law_id
stringlengths
19
56
law_text
stringlengths
432
1.27M
Zákon České národní rady č. 173/1989 Sb.
Zákon České národní rady č. 173/1989 Sb. Zákon České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky Vyhlášeno 28. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 36/1989 * Čl. I - Zřizuje se ministerstvo životního prostředí České socialistické republiky jako ústřední orgán státní správy České socialistické republiky. * Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 34/1970 Sb. a č. 60/1988 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Vláda České socialistické republiky zřídí pro otázky jednotného postupu ve věcech životního prostředí Radu pro životní prostředí. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 1990 173 ZÁKON České národní rady ze dne 19. prosince 1989 o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zřizuje se ministerstvo životního prostředí České socialistické republiky jako ústřední orgán státní správy České socialistické republiky. Čl. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 34/1970 Sb. a č. 60/1988 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se - v bodu 8 vypouštějí slova „a životního prostředí“, - v bodu 11 vypouštějí slova „a vodního“. 2. V § 1 odst. 1 se za bod 13 vkládá bod 14, který zní: „14. ministerstvo životního prostředí.“. 3. V § 6 se vypouštějí slova „územní plánování, stavební řád“. 4. V § 8 odst. 1 se vypouštějí slova „a ochranu přírody“. 5. V § 12 se - v odstavcích 1, 3 a 4 vypouštějí slova „a životního prostředí“, - vypouští odstavec 2. 6. V § 16 se - v odstavci 1 vypouštějí slova „a vodního“, slova „vodní hospodářství“ a slova „a pro technické a ekonomické otázky ochrany čistoty ovzduší“, - vypouští odstavec 2. 7. Za § 18 se vkládá nový § 19, který zní: „§ 19 (1) Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody, pro územní plánování a stavební řád a pro technické a ekonomické otázky nakládání s odpady. (3) K zabezpečení řídící a kontrolní činnosti vlády České socialistické republiky ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. (4) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje jednotný informační systém o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území České socialistické republiky. (5) Ministerstvo životního prostředí spravuje Fond tvorby a ochrany životního prostředí České socialistické republiky. (6) Ministerstvu životního prostředí je podřízena Česká technická inspekce ochrany ovzduší, Česká vodohospodářská inspekce a Český hydrometeorologický ústav.“. Čl. III Vláda České socialistické republiky zřídí pro otázky jednotného postupu ve věcech životního prostředí Radu pro životní prostředí. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990. Šafařík v. r. Pitra v. r.
Ústavní zákon Slovenskej národnej rady č. 6/1990 Sb.
Ústavní zákon Slovenskej národnej rady č. 6/1990 Sb. Ústavný zákon Slovenskej národnej rady o mimoriadnom doplnení národných výborov o nových poslancov Vyhlášeno 12. 1. 1990, datum účinnosti 12. 1. 1990, částka 3/1990 * Čl. I * Čl. II - Tento ústavný zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia a stráca účinnosť dňom vykonania všeobecných volieb do národných výborov, najneskôr 31. decembrom 1990. Aktuální znění od 12. 1. 1990 6 ÚSTAVNÝ ZÁKON Slovenskej národnej rady z 12. januára 1990 o mimoriadnom doplnení národných výborov o nových poslancov Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto ústavnom zákone: Čl. I Ak z akéhokoľvek dôvodu zanikli mandáty poslancov národného výboru, ale počet poslancov národného výboru postačuje na uznášaniaschopnosť plenárneho zasadania národného výboru,1) doplňovacie voľby sa nekonajú.2) Národný výbor doplní počet svojich poslancov voľbou nových poslancov na plenárnom zasadaní verejným hlasovaním. Návrhy na nových poslancov predkladajú politické strany, občianske hnutie Verejnosť proti násiliu a spoločenské organizácie. Čl. II Tento ústavný zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia a stráca účinnosť dňom vykonania všeobecných volieb do národných výborov, najneskôr 31. decembrom 1990. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. 1) § 44 zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 157/1988 Zb.). 2) § 50 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 56/1971 Zb. o voľbách do národných výborov v Slovenskej socialistickej republike.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 7/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 7/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 74/1963 Zb. o Slovenskej akadémii vied v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 43/1970 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 92/1977 Zb. Vyhlášeno 12. 1. 1990, datum účinnosti 12. 1. 1990, částka 3/1990 * Čl. I * Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 12. 1. 1990 7 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 12. januára 1990, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 74/1963 Zb. o Slovenskej akadémii vied v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 43/1970 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 92/1977 Zb. Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 74/1963 Zb. o Slovenskej akadémii vied v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 43/1970 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 92/1977 Zb. sa mení takto: 1. V § 12 ods. 2 sa písm. e) zrušuje. 2. § 13 ods. 3 znie: „(3) Členmi Predsedníctva Akadémie sú predseda Akadémie, podpredsedovia Akadémie, ďalší členovia Predsedníctva a vedecký sekretár Akadémie. Členmi Predsedníctva Akadémie môžu byť okrem členov Akadémie aj ďalší uznávaní vedeckí pracovníci. Členov Predsedníctva okrem predsedu Akadémie vymenúva vláda Slovenskej socialistickej republiky na základe voľby. Voľbu všetkých členov Predsedníctva Akadémie uskutočňuje Rada vedcov Akadémie, zložená z volených zástupcov pracovísk Akadémie. Podpredsedov Akadémie a vedeckého sekretára Akadémie vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej socialistickej republiky na návrh Predsedníctva Akadémie.“. 3. § 13 ods. 5 znie: „(5) Funkčné obdobie predsedu Akadémie a Predsedníctva Akadémie trvá najdlhšie do 31. 12. 1992.“. Čl. II Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r.
Zákon č. 48/1990 Sb.
Zákon č. 48/1990 Sb. Zákon o změně názvu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně Vyhlášeno 1. 3. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 11/1990 * Čl. I - Název „Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně“ se mění na „Masarykova univerzita“. * Čl. II Aktuální znění od 1. 3. 1990 48 ZÁKON ze dne 27. února 1990 o změně názvu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Název „Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně“ se mění na „Masarykova univerzita“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon č. 49/1990 Sb.
Zákon č. 49/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu Vyhlášeno 1. 3. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 11/1990 * Čl. I - Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu se mění a doplňuje takto: * Čl. II - 1. Zbrojní průkazy vydané okresní správou Sboru národní bezpečnosti před účinností tohoto zákona pozbývají platnosti dnem 1. března 1990, s výjimkou zbrojních průkazů na kulové zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely. * Čl. III Aktuální znění od 1. 3. 1990 49 ZÁKON ze dne 1. března 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu se mění a doplňuje takto: 1. § 7 zní „§ 7 (1) Zbrojní průkaz lze vydat jen osobě starší 18 let, občansky bezúhonné, fyzicky, duševně a odborně způsobilé k používání kulové zbraně, pokud tato osoba skýtá záruku, že zbraně nebude zneužito. Zbrojní průkaz lze vydat pouze na zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely, anebo na zbraně používané v souvislosti s výkonem povolání nebo zaměstnání, anebo v jiných případech hodných zvláštního zřetele k ochraně osoby nebo majetku. (2) Federální ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou, které zbraně se považují pro účely tohoto zákona za zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely a za zbraně používané v souvislosti s výkonem povolání nebo zaměstnání. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro vydávání povolení k držení a nošení kulových zbraní podle § 15 a pro vydávání povolení k převodům vlastnictví, předávání do užívání a k půjčování kulových zbraní podle § 11, pokud nejde o zbraně pro vývoz.“. 2. § 9 se doplňuje tak, že za odstavec 3 se vkládá odstavec 4, který zní: „(4) Okresní správa Sboru národní bezpečnosti, která hromadné povolení k držení kulových zbraní vydala, toto povolení odejme, jestliže pominou důvody, pro které bylo vydáno.“. 3. Dosavadní text § 61 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2 s tímto textem: „(2) Proti rozhodnutím podle § 7 a 8 může občan podat opravný prostředek k soudu.1)“. Čl. II 1. Zbrojní průkazy vydané okresní správou Sboru národní bezpečnosti před účinností tohoto zákona pozbývají platnosti dnem 1. března 1990, s výjimkou zbrojních průkazů na kulové zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely. 2. Držitelé zbrojních průkazů na kulové zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely jsou povinni předložit tyto zbraně do 31. března 1990 ke kontrole okresní správě Sboru národní bezpečnosti příslušné podle místa jejich trvalého pobytu. Pokud tuto povinnost nesplní, pozbývají jejich zbrojní průkazy platnosti dnem 31. března 1990. 3. Držitelé zbrojních průkazů na kulové zbraně, které nejsou určeny pro lovecké nebo sportovní účely (bod 2) jsou povinni odevzdat kulové zbraně a střelivo do úschovy okresní správě Sboru národní bezpečnosti příslušné podle místa jejich trvalého pobytu do 31. března 1990. Tyto osoby mohou do 30. dubna 1990 požádat o vydání nového zbrojního průkazu; pokud jim nebude nový zbrojní průkaz vydán, platí přiměřeně ustanovení § 53 odst. 2 s tím, že lhůta dvou měsíců se počítá ode dne právní moci rozhodnutí, kterým žádosti o vydání nového zbrojního průkazu nebylo vyhověno. 4. Žádosti o vydání nového zbrojního průkazu, o nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo dosud rozhodnuto, se posuzují podle § 7 ve znění tohoto zákona. Totéž platí i pro rozhodnutí podle § 8. 5. Organizace, kterým bylo vydáno hromadné povolení k držení kulových zbraní podle § 9 odst. 1, jsou povinny do 10. března 1990 písemně ohlásit okresní správě Sboru národní bezpečnosti, která toto povolení vydala, jména, příjmení, bydliště a rodná čísla svých pracovníků nebo členů, kteří byli k 1. březnu 1990 odpovědni za řádné zacházení s kulovými zbraněmi, jakož i pracovníků nebo členů, kteří je k tomuto datu nosili. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) § 244-250 občanského soudního řádu.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky Vyhlášeno 1. 3. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 11/1990 * § 1 - (1) Štátny znak Slovenskej republiky na listinách, pečatiach a úradných pečiatkach používajú * § 2 - Štátny znak Slovenskej republiky sa používa * § 3 - (1) Štátnu pečať Slovenskej republiky uschováva predseda Slovenskej národnej rady. * § 4 - (1) Štátny znak Slovenskej republiky sa používa na budovách, v ktorých majú sídlo orgány a organizácie uvedené v § 1. * § 5 - (1) Štátna vlajka Slovenskej republiky je pripevnená k žrdi a vybavená zariadením na jej vztyčovanie. * § 6 - (1) Štátna zástava Slovenskej republiky je štátnym symbolom utvoreným podľa štátnej vlajky. Vzájomný pomer šírky a dĺžky štátnej zástavy sa ustanovuje tak, že dĺžka štátnej zástavy nepresahuje trojnásobok jej šírky. * § 7 - Ministerstvo vnútra a životného prostredia Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej zástavy, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky, najmä ustanoví, * § 8 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 1. 1. 1993 (323/1992 Sb.) 51 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 1. marca 1990 o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Stovenskej republiky Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 (1) Štátny znak Slovenskej republiky na listinách, pečatiach a úradných pečiatkach používajú a) Slovenská národná rada a jej predsedníctvo a Kancelária Slovenskej národnej rady, b) vláda Slovenskej republiky a jej predsedníctvo a Úrad vlády Slovenskej republiky, c) ministerstvá a iné orgány štátnej správy Slovenskej republiky, d) národné výbory, e) súdy, prokuratúra, a štátne arbitráže v Slovenskej republike. (2) Štátny znak Slovenskej republiky môžu používať podľa osobitných predpisov a) Slovenská akadémia vied a jej orgány, prípadne aj ďalšie vedecké inštitúcie, b) štátne múzeá a galérie a ďalšie kultúrne inštitúcie, c) štátne školy, d) štátne bankové ústavy, Slovenská štátna sporiteľňa a Slovenská štátna poisťovňa. (3) Štátny znak Slovenskej republiky je oprávnený používať notár. § 2 Štátny znak Slovenskej republiky sa používa a) na insígniách predsedov národných výborov, b) na insígniách radov a vyznamenaní Slovenskej republiky, c) v zasadacích a rokovacích miestnostiach štátnych orgánov, najmä vo volebných miestnostiach a v obradných sieňach, na slovenských národných pamätníkoch, d) na hraniciach Slovenskej republiky, e) na označení štátnych prírodných rezervácií, f) na úradných preukazoch verejných činiteľov, funkcionárov a pracovníkov štátnych orgánov Slovenskej republiky. § 3 (1) Štátnu pečať Slovenskej republiky uschováva predseda Slovenskej národnej rady. (2) Listiny, pečate a úradné pečiatky so štátnym znakom Slovenskej republiky sa používajú len vtedy, ak listina obsahuje uznesenie alebo rozhodnutie štátnych orgánov Slovenskej republiky alebo ak ide o listinu, ktorou sa osvedčujú dôležité skutočnosti alebo oprávnenia (napr. rodný list, sobášny list, úmrtný list, školské vysvedčenie a diplom). (3) Listiny, pečate a úradné pečiatky so štátnym znakom Slovenskej republiky sa nepoužívajú v bežnom korešpondenčnom styku. § 4 (1) Štátny znak Slovenskej republiky sa používa na budovách, v ktorých majú sídlo orgány a organizácie uvedené v § 1. (2) Budovy sa označujú štátnym znakom Slovenskej republiky, ktorý nesmie byť spojený s tabuľkou, na ktorej je uvedený názov orgánu alebo organizácie. (3) Za štátny znak Slovenskej republiky sa považuje aj jeho jednofarebná napodobenina z kovu, keramického alebo iného materiálu, ak vyobrazením zodpovedá vyobrazeniu štátneho znaku Slovenskej republiky. § 5 (1) Štátna vlajka Slovenskej republiky je pripevnená k žrdi a vybavená zariadením na jej vztyčovanie. (2) Štátne orgány a organizácie uvedené v § 1 ods. 1 používajú štátnu vlajku Slovenskej republiky pri príležitosti štátnych sviatkov a dní významných pre štát. (3) Výzvu na použitie štátnej vlajky vydáva a) Ministerstvo vnútra a životného prostredia Slovenskej republiky, ak ide o oficiálnu príležitosť republikového významu, b) národný výbor, ak ide o oficiálnu príležitosť miestneho významu. (4) Použitie štátnej vlajky na budovách Slovenskej národnej rady upravuje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady. (5) Ak sa pri výzdobe používa štátna vlajka Československej socialistickej republiky i štátna vlajka Slovenskej republiky, sú umiestnené v rovnakej výške vedľa seba, pričom sa štátna vlajka Československej socíalistickej republiky z čelného pohľadu umiestňuje vľavo. (6) Ak sa pri výzdobe používajú i štátne vlajky iných štátov, štátna vlajka Československej socialistickej republiky a štátna vlajka Slovenskej republiky sa umiestňujú na najčestnejšom mieste. (7) Ak sa pri výzdobe používa štátna vlajka Slovenskej republiky i mestská vlajka, sú umiestnené v rovnakej výške vedľa seba, pričom sa štátna vlajka Slovenskej republiky z čelného pohľadu umiestňuje vľavo. § 6 (1) Štátna zástava Slovenskej republiky je štátnym symbolom utvoreným podľa štátnej vlajky. Vzájomný pomer šírky a dĺžky štátnej zástavy sa ustanovuje tak, že dĺžka štátnej zástavy nepresahuje trojnásobok jej šírky. (2) Na používanie štátnej zástavy sa primerane vzťahujú ustanovenia § 5. § 7 Ministerstvo vnútra a životného prostredia Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej zástavy, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky, najmä ustanoví, a) v ktorých prípadoch a na akých listinách sa používa štátny znak Slovenskej republiky, ako aj štátna pečať Slovenskej republiky, b) v ktorých prípadoch sa používa štátny znak Slovenskej republiky na hraniciach Slovenskej republiky, c) pri ktorých podujatiach sa popri štátnej vlajke Slovenskej republiky používa štátna vlajka Československej socialistickej republiky alebo mestská vlajka, d) pri ktorých podujatiach sa hrá štátna hymna Slovenskej republiky namiesto štátnej hymny Československej socialistickej republiky. § 8 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r.
Ústavní zákon České národní rady č. 53/1990 Sb.
Ústavní zákon České národní rady č. 53/1990 Sb. Ústavní zákon České národní rady o změně názvu České socialistické republiky Vyhlášeno 6. 3. 1990, datum účinnosti 6. 3. 1990, částka 13/1990 * Článek 1 - Název „Česká socialistická republika“ se mění na „Česká republika“. * Článek 2 - Pokud je v dosavadních ústavních a jiných zákonech uveden název Česká socialistická republika, rozumí se tím Česká republika. * Článek 3 Aktuální znění od 6. 3. 1990 53 ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady ze dne 6. března 1990 o změně názvu České socialistické republiky Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně: Článek 1 Název „Česká socialistická republika“ se mění na „Česká republika“. Článek 2 Pokud je v dosavadních ústavních a jiných zákonech uveden název Česká socialistická republika, rozumí se tím Česká republika. Článek 3 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Šafařík v. r. Pithart v. r.
Zákon č. 74/1990 Sb.
Zákon č. 74/1990 Sb. Zákon, kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti Vyhlášeno 14. 3. 1990, datum účinnosti 14. 3. 1990, částka 17/1990 * Čl. II - Název „Československá lidová armáda“ se mění na „Československá armáda“. * Čl. III - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - (1) Příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy, který složil služební přísahu podle jejího dosavadního znění, je služební orgán povinen předložit ke složení služební přísahu podle tohoto zákona do dvou měsíců ode dne, kdy tento zákon * Čl. V - Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, se mění takto: * Čl. VI - Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 67/1977 Sb., o povolání příslušníků Lidových milicí k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti. * Čl. VII Aktuální znění od 1. 12. 1999 (225/1999 Sb.) 74 ZÁKON ze dne 14. března 1990, kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. II Název „Československá lidová armáda“ se mění na „Československá armáda“. Tam, kde se v právních předpisech používá název „Československá lidová armáda“, rozumí se tím „Československá armáda“. Čl. III Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 se doplňuje nový odstavec 4 tohoto znění: „(4) Příslušníkům se po dobu trvání služebního poměru přerušuje členství a činnost v politických stranách1) a v politických hnutích.2) 2. § 5 odst. 3 zní: „(3) Služební přísaha zní: „Já, příslušník Sboru národní bezpečnosti, slavnostně prohlašuji, že budu věrný Československé socialistické republice. Budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Sboru národní bezpečnosti. Při plnění svých služebních povinností se budu řídit ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení Československé socialistické republiky, práva občanů a veřejný pořádek. K tomu jsem připraven vynaložit všechny své síly i schopnosti a nasadit i svůj život. Tak přísahám!".“. Čl. IV (1) Příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy, který složil služební přísahu podle jejího dosavadního znění, je služební orgán povinen předložit ke složení služební přísahu podle tohoto zákona do dvou měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, příslušníku přitom musí být poskytnuta doba jednoho měsíce pro uvážení, zda služební přísahu podle tohoto zákona složí. Odmítne-li příslušník složit služební přísahu podle tohoto zákona, jeho služební poměr skončí dnem, kdy k odmítnutí došlo. Nesloží-li příslušník služební přísahu v době stanovené mu pro uvážení, skončí jeho služební poměr posledním dnem této doby. V případě, že služební přísahu nemohl příslušník složit ze závažných důvodů ve stanovené době, běží mu nová doba jednoho měsíce po odpadnutí důvodů, pro které nemohl služební přísahu složit. Skončení služebního poměru se v těchto případech posuzuje jako skončení služebního poměru uvolněním ze závažných osobních důvodů. (2) Vojáku z povolání,3) vojáku v další službě4) a vojáku ve výslužbě povolanému přechodně k činné službě5) (dále jen „voják“), který složil vojenskou přísahu podle jejího dřívějšího znění, je velitel povinen předložit ke složení vojenskou přísahu podle tohoto zákona do dvou měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti; vojáku přitom musí být poskytnuta doba jednoho měsíce pro uvážení, zda vojenskou přísahu podle tohoto zákona složí. V případě, že vojenskou přísahu nemohl voják složit ze závažných důvodů ve stanovené době, běží mu nová doba jednoho měsíce po odpadnutí důvodů, pro které nemohl vojenskou přísahu složit. Odmítne-li voják složit vojenskou přísahu podle tohoto zákona, bude propuštěn ministrem národní obrany ze služebního poměru. Čl. V Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, se mění takto: 1. § 51 odst. 2 a 3 zní: „(2) K plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti při udržování bezpečnosti uvnitř státu v případě násilného útoku proti ústavnímu zřízení Československé socialistické republiky může vláda Československé socialistické republiky povolat vojáky v činné službě. (3) Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 2 mají při plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti stejná práva a povinnosti jako příslušníci tohoto sboru, pokud vláda Československé socialistické republiky nerozhodne jinak.“. 2. § 52 se vypouští. 3. V § 53 se vypouštějí slova „vojáků uvedených v § 52 a z“. Čl. VI Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 67/1977 Sb., o povolání příslušníků Lidových milicí k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách. 2) § 8 zákona č. 15/1990 Sb. 3) § 20 odst. 2 písm. d) branného zákona. 4) § 20 odst. 2 písm. c) branného zákona. 5) § 20 odst. 2 písm. e) branného zákona.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o voľbách do Slovenskej národnej rady Vyhlášeno 16. 3. 1990, datum účinnosti 16. 3. 1990, částka 18/1990 * PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 3) * DRUHÁ ČASŤ - ZOZNAMY VOLIČOV (§ 4 — § 8) * TRETIA ČASŤ - VOLEBNÉ KRAJE A VOLEBNÉ OKRSKY (§ 9 — § 10) * ŠTVRTÁ ČASŤ - VOLEBNÉ ORGÁNY (§ 11 — § 16) * PIATA ČASŤ - NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTNYCH LISTÍN (§ 17 — § 23) * ŠIESTA ČASŤ - VOĽBY (§ 24 — § 48) * SIEDMA ČASŤ - OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE VOLIEB (§ 49 — § 53) * ÔSMA ČASŤ - USTANOVENIA PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ (§ 54 — § 57) * Príloha č. 1 zákona SNR č. 104/1992 Sb. * Príloha č. 2 zákona SNR č. 104/1992 Sb. Aktuální znění od 13. 11. 1992 (518/1992 Sb.) 80 ZÁKON Slovenskej národnej rady zo 16. marca 1990 o voľbách do Slovenskej národnej rady Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ ZÁKLADNÉ USTANOVENIA § 1 Voľby do Slovenskej národnej rady sa konajú na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním podľa zásady pomerného zastúpenia. § 2 (1) Právo voliť majú občania Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorí majú trvalý pobyt na území Slovenskej republiky a ktorí v deň volieb dovŕšili 18 rokov veku. (2) Právo voliť však nemajú občania, ktorí boli právoplatne pozbavení spôsobilosti na právne úkony pre duševnú poruchu alebo ktorých spôsobilosť na právne úkony bola pre takúto poruchu obmedzená1). (3) Prekážkou vo výkone volebného práva je zákonom ustanovené obmedzenie osobnej slobody z dôvodov a) ochrany zdravia ľudu,2) b) výkonu trestu odňatia slobody. § 3 Za poslanca Slovenskej národnej rady (ďalej len „poslanec“) môže byť zvolený občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý má právo voliť, v deň volieb dovŕšil 21 rokov veku a má trvalý pobyt na území Slovenskej republiky. DRUHÁ ČASŤ ZOZNAMY VOLIČOV § 4 Zostavovanie zoznamu voličov (1) Zoznam voličov zostavuje a vedie obecobec a v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave a v meste Košice mestská časť (ďalej len „obecobec“).3) (2) Ak ide o hromadne ubytovaných príslušníkov ozbrojených síl a ozbrojených bezpečnostných zborov, zostavuje obecobec zoznamy voličov na základe podkladov dodaných veliteľmi útvarov. ObecObec dbá o to, aby neboli utvárané volebné okrsky, v ktorých sú v zozname voličov zapísaní len títo príslušníci alebo v ktorých volia len osoby uvedené v § 10 ods. 4. (3) Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady zároveň s voľbami do Federálneho zhromaždenia, môžu byť zoznamy voličov spoločné. § 5 Zápis do zoznamu voličov (1) Každý volič môže byť zapísaný len v jednom zozname voličov. (2) Všetci občania Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorí majú právo voliť, sa zapisujú do zoznamu voličov podľa miesta trvalého pobytu.4) Príslušníci ozbrojených síl a ozbrojených bezpečnostných zborov,5) ktorí sú hromadne ubytovaní, sa zapisujú do zoznamu voličov v obciobci, na ktorej území je umiestnený útvar, ku ktorému sú pridelení. Veliteľ útvaru v spolupráci s obcou pridelenia to bezodkladne oznámi obciobci príslušnej podľa miesta trvalého pobytu príslušníkov. (3) Občanov, ktorí po zostavení zoznamu voličov nadobudnú alebo stratia právo voliť, obecobec dodatočne zapíše do zoznamu voličov alebo ich dodatočne z neho vyčiarkne. (4) Občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý nemá bydlisko na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a dostaví sa v deň volieb do volebnej miestnosti, bude zapísaný okrskovou volebnou komisiou do zoznamu voličov. Zápis do zoznamu voličov komisia zaznamená v jeho československom cestovnom doklade. (5) U voličov, u ktorých je prekážka vo výkone volebného práva (§ 2 ods. 3), sa táto skutočnosť poznamená v zozname voličov. § 6 Vyloženie zoznamu voličov (1) ObecObec vyloží zoznam voličov najneskoršie 30 dní predo dňom volieb, aby občania mohli do neho nazrieť; o vyložení zoznamu voličov upovedomí občanov v mieste obvyklým spôsobom. (2) V obciach, v ktorých je viac ako 5000 osôb zapísaných do zoznamu voličov, zariadi obecobec, aby bol v každom dome vyložený zoznam voličov, ktorí v dome bývajú. § 7 Voličský preukaz (1) Voličom, ktorí nebudú môcť voliť vo volebnom okrsku, v ktorom sú zapísaní do zoznamu voličov, vydá obecobec na ich žiadosť voličský preukaz a zo zoznamu voličov ich vyčiarkne. (2) Voličský preukaz oprávňuje na zápis do zoznamu voličov v inom volebnom okrsku. § 8 Námietkové konanie (1) Každý občan môže ústne alebo písomne podať na obecobec námietky, v ktorých upozorní na nesprávnosti v zozname voličov a môže navrhnúť jeho opravu alebo doplnenie. ObecObec je povinná o námietkach rozhodnúť do 3 dní a vykonať opravu alebo doplnenie v zozname voličov alebo písomne oznámiť, z akých dôvodov opravu alebo doplnenie nemožno vykonať. (2) Ak obecobec námietku zamietne, môže ju občan predložiť príslušnému okresnému súdu. Súd je povinný rozhodnúť o nej do 3 dní. Na konanie sa vzťahujú ustanovenia Občianskeho súdneho poriadku o preskúmavaní rozhodnutí iných orgánov. Podľa rozhodnutia súdu obecobec vykoná prípadnú zmenu v zozname voličov. Konanie pred súdom nepodlieha súdnemu poplatku. Proti rozhodnutiu súdu sa nemožno odvolať. TRETIA ČASŤ VOLEBNÉ KRAJE A VOLEBNÉ OKRSKY § 9 Volebné kraje (1) Voľby do Slovenskej národnej rady sa konajú na území Slovenskej republiky, a to podľa viacmandátových volebných krajov. (2) Územie volebných krajov tvoria okresy uvedené v prílohe č. 1 tohto zákona. § 10 Volebné okrsky (1) Na odovzdávanie hlasovacích lístkov a na sčítanie hlasov utvorí starosta obceobce (primátor) alebo starosta mestskej časti6) (ďalej len „starosta obceobce“) najneskoršie 30 dní predo dňom volieb volebné okrsky a určí volebné miestnosti. (2) Volebný okrsok sa utvorí tak, aby zahŕňal spravidla 1000 voličov. Pre vzdialené časti obce možno utvoriť samostatné volebné okrsky, ak je v nich aspoň 50 voličov. (3) Osobitné volebné okrsky sa môžu utvoriť v zariadeniach ústavov národného zdravia, v ústavoch sociálnej starostlivosti a v obdobných ústavoch a zariadeniach vtedy, ak je v nich aspoň 100 voličov. (4) V celách policajného zaistenia7) alebo v miestach, kde sa vykonáva väzba, prípadne disciplinárny trest väzenia, zabezpečí možnosť výkonu volebného práva na základe voličského preukazu v spolupráci s veliteľom príslušného zariadenia okrsková volebná komisia, v obvode ktorej je toto zariadenie. Veľkosť volebného okrsku podľa odseku 3 nemusí byť v tomto prípade zachovaná. Ak tieto osoby nemajú v tomto volebnom okrsku trvalý pobyt, volia na základe voličského preukazu, ktorý si vyžiadali. V prípade predvedenia postupuje príslušný útvar policajného zboru tak, aby sa predvedenej osobe umožnil výkon volebného práva. (5) Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia, môžu byť volebné okrsky pre tieto voľby spoločné. ŠTVRTÁ ČASŤ VOLEBNÉ ORGÁNY Všeobecné ustanovenia § 11 (1) Voľby do Slovenskej národnej rady riadi Slovenská volebná komisia. (2) Vo volebných krajoch riadia voľby krajské volebné komisie. (3) V okresoch sa zriaďujú okresné volebné komisie. Okresné volebné komisie na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy sa zriaďujú podľa prílohy č. 2 tohto zákona. (4) Vo volebných okrskoch sa zriaďujú okrskové volebné komisie. (5) Členom volebnej komisie môže byť každý občan, ktorý má právo voliť a u ktorého nie sú prekážky vo výkone volebného práva. Kandidát na poslanca (ďalej len „kandidát“) nemôže byť členom volebnej komisie. (6) Volebné komisie sa utvoria z rovnakého počtu zástupcov politických strán a politických hnutí,8) ako aj ich koalícií (§ 17 ods. 9) (ďalej len „politická strana“), ktoré podávajú samostatnú kandidátnu listinu. Mená a priezviská zástupcov a náhradníkov s uvedením ich presnej adresy oznamuje politická strana tomu, kto zvoláva prvé zasadanie volebnej komisie. Vyhlásenie kandidátnej listiny za neplatnú alebo jej stiahnutie má za následok zánik členstva zástupcov tejto politickej strany v príslušnej volebnej komisii. V prípade ochorenia, zaneprázdnenia alebo zániku funkcie člena volebnej komisie povolá jej predseda náhradníka podľa poradia určeného politickou stranou. (7) Členovia volebných komisií sa ujímajú svojej funkcie zložením sľubu tohto znenia: „Sľubujem na svoju česť, že budem svedomite a nestranne vykonávať svoju funkciu a budem sa pritom riadiť zákonmi a inými právnymi predpismi.“. Sľub skladá člen volebnej komisie tak, že sa podpíše pod písomné znenie sľubu. (8) Volebná komisia sa uznáša za prítomnosti nadpolovičnej väčšiny členov nadpolovičnou väčšinou hlasov. V prípade rovnosti hlasov sa návrh považuje za zamietnutý. (9) Volebné komisie si na svojom prvom zasadaní určia žrebom zo svojich členov predsedu a podpredsedu. Predseda a podpredseda volebnej komisie nemôže byť zástupcom tej istej politickej strany. Žrebovanie riadi najstarší člen komisie. (10) Slovenská volebná komisia, krajské volebné komisie a okresné volebné komisie si na prípravu spracovania a spracovanie výsledkov volieb vytvárajú odborné (sumarizačné) útvary zložené z pracovníkov pridelených na tento účel príslušným orgánom štátnej štatistiky. Títo pracovníci skladajú sľub spôsobom a v znení uvedenom v odseku 7. (11) Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia podľa zhodného volebného systému, môžu plniť krajské volebné komisie, okresné volebné komisie a okrskové volebné komisie volebné úlohy súvisiace s voľbami do oboch zákonodarných zborov. § 12 Zapisovatelia volebných komisií (1) Zapisovateľa a) Slovenskej volebnej komisie vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky, b) krajskej volebnej komisie vymenúva a odvoláva minister vnútra Slovenskej republiky, c) okresnej volebnej komisie vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu, d) okrskovej volebnej komisie vymenúva a odvoláva starosta obceobce. (2) Zapisovateľ sa vymenuje v dostatočnom predstihu tak, aby mohol plniť úlohy podľa tohto zákona. Pri rokovaní volebných komisií má zapisovateľ právo poradného hlasu. Zapisovateľ skladá sľub spôsobom a v znení uvedenom v § 11 ods. 7. § 13 Slovenská volebná komisia (1) Do Slovenskej volebnej komisie deleguje každá politická strana, ktorá podáva kandidátnu listinu aspoň v jednom volebnom kraji, najneskoršie do 60 dní predo dňom volieb dvoch svojich členov a dvoch náhradníkov. (2) Prvé zasadanie Slovenskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda vlády Slovenskej republiky. (3) Slovenská volebná komisia a) dozerá na dodržiavanie právnych predpisov o voľbách, b) usmerňuje činnosť krajských volebných komisií, c) rozhoduje o sťažnostiach na postup krajských volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam, d) sústreďuje prehľad o zaregistrovaných kandidátoch, e) zisťuje a uverejňuje výsledky volieb, f) vyhotoví zápisnicu o výsledkoch volieb a odovzdá ju predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky, g) vydáva zvoleným kandidátom osvedčenia o zvolení, h) plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov. (4) Slovenská volebná komisia si na plnenie odborno-metodických a organizačno-technických úloh zriaďuje sekretariát. Funkciu sekretariátu plní samostatný organizačný útvar Ministerstva vnútra Slovenskej republiky. § 14 Krajská volebná komisia (1) Do krajskej volebnej komisie deleguje každá politická strana, ktorá predkladá kandidátnu listinu v tomto volebnom kraji, najneskoršie do 60 dní predo dňom volieb dvoch členov a dvoch náhradníkov. (2) Prvé zasadanie krajskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 minister vnútra Slovenskej republiky. (3) Krajská volebná komisia a) dozerá na dodržiavanie právnych predpisov, b) rozhoduje o sťažnostiach na postup okresných volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam, c) prerokúva a registruje kandidátne listiny vo volebnom kraji, d) zisťuje výsledky hlasovania vo volebnom kraji, e) odovzdá volebné dokumenty do úschovy Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky, f) plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov a úlohy, ktorými ju poverí Slovenská volebná komisia. § 15 Okresná volebná komisia (1) Do okresnej volebnej komisie deleguje každá politická strana, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná vo volebnom kraji, najneskoršie do 30 dní predo dňom volieb jedného člena a jedného náhradníka. (2) Prvé zasadanie okresnej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 prednosta okresného úradu. (3) Okresná volebná komisia a) dozerá na dodržiavanie právnych predpisov o voľbách, b) rozhoduje o sťažnostiach na postup okrskových volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam, c) dozerá na spracovanie výsledkov hlasovania vo volebných okrskoch, d) ak vzniknú pochybnosti, má právo vyžiadať si od okrskovej volebnej komisie vysvetlivky a iné informácie. Zjavné chyby opraví po dohode s okrskovou volebnou komisiou sama, inak požiada okrskovú volebnú komisiu, aby sa znovu zišla a odstránila nedostatky, e) odovzdá spracované výsledky hlasovania za volebné okrsky vo svojej pôsobnosti krajskej volebnej komisii. § 16 Okrsková volebná komisia (1) Každá politická strana, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná vo volebnom kraji, ktorého súčasťou je volebný okrsok, môže delegovať najneskoršie do 30 dní predo dňom volieb jedného člena a jedného náhradníka do okrskovej volebnej komisie. Ak sa takto nedosiahne najnižšie určený počet členov okrskovej volebnej komisie, vymenúva členov a náhradníkov na neobsadené miesta starosta obceobce. (2) Starosta obceobce s prihliadnutím na miestne podmienky určí najnižší počet členov okrskovej volebnej komisie. (3) Prvé zasadanie okrskovej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 starosta obceobce. (4) Okrsková volebná komisia a) zabezpečuje priebeh hlasovania, najmä dozerá na správne odovzdávanie hlasovacích lístkov a dbá na poriadok vo volebnej miestnosti, b) zráta hlasy a vyhotoví zápisnicu o hlasovaní, ktorú predloží bezodkladne príslušnej okresnej volebnej komisii, c) ostatné spisy o voľbách odovzdá do úschovy obciobci. PIATA ČASŤ NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTNYCH LISTÍN § 17 Kandidátne listiny (1) Kandidátne listiny za jednotlivé volebné kraje podávajú politické strany dvojmo zapisovateľovi krajskej volebnej komisie najneskoršie 60 dní predo dňom volieb. Ku kandidátnej listine politická strana pripojí a) vyhlásenie, že má najmenej 10 tisíc individuálnych členov, b) v prípade, že toľko členov nemá, petíciu, aby táto politická strana kandidovala, podpísanú takým ďalším počtom voličov, ktorým sa nahradí chýbajúci počet členov podľa písmena a). Pri podpise petície volič po predložení občianskeho preukazu uvedie svoje meno a priezvisko, rodné číslo a miesto trvalého pobytu. Podpis pod petíciou nemožno vziať späť. Krajská volebná komisia môže kontrolovať pravdivosť údajov o počte individuálnych členov, ako aj údajov uvedených na podpísanej petícii. (2) Ak podáva politická strana kandidátnu listinu vo viacerých volebných krajoch, predloží vyhlásenie alebo petíciu iba jednej krajskej volebnej komisii; ostatným krajským volebným komisiám to iba oznámi. (3) Splnenie podmienky uvedenej v odseku 1 písm. a) alebo b) sa nevzťahuje na politické strany, ktoré boli zastúpené v Slovenskej národnej rade 60 dní predo dňom vyhlásenia volieb alebo ktoré v posledných voľbách do Slovenskej národnej rady získali najmenej 10 000 platných hlasov. (4) Kandidátna listina obsahuje a) názov politickej strany, b) meno, priezvisko, vek, povolanie a trvalý pobyt kandidátov a ich poradie na kandidátnej listine vyjadrené arabským číslom. (5) Na kandidátnej listine môže politická strana u jednotlivých kandidátov okrem údajov uvedených v odseku 4 písm. b) uviesť ich príslušnosť k inej politickej strane, alebo že kandidát nie je členom žiadnej politickej strany alebo že ide o nezávislého kandidáta. (6) V prílohe ku kandidátnej listine určí politická strana svojho splnomocnenca a jeho dvoch náhradníkov a uvedie ich mená, priezviská a presné adresy. Splnomocnencom ani jeho náhradníkom nemôže byť kandidát. Úkonmi svojho splnomocnenca vo volebných veciach je politická strana viazaná. Nastúpenie náhradníka namiesto splnomocnenca oznámi politická strana krajskej volebnej komisii. (7) Ku kandidátnej listine musí sa priložiť vlastnoručne podpísané vyhlásenie kandidáta, že súhlasí so svojou kandidatúrou, nekandiduje na inej kandidátnej listine a nie sú mu známe prekážky voliteľnosti. (8) Na kandidátnej listine môže politická strana v rámci volebného kraja kandidovať najviac 40 kandidátov. (9) Politické strany sa môžu dohodnúť na podaní spoločnej kandidátnej listiny. V takomto prípade sa použijú primerane ustanovenia tohto zákona týkajúce sa politickej strany. Splnenie podmienok uvedených v odseku 1 písm. a) a b) a v odseku 2 sa v prípade podania spoločnej kandidátnej listiny viacerých politických strán zisťuje tak, akoby kandidátnu listinu podala jedna politická strana; obdobne sa použije aj odsek 5. (10) Zapisovateľ zistí, či predložené kandidátne listiny spĺňajú ustanovené náležitosti. Ak tomu tak nie je, upozorní na to splnomocnenca politickej strany. Podanie kandidátnej listiny zapisovateľ potvrdí splnomocnencovi politickej strany. (11) Zapisovateľ bezodkladne postúpi kandidátnu listinu odbornému (sumarizačnému) útvaru pre potrebu kontroly a spracovania výsledkov volieb. § 18 Preskúmavanie kandidátnych listín krajskou volebnou komisiou (1) Krajská volebná komisia preskúma predložené kandidátne listiny najneskôr 55 dní predo dňom volieb. Kontrolu kandidátnych listín za volebný kraj vykoná krajská volebná komisia prostredníctvom svojho odborného (sumarizačného) útvaru. (2) Krajská volebná komisia vyčiarkne a) kandidáta, pri ktorom nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7, b) kandidáta, ak sa uvádza na kandidátnych listinách viacerých politických strán, na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7. Ak kandidát podpísal vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách, c) kandidátov, ktorí sú kandidovaní nad najvyššie ustanovený počet podľa § 17 ods. 8. (3) Krajská volebná komisia kandidátnu listinu odmietne, ak nespĺňa podmienky podľa § 17, ak politická strana neodstránila nedostatky ani do 24 hodín po upozornení krajskou volebnou komisiou a nemožno ich odstrániť spôsobom uvedeným v odseku 2. Proti takémuto rozhodnutiu môže politická strana do 24 hodín po jeho doručení podať odvolanie Slovenskej volebnej komisii. (4) Po preskúmaní kandidátnych listín zašle predseda krajskej volebnej komisie bezodkladne jedno vyhotovenie kandidátnych listín s vyhlásením kandidátov, že súhlasia s kandidatúrou a so zápisnicou o výsledku preskúmania kandidátnych listín Slovenskej volebnej komisii. Zároveň podá o výsledku preskúmania kandidátnych listín správu všetkým politickým stranám, ktoré podali vo volebnom kraji kandidátnu listinu. § 19 Preskúmanie kandidátnych listín Slovenskou volebnou komisiou (1) Slovenská volebná komisia najneskoršie 50 dní predo dňom volieb preskúma zápisnice krajských volebných komisií o výsledku preskúmania kandidátskych listín a odstráni zistené nedostatky. Kontrolu kandidátnych listín za celú Slovenskú republiku vykoná Slovenská volebná komisia prostredníctvom svojho odborného (sumarizačného) útvaru. (2) Ak je niektorý z kandidátov uvedený na kandidátnych listinách viacerých politických strán, Slovenská volebná komisia ho vyčiarkne na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7. Ak kandidát podpísal vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách. (3) Ak kandidátne listiny podané pravdepodobne rovnakou politickou stranou sú v rôznych volebných krajoch označené odchylne, vyzve predseda jej zástupcov, aby najneskoršie do konca zasadania Slovenskej volebnej komisie oznámili jednotné označenie pre všetky volebné kraje. (4) Slovenská volebná komisia kandidátnu listinu odmietne, ak táto listina nespĺňa podmienky podľa § 17 a politická strana nedostatky neodstránila ani do 24 hodín po upozornení Slovenskou volebnou komisiou a kandidátnu listinu neodmietla už krajská volebná komisia. (5) Slovenská volebná komisia určí žrebom číslo, ktorým sa jednotne označí kandidátna listina každej politickej strany. Ak sa voľby do Slovenskej národnej rady konajú súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia, môže byť toto číslo rovnaké. Spôsob tohto označenia dohodne Slovenská volebná komisia s Ústrednou volebnou komisiou pre voľby do Federálneho zhromaždenia. (6) Predseda Slovenskej volebnej komisie zašle bezodkladne zápisnicu o výsledku preskúmania kandidátnych listín a o určení čísel kandidátnych listín krajským volebným komisiám a kandidujúcim politickým stranám. Zároveň zabezpečí uverejnenie čísel kandidátnych listín. § 20 Registrácia kandidátnych listín (1) Krajská volebná komisia po doručení zápisnice o výsledku preskúmania kandidátnych listín Slovenskou volebnou komisiou zaregistruje najneskoršie 45 dní predo dňom volieb kandidátne listiny a oznámi to písomne politickým stranám. Registrácia je podmienkou pre rozmnoženie hlasovacích lístkov. (2) Krajská volebná komisia zabezpečí, aby bola verejnosť ihneď oboznámená s kandidátmi na zaregistrovaných kandidátnych listinách. § 21 Vzdanie sa a odvolanie kandidatúry (1) Kandidát sa môže do 48 hodín pred začatím volieb písomne svojej kandidatúry vzdať. Do tohto času môže jeho kandidatúru písomne odvolať aj politická strana, ktorá ho kandidovala. Vzdanie sa alebo odvolanie kandidatúry nemožno vziať späť; treba ho dvojmo doručiť predsedovi krajskej volebnej komisie, ktorý jedno vyhotovenie zašle bezodkladne predsedovi Slovenskej volebnej komisie; zároveň zabezpečí vhodným spôsobom jeho uverejnenie. (2) Ak sa kandidát vzdal alebo bol odvolaný po zaregistrovaní kandidátnej listiny, zostávajú údaje o ňom na kandidátnej listine, ale pri prideľovaní mandátov sa na neho neprihliada. (3) Ak dôjde k rozpusteniu politickej strany v čase po zaregistrovaní kandidáta na kandidátnej listine krajskou volebnou komisiou, zostávajú údaje o kandidátovi na kandidátnej listine nezmenené; pri rozdeľovaní mandátov sa na túto politickú stranu neprihliada. § 22 Hlasovacie lístky (1) Predseda krajskej volebnej komisie zabezpečí prostredníctvom Ministerstva vnútra Slovenskej republiky rozmnoženie hlasovacích lístkov, na ktorých musí byť uvedené vyžrebované číslo kandidátnej listiny (§ 19 ods. 5), názov politickej strany a údaje o všetkých kandidátoch a ich poradí; údaje na hlasovacích lístkoch musia byť zhodné s údajmi na kandidátnych listinách. (2) Hlasovacie lístky pre voľby do Slovenskej národnej rady musia byť vytlačené písmom toho istého druhu a rovnakej veľkosti, na papieri rovnakej farby a akosti a tých istých rozmerov. Hlasovacie lístky sú opatrené odtlačkom pečiatky krajskej volebnej komisie. (3) Takto rozmnožené hlasovacie lístky zašle predseda krajskej volebnej komisie starostom obcíobcí, ktorí zabezpečia, aby hlasovacie lístky boli doručené všetkým voličom najneskoršie 3 dni predo dňom volieb a v deň volieb všetkým okrskovým volebným komisiám. § 23 Volebná kampaň (1) Časom volebnej kampane sa na účely tohto zákona rozumie obdobie začínajúce 23 dní a končiace 48 hodín pred začatím volieb. (2) V čase volebnej kampane má každá kandidujúca politická strana zabezpečený rovnaký prístup k verejným informačným prostriedkom a iným službám štátu a územnej samosprávy. V rámci vysielacích okruhov rozhlasu i televízie je pre volebnú kampaň vyhradených celkom 21 hodín vysielacieho času, ktoré sa rozdelia rovnomerne medzi kandidujúce politické strany tak, aby určením času vysielania nebola žiadna z politických trán znevýhodnená; termíny vysielacích časov sa rozdelia žrebom. Zodpovednosť za obsah týchto relácií majú politické strany. Volebná kampaň v rozhlasovom a televíznom vysielaní držiteľov licencií nie je dovolená. (3) V čase volebnej kampane je zakázané vysielať volebné prejavy a volebné programy, okrem vysielacieho času vyhradeného kandidujúcim politickým stranám podľa odseku 2 a uverejňovať akékoľvek vonkajšie prejavy, ktorými sa propagujú kandidujúce politické strany. Taktiež je zakázané vysielať volebnú kampaň v časoch, ktoré sú v rozhlasovom a televíznom vysielaní vyhradené reklame, alebo využívať rozhlasovú a televíznu reklamu na volebnú kampaň. (4) Nie je dovolené používať miestny rozhlas na volebnú kampaň politických strán, s výnimkou samotného oznamovania konania volebných zhromaždení. (5) Ak obecobec vyhradí plochu na vylepenie volebných plagátov, musí jej využívanie zodpovedať zásade rovnosti kandidujúcich politických strán. (6) 48 hodín pred začatím volieb a v deň volieb je zakázaná volebná kampaň v prospech politickej strany slovom, písmom, zvukom a obrazom vo verejných informačných prostriedkoch, v budovách, kde sídlia okrskové volebné komisie, a v ich bezprostrednom okolí. Zverejňovať výsledky predvolebných prieskumov verejnej mienky je dovolené najviac do siedmeho dňa predo dňom volieb. (7) Členovia volebných komísií a pracovníci ich odborných útvarov nesmú poskytovať informácie o priebehu a čiastkových výsledkoch volieb, a to až do podpísania zápisnice o výsledku hlasovania. (8) V priebehu volieb až do ich skončenia je zakázané zverejňovať výsledky volebných prieskumov. (9) Spory o sťažnosti týkajúce sa priebehu volebnej kampane vo verejných informačných prostriedkoch rieši Slovenská volebná komisia; jej rozhodnutia sú záväzné. ŠIESTA ČASŤ VOĽBY Vyhlásenie volieb § 24 Deň volieb (1) Deň volieb vyhlasuje predseda Národnej rady Slovenskej republiky najneskoršie 80 dní pred ich konaním. Uznesenie predsedu Národnej rady Slovenskej republiky o vyhlásení volieb sa uverejňuje v Zbierke zákonov. (2) Voľby sa konajú v ten istý deň na celom území Slovenskej republiky. Predseda Národnej rady Slovenskej republiky môže však určiť, že voľby sa konajú vo dvoch dňoch. (3) Voľby sa konajú v určený deň od siedmej do osemnástej hodiny. Ak to miestne podmienky vyžadujú, môže starosta obceobce určiť začiatok volieb na skoršiu hodinu. (4) Ak sa voľby konajú vo dvoch dňoch, začínajú sa o štrnástej hodine a končia sa o dvadsiatej druhej hodine prvého dňa. Druhého dňa sa voľby začínajú o siedmej hodine a končia sa o štrnástej hodine. Ak to miestne potreby vyžadujú, starosta obceobce môže určiť začiatok volieb na skoršiu hodinu. § 25 Informovanie voličov ObecObec najneskoršie do 15 dní predo dňom volieb ustanoví všeobecne záväzným nariadením9) čas a miesto konania volieb v obciobci. Ak sa na území obceobce zriadilo viac volebných okrskov, ustanoví tiež, ktoré časti obceobce, prípadne útvary, (§ 4 ods. 2) alebo zariadenia (§ 10 ods. 3) patria k jednotlivým volebným okrskom. ObecObec zároveň informuje voličov o povinnosti mať pri sebe preukaz totožnosti a o ďalších potrebných údajoch nevyhnutných na nerušený priebeh volieb. Spôsob hlasovania § 26 Prípravy vo volebnej miestnosti (1) Pred začatím volieb predseda okrskovej volebnej komisie za prítomnosti členov komisie skontroluje volebnú schránku a prenosnú volebnú schránku a potom obidve schránky zapečatí. Skontroluje aj vybavenie volebnej miestnosti, či je pripravený zoznam voličov a dostačujúci počet hlasovacích lístkov a nepriehľadných obálok. Potom vyhlási hlasovanie za otvorené. (2) Ak sa voľby konajú vo dvoch dňoch, predseda okrskovej volebnej komisie zabezpečí, aby po ukončení volieb v prvý deň bola volebná schránka a prenosná volebná schránka zapečatená tak, aby sa znemožnilo vkladať do nich hlasovacie lístky a spolu s volebnými spismi ich uloží na bezpečné miesto. § 27 Priestory na úpravu hlasovacích lístkov (1) Volebné miestnosti sú upravené tak, aby bola zaručená tajnosť hlasovania. Každý volič s hlasovacími lístkami musí prejsť osobitným priestorom vyhradeným na ich úpravu. (2) V priestore na úpravu hlasovacích lístkov nesmie byť nikto prítomný súčasne s voličom, a to ani člen nijakej volebnej komisie. § 28 Hlasovanie (1) Volič hlasuje osobne. Zastúpenie nie je prípustné. Členovia okrskovej volebnej komisie nesmú voličom upravovať hlasovacie lístky. Voliči predstupujú pred okrskovú volebnú komisiu a hlasujú v poradí, v akom sa dostavili do volebnej miestnosti. (2) Volič po príchode do volebnej miestnosti preukáže svoju totožnosť a po zázname v oboch rovnopisoch zoznamu voličov dostane od okrskovej volebnej komisie prázdnu obálku opatrenú odtlačkom úradnej pečiatky (ďalej len „obálka“). Tieto obálky musia byť nepriehľadné, rovnakej veľkosti, akosti a farby. Na žiadosť voliča mu okrsková volebná komisia dodá za chýbajúce, prečiarknuté alebo inak označené hlasovacie lístky iné. Ak nepredloží volič preukaz totožnosti a žiadny z členov okrskovej volebnej komisie ho nepozná, komisia ho požiada, aby svoju totožnosť preukázal svedectvom dvoch komisii známych osôb; ak tak volič neurobí do ukončenia hlasovania, hlasovanie sa mu neumožní. (3) Voliča, ktorý sa dostavil do volebnej miestnosti s voličským preukazom, zapíše okrsková volebná komisia do zoznamu voličov. Zápis podpíše predseda a dvaja členovia komisie; voličský preukaz sa pripojí k prvému rovnopisu zoznamu voličov. Potom komisia vydá voličovi hlasovacie lístky. (4) Po tom, čo volič dostal hlasovacie lístky a obálku, vstúpi do priestoru na to určeného (§ 27 ods. 1). V tomto priestore vloží do obálky jeden hlasovací lístok. Na hlasovacom lístku, ktorý vkladá do obálky, môže pritom zakrúžkovaním poradového čísla najviac u štyroch kandidátov uvedených na jednom hlasovacom lístku vyznačiť, ktorému z kandidátov dáva prednosť. Iné úpravy hlasovacieho lístku nemôže robiť. (5) Volič, ktorý nemôže sám upraviť hlasovací lístok pre telesnú chybu alebo preto, že nemôže čítať alebo písať, má právo vziať so sebou do priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov iného voliča, aby zaňho hlasovací lístok podľa jeho pokynov upravil a vložil do obálky. (6) Volič hlasuje tak, že po opustení priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov vloží obálku pred okrskovou volebnou komisiou do volebnej schránky. Voličovi, ktorý sa neodobral do tohto priestoru, komisia hlasovanie neumožní. To platí obdobne pre hlasovanie v osobitných volebných okrskoch (§ 10 ods. 3) s prihliadnutím na podmienky, za ktorých sa hlasovanie koná. (7) Volič, ktorý sa nemôže dostaviť do volebnej miestnosti, má právo požiadať okrskovú volebnú komisiu o vykonanie hlasovania do prenosnej schránky. (8) Za voliča, ktorý nemôže pre telesnú chybu sám vložiť obálku do volebnej schránky, môže ju do nej na jeho požiadanie a v jeho prítomnosti vložiť iný volič, ale nie člen volebnej komisie. § 29 Poriadok vo volebnej miestnosti (1) Za poriadok vo volebnej miestnosti zodpovedá predseda okrskovej volebnej komisie, počas jeho neprítomnosti jej podpredseda. (2) Pokyny predsedu okrskovej volebnej komisie alebo jej podpredsedu na zachovanie poriadku vo volebnej miestnosti a dôstojný priebeh hlasovania sú zaväzné pre všetkých prítomných. (3) Vo volebnej miestnosti je neprípustná akákoľvek volebná agitácia. § 30 Prerušenie hlasovania Ak nastanú okolnosti, ktoré znemožňujú začať hlasovanie, pokračovať v ňom alebo ho skončiť, môže okrsková volebná komisia po dohode s okresnou volebnou komisiou odročiť začatie hlasovania na neskoršiu hodinu alebo predĺžiť čas hlasovania. Celkový čas hlasovania (§ 24) sa však týmto opatrením nesmie skrátiť. Okrsková volebná komisia o takom opatrení upovedomí voličov spôsobom v mieste obvyklým. Ak sa hlasovanie preruší, zapečatí okrsková volebná komisia volebné dokumenty a volebné schránky. Pri opätovnom začatí hlasovania predseda za prítomnosti komisie overí neporušenosť pečatí a poznamená to v zápisnici o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku. § 31 Ukončenie hlasovania Po uplynutí hodiny určenej na ukončenie hlasovania môžu hlasovať už len tí, ktorí sú vo volebnej miestnosti alebo pred ňou. Potom sa volebná miestnosť uzavrie a predseda okrskovej volebnej komisie vyhlási hlasovanie za ukončené. Zistenie a vyhlásenie výsledkov hlasovania § 32 Prítomnosť pri zrátaní hlasov v okrskovej volebnej komisii V miestnosti, kde okrsková volebná komisia zráta hlasy, majú právo byť prítomní členovia volebných komisií a komisií vyššieho stupňa a pracovníci ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia. § 33 Zrátanie hlasov v okrskovej volebnej komisii (1) Po ukončení hlasovania dá predseda okrskovej volebnej komisie zapečatiť zvyšné nepoužité hlasovacie lístky a obálky a otvoriť volebnú schránku. V prípade, že okrsková volebná komisia na žiadosť občanov použila aj prenosnú volebnú schránku, obsah schránok po ich otvorení zmieša. (2) Okrsková volebná komisia vyberie obálky s hlasovacími lístkami z volebnej schránky, ztráta obálky a porovná ich počet so záznamami v zozname voličov. Neúradné obálky komisia vylúči. (3) Po vybratí hlasovacích lístkov z obálok komisia rozdelí a zráta hlasovacie lístky, ktoré boli odovzdané pre jednotlivé politické strany, vylúči neplatné hlasovacie lístky a zistí, koľko voličov politickej strany využilo právo prednostného hlasu. Ďalej komisia zráta prednostné hlasy, ktoré boli odovzdané jednotlivým kandidátom na hlasovacích lístkoch. (4) Každý člen okrskovej volebnej komisie môže nazrieť do hlasovacích lístkov. Predseda okrskovej volebnej komisie kontroluje správnosť zrátania hlasov. § 34 Posudzovanie hlasovacích lístkov (1) Na prospech politickej strany sa rátajú i také hlasovacie lístky, na ktorých sú mená kandidátov prečiarknuté, menené alebo dopisované. Na takéto úpravy sa neprihliada. Ak volič dal na hlasovacom lístku prednostný hlas viac ako štyrom kandidátom, takýto hlasovací lístok sa ráta v prospech politickej strany, na prednostné hlasy sa však neprihliada. (2) Hlasovacie lístky, ktoré nie sú na predpísanom tlačive, sú neplatné. Ak je v obálke niekolko hlasovacích lístkov v prospech rôznych politických strán, sú všetky tieto hlasy neplatné. Ak je v obálke viac hlasovacích lístkov tej istej politickej strany, rátajú sa ako jeden hlas; ak sa na niektorom z týchto hlasovacích lístkov vykonala prednostná voľba, prihliada sa na ten hlasovací lístok, na ktorom bolo odovzdaných viac prednostných hlasov; pokiaľ však bol odovzdaný na viacerých hlasovacích lístkoch rovnaký počet prednostných hlasov, nie však pre tých istých kandidátov, na prednostné hlasy sa neprihliada. (3) Ak vzniknú pochybnosti o platnosti obálky, hlasovacieho lístka alebo prednostného hlasu, rozhoduje s konečnou platnosťou okrsková volebná komisia. § 35 Zápisnica o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku (1) Okrsková volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku. Zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie. Ak niektorý z členov okrskovej volebnej komisie zápisnicu napodpísal, uvedú sa v nej dôvody. (2) V zápisnici o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku sa uvedie a) čas začiatku a ukončenia hlasovania, prípadne jeho prerušenie, b) celkový počet osôb vo volebnom okrsku zapísaných do zoznamu voličov, c) počet voličov, ktorým boli vydané obálky, d) počet odovzdaných obálok, e) počet platných hlasov odovzdaných pre každú kandidátnu listinu, f) počet voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu, g) počet platných prednostných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov podľa kandidátnych listín h) stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané okrskovej volebnej komisii, a uznesení, ktoré komisia prijala a ich stručné odôvodnenie. § 36 Ukončenie konania v okrskovej volebnej komisii (1) Po zrátaní hlasov a podpísaní zápisnice o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku predseda okrskovej volebnej komisie oznámi výsledky hlasovania a jedno vyhotovenie zápisnice zašle bezodkladne okresnej volebnej komisii a počká na jej pokyn na ukončenie činnosti. (2) Ak nesplní predseda okrskovej volebnej komisie na výzvu okresnej volebnej komisie povinnosti podľa odseku 1 do 24 hodín po ukončení hlasovania, môže okresná volebná komisia spracovať výsledky hlasovania v ostatných volebných okrskoch a odovzdať ich krajskej volebnej komisii. (3) Okrsková volebná komisia zapečatí odovzdané hlasovacie lístky, obálky a zoznam voličov a zašle ich spolu s ostatnými volebnými spismi obciobci do úschovy. § 37 Spracovanie výsledkov hlasovania v okresnej volebnej komisii Okresná volebná komisia spracuje výsledky hlasovania z jednotlivých volebných okrskov a zašle ich bezodkladne spolu so zápisnicami okrskových volebných komisií o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku krajskej volebnej komisii. Pri spracúvaní výsledkov hlasovania môžu byť prítomní len členovia volebných komisií a členovia ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia. § 38 Zrátanie hlasov v krajskej volebnej komisii (1) Krajská volebná komisia zráta hlasy a zistí výsledky hlasovania vo volebnom kraji na podklade výsledkov o hlasovaní zaslaných okresnými volebnými komisiami. Ak vzniknú pochybnosti, má právo vyžiadať si od príslušných okresných volebných komisií, prípadne od príslušnej obceobce hlasovacie lístky a ostatné volebné spisy, prípadne vysvetlenia a iné informácie. (2) V miestnosti, v ktorej krajská volebná komisia zráta hlasy a zisťuje výsledky hlasovania, môžu byť pritomní len členovia volebných komisií a okresných volebných komisií a ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia. § 39 Zápisnica krajskej volebnej komisie o priebehu a výsledku hlasovania v kraji (1) Krajská volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania v kraji; zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie. Ak niektorý z členov krajskej volebnej komisie zápisnicu nepodpísal, uvedú sa v nej dôvody. (2) V zápisnici krajskej volebnej komisie o priebehu a výsledku hlasovania sa uvedie a) počet volebných okrskov vo volebnom kraji a počet okrskových volebných komisií, ktoré zaslali výsledok hlasovania, b) počet osôb zapísaných v zozname voličov vo volebnom kraji, c) počet voličov, ktorým boli vydané obálky, g) počet odovzdaných obálok, e) počet platných hlasov odovzdaných pre každú kandidátnu listinu, f) počet voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu, g) počet platných prednostných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov podľa kandidátnych listín, h) stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané krajskej volebnej komisii, a uznesení, ktoré komisia prijala a ich stručné odôvodnenie. (3) Po podpísaní oboch vyhotovení zápisnice o priebehu a výsledku hlasovania v kraji predseda krajskej volebnej komisie zašle bezodkladne jedno vyhotovenie zápisnice Slovenskej volebnej komisii. Ostatné volebné spisy zašle do úschovy Ministerstva vnútra Slovenskej republiky. § 40 Určenie počtu poslancov volených vo volebných krajoch (1) Slovenská volebná komisia preskúma zápisnice krajských volebných komisií a zistí podľa nich počet platných hlasov, ktoré boli odovzdané pre všetky kandidátne listiny vo všetkých volebných krajoch. Tento údaj sa delí ústavne ustanoveným počtom poslancov. Číslo takto vyrátané zaokrúhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslom. (2) Republikovým mandátovým číslom sa delí celkový počet platných hlasov odovzdaných v každom volebnom kraji. Takto vyrátané číslo udáva počet mandátov, ktoré pripadajú jednotlivým volebným krajom. (3) Ak takto neboli rozdelené všetky mandáty, Slovenská volebná komisia ich postupne pridelí volebným krajom, ktoré vykazujú najväčší zostatok. Pri rovnosti zostatkov rozhoduje žreb. § 41 Postup politických strán do prvého skrutínia (1) Slovenská volebná komisia zistí, koľko platných hlasov celkom bolo odovzdaných pre každú politickú stranu, politické hnutie a koalíciu. (2) Slovenská volebná komisia ďalej zistí: a) ktoré politické strany, prípadne politické hnutia získali menej než 5 percent, b) ktoré koalície zložené z dvoch alebo troch politických strán, prípadne politických hnutí získali menej než 7 percent, c) ktoré koalície zložené najmenej zo štyroch politických strán, prípadne politických hnutí získali menej než 10 percent z celkového počtu platných hlasov. Pri ďalšom zisťovaní volebných výsledkov a prideľovaní mandátov sa už na tieto politické strany, politické hnutia a koalície a hlasy pre ne odovzdané neprihliada. (3) Ak zistí Slovenská volebná komísia, že požiadavku podľa odseku 2 nesplnila žiadna politická strana, prípadne politické hnutie a žiadna koalícia, zníži postupne a) u politických strán, prípadne politických hnutí, hranicu piatich percent na hranicu štyroch percent a na hranicu troch percent, b) u koalície podľa odseku 2 písm. b) hranicu siedmich percent na hranicu šiestich percent a na hranicu piatich percent, c) u koalície podľa odseku 2 písm. c) hranicu desiatich percent na hranicu deviatich percent a na hranicu ôsmich percent tak, aby do prvého skrutínia mohli postúpiť aspoň dve koalície, alebo jedna koalícia a jedna politická strana, prípadne politické hnutie, alebo dve politické strany, prípadne politické hnutia. (4) V prvom skrutíniu sa rozdeľujú mandáty v rámci volebných krajov. § 42 Prvé skrutínium (1) Súčet platných hlasov odovzdaných vo volebnom kraji pre politické strany, ktoré postúpili do prvého skrutínia, sa vydelí počtom mandátov, ktoré sa tomuto volebnému kraju pridelili (§ 40), zväčšeným o jeden; celé číslo, ktoré vyšlo týmto delením a zaokrúhlené na jednotky, je krajským volebným číslom. (2) Celkový počet platných hlasov, ktorý dostala politická strana vo volebnom kraji, sa delí krajským volebným číslom a strane sa pridelí toľko mandátov, koľkokrát je krajské volebné číslo obsiahnuté v súčte platných hlasov, ktoré táto politická strana získala. (3) Ak sa takýmto spôsobom pridelilo o jeden mandát viac, než sa malo prideliť, odpočíta sa prebytočný mandát tej politickej strane, ktorá vo volebnom kraji vykázala najmenší zostatok delenia. Pri rovnakom zostatku delenia sa mandát odpočíta politickej strane, ktorá získala vo volebnom kraji menší počet hlasov. Ak je počet platných hlasov rovnaký, rozhodne žreb. (4) V rámci jednotlivých politických strán kandidáti dostanú mandáty pridelené strane v poradí, v akom sú uvedení na hlasovacom lístku. Ak však najmenej jedna desatina z celkevého počtu voličov, ktorí odovzdali platný hlas pre túto politickú stranu, využila právo prednostného hlasu, dostane najskôr mandát ten z kandidátov, ktorý získal najmenej 10 percent prednostných hlasov, z celkového počtu platných hlasov odovzdaných pre politickú stranu v rámci volebného kraja. V prípade, že politickej strane je pridelených viac mandátov a viac kandidátov splnilo podmienku podľa predchádzajúcej vety, mandáty dostanú kandidáti postupne v poradí podľa najvyššieho počtu získaných prednostných hlasov. V prípade rovnosti prednostných hlasov je rozhodujúce poradie na hlasovacom lístku. (5) Ak niektorá politická strana nekandidovala toľko kandidátov, koľko jej patrí podľa výsledkov prvého skrutínia, dostane iba toľko mandátov, koľko osôb kandidovala. § 43 Druhé skrutínium (1) Všetky mandáty, ktoré neboli pridelené v prvom skrutíniu, pridelí Slovenská volebná komisia v druhom skrutíniu. Do druhého skrutínia sa prenášajú zostatky hlasov jednotlivých politických strán pre ne odovzdané. (2) Najneskoršie do 12 hodín po odsúhlasení výsledkov prvého skrutínia Slovenskou volebnou komisiou odovzdajú jej členovia predsedovi Slovenskej volebnej komisie kandidátne listiny svojich politických strán. Počet kandidátov na týchto kandidátnych listinách nie je obmedzený; politická strana však do nich môže zaradiť iba mená tých kandidátov, ktorí boli kandidovaní v niektorom volebnom kraji a neboli zvolení v prvom skrutíniu. Po odovzdaní kandidátnych listín už nemožno meniť mená kandidátov ani poradie, v akom sú uvedení na kandidátnej listine. (3) Slovenská volebná komisia v druhom skrutíniu zráta zostatky hlasov jednotlivých politických strán. Tento súčet vydelí počtom mandátov, ktoré neboli v prvom skrutíniu obsadené, zväčšené o číslo jeden. Číslo, ktoré vyšlo delením zaokrúhlené na celé číslo, je republikovým volebným číslom. Na tomto základe pridelí každej politickej strane toľko mandátov, koľkokrát je republikové volebné číslo obsiahnuté v súčte zostatkov hlasov odovzdaných pre jednotlivú politickú stranu. (4) Ak neboli ani týmto spôsobom obsadené všetky mandáty alebo ak politická strana ohlásila menej kandidátov, ako na ňu pripadá mandátov, Slovenská volebná komisia pridelí tieto mandáty postupne tým politickým stranám, ktoré podali platné kandidátne listiny a ktoré majú najväčší zostatok delenia. Pri rovnosti zostatkov sa pridelí mandát politickej strane, ktorá má väčší súčet zostatku v druhom skrutíniu. Ak sú súčty zostatkov rovnaké, pridelí sa mandát politickej strane, ktorá dostala v Slovenskej republike viac hlasov; ak je počet hlasov rovnaký, rozhodne žreb. (5) Ak sa takýmto spôsobom obsadilo o jeden mandát viac, ako sa malo obsadiť, odpočíta sa prevyšujúci mandát tej politickej strane, ktorá vykázala najmenší zostatok delenia v druhom skrutíniu. Pri rovnakom zostatku sa odpočíta prevyšujúci mandát tej politickej strane, ktorá získala menší počet hlasov; ak je i potom počet hlasov rovnaký, rozhodne žreb. (6) V rámci jednotlivých politických strán mandáty pridelené politickej strane kandidáti dostanú podľa poradia, v akom sú uvedení na kandidátnej listine pre druhé skrutínium. (7) Kandidáti, ktorí nedostali mandát ani v prvom, ani v druhom skrutíniu, sa stávajú náhradníkmi. § 44 Zápisnica Slovenskej volebnej komisie a uverejnenie výsledkov volieb (1) Po rozdelení mandátov Slovenská volebná komisia vyhotoví o výsledku volieb zápisnicu, ktorú podpíše predseda a ostatní členovia komisie. Ak niektorý z členov Slovenskej volebnej komisie zápisnicu nepodpísal, uvedú sa v nej dôvody. (2) V zápisnici o výsledku volieb sa uvedie a) celkový počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov, b) celkový počet voličov, ktorým boli vydané obálky, c) počet platných hlasov odovzdaných pre každú kandidátnu listinu osobitne v Slovenskej republike a osobitne v jednotlivých krajoch, d) mená kandidátov, ktorí boli z jednotlivých kandidátnych listín zvolení v prvom skrutíniu spolu s údajmi o výsledkoch prednostného hlasovania, a kandidátov zvolených v druhom skrutíniu, ako i kandidátov, ktorí sa stali náhradníkmi. (3) Slovenská volebná komisia uverejní celkové výsledky volieb po podpísaní zápisnice o výsledku volieb podľa jednotlivých volebných krajov. Môže uverejniť aj priebežné výsledky, v ktorých uvedie údaje podľa odseku 2 písm. a) až c). § 45 Osvedčenie o zvolení Slovenská volebná komisia vydá kandidátom zvoleným za poslancov osvedčenie o zvolení. § 47 Opatrenia na nápravu pri porušení zákona Ak došlo v niektorom volebnom kraji k porušeniu tohto zákona, predseda Národnej rady Slovenskej republiky vykoná najneskoršie do týždňa po vyhlásení výsledku volieb potrebné opatrenia, aby voľby boli dodatočne alebo znovu vykonané. Ustanovené lehoty možno v takomto prípade primerane skrátiť. § 48 Nastupovanie náhradníkov (1) Ak sa uprázdni mandát, nastupuje náhradník tej istej politickej strany podľa poradia, v akom bol uvedený na kandidátnej listine pre voľby vo volebnom kraji, v ktorom bol kandidovaný poslanec, ktorého mandát sa uprázdnil. Ak však boli na kandidátnej listine uplatnené prednostné hlasy, nastupuje kandidovaný poslanec, ktorý dostal najvyšší počet prednostných hlasov. Ak nie je taký kandidát, nastupuje náhradník tejto strany podľa poradia, v akom bol uvedený na kandidátnej listine pre druhé skrutínium. (2) Ak nie je náhradník tej istej strany, zostane mandát prázdny do konca volebného obdobia. (3) Ak bola politická strana zrušená,10) náhradník nenastupuje a mandát zostáva uprázdnený až do konca volebného obdobia. (4) Ak bola činnosť politickej strany pozastavená,11) v čase pozastavenia náhradník nenastupuje. (5) Ak sa mandát poslanca neuplatňuje, pretože poslanec bol vymenovaný za člena vlády Slovenskej republiky,11a) nastupuje náhradník. Na nástup náhradníka sa vzťahuje postup podľa odseku 1. (6) Nastúpenie náhradníka vyhlási predseda Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní po dni, v ktorom mandát poslanca zanikol, alebo kedy nastala skutočnosť podľa odseku 5. Náhradníkovi odovzdá osvedčenie o tom, že sa stal poslancom a od ktorého dňa; náhradníkovi podľa odseku 5 sa v osvedčení uvedie aj to, že jeho mandát poslanca trvá len počas výkonu funkcie člena vlády Slovenskej republiky, na ktorého neuplatňovaný mandát poslanca nastúpil ako náhradník (odsek 5). Po zániku mandátu náhradníka (odsek 5) zostáva náhradník na tej istej kandidátnej listine a v pôvodnom poradí. SIEDMA ČASŤ OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE VOLIEB § 49 Pomocné prostriedky (1) Všetky pomocné prostriedky, najmä volebné miestnosti a ich vybavenie, ako aj pomocné pracovné sily zabezpečia pre okrskové volebné komisie obceobce, v obvode ktorých sú zriadené. (2) Pre okresnú volebnú komisiu zabezpečí všetky pomocné prostriedky okresný úrad: pre okresné volebné komisie na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy príslušný obvodný úrad a pre krajskú volebnú komisiu okresný úrad v jej sídle. § 50 Spolupráca orgánov a organizácií (1) Štátne orgány, obceobce a iné právnické osoby sú povinné spolupôsobiť pri vykonávaní tohto zákona. (2) Organizácie alebo osoby zaoberajúce sa polygrafickou činnosťou sú povinné na žiadosť orgánov zabezpečujúcich úlohy podľa tohto zákona zabezpečiť, aby hlasovacie lístky, voličské preukazy a všetky ostatné tlačivá boli včas a riadne rozmnožené. § 51 Nároky členov volebných komisií (1) Člen komisie nesmie byť pre výkon svojej funkcie obmedzený v právach a nárokoch, vyplývajúcich z jeho pracovného alebo obdobného pomeru; predovšetkým má nárok na pracovné voľno s náhradou mzdy.12) (2) Zamestnávateľ, ktorý vyplatil náhradu mzdy podľa odseku 1, má nárok, aby mu bola vyplatená suma uhradená. Spôsob úhrady ustanoví právnym predpisom Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky. (3) Člen okrskovej volebnej komisie má nárok na odmenu za výkon funkcie v čase, keď nemá nárok na náhradu mzdy podľa odseku 1. Výšku odmeny a spôsob jej úhrady a výplaty ustanoví právnym predpisom Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky. § 52 Nároky kandidátov (1) Kandidát má právo, aby odo dňa nasledujúceho po registrácii kandidátnej listiny, na ktorej je uvedený, do konca dňa predchádzajúceho voľbám, mu ten, u koho je v pracovnom alebo obdobnom pomere (ďalej len „zamestnávateľ“), poskytol pracovné voľno. (2) Náhradu mzdy mu vyplatí zamestnávateľ, ak o to kandidát požiada. (3) Zamestnávateľ má právo, aby mu politická strana, na kandidátnej listine ktorej je kandidát zapísaný, uhradila to, čo kandidátovi vzhľadom na náhradu mzdy vyplatil. (4) Kandidátovi, ktorý nie je v pracovnom alebo obdobnom pomere, vyplatí náhradu mzdy politická strana, na kandidátnej listine ktorej je uvedený. (5) Náhrada mzdy kandidátov sa vypočíta rovnako ako náhrada mzdy členov volebných komisií. (6) Okolnosť, že niekto je kandidátom, nesmie mu byť na úkor v jeho pracovnoprávnych alebo obdobných vzťahoch. Doba pracovného voľna podľa odseku 1 sa považuje za dobu výkonu práce. § 53 Úhrada volebných nákladov (1) Výdavky spojené s voľbami do Slovenskej národnej rady, vrátane výdavkov obcíobcí, sa hradia zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia, určí sa spôsob úhrady po dohode príslušných orgánov Slovenskej republiky a Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. (2) Výdavkami podľa odseku 1 nie sú výdavky politických strán spojené s volebnou kampaňou. (3) Po overení volieb poslancov Slovenskou národnou radou oznámi predseda Národnej rady Slovenskej republiky Ministerstvu financií Slovenskej republiky údaje o počtoch platných hlasov odovzdaných pre jednotlivé politické strany. Politickej strane, ktorá vo voľbách získala viac ako dve percentá z celkového počtu odovzdaných platných hlasov v rámci Slovenskej republiky, uhradí sa za každý takýto hlas zo štátneho rozpočtu republiky 15 Kčs. ÔSMA ČASŤ USTANOVENIA PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ § 54 Splnomocňovacie ustanovenia (1) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky a) ustanoví podrobnosti o úlohách obcíobcí a miestnych orgánov štátnej správy pri 1. utváraní volebných okrskov, 2. zostavovaní zoznamov voličov, 3. vystavovaní voličských preukazov, 4. zabezpečovaní a vybavovaní volebných miestností, 5. úschove hlasovacích lístkov a iných volebných dokumentov; b) vydá vzory volebných tlačív a zabezpečuje ich rozmnoženie; c) môže ustanoviť podrobnosti o spolupráci orgánov štátnej správy (§ 50 ods. 1) a pri kontrole pravdivosti údajov (§ 17 ods. 1). (2) Ak sa voľby do Slovenskej národnej rady konajú zároveň s voľbami do Federálneho zhromaždenia, Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky zabezpečí úlohy podľa odseku 1 v spolupráci s Federálnym ministerstvom vnútra. (3) Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydá metodiku spracovania výsledkov hlasovania. § 55 Na opatrenia vykonané príslušnými orgánmi štátnej správy a obcami na príprave vykonania tohto zákona už v čase pred začiatkom jeho účinnosti, pokiaľ neodporujú zákonu, sa hľadí tak, ako by boli vykonané za jeho účinnosti. § 56 Zrušovacie ustanovenia Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 55/1971 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady. § 57 Účinnosť zákona Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. Príloha č. 1 zákona SNR č. 104/1992 Sb. Územie volebných krajov Volebný kraj číslo| Názov volebného kraja a jeho sídlo| Zahŕňa územie ---|---|--- 1.| Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava| Hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy 2.| Západoslovenský so sídlom v Bratislave| Okresy: Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín, Trnava 3.| Stredoslovenský so sídlom v Banskej Bystrici| Okresy: Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom, Žilina 4.| Východoslovenský so sídlom v Košiciach| Okresy: Bardejov, Humenné, Košice- mesto, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov, Vranov nad Topľou Príloha č. 2 zákona SNR č. 104/1992 Sb. Vymedzenie volebných okresov v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava Volebný okres| Zahŕňa územie mestských častí ---|--- Bratislava I| Staré Mesto Bratislava II| Podunajské Biskupice, Ružinov, Vrakuňa Bratislava III| Nové Mesto, Rača, Vajnory Bratislava IV| Devín, Devínska Nová Ves, Dúbravka, Karlova Ves, Lamač, Záhorská Bystrica Bratislava V| Čuňovo, Jarovce, Petržalka, Rusovce 1) § 10 ods. 1 a 2 a § 855 Občianskeho zákonníka (úplné znenie vyhlásené pod č. 47/1992 Zb.). 2) § 5 ods. 2 písm. b), § 9 ods. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu. 2) Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 236/1988 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme. Vládne nariadenie č. 12/1968 Zb. o úprave odmien a náhrad a niektorých ďalších pomerov poslancov národných výborov a členov komisií a aktívov národných výborov v znení neskorších predpisov. 3) Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov. Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. 4) § 3 ods. 2 zákona č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov. 5) Zákon Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky. Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky. 6) § 13 a 24 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. § 17 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. § 15 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. 7) § 36 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. 8) Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a politických hnutiach. 9) § 6 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. 10) § 13 zákona č. 424/1991 Zb. 11) § 14 zákona č. 424/1991 Zb. 11a) Čl. 77 ods. 2 Ústavy Slovenskej republiky. 12) Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.
Zákon č. 84/1990 Sb.
Zákon č. 84/1990 Sb. Zákon o právu shromažďovacím Vyhlášeno 29. 3. 1990, datum účinnosti 29. 3. 1990, částka 19/1990 * Úvodní ustanovení * § 1 - (1) Každý má právo pokojně se shromažďovat. * § 2 - Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují: * § 2a - Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává * Svolání shromáždění * § 3 - Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob (dále jen „svolavatel“). * § 4 - (1) Shromáždění musí být oznamována úřadu s výjimkou: * § 5 - (1) Svolavatel je povinen shromáždění oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu podá oznámení ten, kdo ji v této věci zastupuje. * § 6 - Oprávnění a povinnosti svolavatele * § 7 - Povinnosti účastníků shromáždění * Působnost úřadu * § 8 - (1) Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu. * § 9 - Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu. * § 10 - (1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by účel shromáždění směřoval k výzvě: * § 11 - (1) O zákazu shromáždění rozhodne úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy oznámení, které obdržel, splňuje náležitosti požadované tímto zákonem. O stanovení podmínek pro konání shromáždění rozhodne úřad do 3 pracov * § 12 - (1) Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv je zakázáno, vyzve zástupce úřadu svolavatele způsobem uvedeným v odstavci 5, aby shromáždění neprodleně ukončil. * § 13 - Žalobu proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů. * § 14 - Přestupky fyzických osob * § 14a - Přestupky právnických osob * § 14b - Společná ustanovení k přestupkům * Společná ustanovení * § 16 - Rozhodnutí vydané podle § 8 odst. 2 a § 10 je prvním úkonem v řízení. * § 17 - Je-li v tomto zákonu lhůta určena počtem dnů, rozumí se jedním dnem doba 24 hodin od události, k níž se lhůta váže. * § 19 - Ustanovení zákonů o mimořádných opatřeních v době vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o opatřeních proti šíření infekčních onemocnění3) nejsou tímto zákonem dotčena. * § 21 - Zrušovací ustanovení * § 22 - Účinnost k zákonu č. 84/1990 Sb. Aktuální znění od 27. 2. 2021 (94/2021 Sb.) 84 ZÁKON ze dne 27. března 1990 o právu shromažďovacím Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Úvodní ustanovení § 1 (1) Každý má právo pokojně se shromažďovat. (2) Výkon tohoto práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též průvody, slouží-li k účelu uvedenému ve větě první. (3) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení orgánu veřejné moci. (4) Jsou zakázána shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky, a to v místech vymezených v příloze tohoto zákona. § 2 Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují: a) shromáždění osob související s činností orgánu veřejné moci upravená jinými právními předpisy; b) shromáždění související s poskytováním služeb; c) jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2. § 2a Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává a) obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat, b) pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu, c) krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu, d) Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje (dále jen „úřad“). Svolání shromáždění § 3 Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob (dále jen „svolavatel“). § 4 (1) Shromáždění musí být oznamována úřadu s výjimkou: a) shromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům; b) shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi2) v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání; c) shromáždění konaných v obydlích; d) shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách. (2) Rada obceobce může ve svém územním obvodu nařízením určit místa, kde lze konat shromáždění k účelu uvedenému v § 1 odst. 2 bez oznámení. Přitom může stanovit dobu, v níž se taková shromáždění konat nesmějí. § 5 (1) Svolavatel je povinen shromáždění oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu podá oznámení ten, kdo ji v této věci zastupuje. (2) K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží. (3) V oznámení musí svolavatel uvést: a) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení; jde-li o shromáždění na veřejném prostranstvíveřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení; b) předpokládaný počet účastníků shromáždění; c) opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení; d) má-li jít o průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení; e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, dále adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného pobytu, jde-li o cizince (dále jen „adresa místa pobytu“), a adresu pro doručování, neshoduje-li se s adresou místa pobytu svolavatele, a rovněž adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj; u právnické osoby její název a sídlo a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a adresu pro doručování, neshoduje-li se s adresou místa pobytu, a rovněž adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj toho, kdo ji v této věci zastupuje; f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele, je-li zastoupen nebo jde-li o skupinu osob. (4) Má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranstvíveřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit písemný souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku. (5) Neuvede-li svolavatel údaje podle odstavce 3 nebo jsou-li uvedené údaje neúplné, nepřesné nebo nepravdivé anebo nepředloží-li svolavatel k oznámení souhlas podle odstavce 4, úřad svolavatele na vady oznámení neprodleně upozorní. (6) Neodstraní-li svolavatel vady oznámení v úřadem stanovené lhůtě nebo se nejedná o shromáždění podle tohoto zákona, úřad oznámení usnesením bez zbytečného odkladu odloží. Rozhodnutí o odvolání musí být vydáno nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání odvolání. § 6 Oprávnění a povinnosti svolavatele (1) Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc. (2) Oprávnění svolavatele podle odstavce 1 zaniká, nebyla-li platně splněna oznamovací povinnost podle § 5 nebo bylo-li shromáždění zakázáno. (3) Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana. (4) Svolavatel vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění. (5) Svolavatel je povinen a) poskytnout úřadu na jeho žádost součinnost nezbytnou k zajištění řádného průběhu shromáždění, zejména plnit pokyny úřadu a Policie České republiky a splnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy; b) zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let; c) být přítomen na jím oznámeném shromáždění a řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení; d) dávat závazné pokyny pořadatelům; e) dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován; f) shromáždění ukončit. (6) Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou. (7) Vzejde-li ze shromáždění petice, postupuje se podle zvláštních předpisů.1) (8) Ustanovení předchozích odstavců se přiměřeně vztahují i na shromáždění, která podle § 4 nemusí být oznamována. § 7 Povinnosti účastníků shromáždění (1) Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů podle § 6 a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění. (2) Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno. (3) Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně, výbušniny nebo pyrotechnické výrobky. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. (4) Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci pokud úřad nebo Policie České republiky vydá takový pokyn, je-li narušen či ohrožen pokojný průběh shromáždění. Působnost úřadu § 8 (1) Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu. (2) Úřad může v nezbytných případech pro účely ochrany veřejného pořádku nebo práv a svobod jiných rozhodnutím stanovit podmínky konání shromáždění. Úřad může stanovit podmínky pro konání shromáždění zejména tehdy, má-li se na stejném místě a ve stejnou dobu konat jiné shromáždění nebo veřejnosti přístupný kulturní, sportovní nebo jiný společenský podnik (dále jen „veřejnosti přístupný podnik“) a mezi svolavateli nebo mezi svolavatelem a osobou pořádající veřejnosti přístupný podnik nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa konání shromáždění nebo veřejnosti přístupného podniku. (3) Úřad může vyslat na shromáždění svého zástupce, jemuž je svolavatel povinen vytvořit podmínky pro řádné plnění jeho úkolů, zejména mu umožnit sledování průběhu shromáždění a provedení úkonů nezbytných k případnému rozpuštění shromáždění. (4) Zástupce úřadu může v místě shromáždění udílet pokyny sloužící k zajištění účelu shromáždění, k odstranění rozporů při střetu práv více svolavatelů, včetně pokynu k úpravě místa konání shromáždění, nebo při střetu různých práv a k ochraně veřejného pořádku, zdraví a majetku. (5) Zástupce úřadu při výkonu svého oprávnění postupuje tak, aby případný zásah do práva na svobodu shromažďování nebo jiného práva šetřil jeho podstatu a nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem. (6) Není-li zástupce úřadu přítomen nebo vyžadují-li to okolnosti na místě, zejména rozsah či povaha shromáždění, může podle odstavců 3 až 5 obdobně postupovat příslušník Policie České republiky (dále jen „policista“). § 9 Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu. § 10 (1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by účel shromáždění směřoval k výzvě: a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti; c) jinak porušovat ústavu a zákony. (2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví, b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění, mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání a stanovení podmínek podle § 8 odst. 2 by bylo zjevně neúčelné; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním. (3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění. (4) Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3, jestliže svolavatel přijal návrh úřadu podle § 8 odst. 1. § 11 (1) O zákazu shromáždění rozhodne úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy oznámení, které obdržel, splňuje náležitosti požadované tímto zákonem. O stanovení podmínek pro konání shromáždění rozhodne úřad do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy mu bylo způsobem podle věty první oznámeno jiné shromáždění na daném místě nebo kdy se dozvěděl o jiných okolnostech odůvodňujících stanovení podmínek konání shromáždění, nejpozději však 2 pracovní dny před konáním kteréhokoliv z dotčených shromáždění. Stanovení podmínek konání shromáždění nesmí bránit v konání nebo splnění účelu dříve oznámeného shromáždění nebo dříve připraveného veřejnosti přístupného podniku. Proti rozhodnutí podle vět první a druhé se nelze odvolat. (2) Úřad rozhodnutí podle odstavce 1 doručí veřejnou vyhláškou. Úřad zašle svolavateli písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu na vědomí. Rozhodnutí je doručeno vyvěšením. (3) Žalobu proti rozhodnutí úřadu podle odstavce 1 může svolavatel podat do 15 dnů od jeho doručení. Soud rozhodne do 3 pracovních dnů od podání žaloby, a pokud nejsou splněny podmínky řízení, pak od odstranění vad podání, k jejichž odstranění je soud povinen vyzvat bez zbytečného odkladu. Soud v řízení doručuje účastníkům a osobám zúčastněným na řízení vyvěšením na úřední desce soudu. Soud zároveň s vyvěšením zašle písemnost na vědomí způsobem, kterým by ji jinak podle soudního řádu správního doručoval, a podle okolností může použít i další způsoby vyrozumění účastníků a osob zúčastněných na řízení tak, aby byla co nejvíce šetřena jejich práva. Svolavatel je po zrušení rozhodnutí úřadu soudem oprávněn shromáždění uspořádat v souladu s oznámením. Pokud soud zruší rozhodnutí úřadu po dni oznámeného shromáždění, lze je konat později tak, aby bylo uskutečněno do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu; v takovém případě svolavatel vyrozumí úřad o dni konání shromáždění nejpozději 1 pracovní den před jeho konáním. § 12 (1) Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv je zakázáno, vyzve zástupce úřadu svolavatele způsobem uvedeným v odstavci 5, aby shromáždění neprodleně ukončil. (2) Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5, může zástupce úřadu rozpustit, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 až 3, nebo je-li zakázáno ze zákona. To platí i pro shromáždění, která se neoznamují. (3) Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být způsobem uvedeným v odstavci 5 rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1, nebo pokud nastaly mimořádné okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 2 nebo 3. (4) Shromáždění může být rozpuštěno způsobem stanoveným v odstavci 5, jestliže se lze důvodně domnívat, že jeho účastníci při něm páchají trestné činytrestné činy, pokud se účastníci neřídí rozhodnutím úřadu nebo nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění podle § 7 odst. 3 a 4 a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem, zejména zákrokem proti jednotlivým účastníkům shromáždění. (5) Rozpuštění je zásahem na místě. Shromáždění rozpouští zástupce úřadu výzvou svolavateli, aby shromáždění ukončil. Pokud svolavatel neučiní účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, zejména je nevyzve k rozchodu, sdělí zástupce úřadu účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno, a vyzve je, aby se pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a upozornění na následky neuposlechnutí této výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci shromáždění mohli seznámit. (6) Nekoná-li zástupce úřadu nebo je-li zástupce úřadu nepřítomný, může shromáždění rozpustit i policista a dále zástupce krajského úřadu, v jehož správním obvodu se shromáždění koná, nebo Ministerstva vnitra; ustanovení odstavce 5 se použije obdobně. Jestliže byl úkon směřující k rozpuštění shromáždění proveden bez přítomnosti zástupce úřadu, policista nebo zástupce správního orgánu podle věty první vyrozumí do 15 dnů úřad o provedeném zákroku. § 13 Žalobu proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů. § 14 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neuposlechne pokyn svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti, b) v rozporu s § 7 odst. 2 brání účastníkům shromáždění, aby se pokojně rozešli, c) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v něm brání, d) nesplní pokyn zástupce úřadu nebo policisty udělený na základě § 8 odst. 4, e) brání účastníkům shromáždění ve splnění účelu shromáždění nepřístojným chováním, nebo f) neoprávněně úmyslně brání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího. (2) Fyzická osoba se jako účastník shromáždění dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 7 odst. 3 má u sebe střelnou zbraň, výbušninu nebo pyrotechnický výrobek anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, b) v rozporu s § 7 odst. 4 má zakrytý obličej způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, nebo c) v rozporu s § 12 odst. 5 neuposlechne výzvy svolavatele k pokojnému rozchodu z ukončeného shromáždění anebo neuposlechne výzvy zástupce úřadu nebo policisty k pokojnému rozchodu z rozpuštěného shromáždění. (3) Fyzická osoba se jako svolavatel shromáždění dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 1 svolá nebo pořádá shromáždění bez oznámení, b) pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává, c) bez vážného důvodu nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 4 až 6, d) nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou úřadem na základě § 8 odst. 2, nebo e) v rozporu s § 12 odst. 5 neučiní účinná opatření, aby se účastníci shromáždění pokojně rozešli. (4) Za přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 15 000 Kč. § 14a Přestupky právnických osob (1) Právnická osoba se jako svolavatel shromáždění dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 1 svolá nebo pořádá shromáždění bez oznámení, b) pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává, c) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 4 až 6, d) nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou úřadem na základě § 8 odst. 2, nebo e) v rozporu s § 12 odst. 5 neučiní účinná opatření, aby se účastníci shromáždění pokojně rozešli. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč. § 14b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecobec. (2) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Společná ustanovení § 16 Rozhodnutí vydané podle § 8 odst. 2 a § 10 je prvním úkonem v řízení. § 17 Je-li v tomto zákonu lhůta určena počtem dnů, rozumí se jedním dnem doba 24 hodin od události, k níž se lhůta váže. § 19 Ustanovení zákonů o mimořádných opatřeních v době vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o opatřeních proti šíření infekčních onemocnění3) nejsou tímto zákonem dotčena. § 21 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o shromáždění; 2. vyhláška ministra vnitra č. 320/1951 Ú. l. (č. 348/1951 Ú. v.) o dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o shromáždění; 3. § 1 a 3 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku; 4. § 40 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti. § 22 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. Příloha k zákonu č. 84/1990 Sb. Místa, kde jsou shromáždění zakázána 1. Sněmovní, Praha 1, 2. U Zlaté studně, Praha 1, 3. Tomášská, Praha 1, 4. Thunovská, Praha 1, 5. Valdštejnské náměstí, Praha 1, 6. Valdštejnská, Praha 1, 7. Zámecká, Praha 1, 8. chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, Praha 1, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká, Praha 1, a Tomášská, Praha 1, a 9. Letenská, Praha 1, a to v úseku mezi Malostranským náměstím, Praha 1, a křižovatkou s ulicí Josefská, Praha 1. 1) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním 2) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). 3) Hlava III zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 85/1990 Sb.
Zákon č. 85/1990 Sb. Zákon o právu petičním Vyhlášeno 29. 3. 1990, datum účinnosti 29. 3. 1990, částka 19/1990 * Úvodní ustanovení * § 1 - (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen „petice“). * § 2 - Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu. * § 3 - Petiční výbor * § 4 - Shromažďování podpisů pod petici * § 5 - Podání a vyřízení petice * § 6 - Vzešla-li petice ze shromáždění,1) platí pro ni ustanovení § 1, 2 a 5 tohoto zákona s tím, že musí být uvedeno, z jakého shromáždění vzešla a jak byla shromážděním schválena; petičním výborem se rozumí svolavatel shromáždění. * § 6a - (1) Ministerstvo vnitra umožní k sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu využít nástroj pro sestavování elektronických petic (dále jen „nástroj“). Nástroj je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. * Společná ustanovení * § 7 - Státní orgány upraví způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jim adresovaných ve svých jednacích řádech nebo obdobných předpisech. * § 8 - Pokud se v tomto zákoně mluví o státních orgánech, rozumí se tím i právnické osoby, jimž byla působnost státního orgánu svěřena. * § 9 - Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona. * § 10 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 31. 12. 2023 (346/2023 Sb.) 85 ZÁKON ze dne 27. března 1990 o právu petičním Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Úvodní ustanovení § 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen „petice“). (2) Právnické osoby mohou toto právo vykonávat, je-li to v souladu s cíli jejich činnosti. (3) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. (4) Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti. § 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu. § 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výborpetiční výbor. (2) Petiční výborPetiční výbor není právnickou osobou. (3) Členové petičního výborupetičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány. § 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výborpetiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výborupetičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let. § 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výborpetiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. (3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výborupetičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. § 6 Vzešla-li petice ze shromáždění,1) platí pro ni ustanovení § 1, 2 a 5 tohoto zákona s tím, že musí být uvedeno, z jakého shromáždění vzešla a jak byla shromážděním schválena; petičním výborempetičním výborem se rozumí svolavatel shromáždění. § 6a (1) Ministerstvo vnitra umožní k sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu využít nástroj pro sestavování elektronických petic (dále jen „nástroj“). Nástroj je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. (2) Podpis občana pod peticí se v nástroji nahrazuje prohlášením o podpoře petice potvrzeným občanem s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná. (3) Údaje vedené v nástroji o petici a o počtu podpisů občanů pod peticí jsou veřejně přístupné. (4) Ministerstvo vnitra umožní tomu, kdo petici v nástroji sestavil, obstarat si elektronický výpis ze zápisu o petici obsaženého v nástroji. Elektronický výpis obsahuje údaje o občanech, kteří petici svým podpisem podpořili, stanovené v ustanovení § 4 odst. 1 a údaje stanovené pro podpisové archy v ustanovení § 4 odst. 2. (5) Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že petice sestavená v nástroji odporuje ustanovení § 1 odst. 3 nebo 4, neumožní další využití nástroje k opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu a vyrozumí o tom prostřednictvím nástroje toho, kdo petici v nástroji sestavil. (6) Ministerstvo vnitra může přenést svou působnost podle odstavců 1 a 4 na jiný státní orgán nebo na státem zřízenou anebo založenou právnickou osobu. Společná ustanovení § 7 Státní orgány upraví způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jim adresovaných ve svých jednacích řádech nebo obdobných předpisech. § 8 Pokud se v tomto zákoně mluví o státních orgánech, rozumí se tím i právnické osoby, jimž byla působnost státního orgánu svěřena. § 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona. § 10 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím
Zákon č. 88/1990 Sb.
Zákon č. 88/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství Vyhlášeno 29. 3. 1990, datum účinnosti 29. 3. 1990, částka 19/1990 * Čl. I - 1. Zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb. a zákona č. 165/1968 Sb., se mění takto: * Čl. II - 1. a) Rozhodnutí o odnětí státního občanství vydaná podle předpisů uvedených v čl. I se zrušují s účinností od jejich vydání. * Čl. III Aktuální znění od 29. 3. 1990 88 ZÁKON ze dne 28. března 1990, kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I 1. Zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb. a zákona č. 165/1968 Sb., se mění takto: Ustanovení § 7 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb. se vypouští. 2. Ustanovení § 14a zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 39/1969 Sb.; ustanovení § 15 zákona Slovenské národní rady č. 206/1968 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství Slovenské socialistické republiky, pozbývají platnosti. Čl. II 1\\. a) Rozhodnutí o odnětí státního občanství vydaná podle předpisů uvedených v čl. I se zrušují s účinností od jejich vydání. b) Osoby, jímž bylo státní občanství odňato, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za osoby propuštěné ze státního svazku. 2\\. a) Chce-li ten, jehož se rozhodnutí uvedené v bodě 1 písm. a) týká, zůstat československým státním občanem, může to nejpozději do 31. prosince 1993 písemně sdělit přímo nebo prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu Československé socialistické republiky v cizině příslušnému ústřednímu orgánu státní správy,1) podle toho, na území které republiky měl poslední trvalý pobyt. Pokud tak učiní, bude se mít za to, že nepřestal být československým státním občanem; z toho mu nesmí vzniknout žádná újma. b) Účinky uvedené v bodě 2 písm. a) věta druhá nastávají dnem, kdy sdělení občana došlo příslušnému ústřednímu orgánu státní správy; o tom mu tento orgán vydá osvědčení. 3\\. a) Osobám, které byly propuštěny ze státního svazku v době od 1. října 1949 do 31. prosince 1989, bude státní občanství uděleno, jestliže o to požádají nejpozději do 31. prosince 1993 přímo anebo prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu Československé socialistické republiky v cizině příslušný ústřední orgán státní správy. b) Státní občanství nelze podle bodu 3 písm. a) udělit, pokud by to bylo v rozporu s mezinárodními závazky, které Československá socialistická republika převzala. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon SNR č. 207/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 90/1990 Sb.
Zákon č. 90/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 43/1976 Sb. Vyhlášeno 29. 3. 1990, datum účinnosti 29. 3. 1990, částka 19/1990 * Čl. I - Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 43/1976 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 29. 3. 1990 90 ZÁKON ze dne 28. března 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 43/1976 Sb. Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 43/1976 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 6 odst. 3 se vypouštějí slova: „je při plnění svých úkolů“. 2. § 53 zní: „§ 53 (1) Leteckou dopravu cestujících, zavazadel, zásilek a pošty a letecké práce za úplatu mohou provozovat organizace pro provozování letecké dopravy a organizace vykonávající letecké práce [§ 6 odst. 1 písm. a)]. (2) Jiné organizace, než jsou uvedeny v odstavci 1, a čs. státní občané, mohou provozovat za úplatu leteckou dopravu nebo vykonávat letecké práce pouze se souhlasem federálního ministerstva dopravy vydaným na základě žádosti organizace nebo občanů. (3) Žádost o souhlas k provozování letecké dopravy nebo leteckých prací za úplatu musí obsahovat: a) skutečnosti rozhodné pro posouzení způsobilosti žadatele k zajištění zamýšleného rozsahu a podmínek provozu; vyžaduje-li provoz nebo jeho zajištění součinnost s jinou organizací, doklad o způsobu této součinnosti, b) dopravní podmínky, tarify a ceny poskytovaných služeb, které podléhají schválení nebo vyhlášení federálního ministerstva dopravy.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon České národní rady č. 92/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 92/1990 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb. Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 30. 3. 1990, částka 20/1990 * Čl. I - Ustanovení § 14a zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní * Čl. II Aktuální znění od 30. 3. 1990 92 ZÁKON České národní rady ze dne 29. března 1990, kterým se mění zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Ustanovení § 14a zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, se vypouští. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Šafařík v. r. Pithart v. r.
Zákon České národní rady č. 93/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 93/1990 Sb. Zákon České národní rady o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 30. 3. 1990, částka 20/1990 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních o * Čl. II Aktuální znění od 30. 3. 1990 93 ZÁKON České národní rady ze dne 29. března 1990 o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, a zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, se doplňuje takto: V § 10 odst. 1 se za slova „pro pracovněprávní vztahy a zaměstnanost“ vkládají slova „pro civilní službu,“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Šafařík v. r. Pithart v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1990 a o zmenách zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 20/1990 * PRVÁ ČASŤ - Štátny rozpočet Slovenskej republiky na rok 1990 (§ 1 — § 2) * DRUHÁ ČASŤ - Novelizácia zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. (§ 3 — § 3) * TRETIA ČASŤ - Záverečné ustanovenia (§ 4 — § 6) * Príloha č. 1 zákona SNR č. 95/1990 Zb. * Príloha č. 2 zákona SNR č. 95/1990 Zb. Aktuální znění od 1. 4. 1990 95 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 30. marca 1990 o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1990 a o zmenách zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ Štátny rozpočet Slovenskej republiky na rok 1990 § 1 (1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou| 90 330 700 000 ---|--- celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou| 90 330 700 000 (príloha č. 1). (2) V štátnom rozpočte republiky sú obsiahnuté| ---|--- globálne dotácie zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov národných výborov vo výške | 6 735 800 000 a účelové dotácie poskytované zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov národných výborov vo výške| 11 467 100 000 (príloha č. 2). § 2 Vláda Slovenskej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií, cien a miezd môže vykonať zmenu záväzných ukazovateľov štátneho rozpočtu republiky, uvedených v prílohe č. 1 a 2 tohto zákona v prípade, že sa zmenia podmienky, za ktorých boli tieto ukazovatele schválené, ak sa tým nenaruší vyrovnanosť štátneho rozpočtu republiky. O týchto zmenách informuje vláda Slovenskej republiky Slovenskú národnú radu. DRUHÁ ČASŤ Novelizácia zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. § 3 Zákon Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie sa mení takto: 1. V § 2 ods. 1 sa slová „odvodu voľného zostatku zisku,“ nahrádzajú slovami „odvodu zo zisku na základe finančného plánu,“. 2. V § 2 ods. 2 sa slová „Výnos dodatkových odvodov, s výnimkou dodatkových odvodov na znovurozdelenie prostriedkov,“ nahrádzajú slovami „Výnos regulačných, cenových a dodatkových odvodov,“. 3. V § 3 ods. 2 sa slová „Mestská finančná správa v Bratislave.“ nahrádzajú slovami „Obvodná finančná správa I. v Bratislave.“. TRETIA ČASŤ Záverečné ustanovenia § 4 Ministerstvo financií, cien a miezd Slovenskej republiky upraví všeobecne záväzným právnym predpisom a) spôsob a rozsah financovania geologických prác zo štátneho rozpočtu republiky a finančného zabezpečenia alebo likvidácie starých banských diel a ich následkov zo štátneho rozpočtu republiky, b) spôsob tvorby a použitia účelových fondov zriaďovaných úplne alebo čiastočne z iných zdrojov ako zo zisku štátnych podnikov založených národnými výbormi. § 5 Do účinnosti novej právnej úpravy sa nepoužijú ustanovenia všeobecne záväzných právnych predpisov, týkajúce sa komplexného štátneho plánu hospodárskeho a sociálneho rozvoja Slovenskej republiky, rozpočtových výhľadov, ako aj úhrnného finančného plánu. § 6 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1990. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. Príloha č. 1 zákona SNR č. 95/1990 Zb. Celkový prehľad štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1990 Príjmy| v tis. Kčs ---|--- Hospodárstvo| 65 174 960 Veda a technika| 128 867 Peňažné a technické služby| 1 717 628 Spoločenské služby a činnosti| 855 595 Obrana a bezpečnosť| 35 900 Dane od obyvateľstva a poplatky| 604 000 Ostatné príjmy| 493 950 Dotácie zo štátneho rozpočtu federácie| 21 319 800 Spolu| 90 330 700 Výdavky| v tis. Kčs ---|--- Hospodárstvo| 26 430 763 Veda a technika| 2 133 980 Peňažné a technické služby| 1 952 295 Spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 38 564 521 Obrana a bezpečnosť| 2 039 700 Správa| 1 006 541 Globálne a účelové dotácie národným výborom| 18 202 900 Spolu| 90 330 700 Príloha č. 2 zákona SNR č. 95/1990 Zb. Globálne a účelové dotácie národným výborom zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1990 Kraj| Globálne dotácie| Účelové dotácie ---|---|--- v tis. Kčs Národný výbor hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy| \\- 26 600| 2 403 800 Západoslovenský krajský národný výbor| 2 239 700| 2 831 900 Stredoslovenský krajský národný výbor| 1 729 100| 3 055 900 Východoslovenský krajský národný výbor| 2 793 600| 3 175 500 Spolu| 6 735 800| 11 467 100
Zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o zriadení Slovenskej komisie pre životné prostredie a o zmenách v pôsobnosti ministerstiev Slovenskej republiky Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 30. 3. 1990, částka 20/1990 * Čl. I - (1) Zriaďuje sa Slovenská komisia pre životné prostredie ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre tvorbu a ochranu životného prostredia. * Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., * Čl. III * Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 30. 3. 1990 96 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 30. marca 1990 o zriadení Slovenskej komisie pre životné prostredie a o zmenách v pôsobnosti ministerstiev Slovenskej republiky Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I (1) Zriaďuje sa Slovenská komisia pre životné prostredie ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre tvorbu a ochranu životného prostredia. (2) Slovenská komisia pre životné prostredie vypracúva koncepcie tvorby a ochrany životného prostredia a vykonáva štátnu správu vo veciach tvorby a ochrany životného prostredia, vrátane a) ochrany prírody, b) ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania, c) ochrany ovzdušia, d) územného plánovania a stavebného poriadku, e) koncepčných otázok nakladania s tuhým komunálnym odpadom. (3) Slovenská komisia pre životné prostredie zabezpečuje jednotný informačný systém o životnom prostredí, vrátane plošného monitoringu na území Slovenskej republiky. (4) Slovenskej komisii pre životné prostredie sú podriadené a) Slovenská inšpekcia životného prostredia, prostredníctvom nej plní Slovenská komisia pre životné prostredie funkciu orgánu hlavného štátneho dozoru vo veciach životného prostredia, b) Slovenský hydrometeorologický ústav.1) Čl. II Zákon Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 39/1973 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1983 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 50/1988 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 1 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie: „b) Slovenská komisia pre životné prostredie,“. 2. V § 1 ods. 1 písm. h) znie: „h) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky,". Doterajšie písmená b) až m) sa označujú ako písmená c) až n). 3. V § 1 sa za odsek 2 vkladajú nové odseky 3 a 4, ktoré znejú: „(3) Slovenská komisia pre životné prostredie sa skladá z predsedu, ktorým je podpredseda vlády Slovenskej republiky, a z ďalších členov. Predsedu Slovenskej komisie pre životné prostredie vymenúva a odvoláva Predsedníctvo Slovenskej národnej rady. Ďalších členov Slovenskej komisie pre životné prostredie vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky. (4) Prácu Slovenskej komisie pre životné prostredie a jej aparátu riadi a jej rozhodnutia vydáva predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie.“. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 5. Čl. III (1) Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza a) z Ministerstva vnútra a životného prostredia Slovenskej republiky na úseku tvorby a ochrany životného prostredia a koncepčných otázok nakladania s tuhým komunálnym odpadom, b) z Ministerstva výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky na úseku územného plánovania a stavebného poriadku, c) z Ministerstva lesného a vodného hospodárstva a drevospracujúceho priemyslu Slovenskej republiky na úseku ochrany ovzdušia a na úseku štátnej správy ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využitia, d) z Ministerstva kultúry Slovenskej republiky na úseku ochrany prírody na Slovenskú komisiu pre životné prostredie. (2) Pôsobnosť doterajšej Slovenskej technickej inšpekcie ochrany ovzdušia2) a Slovenskej vodohospodárskej inšpekcie3) prechádza na Slovenskú inšpekciu životného prostredia. (3) V súvislosti s prechodom pôsobnosti z ministerstiev podľa odseku 1 a pôsobnosti inšpekcií podľa odseku 2 prechádzajú na Slovenskú komisiu pre životné prostredie a Slovenskú inšpekciu životného prostredia aj práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov. Podrobnosti o prechode týchto práv a povinností sa upravia dohodou, v ktorej sa vymedzí najmä druh a rozsah preberaného majetku a záväzkov a určí rozsah zmeny plánu práce v súvislosti s prechodom pôsobnosti na Slovenskú komisiu pre životné prostredie a na Slovenskú inšpekciu životného prostredia. Čl. IV Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. 1) Vládne nariadenie č. 96/1953 Zb. o Hydrometeorologickom ústave. 2) § 12 a 13 zákona č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečišťovaniu ovzdušia. 3) § 12 zákona SNR č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 97/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 97/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o zhromažďovacom práve a zákona o civilnej službe Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 30. 3. 1990, částka 20/1990 * § 1 - (1) Pôsobnosť vo veciach zhromažďovacieho práva podľa osobitného predpisu1) vykonáva miestny (obvodný) národný výbor, v ktorého územnom obvode sa má zhromaždenie konať. * § 2 - Pôsobnosť vo veciach civilnej služby podľa osobitného predpisu2) vykonáva okresný národný výbor, v ktorého územnom obvode má trvalý pobyt občan, o ktorého právach a povinnostiach vo veciach civilnej služby sa rozhoduje. * § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 30. 3. 1990 97 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 30. marca 1990 o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o zhromažďovacom práve a zákona o civilnej službe Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 (1) Pôsobnosť vo veciach zhromažďovacieho práva podľa osobitného predpisu1) vykonáva miestny (obvodný) národný výbor, v ktorého územnom obvode sa má zhromaždenie konať. (2) Ak má miesto konania zhromaždenia presahovať územie obce, vykonáva pôsobnost podľa odseku 1 okresný národný výbor, v ktorého územnom obvode sa má zhromaždenie konať. § 2 Pôsobnosť vo veciach civilnej služby podľa osobitného predpisu2) vykonáva okresný národný výbor, v ktorého územnom obvode má trvalý pobyt občan, o ktorého právach a povinnostiach vo veciach civilnej služby sa rozhoduje. § 3 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. 1) § 4, § 5 ods. 1, 4 a 5, § 6 ods. 1, 3 a 6, § 8, 9, 10, § 11 ods. 1 a 2 a § 12 ods. 1, 3, 4, 5 a 6 zákona č. 84/1990 Zb. o zhromažďovacom práve. 2) § 3 ods. 3 a 4, § 4 ods. 2 a 3 a § 7 ods. 3 a 4 zákona č. 73/1990 Zb. o civilnej službe.
Zákon č. 107/1990 Sb.
Zákon č. 107/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 23/1990 * Článek I - Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, se mění a doplňuje takto: * Článek II Aktuální znění od 1. 5. 1990 107 ZÁKON ze dne 19. dubna 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně: Článek I Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 zní: „§ 1 Daň z obratu (dále jen „daň“) je nástrojem rozdělení a přerozdělení národního důchodu.“. 2. § 2 zní: „§ 2 Plátci daně (1) Plátci daně1) jsou: a) státní podniky, státní hospodářské organizace, sdružení s právní subjektivitou, akciové společnosti, obchodní společnosti, státní organizace Československé státní dráhy a specializované železniční organizace, bytová, spotřební, výrobní a jiná družstva, svazy družstev, Ústřední rada družstev, družstevní podniky a jednotná zemědělská družstva, společné podniky, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací; b) podniky zahraničního obchodu, účelové zahraničně obchodní organizace, sdružení pro zahraniční obchod, podniky se zahraniční majetkovou účastí; c) fyzické osoby (podnikatelé), které byly zapsány do podnikového rejstříku; d) subjekty se sídlem v cizině provádějící hospodářskou činnost na území Československé federativní republiky. (2) Daň vypořádávají též některé rozpočtové a jiné státní organizace a organizace s mezinárodním prvkem na území Československé federativní republiky, jestliže tak stanoví federální ministerstvo financí, pokud jde o subjekty v působnosti orgánů federace, a ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky, jde-li o ostatní subjekty. (3) Používá-li se dále pojmu „podnik“, rozumějí se jím subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2.“. 3. Název § 3 zní: „§ 3 Předmět daně“. 4. V § 3 odst. 1 se za slova „vlastního nákupu“ doplňují slova „a zboží z dovozu“. 5. § 3 odst. 4 zní: „(4) Obrat z prodeje zboží do zahraničí nepodléhá dani.“. 6. V § 3 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Dovoz neobchodního zboží nepodléhá dani; vztahují se na něj předpisy o cle.“. 7. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zdanitelným obratem je rovněž prodejní cena zboží realizovaného na území Československé federativní republiky v jednotkách cizí měny.“. 8. V § 4 dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3, v němž se slova „Zdanitelnost obratu“ nahrazují slovy „Zdanitelný obrat“. 9. § 5 se vypouští. 10. § 6 zní: „§ 6 Stanovení daně Federální ministerstvo financí stanoví způsob výpočtu daně v prováděcí vyhlášce a sazby v Sazebníku daně z obratu.“. 11. § 8 odst. 1 zní: „(1) Podnik je povinen předložit místně příslušnému finančnímu orgánu2) (dále jen „finanční orgán“) hlášení o dani z obratu (dále jen „hlášení“) na předepsaném tiskopisu ve lhůtách stanovených prováděcí vyhláškou. Podnik je povinen podat na vyzvání finančního orgánu vysvětlení, opravu nebo doplnění hlášení.“. 12. § 8 odst. 2 zní: „(2) Finanční orgán přezkouší hlášení, a odchyluje-li se daň jím vypočtená od daně podle hlášení, vyrozumí o rozdílu podnik.“. 13. V § 8 odst. 3 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „finančnímu orgánu“, slova „daňového“ a „daňové“ se vypouštějí a za slovy „kalendářního měsíce“ se doplňuje slovo v závorce „(čtvrtletí)“. 14. § 8 odst. 4 zní: „(4) Podnik je povinný podat do 31. ledna po uplynutí kalendářního roku vyúčtování daně příslušnému finančnímu orgánu na předepsaném tiskopise, ve kterém uvede daňovou povinnost a platby na daň. Finanční orgán přezkouší vyúčtování a v případě, že zjistí neshody, oznámí podniku do třiceti dnů ode dne podání vyúčtování rozdíly mezi vyúčtováním podniku a vyúčtováním finančního orgánu.“. 15. § 9 odst. 1 zní: „(1) Podniky jsou povinny přihlásit se k daňové registraci u místně příslušných finančních orgánů podle svého sídla. Finanční orgán vede pro účely daně katastr podniků, v němž vyznačuje daňově důležité skutečnosti a souvislosti.“. 16. V § 9 odst. 2 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „finančnímu orgánu“; poslední věta se vypouští. 17. § 10 zní: „§ 10 Použití účetnictví Údaje účetnictví slouží i účelům daňovým.“. 18. V § 12 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 19. V § 13 odst. 1 se slova „okresních a krajských národních výborů“ nahrazují slovy „finančních orgánů“ a slovo „daňových“ se vypouští. 20. V § 13 odst. 2 se slovo „obyvatelé“ nahrazuje slovem „občané“ a slova „okresní a krajské národní výbory nebo ministerstvo financí“ se nahrazují slovy „finanční orgány“. 21. Název § 14 zní: „§ 14 Penále a zvýšení daně“. 22. V § 14 odst. 1 se slova „ve výši 0,05%“ nahrazují slovy „ve výši 0,1%“. 23. V § 14 odst. 2 se slovo „daňové“ vypouští. 24. V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zjistí-li finanční orgán, že hlášení bylo nesprávné nebo neúplné, je oprávněn zkrácenou daň zvýšit o 20 %. Zjistí-li podnik nesprávnost nebo neúplnost sám a podá dodatečné hlášení, je finanční orgán oprávněn zkrácenou daň zvýšit o 10 %.“. 25. § 15 zní: „§ 15 Vymáhání daně Nezaplatí-li podnik daň ve lhůtě, zašle finanční orgán příslušné bance nebo spořitelně příkaz k vybrání a současně o tom zpraví podnik. Tento příkaz provede banka nebo spořitelna přednostně.“. 26. V § 17 se odstavec 1 vypouští; dále se vypouští označení odstavce 2. Článek II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech. Zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy. Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví. Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví. Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. 2) Zákon České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách. Zákon Slovenské národní rady č. 115/1970 Sb., o finančních správách.
Zákon č. 108/1990 Sb.
Zákon č. 108/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 23. 4. 1990, částka 24/1990 * Čl. I - Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, se mění a doplňuje takto: * Čl. II * Čl. III - 1. Ustanovení článku I nabývá účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1990. Aktuální znění od 1. 1. 1991 108 ZÁKON ze dne 19. dubna 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 písm. g) zní: „g) ostatní organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými obecně závaznými právními předpisy, a fyzické osoby provozující soukromé podnikání, zapsané do podnikového rejstříku;3a)“. Slova „v písmenech c), i) a j)“ se nahrazují slovy „v písmenech c) a i)“. 2. Poznámka 3a zní: „3a) § 13 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.“. 3. § 2 odst. 1 písm. i) zní: „i) subjekty se sídlem v cizině a fyzické osoby provozující soukromé podnikání zapsané do podnikového rejstříku,3a) které mají bydliště v cizině.“. 4. V § 2 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene j). 5. § 2 odst. 2 písm. a) zní: „a) ústřední, krajské a okresní orgány a jim na roveň postavené orgány společenských organizací s výjimkou politických stran a politických hnutí, podniky a hospodářská zařízení přímo napojené na rozpočty ústředních orgánů těchto organizací;“. 6. V § 2 odst. 2 písm. c) se vypouští slovo „socialistické“. 7. § 3 odst. 4 nově zní: „(4) U bytových družstev, která se zabývají převážně činnostmi pro jiné odběratele než pro bytová družstva, která jsou vlastníky družstevního bytového fondu, je předmětem důchodové daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí, kromě příjmů z úhrad za užívání družstevních bytů, které jsou ve správě těchto družstev.“. 8. V § 3 odst. 6) se na začátku slova „U subjektů se sídlem v cizině“ nahrazují slovy „U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i)“. 9. V § 4 odst. 1 se v úvodní větě slova „až i)“ nahrazují slovy „až h)“. 10. V § 4 odst. 1 se ve větě následující za písmenem d) slova „v § 2 odst. 1 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „v § 2 odst. 1 písm. a), b) a g)“. 11. V § 4 odst. 3 se slova „až i)“ nahrazují slovy „až h)“. 12. V § 4 odst. 4 se vypouštějí slova „a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i)“. 13. V § 4 odst. 5 se slova „až i)“ nahrazují slovy „až h)“. 14. V § 4 se vypouští odstavec 6. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 6. 15. V § 4 odst. 7 úvodní věta zní: „(7) Základem důchodové daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) jsou:“. 16. V § 4 odst. 7 písm. d) se za slovy „Československé federativní republiky“ nahrazuje čárka tečkou a konec věty se vypouští. 17. V § 4 se vypouští odstavec 8. 18. V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „f), g) a i)“ nahrazují slovy „f) a g)“. 19. V § 5 odst. 1 písm. e) se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 20. V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 21. V § 5 odst. 1 písm. g) se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 22. V § 5 odst. 1 písm. h) se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „poplatníků“. 23. V § 6 odst. 1 se za slova „bytovým družstvům uvedeným v § 3 odst. 4“ vkládají slova „jiným družstvům, fyzickým osobám provozujícím soukromé podnikání uvedeným v § 2 odst. 1 písm. g), s výjimkou těch, pro které je stanovena sazba důchodové daně v § 5 odst. 1 písm. h),“. 24. § 7 odst. 2 zní: „(2) Poplatníky daně z objemu mezd podle odstavce 1 nejsou bytová družstva a jejich svazy s výjimkou bytových družstev uvedených v § 3 odst. 4, církve, církevní organizace, náboženské společnosti, nadace, poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 písm. b), umělecké svazy, kulturní fondy a organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, podniky a hospodářská zařízení ústředních odborových orgánů a další podniky a hospodářská zařízení ústředních orgánů společenských organizací s činností nakladatelskou a vydavatelskou, které jsou osvobozeny od důchodové daně podle § 2 odst. 2 písm. a), a podnik Sazka.“. 25. V § 9 odst. 1 písm. a) se za slova „Ústředí slovenské advokacie,“ vkládají slova „u podniků a hospodářských zařízení ústředních orgánů společenských organizací s činností nakladatelskou a vydavatelskou“, slova „vyšších orgánů“ se nahrazují slovy „ústředních orgánů“, slova „České socialistické republiky“ a „Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České republiky“ a „Slovenské republiky“ a vypouští se slovo socialistickými. V § 9 odst. 1 písm. c) doplnit za slova „hospodářských zařízení svazů invalidů“ slova „jakož i fyzických osob provozujících soukromé podnikání“. 26. V § 10 odst. 1 doplnit za slova „hospodářských zařízení svazu invalidů“ slova „jakož i fyzických osob provozujících soukromé podnikání, které zaměstnávají převážně občany se změněnou pracovní schopností“. 27. V § 11 odst. 1 se na konci připojují tato slova „nebo od svého zápisu do podnikového rejstříku3a)“. 28. V § 11 odst. 4 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 29. V § 14 odst. 7 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 30. V § 18 odst. 4 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“ a na konci se připojuje tato věta: „U fyzických osob provozujících soukromé podnikání, které se staly poplatníky podle § 2 odst. 1 písm. g) a i) v průběhu zdaňovacího období, stanoví placení záloh orgán vykonávající správu daně.“. 31. V § 19 odst. 1 se slova „písm. j)“ nahrazují lovy „písm. i)“. 32. V § 19 odst. 4 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 33. V § 19 odst. 6 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 34. V § 19 odst. 7 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“. 35. V § 20 odst. 6 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“ a slova „Slovenské socialistické republiky“ nahrazují slovy „Slovenské republiky“. 36. V § 26 odst. 2 se v úvodní větě nahrazují slova „a j)“ slovy "a i)", slova „České socialistické republiky“ slovy „České republiky“ a slova „Slovenské socialistické republiky“ slovy „Slovenské republiky“. 37. V § 26 odst. 3 se slova „v § 2 odst. 1 písm. j)“ nahrazují slovy „v § 2 odst. 1 písm. i)“. Čl. II Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 2 zní: „(2) Od důchodové daně jsou osvobozeny: a) zařízení zabezpečující výběrovou rekreaci a podnik Sazka; b) umělecké svazy, kulturní fondy a organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, podniky a zařízení provozované těmito svazy, fondy a organizacemi.“. 2. § 3 odst. 3 zní: „(3) Trvalou hospodářskou činností se pro účely tohoto zákona rozumějí: a) u společenských organizací veškerá činnost, směřující k dosahování zisku, pokud z nich plynoucí hrubé příjmy a výnosy převyšují ve zdaňovacím období v úhrnu částku 500 000 Kčs. Do příjmů z trvalé hospodářské činnosti se nezapočítávají příjmy z činnosti, které se omezují na plnění jejich základního poslání; b) v organizaci s mezinárodním prvkem3) veškeré činnosti, směřující k dosahování zisku, pokud z nich plynoucí hrubé příjmy a výnosy převyšují ve zdaňovacím období v úhrnu částku 250 000 Kčs. Do příjmů z trvalé hospodářské činnosti se nezapočítávají příjmy z činnosti, které se omezují na plnění jejich základního poslání; c) u bytových družstev a jejich svazů veškeré činnosti s výjimkou výstavby, provozu a udržování družstevního bytového fondu a družstevních garáží včetně oprav prováděných v bytech členů bytových družstev, pokud z nich plynoucí hrubé příjmy a výnosy převyšují ve zdaňovacím období v úhrnu částku 250 000 Kčs. Do příjmů z trvalé hospodářské činnosti se nezahrnují příjmy z úhrad za užívání družstevních bytů, které jsou ve správě bytových družstev a u lidových bytových družstev ani příjmy z pronájmu nebytových prostor.“. 3. § 5 odst. 1 písm. c) zní: „c) nepřesahujícího 200 000 Kčs 20 % a z částky přesahující tuto částku 55 % u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až g). Výjimku tvoří poplatníci, pro které platí sazba důchodové daně uvedená pod písmeny a), d) a h).“. 4. § 5 odst. 1 písm. d) zní: „d) nepřesahujícího 200 000 Kčs 20 % a z částky přesahující tuto částku 40 % u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. e), u nichž podíl zahraničního účastníka (účastníků) na základním jmění činí více než 30 %, a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h);“. 5. V § 6 odst. 3 se za slova „Výrobním družstvům invalidů“ vkládají slova „a podnikům a hospodářským zařízením svazů invalidů, jakož i fyzickým osobám provozujícím soukromé podnikání uvedeným v § 2 odst. 1 písm. g) se důchodová daň snižuje o ...“. 6. § 7 odst. 2 zní: „(2) Poplatníky daně z objemu mezd podle odstavce 1 nejsou bytová družstva a jejich svazy s výjimkou bytových družstev uvedených v § 3 odst. 4, církve, církevní organizace, náboženské společnosti, nadace, zařízení zabezpečující výběrovou rekreaci, umělecké svazy, kulturní fondy a organizace zastupující autory nebo výkonné umělce.“. 7. V § 9 odst. 1 písm. a) se na konci připojují slova „a u podniků Sazka“. Čl. III 1. Ustanovení článku I nabývá účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1990. 2. Poplatníci, u nichž bylo podle článku I zrušeno osvobození od důchodové daně a daně z objemu mezd, zaplatí zálohy na důchodovou daň a daň z objemu mezd splatné od počátku roku nejpozději do jednoho měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona. 3. Ustanovení článku II nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. 4. S účinností od 1. ledna 1991 se zrušuje § 2 a § 3 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon č. 109/1990 Sb.
Zákon č. 109/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 162/1989 Sb. Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 24/1990 * Čl. I - Zákon č. 162/1989 Sb., devizový zákon, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 5. 1990 109 ZÁKON ze dne 19. dubna 1990, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 162/1989 Sb. Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 162/1989 Sb., devizový zákon, se mění a doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 3 se v první větě za slova „právnické osoby“ doplňují slova „a fyzické osoby – podnikatelé (dále jen „podnikatel“)6a)". Pod čarou se doplňuje odkaz 6a), který zní: „6a) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.“. 2. V § 12 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nový text, který se označuje jako písmeno b) a který zní: „b) podnikatel v rozsahu, který mu může být určen v prováděcím předpisu,“. 3. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 4. V § 12 odst. 1 písm. c) se v první větě slova „fyzická osoba“ nahrazují slovy „jiná fyzická osoba než uvedená v písmenu b)“ a částky „1000 Kčs“ v první a druhé větě se nahrazují částkami „2000 Kčs“. 5. V § 12 odst. 2 písm. b) se za slova „právnické osobě“ doplňují slova „nebo podnikateli,“. 6. V § 13 odst. 1 se v první a druhé větě doplňují za slova „právnická osoba“ slova „nebo podnikatel“. 7. V § 13 odst. 2 se za slova „jinému devizovému tuzemci“ doplňují slova „uvedenému v odstavci 1“. 8. V § 13 odst. 3 se za slova „nebo jiné osoby“ doplňují slova „uvedené v odstavci 1“ a vypouští se text uvedený na konci ustanovení v závorce. 9. V § 13 odst. 5 se ve druhé větě doplňují za slova „Devizový tuzemec“ slova „uvedený v odstavci 1“. 10. V § 14 se za slova „právnická osoba“ vkládají slova „nebo podnikatel,“. 11. V § 23 odst. 1 písm. b) se za slova „právnická osoba“ doplňují slova „nebo podnikatel“. 12. V § 23 odst. 1 písm. d) se za slova „právnickou osobou“ doplňují slova „nebo podnikatelem“. 13. V § 26 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „nemovitostem a“. 14. V § 26 se za odstavec 3 zařazuje nový odstavec 4, který zní: „(4) Devizový cizozemec nemůže nabývat vlastnické právo k nemovitostem devizového tuzemce na území Československé federativní republiky s výjimkou dědění. Vláda Československé federativní republiky může po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky nařízením stanovit podmínky, za kterých devizový tuzemec může výjimečně převést vlastnické právo k těmto nemovitostem na devizového cizozemce.“. 15. V § 30 odst. 4 se částka „1000 Kčs“ nahrazuje částkou „2000 Kčs“. 16. V § 33 odst. 4 se na konci doplňují slova " a za podmínky, že je doveze zpět do tuzemska.“. 17. Název oddílu 11 zní: „Majetková účast na podnikání v zahraničí“. 18. V § 34 odst. 1 se vypouštějí slova „tuzemské nebo“ a na konci se doplňují slova „vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.“. 19. V § 34 se vypouští odstavec 3. 20. V § 34 se dosavadní odstavec 4 přečíslovává a označuje jako odstavec 3, ve kterém se vypouštějí slova „odstavců 1 a 3“ a nahrazují se slovy „odstavce 1“. 21. V § 36 se za odstavec 1 zařazuje nový odstavec 2, který zní: „(2) Příjmy v devizových prostředcích plynoucí z podnikatelské činnosti vede devizový peněžní ústav pro podnikatele odděleně od ostatních příjmů devizového tuzemce - fyzické osoby v devizových prostředcích. Pro devizový účet zřízený podnikateli platí ustanovení odstavců 1 a 3 obdobně.“. 22. V § 36 se dosavadní odstavce 2 a 3 označují jako odstavce 3 a 4. 23. V § 36 odst. 3 se za slova „podle odstavce 1“ doplňuje text „a 2“. 24. § 59 se vypouští. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon č. 112/1990 Sb.
Zákon č. 112/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 24/1990 * Čl. I - Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Povolení udělená před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů k uzavření smlouvy o založení podniku se považují za povolení k založení podniku udělená podle tohoto zákona. * Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění Československé federativní republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 5. 1990 112 ZÁKON ze dne 19. dubna 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 se vypouští. 2. § 2 zní: „§ 2 (1) Podnikem se zahraniční majetkovou účastí (dále jen „podnik“) je právnická osoba s hospodářskou činností, která má sídlo na území Československé federativní republiky, pokud se na založení nebo po tomto založení na jejím podnikání podílí zahraniční účastník. (2) Zahraničním účastníkem pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území Československé federativní republiky, která se podílí majetkovým vkladem na podniku. (3) Československým účastníkem pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm na území Československé federativní republiky, která se podílí majetkovým vkladem vedle zahraničního účastníka na podniku. (4) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na případy, kdy podnik zakládá nebo na jeho podnikání se podílí výlučně zahraniční účastník.“. 3. § 3 zní: „§ 3 Vznik, právní forma, právní poměry a zánik podniku se řídí československým právem.1)“. 4. Nadpis části II zní: „POVOLOVÁNÍ ZALOŽENÍ PODNIKU“. 5. § 5 zní: „§ 5 Podnik může vzniknout jen na základě a v mezích povolení uděleného federálním ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd republiky, na jejímž území má mít podnik sídlo (dále jen „povolení“). V oblasti bankovnictví uděluje povolení Státní banka československá.“. 6. § 6 zní: „§ 6 (1) Žádost o povolení může podat kterýkoliv účastník. V žádosti uvede: a) název, sídlo, právní formu a předmět podnikání podniku; b) název, sídlo, popřípadě bydliště a předmět podnikání účastníků; c) výši základního jmění, výši podílů jednotlivých účastníků, formu a měnu těchto podílů, výši rezervního fondu, zastoupení účastníků v orgánech podniku, pokud jeho určení připouští právní forma podniku, jakož i způsob rozdělení zisku a krytí ztrát, pokud to nevyplývá z právní formy podniku. (2) Jestliže podnik zakládá více osob, přiloží k žádosti o povolení návrh smlouvy o založení podniku a návrh jeho stanov nebo statutu.“. 7. § 7 odst. 1 zní: „(1) Při rozhodování o udělení povolení se přihlédne k tomu, zda jsou předpoklady, že činnost zakládaného podniku bude v souladu se zájmy československého hospodářství a že při hospodářské činnosti si bude vytvářet dostatečné finanční zdroje v československé měně a v cizích měnách.“. 8. § 7 odst. 3 zní: „(3) Rozhodnutí o povolení se vydává ve správním řízení2) nejpozději do 60 dnů po předložení žádosti.“. 9. § 12 zní: „§ 12 Podnik vytváří po svém založení rezervní fond ve výši a způsobem určeným ve stanovách nebo statutu. Tento fond ročně doplňuje ze zisku zbylého po uhrazení daní minimálně ve výši 5 %, a to až do výše určené ve stanovách nebo statutu. Minimální výše rezervního fondu činí 10 % základního jmění. Podnik je povinen pro část rezervního fondu zajistit devizové prostředky.“. 10. § 13 zní: „§ 13 Po splnění daňových povinností a po přídělech do fondu (§ 12) může podnik použít zisk k rozdělení mezi účastníky.“. 11. § 15 zní: „§ 15 Na podnik se vztahuje nabídková povinnost stanovená v devizových předpisech.3)“. 12. § 16 zní: „§ 16 Podnik může zřizovat účty v cizí měně u československého devizového peněžního ústavu nebo se souhlasem Státní banky československé u zahraniční banky.“. 13. § 18 zní: „§ 18 Podnik může přijmout úvěr v cizí měně od československého devizového peněžního ústavu; od banky zahraniční může takový úvěr přijmout na základě souhlasu Státní banky československé.“. 14. § 28 zní: „§ 28 Vláda Československé federativní republiky může stanovit nařízením, kdy lze podnik založit bez povolení nebo upravit odchylně podmínky při udělování tohoto povolení.“. Čl. II Povolení udělená před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů k uzavření smlouvy o založení podniku se považují za povolení k založení podniku udělená podle tohoto zákona. Čl. III Předsednictvo Federálního shromáždění Československé federativní republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech. Zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu). Hospodářský zákoník, ve znění zákona č. 103/1990 Sb. 2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 3) § 12 odst. 1 písm. a) devizového zákona č. 162/1989 Sb. Vyhláška č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon.
Zákon č. 114/1990 Sb.
Zákon č. 114/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 24/1990 * Čl. I - Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 95/1988 Sb. a tímto * Čl. III Aktuální znění od 1. 5. 1990 114 ZÁKON ze dne 19. dubna 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Preambule zní: „Zrovnoprávnění všech forem vlastnictví vyžaduje, aby vlastníci mohli v plném rozsahu užívat svou zemědělskou půdu a jiný zemědělský majetek a aby byly odstraněny veškeré překážky, které brání ve výkonu tohoto jejich práva. K dosažení tohoto cíle, posílení vztahu vlastníků k jejich půdě a ochraně jejich vlastnictví se Federální shromáždění usneslo na tomto zákoně:“. 2. § 1 zní: „§ 1 Zemědělské organizace, jakož i státní organizace, které plní vědeckovýzkumné úkoly a úkoly výuky pro odvětví zemědělství (dále jen „zemědělské organizace“), užívají půdu, kterou nemají v družstevním nebo náhradním užívání, jakož i jiný zemědělský majetek, které nejsou vlastnictvím státu, družstev nebo společenských organizací, na základě práva užívání k zajištění výroby (dále jen „právo užívání“), pokud toto právo nezanikne (§ 12, 12a).“. 3. V § 2 odst. 1 se vypouštějí slova „a časově neomezené“. 4. V § 2 odst. 2 se vypouští slovo „zejména“ a v písmenu c) se vypouštějí slova", i obytné domy v rámci podnikové bytové výstavby“. 5. § 2 odst. 4 zní: „(4) Jde-li o užívání staveb, může zemědělská organizace zejména provádět na nich úpravy potřebné pro jejich účelné využití, a to pouze se souhlasem vlastníka.“ 6. V § 3 odst. 2 se vypouštějí slova „v zájmu společnosti a co nejúčinněji je využívat k rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby“. 7. § 6 a 7 včetně nadpisu se vypouštějí. 8. V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu“ a slova „v tomto pořadí“; za slova „náleží právo užívání,“ se vkládají slova „a to se souhlasem vlastníka“. 9. V § 9 se vypouštějí odstavce 2 a 8. 10. § 9 odst. 3 zní: „(3) Zemědělská organizace může přenechat do dočasného užívání i stavby, k nimž jí náleží právo užívání, popřípadě jejich části, a pozemky, na nichž jsou tyto stavby zřízeny.“. 11. § 9 odst. 4 zní: „(4) Dočasné užívání vzniká písemnou smlouvou. Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.“. 12. V § 9 odst. 5 se v prvé a třetí větě před slova „zemědělské organizace“ vkládají slova „vlastníka a“. 13. V § 9 se dosavadní odstavce 3, 4, 5, 6, 7 a 9 označují jako odstavce 2, 3, 4, 5, 6 a 7. 14. § 10 odst. 1 zní: „(1) Právo užívání může zemědělská organizace převést na jinou zemědělskou organizaci písemnou smlouvou, a to se souhlasem vlastníka.“. 15. § 10 odst. 3 se vypouští. 16. § 11 se vypouští. 17. § 11a se vypouští. 18. § 12 zní: „§ 12 (1) Právo užívání zaniká přechodem nebo převodem užívaného majetku do vlastnictví zemědělského družstva nebo státu; jinou změnou vlastnictví není právo užívání dotčeno. (2) Právo užívání zaniká jeho zrušením (§ 12a odst. 1 a 3). (3) Právo užívání zaniká uzavřením dohody o dočasném užívání pozemku zemědělskou organizací (§ 12a odst. 2).“. 19. § 12a zní: „§ 12a (1) Okresní národní výbor zruší právo užívání pozemku na návrh jeho vlastníka. Zemědělské pozemky lze vrátit jen k zemědělskému využití; doba skončení práva užívání zemědělského pozemku se stanoví až po sklizni, pokud se vlastník nedohodne se zemědělskou organizací jinak. Vrací se celá výměra pozemku, pokud se vlastník nedohodne se zemědělskou organizací jinak. (2) Okresní národní výbor, pokud nedojde k dohodě, nezruší právo užívání pozemku, jde-li o pozemky zastavěné, pokud se nejedná o stavbu ve vlastnictví občana, o pozemky, na nichž jsou trvalé porosty vzešlé v době trvání práva užívání, nebo meliorace zřízené zemědělskou organizací, pokud nedojde k finančnímu vyrovnání, nebo jde-li o pozemky nepřístupné. V tomto případě je zemědělské družstvo povinno na žádost vlastníka vyměnit jeho pozemek za jiný vhodný pozemek1) ve vlastnictví družstva a státní zemědělské organizace za jiný vhodný pozemek1) ve vlastnictví státu. Jestliže zemědělská organizace takový pozemek nemá, je povinna vlastníkovi přenechat jiný vhodný pozemek1) k dočasnému bezplatnému užívání; pozemek se přenechává k 1. 1. běžného roku na žádost vlastníka podanou nejpozději 6 měsíců předem. Pokud zemědělská organizace nemůže přenechat vlastníkovi vhodný pozemek k dočasnému užívání, anebo vlastník s přenecháním takového pozemku nesouhlasí, je zemědělská organizace povinna s vlastníkem uzavřít dohodu o dočasném užívání jeho pozemku za úplatu; jednostranně lze takovou dohodu vypovědět k 31. 12. běžného roku s pětiletou výpovědní lhůtou. Proti rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh vlastníka na zrušení práva užívání pozemku, může vlastník do 15 dnů od jeho doručení podat opravný prostředek k soudu. Pro řízení platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů soudem.2) (3) Právo užívání hospodářské budovy nebo jiné stavby (dále jen „hospodářská budova“) zruší okresní národní výbor na návrh vlastníka hospodářské budovy. Rozhodnutím o zrušení práva užívání hospodářské budovy musí být zrušeno i právo užívání zastavěné plochy s nádvořím, popřípadě s přilehlou zahradou. (4) Nedohodne-li se vlastník hospodářské budovy se zemědělskou organizací jinak, je zemědělská organizace povinna vlastníkovi vrátit hospodářskou budovu ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení; byla-li hospodářská budova na náklady zemědělské organizace zhodnocena, je vlastník povinen poskytnout zemědělské organizaci náhradu odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení budovy podle stavu v době zrušení práva užívání.“. Čl. II Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 95/1988 Sb. a tímto zákonem. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Při přenechávání pozemků zemědělská organizace postupuje přiměřeně podle zásad stanovených v § 17 a 18 vyhlášky ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru hospodářskotechnických úprav pozemků. 2) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 244 až 250).
Zákon č. 117/1990 Sb.
Zákon č. 117/1990 Sb. Zákon o zásluhách M. R. Štefánika Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 23. 4. 1990, částka 25/1990 * § 1 - K ocenění zásluh Milana Rastislava Štefánika na vzniku samostatného československého státu nechť je v budově Federálního shromáždění umístěna pamětní deska s tímto výrokem: „M. R. Štefánik sa zaslúžil o vznik spoločného štátu Čechov a Slovákov“. * § 2 - Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 23. 4. 1990 117 ZÁKON ze dne 23. dubna 1990 o zásluhách M. R. Štefánika Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 K ocenění zásluh Milana Rastislava Štefánika na vzniku samostatného československého státu nechť je v budově Federálního shromáždění umístěna pamětní deska s tímto výrokem: „M. R. Štefánik sa zaslúžil o vznik spoločného štátu Čechov a Slovákov“. § 2 Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon č. 118/1990 Sb.
Zákon č. 118/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 25/1990 * Čl. I - Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zrušují se: * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 1990 118 ZÁKON ze dne 23. dubna 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, se mění a doplňuje takto: 1. V § 13 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 2. § 16 odst. 1 se doplňuje o nová písmena f) a g), která zní: „f) užívat v provozu jen vozidla, jejichž technický stav byl shledán vyhovujícím při technické prohlídce, od níž neuplynula doba delší než 1 rok, popř. kratší doba stanovená orgánem státní správy, který provozování silniční dopravy povolil; g) při provozu vozidel dodržovat bezpečnostní přestávky, doby odpočinku a doby řízení stanovené pro řidiče silničních motorových vozidel zvláštními předpisy.1)“. 3. § 24 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Pro dopravu pro vlastní potřeby provozovanou podle odstavce 3 písm. c) platí ustanovení § 16 odst. 1 písm. f) a g).“. 4. § 25 odst. 2 zní: „(2) Jiná organizace nebo fyzická osoba2) mohou provozovat silniční motorovou dopravu pro cizí potřeby za úplatu jen obdrží-li k tomu, pokud nejde o případy uvedené v § 26, povolení od příslušného orgánu státní správy.“. V § 25 se odstavce 3, 4 a 5 vypouštějí. 5. § 26 odst. 1 zní: „(1) Povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby podle § 25 se nevyžaduje, jde-li o: a) dopravu osob a věcí prováděnou v rámci péče o vlastní pracovníky, členy družstev, kde obsahem členství je též pracovní vztah, včetně jejich dopravy do zaměstnání a dopravy jejich dětí do škol, b) nepravidelnou hromadnou dopravu osob prováděnou společenskou nebo družstevní organizací pro své členy a jejich rodinné příslušníky, c) pravidelnou hromadnou dopravu dětí za rekreačními, kulturními nebo tělovýchovnými účely a do školských zařízení, d) dopravu věcí, které jsou předmětem vlastní výrobní nebo obchodní činnosti pro odběratele, e) dopravu, kterou si na základě smlouvy o sdružení nebo o družstevní spolupráci navzájem poskytují účastníci této smlouvy, f) dopravu cestujících, zavazadel a leteckých zásilek z letiště do městského centra nebo místa ubytování a zpět, jakož i náhradní dopravu prováděnou československým leteckým dopravcem, g) dopravu pro organizace a zařízení vykonávající údržbu dálnic, silnic a místních komunikací v rámci zimní údržby těchto komunikací.“. 6. V § 28 se vypouští ustanovení písmene b) a ustanovení písmene c) se označuje písmenem b). 7. V § 29 odst. 2 se vypouští ustanovení písmene b) a zrušuje se označení písmene a). 8. V § 31 se vypouští ustanovení písmene b) a ustanovení písmene c) se označuje písmenem b). Čl. II Zrušují se: 1. Vyhláška č. 139/1980 Sb., o vytěžování silničních nákladních vozidel, ve znění vyhlášky č. 77/1982 Sb. a vyhlášky č. 117/1984 Sb. 2. Vyhláška č. 58/1980 Sb., kterou se stanoví další osvobození silniční dopravy pro cizí potřeby od povolení. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 62/1981 Sb. Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 71/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel. § 8, 9, 11, 12 výnosu ministerstva vnitra ČSR č. j. SD/33-1908/75 o určování pracovní doby jízdních pracovníků silniční a městské dopravy, reg. v částce 33/1975 Sb., ve znění výnosu ministerstva vnitra ČSR č. j. SD/33-2831/77, reg. v částce 2/1978 Sb. Výnos ministerstva vnitra SSR č. j. SD-349/76-3 o určování pracovní doby některých pracovníků silniční a městské dopravy, reg. v částce 13/1976 Sb., ve znění výnosu ministerstva vnitra SSR č. j. SD-4349/78-4, reg. v částce 29/1978 Sb. 2) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
Zákon č. 119/1990 Sb.
Zákon č. 119/1990 Sb. Zákon o soudní rehabilitaci Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 25/1990 * Oddíl první - Účel zákona (§ 1 — § 1) * Oddíl druhý - Zrušení rozhodnutí ze zákona (§ 2 — § 3) * Oddíl třetí - Zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení (§ 4 — § 6) * Oddíl čtvrtý - Řízení před soudem (§ 7 — § 19) * Oddíl pátý - Zrušení některých dalších rozhodnutí (§ 20 — § 22b) * Oddíl šestý - Odškodnění (§ 23 — § 28) * Oddíl sedmý - Promlčení trestního stíhání (§ 29 — § 29) * Oddíl osmý - Ustanovení přechodná a závěrečná (§ 30 — § 36) Aktuální znění od 31. 12. 1992 (633/1992 Sb.) 119 ZÁKON ze dne 23. dubna 1990 o soudní rehabilitaci Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Oddíl první Účel zákona § 1 Účel zákona (1) Účelem zákona je zrušit odsuzující soudní rozhodnutí za činy, které v rozporu s principy demokratické společnosti respektující občanská politická práva a svobody zaručené ústavou a vyjádřené v mezinárodních dokumentech a mezinárodních právních normách zákon označoval za trestné, umožnit rychlé přezkoumání případů osob takto protiprávně odsouzených v důsledku porušování zákonnosti na úseku trestního řízenítrestního řízení, odstranit nepřiměřené tvrdosti v používání represe, zabezpečit neprávem odsouzeným osobám společenskou rehabilitaci a přiměřené hmotné odškodnění a umožnit ze zjištěných nezákonností vyvodit důsledky proti osobám, které platné zákony vědomě nebo hrubě porušovaly. (2) Činy, které směřovaly k uplatnění práv a svobod občanů zaručených ústavou a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v navazujících mezinárodních paktech o občanských a politických právech, byly československými trestními zákony prohlášeny za trestné v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodnímu právu odporovalo také jejich trestní stíhání a trestání. Oddíl druhý Zrušení rozhodnutí ze zákona § 2 (1) Pravomocná odsuzující soudní rozhodnutí vyhlášená v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, týkající se skutků spáchaných po 5. květnu 1945, a) podle zákona č. 50/1923 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, pro zločiny, přečiny nebo přestupkypřestupky úkladů podle § 1, přípravy úkladů podle § 2, prorady podle § 4, zrady státního tajemství podle § 5, vojenské zrady podle § 6, spolčení k útokům na ústavní činitele podle § 9, násilí proti ústavním činitelům neb osobování si jejich moci podle § 10, urážky prezidenta republiky podle § 11, nepřekažení nebo neoznámení trestních podniků podle § 12 odst. 1 ve vztahu k činům podle § 1, 2, 6 a 9, rušení obecného míru podle § 14 odst. 1, 5, 6 a § 14a, výzvy k neplnění zákonných povinností nebo k trestním činům podle § 15 odst. 1 a podle § 15 odst. 3 ve vztahu k zločinům podle § 1 a 2, sdružování státu nepřátelské podle § 17, šíření nepravdivých zpráv podle § 18, hrubé neslušnosti podle § 20, nedovoleného zpravodajství podle § 23, ohrožování obrany republiky podle § 24 nebo schvalování trestních činů podle § 16 ve vztahu k uvedeným zločinům nebo k přečinům; b) podle zákona č. 231/1948 Sb., pro zločiny, přečiny nebo přestupkypřestupky velezrady podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. b), c), d), e), sdružování proti státu podle § 2 odst. 1 a 3, pobuřování proti republice podle § 3 odst. 1 a 2, hanobení republiky podle § 4, vyzvědačství podle § 5, vyzvědačství proti spojenci podle § 6, nedbalého uchovávání státního tajemství podle § 7, ohrožení obrany republiky podle § 8 a 9, nedovoleného zpravodajství podle § 12, spolčení k útokům na ústavní činitele podle § 17, osobování si pravomoci ústavních činitelů podle § 19, vzbouření podle § 20 a 21, ublížení na cti prezidentu republiky podle § 23, hanobení některých ústavních činitelů podle § 24, popuzování podle § 26, zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce podle § 28, nedovoleného ozbrojování podle § 31, šíření poplašné zprávy podle § 32, sabotáže podle § 36 a 37, ohrožování jednotného hospodářského plánu z nedbalosti podle § 38, prorady podle § 39, neoprávněného opuštění území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu podle § 40, poškozování zájmu republiky v cizině podle § 41, hanobení spojeneckého státu podle § 42 nebo podněcování k trestnému činutrestnému činu a k neplnění zákonných povinností podle § 33, schvalování trestného činutrestného činu podle § 34, nepřekažení nebo neoznámení trestného činutrestného činu podle § 35, spáchané ve vztahu k uvedeným zločinům nebo přečinům; c) podle zákona č. 86/1950 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, pro trestné činytrestné činy velezrady podle § 78 odst. 1, 2, odst. 3 písm. b), c), d), e), sdružování proti republice podle § 79 a § 80 odst. 1, odst. 2 písm. b), podvracení republiky podle § 79a, teroru podle § 80a odst. 4, 5, pobuřování proti republice podle § 81 odst. 1 a § 82, sabotáže podle § 85, vyzvědačství podle § 86 a 87, ohrožení státního tajemství podle § 88 až 92, věrolomnosti podle § 93 a 94, opuštění republiky podle § 95, ohrožování zájmů republiky v cizině podle § 96 a 97, spolčení k útoku na ústavního činitele podle § 107, násilí na ústavním činiteli podle § 108, snižování vážnosti prezidenta republiky podle § 110, hanobení ústavního činitele podle § 111, ohrožení hospodářského a služebního tajemství podle § 112 až 114, nedovolené výroby a držení vysílací stanice podle § 122, zneužití náboženské funkce podle § 123, hanobení republiky podle § 124, hanobení spojeneckého státu podle § 125, šíření poplašné zprávy podle § 127 a § 128 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3, nepřátelského jednání proti republice podle § 129, pletich proti zestátnění podle § 130, zneužití vlastnického práva podle § 133, ohrožení zásobování podle § 134, ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 a 136, pletich při veřejných dodávkách a pracích podle § 137, ohrožení plánování a kontroly plnění plánu podle § 138, maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 173 a 174 nebo nadržování podle § 163, nepřekažení trestného činutrestného činu podle § 164, neoznámení trestného činutrestného činu podle § 165, spolčení podle § 166, podněcování podle § 167 a 168 anebo schvalování trestného činutrestného činu podle § 169, spáchané ve vztahu k uvedeným trestním činům; d) podle zákona č. 140/1961 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pro trestné činytrestné činy rozvracení republiky podle § 92 odst. 1, odst. 2 písm. a), podvracení republiky podle § 98 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), poškozování státu světové socialistické soustavy podle § 99 ve vztahu k trestným činůmtrestným činům podle § 92 odst. 1, odst. 2 písm. a) nebo § 98, pobuřování podle § 100 odst. 1, 2, odst. 3 písm. a), zneužívání náboženské funkce podle § 101, hanobení republiky a jejího představitele podle § 102 a 103, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle § 104, opuštění republiky podle § 109 odst. 1, 2, odst. 3 písm. a), b), c), poškozování zájmů republiky v cizině podle § 112, odnětí věci hospodářskému určení podle § 116 odst. 1, 2, ohrožení hospodářského tajemství podle § 122, neoprávněného nakládání s vynálezem podle § 123, ohrožení služebního tajemství podle § 173, maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 178 nebo podněcování podle § 164, schvalování trestného činutrestného činu podle § 165, nadržování podle § 166, nepřekažení trestného činutrestného činu podle § 167 a neoznámení trestného činutrestného činu podle § 168, spáchané ve vztahu k uvedeným trestným činůmtrestným činům; e) podle zákona č. 150/1969 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pro přečiny proti zájmům socialistické společnosti v oblasti styku s cizinou podle § 5 písm. b), c), proti veřejnému pořádku podle § 6 písm. a) a c) nebo nadržování podle § 12 ve vztahu k uvedeným přečinům; f) podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb., pro přestupekpřestupek podle § 1, g) podle § 153, 155, 156 a 157 zákonného článku V trestního zákona o zločinech a přečinech z roku 1878, pro zločiny vzpoury, spáchané ve vztahu k ochraně náboženské svobody; h) podle § 2 a 4 zákonného článku XL z roku 1914 o trestní ochraně úřadů, pro trestné činytrestné činy shluknutí, spáchané ve vztahu k ochraně náboženské svobody, jakož i všechna další rozhodnutí v téže trestní věci na ně obsahově navazující se zrušují k datu, kdy byla vydána. (2) Rozhodnutí o tom, zda a do jaké míry je odsouzený účasten rehabilitace, učiní soud i bez návrhu. Vztahuje-li se rehabilitace podle odstavce 1 jen na některý z trestných činůtrestných činů, za nějž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví soud podle vzájemného poměru závažnosti přiměřený trest za trestné činytrestné činy rehabilitací nedotčené nebo od stanovení přiměřeného trestu upustí. Jinak trestní stíhání zastaví. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Byla-li rozhodnutí vydaná v původním řízení, jakož i všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující zrušena v plném rozsahu, může stížnost podat jen prokurátor. § 3 (1) Proti rozhodnutí podle § 2 odst. 2 může prokurátor ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho oznámení podat námitky zejména, jestliže: a) skutek, který je předmětem rozhodnutí, měl být posouzen podle jiného ustanovení, na které se rehabilitace ze zákona nevztahuje; b) skutek směřoval k prosazení fašistických nebo obdobných cílů nebo byl spáchán v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný obecně trestný čintrestný čin nebo vyhnout se odpovědnosti za takový čin; c) skutek měl za následek smrt, těžkou ujmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu nebo; d) k postihu skutku je nebo byla Česká a Slovenská Federativní Republika vázána mezinárodní smlouvou. Námitky může prokurátor vznést i ve stížnosti podle § 2 odst. 3. (2) O námitkách prokurátora rozhoduje nejvyšší soud republiky, v oblasti vojenské justice Nejvyšší soud ČSFR ve veřejném zasedání. Nezamítne-li soud námitky jako nedůvodné, napadené rozhodnutí usnesením zruší a věc přikáže k přezkumnému řízení podle oddílu třetího. Toto rozhodnutí nahrazuje návrh podle § 5. Oddíl třetí Zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení § 4 Přezkumné řízení podle tohoto oddílu lze konat ve věcech, v nichž bylo v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyhlášeno odsuzující soudní rozhodnutí, jež nabylo právní moci, pro jiné zločiny, trestné činytrestné činy, přečiny nebo přestupkypřestupky neuvedené v § 2, spáchané po 5. květnu 1945 a) podle zákona č. 50/1923 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, b) podle zákona č. 231/1948 Sb., c) podle hlavy první a hlavy druhé oddílu prvního zvláštní části zákona č. 86/1950 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, dále pro trestný čintrestný čin nenastoupení služby v branné moci podle § 265 a 266, vyhýbání se služební povinnosti podle § 270, pro trestný čintrestný čin zběhnutí podle § 273 odst. 3 a pro trestný čintrestný čin spolčení k zběhnutí podle § 275 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, d) podle hlavy první oddílu prvního zvláštní části zákona č. 88/1950 Sb., ve znění zákona č. 102/1953 Sb., a pro přestupekpřestupek na ochranu jednotného hospodářského plánu podle § 39 a na ochranu pořádku ve věcech církevních podle § 101 uvedeného zákona, e) podle hlavy první zvláštní části zákona č. 140/1961 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících a dále pro trestné činytrestné činy neplnění úkolů při provozu soukromého hospodářství podle § 119, útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 154 odst. 2, útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 2, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a, hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 písm. b), šíření poplašné zprávy podle § 199, nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 a podle § 270 odst. 1, vyhýbání se výkonu vojenské služby podle § 280 odst. 1, zběhnutí do ciziny podle § 283 odst. 1, 2 a ohrožování politického a morálního stavu jednotky podle § 288 odst. 1 uvedeného zákona, f) podle druhého oddílu zákona č. 19/1855 ř. z. § 5 (1) Řízení se zahajuje na návrh odsouzeného, jeho příbuzných v pokolení přímém, jeho sourozence, osvojitele, osvojence, manžela nebo druha anebo na návrh osoby, jejíž práva či právem chráněné zájmy byly rozhodnutím dotčeny. Je-li odsouzený zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může návrh podat též jeho zákonný zástupce, a to i proti vůli odsouzeného. (2) Návrh může podat též prokurátor. (3) Osoba, která návrh podala, jej může výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. Návrh podaný jinou osobou (oprávněnou) lze vzít zpět jen s výslovným souhlasem odsouzeného (zákonného zástupce). Prokurátor může vzít zpět návrh i bez souhlasu odsouzeného. (4) Dozví-li se soud ze své úřední činnosti o okolnosti, která by mohla odůvodnit návrh na zahájení řízení, uvědomí o tom odsouzeného, a není-li to možné, jinou osobu oprávněnou podat návrh, vždy však též prokurátora. § 6 (1) Návrh lze podat nejpozději do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona. Bylo-li zahájeno přezkumné řízení jen na návrh prokurátora a ten jej vzal zpět, může odsouzený podat návrh nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl o zpětvzetí návrhu vyrozuměn. (2) Zmešká-li oprávněná osoba z důležitých důvodů lhůtu k podání návrhu na zahájení řízení, může požádat o navrácení lhůty do jednoho měsíce od pominutí překážky, nejpozději však do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona. Nebyl-li návrh na zahájení řízení dosud podán, je třeba jej se žádostí spojit. (3) O navrácení lhůty rozhodne soud, jemuž přísluší konat přezkumné řízení. Oddíl čtvrtý Řízení před soudem § 7 (1) K rozhodnutí podle oddílu druhého a k přezkumnému řízení podle oddílu třetího je příslušný soud, který rozhodoval v původním řízení v prvním stupni. Neexistuje-li již tento soud, rozhoduje věcně příslušný soud, v jehož obvodu měl sídlo soud, který rozhodoval v původním řízení v prvním stupni. (2) Rozhodnutí ve věcech bývalého státního soudu a rozhodnutí nejvyššího soudu jako soudu prvního stupně přezkoumává krajský soud a byl-li odsouzený osobou podléhající pravomoci vojenských soudů, vyšší vojenský soud příslušný podle nyní platných předpisů. (3) Ustanovení trestního řádu o příslušnosti samosoudce konat řízení se neužije. § 8 Na vyloučení orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení se užije nyní platných předpisů. Z vykonávání úkonů podle tohoto zákona je dále vyloučen soudce, který se účastnil rozhodování v původním řízení. Stejně je vyloučen prokurátor, který byl činný v původním řízení. § 9 Rozhodnutí podle oddílu druhého, není-li stanoveno jinak, činí soud v neveřejném zasedání. V řízení o návrhu podle oddílu třetího může soud rozhodnout v neveřejném zasedání jen o zamítnutí návrhu podaného opožděně nebo neoprávněnou osobou, nebo o zamítnutí návrhu ve věci, která již podle tohoto oddílu byla přezkoumána, nebo o zamítnutí návrhu ve věci, na kterou se tento zákon nevztahuje. V ostatních případech soud rozhoduje ve veřejném zasedání. § 10 (1) Účast prokurátora je ve veřejném i v neveřejném zasedání povinná. (2) Ve veřejném zasedání musí mít odsouzený obhájce. (3) Odsouzený musí mít obhájce i tehdy, je-li neznámého pobytu. Obhájce má stejná práva jako odsouzený. V takovém případě stačí písemnosti doručit obhájci. § 11 Veřejné zasedání, o němž byl odsouzený řádně vyrozuměn, lze konat i v jeho nepřítomnosti, pokud je možno věc spolehlivě rozhodnout i bez jeho účasti. Nelze-li odsouzenému doručit vyrozumění o veřejném zasedání, stačí jej doručit obhájci. § 12 (1) Je-li pro rozhodnutí třeba některé skutečnosti předem objasnit, provede potřebné šetření předseda senátu; může jím pověřit též jiného člena senátu nebo o ně požádat vyšetřovatele prokuratury, a jde-li o jednotlivé úkony menší závažnosti, i jiné orgány. Obhájce má právo se těchto úkonů zúčastnit. (2) Všechny orgány a organizace jsou povinny na požádání předložit neprodleně soudu případně prokuratuře nebo jiným orgánům uvedeným v odstavci 1 potřebný písemný materiál a vyhovět i jiným jeho dožádáním. Nemohou se přitom dovolávat povinnosti zachovávat státní, služební nebo hospodářské tajemství, pokud jde o okolnosti, které souvisí s původním řízením. § 13 Na výslech svědka v přezkumném řízení se nevztahuje ustanovení § 99 odst. 1 a 2 trestního řádu o zákazu výslechu, pokud jde o okolnosti, které souvisí s původním řízením. To neplatí pro výslech obhájce. § 14 (1) Zjistí-li soud v přezkumném řízení, že přezkoumávané rozhodnutí je vadné zejména proto, že: a) bylo učiněno na podkladě nesprávných zjištění, zejména že se opíralo o podvržené nebo zfalšované důkazy, nebo vycházelo z uměle zkonstruovaných obvinění, b) v řízení došlo k hrubému porušení procesních předpisů, zejména k vynucení doznání násilím nebo jinými způsoby, c) skutek, který je předmětem odsuzujícího výroku, byl vyprovokován, organizován nebo řízen bezpečnostními orgány, d) skutek byl uznán trestným v rozporu s tehdy platným zákonem, e) skutek byl kvalifikován podle přísnějšího ustanovení, než vyplývalo ze zákona, f) uložený druh trestu byl ve zřejmém rozporu s jeho zákonným účelem nebo výměra trestu byla ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost, zruší rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je vadné. (2) Jestliže důvod, z něhož soud rozhodl ve prospěch odsouzeného, prospívá dalšímu spoluodsouzenému, rozhodne soud vždy též i v jeho prospěch. (3) Zruší-li soud původní rozhodnutí podle odstavce 1, zruší zároveň všechna další rozhodnutí na původní rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. (4) Nezjistí-li soud důvody k postupu podle odstavce 1, návrh jako nedůvodný zamítne. § 15 (1) Po právní moci rozhodnutí podle § 14 odst. 1 soud pokračuje v řízení na podkladě původní obžaloby. Při hlavním líčení se ustanovení § 11 užije obdobně. (2) Novým rozsudkem nelze odsouzenému uložit přísnější trest, než jaký mu byl uložen původním rozhodnutím. (3) Došlo-li po zrušení vadného rozhodnutí k zastavení nebo přerušení trestního stíhání, může odsouzený nebo jeho zákonný zástupce do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno, požádat, aby se v řízení pokračovalo. Pro další řízení pak platí přiměřeně § 227 trestního řádu. § 16 (1) Řízení nebrání smrt odsouzeného. Trestní stíhání nelze po zrušení původního rozhodnutí zastavit proto, že odsouzený zemřel. (2) Bylo-li rozhodnutí soudu vydané v původním řízení zrušeno, doba od jeho právní moci do právní moci zrušovacího rozhodnutí se do promlčecí doby nezapočítává. § 17 (1) Na způsob rozhodování soudu podle tohoto zákona, s výjimkou rozhodování podle oddílu šestého, se užije ustanovení § 119 odst. 1 trestního řádu. (2) Proti usnesení soudu o zrušení původního rozhodnutí, o návrhu na zahájení řízení podle tohoto zákona, jakož i usnesení, jímž se nově ve věci rozhoduje, lze podat stížnost, jde-li o usnesení, jímž soud rozhoduje v prvním stupni. (3) Proti rozsudku, jímž soud rozhoduje ve věci v prvním stupni, lze podat odvolání. (4) Na řízení o odvolání nebo stížnosti se užijí příslušná ustanovení trestního řádu. § 18 Na započítání vazby a trestu v případě, že po zrušení původního rozhodnutí je odsouzenému pravomocně uložen nový trest, se užije ustanovení § 38 trestního zákona. § 19 (1) Byl-li návrh na zahájení přezkumného řízení jako zcela nedůvodný pravomocně zamítnut, je ten, kdo návrh podal, povinen státu nahradit náklady řízení, a to paušální částkou stanovenou ve zvláštním předpisu1). (2) Povinnost k náhradě podle odstavce 1 nepostihuje prokurátora. (3) Náklady obhajoby hradí stát: a) v řízení podle § 3, b) byl-li návrh shledán aspoň zčásti důvodný, c) bez ohledu na výsledek řízení, bylo-li řízení zahájeno na návrh prokurátora. Oddíl pátý Zrušení některých dalších rozhodnutí § 20 Jestliže rozhodnutí vyhlášené v původním řízení bylo prohlášeno podle oddílu druhého za zrušené v celém rozsahu, neb takové rozhodnutí bylo v přezkumném řízení zrušeno a odsouzený obžaloby plně zproštěn, zrušují se i rozhodnutí odsuzující jej pro čin spáchaný během výkonu trestu odnětí svobody odpykávaného na podkladě zrušeného rozhodnutí nebo během výkonu vazby, která takovému rozhodnutí předcházela, pokud nejde o čin, který měl za následek smrt, těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu. § 21 (1) Rozhodnutí podle § 20 učiní na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 a 2 soud, který v původním řízení rozhodl v prvním stupni. (2) Rozhodnutí, jímž se návrhu vyhovuje, lze učinit i v neveřejném zasedání. Ustanovení § 2 odst. 2 a § 17 se užije obdobně. § 22 Občan, jehož návrh byl v přezkumném řízení shledán důvodným nebo který je účasten rehabilitace ze zákona, má nárok, aby rozhodnutí nahrazující původní rozsudek bylo vhodným způsobem zveřejněno. O způsobu zveřejnění rozhodne po slyšení dotčeného občana předseda senátu. Náklady spojené se zveřejněním hradí stát. § 22a (1) Soud na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 a 2 rozhodne, že rehabilitace se vztahuje i na čin v § 2 odst. 1 neuvedený, za který byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest ve spojení s činem, na který se rehabilitace podle § 2 odst. 1 vztahuje, nejde-li o skutek uvedený v § 3 odst. 1 písm. b), c) a d) s výjimkou případů krajní nouze nebo nutné obrany a a) tento čin přímo souvisí s činem podléhajícím rehabilitaci, nebo b) byl spáchán na obranu vlastního života nebo svobody při činnosti podléhající rehabilitaci podle § 2 odst. 1, za předpokladu, že k odsouzení došlo z důvodu uvedeného v § 1. V tomto případě soud odsuzující rozsudek zruší a trestní stíhání zastaví i ohledně tohoto trestného činutrestného činu; jinak návrh zamítne. Ustanovení § 5 odst. 3 se použije obdobně. (2) Pro podání stížnosti nebo námitek proti rozhodnutí podle odstavce 1 se ustanovení § 2 odst. 3 a § 3 odst. 1 a 2 použijí obdobně. § 22b (1) Na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 nebo prokurátora rozhodne soud o rehabilitaci podle § 22a odst. 1 i v případech, kdy bylo podle § 2 odst. 2 o rehabilitaci pravomocně rozhodnuto. V takovém případě zruší i rozhodnutí o stanovení přiměřeného trestu podle § 2 odst. 2. (2) Návrh podle odstavce 1 je třeba podat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona; nejpozději však do jednoho roku od právní moci rozhodnutí podle § 2 odst. 2. Souhlasí-li prokurátor s tím, aby bylo použito § 22a odst. 1, rozhodne soud v neveřejném zasedání; jinak rozhoduje ve veřejném zasedání. Oddíl šestý Odškodnění § 23 (1) Nárok na odškodnění zahrnuje zejména: a) náhradu za ztrátu na výdělku za každý měsíc za vazbu a výkon trestu odnětí svobody ve výši 2500 Kčs, pokud poškozený nepožádá, aby mu byla místo této náhrady poskytnuta náhrada za ztrátu na výdělku po dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody podle obecných předpisů, b) náhradu škody na zdraví, k níž došlo v souvislosti s vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody, pokud tato náhrada nepřísluší podle jiných předpisů, c) náhradu nákladů trestního řízenítrestního řízení ve výši 200 Kčs, výkonu vazby ve výši 600 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve výši 150 Kčs za každý měsíc výkonu trestu, pokud poškozený nepožádá, aby mu byla místo těchto náhrad poskytnuta náhrada skutečně zaplacených nákladů, d) náhradu zaplacených nákladů obhajoby v původním trestním řízenítrestním řízení, e) náhradu zaplaceného peněžitého trestu nebo úhrnu provedených srážek z odměny za práci při výkonu trestu nápravného opatření. (2) Zvláštní zákon upraví podmínky uplatňování nároků vyplývajících ze zrušených výroků o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci, jakož i způsob náhrady a rozsah těchto nároků. (3) Odškodnění v plném rozsahu se poskytuje jen tehdy, bylo-li odsuzující soudní rozhodnutí zcela zrušeno podle oddílu druhého nebo pátého anebo takové rozhodnutí bylo zcela zrušeno podle oddílu třetího a poškozený zproštěn obžaloby. Dojde-li jen k částečné změně odsuzujícího soudního rozhodnutí, poskytne se odškodnění jen se zřetelem k rozdílu mezi tresty vykonanými na základě původního rozsudku a stanovenými přiměřenými tresty nebo tresty nově uloženými. (4) Pro způsob a rozsah náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady škody na zdraví platí ustanovení občanského zákoníku; a) průměrným výdělkem před poškozením se rozumí průměrný výdělek v době před zahájením trestního stíhání, b) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody nesmí přesáhnout částku 30 000 Kčs za 1 rok. (5) Náhrada nepřesahující 30 000 Kčs se vyplatí v hotovosti. U náhrad přesahujících tuto částku se vyplatí 20 % přiznané náhrady, nejméně však 30 000 Kčs v hotovosti; zbytek v zúročitelných státních dluhopisech splatných nejpozději do pěti let. (6) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením a) podmínky a způsob určování výše náhrady za ztrátu na výdělku vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, b) podrobnosti k provedení ustanovení odstavce 5, zejména rozsah emisí státních dluhopisů, podmínky jejich vydávání a splácení a míru zúročení. § 24 (1) Při uplatňování nároků podle § 23, 26 a 27 se postupuje podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. (2) Nárok je třeba uplatnit u soudu ve lhůtě tří roků od právní moci zprošťujícího rozhodnutí nebo rozhodnutí odsuzujícího k mírnějšímu trestu a nebo rozhodnutí, kterým bylo trestní stíhání zastaveno; jinak nárok zaniká. Po dobu předchozího projednávání nároku podle § 9 zákona č. 58/1969 Sb., nejdéle však po dobu šesti měsíců, tato lhůta pro uplatnění nároku neběží. § 25 (1) Pro účely důchodového zabezpečení se doba vazby a výkonu trestu odnětí svobody poškozeného, který byl podle tohoto zákona zcela zproštěn obžaloby, posuzuje jako doba pokračování v zaměstnání (pracovní činnosti), jež poškozený konal před vzetím do vazby (nástupu trestu), podle předpisů o sociálním zabezpečení. Stejně se posuzuje část doby výkonu trestu, po kterou byl trest vykonán neoprávněně, jestliže se podle tohoto zákona zruší odsuzující rozsudek jen zčásti. (2) Jestliže poškozený v době nezákonného výkonu trestu vykonával práce, které by odůvodňovaly zařazení v zaměstnání do I. (II.) pracovní kategorie, posuzuje se výkon těchto prací jako výkon zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie. (3) Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně pro zápočet doby, po kterou poškozený v důsledku výkonu trestu nemohl po svém propuštění vykonávat zaměstnání (pracovní činnost); při výpočtu průměrného měsíčního výdělku (pracovní odměny) se nehledí k této době, a pokud je to pro poškozeného výhodnější, ani k době, po kterou nemohl vykonávat své dřívější zaměstnání (pracovní činnost). (4) Pro výplatu dávky nesprávně vyměřené následkem vazby nebo výkonu trestu se nepoužije ustanovení § 95 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o tříleté době, v níž lze zvýšit nebo přiznat dávku. (5) Doba vazby, výkonu trestu nebo doba, po kterou poškozený v důsledku výkonu trestu nemohl po svém propuštění vykonávat zaměstnání (pracovní činnost), se pro vznik a výši nároků náležejících z pracovního poměru a nemocenského pojištění započte jako doba trvání pracovního poměru. (6) Ustanovení předchozích odstavců se užije i v případě, že rozhodnutí vyhlášené v původním řízení bylo v celém rozsahu zrušeno podle oddílu druhého nebo pátého. (7) Poškozený může žádat, aby mu byly místo nároků vyplývajících z ustanovení předchozích odstavců poskytnuty měsíční příplatky k důchodu v částce: a) 20 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody, ve kterém poškozený konal práce za zvlášť obtížných pracovních podmínek, které by odůvodňovaly jejich posuzování jako zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie, b) 15 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody v ostatních případech. Příplatek k důchodu se poskytuje ode dne 1. 7. 1990, byl-li poškozený k tomuto dni poživatelem důchodu. Stane-li se poškozený poživatelem důchodu po tomto dni, poskytuje se příplatek k důchodu od přiznání důchodu. Příplatek k důchodu se vyplácí jen do výše, která spolu s důchodem nepřevyšuje nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou zvláštním předpisem.2) (8) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 6 a 7 se použijí obdobně pro úpravu výše důchodů, z které byly vyměřeny vdovský a sirotčí důchod, a pro poskytování příplatků k těmto důchodům. Výše příplatku k vdovskému důchodu činí 60 %, k sirotčímu důchodu, jde-li o oboustranně osiřelé dítě 50 % a jde-li o jednostranně osiřelé dítě 30 % z částek stanovených v odstavci 7. (9) Výše důchodu podle odstavce 8 se upraví s účinností ode dne 1. 7. 1990 těm pozůstalým, kteří k tomuto dni byli poživateli vdovského nebo sirotčího důchodu. Stane-li se pozůstalý poživatelem vdovského nebo sirotčího důchodu po tomto dni, upraví se výše důchodu až od jeho přiznání. Obdobně se postupuje i při poskytování příplatků k důchodu podle odstavce 8. § 26 Právo žádat odškodnění přechází na dědice poškozeného, pokud jsou jimi děti, manžel, rodiče, a není-li jich, sourozenci, s výjimkou nároků, které podle občanského zákoníku zanikají smrtí poškozeného. § 27 Došlo-li k rehabilitaci poškozeného, na němž byl vykonán trest smrti nebo který zemřel ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo při jiném nezákonném zbavení osobní svobody v souvislosti s činy uvedenými v § 1, náleží oprávněným osobám vedle nároků, které na ně přešly podle § 26, jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kčs. Nárok na výplatu této částky má osoba, jíž zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Vznikne-li tento nárok více osobám, rozdělí se uvedená částka mezi ně rovným dílem. § 28 Soudní řízení o odškodnění podle tohoto zákona jsou osvobozena od soudních poplatků. Oddíl sedmý Promlčení trestního stíhání § 29 Vyjde-li v průběhu řízení podle tohoto zákona najevo, že jednání osob, které přivodily nezákonnosti napravované tímto zákonem nebo k nim přispěly, zakládá podezření z trestného činutrestného činu, jehož trestnost v den nabytí účinnosti tohoto zákona nezanikla promlčením, promlčecí doba takového činu neskončí před 1. lednem 1995. Oddíl osmý Ustanovení přechodná a závěrečná § 30 (1) Návrhy na obnovu řízení a stížnosti pro porušení zákona podané ve věcech uvedených v § 4, o nichž nebylo do nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se postoupí k přezkumnému řízení soudu příslušnému podle oddílu čtvrtého tohoto zákona. Totéž platí o nevyřízených podnětech ke stížnosti pro porušení zákona, pokud vyšly od osob oprávněných podle § 5 navrhovat zahájení přezkumného řízení. Návrh na obnovu řízení nebo stížnost pro porušení zákona podané ve věcech uvedených v § 2 odst. 2, o nichž nebylo do účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se považují za návrh podaný podle § 22a. (2) I v jiných věcech, než jsou uvedeny v tomto zákoně, je generální prokurátor povinen podat stížnost pro porušení zákona, jestliže přezkoumáním zjistí, že k porušení zákona došlo z důvodů uvedených v § 1. Tomuto postupu nebrání skutečnost, že Nejvyšší soud věc rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona. (3) Pro odškodnění se použije obdobně ustanovení oddílu šestého tohoto zákona. § 31 Přezkumnému řízení ve věcech uvedených v § 4 nebrání skutečnost, že nejvyšší soud už věc rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona. § 32 Postupu podle oddílu druhého nebo podání návrhu na zahájení přezkumného řízení podle tohoto zákona nebrání skutečnost, že o obdobném návrhu již soud v téže věci rozhodoval podle zákona č. 82/1968 Sb. § 33 (1) Bylo-li trestní stíhání pro některý z činů uvedených v § 2 a 4 zastaveno nebo přerušeno, mohou osoby uvedené v § 5 odst. 1 požádat, aby v trestním stíhání bylo pokračováno. Žádost lze podat do dvou let od účinnosti tohoto zákona. (2) Ustanovení tohoto zákona se užije obdobně k rehabilitaci a odškodnění osob nezákonně zbavených osobní svobody nebo majetku v souvislosti s trestnými činytrestnými činy uvedenými v § 2 a 4 v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990, i když nebylo zahájeno trestní stíhání, pokud nedošlo k plnému odškodnění podle dříve platných předpisů. Ustanovení § 27 se užije obdobně. (3) Pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se odsouzeným též obviněný a obžalovaný. V řízení podle oddílu šestého se odsouzený označuje jako poškozený. (4) Pokud tento zákon nemá zvláštních ustanovení, použijí se v řízení podle oddílu druhého až pátého ustanovení trestního řádu. § 34 Ustanovení oddílu šestého tohoto zákona se přiměřeně použije též v případech, kdy ve věcech, na které se vztahuje oddíl druhý, třetí a pátý tohoto zákona, byl rozsudek zcela nebo zčásti zrušen do dne účinnosti tohoto zákona na základě mimořádného opravného prostředku podaného podle trestního řádu nebo podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 70/1970 Sb. Nárok na odškodnění je třeba uplatnit do 1. března 1993, jinak zaniká. § 35 Zrušuje se zákon č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 70/1970 Sb. § 36 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Vyhláška ministerstva spravedlnosti ČSR č. 66/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. Vyhláška ministerstva spravedlnosti SSR č. 70/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. 2) § 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
Zákon České národní rady č. 126/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 126/1990 Sb. Zákon České národní rady o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky Vyhlášeno 27. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 26/1990 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních o * Čl. II Aktuální znění od 1. 5. 1990 126 ZÁKON České národní rady ze dne 25. dubna 1990 o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, a zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, a zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky, se doplňuje takto: V § 12 odst. 3 se za slova „veřejně prospěšné služby“ vkládají slova „soukromé podnikání občanů“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990. Šafařík v. r. Pithart v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení Vyhlášeno 27. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 26/1990 * Čl. 1 - Zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II * Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. májom 1990. Aktuální znění od 1. 5. 1990 131 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 27. apríla 1990, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. 1 Zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 1 sa odsek 3 vypúšťa. 2. V § 4 ods. 4 sa za slovo „organizácie“ vkladajú slová „a samostatne zárobkovo činné osoby.7a)“. 3. V § 5 ods. 1 prvá veta znie: „Okresné národné výbory a krajské národné výbory9) zriaďujú komisie starostlivosti o rodinu a deti ako správne komisie.“. 4. V § 5 ods. 2 sa slová „Národný výbor volí“ nahrádzajú slovami „Národné výbory volia“. 5. V § 5 sa odseky 3 a 4 vypúšťajú; v odseku 7 sa prvá a druhá veta vypúšťa. Doterajšie odseky 5 až 9 sa označujú ako odseky 3 až 7. 6. V § 5 ods. 3 znie: „(3) Za členov komisií starostlivosti o rodinu a deti volí národný výbor občanov, ktorí spolupôsobia v starostlivosti o rodinu a deti, najmä detských, dorastových a ženských lekárov, pedagógov, psychológov, sudcov z povolania, prokurátorov a príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti.“. 7. § 6 včítane nadpisu znie: „Osobitné orgány sociálneho zabezpečenia § 6 (1) Okresný národný výbor a krajský národný výbor zriaďuje ako osobitný orgán9a) na posudzovanie zdravotného stavu a pracovnej schopnosti občanov na účely sociálneho zabezpečenia posudkový orgán sociálneho zabezpečenia (ďalej len „posudkový orgán“). (2) Za členov posudkového orgánu národný výbor ustanovuje posudkového lekára sociálneho zabezpečenia a tajomníka z radov odborných pracovníkov národného výboru a lekárov štátnej zdravotníckej správy. (3) Konanie posudkového orgánu riadi posudkový lekár sociálneho zabezpečenia, ktorý je zároveň jeho predsedom. (4) Posudkový orgán je schopný rokovať a uznášať sa, ak sú prítomní posudkový lekár sociálneho zabezpečenia, ďalší lekár a tajomník. Posudkový orgán sa uznáša väčšinou hlasov. (5) Členovia posudkového orgánu sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli v súvislosti s jeho konaním. (6) Krajský národný výbor v prípade potreby poverí okresný národný výbor vo svojom územnom obvode, aby jeho posudkový orgán posudzoval invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia účastníkov boja proti fašizmu a obetí fašizmu a s vykonávaním sociálneho zabezpečenia na základe medzinárodných zmlúv, prípadne v ďalších odôvodnených prípadoch na území celého kraja. (7) Krajský národný výbor po dohode s ďalšími krajskými národnými výbormi v prípade potreby poverí okresný národný výbor vo svojom územnom obvode, aby jeho posudkový orgán posudzoval invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia na základe medzinárodných zmlúv aj pre územie týchto krajov. (8) Krajský národný výbor poverí okresný národný výbor vo svojom územnom obvode, aby jeho posudkový orgán posúdil zdravotný stav a pracovnú schopnosť účastníka konania v prípade, že posudkové orgány príslušného okresného národného výboru sa vylúčením svojich členov pre predpojatosť stali nespôsobilé rokovať a uznášať sa. (9) Okresný národný výbor v odôvodnených prípadoch zriadi osobitný posudkový orgán s pôsobnosťou pre pracujúcich veľkých organizácií, ktoré majú závodné zdravotnícke zariadenie.“. 8. V § 7 písm. a) sa slová „umelcov,10) občanov poskytujúcich vecné plnenia a výkony na základe povolenia národného výboru, jednotlivo hospodáriacich roľníkov a iných samostatne hospodáriacich osôb“ nahrádzajú slovami „samostatne zárobkovo činných osôb,10)“. 9. V § 7 písm. b) sa slová „podľa § 11 písm. a) č. 1.“ nahrádzajú slovami „podľa § 9 ods. 1 písm. a) č. 6.“. 10. V § 8 písm. a) sa bod 3 vypúšťa. 11. V § 8 písm. b) sa bod 6 vypúšťa. 12. § 9 znie: „§ 9 (1) Okresný národný výbor a) rozhoduje 1. v sporných prípadoch o vzniku a zániku sociálneho zabezpečenia členov jednotných roľníckych družstiev a samostatne zárobkovo činných osôb, 2. o dávkach nemocenského zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb, 3. o pohrebnom pri úmrtí nepracujúceho dôchodcu, prípadne jeho rodinného príslušníka, 4. o podpore pri narodení dieťaťa dôchodkyni alebo manželke, prípadne inej rodinnej príslušníčke nepracujúceho dôchodcu, 5. o náhrade príjmov pri vojenskom cvičení a ďalších druhoch služby v ozbrojených silách samostatne zárobkovo činným osobám, 6. o sociálnom dôchodku, 7. o zvýšení sociálneho dôchodku pre bezvládnosť, 8. o výchovnom k sociálnemu dôchodku a príplatku k výchovnému, 9. o započítaní celého kalendárneho roka do doby zamestnania pred 1. januárom 1976, ak člen jednotného roľníckeho družstva neodpracoval určený počet pracovných dní, prípadne inak určený pracovný úväzok, 10. o započítaní doby vojenskej služby v iných ako spojeneckých armádach (vrátane doby zajatia), ktorú československí občania vykonávali povinne v čase neslobody, 11. o povinnosti občanov uvedených v bode 2 uhradiť dlžné poistné a prirážku k nemu, 12. o povinnosti občanov uvedených v bode 2 vrátiť dávku nemocenského zabezpečenia poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere ako im patrila a o povinnosti jednotných roľníckych družstiev nahradiť škodu spôsobenú nesprávnou výplatou dávok zabezpečenia poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere ako im patrila a o povinnosti jednotných roľníckych družstiev nahradiť škodu spôsobenú v chorobe a zabezpečenia matky a dieťaťa družtevných roľníkov, 13. o povinnosti dôchodcu vrátiť dávku dôchodkového zabezpečenia (poistenia) poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere ako mu patrila a o povinnosti organizácie nahradiť škodu spôsobenú nesprávnou výplatou dôchodku, ak rozhodovanie o takejto dávke patrí do pôsobnosti národného výboru, 14. o odvolaní proti rozhodnutiu sociálnej komisie jednotného roľníckeho družstva a o peňažných dávkach zabezpečenia v chorobe a zabezpečenia matky a dieťaťa družtevných roľníkov, 15. o poskytovaní prídavkov na deti členom jednotných roľníckych družstiev v prípadoch ustanovených osobitnými predpismi,12) 16. o odstraňovaní tvrdostí, ktoré by sa vyskytli pri vykonávaní zákona o sociálnom zabezpečení,12a) ak ide o dávky nemocenského zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb a o podporu pri narodení dieťaťa a pohrebné poskytované dôchodcom, ako aj o odstraňovaní tvrdostí pri vykonávaní zákona o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa,12b) b) obstaráva a predkladá Úradu dôchodkového zabezpečenia v Bratislave podklady potrebné na rozhodnutie o dávkach dôchodkového zabezpečenia, c) navrhuje Úradu dôchodkového zabezpečenia v Bratislave započítanie doby zamestnania a náhradných dôb v sporných prípadoch, d) spisuje, ak sa naň občan obráti, žiadosti 1. o úpravu dôchodku, ktorý je jediným zdrojom príjmu, 2. o zvýšenie dôchodku pre bezvládnosť, 3. o dávky dôchodkového zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb, 4. o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po občanoch uvedených v bode 3, 5. o dôchodok manželky, 6. o sociálny dôchodok, 7. o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po nepracujúcich dôchodcoch, 5. o dôchodok manželky, 6. o sociálny dôchodok, 7. o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po nepracujúcich dôchodcoch, 8. o starobný, invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok občanov, ktorí nie sú v pracovnom pomere, a ani nie sú inak zabezpečení, prípadne o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po uvedených občanoch, 9. o dávku dôchodkového zabezpečenia, ak je občan v čase podania žiadosti práceneschopný a má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, alebo ak pozostalý po pracujúcom má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, v ktorej bol pracujúci zamestnaný,13) e) spracúva rozbory invalidizácie a príslušným orgánom navrhuje opatrenia smerujúce na predchádzanie invalidity a na odstraňovanie jej následkov. (2) Pôsobnosť podľa odseku 1 písm. a) č. 3 a 4 vykonáva okresný národný výbor len vtedy, ak podľa § 8 nepatrí miestnemu národnému výboru v strediskovej obci alebo mestskému národnému výboru.“. 13. V § 10 v prvej vete sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“. 14. V § 10 písm. a) bod 2 sa slová „posudková komisia sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „posudkový orgán“ a slovo „zistila“ slovom „zistil“. 15. V § 10 písm. a) bod 3 sa slová „umelcom,10) občanom poskytujúcim vecné plnenia a výkony na základe povolenia národného výboru a rodinným príslušníkom všetkých týchto osôb“ nahrádzajú slovami „samostatne zárobkovo činným osobám10)“. 16. V § 10 písm. b) bod 4 sa slová „umelcov,10) občanov poskytujúcich vecné plnenia a výkony na základe povolenia národného výboru, jednotlivo hospodáriacich roľníkov a iných samostatne hospodáriacich osôb,“ nahrádzajú slovami „a samostatne zárobkovo činných osôb10),“. 17. § 11 sa vypúšťa. 18. V § 13 v prvej vete sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“. 19. V § 13 písm. a) a b) sa slová „posudkovej komisie sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „posudkového orgánu“. 20. V § 22 sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“. 21. V § 30 v prvej vete sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“. 22. V § 30 písm. a) bod 3 sa slová „posudková komisia sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „posudkový orgán“. 23. V § 35 sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“. 24. V siedmom dieli sa za nadpis „Starostlivosť o občanov, ktorí potrebujú osobitnú pomoc“ vkladá nový § 39a, ktorý znie: „§ 39a Okresný národný výbor poskytuje občanom, ktorým nemôže zabezpečiť vhodné zamestnanie a neposkytuje im hmotné zabezpečenie podľa osobitných predpisov,44a)a ktorých životné potreby nie sú zabezpečené príjmami zo zárobkovej činnosti alebo inými príjmami, peňažné a vecné dávky.“. 25. V § 54 ods. 1 písm. a) znie: „a) o dávkach nemocenského zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb a nepracujúcich dôchodcov s výnimkou rozhodovania o znížení alebo odňatí týchto dávok,“. 26. V § 56 ods. 1 písm. a) bod 1 sa slová „posudková komisia sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „posudkový orgán“. 27. V § 56 ods. 1 písm. f) znie: „f) sídlom okresného národného výboru, ktorého posudkový orgán bol poverený (§ 6 ods. 6 až 8) posudzovať invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia,“ 28. V § 56 ods. 3 znie: „(3) Žiadosť o pohrebné po samostatne zárobkovo činnej osobe sa podáva na okresnom národnom výbore, na ktorom bol zomretý na sociálne zabezpečenie prihlásený. Žiadosť o pohrebné po nepracujúcom dôchodcovi sa podáva na miestnom národnom výbore v strediskovej obci, mestskom alebo okresnom národnom výbore, v obvode ktorého mal zomretý trvalý pobyt.“. 29. V § 58 v prvej vete sa slová „a so Slovenskou odborovou radou a po prerokovaní so Slovenským výborom Zväzu družstevných roľníkov“ vypúšťajú. 30. V § 58 písm. a) znie: „a) podrobnosti o zložení a rokovaní správnych komisií a posudkových orgánov národných výborov,“. 31. V § 58 písm. e) sa slová „lehoty na rozhodovanie o poskytovaní“ nahrádzajú slovami „bližšie podmienky poskytovania“. Čl. II Do zriadenia posudkových orgánov plnia pôsobnosť týchto orgánov lekári a tajomníci doterajších posudkových komisií sociálneho zabezpečenia pod vedením posudkového lekára sociálneho zabezpečenia. Čl. III Tento zákon nadobúda účinnosť 1. májom 1990. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. 7a) § 145b zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. 9a) § 63b zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 157/1988 Zb.). 10) § 2 ods. 1 písm. c) zákona o sociálnom zabezpečení. 12) § 34 vyhlášky Štátneho úradu sociálneho zabezpečenia č. 104/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa, v znení vyhlášky č. 92/1968 Zb. a vyhlášky č. 74/1984 Zb. 12a) § 174 písm. b) č. 2 zákona o sociálnom zabezpečení. 12b) § 143 zákona č. 103/1964 Zb. (úplné znenie č. 240/1988 Zb.). 13) § 120 ods. 4 zákona o sociálnom zabezpečení. 44a) Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 195/1989 Zb. o zabezpečení pracovníkov pri organizačných zmenách a občanov pred nástupom do zamestnania.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o advokácii Vyhlášeno 27. 4. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 26/1990 * PRVÁ ČASŤ - § 1 (§ 1 — § 1) * DRUHÁ ČASŤ - ADVOKÁT (§ 2 — § 23) * TRETIA ČASŤ - Kárne opatrenia a kárne konanie (§ 24 — § 27) * ŠTVRTÁ ČASŤ - Advokátski koncipienti (§ 28 — § 32) * PIATA ČASŤ - Organizácia advokátov (§ 33 — § 41) * ŠIESTA ČASŤ - Prechodné a záverečné ustanovenia (§ 42 — § 54) Aktuální znění od 1. 7. 1990 132 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 27. apríla 1990 o advokácii Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ § 1 Poslanie advokácie (1) Advokácia pomáha uskutočňovať ústavné právo občanov na obhajobu a chrániť ostatné práva a záujmy občanov a právnických osôb v súlade s Ústavou a zákonmi. (2) Úlohy advokácie plnia advokátiadvokáti najmä tým, že obhajujú občanov v trestnom konaní, zastupujú občanov a právnické osoby pred súdmi, štátnymi orgánmi a inými právnymi subjektami, spisujú listiny, poskytujú právne rady a spracúvajú právne rozbory. (3) Advokátske povolanie je slobodné povolanie, ktoré možno vykonávať len podľa tohto zákona. (4) Poskytovanie právnej pomoci podľa osobitných predpisov nie je týmto zákonom dotknuté. DRUHÁ ČASŤ ADVOKÁT Predpoklady výkonu advokácie § 2 AdvokátAdvokát je ten, kto je zapísaný do zoznamu advokátov, ktorý vedie Slovenská advokátska komora (ďalej len „Komora“). § 3 (1) Komora zapíše do zoznamu advokátov na písomnú žiadosť do dvoch mesiacov odo dňa jej obdržania toho, kto a) je plne spôsobilý na právne úkony, b) získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, c) vykonal päťročnú právnickú prax, z toho najmenej tri roky ako advokátsky koncipient, d) zložil advokátsku skúšku, e) je bezúhonný, f) zložil sľub do rúk predsedu Komory v tomto znení: „Sľubujem na svoje svedomie a občiansku česť, že budem dodržiavať Ústavu a ostatné zákony, svedomite plniť svoje povinnosti advokátaadvokáta a zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozviem v súvislosti s výkonom svojho povolania. Vždy budem konať v súlade s etickými princípmi advokátskeho povolania.“ (2) Komora zapíše do dvoch mesiacov odo dňa obdržania písomnej žiadosti a po zložení sľubu [odsek 1 písm. f)] do zoznamu advokátov tiež profesorov a docentov vysokých škôl v odbore právo. § 4 Komora nezapíše do zoznamu advokátov toho, a) kto je v pracovnom, služobnom, členskom pomere alebo inom obdobnom vzťahu alebo vykonáva inú platenú činnosť s výnimkou pedagogickej, publicistickej, literárnej, vedeckej, umeleckej činnosti a ďalšej činnosti, ktorá svojím rozsahom nemôže ohroziť plnenie advokátskeho povolania, b) komu bolo právoplatne uložené kárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu advokátov [§ 24 ods. 2 písm. c)], a to na dobu určenú v rozhodnutí o uložení kárneho opatrenia, c) kto vykonáva činnosť, ktorá nie je zlučiteľná s povahou a etickými princípmi advokátskeho povolania. § 5 Komora môže uznať za advokátsku skúšku aj justičnú, arbitrážnu a inú rovnocennú právnu skúšku a do povinnej praxe advokátskeho koncipienta započítať sčasti alebo celkom aj inú právnu prax. § 6 (1) Komora vyčiarkne zo zoznamu advokátov toho, a) kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho, b) kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená, c) kto písomne požiadal Komoru o vyčiarknutie zo zoznamu advokátov, d) kto bol právoplatne odsúdený na nepodmienečný trest odňatia slobody za úmyselný trestný čintrestný čin v súvislosti s výkonom advokácie, e) komu bolo právoplatne uložené kárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu advokátov [§ 24 ods. 2 písm. c)]. (2) Komora môže vyčiarknuť zo zoznamu advokátov toho, kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin s výnimkou trestného činutrestného činu uvedeného v odseku 1 písm. d). § 7 (1) Komora pozastaví výkon advokácie tomu, a) komu po zapísaní do zoznamu advokátov vznikol pracovný, služobný, členský pomer alebo iný obdobný vzťah, alebo kto začal vykonávať inú platenú činnosť s výnimkou pedagogickej, publicistickej, literárnej, vedeckej, umeleckej činnosti a ďalšej činnosti, ktorá svojím rozsahom nemôže ohroziť plnenie advokátskeho povolania, b) kto vykonáva trest odňatia slobody alebo u neho trvá trest zákazu činnosti vykonávať advokátske povolanie. (2) Komora môže pozastaviť výkon advokácie tomu, a) proti komu bola podaná obžaloba pre úmyselný trestný čintrestný čin, a to až do právoplatného skončenia veci, b) proti komu sa začalo konanie o pozbavenie alebo obmedzenie spôsobilosti na právne úkony na čas do právoplatného skončenia konania. § 8 Pozastavenie výkonu advokácie podľa § 7 zapíše Komora advokátoviadvokátovi do zoznamu advokátov. Ak odpadnú dôvody uvedené v § 7, Komora pozastavenie výkonu advokácie advokátoviadvokátovi zruší. § 9 Uchádzač o výkon advokácie, ktorého Komora nezapísala do zoznamu advokátov, alebo advokátadvokát, ktorého Komora vyčiarkla zo zoznamu advokátov, s výnimkou vyčiarknutia podľa § 6 ods. 1 písm. e), alebo advokát, ktorému Komora pozastavila výkon advokácie, má právo domáhať sa ochrany na súde. Výkon advokácie § 10 (1) AdvokátAdvokát môže vykonávať advokáciu sám alebo spoločne s inými advokátmi. Pri spoločnom vykonávaní advokácie si advokátiadvokáti upravia vzájomné právne vzťahy písomnou dohodou. (2) Právnu pomoc poskytujú advokátiadvokáti ako spoločníci buď samostatne, alebo spoločne. Pri samostatnom poskytovaní právnej pomoci je spoločník advokátaadvokáta oprávnený zastupovať ho priamo zo zákona. § 11 AdvokátAdvokát a advokátiadvokáti, ktorí vykonávajú advokáciu spoločne, môžu mať iba jedno sídlo. § 12 (1) AdvokátAdvokát sa v rámci svojho poverenia môže dať zastúpiť iným advokátom. (2) Pri jednotlivých úkonoch môže advokátaadvokáta zastúpiť advokátsky koncipient alebo aj iný pracovník advokátaadvokáta. (3) Ak je advokátadvokát neschopný vykonávať advokáciu, je povinný ustanoviť za seba zástupcu, inak mu určí zástupcu Komora. (4) Zastupovanie podľa odsekov 1 a 2 nie je možné proti vôli klienta. Práva a povinnosti advokátov § 13 (1) AdvokátAdvokát je pri výkone advokácie povinný zachovávať Ústavu, zákony a predpisy vydané na ich vykonanie a v ich medziach riadiť sa príkazmi klienta. (2) AdvokátAdvokát je povinný chrániť práva a oprávnené záujmy zastupovaného, konať pri tom svedomite, dôsledne využívať všetky zákonné prostriedky a uplatňovať, čo podľa svojho presvedčenia a príkazu klienta pokladá za prospešné. (3) AdvokátAdvokát je povinný dbať na to, aby jeho právna pomoc bola účelná a hospodárna. § 14 (1) AdvokátAdvokát je oprávnený poskytovať právnu pomoc na celom území Slovenskej republiky. (2) Rovnaké oprávnenie má advokátadvokát, ktorý je zapísaný v zozname advokátov Českej advokátskej komory. § 15 (1) Každý má právo na poskytnutie právnej pomoci a môže o ňu požiadať ktoréhokoľvek advokátaadvokáta. (2) AdvokátAdvokát je oprávnený odmietnuť poskytnutie právnej pomoci len zo závažných dôvodov, ktoré svedčia o tom, že by ju nemohol riadne poskytovať, okrem prípadov, keď bol na jej poskytovanie ustanovený.1) Odmietnutie právnej pomoci je advokátadvokát povinný klientovi odôvodniť. Opodstatnenosť odmietnutia poskytnutia právnej pomoci preskúma Komora. (3) Ten, komu bolo poskytnutie právnej pomoci odmietnuté, môže požiadať Komoru o určenie advokátaadvokáta [§ 38 ods. 1 písm. b)]. § 16 AdvokátAdvokát je povinný odmietnuť poskytnutie právnej pomoci, ak a) vo veci poskytol právnu pomoc inému, ktorého záujmy sú v rozpore so záujmami toho, kto o právnu pomoc žiada, b) protistranu zastupuje advokátadvokát, s ktorým vykonáva advokáciu spoločne, c) sa na prerokúvaní veci klienta zúčastnili osoby blízke advokátoviadvokátovi.2) § 17 (1) AdvokátAdvokát je oprávnený vypovedať plnomocenstvo klientovi len zo závažných dôvodov, najmä ak sa narušila nevyhnutná dôvera medzi ním a zastupovaným. AdvokátAdvokát tak postupuje vždy, ak dodatočne zistí dôvody uvedené v § 16. (2) AdvokátAdvokát je povinný do 15 dní od doručenia výpovede plnomocenstva klientovi vykonať všetky neodkladné úkony, ak klient neurobí iné opatrenia. § 18 (1) AdvokátAdvokát je povinný zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci. Aj v prípade, keď ho klient pozbaví tejto povinnosti, je povinný sám zvážiť, či porušovanie mlčanlivosti nebude v neprospech klienta. (2) AdvokátAdvokát je viazaný povinnosťou mlčanlivosti aj v prípadoch uvedených v § 6 ods. 1 písm. b) až e), ods. 2 a v § 7. (3) Povinnosť zachovať mlčanlivosť podľa odsekov 1 a 2 sa nevzťahuje na prípady, keď ide o zákonom uloženú povinnosť prekaziť spáchanie trestného činutrestného činu. (4) Ustanovenia predchádzajúcich odsekov platia primerane aj pre pracovníkov advokátaadvokáta a Komory. § 19 (1) AdvokátAdvokát poskytuje právnu pomoc spravidla za odmenu a má právo požadovať na ňu primeraný preddavok. (2) Výška odmeny a spôsob jej určenia upraví vykonávací predpis. (3) Právo na poskytnutie právnej pomoci za zníženú odmenu alebo bezplatne majú občania, u ktorých je to odôvodnené ich majetkovými pomermi. Podmienky poskytovania právnej pomoci za zníženú odmenu alebo bezplatne upravuje osobitný právny predpis.3) § 20 Ak bol advokátadvokát ustanovený z úradnej moci, odmenu za právnu pomoc mu uhradí štát. § 21 (1) AdvokátAdvokát zodpovedá klientovi za škodu, ktorú mu spôsobil v súvislosti s výkonom advokácie; zodpovednosť advokátaadvokáta sa vzťahuje aj na škodu spôsobenú jeho koncipientom alebo jeho pracovníkom. (2) Koncipient a iný pracovník advokátaadvokáta nezodpovedajú klientovi za škodu spôsobenú pri poskytovaní právnej pomoci. Ich pracovnoprávna zodpovednosť voči advokátoviadvokátovi nie je tým dotknutá. (3) Voči klientovi zodpovedá každý advokátadvokát samostatne s výnimkou prípadov, keď ide o spoločného klienta niekoľkých advokátov. Voči svojim pracovníkom a iným osobám zodpovedajú advokátiadvokáti \\- spoločníci spoločne a nerozdielne. (4) AdvokátAdvokát sa zbaví zodpovednosti podľa odseku 1, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré možno od neho žiadať. § 22 AdvokátAdvokát je povinný pred začatím výkonu advokácie preukázať Komore poistnú zmluvu uzavretú o poistení zodpovednosti za škodu z výkonu povolania. Poistenie musí trvať počas celej doby výkonu advokácie. § 23 AdvokátAdvokát je povinný oznámiť Komore skutočnosti uvedené v § 6 ods. 1 písm. b) až e), ods. 2 a v § 7. TRETIA ČASŤ Kárne opatrenia a kárne konanie § 24 (1) Kárnym previnením advokátaadvokáta je závažné alebo opätovné porušenie jeho povinností vyplývajúcich z tohto zákona. (2) Ako kárne opatrenie možno uložiť a) písomné napomenutie, b) peňažnú pokutu až do výšky 10 000 Kčs, c) vyčiarknutie zo zoznamu advokátov až na dobu 5 rokov. (3) Pokuta pripadá Komore. § 25 Kárne konanie vykonáva trojčlenný kárny senát. § 26 (1) Kárne konanie sa začína na návrh predsedu revíznej komisie. (2) Návrh možno podať do troch mesiacov odo dňa, kedy sa predseda revíznej komisie dozvedel o kárnom previnení, najneskôr do jedného roka odo dňa, kedy došlo ku kárnemu previneniu. (3) AdvokátAdvokát si môže v kárnom konaní zvoliť obhajcu spomedzi advokátov. § 27 (1) Proti rozhodnutiu kárneho senátu, ktorým bolo ako kárne opatrenie uložené písomné napomenutie alebo pokuta, môže advokátadvokát alebo predseda revíznej komisie podať do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia odvolanie. Odvolanie sa podáva kárnej komisii. (2) O odvolaní rozhoduje predsedníctvo Komory [§ 38 ods. 1 písm. c)], ktoré napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak predsedníctvo Komory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec kárnemu senátu na nové konanie; kárny senát je viazaný jeho právnym názorom. Rozhodnutie o odvolaní je konečné a nemožno sa proti nemu odvolať. (3) Rozhodnutie kárneho senátu, ktorým bolo uložené kárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu advokátov, je preskúmateľné Najvyšším súdom Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov;4) návrh je oprávnený podať iba advokát, ktorého sa rozhodnutie týka. ŠTVRTÁ ČASŤ Advokátski koncipienti § 28 (1) Advokátsky koncipient je ten, kto je zapísaný do zoznamu advokátskych koncipientov vedeného Komorou. (2) Advokátsky koncipient vykonáva svoju prax v pracovnom pomere u advokátaadvokáta podľa jeho pokynov. (3) Komora môže prispieť advokátoviadvokátovi na výchovu advokátskeho koncipienta. § 29 Komora zapíše do zoznamu advokátskych koncipientov na návrh advokátaadvokáta do 15 dní toho, kto a) je plne spôsobilý na právne úkony, b) získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, c) je bezúhonný, d) je v pracovnom pomere u advokátaadvokáta. § 30 (1) Zo zoznamu advokátskych koncipientov Komora vyčiarkne koncipienta, ktorému sa u advokátaadvokáta skončil pracovný pomer. (2) Ustanovenia § 6, 7, 8 a 23 platia primerane aj pre advokátskeho koncipienta. § 31 Pracovný pomer advokátskeho koncipienta sa riadi pracovnoprávnymi predpismi. § 32 Odborní a ostatní pracovníci advokáta (1) AdvokátAdvokát má právo zamestnávať odborných a iných pracovníkov. (2) Pracovné pomery pracovníkov advokátaadvokáta sa riadia pracovnoprávnymi predpismi. PIATA ČASŤ Organizácia advokátov Komora a jej orgány § 33 (1) Zriaďuje sa Komora so sídlom v Bratislave. (2) Komora je samosprávna stavovská organizácia, ktorá združuje všetkých advokátov zapísaných v zozname advokátov vedenom Komorou. (3) Komora je právnická osoba. (4) Orgánmi Komory sú: a) konferencia advokátov, b) predsedníctvo Komory, c) revízna komisia, d) kárna komisia. § 34 (1) Konferencia advokátov je najvyšší orgán Komory. Ostatné orgány Komory sú ňou volené. (2) Volebné obdobie orgánov Komory je trojročné. (3) Funkcie v orgánoch Komory sú čestné; za ich výkon sa advokátom vypláca náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov. Konferencia advokátov § 35 (1) Konferenciu advokátov zvoláva predsedníctvo Komory spravidla raz za rok, najmenej raz za tri roky. Ak o to požiada jedna tretina advokátov alebo revízna komisia, predsedníctvo Komory je povinné ju zvolať do dvoch mesiacov. (2) AdvokátAdvokát môže písomne poveriť iného advokátaadvokáta, aby ho zastúpil na konferencii advokátadvokátov; zastúpený advokát sa považuje na konferencii za prítomného. (3) Konferencia advokátov je uznášaniaschopná, ak je prítomná nadpolovičná väčšina advokátov. Na platnosť rozhodnutia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných advokátov. § 36 Konferencia advokátov rozhoduje o všetkých základných otázkach advokátov, najmä a) volí a odvoláva členov predsedníctva Komory a členov ostatných orgánov Komory a určuje ich počty, b) schvaľuje advokátsky poriadok, rokovací poriadok, volebný poriadok a kárny poriadok, c) môže zrušiť alebo zmeniť rozhodnutie predsedníctva Komory, d) schvaľuje ročný príspevok advokátov na činnosť Komory, e) zriaďuje sociálny fond, prípadne iné fondy a schvaľuje pravidlá ich tvorby a zásady použitia, f) schvaľuje výšku náhrady za stratu času pri výkone funkcií v orgánoch Komory, g) uznáša sa o ďalších veciach, ktoré si vyhradí. Predsedníctvo Komory § 37 Predsedníctvo Komory riadi činnosť Komory medzi konferenciami advokátov. § 38 (1) Predsedníctvo Komory rozhoduje o a) určení zástupcu advokátaadvokáta podľa § 12 ods. 3, b) určení advokátaadvokáta podľa § 15 ods. 3, c) odvolaní podľa § 27 ods. 2, d) všetkých veciach podľa tohto zákona, pokiaľ o nich nerozhodujú iné orgány Komory. (2) Predsedníctvo Komory ďalej a) zvoláva konferenciu advokátov, b) vedie zoznam advokátov a zoznam advokátskych koncipientov a vykonáva v týchto zoznamoch zápisy, c) hospodári so sociálnym fondom Komory, d) schvaľuje skúšobný poriadok na advokátske skúšky a vymenúva členov skúšobnej komisie z radov advokátov, prípadne zo sudcov, prokurátorov, štátnych arbitrov a ďalších odborníkov právnej praxe, e) spravuje majetok Komory, f) chráni a presadzuje záujmy advokátov vo všetkých oblastiach, g) pravidelne informuje advokátov o činnosti Komory; na ten účel zabezpečuje študijnú, publikačnú, dokumentačnú a informačnú činnosť, h) vykonáva ďalšiu činnosť podľa tohto zákona, pokiaľ nepatrí iným orgánom Komory. (3) Predsedníctvo Komory volí a odvoláva zo svojich členov predsedu a podpredsedov Komory. Predseda zastupuje Komoru navonok a koná jej menom vo všetkých veciach; vykonáva tiež neodkladné rozhodnutia v čase medzi zasadnutiami predsedníctva Komory a riadi pracovníkov Komory. Podpredsedovia zastupujú predsedu Komory v rozsahu určenom advokátskym poriadkom. (4) Predsedníctvo Komory sa schádza spravidla raz za mesiac; schôdze predsedníctva Komory zvoláva predseda Komory. § 39 Revízna komisia Revízna komisia a) kontroluje plnenie uznesení konferencie advokátov a činnosť predsedníctva Komory; na ten účel má prístup ku všetkým dokladom Komory, b) dohliada na riadny výkon advokácie, c) volí zo svojich členov predsedu, ktorý riadi činnosť komisie. § 40 Kárna komisia Kárna komisia volí zo svojich členov predsedu, ktorý riadi jej činnosť; predseda kárnej komisie vymenúva z členov komisie predsedu a členov kárneho senátu. § 41 (1) Podrobnosti o organizácii Komory, o počte členov predsedníctva, revíznej komisie a kárnej komisie upravuje advokátsky poriadok. (2) Podrobnosti o voľbách upraví volebný poriadok. ŠIESTA ČASŤ Prechodné a záverečné ustanovenia § 42 Advokátov, ktorí sú ku dňu nadobudnutia účinnosti tohto zákona členmi krajských združení advokátov v Slovenskej republike a Mestského združenia advokátov v Bratislave (ďalej len „združenia“), zapíše Komora do zoznamu advokátov bez žiadosti. § 43 Žiadateľom o zápis do zoznamu advokátov, ktorých žiadosť dôjde Komore do dvoch rokov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona, sa započíta do predpísanej advokátskej praxe aj prax v iných právnických povolaniach. § 44 Advokátskym koncipientom, ktorí boli prijatí za pracovníkov združení pred dňom účinnosti tohto zákona, sa zachováva dĺžka požadovanej právnej praxe tri roky, z toho aspoň dva roky v advokácii. § 45 Komora je právnym nástupcom Ústredia slovenskej advokácie a združení. § 46 (1) Pohľadávky a záväzky z výkonu právnej pomoci prevedie Komora na advokátov, z ktorých činnosti vznikli. (2) Ostatné pohľadávky a záväzky z výkonu právnej pomoci, ktoré sa neprevedú na advokátaadvokáta podľa odseku 1, prevedie Komora na iného vhodného advokátaadvokáta po dohode s ním. (3) Iné pohľadávky a záväzky likviduje Komora na svoj účet. § 47 (1) Hnuteľný majetok, ktorý slúžil na bezprostredný výkon právnej pomoci, Komora odpredá prednostne záujemcom z radov advokátov. (2) Ak nie je možné hodnotu majetku ku dňu prevodu zistiť inak, určí cenu znalec. (3) Výťažok prejde do sociálneho fondu advokácie. § 48 Nehnuteľný majetok Ústredia slovenskej advokácie a združení prechádza do vlastníctva Komory, ktorá zabezpečí jeho ďalšie účelné využitie v súlade so záujmami advokácie. Výťažok alebo strata z dispozície s týmto majetkom ide na účet Komory. § 49 Pracovníci Ústredia slovenskej advokácie a združení sa stávajú dňom účinnosti tohto zákona pracovníkmi Komory. § 50 (1) Výbor Ústredia slovenskej advokácie je povinný zvolať konferenciu advokátov najneskôr do 31. decembra 1990. (2) Do ustanovenia orgánov Komory podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť a plní ich úlohy výbor Ústredia slovenskej advokácie, revízna komisia Ústredia a kárna komisia Ústredia. § 51 Pokiaľ zákony o súdnom konaní neustanovia inak, určia klientovi obhajcu alebo zástupcu z radov advokátov tí advokátiadvokáti, ktorých na to poverí predsedníctvo Komory, a do doby jeho zvolenia, výbor Ústredia slovenskej advokácie. § 52 Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky vydá vyhlášku na vykonanie § 19 ods. 2. § 53 Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 133/1975 Zb. o advokácii v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 34/1985 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 133/1975 Zb. o advokácii. § 54 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1990. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. 1) § 38 až 40 Trestného poriadku. § 30 Občianskeho súdneho poriadku. 2) § 116 Občianskeho zákonníka. 3) § 30 a § 138 Občianskeho súdneho poriadku. 4) § 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady Vyhlášeno 27. 4. 1990, datum účinnosti 27. 4. 1990, částka 26/1990 * Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 27. 4. 1990 133 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 27. apríla 1990, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 1 sa vypúšťa odsek 3. 2. § 2 ods. 1 znie: „(1) Činnosť Slovenskej národnej rady vychádza zo zásad humanity, demokracie, pluralitného politického systému a zo vzájomného porozumenia politických strán a politických hnutí.“. 3. § 4 písm. h) znie: „h) rokovať o správach Najvyššieho súdu Slovenskej republiky a o správach generálneho prokurátora Slovenskej republiky o stave zákonnosti v Slovenskej republike,“. 4. V § 16 ods. 5 sa slová „ako 15 minút.“ nahrádzajú slovami „ako 10 minút.“. 5. V § 17 ods. 2 sa slová „ako 5 minút.“ nahrádzajú slovami „ako 3 minúty.“. 6. § 36 písm. a) znie: „a) zastupuje Slovenskú národnú radu navonok, najmä v styku s vládou Slovenskej republiky, Federálnym zhromaždením a Českou národnou radou,“. 7. § 38 ods. 1 znie: „(1) Slovenská národná rada si zo svojich poslancov zriaďuje mandátový a imunitný výbor, ústavnoprávny výbor, výbor pre plán a rozpočet, výbor pre národné výbory, výbor pre národnosti a ďalšie výbory pre jednotlivé úseky štátnej, hospodárskej a sociálnej politiky; výbory za svoju činnosť zodpovedajú Slovenskej národnej rade.“. 8. § 39 ods. 2 písm. f) znie: „f) prerokúvajú správy o stave zákonnosti, ktoré Slovenskej národnej rade predkladajú Najvyšší súd Slovenskej republiky a generálny prokurátor Slovenskej republiky.“. 9. § 39 ods. 2 písm. h) znie: „h) prerokúvajú podnety národných výborov, iných štátnych orgánov, hospodárskych, spoločenskych a iných organizácií na upevnenie zákonnosti, ako aj podnety na zlepšenie činnosti v jednotlivých úsekoch štátnej, hospodárskej a sociálnej politiky,“. 10. § 41 ods. 2 písm. c) znie: „c) podnety poslancov a výborov Slovenskej národnej rady, Najvyššieho súdu Slovenskej republiky, generálneho prokurátora Slovenskej republiky, Štátnej arbitráže Slovenskej republiky a Výboru ľudovej kontroly Slovenskej republiky na novú právnu úpravu,“. 11. V § 43 v nadpise sa vypúšťajú slová „a národnosti“. 12. V § 43 v úvodnej vete sa vypúšťajú slová „a národnosti“. 13. V § 43 sa vypúšťajú písmená c) a d). 14. Za § 43 sa vkladá nový § 43a, ktorý znie: „§ 43 Výbor Slovenskej národnej rady pre národnosti Výbor pre národnosti najmä: a) sleduje, ako sa utvárajú možnosti a prostriedky na všestranný rozvoj národností a etnickej skupiny Romov žijúcich v Slovenskej republike, b) sleduje, ako sa utvárajú predpoklady na národný rozvoj Slovákov žijúcích v zahraničí, c) prerokúva správy o uplatňovaní zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich postavenie národností v Slovenskej republike, d) sleduje vzájomné spolunažívanie slovenského národa a národností v Slovenskej republike.“. 15. § 60 ods. 5 znie: „(5) Politický, ekonomický a právny rozbor obsahuje aj spôsob prípravy zásad, najmä ako sa na nej zúčastnili národné výbory, iné štátne orgány, hospodárske, spoločenské, prípadne iné organizácie, ako aj orgány samosprávy a pracovné kolektívy.“. 16. § 88 ods. 1 znie: „(1) Slovenská národná rada prerokúva správy Najvyššieho súdu Slovenskej republiky a správy generálneho prokurátora Slovenskej republiky o stave zákonnosti.“. 17. V § 90 ods. 2 sa za prvú vetu vkladá nová veta, ktorá znie: „Prednesenie otázky nemá trvať dlhšie ako 3 minúty.“. 18. § 96 sa vypúšťa. Čl. II Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r.
Zákon č. 163/1990 Sb.
Zákon č. 163/1990 Sb. Zákon o bohosloveckých fakultách Vyhlášeno 10. 5. 1990, datum účinnosti 10. 5. 1990, částka 29/1990 * Článek I - § 1 (§ 1 — § 4) * Článek II - Zrušují se * Článek III Aktuální znění od 10. 5. 1990 163 ZÁKON ze dne 3. května 1990 o bohosloveckých fakultách Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Článek I § 1 (1) Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích se začleňuje do Univerzity Karlovy v Praze. (2) Obnovuje se Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci, která se začleňuje do Univerzity Palackého v Olomouci. (3) Zřizuje se Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, která se začleňuje do Univerzity Komenského v Bratislavě. (4) Zřizuje se Řeckokatolická bohoslovecká fakulta, která se začleňuje do Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. § 2 (1) Komenského evangelická bohoslovecká fakulta v Praze se pod názvem Evangelická bohoslovecká fakulta Univerzity Karlovy začleňuje do Univerzity Karlovy v Praze. (2) Slovenská evangelická bohoslovecká fakulta v Bratislavě se pod názvem Evangelická bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského začleňuje do Univerzity Komenského v Bratislavě. § 3 Husova československá bohoslovecká fakulta v Praze se pod názvem Husitská bohoslovecká fakulta Univerzity Karlovy začleňuje do Univerzity Karlovy v Praze. § 4 Pravoslavná bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Prešově se pod názvem Pravoslavná bohoslovecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika začleňuje do Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Článek II Zrušují se 1. § 104 odst. 2 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách; 2. § 33 a 34 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách; 3. vládní nařízení č. 112/1950 Sb., o bohosloveckých fakultách. Článek III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon č. 168/1990 Sb.
Zákon č. 168/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o prokuratuře Vyhlášeno 10. 5. 1990, datum účinnosti 1. 6. 1990, částka 29/1990 * Čl. I - Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákonů č. 71/1967 Sb., č. 147/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 196/1988 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o prokuratuře, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 6. 1990 (n55/1990 Sb.), po opravě 168 ZÁKON ze dne 7. května 1990, kterým se mění a doplňuje zákon o prokuratuře Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákonů č. 71/1967 Sb., č. 147/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 196/1988 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 1 zní: „(1) Dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory a organizacemi i občany přísluší prokuratuře, v jejímž čele stojí generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky.“. 2. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Postavení a oprávnění prokurátorů před soudy a státními notářstvími upravují zvláštní zákony.“. 3. V § 1 se dosavadní odstavce 2, 3 a 4 označují jako odstavce 3, 4 a 5. Dosavadní odstavec 5 se vypouští. 4. § 2 zní: „§ 2 (1) Prokuratura střeží, prosazuje a upevňuje zákonnost bez ohledu na jakékoliv místní vlivy, zajišťuje jednotu zákonnosti na celém území republiky. (2) Výkonem dozoru nad správným a jednotným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů prokuratura chrání a) stát a jeho ústavní zřízení, b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů, c) práva a zákonem chráněné zájmy organizací, d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený. (3) Celou svou činností prokuratura přispívá k zvyšování úcty k právnímu řádu, k plnění občanských povinností a k respektování občanských práv a svobod.“. 5. § 3 odst. 1 písm. a), d) znějí: „a) dozorem nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany, d) účastí a uplatňováním oprávnění v řízení před soudy a státními notářstvími podle zvláštních zákonů.“. § 3 odst. 3 se vypouští. 6. V § 4 se slovo „socialistické“ vypouští. 7. V § 7 odst. 1 se vypouští slovo „socialistické“. 8. § 9 odst. 2 zní: „(2) Prokurátoři jsou oprávněni účastnit se s poradním hlasem zasedání národních výborů a jejich orgánů a jiných orgánů státní správy.“. 9. § 10 zní: „§ 10 (1) Prokurátoři působí k tomu, aby orgány státní správy, národní výbory a organizace samy zabezpečovaly dodržování zákonnosti jak při výkonu své působnosti, tak u podřízených orgánů, a dbaly, aby ten, kdo zavinil její porušení, byl volán k odpovědnosti. (2) Prokurátoři dozírají, zda a jak kontrolní orgány plní své povinnosti při zabezpečování zákonnosti uložené jim právními předpisy a působí svými prostředky k odstranění zjištěných závad.“. 10. § 11 zní: „§ 11 (1) Ministerstva, jiné orgány státní správy, národní výbory a organizace jsou povinny pomáhat prokurátorům při plnění jejich úkolů, ve stanovené lhůtě vyhovovat jejich dožádáním, zejména jim půjčovat spisy a doklady a podávat jim vysvětlení a umožnit jim za účelem zjištění, zda jsou zachovávány zákony a jiné obecně závazné právní předpisy, vstup do svých úředních budov a dalších objektů. (2) K plnění úkolů stanovených v tomto zákoně napomáhají prokurátorům také soudy a státní notářství zejména tím, že jim zapůjčují spisy a doklady. (3) Prokurátoři jsou oprávněni vyžadovat od státních orgánů a organizací provedení prověrek a revizí, pokud je důvodné podezření, že došlo k porušení zákonnosti, popřípadě, že byl spáchán trestný čin. Tyto orgány a organizace jsou povinny žádostem ve lhůtách prokurátorem stanovených vyhovět. Pokud jde o náhradu nákladů s tím spojených, bude upravena zvláštním předpisem. (4) Povinnosti a oprávnění uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se nevztahují na věci operační a mobilizační povahy.“. 11. V § 12 odst. 1 se vypouští slova „socialistické“. 12. V § 12 odst. 2 ve druhé větě se vypouštějí slova „socialistické“ a „jeho příčin“. 13. V § 13 odst. 4 se částka „200 Kčs“ nahrazuje částkou „500 Kčs“. 14. § 14 odst. 1 zní: „(1) Prokurátoři vykonávají dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany a nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech.“ 15. § 17 odst. 1 zní: „(1) Ministerstvům a jiným orgánům státní správy, národním výborům a organizacím podávají prokurátoři upozornění za účelem odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů.“. 16. § 19 se vypouští. 17. Název oddílu 3 zní: „Účast a působnost prokurátora v řízení před soudy a státními notářstvími“. 18. § 20 odst. 1 se vypouští. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 19. § 33 zní „§ 33 (1) Generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor řídí a kontrolují činnost všech jim podřízených prokuratur. K plnění úkolů vydávají příkazy a pokyny závazné pro všechny podřízené pracovníky prokuratury. Vydávají také obecně závazné předpisy, pokud je k tomu zmocňuje zákon. (2) Ke sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů vydaných orgány České a Slovenské Federativní Republiky vydává generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky stanoviska, která jsou závazná pro všechny prokurátory a vyšetřovatele prokuratury. Generální prokurátoři republik ke sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů vydaných orgány republik vydávají stanoviska závazná pro podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury. (3) Generální prokurátory zastupují ve stanoveném rozsahu jejich náměstci. Jedním z náměstků generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky je hlavní vojenský prokurátor, který zastupuje generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech.“. 20. § 37 odst. 1 zní: „(1) Prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury může být ustanoven odborně vyspělý, bezúhonný občan České a Slovenské Federativní Republiky, který a) dosáhl věku nejméně 24 let, b) má úplné vysokoškolské právnické vzdělání, c) po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a úspěšně složil závěrečnou zkoušku, d) není členem žádné politické strany.1)“. 21. V § 37 odst. 3 se vypouští poslední část věty za středníkem. 22. § 39 zní: „§ 39 Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí při svém prvním ustanovení do rukou nadřízeného prokurátora tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren České a Slovenské Federativní Republice, že budu prosazovat a upevňovat zákonnost, dbát při plnění svých povinností zájmů republiky a zachovávat mlčenlivost ve věcech úředních.“. 23. § 40 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) O skončení pracovního poměru rozhodne nadřízený prokurátor (§ 38) také tehdy, jestliže ztratil prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, nebo je členem politické strany.1)“. 24. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní: „§ 40a (1) Uplynula-li lhůta uvedená v § 47 odst. 1 k zavedení kárného řízení, může nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 po zjištění stanoviska komise za tím účelem zřízené pracovní poměr s prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury okamžitě skončit propuštěním, porušil-li prokurátor nebo vyšetřovatel svoje povinnosti takovým způsobem, že ztratil důvěru potřebnou k zastávání dosavadní funkce. (2) Opatření podle odstavce 1 lze provést do 1. června 1991.“. 25. § 43 zní: „§ 43 Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Dále jsou povinni zdržet se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, kteří jsou k datu účinnosti zákona členy politické strany,1) neztrácejí předpoklady pro výkon funkce, jestliže do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona své členství v nich ukončí. 2. Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí podle § 39 slib do rukou nadřízeného prokurátora ve lhůtě do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona. Složení slibu musí být v této lhůtě umožněno. Odmítnou-li prokurátoři nebo vyšetřovatelé prokuratury složení slibu, bude se mít za to, že pracovní poměr k datu odmítnutí slibu skončil. Čl. III Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o prokuratuře, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
Zákon č. 169/1990 Sb.
Zákon č. 169/1990 Sb. Zákon o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb. Vyhlášeno 10. 5. 1990, datum účinnosti 10. 5. 1990, částka 29/1990 * Čl. I - V resortech federálního ministerstva vnitra a ministerstev vnitra České a Slovenské republiky působí občanské komise jako iniciativní, poradní a kontrolní orgány pro otázky Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra v působnosti federálního mini * Čl. II - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb. a zákona č. 74/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy, kteří nesložili nebo odmítli složit novou přísahu ve stanovené lhůtě a jejich služební poměr proto skončil,2) nenáleží odchodné podle § 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušn * Čl. IV Aktuální znění od 27. 12. 1990 (546/1990 Sb.) 169 ZÁKON ze dne 9. května 1990 o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I V resortech federálního ministerstva vnitra a ministerstev vnitra České a Slovenské republiky působí občanské komise jako iniciativní, poradní a kontrolní orgány pro otázky Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra v působnosti federálního ministerstva vnitra; jsou složeny z bezúhonných občanů, kteří nejsou příslušníky Sboru národní bezpečnosti nebo Sborů nápravné výchovy anebo vojáky v činné službě. Podrobnosti o vytváření, působnosti a jednání občanských komisí stanoví federální ministr vnitra v dohodě s ministry vnitra České republiky a Slovenské republiky. Čl. II Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb. a zákona č. 74/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 99 odst. 3 se doplňuje dalším textem, který zní: „Podal-li příslušník žádost v době od 10. března 1990 do 10. května 1990, skončí jeho služební poměr, dnem 10. června 1990, nebylo-li dohodnuto jinak. Podal-li příslušník žádost v době od 11. května 1990 do 31. července 1990, skončí služební poměr uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení žádosti, nebylo-li dohodnuto jinak.“. 2. § 100 odst. 1 písm. a) zní: „a) jestliže pro něj není v důsledku zásadních organizačních změn schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky ve Sboru národní bezpečnosti jiné zařazení,“. 3. V § 100 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové ustanovení tohoto znění: „g) jestliže podle vyjádření občanské komise není způsobilý k výkonu služby ve Sboru národní bezpečnosti.“. V ustanovení písm. f) se tečka za slovem „svobody“ mění v čárku. 4. V § 100 odst. 3 se vypouští výraz „a),“. 5. § 101 odst. 2 zní: „(2) Při rozhodování o propuštění příslušníka ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. g) vychází služební orgán z vyjádření občanské komise.“. 6. § 101 odst. 3 zní: „(3) Je-li příslušník členem odborové organizace, přihlíží služební orgán při rozhodování také k jejímu stanovisku.“. 7. V § 101 se dosavadní odstavec 2 označuje jako odstavec 4 a dosavadní odstavec 3 jako odstavec 5. 8. V § 101 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6 tohoto znění: „(6) Bylo-li příslušníkovi rozhodnutí o propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) nebo g) oznámeno v období od 10. května 1990 do 31. července 1990, končí služební poměr uplynutím jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodl na době kratší.“. 9. § 102 odst. 2 se doplňuje další větou, která zní: „Zákaz propuštění se dále nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) a g), nejde-li o případ uvedený v § 102 odst. 1 písm. d).“. 10. Za § 114 se vkládá nové ustanovení § 114a, které zní: „§ 114a (1) Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří byli trvale nebo přechodně zařazeni ve složce Státní bezpečnosti1) a jejichž služební poměr skončil v době od 1. ledna 1971 do 10. května 1990, nenáleží od 1. září 1990 příspěvek za službu podle § 110 až 114, pokud na jejich žádost a doporučení občanské komise nerozhodne služební orgán jinak. (2) Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří byli trvale nebo přechodně zařazeni ve složce Státní bezpečnosti1) a jejichž služební poměr skončil uvolněním na žádost podanou v době od 1. ledna 1990 do 31. července 1990 anebo propuštěním způsobem uvedeným v § 101 odst. 6, nenáleží odchodné podle § 108, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114, pokud na jejich žádost a doporučení občanské komise nerozhodne služební orgán jinak. (3) Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, jejichž služební poměr skončil v době po 9. květnu 1990 propuštěním z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a), d), e), f) a g), nenáleží odchodné podle § 108, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114. Skončil-li služební poměr z důvodu uvedeného v § 100 odst. 1 písm. a), lze takto postupovat pouze do 31. prosince 1990.“. 11. § 117 odst. 3 zní: „(3) Jde-li o odvolání proti rozhodnutí o propuštění z důvodu uvedeného v § 100 odst. 1 písm. g), vychází odvolací orgán z vyjádření občanské komise působící na stejném organizačním stupni; v poradní komisi se takové odvolání neprojednává.“. 12. V § 117 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4. 13. V § 126 se za písmeno c) vkládá nové ustanovení označené písmenem d), které zní: „d) ustanovení § 99 odst. 3 věta třetí a čtvrtá, § 101 odst. 2, § 101 odst. 6, § 102 odst. 2 věta druhá, § 114a a § 117 odst. 3 se na služební poměr příslušníků Sborů nápravné výchovy nevztahují.“. Čl. III Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy, kteří nesložili nebo odmítli složit novou přísahu ve stanovené lhůtě a jejich služební poměr proto skončil,2) nenáleží odchodné podle § 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších zákonů, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114 citovaného zákona. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) § 9 odst. 1 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších zákonů. 2) Čl. IV zákona č. 74/1990 Sb., kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
Zákon č. 173/1990 Sb.
Zákon č. 173/1990 Sb. Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 6. 1990, částka 30/1990 * § 1 - Zrušují se: * § 2 - Majetková práva dobrovolných organizací, která jim byla odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., se navracejí dle stavu ke dni 31. března 1948 Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím, které upla * § 2a - Právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. je povinen s majetkovými právy až do jejich vydání Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zák * § 3 - Podmínky a způsob navrácení majetkových práv podle § 2 a udělování čestných titulů a veřejných uznání podle vládního nařízení č. 82/1958 Sb. upravují právní předpisy vydané orgány České republiky a Slovenské republiky. * § 4 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1990. Aktuální znění od 14. 6. 1991 (247/1991 Sb.) 173 ZÁKON ze dne 9. května 1990, kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 Zrušují se: 1. zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, 2. ustanovení § 2 odst. 2, § 4, 5, § 6 odst. 3, v § 7 část věty za středníkem, § 8 odst. 2 vládního nařízení č. 82/1958 Sb., o čestných uznáních v tělesné výchově. § 2 Majetková práva dobrovolných organizací, která jim byla odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., se navracejí dle stavu ke dni 31. března 1948 Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím, které uplatní své nároky u právního nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. do 31. prosince 1991. § 2a Právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. je povinen s majetkovými právy až do jejich vydání Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tato majetková práva převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání. Takové právní úkony jsou neplatné. § 3 Podmínky a způsob navrácení majetkových práv podle § 2 a udělování čestných titulů a veřejných uznání podle vládního nařízení č. 82/1958 Sb. upravují právní předpisy vydané orgány České republiky a Slovenské republiky. § 4 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon č. 178/1990 Sb.
Zákon č. 178/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 32/1990 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb. a č. 159/1989 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 1990 178 ZÁKON ze dne 2. května 1990, kterým se mění a doplňuje trestní řád Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb. a č. 159/1989 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 větě druhé se vypouští slovo „socialistické“ a slovo „socialistického“ se nahrazuje slovem „občanského“. V odstavci 2 se vypouštějí slova „a společenských organizací“. 2. V § 2 odst. 7 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“. V odstavci 10 se slovo „pracující“ nahrazuje slovem „občané“. 3. Nadpis nad § 3 zní: „Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů“. 4. V § 3 odst. 1 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“. V odstavci 2 větě první se slova „Společenské organizace“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení občanů“ a slovo „socialistické“ se vypouští. Ve větě třetí se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“, slovo „pracujících“ se nahrazuje slovem „občanů“, slova „tyto organizace“ se nahrazují slovy „tato sdružení“ a vypouštějí se slova „při výkonu trestu nápravného opatření“ a „pracujícího člověka“. 5. V § 4 odst. 1 větě první se slova „Základní organizace Revolučního odborového hnutí a mládežnické organizace“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení občanů, kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí zejména odborové a jiné společenské organizace, pracovní kolektivy a církve, s výjimkou politických stran a politických hnutí“, a slovo „pracujících“ se vypouští. Věta druhá se vypouští. Ve větě třetí se slova „pracovním kolektivem“ nahrazují slovy „kolektivem zájmového sdružení občanů“. V poslední větě se slova „uložit trest nápravného opatření nebo“ nahrazují slovy „nebo uložit“. V odstavci 2 se slova „Organizace, která převzala“ nahrazují slovy „Zájmové sdružení, které převzalo“ a slovo „jí“ se nahrazuje slovem „mu“. 6. V § 5 se slova „Organizace uvedené“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení uvedená“, slova „před okresním soudem jako svého zástupce společenského žalobce nebo společenského obhájce“ se nahrazují slovy „před okresním a krajským soudem jako soudem odvolacím svého zástupce“ a slovo „pracujících“ se nahrazuje slovy „jejich kolektivu“. 7. V § 6 odst. 1 větě první se slova „Organizace uvedené“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení uvedená“. V odstavci 2 se slova „Uvedené organizace“ nahrazují slovy „Uvedená zájmová sdružení“ a odkaz v závorce na „(§ 73 odst. 1)“ se nahrazuje odkazem „(§ 73)“. 8. § 8 odst. 1 zní: „(1) Státní orgány a všechny organizace jsou povinny pomáhat orgánům činným v trestním řízení při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádáním. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat prokurátorovi nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.“. 9. V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo rozhodnutí společenské organizace, které tato organizace vydala při plnění úkolů státního orgánu“. 10. V § 10 odst. 1 se slova „diplomatických imunit a výsad“ nahrazují slovy „výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva“. 11. V § 11 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene g), dosavadní ustanovení pod písmenem h) se označuje písmenem g) a připojují se nová ustanovení h) a ch), která zní: „h) je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět (§ 163a), nebo ch) stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.“. 12. V § 12 odst. 1 se čárka za slovem „orgán“ nahrazuje tečkou a slova „jakož i orgán konající objasňování“ se vypouštějí. V odstavci 5 se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“. Odstavce 10 a 11 se vypouštějí. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 10 a slova „Nejvyšší soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „Nejvyšší soud České republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské republiky“. Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 11 a slova „generální prokurátor České socialistické republiky nebo generální prokurátor Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „generální prokurátor České republiky nebo generální prokurátor Slovenské republiky“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 12. 13. V § 13 se slova „Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky“ nahrazují slovy „Nejvyšší soud České republiky, Nejvyšší soud Slovenské republiky“. 14. V § 14 odst. 3 ustanovení písmene b) zní: „b) pro trestné činy vyzvědačství (§ 105 tr. zák.) a ohrožení státního tajemství (§ 106, 107 tr. zák.), byl-li jimi ohrožen zvlášť důležitý zájem obrany vlasti.“. 15. V § 17 odst. 1 větě prvé se slova „trest smrti“ nahrazují slovy „výjimečný trest“ a ve větě druhé se slova „podvracení republiky“ a „poškozování státu světové socialistické soustavy“ vypouštějí. 16. V § 20 odst. 2 se vypouštějí slova „a přečinu“ a slovo „kterých“ se nahrazuje slovem „kterém“. 17. V § 30 odst. 2 se slovo „žalobce“ nahrazuje slovem „zástupce“ a slova „společenský obhájce“ se vypouštějí. 18. § 33 odst. 1 zní: „(1) Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. S obhájcem se však v průběhu svého výslechu nemůže radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Může žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení (§ 165, 169). Je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Uvedená práva příslušejí obviněnému i tehdy, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena.“. Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obviněný, který nemá dostatečných prostředků, aby hradil náklady obhajoby, má nárok na obhajobu bezplatnou.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 19. V § 34 se dosavadní text paragrafu označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) V případech, v nichž zákonný zástupce obviněného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor může k výkonu těchto práv obviněnému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.“. 20. V § 35 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1, který zní: „(1) Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Jsou-li v trestním řízení probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být obhájcem pouze advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 21. V § 36 se nadpis „Nutná obhajoba“ přesunuje nad číselné označení paragrafu. V odstavci 4 se čárka za slovem „ciziny“ nahrazuje slovem „a“, čárka za slovem „léčení“ se nahrazuje tečkou a slova „pokud nejde o ochranné léčení protialkoholní, a v řízení stanném“ se vypouštějí. 22. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní: „§ 36a (1) Ve vykonávacím řízení, v němž soud rozhoduje ve veřejném zasedání, musí mít odsouzený obhájce, a) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, b) jde-li o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody mladistvého, který v době konání veřejného zasedání nedovršil devatenáctý rok, c) je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo d) jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit. (2) V řízení o stížnosti pro porušení zákona a v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce, a) jde-li o případy uvedené v § 36 odst. 1 písm. a) nebo b), b) jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, c) je-li mladistvý a v době konání veřejného zasedání o stížnosti pro porušení zákona nebo o návrhu na povolení obnovy nedovršil devatenáctý rok, nebo d) jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.“. 23. V § 38 odst. 1 větě první se odkaz v závorce na „(§ 36)“ nahrazuje odkazem na „(§ 36 a 36a)“. 24. § 39 zní: „§ 39 Je-li toho třeba, ustanoví obhájce prokurátor a v řízení před soudem předseda soudu.“. 25. V § 40 se na konci připojuje tato věta: „O zproštění rozhodne prokurátor a v řízení před soudem předseda soudu.“. 26. V § 41 se doplňuje nový odstavec 6 tohoto znění: „(6) Obhájce má právo ve všech stadiích trestního řízení vyžádat si předem kopii nebo průpis protokolu (§ 55) o každém úkonu trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení (§ 12 odst. 1) jsou povinny mu vyhovět; odmítnout mohou jen tehdy, když to není z technických důvodů možné. Náklady s tím spojené je povinen vůči státu uhradit.“. 27. V § 43 se vypouští odstavec 3. 28. V § 44 odst. 2 se vypouští věta první. 29. V § 45 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor může k výkonu těchto práv poškozenému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 30. V § 47 odst. 4 poslední věta zní: „V přípravném řízení může prokurátor nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení.“. 31. V § 50 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3 a citace „§ 35 odst. 2“ se nahrazuje citací „§ 35 odst. 1“. 32. V § 58 odst. 4 větě druhé se vypouštějí slova „nebo předseda nejvyššího soudu“. 33. V § 60 odst. 3 se za slova „na den pracovního klidu“ vkládají slova „nebo pracovního volna“. 34. V § 62 odst. 5 se slova „diplomatických výsad a imunit“ nahrazují slovy „výsad a imunit podle mezinárodního práva“. 35. V § 65 odst. 1 věta prvá zní: „Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci, jakož i společenský zástupce mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí.“. 36. § 66 zní: „§ 66 (1) Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, prokurátoru, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení prokurátorem, vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 1000 Kčs. (2) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, může se přenechat příslušnému veliteli nebo náčelníku ke kázeňskému potrestání. Dopustí-li se takového jednání osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může se přenechat náčelníku věznice nebo nápravně výchovného ústavu k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Příslušný velitel nebo náčelník je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení. (3) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 obhájce nebo v řízení před soudem prokurátor, předá se příslušnému orgánu ke kárnému postihu. Tento orgán je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 37. V § 67 uvozovací větě se před slovo „skutečnosti“ vkládá slovo „konkrétní“; v ustanovení pod písmenem a) se vypouštějí slova „nebo zaměstnání“. 38. § 69 včetně nadpisu zní: „§ 69 Příkaz k zatčení (1) Je-li dostatečně odůvodněna obava zakládající některý z důvodů vazby podle § 67 a nelze-li obviněného předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby obviněný byl zatčen. (2) Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává. (3) Zatčení provedou na podkladě příkazu orgány Sboru národní bezpečnosti, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného. (4) Orgán Sboru národní bezpečnosti, který obviněného na základě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat orgánu, který příkaz vydal; není-li to možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa zatčení od sídla orgánu, který příkaz vydal, musí být obviněný dodán nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu a v přípravném řízení prokurátoru. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu. (5) Orgán, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně příslušný orgán, informuje o jeho výsledku orgán, který příkaz k zatčení vydal. Tento orgán po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím orgánu provádějícího výslech obviněnému. Rozhodnutí o vazbě musí být obviněnému oznámeno do 24 hodin od doby, kdy obviněný byl dodán orgánu, který jej vyslechl. Není-li obviněnému rozhodnutí o vazbě oznámeno do 24 hodin od doby, kdy byl dodán orgánu provádějícímu jeho výslech, musí být obviněný propuštěn na svobodu. (6) V řízení před soudem rozhodne o vazbě zatčeného předseda senátu. (7) Je-li toho třeba, provedou dodání obviněného do místa výkonu vazby orgány Sboru národní bezpečnosti.“. 39. V § 71 odst. 1 větě druhé se slova „vždy nejdéle o jeden měsíc, nanejvýš však na jeden rok“ nahrazují slovy „nejvýše na šest měsíců“. Ve větě třetí se slova „vždy nejdéle o jeden měsíc vazbu prodloužit pouze generální prokurátor Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „vazbu prodloužit pouze generální prokurátor“. Ve větě páté se slova „dva roky“ nahrazují slovy „jeden rok“. V odstavci 2 věta první zní: „V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok.“. V odstavci 3 se na konci připojuje tato věta: „Ve věci, v níž byl obviněný vzat do vazby již v přípravném řízení, se počítá lhůta podle odstavce 2 ode dne, kdy byla soudu doručena obžaloba.“. 40. § 73 včetně nadpisu zní: „§ 73 Nahrazení vazby zárukou nebo slibem (1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže a) sdružení uvedené v § 4 odst. 1 anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, prokurátoru, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a soud nebo v přípravném řízení prokurátor považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji, nebo b) obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží a soud nebo v přípravném řízení prokurátor považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej. (2) Soud a v přípravném řízení prokurátor seznámí toho, kdo nabízí převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.“. 41. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní: „§ 73a Majetková záruka (1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a), může soud a v přípravném řízení prokurátor ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže obviněný nebo s jeho souhlasem jiná osoba nabídne majetkovou záruku ve formě peněz nebo volně směnitelných cenných papírů á soud nebo v přípravném řízení prokurátor ji považuje vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji. Nabídne-li majetkovou záruku jiná osoba než obviněný, musí být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby. (2) S přihlédnutím k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo majetkovou záruku nabízí, k povaze spáchaného činu a výši způsobené škody, určí soud a v přípravném řízení prokurátor formu a výši majetkové záruky v rozmezí od 10 000 do 1 000 000 Kčs, lhůtu, do které musí být složena, a dobu jejího trvání. (3) Složila-li majetkovou záruku jiná osoba než obviněný, může od ní odstoupit. Odstoupení je účinné teprve přijetím nové majetkové záruky nebo rozhodnutím o jejím zrušení. (4) Jestliže obviněný uprchne nebo se skrývá, nebo neoznámí změnu svého pobytu a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, připadá majetková záruka státu. Na tento následek musí být obviněný a osoba, která majetkovou záruku složila, předem upozorněni. (5) Majetkovou záruku zruší na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, nebo i bez návrhu soud a v přípravném řízení prokurátor, pokud pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. Byl-li obviněný pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, může soud rozhodnout, že majetková záruka trvá do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu. (6) Proti rozhodnutí o majetkové záruce je přípustná stížnost. Odkladný účinek má pouze stížnost proti rozhodnutí o připadnutí majetkové záruky státu.“. 42. Za § 74 se vkládá nový § 74a, který včetně nadpisu zní: „§ 74a Omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (1) Je-li vedeno trestní stíhání proti obviněnému ve výkonu trestu odnětí svobody a je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67, rozhodne o důvodech, obsahu a trvání nezbytných omezení, která se proti němu uplatní, soud a v přípravném řízení prokurátor. (2) Uložená omezení nesmí být závažnější než ta, kterým by jinak byl obviněný podroben ve vazbě. (3) Na řízení o omezeních a o jejich trvání se užijí přiměřeně ustanovení § 71, 72 a 74.“. 43. V § 75 větě druhé se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“. 44. V § 76 odst. 2 větě druhé se slova „prokurátorovi anebo vyšetřovateli nebo orgánu Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „prokurátorovi, vyšetřovateli, vyhledávacímu orgánu nebo orgánu Sboru národní bezpečnosti“. V odstavci 4 větě druhé se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“. V odstavci 5 se na konci připojuje tato věta: „Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu podle odstavce 4 a při výslechu prováděném prokurátorem před rozhodnutím o vazbě (§ 77), ledaže je obhájce ve lhůtách tam uvedených nedosažitelný.“. 45. V § 77 se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“. 46. V § 83 odst. 1 poslední větě se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“. V odstavci 3 větě první se slova „příkaz k dodání do vazby“ nahrazují slovy „příkaz k zatčení“. 47. V § 85 odst. 4 se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“. 48. V hlavě čtvrté se za oddíl pátý vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl šestý Odposlech telefonních hovorů § 88 (1) Po zahájení trestního stíhání pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor nařídit odposlech telefonních hovorů, pokud lze důvodně předpokládat, že jimi budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Nelze však provádět odposlech telefonních hovorů mezi obhájcem a obviněným. (2) Příkaz k odposlechu telefonních hovorů musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech telefonních hovorů prováděn. Odposlech zajistí orgán Sboru národní bezpečnosti. (3) Je-li vedeno trestní stíhání pro jiný trestný čin, než je uveden v odstavci 1, může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech telefonních hovorů jen se souhlasem účastníka odposlouchávané telefonní stanice. (4) Má-li být záznam telefonního hovoru užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila.“. 49. V § 89 se za odstavec 2 připojuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.“. 50. V § 105 odst. 1 větě první se slova „přibere se znalec“ nahrazují slovy „rozhodne orgán činný v trestním řízení o přibrání znalce“. Za odstavec 2 se připojuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Proti rozhodnutí o přibrání znalce je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 51. V § 107 odst. 2 se na konci doplňuje nová věta tohoto znění: „Posudek se doručuje obhájci, a to na náklady obhajoby.“. 52. V § 120 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „a nejde-li o rozsudek pléna nejvyššího soudu“. 53. V § 122 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „společenské organizace“. 54. V § 125 větě páté se slova „Nabídla-li společenská organizace“ nahrazují slovy „Nabídlo-li zájmové sdružení občanů“. 55. V § 126 v ustanovení pod písmenem f) se slova „společenskou organizací“ nahrazují slovy „zájmovým sdružením občanů“. 56. § 130 odst. 4 zní: „(4) Vystupoval-li u hlavního líčení společenský zástupce, doručí se opis rozsudku též zájmovému sdružení občanů, které ho vyslalo.“. 57. V § 141 odst. 2 se vypouští poslední věta a za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Proti usnesení generálního prokurátora lze podat stížnost pouze, jde-li o usnesení o zajištění osob nebo majetku podle § 146a. O stížnosti rozhoduje příslušný nejvyšší soud.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 58. V § 146a se za ustanovení písmene a) vkládá nové ustanovení pod písmenem b), které zní: „b) prokurátor uložil obviněnému ve výkonu trestu odnětí svobody omezení nebo zamítl žádost obviněného o jejich zrušení (§ 74a),“. Dosavadní ustanovení pod písmeny b), c), d) se označují písmeny c), d), e). 59. V § 151 se slovo „přibráním“ nahrazuje slovem „zvolením“; dosavadní text paragrafu se označuje jako odstavec 1 a připojují se nové odstavce 2, 3, 4, které zní: „(2) Obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle advokátního tarifu. (3) O výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, jehož rozhodnutím bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. V řízení před soudem rozhodne předseda senátu soudu prvního stupně. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 60. V § 152 odst. 1 se za ustanovení písmene a) vkládá nové ustanovení písmene b), které zní: „b) odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou,“. Dosavadní ustanovení pod písmeny b), c) se označují písmeny c), d). V odstavci 3 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. d)“. 61. V § 155 se za slovo „vazby“ vkládají slova „a o povinnosti k náhradě odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem“, a odkaz v závorce na „[§ 152 odst. 1 písm. a)]“ se nahrazuje odkazem „[§ 152 odst. 1 písm. a), b)]“. 62. V § 156 se odkaz v závorce na „[§ 152 odst. 1 písm. c) a § 153 odst. 1]“ nahrazuje odkazem „[§ 152 odst. 1 písm. d) a § 153 odst. 1]“. 63. § názvu části druhé se vypouštějí slova „a objasňování přečinů“. 64. V § 157 se vypouštějí slova „a orgán konající objasňování“ a čárka za slovem „vyšetřovatel“ se nahrazuje slovem „a“. 65. V § 158 v odstavcích 1 a 3 se slova „o trestných činech“ nahrazují slovy „o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin“. 66. V § 159 odst. 4 věta prvá zní: „Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli a poškozenému, kteří proti němu mohou podat stížnost.“. 67. V § 163 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže pro tento skutek dosud nebylo zahájeno trestní stíhání, je třeba nejprve rozhodnout ve smyslu § 160 odst. 1.“. 68. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který zní: „§ 163a (1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák., proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému příbuzným v pokolení přímém, jeho sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem nebo druhem a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1 proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas jen jednoho z nich. (2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, byla-li takovým činem způsobena smrt. (3) Nepředloží-li poškozený své vyjádření prokurátoru, vyšetřovateli, nebo vyhledávacímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.“. 69. V § 164 odst. 1 větě druhé se vypouštějí slova „čtvrté a“. V § 164 odst. 2 se vypouští poslední věta. 70. V § 165 odst. 1 se vypouští zbytek věty za druhým středníkem. Odstavec 3 zní: (3) Obhájci osoby mladistvé a osoby, která pro své tělesné nebo duševní vady není schopna sama se náležitě hájit, nelze odepřít účast při provádění kteréhokoliv vyšetřovacího úkonu.“. 71. V § 166 odst. 2 se vypouštějí slova „a mluvit s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetí osoby“. 72. § 168 odst. 1 zní: „(1) Vyhledávání se koná o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok.“. V odstavci 2 ustanovení písmene c) zní: „c) v ozbrojených silách též velitelé nebo orgány jimi pověřené o trestných činech osob podléhajících jejich velitelské pravomoci.“. 73. § 169 písm. c) zní: „c) ustanovení § 164 odst. 4 se neužije; oprávnění podle § 165 odst. 1 a 4 obhájci přísluší při výslechu obviněného, výslechu znalce a při provádění konfrontace, rekognice, vyšetřovacího pokusu, rekonstrukce a při ohledání;“. 74. V § 171 odst. 1 se slova „ani o přečin“ vypouštějí a slova „přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat“ se nahrazují slovy „skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění“. V odstavci 2 se vypouštějí slova „nebo o přečin“. 75. V § 172 odst. 3 věta první zní: „Opis usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno doručit obviněnému, poškozenému a pokud jde o usnesení vyšetřovatele též do 48 hodin prokurátorovi.“. 76. V § 175 odst. 1 se v ustanovení písmene a) vypouštějí slova „nebo návrh na potrestání“ a ustanovení písmene b) zní: „b) vydat příkaz k zatčení a rozhodovat o vazbě,“. 77. V § 176 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „O podání obžaloby vyrozumí obviněného a obhájce.“. 78. V § 177 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců. 79. V hlavě desáté se vypouští oddíl osmý (§ 179a až 179f). 80. V § 183 odst. 1 zní: „(1) Zájmová sdružení uvedené v § 4 odst. 1 mohou navrhnout, aby se projednávání věci v hlavním líčení před okresním soudem nebo ve veřejném zasedání konaném o odvolání před krajským soudem zúčastnil jejich zástupce k výkonu práva podle § 5. Předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor jsou povinni poskytnout zájmovému sdružení občanů na podkladě spisu k tomu potřebné informace.“. V odstavci 2 se ve větě první vypouštějí slova „společenské organizace“; ve větě druhé se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce jsou oprávněni“ nahrazují slovy „zástupce je oprávněn“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“; v poslední větě se slova „žalobci, popřípadě společenskému obhájci“ nahrazují slovem „zástupci“. V odstavci 3 se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „socialistickému státnímu zřízení“ se nahrazují slovy „ústavnímu zřízení republiky“. 81. V § 184 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců. 82. V § 187 odst. 1 se slova „v neveřejném zasedání“ nahrazují slovy „ve veřejném zasedání, o kterém se vyrozumí prokurátor, obhájce a pokud obviněný obhájce nemá, i obviněný“. 83. V § 188 odst. 3 se slova „může prokurátor“ nahrazují slovy „mohou prokurátor i obviněný“. 84. V § 196 odst. 1 se ve větě první za středníkem vypouští slovo „socialistická“; v poslední větě se slova „žalobce nebo společenského obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „příslušné společenské organizaci“ se nahrazují slovy „příslušnému zájmovému sdružení občanů“. 85. V § 198 odst. 1 větě první se slova „pětidenní lhůtu“ nahrazují slovy „lhůtu pěti pracovních dnů“. V odstavci 2 ve třetí větě se vypouštějí slova „na podkladě návrhu prokurátora, byl-li takový návrh učiněn v obžalobě nebo“; v poslední větě se slova „žalobce nebo společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „společenská organizace, která ho vyslala“ se nahrazují slovy „zájmové sdružení občanů, které ho vyslalo“. 86. V § 199 odst. 2 větě první se slovo „pracujícím“ nahrazuje slovem „občanům“; ve větě poslední se slova „společenskou organizaci, jež může účast pracujících“ nahrazují slovy „zájmové sdružení, jež může účast občanů“. 87. V § 206 odst. 2 se vypouští prvá věta a věta druhá zní: „Po přednesení obžaloby se předseda senátu dotáže poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem a v jakém rozsahu.“. 88. V § 215 odst. 1 se slova „žalobce, společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“. 89. V § 216 odst. 2 větě první se vypouštějí slova „společenský žalobce“ a slova „společenský obhájce“ se nahrazují slovy „společenský zástupce“. V odstavci 3 se slovo „žalobce“ nahrazuje slovem „zástupce“. 90. § 222 odst. 2 zní: „(2) Soud postoupí věc jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.“. 91. V § 233 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vystupoval-li v hlavním líčení před okresním soudem společenský zástupce, vyrozumí předseda senátu krajského soudu o veřejném zasedání konaném o odvolání též zájmové sdružení občanů, které společenského zástupce vyslalo.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 92. V § 239 se nadpis „Ochranné léčení a zabrání věci“ přesunuje nad číselné označení paragrafu. 93. Za § 239 se vkládá nový § 239a, který zní: „§ 239a (1) Nelze-li v řízení o zabrání věci spolehlivě zjistit vlastníka věci, jež má být zabrána, nebo není-li jeho pobyt znám, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka. Opatrovník má v řízení o zabrání věci stejná práva jako její vlastník. (2) Všechny písemnosti určené pro vlastníka věci se doručují pouze opatrovníku. Předvolání vlastníka věci k veřejnému zasedání se vhodným způsobem uveřejní. Veřejné zasedání se pak provede i v nepřítomnosti vlastníka věci, a to bez ohledu na to, zda se vlastník věci o něm dověděl. (3) Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.“. 94. V § 257 v ustanovení písmene a) se odkaz v závorce na „(§ 222 odst. 1 až 3)“ nahrazuje odkazem na „(§ 222 odst. 1 a 2)“. 95. V § 259 odst. 3 ustanovení pod písmenem c) zní: „c) uložit obžalovanému trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nebo trest odnětí svobody na doživotí, neuložil-li je už soud prvního stupně.“. 96. § 264 odst. 2 zní: „(2) Byl-li napadený rozsudek zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obžalovaného, nemůže být obžalovanému v novém řízení uložen přísnější trest, než jaký mu byl uložen zrušeným rozsudkem.“. 97. V § 266 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které zní: „(4) Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného proti pravomocnému rozhodnutí soudu nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b). (5) Ustanovení odstavce 4 se užije přiměřeně i na rozhodnutí soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu učiněné v souladu s § 150 odst. 1 nebo 3. (6) Generální prokurátor nebo ministr spravedlnosti může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí stížnosti vezme usnesením na vědomí předseda senátu nejvyššího soudu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 98. V § 271 odst. 1 ustanovení pod písmenem c) zní: „c) uložit obviněnému trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nebo trest odnětí svobody na doživotí.“. 99. V § 276 větě čtvrté se slova „příkazu k dodání do vazby“ nahrazují slovy „příkazu k zatčení“. 100. V § 282 odst. 2 větě druhé se slova „příkazu k dodání do vazby“ nahrazují slovy „příkazu k zatčení“. Odstavec 3 zní: „(3) Byl-li podán návrh na povolení obnovy řízení ve prospěch obviněného, může soud vzhledem k povaze skutečností a důkazů, jež nově vyšly najevo, odložit nebo přerušit výkon trestu pravomocně uloženého v původním řízení.“. 101. § 301 odst. 3 zní: „(3) Ustanovení tohoto oddílu o účasti orgánu pověřeného péčí o mládež se neužije a) v oboru vojenského soudnictví, b) ve vykonávacím řízení, jestliže se úkon provádí po dovršení devatenáctého roku mladistvého.“. 102. V hlavě devatenácté se vypouští oddíl třetí (§ 307 až 314). 103. § 314a odst. 1 zní: „(1) Samosoudce koná řízení o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok.“. V odstavci 2 se vypouštějí slova „proti osobě, která byla soudem již odsouzena jako zvlášť nebezpečný recidivista“. 104. § 314b zní: „§ 314b (1) Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda. (2) Neveřejné zasedání samosoudce nekoná.“. 105. § 314c zní: „§ 314c (1) Samosoudce obžalobu předběžně neprojednává, přezkoumá ji však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Podle výsledků přezkoumání obžaloby samosoudce a) učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až e), b) může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo c) vrátí věc prokurátorovi k došetření, jestliže vyhledáváním nebyly objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině. (2) Ustanovení § 189 až 191 se užijí i na řízení před samosoudcem. (3) Je-li obviněný ve vazbě, rozhodne samosoudce po přezkoumání obžaloby vždy také o dalším trvání vazby, pokud nenařídí hlavní líčení. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může prokurátor podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek.“. 104. § 314d zní: „§ 314d (1) Neučiní-li samosoudce žádné z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1, nařídí hlavní líčení. (2) Jestliže se po vyhlášení rozsudku prokurátor i obviněný vzdali odvolání, může samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje odůvodnění.“. 105. V hlavě devatenácté se vypouští oddíl pátý (§ 314e až 314g). 106. V hlavě dvacáté se vypouští oddíl první (§ 316 až 319). 107. V § 321 odst. 3 se citace „§ 69 odst. 2“ nahrazuje citací „§ 69 odst. 3“. 108. § 322 odst. 2 zní: „(2) Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a na matce novorozeného dítěte předseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu.“. Odstavec 3 se vypouští. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3 a slova „podle odstavců 1 až 3“ se nahrazují slovy „podle odstavců 1 a 2“. 109. V § 325 odst. 1 text za středníkem zní: „předseda senátu vždy přeruší výkon trestu na těhotné ženě nebo matce dítěte mladšího jednoho roku.“. 110. § 329 odst. 1 zní: „(1) Jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen se zřetelem na to, že se zájmové sdružení občanů zaručilo za nápravu odsouzeného, zašle předseda senátu opis rozsudku zájmovému sdružení, které záruku převzalo, a požádá je o výchovné spolupůsobení. Požádá je zároveň, aby v případě, že by záruka neplnila své poslání a zájmové sdružení pro způsob života odsouzeného, porušování omezení a podmínek stanovených soudem nebo z jiných příčin záruku odvolalo, sdělilo toto své rozhodnutí soudu.“. V odstavci 2 se slova „Společenskou organizaci činnou“ nahrazují slovy „Zájmové sdružení občanů činné“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jeho“. V odstavci 3 se slova „společenských organizací“ nahrazují slovy „zájmových sdružení občanů“. 111. V § 330 odst. 1 větě druhé se slova „společenské organizace „ nahrazují slovy „zájmovým sdružením občanů“. V odstavci 2 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „zájmového sdružení občanů“. 112. V § 331 odst. 2 větě první se slova „organizace uvedená“ nahrazují slovy „zájmové sdružení občanů uvedené“ a ve větě druhé se slovo „jí“ nahrazuje slovem „mu“. V odstavci 3 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „zájmového sdružení občanů“. 113. V § 332 odst. 1 větě první se slova „společenskou organizací“ nahrazují slovy „zájmovým sdružením občanů“. V odstavci 2 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „zájmového sdružení občanů“. 114. Za § 334 se vkládá nový § 335, který včetně nadpisu zní: „§ 335 Upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody vykonávaného ve vojenském nápravném útvaru (1) O upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody vykonávaného ve vojenském nápravném útvaru rozhodne ve veřejném zasedání vojenský soud, v jehož obvodě se trest odnětí svobody vykonává, na návrh prokurátora nebo náčelníka vojenského nápravného útvaru anebo na žádost odsouzeného. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 115. V hlavě dvacáté se vypouští oddíl třetí (§ 336 až 340). 116. V § 344 odst. 1 se slova „je-li zjevné, že by vymáhání nemělo výsledku nebo že“ nahrazují slovy „nebo jeho zbytku, jestliže se odsouzený v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit nebo“. V odstavci 2 se za slovo „zaplacen“ vkládá čárka a slova „a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu nebo jeho části mohl být zmařen“ se nahrazují slovy „nepřichází-li v úvahu postup podle odstavce 1 nebo § 342 odst. 1 a vymáhání by nevedlo k výsledku“. 117. § 350 včetně nadpisu zní: „§ 350 Výkon trestu zákazu činnosti (1) Předseda senátu rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu činnosti, o započtení doby, po kterou bylo odsouzenému před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštních předpisů, nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby výkonu uloženého trestu zákazu činnosti. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost. (2) Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu se užije přiměřeně ustanovení § 331 až 333. Všechna rozhodnutí však činí soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§ 315 odst. 2).“. 118. § 359 včetně nadpisu zní: „§ 359 Upuštění od potrestání v důsledku záruky Přijal-li soud záruku zájmového sdružení uvedeného v § 4 odst. 1 a v důsledku toho upustil od potrestání, doručí zájmovému sdružení opis rozsudku. Současně je požádá, aby ve smyslu záruky vzalo na sebe péči o nápravu odsouzeného a dbalo, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem, jestliže se tak nestalo už dříve.“. 119. V § 363 se slova „organizace uvedené“ nahrazují slovy „zájmového sdružení uvedeného“. 120. V § 364 odst. 3 se za slovem „stupni“ nahrazuje čárka tečkou a slova „a jde-li o podmíněně propuštěného, soud, který vyslovil, že se podmíněně propuštěný mladistvý osvědčil,“ se vypouštějí. 121. V § 369 poslední větě se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“. 122. § 370a včetně nadpisu se vypouští. 123. V § 377 odst. 2 se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“. 124. V § 378 se v odstavci 3 vypouští poslední věta a připojují se nové odstavce 4 a 5, které zní: „(4) Vydá-li cizí stát k výkonu trestu nebo ochranného opatření osobu, které byl pravomocným rozsudkem uložen trest nebo ochranné opatření, a učiní-li přitom výhradu vztahující se na rozsudek nebo řízení mu předcházející, krajský soud po převzetí odsouzeného orgány Sboru národní bezpečnosti v neveřejném zasedání rozsudek v potřebném rozsahu zruší a rozhodne o dalším postupu tak, aby bylo vyhověno výhradě. Zruší-li celý rozsudek nebo jen jeho výrok o trestu, rozhodne zároveň o vazbě. Je-li třeba doplnit skutková zjištění, může věc vrátit prokurátorovi k došetření. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 3 a 4 je přípustná stížnost, jež má, nejde-li o rozhodnutí o vazbě, odkladný účinek.“. 125. V § 381 odst. 1 větě první se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „pokud tak již neučinil prokurátor podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2 a dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1. 126. § 382 odst. 2 zní: „(2) Vydání po jeho povolení a s tím související propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby, zařídí předseda senátu krajského soudu.“. 127. V hlavě dvacáté čtvrté se za oddíl druhý vkládá nový oddíl třetí, který včetně nadpisu zní: „Oddíl třetí Převzetí a odevzdání trestní věci § 383a Převzetí trestní věci z ciziny O návrhu příslušného orgánu cizího státu, aby trestní stíhání československého občana, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, převzaly příslušné československé orgány, rozhoduje Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky nebo jí pověřená složka prokuratury, která v případě kladného rozhodnutí o návrhu dá bezodkladně podnět věcně a místně příslušnému orgánu k trestnímu stíhání podle ustanovení tohoto zákona. § 383b Odevzdání trestní věci do ciziny Je-li proti státnímu občanu cizího státu vedeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný na území České a Slovenské Federativní Republiky, může Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky a po podání obžaloby ministerstvo spravedlnosti předat trestní stíhání příslušnému orgánu cizího státu, jehož je obviněný státním občanem.“. Dosavadní oddíl třetí se označuje jako oddíl čtvrtý a dosavadní oddíl čtvrtý jako oddíl pátý. 128. § 385 zní: „§ 385 Od 1. července 1990 lze předpisů o trestním řízení platných před tímto dnem užít jen v mezích ustanovení této části.“. 129. § 386 zní: „§ 386 (1) Na řízení o přečinu ve věcech, v nichž byl soudu doručen návrh na potrestání před 1. červencem 1990, se užije předpisů platných před tímto dnem. (2) Na výkon trestu nápravného opatření uloženého před 1. červencem 1990 se užije předpisů platných před tímto dnem. (3) Trestní příkazy vydané před 1. červencem 1990 se řídí dosavadními předpisy.“. 130. § 389 zní: „§ 389 (1) Rozhodnutí o tom, že podle článku II zákona č. 175/1990 Sb. se nevykoná trest uložený před 1. červencem 1990, učiní soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. (2) Rozhodnutí o tom, že podle článku II zákona č. 175/1990 Sb. se poměrně zkrátí trest uložený před 1. červencem 1990, učiní ve veřejném zasedání soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. (3) Byl-li trest smrti uložený před 1. červencem 1990 změněn v trest odnětí svobody, rozhodne o způsobu jeho výkonu ve veřejném zasedání soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 131. Za § 391 se vkládají nové § 391a a 391b, které zní: „§ 391a (1) Federální ministerstvo národní obrany se zmocňuje vydat jednací řád pro vojenské soudy, kterým podrobněji upraví postup vojenských soudů při vyřizování trestních věcí. (2) Ministerstvo spravedlnosti České republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky se zmocňují vydat jednací řád pro okresní a krajské soudy, kterým podrobněji upraví postup okresních a krajských soudů při vyřizování trestních věcí. § 391b Ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky se zmocňují upravit v dohodě s Generální prokuraturou České republiky, Generální prokuraturou Slovenské republiky, s ministerstvem spravedlnosti České republiky a ministerstvem spravedlnosti Slovenské republiky a s federálním ministerstvem národní obrany obecně závazným právním předpisem postup národních výborů při zabezpečování a správě zajištěného majetku.“. Čl. II Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon č. 179/1990 Sb.
Zákon č. 179/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 32/1990 * Čl. I - Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb. a zákona č. 47/1973 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 1990 179 ZÁKON ze dne 2. května 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb. a zákona č. 47/1973 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Účel výkonu trestu odnětí svobody (1) Účelem výkonu trestu odnětí svobody je zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a soustavně ho vychovávat k tomu, aby vedl řádný život občana. (2) Ve výkonu trestu odnětí svobody se musí respektovat přirozená důstojnost lidské osobnosti, nesmí být použity kruté nebo lidskou důstojnost ponižující způsoby zacházení a trestání.“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Nápravně výchovná činnost K dosažení účelu výkonu trestu odnětí svobody se provádí nápravně výchovná činnost, která je souhrnem působení zvláštních výchovných postupů, kulturně výchovné práce, pracovní výchovy a stanoveného pořádku a kázně (režimu) v místech, ve kterých se trest odnětí svobody (dále jen „trest“) vykonává.“. 3. § 3 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí: „§ 3 Zařízení k výkonu trestu (1) Trest se vykonává v nápravně výchovných ústavech, v nápravně výchovných ústavech pro mladistvé a ve vojenských nápravných útvarech. V ústavech pro výkon vazby je možné zřizovat samostatná oddělení pro výkon trestu. (2) Nápravně výchovné ústavy, nápravně výchovné ústavy pro mladistvé a ústavy pro výkon vazby (dále jen „ústavy“) zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti České republiky a ministr spravedlnosti Slovenské republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“). Vojenské nápravné útvary zřizuje a zrušuje ministr národní obrany České a Slovenské Federativní Republiky.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a věta za středníkem zní: „při ministerstvu spravedlnosti je možné k prohloubení vědeckosti a zvýšení účinnosti nápravně výchovné činnosti zřídit poradní orgán.“. 4. V § 4 se slova „a socialistické organizace“ nahrazují slovy „organizace a zájmová sdružení občanů“ a slova „oddíl 13“ včetně závorek se nahrazují slovy „České republiky a Sboru nápravné výchovy Slovenské republiky (dále jen „Sbor nápravné výchovy“)“. 5. Nadpis druhého oddílu zní: „ Oddíl 2 Diferenciace výkonu trestu v nápravně výchovných ústavech a ústavech pro výkon vazby“. 6. § 5 odst. 1 zní: „(1) Trest se vykonává odděleně podle pohlaví a odděleně na dospělých a mladistvých. V ústavech se trest vykonává diferencovaně ve třech nápravně výchovných skupinách.“. 7. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Do ústavů se k prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu odsouzení rozdělují podle nápravně výchovných skupin. O tom, do které nápravně výchovné skupiny se odsouzený zařadí, rozhoduje soud. O tom, do kterého ústavu se odsouzený umístí, rozhoduje správa Sboru nápravné výchovy. Přitom se řídí konkrétními potřebami jeho resocializace, zejména aby odsouzený mohl udržovat vztahy s příbuznými (§ 12 odst. 2).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 8. § 7 se vypouští. 9. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Vnitřní diferenciace (1) V rámci nápravně výchovných skupin se odsouzení rozdělují do kolektivů, které zpravidla společně pracují a jsou společně ubytované. Zařazování odsouzených do jednotlivých kolektivů se uskutečňuje podle věku, osobnosti, chování a vztahu k nápravně výchovné činnosti, druhu a závažnosti spáchaného činu, recidivy a výšky trestu tak, aby byli odděleni odsouzení, u kterých je možnost účinnějšího ovlivnění nápravně výchovnou činností, pachatelé odsouzení za činy spáchané z nedbalosti a méně narušení odsouzení od ostatních odsouzených. (2) V zájmu zvýšení účinnosti nápravně výchovné činnosti s přihlédnutím na osobnost odsouzeného a možnost jeho účinnějšího ovlivnění je možno odsouzené umístit do polootevřených nebo otevřených oddělení příslušné nápravně výchovné skupiny se zmírněným režimem nápravně výchovného procesu a s rozšířenými možnostmi samosprávy.“. 10. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Výkon trestu u žen (1) Výkon trestu odnětí svobody je vyloučen u těhotné ženy a ženy, která se stará o vlastní dítě mladší než jeden rok. (2) Výkon trestu u žen, které překročily 60. rok věku, se vykonává tak, aby byl výkon trestu přiměřený tomuto věku a jejich zdravotnímu stavu, především jsou zařazovány do zvláštních kolektivů.“. 11. Dosavadní text § 10 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Jestliže se proti odsouzenému ve výkonu trestu vede trestní řízení a je splněn důvod vazby podle § 67 trestního řádu, uplatní se proti němu přiměřeně omezení, která by si podle zákona vyžadoval důvod vazby, zejména odloučení spolupachatelů trestného činu, cenzura korespondence, povolování návštěv a případné nezařazování odsouzeného do práce.“. 12. § 11 odst. 1 zní: „(1) Ve výkonu trestu se pro odsouzené vytvářejí takové materiální a kulturní podmínky života, aby byl zabezpečen jejich náležitý tělesný a duševní rozvoj. V souladu s tím se stanoví náležitosti a podmínky stravování tak, aby odpovídaly obvyklým hodnotám výživy potřebným k udržení zdraví a síly, s přihlédnutím k obtížnosti vykonávané práce. Náležitosti a podmínky ubytování a vystrojování se stanoví v souladu s obecnými hygienickými požadavky a požadavky hygienických norem na hygienická zařízení, přičemž ubytovací plocha připadající na odsouzeného musí být nejméně 3,5 m2, každý odsouzený musí mít zabezpečeno lůžko a prostor pro uložení osobních věcí. Odívání odsouzených musí odpovídat klimatickým podmínkám a musí dostatečně chránit jejich zdraví.“. 13. V § 11 odst. 4 se vypouštějí slova „jakož i odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání odsouzených“. 14. § 12 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí: „§ 12 Korespondence a návštěvy (1) Odsouzený smí přijímat a odesílat korespondenci bez omezení. Náčelník ústavu a jím pověřená osoba jsou oprávněni nahlédnout do korespondence odsouzeného, s výjimkou peticí, stížností, žádostí a návrhů adresovaných státním orgánům a korespondence s advokátem, adresované na jeho pracoviště. (2) Odsouzený smí přijímat návštěvy blízkých osob1) v rozsahu stanoveném řádem výkonu trestu odnětí svobody pro nápravně výchovnou skupinu, do které je zařazen. Nejméně však jednou za 2 týdny při zařazení do I. nápravně výchovné skupiny, jednou za měsíc při zařazení do II. nápravně výchovné skupiny a jednou za 6 týdnů při zařazení do III. nápravně výchovné skupiny. Je-li to v zájmu jeho nápravy nebo je-li pro to jiný závažný důvod, může se mu povolit návštěva jiné osoby.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 15. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Knihy a jiné publikace (1) Odsouzený může odebírat a číst denní tisk, knihy a jiné publikace podle svého zájmu, duševních potřeb a vyznání víry v rozsahu, jako je to umožněno ostatním členům společnosti. (2) V zařízeních pro výkon trestu (§ 3) jsou zřízeny knihovny vybavené literaturou podobně jako veřejné knihovny, v nichž si odsouzení mohou půjčovat knihy podle vlastního výběru; ministr spravedlnosti stanoví povinné vybavení knihoven právními předpisy, právnickou, jinou odbornou a náboženskou literaturou.“. 16. V § 15 odst. 1 se poslední věta nahrazuje textem: „V zařízeních pro výkon trestu se vytvářejí takové podmínky pro podávání stížností a žádostí odsouzených, aby byla vyloučena možnost zacházení s nimi jinými než oprávněnými osobami. Náčelník ústavu určí okruh osob pověřených přebíráním a odesíláním stížností a žádostí a jejich evidencí.“. 17. § 15 odst. 3 zní: „(3) Odsouzený má právo na poskytování právní pomoci advokátem, jenž má oprávnění v mezích své plné moci vést s odsouzeným korespondenci a hovořit s ním bez omezení. Správa zařízení pro výkon trestu (§ 3) je povinna vytvořit podmínky umožňující pověřené osobě Sboru nápravné výchovy rozhovory mezi odsouzeným a advokátem vidět, ne však slyšet. V případě uvedeném v § 10 odst. 2 se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o styku obhájce s obviněným, který je ve vazbě.2)“. 18. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Samospráva odsouzených (1) Samosprávy odsouzených se volí na 1 rok ve všech nápravně výchovných skupinách příslušnými kolektivy odsouzených v tajných volbách. (2) Odsouzení si volí ze svého středu oddílové samosprávy a z odsouzených, zvolených do oddílových samospráv, si volí celoústavní samosprávu. (3) Posláním samosprávy odsouzených je vést odsouzené k samostatnému řešení otázek, které souvisejí se způsobem života a s prací ve výkonu trestu, napomáhat dodržování stanoveného pořádku a kázně, zvyšovat pracovní aktivitu, všeobecné i odborné vzdělání odsouzených, a tím je připravovat na aktivní zapojení do života společnosti po propuštění z výkonu trestu. Samospráva se též zabývá otázkami, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za tím účelem samosprávy odsouzených mají právo navrhovat náčelníkovi ústavu udělení kázeňské odměny (§ 19) a uložení kázeňských trestů (§ 20), projednávat s náčelníkem ústavu anebo jím pověřenou osobou zaměření a obsah nápravně výchovné činnosti, zejména zaměření pracovní výchovy odsouzených a obsah kulturně výchovné práce, mohou zprostředkovat podání a projednání společných stížností, žádostí a návrhů více odsouzených, pokud se týkají stejné věci, zastupují odsouzené při řešení otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 28) a dalších otázek vyplývajících ze zařazení odsouzených do práce (§ 26 a 27).“. 19. V § 17 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Mezi základní povinnosti odsouzeného patří i povinnost dodržovat opatření a pokyny k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zvláštních předpisů.3) (3) Odsouzený je povinen podrobit se osobní prohlídce, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 82 odst. 2 a 3 trestního řádu, nebo je potřebné ji vykonat za účelem bezpečnosti odsouzeného, jiných osob, splnění služebního zákroku anebo výkonu trestu odnětí svobody.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4, který zní: „(4) Odsouzeného, který neoprávněně odmítá plnit své povinnosti, je potřebné, pokud nestačila předcházející výzva nebo napomenutí, donutit k jejich plnění prostředky podle zákona povolenými.“. 20. Nadpis oddílu 4 zní: „Kázeňské odměny a tresty a zabavení věci“. 21. V § 19 odst. 2 se vypouští slovo „zejména“ a písmeno b). Dosavadní písmena c), d), e), f), a g) se označují jako písmena b), c), d), e) a f). 22. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Kázeňské tresty (1) Zaviněné porušení stanoveného pořádku a kázně (režimu) při výkonu trestu je kázeňským přestupkem, za nějž se může odsouzenému uložit kázeňský trest. (2) Kázeňskými tresty jsou: a) důtka, b) snížení kapesného nejvíce o jednu třetinu až na dobu tří měsíců, c) zákaz přijetí balíčků až na dobu tří měsíců, d) propadnutí věci, e) umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až do 20 dnů, f) celodenní umístění do uzavřeného oddělení až do 20 dnů, g) umístění do samovazby až do 20 dnů. (3) Propadnutí věci je možno uložit, jde-li o věc, a) jíž bylo použito ke spáchání kázeňského přestupku, b) která byla určena k spáchání kázeňského přestupku, c) kterou odsouzený získal kázeňským přestupkem nebo jako odměnu za něj, d) kterou odsouzený nabyl za věc uvedenou pod písmenem c). Propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo s jiným kázeňským trestem, patří-li věc pachateli kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát. (4) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku. (5) Pro umístění odsouzeného do celodenního umístění do uzavřeného oddělení a samovazby je potřebné předcházející vyjádření ústavního lékaře o tom, že ze zdravotního hlediska je odsouzený schopen podrobit se tomuto kázeňskému trestu. Při umístění do samovazby odsouzený nepracuje, je omezen v účasti na zájmové činnosti a není mu dovoleno číst denní tisk, knihy nebo jiné publikace a nakupovat věci osobní potřeby (§ 14) kromě základních hygienických potřeb. Stejně se postupuje i při celodenním umístění do uzavřeného oddělení s tím rozdílem, že odsouzený je povinen vykonávat práce uvedené v § 27 odst. 2. S výkonem znovu uloženého kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo umístění do samovazby nelze začít dříve, než po uplynutí alespoň 10 dnů od výkonu některého z těchto kázeňských trestů; jestliže však kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo umístění do samovazby byl znovu uložen ještě v průběhu výkonu některého z těchto kázeňských trestů, lze vykonat dva takové kázeňské tresty bezprostředně za sebou. Celodenní umístění do uzavřeného oddělení a umístění do samovazby nelze uložit odsouzené ženě. Umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době lze uložit odsouzené ženě jen do 10 dnů. (6) Osoby umístěné do samovazby a do celodenního umístění do uzavřeného oddělení musí být denně navštíveny lékařem, který posoudí, zda jsou zdravotně schopné podrobit se trestu.“. 23. V § 21 odst. 2 se na konci připojují slova „s výjimkou propadnutí věci.“. 24. Za § 21 se vkládají nové § 21a, 21b a 21c, které včetně nadpisu znějí: „§ 21a Prominutí kázeňského trestu a upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu (1) Jestliže výkon kázeňského trestu, proti jehož uložení již nelze podat stížnost, není vzhledem na další chování odsouzeného potřebný, lze tento trest odpustit. (2) Jestliže další výkon kázeňského trestu není potřebný, protože odsouzený projevuje účinnou snahu po nápravě, lze od výkonu jeho zbytku upustit. (3) Prominutím kázeňského trestu a upuštěním od výkonu jeho zbytku se kázeňský trest považuje za vykonaný. § 21b Zahlazení kázeňského trestu (1) Jestliže po výkonu kázeňského trestu odsouzený splní podmínky pro udělení kázeňské odměny, lze mu místo jejího udělení zahladit kázeňské potrestání, kterým byl uložen zpravidla poslední vykonaný kázeňský trest. (2) Zahlazením kázeňského potrestání se na odsouzeného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen. § 21c Zabavení věci (1) Jestliže nebylo rozhodnuto o propadnutí věci, lze rozhodnout o tom, že se taková věc zabavuje, a) jestliže pachatele nelze za kázeňský přestupek stíhat nebo kázeňsky potrestat, b) jestliže mu věc nepatří nebo c) jestliže to vyžaduje bezpečnost osob, majetku, případně jiný obdobný obecný zájem. (2) Rozhodnutí o zabavení věci je třeba písemně správou Sboru nápravné výchovy oznámit pachateli kázeňského přestupku a osobě, které se přímo týká, pokud je známa; vlastníkem zabavené věci se stává stát. Zabavení věci nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba 1 roku.“. 25. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Stížnost (1) Odsouzený má právo do 3 dnů od oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení propadnutí věci. (2) Proti rozhodnutí o zabavení věci má pachatel kázeňského přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabavení věci přímo týká, právo do 3 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek. (3) O stížnosti rozhodne do 3 dnů náčelník nápravně výchovného ústavu nebo k tomu zmocněný jiný pracovník. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit pracovníka, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabavení věci.“. 26. V § 24 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo přečinem“. 27. Nadpis oddílu 5 zní: „Zaměstnávání odsouzených“. 28. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Obsah zaměstnávání odsouzených Zaměstnávání odsouzených zahrnuje: a) zařazování odsouzených do společensky prospěšné práce a jejich odměňování za práci, b) vytváření podmínek pro to, aby odsouzení mohli získat a zvyšovat si svoji pracovní kvalifikaci.“. 29. V § 26 odst. 1 se nahrazují slova „hospodářských organizací“ slovy „státních organizací (dále jen „organizací“)“. 30. V § 26 odst. 2 a 3 a v § 33 odst. 1 a 2 se vypouští slovo „hospodářské“; v § 26 se vypouští slovo „hospodářskou“; v § 33 odst. 2 se vypouští slovo „hospodářská“. 31. § 27 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí: „§ 27 Pracovní postavení a podmínky odsouzených (1) Organizace poskytují nápravně výchovným ústavům za práci odsouzených dohodnuté plnění (§ 26 odst. 3). Mzdu za práci poskytují podle ustanovení zákoníku práce a mzdových předpisů. (2) Pracovní čas, pracovní podmínky a podmínky pro uložení přesčasové práce jsou u odsouzených stejné jako u ostatních pracovníků. Náčelník ústavu může nařídit odsouzeným práci přesčas v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy;4) nad tuto hranici může práci přesčas povolit na návrh ministra spravedlnosti vlády republiky.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 32. V § 29 odst. 4 se vypouští poslední věta. 33. § 30 zní: „§ 30 Posláním kulturně výchovné práce je vytvářet u odsouzených uvědomělý vztah ke společnosti založený na zásadách občanské morálky a kultury. Je zaměřena především na výchovu odsouzených k zachovávání zákonů a pravidel občanského spolužití, k poctivému poměru k práci, k ochraně všech forem vlastnictví, jakož i na celkové zvyšování všeobecného vzdělání odsouzených a jejich kulturní úrovně.“. 34. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní: „§ 34a Za škodu způsobenou odsouzenému ve výkonu trestu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů v organizaci nebo v ústavu odpovídá organizace nebo ústav podle zvláštních předpisů.5) Obdobně odpovídá organizace nebo ústav odsouzenému za škodu vzniklou pracovním úrazem, nemocí z povolání6) a za škodu způsobenou na odložených věcech a při odvracení škody.7)“. 35. V § 42 se slova „pracujícího člověka“ nahrazují slovem „občana“. 36. § 46 se vypouští. 37. § 48 včetně nadpisu zní: „§ 48 Účast církevních organizací a sdružení občanů (1) Na nápravě odsouzených se zúčastňují i církevní organizace a zájmová sdružení občanů, působící v souladu s obecně závaznými právními předpisy a mající vztah k odsouzenému, zejména tím, že jejich pověření zástupci mohou po dobu výkonu trestu udržovat s odsouzenými osobní styk, zajímat se o jejich chování ve výkonu trestu a pomáhat při vytváření příznivých podmínek pro jejich budoucí život. Na požádání je správa ústavu informuje o stavu a o chování odsouzeného. (2) Nápravně výchovné ústavy umožňují konat v době pracovního klidu společné náboženské obřady odsouzených. Účast na náboženských obřadech je dobrovolná. Dobu konání společných náboženských obřadů vymezí ústavní řád (§ 18).“. 38. V § 49 odst. 1 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“. 39. V § 50 se z nadpisu vypouští slovo „hospodářských“, z odstavců 1 a 3 se vypouští slovo „hospodářské“, z odstavce 2 se vypouští slovo „hospodářská“, z odstavce 2 se vypouští slovo „okresního“, v odstavci 3 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“. 40. Dosavadní text § 52, v kterém se slova „pracujícího člověka“ nahrazují slovem „občana“, se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, ústav zabezpečí její plnění vyučováním místo výkonu práce.“. 41. V § 53 odst. 2 se slova v závorce „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 42. § 54 včetně nadpisu zní: „§ 54 Diferenciace výkonu trestu (1) V nápravně výchovných ústavech pro mladistvé nejsou stanoveny nápravně výchovné skupiny; rozsah práv a omezení mladistvých je vymezen jednotně. (2) V nápravně výchovných ústavech pro mladistvé se mladiství rozdělují do kolektivů podle povahových vlastností, pracovních schopností, druhu a závažnosti spáchaného činu, recidivy a výměry trestu tak, aby byli odděleni zejména mladiství, u kterých je možnost účinnějšího ovlivnění nápravně výchovnou činností, mladiství s kladným vztahem k práci a společnosti, odsouzení za trestné činy spáchané z nedbalosti a trestné činy menší společenské nebezpečnosti, prvně trestaní mladiství od mladistvých narušených, odsouzených za zvlášť závažné trestné činy, organizátorů a vedoucích skupinové trestné činnosti a agresivních mladistvých, a podle možnosti i od těch, kteří z výkonu trestu předtím uprchli, nebo se o to pokusili.“. 43. § 55 včetně nadpisu zní: „§ 55 Návštěvy Mladistvý vykonávající trest v nápravně výchovném ústavě pro mladistvé smí přijímat návštěvy v rozsahu, který se stanoví se zřetelem na zájem upevnění vztahu mladistvého k rodině, na posilnění výchovného vlivu výkonu trestu. Návštěvy příbuzných smí přijímat nejméně jednou za týden.“. 44. § 56 odst. 1 zní: „(1) Kázeňskými tresty u mladistvých vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé jsou: a) důtka, b) snížení kapesného nejvíce o jednu třetinu až do dvou měsíců, c) propadnutí věci, d) umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až do 10 dnů, e) celodenní umístění do uzavřeného oddělení až do 10 dnů, f) umístění do samovazby až do 10 dnů.“. 45. V § 59 se slova „i krajské“ nahrazují slovy „v mezích své působnosti i“. 46. V § 60 se slovo „hospodářské“ vypouští a slova „společenskými organizacemi“ se nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“. 47. V § 61a odst.2 se vypouští slovo „socialistické“. 48. § 62a se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Příslušníci Sboru nápravné výchovy jsou oprávněni v nebezpečí při plnění služebního úkolu požádat každého o pomoc. Kdo byl požádán o pomoc, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vydal vážnému ohrožení sebe anebo blízkou osobu.“. 49. V § 64 se vypouští odstavec 2. Zároveň se zrušuje označení odstavců. 50. § 65 zní: „§ 65 (1) Odsouzený je povinen nahradit náklady výkonu trestu za dobu, po kterou svým zaviněním způsobil, že tyto náklady se nemohly uhradit srážkami z jeho pracovní odměny (§ 29 odst. 2). (2) Podle odstavce 1 hradí odsouzený náklady výkonu trestu i po dobu léčebně preventivní péče, která byla potřebná, protože si úmyslně způsobil nebo jinému dovolil způsobit mu újmu na zdraví nebo bez závažných důvodů se odmítl podrobit lékařskému zákroku, ke kterému dal podnět anebo předcházející souhlas. V těchto případech je odsouzený povinen nahradit i zvýšené náklady ochrany a dopravy do zdravotnických zařízení. (3) Rozhodnutí o náhradě podle odstavců 1 a 2 vydá náčelník ústavu. Způsob určení náhrady nákladů ochrany a dopravy a nákladů předvedení spolu s dalšími podrobnostmi o jejich náhradě určí ministr spravedlnosti obecně závazným právním předpisem. Úhrnná výše náhrady nákladů jednoho předvedení však nemůže být vyšší než 300 Kčs; toto omezení se nevztahuje na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s neúspěšným návrhem odsouzeného na povolení obnovy řízení.“. 51. Za § 65 se vkládá nový § 66, který zní: „§ 66 (1) Výkon rozhodnutí, kterým se uložila povinnost nahradit škodu (§ 32) a náklady výkonu trestu, náklady ochrany a dopravy a náklady předvedení (§ 65), uskutečňuje srážkami ze mzdy8) nebo přikázáním pohledávky podle zvláštních předpisů ta organizační složka Sboru nápravné výchovy, která pohledávku spravuje. (2) Podle odstavce 1 se postupuje i při náhradě nákladů spojených s výkonem vazby.9)“. 52. V § 67 se vypouští slovo „hospodářské“. 53. Za § 67 se vkládá nový § 67a, který zní: „§ 67a (1) Jestliže utrpěl poškození na zdraví nebo smrt občan v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Sboru nápravné výchovy nebo jeho příslušníkům na jejich žádost (§ 62a odst. 4) anebo s jejich vědomím, vzniklou škodu uhradí stát obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením určí, a) v kterých případech a v jakém rozsahu patří občanovi, který poskytl pomoc, a členovi závodní stráže (dále jen „pracovník“), který utrpěl poškození na zdraví při střežení nebo v souvislosti s ním (§ 67), jednorázové mimořádné odškodnění, b) v kterých případech a jak se zvyšuje jednorázové odškodnění patřící podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po pracovníkovi usmrceném při střežení nebo v souvislosti s ním, nebo po občanovi, který poskytl pomoc, a kdy lze takovéto odškodnění přiznat osobám, které byly na něho odkázány výživou. (2) Občanovi se uhradí i škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se uhrazuje skutečná škoda, a to uvedením do předešlého stavu; není-li to dobře možné nebo účelné, uhrazuje se v penězích. Poškozenému se však může přiznat náhrada nákladů spojených s obstaráním nové věci jako náhrady za věc poškozenou; to platí i v případě, že se náhrada věcné škody poskytuje pracovníkovi, kterému škoda vznikla při střežení nebo v souvislosti s ním. (3) Škodu, kterou způsobil občan v souvislosti s pomocí poskytnutou Sboru nápravné výchovy nebo jeho příslušníkům, a věcnou škodu, která jinému občanovi vznikla v důsledku opatření nevyhnutných při plnění služebních úkolů příslušníky Sboru nápravné výchovy, hradí stát. (4) Právo na náhradu škody za poskytnuté plnění vůči tomu, kdo za ni odpovídá poškozenému podle občanského zákoníku, není předcházejícími ustanoveními dotčeno. (5) Náhradu škody podle odstavců 1 až 3 poskytuje v zastoupení státu příslušné ministerstvo spravedlnosti.“. 54. § 71 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní: „(4) Pokud je zřejmé, že odsouzený, který vykonává trest ve vojenském nápravném útvaru, bude před jeho vykonáním propuštěn z činné služby a nejsou-li splněny podmínky pro upuštění od výkonu zbytku trestu nebo pro jeho podmíněné propuštění na svobodu, soud rozhodne, že dnem propuštění z činné služby se odsouzený pro výkon zbytku trestu přeřadí do nápravně výchovného ústavu a zařadí ho zpravidla do první nápravně výchovné skupiny.“. Čl. II Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) § 116 občanského zákoníku. 2) § 33, § 41 odst. 2, § 165 a § 166 odst. 2 trestního řádu. 3) § 135 odst. 2 písm. a), b), c), f) zákoníku práce. 4) § 97 odst. 1 až 3 zákoníku práce. 5) § 187, 205a a 205b zákoníku práce. 6) § 190 až 203 zákoníku práce. 7) § 204 a 205 zákoníku práce. 8) § 71 až 80 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 9) § 152 odst. 1 písm. a) trestního řádu.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 191/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 191/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o Národnej cene Slovenskej republiky Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990 * § 1 - Národná cena Slovenskej republiky (ďalej len „Národná cena“) sa udeľuje jednotlivcom alebo kolektívom ako prejav uznania za vynikajúce zásluhy o Slovenskú republiku a o Slovákov doma i v zahraničí, za tvorivé výsledky alebo výkony v oblasti vedy, umenia a * § 2 - (1) Národnú cenu udeľuje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady po prerokovaní vo výboroch Slovenskej národnej rady. * § 3 - (1) Vyznamenaným jednotlivcom patrí čestný titul „Nositeľ Národnej ceny Slovenskej republiky“; o udelení Národnej ceny dostanú listinu, plaketu a majú právo nosiť stužku symbolizujúcu Národnú cenu. * § 4 - Náležitosti návrhov na udelenie Národnej ceny, spôsob predkladania a prerokúvania, podrobnosti o udeľovaní Národnej ceny, o výške odmeny, ako aj podrobnosti o vykonávaní oprávnení podľa § 3 upraví štatút Národnej ceny, ktorý schvaľuje Predsedníctvo Slovens * § 5 - Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1975 Zb. o Národnej cene Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 61/1987 Zb. * § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 18. 5. 1990 191 ZÁKON Slovenskej národnej rady zo 17. mája 1990 o Národnej cene Slovenskej republiky Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Národná cena Slovenskej republiky (ďalej len „Národná cena“) sa udeľuje jednotlivcom alebo kolektívom ako prejav uznania za vynikajúce zásluhy o Slovenskú republiku a o Slovákov doma i v zahraničí, za tvorivé výsledky alebo výkony v oblasti vedy, umenia a kultúry, ktoré obohatili ľudské poznanie alebo vytvorili veľké kultúrne a umelecké hodnoty. § 2 (1) Národnú cenu udeľuje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady po prerokovaní vo výboroch Slovenskej národnej rady. (2) Návrhy na udelenie Národnej ceny môžu Predsedníctvu Slovenskej národnej rady podať poslanci Slovenskej národnej rady, výbory Slovenskej národnej rady, vláda Slovenskej republiky, iné štátne orgány, organizácie a občania. § 3 (1) Vyznamenaným jednotlivcom patrí čestný titul „Nositeľ Národnej ceny Slovenskej republiky“; o udelení Národnej ceny dostanú listinu, plaketu a majú právo nosiť stužku symbolizujúcu Národnú cenu. (2) Vyznamenaným kolektívom patrí čestný titul „Nositeľ Národnej ceny Slovenskej republiky“; o udelení Národnej ceny dostanú listinu a plaketu. (3) S udelením Národnej ceny je spojená finančná odmena. § 4 Náležitosti návrhov na udelenie Národnej ceny, spôsob predkladania a prerokúvania, podrobnosti o udeľovaní Národnej ceny, o výške odmeny, ako aj podrobnosti o vykonávaní oprávnení podľa § 3 upraví štatút Národnej ceny, ktorý schvaľuje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady. § 5 Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1975 Zb. o Národnej cene Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 61/1987 Zb. § 6 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 192/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 192/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990 * Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II * Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 18. 5. 1990 192 ZÁKON Slovenskej národnej rady zo 17. mája 1990, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch sa mení a dopĺňa takto: 1. § 6 včítane nadpisu znie: „§ 6 Oslobodenie od poplatku Od poplatku za notárske úkony sú oslobodené Česká a Slovenská Federatívna Republika, Slovenská republika, rozpočtové a príspevkové organizácie a štátne fondy.“. 2. V § 15 písm. a) a § 20 ods. 1 sa vypúšťajú slová „v osobnom vlastníctve“. 3. § 22 včítane nadpisu znie: „§ 22 Rozdelenie osôb do skupín na poplatkové účely Na účely poplatkového konania sú osoby zaradené do troch skupín, a to: a) do I. skupiny manžel, deti, vnuci a rodičia, b) do II. skupiny súrodenci, starí rodičia a osoby, ktoré s prevodcom alebo poručiteľom žili najmenej po dobu jedného roka pred prevodom alebo smrťou poručiteľa v spoločnej domácnosti a ktoré sa z toho dôvodu starali o spoločnú domácnosť alebo boli výživou odkázané na prevodcu alebo poručiteľa, c) do III. skupiny ostatné fyzické a právnické osoby.“. 4. V § 23 sa vypúšťa odsek 5. 5. § 24 znie: „§ 24 Od poplatku z prevodu alebo prechodu nehnuteľností, z dedičstva a z darovania sú oslobodené Česká a Slovenská Federatívna Republika, Slovenská republika, rozpočtové a príspevkové organizácie a štátne fondy. Ďalej sú oslobodené prevody alebo prechody nehnuteľností z fyzických alebo právnických osôb na tieto subjekty.“. Čl. II Ak nastala pred účinnosťou tohto zákona skutočnosť, ktorá bola dôvodom na zvýšenie sadzby poplatku podľa § 23 ods. 5 zákona SNR č. 139/1984 Zb., postupuje sa po nadobudnutí účinnosti tohto zákona podľa tohto skoršieho predpisu. Čl. III Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 193/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 193/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení neskorších predpisov, o zmenách v správe dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu a správe dane z príjmov obyvateľstva Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990 * Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 124/1985 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto: * Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 211/1988 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu dane zo mzdy sa mení a dopĺňa takto: * Čl. IV - 1. Výnos dane z príjmov obyvateľstva je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník trvalé bydlisko. Ak ide o daňovníka, ktorý nemá v Slovenskej republike trvalé bydlisko, ale obvykle sa tu zdržuje, je výnos dane z prí * Čl. V - Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach, ako vyplýva z neskorších zmien a doplnení. * Čl. VI - Dňom účinnosti tohto zákona stráca pre územie Slovenskej republiky platnosť ustanovenie § 14 ods. 2 zákona č. 145/1961 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva. * Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 1991 193 ZÁKON Slovenskej národnej rady zo 17. mája 1990, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení neskorších predpisov, o zmenách v správe dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu a správe dane z príjmov obyvateľstva Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 124/1985 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 1 ods. 1 písm. a) sa za slová „dane zo mzdy“ vkladajú čiarka a slová „dane z príjmov obyvateľstva, dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane, okrem dane z pozemkov od občanov“. 2. V § 2 ods. 1 sa vypúšťa bodka a pripájajú tieto slová: „a daňové úrady, ktoré sa zriaďujú pre územné obvody niekoľkých miestnych (mestských) národných výborov. Daňové úrady majú postavenie okresných finančných správ.“. 3. § 2 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie: „(4) Obvody pôsobnosti daňových úradov určí ministerstvo po prerokovaní s príslušným okresným národným výborom. Obvody pôsobnosti daňových úradov na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy určí po prerokovaní s Národným výborom hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a na území mesta Košíc po prerokovaní s Národným výborom mesta Košíc.“. 4. V § 3 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie: „(2) Daňové úrady vykonávajú pôsobnosť okresných (mestských) finančných správ podľa odseku 1 pri správe dane z príjmov obyvateľstva, dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane.“. Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3. 5. § 6 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie: „(3) Ustanovenia predchádzajúcich odsekov sa primerane vzťahujú aj na občanov, ak ich príjmy podliehajú daniam a odvodom, ktorých správa patrí do pôsobnosti finančných správ.“. 6. § 7 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie: „(3) Ustanovenia predchádzajúcich odsekov sa primerane vzťahujú aj na občanov, ak ich príjmy podliehajú daniam a odvodom, ktorých správa patrí do pôsobnosti finančných správ.“. 7. § 10 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie: „(4) Určení pracovníci národných výborov, ktorí zabezpečujú úlohy správy dane z príjmov obyvateľstva, dôchodkovej dane, poľnohospodárskej dane od organizácií založených alebo riadených národnými výbormi a poľnohospodárskej dane od občanov, sa stávajú pracovníkmi daňových úradov. Podrobnosti o prechode práv a povinností z pracovnoprávnych vzťahov pracovníkov národných výborov si príslušné krajské finančné správy a okresné národné výbory upravia dohodou, v ktorej tiež určia pracovníkov prechádzajúcich na daňové úrady.“. Čl. II Zákon Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 3 ods. 1 sa vypúšťajú slová „dôchodkovej dane“. 2. Za § 3 sa vkladá nový § 3a, ktorý znie: „§ 3a Správu dôchodkovej dane od organizácií, ktoré majú sídlo na území Slovenskej republiky, a od individuálnych podnikateľov, ktorí sú zapísaní v podnikovom registri,1) vykonáva daňový úrad, v obvode pôsobnosti ktorého má organizácia sídlo a individuálny podnikateľ miesto trvalého bydliska.“. Čl. III Zákon Slovenskej národnej rady č. 211/1988 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu dane zo mzdy sa mení a dopĺňa takto: 1. § 1 ods. 3 znie: „(3) Výnos poľnohospodárskej dane od občanov je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého daňovník užíva pozemky. Ak daňovník užíva pozemky v územných obvodoch niekoľkých miestnych národných výborov, je výnos a) dane z pozemkov príjmom rozpočtu každého miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého ležia pozemky, b) dane z príjmu občanov z poľnohospodárskej výroby príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník najväčšiu časť pozemkov.“. 2. § 1 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie: „(4) Výnos z poľnohospodárskej dane z príjmu občanov z poľnohospodárskej výroby vykonávanej bez pozemkov3) je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník trvalé bydlisko.“. 3. V § 2 ods. 1 sa slová „finančné správy.“ nahrádzajú slovami „daňové úrady.“. 4. § 2 ods. 2 znie: „(2) Správu poľnohospodárskej dane od organizácií, ktorej výnos je príjmom rozpočtu okresného národného výboru, Národného výboru mesta Košíc (ďalej len „okresný národný výbor“) a Národného výboru hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, vykonáva daňový úrad, v územnom obvode ktorého má organizácia sídlo.“. 5. § 2 ods. 3 znie: „(3) Správu poľnohospodárskej dane z pozemkov od občanov vykonáva miestny národný výbor, do rozpočtu ktorého plynie výnos tejto dane.“. 6. § 2 ods. 4 znie: „(4) Správu poľnohospodárskej dane z príjmu občanov z poľnohospodárskej výroby vykonáva daňový úrad, v obvode pôsobnosti ktorého je miestny národný výbor, do rozpočtu ktorého plynie výnos tejto dane.“. Čl. IV 1. Výnos dane z príjmov obyvateľstva je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník trvalé bydlisko. Ak ide o daňovníka, ktorý nemá v Slovenskej republike trvalé bydlisko, ale obvykle sa tu zdržuje, je výnos dane z príjmov obyvateľstva príjmom rozpočtu toho miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého sa obvykle zdržuje. Ak ide o daňovníka, ktorý nemá v Slovenskej republike trvalé bydlisko a ani sa tu obvykle nezdržuje, je výnos tejto dane príjmom rozpočtu Obvodného národného výboru Bratislava I. 2. Výnos dane z príjmov obyvateľstva z príjmov z poľnohospodárskej výroby vykonávanej na pozemkoch je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého daňovník užíva pozemky. Ak daňovník užíva pozemky v územných obvodoch niekoľkých miestnych národných výborov, je výnos tejto dane príjmom rozpočtu toho miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník najväčšiu časť pozemkov. 3. Správu dane z príjmov obyvateľstva vykonáva daňový úrad, v obvode pôsobnosti ktorého je miestny národný výbor, do rozpočtu ktorého plynie výnos tejto dane. Čl. V Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach, ako vyplýva z neskorších zmien a doplnení. Čl. VI Dňom účinnosti tohto zákona stráca pre územie Slovenskej republiky platnosť ustanovenie § 14 ods. 2 zákona č. 145/1961 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva. Čl. VII Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia, okrem Čl. IV bodov 1 a 2, ktoré nadobúdajú účinnosť dňom nadobudnutia účinnosti nového zákona o dani z príjmov obyvateľstva. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. 1) § 13 zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov. 3) § 16 ods. 1 písm. a) zákona č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 195/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 195/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o opatreniach v sústave ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 34/1990 * Čl. I - (1) Z doterajšieho Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky sa zriaďuje Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky. * Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., * Čl. III - (1) Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza * Čl. IV * Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1990. Aktuální znění od 1. 7. 1990 195 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 18. mája 1990 o opatreniach v sústave ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I (1) Z doterajšieho Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky sa zriaďuje Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky. (2) Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre pracovnoprávne vzťahy, zamestnanosť, civilnú službu, mzdy a iné odmeny za prácu, sociálne zabezpečenie, nemocenské poistenie, sociálnoprávnu ochranu detí a mládeže, starostlivosť a rozvoj populácie a rodinu a ďalšie otázky sociálnej politiky. (3) Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre liečebno-preventívnu a hygienickú starostlivosť, zdravotnícke školy, prírodné liečebné kúpele a prírodné liečivé zdroje a pre farmaceutický priemysel. Čl. II Zákon Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 39/1973 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1983 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 50/1988 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 1 ods. 1 písm. c) znie: „c) Ministerstvo financií a cien Slovenskej republiky,“. 2. V § 1 ods. 1 písm. g) a h) znejú: „g) Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, h) Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky,“. Doterajšie písmená h) až n) sa označujú ako písmená i) až o). 3. § 9 ods. 2 znie: „(2) Na čele Slovenského úradu bezpečnosti práce je predseda, ktorého vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky. Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce za výkon svojej funkcie zodpovedá vláde Slovenskej republiky.“. Čl. III (1) Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza a) z Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky na úseku pracovnoprávnych vzťahov, zamestnanosti, sociálneho zabezpečenia, sociálnoprávnej ochrany detí a mládeže, starostlivosti o rozvoj populácie a o rodinu a ďalších otázok sociálnej politiky, b) zo Slovenskej komisie pre plánovanie a vedecko-technický rozvoj na úseku práce a miezd, c) z Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky na úseku miezd a odmien za prácu na Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky. (2) V súvislosti s prechodom pôsobnosti podľa odseku 1 prechádzajú na Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov. (3) Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi na úseku liečebno-preventívnej a hygienickej starostlivosti, zdravotníckych škôl, prírodných liečebných kúpeľov, prírodných liečivých zdrojov a farmaceutického priemyslu, ako aj práva a povinnosti z pracovnoprávnych a iných vzťahov prechádzajú z Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky na Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky. (4) Podrobnosti o prechode práv a povinností sa upravia dohodami, v ktorých sa najmä vymedzí okruh a rozsah preberaného majetku a záväzkov a určí rozsah zmeny plánu práce v súvislosti s prechodom pôsobnosti na Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a na Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky. Čl. IV Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákonov tento zákon meniacich a doplňujúcich. Čl. V Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1990. R. Schuster v. r. M. Čič v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 34/1990 * Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. * Čl. II - Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku mení a dopĺňa takto: * Čl. III * Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990. Aktuální znění od 1. 9. 1990 196 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 18. mája 1990 o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, sa mení a dopĺňa takto: 1. § 1 znie: „§ 1 Orgány sociálneho zabezpečenia Orgány sociálneho zabezpečenia Slovenskej republiky sú Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, Slovenská správa sociálneho zabezpečenia a okresné správy sociálneho zabezpečenia. V oblasti sociálnych vecí štátnu správu vykonávajú aj národné výbory, Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky a Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky vo veciach ustanovených zákonom o sociálnom zabezpečení.1)“. 2. V nadpise § 2 a odseku 1 sa slová „Ministerstvo zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky“ a v odseku 1 sa slovo „socialistickej“ vypúšťa. 3. V § 2 ods. 1 písm. a) znie: „a) riadi a kontroluje výkon štátnej správy sociálnych vecí,2)“. 4. § 2 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie: „(3) Minister práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) môže odstraňovať tvrdosti, ktoré sa vyskytnú pri vykonávaní sociálneho zabezpečenia. V jednotlivých prípadoch môže odstránením tvrdosti poveriť Slovenskú správu sociálneho zabezpečenia alebo okresné správy sociálneho zabezpečenia.“. 5. § 3 včítane nadpisu znie: „§ 3 Slovenská správa sociálneho zabezpečenia (1) Slovenská správa sociálneho zabezpečenia a) riadi a kontroluje okresné správy sociálneho zabezpečenia, b) rozhoduje o dávkach dôchodkového zabezpečenia, ak nie je v tomto zákone alebo v zákone o sociálnom zabezpečení ustanovené, že o nich rozhoduje iný orgán sociálneho zabezpečenia, a zabezpečuje výplaty týchto dávok, c) plní úlohy výplývajúce z medzinárodných zmlúv pri výplate dávok sociálneho zabezpečenia, d) zodpovedá za účelné a hospodárne vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie, e) rozhoduje o odstraňovaní tvrdosti zákona, ak bola na to poverená ministrom (§ 2 ods. 3), f) zastupuje okresnú správu sociálneho zabezpečenia pri preskúmavaní rozhodnutí vo veciach sociálneho zabezpečenia súdmi. (2) Slovenská správa sociálneho zabezpečenia je podriadená ministerstvu; je samostatnou právnickou osobou.“. 6. § 4, 5, 6, 7 a 8 včítane nadpisov znejú: „Okresné správy sociálneho zabezpečenia § 4 (1) Okresné správy sociálneho zabezpečenia ako orgány štátnej správy vykonávajú nemocenské poistenie, dôchodkové zabezpečenie, posudkovú službu sociálneho zabezpečenia a v rozsahu ustanovenom týmto zákonom aj sociálnu starostlivosť (ďalej len „sociálne zabezpečenie“) a podľa osobitných predpisov rozhodujú aj o ďalších dávkach,4) ak nie je inými právnymi predpismi ustanovené, že tieto úlohy plní iný orgán.4a) (2) Okresné správy sociálneho zabezpečenia sa zriaďujú pre obvody, ktoré sú zhodné s územnými obvodmi okresných národných výborov. (3) Na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy vykonáva pôsobnosť okresnej správy sociálneho zabezpečenia Bratislavská správa sociálneho zabezpečenia. § 5 (1) Okresné správy sociálneho zabezpečenia usmerňujú organizácie a kontrolujú, ako plnia povinnosti podľa predpisov o nemocenskom poistení a sociálnom zabezpečení; za zistené porušenie im ukladajú pokuty5) a vykonávajú iné opatrenia.5a) (2) Okresné správy sociálneho zabezpečenia pri vykonávaní sociálneho zabezpečenia poskytujú občanom a organizáciám odbornú pomoc. (3) Okresné správy sociálneho zabezpečenia zodpovedajú v rámci svojej pôsobnosti za účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie, s ktorými hospodária. Posudkové orgány § 6 (1) Slovenská správa sociálneho zabezpečenia a okresné správy sociálneho zabezpečenia zriaďujú na posudzovanie zdravotného stavu a pracovnej schopnosti občanov v rozsahu ustanovenom týmto zákonom ako svoje orgány posudkové orgány sociálneho zabezpečenia (ďalej len „posudkový orgán“). (2) Posudkový orgán okresnej správy sociálneho zabezpečenia je pre účely správneho konania podriadený posudkovému orgánu Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia a posudkový orgán Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia ministerstvu. (3) Členmi posudkového orgánu sú posudkový lekár sociálneho zabezpečenia a tajomník z radov odborných pracovníkov správy sociálneho zabezpečenia a lekár štátnej zdravotníckej správy. (4) Konanie posudkového orgánu riadi posudkový lekár sociálneho zabezpečenia, ktorý je zároveň jeho predsedom. (5) Členovia posudkového orgánu a prizvané osoby sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli v súvislosti s jeho konaním. § 7 (1) Slovenská správa sociálneho zabezpečenia môže poveriť okresnú správu sociálneho zabezpečenia, aby jej posudkový orgán posudzoval invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia na základe medzinárodných zmlúv, prípadne v dalších odôvodnených prípadoch na území celej Slovenskej republiky alebo pre iné okresné správy sociálneho zabezpečenia. (2) Slovenská správa sociálneho zabezpečenia poverí ktorúkoľvek okresnú správu sociálneho zabezpečenia, aby jej posudkový orgán posúdil zdravotný stav a pracovnú schopnosť účastníka konania v prípade, že posudkové orgány príslušnej okresnej správy sociálneho zabezpečenia sa vylúčením svojich členov pre predpojatosť stali nespôsobilé rokovať a uznášať sa. V prípade predpojatosti posudkového orgánu Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia zdravotný stav a pracovnú schopnosť účastníka konania posúdi ministerstvo. (3) Okresná správa sociálneho zabezpečenia v odôvodnených prípadoch zriadi osobitný posudkový orgán s pôsobnosťou pre pracovníkov veľkých organizácií, ktoré majú závodné zdravotnícke zariadenie. Národné výbory § 8 (1) Národné výbory poskytujú dávky a služby sociálnej starostlivosti, ak nie je v tomto zákone alebo v zákone o sociálnom zabezpečení ustanovené, že ich poskytuje iný orgán sociálneho zabezpečenia.6) (2) Národné výbory rozhodujú aj o ďalších dávkach podľa osobitných predpisov.7) (3) Národné výbory pri činnosti podľa odsekov 1 a 2 poskytujú občanom odbornú pomoc. (4) Národné výbory kontrolujú, ako organizácie a občania plnia povinnosti vyplývajúce pre nich z predpisov upravujúcich sociálnu starostlivosť a ukladajú pokuty za ich porušenie.5)“. Doterajší § 5 sa označuje ako § 9. 7. Druhá časť prvá hlava vrátane nadpisu znie: „DRUHÁ ČASŤ PÔSOBNOSŤ SPRÁV SOCIÁLNEHO ZABEZPEČENIA A NÁRODNÝCH VÝBOROV V SOCIÁLNOM ZABEZPEČENÍ PRVÁ HLAVA PÔSOBNOSŤ OKRESNÝCH SPRÁV SOCIÁLNEHO ZABEZPEČENIA § 10 Okresná správa sociálneho zabezpečenia a) rozhoduje 1. v sporných prípadoch o vzniku a zániku sociálneho zabezpečenia, 2. o dávkach nemocenského poistenia a nemocenského zabezpečenia (ďalej len „nemocenské poistenie“) v osobitných8) a v sporných prípadoch, 3. o poskytovaní dávok nemocenského poistenia v prípadoch ustanovených osobitnými predpismi,9) 4. o poistnom pomere nemocenského poistenia, 5. o poskytnutí kúpeľnej starostlivosti na základe návrhu ošetrujúceho lekára, 6. o pohrebnom pri úmrtí nepracujúceho dôchodcu, prípadne jeho rodinného príslušníka, 7. o podpore pri narodení dieťaťa dôchodkyni alebo manželke, prípadne inej rodinnej príslušníčke nepracujúceho dôchodcu, 8. o poistnom a o prirážke k nemu, 9. o dočasnom znížení alebo odňatí nemocenského,10) 10. o penále, 11. o povinnosti občana vrátiť dávku nemocenského poistenia poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere, ako mu patrila, 12. o sociálnom dôchodku, o jeho zvýšení pre bezvládnosť, o výchovnom k nemu a o príplatku k výchovnému, 13. o započítaní celého kalendárneho roka do doby zamestnania pred 1. januárom 1976, ak člen jednotného rolníckeho družstva neodpracoval určený počet pracovných dní, prípadne inak určený pracovný úväzok, 14. o započítaní doby vojenskej služby v iných ako spojeneckých armádach (vrátane doby zajatia), ktorú česko-slovenskí občania vykonávali povinne v čase neslobody, 15. o povinnosti dôchodcu vrátiť dávku dôchodkového zabezpečenia (poistenia) poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere, ako mu patrila, a o povinnosti organizácie nahradiť škodu spôsobenú nesprávnou výplatou dôchodku, ak rozhodovanie o takejto dávke patrí do pôsobnosti správy sociálneho zabezpečenia, 16. o náhrade príjmov pri vojenskom cvičení a ďalších druhoch služby v ozbrojených silách samostatne zárobkovo činným osobám, 17. o vdoveckom príspevku, 18. o zaopatrovacom príspevku, 19. o príspevku na úhradu za užívanie bytu vojaka, 20. o materskom príspevku samostatne zárobkovo činných osôb, pracovníkov malých závodov a osôb, ktoré nie sú zárobkovo činné, a o materskom príspevku ostatných osôb v sporných a osobitných11) prípadoch, 21. o odstraňovaní tvrdosti zákona, ak bola na to poverená ministrom (§ 2 ods. 3), 22. o tom, komu sa majú vyplácať dávky sociálneho zabezpečenia, ak sa výplatou do rúk doterajšieho príjemcu nedosahuje účel, na ktorý sú určené, b) vykonáva nemocenské poistenie pracovníkov malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb, c) obstaráva a predkladá Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia podklady potrebné na rozhodnutie o dávkach dôchodkového zabezpečenia, d) navrhuje Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia započítanie doby zamestnania a náhradných dôb v sporných prípadoch, e) kontroluje 1. vykonávanie nemocenského poistenia a hospodárenie s jeho prostriedkami v organizáciách, 2. plnenie povinností občanov a organizácií v sociálnom zabezpečení, f) spisuje, ak sa naň občan obráti, žiadosti 1. o úpravu dôchodku, ktorý je jediným zdrojom príjmu, 2. o zvýšenie dôchodku pre bezvládnosť, 3. o dávky dôchodkového zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb, 4. o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po občanoch uvedených v bode 3, 5. o dôchodok manželky, 6. o sociálny dôchodok, 7. o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po nepracujúcich dôchodcoch, 8. o starobný, invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok občanov, ktorí nie sú v pracovnom, členskom alebo obdobnom pomere, a ani nie sú inak zabezpečení, prípadne o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po uvedených občanoch, 9. o dávku dôchodkového zabezpečenia, ak je občan v čase podania žiadosti práceneschopný a má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, alebo ak pozostalý po pracujúcom má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, v ktorej bol pracujúci zamestnaný,12) g) spracúva rozbory invalidizácie a príslušným orgánom navrhuje opatrenia smerujúce na predchádzanie invalidity a na odstraňovanie jej následkov. § 11 Okresná správa sociálneho zabezpečenia svojím posudkovým orgánom a) rozhoduje 1. na podnet lekárskej poradnej komisie13) o invalidite alebo čiastočnej invalidite občana, ktorý je neschopný práce pre chorobu alebo úraz počas aspoň 6 mesiacov, ktorému patrí nemocenské a ktorý nepožiadal o invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok, alebo ktorého žiadosti sa nevyhovelo, 2. o tom, či ide o občana so zmenenou pracovnou schopnosťou, prípadne o občana so zmenenou pracovnou schopnosťou s ťažším zdravotným postihnutím, 3. o tom, že občan so zmenenou pracovnou schopnosťou sa nepovažuje za občana so zmenenou pracovnou schopnosťou, ak sa nepodrobil vyšetreniu zdravotného stavu alebo inému odbornému vyšetreniu a bol na túto možnosť upozornený,14) 4. o nevyhnutnosti natrvalo previesť pracovníka na inú prácu alebo o nevyhnutnosti trvalej zmeny zamestnania, ak posudkový orgán v súvislosti s rozhodovaním o dávkach dôchodkového zabezpečenia alebo o tom, či ide o občana so zmenenou pracovnou schopnosťou, zistil, že pracovník vzhľadom na svoj zdravotný stav natrvalo stratil schopnosť vykonávať ďalej doterajšiu prácu alebo že ju nesmie vykonávať pre ochorenie na chorobu z povolania alebo pre ohrozenie touto chorobou,15) b) vydáva posudok 1. o invalidite alebo čiastočnej invalidite, ak nejde o prípady uvedené v ustanovení písmena a) č. 1, 2. o čiastočnej invalidite pre dlhodobo nepriaznivý zdravotný stav, ktorý občanovi značne sťažuje všeobecné životné podmienky, 3. o bezvládnosti, 4. o tom, či ide o ťažko zdravotne postihnutého občana a o druhu a stupni tohto postihnutia na účely poskytovania dávok a služieb sociálnej starostlivosti, ktoré určí vykonávací predpis,16) 5. o tom, či je dieťa dlhodobo ťažko zdravotne postihnuté a vyžaduje mimoriadnu starostlivosť alebo osobitne náročnú mimoriadnu starostlivosť na účely priznania príplatku k prídavkom na deti z nemocenského poistenia,17) príplatku k výchovnému,18) materského príspevku, ak o ňom rozhodujú orgány sociálneho zabezpečenia alebo orgány nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách,19) pre konanie o náhradných dobách,20) ako aj na účely poskytovania dávok a služieb sociálnej starostlivosti, ktoré určí vykonávací predpis, 6. o dlhodobo nepriaznivom zdravotnom stave dieťaťa na účely výplaty prídavkov na deti z nemocenského poistenia, výplaty výchovného a sirotského dôchodku,21) 7. o tom, či si občan môže vzhľadom na zdravotný stav zvýšiť životnú úroveň vlastnou prácou,22) c) v súvislosti s rozhodovaním alebo vydávaním posudkov odporúča 1. ďalšie poskytovanie nemocenského v prípadoch, v ktorých možno očakávať, že pracujúci v krátkom čase po uplynutí podpornej doby opäť bude práceschopný, 2. opatrenia na obnovenie pracovnej schopnosti posudzovaného, vhodnosť jeho ďalšieho liečenia a vhodnú úpravu pracovných podmienok, prípadne obstaranie vhodných pomôcok, d) v súvislosti s rozhodovaním odporúča u občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, prípadne u občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou s ťažším zdravotným postihnutím vhodné pracovné uplatnenie, prípravu na pracovné uplatnenie s ohľadom na ich zdravotný stav a kvalifikáciu a umiestnenie na vhodné pracovné miesto v organizáciách. Pôsobnosť Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia § 12 Slovenská správa sociálneho zabezpečenia a) rozhoduje o dávkach dôchodkového zabezpečenia, ak nie je v tomto zákone alebo v zákone o sociálnom zabezpečení ustanovené, že o nich rozhoduje iný orgán sociálneho zabezpečenia a zabezpečuje výplaty týchto dávok, b) rozdeľuje poukazy na kúpeľnú starostlivosť a kontroluje jej poskytovanie s výnimkou prípadov, v ktorých povoľujú kúpeľnú starostlivosť podľa osobitných predpisov štátnej zdravotníckej správy,22a) c) vedie register závodov, v ktorých sa vykonáva nemocenské poistenie, a evidenciu malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb, d) predpisuje, vymáha a vyberá poistné a penále, vymáha a vyberá prirážku k poistnému, e) na základe zistených závad predpisuje závodom, malým závodom a samostatne zárobkovo činným osobám na úhradu sumy, o ktoré boli prostriedky nemocenského poistenia skrátené, a vymáha ich od nich, f) spracúva rozbory invalidizácie a navrhuje príslušným orgánom opatrenia smerujúce na predchádzanie invalidity a na odstraňovanie jej následkov. § 13 Slovenská správa sociálneho zabezpečenia svojím posudkovým orgánom a) vydáva posudky na účely súdneho konania vo veciach dôchodkového zabezpečenia a v odvolacom správnom konaní, ak sa napadnuté rozhodnutie vydalo na podklade posudku posudkového orgánu okresnej správy sociálneho zabezpečenia, b) odporúča v súvislosti s odvolaním sa proti rozhodnutiu posudkového orgánu okresnej správy sociálneho zabezpečenia o invalidite alebo čiastočnej invalidite ďalšie poskytovanie nemocenského v prípadoch, v ktorých možno očakávať, že pracujúci v krátkom čase po uplynutí podpornej doby opäť bude práceschopný.“. 8. V § 16 písm. a) sa bod č. 3 vypúšťa. Doterajší bod č. 4 sa označuje ako bod č. 3. 9. V § 17 písm. a) sa bod č. 2 vypúšťa. Zároveň sa zrušuje číslovanie bodov. 10. V § 19 ods. 1 písm. a) sa body č. 2 a 6 vypúšťajú. Doterajšie body č. 3, 4, 5 a 7 až 12 sa označujú ako č. 2, 3, 4 a 5 až 10. 11. V § 19 ods. 2 sa slová „odseku 1 písm. a) body č. 4 až 8“ nahrádzajú slovami „odseku 1 písm. a) č. 3 až 6“. 12. V § 21 písm. a) sa body č. 4 a 5 vypúšťajú. 13. § 22 sa vypúšťa. 14. § 23 znie: „§ 23 Okresný národný výbor môže preniesť svoju pôsobnosť na úseku starostlivosti o rodinu a deti na mestský národný výbor prvej kategórie.26)“. 15. V druhej časti druhej hlavy sa tretí diel vypúšťa. 16. § 30 sa vypúšťa. 17. V § 34 ods. 1 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie: „b) poskytuje mimoriadne výhody,44)“. Doterajšie písmená b) až d) sa označujú ako písmená c) až e). 18. Odkaz v poznámke pod čiarou č.44) znie: „44) § 86 ods. 2 zákona o sociálnom zabezpečení.“. 19. § 35 sa vypúšťa. 20. § 52 včítane nadpisu znie: „§ 52 Pokuty Pokuty v prípadoch ustanovených zákonom o sociálnom zabezpečení ukladajú okresné národné výbory a okresné správy sociálneho zabezpečenia v rámci svojej pôsobnosti. Výnos z pokút ukladaných okresným národným výborom je príjmom rozpočtu okresného národného výboru, ktorý pokutu uložil. Výnos z pokút uložených okresnou správou sociálneho zabezpečenia je príjmom štátneho rozpočtu.“. 21. V § 54 ods. 1 písmeno a) sa vypúšťa. Doterajšie písmená b) a c) sa označujú ako písmená a) a b). 22. § 56 znie: „§ 56 (1) Odchylne od všeobecných predpisov o správnom konaní48) sa miestna príslušnosť okresných správ sociálneho zabezpečenia riadi a) miestom výkonu práce účastníka konania, 1. ak rozhoduje alebo posudzuje invaliditu, čiastočnú invaliditu alebo zmenenú pracovnú schopnosť a na tomto pracovisku je závodné zdravotnícke zariadenie, v ktorom pôsobí posudkový orgán okresnej správy sociálneho zabezpečenia, 2. ak odporúča u občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou vhodnú úpravu pracovných podmienok, vhodné pracovné uplatnenie alebo umiestnenie na vhodné pracovné miesto v organizáciách, 3. ak rozhoduje o poskytnutí kúpeľnej starostlivosti s výnimkou prípadov, ak účastníkom konania sú samostatne zárobkovo činné osoby a nepracujúci dôchodcovia, b) miestom útvaru organizácie, v ktorom sa vedie evidencia miezd, ak rozhoduje o poskytovaní dávok nemocenského poistenia s výnimkou rozhodovania o príplatku k prídavkom na deti a rozhodovania o prídavkoch na deti poskytovaných z dôvodu dlhodobo nepriaznivého zdravotného stavu dieťaťa a s výnimkou dávok nemocenského poistenia samostatne zárobkovo činných osôb, c) sídlom školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť, ak účastníkom konania je žiak tejto školy, ak ide o posúdenie zmenenej pracovnej schopnosti, d) sídlom, prípadne miestom pravidelného výjazdného zasadania lekárskej komisie49) v odbore pôsobnosti Federálneho ministerstva národnej obrany, Federálneho ministerstva vnútra, Ministerstva vnútra Slovenskej republiky alebo Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ak ide o posúdenie zdravotného stavu50) príslušníka ozbrojených síl z povolania, Zboru národnej bezpečnosti, Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky s výnimkou kontolnej lekárskej prehliadky užívateľa dôchodku, ktorého služobný pomer sa skončil, e) sídlom nápravnovýchovného ústavu, prípadne ústavu na výkon väzby, ak ide o posúdenie zdravotného stavu občana v čase výkonu trestu odňatia slobody, prípadne väzby, f) sídlom okresnej správy sociálneho zabezpečenia, ktorej posudkový orgán bol poverený (§ 7) posudzovať invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia. (2) Odchylne od všeobecných predpisov o správnom konaní48) sa miestna príslušnosť národných výborov vo veciach sociálneho zabezpečenia spravuje a) miestom výkonu práce účastníka konania, 1. ak rozhoduje o udelení predchádzajúceho súhlasu organizácii na rozviazanie pracovného pomeru výpoveďou s občanom so zmenenou pracovnou schopnosťou,41) 2. ak sleduje, či príprava na pracovné uplatnenie, výkon zamestnania, pracovné podmienky a prostredie nemajú nepriaznivý vplyv na zdravotný stav občana so zmenenou pracovnou schopnosťou, b) miestom prípravy na pracovné uplatnenie, ak ide o výplatu príspevku počas prípravy na pracovné uplatnenie vrátane jeho zvýšenia na rodinných príslušníkov a o úhradu nevyhnutných výdavkov spojených s prípravou na pracovné uplatnenie, c) sídlom národného výboru, ktorý spravuje ústav alebo iné zariadenie sociálnej starostlivosti, do ktorého má byť občan prijatý, d) sídlom národného výboru, v obvode ktorého sa zdržiava maloleté dieťa, ak riešenie otázok jeho výchovy a výživy neznesie odklad. (3) Vo veciach, v ktorých podľa tohto zákona rozhoduje alebo vykonáva opatrenia miestny národný výbor, sa žiadosť o dávku alebo službu sociálneho zabezpečenia podáva na miestnom národnom výbore. V ostatných prípadoch, v ktorých rozhoduje alebo robí opatrenia národný výbor, sa žiadosť podáva na okresnom národnom výbore. (4) Žiadosť o pohrehné po samostatne zárobkovo činnej osobe sa podáva na okresnej správe sociálneho zabezpečenia, na ktorej bol zomretý prihlásený na sociálne zabezpečenie. Žiadosť o pohrebné po nepracujúcom dôchodcovi sa podáva na okresnej správe sociálneho zabezpečenia, v obvode ktorej mal zomretý trvalý pobyt. (5) Žiadosť o zaopatrovací príspevok sa podáva na okresnej správe sociálneho zabezpečenia, v obvode ktorej má člen rodiny trvalý pobyt. Žiadosť o príspevok na úhradu za užívanie bytu vojaka sa podáva na okresnej správe sociálneho zabezpečenia, v obvode ktorej mal vojak trvalý pobyt pred nástupom služby v ozbrojených silách.“. 23. Za § 56 sa vkladá nový § 56a, ktorý včítane nadpisu znie: „§ 56a Súčinnosť orgánov a organizácií (1) Orgány a organizácie sú povinné vyhovieť žiadostiam orgánov sociálneho zabezpečenia vo veciach sociálneho zabezpečenia a podávať im oznámenia pre jeho vykonávanie. (2) Pri plnení úloh v sociálnom zabezpečení orgány sociálneho zabezpečenia spolupracujú s príslušnými odborovými orgánmi a s orgánmi Roľnícko-družstevného zväzu. (3) Správy sociálneho zabezpečenia, národné výbory a organizácie spolupracujú pri plnení povinností, ktoré pre nich vyplývajú z predpisov o sociálnom zabezpečení.“. 24. § 58 písm. a) znie: „a) podrobnosti o zložení a rokovaní komisií starostlivosti o rodinu a deti národných výborov a posudkových orgánov správ sociálneho zabezpečenia,“. 25. V § 58 sa pripája nové písmeno ch), ktoré znie: „ch) podrobnosti o súčinnosti orgánov štátnej zdravotníckej správy s orgánmi sociálneho zabezpečenia pri posudzovaní zdravotného stavu a pracovnej schopnosti občanov.“. 26. Za § 58 sa vkladá nový § 58a, ktorý znie: „§ 58a Ministerstvo môže ustanoviť vyhláškou podrobnosti o zriaďovaní správ sociálneho zabezpečenia.“. Čl. II Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku mení a dopĺňa takto: 1. § 10 odsek 1 znie: „(1) Spoločenské organizácie vedú organizátorskou a výchovnou činnosťou svojich členov k zvyšovaniu zdravotného uvedomenia, k zdravému spôsobu života a k aktívnej účasti na opatreniach v starostlivosti o zdravie ľudu.“. 2. V § 10 sa odsek 2 vypúšťa. Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 2 a 3. 3. V § 19 odseku 1 sa slová „Ústrednou radou odborov“ nahrádzajú slovami „Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky.“. 4. V § 19 odseku 2 sa slová „orgány Revolučného odborového hnutia, orgány“ nahrádzajú slovami „príslušné správy“. 5. V § 21 odseku 1 sa slová „Ústrednou radou odborov a Štátnym úradom sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky.“. 6. V § 24 odseku 2 sa slová „orgány Revolučného odborového hnutia alebo“ nahrádzajú slovami „odborové orgány alebo orgány“. 7. V § 25 sa vypúšťajú slová „po dohode s Ústrednou radou odborov“. 8. V § 41 sa vypúšťajú slová „a s Ústrednou radou odborov.“. 9. V § 77 odseku 2 v druhej vete sa slová „orgán Revolučného odborového hnutia,“ nahrádzajú slovami „odborový orgán,“. Čl. III (1) Slovenská správa sociálneho zabezpečenia sa zriaďuje z doterajšej Slovenskej správy nemocenského poistenia, Úradu dôchodkového zabezpečenia v Bratislave, krajských správ nemocenského poistenia, časti orgánov krajských národných výborov (Národného výboru hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy) vykonávajúcich pôsobnosť v nemocenskom poistení, dôchodkovom zabezpečení, časti sociálnej starostlivosti a v posudkovej službe sociálneho zabezpečenia s pôsobnosťou podľa tohto zákona a časti Slovenského zväzu výrobných družstiev pôsobiacej v oblasti nemocenského poistenia členov výrobných družstiev. (2) Okresné správy sociálneho zabezpečenia sa zriaďujú z doterajších okresných správ nemocenského poistenia (Bratislavskej správy nemocenského poistenia) a časti orgánov okresných (obvodných) národných výborov vykonávajúcich pôsobnosť v nemocenskom poistení, dôchodkovom zabezpečení, časti sociálnej starostlivosti a v posudkovej službe sociálneho zabezpečenia s pôsobnosťou podľa tohto zákona. (3) Podrobnosti o prechode práv z pracovnoprávnych vzťahov pracovníkov upravia príslušné orgány dohodou, v ktorej najmä určia pracovníkov prechádzajúcich na správy sociálneho zabezpečenia a vymedzia okruh a rozsah preberaného majetku a záväzkov. Čl. IV Tento zákon nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. 1) § 142 až 145 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. a zákona č. 180/1990 Zb. 2) Zákon o sociálnom zabezpečení. Zákon č. 103/1964 Zb. o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 240/1988 Zb.) a zákona č. 180/1990 Zb. Zákon č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 16/1959 Zb., zákona č. 58/1964 Zb., zákona č. 65/1965 Zb., zákona č. 87/1968 Zb., zákona č. 88/1968 Zb., zákonného opatrenia predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 8/1982 Zb., zákona č. 73/1982 Zb., zákona č. 148/1983 Zb., zákona č. 109/1984 Zb., zákona č. 51/1987 Zb., zákona č. 110/1990 Zb. a zákona č. 180/1990 Zb. Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkách v materstve a o prídavkach na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 189/1988 Zb.) a zákona č. 180/1990 Zb. Zákon č. 107/1971 Zb. o materskom príspevku v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 106/1987 Zb.) a zákona č. 180/1990 Zb. Zákon č. 50/1973 Zb. o pestúnskej starostlivosti v znení zákona č. 58/1984 Zb. 4) Zákon č. 107/1971 Zb. v znení neskorších predpisov. 4a) Zákon č. 32/1957 Zb. o nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách v znení zákona č. 58/1964 Zb., zákona č. 87/1968 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 8/1982 Zb., zákona č. 109/1984 Zb. a zákona č. 180/1990 Zb. 5) § 111, 112 a 145b zákona o sociálnom zabezpečení. 5a) § 13 ods. 4, § 27, 28 a § 50 ods. 3 vyhlášky č. 91/1958 Zb., ktorou sa uverejňuje opatrenie Ústrednej rady odborov o organizácii a vykonávaní nemocenského poistenia zamestnancov v znení vyhlášky č. 6/1967 Zb. a vyhlášky č. 178/1968 Zb. 6) § 142 ods. 6 a 7 zákona o sociálnom zabezpečení. 7) Zákon č. 50/1973 Zb. v znení neskorších predpisov. 8) § 24 zákona č. 54/1956 Zb. v znení neskorších predpisov. 9) § 51 ods. 5 a § 50 ods. 3 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 165/1979 Zb. o nemocenskom poistení niektorých pracovníkov a o poskytovaní dávok nemocenského poistenia občanom v osobitných prípadoch v znení neskorších predpisov. § 12 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov. § 14 vyhlášky č. 95/1968 Zb. o poskytovaní prídavkov na deti v nemocenskom poistení v znení neskorších predpisov. § 34 vyhlášky č. 104/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa, v znení neskorších predpisov. 10) § 47 ods. 2 zákona č. 54/1956 Zb. v znení neskorších predpisov. 11) § 5 ods. 2 zákona č. 107/1971 Zb. v znení neskorších predpisov. 12) § 120 ods. 4 zákona o sociálnom zabezpečení. 13) § 158 vyhlášky č. 149/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení v znení vyhlášky č. 123/1990 Zb. Vyhláška č. 76/1957 Ú. v. o prechode z pracovnej neschopnosti do invalidity (čiastočnej invalidity). Vyhláška Štátneho úradu sociálneho zabezpečenia č. 104/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa v znení vyhlášky č. 142/1965 Zb., vyhlášky č. 117/1967 Zb., vyhlášky č. 92/1968 Zb., vyhlášky č. 180/1968 Zb., vyhlášky č. 76/1970 Zb., vyhlášky č. 128/1975 Zb., vyhlášky č. 54/1976 Zb., vyhlášky č. 164/1979 Zb., vyhlášky č. 80/1982 Zb., vyhlášky č. 153/1983 Zb., vyhlášky č. 74/1984 Zb., vyhlášky č. 133/1984 Zb., vyhlášky č. 58/1987 Zb., vyhlášky č. 150/1988 Zb. a vyhlášky č. 237/1988 Zb. 14) § 106 ods. 4 zákona o sociálnom zabezpečení. 15) § 37 ods. 1 písm. a), § 46 ods. 1 písm. d) Zákonníka práce. § 52 ods. 3 a 4 zákona č. 90/1988 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve. 16) § 73 ods. 6 zákona o sociálnom zabezpečení. 17) § 24 ods. 2 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov. 18) § 71 ods. 5 zákona o sociálnom zabezpečení. 19) § 11 zákona č. 107/1971 Zb. v znení neskorších predpisov. 20) § 9 ods. 1 písm. e) zákona o sociálnom zabezpečení. 21) § 18 ods. 2 písm. c) a d) zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov. 22) § 54 ods. 4 zákona o sociálnom zabezpečení. 22a) § 19 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990 * Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej sa mení takto: * Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 18. 5. 1990 197 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 18. mája 1990, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej sa mení takto: 1. V § 1, § 2 ods. 1, § 4 ods. 1 a § 7 ods. 1 sa vypúšťajú slová „socialistickej“ a „socialistická“. 2. V § 7 ods. 2 sa vypúšťajú slová „v duchu československého socialistického vlastenectva a proletárskeho internacionalizmu“. 3. § 8 znie: „§ 8 (1) Základnou organizačnou zložkou členskej základne je miestny odbor Matice slovenskej (ďalej len „miestny odbor“), ktorý združuje individuálnych, kolektívnych a čestných členov. (2) Činnosť miestnych odborov vyplýva z poslania a úloh Matice slovenskej s prihliadnutím na miestne potreby a podmienky.“. Čl. II Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o telesnej kultúre Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990 * Úvodné ustanovenia * § 1 - Účel zákona * § 2 - Poslanie telesnej kultúry * § 3 - (1) Telesnou kultúrou sa pre účely tohto zákona rozumie organizovaná i neorganizovaná individuálna, skupinová, spolková a iná činnosť súvisiaca s telovýchovnou, športovou, turistickou a pohybovo-rekreačnou aktivitou občanov. * Úlohy orgánov a organizácií na úseku telesnej kultúry * § 4 - (1) Telesnú kultúru organizujú a rozvíjajú * § 5 - (1) Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky plní na úseku starostlivosti o telesnú kultúru najmä tieto úlohy: * § 6 - Telovýchovné, športové a turistické združenia1) vyvíjajú svoju činnosť v súlade s koncepciou rozvoja telesnej kultúry a podieľajú sa na jej uskutočňovaní na základe svojich záujmov a potrieb. * § 7 - Financovanie telesnej kultúry * Spoločné a záverečné ustanovenia * § 8 - Majetok slúžiaci telesnej kultúre a disponovanie s ním upravujú osobitné predpisy.7) * § 9 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 18. 5. 1990 198 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 18. mája 1990 o telesnej kultúre Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Úvodné ustanovenia § 1 Účel zákona Účelom tohto zákona je právne upraviť poslanie a úlohy telesnej kultúry, pôsobnosť štátnych orgánov, združení1) a ostatných účastníkov v oblasti telesnej kultúry a podmienky jej zabezpečovania v Slovenskej republike. § 2 Poslanie telesnej kultúry (1) Telesná kultúra ako spoločenský jav je neoddeliteľnou súčasťou kultúry občanov. Plní nezastupiteľnú úlohu pri utváraní zdravia, výchove a vzdelávaní, zlepšuje pracovnú výkonnosť, je základom uspokojovania potrieb v pohybovej aktivite, formuje voľný čas ľudí a humanizuje spôsob ich života. Je významným činiteľom v oblasti medzinárodných vzťahov. (2) Aktivita v oblasti telesnej kultúry je neoddelitelnou súčasťou starostlivosti občana o vlastné zdravie. § 3 (1) Telesnou kultúrou sa pre účely tohto zákona rozumie organizovaná i neorganizovaná individuálna, skupinová, spolková a iná činnosť súvisiaca s telovýchovnou, športovou, turistickou a pohybovo-rekreačnou aktivitou občanov. (2) Telesná kultúra zahŕňa aj činnosti zabezpečujúceho charakteru, najmä prípravu kvalifikovaných odborníkov, vedeckovýskumnú činnosť, zdravotné, ekonomické a materiálno-technické podmienky. Úlohy orgánov a organizácií na úseku telesnej kultúry § 4 (1) Telesnú kultúru organizujú a rozvíjajú a) Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky ako ústredný orgán štátnej správy2) na úseku starostlivosti o telesnú kultúru a národné výbory, b) ďalšie štátne orgány s osobitnými úlohami, c) telovýchovné, športové a turistické združenia.1) (2) Telesnú kultúru môžu organizovať a rozvíjať a) iné združenia,1) b) štátne podniky, družstvá a iné organizácie, c) podnikatelia3) v oblasti telesnej kultúry, d) neorganizovaní účastníci pohybových aktivít. § 5 (1) Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky plní na úseku starostlivosti o telesnú kultúru najmä tieto úlohy: a) riadi výkon štátnej správy, b) určuje v súčinnosti so všetkými subjektami, ktoré organizujú a rozvíjajú telesnú kultúru, koncepciu rozvoja telesnej kultúry a koordinuje jej uskutočňovanie, c) utvára právne, personálne, vedeckovýskumné, sociálne, organizačné, zdravotné, ekonomické a materiálno-technické podmienky na rozvoj telesnej kultúry, d) podporuje telovýchovnú aktivitu zdravotne postihnutých občanov, e) podporuje činnosť združení zaoberajúcich sa telovýchovnou, športovou a turistickou činnosťou, f) stará sa o štátnu športovú reprezentáciu, g) podporuje myšlienky olympijského hnutia, h) určuje podmienky na prípravu a výkon špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry, i) podieľa sa na usporadúvaní významných telovýchovných, športových, turistických a pohybovo-rekreačných podujatí, j) zabezpečuje povinnú a záujmovú telesnú výchovu na školách všetkých stupňov a druhov, k) zabezpečuje prípravu a ďalšie vzdelávanie vysokoškolsky kvalifikovaných odborníkov a vedeckovýskumnú činnosť v oblasti telesnej kultúry, l) zabezpečuje prípravu a výber športových talentov, výkonnostný a vrcholový šport v rezorte, m) kontroluje využívanie prostriedkov zo štátneho rozpočtu v oblasti telesnej kultúry podľa osobitných predpisov.4) (2) Národné výbory vykonávajú štátnu správu na úseku starostlivosti o telesnú kultúru pri plnení úloh podľa odseku 1 vo svojich územných obvodoch a v súlade so svojou pôsobnosťou podľa osobitných predpisov5) s výnimkou úloh uvedených pod písmenami a), f), g), h), k) a utvárania právnych a vedeckovýskumných podmienok pre rozvoj telesnej kultúry. (3) Osobitné úlohy v štátnej starostlivosti o telesnú kultúru plnia: a) Ministerstvo zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky zabezpečuje a organizačne sa podieľa na preventívnom ovplyvňovaní zdravia obyvateľstva, zabezpečuje liečebno-preventívnu starostlivosť podľa špecifických potrieb telesnej kultúry, boj proti dopingu a podieľa sa na príprave športovej reprezentácie, na zabezpečení programu sociálnej rehabilitácie k pohybovej aktivite pre zdravotne postihnutých občanov podľa osobitných predpisov, b) Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky v rámci svojej pôsobnosti utvára podmienky pre rozvoj telesnej kultúry, najmä zabezpečovaním športových potrieb a služieb v oblasti cestovného ruchu, c) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky sa stará o zabezpečovanie a rozvoj výkonnostného a vrcholového športu v rezorte, d) iné ústredné orgány štátnej správy najmä pri utváraní materiálnych podmienok pre rozvoj telesnej kultúry. § 6 Telovýchovné, športové a turistické združenia1) vyvíjajú svoju činnosť v súlade s koncepciou rozvoja telesnej kultúry a podieľajú sa na jej uskutočňovaní na základe svojich záujmov a potrieb. § 7 Financovanie telesnej kultúry Telesná kultúra sa financuje a) z výnosov Sazky a Športky, iných lotérií a podobných hier,6) b) z príjmov z podnikateľskej a hospodárskej, telovýchovnej, športovej, kultúrno-spoločenskej činnosti a zo služieb, c) z prostriedkov štátneho rozpočtu, d) z dotácií, príspevkov a darov, e) z príjmov z reklám a sponzorskej činnosti, f) z iných zdrojov. Spoločné a záverečné ustanovenia § 8 Majetok slúžiaci telesnej kultúre a disponovanie s ním upravujú osobitné predpisy.7) § 9 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. R. Schuster v. r. M. Čič v. r. 1) § 2 ods. 1 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov. 2) § 1 ods. 3 zákona SNR č. 50/1988 Zb. o zmenách v organizácii a pôsobnosti ministerstiev a iných ústrednych orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky. 3) § 2 zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov. 4) Vyhláška č. 75/1959 Ú. v., ktorou sa vydávajú metodické pokyny pre kontrolnú činnosť. Vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 123/1978 Zb. o vykonávaní periodických revízií hospodárenia. Zásady kontroly v národnom hospodárstve a v štátnej správe, schválené uznesením vlády Československej socialistickej republiky zo 14. apríla 1982 č. 108, uznesením vlády Českej socialistickej republiky z 12. mája 1982 č. 139 a uznesením Slovenskej socialistickej republiky z 28. apríla 1982 č. 129 publikované v Zbierke zákonov pod č. 66/1982 Zb. 5) Zákon SNR č. 79/1978 Zb. a štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov. 6) Zákon SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách. 7) Napr. zákon Slovenskej národnej rady č. 174/1989 Zb. o pravidlách hospodárenia s rozpočtovými prostriedkami v Slovenskej socialistickej republike (rozpočtové pravidlá); Hospodársky zákonník č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov; Občiansky zákonník č. 40/1964 Zb. v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 70/1983 Zb.); vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 119/1988 Zb. o hospodárení s národným majetkom; zákon č. 173/1990 Zb., ktorým sa zrušuje zákon č. 68/1956 Zb. o organizácii telesnej výchovy a ktorým sa upravujú niektoré ďalšie vzťahy týkajúce sa dobrovoľných telovýchovných organizácií.
Zákon České národní rady č. 201/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 201/1990 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 35/1990 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která byla důvodem zvýšení sazby poplatku podle § 23 odst. 5 zákona č. 146/1984 Sb., postupuje se podle tohoto dřívějšího předpisu i po nabytí účinnosti tohoto zákona. * Čl. III Aktuální znění od 18. 5. 1990 201 ZÁKON České národní rady ze dne 17. května 1990, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, se mění a doplňuje takto: 1. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Osvobození od poplatku Od poplatku za notářské úkony jsou osvobozeny československý stát, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy.“. 2. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Rozdělení osob do skupin pro poplatkové účely Pro účely poplatkového řízení jsou osoby zařazeny do tří skupin, a to: a) do I. skupiny manžel, děti, vnuci a rodiče, b) do II. skupiny sourozenci, prarodiče a osoby, které s převodcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na převodce nebo zůstavitele, c) do III. skupiny ostatní fyzické a právnické osoby.“. 3. § 23 odst. 5 se vypouští. 4. § 24 zní: „§ 24 Od poplatků z převodu nebo přechodu nemovitostí, z dědictví a z darování jsou osvobozeny československý stát, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy. Dále jsou osvobozeny převody nebo přechody nemovitostí na tyto subjekty.“. Čl. II Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která byla důvodem zvýšení sazby poplatku podle § 23 odst. 5 zákona č. 146/1984 Sb., postupuje se podle tohoto dřívějšího předpisu i po nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Šafařík v. r. Pithart v. r.
Zákon České národní rady č. 203/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 203/1990 Sb. Zákon České národní rady o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 35/1990 * Čl. I - Zřizuje se ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky. * Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních o * Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měníc * Čl. IV Aktuální znění od 1. 7. 1990 203 ZÁKON České národní rady ze dne 17. května 1990 o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zřizuje se ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky. Čl. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., kterým se mění Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, a zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst.1 - bod 2 zní: „ministerstvo financí“, - bod 6 zní: „ministerstvo práce a sociálních věcí“, - bod 7 zní: „ministerstvo zdravotnictví“, - dosavadní body 7 až 14 se označují jako body 8 až 15. 2. § 4 zní: „§ 4 Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, daně a poplatky, finanční hospodaření, hospodaření s národním majetkem, pro věci pojišťoven a spořitelen a pro ceny.“. 3. § 9 zní: „§ 9 (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, zaměstnanost a přeškolování pracovníků, civilní službu, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální školství, sociální péči, péči a pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a dětí, péči o zdravotně postižené občany a o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky. (2) Ministru práce a sociálních věcí je podřízen Český úřad bezpečnosti práce.“. 4. § 10 zní: „§ 10 (1) Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro léčebně preventivní a hygienickou péči, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnické školství, ústřední zdravotnická zařízení, přírodní léčebné lázně a přírodní léčivé zdroje, pro zdravotnickou výrobu a pro otázky regresních náhrad. (2) Jako orgán hygienické služby je v ministerstvu zdravotnictví ustanoven hlavní hygienik České republiky. (3) Součástí ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel.“. Čl. III Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990. Šafařík v. r. Pithart v. r.
Zákon České národní rady č. 288/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 288/1990 Sb. Zákon České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky Vyhlášeno 13. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 46/1990 * Čl. I - (1) Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. * Čl. III Aktuální znění od 1. 8. 1990 288 ZÁKON České národní rady ze dne 10. července 1990 o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I (1) Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky: a) ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, b) ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, c) ministerstvo zemědělství, d) ministerstvo státní kontroly. (2) Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky: a) Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, b) ministerstvo zemědělství a výživy, c) ministerstvo lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu, d) Výbor lidové kontroly České republiky, e) Český geologický úřad. (3) Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů přechází a) z České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, b) z ministerstva financí ve věcech odstátnění a následné privatizace národního majetku na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, c) z ministerstva výstavby a stavebnictví ve věcech výroby stavebních hmot s výjimkou kamenoprůmyslu, prefabrikovaných výrobků a stavebního strojírenství na ministerstvo průmyslu, d) z ministerstva zemědělství a výživy 1. ve věcech ochrany zemědělského půdního fondu na ministerstvo životního prostředí, 2. v ostatních věcech na ministerstvo zemědělství, e) z ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu 1. ve věcech průmyslu papíru a celulózy a dřevozpracujícího průmyslu na ministerstvo průmyslu, 2. ve věcech ochrany lesního půdního fondu a lesního hospodářského plánu na ministerstvo životního prostředí, 3. v ostatních věcech na ministerstvo zemědělství, f) z ministerstva životního prostředí ve věcech vodního hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, na ministerstvo zemědělství, g) z Výboru lidové kontroly České republiky na ministerstvo státní kontroly, h) z Českého geologického úřadu na ministerstvo životního prostředí. (4) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle tohoto zákona a) z České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, b) z ministerstva financí na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, c) z ministerstva výstavby a stavebnictví na ministerstvo průmyslu, d) z ministerstva zemědělství a výživy na ministerstvo zemědělství a na ministerstvo životního prostředí, e) z ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu na ministerstvo průmyslu, na ministerstvo zemědělství a na ministerstvo životního prostředí, f) z ministerstva životního prostředí na ministerstvo zemědělství, g) z Výboru lidové kontroly České republiky na ministerstvo státní kontroly, h) z Českého geologického úřadu na ministerstvo životního prostředí. (5) O přechodu práv a povinností podle odstavce 4 písm. b) až f) uzavřou uvedené ústřední orgány státní správy České republiky dohodu, kterou blíže vymezí mezi sebou tato práva a povinnosti. V dohodě zejména určí, kteří pracovníci přecházejí do pracovního poměru k ústředním orgánům státní správy České republiky, na které přechází působnost podle tohoto zákona. Čl. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 zní: „§ 1 V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy České republiky, v jejichž čele je člen vlády České republiky: 1. ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, 2. ministerstvo financí, 3. ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, 4. ministerstvo výstavby a stavebnictví, 5. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 6. ministerstvo kultury, 7. ministerstvo práce a sociálních věcí, 8. ministerstvo zdravotnictví, 9. ministerstvo spravedlnosti, 10. ministerstvo vnitra, 11. ministerstvo průmyslu, 12. ministerstvo zemědělství, 13. ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, 14. ministerstvo státní kontroly, 15. ministerstvo životního prostředí.“. 2. V § 2 odst. 1 se vypouští bod 4. 3. § 3 odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je ústředním orgánem státní správy na úseku tvorby hospodářské politiky a strategie rozvoje ekonomiky, vědy a techniky.“. 4. V § 3 odst. 2 se slova „Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj“ nahrazují slovy „Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj“. 5. V § 4 se za slova „národním majetkem“ vkládají slova „s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci,“. 6. Za § 4 se vkládá nový § 5, který zní: „§ 5 Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci je ústředním orgánem státní správy pro správu, odstátnění a následnou privatizaci národního majetku.“. 7. § 6 zní: „§ 6 Ministerstvo výstavby a stavebnictví je ústředním orgánem státní správy pro investiční rozvoj, stavební výrobu, kamenoprůmysl, prefabrikované výrobky a stavební strojírenství.“. 8. V § 13 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují tato slova: „papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot s výjimkou kamenoprůmyslu, prefabrikovaných výrobků a stavebního strojírenství.“. 9. § 15 odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, lesní a vodní hospodářství s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva životního prostředí, dále pro potravinářský průmysl, myslivost a pro rybářství.“. 10. V § 15 odst. 2 se slova „Ministerstvu zemědělství a výživy“ nahrazují slovy „Ministerstvu zemědělství“. 11. § 16 se vypouští. 12. V § 18 se slova „Výbor lidové kontroly České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo státní kontroly“ a za slovo „úseku“ se doplňuje slovo „státní“. 13. § 19 odst. 2 zní: „(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody, pro ochranu zemědělského a lesního půdního fondu, pro územní plánování a stavební řád, pro oblast geologického výzkumu a průzkumu, pro ekologický dohled nad těžbou a pro technické a ekonomické otázky nakládání s odpady.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990. Burešová v. r. Pithart v. r.
Zákon č. 298/1990 Sb.
Zákon č. 298/1990 Sb. Zákon o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého Vyhlášeno 19. 7. 1990, datum účinnosti 19. 7. 1990, částka 47/1990 * § 1 - (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. * § 2 - Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají nároky příslušných řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého vůči dosavadním vlastníkům a uživatelům majetku uvedeného v § 1 na náhradu škody a neoprávněného majetkového prospěchu, včetně nároků na úhradu nájemnéh * § 3 - (1) Spory z uplatňování tohoto zákona rozhodují soudy. * § 4 - (1) Vyklizení nemovitého majetku uvedeného v § 1, pokud slouží k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních anebo pro školství nebo kulturní či osvětovou činnost, se lze domáhat jen po předchozím souhlasu orgánu stanoveného zákony národních rad. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 - v České republice č. 2 č. 3 - v České republice Aktuální znění od 1. 8. 1991 (338/1991 Sb.) 298 ZÁKON ze dne 19. července 1990 o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého K nápravě křivd způsobených řeholním řádům a kongregacím v padesátých letech, zejména protiprávním odnětím jejich nemovitého majetku se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na tomto zákoně: § 1 (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. (2) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 2 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví arcibiskupství olomouckého. (3) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 3 tohoto zákona se prohlašuje ke dni 1. srpna 1991 za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. (4) Za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého se ke dni účinnosti tohoto zákona prohlašuje též movitý majetek, který byl ke dni 10. 4. 1950 umístěn v nemovitostechnemovitostech uvedených v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 298/1990 Sb. a v příloze č. 3 tohoto zákona, pokud existuje a je známo, kde se uvedený movitý majetek nachází. § 2 Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají nároky příslušných řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého vůči dosavadním vlastníkům a uživatelům majetku uvedeného v § 1 na náhradu škody a neoprávněného majetkového prospěchu, včetně nároků na úhradu nájemného, pokud vznikly v době od 1. ledna 1950 do dne účinnosti tohoto zákona. § 3 (1) Spory z uplatňování tohoto zákona rozhodují soudy. (2) Orgány geodézie provedou zápisy změn vlastnických vztahů vyplývajících z tohoto zákona. § 4 (1) Vyklizení nemovitého majetku uvedeného v § 1, pokud slouží k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních anebo pro školství nebo kulturní či osvětovou činnost, se lze domáhat jen po předchozím souhlasu orgánu stanoveného zákony národních rad. (2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro nemovitý majetek uvedený v § 1 odst. 3, pokud slouží pro potřeby archivnictví. (3) O vyklizení nemovitého majetku uvedeného v § 1 uzavřou řeholní řády a kongregace s dosavadními uživateli nemovitostínemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2, dohodu. Nedojde-li k této dohodě, vzniká řeholním řádům a kongregacím nárok na vyklizení nemovitostínemovitostí uvedených v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 298/1990 Sb. a v příloze č. 3 tohoto zákona, které slouží k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto zákona, po uplynutí deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona. Uzavření dohody o užívání bytů a nebytových prostor se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Tento závazek přechází na všechny další vlastníky v uvedené době. (4) Nedojde-li k dohodě o výši nájemného a podmínkách jeho placení mezi dosavadními uživateli nemovitostínemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto zákona, a řeholními řády, kongregacemi a arcibiskupstvím olomouckým, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. Příloha č. 1 Mužské kláštery v České republice Řád svatého Benedikta – opatství Emausy Benediktinský klášter Praha-Emausy čp. 320 klášterní budova se stavební plochou č.k. 1241, pozemky č.k. 1236 stavební plocha (zahradní domek), 1238 stavební plocha (budova nemocniční), 1251 ostatní plocha, 1237/1 zahrada, 1237/2 ostatní plocha, 1239 stavební plocha (dům čp. 373), 1240 ostatní plocha, 1242 stavební plocha (kostel), 1243 stavební plocha (kaple sv. Václava), 1244/1 stavební plocha (schody), 1248/1 ostatní plocha, 1248/2 ostatní plocha, 1249//1 ostatní plocha, 1249/2 ostatní plocha, 1250 zastavěná plocha (vrátnice) Vlastník: Čs. stát – ČSAV Ústav teoretické a aplikované mechaniky Praha Uživatel: jako vlastník zapsáno u SG Praha-město na LV č. 23 pro obec Praha k.ú. Nové Město Řád svatého Benedikta – opatství Rajhrad 2. Benediktinský klášter Rajhrad čp. 1 klášterní budova, skleník, včelín pozemky č.k. 2015 stavební plocha, 2016 stavební plocha, 2017 stavební plocha, 2018 stavební plocha, 2019 ostatní plocha, 2020 zahrada, 2021 zahrada, 2022 stavební plocha, 2023 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – ONV Brno-venkov Uživatel: FMNO Zapsáno u SG Brno-venkov na LV č. 2 pro obec a k.ú. Rajhrad Řád Bratří kazatelů (dominikánů) – československá provincie 3. Dominikánský klášter Praha čp. 234 klášterní budova se stavební plochou č.k. 383, ostatní plocha č.k. 384 Vlastník: Čs. stát – OPBH v Praze 1 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 10 pro obec Praha a k.ú. Staré Město 4. Dominikánský klášter Uherský Brod čp. 61 klášter se stavební plochou 13/2, pozemky č.k. 13/3 stavební plocha (dvůr), 13/4 stavební plocha (nástavba), 214/1 zahrada, 214/3 zahrada Vlastník: Čs. stát – MNV Uherský Brod Uživatel: Čs. stát ONV Uherské Hradiště, Čs. stát – Komunální služby Uherský Brod Zapsáno u SG Uherský Brod na LV č. 1 pro obec a k.ú. Uherský Brod 5. Dominikánský klášter Znojmo čp. 313 budova se stavební plochou 379/1 Vlastník: Čs. stát – Stavební podnik s.p. Znojmo Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Znojmo na LV 995 pro obec a k.ú. Znojmo-město Řád Menších bratří (františkánů), provincie svatého Václava 6. Františkánský klášter Praha čp. 753 františkánský klášter se stavební plochou 660 Vlastník: Čs. stát – MV ČR Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 96 pro obec Praha a k.ú. Nové Město 7. Františkánský klášter Hájek čp. 43 klášterní budova se stavební plochou 86, pozemky č.k. 87 stavební plocha, 88 stavební plocha, 89 stavební plocha, 311 ostatní plocha, 312/2 ostatní plocha, 318 ostatní plocha, 335/2 ostatní plocha, 447//2 ostatní plocha, 447/3 ostatní plocha, 451 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-západ na LV č. 229 pro obec a k.ú. Červený Újezd 8. Františkánský klášter Moravská Třebová čp. 6 klášterní budova se stavební plochou 436/1 Vlastník: Čs. stát – Okresní stavební podnik Svitavy, Moravská Třebová Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Svitavy na LV č. 379 pro obec a k.ú. Moravská Třebová 9. Františkánský klášter Plzeň č. 121 klášterní budova se stavební plochou 384 pozemky č.k. 373 ostatní plocha, 381 ostatní plocha, 383 stavební plocha, 382 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Západočeské muzeum Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Plzeň-město na LV č. 5660 pro obec a k.ú. Plzeň 10. Františkánský klášter Uherské Hradiště čp. 200 budova se stavební plochou 146/1 Vlastník: Čs. stát – PBH Uherské Hradiště Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 27 pro obec a k.ú. Uherské Hradiště Řád Menších bratří (minoritů), provincie sv. Cyrila a Metoděje v ČSFR 11. Minoritský klášter Opava čp. 342 budova se stavební plochou 496/2 Vlastník: Čs. stát – ministerstvo vnitra ČR Uživatel: KS SNB Ostrava Zapsáno u SG Opava na LV č. 33 pro obec a k.ú. Opava-město č.k. 496/1 stavební plocha, 497 ostatní plocha, zahrada Vlastník: Čs. stát – OS státní památkové péče a ochrany přírody Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 145 pro obec a k.ú. Opava Řád Menších bratří (kapucínů), provincie českomoravská 12. Kapucínský klášter Praha – Hradčany č.k. 331/1 zahrada, 332 zahrada (skleník) Vlastník: čs. stát – FMNO Uživatel: Ivo Novák, Praha 6, Guevarova 25 jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 11 pro obec Praha a k.ú. Hradčany 13. čp. 100 Loretta se stavební plochou 181 pozemky č.k. 182 stavební plocha (Lorettánská kaple), 183 stavební plocha (kostel Narození Páně), 414/4 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – muzeum hl. m. Prahy Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 112 pro obec Praha a k.ú. Hradčany 14. Kapucínský klášter Brno čp. 303 budova se stavební plochou 297 č.k. 299 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Moravské muzeum Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV č. 191 pro obec Brno 1 a k.ú. Brno-město 15. Kapucínský klášter Sušice čp. 1/III budova se stavební plochou 474/1 č.k. 146/1 ostatní plocha Vlastník: FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Sušice na LV č. 120 pro obec a k.ú. Sušice č.k. 146/2 zahrada Vlastník: Čs. stát – MNV Sušice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Sušice na LV č. 1 pro obec a k.ú. Sušice Řád křižovníků s červenou hvězdou 16. Řeholní dům a fara Řevnice čp. 20 budova se stavební plochou 1 č.k. 9 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – MNV Řevnice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-západ na LV č. 1 pro obec a k.ú. Řevnice Kongregace Bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů) 17. Mateřský dům České Budějovice čp. 251 budova se stavební plochou č.k. 428, čp. 250 budova se stavební plochou č.k. 427/1, pozemky č.k. 429 stavební plocha, 432 zahrada Vlastník: Čs. stát – Čs. automobilové opravny Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 279 pro obec a k.ú. České Budějovice 18. Řeholní dům Písek čp. 128 (126) budova se stavební plochou č.k. 168 Vlastník: Čs. stát – PBH Písek Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Písek na LV č. 7 pro obec a k.ú. Písek Řád premonstrátský – opatství Strahov 19. Premonstrátský klášter Strahov čp. 129 budova se stavební plochou č.k. 230 čp. 130 budova se stavební plochou č.k. 231 čp. 132 budova se stavební plochou 233 pozemky č.k. 232 zahrada, 234 ostatní plocha, 235 ostatní plocha, 236 zahrada, 237 ostatní plocha, 240 ostatní plocha, 271/1 ovocný sad, 271/2 ovocný sad, 271/3 stavební plocha, 272 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – Památník národního písemnictví na Strahově Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 101 pro obec Praha a k.ú. Hradčany čp. 302 budova se stavební plochou č.k. 247/2 čp. 301 budova se stavební plochou č.k. 247/3 Vlastník: Čs. stát – Čs. státní soubor písní a tanců Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 7 pro obec Praha a k.ú. Hradčany č.k. 252 ostatní plocha Vlastník: Sady, lesy, zahradnictví s.p., Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 157 pro obec a k.ú. Hradčany č.k. 254 ovocný sad, č.k. 293 ostatní plocha Vlastník: Sady, lesy, zahradnictví s.p., Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 57 pro obec a k.ú. Hradčany č.k. 268/1 ostatní plocha, 268/2 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Památník národního písemnictví na Strahově Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 101 pro obec a k.ú. Hradčany čp. 135 budova se stavební plochou 247/1 Vlastník: Čs stát – OPBH Praha 1 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 9 pro obec a k.ú. Hradčany čp. 155 budova se stavební plochou č.k. 198 čp. 133 budova se stavební plochou č.k. 270 pozemky č.k. 238 zahrada, 239 stavební plocha, 245 stavební plocha, 246/1 zahrada, 248 ostatní plocha, 253 ostatní plocha, 269 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Památník národního písemnictví Strahov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 101 pro obec Praha a k.ú. Hradčany 20. Řeholní dům Praha – Střešovice čp. 130 budova se stavební plochou 39 pozemky č.k. 40/1 zahrada Vlastník: Čs. stát – ÚNZ NVP Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 816 pro obec Praha a k.ú. Střešovice Řád premonstrátský – opatství Nová Říše 21. Premonstrátský klášter Nová Říše čp. 1 klášterní budova se stavební plochou č.k. 2/1 čp. 2 budova se stavební plochou č.k. 3 pozemky č.k. 2/2 stavební plocha (kaple), 2/3 stavební plocha (kaple), č.k. 1 zahrada, 2 zahrada, 5/1 d1 zahrada, 2591 zahrada, 5/1 d2 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Jihlava na LV č. 455 pro obec a k.ú. Nová Říše Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů) provincie pražská 22. Kolej redemptoristů Tasovice čp. 34 budova se stavební plochou č.k. 618 č.k. 619 zahrada Vlastník: Čs. stát – MNV Hodonice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Znojmo na LV č. 1 pro obec a k.ú. Tasovice Salesiáni Dona Bosca – salesiánská inspektorie sv. Jana Bosca 23. Salesiánský ústav Fryšták čp. 26 budova se stavební plochou č.k. 601 čp. 27 budova se stavební plochou č.k. 600 č.k. 603 zahrada Vlastník: Čs. stát – ONV Zlín Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Zlín na LV č. 2 pro obec a k.ú: Fryšták 24. Ústav pro pozdní povolání Mníšek čp. 201 budova se stavební plochou č.k. 1023 čp. 191 budova se stavební plochou č.k. 1024 pozemky č.k. 1025/1 pastvina, 1025/2 ostatní plocha, 1026 zahrada, 1028 zahrada Vlastník: Čs. stát – ONV Praha – západ Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Praha-západ Zapsáno u SG Praha-západ na LV č. 2 pro obec a k.ú. Mníšek pod Brdy 25. Salesiánský ústav Pardubice čp. 2018 budova se stavební plochou č.k. 3555 č.k. 5092 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – MNV Pardubice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Pardubice na LV č. 1 pro obec a k.ú. Pardubice Tovaryšstvo Ježíšovo, česká provincie 26. Residence Praha 2 čp. 505 budova se stavební plochou č.k. 1901/2 Vlastník: Čs. stát – OPBH Praha 2 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 11 pro obec Praha a k.ú. Nové Město Řád premonstrátů opatství Teplá 27. Děkanství řádu premonstrátského čp. 92 budova se stavební plochou č.k. 31 Vlastník: Čs. stát – Státní lázně Mariánské Lázně Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Cheb na LV č. 12 pro obec a k.ú. Mariánské Lázně Řád svatého Augustina – opatství Staré Brno 28. Augustiniánský klášter Brno čp. 157 budova se stavební plochou č.k. 71/1 Vlastník: Čs. stát – ČSAV Geografický ústav v Brně Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 172 pro obec Brno a k.ú. Staré Město Řád cisterciácký – opatství Vyšší Brod 29. Cisterciácký klášter Vyšší Brod čp. 136 budova se stavební plochou č.k. 138/2 Vlastník: Čs. stát – Ředitelství pošt Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 439 pro obec a k.ú. Vyšší Brod čp. 137 budova se stavební plochou č.k. 137 č.k. 140 stavební plocha (klášter), 139 (kaple), 1405 ostatní plocha, 1412 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody České Budějovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 215 pro obec a k.ú. Vyšší Brod č.k. 59 (kaple) Vlastník: Čs. stát – MNV Vyšší Brod Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 1 pro obec a k.ú. Vyšší Brod čp. 134 budova se stavební plochou č.k. 142 Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody České Budějovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 215 pro obec a k.ú. Vyšší Brod č.k. 414 ostatní plocha, 167 stavební plocha (Wagenremise) Vlastník: Čs. stát – Podnik bytového hospodářství Most Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 276 pro obec a k.ú. Vyšší Brod č.k. 1407 zahrada Vlastník: Čs stát – Ředitelství pošt Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 439 pro obec a k.ú. Vyšší Brod Řád Bratří kazatelů (dominikánů) 30. Klášter Bratří kazatelů u Panny Marie Růžencové čp. 814 budova se stavební plochou č.k. 1985 Vlastník: Čs. stát – MÚNZ Plzeň Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 55 pro obec a k.ú. Plzeň Řád křižovníků s červenou hvězdou 31. Klášter křižovníků Praha čp. 191 budova se stavební plochou č.k. 70 pozemky č.k. 72 ostatní plocha, 74 stavební plocha, 75 stavební plocha, 76 stavební plocha, 77 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – FMV Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 38 pro obec Praha a k.ú. Staré Město Řád premonstrátů – opatství Strahov 32. Klášter premonstrátů Milevsko čp. 557 budova se stavební plochou č.k. 540/2 č.k. 540/3 (suška) Vlastník: Čs. stát – Oseva krajský semenářský podnik Tábor Uživatel: JZD Kučeř, JZD Sepekov Zapsáno u SG Písek na LV č. 26 pro obec a k.ú. Milevsko čp. 571 (mateřská škola a budova) se stavební plochou 548 č.k. 1783 zahrada Vlastník: Čs. stát – Technické služby města Milevska Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Písek na LV č. 3 pro obec a k.ú. Milevsko pozemky č.k. 1829/1 zahrada, 1829/2 zahrada Vlastník: Čs. stát – ONV Písek Uživatel: MNV Milevsko Zapsáno u SG Písek na LV č. 2 pro obec a k.ú. Milevsko čp. 563 (prelatura) se stavební plochou 540/1 č.k. 1780 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – MNV Milevsko Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Písek na LV č. 1 pro obec a k.ú. Milevsko čp. 561 (stará úřední budova a stáje) se stavební plochou č.k. 530/1 č.k. 540/4 pozemková parcela Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody České Budějovice Uživatel: MNV Milevsko a JZD Sepekov Zapsáno u SG Písek na LV č. 329 pro obec a k.ú. Milevsko čp. 562 Zavoralův dům se stavební plochou č.k. 530/2 Vlastník: Čs. stát – ZVVZ koncern. podnik Milevsko Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Písek na LV č. 210 pro obec a k.ú. Milevsko Řád premonstrátů – opatství Teplá 33. Klášter Teplá u Mariánských Lázní čp. 7 budova se stavební plochou č.k. 3/6 čp. 8 budova se stavební plochou č.k. 3/7 čp. 9 budova se stavební plochou č.k. 3/8 čp. 10 budova se stavební plochou č.k. 3/9 čp. 11 budova se stavební plochou č.k. 3/10 čp. 13 budova se stavební plochou č.k. 46/1 čp. 12 budova se stavební plochou č.k. 50 pozemky č.k. 1 stavební plocha (kostel), 45/1 stavební plocha (knihovna), 2 stavební plocha, 3/1 stavební plocha, 3/5 stavební plocha, 45/2 stavební plocha, 50/2 ostatní plocha, 1 ostatní plocha, 46/2 jiná stavba Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Karlovy Vary na LV č. 104 pro obec Teplá a k.ú. Klášter Teplá Řád premonstrátů – opatství Želiv 34. Klášter premonstrátů Želiv čp. 52 budova se stavební plochou č.k. 89/3 čp. 88 (hrad Trčkův) se stavební plochou č.k. 89/13 čp. 115 (byt sládkův) se stavební plochou č.k. 89/15 čp. 122 konvent se stavební plochou č.k. 89/16 čp. 1 klášter se stavební plochou č.k. 89/19 čp. 213 (zahradní domek) se stavební plochou č.k. 90 čp. 126 budova se stavební plochou č.k. 160 čp. 119 budova se stavební plochou č.k. 89/12 pozemky č.k. 91 (provozovna), 212/5 zahrada, 213//4 zahrada, 220 zahrada, 221 pastva, 226 zahrada, 230 zahrada, 234 zahrada, 235 zahrada, 236 zahrada, 238 zahrada, 239 zahrada, 240/1 zahrada, 241/1 zahrada Vlastník: Čs. stát – Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Pelhřimov na LV č. 313 pro obec a k.ú. Želiv Řád svatého Benedikta – opatství Břevnov 35. Klášter benediktinů Břevnov čp. 1 klášter se stavební plochou č.k. 2 pozemky č.k. 3 zahrada, 11 stavební plocha, 12/2 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – FMV Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 13 pro obec Praha a k.ú. Břevnov pozemky č.k. 5 stavební plocha (skleník), 6 stavební plocha (zahradní dům), 7 zahrada Vlastník: Čs. stát – Sady, lesy, zahradnictví s.p. Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 6 pro obec Praha a k.ú. Břevnov pozemky č.k. 12/1 stavební plocha, 14 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Zemědělský nákup a zásobování koncern Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 1537 pro obec Praha a k.ú. Břevnov Mužské kláštery ve Slovenské republice Řád Společnosti Ježíšovy 36. Jezuitský klášter Bratislava čp. 409 budova se stavební plochou č.k. 66 Vlastník: Čs. stát – Obvodní hospodářská správa školských zařízení a dětských jeslí Bratislava 1 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 628 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město 37. Provincialát jezuitů Bratislava čp. 15 budova se stavební plochou č.k. 68 Vlastník: Čs. stát – NVB Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 2 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město 38. Řeholní dům jezuitů Banská Bystrica čp. 240 budova se stavební plochou č.k. 1784 Vlastník: Čs. stát – Státní vědecká knihovna Banská Bystrica Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Banská Bystrica na LV č. 835 pro obec a k.ú. Banská Bystrica 39. Řeholní dům jezuitů Trnava pozemky č.k. 61. stavební plocha, 114/2 stavební plocha, 115 zastavěná plocha včetně domu údajně čp. 487 Vlastník: Čs. stát – ONV Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na ev.l. 304 pro obec a k.ú. Trnava 40. Řeholní dům jezuitů Trnava čp. 143 budova se stavební plochou č.k. 63 Vlastník: Čs. stát – Okresní bytový podnik Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na ev.l. 55 pro obec a k.ú. Trnava Řád premonstrátský – opatství Jasov 41. Řeholní domy premonstrátů Košice č.k. 796 stavební plocha, 797 stavební plocha s budovami původně čp. 105, 106 a 107 (původní stavební parcely 946/2, 948 a 949) Vlastník: Čs. stát – Krajské osvětové středisko Košice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 5 pro obec Košice a k.ú. Košice střed Společnost svatého Františka Saleského (salesiánů) – slovenská inspektorie 42. Řeholní dům salesiánů Bratislava VI čp. 552 budova se stavební plochou č.k. 10564 pozemky č.k. 10563/1 stavební plocha, 10563/2 stavební plocha, 10563/3 stavební plocha Vlastník: Čs stát 0 Pozemní stavby s.p. Bratislava Uživatel:. jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na ev.l. 56 pro obec Bratislava a k.ú. Nivy 43. Řeholní dům salesiánů Trnava-Kopánka čp. 3033 budova se dvorem se stavební plochou č.k. 4588 pozemek č.k. 4586 ostatní plocha (hřiště) Vlastník: Čs. stát – MNV Trnava, Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obec a k.ú. Trnava č.k. 4587 stavební plocha Vlastník: Čs. stát 0 Zdroj Bratislava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1938 pro obec a k.ú. Trnava 44. Řeholní dům salesiánů Žilina pozemky č. k. 4437/4 stavební plocha č.k. 4437/3 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – Podnik bytového hospodářství Žilina Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Žilina na LV č. 79 pro obec a k.ú. Žilina čp. 2806 budova se stavební plochou 4434 pozemky č.k. 4431 stavební plocha, 4432 stavební plocha, 4433 stavební plocha, 4435 stavební plocha, 4436 stavební plocha, 4437/1 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – MV SR Uživatel: Krajská správa SNB Banská Bystrica Zapsáno u SG Žilina na LV č. 2906 pro obec a k.ú. Žilina Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů) na Slovensku 45. Klášter redemptoristů Bratislava čp. 4493 budova se stavební plochou č.k. 3485/2 pozemky č.k. 3485/3 stavební plocha, 3485/4 stavební plocha, 3485/5 stavební plocha, 3485/6 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – Slovenské energetické podniky Bratislava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1017 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město čp. 955 budova se stavební plochou 3484 Vlastník: Čs. stát – Školská hospodářská správa města Bratislavy Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 3290 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město Společnost svatého Františka Saleského na Slovensku 46. Řeholní dům Trnava čp. 1247 budova se stavební plochou č.k. 4387 Vlastník: Čs. stát – OÚNZ Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2467 pro obec a k.ú. Trnava Ženské kláštery v České republice Institut Blahoslavené Panny Marie (anglické panny) 47. Klášter anglických panen Štěkeň čp. 1 zámek se stavební plochou č.k. 22 pozemky č.k. 24 stavební plochy (skleník), 25 stavební plocha (prádelna), 3/1 ostatní plocha, 5 ostatní plocha, 6/4 ostatní plocha, 22 ostatní plocha, 23 zahrada, 309//4 ostatní plocha, 333/2 d1 ovocný sad, d2 ostatní plocha, 1066/1 ostatní plocha, 1066/3 ostatní plocha, 1066/4 ostatní plocha, 1074/2 ostatní plocha, 49 stavební plocha (budova čp. 23), 79 zahrada, 355 stavební plocha, 356 stavební plocha, 357 stavební plocha, 333//28 pozemková parcela Vlastník: Čs. stát – Okresní ústav sociálních služeb Strakonice Uživatel: jako vlastník MNV Štěkeň Zapsáno u SG Strakonice na LV č. 208 pro obec a k.ú. Štěkeň Kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského 48. Řeholní dům Praha – ústav sv. Notburgy čp. 321 budova se stavební plochou č.k. 960 pozemky č.k. 963 zahrada, 969/1 zahrada Vlastník: Čs. stát – Školská správa NVP Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 141 pro obec Praha a k.ú. Malá Strana čp. 321 (část) se stavební plochou č.k. 962 č.k. 961 zahrada Vlastník: Čs. stát – ONV Praha 1 Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 1 pro obec Praha a k.ú. Malá Strana Řád cisterciaček v ČSFR 49. Klášter Porta Coeli Tišnov pozemky č.k. 2/1 (klášter), 2/2 (probošství), 3 ostatní plocha, 4 zahrada, 5 ostatní plocha, 8 ostatní plocha, 14 zahrada, 15 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Brno Uživatel: jako vlastník Okresní muzeum Ivančice Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 383 pro obec Tišnov a k.ú. Předklášteří Kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje 50. Klášter Velehrad čp. 142 ústav mrzáčků se stavební plochou č.k. 244 Vlastník: Čs. stát – ONV Uherské Hradiště Uživatel: MNV Velehrad Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 2 pro obec a k.ú. Velehrad č.k. 547/73 pozemková parcela Vlastník: Čs. stát – MNV Velehrad Uživatel: Jaroslav a Vladimír Němečkovi čp. 216, Velehrad Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 1 pro obec a k.ú. Velehrad Kongregace Dcer Božské Lásky 51. Mariánský ústav v Praze čp. 527 budova se stavební plochou č.k. 2161 č.k. 2162 dvůr Vlastník: Čs. stát – ČVUT Vojenská katedra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 546 pro obec Praha a k.ú. Nové Město 52. Marianum v Opavě čp. 768 budova se stavební plochou č.k. 2667 čp. 886 budova se stavební plochou č.k. 2701/3 čp. 770 dům se stavební plochou č.k. 2669 pozemky č.k. 2666 ostatní plocha, 2701/2 stavební plocha (kostel), 2701/4 stavební plocha (kostel), 2701/1 zahrada, 2701/5 ostatní plocha, 2701/6 ostatní plocha, 2668 zahrada Vlastník: Čs. stát – Okresní ústav sociálních služeb Opava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 1789 pro obec Opava a k.ú. Opava-předměstí Kongregace Dcer Nejsvětějšího Spasitele 53. Řeholní dům Znojmo čp. 602 budova se stavební plochou č.k. 842/1 Vlastník: Čs. stát – OÚNZ Znojmo Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Znojmo na LV č. neuvedeno pro obec a k.ú. Znojmo-město pozemky č.k. 839/1 zahrada, 839/2 stavební plocha, 839/4 stavební plocha, 842/2 stavební plocha (škola) Vlastník: Čs. stát – MNV Znojmo Uživatel: jako vlastník SBD Znojemčan Zapsáno u SG Znojmo na LV č. 1 pro obec a k.ú. Znojmo-město Česká kongregace sester dominikánek 54. Klášter Bojkovice čp. 537 budova se stavební plochou č.k. 651 čp. 540 budova se stavební plochou č.k. 652 pozemky č.k. 653 stavební plocha (komora), 3676//2 zahrada, 3690/2 zahrada, 3706/2 ostatní plocha, 3698/2 ostatní plocha, zb. 3706/2, 3698/2 zb., 5375//4 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Hospodářská správa škol a zařízení Jm KNV Brno Uživatel: jako vlastník Okresní správa silnic Uherské Hradiště Zapsáno u SG Uherský Brod na LV č. 407 pro obec a k.ú. Bojkovice 55. Řeholní dům Praha 2, Černá ul. čp. 1610 budova se stavební plochou č.k. 782 čp. 170 budova se stavební plochou č.k. 783 Vlastník: Čs. stát – Školská správa NVP Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 174 pro obec Praha a k.ú. Nové Město Kongregace školských sester de Notre Dame 56. Klášter Praha 4, Hornokrčská ul. čp. 708 budova se stavební plochou č.k. 2029 čp. 709 budova se stavební plochou č.k. 2031 Vlastník: Čs. stát – Školská správa NVP Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 787 pro obec Praha a k.ú. Krč Kongregace sester Třetího řádu sv. Františka pod ochranou sv. Rafaela 57. Řeholní dům Biskupice 7/8 celku čp. 47 budova se stavební plochou č.k. 45 7/8 celku č.k. 54 zahrada Vlastník: Čs. stát – MNV Radkovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 1 pro obec a k.ú. Biskupice Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie Třetího řádu svatého Františka 58. Klášter Olomouc čp. 114 budova se stavební plochou č.k. 539 č.k. 58/3 zahrada Vlastník: Čs. stát – Strojní a traktorová stanice s.p. Olomouc Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 122 pro obec a k.ú. Olomouc-město Kongregace milosrdných sester Svatého Kříže 59. Provinční dům Kroměříž čp. 1466 budova se stavební plochou č.k. 2005 pozemky č.k. 469/1 ovocný sad, 469/2 ostatní plocha, 469/5 ostatní plocha, 469/6 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – OÚNZ Kroměříž Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 1541 pro obec a k.ú. Kroměříž čp. 1461 budova se stavební plochou č.k. 2324 č.k. 453/1 Vlastník: Čs. stát – Okresní podnik bytového hospodářství v Kroměříži Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 44 pro obec a k.ú. Kroměříž Kongregace sester služebnic Neposkvrněného Početí Panny Marie 60. Řeholní dům Ludgeřovice čp. 495 budova se stavební plochou č.k. 526 č.k. 525 zahrada Vlastník: Čs. stát – MNV Ludgeřovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 1 pro obec a k.ú. Ludgeřovice Kongregace školských sester řádu svatého Františka 61. Řeholní dům Praha 2, Lublaňská ul. čp. 666 budova se stavební plochou č.k. 334 Vlastník: Čs. stát – ministerstvo vnitra ČR Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 136 pro obec Praha a k.ú. Vinohrady Kongregace Šedých sester Třetího řádu svatého Františka 62. Řeholní dům Praha 1, Bartolomějská ul. čp. 294 budova se stavební plochou č.k. 299 čp. 296 budova se stavební plochou č.k. 297 čp. 308 klášter Šedých sester se stavební plochou č.k. 300 čp. 293 budova se stavební plochou č.k. 301 č.k. 303 zahrada Vlastník: Čs. stát – FMV Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 38 pro obec Praha a k.ú. Staré Město Kongregace Milosrdných sester sv. Vincence de Paul 63. Řeholní dům Kroměříž čp. 1553 nemocnice se stavební plochou č.k. 275 č.k. 329 zahrada Vlastník: Čs. stát – OÚNZ Kroměříž Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 1541 pro obec a k.ú. Kroměříž Řád svaté Voršily Římské unie 64. Klášter Praha čp. 139 budova se stavební plochou č.k. 949 čp. 2070 budova se stavební plochou č.k. 950 pozemky č.k. 948/1 ostatní plocha, 948/2 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – ONV Praha 1 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 30 pro obec Praha a k.ú. Nové Město čp. 1435 budova se stavební plochou 944/2 pozemky č.k. 944/1 stavební plocha, 944/3 ostatní plocha, 944/4 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – Národní divadlo Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 341 pro obec Praha a k.ú. Nové Město čp. 139 budova se stavební plochou č.k. 945/1 č.k. 948/3 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Výzkumný ústav endokrinologický Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 99 pro obec Praha a k.ú. Nové Město č.k. 2397 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát – Dopravní podnik hl. města Prahy Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 41 pro obec Praha a k.ú. Nové Město Kongregace milosrdných sester Třetího řádu sv. Františka brněnských 65. Klášter Brno čp. 107 budova se stavební plochou č.k. 179 čp. 110 budova se stavební plochou č.k. 178 čp. 112 budova se stavební plochou č.k. 177 čp. 516 budova se stavební plochou č.k. 176 pozemek č.k. 180 zahrada Vlastník: Čs. stát – KÚNZ Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV č. 6 pro obec Brno a k.ú. Veveří Kongregace milosrdných sester Třetího řádu sv. Františka opavských 66. Klášter Olomouc čp. 851 budova se stavební plochou č.k. 186 Vlastník: Čs. stát – Stavoprojekt Olomouc Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 72 pro obec Olomouc a k.ú. Olomouc-město čp. 852 budova se stavební plochou č.k. 185 Vlastník: Čs. stát – PBH Olomouc Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 15 pro obec Olomouc a k.ú. Olomouc-město Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova 67. Klášter Praha 2 čp. 1609 budova se stavební plochou č.k. 1841 Vlastník: Čs. stát – OPBH Praha 2 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 11 pro obec Praha a k.ú. Nové Město 68. Klášter Rajhrad čp. 324 budova se stavební plochou č.k. 256/1 pozemky č.k. 256/2 stavební plocha, 259 stavební plocha, 260 zahrada, 257 ostatní plocha, 261 ostatní plocha, 262 zahrada, 263 ostatní plocha a 264 zahrada Vlastník: Čs. stát – FMNO Uživatel: jako vlastník Jihomoravské vodovody a kanalizace Zapsáno u SG Brno-venkov na LV č. 557 pro obec a k.ú. Rajhrad Ženské kláštery ve Slovenské republice Kongregace Dcer Nejsvětějšího Spasitele 69. Řeholní dům Bratislava č.k. 9002 stavební plocha, 8994 stavební plocha, 8996 stavební plocha, 8990 stavební plocha, 8991 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – Bytový podnik Bratislava Uživatel: jako vlastník s domy čp. 301, 306, 336 a 479 Zapsáno u SG Bratislava město na ev.l. 45 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město Kongregace řeholních kanovnic sv. Augustina de Notre Dame 70. Řeholní dům Bratislava čp. 36 budova se stavební plochou č.k. 137/1 pozemky č.k. 136 hřiště, 137/2 hřiště a 137/5 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – Obvodní hospodářská správa školských zařízení a dětských jeslí Bratislava 1 Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1628 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město 71. Řeholní dům Bratislava čp. 198 budova se stavební plochou č.k. 138 Vlastník: Čs. stát – Vysoká škola výtvarných umění Bratislava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1831 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město 72. Řeholní dům Nováky čp. 194 budova se stavební plochou č.k. 1711/1 pozemky č.k. 1712 park, 1711/3 stavební plocha Vlastník: Čs. stát – MNV Nováky Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 1 pro obec a k.ú. Nováky Příloha č. 2 73. Nemovitý majetek arcibiskupství olomouckého čp. 151 budova se stavební plochou č.k. 569 čp. 605 budova se stavební plochou č.k. 646/2 čp. 150 budova se stavební plochou č.k. 567 čp. 145 budova se stavební plochou č.k. 562 parcely č.k. 186 zahrada, 65 zahrada, 66 ostatní plocha, 569/2 stavební plocha (posluchárna), 64/4 zahrada Vlastník: Čs. stát – Univerzita Palackého, Olomouc Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 49 pro obec Olomouc a k.ú. Olomouc-město 74. čp. 851 budova se stavební plochou č.k. 186 čp. 841 budova se stavební plochou č.k. 187 Vlastník: Čs. stát – Stavoprojekt, Olomouc Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 72 pro obec Olomouc a k.ú. Olomouc-město Příloha č. 3 Mužské kláštery v České republice Řád svatého Augustina - provincie Česká 1. Augustiánský klášter Bělá pod Bezdězem čp. 42 dům se stav. plochou 242 Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Mladá Boleslav Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Mladá Boleslav na LV 72 pro obecobec a k. ú. Bělá pod Bezdězem pozemek: č. k. 91/1 zahrada Vlastník: čs. stát - Severočeské papírny s. p. Štětí Uživatel: Okresní bytový podnik Mladá Boleslav Zapsáno u SG Mladá Boleslav na LV č. 261 pro obecobec a k. ú. Mladá Boleslav 2. Augustiánský klášter Česká Lípa čp. 297 se stavební plochou č. k. 944 pozemky č. k. 945 (kaple), 946 pastvina, 947 (kaple), 948 (ambit), 949 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Okresní vlastivědné muzeum v Č. Lípě Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Česká Lípa na LV 711 pro obecobec a k. ú. Česká Lípa 3. Augustiánský klášter Dolní Ročov čp. 1 se stav. plochou 1/1 pozemky č. k. 1/2 zast. plocha, č. k. 1 zahrada Vlastník: čs. stát - OÚNZ Louny Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Louny na LV 84 pro obecobec a k. ú. Dolní Ročov 4. Augustiánský klášter Domažlice čp. 119 dům se stav. plochou 61/1 pozemek č. k. 3/1 zahrada Vlastník: čs. stát - Městský národní výbor Domažlice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Domažlice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Domažlice 5. Augustiánský klášter Vrchlabí čp. 213 dům se stav. plochou 165/2 pozemky č. k. 165/1 (kostel), 67 (zahrada) Vlastník: čs. stát - správa Krkonošského národního parku Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trutnov na LV 186 pro obecobec a k. ú. Vrchlabí 6. Augustiánský klášter Svatá Dobrotivá - Zaječov čp. 1 se stav. plochou 65 pozemky č. k. 402/1 pastvina, 412/2 ost. plocha, 413/3 zahrada, 413/4 zahrada, 414/1 díl 1, 2 a 3 a zahrada, 414/2 zahrada, 415 ost. plocha, 416 ost. plocha, 1182 ost. plocha, 1183/1 ost. plocha, 402/2 pastvina Vlastník: čs. stát - Státní muzeum čsl. tělesné výchovy a sportu v Praze Uživatel: čs. stát - Státní muzeum čsl. těl. vých. v Praze, JZD Buzuluk v Oseku, MNV Zaječov Zapsáno u SG Beroun na LV 384 pro obecobec a k. ú. Zaječov Řád svatého Augustina - opatství Staré Brno 7. Augustiánský klášter Brno čp. 907 se stav. plochou 9 Vlastník: čs. stát - Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV 308 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno pozemky č. k. 5/3 ost. plocha, 5/4 ost. plocha, 6 ost. plocha, 8 ost. plocha, 13 ost. plocha, 16/ 1 ost. plocha Vlastník: čs. stát - správa veřejného majetku Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV 451 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno pozemky č. k. 10 ost. plocha, 15 ost. plocha, Vlastník: čs. stát - Moravské muzeum v Brně Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV 352 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno pozemek č. k. 12 stav. plocha Vlastník: čs. stát - Moravské muzeum v Brně Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV 249 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno pozemek č. k. 5/1 ost. plocha, Vlastník: čs. stát - Městská správa komunikací Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV 246 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno Řád svatého Benedikta - opatství Břevnov 8. Klášter Benediktinů Břevnov pozemek č. k. 4 stav. plocha Vlastník: Sady, lesy a zahradnictví, s. p. Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 6 pro obecobec a k. ú. Břevnov sýpka (bez č. p.) na stav. ploše 12/1 již vrácené Vlastník: čs. stát, Zemědělský nákup a zásobování, koncern Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha 1 na LV 1537 pro obecobec a k. ú. Břevnov hospodářské budovy na stav. ploše 12/2 již vrácené Vlastník: čs. stát - Federální ministerstvo vnitra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 13 pro obecobec a k. ú. Břevnov 9. Klášter Benediktinů Broumov čp. 1 se stav. plochou 1/1 pozemky č. k. 146 kolna, 276 vodárna, 49 ost. plocha, 140 ost. plocha, 730/2 zahrada, 730/4 ost. plocha, 141/2 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra ČR Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Náchod na LV 888 pro obecobec a k. ú. Broumov pozemky 285 stav. plocha se skleníkem, stav. plocha 286 s kolnou, stav. plocha 451 s domem 251/I, stav. plocha 452 s kolnou, stav. plocha 453 s domem 226/1, 723 zahrada, 724 zahrada, 725 zahrada, 726/1 zahrada, 726/2 zahrada, 727 zahrada, 728 zahrada, Vlastník: čs. stát - Městský národní výbor Broumov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Náchod na LV 1 pro obecobec a k. ú. Broumov Řád cisterciácký - opatství Vyšší Brod 10. Cisterciácký klášter Vyšší Brod čp. 134 - část se stav. plochou 138/1, čp. 135 se stav. plochou 141, 215 stav. plocha s kolnou, 1404 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Barvy, laky s. p. Praha 9 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kaplice na LV 393 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod ost. plocha 1406 Vlastník: čs. stát - Ředitelství pošt Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kaplice na LV 1439 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod pozemky č. k. 136 stav. plocha s kolnou, 1408 zahrada, 1409 zahrada, 1413 ost. plocha, 1415 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Krajské středisko st. pam. péče a ochr. přírody Č. Budějovice Zapsáno u SG Kaplice na LV 215 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod Řád Bratří kazatelů - provincie česko-slovenská 11. Dominikánský klášter Litoměřice čp. 92 se stav. plochou 156, čp. 273 se stav. plochou 157, pozemky č. k. 161 zahrada, č. k. 162 zahrada Vlastník: čs. stát - Státní statek v Litoměřicích Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Litoměřice na LV 102 pro obecobec a k. ú. Litoměřice 12. Dominikánský klášter Olomouc čp. 578 se stav. plochou 8, zahrada č. k. 6 Vlastník: čs. stát - Lidová škola umění v Olomouci Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV 276 pro obecobec a k. ú. Olomouc-město Řád Menších bratří - františkánů provincie sv. Václava 13. Františkánský klášter Bechyně čp. 39 se stav. plochou 266/2 pozemky č. k. 268 stav. plocha se sklepem, 269 stav. plocha, 265 stav. plocha s kolnou Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Tábor Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Tábor na LV 1504 pro obecobec a k. ú. Bechyně pozemek č. k. 267 zast. plocha Vlastník: čs. stát - Domov mládeže Bechyně Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Tábor na LV 58 pro obecobec a k. ú. Bechyně pozemek č. k. 277 ost. plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Bechyně Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Tábor na LV 1 pro obecobec a k. ú. Bechyně 14. Františkánský klášter Dačice čp. 21/III se stav. plochou 1641/1 pozemky č. k. 1645 ost. plocha, 1642/1 zahrada, 1642/2 zahrada, 1641/2 stav. plocha, 1641/3 stav. plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Dačice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 1 pro obecobec a k. ú. Dačice pozemky č. k. 1638 stav. plocha, 1639/1 zahrada, 1639/2 zahrada Vlastník: čs. stát - Služby, s. p. Dačice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 376 pro obecobec a k. ú. Dačice 15. Františkánský klášter Hejnice čp. 1 se stav. plochou čp. 1 se stav. plochou pozemek č. k. 257/1 zahrada Vlastník: čs. stát - Severočeské muzeum Liberec Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Liberec na LV 610 pro obecobec a k. ú. Hejnice pozemek č. k. 257/2 zahrada Vlastník: MěstNV v Hejnicích Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Liberec na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hejnice 16. Františkánský klášter Hořovice čp. 253 se stav. plochou 5 Vlastník: čs. stát - MěstNV Hořovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Beroun na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hořovice pozemek č. k. 6 zahrada Vlastník: čs. stát - Technické služby Hořovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Beroun na LV 1698 pro obecobec a k. ú. Hořovice 17. Františkánský klášter Hostinné čp. 119 se stav. plochou 212 pozemky č. k. 169/3 Vlastník: čs. stát - MěstNV Hostinné Uživatel: Muzeum Podkrkonoší Trutnov Zapsáno u SG Trutnov na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hostinné pozemky č. k. 178/1 zahrada, 178/2 zahrada a ost. plocha Vlastník: čs. stát - KRPA s. p. Hostinné Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trutnov na LV 102 pro obecobec a k. ú. Hostinné pozemek č. k. stav. plocha 211 s kostelem Vlastník: čs. stát - Muzeum Podkrkonoší Trutnov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trutnov na LV 438 pro obecobec a k. ú. Hostinné 18. Františkánský klášter Cheb čp. 32 se stav. plochou 231 pozemek č. k. 24 zahrada Vlastník: čs. stát - ONV Cheb Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Cheb na LV 2 pro obecobec a k. ú. Cheb pozemek č. k. 230 stav. plocha s kostelem Vlastník: čs. stát - Chebské muzeum v Chebu Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Cheb na LV 73 pro obecobec a k. ú. Cheb 19. Františkánský klášter Jindřichův Hradec čp. 98/II se stav. plochou 1721/1 pozemky 1719 zahrada, 1721/2 stav. plocha, 1721/3 ost. plocha Vlastník: čs. stát - KÚNZ České Budějovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 3664 pro obecobec a k. ú. Jindř. Hradec pozemek č. k. 1722/1 zahrada Vlastník: čs. stát - Technické služby města Jindř. Hradec Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 3299 pro obecobec a k. ú. Jindř. Hradec 20. Františkánský klášter Kadaň čp. 474 se stav. plochou 1040, 1027 a kaplí pozemky č. k. 1041 zahrada, 1042 zahrada, 1043 zahrada, 1044 ost. plocha, 1045 ost. plocha, 1028 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Kulturní správa ONV Chomutov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Chomutov na LV 1406 pro obecobec a k. ú. Kadaň pozemky č. k. 1029 zahrada, 1031 zahrada, 1030 zahrada, 1039 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra Praha Uživatel: čs. stát - Krajská správa SNB Ústí n. Labem a kult. správa Chomutov Zapsáno u SG Chomutov na LV 69 pro obecobec a k. ú. Kadaň 21. Františkánský klášter Slaný čp. 221 se stav. plochou 408, kostel se stav. plochou 407 pozemky č. k. 180 zahrada, 189 ost. plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Slaný Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Slaný na LV 1 pro obecobec a k. ú. Slaný 22. Františkánský klášter Turnov čp. 65 se stav. plochou 521 pozemky č. k. 523/1 zahrada, 523/2 ost. plocha, 523/3 stav. plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Trutnov Uživatel: jako vlastník a Potraviny Turnov Zapsáno u SG Semily na LV 1 pro obecobec a k. ú. Turnov 23. Františkánský klášter Votice čp. 1 se stav. plochou 2/1 - klášter pozemek č. k. 1 ost. plocha zahrada Vlastník: čs. stát - Tesla, Investiční elektronika, koncern Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Benešov na LV 302 pro obecobec a k. ú. Votice 24. Františkánský klášter Zásmuky čp. 26 se stav. plochou 170 pozemky 16/1 ovocný sad, 16/2 ost. plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Zásmuky Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kolín na LV 1 pro obecobec a k. ú. Zásmuky pozemek č. k. 171 stav. plocha se stavbou Vlastník: čs. stát - Okresní podnik služeb Kolín Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kolín na LV 477 pro obecobec a k. ú. Zásmuky Řád Menších bratří - kapucínů 25. Kapucínský klášter Litoměřice čp. 206 se stav. plochou 275/1 pozemky č. k. 276 zahrada, 277 zahrada, 2715 pastvina Vlastník: čs. stát - MěstNV Litoměřice Uživatel: Domov mládeže pedagogické školy a MěstNV Litoměřice Zapsáno u SG Litoměřice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Litoměřice 26. Kapucínský klášter Praha 1 - Hradčany čp. 99 se stav. plochou 414/1 pozemky č. k. 411 ost. plocha, 415/1 zahrada Vlastník: čs. stát - MNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 11 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany pozemky č. k. 409 zahrada, 410 zahrada Vlastník: čs. stát - Kancelář prezidenta republiky Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 34 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany 27. Kapucínský klášter Třebíč čp. 30 se stav. plochou 205 pozemky č. k. 160/3 ost. plocha, 155 zahrada, 157/1 ost. plocha, 157/2 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Stř. průmyslová škola strojnická v Třebíči Uživatel: jako vlastník a MěstNV Třebíč pozemky č. k. 160/1 zahrada, 160/2 ost. plocha, 207 stav. plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Třebíč Uživatel: Stř. prům. škola stroj. Třebíč, ČSTV TJ Třebíč, MěstNV Třebíč Zapsáno u SG Třebíč na LV 1 pro obecobec a k. ú. Třebíč Řád Menších bratří - minoritů 28. Minoritský klášter Český Krumlov čp. 50 se stav. plochou 760 pozemek č. k. 919/1 zahrada Vlastník: čs. stát - OPBH Český Krumlov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Čes. Krumlov na LV 57 pro obecobec a k. ú. Čes. Krumlov 29. Minoritský klášter Krnov čp. 85 se stav. plochou 188 pozemky č. k. 190 zahrada, 189 stav. plocha Vlastník: čs. stát - Čedok s. p. Praha 1 Uživatel: Interhotel Imperiál Ostrava, OBP Bruntál Zapsáno u SG Bruntál na LV 2474 pro obecobec Krnov a k. ú. Horní předměstí pozemek č. k. 193 stav. plocha Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Bruntál Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bruntál na LV 127 pro obecobec Krnov a k. ú. Horní předměstí Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou - křižovníci 30. Řím.-kat. fara Klučenice čp. 15 na stav. ploše 15/2 pozemek č. k. 38 zahrada Vlastník: čs. stát - ONV Příbram Uživatel: Římskokatol. obecobec Klučenice Zapsáno u SG Příbram na LV 2 pro obecobec a k. ú. Klučenice pozemky č. k. 27 stavební plocha (budova), 28 stavební plocha (budova), 15/3 stavební plocha (budova), 15/4 stavební plocha (budova), 32 ostatní plocha, 33 zahrada Vlastník: čs. stát - MNV Klučenice Uživatel: jako vlastník JZD Orlík Klučenice Zapsáno u SG Příbram na l. v. č. pro obecobec a k. ú. Klučenice Suverénní maltézský rytířský řád (Maltézští rytíři) 31. Velkopřevorství, Praha 1 - Malá Strana čp. 287 se stav. plochou 241, čp. 485 se stav. plochou 248, čp. 488 se stav. plochou 252 pozemky č. k. 242 ost. plocha, 249 ost. plocha, 250 stav. plocha Vlastník: čs. stát - Národní muzeum v Praze Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 22 pro obecobec Praha a k. ú. Malá Strana pozemek č. k. 251 ost. plocha Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 1 Užívatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 1 pro obecobec Praha a k. ú. Malá Strana Hospitálský řád sv. Jana z Boha - Milosrdní bratří 32. Řeholní domy Brno - Štýřice čp. 225 na stav. ploše 428, čp. 333 na stav. ploše 417 Vlastník: čs. stát - Podnik bytového hospodářství ONV I Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV 10 pro obecobec Brno a k. ú. Štýřice 33. Řeholní dům Letovice čp. 208 na stav. ploše 1320 Vlastník: čs. stát - OPBH Blansko Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Boskovice na LV 36 pro obecobec a k. ú. Letovice 34. Klášter Milosrdných bratří Nové Město nad Metují čp. 59 na stav. ploše 279/1 pozemky č. k. 278/2 stav. plocha, 280 stav. plocha, 353 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Tesla Rožnov pod Radhoštěm Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Náchod na LV 269 pro obecobec a k. ú. Nové Město nad Metují čp. 370 na stav. ploše 279/2 pozemky č. k. 1631 stav. plocha, 1666 stav. plocha Vlastník: čs. stát - Učňovská škola Nové Měšto nad Metují Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Náchod na LV 1781 pro obecobec a k. ú. Nové Město nad Metují 35. Kostel sv. Šimona a Judy - Praha 1 - Staré Město kostel na stav. ploše 967 Vlastník: čs. stát - Symfonický orchestr hl. m. Prahy Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 261 pro obecobec Praha a k. ú. Staré Město 36. Řeholní dům Prostějov čp. 2617 na stav. ploše 4738 pozemky č. k. 4723 ost. plocha, 4724 stav. plocha a jiná stavba, 4725 stav. plocha a jiná stavba, 4726/1 zahrada, 4726/2 zahrada Vlastník: čs. stát - Bytový podnik města Prostějova Uživatel: čs. stát - OÚNZ Prostějov a vlastník Zapsáno u SG Prostějov na LV 24 pro obecobec a k. ú. Prostějov Řád zbožných škol (piaristé) - provincie českomoravská 37. Piaristická kolej Litomyšl čp. 8 se stav. plochou 251 pozemky 462/2 zahrada, 462/3 zahrada Vlastník: čs. stát - Střední pedagogická škola v Litomyšli Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Svitavy na LV 708 pro obecobec a k. ú. Litomyšl pozemek č. k. 463 pastvina Vlastník: čs. stát - KNV Hradec Králové, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody východočeského kraje se sídlem v Pardubicích Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Svitavy na LV 14 pro obecobec a k. ú. Litomyšl Řád premonstrátů - opatství Strahov 38. Premonstrátský klášter Milevsko čp. 558 se stav. plochou 539 Vlastník: čs. stát - Oseva, krajský semenářský podnik Tábor Uživatel: JZD Sepekov Zapsáno u SG Písek na LV 26 pro obecobec a k. ú. Milevsko pozemek č. k. 1835/2 ost. plocha - veřejná zeleň Vlastník: čs. stát - MěstNV Milevsko Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Písek na LV 1 pro obecobec a k. ú. Milevsko pozemky č. k. 1835/1 ost. plocha - veřejná zeleň, 1847 les - zahrada Vlastník: čs. stát - ONV Písek Uživatel: čs. stát - MěstNV Milevsko a čs. stát - Lesní závod Milevsko Zapsáno u SG Písek na LV 2 pro obecobec a k. ú. Milevsko pozemky č. k. 533/1 stav. plocha beze stavby, stavební plocha 533/2 beze stavby Vlastník: čs. stát - ONV Písek Uživatel: jako vlastník a JZD Sepekov Zapsáno u SG Písek na evidenčních listech 1222 a 5020 pro obecobec a k. ú. Milevsko 39. Řím.-kat. fara Sepekov čp. 1 na stavební ploše 43/1 Vlastník: čs. stát - Státní židovské muzeum Praha 1 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Písek na LV 518 pro obecobec a k. ú. Sepekov 40. Premonstrátský klášter Strahov čp. 128 se stav. plochou 228 Vlastník: čs. stát - Památník národního písemnictví na Strahově Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 101 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany Řád premonstrátů - opatství Teplá 41. Premonstrátský klášter Teplá stav. plocha 3/11 (jiná stavba), 4 ost. plocha - (veřejná zeleň), 5 ost. plocha - (veřejná zeleň), 6 zahrada, 10 ost. plocha - (manipulační plocha), 61/2 ost. plocha - (ost. veřejná zeleň), 562/2 ost. plocha - (ost. komunikace), 612/3 vodní nádrž umělá, 629 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Kraj. stř. státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Karlovy Vary na LV 104 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá čp. 14 na stav. ploše 6/1, čp. 15 na stav. ploše 5, čp. 16 na stav. ploše 43, stav. plocha 6/2 - (jiná stavba) Vlastník: čs. stát - Agrokombinát Karlovy Vary Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG K. Vary na LV 22 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá stav. plocha 40 - (jiná stavba) Vlastník: čs. stát - SEMPRA - Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG K. Vary na LV 98 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé) 42. Řeholní dům Frýdek čp. 145 na stav. ploše 227, čp. 146 na stav. ploše 228 pozemky č. k. 226 ost. plocha, 229 zahrada, 230 zahrada Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Frýdek-Místek Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Frýdek-Místek na LV 1084 pro obecobec Frýdek-Místek a k. ú. Frýdek Salesiáni dona Bosca 43. Salesiánský chlapecký domov Praha - Kobylisy čp. 640 se stav. plochou 1/1 pozemky č. k. 2/1 ost. plocha, 2/2 stav. plocha, 3/1 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Středisko pro hosp. správu škol a školských zařízení NVP Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 79 pro obecobec Praha a k. ú. Kobylisy 44. Salesiánský ústav Pardubice pozemky č. k. 2316/82 neplodná půda, 2316/87 neplodná půda Vlastník: čs. stát - MěstNV Pardubice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Pardubice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Pardubice 45. Salesiánský ústav Don Bosco, Ostrava 1 čp. 1949 se stav. plochou 2920/4 pozemky č. k. 2906/2 ost. plocha Vlastník: čs. stát - MNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Ostrava na LV 340 pro obecobec Ostrava a k. ú. Mor. Ostrava Společnost Božského Spasitele (Salvatoriáni) 46. Kolej Salvatoriánů Krnov čp. 712 se stav. plochou 1970 pozemek č. k. 1971 zahrada Vlastník: čs. stát - Strojosvit s. p. Krnov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bruntál na LV 117 pro obecobec a k. ú. Krnov Řád služebníků Panny Marie - servité 47. Klášter servitů Nové Hrady čp. 2 na stav. ploše 43/1 pozemky č. k. 43/2 stav. plocha a jiná stavba, 45 stav. plocha a jiná stavba, 70 ost. plocha, 71 ost. plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Nové Hrady Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG České Budějovice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Nové Hrady Kongregace Školských bratří (Bratři křesťanských škol) 48. Řeholní dům Svatý Jan pod Skalou čp. 1 se stav. plochou 18/1 pozemky č. k. 16 stav. plocha, č. k. 18/3 stav. plocha, 30 díl 1 ovocný sad, 30 díl 2 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Federální ministerstvo vnitra Praha Uživatel: čs. stát - Správa SNB hl. m. Prahy a Stř. kraje Zapsáno u SG Beroun na LV 333 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou čp. 16 na stav. ploše 1 pozemky č. k. 109 stav. plocha s hospodářskou budovou, 110 stav. plocha s hosp. budovou, 51 ost. plocha, 61 louka, 62 pastvina, 63 zahrada, 759 ost. plocha, 992/1 ost. plocha, 992/2 ost. plocha Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra ČR Uživatel: čs. stát - MNV Loděnice Zapsáno u SG Beroun na LV 176 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou pozemek č. k. 60 les Vlastník: čs. stát - Operativní správa Potraviny Uživatel: Lesní závod Nižbor - čs. stát - Severočeské st. lesy Benešov Zapsáno u SG Beroun na LV 30 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou 49. Řím.-kat. fara Svatý Jan pod Skalou čp. 2 se stav. plochou 26 pozemky č. k. 7/3 ost. plocha, 11 ost. plocha, 69/6 les Vlastník: čs. stát - MěstNV Loděnice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Beroun na LV 1 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou 50. Řeholní dům Praha 6 - Bubeneč čp. 83 se stav. plochou 757 pozemek č. k. 758 zahrada Vlastník: čs. stát - Školská správa ONV v Praze 6 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 78 pro obecobec Praha a k. ú. Bubeneč 51. Johaneum - dům sirotků a učňů, Praha 2 - Salmovská čp. 1538 se stav. plochou 1889 Vlastník: čs. stát - OPBH Praha 2 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV 11 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město Ženské kláštery v České republice Řád sester Alžbětinek 1. Klášter alžbětinek Praha čp. 448 (klášter alžbětinek) se stavební plochou č. k. 1565 pozemek č. k. 1569/1 zahrada Vlastník: čs. stát - OÚNZ Praha 2 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 254 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město 2. Řeholní dům Brno čp. 207 (budova) se stavební plochou č. k. 762 pozemek č. k. 763 zahrada Vlastník: čs. stát - Městská správa ústavu sociální péče Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV č. 25 pro obecobec Brno a k. ú. Štýřice 3. Konvent alžbětinek Jablunkov čp. 395 (budova) se stavební plochou č. k. 1152 čp. 600 (budova) se stavební plochou č. k. 1153 a č. k. 1154 čp. 234 (budova) se stavební plochou č. k. 1158 pozemky č. k. 1151 zahrada, 1141 ostatní plocha, 1155 ostatní plocha, 1159 zahrada, 1157 ostatní plocha, 1165 ostatní plocha, 1167 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - OÚNZ Frýdek-Místek Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Třinec na LV 1586 pro obecobec a k. ú. Jablunkov Institut Blahoslavené Panny Marie - anglické panny 4. Řeholní domy Nýrsko čp. 302 (budova) se stavební plochou č. k. 346 pozemek č. k. 1028/3 Vlastník: čs. stát - FMV Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Klatovy na LV č. 117 pro obecobec a k. ú. Nýrsko čp. 314 (budova) se stavební plochou č. k. 360 pozemek č. k. 341 pastva Vlastník: čs. stát - Drůbežnictví Xaverov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Klatovy na LV č. 642 pro obecobec a k. ú. Nýrsko Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského 5. Řeholní dům České Budějovice čp. 193 (budova) se stavební plochou č. k. 318 Vlastník: čs. stát - MV ČR Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 525 pro obecobec a k. ú. České Budějovice 6. Provinční dům slezské provincie Město Albrechtice čp. 171 (budova) se stavební plochou č. k. 1361 čp. 174 (budova) se stavební plochou č. k. 1362 Vlastník: čs. stát - OÚNZ Bruntál Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bruntál na LV č. 138 pro obecobec a k. ú. Město Albrechtice čp. 8 (budova) se stavební plochou č. k. 158 čp. 8 (budova) se stavební plochou č. k. 1358 Vlastník: čs. stát - Severomoravské pekárny a cukrárny Ostrava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bruntál na LV č. 172 pro obecobec a k. ú. Město Albrechtice 7. Řeholní domy Moravské Budějovice čp. 656 (budova) se stavební plochou č. k. 867 čp. 907 (budova) se stavební plochou č. k. 1005 pozemky č. k. 1006 stavební plocha (ostatní budovy), 1833 zahrada Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Třebíč Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 1009 pro obecobec a k. ú. Moravské Budějovice 8. Řeholní domy Praha 5 - Smíchov čp. 102 a čp. 304 se stavebními plochami č. k. 3058 a č. k. 3060, ostatní plocha č. k. 3059 a č. k. 3061 - zahrada Vlastník: čs. stát - FMV Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 235 pro obecobec Praha a k. ú. Smíchov 9. Sirotčinec a domov mládeže Praha - Karlín čp. 25 (budova) se stavební plochou č. k. 27 Vlastník: čs. stát - Školská správa ONV Praha 8 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 30 pro obecobec Praha a k. ú. Karlín 10. Řeholní dům Prachatice čp. 142 (budova) se stavební plochou č. k. 148/1 Vlastník: čs. stát - Domov důchodců Prachatice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Prachatice na LV č. 1040 pro obecobec a k. ú. Prachatice Řád cisterciácký - cisterciačky 11. Klášter Porta Coeli Tišnov pozemek č. k. 2/3 stavební plocha (kaple) Vlastník: čs. stát MNV Tišnov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 1 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří pozemek č. k. 11 ostatní plocha, 13 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Státní statek Brno-venkov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 355 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří pozemek č. k. 2/4 stavební plocha (zvonice), 1 ovocný sad, 2/1 ostatní plocha, 6 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Brno Uživatel: jako vlastník Okresní muzeum Ivančice Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 383 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje 12. Řeholní domy Brno - Lerchova ul. čp. 344 (budova) se stavební plochou č. k. 312 pozemek č. k. 313 Vlastník: čs. stát - Ekonomická správa školských a kulturních zařízení Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV č. 700 pro obecobec Brno a k. ú. Stránice čp. 343 (budova) se stavební plochou č. k. 311 pozemek č. k. 310 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Hospodářská správa škol a školských zařízení Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV č. 900 pro obecobec Brno a k. ú. Stránice 13. Klášter sester Velehrad pozemky č. k. 547/2922 pozemek č. k. 547/292 Vlastník: čs. stát - MNV Velehrad Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Velehrad pozemek č. k. 547/158 zahrada Vlastník: čs. stát - Okresní správa ústavní sociální péče Uherské Hradiště Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 619 pro obecobec a k. ú. Velehrad Kongregace Dcer Božské Lásky 14. Mariánský ústav Brno, Lidická 24 čp. 1867 (budova) se stavební plochou č. k. 3675 Vlastník: čs. stát - Závody silnoproudé elektrotechniky Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV č. 1331 pro obecobec Brno a k. ú. Černé Pole 15. Řeholní dům Brno, Nábř. kpt. Jaroše 25 čp. 1940 (budova) se stavební plochou č. k. 3605 pozemek č. k. 3606 zahrada Vlastník: čs. stát - FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 1446 pro obecobec Brno a k. ú. Černé Pole 16. Řeholní dům Perná pozemky č. k. 241 stavební plocha (klášter), 245/1 stavební plocha (úřední budova) Vlastník: čs. stát - MNV Perná Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Břeclav na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Perná Česká kongregace sester dominikánek - dominikánky 17. Konvent dominikánek Brno čp. 469 (budova) se stavební plochou č. k. 402 pozemek č. k. 403 Vlastník: čs. stát - MV ČR Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 102 pro obecobec Brno II a k. ú. Veveří 18. Řeholní domy Opava - předměstí čp. 869 (budova) se stavební plochou č. k. 2611 čp. 1205 (budova) se stavební plochou č. k. 2609/1 čp. 878 (budova) se stavební plochou č. k. 2608/1 pozemky č. k. 2610 zahrada, 2609/2 ostatní plocha - zahrada, 2608/2 stavební plocha Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Opava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 1789 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí 19. Řeholní dům Podivice čp. 100 (budova) se stavební plochou č. k. 143 pozemek č. k. 142 stavební plocha (stodola) Vlastník: čs. stát - FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Vyškov na LV č. 100 pro obecobec a k. ú. Podivice 20. Klášter dominikánek Střelice u Brna čp. 312 (budova) se stavební plochou č. k. 2581 čp. 311 (budova) se stavební plochou č. k. 2582 pozemky č. k. 2590 sad, 2595 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Brno-venkov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno-venkov na LV č. 1079 pro obecobec a k. ú. Střelice 21. Klášter dominikánek Vlaštovičky u Opavy pozemky č. k. 32/1 zahrada, 32/3 zahrada, 19 stavební plocha, 35 zahrada Vlastník: čs. stát - MNV Opava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 1 pro obecobec Opava a k. ú. Vlaštovičky Apoštolát františkánského sekulárního řádu 22. Dům apoštolátu Hrusice čp. 73 (budova) se stavební plochou č. k. 134 Vlastník: čs. stát - FMV Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-východ na LV č. 669 pro obecobec a k. ú. Hrusice pozemek č. k. 1728/1 zahrada Vlastník. čs. stát - MNV Hrusice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha-východ na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Hrusice Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Opavě 23. Řeholní dům Hradec nad Mor. pozemky č. k. 1429 louka, 1428 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - ONV Opava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Hradec nad Mor. 24. Řeholní dům Kopeček u Olomouce čp. 115 (budova) se stavební plochou 288 pozemky č. k. 290 zahrada, 291 zahrada, 292 zahrada Vlastník: čs. stát - MNV Olomouc Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 1 pro obecobec Olomouc a k. ú. Kopeček 25. Řeholní dům Litovel čp. 45 (budova) se stavební plochou č. k. 327/1 pozemky č. k. 328 stavební plocha (jiná stavba čp. 44), 558 stavební plocha (jiná stavba), 360/1 zahrada, 359/1 zahrada, 360/2 zahrada Vlastník: čs. stát - Severomoravské státní lesy Krnov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 58 pro obecobec a k. ú. Litovel 26. Franciscaneum Opava pozemek č. k. 2290/3 zahrada Vlastník: čs. stát - OÚNZ Opava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 51 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí 27. Řeholní dům Opava čp. 1751 (budova) se stavehní plochou č. k. 2290/27 pozemky č. k. 2290/24 stavební plocha (klášter), 2290/25 zahrada, 2290/22 stav. plocha s budovou Vlastník: čs. stát - OÚNZ Opava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 51 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí 28. Řeholní dům Tovačov čp. 94 (budova) se stavební plochou č. k. 52/1 Vlastník: čs. stát - ONV Přerov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Přerov na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Tovačov 29. Řeholní dům Zlín čp. 3242 (budova) se stavební plochou č. k. 3738 Vlastník: čs. stát - Vysoké učení technické v Brně Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Zlín na LV č. 1584 pro obecobec a k. ú. Zlín pozemek č. k. 525/1 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Vysoké učení technické v Brně Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Zlín na LV č. 584 pro obecobec a k. ú. Zlín Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Brně 30. Řeholní dům Velký Újezd čp. 7 (budova) se stavební plochou č. k. 11 pozemky č. k. 12 stavební plocha (márnice), 13 (chlévy), 18/1 (orná plocha), 18/2 zahrada, 18/3 ostatní plocha, 18/4 ostatní plocha, 18/5 ostatní plocha, 18/6 ostatní plocha, 18/7 ostatní plocha, 18/8 ostatní plocha, 18/9 zahrada, 18/10 zahrada, 18/11 ostatní plocha, 18/12 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Třebíč Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 27 pro obecobec Kojatice a k. ú. Velký Újezd 31. Řeholní dům Žernůvka čp. 12 (budova) se stavební plochou č. k. 15 čp. 2 (budova) se stavební plochou č. k. 9 pozemky č. k. 35 orná plocha, 7/1 ovocný sad - ostatní plocha, 12 ovocný sad - ostatní plocha, 15/1 pastvina, 15/2 pastvina, 41/1 pastvina, 46/1 pastvina, 4/2 ostatní plocha, 7/2 ostatní plocha, 31 ostatní plocha, 41/2 ostatní plocha, 41/3 ostatní plocha, 143 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociální péče Kouřim Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 14 pro obecobec Nelepeč a k. ú. Žernůvka Kongregace školských sester sv. Františka 32. Dům (dříve dívčí gymnázium) Chrudim čp. 291/IV (budova) se stavební plochou č. k. 1025 pozemek č. k. 1193/2 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Chrudim Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Chrudim na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Chrudim 33. Mateřinec školských sester Praha 6 čp. 33 na stavební ploše č. k. 633 pozemek 636 (garáže) Vlastník: čs. stát - Okresní kulturní dům v Praze 6 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV č. 76 pro obecobec a k. ú. Břevnov čp. 139 na stavební ploše č. k. 641 Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 5 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV č. 1685 pro obecobec a k. ú. Břevnov pozemek č. k. 625 stavební plocha (se stavbou) Vlastník: čs. stát - Sady, lesy a zahradnictví Praha Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV č. 6 pro obecobec Praha a k. ú. Břevnov 34. Řeholní domy Praha - Vinohrady čp. 585 na stavební ploše č. k. 117 čp. 586 na stavební ploše č. k. 116 Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV č. 133 pro obecobec Praha a k. ú. Vinohrady 35. Klášter školských sester Rokytnice v Orlických horách čp. 107 na stavební ploše č. k. 251 pozemek č. k. 743/2 zahrada Vlastník: čs. stát - ONV Rychnov nad Kněžnou Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Kvasiny Zapsáno u SG Rychnov n/Kn. na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Rokytnice 36. Klášter školských sester Slatiňany čp. 153 na stavební ploše 165 Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Chrudim Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Chrudim na LV č. 355 pro obecobec a k. ú. Slatiňany 37. Klášter školských sester Šlapanice čp. 1 B na stavební ploše č. k. 58 čp. 22 B na stavební ploše č. k. 43 čp. 32 na stavební ploše č. k. 62 čp. 33 B na stavební ploše č. k. 56 čp. 34 B na stavební ploše č. k. 44 pozemky č. k. stavební plocha č. k. 41 zahrada, 105 dřevník, 47 zahrada, 53/1 sad, 54/2 ostatní plocha, 54/1 sad, 61 rybník, 79/1 sad, 79/2 zahrada, 85 sad, 86 zahrada, 87/1 sad Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Kladno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Slaný na LV č. 154 pro obecobec a k. ú. Šlapanice Řád Bosých karmelitek 38. Klášter Bosých karmelitek Praha - Hradčany čp. 184 na stavební ploše č. k. 124 pozemek č. k. 125 zahrada Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 1 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV č. 1 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany Kongregace školských sester De Notre Dame 39. Řeholní dům sv. Josefa - České Budějovice čp. 2034 na stavební ploše č. k. 4709 čp. 2035 na stavební ploše č. k. 4710 čp. 106 (staré) na stavební ploše č. k. 4708 pozemek č. k. 4693 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 487 a záznam změn 17/80 pro obecobec a k. ú. České Budějovice 40. Klášter sester Hradec Králové čp. 813 na stavební ploše č. k. 942 pozemek č. k. 239/16 Vlastník: čs. stát - OÚNZ Hradec Králové Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Hradec Králové na LV č. 635 pro obecobec a k. ú. Hradec Králové 41. Řeholní dům Kardašova Řečice čp. 1 stavební plocha č. k. 1 čp. 121 stavební plocha č. k. 4 pozemky 1/1 ostatní plocha, 1/2 ostatní plocha, 3 ostatní plocha, 5 ostatní plocha, 6 ostatní plocha, 7/1 zahrada, 4253 ostatní plocha, 4270 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - OÚNZ - Ústav sociálních služeb Jindř. Hradec Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV č. 65 pro obecobec a k. ú. Kard. Řečice 42. Řeholní dům Kašperské Hory čp. 7 na stavební ploše č. k. 60 pozemek č. k. 41 zahrada Vlastník: čs. stát - ONV Klatovy Uživatel: MěstNV Kašperské Hory Zapsáno u SG Sušice na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Kašperské Hory 43. Řeholní dům Praha 2 - Nové Město čp. 530 na stavební ploše č. k. 2167 pozemek č. k. 2166 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV č. 174 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město 44. Klášter sester Praha 4 pozemky č. k. 2030/1 ostatní plocha, 2030/2 ostatní plocha, 2033/2 zahrada, 2033/3 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha na LV č. 787 pro obecobec Praha a k. ú. Krč Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame - slavkovské 45. Mateřinec sester Slavkov u Brna čp. 129 na stavební ploše 1698 pozemek č. k. 1699 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Krajský institut výchovy a vzdělávání v zemědělství a výživě Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Vyškov na LV č. 2671 pro obecobec a k. ú. Slavkov u Brna Kongregace Sester Premonstrátek - českomoravská provincie 46. Řeholní domy Humpolec čp. 147 a čp. 681 na stavební ploše č. k. 774 pozemky č. k. 214 ostatní plocha, 725 stavební plocha, 1219 stavební plocha, 2008 stavební plocha, 2009 stavební plocha, 2271 stavební plocha (garáž) Vlastník: čs. stát - Agrozet, k. p. Humpolec Uživatel: Agrozet Pelhřimov Zapsáno u SG Pelhřimov na LV č. 7 pro obecobec a k. ú. Humpolec 47. Řeholní dům Olšany, okr. Šumperk čp. 105 na stavební ploše č. k. 135 čp. 117 na stavební ploše č. k. 149 pozemky č. k. 151/1 zahrada, 386 pastva Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb v Šumperku Uživatel: jako vlastník a Tesla Brno Zapsáno u SG Šumperk na LV č. 202 pro obecobec a k. ú. Olšany kaple na stavební ploše č. k. 148 Vlastník: čs. stát - MNV Olšany Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Šumperk na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Olšany 48. Mateřinec a exerciční dům Kopeček u Olomouce čp. 152 na stavební ploše č. k. 34 pozemky č. k. 35 stavební plocha, 36 zahrada Vlastník: čs. stát - Fakultní nemocnice v Olomouci - Dětský ústav pro nápravu vad sluchu Kopeček u Olomouce Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 14 pro obecobec Olomouc a k. ú. Kopeček u Olomouce Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti 49. Mateřinec České Budějovice čp. 1978 na stavební ploše č. k. 4618 pozemek č. k. 4623 stavební plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV České Budějovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. České Budějovice čp. 1979 na stavební ploše č. k. 4620 pozemek č. k. 4624/1 ostatní plocha - veřejná zeleň Vlastník: čs. stát - Okresní dům pionýrů a mládeže Č. Budějovice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 1658 pro obecobec a k. ú. České Budějovice Kongregace Milosrdných sester Panny Marie Jerusalemské 50. Mateřinec Opava čp. 235 na stavební ploše č. k. 231 pozemky č. k. 230 zahrada, 232/4 stavební plocha Vlastník: čs. stát - Okr. ústav sociálních služeb Opava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Opava na LV č. 114 pro obecobec a k. ú. Opava-město Kongregace sester sv. Hedviky 51. Mateřinec Břežany, okr. Znojmo čp. 1 se stavební plochou č. k. 112 pozemek č. k. 1280 sad, 1174/1 ostatní plocha - veřejná zeleň, 1300 parcela, 1312 parcela Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Znojmo Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Znojmo na LV č. 97 pro obecobec a k. ú. Břežany Kongregace milosrdných sester svatého Kříže - Choryně 52. Provinční dům Kroměříž stavební plocha č. k. 2644 s hospodářskou budovou Vlastník: čs. stát - OÚNZ Kroměříž Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 541 pro obecobec a k. ú. Kroměříž Kongregace Těšitelek Božského Srdce Ježíšova 53. Řeholní dům Břeclav čp. 2129 na stavební ploše č. k. 1862 Vlastník: čs. stát - FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Břeclav na LV č. 433 pro obecobec a k. ú. Břeclav 54. Řeholní dům Kolín čp. 28/III na stavební ploše č. k. 315/1 pozemek 79/1 nepl. půda Vlastník: čs. stát - MěstNV Kolín Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kolín na LV č. 5277 pro obecobec a k. ú. Kolín 55. Řeholní dům Pardubice - Zelené předměstí čp. 1788 na stavební ploše č. k. 3210 pozemek 2404/2 ostatní plocha pozemek 2404/42 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Pardubice na LV č. 904 pro obecobec a k. ú. Pardubice 56. Řeholní dům Velké Meziříčí čp. 946 na stavební ploše č. k. 841 pozemky č. k. 842 stavební plocha, 843/2 ostatní plocha, 843/3 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - MV ČR Uživatel: čs. stát - Krajská správa SNB Brno Zapsáno u SG Žďár nad Sázavou na LV č. 1564 pro obecobec a k. ú. Velké Meziříčí Řád sester Navštívení Panny Marie 57. Klášterní konvent „Navštívení Panny Marie“ Chotěšov čp. 168 se stavební plochou č. k. 4/2 čp. 1 se stavební plochou č. k. 4/6 pozemky č. k. 5 stavební plocha se západní věží, 6 stavební plocha s východní věží, 17 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Restaurace Liberec, s. p. Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 910 pro obecobec a k. ú. Chotěšov čp. 114 se stavební plochou č. k. 151/1 Vlastník: čs. stát - OPBH Plzeň-jih se sídlem v Dobřanech Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 231 pro obecobec a k. ú. Chotěšov čp. 69 se stavební plochou č. k. 7 pozemky č. k. 151/1 dvůr, 92/2 zahrada pozemky č. k. 151/2 dvůr, 92/2 zahrada Vlastník: čs. stát - Oblastní služby Stod Uživatel: Okresní podnik služeb a OPBH Dobřany Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 114 pro obecobec a k. ú. Chotěšov pozemek č. k. 742/2 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - MNV Chotěšov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Chotěšov Řád svaté Voršily Římské unie 58. Klášter voršilek Brno čp. 516 na stavební ploše č. k. 236 Vlastník: čs. stát - Technické muzeum Brno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Brno na LV č. 137 pro obecobec a k. ú. Brno-město 59. Klášter voršilek Hostinné čp. 228 se stavební plochou č. k. 240 pozemek č. k. 815/6 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Hostinné Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Hostinné pozemky č. k. 239/3 stavební plocha, 815/1 ostatní plocha, 815/3 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Krkonošské papírny, s. p. Hostinné Uživatel: MěstNV Hostinné Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 102 pro obecobec a k. ú. Hostinné čp. 229 na stavební ploše č. k. 403 pozemky č. k. 815/4 ostatní plocha, 815/5 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - Zvláštní odborné učiliště v Hostinném Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 511 pro obecobec a k. ú. Hostinné 60. Klášter Voršilek Kutná Hora čp. 288 na stavební ploše č. k. 1236/1 pozemky č. k. 1239/1 ovocný sad, 1238 stavební plocha, 1239/2 zahrada, 1239/4 ostatní plocha, 1236/2 ostatní veřejná zeleň, 1240 ostatní plocha Vlastník: čs. stát - MěstNV Kutná Hora Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora čp. 290 se stavební plochou č. k. 1244 Vlastník: čs. stát - Státní statek, s. p. Čáslav Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 178 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora čp. 289 na stavební ploše č. k. 1248 Vlastník: čs. stát - Agropodnik Kutná Hora Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 1310 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora pozemek č. k. 1247 zahrada Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Kutná Hora Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 2754 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora 61. Klášter voršilek Liberec čp. 117/V na stavební ploše č. k. 2592 Vlastník: čs. stát - OÚNZ Liberec Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Liberec na LV č. 173 pro obecobec a k. ú. Liberec 62. Řeholní dům - škola Olomouc čp. 707 na stavební ploše č. k. 952 Vlastník: čs. stát - MěstNV Olomouc Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Olomouc-město Mužské kláštery ve Slovenské republice Řehole sv. Bazila Velikého 1. Klášter baziliánů Trebišov čp. 1145 (budova) se stavební plochou 3653 Vlastník: čs. stát - Restaurace Trebišov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trebišov na LV č. 790 pro obecobec a k. ú. Trebišov Řád sv. Benedikta 2. Klášter benediktinů Komárno čp. 1067 (dům, dvůr) se stavební plochou 2058 čp. 1066 (dům, dvůr) se stavební plochou 2961 pozemky č. k. 2059 stavební plocha, 2062 stavební plocha, 2060 stavební plocha Vlastník: čs. stát - Závody těžkého strojírenství Komárno Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Komárno na LV č. 2557 pro obecobec a k. ú. Komárno Řád bratří menších - františkáni 3. Klášter františkánů Bratislava čp. 408 (budova) se stavební plochou 64 Vlastník: čs. stát - ONV Bratislava I Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1 pro obecobec Bratislava I a k. ú. Staré Město 4. Klášter františkánů Hlohovec čp. 212 (dům) se stavební plochou 530 Vlastník: Čs. stát - ONV Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2 pro obecobec a k.ú. Hlohovec čp. 213 (dům) se stavební plochou 528 pozemky č.k. 529 ostatní plocha, 526/1 stavební plocha, 526/2 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - MNV Hlohovec Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2896 pro obecobec a k.ú. Hlohovec 5. Klášter františkánů Nitra čp. 4 (budova) se stavební plochou č.k. 87 pozemek č.k. 84 zahrada Vlastník: Čs. stát - Zemědělské muzeum v Nitře Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Nitra a EL č. 5700 pro obecobec a k.ú. Nitra 6. Klášter františkánů Prešov pozemky č.k. 580 stavební plocha (klášter) 579/1 ovocný sad, 576 stavební plocha, 578 ostatní plocha, 579/2 zahrada Vlastník: Čs. stát - Domov mládeže v Prešově Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Prešov na LV č. 944 pro obecobec a k.ú. Prešov 7. Klášter františkánů Trnava čp. 57 (dům, dvůr) se stavební plochou č.k. 120 pozemek č.k. 119 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - ONV Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na EL č. 510 a č. 141 pro obecobec a k.ú. Trnava Řád bratří kazatelů - dominikánů 8. Dominikánský klášter - Košice čp. 7595 (budova) se stavební plochou č.k. 557 Vlastník: Čs. stát - Potraviny Košice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 190 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed pozemky č.k. 558 zahrada, 560/2 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Východoslovenské pivovary a sodovkárny Košice Zapsáno u SG Košice na LV č. 1107 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed pozemek č.k. 1453 stavební plocha (drobná stavba) Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-sever pozemky č.k. 1482 zahrada (školka), 1449 zel. v zast., 1451 zel. v zast., 1430 zel. v zast., 1431 zel. v zast., 1434 komunikace, 1429 zahrada (skleník), 1428 zel. v zast., 1427 zahrada (skleník), 1423 zahrada (skleník), 1424 zahrada (školka), 1453 školská kult., 1452 zel. v zast. Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-sever čp. 590 (budova) se stavební plochou č.k. 555 pozemek č.k. 556 zahrada Vlastník: Čs. stát - FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 7549 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed čp. 427 (budova) se stavební plochou č.k. 560/1 Vlastník: Čs. stát - Školská správa Národního výboru města Košic Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed Tovaryšstvo Ježíšovo - jezuité 9. Kaple Bratislava - Staré Město čp. 85 (budova) se stavební plochou č.k. 305 čp. 85 se stavební plochou č.k. 306 Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava I a k.ú. Staré Město 10. Řeholní dům Ivanka pri Dunaji pozemky č.k. 189 stavební plocha (dům č.p. 31), 190 zahrada Vlastník: Čs. stát - MNV Ivanka pri Dunaji Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava-venkov, na EL č. 6 pro obecobec a k.ú. Ivanka pri Dunaji 11. Řeholní domy Ivanka pri Dunaji čp. 42 (budova) se stavební plochou č.k. 1/2 pozemek č.k. 4/6 zahrada Vlastník: Čs. stát - SAV - Ústav experimentální fytopatologie a entomologie Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava-venkov na LV č. 302 pro obecobec a k.ú. Ivanka pri Dunaji Řád bratří menších - kapucíni 12. Klášter kapucínů Bratislava pozemek č.k. 706/1 stavební plocha (budova) Vlastník: Čs. stát - Městská správa komunikací Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 255 pro obecobec Bratislava I a k.ú. Staré Město pozemek č.k. 706/5 stavební plocha (budova) Vlastník: Čs. stát - Výstavba hl. města SR Bratislavy Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 1656 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město Misijní společnost sv. Vincenta de Paul - lazaristi 13. Klášter lazaristů Banská Bystrica pozemek č.k. 3337 stavební plocha (budova) Vlastník: Čs. stát - Střední průmyslová škola Jozefa Murgaša Banská Bystrica Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Banská Bystrica na LV č. 2662 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica pozemky č.k. 3340 zahrada, 3339 zahrada, 3336 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Střední průmyslová škola Jozefa Murgaša Banská Bystrica Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 398 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica pozemek č.k. 5542 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - MNV Banská Bystrica Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 209 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica Řád bratří menších - minoritů 14. Klášter minoritů Levoča čp. 66 (dům, dvůr) se stavební plochou 1048 pozemky č.k. 1047 stavební plocha, 1046 zahrada, 1044 stavební plocha (sklad), 1045 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Spišská Nová Ves Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1363 pro obecobec a k.ú. Levoča 15. Klášter minoritů Spišský Štvrtok čp. 257 (dům, dvůr) se stavební plochou č.k. 2 pozemky č.k. 88 louka, 86 zahrada Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Spišská Nová Ves Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1683 pro obecobec a k.ú. Spišský Štvrtok Řád zbožných škol - piaristé 16. Klášter piaristů Trenčín čp. 7 (dům) se stavební plochou č.k. 2/2 pozemky 20/1 stavební plocha, 20/2 stavební plocha, 21 stavební plocha, 22 stavební plocha a část pozemku 3242 (připojená z původních č.k. 19, 2/1, 20/1, 20/2) Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín Uživatel: jako vlastník Galerie M. A. Bazovského Trenčín Městský bytový podnik Trenčín Zapsáno u SG Trenčín na EL č. 6, 30, 566 pro obecobec a k.ú. Trenčín čp. 7 (budova) se stavební plochou č.k. 2/1 a 2/3 Vlastník: Čs. stát - Galerie M. A. Bazovského Trenčín Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 45 pro obecobec a k.ú. Trenčín pozemek č.k. 2/4 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - MNV Trenčín Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Trenčín pozemky č.k. 2/2 stavební plocha (tělocvična), 20/2 stavební plocha, 20/1 stavební plocha, 21 stavební plocha (dvůr), 22 stavební plocha (domy původně čp. 568 a 570, Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín Uživatel: jako vlastník Galerie M. A. Bazovského Městský bytový podnik Trenčín Zapsáno u SG Trenčín na EL č. 30, 566, 6, 5 pro obecobec a k.ú. Trenčín 17. Klášter piaristů Nitra pozemky č.k. 1183 stavební plocha (budova), 1184/2 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Pedagogická fakulta Nitra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Nitra na LV č. 3163 pro obecobec a k.ú. Nitra pozemky č.k. 1179 stavební plocha (klášter), 1177 stavební plocha, 1176 stavební plocha, 1180 stavební plocha (dům) Vlastník: ONV Nitra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Nitra na EL č. 35 pro obecobec a k.ú. Nitra pozemky č.k. 1184/1, 1181 a 1182, stavební plochy Vlastník: MNV Nitra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Nitra na LV č. 143 pro obecobec a k.ú. Nitra 18. Klášter piaristů Jur pri Bratislave čp. 1 (budova) se stavební plochou č.k. 2 a parcely č. 376/1 a č. 372, stavební plochy čp. 1 (budova) se stavební plochou č.k. 2 a parcely č. 376/1 a č. 376/2, stavební plochy Vlastník: Čs. stát - KNV Bratislava-venkov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Pezinok na LV 1843 pro obecobec a k.ú. Jur pri Bratislave 19. Klášter piaristů Prievidza čp. 10460 (budova) se stavební plochou č.k. 2132/1 Vlastník: Čs. stát - Střední ekonomická škola Prievidza Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 4898 pro obecobec a k.ú. Prievidza stavební plocha č.k. 2140 Vlastník: Čs. stát Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 58 pro obecobec a k.ú. Prievidza Řád premonstrátů 20. Opatství Jasov čp. 97 (budova) se stavební plochou č.k. 1 pozemky č.k. 2 ostatní plocha, 3 stavební plocha, 4 zahrada, 5 ostatní plocha, 6 stavební plocha (jiná stavba), 13/1 zahrada, 13/2 stavební plocha, 14 stavební plocha (dům), 16 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Košice-venkov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice-venkov na LV č. 610 pro obecobec a k.ú. Jasov Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristé 21. Klášter redemptoristů Podolínec čp. 108 (budova) se stavební plochou č.k. 1029/1 pozemky č.k. 1029/2 zahrada, 1030 pastvina, 1029/4 zahrada, 1029/3 zahrada, 1029/5 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - Zvláštní internátní škola Podolínec Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Stará Lubovňa na LV č. 213 pro obecobec a k.ú. Podolínec Společnost sv. Františka Sáleského - salesiáni 22. Řeholní dům salesiánů Topoľčany pozemky č.k. 1612 stavební plocha, 1613 stavební plocha, 1614 stavební plocha, 1615 ostatní plocha, 1638 stavební plocha, 1639 stavební plocha, 1616 ostatní plocha, 1636 ostatní plocha, 1637 stavební plocha, 1641 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát Uživatel: Svazarm Topoľčany TJ Topoľčany MNV Topoľčany Zapsáno u SG Topoľčany na EL č. 2023, 14, 1636 pro obecobec a k.ú. Topoľčany Kongregace školských bratří 23. Řeholní dům Bojná pozemek č.k. 510/2, část pozemku č.k. 510/1 a část pozemku č.k. 1389/15 vše bez budov - tyto jsou identické s původními pozemky č.k. 510 a č.k. 512 zapsanými v pozemkové knize Bojná vl.č. 269 Vlastník: Čs. stát - ONV Topoľčany odbor školství Uživatel: jako vlastník Zapsané u SG Topoľčany pozemky č.k. 508/1 stavební plocha, 509/1 stavební plocha 509/2 stavební plocha, 509/3 stavební plocha, 513/1 ostatní plocha, 513/2 ostatní plocha (vše bez staveb) Vlastník: Čs. stát - MNV Bojná Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Topoľčany pro obecobec a k.ú. Bojná Kongregace bratří těšitelů z Gethseman 24. Řeholní dům Bratislava pozemek č.k. 11355/2 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Zemědělský projektový ústav Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 521 pro obecobec Bratislava a k.ú. Nové Město 25. Pavlínský klášter Marianka pozemky č.k. 3 stavební plocha (budova), 4/1 stavební plocha, 799/1 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - MNV Marianka Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Marianka Společnost Božího slova - verbisti 26. Misijní dům Nitra - Kalvária čp. 715 (budova) se stavební plochou č.k. 3692 Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola zemědělská Nitra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Nitra na LV č. 2478 pro obecobec a k.ú. Nitra pozemek č.k. 3689/3 stavební plocha (učebna) Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola zemědělská Nitra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Nitra na EL č. 6 pro obecobec a k.ú. Nitra Řád milosrdných bratří 27. Klášter milosrdných bratří s nemocnicí v Bratislavě č.p. 2146 (dům) se stavební plochou č.k. 8446 Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Bratislava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 3676 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava pozemek č.k. 8449 - zastavěná plocha Vlastník: Čs. stát Uživatel: Obchodní dům Kamzík Zapsáno u SG Bratislava na EL č. 2025 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava pozemky č.k. 8445 a 8447 - zastavěné plochy (předtím domy čp. p. II. 253 a II. 733) Vlastník: Čs. stát Uživatel: Bytový podnik Bratislava I Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 20 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava pozemek č.k. 844 - zastavěná plocha (předtím dům č.p. 252) pozemek č.k. 8444 - zastavěná plocha (předtím dům č.p. 252) Vlastník: Čs. stát Uživatel: OÚNZ Bratislava, SNP 9 Zapsáno na SG Bratislava EL č. 2024 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava Řád menších bratří - františkánů 28. Řeholní dům v Trstené č.p. 437 (staré č.p. 322) dům se stavební plochou 559 Vlastník: Čs. stát Uživatel: Restaurace s.p. Dolní Kubín Zapsané u SG Dolní Kubín na LV č. 117 pro obecobec a k.ú. Trstená Ženské kláštery ve Slovenské republice Školské sestry de Notre Dame 1. Římsko-katolická škola a řeholní dům Trenčín čp. 168 se stavební plochou č.k. 314 pozemky č.k. 324 zast. plocha, 325 nepl. plocha Vlastník: Čs. stát - gymnázium J. A. Gagarina Trenčín Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trenčín na LV 941 pro obecobec a k.ú. Trenčín pozemek č.k. 335/1 ost. plocha Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 2 pro obecobec a k.ú. Trenčín 2. Řeholní dům - studijní středisko sester a čekatelek Bratislava čp. 3097 dům a hospodářská budova se stavební plochou č.k. 7373 Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava 1 Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město 3. Klášter a bývalá škola Nové Mesto nad Váhom čp. 87 dům se stavební plochou č.k. 4010 Vlastník: Čs. stát - Zemědělské odborné učiliště Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1107 pro obecobec a k.ú. Nové Mesto nad Váhom čp. 86 dům, se stavební plochou 4011 Vlastník: Čs. stát - MNV Nové Mesto nad Váhom Uživatel: Zemědělské odborné učiliště Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Nové Mesto nad Váhom 4. Kongregační dům Spišská Nová Ves čp. 1087 dům, dvůr se stavební plochou 2818 Vlastník: Čs. stát - MNV Spišská Nová Ves Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Spišská Nová Ves 5. Řeholní dům Topoľčany čp. 1091 škola, dům se stavební plochou č.k. 288 pozemek č.k. 286 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - KÚNZ Uživatel: Střední zdravotnická škola Zapsáno u SG Topoľčany na LV č. 1743 pro obecobec a k.ú. Topoľčany Kongregace sester Božského Vykupitele 6. Řeholní dům Nižné Raslavice čp. 33 dům, dvůr se stavební plochou 12 čp. 32 dům, dvůr se stavební plochou 14/3 pozemek č.k. 20/2 zahrada Vlastník: Čs. stát - MNV Raslavice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bardejov na LV č. 15 pro obecobec a k.ú. Nižné Raslavice 7. Řeholní dům Spišská Nová Ves čp. 201, dům, dvůr se stavební plochou 2604 Vlastník: Čs. stát - Střední odborné učiliště zemědělské - Levoča Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 527 pro obecobec a k.ú. Spišská Nová Ves 8. Řeholní domy Nové Zámky čp. 100 dům se stavební plochou 815 Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Nové Zámky Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Nové Zámky na EL č. 5737 pro obecobec a k.ú. Nové Zámky Kongregace Dcer Nejsvětějšího Spasitele 9. Klášter, dvůr, zahrada Pruské čp. 294 dům, dvůr se stavební plochou 251/1 pozemky č.k. 248 nepl. plocha park, 249/1 stavební plocha dvůr, 249/2 zahrada, 251/2 stavební plocha dvůr, 250 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Zemědělské odborné učiliště Pruské Severoslovenské vodárny a kanalizace Žilina Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Považská Bystrica na EL 254 a 1088 pro obecobec a k.ú. Pruské 10. Řeholní dům Horní Orešany pozemek č.k. 256 stavební plocha Vlastník: Čs. stát Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4 pro obecobec a k.ú. Horné Orešany 11. Řeholní dům Suchá nad Parnou pozemky č.k. 1617 stavební plocha s domem původně č. 21, 1618 stavební plocha, 1619 stavební plocha původně s domem č. 20 a 1620 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV 161 pro obecobec a k.ú. Sucha nad Parnou Sestry Premonstrátky 12. Řeholní dům Trnava čp. 467 dům, dvůr se stavební plochou 517 pozemek č.k. 518 zahrada Vlastník: Čs. stát - Západoslovenské drůbežářské závody, s.p. Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4200 pro obecobec a k.ú. Trnava 13. Řeholní dům Vrbové čp. 667 dům a dvůr se stavební plochou 1567 pozemek č.k. 1568 ostat. plochy Vlastník: Čs. stát - MsNV Vrbové Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Piešťany pro obecobec a k.ú. Vrbové Kongregace sester Dominikánek 14. Řeholní dům a zahrada Košice čp. I. 512 dům se stavební plochou 285/2 Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola technická Košice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 23 pro obecobec a k.ú. Košice Kongregace školských sester řádu sv. Františka 15. Řeholní dům a zahrada Žilina čp. 327 dům se stavební plochou 1272 Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola dopravy a spojů Žilina Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Žilina na LV č. 111 pro obecobec a k.ú. Žilina Misijní kongregace služebnic Ducha Svatého 16. Řeholní dům Ivanka pri Nitre čp. 129 se stavební plochou 299 čp. 130 se stavební plochou 306/1 pozemky č.k. 295/1 ostatní plocha, 259/2 ostatní plocha, 298/1 zahrada, 300 zahrada, 301 zastavěná plocha, 306/2 zahrada Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Nitra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Nitra na LV č. 905 pro obecobec Nitra a k.ú. Ivanka pri Nitre Dcery Božské lásky 17. Řeholní dům Trnava čp. 413 dům, dvůr se stavební plochou č.k. 544 pozemek č.k. 545 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - FMNO Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1313 pro obecobec a k.ú. Trnava 18. Řeholní dům Trnava čp. 4941 dům se stavební plochou č.k. 6433 pozemek č.k. 6434 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV 2467 pro obecobec a k.ú. Trnava 19. Řeholní dům Michalovce čp. 15 se stavební plochou č.k. 98 čp. 16 se stavební plochou č.k. 97 pozemky č.k. 95 ostatní plocha, 99 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - MNV Michalovce Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Michalovce na EL č. 2505 pro obecobec a k.ú. Michalovce 20. Řeholní dům Prievidza čp. 10024 se stavební plochou č.k. 2233 pozemek č.k. 2234 Vlastník: Čs. stát - MNV Prievidza Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Prievidza čp. 10022 dům se stavební plochou 2231/1 Vlastník: Čs. stát - Žákovský domov Prievidza Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 5231 pro obecobec a k.ú. Prievidza 21. Řeholní dům Velké Leváre čp. 13 dům se stavební plochou 475 pozemky č.k. 474 zahrada, 473 orná plocha Vlastník: Čs. stát - MNV Velké Leváre Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Senica na EL 520 pro obecobec a k.ú. Velké Leváre 22. Řeholní dům Dolná Krupá čp. 556 dům, dvůr se stavební plochou 411 pozemek č.k. 405/2 ostatní veřejná zeleň Vlastník: Integra, výrobní podnik svazu invalidů Banská Bystrica Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 988 pro obecobec a k.ú. Dolná Krupá pozemek č.k. 404/2 zahrada Vlastník: Čs. stát - MNV Dolná Krupá Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Dolná Krupá Kongregace dcer sv. Františka z Assisi 23. Klášter Bratislava - Prievoz pozemky č.k. 2886/1 stavební plocha (klášter), 2887/1 zahrada, 2887/2 stavební plocha, 2888 zahrada, 2889/1 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - Městský ústav národního zdraví Bratislava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na EL 29 pro obecobec Bratislava a k.ú. Ružinov Kongregace sester sv. Cyrila a Metoda 24. Řeholní dům Turzovka čp. 219 (budova) se stavební plochou č.k. 86 Vlastník: Čs. stát - ONV Čadca Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Čadca na LV č. 1812 pro obecobec a k.ú. Turzovka Institut dcer Panny Marie Pomocnice - salesiánky 25. Řeholní dům Dolný Kubín čp. 1647 dům se stavební plochou 190/1 Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních věcí Dolný Kubín Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Dolný Kubín na LV 3278 pro obecobec a k.ú. Dolný Kubín Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže 26. Řeholní dům Podunajské Biskupice pozemek č.k. 31 zastavěná plocha (komplex budov nemocnice) Vlastník: Čs. stát - Ústav tuberkulózy a respiračních chorob v Podunajských Biskupcích Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 723 pro obecobec Bratislava a k.ú. Podunajské Biskupice 27. Řeholní dům Trnava pozemek č.k. 7244 stavební plocha (dům dříve čp. 296) pozemek č.k. 7243 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - MNV Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Trnava 28. Řeholní dům Haniska pozemek č.k. 314/1 stavební plocha (budova dříve čp. 107) pozemek č.k. 314/2 zahrada Vlastník: Čs. stát - MNV Haniska Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Haniska 29. Řeholní dům Bratislava pozemek č.k. 7678 stavební plocha (dům dříve čp. 81) Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město Institut IBMV (Anglické panny) 30. Řeholní objekt Prešov pozemky č.k. 3354 stavební plocha (dům), 3555 zahrada, 3556/1 zahrada Vlastník: Čs. stát - Okresní pedagogická psychologická poradna Prešov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Solivar na LV č. 3091 pro obecobec a k.ú. Prešov pozemek č.k. 583/1 stavební plocha (dům) Vlastník: Čs. stát - gymnázium Prešov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Solivar na LV č. 1530 pro obecobec a k.ú. Prešov pozemek č.k. 582/2 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - ONV Prešov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Solivar na LV č. 674 pro obecobec a k.ú. Prešov pozemky č.k. 4149 ovocný sad, 4150 stavební plocha (dům) Vlastník: Čs. stát - Ústav sociální péče pro mládež Prešov Uživatel: jako vlastník zapsáno u SG Solivar na LV č. 1244 pro obecobec a k.ú. Prešov pozemek č.k. 3557 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Krajský pedagogický ústav v Prešově Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Solivar na LV č. 1281 pro obecobec a k.ú. Prešov 31. Řeholní dům Prešov pozemky č.k. 15392 stavební plocha (dům), 15391 nepl. plocha Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Prešov Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Solivar na LV č. 5055 pro obecobec a k.ú. Prešov Řehole sv. Alžběty 32. Klášter a nemocnice Bratislava čp. 2157 (budova) se stavební plochou 8539 čp. 1015 (budova) se stavební plochou 8540/1 čp. 2189 (budova) se stavební plochou 8545 pozemky č.k. 8538 stavební plocha, 8541 stavební plocha, 8542 stavební plocha, 8544 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Ústav klinické onkologie v Bratislavě Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 955 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město Milosrdné sestry Satmarky 33. Řeholní domy Rožňava pozemek č.k. 235 stavební plocha (budovy) Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Rožňava na EL č. 7 pro obecobec a k.ú. Rožňava 34. Klášter a školní budova Rožňava pozemek č. k. 232/1 stavební plocha (budovy) Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Rožňava na LV č. 1516 pro obecobec a k. ú. Rožňava pozemek č. k. 232/2 stavební plocha (budovy) Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Rožňava na EL č. 7 pro obecobec a k. ú. Rožňava 35. Řeholní domy Levice pozemek č. k. 5889 stavební plocha (dům) Vlastník: Čs. stát - Západoslovenský KNV Bratislava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Levice na EL č. 5882 pro obecobec a k. ú. Levice pozemek č. k. 5890 stavební plocha (dům) Vlastník: Čs. stát - Stavební podnik, s. p. Levice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Levice na LV č. 1762 pro obecobec a k. ú. Levice Společnost dcer křesťanské lásky sv. Vincenta de Paul 36. Řeholní dům Malacky čp. 907 (budova) se stavební plochou 2846 pozemek č. k. 2613 zahrada Vlastník: Čs. stát - MNV Malacky Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Malacky na EL 928 pro obecobec a k. ú. Malacky 37. Řeholní dům Ladce čp. 335 (budova) se stavební plochou 561 pozemky č. k. 558 stavební plocha, 557 zahrada, 556 zahrada, 555 stavební plocha, 554 stavební plocha, 553 stavební plocha, 560 zahrada, 562 nepl. plocha, 563 nepl. plocha - park, 564 zahrada a 552/2 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Středoslovenský KNV Banská Bystrica Uživatel: Čs. stát - Zvláštní internátní učňovská škola Zapsáno u SG Považská Bystrica na LV č. 228 pro obecobec a k. ú. Ladce 38. Řeholní domy Banská Bystrica pozemky č. k. 3340 zahrada, 3339 zahrada, 3338 stavební plocha (dům), 5542 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - SPŠ Jozefa Murgaša Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 398 pro obecobec a k. ú. Banská Bystrica 39. Řeholní dům Nitrianske Pravno pozemek č. k. 2054/1 stavební plocha (dům, dvůr - dříve čp. 500) Vlastník: Čs. stát - ONV Prievidza Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Prievidza na EL č. 719 pro obecobec a k. ú. Nitrianske Pravno 40. Řeholní dům Košice pozemek č. k. 1662/1 stavební plocha (škola) Vlastník: Čs. stát - ONV Košice IV Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 9385 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-jih pozemek č. k. 1662/2 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - Stavoinvesta Košice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 10385 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-jih Kongregace Uršulinek 41. Řeholní dům Suchá nad Parnou čp. 552 (budova) se stavební plochou 1570/3 pozemky č. k. 1570/1 vinice, 1570/1 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 500 pro obecobec a k. ú. Suchá nad Parnou čp. 31 (dům, dvůr) se stavební plochou 1569 Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 500 pro obecobec a k. ú. Suchá nad Parnou 42. Řeholní domy Bratislava čp. 1079 budova se stavební plochou 2839 čp. 1078 budova se stavební plochou 2841 pozemky 2838/1 - díl 1 zahrada, 2838/1 díl 2 ostatní plocha, 2838/2 ostatní plocha, 2838/3 zahrada, 2840 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město 43. Řeholní dům Bratislava čp. 40 (dům) se stavební plochou č. k. 70 Vlastník: Čs. stát - Národní výbor hl. města SR Bratislavy Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na EL č. 2 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město 44. Řeholní domy Bratislava čp. 1450 (dům) se stavební plochou č. k. 71 pozemky č. k. 72 stavební plocha, 73 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - ÚNZ města Bratislavy Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 288 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město 45. Klášter, řeholní dům, gymnázium Trnava čp. 231 budova se stavební plochou č. k. 690 pozemek č. k. 686 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Slovenská vysoká škola technická Bratislava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4447 pro obecobec a k. ú. Trnava čp. 442 (dům, dvůr) se stavební plochou 687 čp. 229 (dům, dvůr) se stavební plochou 688 Vlastník: Čs. stát - MNV Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4447 pro obecobec a k. ú. Trnava 46. Řeholní domy Košice čp. 2752 (budova) se stavební plochou 251/1 pozemek č. k. 251/2 Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-sever čp. 449 (budova) se stavební plochou 575 čp. 554 (budova) se stavební plochou 576 Vlastník: Čs. stát - Bytové hospodářství, s. p. Košice Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 20 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-střed čp. 447 (budova) se stavební plochou 62 čp. 36 (budova) se stavební plochou 63 pozemek č. k. 65 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Národní výbor města Košic Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-střed 47. Řeholní domy Modra pozemky č. k. 23/1 stavební plocha (klášter čp. 11), 23/2 stavební plocha (dívčí škola), 24 zahrada, 25 zahrada, 26 stavební plocha (klášter čp. 11) Vlastník: Čs. stát - MNV Modra Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Pezinok na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Modra 48. Řeholní dům Batizovce čp. 25 (budova) se stavební plochou 286/1 pozemky č. k. 285 stavební plocha, 287/1 zahrada, 286/2 stavební plocha, 286/3 stavební plocha, 286/4 stavební plocha, 286/5 stavební plocha, 287/2 stavební plocha - zahrada, 287/3 stavební plocha, 287/4 stavební plocha Vlastník: Čs. stát - Ústav sociální péče pro dospělé v Batizovcích Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Poprad na LV č. 291 pro obecobec a k. ú. Batizovce Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského 49. Řeholní domy Piešťany čp. 1134 (dům, dvůr) se stavební plochou 1919/1 čp. 1032 (dům, dvůr) se stavební plochou 1920/3 pozemek č. k. 1920 dvůr pozemek č.k. 1920/2 dvůr Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 2434 pro obecobec a k. ú. Piešťany čp. 1133 (dům) se stavební plochou 1920/6 pozemky č. k. 1919/5 ostatní plocha, 1916/6 ostatní plocha pozemky č.k. 1919/5 ostatní plocha, 1919/6 ostatní plocha Vlastník: Čs. stát - MNV Piešťany Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Piešťany pozemky č. k. 1921/1 zahrada, 1920/5 zast. plocha, 1920/4 zast. plocha, 1921/3 zast. plocha, 1919/2 zahrada Vlastník: Čs. stát - Technické služby města Piešťany Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 120 pro obecobec a k. ú. Piešťany Kongregace dcer Nejsvětějšího Spasitele 50. Řeholní dům v Bratislavě pozemky č. k. 9001 - zastavěná plocha a č. k. 9003 - zastavěná plocha (předtím dům č. p. III-806) Vlastník: Čs. stát Uživatel: Městská správa školských a kulturních zařízení Zapsané na SG Bratislava na EL č. 32 pro obecobec a k. ú. Bratislava Kongregace sester dominikánek 51. Řeholní dům se zahradou v Košicích čp. 513 dům se stavební plochou 284, č. p. 970 dům se stavební plochou 280/1, pozemky č. k. 285/1 a 280/3 zastavěné plochy Vlastník: Čs. stát Uživatel: Školská správa Národního výboru města Košic Zapsané u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec a k. ú. Košice-město Společnost Dcer křestanské lásky sv. Vincenta de Paul 52. Řeholní domy Beluša čp. 138 (budova) se stavební plochou 4457 čp. 139 (budova) se stavební plochou 1762, 3171 nepl. plocha, 3172 louka, 3173 vodní plocha, 3174 louka Vlastník: Čs. stát - Restaurace Pov. Bystrica Uživatel: jako vlastník Zapsané u SG Považská Bystrica na LV č. 234 pro obecobec a k. ú. Beluša
Zákon č. 303/1990 Sb.
Zákon č. 303/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád Vyhlášeno 20. 7. 1990, datum účinnosti 20. 7. 1990, částka 48/1990 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb. a č. 178/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 20. 7. 1990 303 ZÁKON ze dne 20. července 1990, kterým se mění a doplňuje trestní řád Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb. a č. 178/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: § 71 odst. 2 zní: „(2) V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení (§ 179 odst. 2, 3), nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§ 187 odst. 3), vraždy (§ 219), loupeže (§ 234 odst. 2, 3), braní rukojmí (§ 234a odst. 3), znásilnění (§ 241 odst. 2, 3) a pohlavního zneužívání (§ 242 odst. 3, 4), může vazba v řízení před soudem trvat takovou dobu, která spolu s vazbou vykonanou v přípravném řízení nepřesáhne dva roky. Je-li takový obviněný vzat do vazby až v řízení před soudem, vazba může trvat nejvýše dva roky. Není-li v těchto lhůtách trestní stíhání skončeno, musí být obviněný propuštěn na svobodu.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o voľbách do orgánov samosprávy obcí Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 28. 8. 1990, částka 55/1990 * PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 4) * DRUHÁ ČASŤ - ZOZNAMY VOLIČOV (§ 5 — § 8) * TRETIA ČASŤ - VOLEBNÉ OBVODY A VOLEBNÉ OKRSKY (§ 9 — § 10) * ŠTVRTÁ ČASŤ - VOLEBNÉ ORGÁNY (§ 11 — § 15) * PIATA ČASŤ - NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTOV DO OBECNÝCH (MESTSKÝCH) ZASTUPITEĽSTIEV (§ 16 — § 20) * ŠIESTA ČASŤ - NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTOV NA FUNKCIU STAROSTU OBCE (PRIMÁTORA) (§ 21 — § 24) * SIEDMA ČASŤ - PRÍPRAVA VOLIEB (§ 25 — § 30) * ÔSMA ČASŤ - PRIEBEH HLASOVANIA (§ 31 — § 35) * DEVIATA ČASŤ - ZISŤOVANIE VÝSLEDKU VOLIEB (§ 36 — § 51) * DESIATA ČASŤ - OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE VOLIEB (§ 52 — § 57) * JEDENÁSTA ČASŤ - PRECHODNÉ USTANOVENIA (§ 58 — § 63) Aktuální znění od 16. 1. 1992 (8/1992 Sb.) 346 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 28. augusta 1990 o voľbách do orgánov samosprávy obcí Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ ZÁKLADNÉ USTANOVENIA § 1 Voľby do orgánov samosprávy obcí1) sa konajú na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním. § 2 (1) Právo voliť do orgánov samosprávy obcí má občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý má v obci trvalý pobyt (ďalej len „občan“) a dovŕšil v deň volieb 18 rokov veku. (2) Právo voliť však nemá občan, ktorý bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená.2) (3) Prekážkou vo výkone volebného práva je a) zákonom ustanovené obmedzenie osobnej slobody z dôvodu ochrany zdravia ľudu,3) b) výkon trestu odňatia slobody alebo výkon väzby. § 3 (1) Za poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva môže byť zvolený občan, ktorý má právo voliť. (2) Funkcia poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva je nezlučiteľná s funkciou a) sudcu, b) prokurátora a vyšetrovateľa prokuratúry, c) príslušníka ozbrojeného bezpečnostného zboru a Zboru nápravnej výchovy, d) pracovníka aparátu obecného (mestského) zastupiteľstva, do ktorého by mal byť volený, a hlavného kontrolóra, e) starostu obce (primátora). § 4 (1) Za starostu obce (primátora) môže byť zvolený občan, ktorý má právo voliť a dovŕšil v deň volieb 25 rokov veku. (2) Funkcia starostu obce (primátora) je nezlučiteľná s funciami uvedenými v § 3 ods. 2 písm. a) až d). DRUHÁ ČASŤ ZOZNAMY VOLIČOV § 5 Zostavovanie zoznamu voličov Zoznam voličov zostavuje a vedie miestny, mestský a obvodný národný výbor (ďalej len „miestny národný výbor“) podľa volebných okrskov. § 6 Zápis do zoznamu voličov (1) Občania, ktorí majú právo voliť, sú zapísaní do zoznamu voličov v obci podľa miesta ich trvalého pobytu. Každý volič môže byť zapísaný iba v jednom zozname voličov. (2) Občania, ktorí po zostavení zoznamu voličov nadobudnú alebo stratia právo voliť, budú dodatočne zapísaní do zoznamu voličov alebo z neho vyčiarknutí. Rovnako sa postupuje pri zmene trvalého pobytu. (3) U voličov, u ktorých je prekážka vo výkone volebného práva, sa táto okolnosť poznamená v zozname voličov. Ak táto prekážka pominie, záznam v ňom sa vyčiarkne. § 7 Vyloženie zoznamu voličov Miestny národný výbor vyloží zoznam voličov najneskôr 30 dní predo dňom volieb, aby do neho mohli občania nahliadnuť; o vyložení zoznamu voličov miestny národný výbor upovedomí občanov spôsobom v mieste obvyklým. § 8 Námietkové konanie (1) Každý občan môže ústne alebo písomne podať na miestnom národnom výbore námietky, v ktorých upozorní na nesprávnosti v zozname voličov a navrhne jeho opravu. Miestny národný výbor je povinný bezodkladne rozhodnúť o námietkach a vykonať opravu v zozname voličov alebo písomne oznámiť, z akých dôvodov opravu nemožno vykonať. (2) Ak miestny národný výbor námietku zamietne, môže ju občan predložiť príslušnému okresnému súdu; súd je povinný rozhodnúť o nej od 3 dní. Pre konanie platia ustanovenia Občianskeho súdneho poriadku o preskúmavaní rozhodnutí iných orgánov. Podľa rozhodnutia súdu vykoná miestny národný výbor a v deň volieb okrsková volebná komisia opravu v zozname voličov. Konanie pred súdom nepodlieha súdnemu poplatku. Proti rozhodnutiu súdu sa nemožno odvolať. TRETIA ČASŤ VOLEBNÉ OBVODY A VOLEBNÉ OKRSKY § 9 Volebné obvody (1) Pre voľby do obecných (mestských) zastupiteľstiev sa v každej obci utvoria viacmandátové volebné obvody, v ktorých sa volia poslanci obecného (mestského) zastupiteľstva pomerne k počtu obyvateľov obce, najviac však 12 poslancov v jednom volebnom obvode. (2) V obci, v ktorej sa má zvoliť 12 alebo menej poslancov, môže sa utvoriť iba jeden volebný obvod. (3) Volebné obvody a počet poslancov v nich podľa odseku 1 alebo 2 určí a zverejní miestny národný výbor podľa osobitných predpisov4) najneskôr 65 dní predo dňom volieb. (4) V mestách, ktoré sa členia na mestské časti, sa hranice volebných obvodov zhodujú s hranicami mestských častí. (5) Pre voľby starostu obce (primátora) tvorí každá obec jeden jednomandátový volebný obvod. § 10 Volebné okrsky (1) Na odovzdávanie hlasovacích lístkov a na sčítanie hlasov sa utvárajú v obciach volebné okrsky. (2) Volebné okrsky a volebnú miestnosť v každom z nich určí rada miestneho národného výboru najneskôr 40 dní predo dňom volieb. (3) Volebný okrsok sa utvorí tak, aby zahŕňal spravidla 1000 voličov. Pre vzdialené časti obce možno utvoriť samostatné volebné okrsky, ak je v nich aspoň 50 voličov. Volebné okrsky nesmú presahovať hranice volebného obvodu. ŠTVRTÁ ČASŤ VOLEBNÉ ORGÁNY § 11 Všeobecné ustanovenia (1) Voľby do orgánov samosprávy obcí riadi Slovenská volebná komisia. V okresoch riadia voľby okresné volebné komisie, v mestách mestské volebné komisie a v ostatných obciach miestne volebné komisie. (2) Vo volebných okrskoch sa zriaďujú okrskové volebné komisie. (3) Členom volebnej komisie môže byť každý, kto má právo voliť. Kandidát na poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva alebo na starostu obce (primátora) nemôže byť členom volebnej komisie. (4) Volebné komisie sa utvoria z rovnakého počtu zástupcov politických strán a politických hnutí (ďalej len „politické strany“) a ich koalícií, ktoré podávajú samostatnú kandidátnu listinu, a to za podmienok uvedených v § 12 ods. 1 a § 13 ods. 1. Mená a priezviská zástupcov a náhradníkov s uvedením adresy oznamujú politické strany a koalície politických strán tomu, kto zvoláva prvé zasadanie volebnej komisie. V prípade ochorenia, zaneprázdnenia alebo zániku funkcie člena volebnej komisie povolá jej predseda jeho náhradníka podľa poradia určeného politickou stranou a koalíciou politických strán. Vyhlásenie kandidátnej listiny za neplatnú alebo jej stiahnutie má za následok zánik členstva zástupcov tejto politickej strany a zástupcov koalície politických strán v príslušnej volebnej komisii. (5) Členovia volebnej komisie sa ujímajú svojej funkcie zložením sľubu tohto znenia: „Sľubujem na svoju česť, že budem svedomite a nestranne vykonávať svoju funkciu a budem sa pritom riadiť zákonmi a inými právnymi predpismi.“. Sľub skladá člen volebnej komisie do rúk toho, kto zvolá jej prvé zasadanie. (6) Volebná komisia je uznášaniaschopná, ak je prítomná väčšina jej členov. Na platnosť uznesenia je potrebná väčšina hlasov prítomných členov. V prípade rovnosti hlasov sa návrh považuje za zamietnutý. O svojich rozhodnutiach vyhotovuje volebná komisia zápisnicu. (7) Volebná komisia na svojom prvom zasadaní určí dohodou zo svojho stredu predsedu a podpredsedu. Ak nedôjde k dohode, určí sa predseda a podpredseda žrebom. Predseda a podpredseda nesmú byť členmi tej istej politickej strany. Žrebovanie riadi najstarší člen volebnej komisie. (8) Zapisovateľa Slovenskej volebnej komisie vymenuje vláda Slovenskej republiky. Zapisovateľa okresnej volebnej komisie vymenuje rada okresného národného výboru spravidla z pracovníkov okresného národného výboru. Zapisovateľa mestskej, miestnej a okrskovej volebnej komisie vymenuje rada miestneho národného výboru spravidla z pracovníkov miestneho národného výboru. Zapisovateľa treba vymenovať v dostatočnom predstihu tak, aby mohol plniť úlohy ustanovené zákonom. Pri rokovaní volebnej komisie má zapisovateľ poradný hlas. Zapisovateľ skladá sľub podľa odseku 5. (9) Slovenská volebná komisia, okresná volebná komisia, mestská volebná komisia a miestna volebná komisia si na výpočtové spracovanie výsledkov volieb vytvárajú odborné sumarizačné útvary z pracovníkov pridelených na tento účel príslušným orgánom štátnej štatistiky. Títo pracovníci skladajú sľub podľa odseku 5. § 12 Slovenská volebná komisia (1) Do Slovenskej volebnej komisie deleguje najneskôr 45 dní predo dňom volieb každá politická strana a koalícia politických strán, ktorá podáva kandidátne listiny do obecných (mestských) zastupiteľstiev aspoň v jednej tretine okresov Slovenskej republiky, dvoch zástupcov a dvoch náhradníkov. (2) Prvé zasadanie Slovenskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda vlády Slovenskej republiky. (3) Slovenská volebná komisia najmä: a) dozerá na dodržiavanie právnych predpisov týkajúcich sa volieb, b) rozhoduje o sťažnostiach na postup okresných volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam, c) zisťuje a uverejňuje celkové výsledky volieb do orgánov samosprávy obcí v Slovenskej republike, d) plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a podľa osobitných predpisov. § 13 Okresná volebná komisia (1) Do okresnej volebnej komisie deleguje najneskôr 50 dní predo dňom volieb každá politická strana a koalícia politických strán, ktorá podáva kandidátnu listinu do obecných (mestských) zastupiteľstiev aspoň v jednej tretine obcí okresu, dvoch zástupcov a dvoch náhradníkov. (2) Prvé zasadanie okresnej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda okresného národného výboru. (3) Okresná volebná komisia a) dozerá na dodržiavanie právnych predpisov týkajúcich sa volieb, b) rozhoduje o sťažnostiach na postup mestských a miestnych volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam, c) zisťuje a uverejňuje výsledky volieb do orgánov samosprávy obcí v okrese, d) odovzdá volebné spisy do úschovy okresnému národnému výboru, e) plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a podľa osobitných predpisov a úlohy, ktorými ju poverí Slovenská volebná komisia. § 14 Mestská a miestna volebná komisia (1) Do mestskej a miestnej volebnej komisie (ďalej len „miestna volebná komisia“) deleguje najneskôr 55 dní predo dňom volieb každá politická strana a koalícia politických strán, ktorá podáva kandidátnu listinu pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva, dvoch zástupcov a dvoch náhradníkov. (2) Prvé zasadanie miestnej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda miestneho národného výboru. (3) Miestna volebná komisia a) dozerá na dodržiavanie právnych predpisov týkajúcich sa volieb, b) rozhoduje o sťažnostiach na postup okrskových volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam, c) preskúma a registruje kandidátne listiny a návrhy nezávislých kandidátov pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva a kandidátov na funkciu starostu (primátora), d) zisťuje a zverejňuje výsledky volieb do obecného (mestského) zastupiteľstva a volieb starostu obce (primátora), e) odovzdá volebné spisy do úschovy miestnemu národnému výboru. § 15 Okrsková volebná komisia (1) Každá politická strana a koalícia politických strán, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva, deleguje najneskôr 30 dní predo dňom volieb jedného zástupcu a jedného náhradníka do každej okrskovej volebnej komisie. (2) Okrsková volebná komisia musí mať najmenej 5 členov. Ak sa nedosiahne tento počet, vyzve predseda miestneho národného výboru politické strany a koalície politických strán uvedené v odseku 1, aby delegovali do okrskovej volebnej komisie väčší počet zástupcov. Ak politické strany a koalície politických strán napriek výzve tak neurobia do 3 dní, vymenuje na ich miesta členov okrskovej volebnej komisie rada miestneho národného výboru, a to z občanov bez politickej príslušnosti. (3) Prvé zasadanie okrskovej volebnej komisie zvolá do 7 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda miestneho národneho výboru. (4) Okrsková volebná komisia a) zabezpečuje priebeh hlasovania, najmä dozerá na správne odovzdávanie hlasovacích lístkov a dbá na poriadok vo volebnej miestnosti, b) sčíta hlasy a vyhotoví zápisnicu o hlasovaní, ktorú predloží bezodkladne miestnej volebnej komisii, c) ostatné volebné spisy odovzdá do úschovy miestnemu národnému výboru. PIATA ČASŤ NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTOV DO OBECNÝCH (MESTSKÝCH) ZASTUPITEĽSTIEV § 16 Kandidátne listiny (1) Kandidátne listiny pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva môžu podávať politické strany a koalície politických strán, a to osobitne za každý volebný obvod. (2) Kandidovať do obecného (mestského) zastupiteľstva môžu na základe vlastného návrhu aj nezávislí kandidáti. (3) Kandidátne listiny politických strán a koalícií politických strán a návrhy nezávislých kandidátov sa podávajú dvojmo najneskôr 55 dní predo dňom volieb zapisovateľovi miestnej volebnej komisie. (4) Kandidátna listina obsahuje a) názov politickej strany alebo koalície politických strán, b) meno a priezvisko, vek, povolanie a trvalý pobyt kandidátov a ich poradie na kandidátnej listine vyjadrené arabským číslom, c) meno a priezvisko splnomocnenca politickej strany alebo koalície politických strán a jeho náhradníka s uvedením adresy. Kandidát nemôže byť splnomocnencom ani náhradníkom. (5) Návrh nezávislého kandidáta obsahuje jeho meno a priezvisko, vek, povolanie a trvalý pobyt. (6) Politická strana alebo koalícia politických strán môže na kandidátnej listine uviesť najviac toľko kandidátov, koľko má byť v príslušnom volebnom obvode zvolených poslancov obecného (mestského) zastupiteľstva. (7) Kandidát pre voľby do toho istého obecného (mestského) zastupiteľstva môže kandidovať iba v jednom volebnom obvode. (8) Ku kandidátnej listine musí byť pripojené vlastnoručne podpísané vyhlásenie kandidáta, že súhlasí so svojou kandidatúrou a nedal súhlas na to, aby bol uvedený na inej kandidátnej listine, a že mu nie sú známe prekážky voliteľnosti. (9) K návrhu nezávislého kandidáta sa pripojí petícia podpísaná v obciach nad 2000 obyvateľov najmenej 100 oprávnenými voličmi a v obciach do 2000 obyvateľov podpísaná najmenej 50 oprávnenými voličmi. V petícii sa pri každom podpise uvedie meno a priezvisko voliča, jeho rodné číslo a trvalý pobyt. (10) Kandidát na poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva musí mať trvalý pobyt v obci, v ktorej kandiduje. § 17 Registrácia kandidátov (1) Miestna volebná komisia predložené kandidátne listiny preskúma a vyčiarkne a) kandidáta, pri ktorom nie je pripojené vyhlásenie podľa § 16 ods. 8, b) kandidáta, ktorý je uvedený na kandidátnych listinách viacerých politických strán alebo koalícií politických strán alebo na kanditátnych listinách za viac volebných obvodov, a to na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 16 ods. 8; ak podpísal kandidát vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách, c) kandidáta, ktorý je nad najvyššie určený počet podľa § 16 ods. 6, d) kandidáta, ktorý nemá trvalý pobyt v obci, v ktorej kandiduje. (2) Miestna volebná komisia preskúma aj návrhy nezávislých kandidátov a nezaregistruje kandidáta, ktorý nespĺňa podmienky uvedené v § 16 ods. 9 a 10. (3) Miestna volebná komisia zaregistruje všetkých kandidátov uvedených na platných kandidátnych listinách a na návrhoch nezávislých kandidátov najneskôr 45 dní predo dňom volieb. Údaj o registrácii kandidátov vyznačí na kandidátnej listine a u nezávislého kandidáta na jeho návrhu. Zaregistrovanie kandidátov oznámi písomne politickým stranám a koalíciám politických strán, nezávislým kandidátom a okresnej volebnej komisii, ktorá to bezodkladne oznámi Slovenskej volebnej komisii. Registrácia kandidátov je podmienkou pre zostavenie a rozmnoženie hlasovacích lístkov. § 18 Vyhlásenie kandidatúry Miestna volebná komisia uverejní spôsobom v mieste obvyklým najneskôr 30 dní predo dňom volieb meno a priezvisko, vek, povolanie, trvalý pobyt a politickú príslušnosť zaregistrovaných kandidátov alebo údaj o tom, že ide o nezávislého kandidáta. § 19 Vzdanie sa a odvolanie kandidatúry (1) Kandidát sa môže do 3 dní pred začatím volieb písomne vzdať svojej kandidatúry. Do tohto času môže kandidatúru písomne odvolať aj politická strana alebo koalícia politických strán, ktorá ho kandidovala. (2) Vyhlásenie o vzdaní sa alebo odvolaní kandidatúry nemožno vziať späť. Toto vyhlásenie sa doručí v dvoch rovnopisoch predsedovi miestnej volebnej komisie, ktorý zabezpečí bezodkladne jeho uverejnenie spôsobom v mieste obvyklým. (3) Ak bolo vyhlásenie o vzdaní sa alebo odvolaní kandidatúry urobené po zaregistrovaní kandidáta, zostávajú údaje o ňom na hlasovacom lístku, ale pri prideľovaní mandátov sa naň neprihliada. § 20 Hlasovacie lístky (1) Predseda miestnej volebnej komisie zabezpečí prostredníctvom okresného národného výboru rozmnoženie hlasovacích lístkov v potrebnom množstve. (2) Pre každý volebný obvod sa vyhotoví hlasovací lístok spoločný pre všetkých zaregistrovaných kandidátov. (3) Na hlasovacom lístku sa uvedú kandidáti v abecednom poradí s uvedením poradového čísla, mena a priezviska, veku, povolania, názvu politickej strany alebo koalície politických strán, ktorá kandidáta navrhla, alebo údaje o tom, že ide o nezávislého kandidáta, ako aj počet členov obecného (mestského) zastupiteľstva, ktorý má byť v tomto volebnom obvode zvolený. (4) Hlasovacie lístky sú označené odtlačkom pečiatky Slovenskej volebnej komisie. (5) Miestny národný výbor zabezpečí dodanie hlasovacích lístkov najneskôr 3 dni predo dňom konania volieb všetkým voličom a v deň volieb okrskovým volebným komisiám. ŠIESTA ČASŤ NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTOV NA FUNKCIU STAROSTU OBCE (PRIMÁTORA) § 21 Návrhy kandidátov (1) Kandidátov na funkciu starostu obce (primátora) môžu navrhovať politické strany a koalície politických strán. Každá politická strana môže v každej obci navrhnúť iba jedného kandidáta na starostu obce (primátora). Návrhy sa podávajú písomne dvojmo najneskôr 55 dní predo dňom volieb zapisovateľovi miestnej volebnej komisie. (2) Kandidovať na funkciu starostu obce (primátora) môžu aj nezávislí kandidáti. Nezávislý kandidát podáva svoj návrh písomne dvojmo najneskôr 55 dní predo dňom volieb zapisovateľovi miestnej volebnej komisie. K návrhu pripojí petíciu podpísanú v obciach s počtom nad 2000 obyvateľov najmenej 100 oprávnenými voličmi a v obciach s počtom do 2000 obyvateľov najmenej 50 oprávnenými voličmi obce. V petícii sa pri každom podpise uvedie meno a priezvisko voliča, jeho rodné číslo a trvalý pobyt. (3) Návrh na registáciu obsahuje meno a priezvisko kandidáta, jeho vek, povolanie a trvalý pobyt. K návrhu sa pripojí vyhlásenie podľa § 16 ods. 8. (4) Kandidát na funkciu starostu obce (primátora) musí mať trvalý pobyt v obci, v ktorej kandiduje. (5) Kandidovanie na funkciu starostu obce (primátora) nevylučuje aj kandidovanie na poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva. § 22 Registrácia kandidátov (1) Miestna volebná komisia predložené návrhy preskúma. Nezaregistruje a) kandidáta, ku ktorého návrhu nie je pripojené vyhlásenie podľa § 16 ods. 8, b) kandidáta, ak chýba alebo je neúplná petícia podľa § 21 ods. 2, c) kandidáta, ktorý nemá trvalý pobyt v obci, v ktorej kandiduje (§ 21 ods. 4). (2) Kandidátov, ktorí spĺňajú požiadavky, miestna volebná komisia zaregistruje najneskôr 45 dní predo dňom volieb. Údaj o registrácii kandidátov vyznačí na kandidátnych listinách a u nezávislého kandidáta na jeho návrhu. Zaregistrovanie kandidátov oznámi písomne politickým stranám a koalíciám politických strán, nezávislým kandidátom a okresnej komisii, ktorá to bezodkladne oznámi Slovenskej volebnej komisii. Registrácia kandidátov je podmienkou pre zostavenie a rozmnoženie hlasovacích lístkov. § 23 Vyhlásenie, vzdanie sa a odvolanie kandidatúry Ustanovenia § 18 a 19 platia aj pre voľby starostu obce (primátora). § 24 Hlasovacie lístky (1) Predseda miestnej volebnej komisie zabezpečí prostredníctvom okresného národného výboru rozmnoženie hlasovacích lístkov v potrebnom množstve. (2) Pre voľby starostu obce (primátora) sa vyhotoví hlasovací lístok, na ktorom sa uvedú v abecednom poradí zaregistrovaní kandidáti všetkých politických strán a koalícií politických strán, ako aj zaregistrovaní nezávislí kandidáti. U kandidáta sa uvedie poradové číslo, meno a priezvisko, vek, povolanie a názov politickej strany, ktorá kandidáta navrhla, alebo názvy politických strán tvoriacich koalíciu, ktorá kandidáta navrhla, alebo údaj o tom, že ide o nezávislého kandidáta. (3) Ustanovenia § 20 ods. 4 a 5 platia obdobne. SIEDMA ČASŤ PRÍPRAVA VOLIEB § 25 Vyhlásenie volieb (1) Voľby do obecných (mestských) zastupiteľstiev i voľby starostov obce (primátorov) sa konajú v ten istý deň na celom území Slovenskej republiky. Predsedníctvo Slovenskej národnej rady môže určiť, že sa voľby konajú vo dvoch dňoch. (2) Predsedníctvo Slovenskej národnej rady vyhlasuje voľby do orgánov samosprávy obcí a určí deň volieb najneskôr 70 dní pred ich konaním. Uznesenie Predsedníctva Slovenskej národnej rady sa uverejňuje v Zbierke zákonov. § 26 Deň volieb (1) Voľby sa konajú v určený deň od 7.00 do 18.00 hodiny. Ak to miestne potreby vyžadujú, môže miestny národný výbor určiť začiatok volieb na skoršiu hodinu. (2) Ak sa konajú voľby vo dvoch dňoch, určí sa začiatok volieb na 14.00 hodinu a koniec volieb na 22.00 hodinu prvého dňa. Druhý deň začínajú voľby o 7.00 hodine a končia sa o 14.00 hodine. Ak to miestne potreby vyžadujú, môže miestny národný výbor určiť začiatok volieb v prvom i druhom dni na skoršiu hodinu. § 27 Informovanie voličov Miestny národný výbor informuje voličov najneskôr do 15 dní predo dňom volieb spôsobom v mieste obvyklým o čase a mieste konania volieb v obci. Ak sa na území obce zriadilo viac volebných okrskov, uvedie miestny národný výbor, ktoré časti obce pripadajú na jednotlivé volebné okrsky. Miestny národný výbor zároveň upozorní na povinnosť voliča mať pri sebe preukaz totožnosti a uvedie aj ďalšie údaje potrebné pre plynulý priebeh volieb. § 28 Prípravy vo volebnej miestnosti (1) Predseda okrskovej volebnej komisie skontroluje pred začatím volieb za prítomnosti komisie volebnú schránku a prenosnú volebnú schránku a zapečatí ich. Skontroluje tiež vybavenie volebnej miestnosti, či je pripravený zoznam voličov a dostatočný počet hlasovacích lístkov a prázdnych nepriehľadných obálok označených odtlačkom úradnej pečiatky miestneho národného výboru (ďalej len „obálka“). (2) Ak sa konajú voľby vo dvoch dňoch, zabezpečí predseda okrskovej volebnej komisie, aby po skončení prvého dňa bola volebná schránka a prenosná volebná schránka zapečatená tak, aby sa znemožnilo vkladať do nich hlasovacie lístky, a spolu s ostatnými volebnými spismi ich uloží na bezpečné miesto. § 29 Priestory pre úpravu hlasovacích lístkov Vo volebných miestnostiach sú na úpravu hlasovacích lístkov určené osobitné priestory oddelené tak, aby bola zaručená tajnosť hlasovania. Počet týchto priestorov určí miestny národný výbor s prihliadnutím na počet voličov vo volebnom okrsku. V priestoroch nesmie byť nikto prítomný súčasne s voličom, a to ani člen okrskovej volebnej komisie. § 30 Volebná agitácia (1) Časom volebnej agitácie sa rozumie obdobie začínajúce 30 dní a končiace 48 hodín pred začatím volieb. (2) V čase volebnej agitácie má každá politická strana, ktorá podala kandidátne listiny aspoň v jednej tretine okresov v Slovenskej republike, rovnaký prístup k štátnym verejným oznamovacím prostriedkom. Všetky kandidujúce politické strany a nezávislí kandidáti majú rovnaký prístup k miestnym oznamovacím prostriedkom. (3) Miestny národný výbor vyhradí plochu na vylepovanie predvolebných plagátov. Jej využívanie musí zodpovedať zásade rovnosti kandidujúcich politických strán a nezávislých kandidátov. (4) Štyridsaťosem hodín pred začatím volieb a v deň volieb je neprípustná volebná agitácia pre kandidujúce politické strany a pre nazávislých kandidátov slovom, písmom, zvukom i obrazom v štátnych a miestnych oznamovacích prostriedkoch, v budovách, kde sídlia okrskové volebné komisie, a v ich bezprostrednom okolí. (5) Členovia volebných komisií a pracovníci ich odborných útvarov nesmú poskytovať informácie o priebehu a výsledkoch volieb, a to až do podpísania zápisníc o výsledkoch hlasovania. ÔSMA ČASŤ PRIEBEH HLASOVANIA Hlasovanie § 31 (1) Volič hlasuje osobne. Zastúpenie nie je prípustné. Členovia okrskovej volebnej komisie nesmú voličom upravovať hlasovacie lístky. Voliči predstupujú pred okrskovú volebnú komisiu a hlasujú v poradí, v akom sa dostavili do volebnej miestnosti. (2) Volič po príchode do volebnej miestnosti preukáže svoju totožnosť a po zázname v zozname voličov dostane od komisie obálku. Ak volič nemá preukaz totožnosti a žiadny z členov okrskovej volebnej komisie ho nepozná, komisia požiada, aby volič preukázal svoju totožnosť svedectvom dvoch osôb známych komisii. Ak tak neurobí ani do ukončenia hlasovania, hlasovanie sa mu neumožní. (3) Na požiadanie voliča mu okrsková volebná komisia vydá za chýbajúce, prečiarknuté alebo inak nesprávne upravené hlasovacie lístky iné. (4) Po prevzatí obálky volič vstúpi do priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov. V tomto priestore volič vloží do obálky jeden hlasovací lístok pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva a jeden hlasovací lístok pre voľby starostu obce (primátora). Na hlasovacom lístku pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva zakrúžkovaním poradových čísiel označí kandidátov, pre ktorých hlasuje. Volič môže zakrúžkovať najviac taký počet kandidátov, aký má byť v príslušnom volebnom obvode zvolený. Na hlasovacom lístku pre voľby starostu obce (primátora) zakrúžkovaním poradového čísla označí kandidáta, pre ktorého hlasuje. (5) Volič hlasuje tak, že po opustení priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov vloží obálku do volebnej schránky. Voličovi, ktorý sa neodobral do tohto priestoru, komisia hlasovanie neumožní. (6) Volič môže požiadať z dôvodov hodných osobitného zreteľa o to, aby mohol hlasovať mimo volebnej miestnosti. V takom prípade okrsková volebná komisia vyšle k voličovi dvoch svojich členov s prenosnou volebnou schránkou a obálkou. Volič hlasuje tak, aby sa dodržala tajnosť hlasovania. § 32 Volič, ktorý nemôže sám upraviť hlasovací lístok pre telesnú vadu alebo preto, že nemôže čítať alebo písať, má právo vziať so sebou do priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov iného voliča, aby za neho hlasovací lístok podľa jeho pokynov upravil a vložil do obálky. § 33 Poriadok vo volebnej miestnosti a v jej bezprostrednom okolí Za poriadok vo volebnej miestnosti a v jej bezprostrednom okolí zodpovedá predseda okrskovej volebnej komisie. Jeho pokyny na zachovanie poriadku vo volebnej miestnosti a dôstojný priebeh hlasovania sú záväzné pre všetkých prítomných. § 34 Prerušenie hlasovania Ak nastanú okolnosti, ktoré znemožňujú začať hlasovanie, pokračovať v ňom alebo ho ukončiť, môže okrsková volebná komisia po dohode s miestnou volebnou komisiou odročiť začatie hlasovania na neskoršiu hodinu alebo predĺžiť čas hlasovania. Celkový čas hlasovania (§ 26) sa však týmto opatrením nesmie skrátiť. Okrsková volebná komisia o takomto opatrení vyrozumie voličov spôsobom v mieste obvyklým. V prípade, že hlasovanie je prerušené, zapečatí okrsková volebná komisia volebné spisy, volebnú schránku a prenosnú volebnú schránku. Pri opätovnom začatí hlasovania predseda za prítomnosti členov okrskovej volebnej komisie overí neporušenosť pečatí a poznamená to v zápisnici o hlasovaní. § 35 Ukončenie hlasovania Po uplynutí hodiny určenej na ukončenie hlasovania môžu hlasovať už len tí, ktorí sú vo volebnej miestnosti alebo pred ňou. Potom sa volebná miestnosť uzavrie a predseda okrskovej volebnej komisie vyhlási hlasovanie za ukončené. DEVIATA ČASŤ ZISŤOVANIE VÝSLEDKU VOLIEB § 36 Prítomnosť pri sčítaní hlasov V miestnosti, kde okrsková volebná komisia sčíta hlasy, majú právo byť prítomní členovia volebných komisií vyššieho stupňa a pracovníci ich odborných útvarov, ako i osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia. § 37 Sčítanie hlasov v okrskovej volebnej komisii (1) Po ukončení hlasovania dá predseda okrskovej volebnej komisie zapečatiť nepoužité hlasovacie lístky a obálky a potom dá otvoriť volebnú schránku. Ak okrsková volebná komisia použila na výslovnú žiadosť jednotlivých voličov aj prenosnú volebnú schránku, komisia obsah schránok po ich otvorení zmieša. (2) Okrsková volebná komisia vyberie obálky s hlasovacími lístkami z volebnej schránky, spočíta obálky a porovná počet obálok so záznamami v zozname voličov. Neúradné obálky komisia vylúči. (3) Po vybratí hlasovacích lístkov z obálok okrsková volebná komisia rozdelí hlasovacie lístky pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva a osobitne pre voľby starostu obce (primátora). Potom zistí počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov. Výsledky zapíše do zápisnice o hlasovaní. (4) Každý člen okrskovej volebnej komisie môže nazerať do hlasovacích lístkov. Predseda okrskovej volebnej komisie kontroluje správnosť sčítania hlasov. § 38 Posudzovanie hlasovacích lístkov (1) Neplatný je hlasovací lístok, a) ktorý nie je na predpísanom tlačive, b) na ktorom volič ustanoveným spôsobom neoznačil kandidátov, c) ak volič na hlasovacom lístku neoznačil zakrúžkovaním ani jedného kandidáta, alebo ak označil zakrúžkovaním viac kandidátov, než má byť vo volebnom obvode zvolených do obecného (mestského) zastupiteľstva, alebo neoznačil zakrúžkovaním ani jedného kandidáta na funkciu starostu obce (primátora), alebo ak zakrúžkovaním označil viac ako jedného kandidáta na takúto funkciu. (2) Ak sú v obálke dva alebo viac hlasovacích lístkov, okrsková volebná komisia vylúči hlasovacie lístky s neoznačenými kandidátmi. Ak sú v obálke dva alebo viac hlasovacích lístkov pre voľby poslancov, na ktorých sú kandidáti označení zhodne a správne, okrsková volebná komisia počíta za platný len jeden z hlasovacích lístkov; v opačnom prípade sú všetky hlasovacie lístky neplatné. Obdobne sa postupuje pri posudzovaní hlasovacích lístkov pre voľby starostu obce (primátora). (3) Poškodenie hlasovacieho lístku nemá vplyv na jeho platnosť. Na prečiarknuté alebo dopísané mená sa neprihliada. (4) V sporných prípadoch rozhoduje o platnosti hlasovacieho lístku okrsková volebná komisia s konečnou platnosťou. § 39 Zápisnica okrskovej volebnej komisie o hlasovaní (1) Okrsková volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o hlasovaní, ktorú podpíšu predseda a ostatní členovia komisie a zapisovateľ. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú. (2) V zápisnici okrskovej volebnej komisie o hlasovaní sa uvedie a) začiatok a ukončenie hlasovania, prípadne jeho prerušenia, b) celkový počet osôb vo volebnom okrsku zapísaných do zoznamu voličov, c) počet voličov, ktorým boli vydané obálky, d) počet odovzdaných obálok, e) počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov do obecného (mestského) zastupiteľstva, f) počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov na funkciu starostu obce (primátora), g) stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané okrskovej volebnej komisii, a uznesenia, ktoré komisia prijala, a ich odôvodnenie. (3) Na uvedenie údajov podľa odseku 3 písm. e) a f) využije okrsková volebná komisia potrebný počet nepoužitých hlasovacích lístkov, ktoré po ukončení volieb na tento účel výslovne označil predseda za prítomnosti ostatných členov komisie. § 40 Ukončenie činnosti okrskovej volebnej komisie (1) Po sčítaní hlasov a podpísaní zápisnice a hlasovaní ohlási predseda okrskovej volebnej komisie výsledok hlasovania a jeden rovnopis zápisnice zašle bezodkladne miestnej volebnej komisii a vyčká na jej pokyn na ukončenie činnosti. (2) Okrsková volebná komisia zapečatí hlasovacie lístky, obálky a zoznamy voličov a odovzdá ich spolu s ostatnými volebnými spismi miestnemu národnému výboru do úschovy. § 41 Sčítanie hlasov v miestnej volebnej komisii (1) Miestna volebná komisia sčíta hlasy a zistí výsledky hlasovania v jednotlivých volebných obvodoch a celkové výsledky hlasovania v obci na podklade zápisníc o hlasování zaslaných okrskovými volebnými komisiami. Ak vzniknú pochybnosti, má právo vyžiadať od okrskových volebných komisií hlasovacie lístky a ostatné volebné spisy, prípadne vysvetlivky a iné informácie. (2) V miestnosti, kde miestna volebná komisia sčítava hlasy, majú právo byť prítomní členovia volebných komisií vyššieho stupňa a pracovníci ich odborných útvarov, ako i osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia. § 42 Zápisnica miestnej volebnej komisie o výsledku volieb vo volebnom obvode (1) Miestna volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o výsledku volieb osobitne pre každý volebný obvod. Zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie a zapisovateľ komisie. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú. (2) V zápisnici podľa odseku 1 sa uvedie a) počet volebných okrskov a počet okrskových volebných komisií, ktoré zaslali výsledok hlasovania, b) počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov, c) počet voličov, ktorým boli vydané obálky, d) počet odovzdaných obálok, e) počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva, f) mená kandidátov, ktorí boli zvolení do obecného (mestského) zastupiteľstva, g) mená náhradníkov, h) počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov pre voľby starostu obce (primátora), i) stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané miestnej volebnej komisii, a uznesenia, ktoré komisia prijala, a ich odôvodnenie. (3) V obciach, v ktorých sa utvoril iba jeden volebný obvod (§ 9 ods. 2), sa zápisnica podľa odseku 1 nevyhotovuje. § 43 Zápisnica miestnej volebnej komisie o výsledku volieb v obci (1) Miestna volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o výsledku volieb v obci. Zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie a zapisovateľ komisie. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú. (2) V zápisnici podľa odseku 1 sa uvedie a) počet volebných obvodov, b) počet volebných okrskov a počet okrskových volebných komisií, ktoré zaslali výsledok hlasovania, c) počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov, d) počet voličov, ktorým boli vydané obálky, e) počet odovzdaných obálok, f) počet hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva, g) mená kandidátov, ktorí boli zvolení do obecného (mestského) zastupiteľstva, a ich politická príslušnosť alebo údaj o tom, že sú nezávislými kandidátmi, h) mená náhradníkov, i) počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov pre voľbu starostu obce (primátora), j) meno zvoleného starostu obce (primátora), jeho politickú príslušnosť alebo údaj o tom, že je nezávislým kandidátom, k) stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané miestnej volebnej komisii, a uznesenia, ktoré komisia prijala, a ich stručné odôvodnenie. § 44 Výsledky volieb (1) Za poslancov obecného (mestského) zastupiteľstva sú zvolení kandidáti, ktorí získali vo volebnom obvode najväčší počet hlasov. (2) Ak vo volebnom obvode získajú dvaja alebo viacerí kandidáti tej istej politickej strany alebo koalície politických strán rovnaký počet platných hlasov, je zvolený za poslanca kandidát v poradí uvedenom na kandidátnej listine príslušnej politickej strany alebo koalície politických strán. (3) Ak nemožno zistiť, kto je zvolený za poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva podľa odseku 2 preto, že ide o kandidátov rôznych politických strán alebo koalícií politických strán alebo nezávislých kandidátov, miestna volebná komisia určí z nich poslanca žrebom. (4) Za starostu obce (primátora) je zvolený ten kandidát, ktorý získal najväčší počet platných hlasov. Pri rovnosti hlasov sa vykonajú nové voľby (§ 48). § 45 Uverejnenie výsledkov volieb Miestna volebná komisia uverejní spôsobom v mieste obvyklým bezodkladne po podpísaní zápisnice o výsledku volieb v obci výsledky volieb do obecného (mestského) zastupiteľstva a výsledky volieb starostu obce (primátora). § 46 Zápisnica okresnej volebnej komisie (1) Okresná volebná komisia zistí výsledky hlasovania v okrese na podklade zápisníc miestnych volebných komisií o výsledku volieb v obci. (2) Okresná volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o výsledku volieb v okrese. Zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie a zapisovateľ komisie. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú. (3) V zápisnici okresnej volebnej komisie sa uvedie a) počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov v okrese, b) počet voličov, ktorým boli vydané obálky, c) počet zvolených poslancov do obecného (mestského) zastupiteľstva podľa jednotlivých politických strán a nezávislých kandidátov, d) počet obcí, v ktorých bolo zvolené obecné (mestské) zastupiteľstvo, e) počet zvolených starostov obcí (primátorov) podľa jednotlivých politických strán a nezávislých kandidátov. (4) Po podpísaní oboch rovnopisov zápisníc o výsledku volieb zašle predseda jeden rovnopis zápisnice bezodkladne Slovenskej volebnej komisii. Ostatné volebné spisy odovzdá do úschovy okresnému národnému výboru. § 47 Zápisnica Slovenskej volebnej komisie a uverejnenie výsledkov volieb (2) Slovenská volebná komisia zisťuje výsledky volieb do obecných (mestských) zastupiteľstiev a výsledky volieb starostov obcí (primátorov) na území Slovenskej republiky. (2) Slovenská volebná komisia vyhotoví zápisnicu o výsledku volieb v Slovenskej republike, ktorú podpíše predseda a členovia komisie a zapisovateľ komisie. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú. (3) V zápisnici o výsledku volieb sa uvedie a) počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov v Slovenskej republike, b) celkový počet voličov, ktorým boli vydané obálky, c) celkový počet poslancov zvolených do obecných (mestských) zastupiteľstiev podľa jednotlivých politických strán a nezávislých kandidátov, d) počet obcí, v ktorých bolo zvolené obecné (mestské) zastupiteľstvo, e) počet zvolených starostov obcí (primátorov) podľa jednotlivých politických strán a nezávislých kandidátov. (4) Slovenská volebná komisia uverejní celkové výsledky volieb do obecných (mestských) zastupiteľstiev a volieb starostov obcí (primátorov) bezodkladne po podpísaní zápisnice o výsledku volieb. § 48 Nové voľby (1) Ak sa v niektorej obci z akýchkoľvek dôvodov nevykonali voľby podľa tohto zákona, Predsedníctvo Slovenskej národnej rady najneskôr do týždňa po vyhlásení výsledkov volieb vykoná opatrenia na to, aby sa uskutočnili nové voľby. Zákonné lehoty môžu byť v takomto prípade primerane skrátené. (2) Nové voľby sa vykonajú aj v prípade voľby starostu obce (primátora), ak kandidáti dostali rovnaký počet hlasov (§ 44 ods. 4). (3) Nové voľby sa vykonajú na podklade zoznamov voličov zostavenom pre nové voľby. (4) Pre nové voľby sa ustanovenia tohto zákona použijú primerane. § 49 Osvedčenie o zvolení Miestna volebná komisia vydá kandidátom zvoleným za poslancov obecného (mestského) zastupiteľstva a kandidátovi zvolenému za starostu obce (primátora) osvedčenie o zvolení. § 51 Náhradníci (1) Ak sa uprázdni v obecnom (mestskom) zastupiteľstve mandát, nastupuje za poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva ako náhradník kandidát, ktorý získal najväčší počet hlasov, ale nebol zvolený za poslanca. V prípade rovnosti hlasov sa postupuje obdobne podľa § 44 ods. 2 a 3. (2) Nastúpenie náhradníka vyhlási obecné (mestské) zastupiteľstvo do 15 dní po tom, čo sa uprázdni mandát, a odovzdá mu osvedčenie o tom, že sa stal poslancom. (3) Ak sa uprázdni miesto starostu obce (primátora), vykonajú sa nové voľby. DESIATA ČASŤ OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE VOLIEB § 52 Zabezpečenie pomocných prostriedkov (1) Všetky pomocné prostriedky, najmä volebné miestnosti a potreby pre ne, obálky a pomocné pracovné sily zabezpečia pre okrskové volebné komisie miestne národné výbory, v ktorých obvode sú zriadené. (2) Pre miestne volebné komisie zabezpečí všetky pomocné prostriedky miestny národný výbor. (3) Pre okresné volebné komisie zabezpečí všetky pomocné prostriedky okresný národný výbor. § 53 Spolupráca orgánov a organizácií (1) Všetky štátne orgány a všetky organizácie sú povinné spolupôsobiť pri vykonávaní tohto zákona. (2) Organizácie a osoby zaoberajúce sa polygrafickou činnosťou sú povinné na žiadosť orgánov zabezpečujúcich úlohy podľa tohto zákona zabezpečiť, aby hlasovacie lístky, tlačivá a ostatné potrebné úradné dokumenty boli včas a riadne rozmnožené. § 54 Zabezpečenie spracovania výsledkov volieb pomocou výpočtovej techniky (1) Programové, organizačné a technické podmienky potrebné pre spracovanie výsledkov volieb pomocou výpočtovej techniky zabezpečujú štatistické orgány Slovenskej republiky. (2) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky a ostatné orgány sú povinné včas písomne oznámiť príslušném štatistickému orgánu Slovenskej republiky každú skutočnosť, ktorá má dopad na zabezpečovanie podmienok pre spracovanie výsledkov volieb pomocou výpočtovej techniky. Nároky členov volebných komisií § 55 Funkcia člena volebnej komisie je čestnou funkciou. Člen komisie však nesmie byť pre výkon svojej funkcie ukrátený na právach a nárokoch vyplývajúcich z jeho pracovného alebo obdobného pomeru, má nárok najmä na pracovné voľno s náhradou ušlej mzdy.5) § 56 Okolnosť, že niekto je kandidátom, nesmie byť na ujmu v jeho pracovnoprávnom alebo obdobnom vzťahu. § 57 Úhrada volebných nákladov (1) Výdavky spojené s voľbami do obecných (mestských) zastupiteľstiev a s voľbami starostov obcí (primátorov) sa uhrádzajú zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. (2) Každá politická strana a každý nezávislý kandidát znášajú náklady svojej volebnej agitácie. JEDENÁSTA ČASŤ PRECHODNÉ USTANOVENIA § 58 (1) Ak sa má pre obce vzniknuté pred účinnosťou tohto zákona, ktoré nemajú miestny národný výbor, zvoliť obecné zastupiteľstvo a starosta obce, vykoná prípravu volieb miestny (mestský) národný výbor, do ktorého územnej pôsobnosti obec patrí. (2) Ak vznikne po účinnosti tohto zákona nová obec (mesto), utvoria jej zastupiteľstvo poslanci doterajšieho obecného (mestského) zastupiteľstva, ktorí majú trvalý pobyt na území novovzniknutej obce (mesta). V prípade potreby zabezpečí doplňovacie voľby doterajšie obecné (mestské) zastupiteľstvo, a to aj pokiaľ ide o voľbu starostu obce (primátora). (3) Ak dôjde v priebehu volebného obdobia k zlúčeniu obcí, utvoria obecné zastupiteľstvo novej obce poslanci doterajších obecných zastupiteľstiev zlúčených obcí. V prípade potreby zabezpečí doplňovacie voľby obecné zastupiteľstvo zlúčenej obce. § 59 Na opatrenia urobené príslušnými orgánmi štátnej správy na prípravu vykonania tohto zákona už v čase pred začiatkom jeho účinnosti, ak neodporujú zákonu, sa hľadí tak, ako by boli urobené za jeho účinnosti. ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 60 Sankcie Marenie prípravy a priebehu volieb do orgánov samosprávy obcí sa stíha podľa osobitných predpisov.6) § 61 (1) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky a) upraví podrobnosti o úlohách národných výborov pri 1. utváraní volebných okrskov, 2. zostavovaní zoznamov voličov, 3. zabezpečovaní a vybavovaní volebných miestností, 4. úschove hlasovacích lístkov a iných volebných spisov; b) vydá vzory hlasovacích lístkov, zoznamu voličov, osvedčenia o zvolení a vzory ďalších volebných dokumentov; c) po dohode so Slovenským štatistickým úradom upraví najneskôr 50 dní pred voľbami podrobnosi o organizácii práce medzi volebnými komisiami a odbornými sumarizačnými útvarmi. (2) Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydá metodiku spracovania výsledkov hlasovania. § 62 Zrušovacie ustanovenie Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 56/1971 Zb. o voľbách do národných výborov v Slovenskej socialistickej republike. § 63 Účinnosť zákona Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) § 10 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. 2) § 10 a 499 Občianskeho zákonníka. 3) § 5 ods. 2 písm. b), § 9 ods. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov. 4) § 11 ods. 2 a § 30 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. 5) Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 236/1988 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme. 6) § 177 zákona č. 140/1961 Zb. (Trestný zákon) v znení neskorších predpisov.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 28. 8. 1990, částka 56/1990 * PRVÁ ČASŤ - ÚSTREDNÉ ORGÁNY, NA ČELE KTORÝCH JE ČLEN VLÁDY (§ 1 — § 18) * DRUHÁ ČASŤ - OSTATNÉ ÚSTREDNÉ ORGÁNY ŠTÁTNEJ SPRÁVY (§ 20 — § 26) * TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 27 — § 33) * ŠTVRTÁ ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 35 — § 38) Aktuální znění od 25. 9. 1992 (453/1992 Sb.) 347 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 28. augusta 1990 o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ ÚSTREDNÉ ORGÁNY, NA ČELE KTORÝCH JE ČLEN VLÁDY § 1 V Slovenskej republike pôsobia tieto ústredné orgány štátnej správy, na čele ktorých je člen vlády Slovenskej republiky: a) Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky, b) Ministerstvo financií Slovenskej republiky, c) Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky, d) Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky, e) Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky, f) Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky, g) Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky, h) Ministerstvo školstva a vedy Slovenskej republiky, ch) Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky, i) Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky, j) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, k) Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky, l) Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky. § 2 (1) Ministerstvo riadi a za jeho činnosť zodpovedá minister. (2) Ministra v čase jeho neprítomnosti, alebo na základe jeho poverenia, zastupuje v plnom rozsahu práv a povinností, vrátane práv a povinností člena vlády Slovenskej republiky, štátny tajomník. Štátnych tajomníkov vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh príslušných ministrov. (3) Úlohy spojené s odborným, organizačným a technickým zabezpečením činnosti ministerstva plní úrad ministerstva. Na čele úradu ministerstva je vedúci, ktorého vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh príslušného ministra. § 3 Ministerstvo hospodárstva (1) Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre a) priemysel s výnimkou potravinárstva, b) energetiku, vrátane hospodárenia s jadrovým palivom a uskladňovania rádioaktívnych odpadov, c) teplárenstvo a plynárenstvo, d) ťažbu a úpravu tuhých palív, ťažbu ropy a zemného plynu a pre vyhľadávanie a prieskum rádioaktívnych surovín a ich ťažbu, e) hutníctvo, f) stavebnú výrobu a výrobu stavebných látok, g) obchod a cestovný ruch, h) ochranu a využívanie nerastných surovín, vrátane hlavného dozoru nad ochranou a využívaním ložísk nerastov, ch) hlavný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci a bezpečnosťou prevádzky v banskej činnosti, v činnosti vykonávanej banským spôsobom a pri používaní výbušnín, i) štátnu službu pre drahé kovy. (2) Ministerstvu hospodárstva Slovenskej republiky sú podriadené a) Slovenská energetická inšpekcia, b) Slovenská obchodná inšpekcia, c) obvodné banské úrady. § 4 Ministerstvo financií (1) Ministerstvo financií Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť financií a cien. (2) Ministerstvo financií Slovenskej republiky zabezpečuje a) tvorbu a uskutočňovanie finančnej a cenovej politiky, vrátane tvorby a realizácie štátneho rozpočtu, správy štátnych finančných aktív a pasív Slovenskej republiky, vo veciach kapitálového trhu, politiky daní a poplatkov a finančno-ekonomických nástrojov v oblasti podnikania, b) metodickú činnosť vo veciach účtovníctva, rozpočtovníctva a kalkulácie, c) výkon štátnej správy vo veciach devízového dohľadu, sporiteľníctva a poisťovníctva, vo veciach správy národného majetku vo verejnoprospešnej a nepodnikateľskej sfére a vo veciach investičných spoločností a fondov. § 5 Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny (1) Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre pracovnoprávne vzťahy, zamestnanosť, civilnú službu, mzdy a iné odmeny za prácu, sociálne zabezpečenie, sociálne poistenie, sociálnoprávnu ochranu detí a mládeže, starostlivosť o rodinu a ďalšie veci sociálnej politiky, štátny odborný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci, bezpečnosťou technických zariadení a nad dodržiavaním ustanovených pracovných podmienok, s výnimkou pôsobnosti uvedenej v § 3 ods. 1 písm. ch). (2) Ministerstvu práce, sociálnych vecí a rodiny sú podriadené a) Slovenská správa sociálneho zabezpečenia, b) Slovenský úrad bezpečnosti práce. § 6 Ministerstvo životného prostredia (1) Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre tvorbu a ochranu životného prostredia, vrátane a) ochrany prírody, b) ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania, c) ochrany ovzdušia, d) územného plánovania a stavebného poriadku, e) odpadového hospodárstva, f) zabezpečovania jednotného informačného systému o životnom prostredí a plošného monitoringu, g) geologického výskumu a prieskumu. (2) Ministerstvu životného prostredia Slovenskej republiky sú podriadené a) Slovenská inšpekcia životného prostredia, prostredníctvom ktorej Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky plní funkciu orgánu hlavného štátneho dozoru vo veciach životného prostredia, b) Slovenský hydrometeorologický ústav. § 7 Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre odštátnenie a privatizáciu národného majetku, pre správu národného majetku v podnikateľskej sfére, vrátane správy všetkých druhov fondov vytváraných zdrojmi z odštátnenia a privatizácie národného majetku. § 8 Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác (1) Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre a) cestnú a mestskú dopravu, mestské dráhy a dráhy osobitného určenia, dialničné hospodárstvo, cestné hospodárstvo a automobilové opravárenstvo, b) vodnú dopravu, riadenie organizácií námornej dopravy, c) riadenie organizácií civilného letectva. (2) Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť spojov v rozsahu patriacom do pôsobnosti Slovenskej republiky.1) (3) Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky aj pre investičný rozvoj a oblasť verejných prác. § 9 Ministerstvo pôdohospodárstva (1) Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre poľnohospodárstvo, lesné hospodárstvo, vodné hospodárstvo s výnimkou pôsobností uvedených v § 6 ods. 1 písm. b), rybárstvo, poľovníctvo a pre potravinárstvo. (2) Ministerstvu pôdohospodárstva Slovenskej republiky sú podriadené a) Štátna veterinárna správa Slovenskej republiky, b) Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia. § 13 Ministerstvo školstva a vedy Ministerstvo školstva a vedy Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre základné, stredné a vysoké školy, pre školské zariadenia, celoživotné vzdelávanie, pre vedu a vedeckotechnický rozvoj a pre štátnu starostlivosť o mládež a šport. § 14 Ministerstvo kultúry Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre umenie, kultúrno-osvetovú činnosť, pamiatkovú starostlivosť, vydávanie periodickej tlače a neperiodických publikácií, pre činnosť hromadných informačných prostriedkov s výnimkou rozhlasového a televízneho vysielania, pre knižničnú a muzejnú činnosť, pre vykonávanie autorského zákona, pre veci cirkví a náboženských spoločností a pre výrobu a obchod v oblasti kultúry. § 15 Ministerstvo zdravotníctva Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre liečebno-preventívnu a hygienickú starostlivosť, zdravotnícke školy, ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov, prírodné liečebné kúpele a prírodné liečivé zdroje. § 16 Ministerstvo vnútra Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre a) ochranu ústavného zriadenia republiky, verejného poriadku a bezpečnosti, bezpečnosť a plynulosť cestnej premávky, veci zbraní a streliva, evidenciu pobytu obyvateľstva, evidenciu totožnosti obyvateľov, riešenie otázok utečencov a presídlencov, ochranu utajovaných skutočností, požiarnu ochranu a komplexný záchranný systém, b) všeobecnú vnútornú správu, veci územného a správneho členenia Slovenskej republiky, štátnych symbolov Slovenskej republiky, štátneho občianstva, matričné veci, veci zhromažďovania a združovania a archívnictvo, c) verejnoprospešné služby, hospodárenie s bytmi a nebytovými priestormi a pre živnostenské podnikanie. § 17 Ministerstvo zahraničných vecí Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre zapojenie Slovenskej republiky do dvojstrannej i mnohostrannej medzinárodnej politickej, hospodárskej, obchodnej, vedeckotechnickej i kultúrnej spolupráce a pre rozvíjanie regionálnej spolupráce, vrátane iniciovania a uplatňovania medzinárodných zmlúv a dohovorov. § 18 Ministerstvo spravodlivosti (1) Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre súdy, štátne notárstva a pre väzenstvo. (2) Ministerstvo sprvavodlivosti Slovenskej republiky zabezpečuje stanoviská pre rozhodovaciu činnosť vlády Slovenskej republiky v oblasti legislatívy. DRUHÁ ČASŤ OSTATNÉ ÚSTREDNÉ ORGÁNY ŠTÁTNEJ SPRÁVY § 20 (1) V Slovenskej republike pôsobia tieto ďalšie ústredné orgány štátnej správy a) Úrad vlády Slovenskej republiky, b) Slovenský štatistický úrad, c) Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra, d) Slovenský protimonopolný úrad. (2) Na čele Úradu vlády Slovenskej republiky je vedúci, ktorý je za výkon svojej funkcie zodpovedný vláde Slovenskej republiky. (3) Na čele úradov uvedených v odseku 1 písm. b) až d) je predseda, ktorý je za výkon svojej funkcie zodpovedný vláde Slovenskej republiky. § 20a Úrad vlády (1) Úrad vlády Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre štátnu kontrolu v oblasti štátnej správy s výnimkou kontroly hospodárenia s rozpočtovými prostriedkami Slovenskej republiky a pre vybavovanie sťažností, oznámení, podnetov a petícií. (2) Úrad vlády Slovenskej republiky plní aj úlohy spojené s odborným, organizačným a technickým zabezpečením činnosti vlády Slovenskej republiky a jej orgánov, okrem úloh uvedených v § 18 ods. 2. (3) Vedúceho Úradu vlády Slovenskej republiky vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky. (4) Vo veciach uvedených v odseku 2 riadi činnosť vedúceho Úradu vlády Slovenskej republiky predseda vlády Slovenskej republiky. § 21 Slovenský štatistický úrad (1) Slovenský štatistický úrad je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť štátnej štatistiky a pre oblasť informatiky. (2) Predsedu Slovenského štatistického úradu vymenúva a odvoláva Predsedníctvo Slovenskej národnej rady na návrh vlády Slovenskej republiky. § 22 Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra (1) Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre geodéziu, kartografiu a kataster nehnuteľností. (2) Predsedu Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky. § 26 Slovenský protimonopolný úrad (1) Zriaďuje sa Slovenský protimonopolný úrad. (2) Slovenský protimonopolný úrad je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre podporu a ochranu hospodárskej súťaže. (3) Predsedu Slovenského protimonopolného úradu vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky. TRETIA ČASŤ SPOLOČNÉ USTANOVENIA § 27 Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvá“) sa podieľajú na tvorbe jednotnej štátnej politiky Slovenskej republiky, vykonávajú v rozsahu svojej pôsobnosti štátnu správu a plnia ďalšie úlohy ustanovené v zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch. § 28 Ministerstvá skúmajú problematiku vo veciach, ktoré sú v ich pôsobnosti, analyzujú dosahované výsledky a robia opatrenia na riešenie aktuálnych otázok. Spracúvajú koncepcie rozvoja zverených oblastí a riešenia základných otázok, ktoré predkladajú vláde Slovenskej republiky. § 29 Ministerstvá sa vo svojej oblasti starajú o náležitú právnu úpravu vecí patriacich do pôsobnosti Slovenskej republiky; pripravujú návrhy zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov, dbajú o dodržiavanie zákonnosti v oblasti svojej pôsobnosti a robia podľa zákonov potrebné opatrenia na nápravu. § 30 (1) Ministerstvá pri plnení svojich úloh úzko spolupracujú. Vymieňajú si potrebné informácie a podklady a prerokúvajú s inými ministerstvami opatrenia, ktoré sa ich dotýkajú. (2) Ministerstvá využívajú podnety a skúsenosti miestnych orgánov štátnej správy. (3) Ministerstvá využívajú poznatky vedeckých inštitúcií a výskumných pracovísk; zapájajú ich najmä do prác na riešení otázok koncepčnej povahy. (4) Ministerstvá plnia svoje úlohy v súčinnosti s príslušnými odborovými orgánmi, najmä s nimi prerokúvajú návrhy závažných opatrení týkajúcich sa životnej úrovne, sociálnych a kultúrnych potrieb pracujúcich; postupujú aj v súčinnosti s organizáciami zamestnávateľov. § 31 (1) Ministerstvá spolupracujú s príslušnými orgánmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Českej republiky, vytvárajú podmienky na koordinovaný postup pri riešení vecí spoločného záujmu, vymieňajú si s nimi skúsenosti, informácie a podklady. (2) Ministerstvá spolupracujú s príslušnými orgánmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky pri rozvíjaní medzinárodných vzťahov v danej oblasti a pri príprave medzinárodných zmlúv; vo svojej pôsobnosti zabezpečujú plnenie záväzkov vyplývajúcich z medzinárodných zmlúv a z členstva v medzinárodných organizáciách. § 32 Činnosť ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky riadi, zjednocuje a kontroluje vláda Slovenskej republiky. § 33 Do vydania novej zákonnej úpravy patrí vláde Slovenskej republiky rozhodovať o tom, ktoré ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky a v akom rozsahu vykonávajú v súvislosti s ústavnoprávnymi zmenami doterajšiu pôsobnosť ústredných orgánov štátnej správy Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Takéto rozhodnutie vlády Slovenskej republiky je účinné najviac 9 mesiacov. ŠTVRTÁ ČASŤ PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 35 Zrušujú sa a) Slovenská komisia pre plánovanie a vedeckotechnický rozvoj, b) Výbor ľudovej kontroly Slovenskej republiky, c) Slovenská komisia pre vedecké hodnosti. § 36 (1) Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza a) zo Slovenskej komisie pre plánovanie a vedeckotechnický rozvoj 1. vo veciach tvorby stratégie hospodárskeho a sociálneho rozvoja na Ministerstvo pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky, 2. vo veciach uskutočňovania stratégie hospodárskeho a sociálneho rozvoja, vrátane štátnej expertízy investícií, a vo veciach realizácie štátnej hospodárskej politiky vo zverených odvetviach na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky; b) z Ministerstva financií a cien Slovenskej republiky 1. vo veciach správy národného majetku v podnikateľskej sfére, jeho odštátnenia a privatizácie na Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky, 2. v ostatných veciach na Ministerstvo financií Slovenskej republiky; c) z Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky vo veciach farmaceutického priemyslu na Ministerstvo priemyslu Slovenskej republiky; d) z Výboru ľudovej kontroly Slovenskej republiky na Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky; e) zo Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti na Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky. (2) Doterajšia pôsobnosť Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky a ministra obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky vo vzťahu k Slovenskej obchodnej inšpekcii1) prechádza na Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky a ministra kontroly Slovenskej republiky. (3) V súvislosti s prechodom pôsobnosti podľa odseku 1 rovnako prechádzajú aj práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov. Podrobnosti o prechode týchto práv a povinností vo veciach uvedených v odseku 1 písm. a) až c) sa upravia dohodou, v ktorej sa vymedzí najmä druh a rozsah preberaného majetku a záväzkov a určí sa, ktorí pracovníci prechádzajú na ktoré ministerstvo do pracovného pomeru. (4) Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva a drevospracujúceho priemyslu Slovenskej republiky, rozumie sa tým Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky. (5) Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky, rozumie sa tým Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky. § 37 Zrušujú sa 1. § 1 až 12 a § 14 a 15 zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 70/1969 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 39/1973 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1983 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 50/1988 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 195/1990 Zb.; 2. zákon Slovenskej národnej rady č. 33/1971 Zb. o určení ústredného orgánu štátnej správy vo veciach dopravy v pôsobnosti Slovenskej socialistickej republiky; 3. čl. I, III a IV zákona Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Zb. o zriadení Slovenskej komisie pre životné prostredie a o zmenách v pôsobnosti ministerstiev Slovenskej republiky; 4. čl. I, III až V zákona Slovenskej národnej rady č. 195/1990 Zb. o opatreniach v sústave ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy. 5. Čl. I zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky. 6. Čl. I body 1, 2, 4 až 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb. 7. § 20 ods. 1 a 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve. 8. § 14 zákona Slovenskej národnej rady č. 294/1992 Zb. o Rade Slovenskej republiky pre rozhlasové a televízne vysielanie. 9. § 50 zákona Slovenskej národnej rady č. 322/1992 Zb. o štátnej štatistike. § 38 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) Čl. 9 ústavného zákona č. 556/1990 Zb., ktorým sa mení ústavný zákon č. 143/1968 Zb. o československej federácii.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 348/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 348/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o vyhlásení 1. novembra 1990 za Deň zmierenia (Pamiatke obetiam politického násilia) Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 28. 8. 1990, částka 56/1990 * § 1 - Prvý november 1990 sa vyhlasuje za Deň zmierenia (Pamiatke obetiam politického násilia). * § 2 - Prvý november 1990 v Slovenskej republike je dňom pracovného pokoja. * § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 28. 8. 1990 348 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 28. augusta 1990 o vyhlásení 1. novembra 1990 za Deň zmierenia (Pamiatke obetiam politického násilia) Slovenská národná rada, vedomá si snahy slovenského národa nepripustiť viac politické násilie, zabrániť jeho novým obetiam a dobrej vôle občanov Slovenskej republiky založiť našu budúcnosť na medziľudskom porozumení, demokratických princípoch a vzájomnej úcte občanov, uzniesla sa na tomto zákone: § 1 Prvý november 1990 sa vyhlasuje za Deň zmierenia (Pamiatke obetiam politického násilia). § 2 Prvý november 1990 v Slovenskej republike je dňom pracovného pokoja. § 3 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 356/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 356/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o plate a náhradách výdavkov poslancov Slovenskej národnej rady Vyhlášeno 29. 8. 1990, datum účinnosti 29. 8. 1990, částka 57/1990 * PRVÁ ČASŤ - POSLANECKÝ PLAT (§ 1 — § 1) * DRUHÁ ČASŤ - FUNKČNÉ PRÍPLATKY (§ 2 — § 2) * TRETIA ČASŤ - CESTOVNÉ NÁHRADY (§ 3 — § 4) * ŠTVRTÁ ČASŤ - NÁHRADY ĎALŠÍCH VÝDAVKOV (§ 5 — § 6) * PIATA ČASŤ - STRATA NÁROKOV (§ 7 — § 7) * ŠIESTA ČASŤ - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 8 — § 15) Aktuální znění od 29. 8. 1990 356 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 29. augusta 1990 o plate a náhradách výdavkov poslancov Slovenskej národnej rady Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ POSLANECKÝ PLAT § 1 Poslancovi Slovenskej národnej rady (ďalej len „poslanec“) patrí poslanecký plat (ďalej len „plat“) vo výške 7000 Kčs mesačne začínajúc prvým dňom mesiaca, v ktorom zložil ústavným zákonom predpísaný sľub. Plat mu patrí ešte tri mesiace po tom, keď došlo k zániku jeho poslaneckého mandátu. DRUHÁ ČASŤ FUNKČNÉ PRÍPLATKY § 2 (1) Okrem platu podľa § 1 patrí poslancovi, ktorý vykonáva v Slovenskej národnej rade niektorú z funkcií uvedených v nasledujúcich ustanoveniach, mesačný funkčný príplatok, a to začínajúc prvým dňom mesiaca, v ktorom bol do funkcie zvolený. (2) Predsedovi Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 10 000 Kčs. (3) Prvému podpredsedovi Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 6000 Kčs. (4) Podpredsedovi Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 4000 Kčs. (5) Predsedovi výboru Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 2000 Kčs. (6) Podpredsedovi výboru Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 500 Kčs. (7) Členovi Predsedníctva Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 1000 Kčs. (8) Funkcionárovi komisie Predsedníctva Slovenskej národnej rady patrí rovnaký funkčný príplatok ako funkcionárovi výboru Slovenskej národnej rady, ak o tom rozhodne Predsedníctvo Slovenskej národnej rady. (9) Funkčné príplatky podľa odsekov 5 až 7 nepatria poslancovi, ktorý vykonáva funkciu uvedenú v § 2 ods. 2 až 4. TRETIA ČASŤ CESTOVNÉ NÁHRADY § 3 (1) Poslancovi patria diéty v paušálnej výške 2000 Kčs mesačne, a to začínajúc prvým dňom mesiaca, v ktorom zložil ústavným zákonom predpísaný sľub. (2) Poslancovi tiež patrí náhrada za ubytovanie v preukázanej výške, pokiaľ cestu vykonal v súvislosti s výkonom poslaneckej funkcie. (3) Cestovné náhrady pri cestách do zahraničia, ktoré súvisia s výkonom poslaneckej funkcie, určí Predsedníctvo Slovenskej národnej rady. § 4 (1) Poslanec môže na území Slovenskej republiky bezplatne používať prostriedky verejnej hromadnej dopravy. (2) Lietadlá verejnej leteckej dopravy môže poslanec bezplatne použiť tam a späť: a) pre cesty na schôdze Slovenskej národnej rady a jej orgánov, alebo b) pre cesty, na ktoré ho poverilo Predsedníctvo Slovenskej národnej rady alebo predseda Slovenskej národnej rady, alebo c) pre cesty, na ktoré ho poveril výbor Slovenskej národnej rady alebo komisia Predsedníctva Slovenskej národnej rady. (3) Právo bezplatne používať prostriedky verejnej hromadnej dopravy na území Slovenskej republiky má aj poslanec Českej národnej rady. ŠTVRTÁ ČASŤ NÁHRADY ĎALŠÍCH VÝDAVKOV § 5 Na náhradu vecných výdavkov, prípadne nákladov za služby potrebné na výkon poslaneckej funkcie, patrí poslancovi paušálna náhrada vo výške 3000 Kčs mesačne, a to začínajúc prvým dňom mesiaca, v ktorom zložil ústavným zákonom predpísaný sľub. § 6 (1) Predseda Slovenskej národnej rady má po dobu výkonu funkcie právo bezplatne užívať primerane vybavený byt. (2) Prvý podpredseda Slovenskej národnej rady a podpredsedovia Slovenskej národnej rady majú toto právo len vtedy, ak majú trvalý pobyt mimo sídla Slovenskej národnej rady. (3) Okrem toho majú poslanci uvedení v odsekoch 1 a 2 právo používať bezplatne služobné vozidlo a právo na zriadenie a bezplatné používanie účastníckej telefónnej stanice. PIATA ČASŤ STRATA NÁROKOV § 7 (1) Ak sa poslanec bez riadneho ospravedlnenia nezúčastní najmenej dvoch rokovacích dní Slovenskej národnej rady alebo jej orgánov, do ktorých bol zvolený, v období jedného kalendárneho mesiaca, stráca nárok na polovicu platu, polovicu funkčného príplatku a polovicu paušálnych náhrad (§ 3 a 5), ktoré by mu inak patrili na nasledujúci mesiac. (2) Ak sa poslanec bez riadneho ospravedlnenia nezúčastní najmenej štyroch rokovacích dní Slovenskej národnej rady alebo jej orgánov, do ktorých bol zvolený, v období jedného kalendárneho mesiaca, stráca nárok na plat, funkčný príplatok a paušálne náhrady (§ 3 a 5), ktoré by mu inak patrili na nasledujúci mesiac. (3) Spôsob rozhodovania o strate nárokov podľa odsekov 1 a 2 upraví rokovací poriadok Slovenskej národnej rady. ŠIESTA ČASŤ SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 8 (1) Ak poslanec o to požiada, poskytne mu zamestnávateľ pracovné voľno.1) Náhrada mzdy od zamestnávateľa mu nepatrí. (2) Poslancovi, ktorý je v pracovnom alebo obdobnom pomere, patrí za vykonanú prácu mzda (odmena) podľa všeobecne záväzných právnych predpisov. (3) Pracovný alebo obdobný pomer poslanca môže byť skončený proti jeho vôli len s predchádzajúcim súhlasom Predsedníctva Slovenskej národnej rady; to platí aj po dobu 12 mesiacov po zániku poslaneckého mandátu. Inak je skončenie pracovného alebo obdobného pomeru neplatné. § 9 (1) Poslanci sú zúčastnení na nemocenskom poistení2) a sociálnom zabezpečení3) rovnako ako pracovníci v pracovnom pomere. (2) V dobe, keď poslanec nevykonáva svoju funkciu pre chorobu, patrí mu plat podľa § 1, najdlhšie však po dobu šiestich mesiacov; po túto dobu mu nepatria dávky nemocenského poistenia. (3) Poslancovi patria prídavky na deti vo výške a za podmienok ustanovených všeobecne záväzným právnym predpisom.4) § 10 (1) Plat (§ 1) a funkčný príplatok (§ 2) podliehajú dani zo mzdy.5) (2) Paušálne náhrady (§ 3 a 5) dani zo mzdy nepodliehajú. § 11 Poslancovi nepatria nároky podľa tohto zákona v dobe, po ktorú je členom vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, Českej republiky alebo Slovenskej republiky. Toto platí rovnako, ak je vedúcim federálneho alebo republikového ústredného orgánu štátnej správy. § 12 (1) Slovenská národná rada zodpovedá poslancovi za škodu, ktorá mu vznikla pri výkone poslaneckej funkcie alebo v priamej súvislosti s ním, podľa pracovnoprávnych predpisov.6) (2) Poslanec zodpovedá Slovenskej národnej rade za škodu, ktorú jej spôsobil pri výkone poslaneckej funkcie alebo v priamej súvislosti s ním, podľa pracovnoprávnych predpisov.6) § 13 Zrušuje sa § 24 až 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 45/1989 Zb. o poslancoch Slovenskej národnej rady. § 14 Poslancom, ktorí vykonávajú poslaneckú funkciu ku dňu účinnosti tohto zákona, patria nároky podľa tohto zákona od prvého dňa mesiaca, v ktorom zákon nadobudol účinnosť. § 15 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) § 124 ods. 1 Zákonníka práce v znení neskorších predpisov. 2) Zákon č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení neskorších predpisov. 3) Zákon č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov. 4) Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov. 5) Zákon č. 76/1952 Zb. o dani zo mzdy v znení neskorších predpisov. 6) § 172 a nasl. Zákonníka práce.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o obecnom zriadení Vyhlášeno 6. 9. 1990, datum účinnosti 24. 11. 1990, částka 60/1990 * PRVÁ ČASŤ - POSTAVENIE OBCÍ (§ 1 — § 9) * DRUHÁ ČASŤ - ORGÁNY OBCE (§ 10 — § 19) * TRETIA ČASŤ - ZDRUŽOVANIE OBCÍ (§ 20 — § 21) * ŠTVRTÁ ČASŤ - MESTÁ (§ 22 — § 24) * PIATA ČASŤ - POSLANCI OBECNÝCH ZASTUPITEĽSTIEV (§ 25 — § 26) * ŠIESTA ČASŤ - ZÁVEREČNÉ, PRECHODNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA (§ 27 — § 32) * Príloha B zákona SNR č. 369/1970 Zb. Aktuální znění od 1. 7. 1992 (295/1992 Sb.) 369 ZÁKON Slovenskej národnej rady zo 6. septembra 1990 o obecnom zriadení Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ POSTAVENIE OBCÍ § 1 Základné ustanovenie (1) ObecObec je samostatný samosprávny územný celok Slovenskej republiky; združuje občanov, ktorí majú na jej území trvalý pobyt. ObecObec je právnickou osobou, ktorá za podmienok ustanovených zákonom samostatne hospodári s vlastným majetkom a s vlastnými príjmami (§ 7). (2) Ukladať obciobci povinnosti alebo zasahovať do jej oprávnení možno len zákonom. (3) ObecObec má právo združovať sa s inými obcami v záujme dosiahnutia spoločného prospechu. (4) ObecObec má svoj názov. Pravidlá určovania názvov obcíobcí a ich častí, ako aj názvov ulíc a iných verejných priestranstiev a číslovania budov upravujú osobitné predpisy.1) (5) ObecObec má právo na svoj znak a právo používať ho pri výkone samosprávy obceobce. § 2 Územie obce (1) Územie obceobce tvorí jej katastrálne územie alebo súbor katastrálnych území, ak sa obecobec delí na časti, ktoré majú vlastné katastrálne územia. (2) Dve alebo viac obcíobcí sa môže zlúčiť do jednej obceobce. Zlúčením obcíobcí vzniká nová obecobec, ktorej územie tvoria územia zlučovaných obcíobcí. Súčasťou rozhodnutia obcíobcí o svojom zlúčení je dohoda o usporiadaní majetkových právnych vzťahov a dohoda o názve a o sídle orgánov obceobce. (3) Rozdelením obceobce vznikajú nové obceobce s územím vyčleneným z územia rozdeľovanej obceobce. Súčasťou rozhodnutia obceobce o rozdelení je dohoda o majetkovoprávnom vyrovnaní a dohoda o názve a o sídlach ich orgánov. (4) Spôsob zakladania, zlučovania, rozdeľovania a zrušovania obcíobcí upravujú osobitné predpisy.2) § 3 Obyvatelia obce (1) Obyvateľom obceobce je občan, ktorý je v nej prihlásený na trvalý pobyt.3) (2) Obyvateľ obceobce sa zúčastňuje na samospráve obceobce. Má právo najmä a) voliť orgány samosprávy obceobce a byť zvolený do orgánu samosprávy obceobce, b) hlasovať o dôležitých otázkach života a rozvoja obceobce (miestne referendum), c) zúčastňovať sa na zasadnutiach obecného zastupiteľstva a na verejných zhromaždeniach obyvateľov obceobce a vyjadrovať na nich svoj názor, d) obracať sa so svojimi podnetmi a sťažnosťami na orgány obceobce, e) používať obvyklým spôsobom obecné zariadenia a ostatný majetok obceobce slúžiaci pre verejné účely, f) požadovať ochranu svojej osoby a rodiny a svojho majetku nachádzajúceho sa v obciobci, g) požadovať pomoc v čase náhlej núdze. (3) Obyvateľ obceobce sa podieľa na rozvoji a zveľaďovaní obceobce a poskytuje pomoc orgánom obceobce. V súvislosti s tým je povinný a) ochraňovať majetok obceobce a podieľať sa na nákladoch obceobce, b) podielať sa na ochrane a na zveľaďovaní životného prostredia v obciobci, c) napomáhať udržiavať poriadok v obciobci, d) poskytovať podľa svojich schopností a možností osobnú pomoc pri likvidácii a na odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo havárie v obciobci.4) (4) ObecObec je povinná poskytnúť obyvateľovi obceobce nevyhnutnú okamžitú pomoc v jeho náhlej núdzi spôsobenej živelnou pohromou, haváriou alebo inou podobnou udalosťou, najmä zabezpečiť mu prístrešie, stravu alebo inú materiálnu pomoc. (5) Na samospráve obceobce má právo podieľať sa aj ten, kto a) má na území obceobce nehnuteľný majetok alebo v obciobci trvale pracuje a platí miestnu daň alebo miestny poplatok, b) zdržuje sa v obciobci a je v obciobci prihlásený na prechodný pobyt, c) má čestné občianstvo obceobce. (6) Na osoby uvedené v odseku 5 sa nevzťahuje odsek 2 písm. a) a b). (7) Pravidlá spôsobilosti výkonu oprávnení v odseku 2 písm. a) a b) upravuje osobitný predpis.5) § 4 Samospráva obce (1) ObceObce samostatne rozhodujú a uskutočňujú všetky úkony súvisiace so správou obceobce a jej majetku, ak osobitný zákon takéto úkony nezveruje štátu alebo inej právnickej osobe alebo fyzickej osobe. (2) Samosprávu obceobce vykonávajú obyvatelia obceobce a) orgánmi obceobce, b) hlasovaním obyvateľov obceobce, c) verejným zhromaždením obyvateľov obceobce. (3) ObecObec spravuje svoje vnútorné veci, najmä a) vykonáva úkony súvisiace s riadnym hospodárením s hnuteľným a nehnuteľným majetkom obceobce a s majetkom vo vlastníctve štátu prenechaným obciobci na dočasné hospodárenie, b) zostavuje a schvaľuje rozpočet obceobce a záverečný účet, organizuje o ňom verejnú diskusiu, c) vykonáva správu miestnych daní a poplatkov, d) usmerňuje ekonomickú činnosť v obciobci, najmä vydáva záväzné stanoviská k investičnej činnosti v obciobci, k využitiu miestnych zdrojov, k začatiu podnikateľskej činnosti právnických a fyzických osôb ak osobitný zákon neustanovuje inak.5a) a zaujíma stanoviská k zámerom ich činnosti, ak sa týkajú záujmov obyvateľov a obceobce, e) vykonáva výstavbu, údržbu a správu miestnych komunikácií, verejných priestranstiev, obecného cintorína, kultúrnych, športových a ďalších obecných zariadení, miestnych historických pamiatok a stavieb, f) zabezpečuje verejnoprospešné služby (odvoz komunálneho odpadu a čistenie obceobce, správu a údržbu verejnej zelene a verejného osvetlenia, zásobovanie vodou, odvádzanie odpadových vôd a pod.) a verejnú dopravu, g) utvára a chráni zdravé podmienky a zdravý spôsob života a práce obyvateľov obceobce, chráni životné prostredie, ako aj utvára podmienky pre vzdelávanie, kultúru, záujmovú umeleckú činnosť, telesnú kultúru a šport, h) utvára podmienky pre riadne zásobovanie obceobce a vykonáva nad ním dozor (povoľuje predajný a prevádzkový čas, spravuje trhoviská), ch) obstaráva a schvaľuje územnoplánovaciu dokumentáciu sídelných útvarov a zón, koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života obceobce, i) vykonáva vlastnú investičnú činnosť a podnikateľskú činnosť v záujme zabezpečenia potrieb obyvateľov obceobce a rozvoja obceobce, j) zakladá, zriaďuje, zrušuje a kontroluje obecné podniky a iné právnické osoby, k) organizuje hlasovanie obyvateľov obceobce o dôležitých otázkach života a rozvoja obceobce, l) určuje štruktúru svojich orgánov a zamestnáva pracovníkov, m) zabezpečuje verejný poriadok v obciobci, n) vedie obecnú kroniku v slovenskom jazyku, prípadne aj v jazyku príslušnej národnosti, o) zabezpečuje ochranu kultúrnych pamiatok v rozsahu osobitných predpisov6) a dbá o zachovanie prírodných hodnôt. (4) ObceObce spolupracujú s politickými stranami a politickými hnutiami7) vyvíjajúcimi činnosť v obciobci (ďalej len „politické strany“), ako aj so záujmovými združeniami obyvateľov obceobce.8) (5) ObceObce pri plnení úloh samosprávy obceobce spolupracujú s podnikateľskými právnickými a fyzickými osobami pôsobiacimi v obciobci. § 5 Vzťah štátu a obce (1) Na obecobec možno zákonom preniesť niektoré úlohy štátnej správy, ak je ich plnenie týmto spôsobom racionálnejšie a efektívnejšie. S prenesením úloh na obecobec štát poskytne obciobci potrebné finančné a iné materiálne prostriedky. (2) ObceObce podliehajú dozoru štátu v rozsahu vymedzenom osobitnými zákonmi.8a) (3) V záujme plnenia úloh obecobec spolupracuje s orgánmi štátu. Orgány štátu poskytujú obciam pomoc v odborných veciach a potrebné údaje z jednotlivých evidencií vedených orgánmi štátu a podieľajú sa na odbornej príprave pracovníkov obcíobcí a poslancov obecných zastupiteľstiev. ObceObce poskytujú orgánom štátu potrebné údaje pre jednotlivé evidencie vedené orgánmi štátu alebo pre úradné konania v rozsahu vymedzenom osobitnými zákonmi.9a) (4) ObecObec, ktorá je sídlom štátneho orgánu alebo jeho pracoviska, zabezpečí na jeho umiestnenie kancelárske miestnosti a iné potrebné nebytové priestory. § 6 Všeobecne záväzné nariadenia obce (1) Na plnenie úloh samosprávy obceobce, alebo ak to ustanovuje zákon, obecobec vydáva pre územie obceobce všeobecne záväzné nariadenia (ďalej len „nariadenie“). Nariadenie obceobce nesmie odporovať ústave ani zákonu. Vo veciach, v ktorých obecobec plní úlohy štátnej správy (§ 5), môže vydať nariadenie len na základe splnomocnenia zákona a v jeho medziach; takéto nariadenie nesmie odporovať ani inému všeobecne záväznému právnemu predpisu. (2) Ak nariadenie odporuje ústave alebo zákonu, zruší ho Slovenská národná rada na návrh generálneho prokurátora Slovenskej republiky, vlády Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo z vlastného podnetu. Jeho výkon až do jeho rozhodnutia sa podaním návrhu pozastavuje. (3) Nariadenie sa musí vyhlásiť. Vyhlásenie sa vykoná vyvesením nariadenia na úradnej tabuli v obciobci najmenej na 15 dní; účinnosť nadobúda pätnástym dňom od vyvesenia, ak v ňom nie je ustanovený neskorší začiatok účinnosti. V prípade živelnej pohromy alebo všeobecného ohrozenia, ak je to potrebné na odstraňovanie následkov živelnej pohromy alebo na zabránenie škodám na majetku, možno určiť skorší začiatok účinnosti nariadenia. (4) Vyvesenie nariadenia na úradnej tabuli v obciobci je podmienkou jeho platnosti; okrem toho sa nariadenie zverejní aj spôsobom v obciobci obvyklým. (5) Nariadenia musia byť každému prístupné na obecnom úrade obceobce, ktorá ich vydala. § 7 Financovanie obce (1) ObecObec financuje svoje potreby predovšetkým z vlastných príjmov. Vlastnými príjmami obceobce sú v rozsahu podľa osobitných predpisov najmä a) príjmy z majetku obceobce a z majetku štátu prenechaného obciobci do dočasného užívania (nájmu) a z fondov obceobce, b) výnos daní obecných podnikov a iných právnických osôb obceobce, c) príjmy z miestnych daní a poplatkov, d) výnos pokút za priestupky, e) výnos dobrovoľných zbierok a dobrovoľné príspevky a dary od fyzických a právnických osôb, f) príjmy z obligácií, g) príjmy z úverov a pôžičiek, h) iné príjmy. (2) Na plnenie rozvojového programu obceobce alebo inej úlohy, na ktorej má štát záujem, sa obciobci poskytne účelová štátna dotácia. Použitie účelovej štátnej dotácie je preskúmateľné štátnym orgánom podľa osobitných predpisov. (3) ObciObci, ktorej vlastné príjmy nepostačujú na plnenie úloh samosprávy, možno poskytovať neúčelovú štátnu dotáciu podľa normatívu určeného vládou. (4) Na plnenie svojich úloh obecobec môže zriadiť účelové obecné fondy. Na plnenie úloh spoločných pre viac obcíobcí alebo z iného dôvodu môžu obceobce zriadiť spoločný regionálny alebo záujmový fond; správu fondu vykonáva rada fondu ustanovená obcami, ktoré fond zriadili, a to podľa dohodnutých pravidiel. (5) Svoje úlohy obecobec môže financovať aj z prostriedkov združených s inými obcami, s právnickými alebo fyzickými osobami. (6) ObecObec bude využívať ekonomické nástroje (dane, poplatky a iné) aj ako účinné regulatíva na podporu ochrany životného prostredia. § 8 Majetok obce (1) Majetkom obceobce sú veci vo vlastníctve obceobce, majetkové práva obceobce a majetkové práva právnických osôb založených obcou. (2) Majetok obceobce sa má zveľaďovať a zhodnocovať a vo svojej celkovej hodnote zásadne nezmenšený zachovať. Darovanie nehnuteľného majetku obceobce je neprípustné. (3) Majetok obceobce možno použiť najmä pre verejné účely, na podnikateľskú činnosť a na výkon samosprávy obceobce. (4) Majetok obceobce, ktorý slúži pre verejné účely (najmä miestne komunikácie a iné verejné priestranstvá), je verejne prístupný a možno ho obvyklým spôsobom používať, ak jeho používanie obecobec neobmedzila. Jeho správa a údržba je povinnosťou obceobce a je financovaná z rozpočtu obceobce. Za jeho používanie možno vyberať miestne poplatky a verejné dávky, ak to pripúšťa osobitný predpis. (5) Majetok obceobce určený na podnikateľskú činnosť slúži ako majetkový základ (podstata) pre obecné podniky alebo pre inú formu podnikateľskej činnosti. (6) Majetok obceobce určený na výkon samosprávy obceobce možno použiť na plnenie záväzkov a uspokojovanie potrieb obceobce a na činnosť orgánov obceobce. Jeho správa a údržba je povinnosťou obceobce a je financovaná z rozpočtu obceobce alebo z účelového obecného fondu. Na jeho údržbu, zveľaďovanie a rozmnoženie možno organizovať obecnú zbierku, povoliť lotériu alebo inú podobnú hru.10) § 9 Rozpočet obce (1) Základom finančného hospodárenia obceobce je rozpočet obceobce zostavovaný podľa osobitných predpisov. Zostavuje sa na obdobie jedného kalendárneho roka. (2) Rozpočet obceobce obsahuje príjmy a výdavky spojené s činnosťou samosprávy, finančné vzťahy k fondom spoločenskej spotreby, k podnikateľským subjektom v obciobci a k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet“). (3) Pred schválením je rozpočet obceobce zverejnený najmenej na 15 dní spôsobom v obciobci obvyklým, aby sa k nemu mohli obyvatelia obceobce vyjadriť. To isté platí aj o záverečnom účte, ako aj o návrhu na zavedenie verejnej dávky, na vyhlásenie dobrovoľnej zbierky a na prijatie úveru. (4) Na krytie mimoriadnych výdavkov vo všeobecnom záujme môže obec rozhodnúť o zavedení verejnej dávky (príspevku, poplatku, naturálnom plnení), o vyhlásení dobrovoľnej zbierky alebo o prijatí úveru. (5) Prebytky rozpočtu obceobce možno previesť do rozpočtu obceobce na ďalší kalendárny rok alebo do účelového fondu obceobce. (6) ObecObec vedie účtovníctvo o stave a pohybe majetku obceobce, o výnosoch, príjmoch a výdavkoch a o finančných vzťahoch k štátnemu rozpočtu podľa osobitného zákona. Ročnú účtovnú závierku overuje audítor.10a) DRUHÁ ČASŤ ORGÁNY OBCE § 10 Základné ustanovenie (1) Orgánmi obceobce sú a) obecné zastupiteľstvo, b) starosta obceobce. (2) Obecné zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje osobitný zákon, ďalšie svoje orgány, najmä obecnú radu, komisie, obecnú políciu, obecný požiarny zbor a iné stále alebo dočasné výkonné a kontrolné orgány a určuje im náplň práce. § 11 Obecné zastupiteľstvo (1) Obecné zastupiteľstvo je zastupiteľský zbor obceobce zložený z poslancov zvolených v priamych voľbách obyvateľmi obceobce. Volebné pravidlá upravuje osobitný predpis.5) Funkčné obdobie obecného zastupiteľstva sa končí zložením sľubu poslancov novozvoleného obecného zastupiteľstva. (2) Počet poslancov obecného zastupiteľstva určí obecné zastupiteľstvo v rozmedzí od 9 do 60; ak ide o obec s počtom obyvateľov menej ako 40, je potrebných najmenej päť poslancov obecného zastupiteľstva. (3) Obecné zastupiteľstvo rozhoduje o základných otázkach života obceobce, najmä je mu vyhradené a) určovať zásady hospodárenia a nakladania s majetkom obceobce a s majetkom štátu dočasne prenechaným do hospodárenia obceobce, schvaľovať najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a kontrolovať hospodárenie s ním, b) schvaľovať rozpočet obceobce a jeho zmeny, kontrolovať jeho čerpanie a schvaľovať účet, c) schvaľovať územný plán obceobce alebo jej časti a koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života obceobce, d) rozhodovať o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa uznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov obceobce podľa odseku 4 písm. b) a okrem prípadu, ak o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku sa rozhodlo na základe petície hlasovaním obyvateľov obceobce podľa odseku 4 písm. c), e) určovať náležitosti miestnej dane alebo miestneho poplatku a verejnej dávky a rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky, f) vyhlasovať hlasovanie obyvateľov obceobce o najdôležitejších otázkach života a rozvoja obceobce a zvolávať verejné zhromaždenia občanov, g) uznášať sa na nariadeniach, h) určovať organizáciu obecného úradu a určovať plat starostu a hlavného kontrolóra, ch) schvalovať poriadok odmeňovania pracovníkov obceobce, ako aj ďalšie predpisy (rokovací poriadok, pracovný poriadok, organizačný poriadok a pod.), i) zakladať, zriaďovať a kontrolovať obecné podniky a rozpočtové a príspevkové organizácie, a vymenúvať ich vedúcich (riaditeľov), j) schvaľovať združovanie obecných prostriedkov a činností a účasť v združeniach, ako aj zriadenie spoločného regionálneho alebo záujmového fondu, k) zriaďovať orgány potrebné na samosprávu obceobce a určovať náplň ich práce, l) udeľovať čestné občianstvo obceobce, obecné vyznamenania a ceny. § 11a Hlasovanie obyvateľov obce (1) Obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov obceobce, ak ide o návrh a) na zlúčenie, rozdelenie alebo zrušenie obceobce, b) na zavedenie a zrušenie verejnej dávky, a ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia obecného zastupiteľstva rozhodnúť v miestnom referende, c) petície skupiny obyvateľov obceobce v počte 20 % oprávnených voličov; ak ide o petíciu týkajúcu sa rozdelenia obceobce, stačí na jej predloženie 20 % oprávnených voličov časti obceobce, o odčlenenie ktorej pri rozdelení obceobce ide. (2) Obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov časti obceobce, ak ide o odčlenenie časti obceobce spravidla s vlastným katastrálnym územím, ktorá urbanisticky nesplynula s obcou a do rozvoja tejto časti obceobce neboli vložené také investície, od ktorých je závislá celá obecobec. (3) Predtým než obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov časti obceobce o odčlenení časti obceobce, rozhodne obecné zastupiteľstvo o tom, či boli splnené podmienky podľa odseku 2. (4) Výsledok hlasovania obyvateľov obceobce nahrádza rozhodnutie obecného zastupiteľstva v prípadoch uvedených v odseku 1 písm. a) a b) a tiež v písmene c), ak sa v ňom na základe petície obyvateľov obceobce rozhodlo o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku v obciobci. (5) Ak sa hlasovaním obyvateľov obceobce podľa predchádzajúcich odsekov rozhodlo o zrušení v obciobci už zavedenej miestnej dane alebo miestneho poplatku, prípadne o tom, že sa vyrubovanie takejto dane alebo vyberanie takéhoto poplatku v obciobci nezavedie, môže obecné zastupiteľstvo o zavedení takejto miestnej dane alebo miestneho poplatku vo svojej pôsobnosti rozhodnúť až po uplynutí jedného roka odo dňa, keď sa miestne referendum uskutočnilo. (6) Obecné zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov obceobce aj pred rozhodnutím o ďalších dôležitých veciach. (7) Hlasovanie obyvateľov obceobce je platné, ak sa ho zúčastní nadpolovičná väčšina obyvateľov obceobce oprávnených voliť podľa osobitných predpisov.12) Rozhodnutie obyvateľov obceobce je prijaté vtedy, ak dostalo nadpolovičnú väčšinu platných hlasov. (8) Pri hlasovaní obyvateľov časti obceobce sa použijú obdobne ustanovenia odsekov 4 a 7 o hlasovaní obyvateľov obceobce. § 11b Verejné zhromaždenie obyvateľov obce Na prerokovanie obecných vecí môže obecné zastupiteľstvo zvolať verejné zhromaždenie obyvateľov obceobce alebo jej časti. § 12 Rokovanie obecného zastupiteľstva (1) Obecné zastupiteľstvo sa schádza podľa potreby, najmenej však raz za dva mesiace. Jeho zasadnutie zvoláva a vedie starosta obceobce. Urobí tak aj v prípade, ak o to požiada aspoň jedna tretina poslancov obecného zastupiteľstva. Program rokovania sa oznamuje a zverejňuje na úradnej tabuli aspoň tri dni pred zasadnutím obecného zastupiteľstva alebo ak ide o mimoriadne zvolané zasadnutie, aspoň 24 hodín pred jeho konaním. (2) Obecné zastupiteľstvo rokuje vždy v zbore. Spôsobilé rokovať a uznášať sa je vtedy, ak je prítomná nadpolovičná väčšina všetkých poslancov. Na prijatie uznesenia obecného zastupiteľstva je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých poslancov; na prijatie nariadenia je potrebný súhlas trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov. Ak obecné zastupiteľstvo nie je spôsobilé rokovať a uznášať sa, starosta zvolá do 14 dní nové zasadnutie. (3) Ak obecné zastupiteľstvo zriadilo poradný orgán, vypočuje pred prijatím rozhodnutia vo veci, pre ktorú bol poradný orgán zriadený, jeho stanovisko. (4) Rokovania obecného zastupiteľstva sú zásadne verejné. Vyhlásiť rokovanie obecného zastupiteľstva za neverejné možno iba vtedy, ak sa prerokúvajú veci, ktoré majú byť predmetom utajovania v štátnom záujme. (5) Ak na rokovaní požiada o slovo poslanec Slovenskej národnej rady, poslanec Federálneho zhromaždenia, zástupca vlády alebo štátneho úradu, slovo sa mu udelí. Môže sa udeliť aj ktorémukoľvek obyvateľovi obceobce. (6) Nariadenia a uznesenia obecného zastupiteľstva podpisuje starosta obceobce. (7) Podrobné pravidlá o rokovaní obecného zastupiteľstva upraví rokovací poriadok obecného zastupiteľstva. § 13 Starosta obce (1) Predstaveným obceobce a najvyšším výkonným orgánom obceobce je starosta. Volia ho obyvatelia obceobce v priamych voľbách. Funkčné obdobie starostu sa končí zvolením nového starostu a zložením sľubu. Spôsob volieb upravuje osobitný predpis.5) (2) Starosta a) zvoláva a vedie zasadnutia obecného zastupiteľstva a obecnej rady a podpisuje ich uznesenia, b) vykonáva obecnú správu, c) zastupuje obecobec vo vzťahu k štátnym orgánom, k právnickým a fyzickým osobám, d) rozhoduje vo všetkých veciach správy obceobce, ktoré nie sú zákonom alebo organizačným poriadkom obecného zastupiteľstva vyhradené obecnému zastupiteľstvu. (3) Starosta je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych vzťahoch obceobce13) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov obceobce;14) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.15) (4) Starosta môže pozastaviť výkon uznesenia obecného zastupiteľstva, ak sa domnieva, že odporuje zákonu alebo je pre obec zjavne nevýhodné. Ak je zriadená obecná rada, starosta prerokuje uznesenie obecného zastupiteľstva pred pozastavením jeho výkonu v obecnej rade. Uznesením obecnej rady však nie je viazaný. (5) Ak bol výkon uznesenia obecného zastupiteľstva starostu pozastavený z dôvodu, že je pre obec zjavne nevýhodné, môže ho zrušiť obecné zastupiteľstvo trojpätinovou väčšinou hlasov všetkých poslancov do 14 dní potom, čo bolo napadnuté uznesenie zverejnené v obciobci a upravené podľa stanoviska obyvateľov obceobce. Ustanovenie § 12 ods. 3 sa použije aj v tomto prípade. § 13a (1) Starosta obceobce môže uložiť právnickej osobe pokutu do výšky 100 000 Kčs, ak právnická osoba a) poruší nariadenie obceobce, b) nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú starostom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti. (2) Pokuta je príjmom obceobce. (3) Pokutu možno uložiť do dvoch mesiacov odo dňa, kedy sa starosta dozvedel o tom, kto sa konania podľa odseku 1 dopustil; najneskôr však do jedného roka od konania opodstatňujúceho uloženie pokuty. Pri ukladaní pokút sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.15a) § 13b Zastupovanie starostu (1) Starostu počas neprítomnosti alebo nespôsobilosti na výkon funkcie zastupuje jeho zástupca, ktorého na tento účel zvolí spravidla na celé funkčné obdobie obecné zastupiteľstvo z poslancov obecného zastupiteľstva. Obecné zastupiteľstvo môže zástupcu starostu kedykoľvek odvolať a zvoliť nového. (2) Ak je v obciobci zriadená obecná rada, zástupca starostu je po celý čas jej existencie po celé svoje funkčné obdobie jej členom. Zástupca starostu v čase, keď zastupuje starostu, zvoláva a vedie zasadnutie obecnej rady. (3) Obecné zastupiteľstvo ustanoví okruh úkonov a činností, ktoré je zástupca starostu oprávnený vykonávať. (4) Ak starosta zomrel, vzdal sa funkcie, bol súdom pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola súdom obmedzená, plní úlohy starostu v plnom rozsahu zvolený zástupca starostu s pomocou obecnej rady. Ak obecná rada nie je zriadená, obecné zastupiteľstvo určí dvoch svojich poslancov na pomoc zástupcovi starostu. Zastupovanie končí zložením sľubu nového starostu. (5) Ak je neprítomnosť alebo nespôsobilosť starostu na výkon funkcie dlhodobá, spravidla presahujúca šesť mesiacov alebo ak starosta a) nezvolá obecné zastupiteľstvo viac ako štyri mesiace, b) dlhodobo alebo hrubo a opakovane zanedbáva povinnosti starostu, a tým vznikajú vážne nedostatky v správe obceobce, v nakladaní s majetkom obceobce a vo finančnom hospodárení obceobce, c) požaduje to petícia11) skupiny obyvateľov obceobce v počte 20 % všetkých oprávnených voličov v obciobci, obecné zastupiteľstvo sa môže trojpätinovou väčšinou všetkých poslancov uzniesť na voľbe nového starostu, a tým odvolať doterajšieho starostu. Zároveň sa môže uzniesť na tom, že funkciu starostu bude do zvolenia nového starostu vykonávať zástupca starostu. Na toto zastupovanie sa vzťahuje odsek 4. (6) V prípadoch ustanovených v odsekoch 4 a 5 zvolá obecné zastupiteľstvo obecná rada; ak nie je zriadená, zástupca starostu a poslanci, ktorých obecné zastupiteľstvo určilo na pomoc zástupcovi starostu. § 14 Obecná rada (1) Obecné zastupiteľstvo môže zriadiť obecnú radu. Obecná rada je zložená z poslancov obecného zastupiteľstva, ktorých volí obecné zastupiteľstvo na celé funkčné obdobie. Obecnú radu a jej členov môže obecné zastupiteľstvo kedykoľvek odvolať. Spôsob volieb upravuje rokovací poriadok obecného zastupiteľstva. (2) Počet členov obecnej rady tvorí najviac tretinu počtu poslancov obecného zastupiteľstva. V zložení obecnej rady sa prihliada na zastúpenie rozhodujúcich politických strán obceobce zastúpených v obecnom zastupiteľstve. (3) Obecná rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom obecného zastupiteľstva. Zároveň plní funkciu poradného orgánu starostu. (4) Obecná rada najmä a) rozpracúva a zabezpečuje plnenie úloh vyplývajúcich z uznesení obecného zastupiteľstva a organizuje prípravu podkladov na rokovanie obecného zastupiteľstva, b) zaoberá sa všetkými bežnými vecami týkajúcimi sa majetku obceobce, fondov a rozpočtu obceobce, miestnych daní a poplatkov a podáva o nich návrhy obecnému zastupiteľstvu alebo starostovi, c) pripravuje zasadnutia obecného zastupiteľstva a predkladá mu vlastné návrhy, d) zaoberá sa vecami týkajúcimi sa obceobce a života v nej a svoje stanoviská podáva obecnému zastupiteľstvu a starostovi, e) organizuje a zjednocuje činnosť komisií obecného zastupiteľstva, f) plní ďalšie úlohy podľa rozhodnutia obecného zastupiteľstva. (5) Obecná rada sa schádza podľa potreby. Jej zasadnutie zvoláva a vedie starosta obceobce. (6) Obecná rada je spôsobilá rokovať, ak je prítomná nadpolovičná väčšina všetkých členov rady. Na prijatie uznesenia obecnej rady je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých jej členov. Ak obecná rada nie je schopná prijať uznesenie v ktorejkoľvek veci predloženej na jej rokovanie obecným zastupiteľstvom alebo starostom, starosta predloží vec na prerokovanie obecnému zastupiteľstvu na jeho najbližšom zasadnutí. § 15 Komisie (1) Obecné zastupiteľstvo môže zriaďovať komisie ako svoje stále alebo dočasné poradné, iniciatívne a kontrolné orgány. (2) Komisie sú zložené z poslancov obecného zastupiteľstva a z obyvateľov obceobce zvolených obecným zastupiteľstvom. (3) Zloženie a úlohy komisií vymedzuje obecné zastupiteľstvo. § 16 Obecný úrad (1) Obecný úrad je výkonným orgánom obecného zastupiteľstva a starostu zložený z pracovníkov obceobce. Zabezpečuje administratívne a organizačné veci obecného zastupiteľstva a starostu, ako aj ďalších zriadených orgánov obecného zastupiteľstva. (2) Organizáciu obecného úradu, objem mzdových prostriedkov a rozsah technických prostriedkov potrebných na jeho činnosť určuje obecné zastupiteľstvo. (3) Obecný úrad najmä a) zabezpečuje písomnú agendu všetkých orgánov obceobce a obecného zastupiteľstva a je podateľňou a výpravňou písomností obceobce, b) zabezpečuje odborné podklady a iné písomnosti na rokovanie obecného zastupiteľstva a obecnej rady, c) vypracúva písomné vyhotovenia všetkých rozhodnutí starostu vydaných v správnom konaní, d) vykonáva nariadenia, uznesenia obecného zastupiteľstva a rozhodnutia starostu. (4) Prácu obecného úradu organizuje starosta. (5) V obciach s väčším počtom pracovníkov môže byť zriadená funkcia prednostu obecného úradu. § 16a Spoločný obecný úrad Ak na základe dohody medzi obcami zriadi viac obcíobcí spoločný obecný úrad, súčasťou dohody sú aj pravidlá financovania jeho činnosti, určenie jeho sídla a počtu pracovníkov, vymedzenie vzťahov k orgánom jednotlivých obcíobcí a určenie, ktorý starosta obceobce bude štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych veciach týkajúcich sa činnosti spoločného obecného úradu a v pracovnoprávnych vzťahoch týkajúcich sa pracovníkov v spoločnom obecnom úrade, ako aj ďalšie potrebné veci. Na platnosť dohody je potrebná trojpätinová väčšina všetkých členov obecného zastupiteľstva každej obceobce, ktorá je účastníkom dohody. § 17 Prednosta obecného úradu (1) Ak je v obciobci zriadená funkcia prednostu obecného úradu, obecný úrad vedie a organizuje jeho prácu prednosta, ktorého vymenúva do funkcie16) na dobu neurčitú obecné zastupiteľstvo na návrh starostu. (2) Prednosta obecného úradu je pracovníkom obceobce, ktorý zodpovedá za svoju činnosť starostovi. Spolu s ním podpisuje zápisnice zo zasadnutí obecného zastupiteľstva. (3) Prednosta obecného úradu sa zúčastňuje zasadnutí obecného zastupiteľstva a obecnej rady s hlasom poradným. (4) V obciach nad 5000 obyvateľov môže byť prednostom obecného úradu iba ten, kto má vysokoškolské vzdelanie alebo iné odborné vzdelanie uznávané v oblasti správy za náhradu vysokoškolského vzdelania. § 18 Hlavný kontrolór (1) Hlavný kontrolór je pracovníkom obceobce, ktorý vykonáva kontrolu úloh obceobce vyplývajúcich z pôsobnosti obceobce, najmä kontroluje pokladničné operácie a účtovníctvo obceobce, ako aj nakladanie s majetkom obceobce. Vypracúva odborné stanoviská k návrhu rozpočtu a záverečného účtu obceobce pred ich schválením v obecnom zastupiteľstve. (2) Do funkcie ho volí16) obecné zastupitelstvo. Za svoju činnosť zodpovedá obecnému zastupiteľstvu. (3) Hlavný kontrolór sa zúčastňuje zasadnutí obecného zastupiteľstva a obecnej rady s hlasom poradným. Je oprávnený nahliadať do účtovných a pokladničných dokladov, ako aj do akýchkoľvek iných dokumentov týkajúcich sa pokladničných operácií, vedenia účtovníctva a nakladania s majetkom obceobce. Výsledky kontroly predkladá obecnému zastupiteľstvu. § 19 Obecná polícia (1) Obecné zastupiteľstvo môže zriadiť ako svoj poriadkový útvar obecnú políciu a určiť jej organizáciu, objem mzdových prostriedkov a rozsah technických prostriedkov potrebných na jej činnosť. (2) Obecnú políciu vedie jej náčelník, ktorého vymenúva do funkcie na dobu neurčitú obecné zastupiteľstvo na návrh starostu. Náčelník obecnej polície zodpovedá za svoju činnosť starostovi. TRETIA ČASŤ ZDRUŽOVANIE OBCÍ § 20 Konferencie obcí (1) Na prerokovanie vecí spoločného záujmu a na výmenu skúseností sa môžu obceobce schádzať na regionálnych konferenciách. (2) Konferencie obcíobcí sa schádzajú podľa potreby. ObceObce sa na nich uznášajú na základných smeroch regionálnej politiky, na pravidlách vzájomnej spolupráce a plnenia spoločných úloh a pod. § 21 Regionálne a záujmové združovanie obcí (1) ObceObce sa môžu v záujme plnenia spoločných úloh, na zastupovanie svojich záujmov a potrieb alebo z iných dôvodov združovať do stálych alebo dočasných republikových, regionálnych a záujmových združení. (2) Zakladanie združení upravuje osobitný predpis.17) ŠTVRTÁ ČASŤ MESTÁ § 22 Základné ustanovenie (1) Mestami sú obceobce, ktoré za mestá vyhlási Slovenská národná rada na návrh vlády. (2) Mestá používajú spolu s názvom označenie „mesto“. Pri výkone samosprávy používajú mestskú pečať, mestský erb, mestské insígnie a mestskú zástavu. (3) Právne postavenie, územné usporiadanie a štruktúru orgánov samosprávy miest s počtom obyvateľov nad 200 000 upraví osobitný zákon. (4) Mestá môžu osobitným štatútom upraviť postavenie mestských pamiatkových rezervácií.18) (5) Osobitné postavenie hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a štruktúru a postavenie jeho orgánov upraví osobitný zákon. § 23 Výbory v mestských častiach (1) Mesto zriaďuje v mestských častiach s vlastným spravidla katastrálnym územím výbory. Členmi výborov sú všetci poslanci mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva zvolení v mestskej časti. Na čele výboru je predseda, ktorým je člen výboru zvolený výborom. (2) Výbory v mestských častiach reprezentujú obyvateľov mestskej časti a podieľajú sa na samospráve mesta. Dôležité rozhodnutia týkajúce sa mestskej časti, najmä zmeny jej katastrálneho územia, schválenia územného plánu zóny a zmeny názvu mestskej časti možno vykonať iba so súhlasom výboru. (3) Oprávnenia a povinnosti výboru pri samospráve mesta, vzťahy výboru a mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva, štruktúru výboru a ďalšie potrebné veci upraví štatút mesta. § 24 Orgány mesta (1) Mestské zastupiteľstvoMestské zastupiteľstvo je orgánom samosprávy mesta. Na jeho postavenie sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona o obecnom zastupiteľstve. Okrem toho mestské zastupiteľstvo najmä a) rozhoduje o zriadení výborov v mestských častiach a o vymedzení ich oprávnení, b) ustanovuje farby mesta, mestskú zástavu a mestský erb, c) schvaľuje štatút mesta. (2) Predstaveným mesta a jeho najvyšším výkonným orgánom je primátor mesta. Na jeho postavenie sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona o starostovi obceobce. Okrem toho primátor a) uschováva mestskú pečať a mestskú zástavu, b) používa mestské insígnie. (3) Úlohy obecnej rady a obecného úradu plní v mestách mestská rada a mestský úrad. PIATA ČASŤ POSLANCI OBECNÝCH ZASTUPITEĽSTIEV § 25 Povinnosti a oprávnenia poslancov obecných zastupiteľstiev (1) Poslanec obecného zastupiteľstva (ďalej len „poslanec“) je povinný najmä a) zložiť sľub na prvom zasadnutí obecného zastupiteľstva, ktorého sa zúčastní, b) zúčastňovať sa zasadnutí obecného zastupiteľstva a jeho orgánov, do ktorých bol zvolený, c) dodržiavať organizačný a rokovací poriadok, d) obhajovať záujmy obceobce a jej obyvateľov. (2) Odmietnutie sľubu alebo sľub s výhradou znamená zánik mandátu. Mandát poslanca zanikne aj vtedy, keď sa bez vážneho dôvodu a bez ospravedlnenia nezúčastní trikrát po sebe zasadnutia obecného zastupiteľstva alebo keď počas jedného roka nie je spôsobilý zúčastňovať sa zasadnutí obecného zastupiteľstva. Mandát poslanca obecného zastupiteľstva alebo starostu obceobce zanikne vzdaním sa len vtedy, keď vzdanie sa bolo urobené písomne a doručené obecnému zastupiteľstvu alebo bolo urobené na rokovaní obecného zastupitelstva ústne do zápisnice. (3) Poslanec je oprávnený najmä a) predkladať obecnému zastupiteľstvu i ostatným orgánom návrhy, b) interpelovať starostu a členov obecnej rady vo veciach týkajúcich sa výkonu ich práce, c) požadovať od riaditeľov obecných podnikov a vedúcich ostatných právnických osôb vysvetlenie vo veciach týkajúcich sa ich činnosti, d) požadovať informácie a vysvetlenia od fyzických a právnických osôb, ktoré vykonávajú v obciobci podnikateľskú činnosť, vo veciach týkajúcich sa dôsledkov ich podnikania v obciobci, e) zúčastňovať sa na previerkach, na kontrolách, na vybavovaní sťažností a oznámení, ktoré uskutočňujú orgány obceobce, f) požadovať vysvetlenia od štátnych orgánov vo veciach potrebných pre riadny výkon poslaneckej funkcie. (4) Funkcia poslanca sa zásadne vykonáva bez prerušenia pracovného alebo obdobného pomeru. Za jej výkon však môže obecobec poskytnúť odmenu. Poslancovi patrí náhrada skutočných výdavkov, ktoré mu v súvislosti s výkonom funkcie poslanca vznikli, podľa osobitných predpisov platných pre pracovníkov v pracovnom pomere. (5) Poslanec nesmie byť pre výkon svojej funkcie ukrátený na právach ani nárokoch vyplývajúcich z pracovného alebo obdobného pomeru. Zamestnávatelia umožňujú poslancom výkon funkcie podľa osobitných predpisov; to platí aj o členoch komisií, ktorí nie sú poslancami. ObecObec uhrádza zamestnávateľom na požiadanie náhradu za vyplatenú náhradu mzdy alebo inej odmeny za prácu. Poslancom, ktorí nie sú v pracovnom alebo obdobnom pomere, obecobec poskytuje náhradu ušlého zárobku. (6) Poslanec je povinný na požiadanie informovať voličov o svojej činnosti a činnosti obecného zastupiteľstva. (7) Poslancovi a starostovi, ktorý je dlhodobo plne uvoľnený na výkon funkcie zo zamestnania, patrí namiesto mzdy alebo inej odmeny v zamestnaní primeraná odmena od obceobce. Ich pracovný vzťah v doterajšom zamestnaní zostáva zachovaný za podmienok podľa osobitných predpisov.18a) (8) Ustanovenia odsekov 4 a 5 sa vzťahujú aj na starostu, ktorý nie je dlhodobo uvoľnený na výkon funkcie. § 26 Poslanec obecného zastupiteľstva a starosta obceobce skladajú sľub tohto znenia: „Sľubujem, že budem riadne plniť svoje povinnosti, hájiť záujmy obceobce a jej obyvateľov, zachovávať ústavu, zákony a ostatné všeobecne záväzné právne predpisy.“. ŠIESTA ČASŤ ZÁVEREČNÉ, PRECHODNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA § 27 (1) Na konanie, v ktorom o právach, právom chránených záujmoch alebo povinnostiach právnických a fyzických osôb rozhodujú starostovia obcíobcí, sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní15a) s týmito odchýlkami: 1. nepoužijú sa § 1, § 5 ods. 2, § 6 ods. 1 časť vety za bodkočiarkou a druhá veta, § 11 ods. 1 časť vety za bodkočiarkou, § 13, 50, 58, 59 ods. 2, § 73 a § 75 ods. 1 časť vety za bodkočiarkou zákona o správnom konaní, 2. o tom, či je pracovník obceobce vylúčený z prejednávania veci a prípravy rozhodnutia starostu, rozhoduje starosta, 3. o odvolaní proti rozhodnutiu starostu rozhoduje orgán štátu príslušný podľa osobitných predpisov. Tento orgán je príslušným preskúmať aj právoplatné rozhodnutie starostu mimo odvolacieho konania a v konaní o proteste prokurátora, 4. odvolací orgán, ak sú pre to dôvody, rozhodnutie zruší, inak odvolanie zamietne a rozhodnutie potvrdí; nemôže rozhodnutie zmeniť, 5. výkon rozhodnutia starostu uskutočňuje obecný úrad a obecná polícia. (2) Na výkon všeobecného dozoru nad dôsledným vykonávaním a zachovávaním zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov obcami sa vzťahujú všeobecné predpisy o výkone prokurátorského dozoru19) s týmito odchýlkami: 1. nepoužijú sa § 15 ods. 4 a 6 prvá veta zákona o prokuratúre, 2. protest prokurátora podaný proti nariadeniu obceobce alebo uzneseniu obecného zastupiteľstva, ako aj upozornenie prokurátora na nečinnosť alebo na porušovanie zákonov obecným zastupiteľstvom a jeho orgánmi (§ 10 ods. 2), prerokuje obecné zastupiteľstvo za účasti prokurátora, 3. ak starosta obceobce nevyhovie protestu prokurátora podanému proti nezákonnému rozhodnutiu, opatreniu alebo inému aktu starostu obceobce, na ktorý sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní,15a) rozhodne o proteste prokurátora orgán štátu podľa odseku 1 body 3 a 4. § 28 (1) Na obceobce prechádzajú pôsobnosti, ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona patrili podľa osobitných predpisov miestnym a mestským národným výborom, ak ich osobitný zákon nezveruje orgánom štátu.20) (2) Na obceobce prechádzajú v rozsahu ustanovenom v prílohách A a B tohto zákona aj pôsobnosti, ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona patrili podľa osobitných predpisov okresným a krajským národným výborom. § 29 Majetok obceobce, jeho nadobúdanie, nakladanie a hospodárenie s ním upravia osobitné zákony. § 31 Zrušujú sa 1. zákon č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1969 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 34/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 62/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 139/1982 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 107/1988 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1990 Zb.; 2. čl. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1969 Zb. o niektorých opatreniach v organizácii a pôsobnosti národných výborov Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 34/1971 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb.; 3. zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1970 Zb. o zriadení krajských národných výborov v Slovenskej socialistickej republike a o opatreniach s tým súvisiacich v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 34/1971 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb.; 4. čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť národných výborov na niektorých úsekoch štátnej správy; 5. čl. VI zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť miestnych národnych výborov v strediskových obciach; 6. čl. II a III zákona Slovenskej národnej rady č. 139/1982 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť mestských národných výborov na niektorých úsekoch štátnej správy; 7. čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 107/1988 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch; 8. vládne nariadenie č. 305/1948 Zb. o niektorých presunoch pôsobností vo verejnej správe; 9. vládne nariadenie č. 116/1949 Zb. o ďalších presunoch pôsobnosti vo verejnej správe; 10. vládne nariadenie č. 122/1951 Zb. o ďalších presunoch pôsobnosti a o iných zjednodušeniach verejnej správy v znení vládneho nariadenia č. 47/1953 Zb.; 11. vládne nariadenie č. 12/1968 Zb. o úprave odmien a náhrad a niektorých ďalších pomerov poslancov národných výborov a členov komisií a aktívov národných výborov v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 128/1971 Zb. a nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 229/1988 Zb.; 12. nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 18/1972 Zb. o inšpekcii verejného poriadku národných výborov v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 157/1982 Zb.; 13. nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 156/1982 Zb., ktorým sa ustanovujú významné veľké mestá a kúpeľné mestá, v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 28/1989 Zb.; 14. nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1984 Zb. o čestnom uznaní Za rozvoj národných výborov. § 32 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom volieb do orgánov samosprávy obcíobcí v roku 1990; ustanovenie § 30 ods. 1 tohto zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha B zákona SNR č. 369/1970 Zb. Pol.| na úseku štátnej správy| prechádza pôsobnosť z okresných národných výborov na obce ---|---|--- podľa| predmet pôsobnosti predpis| § (čl.) 1.| územného plánovania a staveb. poriadku| Zákon č. 50/ /1976 Zb.| 16 a 18 ods. 2| Obstarávanie územnoplánovacej dokumentácie sídelných útvarov a zón 2.| -"-| -"-| 21, 22, 23 ods. 1 a 2 a § 24| prerokúvanie návrhu územnoplánovacej dokumentácie sídelných útvarov a zón 3.| -"-| -"-| 26 ods. 2| schvaľovanie územných plánov a územných projektov sídelných útvarov a zón 4.| -"-| -"-| 31 ods.1 a 3| schvaľovanie zmien alebo doplnkov záväznej časti územnoplánovacej dokumentácie a rozhodovanie o úprave smernej časti územnoplánovacej dokumentácie 5.| -"-| -"-| 55 ods. 2| prijímanie ohlásení pri drobných stavbách, pri stavebných úpravách, ktorými sa nemení vzhľad stavby, a pri niektorých udržiavacích prácach 6.| -"-| -"-| 57 ods. 1 a2| určovanie, že ohlásenú drobnú stavbu, stavebnú úpravu alebo udržiavacie práce možno ukutočniťlen na základe stavebného povolenia, a oznamovanie o tom, že proti uskutočneniu drobných stavieb alebo stavebných úprav nie sú námietky 7.| -"-| -"-| 71 ods. 1písm. c)| povoľovanie informačných, reklamných a propagačných zariadení, ak sa umiestňujú na mies- tach viditeľných z verejných priestorov a ak sú spojené so stavbou alebo pozemkom 8.| -"-| -"-| 77| vykonávanie kolaudačného konania v prípadoch uvedených v § 77 ods. 1 písm. c) 9.| ochrany životného prostredia| vyhláška č. 60/1986 Zb.| 2 ods. 2| vydávanie potvrdenia o oznámení chráneného nerastu 16.| dopravy| zákon č. 68/ /1979 Zb. vznení zákona č. 118/1990 Zb.| 20 ods. 1| umiestňovanie zastávok verejnej pravidelnej hromadnej dopravy v obciobci 17.| -"-| -"-| 34 ods. 2| povoľovanie predĺženia alebo zavedenia liniek mestskej autobusovej dopravy mimo územia mesta 1) Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky. 2) Zákon SNR č. 517/1990 Zb. 3) Zákon č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov. 4) Napr. § 17 až 22 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve. 5) Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí. 5a) Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon). Zákon Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve. 6) Napr. § 30 zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti. 7) Zákon č. 15/1990 Zb. o politických stranách. 8) § 2 ods. 1 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov. 8a) § 14 a nasl. zákona č. 60/1965 Zb. o prokuratúre v znení neskorších predpisov. Štvrtá časť zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 9a) Napr. § 11 ods. 1 zákona SNR č. 517/1990 Zb., § 128 občianskeho súdneho poriadku (úplné znenie č. 70/1992 Zb.). 10) Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách. 10a) § 20 ods. 1 zákona č. 563/1991 Zb. o účtovníctve. § 2 ods. 2 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Zb. o audítoroch a Slovenskej komore audítorov. 11) Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve. 12) Najmä § 2, 5 a 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí. 13) § 20 Občianskeho zákonníka. § 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka. 14) § 9 ods. 1 Zákonníka práce. 15) § 5 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 15a) Zákon č. 71/1967 Zb. 16) § 27 ods. 3 Zákonníka práce. 17) § 20f až 20j Občianskeho zákonníka. 18) § 5 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. 18a) § 48 ods. 1 písm. c) a § 49 písm. a) Zákonníka práce. 19) Zákon č. 60/1965 Zb. o prokuratúre v znení neskorších predpisov. 20) § 14 ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy. § 13 ods. 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave Vyhlášeno 20. 9. 1990, datum účinnosti 23. 11. 1990, částka 64/1990 * PRVÁ ČASŤ - POSTAVENIE HLAVNÉHO MESTA SLOVENSKEJ REPUBLIKY BRATISLAVY (§ 1 — § 4) * DRUHÁ ČASŤ - SAMOSPRÁVA HLAVNÉHO MESTA (§ 5 — § 10) * TRETIA ČASŤ - POSTAVENIE ORGÁNOV HLAVNÉHO MESTA (§ 11 — § 14) * ŠTVRTÁ ČASŤ - POSTAVENIE ORGÁNOV MESTSKEJ ČASTI (§ 15 — § 19) * PIATA ČASŤ - SYMBOLY HLAVNÉHO MESTA, ČESTNÉ OBČIANSTVO A CENY (§ 20 — § 24) * ŠIESTA ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 25 — § 33) * Príloha zákona SNR č. 377/1990 Zb. Aktuální znění od 1. 7. 1992 (295/1992 Sb.) 377 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 13. septembra 1990 o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ POSTAVENIE HLAVNÉHO MESTA SLOVENSKEJ REPUBLIKY BRATISLAVY § 1 Základné ustanovenia (1) BratislavaBratislava je hlavným mestom Slovenskej republiky a pravidelným sídlom Slovenskej národnej rady a vlády Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“). (2) Hlavné mestoHlavné mesto Slovenskej republiky BratislavaBratislava (ďalej len „hlavné mesto“) je samostatný samosprávny územný celok Slovenskej republiky; združuje občanov, ktorí majú na jej území trvalý pobyt. (3) Slovenská národná rada, vláda, ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky pomáhajú hlavnému mestu plniť funkcie hlavného mesta. Hlavné mestoHlavné mesto utvára podmienky pre činnosť týchto orgánov, ako aj pre činnosť zastupiteľských orgánov iných krajín, ktoré majú sídlo v hlavnom meste. (4) Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky prerokúvajú s hlavným mestom návrhy stratégie hospodárskeho a sociálneho rozvoja, ktoré sa týkajú záujmov a potrieb hlavného mesta. Rovnako hlavné mesto prerokúva s týmito orgánmi svoju stratégiu hospodárskeho a sociálneho rozvoja. § 2 (1) Hlavné mestoHlavné mesto je právnickou osobou, ktorá za podmienok ustanovených zákonom samostatne hospodári s vlastným majetkom, s vlastnými príjmami a s majetkom, ktorý mu bol zverený. (2) Mestské časti sú právnickými osobami, ktoré za podmienok ustanovených zákonom alebo štatútom hlavného mesta (ďalej len „štatút“) hospodária so zvereným majetkom a so zverenými finančnými prostriedkami a s vlastnými príjmami i vlastným majetkom získaným vlastnou činnosťou. (3) Majetok hlavného mesta, mestských častí, jeho nadobúdanie, nakladanie a hospodárenie s ním upravia osobitné predpisy. § 3 (1) Územie hlavného mesta tvoria katastrálne územia uvedené v prílohe tohto zákona. (2) Jednotlivé mestské časti tvoria územia priamo spravované obvodnými národnými výbormi a miestnymi národnými výbormi ku dňu účinnosti tohto zákona; zriaďujú sa samostatné mestské časti Devín, Lamač a Dúbravka. (3) Podrobné vymedzenie územia mestských častí ustanoví mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo všeobecne záväzným nariadením hlavného mesta. (4) Vytvoriť, zrušiť, zlúčiť alebo rozdeliť mestské časti alebo vykonať iné zmeny ich hraníc môže mestské zastupiteľstvo len so súhlasom alebo na návrh obyvateľov1) dotknutých mestských častí; ich názor sa zisťuje hlasovaním podľa osobitných predpisov.2) § 4 Vzťah hlavného mesta k okolitým obciam Veci spoločného záujmu hlavného mesta a okolitých obcí sa riešia dohodou hlavného mesta, mestských častí a okolitých obcí. DRUHÁ ČASŤ SAMOSPRÁVA HLAVNÉHO MESTA § 5 Výkon samosprávy Samosprávu hlavného mesta vykonávajú obyvatelia hlavného mesta a) orgánmi hlavného mesta, b) orgánmi mestských častí, c) hlasovaním obyvateľov hlavného mesta, d) hlasovaním obyvateľov mestskej časti, e) verejným zhromaždením obyvateľov mestskej časti. § 6 Orgány hlavného mesta (1) Orgánmi hlavného mesta sú: a) mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo, b) primátor hlavného mesta. (2) Orgánmi mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva sú: a) mestská rada, b) komisie. (3) Mestské zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje osobitný zákon, ďalšie svoje stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány a určuje im náplň práce. (4) Mestské zastupiteľstvo v súlade s osobitnými predpismi zriaďuje mestskú políciu a mestský požiarny zbor. (5) Mestské zastupiteľstvo volí mestského kontrolóra. § 7 Orgány mestskej časti (1) Orgánmi mestskej časti sú: a) miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo, b) starostastarosta. (2) Orgánmi miestneho zastupiteľstva sú: a) miestna rada, b) komisie. (3) Miestne zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje štatút, ďalšie svoje stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány a určuje im náplň práce. (4) Miestne zastupiteľstvo volí miestneho kontrolóra. (5) Miestne zastupiteľstvo môže zriadiť na zabezpečenie odborných, administratívnych a organizačných vecí mestskej časti miestny úrad. § 8 Hlasovanie obyvateľov hlavného mesta (1) Mestské zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov hlavného mesta, ak ide a) o návrh na zavedenie a zrušenie celomestskej verejnej dávky a tiež, ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov hlavného mesta, b) o petíciu skupiny obyvateľov hlavného mesta v počte 20 % všetkých oprávnených voličov, c) o požiadavku aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev, ktorá musí byť podaná písomne s uvedením dôvodu. (2) Mestské zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov hlavného mesta o ďalších dôležitých veciach celomestskej povahy, ak s tým súhlasí aspoň tretina miestnych zastupiteľstiev, alebo ak to umožňuje štatút. (3) Výsledok hlasovania obyvateľov hlavného mesta nahrádza rozhodnutie mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva, ak sa ho zúčastnilo aspoň 50 % oprávnených voličov. (4) Nemožno vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mesta o rozpočte. § 9 Hlasovanie obyvateľov mestskej časti (1) Miestne zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov mestskej časti, ak ide a) o návrh na zmenu názvu mestskej časti, jej zlúčenie s inou mestskou časťou, rozdelenie mestskej časti alebo zmenu jej hranice, b) o návrh na zavedenie alebo zrušenie verejnej dávky v mestskej časti, a ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestneho poplatku v mestskej časti, o ktorom sa má podľa uznesenia miestneho zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mestskej časti, c) o petíciu skupiny obyvateľov v mestskej časti v počte 20 % všetkých oprávnených voličov v mestskej časti alebo aspoň 5000 zo všetkých oprávnených voličov v mestskej časti, d) o prípady, v ktorých je podľa štatútu povinné. (2) Miestne zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mestskej časti o ďalších dôležitých veciach týkajúcich sa postavenia alebo rozvoja mestskej časti alebo života obyvateľov mestskej časti. (3) Výsledok hlasovania obyvateľov mestskej časti o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti nahrádza rozhodnutie miestneho zastupiteľstva, ak sa ho zúčastnilo aspoň 50 % oprávnených voličov. (4) Nemožno vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mestskej časti o rozpočte. § 10 Verejné zhromaždenie Na posúdenie vecí týkajúcich sa mestskej časti môže miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo zvolať verejné zhromaždenie obyvateľov mestskej časti. TRETIA ČASŤ POSTAVENIE ORGÁNOV HLAVNÉHO MESTA § 11 Mestské zastupiteľstvo (1) Mestské zastupiteľstvo je zastupiteľským zborom obyvateľov hlavného mesta a orgánom samosprávy hlavného mesta. Rozhoduje o najdôležitejších otázkach celomestského charakteru. (2) Mestské zastupiteľstvo má 80 poslancov volených obyvateľmi hlavného mesta v priamych voľbách. Počet poslancov volených v jednotlivých mestských častiach určí mestské zastupiteľstvo podľa podielu počtu obyvateľov mestskej časti na celkovom počte obyvateľov hlavného mesta, pričom každá z nich má v mestskom zastupiteľstve aspoň jedného poslanca. (3) Pre voľby poslancov mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva možno vytvoriť volebné obvody odchylne od ustanovení zákona Slovenskej národnej rady o voľbách do orgánov samosprávy obcí.3) (4) Poslancom mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva môže byť aj poslanec miestneho zastupiteľstva, ako aj starostastarosta. (5) Mestskému zastupiteľstvu je vyhradené: a) uznášať sa na všeobecne záväzných nariadeniach hlavného mesta a schvaľovať štatút, b) určovať zásady hospodárenia a nakladania s majetkom patriacim hlavnému mestu a s majetkom vo vlastníctve štátu prenechaným hlavnému mestu a schvaľovať najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a kontrolovať hospodárenie s ním, c) určovať podľa potreby a špecifík hlavného mesta zásady ochrany a tvorby životného prostredia, d) schvaľovať rozpočet hlavného mesta a jeho zmeny, kontrolovať jeho čerpanie a schvaľovať záverečný účet, e) schvaľovať územný plán hlavného mesta a celomestské koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života hlavného mesta, f) rozhodovať o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku v hlavnom meste podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov hlavného mesta podľa § 8 ods. 1 písm. a) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov hlavného mesta podľa § 8 ods. 1 písm. b) alebo na základe požiadavky aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev podľa § 8 ods. 1 písm. c) tohto zákona, g) určovať náležitosti miestnej dane a celomestského miestneho poplatku a celomestskej verejnej dávky v hlavnom meste, ako aj rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky, h) vyhlasovať hlasovanie obyvateľov hlavného mesta, ch) zriaďovať a zrušovať účelové fondy, i) zriaďovať podniky hlavného mesta a rozpočtové a príspevkové organizácie celomestskej povahy, j) schvaľovať združovanie prostriedkov hlavného mesta a účasť hlavného mesta v regionálnych a územných združeniach, k) určovať organizáciu magistrátu hlavného mesta, určovať plat primátora a mestského kontrolóra, l) schvaľovať poriadok odmeňovania pracovníkov magistrátu hlavného mesta. § 12 Primátor hlavného mesta (1) Primátor hlavného mesta (ďalej len „primátor“), je výkonným orgánom hlavného mesta a zastupuje ho navonok. Má právo nosiť primátorské insígnie. (2) Primátor je oprávnený zúčastňovať sa na rokovaní vlády pri prerokúvaní otázok, ktoré sa týkajú záujmov a potrieb hlavného mesta, a predkladať vláde v týchto veciach samostatne vlastné návrhy. (3) Primátora volia obyvatelia hlavného mesta v priamych voľbách. Volebné pravidlá upravuje osobitný zákon.3) Funkcia primátora je nezlučiteľná s funkciou starostustarostu mestskej časti. (4) Primátor je štatutárnym orgánom hlavného mesta v majetkovoprávnych vzťahoch hlavného mesta4) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov magistrátu hlavného mesta;5) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.6) (5) Primátor zvoláva a vedie zasadnutia mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva, mestskej rady a podpisuje ich uznesenia. (6) Primátora zastupujú jeho námestníci, ktorých na tento účel zvolí mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo z radov svojich poslancov. Mestské zastupiteľstvo vymedzí v štatúte okruh právomocí primátora, ktoré nie sú oprávnení vykonávať námestníci. § 13 Mestská rada (1) Mestská rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva. Plní aj funkciu poradného orgánu primátora. (2) Mestská rada sa skladá z 10 členov, ktorých volí mestské zastupiteľstvo zo svojich poslancov na celé funkčné obdobie, starostov všetkých mestských častí a primátora. V zložení mestskej rady sa prihliada na zastúpenie politických strán a politických hnutí7) (ďalej len „politické strany“) zastúpených v mestskom zastupiteľstve. (3) Mestská rada sa schádza podľa potreby, najmenej raz za mesiac. Jej zasadnutie zvoláva a vedie primátor. (4) Úlohy mestskej rady, ako aj vzťahy k iným orgánom hlavného mesta upraví štatút. § 14 Magistrát hlavného mesta (1) Odborné, administratívne a organizačné práce súvisiace s plnením úloh orgánov hlavného mesta plní magistrát hlavného mesta. Magistrát sa vnútorne člení na oddelenia a referáty. (2) Na čele magistrátu hlavného mesta je riaditeľ, ktorého na návrh primátora na dobu neurčitú vymenúva a odvoláva mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo. Riaditeľ magistrátu sa môže zúčastňovať zasadnutí mestskej rady s hlasom poradným. ŠTVRTÁ ČASŤ POSTAVENIE ORGÁNOV MESTSKEJ ČASTI § 15 Miestne zastupiteľstvo (1) Miestne zastupiteľstvo je zastupiteľským orgánom obyvateľov mestskej časti a orgánom samosprávy mestskej časti. (2) Miestne zastupiteľstvo rozhoduje o najdôležitejších otázkach miestneho významu, najmä: a) uznáša sa na všeobecne záväzných nariadeniach mestskej časti, b) rozhoduje vo veciach týkajúcich sa nakladania a zásad hospodárenia so zvereným majetkom a so zverenými finančnými príjmami a vlastnými finančnými príjmami i vlastným majetkom získaným vlastnou činnosťou, schvaľuje najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a finančných príjmov a kontroluje hospodárenie s ním, c) rozhoduje vo veciach týkajúcich sa ochrany a tvorby životného prostredia mestskej časti, d) schvaľuje rozpočet mestskej časti a jeho zmeny, kontroluje jeho čerpanie a schvaľuje záverečný účet, e) rozhoduje o zavedení a zrušení miestneho poplatku v mestskej časti podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mestskej časti podľa § 9 ods. 1 písm. b) a okrem prípadu, že o zavedení alebo zrušení tohto poplatku sa rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mestskej časti podľa § 9 ods. 1 písm. c) tohto zákona. f) určuje náležitosti miestneho poplatku a verejnej dávky v mestskej časti a rozhoduje o prijatí úveru alebo pôžičky, g) zriaďuje a zrušuje účelové fondy, h) vyhlasuje hlasovanie obyvateľov mestskej časti, ch) zriaďuje podniky mestskej časti a rozpočtové a príspevkové organizácie, i) rozhoduje o združení prostriedkov mestskej časti a o účasti v regionálnych a záujmových združeniach, j) určuje organizáciu miestneho úradu, plat starostustarostu a miestneho kontrolóra a schvaľuje poriadok odmeňovania pracovníkov miestneho úradu. (3) Podrobnejšiu úpravu právomoci a pôsobnosti miestnych zastupiteľstiev a ich vzťahy k orgánom hlavného mesta upravuje štatút. § 16 (1) Poslancov miestneho zastupiteľstva volia občania mestskej časti v priamych voľbách. (2) Počet poslancov miestneho zastupiteľstva určí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo tak, aby malo: a) v mestských častiach do 3000 obyvateľov 9 -13 poslancov, b) v mestských častiach nad 3000 do 20 000 obyvateľov 11 - 30 poslancov, c) v mestských častiach nad 20 000 obyvateľov 31 - 60 poslancov. (3) Volebné pravidlá pre voľbu poslancov miestneho zastupiteľstva upravuje osobitný zákon.3) § 17 Starosta (1) StarostaStarosta je výkonným orgánom mestskej časti, zastupuje ju navonok. Má právo nosiť insígnie. (2) StarostuStarostu volia obyvatelia mestskej časti v priamych voľbách. Volebné pravidlá upravuje osobitný zákon.3) (3) StarostaStarosta je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych vzťahoch mestskej časti4) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov miestneho úradu;5) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.6) (4) StarostaStarosta zvoláva a vedie zasadnutia miestneho zastupiteľstva a miestnej rady a podpisuje ich uznesenia. (5) StarostuStarostu zastupuje jeho zástupca, ktorého na tento účel zvolí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo z radov svojich poslancov. Miestne zastupiteľstvo vymedzí okruh právomocí starostustarostu, ktoré nie je oprávnený vykonávať zástupca. § 18 Miestna rada (1) Miestna rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom miestneho zastupiteľstva. Plní aj funkciu poradného orgánu starostustarostu. (2) Počet členov miestnej rady určí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo. V zložení miestnej rady sa prihliada na zastúpenie politických strán zastúpených v miestnom zastupiteľstve. (3) Miestna rada sa schádza podľa potreby. Jej zasadnutie zvoláva a vedie starostastarosta. § 19 (1) Odborné, administratívne a organizačné práce súvisiace s plnením úloh mestskej časti plní miestny úrad. (2) Na čele miestneho úradu je prednosta, ktorého na návrh starostustarostu na dobu neurčitú vymenúva a odvolává miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo. Prednosta miestneho úradu sa môže zúčastňovať zasadnutí miestnej rady s hlasom poradným. PIATA ČASŤ SYMBOLY HLAVNÉHO MESTA, ČESTNÉ OBČIANSTVO A CENY § 20 (1) Symbolmi hlavného mesta sú: a) erb BratislavyBratislavy, b) zástava BratislavyBratislavy, c) pečať BratislavyBratislavy. (2) Podrobné vyobrazenie mestských symbolov je v prílohe štatútu, ktorý upraví aj ich používanie. § 21 Erb Bratislavy Erb BratislavyBratislavy tvorí v červenom neskorogotickom štíte strieborné trojvežové opevnenie s bránou, na červených strechách veží sú po dve zlaté gule so zlatými hrotmi a v bráne zlaté, do polovice vytiahnuté mreže. § 22 Zástava Bratislavy Zástavu BratislavyBratislavy tvoria dva vodorovné pruhy horný biely a spodný červený rovnakej šírky. Jej rozmery sú 2:3 a je ukončená lastovičím chvostom (zástrihom) siahajúcim do jednej tretiny jej dĺžky. § 23 Pečať Bratislavy Pečať BratislavyBratislavy tvorí erb BratislavyBratislavy s kruhopisom „Pečať mesta BratislavyBratislavy“ v slovenskom a v latinskom jazyku. § 24 Čestné občianstvo a ceny (1) Osobám, ktoré sa obzvlášť významným spôsobom zaslúžili o hlavné mesto a jeho obyvateľov alebo o mier a priateľstvo medzi národmi, alebo ktoré obohatili ľudské poznanie vynikajúcimi tvorivými výkonmi, môže mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo udeliť čestné občianstvo hlavného mesta. (2) Vynikajúce tvorivé výkony, ktoré obohacujú ľudské poznanie, alebo ktoré prispeli významným spôsobom k ďalšiemu rozvoju hlavného mesta, môže mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo odmeniť udelením Ceny hlavného mesta Slovenskej republiky BratislavyBratislavy. (3) Primátor alebo starostastarosta môže významnú činnosť osôb, ktoté sa zaslúžili o hlavné mesto alebo mestskú časť, oceniť udelením verejného uznania za zásluhy. (4) Podrobnosti o podmienkach a spôsobe udeľovania čestného občianstva, Ceny hlavného mesta Slovenskej republiky BratislavyBratislavy a verejného uznania za zásluhy upraví štatút. ŠIESTA ČASŤ SPOLOČNÉ USTANOVENIA § 25 Spolupráca s orgánmi štátu (1) Orgány samosprávy hlavného mesta a mestských častí pri plnení úloh súvisiacich so zabezpečením potrieb mesta a jeho obyvateľov spolupracujú so štátnymi orgánmi na území hlavného mesta. Orgány miestnej samosprávy pri plnení svojich úloh spolupracujú so štátnymi orgánmi, ktoré majú pôsobnosť na území mestskej časti. (2) Orgány štátu poskytujú orgánom samosprávy v hlavnom meste pomoc v odborných veciach, najmä: a) poskytujú údaje a informácie z evidencií vedených štátnymi orgánmi, b) podieľajú sa na odbornej príprave pracovníkov samosprávnych orgánov v hlavnom meste, na príprave poslancov mestského a miestnych zastupiteľstiev, c) pomáhajú pri riešení mimoriadnych situácií, ktoré majú negatívny dopad na uspokojovanie potrieb obyvateľstva hlavného mesta. § 26 Spolupráca s právnickými a fyzickými osobami (1) Právnické a fyzické osoby vykonávajúce podnikateľskú činnosť na území hlavného mesta spolupracujú s orgánmi samosprávy hlavného mesta a mestských častí pri zabezpečovaní rozvoja mesta. (2) Orgány samosprávy hlavného mesta a mestských častí podporujú podnikateľskú a inú činnosť právnických a fyzických osôb, ktorá je na prospech rozvoja mesta a v súlade s územným plánom. § 27 Pomoc pri mimoriadnych situáciách (1) Primátor alebo starostastarosta môže uložiť právnickej alebo fyzickej osobe povinnosť poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo podobnej mimoriadnej udalosti, ak osobitný zákon neustanovuje inak. (2) Právnická alebo fyzická osoba, ktorá poskytla osobnú alebo vecnú pomoc, má právo na úhradu účelne vynaložených nákladov. Toto právo môže uplatniť do troch mesiacov odo dňa zistenia nákladov, najneskôr do dvoch rokov od ich vzniku, u primátora alebo starostustarostu, inak toto právo zanikne. § 28 Pokuty (1) Primátor môže uložiť právnickej osobe pokutu do 200 000 Kčs, ak právnická osoba a) poruší všeobecne záväzné nariadenia hlavného mesta, b) nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú primátorom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti. (2) StarostaStarosta môže uložiť právnickej osobe pokutu do 200 000 Kčs, ak právnická osoba a) neudržuje čistotu a poriadok na užívanom pozemku alebo inej nehnuteľnosti, a tým naruší vzhľad alebo prostredie mestskej časti, alebo znečistí verejné priestranstvo, alebo odkladá veci mimo vyhradených miest, b) poruší všeobecne záväzné nariadenie mestskej časti, c) nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú starostom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti. (3) Pokuta je príjmom rozpočtu hlavného mesta, ak ju uložil primátor, alebo rozpočtu mestskej časti, ak ju uložil starostastarosta. (4) Pokutu podľa odsekov 1 a 2 možno uložiť do 2 mesiacov odo dňa, kedy sa primátor, resp. starostastarosta dozvedel o tom, kto sa porušenia dopustil, najneskôr do jedného roka od spáchania konania opodstatňujúceho uloženie pokuty. Pri ukladaní pokút sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní. Záverečné a zrušovacie ustanovenia § 29 Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na hlavné mesto ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. § 30 Podrobnejšiu deľbu pôsobnosti medzi orgánmi miestnej samosprávy a mestskej samosprávy upraví štatút. Mestské zastupiteľstvo schváli štatút najneskôr do šiestich mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona. § 31 Práva a zävazky Národného výboru hlavného mesta Slovenskej republiky BratislavyBratislavy, obvodných národných výborov a miestnych národných výborov v hlavnom meste prechádzajú dňom účinnosti tohto zákona na hlavné mesto a mestské časti v rozsahu vymedzenom týmto zákonom, ak osobitný zákon neustanovuje inak. § 32 Zrušujú sa 1. Zákon Slovenskej národnej rady č. 43/1968 Zb. o hlavnom meste Slovenska Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 63/1971 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 90/1971 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 127/1985 Zb. 2. Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 3/1986 Zb. o podrobnom vymedzení územia mestských obvodov hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy. § 33 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vykonania volieb do orgánov samosprávy hlavného mesta. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha zákona SNR č. 377/1990 Zb. Zoznam katastrálnych území, ktoré tvoria územie hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy 1. Staré Mesto 2. Ružinov 3. Nivy 4. Trnávka 5. Vrakuňa 6. Podunajské Biskupice 7. Vinohrady 8. Nové Mesto 9. Rača 10. Vajnory 11. Karlova Ves 12. Dúbravka 13. Lamač 14. Devín 15. Devínska Nová Ves 16. Záhorská Bystrica 17. Petržalka 18. Jarovce 19. Rusovce 20. Čuňovo Prehľad mestských častí, kde sa budú voliť miestne zastupiteľstvá podľa zákona SNR o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave Mestská časť| počet obyvateľov (r. 1989) ---|--- 1.| Staré Mesto| 51 120 2.| Ružinov (aj pre k.ú. Nivy a Trnávka)| 78 436 3.| Vrakuňa| 15 500 4.| Podunajské Biskupice| 20 960 5.| Nové Mesto (aj pre k.ú. Vinohrady)| 43 763 6.| Rača| 19 460 7.| Vajnory| 3 405 8.| Karlova Ves| 18 893 9.| Dúbravka| 34 307 10.| Lamač| 7 867 11.| Devín| 907 12.| Devínska Nová Ves| 12 974 13.| Záhorská Bystrica| 1 939 14.| Petržalka| 126 684 15.| Jarovce| 1 276 16.| Rusovce| 2 145 17.| Čuňovo| 785 | | 440 421 1) Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve. 1) Napr. zákon SNR č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch. 2) § 11 ods. 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. 3) Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí. 4) § 20 Občianskeho zákonníka § 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka. 5) § 9 ods. 1 Zákonníka práce. 6) § 5 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 7) Zákon č. 15/1990 Zb. o politických stranách.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 378/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 378/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o povinných výtlačkoch neperiodických publikácií Vyhlášeno 20. 9. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 64/1990 * § 1 - Neperiodické publikácie sú rozmnoženiny literárnych, vedeckých a umeleckých diel,1) najmä tlačoviny a zvukové, obrazové a zvukovoobrazové snímky, ktoré sú vydávané spravidla raz v roku, a to aj po častiach. * § 2 - (1) Vydaním neperiodickej publikácie je vyrobenie rozmnoženín v počte dohodnutom v zmluve uzavretej medzi vydavateľom a autorom diela, prípadne nositeľom jeho autorského práva alebo určenom iným spôsobom. * § 3 - (1) Vydavateľ je povinný z každého vydania neperiodickej publikácie do 30 dní od jej vydania bezodplatne a na svoj náklad odovzdať určený počet výtlačkov príjemcom uvedeným v prílohe tohto zákona. Pokiaľ náklad nepresiahne 100 kusov výtlačkov, vydavateľ za * § 4 - Povinnosti uvedené v § 2 a 3 sa nevzťahujú na * § 5 - (1) Ak vydavateľ povinnosť uvedenú v § 3 nesplní, uloží mu okresný národný výbor pokutu do 10 000 Kčs. Pokutu možno uložiť najneskôr do troch rokov od vydania neperiodickej publikácie. * § 6 - Zrušujú sa * § 7 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. * Príloha zákona SNR č. 378/1990 Zb. Aktuální znění od 1. 1. 1991 378 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 13. septembra 1990 o povinných výtlačkoch neperiodických publikácií Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Neperiodické publikácie sú rozmnoženiny literárnych, vedeckých a umeleckých diel,1) najmä tlačoviny a zvukové, obrazové a zvukovoobrazové snímky, ktoré sú vydávané spravidla raz v roku, a to aj po častiach. § 2 (1) Vydaním neperiodickej publikácie je vyrobenie rozmnoženín v počte dohodnutom v zmluve uzavretej medzi vydavateľom a autorom diela, prípadne nositeľom jeho autorského práva alebo určenom iným spôsobom. (2) Povinnosti vydavateľa podľa tohto zákona má právnická alebo fyzická osoba, na ktorej účet sa neperiodická publikácia vyrobila. (3) Vydavateľ je povinný zabezpečiť pre publikácie medzinárodné štandardné číslo knihy (ISBN) v súčinnosti s Maticou slovenskou. § 3 (1) Vydavateľ je povinný z každého vydania neperiodickej publikácie do 30 dní od jej vydania bezodplatne a na svoj náklad odovzdať určený počet výtlačkov príjemcom uvedeným v prílohe tohto zákona. Pokiaľ náklad nepresiahne 100 kusov výtlačkov, vydavateľ zašle povinné výtlačky iba Matici slovenskej a Národnej knižnici v Prahe. (2) V prípade bibliofilie do 50 výtlačkov poskytne po jednom výtlačku bezodplatne Matici slovenskej, Univerzitnej knižnici v Bratislave a Národnej knižnici v Prahe. (3) Ak je vydavateľ schopný poskytnúť príjemcom text publikácie na kompatibilnom počítačovom pamäťovom médiu za náhradu pamäťového média príjemcom, môže text publikácie odoslať i touto formou, ak príjemca netrvá na knižnej forme. § 4 Povinnosti uvedené v § 2 a 3 sa nevzťahujú na a) kinematografické filmy určené na premietanie v kinách, b) kartografické diela, c) trojrozmerné rozmnoženiny výtvarných diel, d) rozmnoženiny diel, ktoré si vyžaduje prevádzková potreba pri výrobe alebo odbyte výrobkov alebo poskytovaní služieb, alebo ktoré sú súčasťou výrobkov, e) rozmnoženiny diel, ktoré sú určené spoločenskému alebo rodinnému životu (pozvánky, oznámenia, zvukové, obrazové alebo zvukovoobrazové snímky určené pre osobnú potrebu a pod.), f) bankovky, poštové známky, kolky, cenné papiere a ostatné ceniny, g) hlasovacie lístky a ostatné publikácie vydané na vykonanie volieb. § 5 (1) Ak vydavateľ povinnosť uvedenú v § 3 nesplní, uloží mu okresný národný výbor pokutu do 10 000 Kčs. Pokutu možno uložiť najneskôr do troch rokov od vydania neperiodickej publikácie. (2) Uložením pokuty vydavateľovi nezaniká povinnosť odovzdať príjemcom povinný počet výtlačkov na svoj náklad. § 6 Zrušujú sa 1. zákon č. 44/1923 Zb. z. a n. o vonkajšej úprave predmetov štátom vydávaných alebo štátom podporovaných a významných po stránke výtvarnej alebo verejného vkusu, 2. zákon č. 94/1949 Zb. o vydávaní a rozširovaní kníh, hudobnín a iných neperiodických publikácií v znení neskorších predpisov, 3. položka č. 75 prílohy zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1970 Zb. o zriadení krajských národných výborov v Slovenskej socialistickej republike a o opatreniach s tým súvisiacich, 4. vyhláška Ministerstva informácií a osvety č. 492/1949 Ú. v. o podávaní žiadostí na udelenie oprávnenia k vydávaniu neperiodických publikácií a o povolenie ku zriadeniu vydavateľských podnikov, 5. vyhláška Ministerstva informácií a osvety č. 493/1949 Ú. v. o hlásení vecí určených k prevádzke vydavateľských podnikov (nakladateľstiev) a o zákaze dispozície s nimi, 6. vyhláška ministra informácií a osvety č. 859/1949 Ú. v., ktorou sa ukladajú povinnosti bývalým vydavateľom neperiodických publikácií podľa iných ako živnostenskoprávnych predpisov, 7. vyhláška povereníka informácií a osvety č. 1055/1949 Ú. v. o rožširovaní antikvárnych neperiodických publikácií, 8. vyhláška povereníka informácií a osvety č. 223/1950 Ú. v. o opatreniach v odbore rozširovania neperiodických publikácií majiteľmi vydavateľských oprávnení, 9. vyhláška Ministerstva kultúry č. 200/1955 Ú. v. o zrušení zliav pri predaji neperiodických publikácií, 10. vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 24/1958 Ú. v. o vydavateľských oprávneniach, 11. vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 140/1964 Zb. o povinných a pracovných výtlačkoch, pokiaľ sa týka neperiodických publikácií, 12. vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 132/1971 Zb., ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 140/1964 Zb. o povinných a pracovných výtlačkoch, pokiaľ sa týka neperiodických publikácií. § 7 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha zákona SNR č. 378/1990 Zb. Druh povinného výtlačku| Príjemca| Počet povinných výtlačkov ---|---|--- A. Tlačoviny | Matica slovenská Martin - Slovenská národná knižnica| 3 Univerzitná knižnica, Bratislava| 2 Štátna vedecká knižnica, Prešov| 1 Štátna vedecká knižnica, Banská Bystrica| 1 Štátna vedecká knižnica, Košice| 1 Slovenská akadémia vied - Ústredná knižnica| 1 Slovenská technická knižnica, Bratislava| 1 Slovenské národné múzeum, Bratislava| 1 Národná knižnica, Praha| 1 Národná agentúra ISBN, Praha| 1 Národné múzeum, Praha| 1 Základná knižnica ÚVI-ČSAV, Praha| 1 Štátna vedecká knižnica, Kladno| 1 Štátna vedecká knižnica, České Budějovice| 1 Štátna vedecká knižnica, Plzeň| 1 Štátna vedecká knižnica, Ústí n/Labem| 1 Štátna vedecká knižnica, Liberec| 1 Štátna vedecká knižnica, Hradec Králové| 1 Štátna vedecká knižnica, Brno| 1 Štátna vedecká knižnica, Ostrava| 1 Štátna vedecká knižnica, Olomouc| 1 Knižnica Kancelárie Slovenskej národnej rady| 1 Knižnica Úradu vlády Slovenskej republiky| 1 Knižnica Federálneho zhromaždenia ČSFR| 1 B. Zvukové snímky (gramofónové platne a magnetofónové pásky) | Matica slovenská, Martin| po jednej zvuk. snímke Univerzitná knižnica, Bratislava| po jednej zvuk. snímke Slovenské národné múzeum, Bratislava| po jednej zvuk. snímke Národná knižnica, Praha| po jednej zvuk. snímke Národné múzeum, Praha| po jednej zvuk. snímke C. Zvukovoobrazové snímky (rozmnoženiny videoprogramov) a obrazové snímky | Slovenská filmová tvorba| (Filmový ústav), Bratislava| po jednej snímke Matica slovenská, Martin| po jednej snímke Slovenské národné múzeum, Bratislava| po jednej snímke Národná knižnica, Praha| po jednej snímke Národné múzeum, Praha| po jednej snímke 1) § 2 zákona č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon).
Zákon č. 383/1990 Sb.
Zákon č. 383/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, a zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/1976 Sb. Vyhlášeno 27. 9. 1990, datum účinnosti 15. 10. 1990, částka 65/1990 * Čl. I - Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), se mění takto: * Čl. III - Zrušují se: * Čl. IV Aktuální znění od 15. 10. 1990 383 ZÁKON ze dne 19. září 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, a zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/1976 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se slova „společenskému a státnímu zřízení Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „ústavnímu zřízení České a Slovenské Federativní Republiky“. 2. V § 3 odst. 2 se vypouští věta druhá. 3. § 3 odst. 3 zní: „(3) Seznamy uvedené v odstavci 1 jsou jednotné a platí na celém území České a Slovenské Federativní Republiky; každý je do nich oprávněn nahlížet u federálního ministerstva vnitra a u příslušných federálních a republikových ministerstev a ústředních orgánů.“. 4. § 6 se vypouští. 5. V § 7 a) předvětí zní: „Federální ministerstvo vnitra plní při ochraně státního tajemství v orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky tyto úkoly:“; b) písmeno b) se vypouští; c) dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 6. § 8 se vypouští. 7. V § 9 a) odstavec 2 zní: „(2) Určenou osobou může být občan České a Slovenské Federativní Republiky, který svými charakterovými a osobními vlastnostmi poskytuje záruku, že státní tajemství nebude ohroženo.“; b) odstavec 3 zní: „(3) Organizace je povinna si vyžádat před určením osoby ke styku se státním tajemstvím vyjádření federálního ministerstva vnitra k této osobě, zda mu nejsou známy překážky, které by tomuto určení bránily.“; c) odstavec 4 zní: „(4) Zjistí-li organizace, že určená osoba již stanoveným předpokladům nevyhovuje, je povinna učinit ihned potřebná opatření.“. 8. V § 11 odst. 2 se vypouští slovo „(kádrového)“. 9. V § 12 se odstavec 2 vypouští; zároveň se zrušuje číslování odstavců. Za slova „v pracovním (služebním)“ se vloží slova „nebo členském“: 10. § 14 se vypouští. 11. § 15 se vypouští. 12. V § 16 a) odstavec 1 se doplňuje větou: „Jde-li o věc, kterou projednávají orgány zákonodárných sborů, může o zproštění mlčenlivosti rozhodnout předsednictvo tohoto sboru.“; b) v odstavci 2 se za slova „Vedoucí organizace“ vkládají slova „nebo předsednictvo zákonodárných sborů“. 13. Část čtvrtá se vypouští. 14. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Zákaz fotografování a filmování (1) Na území České a Slovenské Federativní Republiky je zakázáno fotografovat, filmovat, zakreslovat nebo jinak zaznamenávat (dále jen „fotografovat“) objekty, prostory a zařízení označené tabulkou ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ. (2) O zákazu fotografování v zájmu obrany a bezpečnosti České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra; tato ministerstva rozhodují též o výjimkách z tohoto zákazu. (3) O zákazu fotografování v zájmu ochrany státního tajemství v prostorech organizace a o výjimkách z tohoto zákazu rozhoduje její vedoucí.“. 15. § 22 zní: „§ 22 Šifrovou službu v České a Slovenské Federativní Republice metodicky řídí federální ministerstvo vnitra, za její činnost odpovídá vedoucí organizace.“. Čl. II Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), se mění takto: § 37 písm. b) se vypouští. Čl. III Zrušují se: 1. směrnice federálního ministerstva vnitra z 23. 12. 1971 pro činnost zvláštních oddělení (odborů) č. j. SKU-207/71 (registrované v částce 6/1972 Sb.), 2. směrnice federálního ministerstva vnitra z 23. 12. 1971 pro výběr a výchovu osob určených pro styk se státním, hospodářským a služebním tajemstvím č. j. SKU-207/71 (registrované v částce 6/1972 Sb.), 3. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 17/1974 o pověření útvarů Sboru národní bezpečnosti zajišťováním úkolů podle zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství (registrované v částce 6/1974 Sb.), 4. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 31/1974, kterým se vydávají směrnice pro udělení výjimek ze zákazu fotografování, filmování, zakreslování a jiného zaznamenávání z letadel a balónů (registrované v částce 24/1974 Sb.), 5. směrnice federálního ministerstva vnitra pro zabezpečení ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství v útvarech obrany č. j. SKU-056/76 (registrované v částce 24/1976 Sb.), 6. směrnice federálního ministerstva vnitra pro povolování styku cizinců se státním, hospodářským a služebním tajemstvím, jejich vstup a zaměstnávání v zařízeních na obranu vlasti a pro styk osob určených ke styku se státním tajemstvím s cizinci č. j. SKU-0127/76 (registrované v částce 1/1977 Sb.), 7. směrnice federálního ministerstva vnitra pro zařazování výrobních a opravárenských podniků, vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť i jiných zvláštních objektů do seznamu zařízení na obranu vlasti č. j. SKU-017/78 (registrované v částce 11/1978 Sb.). Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. října 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o meste Košice Vyhlášeno 1. 10. 1990, datum účinnosti 24. 11. 1990, částka 68/1990 * PRVÁ ČASŤ - POSTAVENIE MESTA KOŠICE (§ 1 — § 4) * DRUHÁ ČASŤ - SAMOSPRÁVA MESTA (§ 5 — § 9) * TRETIA ČASŤ - POSTAVENIE ORGÁNOV MESTA (§ 10 — § 17) * ŠTVRTÁ ČASŤ - § 18 (§ 18 — § 18) * PIATA ČASŤ - § 19 (§ 19 — § 19) * ŠIESTA ČASŤ - § 20 (§ 20 — § 23) * Prechodné a záverečné ustanovenia * § 24 - (1) Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na mesto ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení a zákona Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí. * § 25 - Podrobnejšiu deľbu pôsobnosti medzi orgánmi miestnej samosprávy a mestskej samosprávy upraví štatút. Mestské zastupiteľstvo schváli štatút najneskoršie do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona. * § 26 - Práva a záväzky národných výborov v meste prechádzajú ku dňu účinnosti tohto zákona na mesto a mestské časti v rozsahu vymedzenom týmto zákonom, ak osobitný zákon neustanovuje inak. * § 27 - Na opatrenia vykonané príslušnými orgánmi štátnej správy na prípravu vykonania volieb podľa tohto zákona už v čase pred začiatkom jeho účinnosti, ak neodporujú zákonu, sa hľadí tak, ako by boli vykonané za jeho účinnosti. * § 28 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vykonania volieb do orgánov samosprávy mesta; ustanovenie § 24 odsekov 2 a 3 tohto zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. * Príloha č. 1 zákona SNR č. 401/1990 Zb. * Príloha č. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb. Aktuální znění od 1. 7. 1992 (295/1992 Sb.) 401 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 1. októbra 1990 o meste Košice Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ POSTAVENIE MESTA KOŠICE § 1 Základné ustanovenie Mesto Košice (ďalej len „mesto“) je samostatným a samosprávnym územným celkom; združuje občanov, ktorí majú na území mesta trvalý pobyt. § 2 (1) Mesto je právnickou osobou, ktorá za podmienok ustanovených zákonom samostatne hospodári s vlastným majetkom a s majetkom, ktorý mu bol zverený, a s vlastnými a zverenými finančnými príjmami. (2) Mestské časti sú právnickými osobami, ktoré za podmienok ustanovených zákonom a štatútom mesta (ďalej len „štatút“) hospodária so zvereným a vlastným majetkom a so zverenými a vlastnými finančnými príjmami. § 3 Územie mesta (1) Územie mesta tvoria katastrálne územia uvedené v prílohe č. 1 tohto zákona. (2) Mesto sa člení na mestské časti uvedené v prílohe č. 2 tohto zákona. Podobné vymedzenie územia mestských častí ustanoví mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo. (3) Vytvoriť, zrušiť, zlúčiť, alebo rozdeliť mestské časti alebo vykonať iné zmeny ich hraníc môže mestské zastupiteľstvo len so súhlasom alebo na návrh obyvateľov 1) dotknutých mestských častí. § 4 Vzťah mesta k okolitým obciam (1) Veci spoločného záujmu mesta a okolitých obcíobcí sa riešia vzájomnou dohodou. (2) Mesto dbá, aby jeho rozvoj nebol na ujmu rozvoja okolitých obcíobcí. DRUHÁ ČASŤ SAMOSPRÁVA MESTA § 5 Výkon samosprávy Samosprávu mesta vykonávajú obyvatelia mesta a) orgánmi mesta, b) orgánmi mestských častí, c) hlasovaním obyvateľov mesta, d) hlasovaním obyvateľov mestskej časti, e) verejným zhromaždením obyvateľov mestskej časti. § 6 Orgány mesta (1) Orgánmi mesta sú: a) mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo, b) primátor mesta. (2) Orgánmi mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva sú: a) mestská rada, b) komisie. (3) Mestské zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje osobitný zákon, ďalšie svoje stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány a určuje im náplň práce. (4) Mestské zastupiteľstvo v súlade s osobitnými predpismi zriaďuje mestskú políciu a mestský požiarny zbor. (5) Mestské zastupiteľstvo volí hlavného kontrolóra. § 7 Orgány mestskej časti (1) Orgánmi mestskej časti sú: a) miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo, b) starostastarosta. (2) Orgánmi miestneho zastupiteľstva sú: a) miestna rada, b) komisie. (3) Miestne zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje štatút, ďalšie svoje stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány a určuje im náplň práce. (4) Miestne zastupiteľstvo volí miestneho kontrolóra. (5) Odborné, administratívne a organizačné veci orgánov mestskej časti zabezpečuje miestny úrad. § 8 Hlasovanie obyvateľov (1) Mestské zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov mesta, ak ide a) o návrh na zavedenie alebo zrušenie celomestskej verejnej dávky a tiež, ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mesta, b) o petíciu skupiny obyvateľov mesta v počte najmenej 20 % všetkých oprávnených voličov, c) o požiadavku aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev, ktorá musí byť podaná písomne s uvedením dôvodov. (2) Mestské zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mesta o ďalších dôležitých veciach celomestskej povahy, ak s tým súhlasí aspoň tretina miestnych zastupiteľstiev alebo ak to umožňuje štatút. (3) Miestne zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov mestskej časti, ak ide a) o návrh na zmenu názvu mestskej časti, jej zlúčenie s inou mestskou časťou, rozdelenie mestskej časti alebo zmenu jej hranice, b) o návrh na zavedenie alebo zrušenie verejnej dávky v mestskej časti a tiež, ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestneho poplatku v mestskej časti, o ktorom sa má podľa uznesenia miestneho zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mestskej časti, c) o petíciu skupiny obyvateľov v mestskej časti v počte najmenej 20 % všetkých oprávnených voličov v mestskej časti, d) o prípady, v ktorých je podľa štatútu povinné. (4) Miestne zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mestskej časti o ďalších dôležitých veciach týkajúcich sa postavenia alebo rozvoja mestskej časti alebo života jej obyvateľov. (5) Výsledok hlasovania obyvateľov mesta, na ktorom sa zúčastnilo viac ako 50 % oprávnených voličov, nahrádza rozhodnutie mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva. (6) Výsledok hlasovania obyvateľov mestskej časti, na ktorom sa zúčastnilo viac ako 50 % oprávnených voličov, nahrádza rozhodnutie miestneho zastupiteľstva. (7) Výsledok hlasovania obyvateľov mesta a ani mestskej časti nemôže nahradiť rozhodnutie o rozpočte a o záverečnom účte. § 9 Verejné zhromaždenie Na posúdenie vecí týkajúcich sa mestskej časti môže miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo zvolať verejné zhromaždenie obyvateľov mestskej časti. TRETIA ČASŤ POSTAVENIE ORGÁNOV MESTA § 10 Mestské zastupiteľstvo (1) Mestské zastupiteľstvo je zastupiteľským zborom obyvateľov mesta a orgánom samosprávy mesta. Rozhoduje o najdôležitejších otázkach celomestského charakteru. (2) Mestské zastupiteľstvo má 80 poslancov volených obyvateľmi mesta v priamych voľbách. Počet poslancov volených v jednotlivých mestských častiach určí mestské zastupiteľstvo podľa podielu počtu obyvateľov mestskej časti na celkovom počte obyvateľov mesta, pričom každá z nich má v mestskom zastupiteľstve aspoň jedného poslanca. (3) Mestskému zastupiteľstvu je vyhradené: a) uznášať sa na všeobecne záväzných nariadeniach mesta a schvalovať štatút, b) určovať zásady hospodárenia a nakladania s majetkom mesta a so zvereným majetkom, schvaľovať najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a kontrolovať hospodárenie s ním, c) schvaľovať rozpočet mesta a jeho zmeny, kontrolovať jeho čerpanie a schvaľovať záverečný účet, d) schvaľovať územný plán mesta a celomestské koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života mesta, e) rozhodovať o zavedení alebo zrušení miestnej dane a celomestského miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mesta podľa § 8 ods. 1 písm. a) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestnej dane a celomestského miestneho poplatku rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mesta podľa § 8 ods. 1 písm. b) alebo požiadavky aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev podľa písmena c) tohto odseku, f) určovať náležitosti miestnej dane alebo celomestskej verejnej dávky alebo celomestského miestneho poplatku v meste, ako aj rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky, g) zriaďovať a zrušovať účelové fondy, h) vyhlasovať hlasovanie obyvateľov mesta, i) zriaďovať podniky mesta a rozpočtové a príspevkové organizácie celomestskej povahy, j) schvaľovať združovanie prostriedkov mesta a účasť mesta v regionálnych a územných združeniach, k) určovať organizáciu magistrátu mesta, určovať plat primátora a hlavného kontrolóra, l) schvaľovať poriadok odmeňovania pracovníkov magistrátu mesta, m) určovať podľa potreby a špecifík mesta zásady ochrany a tvorby životného prostredia, n) schvaľovať koncepcie a plány rozvoja kultúrneho života v meste a zabezpečovať prostriedky na ich realizáciu. § 11 Primátor mesta (1) Primátor mesta je výkonným orgánom mesta a zastupuje ho navonok. Má právo nosiť primátorské insígnie. (2) Primátora volia obyvatelia mesta v priamych voľbách. Volebné pravidlá upravuje osobitný zákon.2) Funkcia primátora je nezlučiteľná s funkciou starostustarostu mestskej časti. (3) Primátor je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych vzťahoch mesta3) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov magistrátu,4) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.5) (4) Primátor zvoláva a vedie zasadnutia mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva, mestskej rady a podpisuje ich uznesenia. (5) Primátora zastupuje jeho námestník, ktorého zvolí mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo z radov svojich poslancov a vymedzí mu okruh právomoci v štatúte. § 12 Mestská rada (1) Mestská rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva. Plní aj funkciu poradného orgánu primátora. (2) Mestská rada sa skladá z 15 členov, ktorých volí mestské zastupiteľstvo zo svojich poslancov na celé funkčné obdobie, starostov všetkých mestských častí a primátora. V zložení mestskej rady sa prihliada na zastúpenie politických strán a hnutí (ďalej len „politické strany“) zastúpených v mestskom zastupiteľstve. (3) Mestská rada sa schádza podľa potreby, najmenej raz za mesiac. Jej zasadnutie zvoláva a vedie primátor. (4) Úlohy mestskej rady, ako aj vzťahy k iným orgánom mesta upraví štatút. § 13 Magistrát mesta (1) Odborné, administratívne a organizačné práce súvisiace s plnením úloh orgánov mesta plní magistrát mesta. Magistrát sa vnútorne člení na oddelenia a referáty. (2) Na čele magistrátu mesta je riaditeľ, ktorého na návrh primátora na dobu neurčitú vymenúva a odvoláva mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo. Riaditeľ magistrátu sa zúčastňuje zasadnutí mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva a mestskej rady s hlasom poradným. § 14 Miestne zastupiteľstvo (1) Miestne zastupiteľstvo je zastupiteľským zborom obyvateľov mestskej časti a orgánom samosprávy mestskej časti. (2) Miestne zastupiteľstvo rozhoduje o najdôležitejších otázkach miestneho významu, najmä: a) uznáša sa na všeobecne záväzných nariadeniach miestneho zastupiteľstva, b) rozhoduje vo veciach týkajúcich sa nakladania a zásad hospodárenia so zvereným majetkom a vlastným majetkom, ako aj so zverenými a vlastnými finančnými príjmami, schvaľuje najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a finančných príjmov a kontroluje hospodárenie s nimi, c) určuje podľa potreby a špecifík mestskej časti zásady ochrany a tvorby životného prostredia, d) schvaľuje rozpočet mestskej časti a jeho zmeny, kontroluje jeho čerpanie a schvaľuje záverečný účet, e) rozhoduje o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mestskej časti podľa § 8 ods. 3 písm. b) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mestskej časti podľa § 8 ods. 3 písm. c) tohto zákona, f) určuje náležitosti verejnej dávky alebo miestneho poplatku v mestskej časti a rozhoduje o prijatí úveru alebo pôžičky, g) zriaďuje a zrušuje účelové fondy, h) vyhlasuje hlasovanie obyvateľov mestskej časti, i) zriaďuje podniky mestskej časti a rozpočtové a príspevkové organizácie, j) rozhoduje o združení prostriedkov mestskej časti a o účasti v regionálnych a záujmových združeniach, k) určuje organizáciu miestneho úradu, plat starostustarostu a miestneho kontrolóra a schvaľuje poriadok odmeňovania pracovníkov miestneho úradu, l) zabezpečuje rozvoj kultúrneho života v mestskej časti. § 15 Starosta (1) StarostaStarosta je výkonným orgánom mestskej časti, zastupuje ju navonok. Má právo nosiť insígnie. (2) StarostuStarostu volia obyvatelia mestskej časti v priamych voľbách. Volebné pravidlá upravuje osobitný zákon.2) (3) StarostaStarosta je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych vzťahoch mestskej časti3) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov miestneho úradu;4) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.5) (4) StarostaStarosta zvoláva a vedie zasadnutia miestneho zastupiteľstva a miestnej rady a podpisuje ich uznesenia. (5) StarostuStarostu zastupuje jeho zástupca, ktorého zvolí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo z radov svojich poslancov a vymedzí mu okruh právomocí. § 16 Miestna rada (1) Miestna rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom miestneho zastupiteľstva. Plní aj funkciu poradného orgánu starostustarostu. (2) V zložení miestnej rady sa prihliada na zastúpenie politických strán zastúpených v miestnom zastupiteľstve. (3) Miestna rada sa schádza podľa potreby, najmenej raz za mesiac. Jej zasadnutie zvoláva a vedie starostastarosta. § 17 Miestny úrad (1) Odborné, administratívne a organizačné práce súvisiace s plnením úloh mestskej časti plní miestny úrad. (2) Na čele miestneho úradu je prednosta, ktorého na návrh starostustarostu na dobu neurčitú vymenúva a odvoláva miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo. Prednosta miestneho úradu sa zúčastňuje zasadnutí miestneho zastupiteľstva a miestnej rady s hlasom poradným. ŠTVRTÁ ČASŤ § 18 Poslanci (1) Poslancov miestneho zastupiteľstva volia obyvatelia mestskej časti v priamych voľbách. (2) Počet poslancov miestneho zastupiteľstva určí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo tak, aby malo: a) v mestských častiach do 3000 obyvateľov 9 -13 poslancov, b) v mestských častiach nad 3000 do 20 000 obyvateľov 13 - 30 poslancov, c) v mestských častiach nad 20 000 obyvateľov 31 - 60 poslancov. (3) Volebné pravidlá pre voľbu poslancov miestneho zastupiteľstva upravuje osobitný zákon.2) PIATA ČASŤ § 19 Symboly mesta (1) Symbolmi mesta sú: a) erb, b) zástava, c) pečať. (2) Vyobrazenie, opis a používanie symbolov mesta určí mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo v štatúte. ŠIESTA ČASŤ § 20 Spolupráca s orgánmi štátu (1) Orgány samosprávy mesta a mestských častí pri plnení úloh súvisiacich so zabezpečením potrieb mesta a jeho obyvateľov spolupracujú s orgánmi štátu na území mesta. (2) Orgány štátu poskytujú orgánom samosprávy mesta pomoc v odborných veciach, najmä: a) poskytujú údaje a informácie z evidencií vedených orgánmi štátu, b) podieľajú sa na odbornej príprave pracovníkov samosprávnych orgánov v meste, na príprave poslancov mestského a miestnych zastupiteľstiev, c) pomáhajú pri riešení mimoriadnych situácií, ktoré majú negatívny dopad na uspokojovanie potrieb obyvateľov mesta. § 21 Spolupráca s právnickými a fyzickými osobami (1) Právnické a fyzické osoby vykonávajúce podnikateľskú činnosť na území mesta spolupracujú s orgánmi samosprávy mesta a mestských častí pri zabezpečovaní rozvoja mesta. (2) Orgány samosprávy mesta a mestských častí podporujú podnikateľskú činnosť právnických a fyzických osôb, ktorá je na prospech mesta a v súlade s územným plánom. (3) Na umiestnenie právnickej osoby alebo jej časti na území mesta, na zmeny jej činnosti, ktoré sa týkajú života mesta, je potrebný súhlas starostustarostu mestskej časti. Vo veciach celomestskej povahy je potrebný súhlas primátora. (4) Súhlas na umiestnenie právnickej osoby na území mesta možno vydať na dobu určitú a môžu byť v ňom určené podmienky na činnosť právnickej osoby z hľadiska tvorby a ochrany životného prostredia, využívania zdrojov a infraštruktúry mesta. § 22 Pomoc pri mimoriadnych situáciách (1) Primátor alebo starostastarosta môže uložiť právnickej osobe povinnosť poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo podobnej mimoriadnej udalosti, ak osobitný zákon neustanovuje inak. (2) Právnická osoba, ktorá poskytla osobnú alebo vecnú pomoc, má právo na úhradu účelne vynaložených nákladov. Toto právo môže uplatniť do troch mesiacov odo dňa zistenia nákladov, najneskôr do troch rokov od ich vzniku, u primátora alebo starostustarostu, inak toto právo zanikne. § 23 Pokuty (1) Primátor môže uložiť právnickej osobe pokutu do 200 000 Kčs, ak právnická osoba a) poruší všeobecne záväzné nariadenie mesta, b) nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú primátorom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti. (2) StarostaStarosta môže uložiť právnickej osobe pokutu do 200 000 Kčs, ak právnická osoba a) neudržuje čistotu a poriadok na užívanom pozemku alebo inej nehnuteľnosti, a tým naruší vzhľad alebo prostredie mestskej časti alebo znečistí verejné priestranstvo alebo odkladá veci mimo vyhradených miest, b) poruší všeobecne záväzné nariadenie mestskej časti, c) nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú starostom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti. (3) Pokuta je príjmom rozpočtu mesta, ak ju uložil primátor, alebo rozpočtu mestskej časti, ak ju uložil starostastarosta. (4) Pokutu podľa odsekov 1 a 2 možno uložiť do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa primátor, resp. starostastarosta dozvedel o tom, kto sa porušenia dopustil, najneskôr do jedného roka od spáchania konania opodstatňujúceho uloženie pokuty. Pri ukladaní pokút sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní. Prechodné a záverečné ustanovenia § 24 (1) Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na mesto ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení a zákona Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí. (2) Na vykonanie volieb do orgánov samosprávy mesta a mestských častí v roku 1990 sa vzťahujú ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí s týmito odchýlkami: 1. Lehota podľa § 9 ods. 3 sa skracuje na 55 dní. 2. Lehota podľa § 14 ods. 1 sa skracuje na 50 dní. 3. Lehota podľa § 16 ods. 3 sa skracuje na 45 dní. 4. Lehota podľa § 17 ods. 3 sa skracuje na 40 dní. 5. Lehota podľa § 21 ods. 1 a 2 sa skracuje na 45 dní. 6. Lehota podľa § 22 ods. 2 sa skracuje na 40 dní. (3) Na vykonanie volieb do orgánov samosprávy mesta a mestských častí v roku 1990 sa vzťahujú ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení s odchýlkou, podľa ktorej sa lehota uvedená v § 30 ods. 1 tohto zákona skracuje na 55 dní. § 25 Podrobnejšiu deľbu pôsobnosti medzi orgánmi miestnej samosprávy a mestskej samosprávy upraví štatút. Mestské zastupiteľstvo schváli štatút najneskoršie do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona. § 26 Práva a záväzky národných výborov v meste prechádzajú ku dňu účinnosti tohto zákona na mesto a mestské časti v rozsahu vymedzenom týmto zákonom, ak osobitný zákon neustanovuje inak. § 27 Na opatrenia vykonané príslušnými orgánmi štátnej správy na prípravu vykonania volieb podľa tohto zákona už v čase pred začiatkom jeho účinnosti, ak neodporujú zákonu, sa hľadí tak, ako by boli vykonané za jeho účinnosti. § 28 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vykonania volieb do orgánov samosprávy mesta; ustanovenie § 24 odsekov 2 a 3 tohto zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha č. 1 zákona SNR č. 401/1990 Zb. ZOZNAM KATASTRÁLNYCH ÚZEMÍ, KTORÉ TVORIA ÚZEMIE MESTA KOŠICE 1. Čermeľ 2. Kavečany 3. Ťahanovce 4. Sever 5. Stred 6. Západ 7. Myslava 8. Pereš 9. Lorinčík 10. Východ 11. Košická Nová Ves 12. Vyšné Opátske 13. Krásna 14. Šebastovce 15. Barca 16. Juh 17. Poľov 18. Šaca 19. Východoslovenské železiarne Príloha č. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb. MESTSKÉ ČASTI MESTA KOŠICE, V KTORÝCH SA ZRIAĎUJÚ ORGÁNY SAMOSPRÁVY MESTSKÝCH ČASTÍ 1. Kavečany 2. Ťahanovce 3. Sever 4. Staré Mesto 5. Lorinčík 6. Pereš 7. Myslava 8. Západ 9. Dargovských hrdinov 10. Košická Nová Ves 11. Barca 12. Šebastovce 13. Krásna 14. Nad jazerom 15. Juh 16. Šaca 17. Poľov 18. Sídlisko Ťahanovce 19. Sídlisko KVP 20. Džungľa 21. Vyšné Opátske 22. Luník IX. 1) Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve. 2) Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí. 3) § 20 Občianskeho zákonníka. § 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka. 4) § 9 ods. 1 Zákonníka práce. 5) § 5 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
Zákon Slovenskej národnej rady č. 402/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 402/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánu Slovenskej republiky pri vykonávaní zákona č. 298/1990 Zb. o úprave niektorých majetkových vzťahov rehoľných rádov a kongregácií a arcibiskupstva olomouckého Vyhlášeno 1. 10. 1990, datum účinnosti 1. 10. 1990, částka 68/1990 * § 1 - Súhlas na vypratanie nehnuteľného majetku uvedeného v osobitnom predpise,1) ak tento majetok slúži na poskytovanie zdravotníckych alebo sociálnych služieb alebo pre školstvo alebo pre kultúrnu či osvetovú činnosť, udeľuje Ministerstvo kultúry Slovenskej re * § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 1. 10. 1990 402 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 1. októbra 1990 o pôsobnosti orgánu Slovenskej republiky pri vykonávaní zákona č. 298/1990 Zb. o úprave niektorých majetkových vzťahov rehoľných rádov a kongregácií a arcibiskupstva olomouckého Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Súhlas na vypratanie nehnuteľného majetku uvedeného v osobitnom predpise,1) ak tento majetok slúži na poskytovanie zdravotníckych alebo sociálnych služieb alebo pre školstvo alebo pre kultúrnu či osvetovú činnosť, udeľuje Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky po prerokovaní s príslušným ústredným orgánom štátnej správy. § 2 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) § 1 zákona č. 298/1990 Zb. o úprave niektorých majetkových vzťahov rehoľných rádov a kongregácií a arcibiskupstva olomouckého.
Zákon č. 403/1990 Sb.
Zákon č. 403/1990 Sb. Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd Vyhlášeno 10. 10. 1990, datum účinnosti 1. 11. 1990, částka 69/1990 * ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - VYDÁNÍ VĚCI (§ 4 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - PENĚŽNÍ NÁHRADY (§ 14 — § 19a) * ČÁST ČTVRTÁ - § 20 (§ 20 — § 23d) * ČÁST PÁTÁ - § 24 (§ 24 — § 25) * § 26 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 403 ZÁKON ze dne 2. října 1990 o zmírnění následků některých majetkových křivd Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY § 1 Zákon se vztahuje na následky majetkových křivd způsobených fyzickým a soukromým právnickým osobám odnětím vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a znárodněním zestátněním na základě výměrů některých odvětvových ministerstev, vydaných po roce 1955 a odvolávajících se na znárodňovací předpisy z roku 1948.1) Za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona se považuje i přechod vlastnického práva na základě kupní smlouvy podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. § 2 Zmírnění následků majetkových křivd podle tohoto zákona spočívá ve vydání věci fyzické nebo soukromé právnické osobě, které byla odňata (dále jen „vlastník“) na základě předpisů uvedených v § 1, v poskytnutí peněžní náhrady (§ 14) nebo ve vydání kupní ceny (§ 15) anebo v doplatku rozdílu mezi peněžní náhradou a kupní cenou (§ 16). § 3 Další oprávněné osoby (1) Zemřel-li vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, vydá se odňatá věc dalším oprávněným osobám v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, dožil-li se dne účinnosti tohoto zákona; b) děti vlastníka a jeho manžel, který žije ke dni účinnosti tohoto zákona; není-li některé z dětí vlastníka v den účinnosti tohoto zákona naživu, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a není-li naživu některé z nich, jeho potomci; c) rodiče vlastníka, nejsou-li naživu osoby uvedené pod písmenem b), kteří se dožili dne smrti vlastníka; d) sourozenci, kteří žijí ke dni účinnosti tohoto zákona. V případě, že některý ze sourozenců ke dni účinnosti tohoto zákona nežije, jsou oprávněnými osobami na jeho místě jeho žijící děti. (2) Nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1, vydá se odňatá věc dědici vlastníka, a není-li naživu, jeho žijícím dětem. (3) Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů; nežije-li některý z nich, řídí se pořadí dalších na jeho místě oprávněných osob podle odstavců 1 a 2. ČÁST DRUHÁ VYDÁNÍ VĚCI § 4 (1) Vydání podle § 2 a 3 se týká věcí, které držely ke dni účinnosti tohoto zákona právnické osoby (dále jen „povinná osoba“), s výjimkou cizích států, podniků se zahraniční majetkovou účastí2) a obchodních společností,3) jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990. (2) Povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 1 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena. § 5 (1) Povinná osoba je povinna neodkladně vydat věc oprávněné osobě na její písemnou výzvu. (2) Povinná osoba a oprávněná osoba sepíší dohodu o vydání věci a o vzájemném vypořádání nároků podle tohoto zákona. (3) Je-li předmětem dohody o vydání věci nemovitostnemovitost, použije se § 133 odst. 2 občanského zákoníku. (4) Pokud povinná osoba své povinnosti nesplní, oprávněná osoba může uplatnit své nároky u soudu. § 6 (1) Vlastník připojí k písemné výzvě o vydání věci potvrzení krajského úřadu, v jehož správním obvodu se nemovitostnemovitost nachází, o odnětí věci podle zákona č. 71/1959 Sb. nebo potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění po roce 1955 anebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla věc odňata. Tyto doklady lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným věrohodným dokladem, obsahují-li právní důvod odnětí a jméno osoby (osob), které byla věc odňata. (2) V případě převodu nemovitostinemovitosti podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. se k výzvě připojí potvrzení krajského úřadu o odnětí věci a o tom, komu byla odňata. Tyto doklady lze nahradit stejným způsobem jako doklady podle odstavce 1. K výzvě se dále připojí potvrzení a) krajského úřadu o výši částky, která byla za odňatou věc vlastníku vyplacena5) (dále jen „vyplacená částka“), s uvedením organizace, která ji zaplatila; b) Ministerstva financí o tom, zda bylo příslušným Ministerstvem financí nebo příslušnou Správou pro věci majetkové a devizové za odňaté věci vyplaceno mimořádné odškodnění ze státního rozpočtu (dále jen „odškodnění“), komu bylo vyplaceno a v jaké výši. (3) Další oprávněné osoby k výzvě rovněž připojí doklad osvědčující jejich vztah k vlastníku (§ 3).6) (4) Je-li oprávněnou osobou devizový cizozemec, přiloží k výzvě potvrzení příslušné Správy pro věci majetkové a devizové, že nemovitostnemovitost nebyla vypořádána mezistátními dohodami. § 7 Oprávněná osoba je povinna do 60 dnů ode dne uzavření dohody odvést a) vyplacenou částku, a to povinné osobě, která ji vyplatila, nebo jejímu právnímu nástupci; b) poskytnuté odškodnění Ministerstvu financí, kterému odvede i vyplacenou částku, zanikla-li povinná osoba bez právního nástupce. § 8 K návrhu na vklad do katastru nemovitostínemovitostí je oprávněná osoba povinna předložit příslušnému orgánu republiky6a) doklad o odvedení částek uvedených v § 7, případně o tom, že se uzavřela dohoda o splátkách. § 9 (1) Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich, podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak. Jestliže ve lhůtě podle § 19 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá. (2) Osoby, které uplatní nárok ve lhůtě uvedené v § 19 a jejichž nároky nebudou uspokojeny, mohou vůči osobám, kterým byla věc vydána, uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. § 10 (1) Věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nachází ke dni uzavření dohody. Sjednala-li povinná osoba před tímto dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci vydávané nemovitostinemovitosti, popřípadě jinou smlouvu týkající se vydávané věci, musí dohoda obsahovat ujednání o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osoba práva a závazky z této smlouvy. (2) Je-li vydávaná stavba oproti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, přísluší oprávněné osobě i peněžní náhrada (§ 14). (3) Jde-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená postupem uvedeným v § 19a převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve povinnou osobu k vydání nemovitostinemovitosti a uhradí Ministerstvu financí rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1. Povinná osoba je povinna vydat věc do 30 dnů po oznámení výše jejího zhodnocení Ministerstvem financí v případě, že se oprávněná osoba rozhodne pro její vydání. (4) Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14). (5) Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 4. (6) Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14). § 11 Povinná osoba nemůže proti oprávněným osobám uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně. K zástavním právům a věcným břemenům, která vázla na věci v době jejího odnětí nebo v době jejího vydání, se nepřihlíží. § 12 (1) Dnem převzetí nemovitostinemovitosti oprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitostinemovitosti. (2) Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostechnemovitostech, které slouží pro a) činnost diplomatických a konzulárních misí, b) poskytování zdravotnických a sociálních služeb, c) potřeby školství, d) provoz kulturních a tělovýchovných zařízení, e) pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob, vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitostnemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osoba může dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době. (3) Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů. (4) Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání z důvodu výpovědi ze strany vlastníka nemovitostinemovitosti. Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitostinemovitosti nad běžné opotřebení. § 13 Vydání movitých věcí (1) Nárok na vydání movitých věcí má oprávněná osoba, prokáže-li, že byly odňaty na základě předpisů uvedených v § 1 a kde se nacházejí ke dni účinnosti tohoto zákona. (2) Movité věci, které slouží k provozu činnosti umístěné ve vydávané nemovitostinemovitosti, je povinná osoba povinna nabídnout ke koupi nejprve oprávněným osobám za zůstatkovou cenu, a to nejpozději ve lhůtě uvedené v § 19 odst. 2. ČÁST TŘETÍ PENĚŽNÍ NÁHRADY § 14 (1) Za stavbu, která byla demolována, a za nemovitostinemovitosti, za něž peněžní náhrada přísluší podle § 10, poskytne Ministerstvo financí oprávněné osobě na její výzvu doloženou podle § 6 peněžní náhradu (dále jen „náhrada“) ve výši stanovené podle stavu ke dni odnětí, a to postupem uvedeným v § 19a, s připočtením 3% z této částky za každý rok od odnětí do dne účinnosti tohoto zákona. (2) Náhrada se sníží o vyplacenou částku [§ 6 odst. 2 písm. a)] nebo o odškodnění [§ 6 odst. 2 písm. b)]. (3) Náhrada poskytovaná podle § 10 odst. 2 se dále sníží o cenu vydané nemovitostinemovitosti, stanovenou podle odstavce 1, vypočtenou podle stavu nemovitosti uvedeného v § 10 odst. 1. § 15 (1) Byly-li nemovitostinemovitosti v době před účinností tohoto zákona převedeny do vlastnictví jiných fyzických osob, než jsou osoby oprávněné, zůstává právo těchto fyzických osob zachováno a oprávněné osobě vzniká nárok na vydání kupní ceny od povinné osoby, která nemovitostnemovitost prodala, nebo od jejího právního nástupce. Toto neplatí, jestliže fyzická osoba nabyla věc od státu způsobem uvedeným v § 4 odst. 2 zákona. V takovém případě se nemovitostnemovitost vydá oprávněné osobě, přičemž povinné osobě vznikne právo na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci, a úhradu za zřízení práva osobního užívání pozemku. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky. (2) Zanikla-li povinná organizace bez právního nástupce, má oprávněná osoba tento nárok proti Ministerstvu financí. Nárok na vydání kupní ceny má i oprávněná osoba, která nemovitostnemovitost odkoupila před účinností tohoto zákona. (3) Zachováno zůstává i vlastnické právo cizích států, podniku se zahraniční majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejímiž společníky jsou výhradně fyzické osoby, bylo-li na ně převedeno v době před 1. říjnem 1990. Oprávněné osobě vzniká nárok na vydání náhrady od Ministerstva financí. § 16 Je-li kupní cena, na jejíž vrácení mají oprávněné osoby nárok podle § 15, nižší než náhrada podle § 14, doplatí Ministerstvo financí těmto osobám rozdíl mezi náhradou a kupní cenou. § 17 Odkoupila-li nemovitostnemovitost pouze některá z oprávněných osob, mají ostatní z nich proti osobě, která obdržela celou kupní cenu, nárok na její poměrnou část nebo na poměrnou část doplatku rozdílu mezi náhradou a kupní cenou. § 18 Za nemovitostnemovitost, o jejíž vydání oprávněné osoby neprojeví ve lhůtě stanovené v § 19 odst. 1 zájem, náhrada nepřísluší. § 19 (1) K vydání věci (§ 5) nebo kupní ceny (§ 15) může oprávněná osoba povinnou osobu vyzvat do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zaniká. (2) Povinná osoba je povinna uzavřít dohodu s oprávněnou osobou a vydat jí věc nebo kupní cenu nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 anebo ve lhůtě uvedené v § 10 odst. 3. (3) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může oprávněná osoba vyzvat Ministerstvo financí k poskytnutí náhrady podle § 14 nebo k vydání kupní ceny podle § 15, popřípadě k doplacení rozdílu podle § 16. (4) Ministerstvo financí je povinno částky podle odstavce 3 vyplatit nejpozději do jednoho roku poté, co výzvu obdrželo. (5) Pokud Ministerstvo financí nesplní povinnost ve lhůtě uvedené v odstavci 4, zvýší se náhrada o 1 % za každý započatý měsíc ode dne uplynutí této lhůty do dne poskytnutí náhrady. § 19a (1) Pro oceňování všech staveb pro účely tohoto zákona se použije část I., hlava první vyhlášky č. 73/1964 Sb. (dále jen „vyhláška“). (2) Náhrada za pozemek, který se nevrací, se stanoví pětinásobkem sazeb uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) vyhlášky podle sazby platné pro výměru pozemků do 800 m2 bez ohledu na jeho výměru. (3) Peněžní částku, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3, stanoví Ministerstvo financí současně se stanovením lhůty pro její zaplacení, a to i v případech, kdy byla nemovitostnemovitost podle tohoto zákona již vydána. (4) Způsob ocenění za použití vyhlášky stanoví v jednotlivých případech Ministerstvo financí. ČÁST ČTVRTÁ § 20 Tento zákon se vztahuje i na devizového cizozemce, pokud věc, která by měla být převedena do jeho vlastnictví, nebyla vypořádána mezistátními majetkoprávními dohodami. § 21 Nezbytné náklady spojené s poskytováním náhrad oprávněným osobám nese Ministerstvo financí. § 22 (1) Povinná osoba je povinna s odňatými věcmi a s movitými věcmi uvedenými v § 13 odst. 2 až do jejich vydání oprávněným osobám nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání s výjimkou dohod o odevzdání a převzetí bytu, uzavřených na podkladě dohod o výměně bytu. (2) Právo na náhradu škody, kterou by povinná osoba způsobila porušením této povinnosti, zůstává ustanovením § 11 nedotčeno. (3) Pokud povinná osoba neuspokojí nároky oprávněné osoby podle tohoto zákona ve stanovené lhůtě (§ 19 odst. 2), je povinna uhradit Ministerstvu financí za každý den překročení lhůty částku 3000 Kč. Uplatní-li oprávněná osoba nárok u soudu, končí lhůta uplynutím 30 dnů poté, kdy jeho rozhodnutí nabylo právní moci. § 23 (1) Náklady spojené se sepsáním dohody o vydání věci nese povinná osoba. (2) Notářské a správní poplatky související s vydáním věci podle tohoto zákona se nevyměřují. (3) Osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné osobě je osvobozena od soudních poplatků. § 23a Není-li oprávněné osoby nebo neuplatnila-li žádná z oprávněných osob nárok na vydání věci ve lhůtě stanovené v § 19, stává se oprávněnou osobou stát, který uplatní toto své právo nejpozději do osmnácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při uplatnění nároku státu stanoví zvláštním předpisem příslušné orgány republik. § 23b Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 23d Finanční plnění získaná státem podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. ČÁST PÁTÁ § 24 Doplňují se 2. ustanovení § 125 odst. 2 hospodářského zákoníku, do něhož se vkládá nové ustanovení písmene e), které zní: „e) jde-li o smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci, popřípadě o jinou smlouvu týkající se nemovitosti vydávané podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd.“; § 25 (1) Zrušují se 1. vládní nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru; 2. vyhláška ministerstva financí č. 88/1959 Ú.l., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru; 3. zákon č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku; 4. vyhláška ministerstva financí a spravedlnosti č. 236/1959 Ú.l., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku. (2) Po dni účinnosti tohoto zákona se nepoužije § 6 odst. 1 zákona č. 118/1948 Sb., o organizaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, ve znění zákona č. 64/1951 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění obchodních podniků. (3) Uzavřením dohody podle § 5 odst. 2 anebo právní mocí rozsudku (§ 22 odst. 3) pozbývá platnosti rozhodnutí o odnětí věci, vydané podle právních předpisů uvedených v § 1; stejně pozbývá platnosti i kupní smlouva uzavřená podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. § 26 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) § 3 zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků. § 3 zákona č. 115/1948 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru, ve znění zákona č. 108/1950 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského. § 6 odst. 1 zákona č. 118/1948 Sb., o organizaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, ve znění zákona č. 64/1951 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění obchodních podniků. § 3 zákona č. 120/1948 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami. § 1 odst. 2 zákona č. 121/1948 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, ve znění zákona č. 58/1951 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví. § 3 zákona č. 123/1948 Sb., o znárodnění polygrafických podniků. § 6 zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepních podniků a ubytovacích zařízení. 2) Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb. 3) Část čtvrtá A hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech. 4) § 61 a násl. zákona č. 95/1963 Sb., o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 4 odst. 1 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. 6) Např. rodný nebo oddací list, závěť. 6a) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 7) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 404/1990 Sb.
Zákon č. 404/1990 Sb. Zákon o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 10. 10. 1990, datum účinnosti 15. 10. 1990, částka 69/1990 * § 16 - Ode dne účinnosti tohoto zákona nemohou být přiznávány, vypláceny nebo poskytovány žádné materiální požitky nebo jiné výhody související s udělením nebo propůjčením vyznamenání, čestných titulů nebo jiných obdobných ocenění. * § 18 - Ode dne účinnosti tohoto zákona nelze udělovat nebo propůjčovat řády, medaile nebo jiná obdobná ocenění podle dosavadních právních předpisů; tím není dotčeno právo nosit insignie těchto řádů, medailí nebo jiných obdobných ocenění. Aktuální znění od 29. 7. 1994 (157/1994 Sb.) 404 ZÁKON ze dne 2. října 1990 o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: § 16 Ode dne účinnosti tohoto zákona nemohou být přiznávány, vypláceny nebo poskytovány žádné materiální požitky nebo jiné výhody související s udělením nebo propůjčením vyznamenání, čestných titulů nebo jiných obdobných ocenění. § 18 Ode dne účinnosti tohoto zákona nelze udělovat nebo propůjčovat řády, medaile nebo jiná obdobná ocenění podle dosavadních právních předpisů; tím není dotčeno právo nosit insignie těchto řádů, medailí nebo jiných obdobných ocenění.
Zákon č. 426/1990 Sb.
Zákon č. 426/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů Vyhlášeno 25. 10. 1990, datum účinnosti 15. 11. 1990, částka 73/1990 * Čl. I - Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 15. 11. 1990 426 ZÁKON ze dne 23. října 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, se mění a doplňuje takto: 1. § 11 odst. 1 zní: „(1) Sbírka zákonů se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právních předpisů a opatření, které jsou v částce obsaženy.“. 2. § 12 zní: „§ 12 Redakci Sbírky zákonů zabezpečuje federální ministerstvo vnitra, které dbá, aby právní předpisy byly uveřejňovány bez průtahů nejpozději do 30 dnů od doručení redakci, a odpovídá za správnost údajů o datech rozeslání jednotlivých částek Sbírky zákonů.“. 3. § 13 zní: „§ 13 Obce jsou povinny si opatřit alespoň jeden výtisk Sbírky zákonů a zajistit, aby byla každému přístupna.“. 4. § 15 zní: „§ 15 Federální ministerstvo vnitra může stanovit právním předpisem podrobnosti o redakci Sbírky zákonů, o podávání žádostí o uveřejnění právních předpisů a o zajišťování tisku a distribuce Sbírky zákonů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon č. 427/1990 Sb.
Zákon č. 427/1990 Sb. Zákon o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Vyhlášeno 25. 10. 1990, datum účinnosti 1. 12. 1990, částka 73/1990 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - VEŘEJNÁ DRAŽBA PROVOZNÍCH JEDNOTEK (§ 4 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - DALŠÍ POVINNOSTI NABYVATELE PROVOZNÍ JEDNOTKY (§ 17 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - LIKVIDACE STÁTNÍCH PODNIKŮ (§ 19 — § 19) * ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 27) Aktuální znění od 30. 12. 1991 (561/1991 Sb.) 427 ZÁKON ze dne 25. října 1990 o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Zákon stanoví podmínky, za kterých se vlastnictví státu k některým věcem, k nimž měly ke dni 1. listopadu 1990 právo hospodaření státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a národní výbory (dále jen „organizace“), převádí na dále určené fyzické nebo právnické osoby. § 2 (1) Předmětem převodu vlastnictví podle tohoto zákona jsou movité a nemovité věci, které jako majetková podstata provozních částí organizací působících v oblasti služeb, obchodu a jiné než zemědělské výroby tvoří nebo mohou tvořit soubor, který je ucelenou hospodářskou nebo majetkovou jednotkou (dále jen „provozní jednotka“). (2) Předmětem převodu vlastnictví nemohou být provozní jednotky, ke kterým mají užívací právo osoby, jejichž bydliště nebo sídlo je na území jiného státu. (3) Předmětem převodu vlastnictví nemohou dále být provozní jednotky, a) na které se vztahuje zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, a to po dobu, po kterou trvá nárok oprávněných osob na jejich vydání, b) které přešly z vlastnictví fyzických osob a obchodních společností, jejichž společníky byly výhradně fyzické osoby, do vlastnictví státu podle předpisů vydaných po 25. únoru 1948, popřípadě z jiných důvodů po tomto dni, dokud majetkové nároky těchto osob nebudou upraveny zvláštními předpisy. § 3 Vlastníky provozních jednotek, pokud tento zákon nestanoví jinak, se mohou stát fyzické osoby, které jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky nebo byly československými státními občany po 25. únoru 1948, a dále právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky jsou výlučně tyto fyzické osoby (dále jen „osoba“). ČÁST DRUHÁ VEŘEJNÁ DRAŽBA PROVOZNÍCH JEDNOTEK § 4 (1) Organizace provedou prodej provozní jednotky ve veřejné dražbě. (2) Veřejnou dražbu organizují příslušné orgány České republiky nebo příslušné orgány Slovenské republiky (dále jen „příslušný orgán republiky“). (3) Příslušné orgány republik vyhotoví a potvrdí seznamy provozních jednotek, které budou nabídnuty k prodeji. Seznamy musí obsahovat a) přesné označení provozní jednotky pomocí 1. názvu a místa, kde se provozní jednotka nachází, 2. názvu a sídla organizace, která má k majetku právo hospodaření, 3. soupisu pozemků, staveb, strojů a zařízení a dalších základních prostředků, b) vyvolávací cenu s uvedením položek, ze kterých se skládá, c) místo, datum a čas veřejné dražby, d) místo a způsob složení dražební jistoty, e) podmínky, za kterých bude zájemcům umožněna prohlídka provozní jednotky, f) výši úvěru poskytnutého organizaci na pořízení zásob pro danou provozní jednotku a podmínky pro poskytnutí nového úvěru. (4) Nejsou-li vydražovány jako součást provozní jednotky stavba nebo pozemek, kde je provozní jednotka umístěna, je třeba v seznamu rovněž uvést jejich přesné označení, osobu, která je jejich vlastníkem, nebo organizaci, která k nim má právo hospodaření. (5) Součástí seznamu je i soupis zásob podle inventarizace provedené ke dni vyhotovení seznamu a jejich cena. (6) Seznamy provozních jednotek musí být zveřejněny po dobu nejméně 30 dní přede dnem veřejné dražby; způsob zveřejnění stanoví zákony národních rad. § 5 (1) Kdo se chce zúčastnit veřejné dražby provozní jednotky jako zájemce (dále jen „účastník dražby“), musí prokázat složení dražební jistoty ve výši alespoň 10 % vyvolávací ceny, nejméně však 10 000 Kčs. (2) Dražební jistota se po odečtení poplatku za oprávnění účastnit se veřejné dražby vydražiteli zúčtuje na kupní cenu, za kterou provozní jednotku vydražil. Ostatním účastníkům dražby se po jejím ukončení složená dražební jistota vrátí po odečtení poplatku za oprávnění účastnit se dražby. (3) Poplatek za oprávnění účastnit se dražby činí 1000 Kčs. (4) Nesloží-li vydražitel do stanovené doby cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, připadne dražební jistota příslušnému orgánu republiky. (5) Veřejné dražbě mohou být přítomny i jiné osoby, pokud zaplatí vstupné. § 6 (1) Veřejnou dražbu provádí licitátor jmenovaný příslušným orgánem republiky. (2) Na řádný průběh veřejné dražby dohlíží zástupce příslušného orgánu republiky. (3) Licitátor nesmí v průběhu veřejné dražby žádného z účastníků zvýhodňovat ani omezovat; licitátor sám ani prostřednictvím zástupce se nemůže ucházet o majetek, který je předmětem jím prováděné dražby. To platí i pro osoby licitátorovi blízké.1) § 7 O vydražovaný majetek se rovněž nesmí ani prostřednictvím zástupce ucházet osoby, které při provádění jeho dražby plní úkoly příslušného orgánu republiky. To platí i pro osoby jim blízké. § 8 Vyvolávací cena se skládá z ceny pozemků a staveb, zjištěné podle platných cenových předpisů,2) z ceny strojů, zařízení a dalších základních prostředků a z ceny předmětů postupné spotřeby. § 9 (1) Licitátor zahajuje veřejnou dražbu oznámením provozní jednotky, která je předmětem veřejné dražby, vyvolávací ceny (§ 8) a ceny zásob bez předmětů postupné spotřeby ke dni dražby. Provozní jednotka se draží, dokud účastníci dražby činí vyšší nabídky ceny. Nebyla-li přes dvojí vyzvání nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou poslední nabídku a určí provozní jednotku příklepem k prodeji tomu, kdo poslední nabídku učinil (dále jen „vydražitel“). (2) O průběhu veřejné dražby se pořídí protokol, který podepíše zástupce organizace, zástupce příslušného orgánu republiky, licitátor a vydražitel. (3) Kupní cena se skládá z ceny vydražených věcí a z ceny zásob bez předmětů postupné spotřeby. Stav zásob a jejich cena v den převzetí provozovny se nesmí podstatným způsobem lišit od stavu zásob a ceny ke dni dražby. § 10 (1) Nepodaří-li se provozní jednotku, s níž se nedraží nemovitostnemovitost, vydražit způsobem uvedeným v § 9, a účastní-li se na veřejné dražbě nejméně pět osob, licitátor vyvolávací cenu postupně snižuje, a to vždy o 10 %, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny. (2) Draží-li se provozní jednotka spolu s nemovitostínemovitostí, a nepodaří-li se tuto jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 9, licitátor dražbu ukončí; stejným způsobem licitátor dražbu ukončí, nepodaří-li se provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v odstavci 1. § 11 (1) Vlastnictví k věcem vydraženým příklepem licitátora přechází na vydražitele, který je povinen do 30 dní ode dne dražby zaplatit cenu dosaženou vydražením na zvláštní účet příslušného orgánu republiky po odečtení zůstatku dražební jistoty (§ 5 odst. 2 a 3). (2) Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu, za kterou věc vydražil, přechod vlastnictví k vydražené věci se od počátku ruší a dražební jistota připadne příslušnému orgánu republiky. Tento orgán takovému vydražiteli může uložit též povinnost nahradit náklady marné dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek až do výše 30 % původně vydražené ceny. Náklady marné dražby a výnos ze zvláštního poplatku se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky. Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatí cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, se nesmí zúčastnit opakované dražby této provozní jednotky. (3) Nedojde-li k zaplacení ceny ve stanovené lhůtě podle odstavce 1, bude provozní jednotka znovu zařazena do prvního kola dražby. (4) Cenu zásob vydražitel zaplatí organizaci do 30 dní ode dne dražby. § 12 (1) Udělením příklepu přechází na vydražitele užívání, jakož i nebezpečí nahodilé zkázy nebo zhoršení provozní jednotky. (2) Za vady provozní jednotky prodané ve veřejné dražbě dosavadní vlastník neodpovídá. (3) Splní-li vydražitel podmínku podle § 11 odst. 1, vydá mu příslušný orgán republiky potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem. Pokud provozní jednotku tvoří nemovitostnemovitost, zašle příslušný orgán republiky jedno vyhotovení uvedeného potvrzení příslušnému orgánu geodézie a kartografie k provedení zápisu do evidence nemovitostínemovitostí. § 13 (1) Příslušné orgány republik sestaví seznamy věcí, které se nepodařilo vydražit podle § 4 až 12, a rozhodnou, které z nich budou draženy znovu. I při opakované dražbě se postupuje podle § 4 až 12. (2) Draží-li se opakovaně tatáž provozní jednotka, mohou se stát jejími vlastníky nejen osoby uvedené v § 3, ale i další fyzické osoby a právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky jsou výlučně fyzické osoby. (3) Při opakované dražbě provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 1 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 80 % vyvolávací ceny. V případě opakované dražby provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 2 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny. § 14 Je-li předmětem prodeje provozní jednotka, která se nachází na pozemku, k němuž má právo hospodaření organizace, jejíž součástí je provozní jednotka, musí být tato provozní jednotka prodána i s tímto pozemkem. § 15 (1) Vydražitel má právo na uzavření smlouvy o nájmu nebytového prostoru,3) v němž je provozní jednotka umístěna. Právo na užívání má vydražitel proti vlastníku, nebo proti tomu, kdo má právo hospodaření s nemovitostínemovitostí, popřípadě proti jeho právnímu nástupci, a to po dobu pěti let, pokud se nedohodnou jinak. (2) Nedohodne-li se vydražitel s vlastníkem nebo s tím, kdo má právo hospodaření s nemovitostínemovitostí, o výši nájemného, rozhodne o této náležitosti příslušný orgán státní správy republiky na základě obecně závazných právních předpisů. § 16 (1) Jde-li o provozní jednotku užívanou ke dni 1. října 1990 na základě smlouvy o přenechání provozovny k dočasnému užívání,4) popřípadě smlouvy tuto smlouvu nahrazující,5) uskuteční se její prodej bez veřejné dražby, požádá-li o to nejpozději pět dní přede dnem dražby osoba, která uvedenou smlouvu s organizací uzavřela (dále jen „uživatel“) pokud užívací vztah trvá. (2) Kupní smlouvu o prodeji této provozní jednotky organizace uzavře s uživatelem; současně se vypořádají vzájemné nároky vzniklé z užívání provozovny nebo v souvislosti s ním. (3) Kupní cena se stanoví podle § 8. (4) Nedojde-li do 60 dní ode dne vyhlášení dražby k uzavření kupní smlouvy, právo uživatele ze smlouvy uvedené v odstavci 1 zaniká, a provozní jednotka může být vydražena. Ostatní vzájemné nároky uživatele a organizace zůstávají nedotčeny. (5) Tímto prodejem vznikají kupujícímu stejná práva podle § 15 jako vydražiteli. ČÁST TŘETÍ DALŠÍ POVINNOSTI NABYVATELE PROVOZNÍ JEDNOTKY § 17 (1) Vydražená provozní jednotka může být do dvou let ode dne dražby převedena pouze na osoby uvedené v § 3; byla-li provozní jednotka prodána při opakované dražbě, lze vlastnictví k ní převést i na osoby uvedené v § 13 odst. 2. (2) Používala-li organizace před vydražením provozní jednotku zcela nebo zčásti k prodeji základních potravin, je vydražitel povinen počínaje sedmým pracovním dnem po dražbě v tomto prodeji pokračovat, a to nejméně po dobu jednoho roku, pokud obecní zastupitelstvo tuto lhůtu na jeho žádost nezkrátí. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro osobu, která provozní jednotku nabyla na základě kupní smlouvy podle § 16. § 18 (1) Nesplní-li osoba povinnosti uvedené v § 17 odst. 2, může jí příslušný orgán republiky uložit peněžitou pokutu ve výši 2000 Kčs za každý pracovní den nesplnění povinnosti. (2) Pokutu lze uložit do jednoho roku od tohoto porušení povinnosti. ČÁST ČTVRTÁ LIKVIDACE STÁTNÍCH PODNIKŮ § 19 Zakladatel státního podniku, jehož provozní jednotky byly prodány podle tohoto zákona, posoudí odůvodněnost další existence státního podniku. Rozhodne-li zakladatel o jeho zrušení,6) provede se likvidace podle zvláštních předpisů;7) konečný výtěžek z likvidace se odvede na zvláštní účet. Pokud výtěžek z likvidace nestačí na uspokojení všech zbývajících pohledávek, budou uspokojeny státem prostřednictvím příslušného orgánu republiky. ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Čistý výnos z prodeje provozních jednotek podle tohoto zákona se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky. (2) Prostředky z tohoto zvláštního účtu nelze po dobu dvou let použít k jinému účelu než k uspokojení nároků a pohledávek, vzniklých z provedení tohoto zákona. § 21 (1) Na požádání příslušných orgánů republik jsou pracovníci organizací a provozních jednotek povinni jim poskytnout požadované informace, podklady a doklady do 30 dnů od vyžádání a umožnit jim vstup do provozních jednotek. (2) Pokud organizace poruší povinnosti stanovené tímto zákonem, příslušný orgán republiky uloží organizaci pokutu. Způsob platby a výši pokut stanoví zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady. § 22 Pracovněprávní vztahy pracovníků organizací nejsou tímto zákonem dotčeny. § 23 (1) Na převody vlastnictví k majetku podle tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku, a vyhláška federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem. (2) Výše ceny vydražených věcí není omezena ustanoveními cenových předpisů.2) § 24 Tímto zákonem není dotčena účinnost zákonného opatření č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku. § 25 Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky a ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku Slovenské republiky vydají obecně závazný právní předpis, kterým upraví podrobnosti o veřejné dražbě, včetně výše vstupného na ni. § 26a (1) Státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace, družstva a obceobce nemohou ode dne účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1993 vypovědět1) smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, přenechaly do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona. (2) Jestliže státní podniky, rozpočtové nebo příspěvkové organizace, družstva nebo obceobce vypověděly3) přede dnem účinnosti tohoto zákona smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými přenechaly nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona a jestliže výpovědní lhůty1) neskončily do dne účinnosti tohoto zákona, skončí tyto lhůty dnem 31. prosince 1993. § 27 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) § 116 občanského zákoníku. 1) § 10 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. 2) Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a o náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 3 zákona č. 116/1990 Sb. 3) § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. 3) § 12 zákona č. 116/1990 Sb. 4) Část II nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru. Část II nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru. 5) § 15 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb. 6) § 26 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku. 7) § 27a a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 251 zákoníku práce.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 428/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 428/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o úradnom jazyku v Slovenskej republike Vyhlášeno 25. 10. 1990, datum účinnosti 25. 10. 1990, částka 73/1990 * § 1 - Úvodné ustanovenia * § 2 - Úradný jazyk * § 3 - Používanie úradného jazyka * § 4 - Výučba úradného jazyka * § 5 - Starostlivosť o úradný jazyk * § 6 - Používanie iných jazykov * § 7 - Spory o používaní úradného jazyka rozhodujú príslušné orgány štátnej správy (okresné úrady) v správnom konaní a ich rozhodnutia preskúmavajú súdy. * § 8 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 25. 10. 1990 428 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 25. októbra 1990 o úradnom jazyku v Slovenskej republike Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Úvodné ustanovenia (1) Účelom zákona je ustanoviť v Slovenskej republike úradný jazyk ako nástroj vzájomného dorozumenia a komunikácie na jej štátnom území a tým zabezpečiť potrebné podmienky na plynulý a účinný výkon štátnej moci a správy, samosprávy a všestranný spoločenský rozvoj. (2) Uplatňovanie úradného jazyka musí napomáhať rozvoju demokracie a kultúry slovenského národa a národnostných menšín v Slovenskej republike v duchu porozumenia, posilňovania národnostnej znášanlivosti, humanity a medzinárodných záväzkov v oblasti ľudských práv. § 2 Úradný jazyk Úradným jazykom na štátnom území Slovenskej republiky je slovenský jazyk. § 3 Používanie úradného jazyka (1) Štátne orgány a orgány samosprávy obcí a ich pracovníci sú povinní používať vo svojej činnosti úradný jazyk. Fyzické a právnické osoby v úradnom styku používajú v ústnej i písomnej forme úradný jazyk, ak osobitné predpisy neustanovujú inak.1) (2) Verejné listiny sa vydávajú v úradnom jazyku. (3) Štátne orgány a orgány samosprávy obcí a ich pracovníci musia vytvárať podmienky na to, aby boli spôsobilí používať úradný jazyk slovom, písmom, prípadne v inej štátom uznanej forme. (4) Názvy obcí, miest a ich častí, ulíc, námestí, verejných priestranstiev a iné zemepisné názvy sa označujú v úradnom jazyku. § 4 Výučba úradného jazyka Štát je povinný v školskom a vzdelávacom systéme vytvárať podmienky na to, aby si občania Slovenskej republiky osvojili slovenský jazyk v miere žiadúcej na používanie v úradnom a v bežnom styku. § 5 Starostlivosť o úradný jazyk Štát sa stará o vedecký výskum a o zvyšovanie kultúry a čistoty úradného jazyka. § 6 Používanie iných jazykov (1) V úradnom styku občania môžu používať aj český jazyk. (2) Ak príslušníci národnostnej menšiny tvoria v meste alebo obci najmenej 20 % obyvateľstva, môžu v takýchto mestách a obciach používať v úradnom styku svoj jazyk. Ak v takýchto mestách alebo obciach vystupuje v úradnom styku občan, ktorý nie je príslušníkom národnostnej menšiny, vedie sa konanie v úradnom jazyku. Pracovníci štátnych orgánov a orgánov samosprávy obcí nie sú povinní ovládať a používať jazyk národnostnej menšiny. Verejné listiny a spisová agenda sa vyhotovujú v úradnom jazyku. (3) Štátne orgány a orgány samosprávy obcí posudzujú možnosť, účelnosť a spôsob používania jazyka v úradnom styku podľa odsekov 1 a 2, s prihliadnutím na § 1 a 4 tohto zákona. (4) Ustanoveniami odsekov 1 a 2 nie sú dotknuté práva príslušníkov národnostných menšín, vyplývajúce z osobitných predpisov.1) § 7 Spory o používaní úradného jazyka rozhodujú príslušné orgány štátnej správy (okresné úrady) v správnom konaní a ich rozhodnutia preskúmavajú súdy. § 8 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) Napr.: § 18 zákona č. 99/1963 Zb. Občiansky súdny poriadok v znení neskorších predpisov, § 2 ods. 14 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 445/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 445/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa upravujú podmienky predaja a rozširovania tlače a iných vecí spôsobilých ohroziť mravnosť Vyhlášeno 29. 10. 1990, datum účinnosti 29. 10. 1990, částka 75/1990 * § 1 - (1) Fyzické a právnické osoby1) môžu predávať a rozširovať tlač a iné veci, ktoré sú spôsobilé ohroziť mravnosť, len za podmienok ustanovených týmto zákonom, ak touto činnosťou nepáchajú trestný čin podľa § 205 Trestného zákona č. 140/1961 Zb. v znení záko * § 2 - (1) Predaj a rozširovanie vecí sa môže uskutočňovať v osobitných predajniach alebo iných priestoroch na to schválených (ďalej len „schválené priestory“) príslušným orgánom štátnej správy.3) * § 3 - Fyzické a právnické osoby musia pri predaji a rozširovaní vecí dodržiavať tieto podmienky: * § 4 - Porušenie ustanovenia § 2 a 3 tohto zákona je priestupkom.5) * § 5 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 29. 10. 1990 445 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 29. októbra 1990, ktorým sa upravujú podmienky predaja a rozširovania tlače a iných vecí spôsobilých ohroziť mravnosť Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 (1) Fyzické a právnické osoby1) môžu predávať a rozširovať tlač a iné veci, ktoré sú spôsobilé ohroziť mravnosť, len za podmienok ustanovených týmto zákonom, ak touto činnosťou nepáchajú trestný čintrestný čin podľa § 205 Trestného zákona č. 140/1961 Zb. v znení zákona č. 175/1990 Zb. (2) Tlačou a vecami podľa odseku 1 sa rozumie pre účely tohto zákona periodická tlač2) a neperiodická tlač, audiovizuálne záznamy, vyobrazenia alebo iné predmety, ktoré môžu svojím obsahom a charakterom ohroziť mravnosť alebo vyvolať verejné pohoršenie (ďalej len „veci“). § 2 (1) Predaj a rozširovanie vecí sa môže uskutočňovať v osobitných predajniach alebo iných priestoroch na to schválených (ďalej len „schválené priestory“) príslušným orgánom štátnej správy.3) (2) Schválené priestory podľa odseku 1 nesmú byť umiestnené v blízkosti škôl a školských zariadení4) a priestorov, v ktorých sa vykonávajú náboženské obrady. § 3 Fyzické a právnické osoby musia pri predaji a rozširovaní vecí dodržiavať tieto podmienky: a) veci nesmú byť vystavované vo výkladoch a verejne propagované, b) predaj a rozširovanie vecí nesmú uskutočňovať osoby mladšie ako 18 rokov, c) vstup do schválených priestorov nemožno povoliť osobám mladším ako 18 rokov. § 4 Porušenie ustanovenia § 2 a 3 tohto zákona je priestupkom.5) § 5 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) § 1 ods. 1 Hospodárskeho zákonníka v znení neskorších predpisov. Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov. 2) § 3 zákona č. 81/1966 Zb. o periodickej tlači a ostatných hromadných informačných prostriedkoch v znení neskorších predpisov. 3) Zákon č. 105/1990 Zb. Zákon SNR č. 130/1990 Zb. o niektorých opatreniach súvisiacich s vydaním zákona o súkromnom podnikaní občanov. 4) Zákon č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov. Zákon SNR č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení neskorších predpisov. 5) § 2, 6, 11 a § 47 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch.
Zákon č. 458/1990 Sb.
Zákon č. 458/1990 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd Vyhlášeno 30. 10. 1990, datum účinnosti 1. 11. 1990, částka 76/1990 * Čl. I - Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 1990 458 ZÁKON ze dne 30. října 1990, kterým se doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, se doplňuje takto: 1. V § 4 se v první větě za slova „s výjimkou“ vkládají slova „cizích států, organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí,“. 2. V § 15 odst. 2 se za slova „vlastnické právo“ vkládají slova „cizích států, československého státu, pokud právo hospodaření vykonává organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí,“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 471/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 471/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o volebnom období orgánov samosprávy obcí Vyhlášeno 14. 11. 1990, datum účinnosti 24. 11. 1990, částka 79/1990 * § 1 - Volebné obdobie obecných zastupiteľstiev je štvorročné. * § 2 - (1) Volebné obdobie starostov obcí je štvorročné. * § 3 - Voľby orgánov samosprávy obcí sa konajú v posledných 14-tich dňoch ich volebného obdobia. * § 4 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia volieb do orgánov samosprávy obcí. Aktuální znění od 24. 11. 1990 471 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 26. októbra 1990 o volebnom období orgánov samosprávy obcí Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Volebné obdobie obecných zastupiteľstiev je štvorročné. § 2 (1) Volebné obdobie starostov obcíobcí je štvorročné. (2) Starosta obceobce môže byť zvolený najviac v dvoch za sebou idúcich volebných obdobiach. § 3 Voľby orgánov samosprávy obcíobcí sa konajú v posledných 14-tich dňoch ich volebného obdobia. § 4 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia volieb do orgánov samosprávy obcíobcí. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o organizácii miestnej štátnej správy Vyhlášeno 14. 11. 1990, datum účinnosti 24. 11. 1990, částka 79/1990 * PRVÁ ČASŤ - OKRESNÉ ÚRADY A OBVODNÉ ÚRADY (§ 1 — § 8) * DRUHÁ ČASŤ - MINISTERSTVÁ (§ 9 — § 10) * TRETIA ČASŤ - SPLNOMOCŇOVACIE, PRECHODNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA (§ 11 — § 17) * Príloha A zákona SNR č. 472/1990 Zb. * Príloha C zákona SNR č. 472/1990 Zb. * Príloha E zákona SNR č. 472/1990 Zb. * Príloha G zákona SNR č. 472/1990 Zb. Aktuální znění od 27. 10. 1992 (487/1992 Sb.) 472 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 29. októbra 1990 o organizácii miestnej štátnej správy Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ OKRESNÉ ÚRADY A OBVODNÉ ÚRADY § 1 Základné ustanovenie (1) Miestnu štátnu správu patriacu podľa osobitných predpisov do pôsobnosti Slovenskej republiky (ďalej len „štátna správa“) vykonávajú okresné úrady a obvodné úrady; iným štátnym orgánom ju môže zveriť len osobitný zákon. Štátnu správu vykonávanú okresnými úradmi a obvodnými úradmi riadi a kontroluje vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“). (2) Okresné a obvodné úrady spolupracujú s inými štátnymi orgánmi a s obcami pri plnení ich spoločných úloh, najmä pri dodržiavaní zákonnosti a verejného poriadku, pri ochrane práv a právom chránených záujmov obyvateľstva a zabezpečovaní starostlivosti o zdravé životné podmienky obyvateľstva. (3) Okresné a obvodné úrady sa vo svojej činnosti spravujú všeobecne záväznými právnymi predpismi a v ich medziach uzneseniami vlády, smernicami a inými opatreniami ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy (ďalej len „ministerstvá“). § 2 Územné obvody okresných a obvodných úradov (1) Okresné a obvodné úrady vykonávajú štátnu správu v územných obvodoch. Územným obvodom okresného úradu je okres. Územný obvod obvodného úradu tvoria obceobce, ktoré určí okresný úrad po prerokovaní s dotknutými obcami. (2) Na priblíženie štátnej správy občanom alebo z iného dôvodu môže okresný úrad zriadiť v obciobci, ktorá nie je sídlom obvodného úradu, stále alebo dočasné pracovisko obvodného úradu. (3) Ak ide o štátnu správu, ktorá nevyžaduje styk s občanmi, alebo sa vyskytuje zriedkavo, môže okresný úrad poveriť jeden obvodný úrad jej výkonom aj pre územný obvod iného susediaceho obvodného úradu. (4) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“) môže v súčinnosti s príslušným ministerstvom poveriť jeden okresný úrad výkonom niektorých špecializovaných agend aj pre územný obvod iného susediaceho okresného úradu. § 3 Sídla okresných a obvodných úradov (1) Sídla okresných a obvodných úradov ustanovuje vláda nariadením. Určenie alebo zmenu sídla okresného alebo obvodného úradu, ako aj zriadenie alebo zrušenie stáleho alebo dočasného pracoviska obvodného úradu a zmenu územného obvodu obvodného úradu treba vopred prerokovať s dotknutými obcami. (2) ObecObec, ktorá je sídlom okresného alebo obvodného úradu alebo jeho pracoviska, zabezpečí na jeho umiestnenie kancelárske miestnosti a iné potrebné nebytové priestory.1) (3) Zoznam obcíobcí tvoriacich územný obvod obvodného úradu, ako aj zmeny v týchto zoznamoch uverejňuje ministerstvo vnútra v Zbierke zákonov.2) § 4 Financovanie úradov Okresné a obvodné úrady sú financované zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet“). Na plnenie svojich úloh používajú predovšetkým majetok vo vlastníctve Slovenskej republiky. § 5 Pôsobnosť obvodného úradu (1) Obvodný úrad vykonáva štátnu správu na jednotlivých úsekoch, ktorú podľa osobitných predpisov vykonávali ku dňu účinnosti tohto zákona krajské a okresné národné výbory, ak ju zákon nezveruje inému orgánu štátnej správy alebo obciobci.3) (2) Na konanie, v ktorom o právach, o právom chránených záujmoch alebo o povinnostiach fyzických a právnických osôb v oblasti štátnej správy rozhodujú orgány štátnej správy (ďalej len „správne konanie“),4) sú v prvom stupni vecne príslušné obvodné úrady, ak zákon neustanovuje inak. (3) Obvodný úrad a) zastupuje štát pri schvaľovaní koncepcií rozvoja jednotlivých oblastí života obcíobcí, b) poskytuje obciam údaje zo všetkých evidencií, ktoré vedie, c) plní úlohy v oblasti štatistiky podľa osobitných zákonov a je zberným miestom údajov pre automatizovaný systém údajov štátnej správy, d) pomáha obciam pri plnení ich úloh, najmä im radí vo veciach aplikácie právnych predpisov a vykonávania administratívnych prác, oznamuje im údaje použiteľné pre správu obcíobcí a upozorňuje ich na nedostatky, ktoré v ich činnosti zistí, e) organizačne a materiálno-technicky zabezpečuje voľby do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcíobcí, f) zabezpečuje a plní úlohy civilnej obrany. (4) Okresný úrad môže na návrh obceobce rozhodnúť, že obvodný úrad bude dočasne plniť sčasti alebo celkom niektoré úlohy patriace do pôsobnosti obceobce. Toto opatrenie možno uskutočniť, ak ide o obecobec, ktorá má menej ako 600 obyvateľov a o úlohu, ktorej racionálne plnenie vzhľadom na potrebu vysokej odbornosti nemôže obecobec zabezpečiť ani združením s inými obcami, ani za inej formy pomoci zo strany obvodného úradu. Zverené úlohy obvodný úrad plní v spolupráci s orgánom samosprávy obceobce. § 6 Organizácia obvodného úradu (1) Na čele obvodného úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu. (2) Prednosta je štatutárným orgánom v majetkovoprávnych veciach5) týkajúcich sa činnosti obvodného úradu a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov obvodného úradu.6) (3) Obvodný úrad sa vnútorne člení spravidla na oddelenia a referáty. (4) Vnútornú organizáciu určuje prednosta okresného úradu. (5) Obvodný úrad je osobným úradom pracovníkov obvodného úradu. § 7 Pôsobnosť okresného úradu (1) Okresný úrad vykonáva v prvom stupni štátnu správu vo veciach uvedených v prílohách tohto zákona (§ 14). (2) Okresný úrad vykonáva v druhom stupni štátnu správu vo veciach, v ktorých v správnom konaní v prvom stupni konajú obvodné úrady. Okresný úrad a) je odvolacím orgánom vo veciach, v ktorých v správnom konaní rozhodovala v prvom stupni obecobec,7) b) hospodári s majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky, ktorý slúži na výkon štátnej správy vykonávanej obvodnými úradmi v okrese a okresným úradom, ako aj s ďalším majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov a hospodári tiež s prostriedkami štátneho rozpočtu určenými na krytie jeho potrieb a potrieb obvodných úradov v okrese, c) plní úlohy v oblasti štatistiky podľa osobitných zákonov, d) koordinuje súčinnosť obvodných úradov v okrese s inými štátnymi orgánmi v okrese v oblasti plnenia spoločných úloh štátu, e) riadi výkon štátnej správy a spisovej služby uskutočňovanej obvodnými úradmi, f) zriaďuje a kontroluje rozpočtové a príspevkové organizácie slúžiace na plnenie úloh štátnej správy vykonávanej okresným a obvodným úradom, g) plní úlohy civilnej obrany a úlohy spojené s mobilizačnými prípravami štátu. (3) Okresný úrad spolupracuje s obcami a s ich združeniami vo veciach týkajúcich sa rozvoja okresu, umiestňovania štátnych investícií, uskutočňovania regionálnej politiky, zmien v usporiadaní a umiestnení obvodných úradov. (4) Okresný úrad koordinuje plnenie spoločných úloh s inými orgánmi štátnej správy v okrese pri zabezpečovaní úloh štátu súvisiacich s ekonomickým a sociálnym rozvojom územia, najmä pri uskutočňovaní koncepcií rozvoja jednotlivých oblastí života v okrese, pri utváraní a ochrane podmienok zdravého spôsobu života a práce, pri rozvoji vzdelanosti, kultúry, telesnej výchovy, športu a rekreácie a pri starostlivosti o mládež. Na tento účel môže od týchto orgánov štátnej správy požadovať potrebné podklady najmä informácie, číselné údaje, rozbory a vyhodnotenia. (5) Okresný úrad koordinuje súčinnosť všetkých štátnych orgánov a obcíobcí v okrese počas ohrozenia života alebo zdravia občanov alebo majetku v dôsledku živelnej pohromy, veľkého požiaru alebo rozsiahlej havárie, ktorých pôsobenie alebo následky nie je možné likvidovať prostriedkami a silami štátnych orgánov, obcíobcí a iných právnických osôb alebo občanov. Počas trvania uvedených udalostí je prednosta okresného úradu oprávnený ukladať úlohy a vydávať príkazy vedúcim štátnych orgánov, starostom obcíobcí, štatutárnym orgánom právnických osôb i jednotlivým občanom, ktoré smerujú k zamedzeniu pôsobenia alebo k odstráneniu následkov uvedených udalostí alebo k ochrane osôb alebo majetku. (6) Okresný úrad je osobným úradom pracovníkov okresného úradu. (7) V rozsahu svojej pôsobnosti môže okresný úrad vydávať pre územie okresu všeobecne záväzné vyhlášky za podmienok ustanovených zákonom.8) (8) Okresné úrady pravidelne zverejňujú základné údaje o svojej organizácii i o organizácii obvodných úradov v okrese, o rozvrhu práce v týchto úradoch, ako aj ďalšie údaje o úradoch a ich činnosti, ktoré majú význam pre styk s verejnosťou a pre spoluprácu s inými štátnymi orgánmi, s obcami a s inými právnickými osobami. § 8 Organizácia okresného úradu (1) Na čele okresného úradu je prednosta, ktorého vymenúva vláda na návrh ministerstva vnútra. (2) Prednosta je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych veciach5) týkajúcich sa zvereného majetku vo vlastníctve Slovenskej republiky a činnosti okresného úradu a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov okresného úradu.6) (3) Okresný úrad sa vnútorne člení spravidla na oddelenia a referáty. DRUHÁ ČASŤ MINISTERSTVÁ § 9 Pôsobnosť ministerstva vnútra Ministerstvo vnútra a) spolupracuje s Ministerstvom financií Slovenskej republiky pri určovaní systemizácie aparátu okresných a obvodných úradov, b) spravuje rozpočtové prostriedky určené na činnosť okresných a obvodných úradov, c) zabezpečuje v spolupráci s príslušnými ministerstvami odbornú prípravu pracovníkov okresných a obvodných úradov a určuje skladbu pracovných funkcií okresných a obvodných úradov, d) riadi a kontroluje spisovú službu na okresných a obvodných úradoch, e) koordinuje podľa pokynov vlády činnosť ministerstiev pri riadení a kontrole výkonu štátnej správy uskutočňovanej okresnými a obvodnými úradmi a pri budovaní a realizácii automatizovaného informačného systému miestnej štátnej správy. § 10 Pôsobnosť iných ministerstiev Ministerstvá, do ktorých pôsobnosti patria úseky štátnej správy vykonávané okresnými a obvodnými úradmi, a) riadia a kontrolujú výkon štátnej správy uskutočňovanej okresnými a obvodnými úradmi v jednotlivých úsekoch štátnej správy vydávaním všeobecne záväzných právnych predpisov a smerníc, zjednocovaním postupu pri ich používaní, vypracúvaním koncepcií rozvoja úseku štátnej správy a preskúmavaním rozhodnutí podľa osobitných predpisov,9) b) spolupracujú s ministerstvom vnútra pri hodnotení činnosti okresných a obvodných úradov, pri príprave opatrení týkajúcich sa ich výstavby a činnosti, pri odbornej príprave odborných pracovníkov okresných a obvodných úradov a pri určovaní skladby pracovných funkcií na okresných a obvodných úradoch, c) zabezpečujú odbornú stránku činnosti rozpočtových a príspevkových organizácií riadených okresnými úradmi. TRETIA ČASŤ SPLNOMOCŇOVACIE, PRECHODNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA § 11 Splnomocňovacie ustanovenie Vláda ustanoví nariadením predpoklady pre výkon funkcií v okresných a obvodných úradoch, ktoré vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť. Prechodné ustanovenia § 12 (1) Poslancom národných výborov, ktorí boli dlhodobe uvoľnení na výkon funkcie v národnom výbore a ktorí sa vracajú do svojho predošlého zamestnania alebo nastupujú do nového zamestnania, poskytne okresný úrad príspevok vo výške rozdielu medzi ich mzdou10) v organizácii a doterajšou vyššou odmenou za výkon funkcie. (2) Príspevok podľa odseku 1 sa poskytuje po dobu šesť mesiacov začínajúc mesiacom nasledujúcim po skončení výkonu funkcie v národnom výbore a vypláca sa prostredníctvom organizácie. Dlhodobe uvoľneným poslancom, ktorí skončili výkon funkcie v období dvoch rokov pred dosiahnutím veku potrebného pre vznik nároku na starobný dôchodok, poskytuje sa príspevok po dobu jedného roka. § 13 (1) Okresné a obvodné úrady podľa tohto zákona sa zriadia 1. januárom 1991 z doterajších národných výborov v sídlach okresných a obvodných úradov. (2) Do zriadenia okresných a obvodných úradov plnia ich úlohy podľa tohto zákona, ako aj úlohy národných výborov podľa osobitných predpisov (§ 14) odbory a správne komisie národných výborov jednotlivých stupňov a druhov. V tejto dobe a) organizuje a zjednocuje plnenie úloh odborov a správnych komisií11) tajomník národného výboru alebo iný člen rady poverený radou okresného národného výboru, b) plní úlohy súvisiace s likvidáciou a prevodom majetku národných výborov a s pracovnoprávnymi vzťahmi pracovníkov národných výborov likvidátor vymenovaný ministrom vnútra; v majetkovoprávnych veciach týkajúcich sa likvidácie a prevodu majetku má postavenie štatutárneho orgánu12) a v pracovnoprávnych veciach pracovníkov postavenie vedúceho organizácie.13) (3) Dňom účinnosti tohto zákona plní úlohy v organizačných veciach, v majetkovoprávnych veciach a v pracovnoprávnych vzťahoch súvisiacich so zriadením okresného a obvodných úradov prednosta okresného úradu; v majetkovoprávnych veciach súvisiacich so zriadením okresného a obvodných úradov má postavenie štatutárneho orgánu12) a v pracovnoprávnych vzťahoch prijímaných pracovníkov postavenie vedúceho organizácie.13) § 14 (1) Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe A tohto zákona prechádza na okresné úrady. (3) Pôsobnosť okresných národných výborov uvedená v prílohe C tohto zákona prechádza na okresné úrady. (5) Pôsobnosť miestnych (mestských) národných výborov uvedená v prílohe E tohto zákona prechádza na obvodné úrady. (7) Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe G tohto zákona prechádza na ministerstvá. § 15 Veci, ktoré patrili do pôsobnosti národných výborov a neboli vybavené podľa § 13 ods. 2 tohto zákona do 31. decembra 1990, vybavia okresné a obvodné úrady príslušné podľa tohto zákona (§ 5, 7 a 14), ak ich vybavenie podľa osobitného zákona nepatrí iným orgánom štátnej správy alebo obciam.3) § 16 Zrušuje sa úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky z 30. októbra 1984 č. LP-175/1983 o osobitnej odbornej spôsobilosti pracovníkov národných výborov na výkon niektorých funkcií (reg. v čiastke 1/1985 Zb.). § 17 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vykonania volieb do orgánov samosprávy obcíobcí. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha A zákona SNR č. 472/1990 Zb. pol.| úsek štátnej správy| Na úseku štátnej správy prechádza pôsobnosť z krajského národného výboru na okresný úrad ---|---|--- podľa| predmet pôsobnosti predpis| § čl. 1| 2| 3| 4| 5 1.| ochrany kultúrnych pamiatok| zák. SNR č. 27/1987 Zb.| 6 ods. 1| vyhlasovanie územia za pamiatkovú zónu a určovanie podmienok jej ochrany 2.| | 7 ods. 2| vedenie zoznamov kultúrnych pamiatok 3.| | 10 ods. 1| rozhodovanie o opatreniach, ktoré vlastník národnej kultúrnej pamiatky je povinný urobiť 4.| | 11 ods. 2| rozhodovanie o podmienkach a zákaze výkonu činnosti ohrozujúcej národnú kultúrnu pamiatku 5.| | 14 ods. 1 ods. 3| vydávanie záväzných stanovísk k žiadostiam vlastníkov na obnovu národnej kultúrnej pamiatky alebo úpravu jej prostredia 6.| | 14 ods. 4| vydávanie záväzných stanovísk k rozhodovaniu orgánov v územnom konaní, v konaní o povolenie stavieb, zmien stavieb a udržiavacích prác pri národnej kultúrnej pamiatke 7.| | 14 ods. 5| vydávanie záväzných stanovísk k rozhodovaniu stavebného úradu o obnove národnej kultúrnej pamiatky 8.| | 15 ods. 2| rozhodovanie o vykonaní nevyhnutných opatrení na zabezpečenie národnej kultúrnej pamiatky 9.| | 15 ods. 2| rozhodovanie o spôsobe nakladania s hnuteľnou národnou kultúrnou pamiatkou v prípade dôležitého spoločenského záujmu a určenie odbornej organizácie v prípade potrebnej úschovy národnej kultúrnej pamiatky 10.| | 19 ods. 2| rozhodovanie o podmienkach prenechania národnej kultúrnej pamiatky na dočasné užívanie 15.| | 6| zriaďovanie nákazových komisií na plnenie svojich úloh súvisiacich s ochranou proti nákazám a iným hromadným ochoreniam 16.| energetiky| zák. č. 67/1960 Zb.| 5 ods. 2| vydávanie súhlasu k novému zriaďovaniu, podstatnému rozširovaniu a prevádzkovaniu zariadení na výrobu vyhrievacích plynov inými organizáciami ako plynárenskými podnikmi 17.| | 7 ods. 1| vydávanie súhlasu k zrušeniu, premiestneniu alebo dlhodobému zastaveniu výroby vyhrievacích plynov 18.| | 20| spolupracovanie s plynárenskými podnikmi pri vypracúvaní plánov gazifikácie 19.| | 21 písm. a)| určovanie poradia gazifikácie miest, schvaľovanie príslušných vykonávacích plánov, a to v súlade s plánom gazifikácie miest rozhodovanie o určení miest spotreby plynu dodávaného v tlakových nádobách 20.| | zák. č. 89/1987 Zb.| 5 ods. 1| vydávanie súhlasu k vyhlasovaniu oblastí rozvoja zásobovania teplom centralizovaným spôsobom 21.| | vyhl. č. 104/1985 Zb.| 3 ods. 3 písm. f)| vydávanie stanoviska k žiadosti o určení palivovej alebo energetickej základne, či navrhované riešenie je v súlade so záujmami palivovo-energetickej politiky a s plánovaným rozvojom v danej oblasti 22.| správy a ochrany národného majetku| zák. č. 27/1950 Zb.| 3 ods. 2| poskytovanie súčinností pri rozhodovaní o podpore pri živelných pohromách 23.| | zák. č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov| 65 ods. 2| rozhodovanie o tom, ktorej organizácii patrí právo hospodárenia s národným majetkom 24.| | vyhl. č. 119/1988 Zb.| 5 ods. 1| 26.| dopravy| zák. č. 51/1964 Zb. v znení zák. č. 104/1974 Zb.| 19| vykonávanie pôsobnosti štátnej správy vo veciach dráh 27.| | 20 ods. 1| vykonávanie štátneho odborného dozoru na dráhach 28.| | 24| rozhodovanie o zmene povahy dráhy 29.| | 25 ods. 1| rozhodovanie o zrušení dráhy 30.| | 27 ods. 2| vykonávanie skúšok na celoštátnych dráhach, vlečkách a visutých lanovkách 31.| | vyhl. č. 52/1964 Zb.| 19 ods. 1| zaujímanie stanoviska k prípravnej dokumentácii na výstavbu dráhy alebo pri výstavbe objektov vokolí dráhy 32.| | zák. č. 65/1965 Zb. (Zákonník práce)| 93| vydávanie pokynov po dohode s príslušným odborovým orgánom na zabezpečenie plynulej dopravy pracujúcich a zásobovanie elektrinou, plynom a výhrevnou parou 33.| | 31| vykonávanie technicko-bezpečnostných skúšok dráh 34.| | vyhl. č. 94/1972 Zb.| 14| dohľad na vybavenie výcvikových zariadení a na organizovanie a uskutočňovanie povinného poúčania a preskúšavania vodičov z povolania 35.| | 18 ods. 2 písm. b)| schvaľovanie cestovných poriadkov verejnej pravidelnej autobusovej dopravy 36.| | 18 ods. 3| uloženie zmeny cestovného poriadku vo verejnom záujme 37.| | 25 ods. 2| povoľovanie vykonávať cestnú dopravu pre cudzie potreby 38.| | 37 ods. 3| povoľovanie medzinárodnej cestnej dopravy česko-slovenským | prevádzateľom 39.| | 38 ods. 1| povoľovanie medzinárodnej cestnej dopravy zahraničným prevádzateľom 40.| | vyhl. č. 122/1979 Zb.| 20| vypracúvanie stanoviska k návrhom cestovných poriadkov diaľkových a medzinárodných liniek 41.| kultúry| zák. č. 81/1966 Zb.| 5 ods. 2| registrovanie ostatnej (nie ústrednej) periodickej tlače 42.| obrany štátu| zák. č. 40/1961 Zb. v znení zák. č. 5/1972 Zb. a zák. op. PFZ č. 17/1976 Zb.| 19 ods. 1| ukladanie povinností štátnym orgánom, hospodárskym, spoločenským a iným organizáciám i občanom v súvislosti s prípravami alebo preskúšavaním opatrení pre čas brannej pohotovosti štátu 44.| všeobecnej vnútornej správy| zák. č. 169/1949 Zb.| 1 ods. 3| vytyčovanie hraníc vojenského obvodu 46.| | zák. SNR č. 63/1973 Zb. v znení zák. SNR č. 194/1990 Zb.| 5 ods. 1 písm. b), c)| povoľovanie zbierky, ak sa má konať na území okresu 51.| zdravotníctva| vyhl. č. 103/1984 Zb.| 5 ods. 1| určovanie mimoriadneho očkovania so súhlasom hlavného hygienika 52.| | vyhl. č. 46/1985 Zb.| 4 ods. 8| povoľovanie pitvy pri podozrení na kontamináciu mŕtveho rádioatívnymi látkami 53.| | nar. vlády SSR č. 206/1988 Zb.| 5 ods. 2 písm. b), c)| vydávanie povolenia na zaobchádzanie so zvlášť nebezpečnými jedmi 54.| | 19| rozhodovanie o centrálnom zneškodňovaní alebo likvidácii odpadov látok a prípravkov obsahujúcich jedy alebo žieraviny 55.| | vyhl. č. 65/1971 Zb.| 16 ods. 1| povoľovanie na odber rádioaktívnych žiaričov a na používanie zdrojov žiarenia Príloha C zákona SNR č. 472/1990 Zb. Pol.| Úsek štátnej správy| Na úseku štátnej správy prechádza pôsobnosť z okresného národného výboru na okresný úrad ---|---|--- podľa| predmet pôsobnosti predpis| § čl. 1| 2| 3| 4| 5 1.| ochrany kultúrnych pamiatok| zák. SNR č. 27/1987 Zb.| 17 ods. 3| vymedzovanie ochranného pásma nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie, pamiatkovej zóny alebo ich prostredia 3.| energetiky| zák. č. 67/1960 Zb.| 21 písm. b)| rozhodovanie o poradí investičnej výstavby nízkotlakových plynovovodov v rámci schváleného plánu gazifikácie s prihliadnutím k maximálnej efektívnosti 4.| cestného hospodárstva| zák. č. 135/1961 Zb. v znení zák. č. 27/1984 Zb.| 18 ods. 2| povoľovanie výnimky zriaďovať nové kríženia ciest so železnicami mimo úrovne koľají 5.| kultúry| zák. SNR č. 109/1961 Zb.| 13 ods.1| udeľovanie povolenia na vývoz predmetov muzeálnej a galerijnej hodnoty do cudziny 6.| | vyhl. SNR č. 11/1964 Zb. v znení zák. SNR č. 72/1969 Zb.| 1 písm. c)| vydávanie súhlasu na vývoz kultúrnej pamiatky alebo predmetu muzeálnej hodnoty 7.| všeobecnej vnútornej správy| zák. č. 268/1949 Zb. vyhl. č. 22/1977 Zb.| 6 6 ods. 1| dohliadanie na výkon pôsobnosti pri vedení matrík 8.| | zák. SNR č. 206/1968 Zb.| 14 ods. 3| rozhodovanie o prepustení zo štátneho zväzku Slovenskej republiky 9.| | zák. č. 268/1949 Zb. v znení vl. nar. č. 93/1958 Zb.| 7 ods. 2| vedenie druhopisu matrík a zbierky listín 10.| | vyhl. č. 22/1977 Zb.| 6 ods. 1| dozor nad vedením matrík 11.| | 9 ods. 2| vykonávanie overovania nových matričných kníh 12.| | 28| vydanie pokynu na vykonanie záznamu rozhodnutia úradov a súdov cudzích krajín do matriky 13.| | 58 ods. 1| povoľovanie vedenia čiastkovej matriky 14.| | 60| obnovenie matriky Príloha E zákona SNR č. 472/1990 Zb. pol.| Úsek štátnej správy| Na úseku štátnej správy prechádza pôsobnosťz miestneho národného výboru a mestského národného výboru na obvodný úrad ---|---|--- podľa| predmet pôsobnosti predpis| § čl. 1| 2| 3| 4| 5 2.| poľnohospodárstva| zák. č. 46/1948 Zb.| 7 10| vykonávanie súpisu majetku a výkupu pôdy 7.| | vl. nar. č. 47/1955 Zb.| 3| podávanie návrhov na vykonanie pozemkových úprav 8.| | 6 ods. 1| ustanovenie miestnych komisií pre pozemkové úpravy 9.| | 12 ods. 1| dávanie na verejné nahliadnutie projektov pozemkových úprav a vyhlasovanie vobci spôsobom vmieste zvyčajným 10.| | 12 ods. 3| vybavovanie námietok dohodou 11.| | 12 ods. 4| zúčastňovanie sa schvaľovania projektov 12.| | 15| vyjadrovanie sa k vykonaniu pozemkových úprav z dôvodov osobitného všeobecného záujmu 13.| | vyhl. č. 57/1955 Ú. v.| 2| zabezpečovanie obhospodarovania pasienkov podľa perspektívnych plánov 14.| | 3 ods. 3| kontrolovanie u všetkých osôb zodpovedných za obhospodarovanie pasienkov, či prídel hnojív použili na svoje pasienky 15.| | zák. č. 79/1957 Zb. zák. č. 67/1960 Zb.| 28\\. ods. 2 22 ods. 5| rozhodovanie o žiadostiach vlastníka (užívateľa) nehnuteľností na úhradu škody spôsobenej inštalovaním elektrického vedenia 20.| | 28 ods. 1| udeľovanie súhlasu na zrušenie chmeľnice na návrh Ústredného kontrolného a skúšobného ústavu poľnoshospodárskeho 25.| | 36 ods. 3| nariaďovanie účinného hromadného zásahu, ak sa vyskytnú škodcovia vnebezpečnom rozsahu, alebo aj je dôvodná obava z ich nebezpečného rozšírenia 29.| | zák. SNR č. 110/1972 Zb.| 4 ods. 3| spolupracovanie s plemenárskymi organizáciami pri plnení úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva 37.| | 48 ods. 2| vykonávanie opatrení na ochranu prírody, kultúrnych pamiatok a iných vedeckých záujmov pri výkone rybárskeho práva a pri hospodárení na rybníkoch na návrh orgánov štátnej ochrany 38.| | 49 ods. 2, 50 ods. 2, 3 51 ods. 3 52| schvaľovanie rybárskej stráže a vydávanie osvedčení o schválení rybárskej stráže a o vykonaní sľubu 44.| | 46 ods. 1 písm. a)| vykonávanie štátneho odborného dozoru v cestnej doprave 48.| | 18 ods. 2| povoľovanie výnimky zriaďovať nové kríženia miestnych komunikácií so železnicami mimo úrovne koľají 53.| obrany štátu| zák. č. 92/1949 Zb. v znení zák. č. 69/1978 Zb.| 76 ods. 1 písm. a)| vydávanie rozhodnutí a opatrení podľa branného zákona 54.| | zák. č. 40/1961 Zb. v znení zák. č. 5/1972 Zb. a zák. op. PFZ č. 17/1976 Zb.| 19 ods. 1| ukladanie povinností štátnym orgánom, hospodárskym, spoločenským a iným organizáciám i občanom v súvislosti s prípravami alebo preskúšavaním opatrení pre čas brannej pohotovosti štátu 55.| | 24 ods. 2| určenie držiteľov objektov povinných poskytnúťubytovanie a prostriedky preň potrebné a uloženie ubytovacej povinnosti 56.| | 25 ods. 3| vyvlastňovanie nehnuteľností alebo práv k nim v záujme obrany republiky 57.| | vládne nariadenie č. 41/1961 Zb.| 5 ods. 2| vyplácanie náhrad jednotlivým držiteľom objektov, prípadne iným osobám, ktoré poskytli prostriedky na ubytovanie ozbrojených síl 58.| | 6 ods. 3| rozhodovanie o výške náhrady škody pri ubytovaní ozbrojených síl 59.| | 7| rozhodovanie o náhradách škody spôsobenej cvičením 60.| | 2| vyvlastňovanie nehnuteľností alebo práv k nim v záujme obrany republiky 61.| | 3| povoľovanie užívania nehnuteľností pred začatím vyvlastňovacieho konania a rozhodovanie o náhrade škody spôsobenej na nehnuteľnosti, ktorá sa užívala 62.| všeobecnej vnútornej správy| zák. č. 268/1949 Zb. vyhl. č. 22/1977 Zb.| 3 1 ods. 1, 2| vedenie matrík a úloh s tým súvisiacich 63.| | vyhl. č. 22/1977 Zb.| 3 ods. 1| ustanovovanie matrikára a jeho zástupcu 64.| | Zbierka obežníkovKNVč.33/1952| I až IV| vedenie evidencie vojnových hrobov a vojenských cintorínov 65.| | zák. č. 131/1989 Zb. zák. SNR č. 176/1989 Zb.| 13 9| sprístupňovanie Zbierky zákonov 66.| | vládne nariadenie č. 15/1953 Zb.| 1 ods. 1| overovanie odpisov (fotokópií) listín a podpisov na listinách, pokiaľ nejde o listiny, ktoré majú byť použité v cudzine 67.| | zák. č. 75/1957 Zb. vyhl. č. 119/1984 Zb. v znení vyhl. č. 178/1988 Zb.| 4 ods. 4 12 ods. 1 písm. b)| vykonávanie zápisov do občianskeho preukazu 68.| | vyhl. č. 37/1961 Zb.vyhl. č. 71/1966 Zb.| 8 ods. 1 9 ods. 2| prijímanie spoločného vyhlásenia rodičov o dohode voľby štátneho občianstva pre dieťa 69.| | zák. č. 94/1963 Zb.v znení zák. č. 132/1982 Zb.| 4 ods. 1| prijímanie vyhlásenia o uzavretí manželstva 70.| | 4 ods. 2| povoľovanie uzavrieť manželstvo pred iným obvodným úradom alebo na ktoromkoľvek vhodnom mieste 71.| | 4 ods. 3| uzavretie manželstva pred ktorýmkoľvek obvodným úradom, ak je ohrozený život toho, kto chce uzavrieť manželstvo 72.| | 29| prijímanie oznámenia manžela po rozvode manželstva o tom, že opäť prijíma priezvisko, ktoré mal pred uzavretím manželstva 73.| | 52 ods. 2| prijímanie súhlasného vyhlásenia rodičov o určení otcovstva 74.| | 53| prijímanie súhlasného vyhlásenia rodičov o určení otcovstva k ešte nenarodenému dieťaťu, ak je už počaté 75.| | zák. SNR č. 206/1968 Zb.| 12| prijímanie vyhlásenia o nadobudnutí štátneho občianstva narodením a uzavretím manželstva 76.| | vyhl. č. 22/1977 Zb.| 1 ods. 1| vedenie matrík a úloh s tým spojených 77.| | 3 ods. 1| ustanovovanie matrikára a jeho zástupcu 78.| | 4 ods. 1| povoľovanie uzavretia manželstva pred iným národným výborom povereným vedením matrík alebo na hociktorom vhodnom mieste 79.| | 48 ods. 4| pripustenie, prípadne upustenie od predloženia ťažko zaobstarateľných dokladov potrebných na uzavretie manželstva 80.| | 48 ods. 5| vedenie dokladov potrebných na uzavretie manželstva 81.| | 53 ods. 1| prijímanie oznámenia o opätovnom prijímaní priezviska, ktoré mal občan pred uzavretím manželstva 82.| | 53 ods. 2| vydávanie potvrdení o tom, že oznámenie o opätovnom prijatí predošlého priezviska sa vzalo na vedomie a poznamenalo v knihe manželstiev 83.| | 62| vykonávanie výmeny matrík podľa medzinárodných zmlúv a vyhotovenie výpisov z matrík 85.| | zák. SNR č. 372/1990 Zb.| 53 ods. 1| prejednávanie priestupkov 87.| | 4 ods. 1| ukladanie pokút podnikateľom 88.| správy a ochrany národného majetku| vyhl. č. 119/1988 Zb.| 10 ods. 2| zriaďovanie práva trvalého užívania Príloha G zákona SNR č. 472/1990 Zb. Pol.| Úsek štátnej správy| Na úseku štátnej správy prechádza pôsobnosť z krajského národného výboru na ústredné orgány štátnej správy| ---|---|---|--- podľa| predmet pôsobnosti| ústredný orgán štátnej správy predpis| § čl.| 1| 2| 3| 4| 5| 6 4.| poľnohospodárstva| vyhl. č. 103/1963 Zb. v znení zák. SNR č. 159/ /1971 Zb. príl. A pol. 7| 22| povoľovanie výnimiek z § 17, 19 a 21 vyhl.| Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy SR 1) § 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 129/1990 Zb. o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov. 2) § 9 zákona č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov. § 7 ods. 1 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej socialistickej republiky v Zbierke zákonov. 3) § 28 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. 4) § 1 ods. 1 a § 5 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 5) § 20 Občianskeho zákonníka. § 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka. 6) § 9 ods. 1 Zákonníka práce. 7) § 27 bod 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. 8) Čl. 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb. 9) Zákon č. 71/1967 Zb. 10) § 112 ods. 1 Zákonníka práce. 11) § 46 ods. 1 a § 62 písm. a) a b) zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch (úplné znenie č. 157/1988 Zb.). 12) § 20 Občianskeho zákonníka. § 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka. 13) § 9 ods. 1 Zákonníka práce.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby Vyhlášeno 23. 11. 1990, datum účinnosti 1. 12. 1990, částka 80/1990 * § 1 - Vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby1) je príslušné Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a komisie pre privatizáciu národného majet * § 2 - (1) Ministerstvo zriadi komisiu pre každý okres Slovenskej republiky, pre mesto Košice a pre hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislavu a určí jej sídlo. * § 3 - (1) Predsedu komisie vymenúva a odvoláva ministerstvo z členov komisie. Predseda riadi prácu komisie, najmä zvoláva a vedie jej zasadnutia; v neprítomnosti ho zastupuje ním určený člen komisie. * § 4 - Organizačne, technicky a finančne zabezpečuje činnosť komisií a ich sekcií príslušný okresný úrad. * § 5 - (1) V obciach, v mestských častiach mesta Košice, ako aj v mestských častiach hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, zriaďujú komisie podľa potreby svoje sekcie. * § 6 - (1) Komisie organizujú a zabezpečujú prevody vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby. * § 7 - (1) Ak sú v zoznamoch uvedené prevádzkové jednotky organizácií, ktorých zakladateľom alebo zriaďovateľom sú ústredné orgány štátnej správy, prerokuje ministerstvo zoznamy s týmito zakladateľmi alebo zriaďovateľmi; v ostatných prípadoch ministerstvo preroku * § 8 - (1) Náležitosti zoznamu ustanovuje osobitný predpis.6) * § 9 - (1) Komisie organizujú dražby, vymenúvajú a odvolávajú licitátorov, ktorí vykonávajú dražby. Komisie zostavujú zoznamy nevydražených prevádzkových jednotiek na účely ich predaja na opakovanej dražbe. * § 10 - (1) Účastníci dražby sú povinní najneskôr v deň konania dražby zložiť v ktorejkoľvek pobočke Slovenskej štátnej sporiteľne (ďalej len „pobočka“) na vinkulovaný účet dražobnú zábezpeku. Pobočka vydá účastníkovi dražby potvrdenie o zložení dražobnej zábezpek * § 11 - (1) Komisia vydá vydražiteľovi na základe ním predloženého potvrdenia o včasnom zaplatení kúpnej ceny dosiahnutej vydražením potvrdenie o tom, že mu bola prevádzková jednotka dražbou predaná a že dňom udelenia príklepu sa stal jej vlastníkom. Potvrdenie mu * § 12 - (1) Výkon funkcie člena komisie a licitátora sa považuje za úkon vo všeobecnom záujme.8) * § 13 - Výnos z poplatkov za oprávnenie zúčastniť sa na dražbe, ktoré platia účastníci dražby, výnos zo vstupného, ktoré platia ostatní prítomní občania,9) a výnos zo vstupného za prehliadku prevádzkových jednotiek je príjmom okresného úradu, v ktorého územnom obv * § 14 - O uložení pokuty za nesplnenie povinnosti pokračovať v predaji základných potravín rozhoduje obvodný úrad, v ktorého územnom obvode je umiestnená vydražená prevádzková jednotka. Výnos z týchto pokút je príjmom príslušnej obce. Okresné úrady ukončia konanie * § 15 - Vydražiteľ je povinný v ustanovenej lehote10) zaplatiť kúpnu cenu, za ktorú vydražil prevádzkovú jednotku na osobitný účet ministerstva. Ak vydražiteľ túto cenu v ustanovenej lehote nezaplatí, pripadne dražobná zábezpeka ministerstvu. * § 16 - (1) Čistý výnos z predaja prevádzkových jednotiek a konečný výťažok z likvidácie štátnych podnikov11) sa odvádza na osobitný účet ministerstva. * § 17 - Ministerstvo a komisie sú oprávnené od organizácií, ktorých prevádzkové jednotky sú určené na predaj právnickým a fyzickým osobám, požadovať potrebné informácie, podklady a doklady a umožnenie vstupu do prevádzkových jednotiek. Organizácie sú povinné posky * § 18 - (1) Štatutárnemu orgánu organizácie, ktorý z nedbanlivosti zaviní, že organizácia ministerstvu alebo komisii * § 19 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. decembrom 1990. Aktuální znění od 11. 12. 1991 (501/1991 Sb.) 474 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 21. novembra 1990 o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby1) je príslušné Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a komisie pre privatizáciu národného majetku (ďalej len „komisie“). § 2 (1) Ministerstvo zriadi komisiu pre každý okres Slovenskej republiky, pre mesto Košice a pre hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislavu a určí jej sídlo. (2) Ministerstvo riadi činnosť komisií a kontroluje dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby. (3) Ministerstvo vymenúva a odvoláva členov komisií pričom vychádza najmä z návrhov okresných úradov a dbá na to, aby v nich boli zastúpení predovšetkým zástupcovia okresných úradov, organizácií združujúcich podnikateľov, Združenia miest a obcíobcí na Slovensku a príslušných zväzových odborových orgánov. Zoznam členov komisie zverejní okresný úrad na svojej úradnej tabuli. § 3 (1) Predsedu komisie vymenúva a odvoláva ministerstvo z členov komisie. Predseda riadi prácu komisie, najmä zvoláva a vedie jej zasadnutia; v neprítomnosti ho zastupuje ním určený člen komisie. (2) O všetkých otázkach patriacich do jej pôsobnosti rozhoduje komisia hlasovaním. Komisia môže prijímať rozhodnutia, len ak je prítomná nadpolovičná väčšina členov. Na platné rozhodnutie je potrebná dvojtretinová väčšina hlasov všetkých členov komisie. § 4 Organizačne, technicky a finančne zabezpečuje činnosť komisií a ich sekcií príslušný okresný úrad. § 5 (1) V obciach, v mestských častiach mesta Košice, ako aj v mestských častiach hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, zriaďujú komisie podľa potreby svoje sekcie. (2) V sekciách sú spravidla zastúpené obceobce, mestské časti mesta Košíc a hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, v ktorých územných obvodoch sú umiestnené prevádzkové jednotky2) (ďalej len „príslušné obceobce“), obvodné úrady, v ktorých územných obvodoch sú príslušné obceobce, ako aj organizácie,3) ktorých prevádzkové jednotky sú umiestnené v územnom obvode príslušnej obceobce. (3) Sekcie podľa pokynov komisie zabezpečujú jednotlivé úkony spojené s predajom prevádzkových jednotiek. § 6 (1) Komisie organizujú a zabezpečujú prevody vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby. (2) Komisia musí prerokovať návrhy na zaradenie prevádzkových jednotiek do zoznamu4) s príslušnou obcou. (3) Komisie vyhotovujú návrhy zoznamov a predkladajú ich na potvrdenie ministerstvu. (4) Komisia určí vstupné a jeho výšku za prehliadku prevádzkovej jednotky, najviac do sumy päťdesiat Kčs a uvedie ho v zozname prevádzkových jednotiek určených na verejnú dražbu (ďalej len „dražba“). (5) Komisie vychádzajú pri vyhotovovaní zoznamov z podkladov a informácií, ktoré na ich požiadanie sú povinné poskytnúť príslušné organizácie.5) § 7 (1) Ak sú v zoznamoch uvedené prevádzkové jednotky organizácií, ktorých zakladateľom alebo zriaďovateľom sú ústredné orgány štátnej správy, prerokuje ministerstvo zoznamy s týmito zakladateľmi alebo zriaďovateľmi; v ostatných prípadoch ministerstvo prerokuje zoznamy s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky. (2) Po prerokovaní podľa odseku 1 ministerstvo zoznamy posúdi a po prípadných úpravách potvrdí a určí tak rozsah majetku štátu, ktorý bude ponúknutý na predaj právnickým a fyzickým osobám. Na potvrdzovanie zoznamov sa nevzťahuje zákon o správnom konaní. (3) Na rozhodnutie komisie o žiadosti na uskutočnenie predaja bez verejnej dražby5a) sa nevzťahuje zákon o správnom konaní. § 8 (1) Náležitosti zoznamu ustanovuje osobitný predpis.6) (2) Komisia zverejňuje zoznamy vyvesením na úradnej tabuli príslušnej obceobce. Okrem toho môže komisia využiť aj ďalšie prostriedky na informovanie občanov. Komisia je povinná najneskôr 14 dní pred konaním dražby oznámiť zakladateľovi alebo zriaďovateľovi, že prevádzková jednotka je zaradená do zoznamu. Ministerstvo musí uverejňovať zoznamy v publikácii na to určenej. § 9 (1) Komisie organizujú dražby, vymenúvajú a odvolávajú licitátorov, ktorí vykonávajú dražby. Komisie zostavujú zoznamy nevydražených prevádzkových jednotiek na účely ich predaja na opakovanej dražbe. (2) Na dražbe sa zúčastní poverený člen komisie, ktorý dohliada na jej riadny priebeh. O priebehu a výsledkoch dražby vyhotoví poverený člen komisie zápisnicu, v ktorej sa uvedú vydražené prevádzkové jednotky, ich vydražitelia, kúpne ceny vydražených prevádzkových jednotiek, kúpne ceny zásob bez predmetov postupnej spotreby a výška dražobných zábezpek7) zložených jednotlivými vydražiteľmi, vrátane označenia pobočiek Slovenskej štátnej sporiteľne, v ktorých boli dražobné zábezpeky zložené. Rovnopisy tejto zápisnice vydá komisia vydražiteľom. Okrem povereného člena komisie podpíše zápisnicu tiež licitátor, zástupcovia organizácií, ktorých prevádzkové jednotky boli vydražené, a vydražiteľ. § 10 (1) Účastníci dražby sú povinní najneskôr v deň konania dražby zložiť v ktorejkoľvek pobočke Slovenskej štátnej sporiteľne (ďalej len „pobočka“) na vinkulovaný účet dražobnú zábezpeku. Pobočka vydá účastníkovi dražby potvrdenie o zložení dražobnej zábezpeky, ktorým sa účastník dražby preukáže pred jej začatím. (2) Pobočka bezodkladne vráti dražobnú zábezpeku tým účastníkom dražby, ktorí pri nej neboli úspešní. (3) Pobočka poukáže dražobnú zábezpeku zloženú vydražiteľom na osobitný účet ministerstva; dražobná zábezpeka sa započítava na kúpnu cenu. Ak vydražiteľ kúpnu cenu nezaplatí v ustanovenej lehote, ministerstvo mu bezodkladne vráti rozdiel medzi zloženou dražobnou zábezpekou a dražobnou zábezpekou určenou podľa osobitného predpisu.7a) (4) Poplatky za oprávnenie zúčastniť sa na dražbe poukáže komisia organizujúca dražbu na osobitný účet okresného úradu, v ktorého územnom obvode sa nachádza vydražená prevádzková jednotka. (5) O uložení povinnosti nahradiť náklady márnej dražby alebo zaplatiť osobitný poplatok podľa osobitného predpisu7b) rozhoduje ministerstvo. Náhrada nákladov márnej dražby a výnos osobitného poplatku sa odvádzajú na osobitný účet ministerstva. § 11 (1) Komisia vydá vydražiteľovi na základe ním predloženého potvrdenia o včasnom zaplatení kúpnej ceny dosiahnutej vydražením potvrdenie o tom, že mu bola prevádzková jednotka dražbou predaná a že dňom udelenia príklepu sa stal jej vlastníkom. Potvrdenie musí obsahovať najmä: meno a trvalé bydlisko vydražiteľa, deň a miesto dražby, presné označenie predmetu dražby a kúpnu cenu. (2) Ak tvoria súčasť vydraženej prevádzkovej jednotky tiež nehnuteľnosti, zašle komisia jedno vyhotovenie potvrdenia príslušnému orgánu geodézie a kartografie na zápis do evidencie nehnuteľností. § 12 (1) Výkon funkcie člena komisie a licitátora sa považuje za úkon vo všeobecnom záujme.8) (2) Člen komisie a licitátor majú nárok na odmenu. Výšku odmeny ustanoví Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s ministerstvom všeobecne záväzným právnym predpisom. § 13 Výnos z poplatkov za oprávnenie zúčastniť sa na dražbe, ktoré platia účastníci dražby, výnos zo vstupného, ktoré platia ostatní prítomní občania,9) a výnos zo vstupného za prehliadku prevádzkových jednotiek je príjmom okresného úradu, v ktorého územnom obvode sa dražba konala. Okresný úrad sústreďuje tieto prostriedky na osobitnom účte, z ktorého hradí náklady na činnosť komisie a odmeny členov komisie a licitátora. § 14 O uložení pokuty za nesplnenie povinnosti pokračovať v predaji základných potravín rozhoduje obvodný úrad, v ktorého územnom obvode je umiestnená vydražená prevádzková jednotka. Výnos z týchto pokút je príjmom príslušnej obceobce. Okresné úrady ukončia konanie o pokutách, ktoré začali pred účinnosťou tohto zákona. § 15 Vydražiteľ je povinný v ustanovenej lehote10) zaplatiť kúpnu cenu, za ktorú vydražil prevádzkovú jednotku na osobitný účet ministerstva. Ak vydražiteľ túto cenu v ustanovenej lehote nezaplatí, pripadne dražobná zábezpeka ministerstvu. § 16 (1) Čistý výnos z predaja prevádzkových jednotiek a konečný výťažok z likvidácie štátnych podnikov11) sa odvádza na osobitný účet ministerstva. (2) Prostriedky z tohto účtu sa použijú a) na splatenie investičných úverov, úverov na predmety postupnej spotreby v používaní a odstupného,10a) ktoré sa preukázateľne týkali prevádzkových jednotiek2) prevedených do vlastníctva iných právnických alebo fyzických osôb, b) na uspokojenie pohľadávok, ktoré nebolo možné uspokojiť z výťažku likvidácie štátnych podnikov,11) ktorých majetok bol prevodom do vlastníctva iných právnických alebo fyzických osôb znížený o viac ako 80 %, c) na poskytovanie finančnej náhrady subjektom, voči ktorým podnik mal v dobe likvidácie zodpovednosť za vady, d) na úhradu nákladov na podporu prevodu vlastníctva štátu podľa osobitného predpisu,1) e) na poskytovanie peňažných náhrad oprávneným osobám podľa zákona o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd, f) na finančné zabezpečenie činnosti komisií, pokiaľ náklady na ich činnosť prevyšujú výnosy podľa § 13. (3) Na iné účely, ako sú uvedené v odseku 2, možno prostriedky z osobitného účtu ministerstva použiť až po dvoch rokoch od účinnosti tohto zákona, a to v rozsahu a za podmienok ustanovených zákonom Slovenskej národnej rady. § 17 Ministerstvo a komisie sú oprávnené od organizácií, ktorých prevádzkové jednotky sú určené na predaj právnickým a fyzickým osobám, požadovať potrebné informácie, podklady a doklady a umožnenie vstupu do prevádzkových jednotiek. Organizácie sú povinné poskytnúť požadované informácie, podklady a doklady do 30 dní od doručenia písomnej požiadavky, ako aj umožniť na požiadanie vstup do prevádzkových jednotiek. § 18 (1) Štatutárnemu orgánu organizácie, ktorý z nedbanlivosti zaviní, že organizácia ministerstvu alebo komisii a) neposkytne do 30 dní od doručenia písomnej požiadavky požadované informácie, podklady alebo doklady, b) poskytne neúplné alebo chybné informácie, podklady alebo doklady alebo c) nezabezpečí na požiadanie vstup do prevádzkovej jednotky uloží okresný úrad, v ktorého územnom obvode sa nachádza prevádzková jednotka, na návrh komisie pokutu až do výšky 50 000 Kčs. Ak tak urobí úmyselne uloží mu okresný úrad pokutu až do výšky 200 000 Kčs. Trestná zodpovednosť tým nie je dotknutá. (2) Pri určení výšky pokuty sa prihliadne najmä na mieru zavinenia, závažnosť, čas trvania a následky protiprávneho konania. (3) Pokutu podľa odseku 1 možno uložiť do troch mesiacov od dňa, keď sa okresný úrad dozvedel o porušení povinnosti, najdlhšie však do jedného roka od dňa, kedy k porušeniu povinnosti došlo. (4) O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. (5) Výnos z pokút je príjmom okresného úradu, ktorý pokutu uložil. Na nakladanie s týmito prostriedkami sa vzťahuje § 13. (6) Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na ukladanie pokút všeobecné predpisy o správnom konaní. § 19 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. decembrom 1990. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby. 2) § 2 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb. 3) § 1 zákona č. 427/1990 Zb. 4) § 4 ods. 3 zákona č. 427/1990 Zb. 5) § 21 zákona č. 427/1990 Zb. 5a) § 16 zákona č. 427/1990 Zb. v znení zákona č. 429/1991 Zb. 6) § 4 ods. 3 až 5 zákona č. 427/1990 Zb. 7) § 5 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb. 7a) § 5 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb. 7b) § 11 ods. 2 zákona č. 427/1990 Zb. v znení zákona č. 429/1991 Zb. 8) § 124 Zákonníka práce. 9) § 5 zákona č. 427/1990 Zb. 10) § 11 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb. 10a) Zákon č. 195/1991 Zb. o odstupnom pri skončení pracovného pomeru. 11) § 19 zákona č. 427/1990 Zb. 12) § 13 zákona SNR č. 427/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
Ústavní zákon č. 496/1990 Sb.
Ústavní zákon č. 496/1990 Sb. Ústavní zákon o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 15. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 82/1990 * § 1 - (1) Komunistická strana Čech a Moravy, Komunistická strana Slovenska - Strana demokratické levice a Komunistická strana Československa, jejich orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České * § 2 - Podniky a hospodářská zařízení Komunistické strany Čech a Moravy, Komunistické strany Slovenska - Strany demokratické levice a Komunistické strany Československa2) přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a * § 3 - (1) Archiválie3) ve vlastnictví politických stran uvedených v § 1 odst. 1 přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky, ať jsou uloženy ve vlastních archivech těchto politickýc * § 4 - Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění tohoto ústavního zákona. * § 5 - Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na politické strany uvedené v § 1 odst. 1 nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a sp * § 6 - Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly podle hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně Komunistické straně Československa do trvalého užívání.4) * § 7 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Aktuální znění od 1. 1. 1991 496 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 16. listopadu 1990 o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky Po uchopení moci v roce 1948 považovala Komunistická strana Československa stát za své vlastnictví a s majetkem všeho lidu nakládala jako s vlastním. K částečnému odstranění následků tohoto stavu se Federální shromáždění usneslo takto: § 1 (1) Komunistická strana Čech a Moravy, Komunistická strana Slovenska - Strana demokratické levice a Komunistická strana Československa, jejich orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České a Slovenské Federativní Republice nemovité i movité věci, peněžité prostředky a majetková práva, které měla bývalá Komunistická strana Československa v držení ke dni 31. prosince 1989. Jde-li o věci nemovité, zapisuje se od účinnosti tohoto ústavního zákona v evidenci nemovitostínemovitostí jako jejich vlastník Česká a Slovenská Federativní Republika. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na movité věci tvořící součást kancelářského a obdobného vybavení, jejichž pořizovací cena nebyla vyšší než 5000 Kčs. (3) Nejsou-li věci a majetková práva uvedené v odstavci 1 ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona v držení politických stran uvedených v odstavci 1 nebo jejich orgánů a organizačních složek, jsou tyto politické strany povinny vydat do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona státu - České a Slovenské Federativní Republice peněžitou částku odpovídající ceně těchto věcí nebo majetkových práv ke dni 31. prosince 1989, pokud nejde o věci nebo majetková práva, které byly státu vydány již přede dnem účinnosti tohoto ústavního zákona. (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na věci, peněžité prostředky a majetková práva, které byly bezplatně převedeny do vlastnictví jiných osob s povolením federálního ministerstva financí.1) § 2 Podniky a hospodářská zařízení Komunistické strany Čech a Moravy, Komunistické strany Slovenska - Strany demokratické levice a Komunistické strany Československa2) přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky. § 3 (1) Archiválie3) ve vlastnictví politických stran uvedených v § 1 odst. 1 přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky, ať jsou uloženy ve vlastních archivech těchto politických stran nebo jinde. (2) Ostatní písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti bývalé Komunistické strany Československa do 30. listopadu 1989, které s její činností v této době souvisejí a nebo které jí v této době došly a které jsou ve vlastnictví politických stran uvedených v § 1 odst. 1, přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky. (3) Politické strany uvedené v § 1 odst. 1, jejich orgány a organizační složky jsou povinny archiválie uvedené v odstavci 1 a záznamy uvedené v odstavci 2 předat do 30 dnů od účinnosti tohoto ústavního zákona a) Státnímu ústřednímu archivu v Praze, týkají-li se činnosti ústředního výboru bývalé Komunistické strany Československa, b) Státnímu ústřednímu archivu Slovenské republiky, týkají-li se činnosti ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, c) příslušnému státnímu oblastnímu archivu, týkají-li se činnosti orgánů, organizací a organizačních složek bývalé Komunistické strany Československa (Komunistické strany Slovenska) působících v územním obvodu státního oblastního archivu. § 4 Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění tohoto ústavního zákona. § 5 Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na politické strany uvedené v § 1 odst. 1 nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů. § 6 Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly podle hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně Komunistické straně Československa do trvalého užívání.4) § 7 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) § 1 odst. 4 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 102 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášeno pod č. 80/1989 Sb.). § 7 zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách. 3) Zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví. Zákon Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví. 4) § 70 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášeno pod č. 80/1989 Sb.). Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 212/1990 Sb., o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užívání Komunistické strany Československa.
Ústavní zákon č. 497/1990 Sb.
Ústavní zákon č. 497/1990 Sb. Ústavní zákon o navrácení majetku Socialistického svazu mládeže lidu České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 15. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 82/1990 * § 1 - Podniky, hospodářská a účelová zařízení Svazu mladých, nástupce Socialistického svazu mládeže, přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky. * § 2 - (1) Svaz mladých, jeho orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České a Slovenské Federativní Republice nemovité a movité věci, peněžní prostředky a majetková práva, kromě majetku uvedeného * § 3 - Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po projednání s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění § 1 a 2. * § 4 - Vláda České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky stanoví rozdělení tohoto majetku tak, aby byl použit výhradně pro potřeby dětí a mládeže. * § 5 - Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na Svaz mladých, organizaci Pionýr, jejich orgány a organizační složky nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických * § 6 - Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly na základě hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně Socialistickému svazu mládeže do trvalého užívání.2) * § 7 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Aktuální znění od 1. 1. 1991 497 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 16. listopadu 1990 o navrácení majetku Socialistického svazu mládeže lidu České a Slovenské Federativní Republiky Socialistický svaz mládeže se považoval za „blízkého spolubojovníka“ Komunistické strany Československa, byl jí ve své činnosti podřízen a připravoval své členy ke vstupu do komunistické strany. V důsledku toho se podílel na všech neoprávněných výhodách, které si Komunistická strana Československa přisvojila. K částečnému odstranění následků tohoto stavu se Federální shromáždění usneslo takto: § 1 Podniky, hospodářská a účelová zařízení Svazu mladých, nástupce Socialistického svazu mládeže, přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky. § 2 (1) Svaz mladých, jeho orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České a Slovenské Federativní Republice nemovité a movité věci, peněžní prostředky a majetková práva, kromě majetku uvedeného v § 1 tohoto ústavního zákona, které měl bývalý Socialistický svaz mládeže v držení ke dni 31. prosince 1989. Jde-li o věci nemovité, zapisuje se od účinnosti tohoto ústavního zákona v evidenci nemovitostínemovitostí jako jejich vlastník Česká a Slovenská Federativní Republika. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na nemovité a movité věci, peněžité prostředky a majetková práva, k nimž měly právo hospodaření základní organizace bývalého Socialistického svazu mládeže. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na movité věci tvořící součást kancelářského a obdobného vybavení, jejichž pořizovací cena nebyla vyšší než 5000 Kčs. (4) Nejsou-li věci a majetková práva uvedené v odstavci 1 ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona v držení Svazu mladých, jeho orgánů a organizačních složek, je Svaz mladých povinen vydat do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona státu - České a Slovenské Federativní Republice peněžitou částku odpovídající ceně těchto věcí nebo majetkových práv ke dni 31. prosince 1989, pokud nejde o věci a majetková práva, které byly státu vydány již přede dnem účinnosti tohoto ústavního zákona. (5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na věci, peněžité prostředky a majetková práva, které jsou v držení organizace Pionýr. (6) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na věci, peněžité prostředky a majetková práva, které byly bezplatně převedeny do vlastnictví jiných osob s povolením federálního ministerstva financí.1) § 3 Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po projednání s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění § 1 a 2. § 4 Vláda České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky stanoví rozdělení tohoto majetku tak, aby byl použit výhradně pro potřeby dětí a mládeže. § 5 Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na Svaz mladých, organizaci Pionýr, jejich orgány a organizační složky nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů. § 6 Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly na základě hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně Socialistickému svazu mládeže do trvalého užívání.2) § 7 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) § 1 odst. 4 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 70 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášeno pod č. 80/1989 Sb.).
Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb. Zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Vyhlášeno 15. 12. 1990, datum účinnosti 15. 12. 1990, částka 82/1990 * § 1 - Ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby je příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „ministerstvo“) a jím zřízené okresní komise pro privatizaci a Pra * § 2 - (1) Ministerstvo řídí činnost komisí, rozhoduje o jejich zrušení a kontroluje dodržování předpisů o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (dále jen „osoby“). * § 3 - (1) Předsedu komise, jenž organizuje a řídí její práci, jmenuje a odvolává ministerstvo. * § 5 - (1) V obcích, městech, městských částech a městských obvodech1) zřizují komise své sekce. * § 6 - (1) Komise organizují a zabezpečují převody vlastnictví provozních jednotek. * § 7 - (1) Jsou-li v seznamech uvedeny provozní jednotky organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem jsou ústřední orgány státní správy, projedná ministerstvo seznamy s těmito zakladateli nebo zřizovateli. * § 8 - (1) Náležitosti seznamu stanoví zvláštní předpis.3) * § 10 - (1) Komise organizují veřejné dražby a dohlížejí na jejich řádný průběh prostřednictvím svých členů, které pověřují účastí na jejich konání. * § 11 - (1) Účastníci dražby jsou povinni nejpozději v den konání veřejné dražby složit u kterékoliv pobočky peněžního ústavu dražební jistotu. Pobočka peněžního ústavu vydá účastníkovi dražby potvrzení o složení dražební jistoty, kterým se účastník dražby prokáže * § 12 - (1) Komise vydá vydražiteli na základě jím předloženého potvrzení o zaplacení kupní ceny potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem. Tvoří-li součást vydražené provozní jednotk * § 13 - (1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ve výši průměrného výdělku. * § 15 - (1) Čistý výnos z prodeje provozních jednotek a konečný výnos z likvidace státních podniků se soustřeďuje na zvláštním účtu ministerstva. * § 16a - (1) Správní činnosti související s převody majetku podle zvláštního zákona6) vykonává krajský úřad, v hlavním městě Praze příslušný úřad městské části, s výjimkou ukládání zvláštního poplatku podle § 11 odst. 2 zvláštního zákona.6) Spisový materiál soustře * § 16b - Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. * § 17 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 21. 12. 2015 (357/2015 Sb.) 500 ZÁKON České národní rady ze dne 15. listopadu 1990 o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby je příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „ministerstvo“) a jím zřízené okresní komise pro privatizaci a Pražská komise pro privatizaci národního majetku (dále jen „komise“). § 2 (1) Ministerstvo řídí činnost komisí, rozhoduje o jejich zrušení a kontroluje dodržování předpisů o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (dále jen „osoby“). (2) Komise zřizuje ministerstvo ve všech okresech České republiky a pro území hlavního města Prahy. (3) Členy komise jmenuje a odvolává ministerstvo. (4) Člen komise se nesmí ani prostřednictvím svého zástupce účastnit veřejné dražby v územním obvodu působnosti komise, jejímž je členem. To platí i pro osoby jemu blízké. § 3 (1) Předsedu komise, jenž organizuje a řídí její práci, jmenuje a odvolává ministerstvo. (2) O všech otázkách náležejících do její působnosti rozhoduje komise hlasováním. Komise může přijímat rozhodnutí, jen je-li přítomna nadpoloviční většina členů. K platnému rozhodnutí je třeba dvou třetin hlasů přítomných členů komise. § 5 (1) V obcíchobcích, městech, městských částech a městských obvodech1) zřizují komise své sekce. (2) V sekcích musí být zastoupeny obceobce, města, městské části a městské obvody, v jejichž územích jsou umístěny provozní jednotky2) a organizace, jejichž provozní jednotka se nachází v jejich územním obvodu. (3) Sekce připravují podklady pro rozhodování komise a podle jejích pokynů zabezpečují jednotlivé úkony spojené s prodejem provozních jednotek. (4) Zakladatelé nebo zřizovatelé organizací uvedených v odstavci 2 předají sekci podklady podle § 4 odst. 3 písm. a), b), e) a f) zákona o převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby,3) s výjimkou podmínek pro poskytnutí nového úvěru. § 6 (1) Komise organizují a zabezpečují převody vlastnictví provozních jednotek. (2) Komise projedná návrhy na zařazení provozních jednotek do seznamu s příslušnou obcíobcí, městem, městskou částí a městským obvodem a se zakladatelem nebo zřizovatelem organizace, jejíž provozní jednotka se navrhuje k zařazení do seznamu, pokud jím není ústřední orgán státní správy. (3) Komise vyhotovují návrhy seznamů a předkládají je k potvrzení ministerstvu; předloží i seznam nezařazených provozních jednotek se zdůvodněním svého postupu. Komise rovněž rozhodují o zařazení provozních jednotek do opakované veřejné dražby a na základě tohoto rozhodnutí sestavují seznam provozních jednotek pro opakovanou veřejnou dražbu. Tyto seznamy se zveřejňují způsobem uvedeným v § 8 tohoto zákona. (4) Komise stanoví výši vstupného na prohlídku provozní jednotky. (5) Komise na požádání jiných státních orgánů a se souhlasem ministerstva organizují a zabezpečují přiměřeně podle zvláštního předpisu2a) převody jiných věcí z majetku ve vlastnictví státu. § 7 (1) Jsou-li v seznamech uvedeny provozní jednotky organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem jsou ústřední orgány státní správy, projedná ministerstvo seznamy s těmito zakladateli nebo zřizovateli. (2) Po projednání podle odstavce 1 ministerstvo seznamy posoudí a po případných úpravách potvrdí a určí tak rozsah majetku státu, který bude nabídnut k prodeji osobám. Na potvrzování seznamů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. § 8 (1) Náležitosti seznamu stanoví zvláštní předpis.3) (2) Komise zveřejňuje seznamy vyvěšením na úřední desce příslušné obceobce, města, městské části a městského obvodu. Zařazení provozní jednotky do seznamu se též zveřejní na veřejně přístupném místě v této provozní jednotce. § 10 (1) Komise organizují veřejné dražby a dohlížejí na jejich řádný průběh prostřednictvím svých členů, které pověřují účastí na jejich konání. (2) Komise jmenují licitátory, kteří veřejné dražby provádějí. (3) O výsledku veřejné dražby pořídí zástupce komise protokol ve dvou vyhotoveních, ve kterém se uvedou vydražené provozní jednotky, jejich vydražitelé, kupní ceny vydražených provozních jednotek a výše dražebních jistot složených jednotlivými vydražiteli včetně označení poboček peněžního ústavu, u kterých byly složeny. Protokol podepíše též licitátor, zástupci organizací, jejichž provozní jednotky byly vydraženy, zástupce obceobce, města, městské části a městského obvodu a vydražitel. Opis tohoto protokolu vydá komise zejména vydražiteli, zástupci organizace, jejíž provozní jednotka byla vydražena a příslušné pobočce peněžního ústavu. § 11 (1) Účastníci dražby jsou povinni nejpozději v den konání veřejné dražby složit u kterékoliv pobočky peněžního ústavu dražební jistotu. Pobočka peněžního ústavu vydá účastníkovi dražby potvrzení o složení dražební jistoty, kterým se účastník dražby prokáže před jejím zahájením. (2) Pobočka peněžního ústavu vydá zpět dražební jistotu těm účastníkům dražby, kteří při ní nebyli úspěšní, po odečtení poplatku za oprávnění zúčastnit se dražby. (3) Pobočka peněžního ústavu poukáže dražební jistotu složenou vydražitelem na zvláštní účet ministerstva, a to i v případě, že vydražitel kupní cenu nezaplatil ve stanovené lhůtě. (4) Poplatky za oprávnění zúčastnit se dražby poukáže pobočka peněžního ústavu, u níž byla složena dražební jistota, krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy, v jehož správním obvodu se nachází vydražená provozní jednotka. § 12 (1) Komise vydá vydražiteli na základě jím předloženého potvrzení o zaplacení kupní ceny potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem. Tvoří-li součást vydražené provozní jednotky též nemovitostnemovitost, zašle komise jedno vyhotovení uvedeného potvrzení příslušnému orgánu geodézie a kartografie k provedení zápisu v evidenci nemovitostínemovitostí. (2) Potvrzení musí obsahovat přesné označení vydražitele, datum a místo dražby, přesné označení předmětu dražby a kupní cenu. § 13 (1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ve výši průměrného výdělku. (2) Člen komise a licitátor mají nárok na odměnu. Výši odměny a způsob odměňování stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v dohodě s ministerstvem obecně závazným právním předpisem. § 15 (1) Čistý výnos z prodeje provozních jednotek a konečný výnos z likvidace státních podniků se soustřeďuje na zvláštním účtu ministerstva. (2) Prostředky z tohoto účtu se použijí: a) k uspokojení pohledávek, které se prokazatelně týkaly provozních jednotek2) převedených do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob, b) jako peněžní záloha k uspokojení pohledávek, a to v době likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo o více než 80 %; zálohu lze poskytnout až do výše předpokládaného záporného zůstatku z likvidace, c) jako peněžní záloha k uspokojení pohledávek, a to v době likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo nejvýše o 80 %; zálohu lze poskytnout až do hodnoty, o kterou bylo jmění sníženo převodem vlastnictví k provozním jednotkám, d) k uspokojení pohledávek, které nebylo možno uspokojit z výtěžku likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo o více než 80 %, e) na finanční zabezpečení činnosti komisí, f) k poskytování peněžních náhrad oprávněným osobám podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd, g) k jednorázovému posílení rozpočtu obcíobcí ve výši 1,2 miliardy Kčs, pokud došlo k oslabení zdrojů jejich rozpočtů v důsledku uplatňování zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, h) k úhradě finančních náhrad podle zvláštních předpisů,5) i) k úhradě nákladů řízení vzniklých podle pravomocného rozhodnutí soudu v řízení proti ministerstvu o nárocích podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, j) k převodu 6,1 miliard Kč do Státního fondu životního prostředí, které budou použity k financování akcí k ozdravění ovzduší, k) k převodu 3,0 mld. Kč do kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu České republiky na rok 1995, které budou v letech 1995 a 1996 použity na financování investičních akcí Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, l) k převodu 5,0 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997 a v roce 1998, m) k převodu 5,48 mld Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám a ke krytí nezbytných výdajů souvisejících s náhradou za majetek státu sloužící účelům výzkumu a vývoje vydaný oprávněným osobám, v tomto členění: Ministerstvo práce a sociálních věcí 2,75 mld Kč, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2,293 mld Kč, Ministerstvo kultury 0,324 mld Kč, Ministerstvo zdravotnictví 0,113 mld Kč, n) k převodu 4 mld Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů v souvislosti s obnovou budov, infrastruktury, telekomunikačních sítí, vodních toků a vodohospodářských zařízení poškozených nebo zničených v důsledku povodňové katastrofy v roce 1997 a v roce 1998 a na krytí dalších škod s nimi souvisejících, o) k převodu částky 4 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely zařízení sociální péče, p) k převodu částky 2,090 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely organizací v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, r) převodu částky 1,489 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, užívaném v nájemním vztahu pro účely organizací v působnosti Ministerstva kultury, s) k převodu částky 0,7 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely zdravotnických zařízení, t) k převodu částky 55 mil. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněné osobě, který je dosud užíván v nájemním vztahu Okresním úřadem Kutná Hora pro účely Státního okresního archivu, u) k převodu finančních prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů obnovy koryt vodních toků a vodohospodářských děl ve vlastnictví státu poškozených v důsledku povodňových katastrof v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné financování programu protipovodňových opatření na vodních tocích a vodohospodářských zařízeních, v) k převodu finančních prostředků ve výši 2 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k částečnému financování programů státního rozpočtu „výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (329 030)“ a „výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací (329 040)“, w) k převodu 1 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv jako rozpočtovaný příjem kapitoly operace státních finančních aktiv určený ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných realizací dopravních staveb a navazujících investic v městské infrastruktuře, souvisejících s víceúčelovými halami určenými pro pořádání mistrovství světa v ledním hokeji, x) k převodu finančních prostředků ve výši 1, 4 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k částečné kompenzaci dopadů nepříznivých povětrnostních podmínek v zemědělství, y) v souladu s rozhodnutím vlády k převodu do státního rozpočtu v případě, kdy rozpočtované příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění budou nižší než rozpočtované výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění; rozpočtovaná částka se převede maximálně do výše předpokládaného skutečného rozdílu podle části věty před středníkem. (3) Postup podle odstavce 2 písm. a) až j) upraví ministerstvo obecně závazným právním předpisem. (4) Vláda České republiky o použití prostředků, včetně skutečných nákladů na konkrétní akce podle odstavce 2 písm. l) až n), informuje Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky nejméně jedenkrát ročně, poprvé za rok 1998. (5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se zmocňuje, aby po projednání s Ministerstvem financí vydalo obecně závazný právní předpis, kterým se stanoví pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků na investiční dotace v rámci Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení podle § 15 odst. 2 písm. k) tohoto zákona. (6) K jiným účelům, než jsou uvedeny v odstavci 2, lze prostředky ze zvláštního účtu ministerstva použít až po uplynutí sedmi let od účinnosti tohoto zákona, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem České národní rady. (7) O prostředky získané podle odstavce 2 písm. w) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. V roce převodu peněžních prostředků do státních finančních aktiv se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o rozdíl mezi prostředky přijatými a vydanými na tento účel; v letech následujících se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o vydané prostředky. Použité prostředky podléhají vyúčtování nejpozději do 31. prosince 2005. Nevyčerpané prostředky je Ministerstvo financí povinno použít neprodleně po vyúčtování ke snížení jistiny státního dluhu. Prostředky podle odstavce 2 písm. w) lze uvolnit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí pověřeného orgánu. (8) Úroky z tohoto účtu se použijí zejména formou spoluúčasti na úhradě úroků z úvěrů poskytnutých fyzickým nebo právnickým osobám pro účely privatizace zdravotnických zařízení. (9) O prostředky získané podle odstavce 2 písm. x) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky. (10) Ministerstvo zemědělství se zmocňuje vydat pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků podle § 15 odst. 2 písm. x). § 16a (1) Správní činnosti související s převody majetku podle zvláštního zákona6) vykonává krajský úřad, v hlavním městě Praze příslušný úřad městské části, s výjimkou ukládání zvláštního poplatku podle § 11 odst. 2 zvláštního zákona.6) Spisový materiál soustředěný okresními úřady bude ke dni ukončení činnosti okresních úřadů předán příslušným krajským úřadům. (2) Krajské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, jsou povinny poskytovat ministerstvu jím požadovanou součinnost týkající se občanských soudních a správních řízení, v nichž je ministerstvo účastníkem. § 16b Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 17 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Burešová v. r. Pithart v. r. 1) § 1 až 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2) § 2 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. 2a) Zákon č. 472/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby ve znění pozdějších předpisů. 3) § 4 zákona č. 427/1990 Sb. 5) § 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. 6) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 505/1990 Sb.
Zákon č. 505/1990 Sb. Zákon o metrologii Vyhlášeno 17. 12. 1990, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 83/1990 * ČÁST I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5) * ČÁST II - SCHVALOVÁNÍ TYPŮ MĚŘIDEL (§ 6 — § 8) * ČÁST III - OVĚŘOVÁNÍ A KALIBRACE MĚŘIDEL (§ 9 — § 11a) * ČÁST IV - VZTAHY K ZAHRANIČÍ (§ 12 — § 12) * ČÁST V - ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SUBJEKTŮ (§ 13 — § 21) * ČÁST VI - ÚHRADA A PŘESTUPKY (§ 22 — § 23) * ČÁST VII - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 24 — § 29) Aktuální znění od 1. 7. 2021 (152/2021 Sb.) 505 ZÁKON ze dne 16. listopadu 1990 o metrologii Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli, a právnických osob (dále jen „subjekty“) a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. § 2 (1) Subjekty a orgány státní správy jsou povinny používat základní měřicí jednotky uvedené v odstavci 2, jejich označování, násobky a díly stanovené vyhláškou, a ostatní jednotky, jejich označování, definice, násobky a díly stanovené vyhláškou. V mezinárodním styku lze použít měřicí jednotky odpovídající mezinárodním obchodním zvyklostem. (2) Základními měřicími jednotkami7) jsou a) jednotka času - sekunda (s), b) jednotka délky - metr (m), c) jednotka hmotnosti - kilogram (kg), d) jednotka elektrického proudu - ampér (A), e) jednotka termodynamické teploty - kelvin (K), f) jednotka látkového množství - mol (mol), g) jednotka svítivosti - kandela (cd). (3) Základní měřicí jednotky7) jsou definovány takto: a) sekunda je definována stanovením pevné číselné hodnoty frekvence ∆νCs, přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133 nacházejícího se v klidovém stavu, která je rovna 9 192 631 770, je-li vyjádřena v jednotce Hz, která je rovna s-1; b) metr je definován stanovením pevné číselné hodnoty rychlosti světla ve vakuu c, která je rovna 299 792 458, je-li vyjádřena v jednotce m/s, kde sekunda je definována prostřednictvím ∆νCs; c) kilogram je definován stanovením pevné číselné hodnoty Planckovy konstanty h, která je rovna 6,626 070 15 × 10-34, je-li vyjádřena v jednotce J s, která je rovna kg m2 s-1, kde metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím c a ∆νCs; d) ampér je definován stanovením pevné číselné hodnoty elementárního náboje e, která je rovna 1,602 176 634 × 10-19, je-li vyjádřena v jednotce C, která je rovna A s, kde sekunda je definována prostřednictvím ∆νCs; e) kelvin je definován stanovením pevné číselné hodnoty Boltzmannovy konstanty k, která je rovna 1,380 649 × 10-23, je-li vyjádřena v jednotce J K-1, která je rovna kg m2 s-2 K-1, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím h, c a ∆νCs; f) jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 76 × 1023 elementárních entit; toto číslo je pevná číselná hodnota Avogadrovy konstanty (NA), je-li vyjádřena v jednotce mol-1, a nazývá se Avogadrovo číslo; látkové množství (n) systému je mírou počtu specifikovaných elementárních entit; elementární entitou může být atom, molekula, iont, elektron, jakákoli jiná částice nebo specifikované seskupení částic; g) kandela je definována stanovením pevné číselné hodnoty světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540 × 1012 Hz (Kcd), která je rovna 683, je-li vyjádřena v jednotce lm W-1, která je rovna cd sr W-1 nebo cd sr kg-1 m-2 s3, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím h, c a ∆νCs. § 3 Měřidla (1) Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými pomocnými měřicími zařízeními se pro účely tohoto zákona člení na: a) etalony; b) pracovní měřidla stanovená (dále jen „stanovená měřidla“); c) pracovní měřidla nestanovená (dále jen „pracovní měřidla“); d) certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla. (2) Etalon měřicí jednotky anebo stupnice určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti. Uchováváním etalonuUchováváním etalonu se rozumí všechny úkony potřebné k zachování metrologických charakteristik etalonu ve stanovených mezích. (3) Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam a) v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy, b) pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, c) pro ochranu zdraví, d) pro ochranu životního prostředí, e) pro bezpečnost při práci, nebo f) při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. (4) Pracovní měřidla jsou měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem. (5) Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály jsou materiály nebo látky přesně stanoveného složení nebo vlastností, používané zejména pro ověřování nebo kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřicích metod a kvantitativní určování vlastností materiálů. (6) V pochybnostech určí případné zařazení měřidla do některé z uvedených kategorií měřidel Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“), v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. § 4 Úřad může na žádost uživatele stanoveného měřidla vyjmout na stanovené období stanovené měřidlo specifického určení z povinnosti schvalování typu a ověřování. § 5 Návaznost měřidel (1) Návazností měřidelNávazností měřidel se pro účely tohoto zákona rozumí zařazení daných měřidel do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel. (2) Státní etalony mají pro příslušný obor měření nejvyšší metrologickou kvalitu ve státě. Schvaluje je Úřad, který též stanoví způsob jejich tvorby, uchovávání a používání. Za tvorbu, rozvoj a udržování státních etalonů odpovídá stát, který tuto činnost zajišťuje podle tohoto zákona. Státní etalony uchovává Český metrologický institut nebo oprávněné subjekty pověřené Úřadem k této činnosti. Český metrologický institut koordinuje budování a rozvoj státních etalonů a jejich uchovávání. Státní etalony se navazují především na mezinárodní etalony uchovávané podle mezinárodních smluv nebo na státní etalony jiných států s odpovídající metrologickou úrovní. (3) Pro další etalony nejvyšší metrologické kvality ve státě v oborech měření, kde není schválen státní etalon, platí ustanovení odstavce 2 obdobně. (4) K ochraně státních etalonů může být zřízeno v okolí jejich uchovávání ochranné pásmo podle zvláštních předpisů.1) (5) Hlavní etalony tvoří základ návaznosti měřidelnávaznosti měřidel u subjektů a podléhají povinné kalibraci. Kalibraci hlavních etalonů provádí na žádost uživatele Český metrologický institut nebo akreditované kalibrační laboratoře a zahraniční subjekty, které zaručují srovnatelnou metrologickou úroveň. Lhůtu následující kalibrace hlavního etalonu stanoví uživatel tohoto hlavního etalonu podle metrologických a technických vlastností, způsobu a četnosti používání hlavního etalonu. Je-li Český metrologický institut požádán o kalibraci hlavního etalonu v oborech měření, ve kterých jsou vyhlášena stanovená měřidla, je povinen ji buď provést, anebo může tuto kalibraci zprostředkovat v zahraničí. (6) Způsob návaznosti pracovních měřidel stanoví uživatel měřidla. Kalibraci pracovních měřidel si mohou jejich uživatelé zajistit sami pomocí svých hlavních etalonů nebo u jiných tuzemských nebo zahraničních subjektů, které mají hlavní etalony příslušné veličiny navázány v souladu s odstavcem 5. ČÁST II SCHVALOVÁNÍ TYPŮ MĚŘIDEL § 6 Schvalování typů měřidel vyrobených v tuzemsku (1) Měřidla podléhající schvalování typu ještě před zahájením výroby stanoví ministerstvo vyhláškou. Na žádost mohou být schváleny i typy jiných nově vyráběných měřidel. (2) Schvalování typu měřidla provádí Český metrologický institut. Zjišťuje, zda měřidlo bude schopno plnit funkci, pro kterou je určeno. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu. Postup schvalování typu měřidla stanoví ministerstvo vyhláškou. Minimální počet vzorků měřidla potřebných pro schvalování typu měřidla, které výrobce poskytne bezplatně, stanoví Český metrologický institut. (3) Na základě technických zkoušek a dalších zjištění Český metrologický institut vydá certifikát, že měřidlo jako typ schvaluje, a přidělí mu značku schválení typu, kterou musí výrobce, pokud tak stanoví ministerstvo vyhláškou, umístit na měřidle. Náležitosti certifikátu o schválení typu měřidla a grafickou podobu značky schválení typu stanoví vyhláška. Platnost certifikátu o schválení typu měřidla zaniká uplynutím deseti let od data jeho vydání. Tuto lhůtu může Český metrologický institut na žádost výrobce nebo dovozce prodloužit o dalších deset let; počet měřidel, která lze podle schváleného typu vyrobit, není omezen. (4) V případě, kdy hospodárnost schvalování nebo jeho technická proveditelnost by nebyla úměrná významu schválení daného typu měřidla, Český metrologický institut může sdělit výrobci, že tento typ schvalování nepodléhá. (5) Platnost certifikátu o schválení typu se pozastavuje, jestliže změnou konstrukce měřidla, použitého materiálu nebo technologie jeho výroby byly ovlivněny vlastnosti rozhodné pro jeho schválení. Výrobce měřidla schváleného typu je povinen předem ohlásit Českému metrologickému institutu tyto změny. Český metrologický institut schvalující typ měřidla potom rozhodne, zda je nutné provést nové schválení typu anebo zda zůstává v platnosti schválení původní. Český metrologický institut může platnost certifikátu o schválení typu měřidla pozastavit nebo i zrušit sám, jestliže vyráběná měřidla neodpovídají schválenému typu. (6) Český metrologický institut certifikát o schválení typu zruší, pokud měřidlo odpovídající schválenému typu vykazuje v provozu závadu obecné povahy, která způsobuje, že měřidlo je pro zamýšlené použití nevhodné. (7) Měřidla neschváleného typu, pokud měl být tento typ schválen, nelze uvádět do oběhu. (8) Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u výrobce, zda jsou měřidla vyráběna podle schválených typů. (9) Český metrologický institut může v certifikátu o schválení typu stanovit omezení v rozsahu, který stanoví ministerstvo vyhláškou. (10) Schvalování typu nepodléhají měřidla, která jsou již v používání a jsou nově zařazena do kategorie stanovených měřidel. § 7 Schvalování typů dovezených měřidel (1) Nově dovážené typy stanovených měřidel podléhají povinnému schvalování typu. Typy jiných nově dovážených měřidel kromě referenčních materiálů mohou být schvalovány podle tohoto zákona na žádost. Ustanovení § 6 platí pro schvalování dovážených měřidel obdobně, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Žádost o schválení typu dovezeného měřidla podává Českému metrologickému institutu ten, kdo uskutečňuje dovoz (dále jen „dovozce“), pokud již nebyl typ schválen na žádost zahraničního výrobce před uskutečněním dovozu. Není-li možné nebo hospodárné předkládat vzorky, dovozce je povinen umožnit Českému metrologickému institutu zjištění podmínek rozhodných pro schválení typu měřidla jiným způsobem postačitelným k účelu schvalování typu. (3) Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž je sjednána mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu s příslušnými předpisy tohoto státu, a v České republice podléhá požadavku na schválení typu, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu. (4) Měřidla uvedená v odstavci 3 se považují za měřidla, jejichž typ byl schválen podle tohoto zákona. § 8 Certifikace referenčních materiálů (1) Certifikované referenční materiály jsou materiály, jejichž složení nebo vlastnosti byly certifikovány Českým metrologickým institutem nebo autorizovaným metrologickým střediskemautorizovaným metrologickým střediskem nebo byly opatřeny certifikátem od akreditovaného výrobce certifikovaného referenčního materiálu. (2) Certifikací referenčního materiálu se potvrzuje hodnota jedné nebo více vlastností materiálu nebo látky postupem zajišťujícím návaznost na správnou realizaci jednotky, kterou se vyjadřují hodnoty vlastnosti, uvedené v certifikátu. Náležitosti certifikátu stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) O certifikaci referenčního materiálu se vydává certifikát udávající jednu nebo více hodnot vlastností a jejich nejistot a potvrzující, že byly dodrženy stanovené postupy k potvrzení vlastností a návaznosti. (4) Pro ověřování stanovených měřidel nebo kalibraci hlavních etalonů se používají certifikované referenční materiály. Pokud nelze z technických důvodů použít certifikované referenční materiály, je možno použít ostatní referenční materiály. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnější postup přípravy a certifikace referenčního materiálu. (6) Výrobci nebo dovozci, kteří certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály uvádějí do oběhu, jsou povinni uvést v dokumentaci jejich metrologické charakteristiky. ČÁST III OVĚŘOVÁNÍ A KALIBRACE MĚŘIDEL § 9 Ověřování a kalibrace (1) Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Ověřené stanovené měřidlo opatří Český metrologický institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou těchto způsobů. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Za úřední značku prvotního ověření podle tohoto zákona se považuje také označení shody a zajišťovací značky výrobce, umístěné na stanoveném měřidle, které bylo uvedeno na trh podle zvláštního právního předpisu5). (4) Poškozování nebo pozměňování platných úředních značek je zakázáno. (5) Při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem; není-li etalon k dispozici, lze použít certifikovaný nebo ostatní referenční materiál za předpokladu dodržení zásad návaznosti měřidelnávaznosti měřidel. (6) Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž je sjednána mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu s příslušnými předpisy tohoto státu, a pokud v České republice podléhá požadavku na prvotní ověření, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu. (7) Měřidla uvedená v odstavci 6 se považují za měřidla, u nichž bylo prvotní ověření zajištěno podle tohoto zákona. (8) U vybraných druhů stanovených měřidel se prodlužuje platnost ověření na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky. Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy stanovených měřidel, jejichž platnost ověření se na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky prodlužuje, a dobu, o kterou se u jednotlivých vybraných druhů stanovených měřidel platnost ověření prodlužuje. (9) Statistické výběrové zkoušky pro účely prodloužení doby platnosti ověření provádí Český metrologický institut, postupuje přitom podle opatření obecné povahy, které pro jednotlivé vybrané druhy stanovených měřidel stanoví postupy a podmínky zkoušek a kritéria jejich kladného výsledku. Žádost o provedení statistické výběrové zkoušky lze podat nejdříve 2 roky a nejpozději 1 rok před uplynutím doby platnosti předchozího ověření stanoveného měřidla. (10) Žadatel o prodloužení platnosti ověření je povinen s prodloužením doby platnosti ověření seznámit osoby dotčené měřením, a to do 3 měsíců ode dne vydání protokolu o prodloužení platnosti ověření. § 9a Hotově balené zboží a lahve používané jako odměrné obaly pro hotově balené zboží (1) Hotově baleným zbožímHotově baleným zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí kombinace výrobku a obalu, do kterého je výrobek hotově zabalen. Výrobek je hotově zabalen tehdy, pokud je bez přítomnosti kupujícího umístěn do jakéhokoli druhu obalu, přičemž množství výrobku obsažené v obalu, vyjádřené jako objem nebo hmotnost, má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu. (2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit jmenovité objemy nebo hmotnosti hotově baleného zbožíhotově baleného zboží, které může být uváděno na trh pouze v těchto jmenovitých objemech nebo hmotnostech. (3) Balírny hotově baleného zbožíhotově baleného zboží jsou oprávněny uvést na trh zboží s označením „e“, pokud a) mají zaveden systém kontroly správnosti množství, zajišťující splnění požadavků stanovených vyhláškou, včetně průkazné evidence četnosti a výsledků měření, písemně oznámily Českému metrologickému institutu uvedení hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ na trh a současně předaly Českému metrologickému institutu dokumentaci obsahující postupy výrobní kontroly množství zboží v balení, b) jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zbožíhotově baleného zboží stanovené vyhláškou, c) jsou uvedeny na obalech hotově baleného zbožíhotově baleného zboží údaje stanovené vyhláškou. (4) Dovozci jsou oprávněni uvést hotově balené zbožíhotově balené zboží označené symbolem „e“ na trh za předpokladu, že Českému metrologickému institutu doložili, že zahraniční balírna splňuje požadavky stanovené v odstavci 3. (5) Metrologickou kontrolu hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ ke zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, provádí Český metrologický institut; v případě splnění podmínek vydává osvědčení, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou, při opakovaných kontrolách vystavuje protokol potvrzující platnost osvědčení. (6) Výrobci a dovozci lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zbožíhotově balené zboží (dále jen „lahve“) jsou oprávněni uvést na trh lahve označené symbolem „3“, pokud a) mají osvědčení o metrologické kontrole lahví vydané Českým metrologickým institutem, kromě případů stanovených v § 12 odst. 1; způsob a metody metrologické kontroly lahví a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole lahví stanoví ministerstvo vyhláškou, b) jsou dodrženy dovolené odchylky objemu lahví, c) uvádí na lahve identifikační označení stanovené vyhláškou. (7) Metrologickou kontrolu lahví označených symbolem „3“ ke zjištění, zda jsou plněny podmínky stanovené v odstavci 6, provádí Český metrologický institut. (8) Český metrologický institut je oprávněn odebírat za náhradu od balíren nebo dovozců hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a od výrobců nebo dovozců lahví označených symbolem „3“ vzorky potřebné k provedení metrologické kontroly. Za odebrané vzorky poskytne Český metrologický institut náhradu ve výši prodejní ceny. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí balírna, výrobce nebo dovozce vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud hotově balené zbožíhotově balené zboží označené symbolem „e“ nebo lahve označené symbolem „3“ nesplňují požadavky stanovené vyhláškou. (9) Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci hotově baleného zbožíhotově baleného zboží nebo lahví označených symbolem „3“, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, týkající se jmenovitých objemů a hmotností, a povinných údajů uvedených na obalech hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a na lahvích označených symbolem „3“. § 10 Uvádění měřidel do oběhu (1) Před uvedením stanovených měřidel do oběhu má jejich výrobce a po provedení opravy těchto měřidel opravce povinnost zajistit jejich ověření. Výrobce certifikovaného referenčního materiálu má před jeho uvedením do oběhu povinnost předložit referenční materiál k certifikaci, pokud není akreditovaným výrobcem. (2) Prvotní ověření dovážených stanovených měřidel a certifikaci dovážených referenčních materiálů, určených jako certifikované referenční materiály, zajišťuje jejich uživatel, pokud to již nebylo zajištěno dovozcem nebo zahraničním výrobcem. § 11 Používání měřidel (1) Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená. (2) Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u uživatelů plnění povinností předkládat stanovená měřidla k ověření. Zjistí-li, že je používáno stanovené měřidlo bez platného ověření, měřidlo zaplombuje nebo zruší úřední značku. (3) Určená skupina měřidel může být stanovena k povinnému ověřování i jinými právními předpisy. (4) Český metrologický institut pro účely ověření stanoveného měřidla, jehož certifikát o schválení typu pozbyl platnosti, může povolit jeho konstrukční změnu, pokud touto konstrukční změnou dochází k nahrazení vadné nebo opotřebované části jinou částí od původní části odlišnou, ale funkčně s ní totožnou, a tato změna nemá vliv na a) funkci stanoveného měřidla, b) technické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu, a c) metrologické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu. (5) Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda. § 11a (1) Uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným měřením, požádat o přezkoušení stanoveného měřidla. (2) Český metrologický institut a subjekty autorizované podle tohoto zákona k ověřování příslušného druhu stanovených měřidel přezkouší stanovené měřidlo a o přezkoušení vydají osvědčení, jehož přílohou je zkušební protokol. Náležitosti osvědčení o přezkoušení a náležitosti zkušebního protokolu stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování. (4) Náklady přezkoušení stanoveného měřidla hradí a) žadatel o přezkoušení v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení vyhovujícím, b) uživatel stanoveného měřidla v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení nevyhovujícím. ČÁST IV VZTAHY K ZAHRANIČÍ § 12 (1) Osvědčení ve formě dokumentu nebo zahraniční značky o ověření, schválení nebo certifikaci měřidla, jeho typu, nebo referenčního materiálu vydané mezinárodní organizací nebo orgánem jiného státu nebo zahraniční doklad o metrologické kontrole hotově baleného zboží, popřípadě lahví se uznává za důkaz o ověření nebo schválení či metrologické kontrole hotově baleného zboží, popřípadě lahví provedené podle tohoto zákona, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (2) Ustanovení tohoto zákona se použijí jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví něco jiného. Ministerstvo stanoví vyhláškou zásady týkající se zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. ČÁST V ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SUBJEKTŮ § 13 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (1) V oblasti metrologie Úřad a) stanoví program státní metrologie a zabezpečuje jeho realizaci; b) zastupuje Českou republiku v mezinárodních metrologických orgánech a organizacích, zajišťuje úkoly vyplývající z tohoto členství a koordinuje účast orgánů a organizací na plnění těchto úkolů i úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv; c) autorizuje subjekty k výkonům v oblasti ověřování stanovených měřidel, certifikaci referenčních materiálů a úředního měřeníúředního měření, pověřuje oprávněné subjekty k uchovávání státních etalonů a kontroluje plnění stanovených povinností u všech těchto subjektů; při zjištění nedostatků v plnění stanovených povinností může autorizaci odebrat; d) provádí kontrolu činností Českého metrologického institutu; e) kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem; při výkonu kontroly postupuje podle zvláštního právního předpisu;2a) f) poskytuje metrologické expertizy, vydává osvědčení o odborné způsobilosti metrologických zaměstnanců a stanoví podmínky za účelem zajištění jednotného postupu subjektů pověřených uchováváním státních etalonů, autorizovaných metrologických středisekautorizovaných metrologických středisek a subjektů pověřených výkonem úředního měřeníúředního měření; g) zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zejména subjekty pověřené k uchovávání státních etalonů, autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska, subjekty autorizované pro úřední měřeníúřední měření, státní etalony, seznamy certifikovaných referenčních materiálů a schválené typy měřidel; h) plní úkoly podle zvláštních předpisů. (2) Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o subjektech pověřených ke schvalování typu měřidel a k ověřování měřidel. § 14 Český metrologický institut (1) Český metrologický institut a) provádí metrologický výzkum a uchovávání státních etalonů včetně přenosu hodnot měřicích jednotek na měřidla nižších přesností, b) provádí certifikaci referenčních materiálů, c) schvaluje typy měřidel a ověřuje stanovená měřidla, d) registruje subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, e) vykonává státní metrologický dozor u autorizovaných metrologických středisekautorizovaných metrologických středisek, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měřeníúředního měření, u subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, u uživatelů měřidel, f) provádí výzkum a vývoj v oblasti elektronické komunikace a podílí se na mezinárodní spolupráci v této oblasti, g) provádí metrologickou kontrolu hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a lahví označených symbolem „3“, h) posuzuje shodu a provádí zkoušení výrobků v rozsahu udělených autorizací či akreditace podle právního předpisu upravujícího oblast technických požadavků na výrobky2b), i) posuzuje technickou způsobilost měřicích zařízení a technických zařízení pro využití v elektronických komunikacích, j) vydává opatření obecné povahy podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1, § 9 odst. 9 a § 11a odst. 3, k) poskytuje odborné služby v oblasti metrologie, l) provádí statistické výběrové zkoušky podle § 9 odst. 9, m) provádí přezkušování stanovených měřidel podle § 11a. (2) Český metrologický institut může povolit a) konstrukční změnu stanoveného měřidla za podmínek stanovených v § 11 odst. 4, b) krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy nebo jeho montáže a ověřením s omezením této doby. (3) Český metrologický institut oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o vydání, změnách, zrušení nebo omezení certifikátů týkajících se schvalování měřidel. § 16 Autorizovaná metrologická střediska (1) Autorizovanými metrologickými střediskyAutorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel nebo certifikaci referenčních materiálů po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení Českým metrologickým institutem a po prověření kvalifikace odpovědných zaměstnanců, která je doložena certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou2b) nebo osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Úřadem. Pro účely autorizace může být využito zjištění prokázaných při akreditaci. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou. Na udělení autorizace není právní nárok. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínkami stanovenými v rozhodnutí o autorizaci, nebo pokud o to požádá, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší. (2) Úřad autorizovanému metrologickému střediskuautorizovanému metrologickému středisku přiděluje, popřípadě odnímá úřední značku pro ověření měřidla. V rozhodnutích a osvědčeních je autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko povinno uvést svůj název a připojit k podpisu otisk razítka autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska. (3) Jiné subjekty než ty, které jsou k tomu autorizovány, nejsou oprávněny užívat označení autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko, a to ani jako součást svého názvu. § 17 Oprávnění zaměstnanců Českého metrologického institutu Zaměstnanci Českého metrologického institutu jsou při plnění úkolů stanovených tímto zákonem oprávněni vstupovat do provozních prostorů a objektů kontrolovaných subjektů, požadovat potřebné informace, doklady a údaje i zajištění podmínek potřebných pro výkon uvedených funkcí. Při tom jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, dodržovat zvláštní právní předpisy platné pro vstup do jednotlivých objektů. Zaměstnanci Českého metrologického institutu se vykazují zvláštním průkazem, popřípadě pověřením vydaným Úřadem. Kontrolované subjekty jsou povinny jim umožnit plnění těchto úkolů a poskytnout jim k tomu potřebnou součinnost. § 18 Úkoly subjektů Subjekty a) vedou evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a předkládají tato měřidla k ověření; b) zajišťují jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti. § 19 Registrace subjektů (1) Subjekty, které hodlají opravovat stanovená měřidla nebo provádět jejich montáž, jsou povinny podat žádost o registraci Českému metrologickému institutu. Pokud má žadatel pro náležitý výkon činnosti vytvořeny potřebné předpoklady, podrobněji stanovené vyhláškou, Český metrologický institut registraci provede a vydá o tom osvědčení. Náležitosti žádosti o registraci a osvědčení o registraci stanoví ministerstvo vyhláškou. Český metrologický institut registraci zruší, jestliže zanikly důvody, pro které byla provedena. Subjekt je povinen ohlásit Českému metrologickému institutu trvalé ukončení registrované činnosti. (2) Registrace podle odstavce 1 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. § 21 Úřední měření Úřad může v případech hodných zvláštního zřetele autorizovat subjekt na jeho žádost k výkonu úředního měřeníúředního měření ve stanoveném oboru měření po prověření úrovně jeho technického a metrologického vybavení. Podmínkami výkonu je používání měřidel, u nichž je zajištěna metrologická návaznost, certifikát odborné způsobilosti úředního měřiče vydaný akreditovanou osobou2b) nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané Úřadem a dohled prováděný Českým metrologickým institutem. Úředním měřenímÚředním měřením se rozumí metrologický výkon, o jehož výsledku vydává autorizovaný subjekt doklad, který má charakter veřejné listiny. Jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínky stanovené v rozhodnutí o autorizaci, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou. ČÁST VI ÚHRADA A PŘESTUPKY § 22 Úhrady Výkony v metrologii se poskytují za úplatu, pokud předpisy o správních poplatcích nestanoví vyměření poplatku. § 23 Přestupky (1) Subjekt se dopustí přestupku tím, že a) uvedl do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být; b) použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený; c) neoprávněně použil, pozměnil nebo poškodil úřední značku měřidla; d) ověřil stanovené měřidlo bez oprávnění podle § 14 nebo 16, nebo provedl úřední měřeníúřední měření bez oprávnění podle § 21, nebo opravil, popřípadě provedl montáž stanoveného měřidla bez registrace podle § 19 tohoto zákona; e) neposkytl zaměstnancům Českého metrologického institutu zákonem stanovenou součinnost; f) neplní povinnosti stanovené v § 18; g) opatřil certifikovaný referenční materiál neplatným certifikátem; h) uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zbožíhotově balené zboží označené symbolem „e“, nebo lahve označené symbolem „3“ v rozporu s § 9a odst. 3, 4, 6 nebo 9, nebo uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zbožíhotově balené zboží v rozporu s § 9a odst. 2; i) jako žadatel o prodloužení platnosti ověření neseznámil osoby dotčené měřením s prodloužením doby platnosti ověření podle § 9 odst. 10; j) provedl konstrukční změnu stanoveného měřidla bez povolení podle § 11 odst. 4. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (3) Přestupky podle odstavce 1 projednává Úřad. ČÁST VII USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 24 Řízení (1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. O schválení typu měřidla nebo o certifikaci referenčního materiálu se namísto správního rozhodnutí vydává certifikát, o ověření stanoveného měřidla se namísto správního rozhodnutí vydává ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou. O metrologické kontrole hotově baleného zboží se namísto správního rozhodnutí vydává osvědčení. Pokud na základě zkoušky nebyl vydán certifikát, ověřovací list nebo nebylo měřidlo opatřeno úřední značkou, nebo nebylo vydáno osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží, vydá se o tom rozhodnutí o zamítnutí ve správním řízení. (2) Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska jsou povinny provádět metrologické výkony ve lhůtách stanovených v § 25. Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska jsou oprávněny řízení zastavit, jestliže účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost. (3) O opravných prostředcích proti rozhodnutím Českého metrologického institutu a autorizovaných metrologických středisekautorizovaných metrologických středisek rozhoduje Úřad. Odvolání proti těmto rozhodnutím nemají odkladný účinek. Opravné prostředky proti rozhodnutím Úřadu mají odkladný účinek. (4) Rozhodnutí o registraci subjektů podle § 19 jsou přezkoumatelná krajským soudem podle zvláštních předpisů.3) Návrh na přezkoumání rozhodnutí lze krajskému soudu podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení.4) § 24a Měřidlo nesmí být označeno značkami a údaji, které by svým významem nebo podobou mohly vést k záměně s úředními značkami podle § 7 a 9. § 24b Ustanovení tohoto zákona týkající se schválení typu a prvotního ověření se nepoužijí, pokud zvláštní právní předpis5) stanoví jinak. § 24d (1) Dotčenými orgány k projednání návrhu opatření obecné povahy jsou orgány státní správy v oblasti metrologie6). (2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho uveřejnění, nestanoví-li v něm Český metrologický institut počátek účinnosti pozdější. Dnem uveřejnění je den, který je uveden v záhlaví opatření obecné povahy. § 25 Lhůty pro výkony schvalování typů měřidel, ověřování stanovených měřidel a certifikaci referenčních materiálů (1) Schválení typu měřidla nebo jeho zamítnutí musí být provedeno nejpozději do 90 dnů od dodání vzorku měřidla, v případě provedení výkonu u výrobce od prvního úkonu Českého metrologického institutu. Pro ostatní úkony Českého metrologického institutu a autorizovaných metrologických středisekautorizovaných metrologických středisek činí lhůta 60 dnů od předložení měřidla, popřípadě příslušného dokladu. (2) Nemůže-li Český metrologický institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko ve stanovené lhůtě rozhodnout, je povinen účastníka řízení o tom uvědomit s uvedením důvodu a stanovit pro daný výkon náhradní lhůtu. (3) Český metrologický institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko se může s účastníkem řízení dohodnout na jiné než stanovené lhůtě. § 26 Přechodné ustanovení (1) Řízení ve věcech státní metrologie započatá před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. (2) Lhůty pro periodické ověřování měřidel stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti až do prvního ověření měřidla za účinnosti tohoto zákona; od tohoto ověření měřidla začínají běžet lhůty stanovené podle tohoto zákona. Jestliže organizace používá měřidlo, které je nově zařazeno jako stanovené, je povinna přihlásit je k ověření nejpozději do 90 dnů od jeho stanovení. Do ukončení ověřovacího řízení může být měřidlo předběžně používáno. (3) Pověření organizací ověřováním měřidel, popřípadě dalšími metrologickými činnostmi podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do jejich nahrazení autorizačními akty podle tohoto zákona, pokud nebudou odňata, nejdéle však do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. § 27 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášky k provedení § 2 odst. 1, § 3 odst. 3, § 6 odst. 1 až 3 a 9, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1, 2 a 8, § 9a odst. 2, 3, 5 a 6, § 11a odst. 2, § 12 odst. 2, § 16, § 19 až 21. § 28 Zrušovací ustanovení Zrušují se 1. zákon č. 85/1866 ř. z., o veřejných ústavech vážních a měrných, 2. nařízení ministerstva obchodu č. 126/1876 ř. z., jímž se vydává předpis vykonávací k zákonu č. 85/1866 ř. z., o veřejných ústavech vážních a měrných, 3. zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, ve znění zákona č. 57/1975 Sb., 4. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 102/1967 Sb., 5. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 33/1964 Sb., o československých analytických normálech, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 26/1983 Sb., 6. výnos Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 1. listopadu 1979 č. j. 922/79/15-Jn/Šn o státních a podnikových ověřovacích značkách pro měřidla, oznámený v částce 26/1979 Sb., 7. výnos č. 902/1981 Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 28. října 1981 o státní značce schválení typu měřidla pro typové ověřování měřidel, popř. schvalování vzorků měřidel, oznámený v částce 34/1981 Sb., 8. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 93/1988 Sb., o stanovených měřidlech. § 29 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 2) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. 2a) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 2b) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2c) Část šestá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 2e) § 14 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 3) § 244 a násl. občanského soudního řádu. 4) § 53 až 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 5) Například nařízení vlády č. 326/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností, a nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla. 6) § 2 zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. 7) Směrnice Komise (EU) 2019/1258 ze dne 23. července 2019, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku příloha směrnice Rady 80/181/EHS, pokud jde o definice základních jednotek SI.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o územnom a správnom členení Slovenskej republiky Vyhlášeno 19. 12. 1990, datum účinnosti 19. 12. 1990, částka 84/1990 * § 1 - Základné ustanovenia * § 2 - Územné zmeny * Názov obce a jej častí * § 3 - (1) Každá obec a jej časť má svoj názov. Obce a ich časti sa označujú v úradnom jazyku.4) * § 4 - (1) Názvy nových obcí a ich častí sa určujú spravidla podľa miestnych názvov, pomenovania významnejších prírodných útvarov, javov alebo historických udalostí súvisiacich s územím obce alebo po nežijúcich významných osobnostiach. * § 5 - Názvy obcí a ich častí (§ 3 a 4) sú záväzné pre vyhotovenie a použitie orientačných a dopravných tabúľ, pre označovaie sídiel orgánov, úradov, podnikov a iných právnických osôb a miest trvalého a prechodného pobytu fyzických osôb, pre označovanie železničn * Správne členenie * § 6 - (1) Územie Slovenskej republiky sa administratívne člení na okresy. Okres je územným obvodom pre výkon pôsobnosti orgánov štátu, ak osobitný zákon neustanovuje inak.5) * § 7 - (1) Každá obec patrí do niektorého okresu. Presun obce do iného okresu schvaľuje vláda so súhlasom obce. * § 8 - Označovanie ulíc a iných verejných priestranstiev * Číslovanie stavieb * § 9 - (1) Stavby spojené so zemou pevným základom8) (ďalej len „stavba“) majú súpisné číslo. Súpisným číslom sa označí každá samostatná stavba, ktorá má vlastný vchod. Ak ide o zoskupené stavby slúžiace na iné, než obytné účely, označí sa súpisným číslom iba jed * § 10 - (1) Na orientáciu na uliciach označených názvami má každá stavba a v nej každý samostatný vchod aj orientačné číslo. Každá ulica označená názvom má samostatný číselný rad orientačných čísiel. * § 11 - (1) O číslovaní stavieb súpisnými a orientačnými číslami rozhoduje obec. Vedie aj evidenciu jednotlivých druhov číslovania, ktorú sústavne udržiava v súlade so skutočným stavom. O určení alebo zrušení čísla obec bezodkladne upovedomí stredisko geodézie. * § 12 - (1) Na označenie stavieb súpisným číslom sa používajú tabuľky z trvanlivého materiálu, které zaobstaráva obec na vlastné trovy. V každej obci možno používať tabuľky iba jedného vzoru. Ich pripevnenie a údržbu zabezpečujú vlastníci (užívatelia) stavieb. * § 12a - Odo dňa vyhlásenia referenda alebo volieb do Federálneho zhromaždenia, do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov samosprávy obcí alebo hlasovania obyvateľov obce nemožno až do vykonania referenda, volieb alebo hlasovania rozhodnúť o územnej zmene (§ 2 o * Záverečné ustanovenia * § 13 - (1) Porušenie povinnosti podľa § 5, § 8 ods. 5, § 11 ods. 2, § 12 ods. 1 a 2 a § 12a je priestupkom, ktorý sa prejedná podľa osobitných zákonov.10) * § 14 - Zrušujú sa * § 15 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. * Príloha zákona SNR č. 517/1990 Zb. Aktuální znění od 1. 7. 1992 (295/1992 Sb.) 517 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 22. novembra 1990 o územnom a správnom členení Slovenskej republiky Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Základné ustanovenia (1) Základnou územnou jednotkou Slovenskej republiky je obecobec.1) (2) Územia obcíobcí tvoria územia Slovenskej republiky. § 2 Územné zmeny (1) Založiť alebo zrušiť obecobec, rozdeliť obecobec alebo zlúčiť obceobce patrí vláde Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“). (2) Rozhodnúť podľa odseku 1 možno iba so súhlasom obceobce 2) a na základe stanoviska okresného úradu. (3) Vykonať zmenu územia obceobce patrí okresnému úradu. (4) Rozhodnúť podla odseku 3 možno iba so súhlasom obceobce.3) Názov obce a jej častí § 3 (1) Každá obecobec a jej časť má svoj názov. ObceObce a ich časti sa označujú v úradnom jazyku.4) (2) Určovať a meniť názvy obcíobcí patrí vláde na návrh Ministerstva vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“). Určovať a meniť názvy častí obcíobcí patrí ministerstvu vnútra. (3) Podklady na rozhodnutia podľa odseku 2 predkladá ministerstvu vnútra okresný úrad spolu s vlastným stanoviskom k návrhu. (4) Rozhodnúť podľa odseku 2 možno iba so súhlasom obceobce.3) (5) Pred rozhodnutím podľa odseku 2 posúdi návrh odborná názvoslovná komisia ministerstva vnútra. Stanovisko komisie je jedným z podkladov pre rozhodnutie. § 4 (1) Názvy nových obcíobcí a ich častí sa určujú spravidla podľa miestnych názvov, pomenovania významnejších prírodných útvarov, javov alebo historických udalostí súvisiacich s územím obceobce alebo po nežijúcich významných osobnostiach. (2) ObecObec, ktorá vznikne zlúčením obcíobcí, má spravidla názov jednej zo zlučovaných obcíobcí. Výnimočne možno určiť aj zložený názov, ak jeho používanie nebude ťažkopádne. (3) ObecObec, ktorá vznikne rozdelením obceobce, má spravidla názov, ktorý mala ako časť obceobce pred rozdelením. Ak nová obecobec nevznikla z bývalej časti obceobce pred rozdelením, určí sa jej názov podľa odseku 1. (4) Neprípustné sú názvy príliš dlhé, duplicitné, urážajúce mravnosť, náboženské alebo národnostné cítenie, jazykovo nesprávne a nepriliehavé vzhľadom na historický vývin územia. (5) Ak sa má určiť alebo zmeniť názov obceobce alebo jej časti v súvislosti so zmenou územia, treba obe zmeny vykonať naraz. § 5 Názvy obcíobcí a ich častí (§ 3 a 4) sú záväzné pre vyhotovenie a použitie orientačných a dopravných tabúľ, pre označovaie sídiel orgánov, úradov, podnikov a iných právnických osôb a miest trvalého a prechodného pobytu fyzických osôb, pre označovanie železničných staníc, letísk a prístavov, pre zostavovanie cestovných poriadkov, štatistických prehľadov, telekomunikačných lexikónov, kartografických diel, pre používanie v tlači a iných prostriedkoch masovej komunikácie a v úradnej činnosti štátnych orgánov a obcíobcí. Správne členenie § 6 (1) Územie Slovenskej republiky sa administratívne člení na okresyokresy. OkresOkres je územným obvodom pre výkon pôsobnosti orgánov štátu, ak osobitný zákon neustanovuje inak.5) (2) Sídla okresov sú uvedené v prílohe tohto zákona; sú sídlami orgánov štátu vykonávajúcich pôsobnosť v územnom obvode okresuokresu. § 7 (1) Každá obecobec patrí do niektorého okresuokresu. Presun obceobce do iného okresuokresu schvaľuje vláda so súhlasom obceobce. (2) Zoznam obcíobcí tvoriacich jednotlivé okresyokresy po prerokovaní s obcami zostavuje a vyhlasuje ministerstvo vnútra v Zbierke zákonov6) spravidla raz za štyri roky; každoročne v nej vyhlasuje zmeny v tomto zozname. § 8 Označovanie ulíc a iných verejných priestranstiev (1) V obciach, v ktorých je viac ulíc a iných verejných priestranstiev (ďalej len „ulica“), má každá ulica svoj názov. (2) Názvy ulíc sa určujú podľa vecí, prírodných javov, významných udalostí, miest, nežijúcich osôb a pod. s prihliadnutím na históriu obceobce a jej okolia. Neprípustné sú názvy po žijúcich osobách, príliš dlhé, duplicitné, urážajúce mravnosť, náboženské alebo národnostné cítenie, jazykovo nesprávne, nepriliehavé vzhľadom na historický vývin obceobce a jej častí alebo jej okolia. (3) O určovaní názvov ulíc rozhoduje obecobec po prerokovaní s obyvateľmi obceobce alebo jej časti7) a po vyjadrení odbornej názvoslovnej komisie. Odbornú názvoslovnú komisiu zriaďuje okresný úrad. (4) Ulice sú verejne označené orientačnými tabuľami s uvedením názvu, prípadne ďalších orientačných údajov vyznačujúcich smer ulice, podchody, priechody a pod. Označenie ulíc zabezpečuje obecobec na vlastné trovy. V každej obciobci možno používať orientačné tabule iba jedného vzoru. (5) Vlastníci a užívatelia nehnuteľností sú povinní umožniť pripevnenie orientačnej tabule s označením ulice. Číslovanie stavieb § 9 (1) Stavby spojené so zemou pevným základom8) (ďalej len „stavba“) majú súpisné číslo. Súpisným číslom sa označí každá samostatná stavba, ktorá má vlastný vchod. Ak ide o zoskupené stavby slúžiace na iné, než obytné účely, označí sa súpisným číslom iba jedna zo stavieb, ktorej hlavný vchod vyúsťuje do ulice. (2) O tom, či ide o stavbu podľa odseku 1, je v pochybnostiach rozhodujúce stanovisko stavebného úradu. (3) Časti obceobce môžu mať samostatné súpisné číslovanie. § 10 (1) Na orientáciu na uliciach označených názvami má každá stavba a v nej každý samostatný vchod aj orientačné číslo. Každá ulica označená názvom má samostatný číselný rad orientačných čísiel. (2) Číselný rad orientačných čísiel začína spravidla od stredu obceobce. Stavby na ľavej strane ulice majú nepárne čísla a na pravej strane párne čísla číselného radu orientačných čísiel. (3) Ak sú na ulici prieluky určené na zastavanie, treba v číselnom rade orientačných čísiel počítať s orientačnými číslami pre budúce stavby. § 11 (1) O číslovaní stavieb súpisnými a orientačnými číslami rozhoduje obecobec. Vedie aj evidenciu jednotlivých druhov číslovania, ktorú sústavne udržiava v súlade so skutočným stavom. O určení alebo zrušení čísla obecobec bezodkladne upovedomí stredisko geodézie. (2) Označiť stavbu súpisným a orientačným číslom treba do jedného mesiaca od jej kolaudácie.9) § 12 (1) Na označenie stavieb súpisným číslom sa používajú tabuľky z trvanlivého materiálu, které zaobstaráva obecobec na vlastné trovy. V každej obciobci možno používať tabuľky iba jedného vzoru. Ich pripevnenie a údržbu zabezpečujú vlastníci (užívatelia) stavieb. (2) Označenie stavieb orientačnými číslami zaobstarávajú ich vlastníci (užívatelia) na vlastné trovy; zabezpečujú aj ich pripevnenie a údržbu. ObecObec používa tabuľky iba jedného vzoru. (3) Orientačné číslo sa umiestňuje z čelného pohľadu po pravej strane od vchodu do stavby tak, aby bolo viditeľné z verejného priestranstva. Tabuľka so súpisným číslom sa umiestňuje na vonkajšej strane stavby, ktorej sa týka. § 12a Odo dňa vyhlásenia referenda alebo volieb do Federálneho zhromaždenia, do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov samosprávy obcíobcí alebo hlasovania obyvateľov obceobce nemožno až do vykonania referenda, volieb alebo hlasovania rozhodnúť o územnej zmene (§ 2 ods. 2), určiť alebo zmeniť názov obceobce alebo jej časti (§ 3 ods. 2), určiť názov ulice alebo iného verejného priestranstva (§ 8 ods. 3), ani rozhodnúť o zmene číslovania stavieb (§ 11 ods. 1). Záverečné ustanovenia § 13 (1) Porušenie povinnosti podľa § 5, § 8 ods. 5, § 11 ods. 2, § 12 ods. 1 a 2 a § 12a je priestupkom, ktorý sa prejedná podľa osobitných zákonov.10) (2) Výnos pokút za tieto priestupky je príjmom rozpočtu obceobce, v ktorej boli spáchané. § 14 Zrušujú sa 1. zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1970 Zb. o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, 2. vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 93/1970 Zb. o určovaní názvov obcí a ich častí, ulíc a iných verejných priestranstiev a o číslovaní budov, 3. nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 80/1972 Zb. o zmene územia Západoslovenského kraja a Stredoslovenského kraja. § 15 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha zákona SNR č. 517/1990 Zb. Sídlami okresov až po dobu nového riešenia územného členenia Slovenskej republiky sú doterajšie sídla okresov 1. Banská Bystrica 2. Bardejov 3. Bratislava (aj pre okresokres Bratislava - vidiek) 4. Čadca 5. Dolný Kubín 6. Dunajská Streda 7. Galanta 8. Humenné 9. Komárno 10. Košice (aj pre okresokres Košice - vidiek) 11. Levice 12. Liptovský Mikuláš 13. Lučenec 14. Martin 15. Michalovce 16. Nitra 17. Nové Zámky 18. Poprad 19. Považská Bystrica 20. Prievidza 21. Prešov 22. Rimavská Sobota 23. Rožňava 24. Senica 25. Spišská Nová Ves 26. Stará Ľubovňa 27. Svidník 28. Topoľčany 29. Trebišov 30. Trenčín 31. Trnava 32. Veľký Krtíš 33. Vranov nad Topľou 34. Zvolen 35. Žiar nad Hronom 36. Žilina 1) Čl. 86 ods. 2 ústavného zákona č. 100/1960 Zb. Ústava Československej socialistickej republiky v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb. § 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. 2) Čl. 87 ods. 2 ústavného zákona č. 100/1960 Zb. v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb. § 11 ods. 4 písm. a) a § 11 ods. 5 a 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. 3) § 11 ods. 6 a 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. § 8 ods. 2 a § 9 ods. 1 písm. a) a § 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave. § 8 ods. 3 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice. 4) § 3 ods. 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 428/1990 Zb. o úradnom jazyku v Slovenskej republike. 5) Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe. 6) § 9 zákona č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov. § 7 ods. 1 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej socialistickej republiky v Zbierke zákonov. 7) § 11 ods. 6 a 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. 8) § 119 ods. 2 Občianskeho zákonníka. 9) § 76 a nasl. zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon). 10) § 46 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 518/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 518/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o prechode zakladateľskej alebo zriaďovateľskej funkcie národných výborov na obce, ústredné orgány štátnej správy a orgány miestnej štátnej správy Vyhlášeno 19. 12. 1990, datum účinnosti 19. 12. 1990, částka 84/1990 * § 1 - Tento zákon upravuje prechod zakladateľskej funkcie1) národných výborov voči štátnym podnikom založeným národnými výbormi a zriaďovateľskej funkcie2) národných výborov voči organizáciám alebo zariadeniam zriadeným národnými výbormi na obce, ústredné orgány * § 2 - Zakladateľská funkcia * § 3 - Zriaďovateľská funkcia * § 4 - Drobné prevádzkárne národných výborov prechádzajú do riadenia obce, v ktorej majú sídlo. * § 5 - (1) Ústredný orgán štátnej správy a miestny orgán štátnej správy môžu preniesť svoju zakladateľskú alebo zriaďovateľskú funkciu v odvetviach uvedených v § 2 ods. 2, 3, 4 a 6 a § 3 ods. 2 a 3 tohto zákona na obec na základe dohody. * § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 19. 12. 1990 518 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 22. novembra 1990 o prechode zakladateľskej alebo zriaďovateľskej funkcie národných výborov na obce, ústredné orgány štátnej správy a orgány miestnej štátnej správy Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Tento zákon upravuje prechod zakladateľskej funkcie1) národných výborov voči štátnym podnikom založeným národnými výbormi a zriaďovateľskej funkcie2) národných výborov voči organizáciám alebo zariadeniam zriadeným národnými výbormi na obceobce, ústredné orgány štátnej správy a miestne orgány štátnej správy. § 2 Zakladateľská funkcia (1) Zakladateľská funkcia voči štátnemu podniku, ktorého zakladateľom je národný výbor, prechádza na obecobec, v ktorej má štátny podnik sídlo, s výnimkou štátnych podnikov pôsobiacich v odvetviach uvedených v odseku 2, 3, 4 a 6. (2) Zakladateľská funkcia krajských národných výborov voči štátnym podnikom, ktoré pôsobia v odvetviach potravinárskeho priemyslu, vodného hospodárstva, dopravy, dopravného stavebníctva, automobilového opravárenstva, obchodu, zberu druhotných surovín, projektovania a výskumno-vývojovej základne v miestnom hospodárstve, prechádza na príslušný ústredný orgán štátnej správy. (3) Na príslušný ústredný orgán štátnej správy prechádza zakladateľská funkcia aj voči tým štátnym podnikom, ktoré vznikli vyčlenením3) zo štátnych podnikov založených krajskými národnými výbormi v odvetviach uvedených v odseku 2. (4) Na príslušný ústredný orgán štátnej správy prechádza zakladateľská funkcia aj voči štátnym podnikom pôsobiacim v odvetví miestneho stavebníctva, založeným okresnými národnými výbormi, krajskými národnými výbormi, Národným výborom hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a Národným výborom mesta Košice. (5) Mestská doprava v Bratislave a v Košiciach je v pôsobnosti mestských zastupiteľstiev. (6) Na príslušný ústredný orgán štátnej správy prechádza zakladateľská funkcia aj voči štátnym podnikom pôsobiacim v odvetviach vodného hospodárstva a projektovania založených Národným výborom hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy. § 3 Zriaďovateľská funkcia (1) Rozpočtové a príspevkové organizácie zriadené národnými výbormi, ich zariadenia a zariadenia vnútornej správy národných výborov (ďalej len „organizácie“) prechádzajú do riadenia obceobce, v ktorej má organizácia sídlo, s výnimkou organizácií uvedených v odsekoch 2 a 3. (2) Na príslušný ústredný orgán štátnej správy prechádzajú organizácie v odvetviach (úsekoch) a) zdravotníctva, a to všetky zdravotnícke zariadenia okrem detských jaslí, b) kultúry, a to 1. všetky kultúrne zariadenia okrem tých, ktoré zriadili miestne a mestské národné výbory, Národný výbor hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, Národný výbor mesta Košíc a ich obvodné národné výbory, 2. krajské ústavy štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody a Mestská správa štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave, okrem úsekov ochrany prírody, c) dopravy, a to 1. okresné správy ciest, 2. krajské dopravné strediská, d) účelových investorských a inžinierskych organizácií, a to 1. útvary hlavného architekta krajských národných výborov, 2. Stavoinvesty, okrem investorskej funkcie zabezpečovanej v rámci systému komplexnej bytovej výstavby a účelovej investičnej výstavby obcami, e) vnútornej správy, a to 1. okresné správy Zboru požiarnej ochrany, 2. Výpočtové stredisko Východoslovenského krajského národného výboru, f) výskumno-vývojovej základne v miestnom hospodárstve, a to Krajská organizácia pre rozvoj techniky v Bratislave a Banskej Bystrici, g) životného prostredia, a to 1. správy chránených krajinných oblastí: Ponitrie, Kysuce, Strážovské vrchy, Cerová vrchovina a Latorica, 2. úseky ochrany prírody krajských ústavov štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody a Mestskej správy štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave. (3) Na príslušný orgán miestnej štátnej správy prechádzajú a) útvary hlavného architekta zriadené okresnými národnými výbormi, b) okresné noviny, c) výcvikové strediská, sklady a ostatné zariadenia civilnej obrany, okrem skladov prostriedkov protichemickej ochrany obyvateľstva v obciach, d) štátne okresné archívy, e) užívateľské strediská výpočtovej techniky okresných národných výborov, f) školiace, rekreačné a ubytovacie zariadenia okresných národných výborov, g) útvary hospodárskej správy krajských a okresných národných výborov, h) všetky školy a školské zariadenia, i) všetky zariadenia sociálnej starostlivosti, okrem kubov dôchodcov, samostatných jedální s vlastnou kuchyňou pre dôchodcov, stredísk osobnej hygieny, práčovní opatrovateľskej služby a stredísk sociálnej starostlivosti, domovov dôchodcov a domovov - penziónov zriadených Národným výborom hlavného mesta Bratislavy a jeho obvodnými národnými výbormi. § 4 Drobné prevádzkárne národných výborov prechádzajú do riadenia obceobce, v ktorej majú sídlo. § 5 (1) Ústredný orgán štátnej správy a miestny orgán štátnej správy môžu preniesť svoju zakladateľskú alebo zriaďovateľskú funkciu v odvetviach uvedených v § 2 ods. 2, 3, 4 a 6 a § 3 ods. 2 a 3 tohto zákona na obecobec na základe dohody. (2) Spory, ktoré vzniknú pri uplatňovaní tohto zákona, rozhodne vláda Slovenskej republiky na základe návrhu dotknutých orgánov štátnej správy alebo obcíobcí. § 6 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) § 4 zákona č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku. 2) § 20, 21 a 22 zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov. 3) § 32 zákona č. 111/1990 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 85/1990 * Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II * Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. Aktuální znění od 1. 1. 1991 524 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 27. novembra 1990, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch Slovenska národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch sa mení a dopĺňa takto: 1. § 1 znie: „§ 1 Orgány štátnej správy Slovenskej republiky a obce vedú občanov k tomu, aby dodržiavali zákony a ostatné právne predpisy a rešpektovali práva spoluobčanov; dbajú najmä o to, aby občania nesťažovali plnenie úloh štátnej správy a obcí a nenarúšali verejný poriadok a občianske spolunažívanie.“. 2. § 13 ods. 3 a 4 znejú: „(3) Pokuta je príjmom obce, ak bola uložená za priestupky proti verejnému poriadku (§ 47 a 48), proti občianskemu spolunažívaniu (§ 49), proti majetku (§ 50), ako aj za priestupky proti poriadku v správe vykonávanej obcou (§ 21 ods. 1, § 24 ods. 1 písm. a) a d), § 26 ods. 1, § 27 ods. 1 písm. b), § 30 ods. 1, § 32 ods. 1, § 34 ods. 1, § 35 ods. 1, § 45 a 46) a za priestupky porušenia všeobecne záväzného nariadenia obce. Výnosy ostatných pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. (4) Príjmom obce sú aj výnosy pokút uložených obcou v blokovom konaní.“. 3. V nadpise časti II sa vypúšťa slovo „štátnej“. 4. Nadpis § 21 znie: „Priestupky vyskytujúce sa na viacerých úsekoch správy“. 5. V § 21 ods. 1 písm. a) sa slová „štátneho orgánu alebo organizácie“ nahrádzajú slovami „štátneho orgánu, obce alebo organizácie“. 6. V § 21 ods. 1 písm. b) sa za slová „štátnej správy“ vkladajú slová „alebo obci“. 7. V § 21 ods. 1 písm. f) sa na koniec pripájajú slová „alebo obce“. 8. § 33 ods. 2 znie: „(2) Za priestupok podľa odseku 1 písm. a), c) a d) možno uložiť pokutu do 3000 Kčs; za priestupok podľa odseku 1 písm. e) pokutu do 5000 Kčs a za priestupok podľa odseku 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kčs.“. 9. § 43 ods. 1 písm. b) znie: „b) neuposlúchne povolanie vydané príslušným orgánom na základe branného zákona alebo zákona o civilnej službe,“. 10. § 46 znie: „§ 46 Iné priestupky proti poriadku v správe Priestupkom proti poriadku v správe je porušenie aj iných povinností než uvedených v § 21 až 45, ak sú ustanovené všeobecne záväznými právnými predpismi, vrátane všeobecne záväzných nariadení obcí a všeobecne záväzných vyhlášok miestnych orgánov štátnej správy, ak sa takýmto konaním sťaží plnenie úloh štátnej správy alebo obcí. Za tento priestupok možno uložiť pokutu do 1000 Kčs.“. 11. V § 48 sa slová „národných výborov“ nahrádzajú slovami „obcí a všeobecne záväzných vyhlášok miestnych orgánov štátnej správy“. 12. V § 49 ods. 1 písm. c) sa za slová „štátnym orgánom“ dáva čiarka a vkladajú slová „pred orgánom obce“. 13. § 52 znie: „§ 52 Priestupky prejednávajú tieto správne orgány: a) obvodné úrady, b) orgány Zboru národnej bezpečnosti, ak ide o priestupky spáchané porušením všeobecne záväzných právnych predpisov o bezpečnosti a plynulosti cestnej premávky, c) iné orgány štátnej správy, ak tak ustanovuje osobitný zákon.“. 14. § 53 sa vypúšťa. 15. V § 64 písm. a) sa za slová „štátnych orgánov“ dáva čiarka a vkladajú slová „od obcí“. 16. V § 67 ods. 2 sa za slová „štátneho orgánu“ vkladá slovo „obce“. 17. V § 78 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“. 18. § 79 ods. 4 znie: „(4) Úhrada trov konania je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.“. 19. § 85 ods. 2 znie: „(2) Orgány oprávnené ukladať a vyberať pokuty v blokovom konaní odoberajú pokutové bloky od daňového úradu.“. 20. V § 86 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie: „b) obce priestupky proti verejnému poriadku podľa § 47 a 48, priestupky proti občianskemu spolunažívaniu podľa § 49, priestupky proti majetku podľa § 50, ako aj priestupky proti poriadku v správe vykonávanej obcou (§ 21 ods. 1, § 24 ods. 1 písm. a) a d), § 26 ods. 1, § 27 ods. 1 písm. b), § 30 ods. 1, § 32 ods. 1, § 34 odst. 1, § 35 ods. 1, § 45 a 46) a priestupky porušenia všeobecne záväzného nariadenia obce,“. 21. V § 86 sa v doterajšom písmene b) slová „podľa § 21 ods. 1 písm. a), c), e) a g)“ nahrádzajú slovami „podľa § 21 ods. 1 písm. b), d) a f)“. Písmená b) až d) sa označujú ako písmená c) až e). 22. Za § 94 sa vkladá nový § 94a, ktorý znie: „§ 94a Správný orgán vyhotovuje spôsobom ustanoveným osobitnými predpismi o registri trestov listy postihu páchateľov devízových priestupkov a zasiela ich registru trestov generálnej prokuratúry; oznamuje mu aj ďalšie údaje významné pre zápis v liste postihu alebo pre zmenu zápisu v ňom.“. Čl. II Zrušuje sa § 33 ods. 2 písm. f) a § 52 zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 108/1988 Zb. Čl. III Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 85/1990 * Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II - (1) Správy Zboru požiarnej ochrany a zariadenia požiarnej ochrany podľa tohto zákona sa zriadia z doterajších správ Zboru požiarnej ochrany národných výborov, útvarov Zboru požiarnej ochrany, správy Zboru požiarnej ochrany ministerstva vnútra a organizácií * Čl. III * Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. Aktuální znění od 1. 1. 1991 525 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 28. novembra 1990, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 3 ods. 1 písm. a) sa vypúšťa slovo „socialistickej“. Odsek 2 toho istého ustanovenia sa vypúšťa; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov. 2. V § 6 ods. 1 písm. c) sa slová „okresnému národnému výboru“ nahrádzajú slovami „orgánu, ktorý v nich vykonáva štátny požiarny dozor“. 3. V § 7 ods. 1 v druhej vete sa slová „po vyjadrení krajského národného výboru a organizácie po vyjadrení národného výboru, ktorý v nich vykonáva štátny požiarny dozor“ nahrádzajú slovami „a organizácie po vyjadrení orgánu, ktorý v nich vykonáva štátny požiarny dozor“. 4. V § 13 ods. 1 písm. c) sa slová „miestnym národným výborom“ nahrádzajú slovami „starostom obce“ a vypúšťajú sa slová „alebo národného výboru vyššieho stupňa“. 5. V § 18 písm. d) sa slová „národného výboru“ nahrádzajú slovami „orgánov obce“. 6. V § 19 sa slová „alebo národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo orgánov obce“. 7. V § 21 ods. 1 tretia a štvrtá veta znie: „Právo na náhradu výdavkov sa uplatňuje na okresnej správe Zboru požiarnej ochrany, v územnom obvode ktorej požiar vznikol; táto správa o náhrade výdavkov rozhoduje a náhradu výdavkov poskytuje. Ustanovenia osobitných predpisov o náhrade výdavkov pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti nie sú týmto dotknuté.“. 8. V § 22 ods. 2 v druhej časti vety za bodkočiarkou sa slová „národným výborom“ nahrádzajú slovami „okresnou správou Zboru požiarnej ochrany alebo orgánom obce“ a v odseku 3 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany alebo orgán obce“. 9. § 23 sa vypúšťa. 10. Nadpis nad § 24 sa vypúšťa. 11. § 24 znie: „§ 24 (1) Ministerstvo vnútra ako ústredný orgán štátnej správy na úseku požiarnej ochrany a) riadi výkon štátnej správy na úseku požiarnej ochrany, b) vypracúva koncepciu organizácie a rozvoja požiarnej ochrany, c) vykonáva štátny požiarny dozor a hlavný štátny požiarny dozor, d) riadi a vo vymedzenom rozsahu vykonáva odbornú prípravu na úseku požiarnej ochrany, e) usměrňuje po odbornej stránke výkon služby v jednotkách požiarnej ochrany, f) zabezpečuje a vykonáva výskum a vývoj na úseku požiarnej ochrany a podieľa sa na normalizačnej činnosti v odbore požiarnej ochrany, g) zisťuje príčiny vzniku požiarov v závažných prípadoch a vypracúva rozbory požiarovosti; spracúva a vedie evidencie požiarnej ochrany a plní úlohy v rámci automatizovaného systému spracúvania informácií a riadenia požiarnej ochrany, h) určuje zameranie preventívno-výchovnej, propagačnej a edičnej činnosti a podieľa sa na jej zabezpečovaní, i) plní v rozsahu vymedzenom osobitnými predpismi úlohy požiarnej ochrany pri príprave na obranu štátu. (2) Ministerstvo vnútra je oprávnené určovať technické podmienky požiarnej ochrany stavieb. (3) Ministerstvo vnútra plní podľa osobitných predpisov úlohy pri poskytovaní účelových štátnych dotácií obciam na účely požiarnej ochrany.6a)“. Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 6a), ktorá znie: „6a) Napr. § 7 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.“. 12. Nadpis nad § 26 sa vypúšťa. 13. § 26 sa vypúšťa. 14. § 27 znie: „§ 27 Okresná správa Zboru požiarnej ochrany a) vykonáva štátny požiarny dozor, b) riadi, organizuje a v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra vykonáva odbornú prípravu na úseku požiarnej ochrany, c) zisťuje príčiny vzniku požiarov a vypracúva rozbory požiarovosti; v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra spracúva a vedie evidencie požiarnej ochrany a plní úlohy v rámci automatizovaného systému spracúvania informácií a riadenia požiarnej ochrany, d) riadi po odbornej stránke výkon služby v jednotkách požiarnej ochrany, e) plní v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra úlohy pri zabezpečovaní obvodných správ Zboru požiarnej ochrany v okrese a okresnej správy Zboru požiarnej ochrany po stránke finančnej, materiálno-technickej, informatiky a spojenia, zdravotníckej a sociálnej a hospodári s majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky, ktorý slúži na ich činnosť, f) je osobným úradom príslušníkov Zboru požiarnej ochrany okresnej správy Zboru požiarnej ochrany a obvodných správ Zboru požiarnej ochrany v okrese, g) organizuje a vykonáva preventívno-výchovnú a propagačnú činnosť, h) plní v rozsahu vymedzenom osobitnými predpismi úlohy požiarnej ochrany pri príprave na obranu štátu, i) v rozsahu svojej pôsobnosti môže vydávať všeobecne záväzné vyhlášky.7a)“. Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 7a), ktorá znie: „7a) Čl. 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb.“. 15. § 28 znie: „§ 28 Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany a) vykonáva štátny požiarny dozor, b) riadi, organizuje a v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra vykonáva odbornú prípravu na úseku požiarnej ochrany, najmä preventivárov požiarnej ochrany obcí, c) prejednáva priestupky na úseku požiarnej ochrany, d) spracúva a vedie v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra evidencie požiarnej ochrany a plní úlohy v rámci automatizovaného systému spracúvania informácií a riadenia požiarnej ochrany, e) pomáha obciam pri plnení úloh na úseku požiarnej ochrany, najmä im poskytuje rady vo veciach aplikácie predpisov o požiarnej ochrane a potrebné údaje z evidencií požiarnej ochrany a upozorňuje ich na nedostatky, ktoré v ich činnosti na úseku požiarnej ochrany zistí, f) vykonáva preventívno-výchovnú činnosť.“. 16. V § 29 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“. 17. V § 30 písm. c) sa slová „národných výborov“ nahrádzajú slovom „obcí“. 18. V § 32 ods. 1 písm. a) sa vypúšťajú slová „a krajských národných výboroch“. Odsek 4 toho istého ustanovenia znie: „(4) Posudok vydaný Ministerstvom vnútra Českej republiky v rámci jeho pôsobnosti vo veciach uvedených v odseku 1 písm. b) bod 3 platí aj v Slovenskej republike.“. 19. § 33 znie: „§ 33 Ministerstvo vnútra vo vzťahu k okresným správam Zboru požiarnej ochrany a obvodným správam Zboru požiarnej ochrany vykonáva hlavný štátny požiarny dozor. Pri vykonávaní tohto dozoru zisťuje, ako okresné správy Zboru požiarnej ochrany a obvodné správy Zboru požiarnej ochrany plnia úlohy štátneho požiarneho dozoru; pritom je oprávnené vykonať kontrolu v ktoromkoľvek orgáne a organizácii.“. 20. V § 34 ods. 1 sa slová „Krajský národný výbor“ nahrádzajú slovami „Okresná správa Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 2 sa slová „Krajský národný výbor“ nahrádzajú slovami „Okresná správa Zboru požiarnej ochrany“ a slová „okresné národné výbory“ sa nahrádzajú slovami „obvodné správy Zboru požiarnej ochrany“. 21. § 35 znie: „§ 35 Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany vykonáva štátny požiarny dozor v rozsahu § 31 písm. a), c), e) a f), ak tento dozor neprislúcha ministerstvu vnútra alebo okresnej správe Zboru požiarnej ochrany.“. 22. V § 39 ods. 1 písm. a) sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodná správa Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 2 sa slová „Okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany“. 23. V § 40 ods. 1 sa v prvej vete slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“. V odseku 2 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“ a slová „národného výboru“ sa nahrádzajú slovom „obce“. 24. V § 41 ods. 1 sa slová na konci vety „miestnemu národnému výboru“ nahrádzajú slovami „starostovi obce“. V odseku 2 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „Starosta obce“ a v písmene c) sa slová „okresnému národnému výboru“ nahrádzajú slovami „obvodnej správe Zboru požiarnej ochrany“. 25. Tretia časť prvý oddiel znie: „TRETIA ČASŤ ZBOR POŽIARNEJ OCHRANY Prvý oddiel Postavenie, úlohy a organizácia Zboru požiarnej ochrany § 43 (1) Zriaďuje sa Zbor požiarnej ochrany. (2) Zbor požiarnej ochrany je jednotne organizovaným zborom pôsobiacim pri ochrane životov a zdravia občanov a majetku pred požiarmi. (3) Zbor požiarnej ochrany spolupracuje pri plnení svojich úloh so štátnymi orgánmi, orgánmi obcí, organizáciami, občianskymi združeniami a občanmi. (4) Zbor požiarnej ochrany je oprávnený pri plnení svojich úloh požadovať pomoc od štátnych orgánov, orgánov obcí a organizácií; uvedené orgány a organizácie sú povinné požadovanú pomoc poskytnúť, ak im v tom nebránia dôvody ustanovené osobitnými predpismi. § 44 (1) V rámci svojej pôsobnosti Zbor požiarnej ochrany a) podieľa sa na ochrane životov a zdravia občanov a majetku pred požiarmi a vykonáva opatrenia na predchádzanie vzniku požiarov, b) plní úlohy súvisiace so zdolávaním požiarov, poskytovaním pomoci a vykonávaním záchranných prác pri živelných pohromách a iných mimoriadnych udalostiach. (2) Zbor požiarnej ochrany v rozsahu vymedzenom osobitnými predpismi plní úlohy požiarnej ochraný pri príprave na obranu štátu. § 45 Zbor požiarnej ochrany spolupracuje pri riešení otázok požiarnej ochrany s orgánmi požiarnej ochrany iných štátov a medzinárodnými organizáciami. § 46 (1) Zbor požiarnej ochrany je budovaný podľa zásady nadriadenosti a podriadenosti. Minister vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „minister vnútra“) je predstaveným príslušníkov Zboru požiarnej ochrany (ďalej len „príslušník“). (2) Na čele Zboru požiarnej ochrany je náčelník Zboru požiarnej ochrany (ďalej len „náčelník zboru“), ktorého vymenúva do funkcie10) minister vnútra.“. Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 10), ktorá znie: „10) § 27 ods. 4 Zákonníka práce.“. 26. Za § 46 sa vkladajú nové § 46a, § 46b, § 46c, § 46d a § 46e, ktoré znejú: „§ 46a (1) Zbor požiarnej ochrany je riadený ministerstvom vnútra. (2) V rámci Zboru požiarnej ochrany sa vytvárajú a) hlavná správa Zboru požiarnej ochrany, b) okresné správy Zboru požiarnej ochrany, c) obvodné správy Zboru požiarnej ochrany. (3) Správy Zboru požiarnej ochrany sú v zásade zriaďované podľa územného členenia Slovenskej republiky. Hlavná správa Zboru požiarnej ochrany je útvarom ministerstva vnútra; v rozsahu vymedzenom ministrom vnútra plní úlohy ministerstva vnútra na úseku požiarnej ochrany. (4) Ak ide o štátnu správu, ktorá nevyžaduje styk s občanmi alebo sa vyskytuje zriedkavo, môže okresná správa Zboru požiarnej ochrany poveriť jednu obvodnú správu Zboru požiarnej ochrany jej výkonom aj pre územný obvod inej susediacej obvodnej správy Zboru požiarnej ochrany. (5) Ministerstvo vnútra môže poveriť jednu okresnú správu Zboru požiarnej ochrany výkonom niektorých špecializovaných agend aj pre územný obvod inej okresnej správy Zboru požiarnej ochrany. (6) Obec, ktorá je sídlom správy Zboru požiarnej ochrany je povinná zabezpečiť na jej umiestnenie kancelárske miestnosti a iné nebytové priestory.10a) Majetok, ktorý ku dňu účinnosti tohto zákona bol v užívaní jednotiek Zboru požiarnej ochrany a právo hospodárenia s ním patrilo národnému výboru, stáva sa majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky. (7) Súčasťou Zboru požiarnej ochrany sú zariadenia požiarnej ochrany, ktoré zriaďuje ministerstvo vnútra. § 46b (1) Na čele správy Zboru požiarnej ochrany je náčelník správy. Na čele zariadenia požiarnej ochrany je náčelník zariadenia. (2) Náčelníka obvodnej správy Zboru požiarnej ochrany vymenúva do funkcie náčelník zboru na návrh náčelníka okresnej správy Zboru požiarnej ochrany. Náčelníka okresnej správy Zboru požiarnej ochrany vymenúva do funkcie minister vnútra na návrh náčelníka zboru. Náčelníka zariadenia požiarnej ochrany vymenúva do funkcie náčelník zboru. § 46c (1) Celkové početné stavy Zboru požiarnej ochrany určuje vláda Slovenskej republiky. (2) Orgánizáciu Zboru požiarnej ochrany, územné obvody a sídla správ Zboru požiarnej ochrany určuje minister vnútra. (3) Vnútornú organizáciu a početné stavy správ Zboru požiarnej ochrany a zariadení požiarnej ochrany určuje náčelník zboru. (4) Územné obvody správ Zboru požiarnej ochrany a ich sídla oznamuje ministerstvo vnútra v Zbierke zákonov.10b) § 46d (1) Zbor požiarnej ochrany je financovaný zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Pri plnení svojich úloh hospodári s majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky. (2) Rozpočtové prostriedky na činnosť Zboru požiarnej ochrany zabezpečuje a spravuje ministerstvo vnútra. (3) Ministerstvo vnútra ustanoví spôsob zabezpečenia Zboru požiarnej ochrany po stránke finančnej, materiálno-technickej, informatiky a spojenia, zdravotníckej a sociálnej. § 46e Správy Zboru požiarnej ochrany a zariadenia požiarnej ochrany môžu poskytovať za úhradu odborné služby; poskytnutím týchto služieb nesmie však byť znížená ich akcieschopnosť a pripravenosť na plnenie úloh Zboru požiarnej ochrany.“. Pod čiarou sa dopĺňajú poznámky 10a) a 10b), ktoré znejú: „10a) § 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 129/1990 Zb. o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov. 10b) § 9 zákona č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov v znení neskorších predpisov. § 7 ods. 1 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej socialistickej republiky v Zbierke zákonov.“. 27. V tretej časti druhý oddiel znie: „Druhý oddiel Pracovnoprávne vzťahy príslušníkov § 47 Pracovný pomer (1) Príslušník je v pracovnom pomere a) k okresnej správe Zboru požiarnej ochrany alebo b) k ministerstvnu vnútra (ďalej len „organizácia“). (2) Ak tento zákon neustanovuje inak, plní úlohy vedúceho organizácie v pracovnoprávnych vzťahoch príslušníkov, ktorí sú v pracovnom pomere a) k okresnej správe Zboru požiarnej ochrany, náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo b) k ministerstvu vnútra, náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany. (3) V pracovnoprávnych vzťahoch náčelníkov okresných správ Zboru požiarnej ochrany plní úlohy vedúceho organizácie náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany; u náčelníka hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany minister vnútra. § 48 Podmienky prijatia (1) Príslušníkom môže byť len česko-slovenský štátny občan, ktorý je bezúhonný, morálne a zdravotne spôsobilý, spĺňa kvalifikačné predpoklady na dojednávaný druh práce v Zbore požiarnej ochrany a dovŕšil vek 18 rokov. (2) Podmienku dovŕšenia veku podľa odseku 1 nemusia spĺňať absolventi stredných škôl požiarnej ochrany; ustanovenia všeobecných predpisov o pracovných podmienkach mladistvých tým nie sú dotknuté. (3) Podrobnosti o podmienkach prijatia a výnimky z nich ustanoví všeobecne záväzný právny predpis. § 49 Sľub Príslušník je povinný zložiť tento sľub: „Ja, príslušník Zboru požiarnej ochrany, sľubujem na svoju česť a svedomie, že budem chrániť životy a zdravie občanov a majetok pred požiarmi. Svoje povinnosti budem vykonávať svedomite a pri ich plnení sa budem riadiť ústavou a zákonmi. Tak sľubujem!“. § 50 Skúšobná doba S príslušníkom môže byť pri prijatí do pracovného pomeru dohodnutá skúšobná doba až 6 mesiacov. § 51 Odborná spôsobilosť (1) Vybrané funkcie v Zbore požiarnej ochrany môžu vykonávať len príslušníci s požadovanou odbornou spôsobilosťou. (2) Okruh týchto funkcií, obsah odbornej spôsobilosti, spôsob a podmienky jej overovania a osvedčovania, ako aj vydávanie a odnímanie osvedčení o odbornej spôsobilosti ustanoví všeobecne záväzný právny predpis. § 52 Prevedenie na inú prácu (1) Príslušníka možno previesť i bez jeho súhlasu na inú prácu, než bola dohodnutá v pracovnej zmluve až na 30 pracovných dní v kalendárnom roku tiež vtedy, ak to vyžaduje dôležitá potreba výkonu služby. (2) Príslušníkovi, ktorý bol prevedený na inú prácu podľa odseku 1, patrí mzda podľa skutočne vykonávanej práce, najmenej však vo výške jeho priemerného zárobku, ktorý dosahoval pred prevedením. § 53 Skončenie pracovného pomeru Pracovný pomer príslušníka sa skončí tiež dňom nasledujúcim po dni, keď a) odmietol zložiť sľub, b) nadobudlo právoplatnosť rozhodnutie o odňatí jeho hodnosti. § 54 Povinnosti príslušníkov (1) Príslušník je povinný okrem ostatných povinností vyplývajúcich z jeho pracovného pomeru a) plniť rozkazy svojich náčelníkov a veliteľov vydávané pri plnení úloh Zboru požiarnej ochrany podľa § 44 písm. b); splnenie rozkazu môže odmietnuť len vtedy, ak by jeho splnením spáchal trestný čin, b) zvyšovať svoje odborné znalosti a udržiavať si potrebnú fyzickú zdatnosť, c) nosiť rovnošatu pri výkone služby, d) dodržiavať zásady služobnej zdvorilosti. (2) Podrobnosti o povinnostiach príslušníkov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis. § 55 Odmeny a kárne opatrenia (1) Minister, náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany a náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany môžu príslušníkom udeľovať odmeny a ukladať kárne opatrenia. (2) Odmenami sú: a) vecný dar, b) peňažná odmena, c) mimoriadne povýšenie alebo vymenovanie do prvej dôstojníckej hodnosti. (3) Kárnymi opatreniami sú tiež: a) predĺženie doby výsluhy rokov v hodnosti o jeden rok, b) zníženie hodnosti o jeden stupeň na dobu jedného roka. (4) Podrobnosti o udeľovaní odmien a ukladaní kárnych opatrení ustanoví všeobecne záväzný právny predpis. § 56 Pracovný čas a práca nadčas (1) Pracovný čas príslušníkov môže byť rozvrhnutý nerovnomerne. (2) Dĺžka pracovnej smeny pri nerovnomerne rozvrhnutom pracovnom čase nesmie prekročiť 18 hodín. Do tejto doby sa nezapočítava pracovná pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska, ani práca nadčas. (3) V kalendárnom roku možno nariadiť príslušníkovi prácu nadčas v rozsahu najviac 300 hodín. § 57 Pracovná pohotovosť (1) Príslušníkom sa môže nariadiť pracovná pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska, a to najviac v rozsahu 900 hodín v kalendárnom roku. (2) Ak je príslušník v čase pracovnej pohotovosti povolaný na výkon práce nad rozsah určeného a rozvrhnutého týždenného pracovného času, ide o výkon práce nadčas. Ak nie je povolaný na výkon práce, započítava sa pracovná pohotovosť na pracovisku od odpracovanej doby v rozsahu jednej tretiny a pracovná pohotovosť mimo pracoviska v rozsahu jednej pätiny; táto doba sa nezapočítava do počtu hodín najviac prípustnej práce nadčas v kalendárnom roku podľa § 56 ods. 3. § 58 Starostlivosť o príslušníkov (1) Organizácia je povinná zabezpečiť príslušníkom, ktorí vykonávajú službu za sťažených podmienok pri zásahu alebo v súvislosti s ním alebo pri zisťovaní príčin vzniku požiarov v potrebnom rozsahu bezplatné stravovanie a odpočinok. (2) Podrobnosti o poskytovaní bezplatného stravovania a odpočinku ustanoví všeobecne záväzný právny predpis. § 59 Rekondičný pobyt (1) Rekondičného pobytu v trvaní siedmich dní nepretržite v kalendárnom roku sú povinní sa zúčastniť a) príslušníci starší ako 40 rokov, ktorí vykonávajú činnosti osobitne obtiažne alebo zdraviu škodlivé, b) ostatní príslušníci, ak tak rozhodne príslušná lekárska komisia. (2) Podrobnosti o poskytovaní a vykonávaní rekondičného pobytu ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.“. 28. Za § 59 sa vkladá nový § 59a, ktorý znie: „§ 59a Ak nie je v tomto zákone alebo v pracovnoprávnom predpise vydanom na jeho zákláde ustanovené inak, vzťahujú sa na pracovnoprávne vzťahy príslušníkov Zákonník práce a pracovnoprávne predpisy vydané na jeho základe.“. 29. V tretej časti tretí oddiel znie: „Tretí oddiel Hodnosti a rovnošata § 60 Hodnosti (1) Príslušníkom patria hodnosti s vyjadrením príslušnosti k Zboru požiarnej ochrany. Príslušnosť k Zboru požiarnej ochrany sa vyjadruje skratkou „PO“ pri hodnosti. (2) Ustanovujú sa tieto hodnosti a) práporčícke: rotný PO, rotmajster PO, nadrotmajster PO, podpráporčík PO, práporčík PO, nadpráporčík PO, b) dôstojnícke: podporučík PO, poručík PO, nadporučík PO, kapitán PO, major PO, podplukovník PO, plukovník PO. § 61 Vymenúvanie a povyšovanie do hodnosti (1) Pri vzniku pracovného pomeru sa príslušník vymenúva do hodnosti rotného PO; ak má úplné stredné vzdelanie do hodnosti rotmajstra PO a ak má vysokoškolské vzdelanie do hodnosti podporučíka PO. (2) Do práporčíckej hodnosti vymenúva a povyšuje a) príslušníkov, ktorí sú v pracovnom pomere k okresnej správe Zboru požiarnej ochrany, náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany, b) príslušníkov, ktorí sú v pracovnom pomere k ministerstvu vnútra, náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany. (3) Do dôstojníckej hodnosti príslušníkov vymenúva a povyšuje náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo minister vnútra. (4) Príslušník má nárok na povýšenie, ak a) vykonáva počas určenej doby funkciu, pre ktorú je ustanovená vyššia hodnosť, b) uplynula mu určená doba výsluhy rokov v hodnosti, c) spĺňa podmienku požadovaného vzdelania a d) dosahuje dobré výsledky vo výkone služby. (5) Povyšovanie do hodností plukovníka PO je výberové. § 62 Odňatie hodnosti (1) Príslušníkovi, ktorý sa dopustil konania, ktoré je v príkrom rozpore so sľubom alebo ďalšími požiadavkami kladenými na príslušníka, sa môže odňať hodnosť. (2) Práporčícku hodnosť príslušníkovi odníma náčelník zboru; dôstojnícku hodnosť odníma minister vnútra. § 63 Podrobnosti o hodnostiach príslušníkov, výnimky z § 61 ods. 1 a konanie vo veciach hodností príslušníkov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis. § 64 Rovnošata (1) Príslušníkom patrí rovnošata a iné súčasti výstroja. (2) Na rovnošatách príslušníkov sa používa štátny znak Slovenskej republiky.10c) (3) Podmienky poskytovania rovnošaty a ďalšie podrobnosti o rovnošate a iných súčastiach výstroja ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.". Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 10c), ktorá znie: „10c) Čl. 6 ústavného zákona Slovenskej národnej rady č. 50/1990 Zb. o názve, štátnom znaku, štátnej vlajke, štátnej pečati a o štátnej hymne Slovenskej republiky.“. 30. § 65 ods. 1 písm. a) znie: „a) jednotka Zboru požiarnej ochrany, ktorá je zložená z prílušníkov,“. 31. § 66 znie: „§ 66 Na základe dohody medzi ministerstvom vnútra a organizáciou môže byť jednotka Zboru požiarnej ochrany zriadená v organizácii. Zásady zriaďovania jednotiek Zboru požiarnej ochrany v organizáciách ustanoví vláda Slovenskej republiky.“. 32. V § 67 ods. 1 sa slová „krajský národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 2 sa slová „krajského národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 3 v druhej časti vety za bodkočiarkou sa slová „krajského národného výboru, v územnom obvode ktorého“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany, v územnom obvode ktorej“. 33. V § 68 ods. 1 sa v prvej vete slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“ a v druhej vete sa slová „okresným národným výborom“ nahrádzajú slovami „okresnou správou Zboru požiarnej ochrany“. Odsek 2 znie: „(2) Organizácia môže zriadiť dobrovoľný závodný požiarny zbor; jeho veliteľa vymenúva a odvoláva organizácia so súhlasom okresnej správy Zboru požiarnej ochrany.“. V odseku 3 sa v prvej časti vety slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany“. 34. V § 69 ods. 2 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“ a na konci sa slová „okresného národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany“. 35. § 71 ods. 2 znie: „(2) Veliteľ jednotky požiarnej ochrany zodpovedá za jej pripravenosť a činnosť tomu, kto túto jednotku zriadil alebo ju riadi.“. 36. V § 73 ods. 1 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“. V odseku 2 prvá veta znie: „Okresné správy Zboru požiarnej ochrany sú oprávnené v prípade naliehavej potreby pri zdolávaní požiarov sústreďovať a nasadzovať jednotky požiarnej ochrany bez ohľadu na to, komu sú podriadené, a vecné prostriedky požiarnej ochrany bez ohľadu na to, kto s nimi disponuje.“ V druhej vete sa slovo „krajov“ nahrádza slovom „okresov“. 37. V § 74 sa za slová „Ministerstvo vnútra“ dopĺňajú slová „správy Zboru požiarnej ochrany“, slová „národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“ a na konci vety sa vypúšťajú slová „najmä Zväzu požiarnej ochrany, Revolučného odborového hnutia a Socialistického zväzu mládeže.“. 38. Nadpis pod § 75 znie: „Dobrovoľné združenie občanov na úseku požiarnej ochrany“. 39. V § 75 sa v prvej časti vety slová „Zväz požiarnej ochrany“ nahrádzajú slovami „Dobrovoľné združenie občanov na úseku požiarnej ochrany“, slová „národným výborom“ nahrádzajú slovom „obciam“ a v ustanovení písmena e) sa slová „miestnych národných výborov“ nahrádzajú slovom „obcí“. 40. § 76 znie: „§ 76 (1) Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany alebo okresná správa Zboru požiarnej ochrany môže uložiť pokutu až do 100 000 Kčs organizácii, ktorá porušila povinnosť vyplývajúcu z predpisov o požiarnej ochrane tým, že a) neoznačí pracoviská so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom príslušnými príkazmi, zákazmi a pokynmi, b) nevykonáva pravidelnú kontrolu dodržiavania predpisov o požiarnej ochrane a plnenia príkazov, zákazov a pokynov týkajúcich sa požiarnej ochrany, c) nevykonáva pravidelné školenie pracovníkov organizácie o požiarnej ochrane a odbornú prípravu jednotky požiarnej ochrany a požiarnych hliadok, d) neumožní alebo sťažuje výkon štátneho požiarneho dozoru, e) nevyhotoví predpísanú dokumentáciu požiarnej ochrany alebo ju neudržiava v súlade so skutočným stavom, f) nezabezpečí vybavenie objektov požiarnou signalizáciou, hasiacimi zariadeniami, požiarnou technikou a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany v množstve a druhoch zodpovedajúcich požiarnemu nebezpečenstvu v organizácii alebo tieto neudržiava v použiteľnom stave, g) neposkytne na výzvu veliteľa cvičenia, veliteľa jednotky požiarnej ochrany, okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo orgánu obce potrebnú vecnú pomoc alebo neumožní vstup na nehnuteľnosť na vykonanie potrebných opatrení v súvislosti s cvičením jednotiek požiarnej ochrany, hoci na to bola povinná, h) neoznámi orgánu, ktorý v nej vykonáva štátny požiarny dozor, vznik požiaru v organizácii. (2) Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany alebo okresná správa Zboru požiarnej ochrany môže uložiť pokutu až do 250 000 Kčs organizácii, ktorá porušila povinnosť vyplývajúcu z predpisov o požiarnej ochrane tým, že a) znemožní prístup k núdzovým východom, únikovým cestám alebo k rozvodným zariadeniam elektrickej energie, plynu a vody, najmä nesprávnym uskladnením materiálov, b) poruší rozhodnutie o vylúčení veci z používania alebo rozhodnutie o zastavení prevádzky, c) neustanoví technika požiarnej ochrany alebo špecialistu požiarnej ochrany alebo nezriadi požiarnu hliadku alebo požiarnotechnickú komisiu, d) nezriadi jednotku požiarnej ochrany, hoci bola povinná ju zriadiť, alebo ju nevybaví potrebnou požiarnou technikou a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany alebo zníži pripravenosť a akcieschopnosť jednotky požiarnej ochrany, požiarnej techniky a iných vecných prostriedkov požiarnej ochrany pri ich používaní na činnosti nesúvisiace s požiarnou ochranou, e) nedodrží predpisy o skladovaní a manipulácii s horľavými látkami alebo nevykoná potrebné opatrenia pri činnostiach spojených so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom alebo pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb, f) nevykoná v určenej lehote opatrenia uložené na odstránenie zistených nedostatkov, g) neposkytne na výzvu veliteľa zásahu, veliteľa jednotky požiarnej ochrany, okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo orgánu obce potrebnú vecnú pomoc, neumožní vstup na nehnuteľnosť na vykonanie potrebných opatrení v súvislosti so zdolávaním požiaru alebo záchrannými prácami, hoci na to bola povinná, h) vypaľuje kroviská, trávu, burinu, suché lístie a strniská na poľnohospodárskej pôde a zakladá oheň v lesných porastoch a vysokej zeleni. (3) Ministerstvo vnútra môže uložiť pokutu až do 250 000 Kčs organizácii, ktorá porušila povinnosť vyplývajúcu z predpisov o požiarnej ochrane tým, že koná v rozpore s rozhodnutím, ktorým jej bola zakázaná výroba, uvádzanie do obehu, dovoz alebo ktorým jej bolo uložené vykonanie iných opatrení pri výrobkoch vykazujúcich závažné nedostatky z hľadiska požiarnej bezpečnosti. (4) Organizácii, ktorá opätovne porušila povinnosť, za ktorú jej bola v predchádzajúcich troch rokoch uložená pokuta, môže obvodná správa Zboru požiarnej ochrany, okresná správa Zboru požiarnej ochrany alebo ministerstvo vnútra uložiť ďalšiu pokutu až do dvojnásobku pokuty ustanovenej v odsekoch 1 až 3. (5) Pri určovaní výšky pokuty sa prihliada najmä na závažnosť a čas trvania protiprávneho konania a na rozsah spôsobenej škody. (6) Uložením pokuty podľa odsekov 1 až 4 zostáva nedotknutá zodpovednosť organizácie za spôsobenú škodu a postih jej pracovníkov podľa pracovnoprávnych predpisov.“. 41. V § 77 sa odsek 2 vypúšťa; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov. 42. V § 78 ods. 1 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodná správa Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 3 v ustanovení písmena b) sa slová „národným výborom“ nahrádzajú slovami „orgánom obce“ a v ustanovení písmena e) sa na konci slová „národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo obce“. 43. Za § 78 sa vkladá nový § 78a, ktorý včítane nadpisu znie: „§ 78a Blokové konanie Obvodné správy Zboru požiarnej ochrany a okresné správy Zboru požiarnej ochrany sú oprávnené ukladať a vyberať pokuty v blokovom konaní za priestupky na úseku požiarnej ochrany.13a)“. Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 13a), ktorá znie: „13a) Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení neskorších predpisov.“. 44. V § 79 sa odsek 2 vypúšťa; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov. 45. V § 80 ods. 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany“. 46. V § 84 ods. 1 sa slová „okresný národný výbor, v územnom obvode ktorého“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany, v územnom obvode ktorej“. V odseku 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany“. 47. V § 85 ods. 1 sa slová „krajského národného výboru a okresného národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany a obvodnej správy Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 2 sa slová „krajského národného výboru a okresného národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany“. 48. V § 86 sa slová „Československá socialistická republika“ nahrádzajú slovami „Česká a Slovenská Federatívna Republika“. 49. V § 87 ods. 1 sa slová „Československá socialistická republika“ nahrádzajú slovami „Česká a Slovenská Federatívna Republika“. 50. V § 88 ods. 2 písm. b) sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „obecný úrad“. 51. § 89 ods. 2 písm. b) znie: „b) náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany, ak ide o osoby poverené plnením úloh na úseku požiarnej ochrany.“. 52. V § 91 ods. 2 sa vypúšťa slovo „socialistickej“. 53. § 94 včítane nadpisu znie: „§ 94 Vzťah zákona k všeobecným predpisom o správnom konaní (1) V konaní o právach, právom chránených záujmoch alebo povinnostiach občanov alebo organizácií, v ktorom rozhodujú orgány štátnej správy na úseku požiarnej ochrany podľa všeobecných predpisov o správnom konaní,17) sú vecne príslušné konať v prvom stupni obvodné správy Zboru požiarnej ochrany, ak tento zákon neustanovuje inak. (2) Okresná správa Zboru požiarnej ochrany vykonáva v druhom stupni štátnu správu na úseku požiarnej ochrany vo veciach, v ktorých v prvom stupni konajú obvodné správy Zboru požiarnej ochrany. Okresná správa Zboru požiarnej ochrany je odvolacím orgánom vo veciach, v ktorých podľa všeobecných predpisov o správnom konaní17) v oblasti štátnej správy na úseku požiarnej ochrany rozhodovala v prvom stupni obec. (3) Na vydávanie osvedčení o odbornej spôsobilosti na výkon funkcie technika požiarnej ochrany, špecialistu požiarnej ochrany alebo funkcie zriadenej podľa § 8 a ďalej na rozhodovanie podľa § 31 ods. 1 písm. b) a c), § 38, § 67 ods. 2 a 3 a § 73 ods. 2 tohto zákona sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.17)“. 54. § 96 včítane nadpisu znie: „§ 96 Používanie jednotiek požiarnej ochrany a vecných prostriedkov požiarnej ochrany na iné účely Jednotky požiarnej ochrany, požiarnu techniku a iné vecné prostriedky požiarnej ochrany možno používať na činnosť nesúvisiacu s požiarnou ochranou iba vtedy, ak ich použitím nebude znížená akcieschopnosť a pripravenosť jednotky požiarnej ochrany na plnenie jej úloh podľa tohto zákona.“. 55. Za § 96 sa vkladá nový § 96a, ktorý včítane nadpisu znie: „§ 96a Mestský požiarny zbor (1) Na plnenie úloh hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košíc na úseku požiarnej ochrany zriaďuje príslušné mestské zastupiteľstvo mestský požiarny zbor. (2) Na čele mestského požiarneho zboru je veliteľ, ktorého na návrh primátora vymenúva do funkcie na dobu neurčitú a odvoláva z nej mestské zastupiteľstvo. Veliteľ mestského požiarneho zboru zodpovedá za svoju činnosť primátorovi. (3) Organizáciu, riadenie a početné stavy mestského požiarneho zboru upraví mestské zastupiteľstvo v štatúte; v tomto štatúte môže upraviť tiež úlohy mestského požiarneho zboru.“. 56. § 100 znie: „§ 100 Ministerstvo vnútra vydá a) všeobecne záväzné právne predpisy na vykonanie § 6 ods. 2, § 7 ods. 2, § 10 ods. 5, § 11 ods. 2, § 12 ods. 2, § 13 ods. 3, § 14 ods. 2, § 15 ods. 2, § 16 ods. 3, § 17 ods. 4, § 30, § 31 ods. 2, § 32 ods. 1 písm. b) bod 2, § 34 ods. 1 písm. b), § 42, § 65 ods. 2, § 70 ods. 3, § 71 ods. 3, § 72 ods. 1 a 4 a § 88 ods. 3 tohto zákona, b) po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky a príslušným odborovým orgánom všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 48 ods. 3, § 51 ods. 2, § 54 ods. 2, § 55 ods. 4, § 58 ods. 2 a § 59 ods. 2 tohto zákona, c) po dohode s Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky, Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvom financií Slovenskej republiky všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 25 ods. 3 tohto zákona, d) po prerokovaní s Federálnym ministerstvom obrany a Federálnym ministerstvom vnútra všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 63, § 64 ods. 3 a § 93 ods. 3 tohto zákona.“. Čl. II (1) Správy Zboru požiarnej ochrany a zariadenia požiarnej ochrany podľa tohto zákona sa zriadia z doterajších správ Zboru požiarnej ochrany národných výborov, útvarov Zboru požiarnej ochrany, správy Zboru požiarnej ochrany ministerstva vnútra a organizácií na úseku požiarnej ochrany riadených ministerstvom vnútra. (2) Príslušníci, ktorí boli v pracovnom pomere k okresnému národnému výboru, ku krajskému národnému výboru, k ministerstvu vnútra alebo ním riadenej organizácii na úseku požiarnej ochrany, sa považujú odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona za príslušníkov podľa tohto zákona. (3) Zloženie sľubu podľa tohto zákona u príslušníkov uvedených v odseku 2 zabezpečia náčelníci najneskôr do 5 dní od nástupu príslušníka do práce po dni nadobudnutia účinnosti tohto zákona; pri odmietnutí zložiť sľub sa postupuje podľa § 53. (4) Príslušníkom sa zachovávajú hodnosti a započítava uplynutá doba výsluhy rokov v hodnosti podľa doterajších predpisov. (5) V konaní vo veciach hodností začatých do dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona sa postupuje podľa doterajších predpisov. (6) Podľa doterajších predpisov sa posudzujú nároky vzniknuté z pracovného pomeru do dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona a právne úkony týkajúce sa vzniku, zmeny a skončenia pracovného pomeru vykonané pred týmto dňom a ich právne účinky, i keď nastanú po tomto dni, ako aj lehoty, ktoré začali plynúť pred týmto dňom. (7) Dňom nadobudnutia účinnosti tohto zákona prechádza na okresné správy Zboru požiarnej ochrany plnenie úloh jednotiek požiarnej ochrany, ktoré podľa zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane, iných zákonov alebo všeobecne záväzných právnych predpisov ku dňu účinnosti tohto zákona plnili útvary Zboru požiarnej ochrany národných výborov; na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a na území mesta Košíc prechádza plnenie týchto úloh na mestské požiarne zbory. (8) Kde sa v iných zákonoch alebo všeobecne záväzných právnych predpisoch hovorí o obecnom požiarnom zbore rozumie sa tým dobrovoľný verejný požiarny zbor podľa tohto zákona. (9) Veci, ktoré krajské národné výbory a okresné národné výbory nevybavili do dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona, vybavia okresné správy Zboru požiarnej ochrany a obvodné správy Zboru požiarnej ochrany zriadené podľa tohto zákona. (10) Pokiaľ sa v iných zákonoch alebo všeobecne záväzných právnych predpisoch hovorí o správe Zboru požiarnej ochrany ministerstva vnútra, správach Zboru požiarnej ochrany národných výborov, útvaroch Zboru požiarnej ochrany a o príslušníkoch Zboru požiarnej ochrany rozumejú sa tým správy Zboru požiarnej ochrany a príslušníci podľa tohto zákona. Čl. III Zrušujú sa: 1. § 106, § 107 a § 109 vyhlášky Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 40/1986 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady o požiarnej ochrane. 2. Úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky z 29. mája 1986 č. SE-31-65/2-86, ktorou sa podrobnejšie upravujú niektoré pracovnoprávne vzťahy a hodnosti príslušníkov Zboru požiarnej ochrany (reg. v čiastke 13/1986 Zb.). Čl. IV Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon č. 526/1990 Sb.
Zákon č. 526/1990 Sb. Zákon o cenách Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 86/1990 * ČÁST I - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST II - REGULACE CEN (§ 3 — § 10a) * ČÁST III - CENOVÁ EVIDENCE A CENOVÉ INFORMACE (§ 11 — § 13) * ČÁST IV - CENOVÁ KONTROLA (§ 14 — § 14a) * ČÁST V - PŘESTUPKY (§ 16 — § 17b) * ČÁST VI - Působnost cenových orgánů (§ 18a — § 18l) * ČÁST VII - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 19 — § 22) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb., 462/2024 Sb.) 526 ZÁKON ze dne 27. listopadu 1990 o cenách Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie14) a upravuje a) uplatňování, regulaci a kontrolu cencen zbožízboží pro tuzemský trh, b) působnost a některé postupy cenových orgánů. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zbožímzbožím výrobky, výkony, práce a služby, b) cenoucenou peněžní částka uplatňovaná při nákupu a prodeji zbožízboží podle § 2 až 13, c) uplatňováním cenyceny její nabízení, sjednávání nebo požadování, d) prodávajícím osoba, která uplatňuje cenucenu na straně nabídky, e) kupujícímkupujícím osoba, která uplatňuje cenucenu na straně poptávky, f) spotřebitelemspotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, g) cenovým orgánem orgán moci výkonné nebo orgán územního samosprávného celku, pokud vykonává působnost v oblasti cen podle tohoto zákona, h) ekonomicky oprávněnými náklady náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu, i) přiměřeným ziskempřiměřeným ziskem zisk spojený s výrobou a prodejem daného zbožízboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. (3) Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a dále též pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostemnemovitostem včetně užívacích práv k nemovitostem. (4) Zákon se nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů a úroky, upravené zvláštními předpisy. (5) Nepřiměřený majetkový prospěch podle tohoto zákona získá a) prodávající, jestliže prodá zbožízboží za cenucenu 1. zahrnující ekonomicky neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk získaný na základě uplatnění vyšší cenyceny prodeje oproti tržní hodnotě podle zákona o oceňování majetku, v případě zneužití výhodnějšího hospodářského postavení na trhu, 2. vyšší než maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenucenu, nebo 3. vyšší, než by odpovídalo pravidlům cenové regulace, b) kupujícíkupující, jestliže nakoupí zbožízboží za cenucenu 1. výrazně nedosahující ekonomicky oprávněných nákladů nebo nižší, než je tržní hodnota podle zákona o oceňování majetku, v případě zneužití výhodnějšího hospodářského postavení na trhu, nebo 2. nižší než minimální nebo pevnou úředně stanovenou cenucenu. (6) Při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů podle odstavce 2 písm. h) se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zbožízboží. (7) ProdávajícíProdávající získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem jeho připsání na účet, popřípadě dnem převzetí hotovosti. KupujícíKupující získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem, kdy získal předmětné plnění. § 2 Uplatňování ceny (1) CenaCena se uplatňuje pro zbožízboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran (dále jen „určené podmínky“). Podle určených podmínek mohou být součástí cenyceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zbožízboží, zisk, příslušná daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění. (2) Dohoda o ceněceně je dohoda o výši cenyceny nebo o způsobu, jakým bude cenacena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenucenu dostatečně určuje. Dohoda o ceněceně vznikne také tím, že kupující zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po převzetí zboží cenucenu ve výši požadované prodávajícím. (3) Prodávající ani kupující nesmí zneužít svého výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch. (4) Výhodnější hospodářské postavení podle odstavce 3 má prodávajícíprodávající nebo kupujícíkupující, který uplatňuje cenyceny na trhu, aniž by při tom byl vystaven podstatné cenové soutěži. Hospodářské postavení prodávajícíhoprodávajícího nebo kupujícího se posuzuje zejména podle objemu prodaného nebo nakoupeného zbožízboží, hospodářské a finanční síly a právních nebo jiných překážek vstupu na trh. (5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se vztahují i na cenucenu obchodního nebo zprostředkovatelského výkonu, i když není samostatně sjednána. ČÁST II REGULACE CEN § 3 (1) Regulací cenRegulací cen se rozumí stanovení cencen, mezí, ve kterých mohou být uplatňovány, nebo usměrňování jejich výše cenovými orgány. (2) Cenové orgány příslušné k regulaci cenregulaci cen podle tohoto zákona mohou regulovat cenyceny a) je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže, b) vyžaduje-li to mimořádná tržní situace, c) vyžadují-li to předpisy Evropské unie, nebo d) vyžaduje-li to veřejný zájem spočívající v udržení vyváženého postavení prodávajícího a kupujícího u zboží zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů. (3) ZbožíZboží podléhající regulaci cenregulaci cen, uplatněný způsob a podmínky regulace cenregulace cen, úředně stanovené cenyceny, pravidla a postupy pro stanovení těchto cencen a jejich změn stanoví příslušný cenový orgán cenovým výměrem ve formě opatření obecné povahy. (4) Návrh cenového výměru se nezveřejňuje a námitky ani připomínky se k němu nepodávají. Veřejné projednání návrhu cenového výměru se neprovádí. (5) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání cenového výměru podle odstavce 2, příslušný cenový orgán jej bezodkladně zruší nebo změní; § 10 se použije obdobně. (6) Návrh na zrušení cenového výměru nebo jeho části podle soudního řádu správního lze podat nejdéle do tří měsíců ode dne, kdy tento cenový výměr nabyl účinnosti. § 4 Způsoby regulace cen (1) Způsoby regulace cencen podle tohoto zákona jsou a) stanovení cencen (dále jen „úředně stanovené cenyceny“), b) usměrňování vývoje cencen v návaznosti na věcné podmínky (dále jen „věcné usměrňování cencen“), c) cenové moratoriumcenové moratorium. (2) Způsoby regulace cencen lze účelně spojovat. § 5 Úředně stanovené ceny (1) Úředně stanovené cenyceny jsou cenyceny určeného druhu zbožízboží stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo minimální, přičemž a) maximální cenacena je cenacena, kterou není přípustné překročit, b) pevná cenacena je cenacena, od které se není přípustné odchýlit, c) minimální cenacena je cenacena, kterou není přípustné podkročit. (2) Cenové orgány mohou stanovit u stejného zbožízboží souběžně maximální a minimální cenucenu. (3) V rámci regulace cenregulace cen mohou cencenové orgány stanovit další podmínky pro uplatňování těchto cen a jejich změn. (4) Tento způsob regulace cenregulace cen platí pro všechny prodávajícíprodávající a kupující určeného druhu zbožízboží. § 6 Věcné usměrňování cen (1) Věcné usměrňování cencen spočívá ve stanovení podmínek cencenovými orgány pro uplatňování cen. Tyto podmínky jsou a) maximální rozsah možného zvýšení cenyceny zbožízboží ve vymezeném období, b) maximální podíl, v němž je možné promítnout do cenyceny zvýšení cencen určených vstupů ve vymezeném období, nebo c) závazný postup při tvorbě cenyceny nebo při kalkulaci cenyceny, včetně zahrnování přiměřeného ziskupřiměřeného zisku do cenyceny. (2) Strukturu kalkulace cenyceny včetně jednotkového množství zbožízboží, na které je kalkulace cenyceny sestavována, stanoví příslušný cenový výměr. (3) Kalkulace se sestavuje na jednotkové množství prodávaného zbožízboží a vychází z nákladů, objemu zisku a množství prodeje zbožízboží pro kalkulační období stanovené příslušným cenovým výměrem. (4) Tento způsob regulace cenregulace cen platí pro všechny prodávajícíprodávající určeného druhu zbožízboží. § 7 (1) Jestliže pro smlouvy, které nabyly účinnosti před nabytím účinnosti nového cenového výměru, byla sjednána nižší cenacena, než je nejnižší přípustná cenacena podle tohoto cenového výměru, platí za sjednanou cenucenu ta, která je podle tohoto cenového výměru nejnižší přípustná. (2) Jestliže pro smlouvy, které nabyly účinnosti před nabytím účinnosti nového cenového výměru, byla sjednána vyšší cenacena, než je nejvyšší přípustná cenacena podle tohoto cenového výměru, platí za sjednanou cenucenu ta, která je podle tohoto cenového výměru nejvyšší přípustná. § 9 Cenové moratorium (1) Cenovým moratoriemCenovým moratoriem se rozumí časově omezený zákaz zvyšování cencen nad dosud platnou úroveň na trhu daného zboží. (2) Cenové moratoriumCenové moratorium stanoví vláda cenovým výměrem. (3) Cenové moratoriumCenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu dvanácti měsíců. (4) Tento způsob regulace cenregulace cen platí pro všechny prodávajícíprodávající určeného druhu zbožízboží. § 10 Zveřejňování cenových výměrů (1) Cenové výměry zveřejňuje a) vláda, Ministerstvo financí, kraj a obec v Cenovém věstníku, b) Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, c) Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku a d) Český telekomunikační úřad v Poštovním věstníku. (2) Cenový výměr je zveřejněn dnem vydání příslušné částky věstníku, uvedeném v jejím záhlaví, na portálu veřejné správy. (3) Cenový výměr nabývá účinnosti šedesátým dnem ode dne zveřejnění, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak nebo nestanoví-li cenový orgán, který jej vydal, počátek účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, může stanovit cenový orgán, který cenový výměr vydal, dřívější počátek účinnosti cenového výměru, nejdříve však den následující po dni jeho zveřejnění. (4) Cenový orgán, který cenový výměr vydal, zveřejní oznámení o zveřejnění cenového výměru podle odstavce 2 na své úřední desce po dobu alespoň 15 dnů. Ustanovení § 173 odst. 1 věty první část za středníkem správního řádu se neužije. § 10a Cenový věstník Ministerstvo financí vydává Cenový věstník. ČÁST III CENOVÁ EVIDENCE A CENOVÉ INFORMACE § 11 Cenová evidence (1) ProdávajícíProdávající je povinen vést cenovou evidenci o uplatňovaných cenáchcenách s uvedením jednoznačně identifikujícího názvu, popřípadě druhu prodávaného zbožízboží, výše uplatňované cenyceny a doby jejího uplatňování, pokud jde o zbožízboží a) s úředně stanovenou cenoucenou, b) s cenoucenou podléhající věcnému usměrňování cencen, nebo c) prodávané spotřebitelispotřebiteli. (2) U výrobku podléhajícího rychlé zkáze, u kterého dochází ke změnám cencen v závislosti na jeho stavu v průběhu dne, se eviduje pouze výchozí cenacena tohoto výrobku daného dne. (3) Součástí cenové evidence podle odstavce 1 písm. a) jsou dále podklady prokazující dodržení pravidel regulace cenregulace cen. (4) Součástí cenové evidence podle odstavce 1 písm. b) je dále kalkulace cenyceny včetně podkladů prokazujících dodržení pravidel regulace cenregulace cen. (5) ProdávajícíProdávající je povinen uchovávat cenovou evidenci 3 roky po dni skončení platnosti cenyceny zbožízboží. § 12 Cenové informace (1) ProdávajícíProdávající, kupující a orgány veřejné moci poskytují informace, které si cenové orgány vyžádají a) pro potřeby vyhodnocování vývoje cencen a regulace cenregulace cen, b) v souvislosti s cenovou kontrolou nebo řízením o přestupku pro potřeby stanovení obvyklé výše ekonomicky oprávněných nákladů, přiměřeného ziskupřiměřeného zisku nebo tržní hodnoty podle § 1 odst. 5, nebo c) pro zprávu o činnosti cenových orgánů podle § 17b. (2) Správce daně poskytne Ministerstvu financí na vyžádání informace získané při správě daní pro účely vyhodnocování vývoje cencen a regulace cenregulace cen. Poskytnutí těchto informací není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. (3) Cenové orgány poskytnou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na vyžádání informace získané podle odstavce 1 za účelem výkonu jeho dozorových pravomocí stanovených zákonem o ochraně hospodářské soutěže nebo zákonem o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. (4) Poskytne-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže cenovým orgánům na jejich vyžádání informace získané při provádění šetření soutěžních podmínek podle zákona o ochraně hospodářské soutěže nebo šetření trhu a vztahů mezi odběrateli a dodavateli podle zákona o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, které obsahují obchodní, bankovní nebo jiné obdobné zákonem chráněné tajemství, vyloučí cenové orgány z nahlížení do spisu ty části, které tyto informace obsahují, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. (5) Osoby, které zjišťují a zpracovávají informace podle odstavců 1 až 4, jsou povinny zachovávat vůči třetím osobám mlčenlivost o veškerých zjištěných skutečnostech, které by mohly vést k ohrožení oprávněných zájmů zúčastněných osob. § 13 Označování zboží cenami (1) ProdávajícíProdávající je povinen, pokud nejde o prodej zbožízboží spotřebitelůmspotřebitelům, předložit kupujícímu na jeho žádost, v případě zbožízboží podléhajícího cenové regulaci, bezplatně nabídkový ceník obsahující cenyceny nabízeného zbožízboží ve vztahu k určeným podmínkám. (2) Prodávající je povinen při nabídce a prodeji zbožízboží poskytnout informaci spotřebitelispotřebiteli tak, aby měl spotřebitelspotřebitel možnost seznámit se s cenoucenou v české měně před jednáním o koupi zbožízboží, a to a) označením zbožízboží cenoucenou, kterou uplatňuje v okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zbožízboží a určeným podmínkám, b) zpřístupněním informace o této ceněceně na viditelném místě formou ceníku, c) zpřístupněním informace o této ceněceně jiným přiměřeným způsobem, nelze-li označit zbožízboží cenoucenou způsoby podle písmena a) nebo b), d) předložením nabídkového ceníku dílů a činností, pokud se zbožízboží sestavuje z běžných dílů nebo činností na základě zvláštních požadavků spotřebitelespotřebitele, nebo e) oznámením odhadu cenyceny, nelze-li podat informaci o ceněceně způsoby podle písmen a) až d). (3) CenouCenou podle odstavce 2 se rozumí konečná nabídková cenacena, která zahrnuje všechny daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění (dále jen „prodejní cenaprodejní cena“). Údaj o prodejní ceněprodejní ceně musí být jednoznačný, snadno rozpoznatelný a dobře čitelný. (4) Stanoví-li tak tento zákon, je prodávající dále povinen při nabídce a prodeji balených výrobků poskytnout spotřebitelispotřebiteli také informaci o ceněceně za měrnou jednotku množství výrobku (dále jen „měrná cenacena“). Pro označování výrobků měrnou cenoucenou platí odstavec 2 písm. a) až c) a odstavec 3 věta druhá obdobně. Měrná cenacena nemusí být uvedena, je-li totožná s prodejní cenouprodejní cenou. (5) U měrné cenyceny se jako měrná jednotka množství uvede s ohledem na povahu výrobku 1 kilogram, 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční nebo 1 metr krychlový výrobku. Lze uvádět i jiné jednotky množství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo povaze výrobku. (6) Povinnost podle odstavce 4 se vztahuje na balené potravinářské výrobky, které jsou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15) označeny údajem o množství, objemu nebo hmotnosti výrobku, s výjimkou výrobků, u kterých není jejich označení měrnou cenoucenou vzhledem k jejich povaze nebo účelu výrobků vhodné nebo u kterých by to bylo zavádějící. U pevných potravin nacházejících se v nálevu, u kterých se musí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) uvádět kromě celkové hmotnosti i hmotnost pevné potraviny, se měrná cenacena vztahuje k udané hmotnosti pevné potraviny. (7) Povinnost podle odstavce 4 se dále vztahuje na balené nepotravinářské výrobky uvedené v seznamu, který stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Do seznamu podle věty první jsou zařazeny balené nepotravinářské výrobky, u kterých je jejich označení měrnou cenoucenou nezbytné pro snadné a spolehlivé srovnání cencen ze strany spotřebitelůspotřebitelů. (8) Povinnost označovat výrobky prodejní a měrnou cenoucenou neplatí a) u výrobků, které jsou nabízeny během poskytování služby, nebo b) u dražeb uměleckých děl a starožitností nebo jejich nabídky. (9) Nebalené výrobky volně ložené, nabízené podle hmotnosti, objemu, délky nebo plochy, které jsou váženy nebo měřeny v přítomnosti spotřebitelespotřebitele, a to jak v prodeji formou samoobsluhy, tak i v prodeji s obsluhou, musí být označeny pouze měrnou cenoucenou. (10) Pro cenyceny uváděné v reklamě na výrobky nabízené spotřebitelispotřebiteli se použijí odstavce 2 až 9 obdobně. (11) Výrobce zbožízboží určeného ke konečné spotřebě může uvést např. v nabídkovém ceníku, katalogu, propagačních podkladech nebo na obalu zbožízboží doporučenou cenucenu prodeje spotřebitelispotřebiteli, vždy však s označením „nezávazná doporučená spotřebitelská cenacena“. ČÁST IV CENOVÁ KONTROLA § 14 (1) Zaměstnanci cenových orgánů se při výkonu kontrolní činnosti prokazují pověřením vydaným ve formě průkazu příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole, nebo písemným pověřením k jednotlivé kontrole. Průkaz vydává cenový orgán, do jehož působnosti cenová kontrola náleží. Průkaz obsahuje označení cenového orgánu, který průkaz vydal, jméno, příjmení, funkci a fotografii osoby, kterou cenový orgán pověřil výkonem kontroly, datum vydání, rozsah oprávnění ke kontrole a vymezení platnosti průkazu. Průkaz je opatřen otiskem úředního razítka a podepsán osobou, která průkaz vydala s uvedením jejího jména, příjmení a funkce. (2) Cenová kontrola spočívá a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona a cenové předpisy, b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cenregulace cen a pro řízení o porušení cenových předpisů, c) v kontrole plnění opatření uložených k nápravě, d) ve zjišťování, zda poskytovatel platebních služeb neporušuje ustanovení zákona upravujícího platební styk týkající se výše úplaty za služby poskytované v rámci základního platebního účtu. (3) Vznikne-li při kontrole podezření, že kontrolovaná osoba získala nepřiměřený majetkový prospěch, který je možno vyčíslit, uvede jej kontrolní pracovník v protokolu o provedené cenové kontrole. Pro jeho vyčíslení není přípustná kompenzace kladných a záporných rozdílů mezi kontrolovanými druhy zboží. Získá-li prodávající nebo kupující nepřiměřený majetkový prospěch, který sám zjistí a prokáže, že byl bezodkladně před zahájením kontroly vrácen tomu, na jehož úkor byl získán, nezapočítává se do vyčíslení nepřiměřeného majetkového prospěchu uvedeného v protokolu. (4) Před zahájením cenové kontroly lze zajistit důkazy potřebné pro řízení o porušení cenových předpisů v maloobchodě a ve službách i bez přítomnosti kontrolované osoby nebo osoby oprávněné jednat jménem kontrolované osoby za účasti osob zajišťujících prodej zbožízboží nebo poskytování služby. O těchto důkazech a průběhu cenové kontroly mohou cenové orgány pořizovat zvukové a obrazové záznamy. § 14a Opatření k nápravě (1) Na základě zjištění porušení právních předpisů mohou cenové orgány příslušné k cenové kontrole ukládat opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu. Přitom stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění. (2) Povinnost plynoucí z opatření k nápravě uložená původci protiprávního stavu přechází na jeho právní nástupce. (3) Splnění povinnosti podle odstavce 1 vymáhá cenový orgán, který opatření k nápravě uložil, uložením donucovací pokuty. (4) Donucovací pokutu lze uložit opakovaně. Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí přesahovat 1 000 000 Kč. ČÁST V PŘESTUPKY § 16 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající dopustí přestupku tím, že a) uplatňuje cenu ve výši, která není v souladu s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1, b) nedodrží podmínky, které jsou stanovené cenovými orgány podle § 5 odst. 3, c) uplatňuje cenu, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6, d) nedodrží cenové moratoriumcenové moratorium podle § 9 odst. 1, e) nevede nebo neuchovává cenovou evidenci podle § 11 u zboží podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo f) poruší při prodeji zboží povinnost podle § 13 odst. 1. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající nebo kupující dopustí přestupku tím, že a) při prodeji nebo koupi zboží nedodrží určené podmínky sjednané podle § 2 odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 3 zneužije svého hospodářského postavení, nebo c) neposkytne bezplatně informaci nebo podklad podle § 12 odst. 1 cenovému orgánu nebo poskytne nepravdivou informaci. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kupující dopustí přestupku tím, že a) koupí zboží za cenu, která není v souladu s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1, nebo b) koupí zboží z prostředků poskytnutých jí ze státního rozpočtu za cenu vyšší, než je cena regulovaná podle § 5 nebo 6. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající dopustí přestupku tím, že a) nevede nebo neuchovává cenovou evidenci podle § 11 u zboží podle § 11 odst. 1 písm. c), nebo b) poruší některou z povinností podle § 13 odst. 2 až 11 při označování zboží cenami. (5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo podle odstavce 4 písm. a), b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo podle odstavce 4 písm. b), c) od jednonásobku do pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu, jde-li vyčíslit, zjištěného za kontrolované období, nejvýše za dobu jeho posledních 3 let, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše takto zjištěného nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3, d) do 10 000 000 Kč, jestliže výši nepřiměřeného majetkového prospěchu nelze zjistit nebo nepřiměřený majetkový prospěch nevznikl, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3, nebo e) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e). (6) Nepřiměřený majetkový prospěch podle odstavce 5 písm. c) a d) zahrnuje veškeré daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, které jsou součástí ceny. § 17 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupek podle tohoto zákona projednává cenový orgán, do jehož působnosti spadá výkon cenové kontroly dodržování povinnosti, jejíž porušení naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle tohoto zákona. (2) Přestupek podle § 16 odst. 2 písm. c) tohoto zákona projedná cenový orgán, který si příslušnou cenovou informaci vyžádal. (3) Pokutu vybírá cenový orgán, který ji uložil. § 17a Seznam provedených cenových kontrol a pravomocných rozhodnutí (1) Ministerstvo financí každoročně do 30. dubna uveřejní na svých internetových stránkách seznam provedených cenových kontrol a pravomocných rozhodnutí o přestupcích podle tohoto zákona za předcházející kalendářní rok, s uvedením jména nebo názvu kontrolované osoby, nebo pachatele přestupku, nepředcházela-li řízení o přestupku cenová kontrola, adresy jejich sídla nebo místa podnikání a identifikačního čísla, bylo-li těmto osobám přiděleno, výše pokuty a ustanovení zákona o cenách, které bylo porušeno. (2) Cenové orgány předávají podklady pro seznam provedených cenových kontrol a pravomocných rozhodnutí podle odstavce 1 Ministerstvu financí ke zveřejnění nejpozději do 30 dnů po uplynutí příslušného kalendářního roku. § 17b Zpráva o činnosti cenových orgánů Ministerstvo financí každoročně do 30. dubna uveřejní na svých internetových stránkách zprávu o činnosti cenových orgánů za předcházející kalendářní rok. ČÁST VI Působnost cenových orgánů § 18a Vláda reguluje cenyceny zbožízboží, pokud tak stanoví zákon. Stanoví-li regulaci cenregulaci cen téhož zbožízboží jak vláda, tak jiný cenový orgán, použije se regulace cenregulace cen stanovená vládou. § 18b Ministerstvo financí reguluje cenyceny u veškerého zbožízboží, s výjimkou regulace cenregulace cen zbožízboží, k jehož regulaci je příslušný jiný cenový orgán. § 18c Specializovaný finanční úřad vykonává cenovou kontrolu v případech, kdy k jejímu výkonu není příslušný jiný cenový orgán s výjimkou cenových orgánů podle § 18i. § 18d (1) Ministerstvo zdravotnictví reguluje cenyceny u zdravotních služeb, léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, stomatologických výrobků a zdravotnických prostředků. (2) Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovuje postupem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění maximální cenyceny u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. (3) Státní ústav pro kontrolu léčiv vykonává cenovou kontrolu u léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků. § 18e (1) Energetický regulační úřad reguluje cenyceny v energetice. (2) Energetický regulační úřad vykonává cenovou kontrolu u cen v energetice s výjimkou oblasti podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla. (3) Státní energetická inspekce vykonává cenovou kontrolu u cen v oblasti podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla. § 18f Český telekomunikační úřad reguluje cenyceny a vykonává cencenovou kontrolu u cencen v oblasti elektronických komunikací a cencen poštovních služeb a cen za přístup k poštovní infrastruktuře, nelze-li je regulovat podle jiného právního předpisu. § 18h Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykonává cenovou kontrolu u cen za a) užití dráhy, b) přidělení kapacity dráhy, c) poskytnutí služby prostřednictvím zařízení služeb a d) plnění poskytnuté v případech stanovených zákonem o dráhách provozovateli dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nebo odštěpnému závodu provozovatele dráhy, jehož předmětem činnosti je provozování dráhy. § 18i Česká obchodní inspekce, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva a obecní živnostenské úřady vykonávají cenovou kontrolu dodržování povinnosti prodávajícího vést cenovou evidenci podle § 11 odst. 1 písm. c) tohoto zákona u zbožízboží, u kterého jsou podle zákona o ochraně spotřebitele oprávněny kontrolovat, zda byl spotřebitelspotřebitel seznámen s informací o slevě z cenyceny výrobku podle § 12a zákona o ochraně spotřebitele. § 18j (1) Kraj v rozsahu a za podmínek stanovených v cenovém výměru Ministerstva financí může cenovým výměrem stanovit pevné nebo maximální cenyceny zbožízboží, pokud nejsou stanoveny Ministerstvem financí. (2) Cenovou kontrolu dodržování pevných nebo maximálních cen stanovených podle odstavce 1 provádí krajský úřad. § 18k (1) ObecObec v rozsahu a za podmínek stanovených v cenovém výměru Ministerstva financí může cenovým výměrem stanovit pevné nebo maximální cenyceny zbožízboží, pokud nejsou stanoveny Ministerstvem financí. (2) Cenovou kontrolu dodržování pevných nebo maximálních cen stanovených podle odstavce 1 provádí obecní úřad. (3) Stanoví-li cenucenu téhož zbožízboží kraj i obecobec, platí na území obceobce regulace cenregulace cen stanovená krajem. § 18l Orgány obceobce a kraje vykonávají působnost podle tohoto zákona jako působnost přenesenou. ČÁST VII PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 19 (1) CenyCeny podle tohoto zákona se uplatňují pro smlouvy uzavírané od účinnosti tohoto zákona, nejde-li o postup podle § 7. Smluvní strany se mohou dohodnout na uplatňování cencen podle tohoto zákona i pro již uzavřené smlouvy, nejde-li o případy podle odstavce 2. (2) V případech, kdy podle uzavřených smluv mělo dojít k plnění do 31. prosince 1990 a k plnění dochází po tomto datu zaviněním prodávajícího, se uplatňují cenyceny platné do tohoto data. (3) Nedohodnou-li se smluvní strany na uplatňování cencen podle tohoto zákona pro plnění podle smluv uzavřených do 31. prosince 1990 s dodací lhůtou od 1. ledna 1991, může kterákoliv ze smluvních stran od smlouvy odstoupit. ProdávajícíProdávající však může odstoupit jen tehdy, jestliže prokázal kupujícímu nutné zvýšení nákladů na zbožízboží a kupující na odpovídající zvýšení cenyceny nepřistoupil. Odstupující strana je v takovém případě povinna nahradit druhé straně náklady tím vzniklé. Odstupuje-li od smlouvy občan jako kupujícíkupující, platí postup podle zvláštního předpisu.8) (4) Lhůty stanovené pro oznámení zvýšení cencen podle § 8 počínají běžet dnem účinnosti tohoto zákona. (5) U porušení cenových předpisů, k němuž došlo před účinností tohoto zákona, se řízení včetně uložení cenových odvodů a jejich zvýšení provede podle dosavadních předpisů. § 21 Zrušovací ustanovení Zrušují se 1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen, 2. vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cencen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 22/1990 Sb., o tvorbě a kontrole cen, 3. vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cencen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách, ve znění vyhlášek č. 170/1990 Sb. a 276/1990 Sb. § 22 Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 8) § 230 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
Zákon č. 527/1990 Sb.
Zákon č. 527/1990 Sb. Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 86/1990 * § 1 - Účel zákona * ČÁST PRVNÍ - VYNÁLEZY (§ 2 — § 35o) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM (§ 63 — § 71) * ČÁST ČTVRTÁ - ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY (§ 72 — § 74) * ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 74a — § 74a) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 75 — § 90) Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 527 ZÁKON ze dne 27. listopadu 1990 o vynálezech a zlepšovacích návrzích Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 Účel zákona Účelem zákona je upravit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů a zlepšovacích návrhů. ČÁST PRVNÍ VYNÁLEZY HLAVA PRVNÍ PATENT NA VYNÁLEZ § 2 Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, uděluje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) patenty. § 3 Patentovatelnost vynálezů (1) Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. (2) Za vynálezy se nepovažují zejména a) objevy, vědecké teorie a matematické metody; b) estetické výtvory; c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; d) podávání informací. (3) Patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností. (4) Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu odstavce 1. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách. § 4 Výluky z patentovatelnosti Patenty se neudělují: a) na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem; b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané. § 5 Novost (1) Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. (2) Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti (§ 27), umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. (3) Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny (§ 31). To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem,1a) a evropské patentové přihlášky (§ 35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 nevylučují patentovatelnost použití látky nebo směsi při způsobech uvedených v § 3 odst. 4, pokud její použití při těchto způsobech není součástí stavu techniky. (5) Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá a) ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci, b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy.1) V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do čtyř měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy. § 6 Vynálezecká činnost (1) Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. (2) Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny (§ 31). § 7 Průmyslová využitelnost Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. § 8 Právo na patent (1) Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce. (2) Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. (3) Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu. Podnikový vynález § 9 (1) Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen „pracovní poměr“) k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. (2) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. (3) Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění podle ustanovení odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost. (4) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání. § 10 Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zaměstnavatelem nedotčena. Účinek patentu § 11 (1) Majitel patentu (§ 34) má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést. (2) Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“). (3) Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu (§ 31) její předmět využíval. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky patentu. (4) V případě mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České republice, která byla zveřejněna podle mezinárodní smlouvy, přísluší přihlašovateli právo na přiměřenou náhradu podle odstavce 3 až po zveřejnění jejího překladu v českém jazyce (§ 31). § 12 (1) Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy. (2) Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených v přihlášce zveřejněné podle § 31. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o zrušení podle § 23, však zpětně určuje rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu, pokud tím není ochrana rozšířena. § 13 Zákaz přímého využívání Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu a) vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat; b) využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití; c) nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu; přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství.1b) § 13a Zákaz nepřímého využívání (1) Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běžně se vyskytující na trhu, ledaže třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se dopustil jednání zakázaného § 13. (3) Osoby vykonávající činnosti uvedené v § 18 písm. c) až e) se nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1. § 13b Vyčerpání práv Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti. § 14 (1) Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou (dále jen „licenční smlouva“). (2) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku (§ 69). § 15 Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. § 16 Spolumajitelství patentu (1) Přísluší-li práva z téhož patentu několika osobám (dále jen „spolumajitelé“), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.2) (2) Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý ze spolumajitelů patentu. (3) K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně. (4) K převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů. Spolumajitel je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu. Omezení účinků patentu § 17 (1) Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti (§ 27) využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen „předchozí uživatel“). (2) Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel patentu jeho právo uznal. § 18 Práva majitele patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu: a) na lodích jiných zemí, které jsou členy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)3), jimiž je Česká republika vázána (dále jen „unijní země“), v lodním tělese, ve strojích, v lodní výstroji, v přístrojích a v jiném příslušenství, když se tyto lodě dostanou přechodně nebo náhodně do České republiky, jestliže se tu těchto předmětů užije jenom pro potřeby lodi; b) při stavbě nebo provozu letadel či vozidel unijních zemí nebo u součásti těchto letadel či vozidel, dostanou-li se přechodně nebo náhodně do České republiky; c) při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným; d) při činnosti prováděné pro neobchodní účely; e) při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely včetně experimentů a testů nezbytných podle zvláštního právního předpisu3a) před uvedením léčiva na trh. § 19 Nabídka licence (1) Prohlásí-li u Úřadu přihlašovatel, popřípadě majitel patentu, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu (nabídka licence), vznikne právo k využití vynálezu každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad nabídku licence vyznačí v patentovém rejstříku. (2) Prohlášení o nabídce licence nelze vzít zpět. (3) Vznikem práva k využití vynálezu není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. (4) Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci podle odstavce 1, se platí poplatky podle zvláštního právního předpisu3b) pouze v poloviční výši. § 20 Nucená licence (1) Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. (2) Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu. (3) V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání nucené licence. Nucenou licenci lze udělit převážně pro dodávky na domácí trh. (4) Nucenou licenci nelze převádět jinak než v rámci převodu podniku nebo jeho části, v níž podnikatel vynález na základě nucené licence využívá (dále jen „držitel nucené licence“). (5) Držitel nucené licence se může v průběhu doby jejího trvání vzdát práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu; dnem doručení tohoto podání účinnost rozhodnutí o udělení nucené licence zaniká. (6) Na žádost majitele patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky pro udělení nucené licence, aniž by bylo možné očekávat jejich opětovnou změnu, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky, rozsah nebo dobu trvání nucené licence. (7) Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta zúčastněnými stranami, stanoví ji na žádost soud s přihlédnutím k významu vynálezu a obvyklým cenám smluvních licencí v dané oblasti techniky. (8) Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku (§ 69). § 21 Doba platnosti patentu (1) Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu. (2) Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.3b) (3) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena. § 22 Zánik patentu Patent zanikne, jestliže: a) uplyne doba jeho platnosti; b) majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti3b); c) majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu. § 23 Zrušení patentu (1) Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně, a) že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti; b) že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit; c) že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen; d) že majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby (§ 29). (2) Týkají-li se důvody zrušení jen části patentu, patent se zruší částečně. Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů. (3) Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti. (4) Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáže-li navrhovatel právní zájem. HLAVA DRUHÁ ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ PATENTU Přihláška vynálezu § 24 (1) Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu. (2) Úřad je místem, u něhož občané České republiky, jakož i jiné osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo, mohou podávat mezinárodní přihlášky. (3) Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen „evropská patentová úmluva“); to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku. (4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška informace utajované podle zvláštního právního předpisu,4a) je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky. (5) Přihlašovatel je povinen za podání přihlášky podle odstavců 1 a 2 zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů4) a v případě mezinárodní přihlášky podle odstavce 2 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy pro mezinárodní řízení o přihlášce vynálezu; jejich výši oznámí Úřad ve Věstníku. § 25 (1) V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je jeho původce. (2) Na žádost původce Úřad neuvede jeho jméno při zveřejnění přihlášky vynálezu a oznámení o udělení patentu. § 26 (1) Přihláška vynálezu se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znakůzvláštních technických znaků. Zvláštními technickými znakyZvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky. (2) Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. Je-li vynálezem průmyslový produkční mikroorganismus, musí být uložen ve veřejné sbírce kultur ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti. (3) V pochybnostech může Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost. Neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není využitelný. § 27 (1) Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti. (2) Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy,3) musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a na výzvu Úřadu je ve lhůtě stanovené Úřadem prokázat, jinak se k němu nepřihlíží. (3) Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška vynálezu podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace;4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky vynálezu, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace,4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti. § 28 (1) Bylo-li zahájeno u příslušného orgánu řízení ve sporu o právo na patent, Úřad řízení o přihlášce vynálezu přeruší. (2) Po dobu přerušení řízení se staví běh lhůt stanovených tímto zákonem s výjimkou lhůty podle ustanovení § 31 odst. 1. (3) Právo přednosti zůstává zachováno, požádá-li oprávněný přihlašovatel o pokračování řízení ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o právu na patent. Úkony učiněné před přerušením řízení směřující k udělení patentu se považují za platné i pro další řízení. § 29 (1) Úřad přepíše přihlášku vynálezu, popřípadě patent, na tu osobu, o níž soud rozhodne, že je původcem vynálezu. (2) Úřad přepíše přihlašovatele nebo majitele patentu, jestliže příslušný orgán ve sporu o právo na patent rozhodne, že toto právo přísluší jiné osobě. Předběžný průzkum přihlášky vynálezu § 30 (1) Úřad podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu, a) zda neobsahuje předmět, který je zjevně v rozporu s ustanoveními § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2, b) zda neobsahuje předmět podle ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4, c) zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění, d) zda přihlašovatel zaplatil příslušné správní poplatky.4) (2) Obsahuje-li přihláška vynálezu předmět, který je zjevně v rozporu s ustanoveními § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2, nebo obsahuje předmět podle ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím musí být přihlašovateli umožněno se k podkladům, na jejichž základě má být rozhodnuto, vyjádřit. (3) Obsahuje-li přihláška vynálezu předmět, který má nedostatky bránící jejímu zveřejnění, popřípadě nezaplatí-li přihlašovatel příslušné správní poplatky,4) vyzve Úřad přihlašovatele, aby se ve stanovené lhůtě k těmto skutečnostem vyjádřil a vytčené nedostatky odstranil. (4) V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky přihlášky vynálezu, které brání jejímu zveřejnění, nebo nezaplatí-li přihlašovatel příslušné správní poplatky,4) Úřad řízení zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn. § 31 (1) Úřad přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku. (2) Přihláška vynálezu může být zveřejněna před lhůtou uvedenou v odstavci 1, požádá-li o to přihlašovatel nejpozději ve lhůtě 12 měsíců od vzniku práva přednosti a zaplatí-li správní poplatek podle zvláštních předpisů.4) Úřad přihlášku vynálezu zveřejní před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, byl-li již na vynález udělen patent; bez souhlasu přihlašovatele však Úřad přihlášku vynálezu nezveřejní před uplynutím 12 měsíců od vzniku práva přednosti. (3) Úřad může spolu s přihláškou vynálezu zveřejnit zprávu o stavu techniky (rešerše) vztahující se k vynálezu uplatněnému v přihlášce. § 32 (1) Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu; k připomínkám Úřad přihlédne při úplném průzkumu přihlášky vynálezu. (2) Osoby, které podaly připomínky podle odstavce 1, nestávají se účastníky řízení o přihlášce vynálezu. Přihlašovatel vynálezu však musí být o připomínkách vyrozuměn. Úplný průzkum přihlášky vynálezu § 33 (1) Úřad podrobí přihlášku vynálezu úplnému průzkumu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu. (2) Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední. (3) Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu a nelze ji vzít zpět. Žadatel je povinen spolu se žádostí zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů.4) (4) Úřad zahájí úplný průzkum neprodleně po podání žádosti. (5) Jestliže žádost o provedení úplného průzkumu nebyla řádně podána ve lhůtě uvedené v odstavci 3, popřípadě v téže lhůtě Úřad nezahájil úplný průzkum přihlášky vynálezu z moci úřední, Úřad řízení o přihlášce vynálezu zastaví. § 34 (1) Nejsou-li podmínky stanovené pro udělení patentu splněny, Úřad přihlášku vynálezu zamítne. Před zamítnutím přihlášky vynálezu musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o přihlášce vynálezu rozhodnuto. (2) V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě vady přihlášky, které brání udělení patentu, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn. (3) Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek podle zvláštních předpisů,4) Úřad udělí přihlašovateli patent; přihlašovatel se stává majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž uvede jméno původce a jejíž součástí je popis vynálezu a patentové nároky, a udělení patentu oznámí ve Věstníku. § 35 Je-li přihlášek vynálezů se shodným předmětem více, může být udělen jen jeden patent. HLAVA TŘETÍ EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA A EVROPSKÝ PATENT § 35a (1) Evropská patentová přihláška s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropská patentová přihláška“), které bylo přiznáno datum podání, má v České republice stejné účinky jako přihláška vynálezu podaná podle § 24 k témuž datu. Požívá-li evropská patentová přihláška právo přednosti z dřívějšího data, než je den podání evropské patentové přihlášky, platí pro přiznání účinků přihlášky toto dřívější datum. (2) Byla-li evropská patentová přihláška vzata zpět nebo je-li považována za vzatou zpět, má to účinky jako zastavení řízení o přihlášce vynálezu podle § 64 odst. 2. Byla-li evropská patentová přihláška zamítnuta, má to stejný účinek jako zamítnutí přihlášky vynálezu podle § 34 odst. 1. (3) Navrácení práv Evropským patentovým úřadem přihlašovateli evropské patentové přihlášky, popřípadě majiteli evropského patentu s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropský patent“) platí rovněž v České republice. (4) Jestliže evropská patentová přihláška byla Evropským patentovým úřadem zveřejněna, její přihlašovatel předložil překlad patentových nároků do jazyka českého a zaplatil správní poplatek za zpřístupnění podle zvláštního právního předpisu,4) Úřad tento překlad zpřístupní veřejnosti a tuto skutečnost oznámí ve Věstníku. Přihlašovatel se může po tomto zpřístupnění domáhat přiměřené náhrady podle § 11 odst. 3, bude-li mít patent udělený Evropským patentovým úřadem účinky v České republice (§ 35c). (5) Pro výklad rozsahu ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky je rozhodný obsah evropské patentové přihlášky upravený zněním evropského patentu v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem o evropské patentové přihlášce probíhalo řízení; vyplývá-li z evropského patentu ochrana širší než ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, je ochrana poskytována jen v tom rozsahu, který vyplývá jak ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, tak z uděleného evropského patentu. Jestliže překlad patentových nároků podle odstavce 4 neodpovídá jejich znění v jazyce řízení, lze ochranu z evropské patentové přihlášky uplatnit pouze v rozsahu, který je zřejmý z jejího překladu do jazyka českého. (6) Předloží-li přihlašovatel Úřadu opravený překlad patentových nároků do jazyka českého, bude tento opravený překlad platit místo původního překladu ode dne oznámení o jeho zpřístupnění ve Věstníku; za toto zpřístupnění je přihlašovatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) Práva třetích osob, které v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu evropské patentové přihlášky, který podle překladu předloženého přihlašovatelem nespadal do jejího rozsahu, využívat předmět evropské patentové přihlášky nejsou dodáním nového překladu dotčena. § 35b Změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku (1) Úřad na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou ve smyslu čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy zahájí řízení o této přihlášce jako o přihlášce národní. (2) Obdrží-li Úřad žádost podle odstavce 1, vyzve přihlašovatele, aby do 3 měsíců předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka a zaplatil poplatek za podání přihlášky vynálezu. (3) Jestliže přihlašovatel splnil podmínky stanovené v odstavci 2 a Úřad žádost o změnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, Úřad přizná národní přihlášce právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky. (4) Úřad na žádost přihlašovatele projedná evropskou patentovou přihlášku podanou podle odstavce 1 jako národní přihlášku užitného vzoru podle zvláštního právního předpisu.4c) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně. § 35c Účinky evropského patentu (1) Patent udělený Evropským patentovým úřadem má stejné účinky jako patent udělený podle § 34 odst. 3. (2) Účinky evropského patentu v České republice nastávají dnem, v němž bylo oznámeno udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku; majitel patentu je povinen předat Úřadu do 3 měsíců od tohoto dne překlad patentového spisu do jazyka českého a zaplatit správní poplatek za jeho zveřejnění podle zvláštního právního předpisu.4) Majitel patentu je v téže lhůtě povinen předložit Úřadu adresu v České republice, kam mu budou zasílány úřední zprávy týkající se jeho patentu. Úřad udělení evropského patentu oznámí ve Věstníku a překlad evropského patentového spisu zveřejní. (3) Nebude-li překlad evropského patentového spisu do jazyka českého předložen ve lhůtě podle odstavce 2, může jej majitel evropského patentu předložit v dodatečné lhůtě 3 měsíců, zaplatí-li současně správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) (4) Nebude-li překlad evropského patentového spisu do českého jazyka předložen ani ve lhůtě podle odstavce 3, evropský patent se v České republice pokládá za neúčinný od samého počátku. (5) Po oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku zapíše Úřad evropský patent do českého rejstříku evropských patentů s údaji, které se zapisují do evropského patentového rejstříku. § 35d Rozsah ochrany z evropského patentu (1) Pro stanovení rozsahu ochrany vyplývající z evropského patentu je rozhodné jeho znění v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem probíhalo řízení o evropské patentové přihlášce; jestliže však z překladu patentového spisu poskytnutého Úřadu podle § 35c odst. 2 vyplývá ochrana užší než v jazyce řízení, třetí strany se mohou dovolávat tohoto překladu. (2) Majitel evropského patentu je oprávněn předložit Úřadu opravený překlad evropského patentového spisu do českého jazyka. Opravený překlad bude platit místo původního překladu po zveřejnění tohoto opraveného překladu Úřadem; za toto zveřejnění je majitel evropského patentu povinen zaplatit poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) (3) Práva třetích osob, které na území České republiky v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu, který podle překladu platného v době před zveřejněním opraveného překladu Úřadem nespadal do rozsahu evropského patentu, využívat tento předmět nejsou dodáním nového překladu dotčena. § 35e Zákaz dvojí ochrany (1) Pokud je národní patent udělen na vynález, na který byl témuž majiteli nebo jeho právnímu nástupci udělen evropský patent se stejným právem přednosti, národní patent se v rozsahu, ve kterém se shoduje s evropským patentem, stává neúčinným ke dni, k němuž uplynula lhůta pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, anebo dnem právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován. (2) Národní patent nenabývá účinky podle § 11 odst. 2 v rozsahu, ve kterém se shoduje s evropským patentem, je-li udělen až po uplynutí lhůty pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, nebo po právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován. (3) Zrušením evropského patentu podle § 35f odst. 5 nejsou ustanovení odstavců 1 a 2 dotčena. § 35f Zrušení evropského patentu (1) Zruší-li Evropský patentový úřad evropský patent, popřípadě jej zachová v pozměněném znění, má toto rozhodnutí účinky v České republice. (2) Zrušení evropského patentu, popřípadě jeho zachování v pozměněném znění podle odstavce 1 oznámí Úřad ve Věstníku. (3) Je-li evropský patent v řízení o odporu zachován v pozměněném znění Evropským patentovým úřadem, je jeho majitel povinen do 3 měsíců ode dne oznámení této změny v Evropském patentovém věstníku předat Úřadu překlad pozměněného znění patentového spisu do českého jazyka a zaplatit poplatek za zveřejnění. Úřad zachování evropského patentu v pozměněném znění oznámí ve Věstníku a překlad pozměněného znění patentového spisu zveřejní. (4) Nebude-li český překlad pozměněného znění evropského patentového spisu předložen ve lhůtě podle odstavce 3, pokládá se evropský patent v České republice za neúčinný od samého počátku. (5) Uplynula-li marně lhůta stanovená evropskou patentovou úmluvou k podání odporu, popřípadě jestliže v řízení o odporu nebyl evropský patent zrušen, může být evropský patent zrušen Úřadem podle § 23; Úřad řízení o zrušení evropského patentu přeruší, probíhá-li před Evropským patentovým úřadem řízení o odporu týkající se téže věci. Jestliže v řízení o odporu nedošlo ke zrušení evropského patentu, Úřad na žádost bude v řízení o zrušení patentu pokračovat. (6) V řízení o zrušení evropského patentu je závazným jeho znění v jazyce řízení. § 35g (1) Za udržování evropského patentu v platnosti je majitel povinen platit poplatky podle zvláštního právního předpisu.3b) (2) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena. HLAVA ČTVRTÁ UDĚLOVÁNÍ DODATKOVÝCH OCHRANNÝCH OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PRO PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN § 35h (1) Úřad uděluje na látky chráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení (dále jen „osvědčení“), jestliže jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci podle zvláštních právních předpisů.4d) (2) Účinnou látkou je chemicky vyrobená látka nebo směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které mají obecné nebo specifické léčebné nebo preventivní účinky ve vztahu k onemocněním lidí nebo zvířat nebo které jim mohou být podány za účelem určení nemoci, zlepšení nebo úpravy zdravotního stavu anebo které jsou určené k ochraně rostlin nebo rostlinných výrobků. (3) Přípravkem podle odstavce 1 je účinná látka nebo směs obsahující jednu nebo více účinných látek zpracovaných do formy, která je uváděná na trh jako léčivo4e) nebo jako přípravek na ochranu rostlin.4f) § 35i Žádost o udělení osvědčení (1) Žádost o udělení osvědčení podává majitel patentu, jehož předmětem je látka, s výjimkou patentu uděleného podle § 82, nebo způsob získání látky anebo užití látky jako léčiva, popřípadě jako přípravku na ochranu rostlin (dále jen „základní patent“), nebo jeho právní nástupce. (2) Žádost o udělení osvědčení se podává do 6 měsíců ode dne rozhodnutí o registraci přípravku podle zvláštních právních předpisů;4d) je-li registrace provedena před udělením základního patentu, musí být žádost o osvědčení podána ve lhůtě 6 měsíců ode dne udělení patentu. (3) Žádost o udělení osvědčení musí obsahovat a) žádost o udělení osvědčení, v níž je uvedeno: 1. jméno a adresa žadatele, 2. jméno a adresa zástupce, je-li žadatel zastoupen, 3. číslo základního patentu a název vynálezu, 4. číslo a datum první registrace přípravku podle zvláštních právních předpisů;4d) b) kopii rozhodnutí o registraci přípravku vydaného podle zvláštních právních předpisů,4d) v níž je přípravek identifikován, včetně souhrnu údajů o přípravku u léčiva; c) chemické, generické či jiné názvosloví umožňující ztotožnit látku chráněnou základním patentem s registrovaným přípravkem. (4) S podáním žádosti o udělení osvědčení je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) (5) Podání žádosti o udělení osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění se uvede jméno a adresa žadatele, číslo základního patentu a název vynálezu, který je patentem chráněn, číslo a datum registrace, včetně označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto registrací umožněno. § 35j Podmínky pro udělení osvědčení Úřad udělí osvědčení, jestliže k datu podání žádosti podle § 35i jsou splněny tyto podmínky: a) základní patent platí na území České republiky; b) přípravek obsahuje účinnou látku chráněnou základním patentem a je platně registrován jako léčivo nebo jako přípravek na ochranu rostlin podle zvláštních právních předpisů;4d) c) na látku dosud nebylo uděleno osvědčení; d) registrace podle písmene b) je prvním povolením k uvedení hromadně vyráběného léčiva v České republice nebo prvním povolením k uvedení přípravku na ochranu rostlin na trh v České republice. § 35k Udělení osvědčení (1) Splňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35i a látka, pro niž je osvědčení žádáno, splňuje náležitosti podle § 35j, udělí Úřad osvědčení, které zapíše do patentového rejstříku. V osvědčení Úřad uvede a) jméno a adresu majitele osvědčení; b) číslo základního patentu a název vynálezu; c) číslo a datum první registrace, orgán, který vydal rozhodnutí o registraci, a označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto registrací povoleno; d) dobu platnosti osvědčení. (2) Udělení osvědčení Úřad zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění budou uvedeny údaje podle odstavce 1. (3) Nesplňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35j, vyzve Úřad žadatele k jejich doplnění ve stanovené lhůtě. Nedoplní-li žadatel podání ve stanovené lhůtě, Úřad řízení zastaví; na tuto skutečnost musí být žadatel upozorněn. (4) Nejsou-li splněny podmínky pro udělení osvědčení, žádost o udělení osvědčení bude zamítnuta. (5) Zamítnutí žádosti o udělení osvědčení a zastavení řízení o udělení osvědčení zveřejní Úřad ve Věstníku; ve zveřejnění se uvedou údaje uvedené v § 35i odst. 5. § 35l Předmět a účinky osvědčení (1) V mezích ochrany vyplývající ze základního patentu se ochrana osvědčením vztahuje na chemickou látku či směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které jsou účinnou látkou registrovaného přípravku, a na každé užití předmětu patentu jako léčiva nebo přípravku na ochranu rostlin, které bylo povoleno před uplynutím doby platnosti osvědčení. (2) Z osvědčení vyplývají stejná práva jako ze základního patentu; na osvědčení se vztahují stejná omezení a vyplývají z něj stejné povinnosti jako ze základního patentu. § 35m Platnost osvědčení (1) Osvědčení platí po dobu odpovídající době, jež uplynula mezi dnem podání přihlášky základního patentu a dnem první registrace umožňující uvést přípravek na trh v České republice jako léčivý přípravek či jako přípravek na ochranu rostlin, zkrácené o 5 let, nejdéle však 5 let ode dne, kdy toto osvědčení nabylo účinnosti. (2) Osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonné doby platnosti základního patentu. (3) Za udržování osvědčení v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.3b) (4) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování osvědčení v platnosti, s využíváním vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena. § 35n Zánik osvědčení (1) Osvědčení zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti podle § 35m odst. 1; b) vzdá-li se jej jeho majitel; c) nezaplatí-li jeho majitel poplatky za udržování osvědčení v platnosti; d) jestliže přípravek nemůže být nadále uváděn na trh z důvodu zrušení či zániku registrace; e) zrušením osvědčení podle § 35o. (2) Zánik osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a oznámí ve Věstníku. § 35o Zrušení osvědčení (1) Úřad zruší osvědčení, jestliže a) nebyly splněny podmínky pro jeho udělení podle § 35j; b) základní patent zanikl dříve, než uplynula doba jeho platnosti; c) základní patent byl zrušen nebo základní patent byl omezen v takovém rozsahu, že látka, pro kterou bylo vydáno osvědčení, není nadále základním patentem chráněna; to platí i v případě zrušení základního patentu, k němuž došlo po jeho zániku. (2) Návrh na zrušení osvědčení lze podat i po zániku základního patentu podle odstavce 1, prokáže-li navrhovatel právní zájem. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM § 63 Správní řízení (1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,5) o možnosti volby několika společných zmocněnců,5a) o prominutí zmeškání úkonu,5b) o přerušení řízení,5c) o lhůtách pro vydání rozhodnutí5d) a o ochraně před nečinností,5e) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu5f) a dále ustanovení o účastnících řízení;5g) ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona5h) se však použijí. (2) Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky.4) Při zahájení řízení podle ustanovení § 23, 35f, 35o a § 68 odst. 1 a 2 je navrhovatel povinen složit kauci na náklady řízení, která bude navrhovateli vrácena, jestliže se v průběhu řízení prokáže, že návrh na zahájení řízení byl oprávněný. Kauce činí 2 500 Kč. (3) Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu5i). § 65 Prominutí lhůty (1) Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon a zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů.4) (2) Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, jakož i při uplatnění nebo prokázání práva přednosti, při žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu a při žádosti o pokračování řízení podle ustanovení § 28 odst. 3. (3) Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jejím prominutím zůstávají nedotčena. § 66 Nahlížení do spisu Úřad může povolit nahlížení do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zveřejněním přihlášky vynálezu je však přípustné sdělit pouze údaj, kdo je původcem vynálezu, přihlašovatelem vynálezu, údaj o právu přednosti, název přihlášky vynálezu a její spisovou značku. § 67 Určovací řízení Na žádost toho, kdo osvědčí právní zájem, Úřad rozhodnutím určí, zda předmět v žádosti popsaný spadá do rozsahu ochrany určitého patentu na vynález. § 68 Opravné řízení (1) Proti rozhodnutí Úřadu, s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení § 65, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí rozklad. (2) O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu na návrh jím ustavené odborné komise. § 69 Patentový rejstřík a Věstník Úřadu (1) Úřad vede patentový rejstřík, do kterého zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách vynálezů, řízení o nich a rozhodné údaje o udělených patentech. (2) Úřad vede rejstřík evropských patentů platných na území České republiky. Pro zápisy do rejstříku evropských patentů se použije odstavec 1. (3) Poznámka spornosti podle občanského zákoníku6) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s patentem jako předmětem vlastnictví. (4) Úřad vydává Věstník, v němž uveřejňuje zejména skutečnosti týkající se zveřejněných přihlášek vynálezů, udělených patentů a další údaje týkající se vynálezů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy. § 70 Zastupování Osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny zástupcem podle zvláštních právních předpisů.7) To platí i pro předkládání překladů podle hlavy třetí. § 71 Pro řízení o vynálezech, které jsou utajovány podle zvláštního právního předpisu4a) nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, platí tento zákon s výjimkou jejich zveřejnění. ČÁST ČTVRTÁ ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY § 72 (1) Za zlepšovací návrhy se pokládají technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat. (2) Práva ze zlepšovacích návrhů nevzniknou, brání-li jim práva z patentu. § 73 (1) Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému zaměstnavateli, jestliže se zlepšovací návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele. (2) Zlepšovatel má právo se zlepšovacím návrhem nakládat bez omezení, jestliže s ním zaměstnavatel ve lhůtě dvou měsíců od nabídky zlepšovacího návrhu neuzavřel smlouvu o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj (§ 74). § 74 Právo využívat zlepšovací návrh vzniká uzavřením smlouvy se zlepšovatelem o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj. ČÁST PÁTÁ PŘESTUPKY § 74a (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá vynález chráněný patentem. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti. (3) Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku. (4) Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (5) Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě. ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Ustanovení společná § 75 Porušování práv V případě neoprávněného zásahu do práv chráněných tímto zákonem, s výjimkou práv z patentů a dodatkových ochranných osvědčení se může ten, jehož právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu; nahrazuje se to, oč se majetek poškozeného škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byl dosáhl, kdyby nenastala škodná událost (ušlý zisk). Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění. § 76 Vztahy k zahraničí (1) Osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace,4b) mají stejná práva jako občané České republiky. (2) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nejsou tímto zákonem dotčena. Ustanovení přechodná § 77 Řízení o přihláškách objevů, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních předpisů. § 78 (1) Přihlášky vynálezů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, projednají se dále podle tohoto zákona s tím, že Úřad provede úplný průzkum z moci úřední. (2) U vynálezu vytvořeného za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb. má právo na patent zaměstnavatel, jestliže o patent požádá ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Původce má vůči zaměstnavateli právo na odměnu podle ustanovení § 9 odst. 4 tohoto zákona. Nepožádá-li zaměstnavatel o patent ve stanovené lhůtě, platí, že právo na patent má původce vynálezu. (3) Pokud využití předmětu přihlášek vynálezů uvedených v ustanovení odstavců 1 a 2 nastalo před nabytím účinnosti tohoto zákona za podmínek stanovených dosavadními předpisy, zůstávají práva třetích osob nedotčena. Právo původce na odměnu za toto využití předmětu přihlášky vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení podle dosavadních předpisů tím není dotčeno. § 79 Na žádost o uznání autorského osvědčení podanou podle mezinárodní smlouvy9) před nabytím účinnosti tohoto zákona, Úřad udělí patent za podmínky, že žadatel uvede ve lhůtě šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o uznání autorského osvědčení do souladu s podmínkami platnými pro žádost o uznání patentu. Neučiní-li tak, Úřad řízení zastaví. § 80 (1) Přihlášky průmyslových vzorů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, projednají se dále podle tohoto zákona. (2) Přihlašovatelem průmyslového vzoru vytvořeného za podmínek ustanovení § 82 zákona č. 84/1972 Sb. se stane zaměstnavatel, jestliže o to požádá ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Původce má vůči zaměstnavateli právo na odměnu podle ustanovení § 44 odst. 4 tohoto zákona. Nepožádá-li zaměstnavatel o své zapsání jako přihlašovatele ve stanovené lhůtě, platí, že o zápis průmyslového vzoru do rejstříku požádal jeho původce. (3) Práva třetích osob k využití předmětů přihlášek průmyslových vzorů uvedených v ustanovení odstavců 1 a 2, která vznikla před nabytím účinnosti tohoto zákona za podmínek stanovených dosavadními předpisy, zůstávají nedotčena. Právo původce na odměnu za toto využití podle dosavadních předpisů tím není dotčeno. § 81 (1) Autorské osvědčení na vynález udělené podle zákona č. 84/1972 Sb. platí 15 let od podání přihlášky; jeho platnost však neskončí dříve než jeden rok od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za udržování platnosti autorského osvědčení po uplynutí jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona je nutné platit správní poplatky podle zvláštních předpisů.4) (2) Osvědčení na průmyslový vzor udělené podle zákona č. 84/1972 Sb. platí 5 let od podání přihlášky; na žádost Úřad prodlouží platnost osvědčení na průmyslový vzor o dalších 5 let. Platnost osvědčení však neskončí dříve než jeden rok od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za žádost je nutné zaplatit správní poplatky podle zvláštních předpisů.4) (3) Organizaci, která podle dosavadních předpisů má k vynálezu nebo k průmyslovému vzoru právo hospodaření nebo byla tímto právem pověřena, příslušejí stejná práva, jaká má majitel patentu nebo majitel průmyslového vzoru. (4) U vynálezu vytvořeného jinak, než za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb., chráněného autorským osvědčením uděleným podle dosavadních předpisů, jejž organizace, která k němu má právo hospodaření nebo byla tímto právem pověřena, nevyužívala, má původce právo kdykoliv v době trvání platnosti tohoto autorského osvědčení požádat Úřad o jeho převedení na patent. Převedení autorského osvědčení na patent podléhá správnímu poplatku. Bližší provedení tohoto ustanovení stanoví prováděcí předpis. (5) Nebyl-li vynález chráněný autorským osvědčením vytvořen za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb., popřípadě průmyslový vzor chráněný osvědčením vytvořen za podmínek ustanovení § 82 téhož zákona, má původce vynálezu nebo průmyslového vzoru právo vynález, popřípadě průmyslový vzor, využívat při své podnikatelské činnosti prováděné v souladu se zvláštními předpisy.10) (6) Jestliže organizace, které příslušejí práva podle odstavce 3, nezaplatí do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 za udržování autorského osvědčení správní poplatky podle zvláštních předpisů4) nebo nepožádá v téže lhůtě o vyznačení svých práv v rejstříku průmyslových vzorů, práva majitele patentu nebo průmyslového vzoru vzniknou přihlašovateli, jestliže tyto úkony učiní ve lhůtě dalších šesti měsíců. Zmeškání těchto lhůt nelze prominout. § 82 (1) Na žádost majitele patentu uděleného v zahraničí, jehož předmět spadá do ustanovení § 28 písm. b) a c) zákona č. 84/1972 Sb., může Úřad přiznat právo přednosti podle mezinárodní smlouvy3) přihlášce vynálezu podané v České republice po uplynutí lhůty stanovené touto mezinárodní smlouvou. (2) Žádost podle odstavce 1 spolu s přihláškou vynálezu a dokladem o udělení patentu v zahraničí musí být podána do 12 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Úřad na přihlášku podanou podle ustanovení odstavce 2 patent neudělí, jestliže a) přihlašovatel nepředloží doklad o udělení souhlasu k prodeji nebo výrobě předmětu patentu v kterémkoliv státě; b) přihlašovatel nepředloží doklad o udělení souhlasu k prodeji či výrobě předmětu patentu v České republice, který udělil příslušný český orgán na žádost podanou do šesti měsíců od udělení souhlasu k prodeji či výrobě předmětu patentu v kterémkoliv státě; c) byl předmět patentu uděleného v zahraničí před podáním přihlášky podle ustanovení odstavců 1 a 2 v České republice uveden na trh. (4) Majitel patentu uděleného v zahraničí je povinen po podání žádosti podle ustanovení odstavců 1 a 2 předložit doklady uvedené v ustanovení odstavce 3 písm. a) a b) ve lhůtě tří měsíců od jejich nabytí, nejpozději do skončení platnosti patentu podle ustanovení odstavce 5. (5) Patent udělený na přihlášku vynálezu podanou podle ustanovení odstavce 2 platí 16 let od přiznaného práva přednosti. (6) Zmeškání lhůt uvedených v ustanoveních odstavce 2, odstavce 3 písm. a) a b) a odstavce 4 nelze prominout. § 83 Pro vztahy z patentů na vynálezy a z patentů na průmyslové vzory, které byly uděleny před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použije dosavadních předpisů. § 84 Využívání vynálezu chráněného autorským osvědčením nebo průmyslového vzoru chráněného osvědčením, které je v souladu s dosavadními předpisy a které započalo před nabytím účinnosti tohoto zákona, popřípadě k němuž bylo před nabytím účinnosti tohoto zákona smluvně poskytnuto právo, není porušením práv majitele patentu. Právo původce na odměnu za toto využití podle dosavadních předpisů tím není dotčeno. § 85 (1) Projednávání přihlášek zlepšovacích návrhů, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle tohoto zákona s tím, že lhůta stanovená v ustanovení § 73 odst. 2 počíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Pro vztahy ze zlepšovacích návrhů, o nichž bylo kladně rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení dosavadních předpisů s tím, že zlepšovatelský průkaz platí 3 roky od nabytí účinnosti tohoto zákona. § 86 (1) Nároky na odměnu za objev, za využití vynálezu, průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu, jakož i nároky na úhradu přiměřených nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, odměny za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu a nároky na odměnu za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu, pokud vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, vypořádají se podle dosavadních předpisů. (2) Dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k využití vynálezu chráněného autorským osvědčením, k němuž má organizace právo majitele patentu podle ustanovení § 81 odst. 3, je tato organizace povinna zaplatit původci vynálezu odměnu podle ustanovení § 9 odst. 4 tohoto zákona; dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k využití průmyslového vzoru chráněného osvědčením, k němuž má organizace právo majitele průmyslového vzoru podle ustanovení § 81 odst. 3, je tato organizace povinna zaplatit původci průmyslového vzoru odměnu podle ustanovení § 44 odst. 4. (3) Nároky na odměnu za využití zlepšovacího návrhu, na nějž byl vydán zlepšovatelský průkaz, pokud vznikly po nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádají se podle dosavadních předpisů. § 87 Tematické úkoly vyhlášené před nabytím účinnosti tohoto zákona se projednají a vypořádají podle dosavadních předpisů. Ustanovení zmocňovací, zrušovací a závěrečná § 88 Úřad upraví vyhláškou podrobnosti o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů. § 89 Zrušují se 1. zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; 2. vyhláška č. 104/1972 Sb., o řízení ve věcech objevů, vynálezů a průmyslových vzorů; 3. vyhláška č. 105/1972 Sb., o zlepšovacích návrzích; 4. vyhláška č. 107/1972 Sb., o vztazích k zahraničí ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů; 5. vyhláška č. 93/1972 Sb., o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory; 6. vyhláška č. 27/1986 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; 7. vyhláška č. 28/1986 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství; 8. vyhláška č. 29/1986 Sb., o plánování tematických úkolů; 9. vyhláška č. 68/1974 Sb., kterou se stanoví odchylky z ustanovení zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech. § 90 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu 1928 (Sbírka zákonů a nařízení státu československého č. 46/1932). 1a) Čl. 2 bod (xiii) Smlouvy o patentové spolupráci zveřejněné ve sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 296/1991 Sb., o Smlouvě o patentové spolupráci a o Prováděcím předpisu k ní. 1b) § 124 občanského soudního řádu. 2) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 3) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb. 3a) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). 3b) Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů. 4) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 4b) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb. 4c) Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. 4d) Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů. 4e) § 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb. 4f) § 2 odst. 7 zákona č. 147/1996 Sb. 5) § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. 5a) § 35 odst. 3 správního řádu. 5b) § 41 správního řádu. 5c) § 64 a 65 správního řádu. 5d) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu. 5e) § 80 správního řádu. 5f) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu. 5g) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu. 5h) § 27 odst. 3 správního řádu. 5i) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 986 občanského zákoníku. 7) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb. Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. 8) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. 9) Vyhláška ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky č. 133/1978 Sb., o Dohodě o vzájemném uznávání autorských osvědčení a jiných ochranných dokumentů na vynálezy. 10) Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
Zákon č. 541/1990 Sb.
Zákon č. 541/1990 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Vyhlášeno 22. 12. 1990, datum účinnosti 22. 12. 1990, částka 88/1990 * Čl. I - Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 22. 12. 1990 541 ZÁKON ze dne 6. prosince 1990, kterým se doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, se doplňuje takto: Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní: „§ 26a (1) Státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a družstva nemohou ode dne účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1991 vypovědět1) smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, přenechaly do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona. (2) Jestliže státní podniky, rozpočtové nebo příspěvkové organizace nebo družstva vypověděly3) přede dnem účinnosti tohoto zákona smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými přenechaly nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona a jestliže výpovědní lhůty1) neskončily do dne účinnosti tohoto zákona, skončí tyto lhůty dnem 31. prosince 1991.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) § 10 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. 2) § 3 zákona č. 116/1990 Sb. 3) § 12 zákona č. 116/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe v školstve a školskej samospráve Vyhlášeno 22. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 88/1990 * § 1 - Základné ustanovenie * § 2 - Orgány štátnej správy v školstve * § 3 - Riaditeľ školy a riaditeľ (vedúci) školského zariadenia * Sídla školských správ a ich pôsobnosť * § 4 - (1) Sídla školských správ a okruhy škôl a školských zariadení, ktoré patria do pôsobnosti jednotlivých školských správ, ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením. * § 5 - Školská správa * § 6 - Ministerstvo * § 7 - Orgány školskej samosprávy * § 8 - Školská inšpekcia * § 9 - Hospodárska činnost škôl a školských zariadení * § 10 - Plnenie povinnej školskej dochádzky a vzdelávanie na školách mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky * § 11 - Hodnotenie a klasifikácia * § 12 - Výchovné opatrenia * § 13 - Prerušenie štúdia * § 14 - Zmena študijného alebo učebného odboru a prestup na inú školu * § 15 - Uznávanie rovnocennosti dokladov o vzdelaní vydaných zahraničnými školami * § 16 - Zaraďovanie a preraďovanie detí do špeciálnych materských škôl a do špeciálnych škôl * Príspevky na úhradu nákladov ústavnej výchovy a ochrannej výchovy * § 17 - (1) Na úhradu starostlivosti poskytovanej deťom a mládeži v školských zariadeniach na výkon ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy prispievajú príspevkom rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči dieťaťu vyživovaciu povinnosť. * § 18 - (1) Mládeži s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou sa poskytuje ošatenie a vreckové a pri jej skončení vecná pomoc. * § 19 - Príspevky na úhradu nákladov spojených so starostlivosťou o deti a mládež v školách a školských zariadeniach * § 20 - Príspevky na školské stravovanie a ubytovanie v domovoch mládeže * § 21 - Zriaďovanie školských správ * § 22 - Rozsah pôsobnosti zákona * § 23 - Zrušovacie ustanovenie * § 24 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. Aktuální znění od 1. 1. 1991 542 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 26. novembra 1990 o štátnej správe v školstve a školskej samospráve Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Základné ustanovenie Zákon upravuje pôsobnosť, organizáciu a úlohy orgánov štátnej správy v školstve a orgánov školskej samosprávy. § 2 Orgány štátnej správy v školstve Štátnu správu na úseku škôl a školských zariadení1) podľa tohto zákona vykonávajú tieto orgány: a) riaditeľ školy a riaditeľ (vedúci) školského zariadenia,2) b) školská správa, c) Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“), d) iné ústredné orgány štátnej správy, ak tak ustanovuje osobitný zákon. § 3 Riaditeľ školy a riaditeľ (vedúci) školského zariadenia (1) Školu riadi riaditeľ, školské zariadenie riadi riaditeľ (vedúci). Riaditeľa školy a riaditeľa (vedúceho) školského zariadenia (ďalej len „riaditeľ školského zariadenia“) zriadeného školskou správou vymenúva a odvoláva na návrh rady školy riaditeľ príslušnej školskej správy. Riaditeľa strednej školy alebo riaditeľa školského zariadenia, ktoré nezriadila školská správa, vymenúva a odvoláva zriaďovateľ.3) (2) Riaditeľ školy a riaditeľ školského zariadenia zodpovedá za dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov, učebných plánov a učebných osnov, za odbornú a pedagogickú úroveň výchovno-vzdelávacej práce školy (školského zariadenia) a za efektívne využívanie prostriedkov určených na zabezpečenie činnosti školy (školského zariadenia); zodpovedá za riadne hospodárenie s majetkom v užívaní alebo vo vlastníctve školy (školského zariadenia). (3) Riaditeľ strednej školy vykonáva štátnu správu v prvom stupni. Rozhoduje najmä o a) prijatí žiaka na školu, b) oslobodení žiaka od povinnosti dochádzať do školy, c) oslobodení žiaka od štúdia jednotlivých vyučovacích predmetov a ich častí, d) umožnení štúdia žiaka podľa individuálneho učebného plánu, e) povolení absolvovať časť štúdia na škole obdobného typu v zahraničí, f) prerušení štúdia, g) povolení zmeny študijného alebo učebného odboru, h) povolení opakovať ročník, i) uložení výchovných opatrení, j) povolení vykonať opravnú skúšku, k) povolení vykonať komisionálnu skúšku, l) povolení vykonať skúšku z jednotlivých vyučovacích predmetov aj uchádzačovi, ktorý nie je žiakom školy, m) oznámení zákonného zástupcu žiaka, ktorý nedbá o riadnu školskú dochádzku dieťaťa, príslušnému orgánu, n) priznaní štipendia, o) príspevku zákonného zástupcu žiaka na čiastočnú úhradu nákladov za starostlivosť poskytovanú mládeži v škole a v školskom zariadení. (4) Riaditeľ základnej školy vykonáva štátnu správu v prvom stupni. Rozhoduje o veciach uvedených v odseku 3 okrem písmena d), g), h), n) a tiež o a) odklade povinnej školskej dochádzky žiaka, b) dodatočnom odložení povinnej školskej dochádzky žiaka, c) oslobodení žiaka od povinnej školskej dochádzky. (5) Riaditeľ školy v rámci svojej pôsobnosti (odsek 3 a 4) predkladá rade školy (§ 7 ods. 6) na vyjadrenie najmä a) návrh na počty prijímaných žiakov, b) návrh na zavedenie študijných a učebných odborov a zameraní, na úpravy v učebných plánoch, a v skladbe vyučovaných voliteľných a nepovinných predmetov a predpokladané počty žiakov v týchto predmetoch, c) informácie o pedagogicko-organizačnom a materiálnom zabezpečení výchovno-vzdelávacieho procesu, d) správu o výchovno-vzdelávacích výsledkoch školy, e) návrh rozpočtu, f) návrh na vykonávanie hospodárskej činnosti školy, g) správu o výsledkoch hospodárenia školy. (6) Ustanovenia odseku 3 až 5 sa primerane vzťahujú aj na riaditeľa školského zariadenia. Sídla školských správ a ich pôsobnosť § 4 (1) Sídla školských správ a okruhy škôl a školských zariadení, ktoré patria do pôsobnosti jednotlivých školských správ, ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením. (2) V odôvodnených prípadoch môže ministerstvo poveriť školskú správu vykonávaním štátnej správy na úseku školstva vo vymedzenom rozsahu aj vo vzťahu k školám alebo školským zariadeniam, ktoré doposiaľ patrili do pôsobnosti inej školskej správy. K tomu si vyžiada stanovisko dotknutých školských správ. § 5 Školská správa (1) Školská správa zriaďuje a zrušuje školy a školské zariadenia1) podľa siete škôl a školských zariadení, a to po prerokovaní s orgánom miestnej samosprávy. (2) Školská správa rozhoduje v prvom stupni o rovnocennosti dokladov o vzdelaní vydaných školami v zahraničí. (3) Školská správa vykonáva štátnu správu v druhom stupni vo veciach, v ktorých v prvom stupni rozhoduje riaditeľ školy a riaditeľ školského zariadenia. (4) Školská správa pri utváraní podmienok pre výchovu a vzdelávanie spolupracuje s inými štátnymi orgánmi, obcami, organizáciami a s orgánmi školskej samosprávy. (5) Školská správa ďalej a) utvára školám a školským zariadeniam potrebné materiálne podmienky a zabezpečuje starostlivosť o existujúci fond budov škôl a školských zariadení vo svojej pôsobnosti; ak je to hospodárnejšie a účelnejšie, umožňuje vykonávať uvedené činnosti riaditeľovi školy vo vlastnej pôsobnosti, b) zabezpečuje novú investičnú výstavbu škôl a školských zariadení vo svojej pôsobnosti, c) zostavuje plán a rozpočet pre školskú správu, školy a školské zariadenia vo svojej pôsobnosti; rozdeľuje finančné prostriedky pre školy vo svojej pôsobnosti4) a kontroluje efektívnosť ich využívania. Školám a školským zariadeniam, pre ktoré školská správa plní úlohy organizácie, poskytuje v rámci svojho rozpočtu prostriedky na ich prevádzku, d) vykonáva finančné vyrovnanie so školami a školskými zariadeniami vo svojej pôsobnosti, e) prideľuje cirkevným a súkromným školám finančné prostriedky a vykonáva kontrolu hospodárenia, f) vykonáva administratívno-technické práce na mzdovom a pracovnoprávnom úseku v rozsahu poverenia a požiadaviek riaditeľov škôl a riaditeľov školských zariadení, ak sú tieto právnickými osobami, g) kontroluje dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov, h) zabezpečuje stravovanie detí a žiakov v školách a školských zariadeniach vo svojej pôsobnosti, i) zabezpečuje organizáciu, prevádzku, ekonomiku a kontrolu v odbornej a hospodárskej činnosti zariadení školského stravovania, j) vydáva organizačné pokyny pre riaditeľov škôl a školských zariadení vo svojej pôsobnosti, k) poskytuje právne služby riaditeľom škôl, l) vykonáva komplexnú kontrolnú činnosť na úseku hospodárenia s pridelenými (poskytnutými) finančnými a materiálnymi prostriedkami, m) dbá o zabezpečenie sociálnej starostlivosti o pracovníkov v školstve vo svojej pôsobnosti. (6) Školská správa pravidelne informuje verejnosť a územnú školskú radu (§ 7 ods. 8) a miestnu samosprávu o stave a problémoch škôl a školských zariadení vo svojej pôsobnosti. Príslušným orgánom školskej samosprávy predkladá na vyjadrenie najmä a) návrhy na zriaďovanie a zrušovanie škôl a školských zariadení, na zavedenie študijných a učebných odborov a zameraní, b) informácie o pedagogicko-organizačnom a materiálnom zabezpečení výchovno-vzdelávacieho procesu, c) správu o výchovno-vzdelávacích výsledkoch škôl a školských zariadení, d) návrh rozpočtu, e) správu o výsledkoch hospodárenia školskej správy, f) návrhy na vymenovanie a odvolanie riaditeľov škôl a riaditeľov školských zariadení, g) koncepciu investičného rozvoja škôl a školských zariadení. (7) Školská správa môže so súhlasom ministerstva zriadiť útvar správy stredných odborných učilíšť na riadenie stredných odborných učilíšť ako svoje zariadenie. (8) Školská správa zabezpečuje zhromažďovanie, predspracovanie a prenos informácií. Vybrané školské správy zabezpečujú aj uchovávanie a spracúvanie informácií v rámci jednotného informačného systému na určenom území; na tento účel zriaďujú so súhlasom ministerstva školské výpočtové strediská. (9) Školská správa je rozpočtovou organizáciou. (10) Na čele školskej správy je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) na návrh územnej školskej rady. § 6 Ministerstvo (1) Ministerstvo ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky riadi výkon štátnej správy na úseku školstva. (2) Ministerstvo ďalej zriaďuje a zrušuje a) na plnenie úloh v oblasti rezortného výskumu a odborno-metodického usmerňovania rezortné ústavy ako ústredne riadené organizácie, b) na plnenie úloh školskej inšpekcie ústredné inšpekčné centrum a inšpekčné centrá, c) na zabezpečenie odborného a metodického riadenia škôl a školských zariadení ústredné metodické centrum a metodické centrá. (3) Ministerstvo ďalej najmä a) po prerokovaní s príslušnými ústrednými orgánmi štátnej správy a so školskými správami určuje siete škôl a školských zariadení a zoznamy stredísk (pracovísk) praktického vyučovania, b) určuje pravidlá výberu a obsadzovania riadiacich funkcií, funkcií inšpektorov, metodikov a ďalších funkcií v rezorte školstva, c) určuje zásady pre pedagogické riadenie škôl, a to aj škôl zriadených inými zriaďovateľmi, d) zostavuje plán a rozpočet a rozpisuje školským správam finančné prostriedky vyčlenené zo štátneho rozpočtu pre školy, školské zariadenia, strediská (pracoviská) praktického vyučovania zriaďované školskými správami v celom rozsahu a kontroluje efektívnosť ich využívania; pre školy, školské zariadenia, strediská (pracoviská) praktického vyučovania iných zriaďovateľov s výnimkou toho, čo je uhrádzané z iných zdrojov, e) rozpisuje školským správam, ústrednému inšpekčnému centru, ústrednému metodickému centru a rezortným ústavom zriadeným ministerstvom finančné prostriedky vyčlenené zo štátneho rozpočtu na ich činnosť a kontroluje efektívnosť ich využívania, f) v spolupráci so školskými správami spracúva koncepciu rozvoja priestorovej, materiálnej a prístrojovej vybavenosti škôl, školských zariadení a stredísk (pracovísk) praktického vyučovania. (4) Ministerstvo ustanovuje všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti najmä a) o zriaďovaní, zrušovaní a organizácii škôl a školských zariadení, stredísk (pracovísk) praktického vyučovania a na zabezpečovanie ich výchovno-vzdelávacej práce, b) o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov, o ďalšom vzdelávaní pedagogických pracovníkov, o doplňujúcom pedagogickom štúdiu, o mzdovej politike a o realizácii pracovnoprávnych činností v školstve, c) o cieľoch školskej inšpekcie, pravidlách na jej vykonávanie, právach a povinnostiach inšpektorov, d) o prijímaní na štúdium na stredných školách a o ukončovaní štúdia na stredných školách, e) o organizácii školského roku na základných a stredných školách, f) o postupe a úlohách ústredných orgánov a organizácií pri riadení a plánovaní prípravy mládeže na povolanie, g) o druhoch a náležitostiach vysvedčení a ostatných školských tlačív, vrátane spôsobov ich evidencie a archivácie, h) o výchovnom poradenstve, i) o poskytovaní štipendií, odmeňovaní a hmotnom zabezpečovaní žiakov stredných škôl, j) po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky o podmienkach vykonávania hospodárskej činnosti školami a školskými zariadeniami a pravidlách rozdeľovania finančného výsledku takejto činnosti, k) po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky o spôsobe vzdelávania občanov vo výkone trestu odňatia slobody, l) po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky o výkone ústavnej výchovy a o výške príspevkov na úhradu starostlivosti poskytovanej deťom a mládeži v školských zariadeniach na výkon ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy a spôsobe ich úhrady. § 7 Orgány školskej samosprávy (1) Školskú samosprávu vykonávajú tieto orgány: a) rada školy (školského zariadenia), b) územná školská rada. (2) Rada školy a územná školská rada sú iniciatívnymi a poradnými samosprávnymi orgánmi vyjadrujúcimi a presadzujúcimi miestne záujmy a záujmy rodičov a pedagógov v oblasti výchovy a vzdelávania. Posudzujú činnosť škôl a školských správ a z pohľadu školskej problematiky sa vyjadrujú k činnosti obecných zastupiteľstiev a miestnych orgánov štátnej správy. (3) Rada školy a územná školská rada plnia funkciu verejnej kontroly práce riadiacich pracovníkov škôl, školských zariadení, školských správ a ďalších orgánov a organizácií, ktoré sa podieľajú na utváraní podmienok na výchovu a vzdelávanie v danom regióne. (4) Členmi rady školy sú a) zvolení zástupcovia pedagógov a ostatných pracovníkov školy, b) zvolení zástupcovia rodičov, c) delegovaní zástupcovia obecného zastupiteľstva, prípadne ďalší ním poverení občania, d) delegovaní zástupcovia škôl, do ktorých prechádza väčšie množstvo absolventov danej školy, prípadne organizácií, ktoré zamestnávajú väčší počet absolventov danej školy, e) zvolení zástupcovia žiakov, ak ide o radu strednej školy. (5) Členmi rady školy nemôžu byť riaditeľ školy a jeho zástupcovia. (6) Rada školy sa vyjadruje najmä a) ku skutočnostiam uvedeným v § 3 ods. 5, b) ku kandidátom na funkciu riaditeľa školy a jeho zástupcov. (7) Členov územnej školskej rady volia rady škôl patriace do pôsobnosti školskej správy, pri ktorej samosprávny orgán vzniká. (8) Územná školská rada sa vyjadruje najmä a) k práci školskej správy, a to najmä k skutočnostiam uvedeným v § 5 ods. 6, b) ku kandidátom na funkciu riaditeľa príslušnej školskej správy a vedúcich jednotlivých jej útvarov. (9) Ustanovenia odseku 2 až 8 sa primerane vzťahujú aj na radu školského zariadenia. (10) Podrobnosti o činnosti orgánov školskej samosprávy, spôsobe ustanovenia a zloženia členov, dĺžku funkčného obdobia a pravidlá rokovania orgánov školskej samosprávy upravia štatúty, ktoré prijmú príslušné orgány školskej samosprávy podľa vzorových štatútov vydaných ministerstvom. § 8 Školská inšpekcia (1) Školská inšpekcia je súčasťou riadenia školstva. Plní funkciu kontroly štátu nad úrovňou a výsledkami výchovy a vzdelávania v školách a v školských zariadeniach, úrovňou pedagogického riadenia a materiálnotechnických podmienok práce škôl a školských zariadení. Školská inšpekcia je vo svojej činnosti nezávislá na riaditeľoch škôl a riaditeľoch školských zariadení, školskej správe a na orgánoch školskej samosprávy. (2) Školskú inšpekciu vykonáva ministerstvo prostredníctvom poverených školských inšpektorov v spolupráci s rezortami, v pôsobnosti ktorých sa pripravuje mládež na povolania. (3) Podrobnosti o výkone školskej inšpekcie, o jej cieľoch, o právach a povinnostiach školských inšpektorov ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 9 Hospodárska činnost škôl a školských zariadení (1) Školy a školské zariadenia môžu vykonávať hospodársku činnosť pre organizácie, občanov a zahraničné subjekty. Hospodárska činnosť sa nesmie vykonávať v rozpore s poslaním školy alebo školského zariadenia. Hospodárskou činnosťou sa získavajú doplnkové mimorozpočtové zdroje na financovanie skvalitnenia výchovno-vzdelávacieho procesu. (2) Podrobnosti o hospodárskej činnosti škôl a školských zariadení ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 10 Plnenie povinnej školskej dochádzky a vzdelávanie na školách mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (1) Deti občanov Slovenskej republiky môžu plniť povinnú školskú dochádzku alebo sa vzdelávať na školách mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (ďalej len „osobitný spôsob školskej dochádzky“). (2) Podrobnosti o osobitnom spôsobe školskej dochádzky ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 11 Hodnotenie a klasifikácia (1) Pravidlá hodnotenia a klasifikácie žiakov základných škôl, stredných škôl, stredísk praktického vyučovania, pracovísk praktického vyučovania a špeciálnych škôl ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. (2) Vysvedčenia vydávané školami v Českej republike platia aj v Slovenskej republike. § 12 Výchovné opatrenia (1) Za vzorné správanie, za vzorné plnenie povinností alebo za statočný čin môže byť žiakovi udelená pochvala alebo iné ocenenie. Ak sa žiak previní proti školskému poriadku, možno mu uložiť napomenutie alebo pokarhanie od triedneho učiteľa, majstra odbornej výchovy, vedúceho strediska praktického vyučovania, pokarhanie od riaditeľa školy, podmienečné vylúčenie alebo vylúčenie zo štúdia. (2) Pravidlá správania žiakov a podrobnosti o druhoch a stupňoch výchovných opatrení a postupoch pri ich ukladaní ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 13 Prerušenie štúdia (1) Riaditeľ strednej školy môže žiakovi z vážnych osobných dôvodov, predovšetkým zdravotných, prerušiť štúdium. (2) Podrobnosti o prerušovaní štúdia ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 14 Zmena študijného alebo učebného odboru a prestup na inú školu (1) Zmenu študijného alebo učebného odboru na strednej škole alebo prestup na inú školu povoľuje riaditeľ školy. (2) Podrobnosti o zmenách študijného alebo učebného odboru na strednej škole a o prestupe na inú školu ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 15 Uznávanie rovnocennosti dokladov o vzdelaní vydaných zahraničnými školami (1) Vysvedčenia o maturitnej alebo obdobnej skúške vydané zahraničnou školou možno uznať len vtedy, ak je na takej obsahovej úrovni, akú poskytujú príslušné školy v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike. (2) Podrobnosti o rovnocennosti dokladov o vzdelaní a podmienkach uznania rovnocennosti dokladov o vzdelaní vydaných zahraničnými školami ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 16 Zaraďovanie a preraďovanie detí do špeciálnych materských škôl a do špeciálnych škôl (1) O zaradení a preradení dieťaťa do špeciálnej školy a do špeciálnej materskej školy rozhoduje riaditeľ školy alebo materskej školy, do ktorej má byť dieťa zaradené alebo preradené. (2) Podrobnosti o zaraďovaní a preraďovaní detí do špeciálnych škôl a do špeciálnych materských škôl ustanovuje ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. Príspevky na úhradu nákladov ústavnej výchovy a ochrannej výchovy § 17 (1) Na úhradu starostlivosti poskytovanej deťom a mládeži v školských zariadeniach na výkon ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy prispievajú príspevkom rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči dieťaťu vyživovaciu povinnosť. (2) Výšku príspevkov a spôsob ich úhrady ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 18 (1) Mládeži s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou sa poskytuje ošatenie a vreckové a pri jej skončení vecná pomoc. (2) Výšku vreckového, normy ošatenia a vecnej pomoci ustanoví ministerstvo po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a s Ministerstvom financií Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom. § 19 Príspevky na úhradu nákladov spojených so starostlivosťou o deti a mládež v školách a školských zariadeniach (1) Ak sa v škole, předškolskom zariadení alebo školskom zariadení zabezpečuje okrem bezplatnej výchovy a vzdelávania aj hmotná starostlivosť o deti a mládež, prispievajú rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči dieťaťu vyživovaciu povinnosť, príspevkom na čiastočnú úhradu nákladov spojených s hmotnou starostlivosťou. (2) Rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči dieťaťu vyživovaciu povinnosť, alebo účastníci, prispievajú na úhradu nákladov spojených so záujmovým štúdiom v školských zariadeniach. (3) Výšku príspevku podľa odseku 1 a 2 a spôsob jeho úhrady ustanoví ministerstvo po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvom financií Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom. § 20 Príspevky na školské stravovanie a ubytovanie v domovoch mládeže (1) Na úhradu nákladov za stravovanie detí a mládeže v školských jedálňach a jedálňach pri internátnych zariadeniach a na ubytovanie žiakov v domovoch mládeže prispievajú rodičia alebo iné osoby, ktoré majú vyživovaciu povinnosť. (2) Výšku príspevkov a podrobnosti o organizácii a prevádzke školských jedální a jedální pri internátnych zariadeniach ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. § 21 Zriaďovanie školských správ (1) Školské správy podľa tohto zákona sa zriaďujú z tých orgánov krajských národných výborov, okresných národných výborov, mestských národných výborov, miestnych národných výborov a miestnych národných výborov v strediskových obciach, ktoré do nadobudnutia účinnosti tohto zákona vykonávali pôsobnosť na úseku školstva. (2) Dňom zriadenia školských správ pracovné miesta z doterajších orgánov národných výborov podľa odseku 1 prechádzajú na školské správy, ústredné metodické centrum, ústredné inšpekčné centrum a na ministerstvo. (3) Dňom zriadenia školských správ prechádzajú práva a povinnosti zriaďovateľa školy a školského zariadenia z národného výboru, ktorý školu (školské zariadenie) zriadil, na tú školskú správu, do pôsobnosti ktorej škola (školské zariadenie) prechádza. (4) Do vzniku školských správ plnia úlohy podľa tohto zákona odbory národných výborov, ktoré vykonávali štátnu správu na úseku školstva. § 22 Rozsah pôsobnosti zákona (1) Tento zákon sa nevzťahuje na vysoké školy, školy v pôsobnosti Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, školy Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky a školy Federálneho ministerstva obrany. (2) Na cirkevné školy sa nevzťahujú ustanovenia § 7, 17 a 18; ustanovenia § 3, 5, 6, 8, 11, 12 a 16 sa na ne vzťahujú primerane. (3) Na súkromné školy sa nevzťahujú ustanovenia § 7, 9, 12, 14, 17, 18, 19 a 20; ustanovenia § 3, 5, 6, 8, 11, 13 a 16 sa na ne vzťahujú primerane. (4) Na rozhodovanie podľa tohto zákona (§ 3 ods. 3 okrem rozhodovania o udelení pokarhania riaditeľom a podmienečného vylúčenia zo štúdia a § 16 ods. 1) platia všeobecné predpisy upravujúce správne konanie.5) (5) Pôsobnosť Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov zostáva nedotknutá.6) § 23 Zrušovacie ustanovenie Zrušujú sa 1. zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve, 2. Čl. I zákona Slovenskej národnej rady č. 32/1984 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe v školstve a zákon Slovenskej národnej rady o školských zariadeniach. § 24 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov. Zákon SNR č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení neskorších predpisov. 2) Zákon SNR č. 78/1978 Zb. v znení neskorších predpisov. 3) § 10, § 57a ods. 2 a § 57b ods. 2 zákona č. 29/1984 Zb. v znení neskorších predpisov. 4) § 1 ods. 1 a § 63 ods. 5 a 6 zákona č. 29/1984 Zb. v znení neskorších predpisov. 5) Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 6) Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o miestnych poplatkoch Vyhlášeno 22. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 88/1990 * § 1 - Obec môže vyberať tieto miestne poplatky (ďalej len „poplatky“): * § 2 - Poplatok za užívanie verejného priestranstva * § 3 - Poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie * § 4 - Poplatok za ubytovaciu kapacitu * § 5 - Poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt * § 7 - Poplatok za psa * § 8 - Poplatok zo vstupného * § 9 - Poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov * § 10 - Poplatok za vjazd motorovým vozidlom do historických častí miest * § 10a - Poplatok z reklamy * § 10b - Poplatok za zábavné hracie prístroje * § 10c - Poplatok za predajné automaty * Spoločné a záverečné ustanovenia * § 11 - (1) Poplatky uvedené v § 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j) a k) vyrubí obec platobným výmerom. * § 12 - (1) Poplatky nemožno vyrubiť ani vymáhať po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa obec dozvedela o skutočnosti, ktorá je predmetom poplatkov. * § 13 - Na konanie vo veciach poplatkov sa vzťahujú osobitné predpisy.10) * § 14 - Správu poplatkov vykonáva obec, ktorá ich vo svojom územnom obvode zaviedla. Kontrolu nad dodržiavaním ustanovení zákona o miestnych poplatkoch vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky a príslušné okresné úrady. Právne predpisy o kontrolnej činn * § 15 - Po zavedení poplatkov ustanoví obec všeobecne záväzným nariadením druhy miestnych poplatkov, ktoré sa v obci vyberajú, sadzbu poplatkov, podmienky, pri splnení ktorých sa poplatky môžu vyberať paušálnou sumou, a sumu paušálneho poplatku, vznik a zánik povi * § 16 - Obec, ktorá poplatky spravuje, môže na zmiernenie alebo odstránenie tvrdosti v jednotlivých prípadoch poplatky znížiť alebo odpustiť. * § 17 - Zrušujú sa: * § 18 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. Aktuální znění od 1. 1. 1993 (317/1992 Sb.) 544 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 27. novembra 1990 o miestnych poplatkoch Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 ObecObec môže vyberať tieto miestne poplatky (ďalej len „poplatky“): a) poplatok za užívanie verejného priestranstva, b) poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie, c) poplatok za ubytovaciu kapacitu, d) poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt, e) lokalizačný poplatok, f) poplatok za psa, g) poplatok zo vstupného, h) poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov, ch) poplatok za vjazd motorovým vozidlom do historických častí miest, i) poplatok z reklamy, j) poplatok za zábavné hracie prístroje, k) poplatok za predajné automaty. § 2 Poplatok za užívanie verejného priestranstva (1) Poplatok za užívanie verejného priestranstva sa platí za osobitné užívanie verejného priestranstva, ktorým sa rozumie umiestnenie zariadenia slúžiaceho na poskytovanie služieb, umiestnenie stavebného, predajného zariadenia cirkusu, lunaparku a iných atrakcií, umiestnenie skládky, trvalé parkovanie vozidla mimo stráženého parkoviska a pod. (2) Poplatok sa neplatí za kultúrnu a športovú akciu usporiadanú na verejnom priestranstve bez vstupného alebo akciu, ktorej celý výťažok je určený na charitatívne a verejnoprospešné účely. Poplatok sa neplatí tiež za predajné zariadenia a zariadenia určené na poskytovanie služieb, ak sa na ich umiestnenie na verejnom priestranstve vydalo stavebné povolenie alebo kolaudačné rozhodnutie. (3) Verejným priestranstvom na účely tohto zákona je najmä cesta, miestna komunikácia, námestie, chodník, trhovisko. Za verejné priestranstvo môžu byť určené všetky verejnosti prístupné pozemky v obciobci okrem tých, ktoré sú vo vlastníctve fyzických a právnických osôb s výnimkou obcíobcí, alebo ku ktorým majú tieto osoby právo hospodárenia. (4) Trvalým parkovaním vozidla mimo stráženého parkoviska sa rozumie vyhradenie priestoru z verejného priestranstva ako parkovisko pre určité vozidlo alebo vozidlá právnickej alebo fyzickej osoby a jednak súvislé státie vozidlom (napr. motorové vozidlo, vrak motorového vozidla, obytný príves) na tom istom mieste po dobu dlhšiu ako tri mesiace. (5) Poplatok platia právnické a fyzické osoby, ktoré užívajú verejné priestranstvo na účely uvedené v odseku 1. (6) Sadzba poplatku je najviac 10 Kčs za každý aj neúplný m2 užívaného verejného priestranstva a každý aj neúplný deň, okrem prvého dňa; za umiestnenie skládky tuhých palív na dobu kratšiu ako tri dni najviac 5 Kčs za každý aj neúplný m2 a každý aj neúplný deň, okrem prvého dňa. Za umiestnenie skládky odpadu, predajného zariadenia, zariadenia cirkusu, lunaparku a iných atrakcií môže obecobec zvýšiť sadzbu poplatku až na desaťnásobok. ObecObec môže ustanoviť poplatok týždennou, mesačnou alebo ročnou paušálnou sumou alebo inou jednorazovou sumou. § 3 Poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie (1) Poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie1) platí užívateľ bytu, ktorý užíva byt na iné účely ako na bývanie. (2) Sadzba poplatku za užívanie časti bytu je ročne najviac päťnásobok ročnej úhrady za m2 podlahovej plochy takto užívanej časti bytu. Úhrada za služby spojené s užívaním bytu sa do úhrady za byt alebo časti bytu nezapočítava. (3) Poplatok sa platí za každý i začatý mesiac užívania bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie a za každý i neúplný m2 takto užívanej podlahovej plochy. § 4 Poplatok za ubytovaciu kapacitu (1) Poplatok za ubytovaciu kapacitu platí právnická a fyzická osoba, ktorá vlastní rekreačné alebo školiace zariadenie alebo má k nemu právo hospodárenia. (2) Poplatok sa neplatí: a) za lôžka v hoteloch, moteloch a boteloch, b) za lôžka využívané pre školy v prírode a školské zariadenia poskytujúce internátne ubytovanie, pokiaľ slúžia tomuto účelu, c) za lôžka v objektoch individuálnej rekreácie, pokiaľ sa tieto objekty nestanú zdrojom zárobkovej činnosti fyzických osôb, d) za lôžka slúžiace na ubytovanie osôb, ktoré zabezpečujú prevádzku zariadenia, e) za lôžka, ktoré nie je možné užívať pre opravu alebo rekonštrukciu zariadenia, f) ak sa za zariadenie vyberá lokalizačný poplatok, g) za lôžka v sociálnych službách a za lôžka, ktoré sa využívajú na charitatívne účely. (3) Sadzba poplatku je ročne najviac 2 Kčs za každé lôžko a deň. § 5 Poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt (1) Poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt platí fyzická osoba, ktorá sa prechodne zdržuje v kúpeľnom mieste alebo mieste sústredeného cestovného ruchu za účelom liečenia alebo rekreácie. Miesto sústredeného cestovného ruchu vymedzí okresný úrad po prerokovaní s obcou. (2) Poplatok neplatí: a) nevidomá osoba, bezvládna osoba a držiteľ preukazu ZŤP/S (zdravotne ťažko postihnutý so sprievodcom) a ich sprievodcovia a osoba poberajúca invalidný dôchodok, b) chorá osoba, ktorej sa poskytuje kúpeľná starostlivosť v rámci pracovnej neschopnosti, t. j. na predvolanie na účet štátnej zdravotníckej správy alebo na poukaz označený v indikačnom zozname chorôb „X“,3) c) osoba, ktorej sa poskytuje rekondičný pobyt podľa osobitných predpisov,4) d) vlastník objektu na individuálnu rekreáciu5) nachádzajúceho sa v obciobci, jeho manželka (manžel), príbuzný v priamom rade, súrodenec a manžel (manželka) týchto osôb a ich deti, e) osoba do 18 rokov veku, osoba poberajúca starobný dôchodok, dôchodok manželky alebo dôchodok za výsluhu rokov, osoba, na ktorú patria prídavky na deti (výchovné),5a) vojak v základnej službe a osoba, ktorá vykonáva civilnú službu, f) príbuzný v priamom rade a súrodenec ubytovateľa alebo jeho manželky (manžela) a manželia týchto osôb a ich deti. (3) Poplatok v ustanovenej výške pre obecobec vyberá a ručí zaň fyzická alebo právnická osoba, ktorá poskytla prechodné ubytovanie. (4) Sadzba poplatku je najviac 15 Kčs za osobu a každý deň pobytu. Deň príchodu a deň odchodu sa do doby pobytu nezapočítavajú. § 7 Poplatok za psa (1) Poplatok za psa sa platí za psa staršieho ako 6 mesiacov. (2) Poplatok sa neplatí za psa, ktorého používa na sprevádzanie alebo ochranu nevidomá osoba, dôchodca s príjmami na hranici životného minima, bezvládna osoba a držiteľ preukazu ZŤP/S a ZŤP (zdravotne ťažko postihnutý so sprievodcom a zdravotne ťažko postihnutý). (3) Poplatok platí fyzická alebo právnická osoba, ktorá je vlastníkom psa. (4) Sadzba poplatku je najviac 1000 Kčs ročne za jedného psa. Za druhého a každého ďalšieho psa môže obecobec zvýšiť hornú hranicu sadzby poplatku až o 50%. § 8 Poplatok zo vstupného (1) Poplatok zo vstupného sa platí zo vstupného na burzu, kultúrnu a zábavnú akciu, ako je tanečná zábava, ľudová veselica, estráda, koncert a pod. (2) Poplatok sa neplatí zo vstupného na športovú akciu a tiež na kultúrnu akciu, ktorej celý výťažok je určený na charitatívne a verejnoprospešné účely. (3) Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá akciu usporadúva. (4) Usporiadateľ je povinný vykonať registráciu vstupeniek na príslušnom obecnom úrade. (5) Sadzba poplatku je najviac 30 % z vybratého vstupného na burzy. V prípade divadelných predstavení, koncertov vážnej hudby, umeleckých výstav a vedecko-informatívnych prednášok, najviac 10 % zo zisku z vybraného vstupného. § 9 Poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov (1) Poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov sa platí z predaja výrobkov, ktoré majú charakter alkoholických nápojov7) a tabakových výrobkov. (2) Poplatok platí právnická a fyzická osoba vykonávajúca reštauračné, kaviarenské, ubytovacie alebo iné pohostinské služby, v rámci ktorých predáva výrobky uvedené v odseku 1. (3) Sadzba poplatku je najviac 10 % ročne z predajnej ceny týchto výrobkov. Predajnou cenou je cena, ktorú zaplatí spotrebiteľ fyzickej a právnickej osobe uvedenej v odseku 2. (4) ObecObec, ktorá vykonáva správu tohto poplatku, nariadi vhodnú preukaznú evidenciu príjmov z predaja výrobkov uvedených v odseku 1. § 10 Poplatok za vjazd motorovým vozidlom do historických častí miest (1) Poplatok za vjazd motorovým vozidlom9) do historických častí miest platí fyzická a právnická osoba za vjazd a zotrvanie s motorovým vozidlom v historickej časti mesta. (2) Poplatok neplatí fyzická a právnická osoba, ktorá v historickej časti mesta užíva nehnuteľnosť na svoju hospodársku činnosť, a fyzická osoba, ktorá má v nej trvalý alebo prechodný pobyt. Poplatok sa ďalej neplatí pri činnostiach spojených s ochranou zdravia, majetku a verejného poriadku a za vjazd a zotrvanie motorových vozidiel osôb zdravotne postihnutých (nemobilných). (3) Sadzba poplatku je za každý aj začatý deň najviac 10 Kčs. ObecObec môže po dohode s poplatníkom ustanoviť poplatok paušálnou sumou. § 10a Poplatok z reklamy (1) Poplatok z reklamy sa platí za: a) písomné, b) obrazové, c) svetelné, d) zvukové, e) figurálne (trojrozmerné) propagačné oznamy (ďalej len „reklamy“) umiestnené alebo uskutočňované v obciobci na verejných priestranstvách, vo verejne prístupných miestnostiach; na budovách, stavbách, plotoch a ostatných objektoch a priestoroch viditeľných a počuteľných z verejných priestranstiev; na a vo vnútri vozidiel hromadnej a osobnej dopravy. (2) Poplatok sa neplatí: a) z reklám propagujúcich výlučne charitatívne a humanitárne akcie vrátane akcií na ochranu životného prostredia a ochranu prírody, b) z reklám propagujúcich vlastný podnik, ak sú umiestnené na a vo vnútri objektov a zariadení a na pozemkoch a dopravných prostriedkoch, ku ktorým má fyzická alebo právnická osoba vlastnícke alebo iné práva a vykonáva v nich činnosť, ktorá je predmetom reklamy, c) z reklám politických strán a politických hnutí po dobu volebnej kampane.9a) (3) Poplatok z reklamy platí fyzická alebo právnická osoba, ktorá reklamu uvedenú v odseku 1 umiestnila, alebo ju uskutočňuje, a to aj v prospech tretej osoby, vždy však len jedna z nich. (4) Sadzba poplatku z reklamy je najviac: a) 5 % z dohodnutej ceny za reklamu uskutočňovanú na prenajatých plochách; v ostatných prípadoch najviac 5 Kčs za každý aj neúplný m2 plochy za deň. Za plochu dvojrozmernej reklamy sa považuje plocha, ktorú ohraničuje pravouhlý štvoruholník opísaný vonkajším obrysom reklamy. Pri trojrozmernej reklame je to plocha, ktorú tvoria zvislé steny pravouhlo zrezaného valca, ohraničujúce vonkajšie obrysy reklamy, b) 5 % z dohodnutej ceny za zvukovú a obrazovú reklamu, c) 5 % z dohodnutej odmeny, ak sa figurálna reklama uskutočňuje živými bytosťami, d) 15 % z dohodnutej ceny za kombinovanú reklamu (napr. figurálnu, zvukovú a svetelnú). (5) ObecObec, ktorá vykonáva správu poplatku, nariadi poplatníkovi vhodnú preukaznú evidenciu príjmov z dohodnutej ceny a odmeny za reklamu. (6) Poplatková povinnosť vzniká dňom, v ktorom došlo k umiestneniu reklamy alebo k jej uskutočňovaniu. § 10b Poplatok za zábavné hracie prístroje (1) Poplatok sa platí za umiestnenie mechanických a elektronických prístrojov a automatov na zábavné hry (ďalej len „zábavné hracie prístroje“), do ktorých sa na začatie a pokračovanie hry vkladajú mince v tuzemskej, prípadne v zahraničnej mene, pričom prístroj nevydáva peňažnú výhru. (2) Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá zábavný hrací prístroj umiestnila alebo prevádzkuje. (3) Sadzba poplatku je najviac 20 000 Kčs ročne za jeden zábavný hrací prístroj. (4) Poplatková povinnosť vzniká dňom umiestnenia zábavného hracieho prístroja v priestoroch prístupných verejnosti v obciobci. § 10c Poplatok za predajné automaty (1) Poplatok sa platí za umiestnenie prístrojov a automatov (ďalej len „predajné automaty“), ktoré po vložení príslušného množstva mincí v tuzemskej, prípadne zahraničnej mene alebo platobnej karty, vydajú zákazníkom vybraný tovar. (2) Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá predajný automat umiestnila alebo prevádzkuje. (3) Poplatok sa neplatí za predajné automaty vydávajúce a) výlučne lístky hromadnej dopravy, b) potraviny s výnimkou alkoholu a tabakových výrobkov, c) ochranné prostriedky proti šíreniu nákazlivých pohlavných chorôb. (4) Sadzba poplatku je najviac 1000 Kčs ročne za predajný automat obsahujúci v skladbe ponúkaného tovaru najviac 10 druhov tovaru a 2000 Kčs ročne za predajný automat s viac ako 10 druhmi tovaru. Sadzba poplatku sa môže zvýšiť až na päťnásobok, ak skladba ponúkaného tovaru obsahuje cigarety alebo alkohol. (5) Poplatková povinnosť vzniká umiestnením predajného automatu na verejnom priestranstve, na budovách a iných objektoch viditeľných a prístupných z verejného priestranstva v obciobci. (6) Prevádzkovateľ je povinný označiť každý predajný automat štítkom s uvedením týchto údajov: a) názov firmy, resp. meno podnikateľa, b) adresa, c) dátum umiestnenia a začatia prevádzkovania. Spoločné a záverečné ustanovenia § 11 (1) Poplatky uvedené v § 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j) a k) vyrubí obecobec platobným výmerom. (2) Ak nebudú poplatky zaplatené (odvedené) včas alebo v správnej výške, obecobec môže zvýšiť včas nezaplatené (neodvedené) poplatky najviac o 50 %. Vyrubené poplatky sa zaokrúhľujú na celé koruny smerom hore. § 12 (1) Poplatky nemožno vyrubiť ani vymáhať po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa obecobec dozvedela o skutočnosti, ktorá je predmetom poplatkov. (2) Poplatky nemožno vyrubiť ani vymáhať, ak uplynulo desať rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom nastala skutočnosť, ktorá je predmetom poplatkov. § 13 Na konanie vo veciach poplatkov sa vzťahujú osobitné predpisy.10) § 14 Správu poplatkov vykonáva obecobec, ktorá ich vo svojom územnom obvode zaviedla. Kontrolu nad dodržiavaním ustanovení zákona o miestnych poplatkoch vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky a príslušné okresné úrady. Právne predpisy o kontrolnej činnosti iných kontrolných a miestnych orgánov nie sú týmto zákonom dotknuté. § 15 Po zavedení poplatkov ustanoví obecobec všeobecne záväzným nariadením druhy miestnych poplatkov, ktoré sa v obciobci vyberajú, sadzbu poplatkov, podmienky, pri splnení ktorých sa poplatky môžu vyberať paušálnou sumou, a sumu paušálneho poplatku, vznik a zánik povinnosti platenia poplatku a ohlasovaciu povinnosť o vzniku a zániku poplatkovej povinnosti, splatnosť a prípadné úľavy a oslobodenie od poplatkov, spôsob a lehotu na uplatnenie poplatkovej úľavy, spôsob, formu a miesto pre zaplatenie poplatku, ako aj ďalšie nevyhnutné náležitosti vyberania poplatkov. Pri poplatku za užívanie verejného priestranstva určí miesta, ktoré sú v obciobci verejným priestranstvom. § 16 ObecObec, ktorá poplatky spravuje, môže na zmiernenie alebo odstránenie tvrdosti v jednotlivých prípadoch poplatky znížiť alebo odpustiť. § 17 Zrušujú sa: 1. Pre územie Slovenskej republiky zákon č. 82/1952 Zb. o miestnych poplatkoch. 2. Pre územie Slovenskej republiky vyhláška Ministerstva financií č. 161/1960 Zb., ktorou sa zrušujú niektoré miestne poplatky a upravujú predpisy o miestnom poplatku za psov. 3. Pre územie Slovenskej republiky vyhláška Ministerstva financií č. 67/1966 Zb. o miestnych poplatkoch. 4. Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 218/1988 Zb. o miestnom poplatku za psov a o kúpeľnom poplatku. § 18 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. F. Mikloško v.r. V. Mečiar v. r. 1) § 57 ods. 2 zákona č. 41/1964 Zb. o hospodárení s bytmi v znení zákona SNR č. 159/1971 Zb. 2) Vyhláška Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 60/1964 Zb. o úhrade za užívanie bytu a za služby spojené s užívaním bytu v znení neskorších predpisov. 3) Smernice Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí SSR č. 8/1988 Ú. v. SSR o poskytovaní kúpeľnej starostlivosti v zariadeniach štátnej zdravotníckej správy. 4) § 135 ods. 4 Zákonníka práce. 5) § 47 až 58 vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu. 5a) § 18 zákona č. 88/1968 Zb. o nemocenskom poistení v znení neskorších predpisov. § 17 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov. 5b) § 1 zákona č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov. 5c) § 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. 6) Napr. Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku. Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov. Zákon č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve. Zákon č. 176/1990 Zb. o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve. Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach. Zákon č. 173/1988 Zb. o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou v znení zákona č. 112/1990 Zb. 6a) Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 585/1990 Zb. o cenovej regulácii nájomného z nebytových priestorov. 7) § 1 ods. 2 zákona SNR č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami. 9) § 2 bod 12. vyhlášky Federálneho ministerstva vnútra č. 99/1989 Zb. o pravidlách premávky na pozemných komunikáciách (pravidlá cestnej premávky). 9a) Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach. 10) Vyhláška Ministerstva financií č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov. Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
Zákon č. 546/1990 Sb.
Zákon č. 546/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb. Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 27. 12. 1990, částka 89/1990 * Čl. I - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb., č. 74/1990 Sb. a č. 169/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb., se doplňuje takt * Čl. III Aktuální znění od 27. 12. 1990 546 ZÁKON ze dne 5. prosince 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb., č. 74/1990 Sb. a č. 169/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 36 včetně nadpisu zní: „§ 36 Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu (1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je příslušník povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu. (2) Koná-li příslušník službu přímé bezpečnostní povahy nad stanovenou základní dobu služby v týdnu, náleží mu za každou hodinu výkonu této služby náhradní volno; náhradní volno musí být poskytnuté do jednoho měsíce a pokud to není možné pro důležité zájmy služby, náleží příslušníkovi za každou hodinu výkonu takové služby peněžitá náhrada ve výši odpovídající jeho průměrnému hodinovému služebnímu příjmu. Za dny nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo za svátky se peněžitá náhrada zvyšuje o 33 %. (3) Okruh osob uvedených v odstavci 2 určí ve své působnosti ministr vnitra České republiky a ministr vnitra Slovenské republiky po projednání s příslušným odborovým orgánem.“. 2. § 126 písm. d) zní: „d) ustanovení § 99 odst. 3 věta čtvrtá a pátá, § 100 odst. 1 písm. g), § 101 odst. 2 a 6, § 102 odst. 2 věta druhá, § 114a a § 117 odst. 3 se na služební poměr příslušníků sborů nápravné výchovy nevztahují.“. 3. V § 126 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. Za odstavec 1 se vkládá odstavec 2, který zní: „(2) Příslušníkům sborů nápravné výchovy, jejichž služební poměr skončil v době od 1. července 1990 do 31. prosince 1991, nenáleží odchodné podle § 108, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114, pokud na jejich žádost nerozhodne služební orgán jinak.“. Čl. II Zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb., se doplňuje takto: V čl. III se za slova „Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti“ vkládají slova „a sborů nápravné výchovy“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.
Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb. Zákon České národní rady o místních poplatcích Vyhlášeno 28. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 92/1990 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - POPLATKY (§ 2 — § 10r) * ČÁST TŘETÍ - ZAVEDENÍ A SPRÁVA POPLATKŮ (§ 11 — § 16b) * ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 16c — § 16c) * § 17 - Zrušují se: * § 18 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb.) 565 ZÁKON České národní rady ze dne 13. prosince 1990 o místních poplatcích Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 ObecObec může zavést tyto místní poplatky (dále jen „poplatky“) a) poplatek ze psů, b) poplatek z pobytu, c) poplatek za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství, d) poplatek ze vstupného, e) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, f) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, g) poplatky za komunální odpad. ČÁST DRUHÁ POPLATKY HLAVA I POPLATEK ZE PSŮ § 2 (1) Poplatek ze psů platí držitel psa. Tím může být pro účely tohoto poplatku osoba, která je přihlášená nebo má sídlo na území České republiky. (2) Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců. Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoba, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek pro zvířata nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.1b) (3) Sazba poplatku ze psů činí až 1 500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psů za psa, jehož držitelem je osoba starší 65 let, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může sazba poplatku ze psů činit až o 50 % více, než činí horní hranice poplatku podle věty první nebo druhé. V případě trvání poplatkové povinnosti po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. (4) Poplatek ze psů platí držitel obciobci příslušné podle svého místa přihlášení nebo sídla. Při změně místa přihlášení nebo sídla platí držitel psa poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obciobci. Při změně místa přihlášení nebo sídla platí pro výpočet poměrné výše poplatku obdobně odstavec 3. (5) Poplatkovým obdobím poplatku ze psů je kalendářní rok. HLAVA II POPLATEK Z POBYTU § 3 Poplatník poplatku Poplatníkem poplatku z pobytu je osoba, která v obciobci není přihlášená. § 3a Předmět poplatku (1) Předmětem poplatku z pobytu je úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu. (2) Předmětem poplatku není a) pobyt, při kterém je na základě zákona omezována osobní svoboda, b) pobyt ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, pokud je tento pobyt hrazenou zdravotní službou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo pokud je její součástí, s výjimkou lázeňské léčebně rehabilitační péče. § 3b Osvobození od poplatku (1) Od poplatku z pobytu je osvobozena osoba a) nevidomá, osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, a její průvodce, b) mladší 18 let, c) hospitalizovaná na území obceobce ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče s výjimkou osoby, které je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče, d) pečující o děti na zotavovací akci nebo jiné podobné akci pro děti podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví konaných na území obceobce, e) vykonávající na území obceobce sezónní práci pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu nebo f) pobývající na území obceobce 1. ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy anebo školském zařízení pro preventivně výchovnou péči anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, 2. v zařízení poskytujícím ubytování podle zákona upravujícího sociální služby, 3. v zařízení sloužícím k pomoci lidem v ohrožení nebo nouzi provozovaném veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob, nebo 4. za účelem výkonu záchranných nebo likvidačních prací podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému. (2) Od poplatku z pobytu je osvobozen příslušník bezpečnostního sboru, voják v činné službě, státní zaměstnanec nebo zaměstnanec České republiky pobývající na území obceobce v zařízení ve vlastnictví České republiky nebo této obceobce v souvislosti s plněním služebních nebo pracovních úkolů. (3) Sezónní prací podle odstavce 1 písm. e) je práce, která je závislá na střídání ročních období a zpravidla se každým rokem opakuje. § 3c Základ poplatku Základem poplatku z pobytu je počet započatých dnů pobytu, s výjimkou dne počátku pobytu. § 3d Sazba poplatku Sazba poplatku z pobytu činí nejvýše 50 Kč. § 3e Výpočet poplatku Poplatek z pobytu se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. § 3f Plátce poplatku (1) Plátcem poplatku z pobytu je poskytovatel úplatného pobytu. (2) Plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka. § 3g Evidenční povinnost (1) Plátce poplatku z pobytu je povinen vést v listinné nebo elektronické podobě evidenční knihu za každé zařízení nebo místo, kde poskytuje úplatný pobyt. Do evidenční knihy zapisuje údaje týkající se fyzické osoby, které poskytuje úplatný pobyt. (2) Údaji podle odstavce 1 jsou a) den počátku a den konce pobytu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa přihlášení nebo obdobného místa v zahraničí, c) datum narození, d) číslo a druh průkazu totožnosti, kterým může být 1. občanský průkaz, 2. cestovní doklad, 3. potvrzení o přechodném pobytu na území, 4. pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie, 5. průkaz o povolení k pobytu, 6. průkaz o povolení k pobytu pro cizince, 7. průkaz o povolení k trvalému pobytu, 8. průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo 9. průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, a e) výše vybraného poplatku, nebo důvod osvobození od poplatku. (3) Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska. (4) Plátce poplatku je povinen uchovávat evidenční knihu po dobu 6 let ode dne provedení posledního zápisu. § 3h Evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu (1) Plátce poplatku z pobytu, který jako pořadatel kulturní nebo sportovní akce poskytuje úplatný pobyt účastníkům této akce, může plnit evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu, pokud a) důvodně předpokládá, že poskytne pobyt nejméně 1 000 účastníkům této akce, a b) oznámí záměr plnit evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu nejméně 60 dnů přede dnem zahájení poskytování pobytu správci poplatku. (2) Plátce poplatku v oznámení podle odstavce 1 písm. b) odůvodní předpokládaný počet účastníků akce, kterým bude poskytnut úplatný pobyt, a uvede o kulturní nebo sportovní akci alespoň údaje o a) dni počátku a dni konce konání této akce, b) názvu a druhu této akce a c) jednotlivých zařízeních nebo místech, ve kterých se bude pobyt poskytovat. (3) Správce poplatku rozhodnutím zakáže plátci poplatku oznámené plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu, nelze-li předpokládat splnění podmínek podle odstavce 1. O zákazu plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu rozhodne správce poplatku nejpozději do 15 dnů ode dne oznámení podle odstavce 1 písm. b). (4) Při plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu se v evidenční knize vedou pouze a) údaje podle odstavce 2 písm. a) až c) a b) souhrnné údaje o počtu účastníků, kterým byl poskytnut pobyt, a o výši vybraného poplatku v členění podle 1. dne poskytnutí pobytu, 2. zařízení nebo místa, ve kterých byl pobyt poskytnut, a 3. důvodu osvobození. HLAVA III POPLATEK ZA UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ § 4 (1) Poplatek za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství,4b) kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřejném prostranstvíveřejném prostranství, jejichž celý výtěžek je odveden na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. (2) Poplatek za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranstvíveřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 1. (3) Poplatku za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P. (4) Sazba poplatku za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství činí až 10,- Kč za každý i započatý m2 užívaného veřejného prostranstvíveřejného prostranství a každý i započatý den. Za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obecobec zvýšit sazbu až na její desetinásobek. ObecObec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. HLAVA IV POPLATEK ZE VSTUPNÉHO § 6 (1) Poplatek ze vstupnéhovstupného se vybírá ze vstupnéhovstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupnéhovstupného obsažena. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. Z akcí, jejichž celý výtěžek je odveden na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. (2) Poplatek ze vstupnéhovstupného platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají. (3) Sazba poplatku ze vstupného činí až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného. Obec může po dohodě s poplatníkem poplatek stanovit paušální částkou. HLAVA V POPLATEK ZA POVOLENÍ K VJEZDU S MOTOROVÝM VOZIDLEM DO VYBRANÝCH MÍST A ČÁSTÍ MĚST § 10 (1) Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem12) do vybraných míst a částí měst (dále jen „vybraná místa“) platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby přihlášené nebo vlastnící nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké,13) manželé těchto osob a jejich děti. Dále osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost k podnikání nebo veřejně prospěšné činnosti nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P a jejich průvodci. (2) Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou. (3) Sazba poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst činí až 200 Kč za každý započatý den. ObecObec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou. HLAVA VI POPLATEK ZA ZHODNOCENÍ STAVEBNÍHO POZEMKU MOŽNOSTÍ JEHO PŘIPOJENÍ NA STAVBU VODOVODU NEBO KANALIZACE § 10c (1) Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace platí vlastník stavebního pozemku16) zhodnoceného možností připojení na obcíobcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. (2) Poplatek se platí obciobci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v odstavci 1. (3) Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcíobcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obciobci se stanoví podle zvláštního právního předpisu17) v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí nebo nabyl právních účinků kolaudační souhlas pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcíobcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obecobec v obecobecně závazné vyhlášce, kterou může obec vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle věty druhé. HLAVA VII POPLATKY ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD Díl 1 Obecné ustanovení § 10d (1) Poplatky za komunální odpad jsou a) poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a b) poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. (2) ObecObec může zavést pro poplatkové období pouze jeden z poplatků podle odstavce 1. Díl 2 Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství § 10e Poplatník poplatku Poplatníkem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je a) fyzická osoba přihlášená v obciobci nebo b) vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obceobce. § 10f Předmět poplatku Předmětem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství, která je dána a) přihlášením v této obciobci, b) vlastnictvím jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území této obceobce. § 10g Osvobození od poplatku Od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je osvobozena osoba, které poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení v obciobci a která je a) poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci v jiné obciobci a má v této jiné obciobci bydliště, b) umístěna do školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy, c) umístěna do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, na žádost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého, d) umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení, nebo e) na základě zákona omezena na osobní svobodě s výjimkou osoby vykonávající trest domácího vězení. § 10h Výše poplatku (1) Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství činí nejvýše 1 200 Kč. (2) Poplatek se v případě, že poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení fyzické osoby v obciobci, snižuje o jednu dvanáctinu za každé dílčí období, na jehož konci a) není tato fyzická osoba přihlášena v obciobci, nebo b) je tato fyzická osoba od poplatku osvobozena. (3) Poplatek se v případě, že poplatková povinnost vznikla z důvodu vlastnictví jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci umístěné na území obceobce, snižuje o jednu dvanáctinu za každé dílčí období, na jehož konci a) je v této nemovité věci přihlášena alespoň 1 fyzická osoba, b) poplatník nevlastní tuto nemovitou věc, nebo c) je poplatník od poplatku osvobozen. Díl 3 Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci § 10i Poplatník poplatku Poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je a) fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo b) vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba. § 10j Předmět poplatku Předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je odkládání směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, která se nachází na území obceobce. § 10k Základ poplatku (1) Základem dílčího poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci za dílčí období je a) hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci za toto dílčí období v kilogramech připadajícího na poplatníka, b) objem odpadu odloženého z nemovité věci za toto dílčí období v litrech připadajícího na poplatníka, nebo c) kapacita soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na odpad za toto dílčí období v litrech připadající na poplatníka. (2) ObecObec zvolí pro poplatkové období jeden ze základů podle odstavce 1. (3) Hmotností nebo objemem odpadu odloženého z nemovité věci za dílčí období nebo objednanou kapacitou soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na dílčí období připadající na poplatníka je a) podíl 1. hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednané kapacity soustřeďovacích prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období a 2. počtu fyzických osob, které v této nemovité věci mají bydliště na konci dílčího období, nebo b) hmotnost nebo objem odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo kapacita soustřeďovacích prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období v případě, že v nemovité věci nemá bydliště žádná fyzická osoba. (4) ObecObec může určit minimální základ dílčího poplatku, který činí nejvýše a) 10 kg, pokud je základem hmotnost odpadu, b) 60 l, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků. § 10l Sazba poplatku Sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci činí nejvýše a) 6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu, b) 1 Kč za l, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků. § 10m Výpočet poplatku (1) Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se vypočte jako součet dílčích poplatků za jednotlivá dílčí období, na jejichž konci a) měl poplatník v nemovité věci bydliště, nebo b) neměla v nemovité věci bydliště žádná fyzická osoba v případě, že poplatníkem je vlastník této nemovité věci. (2) Dílčí poplatek za dílčí období se vypočte jako součin základu dílčího poplatku zaokrouhleného na celé kilogramy nebo litry nahoru a sazby pro tento základ. § 10n Plátce poplatku (1) Plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je a) společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo, nebo b) vlastník nemovité věci v ostatních případech. (2) Plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka. Díl 4 Společná ustanovení § 10o Poplatkové období a dílčí období (1) Poplatkovým obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní rok. (2) Dílčím obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní měsíc. § 10p Solidární poplatková povinnost Spoluvlastníci nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně. § 10q Jednotky Ustanovení o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu s touto jednotkou spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku. § 10r Nemovitá věc vložená do fondu Na svěřenský fond, podílový fond nebo fond obhospodařovaný penzijní společností, do kterých je vložena nemovitá věc, se pro účely poplatků za komunální odpad hledí jako na vlastníka této nemovité věci. ČÁST TŘETÍ ZAVEDENÍ A SPRÁVA POPLATKŮ § 11 Stanovení poplatku (1) Správce poplatku vyměří poplatek poplatkovému subjektu jeho předepsáním do evidence poplatků ve správné výši bez vydání rozhodnutí, je-li splněna případná ohlašovací povinnost a nemá-li pochybnost o jeho výši, a to ke dni jeho a) splatnosti, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen nebo odveden, nebo b) opožděného zaplacení nebo odvedení, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen nebo odveden, aniž by dosud vydal rozhodnutí o vyměření poplatku. (2) Správce poplatku vždy vyměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, pokud a) nejsou splněny podmínky pro jeho vyměření předepsáním do evidence poplatků podle odstavce 1, b) jde o poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, u něhož obecobec zvolila v obecně závazné vyhlášce dílčí základ podle § 10k odst. 1 písm. a) nebo b), nebo c) je proti poplatkovému subjektu vedeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, a to za poplatkové období podle § 11d odst. 1 nebo 3. (3) Správce poplatku doměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, pokud je původním rozhodnutím vyměřen v nesprávné výši. Doměřit poplatek lze na základě vyhledávací nebo kontrolní činnosti správce poplatku. Opakovaně doměřit poplatek lze pouze tehdy, pokud a) správce poplatku zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce poplatku uplatněny v předcházejícím řízení a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanoveného poplatku, a to pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem nebo důkazům, nebo b) poplatkový subjekt učiní úkon, kterým mění své dosavadní ohlášení, pokud nové skutečnosti vyplývající ze změny ohlášení nemohly být bez zavinění poplatkového subjektu uplatněny v předcházejícím řízení, a to pouze v rozsahu, který odpovídá změně ohlášení. (4) Poplatek lze vyměřit také hromadným předpisným seznamem. § 11a Žádost o vyměření poplatku rozhodnutím (1) Poplatkový subjekt je oprávněn ve lhůtě pro stanovení poplatku požádat správce poplatku o vyměření poplatku rozhodnutím. (2) Pokud je již poplatek vyměřen dříve vydaným rozhodnutím, není žádost podle odstavce 1 přípustná. (3) Lhůta pro stanovení poplatku se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení poplatku došlo k podání žádosti podle odstavce 1. (4) Správce poplatku na žádost podle odstavce 1 vyměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, a to nejdříve po uplynutí poplatkového období. V jeho odůvodnění se vypořádá s případnými důvody uvedenými v žádosti. K dřívějšímu vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků se nepřihlíží. Na poplatek se v takovém případě hledí, jako by nebyl vyměřen. (5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí, pokud je žádost nepřípustná. § 11b Společná ustanovení pro stanovení poplatku (1) Poplatkovým subjektem je pro účely tohoto zákona a) poplatník poplatku, nebo b) plátce poplatku, pokud jde o poplatek odváděný plátcem poplatku. (2) Poplatek stanovený rozhodnutím správce poplatku je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. Tato lhůta splatnosti je s výjimkou případu, kdy je poplatek vyměřován podle § 11 odst. 2 písm. b), náhradní lhůtou splatnosti. (3) Poplatek vyměřený rozhodnutím podle § 11a odst. 4, které je vydáno přede dnem splatnosti poplatku podle obecně závazné vyhlášky, je splatný v den splatnosti poplatku podle obecně závazné vyhlášky. (4) Lhůta pro stanovení poplatku, jehož poplatkovým obdobím je kalendářní rok, počne běžet prvním dnem bezprostředně následujícím po skončení poplatkového období. § 11c Zvýšení poplatku (1) Správce poplatku může poplatkovému subjektu stanovit zvýšení poplatku jako následek za pozdní úhradu poplatku nebo jeho části, a to až do výše dvojnásobku rozdílu mezi částkou poplatku, která má být zaplacena nebo odvedena, a částkou zaplacenou nebo odvedenou do původního dne splatnosti poplatku. Zvýšení poplatku je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud. (2) Poplatkovému subjektu, který zaplatí nebo odvede poplatek ve správné výši opožděně, aniž by dosud bylo vydáno rozhodnutí o vyměření poplatku, může správce poplatku stanovit zvýšení poplatku do 1 roku ode dne opožděného zaplacení nebo odvedení tohoto poplatku, nejpozději však do uplynutí lhůty pro stanovení poplatku. (3) Dojde-li k doměření poplatku, správce poplatku může stanovit novou výši zvýšení poplatku. (4) Zvýšení poplatku stanoví správce poplatku poplatkovému subjektu platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. (5) Zvýšení poplatku je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o zvýšení poplatku. (6) Penále a úroky podle daňového řádu se neuplatní. § 11d Vztah k insolvenčnímu řízení (1) Pokud nejsou do dne účinnosti rozhodnutí o úpadku splněny podmínky pro vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků podle § 11 odst. 1, skončí poplatkové období, v němž nastávají účinky rozhodnutí o úpadku poplatkového subjektu, posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nastávají účinky tohoto rozhodnutí. (2) Poplatkové období začínající prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž nastávají účinky rozhodnutí o úpadku poplatkového subjektu, skončí posledním dnem kalendářního roku, ve kterém nastávají účinky rozhodnutí o úpadku. (3) Pokud je insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu předložena konečná zpráva a do dne jejího předložení nejsou splněny podmínky pro vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků podle § 11 odst. 1, skončí poplatkové období posledním dnem kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém je tato zpráva předložena. (4) Poplatkové období začínající prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém je předložena insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu konečná zpráva, skončí posledním dnem kalendářního roku, ve kterém je předložena konečná zpráva. (5) Odstavce 1 až 4 se použijí pouze v případě poplatku, jehož poplatkovým obdobím je kalendářní rok. § 12 (1) Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník spravující jeho jmění, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka; zákonný zástupce nebo opatrovník má stejné procesní postavení jako poplatník. (2) V případě podle odstavce 1 stanoví správce poplatku poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Právní moc dosavadních rozhodnutí o stanovení poplatku poplatníkovi není jeho stanovení zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka na překážku. (3) Je-li zákonných zástupců nebo opatrovníků více, jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně. § 14 Zavedení poplatku (1) ObecObec zavádí poplatek obecně závaznou vyhláškou. (2) ObecObec v obecně závazné vyhlášce upraví a) sazbu poplatku, b) lhůtu pro podání ohlášení, nevyloučí-li povinnost ohlášení podat, a c) splatnost poplatku, nejde-li o poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, u něhož obecobec zvolila v obecně závazné vyhlášce dílčí základ podle § 10k odst. 1 písm. a) nebo b). (3) ObecObec v obecně závazné vyhlášce může dále upravit a) další osvobození od poplatku, b) úlevu na poplatku, c) vyloučení povinnosti podat ohlášení, d) paušální částku poplatku, pokud její použití u tohoto poplatku zákon připouští; připouští-li zákon u tohoto poplatku volbu paušální částky, upraví obecobec i způsob její volby, e) další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu, nebo f) delší lhůtu pro oznámení změn v podaném ohlášení. (4) ObecObec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavádí poplatek za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství nebo poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, určí místa, která těmto poplatkům v obciobci podléhají. (5) ObecObec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavádí poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, zvolí jeden z dílčích základů tohoto poplatku a může určit minimální dílčí základ tohoto poplatku. § 14a (1) Poplatkový subjekt je povinen podat správci poplatku ohlášení, nevyloučí-li obecobec tuto povinnost v obecně závazné vyhlášce. (2) V ohlášení poplatkový subjekt uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, sídlo podnikatele, popřípadě další adresu pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatkového subjektu, c) údaje rozhodné pro stanovení poplatku. (3) Poplatkový subjekt, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. (4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatkový subjekt povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala, nestanoví-li obecobec v obecně závazné vyhlášce delší lhůtu. (5) Povinnost ohlásit údaj podle odstavce 2 nebo jeho změnu se nevztahuje na údaj, který může správce poplatku automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků nebo evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Okruh těchto údajů zveřejní správce poplatku na své úřední desce. (6) V případě, že poplatník, který je poplatkovým subjektem, nesplní povinnost ohlásit údaj rozhodný pro osvobození nebo úlevu od poplatku ve lhůtě stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo ve lhůtě podle odstavce 4, nárok na osvobození nebo úlevu od tohoto poplatku zaniká; za nesplnění této povinnosti nelze uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. § 15 Správce poplatku (1) Správcem poplatku je obecní úřad. (2) Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti. § 16a Správce poplatku může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek za obecní systém odpadového hospodářství nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. § 16b (1) Správce poplatku může z moci úřední poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout při mimořádných, zejména živelních událostech. (2) Rozhodnutím podle odstavce 1 se promíjí poplatek všem poplatníkům, jichž se důvod prominutí týká, a to ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Rozhodnutí oznamuje správce poplatku vyvěšením na své úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 16c Přihlášení fyzické osoby Pro účely poplatků se za přihlášení fyzické osoby považuje a) přihlášení k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel, nebo b) ohlášení místa pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zákona o azylu nebo zákona o dočasné ochraně cizinců, jde-li o cizince, 1. kterému byl povolen trvalý pobyt, 2. který na území České republiky pobývá přechodně po dobu delší než 3 měsíce, 3. který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo osobou strpěnou na území podle zákona o azylu anebo žadatelem o poskytnutí dočasné ochrany podle zákona o dočasné ochraně cizinců, nebo 4. kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo jde o cizince požívajícího dočasné ochrany cizinců. § 17 Zrušují se: 1. Pro území České republiky zákon č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích. 2. Pro území České republiky vyhláška ministerstva financí č. 67/1966 Sb., o místních poplatcích. 3. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 216/1988 Sb., o místním poplatku ze psů a o lázeňském poplatku. 4. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 7/1989 Sb., o některých místních poplatcích vybíraných v Krkonošském národním parku. § 18 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Burešová v. r. Pithart v. r. 1b) Například zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných lázních. 4b) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 6) Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách. § 18 zákona č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích. 7) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. 8) Např. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb., zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. 9) Např. zákon č. 105/1990 Sb., zákon ČNR č. 128/1990 Sb., zákon ČNR č. 209/1990 Sb. 10) Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 170/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách. 11) § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. 12) § 2 bod 12 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). 13) § 116 občanského zákoníku. 16) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. 17) Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon České národní rady č. 575/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 575/1990 Sb. Zákon České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky Vyhlášeno 29. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 95/1990 * Čl. I - (1) Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. * Čl. IV - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá z pozdějších předpi * Čl. V Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.) 575 ZÁKON České národní rady ze dne 18. prosince 1990 o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I (1) Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky: a) ministerstvo výstavby a stavebnictví, b) ministerstvo strojírenství a elektrotechniky. (2) Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů přechází a) z ministerstva výstavby a stavebnictví 1. ve věcech investičního rozvoje na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, 2. v ostatních věcech na ministerstvo průmyslu, b) z ministerstva strojírenství a elektrotechniky 1. ve věcech těžby, úpravy a zušlechťování rud a magnezitu na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, 2. v ostatních věcech na ministerstvo průmyslu, c) z ministerstva práce a sociálních věcí 1. ve věcech sociálního školství na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2. ve věcech zdravotně sociální péče o zdravotně postižené občany na ministerstvo zdravotnictví, d) z ministerstva zdravotnictví ve věcech zdravotnické výroby na ministerstvo průmyslu, e) z ministerstva vnitra 1. ve věcech sběrných surovin na ministerstvo průmyslu, 2. ve věcech soukromého podnikání občanů na ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, f) z ministerstva životního prostředí 1. ve věcech geologického průzkumu na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, 2. ve věcech lesních hospodářských plánů na ministerstvo zemědělství. (3) Pokud obecně závazné právní předpisy svěřují působnost federálním ústředním orgánům státní správy ve věcech a) pošt, energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby a úpravy tuhých paliv, těžby ropy a zemního plynu a těžby, úpravy a zušlechťování radioaktivních surovin, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, b) hutnictví, státní služby pro drahé kovy, sběru kovového odpadu od právnických osob a hospodaření s kovovým odpadem, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo průmyslu, c) dálnic, námořní dopravy, říční plavby a civilního letectví, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, d) zahraničního obchodu a cestovního ruchu, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo obchodu a cestovního ruchu. (4) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 2: a) z ministerstva výstavby a stavebnictví na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvo průmyslu, b) z ministerstva strojírenství a elektrotechniky na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvo průmyslu, c) z ministerstva práce a sociálních věcí na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo zdravotnictví, d) z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo průmyslu, e) z ministerstva vnitra na ministerstvo průmyslu a ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, f) z ministerstva životního prostředí na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a na ministerstvo zemědělství. (5) O přechodu práv a povinností podle odstavce 4 uzavřou ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj, průmyslu, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, obchodu a cestovního ruchu, životního prostředí a zemědělství příslušné dohody, kterými mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti. O přesunech rozpočtových prostředků uzavřou ministerstva delimitační protokoly. Čl. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb. a zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se vypouštějí body 4 a 12. 2. § 2 odst. 1 zní: „(1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy České republiky 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad geodetický a kartografický, 3. Český báňský úřad, 4. Český úřad bezpečnosti práce, 5. Česká komise pro vědecké hodnosti.“. 3. § 3 zní: „§ 3 (1) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je ústředním orgánem státní správy pro tvorbu hospodářské, strukturální, vědní, technické, informační a regionální politiky a politiky životní úrovně, včetně bytové politiky. (2) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je dále ústředním orgánem státní správy pro investiční rozvoj, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu ropy a zemního plynu, těžbu, úpravu a zušlechťování tuhých paliv, rud, radioaktivních surovin a magnezitu, pro tvorbu jednotné surovinové politiky, pro využívání nerostného bohatství a pro geologický průzkum. (3) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je dále ústředním orgánem státní správy pro tvorbu zahraničně ekonomické politiky, včetně zahraničních investic a zahraniční pomoci v rozsahu, v jakém je tato působnost svěřena České republice. (4) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je dále ústředním orgánem státní správy pro silniční a městskou dopravu, dráhy zvláštního určení, pozemní komunikace včetně dálnic, silniční hospodářství, námořní dopravu, říční plavbu a civilní letectví. (5) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je též ústředním orgánem státní správy pro pošty. (6) Ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj je podřízena Česká energetická inspekce.“. 4. V § 4 se za slova „rozpočet republiky“ vkládají slova „státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh,“ a za slova „finanční hospodaření“ se vkládají slova „věci devizové“. 5. § 6 se vypouští. 6. V § 7 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1. 7. V § 9 odst. 1 se slova „přeškolování pracovníků“ nahrazují slovy „rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání“, vypouštějí se slova „sociální školství“, za slova „sociální péči“ se vkládají slova „s výjimkou zdravotně sociální péče o zdravotně postižené občany“ a v závěru se vypouštějí slova „o zdravotně postižené občany a“. 8. V § 9 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1. 9. V § 10 odst. 1 se za slova „hygienickou péči“, vkládají slova „zdravotně sociální péči o zdravotně postižené občany“, a vypouštějí se slova „pro zdravotnickou výrobu“. 10. V § 11 odst. 1 se před slovem „notářství“ vypouští slovo „státní“. 11. V § 12 odst. 1 se za slova „státní symboly“ vkládají slova „České republiky“. 12. V § 12 odst. 3 se vypouštějí slova „soukromé podnikání občanů“ a dále slova „pro dopravu včetně automobilového opravárenství v působnosti národních výborů a pro silniční hospodářství“. 13. V § 12 odst. 4 se vypouštějí slova „s výjimkou činností spadajících do působnosti federálního ministerstva vnitra“. 14. Dosavadní ustanovení § 13 se označuje jako odstavec 1, za slova „státní správy“ se vkládají slova „pro hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku“, a slova „s výjimkou kamenoprůmyslu, prefabrikovaných výrobků a stavebního strojírenství“ se nahrazují slovy „stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad“. 15. § 13 se doplňuje novým odstavcem 2, který zní: „(2) Ministerstvo průmyslu organizuje a řídí státní službu pro drahé kovy.“. 16. § 14 se vypouští. 17. § 17 odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu je ústředním orgánem státní správy pro soukromé podnikání občanů a pro vnitřní a zahraniční obchod a cestovní ruch.“. 18. V § 19 odst. 2 se slova „oblast geologického výzkumu a průzkumu, pro“ nahrazují slovy „oblast geologického výzkumu, pro ochranu nerostného bohatství,“. 19. V § 23 se vypouštějí slova „pro přípravu návrhů plánů rozvoje hospodářství republiky,“. 20. V § 25 se ve druhé větě vypouští slovo „výlučné“. 21. V § 27 se vypouští ustanovení odstavce 1 a označení odstavce 2. 22. § 28 zní: „§ 28 (1) Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky. (2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích orgánů plní Úřad vlády České republiky. (3) Činnost Úřadu vlády České republiky řídí vedoucí Úřadu vlády České republiky, kterého jmenuje a odvolává vláda České republiky.“. Čl. IV Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991. Burešová v. r. Pithart v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 Vyhlášeno 29. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 100/1990 * § 1 - (1) Celkové výdavky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1991 (ďalej len „štátny rozpočet“) sa určujú sumou 118 786 800 000 Kčs a na ich úhradu sa rozpočtujú príjmy štátneho rozpočtu v sume 118 886 800 000 Kčs (príloha č. 1). * § 2 - Vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo na základe jej splnomocnenia minister financií Slovenskej republiky môže vykonať zmenu záväzných úloh a limitov štátneho rozpočtu v prípade, že sa zmenia podmienky, za ktorých boli tieto záväzné úlohy a * § 3 - (1) Výnos dane zo mzdy je vo výške 87 % príjmom štátneho rozpočtu a zostatok výnosu je príjmom rozpočtov obcí v Slovenskej republike. * § 4 - Podiel štátneho rozpočtu republiky na daniach a odvodoch spoločných pre štátne rozpočty republík a štátny rozpočet federácie5) sa ustanovuje takto: * § 5 - (1) Výnos dôchodkovej dane,8) okrem výnosu tejto dane podľa odseku 2 a výnos poľnohospodárskej dane z pozemkov od právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu. * § 6 - (1) Výnos regulačných a cenových odvodov od rozpočtových a príspevkových organizácií je príjmom štátneho rozpočtu. * § 7 - Zrušujú sa * § 8 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. * Príloha č. 1 zákona SNR č. 593/1990 Zb. * Príloha č. 2 zákona SNR č.593/1990 Zb. * Príloha č. 3 zákona SNR č. 593/1990 Zb. Aktuální znění od 11. 12. 1991 (496/1991 Sb.) 593 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 20. decembra 1990 o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 (1) Celkové výdavky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1991 (ďalej len „štátny rozpočet“) sa určujú sumou 118 786 800 000 Kčs a na ich úhradu sa rozpočtujú príjmy štátneho rozpočtu v sume 118 886 800 000 Kčs (príloha č. 1). (2) Rozpočtové výdavky štátneho rozpočtu sú rozdelené do jednotlivých kapitol (príloha č. 2). (3) V štátnom rozpočte sú obsiahnuté dotácie do rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike v celkovej sume 6 162 900 000 Kčs, v členení: a) neúčelové dotácie v sume | 173 400 000 Kčs ---|--- b) účelové dotácie v sume | 5 989 500 000 Kčs v tom 1\\. neinvestičné dotácie bytovému hospodárstvu | 256 400 000 Kčs ---|--- 2\\. neinvestičné dotácie pre mestskú hromadnú dopravu| 1 060 300 000 Kčs 3\\. investičné dotácie na dofinancovanie rozostavanej bytovej výstavby (komplexná bytová výstavba) | 3 233 000 000 Kčs 4\\. účelové dotácie na rozvojové a ekologické programy | 589 600 000 Kčs 5\\. investičné dotácie pre mestskú hromadnú dopravu | 850 200 000 Kčs Poskytovanie neúčelových a účelových dotácií podľa písmena a) a b) a hospodárenie s nimi sa riadi osobitným predpisom.1) (4) Rezervy a ďalšie účelové prostriedky sa rozpočtujú v sume| 10 470 140 000 Kčs (príloha č. 3). ---|--- (5) Prebytok štátneho rozpočtu sa rozpočtuje v sume 100 000 000 Kčs. § 2 Vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo na základe jej splnomocnenia minister financií Slovenskej republiky môže vykonať zmenu záväzných úloh a limitov štátneho rozpočtu v prípade, že sa zmenia podmienky, za ktorých boli tieto záväzné úlohy a limity schválené, ak sa tým nezníži prebytok štátneho rozpočtu. O týchto zmenách informuje vláda Slovenskú národnú radu. § 3 (1) Výnos dane zo mzdy je vo výške 87 % príjmom štátneho rozpočtu a zostatok výnosu je príjmom rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike. (2) Výnos poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien je vo výške 87 % príjmom štátneho rozpočtu a zostatok výnosu je príjmom rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike. (3) Príslušný finančný orgán miestnej štátnej správy2) na základe zoznamov pracovníkov usporiadaných podľa miest ich trvalého bydliska, predložených platiteľmi daní3) a podľa sídla daňovníkov poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien4) poukáže a) podiel výnosu na dani zo mzdy a poľnohospodárskej dani z objemu miezd a odmien na účty príslušných obcíobcí na území Slovenskej republiky, § 4 Podiel štátneho rozpočtu republiky na daniach a odvodoch spoločných pre štátne rozpočty republík a štátny rozpočet federácie5) sa ustanovuje takto: a) 25 % na celoštátnom výnose dane z obratu,6) b) 25 % na celoštátnom výnose odvodov zo zisku,7) vrátane odvodov zo zisku z peňažníctva a poisťovníctva, c) 25 % na celoštátnom výnose poľnohospodárskej dane zo zisku,4) § 5 (1) Výnos dôchodkovej dane,8) okrem výnosu tejto dane podľa odseku 2 a výnos poľnohospodárskej dane z pozemkov od právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu. (2) Výnos dôchodkovej dane a dane z objemu miezd od obecných podnikov je príjmom obceobce, ktorá ich založila. § 6 (1) Výnos regulačných a cenových odvodov od rozpočtových a príspevkových organizácií je príjmom štátneho rozpočtu. (2) Výnos regulačných a cenových odvodov od právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu, pokiaľ osobitné predpisy neustanovujú inak. § 7 Zrušujú sa 1. § 1 ods. 1 a 2, § 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 211/1988 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu dane zo mzdy, 2. § 1 a 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Zb. § 8 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha č. 1 zákona SNR č. 593/1990 Zb. Celkový prehľad príjmov a výdavkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1991 (v tis. Kčs) Príjmy| ---|--- Príjmy v odvetvovom členení| v tom:| 103 723 800 \\- z hospodárstva| 93 231 171 \\- z vedy a techniky| 144 536 \\- z peňažných a technických služieb| 4 680 400 \\- zo spoločenských služieb a činností pre obyvateľstvo| 4 478 888 \\- z bezpečnosti| 183 000 \\- zo správy| 1 005 805 Dane od obyvateľstva a poplatky| 15 163 000 Príjmy spolu| 118 886 800 Výdavky| Výdavky v odvetvovom členení| v tom:| 112 023 900 \\- na hospodárstvo| 22 413 985 \\- na vedu a techniku| 2 289 975 \\- na peňažné a technické služby| 4 766 816 \\- na spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 77 225 860 \\- na bezpečnosť| 2 936 849 \\- na správu| 2 990 415 Dotácie do rozpočtov obcíobcí| 6 162 900 Výdavky spolu| 118 786 800 Prebytok| 100 000 Príloha č. 2 zákona SNR č.593/1990 Zb. VÝDAVKY ŠTÁTNEHO ROZPOČTU SR PODĽA KAPITOL (v tisícoch Kčs) Kapitola| Výdavky spolu| v tom ---|---|--- Výdavky rozpočtových organizácií| Príspevky a dotácie nevýrobnej sfére| Dotácie štátnym hospodárskym a družstevným organizáciam Investičné výdavky| Neinvestičné výdavky| z toho mzdové prostriedky| neinvestičné| investičné| neinvestičné| investičné a| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8 Kancelária SNR| 327 121| 189 517| 137 589| 29 856| 15| Úrad vlády SR| 63 794| 15 700| 46 649| 14 996| 845| 600| Min. hospodárstva SR| 519 080| 7 700| 158 880| 19 664| 6 000| 4 000| 290 000| 52 500 | medzinárodných vzťahov SR| 23 695| 4 000| 19 695| 5 061| | pre hospodársku stratégiu SR| 105 331| 30 800| 72 543| 40 662| 1 988| | financií SR| 411 648| 97 730| 313 864| 209 379| 54| | práce a sociálnych vecí SR| 42 439 017| 151 900| 42 246 902| 691 271| 34 815| 5 400| | vnútra SR| 9 150 307| 1 090 995| 6 130 194| 1 144 409| 26 618| | 1 902 500| Slovenská komisia pre životné prostredie| 637 231| 72 000| 181 971| 63 076| 374 612| 8 648| Min. pre správu a privatizáciu nár. maj. SR| 14 513| 390| 14 108| 9 318| 15| | priemyslu SR| 276 574| 500| 166 066| 9 676| 17 253| 3 655| | 89 100 | výstavby a stavebníctva SR| 252 875| 300| 247 775| 57 516| 4 000| 800| | poľnohospodárstva a výživy SR| 12 799 003| 227 294| 1 709 209| 521 360| 408 500| 17 000| 10 437 000| | les. a vodnéhohospodárstvaSR| 3 592 075| 34 990| 422 932| 53 070| 73 428| 41 325| 1 126 000| 1 893 400 | obchodu a cestovného ruchu SR| 45 964| 4 500| 41 464| 9 198| | škol., mlád. a športu SR.| 14 893 961| 718 636| 13 801 070| 7 288 795| 319 200| 55 055| | kultúry SR| 2 248 518| 10 000| 827 118| 145 931| 1 089 700| 296 700| 25 000| | zdravotníctva SR| 14 838 171| 1 177 857| 13 588 914| 5 098 853| 21 100| 300| 50 000| | spravodlivosti SR| 1 052 782| 80 900| 971 627| 149 288| 255| Ústavný súd SR| 6 750| 1 200| 5 550| 2 500| Slovenský protimonopolný úrad| 8 786| 2 000| 6 786| 4 162| | štatistický úrad| 131 438| 5 000| 126 438| 60 592| | úrad geodéz. a kartogr.| 291 722| 39 350| 247 872| 29 473| 500| 4 000| | geologický úrad| 735 155| 8 500| 726 625| 21 104| 30| | banský úrad| 8 474| 300| 8 171| 5 669| 3| | úrad bezpečnosti práce| 42 316| 7 050| 35 254| 22 363| 12| Štátna arbitráž SR| 11 589| 200| 11 389| 8 191| Ministerstvo kontroly SR| 38 082| 3 500| 34 567| 19 977| 15| Generálna prokuratúra SR| 107 740| 17 800| 89 931| 65 375| 9| Slovenská akadémia vied| 508 845| 174 000| 332 755| 182 395| 2 090| Slovenský rozhlas| 43 200| | 43 200| Slovenská televízia| 51 303| | 23 453| 27 850| Všeobecná pokladničná správa| 6 946 840| | 6 880 340| 256 948| 66 500| SPOLU| 112 623 900| 4 174 609| 89 604 248| 16 240 128| 2 514 210| 465 333| 13 830 500| 2 035 000 Dotácie do rozpočtov obcíobcí| 6 162 900| SPOLU| 118 786 800| 4 174 609| 89 604 248| 16 240 128| 2 514 210| 465 333| 13 830 500| 2 035 000 Príloha č. 3 zákona SNR č. 593/1990 Zb. Rezervy štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a účelové prostriedky rozpočtových kapitol (v tis. Kčs) Rezervy štátneho rozpočtu SR Účelové rezervy spolu| 563 640 ---|--- v tom:| \\- na úlohy rozvoja vedy a techniky| 454 040 (z toho mzdové prostriedky spolu)| (147 348) \\- na mzdy v ústredí, územných orgánoch a miestnych samosprávnych orgánoch| 109 600 Neúčelová rezerva vlády Slovenskej republiky| 1 033 000 Účelové prostriedky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky zapracované v kapitolách: Ministerstvo práce a sociálnych vecí SR:| ---|--- \\- na valorizáciu dôchodkov| 3 400 000 \\- na rekvalifikáciu| 1 400 000 \\- na nezamestnanosť| 2 600 000 Ministerstvo kultúry SR:| \\- na obnovu kultúrnych pamiatok| 300 000 \\- na cirkev| 389 000 \\- na dotovanie tlače a umeleckej tvorby určenej pre detskú literatúru a detské časopisy| 25 000 Ministerstvo spravodlivosti SR:| \\- na rehabilitácie| 165 500 Ministerstvo školstva, mládeže a športu SR:| \\- na športovú reprezentáciu Slovenskej republiky| 20 000 Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy SR:| \\- dotácie do štátneho fondu zúrodnenia pôdy| 224 000 Slovenská komisia pre životné prostredie SR:| \\- dotácie do štátneho fondu vodného hospodárstva| 250 000 \\- dotácie do štátneho fondu ochrany ovzdušia| 100 000 Spolu v kapitolách| 8 873 500 1) Zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky. 2) Zákon SNR č. 115/1970 Zb. a finančných správach v znení neskorších predpisov. 3) Zákon č. 76/1952 Zb. o dani zo mzdy. 4) Zákon č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani. 5) Zákon SNR č. 592/1990 Zb. 6) Zákon č. 73/1952 Zb. o dani z obratu v znení zákona č. 107/1990 Zb. 7) Zákon č. 156/1989 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu. 8) Zákon č. 157/1989 Zb. o dôchodkovej dani v znení zákona č. 108/1990 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe pre životné prostredie Vyhlášeno 29. 12. 1990, datum účinnosti 29. 12. 1990, částka 101/1990 * § 1 - Orgány štátnej správy pre životné prostredie * § 2 - Slovenská komisia pre životné prostredie * Úrady životného prostredia * § 3 - Sídla a územné obvody * § 4 - Okresný úrad životného prostredia * § 5 - Obvodný úrad životného prostredia * § 6 - Úrady životného prostredia pri svojej činnosti spolupracujú s ostatnými orgánmi štátnej správy a obcami a môžu spolupracovať s mimovládnymi organizáciami a občianskymi iniciatívami na ochranu životného prostredia. * Slovenská inšpekcia životného prostredia * § 7 - (1) Slovenská inšpekcia životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) je odborným kontrolným orgánom, prostredníctvom ktorého Slovenská komisia pre životné prostredie vykonáva vo veciach starostlivosti o životné prostredie štátny dozor. * § 8 - (1) Inšpekcia vykonáva kontrolu v rozsahu a za podmienok upravených osobitnými predpismi.4) * § 9 - Pokuty * § 10 - Inšpekcia pri vykonávaní svojej činnosti spolupracuje s ostatnými orgánmi štátnej správy a obcami, ako aj s mimovládnymi organizáciami a občianskymi iniciatívami na ochranu životného prostredia. * § 11 - Obce * Prechodné ustanovenia * § 12 - Dňom zriadenia úradov životného prostredia pracovné miesta z doterajších orgánov národných výborov vykonávajúcich pôsobnosť na úseku štátnej správy pre životné prostredie prechádzajú na úrady životného prostredia. * § 13 - (1) Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe A tohto zákona prechádza na okresné úrady životného prostredia. * § 14 - Do zriadenia okresných a obvodných úradov životného prostredia plnia ich úlohy podľa tohto zákona (§ 13 ods. 1, 2, 3 a 4) odbory doterajších národných výborov jednotlivých stupňov a druhov. * Záverečné ustanovenia * § 15 - (1) Zrušuje sa § 12 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve. * § 16 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. * Príloha A zákona SNR č. 595/1990 Zb. * Príloha B zákona SNR č. 595/1990 Zb. * Príloha C zákona SNR č. 595/1990 Zb. * Príloha D zákona SNR č. 595/1990 Zb. * Príloha E zákona SNR č. 595/1990 Zb. Aktuální znění od 1. 4. 1992 (134/1992 Sb.) 595 ZÁKON Slovenskej národnej rady zo 17. decembra 1990 o štátnej správe pre životné prostredie Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Orgány štátnej správy pre životné prostredie (1) Štátnu správu vo veciach tvorby a ochrany životného prostredia (ďalej len „starostlivosť o životné prostredie“) Slovenskej republiky vykonávajú Slovenská komisia pre životné prostredie,1) úrady životného prostredia, Slovenská inšpekcia životného prostredia a obceobce. (2) Úradmi životného prostredia sú: a) okresné úrady životného prostredia, b) obvodné úrady životného prostredia. (3) Starostlivosťou o životné prostredie podľa tohto zákona treba rozumieť najmä: a) ochranu prírody, b) ochranu akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania, c) ochranu ovzdušia, d) územné plánovanie a stavebný poriadok, e) koncepčné otázky nakladania s tuhým komunálnym odpadom. § 2 Slovenská komisia pre životné prostredie Slovenská komisia pre životné prostredie ako ústredný orgán štátnej správy pre starostlivosť o životné prostredie a) vypracúva koncepciu tvorby a ochrany životného prostredia, b) riadi výkon štátnej správy vo veciach starostlivosti o životné prostredie, c) vykonáva štátnu správu v rozsahu uvedenom v osobitných predpisoch, d) riadi okresné úrady životného prostredia a Slovenskú inšpekciu životného prostredia, e) zabezpečuje jednotný informačný systém o životnom prostredí, vrátane plošného monitoringu na území Slovenskej republiky, f) vykonáva hlavný štátny dozor vo veciach životného prostredia, g) pre plnenie svojich úloh zriaďuje osobitné odborné organizácie, h) zabezpečuje v spolupráci s ďalšími ministerstvami zvyšovanie odbornej prípravy pracovníkov okresných a obvodných úradov životného prostredia a Slovenskej inšpekcie životného prostredia, ako aj overovanie ich odbornej spôsobilosti. Úrady životného prostredia § 3 Sídla a územné obvody (1) Sídla a územné obvody okresných a obvodných úradov životného prostredia sú zhodné so sídlami a územnými obvodmi okresných a obvodných úradov.2) (2) Slovenská komisia pre životné prostredie môže, s výnimkou štátnej správy na úseku ochrany prírody a na úseku územného plánovania a stavebného poriadku, rozhodnúť o vykonávaní štátnej správy vo veciach starostlivosti o životné prostredie a ich častí (§ 1 ods. 3) jedným okresným úradom životného prostredia v dvoch alebo viacerých okresoch. K tomu si vyžiada stanovisko dotknutých okresných a obvodných úradov. (3) Okresný úrad životného prostredia môže rozhodnúť o vykonávaní štátnej správy vo veciach starostlivosti o životné prostredie a ich častí (§ 1 ods. 3) jedným obvodným úradom životného prostredia v dvoch alebo viacerých obvodoch. K tomu si vyžiada stanovisko dotknutých obvodných úradov. § 4 Okresný úrad životného prostredia (1) Okresný úrad životného prostredia vo veciach starostlivosti o životné prostredie vykonáva štátnu správu v rozsahu uvedenom v prílohách A a B tohto zákona a zastupuje štát pri prerokúvaní územných plánov obcíobcí. (2) Okresný úrad životného prostredia riadi obvodné úrady životného prostredia. (3) Okresný úrad životného prostredia je odvolacím orgánom vo veciach, v ktorých v správnom konaní3) v prvom stupni rozhodoval obvodný úrad životného prostredia alebo obecobec. (4) Na čele okresného úradu životného prostredia je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva minister-predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie. § 5 Obvodný úrad životného prostredia (1) Obvodný úrad životného prostredia vo veciach starostlivosti o životné prostredie vykonáva štátnu správu v rozsahu uvedenom v prílohách C a D tohto zákona. (2) Na čele obvodného úradu životného prostredia je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu životného prostredia. § 6 Úrady životného prostredia pri svojej činnosti spolupracujú s ostatnými orgánmi štátnej správy a obcami a môžu spolupracovať s mimovládnymi organizáciami a občianskymi iniciatívami na ochranu životného prostredia. Slovenská inšpekcia životného prostredia § 7 (1) Slovenská inšpekcia životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) je odborným kontrolným orgánom, prostredníctvom ktorého Slovenská komisia pre životné prostredie vykonáva vo veciach starostlivosti o životné prostredie štátny dozor. (2) Inšpekcia sa člení na ústredie inšpekcie (ďalej len „ústredie“) a jemu podriadené inšpektoráty. (3) Na čele inšpekcie je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister-predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie. (4) Na čele inšpektorátu je vedúci inšpektorátu, ktorého vymenúva a odvoláva riaditeľ inšpekcie. (5) Podrobnosti o organizácii inšpekcie upraví štatút, ktorý vydá minister-predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie. § 8 (1) Inšpekcia vykonáva kontrolu v rozsahu a za podmienok upravených osobitnými predpismi.4) (2) Podrobnosti o činnosti inšpekcie upraví Slovenská komisia pre životné prostredie vyhláškou. § 9 Pokuty (1) Za porušenie právnych povinností uložených všeobecne záväzným právnym predpisom zistených kontrolnou činnosťou ukladá inšpekcia pokutu.5) (2) Na konanie o uložení pokuty je príslušný inšpektorát. O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení pokuty rozhoduje ústredie. (3) Konanie o uložení pokuty vykoná orgán, ktorý prvý začal konanie o pokute. Ak súčasne začnú konanie o pokute úrad životného prostredia a inšpekcia a nedôjde medzi nimi k dohode o tom, kto konanie vykoná, je na ďalšie konanie príslušný úrad životného prostredia. (4) Na konanie o uložení pokuty sa vzťahujú predpisy o správnom konaní,3) pokiaľ tento zákon neustanovuje inak. (5) Pokuty uložené inšpekciou sú príjmom štátneho fondu vodného hospodárstva alebo štátneho fondu ochrany ovzdušia. § 10 Inšpekcia pri vykonávaní svojej činnosti spolupracuje s ostatnými orgánmi štátnej správy a obcami, ako aj s mimovládnymi organizáciami a občianskymi iniciatívami na ochranu životného prostredia. § 11 Obce ObceObce vykonávajú pôsobnosť vo veciach starostlivosti o životné prostredie v rozsahu uvedenom osobitnými predpismi.6) Prechodné ustanovenia § 12 Dňom zriadenia úradov životného prostredia pracovné miesta z doterajších orgánov národných výborov vykonávajúcich pôsobnosť na úseku štátnej správy pre životné prostredie prechádzajú na úrady životného prostredia. § 13 (1) Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe A tohto zákona prechádza na okresné úrady životného prostredia. (2) Pôsobnosť okresných národných výborov uvedená v prílohe B tohto zákona prechádza na okresné úrady životného prostredia. (3) Pôsobnosť okresných národných výborov uvedená v prílohe C tohto zákona prechádza na obvodné úrady životného prostredia. (4) Pôsobnosť miestnych národných výborov uvedená v prílohe D tohto zákona prechádza na obvodné úrady životného prostredia. (5) Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe E tohto zákona prechádza na Slovenskú komisiu pre životné prostredie. § 14 Do zriadenia okresných a obvodných úradov životného prostredia plnia ich úlohy podľa tohto zákona (§ 13 ods. 1, 2, 3 a 4) odbory doterajších národných výborov jednotlivých stupňov a druhov. Záverečné ustanovenia § 15 (1) Zrušuje sa § 12 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve. (2) V § 5 ods. 3 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy sa vypúšťajú slová „územných plánov obcíobcí a“. § 16 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha A zákona SNR č. 595/1990 Zb. Prechod pôsobnosti z krajských národných výborov na okresné úrady životného prostredia --- P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti právny predpis| § 1| 2| 3| 4| 5 1.| vodného hospodárstva| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods. 1 písm. c) § 4 ods. 1 písm. a) príloha zák.| Povoľovanie vypúšťania odpadových vôd do povrchových alebo podzemných vôd \\- z nemocníc a iných zdravotníckych zariadení, ktorých kapacita infekčných oddelení presahuje 150 lôžok \\- z podnikov a závodov ústredne riadených organizácií priemyslu a z poľnohospodárskych organizácií, ak ide o výrobu celulózy, výrobu umelých vláken na báze celulózy, plynárne spracúvajúce hnedé uhlie, rafinérie ropy a podniky petrochemického priemyslu, výrobu syntetických farieb, spracúvanie surových koží nad 15 tisíc ton čerstvej váhy ročne, ťažbu a spracúvanie uránovej rudy a atómové elektrárne, podniky farmaceutického priemyslu a veľkovýkrmne ošípaných s kapacitou nad 5 tisíc kusov \\- z verejných kanalizácií, odvádzajúcich celkove znečistenie v ukazovateli BSK5 nad tisíc ton (ročne) alebo nad 300 l/s odpadových vôd. 2.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 písm. a) a b) § 4 ods. 1 písm. a)| Povoľovanie odberov súvisiacich s vypúšťaním odpadových vôd do povrchových alebo podzemných vôd v prípadoch uvedených v § 4 ods. 1 písm. a) pod bodom 1. a 2. zák. SNR č. 135/1974 Zb. 3.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods.1písm.a) a b) § 4 ods. 1 písm. b)| Povoľovanie odberov podzemných a povrchových vôd pre potreby verejných vodovodov, ktoré presahujú územie jedného okresu alebo sa dotýkajú záujmov viacerých okresov. Povoľovanie odberov a iného užívania geotermálnych vôd a súvisiace vypúšťanie odpadových vôd, ako aj zriadenie vodohospodárskych diel. 4.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods. 1 písm. a) § 4 ods. 1 písm. c)| Povoľovanie odberov vody na zavlažovanie pozemkov vo výmere nad 1000 hektárov. 5.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods. 1 písm. a) § 4 ods.1 písm. d)| Povoľovanie odberu a iné nakladanie s vodami zvlášť významné z hľadiska štátnej vodohospodárskej bilancie v prípadoch určených SKŽP, ak nejde o odber vôd pre potreby verejných vodovodov, povoľuje tiež súvisiace vypúšťanie odpadových vôd. 6.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods. 1 písm. a) § 4 ods. 1 písm. e)| Povoľovanie zachytávania povrchových vôd v nádržiach s celkovým objemom nad 1 milión m3 alebo s výškou hrádzového telesa nad 8 m od dna základového výpustu, vrátane vodohospodárskych diel a zariadení umožňujúcich využitie vodnej energie. 7.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 9 ods. 1 § 4 ods. 1 písm. f)| Povoľovanie stavieb na ochranu pred povodňami presahujúce územie jedného okresu a vodohospodárskeho diela na vodných cestách zriaďované na plavebné účely alebo ovplyvňujúce podmienky plavby. 8.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 9 ods. 1 § 4 ods. 1 písm. g)| Povoľovanie vodohospodárskych diel odvodňovacích sústav vo výmere nad 2000 hektárov. 9.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 9 ods. 1 § 4 ods. 1 písm. h)| Povoľovanie vodohospodárskych diel, ktoré umožňujú nakladanie s vodami, na ktoré je potrebné povolenie okresného úradu životného prostredia. 10.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 10, § 15, § 19 ods. 2, § 31 ods. 5, § 38 ods. 3, § 39, § 40 ods. 3 a 4| Rozhodovanie v prípadoch, v ktorých sú príslušné povolovať vodohospodárske dielo, ako aj v ostatných vodohospodárskych veciach týkajúcich sa tohto vodohospodárskeho diela, prípadne povoleného nakladania s vodami. 11.| -"-| zák. SNR č. 135/1974 Zb. zák. č. 138/1973 Zb.| § 4 ods. 2 písm. a) § 8, § 9, § 10, § 13, § 31 ods. 5, § 36 ods. 4| Rozhodovanie vo vodohospodárskych veciach hraničných vodných tokov po prerokovaní so SKŽP a ak rozhodnutie má vplyv na priebeh, povahu alebo vyznačenie štátnej hranice, aj s Federálnym ministerstvom vnútra. 12.| -"-| zák. č. 135/1974 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 4 ods. 2 písm. b) § 4 ods.3 písm. a)| Riadenie a usmerňovanie podľa smerného vodohospodárskeho plánu nakladania s vodami a ich ochranu, ako aj ostatných vodohospodárskych vecí v okrese. 13.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 13 ods. 2 § 4 ods. 3 písm. b)| Určovanie zátopových území pri vodohospodársky významných vodných tokoch v prípadoch, ktoré si vyhradia po prerokovaní s príslušnými úradmi životného prostredia. 14.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 24 ods. 2 § 4 ods. 3 písm. c)| Schvaľovanie kanalizačných poriadkov verejných kanalizácií, pri ktorých povoľuje vypúšťanie odpadových vôd. 15.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 13 ods. 1 § 4 ods. 3 písm. d)| Vydávanie súhlasov na stavby, zariadenia, prípadne činnosti, ak sa vykonávajú na vodných cestách. 16.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 14 § 4 ods. 3 písm. e)| Vyjadrovanie sa v prípadoch, v ktorých sú príslušné vydávať povolenie alebo súhlas; vo veciach hraničných vodných tokov vyjadruje sa po prerokovaní so SKŽP. 17.| -"-| zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 4 ods. 3 písm. g)| Robí v mimoriadnej situácii, najmä pri nedostatku vody a pri havarijnom zhoršení akosti vôd opatrenia patriace do pôsobnosti obvodných úradov životného prostredia, a to v prípadoch presahujúcich územný obvod alebo možnosti obvodných úradov. 18.| -"-| -"-| § 6 ods. 2| Rozhodovanie v pochybnostiach o miestnej príslušnosti obvodného úradu životného prostredia na povolenie vodohospodárskeho diela. 19.| -"-| -"-| § 7| Rozhodovanie o vecnej príslušnosti v prípadoch, ak ten istý žiadateľ požaduje súčasné vydanie niekoľkých povolení, na vydanie ktorých sú príslušné vodohospodárske orgány rôznych stupňov. 20.| -"-| -"-| § 10 ods. 1| Dozeranie v rozsahu svojej pôsobnosti na dodržiavanie ustanovení vodného zákona, zákona SNR o štátnej správe vo vodnom hospodárstve a predpisov vydaných na ich základe a ukladanie opatrení na odstránenie zistených nedostatkov. 21.| -"-| -"-| § 10 ods. 2| Dozeranie v rozsahu svojej pôsobnosti, či sa dodržiavajú nimi vydané rozhodnutia, ustanovenia vodného zákona na ochranu vôd, vrátane ich akosti, či sa udržiavajú vodohospodárske diela v riadnom stave a či sa ich prevádzka vykonáva podľa schválených kanalizačných, manipulačných alebo prevádzkových poriadkov. 22.| -"-| -"-| § 10 ods. 4| Vykonávanie v rozsahu svojej pôsobnosti technicko-bezpečnostného dozoru nad vodohospodárskymi dielami, ktorých stav by mohol ohroziť bezpečnosť osôb alebo majetku. 23.| -"-| zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 15 ods. 1, ods. 2| Vedenie vodohospodárskej evidencie ním vydaných povolení, súhlasov, vyjadrení a iných rozhodnutí. 24.| -"-| vyhl. č. 24/1977 Zb.vyhl. č. 23/1977 Zb.| § 9 ods. 2| Podávanie správ pri havárii mimoriadneho rozsahu na hraničnom toku SKŽP a MLVH SR. 25.| -"-| vyhl. č. 34/1977 Zb.| § 5| Schvaľovanie prevádzkových poriadkov a udeľovanie výnimiek zo zákazu plavby motorových plavidiel na povrchových vodách. 28.| územného plánovania a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 16 a § 18 ods. 1| Obstarávanie územno plánovacej dokumentácie veľkých územných celkov. 29.| -"-| -"-| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu. 30.| -"-| -"-| § 119 ods. 1| Vykonanie konania a vydanie rozhodnutia najbližšie spoločne nadriadeným správnym orgánom, ak ide o stavbu alebo opatrenie, ktoré sa má uskutočniť v územnom obvode dvoch alebo viacerých stavebných úradov; určenie, že konanie vykoná a rozhodnutie vydá niektorý z podriadených stavebných úradov. 31.| -"-| -"-| § 119 ods. 2| Uzatváranie dohôd o tom, ktorý stavebný úrad vykoná konanie a vydá rozhodnutie, ak ide o stavbu alebo opatrenie, ktoré sa má uskutočniť v územnom obvode viacerých okresov. 32.| -"-| -"-| § 123| Vyhradenie právomoci stavebného úradu správnym orgánom nadriadeným stavebnému úradu pri jednotlivých technicky zvlášť ťažkých alebo neobvyklých stavbách alebo pri opatrení s väčšími účinkami na životné prostredie v ich okolí. 33.| -"-| -"-| § 136 ods. 1| Riešenie rozporov medzi orgánmi štátnej správy spolupôsobiacimi v konaní. Príloha B zákona SNR č. 595/1990 Zb. Prechod pôsobnosti z okresných národných výborov na okresné úrady životného prostredia --- P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti právny predpis| § (čl.) 1| 2| 3| 4| 5 1.| ochrany prírody| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení zák. SNR č. 72/1969Zb.| § 4 ods. 2| Zrušovanie ochrany chránených prírodných výtvorov (okrem rasových javov) a chránených prírodných pamiatok. 2.| -"-| -"-| § 10 ods. 3| Zriaďovanie chránených prírodných výtvorov (okrem krasových javov) a chránených prírodných pamiatok a určovanie podmienok ich ochrany. 3.| -"-| -"-| § 11| Vymedzovanie ochranných pásiem chránených prírodných výtvorov a chránených prírodných pamiatok a určovanie zákazu alebo obmedzenia ľudskej činnosti v nich. 4.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení zák. SNR č. 100/1977 Zb. a zák. SNR č. 72/1986 Zb.| § 13| Rozhodovanie o náhrade škody a o jej výške, keď vlastníkovi (užívateľovi) pozemku, ktorý nie je vo vlastníctve štátu a bolo na ňom zriadené chránené územie alebo ochranné pásmo alebo sú na ňom chránené predmety, vznikla ujma nie nepatrná. 5.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení zák. SNR č. 72/1969 Zb.| § 14 ods. 2| Navrhovanie na zaznamenanie chráneného územia, chráneného prírodného výtvoru alebo chránenej prírodnej pamiatky a ich ochranných pásiem do verejných kníh a pozemkového katastra a na vyznačenie v katastrálnych mapách. 6.| -"-| -"-| § 15 ods. 1| Vykonávanie štátnej ochrany prírody v rozsahu vymedzenom osobitnými predpismi. 7.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení zák. SNR č. 72/1969 Zb. a vyhl. č. 212/1958 Ú. v.| § 17| Poverovanie funkciou (odvolanie z funkcie) konzervátorov štátnej ochrany prírody a vydávanie pokynov, preukazov a pomôcok pre výkon tejto funkcie. 8.| -"-| -"-| § 18 ods. 2| Rozhodovanie o opatreniach na zabezpečenie ochrany prírody, prijatých konzervátormi štátnej ochrany prírody. 9.| -"-| vyhl. č. 125/1965 Zb.| § 2 ods. 2| Rozhodovanie o ochrane druhov živočíchov, ktoré sa v niektorej oblasti vyskytujú ojedinele alebo v malom počte. 10.| -"-| vyhl. č. 125/1965 Zb. v znení zák. SNR č. 72/1969 Zb.| § 3 ods. 2| Vydávanie pokynov na vykonanie nevyhnutných zásahov do životného prostredia a prirodzeného vývoja chránených živočíchov. 11.| -"-| -"-| § 4 ods. 1| Vydávanie potvrdenia o hlásení prevzatia chráneného živočícha do chovu. 13.| územného plánovania a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu sídelného útvaru. 14.| -"-| -"-| § 117 a 118| Pôsobnosť stavebného úradu a určovanie stavebných úradov. 15.| -"-| -"-| § 136 ods. 1| Riešenie rozporov. Príloha C zákona SNR č. 595/1990 Zb. Prechod pôsobnosti z okresných národných výborov na obvodné úrady životného prostredia --- P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti právny predpis| § 1| 2| 3| 4| 5 1.| ochrany prírody| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení zák. SNR č. 100/1977 Zb. a zák. SNR č. 72/1986 Zb.| § 15 ods. 1| Vykonávanie štátnej ochrany prírody. 2.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení zák. SNR č. 100/1977 Zb. a vyhl. č. 149/1980 Zb.| § 15 ods. 3| Rozhodovanie o výrube stromov rastúcich mimo lesa, ktoré si obvodný úrad vyhradil a na ktoré sa nevzťahujú osobitné predpisy. 3.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení zák. č. 72/1969 Zb. a vyhl. č. 212/1958 Ú. v.| § 17| Poverovanie funkciou (odvolávanie z funkcie) obvodných spravodajcov štátnej ochrany prírody a vydávanie pokynov, preukazov a pomôcok pre výkon tejto funkcie. 4.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení zák. SNR č. 72/1986 Zb.| § 19a § 19b| Rozhodovanie o pokarhaní občana a o uložení pokút občanovi alebo organizácii, ako aj o vykonaní opatrení na nápravu následkov konania, za ktoré bola pokuta uložená. 5.| -"-| vyhl. č. 60/1986 Zb.| § 2 ods. 2| Vydávanie potvrdení o oznámení nálezu chráneného nerastu. 6.| -"-| -"-| § 2 ods. 3| Zabezpečovanie overenia nálezu chráneného nerastu a vykonávanie opatrení na jeho ochranu. 7.| -"-| -"-| § 2 ods. 5| Rozhodovanie v pochybnostiach, či ide o chránený nerast. 8.| -"-| vyhl. č. 149/1980 Zb.| § 3 ods. 2| Uskutočňovanie opatrení na zabezpečenie ochrany stromov rastúcich mimo lesa, ktoré si obvodný úrad vyhradil. 9.| vodného hospodárstva| zák. č. 138/1973 Zb.| § 8 ods. 1 písm. a)| Vydávanie povolenia na odber povrchových vôd a na ich iné používanie, pokiaľ nejde o všeobecné používanie povrchových vôd. 10.| -"-| -"-| § 8 ods. 1 písm. b)| Vydávanie povolenia na odber podzemných vôd a na ich iné používanie. 11.| -"-| -"-| § 8 ods. 1 písm. c)| Vydávanie povolenia na vypúšťanie odpadových vôd do povrchových alebo podzemných vôd. 12.| -"-| -"-| § 8 ods. 1 písm. d)| Vydávanie povolenia na vypúšťanie zvláštnych vôd s výnimkou banských vôd, do povrchových alebo podzemných vôd. 13.| -"-| -"-| § 8 ods. 1 písm. e)| Vydávanie povolenia na odber alebo používanie banských vôd, ktoré banské organizácie nepotrebujú na vlastnú prevádzku. 14.| -"-| zák. č. 44/1988 Zb.| § 40 ods. 2 písm. b), c), ods. 3 a 4| Rozhodovanie vo veciach nakladania s banskými vodami. 15.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 8 ods. 4| Určovanie, že práva a povinnosti vyplývajúce z povolenia, ktoré bolo udelené pre účel spojený s užívaním určitého nehnuteľného majetku, neprechádzajú na ďalšieho nadobúdateľa. 16.| -"-| -"-| § 9 ods. 1| Povoľovanie zriadenia vodohospodárskych diel, ich zmeny a zrušenie. 17.| -"-| -"-| § 9 ods. 2| Schvaľovanie návrhu manipulačného alebo prevádzkového poriadku vodohospodárskeho diela. 18.| -"-| -"-| § 9 ods. 4| Vydávanie kolaudačného rozhodnutia ním povoleného vodohospodárskeho diela. 19.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. č. 50/1976 Zb.| § 9 ods. 4 § 120 ods. 1 a 2| Vykonávanie pôsobnosti špeciálneho stavebného úradu pri zriaďovaní vodohospodárskych diel: 20.| -"-| -"-| § 68| \\- povoľovanie zmeny stavby pred jej dokončením § 69 a 70| \\- rozhodovanie o predĺžení platnosti stavebného povolenia § 83| \\- vydávanie časove ohraničeného povolenia k predčasnému užívaniu stavby pred odovzdaním a prevzatím všetkých dodávok § 84| \\- rozhodovanie o dočasnom užívaní stavby na skúšobnú prevádzku; vydávanie súhlasu na začatie skúšobnej prevádzky a určovanie jej podmienok prevádzky § 88| \\- nariaďovanie a povoľovanie odstraňovania stavieb, zabezpečovanie výkonu rozhodnutí týkajúcich sa odstránenia stavieb § 98| \\- uskutočňovanie štátneho stavebného dohľadu nad užívaním a odstraňovaním stavieb. 21.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 9 ods. 5| Rozhodovanie v prípade zániku povolenia udeleného podľa § 8 ods. 1 vodného zákona o podmienkach ďalšieho trvania, prípadne zrušenia vodohospodárskeho diela, ktoré umožňovalo povolené nakladanie s vodami. 22.| -"-| -"-| § 10 písm. a)| Povoľovanie vysádzania, výrubu a odstraňovania stromov a krov v zátopových územiach. 23.| -"-| -"-| § 10 písm. b)| Povoľovanie ťažby piesku, štrku, bahna s výnimkou liečivého bahna, okruhliaka a pod., z korýt vodných tokov. 24.| -"-| -"-| § 10 písm. c)| Povoľovanie geologických a hydrogeologických prác v zátopových územiach a v ochranných pásmach. 25.| -"-| -"-| § 11 písm. a) až e)| Menenie, prípadne zrušovanie nimi vydávaného povolenia \\- ak to vyžadujú vodohospodárske alebo iné dôležité záujmy spoločnosti \\- ak dôjde k zmene skutočností rozhodných pre udelenie povolenia, najmä ak rozsah povolenia trvalo presahuje potrebu oprávneného \\- ak oprávnený opätovne nedodržiava podmienky povolenia, prípadne povinnosti určené v ňom vodohospodárskym orgánom \\- ak oprávnený nevyužíva povolenie bez osobitného dôvodu po dobu dlhšiu než 2 roky \\- ak pri povolenej činnosti dochádza k porušovaniu ustanovení vodného zákona alebo k podstatnému poškodzovaniu oprávnených záujmov iných. 26.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 13 ods. 1 písm. a) až g)| Vydávanie súhlasov v rámci ich pôsobnosti \\- na stavby a zariadenia vo vodných tokoch a v ich korytách a na pozemkoch pri nich ako aj na zmeny týchto stavieb \\- na zariadenie diaľkových potrubí, skladov, nádrží a skládok látok ohrozujúcich akosť vody, na stavby umožňujúce podzemné skladovanie látok v zemských dutinách a na stavby komunikácií, ako aj na zmeny týchto stavieb \\- na zasypávanie odstavených ramien vodných tokov a výmoľov \\- na umiestňovanie (kotvenie a pod.) zariadení neslúžiacich plavbe ani na správu vodného toku na vodných tokoch mimo obvodu prístavov \\- na stavby a na dobývanie nerastov, ako aj na zemné práce v zátopových územiach, v chránených oblastiach prirodzenej akumulácie vôd a v ochranných pásmach \\- na stavby vo vzdialenosti do 15 m od vzdušnej päty ochrannej hrádze vodného toku. 27.| -"-| -"-| § 13 ods. 2| Určovanie na návrh správcu vodného toku zátopového územia a rozsahu pozemkov pri vodných tokoch a v ich korytách. 28.| -"-| -"-| § 14| Vyjadrovanie sa k investičnej činnosti ktoréhokoľvek odvetvia národného hospodárstva, či je plánovaná investícia z vodohospodárskeho hľadiska možná, prípadne za akých podmienok a vyjadrovanie sa k príprave zmien vo výrobnom procese alebo v rozsahu výroby a k zmenám a úpravám vodohospodárskych diel, ak ovplyvnia vodné hospodárstvo. 29.| -"-| -"-| § 15 ods. 2| Rozhodovanie o znášaní nákladov na zriadenie a opatrenia na ochranu rybárstva pri novovybudovaných vodohospodárskych dielach a nákladov na odstránenie zariadení škodlivých rybárstvu. 30.| -"-| -"-| § 16 ods. 1| Upravovanie, zakázanie alebo obmedzenie na nevyhnutne potrebný čas nakladania s vodami, povolené podľa § 8 ods. 1 vodného zákona, ak to vyžadujú dôležité záujmy spoločnosti, najmä ak je prechodný nedostatok vody. 31.| -"-| -"-| § 16 ods. 2| Vydávanie po dohode s príslušnými orgánmi opatrenia na nápravu, ak dôjde k mimoriadnemu obmedzeniu alebo znemožneniu odberov povrchovej alebo podzemnej vody, ktoré vedie k vážnemu ohrozeniu dôležitých záujmov spoločnosti. Rozhodovanie o tom, kto, akým spôsobom a v akom rozsahu je povinný vykonať opatrenie na zabezpečenie náhradného odberu vody, prípadne na jej dovážaní, požadovanie úhrady nevyhnutných nákladov spojených s uloženými opatreniami môžu od toho, kto mimoriadne obmedzenie alebo znemožnenie odberov spôsobil. 32.| -"-| -"-| § 17 ods. 2| Ukladanie opatrení správcom (vlastníkom, užívateľom) poľnohospodárskych a lesných pozemkov a rybníkov na zachovanie vodohospodársky vhodných podmienok z hľadiska množstva a akosti vôd a na zlepšenie vodohospodárskych pomerov. 33.| -"-| -"-| § 19 ods. 1| Určovanie podľa potreby rozhodnutím ochranné pásma na ochranu výdatnosti, akosti alebo zdravotnej nezávadnosti vodných zdrojov. 34.| -"-| -"-| § 19 ods. 2| Zakazovanie alebo obmedzovanie po prerokovaní s príslušnými orgánmi doterajšie užívanie nehnuteľností alebo činností ohrozujúcich výdatnosť, akosť alebo zdravotnú nezávadnosť vodných zdrojov v ochranných pásmach. 35.| -"-| -"-| § 20 ods. 1| Vydávanie opatrení na odstraňovanie znečisťovania vodárenských tokov. 36.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. vyhl. č. 10/1977 Zb.| § 20 ods. 2| Udeľovanie súhlasov na stavby a na niektoré činnosti v povodí vodárenských tokov. 37.| -"-| -"-| § 24 ods. 1| Rozhodovanie v pochybnostiach, či ide o verejnú kanalizáciu. 38.| -"-| -"-| § 24 ods. 2| Schvaľovanie kanalizačného poriadku verejnej kanalizácie. 39.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 24 ods. 3| Povoľovanie vypúšťania odpadových vôd do verejnej kanalizácie, ak na dodržanie najvyššej prípustnej miery znečistenia sa vyžaduje ich predchádzajúce čistenie. 40.| -"-| -"-| § 24 ods. 5| Rozhodovanie o pripojení na verejnú kanalizáciu, ak medzi správcom kanalizácie a žiadateľom o prípojku dôjde k sporu. 41.| -"-| vyhl. č. 23/1977 Zb.| § 3 ods. 2 písm. a)| Schvaľovanie havarijných plánov organizácií. 42.| -"-| -"-| § 9 ods. 2| Podávanie správy o havárii presahujúcej jeho územný obvod príslušnému okresnému úradu. 43.| -"-| -"-| § 15 ods. 1| Riešenie havarijných prípadov zhoršenia akosti vôd a ukladanie opatrenia na zneškodňovanie havárií a odstraňovanie ich škodlivých následkov. 44.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 27| Ukladanie tomu, kto poruší povinnosti určené na ochranu akosti povrchových a podzemných vôd opatrenia na zabránenie znečisťovania, prípadne ohrozovania akosti povrchových alebo podzemných vôd a na zabezpečenie náhradného odberu vody. 45.| -"-| -"-| § 30 ods. 1| Rozhodovanie v pochybnostiach o tom, či ide o verejný vodovod. 46.| -"-| -"-| § 30 ods. 3| Rozhodovanie v sporoch, či sa má zriadiť, prípadne zrušiť prípojka k verejnému vodovodu. 47.| -"-| -"-| § 31 ods. 5| Rozhodovanie o užívaní pozemkov pri vodnom toku a o náhrade za užívanie, ak medzi správcom (vlastníkom, užívateľom) pozemkov pri vodnom toku a správcom vodného toku, prípadne organizáciou upravujúcou vodný tok nedôjde k dohode. 48.| -"-| -"-| § 31 ods. 6| Rozhodovanie v pochybnostiach o tom, či ide o vodný tok v sporoch o hranicu jeho koryta, prípadne v sporoch o rozsahu oprávnenia správcu vodného toku. 49.| -"-| -"-| § 35| rozhodovanie v pochybnostiach o rozsahu povinností, prípadne oprávnení správcov vodných tokov. 50.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. vyhl. č. 6/1978 Zb.| § 36 ods. 2 a 3| Rozhodovanie v pochybnostiach o rozsahu oprávnení správcov vodných tokov pri vstupe na cudzie pozemky a do cudzích objektov a pri odstraňovaní alebo novovysádzaní stromov alebo krov na pozemkoch pri vodných tokoch a o náhrade spôsobenej škody. Rozhodovanie o odstraňovaní prekážok vo vodnom toku. 51.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. vyhl. č. 6/1978 Zb.| § 36 ods. 4| Zakazovanie správcom (vlastníkom, užívateľom) pozemkov pri vodných tokov vytínať stromy a kry zabezpečujúce stabilizáciu vodného toku, prípadne akosť vody v ňom a to bez nároku na náhradu. 52.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 37 ods. 1 písm. b)| Určovanie podmienok na umiestňovanie a udržiavanie vodočtov, vodomerov, vodných značiek (ciach), označujúcich najvyššie, prípadne najnižšie povolené vzdutie vody a iných zariadení potrebných pre účely vodného hospodárstva. 53.| -"-| -"-| § 38 ods. 3| Rozhodovanie v pochybnostiach o tom, či ide o vodohospodárske dielo alebo o jeho súčasť. 54.| -"-| -"-| § 40 ods. 3| Určovanie v záujme ochrany tohto vodohospodárskeho diela, pásma pozdĺž neho a zakazovanie na nich niektorých stavieb alebo činností, prípadne ich viazanie na osobitné povolenie. 55.| -"-| -"-| § 40 ods. 4| Rozhodovanie o preberaní na náklad povinného na čas nevyhnutnej potreby pre správu, prevádzku alebo údržbu vodohospodárskych diel, ak to vyžadujú záujmy vodného hospodárstva alebo iné dôležité záujmy spoločnosti a ak ten, kto je na to povinný, túto úlohu riadne neplní. 56.| -"-| -"-| § 41 ods. 1 písm. d)| kladanie správcovi (vlastníkovi, užívateľovi) vodohospodárskeho diela opatrenia na odstránenie závad zistených na vodohospodárskom diele. 57.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb. zák. SNR 135/1974 Zb. nar. vlády SR č. 31/1975 Zb.| § 47 § 24| Ukladanie pokút organizáciám, ktoré porušujú povinnosti ustanovené vodným zákonom a zákonom o štátnej správe vo vodnom hospodárstve, prípadne povinnosti podľa nich uložené. 58.| -"-| -"-| | Ukladanie pokuty pracovníkom tých organizácií, ktorí porušenie povinností organizácie zavinili, ak nejde o trestný čintrestný čin alebo prečin. 58a.| -"-| zák. SNR č. 372/1990 Zb. v znění zák. SNR č. 524/1990 Zb.| § 34| Prejednávanie priestupkov, ktorými sa porušili povinnosti na úseku vodného hospodárstva 59.| -"-| zák. SNRč.135/1974Zb.| § 3 ods. 4| Vyhradenie rozhodovania vo veciach, ktoré spadajú do pôsobností zakotvených v § 3 ods. 1. 60.| -"-| -"-| § 10 ods. 1| Dozeranie nad dodržiavaním ustanovení vodného zákona, zákona SNR o štátnej správe vo vodnom hospodárstve a predpisov vydaných na ich základe a v rozsahu svojej pôsobnosti, ukladanie opatrení na odstránenie zistených nedostatkov. 61.| -"-| -"-| § 10 ods. 2| Dozeranie v rozsahu svojej pôsobnosti, či sa dodržiavajú ním vydané rozhodnutia, ustanovenia vodného zákona na ochranu vôd, vrátane ich akosti, či sa udržiavajú vodohospodárske diela v riadnom stave a či sa ich prevádzka vykonáva podľa schválených kanalizačných, manipulačných alebo prevádzkových poriadkov. 62.| -"-| -"-| § 10 ods. 4| Vykonávanie v rozsahu svojej pôsobnosti technicko-bezpečnostného dozoru nad vodohospodárskymi dielami, ktorých stav by mohol ohroziť bezpečnosť osôb alebo majetku. 63.| -"-| -"-| § 15 ods. 1| Vedenie evidencie nimi vydaných povolení, súhlasov, vyjadrení a iných rozhodnutí a súhrnnej vodohospodárskej evidencie okresu. 64.| -"-| -"-| § 23| Ustanovovanie na návrh správcov vodných tokov, správcov (vlastníkov, užívateľov) vodohospodárskych diel, alebo na návrh spoločenskej organizácie vodnej stráže na ochranu vôd, vodných tokov a na ochranu vodohospodárskych diel. 69.| územného plánovania a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu nadriadeným orgánom územného plánovania. 70.| -"-| -"-| § 33, 39, 40, 41| Vydávanie územných rozhodnutí, ich zmeny. 71.| -"-| -"-| § 59 ods. 2, § 60, 61, 62, 63, 64, 66, 67, 68, 69| Povoľovanie stavieb, zmien stavieb a udržiavacích prác. 72.| -"-| -"-| § 71 ods. 1 písm. a), b)| Povoľovanie terénnych úprav, prác a zariadení. 73.| -"-| -"-| § 75 ods. 4| Vyžiadanie od orgánov geodézie a kartografie kontroly vykonaných vytyčovacích prác. 74.| -"-| -"-| § 77, 80, 81, 84, 85| Kolaudácia stavieb. 75.| -"-| -"-| § 86 ods. 2, 3| Nariaďovanie vykonania údržby stavby, terénnych úprav, prác a zariadení. 76.| -"-| -"-| § 87| Nariaďovanie vlastníkovi stavby nevyhnutných úprav na stavbe alebo stavebnom pozemku z hygienických, bezpečnostných, požiarnych, prevádzkových a estetických dôvodov. 77.| -"-| -"-| § 88, § 89 ods. 1, § 90, 91, 92, 93| Nariaďovanie odstránenia stavby. 78.| -"-| -"-| § 94 ods. 1| Nariadenie zabezpečovacích prác. 79.| -"-| -"-| § 95| Poskytovanie štátneho stavebného príspevku. 80.| -"-| -"-| § 96| Nariaďovanie vypratania stavby jej užívateľom. 81.| -"-| -"-| § 99 písm. a)| Určenie orgánov štátneho stavebného dohľadu. 82.| -"-| -"-| § 101| Nariaďovanie na náklad stavebníka alebo vlastníka stavby odobratia a preskúšania vzoriek, skúšky stavby a prizvania znalcov, posúdenie technicky ťažkých alebo neobvyklých stavieb, ak je odôvodnená obava z ohrozenia záujmov spoločnosti. 83.| -"-| -"-| § 102| Odstraňovanie závad na stavbe. 84.| -"-| -"-| § 104 ods. 2| Nariaďovanie vlastníkovi stavby obstarať dokumentáciu skutočného realizovania stavby v prípadoch, keď nebola vôbec vyhotovená, nezachovala sa, alebo nie je v náležitom stave, uloženie vyhotovenia zjednodušenej dokumentácie (pasport stavby). 85.| -"-| -"-| § 105, 106| Sankcie. 86.| -"-| -"-| § 112, 113, 114,116| Vyvlastňovacie konanie. 87.| -"-| -"-| § 117 ods. 1| Stavebný úrad. 88.| -"-| -"-| § 133, § 134 ods. 3| Vstup na cudzie pozemky a stavby. 89.| -"-| -"-| § 135| Opatrenia na susednom pozemku alebo stavbe. 90.| -"-| -"-| § 137, § 138 ods. 2| Občianskoprávne a iné námietky. Príloha D zákona SNR č. 595/1990 Zb. Prechod pôsobnosti z miestnych (mestských) národných výborov na obvodné úrady životného prostredia --- P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti právny predpis| § (čl.) 1| 2| 3| 4| 5 1.| vodného hospodárstva| zák. SNR č. 135/1974 Zb. v znení zák. SNR č. 52/1982 Zb.| § 3 ods. 2 písm. b)| Povoľujú stavby na odvodňovanie pozemkov do výmery 5 hektárov. 2.| -"-| -"-| § 3 ods. 2 písm. e)| Dávajú súhlas podľa § 13 vodného zákona na stavby, zariadenia, prípadne činnosti v zátopových územiach, v chránených oblastiach prirodzenej akumulácie vôd a v ochranných pásmach, a to na stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, ako aj na zemné a terénne úpravy neovplyvňujúce odtokové pomery, ak nejde o stavby uvedené v § 13 ods.1 písm. a) alebo b) vodného zákona. 5.| územného plánovania a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu nadriadeným orgánom územného plánovania. 6.| -"-| -"-| § 39, 40, 41| Vydávanie územných rozhodnutí, ich zmeny. 7.| -"-| -"-| § 59 ods. 2, § 60, 61, 62, 63, 64, 66, 67, 68, 69| Povoľovanie stavieb, zmien stavieb a udržiavacích prác. 8.| -"-| -"-| § 71 ods. 1 písm. a), b)| Povoľovanie terénnych úprav, prác a zariadení. 9.| -"-| -"-| § 75 ods. 4| Vyžiadanie od orgánov geodézie a kartografie kontroly vykonaných vytyčovacích prác. 10.| -"-| -"-| § 77, 80, 81, 84, 85| Kolaudácia stavieb. 11.| -"-| -"-| § 86 ods. 2, 3| Nariaďovanie vykonania údržby stavby, terénnych úprav, prác a zariadení. 12.| -"-| -"-| § 87| Nariaďovanie vlastníkovi stavby nevyhnutných úprav na stavbe alebo stavebnom pozemku z hygienických, bezpečnostných, požiarnych, prevádzkových a estetických dôvodov. 13.| -"-| -"-| § 88, § 89 ods. 1, § 91, 93| Nariaďovanie odstránenia stavby. 14.| -"-| -"-| § 94 ods. 1| Nariadenie zabezpečovacích prác. 15.| -"-| -"-| § 95| Poskytovanie štátneho stavebnébo príspevku. 16.| -"-| -"-| § 96| Nariaďovanie vypratania stavby jej užívateľom. 17.| -"-| -"-| § 99 písm. a)| Určenie orgánov štátneho stavebného dohľadu. 18.| -"-| -"-| § 101| Nariaďovanie na náklad stavebníka alebo vlastníka stavby odobratia a preskúšania vzoriek, skúšky stavby a prizvanie znalcov, posúdenie technicky ťažkých alebo neobvyklých stavieb, ak je odôvodnená obava z ohrozenia záujmov spoločnosti. 19.| -"-| -"-| § 102| Odstraňovanie závad na stavbe. 20.| -"-| -"-| § 104 ods. 2| Nariaďovanie vlastníkovi stavby obstarať dokumentáciu skutočného realizovania stavby v prípadoch, keď nebola vôbec vyhotovená, nezachovala sa alebo nie je v náležitom stave, uložené vyhodnotenia zjednodušenej dokumentácie (pasport stavby). 21.| -"-| -"-| § 105, 106| Sankcie. 22.| -"-| -"-| § 112, 113, 114, § 116 ods. 1| Vyvlastňovacie konanie. 23.| -"-| -"-| § 134 ods. 3| Vstup na cudzie pozemky a stavby. 24.| -"-| -"-| § 135| Povoľovanie geologických a hydrogeologických prác v zátopových územiach a v ochranných pásmach. 25.| -"-| -"-| § 137| Občianskoprávne a iné námietky. Príloha E zákona SNR č. 595/1990 Zb. Prechod pôsobnosti z krajských národných výborov na Slovenskú komisiu pre životné prostredie --- P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti právny predpis| § (čl.) 1| 2| 3| 4| 5 1.| územného plánovania a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu veľkého územného celku. 2.| -"-| -"-| § 119| Určenie stavebného úradu, ktorý vykoná konanie a vydá rozhodnutie, ak ide o stavbu v území dvoch okresov. 3.| -"-| -"-| § 123| Vyhradenie právomoci pri technicky zvlášť ťažkých alebo neobvyklých stavbách alebo pri opatrení s väčšími alebo rozsiahlejšími účinkami na životné prostredie v ich okolí. 1) Zákon SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky. 2) Zákon SNR č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky. Nariadenie vlády SR č.548/1990 Zb., ktorým sa ustanovujú sídla okresných a obvodných úradov. 3) Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 4) Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva SSR č. 117/1976 Zb. o Slovenskej vodohospodárskej inšpekcii. § 13 zákona č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia. 5) § 4 a 6 zákona č. 35/1967 Zb. § 24 zákona SNR č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve. Nariadenie vlády SSR č. 31/1975 Zb. o pokutách za porušenie povinností na úseku vodného hospodárstva. 6) Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. § 3 ods. 1 a ods. 2 písm. a), c), d) a f) zákona SNR č. 135/1974 Zb.
Zákon č. 2/1991 Sb.
Zákon č. 2/1991 Sb. Zákon o kolektivním vyjednávání Vyhlášeno 31. 1. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 1/1991 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 7 - (1) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášeno sdělení4a) Ministerstva práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnava * § 7a - Kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení podle § 7 odst. 1 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, s výjimkou zaměstnavatele, * § 8 - Postup při uzavírání kolektivních smluv * § 9 - Uložení kolektivních smluv a seznámení s jejich obsahem * § 10 - Kolektivní spory * Řízení před zprostředkovatelem * § 11 - (1) Smluvní strany si po dohodě mohou ve sporu zvolit zprostředkovatele. Přijetím žádosti zprostředkovatelem je řízení před zprostředkovatelem zahájeno. Smluvní strany a zprostředkovatel jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost. * § 12 - (1) Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem jinak. * Řízení před rozhodcem * § 13 - (1) Při neúspěšnosti řízení před zprostředkovatelem smluvní strany mohou po dohodě písemně požádat rozhodce o rozhodnutí ve sporu. Přijetím žádosti rozhodcem je řízení před rozhodcem zahájeno. Smluvní strany a rozhodce jsou povinni si vzájemně poskytovat p * § 14 - (1) Krajský soud zruší nebo změní na návrh smluvní strany rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, jestliže je v rozporu s právními předpisy nebo kolektivními smlouvami (§ 5). * § 15 - (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškami postup při * Stávka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy * § 16 - (1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka. * § 17 - (1) Stávku ve sporu o uzavření podnikové kolektivní smlouvy vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávce, jichž se má tato smlouva * § 18 - (1) Zaměstnanci nesmí být bráněno účastnit se stávky, ani nesmí být donucován k účasti na stávce. * § 19 - (1) Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, je povinna poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávky při zabezpečení ochrany zařízení před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím a při zabezpečení nezbytné č * § 20 - Nezákonná podle tohoto zákona je stávka * § 21 - Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž tento návrh směřuje; návrh nemá odkladný účinek. Krajský soud post * § 22 - Pracovněprávní nároky * § 23 - Odpovědnost za škodu * § 24 - Nároky ze sociálního zabezpečení * § 25 - V průběhu stávky zaměstnavatel nesmí přijímat náhradou za účastníky stávky na jejich pracovní místa jiné občany. * § 26 - Stávka je ukončena, jestliže o tom rozhodla odborová organizace, která stávku vyhlásila nebo rozhodla o jejím zahájení. Ukončení stávky musí odborová organizace bez zbytečného odkladu písemně oznámit zaměstnavateli. * Výluka * § 27 - (1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena výluka. * § 28 - Nezákonná podle tohoto zákona je výluka * § 29 - Odborová organizace nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti výluky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo příslušný zaměstnavatel, proti němuž tento návrh směřuje; podání tohoto návrhu nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při * § 30 - (1) Nemohl-li zaměstnanec konat práci, protože vůči němu byla uplatněna výluka, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.16) Nejde-li o nezákonnou výluku, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši poloviny průměrného výdělku. * § 31 - Výluka je ukončena, jestliže o tom rozhodl zaměstnavatel, který výluku vyhlásil; ukončení výluky bez zbytečného odkladu písemně oznámí odborové organizaci. Ukončení výluky oznámí zaměstnavatel též zaměstnancům, vůči nimž byla výluka uplatněna. * § 32 - Společné a přechodné ustanovení * § 33 - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2024 (230/2024 Sb.) 2 ZÁKON ze dne 4. prosince 1990 o kolektivním vyjednávání Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 Úvodní ustanovení Zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli nebo jejich organizacemi, za případné součinnosti státu, jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy. § 7 (1) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášeno sdělení4a) Ministerstva práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv4b) (dále jen „odvětví“). (2) Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí podle odstavce 1 se vyhlásí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, pokud je kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřena a) organizací zaměstnavatelů, kteří v odvětví, v němž se navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, zaměstnávají největší počet zaměstnanců, nebo b) příslušným vyšším odborovým orgánem, který v odvětví, v němž se navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, jedná za největší počet zaměstnanců. (3) Splnění podmínek stanovených v odstavci 2 se posuzuje k poslednímu dni čtvrtletí, za které jsou k dispozici statistické informace podle odstavce 6. (4) Návrh na rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně (dále jen „návrh“) musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na téže listině a musí obsahovat označení kolektivní smlouvy vyššího stupně a odvětví, v němž má být její závaznost rozšířena na další zaměstnavatele. Dále musí obsahovat a) seznamy zaměstnavatelů, pro které je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná, a celkový počet jejich zaměstnanců, seznamy zaměstnavatelů, kteří jsou členy ostatních organizací zaměstnavatelů v tomtéž odvětví, celkové počty jejich zaměstnanců a kódy klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv4b), nebo b) celkový počet zaměstnanců, za které jedná příslušný vyšší odborový orgán uvedený v odstavci 2 písm. b), to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového orgánu, a celkový počet jejich zaměstnanců, a počet zaměstnanců, za které jedná jiný příslušný vyšší odborový orgán, který působí v tomtéž odvětví, to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového orgánu, počet jejich zaměstnanců a jejich kód klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv4b). Smluvní strany připojí k návrhu znění kolektivní smlouvy vyššího stupně v písemné a elektronické podobě. (5) Organizace zaměstnavatelů je povinna pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a sociálních věcí a organizaci zaměstnavatelů, která působí v tomtéž odvětví, na žádost seznam zaměstnavatelů, kteří jsou jejími členy, a celkový počet jejich zaměstnanců. Vyšší odborový orgán je povinen pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a sociálních věcí a vyššímu odborovému orgánu, který působí v tomtéž odvětví, na žádost celkový počet zaměstnanců, za které jedná, a seznam zaměstnavatelů, u kterých působí příslušná odborová organizace. (6) Skutečnosti stanovené v odstavci 4 prokazují smluvní strany statistickými informacemi Českého statistického úřadu o celkovém počtu zaměstnanců a písemnými sděleními podle odstavce 5. (7) Pokud návrh nesplňuje náležitosti stanovené v odstavci 4, vyzve Ministerstvo práce a sociálních věcí smluvní strany k odstranění nedostatků, popřípadě k doplnění návrhu a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Zároveň je poučí, že pokud nedostatky neodstraní, popřípadě návrh nedoplní, nebude možné vyhlásit sdělení podle odstavce 1. (8) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou vzít návrh zpět do 15 dnů od jeho doručení. Na náležitosti zpětvzetí návrhu se vztahuje odstavec 4 věta první obdobně. (9) Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 a návrh obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí bez zbytečného odkladu, nejdříve však po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 8, sdělení uvedené v odstavci 1 k vyhlášení do Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. Ve sdělení uvede též místo, kde se lze seznámit s obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost se rozšiřuje na další zaměstnavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň zašle kolektivní smlouvu vyššího stupně v elektronické podobě Úřadu práce České republiky – krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)4c) a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Krajská pobočka Úřadu práce umožňuje každému, kdo o to požádá, nahlédnout do kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele. (10) Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo návrh neobsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, popřípadě jestliže smluvní strany neodstranily ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu, nebo jej nedoplnily, Ministerstvo práce a sociálních věcí písemně vyrozumí smluvní strany, že jejich návrhu nevyhovuje. § 7a Kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení podle § 7 odst. 1 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, s výjimkou zaměstnavatele, a) který k tomuto dni zaměstnává více než 50 % fyzických osob se zdravotním postižením4e), b) který k tomuto dni zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, nebo c) u kterého došlo k mimořádné události4f), jejíž následky k tomuto dni trvají. § 8 Postup při uzavírání kolektivních smluv (1) Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní straně. (2) Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala. (3) Smluvní strany jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost, pokud nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy. (4) Byla-li kolektivní smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo byla-li uzavřena na dobu neurčitou a účastníci si dohodli možnost její změny k určitému datu, nebo došlo-li k její výpovědi, jsou účastníci kolektivní smlouvy povinni nejméně 60 dnů před skončením účinnosti dosavadní kolektivní smlouvy, popřípadě před datem, ke kterému si účastníci dohodli možnost její změny, zahájit jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy. (5) Smluvní strany mohou v kolektivní smlouvě dohodnout možnost změny kolektivní smlouvy a její rozsah; při této změně se postupuje jako při uzavírání kolektivní smlouvy. § 9 Uložení kolektivních smluv a seznámení s jejich obsahem (1) Kolektivní smlouvu vyššího stupně a rozhodnutí rozhodce (§ 13), která se jí týkají, je povinna smluvní strana na straně zaměstnavatelů odevzdat k uložení Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“). (2) Uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně se oznamuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. O oznámení o uložení požádá ministerstvo. Ministerstvo tyto smlouvy bez odkladu po oznámení uložení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv zpřístupní na svých internetových stránkách. (3) Ministerstvo je povinno na žádost a za stanovený poplatek poskytnout žadateli stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně. (4) Smluvní strany jsou povinny uschovávat kolektivní smlouvy a rozhodnutí rozhodců, která se jich týkají, po dobu nejméně pěti let od skončení doby jejich účinnosti. § 10 Kolektivní spory Kolektivní spory podle tohoto zákona jsou spory o uzavření kolektivní smlouvy a spory o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům. Řízení před zprostředkovatelem § 11 (1) Smluvní strany si po dohodě mohou ve sporu zvolit zprostředkovatele. Přijetím žádosti zprostředkovatelem je řízení před zprostředkovatelem zahájeno. Smluvní strany a zprostředkovatel jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost. (2) Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli, určí zprostředkovatele ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem na návrh kterékoliv ze smluvních stran ministerstvo. Doručením rozhodnutí o určení zprostředkovatele je řízení před zprostředkovatelem zahájeno. Ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy může být takový návrh podán nejdříve po uplynutí 60 dnů od předložení písemného návrhu na uzavření této smlouvy. (3) Zprostředkovatelem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva České republiky nebo právnická osoba, pokud souhlasí s výkonem této funkce. Jde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, musí jít o zprostředkovatele zapsaného v seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeném ministerstvem. § 12 (1) Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem jinak. (2) Řízení před zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné, jestliže spor není vyřešen do 20 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na jiné době. (3) Je-li řízení před zprostředkovatelem prohlášeno za neúspěšné, mohou smluvní strany společně požádat ministerstvo o určení zprostředkovatele nového. (4) Náklady řízení před zprostředkovatelem hradí každá ze smluvních stran jednou polovinou. Součástí nákladů zprostředkovatele je zejména jeho odměna. Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem o odměně, náleží mu odměna podle prováděcího předpisu. Řízení před rozhodcem § 13 (1) Při neúspěšnosti řízení před zprostředkovatelem smluvní strany mohou po dohodě písemně požádat rozhodce o rozhodnutí ve sporu. Přijetím žádosti rozhodcem je řízení před rozhodcem zahájeno. Smluvní strany a rozhodce jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost. (2) Nedohodnou-li se smluvní strany podle odstavce 1 a jde-li o spor o uzavření kolektivní smlouvy vzniklý na pracovišti, kde je zakázáno stávkovat nebo o spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy, určí rozhodce ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem na návrh kterékoliv ze smluvních stran ministerstvo; doručením rozhodnutí rozhodci je řízení před rozhodcem zahájeno. (3) Rozhodcem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva České republiky, pokud je zapsána v seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeném ministerstvem. (4) Stejná osoba nesmí být zprostředkovatelem a rozhodcem v témže kolektivním sporu. (5) Rozhodce písemně sdělí smluvním stranám rozhodnutí do 15 dnů od zahájení řízení. Rozhodce spor rozhodne v mezích návrhů smluvních stran. (6) Doručením rozhodnutí rozhodce smluvním stranám ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy je tato smlouva uzavřena. (7) Náklady řízení před rozhodci včetně jejich odměny hradí ministerstvo. § 14 (1) Krajský soud zruší nebo změní na návrh smluvní strany rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, jestliže je v rozporu s právními předpisy nebo kolektivními smlouvami (§ 5). (2) Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí rozhodce může smluvní strana podat do 15 dnů od jeho doručení. Příslušným je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo smluvní strana, proti níž tento návrh směřuje. Při rozhodování postupuje krajský soud podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni; rozhodne však vždy usnesením, proti němuž není přípustné odvolání ani obnova řízení. (3) Bylo-li rozhodnutí rozhodce zrušeno, rozhodne o sporu týž rozhodce; nesouhlasí-li s tím alespoň jedna ze smluvních stran, nebo není-li to z jiných důvodů možné, postupuje se podle § 13 odst. 2. Při novém rozhodování je rozhodce vázán právním názorem soudu. (4) Nebyl-li podán ve lhůtě uvedené v odstavci 2 návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí rozhodce u soudu, nebo byl-li tento návrh soudem zamítnut, nebo řízení zastaveno, je doručené rozhodnutí rozhodce v právní moci. (5) Pravomocné rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy je soudně vykonatelné.5) § 15 (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškami postup při a) ukládání kolektivních smluv vyššího stupně, b) výběru zprostředkovatelů a způsob jejich zápisu do seznamu zprostředkovatelů, jakož i další úpravu řízení před zprostředkovatelem, c) výběru rozhodců, způsob ověřování jejich odborných znalostí, jejich zápisu do seznamu rozhodců, jakož i další úpravu řízení před rozhodcem. (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou a) výši odměny zprostředkovateli a rozhodci, b) výši poplatku za poskytnutí stejnopisu kolektivní smlouvy vyššího stupně, c) výši a způsob úhrady nákladů řízení před rozhodcem. Stávka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy § 16 (1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávkastávka. (2) StávkouStávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci. (3) Solidární stávkouSolidární stávkou se rozumí stávkastávka na podporu požadavků zaměstnanců stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy. (4) Za účastníka stávkystávky se po celou dobu jejího trvání považuje zaměstnanec, který s ní souhlasil; zaměstnanec, který se ke stávcestávce připojil, se za jejího účastníka považuje ode dne připojení se ke stávcestávce. § 17 (1) StávkuStávku ve sporu o uzavření podnikové kolektivní smlouvy vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkoustávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávcestávce, jichž se má tato smlouva týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichž se má tato smlouva týkat. (2) StávkuStávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkoustávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávcestávce, jichž se má kolektivní smlouva vyššího stupně týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců, jichž se má kolektivní smlouva vyššího stupně týkat. (3) Při vyhlášení a zahájení solidární stávkysolidární stávky se postupuje obdobně podle předchozích odstavců. (4) Odborová organizace musí písemně oznámit zaměstnavateli alespoň tři pracovní dny předem a) kdy bude stávkastávka zahájena, b) důvody a cíle stávkystávky, c) počet zaměstnanců, kteří se stávkystávky zúčastní, a seznamy pracovišť, která nebudou v době stávkystávky v provozu. (5) Zaměstnanci uvedení v § 20 písm. g), h), i), j), k) se pro účely zjištění celkového počtu zaměstnanců nezahrnují, ani se neúčastní hlasování o stávcestávce. O výsledku hlasování musí odborová organizace pořídit zápis. § 18 (1) Zaměstnanci nesmí být bráněno účastnit se stávkystávky, ani nesmí být donucován k účasti na stávcestávce. (2) Odborová organizace, která je oprávněna jednat za účastníky stávkystávky, musí umožňovat přiměřený a bezpečný přístup na pracoviště zaměstnavatele a nesmí bránit zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, v přístupu na toto pracoviště a odchodu z něho nebo jim vyhrožovat jakoukoliv újmou; o přerušení práce s nimi mohou pouze jednat. § 19 (1) Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávkystávky, je povinna poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávkystávky při zabezpečení ochrany zařízení před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím a při zabezpečení nezbytné činnosti a provozu zařízení, u jichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví nebo možnost vzniku škody na těchto zařízeních. (2) Zaměstnanci, kteří vykonávají práce při zabezpečování činností uvedených v odstavci 1, se řídí pokyny zaměstnavatele. § 20 Nezákonná podle tohoto zákona je stávkastávka a) které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (§ 11 a 12); to neplatí v případě solidární stávkysolidární stávky (§ 16 odst. 3), b) která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem (§ 13 a 14) nebo po uzavření kolektivní smlouvy, c) která nebyla vyhlášena nebo zahájena za podmínek stanovených v § 17, d) vyhlášená nebo zahájená z jiných důvodů než jsou uvedeny v § 16, e) solidární, pokud zaměstnavatel účastníků této stávkystávky zejména s ohledem na hospodářskou návaznost nemůže ovlivnit průběh nebo výsledek stávkystávky zaměstnanců, na podporu jejichž požadavků je solidární stávkasolidární stávka vyhlášena, f) v případě branné pohotovosti státu a v době mimořádných opatření,6) g) zaměstnanců zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud by stávkoustávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů, h) zaměstnanců při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů, i) soudců, prokurátorů, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů a zaměstnanců při řízení a zabezpečování letového provozu, j) příslušníků sborů požární ochrany, zaměstnanců závodních jednotek požární ochrany a členů záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro příslušná pracoviště7) a zaměstnanců zabezpečujících telekomunikační provoz, pokud by stávkoustávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občana, popřípadě majetku, k) zaměstnanců, kteří pracují v oblastech postižených živelními událostmi, ve kterých byla příslušnými státními orgány vyhlášena mimořádná opatření. § 21 Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti stávkystávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž tento návrh směřuje; návrh nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při rozhodování podle ustanovení občanského soudního řádu, upravujících řízení v prvním stupni. § 22 Pracovněprávní nároky (1) V době účasti na stávcestávce nepřísluší účastníku stávkystávky mzda ani náhrada mzdy. (2) Účast na stávcestávce v době před právní mocí rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávkystávky se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání. (3) Účast na stávcestávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávkystávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání. (4) Zaměstnanci, který není účastníkem stávkystávky, umožní zaměstnavatel výkon práce. Pokud tento zaměstnanec nemůže v důsledku stávkystávky konat práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku; koná-li práci podle § 19, za kterou přísluší nižší mzda nebo plat, poskytne mu zaměstnavatel doplatek do výše průměrného výdělku8). § 23 Odpovědnost za škodu (1) Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu stávkystávky odpovídá účastník stávkystávky zaměstnavateli nebo zaměstnavatel účastníku stávkystávky podle občanského zákoníku.9) Jde-li však o škodu, k níž došlo při zabezpečování činnosti podle § 19 odpovídají podle zákoníku práce.10) (2) Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce stávkoustávkou účastník stávkystávky zaměstnavateli a zaměstnavatel účastníku stávkystávky neodpovídají. (3) Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávkystávky, odpovídá podle občanského zákoníku11) zaměstnavateli za škodu, k níž došlo z důvodu neposkytnutí nezbytné součinnosti podle § 19 odst. 1. (4) Jestliže soud rozhodl, že stávkastávka je nezákonná, odborová organizace, která stávkustávku vyhlásila, odpovídá podle občanského zákoníku11) zaměstnavateli za škodu, která mu takovou stávkoustávkou vznikla. § 24 Nároky ze sociálního zabezpečení Při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi34) a sociálních služeb34a) se nepřihlíží ke ztrátě nebo poklesu příjmu z důvodu účasti na stávcestávce. § 25 V průběhu stávkystávky zaměstnavatel nesmí přijímat náhradou za účastníky stávkystávky na jejich pracovní místa jiné občany. § 26 StávkaStávka je ukončena, jestliže o tom rozhodla odborová organizace, která stávkustávku vyhlásila nebo rozhodla o jejím zahájení. Ukončení stávkystávky musí odborová organizace bez zbytečného odkladu písemně oznámit zaměstnavateli. Výluka § 27 (1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena výlukavýluka. (2) VýlukouVýlukou se rozumí částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem. (3) Zahájení výlukyvýluky, její rozsah, důvody, cíle a jmenný seznam zaměstnanců, vůči nimž je výlukavýluka uplatněna, musí zaměstnavatel písemně oznámit odborové organizaci alespoň tři pracovní dny předem. Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen oznámit výlukuvýluku zaměstnancům, vůči nimž je uplatněna. § 28 Nezákonná podle tohoto zákona je výlukavýluka a) které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (§ 11 a 12), s výjimkou výlukyvýluky při solidární stávcesolidární stávce, b) která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem (§ 13 a 14) nebo po uzavření kolektivní smlouvy, c) která nebyla vyhlášena zaměstnavatelem z důvodů a za podmínek stanovených v § 27, d) v případě branné pohotovosti státu a v době mimořádných opatření, e) vztahující se na zaměstnance zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud by došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů, f) vztahující se na zaměstnance při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů, g) vztahující se na soudce, prokurátory, příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů a zaměstnance při řízení a zabezpečování letového provozu, h) vztahující se na příslušníky sborů požární ochrany, zaměstnance závodních jednotek požární ochrany a členy záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro příslušná pracoviště a zaměstnance zabezpečující telekomunikační provoz, pokud by výlukouvýlukou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů, popřípadě majetku, i) vztahující se na zaměstnance, kteří pracují v oblastech postižených živelními událostmi, ve kterých byla příslušnými státními orgány vyhlášena mimořádná opatření. § 29 Odborová organizace nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti výlukyvýluky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo příslušný zaměstnavatel, proti němuž tento návrh směřuje; podání tohoto návrhu nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při rozhodování podle ustanovení občanského soudního řádu, upravujících řízení v prvním stupni. § 30 (1) Nemohl-li zaměstnanec konat práci, protože vůči němu byla uplatněna výlukavýluka, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.16) Nejde-li o nezákonnou výlukuvýluku, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši poloviny průměrného výdělku. (2) Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu výlukyvýluky, odpovídá zaměstnanec, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka zaměstnavateli a zaměstnavatel zaměstnanci, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka podle občanského zákoníku.9) Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce výlukouvýlukou zaměstnanec, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka zaměstnavateli a zaměstnavatel zaměstnanci, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka neodpovídají. (3) Nároky z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení zaměstnance, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka, se posuzují tak, jako by k výlucevýluce nedošlo. Pro účely důchodového pojištění se při stanovení osobního vyměřovacího základu17) doba výlukyvýluky nezahrnuje do rozhodného období. Při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi34) a sociálních služeb34a) se přihlíží k poklesu příjmů z důvodu výlukyvýluky. § 31 VýlukaVýluka je ukončena, jestliže o tom rozhodl zaměstnavatel, který výlukuvýluku vyhlásil; ukončení výlukyvýluky bez zbytečného odkladu písemně oznámí odborové organizaci. Ukončení výlukyvýluky oznámí zaměstnavatel též zaměstnancům, vůči nimž byla výlukavýluka uplatněna. § 32 Společné a přechodné ustanovení (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona zákoníkem práce. (2) Na kolektivní smlouvy uzavřené před účinností tohoto zákona se vztahují ustanovení tohoto zákona; platnost těchto kolektivních smluv končí nejpozději 30. června 1991, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. § 33 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 4a) § 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). 4b) Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). 4c) § 8 odst. 1 písm. m) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4e) § 67 zákona č. 435/2004 Sb. 4f) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 5) § 274 písm. h) občanského soudního řádu. 6) § 46 až 48 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon (úplné znění č. 309/1990 Sb.). 7) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 67/1988 Sb., o báňské záchranné službě, a vyhláška Slovenského báňského úřadu č. 69/1988 Sb., o báňské záchranné službě. 8) § 40 a 208 zákoníku práce. 9) § 420 a násl. občanského zákoníku. 10) § 170 a násl. zákoníku práce. 11) § 145 a násl. hospodářského zákoníku. 12) § 15 odst. 1, § 16 a § 25 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 139 vyhlášky č. 149/1988 Sb. 16) § 130 odst. 1 zákoníku práce. 17) § 16 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 34) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 34a) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Zákon č. 47/1991 Sb.
Zákon č. 47/1991 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 10/1991 * Čl. I - Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - (1) Plnění podle § 27 zákona č. 119/1990 Sb., která již byla vyplacena, se započtou na jednorázovou náhradu podle tohoto ustanovení, ve znění čl. I bodu 19 tohoto zákona. * Čl. III Aktuální znění od 1. 3. 1991 47 ZÁKON ze dne 30. ledna 1991, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Účel zákona (1) Účelem zákona je zrušit odsuzující soudní rozhodnutí za činy, které v rozporu s principy demokratické společnosti respektující občanská politická práva a svobody zaručené ústavou a vyjádřené v mezinárodních dokumentech a mezinárodních právních normách zákon označoval za trestné, umožnit rychlé přezkoumání případů osob takto protiprávně odsouzených v důsledku porušování zákonnosti na úseku trestního řízení, odstranit nepřiměřené tvrdosti v používání represe, zabezpečit neprávem odsouzeným osobám společenskou rehabilitaci a přiměřené hmotné odškodnění a umožnit ze zjištěných nezákonností vyvodit důsledky proti osobám, které platné zákony vědomě nebo hrubě porušovaly. (2) Činy, které směřovaly k uplatnění práv a svobod občanů zaručených ústavou a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v navazujících mezinárodních paktech o občanských a politických právech, byly československými trestními zákony prohlášeny za trestné v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodnímu právu odporovalo také jejich trestní stíhání a trestání.“. 2. § 2 odst. 1 se doplňuje písmeny g) a h), která zní: „g) podle § 153, 155, 156 a 157 zákonného článku V trestního zákona o zločinech a přečinech z roku 1878, pro zločiny vzpoury, spáchané ve vztahu k ochraně náboženské svobody; h) podle § 2 a 4 zákonného článku XL z roku 1914 o trestní ochraně úřadů, pro trestné činy shluknutí, spáchané ve vztahu k ochraně náboženské svobody“. 3. § 2 odst. 2 zní: „(2) Rozhodnutí o tom, zda a do jaké míry je odsouzený účasten rehabilitace, učiní soud i bez návrhu. Vztahuje-li se rehabilitace podle odstavce 1 jen na některý z trestných činů, za nějž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví soud podle vzájemného poměru závažnosti přiměřený trest za trestné činy rehabilitací nedotčené nebo od stanovení přiměřeného trestu upustí. Jinak trestní stíhání zastaví.“. 4. § 2 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Byla-li rozhodnutí vydaná v původním řízení, jakož i všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující zrušena v plném rozsahu, může stížnost podat jen prokurátor.“. 5. § 3 odst. 1 zní: „(1) Proti rozhodnutí podle § 2 odst. 2 může prokurátor ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho oznámení podat námitky zejména, jestliže: a) skutek, který je předmětem rozhodnutí, měl být posouzen podle jiného ustanovení, na které se rehabilitace ze zákona nevztahuje; b) skutek směřoval k prosazení fašistických nebo obdobných cílů nebo byl spáchán v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný obecně trestný čin nebo vyhnout se odpovědnosti za takový čin; c) skutek měl za následek smrt, těžkou ujmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu nebo; d) k postihu skutku je nebo byla Česká a Slovenská Federativní Republika vázána mezinárodní smlouvou. Námitky může prokurátor vznést i ve stížnosti podle § 2 odst. 3.“. 6. V § 4 písm. c) zní: „c) podle hlavy první a hlavy druhé oddílu prvního zvláštní části zákona č. 86/1950 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, dále pro trestný čin nenastoupení služby v branné moci podle § 265 a 266, vyhýbání se služební povinnosti podle § 270, pro trestný čin zběhnutí podle § 273 odst. 3 a pro trestný čin spolčení k zběhnutí podle § 275 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona,“. 7. § 4 se doplňuje písmenem f), které zní: „f) podle druhého oddílu zákona č. 19/1855 ř. z.“. 8. V § 5 odst. 1 se za slovo „druha“ vkládají slova „anebo na návrh osoby, jejíž práva či právem chráněné zájmy byly rozhodnutím dotčeny.“. 9. § 10 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Odsouzený musí mít obhájce i tehdy, je-li neznámého pobytu. Obhájce má stejná práva jako odsouzený. V takovém případě stačí písemnosti doručit obhájci.“. 10. V § 15 odst. 1 se na závěr připojuje tato věta: „Při hlavním líčení se ustanovení § 11 užije obdobně.“. 11. V § 19 odst. 1 se za slova „ve zvláštním předpisu“ doplňuje odkaz „1)“, který zní: „1) Vyhláška ministerstva spravedlnosti ČSR č. 66/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. Vyhláška ministerstva spravedlnosti SSR č. 70/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.“. 12. V § 22 se za slova „shledán důvodným“ vkládají slova „nebo který je účasten rehabilitace ze zákona“. 13. V § 23 odst. 1 písm. c) zní: „c) náhradu nákladů trestního řízení ve výši 200 Kčs, výkonu vazby ve výši 600 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve výši 150 Kčs za každý měsíc výkonu trestu, pokud poškozený nepožádá, aby mu byla místo těchto náhrad poskytnuta náhrada skutečně zaplacených nákladů,“. 14. § 23 odst. 3 zní: „(3) Odškodnění v plném rozsahu se poskytuje jen tehdy, bylo-li odsuzující soudní rozhodnutí zcela zrušeno podle oddílu druhého nebo pátého anebo takové rozhodnutí bylo zcela zrušeno podle oddílu třetího a poškozený zproštěn obžaloby. Dojde-li jen k částečné změně odsuzujícího soudního rozhodnutí, poskytne se odškodnění jen se zřetelem k rozdílu mezi tresty vykonanými na základě původního rozsudku a stanovenými přiměřenými tresty nebo tresty nově uloženými.“. 15. § 24 odst. 1 zní: „(1) Při uplatňování nároků podle § 23, 26 a 27 se postupuje podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.“. 16. § 25 odst. 7 zní: „(7) Poškozený může žádat, aby mu byly místo nároků vyplývajících z ustanovení předchozích odstavců poskytnuty měsíční příplatky k důchodu v částce: a) 20 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody, ve kterém poškozený konal práce za zvlášť obtížných pracovních podmínek, které by odůvodňovaly jejich posuzování jako zaměstnaní I. nebo II. pracovní kategorie, b) 15 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody v ostatních případech. Příplatek k důchodu se poskytuje ode dne 1. 7. 1990, byl-li poškozený k tomuto dni poživatelem důchodu. Stane-li se poškozený poživatelem důchodu po tomto dni, poskytuje se příplatek k důchodu od přiznání důchodu. Příplatek k důchodu se vyplácí jen do výše, která spolu s důchodem nepřevyšuje nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou zvláštním předpisem.2)“. 17. § 25 se doplňuje odstavci 8 a 9, které zní: „(8) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 6 a 7 se použijí obdobně pro úpravu výše důchodů, z které byly vyměřeny vdovský a sirotčí důchod, a pro poskytování příplatků k těmto důchodům. Výše příplatku k vdovskému důchodu činí 60%, k sirotčímu důchodu, jde-li o oboustranně osiřelé dítě 50 % a jde-li o jednostranně osiřelé dítě 30 % z částek stanovených v odstavci 7. (9) Výše důchodu podle odstavce 8 se upraví s účinností ode dne 1. 7. 1990 těm pozůstalým, kteří k tomuto dni byli poživateli vdovského nebo sirotčího důchodu. Stane-li se pozůstalý poživatelem vdovského nebo sirotčího důchodu po tomto dni, upraví se výše důchodu až od jeho přiznání. Obdobně se postupuje i při poskytování příplatků k důchodu podle odstavce 8.“. 18. § 26 zní: „§ 26 Právo žádat odškodnění přechází na dědice poškozeného, pokud jsou jimi děti, manžel, rodiče, a není-li jich, sourozenci, s výjimkou nároků, které podle občanského zákoníku zanikají smrtí poškozeného.“. 19. § 27 zní: „§ 27 Došlo-li k rehabilitaci poškozeného, na němž byl vykonán trest smrti nebo který zemřel ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo při jiném nezákonném zbavení osobní svobody v souvislosti s činy uvedenými v § 1, náleží oprávněným osobám vedle nároků, které na ně přešly podle § 26, jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kčs. Nárok na výplatu této částky má osoba, jíž zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Vznikne-li tento nárok více osobám, rozdělí se uvedená částka mezi ně rovným dílem.“. 20. V § 30 odst. 2 se na závěr ustanovení připojuje text tohoto znění: „Tomuto postupu nebrání skutečnost, že Nejvyšší soud věc rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona.“. 21. § 30 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Pro odškodnění se použije obdobně ustanovení oddílu šestého tohoto zákona.“. 22. V § 33 odst. 2 se za slova „zbavených osobní svobody“ vkládají slova „nebo majetku“. 23. § 34 zní: „§ 34 Ustanovení oddílu šestého tohoto zákona se přiměřeně použije též v případech, kdy ve věcech, na které se vztahuje oddíl druhý, třetí a pátý tohoto zákona, byl rozsudek zcela nebo zčásti zrušen do dne účinnosti tohoto zákona na základě mimořádného opravného prostředku podaného podle trestního řádu nebo podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 70/1970 Sb. Nárok na odškodnění je třeba uplatnit do 1. března 1993, jinak zaniká.“. Čl. II (1) Plnění podle § 27 zákona č. 119/1990 Sb., která již byla vyplacena, se započtou na jednorázovou náhradu podle tohoto ustanovení, ve znění čl. I bodu 19 tohoto zákona. (2) Odškodnění vyplacená ze stejných důvodů podle jiných předpisů se započtou na odškodnění vyplacená podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 2) § 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
Ústavní zákon č. 23/1991 Sb.
Ústavní zákon č. 23/1991 Sb. Ústavní zákon, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 8. 2. 1991, datum účinnosti 8. 2. 1991, částka 6/1991 * § 1 - (1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod. * § 2 - Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené, jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem. * § 3 - (1) V ústavě České republiky a v ústavě Slovenské republiky mohou být základní práva a svobody rozšířeny nad míru upravenou Listinou základních práv a svobod. * § 4 - Článek 5 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, zní: * § 5 - Zrušují se: * § 6 - (1) Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu. * § 7 - Tento ústavní zákon a Listina základních práv a svobod nabývají účinnosti dnem vyhlášení. * HLAVA PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ * HLAVA DRUHÁ - LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY * HLAVA TŘETÍ - PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN * HLAVA ČTVRTÁ - HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA * HLAVA PÁTÁ - PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU * HLAVA ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ Aktuální znění od 8. 2. 1991 23 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9. ledna 1991, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Federální shromáždění se usneslo na tomto ústavním zákoně: § 1 (1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod. (2) Základní práva a svobody uvedené v Listině základních práv a svobod jsou pod ochranou ústavního soudu. § 2 Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené, jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem. § 3 (1) V ústavě České republiky a v ústavě Slovenské republiky mohou být základní práva a svobody rozšířeny nad míru upravenou Listinou základních práv a svobod. (2) Ustanovení ústavních zákonů o rozdělení zákonodárné působnosti mezi federaci a republiky nejsou tímto ústavním zákonem dotčena. § 4 Článek 5 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, zní: „Čl. 5 (1) Státní občan každé z obou republik je zároveň státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této druhé republiky. (3) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství. (4) Zásady nabývání a pozbývání státního občanství republik stanoví zákon Federálního shromáždění.“. § 5 Zrušují se: 1. články 7 až 9, hlava druhá (čl. 19 až 38) a článek 98 odst. 4 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů, 2. ústavní zákon č. 144/1968 Sb., o postavení národností v České a Slovenské Federativní Republice. § 6 (1) Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu. (2) Pravomoc, která se v čl. 8 odst. 3, 4 a 5 a v čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod svěřuje soudu nebo soudci, přísluší nejdéle do 31. prosince 1991 prokurátorovi, stanoví-li tak zákon. § 7 Tento ústavní zákon a Listina základních práv a svobod nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů, vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého života na Zemi a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí, usneslo se na této Listině základních práv a svobod: HLAVA PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Čl. 2 (1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Čl. 3 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. (2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování. (3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Čl. 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. HLAVA DRUHÁ LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY Oddíl první Základní lidská práva a svobody Čl. 5 Každý je způsobilý mít práva. Čl. 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. (3) Trest smrti se nepřipouští. (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Čl. 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Čl. 8 (1) Osobní svoboda je zaručena. (2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. (3) Obviněného nebo podezřelého z trestného činutrestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 24 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu. (4) Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu. (5) Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu. (6) Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů. Čl. 9 (1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na: a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody, b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby, c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelných pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty, d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých. Čl. 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Čl. 11 (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obceobce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice. (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. (5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Čl. 12 (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. (2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízenítrestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon. (3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásady zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy. Čl. 13 Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Čl. 14 (1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena. (2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit. (3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody. (4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti. (5) Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem. Čl. 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Oddíl druhý Politická práva Čl. 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Čl. 18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou. Čl. 19 (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Čl. 20 (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činůmtrestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. Čl. 21 (1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. (2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. (3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. (4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Čl. 22 Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Čl. 23 Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. HLAVA TŘETÍ PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN Čl. 24 Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Čl. 25 (1) Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon. (2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též a) právo na vzdělání v jejich jazyku, b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku, c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin. HLAVA ČTVRTÁ HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA Čl. 26 (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. (4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince. Čl. 27 (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. (3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. (4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. Čl. 28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 29 (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 30 (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Čl. 32 (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. (2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky. (3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. (4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. (6) Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 33 (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. (3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Čl. 34 (1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. (2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Čl. 35 (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. HLAVA PÁTÁ PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU Čl. 36 (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. (2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. (4) Podmínky a podrobnosti upravuje zákon. Čl. 37 (1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. (2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. (3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni. (4) Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. Čl. 38 (1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. (2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. Čl. 39 Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činemtrestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit. Čl. 40 (1) Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činytrestné činy. (2) Každý, proti němuž je vedeno trestní řízenítrestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. (3) Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. (4) Obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven. (5) Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem. (6) Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. HLAVA ŠESTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ Čl. 41 (1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. (2) Kde se v Listině mluví o zákonu, rozumí se tím zákon Federálního shromáždění, jestliže z ústavního rozdělení zákonodárné pravomoci nevyplývá, že úprava přísluší zákonům národních rad. Čl. 42 (1) Pokud Listina používá pojmu „občan“, rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Cizinci požívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům. (3) Pokud dosavadní předpisy používají pojmu „občan“, rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství. Čl. 43 Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. Čl. 44 Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o poisťovníctve Vyhlášeno 8. 2. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 6/1991 * PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2) * DRUHÁ ČASŤ - PRÁVNE FORMY POISŤOVNÍ A ICH VZNIK (§ 3 — § 5) * TRETIA ČASŤ - PODNIKANIE V POISŤOVNÍCTVE (§ 6 — § 12) * ŠTVRTÁ ČASŤ - FONDY POISŤOVNE A ÚČTOVNÍCTVO (§ 13 — § 16) * PIATA ČASŤ - DOZOR NAD POISŤOVNÍCTVOM (§ 17 — § 22) * ŠIESTA ČASŤ - Zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla (§ 22a — § 22a) * SIEDMA ČASŤ - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 23 — § 31) Aktuální znění od 28. 5. 1992 24 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 18. decembra 1990 o poisťovníctve Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ ZÁKLADNÉ USTANOVENIA § 1 Účel zákona Účelom tohto zákona je upraviť právne postavenie poisťovní a zaisťovní, podnikanie v poisťovníctve, ustanoviť zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla a dozor nad poisťovníctvom. § 2 Subjekty podnikania v poisťovníctve (1) Podnikať v poisťovníctve móžu na území Slovenskej republiky len poisťovne a zaisťovne založené ako štátny podnik alebo akciová spoločnosť (ďalej len „poisťovne“) a poisťovacie spolky. (2) Sprostredkovateľskú činnosť súvisiacu s poisťovacou činnosťou (§ 7 ods. 1) môžu vykonávať aj iné subjekty, ako sú uvedené v odseku 1, za podmienok ustanovených týmto zákonom. (3) Zahraničné poisťovne môžu na území Slovenskej republiky podnikať v poisťovníctve len prostredníctvom svojho obchodného zastupiteľstva so sídlom v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike za podmienok ustanovených týmto zákonom a osobitným predpisom.1) DRUHÁ ČASŤ PRÁVNE FORMY POISŤOVNÍ A ICH VZNIK Poisťovne § 3 Ak tento zákon neustanovuje inak, na právne pomery poisťovne založenej ako a) štátny podnik sa vzťahujú ustanovenia zákona o štátnom podniku2) s výnimkou § 23 až 26 a § 28 ods. 2; b) akciová spoločnosť sa vzťahujú ustanovenia zákona o akciových spoločnostiach.3) § 4 Poisťovacie spolky (1) Poisťovací spolok je združenie občanov, ktorý vykonáva poisťovaciu činnosť pre svojich členov na základe zmlúv. (2) Vznik, právne pomery a spôsob hospodárenia poisťovacieho spolku je upravený osobitnými predpismi.4) (3) Na poisťovacie spolky sa tento zákon vzťahuje, pokiaľ to výslovne ustanovuje. § 5 Vznik poisťovne (1) Poisťovňu ako štátny podnik so sídlom na území Slovenskej republiky môžu založiť ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky. (2) Poisťovňu ako akciovú spoločnosť môžu založiť české a slovenské právnické alebo fyzické osoby podľa osobitného predpisu.3) (3) Podiel zahraničných akcionárov v poisťovni založenej ako akciová spoločnosť českými a slovenskými právnickými alebo fyzickými osobami nesmie do 28. mája 1992 prevýšiť 45 % základného kapitálu. (4) Zahraničné osoby môžu založiť poisťovňu len ako akciovú spoločnosť za podmienok ustanovených osobitným predpisom.5) TRETIA ČASŤ PODNIKANIE V POISŤOVNÍCTVE Predmet podnikania § 6 Predmetom podnikania v poisťovníctve je poisťovacia a zaisťovacia činnosť a ďalšie činnosti s nimi súvisiace. Súčasťou poiťovacej činnosti je tiež činnosť zameraná na predchádzanie škodám (zábranná činnosť). § 7 (1) Poisťovacia činnosť je dojednávanie poistenia, správa poistných zmlúv, likvidácia poistných udalostí a sprostredkovateľská činnosť s nimi súvisiaca. (2) Zaisťovacia činnosť je činnosť, pri ktorej vstupuje poisťovňa do majetkových vzťahov k iným právnickým osobám vykonávajúcim poistenie, za účelom delenia rizík vzniknutých v súvislosti s vykonávaním poistenia. (3) Činnosť súvisiaca s poistením je činnosť slúžiaca na podporu a rozvoj poisťovníctva, rozširovanie a skvalitňovanie poisťovacích služieb a iná činnosť súvisiaca s uvedenými potrebami v prospech poistených subjektov. (4) Činnosť, na výkon ktorej sa vyžaduje povolenie podľa osobitných predpisov,6) môže poisťovňa vykonávať len po udelení tohto povolenia. § 8 (1) Poistenie sa vykonáva na základe zmluvy (zmluvné poistenie) alebo ako zmluvné poistenie uložené zákonom (povinné zmluvné poistenie) alebo ako zákonné poistennie povinie vyplývajúce zo zákona (zákonné poistenie). (2) Zaistenie sa vykonáva len na základe zmluvy. (3) Právne vzťahy vznikajúce z poistenia a zaistenia sa riadia osobitnými predpismi7) a poistnými podmienkami. Povolenie na podnikanie poisťovne a poisťovacieho spolku § 9 (1) Na podnikanie a na zmenu predmetu podnikania poisťovne alebo poisťovacieho spolku so sídlom na území Slovenskej republiky udeľuje povolenie na základe žiadosti orgán dozoru nad poisťovníctvom pre územie Slovenskej republiky (ďalej len „dozorný orgán“). O žiadosti sa rozhoduje v správnom konaní8) najneskoršie do troch mesiacov po jej predložení. (2) Na uzatvorenie sprostredkovateľskej zmluvy smerujúcej k tomu, aby tretia osoba uzatvorila s poisťovňou poistnú zmluvu, potrebuje poisťovňa povolenie dozorného orgánu. Ak má byť sprostredkovateľská činnosť vykonávaná pre zahraničné poisťovne, potrebuje povolenie dozorného orgánu aj sprostrekovateľ. (3) Povolenie nemožno vydať, ak zo žiadosti alebo jej podkladov, prípadne z ďalších overených informácií dozorný orgán zistí, že žiadateľ nespĺňa dostatočné odborné predpoklady na výkon predmetu podnikania v poisťovníctve, že záujmy poistených nebudú zodpovedajúcim spôsobom zabezpečené alebo že žiadateľ nebude schopný v zodpovedajúcej miere dlhodobe plniť svoje záväzky z poistných vzťahov. (4) Poisťovne so sídlom mimo územia Slovenskej republiky môžu podnikať v poisťovníctve na území Slovenskej republiky v rozsahu povolenia udeleného dozorným orgánom Slovenskej republiky. § 10 Kaucia (1) Pred podaním žiadosti o povolenie na podnikanie poisťovne podľa § 9 je žiadateľ povinný zložiť na osobitne na tento účel zriadený vinkulovaný účet v peňažnom ústave9) peňažnú sumu vo výške 1 000 000 Kčs (ďalej len „kaucia“). Ak z rozhodnutia vydaného podľa odsekov 3 a 5 nevyplynie inak, má žiadateľ alebo poisťovňa právo na vrátenie kaucie do 15 dní odo dňa, keď nadobudlo právoplatnosť rozhodnutie o odmietnutí povolenia (§ 9 ods. 3) alebo rozhodnutie o zrušení povolenia na podnikanie (§ 21). (2) Dozorný orgán môže výšku kaucie uvedenej v odseku 1 zvýšiť žiadateľom, ktorí majú sídlo mimo územia Slovenskej republiky. (3) Ak poisťovňa pri vykonávaní poisťovacej alebo zaisťovacej činnosti opätovne alebo závažným spôsobom poruší povinnosti ustanovené na vykonávanie takejto činnosti vo všeobecne záväznom právnom predpise alebo v opatrení dozorného orgánu alebo ak poisťovňa opätovne alebo závažným spôsobom poškodí záujmy alebo dobré meno poisťovní v Slovenskej republike, prípadne iných subjektov vyvíjajúcich hospodársku činnosť, dozorný orgán rozhodne, že poisťovňa právo na vrátenie kaucie alebo jej časti stráca. (4) Finančné prostriedky, na ktorých vrátenie poisťovňa stratila právo, prevedie dozorný orgán do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. (5) Dozorný orgán môže v súvislosti s ukončením činnosti poisťovne na jej žiadosť rozhodnúť, že kaucia alebo jej časť sa poisťovni vráti ešte pred dňom ukončenia činnosti, a kauciu alebo jej časť vráti. (6) Pri strate kaucie alebo jej časti podľa odseku 3 je poisťovňa povinná, ak pokračuje v povolenej činnosti, doplniť kauciu na pôvodnú výšku. (7) Peňažná suma zložená ako kaucia podľa ustanovenia odseku 1 sa úrokuje v prospech vkladateľa za rovnakých podmienok ako iné dlhodobé vklady. § 11 Žiadosť o udelenie povolenia (1) V žiadosti o udelenie povolenia na vykonávanie podnikania podľa § 6 a 7 sa musí uviesť právna forma, názov a sídlo poisťovne alebo poisťovacieho spolku, rozsah a spôsob vytvorenia základného majetku a predmet podnikania a priložia sa stanovy alebo štatút, obchodný plán činnosti a všeobecné poistné podmienky; poisťovne aj potvrdenie o zložení kaucie podľa § 10. (2) Z obchodného plánu činnosti musia byť zrejmé predpokladané výsledky hospodárenia v prvých troch rokoch, najmä aké finančné prostriedky bude mať poisťovňa k dispozícii na účely plnení vyplývajúcich z poistných zmlúv a na vytvorenie poistných fondov. (3) Súčasťou obchodného plánu činnosti poisťovne, ktorá bude vykonávať poistenie pre prípad smrti alebo dožitia (životné poistenie), sú tiež údaje o sadzbách poistného vrátane ich kalkulácie, tabuľky pravdepodobnosti, z ktorých vychádza kalkulácia a veľkosť úrokovej sadzby. § 12 Poistné podmienky (1) Všeobecné poistné podmienky obsahujú najmä vymedzenie udalosti, z ktorej vzniká povinnosť poskytnúť plnenie (poistná udalosť) a kedy táto povinnosť nevzniká, rozsah a splatnosť poistného plnenia, ustanovenie povinnosti platiť poistné a jeho výšku, ako aj poistné obdobie, čas platnosti poistnej zmluvy a princípy, podľa ktorých sa poistení budú podieľať na prebytkoch poistného. (2) Osobitné poistné podmienky sú poistné podmienky, ktoré sa odchyľujú od všeobecných poistných podmienok alebo ich dopĺňajú a ktoré sa majú používať pre určité skupiny poistných zmlúv. ŠTVRTÁ ČASŤ FONDY POISŤOVNE A ÚČTOVNÍCTVO Fondy poisťovne § 13 (1) Poisťovne vytvárajú v súlade s vymedzeným predmetom podnikania tieto účelové poistné fondy: a) základný rezervný fond, b) fond zábrany škôd. (2) Poisťovne okrem fondov uvedených v odseku 1 musia vytvárať tieto ďalšie účelové poistné fondy: a) fond rezerv poistného, ak predmetom ich činnosti je životné poistenie, b) devízový rezervný fond, ak predmetom ich činnosti je poisťovacia alebo zaisťovacia činnosť, z ktorej vyplýva povinnosť poskytovať poistné plnenie v zahraničnej mene. (3) Poisťovne si môžu vytvárať zo svojho použiteľného zisku ďalšie fondy podľa svojho uváženia. (4) Každý fond sa účtovne vedie oddelene od ostatného majetku poisťovne. (5) Vytvorené prostriedky fondov nemožno poisťovni odňať a nepodliehajú daňovej a odvodovej povinnosti. Zostatky fondov podľa odsekov 1 až 3 sa prevádzajú do ďalších rokov bez obmedzenia. (6) Finančné prostriedky účelových poistných fondov vytvorených podľa odsekov 1 a 2 musia byť uložené v česko-slovenských peňažných ústavoch,9) bez oprávnenia ich prevodu do zahraničia, ak vykonávací predpis neustanoví inak. (7) Spôsob tvorby a použitia účelových poistných fondov ustanoví vykonávací predpis. § 14 Ustanovením § 13 nie je dotknutá povinnosť poisťovní zriaďovať fondy podľa osobitných predpisov. Účtovníctvo § 15 Poisťovne sú povinné viesť účtovníctvo o stave a pohybe majetku a záväzkov, nákladoch a výnosoch a zisku alebo strate podľa osobitných predpisov. § 16 (1) Ročnú účtovnú závierku poisťovne preskúmava overovateľ (audítor) alebo osoba, prípadne skupina osôb určená dozorným orgánom. (2) Poisťovňa je povinná oznámiť dozornému orgánu, kto bol poverený preskúmavaním ročnej účtovnej závierky. V prípade, že má dozorný orgán voči overovateľovi poverenému preskúmavaním ročnej účtovnej závierky výhrady, môže požiadať poisťovňu, aby bol touto povinnosťou poverený iný. Ak v určenej lehote k tomu nedôjde alebo ak dozorný orgán má výhrady aj k ďalšiemu overovateľovi, ktorý bol poverený preskúmaním ročnej účtovnej závierky, dozorný orgán sám určí, kto preskúmanie ročnej účtovnej závierky poisťovne vykoná. (3) Poisťovne sú povinné ročne zverejňovať svoje účtovné závierky a správy k nim. PIATA ČASŤ DOZOR NAD POISŤOVNÍCTVOM Výkon dozoru § 17 Dozoru podliehajú právnické a fyzické osoby, ktoré podnikajú v poisťovníctve na území Slovenskej republiky alebo ktoré majú na území Slovenskej republiky svoje sídlo alebo bydlisko. Dozor vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Úlohy vyplývajúce z tohto zákona vykonáva dozorný orgán výhradne vo verejnom záujme. § 18 (1) Výkon dozoru zahŕňa kontrolu dodržiavania a) ustanovení tohto zákona a ďalších všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich poistenie a plnenie opatrení vydaných dozorným orgánom, b) zásad hospodárenia poisťovní z hľadiska zabezpečenia plnenia ich záväzkov a ich platobnej spôsobilosti a z hľadiska dodržiavania všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich ich hospodárenie, c) predmetu vykonávanej činnosti v súlade s udeleným povolením a v poisťovacích spolkoch aj charakteru hospodárenia s prostriedkami prijatými na poistenie, d) zásad pre tvorbu a použitie účelových poistných fondov. (2) Poisťovne sú povinné predkladať dozornému orgánu a) návrh na zmenu predmetu podnikania, b) návrh na zmenu poistných podmienok, c) účtovné závierky a iné doklady o činnosti, d) návrh plánu opatrení na obnovenie platobnej schopnosti. (3) Dozorný orgán má právo a) zúčastniť sa na rokovaniach riadiacich orgánov poisťovne pri prerokúvaní ročnej účtovnej závierky a výsledkov výkonu dozoru, b) zúčastniť sa na rokovaniach dozorných orgánov v poisťovni založenej ako akciová spoločnosť. (4) Predmetom výkonu dozoru nie je poistenie jednotlivých subjektov. § 19 Dozorný orgán je oprávnený kedykoľvek vykonať previerku priamo v obchodných a prevádzkových priestoroch jednotlivých poisťovní a poisťovacích spolkov. Štatutárny zástupca poisťovne alebo poisťovacieho spolku, vedúci pracovníci, splnomocnenci a občania, ktorí pre poisťovňu alebo poisťovací spolok pracujú alebo pracovali, majú povinnosť na vyžiadanie predložiť na mieste pracovníkom dozorného orgánu poverených plnením jeho úloh doklady a písomnosti, ktoré môžu byť smerodajné pre posúdenie činnosti poisťovne alebo poisťovacieho spolku a ich majetkovej a finančnej situácie a poskytnúť k tomu všetky potrebné informácie a vysvetlenia. § 20 Pozastavenie oprávnenia na výkon činnosti poisťovne alebo poisťovacieho spolku (1) Ak dozorný orgán zistí závažné nedostatky v činnosti poisťovne alebo poisťovacieho spolku, vydá opatrenie a určí lehotu na ich odstránenie. V prípade zistenia závažných nedostatkov v činnosti poisťovne dozorný orgán informuje o tom zakladateľa, prípadne právnické osoby, ktoré sa podieľali na jej založení, a pri poisťovni založenej ako akciová spoločnosť jej dozorný orgán. (2) Ak zistené nedostatky neboli v určenej lehote odstránené, pozastaví dozorný orgán poisťovni alebo poisťovaciemu spolku oprávnenie na výkon činnosti vyplývajúcej z udeleného povolenia na určitý čas alebo do odstránenia nedostatku vo vymedzenom alebo v celom rozsahu. (3) Pri pozastavení oprávnenia na výkon činnosti nadobúda poisťovňa alebo poisťovací spolok opäť toto oprávnenie uplynutím doby, na ktorú bolo rozhodnutie o pozastavení oprávnenia na výkon činnosti obmedzené alebo dňom, keď bolo toto rozhodnutie zrušené. § 21 Zrušenie povolenia na podnikanie poisťovne alebo poisťovacieho spolku (1) Dozorný orgán môže poisťovni alebo poisťovaciemu spolku zrušiť povolenie na podnikanie, ak a) poisťovňa alebo poisťovací spolok porušuje povinnosti ustanovené týmto zákonom, b) v hospodárení poisťovne alebo poisťovacieho spolku sa prejavujú nedostatky natoľko závažné, že ďalšie pokračovanie výkonu činnosti by ohrozovalo záujmy poistených, c) poisťovňa alebo poisťovací spolok nevykoná v určenej lehote opatrenia obsiahnuté v pláne obnovenia platobnej schopnosti, d) zistí, že poisťovňa alebo poisťovací spolok v žiadosti o povolenie na podnikanie alebo jeho zmenu uviedli vedome nesprávne údaje, ak by pri pravdivých údajoch poisťovňa alebo poisťovací spolok povolenie na podnikanie nedostali. (2) V prípade zrušenia povolenia na podnikanie poisťovne vykoná dozorný orgán opatrenia smerujúce na ochranu záujmov poistených. Tento orgán je oprávnený obmedziť alebo zakázať poisťovni najmä voľné disponovanie s účelovými poistnými fondami a s inými majetkovými právami, ktoré tvoria jej majetok a poveriť pracovníka dozorného orgánu vedením dražby na odpredaj poistných zmlúv, účelových poistných fondov a ostatného majetku poisťovne, ak tento odpredaj nevykoná poisťovňa. § 22 O pozastavení oprávnenia na výkon činnosti a zrušení povolenia na podnikanie sa rozhoduje v správnom konaní.10) Rozhodnutie o pozastavení oprávnenia na výkon činnosti a rozhodnutie o zrušení povolenia na podnikanie po vyčerpaní riadnych opravných prostriedkov v správnom konaní, môže byť preskúmané súdom.11) ŠIESTA ČASŤ Zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla § 22a Prevádzkovateľ a vodič motorového vozidla je poistený na zodpovednosť za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla. SIEDMA ČASŤ SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA Spoločné ustanovenia § 23 Na podporu svojho rozvoja sa môžu poisťovne združovať medzi sebou, ako aj s inými českými a slovenskými a zahraničnými právnickými a fyzickými osobami, a to na základe dobrovoľnosti a spoločného záujmu, pričom bez obmedzenia môžu využívať všetky formy združovania prípustné právnym poriadkom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. § 24 (1) Poisťovňa je povinná zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach týkajúcich sa poistení občanov a organizácií. Bez ich súhlasu je oprávnená poskytnúť tieto informácie, len ak to ustanovuje zákon.12) (2) Pracovníci poisťovne, ako aj pracovníci dozorného orgánu sú povinní zachovávať mlčanlivosť v služobných veciach aj po skončení pracovného pomeru. § 24a Životné poistenie osôb, ktoré majú trvalé bydlisko v Slovenskej republike, poistenie majetku na území Slovenskej republiky a poistenie zodpovednosti za škodu vyplývajúcu z činnosti fyzických a právnických osôb na území Slovenskej republiky, je možné uzatvoriť iba v poisťovni podnikajúcej v súlade s týmto zákonom na území Slovenskej republiky. § 25 (1) Za vykonávanie poisťovacej alebo zaisťovacej činnosti bez povolenia podľa § 9 ods. 1, alebo vykonávanie sprostredkovateľskej činnosti v prospech poisťovne bez povolenia podľa § 9 ods. 2, alebo pokusu oň, alebo za úmyselné uvedenie nesprávnych údajov v žiadosti o povolenie na podnikanie v poisťovníctve alebo jeho zmenu a porušenie povinnosti ustanovenej v § 24 ods. 1, sa uloží pokuta v správnom konaní.10) Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď boli zistené uvedené skutočnosti, najneskoršie však do troch rokov odo dňa, keď k ním došlo. (2) Výšku pokuty určí a pokutu uloží dozorný orgán maximálne do výšky 1 000 000 Kčs. (3) Pokuty podľa odseku 1 vymáha od subjektov so sídlom v Slovenskej republike príslušný daňový orgán13) podľa sídla subjektu, ktorému bola pokuta uložená, a od subjektu so sídlom mimo územia Slovenskej republiky Daňový úrad Bratislava I. (4) Výnos pokút je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. § 26 Dozorný orgán je oprávnený v prípadoch povinného zmluvného poistenia na žiadosť poisteného určiť v správnom konaní poisťovňu, ktorá je povinná s poisteným poistnú zmluvu uzatvoriť. Do 15 dní od vydania takéhoto rozhodnutia sa pozerá na poisteného, ako by nebol v omeškaní s platením poistného. § 27 Tento zákon sa nevzťahuje na subjekty, ktoré vykonávajú nemocenské a sociálne zabezpečenie (poistenie). ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 29 Splnomocňovacie ustanovenie Ministerstvo financií Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom spôsob tvorby a použitia účelových poistných fondov a rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla, vrátane sadzieb poistného a určí poisťovňu, ktorá ho bude vykonávať. § 30 Zrušovacie ustanovenie Zrušujú sa 1. s platnosťou pre územie Slovenskej republiky zákon č. 82/1966 Zb. o poisťovníctve v znení zákona č. 162/1968 Zb., 2. vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 76/1985 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia socialistických poľnohospodárskych organizácií vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou. § 31 Účinnosť Tento zákon nadobúda účinnosť 1. marcom 1991, okrem ustanovení § 2 ods. 3 a § 5 ods. 4, ktoré nadobúdajú účinnosť 28. májom 1992. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon č. 42/1980 Zb. o hospodárskych stykoch so zahraničím v znení neskorších predpisov. 2) Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku. 3) Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach. 4) Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb. Hospodársky zákonník. 5) Zákon č. 173/1988 Zb. o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou v znení zákona č. 112/1990 Zb. Zákon č. 104/1990 Zb. 6) Napr. zákon č. 158/1989 Zb. o bankách a sporiteľniach. 7) Najmä: Občiansky zákonník. Hospodársky zákonník. Vládne nariadenie č. 54/1953 Zb. o premávke na cestách. Zákon č. 101/1963 Zb. o právnych vzťahoch v medzinárodnom obchodnom styku (Zákonník medzinárodného obchodu). 8) § 49 ods. 2 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 9) Zákon č. 158/1989 Zb. 10) Zákon č. 71/1967 Zb. 11) Občiansky súdny poriadok. 12) Tretia a štvrtá časť Občianskeho súdneho poriadku Zákon č. 20/1970 Zb. o prokuratúre v znení neskorších predpisov. Zákon č. 95/1963 Zb. o štátnom notárstve a o konaní pred štátnym notárstvom v znení neskorších predpisov. 13) 13) Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 82/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 82/1991 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb. Vyhlášeno 20. 3. 1991, datum účinnosti 20. 3. 1991, částka 18/1991 * Čl. 1 - Zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb. sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II * Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. * Príloha zákona SNR č. 82/1991 Zb. Aktuální znění od 20. 3. 1991 82 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 13. februára 1991, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb. Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. 1 Zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. V názve zákona sa vypúšťa slovo „socialistickej“. 2. V § 2 ods. 1 sa vypúšťa slovo „socialistickej“. 3. V § 2 ods. 3 sa slovo „Podpredsedu“ nahrádza slovom „Podpredsedov“. 4. V nadpise nad § 3 sa slovo „Oblastné“ nahrádza slovom „Územné“. 5. V § 3 ods. 1 a 2 znejú: „(1) Územnými štatistickými orgánmi republiky sú a) Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Bratislave, Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Banskej Bystrici a Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Košiciach (ďalej len „oblastné správy“) pre územné obvody ustanovené v prílohe tohto zákona, b) Mestská správa Slovenského štatistického úradu v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave (ďalej len „mestská správa v Bratislave“) pre územný obvod hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, c) okresné oddelenia Slovenského štatistického úradu (ďalej len „okresné oddelenia“) pre územné obvody okresov,1) d) Mestské oddelenie Slovenského štatistického úradu v Košiciach (ďalej len „mestské oddelenie“) pre územný obvod mesta Košíc. (2) Slovenský štatistický úrad môže zriadiť obvodné oddelenia Slovenského štatistického úradu (ďalej len „obvodné oddelenie“) ako územné štatistické orgány republiky pre územné obvody jednotlivých obvodných úradov v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.“. 6. V § 3 ods. 3 sa vypúšťa slovo „socialistickej“ a slovo „krajskej“ sa nahrádza slovom „oblastnej“. 7. V § 3 ods. 5 v prvej vete sa slovo „Oblastné“ nahrádza slovom „Územné“ a v druhej vete sa slovo „Krajské“ nahrádza slovom „Oblastné“. 8. § 4 znie: „§ 4 Sídla okresných oddelení sú totožné so sídlami okresných úradov.1) Sídla obvodných oddelení zriadených podľa § 3 ods. 2 určí predseda Slovenského štatistického úradu.“. 9. V § 5 sa slovo „krajskej“ nahrádza slovom „oblastnej“. 10. V § 6 sa slovo „krajské“ nahrádza slovom „oblastné“. 11. V § 8 písm. a) sa slová „Československú socialistickú republiku“ nahrádzajú slovami „Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku“. 12. V § 8 písm. f) sa slovo „oblastné“ nahrádza slovom „územné“. 13. § 10 ods. 1 znie: „(1) Slovenský štatistický úrad predkladá Slovenskej národnej rade a vláde republiky správy, číselné podklady a rozbory o stave a vývoji hospodárstva, životnej úrovne a spoločnosti v republike.“. 14. V § 11 písm. c) sa slová „Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“. 15. Za § 11 sa vkladá nový § 11a, ktorý znie: „§ 11a (1) Slovenský štatistický úrad zabezpečuje programové, organizačné a technické podmienky potrebné v republike pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcí. (2) Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydáva metodiku spracovania výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady a do orgánov samosprávy obcí.“. 16. V § 12 sa na začiatku vety nahrádza slovo „Krajské“ slovom „Oblastné“. 17. § 12 písm. b) znie: „b) poskytujú štátnym orgánom v dohodnutom rozsahu číselné podklady a štatisticko-ekonomické rozbory o hospodárskom a sociálnom vývoji v územnom obvode ich pôsobnosti, ktoré tieto orgány potrebujú pre svoju činnosť,“. 18. V § 12 písm. d) sa slová „za kraj“ nahrádzajú slovami „za územný obvod ich pôsobnosti“. 19. V § 12 sa za písmeno h) pripája písmeno ch), ktoré znie: „ch) zabezpečujú podľa pokynov slovenského štatistického úradu organizačné a technické podmienky potrebné pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcí.“. 20. § 13 znie: „§ 13 Okresné oddelenia najmä a) organizujú a vykonávajú štatistické zisťovania určené jednotným plánom alebo uložené im nadriadenými štatistickými orgánmi republiky a štatistické zisťovania potrebné výlučne v územnom obvode ich pôsobnosti, b) poskytujú štátnym orgánom a orgánom samosprávy obcí v dohodnutom rozsahu číselné podklady a štatisticko-ekonomické rozbory o hospodárskom a sociálnom vývoji v okrese, ktoré tieto orgány potrebujú pre svoju činnosť, c) určujú podmienky pre štatistické zisťovania, ktoré nevykonávajú orgány štátnej štatistiky a ku ktorým je potrebné ich schválenie, d) vydávajú a overujú sociálno-ekonomické informácie za okres, e) sledujú v organizáciách a v ich organizačných zložkách plnenie úloh podľa zákona o jednotnej sústave sociálno-ekonomických informácií, podľa tohto zákona a vykonávacích predpisov k nim vydaných; preverujú správnosť a vierohodnosť sociálno-ekonomických informácií a stav informačnej sústavy organizácií, f) prideľajú identifikačné číslo občanom individuálne vykonávajúcim podnikateľskú činnosť, ak je trvalé miesto tejto činnosti v okrese, a ak takého miesta niet, občanom, ktorí majú trvalý pobyt v okrese, g) určujú rodné číslo obyvateľom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vo svojom územnom obvode podľa zásad vydaných Federálnym štatistickým úradom, h) zabezpečujú podľa pokynov Slovenského štatistického úradu organizačné a technické podmienky potrebné pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcí.“. 21. § 14 znie: „§ 14 Finančnými orgánmi republiky pre účely tohto zákona sú Ministerstvo financií Slovenskej republiky a daňové úrady.“. 22. § 15 ods. 1 prvá veta znie: „Ministerstvo financií Slovenskej republiky v súlade s jednotnou metodikou ustanovenou Federálnym ministerstvom financií organizuje, usmerňuje a zabezpečuje rozvoj účtovníctva, rozpočtovníctva a kalkulácie a účtovného výkazníctva v republike.“. 23. V § 15 ods. 2 sa slová „Ministerstvo financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Ministerstvo financií Slovenskej republiky“. 24. V § 15a sa slová „Finančné správy“ nahrádzajú slovami „Daňové úrady“. 25. § 15b sa vypúšťa. 26. V § 16 ods. 1 v prvej vete sa slová "Ministerstvom financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky nahrádzajú slovami „Ministerstvom financií Slovenskej republiky“. 27. V § 16 ods. 3 sa vypúšťa slovo „socialistickej“. 28. § 16 ods. 4 sa vypúšťa. 29. Nadpis pod piatym oddielom znie: „Úlohy okresných a obvodných úradov“. 30. § 17 znie: „§ 17 Okresné a obvodné úrady a) pripravujú a vykonávajú sčítanie ľudu, domov a bytov a postupujú pritom v súčinnosti so štatistickými orgánmi republiky, b) poskytujú štatistickým orgánom republiky pomoc pri štatistických zisťovaniach u obyvateľstva, c) zabezpečujú podľa pokynov Slovenského štatistického úradu na účely štatistických zisťovaní vedenie jednotných evidencií, registrov a pasportov, d) sústredujú a spracúvajú štatistické informácie zisťované ich prostredníctvom v organizáciách v ich pôsobnosti.“. Čl. II Práva a povinnosti z pracovnoprávnych a iných vzťahov prechádzajú z doterajších krajských správ Slovenského štatistického úradu na príslušné oblastné správy. Čl. III Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. Príloha zákona SNR č. 82/1991 Zb. Územné obvody oblastných správ 1. Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Bratislave tvoria okresy Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín a Trnava. 2. Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Banskej Bystrici tvoria okresy Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom a Žilina. 3. Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Košiciach tvoria okresy Bardejov, Humenné, Košice, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov a Vranov nad Topľou. 1) § 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti Vyhlášeno 20. 3. 1991, datum účinnosti 20. 3. 1991, částka 18/1991 * PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 9) * DRUHÁ ČASŤ - PÔSOBNOSŤ ŠTÁTNYCH ORGÁNOV PRÁCE (§ 10 — § 16) * TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 17 — § 20) Aktuální znění od 27. 10. 1992 (488/1992 Sb.) 83 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 13. februára 1991 o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ VŠEOBECNÉ USTANOVENIA § 1 Politika zamestnanosti (1) Cieľom politiky zamestnanosti Slovenskej republiky je dosiahnutie rovnováhy medzi ponukou a dopytom na trhu práce a produktívne využitie zdrojov pracovných síl pri slobodnom výbere zamestnania. (2) Na vykonávanie štátnej politiky zamestnanosti Slovenskej republiky sa vytvárajú a uplatňujú vhodné nástroje hospodárskej a sociálnej politiky, najmä a) prognózy, koncepcie a programy zamestnanosti, b) programy podpory účelného podnikania, rozvoja služieb, ďalšieho pracovného uplatnenia zamestnancov uvoľňovaných pri realizácii rozsiahlych štrukturálnych zmien, organizačných a racionalizačných opatrení, c) spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce, d) bezplatný systém sprostredkovania zamestnania, e) rekvalifikácia občanov a poradenstvo pre voľbu povolania a pracovné uplatnenie, f) hmotné zabezpečenie občanov uchádzajúcich sa o zamestnanie a počas rekvalifikácie, g) hmotná podpora zamestnávania občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, h) usmerňovanie zamestnanosti cudzincov na území Slovenskej republiky a občanov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v zahraničí, i) systém evidencie uchádzačov o zamestnanie a voľných pracovných miest.1) (3) Politiku zamestnanosti v Slovenskej republike zabezpečujú orgány štátnej správy (ďalej len „štátne orgány práce“). § 2 Sprostredkovanie zamestnania (1) Sprostredkovanie vhodného zamestnania2) pre uchádzača o zamestnanie3) a záujemcu o zamestnanie vykonávajú príslušné štátne orgány práce. Pri sprostredkovaní zamestnania občanom sa zmenenou pracovnou schopnosťou úzko spolupracujú s organizáciami, ktoré sa špecializujú na pracovnú rehabilitáciu a zamestnávanie zdravotne postihnutých občanov. (2) Záujemcom o zamestnanie je občan, ktorý je v pracovnom alebo obdobnom právnom vzťahu alebo vykonáva samostatnú zárobkovú činnosť a má záujem o iné zamestnanie aké doposiaľ vykonáva (ďalej len „záujemca“). (3) Uchádzač o zamestnanie a záujemca je povinný poskytovať príslušnému štátnemu orgánu práce na jeho vyzvanie potrebnú súčinnosť pri sprostredkovaní zamestnania a riadiť sa pritom jeho pokynmi. (4) Uchádzača o zamestnanie je príslušný štátny orgán práce povinný poučiť o jeho právach a povinnostiach. (5) Sprostredkovanie zamestnania, za ktoré je vyberaný od zamestnávateľov, pre ktorých sa sprostredkúva zamestnanie, primeraný poplatok vyjadrujúci skutočné výdavky súvisiace so sprostredkovaním zamestnania (ďalej len „sprostredkovanie zamestnania za poplatok“), môže vykonávať právnická alebo fyzická osoba, ak4) sprostredkovanie zamestnania za poplatok vykonáva v súlade s právnymi predpismi o zamestnanosti a na základe povolenia vydaného štátnym orgánom práce; v žiadosti o povolenie vykonávať sprostredkovanie zamestnania je potrebné uviesť miesto a rozsah sprostredkovateľskej činnosti, ako aj okruh osôb, na ktorý sa sprostredkovateľská činnosť vzťahuje. V povolení môže byť určený aj primeraný poplatok vyberaný za sprostredkovanie zamestnania vyjadrujúci skutočné výdavky súvisiace s týmto sprostredkovaním. § 3 Spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce (1) Spoločensky účelné pracovné miesto na účely tohto zákona je každé nové pracovné miesto, ktoré vytvára zamestnávateľ na základe písomnej dohody s príslušným štátnym orgánom práce a ktoré obsadzuje uchádzačmi o zamestnanie vedenými v evidencii uchádzačov o zamestnanie. (2) Verejnoprospešná práca na účely tohto zákona je krátkodobé zamestnanie po dobu najviac šiestich mesiacov, vykonávané uchádzačom o zamestnanie na pracovnom mieste, vytvorenom zamestnávateľom na základe písomnej dohody s príslušným štátnym orgánom práce. (3) Podnety na vytváranie spoločensky účelných pracovných miest a organizovanie verejnoprospešných prác dávajú štátne orgány práce, fyzické a právnické osoby. (4) Na vytvorenie spoločensky účelného pracovného miesta a organizovanie verejnoprospešnej práce príslušné štátne orgány práce uhradia príspevok z účelových prostriedkov na zabezpečenie zamestnanosti. (5) Postup pri vytváraní spoločensky účelných pracovných miest a organizovaní verejnoprospešných prác, ako aj maximálnu výšku príspevku na úhradu nákladov určí Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky vyhláškou. § 4 Rekvalifikácia (1) Na zabezpečenie pracovného uplatnenia vo vhodnom zamestnaní štátne orgány práce uskutočňujú a organizujú rekvalifikáciu uchádzačov a záujemcov o zamestnanie; vychádzajú pritom z potrieb na trhu práce. (2) Štátne orgány práce, príslušné ústredné, odborové, družstevné orgány, orgány samosprávy obcíobcí a zamestnávatelia v prípade potreby vypracúvajú podnikové, oblastné, republikové a štátne rekvalifikačné programy. Ich cieľom je umožniť získanie nových, zmenu alebo rozšírenie doterajších vedomostí a zručností uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov; pri ich príprave sa vychádza z programov zamestnanosti. (3) Zamestnávateľom, ktorí zabezpečujú rekvalifikáciu svojich zamestnancov ako súčasť oblastných, republikových alebo štátnych rekvalifikačných programov, príslušný štátny orgán práce na základe písomnej dohody uhradí náklady na túto rekvalifikáciu alebo ich časť z účelových prostriedkov na zabezpečenie zamestnanosti. (4) Rekvalifikačným zariadeniam môže príslušný štátny orgán práce na základe písomnej dohody uhradiť náklady na rekvalifikačné kurzy pre uchádzačov, ktorým tieto kurzy sprostredkoval. (5) Na zabezpečenie realizácie oblastných, republikových a štátnych rekvalifikačných programov môžu štátne orgány práce zriaďovať rekvalifikačné strediská. § 5 Poradenská činnosť (1) Poradenská činnosť pre účely tohto zákona zahŕňa poradenstvo pre voľbu povolania a poradenstvo pre pracovné uplatnenie (ďalej len „poradenská činnosť“). (2) Poradenskú činnosť poskytujú bezplatne štátne orgány práce, ktoré môžu na jej poskytovanie zriadiť centrá, kluby, strediská a ďalšie zariadenia. (3) Obsah a podmienky poskytovania poradenskej činnosti ustanoví Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky vyhláškou. § 6 Pracovná rehabilitácia Na vykonávanie pracovnej rehabilitácie a rekvalifikácie občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou zriaďujú najmä štátne orgány práce uvedené v § 14 ods. 1 a 2 výcvikové strediská a ďalšie zariadenia. § 7 Poradné orgány Na zabezpečenie koordinovaného postupu pri realizácii štátnej politiky zamestnanosti za účelom dosahovania rovnováhy na trhu práce v príslušnej územnej oblasti zriaďujú štátne orgány práce poradné orgány zložené zo zástupcov odborových zväzov, zväzov zamestnávateľov, záujmových organizácií družstiev a združení zdravotne postihnutých občanov. Kontrolná činnosť § 8 (1) Kontrolnú činnosť zameranú na dodržiavanie právnych predpisov o zamestnanosti a pracovnoprávnych predpisov5) vykonávajú príslušné štátne orgány práce. Tým nie je dotknutý výkon kontroly podľa osobitných predpisov.6) (2) Zamestnanci štátnych orgánov práce poverení vykonávaním kontroly sú oprávnení vstupovať do prevádzkových objektov a zariadení zamestnávateľov súvisiacich s ich činnosťou ako zamestnávateľov, požadovať od príslušných zamestnancov predloženie potrebných dokladov, predloženie úplných správ, informácií a vysvetlení v lehotách na to určených, ich účasť na prerokúvaní výsledkov kontroly a ďalšiu súčinnosť potrebnú na vytvorenie podmienok pre nerušené a rýchle vykonanie kontroly. (3) Ak zamestnanci štátnych orgánov práce, ktorí vykonávajú kontrolu, zistia porušenie právnych predpisov podľa odseku 1, sú oprávnení vyžadovať od zamestnancov zamestnávateľa odstránenie zistených nedostatkov a predloženie správy o prijatých opatreniach v lehote na to určenej. (4) Zamestnancom zamestnávateľov, ktorí v určenej lehote nesplnia povinnosť, ktorá je im uložená podľa odsekov 2 a 3, môže zamestnanec štátneho orgánu práce, ktorý vykonáva kontrolu, uložiť poriadkovú pokutu až do výšky 1000 Kčs, a to aj opakovane, ak nebola uložená povinnosť splnená ani v novourčenej lehote. Poriadkovú pokutu možno uložiť v lehote jedného roka odo dňa, keď k nesplneniu povinnosti došlo. § 9 (1) Štátny orgán práce je oprávnený uložiť zamestnávateľovi za zavinené porušenie povinností vyplývajúcich z pracovnoprávnych predpisov a právnych predpisov o zamestnanosti5) pokutu až do výšky 100 000 Kčs a pri opätovnom porušení povinností, za nedodržanie ktorých už pokuta bola uložená, pokutu až do výšky 500 000 Kčs. Pokutu možno uložiť v lehote jedného roka odo dňa, keď sa štátny orgán práce dozvedel o porušení týchto povinností, najneskôr však do troch rokov odo dňa, keď ich zamestnávateľ porušil. Za rovnakých podmienok je štátny orgán práce oprávnený uložiť pokutu subjektom uvedeným v § 2 ods. 5, ak sprostredkúvajú zamestnanie v rozpore so zákonom. (2) Pokutu podľa odseku 1 nie je možné uložiť, ak bola zamestnávateľovi za to isté porušenie pracovnoprávnych predpisov alebo právnych predpisov o zamestnanosti5) uložená už pokuta iným štátnym orgánom práce podľa tohto zákona alebo, uložená už pokuta alebo iná majetková sankcia iným orgánom podľa osobitných predpisov; to platí aj pre uloženie pokuty za nedovolené sprostredkovanie zamestnania. (3) Pokuty sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. To isté platí aj o ukladaní poriadkových pokút podľa § 8 ods. 4. DRUHÁ ČASŤ PÔSOBNOSŤ ŠTÁTNYCH ORGÁNOV PRÁCE § 10 Štátne orgány práce (1) Štátnymi orgánmi práce Slovenskej republiky sú a) Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“), b) okresné úrady práce, c) obvodné úrady práce. (2) Sídla a územné obvody okresných úradov práce sú zhodné so sídlami a územnými obvodmi okresných úradov;7) sídlo a územný obvod Úradu práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy sú zhodné so sídlom a územným obvodom hlavného mesta Slovenskej republiky.8) Sídlo a územný obvod Úradu práce mesta Košice sú zhodné so sídlom a územným obvodom mesta Košice.9) (3) Obvodné úrady práce sa zriaďujú pre územné obvody a v sídlach, ktoré sú zhodné so sídlami a územnými obvodmi obvodných úradov.7) (4) Okresné úrady práce, Úrad práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a Úrad práce mesta Košice sú riadené ministerstvom; obvodné úrady práce sú riadené okresnými úradmi práce. (5) Na čele okresného úradu práce, Úradu práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a úradu práce mesta Košíc je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky;10) na čele obvodného úradu práce je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva riaditeľ okresného úradu práce.10) (6) Ak ide o štátnu správu, ktorá nevyžaduje styk s občanmi alebo sa vyskytuje zriedkavo, môže ministerstvo poveriť jej výkonom okresný úrad práce aj pre územné obvody obvodných úradov práce. (7) Na priblíženie štátnej správy občanom alebo z iného dôvodu môže ministertsvo zriadiť pobočku okresného úradu práce aj v obciobci, ktorá nie je sídlom okresného úradu práce ani okresného úradu; okresný úrad práce môže zriadiť stále alebo dočasné pracovisko obvodného úradu práce v obciobci, ktorá nie je sídlom obvodného úradu práce ani obvodného úradu. (8) K zriadeniu pobočky okresného úradu práce a pracoviska obvodného úradu práce sa vyjadruje obecné zastupiteľstvo tej obceobce, v ktorej budú mať príslušné pobočky a pracoviská sídlo. § 11 Pôsobnosť ministerstva Ministerstvo a) riadi a kontroluje výkon štátnej správy pri tvorbe a realizácii politiky zamestnanosti a pri zabezpečovaní sociálnych záruk občanov spojených s realizáciou ich práva na zamestnanie, b) spravuje účelové prostriedky na zabezpečenie zamestnanosti a rozhoduje o ich použití, c) sleduje a vyhodnocuje situáciu na trhu práce, vypracúva koncepcie vývoja zamestnanosti, podieľa sa na vykonávaní opatrení na vytváranie súladu medzi zdrojmi a potrebou pracovných síl v príslušných územných oblastiach v odvetvovej a profesijno-kvalifikačnej štruktúre a predkladá vláde Slovenskej republiky návrhy nástrojov na ovplyvňovanie ponuky a dopytu na trhu práce, d) vypracúva v spolupráci s príslušnými ústrednými, odborovými a družstevnými orgánmi a združeniami zdravotne postihnutých občanov republikové a štátne programy ďalšieho pracovného uplatnenia zamestnancov uvoľňovaných v dôsledku štrukturálnych zmien, organizačných a racionalizačných opatrení republikové a štátne programy rekvalifikácie, e) prijíma opatrenia na 1. usmerňovanie pohybu pracovných síl medzi zahraničím a Slovenskou republikou, 2. zabezpečenie možností pracovného uplatnenia občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou11) a uchádzačov o zamestnanie, ktorí pre svoj zdravotný stav, vek, materské poslanie alebo z iných vážnych dôvodov potrebujú zvýšenú starostlivosť,12) f) vykonáva kontrolnú činnosť na území Slovenskej republiky13) vrátane dodržiavania predpisov o civilnej službe,14) g) rozhoduje 1. o uložení pokuty podľa § 9, 2. o udelení povolenia právnickej alebo fyzickej osobe na sprostredkovanie zamestnania za poplatok podľa § 2 ods. 5, 3. o zákaze sprostredkovania zamestnania za poplatok v prípade, ak subjekty uvedené v § 2 ods. 5 opätovne alebo hrubým spôsobom porušili právne predpisy o zamestnanosti, 4. o opravných prostriedkoch, kde v prvom stupni rozhodol okresný úrad práce, h) môže rozhodnúť o zrušení výcvikového strediska alebo zariadenia uvedeného v § 6, ktoré zriadil okresný úrad práce, ch) zabezpečuje informačný systém na úseku zamestnanosti, jeho normatívnu základňu, projekčné riešenie a technicko-programové vybavenie, i) určuje všeobecne prospešné činnosti vhodné na výkon civilnej služby, j) koordinuje činnosť úradov práce pri zabezpečovaní úloh súvisiacich s civilnou službou.14) § 12 Pôsobnosť okresného úradu práce Okresný úrad práce a) poskytuje informácie o možnostiach zamestnania, odbornej prípravy, výkonu civilnej služby, o voľných pracovných miestach a o pracovných zdrojoch, b) vyhodnocuje informácie o stave na trhu práce vo svojom územnom obvode a o jeho vývoji, relizuje opatrenia zamerané na zabezpečenie jeho rovnováhy, c) vypracúva v spolupráci s príslušnými štátnymi orgánmi vo svojom územnom obvode programy ďalšieho pracovného uplatnenia zamestnancov uvoľňovaných v dôsledku štrukturálnych zmien, organizačných a racionalizačných opatrení, d) zabezpečuje vo svojom územnom obvode 1. poradenskú činnosť, 2. odbornú prípravu a rekvalifikáciu15) najmä pre uchádzačov o zamestnanie, ktorí majú trvalý pobyt v jeho územnom obvode, v súlade s perspektívnym rozvojom odvetví, odborov a činností; podľa potreby na tento účel spracúva v spolupráci so zamestnávateľmi a orgánmi samosprávy obcíobcí programy opatrení, 3. psychologické služby na diagnostikovanie spôsobilosti na prípravu alebo vykonávanie určitého povolania, e) organizuje a hmotne stimuluje vo svojom územnom obvode vytváranie spoločensky účelných pracovných miest a verejnoprospešných prác; spolupracuje pritom s orgánmi samosprávy obcíobcí, f) uhradzuje zamestnávateľom zabezpečujúcim rekvalifikáciu svojich zamestnancov v rámci oblastných, republikových alebo štátnych rekvalifikačných programov náklady na túto rekvalifikáciu alebo ich časť z účelových prostriedkov na zabezpečenie zamestnanosti na základe písomnej dohody, g) vykonáva kontrolnú činnosť, vrátane dodržiavania predpisov o civilnej službe,14)vo svojom územnom obvode, h) rozhoduje 1. o uložení pokuty podľa § 9, 2. o opravných prostriedkoch, kde v prvom stupni rozhodol obvodný úrad práce, ch) vypláca 1. dávky občanom, o ktorých rozhodol obvodný úrad práce, 2. dávky nemocenského poistenia uchádzačom o zamestnanie podľa osobitných predpisov,15a) i) plní primerane úlohy uložené závodom (organizáciám) predpismi o sociálnom zabezpečení, j) vedie evidenciu záujemcov o civilnú službu,14) k) vydáva povolávacie rozkazy na výkon civilnej služby,14) l) môže zriadiť centrá, kluby, strediská a ďalšie zariadenia v okrese pre poskytovanie poradenskej činnosti podľa § 5 ods. 2. m) dojednáva so zamestnávateľom písomnú dohodu v súvislosti s obmedzením prevádzkovej činnosti podľa osobitných predpisov15b) a na základe tejto dohody mu poskytuje príspevok na čiastočnú úhradu náhrady mzdy poskytovanej zamestnancom podľa pracovnoprávnych predpisov. § 13 Pôsobnosť obvodného úradu práce Obvodný úrad práce a) poskytuje informácie o možnostiach zamestnania, odbornej prípravy, o voľných pracovných miestach a o pracovných zdrojoch, b) eviduje a aktualizuje informácie o uchádzačoch o zamestnanie, o voľných pracovných miestach, o činnostiach, profesiách a pracoviskách vhodných pre výkon civilnej služby, o pracovných povoleniach vydaných cudzincom a osobám bez štátnej príslušnosti vo svojom územnom obvode a poskytuje ich na využitie okresným úradom práce, c) sprostredkúva občanom s trvalým pobytom vo svojom územnom obvode vhodné zamestnanie,2) d) zaraďuje občanov s trvalým pobytom vo svojom územnom obvode, ktorým v termíne a za podmienok určených osobitným predpisom nesprostredkuje vhodné zamestnanie alebo rekvalifikáciu, do evidencie uchádzačov o zamestnanie,16) e) rozhoduje 1. o nezaradení občanov do evidencie uchádzačov o zamestnanie alebo o ich vyradení z tejto evidencie pri nesplnení zákonných podmienok, 2. o priznaní, nepriznaní, odňatí alebo zastavení hmotného zabezpečenia uchádzačovi o zamestnanie pri nesplnení zákonných podmienok, 3. o uložení pokuty podľa § 9, 4. o povolení na zamestnanie cudzincovi alebo osobe bez štátnej príslušnosti, 5. o udelení predchádzajúceho súhlasu zamestnávateľovi na rozviazanie pracovného pomeru podľa osobitného predpisu,18) f) vyžaduje od zamestnávateľov informácie 1. o zámeroch v uvoľňovaní zamestnancov v dôsledku štrukturálnych zmien, organizačných a racionalizačných opatrení a o jeho politike zamestnanosti, 2. potrebné pre evidenciu voľných pracovných miest,19) g) predkladá okresnému úradu práce informácie o stave na trhu práce a o jeho pravdepodobnom vývoji vo svojom územnom obvode, h) poskytuje informácie občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky o možnostiach pracovať v zahraničí a cudzincom a osobám bez štátnej príslušnosti o možnosti pracovať vo svojom územnom obvode, ch) poskytuje poradenskú činnosť, i) navrhuje vytváranie spoločensky účelných pracovných miest a organizovanie verejnoprospešných prác vo vojom územnom obvode, vrátane hmotnej stimulácie na ich vytváranie; spolupracuje pritom s orgánmi samosprávy obcíobcí, j) vykonáva kontrolnú činnosť, vrátane dodržiavania predpisov o civilnej službe,14) vo svojom územnom obvode, k) odporúča zamestnávateľom prednostne prijať uchádzačov o zamestnanie na vytvorené spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce. § 14 Pôsobnosť úradov práce pri zabezpečovaní pracovného uplatnenia občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou (1) Okresný úrad práce a) zabezpečuje pracovnú rehabilitáciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,20) b) zriaďuje výcvikové strediská a ďalšie zariadenia pre pracovnú rehabilitáciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, c) môže zriaďovať špecializované výcvikové strediská a zariadenia pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou pre potrebu viacerých okresov alebo Slovenskej republiky, d) sleduje v spolupráci s orgánmi štátnej zdravotníckej správy, či príprava na pracovné uplatnenie, výkon zamestnania a pracovné podmienky občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou nemajú nepriaznivý vplyv na ich zdravotný stav, e) navrhuje zamestnávateľským organizáciám príslušné opatrenia na zlepšenie pracovných podmienok občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, f) rozhoduje 1. o prijatí občana so zmenenou pracovnou schopnosťou do prípravy na pracovné uplatnenie, 2. o hmotnom zabezpečení občana so zmenenou pracovnou schopnosťou a jeho rodinných príslušníkov počas jeho prípravy na pracovné uplatnenie, 3. o úhrade nákladov na prípravu na pracovné uplatnenie občana so zmenenou pracovnou schopnosťou, 4. o príspevku zamestnávateľom21) na zriadenie chránených dielní a pracovísk a ich prevádzku, g) môže rozhodnúť o zrušení výcvikového strediska alebo zariadenia uvedeného v § 6, ktoré zriadil obvodný úrad práce. (2) Obvodný úrad práce a) vedie evidenciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou a evidenciu voľných pracovných miest vhodných pre týchto občanov, b) zabezpečuje v rozsahu určenom okresným úradom práce pracovnú rehabilitáciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,20) c) môže zriaďovať výcvikové strediská a zariadenia pre pracovnú rehabilitáciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, ak je to vzhľadom na počet občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, ktorých treba umiestniť v týchto strediskách a zariadeniach, účelné, d) vyžaduje od zamestnávateľov zoznamy pracovných miest vhodných pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou s opisom pracovnej činnosti a pracovných podmienok,22) e) odporúča zamestnávateľom pracovné miesta uvedené v zozname voľných pracovných miest vymedzených pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou prednostne obsadzovať týmito občanmi, f) rozhoduje 1. o povinnosti zamestnávateľa prijať do zamestnania občana so zmenenou pracovnou schopnosťou až do výšky podielu na celkovom počte zamestnancov zamestnávaných zamestnávateľom určeného osobitným predpisom,23) 2. o povinnosti zamestnávateľa prijať na voľné pracovné miesto vyhradené pre občana so zmenenou pracovnou schopnosťou iba takého občana, g) sleduje v spolupráci s orgánmi štátnej zdravotníckej správy výber pracovných miest pre občanou so zmenenou pracovnou schopnosťou a dodržiavanie určeného podielu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou na celkovom počte zamestnancov podľa osobitného predpisu.23) § 15 Pôsobnosť obvodných úradov práce pri zabezpečovaní pracovného uplatnenia občanov vyžadujúcich zvýšenú starostlivosť Obvodný úrad práce a) vedie evidenciu občanov vyžadujúcich zvýšenú starostlivosť24) uchádzajúcich sa o zamestnanie a evidenciu voľných pracovných miest vhodných pre týchto občanov, b) vyžaduje, aby zamestnávatelia vyberali z nahlasovaných voľných pracovných miest miesta vhodné pre občanov vyžadujúcich zvýšenú starostlivosť, c) odporúča zamestnávateľom na miesta uvedené v písmene b) a na spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce prijímať prednostne uchádzačov z radov občanov vyžadujúcich zvýšenú starostlivosť. § 16 Spolupráca s právnickými a fyzickými osobami (1) Štátne orgány práce pri vykonávaní tohto zákona spolupracujú s príslušnými ústrednými orgánmi a orgánmi miestnej štátnej správy a samosprávy, peňažnými ústavmi, s príslušnými odborovými orgánmi a im na roveň postavenými príslušnými družstevnými orgánmi, združeniami zdravotne postihnutých občanov a ďalšími občianskymi združeniami a podľa povahy veci tiež s organizáciami zamestnávateľov a s ďalšími právnickými a fyzickými osobami. (2) Úrad práce môže vyžadovať súčinnosť aj od organizačných zložiek zamestnávateľov, ktoré majú sídlo v jeho územnom obvode. TRETIA ČASŤ SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 17 Ustanovenie o konaní (1) Na rozhodovanie ministerstva, okresných a obvodných úradov práce podľa tohto zákona sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní s výnimkou rozhodovania podľa § 11 písm. g), § 12 písm. h), § 13 písm. e), § 14 ods. 1 písm. f) a § 14 ods. 2 písm. f). (2) Odchylne od všeobecných predpisov o správnom konaní sa miestna príslušnosť úradov práce vo veciach zamestnanosti určuje a) miestom výkonu práce účastníka konania, ak rozhoduje o udelení predchádzajúceho súhlasu zamestnávateľovi na rozviazanie pracovného pomeru podľa osobitného predpisu,18) b) miestom prípravy na pracovné uplatnenie, ak ide o rozhodovanie o hmotnom zabezpečení občana so zmenenou pracovnou schopnosťou počas prípravy na pracovné uplatnenie vrátane jeho zvýšenia na rodinných príslušníkov o úhradu nákladov na prípravu na pracovné uplatnenie, c) sídlom úradu práce, ktorý zriadil a riadi výcvikové stredisko alebo zariadenie pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, ak rozhoduje o prijatí občana so zmenenou pracovnou schopnosťou do prípravy na pracovné uplatnenie. (3) Odvolanie proti rozhodnutiu o vyradení občana z evidencie uchádzačov o zamestnanie podľa § 13 písm. e) č. 1 nemá odkladný účinok. Prechodné a záverečné ustanovenia § 18 (1) Ak pracovnoprávne predpisy alebo právne predpisy sociálneho zabezpečenia dotýkajúce sa alebo súvisiace so zamestnávaním občanov hovoria o pôsobnosti národných výborov, rozumie sa tým príslušný úrad práce. (2) Pôsobnosť určenú týmto zákonom pre obvodné úrady práce vykonávajú do ich vzniku, najdlhšie do 31. 12. 1991 okresné úrady práce. (3) Okresné úrady práce zriadené podľa doterajších predpisov sa považujú za okresné úrady práce podľa tohto zákona. § 18a Podmienky stravovania vrátane úhrady za stravu v zariadeniach pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou zriadených štátnymi orgánmi práce ustanoví ministerstvo vyhláškou. § 19 Zrušovacie ustanovenie Zrušujú sa 1. zákon Slovenskej národnej rady č. 444/1990 Zb. o zriadení úradov práce, 2. § 29 a § 31 zákona Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, 3. nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 152/1970 Zb. o povinnostiach organizácií a občanov pri zabezpečovaní práce občanom. § 20 Účinnosť Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) § 8 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti. 2) § 1 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb. 3) § 7 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb. 4) § 4 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb. 5) § 26 zákona č. 1/1991 Zb. § 270a Zákonníka práce. 6) Zákon č. 103/1971 Zb. o ľudovej kontrole. Zákon SNR č. 121/1971 Zb. o ľudovej kontrole v Slovenskej socialistickej republike. 11) § 21, § 22 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb. 12) § 9 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb. 13) § 26 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb. 14) Zákon č. 73/1990 Zb. o civilnej službe. 15) § 10 zákona č. 1/1991 Zb. 15a) § 32 ods. 1 zákona č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení zákona č. 306/1991 Zb. § 40 ods. 2 zákona č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 306/1991 Zb. 15b) § 20 ods. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti v znení zákona č. 231/1992 Zb. 16) § 8 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb. 18) § 50 Zákonníka práce. 19) § 8 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb. 20) § 23 zákona č. 1/1991 Zb. 21) § 22 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb. 22) § 24 ods. 1 písm. c) zákona č. 1/1991 Zb. 23) § 24 ods. 4 zákona č. 1/1991 Zb. 24) § 9 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o územných finančných orgánoch Vyhlášeno 20. 3. 1991, datum účinnosti 20. 3. 1991, částka 18/1991 * § 1 - Úvodné ustanovenia * § 2 - (1) Sústavu územných finančných orgánov tvoria daňové úrady, Ústredné daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky (ďalej len „ústredné riaditeľstvo“) a správy finančnej kontroly. * Miestna príslušnosť * § 3 - Miestna príslušnosť územných finančných orgánov sa riadi, pokiaľ tento zákon alebo osobitné predpisy neustanovujú inak, trvalým bydliskom alebo sídlom daňového subjektu, platiteľa daní3) a príjemcu dotácie a sídlom rozpočtovej alebo príspevkovej organizáci * § 4 - (1) Pre daňové subjekty, ktoré * § 5 - Pôsobnosť územných finančných orgánov * § 6 - Pôsobnosť a právomoc ministerstva * § 7 - Právna povaha územných finančných orgánov * § 8 - Práva a povinnosti pracovníkov územných finančných orgánov * § 9 - Právna ochrana pracovníkov územných finančných orgánov * § 10 - Pokuty * § 11 - Povinnosti daňových subjektov, príjemcov dotácií a ostatných kontrolovaných subjektov * Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia * § 12 - (1) Pre konanie vo veciach daní platia osobitné predpisy.11) * § 13 - Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 124/1985 Zb., čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. a čl. I, čl. IV bod 3 a čl. V zákona Slovenskej národnej * § 14 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 16. 11. 1992 (511/1992 Sb.) 84 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 13. februára 1991 o územných finančných orgánoch Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Úvodné ustanovenia (1) Územné finančné orgány sú orgány miestnej štátnej správy, ktoré a) vykonávajú správu daní, odvodov, poplatkov a pokút (ďalej len „dane“), ktoré sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky, štátneho rozpočtu federácie a rozpočtov obcíobcí okrem správy pokút, ktoré sú príjmom rozpočtov obcíobcí1a), ak osobitné predpisy neustanovujú inak,1) b) vykonávajú správu dotácií poskytovaných zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky alebo štátneho rozpočtu federácie a zo štátnych účelových fondov Slovenskej republiky alebo federálnych účelových fondov, c) vykonávajú kontrolu spravovaných daní a dotácií poskytovaných zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky alebo štátneho rozpočtu federácie a zo štátnych účelových fondov Slovenskej republiky alebo federálnych účelových fondov do podnikateľskej sféry, d) prejednávajú priestupky2) vo veciach nimi spravovaných daní a dotácií, e) vykonávajú kontrolu hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií, f) vykonávajú štátny dozor a kontrolu podľa osobitného predpisu.2a) (2) Správou daní sa rozumie určovanie preddavkov k daňovej povinnosti, vyrubovanie, vymáhanie a účtovanie daní vrátane finančného usporiadania preplatkov a nedoplatkov právnických a fyzických osôb podliehajúcim daniam podľa príslušných daňových predpisov (ďalej len „daňové subjekty“). Súčasťou správy daní je aj overovanie podkladov na výkon správy daní predložených daňovým subjektom priamo v daňovom subjekte, podkladov potrebných pre výkon správy, ktoré technicky zabezpečil územný finančný orgán a vyhľadávacia činnosť. (3) Správou dotácií sa rozumie určenie nároku na čerpanie dotácií, usporiadanie preplatkov a nedoplatkov s príslušným štátnym rozpočtom. Príjemcom dotácie je každý, kto uplatňuje nárok a čerpá z účtu v peňažnom ústave prostriedky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky alebo štátneho rozpočtu federácie, štátnych účelových fondov Slovenskej republiky alebo federrálnych účelových fondov. (4) Kontrolou sa pre účely tohto zákona rozumie podrobné preskúmanie účtovných a iných dokladov daňových subjektov potrebných na určenie daňovej povinnosti a nároku na čerpanie dotácií z hľadiska ich hodnovernosti a úplnosti, ako aj overovanie ďalších skutočností, rozhodujúcich pre výpočet daní a podmienok pre poskytovanie dotácií s právom uložiť dodatočnú daňovú povinnosť a vymáhať vrátenie dotácií v prípade ich neoprávneného použitia. Kontrolou sa pre účely tohto zákona rozumie aj podrobné preskúmanie účtovných a iných dokladov rozpočtových a príspevkových organizácií. (5) Pod vyhľadávacou činnosťou sa pre účely tohto zákona rozumie zisťovanie nových a k daňovej registrácii neprihlásených daňových subjektov. Daňové subjekty zistené vyhľadávacou činnosťou sa vždy považujú za subjekty, ktoré si nesplnili oznamovaciu povinnosť. § 2 (1) Sústavu územných finančných orgánov tvoria daňové úrady, Ústredné daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky (ďalej len „ústredné riaditeľstvo“) a správy finančnej kontroly. (2) Daňový úrad sa zriaďuje pre územný obvod obceobce alebo viacerých obcíobcí. (3) Ústredné riaditeľstvo sa zriaďuje pre územné obvody všetkých daňových úradov. Sídlo ústredného riaditeľstva určí Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) všeobecne záväzným právnym predpisom. (4) Správa finančnej kontroly sa zriaďuje pre územné obvody viacerých daňových úradov. (5) Sídla a obvody pôsobnosti daňových úradov a správ finančnej kontroly ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom. Miestna príslušnosť § 3 Miestna príslušnosť územných finančných orgánov sa riadi, pokiaľ tento zákon alebo osobitné predpisy neustanovujú inak, trvalým bydliskom alebo sídlom daňového subjektu, platiteľa daní3) a príjemcu dotácie a sídlom rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie. § 4 (1) Pre daňové subjekty, ktoré a) nemajú v Slovenskej republike trvalý pobyt, ale obvykle sa tu zdržujú,4) je príslušný daňový úrad, v ktorého územnom obvode sa zdržujú. Pre daňové subjekty, ktoré nemajú v Slovenskej republike trvalý pobyt a ani sa tu obvykle nezdržujú, je príslušný daňový úrad Bratislava I, b) majú sídlo v cudzine, ale zdroj príjmov plynie z činnosti vykonávanej v stálej prevádzkárni5) na území Slovenskej republiky, je príslušný daňový úrad, v ktorého územnom obvode je zriadená stála prevádzkáreň. (2) Ak je daň vyberaná zrážkou,6) je príslušný daňový úrad, v ktorého územnom obvode má dlžník trvalý pobyt alebo sídlo. (3) Na vyrubenie dane z príjmov obyvateľstva je príslušný daňový úrad, v ktorého územnom obvode mal daňový subjekt trvalé bydlisko 31. decembra roku, za ktorý sa vyrubuje daň. (4) V pochybnostiach určí miestnu príslušnosť ústredné riaditeľstvo. § 5 Pôsobnosť územných finančných orgánov (1) Daňové úrady a) vykonávajú správu daní, b) prejednávajú priestupky vo veciach nimi spravovaných daní, c) vykonávajú správu a kontrolu dotácií. (2) Ústredné riaditeľstvo a) riadi daňové úrady a určuje vnútornú štruktúru daňových úradov, b) rozhoduje o odvolaniach proti rozhodnutiam daňových úradov a preskúmava rozhodnutia daňových úradov mimo odvolacieho konania, c) vykonáva vo vybraných daňových subjektoch a u príjemcov dotácií kontrolu daní a dotácií. (3) Správy finančnej kontroly a) vykonávajú kontrolu hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií, b) vykonávajú ďalšie kontroly podľa poverenia ministerstva.6a) § 6 Pôsobnosť a právomoc ministerstva Ministerstvo a) riadi ústredné riaditeľstvo a správy finančnej kontroly a určuje ich vnútornú štruktúru, b) môže poveriť ústredné riaditeľstvo a správy finančnej kontroly vykonaním kontroly v rozsahu svojej pôsobnosti s výnimkou kontroly ústredných orgánov, c) rozhoduje o odvolaniach proti rozhodnutiam ústredného riaditeľstva a správ finančnej kontroly a preskúmava ich rozhodnutia mimo odvolacieho konania. § 7 Právna povaha územných finančných orgánov (1) Ústredné riaditeľstvo je rozpočtovou organizáciou. Na jeho čele je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister financií Slovenskej republiky. Ústredné riaditeľstvo obstaráva osobné a vecné potreby daňových úradov, ktoré riadi. (2) Na čele daňového úradu je riaditeľ. Riaditeľov daňových úradov vymenúva a odvoláva riaditeľ ústredného riaditeľstva. (3) Správa finančnej kontroly je rozpočtovou organizáciou. Na jej čele je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister financií Slovenskej republiky. § 8 Práva a povinnosti pracovníkov územných finančných orgánov (1) Pracovníci územných finančných orgánov sú oprávnení a) vykonávať všetky úkony potrebné na výkon správy a kontroly daní a dotácií v zmysle tohto zákona, b) vstupovať do všetkých prevádzkových priestorov a zariadení kontrolovaného subjektu, ak si to vyžaduje vykonanie kontrolných úkonov, c) zabezpečiť preverovaný materiál alebo obstarať si odpisy, výpisy a kópie preverovaných dokladov, ak je nebezpečenstvo, že sa stratí alebo zničí a vykonať technické zabezpečenie proti zneužitiu počítadiel a podobných technických zariadení, ktoré sú podkladom pre vyčíslenie základu dane, d) požadovať od kontrolovaných subjektov v určených termínoch predloženie potrebných dokladov, ktorých povinnosť vedenia je ustanovená všeobecne záväznými právnymi predpismi, e) požadovať výsledky previerok vykonaných inými poverenými štátnymi orgánmi, pokiaľ je predpoklad, že predmet a výsledky ich kontroly napomôžu k riadnemu výkonu kontroly, f) požadovať od kontrolovaných subjektov preukázanie ich totožnosti a doklady oprávňujúce na podnikateľskú činnosť, g) ak daňovník nemôže alebo odmieta preukázať pôvod zdroja nadobudnutého majetku, je daňový orgán oprávnený predbežným opatrením majetok zabezpečiť až do času, kým daňovník preukáže jeho zdroj nadobudnutia, resp. do zaplatenia vyrubenej dane. (2) Pracovníci územných finančných orgánov sú povinní a) preukázať sa pred začatím kontroly daňovému subjektu, príjemcovi dotácie a ostatným kontrolovaným subjektom kontrolným preukazom a príkazom na výkon kontroly podpísaným oprávneným pracovníkom daňového orgánu, b) vyhotoviť a prerokovať s daňovým subjektom, príjemcom dotácií a ostatnými kontrolovanými subjektmi protokol o vykonanej kontrole, v ktorom bude záväzne deklarovaný výsledok kontroly, c) zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli pri výkone správy a kontrole daní a dotácií v daňových subjektoch a u príjemcov dotácií, ako aj pri kontrole ostatných kontrolovaných subjektov, ak osobitný predpis neustanovuje inak.8) Nedodržanie tejto povinnosti sa posudzuje ako zneužitie právomoci verejného činiteľa. (3) Pracovníci územných finančných orgánov nesmú zárobkovo vykonávať kontrolnú, daňovú a účtovnú poradenskú alebo podobnú činnosť pre daňovníkov, platiteľov daní a príjemcov dotácií. Zároveň nesmú vykonávať činnosť audítorov, komerčných právnikov,8a) advokátov,8b) revízorov účtov, členov dozorných alebo správnych rád alebo členov predstavenstiev. (4) Pracovníci územných finančných orgánov musia konať a rozhodovať nestranne. Nesmú zneužívať informácie nadobudnuté v súvislosti s výkonom svojej činnosti ani prijímať v súvislosti s výkonom svojej činnosti od kohokoľvek dary, bezodplatné služby a iné výhody. (5) Porušenie povinností podľa odsekov 3 a 4 sa posudzuje ako porušenie pracovnej disciplíny zvlášť hrubým spôsobom podľa osobitného predpisu.8c) (6) Práva a povinnosti uvedené v odsekoch 1 a 2 majú aj pracovníci ministerstva pri výkone kontroly podľa § 6 ods. 1 písm. c). § 9 Právna ochrana pracovníkov územných finančných orgánov (1) Pracovníci územných finančných orgánov požívajú pri plnení úloh podľa tohto zákona právnu ochranu verejných činiteľov.9) (2) V prípade požiadania územných finančných orgánov o ochranu pri výkone správy a kontroly sú príslušné oddelenia polície povinné v odôvodnených prípadoch zabezpečiť účasť svojich pracovníkov pri výkone kontroly, aby nedošlo k ohrozeniu ich zdravia. § 10 Pokuty (1) Územné finančné orgány môžu uložiť právnickým a fyzickým osobám pokutu až do výšky do výšky 1 000 000 Kčs, alebo 10 % daňového základu za marenie výkonu kontroly a neplnenie povinností ustanovených týmto zákonom, ak sa neuloží pokuta podľa osobitného predpisu9a). Pri ukladaní pokuty sa prihliada najmä na závažnosť, dobu trvania a následky porušenia povinností vyplývajúcich z § 11 ako aj na výšku daňového základu. (2) Právo uložiť pokutu podľa odseku 1 má aj ministerstvo pri výkone kontroly podľa § 6 ods. 1 písm. c). (3) Pre konanie o uložení pokuty platia ustanovenia zákona o správnom konaní.10) (4) Pokutu možno uložiť najneskôr do jedného roka odo dňa, keď sa príslušný orgán dozvedel o porušení povinnosti a do troch rokov odo dňa porušenia povinnosti podľa odseku 1. (5) Výnos pokút je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. § 11 Povinnosti daňových subjektov, príjemcov dotácií a ostatných kontrolovaných subjektov (1) Daňové subjekty, príjemcovia dotácií a ostatné kontrolované subjekty sú povinné preukázať svoju totožnosť, poskytnúť preukaznú dokumentáciu a predložiť oprávnenie na podnikanie, viesť účtovníctvo podľa osobitného predpisu,10a) ktorým preukazujú príjmy, výdavky a výsledky podnikateľskej činnosti, majetok slúžiaci na jej prevádzkovanie a záväzky vyplývajúce z tejto činnosti. Ďalej sú povinné vytvárať primerané vecné a priestorové podmienky na výkon kontroly. V prípade nepredloženia príslušnej preukaznej dokumentácie pracovníci územných finančných orgánov uložia príslušnú povinnosť na základe vlastných podkladov alebo preukázaných skutočností. (2) Povinnosti daňových subjektov, príjemcov dotácií a ostatných kontrolovaných subjektov a ich pracovníkov sa vzťahujú aj na výkon kontroly vykonávaný ministerstvom podľa § 6 ods. 1 písm. c). (3) Daňové subjekty sú povinné na požiadanie daňových orgánov preukázať zdanenie príjmov, ktoré boli použité na obstaranie majetku. Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia § 12 (1) Pre konanie vo veciach daní platia osobitné predpisy.11) (2) Daňové úrady a daňové riaditeľstvá sa zriaďujú z doterajších krajských finančných správ, Finančnej správy hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, okresných finančných správ, Mestskej finančnej správy Košice a obvodných finančných správ v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave. (3) Právo hospodárenia s národným majetkom doposiaľ užívaným finančnými správami prechádza bezodplatne na daňové riaditeľstvá a ministerstvo. (4) Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov pracovníkov finančných správ prechádzajú v rozsahu pôsobnosti tohto zákona na daňové orgány. (5) Na daňové úrady a daňové riaditeľstvá prechádzajú pohľadávky a záväzky finančných správ v rozsahu pôsobnosti tohto zákona. (6) Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používajú názvy okresné finančné správy a krajské finančné správy, rozumejú sa tým daňové úrady a daňové riaditeľstvá. (7) Daňové úrady zriadené podľa zákona Slovenskej národnej rady č. 193/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení neskorších predpisov, o zmenách v správe dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu a správe dane z príjmov obyvateľstva, sa považujú za zriadené podľa tohto zákona. (8) Do nadobudnutia účinnosti novely zákona č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení zákona SNR č. 595/1990 Zb. vykonávajú správu pokút, ktoré sú príjmom rozpočtov obcíobcí, územné finančné orgány. § 13 Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 124/1985 Zb., čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. a čl. I, čl. IV bod 3 a čl. V zákona Slovenskej národnej rady č. 193/1990 Zb. § 14 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon SNR č. 193/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon SNR č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení neskorších predpisov, o zmenách v správe dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu a správe dane z príjmov obyvateľstva. Zákon č. 143/1961 Zb. o domovej dani. Zákon SNR č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch. 1a) Napr. § 13 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb. 2) Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb. 2a) § 46 zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách v znení zákona SNR č. 68/1992 Zb. 3) § 9 zákona č. 36/1965 Zb. o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti v znení zákona č. 160/1968 Zb. § 10 vyhlášky Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej socialistickej republiky a Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 161/1976 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o dani zo mzdy. 4) § 1 ods. 3 zákona č. 389/1990 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva. 5) § 3 ods. 7 zákona č. 157/1989 Zb. o dôchodkovej dani v znení zákona č. 108/1990 Zb. 6) § 19 zákona č. 157/1989 Zb. v znení zákona č. 108/1990 Zb. § 12 a 21 zákona č. 389/1990 Zb. 6a) Napr. zákon SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien, zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 574/1991 Zb. 8) Vyhláška ministra štátnej kontroly č. 75/1959 Ú. v., ktorou sa vydávajú metodické pokyny pre kontrolnú činnosť. 8a) Zákon SNR č. 129/1991 Zb. o komerčných právnikoch. 8b) Zákon SNR č. 132/1990 Zb. o advokácii. 8c) § 53 ods. 1 písm. b) Zákonníka práce. 9) § 89 ods. 8 zákona č. 140/1961 Zb. Trestný zákon v znení neskorších predpisov. 9a) Napr. zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb. 10) Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 10a) Zákon č. 563/1991 Zb. o účtovníctve. 11) Vyhláška Ministerstva financií č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov. Zákon č. 71/1967 Zb.
Zákon č. 87/1991 Sb.
Zákon č. 87/1991 Sb. Zákon o mimosoudních rehabilitacích Vyhlášeno 21. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 19/1991 * ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - OBLAST OBČANSKOPRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH VZTAHŮ (§ 2 — § 18) * ČÁST TŘETÍ - OBLAST TRESTNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ (§ 19 — § 20) * ČÁST ČTVRTÁ - OBLAST PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ A VZTAHŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 21 — § 30) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 31 — § 35) Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 87 ZÁKON ze dne 21. února 1991 o mimosoudních rehabilitacích Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, k nimž došlo v období let 1948 až 1989, vědomo si, že tyto křivdy tím méně pak různé nespravedlnosti z období ještě vzdálenějších, včetně křivd na občanech německé a maďarské národnosti, nelze nikdy zcela napravit, chtějíc však potvrdit svoji vůli, aby k podobným křivdám už nikdy nedocházelo, usneslo se na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY § 1 (1) Zákon se vztahuje na zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd vzniklých občanskoprávními a pracovněprávními úkony a správními akty, učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“) v rozporu se zásadami demokratické společnosti, respektující práva občanů vyjádřená Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv a navazujícími mezinárodními pakty o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech.1) (2) Zákon též upravuje podmínky uplatňování nároků vyplývajících ze zrušených výroků o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci, jakož i způsob náhrady a rozsah těchto nároků.2) (3) Tohoto zákona se nepoužije na zmírnění křivd, jež jsou předmětem úpravy zvláštního zákona.3) (4) Tohoto zákona se nepoužije na zmírnění křivd, které vznikly převzetím zemědělské půdy, využívané k zemědělské výrobě, včetně souvisejících obytných a hospodářských budov, lesní půdy a vodních ploch. (5) Tohoto zákona nelze použít pro případy, kdy byl majetek získán v době nesvobody osobami státně nespolehlivými nebo v důsledku rasové perzekuce. ČÁST DRUHÁ OBLAST OBČANSKOPRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH VZTAHŮ § 2 (1) Zmírnění následků majetkových a jiných křivd způsobených občanskoprávními úkony, správními akty nebo jinými protiprávními postupy, k nimž došlo v rozhodném období, spočívá ve vydání věci nebo v poskytnutí finanční náhrady nebo ve zrušení některých správních aktů, popřípadě v úpravách v oblasti sociálního zabezpečení, a) je-li to v zákoně výslovně stanoveno, b) došlo-li k nim na základě ustanovení právních předpisů, které tento zákon zrušuje, nebo c) byl-li důsledkem politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobodypostupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody. (2) Politickou perzekucí se pro účely tohoto zákona rozumí postižení osob, které vzniklo a) v přímé souvislosti s jejich demokraticky motivovaným politickým a společenským jednáním a občanskými postoji, nebo b) jako důsledek jejich příslušnosti k určité sociální, náboženské, majetkové nebo jiné skupině či vrstvě. (3) Postupem porušujícím obecně uznávaná lidská práva a svobodyPostupem porušujícím obecně uznávaná lidská práva a svobody se pro účely tohoto zákona rozumí takové jednání, které je v rozporu se zásadami uvedenými v § 1 odst. 1 zákona. V případě, že k odnětí vlastnického práva podle předpisů o znárodnění z let 1945 až 1948 došlo v rozhodném období, aniž byla poskytnuta příslušná náhrada, vzniká osobám oprávněným podle tohoto zákona nárok, který lze uplatnit podle zvláštního zákona.4) HLAVA PRVNÍ OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAHY § 3 Oprávněné osoby (1) Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je fyzická osoba, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6 zákona, pokud je státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je též fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 a která v den přechodu věci na stát podle § 6 měla na ni nárok podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, pokud k převodu nebo přechodu vlastnického práva prohlášeným za neplatné podle těchto zvláštních předpisů došlo z důvodu rasové perzekuce a tento nárok nebyl po 25. únoru 1948 uspokojen z důvodů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) zákona. (3) Bylo-li v den přechodu věci na stát oprávněných osoboprávněných osob uvedených v odstavci 2 více, je oprávněnou osobouoprávněnou osobou k celé věci kterákoliv z nich. (4) Zemřela-li osoba, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6 nebo osoba, která na věc uvedenou v odstavci 2 měla nárok uvedený v odstavci 2, před uplynutím lhůty, v níž mohla nárok na vydání věci uplatnit, nebo, byla-li prohlášena za mrtvou, kde dni předcházejícímu uplynutí této lhůty, jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl část dědictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části věci, na kterou se vztahuje povinnost vydání podle § 6, je oprávněn pouze k této věci, c) děti a manžel osoby, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 5 odst. 2, jsou na jeho místě oprávněnými osobamioprávněnými osobami jeho potomci, a zemřel-li některý z nich, jeho děti, d) rodiče osoby, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6, e) sourozenci osoby, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti. (5) V případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. f) jsou oprávněnými osobyoprávněnými osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně. § 4 Povinné osoby (1) Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona věc drží, s výjimkou a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států. (2) Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 6 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy, nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena. Vydání věci § 5 (1) Povinná osobaPovinná osoba vydá věc na písemnou výzvu oprávněné osoběoprávněné osobě, jež prokáže svůj nárok na vydání věci a uvede způsob jejího převzetí státem. Jde-li o vydání movité věci, prokáže-li též, kde se věc nalézá. Je-li oprávněných osoboprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní ve lhůtě podle odstavce 2 jen některé z nich, vydá se jim věc celá. (2) K vydání věci vyzve oprávněná osobaoprávněná osoba povinnou osobupovinnou osobu do šesti měsíců, jinak její nárok zanikne. (3) Povinná osobaPovinná osoba uzavře s oprávněnou osobouoprávněnou osobou dohodu o vydání věci a věc jí vydá nejpozději do třiceti dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2. Je-li předmětem dohody o vydání věci nemovitostnemovitost, použije se § 133 odst. 2 občanského zákoníku. (4) Nevyhoví-li povinná osobapovinná osoba výzvě podle odstavce 2, může oprávněná osobaoprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku. (5) Byla-li věc vydána, mohou osoby, jejichž nároky uplatněné ve lhůtě uvedené v odstavci 2 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla věc vydána. (6) Notářské poplatky z návrhu na registraci dohody podle odstavce 3 a správní poplatky související s vydáním nemovitostinemovitosti se nevyměřují. § 6 (1) Povinnost vydat věc se vztahuje na ty případy, kdy v rozhodném období věc přešla na stát a) podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., ve znění zákona č. 67/1952 Sb., b) na základě prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení), c) v případech, kdy občan zdržující se v cizině věc zanechal na území republiky, d) smlouvou o darování nemovitostinemovitosti uzavřenou dárcem v tísni, e) v dražebním řízení provedeném zkrácenou formou na úhradu pohledávky státu, f) na základě soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky. V takovém případě je však oprávněnou osobouoprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti, g) na základě kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, h) na základě odmítnutí dědictví v dědickém řízení, učiněného v tísni, i) vyvlastněním za náhradu, pokud věc existuje a nikdy nesloužila účelu, pro který byla vyvlastněna, j) vyvlastněním bez vyplacení náhrady, k) znárodněním vykonaným v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy. (2) Povinnost vydat věc se vztahuje i na další případy neuvedené v odstavci 1, jež spadají pod § 2 odst. 1 písm. c) zákona, jakož i na případy, kdy stát převzal věc bez právního důvodu. § 7 (1) Věc se vydá oprávněné osoběoprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení písemné výzvy k vydání věci povinné osoběpovinné osobě. (2) Sjednala-li povinná osobapovinná osoba před tímto dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci vydávané nemovitostinemovitosti, popřípadě jinou smlouvu týkající se této nemovitostinemovitosti, uzavře se dohoda o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osobaoprávněná osoba práva a závazky z této smlouvy. (3) Je-li vydávaná nemovitostnemovitost proti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, může oprávněná osobaoprávněná osoba místo vydání nemovitostinemovitosti požadovat finanční náhradu podle § 13. (4) Jde-li o nemovitostnemovitost zhodnocenou tak, že její cena určená ke dni podání písemné výzvy oprávněnou osobouoprávněnou osobou podstatně převyšuje cenu původní věci, je na vůli oprávněné osobyoprávněné osoby, zda bude požadovat finanční náhradu podle § 13 nebo zda bude požadovat vydání nemovitostinemovitosti. Pokud bude trvat na vydání nemovitostinemovitosti, oprávněná osobaoprávněná osoba nahradí povinné osoběpovinné osobě rozdíl mezi cenami uvedenými v předchozí větě. Obě ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona. (5) Podle odstavce 4 se postupuje i v případech, kdy se věc stala neoddělitelnou součástí jiné věci. § 8 (1) Stavby, které zásadní přestavbou ztratily svůj původní stavebně technický charakter, se nevydávají. (2) Povinná osobaPovinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 3. (3) Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává. (4) Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se oprávněné osoběoprávněné osobě nevydává. (5) V případech uvedených v odstavcích 1 až 4 náleží oprávněné osoběoprávněné osobě finanční náhrada podle § 13 zákona, pokud jí nebyla věc vydána. § 9 (1) Povinná osobaPovinná osoba je povinna s věcmi až do jejich vydání oprávněné osoběoprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání s výjimkou dohod o odevzdání a převzetí bytu, uzavřených na podkladě dohod o výměně bytu. Takové právní úkony jsou neplatné. (2) Právo na náhradu škody, kterou povinná osobapovinná osoba způsobí osobě oprávněné porušením svých povinností podle odstavce 1, zůstává ustanovením § 10 zákona nedotčeno. § 10 (1) Povinná osobaPovinná osoba nemůže proti oprávněné osoběoprávněné osobě uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osobaoprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osoběpovinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně. (2) Pokud vázly na nemovitostinemovitosti ke dni převzetí státem pohledávky peněžních ústavů, zajištěné omezením převodu nemovitostinemovitosti, vypořádané podle zvláštních předpisů, uhradí oprávněná osobaoprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal. (3) Pokud vázlo na věci v době jejího vydání zástavní právo a věc se vydá, je povinná osobapovinná osoba povinna závazek vypořádat nebo jinak zajistit. (4) Vyplatil-li stát za převzatou věc kupní cenu nebo náhradu, je osoba, které byla věc vydána, povinna vyplacenou částku vrátit příslušnému orgánu státní správy. Požádá-li oprávněná osobaoprávněná osoba o finanční náhradu za nevydanou věc, tato částka se od náhrady odečte. § 11 Vydá-li nemovitostnemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky. § 12 (1) Dnem převzetí nemovitostinemovitosti oprávněná osobaoprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajímatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitostinemovitosti. (2) Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostechnemovitostech, které slouží pro a) činnost diplomatických a konzulárních misí, b) poskytování zdravotnických a sociálních služeb, c) potřeby školství, d) provoz kulturních zařízení, e) pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob, vzniká nárok vůči oprávněné osoběoprávněné osobě, které byla nemovitostnemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osobaOprávněná osoba může smlouvu vypovědět nejdříve po uplynutí deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osobyoprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době. (3) Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osobaoprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů. (4) Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, skončí-li mu právo jejich užívání. § 13 (1) Finanční náhrada se oprávněné osoběoprávněné osobě poskytuje jen za nemovitostnemovitost, kterou jí nelze vydat, nebo požádá-li tato osoba o finanční náhradu podle § 7 odst. 3, 4 a 5 zákona. (2) V případě, že celý majetek občana, jehož součástí nebyla nemovitostnemovitost, převzal stát na základě soudního rozhodnutí, které bylo nebo bude zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., popřípadě na základě rozhodnutí, které se zrušuje podle tohoto zákona, přísluší oprávněné osoběoprávněné osobě náhrada ve výši 60 000 Kčs, která se vyplatí způsobem uvedeným v odstavci 5. (3) Písemnou žádost o finanční náhradu je třeba podat u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky nejpozději ve lhůtě jednoho roku nebo ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy právní moci nabyl rozsudek, kterým byl zamítnut návrh na vydání věci. (4) Finanční náhrada spočívá ve vyplacení hotovosti nejvíce ve výši 30 000 Kčs a ve vydání cenných papírůcenných papírů, které nemají povahu státního dluhopisu. Výši finanční náhrady v hotovosti upraví vláda České republiky a vláda Slovenské republiky svým nařízením. Finanční náhrada podle odstavce 1 se stanoví podle cenových předpisů pro oceňování nemovitostínemovitostí ke dni účinnosti tohoto zákona. (5) Není-li oprávněná osobaoprávněná osoba uvedená v § 3 odst. 1 nebo 2, vydá se finanční náhrada osobě oprávněné podle § 3 odst. 4, a to pouze v cenných papírechcenných papírech, které nemají povahu státního dluhopisu. HLAVA DRUHÁ SPRÁVNÍ VZTAHY § 14 Oprávněné osoby (1) Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou osoby uvedené v § 3 zákona, jejichž věc přešla do vlastnictví státu způsobem uvedeným v § 16 zákona. (2) Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou rovněž fyzické osoby, jimž byla způsobena jiná křivda orgány státní správy, jejichž rozhodnutí jsou zrušena podle ustanovení § 16, 17, 18 a na základě protestu prokurátora podaného podle § 31. § 15 Povinné osoby Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby podle § 4 odst. 1 a fyzické osoby podle § 4 odst. 2, pokud nabyly věc od státu, který získal oprávnění s věcí nakládat za okolností uvedených v § 16 odst. 1 zákona, a příslušné ústřední orgány státní správy republiky (§ 16 a § 17 odst. 2 zákona). § 16 (1) Zrušují se rozhodnutí, jimiž byl uložen podle zákona č. 88/1950 Sb. trest propadnutí jmění. (2) Byla-li součástí jmění nemovitostnemovitost, postupuje se podle ustanovení předchozích částí tohoto zákona. Nebyla-li součástí jmění nemovitostnemovitost, postupuje se podle § 13 odst. 2. (3) Náhradu za vazbu a výkon trestu odnětí svobody přesahující tři měsíce je v rozsahu a za podmínek stanovených v § 23 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., povinen poskytnout příslušný ústřední orgán státní správy republiky. § 17 (1) Zrušují se rozhodnutí o zařazení do tábora nucených prací vyslovená podle zákona č. 247/1948 Sb., o táborech nucené práce, a zařazení do pracovního útvaru vyslovená podle nařízení Slovenské národní rady č. 7/1948 Sb. SNR, o zřízení pracovních útvarů, ledaže by už předchozí potrestání jasně ukazovala, že šlo o osobu soustavně páchající majetkovou trestnou činnost. (2) Příslušný ústřední orgán státní správy republiky je povinen poskytnout peněžní náhradu za dobu strávenou v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru v rozsahu a za podmínek stanovených v § 23 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb. § 18 (1) Zrušují se rozkazy, kterými byly občané označení za politicky nespolehlivé zařazeni v letech 1948 až 1954 do vojenských táborů nucených prací po dobu základní vojenské služby a výjimečného vojenského cvičení podle § 39 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon. Za vojenské tábory nucených prací se pro účely tohoto zákona považují silniční prapory ženijního vojska zřízené od 2. 8. 1948 do 1. 9. 1950 a pomocné technické prapory a vojenské báňské oddíly, jejichž příslušníci byli na důlní práce odvedeni od 25. února 1948 do 1. září 1950 a pracovali v dolech nejméně 12 měsíců bez předepsaného pravidelného střídání. Příslušníci vojenských báňských oddílů uvedených ve větě druhé se považují za osoby oprávněné podle § 14 odst. 2, i kdyby nebyli do vojenských báňských oddílů zařazeni na základě rozkazů. (2) Řeholníkům a kněžím internovaným v centralizovaných klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací přísluší nárok na odškodnění za dobu takové internace v rozsahu stanoveném v § 17 odst. 2 zákona. (3) Zrušují se rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, pokud se tak stalo v důsledku politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobodypostupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody. Studijní rehabilitace se řídí pokynem příslušného resortního ministra. ČÁST TŘETÍ OBLAST TRESTNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ § 19 Oprávněné osoby (1) Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou osoby rehabilitované podle zákona č. 119/1990 Sb., splňují-li podmínky uvedené v § 3 odst. 1 nebo 2 zákona, a v případě jejich úmrtí nebo prohlášení za mrtvého osoby uvedené v § 3 odst. 4 zákona. (2) Nároky uvedené v odstavci 1 mají i osoby, kterým vznikl nárok na odškodnění podle § 27 odst. 1 písm. f) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, pokud jde o nemovité věci, které jim nebyly vráceny. § 20 (1) Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou právnické osoby podle § 4 odst. 1 zákona, fyzické osoby podle § 4 odst. 2 zákona, pokud nabyly věc od státu, který k ní získal oprávnění soudním rozhodnutím, a příslušný ústřední orgán státní správy republiky. (2) Povinné osobyPovinné osoby jsou povinny vydat věci podle ustanovení § 5, 7 až 12 zákona; není-li to možné, mají oprávněné osobyoprávněné osoby právo žádat o poskytnutí náhrady podle § 13 zákona. (3) V případech uplatňování nároku na vydání majetku vyplývajícího ze zrušení výroku o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci, kde rozhodnutí o zrušení tohoto výroku nabude právní moci po účinnosti tohoto zákona, počne běžet lhůta k uplatnění nároku dnem, kdy se uvedený výrok stane pravomocným. ČÁST ČTVRTÁ OBLAST PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ A VZTAHŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ § 21 (1) Za neplatný se pro účely tohoto zákona považuje právní úkon, jímž došlo v rozhodném období ke skončení pracovního nebo služebního poměru nebo členského poměru k družstvu (dále jen „pracovní vztah“) z důvodu politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobodypostupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody (§ 2 odst. 2 a 3), zejména a) spočívá-li jeho důvod v odsouzení pro trestný čintrestný čin (zločin, přečin, přestupekpřestupek), jestliže soudní rozhodnutí bylo zrušeno podle oddílu druhého a třetího zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., a trestní stíhání bylo zastaveno nebo obviněný byl v celém rozsahu zproštěn viny; b) byl-li učiněn podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb., o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku; c) byla-li dána výpověď podle § 46 odst. 1 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., proto, že pracovník narušil svou činností socialistický společenský řád a neměl proto důvěru potřebnou k zastávání dosavadní funkce nebo svého dosavadního pracovního místa; d) byl-li pracovní poměr okamžitě zrušen podle § 53 odst. 1 písm. c) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb.; e) dohoda o skončení pracovního vztahu, byla-li pracovníkem uzavřena pod tlakem politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobodypostupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody. (2) Zrušují se soudní rozhodnutí, jimiž byly zamítnuty návrhy nebo schváleny smíry ve věcech určení neplatnosti skončení pracovního vztahu v případech uvedených v odstavci 1. § 22 (1) Na žádost toho, jehož pracovní vztah skončil z důvodů uvedených v § 21, vydá mu o tom osvědčení organizace, u níž byl v pracovním vztahu, nebo její právní nástupce, a není-li ani nástupce, ústřední orgán, do jehož působnosti by organizace, popřípadě její činnost v době podání žádosti náležela (dále jen „organizace“). Nežije-li ten, jehož pracovní poměr takto skončil, mohou žádost podat jeho manžel nebo děti. (2) Žádost podle odstavce 1 lze podat do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. (3) Nevydá-li organizace osvědčení do tří měsíců ode dne, kdy žádost obdržela, může osoba uvedená v odstavci 1 podat do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona soudu návrh na určení, že důvodem skončení pracovního vztahu byly okolnosti uvedené v § 21. (4) Za osvědčení ve smyslu odstavce 1 se považuje i osvědčení nebo jiný doklad vydaný organizací přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i soudní rozhodnutí, jestliže z nich vyplývá, že pracovní poměr skončil z důvodů uvedených v § 21. (5) O tom, že pracovní vztah skončil z důvodů uvedených v § 21, vydá osvědčení na žádost (odstavce 1 a 2) a) u vojáků z povolání federální ministerstvo obrany; b) u příslušníků ozbrojených sborů federální ministerstvo vnitra nebo příslušné ústřední orgány státní správy republik; c) u soudců předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky nebo příslušné ústřední orgány státní správy republik; d) u prokurátorů generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky nebo generální prokurátoři republik; e) u advokátůadvokátů příslušná advokátní komora. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně. (6) Neplatnost právního úkonu podle § 21 neobnovuje skončený pracovní vztah a nezakládá nárok na náhradu mzdy, náhradu škody ani na jiná plnění související s trváním pracovního vztahu. (7) Požádá-li ten, jehož pracovní vztah skončil z důvodů uvedených v § 21 do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, aby ho organizace, která byla účastníkem pracovního vztahu, znovu zaměstnala, je tato organizace povinna ho zaměstnat na místě odpovídajícím pracovní smlouvě platné v době skončení pracovního vztahu, pokud splňuje předpoklady a požadavky pro výkon takové práce a organizace má možnost ho zaměstnat. § 23 (1) Neplatné je rozhodnutí, kterým orgán příslušný k provádění sociálního zabezpečení umělců rozhodl z důvodů uvedených v § 2 odst. 2 a 3 zákona a) o skončení účasti na sociálním zabezpečení umělců, b) o tom, že sociální zabezpečení umělce nevzniká. (2) O neplatnosti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje na návrh příslušný ústřední orgán státní správy republiky; posouzení toho, kdo se v těchto případech považuje za umělce, náleží do působnosti příslušného ústředního orgánu státní správy republiky. § 24 (1) Je-li skončení pracovního vztahu neplatné podle § 21 zákona nebo byla-li v řízení podle § 22 zákona určena neplatnost právního úkonu, na jehož základě skončil pracovní vztah, považuje se pro účely důchodového zabezpečení doba od skončení tohoto pracovního vztahu do dne vzniku nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod, nejdéle však do dne účinnosti tohoto zákona, za dobu zaměstnání. (2) Je-li rozhodnutí příslušného orgánu podle § 23 zákona neplatné, považuje se pro účely důchodového zabezpečení doba ode dne právní moci tohoto rozhodnutí do dne vzniku nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod, nejdéle však do 30. dubna 1990, za dobu zaměstnání. (3) Jestliže zaměstnání, které bylo pro účely důchodového zabezpečení zařazeno do I. (II.) pracovní kategorie, skončilo z důvodů uvedených v § 21 zákona nebo na základě neplatného právního úkonu podle § 22 zákona, hodnotí se doba zaměstnání uvedená v odstavci 1 v I. (II.) pracovní kategorii, nejvýše však v rozsahu potřebném pro vznik nároku na důchod z I. (II.) pracovní kategorie. Kategorie funkcí se však hodnotí podle odstavce 1. (4) Za účelem zmírnění křivd způsobených osobám uvedeným v § 18 odst. 1 se k důchodu poskytuje příplatek 15 Kčs za každý měsíc této služby. Příplatek k důchodu se vyplácí jen do výše, která spolu s důchodem nepřevyšuje nejvyšší výměru důchodu stanovenou zvláštními předpisy.4a) Pro příplatek k důchodu platí obdobně § 58a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 306/1991 Sb. (5) Za účelem zmírnění křivd způsobených vyloučením ze studia studentů vysokých škol se doba jejich vysokoškolského studia hodnotí pro účely důchodového zabezpečení tak, že se rok studia včetně let předepsaných pro ukončení tohoto studia, které nebylo možno z důvodů vyloučení absolvovat, započítává jako dva roky zaměstnání. (6) Průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodů se u občanů, jimž se hodnotí doba zaměstnání podle odstavce 1 nebo 2, zjišťuje ze skutečně dosaženého výdělku v posledním kalendářním roce před skončením zaměstnání, zvýšeného o mzdový nárůst v národním hospodářství za dobu před vznikem nároku na důchod. Způsob zvýšení skutečně dosaženého výdělku stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením. Je-li to pro občana výhodnější, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodů z výdělkově nejlepšího kalendářního roku vybraného z rozhodného období, které činí pět po sobě následujících kalendářních roků před rokem, v němž skončilo zaměstnání; zvýšení takto zjištěného průměrného měsíčního výdělku se provede obdobným způsobem jako ve větě první. Při výběru tohoto výdělkově nejlepšího kalendářního roku se postupuje obdobně jako při zjišťování průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995. § 25 Výpočet důchodu nebo úprava jeho výše podle § 24 zákona se provede jen tehdy, je-li to pro občana výhodnější než podle obecných předpisů důchodového zabezpečení nebo než podle § 25 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb. § 26 Důchody přiznané přede dnem účinnosti tohoto zákona se upraví podle § 24 zákona na žádost; důchod se přitom přepočte podle těch předpisů, podle kterých byl přiznán. § 27 Výše důchodu podle předchozích ustanovení se upraví nejdříve od splátky důchodu náležejícího po dni účinnosti tohoto zákona. § 28 Podle § 24 až 27 zákona se postupuje též při výpočtu nebo úpravě výše důchodů vdovských, vdoveckých a sirotčích. § 29 (1) Občanům, kteří byli zařazeni do tábora nucených prací nebo pracovního útvaru rozhodnutím, jež se zrušuje podle § 17 zákona a řeholníkům a kněžím internovaným v centralizačních klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací (§ 18 odst. 2 zákona), se přiznávají nároky uvedené v § 25 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije jen v případě občanů, a) na kterých byl vykonán trest smrti, b) kteří zemřeli v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, c) kteří byli zařazeni v táboře nucených prací nebo centralizačních klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací nebo v pracovním útvaru alespoň 12 měsíců. (3) Federální ministerstvo obrany odškodní podle vyhlášky č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů, na žádost poškozeného, poškození zdraví občanů uvedených v § 18 odst. 1, ke kterému došlo v souvislosti s výkonem služby ve vojenských táborech nucených prací. (4) Došlo-li v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody podle § 16 nebo s výkonem práce v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru podle § 17 anebo s výkonem služby ve vojenském táboře nucených prací podle § 18 odst. 1 k úmrtí občana, poskytne se manželce, dětem, a není-li jich, rodičům poškozeného jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kčs v hotovosti. § 30 Došlo-li k neplatnému ukončení služebního poměru vojáků z povolání nebo příslušníků ozbrojených sborů, posuzují se nároky na sociální dávky vyplývající ze zákonů o služebních poměrech těchto osob, jako kdyby byly propuštěny z reorganizačních důvodů. Pro výši těchto dávek se zhodnocuje skutečně vykonaná doba služby a dosažený výdělek (základ pro výpočet dávky). Podrobnosti stanoví v oboru své působnosti federální ministerstvo obrany, federální ministerstvo vnitra a příslušné ústřední orgány státní správy republik. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 31 Proti rozhodnutím, opatřením a jiným aktům státní správy, které byly vydány v rozhodném období v rozporu se zákony a jinými právními předpisy a které směřovaly k politické perzekuci nebo ke zvýhodnění z politických důvodů, může prokurátor podat protest7) do 31. prosince 1993. § 32 Zmírnění některých majetkových a jiných křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů jen na území Slovenské republiky upraví Slovenská národní rada zvláštním zákonem. § 34 Není-li oprávněné osobyoprávněné osoby nebo neuplatní-li žádná z oprávněných osoboprávněných osob nárok na vydání věci ve lhůtě stanovené v § 5 odst. 2, stává se oprávněnou osobouoprávněnou osobou stát, který uplatní toto své právo nejpozději do 18 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při uplatnění nároku státu stanoví zvláštním předpisem příslušné orgány republik. § 35 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. 2) § 23 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. Zákon č. 82/1968 Sb., ve znění zákona č. 70/1970 Sb. 3) Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb. 4) Zákon č. 92/1991 Sb., o převodu majetku státu na jiné osoby. 4a) § 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. 7) § 15 zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 92/1991 Sb.
Zákon č. 92/1991 Sb. Zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991 * ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT A ROZSAH ÚPRAVY (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - PRIVATIZAČNÍ PROJEKTY (§ 5 — § 10a) * ČÁST TŘETÍ - Užití privatizovaného majetku (§ 11 — § 21) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘEVOD MAJETKU S POUŽITÍM INVESTIČNÍCH KUPÓNŮ (§ 22 — § 26c) * ČÁST ŠESTÁ - ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 43 — § 49) Aktuální znění od 1. 1. 2019 (308/2018 Sb.) 92 ZÁKON ze dne 26. února 1991 o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT A ROZSAH ÚPRAVY § 1 (1) Tento zákon upravuje podmínky převodu majetku státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky, státní peněžní ústavy a jiné státní organizace (dále jen „podnik“), jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob, a to na české nebo zahraniční právnické nebo fyzické osoby (dále jen „privatizace“). (2) Tento zákon se použije obdobně na majetek podniků zahraničního obchodu a účelových organizací zahraničního obchodu i na jejich majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob. (3) Podmínky převodu majetku státu stanovené tímto zákonem se nevztahují na majetek, který podle ústavních nebo zvláštních zákonů může být jen ve vlastnictví státu. § 2 Majetkem podniku pro účely tohoto zákona je souhrn věcí a finančních prostředků, ke kterým má podnik právo hospodaření nebo které jsou v jeho vlastnictví, jakož i souhrn práv, jiných majetkových hodnot a závazků podniku. § 3 Majetku, na jehož vydání může vzniknout nárok fyzické osobě podle zvláštních předpisů,2) může být použito podle tohoto zákona pouze v případě, že tyto nároky nebyly uplatněny ve stanovené lhůtě nebo byly zamítnuty. § 4 Majetek nemůže být převáděn podle tohoto zákona ani tehdy, byl-li navržen nebo zařazen k převodu vlastnictví na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,3) dokud není rozhodnuto, že se podle těchto předpisů do seznamu provozních jednotek určených k převodu nezařazuje nebo že byl z tohoto seznamu vyloučen.4) ČÁST DRUHÁ PRIVATIZAČNÍ PROJEKTY § 5 Rozhodnutí o privatizaci a privatizační projekty (1) O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky (dále jen „vláda“). (2) Převod majetku podle tohoto zákona se provádí podle rozhodnutí o privatizaci podniku nebo jeho části, nebo podle rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání jiné právnické osoby (dále jen „rozhodnutí o privatizaci“), vydaného na základě návrhu privatizačního projektu. Privatizační projekt podniku § 6 (1) Privatizační projekt podniku je souhrn ekonomických, technických, majetkových, časových a dalších údajů, který obsahuje a) označení podniku a vymezení majetku určeného k privatizaci podle tohoto projektu (dále jen „privatizovaný majetek“), b) údaje o tom, jakým způsobem stát privatizovaný majetek nabyl, c) vymezení částí majetku nepoužitelných pro podnikatelské účely (např. nedobytné pohledávky, neupotřebitelné základní prostředky a zásoby), d) ocenění privatizovaného majetku, e) způsob převodu privatizovaného majetku včetně vypořádání nároků oprávněných osob, f) při založení obchodní společnosti určení její právní formy, g) při založení akciové společnostiakciové společnosti způsob rozdělení akcií, jejich podíly, popřípadě druhy, jakož i údaje o tom, zda a v jakém rozsahu bude použito investičních kupónů, h) při prodeji jeho způsob, stanovení ceny, platebních a dalších podmínek, i) způsob převodu práv průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví projednaný s Úřadem průmyslového vlastnictví, pokud tato práva jsou majetkem podniku. (2) Privatizační projekt podniku se může týkat části podniku nebo celého podniku anebo majetku několika podniků. § 6a (1) U podniků, na které byly návrhy privatizačních projektů předloženy po 29. únoru 1992, zajistí zakladatel vyhodnocení závazků podniku z hlediska ochrany životního prostředí potvrzené ministerstvem životního prostředí. Toto vyhodnocení předá zakladatel Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) před rozhodnutím o privatizaci. (2) Vyhodnocení podle odstavce 1 zahrnuje a) zhodnocení, ve kterých směrech podnik dodržuje, popřípadě ve kterých nemůže dodržovat platné právní předpisy na ochranu životního prostředí s vyčíslením nákladů, které budou nezbytné k dosažení souladu s těmito předpisy, b) přehled plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů4a) a přehled sankcí za poškozování životního prostředí, uložených podniku podle zákona o životním prostředí a podle jiných zvláštních předpisů, c) vyčíslení škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku.4b) § 7 (1) Za vypracování návrhu privatizačního projektu podniku odpovídá zakladatel, popřípadě zřizovatel (dále jen „zakladatel“), jemuž jsou návrhy privatizačního projektu podniku předkládány. (2) Návrh privatizačního projektu podniku vypracovává zpravidla podnik, jehož se privatizace týká. Vypracovává-li návrh privatizačního projektu podniku zakladatel nebo jiná osoba než podnik, vyžádá si zakladatel k návrhu stanovisko podniku. (3) Zakladatel může podniku uložit vypracování návrhu privatizačního projektu podniku a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu; obdobně může vůči zakladateli postupovat ministerstvo. (4) Lhůty k předkládání návrhů privatizačních projektů stanoví ministerstvo. (5) Vypracovává-li návrh privatizačního projektu jiná osoba než podnik, je podnik povinen neprodleně sdělit písemně této osobě na její žádost údaje podle § 6 odst. 1 písm. a) až d) a i), týkající se privatizovaného majetku. Za splnění této povinnosti podniku odpovídá statutární orgán. Získané údaje lze použít pouze k vypracování privatizačního projektu. Osoba, které byly tyto údaje sděleny, je povinna učinit všechna potřebná opatření, aby je nemohla získat jiná osoba. Povinnost sdělit údaje má podnik pouze po dobu, kdy běží lhůta k předkládání návrhů privatizačních projektů na jeho majetek, po této lhůtě může zakladatel uložit podniku povinnost další součinnosti při poskytování údajů souvisejících s privatizací. § 8 (1) Zakladatel posuzuje všechny předložené návrhy privatizačních projektů a předkládá je se svým stanoviskem ministerstvu ve lhůtě ministerstvem určené. (2) Zakladatel předkládá podle odstavce 1 i návrhy privatizačních projektů podniku, které nedoporučuje uskutečnit, s odůvodněním svého stanoviska. § 9 Privatizační projekt majetkové účasti státu na podnikání (1) Orgán státní správy republiky, který vykonává práva státu týkající se majetkové účasti na podnikání právnických osob, odpovídá za vypracování návrhu privatizačního projektu těchto účastí ve lhůtě stanovené vládou a předkládá je ministerstvu. (2) Privatizační projekt majetkových účastí státu na podnikání (dále jen „privatizační projekt účastí“) obsahuje přiměřeně náležitosti privatizačního projektu podniku. (3) Návrh privatizačního projektu účastí vypracovává zpravidla právnická osoba, jíž se týká. Přiměřeně platí postup uvedený v § 7 a 8. § 10 Rozhodnutí o privatizaci (1) Rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem mimo veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu vydává vláda na návrh ministerstva. Rozhodnutí o privatizaci v dalších věcech si vláda může vyhradit. (2) Rozhodnutí o privatizaci neuvedená v odstavci 1 vydává ministerstvo. (3) Na rozhodování o privatizaci se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení. Toto rozhodnutí nepodléhá přezkoumání soudem. (4) Rozhodování o privatizaci je neveřejné a v jeho rámci se přihlíží ke všem privatizačním projektům předloženým na daný majetek nebo majetkovou účast na podnikání jiné právnické osoby ve stanovené lhůtě. Rozhodnutí o privatizaci musí mít písemnou formu a musí být doručeno zpracovateli privatizačního projektu, který byl tímto rozhodnutím vybrán k realizaci. Zpracovatelé dalších privatizačních projektů, kterých se toto rozhodnutí týká, musí být písemně vyrozuměni o způsobu privatizace a o tom, že jejich privatizační projekt rozhodnutím o privatizaci k realizaci vybrán nebyl. (5) Rozhodnutí o privatizaci se může týkat i části majetku řešeného návrhem privatizačního projektu. (6) Orgán příslušný k rozhodování o privatizaci může rozhodnutím o privatizaci změnit podmínky, rozsah a způsob privatizace obsažený v návrhu privatizačního projektu. (7) Rozhodnutí o privatizaci může orgán příslušný k jeho vydání změnit pouze v případech, kdy po vydání rozhodnutí vyjdou dodatečně najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době vydání rozhodnutí o privatizaci, a měly by na původní rozhodování o privatizaci podstatný vliv. (8) Podle odstavce 7 lze postupovat pouze do převodu privatizovaného majetku na Ministerstvo financí. Je-li metodou privatizace vložení privatizovaného majetku do obchodní společnosti, lze podle odstavce 7 postupovat až do převodu majetkové účasti státu v této obchodní společnosti na jinou osobu. (9) Vláda může na návrh ministerstva prominout nebo změnit podmínku stanovenou v rozhodnutí o privatizaci, které již bylo realizováno, pokud ministerstvo zjistí, že tato podmínka je z důvodů, které nabyvatel privatizovaného majetku nezpůsobil, nesplnitelná a nebo nutnost splnění této podmínky dodatečně odpadla. § 10a (1) Rozhodnutí o privatizaci podniku obsahuje a) identifikaci projektu, b) označení schválené metody privatizace, c) účetní hodnotu majetku jednotlivých samostatně privatizovaných jednotek odpovídající privatizačnímu projektu, který byl tímto rozhodnutím určen k realizaci, d) v případě existence majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely jeho účetní hodnotu po odečtení případných výnosů z jeho realizace a způsob naložení s tímto majetkem, e) případnou skutečnost, že s převodem privatizovaného majetku je spojen vznik nového závazku nabyvatele, s uvedením jeho rozsahu a sankcí za jeho neplnění, f) případnou skutečnost, že v rámci privatizačního projektu jsou bezúplatně převáděny víceúčelové sklady a majetek civilní ochrany, g) případnou skutečnost, že ministerstvo jménem státu uzavře, na základě rozhodnutí vlády, s nabyvatelem smlouvu o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací, h) případné další podmínky realizace privatizačního projektu. (2) Rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem předem určenému nabyvateli obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 a) nabyvatele privatizovaného majetku s uvedením jeho identifikačního čísla osoby nebo rodného čísla, b) způsob stanovení kupní ceny; je-li kupní cena stanovena dohodou, uvede se absolutní částka, c) platební podmínky, včetně jejich zajištění. (3) Rozhodnutí o privatizaci veřejnou soutěží obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 a) podmínky veřejné soutěže a kritéria pro posouzení jejich splnění, b) vymezení okruhu účastníků soutěže. (4) Rozhodnutí o privatizaci vložením privatizovaného majetku do obchodní společnosti s následnou privatizací jejích obchodních podílů anebo akcií a rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 a) způsob privatizace akcií (obchodních podílů) vyjádřený procentními podíly jednotlivých metod privatizace akcií (obchodních podílů), případně procentní podíly prodávané jednotlivým nabyvatelům, c) případnou změnu v návrhu obsazení orgánů obchodní společnosti, d) při prodeji akcií (obchodního podílu) za dohodnutou kupní cenu cenu jedné akcie (obchodního podílu) nebo dohodnutou celkovou cenu. (5) Přílohou privatizačního projektu vybraného rozhodnutím o privatizaci k realizaci je soupis nemovitého majetku podle údajů katastru nemovitostínemovitostí České republiky.4c) (6) V rozhodnutí o privatizaci, kterým se schvaluje privatizační projekt na účast, lze uložit, že oprávněným osobám bude prodán, popř. vydán majetek, na jehož vydání jim vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů2). Toto rozhodnutí zajistí ministerstvo, které v příslušné akciové společnostiakciové společnosti vykonává jménem státu práva akcionáře4d). ČÁST TŘETÍ Užití privatizovaného majetku § 11 (1) V souladu s rozhodnutím o privatizaci podniku zakladatel zruší podnik bez likvidace nebo vyjme část majetku podniku ke dni určenému ministerstvem. (2) Dnem zrušení podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku převede zakladatel majetek zrušeného podniku nebo jeho část na ministerstvo. (3) Před zrušením podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku naloží podnik s majetkem nepoužitelným pro podnikatelské účely [§ 6 odst. 1 písm. c)] podle rozhodnutí o privatizaci, pokud k němu není na základě tohoto rozhodnutí přihlédnuto při stanovení kupní ceny. (4) Zakladatel nevyjme část majetku podniku, kterou tvoří nebo s níž jsou spojena práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví [§ 6 odst. 1 písm. i)]. Tato práva a majetek převede podnik smlouvou na nabyvatele privatizovaného majetku. (5) V souladu s rozhodnutím o privatizaci majetkových účastí na podnikání jiných právnických osob převedou orgány státní správy ke dni určenému v tomto rozhodnutí tyto majetkové účasti na ministerstvo. § 12 (1) Privatizovaný majetek netvoří součást státního rozpočtu a lze jej použít pouze k účelům stanoveným zákonem. (2) Privatizovaný majetek může být použit v souladu s rozhodnutími o privatizaci, zejména k těmto způsobům privatizace a) k založení akciové nebo jiné obchodní společnosti5) a k nakládání majetkovými účastmi na těchto společnostech, b) k prodeji majetku podniku nebo jeho části, c) k převodu privatizovaného majetku na obceobce. (3) Z privatizovaného majetku lze hradit nároky oprávněných osob podle zvláštních předpisů.2) (4) Privatizovaného majetku lze použít k plnění závazků podniků určených k privatizaci. § 14 (1) Privatizaci majetku uskutečňuje ministerstvo prodejem na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo veřejnou dražbou; při veřejné dražbě se postupuje podle zvláštního právního předpisu.5b) Výběr dražebníka provádí ministerstvo. (2) Při vkladu privatizovaného majetku do základního jmění obchodní společnosti postupuje ministerstvo v souladu se zvláštními předpisy5) a s odchylkami stanovenými tímto zákonem. § 15 (1) S vlastnickým právem k privatizovanému majetku přecházejí na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem. (2) Přechod pohledávek se řídí jinak právní úpravou postoupení pohledávky podle zvláštních předpisů.7) (4) Nabyvatel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazku. § 15a (1) Po dobu jednoho roku od uzavření smlouvy o prodeji majetku privatizovaného podniku nebo u vkladu majetku privatizovaného podniku do obchodní společnosti od vzniku této obchodní společnosti může nabyvatel podnikat v rozsahu, ve kterém k tomu byl oprávněn tento podnik. Při prodeji nebo vkladu organizační složky privatizovaného podniku přechází obdobně na nabyvatele oprávnění podnikat v rozsahu činnosti organizační složky. (2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně při prodeji podniku anebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě. § 16 Práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví se převádějí na základě smlouvy uzavřené mezi nabyvatelem a podnikem. § 17 Práva a povinnosti podniku z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká, přecházejí na nabyvatele. To neplatí v případě, kdy je způsobem vypořádání nároku oprávněných osob vydání věci (§ 47). § 18 Je-li privatizován veškerý majetek podniku a nevyplývá-li něco jiného ze smlouvy nebo z právního úkonu, jímž se majetek podniku vkládá do základního jmění obchodní společnosti, přechází na nabyvatele oprávnění užívat obchodní jméno podniku, pokud to není v rozporu se zákonem upravujícím užívání obchodního jména. Tomuto přechodu nebrání změna dodatku obchodního jména, která označuje právní formu podniku. § 19 (1) Ke dni účinnosti smlouvy nebo vkladu je stát, jehož jménem jedná ministerstvo, povinen předat a nabyvatel převzít věci zahrnuté do privatizovaného majetku. O převzetí se sepíše zápis podepsaný oběma stranami. (2) Předáním majetku přechází na nabyvatele nebezpečí škody na těchto věcech. (3) Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu nemovitého majetku do obchodní společnosti dnem vzniku této společnosti nebo ve veřejné dražbě příklepem licitátora, s výjimkou případů upravených zvláštním předpisem.8) Do katastru nemovitostínemovitostí se v těchto případech provádí zápis záznamem.9) (4) Práva třetích osob k majetku, který je předmětem prodeje nebo vkladu podle tohoto zákona, nejsou dotčena, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 7. (5) Vznikne-li při realizaci rozhodnutí o privatizaci podílové spoluvlastnictví, nemůže nabyvatel uplatňovat vůči státu předkupní právo podle zvláštních předpisů.10) (6) Je-li majetek privatizován veřejnou dražbou, platí pro předání a převzetí věcí zahrnutých do privatizovaného majetku, jakož i pro přechod pohledávek a závazků souvisejících s privatizovaným majetkem zvláštní právní předpis.5b) § 20 (1) V zápise o převzetí (§ 19 odst. 1) se uvedou chybějící a vadné věci. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, za chybějící se považují věci, které nebyly předány nabyvateli, ačkoliv podle účetnictví mají být součástí předávaného majetku. Při posuzování vadnosti věcí se přihlédne k jejich schopnosti sloužit provozu podniku a k době jejich používání podle účetních záznamů. (2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak nebo nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je nabyvatel oprávněn požadovat přiměřenou slevu za věci zahrnuté do zápisu o převzetí, pokud mají vady nebo mu nebyly vydány. (3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak, může nabyvatel uplatnit nárok na slevu ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachyceny v účetnictví. § 21 Při předávání věcí a sepisování zápisů o převzetí vystupují za stát osoby oprávněné ke dni zrušení podniku nebo vynětí části majetku podniku jednat jménem podniku, pokud ministerstvo nerozhodne jinak. Za tuto činnost jsou tyto osoby odpovědny ministerstvu. ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD MAJETKU S POUŽITÍM INVESTIČNÍCH KUPÓNŮ § 22 (1) Převod majetkových účastí na jiné osoby lze uskutečnit za investiční kupóny (dále jen „kupón“). (2) Kupón je pro účely tohoto zákona cenný papírcenný papír na jméno, který opravňuje ke koupi akcií určených k prodeji za kupóny. (3) Dnem vydání investičního kupónu je den, kterým je kupónová knížka ve prospěch majitele zaregistrována ve lhůtě stanovené ministerstvem financí u číslované soustavy zvláštních pracovišť (dále jen „registrační místo“). Registrační místa zřizuje a jejich seznam zveřejňuje ministerstvo financí. Registrace provedená mimo toto období, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak, je neplatná. (4) V případě přechodného nedostatku kupónových knížek vydá ministerstvo financí náhradní registrační karty. K uplatnění nároku podle § 24 odst. 2 se ve lhůtě stanovené ministerstvem financí nahradí náhradní registrační karta zaregistrováním kupónové knížky. (5) Při registraci kupónové knížky se občan může dát zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. (6) S výjimkou použití kupónu podle § 24 odst. 3 písm. c) je kupón nepřevoditelný a práva s ním spojená přecházejí pouze na dědice. Kupón nelze umořit. § 23 (1) Náležitostmi kupónových knížek jsou zejména a) jméno, rodné číslo a místo trvalého pobytu občana, b) označení orgánu, který kupón vydal, c) nabývací cena, d) doba platnosti, e) datum vydání. (2) Vydavatelem kupónů je ministerstvo financí. (3) Čistý výnos z prodeje kupónů se převede na Fond. § 23a (1) Kupóny jsou platné deset měsíců od data jejich emise. Tuto lhůtu může ministerstvo financí prodloužit. (2) Datum emise kupónů stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem. § 24 (1) Právo na nabytí kupónu má každý občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který nejpozději v posledním dni lhůty stanovené ministerstvem financí pro zaregistrování kupónové knížky dovrší osmnáctý rok svého věku. (2) Celkový rozsah uspokojených objednávek akcií pro jednoho majitele kupónu a jednu privatizační vlnu činí nejvýše 1000 investičních bodů. (3) Každý majitel kupónu příslušné emise je oprávněn použít investiční body v příslušné privatizační vlně a) na koupi akcií kterékoliv akciové společnostiakciové společnosti, jejímž akcionářem je Fond, zařazené pro tento účel do seznamu akcií akciových společnostíakciových společností (§ 24c odst. 2), b) k získání účasti na investičních fondech,10a) zařazených pro tento účel do seznamu ministerstva financí, nebo k získání podílu na majetku podílových fondů10a) zřízených pro příslušnou privatizační vlnu investičními společnostmi (dále jen „podílové fondy“), zařazených pro tento účel do seznamu ministerstva financí. (4) Způsoby použití investičních bodů uvedené v odstavci 3 lze uplatnit souběžně. (5) Způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. b) lze investiční body použít pouze v časovém období před zahájením privatizační vlny, které stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem (dále jen „předkolo“). (6) Pokud se podílové fondy podle odstavce 3 písm. b) zřizují jako fondy otevřené,10a) může podílník uplatnit právo na zpětný prodej podílového listu nejdříve po uplynutí jednoho roku od předání akciíakcií nakoupených za investiční body podílovému fondu. § 24a (1) Předkolo netvoří součást privatizační vlny. Nelze jej zahájit, dokud nebude zveřejněn seznam investičních a podílových fondů, kterým je možné předávat investiční body pro objednání akcií za kupóny. Předkolo nelze ukončit před zveřejněním seznamu podle § 24c odst. 2. (2) Do seznamu podle § 24 odst. 3 písm. c) zapíše ministerstvo financí investiční fond, který předloží doklad, že je zapsán v obchodním rejstříku. Podílový fond předloží kromě dokladu o zápisu investiční společnosti, jíž je zřízen, v obchodním rejstříku, též doklad o identifikačním číslu osoby poskytnutém správcem základního registru osob10b). (3) Registrační místo a lhůtu k zaregistrování investičnímu a podílovému fondu určí ministerstvo financí. § 24b Ministerstvo financí vede centrální evidenci kupónů, provádí na požádání změnu registračního místa, určuje pracoviště pro objednání akcií (dále jen „podatelna“), vede centrální evidenci objednávek akcií a určuje dobu, po kterou zůstává u podatelny příslušný díl kupónového listu, na němž je provedeno objednání akcií. § 24c (1) Nejpozději při zahájení období vymezeného pro zaregistrování kupónových knížek ministerstvo vypracuje a zveřejní pro každou privatizační vlnu předběžný seznam podniků a majetkových účastí států určených k privatizaci s použitím investičních kupónů. (2) Ministerstvo financí zveřejní základní informace o akciových společnostechakciových společnostech, jejichž akcie budou v příslušné privatizační vlně nabízeny za investiční kupóny (dále jen „seznam akcií“). Seznam akcií vychází ze seznamu podle odstavce 1 a ministerstvo financí jej může před jeho zveřejněním přiměřeně upravit na základě zjištění skutečného počtu zaregistrovaných kupónových knížek nebo z jiných vážných důvodů. Seznam akcií ministerstvo financí zveřejní před zahájením příslušné privatizační vlny. Aktualizaci seznamu akcií z hlediska nabídky zveřejní ministerstvo financí po ukončení každého kola příslušné privatizační vlny. (3) Zveřejňované informace mají orientační charakter a nelze je považovat za návrh smlouvy podle právních předpisů. § 25 (1) Privatizační vlna je časové období, jehož začátek a konec určí ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem a během něhož mohou majitelé investičních kupónů uplatnit svůj nárok na akcie určené k prodeji za kupóny. (2) Privatizační vlna se člení na privatizační kola. (3) Počátek a konec privatizačních kol, nabídku akcií, kursy akcií, jejich zveřejnění, začátek a konec objednávkového období privatizačního kola určí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem. § 26 (1) Ministerstvo financí rozhoduje v případě pochybnosti, a) zda je provedená registrace platná a která z více registrací ve prospěch jednoho majitele kupónu je první, b) zda je objednání akcií nebo předání investičních bodů investičnímu nebo podílovému fondu provedeno způsobem stanoveným tímto zákonem nebo zvláštním předpisem. (2) Ministerstvo financí je oprávněno uvést do souladu obsah objednávek akcií s nárokem majitele investičního kupónu, pokud byl objednávkami překročen nárok majitele investičního kupónu podle § 24 odst. 2. Přitom ministerstvo financí vždy dá přednost dříve podané objednávce před objednávkou akcií podanou později. Při časově shodných objednávkách akcií rozhodne ministerstvo financí o platnosti konkrétní objednávky. § 26a (1) Investiční fondy za investiční body převzaté od majitele investičního kupónu nakoupí akcie s tím, že tyto akcie spolu s ostatními takto nakoupenými akciemi budou použity ke zvýšení základního jmění investičního fondu. Investiční fond vydá majitelům kupónů, kteří mu předali investiční body, své akcie v celkové hodnotě odpovídající takto zvýšenému základnímu jmění. Každý z těchto majitelů má nárok na akcie investičního fondu ve jmenovité hodnotě, která odpovídá poměru počtu jím předaných investičních bodů k celkovému počtu investičních bodů předaných tomuto fondu. Způsob ocenění akcií nakoupených za investiční body určí ministerstvo financí zvláštním předpisem. (2) Předáním a převzetím investičních bodů vzniká mezi majitelem kupónu a investičním fondem smluvní vztah, jehož obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti uvedené v odstavci 1. (3) Podílové fondy za investiční body převzaté od majitelů investičních kupónů nakoupí akcie, které jsou společným majetkem majitelů kupónů. Způsob ocenění akcií nakoupených za investiční body určí ministerstvo financí zvláštním předpisem. Podílový fond vydá majitelům kupónů, kteří mu předali investiční body, podílové listy v celkové jmenovité hodnotě odpovídající hodnotě společného majetku. Každý z těchto majitelů má nárok na podílové listy ve jmenovité hodnotě, která odpovídá poměru počtu jím předaných investičních bodů k celkovému počtu investičních bodů předaných tomuto fondu. Ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně. (4) Smlouvou o převodu cenného papírucenného papíru10c) je předání investičních bodů investičnímu nebo podílovému fondu způsobem stanoveným zvláštním předpisem. § 26b (1) Ministerstvo financí stanoví na základě výsledků centrálního hodnocení objednávek, které z objednávek podaných v rámci jednoho privatizačního kola uspokojit lze a které uspokojit nelze. (2) Uspokojeny budou všechny objednávky akcií, jestliže v příslušném privatizačním kole souhrnná poptávka po těchto akciích nepřevýšila jejich souhrnnou nabídku. (3) Neuspokojeny budou v příslušném privatizačním kole objednávky akcií, jestliže souhrnná poptávka po těchto akciích převýšila jejich souhrnnou nabídku o více než 25 %. (4) Pokud v příslušném privatizačním kole souhrnná poptávka po akciích převýšila jejich souhrnnou nabídku, avšak ne více než o 25 %, ministerstvo financí může stanovit, že objednávky uplatněné investičními a podílovými fondy budou uspokojeny částečně, a to poměrně k rozsahu objednávek uplatněných jednotlivými investičními a podílovými fondy. Investiční body odpovídající tomuto snížení může investiční nebo podílový fond použít v dalších privatizačních kolech. (5) Pokud nelze objednávky akcií uspokojit podle odstavců 2 a 4, ministerstvo financí stanoví, že žádná z takových objednávek nebude uspokojena, a tyto akcie, nejde-li o poslední privatizační kolo, nabídne znovu v následujícím privatizačním kole. (6) Investiční body z objednávek neuspokojených v příslušném privatizačním kole se považují za nepoužité, nejde-li o poslední privatizační kolo. § 26c (1) V poslední fázi každého privatizačního kola ministerstvo financí zajistí, aby registrační místo mělo úplné informace o počtu akcií, které v tomto privatizačním kole objednali majitelé investičních kupónů zaregistrovaní u tohoto registračního místa. (2) V poslední fázi každého privatizačního kola ministerstvo financí zveřejní, v případě kterých akcií mohly být objednávky v rámci tohoto kola uspokojeny a v případě kterých akcií uspokojeny být nemohly. (3) V závislosti na vývoji nabídky a poptávky po akciích jednotlivých akciových společnostíakciových společností nebo na základě jiných závažných skutečností může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem rozhodnout o ukončení prodeje nebo o snížení nabídky těchto akcií v rámci příslušného privatizačního kola. Toto rozhodnutí ministerstvo financí zveřejní. (4) Ministerstvo financí do jednoho měsíce od ukončení privatizační vlny písemně oznámí každému majiteli investičního kupónu, které jeho objednávky podané v průběhu celé privatizační vlny byly uspokojeny. Zároveň v této zprávě oznámí, v jaké lhůtě a jakým způsobem jim budou akcie předány. (5) Investiční fond je povinen do jednoho měsíce od předání akcií podle odstavce 4 písemně oznámit majitelům investičních kupónů, kteří jej v předkole pověřili objednáním akcií, počet a jmenovitou hodnotu svých akcií, na které mají majitelé kupónů nárok. Zároveň jim oznámí, v jaké lhůtě a jakým způsobem jim budou akcie vydány. (6) Ustanovení odstavce 5 platí přiměřeně pro podílové fondy. (7) Ministerstvo financí je oprávněno přiměřeně postupovat podle odstavce 4, byl-li v průběhu privatizační vlny ukončen prodej akcií jednotlivé akciové společnostiakciové společnosti. ČÁST ŠESTÁ ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 43 Ustanovení tohoto zákona, která se týkají ústředních orgánů státní správy, se týkají obdobně i České národní banky. § 44 Ocenění majetku podniku, obsažené v privatizačním projektu vybraném rozhodnutím o privatizaci k realizaci, nahrazuje ocenění nepeněžního vkladu do základního jmění akciové společnostiakciové společnosti doložené odborným odhadem a vyžadované podle zvláštních předpisů.11) § 45 (1) S majetkem státu a majetkovými účastmi státu na podnikání právnických osob, vybranými k privatizaci, se nakládá pouze podle tohoto zákona. Pokud byl na takový majetek předložen privatizační projekt, nelze k němu zřídit zástavní právo. (2) K majetku a majetkovým účastem na podnikání jiných právnických osob převáděným podle tohoto zákona nelze uplatnit sjednané právo přednostní koupě. (3) Podniky mohou uzavírat nájemní smlouvy a jiné smlouvy o užívání majetku uvedeného v § 1 jinými osobami jen na dobu do dne zrušení podniku bez likvidace nebo vynětí části majetku podniku podle § 11 odst. 1. Pokud by uvedené smlouvy byly uzavřeny na dobu delší, zaniká právo užívat majetek dnem zrušení podniku bez likvidace nebo dnem vynětí části majetku podniku; to neplatí, jde-li o smlouvy o nájmu nebytového prostoru, na jejichž uzavření vzniklo právo podle zvláštního předpisu,13) a o smlouvy o nájmu bytů. K tomuto dni zaniká i právo užívat majetek vzniklé ze smluv uzavřených před 28. únorem 1992. (4) Podniky nemohou jako pronajimatelé uzavírat smlouvy o koupi najaté věci podle zvláštních předpisů.14) Práva z uvedených smluv uzavřených před dnem účinnosti tohoto zákona zanikají dnem zrušení podniku bez likvidace či vynětí části majetku podniku. Ustanovení § 496 obchodního zákoníku nelze u těchto smluv použít. § 47 (1) V případě, že k odnětí vlastnického práva k privatizovanému majetku nebo jeho části došlo způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, vzniká osobám oprávněným podle uvedeného zákona nárok, jehož způsob vypořádání stanoví rozhodnutí o privatizaci týkající se tohoto majetku; o schváleném způsobu a rozsahu vypořádání je orgán příslušný k rozhodování o privatizaci povinen bez zbytečného odkladu po vydání rozhodnutí o privatizaci písemně vyrozumět oprávněnou osobu, která uplatnila svůj nárok podle odstavce 2. (2) Svůj nárok je oprávněná osoba povinna uplatnit u orgánu příslušného podle § 10 odst. 1 ke schválení privatizačního projektu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak nárok zaniká; tomuto orgánu oprávněná osoba zároveň sdělí, který podnik věc drží. Fond je povinen nárok podle odstavce 1 vypořádat nejpozději do jednoho roku od vydání rozhodnutí o privatizaci. Po dobu soudního řízení týkajícího se nároku podle odstavce 1 tato lhůta neběží. (3) Na stanovení rozsahu, způsobu uplatnění a vypořádání nároku podle odstavců 1 a 2 se jinak použijí přiměřeně ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Jestliže oprávněná osoba nesouhlasí s oceněním svého nároku v rozhodnutí o privatizaci, nebo byl-li její nárok zamítnut, může se domáhat svého nároku u soudu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla o způsobu vypořádání svého nároku vyrozuměna. (4) Pokud nelze nárok oprávněných osob vypořádat postupem uvedeným v odstavcích 1 až 3, protože příslušné rozhodnutí o privatizaci majetku uvedeného v odstavce 1 nebylo vydáno do 31. prosince 1994, použijí se na vypořádání nároku ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 30. června 1995; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit svůj nárok u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1995. (5) Obdobně jako v odstavcích 1, 2, 3 a 4 budou restituční nároky podle odstavce 1 vypořádány i v privatizačních projektech účasti za použití § 10a odst. 6. § 47a V případě, že k majetku odňatému způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nemá právo hospodaření, popřípadě vlastnické právo právnická osoba uvedená v § 1 tohoto zákona, vztahuje se na zmírnění těchto majetkových křivd zákon č. 87/1991 Sb. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 31. července 1992; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1992. § 47b (1) Při likvidaci organizací uvedených v § 1 zpeněží likvidátor majetek veřejnou dražbou.5b) Jiným způsobem může likvidátor postupovat jenom se souhlasem ministerstva. (2) Výběr dražebníka provádí likvidátor. § 47c O vstupu podniku hospodařícího s majetkem, na který byl předložen privatizační projekt, do likvidace může zakladatel rozhodnout pouze se souhlasem ministerstva. § 48 Zrušují se: 1. § 28 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, 2. zákonné opatření č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku. § 49 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1b) Národní rada Slovenské republiky podle čl. 154 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky č. 460/1992 Sb. 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb. 4) Zákon ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona ČNR č. 438/1991 Sb., zákona ČNR č. 282/1992 Sb., zákona ČNR č. 473/1992 Sb. a zákona č. 170/1993 Sb. 4a) § 31 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 4b) Např. § 8 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb. 4c) § 5 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). 4d) § 187 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona ČNR č. 591/1992 Sb. 5) Zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5b) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. 5c) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 5d) § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 8 odst. 4 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. 9) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 10) § 140 občanského zákoníku. 10a) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb. 10b) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 10c) § 13 a 19 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 163 odst. 1 písm. e) obchodního zákoníku. 13) § 15 zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 489 až 496 obchodního zákoníku.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 93/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 93/1991 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991 * § 1 - Názov „Slovenská vysoká škola technická v Bratislave“ sa mení a znie „Slovenská technická univerzita v Bratislave“. * § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991. Aktuální znění od 1. 4. 1991 93 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 13. februára 1991 o zmene názvu Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Názov „Slovenská vysoká škola technická v Bratislave“ sa mení a znie „Slovenská technická univerzita v Bratislave“. § 2 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 94/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 94/1991 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Vysokej školy technickej v Košiciach Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991 * § 1 - Názov „Vysoká škola technická v Košiciach“ sa mení a znie „Technická univerzita v Košiciach“. * § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991. Aktuální znění od 1. 4. 1991 94 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 13. februára 1991 o zmene názvu Vysokej školy technickej v Košiciach Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Názov „Vysoká škola technická v Košiciach“ sa mení a znie „Technická univerzita v Košiciach“. § 2 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom fonde kultúry Pro Slovakia Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991 * § 1 - (1) Zriaďuje sa štátny fond kultúry Pro Slovakia1) (ďalej len „fond Pro Slovakia“) ako účelový fond určený na podporu rozvoja kultúry a na správu prostriedkov na to určených. * § 2 - Správa fondu * § 3 - Tvorba fondu * § 4 - Použitie prostriedkov fondu * § 5 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991. Aktuální znění od 11. 12. 1992 (562/1992 Sb.) 95 ZÁKON Slovenskej národnej rady zo 14. februára 1991 o štátnom fonde kultúry Pro Slovakia Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 (1) Zriaďuje sa štátny fond kultúry Pro Slovakia1) (ďalej len „fond Pro Slovakia“) ako účelový fond určený na podporu rozvoja kultúry a na správu prostriedkov na to určených. (2) Účelom fondu je podnecovať a podporovať kultúrne aktivity, programy, a iniciatívy celospoločenského významu v Slovenskej republike v rámci celonárodnom i miestnom. § 2 Správa fondu (1) Správu fondu vykonáva Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“). (2) Poradným orgánom ministra kultúry Slovenskej republiky (ďalej len „minister kultúry“) pre tvorbu a užívanie fondu je ním zriadená Rada fondu (ďalej len „rada“). (3) Členov rady vymenúva a odvoláva v zmysle štatútu minister kultúry na návrh tvorcov a šíriteľov kultúry, ako aj zo zástupcov mimorezortných a mimoodvetvových orgánov a organizácií. (4) Členstvo a funkcia v rade sú čestné. (5) Rokovanie rady upravuje rokovací poriadok, ktorý vydá minister kultúry. § 3 Tvorba fondu Fond sa tvorí z týchto zdrojov: a) dary a iné príspevky od tuzemských a zahraničných právnických a fyzických osôb, b) výnosy z prostriedkov fondu, c) výnosy z cenných papierov nadobudnutých od iných subjektov, d) výnosy lotérií2) prevádzkovaných orgánom, ktorý vykonáva správu fondu (§ 2 ods. 1), e) 50 % z podielu na úsporách výdavkov rozpočtových organizácií a 50 % z podielu na zlepšenom výsledku hospodárenia príspevkových organizácií v odvetví kultúry, f) dotácia vo výške 0,5 % rozpočtu Slovenskej republiky, g) iné zdroje, ak to ustanovujú osobitné predpisy. § 4 Použitie prostriedkov fondu (1) Výdavky fondu sa uhrádzajú do výšky a na účely podľa schváleného rozpočtu fondu a prostriedkov fondu. (2) Prostriedky fondu sa podľa schváleného rozpočtu a použiteľných prostriedkov používajú na a) obnovu a spoločenské využitie kultúrnych pamiatok, historických knižničných fondov, archívov a iných kultúrnych hodnôt, predovšetkým celonárodného a regionálneho významu, b) podporu vybraných projektov výstavby materiálno-technickej základne (nových objektov a osobitne náročných projektov modernizácie), c) podporu umeleckých hodnôt celospoločenského kultúrneho významu tvorených, šírených a uchovávaných profesionálnymi inštitúciami, združeniami i jednotlivcami, d) podporu miestnych kultúrno-osvetových aktivít prostredníctvom rozpočtov obcíobcí alebo ich mimorozpočtových fondov kultúry, e) podporu vybraných programov šírenia kultúry v zahraničí a zo zahraničnej kultúry v Slovenskej republike, f) úhradu výdavkov spojených s obstarávaním cenných papierov iných emitentov a s prevádzkovaním lotérií, g) poskytovanie garancií na úvery pre právnické a fyzické osoby na účely podnikania najmä v oblasti rozširovania kultúry a umenia, h) ďalšie účely v súlade s poslaním fondu. (3) Prostriedky fondu poskytované podľa ustanovení odseku 2 písm. a) až e) majú formu účelovej dotácie, ktorá je každoročne zúčtovaná s rozpočtom fondu. (4) O dotáciu z fondu sa môže uchádzať právnická a fyzická osoba. Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. a) sa môžu použiť len na účel podľa vôle darcu. (5) Dotáciu zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky nemožno použiť na výdavky podľa odseku 2 písm. f). (6) O použití prostriedkov fondu rozhoduje minister kultúry po prerokovaní jednotlivých návrhov v rade. (7) Prostriedky fondu sa vedú na osobitnom účte v peňažnom ústave. (8) Činnosť fondu podrobnejšie upravuje štatút fondu.2) (9) Ten, komu bola poskytnutá dotácia z fondu Pro Slovakia, vyznačí to vhodným spôsobom na realizovanej kultúrnej komodite alebo podujatí tak, že pri čiastočnom prispení uvedie „S finančným prispením fondu kultúry Pro Slovakia“ a pri plnom prispení uvedie "Financované fondom kultúry Pro Slovakia“. (10) Vzťah ministerstva k Ministerstvu financií Slovenskej republiky pri správe fondu upravujú osobitné predpisy.3) § 5 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) § 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách. 2) § 4 ods. 1 zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách. 3) § 23 ods. 2 zákona SNR č. 592/1990 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1991 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o verejných kultúrnych podujatiach Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991 * § 1 - (1) Verejnými kultúrnymi podujatiami (ďalej len „podujatie“) sa podľa tohto zákona rozumejú verejnosti prístupné * § 2 - Usporiadateľmi podujatí môžu byť právnické alebo fyzické osoby. * § 3 - (1) Usporiadateľ je povinný písomne oznámiť zámer usporiadať podujatie obci, na území ktorej sa má podujatie konať. Ak sa má podujatie konať na území niekoľkých obcí, treba jeho konanie oznámiť každej z nich. * § 4 - (1) Ak sa má konať podujatie mimo priestorov alebo priestranstiev, ktoré sa na takýto účel obvykle používajú, obec môže navrhnúť usporiadateľovi iné miesto na jeho konanie, než sa uvádza v oznámení. * § 5 - Usporiadateľ zodpovedá za utvorenie vhodných podmienok na uskutočnenie podujatia, za zachovanie poriadku počas jeho priebehu, za dodržiavanie príslušných autorskoprávnych, daňových, zdravotno-hygienických, požiarnych, bezpečnostných a iných právnych predpi * § 6 - (1) Obec je oprávnená dozerať, či sa podujatie koná v súlade s oznámením podľa § 3. * § 7 - Usporiadateľovi, ktorý je právnickou osobou, môže obec za nesplnenie oznamovacej povinnosti podľa tohto zákona, za usporiadanie podujatia, ktoré bolo zakázané, ako aj za porušenie iných povinností usporiadateľa uložiť pokutu do 10 000 Kčs. * § 8 - (1) Ustanovenia tohto zákona sa nevzťahujú na podujatia, ktoré sa konajú v priestoroch ozbrojených síl a ozbrojených zborov. * § 9 - Zrušujú sa: * § 10 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991. Aktuální znění od 1. 4. 1991 96 ZÁKON Slovenskej národnej rady zo 14. februára 1991 o verejných kultúrnych podujatiach Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 (1) Verejnými kultúrnymi podujatiami (ďalej len „podujatie“) sa podľa tohto zákona rozumejú verejnosti prístupné a) divadelné, filmové a iné audiovizuálne predstavenia, b) koncerty, hudobné a tanečné produkcie, c) výstavy diel výtvarných umení, diel úžitkového umenia a prác ľudovej výtvarnej tvorivosti, d) festivaly a prehliadky v oblasti kultúry a umenia, e) tanečné zábavy a iné akcie v oblasti spoločenskej zábavy. (2) Pre účely tohto zákona sa za podujatia považujú aj verejnosti prístupné artistické produkcie, cirkusové a varietné predstavenia. (3) Podujatie sa považuje za verejnosti prístupné, ak sa koná pre individuálne neurčených návštevníkov. § 2 Usporiadateľmi podujatí môžu byť právnické alebo fyzické osoby. § 3 (1) Usporiadateľ je povinný písomne oznámiť zámer usporiadať podujatie obciobci, na území ktorej sa má podujatie konať. Ak sa má podujatie konať na území niekoľkých obcíobcí, treba jeho konanie oznámiť každej z nich. (2) V oznámení treba uviesť označenie a adresu usporiadateľa, názov a obsahové zameranie podujatia, miesto a čas jeho konania. V jednom oznámení možno uviesť aj viac podujatí. (3) Oznámenie určené obciobci treba podať na obecnom úrade najneskôr 7 dní pred konaním podujatia. V odôvodnenom prípade možno oznámenie prijať aj v kratšej lehote. Zmeny v údajoch uvedených v oznámení je usporiadateľ povinný oznámiť bezodkladne. (4) Usporiadatelia, pre ktorých usporadúvanie podujatí vyplýva z ich poslania, predmetu činnosti alebo z podnikania povoleného podľa osobitných predpisov,1) sa môžu dohodnúť s obcou na obojstranne výhodnejšom spôsobe oznamovania podujatí. § 4 (1) Ak sa má konať podujatie mimo priestorov alebo priestranstiev, ktoré sa na takýto účel obvykle používajú, obecobec môže navrhnúť usporiadateľovi iné miesto na jeho konanie, než sa uvádza v oznámení. (2) ObecObec môže zakázať podujatie, ktoré sa má konať na mieste, kde by jeho účastníkom hrozilo závažné nebezpečenstvo pre ich zdravie alebo kde by konanie podujatia obmedzovalo verejnú dopravu alebo zásobovanie obyvateľstva. (3) Na rozhodovanie podľa odseku 2 sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.2) Opravný prostriedok proti zákazu podujatia nemá odkladný účinok. § 5 Usporiadateľ zodpovedá za utvorenie vhodných podmienok na uskutočnenie podujatia, za zachovanie poriadku počas jeho priebehu, za dodržiavanie príslušných autorskoprávnych, daňových, zdravotno-hygienických, požiarnych, bezpečnostných a iných právnych predpisov3) a za umožnenie výkonu dozoru na to oprávneným orgánom. § 6 (1) ObecObec je oprávnená dozerať, či sa podujatie koná v súlade s oznámením podľa § 3. (2) Osoba, ktorú obecobec výkonom dozoru písomne poverila (ďalej len „dozorný orgán“), upozorní usporiadateľa na zistené nedostatky a upovedomí ho o tom, aké následky podľa tohto zákona môže mať ich neodstránenie. Ak sa na podujatí porušujú ľudské práva a slobody, dozorný orgán podujatie zakáže, resp. ho preruší. Podujatie možno zakázať aj z toho dôvodu, že sa jeho konanie neoznámilo obciobci alebo by bolo v rozpore s týmto zákonom. (3) Dozorný orgán oznámi rozhodnutie2) o zákaze podujatia alebo o jeho prerušení usporiadateľovi ústnym vyhlásením. Písomné vyhotovenie tohto rozhodnutia treba doručiť usporiadateľovi do troch dní. Opravný prostriedok proti rozhodnutiu o zákaze alebo prerušení podujatia nemá odkladný účinok. § 7 Usporiadateľovi, ktorý je právnickou osobou, môže obecobec za nesplnenie oznamovacej povinnosti podľa tohto zákona, za usporiadanie podujatia, ktoré bolo zakázané, ako aj za porušenie iných povinností usporiadateľa uložiť pokutu do 10 000 Kčs. § 8 (1) Ustanovenia tohto zákona sa nevzťahujú na podujatia, ktoré sa konajú v priestoroch ozbrojených síl a ozbrojených zborov. (2) Ustanovenie § 3 sa nevzťahuje na produkcie bez vstupného na verejných priestranstvách, ktoré na tento účel určila obecobec. § 9 Zrušujú sa: 1. zákon č. 81/1957 Zb. o koncertnej a inej hudobnej činnosti, 2. zákon č. 82/1957 Zb. o estrádach, artistických produkciách a ľudovej zábave, 3. § 1 až 4, § 6 ods. 2, § 7 ods. 2, § 8 ods. 2, § 9 až 11, § 13, § 14 ods. 3, § 16 a § 17 zákona č. 52/1959 Zb. o osvetovej činnosti (osvetový zákon), 4. § 1 ods. 1, § 6, § 10, § 12, § 14, § 16, § 18 až 27, § 29, § 32 ods. 2, § 33 až 37, § 38 ods. 1 písm. b), c) a e) zákona Slovenskej národnej rady č. 36/1978 Zb. o divadelnej činnosti (divadelný zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 115/1989 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 36/1978 Zb. o divadelnej činnosti (divadelný zákon), 5. položky 18 až 24 prílohy B zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, 6. § 1 až 9 vyhlášky Ministerstva školstva a kultúry č. 99/1958 Ú. v. o povoľovaní verejných koncertných a iných hudobných produkcií, verejných produkcií estrádnych a artistických, podnikov ľudovej zábavy, niektorých divadelných predstavení, výstav, prednášok a filmových predstavení a o výhradnom oprávnení ochranných organizácií autorských, 7. § 12 až 16 vyhlášky Ministerstva školstva a kultúry č. 149/1961 Zb. o nákupe, zadávaní a predaji diel výtvarných umení a o niektorých iných opatreniach v odbore výtvarných umení, 8. § 15 a § 19 až 34 vyhlášky Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1978 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustnovenia divadelného zákona v znení vyhlášky Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 149/1989 Zb. o zmene a doplnení vyhlášky Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1978 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia divadelného zákona. § 10 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991. F. Mikloško v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov. Zákon SNR č. 130/1990 Zb. o niektorých opatreniach súvisiacich s vydaním zákona o súkromnom podnikaní občanov. 2) Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 3) Napr. zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody, zákon č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb. (úplné znenie vyhlásené pod č. 247/1990 Zb.), zákon č. 36/1965 Zb. o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti v znení zákona č. 180/1968 Zb., zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu, vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 111/1975 Zb. o evidencii a registrácii pracovných úrazov a o hlásení prevádzkových nehôd (havárií) a porúch technických zariadení v znení vyhlášky č. 483/1990 Zb., vyhláška Ministerstva zdravotníctva SSR č. 14/1977 Zb. o ochrane zdravia pred nepriaznivými účinkami hluku a vibrácií, zákon SNR č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona SNR č. 525/1990 Zb., zákon SNR č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami, vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí SSR č. 190/1989 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.
Zákon České národní rady č. 97/1991 Sb.
Zákon České národní rady č. 97/1991 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. Vyhlášeno 25. 3. 1991, datum účinnosti 25. 3. 1991, částka 21/1991 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 25. 3. 1991 97 ZÁKON České národní rady ze dne 28. února 1991, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 29 se doplňuje bod 5, který zní: „5. vyšetřovací komise České národní rady“. 2. Za § 55 se vkládá § 55a, který zní: „§ 55a Vyšetřovací komise (1) Česká národní rada může zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti České národní rady, vyšetřovací komise. Členy komise mohou být jen poslanci České národní rady. (2) Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. Pokud jde o povinnost svědčit, o předvolání a předvedení, zákaz výslechu, právo odepřít výpověď a o nároku na svědečné, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu.1) (3) Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce nebo tlumočníka. Pokud jde o přibrání znalce nebo tlumočníka a jejich práva a povinnosti, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu.1) (4) Zápis o výslechu svědka nebo znalce pořizuje člen vyšetřovací komise nebo pracovník Kanceláře České národní rady, kterého komise pověří. (5) Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak. K platnosti usnesení komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. (6) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní zasedání vyšetřovací komise, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce. (7) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní zasedání vyšetřovací komise, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze při zasedání České národní rady jejím usnesením. (8) Při volbě vyšetřovací komise je třeba dbát, aby v komisi byly zastoupeny všechny politické strany a politická hnutí podle principu poměrného zastoupení. (9) Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání a k zaujetí stanoviska České národní radě. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Burešová v. r. Pithart v. r. 1) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.