeficient pro obecobec se vztahuje na všechny nemovité věci na území celé obceobce.
(2)
Místní koeficient pro jednotlivé katastrální územíkatastrální území se vztahuje na všechny nemovité věci na území daného katastrálního územíkatastrálního území.
(3)
Místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část se vztahuje na všechny nemovité věci na území daného městského obvodu nebo dané městské části podle zákona upravujícího územní samosprávu.
(4)
Místní koeficient pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí se vztahuje na všechny nemovité věci dané skupiny nemovitých věcí na území celé obceobce.
(5)
Místní koeficient pro vymezené nemovité věci se vztahuje na dané seskupení nemovitých věcí nebo danou nemovitou věc.
(6)
Místní koeficienty podle odstavců 1 až 3 a 5 se nevztahují na pozemek zařazený do skupiny vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.
§ 12b
Jednotky
Ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.
§ 12c
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.
§ 12d
Osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách
(1)
Osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněné průmyslové zóně nesmí ve zdaňovacím období překročit míru veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši podpory stanovenou rozhodnutím o příslibu investiční pobídky podle zákona upravujícího investiční pobídky.
(2)
Částečné osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněné průmyslové zóně určí obecobec v obecně závazné vyhlášce procentem.
(3)
V obecně závazné vyhlášce obec vymezí pozemky zvýhodněné průmyslové zóny a označí je způsobem podle § 12e odst. 1. Na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen tímto způsobem, se hledí, jako by nebyl osvobozen.
§ 12e
Označení nemovité věci
(1)
Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí pozemek parcelním číslem
a)
s uvedením názvu katastrálního územíkatastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním územíkatastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu, nebo
b)
podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastrukatastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního územíkatastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního územíkatastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního územíkatastrálního území, je-li evidován zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona.
(2)
Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí zdanitelná stavba označením pozemku, na kterém se zdanitelná stavba nachází, způsobem podle odstavce 1 a
a)
číslem popisným nebo evidenčním a příslušností zdanitelné stavby k části obceobce, pokud je název části obceobce odlišný od názvu katastrálního územíkatastrálního území, v němž se nachází zdanitelná stavba, nebo
b)
skupinou, ve které je zařazena zdanitelná stavba, pokud jí není přiděleno číslo popisné ani evidenční; toto označení se vztahuje na všechny zdanitelné stavby, kterým není přiděleno číslo popisné ani evidenční, zařazené v této skupině a nacházející se na tomto pozemku.
(3)
Zdanitelnou stavbu lze pro účely daně z nemovitých věcí označit také pouze označením pozemku způsobem podle odstavce 1. V takovém případě se toto označení vztahuje na všechny zdanitelné stavby nacházející se na tomto pozemku, pokud je současně uvedeno, že se jedná o označení zdanitelné stavby.
(4)
Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí zdanitelná jednotka číslem jednotky a označením stavby způsobem podle odstavce 2.
(5)
Zdanitelnou jednotku lze pro účely daně z nemovitých věcí označit také pouze označením
a)
pozemku způsobem podle odstavce 1, nebo
b)
zdanitelné stavby způsobem podle odstavce 2.
(6)
Je-li zdanitelná jednotka označena způsobem podle odstavce 5, vztahuje se toto označení na všechny zdanitelné jednotky na daném pozemku nebo v dané zdanitelné stavbě, pokud je současně uvedeno, že se jedná o označení zdanitelné jednotky.
§ 12f
Počet obyvatel obce
Pro účely daně z nemovitých věcí je rozhodující počet obyvatel obceobce podle vyhlášky k provedení zákona o rozpočtovém určení daní, ve znění účinném k prvnímu dni zdaňovacího období.
ČÁST ŠESTÁ
SPRÁVA DANĚ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ
§ 13
Solidární daňová povinnost
(1)
Poplatníci, kteří jsou spoluvlastníky nemovité věci, nebo u nichž nelze určit podíl na nemovité věci, jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně.
(2)
Na poplatníky, kteří jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně, se hledí, jako by měli společnou daňovou povinnost.
(3)
Je-li v katastrukatastru nemovitostí u nemovité věci zapsáno vlastnické právo dvou nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví, hledí se na tyto osoby pro účely daně z nemovitých věcí jako na vlastníky této nemovité věci, u nichž nelze určit podíl na této nemovité věci. To platí obdobně i pro spoluvlastnický podíl na nemovité věci.
§ 13a
Daňové přiznání
(1)
Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla stanovena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období; správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr nemusí obsahovat odůvodnění, založí se do spisu a nelze se proti němu odvolat. Na žádost daňového subjektu mu správce daně zašle stejnopis platebního výměru, a to do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně.
(2)
Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze
a)
ke změně výše sazby daně pro nemovitou věc; to platí pouze, pokud se na ni použije sazba podle stejného ustanovení tohoto zákona, jako v předchozím zdaňovacím období,
b)
ke změně průměrné ceny pozemku přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územímkatastrálním územím podle § 5 odst. 1,
c)
ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 3 nebo 4 nebo podle § 11 odst. 4 až 6, inflačního koeficientu nebo místního koeficientu,
d)
ke vzniku osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. v), x) nebo z) nebo podle § 9 odst. 1 písm. w),
e)
k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty nebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo opatřením obecné povahy podle § 17a a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu nebo
f)
ke změně místní příslušnosti,
poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny. Daň se stanoví ve výši poslední známé daně upravené o změny podle písmen a) až f).
(3)
Zemřel-li poplatník v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání, aniž by splnil povinnost ho podat, prodlužuje se tato lhůta o 2 měsíce. Bylo-li skončeno řízení o pozůstalosti v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání, aniž by osoba spravující pozůstalost splnila povinnost ho podat, prodlužuje se tato lhůta o 2 měsíce.
(4)
Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovité věci, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce nebo nejde-li o případ podle odstavce 5.
(5)
Je-li ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období podáno daňové přiznání alespoň jedním z poplatníků, kteří jsou spoluvlastníky, za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na nemovité věci samostatně. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na nemovité věci. Postup podle věty první nelze uplatnit u pozemku evidovaného v katastrukatastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Jestliže některý ze spoluvlastníků nemovité věci daňové přiznání nepodá, správce daně mu stanoví daň z moci úřední, bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání.
(6)
Pokud v předchozím zdaňovacím období měli spoluvlastníci nemovité věci společného zástupce nebo společného zmocněnce, a pokud bude uplatněn správcem daně postup podle odstavce 5 věty čtvrté, neuplatní se pokuta za opožděné tvrzení daně ani penále z doměřené daně. Úrok z prodlení podle daňového řádu počítá se od čtvrtého dne následujícího po náhradním dni splatnosti daně stanovené z moci úřední.
(7)
Podle odstavce 5 a odstavce 6 věty první se postupuje rovněž při doměření daně ostatním spoluvlastníkům, jestliže jeden ze spoluvlastníků podal dodatečné daňové přiznání k poslední známé dani přiznané podle odstavce 5 nebo stanovené z moci úřední podle odstavce 5.
(8)
Nepodá-li daňové přiznání žádný z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovité věci a nezvolí-li si společného zmocněnce ani na výzvu správce daně, správce daně jim stanoví daň z moci úřední ve výši odpovídající jejich podílu na nemovité věci bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání.
(9)
Ztratil-li ten, kdo byl poplatníkem daně z nemovitých věcí, postavení poplatníka proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí, nebo tyto nemovité věci zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.
(10)
Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, kdy nastaly.
(11)
Nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastrukatastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastrukatastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitou věc podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.
(12)
Nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě vydražitelem nebo předražitelem.
§ 13b
Stanovení daně
(1)
Daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována.
(2)
Daň z nemovitých věcí lze stanovit platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem; stanovení daně hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje.
(3)
V případech, kdy se daňové přiznání nepodává, počne běžet lhůta pro stanovení daně dnem 31. ledna zdaňovacího období.
§ 14
Zvláštní ustanovení o daňovém přiznání a stanovení daně
(1)
Nedodrží-li poplatník, který uplatňuje nárok na osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněné průmyslové zóně, některou ze všeobecných podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky nebo některou z povinností, jejichž nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti, nárok na osvobození pozemků nebo zdanitelných staveb zaniká.
(2)
Zanikl-li nárok na osvobození podle odstavce 1, je poplatník povinen podat dodatečná daňová přiznání na všechna zdaňovací období, ve kterých uplatnil nárok na toto osvobození.
(3)
Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou osvobození podle odstavce 1, lhůta pro stanovení daně na zdaňovací období, ve kterém nárok na toto osvobození vznikl, i pro všechna zdaňovací období, na která lze toto osvobození uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně na zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na toto osvobození.
§ 15
Placení daně
(1)
Daň z nemovitých věcí je splatná
a)
u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu zdaňovacího období,
b)
u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu zdaňovacího období.
(2)
Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce.
(3)
Činí-li u jednoho poplatníka celková daň z nemovitých věcí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 50 Kč a není-li dále stanoveno jinak, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, daň se stanoví, ale nepředepíše. Výsledek stanovení se poplatníkovi neoznamuje, pokud o to poplatník nepožádá.
(4)
Činí-li v obvodu územní působnosti jednoho správce daně daň z pozemků u poplatníka, který podle § 13a odst. 5 podává daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na dani z pozemků nebo mu je podle § 13a odst. 5 nebo 8 stanovena daň ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemků z moci úřední, a nejedná-li se o podíly od daně zcela osvobozené, méně než 90 Kč, je daň poplatníka u daně z pozemků 90 Kč. Obdobně se postupuje u daně ze staveb a jednotek.
(5)
Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 11 nebo odst. 12 nebo je-li prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je daň z nemovitých věcí nebo její splátka, jejichž splatnost nastala před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
(6)
Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu může poplatník, který je fyzickou osobou, v případě žádosti o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je žádost o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí podána poplatníkem, který je fyzickou osobou, ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
§ 15a
Pokuta za opožděné tvrzení daně
Má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
§ 16
Zvláštní ustanovení o splatnosti daně
Přesáhne-li při doměření daně roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč a poslední známá daň nepřesáhla tuto částku, část daně odpovídající poslední známé dani je splatná ve lhůtě splatnosti první splátky daně a doměřený rozdíl je splatný do 30. listopadu zdaňovacího období.
ČÁST SEDMÁ
OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
§ 16a
Obecně závazné vyhlášky
(1)
Pro účely daně z nemovitých věcí se ve zdaňovacím období nepřihlíží k obecně závazné vyhlášce, která nabyla platnosti po 1. říjnu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije na obecně závaznou vyhlášku, která nabyla platnosti do 17. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období podle odstavce 1, pokud se na základě výzvy ke zjednání nápravy nebo na základě rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky touto obecně závaznou vyhláškou zjednala náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1.
(3)
K ustanovení obecně závazné vyhlášky vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení obecně závazné vyhlášky, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového ustanovení.
(4)
Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu vyrozumí správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nachází dotčená obecobec, o vydání výzvy ke zjednání nápravy obecně závazné vyhlášky nebo rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky a o tom, že nově vydanou obecně závaznou vyhláškou byla zjednána náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1.
(5)
Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na obecně závaznou vyhlášku podle § 17a.
§ 16b
Opatření obecné povahy
(1)
ObecObec je povinna elektronicky zaslat stejnopis opatření obecné povahy vydaného podle tohoto zákona správci daně nejpozději do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží.
(2)
K výroku opatření obecné povahy vydanému podle tohoto zákona vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí jeho účinnosti, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového výroku.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na opatření obecné povahy podle § 17a.
ČÁST OSMÁ
ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 17
Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky upraví vyhláškou seznam katastrálních územíkatastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek.
§ 17a
Osvobození při mimořádné události
(1)
ObecObec může při řešení důsledků mimořádné, zejména živelní, události nejdéle na dobu 5 let zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitých věcí na svém území nemovité věci dotčené mimořádnou událostí, a to
a)
obecně závaznou vyhláškou, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. a) nebo b), nebo
b)
opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obceobce, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. c).
(2)
Osvobození od daně z nemovitých věcí lze přijmout též pro již uplynulé zdaňovací období.
(3)
Obecně závazná vyhláška nebo opatření obecné povahy podle odstavce 1 musí být vydány tak, aby nabyly účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k mimořádné události došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem.
(4)
Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 1 v dodatečném daňovém přiznání, uplatňuje-li tento nárok za již uplynulé zdaňovací období nebo uplatňuje-li jej na zdaňovací období po lhůtě pro podání daňového přiznání.
(5)
ObecObec může osvobodit podle odstavce 1
a)
všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky na celém území obceobce,
b)
všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v katastrálním územíkatastrálním území dotčeném mimořádnou událostí, nebo
c)
pozemek, zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku dotčené mimořádnou událostí, jsou-li označeny způsobem podle § 12e; na nemovitou věc, která v opatření obecné povahy není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 18
(1)
Osvobození od daně z pozemků podle § 4 zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky, zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobození, pokud tento zákon nestanoví nové lhůty.
(2)
Úlevy, na které vznikl nárok podle nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani, se poskytnou poplatníkům formou odpočtu od vypočtené daně z nemovitosti.
§ 19
U staveb, kde vznikla daňová povinnost platit domovní daň podle nájemného a ceny užívání podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, v roce 1992, vyměří příslušný obecní úřad daň na rok 1992 po jeho uplynutí z nájemného a ceny užívání připadající na dobu ode dne vzniku daňové povinnosti do konce roku 1992, po srážce odčitatelných položek připadajících na tuto dobu.
§ 19a
Ve zdaňovacím období roku 1994 budou poplatníci, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, platit zálohy na daň ve výši daně splatné v předchozím zdaňovacím období k termínům uvedeným v § 15 odst. 1 a 2 až do doby doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Rozdíl mezi splatnou daňovou povinností a zaplacenými zálohami poplatníci zaplatí ve lhůtě do 15 dnů po doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Přeplatek, který je rozdílem mezi zaplacenými zálohami a roční daňovou povinností, se vrátí za podmínek stanovených zvláštním předpisem.
§ 19b
Společný zástupce, který byl společným zástupcem poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k témuž pozemku do 31. prosince 2006, se považuje za společného zástupce i na následující zdaňovací období, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce podle § 13a odst. 4 nebo postup podle § 13a odst. 5 tohoto zákona.
§ 20
Daň z nemovitostí se vyměří podle tohoto zákona poprvé na rok 1993 podle stavu k 1. lednu 1993.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
S působností pro Českou republiku zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani, ve znění zákona č. 129/1974 Sb.
2.
§ 1 písm. g) a § 8 zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
3.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 82/1978 Sb., o osvobození obytných domů s byty v osobním vlastnictví od domovní daně.
4.
Nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani.
5.
S působností pro Českou republiku vyhláška ministerstva financí č. 144/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani.
6.
S působností pro Českou republiku vyhláška ministerstva financí č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.
7.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 101/1976 Sb., kterou se doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.
8.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 217/1988 Sb., o odvádění nájemného na zvláštní účty nájemného, ve znění vyhlášky č. 29/1991 Sb.
9.
Opatření ministerstva financí České republiky ze dne 25. 1. 1991 k odstranění nesrovnalostí při vyměřování domovní daně (vyhlášeno v částce 55/1991 Sb.).
§ 22
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 338/1992 Sb.
Inženýrské stavby, které jsou zdanitelnou stavbou
KÓD CZ-CC| Text CZ-CC| Slovní popis
---|---|---
ex221341| Věže pro vysílání, retranslační věže a telekomunikační stožáry| věže pro vysílání a retranslační věže
ex230141| Věže, stožáry, věžové zásobníky pro hornictví a těžbu surovin| věže a věžové zásobníky pro hornictví a těžbu surovin
230241| Věže chladící pro energetiku|
ex230251| Komíny a kouřové kanály pro energetiku| komíny pro energetiku
ex230341| Věže, stožáry, věžové zásobníky chemických podniků| věže a věžové zásobníky chemických podniků
230351| Průmyslové komíny chemických podniků|
ex230411| Stavby hutního a těžkého průmyslu (kromě budov)| vysoké pece
ex230441| Věže, stožáry, věžové zásobníky – pro ostatní průmysl| věže a věžové zásobníky pro ostatní průmysl
230451| Průmyslové komíny pro ostatní průmysl|
Je-li před číselným kódem Klasifikace stavebních děl CZ-CC uvedeno „ex“, vztahuje se příloha na inženýrské stavby označené současně číselným kódem CZ-CC a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy.
3)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
4)
§ 761 odst. 1. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
18a)
Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 265/1992 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.
18d)
Např. zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organisacích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb.
20)
Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti.
22)
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. |
Zákon České národní rady č. 358/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 358/1992 Sb.
Zákon České národní rady o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Vyhlášeno 7. 7. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 73/1992
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6)
* ČÁST DRUHÁ - NOTÁŘ (§ 7 — § 28)
* ČÁST TŘETÍ - NOTÁŘSKÁ SAMOSPRÁVA (§ 29 — § 44)
* ČÁST ČTVRTÁ - DOHLED, KÁRNÉ ŘÍZENÍ A ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU VEDENÉ KOMOROU (§ 45 — § 51a)
* ČÁST PÁTÁ - OBECNÁ USTANOVENÍ O NOTÁŘSKÉ ČINNOSTI A O POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍ POMOCI (§ 52 — § 61a)
* ČÁST ŠESTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NOTÁŘSKÉ ČINNOSTI (§ 62 — § 94a)
* ČÁST SEDMÁ - JINÁ ČINNOST NOTÁŘE (§ 94b — § 94e)
* ČÁST OSMÁ - MANIPULACE SE SPISY A NOTÁŘSKÝMI ZÁPISY A JEJICH ÚSCHOVA (§ 95 — § 105)
* ČÁST DEVÁTÁ - ODMĚNA NOTÁŘE (§ 106 — § 109)
* ČÁST DESÁTÁ - OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ (§ 109g — § 109i)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 109j — § 109j)
* ČÁST DVANÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 110 — § 116)
Aktuální znění od 23. 9. 2023 (285/2023 Sb.)
358
ZÁKON
České národní rady
ze dne 7. května 1992
o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Notář je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil notářským úřademnotářským úřadem.
(2)
Notářským úřademNotářským úřadem se rozumí soubor pravomocí k výkonu notářstvívýkonu notářství a další činnosti stanovené zákonem (dále jen „činnost notáře“) trvale spojený s místem výkonu této činnosti.
§ 2
Výkonem notářstvíVýkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listinveřejných listin o právních jednáních, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a peněz do notářské úschovy (dále jen „notářská činnost“). Notářskou činnost vykonává notář nestranně.
§ 3
(1)
Notář může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat tyto právní služby:
a)
udělovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci; před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních s výjimkou
1.
řízení o pozůstalosti, v němž vykonává činnost soudního komisaře,
2.
řízení ve věcech kapitálového trhu,
3.
řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,
4.
řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin,
5.
řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,
6.
řízení o soudním prodeji zástavy,
7.
řízení ve věcech rodinněprávních vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé a
b)
sepisovat soukromé listiny a zpracovávat právní rozbory.
(2)
Notář může vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.
(3)
Notář může též vykonávat funkci insolvenčního správceinsolvenčního správce, předběžného insolvenčního správceinsolvenčního správce, zástupce insolvenčního správceinsolvenčního správce, odděleného insolvenčního správceinsolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správceinsolvenčního správce v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení.
§ 4
V rámci další činnosti notář vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon.2) Je-li jinou činností provádění zápisů do Rejstříku zástav, veřejného rejstříku nebo veřejného seznamu, považuje se za notářskou činnost; to platí i pro provádění zápisů do evidence podle zvláštního právního předpisu.
§ 5
(1)
Činnost notáře vykonává notář za úplatu a při jejím výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní zákon jinak.
(2)
Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy, a činnost zapsaného mediátora podle zákona o mediacimediaci.
§ 6
(1)
Notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření (dále jen „notářské listiny“) jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem.
(2)
Notářské listiny podle tohoto zákona se sepisují v listinné podobě; stanoví-li tak tento zákon, lze je sepsat také v elektronické podobě. Veřejné listinyVeřejné listiny sepisované notářem podle zvláštního právního předpisu lze sepsat v listinné nebo elektronické podobě, s výjimkou sepisování veřejných listinveřejných listin podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
ČÁST DRUHÁ
NOTÁŘ
ODDÍL PRVNÍ
NOTÁŘ A NOTÁŘSKÝ ÚŘAD
§ 7
(1)
Notářem může být jmenován státní občan členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, který
a)
je plně svéprávný,
b)
získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1.
v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2.
studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
c)
je bezúhonný,
d)
vykonal alespoň pětiletou notářskou praxinotářskou praxi a
e)
složil notářskou zkouškunotářskou zkoušku.
(2)
Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokátaadvokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, asistenta soudce Ústavního souduÚstavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, justičního kandidáta, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.
(3)
Notářskou zkouškouNotářskou zkouškou se rozumí notářská zkouškanotářská zkouška podle tohoto zákona a notářská zkouškanotářská zkouška podle dřívějších předpisů. Za osobu, která složila notářskou zkouškunotářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů, advokátní zkoušku, exekutorskou zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka.
§ 8
(1)
Notáře jmenuje ministr na návrh Komory do notářského úřadunotářského úřadu.
(2)
Počet notářských úřadůnotářských úřadů v obvodu každého okresního soudu stanoví ministr po vyjádření Komory.
(3)
Notářský úřadNotářský úřad zřizuje a ruší ministr po vyjádření Komory. Notářský úřadNotářský úřad je určen jménem a příjmením notáře v rámci okresního soudu.
(4)
Sídlem notářského úřadunotářského úřadu je sídlo okresního soudu, v jehož obvodu byl zřízen. Se souhlasem příslušné notářské komory může notář změnit sídlo notářského úřadunotářského úřadu v rámci obvodu okresního soudu.
(5)
Notářský úřadNotářský úřad lze zrušit jen tehdy, jestliže notář jmenovaný do notářského úřadunotářského úřadu byl odvolán nebo zemřel.
(6)
Komora předloží návrh podle odstavce 1 na základě výsledků konkursu, který vyhlašuje a organizuje. Komora zařadí do konkursu na základě přihlášky každého, kdo splňuje předpoklady stanovené v § 7 odst. 1.
§ 9
(1)
Předpokladem zahájení činnosti notáře je
a)
jmenování notářem,
b)
složení slibu do rukou ministra, pokud již dříve slib neskládal,
c)
pořízení úředního razítka notáře,
d)
uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.
(2)
Slib zní:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že v činnosti notáře budu zachovávat ústavní a jiné zákony a obecně závazné právní předpisy a budu zachovávat mlčenlivost. V notářské činnosti budu postupovat nestranně a nezávisle.“.
(3)
Úřední razítko notáře obsahuje:
a)
jeho jméno, příjmení, případně akademický titul,
b)
označení „notář“,
c)
sídlo notářského úřadunotářského úřadu,
d)
malý státní znak České republiky.
§ 10
(1)
Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže
a)
bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního řízenítrestního řízení,
b)
bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti notáře, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
c)
byl zahájen postup podle § 51.
(2)
Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře
a)
po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání,
b)
po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však nepřetržitě po dobu 4 let.
§ 11
Ministr odvolá notáře
a)
na jeho žádost,
b)
jestliže odmítl složit slib,
c)
ke dni 31. prosince kalendářního roku, v němž dosáhne 70 let,
d)
jestliže pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,
e)
jestliže byl omezen ve svéprávnosti,
f)
jestliže byl odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s činností notáře,
g)
jestliže zaniklo jeho pojištění odpovědnosti za újmu podle § 9 odst. 1 písm. d) a notář ho i přes upozornění notářské komory (§ 29) ve stanovené lhůtě neobnoví,
h)
jestliže notář tři měsíce po složení slibu nebo ode dne jeho jmenování, složil-li slib před svým jmenováním, bez vážných důvodů nezačne vykonávat činnost notáře,
i)
jestliže pravomocným rozhodnutím kárné komise bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře,
j)
jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.
§ 12
(1)
Sídlem notáře je sídlo notářského úřadunotářského úřadu, do kterého byl jmenován. Ve svém sídle zřídí notář pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář, zapsanou v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou.
(2)
Notář může zavést úřední dny mimo notářskou kancelář i mimo své sídlo. Zavedení úředního dne a jeho zrušení je povinen oznámit Komoře a notářské komoře, v jejímž obvodu má své sídlo. Komora a notářská komora vedou evidenci zavedených úředních dnů a evidenci jejich zrušení.
§ 13
(1)
Notář vykonává činnost notáře zpravidla v notářské kanceláři a během úředních dnů také v místě jejich konání. Notář může jednotlivé úkony provádět i na jiném místě. Na jiném místě notář jednotlivý úkon provede, je-li to nutné.
(2)
Notáři, kteří jsou členy stejné notářské komory, a notáři, kteří mají stejné sídlo, se mohou sdružit jako společníci za účelem společného výkonu činnosti notáře nebo za společným účelem věci. Smlouva, kterou se notáři zaváží sdružit za účelem společného výkonu činnosti notáře, musí mít písemnou formu.
(3)
Notáři, kteří se sdružili jako společníci podle odstavce 2 za účelem společného výkonu činnosti notáře (dále jen „notář společník“), se v činnosti notáře vzájemně zastupují. Při zastupování notář společník vykonává činnost notáře jménem zastoupeného notáře společníka. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře společníka zastupuje. Používá své úřední razítko notáře.
(4)
Notáři společníci jsou povinni sdružení se za účelem společného výkonu činnosti notáře oznámit Komoře a notářské komoře, jejímiž jsou členy. Oznamovací povinnost platí i ohledně zániku společnosti; je-li notářů společníků více než dva, i ohledně vystoupení notáře společníka ze společnosti nebo jeho vyloučení.
ODDÍL DRUHÝ
ZÁSTUPCE A NÁHRADNÍK NOTÁŘE
§ 14
(1)
Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem (dále jen „kandidát“) podle § 24, notářská komora, jejímž je členem, mu ustanoví zástupce a rozhodne o výši podílu zástupce na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.3)
(2)
Notářská komora ustanoví zástupce z řad kandidátů v pracovním poměru u notáře, nejsou-li, z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo notáře, jemuž je zástupce ustanovován, nebo kandidátů u nich v pracovním poměru, a nejsou-li, anebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich nebo není souhlas podle věty třetí k ustanovení žádného kandidáta, tak z řad jiných notářů, kteří jsou členy notářské komory. K ustanovení zástupce je třeba jeho písemného souhlasu. K ustanovení zástupce z řad kandidátů je třeba také písemného souhlasu notáře, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
(3)
Notářská komora ustanoví notáři zástupce bez zbytečného odkladu na jeho návrh, je-li podán před uplynutím doby podle odstavce 1; není-li podán, tak bez návrhu, jakmile se dozví, že notář činnost notáře po dobu podle odstavce 1 nevykonává.
(4)
Jestliže notář zemřel nebo byl odvolán, notářská komora, jejímž byl členem, nebo Komora v případě postupu podle odstavce 5 ustanoví na dobu, kdy je notářský úřadnotářský úřad uvolněn, náhradníka notáře (dále jen „náhradník“). Náhradník se ustanoví obdobně na dobu pozastavení výkonu činnosti notáře podle § 10. K ustanovení náhradníka je třeba jeho písemného souhlasu.
(5)
Náhradníka ustanoví notářská komora z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo uvolněného notářského úřadunotářského úřadu; nejsou-li nebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich, z řad jiných notářů, kteří jsou jejími členy. Nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný takový notář, ustanoví náhradníkem kteréhokoli notáře Komora.
§ 15
(1)
Je-li zástupcem ustanoven kandidát, je předpokladem jeho výkonu činnosti notáře složení slibu do rukou ministra (§ 9 odst. 2), pokud již dříve slib neskládal.
(2)
Předpokladem výkonu činnosti notáře náhradníkem je dále uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.
§ 16
(1)
Zástupce zastupuje notáře při výkonu činnosti notáře zejména v úkonech, které nesnesou odkladu. Tuto činnost vykonává jménem zastoupeného notáře. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře zastupuje. Jestliže je zástupcem notář, používá svého úředního razítka notáře. Jestliže je zástupcem kandidát, používá úředního razítka notáře, kterého zastupuje. Zastoupený notář nemůže v době zastoupení vykonávat činnost notáře.
(2)
Náhradník vykonává činnost notáře svým jménem; tuto činnost vykonává zejména v úkonech, které nesnesou odkladu.
ODDÍL TŘETÍ
PRACOVNÍCI NOTÁŘE
Notářský koncipient
§ 17
(1)
Notářský koncipient (dále jen „koncipient“) je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských koncipientů.
(2)
Seznam notářských koncipientů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je koncipient v pracovním poměru.
§ 18
(1)
Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských koncipientů každého, kdo
a)
je státním občanem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,
b)
je plně svéprávný,
c)
získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1.
v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2.
studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
d)
je bezúhonný a
e)
je v pracovním poměru u notáře.
(2)
Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských koncipientů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.
§ 19
Notář může koncipienta písemně pověřit
a)
vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, ověřováním shody opisu nebo kopie (dále jen „opis“) s listinou (dále jen „vidimace“), ověřováním pravosti podpisu (dále jen „legalizace“) s výjimkou vidimací a legalizací ve vztahu k cizině, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu2a), vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů, prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a), a dále přijímáním úschov,
b)
jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 1,
c)
přípravnými a dílčími úkony činnosti podle § 2 a § 3 odst. 2,
d)
výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
§ 20
(1)
Notářská komora vyškrtne ze seznamu notářských koncipientů toho,
a)
kdo zemřel nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,
b)
kdo pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,
c)
kdo byl omezen ve svéprávnosti,
d)
kdo byl odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s činností koncipienta,
e)
kdo písemně požádal notářskou komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,
f)
komu skončil pracovní poměr u notáře a neuzavřel pracovní poměr s notářem se sídlem v obvodu této notářské komory do tří měsíců od skončení předchozího pracovního poměru u notáře,
g)
kdo byl zapsán do seznamu notářských kandidátů.
(2)
Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo byl ze seznamu notářských koncipientů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
Notářský kandidát
§ 21
(1)
Kandidát je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských kandidátů.
(2)
Seznam notářských kandidátů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
§ 22
(1)
Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských kandidátů každého, kdo
a)
splňuje předpoklady stanovené v § 18 odst. 1,
b)
vykonal alespoň tříletou notářskou praxinotářskou praxi (§ 7 odst. 2) a
c)
složil notářskou zkouškunotářskou zkoušku.
(2)
K notářské zkoušcenotářské zkoušce musí být připuštěn každý, kdo splňuje předpoklady stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Notářské zkouškyNotářské zkoušky se konají alespoň jednou ročně.
(3)
Do doby notářské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient notářskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby notářské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.
(4)
Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
(5)
Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských kandidátů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.
§ 23
Notář může kandidáta písemně pověřit
a)
sepisováním notářských zápisů o právních jednáních, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní jednání zvláštním právním předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b, osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a),
b)
přípravnými a dílčími úkony v ostatní notářské činnosti,
c)
výkonem činnosti podle § 3 odst. 1,
d)
jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 2,
e)
výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
§ 24
(1)
Kandidát může být na návrh notáře, u kterého je v pracovním poměru, ustanoven příslušnou notářskou komorou, aby ho zastupoval při výkonu činnosti notáře s výjimkou činnosti podle § 3 odst. 3. Tuto činnost kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného kandidáta. Notářská komora na návrh notáře ustanovení kandidáta zástupcem zruší.
(2)
Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc, rozhodne příslušná notářská komora o výši podílu kandidáta ustanoveného zástupcem podle odstavce 1 na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.3)
§ 25
(1)
Notářská komora vyškrtne kandidáta ze seznamu notářských kandidátů z důvodů uvedených v § 20 odst. 1 písm. a) až f).
(2)
Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo byl ze seznamu notářských kandidátů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
§ 26
Další pracovníci notáře
(1)
Notář může písemně pověřit další pracovníky, kteří jsou u něho v pracovním poměru, přípravnými a dílčími úkony v činnosti podle § 2 a 3. Jestliže tito pracovníci složili kvalifikační zkoušku, notář je může pověřit i činností vymezenou v § 19 s výjimkou jednotlivých úkonů podle § 3 odst. 1.
(2)
Ke kvalifikační zkoušce musí být připuštěn další pracovník notáře, který byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň 1 rok. Notářská komora může do této doby započítat dobu, po kterou byl tento pracovník zaměstnán u soudu, advokátaadvokáta, krajského sdružení advokátůadvokátů nebo u komerčního právníka.
(3)
Za kvalifikační zkoušku se považuje též odborná a jiná obdobná zkouška složená pracovníky státních notářství podle dřívějších předpisů. Notářská komora může uznat odbornou nebo jinou obdobnou zkoušku složenou pracovníky soudů, advokátůadvokátů, krajského sdružení advokátůadvokátů nebo komerčních právníků za kvalifikační zkoušku podle tohoto zákona.
Ustanovení společná
§ 27
(1)
Činnost pracovníků notáře na základě jeho pověření podle § 19, 23 a § 26 odst. 1 se považuje za činnost notáře.
(2)
Při výkonu této činnosti se pracovník podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře.
§ 28
(1)
Notář je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za újmu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou notář pracovníky zaměstnává.
(2)
Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí zákoníkem práce.
ČÁST TŘETÍ
NOTÁŘSKÁ SAMOSPRÁVA
ODDÍL PRVNÍ
NOTÁŘSKÁ KOMORA
§ 29
(1)
Notářská komora se zřizuje v obvodu každého krajského soudu a v obvodu městského soudu v Praze.
(2)
Obvody a sídla notářských komor se shodují s obvody a sídly krajských soudů.
(3)
Obvod a sídlo notářské komory pro hlavní město Prahu se shoduje s obvodem a sídlem městského soudu v Praze.
(4)
Notářská komora sdružuje všechny notáře se sídlem v jejím obvodu. Notář se stává členem notářské komory dnem jeho jmenování notářem. Členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí.
(5)
Notářská komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou notáři povinni platit ve výši stanovené kolegiem notářů (dále jen „kolegium“).
§ 30
Notářská komora má tyto orgány:
a)
kolegium,
b)
prezidium,
c)
prezidenta notářské komory (dále jen „prezident“),
d)
revizní komisi.
§ 31
(1)
Nejvyšším orgánem notářské komory je kolegium.
(2)
Právo účastnit se jednání kolegia mají notáři a kandidáti z obvodu notářské komory; kandidáti mají jen poradní hlas. Notář může písemně pověřit jiného notáře, aby ho při jednání kolegia zastupoval a jeho jménem hlasoval. Zastoupený notář se považuje za přítomného na jednání kolegia.
(3)
Kolegium
a)
z členů notářské komory volí a odvolává členy prezidia a revizní komise,
b)
ze zvolených členů prezidia volí a odvolává prezidenta a viceprezidenta (dále jen „viceprezident“),
c)
z členů notářské komory volí a odvolává delegáty notářské komory v Komoře (dále jen „delegáti“), a to jednoho delegáta na každých započatých 20 členů notářské komory,
d)
ze zvolených členů revizní komise volí a odvolává předsedu této komise,
e)
projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů notářské komory,
f)
schvaluje rozpočet a hospodaření notářské komory,
g)
zřizuje sociální a jiné fondy a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
h)
stanoví výši členských příspěvků,
i)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech notářské komory,
j)
může zrušit nebo změnit usnesení prezidia.
§ 32
(1)
Prezidium je řídícím a výkonným orgánem notářské komory; má pět až devět členů.
(2)
Prezidium
a)
svolává kolegium nejméně jednou za rok; svolá kolegium do jednoho měsíce vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů notářské komory nebo požádá-li o to revizní komise,
b)
vede evidenci notářů se sídlem v obvodu notářské komory,
c)
hospodaří s finančními prostředky notářské komory a spravuje její majetek,
d)
hospodaří s fondy notářské komory,
e)
organizuje kvalifikační zkoušky a jmenuje členy zkušební komise,
f)
vykonává působnost notářské komory stanovenou tímto zákonem.
§ 33
(1)
Prezident
a)
zastupuje notářskou komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
b)
řídí jednání kolegia,
c)
svolává prezidium nejméně jednou za tři měsíce; svolá prezidium do deseti dnů vždy, požádá-li o to jedna třetina členů prezidia nebo požádá-li o to revizní komise,
d)
řídí jednání prezidia,
e)
činí rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu; rozhodnutí musí být schválena při nejbližším jednání prezidia,
f)
k žádosti notáře uděluje souhlas s jeho nepřítomností v notářském úřadunotářském úřadu po dobu delší než jeden měsíc.
(2)
Prezidenta zastupuje viceprezident.
§ 34
(1)
Revizní komisi tvoří předseda a další dva členové.
(2)
Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu.
(3)
Revizní komise
a)
kontroluje plnění usnesení kolegia a činnost prezidia; za tím účelem musí být revizní komisi umožněn přístup ke všem dokladům notářské komory,
b)
podává kolegiu nejméně jednou za rok zprávu o výsledcích kontrol.
ODDÍL DRUHÝ
NOTÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY
§ 35
(1)
Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.
(2)
Komoru tvoří notářské komory.
(3)
Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří příspěvky notářských komor, dary a jiné příjmy. Notářské komory jsou povinny platit příspěvky ve výši stanovené sněmem Komory (dále jen „sněm“).
§ 35a
(1)
Komora vede, provozuje a spravuje Rejstřík zástav, Sbírku dokumentů a tyto evidence a seznamy:
a)
Evidenci právních jednání pro případ smrti,
b)
Evidenci listin o manželském majetkovém režimu,
c)
Seznam prohlášení o určení opatrovníka,
d)
Seznam listin o manželském majetkovém režimu,
e)
Evidenci ověřených podpisů.
(2)
Při zápisu, změně nebo výmazu údajů do Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle odstavce 1 Komora a notáři využívají údaje vedené v základních registrech, popřípadě údaje vedené v agendových informačních systémech. S výjimkou údajů zapsaných ve Sbírce dokumentů a Evidenci ověřených podpisů vede Komora zapsané údaje aktualizované podle stavu vedeného v základních registrech.
(3)
Údaje ze základních registrů a údaje z agendových informačních systémů mohou notáři využívat také prostřednictvím informačního systému, který vede, spravuje a provozuje Komora.
(4)
Komora vede Rejstřík zástav, Sbírku dokumentů, evidence a seznamy v elektronické podobě. Komora stanoví předpisy postup při vedení, správě a provozu evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů a způsob určení náhrady hotových výdajů Komory spojených s vedením evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů.
(5)
V předpisu o Rejstříku zástav Komora stanoví zejména
a)
postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,
b)
jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do Rejstříku zástav zapisují,
c)
kdo zapisuje údaje podle písmene b) do Rejstříku zástav,
d)
postup a způsob vydávání opisů, výpisů a potvrzení z Rejstříku zástav,
e)
postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.
(6)
V předpisu o Evidenci právních jednání pro případ smrti Komora stanoví zejména
a)
jaké údaje se do evidence zapisují,
b)
postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,
c)
v jakých případech zápis změny činí Komora,
d)
způsob a postup poskytování sdělení a vydávání opisu zápisu nebo potvrzení,
e)
postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.
(7)
V předpisu o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu Komora stanoví zejména
a)
jaké údaje se do evidence zapisují,
b)
postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,
c)
v jakých případech zápis změny činí Komora.
(8)
V předpisu o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka Komora stanoví zejména
a)
postup a způsob zápisu údaje,
b)
postup a způsob zápisu změny údaje a jeho výmazu,
c)
jaké změny zápisu a jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do seznamu zapisují,
d)
kdo zapisuje údaje podle písmen b) a c) do seznamu.
(9)
V předpisu o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu Komora stanoví zejména
a)
postup a způsob zápisu údaje,
b)
postup a způsob zápisu změny údaje a jeho výmazu,
c)
jaké změny zápisu a jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do seznamu zapisují,
d)
kdo zapisuje údaje podle písmen b) a c) do seznamu,
e)
postup a způsob vydávání opisů a potvrzení ze seznamu,
f)
postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.
(10)
V předpisu o Evidenci ověřených podpisů Komora stanoví zejména
a)
postup a způsob zápisu údajů,
b)
postup a způsob nahlížení do evidence.
(11)
V předpisu o Sbírce dokumentů Komora stanoví zejména
a)
postup a způsob založení dokumentu a zápisu, změny nebo výmazu údajů o dokumentu,
b)
jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se o dokumentu evidují,
c)
kdo zapisuje údaje podle písmen a) a b) do Sbírky dokumentů,
d)
postup a způsob nahlížení do Sbírky dokumentů,
e)
postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.
(12)
Komora uchovává údaje vedené v Rejstříku zástav, Sbírce dokumentů a v evidenci a seznamu uvedených v odstavci 1 písm. a), d) a e) i po provedení výmazu, ledaže stanoví tento zákon jinak. Komora na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení poskytne informace ze souboru dat skončených věcí. Informace ze souboru dat obsahující údaje evidence uvedené v odstavci 1 písm. a) lze poskytnout pouze po úmrtí zůstavitele.
(13)
Komoře náleží odměna za sdělení podle § 35c odst. 2 osobě, která prokáže právní zájem, za provedení zápisu údaje nebo změny zápisu do Rejstříku zástav podle § 35h a za založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a) do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35k odst. 2. Komoře dále náleží náhrada hotových výdajů spojených s vedením, provozem a správou evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů, jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav a paušální roční náhrada hotových výdajů za poskytování údajů prostřednictvím tohoto přístupu orgánům veřejné moci.
(14)
Ministerstvo stanoví vyhláškou výši odměn, jednorázové náhrady hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav a paušální roční náhrady hotových výdajů za poskytování údajů z Rejstříku zástav orgánům veřejné moci náležející Komoře.
Evidence právních jednání pro případ smrti
§ 35b
(1)
V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují listiny o těchto právních jednáních zůstavitele učiněných pro případ smrti:
a)
závěti, dovětku, dědické smlouvě,
b)
prohlášení o vydědění a prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude,
c)
přikázání započtení na dědický podíl, není-li takové přikázání obsaženo v závěti,
d)
povolání správce pozůstalosti, není-li povolán v závěti,
e)
smlouvě o zřeknutí se dědického práva,
f)
zrušení právních jednání podle písmen a) až e).
(2)
Listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které nemají formu notářského zápisu, se evidují jen, jsou-li v notářské úschově.
(3)
Listiny o povolání správce pozůstalosti a listiny o jejich zrušení jsou evidovány odděleně od ostatních evidovaných listin. Spolu s listinami o povolání správce pozůstalosti jsou evidovány závěti obsahující povolání vykonavatele závěti, má-li závěť, ve které je povolání vykonavatele obsaženo, formu notářského zápisu nebo je-li uložena v notářské úschově. V takovém případě je závěť evidována v obou oddělených evidencích. To platí i pro závěť, obsahuje-li povolání správce pozůstalosti.
§ 35c
(1)
Zápisy údajů do Evidence právních jednání pro případ smrti provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který listiny o právních jednáních zůstavitele uvedených v § 35b odst. 1 přijal do notářské úschovy nebo o takovém právním jednání sepsal notářský zápis.
(2)
Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu a osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je či není evidována listina o právním jednání zůstavitele pro případ smrti a je-li evidována, u kterého notáře je uložena. Sdělení lze poskytnout jen po úmrtí zůstavitele. Komora takové sdělení poskytne také notáři, má-li jít o listinu o právním jednání pro případ smrti učiněné zůstavitelem, o jehož pozůstalosti je vedeno řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních; sdělení poskytne dálkovým přístupem na základě žádosti notáře.
(3)
Kterýkoli notář osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost o sdělení, zda je v Evidenci právních jednání pro případ smrti evidována listina o povolání správce pozůstalosti nebo o povolání vykonavatele závěti, a u kterého notáře je uložena, vydá opis zápisu z Evidence právních jednání pro případ smrti, je-li listina o takovém právním jednání zůstavitele evidována; není-li evidována, vydá potvrzení o tom, že evidována není. Je-li evidováno více takových listin učiněných stejným zůstavitelem, obsahuje opis zápisu údaje o všech těchto listinách. Ustanovení odstavce 2 věty druhé se použijí obdobně.
Evidence listin o manželském majetkovém režimu
§ 35d
(1)
V Evidenci listin o manželském majetkovém režimu se evidují
a)
smlouvy manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu,
b)
dohody manželů o změně smluveného režimu,
c)
smlouvy manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu,
d)
rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah,
e)
rozhodnutí soudu, kterými soud změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim.
(2)
Zápisy údajů do Evidence listin o manželském majetkovém režimu o smlouvě nebo o dohodě podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který smlouvu nebo dohodu sepsal. Zápisy údajů o rozhodnutích soudu podle odstavce 1 písm. d) a e) provádí Komora na základě stejnopisů těchto rozhodnutí zasílaných Komoře soudy v elektronické podobě.
(3)
Komora sdělí notáři, zda je či není evidována smlouva nebo dohoda podle odstavce 1 písm. a) až c) uzavřená zůstavitelem, o jehož pozůstalosti se vede řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních nebo zda je či není evidováno rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. d) a e) ohledně majetkového režimu zůstavitele a jeho manžela; je-li evidována smlouva nebo dohoda, sdělí také, u kterého notáře je uložena.
(4)
Komora poskytne notáři sdělení dálkovým přístupem na základě jeho žádosti.
Seznam prohlášení o určení opatrovníka
§ 35e
(1)
V Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se evidují prohlášení o určení, kdo se má stát opatrovníkem, a o odvolání prohlášení o takovém určení (dále jen „prohlášení o určení opatrovníka“), mající formu notářského zápisu.
(2)
Do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se zapisuje jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu7), není-li, tak bydliště (dále jen „pobyt“) toho, kdo prohlášení o určení opatrovníka pořídil (dále jen „pořizovatel prohlášení“), toho, kdo byl v prohlášení určen k tomu, aby se stal opatrovníkem (dále jen „určený opatrovník“), jméno, příjmení a sídlo notáře, který prohlášení o určení opatrovníka sepsal, a další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka.
(3)
Zápis údajů o prohlášení o určení opatrovníka do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který takové prohlášení sepsal.
(4)
Komora sdělí soudu na jeho žádost, zda je či není prohlášení o určení opatrovníka v Seznamu prohlášení o určení opatrovníka evidováno; je-li evidováno, také zapsané údaje o pořizovateli prohlášení, o určeném opatrovníku a údaj, u kterého notáře je prohlášení o určení opatrovníka uloženo. Žádost se podává a sdělení se poskytuje dálkovým přístupem.
Rejstřík zástav
§ 35f
(1)
V Rejstříku zástav se evidují tyto údaje:
a)
označení zástavy,
b)
označení dluhu zajišťovaného zástavním právem k zástavě,
c)
zástavní dlužník, zástavce a zástavní věřitel, a to uvedením jména, příjmení, popřípadě názvu, data narození, identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno, popřípadě jiného obdobného identifikujícího údaje (dále jen „identifikační číslo“), a pobytu, popřípadě sídla podnikatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo uvedením názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu se sídlem v České republice, nebo uvedením názvu a identifikačního čísla její organizační složky nebo obchodního závoduobchodního závodu v České republice, je-li sídlo v zahraničí, sídla její organizační složky nebo obchodního závoduobchodního závodu v České republice, jsou-li známa, jde-li o právnickou osobu, která nemá sídlo v České republice,
d)
právní důvod zástavního práva,
e)
o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která není evidována v Rejstříku zástav jako zástava, a označení takové věci,
f)
o tom, že zapsané právo je budoucím zástavním právem, má-li se zástavní dlužník až po uzavření zástavní smlouvy stát vlastníkem věci, která má být zástavou a ke které jinak podle občanského zákoníku nebo podle zástavní smlouvy vzniká zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav; po vzniku zástavního práva se zapíše i údaj o době jeho vzniku,
g)
datum a čas zápisu,
h)
další údaje stanovené předpisem Komory o Rejstříku zástav.
(2)
Zástavní právo je do Rejstříku zástav zapsáno zápisem údajů uvedených v odstavci 1; vymazáno je výmazem zapsaných údajů. To platí i o budoucím zástavním právu a o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která není zapsána jako zástava.
(3)
Je-li zástavní právo v Rejstříku zástav již zapsáno, evidují se také údaje o
a)
zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě,
b)
započetí výkonu zástavního práva váznoucího na zástavě,
c)
pořadí zástavních práv, vznikne-li na zástavě více zástavních práv.
(4)
Svědčí-li zastavované pohledávce zástavní právo, eviduje se také údaj o vzniku podzástavního práva, je-li zástavní právo, které svědčí zastavované pohledávce, zapsáno v Rejstříku zástav; jinak jen, vzniká-li k takové pohledávce zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav.
§ 35g
(1)
Zápisy údajů podle § 35f odst. 1 do Rejstříku zástav na základě zástavní smlouvy, zápisy údajů podle § 35f odst. 3 a změny a výmazy těchto údajů provádějí pomocí dálkového přístupu notáři.
(2)
Notář, který zástavní smlouvu sepsal, provede
a)
zápis údajů podle § 35f odst. 1, kromě písmene e),
b)
zápis údajů o zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě a o pořadí zástavních práv, jsou-li tato ujednání obsažena v zástavní smlouvě, a
c)
zápis údajů o vzniku podzástavního práva, je-li zástavní smlouvou zastavována pohledávka, které svědčí zástavní právo zapsané v Rejstříku zástav nebo ke které vzniká zástavní právo jeho zápisem do Rejstříku zástav, i když zástavní právo, které jí svědčí, není v Rejstříku zástav zapsáno.
(3)
Zápis údajů podle § 35f odst. 1, případně podle § 35f odst. 3, provede notář po uzavření zástavní smlouvy bez zbytečného odkladu jen, je-li účinná; jinak bez zbytečného odkladu po nabytí její účinnosti. Nabytí účinnosti smlouvy dokládá zástavní věřitel, nejde-li o nabytí účinnosti uplynutím doby.
(4)
Kterýkoli notář provede
a)
zápis změny zápisu a výmaz údajů podle § 35f odst. 1 a 3,
b)
zápis údajů o započetí výkonu zástavního práva váznoucího na zástavě,
c)
zápis údajů o zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě a o pořadí zástavních práv, nejsou-li zapsány notářem, který zástavní smlouvu sepsal,
d)
zápis údajů o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která se zapisuje nebo může být zapsána jako zástava do Rejstříku zástav,
e)
zápis údaje o vzniku podzástavního práva, nevzniká-li zápisem do Rejstříku zástav zástavní právo k pohledávce, které svědčí zástavní právo v Rejstříku zástav zapsané,
f)
zápis údaje o vzniku zástavního práva, je-li v Rejstříku zástav zapsáno budoucí zástavní právo.
(5)
Zápisy údajů podle § 35f odst. 1 písm. e) a § 35f odst. 3, změny zápisů a výmazy jsou prováděny na základě písemné žádosti zástavního věřitele, popřípadě podzástavního věřitele nebo podzástavce anebo jiné osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. K zápisu podle § 35f odst. 3 písm. c) je třeba, aby o zápis požádali všichni věřitelé, kterým vzniklo na zástavě zástavní právo. Se žádostí o zápis změny zápisu a o zápis údajů o skutečnostech uvedených v § 35f odst. 1 písm. e) a v § 35f odst. 3 je třeba předložit listinu prokazující změnu nebo skutečnost, na základě které je zápis požadován.
(6)
Výmaz zástavního práva lze provést jen, jestliže zástavní právo zaniklo. Žádá-li o výmaz zástavního práva zástavní věřitel a uvede-li v žádosti, že zástavní právo zaniklo a právní důvod jeho zániku, má se za to, že k zániku zástavního práva došlo. Žádá-li o výmaz zástavní dlužník, je třeba se žádostí předložit veřejnou listinuveřejnou listinu nebo listinu potvrzenou zástavním věřitelem s jeho úředně ověřeným podpisem, prokazující zánik zástavního práva; zaniklo-li zástavní právo uplynutím doby, zástavní dlužník doloží, že doba trvání zástavního práva byla na tuto dobu omezena.
§ 35h
Zápisy údajů na základě rozhodnutí orgánů veřejné moci, kterými vzniklo zástavní právo, a změny takových zápisů provádí na základě písemné žádosti orgánu veřejné moci Komora. Orgány veřejné moci jsou povinny zaslat žádost s vykonatelným rozhodnutím, kterým vzniklo zástavní právo nebo u zapsaného zástavního práva došlo k jeho změně, do 30 dnů ode dne vzniku nebo změny zástavního práva.
§ 35i
(1)
Kterýkoliv notář vydá každému na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava nebo o tom, že není evidován zákaz zřízení zástavního práva k věci, neevidované v Rejstříku zástav jako zástava.
(2)
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do Rejstříku zástav, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
Seznam listin o manželském majetkovém režimu
§ 35j
(1)
V Seznamu listin o manželském majetkovém režimu jsou evidovány
a)
notářské zápisy o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, o dohodách manželů o změně smluveného režimu a o smlouvách manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu (dále jen „smlouva o manželském majetkovém režimu“),
b)
rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim (dále jen „rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu“).
(2)
Seznam listin o manželském majetkovém režimu obsahuje rejstřík a sbírku listin.
(3)
Do rejstříku se zapisuje
a)
jméno, příjmení, datum narození a pobyt manželů nebo snoubenců (dále jen „manželé“),
b)
datum uzavření a účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu, označení smluveného režimu podle občanského zákoníku a jméno, příjmení a sídlo notáře, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo
c)
datum vydání a právní moci rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu, jeho spisovou značku, označení soudu, který rozhodnutí vydal, a údaj o tom, zda soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů, nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim,
d)
další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(4)
Do sbírky listin se zakládá elektronický stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě vzniklé autorizovanou konverzí z podoby listinné do podoby elektronické, anebo stejnopis rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě.
§ 35k
(1)
Založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), b) a d) do rejstříku (dále jen „zápis smlouvy do seznamu“) provádí notář, který takovou smlouvu sepsal. Notář provede zápis smlouvy do seznamu, je-li to ve smlouvě o manželském majetkovém režimu ujednáno, jinak na základě písemné žádosti obou manželů, a to dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo po podání žádosti na základě takové účinné smlouvy.
(2)
Není-li možné, aby zápis smlouvy do seznamu provedl notář, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, provede zápis smlouvy do seznamu na základě písemné žádosti obou manželů Komora. S žádostí je třeba doložit elektronický stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo stejnopis notářského zápisu o takové smlouvě v elektronické podobě vzniklé na základě autorizované konverze z podoby listinné.
(3)
Založení rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), c) a d) do rejstříku (dále jen „zápis rozhodnutí soudu do seznamu“) provede Komora na základě soudem zaslaného stejnopisu rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě. Soud zasílá Komoře stejnopis rozhodnutí bez odůvodnění.
§ 35l
(1)
Jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny.
(2)
Komora zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje zapisované do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35j odst. 3 písm. a) až c).
(3)
Kterýkoli notář vydá každému na jeho žádost ze sbírky listin opis smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo opis rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu anebo potvrzení o tom, že smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu nejsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsány. V žádosti je třeba uvést jméno, příjmení a datum narození manželů.
Evidence ověřených podpisů
§ 35m
(1)
Jde-li o legalizaci vlastnoručního podpisu, jsou v Evidenci ověřených podpisů evidovány tyto údaje:
a)
pořadové číslo přidělené evidencí,
b)
jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, jejíž podpis byl legalizován,
c)
číslo a druh průkazu, kterým byla prokázána totožnost osoby uvedené v písmenu b), nebo jiný způsob, jak byla prokázána její totožnost,
d)
údaj o tom, že osoba uvedená v písmenu b) listinu před notářem vlastnoručně podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní,
e)
stručné označení listiny s legalizovaným podpisem nebo podpisy, včetně počtu vyhotovení takové listiny, případně počtu legalizovaných podpisů stejné osoby na jedné listině,
f)
datum legalizace,
g)
jméno, příjmení a funkce ověřujícího.
(2)
Jde-li o uznání elektronického podpisu za vlastní, jsou v Evidenci ověřených podpisů evidovány tyto údaje:
a)
pořadové číslo přidělené evidencí,
b)
jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, jejíž podpis byl legalizován,
c)
číslo a druh průkazu, kterým byla prokázána totožnost osoby uvedené v písmenu b), nebo jiný způsob, jak byla prokázána její totožnost,
d)
údaj o tom, že osoba uvedená v písmenu b) prohlásila, že dokument sama podepsala k němu připojeným elektronickým podpisem, který uznává za vlastní,
e)
stručné označení dokumentu, na němž došlo k legalizaci podpisu,
f)
datum legalizace,
g)
jméno, příjmení a funkce ověřujícího.
(3)
Každý si po zadání pořadového čísla evidence, jména a příjmení a data narození osoby, jejíž podpis byl legalizován, může prostřednictvím dálkového přístupu ověřit, který notář v České republice legalizaci provedl a označení listiny nebo jiného dokumentu s legalizovaným podpisem nebo podpisy. Pro ověření lze použít i kód rychlé reakce (QR kód), pokud jej ověřovací doložka obsahuje.
Sbírka dokumentů
§ 35n
(1)
Ve Sbírce dokumentů se evidují a ukládají
a)
dokumenty vzniklé převedením notářských zápisů sepsaných v listinné podobě do elektronické podoby, opatřené kvalifikovaným elektronickým podpisem notáře, který notářský zápis sepsal,
b)
notářské zápisy sepsané v elektronické podobě,
(dále jen „uložené dokumenty“).
(2)
Každému uloženému dokumentu je v okamžiku jeho uložení přiděleno pořadové číslo, toto číslo se vyznačí na notářském zápisu.
(3)
Uložené dokumenty jsou ve Sbírce dokumentů uchovávány tak, aby byla zajištěna jejich integrita, autenticita, neměnnost, pravost a důvěryhodnost po celou dobu jejich uchování. Sbírka dokumentů je vedena a provozována tak, aby byla zachována důkazní hodnota v ní uložených dokumentů bez toho, aby bylo vyžadováno obnovení podpisu správcem.
(4)
Dokument podle odstavce 1 písm. a) se ukládá do Sbírky dokumentů převedený do elektronické podoby prostřednictvím skenovacího zařízení a ve strojově čitelné podobě pro textové části notářského zápisu.
(5)
Dokument podle odstavce 1 písm. a) uložený ve Sbírce dokumentů a zobrazující vyhotovený notářský zápis se považuje za veřejnou listinuveřejnou listinu a je rovnocenný s notářským zápisem vyhotoveným v listinné podobě. V případě rozporu mezi obsahem notářského zápisu sepsaného v listinné podobě a obsahem dokumentu podle odstavce 1 písm. a) uloženého ve Sbírce dokumentů platí, že rozhodující je obsah notářského zápisu sepsaného v listinné podobě. Byl-li notářský zápis sepsaný v listinné podobě vybrán za archiválii nebo byl-li na základě provedeného výběru archiválií zničen podle zvláštního právního předpisu8), je rozhodující obsah dokumentu uloženého ve Sbírce dokumentů. Byl-li namítnut nebo zjištěn rozpor podle věty druhé před zničením notářského zápisu sepsaného v listinné podobě, nelze zničení provést.
(6)
Sbírka dokumentů obsahuje také rejstřík o uložených dokumentech. Notář v den sepsání notářského zápisu uloží do Sbírky dokumentů dokument podle odstavce 1 písm. a) nebo notářský zápis podle odstavce 1 písm. b) a zapíše o něm do rejstříku tyto údaje:
a)
údaje o účastníkovi uvedené v § 63 odst. 1 písm. c), a není-li ho, tytéž údaje o žadateli,
b)
datum sepsání notářského zápisu,
c)
předmět úkonu.
(7)
Uložení dokumentu do Sbírky dokumentů a zápis údajů do rejstříku podle odstavce 6 se provádí elektronickým přenosem dat, a to zabezpečenou komunikací.
(8)
Každý si po zadání pořadového čísla sbírky a data sepsání notářského zápisu může prostřednictvím dálkového přístupu vyhledat, který notář v České republice notářský zápis sepsal a údaje uvedené v odstavci 6, nejde-li o notářský zápis o právních jednáních evidovaných v Evidenci právních jednání pro případ smrti. Pro ověření lze použít i kód rychlé reakce (QR kód), pokud jej stejnopis notářského zápisu obsahuje.
Ověřování veřejných listin ve vztahu k cizině
§ 35o
(1)
Veřejné listinyVeřejné listiny vydávané nebo ověřované notáři ověřuje Komora postupem podle Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listinveřejných listin.
(2)
Komora provádí činnost uvedenou v odstavci 1 ve svém sídle a v sídlech notářských komor uvedených v § 29 odst. 1.
(3)
Komoře náleží za činnost uvedenou v odstavci 1 odměna. Výši odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 36
Komora má tyto orgány:
a)
sněm,
b)
prezidium Komory,
c)
prezidenta Komory,
d)
revizní komisi Komory,
e)
kárnou komisi.
§ 37
(1)
Nejvyšším orgánem Komory je sněm.
(2)
Sněm tvoří delegáti a prezidenti.
(3)
Sněm
a)
z řad delegátů volí a odvolává pět volených členů prezidia Komory,
b)
z členů prezidia Komory volí a odvolává prezidenta Komory a viceprezidenta Komory,
c)
z řad notářů volí a odvolává členy revizní komise Komory,
d)
ze zvolených členů revizní komise Komory volí a odvolává předsedu této komise,
e)
z řad notářů volí členy kárné komise,
f)
ze zvolených členů kárné komise volí předsedu této komise,
g)
projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů Komory,
h)
schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
i)
zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
j)
stanoví výši příspěvku notářských komor,
k)
přijímá volební řád,
l)
přijímá organizační řád Komory a notářských komor,
m)
přijímá kancelářský řád, kárný řád a zkušební řád,
n)
stanoví postup při vyhlašování a organizaci konkursu podle § 8 odst. 6,
o)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory,
p)
může zrušit nebo změnit usnesení prezidia Komory,
q)
přijímá předpis o Evidenci právních jednání pro případ smrti,
r)
přijímá předpis o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu,
s)
přijímá předpis o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka,
t)
přijímá předpis o Rejstříku zástav,
u)
přijímá předpis o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu,
v)
přijímá předpis o Evidenci ověřených podpisů,
w)
přijímá předpis o Sbírce dokumentů,
x)
přijímá předpis o ověřování veřejných listinveřejných listin ve vztahu k cizině.
(4)
K platnosti předpisu podle odstavce 3 písm. m), n) a q) až x) je zapotřebí souhlasu ministerstva.
§ 38
(1)
Prezidium Komory je řídícím a výkonným orgánem Komory. Členy prezidia Komory jsou prezident Komory, viceprezident Komory, prezidenti a další volení členové.
(2)
Prezidium
a)
svolává sněm nejméně jednou za rok; svolá sněm do jednoho měsíce vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů sněmu nebo požádají-li o to alespoň dvě notářské komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,
b)
organizuje odbornou výchovu notářů a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost,
c)
vede evidenci notářů, kandidátů a koncipientů v České republice,
d)
hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
e)
hospodaří s fondy Komory,
f)
organizuje notářské zkouškynotářské zkoušky a jmenuje členy zkušební komise,
g)
vykonává působnost Komory stanovenou tímto zákonem, pokud nepřísluší sněmu.
§ 39
(1)
Prezident Komory
a)
zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
b)
řídí jednání sněmu,
c)
svolává prezidium Komory nejméně jednou za tři měsíce; svolá prezidium Komory do 20 dnů vždy, požádá-li o to jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,
d)
řídí jednání prezidia Komory,
e)
činí rozhodnutí v působnosti prezidia Komory, která nesnesou odkladu; rozhodnutí musí být schválena při nejbližším jednání prezidia Komory.
(2)
Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.
§ 40
(1)
Revizní komisi Komory tvoří předseda a další čtyři členové.
(2)
Členství v revizní komisi Komory je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory.
(3)
Revizní komise Komory
a)
kontroluje plnění usnesení sněmu a činnost prezidia Komory; za tím účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b)
podává sněmu nejméně jednou za rok zprávu o výsledcích kontrol.
§ 41
(1)
Kárnou komisi tvoří předseda a další čtyři členové. Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory.
(2)
Podrobnosti o činnosti kárné komise stanoví kárný řád.
ODDÍL TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 42
(1)
Volby orgánů notářské komory a Komory jsou tajné. Volební období je tříleté.
(2)
K volbám lze přistoupit, je-li přítomna nadpoloviční většina oprávněných voličů. Způsob provádění voleb stanoví volební řád, který může též stanovit, ve kterých případech je nutné, aby byl přítomen vyšší počet oprávněných voličů.
(3)
Výsledky voleb se oznamují ministerstvu. Notářské komory oznamují výsledky voleb také Komoře a předsedovi krajského soudu.
§ 43
(1)
Kolektivní orgány notářské komory a Komory se mohou platně usnášet jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů.
(2)
Předpisy uvedené v § 37 odst. 3 písm. l) a m) mohou stanovit, ve kterých případech je k platnosti postupu uvedeného v odstavci 1 zapotřebí přítomnosti nebo souhlasu vyššího počtu členů.
§ 44
(1)
Funkce v orgánech notářské komory a Komory jsou čestné, Komora a notářské komory vyplácejí členům svých orgánů za výkon těchto funkcí náhradu za ztrátu času a náhradu hotových výdajů.
(2)
Člen orgánu notářské komory a Komory se nesmí podílet na projednávání a rozhodování věcí u tohoto orgánu týkajících se jeho, jeho notářského úřadunotářského úřadu nebo osoby jemu blízké.
ČÁST ČTVRTÁ
DOHLED, KÁRNÉ ŘÍZENÍ A ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU VEDENÉ KOMOROU
ODDÍL PRVNÍ
DOHLED A KÁRNÉ ŘÍZENÍ
§ 45
(1)
Ministerstvo vykonává státní dohled na činnost podle § 2 a podle § 35o.
(2)
Komora vykonává dohled na činnost notářských komor a na činnost notáře a na vedení notářských úřadůnotářských úřadů.
(3)
Notářská komora vykonává dohled na činnost notáře a na vedení notářských úřadůnotářských úřadů ve svém obvodu.
§ 46
Dohled se provádí zejména kontrolou spisů, listin a předmětů úschov, dále kontrolou knih protestů, knih žádostí o výpis z evidence Rejstříku trestů, rejstříků, ověřovacích knih a ostatních evidenčních pomůcek (dále jen „evidenční pomůcky“).
§ 47
Drobné nedostatky v činnosti notáře nebo drobné poklesky v chování orgán vykonávající dohled notáři vytkne.
§ 48
(1)
Notář, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
(2)
Kárným proviněním notáře, kandidáta nebo koncipienta je
a)
závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo předpisem Komory, anebo usnesením orgánu notářské samosprávy, nebo
b)
závažné nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání jeho chováním.
(3)
Notáři lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a)
písemné napomenutí,
b)
pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo
c)
odvolání notáře.
(4)
Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a)
písemné napomenutí,
b)
pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo
c)
odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo 24.
(5)
Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a)
písemné napomenutí, nebo
b)
pokutu až do výše pětinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem.
(6)
Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být odvolaný notář po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu 5 let od odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.
(7)
Příjem z pokut připadá příslušné notářské komoře, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán, anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory soud podle zvláštního právního předpisu4b).
§ 49
(1)
O tom, zda se notář, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 přísedících z řad členů kárné komise. Členy kárného senátu losem určí a písemně jmenuje předseda kárné komise Komory.
(2)
Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, rozhoduje-li kárný senát o kárné žalobě podané prezidentem Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise Komory bez odkladu písemně jmenuje nového člena způsobem podle odstavce 1.
(3)
Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(4)
Kárnou žalobu je oprávněn podat
a)
ministr proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,
b)
prezident Komory proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,
c)
prezident proti notáři, který má sídlo v obvodu příslušné notářské komory, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů vedeném příslušnou notářskou komorou, a koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů vedeném příslušnou notářskou komorou,
d)
předseda krajského soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu, a proti koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu,
e)
předseda okresního soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v činnosti notáře jako soudního komisaře pověřeného tímto soudem; též proti kandidátovi nebo koncipientovi, který v době kárného provinění byl v pracovním poměru u pověřeného notáře jako soudního komisaře, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v jeho činnosti na základě pověření notářem jako soudním komisařem,
(dále jen „kárný žalobce“).
(5)
Kárná žaloba se podává ke Komoře a může být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(6)
Kárná žaloba musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž směřuje, adresu jeho trvalého pobytu, adresu notářské kanceláře, označení notářské komory, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán, popis skutku, pro který se kárná žaloba podává, označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá, a navrhované kárné opatření. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
(7)
O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárné komise notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž byla kárná žaloba podána (dále jen „kárně obviněný“). Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad notářů nebo advokátůadvokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
(8)
Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát notáře nebo advokátaadvokáta s jeho souhlasem.
§ 49a
(1)
Kárně obviněný může být v řízení zastoupen notářem nebo advokátemadvokátem.
(2)
V řízení se použijí obdobně ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a správního řádu upravující
a)
dokazování a
b)
zajištění účelu a průběhu řízení.
§ 49b
(1)
Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a)
byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b)
byl notář odvolán nebo jestliže výkon jeho úřadu zanikl, popřípadě skončil-li pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u notáře,
c)
zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění, nebo
d)
bylo o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízenítrestním řízení.
(2)
Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činutrestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení.
(3)
Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, je kárně obviněný trestně stíhán.
(4)
Kárný senát pokračuje v řízení přerušeném podle odstavců 2 a 3, jestliže orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení rozhodl, že skutek by mohl být posouzen jako kárné provinění.
(5)
Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 49 odst. 8, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
§ 49c
(1)
Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne o jeho vině a uloží mu jedno z kárných opatření uvedených v § 48 odst. 3 až 5.
(2)
Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že se kárně obviněný kárného obvinění zprošťuje.
(3)
Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl nebo kárně obviněného kárného obvinění zprostil, má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením; o tomto nároku kárný senát rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. a), d) a e), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči státu. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. b), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči Komoře. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. c), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči notářské komoře, jejímž prezidentem byl kárný žalobce.
(4)
Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.
(5)
Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy4c).
§ 50
(1)
Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2)
Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému.
(3)
Proti rozhodnutí kárného senátu může kárně obviněný a kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Komoře. Odvolání je třeba odůvodnit a má odkladný účinek.
(4)
O odvolání rozhoduje pro každou věc ustanovený pětičlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 členů, jmenovaných prezidentem Komory na návrh prezidia Komory, a 2 členů, určených losem prezidentem Komory z řad členů prezidia Komory. Má-li kárný senát rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení konaném na návrh prezidenta Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, předsedu senátu a 2 členy na návrh prezidia Komory jmenuje a 2 členy určuje losem z řad členů prezidia Komory viceprezident Komory. Výkon funkce člena odvolacího kárného senátu je neslučitelný s výkonem funkce člena kárného senátu, jakož i s předchozím výkonem funkce člena kárného senátu proti témuž kárně obviněnému v téže kárné věci.
(5)
Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.
§ 50a
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na notáře, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.
§ 51
Nepožádá-li notář, jemuž zdravotní stav trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře, o odvolání, navrhne notářská komora, jejímž je členem, nebo ministr kárné komisi, aby rozhodla, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře. Ustanovení § 49 a § 50 odst. 3 se použijí přiměřeně.
ODDÍL DRUHÝ
ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU VEDENÉ KOMOROU
§ 51a
Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za přestupek podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a řízení o něm
(1)
V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán Komory, se postupuje obdobně podle ustanovení
a)
zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání,
b)
oddílu prvního s výjimkou § 48 odst. 1 až 6, § 49 odst. 5 a § 50a a
c)
§ 56 odst. 4.
(2)
Kárnou žalobu, kterou se zahajuje řízení o přestupku, je oprávněn podat proti zaměstnanci
a)
notáře, s výjimkou kandidáta nebo koncipienta, nebo proti fyzické osobě, která je pro notáře činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce tohoto notáře,
b)
notářské komory nebo fyzické osobě, která je pro notářskou komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce podle § 49 odst. 4 písm. a) až c),
c)
Komory nebo fyzické osobě, která je pro Komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce podle § 49 odst. 4 písm. a) a b).
(3)
Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být notářem, kandidátem nebo koncipientem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí, nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.
(4)
Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit
a)
notáři správní trest odvolání notáře,
b)
kandidátovi správní trest odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo 24.
(5)
Na správní trest uložený podle odstavce 4 se použije obdobně § 48 odst. 6.
(6)
Pokuta uložená zaměstnanci notáře, s výjimkou kandidáta nebo koncipienta, nebo fyzické osobě, která je pro notáře činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá notářské komoře, jíž je zaměstnávající notář členem. Pokuta uložená zaměstnanci notářské komory nebo fyzické osobě, která je pro notářskou komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá notářské komoře, u které je zaměstnán. Pokuta uložená zaměstnanci Komory, nebo fyzické osobě, která je pro Komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá Komoře. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory nebo Komory soud podle zvláštního právního předpisu4b).
ČÁST PÁTÁ
OBECNÁ USTANOVENÍ O NOTÁŘSKÉ ČINNOSTI A O POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍ POMOCI
§ 52
Notář je v notářské činnosti a při poskytování právní pomoci vázán zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Při poskytování právní pomoci je vázán také pokyny klienta.
§ 53
(1)
Notář odmítne provedení požadovaných úkonů, jestliže
a)
tento úkon odporuje zákonům nebo dalším obecně závazným předpisům a tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,
b)
se jedná o úkon v notářské činnosti a notář, jeho zaměstnanec nebo osoba notáři blízká jsou zúčastněni na věci,
c)
ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá, nebo
d)
stanoví-li tak tento zákon.
(2)
Notář může odmítnout požadovaný úkon, jestliže žadatel nesloží bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře.
(3)
Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmí notář odmítnout provedení úkonu v notářské činnosti, pokud zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
§ 54
(1)
Notář může odstoupit od smlouvy o provedení úkonu v notářské činnosti nebo od smlouvy o poskytnutí právní pomoci (dále jen „smlouva“), jestliže
a)
došlo k narušení důvěry mezi ním a žadatelem nebo klientem,
b)
žadatel nebo klient neposkytuje potřebnou součinnost,
c)
žadatel nebo klient nesloží bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře.
(2)
Notář odstoupí od smlouvy vždy, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 53 odst. 1.
(3)
Notář je povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy oznámil žadateli nebo klientovi odstoupení od smlouvy, učinit všechny neodkladné úkony, pokud žadatel nebo klient neučinil jiné opatření.
§ 55
(1)
Jestliže notář odmítl provedení úkonu podle § 53 nebo jestliže notář odstoupil od smlouvy podle § 54, učiní o tom záznam ve spise, ve kterém uvede důvody odmítnutí nebo odstoupení.
(2)
Jestliže o to žadatel nebo klient požádá, sdělí mu notář důvody podle odstavce 1 písemně.
(3)
Žadatel nebo klient může podat stížnost na postup podle § 53 nebo 54. Stížnost posuzuje notářská komora.
§ 56
(1)
Notář je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s notářskou činností podle § 2 a další činností podle § 3 odst. 1 a 2 a které se mohou dotýkat oprávněných zájmů
a)
účastníka právního jednání, o kterém byl sepsán notářský zápis,
b)
toho, jehož prohlášení nebo rozhodnutí bylo osvědčeno,
c)
toho, jehož podpis byl ověřen,
d)
toho, na jehož žádost byla osvědčena právně významná skutečnost,
e)
klienta v případě další činnosti podle § 3,
nebo právních nástupců těchto osob (dále jen „povinnost mlčenlivosti“).
(2)
Povinnosti mlčenlivosti mohou notáře zprostit pouze osoby uvedené v odstavci 1.
(3)
Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na notáře, který byl odvolán.
(4)
Povinnosti mlčenlivosti se notář nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči navrhovateli kárného návrhu v době přípravy kárného návrhu. Povinností mlčenlivosti není notář vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a osobou, která může notáře mlčenlivosti zprostit, nebo jde-li o řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv.
(5)
Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činutrestného činu a povinnosti notáře jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků.
(6)
Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem notáři jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(7)
Povinnost mlčenlivosti se vztahuje obdobně i na zaměstnance notáře a zaměstnance notářské komory a Komory, a to i po skončení jejich pracovního poměru; nevztahuje se na notáře a jeho pracovníky ve vztahu k sobě navzájem.
§ 57
(1)
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, notář odpovídá žadateli, klientovi nebo účastníku za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře. Notář odpovídá za újmu způsobenou těmto osobám i tehdy, byla-li způsobena v souvislosti s výkonem činnosti notáře jeho pracovníkem; případná odpovědnost podle pracovněprávních předpisů tím není dotčena.
(2)
Notář se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm bylo možno požadovat.
(3)
Odpovědnost státu za újmu podle zvláštního právního předpisu4d) tím není dotčena.
§ 58
Notářské listiny se sepisují v českém jazyku. Jestliže se notářská listina, kromě listin o ověření, sepisuje s tím, kdo jazyk, jímž se listina sepisuje, nezná, postupuje se podle § 69.
§ 59
(1)
Při sepisování notářských listin nelze používat zkratky, které nejsou všeobecně používány.
(2)
Datum sepsání notářské listiny, výše peněžitého plnění, délka lhůt k plnění a spoluvlastnické podíly se vypisují také slovy. Číselné označení stran notářské listiny se vypisuje jen slovy.
(3)
Účastníci, svědci, důvěrníci a tlumočníci se podepisují na konci notářské listiny před podpisem notáře, který ke svému podpisu připojí úřední razítko notáře; tím není dotčeno ustanovení § 61a odst. 2 a 3.
§ 60
Vyjdou-li najevo chyby v psaní, počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost v notářské listině, provede se oprava doložkou pod uzavřený text notářské listiny. V doložce se poukáže na nesprávnost, vyznačí se správné znění, připojí se datum provedení opravy a doložku podepíší osoby uvedené v § 59 odst. 3. Notář připojí ke svému podpisu úřední razítko notáře.
§ 61
Z listiny sepsané notářem v rámci poskytování právní pomoci musí být patrno, který notář ji sepsal.
§ 61a
(1)
Pro notářské zápisy sepsané v elektronické podobě a jejich náležitosti se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující notářské zápisy sepsané v listinné podobě, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2)
Notářský zápis sepsaný v elektronické podobě obsahuje údaj o tom, že byl sepsán v elektronické podobě, a dále:
a)
namísto vlastnoručního podpisu notáře jeho kvalifikovaný elektronický podpis a kvalifikované elektronické časové razítko,
b)
namísto vlastnoručních podpisů účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků, tlumočníků a dalších osob, které podle ustanovení tohoto zákona notářský zápis podepisují, jejich uznávané elektronické podpisy9).
(3)
Je-li notářský zápis sepsán v elektronické podobě, nevyžaduje se otisk úředního razítka notáře a tlumočníka.
(4)
Bylo-li při sepisování notářského zápisu v elektronické podobě postupováno podle § 64a odst. 1 a 2, uvede se tato skutečnost v notářském zápisu a notářský zápis v tomto případě neobsahuje:
a)
údaj o místu právního jednání, jde-li o notářský zápis o právním jednání, nebo
b)
údaj o místu sepsání notářského zápisu, jde-li o notářský zápis sepsaný podle ustanovení části šesté oddílu druhého.
(5)
Pro notářské zápisy sepsané v elektronické podobě je vyloučen postup podle § 62 odst. 2.
(6)
Pro veřejné listinyveřejné listiny sepisované notářem podle zvláštního právního předpisu, jsou-li sepsány v elektronické podobě, platí odstavce 2 a 3 obdobně.
ČÁST ŠESTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NOTÁŘSKÉ ČINNOSTI
ODDÍL PRVNÍ
SEPISOVÁNÍ NOTÁŘSKÝCH ZÁPISŮ O PRÁVNÍCH JEDNÁNÍCH
§ 62
(1)
Notáři sepisují o právních jednáních notářské zápisy.
(2)
V notářském zápisu může pokračovat notář, který ho sepsal, nebo jiný notář se sídlem na území České republiky. Pokračování v notářském zápisu je součástí notářského zápisu.
§ 63
(1)
Notářský zápis musí obsahovat:
a)
místo, den, měsíc a rok právního jednání,
b)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
c)
jméno, příjmení, pobyt a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo,
d)
prohlášení účastníků, kteří jsou fyzickými osobami, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis,
e)
údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků anebo údaj o tom, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo zástupcem účastníka právnická osoba, údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost toho, kdo ji zastupuje,
f)
obsah právního jednání,
g)
údaj o tom, že byl notářský zápis po přečtení účastníky schválen,
h)
podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
i)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
j)
další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.
(2)
Účastníkem je ten, kdo formou notářského zápisu sám právně jedná nebo ten, za něhož jeho jménem právně jedná jeho zástupce.
§ 64
(1)
Nezná-li notář účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li notář tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem. Právnická osoba prokazuje notáři svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje; nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit, že existuje, a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.
(2)
Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, musí notářský zápis obsahovat jejich prohlášení, že účastníky, popřípadě zástupce účastníků, svědky úkonů, důvěrníky a tlumočníky znají osobně.
(3)
Není-li notáři prokázána totožnost, a jde-li o právnickou osobu, její existence, notář notářský zápis o právním jednání odmítne sepsat.
§ 64a
(1)
Prokázání totožnosti účastníků, svědků úkonu, důvěrníků nebo tlumočníků a zjištění obsahu projevu vůle o tom, co má být pojato do notářského zápisu, lze provést i bez jejich fyzické přítomnosti, a to spojením prostřednictvím videokonference se současným využitím prostředků pro elektronickou identifikaci.
(2)
Při postupu podle odstavce 1 lze použít pouze takový prostředek pro elektronickou identifikaci, který splňuje
a)
technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci10) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci11), nebo
b)
podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bankbank12).
(3)
Prokázání totožnosti svědky totožnosti postupem podle § 64 odst. 1 věty první a odst. 2 se vylučuje.
§ 65
(1)
Je-li účastníkem někdo, kdo neumí nebo nemůže číst nebo psát, může notář sepsat notářský zápis pouze za účasti dvou svědků úkonu. Tito svědci musí být přítomni při projevu účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu a při předčítání notářského zápisu a jeho schválení tím účastníkem, v jehož zájmu byli přítomni.
(2)
Postup podle odstavce 1 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního jednání s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen se vlastnoručně podepsat. V případě notářského zápisu sepisovaného v elektronické podobě se schopností vlastnoručně se podepsat rozumí schopnost připojit k dokumentu svůj uznávaný elektronický podpis9).
§ 66
Svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být osoby, které nejsou plně svéprávné, osoby nevidomé, neslyšící nebo němé a osoby, které nemohou číst nebo psát. Dále jimi nemohou být osoby blízké účastníkům a osoby, které mají zájem na právním jednání a jeho obsahu nebo se jich týká jinak, a pracovníci notáře, který notářský zápis sepisuje.
§ 67
(1)
Je-li účastník neslyšící nebo němý, může-li však číst a psát, musí si notářský zápis přečíst a v něm vlastní rukou připsat, že jej četl a že jej schvaluje.
(2)
Nemůže-li účastník číst nebo psát, musí být kromě svědků úkonu přibrán jeho důvěrník, který se s ním umí dorozumět. Jeho prostřednictvím notář zjistí, zda účastník zápis schvaluje.
(3)
Postup podle odstavce 2 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního jednání s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen vlastnoručně listinu podepsat.
(4)
O způsobilosti důvěrníka platí obdobně § 66, může jím však být i osoba účastníku blízká.
§ 68
(1)
Je-li k sepsání notářského zápisu nutná přítomnost svědků úkonu, uvede se v závěru notářského zápisu doložka obsahující prohlášení svědků, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle účastníka o tom, co má být pojato do zápisu, při předčítání notářského zápisu a jeho schválení účastníkem.
(2)
Obdobně musí notářský zápis obsahovat v závěru prohlášení důvěrníka o tom, že sdělil němému nebo neslyšícímu účastníku, který nemůže číst nebo psát, celý obsah notářského zápisu, a že jej účastník schválil.
(3)
Jestliže se účastník seznámil s obsahem právního jednání pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek, je třeba tuto okolnost uvést v notářském zápisu.
(4)
V úvodu notářského zápisu je třeba uvést důvod přítomnosti svědků úkonu, popřípadě důvěrníka.
§ 69
(1)
Nezná-li účastník nebo svědek úkonu jazyk, v němž se notářský zápis sepisuje, je třeba přítomnosti tlumočníka. Nelze však jako tlumočníka přibrat osobu blízkou účastníkům nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn.
(2)
Zná-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž jedná účastník nebo svědek, lze upustit od přítomnosti tlumočníka.
(3)
V závěru notářského zápisu je třeba uvést doložku o tom, že účastníku byl obsah notářského zápisu přetlumočen a že s ním účastník projevil souhlas. Byl-li přítomen tlumočník, připojí na notářský zápis svůj podpis a otisk svého úředního razítka.
Notářský zápis pro zápis do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku
§ 70
(1)
Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného seznamu“) nebo zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného rejstříku“), obsahuje také vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu.
(2)
Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, lze jej sepsat i v elektronické podobě.
§ 70a
(1)
Ve vyjádření o splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu podle § 70 notář uvede,
a)
že právní jednání je v souladu s právními předpisy a případně s dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis,
b)
že právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku a
c)
že byly splněny formality, stanoví-li je pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku zvláštní právní předpis, případně že bylo splnění formalit notáři doloženo.
(2)
Nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis odmítne sepsat.
(3)
Nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis sepíše, je-li to na něm účastníky požadováno. Ve vyjádření podle § 70 uvede, že sepsání notářského zápisu bylo na něm požadováno i po tomto poučení a dále uvede
a)
v čem spatřuje nesoulad s právními předpisy, případně s dalšími dokumenty, s nimiž soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, nebo
b)
jaké náležitosti, podmínky a případně formality, stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného rejstříku nebyly splněny.
(4)
Jestliže splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku, je třeba doložit jinými písemnostmi a tyto písemnosti nebyly notáři předloženy, notář odmítne notářský zápis sepsat.
§ 71
(1)
Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do Rejstříku zástav, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 2 a 4 obdobně.
(2)
Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis pro zápis do evidence svěřenských fondů ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 3 a 4 obdobně.
Notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti
§ 71a
(1)
Notářský zápis o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuceexekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění.
(2)
Notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuceexekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.
§ 71b
(1)
Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuceexekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.
(2)
Dohoda účastníků musí obsahovat
a)
označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné),
b)
označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné),
c)
skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,
d)
předmět plnění,
e)
dobu plnění,
f)
prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.
(3)
Dohoda účastníků může obsahovat též podmínky nebo doložení času, popřípadě vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno.
§ 71c
Notářský zápis o právním jednání podle § 71a a 71b se za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie potvrzuje podle občanského soudního řádu jako evropský exekuční titul.
ODDÍL DRUHÝ
OSVĚDČOVÁNÍ PRÁVNĚ VÝZNAMNÝCH SKUTEČNOSTÍ A PROHLÁŠENÍ
§ 72
(1)
Notář osvědčuje na žádost skutečnosti a prohlášení, které by mohly být podkladem pro uplatňování nebo prokazování práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky. Notář provádí zejména tato osvědčení:
a)
vidimaci,
b)
legalizaci,
c)
o předložení listiny,
d)
o protestech směnek a jiných listin, které je třeba předložit k uplatnění práva,
e)
osvědčení rozhodnutí orgánů právnických osob a také průběhu valných hromad, schůzí a jednání jiných orgánů právnických osob (dále jen „valná hromada“),
f)
o tom, že je někdo naživu,
g)
o jiných skutkových dějích a stavu věcí,
h)
o prohlášení,
i)
o provedení úkonů a splnění formalit podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE) a podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti a zákonů vydaných k jejich provedení,4f)
j)
výstupů z informačního systému veřejné správy,
k)
splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně obchodní společnosti nebo družstva a splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku,
l)
autorizovanou konverzi dokumentů.
(2)
Osvědčení podle odstavce 1 písm. a) až c) notář provede předepsanou listinou o ověření; vyhotoví ji na předložené listině nebo o ní sepíše samostatnou listinu, kterou s předloženou listinou pevně spojí.
(3)
Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) a i) až l) osvědčí notář formou a postupem stanovenými zvláštními právními předpisy3a),4a),5).
(4)
O osvědčení jiných skutečností a prohlášení, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, sepíše notář notářský zápis, pro který platí přiměřeně ustanovení oddílu prvního této části, ledaže stanoví tento zákon jinak.
(5)
Listinami o ověření jsou ověřovací doložky, kterými se provádí podle tohoto zákona vidimace a legalizace, a osvědčovací doložka, kterou se provádí podle tohoto zákona osvědčení o předložení listiny, a také jiné doložky o osvědčení právně významných skutečností sepsané notářem podle zvláštních zákonů (dále jen „jiné doložky sepsané notářem“). Jiné doložky sepsané notářem jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně zvláštním zákonem, i když je zvláštní zákon za veřejné listinyveřejné listiny neprohlašuje.
§ 73
Ověřování shody opisu nebo kopie s listinou
(1)
Vidimace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy notář posoudil shodu opisu s listinou. Ověřovací doložka obsahuje
a)
údaj o ověření toho, že opis doslovně souhlasí s listinou, z níž byl pořízen,
b)
údaj o tom, z kolika listů nebo archů se skládá listina, z níž byl opis pořízen, a z kolika listů nebo archů se skládá její opis,
c)
údaj o tom, že opis je částečný, není-li opis úplný,
d)
místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2 věty první se nepoužije,
e)
otisk úředního razítka notáře a podpis ověřujícího.
(2)
Notář odmítne vidimaci provést,
a)
je-li listinou, z níž je opis pořízen, listina, jejíž jedinečnost nelze ověřeným opisem nahradit, zejména občanský průkaz, vojenský průkaz, pas, nebo jiný průkaz, směnka, šek, nebo jiný cenný papírcenný papír, vkladní knížka, geometrický plán, rysy a technické kresby,
b)
jestliže ověřující nezná jazyk, ve kterém je listina, z níž je opis pořízen, vyhotovena, a není předložen její překlad do českého jazyka tlumočníkem; to neplatí, jestliže je před ověřujícím opis této listiny pořízen prostřednictvím kopírovacího zařízení,
c)
jsou-li v listině, jejíž shoda s opisem má být ověřena, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,
d)
jestliže se opis doslovně neshoduje s listinou, z níž byl pořízen.
Ustanovení § 53 není tímto ustanovením dotčeno.
(3)
Vidimací se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů uvedených v listině a jejich soulad s právními předpisy a notář za obsah listiny neodpovídá.
§ 74
Ověřování pravosti vlastnoručního podpisu
(1)
Legalizací notář ověřuje, že fyzická osoba před ním v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní; tím není dotčen postup podle § 74a. Pro postup při prokazování totožnosti této osoby platí § 64 odst. 1 a 3 obdobně.
(2)
Legalizace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy před notářem v jeho přítomnosti byla listina podepsána nebo byl podpis na listině se již nacházející uznán za vlastní, a to neodkladně po podepsání nebo uznání; ověřovací doložka obsahuje:
a)
pořadové číslo přidělené Evidencí ověřených podpisů,
b)
jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, u níž je prováděna legalizace,
c)
údaj o tom, že totožnost osoby uvedené v písmenu b) byla prokázána,
d)
konstatování, že osoba uvedená v písmenu b) listinu vlastnoručně před notářem podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní,
e)
místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2 věty první se nepoužije,
f)
podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.
(3)
Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, ověřovací doložka obsahuje také údaj o tom, že tato osoba je ke dni vyhotovení ověřovací doložky zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob podle zvláštního právního předpisu13) jako člen statutárního orgánu právnické osoby oprávněný právnickou osobu zastupovat, a také způsob jeho jednání za právnickou osobu zapsaný v takovém veřejném rejstříku. O právnické osobě se uvedou údaje podle § 63 odst. 1 písm. c).
(4)
Notář provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny.
(5)
Neovládá-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny tlumočníkem. Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.
(6)
Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, notář vyhotoví ověřovací doložku také v některém z úředních jazyků členského státu Evropské unie, pokud takový jazyk notář nebo jeho pracovník ovládá.
§ 74a
Ověřování pravosti elektronického podpisu
(1)
Legalizovat lze také elektronický podpis. V takovém případě se ověřovací doložka vyhotoví v elektronické podobě, otisk úředního razítka se nevyžaduje. Ověřovací doložka se opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem ověřujícího a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis legalizován. Pro postup při prokazování totožnosti osoby, jejíž elektronický podpis je legalizován, platí § 64 odst. 1 a 3 a § 64a obdobně.
(2)
Osoba, jejíž podpis je legalizován podle odstavce 1, před připojením ověřovací doložky prohlásí, že dokument sama podepsala k němu připojeným elektronickým podpisem, který uznává za vlastní. Ověřovací doložka obsahuje údaj, že prohlášení podle věty první bylo učiněno. Ustanovení § 74 odst. 2 písm. a), b), c) a e) a odst. 3 až 6 se použijí obdobně.
(3)
Ověření pravosti elektronického podpisu se neprovede, pokud notář nebude moci obsah elektronicky podepsaného dokumentu zobrazit v důsledku poškození dokumentu, technické nekompatibility nebo absence příslušného software.
(4)
Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést legalizaci, a postup při provádění legalizace na dokumentu v elektronické podobě stanoví prováděcí právní předpis.
§ 75
Osvědčení o předložení listiny
Osvědčení o tom, že notáři byla předložena listina a kdy se tak stalo, vyhotoví notář na předložené listině ve formě osvědčovací doložky, která obsahuje údaj o dni, měsíci a roku a případně i o hodině, kdy byla tato listina notáři předložena.
§ 76
Protesty směnek a jiných listin
Sepisování protestních listin se řídí ustanoveními zvláštního předpisu.5)
§ 77
Osvědčení průběhu valných hromad
(1)
Notář osvědčí průběh valných hromad v notářském zápisu, v němž uvede místo a dobu konání valné hromady, zaznamená přijatá usnesení a z průběhu valné hromady vše, co je důležité pro posouzení řádného postupu jednání.
(2)
Notář může vyzvat předsedu valné hromady a nejvýše další dvě zúčastněné osoby, aby notářský zápis podepsali. Totožnost účastníků valné hromady nemusí být zjišťována.
§ 78
Osvědčení o tom, že je někdo naživu
Osvědčení o tom, že je někdo naživu, provede notář jen tehdy, jestliže je mu tato osoba osobně známa nebo zjistí-li se její totožnost způsobem uvedeným v § 64. Notářský zápis o osvědčení musí též obsahovat:
a)
údaj, že notář osobu, jíž se osvědčení týká, osobně viděl,
b)
den, měsíc, rok a hodinu, kdy se tak stalo.
§ 79
Osvědčení jiných skutkových dějů
(1)
Notář osvědčuje i jiné skutkové děje, například průběh slosování nebo předložení movitých věcí, jestliže s nimi mohou být spojeny právní následky a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře.
(2)
Notář osvědčuje také skutkové děje a stav věcí, například splnění dluhu, stav nemovitých věcí, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže se notář přesvědčil o stavu věci.
(3)
O osvědčení notář sepíše notářský zápis, který musí též obsahovat:
a)
místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,
b)
popis děje nebo stavu věcí.
§ 80
Osvědčení o prohlášení
(1)
Notář osvědčuje prohlášení osob, mají-li s ním být spojeny právní účinky.
(2)
Jestliže osoba, která prohlášení činí, žádá, aby s ním byla seznámena jiná osoba, uvede to notář v notářském zápisu. Pak s notářským zápisem jinou osobu seznámí a tuto skutečnost uvede v pokračování notářského zápisu. Odpověď jiné osoby v tomto notářském zápisu uvede jen tehdy, jestliže tato osoba s tím souhlasí a je ochotna notářský zápis podepsat.
(3)
Jestliže se notáři nepodaří osobně seznámit jinou osobu s notářským zápisem o prohlášení podle odstavce 2, zašle této osobě stejnopis notářského zápisu, pokud o to osoba, která prohlášení učinila, požádala.
Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby
§ 80a
(1)
Notář sepíše na žádost notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu vyžaduje, nebo pokud je rozhodováno o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku nebo je rozhodováno o skutečnostech, které jsou podmínkou pro zápis do veřejného rejstříku, i když zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu nevyžaduje. Notářský zápis lze sepsat i v elektronické podobě.
(2)
Notář je povinen notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je právnická osoba, popřípadě její orgán povinen a při kterých byl notář přítomen, včetně jeho vyjádření o souladu s právními předpisy, a současně je povinen osvědčit, zda rozhodnutí orgánu právnické osoby, o němž sepisuje notářský zápis, bylo přijato nebo přijato nebylo, a uvést své vyjádření, zda obsah rozhodnutí, nebo nebylo-li přijato, zda obsah předneseného návrhu na rozhodnutí je či není v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním v úplném znění (dále jen „zakladatelské právní jednání“) právnické osoby.
§ 80b
(1)
Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby na zasedání nebo jednání orgánu (dále jen „zasedání orgánu“) musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum, kdy notář notářský zápis sepsal,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se pořizuje notářský zápis,
d)
údaj o tom, že byla notáři prokázána existence právnické osoby, působnost a způsobilost jejího orgánu přijímat rozhodnutí,
e)
místo a datum, kdy došlo k rozhodnutí orgánu právnické osoby, případně údaj o tom, že bylo hlasováno orgánem právnické osoby s využitím technických prostředků,
f)
jméno, příjmení, pobyt, datum narození předsedajícího, popřípadě svědků, důvěrníků a tlumočníků,
g)
prohlášení předsedajícího, že orgán právnické osoby je způsobilý přijímat rozhodnutí, popřípadě vznesené protesty proti tomuto prohlášení nebo protesty proti výkonu hlasovacího práva osobou přítomnou na jednání orgánu právnické osoby a protest osoby, jejíž účast nebyla na jednání orgánu připuštěna nebo jíž nebyl umožněn výkon hlasovacího práva, s uvedením jména, příjmení a pobytu osoby, která protest podává, s údajem o tom, jménem koho protest podává, a tytéž údaje týkající se osoby, vůči níž byl protest vznesen,
h)
údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost osob uvedených v písmenech f) a g),
i)
obsah rozhodnutí orgánu právnické osoby a nebylo-li přijato, obsah předneseného návrhu na rozhodnutí orgánu právnické osoby,
j)
údaj o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby s uvedením počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a počet hlasů zjištěn,
k)
prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu,
l)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen předsedajícím, popřípadě, že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že předsedající notáři důvody nesdělil,
m)
podpis předsedajícího, popřípadě údaj o tom, že předsedající notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, že předsedající důvody notáři nesdělil,
n)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
o)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(2)
Je-li v průběhu jednoho zasedání orgánu nebo při rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby přijímáno více rozhodnutí, o nichž musí být pořízen notářský zápis, notář sepíše jeden notářský zápis o všech těchto rozhodnutích, pokud povaha přijatých rozhodnutí tento postup nevylučuje nebo pokud žadatel nepožaduje pořídit o každém nebo několika rozhodnutích samostatný notářský zápis.
§ 80c
(1)
Právnická osoba je povinna notáři předložit nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem zasedání orgánu právnické osoby nebo přede dnem, kdy má notář osvědčit rozhodnutí mimo zasedání orgánu
a)
aktuální výpis z veřejného rejstříku právnické osoby; nezapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, jiný doklad prokazující existenci právnické osoby,
b)
zakladatelské právní jednání,
c)
doklad o změnách v orgánech právnické osoby, došlo-li k těmto změnám a nejsou-li dosud zapsány ve veřejném rejstříku,
d)
doklad prokazující oprávnění jednat jménem právnické osoby, která je společníkem nebo členem právnické osoby, jejíž orgán přijímá rozhodnutí, a jde-li o orgán, na jehož rozhodnutí se společník nebo člen podílí,
e)
kopii pozvánky na zasedání orgánu právnické osoby nebo kopii oznámení o tomto zasedání, pokud zvláštní právní předpis pozvánku nebo oznámení vyžaduje, doklad o jejich rozeslání nebo uveřejnění,
f)
návrhy předpokládaných rozhodnutí, nejde-li o návrhy, které podle právních předpisů jsou osoby zákonem oprávněné uplatnit až přímo na zasedání tohoto orgánu.
(2)
Notáři musí být nejpozději v den, kdy má notář osvědčit rozhodnutí mimo zasedání orgánu, předloženy písemné doklady, které dokládají udělení souhlasu mimo zasedání orgánu.
(3)
V případě, že má být pořízen notářský zápis o rozhodnutí na zasedání orgánu právnické osoby, je předsedající povinen
a)
vést zasedání orgánu právnické osoby takovým způsobem, který umožní pořízení notářského zápisu předepsaným způsobem,
b)
neschválí-li nebo nepodepíše-li notářský zápis, uvést notáři důvody, pro které neschválil notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, popřípadě důvody, pro které tento notářský zápis nepodepsal.
§ 80d
(1)
Notář může odmítnout sepsat notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby,
a)
pokud mu právnická osoba nepředloží dokumenty podle § 80c odst. 1 a 2,
b)
pokud předsedající, i přes upozornění notáře, vede zasedání orgánu právnické osoby způsobem, který neumožňuje notářský zápis o rozhodnutí pořídit.
(2)
Odmítne-li notář notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsat z důvodů uvedených v odstavci 1, platí ustanovení § 55 odst. 1 a 3. Důvody odmítnutí provedení úkonu sdělí písemně žadateli o úkon i bez jeho žádosti o toto sdělení.
§ 80e
(1)
Zjistí-li notář v průběhu zasedání orgánu právnické osoby, který přijímá rozhodnutí, o kterém má být pořízen notářský zápis, nebo i před ním, že nejsou splněny předpoklady pro přijetí rozhodnutí vyžadované právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním, poučí o tom předsedajícího a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu. Totéž platí, pokud je obsah navrhovaného usnesení nebo přijatého usnesení v rozporu s právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním.
(2)
Nedojde-li k hlasování orgánu právnické osoby o jeho rozhodnutí na základě poučení notáře podle odstavce 1, notář sepíše notářský zápis s náležitostmi podle § 80b písm. a), b), c), d), f), l), m) a n), ve kterém dále uvede prohlášení předsedajícího podle § 80b písm. g), údaj o tom, jak byla zjištěna jeho totožnost, obsah svého poučení a údaj o tom, že na základě tohoto poučení k hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby nedošlo.
§ 80f
Ustanovení § 64 až 69 platí přiměřeně.
§ 80g
(1)
Notář sepíše notářský zápis o rozhodnutí ustavujících orgánů zakládaných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2)
Při sepisování notářského zápisu podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 80a až 80e. Ustanovení § 64 až 69 se použijí přiměřeně.
§ 80ga
Notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím uděleném mimo zasedání orgánu právnické osoby
(1)
Na žádost právnické osoby notář sepíše notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím mimo zasedání jejího orgánu uděleným členem orgánu nepřítomným na jeho zasedání (dále jen „souhlas udělený mimo zasedání orgánu“), byl-li souhlas právnické osobě doručen. Nebyl-li doručen nebo zvláštní právní předpis projevení takového souhlasu nepřipouští, notář odmítne notářský zápis sepsat.
(2)
Notářský zápis o souhlasu uděleném mimo zasedání orgánu musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum, kdy notář notářský zápis sepsal,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se jedná,
d)
údaje identifikující notářský zápis pořízený podle § 80b, který obsahuje návrh rozhodnutí, k němuž byl udělen souhlas mimo zasedání orgánu,
e)
jméno, příjmení, pobyt, datum narození osoby, která za právnickou osobu požádala o sepsání notářského zápisu, údaj o jejím oprávnění za právnickou osobu jednat a údaj o tom, že byla notáři prokázána její totožnost,
f)
prohlášení osoby uvedené v písmenu e) o tom, jakým způsobem členové orgánu dodatečně udělili souhlas mimo zasedání orgánu s uvedením jména, sídla nebo pobytu každého člena orgánu, který udělil souhlas mimo zasedání orgánu, popřípadě název jeho podílu,
g)
údaj o tom, jak byly doloženy skutečnosti uvedené v prohlášení podle písmene f),
h)
údaj o tom, zda a jaké rozhodnutí bylo po započtení souhlasů udělených mimo zasedání orgánu přijato,
i)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen osobou, která požádala o jeho sepsání, popřípadě, že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že tato osoba notáři důvody nesdělila,
j)
podpis osoby, která požádala o sepsání notářského zápisu, popřípadě údaj o tom, že tato osoba notářský zápis odmítla podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsala, popřípadě údaj o tom, že důvody notáři nesdělila,
k)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
l)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Zjistí-li notář, že nejsou splněny předpoklady pro udělení souhlasu člena orgánu mimo zasedání orgánu vyžadované právními předpisy a zakladatelským právním jednáním, poučí o tom osobu, která požádala o sepsání notářského zápisu, a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu.
(4)
Notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím uděleném mimo zasedání orgánu právnické osoby lze sepsat i v elektronické podobě.
§ 80gb
Notářský zápis o návrhu rozhodnutí, které má být přijato mimo zasedání orgánu právnické osoby a notářský zápis o rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby
(1)
Má-li být pořízen notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby a toto rozhodnutí má být přijato mimo zasedání orgánu právnické osoby, sepíše notář nejprve notářský zápis o návrhu rozhodnutí, které má být přijato mimo zasedání (dále jen „notářský zápis o návrhu rozhodnutí“). O následném rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby o tomto návrhu sepíše notář notářský zápis o rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby (dále jen „notářský zápis o rozhodování per rollam“).
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, použijí se při sepisování notářského zápisu o návrhu rozhodnutí přiměřeně ustanovení upravující notářský zápis o právním jednání a na notářský zápis o rozhodování per rollam obdobně ustanovení upravující notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby.
§ 80gc
Notářský zápis o návrhu rozhodnutí
(1)
Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o návrhu rozhodnutí, jestliže je rozhodování per rollam přípustné; jinak notář odmítne notářský zápis sepsat.
(2)
Notářský zápis o návrhu rozhodnutí musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum sepsání notářského zápisu,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se jedná,
d)
údaj, že byla ověřena existence právnické osoby a oprávnění orgánu přijímat rozhodnutí per rollam a pravidel takového rozhodování,
e)
jméno, příjmení, pobyt, datum narození osoby, případně osob oprávněných svolat valnou hromadu (dále jen „organizátor“) a údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost organizátora,
f)
obsah návrhu rozhodnutí,
g)
vyjádření notáře obsahující údaje podle § 70a odst. 1 písm. a) a b), popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu; nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu, obsahuje vyjádření notáře údaje podle § 70a odst. 3,
h)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen organizátorem,
i)
podpis organizátora,
j)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
k)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Notářský zápis o návrhu rozhodnutí lze sepsat i v elektronické podobě.
§ 80gd
Notářský zápis o rozhodování per rollam
(1)
Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o rozhodování per rollam.
(2)
Notářský zápis o rozhodování per rollam musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum sepsání notářského zápisu,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí mimo zasedání se pořizuje notářský zápis,
d)
údaje identifikující notářský zápis o návrhu rozhodnutí,
e)
údaj, že byla ověřena existence právnické osoby a oprávnění orgánu přijímat rozhodnutí per rollam a pravidel takového rozhodování,
f)
jméno, příjmení, pobyt, datum narození organizátora a údaj o tom, že byla prokázána totožnost organizátora,
g)
prohlášení organizátora, že návrh byl zaslán všem členům orgánu právnické osoby způsobem stanoveným zákonem a určeným zakladatelským právním jednáním, že uplynula lhůta pro doručení vyjádření člena orgánu stanovená zákonem nebo určená zakladatelským právním jednáním, nebo že před uplynutím stanovené lhůty bylo doručeno vyjádření všech členů orgánu,
h)
prohlášení organizátora o tom, zda rozhodnutí per rollam bylo nebo nebylo přijato,
i)
údaj, jak byly doloženy skutečnosti uvedené v prohlášení podle písmen g), h) a j), údaj o celkovém počtu členů orgánu právnické osoby, o počtu doručených vyjádření členů orgánu právnické osoby a o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby per rollam s uvedením rozhodného počtu hlasů a způsobu, jakým byly tyto skutečnosti notářem ověřeny,
j)
prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu,
k)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen organizátorem, nebo že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že organizátor notáři důvod nesdělil,
l)
podpis organizátora nebo údaj o tom, že organizátor notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, že organizátor důvody notáři nesdělil,
m)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
n)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Notářský zápis o rozhodování per rollam lze sepsat i v elektronické podobě.
Osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku
§ 80h
(1)
Mají-li být některé z požadavků pro zápis do veřejného rejstříku splněny nebo některá právní jednání uskutečněna až po rozhodnutí orgánu právnické osoby, o kterém byl sepsán notářský zápis podle § 80b, 80ga nebo § 80gb až 80gd anebo až po sepsání notářského zápisu podle § 70 a 70a, notář, který takový notářský zápis sepsal, na žádost osvědčí splnění požadavků pro zápis do veřejného rejstříku, jestliže je takové osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku vyžadováno zvláštním právním předpisem.
(2)
Notář o osvědčení podle odstavce 1 sepíše notářský zápis na základě písemností, které splnění požadavků pro zápis dokládají. Písemnosti předkládá notáři žadatel. Nejsou-li notáři takové písemnosti předloženy nebo nejsou-li požadavky pro zápis splněny, notář odmítne notářský zápis o osvědčení podle odstavce 1 sepsat.
(3)
V notářském zápisu o osvědčení podle odstavce 1 notář osvědčí, jaké požadavky pro zápis byly splněny a na základě jakých jemu předložených písemností osvědčení činí.
(4)
Notářský zápis o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku lze sepsat i v elektronické podobě.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro osvědčení splnění požadavků pro zápis do evidence svěřenských fondů, mají-li být splněny až po sepsání notářského zápisu podle § 70 a 70a. Notářský zápis o osvědčení požadavků pro zápis do evidence svěřenských fondů lze sepsat i v elektronické podobě.
§ 80i
Notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu
(1)
Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci.
(2)
Notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu na schůzi dotčených stran musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum sepsání notářského zápisu,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která předložila restrukturalizační plán k hlasování o přijetí,
d)
jméno, příjmení, bydliště, datum narození osoby, která za právnickou osobu požádala o sepsání notářského zápisu, údaj o jejím oprávnění za právnickou osobu jednat a údaj o tom, že byla notáři prokázána její totožnost,
e)
údaj o tom, kdy, komu a jakým způsobem byl restrukturalizační plán předložen k hlasování o přijetí,
f)
údaj o místu a datu konání schůze,
g)
údaj o výsledku hlasování s uvedením rozhodného počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a rozhodný počet hlasů zjištěn,
h)
údaj o tom, zda byl restrukturalizační plán přijat jednotlivými skupinami dotčených stran a zda byl přijat jako celek,
i)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen osobou, která požádala o jeho sepsání, případně že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, případně údaj o tom, že tato osoba notáři důvody nesdělila,
j)
podpis osoby, která požádala o sepsání notářského zápisu, případně údaj o tom, že tato osoba notářský zápis odmítla podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsala, případně údaj o tom, že důvody notáři nesdělila,
k)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
l)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu mimo schůzi dotčených stran musí obsahovat kromě náležitostí podle odstavce 2, a to s výjimkou odstavce 2 písm. f), také údaj o tom, že notář osvědčil náležitosti předložených hlasovacích lístků podle § 35 odst. 2 a 3 zákona o preventivní restrukturalizaci.
(4)
Zjistí-li notář, že nejsou splněny předpoklady pro hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu podle § 29 odst. 2, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona o preventivní restrukturalizaci, poučí o tom osobu, která požádala o sepsání notářského zápisu, a tyto skutečnosti uvede do notářského zápisu.
(5)
Pro sepsání notářského zápisu o uzavření dohody o přijetí restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci se odstavce 1 a 2 použijí přiměřeně; postup notáře podle § 53 odst. 1 písm. a) se vylučuje. Notářský zápis nelze sepsat dříve, než všem dotčeným stranám uplyne lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, a před dokončením všech předběžných posouzení spornosti pohledávek, ledaže se všechny dotčené strany písemně vzdají práva podat takový návrh.
(6)
Notářský zápis podle odstavců 2, 3 a 5 lze sepsat i v elektronické podobě.
ODDÍL TŘETÍ
NOTÁŘSKÁ ÚSCHOVA
§ 81
(1)
Notáři přijímají do notářské úschovy
a)
listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti uvedené v § 35b odst. 1, nemají-li formu notářského zápisu (dále jen „listiny o právním jednání zůstavitele“) a jiné listiny,
b)
peníze, stanoví-li tak zvláštní zákon,
c)
peníze a listiny za účelem jejich vydání dalším osobám.
(2)
Notářskou úschovou peněz a listin přijatých za účelem jejich vydání dalším osobám lze zajistit dluh.
(3)
Odevzdání listiny nebo peněz notářem z notářské úschovy dalšímu notáři do notářské úschovy nebo do úschovy jinému schovateli se nepřipouští. Ustanovení § 103 a 104 o postupu při převzetí uvolněného a zrušeného notářského úřadunotářského úřadu tím není dotčeno.
(4)
Pro notářskou úschovu se použije přiměřeně ustanovení zvláštního zákona o úschově, ledaže stanoví tento zákon jinak. Ustanovení zvláštního zákona o úschově cenného papírucenného papíru se nepoužije. Notářská úschova cenného papírucenného papíru nemá účinky stanovené pro úschovu cenného papírucenného papíru zvláštním zákonem.
Notářská úschova listin
§ 82
(1)
Notář sepíše o notářské úschově listiny za účasti žadatele protokol, který musí obsahovat
a)
místo a datum převzetí listiny,
b)
jméno, příjmení, datum narození a pobyt žadatele a je-li žadatelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího zástupce,
c)
údaj, o jakou listinu se jedná,
d)
údaj o tom, že listina byla notářem převzata a přijata do notářské úschovy,
e)
údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence žadatele nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná žadatele nebo jeho zástupce osobně,
f)
podpis žadatele nebo jeho zástupce, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
Je-li listina přijímána do notářské úschovy na určitou dobu, obsahuje protokol také dobu trvání notářské úschovy. Další vyhotovení protokolu vydá notář žadateli, případně jeho zástupci.
(2)
Dojde-li listina se žádostí o její přijetí do notářské úschovy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a obsahuje-li listina sama nebo žádost údaje potřebné k přijetí listiny do notářské úschovy, notář sepíše protokol podle odstavce 1 bez účasti žadatele a zašle žadateli další vyhotovení protokolu. Neobsahuje-li žádost potřebné údaje, vyzve notář žadatele, aby tyto údaje ve stanovené lhůtě notáři sdělil, s upozorněním, že pokud tak neučiní, listina nebude do notářské úschovy přijata. Po marném uplynutí lhůty notář listinu zašle žadateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nedohodne-li s ním jiný způsob předání listiny.
§ 83
(1)
Protokol o přijetí listiny o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy musí kromě náležitostí uvedených v § 82 odst. 1 obsahovat
a)
jméno a příjmení, případně dřívější příjmení jejího pořizovatele, jeho pobyt a datum narození,
b)
údaj o poučení o formách a obsahových náležitostech právního jednání zůstavitele, o kterém je listina, která se přijímá do notářské úschovy, a také údaj o poučení o tom, že listina bude evidována v Evidenci právních jednání pro případ smrti.
(2)
Dá-li listinu o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy zástupce toho, kdo ji pořídil, notář vydá další vyhotovení protokolu zástupci a další vyhotovení protokolu zašle pořizovateli.
(3)
Dojde-li listina o právním jednání zůstavitele notáři prostřednictvím provozovatele poštovních služeb se žádostí o její přijetí do notářské úschovy nebo dojde-li prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bez žádosti, postupuje notář podle § 82 odst. 2.
§ 84
(1)
Notář listinu vydá z notářské úschovy jen tomu, na jehož žádost byla listina do notářské úschovy přijata, a jde-li o listinu o právním jednání zůstavitele, jen jejímu pořizovateli, ledaže je listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě. Notář listinu vydá i tomu, kdo se vykáže zvláštní plnou mocí opravňující jej k převzetí listiny z notářské úschovy; podpis zmocnitele musí být úředně ověřen. Plná moc tvoří přílohu protokolu o vydání listiny.
(2)
O vydání listiny z notářské úschovy sepíše notář protokol, který musí obsahovat
a)
místo a datum vydání listiny,
b)
jméno, příjmení a pobyt toho, komu se listina vydává (dále jen „příjemce listiny“) a případně jeho zástupce, a údaj o tom, že byla prokázána jejich totožnost,
c)
údaj, o jakou listinu se jedná, a jde-li o listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, poučení o tom, že bude proveden z této evidence výmaz údajů o vydávané listině a o jejím pořizovateli,
d)
údaj o tom, že listina byla převzata příjemcem listiny nebo jeho zástupcem,
e)
údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence příjemce listiny nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná příjemce listiny nebo jeho zástupce osobně,
f)
podpis příjemce listiny, případně jeho zástupce, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
(3)
Notář vydá příjemci listiny, případně jeho zástupci stejnopis protokolu. Jestliže se listina o právním jednání zůstavitele vydává zástupci pořizovatele takové listiny, zašle notář vyhotovení protokolu i pořizovateli.
(4)
Vydá-li notář listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, provede v této evidenci výmaz údajů o takové listině a o jejím pořizovateli; přesun do souboru dat skončených věcí v této evidenci neprovede.
§ 85
(1)
Ten, kdo notáři listinu do notářské úschovy předává, a ten, komu notář listinu z notářské úschovy vydává, případně jejich zástupce, jsou povinni notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.
(2)
Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne listinu převzít do notářské úschovy anebo ji z notářské úschovy odmítne vydat.
(3)
Přijímá-li notář listinu do notářské úschovy podle § 82 odst. 2, ustanovení odstavce 1 se pro přijetí listiny do notářské úschovy nepoužije.
Notářská úschova peněz
§ 86
(1)
Peníze lze předat do notářské úschovy na základě žádosti, která musí obsahovat
a)
název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího zástupce, anebo jméno, příjmení, datum narození a pobyt fyzické osoby (dále jen „identifikační údaje“), která má peníze do notářské úschovy předat (dále jen „složitel“) a které mají být peníze z notářské úschovy vydány (dále jen „příjemce“),
b)
výši peněžní částky a měnovou jednotku peněz, které mají být do notářské úschovy předány,
c)
označení účtu u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky (dále jen „bankabanka“) nebo spořitelního a úvěrního družstva, na který má notář peníze vydat složiteli, nedojde-li k notářské úschově nebo nastane-li důvod pro vydání peněz z notářské úschovy složiteli (dále jen „účet pro vydání peněz složiteli“) a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to složitel,
d)
označení zajišťovaného dluhu, mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu,
e)
označení nájemního vztahu a identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, mají-li být peníze předány do notářské úschovy podle zvláštního zákona nájemcem jako dlužné nájemné (dále jen „notářská úschova nájemného“).
(2)
Není-li notář požádán o přijetí peněz do notářské úschovy písemně, o žádosti o přijetí peněz do notářské úschovy sepíše za přítomnosti žadatele záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli.
(3)
Není-li dán důvod pro odmítnutí požadovaného přijetí peněz do notářské úschovy, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu u bankybanky, označený „notářská úschova“, jehož majitelem je notář (dále jen „zvláštní účet“), případně toto označení uvede v záznamu o žádosti.
(4)
Předáním penězPředáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat.
§ 87
(1)
Notář sepíše o notářské úschově peněz protokol. Peníze složené nebo převedené na zvláštní účet notář přijímá do notářské úschovy sepsáním protokolu, ledaže tento zákon stanoví jinak.
(2)
Notář může sepsat protokol o notářské úschově peněz, i když peníze dosud nebyly na zvláštní účet složeny nebo převedeny. V takovém případě musí být v protokolu uvedeno, v jaké lhůtě, případně za jakých podmínek mají být na zvláštní účet připsány. Je-li dodržena tato lhůta, případně splněny stanovené podmínky, k přijetí peněz do notářské úschovy dojde jejich připsáním na zvláštní účet, není-li v protokolu nebo v tomto zákoně stanoveno jinak. O přijetí peněz do notářské úschovy notář vyrozumí složitele, jde-li o notářskou úschovu za účelem zajištění dluhu, také příjemce a jde-li o notářskou úschovu nájemného, tak také pronajímatele, poté, jakmile se od bankybanky dozví, že byly peníze na zvláštní účet připsány. Na žádost vydá notář příjemci nebo složiteli potvrzení, opatřené jeho podpisem a otiskem úředního razítka notáře, o tom, že peníze byly do notářské úschovy přijaty a kdy se tak stalo. Ustanovení § 86 odst. 1 a 2 se nepoužije.
(3)
Nepřijme-li notář peníze do notářské úschovy, vydá je bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.
§ 88
(1)
Protokol o notářské úschově peněz musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře, jeho sídlo a označení zvláštního účtu,
b)
identifikační údaje o složiteli a o příjemci, označení účtu pro vydání peněz složiteli a identifikační údaje o osobě, která je jeho majitelem, není-li to složitel,
c)
údaj o výši peněžní částky a o měnové jednotce,
d)
lhůtu pro připsání peněz na zvláštní účet a důsledek jejího nesplnění, je-li protokol sepsán v době, kdy peníze na zvláštním účtu ještě připsány nejsou,
e)
údaj o tom, že notář peníze přijal do notářské úschovy, přijímá-li je sepsáním protokolu,
f)
lhůty, případně podmínky stanovené notáři pro vydání peněz z notářské úschovy příjemci a způsob doložení splnění podmínek notáři,
g)
údaj o době trvání notářské úschovy, lhůty, případně podmínky stanovené notáři pro vydání peněz z notářské úschovy složiteli a způsob doložení splnění podmínek notáři,
h)
označení účtu nebo účtů u bankybanky nebo u spořitelního a úvěrního družstva, na který nebo na které mají být peníze vydány z notářské úschovy příjemci (dále jen „účet pro vydání peněz příjemci“) a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,
i)
datum a místo sepsání protokolu,
j)
údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence složitele nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná složitele nebo jeho zástupce osobně,
k)
podpis složitele nebo jeho zástupce,
l)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
(2)
Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), d) nebo e) a h), l) a i) také
a)
údaj o tom, že peníze jsou nebo mají být přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, označení dluhu a skutečnosti, na které se dluh zakládá,
b)
ujednání složitele a příjemce o lhůtách a podmínkách stanovených notáři pro vydání peněz příjemci, případně složiteli a o způsobu doložení splnění podmínek notáři,
c)
ujednání složitele a příjemce o době trvání úschovy,
d)
údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence toho, za jehož účasti se protokol sepisuje, nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná složitele, příjemce nebo jejich zástupce osobně,
e)
podpis toho, za jehož účasti se protokol sepisuje, nebo jeho zástupce.
(3)
Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy nájemného, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), e), g), i) až l), také identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, a označení nájemního vztahu.
(4)
Protokol podle odstavců 1 a 3 se sepisuje za účasti složitele; protokol podle odstavce 2 za účasti složitele a příjemce nebo jen jednoho z nich. Je-li protokol podle odstavce 2 sepsán za účasti jen složitele nebo jen příjemce, uvede se v něm lhůta, ve které je povinen ten, který se sepsání protokolu neúčastnil, obsah protokolu schválit a bez výhrad přijmout návrhy na ujednání mezi složitelem a příjemcem v protokolu obsažené (dále jen „schválení obsahu protokolu“). K přijetí peněz do notářské úschovy dojde až sepsáním dodatku k protokolu o schválení obsahu protokolu (dále jen „dodatek k protokolu“) za účasti toho, který se sepsání protokolu neúčastnil, i když byly peníze připsány na zvláštní účet dříve. Jestliže byly peníze připsány na zvláštní účet dříve, notář je po marném uplynutí lhůty stanovené ke schválení obsahu protokolu vydá bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.
(5)
K sepsání protokolu o notářské úschově, případně k dodatku k protokolu, je třeba, aby složitel, případně i příjemce, jde-li o protokol podle odstavce 2, nebo jejich zástupce, notáři prokázali svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, použije se ustanovení § 85 odst. 1 věta druhá obdobně. Není-li notáři totožnost, případně existence, prokázána, notář protokol o notářské úschově, případně dodatek k protokolu nesepíše a odmítne požadované přijetí peněz do notářské úschovy. Jestliže již byly peníze připsány na zvláštní účet, vydá je složiteli.
(6)
Vyhotovení protokolu notář vydá složiteli i příjemci. Dodatek k protokolu podle odstavce 4 je součástí protokolu podle odstavce 2. Dodatek k protokolu může sepsat na dožádání notáře i jiný notář se sídlem na území České republiky.
§ 89
(1)
V případě, že bylo notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce, notář vydá peníze z notářské úschovy složiteli podle odstavce 4.
(2)
Je-li v protokolu o notářské úschově ujednáno, že v době od doložení splnění podmínek pro vydání peněz příjemci do doby vydánídoby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově příjemci a splnění podmínek bylo doloženo nebo že mu náleží z jiného v protokolu o notářské úschově ujednaného důvodu a je doloženo, že nastal, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li peníze na takový účet příjemci vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to příjemce, má se za to, že je příjemce vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.
(3)
Není-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, vydá notář peníze složiteli podle odstavce 4.
(4)
Mají-li být peníze vydány složiteli podle odstavců 1 a 3, notář mu je ve stanovené lhůtě vydá bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli. Nelze-li peníze na takový účet složiteli vydat a neoznačí-li složitel na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz složiteli s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to složitel, má se za to, že je složitel vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.
(5)
O vydání peněz notář vyrozumí příjemce a složitele.
(6)
O vydání peněz složiteli z notářské úschovy nájemného vyrozumí notář osobu pronajímatele, označenou složitelem v protokolu o úschově.
§ 89a
(1)
Není-li v protokolu o notářské úschově stanoveno jinak, do doby vydánídoby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově složiteli. Dobou vydáníDobou vydání se rozumí okamžik připsání vydané peněžní částky na účet pro vydání peněz příjemci.
(2)
Jsou-li peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, notář nemůže peníze v době trvání notářské úschovy vydat složiteli bez souhlasu příjemce, ledaže mu bylo doloženo splnění podmínek stanovených v protokolu o notářské úschově pro vydání peněz složiteli.
(3)
Bylo-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek stanovených v protokolu o notářské úschově pro vydání peněz příjemci a notář je příjemci nevydal do skončení doby trvání notářské úschovy, vydá notář peníze příjemci nebo se souhlasem příjemce složiteli po skončení doby trvání notářské úschovy.
(4)
Ustanovení o notářské úschově nájemného nebrání osobě pronajímatele a osobě nájemce postupovat také podle ostatních ustanovení § 86 až 89a v případě vzájemných plnění vyplývajících z jejich právního vztahu.
§ 89b
Notářská úschova listin za účelem jejich vydání další osobě
Je-li listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě, postupuje notář přiměřeně podle § 82 až 89a.
ODDÍL ČTVRTÝ
VYDÁVÁNÍ STEJNOPISŮ, OPISŮ, VÝPISŮ A POTVRZENÍ
§ 90
(1)
Z notářských zápisů se vydávají stejnopisy, ledaže tento zákon stanoví jinak. Opisy a ověřené opisy notářských zápisů se vydávají jen, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
(2)
Z notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva, anebo o jejich zrušení, se za života zůstavitele vydávají jen jejich opisy.
(3)
Není-li opis notářského zápisu vyhotoven prostřednictvím kopírovacího zařízení, vyhotoví se tak, že za text notářského zápisu se uvedou vypsané jméno, příjmení, případně akademický titul a funkce toho, kdo notářský zápis sepsal a podepsal, se zkratkou „v. r.“, a opis otisku úředního razítka notáře se zkratkou „L. S.“, vypsaná jména, příjmení, případně akademické tituly dalších osob, které notářský zápis podepsaly, se zkratkou „v. r.“, případně opisy otisků razítek připojených k podpisu těchto dalších osob se zkratkou „L. S.“; to neplatí v případě notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě.
§ 91
(1)
Stejnopisy notářských zápisů se vydávají účastníkům, není-li v notářském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí. Stejnopisy notářských zápisů o osvědčení se však vydávají všem osobám, které prokáží právní zájem na vydání.
(2)
Notář, u kterého je uložen notářský zápis o povolání správce pozůstalosti nebo závěti obsahující povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, vydá po úmrtí zůstavitele stejnopis tohoto notářského zápisu každému, kdo mu prokáže právní zájem a úmrtí zůstavitele. Úmrtí lze prokázat pouze úmrtním listem nebo rozsudkem soudu o prohlášení za mrtvého nebo jejich úředně ověřeným opisem.
(3)
Opisy notářských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy. Opisy notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva anebo o jejich zrušení, lze vydat jen zůstaviteli nebo jeho zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem.
§ 92
(1)
Stejnopis notářského zápisu obsahuje opis notářského zápisu a doložku, kterou se potvrzuje, že stejnopis notářského zápisu se doslovně shoduje s notářským zápisem (dále jen „doložka“). Má-li notářský zápis přílohy, obsahuje stejnopis také opisy takových příloh; doložkou se potvrdí, že i opisy příloh souhlasí doslovně s přílohami notářského zápisu.
(2)
Doložka, kromě potvrzení podle odstavce 1, obsahuje také den, měsíc a rok vyhotovení stejnopisu, otisk úředního razítka notáře a podpis toho, kdo stejnopis notářského zápisu vyhotovuje.
(3)
Jde-li o stejnopis notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě, obsahuje doložka také údaje o jménu a příjmení osob, které notářský zápis elektronicky podepsaly.
§ 93
(1)
Z notářského zápisu lze vydat výpis. Výpis z notářského zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností uvedených v notářském zápisu anebo jen celého notářského zápisu bez jeho příloh nebo bez některé z nich. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů. V doložce se také uvede, s jakou částí notářského zápisu a případně s jakou jeho přílohou se výpis doslovně shoduje, případně, že neobsahuje opisy příloh notářského zápisu, nebo některých z nich.
(2)
Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah notářského zápisu, z něhož byl vydán.
§ 94
(1)
Notář může vydat potvrzení o skutečnostech známých z jeho spisů. Potvrzení se vydává účastníkům a dále osobám, které ho potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, pokud s tím účastníci projeví souhlas.
(2)
Potvrzení vyjadřuje stručně a výstižně skutečnosti, které se potvrzují, údaj o tom, komu a k jakému účelu bylo vydáno, datum vyhotovení, otisk úředního razítka notáře a podpis notáře.
§ 94a
Stejnopisy notářských zápisů, opisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů mohou být vydány i v elektronické podobě. Stejnopisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů vydávané v elektronické podobě se opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem toho, kdo je vydal. Podpisem podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se v tomto případě rozumí kvalifikovaný elektronický podpis. Otisk úředního razítka notáře podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se nevyžaduje.
ČÁST SEDMÁ
JINÁ ČINNOST NOTÁŘE
Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání
§ 94b
Notář na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.
§ 94c
(1)
O žádosti podle § 94b notář sepíše za účasti věřitele protokol, který musí obsahovat
a)
místo a datum sepsání protokolu,
b)
jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího přítomného zástupce,
c)
jméno, příjmení, datum narození a pobyt toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno, a jde-li o právnickou osobu, tak její název, sídlo a identifikační číslo,
d)
adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od pobytu nebo sídla,
e)
údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě notářem převzato, a
f)
podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
(2)
Jedno vyhotovení protokolu notář předá věřiteli.
(3)
Notář neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.
(4)
Notář zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tuto skutečnost věřiteli.
§ 94d
(1)
Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle § 94b, který musí obsahovat
a)
místo a datum sepsání protokolu,
b)
jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího přítomného zástupce,
c)
oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:
1.
jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení o výhradě činí,
2.
jméno, příjmení, datum narození a pobyt toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a identifikační číslo,
3.
označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,
4.
jméno, příjmení, datum narození a pobyt dlužníka věřitele a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo,
5.
označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,
6.
výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,
d)
podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
(2)
Notář další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodě 2 do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.
§ 94e
(1)
Ten, kdo žádá o úkon podle § 94b, je povinen notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.
(2)
Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne požadovaný úkon provést.
ČÁST OSMÁ
MANIPULACE SE SPISY A NOTÁŘSKÝMI ZÁPISY A JEJICH ÚSCHOVA
§ 95
(1)
Účastníci, jejich zástupci a právní nástupci mohou nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy.
(2)
Někdo jiný než osoba uvedená v odstavci 1 může nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy, jsou-li pro to vážné důvody a oprávněné zájmy účastníků tím nemohou být dotčeny. Při výkonu tohoto oprávnění těmi, jimž je podle § 96 povinen zapůjčit spisy, notář nezjišťuje splnění podmínek uvedených ve větě první.
(3)
Do spisů týkajících se činnosti podle § 3 odst. 1 může nahlížet jen klient, a jiné osoby jen s jeho souhlasem.
(4)
Osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 nahlížejí do spisů v kanceláři notáře a pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného pracovníka. O nahlédnutí se ve spise učiní záznam.
§ 95a
(1)
Notář vede evidenční pomůcky. Při zakládání a vedení evidenčních pomůcek se postupuje podle kancelářského řádu.
(2)
Ti, jimž je notář povinen zapůjčit spisy podle § 96, mohou rovněž nahlížet do evidenčních pomůcek, zejména do příslušného svazku ověřovací knihy, a činit z nich opisy a výpisy.
§ 96
Notář zapůjčí své spisy a evidenční pomůcky, zejména příslušný svazek ověřovací knihy, týkající se notářské činnosti na základě písemné žádosti ministerstvu, Komoře, příslušné notářské komoře, soudům, soudním komisařům5c), orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, finančním orgánům a znalcům ustanoveným v řízení před státním orgánem, pokud nemohou podat znalecký posudek bez znalosti spisu. Spisy týkající se činnosti podle § 3 odst. 1 zapůjčí jen se souhlasem klienta.
§ 97
(1)
Notář rekonstruuje na návrh účastníků spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily. Notář může provést rekonstrukci i bez návrhu.
(2)
Notář pořídí ověřené opisy písemností, které si zapůjčí od účastníků, jejich právních zástupců nebo právních nástupců účastníků, od soudu, katastrálního úřadu či od jiného orgánu, od jiného notáře či od znalce. Na opisech uvede doložku o tom, že písemnost nastupuje místo zničené nebo ztracené listiny.
(3)
Notář může rovněž provést potřebné šetření o obsahu listiny, zejména vyslechne účastníky, popřípadě jejich právní nástupce. O výsledku šetření sepíše protokol, v němž uvede všechny okolnosti, které zjistil při svém šetření, a zachytí obsah sdělení účastníků nebo jejich právních nástupců.
§ 98
(1)
Notář ukládá spisy skončených věcí odděleně podle jejich jednotlivých druhů ve své kanceláři.
(2)
Notář uschovává notářské zápisy v kovové skříni pod uzávěrou, odděleně od spisů. Notářské zápisy musí být uloženy do kovové skříně bez zbytečného odkladu po jejich vyhotovení.
§ 99
(1)
Na nahlížení do notářských zápisů se použije úprava v § 95 obdobně.
(2)
Do notářského zápisu o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35b odst. 1, však mají právo nahlížet za života zůstavitele jen účastníci. Ustanovení § 95 odst. 2 se nepoužije.
§ 100
(1)
Notář zapůjčí notářský zápis jen soudu, soudnímu komisaři, ministerstvu, Komoře a příslušné notářské komoře na jejich žádost. Notářský zápis o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35a odst. 1, však nesmí být za života pořizovatele zapůjčen nikomu.
(2)
Notář před zapůjčením notářského zápisu vyhotoví jeho opis prostřednictvím kopírovacího zařízení, ověří jeho shodu s notářským zápisem podle § 73 odst. 1 a ověřený opis notářského zápisu založí namísto zapůjčeného notářského zápisu; připojí k němu žádost, na jejímž základě byl notářský zápis zapůjčen. V ověřovací doložce také uvede údaj o tom, že ověřený opis notářského zápisu se vyhotovuje k založení namísto notářského zápisu z důvodu jeho zapůjčení podle odstavce 1.
(3)
Po dobu zapůjčení notářského zápisu podle odstavce 1 notář vydává namísto stejnopisů zapůjčeného notářského zápisu stejnopisy založeného ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu; při jejich vyhotovení opis ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu vyhotoví prostřednictvím kopírovacího zařízení. Soud, ministerstvo, Komora nebo příslušná notářská komora mohou vydávání takových stejnopisů zakázat nebo pozastavit. Ověřený opis zapůjčeného notářského zápisu, jakož i jeho stejnopisy jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.
(4)
Po vrácení zapůjčeného notářského zápisu se notářský zápis založí a jeho ověřený opis vyhotovený podle odstavce 2 se spolu s připojenou žádostí založí do spisu. Jestliže v době zapůjčení notářského zápisu notář vydal stejnopis založeného ověřeného opisu notářského zápisu, ověřený opis notářského zápisu se přiloží k založenému vrácenému notářskému zápisu.
§ 101
(1)
Notářský zápis nesmí být vydán nikomu. To neplatí, jde-li o notářský zápis o právním jednání pro případ smrti uvedeném v § 35b odst. 1 písm. a), s výjimkou dědické smlouvy, a v písm. b) a c) (dále jen „notářský zápis o závěti“) a požádá-li o jeho vydání ten, který touto formou pro případ smrti pořídil (dále jen „pořizovatel závěti“).
(2)
Notář při vydání notářského zápisu o závěti postupuje podle občanského zákoníku. Při tomto postupu notář
a)
na vydávaném notářském zápisu o závěti poznamená doložkou o vydání notářského zápisu údaje předepsané zvláštním zákonem a také datum vydání, své jméno, příjmení, sídlo a označení notář, doložku opatří otiskem úředního razítka notáře a podepíše ji,
b)
o vydání notářského zápisu o závěti sepíše za účasti pořizovatele závěti protokol.
(3)
Protokol o vydání notářského zápisu o závěti musí obsahovat
a)
datum a místo sepsání protokolu,
b)
jméno, příjmení a sídlo notáře, který notářský zápis o závěti vydal,
c)
jméno, příjmení a datum narození pořizovatele závěti a údaj o tom, že byla notáři prokázána jeho totožnost, nebo že notář pořizovatele osobně zná,
d)
označení notářského zápisu o závěti, včetně data jeho sepsání, jména, příjmení a sídla notáře, který ho sepsal, není-li to notář, který ho vydal,
e)
údaj o tom, že pořizovatel závěti o vydání notářského zápisu o závěti požádal,
f)
poučení notáře o tom, že vydáním notářského zápisu o závěti se podle občanského zákoníku právní jednání pro případ smrti považuje za odvolané,
g)
podpis pořizovatele závěti, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
h)
další údaje, stanoví-li tak tento zákon.
(4)
Pro prokázání totožnosti pořizovatele závěti se použije obdobně ustanovení § 64 odst. 1. Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, platí pro ně přiměřeně ustanovení § 66. V protokolu se uvede jejich jméno, příjmení a datum narození, údaj o tom, že jejich totožnost byla notáři prokázána a také jejich prohlášení o tom, že pořizovatele závěti znají osobně. Není-li notáři totožnost pořizovatele závěti prokázána, notář odmítne notářský zápis o závěti vydat.
(5)
Notář protokol založí do spisu a jeho další vyhotovení založí namísto vydaného notářského zápisu o závěti. Pořizovateli závěti vydá notář další vyhotovení protokolu na základě jeho žádosti. Jinému se vyhotovení protokolu nevydává.
(6)
Notář po vydání notářského zápisu o závěti provede výmaz všech údajů o této listině v Evidenci právních jednání pro případ smrti.
§ 103
(1)
Notář, který byl jmenován do uvolněného notářského úřadunotářského úřadu, převezme do úschovy notářské zápisy, spisy, předměty úschov a evidenční pomůcky notáře, který zemřel nebo který byl odvolán.
(2)
Úřední razítka notáře, který zemřel nebo byl odvolán, převezme příslušná notářská komora.
§ 104
(1)
Je-li uvolněný notářský úřadnotářský úřad zrušen podle § 8, převezme do úschovy věci uvedené v § 103 odst. 1 notář, kterého určí příslušná notářská komora. Ustanovení § 14 odst. 5 se použije obdobně.
(2)
O převzetí úředních razítek platí § 103 odst. 2.
§ 105
Notář, který převzal do úschovy notářské zápisy a spisy podle § 103 a 104, vydává z nich stejnopisy, opisy, výpisy a potvrzení. O nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů a spisů platí § 95 a následující.
ČÁST DEVÁTÁ
ODMĚNA NOTÁŘE
§ 106
Za činnost notáře náleží notáři odměna, náhrada za promeškaný čas a náhrada hotových výdajů, a je-li notář plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), rovněž částka odpovídající této dani, kterou je notář povinen z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu.5d)
§ 107
Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, náhrady za promeškaný čas a náhrady hotových výdajů stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.
§ 108
Odměnu notáře, náhradu za promeškaný čas, náhradu hotových výdajů, a je-li notář plátcem daně, rovněž částku odpovídající této dani, kterou je notář povinen z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu,5d) platí ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu. Je-li plátců více, platí odměnu společně a nerozdílně.
§ 109
Notář má právo vyžadovat složení přiměřené zálohy na odměnu a na náhradu hotových výdajů.
ČÁST DESÁTÁ
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Oddíl 1
Ochrana osobních údajů v řízení o pozůstalosti
§ 109g
(1)
Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, sleduje, zda notář zpracovává osobní údaje při provádění těchto úkonů v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného notáře a uvede, jak je napravit.
(2)
Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů notářem a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení
a)
plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,
c)
ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, nebo
d)
oprávněných zájmů třetí osoby.
§ 109h
Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány notáři při provádění úkonů soudního komisaře v řízení o pozůstalosti nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění
a)
předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
ochrany nezávislosti soudů a soudců,
c)
ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod jiných osob, nebo
d)
vymáhání soukromoprávních nároků.
Oddíl 2
Ochrana osobních údajů při notářské a další činnosti
§ 109i
(1)
Komora je oprávněna zpracovávat osobní údaje pro účely vedení, správy a provozu evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů.
(2)
Notářské komory a Komora jsou oprávněny zpracovávat osobní údaje pro účely evidence notářů, notářských kandidátů a notářských koncipientů a pro plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.
(3)
Notář je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro potřeby výkonu notářské činnosti, další činnosti podle § 3, jiné činnosti podle § 4 a pro účely vedení evidenčních pomůcek.
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘESTUPKY
§ 109j
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat, nebo
b)
použije označení „notář“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 110
(1)
Státní notáři, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k příslušnému krajskému soudu, se stávají tímto dnem, pokud s tím souhlasí, notáři podle tohoto zákona v obvodu okresního soudu, v jehož obvodu ke dni účinnosti tohoto zákona byli ve funkci státního notáře.
(2)
Ministr zřídí ke dni účinnosti tohoto zákona v obvodu každého okresního soudu notářské úřadynotářské úřady v počtu odpovídajícím počtu notářů podle odstavce 1.
§ 111
(1)
Do doby ustanovení orgánů notářských komor vykonávají jejich funkce krajské soudy. Do doby ustanovení Komory vykonává její funkce ministerstvo.
(2)
Krajské soudy svolají nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání kolegií notářských komor, které zvolí orgány notářských komor a delegáty sněmu. Ministerstvo svolá nejpozději do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání sněmu, které zvolí orgány Komory.
§ 112
(1)
Ministr na návrh Komory může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona zcela započítat do notářské praxenotářské praxe podle § 7 odst. 2 jinou právní praxi.
(2)
Notářská komora může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona započítat do doby podle § 26 odst. 2 dobu výkonu jiné obdobné činnosti.
§ 113
Stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů sepsaných státním notářstvím a potvrzení ze spisů vedených v nerozhodovací činnosti státního notářství, které jsou uloženy u okresního soudu, vydává notář se sídlem v sídle tohoto okresního soudu, který byl pro příslušný kalendářní rok určen notářskou komorou.
§ 114
Předseda okresního soudu rozdělí stejnoměrně mezi notáře v obvodu okresního soudu závěti, které byly uloženy do úschovy státního notářství. O úschově závěti vyrozumí pořizovatele na jeho žádost. Notář postupuje podle § 84.
§ 115
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova „a notářství“.
§ 116
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 250l a násl. občanského soudního řádu.
3a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
4)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 143a občanského zákoníku.
4b)
§ 274 písm. i) občanského soudního řádu.
4c)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.
4f)
Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.
4d)
§ 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.
4e)
§ 200ua občanského soudního řádu.
Čl. 2 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.
5)
Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5c)
§ 38 odst. 1 občanského soudního řádu.
5d)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
7)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
10)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
11)
Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.
12)
§ 38ac zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 49/2020 Sb.
13)
§ 1 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. |
Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb.
Zákon České národní rady o zeměměřických a katastrálních orgánech
Vyhlášeno 7. 7. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 73/1992
* ČÁST PRVNÍ - ZEMĚMĚŘICKÉ A KATASTRÁLNÍ ORGÁNY A JEJICH PŮSOBNOST (§ 1 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 2/1969 Sb., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 11 — § 11)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 12 — § 14) č. 1 k zákonu č. 359/1992 Sb. č. 2 k zákonu č. 359/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.)
359
ZÁKON
České národní rady
ze dne 7. května 1992
o zeměměřických a katastrálních orgánech
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZEMĚMĚŘICKÉ A KATASTRÁLNÍ ORGÁNY A JEJICH PŮSOBNOST
§ 1
(1)
Zřizuje se Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“), jako ústřední správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostínemovitostí České republiky se sídlem v Praze. Úřad je účetní jednotkou.1)
(2)
V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
§ 2
(1)
Zřizuje se Zeměměřický úřad jako jiný správní úřad zeměměřictví s celostátní působností se sídlem v Praze. Zeměměřický úřad je účetní jednotkou.1)
(2)
Zřizují se zeměměřické a katastrální inspektoráty (dále jen „inspektoráty“) a katastrální úřady jako jiné správní úřady pro zeměměřictví a katastr nemovitostínemovitostí České republiky. Inspektoráty a katastrální úřady jsou účetními jednotkami.1)
(3)
Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady řídí ředitelé; jejich výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(4)
Sídla a územní působnost inspektorátů jsou stanoveny v příloze č. 1 tohoto zákona. Sídla a územní působnost katastrálních úřadů jsou stanoveny v příloze č. 2 tohoto zákona.
§ 3
(1)
Úřad
a)
zabezpečuje jednotné provádění těchto činností
1.
správy katastru nemovitostínemovitostí České republiky,1a)
2.
budování a údržby bodových polí,
3.
tvorby, obnovy a vydávání základních a tématických státních mapových děl a jiných publikací,
4.
standardizace jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku,
5.
vytváření a vedení automatizovaného informačního systému zeměměřictví a katastru nemovitostínemovitostí České republiky,
6.
dokumentace výsledků zeměměřických činností,
b)
koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru nemovitostínemovitostí České republiky a systém vědeckotechnických informací pro tyto oblasti,
c)
zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci v zeměměřictví a katastru nemovitostínemovitostí České republiky,
d)
řídí Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,
e)
vykonává správu centrální databáze katastru nemovitostínemovitostí České republiky, která je vedena v celostátním rozsahu počítačovými prostředky, obsahuje data o nemovitostechnemovitostech a poskytuje údaje katastru nemovitostínemovitostí formou dálkového přístupu,
f)
rozhoduje v případě pochybností, zda jde o výkon zeměměřických činností,4)
g)
schvaluje standardizovaná jména geografických objektů a názvy katastrálních územíkatastrálních území,
h)
rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím Zeměměřického úřadu a inspektorátů,
i)
stanovuje správce základních a tématických státních mapových děl,
j)
vydává základní státní mapová díla5a) a tématická státní mapová díla,5b)
k)
vykonává správu základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí a informačního systému územní identifikace,
l)
plní další úkoly na úseku zeměměřictví podle zvláštního předpisu6) a provádí další činnosti potřebné pro rozvoj zeměměřictví a katastrukatastru nemovitostí České republiky.
(2)
Ministerstvo obrany při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu plní obdobné úkoly jako Úřad.
§ 3a
Zeměměřický úřad
a)
vykonává správu geodetických základů České republiky,6a)
b)
rozhoduje o umístění, přemístění či odstranění měřických značek základního bodového pole,6a) včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole,
c)
vykonává správu základních státních mapových děl5a) a tématických státních mapových děl5b) stanovených Úřadem,
d)
vede databázové soubory bodů bodového pole evidovaných v technických jednotkách,
e)
vykonává správu základní báze geografických dat České republiky,
f)
vede Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, který je specializovaným archivem,2)
g)
provádí zeměměřické činnosti6b) na státních hranicích v dohodě se správcem dokumentárního díla státních hranic,6c)
h)
projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona,6d)
i)
plní další úkoly na úseku zeměměřictví, kterými ho pověří Úřad.
§ 4
Inspektoráty
a)
kontrolují výkon státní správy katastru nemovitostínemovitostí České republiky katastrálními úřady,
b)
dohlížejí na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostínemovitostí České republiky a státní mapové dílo,
c)
předkládají Úřadu návrhy na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a dohledu podle písmen a) a b),
d)
rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů,7)
e)
projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona,8a)
f)
plní další úkoly na úseku zeměměřictví podle zvláštního předpisu9) a úkoly na úseku zeměměřictví, kterými je pověří Úřad.
§ 5
(1)
Katastrální úřady
a)
vykonávají státní správu katastru nemovitostínemovitostí České republiky,1a)
b)
vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového,
c)
projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostínemovitostí České republiky podle zvláštního zákona,10)
d)
schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví,
e)
schvalují změny hranic katastrálních územíkatastrálních území,
f)
vykonávají správu základních státních mapových děl5a) stanovených Úřadem,
g)
plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostínemovitostí České republiky, kterými je pověří Úřad.
(2)
Seznam katastrálních pracovišť, která jsou vnitřními organizačními jednotkami katastrálních úřadů podle zvláštního právního předpisu,10a) jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu, vyhlásí Úřad sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv10b).
§ 6
Obecné předpisy o správním řízení11) se vztahují na rozhodování Úřadu, Zeměměřického úřadu, inspektorátů a katastrálních úřadů ve věcech podle § 3 písm. f), h) a j), § 3a písm. b) a g), § 4 písm. d) a f) a § 5 odst. 1 písm. a), c) a e) tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 2/1969 Sb., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 11
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
§ 2 odst. 1 bod 2. zní:
„2.
Český úřad zeměměřický a katastrální,“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 12
(1)
Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona z Českého úřadu geodetického a kartografického na Český úřad zeměměřický a katastrální.
(2)
Práva a závazky, které měl ke dni účinnosti tohoto zákona Zeměměřický ústav, přecházejí na Zeměměřický úřad. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Zeměměřického ústavu přecházejí na Zeměměřický úřad.
§ 13
Zrušují se:
1.
Zákon České národní rady č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.
2.
Ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 zákona České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 359/1992 Sb.
Sídla a územní působnost inspektorátů
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, který vykonává působnost pro územní obvody Jihomoravského kraje, Vysočiny a Zlínského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, který vykonává působnost pro územní obvod Jihočeského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci, který vykonává působnost pro územní obvody Libereckého kraje a Ústeckého kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, který vykonává působnost pro územní obvody Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích, který vykonává působnost pro územní obvody Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody Plzeňského kraje a Karlovarského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody hlavního města Prahy a Středočeského kraje.
Příloha č. 2
k zákonu č. 359/1992 Sb.
Územní působnost a sídla katastrálních úřadů
1.
Katastrální úřad pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
2.
Katastrální úřad pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích,
3.
Katastrální úřad pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech,
4.
Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové,
5.
Katastrální úřad pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci,
6.
Katastrální úřad pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni,
7.
Katastrální úřad pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích,
8.
Katastrální úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze,
9.
Katastrální úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem,
10.
Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně,
11.
Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Opavě,
12.
Katastrální úřad pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci,
13.
Katastrální úřad pro Vysočinu se sídlem v Jihlavě,
14.
Katastrální úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně.
1)
§ 3 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.
1a)
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
2)
§ 80 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
4)
§ 3 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
5a)
§ 2 písm. g) zákona č. 200/1994 Sb.
5b)
§ 2 písm. h) zákona č. 200/1994 Sb.
6)
Např. § 14 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.
6a)
§ 2 písm. c) a e) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
6b)
§ 3 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.
6c)
§ 12 odst. 1 písm. j) zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona ČNR č. 21/1993 Sb.
6d)
§ 17a odst. 1 písm. b) bod 1, § 17a odst. 1 písm. c) a § 17b odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 8 odst. 4, § 16 odst. 4, § 24 a 25 zákona ČNR č. 344/1992 Sb.
8a)
§ 17a odst. 1 písm. a), b) bod 2, § 17a odst. 1 písm. d) a e), § 17b odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Např. § 7 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.
10)
Zákon ČNR č. 344/1992 Sb.
10a)
§ 52 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla).
10b)
§ 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
11)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
11a)
§ 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.
11b)
§ 9 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb.
11c)
§ 6 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 200/1994 Sb.
11d)
§ 6 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.
12)
Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
13)
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Zákon č. 71/1967 Sb. |
Zákon České národní rady č. 360/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 360/1992 Sb.
Zákon České národní rady o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon)
Vyhlášeno 7. 7. 1992, datum účinnosti 7. 7. 1992, částka 73/1992
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - AUTORIZACE (§ 3 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB (§ 12 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST (§ 20 — § 22a)
* ČÁST PÁTÁ - KOMORY (§ 23 — § 30)
* ČÁST ŠESTÁ - VÝKON ČINNOSTÍ OBČANY ČLENSKÝCH STÁTŮ (§ 30a — § 30r)
* ČÁST SEDMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 31 — § 35) k zákonu č. 360/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb., 152/2023 Sb.)
360
ZÁKON
České národní rady
ze dne 7. května 1992
o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje
a)
postavení, práva a povinnosti autorizovaných architektů,
b)
postavení, práva a povinnosti autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
c)
způsob a podmínky udělování autorizaceautorizace,
d)
vznik, pravomoc a působnost České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a
e)
podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropských společenství1).
§ 2
(1)
AutorizacíAutorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě nebo odborných činností v souvislosti s prostorovými a funkčními změnami v území.
(2)
AutorizaceAutorizace v příslušném oboru, popřípadě specializaci podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností1a) ve výstavbě. AutorizaceAutorizace není podmínkou pro výkon těchto činností osobami uvedenými v části šesté tohoto zákona.
(3)
Osoby, kterým byla udělena autorizaceautorizace podle tohoto zákona (dále jen „autorizované osoby“), jsou povinny vykonávat svoji činnost v souladu s tímto zákonem.
(4)
AutorizaceAutorizace podle tohoto zákona je zvláštní podmínkou provozování živnostiživnosti.2)
(5)
Právnické a fyzické osoby podnikající podle příslušných předpisů3) mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě pouze tehdy, zajišťují-li výkon těchto činností autorizovanými osobami podle tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST DRUHÁ
AUTORIZACE
§ 3
Autorizovanými osobami ve smyslu tohoto zákona jsou
a)
autorizovaný architekt,
b)
autorizovaný inženýr,
c)
autorizovaný technik.
§ 4
Autorizovaný architekt
(1)
Autorizovaný architekt je ten, komu byla udělena autorizaceautorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných architektů vedeném Českou komorou architektů.
(2)
Česká komora architektů uděluje osobám podle odstavce 1 autorizaciautorizaci pro obory
a)
architektura,
b)
územní plánování,
c)
krajinářská architektura.
(3)
AutorizaceAutorizace uvedená v odstavci 2 písm. a) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. b), c), e) až n) tohoto zákona. AutorizaceAutorizace uvedená v odstavci 2 písm. b) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. a), b), g), h), m) a n) tohoto zákona. AutorizaceAutorizace uvedená v odstavci 2 písm. c) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. b), d), e), f), g), h), j), l) až n) tohoto zákona. Podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech stanoví autorizační řád vydaný Českou komorou architektů.
§ 5
Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik
(1)
Autorizovaný inženýr je ten, komu byla udělena autorizaceautorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných inženýrů vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
(2)
Autorizovaný technik je ten, komu byla udělena autorizaceautorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných techniků vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
(3)
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle odstavců 1 a 2 autorizaciautorizaci pro obory
a)
pozemní stavby,
b)
dopravní stavby,
c)
stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,
d)
mosty a inženýrské konstrukce,
e)
technologická zařízení staveb,
f)
technika prostředí staveb,
g)
statika a dynamika staveb,
h)
městské inženýrství,
i)
geotechnika,
j)
požární bezpečnost staveb,
k)
stavby pro plnění funkce lesa.
(4)
Podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech stanoví vnitřní předpis vydaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
§ 6
Komory jsou oprávněny stanovit dílčí specializace v rámci oborů podle § 4 a 5. V těchto specializacích rovněž udělují autorizaciautorizaci.
Udělování autorizace
§ 7
(1)
Česká komora architektů nebo Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) udělí na podkladě písemné nebo elektronické žádosti autorizaciautorizaci tomu, kdo
a)
je občanem České republiky, nebo
b)
je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo jiného státu, se kterým má Evropská unie uzavřenu dohodu o vzájemném uznávání odborné kvalifikace architektů (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem3a), nebo je státním příslušníkem jiného než členského státu, pokud mu
1.
v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství3b),
2.
v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu3c),
3.
byl v České republice udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt3d) nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny3e),
4.
v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby3f),
5.
v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětíobětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány3g), a
c)
je plně svéprávný,
d)
je bezúhonný,
e)
získal požadované vzdělání,
f)
vykonal odbornou praxi v předepsané délce,
g)
úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti,
h)
složil předepsaný slib.
(2)
Ke zkoušce odborné způsobilosti Komora připustí do šesti měsíců od obdržení písemné nebo elektronické žádosti každého uchazeče, který splnil podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až f).
(3)
Komora umožní složení předepsaného slibu každému uchazeči o autorizaciautorizaci, který splnil podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až g), a to nejpozději do jednoho měsíce od úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti.
(4)
AutorizaceAutorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu.
(5)
Komu nebyla autorizaceautorizace udělena pro nesplnění podmínek podle odstavce 1, může o udělení autorizaceautorizace znovu požádat po uplynutí nejméně jednoho roku.
(6)
Osoba, které byla odejmuta autorizaceautorizace podle § 10 odst. 2 písm. b), může požádat o udělení autorizaceautorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizaceautorizace.
§ 8
(1)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a)
pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem odborné činnosti podle tohoto zákona,
b)
pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k osobě žadatele o udělení autorizaceautorizace je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při výkonu činnosti autorizované osoby.
(2)
Vzděláním podle § 7 odst. 1 písm. e) se pro jednotlivé druhy autorizaceautorizace rozumí:
a)
pro autorizaciautorizaci podle § 3 písm. a) vysokoškolské vzdělání3h) získané studiem v oblasti architektury v magisterském studijním programu; pro autorizaciautorizaci pro obor uvedený v § 4 odst. 2 písm. a) musí vzdělání splňovat podmínky uvedené v bodech 1.2 a 1.3 přílohy,
b)
pro autorizaciautorizaci podle § 3 písm. b) vysokoškolské vzdělání3h) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 nebo příbuzném studijním oboru v bakalářském studijním programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky nebo v magisterském studijním programu,
c)
pro autorizaciautorizaci podle § 3 písm. c) vysokoškolské vzdělání3h) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 nebo příbuzném studijním oboru, v bakalářském studijním programu nebo magisterském studijním programu, anebo střední či vyšší odborné vzdělání obdobného studijního směru3i).
(3)
Komora může ve zdůvodněných případech uznat za vzdělání podle odstavce 2 též vzdělání příbuzného oboru nebo směru.
(4)
Komora může ve výjimečných případech podložených zejména úspěšnou odbornou činností uchazeče povolit výjimku z předepsaného vzdělání.
(5)
Komora může v odůvodněných případech povolit výjimku z požadavku podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b).
(6)
Délka odborné praxe podle § 7 odst. 1 písm. f) se pro jednotlivé druhy, popřípadě obory autorizaceautorizace předepisuje takto:
a)
nejméně tři roky pro autorizaciautorizaci v oborech podle § 4 odst. 2, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nejméně pět let, je-li uchazeč absolventem jiného příbuzného vzdělání,
b)
nejméně tři roky pro autorizaciautorizaci v oborech podle § 5 odst. 1, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nejméně pět let, je-li uchazeč absolventem bakalářského studijního programu nebo jiného příbuzného vzdělání,
c)
nejméně tři roky pro autorizaciautorizaci v oborech podle § 5 odst. 2, pokud má uchazeč požadované vysokoškolské vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, a nejméně pět roků, pokud má uchazeč požadované středoškolské vzdělání.
(7)
Předmětem zkoušky odborné způsobilosti je ověření znalostí potřebných pro výkon příslušných odborných činností, zejména
a)
ověření odborných znalostí, pokud nejsou součástí uchazečova uznaného odborného vzdělání,
b)
ověření znalosti platných právních předpisů upravujících výkon příslušných odborných činností, popřípadě činností souvisejících.
(8)
Požadovaný obor vzdělání a druh školy, obsah zkoušek odborné způsobilosti, obsah odborné praxe, formu osvědčení o autorizaciautorizaci stanoví pro jednotlivé obory a specializace příslušná Komora. Autorizační poplatek za zkoušku odborné způsobilosti v jednom i více oborech se stanoví jednotně, bez ohledu na obor a specializaci, ve výši 3 500 Kč. Poplatek se uhradí v den zkoušky.
(9)
Text slibu zní:
a)
„Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný architekt budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních architektonických děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou architekta.“,
b)
„Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný inženýr budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného inženýra.“,
c)
„Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný technik budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného technika.“.
§ 9
(1)
Komora zapíše osobu, které byla udělena autorizaceautorizace, do seznamu autorizovaných osob vedeného Komorou a vydá této osobě osvědčení o autorizaciautorizaci s vyznačeným oborem, popřípadě specializací a razítko s malým státním znakem České republiky3j) (dále jen „autorizační razítko“) a oprávnění k vydání elektronického autorizačního razítka podle § 13 odst. 3.
(2)
Nakládání se seznamem autorizovaných osob a písemnou dokumentací vztahující se k autorizovaným osobám je upraveno zvláštními právními předpisy.
Zánik, odejmutí a pozastavení autorizace
§ 10
(1)
AutorizaceAutorizace zaniká, jestliže autorizovaná osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou.
(2)
Komora odejme autorizaciautorizaci tomu
a)
komu byla omezena svéprávnost,
b)
komu bylo Komorou uloženo disciplinární opatření odejmutí autorizaceautorizace,
c)
komu byla autorizaceautorizace udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů,
d)
kdo se písemně vzdá autorizaceautorizace.
(3)
Komora vyškrtne osobu jejíž autorizaceautorizace zanikla nebo které byla autorizaceautorizace odejmuta ze seznamu autorizovaných osob.
§ 11
(1)
Komora pozastaví veškeré udělené autorizaceautorizace autorizované osobě
a)
na dobu výkonu trestu odnětí svobody, ke kterému byla odsouzena za trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti autorizované osoby,
b)
na dobu trvání trestu zákazu výkonu činnosti autorizované osoby,
c)
na dobu trvání disciplinárního opatření, jímž byla pozastavena autorizaceautorizace,
d)
pokud o to autorizovaná osoba písemně požádá.
(2)
Komora může autorizované osobě pozastavit autorizaciautorizaci
a)
bylo-li proti autorizované osobě v souvislosti s výkonem její činnosti zahájeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin, a to až do vynesení pravomocného rozhodnutí,
b)
bylo-li zahájeno řízení o její svéprávnosti, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
c)
jestliže autorizovaná osoba po dobu nejméně pět let nevykonávala činnost, pro kterou jí byla autorizaceautorizace udělena, a to až do přezkoušení odborné způsobilosti podle § 7 odst. 1 písm. g).
(3)
O pozastavení autorizaceautorizace učiní Komora záznam do seznamu autorizovaných osob.
(4)
Autorizovaná osoba je povinna oznámit Komoře do 15 dnů všechny skutečnosti, které mají vliv na odejmutí nebo pozastavení autorizaceautorizace. Opomenutí má za následek disciplinární řízení.
ČÁST TŘETÍ
VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB
Práva a povinnosti autorizovaných osob
§ 12
(1)
Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu veškerých odborných činností poskytovaných v souvislosti s udělenou autorizacíautorizací, za porušení obecně závazných právních předpisů při výkonu takových činností a za porušení vnitřních předpisů Komory. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.
(2)
Autorizovaná osoba je povinna vykonávat činnosti, pro které ji byla udělena autorizaceautorizace, osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorská práva4) a práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů5) tím nejsou dotčena.
(3)
Při výkonu své činnosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných příslušnou Komorou.
(4)
Autorizovaná osoba nesmí vykonávat
a)
funkce, v nichž by vydávala správní rozhodnutí týkající se výsledků její vlastní činnosti,
b)
činnosti, které jsou s činností autorizované osoby podle platných obecně závazných právních předpisů a předpisů Komory neslučitelné.
(5)
Autorizovaná osoba je povinna dále se odborně vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon své činnosti.
(6)
K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizaceautorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizacíautorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.
(7)
Autorizovaná osoba je povinna platit řádně a včas členské příspěvky.
§ 13
(1)
Autorizovaná osoba je oprávněna podle druhu udělené autorizaceautorizace používat označení „autorizovaný architekt“, „autorizovaný inženýr“ nebo „autorizovaný technik“, a to ve spojení s označením oboru, popř. specializace, pro který jí byla autorizaceautorizace udělena. Osoba, které byla udělena autorizaceautorizace podle § 4 odst. 2 písm. b) může používat označení „autorizovaný urbanista“. Osoba, které byla udělena autorizaceautorizace podle § 4 odst. 2 písm. c), může používat označení „autorizovaný krajinářský architekt“. Autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb může používat označení „autorizovaný stavitel“.
(2)
Označení podle odstavce 1, jakož i označení architekt, pokud není součástí akademického titulu, nesmějí být používána žádnými jinými osobami, a to ani ve spojení s dalšími slovy.
(3)
Dokument související s výkonem činnosti autorizované osoby musí být
a)
opatřen vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka se státním znakem České republiky6), jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizaceautorizace,
b)
opatřen elektronickým autorizačním razítkem, které obsahuje kvalifikovaný elektronický podpis obsahující jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou, obor, popřípadě specializaci, označení Komory, a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
(4)
Autorizovaná osoba je povinna vést chronologický seznam dokumentů opatřených autorizačním razítkem nebo elektronickým autorizačním razítkem podle § 13 odst. 3.
(5)
Dokumenty označené autorizovanou osobou podle odstavce 3 jsou pro úřední účely veřejnými listinami.
(6)
Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jsou výlučně oprávněné k dodávání a odjímání autorizačních razítek i elektronických autorizačních razítek.
§ 14
(1)
Autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizaceautorizace, jako
a)
svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona,
b)
osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona,
c)
zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru,
d)
společníci veřejné obchodní společnosti zřízené za účelem výkonu povolání,
e)
společníci společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání.
(2)
Autorizovaná osoba oznámí Komoře bez zbytečného prodlení způsob výkonu činnosti podle odstavce 1, jakož i změny tohoto způsobu.
(3)
Autorizovaná osoba je oprávněna vykonávat činnost i kombinací způsobů podle odstavce 1 písm. b) až e).
§ 15
(1)
Svobodný architekt nebo svobodný inženýr
a)
vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu,
b)
nesmí vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení,
c)
je oprávněn zaměstnávat další osoby.
(2)
Místem podnikání svobodného architekta nebo svobodného inženýra je místo podnikání zapsané v seznamu vedeném Komorou.
§ 15a
Společnost
(1)
Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání společně12), upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky mohou být výlučně svobodní architekti nebo svobodní inženýři.
(2)
Společníci musí mít společné sídlo.
§ 15b
Veřejná obchodní společnost založená za účelem výkonu povolání
(1)
Vykonávají-li autorizované osoby povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti, musí být společníky pouze autorizované osoby.
(2)
Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti podle odstavce 1, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet; ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti autorizovaných osob za výkon povolání tím nejsou dotčena.
§ 15c
Společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání
(1)
Vykonávají-li autorizované osoby povolání jako společníci společnosti s ručením omezeným, zřízené za účelem výkonu povolání podle tohoto zákona, musí být v takové společnosti většinově zastoupeny autorizované osoby mezi společníky i mezi jednateli; má-li daná společnost jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba.
(2)
Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet; ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti autorizovaných osob za výkon povolání nejsou tímto ustanovením dotčena.
§ 16
(1)
Nejpozději při započetí výkonu své činnosti je autorizovaná osoba povinna uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti. To neplatí, vykonává-li autorizovaná osoba tuto činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru.
(2)
Pojištění podle odstavce 1 musí trvat po celou dobu výkonu této činnosti.
(3)
Doklad o uzavření pojištění podle odstavce 1 je autorizovaná osoba povinna předložit objednavateli a na vyžádání též příslušnému orgánu Komory.
Působnost autorizovaných osob
§ 17
Autorizovaný architekt je oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace (§ 4) pro kterou mu byla udělena autorizaceautorizace, vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
a)
vypracovávat územně plánovací dokumentaci,
b)
vypracovávat územní studii,
c)
vypracovávat dokumentaci pro povolení stavby s výjimkou staveb inženýrských, dokumentaci pro rámcové povolení, dokumentaci pro povolení změny využití území a vypracovávat architektonicko-stavební řešení v příslušné části dokumentace pro provádění stavby,
d)
vypracovávat dokumentaci pro povolení záměru, jejímž předmětem je záměr krajinářské architektury, kterým se rozumí veřejné prostranstvíveřejné prostranství, veřejně prospěšné opatření, terénní úprava, hřbitov, zelená infrastruktura a související jednoduché stavby a vypracovávat architektonicko-stavební řešení v příslušné části dokumentace pro provádění záměru krajinářské architektury, včetně příslušné části územně plánovací dokumentace, a odborně vést provádění jednoduchých staveb nebo jejich změn řadících se mezi záměry krajinářské architektury v pozici stavbyvedoucího,
e)
podílet se na vypracování dokumentace pro povolení inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánemúzemním plánem nebo regulačním plánem označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné,
f)
koordinovat vypracování projektové dokumentace,
g)
provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy,
h)
vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí,8) a to i pro účely řízení před státními orgány,
i)
vypracovávat dokumentaci interiéru staveb,
j)
provádět dozor projektanta nebo technický dozor stavebníka nad realizací stavby,
k)
odborně vést provádění jednoduché stavby nebo její změny v pozici stavbyvedoucího,
l)
provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
m)
zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocnění v řízení podle stavebního zákona,
n)
vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku územního plánování nebo stavebního řádu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
§ 18
(1)
Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizaceautorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
a)
vypracovávat dokumentaci pro povolení stavby s výjimkou pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánemúzemním plánem nebo regulačním plánem označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů, vypracovávat dokumentaci pro rámcové povolení, dokumentaci pro povolení změny využití území, dokumentaci pro provádění stavby a dokumentaci pro odstranění stavby,
b)
podílet se na vypracování dokumentace pro povolení pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánemúzemním plánem nebo regulačním plánem označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,
c)
koordinovat vypracování projektové dokumentace,
d)
vypracovávat územní studie a příslušné části územně plánovací dokumentace,
e)
provádět statické a dynamické výpočty staveb,
f)
provádět stavebně technické, geotechnické nebo inženýrské průzkumy,
g)
provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
h)
vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky, pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí,8) a to i pro účely řízení před státními orgány,
i)
odborně vést provádění stavby nebo její změny v pozici stavbyvedoucího,
j)
provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,
k)
provádět dozor projektanta nebo technický dozor stavebníka nad realizací stavby,
l)
zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocnění v řízení podle stavebního zákona,
m)
vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
(2)
Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, městské inženýrství nebo stavby pro plnění funkce lesa je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizaceautorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace nebo projektové dokumentace, tedy části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. Zvláštní právní předpis upravující povinnosti autorizované osoby ani § 12 odst. 6 nejsou dotčeny.
§ 19
Autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizaceautorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
a)
vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech vypracovávat příslušné části projektové dokumentace,
b)
podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo projektové dokumentace zpracované autorizovaným inženýrem,
c)
koordinovat vypracování projektové dokumentace,
d)
provádět stavebně technické průzkumy,
e)
odborně vést provádění stavby nebo její změny v pozici stavbyvedoucího,
f)
provádět dozor projektanta nebo technický dozor stavebníka nad realizací stavby,
g)
řídit příslušné odborné stavební a montážní práce,
h)
zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění v řízení podle stavebního zákona,
i)
vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.
ČÁST ČTVRTÁ
DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST
§ 20
(1)
Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby stanovené tímto zákonem (dále jen „disciplinární provinění“) Komora autorizované osobě uloží, nejde-li o trestný čintrestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:
a)
písemnou důtku,
b)
pokutu až do výše 300 000 Kč,
c)
pozastavení autorizaceautorizace na dobu nejvýše tří let,
d)
odejmutí autorizaceautorizace.
Rozhodnutí o disciplinárním opatření podle písmene b) nebo c) může současně obsahovat rozhodnutí o zákazu výkonu funkcí v Komoře.
(2)
Výnos pokut připadá Komoře, která pokuty uložila.
Disciplinární řízení
§ 21
(1)
O uložení disciplinárního opatření rozhoduje stavovský soud v disciplinárním řízení, které se zahajuje na návrh dozorčí rady podepsaný jejím předsedou. Disciplinární řízení je zahájeno doručením návrhu na jeho zahájení stavovskému soudu.
(2)
Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se Komora o disciplinárním provinění dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. Návrh musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení disciplinárního řízení nesmí být po zahájení řízení měněny.
(3)
Nestanoví-li tento zákon nebo vnitřní předpisy Komory něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v disciplinárním řízení ustanovení správního řádu.
(4)
Autorizovaná osoba, proti které je disciplinární řízení vedeno, má právo vyjádřit se k důvodům uvedeným v návrhu, ke způsobu jejich zjištění, navrhovat důkazy nebo jejich doplnění, klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání, které musí být vždy nařízeno.
(5)
Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí mít písemnou formu a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí musí být doručeno provinivší se autorizované osobě a dozorčí radě Komory.
§ 22
(1)
Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle § 21 může autorizovaná osoba, které bylo disciplinární opatření uloženo, popřípadě dozorčí rada Komory podat písemné odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání dozorčí rady podepisuje její předseda. Odvolání se podává prostřednictvím stavovského soudu. Řádně a včas podané odvolání má odkladný účinek.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle § 21 odst. 1 rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí, nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je stavovský soud vázán právním názorem odvolacího orgánu.
(3)
Rozhodnutí o odvolání, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizaceautorizace, přezkoumává podle zvláštních předpisů na návrh provinivší se autorizované osoby věcně a místně příslušný krajský soud ve správním soudnictví; návrh se podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy.
§ 22a
Disciplinární pravomoc související s volným pohybem osob podle práva Evropských společenství
(1)
Komora předá příslušnému orgánu hostitelského členského státuhostitelského členského státu všechny informace o disciplinárních opatřeních nebo trestních sankcích, které byly přijaty vůči autorizované nebo usazené osoběusazené osobě z důvodů závažného nebo opětovného porušení povinností souvisejících s výkonem její činnosti.
(2)
Má-li příslušný orgán hostitelského členského státuhostitelského členského státu konkrétní poznatky o závažné skutečnosti, ke které došlo mimo jeho území před usazením dotyčné osoby v tomto hostitelském státě, a informuje-li o tom Komoru, Komora prověří správnost skutečností, zejména, zda mohou ovlivnit výkon vybrané nebo další odborné činnosti ve výstavbě v České republice. Komora rozhodne o povaze a rozsahu prošetření, které má být provedeno, a informuje ve lhůtě tří měsíců hostitelský členský státhostitelský členský stát o opatřeních, která přijme.
(3)
Komora dohodne podrobnosti spolupráce s příslušnými orgány jiných členských států při předávání informací podle odstavců 1 a 2 včetně způsobu zajištění ochrany předávaných osobních údajůosobních údajů a tyto podrobnosti následně upraví vnitřním předpisem.
(4)
Pozastaví-li nebo odejme-li Komora autorizaciautorizaci [§ 20 odst. 1 písm. c) a d)] autorizované osobě nebo pozastaví-li nebo odejme-li registraci usazené osoběusazené osobě, zajistí dočasné nebo trvalé odnětí osvědčení uvedeného v § 23 odst. 7 písm. c).
(5)
Hostitelským členským státemHostitelským členským státem se rozumí jiný členský stát Evropské unie, kde autorizovaná, usazená nebo hostující osobahostující osoba podle tohoto zákona vykonává nebo hodlá vykonávat předmětné činnosti.
ČÁST PÁTÁ
KOMORY
§ 23
(1)
Zřizují se Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jako samosprávné stavovské organizace se sídlem v Praze a s působností pro Českou republiku.
(2)
Česká komora architektů sdružuje jako řádné členy všechny autorizované architekty, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě sdružuje jako řádné členy všechny autorizované inženýry a autorizované techniky činné ve výstavbě.
(3)
Jako hostující členy může Komora sdružovat osoby, které obdržely oprávnění obdobné autorizaciautorizaci podle tohoto zákona vydané v zahraničí, pokud Komora toto oprávnění uzná.
(4)
Jako mimořádné členy může Česká komora architektů sdružovat na základě jejich zájmu další osoby, které nesplňují podmínky pro řádné členství.
(5)
Komora je právnickou osobou.
(6)
Do působnosti Komory náleží zejména
a)
pečovat o stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí,
b)
spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování,
c)
udělovat, odnímat a pozastavovat autorizaciautorizaci,
d)
vést seznamy autorizovaných osob a tyto seznamy včetně jejich změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup,
e)
vést seznamy osob registrovaných podle § 30l odst. 1 nebo § 30n odst. 2 a tyto seznamy včetně jejich změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup,
f)
pečovat o vysokou úroveň výkonu činnosti autorizovaných osob,
g)
organizovat zkoušky odborné způsobilosti,
h)
vést disciplinární řízení,
i)
vydávat vnitřní předpisy Komory,
j)
vydávat standardy výkonů a dokumentace,
k)
podporovat odborné vzdělávání a napomáhat šíření odborných informací,
l)
spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy,
m)
posuzovat návrhy obecně závazných předpisů dotýkajících se výkonu odborných činností,
n)
spolupracovat s institucemi podnikatelského a obchodního charakteru a mezi sebou navzájem,
o)
spolupracovat s obdobnými zahraničními institucemi,
p)
hájit stavovské zájmy autorizovaných osob,
r)
podporovat sociální zájmy autorizovaných osob,
s)
spolupracovat s vypisovateli soutěží a výběrových řízení, posuzovat soutěžní podmínky a bránit konání neregulérních soutěží a výběrových řízení,
t)
spolupůsobit při pojišťování autorizovaných osob sdružovaných Komorou.
(7)
Do působnosti Komory dále náleží vydávat následující doklady autorizovaným osobám za účelem umožnění jejich volného pohybu podle práva Evropských společenství1)
a)
doklady o vykonání odborné praxe,
b)
osvědčení o splnění podmínky bezúhonnostibezúhonnosti podle tohoto zákona,
c)
osvědčení, že autorizovaná osoba vykonává vybrané a další odborné činnosti ve výstavbě soustavně v souladu s právními předpisy České republiky a že je oprávněna používat profesní označení podle tohoto zákona,
d)
osvědčení, že autorizovaná osoba je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který splňuje požadavky bodu 1, 2 nebo 3 přílohy k tomuto zákonu,
e)
doklad o tom, že vybraná činnost ve výstavbě je regulovanou činností podle tohoto zákona.
§ 24
Komora má tyto orgány:
a)
valnou hromadu Česká komora architektů, shromáždění delegátů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
b)
představenstvo,
c)
předsedu Komory,
d)
dozorčí radu,
e)
stavovský soud,
f)
autorizační radu.
§ 25
(1)
Valná hromada je nejvyšším orgánem České komory architektů. Představenstvo je povinno svolat tento nejvyšší orgán nejméně jednou za rok. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina řádných členů, je představenstvo povinno svolat valnou hromadu nejpozději do tří měsíců. Právo účasti na valné hromadě s hlasem rozhodujícím mají všichni řádní členové České komory architektů, právo účasti s hlasem poradním mají všichni hostující členové a mimořádní členové České komory architektů.
(2)
Valná hromada se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech řádných členů; není-li nadpoloviční většina řádných členů přítomna, může se valná hromada platně usnášet, pokud byli všichni řádní členové písemně průkazně obesláni, a to nejméně 21 dnů před termínem konání valné hromady.
(3)
Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Představenstvo je povinno svolat tento nejvyšší orgán nejméně jednou za rok. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina řádných členů je představenstvo povinno svolat shromáždění delegátů nejpozději do tří měsíců. Způsob výběru delegátů a podmínky schopnosti se usnášet určují vnitřní předpisy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
(4)
Nejvyšší orgán Komory
a)
schvaluje řády Komory, zejména etický, organizační, volební, disciplinární a řády jednací,
b)
schvaluje standardy výkonů a dokumentace,
c)
schvaluje výši příspěvků členů Komory,
d)
schvaluje výši náhrad za ztrátu času výkonem funkcí v orgánech Komory,
e)
projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů Komory,
f)
může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva,
g)
může rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti,
h)
usnáší se i o dalších otázkách, které si vyhradí k rozhodování,
i)
schvaluje rozpočet.
(5)
Valná hromada České komory architektů nebo všichni řádní členové České komory architektů volí z řádných členů České komory architektů členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu tří let a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. Podrobné podmínky pro tyto volby stanoví vnitřní předpisy České komory architektů.
(6)
Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě volí z řádných členů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu tří let a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. Podrobné podmínky pro tyto volby stanoví vnitřní předpisy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
§ 26
(1)
Představenstvo je statutárním orgánem Komory. V rozsahu své působnosti zejména
a)
svolává řádnou nebo mimořádnou valnou hromadu, popř. shromáždění delegátů a připravuje podklady pro jejich jednání,
b)
spravuje majetek Komory a prostřednictvím kanceláře Komory zabezpečuje veškeré administrativní činnosti Komory,
c)
chrání a prosazuje zájmy členů Komory,
d)
navrhuje členy autorizační rady,
e)
schvaluje specializace v rámci oborů autorizaceautorizace,
f)
odpovídá za řádné vedení seznamu autorizovaných osob, informuje členy o činnosti Komory a vykonává publikační, dokumentační a ediční činnost,
g)
rozhoduje ve všech věcech v působnosti Komory, pokud o nich nerozhodují jiné orgány.
(2)
Představenstvo Komory volí a odvolává ze svého středu předsedu a alespoň dva místopředsedy Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek. Představenstvo může zmocnit předsedu, aby v době mezi zasedáními představenstva činil neodkladná rozhodnutí, spadající jinak do působnosti představenstva. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu představenstvem určený místopředseda.
§ 27
(1)
Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem Komory. V rámci své působnosti zejména
a)
kontroluje veškerou činnost Komory, především plnění usnesení valné hromady, popř. shromáždění delegátů, dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy vydanými Komorou,
b)
má právo nahlížet do veškerých dokladů Komory, vyžadovat stanoviska a další podklady,
c)
dohlíží nad řádným výkonem činnosti autorizovaných osob.
(2)
Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost. Jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu dozorčí radou určený místopředseda.
(3)
Dozorčí rada může rozhodnout o ustavení dozorčích komisí a přenést na ně část své pravomoci. Jejich předsedy volí dozorčí rada.
§ 28
(1)
Stavovský soud volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek, řídí jeho činnost a podepisuje jeho rozhodnutí. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu.
(2)
Stavovský soud může rozhodnout o ustavení dílčích, nejméně tříčlenných disciplinárních senátů a přenést na ně svoji rozhodovací pravomoc. Jejich předsedu volí stavovský soud.
(3)
Stavovský soud, popřípadě pověřené disciplinární senáty jsou oprávněny vyžadovat předložení dokladů, jejichž obsah budou považovat za významný pro rozhodnutí.
§ 29
(1)
Autorizační rada je orgán Komory oprávněný rozhodovat na podkladě vykonaného autorizačního řízení o udělení autorizaceautorizace.
(2)
Autorizační rada v rozsahu své působnosti
a)
jmenuje zkušební komise,
b)
navrhuje autorizační řád a stanoví obsah a způsob provádění zkoušek,
c)
navrhuje vytváření specializací v rámci oborů autorizaceautorizace.
(3)
Členy autorizační rady jmenuje na dobu tří let ministr pro místní rozvoj v tomto složení:
a)
u autorizační rady České komory architektů
1.
jeden zástupce Ministerstva pro místní rozvoj,
2.
po jednom zástupci Ministerstva kultury a Ministerstva životního prostředí,
3.
po jednom zástupci navrženém Českou komorou architektů pro každý z oborů jí udělované autorizaceautorizace,
4.
jeden zástupce navržený Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
b)
u autorizační rady České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
1.
jeden zástupce Ministerstva pro místní rozvoj,
2.
po jednom zástupci Ministerstva dopravy, Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu,
3.
po jednom zástupci navrženém Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pro každý z oborů jí udělované autorizaceautorizace,
4.
jeden zástupce navržený Českou komorou architektů.
(4)
V případě, že autorizační rada závažným způsobem poruší autorizační řád Komory, může ministr pro místní rozvoj na návrh člena Komory nebo z vlastního podnětu členy autorizační rady odvolat. O odvolání členů autorizační rady informuje ministr pro místní rozvoj bez zbytečného odkladu subjekty, které odvolané členy autorizační rady nominovaly, a vyzve je, aby mu nejpozději do 30 dnů sdělily návrhy na obsazení autorizační rady.
(5)
Členové autorizační rady jsou oprávněni zúčastnit se průběhu zkoušek. K tomu účelu je Komora povinna členům autorizační rady písemně sdělovat nejméně 15 dní předem den, místo a čas konání zkoušek.
§ 30
(1)
Podrobnosti o organizaci Komory, o jejích orgánech, o působnosti a pravomoci těchto orgánů a o počtech jejich členů stanoví organizační řád Komory. Podrobnosti o volbách a disciplinárním řízení stanoví volební a disciplinární řády. Podrobnosti o podmínkách autorizaceautorizace stanoví autorizační řád. Podrobnosti o právech a povinnostech autorizovaných osob stanoví profesní a etický řád.
(2)
Náklady na činnost Komory jsou kryty zejména
a)
z členských poplatků,
b)
z poplatků za udělení autorizaceautorizace,
c)
z poplatků za úkony pro členy Komory,
d)
z poplatků za úkony pro nečleny Komory,
e)
z pokut,
f)
z příspěvků a darů.
(3)
Veškeré funkce v orgánech Komory jsou čestné; Komora hradí pouze náklady spojené s výkonem těchto funkcí a náhrady za ztrátu času.
(4)
K zajištění administrativních a odborných činností Komory slouží kancelář Komory, popřípadě též její regionální pobočky.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKON ČINNOSTÍ OBČANY ČLENSKÝCH STÁTŮ
§ 30a
Základní ustanovení
(1)
Vybrané činnosti ve výstavbě (dále jen „vybraná činnost“) mohou v České republice vykonávat i osoby uvedené v § 7 odst. 1 písm. b), které získaly potřebnou kvalifikaci k vybrané činnosti v jiném členském státě.
(2)
Vybranou činnost mohou osoby uvedené v odstavci 1 vykonávat v České republice jako usazení architekti, usazení inženýři a usazení technici činní ve výstavbě (dále jen „usazené osobyusazené osoby“) nebo jako hostující architekti, hostující inženýři a hostující technici činní ve výstavbě (dále jen „hostující osobyhostující osoby“).
(3)
Usazenou osobouUsazenou osobou se rozumí osoba uvedená v odstavci 1, která na území České republiky vykonává soustavnou vybranou činnost nebo na území České republiky má podnik nebo organizační složku.
(4)
Hostující osobouHostující osobou se rozumí osoba uvedená v odstavci 1, která je usazená na území jiného členského státu a na území České republiky vykonává vybranou činnost dočasně nebo příležitostně.
§ 30b
Posuzování kvalifikačních předpokladů
(1)
K umožnění přístupu k vybrané činnosti se v České republice v souladu s právem Evropských společenství1) a dohodami o vzájemném uznávání odborné kvalifikace architektů uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci, jakož i odborná praxe. Uznávacím orgánem je Komora příslušná podle § 30d odst. 1 a 2, která posuzuje splnění kvalifikačních předpokladů a provádí další úkony s touto činností spojené.
(2)
Ministerstvo pro místní rozvoj sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv v souladu s příslušnou směrnicí Evropského společenství o uznávání odborné kvalifikace1) vyhlásí a průběžně aktualizuje:
a)
seznam dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných na území jiných členských států, které se uznávají automaticky podle bodu 1.1 přílohy, jakož i institucí a orgánů, které je vydávají, a první akademický rok, kterým bylo zahájeno vzdělávání a odborná příprava, na jehož základě jsou tyto doklady vydávány,
b)
seznam dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných na území jiných členských států, které se uznávají na základě nabytých práv podle bodu 2 přílohy, jakož i institucí a orgánů, které je vydávají, a poslední akademický rok, kterým bylo zahájeno vzdělávání a odborná příprava, na jehož základě byly tyto doklady vydávány.
(3)
Dokladem o pojištění je osvědčení vydávané pojišťovacím subjektem v členském státě, ve kterém je uvedeno, že pojistitel vyhověl požadavkům platných právních předpisů v České republice, které se týkají podmínek a rozsahu pojištění.
§ 30c
Práva a povinnosti
(1)
Činnost usazených osobusazených osob na území České republiky se řídí tímto zákonem, jakož i vnitřními předpisy Komory.
(2)
Na hostující osobyhostující osoby, které jsou registrovány u Komory, ale nejsou jejími členy, se vztahují obdobně ustanovení § 11 odst. 4, § 13 odst. 4 až 6, § 16 až 19, § 20 odst. 1 písm. a) a b), § 20 odst. 2, § 21 a 22 tohoto zákona. Ustanovení § 10 a 11 a § 20 odst. 1 písm. c) tohoto zákona a ustanovení profesního a etického řádu a disciplinárního a smírčího řádu a soutěžního řádu příslušné Komory se na hostující osobyhostující osoby vztahují přiměřeně. Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 a § 14 až 15c tohoto zákona se na hostující osobyhostující osoby nepoužijí. Ustanovení podle věty druhé se při výkonu vybrané činnosti na území České republiky hostující osobouhostující osobou nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po této osobě vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasný nebo příležitostný výkon vybrané činnosti, rozumně požadovat. Hostující osobyHostující osoby jsou oprávněny používat odpovídající označení podle § 13 odst. 1.
(3)
Pokud jde o znalosti českého jazyka nezbytné pro výkon vybrané činnosti v České republice, postupuje se podle § 21 zákona o uznávání odborné kvalifikace obdobně.
§ 30d
Uznávací orgán
(1)
Česká komora architektů je uznávacím orgánem pro posuzování odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon vybraných činností podle § 4 odst. 2. Při posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro činnost uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) postupuje podle přílohy nebo dohody o vzájemném uznávání odborné kvalifikace architektů, a nelze-li odbornou kvalifikaci takto uznat, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9a). Jedná-li se o činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) a c), postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(2)
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě je uznávacím orgánem pro posuzování odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon vybraných činností podle § 5 odst. 3. Při posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro činnost uvedenou v § 5 odst. 3 písm. a) postupuje podle přílohy, a nelze-li odbornou kvalifikaci takto uznat, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Jedná-li se o činnosti uvedené v § 5 odst. 3 písm. b) až k), postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(3)
Poplatek za podání žádosti o uznání odborné kvalifikace ve výši 2 000 Kč je příjmem komor.
§ 30e
Působnost uznávacího orgánu
(1)
V případě uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti provede uznávací orgán bezodkladně zápis do seznamu registrovaných osob.
(2)
Uznávací orgán informuje ve věcech týkajících se přístupu k vybrané činnosti a jejího výkonu, zejména o právních předpisech, profesním a etickém řádu, vnitřních předpisech příslušné Komory a zprostředkovává vzdělávání v českém jazyce.
(3)
Uznávací orgán stanoví svými vnitřními předpisy formu žádosti a náležitosti předkládané dokumentace (§ 30i).
§ 30f
Akademické tituly
(1)
Usazené osobyUsazené osoby nebo hostující osobyhostující osoby jsou oprávněny používat zákonný akademický titul, popřípadě jeho zkratku, udělený členským státem původu nebo dřívějšího pobytu, a to v jazyce tohoto státu.
(2)
Může-li být akademický titul užívaný v jiném členském státu zaměněn v České republice s titulem, který vyžaduje další vzdělání, které usazené osobyusazené osoby nebo hostující osobyhostující osoby neabsolvovaly, uznávací orgán určí jiné označení tohoto akademického titulu.
§ 30g
Právo na soudní ochranu
(1)
Žadatel, jemuž byla uznána odborná kvalifikace, případně jiná způsobilost, a nebyl uznávacím orgánem zapsán do seznamu registrovaných osob ve stanovené lhůtě (§ 30e odst. 1), je oprávněn podat žalobu k soudu podle zvláštního právního předpisu.9b)
(2)
Proti rozhodnutí Komory o odmítnutí zápisu do seznamu registrovaných osob (§ 30l odst. 2) a proti rozhodnutí Komory o omezení oprávnění vykonávat vybranou činnost na území České republiky (§ 30r odst. 2) lze podat žalobu k soudu podle zvláštního právního předpisu.9b)
Usazená osoba
§ 30h
(1)
Na území České republiky může usazená osobausazená osoba vykonávat vybranou činnost, jestliže byla na základě žádosti zapsána do seznamu registrovaných osob (§ 30l odst. 1) a složila slib do rukou předsedy příslušné Komory.
(2)
Text slibu zní: „Slibuji na svou čest a své svědomí, že budu při výkonu své činnosti na území České republiky usilovat o vytváření kvalitních architektonických a stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou.“
(3)
Nemůže-li být forma slibu podle odstavce 2 použita státními příslušníky jiných členských států, zajistí uznávací orgán jeho odpovídající a rovnocennou formu.
§ 30i
Žádost o registraci
(1)
Žadatel o registraci v žádosti uvede
a)
vybrané činnosti, které hodlá na území České republiky soustavně vykonávat, a
b)
adresu pro doručování na území České republiky.
(2)
Žádost podle odstavce 1 musí být doplněna listinami prokazujícími
a)
odbornou kvalifikaci,
b)
bezúhonnostbezúhonnost,
c)
uzavření pojistné smlouvy o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti,
d)
zaplacení poplatku stanoveného ustanovením § 30d odst. 3 za přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace.
(3)
Doklad podle odstavce 2 písm. b) nesmí být starší 3 měsíců.
§ 30j
Usazená osobaUsazená osoba (§ 30a odst. 3) opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky6), jménem usazené osobyusazené osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu registrovaných osob vedeném Komorou, a vyznačeným oborem, popřípadě specializací.
§ 30k
Bezúhonnost
(1)
Dokladem o bezúhonnostibezúhonnosti je
a)
osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu původu nebo členského státu, ze kterého žadatel přichází (dále jen „členský stát původu“), které dokládá, že požadavky tohoto členského státu na bezúhonnostbezúhonnost a dobrou pověst pro zahájení výkonu předmětné činnosti byly splněny,
b)
výpis ze zákonem stanovených rejstříků, nebo není-li k dispozici, rovnocenný doklad, vydaný příslušným orgánem členského státu původu, pokud tento členský stát nepožaduje doklad o bezúhonnostibezúhonnosti nebo dobré pověsti u osob, které hodlají zahájit vybrané činnosti, nebo
c)
nevydává-li členský stát původu doklady podle písmene b), postačí čestné prohlášení žadatele před příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto členského státu, nebo, kde je to vhodné, před notářem nebo kompetentním profesním sdružením tohoto členského státu; takové prohlášení musí být opatřeno osvědčením o hodnověrnosti čestného prohlášení.
(2)
Jestliže uznávací orgán má konkrétní poznatky o závažné skutečnosti, ke které došlo mimo území České republiky před usazením žadatele na jejím území, nebo ví-li, že doklad podle odstavce 1 písm. c) obsahuje nesprávné informace a tato skutečnost nebo nesprávná informace může ovlivnit zahájení a výkon vybrané činnosti na území České republiky, požádá příslušný orgán členského státu původu o prověření těchto skutečností. Lhůty k provedení těchto úkonů jsou upraveny zákonem o uznávání odborné kvalifikace9c).
(3)
Uznávací orgán upraví vnitřním předpisem způsob zajištění ochrany předávaných osobních údajůosobních údajů podle odstavců 1 a 2.
§ 30l
Činnost uznávacího orgánu
(1)
Žadatele, kterému byla uznána odborná kvalifikace a jiná způsobilost, uznávací orgán zapíše do seznamu registrovaných osob [§ 23 odst. 6 písm. e)].
(2)
Pokud uznávací orgán neuzná odbornou kvalifikaci nebo jinou způsobilost žadatele, vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zápis do seznamu registrovaných osob.
(3)
Uznávací orgán postupuje při poskytování částečného přístupu k výkonu vybrané činnosti u oborů uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 3 podle zákona o uznávání odborné kvalifikace obdobně.
§ 30m
Členství v Komoře
Komora sdružuje jako řádné členy všechny usazené osobyusazené osoby.
Hostující osoba
§ 30n
Hostující osobaHostující osoba je povinna před zahájením výkonu vybrané činnosti na území České republiky podat uznávacímu orgánu úplné oznámení podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9d) (dále jen „oznámení“). Uznávací orgán může před zahájením výkonu vybrané činnosti na území České republiky hostující osobouhostující osobou požadovat ověření odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9e).
§ 30p
Hostující osobaHostující osoba opatřuje dokumenty vlastnoručním podpisem, datem a číslem, pod kterým je registrována v Komoře.
§ 30r
Splňuje-li hostující osobahostující osoba požadavky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, zapíše ji uznávací orgán bezodkladně do seznamu registrovaných osob [§ 23 odst. 6 písm. e)] a o provedení zápisu jí vydá potvrzení.
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 31
Žadatel o autorizaciautorizaci, kterému nebyla autorizaceautorizace Komorou udělena, má právo domáhat se ochrany podle zvláštního právního předpisu9b).
§ 32
(1)
Autorizovaná osoba je oprávněna vykonávat činnost na území České republiky.
(2)
Komora může stanovit, že právo vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě na území České republiky mají i fyzické osoby jimž bylo uděleno oprávnění k výkonu těchto činností obdobným orgánem Slovenské republiky.
(3)
Komora může též uznat oprávnění k výkonu činnosti autorizované osoby vydané obdobnou zahraniční institucí.
§ 33
(1)
AutorizaciAutorizaci v době od počátku účinnosti tohoto zákona do zvolení řádných orgánů Komor udělují ustavující výbory komor. Členy těchto výborů jmenuje ministr životního prostředí České republiky na návrh ObceObce architektů a Českého svazu stavebních inženýrů, připravený ve spolupráci s Asociací interiérových architektů, Asociací interiérových tvůrců, Asociací pro urbanismus a územní plánování, Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Českou asociací inženýrských geologů, Českou strojnickou společností a Společností pro techniku prostředí.
(2)
Ustavující výbor Komory
a)
provádí přípravné práce a svolá ustavující valnou hromadu a shromáždění delegátů,
b)
má právo udělovat autorizaceautorizace,
c)
vydává prozatímní řády Komory,
d)
zabezpečuje přípravu a svolání ustavující valné hromady a shromáždění delegátů tak, aby bylo možno konat jejich ustavující jednání nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy bylo v příslušné Komoře zapsáno nejméně 100 autorizovaných osob, nejpozději však do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Ministr pro místní rozvoj schvaluje autorizační řády Komor.
§ 34
Osoby, kterým bylo uděleno oprávnění k projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činností ve výstavbě podle dosavadních předpisů,10) mohou vykonávat vybrané činnosti podle tohoto zákona.
§ 35
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 360/1992 Sb.
Postup a náležitosti při uznávání odborné kvalifikace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací
1.
Uznávání harmonizované odborné kvalifikace
1.1
Jako rovnocenné dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, se uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci vydané jiným členským státem, získané na základě teoretického i praktického vzdělání a splňující požadavky bodů 1.2 a 1.3.
1.2
Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí být získáno studiem na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci.
1.3
Toto studium, které se v rozhodující míře týká architektury, musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zabezpečit získání
a)
schopnosti vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky,
b)
odpovídající znalosti historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd,
c)
znalosti výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla,
d)
odpovídající znalosti týkající se urbanismu, územního plánování a dovedností spojených s procesem plánování,
e)
schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky,
f)
schopnosti chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory,
g)
znalosti metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu,
h)
schopnosti pochopit projektování stavby, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby,
i)
odpovídající znalosti fyzikálních problémů a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí v rámci udržitelného rozvoje,
j)
nezbytných dovedností pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy, a
k)
odpovídající znalosti průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s převáděním projektů do staveb a s integrací plánů do celkového plánování.
1.4
Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí být zakončené úspěšným složením závěrečné zkoušky vedoucí k získání titulu. Kromě požadavků stanovených v bodu 1.3 musí rovněž splňovat následující podmínky:
a)
nejméně pět let řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo
b)
čtyři roky řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci a osvědčení o absolvování odborného výcviku v délce dvou let. Odborný výcvik se musí konat až po dokončení prvních tří let studia. Nejméně jeden rok odborného výcviku musí vycházet ze znalostí, dovedností a schopností nabytých v průběhu studia podle bodu 1.3. Odborný výcvik se provádí pod dohledem oprávněných osob nebo orgánů domovského členského státu, může proběhnout v kterémkoliv státě a vyhodnocuje jej příslušný orgán v domovském členském státě.
Počet let vysokoškolského studia může být navíc vyjádřen rovněž v kreditech ECTS.
1.5
Jako rovnocennou dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se na jejím území vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán také uzná odbornou přípravu v rámci programů zvyšování odbornosti nebo v rámci rozvolněného vysokoškolského studia, která odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1.3, kterou zakončil úspěšně složenou zkouškou z architektury odborník, který nejméně sedm let pracuje v oboru architektury pod dohledem architekta nebo architektonického ateliéru. Tato zkouška musí být na úrovni vysokoškolské zkoušky a musí být rovnocenná závěrečné zkoušce podle bodu 1.4
2.
Uznávání odborné kvalifikace na základě nabytých práv
2.1
Uznávací orgán uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný jiným členským státem osobě podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud je tento doklad uveden v Seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných v jiných členských státech a uznávaných na základě nabytých práv, který Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, [§ 30b odst. 2 písm. b)] a byl vydán na základě vzdělávání a odborné přípravy, která začala nejpozději v akademickém roce uvedeném v tomto seznamu.
Uznávací orgán uzná osvědčení vydávaná příslušnými orgány Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných počínaje 8. květnem 1945 příslušnými orgány Německé demokratické republiky s doklady uvedenými v Seznamu dokladů podle § 30b odst. 2 písm. b).
Uznávací orgán uzná rovněž doklady o dosažené kvalifikaci architektů uvedené v Seznamu dokladů podle § 30b odst. 2 písm. a), pokud byla odborná příprava zahájena před 18. lednem 2016.
2.2
Uznávací orgán uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný jiným členským státem osobě podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), která k referenčnímu datu již byla v tomto členském státě oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo v § 5 odst. 3 písm. a) nebo jejíž vzdělávání a odborná příprava, na základě které jí bylo takové oprávnění v členském státě vydáno, byla zahájena před referenčním datem. Referenčním datem se rozumí datum:
1.
1\\. červenec 2013 pro Chorvatsko,
2.
1\\. leden 2007 pro Rumunsko a Bulharsko,
3.
1\\. květen 2004 pro Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko,
4.
1\\. leden 1995 pro Rakousko, Finsko a Švédsko,
5.
5\\. srpen 1987 pro ostatní členské státy, mimo České republiky.
Uvedený doklad o dosažené kvalifikaci musí být doplněn osvědčením členského státu, který doklad o dosažené kvalifikaci vydal, že dotčená osoba byla před referenčním datem na jeho území oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo v § 5 odst. 3 písm. a) pod odpovídajícím profesním označením a že tuto činnost skutečně vykonávala po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání tohoto osvědčení.
2.3
Doklad uvedený v bodě 2.1 nebo 2.2, i když nesplňuje minimální požadavky stanovené v bodech 1.2 a 1.3, se uznává jako rovnocenný dokladu o dosažené kvalifikaci vydávanému v České republice, který se vyžaduje pro zahájení výkonu činnosti podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo § 5 odst. 3 písm. a).
2.4.
Uznávací orgán uzná jako doklad o dosažené kvalifikaci doklad o ukončené tříleté přípravě na „Fachhochschulen“ ve Spolkové republice Německo, pokud tato příprava
a)
splňuje formu, která existovala k 5. srpnu 1985 a byla nejpozději zahájena do 17. ledna 2014,
b)
odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1.3,
c)
umožňuje ve Spolkové republice Německo přístup k odborným činnostem v oboru architektura a
d)
je doplněna čtyřletou odbornou praxí ve Spolkové republice Německo doložené osvědčením vydaným profesní organizací, na jejímž seznamu je žadatel zapsán.
3.
Pokud právní předpisy členského státu umožňují příslušnému orgánu tohoto státu vydávat oprávnění k užívání zvláštního profesního označení pro výkon předmětné činnosti osobám, které obzvláště vynikly svými úspěchy v oboru architektury, uznávací orgán uzná osvědčení o existenci tohoto oprávnění vydané dotčené osobě v souladu s právními předpisy vydávajícího členského státu jako rovnocenné dokladům o odborné kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné odborné činnosti.
1a)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
2)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
3)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
3a)
Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
3b)
Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
3c)
Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
3d)
Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
3e)
Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
3f)
Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
3g)
Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
3h)
§ 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
3i)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3j)
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
4)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 247/1990 Sb.).
5)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
6)
Zákon ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky.
7)
§ 3 odst. 1 písm. b) a c) bod 8. zákona č. 455/1991 Sb.
§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb.
8)
Zákon ČNR č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
9a)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Soudní řád správní.
9c)
§ 32 odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9d)
§ 36a zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
9e)
§ 36b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
10)
Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb.
Vyhláška FMTIR č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb.
Vyhláška SKVTIR č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.
12)
§ 2716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. |
Zákon České národní rady č. 375/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 375/1992 Sb.
Zákon České národní rady o změně názvu Vysoké školy veterinární v Brně a o změně postavení a názvu Pedagogické fakulty v Hradci Králové
Vyhlášeno 17. 7. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 76/1992
* § 1 - Název „Vysoká škola veterinární v Brně“ se mění a zní: „Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně“.
* § 2 - Pedagogická fakulta v Hradci Králové je vysokou školou podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Název této vysoké školy zní: „Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové“.
* § 3 - Zrušuje se s působností pro Českou republiku zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 166/1964 Sb., o pedagogických fakultách.
* § 4 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Aktuální znění od 1. 7. 1992
375
ZÁKON
České národní rady
ze dne 29. dubna 1992
o změně názvu Vysoké školy veterinární v Brně a o změně postavení a názvu Pedagogické fakulty v Hradci Králové
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Název „Vysoká škola veterinární v Brně“ se mění a zní: „Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně“.
§ 2
Pedagogická fakulta v Hradci Králové je vysokou školou podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Název této vysoké školy zní: „Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové“.
§ 3
Zrušuje se s působností pro Českou republiku zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 166/1964 Sb., o pedagogických fakultách.
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 441/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 441/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Vyhlášeno 18. 9. 1992, datum účinnosti 18. 9. 1992, částka 88/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 18. 9. 1992
441
ZÁKON
České národní rady
ze dne 25. srpna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 9 se za slovo „vnesený“ vkládají slova „nebo odňatý“ a za slova „živý a mrtvý inventář“ se vkládají slova „jakož i zásob6)“.
2.
Dosavadní text § 9 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Nelze-li právního nástupce určit podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, že k poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a mrtvý inventář, jakož i zásob, je povinna právnická osoba, která užívala pozemky oprávněné osoby ke dni účinnosti zákona o půdě.5)“.
3.
V § 10 se vypouští písmeno h) a dosavadní text se označuje jako odstavec 1.
4.
V § 10 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2)
K úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí15) jsou příslušné okresní pozemkové úřady.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Uhde v. r.
Klaus v. r.
15)
§ 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 453/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 453/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 294/1992 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 322/1992 Zb.
Vyhlášeno 25. 9. 1992, datum účinnosti 25. 9. 1992, částka 90/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb., zákona S
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 9. 1992
453
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. augusta 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 294/1992 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 322/1992 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 294/1992 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 322/1992 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
V Slovenskej republike pôsobia tieto ústredné orgány štátnej správy, na čele ktorých je člen vlády Slovenskej republiky:
a)
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
b)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky,
c)
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky,
d)
Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky,
e)
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky,
f)
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky,
g)
Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky,
h)
Ministerstvo školstva a vedy Slovenskej republiky,
ch)
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky,
i)
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky,
j)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky,
k)
Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky,
l)
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky.“.
2.
§ 2 znie:
㤠2
(1)
Ministerstvo riadi a za jeho činnosť zodpovedá minister.
(2)
Ministra v čase jeho neprítomnosti, alebo na základe jeho poverenia, zastupuje v plnom rozsahu práv a povinností, vrátane práv a povinností člena vlády Slovenskej republiky, štátny tajomník. Štátnych tajomníkov vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh príslušných ministrov.
(3)
Úlohy spojené s odborným, organizačným a technickým zabezpečením činnosti ministerstva plní úrad ministerstva. Na čele úradu ministerstva je vedúci, ktorého vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh príslušného ministra.“.
3.
§ 3 vrátane nadpisu znie:
㤠3
Ministerstvo hospodárstva
(1)
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
priemysel s výnimkou potravinárstva,
b)
energetiku, vrátane hospodárenia s jadrovým palivom a uskladňovania rádioaktívnych odpadov,
c)
teplárenstvo a plynárenstvo,
d)
ťažbu a úpravu tuhých palív, ťažbu ropy a zemného plynu a pre vyhľadávanie a prieskum rádioaktívnych surovín a ich ťažbu,
e)
hutníctvo,
f)
stavebnú výrobu a výrobu stavebných látok,
g)
obchod a cestovný ruch,
h)
ochranu a využívanie nerastných surovín, vrátane hlavného dozoru nad ochranou a využívaním ložísk nerastov,
ch)
hlavný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci a bezpečnosťou prevádzky v banskej činnosti, v činnosti vykonávanej banským spôsobom a pri používaní výbušnín,
i)
štátnu službu pre drahé kovy.
(2)
Ministerstvu hospodárstva Slovenskej republiky sú podriadené
a)
Slovenská energetická inšpekcia,
b)
Slovenská obchodná inšpekcia,
c)
obvodné banské úrady.“.
4.
§ 4 vrátane nadpisu znie:
㤠4
Ministerstvo financií
(1)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť financií a cien.
(2)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky zabezpečuje
a)
tvorbu a uskutočňovanie finančnej a cenovej politiky, vrátane tvorby a realizácie štátneho rozpočtu, správy štátnych finančných aktív a pasív Slovenskej republiky, vo veciach kapitálového trhu, politiky daní a poplatkov a finančno-ekonomických nástrojov v oblasti podnikania,
b)
metodickú činnosť vo veciach účtovníctva, rozpočtovníctva a kalkulácie,
c)
výkon štátnej správy vo veciach devízového dohľadu, sporiteľníctva a poisťovníctva, vo veciach správy národného majetku vo verejnoprospešnej a nepodnikateľskej sfére a vo veciach investičných spoločností a fondov.“.
5.
§ 5 vrátane nadpisu znie:
㤠5
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny
(1)
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre pracovnoprávne vzťahy, zamestnanosť, civilnú službu, mzdy a iné odmeny za prácu, sociálne zabezpečenie, sociálne poistenie, sociálnoprávnu ochranu detí a mládeže, starostlivosť o rodinu a ďalšie veci sociálnej politiky, štátny odborný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci, bezpečnosťou technických zariadení a nad dodržiavaním ustanovených pracovných podmienok, s výnimkou pôsobnosti uvedenej v § 3 ods. 1 písm. ch).
(2)
Ministerstvu práce, sociálnych vecí a rodiny sú podriadené
a)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia,
b)
Slovenský úrad bezpečnosti práce.“.
6.
§ 6 vrátane nadpisu znie:
㤠6
Ministerstvo životného prostredia
(1)
Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre tvorbu a ochranu životného prostredia, vrátane
a)
ochrany prírody,
b)
ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania,
c)
ochrany ovzdušia,
d)
územného plánovania a stavebného poriadku,
e)
odpadového hospodárstva,
f)
zabezpečovania jednotného informačného systému o životnom prostredí a plošného monitoringu,
g)
geologického výskumu a prieskumu.
(2)
Ministerstvu životného prostredia Slovenskej republiky sú podriadené
a)
Slovenská inšpekcia životného prostredia, prostredníctvom ktorej Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky plní funkciu orgánu hlavného štátneho dozoru vo veciach životného prostredia,
b)
Slovenský hydrometeorologický ústav.“.
7.
§ 7 vrátane nadpisu znie:
㤠7
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre odštátnenie a privatizáciu národného majetku, pre správu národného majetku v podnikateľskej sfére, vrátane správy všetkých druhov fondov vytváraných zdrojmi z odštátnenia a privatizácie národného majetku.“.
8.
§ 8 vrátane nadpisu znie:
㤠8
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác
(1)
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
cestnú a mestskú dopravu, mestské dráhy a dráhy osobitného určenia, dialničné hospodárstvo, cestné hospodárstvo a automobilové opravárenstvo,
b)
vodnú dopravu, riadenie organizácií námornej dopravy,
c)
riadenie organizácií civilného letectva.
(2)
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť spojov v rozsahu patriacom do pôsobnosti Slovenskej republiky.1)
(3)
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky aj pre investičný rozvoj a oblasť verejných prác.“.
9.
§ 9 vrátane nadpisu znie:
㤠9
Ministerstvo pôdohospodárstva
(1)
Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre poľnohospodárstvo, lesné hospodárstvo, vodné hospodárstvo s výnimkou pôsobností uvedených v § 6 ods. 1 písm. b), rybárstvo, poľovníctvo a pre potravinárstvo.
(2)
Ministerstvu pôdohospodárstva Slovenskej republiky sú podriadené
a)
Štátna veterinárna správa Slovenskej republiky,
b)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia.“.
10.
§ 10 až 12a sa vypúšťajú.
11.
§ 13 vrátane nadpisu znie:
㤠13
Ministerstvo školstva a vedy
Ministerstvo školstva a vedy Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre základné, stredné a vysoké školy, pre školské zariadenia, celoživotné vzdelávanie, pre vedu a vedeckotechnický rozvoj a pre štátnu starostlivosť o mládež a šport.“.
12.
§ 14 vrátane nadpisu znie:
㤠14
Ministerstvo kultúry
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre umenie, kultúrno-osvetovú činnosť, pamiatkovú starostlivosť, vydávanie periodickej tlače a neperiodických publikácií, pre činnosť hromadných informačných prostriedkov s výnimkou rozhlasového a televízneho vysielania, pre knižničnú a muzejnú činnosť, pre vykonávanie autorského zákona, pre veci cirkví a náboženských spoločností a pre výrobu a obchod v oblasti kultúry.“.
13.
§ 16 vrátane nadpisu znie:
㤠16
Ministerstvo vnútra
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
ochranu ústavného zriadenia republiky, verejného poriadku a bezpečnosti, bezpečnosť a plynulosť cestnej premávky, veci zbraní a streliva, evidenciu pobytu obyvateľstva, evidenciu totožnosti obyvateľov, riešenie otázok utečencov a presídlencov, ochranu utajovaných skutočností, požiarnu ochranu a komplexný záchranný systém,
b)
všeobecnú vnútornú správu, veci územného a správneho členenia Slovenskej republiky, štátnych symbolov Slovenskej republiky, štátneho občianstva, matričné veci, veci zhromažďovania a združovania a archívnictvo,
c)
verejnoprospešné služby, hospodárenie s bytmi a nebytovými priestormi a pre živnostenské podnikanie.“.
14.
§ 17 vrátane nadpisu znie
㤠17
Ministerstvo zahraničných vecí
Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre zapojenie Slovenskej republiky do dvojstrannej i mnohostrannej medzinárodnej politickej, hospodárskej, obchodnej, vedeckotechnickej i kultúrnej spolupráce a pre rozvíjanie regionálnej spolupráce, vrátane iniciovania a uplatňovania medzinárodných zmlúv a dohovorov.“.
15.
§ 18 vrátane nadpisu znie:
㤠18
Ministerstvo spravodlivosti
(1)
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre súdy, štátne notárstva a pre väzenstvo.
(2)
Ministerstvo sprvavodlivosti Slovenskej republiky zabezpečuje stanoviská pre rozhodovaciu činnosť vlády Slovenskej republiky v oblasti legislatívy.“.
16.
§ 19 sa vypúšťa.
17.
§ 20 znie:
㤠20
(1)
V Slovenskej republike pôsobia tieto ďalšie ústredné orgány štátnej správy
a)
Úrad vlády Slovenskej republiky,
b)
Slovenský štatistický úrad,
c)
Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra,
d)
Slovenský protimonopolný úrad.
(2)
Na čele Úradu vlády Slovenskej republiky je vedúci, ktorý je za výkon svojej funkcie zodpovedný vláde Slovenskej republiky.
(3)
Na čele úradov uvedených v odseku 1 písm. b) až d) je predseda, ktorý je za výkon svojej funkcie zodpovedný vláde Slovenskej republiky.“.
18.
Za § 20 sa vkladá nový § 20a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠20a
Úrad vlády
(1)
Úrad vlády Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre štátnu kontrolu v oblasti štátnej správy s výnimkou kontroly hospodárenia s rozpočtovými prostriedkami Slovenskej republiky a pre vybavovanie sťažností, oznámení, podnetov a petícií.
(2)
Úrad vlády Slovenskej republiky plní aj úlohy spojené s odborným, organizačným a technickým zabezpečením činnosti vlády Slovenskej republiky a jej orgánov, okrem úloh uvedených v § 18 ods. 2.
(3)
Vedúceho Úradu vlády Slovenskej republiky vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(4)
Vo veciach uvedených v odseku 2 riadi činnosť vedúceho Úradu vlády Slovenskej republiky predseda vlády Slovenskej republiky.“.
19.
§ 21 vrátane nadpisu znie:
㤠21
Slovenský štatistický úrad
(1)
Slovenský štatistický úrad je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť štátnej štatistiky a pre oblasť informatiky.
(2)
Predsedu Slovenského štatistického úradu vymenúva a odvoláva Predsedníctvo Slovenskej národnej rady na návrh vlády Slovenskej republiky.“.
20.
§ 22 vrátane nadpisu znie:
㤠22
Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra
(1)
Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre geodéziu, kartografiu a kataster nehnuteľností.
(2)
Predsedu Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky.“.
21.
§ 23 až 25 sa vypúšťajú.
22.
§ 33 znie:
㤠33
Do vydania novej zákonnej úpravy patrí vláde Slovenskej republiky rozhodovať o tom, ktoré ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky a v akom rozsahu vykonávajú v súvislosti s ústavnoprávnymi zmenami doterajšiu pôsobnosť ústredných orgánov štátnej správy Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Takéto rozhodnutie vlády Slovenskej republiky je účinné najviac 9 mesiacov.“.
23.
V § 37 sa vkladajú nové body 5 až 9, ktoré znejú:
„5.
Čl. I zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky.
6.
Čl. I body 1, 2, 4 až 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb.
7.
§ 20 ods. 1 a 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve.
8.
§ 14 zákona Slovenskej národnej rady č. 294/1992 Zb. o Rade Slovenskej republiky pre rozhlasové a televízne vysielanie.
9.
§ 50 zákona Slovenskej národnej rady č. 322/1992 Zb. o štátnej štatistike.“.
Čl. II
(1)
Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza
a)
z Ministerstva priemyslu Slovenskej republiky na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
b)
vo veciach stavebnej výroby a výroby stavebných látok z Ministerstva výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
c)
vo veciach drevárskeho a nábytkárskeho priemyslu, priemyslu celulózy a papiera z Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
d)
z Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
e)
zo Slovenského banského úradu na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
f)
zo Slovenského geologického úradu na Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky,
g)
vo veciach investičného rozvoja z Ministerstva výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky na Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky,
h)
vo veciach informatiky z Ministerstva dopravy a spojov Slovenskej republiky na Slovenský štatistický úrad,
ch)
vo veciach lesného hospodárstva, vodného hospodárstva a poľovníctva z Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky na Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky,
i)
vo veciach štátnej kontroly v oblasti štátnej správy, s výnimkou kontroly hospodárenia s rozpočtovými prostriedkami Slovenskej republiky a vo veciach vybavovania sťažností, oznámení, podnetov a petícií, z Ministerstva kontroly Slovenskej republiky na Úrad vlády Slovenskej republiky,
j)
zo Slovenského úradu bezpečnosti práce na Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky.
(2)
Doterajšia pôsobnosť Ministerstva kontroly Slovenskej republiky a ministra kontroly Slovenskej republiky vo vzťahu k Slovenskej obchodnej inšpekcii3) prechádza na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky a ministra hospodárstva Slovenskej republiky.
(3)
V súvislosti s prechodom pôsobnosti podľa odseku 1 rovnako prechádzajú aj práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov. Podrobnosti o prechode týchto práv a povinností sa upravia dohodami, v ktorých sa vymedzí najmä druh a rozsah preberaného majetku a záväzkov a určí sa, ktorí pracovníci prechádzajú na ktoré ministerstvo do pracovného pomeru.
(4)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov „Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky“, rozumie sa tým Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky.
(5)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov „Slovenská komisia pre životné prostredie“, rozumie sa tým Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky.
(6)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov „Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky“, rozumie sa tým Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky.
(7)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväznych právnych predpisoch používa názov „Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky“, rozumie sa tým Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky.
(8)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov „Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky“, rozumie sa tým Ministerstvo školstva a vedy Slovenskej republiky.
(9)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov „Ministerstvo medzinárodných vzťahov Slovenskej republiky“, rozumie sa tým Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky.
(10)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov „Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky“, rozumie sa tým Úrad vlády Slovenskej republiky.
(11)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov „Slovenský úrad geodézie a kartografie“, rozumie sa tým Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra.
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka č. 3), ktorá znie:
„3)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 417/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii.“.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
I. Gašparovič v. r.
V. Mečiar v. r. |
Ústavní zákon Slovenskej republiky č. 460/1992 Sb. | Ústavní zákon Slovenskej republiky č. 460/1992 Sb.
Ústava Slovenskej republiky
Vyhlášeno 1. 10. 1992, datum účinnosti 1. 10. 1992, částka 92/1992
* PRVÁ HLAVA - Prvý oddiel
* DRUHÁ HLAVA - ZÁKLADNÉ PRÁVA A SLOBODY
* TRETIA HLAVA - Prvý oddiel
* ŠTVRTÁ HLAVA - ÚZEMNÁ SAMOSPRÁVA
* PIATA HLAVA - ZÁKONODARNÁ MOC
* ŠIESTA HLAVA - VÝKONNÁ MOC
* SIEDMA HLAVA - SÚDNA MOC
* ÔSMA HLAVA - PROKURATÚRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
* DEVIATA HLAVA - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Aktuální znění od 1. 10. 1992
460
ÚSTAVA
SLOVENSKEJ REPUBLIKY
z 1. septembra 1992
PREAMBULA
My, národ slovenský,
pamätajúc na politické a kultúrne dedičstvo svojich predkov a na stáročné skúsenosti zo zápasov o národné bytie a vlastnú štátnosť,
v zmysle cyrilo-metodského duchovného dedičstva a historického odkazu Veľkej Moravy,
vychádzajúc z prirodzeného práva národov na sebaurčenie,
spoločne s príslušníkmi národnostných menšín a etnických skupín žijúcich na území Slovenskej republiky,
v záujme trvalej mierovej spolupráce s ostatnými demokratickými štátmi,
usilujúc sa o uplatňovanie demokratickej formy vlády, záruk slobodného života, rozvoja duchovnej kultúry a hospodárskej prosperity,
teda my, občania Slovenskej republiky,
uznášame sa
prostredníctvom svojich zástupcov
na tejto ústave:
PRVÁ HLAVA
Prvý oddiel
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
Čl. 1
Slovenská republika je zvrchovaný, demokratický a právny štát. Neviaže sa na nijakú ideológiu ani náboženstvo.
Čl. 2
(1)
Štátna moc pochádza od občanov, ktorí ju vykonávajú prostredníctvom svojich volených zástupcov alebo priamo.
(2)
Štátne orgány môžu konať iba na základe ústavy, v jej medziach a v rozsahu a spôsobom, ktorý ustanoví zákon.
(3)
Každý môže konať, čo nie je zákonom zakázané, a nikoho nemožno nútiť, aby konal niečo, čo zákon neukladá.
Čl. 3
(1)
Územie Slovenskej republiky je jednotné a nedeliteľné.
(2)
Hranice Slovenskej republiky sa môžu meniť len ústavným zákonom.
Čl. 4
Nerastné bohatstvo, podzemné vody, prírodné liečivé zdroje a vodné toky sú vo vlastníctve Slovenskej republiky.
Čl. 5
(1)
Nadobúdanie a stratu štátneho občianstva Slovenskej republiky ustanoví zákon.
(2)
Nikomu nemožno odňať štátne občianstvo Slovenskej republiky proti jeho vôli.
Čl. 6
(1)
Na území Slovenskej republiky je štátnym jazykom slovenský jazyk.
(2)
Používanie iných jazykov než štátneho jazyka v úradnom styku ustanoví zákon.
Čl. 7
Slovenská republika môže na základe slobodného rozhodnutia vstúpiť do štátneho zväzku s inými štátmi. Právo vystúpenia z tohto zväzku nemožno obmedziť. O vstupe do štátneho zväzku s inými štátmi alebo o vystúpení z tohto zväzku sa rozhodne ústavným zákonom s následným referendom.
Druhý oddiel
Štátne symboly
Čl. 8
Štátnymi symbolmi Slovenskej republiky sú štátny znak, štátna vlajka, štátna pečať a štátna hymna.
Čl. 9
(1)
Štátny znak Slovenskej republiky tvorí na červenom ranogotickom štíte dvojitý strieborný kríž vztýčený na strednom vyvýšenom vŕšku modrého trojvršia.
(2)
Štátna vlajka Slovenskej republiky sa skladá z troch pozdĺžných pruhov - bieleho, modrého a červeného. Na prednej polovici listu štátnej vlajky Slovenskej republiky je štátny znak Slovenskej republiky.
(3)
Štátnu pečať Slovenskej republiky tvorí štátny znak Slovenskej republiky, okolo ktorého je do kruhu umiestnený nápis Slovenská republika.
(4)
Štátnou hymnou Slovenskej republiky sú prvé dve slohy piesne Nad Tatrou sa blýska.
(5)
Podrobnosti o štátnych symboloch Slovenskej republiky a ich používaní ustanoví zákon.
Tretí oddiel
Hlavné mesto Slovenskej republiky
Čl. 10
(1)
Hlavným mestom Slovenskej republiky je Bratislava.
(2)
Postavenie Bratislavy ako hlavného mesta Slovenskej republiky ustanoví zákon.
DRUHÁ HLAVA
ZÁKLADNÉ PRÁVA A SLOBODY
Prvý oddiel
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
Čl. 11
Medzinárodné zmluvy o ľudských právach a základných slobodách, ktoré Slovenská republika ratifikovala a boli vyhlásené spôsobom ustanoveným zákonom, majú prednosť pred jej zákonmi, ak zabezpečujú väčší rozsah základných práv a slobôd.
Čl. 12
(1)
Ľudia sú slobodní a rovní v dôstojnosti i v právach. Základné práva a slobody sú neodňateľné, nescudziteľné, nepremlčateľné a nezrušiteľné.
(2)
Základné práva a slobody sa zaručujú na území Slovenskej republiky všetkým bez ohľadu na pohlavie, rasu, farbu pleti, jazyk, vieru a náboženstvo, politické, či iné zmýšľanie, národný alebo sociálny pôvod, príslušnosť k národnosti alebo etnickej skupine, majetok, rod alebo iné postavenie. Nikoho nemožno z týchto dôvodov poškodzovať, zvýhodňovať alebo znevýhodňovať.
(3)
Každý má právo slobodne rozhodovať o svojej národnosti. Zakazuje sa akékoľvek ovplyvňovanie tohto rozhodovania a všetky spôsoby nátlaku smerujúce k odnárodňovaniu.
(4)
Nikomu nesmie byť spôsobená ujma na právach pre to, že uplatňuje svoje základné práva a slobody.
Čl. 13
(1)
Povinnosti možno ukladať len na základe zákona, v jeho medziach a pri zachovaní základných práv a slobôd.
(2)
Medze základných práv a slobôd možno upraviť za podmienok ustanovených touto ústavou len zákonom.
(3)
Zákonné obmedzenia základných práv a slobôd musia platiť rovnako pre všetky prípady, ktoré spĺňajú ustanovené podmienky.
(4)
Pri obmedzovaní základných práv a slobôd sa musí dbať na ich podstatu a zmysel. Takéto obmedzenia sa môžu použiť len na ustanový cieľ.
Druhý oddiel
ZÁKLADNÉ ĽUDSKÉ PRÁVA A SLOBODY
Čl. 14
Každý má spôsobilosť na práva.
Čl. 15
(1)
Každý má právo na život. Ľudský život je hodný ochrany už pred narodením.
(2)
Nikto nesmie byť pozbavený života.
(3)
Trest smrti sa nepripúšťa.
(4)
Podľa tohto článku nie je porušením práv, ak bol niekto pozbavený života v súvislosti s konaním, ktoré podľa zákona nie je trestné.
Čl. 16
(1)
Nedotknuteľnosť osoby a jej súkromia je zaručená. Obmedzená môže byť len v prípadoch ustanovených zákonom.
(2)
Nikoho nemožno mučiť ani podrobiť krutému, neľudskému či ponižujúcemu zaobchádzaniu alebo trestu.
Čl. 17
(1)
Osobná sloboda sa zaručuje.
(2)
Nikoho nemožno stíhať alebo pozbaviť slobody inak, ako z dôvodov a spôsobom, ktorý ustanoví zákon. Nikoho nemožno pozbaviť slobody len pre neschopnosť dodržať zmluvný záväzok.
(3)
Obvineného alebo podozrivého z trestného činutrestného činu možno zadržať len v prípadoch ustanovených zákonom. Zadržaná osoba musí byť ihneď oboznámená s dôvodmi zadržania, vypočutá a najneskôr do 24 hodín prepustená na slobodu alebo odovzdaná súdu. Sudca musí zadržanú osobu do 24 hodín od prevzatia vypočuť a rozhodnúť o väzbe alebo ju prepustiť na slobodu.
(4)
Obvineného možno zatknúť iba na odôvodnený písomný príkaz sudcu. Zatknutá osoba musí byť do 24 hodín odovzdaná súdu. Sudca musí zatknutú osobu do 24 hodín od prevzatia vypočuť a rozhodnúť o väzbe alebo ju prepustiť na slobodu.
(5)
Do väzby možno vziať iba z dôvodov a na čas ustanovený zákonom a na základe rozhodnutia súdu.
(6)
Zákon ustanoví, v ktorých prípadoch možno prevziať osobu do ústavnej zdravotníckej starostlivosti alebo ju v nej držať bez jej súhlasu. Takéto opatrenie sa musí do 24 hodín oznámiť súdu, ktorý o tomto umiestnení rozhodne do piatich dní.
(7)
Skúmanie duševného stavu osoby obvinenej z trestného činutrestného činu je možné iba na písomný príkaz súdu.
Čl. 18
(1)
Nikoho nemožno poslať na nútené práce alebo nútené služby.
(2)
Ustanovenie odseku 1 sa nevzťahuje na
a)
práce ukladané podľa zákona osobám vo výkone trestu odňatia slobody alebo osobám vykonávajúcim iný trest, nahradzujúci trest odňatia slobody,
b)
vojenskú službu alebo inú službu ustanovenú zákonom namiesto povinnej vojenskej služby,
c)
službu vyžadovanú na základe zákona v prípade živelných pohrôm, nehôd alebo iného nebezpečenstva, ktoré ohrozuje životy, zdravie alebo značné majetkové hodnoty,
d)
konanie uložené zákonom na ochranu života, zdravia alebo práv iných.
Čl. 19
(1)
Každý má právo na zachovanie ľudskej dôstojnosti, osobnej cti, dobrej povesti a na ochranu mena.
(2)
Každý má právo na ochranu pred neoprávneným zasahovaním do súkromného a rodinného života.
(3)
Každý má právo na ochranu pred neoprávneným zhromažďovaním, zverejňovaním alebo iným zneužívaním údajov o svojej osobe.
Čl. 20
(1)
Každý má právo vlastniť majetok. Vlastnícke právo všetkých vlastníkov má rovnaký zákonný obsah a ochranu. Dedenie sa zaručuje.
(2)
Zákon ustanoví, ktorý ďalší majetok okrem majetku uvedeného v čl. 4 tejto ústavy, nevyhnutný na zabezpečovanie potrieb spoločnosti, rozvoja národného hospodárstva a verejného záujmu, môže byť iba vo vlastníctve štátu, obceobce alebo určených právnických osôb. Zákon tiež môže ustanoviť, že určité veci môžu byť iba vo vlastníctve občanov alebo právnických osôb so sídlom v Slovenskej republike.
(3)
Vlastníctvo zaväzuje. Nemožno ho zneužiť na ujmu práv iných alebo v rozpore so všeobecnými záujmami chránenými zákonom. Výkon vlastníckeho práva nesmie poškodzovať ľudské zdravie, prírodu, kultúrne pamiatky a životné prostredie nad mieru ustanovenú zákonom.
(4)
Vyvlastnenie alebo nútené obmedzenie vlastníckeho práva je možné iba v nevyhnutnej miere a vo verejnom záujme, a to na základe zákona a za primeranú náhradu.
Čl. 21
(1)
Obydlie je nedoknuteľné. Nie je dovolené doň vstúpiť bez súhlasu toho, kto v ňom býva.
(2)
Domová prehliadka je prípustná len v súvislosti s trestným konaním, a to na písomný a odôvodnený príkaz sudcu. Spôsob vykonania domovej prehliadky ustanoví zákon.
(3)
Iné zásahy do nedotknuteľnosti obydlia možno zákonom dovoliť iba vtedy, keď je to v demokratickej spoločnosti nevyhnutné na ochranu života, zdravia alebo majetku osôb, na ochranu práv a slobôd iných alebo na odvrátenie závažného ohrozenia verejného poriadku. Ak sa obydlie používa aj na podnikanie alebo vykonávanie inej hospodárskej činnosti, takéto zásahy môžu byť zákonom dovolené aj vtedy, keď je to nevyhnutné na plnenie úloh verejnej správy.
Čl. 22
(1)
Listové tajomstvo, tajomstvo dopravovaných správ a iných písomností a ochrana osobných údajov sa zaručujú.
(2)
Nikto nesmie porušiť listové tajomstvo ani tajomstvo iných písomností a záznamov, či už uchovávaných v súkromí, alebo zasielaných poštou, alebo iným spôsobom; výnimkou sú prípady, ktoré ustanoví zákon. Rovnako sa zaručuje tajomstvo správ podávaných telefónom, telegrafom alebo iným podobným zariadením.
Čl. 23
(1)
Sloboda pohybu a pobytu sa zaručuje.
(2)
Každý, kto sa oprávnene zdržiava na území Slovenskej republiky, má právo toto územie slobodne opustiť.
(3)
Slobody podľa odsekov 1 a 2 môžu byť obmedzené zákonom, ak je to nevyhnutné pre bezpečnosť štátu, udržanie verejného poriadku, ochranu zdravia alebo ochranu práva slobôd iných a na vymedzených územiach aj v záujme ochrany prírody.
(4)
Každý občan má právo na slobodný vstup na územie Slovenskej republiky. Občana nemožno nútiť, aby opustil vlasť, nemožno ho vyhostiť ani vydať inému štátu.
(5)
Cudzinca možno vyhostiť iba v prípadoch ustanovených zákonom.
Čl. 24
(1)
Sloboda myslenia, svedomia, náboženského vyznania a viery sa zaručujú. Toto právo zahŕňa aj možnosť zmeniť náboženské vyznanie alebo vieru. Každý má právo byť bez náboženského vyznania. Každý má právo verejne prejavovať svoje zmýšľanie.
(2)
Každý má právo slobodne prejavovať svoje náboženstvo alebo vieru buď sám, buď spoločne s inými, súkromne alebo verejne, bohoslužbou, náboženskými úkonmi, zachovávaním obradov alebo zúčastňovať sa na jeho vyučovaní.
(3)
Cirkvi a náboženské spoločnosti spravujú svoje záležitosti samy, najmä zriaďujú svoje orgány, ustanovujú svojich duchovných, zabezpečujú vyučovanie náboženstva a zakladajú rehoľné a iné cirkevné inštitúcie nezávisle od štátnych orgánov.
(4)
Podmienky výkonu práv podľa odsekov 1 až 3 možno obmedziť iba zákonom, ak ide o opatrenie nevyhnutné v demokratickej spoločnosti na ochranu verejného poriadku, zdravia a mravnosti alebo práv a slobôd iných.
Čl. 25
(1)
Obrana Slovenskej republiky je vecou cti každého občana.
(2)
Nikoho nemožno nútiť, aby vykonával vojenskú službu, ak je to v rozpore s jeho svedomím alebo náboženským vyznaním. Podrobnosti ustanoví zákon.
Tretí oddiel
POLITICKÉ PRÁVA
Čl. 26
(1)
Sloboda prejavu a právo na informácie sú zaručené.
(2)
Každý má právo vyjadrovať svoje názory slovom, písmom, tlačou, obrazom alebo iným spôsobom, ako aj slobodne vyhľadávať, prijímať a rozširovať idey a informácie bez ohľadu na hranice štátu. Vydávanie tlače nepodlieha povoľovaciemu konaniu. Podnikanie v odbore rozhlasu a televízie sa môže viazať na povolenie štátu. Podmienky ustanoví zákon.
(3)
Cenzúra sa zakazuje.
(4)
Slobodu prejavu a právo vyhľadávať a šíriť informácie možno obmedziť zákonom, ak ide o opatrenia v demokratickej spoločnosti nevyhnutné na ochranu práv a slobôd iných, bezpečnosť štátu, verejného poriadku, ochranu verejného zdravia a mravnosti.
(5)
Štátne orgány a orgány územnej samosprávy majú povinnosť primeraným spôsobom poskytovať informácie o svojej činnosti v štátnom jazyku. Podmienky a spôsob vykonania ustanoví zákon.
Čl. 27
(1)
Petičné právo sa zaručuje. Každý má právo sám alebo s inými obracať sa vo veciach verejného alebo iného spoločného záujmu na štátne orgány a orgány územnej samosprávy so žiadosťami, návrhmi a sťažnosťami.
(2)
Petíciou nemožno vyzývať na porušovanie základných práv a slobôd.
(3)
Petíciou nemožno zasahovať do nezávislosti súdu.
Čl. 28
(1)
Právo pokojne sa zhromažďovať sa zaručuje.
(2)
Podmienky výkonu tohto práva ustanoví zákon v prípadoch zhromažďovania na verejných miestach, ak ide o opatrenia v demokratickej spoločnosti nevyhnutné na ochranu práv a slobôd iných, ochranu verejného poriadku, zdravia a mravnosti, majetku alebo pre bezpečnosť štátu. Zhromaždenie sa nesmie podmieňovať povolením orgánu verejnej správy.
Čl. 29
(1)
Právo slobodne sa združovať sa zaručuje. Každý má právo spolu s inými sa združovať v spolkoch, spoločnostiach alebo iných združeniach.
(2)
Občania majú právo zakladať politické strany a politické hnutia a združovať sa v nich.
(3)
Výkon práv podľa odsekov 1 a 2 možno obmedziť len v prípadoch ustanovených zákonom, ak je to v demokratickej spoločnosti nevyhnuté pre bezpečnosť štátu, na ochranu verejného poriadku, predchádzanie trestným činom alebo na ochranu práv a slobôd iných.
(4)
Politické strany a politické hnutia, ako aj spolky, spoločnosti alebo iné združenia sú oddelené od štátu.
Čl. 30
(1)
Občania majú právo zúčastňovať sa na správe verejných vecí priamo alebo slobodnou voľbou svojich zástupcov.
(2)
Voľby sa musia konať v lehotách nepresahujúcich pravidelné volebné obdobie ustanovené zákonom.
(3)
Volebné právo je všeobecné, rovné a priame a vykonáva sa tajným hlasovaním. Podmienky výkonu volebného práva ustanoví zákon.
(4)
Občania majú za rovnakých podmienok prístup k voleným a iným verejným funkciám.
Čl. 31
Zákonná úprava všetkých politických práv a slobôd a jej výklad a používanie musia umožňovať a ochraňovať slobodnú súťaž politických síl v demokratickej spoločnosti.
Čl. 32
Občania majú právo postaviť sa na odpor proti každému, kto by odstraňoval demokratický poriadok základných ľudských práv a slobôd uvedených v tejto ústave, ak činnosť ústavných orgánov a účinné použitie zákonných prostriedkov sú znemožnené.
Štvrtý oddiel
PRÁVA NÁRODNOSTNÝCH MENŠÍN A ETNICKÝCH SKUPÍN
Čl. 33
Príslušnosť ku ktorejkoľvek národnostnej menšine alebo etnickej skupine nesmie byť nikomu na ujmu.
Čl. 34
(1)
Občanom tvoriacim v Slovenskej republike národnostné menšiny alebo etnické skupiny sa zaručuje všestranný rozvoj, najmä právo spoločne s inými príslušníkmi menšiny alebo skupiny rozvíjať vlastnú kultúru, právo rozširovať a prijímať informácie v ich materinskom jazyku, združovať sa v národnostných združeniach, zakladať a udržiavať vzdelávacie a kultúrne inštitúcie. Podrobnosti ustanoví zákon.
(2)
Občanom patriacim k národnostným menšinám alebo etnickým skupinám sa za podmienok ustanoveným zákonom zaručuje okrem práva na osvojenie si štátneho jazyka aj
a)
právo na vzdelanie v ich jazyku,
b)
právo používať ich jazyk v úradnom styku,
c)
právo zúčastňovať sa na riešení vecí týkajúcich sa národnostných menšín a etnických skupín.
(3)
Výkon práv občanov patriacich k národnostným menšinám a etnickým skupinám zaručených v tejto ústave nesmie viesť k ohrozeniu zvrchovanosti a územnej celistvosti Slovenskej republiky a k diskriminácii jej ostatného obyvateľstva.
Piaty oddiel
HOSPODÁRSKE, SOCIÁLNE A KULTÚRNE PRÁVA
Čl. 35
(1)
Každý má právo na slobodnú voľbu povolania a prípravu naň, ako aj právo podnikať a uskutočňovať inú zárobkovú činnosť.
(2)
Zákon môže ustanoviť podmienky a obmedzenia výkonu určitých povolaní alebo činností.
(3)
Občania majú právo na prácu. Štát v primeranom rozsahu hmotne zabezpečuje občanov, ktorí nie z vlastnej viny nemôžu toto právo vykonávať. Podmienky ustanoví zákon.
(4)
Zákon môže ustanoviť odchylnú úpravu práv uvedených v odsekoch 1 až 3 pre cudzincov.
Čl. 36
Zamestnanci majú právo na spravodlivé a uspokojujúce pracovné podmienky. Zákon im zabezpečuje najmä
a)
právo na odmenu za vykonanú prácu, dostatočnú na to, aby im umožnila dôstojnú životnú úroveň,
b)
ochranu proti svojvoľnému prepúšťaniu zo zamestnania a diskriminácii v zamestnaní,
c)
ochranu bezpečnosti a zdravia pri práci,
d)
najvyššiu prípustnú dĺžku pracovného času,
e)
primeraný odpočinok po práci,
f)
najkratšiu prípustnú dĺžku platenej dovolenky na zotavenie,
g)
právo na kolektívne vyjednávanie.
Čl. 37
(1)
Každý má právo sa slobodne združovať s inými na ochranu svojich hospodárskych a sociálnych záujmov.
(2)
Odborové organizácie vznikajú nezávisle od štátu. Obmedzovať počet odborových organizácií, ako aj zvýhodňovať niektoré z nich v podniku alebo v odvetví, je neprípustné.
(3)
Činnosť odborových organizácií a vznik a činnosť iných združení na ochranu hospodárskych a sociálnych záujmov možno obmedziť zákonom, ak ide o opatrenie v demokratickej spoločnosti nevyhnutné na ochranu bezpečnosti štátu, verejného poriadku alebo práv a slobôd druhých.
(4)
Právo na štrajk sa zaručuje. Podmienky ustanoví zákon. Toto právo nemajú sudcovia, prokurátori, príslušníci ozbrojených síl a ozbrojených zborov a príslušníci Zboru požiarnej ochrany.
Čl. 38
(1)
Ženy, mladiství a osoby zdravotne postihnuté majú právo na zvýšenú ochranu zdravia pri práci a osobitné pracovné podmienky.
(2)
Mladiství a osoby zdravotne postihnuté majú právo na osobitnú ochranu v pracovných vzťahoch a na pomoc pri príprave na povolanie.
(3)
Podrobnosti o právach podľa odsekov 1 a 2 ustanoví zákon.
Čl. 39
(1)
Občania majú právo na primerané hmotné zabezpečenie v starobe a pri nespôsobilosti na prácu, ako aj pri strate živiteľa.
(2)
Každý, kto je v hmotnej núdzi, má právo na takú pomoc, ktorá je nevyhnutná na zabezpečenie základných životných podmienok.
(3)
Podrobnosti o právach podľa odsekov 1 a 2 ustanoví zákon.
Čl. 40
Každý má právo na ochranu zdravia. Na základe zdravotného poistenia majú občania právo na bezplatnú zdravotnú starostlivosť a na zdravotnícke pomôcky za podmienok, ktoré ustanoví zákon.
Čl. 41
(1)
Manželstvo, rodičovstvo a rodina sú pod ochranou zákona. Zaručuje sa osobitná ochrana detí a mladistvých.
(2)
Žene v tehotenstve sa zaručuje osobitná starostlivosť, ochrana v pracovných vzťahoch a zodpovedajúce pracovné podmienky.
(3)
Deti narodené v manželstve i mimo neho majú rovnaké práva.
(4)
Starostlivosť o deti a ich výchova je právom rodičov; deti majú právo na rodičovskú výchovu a starostlivosť. Práva rodičov možno obmedziť a maloleté deti možno od rodičov odlúčiť proti vôli rodičov len rozhodnutím súdu na základe zákona.
(5)
Rodičia, ktorí sa starajú o deti, majú právo na pomoc štátu.
(6)
Podrobnosti o právach podľa odsekov 1 až 5 ustanoví zákon.
Čl. 42
(1)
Každý má právo na vzdelanie. Školská dochádzka je povinná. Jej dĺžku po vekovú hranicu ustanoví zákon.
(2)
Občania majú právo na bezplatné vzdelanie v základných školách a stredných školách, podľa schopností občana a možnosti spoločností aj na vysokých školách.
(3)
Zriaďovať iné školy ako štátne a vyučovať v nich možno len za podmienok ustanovených zákonom; v takýchto školách sa môže vzdelávanie poskytovať za úhradu.
(4)
Zákon ustanoví, za akých podmienok majú občania pri štúdiu právo na pomoc štátu.
Čl. 43
(1)
Sloboda vedeckého bádania a umenia sa zaručuje. Práva na výsledky tvorivej duševnej činnosti chráni zákon.
(2)
Právo prístupu ku kultúrnemu bohatstvu sa zaručuje za podmienok ustanovených zákonom.
Šiesty oddiel
PRÁVO NA OCHRANU ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA A KULTÚRNEHO DEDIČSTVA
Čl. 44
(1)
Každý má právo na priaznivé životné prostredie.
(2)
Každý je povinný chrániť a zveľaďovať životné prostredie a kultúrne dedičstvo.
(3)
Nikto nesmie nad mieru ustanovenú zákonom ohrozovať ani poškodzovať životné prostredie, prírodné zdroje a kultúrne pamiatky.
(4)
Štát dbá o šetrné využívanie prírodných zdrojov, o ekologickú rovnováhu a účinnú starostlivosť o životné prostredie.
Čl. 45
Každý má právo na včasné a úplné informácie o stave životného prostredia a o príčinách a následkoch tohto stavu.
Siedmy oddiel
PRÁVO NA SÚDNU A INÚ PRÁVNU OCHRANU
Čl. 46
(1)
Každý sa môže domáhať zákonom ustanoveným postupom svojho práva na nezávislom a nestrannom súde a v prípadoch ustanovených zákonom na inom orgáne Slovenskej republiky.
(2)
Kto tvrdí, že bol na svojich právach ukrátený rozhodnutím orgánu verejnej správy, môže sa obrátiť na súd, aby preskúmal zákonnosť takéhoto rozhodnutia, ak zákon neustanoví inak. Z právomoci súdu však nesmie byť vylúčené preskúmanie rozhodnutí týkajúcich sa základných práv a slobôd.
(3)
Každý má právo na náhradu škody spôsobenej nezákonným rozhodnutím súdu, iného štátneho orgánu či orgánu verejnej správy alebo nesprávnym úradným postupom.
(4)
Podmienky a podrobnosti o súdnej a inej právnej ochrane ustanoví zákon.
Čl. 47
(1)
Každý má právo odoprieť výpoveď, ak by ňou spôsobil nebezpečenstvo trestného stíhania sebe alebo blízkej osobe.
(2)
Každý má právo na právnu pomoc v konaní pred súdmi, inými štátnymi orgánmi alebo orgánmi verejnej správy od začiatku konania, a to za podmienok ustanovených zákonom.
(3)
Všetci účastníci sú si v konaní podľa odseku 2 rovní.
(4)
Kto vyhlási, že neovláda jazyk, v ktorom sa vedie konanie podľa odseku 2, má právo na tlmočníka.
Čl. 48
(1)
Nikoho nemožno odňať jeho zákonnému sudcovi. Príslušnosť súdu ustanoví zákon.
(2)
Každý má právo, aby sa jeho vec verejne prerokovala bez zbytočných prieťahov a v jeho prítomnosti a aby sa mohol vyjadriť ku všetkým vykonávaným dôkazom. Verejnosť možno vylúčiť len v prípadoch ustanovených zákonom.
Čl. 49
Len zákon ustanoví, ktoré konanie je trestným činom a aký trest, prípadne iné ujmy na právach alebo majetku možno uložiť za jeho spáchanie.
Čl. 50
(1)
Len súd rozhoduje o vine a treste za trestné činytrestné činy.
(2)
Každý, proti komu sa vedie trestné konanie, považuje sa za nevinného, kým súd nevysloví právoplatným odsudzujúcim rozsudkom jeho vinu.
(3)
Obvinený má právo, aby mu bol poskytnutý čas a možnosť na prípravu obhajoby a aby sa mohol obhajovať sám alebo prostredníctvom obhajcu.
(4)
Obvinený má právo odoprieť výpoveď; tohto práva ho nemožno pozbaviť nijakým spôsobom.
(5)
Nikoho nemožno trestne stíhať za čin, za ktorý bol už právoplatne odsúdený alebo oslobodený spod obžaloby. Táto zásada nevylučuje uplatnenie mimoriadnych opravných prostriedkov v súlade so zákonom.
(6)
Trestnosť činu sa posudzuje a trest sa ukladá podľa zákona účinného v čase, keď bol čin spáchaný. Neskorší zákon sa použije, ak je to pre páchateľa priaznivejšie.
Ôsmy oddiel
SPOLOČNÉ USTANOVENIA K PRVEJ A DRUHEJ HLAVE
Čl. 51
Domáhať sa práv uvedených v čl. 35, 36, 37 ods. 4, čl. 38 až 42 a čl. 44 až 46 tejto ústavy sa možno len v medziach zákonov, ktoré tieto ustanovenia vykonávajú.
Čl. 52
(1)
Kde sa v prvej a druhej hlave tejto ústavy používa pojem „občan“, rozumie sa tým štátny občan Slovenskej republiky.
(2)
Cudzinci požívajú v Slovenskej republike základné ľudské práva a slobody zaručené touto ústavou, ak nie sú výslovne priznané iba občanom.
(3)
Kde sa v doterajších právnych predpisoch používa pojem „občan“, rozumie sa ním každý človek, ak ide o práva a slobody, ktoré táto ústava priznáva bez ohľadu na štátne občianstvo.
Čl. 53
Slovenská republika poskytuje azyl cudzincom prenasledovaným za uplatňovanie politických práv a slobôd. Azyl možno odporieť tomu, kto konal v rozpore so základnými ľudskými právami a slobodami. Podrobnosti ustanoví zákon.
Čl. 54
Zákon môže sudcom a prokurátorom obmedziť právo na podnikanie a inú hospodársku činnosť a právo uvedené v čl. 29 ods. 2, zamestnancom štátnej správy a územnej samosprávy vo funkciách, ktoré určí aj právo uvedené v čl. 37 ods. 4, príslušníkom ozbrojených síl a ozbrojených zborov aj práva uvedené v čl. 27 a 28, pokiaľ súvisia s výkonom služby. Osobám v povolaniach, ktoré sú bezprostredne nevyhnutné na ochranu života a zdravia, môže zákon obmedziť právo na štrajk.
TRETIA HLAVA
Prvý oddiel
HOSPODÁRSTVO SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Čl. 55
(1)
Hospodárstvo Slovenskej republiky sa zakladá na princípoch sociálne a ekologicky orientovanej trhovej ekonomiky.
(2)
Slovenská republika chráni a podporuje hospodársku súťaž. Podrobnosti ustanoví zákon.
Čl. 56
Slovenská republika zriaďuje emisnú banku. Podrobnosti ustanoví zákon.
Čl. 57
Slovenská republika je colným územím.
Čl. 58
(1)
Finančné hospodárenie Slovenskej republiky sa spravuje jej štátnym rozpočtom. Štátny rozpočet sa prijíma zákonom.
(2)
Príjmy štátneho rozpočtu, pravidlá rozpočtového hospodárenia, vzťahy medzi štátnym rozpočtom a rozpočtami územných celkov ustanoví zákon.
(3)
Štátne účelové fondy zapojené na štátny rozpočet Slovenskej republiky sa zriaďujú zákonom.
Čl. 59
(1)
Dane a poplatky sú štátne a miestne.
(2)
Dane a poplatky možno ukladať zákonom alebo na základe zákona.
Druhý oddiel
NAJVYŠŠÍ KONTROLNÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Čl. 60
Najvyšší kontrolný úrad Slovenskej republiky je nezávislý orgán vykonávajúci kontrolu hospodárenia s rozpočtovými prostriedkami, so štátnym majetkom, majetkovými právami a pohľadávkami štátu.
Čl. 61
(1)
Na čele najvyššieho kontrolného úradu je predseda. Predsedu a podpredsedov najvyššieho kontrolného úradu volí a odvoláva Národná rada Slovenskej republiky.
(2)
Za predsedu najvyššieho kontrolného úradu môže byť zvolený každý občan Slovenskej republiky, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky.
(3)
Tá istá osoba môže byť zvolená za predsedu najvyššieho kontrolného úradu najviac v dvoch po sebe nasledujúcich päťročných obdobiach.
(4)
Funkcie predsedu a podpredsedov najvyššieho kontrolného úradu sú nezlučiteľné s inou funkciou v štátnych orgánoch, orgánoch územnej samosprávy a orgánoch právnických osôb, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť.
Čl. 62
Najvyšší kontrolný úrad predkladá najmenej raz do roka správy o výsledkoch kontrolnej činnosti Národnej rade Slovenskej republiky a vždy, keď o to požiada Národná rada Slovenskej republiky.
Čl. 63
Pôsobnosť, právomoc a vnútorné organizačné členenie najvyššieho kontrolného úradu ustanoví zákon.
ŠTVRTÁ HLAVA
ÚZEMNÁ SAMOSPRÁVA
Čl. 64
(1)
Základom územnej samosprávy je obecobec.
(2)
ObecObec je samostatný územný a správny celok Slovenskej republiky, združujúci osoby, ktoré majú na jej území trvalý pobyt.
(3)
Samosprávu vyšších územných celkov a jej orgány ustanoví zákon.
Čl. 65
(1)
ObecObec je právnická osoba, ktorá za podmienok ustanovených zákonom samostatne hospodári s vlastným majetkom a so svojimi finančnými prostriedkami.
(2)
ObecObec financuje svoje potreby predovšetkým z vlastných príjmov, ako aj zo štátnych dotácií. Zákon ustanoví, ktoré dane a poplatky sú príjmom obceobce. Štátnych dotácií sa možno domáhať len v medziach zákona.
Čl. 66
ObecObec má právo združovať sa s inými obcami na zabezpečovanie vecí spoločného záujmu.
Čl. 67
Vo veciach územnej samosprávy rozhoduje obecobec samostatne; povinnosti a obmedzenia jej možno ukladať len zákonom. Územná samospráva sa uskutočňuje na zhromaždeniach obyvateľov obceobce, miestnym referendom alebo prostredníctvom orgánov obceobce.
Čl. 68
Vo veciach územnej samosprávy môže obecobec vydávať všeobecne záväzné nariadenia.
Čl. 69
(1)
Orgánmi obceobce sú
a)
obecné zastupiteľstvo,
b)
starosta obceobce.
(2)
Obecné zastupiteľstvo tvoria poslanci obecného zastupiteľstva. Voľby poslancov obecného zastupiteľstva sa uskutočňujú na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním.
(3)
Starostu obceobce volia občania obceobce na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním. Starosta obceobce je výkonným orgánom obceobce. Starosta obceobce vykonáva obecobecnú správu a zastupuje obec navonok.
Čl. 70
Zákon ustanoví predpoklady a spôsob vyhlásenia obceobce za mesto; upraví aj názvy orgánov mesta.
Čl. 71
(1)
Na obecobec možno zákonom preniesť výkon určených úloh miestnej štátnej správy. Náklady takto preneseného výkonu štátnej správy uhrádza štát.
(2)
Pri výkone štátnej správy obecobec môže vydávať na základe zákona v rámci svojej územnej pôsobnosti všeobecobecne záväzné nariadenia, ak je na to splnomocnená zákonom. Výkon štátnej správy prenesený na obec zákonom riadi a kontroluje vláda. Podrobnosti ustanoví zákon.
PIATA HLAVA
ZÁKONODARNÁ MOC
Prvý oddiel
NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Čl. 72
Národná rada Slovenskej republiky je jediným ústavodarným a zákonodarným orgánom Slovenskej republiky.
Čl. 73
(1)
Národná rada Slovenskej republiky má 150 poslancov, ktorí sú volení na štyri roky.
(2)
Poslanci sú zástupcovia občanov. Mandát vykonávajú osobne podľa svojho svedomia a presvedčenia a nie sú viazaní príkazmi.
Čl. 74
(1)
Poslanci sú volení vo všeobecných, rovných, priamych voľbách s tajným hlasovaním.
(2)
Za poslanca možno zvoliť občana, ktorý má volebné právo, dosiahol vek 21 rokov a má trvalý pobyt na území Slovenskej republiky.
(3)
Podrobnosti o voľbách poslancov ustanoví zákon.
Čl. 75
(1)
Na schôdzi Národnej rady Slovenskej republiky, na ktorej sa poslanec zúčastňuje po prvý raz, skladá sľub, ktorý znie:
„Sľubujem na svoju česť a svedomie vernosť Slovenskej republike. Svoje povinnosti budem plniť v záujme jej občanov. Budem dodržiavať ústavu a ostatné zákony a pracovať tak, aby sa uvádzali do života.“
(2)
Odmietnutie sľubu alebo sľub s výhradou má za následok stratu mandátu.
Čl. 76
Platnosť voľby poslancov overuje Národná rada Slovenskej republiky.
Čl. 77
(1)
Funkcia poslanca je nezlučiteľná s funkciou prezidenta, sudcu, prokurátora, príslušníka policajného zboru, príslušníka zboru väzenskej a justičnej stráže a vojaka z povolania.
(2)
Ak bol poslanec vymenovaný za člena vlády Slovenskej republiky, jeho mandát poslanca počas výkonu tejto funkcie nezaniká, iba sa neuplatňuje.
Čl. 78
(1)
Za hlasovanie v Národnej rade Slovenskej republiky alebo v jej výboroch poslanca nemožno stíhať, a to ani po zániku jeho mandátu. Za výroky pri výkone funkcie poslanca prednesené v Národnej rade Slovenskej republiky alebo v jej orgáne, poslanec podlieha len disciplinárnej právomoci Národnej rady Slovenskej republiky.
(2)
Poslanca nemožno trestne ani disciplinárne stíhať, ani ho vziať do väzby bez súhlasu Národnej rady Slovenskej republiky. Ak Národná rada Slovenskej republiky súhlas odoprie, stíhanie je navždy vylúčené.
(3)
Ak bol poslanec pristihnutý a zadržaný pri trestnom čine, príslušný orgán je povinný to ihneď oznámiť predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky. Ak Mandátový a imunitný výbor Národnej rady Slovenskej republiky súhlas na zadržanie nedá, poslanec musí byť ihneď prepustený.
Čl. 79
Poslanec môže odoprieť svedectvo vo veciach, o ktorých sa dozvedel pri výkone svojej funkcie, a to aj keď prestal byť poslancom.
Čl. 80
(1)
Poslanec môže interpelovať vládu Slovenskej republiky, člena vlády Slovenskej republiky alebo vedúceho iného ústredného orgánu štátnej správy vo veciach ich pôsobnosti. Poslanec musí dostať odpoveď do 30 dní.
(2)
O odpovedi na interpelácie sa v Národnej rade Slovenskej republiky koná rozprava, ktorú možno spojiť s hlasovaním o dôvere.
Čl. 81
(1)
Poslanec sa môže funkcie poslanca vzdať.
(2)
Mandát poslanca zaniká, ak poslanec bol právoplatne odsúdený za obzvlášť závažný úmyselný trestný čintrestný čin.
Čl. 82
(1)
Národná rada Slovenskej republiky zasadá stále.
(2)
Ustanovujúcu schôdzu Národnej rady Slovenskej republiky zvolá prezident Slovenskej republiky tak, aby sa uskutočnila do 30 dní od vyhlásenia výsledkov volieb. Ak tak neurobí, Národná rada Slovenskej republiky sa zíde tridsiaty deň po vyhlásení výsledkov volieb.
(3)
Národná rada Slovenskej republiky môže uznesením prerušiť svoje zasadanie. Dĺžka prerušenia nesmie presiahnuť štyri mesiace v roku. Počas prerušenia zasadania vykonávajú svoju pôsobnosť predseda, podpredsedovia a výbory Národnej rady Slovenskej republiky.
(4)
Počas prerušenia zasadania predseda Národnej rady Slovenskej republiky môže zvolať schôdzu Národnej rady Slovenskej republiky aj pred určeným termínom. Urobí tak vždy, ak o to požiada vláda Slovenskej republiky alebo najmenej pätina poslancov.
(5)
Zasadanie Närodnej rady Slovenskej republiky sa skončí uplynutím volebného obdobia alebo jej rozpustením.
Čl. 83
(1)
Schôdze Národnej rady Slovenskej republiky zvoláva jej predseda.
(2)
Predseda Národnej rady Slovenskej republiky zvolá schôdzu Národnej rady Slovenskej republiky aj vtedy, ak o to požiada najmenej pätina jej poslancov. V takomto prípade zvolá schôdzu do siedmich dní.
(3)
Schôdze Národnej rady Slovenskej republiky sú verejné.
(4)
Neverejné schôdze sa môžu konať len v prípadoch, ktoré ustanoví zákon, alebo v prípade, že sa na tom uznesie Národná rada Slovenskej republiky trojpätinovou väčšinou všetkých poslancov.
Čl. 84
(1)
Národná rada Slovenskej republiky je schopná uznášať sa, ak je prítomná nadpolovičná väčšina všetkých jej poslancov.
(2)
Na platné uznesenie Národnej rady Slovenskej republiky je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných poslancov, ak táto ústava neustanovuje inak.
(3)
Na prijatie ústavy, zmenu ústavy, ústavného zákona, na voľbu a odvolanie prezidenta a na vypovedanie vojny inému štátu je potrebný súhlas aspoň trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov.
Čl. 85
Na požiadanie Národnej rady Slovenskej republiky alebo jej orgánu sa člen vlády Slovenskej republiky alebo vedúci iného orgánu štátnej správy musí zúčastniť na jej schôdzi, alebo na schôdzi jej orgánu.
Čl. 86
Do pôsobnosti Národnej rady Slovenskej republiky patrí najmä:
a)
uznášať sa na ústave, ústavných a ostatných zákonoch a kontrolovať, ako sa dodržiavajú,
b)
voliť a odvolávať prezidenta Slovenskej republiky tajným hlasovaním,
c)
ústavným zákonom schvaľovať zmluvu o vstupe do štátneho zväzku Slovenskej republiky s inými štátmi a o vypovedaní takejto zmluvy,
d)
rozhodovať o návrhu na vyhlásenie referenda,
e)
pred ratifikáciou vysloviť súhlas s medzinárodnými politickými zmluvami, medzinárodnými hospodárskymi zmluvami všeobecnej povahy, ako aj s medzinárodnými zmluvami, na vykonanie ktorých je potrebný zákon,
f)
zriaďovať zákonom ministerstvá a ostatné orgány štátnej správy,
g)
rokovať o programovom vyhlásení vlády Slovenskej republiky, kontrolovať činnosť vlády a rokovať o dôvere vláde alebo jej členom,
h)
schvaľovať štátny rozpočet, preverovať jeho plnenie a schvaľovať štátny záverečný účet,
i)
rokovať o základných otázkach vnútornej, medzinárodnej, hospodárskej, sociálnej a inej politiky,
j)
voliť sudcov, predsedu a podpredsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky a predsedu a podpredsedu Najvyššieho kontrolného úradu Slovenskej republiky,
k)
uznášať sa o vypovedaní vojny, ak je Slovenská republika napadnutá alebo ak to vyplýva zo záväzkov z medzinárodných zmlúv o spoločnej obrane proti napadnutiu,
l)
vysloviť súhlas na vyslanie ozbrojených síl mimo územia Slovenskej republiky.
Čl. 87
(1)
Návrh zákona môžu podať výbory Národnej rady Slovenskej republiky, poslanci a vláda Slovenskej republiky.
(2)
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky podpisuje predseda Národnej rady Slovenskej republiky, prezident Slovenskej republiky a predseda vlády Slovenskej republiky.
(3)
Ak prezident Slovenskej republiky vráti ústavný zákon alebo zákon s pripomienkami, Národná rada Slovenskej republiky ústavný zákon alebo zákon opätovne prerokuje a v prípade jeho schválenia musí byť takýto zákon vyhlásený.
(4)
Prezident Slovenskej republiky vráti s pripomienkami zákon podľa odseku 3 vždy, keď ho o to požiada vláda Slovenskej republiky.
(5)
Zákon nadobudne platnosť vyhlásením. Podrobnosti ustanoví zákon.
Čl. 88
(1)
Návrh na vyslovenie nedôvery vláde Slovenskej republiky alebo jej členovi prerokuje Národná rada Slovenskej republiky vtedy, keď o to požiada najmenej pätina jej poslancov.
(2)
Na vyslovenie nedôvery vláde Slovenskej republiky alebo jej členovi je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých poslancov.
Čl. 89
(1)
Predsedu Národnej rady Slovenskej republiky volí a odvoláva v tajnom hlasovaní Národná rada Slovenskej republiky nadpolovičnou väčšinou hlasov všetkých poslancov. Predseda je zodpovedný len Národnej rade Slovenskej republiky.
(2)
Predseda Národnej rady Slovenskej republiky
a)
zvoláva a riadi schôdze Národnej rady Slovenskej republiky,
b)
podpisuje ústavu, ústavné zákony a zákony,
c)
prijíma sľub poslancov Národnej rady Slovenskej republiky,
d)
prijíma sľub prezidenta Slovenskej republiky,
e)
prijíma sľub sudcov a predsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky,
f)
vyhlasuje voľby do Národnej rady Slovenskej republiky.
(3)
Predseda Národnej rady Slovenskej republiky ostáva vo funkcii aj po uplynutí volebného obdobia, kým si Národná rada Slovenskej republiky nezvolí nového predsedu.
Čl. 90
(1)
Predsedu Národnej rady Slovenskej republiky zastupujú podpredsedovia. Tajným hlasovaním ich volí a odvoláva Národná rada Slovenskej republiky nadpolovičnou väčšinou hlasov všetkých poslancov. Podpredseda Národnej rady Slovenskej republiky je zodpovedný Národnej rade Slovenskej republiky.
(2)
Ustanovenie čl. 89 ods. 3 platí aj pre podpredsedu Národnej rady Slovenskej republiky.
Čl. 91
Činnosť Národnej rady Slovenskej republiky riadi a organizuje predseda a podpredsedovia.
Čl. 92
(1)
Národná rada Slovenskej republiky zriaďuje z poslancov výbory ako svoje iniciatívne a kontrolné orgány; ich predsedov volí tajným hlasováním.
(2)
Rokovanie Národnej rady Slovenskej republiky a jej výborov ustanoví zákon.
Druhý oddiel
REFERENDUM
Čl. 93
(1)
Referendom sa potvrdí ústavný zákon o vstupe do štátneho zväzku s inými štátmi alebo o vystúpení z tohto zväzku.
(2)
Referendom sa môže rozhodnúť aj o iných dôležitých otázkach verejného záujmu.
(3)
Predmetom referenda nemôžu byť základné práva a slobody, dane, odvody a štátny rozpočet.
Čl. 94
Každý občan Slovenskej republiky, ktorý má právo voliť do Národnej rady Slovenskej republiky, má právo sa zúčastniť na referende.
Čl. 95
Referendum vyhlasuje prezident Slovenskej republiky, ak o to petíciou požiada aspoň 350 000 občanov, alebo ak sa na tom uznesie Národná rada Slovenskej republiky, a to do 30 dní od prijatia petície občanov alebo uznesenia Národnej rady Slovenskej republiky.
Čl. 96
(1)
Návrh na prijatie uznesenia Národnej rady Slovenskej republiky o vyhlásení referenda môžu podávať poslanci Národnej rady Slovenskej republiky alebo vláda Slovenskej republiky.
(2)
Referendum sa vykoná do 90 dní od jeho vyhlásenia prezidentom Slovenskej republiky.
Čl. 97
(1)
Referendum sa nemôže konať v období kratšom ako 90 dní pred voľbami do Národnej rady Slovenskej republiky.
(2)
Referendum sa môže konať v deň volieb do Národnej rady Slovenskej republiky.
Čl. 98
(1)
Výsledky referenda sú platné, ak sa na ňom zúčastnila nadpolovičná väčšina oprávnených voličov a ak bolo rozhodnutie prijaté nadpolovičnou väčšinou účastníkov referenda.
(2)
Návrhy prijaté v referende vyhlási Národná rada Slovenskej republiky rovnako ako zákon.
Čl. 99
(1)
Výsledok referenda môže Národná rada Slovenskej republiky zmeniť alebo zrušiť svojím ústavným zákonom po uplynutí troch rokov od jeho účinnosti.
(2)
Referendum v tej istej veci možno opakovať najskôr po uplynutí troch rokov od jeho vykonania.
Čl. 100
Spôsob vykonania referenda ustanoví zákon.
ŠIESTA HLAVA
VÝKONNÁ MOC
Prvý oddiel
PREZIDENT SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Čl. 101
(1)
Hlavou Slovenskej republiky je prezident.
(2)
Prezidenta volí Národná rada Slovenskej republiky tajným hlasovaním na päť rokov.
(3)
Na zvolenie prezidenta je potrebná trojpätinová väčšina hlasov všetkých poslancov.
Čl. 102
Prezident
a)
zastupuje Slovenskú republiku navonok, dojednáva a ratifikuje medzinárodné zmluvy. Dojednávanie tých medzinárodných zmlúv, na ktoré nie je potrebný súhlas Národnej rady Slovenskej republiky, môže preniesť na vládu Slovenskej republiky alebo so súhlasom vlády na jej jednotlivých členov,
b)
prijíma a poveruje vyslancov,
c)
zvoláva ustanovujúcu schôdzu Národnej rady Slovenskej republiky,
d)
môže rozpustiť Národnú radu Slovenskej republiky, ak tri razy do šiestich mesiacov po voľbách nedôjde k schváleniu programového vyhlásenia vlády Slovenskej republiky. Prezident je povinný vypočuť stanovisko predsedu Národnej rady Slovenskej republiky. Nové voľby vyhlási predseda Národnej rady Slovenskej republiky do 30 dní,
e)
podpisuje zákony,
f)
vymenúva a odvoláva predsedu a ostatných členov vlády Slovenskej republiky, poveruje ich riadením ministerstiev a prijíma ich demisiu; predsedu a ostatných členov vlády odvoláva v prípadoch uvedených v čl. 115 a 116,
g)
vymenúva a odvoláva vedúcich ústredných orgánov a vyšších štátnych funkcionárov v prípadoch, ktoré ustanovuje zákon; vymenúva profesorov a rektorov vysokých škôl, vymenúva a povyšuje generálov,
h)
zapožičiava vyznamenania, ak na to nesplnomocní iný orgán,
i)
udeľuje amnestiu, odpúšťa a zmierňuje tresty uložené trestnými súdmi a nariaďuje, aby sa trestné konanie nezačínalo, alebo aby sa v ňom nepokračovalo, a zahládza tresty,
j)
je hlavným veliteľom ozbrojených síl,
k)
na návrh vlády Slovenskej republiky vyhlasuje vojnový stav a na základe rozhodnutia Národnej rady Slovenskej republiky vypovedáva vojnu, ak je Slovenská republika napadnutá alebo ak to vyplýva zo záväzkov z medzinárodných zmlúv o spoločnej obrane proti napadnutiu,
l)
vyhlasuje výnimočný stav na základe ústavného zákona,
m)
vyhlasuje referendum,
n)
môže vrátiť Národnej rade Slovenskej republiky ústavné zákony a zákony s pripomienkami, a to v lehote do 15 dní po ich schválení,
o)
podáva Národnej rade Slovenskej republiky správy o stave Slovenskej republiky a o závažných politických otázkach,
p)
má právo byť prítomný na schôdzach Národnej rady Slovenskej republiky,
r)
má právo byť prítomný na schôdzach vlády Slovenskej republiky, predsedať jej a vyžadovať si od vlády alebo od jej členov správy.
Čl. 103
(1)
Za prezidenta môže byť zvolený každý občan Slovenskej republiky, ktorý má právo voliť a ktorý dosiahol vek 35 rokov.
(2)
Tá istá osoba môže byť zvolená za prezidenta najviac v dvoch po sebe nasledujúcich obdobiach.
(3)
Voľba prezidenta sa vykoná v posledných 60 dňoch volebného obdobia úradujúceho prezidenta. Ak sa úrad prezidenta uvoľní pred uplynutím volebného obdobia, voľba nového prezidenta sa uskutoční do 30 dní.
(4)
Ak za prezidenta bude zvolený poslanec Národnej rady Slovenskej republiky, člen vlády Slovenskej republiky, sudca, prokurátor, príslušník ozbrojených síl alebo ozbrojeného zboru, člen Najvyššieho kontrolného úradu Slovenskej republiky, odo dňa zvolenia prestane vykonávať svoju doterajšiu funkciu.
(5)
Prezident nesmie vykonávať inú platenú funkciu, povolanie alebo podnikateľskú činnosť a nesmie byť členom orgánu právnickej osoby, ktorá vykonáva podnikateľskú činnosť.
Čl. 104
(1)
Prezident skladá pred Národnou radou Slovenskej republiky do rúk jej predsedu tento sľub:
„Sľubujem na svoju česť a svedomie vernosť Slovenskej republike. Budem dbať o blaho slovenského národa, národnostných menšín a etnických skupín žijúcich v Slovenskej republike. Svoje povinnosti budem vykonávať v záujme občanov a zachovávať i obhajovať ústavu a ostatné zákony.“
(2)
Odmietnutie sľubu alebo sľub s výhradou má za následok neplatnosť voľby prezidenta.
Čl. 105
(1)
Ak nie je prezident zvolený, alebo ak sa úrad prezidenta uvoľní a ešte nie je zvolený nový prezident, alebo ak bol zvolený nový prezident, ale ešte nezložil sľub, alebo ak prezident nemôže svoju funkciu vykonávať pre závažné dôvody, výkon funkcie prezidenta patrí vláde Slovenskej republiky, okrem oprávnení prezidenta podľa čl. 102 písm. d) až g). V takomto prípade môže vláda poveriť svojho predsedu vykonávať niektoré právomoci prezidenta. Na predsedu vlády prechádza v tom čase aj hlavné velenie ozbrojených síl.
(2)
Ak prezident nemôže vykonávať svoju funkciu dlhšie než jeden rok, Národná rada Slovenskej republiky ho z funkcie odvolá a zvolí nového prezidenta na riadne funkčné obdobie.
Čl. 106
Národná rada Slovenskej republiky môže odvolať prezidenta z funkcie, ak prezident vyvíja činnosť smerujúcu proti zvrchovanosti a územnej celistvosti Slovenskej republiky alebo činnosť smerujúcu k odstráneniu demokratického ústavného zriadenia Slovenskej republiky. Návrh na odvolanie prezidenta v týchto prípadoch môže podať nadpolovičná väčšina všetkých poslancov. Na odvolanie prezidenta je potrebný súhlas aspoň trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov.
Čl. 107
Prezidenta možno stíhať len pre vlastizradu. Obžalobu na prezidenta podáva Národná rada Slovenskej republiky; o obžalobe rozhoduje Ústavný súd Slovenskej republiky.
Druhý oddiel
VLÁDA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Čl. 108
Vláda Slovenskej republiky je najvyšším orgánom výkonnej moci.
Čl. 109
(1)
Vláda sa skladá z predsedu, podpredsedov a ministrov.
(2)
Člen vlády nemôže vykonávať poslanecký mandát alebo byť sudcom.
(3)
Člen vlády nesmie vykonávať inú platenú funkciu, povolanie alebo podnikateľskú činnosť a nesmie byť členom orgánu právnickej osoby, ktorá vykonáva podnikateľskú činnosť.
Čl. 110
(1)
Predsedu vlády vymenúva a odvoláva prezident Slovenskej republiky.
(2)
Za predsedu vlády môže byť vymenovaný každý občan Slovenskej republiky, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky.
Čl. 111
Na návrh predsedu vlády prezident Slovenskej republiky vymenúva a odvoláva ďalších členov vlády a poveruje ich riadením ministerstiev. Za podpredsedu vlády a ministra môže vymenovať občana, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky.
Čl. 112
Členovia vlády skladajú do rúk prezidenta Slovenskej republiky tento sľub:
„Sľubujem na svoju česť a svedomie vernosť Slovenskej republike. Svoje povinnosti budem plniť v záujme občanov. Budem zachovávať ústavu a ostatné zákony a pracovať tak, aby sa uvádzali do života.“
Čl. 113
Vláda je povinná do 30 dní po svojom vymenovaní predstúpiť pred Národnú radu Slovenskej republiky, predložiť jej svoj program a požiadať ju o vyslovenie dôvery.
Čl. 114
(1)
Vláda je za výkon svojej funkcie zodpovedná Národnej rade Slovenskej republiky. Národná rada Slovenskej republiky jej môže kedykoľvek vysloviť nedôveru.
(2)
Vláda môže kedykoľvek požiadať Národnú radu Slovenskej republiky o vyslovenie dôvery.
(3)
Vláda môže spojiť hlasovanie o prijatí zákona alebo hlasovanie v inej veci s hlasovaním o dôvere vláde.
Čl. 115
(1)
Ak Národná rada Slovenskej republiky vysloví vláde nedôveru, alebo ak zamietne jej návrh na vyslovenie dôvery, prezident Slovenskej republiky vládu odvolá.
(2)
Ak prezident Slovenskej republiky prijme demisiu vlády, poverí ju vykonávaním jej funkcie až do vymenovania novej vlády.
Čl. 116
(1)
Člen vlády je za výkon svojej funkcie zodpovedný Národnej rade Slovenskej republiky.
(2)
Člen vlády môže podať demisiu prezidentovi Slovenskej republiky.
(3)
Národná rada Slovenskej republiky môže vysloviť nedôveru aj jednotlivému členovi vlády; v tomto prípade prezident Slovenskej republiky člena vlády odvolá.
(4)
Návrh na odvolanie člena vlády môže podať prezidentovi Slovenskej republiky aj predseda vlády.
(5)
Ak demisiu podá predseda vlády, demisiu podá celá vláda.
(6)
Ak Národná rada Slovenskej republiky vysloví nedôveru predsedovi vlády, prezident Slovenskej republiky ho odvolá. Odvolanie predsedu vlády má za následok odstúpenie vlády.
(7)
Ak prijme prezident Slovenskej republiky demisiu alebo ak odvolá člena vlády, určí, ktorý z členov vlády bude dočasne spravovať veci člena vlády, ktorého demisiu prijal.
Čl. 117
Vláda podá demisiu vždy po ustanovujúcej schôdzi novozvolenej Národnej rady Slovenskej republiky; vláda však vykonáva svoju funkciu až do utvorenia novej vlády.
Čl. 118
(1)
Vláda je schopná uznášať sa, ak je prítomná nadpolovičná väčšina jej členov.
(2)
Na prijatie uznesenia vlády je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých členov vlády.
Čl. 119
Vláda rozhoduje v zbore
a)
o návrhoch zákonov,
b)
o nariadeniach vlády,
c)
o programe vlády a o jeho plnení,
d)
o zásadných opatreniach na zabezpečenie hospodárskej a sociálnej politiky Slovenskej republiky,
e)
o návrhoch štátneho rozpočtu a štátneho záverečného účtu,
f)
o medzinárodných zmluvách Slovenskej republiky,
g)
o zásadných otázkach vnútornej a zahraničnej politiky,
h)
o podaní návrhu zákona Národnej rady Slovenskej republiky alebo iného závažného opatrenia na verejnú diskusiu,
i)
o tom, že požiada o vyslovenie dôvery,
j)
o udelení amnestie vo veciach priestupkov,
k)
o vymenúvaní a odvolávaní štátnych funkcionárov v prípadoch ustanovených zákonom,
l)
o ďalších otázkach, ak to ustanoví zákon.
Čl. 120
(1)
Na vykonanie zákona a v jeho medziach môže vláda vydávať nariadenia.
(2)
Nariadenie vlády podpisuje predseda vlády.
(3)
Nariadenie vlády sa musí vyhlásiť spôsobom, ktorý ustanoví zákon.
Čl. 121
Vláda má právo udeľovať amnestiu vo veciach priestupkov. Podrobnosti ustanoví zákon.
Čl. 122
Ústredné orgány štátnej správy a miestne orgány štátnej správy sa zriaďujú zákonom.
Čl. 123
Ministerstvá a iné orgány štátnej správy na základe zákonov a v ich medziach môžu vydávať všeobecne záväzné právne predpisy, ak sú na to splnomocnené zákonom. Tieto všeobecne záväzné právne predpisy sa vyhlasujú spôsobom, ktorý ustanoví zákon.
SIEDMA HLAVA
SÚDNA MOC
Prvý oddiel
ÚSTAVNÝ SÚD SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Čl. 124
Ústavný súd Slovenskej republiky je nezávislým súdnym orgánom ochrany ústavnosti.
Čl. 125
Ústavný súd rozhoduje o súlade
a)
zákonov s ústavou a s ústavnými zákonmi,
b)
nariadení vlády, všeobecne záväzných právnych predpisov ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy s ústavou, s ústavnými zákonmi a zákonmi,
c)
všeobecne záväzných nariadení orgánov územnej samosprávy s ústavou a zákonmi,
d)
všeobecne záväzných právnych predpisov miestnych orgánov štátnej správy s ústavou, zákonmi a s inými všeobecne záväznými právnymi predpismi,
e)
všeobecne záväzných právnych predpisov s medzinárodnými zmluvami vyhlásenými spôsobom ustanoveným na vyhlasovanie zákonov.
Čl. 126
Ústavný súd rozhoduje kompetenčné spory medzi ústrednými orgánmi štátnej správy, ak zákon neustanovuje, že tieto spory rozhoduje iný štátny orgán.
Čl. 127
Ústavný súd rozhoduje o sťažnostiach proti právoplatným rozhodnutiam ústredných orgánov štátnej správy, miestnych orgánov štátnej správy a orgánov územnej samosprávy, ktorými boli porušené základné práva a slobody občanov, ak o ochrane týchto práv a slobôd nerozhoduje iný súd.
Čl. 128
(1)
Ústavný súd podáva výklad ústavných zákonov, ak je vec sporná. Podmienky ustanoví zákon.
(2)
Ústavný súd nezaujíma stanoviská vo veciach súladu návrhov zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov s ústavou a ústavnými zákonmi.
Čl. 129
(1)
Ústavný súd rozhoduje o sťažnosti proti rozhodnutiu o overení alebo neoverení mandátu poslanca Národnej rady Slovenskej republiky.
(2)
Ústavný súd rozhoduje o ústavnosti a zákonností volieb do Národnej rady Slovenskej republiky a do orgánov územnej samosprávy.
(3)
Ústavný súd rozhoduje o sťažnostiach proti výsledku referenda.
(4)
Ústavný súd rozhoduje o tom, či rozhodnutie o rozpustení alebo pozastavení činnosti politickej strany alebo politického hnutia je v zhode s ústavnými zákonmi a s inými zákonmi.
(5)
Ústavný súd rozhoduje o obžalobe Národnej rady Slovenskej republiky proti prezidentovi Slovenskej republiky vo veci vlastizrady.
Čl. 130
(1)
Ústavný súd začne konanie, ak podá návrh
a)
najmenej pätina poslancov Národnej rady Slovenskej republiky,
b)
prezident Slovenskej republiky,
c)
vláda Slovenskej republiky,
d)
súd,
e)
generálny prokurátor,
f)
každý, o ktorého práve sa má konať v prípadoch ustanovených v čl. 127.
(2)
Zákon ustanoví, kto má právo podať návrh na začatie konania podľa čl. 129.
(3)
Ústavný súd môže začať konanie aj na podnet právnických alebo fyzických osôb, ak namietajú porušenie svojich práv.
Čl. 131
Ústavný súd rozhoduje v pléne vo veciach uvedených v čl. 107, 125 písm. a) a b), čl. 129 ods. 2 a 4, čl. 136 ods. 2, čl. 138 ods. 2 a 3 a o úprave svojich vnútorných pomerov.
Čl. 132
(1)
Ak ústavný súd svojím rozhodnutím vysloví, že medzi právnymi predpismi uvedenými v čl. 125 je nesúlad, strácajú príslušné predpisy, ich časti, prípadne niektoré ich ustanovenia účinnosť. Orgány, ktoré tieto predpisy vydali, sú do šiestich mesiacov od vyhlásenia rozhodnutia ústavného súdu povinné ich uviesť do súladu s ústavou, ústavnými zákonmi, a ak ide o predpisy uvedené v čl. 125 písm. b), aj s inými zákonmi; ak ide o predpisy uvedené v čl. 125 písm. c), aj s inými zákonmi, s medzinárodnými zmluvami, s nariadeniami vlády Slovenskej republiky a so všeobecne záväznými právnymi predpismi ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy. Ak tak neurobia, také predpisy, ich časti alebo ustanovenia, strácajú platnosť po šiestich mesiacoch od vyhlásenia rozhodnutia.
(2)
Rozhodnutia ústavného súdu vydané podľa odseku 1 sa vyhlasujú spôsobom ustanoveným na vyhlasovanie zákonov.
Čl. 133
Proti rozhodnutiu ústavného súdu nemožno podať opravný prostriedok.
Čl. 134
(1)
Ústavný súd sa skladá z desiatich sudcov.
(2)
Sudcov ústavného súdu vymenúva na sedem rokov prezident Slovenskej republiky z 20 osôb navrhnutých Národnou radou Slovenskej republiky.
(3)
Za sudcu ústavného súdu môže byť vymenovaný občan Slovenskej republiky, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky, dosiahol vek 40 rokov, má vysokoškolské právnické vzdelanie a je najmenej 15 rokov činný v právnickom povolaní.
(4)
Sudca ústavného súdu skladá do rúk prezidenta Slovenskej republiky tento sľub:
„Sľubujem na svoju česť a svedomie, že budem chrániť neporušiteľnosť prirodzených práv človeka a práv občana, chrániť princípy právneho štátu, spravovať sa ústavou a ústavnými zákonmi a rozhodovať podľa svojho najlepšieho presvedčenia, nezávisle a nestranne.“
(5)
Zložením sľubu sa sudca ústavného súdu ujíma svojej funkcie.
Čl. 135
Na čele ústavného súdu je jeho predseda, ktorého zastupuje podpredseda. Predsedu a podpredsedu vymenúva zo sudcov ústavného súdu prezident Slovenskej republiky.
Čl. 136
(1)
Sudcovia ústavného súdu majú imunitu rovnako ako poslanci Národnej rady Slovenskej republiky.
(2)
Súhlas na trestné stíhanie sudcu ústavného súdu alebo na jeho vzatie do väzby dáva ústavný súd.
(3)
Ústavný súd dáva súhlas na trestné stíhanie alebo vzatie do väzby predsedu a podpredsedov Najvyššieho súdu Slovenskej republiky.
Čl. 137
(1)
Ak je vymenovaný sudca ústavného súdu členom politickej strany alebo politického hnutia, je povinný vzdať sa členstva v nich ešte pred zložením sľubu.
(2)
Sudcovia ústavného súdu vykonávajú funkciu ako svoje povolanie. Výkon tejto funkcie je nezlučiteľný
a)
s podnikaním alebo inou hospodárskou alebo zárobkovou činnosťou, okrem správy vlastného majetku a vedeckej, pedagogickej, literárnej a umeleckej činnosti,
b)
s funkciou alebo pracovným pomerom v inom štátnom orgáne.
(3)
Dňom, keď sa sudca ujíma svojej funkcie, zaniká jeho poslanecký mandát a členstvo vo vláde Slovenskej republiky.
Čl. 138
(1)
Sudca ústavného súdu sa môže svojej funkcie sudcu ústavného súdu vzdať.
(2)
Prezident Slovenskej republiky môže sudcu ústavného súdu odvolať na základe odsudzujúceho právoplatného rozsudku pre úmyselný trestný čintrestný čin a na základe disciplinárneho rozhodnutia ústavného súdu pre čin, ktorý je nezlučiteľný s výkonom jeho funkcie v ústavnom súde.
(3)
Prezident Slovenskej republiky odvolá sudcu ústavného súdu, ak ústavný súd oznámil, že sudca sa nezúčastňuje na konaní ústavného súdu dlhšie ako jeden rok, alebo ak sudca ústavného súdu bol súdnym rozhodnutím pozbavený spôsobilosti na právne úkony.
Čl. 139
Ak sa sudca ústavného súdu vzdá svojej funkcie sudcu ústavného súdu alebo ak je odvolaný, prezident Slovenskej republiky vymenuje iného sudcu na nové funkčné obdobie z dvoch osôb navrhnutých Národnou radou Slovenskej republiky.
Čl. 140
Podrobnosti o organizácii ústavného súdu, o spôsobe konania pred ním a o postavení jeho sudcov ustanoví zákon.
Druhý oddiel
SÚDY SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Čl. 141
(1)
V Slovenskej republike vykonávajú súdnictvo nezávislé a nestranné súdy.
(2)
Súdnictvo sa vykonáva na všetkých stupňoch oddelene od iných štátnych orgánov.
Čl. 142
(1)
Súdy rozhodujú v občianskoprávnych a trestnoprávnych veciach; súdy preskúmavajú aj zákonnosť rozhodnutí správnych orgánov.
(2)
Súdy rozhodujú v senátoch, ak zákon neustanovuje, že vo veci rozhoduje jediný sudca. Zákon ustanoví, kedy sa na rozhodovaní senátov zúčastňujú aj prísediaci z radov občanov.
(3)
Rozsudky sa vyhlasujú v mene Slovenskej republiky a vždy verejne.
Čl. 143
(1)
Sústavu súdov tvoria Najvyšší súd Slovenskej republiky a ostatné súdy.
(2)
Podrobnejšiu úpravu sústavy súdov, ich pôsobnosť, organizáciu a konanie pred nimi ustanoví zákon.
Čl. 144
(1)
Sudcovia sú pri rozhodovaní nezávislí a sú viazaní len zákonom.
(2)
Ak to ustanovuje ústava alebo zákon, sudcovia sú viazaní aj medzinárodnou zmluvou.
(3)
Ak sa súd domnieva, že iný všeobecne záväzný právny predpis odporuje zákonu, konanie preruší a podá návrh na začatie konania pred ústavným súdom. Nález Ústavného súdu Slovenskej republiky je preň i pre ostatné súdy záväzný.
Čl. 145
(1)
Sudcov volí Národná rada Slovenskej republiky na návrh vlády Slovenskej republiky na štyri roky. Po uplynutí tohto volebného obdobia Národná rada Slovenskej republiky na návrh vlády Slovenskej republiky volí sudcov bez časového obmedzenia.
(2)
Predsedu a podpredsedov najvyššieho súdu volí zo sudcov najvyššieho súdu Národná rada Slovenskej republiky na päť rokov, a to najviac na dve po sebe idúce obdobia.
Čl. 146
Sudca sa môže svojej funkcie vzdať.
Čl. 147
(1)
Národná rada Slovenskej republiky sudcu odvolá
a)
na základe právoplatného odsudzujúceho rozsudku pre úmyselný trestný čintrestný čin,
b)
na základe disciplinárneho rozhodnutia pre čin, ktorý je nezlučiteľný s výkonom jeho funkcie.
(2)
Národná rada Slovenskej republiky môže sudcu odvolať,
a)
ak mu zdravotný stav dlhodobo nedovoľuje najmenej počas jedného roka riadne vykonávať sudcovské povinnosti,
b)
ak dosiahol vek 65 rokov.
(3)
Pred rozhodnutím o odvolaní z funkcie si Národná rada Slovenskej republiky vyžiada stanovisko príslušného disciplinárneho súdu.
Čl. 148
(1)
Postavenie, práva a povinnosti sudcov ustanoví zákon.
(2)
Spôsob ustanovenia prísediacich ustanoví zákon.
ÔSMA HLAVA
PROKURATÚRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Čl. 149
Prokuratúra Slovenskej republiky chráni práva a zákonom chránené záujmy fyzických a právnických osôb a štátu.
Čl. 150
Na čele prokuratúry je generálny prokurátor, ktorého vymenúva a odvoláva prezident Slovenskej republiky na návrh Národnej rady Slovenskej republiky.
Čl. 151
Podrobnosti o vymenúvaní a odvolávaní, právach a povinnostiach prokurátorov a organizácii prokuratúry ustanoví zákon.
DEVIATA HLAVA
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Čl. 152
(1)
Ústavné zákony, zákony a ostatné všeobecne záväzné právne predpisy zostávajú v Slovenskej republike v platnosti, ak neodporujú tejto ústave. Meniť a zrušovať ich môžu príslušné orgány Slovenskej republiky.
(2)
Neplatnosť zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike vzniká deväťdesiatym dňom po uverejnení rozhodnutia Ústavného súdu Slovenskej republiky o ich neplatnosti spôsobom ustanoveným na vyhlasovanie zákonov.
(3)
O neplatnosti právnych predpisov rozhoduje Ústavný súd Slovenskej Republiky podľa návrhu osôb uvedených v čl. 130.
(4)
Výklad a uplatňovanie ústavných zákonov, zákonov a ostatných všeobecne záväzných právnych predpisov musí byť v súlade s touto ústavou.
Čl. 153
Na Slovenskú republiku prechádzajú práva a povinnosti z medzinárodných zmlúv, ktorými je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, a to v rozsahu ustanovenom ústavným zákonom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky alebo v rozsahu dohodnutom medzi Slovenskou republikou a Českou republikou.
Čl. 154
(1)
Slovenská národná rada zvolená podľa čl. 103 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o česko-slovenskej federácii v znení neskorších predpisov vykonáva svoju pôsobnosť ako Národná rada Slovenskej republiky podľa tejto ústavy. Volebné obdobie Národnej rady Slovenskej republiky sa počíta odo dňa volieb do Slovenskej národnej rady.
(2)
Vláda Slovenskej republiky vymenovaná podľa čl. 122 ods. 1 písm. a) ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o česko-slovenskej federácii v znení neskorších predpisov sa považuje za vládu vymenovanú podľa tejto ústavy.
(3)
Predseda Najvyššieho súdu Slovenskej republiky a generálny prokurátor Slovenskej republiky ustanovení do funkcie podľa doterajších právnych predpisov zostávajú vo funkciách až do ustanovenia do funkcií podľa tejto ústavy.
(4)
Sudcovia súdov Slovenskej republiky ustanovení do funkcie podľa doterajších právnych predpisov sa považujú za ustanovených do funkcie bez časového obmedzenia podľa tejto ústavy.
Čl. 155
Zrušujú sa
1.
ústavný zákon Slovenskej národnej rady č. 50/1990 Zb. o názve, štátnom znaku, štátnej vlajke, štátnej pečati a o štátnej hymne Slovenskej republiky,
2.
ústavný zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1990 Zb. o počte poslancov Slovenskej národnej rady, o znení sľubu poslancov Slovenskej národnej rady, členov vlády Slovenskej republiky a poslancov národných výborov a o volebnom období Slovenskej národnej rady,
3.
ústavný zákon Slovenskej národnej rady č. 7/1992 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky.
Čl. 156
Táto Ústava Slovenskej republiky nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia, okrem čl. 3 ods. 2, čl. 23 ods. 4, ak ide o vyhostenie alebo vydanie občana inému štátu, čl. 53, 84 ods. 3, ak ide o vypovedanie vojny inému štátu, čl. 86 písm. k) a l), čl. 102 písm. g), ak ide o vymenúvanie profesorov vysokých škôl a rektorov a o vymenúvanie a povyšovanie generálov, písmená j) a k), čl. 152 ods. 1 druhá veta, ak sa týka ústavných zákonov, zákonov a ostatných všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných orgánmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktoré nadobudnú účinnosť súčasne s príslušnými zmenami ústavných pomerov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v súlade s touto ústavou.
I. Gašparovič v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon České národní rady č. 473/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 473/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 282/1992 Sb.
Vyhlášeno 22. 10. 1992, datum účinnosti 22. 10. 1992, částka 95/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 282/1
* Čl. II
Aktuální znění od 22. 10. 1992
473
ZÁKON
České národní rady
ze dne 22. září 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 282/1992 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 15 odst. 4 se slovo „dvou“ nahrazuje slovem „sedmi“.
2.
§ 15 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
Úroky z tohoto účtu se použijí zejména formou spoluúčasti na úhradě úroků z úvěrů poskytnutých fyzickým nebo právnickým osobám pro účely privatizace zdravotnických zařízení.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Uhde v. r.
Klaus v. r. |
Zákon České národní rady č. 474/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 474/1992 Sb.
Zákon České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky
Vyhlášeno 22. 10. 1992, datum účinnosti 31. 10. 1992, částka 95/1992
* Čl. I - (1) Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky, v jejichž čele je člen vlády České republiky:
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č.
* Čl. III - Zrušuje se zákon České národní rady č. 173/1991 Sb., o zřízení Českého úřadu pro hospodářskou soutěž.
* Čl. IV - Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, se doplňuje takto:
* Čl. V
Aktuální znění od 31. 10. 1992
474
ZÁKON
České národní rady
ze dne 23. září 1992
o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
(1)
Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky, v jejichž čele je člen vlády České republiky:
a)
ministerstvo hospodářství,
b)
ministerstvo průmyslu a obchodu,
c)
ministerstvo pro hospodářskou soutěž.
(2)
Sídlem ministerstva pro hospodářskou soutěž je Brno.
(3)
Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky:
a)
ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
b)
ministerstvo průmyslu,
c)
ministerstvo obchodu a cestovního ruchu,
d)
Český úřad pro hospodářskou soutěž.
(4)
Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů přechází,
a)
z ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj,
1.
ve věcech energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby ropy a zemního plynu, těžby, úpravy a zušlechťování tuhých paliv, rud, radioaktivních surovin a magnezitu a tvorby zahraničně ekonomické politiky včetně zahraničních investic a řízení České energetické inspekce na ministerstvo průmyslu a obchodu,
2.
ve věcech vědní politiky a vývoje technologií na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
3.
v ostatních věcech na ministerstvo hospodářství,
b)
z ministerstva průmyslu na ministerstvo průmyslu a obchodu,
c)
z ministerstva obchodu a cestovního ruchu
1.
ve věcech cestovního ruchu a soukromého podnikání občanů na ministerstvo hospodářství,
2.
v ostatních věcech na ministerstvo průmyslu a obchodu,
d)
z Českého úřadu pro hospodářskou soutěž na ministerstvo pro hospodářskou soutěž,
e)
z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věcech profesní přípravy učňů na povolání na ministerstvo hospodářství,
f)
z ministerstva vnitra ve věcech místního hospodářství, placených služeb a místní výroby, veřejně prospěšných služeb a hospodaření s byty a nebytovými prostorami na ministerstvo hospodářství,
g)
z ministerstva zemědělství ve věcech lesního hospodářství, s výjimkou hospodářského řízení lesů a výkonu práva hospodaření v lesích ve vlastnictví České republiky, na ministerstvo životního prostředí,
h)
z ministerstva zdravotnictví ve věcech sociální péče o zdravotně postižené občany na ministerstvo práce a sociálních věcí,
i)
z ministerstva životního prostředí ve věcech územního plánování a stavebního řádu na ministerstvo hospodářství.
(5)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů a jiných vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 4:
a)
z ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj na ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo hospodářství,
b)
z ministerstva průmyslu na ministerstvo průmyslu a obchodu,
c)
z ministerstva obchodu a cestovního ruchu na ministerstvo hospodářství a ministerstvo průmyslu a obchodu,
d)
z Českého úřadu pro hospodářskou soutěž na ministerstvo pro hospodářskou soutěž,
e)
z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na ministerstvo hospodářství,
f)
z ministerstva vnitra na ministerstvo hospodářství,
g)
z ministerstva zemědělství na ministerstvo životního prostředí,
h)
z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo práce a sociálních věcí,
i)
z ministerstva životního prostředí na ministerstvo hospodářství.
(6)
O přechodu práv a povinností podle odstavce 5 uzavřou ministerstva hospodářství, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, zemědělství a životního prostředí příslušné dohody, kterými mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti. O přesunech rozpočtových prostředků uzavřou ministerstva delimitační protokoly.
(7)
Zřizuje se Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173//1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 bod 1 zní:
„1.
ministerstvo hospodářství,“.
2.
§ 1 bod 11 zní:
„11.
ministerstvo průmyslu a obchodu,“.
3.
§ 1 bod 12 zní:
„12.
ministerstvo pro hospodářskou soutěž,“.
4.
V § 1 se vypouští bod 14.
5.
V § 2 odst. 1 se vypouští bod 6.
6.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Ministerstvo hospodářství je ústředním orgánem státní správy ve věcech malých a středních podniků, pro živnosti, cestovní ruch, profesní přípravu učňů na povolání, pro tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství a geologický průzkum, pro regionální politiku, politiku bydlení, rozvoj domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, pro územní plánování a stavební řád, investiční politiku, rozvoj techniky a technologií, státní informační systém, technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
(2)
Ministerstvo hospodářství je ústředním orgánem státní správy pro silniční a městskou dopravu, dráhy zvláštního určení, pozemní komunikace, vnitrozemskou plavbu, vodní cesty a civilní letectví, s výjimkou letecké dopravy.
(3)
Ministerstvo hospodářství je ústředním orgánem státní správy pro pošty a telekomunikace s výjimkou správy kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání.
(4)
Ministerstvo hospodářství je ústředním orgánem státní správy pro hospodářskou mobilizaci a hospodářská opatření potřebná pro zabezpečení obrany.“.
7.
V § 4 se vkládají za slova „finanční trh,“ slova „investiční společnosti a investiční fondy,“ a vypouštějí se slova „a spořitelen“.
8.
§ 6 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo mezinárodních vztahů je dále ústředním orgánem státní správy pro tvorbu a uskutečňování mezinárodní politiky České republiky v oblasti zahraniční pomoci, zabezpečování styků České republiky s Organizací spojených národů, Evropskými společenstvími a dalšími mezinárodními organizacemi, koordinaci vztahů dvoustranné a mnohostranné spolupráce, přípravu pracovníků pro výkon zahraničních služeb.“.
9.
V § 7 se za slova „základní, střední a vysoké školy“ vkládají slova „s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva hospodářství, pro vědní politiku a vývoj technologií“.
10.
V § 9 se vypouštějí slova „s výjimkou zdravotně sociální péče o zdravotně postižené občany,“.
11.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnické školství, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém.
(2)
Jako orgán ochrany veřejného zdraví je v ministerstvu zdravotnictví ustaven hlavní hygienik České republiky.
(3)
Součástí ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel.“.
12.
V § 12 se vypouští odstavec 3.
13.
§ 13 zní:
㤠13
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro
a)
státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,
b)
hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad,
c)
pro vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství.
(3)
Ministerstvo průmyslu a obchodu řídí státní službu pro drahé kovy.
(4)
Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká energetická inspekce a Česká obchodní inspekce.“.
14.
Na místo zrušeného § 14 se zařazuje nový § 14, který zní:
㤠14
Ministerstvo pro hospodářskou soutěž je ústředním orgánem státní správy pro podporu hospodářské soutěže a ochranu proti jejímu nedovolenému omezování.“.
15.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, pro hospodářské řízení lesů, pro výkon práva hospodaření v lesích ve vlastnictví České republiky, pro myslivost a rybářství, s výjimkou území národních parků, a pro potravinářský průmysl.
(2)
Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesní výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním.
(3)
Ministerstvo zemědělství řídí Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Českou inspekci pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat.
(4)
Ministerstvu zemědělství je podřízen Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Správa pro výchovu a vzdělání.“.
16.
§ 17 se vypouští.
17.
§ 19 odst. 2 zní:
„(2)
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní a lesní hospodářství (s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství), pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody, pro ochranu zemědělského a lesního půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou a pro odpadové hospodářství.“.
18.
§ 19 odst. 6 zní:
„(6)
Ministerstvu životního prostředí je podřízena Česká inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav.“.
19.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
㤠28a
(1)
Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky plní úkoly spojené s legislativní činností vlády České republiky a úkoly vyplývající z reformy veřejné správy.
(2)
V čele Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky je místopředseda vlády České republiky, který řídí jeho činnost.
(3)
Vláda České republiky může zřídit legislativní radu jako svůj poradní orgán. V jejím čele stojí místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky.“.
Čl. III
Zrušuje se zákon České národní rady č. 173/1991 Sb., o zřízení Českého úřadu pro hospodářskou soutěž.
Čl. IV
Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, se doplňuje takto:
V § 2 odst. 1 se vkládá nové písm. j), které zní:
„j)
vykonávat státní správu v oblasti správy kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání.“.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. října 1992.
Uhde v. r.
Klaus v. r. |
Zákon č. 478/1992 Sb. | Zákon č. 478/1992 Sb.
Zákon o užitných vzorech
Vyhlášeno 26. 10. 1992, datum účinnosti 26. 10. 1992, částka 96/1992
* Základní ustanovení
* § 1 - Technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, se chrání užitnými vzory.
* § 2 - Technickými řešeními podle tohoto zákona nejsou zejména:
* § 3 - Užitnými vzory nelze chránit
* § 4 - (1) Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky.
* § 5 - Technické řešení je průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.
* § 6 - (1) Právo na ochranu užitným vzorem má původce nebo jeho právní nástupce.
* § 7 - Užitné vzory zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) do rejstříku užitných vzorů (dále jen „rejstřík“).
* Přihláška a zápis užitného vzoru
* § 8 - (1) O zápis do rejstříku se žádá přihláškou užitného vzoru (dále jen „přihláška“) podanou písemně u Úřadu.
* § 9 - (1) Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.
* § 10 - (1) Požádal-li přihlašovatel již dříve v České republice o udělení patentu2) na stejné technické řešení, může při podání přihlášky požadovat přiznání data podání, popřípadě i právo přednosti, z této přihlášky vynálezu. Úřad přizná přihlášce datum podání, p
* § 10a - Přeměna evropské patentové přihlášky na přihlášku
* § 11 - (1) Splňuje-li přihláška podmínky stanovené v § 8 a není-li její předmět zjevně v rozporu s § 2, 3 a 5, zapíše Úřad užitný vzor do rejstříku.
* Účinky užitného vzoru
* § 12 - (1) Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit.
* § 13 - (1) Užitný vzor nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti využíval technické řešení chráněné užitným vzorem nezávisle na původci nebo majiteli užitného vzoru nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen „předchozí uživatel“).
* Doba platnosti užitného vzoru
* § 15 - (1) Užitný vzor platí čtyři roky ode dne podání přihlášky, popřípadě od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem (§ 10 a 10a).
* § 16 - Užitný vzor zanikne, jestliže:
* Výmaz užitného vzoru
* § 17 - (1) Na návrh kohokoliv Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku
* § 18 - (1) Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
* § 19 - Odnětí ochrany
* § 20 - Rejstřík
* § 20a - Přestupky
* Závěrečná ustanovení
* § 21 - (1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,3) o možnosti volby několika společných zmocněnců,3a) o prominutí zmeškání úkonu,3b) o přerušení ří
* § 22 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
478
ZÁKON
ze dne 24. září 1992
o užitných vzorech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Základní ustanovení
§ 1
Technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, se chrání užitnými vzory.
§ 2
Technickými řešeními podle tohoto zákona nejsou zejména:
a)
objevy, vědecké teorie a matematické metody,
b)
pouhé vnější úpravy výrobků,
c)
plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
d)
programy počítačů,
e)
pouhé uvedení informace.
§ 3
Užitnými vzory nelze chránit
a)
technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
b)
odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
c)
způsoby výroby nebo pracovní činnosti.
§ 4
(1)
Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky.
(2)
Stavem techniky pro účely tohoto zákona je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti (§ 9), zveřejněno.
(3)
Stavem techniky není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.
§ 5
Technické řešení je průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.
§ 6
(1)
Právo na ochranu užitným vzorem má původce nebo jeho právní nástupce.
(2)
Původcem užitného vzoru je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací.
§ 7
Užitné vzory zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) do rejstříku užitných vzorů (dále jen „rejstřík“).
Přihláška a zápis užitného vzoru
§ 8
(1)
O zápis do rejstříku se žádá přihláškou užitného vzoru (dále jen „přihláška“) podanou písemně u Úřadu.
(2)
Přihláška užitného vzoru smí obsahovat jen jedno technické řešení nebo skupinu řešení, která jsou navzájem spojena tak, že uskutečňují jedinou technickou myšlenku.
(3)
Přihláška musí obsahovat:
a)
žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,
b)
popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,
c)
nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem.
(4)
V přihlášce musí být uvedeno, kdo je původcem předmětu přihlášky užitného vzoru.
(5)
Vyhotovení přihlášky musí odpovídat jednotné formě a požadavkům, které Úřad zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“).
§ 9
(1)
Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.
(2)
Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)1), musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a současně musí uvést datum podání přihlášky, z níž právo přednosti odvozuje, její číslo a stát, v němž byla přihláška podána, popřípadě orgán, u něhož byla přihláška podána podle mezinárodní smlouvy. Na výzvu Úřadu ve lhůtě jím stanovené je přihlašovatel povinen toto právo prokázat; jinak se k němu nepřihlíží.
(3)
V případě změny evropské patentové přihlášky, v níž byla požadována ochrana pro Českou republiku, na přihlášku podle § 8 může přihlašovatel uplatnit právo přednosti z evropské patentové přihlášky. Pro uplatnění práva přednosti se obdobně použije odstavec 2.
§ 10
(1)
Požádal-li přihlašovatel již dříve v České republice o udělení patentu2) na stejné technické řešení, může při podání přihlášky požadovat přiznání data podání, popřípadě i právo přednosti, z této přihlášky vynálezu. Úřad přizná přihlášce datum podání, popřípadě i právo přednosti, z původní přihlášky vynálezu, pokud bude přihláška podána nejpozději do dvou měsíců od rozhodnutí o přihlášce vynálezu, nejdéle však do deseti let od jejího podání.
(2)
Přihlašovatel uplatňující právo podle odstavce 1 je povinen ve lhůtě dvou měsíců od podání přihlášky předložit stejnopis přihlášky vynálezu, jejíhož data podání, popřípadě práva přednosti, se dovolává, jinak se k němu nepřihlíží.
(3)
Zmeškání lhůt uvedených v odstavci 1 nelze prominout.
§ 10a
Přeměna evropské patentové přihlášky na přihlášku
(1)
Na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou podle čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy Úřad zahájí řízení o evropské patentové přihlášce jako o přihlášce.
(2)
Byla-li žádost podána podle odstavce 1, vyzve Úřad přihlašovatele, aby do 3 měsíců zaplatil přihlašovací poplatek podle zvláštního právního předpisu2a) a předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka.
(3)
Splní-li přihlašovatel podmínky stanovené v odstavci 2 a Úřad žádost o přeměnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, přizná přihlášce právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.
§ 11
(1)
Splňuje-li přihláška podmínky stanovené v § 8 a není-li její předmět zjevně v rozporu s § 2, 3 a 5, zapíše Úřad užitný vzor do rejstříku.
(2)
Zápisem užitného vzoru do rejstříku vzniká jeho ochrana podle tohoto zákona. Přihlašovateli, který se zápisem užitného vzoru do rejstříku stává majitelem užitného vzoru, vydá Úřad osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku a zápis užitného vzoru do rejstříku oznámí ve Věstníku. Po zápisu užitného vzoru do rejstříku Úřad zveřejní podklady uvedené v § 8 odst. 3 písm. b) a c).
(3)
Jestliže přihláška neodpovídá požadavkům uvedeným v § 8, Úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil. Neodstraní-li přihlašovatel vytčené nedostatky ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.
(4)
Obsahuje-li přihláška předmět uvedený v § 2 a 3, popřípadě je-li předmět přihlášky zjevně v rozporu s § 5, Úřad přihlášku zamítne. Před vydáním rozhodnutí musí být přihlašovatel na tento důsledek upozorněn.
(5)
Úpravy a změny provedené v přihlášce nesmějí jít nad rámec jejího původního podání.
(6)
Až do doby zápisu užitného vzoru do rejstříku dle odstavce 1 může přihlašovatel přihlášku rozdělit. Úřad přizná vyloučeným přihláškám právo přednosti původní přihlášky, nejdou-li nad její rámec a jestliže budou podány do tří měsíců od písemného sdělení přihlašovatele, že hodlá přihlášku rozdělit.
(7)
Na žádost přihlašovatele Úřad odloží zápis užitného vzoru do rejstříku, nejdéle však do uplynutí 15 měsíců ode dne podání přihlášky.
Účinky užitného vzoru
§ 12
(1)
Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit.
(2)
Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést.
(3)
Práva vyplývající z patentu uděleného na základě přihlášky vynálezu s pozdějším právem přednosti nesmějí být v případě střetu vykonávána bez souhlasu majitele užitného vzoru.
§ 13
(1)
Užitný vzor nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti využíval technické řešení chráněné užitným vzorem nezávisle na původci nebo majiteli užitného vzoru nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen „předchozí uživatel“).
(2)
Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel užitného vzoru jeho právo uznal.
Doba platnosti užitného vzoru
§ 15
(1)
Užitný vzor platí čtyři roky ode dne podání přihlášky, popřípadě od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem (§ 10 a 10a).
(2)
Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží Úřad na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o tři roky.
(3)
O prodloužení doby platnosti užitného vzoru lze požádat nejdříve v posledním roce jeho platnosti.
(4)
Dojde-li k zápisu užitného vzoru do rejstříku po uplynutí doby stanovené v odstavci 1, Úřad prodlouží dobu platnosti zápisu užitného vzoru bez žádosti majitele užitného vzoru.
§ 16
Užitný vzor zanikne, jestliže:
a)
uplyne doba jeho platnosti;
b)
majitel užitného vzoru se ho vzdá; v tomto případě ochrana zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele užitného vzoru dojde Úřadu.
Výmaz užitného vzoru
§ 17
(1)
Na návrh kohokoliv Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku
a)
není-li technické řešení způsobilé k ochraně podle § 1 a 3,
b)
je-li předmět užitného vzoru již chráněn patentem s účinky na území České republiky či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti,
c)
jestliže předmět užitného vzoru jde nad rámec původního podání přihlášky užitného vzoru.
(2)
Výmaz užitného vzoru z rejstříku má účinky, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku zapsán.
(3)
Týkají-li se důvody výmazu jen části užitného vzoru, užitný vzor se vymaže částečně.
(4)
Výmaz užitného vzoru z rejstříku lze provést i po zániku užitného vzoru (§ 16), prokáže-li navrhovatel právní zájem.
§ 18
(1)
Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
(2)
Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se návrh na výmaz opírá. Důvody výmazu včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.
(3)
Úřad vyzve majitele užitného vzoru, aby se k návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Majitel užitného vzoru předkládá své vyjádření k návrhu na výmaz písemně ve dvojím vyhotovení.
(4)
Nevyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě, Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku.
(5)
Vyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku, Úřad o návrhu rozhodne. Za řízení o výmazu užitného vzoru z rejstříku zaplatí správní poplatek podle zvláštního právního předpisu2a) ten účastník řízení, který ve věci neměl úspěch.
§ 19
Odnětí ochrany
(1)
Úřad na návrh odejme užitný vzor majiteli, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na užitný vzor podle § 6 nepříslušelo.
(2)
Návrh na odnětí ochrany podle odstavce 1 je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na ochranu užitným vzorem, nebo její právní nástupce.
(3)
Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu užitným vzorem, podaný do jednoho měsíce od pravomocného rozhodnutí soudu, Úřad zapíše tuto osobu jako majitele užitného vzoru.
(4)
Nebude-li podán návrh na přepis podle odstavce 3, Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku z moci úřední.
§ 20
Rejstřík
(1)
Úřad vede rejstřík, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách užitných vzorů a o zapsaných užitných vzorech.
(2)
Do rejstříku se u každého užitného vzoru zapisuje zejména:
a)
číslo zápisu (osvědčení),
b)
datum zápisu,
c)
datum zveřejnění zápisu užitného vzoru ve Věstníku,
d)
název užitného vzoru,
e)
datum podání přihlášky, popřípadě právo přednosti, a spisová značka přihlášky,
f)
přihlašovatel užitného vzoru (jméno nebo název), jeho bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
g)
příjmení, jméno a bydliště původce užitného vzoru,
h)
majitel užitného vzoru (jméno nebo název), bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
i)
právo předchozího uživatele,
j)
zatřídění užitného vzoru podle mezinárodního patentového třídění,
k)
převod užitného vzoru,
l)
licence,
m)
nucená licence,
n)
prodloužení platnosti zápisu,
o)
výmaz užitného vzoru,
p)
odnětí ochrany, popřípadě její přepis,
r)
zánik ochrany.
(3)
Poznámka spornosti podle občanského zákoníku2b) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s užitným vzorem jako předmětem vlastnictví.
(4)
Ve Věstníku zveřejňuje Úřad skutečnosti týkající se užitných vzorů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
§ 20a
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá technické řešení chráněné užitným vzorem.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
Závěrečná ustanovení
§ 21
(1)
Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,3) o možnosti volby několika společných zmocněnců,3a) o prominutí zmeškání úkonu,3b) o přerušení řízení,3c) o lhůtách pro vydání rozhodnutí3d) a o ochraně před nečinností,3e) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu3f) a dále ustanovení o účastnících řízení;3g) ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona3h) se však použijí.
(2)
Pro práva na užitný vzor, spolumajitelské vztahy, pro zápis licenčních smluv k využití předmětu chráněného užitným vzorem, pro převody užitných vzorů, pro vztahy k zahraničí, pro zastupování v řízení před Úřadem, pro prominutí zmeškání lhůty, pro nahlížení do spisů, pro určovací řízení, pro zápis užitných vzorů utajovaných podle zvláštních předpisů, pro opravné řízení a pro udělování nucených licencí se obdobně použijí ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.4)
(3)
Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu4a).
(4)
Za jednotlivé úkony podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky.2a)
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Stráský v. r.
Kováč v. r.
1)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.
2)
§ 2 a násl. zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
2a)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
§ 986 občanského zákoníku.
3)
§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
3a)
§ 35 odst. 3 správního řádu.
3b)
§ 41 správního řádu.
3c)
§ 64 a 65 správního řádu.
3d)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
3e)
§ 80 správního řádu.
3f)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
3g)
§ 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
3h)
§ 27 odst. 3 správního řádu.
4)
Např. § 8 až 10, 14 až 16, 64 až 68, 70, 71 a 75 zákona č. 527/1990 Sb., § 19 vyhlášky Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů.
4a)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 479/1992 Sb. | Zákon č. 479/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb. a zákona č. 194/1988 Sb.
Vyhlášeno 26. 10. 1992, datum účinnosti 26. 10. 1992, částka 96/1992
* Čl. I - Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb. a zákona č. 194/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Pokud se v zákoně o státním zkušebnictví používá výrazu „organizace“, nahrazuje se výrazem „právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti“. Pokud se používá výrazu „nadřízené orgány“, nahrazuje se výrazem „ústřední orgány státní správy
* Čl. III
Aktuální znění od 26. 10. 1992
479
ZÁKON
ze dne 24. září 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb. a zákona č. 194/1988 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb. a zákona č. 194/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 6 odst. 2 se vypouští slova „, které jsou mu podřízeny, nebo jiným organizacím“ a slova „a po dohodě s jejich nadřízenými orgány“.
2.
V § 13 odst. 1 se vypouští slova „se souhlasem svého nadřízeného orgánu“.
3.
V § 13 odst. 2 se vypouští část věty za středníkem.
4.
§ 14 zní:
㤠14
Státní zkušebna hodnotí výrobky na návrh jejich výrobce.“.
5.
V § 16 se vypouští odstavec 5.
6.
V § 18 se vypouští v odstavci 1 věta třetí a odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
7.
V § 19 odst. 2 se vypouští věta druhá.
8.
§ 21 se vypouští.
9.
V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Dovozce výrobku, který byl schválen jako typ pro jiného dovozce, může na tuto skutečnost upozornit při podání přihlášky ke schvalování státní zkušebně. Pokud státní zkušebna uváděnou shodu prověří jako pravdivou, vydá bez dalšího řízení rozhodnutí o schválení i pro tohoto dovozce.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
10.
V § 22 se za nově označený odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Dovážené výrobky stanovené ke schválování se považují též za schválené, jestliže byl jejich dovoz oznámen příslušné státní zkušebně a jsou-li označeny značkami nebo vybaveny nálezy (např. certifikáty) uznanými pro tento účel na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nebo uznanými Federálním úřadem pro normalizaci a měření. Federální úřad pro normalizaci a měření může po projednání se zúčastněnými orgány uznat značky nebo nálezy, jestliže vyjadřují shodu vlastností výrobku s požadavky stanovenými pro jeho schválení podle tohoto zákona. Značky a nálezy uznané pro účely schvalování se uveřejňují ve Věstníku Federálního úřadu pro normalizaci a měření.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
11.
V § 22 odst. 6 se na konci připojuje tato věta:
„Dovozce výrobku schváleného typu pro jiného dovozce, může dovážený výrobek uvádět do oběhu již na základě podání přihlášky ke schvalování státní zkušebně doplněné písemným prohlášením, že takový výrobek je shodný se schváleným typem výrobku, a to až do doby, kdy rozhodnutí o schvalování výrobku bude vydáno i pro tohoto dovozce.“.
12.
V § 29 se vypouštějí odstavce 2 a 3; dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 2 až 7.
Čl. II
Pokud se v zákoně o státním zkušebnictví používá výrazu „organizace“, nahrazuje se výrazem „právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti“. Pokud se používá výrazu „nadřízené orgány“, nahrazuje se výrazem „ústřední orgány státní správy, pokud plní vůči právnické osobě funkci zakladatele nebo zřizovatele“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Stráský v. r.
Kováč v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 482/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 482/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Zb. o Slovenskej televízii
Vyhlášeno 26. 10. 1992, datum účinnosti 26. 10. 1992, částka 96/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Zb. o Slovenskej televízii sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 26. 10. 1992
482
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. septembra 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Zb. o Slovenskej televízii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Zb. o Slovenskej televízii sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 8 znie:
㤠8
(1)
Rada má deväť členov, ktorých na návrh príslušného výboru volí a odvoláva Národná rada Slovenskej republiky; člena rady možno odvolať,
a)
ak sa bez ospravedlnenia nezúčastní trikrát po sebe na zasadnutí rady, alebo
b)
ak bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čin, alebo
c)
ak vzniknú dôvody podľa § 8 ods. 6.
(2)
Funkčné obdobie členov rady je šesťročné a začína prvým riadnym zasadnutím rady, ktoré zvolá predseda Národnej rady Slovenskej republiky alebo ním poverený poslanec Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní od ich zvolenia. Na tomto zasadnutí si rada zvolí svojho predsedu.
(3)
Po prvej voľbe členov rady sa na jej prvom riadnom zasadnutí určia žrebom mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po dvoch rokoch, a mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po štyroch rokoch.
(4)
Na miesta uprázdnené uplynutím funkčného obdobia sa volia noví členovia rady na obdobie šesť rokov. Na miesta uprázdnené z iného dôvodu sa volia noví členovia na zostávajúci čas do konca funkčného obdobia toho člena, ktorého miesto sa uprázdnilo. Národná rada Slovenskej republiky zvolí nového člena do 60 dní od uprázdnenia miesta člena rady.
(5)
Funkcia člena rady je čestnou funkciou; člen má nárok na náhradu cestovných výdavkov1) súvisiacich s jeho činnosťou v rade. Náklady spojené s činnosťou rady sa uhrádzajú z rozpočtu Slovenskej televízie.
(6)
Členom rady nemôže byť prezident republiky, poslanec zákonodarného zboru, člen vlády, vedúci ústredného orgánu štátnej správy, štátny tajomník, prokurátor, sudca, člen ozbrojeného zboru, funkcionár politickej strany alebo politického hnutia, ten, kto je v pracovnom alebo v obdobnom právnom vzťahu k právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje rozhlasové alebo televízne vysielanie, ten, kto podniká v oblasti reklamy, a podnikateľ, ak on alebo jemu blízke osoby podnikajú v oblasti rozhlasového alebo televízneho vysielania.
(7)
Rada si zriaďuje poradné a konzultačné orgány.“.
2.
§ 9 sa vypúšťa.
3.
§ 10 sa dopĺňa písmenom f), ktoré znie:
„f)
štatúty a rokovacie poriadky poradných a konzultačných orgánov.“.
4.
V § 11 ods. 1 znie:
„(1)
Ústredného riaditeľa volí a odvoláva na návrh rady Národná rada Slovenskej republiky.“.
5.
§ 12 sa vypúšťa.
6.
V § 15 ods. 3 sa slová „Predsedníctvu Slovenskej národnej rady“ nahrádzajú slovami „predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky“ a slová „(§ 8 ods. 3)“ sa nahrádzajú slovami „(§ 8 ods. 2)“.
7.
§ 17 sa vypúšťa.
Čl. II
Funkčné obdobie rady vymenovanej podľa § 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Zb. o Slovenskej televízii sa skončí prvým riadnym zasadnutím rady podľa tohto zákona.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
I. Gašparovič v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon č. 119/1992 Zb. o cestovných náhradách. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 483/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 483/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Zb. o Slovenskom rozhlase
Vyhlášeno 26. 10. 1992, datum účinnosti 26. 10. 1992, částka 96/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Zb. o Slovenskom rozhlase sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 26. 10. 1992
483
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. septembra 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Zb. o Slovenskom rozhlase
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Zb. o Slovenskom rozhlase sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 7 znie:
㤠7
(1)
Orgánom Slovenského rozhlasu, ktorý zabezpečuje jeho programovú objektívnosť a nezávislosť, je Rozhlasová rada (ďalej len „rada“). Rada určuje základnú líniu rozhlasového vysielania, schvaľuje dlhodobé programové plány, programovú štruktúru, určuje koncepciu činnosti rozhlasu v programovej oblasti a navrhuje koncepciu v hospodárskej a technickej oblasti.
(2)
Rada má deväť členov, ktorých na návrh príslušného výboru volí a odvoláva Národná rada Slovenskej republiky; člena rady možno odvolať,
a)
ak sa bez ospravedlnenia nezúčastní trikrát po sebe na zasadnutí rady, alebo
b)
ak bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čin, alebo
c)
ak vzniknú dôvody podľa § 7 ods. 7.
(3)
Funkčné obdobie členov rady je šesťročné a začína prvým riadnym zasadnutím rady, ktoré zvolá predseda Národnej rady Slovenskej republiky alebo ním poverený poslanec Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní od ich zvolenia. Na tomto zasadnutí si rada zvolí predsedu.
(4)
Po prvej voľbe členov rady sa na jej prvom riadnom zasadnutí určia žrebom mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po dvoch rokoch, a mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po štyroch rokoch.
(5)
Na miesta uprázdnené uplynutím funkčného obdobia sa volia noví členovia rady na obdobie šesť rokov. Na miesta uprázdnené z iného dôvodu sa volia noví členovia na zostávajúci čas do konca funkčného obdobia toho člena, ktorého miesto sa uprázdnilo. Národná rada Slovenskej republiky zvolí nového člena do 60 dní od uprázdnenia miesta člena rady.
(6)
Funkcia člena rady je čestnou funkciou; člen má nárok na náhradu cestovných výdavkov1) súvisiacich s jeho činnosťou v rade. Náklady spojené s činnosťou rady sa uhrádzajú z rozpočtu Slovenského rozhlasu.
(7)
Členom rady nemôže byť prezident republiky, poslanec zákonodarného zboru, člen vlády, vedúci ústredného orgánu štátnej správy, štátny tajomník, prokurátor, sudca, člen ozbrojeného zboru, funkcionár politickej strany alebo politického hnutia, ten, kto je v pracovnom alebo v obdobnom právnom vzťahu k právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje rozhlasové alebo televízne vysielanie, ten, kto podniká v oblasti reklamy, a podnikateľ, ak on alebo jemu blízke osoby podnikajú v oblasti rozhlasového alebo televízneho vysielania.
(8)
Rada si zriaďuje poradné a konzultačné orgány a schvaľuje ich štatúty a rokovacie poriadky.“.
2.
V § 8 ods. 1 znie:
„(1)
Ústredného riaditeľa volí a odvoláva na návrh rady Národná rada Slovenskej republiky.“.
3.
§ 9 sa vypúšťa.
4.
V § 11 ods. 2 znie:
„(2)
Rada je povinná do 30 dní od svojho prvého riadneho zasadnutia (§ 7 ods. 3) predložiť na schválenie predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky návrh štatútu rady.“.
5.
§ 13 sa vypúšťa.
Čl. II
Funkčné obdobie rady vymenovanej podľa § 7 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Zb. o Slovenskom rozhlase sa skončí prvým riadnym zasadnutím rady podľa tohto zákona.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
I. Gašparovič v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon č. 119/1992 Zb. o cestovných náhradách. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 487/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 487/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady o organizácii miestnej štátnej správy
Vyhlášeno 27. 10. 1992, datum účinnosti 27. 10. 1992, částka 97/1992
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 27. 10. 1992
487
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. septembra 1992,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady o organizácii miestnej štátnej správy
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 295/1992 Zb. sa mení takto:
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Na čele obvodného úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
I. Gašparovič v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 488/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 488/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1992 Zb.
Vyhlášeno 27. 10. 1992, datum účinnosti 27. 10. 1992, částka 97/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1992 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 27. 10. 1992
488
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. septembra 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1992 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1992 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 12 sa dopĺňa písmenom m), ktoré znie:
„m)
dojednáva so zamestnávateľom písomnú dohodu v súvislosti s obmedzením prevádzkovej činnosti podľa osobitných predpisov15b) a na základe tejto dohody mu poskytuje príspevok na čiastočnú úhradu náhrady mzdy poskytovanej zamestnancom podľa pracovnoprávnych predpisov.“.
Poznámka pod čiarou č. 15b znie:
„15b)
§ 20 ods. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti v znení zákona č. 231/1992 Zb.“.
2.
§ 16 vrátane nadpisu znie:
㤠16
Spolupráca s právnickými a fyzickými osobami
(1)
Štátne orgány práce pri vykonávaní tohto zákona spolupracujú s príslušnými ústrednými orgánmi a orgánmi miestnej štátnej správy a samosprávy, peňažnými ústavmi, s príslušnými odborovými orgánmi a im na roveň postavenými príslušnými družstevnými orgánmi, združeniami zdravotne postihnutých občanov a ďalšími občianskymi združeniami a podľa povahy veci tiež s organizáciami zamestnávateľov a s ďalšími právnickými a fyzickými osobami.
(2)
Úrad práce môže vyžadovať súčinnosť aj od organizačných zložiek zamestnávateľov, ktoré majú sídlo v jeho územnom obvode.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
I. Gašparovič v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 489/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 489/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o vyhlásení 29. augusta za štátny sviatok Slovenskej republiky
Vyhlášeno 27. 10. 1992, datum účinnosti 27. 10. 1992, částka 97/1992
* § 1 - 29. august, výročie Slovenského národného povstania, je štátnym sviatkom Slovenskej republiky.
* § 2 - 29. august je dňom pracovného pokoja.
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 27. 10. 1992
489
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. septembra 1992
o vyhlásení 29. augusta za štátny sviatok Slovenskej republiky
Vedomá si významu Slovenského národného povstania, v ktorom slovenský národ 29. augusta povstal do boja proti totalite, útlaku, rasizmu, fašizmu, potlačovaniu ľudských a občianskych práv a nehľadiac na obete prejavil túžbu žiť slobodne a hlásiac sa k odkazu celého antifašistického odboja,
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
29\\. august, výročie Slovenského národného povstania, je štátnym sviatkom Slovenskej republiky.
§ 2
29\\. august je dňom pracovného pokoja.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
I. Gašparovič v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky
Vyhlášeno 27. 10. 1992, datum účinnosti 1. 11. 1992, částka 97/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - 1. Nároky vzniknuté predo dňom účinnosti tohto zákona sa posudzujú podľa doterajších predpisov.
* Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. IV
* Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. novembrom 1992.
Aktuální znění od 1. 11. 1992
490
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. septembra 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 5 sa vypúšťajú odseky 5 a 6.
2.
V § 10 sa slová za bodkočiarkou „ak má stredné“ nahrádzajú slovami „ak má úplné stredné“.
3.
V § 11 ods. 1 písm. c) sa vypúšťajú slová „vykonávanú funkciu alebo“.
4.
V § 11 ods. 2 písm. b) sa slová „ak má úplné stredné vzdelanie“ nahrádzajú slovami „ak spĺňa kvalifikačné predpoklady pre túto hodnosť“.
5.
V § 11 ods. 3 písm. a) sa vypúšťa slovo „a funkciu“.
6.
§ 15 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom kvalifikačné predpoklady pre funkciu.“.
7.
V § 16 ods. 2 písm. b) sa slová „služobným orgánom, ktorý je oprávnený rozhodnúť o jeho prevedení na inú funkciu“ nahrádzajú slovami „nadriadeným služobným orgánom“.
Za písmeno b) sa vkladá nové písmeno c), ktoré znie:
„c)
ak nespĺňa kvalifikačný predpoklad vzdelania ustanovený pre vykonávanú funkciu.“.
8.
V § 21 ods. 2 sa na konci pripája veta, ktorá znie: „Bez jeho súhlasu môže byť doba vyslania na stáž najviac šesť mesiacov.“.
9.
V § 22 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Policajtovi, ktorý zastupuje iného policajta v plnom rozsahu činnosti po dobu dlhšiu ako 4 týždne a zastupovanie nie je súčasťou jeho povinností vyplývajúcich zo služobného pomeru, patrí od prvého dňa zastupovania príplatok za zastupovanie vo výške určenej služobným orgánom v rámci rozpätia príplatku za vedenie ustanoveného pre zastupovaného policajta. Ak prislúcha policajtovi v riadiacej funkcii príplatok za zastupovanie podľa predchádzajúcej vety a aj jeho príplatok za vedenie, vypláca sa mu len vyšší z týchto príplatkov.“.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 4.
10.
V § 24 písm. b) sa na konci pripájajú slová „ozbrojených silách, ozbrojených bezpečnostných zboroch a bezpečnostných službách,“.
Doterajší text § 24 sa označuje ako odsek 1 a dopĺňa sa novým odsekom 2, ktorý znie:
„(2)
Po skončení zaradenia v činnej zálohe sa policajti ustanovia do funkcií podľa § 15.“.
11.
§ 48 včítane nadpisu znie:
㤠48
Služba vykonávaná nad základný čas služby v týždni a služba vykonávaná v deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo vo sviatok
(1)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, policajt je povinný vykonávať službu nad základný čas služby v týždni, vyplývajúci z vopred určeného rozvrhnutia základného času služby v týždni, a v deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo vo sviatok.
(2)
Pri službe vykonávanej nad základný čas služby v týždni možno nepretržitý odpočinok medzi dvoma službami skrátiť až na 6 hodín; nepretržitý odpočinok v týždni musí však byť najmenej 24 hodín.
(3)
Služba vykonávaná v dôležitom záujme je činnosť, ktorú vzhľadom na jej závažnosť, rozsah alebo neodkladnosť nemožno zabezpečiť v určenom základnom čase služby v týždni a ktorá je vykonávaná na príkaz alebo so súhlasom nadriadeného služobného orgánu.“.
12.
Za § 48 sa vkladajú nové § 48a, 48b a 48c, ktoré včítane nadpisov znejú:
㤠48a
Peňažná náhrada a náhradné voľno za službu vykonávanú nad základný čas služby v týždni
(1)
Ak koná policajt službu nad základný čas služby v týždni, patrí mu za každú hodinu výkonu takejto služby peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 25 %; ak je takáto služba vykonávaná v deň nepretržitého odpočinku v týždni, patrí mu peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 50 %.
(2)
Peňažná náhrada podľa odseku 1 nepatrí v prípade, ak sa policajt so služobným orgánom dohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ak neposkytne služobný orgán policajtovi náhradné voľno v čase troch kalendárnych mesiacov po výkone služby alebo v inak dohodnutej dobe, najneskôr však do 12 mesiacov po výkone služby, patrí policajtovi peňažná náhrada podľa odseku 1.
(3)
Policajtovi, ktorému prislúcha príplatok za vedenie a má postavenie štatutárneho orgánu, peňažná náhrada alebo náhrané voľno podľa odsekov 1 a 2 neprislúcha.
(4)
Minister po prerokovaní s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky určí, ktorým policajtom poberajúcim príplatok za vedenie patrí peňažná náhrada alebo náhradné voľno podľa odsekov 1 a 2 len za službu vykonávanú v noci alebo v deň nepretržitého odpočinku v týždni.
§ 48b
Peňažná náhrada za službu vykonávanú vo sviatok
(1)
Ak koná policajt službu vo sviatok, patrí mu za každú hodinu výkonu takejto služby peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 100 %, pokiaľ sa služobný orgán s policajtom nedohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ustanovenie § 48a ods. 2 druhej vety platí obdobne.
(2)
Policajtovi, ktorý nepracoval preto, že sviatok pripadol na obvyklý deň výkonu jeho služby, patrí peňažná náhrada vo výške priemerného služobného príjmu, pokiaľ mu služobný príjem ušiel v dôsledku sviatku. Náhrada služobného príjmu v tejto výške patrí policajtovi tiež za deň, v ktorom mu bolo poskytnuté náhradné voľno za službu vykonávanú vo sviatok.
(3)
Náhrada služobného príjmu za sviatok nepatrí policajtovi, ktorý neospravedlnene nevykonával službu bezprostredne predchádzajúcu sviatku alebo bezprostredne po ňom nasledujúcu alebo nevykonával službu nariadenú služobným orgánom na sviatok, prípadne časť niektorej z týchto služieb.
§ 48c
Príplatok za nočnú službu a službu v sobotu a nedeľu
(1)
Policajtovi patrí za každú hodinu služby vykonávanej v noci príplatok vo výške 20 % priemerného hodinového služobného príjmu a za každú hodinu služby vykonávanej v sobotu alebo v nedeľu príplatok vo výške 25 % priemerného hodinového služobného príjmu.
(2)
Nocou sa rozumie čas od 22.00 hodiny do 06.00 hodiny.“.
13.
§ 49 včítane nadpisu znie:
㤠49
Služobná pohotovosť a jej odmeňovanie
(1)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, možno policajtovi nariadiť služobnú pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska.
(2)
Za každú hodinu služobnej pohotovosti na pracovisku nad základný čas služby patrí policajtovi osobitná odmena vo výške 50 % a v dňoch nepretržitého odpočinku v týždni a vo sviatok vo výške 100 % jeho priemerného hodinového služobného príjmu, pokiaľ sa policajt a služobný orgán nedohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ustanovenie § 48a ods. 2 druhej vety platí obdobne.
(3)
Za každú hodinu služobnej pohotovosti mimo pracoviska nad základný čas služby patrí policajtovi osobitná odmena vo výške 15 % a v deň nepretržitého odpočinku v týždni vo výške 25 % jeho priemerného hodinového služobného príjmu.
(4)
Za službu vykonávanú v čase služobnej pohotovosti patrí policajtovi služobný príjem. Osobitná odmena za služobnú pohotovosť v takomto prípade nepatrí.
(5)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o nariaďovaní služobnej pohotovosti.“.
14.
V § 51 ods. 1 v prvej vete sa číslica 36 nahrádza číslicou 37.
15.
§ 59 včítane nadpisu znie:
㤠59
Náležitosti
(1)
Policajt má nárok na tieto náležitosti:
a)
služobný príjem, ktorý tvorí: funkčný plat, prídavok za výsluhu rokov, hodnostný príplatok, ako aj príplatky a odmeny vo výške a za podmienok ustanovených týmto zákonom a osobitným predpisom vydaným podľa § 59e,
b)
osobitné jednorazové peňažné náležitosti,
c)
naturálne náležitosti.
(2)
Za služobný príjem sa nepovažujú plnenia poskytované podľa osobitných predpisov v súvislosti so služobným pomerom, najmä náhrady výdavkov poskytovaných v súvislosti s výkonom služby, ako aj osobitná odmena za služobnú pohotovosť a peňažná náhrada za službu vykonávanú nad základný čas služby v týždni.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podmienky nároku na naturálne náležitosti, ich výšku, výplatné termíny a ďalšie podrobnosti.“.
16.
Za § 59 sa vkladajú nové § 59a, 59b, 59c, 59d a 59e, ktoré včítane nadpisov znejú:
㤠59a
Funkčný plat
(1)
Na ustanovenie tarify funkčného platu sa policajt zaraďuje do platovej triedy v súlade s charakteristikami platových tried ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
(2)
Pre jednotlivé platové triedy platia tieto minimálne tarify funkčného platu:
platová trieda| minimálna tarifa funkčného platu Kčs mesačne
---|---
1| 2 200
2| 2 350
3| 2 500
4| 2 650
5| 2 800
6| 3 000
7| 3 200
8| 3 500
9| 3 900
10| 4 400
11| 5 000
12| 5 700
§ 59b
Osobný príplatok
K ohodnoteniu náročnosti výkonu služby a dlhodobo dosahovaných kvalitných výsledkov možno policajtovi poskytnúť osobný príplatok, a to vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59c
Príplatok za vedenie
Policajtovi, ktorý vykonáva riadiacu funkciu, patrí podľa stupňa riadenia a náročnosti riadiacej práce príplatok za vedenie v rozpätí 300 - 6000 Kčs vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59d
Osobitný príplatok
Policajtovi patrí osobitný príplatok, a to vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59e
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením:
a)
katalóg pracovných činností, kvalifikačné predpoklady pre jednotlivé platové triedy a spôsob zaraďovania do platových tried,
b)
mesačnú výmeru hodnostných príplatkov pre jednotlivé skupiny a druhy hodností,
c)
podmienky poskytovania a výšku osobného príplatku, príplatku za vedenie, osobitného príplatku a osobitných jednorazových peňažných náležitostí“.
17.
Za § 60 sa vkladá § 60a, ktorý včítane nadpisu a odkazu 8a) znie:
㤠60a
Výplata služobného príjmu a peňažných náležitostí
(1)
Služobný príjem sa vypláca policajtovi v peniazoch a je splatný v mesiaci, v ktorom služobný pomer vznikol alebo trvá.
(2)
Služobný príjem sa vypláca policajtovi spravidla v služobnej dobe a na pracovisku. Ak sa policajt nemôže dostaviť na výplatu z vážnych dôvodov alebo ak vykonáva službu na vzdialenom pracovisku, zašle sa mu služobný príjem v deň výplatného termínu alebo najneskôr nasledujúci deň na náklady a nebezpečenstvo odosielateľa.
(3)
Na žiadosť policajta mu finančný orgán predloží na nahliadnutie doklady, na základe ktorých bol vypočítaný jeho služobný príjem.
(4)
Na žiadosť policajta je finančný orgán povinný pri výplate služobného príjmu alebo iných peňažných náležitostí v prospech policajta po vykonaní prípadných zrážok zo služobného príjmu podľa príslušných právnych predpisov poukázať sumu určenú policajtom na jeho účet v peňažnom ústave na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(5)
Policajt môže na prijatie služobného príjmu, prípadne iných peňažných náležitostí písomne splnomocniť inú osobu. Manželovi možno služobný príjem, prípadne iné peňažné náležitosti vyplatiť len na základe písomného splnomocnenia. Bez písomného splnomocnenia možno vyplatiť služobný príjem, prípadne iné peňažné náležitosti inej osobe než policajtovi len vtedy, ak to povoľuje osobitný zákon.8a)
8a)
Napríklad zákon Slovenskej národnej rady č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.“.
18.
Za § 61 sa vkladá § 61a, ktorý včítane nadpisu a odkazu 8b) znie:
㤠61a
Priemerný služobný príjem
(1)
Na zisťovanie priemerného služobného príjmu policajta pre účely tohto zákona sa použijú obdobne ustanovenia osobitného predpisu.8b)
(2)
Bližšiu úpravu zisťovania priemerného služobného príjmu upraví minister.
8b)
§ 17 zákona č. 1/1992 Zb. o mzde, odmene za pracovnú pohotovosť a o priemernom zárobku.“.
19.
§ 75 znie:
㤠75
(1)
Tehotná policajtka a policajtka starajúca sa o dieťa mladšie ako tri roky nesmie byť zaraďovaná do nočných služieb, do služieb konaných nad základný čas služby v týždni a do služobnej pohotovosti. Do služobnej pohotovosti môže byť zaraďovaná policajtka, ktorá sa stará o dieťa mladšie ako 15 rokov, len s jej súhlasom.
(2)
Tehotná policajtka a policajtka starajúca sa o dieťa mladšie ako jeden rok nesmie byť vysielaná na služobné cesty mimo obce služobného pôsobiska alebo bydliska.“.
20.
§ 89 znie:
㤠89
Pri určení výšky škody na veci sa vychádza z jej ceny v čase poškodenia alebo straty. Ak je ustanovená maloobchodná cena, vychádza sa z tejto ceny a prihliada sa na prípadné opotrebenie veci.“.
21.
§ 101 ods. 2 včítane odkazu 17) znie:
„(2)
Ak nastali zmeny vo vývoji mzdovej úrovne, postupuje sa pri určovaní výšky a spôsobu náhrady za stratu na služobnom príjme patriacej policajtovi po skončení neschopnosti na službu vzniknutej služobným úrazom alebo chorobou z povolania podľa osobitných predpisov.17)
17)
Zákon č. 297/1991 Zb. o úprave náhrady za stratu na zárobku po skončení pracovnej neschopnosti vzniknutej pracovným úrazom alebo chorobou z povolania.“.
22.
V § 110 ods. 1 písm. b) sa na konci pripájajú slová „alebo vykonávať doterajšiu funkciu a nemožno ho previesť na inú funkciu, ktorej výkon by nebol na ujmu jeho zdravia,“.
23.
V § 112 ods. 2 sa text „§ 110 ods. 1 písm. e) a f).“ nahrádza textom „§ 110 ods. 1 písm. c), e) a f).“.
24.
V § 120 ods. 2 sa slová „5 kalendárnych rokov“ nahrádzajú slovami „12 mesiacov“.
25.
V § 142 ods. 2 písm. a) sa na konci vypúšťa čiarka a dopĺňa text „a c),“.
26.
§ 147 ods. 1 znie:
„(1)
Policajt, ktorý bol zvolený do funkcie v odborovom orgáne, môže byť v čase funkčného obdobia a v čase dvoch rokov po jeho skončení prepustený len po predchádzajúcom súhlase príslušného odborového orgánu. Súhlas nie je potrebný, ak ide o prepustenie podľa § 110 ods. 1 písm. b), c), e) alebo f).“.
27.
Za § 147 sa vkladajú § 147a a 147b, ktoré včítane označenia časti a nadpisu znejú:
„DRUHÁ ČASŤ
SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU VÄZENSKEJ A JUSTIČNEJ STRÁŽE SLOVENSKEJ REPUBLIKY
§ 147a
Ustanovenia tohto zákona sa vzťahujú aj na služobný pomer príslušníkov Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky s tým, že
a)
kde sa v tomto zákone hovorí o Ministerstve vnútra Slovenskej republiky, rozumie sa tým Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky,
b)
kde sa v tomto zákone hovorí o ministrovi vnútra Slovenskej republiky, rozumie sa tým minister spravodlivosti Slovenskej republiky,
c)
kde sa v tomto zákone hovorí o Policajnom zbore Slovenskej republiky, rozumie sa tým Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky,
d)
kde sa v tomto zákone hovorí o príslušníkovi Policajného zboru Slovenskej republiky, rozumie sa tým príslušník Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.
§ 147b
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením:
a)
katalóg pracovných činností, kvalifikačné predpoklady pre jednotlivé platové triedy a spôsob zaraďovania do platových tried,
b)
mesačnú výmeru hodnostných príplatkov pre jednotlivé skupiny a druhy hodností,
c)
podmienky poskytovania a výšku osobného príplatku, príplatku za vedenie, osobitného príplatku a osobitných jednorazových peňažných náležitostí.“.
Doterajšia „DRUHÁ ČASŤ“ sa označuje ako „TRETIA ČASŤ“.
28.
Za § 152 sa vkladá § 152a, ktorý včítane nadpisu znie:
㤠152a
Osobitné obmedzenie
(1)
S výnimkou vedeckej, pedagogickej, publicistickej, literárnej alebo umeleckej činnosti a správy vlastného majetku môže policajt vykonávať podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť iba s písomným súhlasom služobného orgánu.
(2)
Policajt musí mať písomný súhlas služobného orgánu aj na:
a)
správu cudzieho majetku,
b)
členstvo v predstavenstvách, dozorných radách alebo iných orgánoch obchodných spoločností či družstiev.
(3)
Súhlas nemožno udeliť k činnostiam:
a)
ktoré by bránili riadnemu výkonu služby policajta,
b)
ktoré by mohli ohroziť autoritu policajta, jeho vážnosť a dôstojnosť na verejnosti alebo narušiť dôveru verejnosti voči policajnému zboru,
c)
pri ktorých by policajt mohol zneužiť svoje postavenie, informácie získané v súvislosti s výkonom služby, ako aj prostriedky a pomôcky používané pri výkone služby.
(4)
Ak dôjde po udelení súhlasu k porušeniu podmienok, za ktorých bol súhlas vydaný, alebo sa vyskytli okolnosti uvedené v odseku 3, môže služobný orgán súhlas odňať. V písomnom odňatí súhlasu je služobný orgán povinný uviesť dôvody odňatia.
(5)
Pri odňatí súhlasu je policajt povinný bez zbytočného odkladu činnosť skončiť spôsobom vyplývajúcim pre jej skončenie z príslušných právnych predpisov.“.
29.
V § 154 sa vypúšťa § 120.
Čl. II
1.
Nároky vzniknuté predo dňom účinnosti tohto zákona sa posudzujú podľa doterajších predpisov.
2.
Policajt, ktorý ku dňu účinnosti tohto zákona vykonáva činnosť uvedenú v § 152a ods. 1 a 2, je povinný najneskôr do 30 dní odo dňa účinnosti tohto zákona písomne požiadať služobný orgán o udelenie súhlasu na výkon takejto činnosti. Služobný orgán je povinný do jedného mesiaca odo dňa podania žiadosti policajtovi písomne oznámiť, či súhlas udeľuje alebo nie; ak sa policajtovi súhlas neudelí alebo policajt v lehote podľa predchádzajúcej vety o súhlas nepožiadal, je povinný bez zbytočného odkladu takúto činnosť skončiť spôsobom vyplývajúcim z príslušných právných predpisov, pokiaľ neurobil právny úkon smerujúci k skončeniu služobného pomeru. Ak sa služobný orgán v určenej lehote k žiadosti písomne nevyjadril, platí, že udeľuje súhlas na takúto činnosť.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 24 ods. 1 znie:
㤠24
(1)
Na služobný pomer príslušníkov zboru, hmotné a sociálne zabezpečenie, zdravotnícku starostlivosť a ostatné náležitosti z toho vyplývajúce sa vzťahuje osobitný zákon,6) ak tento zákon neustanovuje inak.“.
2.
V § 24 ods. 1 sa odkaz č. 6 v poznámke pod čiarou dopĺňa textom:
„v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Zb.“.
Čl. IV
V zákone Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Zb. sa v § 57 vypúšťa odsek 2; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
Čl. V
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. novembrom 1992.
I. Gašparovič v. r.
V. Mečiar v. r. |
Subsets and Splits