law_id
stringlengths 19
56
| law_text
stringlengths 432
1.27M
|
|---|---|
Zákon Slovenskej národnej rady č. 127/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 127/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 26/1991
* § 1 - Tento zákon upravuje pôsobnosť Ministerstva financií Slovenskej republiky a orgánov miestnej štátnej správy1) na území Slovenskej republiky v oblasti cien.
* § 2 - (1) Pôsobnosť Slovenskej republiky v oblasti cien zabezpečuje, pokiaľ tento zákon a osobitné predpisy neustanovujú inak, Ministerstvo financií Slovenskej republiky.
* § 3 - Orgánmi miestnej štátnej správy, ktoré zabezpečujú štátnu správu v oblasti cien, sú okresné a obvodné úrady. Plnia nasledovné úlohy:
* § 4 - Pokuty uložené za porušenie cenových predpisov,4) ako i neoprávnený majetkový prospech5) získaný v súvislosti s porušením cenových predpisov sú príjmom rozpočtu určeného osobitným predpisom.6)
* § 5 - Zrušuje se zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1973 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti cien v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 47/1983 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. v úplnom znení zákona
* § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 6. 1992 (311/1992 Sb.)
127
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. marca 1991
o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Tento zákon upravuje pôsobnosť Ministerstva financií Slovenskej republiky a orgánov miestnej štátnej správy1) na území Slovenskej republiky v oblasti cien.
§ 2
(1)
Pôsobnosť Slovenskej republiky v oblasti cien zabezpečuje, pokiaľ tento zákon a osobitné predpisy neustanovujú inak, Ministerstvo financií Slovenskej republiky.
(2)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky plní najmä tieto úlohy:
a)
podieľa sa na tvorbe koncepcie cenovej politiky Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, príprave zákonných úprav a uplatňovaní cenového moratória;
b)
vydáva všeobecne záväzné právne predpisy a podieľa sa na vydávaní predpisov, ktoré Federálne ministerstvo financií, Ministerstvo financií Českej republiky a Ministerstvo financií Slovenskej republiky vydávajú spoločne;2)
c)
podieľa sa na zaraďovaní výrobkov, výkonov, prác a služieb (ďalej len „tovary“) celoštátneho významu do zoznamu tovarov s regulovanými cenami platného na celom území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky3) a na určení spôsobu regulácie týchto cien;
d)
určuje tovary, okrem tovarov uvedených v písmene c), ktoré sa zaraďujú alebo vyraďujú zo zoznamu tovarov s regulovanými cenami, a vedie tento zoznam;3)
e)
určuje a mení úradne stanovené ceny tovarov a podmienky vecného a časového usmerňovania cien v rozsahu podľa písmen c) a d);
f)
vedie cenovú evidenciu;
g)
ustanovuje zásady cenovej kontroly a zabezpečuje odborné riadenie a koordináciu cenovej kontroly;
h)
vykonáva cenovú kontrolu a uskutočňuje konanie vo veciach porušenia cenových predpisov a postihuje ich sankciami;
i)
zabezpečuje informačný systém pre potreby vyhodnocovania vývoja cien, regulácie cien, cenovej kontroly a uskutočňovania konania vo veciach porušenia cenových predpisov a rozhodnutí a pravidelne informuje verejnosť;
j)
usmerňuje činnosť orgánov miestnej štátnej správy v oblasti cien.
(3)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže preniesť vymedzenú pôsobnosť v regulácii cien na orgány miestnej štátnej správy.
§ 3
Orgánmi miestnej štátnej správy, ktoré zabezpečujú štátnu správu v oblasti cien, sú okresné a obvodné úrady. Plnia nasledovné úlohy:
a)
stanovujú maximálne ceny tovaru miestneho významu v rozsahu určenom Ministerstvom financií Slovenskej republiky;
b)
znižujú úradne stanovené maximálne ceny miestneho významu v rozsahu určenom Ministerstvom financií Slovenskej republiky;
c)
informujú Ministerstvo financií Slovenskej republiky o cenových opatreniach vykonaných podľa písmen a) a b), a to v lehote do 30 dní;
d)
vykonávajú cenovú kontrolu, uskutočňujú konanie vo veciach porušenia cenových predpisov a rozhodujú o pokutách v prípadoch, ak došlo k porušeniu cenových predpisov na území ich pôsobnosti a ak porušil cenové predpisy pri predaji predávajúci, ktorý vykonáva činnosť výhradne na území kompetentného miestneho orgánu, alebo ak ide o ceny alebo regulačné opatrenia stanovené týmto orgánom z veľkých a stredných zdrojov znečisťovania ovzdušia.
§ 4
Pokuty uložené za porušenie cenových predpisov,4) ako i neoprávnený majetkový prospech5) získaný v súvislosti s porušením cenových predpisov sú príjmom rozpočtu určeného osobitným predpisom.6)
§ 5
Zrušuje se zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1973 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti cien v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 47/1983 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. v úplnom znení zákona Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti cien vyhlásenom pod č. 27/1989 Zb.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
2)
§ 20 zákona č. 526/1990 Zb. o cenách.
3)
§ 10 zákona č. 526/1990 Zb.
4)
§ 17 zákona č. 526/1990 Zb.
5)
§ 18 zákona č. 526/1990 Zb.
6)
Zákon SNR č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie v znení druhej časti zákona SNR č. 95/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 128/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 128/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 26/1991
* § 1 - Zriaďuje sa Štátny fond životného prostredia Slovenskej republiky (ďalej len „fond“),1) ktorého účelom je sústredovať peňažné prostriedky a využívať ich v záujme životného prostredia.
* § 2 - (1) Správu fondu vykonáva Slovenská komisia pre životné prostredie.
* § 3 - Zdrojmi fondu sú najmä:
* § 4 - (1) Prostriedky fondu možno použiť na:
* § 5 - (1) Fond je povinný zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Státne orgány, orgány samosprávy obcí, organizácie a občania mu za tým účelom poskytujú informácie.
* § 6 - Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 2 sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.11)
* § 7 - Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
* § 8 - Štátny fond vodného hospodárstva a Fond ochrany ovzdušia sa dňom účinnosti tohto zákona stávajú súčasťou fondu.
* § 9 - Zrušujú sa:
* § 10 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 4. 1991
128
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. marca 1991
o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Zriaďuje sa Štátny fond životného prostredia Slovenskej republiky (ďalej len „fond“),1) ktorého účelom je sústredovať peňažné prostriedky a využívať ich v záujme životného prostredia.
§ 2
(1)
Správu fondu vykonáva Slovenská komisia pre životné prostredie.
(2)
Fond je inou štátnou organizáciou;2) vo svojom mene môže nadobudnúť práva a zaväzovať sa.
(3)
Na čele fondu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister - predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie (ďalej len „predseda“).
(4)
Predseda zriaďuje ako svoj poradný orgán Radu fondu.
(5)
Podrobnosti o organizácii a činnosti fondu a Rady fondu upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
§ 3
Zdrojmi fondu sú najmä:
a)
odplaty za vypúšťanie odpadových vôd do povrchových vôd,3)
b)
odplaty za odber podzemnej vody,4)
c)
pokuty uložené orgánmi štátnej správy vo vodnom hospodárstve,5)
d)
poplatky ze znečisťovanie ovzdušia,6)
e)
pokuty uložené orgánmi štátnej správy ochrany ovzdušia,7)
f)
pokuty uložené orgánmi ochrany prírody,8)
g)
úroky z prostriedkov fondu uložených v peňažnom ústave a z pôžičiek poskytnutých fondom na základe povolenia podľa osobitného predpisu,9)
h)
dotácie zo štátneho rozpočtu,
i)
bankový úver a pôžičky,
j)
splátky z úverov a pôžičiek poskytnutých fondom na základe povolenia podľa osobitného predpisu,9)
k)
výnosy z verejných zbierok a lotérií,
l)
dary a iné príspevky od domácich a zahraničných právnických a fyzických osôb,
m)
príjmy z peňažného postihu žiadateľov za neoprávnené použitie alebo zadržanie prostriedkov poskytnutých fondom,
n)
ďalšie zdroje ustanovené osobitnými predpismi.
§ 4
(1)
Prostriedky fondu možno použiť na:
a)
dotácie a granty,
b)
úvery a pôžičky poskytnuté na základe povolenia podľa osobitného predpisu,9)
c)
prevzatie záväzku žiadateľa, najmä úhradu úrokov z pôžičiek a úverov žiadateľa a colných prirážok,
d)
úhradu výdavkov súvisiacich so správou fondu a činnosťou Rady fondu,
e)
podporu ekologických výchovných akcií a rozširovanie informácií o životnom prostredí a podporu ekologických akcií zameraných na zlepšenie stavu životného prostredia.
(2)
Dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky nemožno použiť na úvery a pôžičky podľa odseku 1 písm. b).
§ 5
(1)
Fond je povinný zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Státne orgány, orgány samosprávy obcíobcí, organizácie a občania mu za tým účelom poskytujú informácie.
(2)
O použití prostriedkov fondu rozhoduje predseda na základe návrhu Rady fondu.
(3)
Na čerpanie prostriedkov fondu nie je právny nárok.
(4)
Fond kontroluje použitie poskytnutých prostriedkov v súčinnosti s územnými orgánmi štátnej správy pre životné prostredie.
(5)
Prostriedky fondu možno použiť len na účel, na ktorý boli poskytnuté; nepoužité prostriedky je žiadateľ povinný vrátiť.
(6)
Ak žiadateľ použil prostriedky fondu v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, je povinný ich fondu vrátiť a zároveň zaplatiť penále podľa osobitného predpisu.10)
(7)
Podrobnosti o podmienkach poskytovania a použitia prostriedkov fondu ustanoví Slovenská komisia pre životné prostredie všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 6
Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 2 sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.11)
§ 7
Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
§ 8
Štátny fond vodného hospodárstva a Fond ochrany ovzdušia sa dňom účinnosti tohto zákona stávajú súčasťou fondu.
§ 9
Zrušujú sa:
a)
§ 9 a 11 zákona č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia,
b)
§ 24 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve,
c)
§ 19a ods. 5 a § 19b ods. 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1986 Zb., ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb.
§ 10
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 62 písm. b) Hospodárskeho zákonníka.
3)
§ 44 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon).
Nariadenie vlády ČSSR č. 35/1979 Zb. o odplatách vo vodnom hospodárstve v znení neskorších predpisov.
4)
§ 45 zákona č. 138/1973 Zb.
5)
§ 47 zákona č. 138/1973 Zb.
6)
§ 2 zákona č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia.
7)
§ 4, 5 a 6 zákona č. 35/1967 Zb.
8)
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a zákona SNR č. 72/1986 Zb.
9)
Zákon č. 158/1989 Zb. o bankách a sporiteľniach.
10)
§ 16 zákona SNR č. 592/1990 Zb.
11)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o komerčných právnikoch
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 26/1991
* PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - POSTAVENIE KOMERČNÉHO PRÁVNIKA (§ 4 — § 28)
* TRETIA ČASŤ - PRÁVNY ČAKATEĽ A ĎALŠÍ PRACOVNÍCI (§ 29 — § 34)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SAMOSPRÁVA KOMERČNÝCH PRÁVNIKOV (§ 35 — § 43)
* PIATA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ, SPLNOMOCŇOVACIE A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 44 — § 49)
Aktuální znění od 1. 6. 1991
129
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. marca 1991
o komerčných právnikoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje
a)
postavenie komerčných právnikov,
b)
spôsoby a formy poskytovania právnej pomoci komerčnými právnikmi,
c)
samosprávu komerčných právnikov.
(2)
Tento zákon sa nevzťahuje na poskytovanie právnej pomoci podľa osobitných právnych predpisov a na pracovnoprávne vzťahy medzi zamestnancom a zamestnávateľom pri vykonávaní práce právnika v pracovnom alebo obdobnom právnom vzťahu.
§ 2
(1)
Komerčný právnik poskytuje právnu pomoc fyzickým a právnickým osobám, najmä vo veciach súvisiacich s ich podnikateľskou činnosťou, a to tým, že ich zastupuje v konaní pred súdmi, ak osobitný právny predpis neustanovuje inak, štátnymi notárstvami, ostatnými štátnymi orgánmi a inými právnymi subjektmi, poskytuje právne rady, spracúva právne rozbory a spisuje zmluvy a iné listiny.
(2)
Komerčný právnik môže poskytovať právnu pomoc len podľa tohto zákona.
§ 3
Právnu pomoc za odmenu môže poskytovať aj právnická osoba s osobným ručením, ak má túto činnosť zapísanú v podnikovom registri. Na fyzické osoby, ktoré v jej mene poskytujú právnu pomoc, sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona.
DRUHÁ ČASŤ
POSTAVENIE KOMERČNÉHO PRÁVNIKA
PRVÝ ODDIEL
OPRÁVNENIE NA VÝKON POVOLANIA
§ 4
Komerčným právnikom je ten, kto je zapísaný do zoznamu komerčných právnikov (ďalej len „zoznam“) vedeného Komorou komerčných právnikov Slovenskej republiky (ďalej len „komora“) zriadenou podľa § 35 ods. 1.
§ 5
Komora zapíše do dvoch mesiacov odo dňa doručenia písomnej žiadosti do zoznamu toho, kto
a)
je plne spôsobilý na právne úkony,
b)
získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznané právnické vzdelanie získané na vysokej škole v zahraničí,
c)
vykonával počas aspoň piatich rokov právnickú prax alebo aspoň počas troch rokov právnickú prax ako právny čakateľ u komerčného právnika (ďalej len „právny čakateľ“),
d)
zložil odbornú skúšku (§ 8),
e)
je bezúhonný,
f)
po splnení podmienok uvedených v písmenách a) až e) zložil do rúk predsedu komory tento sľub:
„Sľubujem na svoje svedomie a občiansku česť, že budem zachovávať Ústavu a ostatné zákony, ako aj iné všeobecne záväzné právne predpisy, svedomite plniť povinnosti komerčného právnika, vystupovať dôstojne, konať čestne a dodržiavať povinnosť mlčanlivosti o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozviem v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci.“
§ 6
Komora nezapíše do zoznamu toho,
a)
komu bolo právoplatne uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu na čas určený v rozhodnutí o uložení disciplinárneho opatrenia,
b)
kto vykonáva zamestnanie, funkciu alebo činnosť, ktorá nie je zlučiteľná s povahou povolania komerčného právnika, najmä funkciu sudcu z povolania, prokurátora, štátneho notára, štátneho arbitra alebo povolanie advokátaadvokáta.
§ 7
Na základe zápisu do zoznamu vydá komora komerčnému právnikovi licenciu, ktorá ho oprávňuje na poskytovanie právnej pomoci podľa tohto zákona.
§ 8
(1)
Odbornú spôsobilosť na výkon činnosti komerčného právnika a na zápis do zoznamu uchádzač osvedčuje odbornou skúškou.
(2)
Komora môže uznať za odbornú skúšku aj justičnú, prokurátorskú, advokátsku, arbitrážnu a inú obdobnú právnu skúšku.
§ 9
Komora môže započítať do päťročnej právnickej praxe požadovanej podľa § 5 písm. c) celkom alebo zčasti inú prax obdobnú právnickej praxi. Vo výnimočných prípadoch môže komora požadovanú dobu praxe skrátiť.
§ 10
(1)
Komora umožní konať odbornú skúšku každému, kto sa uchádza o zápis do zoznamu a kto spĺňa podmienky ustanovené v § 5 písm. a) až c) a písm. e) alebo v § 9.
(2)
Komora umožní zloženie sľubu uvedeného v § 5 písm. f) každému uchádzačovi o zápis do zoznamu, ktorý spĺňa podmienky ustanovené v § 5 písm. a) až e), a to najneskôr do jedného mesiaca od podania jeho žiadosti.
(3)
Za odbornú skúšku zaplatí uchádzač poplatok, výšku ktorého určí komora.
§ 11
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo koho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto bol právoplatne odsúdený na nepodmienečný trest odňatia slobody za úmyselný trestný čintrestný čin,
d)
komu bolo právoplatne uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu,
e)
kto nesplní povinnosť uloženú v § 19 a § 45 ods. 2,
f)
kto písomne požiadal komoru o vyčiarknutie zo zoznamu,
g)
kto začne vykonávať zamestnanie, funkciu alebo činnosť uvedenú v § 6 písm. b).
(2)
O opätovný zápis možno požiadať po odpadnutí prekážky uvedenej v odseku 1 písm. b) a e), po zahladení trestu uvedeného v odseku 1 písm. c) a po uplynutí času trvania disciplinárneho opatrenia uvedeného v odseku 1 písm. d) a po skončení činnosti uvedenej v odseku 1 písm. g).
(3)
Komerčnému právnikovi, ktorý bol vyčiarknutý zo zoznamu, komora odoberie licenciu.
§ 12
(1)
Komora pozastaví výkon činnosti komerčnému právnikovi, ak poskytuje právnu pomoc v rozpore s vydanou licenciou alebo týmto zákonom.
(2)
Komora môže pozastaviť výkon činnosti komerčnému právnikovi, ak
a)
bola proti nemu podaná obžaloba pre úmyselný trestný čintrestný čin, a to až do právoplatného skončenia veci,
b)
sa začalo konanie o pozbavenie alebo obmedzenie jeho spôsobilosti na právne úkony, a to až do právoplatného skončenia konania.
(3)
Pozastavenie výkonu činnosti komerčnému právnikovi komora zapíše do zoznamu. Ak odpadnú dôvody pre pozastavenie výkonu činnosti, komora pozastavenie výkonu činnosti zruší; zrušenie zapíše do zoznamu.
(4)
Komerčnému právnikovi, ktorému bol pozastavený výkon činnosti, komora odoberie licenciu na čas pozastavenia činnosti.
DRUHÝ ODDIEL
PRÁVA A POVINNOSTI KOMERČNÉHO PRÁVNIKA
§ 13
(1)
Komerčný právnik je pri poskytovaní právnej pomoci povinný zachovávať Ústavu a ostatné zákony, ako aj iné všeobecne záväzné právne predpisy a v ich medziach sa riadiť príkazmi klienta.
(2)
Komerčný právnik je povinný chrániť práva a oprávnené záujmy svojho klienta, konať pri tom čestne a svedomite, dôsledne využívať všetky zákonné prostriedky a uplatňovať všetko, čo podľa svojho presvedčenia a príkazu klienta pokladá za užitočné.
(3)
Komerčný právnik nie je viazaný príkazmi klienta, ak ide o obsah právneho názoru.
§ 14
(1)
Každý má právo na poskytnutie právnej pomoci komerčným právnikom.
(2)
Komerčný právnik je povinný odmietnuť poskytnutie právnej pomoci, ak
a)
vo veci už poskytol právnu pomoc inému, ktorého záujmy sú v rozpore so záujmami toho, kto o právnu pomoc žiada,
b)
protistranu zastupuje komerčný právnik, s ktorým poskytuje právnu pomoc spoločne,
c)
na prerokúvaní veci klienta sa zúčastnila osoba blízka1) komerčnému právnikovi,
d)
ak je poskytnutie právnej pomoci v rozpore s jemu udelenou licenciou,
e)
jeho pracovné vyťaženie už prijatými vecami klientov znemožňuje kvalitné poskytnutie právnej pomoci.
§ 15
(1)
Komerčný právnik môže odstúpit od zmluvy o poskytnutí právnej pomoci, ak dôjde k narušeniu dôvery medzi ním a klientom, alebo ak klient neposkytuje potrebnú súčinnosť, alebo ak klient bez vážneho dôvodu nezloží primeraný preddavok na odmenu za poskytnutie právnej pomoci; komerčný právnik urobí tak vždy, ak zistí skutočnosti uvedené v § 14 ods. 2.
(2)
Komerčný právnik je povinný počas 15 dní odo dňa, keď písomne oznámil klientovi odstúpenie od zmluvy o poskytnutí právnej pomoci, urobiť všetky neodkladné úkony, ak klient neurobil iné opatrenia.
§ 16
(1)
Komerčný právnik je povinný zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci. Od tejto povinnosti ho môže oslobodiť iba klient písomným vyhlásením; komerčný právnik je aj v tomto prípade povinný zachovávať mlčanlivosť, ak je to v záujme klienta.
(2)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť sa nevzťahuje na prípady, ak ide o zákonom uloženú povinnosť prekaziť alebo oznámiť spáchanie trestného činutrestného činu.
(3)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť má aj ten, kto bol vyčiarknutý zo zoznamu alebo komu bol pozastavený výkon činnosti.
(4)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť podľa odsekov 1 až 3 sa vzťahuje aj na pracovníkov komerčného právnika a pracovníkov komory.
§ 17
Komerčný právnik poskytuje právnu pomoc spravidla za odmenu a má právo požadovať na ňu primeraný preddavok (§ 47).
§ 18
(1)
Komerčný právnik zodpovedá klientovi za škodu, ktorú mu spôsobil v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci. Za škodu spôsobenú klientovi zodpovedá aj vtedy, ak bola škoda spôsobená v súvislosti s poskytnutím právnej pomoci jeho zástupcom alebo jeho pracovníkom; zodpovednosť týchto osôb podľa občianskoprávnych alebo pracovnoprávnych predpisov nie je tým dotknutá.
(2)
Komerčný právnik sa zbaví zodpovednosti podľa odseku 1, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré možno od neho požadovat.
§ 19
(1)
Komerčný právnik je povinný pred začatím poskytovania právnej pomoci uzavrieť zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci, a preukázať sa touto zmluvou komore. Ak zamestnáva pracovníkov, je povinný uzavrieť aj zmluvu o poistení svojej zodpovednosti za škodu vzniknutú pracovníkom pri plnení ich pracovných povinností alebo v priamej súvislosti s ním, za ktorú komerčný právnik zodpovedá podľa pracovnoprávnych predpisov.2)
(2)
Poistenie zodpovednosti za škodu podľa odseku 1 musí trvať po celý čas výkonu činnosti komerčného právnika. Poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú pracovníkom musí trvať po celý čas, v ktorom komerčný právnik pracovníka zamestnáva.
§ 20
(1)
Komerčný právnik je povinný oznámiť komore svoje sídlo; ak komerční právnici poskytujú právnu pomoc spoločne, túto povinnosť má komerčný právnik určený písomnou dohodou.
(2)
Komerčný právnik je ďalej povinný oznámiť komore skutočnosti uvedené v § 11 ods. 1 písm. c) a § 12 ods. 2.
TRETÍ ODDIEL
SPÔSOB POSKYTOVANIA PRÁVNEJ POMOCI
§ 21
Komerčný právnik môže právnu pomoc poskytovať sám alebo spoločne s inými komerčnými právnikmi.
§ 22
(1)
Právne vzťahy vyplývajúce zo spoločného poskytovania právnej pomoci si komerční právnici upravia písomnou dohodou o spoločnom poskytovaní právnej pomoci.
(2)
Klientom zodpovedá každý komerčný právnik samostatne. Ak ide o spoločného klienta a nie je dohodnuté inak, zodpovedajú komerční právnici tomuto klientovi spoločne a nerozdielne.
§ 23
Komerčný právnik a komerční právnici, ktorí poskytujú právnu pomoc spoločne, môžu mať iba jedno sídlo.
§ 24
(1)
Komerčný právnik sa v rámci svojho poverenia môže dať zastúpiť iným komerčným právnikom.
(2)
Pri kvalifikovaných úkonoch právnej povahy komerčného právnika môže zastúpiť aj právny čakateľ.
(3)
Ak komerčný právnik nemôže poskytovať právnu pomoc, ustanoví bezodkladne po dohode s iným komerčným právnikom za seba tohto komerčného právnika za zástupcu.
(4)
Zastupovanie podľa odsekov 1 až 3 je možné len so súhlasom klienta.
ŠTVRTÝ ODDIEL
DISCIPLINÁRNA ZODPOVEDNOSŤ
§ 25
(1)
Za závažné alebo opätovné porušenie povinností podľa tohto zákona (ďalej len „disciplinárne previnenie“) možno komerčnému právnikovi uložiť, ak nejde o trestný čintrestný čin, niektoré z týchto disciplinárnych opatrení:
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu až do výšky 10 000,- Kčs,
c)
vyčiarknutie zo zoznamu až na dobu 5 rokov.
(2)
Výnos pokút pripadá komore.
§ 26
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia rozhoduje trojčlenný disciplinárny senát komory v disciplinárnom konaní, ktoré sa začína na návrh predsedu dozornej rady.
(2)
Návrh na začatie disciplinárneho konania možno podať do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa predseda dozornej rady dozvedel o disciplinárnom previnení, najneskôr do jedného roka odo dňa, keď došlo k disciplinárnemu previneniu.
(3)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručovanie sa primerane použijú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.3)
§ 27
(1)
Proti rozhodnutiu disciplinárneho senátu komory, ktorým bolo ako disciplinárne opatrenie uložené písomné napomenutie alebo pokuta, môže komerčný právnik alebo predseda dozornej rady podať do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia odvolanie; odvolanie má odkladný účinok.
(2)
O odvolaní rozhoduje predsedníctvo komory, ktoré napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak predsedníctvo komory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnemu senátu komory na nové konanie. Disciplinárny senát komory je právnym názorom predsedníctva komory viazaný.
(3)
Rozhodnutie o odvolaní je konečné a nemožno sa proti nemu odvolať.
§ 28
Rozhodnutie disciplinárneho senátu komory, ktorým bolo uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu, preskúma na návrh Najvyšší súd Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov;4) návrh je oprávnený podať iba komerčný právník, ktorého sa rozhodnutie týka.
TRETIA ČASŤ
PRÁVNY ČAKATEĽ A ĎALŠÍ PRACOVNÍCI
§ 29
Právnym čakateľom je ten, kto je zapísaný do zoznamu právnych čakateľov vedeného komorou.
§ 30
Komora zapíše do 30 dní odo dňa doručenia písomného návrhu komerčného právnika do zoznamu právnych čakateľov toho, kto
a)
je plne spôsobilý na právne úkony,
b)
získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznané právnické vzdelanie získané na vysokej škole v zahraničí,
c)
je bezúhonný,
d)
je v pracovnom pomere u komerčného právnika.
§ 31
Právny čakateľ vykonáva právnickú prax v pracovnom pomere u komerčného právnika podľa jeho pokynov. Cieľom právnickej praxe je, aby si právny čakateľ osvojil pod priamym vedením a dohľadom komerčného právnika znalosti a získal skúsenosti potrebné na poskytovanie právnej pomoci.
§ 32
Komora môže prispievať komerčnému právnikovi na úhradu nákladov spojených s výchovou právneho čakateľa.
§ 33
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu právnych čakateľov toho právneho čakateľa, ktorý skončil pracovný pomer u komerčného právnika; komerčný právnik je povinný bezodkladne oznámiť komore skončenie pracovného pomeru právneho čakateľa.
(2)
Ustanovenia § 11, 12 a § 20 ods. 2 platia pre právneho čakateľa primerane.
§ 34
(1)
Komerčný právnik môže zamestnávať v pracovnom pomere odborných a iných pracovníkov.
(2)
Na pracovnoprávne vzťahy pracovníkov komerčného právnika a pracovníkov komory sa vzťahujú pracovnoprávne predpisy.5)
ŠTVRTÁ ČASŤ
SAMOSPRÁVA KOMERČNÝCH PRÁVNIKOV
§ 35
(1)
Zriaďuje sa komora so sídlom v Žiline.
(2)
Komora je samosprávna stavovská organizácia, ktorá združuje komerčných právnikov zapísaných v zozname vedenom komorou.
(3)
Komora je právnická osoba.
(4)
Orgánmi komory sú:
a)
Snem komerčných právnikov Slovenskej republiky,
b)
predsedníctvo komory,
c)
dozorná rada,
d)
disciplinárna komisia.
(5)
Členstvo v predsedníctve komory nie je zlučiteľné s členstvom v dozornej rade a v disciplinárnej komisii.
§ 36
(1)
Najvyšším orgánom komory je Snem komerčných právnikov Slovenskej republiky (ďalej len „snem“).
(2)
Právo zúčastniť sa na rokovaní snemu majú všetci komerční právnici.
(3)
Snem zvoláva predsedníctvo komory spravidla raz za rok. Predsedníctvo komory je povinné snem zvolať vždy, ak o to písomne požiada najmenej jedna tretina všetkých komerčných právnikov, alebo ak o to požiada dozorná rada, a to najneskôr do dvoch mesiacov.
(4)
Snem sa môže platne uznášať, ak je prítomná nadpolovičná väčšina všetkých komerčných právnikov. Na platnosť uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných komerčných právnikov.
§ 37
Snem rozhoduje o základných otázkach komerčných právnikov, najmä
a)
volí priamou a tajnou voľbou na tri roky z komerčných právnikov členov predsedníctva komory, dozornej rady a disciplinárnej komisie a určuje ich počty; členov týchto orgánov podľa potreby aj počas volebného obdobia tajnou a priamou voľbou odvoláva a dopĺňa,
b)
schvaľuje organizačný poriadok komory, volebný poriadok a disciplinárny poriadok,
c)
schvaľuje výšku ročného príspevku komerčných právnikov na činnosť komory,
d)
schvaľuje výšku náhrady za stratu času pri výkone funkcií v orgánoch komory,
e)
prerokúva a schvaľuje správu o činnosti ostatných orgánov komory,
f)
môže zrušiť alebo zmeniť rozhodnutie predsedníctva komory,
g)
uznáša sa o ďalších veciach, ktoré si vyhradí.
§ 38
Predsedníctvo komory riadi činnosť komory medzi zasadnutiami snemu.
§ 39
(1)
Predsedníctvo komory rozhoduje o
a)
odvolaní podľa § 27 ods. 2,
b)
všetkých veciach podľa tohto zákona, ak o nich nerozhodujú iné orgány komory.
(2)
Predsedníctvo komory ďalej
a)
zvoláva snem,
b)
vedie zoznam komerčných právnikov a zoznam právnych čakateľov, vykonáva v týchto zoznamoch zápisy a vydáva komerčným právnikom licencie,
c)
schvaľuje skúšobný poriadok na odbornú skúšku a vymenúva členov skúšobnej komisie z radov komerčných právnikov a z odborníkov právnej teórie a praxe,
d)
spravuje majetok komory,
e)
chráni a presadzuje záujmy komerčných právnikov vo všetkých oblastiach,
f)
pravidelne informuje komerčných právnikov o činnosti komory; na tento účel zabezpečuje študijnú, publikačnú, dokumentačnú a informačnú činnosť,
g)
vykonáva ďalšiu činnosť podľa tohto zákona, ak nepatrí iným orgánom komory.
(3)
Predsedníctvo komory volí zo svojich členov predsedu a podpredsedov komory a odvoláva ich z funkcie. Predseda zastupuje komoru navonok; vykonáva tiež neodkladné rozhodnutia v čase medzi zasadnutiami predsedníctva komory a riadi pracovníkov komory. Podpredsedovia zastupujú predsedu v rozsahu určenom organizačným poriadkom komory.
(4)
Predsedníctvo komory sa schádza spravidla raz za mesiac; schôdze predsedníctva komory zvoláva predseda komory.
§ 40
Dozorná rada
a)
kontroluje plnenie uznesení snemu a činnosť predsedníctva komory; na tento účel musí byť dozornej rade umožnený prístup ku všetkým dokladom komory,
b)
dohliada na riadne poskytovanie právnej pomoci podľa tohto zákona,
c)
volí zo svojich členov predsedu, ktorý riadi činnosť dozornej rady; predseda dozornej rady podáva návrh na začatie disciplinárneho konania.
§ 41
Disciplinárna komisia volí zo svojich členov predsedu, ktorý riadi činnosť komisie. Predseda disciplinárnej komisie vymenúva z členov komisie predsedu a ostatných členov disciplinárneho senátu.
§ 42
Funkcie v orgánoch komory sú čestné; za ich výkon sa komerčným právnikom vypláca len náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov.
§ 43
(1)
Podrobnosti o organizácii komory, jej orgánoch a ich pôsobnosti, počte členov predsedníctva komory, dozornej rady a disciplinárnej komisie upravuje organizačný poriadok komory.
(2)
Podrobnosti o voľbách upraví volebný poriadok.
(3)
Podrobnosti o disciplinárnom konaní upraví disciplinárny poriadok.
PIATA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ, SPLNOMOCŇOVACIE A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 44
Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorého komora do zoznamu nezapísala, alebo komerčný právnik, ktorého komora zo zoznamu vyčiarkla, s výnimkou vyčiarknutia podľa § 11 ods. 1 písm. d), alebo komerčný právnik, ktorému bolo poskytovanie právnej pomoci podľa tohto zákona pozastavené, má právo domáhať sa ochrany na súde.
§ 45
(1)
Uchádzača o zápis do zoznamu, ktorého písomná žiadosť dôjde komore do jedného roka od nadobudnutia účinnosti tohto zákona, ak spĺňa podmienky ustanovené v § 5 ods. 1 písm. a) až c) a e), zapíše komora do zoznamu po zložení sľubu.
(2)
Uchádzač zapísaný do zoznamu podľa odseku 1, ak mu nebola uznaná za odbornú skúšku skúška uvedená v § 8 ods. 2, alebo ak mu nebola odborná skúška odpustená, je povinný zložiť odbornú skúšku do jedného roka od zápisu do zoznamu.
§ 46
(1)
Do ustanovenia orgánov komory podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť Dočasný výbor komerčných právnikov Slovenskej republiky (ďalej len „dočasný výbor“), ktorého predsedu, podpredsedu a ďalších členov vymenuje minister spravodlivosti Slovenskej republiky.
(2)
Dočasný výbor zvolá snem najneskoršie do šiestich mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 47
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky upraví vyhláškou výšku odmeny komerčných právnikov a spôsob jej určenia.
§ 48
Povolenie udelené fyzickým osobám na poskytovanie právnej pomoci podľa nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 2/1988 Zb. o predaji tovaru a poskytovaní iných služieb občanmi na základe povolenia národného výboru a registrácie udelené na základe zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov strácajú platnosť do 30 dní po nadobudnutí účinnosti tohto zákona. Zápis týchto osôb do zoznamu sa vykoná podľa tohto zákona.
§ 49
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
2)
§ 187 až 205b Zákonníka práce.
3)
§ 266a Zákonníka práce.
4)
§ 244 až 250 Občianskeho súdneho poriadku.
5)
Napr. Zákonník práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. a zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 26/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 4. 1991
130
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 8. marca 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. a zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 11 ods. 3 sa za písmeno c) vkladá nové písmeno d), ktoré znie:
„d)
rozhodovať o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov obce podľa odseku 4 písm. b) a okrem prípadu, ak o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku sa rozhodlo na základe petície hlasovaním obyvateľov obce podľa odseku 4 písm. c),".
Doterajšie písmená d) až k) sa označujú ako písmená e) až l).
2.
V § 11 ods. 3 písm. e) za slovo „alebo“ sa vkladá slovo „miestneho“ a za slovo „poplatku“ sa vkladajú slová „a verejnej dávky“.
3.
§ 11 ods. 4 písm. b) znie:
„b)
na zavedenie a zrušenie verejnej dávky, a ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia obecného zastupiteľstva rozhodnúť v miestnom referende,“.
4.
V § 11 ods. 5 sa na konci pripájajú tieto slová: „a tiež v písmene c), ak sa v ňom na základe petície obyvateľov obce rozhodlo o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku v obci.“.
5.
V § 11 sa odsek 5 vkladá nový odsek 6, ktorý znie:
„6)
Ak sa hlasovaním obyvateľov obce podľa predchádzajúcich odsekov rozhodlo o zrušení v obci už zavedenej miestnej dane alebo miestneho poplatku, prípadne o tom, že sa vyrubovanie takejto dane alebo vyberanie takéhoto poplatku v obci nezavedie, môže obecné zastupiteľstvo o zavedení takejto miestnej dane alebo miestneho poplatku vo svojej pôsobnosti rozhodnúť až po uplynutí jedného roka odo dňa, keď sa miestne referendum uskutočnilo.".
Doterajšie odseky 6 až 8 sa označujú ako odseky 7 až 9.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 8 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
o návrh na zavedenie a zrušenie celomestskej verejnej dávky a tiež, ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia mestského zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov hlavného mesta,“.
2.
§ 9 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie verejnej dávky v mestskej časti, a ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestneho poplatku v mestskej časti, o ktorom sa má podľa uznesenia miestneho zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mestskej časti,“.
3.
V § 9 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Výsledok hlasovania obyvateľov mestskej časti o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti nahrádza rozhodnutie miestneho zastupiteľstva, ak sa ho zúčastnilo aspoň 50 % oprávnených voličov.“.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 4.
4.
V § 11 ods. 5 sa za písmeno e) vkladá nové písmeno f), ktoré znie:
„f)
rozhodovať o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku v hlavnom meste podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov hlavného mesta podľa § 8 ods. 1 písm. a) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov hlavného mesta podľa § 8 ods. 1 písm. b) alebo na základe požiadavky aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev podľa § 8 ods. 1 písm. c) tohto zákona,".
Doterajšie písmená f) až k) sa označujú ako písmená g) až l).
5.
§ 11 ods. 5 písm. g) znie:
„g)
určovať náležitosti miestnej dane a celomestského miestneho poplatku a celomestskej verejnej dávky v hlavnom meste, ako aj rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky,“.
6.
V § 15 ods. 2 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
rozhoduje o zavedení a zrušení miestneho poplatku v mestskej časti podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mestskej časti podľa § 9 ods. 1 písm. b) a okrem prípadu, že o zavedení alebo zrušení tohto poplatku sa rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mestskej časti podľa § 9 ods. 1 písm. c) tohto zákona.".
Doterajšie písmená e) až i) sa označujú ako písmená f) až j).
7.
§ 15 ods. 2 písm. f) znie:
„f)
určuje náležitosti miestneho poplatku a verejnej dávky v mestskej časti a rozhoduje o prijatí úveru alebo pôžičky,“.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 8 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie celomestskej verejnej dávky a tiež, ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia mestského zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mesta,“.
2.
§ 8 ods. 3 písm. b) znie:
„b)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie verejnej dávky v mestskej časti a tiež, ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestneho poplatku v mestskej časti, o ktorom sa má podľa uznesenia miestneho zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mestskej časti,“.
3.
V § 10 ods. 3 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
rozhodovať o zavedení alebo zrušení miestnej dane a celomestského miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mesta podľa § 8 ods. 1 písm. a) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestnej dane a celomestského miestneho poplatku rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mesta podľa § 8 ods. 1 písm. b) alebo požiadavky aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev podľa písmena c) tohto odseku,".
Doterajšie písmená e) až m) sa označujú ako písmená f) až n).
4.
V § 10 ods. 3 písm. f) pred slovo „poplatku“ sa vkladajú slová „celomestského miestneho“.
5.
V § 14 ods. 2 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
rozhoduje o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mestskej časti podľa § 8 ods. 3 písm. b) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mestskej časti podľa § 8 ods. 3 písm. c) tohto zákona,".
Doterajšie písmená e) až k) sa označujú ako písmená f) až l).
6.
V § 14 ods. 2 písm. f) pred slovo „poplatku“ sa vkladá slovo „miestneho“.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Napr. zákon SNR č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 26/1991
* § 1 - (1) Za účelom zabezpečenia peňažných prostriedkov na reprodukciu a zveľaďovanie lesa v Slovenskej republike so zreteľom na plnenie všetkých jeho funkcií, na odstraňovanie následkov pôsobenia škodlivých činiteľov na les a na ekologizáciu lesného hospodárstv
* § 2 - (1) Fond spravuje Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
* § 3 - Zdrojmi fondu sú:
* § 4 - (1) Prostriedky fondu možno použiť na
* § 5 - (1) O poskytovaní prostriedkov z fondu rozhoduje minister.
* § 6 - Zostatok fondu koncom roka neprepadá.
* § 7 - Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 1 sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní.6)
* § 8 - Zrušuje se § 34 ods. 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
* § 9 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 4. 1991 (n88/1991 Sb.), po opravě
131
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 8. marca 1991
o Štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Za účelom zabezpečenia peňažných prostriedkov na reprodukciu a zveľaďovanie lesa v Slovenskej republike so zreteľom na plnenie všetkých jeho funkcií, na odstraňovanie následkov pôsobenia škodlivých činiteľov na les a na ekologizáciu lesného hospodárstva zriaďuje sa Štátny fond zveľaďovania lesa Slovenskej republiky (ďalej len „fond“).1)
(2)
Prostriedky fondu možno použiť len na účel poďla § 4.
§ 2
(1)
Fond spravuje Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
(2)
Fond je inou štátnou organizáciou;2) vo svojom mene môže nadobúdnuť práva a zaväzovať sa.
(3)
Na čele fondu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
(4)
Minister zriaďuje ako svoj poradný orgán Radu fondu.
(5)
Podrobnosti o organizácii fondu a jeho činnosti upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
§ 3
Zdrojmi fondu sú:
a)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky,
b)
pokuty uložené právnickým osobám podľa osobitných predpisov3) s výnimkou pokút uložených Federálnym ministerstvom obrany,4)
c)
dary a iné príspevky od domácich a zahraničných právnických a fyzických osôb,
d)
platby od subjektov obhospodarujúcich lesy na zabezpečenie krytia nepriaznivých vplyvov lesných kalamít,
e)
úvery od peňažných ústavov,
f)
úroky z prostriedkov fondu,
g)
príjmy z činnosti fondu,
h)
ďalšie zdroje ustanovené osobitnými predpismi.
§ 4
(1)
Prostriedky fondu možno použiť na
a)
poskytovanie dotácií na lesnú pestovnú činnosť a na ochranu lesa,
b)
na poskytovanie ostatných účelových dotácií na realizáciu programov a akcií v záujme dlhodobého rozvoja lesného fondu a na zintenzívnenie ekologizácie lesného hospodárstva,
c)
úhradu prác celospolečenského významu,
d)
úhradu výkonov hospodárskej úpravy lesa,
e)
úhradu výskumných prác pre potreby štátnej správy lesného hospodárstva,
f)
krytie nepriaznivých vplyvov lesných kalamít subjektom obhospodarujúcim lesy,
g)
úhradu výdavkov súvisiacich so správou fondu a činnosťou Rady fondu,
h)
ďalšie účely súvisiace so zabezpečovaním reprodukcie lesa so súhlasom Ministerstva financií Slovenskej republiky.
(2)
Prostriedky fondu sa používajú pre lesný fond v Slovenskej republike bez ohľadu na organizačnú formu a vlastnícke vzťahy s výnimkou lesného fondu obhospodarovaného organizáciami Federálneho ministerstva obrany.
§ 5
(1)
O poskytovaní prostriedkov z fondu rozhoduje minister.
(2)
Na poskytnutie prostriedkov z fondu nie je právny nárok.
(3)
Podmienky na poskytovanie a používanie prostriedkov fondu upraví Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.
(4)
Fond je oprávnený zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Žiadatelia o poskytnutie prostriedkov z fondu a subjekty, ktoré tieto prostriedky použili, sú povinné poskytovať fondu a orgánom štátnej správy lesného hospodárstva potrebné informácie a umožňovať vstup do príslušnych objektov.
(5)
Fond kontroluje použitie poskytnutých prostriedkov v súčinnosti s orgánmi štátnej správy lesného hospodárstva.
(6)
Ak žiadateľ použil prostriedky z fondu v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, je povinný ich fondu vrátiť a uhradiť penále podľa osobitných predpisov.5)
§ 6
Zostatok fondu koncom roka neprepadá.
§ 7
Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 1 sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní.6)
§ 8
Zrušuje se § 34 ods. 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
§ 9
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 62 písm. b) Hospodárskeho zákonníka.
3)
§ 26 zákona č. 61/1977 Zb. o lesoch.
§ 34 zákona SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
4)
§ 25 ods. 5 zákona č. 61/1977 Zb.
5)
Zákon SNR č. 592/1990 Zb.
6)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon č. 137/1991 Sb. | Zákon č. 137/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb.
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 27/1991
* Čl. I - Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Lhůty, které tento zákon zakládá v souvislosti s novou úpravou nároků oprávněných osob a povinností osob povinných, se prodlužují a skončí nejpozději dnem 31. srpna 1991.
Aktuální znění od 15. 4. 1991
137
ZÁKON
ze dne 27. března 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 se v první větě za slovy „s výjimkou cizích států“ vypouštějí slova „organizace zabezpečující podmínky pro činnost v diplomatických a konzulárních misí,“; slova v závorce se nahrazují slovy „(dále jen „povinná osoba“)“, přičemž se v dalších ustanoveních zákona, kde se užívá slova „organizace“ míní „povinná osoba“, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.
Dosavadní text paragrafu se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 1 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena.“.
2.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich, podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak. Jestliže ve lhůtě podle § 19 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá.
(2)
Osoby, které uplatní nárok ve lhůtě uvedené v § 19 a jejichž nároky nebudou uspokojeny, mohou vůči osobám, kterým byla věc vydána, uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.“.
3.
V § 10 odst. 3 a 4 znějí:
„(3)
Jde-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená postupem uvedeným v § 19a převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti a uhradí příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1. Povinná osoba je povinna vydat věc do 30 dnů po oznámení výše jejího zhodnocení příslušným ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci v případě, že se oprávněná osoba rozhodne pro její vydání.
(4)
Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).“.
V § 10 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 4.
(6)
Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).“.
4.
§ 12 zní:
㤠12
(1)
Dnem převzetí nemovitosti oprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti.
(2)
Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostech, které slouží pro
a)
činnost diplomatických a konzulárních misí,
b)
poskytování zdravotnických a sociálních služeb,
c)
potřeby školství,
d)
provoz kulturních a tělovýchovných zařízení,
e)
pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,
vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osoba může dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(3)
Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
(4)
Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání z důvodu výpovědi ze strany vlastníka nemovitosti. Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitosti nad běžné opotřebení.“.
5.
V § 14 odst. 1 se slova „s použitím vyhlášky ministerstva financí č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti“ nahrazují slovy „postupem uvedeným v § 19a“.
V § 14 odst. 3 se slova „podle vyhlášky uvedené v odstavci 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.
6.
V § 15 odst. 1 se za první větu vkládají nové věty, které znějí: „Toto neplatí, jestliže fyzická osoba nabyla věc od státu způsobem uvedeným v § 4 odst. 2 zákona. V takovém případě se nemovitost vydá oprávněné osobě, přičemž povinné osobě vznikne právo na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci, a úhradu za zřízení práva osobního užívání pozemku. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.“.
Dosavadní druhá a třetí věta § 15 se označují jako odstavec 2.
Dosavadní odstavec 2 paragrafu 15 se označuje jako odstavec 3 a za slovy „vlastnické právo cizích států“ se v něm vypouštějí slova „československého státu, pokud právo hospodaření vykonává organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí“.
7.
V § 19 odst. 2 na konci se doplňují slova „anebo ve lhůtě uvedené v § 10 odst. 3“.
8.
Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:
㤠19a
(1)
Pro oceňování všech staveb pro účely tohoto zákona se použije část I., hlava první vyhlášky č. 73/1964 Sb. (dále jen „vyhláška“).
(2)
Náhrada za pozemek, který se nevrací, se stanoví pětinásobkem sazeb uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) vyhlášky podle sazby platné pro výměru pozemků do 800 m2 bez ohledu na jeho výměru.
(3)
Peněžní částku, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3, stanoví příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci současně se stanovením lhůty pro její zaplacení, a to i v případech, kdy byla nemovitost podle tohoto zákona již vydána.
(4)
Způsob ocenění za použití vyhlášky stanoví v jednotlivých případech příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.“.
9.
V § 22 odst. 1 na konci se doplňují slova „s výjimkou dohod o odevzdání a převzetí bytu, uzavřených na podkladě dohod o výměně bytu“.
10.
Za dosavadní § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:
㤠23a
Není-li oprávněné osoby nebo neuplatnila-li žádná z oprávněných osob nárok na vydání věci ve lhůtě stanovené v § 19, stává se oprávněnou osobou stát, který uplatní toto své právo nejpozději do osmnácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při uplatnění nároku státu stanoví zvláštním předpisem příslušné orgány republik.“.
Čl. II
1.
Lhůty, které tento zákon zakládá v souvislosti s novou úpravou nároků oprávněných osob a povinností osob povinných, se prodlužují a skončí nejpozději dnem 31. srpna 1991.
2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. dubna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o majetku obcí
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 1. 5. 1991, částka 27/1991
* PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - PRECHOD VLASTNÍCTVA NA OBCE A MAJETKOVÉ POSTAVENIE OBCÍ (§ 2 — § 6)
* TRETIA ČASŤ - HOSPODÁRENIE S MAJETKOM OBCE (§ 7 — § 11)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 12 — § 16)
Aktuální znění od 25. 6. 1992 (306/1992 Sb.)
138
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 20. marca 1991
o majetku obcí
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
Účel zákona
(1)
Účelom tohto zákona je ustanoviť, ktoré veci z majetku Slovenskej republiky prechádzajú do vlastníctva obcíobcí,1) a upraviť majetkové postavenie a hospodárenie obcíobcí s ich majetkom.2)
(2)
Ak neobsahuje druhá až štvrtá časť tohto zákona osobitnú úpravu pre hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislavu a pre mesto Košice, rozumie sa pod pojmom obecobec3) podľa tohto zákona aj hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava4) a mesto Košice.5)
DRUHÁ ČASŤ
PRECHOD VLASTNÍCTVA NA OBCE A MAJETKOVÉ POSTAVENIE OBCÍ
§ 2
Prechod vlastníctva na obce
(1)
Do vlastníctva obcíobcí prechádzajú z majetku Slovenskej republiky veci, okrem hnuteľností patriacich orgánom miestnej štátnej správy, ku ktorým patrilo ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) právo hospodárenia národným výborom, na území ktorých sa nachádzajú.
(2)
Veci, ku ktorým patrilo právo hospodárenia štátnym podnikom, rozpočtovým, príspevkovým organizáciám a drobným prevádzkárňam národných výborov,6) ku ktorým prešla zakladateľská alebo zriaďovateľská funkcia na obecobec podľa osobitného predpisu,7) prechádzajú z majetku Slovenskej republiky do vlastníctva obceobce, na území ktorej sa nachádzajú. ObceObce si vzájomné práva a povinnosti upravia zmluvne.
(3)
Veci, ku ktorým patrilo právo hospodárenia štátnym podnikom, rozpočtovým a príspevkovým organizáciám a ku ktorým prešla zakladateľská a zriaďovateľská funkcia na ústredný orgán štátnej správy alebo na príslušný orgán miestnej štátnej správy, prechádzajú z majetku Slovenskej republiky do vlastníctva obceobce, na území ktorej sa nachádzajú, ak ústredný orgán štátnej správy alebo príslušný orgán miestnej štátnej správy prenesie svoju zakladateľskú alebo zriaďovateľskú funkciu na obecobec na základe dohody.8)
(4)
Do vlastníctva obcíobcí prechádzajú aj historické radnice, ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona sú v majetku Slovenskej republiky.
(5)
Nehnuteľnosti vo vlastníctve štátu, ku ktorým patrilo ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) právo hospodárenia Stavoinveste a bývalým okresným národným výborom za účelom zabezpečenia systému komplexnej bytovej výstavby, účelovej investičnej výstavby a individuálnej bytovej výstavby, prechádzajú do vlastníctva obceobce, na území ktorej sa nachádzajú, okrem časti majetku, ktorý sa podľa § 3 písm. e) a f) tohto zákona nestáva majetkom obceobce.
(6)
Veci uvedené v odseku 2 podliehajúce prevodom vlastníctva na iné právnické a fyzické osoby podľa osobitných predpisov,9) sa stanú majetkom obceobce potom, čo sa podľa týchto predpisov rozhodne, že sa nezaradia do zoznamu10) prevádzkových jednotiek určených na účely prevodu vlastníctva alebo ak sa z tohto zoznamu vylúčia, ako aj tie veci, ktoré sa nevydražia ani v opakovanej dražbe. Tieto veci nadobudne obecobec odovzdaním a ich prevzatím. Ustanovenia iných osobitných predpisov11) sa v týchto prípadoch nepoužijú. ObecObec môže rozhodnúť, že uplatní postup podľa osobitných predpisov.11a)
(7)
Veci a majetkové práva podľa odsekov 1, 2 a 5 nadobúda obecobec dňom účinnosti tohto zákona.
§ 3
Vlastníctvom obcíobcí sa nestáva
a)
majetok, ktorý môže byť výlučne vo vlastníctve štátu,12)
b)
pozemky v osobnom uživaní občanov,13)
c)
nehnuteľný majetok v štátnom vlastníctve, ktorý bol ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) v trvalom užívaní inej než štátnej organizácie,14) s výnimkou toho nehnuteľného majetku, ktorý prechádza do vlastníctva obcíobcí podľa § 15a,
d)
majetok škôl, školských a iných zariadení v štátnom vlastníctve, ku ktorým patrilo ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) právo hospodárenia národným výborom a ku ktorým neprešla zriaďovateľská funkcia podľa osobitného predpisu15) na obecobec, s výnimkou nehnuteľností patriacich predškolským zariadeniam, základným školám a školským budovám, ktoré sa nevyužívajú na vyučovanie (vyučovací proces) alebo činnosť s týmto procesom súvisiacu,
e)
účelové objekty občianskej vybavenosti pre potreby školstva, zdravotníctva a sociálnej starostlivosti s výnimkou objektov budovaných v akcii „Z“, ku ktorým právo hospodárenia ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) patrilo národným výborom,
f)
objekty technickej vybavenosti, a to vodovody, kanalizácie, plynovody, regulačné stanice plynu, rozvody elektrickej energie, trafostanice, telekomunikačné budovy, rozvody slaboprúdu a televízneho signálu budované v rámci komplexnej bytovej výstavby a účelovej výstavby národných výborov,
g)
nehnuteľný majetok, ktorý sa používa na výkon diplomatických a konzulárnych činností zahraničných zastupiteľských misií ako i zahraničných kultúrnych a informačných stredísk na území Slovenskej republiky.
§ 4
Prechod ďalšieho majetku a záväzkov na obce
(1)
Do majetku obcíobcí prechádzajú i súvisiace majetkové práva, ku ktorým mali právo hospodárenia národné výbory, štátne podniky, rozpočtové a príspevkové organizácie a drobné prevádzkárne národných výborov uvedené v § 2 ods. 1 až 6 tohto zákona. To platí i pri prechode investorskej funkcie Stavoinvesty.16) Tieto majetkové práva prechádzajú na obecobecné podniky, rozpočtové, príspevkové a iné organizácie (ďalej len „organizácie“), ku ktorým zakladateľská a zriaďovateľská funkcia prešla na obec podľa osobitného predpisu. Organizáciám vznikne k týmto majetkovým právam právo správy.
(2)
Do výšky nadobúdaného majetku prechádzajú na obecobec všetky súvisiace záväzky. Obdobne prechádzajú všetky súvisiace záväzky priamo na organizácie.
(3)
Majetkovými právami podľa tohto zákona sú pohľadávky a iné majetkové práva.
§ 5
Vec môže byť v spoluvlastníctve obcíobcí alebo obceobce a inej právnickej alebo fyzickej osoby.17)
§ 6
Majetkové postavenie obcí a ich organizácií
(1)
ObecObec môže zveriť svoj majetok do správy organizáciám, ktoré založila alebo zriadila.
(2)
Pod správou obecného majetku sa rozumie oprávnenie majetok obceobce držať, užívať, brať úžitky a nakladať s ním v súlade s týmto zákonom a zásadami hospodárenia s majetkom obceobce; mestské časti18) tiež v súlade so štatútom mesta.
(3)
Štátny podnik,19) ktorého majetok prešiel do majetku obceobce, je obecobecným podnikom. Jeho zakladateľom je obec. Ustanovenia zákona o štátnom podniku19) sa použijú pre obecný podnik primerane.
(4)
Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava a mesto Košice zveria časti svojho majetku do správy mestským častiam.18)
TRETIA ČASŤ
HOSPODÁRENIE S MAJETKOM OBCE
§ 7
(1)
Orgány obceobce a orgánizácie sú povinné hospodáriť s majetkom obceobce a majetkom v štátnom vlastníctve,20) ktorý bol obciobci zverený, v prospech rozvoja obceobce a jej občanov a ochrany a tvorby životného prostredia.
(2)
Orgány obceobce a organizácie sú povinné majetok obceobce zveľaďovat, chrániť a zhodnocovať. Sú povinné najmä
a)
udržiavať a užívať majetok,
b)
chrániť majetok pred poškodením, zničením, stratou alebo zneužitím,
c)
používať všetky právne prostriedky na ochranu majetku, vrátane včasného uplatňovania svojich práv alebo oprávnených záujmov pred príslušnými orgánmi,
d)
viesť majetok v predpísanej evidencii.21)
§ 8
(1)
Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava a mesto Košice určia v štatúte mesta rozsah majetku mestských častí22) primerane podľa § 2 tohto zákona. Mestským častiam sa spravidla nezverí majetok, ktorý prevažne alebo celkom slúži celomestským potrebám alebo zabezpečuje plnenie funkcií hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košice.
(2)
Nakladanie so zbierkovými predmetmi muzeí a galerií a s knižničnými fondami knižníc upravia osobitné predpisy.
§ 9
(1)
Zásady hospodárenia s majetkom obceobce, ktoré určí obecné zastupiteľstvo, upravia najmä
a)
práva a povinnosti organizácií, ktoré obecobec založila alebo zriadila, pri správe majetku obceobce,
b)
podmienky odňatia majetku organizáciám, ktoré obecobec založila alebo zriadila,
c)
postup prenechávania majetku do užívania,
d)
nakladanie s cennými papiermi,
e)
ktoré úkony organizácií podliehajú schváleniu orgánmi obceobce.
(2)
Schváleniu obecným zastupiteľstvom podliehajú vždy
a)
zmluvné prevody vlastníctva nehnuteľného majetku,
b)
zmluvné prevody vlastníctva hnuteľného majetku nad hodnotu určenú obecným zastupiteľstvom,
c)
nakladanie s majetkovými právami v určenej hodnote,
d)
aukčný predaj vecí podľa osobitných predpisov.
§ 10
ObecObec môže upustiť od vymáhania majetkových práv obceobce len vtedy, ak dôvody pre trvalé alebo dočasné upustenie určí v zásadách hospodárenia s majetkom obceobce.
§ 11
(1)
ObceObce musia pri územných zmenách23) usporiadať svoje majetkovoprávne vzťahy.
(2)
Dohoda o majetkovoprávnom vyrovnaní obcíobcí musí obsahovať rozdelenie organizácií, vecí, finančných prostriedkov, práv a záväzkov obcíobcí.
(3)
Majetkovoprávne vyrovnanie obcíobcí sa vykoná ku dňu účinnosti týchto zmien, najneskôr k prvému dňu nasledujúceho kalendárneho roka.
ŠTVRTÁ ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Spoločné ustanovenia
§ 12
Pokiaľ nie je v tomto zákone ustanovené inak, alebo ak to nevylučuje povaha veci, riadi sa obecobec vo veciach vlastníctva pri nadobúdaní majetku a nakladaní s ním Hospodárskym zákonníkom, Občianskym zákonníkom a ďalšími osobitnými predpismi.24)
§ 13
Spory, ktoré vzniknú pri prechode vlastníckeho práva, majetkových práv a záväzkov štátu na obecobec, rozhodujú súdy.
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 14
(1)
O prechode vlastníctva vecí, postúpení majetkových práv a záväzkov sú povinné spísať odovzdávajúce a nadobúdajúce právnické osoby písomné protokoly. O prechode práva hospodárenia k veciam a postúpení majetkových práv a záväzkov do správy organizácií spíšu protokoly orgány miestnej štátnej správy, obecné zastupiteľstvá a organizácie.
(2)
Zápis prechodu vlastníckeho práva štátu na obecobec v evidencii nehnuteľností vykonajú príslušné strediská geodézie na základe zoznamov potvrdených orgánom miestnej štátnej správy a obecným zastupiteľstvom.25)
(3)
Organizácie založené alebo zriadené obcou, ktoré vykonávajú správu nehnuteľného majetku obceobce podľa tohto zákona, navrhujú na strediská geodézie zapísať správu majetku obceobce.
(4)
ObceObce, mestá, mestské časti a organizácie založené alebo zriadené obcou sú povinné podať do 12 mesiacov od účinnosti tohto zákona návrh na zápis do evidencie nehnuteľností. Ak sa nadobudnutie majetku viaže na ďalšie podmienky,26) sú povinné podať návrh do 12 mesiacov od prevzatia majetku.
§ 15
Nehnuteľnosti, ktoré k 31. decembru 194927) vlastnili obceobce a ktoré slúžili pre administratívne účely obecných orgánov (radnice, obecné domy) a pokiaľ sú v majetku Slovenskej republiky, sú organizácie, ktoré majú k týmto nehnuteľnostiam právo hospodárenia, povinné na žiadosť obceobce previesť do jej vlastníctva v lehote 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona. V takom prípade je obecobec povinná dohodnúť sa s organizáciou o ďalšom užívaní objektu.
§ 15a
(1)
Poľnohospodárska a nepoľnohospodárska pôda, ktorá bola vo vlastníctve obcíobcí k 31. decembru 1949 a pokiaľ sa nachádza ku dňu účinnosti tohto zákona v majetku Slovenskej republiky, prechádza do vlastníctva obceobce, z majetku ktorej sa previedla do národného majetku podľa osobitného predpisu27) a ak už do jej vlastníctva neprešla podľa § 2.
(2)
Ak obecobec uvedená v odseku 1 zanikla, prechádza vlastníctvo podľa odseku 1 na obecobec, ktorá sa stala jej právnym nástupcom. Ak je právnym nástupcom viac obcíobcí, prechádza pôda podľa odseku 1 do ich vlastníctva rovnakým dielom. To isté platí, ak sa obecobec uvedená v odseku 1 rozdelila na dve alebo viac obcíobcí.
(3)
S lesnou pôdou podľa odseku 1 prechádzajú do vlastníctva obcíobcí aj lesné porasty nachádzajúce sa na tejto pôde ku dňu účinnosti tohto zákona.
§ 15b
(1)
Spolu s pôdou a porastami podľa § 15a prechádzajú na obecobec aj hospodárske budovy a stavby slúžiace poľnohospodárskej a lesnej výrobe alebo s ňou súvisiacemu vodnému hospodárstvu, vrátane zastavaných pozemkov, ak tieto boli vo vlastníctve obcíobcí k 31. decembru 1949 a pokiaľ ku dňu účinnosti tohto zákona sú majetkom Slovenskej republiky.
(2)
Ak do vlastníctva obceobce prechádzajú veci podľa odseku 1, je obecobec povinná umožniť doterajšiemu užívateľovi, ktorý s nimi hospodáril do účinnosti tohto zákona, užívať ich bez náhrady do 1. októbra 1992, ak nedôjde medzi obcou a doterajším užívateľom k inej dohode. Úžitky z užívania patria doterajšiemu užívateľovi.
(3)
Finančné náhrady a rozdiely v stave vydávaných nehnuteľností sa neposkytujú.
§ 15c
(1)
Popri majetku, ktorý sa nestáva vlastníctvom obcíobcí podľa § 3, neprechádzajú z majetku Slovenskej republiky do ich vlastníctva podľa § 15a a 15b ani pozemky
a)
zastavané, na ktorých sú umiestnené budovy a iné stavby a zariadenia, ktoré neprechádzajú do vlastníctva obcíobcí podľa § 2 alebo § 15b,
b)
alebo ich časti, ktoré sa oprávneným osobám poskytli podľa osobitných predpisov na výmenu alebo ako náhradné za tie, ktoré sa im nemohli vydať,28)
c)
na ktorých bola zriadená záhradkárska alebo chatová osada,
d)
na ktorých sú telovýchovné a športové zariadenia,
e)
ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona sa stali súčasťou majetku určeného na privatizáciu na základe už schváleného privatizačného projektu alebo základného imania schváleného transformačného projektu podľa osobitných predpisov,29)
f)
na ktorých sa nachádzajú ložiská nerastov,30)
g)
ktoré do vlastníctva štátu prešli z obcíobcí, ktoré zanikli podľa osobitného predpisu.31)
(2)
ObecObec sa môže vzdať svojho práva na prechod vecí do svojho vlastníctva podľa § 15a a 15b v prípade, ak sa na ne vzťahujú obmedzenia vlastníckeho práva, alebo osobitný režim ich užívania podľa osobitných predpisov.32)
§ 15d
(1)
Veci podľa § 15a a 15b tohto zákona nadobúda obecobec dňom účinnosti tohto zákona. Do majetku obcíobcí prechádzajú i súvisiace majetkové práva a do výšky nadobúdaného majetku prechádzajú na obecobec všetky súvisiace záväzky.
(2)
Ustanovenia § 14 zákona sa použijú primerane. Písomné protokoly sú povinné spísať obceobce s doterajšími užívateľmi. Návrh na zápis do evidencie nehnuteľností sú obceobce povinné podať do 12 mesiacov od prevzatia majetku.
§ 16
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť prvým dňom mesiaca následujúceho po dni jeho vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Čl. 4 ods. 7 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení neskorších predpisov.
2)
§ 8 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
3)
Zákon SNR č. 369/1990 Zb.
4)
Zákon SNR č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb.
5)
Zákon SNR č. 401/1990 Zb. o meste Košice.
6)
§ 1 nariadenia vlády SSR č. 233/1988 Zb. o drobných prevádzkárňach národných výborov ako právnických osobách.
7)
§ 2 ods. 1 a § 3 ods. 1, § 4 a 5 ods. 1 zákona SNR č. 518/1990 Zb. o prechode zakladateľskej alebo zriaďovateľskej funkcie národných výborov na obec, ústredné orgány štátnej správy a orgány miestnej štátnej správy.
8)
§ 5 ods. 1 zákona SNR č. 518/1990 Zb.
9)
Zákon č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
Zákon SNR č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov niektorých vecí vo vlastníctve štátu do vlastníctva fyzických alebo právnických osôb.
10)
§ 4 ods. 3 zákona č. 427/1990 Zb.
§ 6 ods. 3 zákona SNR č. 474/1990 Zb.
11)
§ 4 zákona č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby.
11a)
Zákon č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb.
12)
Napr. čl. 10 Ústavy ČSFR č. 100/1960 Zb. v znení neskorších ústavných zákonov, § 11a zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb., § 46a zákona SNR č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona SNR č. 525/1990 Zb.
13)
§ 198 a nasl. Občianskeho zákonníka.
14)
§ 70 Hospodárskeho zákonníka.
§ 10 vyhlášky Federálneho ministerstva financií č. 119/1988 Zb. o hospodárení s národným majetkom.
15)
§ 3 ods. 3 písm. h) a i) zákona SNR č. 518/1990 Zb.
16)
§ 3 ods. 2 písm. d) zákona SNR č. 518/1990 Zb.
17)
Napr. § 12 a nasl. Hospodárskeho zákonníka a § 136 a nasl. Občianskeho zákonníka.
18)
§ 2 ods. 2 zákona SNR č. 377/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb.
§ 2 ods. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
19)
Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku.
20)
Čl. 4 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
21)
Zákon č. 21/1971 Zb. o jednotnej sústave sociálno-ekonomických informácií v znení neskorších predpisov.
22)
§ 2 ods. 2 a § 3 zákona SNR č. 377/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb.
§ 2 ods. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
23)
§ 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
§ 4 zákona SNR č. 517/1990 Zb. o územnom členení Slovenskej republiky.
24)
Napr. § 25 devízového zákona č. 528/1990 Zb.
25)
§ 1 zákona SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
§ 11 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
§ 11 zákona SNR č. 377/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb.
§ 10 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
26)
§ 4 a nasl. zákona č. 427/1990 Zb.
27)
Zákon č. 279/1949 Zb. o finančnom hospodárení národných výborov.
28)
§ 12a zákona č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby v znení zákona č. 95/1988 Zb. a zákona č. 114/1990 Zb.
§ 11 ods. 2 a 3 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku v znení zákona č. 93/1992 Zb.
29)
Zákon č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb.
Zákon č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách.
30)
§ 4 a 5 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.
31)
Zákon č. 169/1949 Zb. o vojenských obvodoch.
32)
Napr.:
Zákon SNR č. 11/1949 Zb. SNR o Tatranskom národnom parku.
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 100/1977 Zb. a zákona SNR č. 72/1986 Zb.
Zákon SNR č. 7/1958 Zb. SNR o kultúrnych pamiatkach.
Zákon SNR č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti.
Zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch v znení zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva v znení zákona SNR č. 131/1991 Zb. a zákona SNR č. 510/1991 Zb.
Zákon č. 44/1988 Zb. v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb. |
Zákon České národní rady č. 143/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 143/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti
Vyhlášeno 26. 4. 1991, datum účinnosti 26. 4. 1991, částka 28/1991
* Čl. I - Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 26. 4. 1991
143
ZÁKON
České národní rady
ze dne 26. března 1991,
kterým se doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:
Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní:
㤠44a
(1)
Platnost smluv o postoupení výkonu práva myslivosti platných ke dni účinnosti tohoto zákona, s výjimkou jejich ustanovení o výši úplaty za toto postoupení, uzavřených před účinností tohoto zákona, se prodlužuje do 31. prosince 1993.
(2)
Prodloužení platnosti se týká pouze smluv, u nichž by platnost skončila uplynutím doby.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb.
Zákon České národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Vyhlášeno 24. 5. 1991, datum účinnosti 24. 5. 1991, částka 36/1991
* § 1 - (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce1) a v hlavním městě Praze též na měst
* § 2 - (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
* § 2a - (1) Do vlastnictví obcí dnem 1. července 2000 přecházejí i nemovitosti vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které
* § 2b - (1) Do vlastnictví obcí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přecházejí nemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které jsou ve vlastnictví České republiky a které ke dni 31. prosince 1949 byly ve vlastnictví lesních družstev, jejichž podílníky
* § 2c - (1) Dnem 1. ledna 2014 přecházejí za splnění níže uvedených podmínek do vlastnictví obcí nemovité věci, které
* § 2d - (1) Příslušná organizační složka státu nebo státní organizace zajistí pro pozemky, které budou zařazeny do seznamu podle § 2c odst. 1 písm. f), vytyčení a zaměření pozemků a vypracování geometrických plánů.
* § 3 - (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy4) a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňují tyto podmínky:
* § 4 - (1) Do vlastnictví obcí nepřecházejí tyto věci z vlastnictví České republiky:
* § 8 - (1) Pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do 31. března 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastni
* § 10 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (257/2013 Sb.)
172
ZÁKON
České národní rady
ze dne 24. dubna 1991
o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Do vlastnictví obcíobcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obceobce1) a v hlavním městě Praze též na městské části,2), 3) pokud obceobce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.
(2)
Do vlastnictví obcíobcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obceobce a v hlavním městě Praze též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na věci, které sloužily k plnění úkolů drobných provozoven národních výborů.
§ 2
(1)
Do vlastnictví obcíobcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
a)
nezastavěné pozemky,
b)
pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob,
c)
stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek,
d)
pozemky zastavěné stavbami přecházejícími do vlastnictví obcí podle odstavců 4 a 5,
které obceobce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcíobcí podle § 1.
(2)
Pro účely tohoto zákona se za zastavěné pozemky považují též
a)
pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek,
b)
pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou.
(3)
Je-li právním nástupcem obceobce zaniklé po 31. prosinci 1949 jediná obecobec, přechází věc do jejího vlastnictví. Je-li právních nástupců více, přechází věc do jejich podílového spoluvlastnictví rovným dílem.
(4)
Pokud nemovitostinemovitosti, které obce vlastnily k 31. prosinci 1949, nepřecházejí do vlastnictví žádné obce podle odstavce 1, neboť tato obec zanikla, pak tyto přecházejí, a to spolu se stavbami uvedenými v odstavci 5, do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni 1. července 2000 tyto nemovitostinemovitosti tvoří.3a) Nachází-li se v příslušném katastrálním územíkatastrálním území tvořícím území obce jen část původní nemovitostinemovitosti, přechází do vlastnictví obce jen tato část.
(5)
Spolu s nemovitostminemovitostmi podle odstavce 1 přecházejí do vlastnictví obce dnem 1. července 2000 stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, drobné stavby melioračních zařízení a drobné stavby lesotechnických meliorací, pokud byly v období od 1. ledna 1950 do 24. května 1991 vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, nebo přecházejí na obce podle § 2a tohoto zákona, pokud jsou ke dni 1. července 2000 ve vlastnictví České republiky.
§ 2a
(1)
Do vlastnictví obcí dnem 1. července 2000 přecházejí i nemovitostinemovitosti vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které
a)
byly obcím přiděleny jako přídělcům rozhodnutím příslušného státního orgánu o přídělu vydaným podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., nebo byly vydány obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě),
b)
byly schváleny příslušným státním orgánem pro obec jako přídělce přídělovým plánem podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.,
pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1 nebo § 2.
(2)
NemovitostiNemovitosti uvedené v odstavci 1 přecházejí do vlastnictví obcí bez ohledu na to, že příslušná rozhodnutí o přídělu nebo přídělový plán byly vydány po 31. prosinci 1949, nebo k jejich vydání vůbec nedošlo.
(3)
Obce prokáží existenci přídělu podle odstavce 1 zejména
a)
vydanou přídělovou listinou svědčící obci nebo příslušnému národnímu výboru působícímu na území obce,
b)
schváleným přídělovým plánem, nebo
c)
schváleným grafickým přídělovým plánem.
(4)
Nelze-li příděl doložit listinami uvedenými v odstavci 3, považuje se za doklad o přídělu listina vyhotovená příslušným státním orgánem s uvedením jednacího čísla přídělového rozhodnutí, je-li z ní zřejmý rozsah přídělu i přídělce.
(5)
Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 se použije pro nemovitostinemovitosti uvedené v odstavci 1 obdobně.
§ 2b
(1)
Do vlastnictví obcíobcí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přecházejí nemovitostinemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které jsou ve vlastnictví České republiky a které ke dni 31. prosince 1949 byly ve vlastnictví lesních družstev, jejichž podílníky ke dni jejich likvidace byly výlučně obceobce.
(2)
Do vlastnictví obcíobcí přecházejí i nemovitostinemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které jsou ve vlastnictví České republiky a které byly obcímobcím nebo lesním družstvům obcíobcí přiděleny způsobem uvedeným v § 2a odst. 1. Ustanovení § 2a odst. 2, 3 a 4 se použijí obdobně.
(3)
Majetek uvedený v odstavcích 1 a 2 přechází do spoluvlastnictví obcíobcí v podílech, které měly na majetku lesního družstva ke dni jeho likvidace. Nelze-li velikost podílů zjistit, má se za to, že jsou stejné.
(4)
Pokud obecobec, která byla podílníkem v lesním družstvu, po dni jeho likvidace zanikla, přechází její podíl na obecobec, která je právním nástupcem zaniklé obceobce. Je-li právních nástupců více, přechází její podíl do jejich spoluvlastnictví rovným dílem. Není-li žádná nástupnická obecobec, přechází majetek rovným dílem do spoluvlastnictví ostatních obcíobcí, které byly podílníky v témž lesním družstvu ke dni jeho likvidace.
(5)
Do vlastnictví obcíobcí nepřecházejí pozemky zastavěné po dni likvidace družstva stavbami ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob, včetně pozemků, které se zastavěnými pozemky tvoří jeden funkční celek, s výjimkou lesních cest a oplocenek.
§ 2c
(1)
Dnem 1. ledna 2014 přecházejí za splnění níže uvedených podmínek do vlastnictví obcíobcí nemovité věci, které
a)
obceobce vlastnily ke dni 31. prosince 1949,
b)
byly ke dni 24. května 1991 ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky,
c)
jsou ve vlastnictví České republiky ke dni podání žádosti obceobce podle odstavce 4,
d)
se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nenachází na území vojenských újezdů3b),
e)
se nenachází alespoň zčásti v pásmu do 50 metrů od státních hranic České republiky a
f)
jejichž seznam schválila svým usnesením vláda České republiky.
(2)
Současně s nemovitými věcmi podle odstavce 1 přechází do vlastnictví obcíobcí i jejich příslušenství.
(3)
Ustanovení § 2 odst. 3 až 5 se použije pro nemovité věci uvedené v odstavci 1 obdobně.
(4)
Žádost o zařazení nemovité věci do seznamu podle odstavce 1 písm. f) uplatní příslušná obecobec u příslušné organizační složky státu nebo státní organizace nejpozději do 31. března 2013. K žádostem uplatněným po uplynutí této lhůty nebude přihlédnuto. Všechny přijaté žádosti je příslušná organizační složka státu povinna předložit vládě České republiky do 31. července 2013, včetně doporučení, zda nemovité věci do seznamu podle odstavce 1 písm. f) zařadit či nikoliv.
(5)
Žádost obceobce musí obsahovat identifikaci dotčené nemovité věci podle stavu katastru nemovitostínemovitostí ke dni podání žádosti a doložení vlastnictví obceobce ke dni 31. prosince 1949, případně právního nástupnictví obceobce. Žádost nesplňující tyto požadavky bude obciobci vrácena s uvedením důvodů, pro které je žádost považována za vadnou.
(6)
Je-li to potřeba ke zpracování žádosti, poskytne příslušný katastrální úřad příslušné obciobci, organizační složce státu nebo státní organizaci bezplatně příslušné údaje z katastru nemovitostínemovitostí a v případě potřeby vyhotoví identifikaci parcel nebo jiný dokument, z něhož bude vyplývat, do které z dnešních parcel nemovitá věc, která je předmětem žádosti, nebo její část zasahuje.
(7)
Podání žádosti nezakládá právo obceobce na zařazení nemovité věci do seznamu podle odstavce 1 písm. f). Vláda do seznamu nezařadí zejména nemovité věci, které stát i nadále nezbytně potřebuje k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí nebo k plnění svých závazků vyplývajících z mezinárodního práva.
(8)
Usnesení podle odstavce 1 písm. f) přijme vláda na základě návrhů příslušných organizačních složek státu nebo státních organizací nejpozději do 30. září 2013.
(9)
Pokud je to nezbytné k plnění funkcí organizační složky státu nebo státní organizace, pak se k nemovité věci, k níž přechází vlastnictví na obecobec podle odstavce 1, bezúplatně zřídí v nezbytně nutném rozsahu právo odpovídající věcnému břemeni. Právo odpovídající věcnému břemeni se zřídí smluvně k žádosti organizační složky státu nebo státní organizace. Žádost musí být uplatněna nejpozději do jednoho roku od přechodu vlastnického práva na obecobec.
§ 2d
(1)
Příslušná organizační složka státu nebo státní organizace zajistí pro pozemky, které budou zařazeny do seznamu podle § 2c odst. 1 písm. f), vytyčení a zaměření pozemků a vypracování geometrických plánů.
(2)
Nedílnou součástí seznamu podle § 2c odst. 1 písm. f) bude v případě pozemku, který je třeba zobrazit do katastrální mapykatastrální mapy, odkaz na příslušný geometrický plán3c).
§ 3
(1)
Do vlastnictví obcíobcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy4) a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňují tyto podmínky:
a)
jsou v jejich katastrálních územíchkatastrálních územích,
b)
jsou ve vlastnictví České republiky,
c)
právo hospodaření k nim náleží organizacím, u nichž na okresní úřady, obceobce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace,5)
d)
nepřecházejí do vlastnictví obcíobcí podle § 2.
(2)
Ustanovení § 1 odst. 3 se u věcí uvedených v odstavci 1 nepoužije.
(3)
Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo města Brno, Plzeň a Ostrava.
(4)
Do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí, dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.
§ 4
(1)
Do vlastnictví obcíobcí nepřecházejí tyto věci z vlastnictví České republiky:
a)
pozemky, k nimž bylo zřízeno právo osobního užívání6) a pozemky, které byly k tomuto účelu přiděleny,
b)
nemovité věci s příslušenstvím, které byly v trvalém užívání Komunistické strany Československa a ke dni 1. června 1990 jí byly odňaty,7)
c)
nemovité věci s příslušenstvím, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona v trvalém užívání jiné než státní organizace,8) nejde-li o věci uvedené v § 2.
(2)
Do vlastnictví obcíobcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu.9)
(3)
Ode dne účinnosti tohoto zákona přísluší k věcem uvedeným v odstavci 1 právo hospodaření okresním úřadům a v hlavním městě Praze ministerstvu financí České republiky.
§ 8
(1)
Pokud vlastnické právo, které na obecobec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí, je obecobec povinna nejpozději do 31. března 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obecobec tuto svou povinnost, považuje se den 1. dubna 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát.
(2)
Vlastnické právo obcíobcí, nabyté podle § 2c, se do katastrukatastru nemovitostí zapíše na základě souhlasného prohlášení příslušné organizační složky státu nebo státní organizace a příslušné obceobce. Nedílnou součástí souhlasného prohlášení bude odkaz na příslušné usnesení vlády a pro pozemky, které je třeba zobrazit do katastrální mapykatastrální mapy, příslušný geometrický plán.
§ 10
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 68 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2)
§ 3 odst. 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.
3)
§ 37 odst. 1 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
3a)
§ 1 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 2 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
3b)
§ 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3c)
§ 19 zákona č. 344/1992 Sb.
4)
§ 59 odst. 1 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty.
5)
§ 67 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.
§ 36 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb.
6)
§ 198 a násl. občanského zákoníku.
7)
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 212/1990 Sb., o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užívání Komunistické strany Československa.
8)
§ 70 hospodářského zákoníku.
§ 10 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Např. zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd.
11)
Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
12)
§ 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. |
Zákon České národní rady č. 184/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 184/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Vyhlášeno 28. 5. 1991, datum účinnosti 28. 5. 1991, částka 38/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 5. 1991
184
ZÁKON
České národní rady
ze dne 25. dubna 1991,
kterým se mění zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, se mění takto:
V § 4 odst. 5 se vypouštějí slova „zařízení cirkusů“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Matici slovenskej
Vyhlášeno 30. 5. 1991, datum účinnosti 7. 6. 1991, částka 40/1991
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Základné úlohy Matice slovenskej
* § 3 - Organizačná štruktúra Matice slovenskej
* Spolková zložka
* § 4 - (1) Spolková zložka je právnická osoba; v rámci úloh vymedzených jej stanovami vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a nesie majetkovú zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov.
* § 5 - (1) Základnými organizačnými jednotkami spolkovej zložky sú miestne odbory a záujmové odbory Matice slovenskej (ďalej len „odbor“).
* § 6 - Inštitučná zložka
* § 7 - Postavenie a sídlo Matice slovenskej
* § 8 - Hospodárenie Matice slovenskej
* Záverečné ustanovenia
* § 9 - Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1990 Zb., ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej.
* § 10 - Tento zákon nadobúda účinnosť 7. júnom 1991.
Aktuální znění od 7. 6. 1991
196
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. apríla 1991
o Matici slovenskej
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Základné ustanovenie
Matica slovenská je národná kultúrna a vedecká ustanovizeň, ktorej spoločenským poslaním je národne a vlastenecky pôsobiť na území Slovenskej republiky i mimo jej územia. V súlade s týmto poslaním Matica slovenská kultivuje lásku k vlasti, pestuje mravnosť a pozdvihuje kultúrnu úroveň slovenského národa. Matica slovenská združuje tvorcov a priaznivcov slovenskej kultúry a napomáha jej rozvoju, chráni a rozvíja národné dedičstvo ako národnú i kultúrnu hodnotu.
§ 2
Základné úlohy Matice slovenskej
(1)
Matica slovenská plní najmä tieto úlohy:
a)
prednostne získava všetky slovaciká, zhromažďuje, skúma, ochraňuje, spracúva a vhodnou formou sprístupňuje všetky dokumenty dôležité pre poznanie slovenského národa a Slovenska, jeho dejín a jeho kultúry; je národným bibliografickým centrom, plní funkciu národnej knižnice Slovenska a Slovákov a ústrednej knižnice Slovenskej republiky, archívu literatúry a umenia, ústredného literárneho múzea a ústredia biografie,
b)
v súlade so svojími úlohami utvára informačné systémy,
c)
buduje a rozširuje členskú základňu a utvára podmienky pre jej samovzdelávaciu a vzdelávaciu činnosť v oblasti národnej kultúry,
d)
zúčastňuje sa na rozvoji miestnej a regionálnej kultúry, na obsahovom a ekonomickom zabezpečovaní miestnych, regionálnych, národných a medzinárodných kultúrnych podujatí,
e)
organizuje skupiny odborníkov na výskum dôležitých spoločenskovedných otázok,
f)
organizuje skupiny odborníkov a svojich zástupcov zaoberajúcich sa postavením Slovákov na celom území Slovenska,
g)
napomáha zachovávať hodnoty hmotnej a nehmotnej národnej kultúry a prírody Slovenska,
h)
rozvíja styky so Slovákmi žijúcimi mimo územia Slovenskej republiky a s ich kultúrnymi a vedeckými inštitúciami a spolkami, skúma ich dejinný a kultúrny vývin, poskytuje a sprostredkúva im pomoc pri uspokojovaní národnokultúrnych potrieb,
ch)
spolupracuje s hromadnými informačnými prostriedkami, kultúrnymi a vedeckými inštitúciami pri poznávaní a sprístupňovaní dejín a života slovenského národa a jeho významných osobností,
i)
zakladá nadácie a poskytuje štipendijné pobyty doma i v zahraničí.
(2)
Matica slovenská môže vykonávať vlastnú hospodársku činnosť doma aj v zahraničí.
(3)
Matica slovenská spolupracuje s domácimi a zahraničnými národnými a ďalšími inštitúciami a spolkami.
§ 3
Organizačná štruktúra Matice slovenskej
Maticu slovenskú tvorí Spolková zložka Matice slovenskej1) (ďalej len „spolková zložka“) a Inštitučná zložka Matice slovenskej (ďalej len „inštitučná zložka“).
Spolková zložka
§ 4
(1)
Spolková zložka je právnická osoba; v rámci úloh vymedzených jej stanovami vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a nesie majetkovú zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov.
(2)
Stanovy spolkovej zložky upravujú pôsobnosť a spôsob ustanovenia orgánov, práva a povinnosti členov, zásady hospodárenia, ako aj ďalšie veci podľa osobitných predpisov.2)
(3)
Stanovy spolkovej zložky ďalej určia, kto plní funkciu štatutárneho orgánu spolkovej zložky a akým spôsobom koná a vystupuje navonok; vymedzia, v ktorých veciach týkajúcich sa Matice slovenskej ako celku koná štatutárny orgán spolkovej zložky spoločne s inštitučnou zložkou.
§ 5
(1)
Základnými organizačnými jednotkami spolkovej zložky sú miestne odbory a záujmové odbory Matice slovenskej (ďalej len „odbor“).
(2)
Odbor na základe dobrovoľnosti združuje členov Matice slovenskej a podieľa sa na plnení úloh Matice slovenskej v rámci územných obvodov alebo na základe určitých záujmov.
(3)
Odbor je právnická osoba; v rozsahu vymedzenom stanovami spolkovej zložky vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a nesie zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov.
(4)
Stanovy odboru upravujú práva a povinnosti členov, pôsobnosť a spôsob ustanovenia orgánov, zásady hospodárenia s majetkom a ďalšie podrobnosti o organizácii a činnosti odboru.
§ 6
Inštitučná zložka
(1)
Základnou organizačnou jednotkou inštitučnej zložky je pracovisko. Počet pracovísk, ich štruktúru a náplň činnosti určuje štatút, ktorý schvaľuje Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky a orgán spolkovej zložky príslušný podľa jej stanov. Štatút vymedzí, v ktorých veciach týkajúcich sa Matice slovenskej ako celku koná štatutárny orgán inštitučnej zložky spoločne so spolkovou zložkou.
(2)
Inštitučná zložka je právnická osoba; v rámci úloh vymedzených jej štatútom vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov nesie aj jej pracovisko.
(3)
Pracoviská riadi správca Matice slovenskej (ďalej len „správca“). Správca je štatutárnym orgánom inštitučnej zložky.
(4)
Správcu vymenúva a odvoláva na návrh orgánu spolkovej zložky príslušného podľa stanov spolkovej zložky minister kultúry Slovenskej republiky.
§ 7
Postavenie a sídlo Matice slovenskej
(1)
Matica slovenská je právnická osoba; vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a nesie zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov.
(2)
Predstaviteľom Matice slovenskej je predseda Matice slovenskej, ktorý je súčasne predsedom spolkovej zložky. Predseda Matice slovenskej reprezentuje Maticu slovenskú navonok. Štatutárny orgán Matice slovenskej ako celku je predseda Matice slovenskej a správca; vo veciach týkajúcich sa Matice slovenskej ako celku konajú spoločne (§ 4 ods. 3 a § 6 ods. 1).
(3)
Sídlom Matice slovenskej je Martin.
§ 8
Hospodárenie Matice slovenskej
(1)
Pre hospodárenie spolkovej zložky platí osobitný predpis.3)
(2)
Pre hospodárenie inštitučnej zložky platí osobitný predpis.4)
Záverečné ustanovenia
§ 9
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1990 Zb., ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej.
§ 10
Tento zákon nadobúda účinnosť 7. júnom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky
Vyhlášeno 30. 5. 1991, datum účinnosti 30. 5. 1991, částka 40/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 5. 1991
197
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
§ 3 odsek 3 znie:
„(3)
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
strojársky a elektrotechnický priemysel,
b)
priemysel ťažby a spracovania rúd a magnezitu,
c)
energetiku vrátane hospodárenia s jadrovým palivom a uskladňovania rádioaktívnych odpadov,
d)
teplárenstvo a plynárenstvo,
e)
ťažbu a úpravu tuhých palív, ťažbu ropy a zemného plynu a pre vyhľadávanie a prieskum rádioaktívnych surovín a ich ťažbu,
f)
hutníctvo a štátnu službu pre drahé kovy,
g)
diaľničné hospodárstvo, civilné letectvo a pre vodnú dopravu okrem vnútroštátnej riečnej dopravy,
h)
spoje,
i)
verejné práce
v rozsahu patriacom do pôsobnosti Slovenskej republiky.1)“.
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 1), ktorá znie:
„1)
Čl. 9 ústavného zákona č. 556/1990 Zb., ktorým sa mení ústavný zákon č. 143/1968 Zb. o československej federácii.“.
Čl. II
Ak ústavný zákon Federálneho zhromaždenia nezveruje výkon vo veciach uvedených v Čl. I federálnym ústredným orgánom štátnej správy, patrí tento výkon Ministerstvu hospodárstva Slovenskej republiky.2)
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 2), ktorá znie:
„2)
Čl. 28b ods. 2 ústavného zákona č. 556/1990 Zb.“.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991
Vyhlášeno 30. 5. 1991, datum účinnosti 30. 5. 1991, částka 40/1991
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 5. 1991
198
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 3 ods. 1 a 2 sa vypúšťajú slová „okrem výnosu uvedeného v odseku 3 písm. b)“.
2.
V § 3 ods. 3 sa vypúšťa písmeno b).
3.
V § 4 sa vypúšťa písmeno d).
4.
§ 5 ods. 2 znie:
„(2)
Výnos dôchodkovej dane a dane z objemu miezd od obecných podnikov je príjmom obce, ktorá ich založila.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb.
Zákon České národní rady o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 44/1991
* § 1 - (1) Zřizují se Česká lékařská komora se sídlem v Olomouci, Česká stomatologická komora se sídlem v Praze a Česká lékárnická komora se sídlem v Praze (dále jen „komory“).
* § 2 - (1) Komory
* § 3 - (1) Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání, musí být členem České lékařské komory.
* § 4 - Česká lékařská komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
* § 5 - Česká stomatologická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
* § 6 - Česká lékárnická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
* § 6a - (1) Komora zapíše na základě oznámení Ministerstva zdravotnictví do seznamu členů
* § 7 - Uchazeč o zápis do seznamu členů komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
* § 8 - Členství v komoře zaniká úmrtím, ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, vystoupením z komory nebo vyloučením z komory.
* § 9 - (1) Každý člen komory má právo
* § 10 - (1) Základním článkem komor jsou okresní sdružení lékařů, okresní sdružení stomatologů a okresní sdružení lékárníků, v hlavním městě Praze obvodní sdružení lékařů, obvodní sdružení stomatologů a obvodní sdružení lékárníků podle rozdělení území hlavního měs
* § 11 - (1) Okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem okresního sdružení.
* § 12 - (1) Představenstvo okresního sdružení je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení.
* § 13 - (1) Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc vůči jeho členům.
* § 14 - (1) Revizní komise okresního sdružení má 3 až 5 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
* § 15 - (1) Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem komory.
* § 16 - (1) Představenstvo komory je řídícím a výkonným orgánem komory.
* § 17 - (1) Prezident komory zastupuje komoru navenek.
* § 18 - (1) Čestná rada komory vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům komory.
* § 19 - (1) Revizní komise komory má 7 až 9 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
* § 20 - (1) Komory samostatně spravují svůj majetek a hospodaří dle ročního rozpočtu.
* § 21 - Při výkonu lékařského a lékárnického povolání v ozbrojených silách a ozbrojených sborech, mohou být práva a povinnosti lékařů, stomatologů a lékárníků podrobena omezením, která vyplývají ze zvláštní povahy výkonu služby v těchto sborech.
* § 22 - (1) Spolky lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Svaz farmaceutů zajistí svolání ustavujícího okresního shromáždění lékařů, stomatologů a lékárníků do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
* § 23 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.)
220
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. května 1991
o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizují se Česká lékařská komora se sídlem v Olomouci, Česká stomatologická komora se sídlem v Praze a Česká lékárnická komora se sídlem v Praze (dále jen „komory“).
(2)
Komory jsou samosprávnými nepolitickými stavovskými organizacemi sdružujícími všechny lékaře, stomatology a lékárníky zapsané v seznamech vedených komorami.
(3)
Komory jsou právnickými osobami.
§ 2
(1)
Komory
a)
dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor,
b)
zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů,
c)
posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů,
d)
chrání profesní čest svých členů,
e)
vedou seznam členů.
(2)
Komory jsou oprávněny
a)
účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami,
b)
účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví,
c)
stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů u poskytovatelů zdravotních služeb,
d)
vydávat osvědčení o splnění podmínek podle písmena c),
e)
řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s odstavcem 1 písm. a),
f)
uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
g)
vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,
h)
vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků,
ch)
účastnit se provádění specializačních zkoušek,
i)
vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnickém výzkumu,
j)
vykonávat další činnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(3)
Proti rozhodnutí komory ve věcech podle odstavce 2 písm. d) lze podat opravný prostředek.
(4)
O opravném prostředku rozhoduje soud.1)
§ 3
(1)
Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání, musí být členem České lékařské komory.
(2)
Každý lékař, který vykonává na území České republiky povolání stomatologa, musí být členem České stomatologické komory.
(3)
Absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v zařízení poskytujícím lékárenskou péči na území České republiky, musí být členem České lékárnické komory.
§ 4
Česká lékařská komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
a)
řádně ukončil studium na lékařské fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity a je oprávněn k výkonu lékařské praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům,
c)
nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České lékařské komory.
§ 5
Česká stomatologická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
a)
řádně ukončil studium na lékařské fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity, složil závěrečné zkoušky ze stomatologie a je oprávněn k výkonu lékařské stomatologické praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům,
c)
nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České stomatologické komory.
§ 6
Česká lékárnická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
a)
řádně ukončil studium na farmaceutické fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity a je oprávněn k výkonu farmaceutické praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům,
c)
nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České lékárnické komory.
§ 6a
(1)
Komora zapíše na základě oznámení Ministerstva zdravotnictví do seznamu členů
a)
státního příslušníka členského státu Evropské unie,
b)
občana smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru1a) nebo Švýcarské konfederace1b),
c)
rodinného příslušníka občana členského státu Evropské unie1c) nebo rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem b), pokud má na území České republiky právo pobytu,
d)
státního příslušníka nečlenského státu Evropské unie, který je držitelem dokladu potvrzujícího přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky1d),
e)
rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem d), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky1e),
f)
státního příslušníka nečlenského státu Evropské unie, který je držitelem dokladu potvrzujícího přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, má-li povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky1d),
g)
rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem f), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky1e),
h)
osobu, které byl na území České republiky přiznán status doplňkové ochrany nebo postavení azylanta1e), nebo
i)
rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem h), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky1f),
který hodlá vykonávat na území České republiky soustavně zdravotnické povolání jako usazená osoba, a to po předložení rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.
(2)
Komora vede seznam hostujících osob. Do tohoto seznamu komora bezplatně a dočasně zapíše na základě oznámení Ministerstva zdravotnictví o výkonu zdravotnického povolání na území České republiky osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) a b), která je usazena na území jiného členského státu než České republiky a na území České republiky hodlá vykonávat zdravotnické povolání dočasně nebo příležitostně jako hostující osoba. Dočasný zápis do seznamu hostujících osob trvá po dobu poskytování zdravotnických služeb hostující osobou na území České republiky. Tento dočasný zápis se nepožaduje, pokud by to vedlo k opožděnému poskytnutí služby; v těchto případech však musí být oznámení o výkonu zdravotnického povolání na území České republiky učiněno v co nejkratší době po poskytnutí zdravotnické služby. Na tyto osoby se nevztahuje ustanovení o povinném členství (§ 3).
(3)
Usazená osoba v žádosti o zápis do seznamu členů a Ministerstvo zdravotnictví v oznámení o výkonu zdravotnického povolání uvede jméno, příjmení, titul, datum narození, adresu pro doručování na území České republiky a adresu pro doručování na území členského státu usazení, identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb a adresu zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele, v němž hodlá zdravotnické povolání vykonávat, formu a druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá vykonávat, a údaje o dosaženém vzdělání.
(4)
Hostující osoba je osvobozena od placení příspěvků.
(5)
Před zahájením disciplinárního řízení je komora povinna kontaktovat stát usazení (stát původu). Pokud tento stát nepřijme disciplinární opatření podle svého právního řádu, může komora zahájit proti hostující osobě disciplinární řízení.
(6)
Komora musí informovat členský stát, v němž usazená osoba byla před příchodem na území České republiky usazena nebo v němž hostující osoba je usazena, o disciplinárním postihu, který této osobě uložila.
(7)
Komora vydá na vyžádání usazené osoby nebo hostující osoby, která je zapsána v seznamu členů nebo v seznamu hostujících osob, potvrzení osvědčující, že tato osoba vykonává na území České republiky odbornou činnost v souladu s právními předpisy.
(8)
Komory jsou povinny bezplatně sdělovat Ministerstvu zdravotnictví ze seznamu členů nebo ze seznamu hostujících osob údaje potřebné pro účely státních statistických zjišťování podle zvláštního právního předpisu1g).
(9)
Seznam členů a seznam hostujících osob je veřejně přístupný, s výjimkou údajů o datu narození, adrese pro doručování na území České republiky a adrese pro doručování na území členského státu usazení. Údaje o rodném čísle, trvalém pobytu a o adrese pro doručování na území České republiky jsou přístupné Ministerstvu obrany pouze za účelem zajištění obrany státu podle zvláštního právního předpisu1h).
(10)
Na zpracování údajů ze seznamu členů a ze seznamu hostujících osob se vztahuje zvláštní právní předpis1i).
(11)
Uchazeč o zápis do seznamu členů komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, nebo není-li zápis proveden včas, má právo domáhat se ochrany u soudu1).
§ 7
Uchazeč o zápis do seznamu členů komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
§ 8
Členství v komoře zaniká úmrtím, ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, vystoupením z komory nebo vyloučením z komory.
§ 9
(1)
Každý člen komory má právo
a)
volit zástupce do orgánů komory a sám být volen,
b)
využívat pomoci komory v oblasti dalšího vzdělávání,
c)
využívat právní pomoci komory ve sporech spojených s výkonem lékařského či lékárnického povolání.
(2)
Každý člen komory má povinnost
a)
vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony,
b)
dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád komory,
c)
řádně platit stanovené příspěvky,
d)
oznámit příslušným orgánům komory změny související s výkonem lékařského nebo lékárnického povolání,
e)
v případech stanovených komorou uzavřít odpovědnostní pojištění.
§ 10
(1)
Základním článkem komor jsou okresní sdružení lékařů, okresní sdružení stomatologů a okresní sdružení lékárníků, v hlavním městě Praze obvodní sdružení lékařů, obvodní sdružení stomatologů a obvodní sdružení lékárníků podle rozdělení území hlavního města Prahy na obvody2) (dále jen „okresní sdružení“). Okresní sdružení se mohou slučovat a vytvářet společné orgány.
(2)
Okresní sdružení má tyto orgány:
a)
okresní shromáždění členů,
b)
představenstvo okresního sdružení,
c)
čestnou radu okresního sdružení,
d)
revizní komisi okresního sdružení.
(3)
Komory mají tyto orgány:
a)
sjezd delegátů,
b)
představenstvo komory,
c)
čestnou radu komory,
d)
revizní komisi komory.
(4)
Funkce v orgánech komor a okresních sdruženích jsou čestné; za jejich výkon je příslušnou komorou vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů. Volení funkcionáři musí vykonávat lékařskou, stomatologickou nebo lékárnickou praxi.
§ 11
(1)
Okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem okresního sdružení.
(2)
Právo účastnit se okresního shromáždění mají všichni členové komory zapsaní v seznamu vedeném okresním sdružením.
(3)
Okresní shromáždění svolává představenstvo okresního sdružení nejméně jednou za rok; je povinno je svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů okresního sdružení nebo požádá-li o to revizní komise okresního sdružení, a to nejpozději do dvou měsíců.
(4)
Okresní shromáždění se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů okresního sdružení. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů okresního sdružení.
(5)
Okresní shromáždění
a)
volí představenstvo okresního sdružení, jeho předsedu, čestnou radu a revizní komisi okresního sdružení,
b)
volí zástupce na sjezd delegátů,
c)
rozhoduje o sloučení okresního sdružení s jinými okresními sdruženími,
d)
rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí orgánu okresního sdružení.
§ 12
(1)
Představenstvo okresního sdružení je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení.
(2)
Představenstvo okresního sdružení má 7 až 11 členů.
(3)
Představenstvo okresního sdružení
a)
registruje nové členy a vede seznam členů okresního sdružení,
b)
hospodaří s majetkem svěřeným okresnímu sdružení komorou,
c)
spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy.
§ 13
(1)
Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc vůči jeho členům.
(2)
Čestná rada okresního sdružení má 5 členů. Volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Členem čestné rady okresního sdružení nemůže být člen jiného orgánu okresního sdružení nebo komory.
(3)
Čestná rada okresního sdružení může uložit za porušení povinností člena komory uvedených v § 9 odst. 2 tohoto zákona jako disciplinární opatření
a)
důtku,
b)
pokutu od 2000 do 20 000 Kčs.
(4)
Proti písemnému rozhodnutí čestné rady okresního sdružení o uložení disciplinárního opatření může člen, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, podat opravný prostředek do patnácti dnů od jeho doručení.
(5)
O opravném prostředku rozhoduje čestná rada komory, která přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí nebo zruší. Zruší-li čestná rada komory napadené rozhodnutí, je čestná rada okresního sdružení vázána právním názorem čestné rady komory.
§ 14
(1)
Revizní komise okresního sdružení má 3 až 5 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
(2)
Revizní komise okresního sdružení
a)
kontroluje činnost okresního sdružení,
b)
pozastavuje rozhodnutí představenstva, je-li v rozporu s právními předpisy, řády a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží okresnímu shromáždění,
c)
podává návrh na zahájení disciplinárního řízení.
§ 15
(1)
Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem komory.
(2)
Sjezd delegátů zejména
a)
schvaluje, mění a ruší organizační, jednací, volební a disciplinární řád,
b)
volí a odvolává představenstvo, prezidenta a viceprezidenta komory, revizní komisi komory a čestnou radu komory,
c)
posuzuje činnost představenstva, prezidenta a viceprezidenta komory, činnost revizní komise komory a čestné rady komory,
d)
stanoví výši registračního poplatku a členských příspěvků a jejich rozdělování,
e)
schvaluje rozpočet komory,
f)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech komory,
g)
zřizuje sociální fond, popřípadě jiné fondy komory.
§ 16
(1)
Představenstvo komory je řídícím a výkonným orgánem komory.
(2)
Představenstvo komory má 15 až 20 členů.
(3)
Představenstvo komory
a)
vede seznam členů komory,
b)
hospodaří s majetkem komory,
c)
hospodaří se sociálním fondem komory, popřípadě s jinými fondy komory,
d)
rozhoduje o pozastavených rozhodnutích orgánů komory a okresního shromáždění,
e)
svolává sjezd delegátů komory nejméně jednou za rok; svolá sjezd vždy, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů komory nebo alespoň jedna třetina okresních sdružení nebo požádá-li o to revizní komise, a to do dvou měsíců,
f)
schvaluje členy komory do zkušebních a specializačních komisí,
g)
rozhoduje ve všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány komory.
§ 17
(1)
Prezident komory zastupuje komoru navenek.
(2)
Prezident komory svolává a řídí jednání představenstva komory.
(3)
Prezidenta komory zastupuje viceprezident.
§ 18
(1)
Čestná rada komory vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům komory.
(2)
Čestná rada komory má 9 členů. Volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Členem čestné rady komory nemůže být člen jiného orgánu komory.
(3)
Čestná rada komory může uložit za závažné porušení povinností člena komory uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) zákona jako disciplinární opatření
a)
pokutu od 3000 do 30 000 Kčs,
b)
podmíněné vyloučení z komory,
c)
vyloučení z komory.
(4)
Proti rozhodnutí čestné rady komory o uložení disciplinárního opatření podle odstavce 3 lze podat opravný prostředek.
(5)
O opravném prostředku rozhoduje soud.1)
§ 19
(1)
Revizní komise komory má 7 až 9 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
(2)
Revizní komise komory
a)
kontroluje činnost komory,
b)
pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta, viceprezidenta a okresního shromáždění, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo organizačním řádem a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží představenstvu komory,
c)
pozastavuje výkon rozhodnutí představenstva komory, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo organizačním řádem a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží sjezdu delegátů.
§ 20
(1)
Komory samostatně spravují svůj majetek a hospodaří dle ročního rozpočtu.
(2)
Příjmy komory tvoří členské příspěvky, dotace, dary a jiné příjmy.
(3)
Výnos pokut připadá do sociálního fondu komory.
§ 21
Při výkonu lékařského a lékárnického povolání v ozbrojených silách a ozbrojených sborech, mohou být práva a povinnosti lékařů, stomatologů a lékárníků podrobena omezením, která vyplývají ze zvláštní povahy výkonu služby v těchto sborech.
§ 22
(1)
Spolky lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Svaz farmaceutů zajistí svolání ustavujícího okresního shromáždění lékařů, stomatologů a lékárníků do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(2)
Ustavující okresní shromáždění zvolí delegáty na ustavující sjezdy v počtu
a)
u České lékařské komory v počtu 1 delegát na každých započatých 100 lékařů v okrese,
b)
u České stomatologické komory v počtu 1 delegát na každých započatých 30 stomatologů v okrese,
c)
u České lékárnické komory v počtu 1 delegát na každých započatých 25 lékárníků v okrese.
(3)
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a Svaz farmaceutů svolá sjezd delegátů do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 244 a násl. občanského soudního řádu.
1a)
Dohoda o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.
1b)
Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy, na straně jedné, a Švýcarskou konfederací, na straně druhé, o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999.
1c)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
1d)
Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
1e)
Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
1f)
Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
1g)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1h)
Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1i)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. |
Zákon České národní rady č. 231/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 231/1991 Sb.
Zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 46/1991
* ČÁST I - UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ ZE VZTAHŮ OBČANSKOPRÁVNÍCH, TRESTNĚPRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH (§ 1 — § 11)
* ČÁST II - UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ ZE VZTAHŮ PRACOVNĚPRÁVNÍCH A SLUŽEBNÍCH A ZE VZTAHŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 12 — § 13)
* ČÁST III - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 14 — § 19)
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
231
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. května 1991
o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST I
UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ ZE VZTAHŮ OBČANSKOPRÁVNÍCH, TRESTNĚPRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH
§ 1
Ve věcech finančních náhrad, na které vznikl nárok podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (dále jen „zákon“), jsou příslušné tyto ústřední orgány státní správy České republiky (dále jen „příslušný ústřední orgán“):
a)
ministerstvo financí České republiky ve věcech vrácení kupní ceny (§ 11 zákona), ve věcech finanční náhrady v oblasti občanskoprávních vztahů (§ 13 odst. 3 a 4 zákona), s výjimkou případů uvedených v § 2 odst. 3 druhá věta zákona a dále ve věcech finanční náhrady za majetek, který připadl do vlastnictví státu na základě trestu propadnutí jmění (§ 16 odst. 2 zákona) a trestu propadnutí majetku, propadnutí nebo zabrání věci (§ 20 odst. 1 a 2 zákona),
b)
ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky v případech, kdy k odnětí vlastnického práva podle předpisů o znárodnění z let 1945 až 1948 došlo v rozhodném období, aniž byla poskytnuta příslušná náhrada (§ 2 odst. 3 druhá věta zákona),
c)
ministerstvo vnitra České republiky v oblasti správních vztahů (§ 16 odst. 3, § 17 odst. 2 a § 18 odst. 2 zákona).
§ 2
Písemná žádost o finanční náhradu musí obsahovat skutečnosti rozhodné pro posouzení oprávněnosti uplatněného nároku příslušným ústředním orgánem.
§ 3
(1)
K žádosti o poskytnutí finanční náhrady (dále jen „žádost“) za odnětí věci způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 písm. a) až j) a odst. 2, § 16 odst. 2 a § 20 odst. 2 zákona připojí oprávněná osoba potvrzení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových1) o důvodu odnětí věci.
(2)
V případě, že k odnětí vlastnického práva došlo podle předpisů o znárodnění,2) připojí oprávněná osoba k žádosti potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění nebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla věc odňata.
(3)
Doklady uvedené v odstavci 1 a 2 lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným dokladem, obsahují-li důvod odnětí a jméno osoby, které byla věc odňata.
§ 4
(1)
Pokud oprávněnými osobami jsou osoby rehabilitované podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, a v případě jejich úmrtí nebo prohlášení za mrtvého, osoby uvedené v § 3 odst. 2 zákona,3) připojí oprávněné osoby k žádosti rozhodnutí soudu4) opatřené doložkou právní moci.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje i tehdy, jestliže žádost podají osoby, kterým vznikl nárok na odškodnění podle § 27 odst. 1 písm. f) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o nemovité věci, které jim nebyly vráceny.
§ 5
K žádosti připojí oprávněné osoby potvrzení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových1)
a)
o výši pohledávky peněžního ústavu zajištěné omezením převodu nemovitostinemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů,5) tato částka se od finanční náhrady odečte,
b)
o výši kupní ceny nebo náhrady, která byla původnímu vlastníkovi vyplacena.6)
§ 6
Oprávněné osoby podle § 3 odst. 2 zákona k žádosti připojí doklad osvědčující jejich vztah k původnímu vlastníkovi.7)
§ 7
(1)
Poskytuje-li se finanční náhrada za nemovitostnemovitost, předloží oprávněná osoba znalecký posudek nebo posudek vypracovaný příslušným stavebním úřadem o ceně nemovitostinemovitosti anebo doklady nutné k jejímu ocenění. Nezbytné náklady spojené s pořízením znaleckého posudku nese příslušný ústřední orgán.
(2)
Požádá-li oprávněná osoba o finanční náhradu podle § 7 odst. 3, 4 a 5 zákona, připojí k žádosti též vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu se nemovitostnemovitost nachází, o jejím stavebním stavu. Toto vyjádření lze nahradit znaleckým posudkem.
§ 8
Nelze-li doložit dobu strávenou v táborech nucených prací nebo v pracovním útvaru (§ 17 odst. 2 zákona) rozhodnutím správního orgánu a jinými doklady, mohou být tyto doklady nahrazeny ověřenými čestnými prohlášeními nejméně dvou osob, které nejsou osobami blízkými8) osobě oprávněné.
§ 9
Neúplnou žádost vrátí příslušný ústřední orgán oprávněné osobě k doplnění. Od doby vrácení žádosti do doby doručení doplněné žádosti lhůta stanovená zákonem9) neběží.
§ 10
Při projednání žádosti postupuje příslušný ústřední orgán přiměřeně podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.
§ 11
(1)
Příslušný ústřední orgán posoudí oprávněnost uplatněného nároku a vyplatí finanční náhradu v hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem.10) Pokud finanční náhrada spočívá též ve vydání cenných papírůcenných papírů a nebo pouze v tomto způsobu náhrady,11) věc neprodleně postoupí k dalšímu opatření ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky; o postoupení žadatele vyrozumí.
(2)
Finanční náhradu v cenných papírechcenných papírech vydá oprávněné osobě ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky.
ČÁST II
UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ ZE VZTAHŮ PRACOVNĚPRÁVNÍCH A SLUŽEBNÍCH A ZE VZTAHŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
§ 12
(1)
Osvědčení o zániku pracovního vztahu soudců soudů České republiky vydá na žádost ministerstvo spravedlnosti České republiky.12)
(2)
Osvědčení o zániku služebního vztahu příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra České republiky vydá ministerstvo vnitra České republiky.13)
(3)
Osvědčení o zániku služebního vztahu příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, jejichž služební vztah zanikl po 31. prosinci 1968, vydá ministerstvo spravedlnosti České republiky.13)
§ 13
(1)
O neplatnosti rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení umělců14) rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky.
(2)
Posouzení toho, kdo se pro účely zákona považuje za umělce,14) náleží do působnosti ministerstva kultury České republiky.
ČÁST III
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 14
(1)
Vlastník nebo uživatel věci (dále jen „povinný“), která je předmětem uplatněného nároku na poskytnutí finanční náhrady, je povinen umožnit osobám provádějícím ocenění prohlídku věci pro účely ocenění.
(2)
Povinný se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle odstavce 1.
(3)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
(4)
Přestupek podle odstavce 2 projednává krajský úřad.
§ 15
(1)
Při vyřizování žádosti poskytují krajské úřady, obecní úřady, soudy, státní notářství, katastrální úřady a archívy příslušnému ústřednímu orgánu potřebnou součinnost.
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny provést požadované šetření a předložit spisy ve lhůtě stanovené v dožádání příslušného ústředního orgánu. Pokud tato lhůta stanovena není, jsou povinny dožádání vyhovět do 30 dnů ode dne jeho doručení. Pokud se dožádání netýká jejich působnosti, jsou povinny dožádání postoupit příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 1 nebo dožádání vrátit příslušnému ústřednímu orgánu do pěti dnů ode dne jeho doručení.
(3)
Potvrzení podle § 3 odst. 1 a § 5 tohoto zákona vydá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových1) do 30 dnů.
§ 16
(1)
Osoba, které vznikl nárok na vrácení kupní ceny,16) připojí k žádosti dohodu o vydání věci, výpis z evidence nemovitostínemovitostí a smlouvu, na jejímž základě nabyla věc od státu.
(3)
Kupní cena vyplacená státu před 1. červnem 1953 se přepočte v poměru 5:1.17)
§ 17
(1)
Vyplatil-li stát za převzatou věc kupní cenu nebo náhradu,18) je osoba, které byla věc vydána, povinna vyplacenou částku odvést do 30 dnů ode dne uzavření dohody Ministerstvu financí.
(2)
K návrhu na registraci dohody19) je oprávněná osoba povinna předložit státnímu notářství doklad o odvedení částky uvedené v odstavci 1 tohoto zákona, popřípadě o tom, že byla uzavřena dohoda o splátkách nebo dohoda o odkladu splatnosti.
(3)
Kupní cena nebo náhrada vyplacená občanovi před 1. červnem 1953 se přepočte v poměru 5:1.17)
(4)
Kupní cena nebo náhrada podle odstavce 1 je příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 18
(1)
Právo České republiky na vydání věci20) uplatňuje proti povinné osobě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.1)
(2)
Pro účely tohoto zákona se povinnými osobami rozumějí fyzické osoby uvedené v § 4 odst. 2 zákona.
§ 18a
S věcí vydanou České republice se naloží podle zvláštních předpisů.22)
§ 18b
Výtěžek z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví (§ 18), je příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 18c
Vypořádal-li stát za vydávanou věc pohledávku peněžního ústavu,23) postupuje se podle § 17 tohoto zákona.
§ 18d
Působnosti stanovené krajském úřadu nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
2)
§ 2 odst. 3 a § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
3)
§ 19 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.
4)
§ 2 odst. 2 a § 14 odst. 1 až 3 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 10 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
6)
§ 10 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb.
7)
Např. rodný list nebo oddací list, úmrtní list nebo pravomocné rozhodnutí, kterým soud prohlásil občana za mrtvého, závěť, pravomocné rozhodnutí státního notářství vydané v dědickém řízení apod.
8)
§ 116 občanského zákoníku.
9)
§ 13 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb.
10)
Nařízení vlády České republiky č. 233/1991 Sb., o výši finanční náhrady v hotovosti poskytované podle zákona o mimosoudních rehabilitacích.
11)
§ 13 odst. 5 a 6 zákona č. 87/1991 Sb.
12)
§ 22 odst. 5 písm. c) zákona č. 87/1991 Sb.
13)
§ 22 odst. 5 písm. b) zákona č. 87/1991 Sb.
14)
§ 23 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
15a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
15b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb.
15c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 11 zákona č. 87/1991 Sb.
17)
Zákon č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě.
18)
§ 10 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb.
19)
§ 5 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb.
20)
Článek 4 odst. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.
§ 34 zákona č. 87/1991 Sb.
21)
§ 3 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích.
§ 22 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
22)
Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.
Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 10 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. |
Zákon č. 247/1991 Sb. | Zákon č. 247/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací
Vyhlášeno 14. 6. 1991, datum účinnosti 14. 6. 1991, částka 48/1991
* Čl. I - Zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 14. 6. 1991
247
ZÁKON
ze dne 31. května 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 zní:
㤠2
Majetková práva dobrovolných organizací, která jim byla odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., se navracejí dle stavu ke dni 31. března 1948 Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím, které uplatní své nároky u právního nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. do 31. prosince 1991.“.
2.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
Právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. je povinen s majetkovými právy až do jejich vydání Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tato majetková práva převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání. Takové právní úkony jsou neplatné.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Policajnom zbore Slovenskej republiky
Vyhlášeno 20. 6. 1991, datum účinnosti 20. 6. 1991, částka 41/1991
* Úvodné ustanovenia
* § 1 - (1) Policajný zbor Slovenskej republiky (ďalej len „policajný zbor“) je ozbrojeným bezpečnostným zborom, ktorý plní úlohy vo veciach vnútorného poriadku a bezpečnosti v rozsahu vymedzenom ústavou a zákonmi.
* § 2 - Policajný zbor pri plnení úloh vymedzených týmto zákonom spolupracuje so štátnymi a inými orgánmi, obcami, organizáciami, občianskymi združeniami a osobami.
* PRVÁ HLAVA - ÚLOHY A ORGANIZÁCIA POLICAJNÉHO ZBORU (§ 3 — § 6)
* DRUHÁ HLAVA - VYŠETROVATELIA POLICAJNÉHO ZBORU (§ 7 — § 7)
* TRETIA HLAVA - POVINNOSTI, OPRÁVNENIA A PROSTRIEDKY POLICAJTA (§ 8 — § 60)
* ŠTVRTÁ HLAVA - VZŤAHY POLICAJNÉHO ZBORU K ŠTÁTNYM A INÝM ORGÁNOM, OBCIAM, ORGANIZÁCIÁM A OSOBÁM (§ 61 — § 66)
* PIATA HLAVA - NÁHRADA ŠKODY (§ 67 — § 67)
* ŠIESTA HLAVA - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 68 — § 77)
Aktuální znění od 1. 1. 1992 (564/1991 Sb.)
204
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1991
o Policajnom zbore Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Úvodné ustanovenia
§ 1
(1)
Policajný zbor Slovenskej republiky (ďalej len „policajný zbor“) je ozbrojeným bezpečnostným zborom, ktorý plní úlohy vo veciach vnútorného poriadku a bezpečnosti v rozsahu vymedzenom ústavou a zákonmi.
(2)
Činnosť policajného zboru podlieha kontrole Slovenskej národnej rady a vlády Slovenskej republiky.
(3)
Policajný zbor pri plnení úloh spolupracuje s policajnými bezpečnostnými zbormi a bezpečnostnými službami Českej republiky a Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky; policajný zbor je oprávnený spolupracovať s policajnými zbormi iných štátov.
§ 2
Policajný zbor pri plnení úloh vymedzených týmto zákonom spolupracuje so štátnymi a inými orgánmi, obcami, organizáciami, občianskymi združeniami a osobami.
PRVÁ HLAVA
ÚLOHY A ORGANIZÁCIA POLICAJNÉHO ZBORU
§ 3
Úlohy policajného zboru
(1)
Policajný zbor plní tieto úlohy:
a)
chráni život a bezpečnosť osôb a majetok,
b)
zabezpečuje ochranu ústavných činiteľov Slovenskej republiky,
c)
získava, sústreďuje a vyhodnocuje informácie dôležité pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky,
d)
odhaľuje trestné činytrestné činy a zisťuje ich páchateľov,
e)
koná vyšetrovanie a vyhľadávanie o trestných činoch,1)
f)
spolupôsobí pri zabezpečovaní verejného poriadku a ak bol porušený, robí opatrenia na jeho obnovenie,
g)
dohliada na bezpečnosť a plynulosť cestnej premávky a spolupôsobí pri jej riadení,
h)
odhaľuje priestupky a ak tak ustanovuje osobitný zákon, priestupky objasňuje,2)
ch)
prejednáva priestupky, ak tak ustanovuje osobitný zákon,3)
i)
vedie príslušné evidencie a štatistiky potrebné na plnenie svojich úloh,
j)
vyhlasuje pátranie na území Slovenskej republiky.
(2)
Policajný zbor plní úlohy štátnej správy, ak tak ustanovuje osobitný zákon.4)
(3)
Policajný zbor plní aj iné úlohy podľa osobitných zákonov.5)
Organizácia a riadenie policajného zboru
§ 4
Organizácia policajného zboru
(1)
V policajnom zbore sa vytvára služba kriminálnej polície, služba poriadkovej polície, služba dopravnej polície a služba ochrany objektov.
(2)
Služby uvedené v odseku 1 pôsobia v rámci útvarov policajného zboru, ktoré sú organizované podľa správneho členenia Slovenskej republiky.6)
(3)
Osobitnými službami policajného zboru sú služba ochrany ekonomických záujmov a služba ochrany ústavných činiteľov.
(4)
Samostatnou organizačnou súčasťou policajného zboru sú úrady vyšetrovania. Úrady vyšetrovania sú organizované podľa správneho členenia Slovenskej republiky a organizácie súdov7) a prokuratúry.
§ 5
Riadenie policajného zboru
(1)
Policajný zbor je podriadený ministrovi vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
(2)
Prezident policajného zboru riadi služby policajného zboru uvedené v § 4 ods. 1 a útvary policajného zboru uvedené v § 4 ods. 2.
(3)
Prezidenta policajného zboru vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh ministra.
(4)
Prezident policajného zboru je zodpovedný v rozsahu právomoci uvedenej v odseku 2 ministrovi.
§ 6
(1)
Vláda Slovenskej republiky určuje celkové početné stavy policajného zboru.
(2)
Minister zriaďuje útvary policajného zboru, úrady vyšetrovania policajného zboru a útvary osobitných služieb policajného zboru uvedené v § 4 ods. 3 a určuje ich vnútornú organizáciu.
(3)
Minister upraví riadenie úradov vyšetrovania a osobitných služieb policajného zboru uvedených v § 4 ods. 3.
DRUHÁ HLAVA
VYŠETROVATELIA POLICAJNÉHO ZBORU
§ 7
(1)
Vyšetrovateľa policajného zboru (ďalej len „vyšetrovateľ“) vymenúva minister.
(2)
Do funkcie vyšetrovateľa môže byť menovaný len policajt, ktorý dosiahol vek najmenej 24 rokov, má vysokoškolské právnické vzdelanie a úspešne ako vyšetrovatel - čakateľ vykonal záverečnú vyšetrovateľskú skúšku. Podrobnosti o záverečnej vyšetrovateľskej skúške ustanoví minister.
(3)
Minister môže výnimočne menovať za vyšetrovateľa policajta, ktorý inak spĺňa podmienky uvedené v odseku 2, ak má vysokoškolské vzdelanie iného než právnického smeru.
(4)
Dĺžka čakateľskej lehoty vyšetrovateľa - čakateľa je jeden rok. Výnimku z tejto lehoty môže udeliť minister len osobám s vysokoškolským právnickým vzdelaním.
(5)
Vyšetrovatelia sú vo veciach, ktoré vyšetrujú, procesne samostatní a sú viazaní iba zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi a v rozsahu ustanovenom Trestným poriadkom tiež pokynmi prokurátora a súdu.
(6)
Vyšetrovatelia sú v služobných veciach podriadení riaditeľovi úradu vyšetrovania.
(7)
Vyšetrovatelia sú vo veciach, ktoré vyšetrujú, oprávnení vyžadovať od služieb policajných zborov v súlade so zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi vykonanie úkonov nevyhnutných pre vyšetrovanie, ktoré vzhľadom na ich povahu nemôžu zabezpečiť sami.
TRETIA HLAVA
POVINNOSTI, OPRÁVNENIA A PROSTRIEDKY POLICAJTA
PRVÝ ODDIEL
POVINNOSTI POLICAJTA
Povinnosti pri služobných zákrokoch, služobných úkonoch a v ostatnej služobnej činnosti
§ 8
(1)
Pri vykonávaní služobných zákrokov, služobných úkonov, ako aj v ostatnej služobnej činnosti je policajt povinný dbať na česť, vážnosť a dôstojnosť osôb i svoju vlastnú a nepripustiť, aby osobám v súvislosti s touto činnosťou vznikla bezdôvodná ujma a prípadný zásah do ich práv a slobôd neprekročil mieru nevyhnutnú na dosiahnutie účelu sledovaného služobným zákrokom, služobným úkonom alebo ostatnou služobnou činnosťou.
(2)
Policajt je povinný pri vykonávaní služobného zákroku, služobného úkonu alebo v ostatnej služobnej činnosti spojenej so zásahom do práv alebo slobôd osôb poučiť ich, hneď ako je to možné, o ich právach a možnosti podať sťažnosť.
§ 9
(1)
Policajt v službe je povinný v medziach tohto zákona vykonať služobný zákrok, služobný úkon, prípadne urobiť iné opatrenia nevyhnutné na vykonanie služobného zákroku, najmä vyrozumieť najbližší útvar policajného zboru, ak je páchaný trestný čintrestný čin alebo priestupok alebo je dôvodné podozrenie z ich páchania.
(2)
Policajt aj v čase mimo služby je povinný v medziach tohto zákona vykonať služobný zákrok, prípadne vyrozumieť najbližší útvar policajného zboru, ak je páchaný trestný čintrestný čin alebo priestupok, ktorým je bezprostredne ohrozený život, zdravie alebo majetok a ak policajtovi vo vykonaní služobného zákroku nebránia dôvody uvedené v § 10.
§ 10
Policajt nie je povinný vykonať služobný zákrok, ak
a)
je pod vplyvom takých liekov alebo iných látok, ktoré vážne znižujú jeho schopnosť konať,
b)
na jeho vykonanie nebol odborne vyškolený alebo vycvičený,
c)
tomu bráni dôležitý záujem služby.
§ 11
(1)
Dôležitým záujmom služby sa rozumie, ak policajt vykonáva alebo zabezpečuje
a)
pátraciu činnosť pri bezprostrednom prenasledovaní páchateľa trestnej činnosti,
b)
operatívno-pátraciu činnosť a používa informačno-technické prostriedky,
c)
služobný zákrok pod jednotným velením,
d)
bezpečnosť chránených osôb,
e)
šifrovú alebo kuriérnu službu, pri ktorej by mohlo dôjsť k ohrozeniu včasného odovzdania šifrovaných správ alebo k ohrozeniu prepravovaných vecí,
f)
pyrotechnickú činnosť,
g)
služobný zákrok, ktorého nedokončenie by malo vážnejšie dôsledky, než nevykonanie nového zákroku alebo opatrenia nevyhnutného na odstránenie bezprostredného ohrozenia.
(2)
Pri plnení úloh podľa odseku 1 je však policajt povinný vykonať služobný zákrok alebo iné opatrenia nevyhnutné na odstránenie bezprostredného ohrozenia, ak
a)
je ohrozený život alebo hrozí značná škoda na majetku,
b)
je ohrozený vyšší záujem než ten, ktorý plní.
§ 12
(1)
Policajt je pri vykonávaní služobného zákroku povinný, ak to povaha a okolnosti dovoľujú, použiť zodpovedajúcu výzvu.
(2)
Ak to povaha služobného zákroku vyžaduje, použije policajt pred výzvou slová „V mene zákona“.
(3)
Každý je povinný poslúchnuť výzvu zakročujúceho policajta.
(4)
Kto neuposlúchne výzvu zakročujúceho policajta, môže byť postihnutý podľa osobitného zákona,8)
§ 13
(1)
Policajt je povinný pred služobným zákrokom preukázať svoju príslušnosť k policajnému zboru, ak to povaha a okolnosti služobného zákroku dovoľujú.
(2)
Príslušnosť k policajnému zboru preukazuje policajt služobnou rovnošatou s identifikačným číslom, služobným preukazom, odznakom služby kriminálnej polície alebo ústnym vyhlásením „Polícia“ (ďalej len „ústne vyhlásenie“).
(3)
Ústnym vyhlásením preukazuje policajt svoju príslušnosť k policajnému zboru iba vo výnimočných prípadoch, keď okolnosti služobného zákroku neumožňujú túto príslušnosť preukázať služobnou rovnošatou s identifikačným číslom, služobným preukazom alebo odznakom služby kriminálnej polície. Služobnou rovnošatou s identifikačným číslom, služobným preukazom alebo odznakom služby kriminálnej polície sa policajt preukáže ihneď, akonáhle to okolnosti služobného zákroku dovoľujú.
Preukazovanie príslušnosti k policajnému zboru
§ 14
(1)
Policajt, ktorý vykonáva svoju právomoc v služobnej rovnošate, preukazuje príslušnosť k policajnému zboru služobnou rovnošatou s identifikačným číslom a podľa okolností aj ústnym vyhlásením, okrem toho služobným preukazom
a)
pri vstupe do objektov organizácií, kde je vstup kontrolovaný členom závodnej stráže alebo inou oprávnenou osobou,
b)
ak je o to pri služobnom zákroku požiadaný.
(2)
Policajt uvedený v odseku 1 sa preukazuje len služobnou rovnošatou s identifikačným číslom a podľa okolností aj ústnym vyhlásením
a)
ak zakročuje pod jednotným velením,
b)
pri ochrane objektov alebo inej podobnej službe,
c)
pri služobnom zákroku proti osobám podnapitým, pristihnutým pri páchaní trestného činutrestného činu alebo priestupku, ozbrojeným zbraňou alebo iným predmetom spôsobilým vážne ohroziť život alebo zdravie osôb, ktoré ušli z výkonu trestu odňatia slobody alebo z väzby, predvedeným, zaisteným alebo zatknutým.
§ 15
(1)
Policajt, ktorý vykonáva svoju právomoc v občianskom odeve, povinne preukazuje príslušnosť k polícii pred začatím služobného zákroku ústnym vyhlásením a služobným preukazom alebo odznakom služby kriminálnej polície.
(2)
V prípadoch uvedených v § 14 ods. 2 sa policajt vykonávajúci svoju právomoc v občianskom odeve preukazuje iba ústnym vyhlásením; služobným preukazom alebo odznakom služby kriminálnej polície v prípade, keď to okolnosti a podmienky služobného zákroku dovoľujú:
§ 16
Policajt pri výkone svojej právomoci nesmie služobný preukaz alebo odznak služby kriminálnej polície vydať z rúk; na požiadanie dá iba na nahliadnutie ich prednú stranu, prípadne oznámi ich evidenčné číslo. Pritom nie je povinný oznámiť svoje meno, priezvisko, hodnosť ani funkciu.
DRUHÝ ODDIEL
OPRÁVNENIA POLICAJTA
§ 17
Oprávnenie požadovať vysvetlenie
(1)
Policajt je oprávnený požadovať potrebné vysvetlenie od osoby, ktorá môže prispieť k objasneniu skutočností dôležitých pre odhalenie trestného činutrestného činu alebo priestupku a ich páchateľa, ako aj pre vypátranie hľadaných alebo nezvestných osôb a vecí, a v prípade potreby ju vyzvať, aby sa ihneď alebo v určenom čase dostavila na útvar policajného zboru na spísanie zápisnice o podaní vysvetlenia.
(2)
Osoba je povinná požiadavke alebo výzve podľa odseku 1 vyhovieť.
(3)
Vysvetlenie môže odmietnuť iba osoba, ktorá by ním sebe alebo blízkej osobe9) spôsobila nebezpečenstvo trestného stíhania, a ak ide o priestupok, nebezpečenstvo postihu za priestupok.
(4)
Vysvetlenie sa nesmie požadovať od osoby, ktorá upozornila, že by ním porušila zákonom uloženú povinnosť mlčanlivosti, iba ak by bola od tejto povinnosti oslobodená.
(5)
Policajt je povinný osobu poučiť o možnosti odoprieť vysvetlenie podľa odsekov 3 a 4.
(6)
Kto sa dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdavkov a na náhradu ušlého zárobku (ďalej len „náhrada“). Náhradu poskytuje policajný zbor. Nárok na náhradu nemá ten, kto sa dostavil len vo vlastnom záujme alebo pre svoje protiprávne konanie.
(7)
Nárok na náhradu podľa odseku 6 zaniká, ak ho oprávnená osoba neuplatní do 8 dní odo dňa, keď sa na výzvu podľa odseku 1 dostavila; táto osoba musí byť o tom poučená.
(8)
Ak osoba nevyhovie bez dostatočného ospravedlnenia alebo bez závažných dôvodov výzve podľa odseku 1, môže byť predvedená na útvar policajného zboru na spísanie zápisnice o podaní vysvetlenia.
(9)
Zápisnica o podaní vysvetlenia musí byť spísaná s osobou ihned po jej predvedení; po jej spísaní policajt osobu uvoľní.
(10)
O predvedení spíše policajt úradný záznam.
§ 18
Oprávnenie požadovat preukázanie totožnosti
(1)
Policajt je oprávnený vyzvať osobu
a)
pristihnutú pri spáchaní priestupku,
b)
od ktorej je požadované vysvetlenie podľa § 17 ods. 1,
c)
ktorá zodpovedá opisu hľadanej alebo nezvestnej osoby,
aby preukázala svoju totožnosť; osoba je povinná výzve vyhovieť.
(2)
Po zistení totožnosti osoby uvedenej v odseku 1 písm. a) policajt priestupok vybaví podľa osobitného zákona10) a osobu uvoľní.
(3)
Po zistení totožnosti osoby uvedenej v odseku 1 písm. b) policajt osobu po podaní vysvetlenia podľa § 17 ods. 1 uvoľní.
(4)
Po zistení totožnosti osoby uvedenej v odseku 1 písm. c) policajt osobu ihneď uvoľní, ak nejde o osobu hľadanú alebo nezvestnú. U nezvestnej osoby vyrozumie toho, kto nezvestnosť tejto osoby oznámil, prípadne ju odovzdá príslušnému orgánu alebo zákonnému zástupcovi.
(5)
Ak odmietne osoba uvedená v odseku 1 preukázať svoju totožnosť alebo ak ju nemôže preukázať ani po predcházajúcom poskytnutí potrebnej súčinnosti na preukázanie svojej totožnosti, je policajt oprávnený predviesť takúto osobu na útvar policajného zboru na vykonanie služobných úkonov za účelom zistenia jej totožnosti a riadneho odhalenia alebo objasnenia veci. Po zistení totožnosti postupuje policajt primerane podľa odsekov 2 až 4.
(6)
Ak nemôže policajt na základe oznámených údajov ani v evidenciách obyvateľov zistiť totožnosť osoby predvedenej podľa odseku 5, ktorá zodpovedá opisu hľadanej alebo nezvestnej osoby, je oprávnený informovať a vyzvať osobu, aby strpela vykonanie nevyhnutných služobných úkonov, akými je snímanie daktyloskopických odtlačkov, vyhotovenie obrazových záznamov, vonkajšie meranie tela a zisťovanie zvláštnych telesných znamení.
(7)
Ak nezistí policajt totožnosť osoby do 24 hodín od predvedenia, je povinný osobu uvolniť.
(8)
O predvedení a vykonaných služobných úkonoch spíše policajt úradný záznam.
§ 19
Zaistenie
(1)
Policajt je oprávnený za účelom vykonania služobných úkonov zaistiť osobu, ktorá
a)
svojím konaním bezprostredne ohrozuje svoj život alebo zdravie alebo život a zdravie iných osôb a majetok,
b)
sa dopúšťa devízového priestupku,11) ak je dôvodná obava, že v ňom bude pokračovať, alebo ak je to nevyhnutné pre riadne odhalenie alebo objasnenie veci.
(2)
Ak po vykonaní služobných úkonov policajt osobu neodovzdá orgánom činným v trestnom konaní alebo inému orgánu, je povinný ihneď ju prepustiť.
(3)
Zaistenie môže trvať najviac 24 hodín od okamihu obmedzenia osobnej slobody.
(4)
Zaistenej osobe podľa odseku 1 musí byť na útvare policajného zboru ihned po zaistení umožnené vyrozumieť o tejto skutočnosti niektorú z blízkych osôb.9) Ak ide o vojaka, vyrozumie policajt najbližšiu posádkovú správu alebo útvar a ak ide o osobu mladšiu ako 18 rokov, zákonného zástupcu tejto osoby.
(5)
O zaistení spíše policajt úradný záznam.
§ 20
Oprávnenie odňat zbraň
(1)
Policajt je oprávnený presvedčiť sa, či predvádzaná alebo zaistená osoba nemá pri sebe zbraň alebo vec, ktorou by mohla ohroziť život alebo zdravie, a odňať ju.
(2)
Odňatú zbraň alebo vec podľa odseku 1 je policajt povinný vrátiť proti podpisu pri prepustení predvedenej alebo zaistenej osoby. Ak bránia zákonné dôvody odňatú zbraň vrátiť, vystaví policajt osobe potvrdenie o odňatí zbrane.
(3)
Zbraňou podľa odseku 1 sa rozumie strelná, bodná, sečná, rezná zbraň a zbraň hromadnej účinnosti. Zbraňou sa ďalej rozumie všetko, čím je možné urobiť útok proti telu dôraznejším.12)
§ 21
Oprávnenie na prehliadku dopravných prostriedkov
Pri prenasledovaní páchateľov niektorého z obzvlášť závažných trestných činov13) alebo iných úmyselných trestných činov, ktorých stíhanie upravuje medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, a pri pátraní po týchto páchateľoch a veciach pochádzajúcich alebo súvisiacich s uvedenými trestnými činmi je policajt oprávnený prehliadať dopravné prostriedky, či sa v nich títo páchatelia alebo veci nenachádzajú.
§ 22
Oprávnenia pri zaistovaní bezpečnosti chránených osôb
(1)
Pri zaisťovaní bezpečnosti chránených osôb, ktorým je podľa osobitných predpisov alebo medzinárodných zmlúv, ktorými je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, poskytovaná osobná ochrana, je policajt zaradený v službe ochrany ústavných činiteľov oprávnený vykonať prehliadku osôb, batožiny, dopravných prostriedkov a objektov nachádzajúcich sa v priestore, z ktorého by bolo možné ohroziť bezpečnosť chránenej osoby.
(2)
Prehliadku osôb je policajt oprávnený vykonať iba vtedy, ak tieto osoby na jeho výzvu uvedený priestor ihneď neopustia alebo ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania.
(3)
Prehliadka osôb, objektov, batožiny, vecí a dopravných prostriedkov nesmie sledovať iný záujem než zaistenie bezpečnosti chránenej osoby.
§ 23
Oprávnenie zakázať vstup na určené miesta
Ak to vyžaduje účinné zabezpečenie plnenia úloh uvedených v tomto zákone, je policajt oprávnený prikázať každému, aby na nevyhnutne potrebnú dobu nevstupoval na určené miesta alebo sa na nich nezdržoval.
§ 24
Oprávnenie otvoriť byt
(1)
Ak je dôvodná obava, že je ohrozený život alebo vážne ohrozené zdravie osoby, alebo ak hrozí závažná škoda na majetku a hrozí nebezpečenstvo z omeškania, je policajt oprávnený otvoriť byt, vstúpiť doňho a vykonať v súlade s týmto zákonom potrebné služobné zákroky alebo iné opatrenia na odvrátenie hroziaceho nebezpečenstva.
(2)
Oprávnenia uvedené v odseku 1 má policajt aj v prípade, ak vznikne dôvodné podozrenie, že sa v byte nachádza mŕtvola.
(3)
K vykonaniu služobných zákrokov alebo iných opatrení podľa odseku 1 je policajt povinný zabezpečiť prítomnosť nezúčastnenej osoby; nemusí tak urobiť, ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania a je bezprostredne ohrozený život alebo zdravie, alebo bezprostredne hrozí závažná škoda na majetku.
(4)
Po vykonaní služobného zárobku alebo iného opatrenia podľa odseku 1 policajt okamžite vyrozumie užívateľa bytu a zabezpečí uzavretie bytu, ak to nemôže vykonať užívateľ alebo iná oprávnená osoba.
(5)
Otvorenie bytu nesmie sledovať iný záujem než ochranu života a zdravia osôb alebo majetku.
(6)
O otvorení bytu a vykonaných opatreniach spíše policajt úradný záznam.
(7)
Ustanovenia odsekov 1 až 6 sa primerane vzťahujú aj na nebytové priestory.
§ 25
Oprávnenie na používanie výbušnín a výbušných predmetov
Policajt je oprávnený v súvislosti so zaisťovaním bezpečnosti osôb a ochrany majetku, najmä pri likvidácii nastražených výbušných systémov, pri likvidácii nálezu munície používať výbušniny a výbušné predmety.
Oprávnenie pri objasňovaní priestupkov
§ 26
(1)
Policajt je pri objasňovaní priestupkov oprávnený vyžadovať
a)
odpis z registra trestov v prípadoch, v ktorých by predchádzajúci trestný postih mohol viesť k posúdeniu skutku ako trestného činutrestného činu,
b)
odborné vyjadrenie od príslušných orgánov,
c)
lekárske vyšetrenie na zistenie množstva alkoholu alebo inej návykovej látky;14) ďalej je policajt oprávnený vykonávať ohliadku miesta priestupku, ohliadku veci majúcej vzťah k spáchanému priestupku a v súvislosti s tým zisťovať a zaisťovať stopy.
(2)
Úkonom uvedeným v odseku 1 písm. c) je osoba povinná sa podrobiť, iba ak to nie je spojené s ohrozením jej zdravia.
(3)
Odber krvi osoby podozrivej zo spáchania priestupku sa musí vykonať, ak o to táto osoba požiada.
§ 27
(1)
Policajt je oprávnený po predchádzajúcej márnej výzve na vydanie odňať vec, o ktorej sa možno dôvodne domnievať, že v konaní o priestupku môže byť vyslovené jej prepadnutie15) alebo môže byť zhabaná.16)
(2)
Nemožno odňať vec, ktorej hodnota je v nápadnom nepomere k povahe priestupku.
(3)
O odňatí veci spíše policajt úradný záznam. Osobe, ktorej bola vec odňatá, vystaví potvrdenie o odňatí veci a odovzdá ju príslušnému orgánu.
(4)
Ak vec, ktorá bola vydaná alebo odňatá, na ďalšie konanie už nie je potrebná a ak neprichádza do úvahy jej prepadnutie15) alebo zhabanie,16) vráti sa tomu, kto ju vydal alebo komu bola odňatá.
TRETÍ ODDIEL
OPRÁVNENIA SLUŽBY KRIMINÁLNEJ POLÍCIE A SLUŽBY OCHRANY EKONOMICKÝCH ZÁUJMOV
§ 28
Oprávnenie pri zaisťovaní ochrany ekonomických záujmov
(1)
Služba ochrany ekonomických záujmov je oprávnená zisťovať potrebné informácie od každého, kto môže prispieť k objasneniu skutočností dôležitých pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky; nikto nesmie byť k podaniu informácie nútený pod hrozbou fyzického alebo psychického nátlaku.
(2)
Skutočnosťami dôležitými pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky sú také skutočnosti, ktoré sú spôsobilé vážne ohroziť alebo poškodiť jej ekonomické záujmy, predovšetkým pri prechode na trhovú ekonomiku a jej fungovaní, v etape uskutočňovania privatizácie, ďalej v oblasti finančných operácií, priemyselnej a poľnohospodárskej výroby, nakladania s niektorými druhmi tovaru a technológií, obchodnej činnosti, vytvárania nelegálnych obchodných a akciových spoločností, ako aj skutočnosti spôsobilé vážne ohroziť alebo poškodiť životné prostredie.
§ 29
Oprávnenie na používanie prostriedkov operatívno-pátracej činnosti a informačno-technických prostriedkov
(1)
Pri odhaľovaní obzvlášť závažných trestných činov13) alebo iných úmyselných trestných činov, ktorých stíhanie upravuje medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, a zisťovaní ich páchateľov, je služba kriminálnej polície oprávnená používať prostriedky operativno-pátracej činnosti a informačno-technické prostriedky. Tieto prostriedky môžu byť využívané len za účelom získania informácií dôležitých na odhalenie uvedených trestných činov, zistenie ich páchateľov a na zabezpečenie nevyhnutných dôkazov pre trestné konanie.
(2)
Za účelom získania informácií dôležitých pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky je služba ochrany ekonomických záujmov oprávnená používať prostriedky operatívno-pátracej činnosti a informačno-technické prostriedky.
(3)
Služba kriminálnej polície a služba ochrany ekonomických záujmov je povinná zabezpečiť ochranu prostriedkov operatívno-pátracej činnosti a informačno-technických prostriedkov pred vyzradením a zneužitím.
§ 30
Prostriedky operatívno-pátracej činnosti
Prostriedkami operatívno-pátracej činnosti sa pre účely tohto zákona rozumejú sledovanie osôb a vecí, používanie krycích preukazov, nástrahová a zabezpečovacia technika a využívanie osôb konajúcich v prospech služby kriminálnej polície alebo služby ochrany ekonomických záujmov.
§ 31
Informačno-technické prostriedky
Informačno-technickými prostriedkami sa pre účely tohto zákona rozumejú najmä elektrotechnické, rádiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a iné technické prostriedky a zariadenia alebo ich súbory používané utajovaným spôsobom pri
a)
vyhľadávaní, otváraní a skúmaní dopravovaných zásielok a ich vyhodnocovaní za využívania kriminalistických metód,
b)
odpočúvaní a zaznamenávaní telekomunikačnej a rádiokomunikačnej prevádzky,
c)
vyhotovovaní obrazových, zvukových alebo iných záznamov.
§ 32
Podmienky použitia informačno-technických prostriedkov
(1)
Služba kriminálnej polície môže použiť informačno-technické prostriedky len v prípadoch, keď odhaľovanie trestných činov uvedených v § 29 ods. 1, zisťovanie ich páchateľov a zabezpečovanie nevyhnutných dôkazov pre trestné konanie je iným spôsobom neúčinné alebo podstatne sťažené.
(2)
Služba ochrany ekonomických záujmov môže použiť informačno-technické prostriedky len v prípadoch, keď nie je možné informáciu dôležitú pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky získať použitím prostriedkov operatívno-pátracej činnosti alebo iným spôsobom ustanoveným v tomto zákone.
(3)
Informačno-technické prostriedky možno použiť len na základe predchádzajúceho písomného rozhodnutia alebo súhlasu súdu a v prípravnom konaní prokurátora. Informačno-technické prostriedky možno používať len na nevyhnutný čas, najdlhšie však po dobu 6 mesiacov. Počítanie doby začína plynúť dňom vydania súhlasu.
(4)
Žiadosť na použitie informačno-technických prostriedkov sa predkladá písomne súdu alebo prokurátorovi a obsahuje údaje o osobe, ktorej sa použitie informačno-technického prostriedku týka, druh informačno-technického prostriedku, miesto, dobu trvania a dôvody jeho použitia.
(5)
Ten, kto udelil súhlas alebo vydal rozhodnutie na použitie informačno-technických prostriedkov, je povinný sústavne skúmať trvanie dôvodov ich použitia. Ak dôvody pominuli, je povinný bezodkladne rozhodnúť o ukončení ich používania.
§ 33
(1)
Služba kriminálnej polície a služba ochrany ekonomických záujmov je povinná v priebehu používania informačno-technických prostriedkov, sústavne skúmať, či trvajú dôvody ich použitia. Ak tieto dôvody pominuli, je služba kriminálnej polície a služba ochrany ekonomických záujmov povinná používanie informačno-technických prostriedkov skončiť.
(2)
O skončení používania informačno-technických prostriedkov podľa odseku 1 je služba kriminálnej polície a služba ochrany ekonomických záujmov povinná informovať prokurátora alebo súd, ktorý rozhodol o použití informačno-technických prostriedkov alebo udelil súhlas na ich použitie.
(3)
Informácie získané informačno-technickými prostriedkami môžu byť využité výlučne na dosiahnutie účelu uvedeného v § 29 ods. 1 a 2.
ŠTVRTÝ ODDIEL
KONTROLA SLUŽBY OCHRANY EKONOMICKÝCH ZÁUJMOV A POSKYTOVANIE INFORMÁCIÍ
§ 34
(1)
Za účelom vykonávania kontroly činnosti služby ochrany ekonomických záujmov zriaďuje Slovenská národná rada z poslancov osobitný kontrolný orgán.
(2)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) predkladá kontrolnému orgánu zriadenému podľa odseku 1 smernice, ktorými sa upravuje používanie prostriedkov operatívno-pátracej činnosti a informačno-technických prostriedkov službou ochrany ekonomických záujmov.
§ 35
Ministerstvo poskytuje Slovenskej národnej rade a vláde Slovenskej republiky informácie významné pre ich činnosť a rozhodovanie získané činnosťou služby ochrany ekonomických záujmov. Tieto informácie môže poskytnúť aj ďalším štátnym orgánom.
PIATY ODDIEL
CELY POLICAJNÉHO ZAISTENIA
§ 36
(1)
Policajt je oprávnený osobu zaistenú podľa § 19 umiestniť do cely policajného zaistenia (ďalej len „cela“) zriadenej na tento účel na útvare policajného zboru; ďalej je oprávnený umiestniť do cely osobu, ktorá sa
a)
pokúsila pri predvádzaní o útek a dôvodná obava z jej úteku trvá,
b)
správa na útvare policajného zboru agresívne voči iným osobám alebo policajtom alebo ničí zariadenie alebo iný majetok.
(2)
Policajt je ďalej oprávnený umiestniť do cely aj osobu, ktorá bola
a)
zadržaná17) podľa Trestnébo poriadku,
b)
zatknutá na základe príkazu na zatknutie18) podľa Trestného poriadku,
c)
policajtom prevzatá na vykonanie procesných úkonov z väzby vykonávanej vo väznici, alebo
d)
má byť dodaná do výkonu trestu odňatia slobody na základe príkazu predsedu senátu19) podľa Trestného poriadku.
§ 37
(1)
Pred umiestnením osoby do cely odoberie policajt, ktorý vykonáva ochranu cely, tejto osobe veci, ktorými by mohla ohroziť zdravie alebo život vlastný alebo inej osoby.
(2)
Policajt spíše o odobratých veciach zoznam, ktorý podpíše spolu s osobou umiestňovanou do cely. Pri prepustení osoby z cely jej odobraté veci vráti proti podpisu.
§ 38
(1)
Do cely sa vždy umiestňujú oddelene osoby
a)
rôzného pohlavia,
b)
mladšie ako 18 rokov a dospelé,
c)
zadržané podľa17) Trestného poriadku alebo zatknuté na základe príkazu na zatknutie18) podľa Trestného poriadku, u ktorých možno predpokladať, že proti nim bude vedené spoločné trestné konanie alebo ich trestné veci spolu súvisia.
(2)
Do cely nemožno umiestniť osobu, ktorá je zjavne pod vplyvom alkoholických nápojov, liekov alebo iných návykových látok.
(3)
Ak zistí policajt, že osoba, ktorá má byť umiestnená do cely, je zranená alebo osoba na svoju závažnú chorobu alebo zranenie upozorní, zariadi policajt jej lekárske ošetrenie a vyžiada vyjadrenie lekára, či osoba môže byť umiestnená v cele.
§ 39
(1)
Cely musia byť hygienicky nezávadné a zodpovedať účelu zaistenia osôb.
(2)
V celách nesmú byť také predmety, ktoré by mohli byť zneužité na ohrozenie života a zdravia umiestnených osôb alebo policajtov.
§ 40
Ak nemá osoba dostatočný odev alebo je odev hygienicky závadný, požičia jej odev útvar, na ktorom sú cely zriadené.
§ 41
Stravovanie osôb umiestnených v celách sa zabezpečuje podľa miestnych podmienok. Strava sa osobe poskytuje do šiestich hodín od umiestnenia do cely.
§ 42
(1)
Ak umiestnená osoba v cele ochorie, ublíži si na zdraví alebo sa pokúsi o samovraždu, urobí policajt, ktorý vykonáva ochranu cely, potrebné opatrenia smerujúce k ochrane jej zdravia a života; poskytne jej najmä prvú pomoc a privolá lekára.
(2)
O týchto prípadoch, ako aj o prípade úmrtia osoby umiestnenej v cele, bez meškania vyrozumie veliteľa útvaru, na ktorom sú cely zriadené. Veliteľ útvaru bez meškania o týchto prípadoch vyrozumie príslušného prokurátora a o úmrtí vyrozumie niektorú z blízkych osôb9) zomrelého.
§ 43
(1)
Osoby umiestnené v cele môžu podávať návrhy, podnety a sťažnosti. Písomné návrhy, podnety a sťažnosti sa odovzdávajú veliteľovi útvaru na ďalšie riešenie. Ústne podané návrhy, podnety a sťažnosti spíše policajt, ktorý vykonáva ochranu cely, a odovzdá ich taktiež tomuto veliteľovi na ďalšie riešenie.
(2)
Dozor prokurátora nad dodržiavaním zákonnosti pri vykonávaní zaistenia osôb v celách sa riadi osobitnými predpismi.
ŠIESTY ODDIEL
POUŽITIE DONUCOVACÍCH PROSTRIEDKOV POLICAJTOM
§ 44
Donucovacie prostriedky
(1)
Donucovacími prostriedkami sú
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy sebaobrany,
b)
slzotvorné prostriedky,
c)
obušok,
d)
putá,
e)
služobný pes,
f)
vytláčanie koňmi,
g)
technické prostriedky na zabránenie odjazdu vozidla,
h)
zastavovací pás a iné prostriedky na násilné zastavenie vozidla,
ch)
špeciálna vodná striekačka,
i)
zásahová výbuška,
j)
úder strelnou zbraňou,
k)
hrozba zbraňou,
l)
varovný výstrel do vzduchu,
m)
použitie zbrane.
(2)
Pred použitím donucovacích prostriedkov je policajt povinný vyzvať osobu, proti ktorej zakročuje, aby upustila od protiprávneho konania, s výstrahou, že bude použitý niektorý z donucovacích prostriedkov. Od výzvy a výstrahy môže upustiť iba v prípade, keď je sám napadnutý alebo je ohrozený život alebo zdravie inej osoby a vec neznesie odklad alebo tomu bránia iné okolnosti.
(3)
O tom, ktorý z donucovacích prostriedkov použije, rozhoduje policajt podľa konkrétnej situácie tak, aby osobe, proti ktorej zakročuje, nespôsobil neprimeranú ujmu.
§ 45
Použitie hmatov, chvatov, úderov a kopov sebaobrany, slzotvorných prostriedkov a obušku
(1)
Hmary, chvaty, údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky a obušok je policajt oprávnený použiť aby
a)
zaistil bezpečnosť inej osoby alebo vlastnej pred protiprávnym útokom, ak sa po výzve od útoku neupustí, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
zabránil výtržnosti, ruvačke, úmyselnému poškodzovaniu majetku alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
c)
predviedol, zaistil, zatkol, zadržal alebo dodal do výkonu trestu odňatia slobody osobu, ktorá kladie aktívny odpor,
d)
zabránil násilnému vstupu nepovolaných osôb do chránených alebo strážených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný.
(2)
Hmaty a chvaty je policajt oprávnený použiť, aby predviedol, zaistil, zatkol alebo zadržal osobu, ktorá kladie pasívny odpor.
§ 46
Použitie pút
Putá je policajt oprávnený použiť
a)
na spútanie zaistenej, zadržanej alebo zatknutej osoby alebo osoby, ktorá má byť dodaná do výkonu trestu odňatia slobody a kladie aktívny odpor alebo napadá iné osoby alebo policajta alebo poškodzuje majetok, po márnej výzve, aby od takého konania upustila,
b)
na vzájomné pripútanie dvoch alebo viacerých predvádzaných, zaistených, zadržaných alebo zatknutých osôb za podmienok uvedených v písmene a),
c)
pri vykonávaní služobných úkonov alebo procesných úkonov so zaistenými, zadržanými, zatknutými osobami alebo s osobami, ktoré sú vo väzbe alebo vo výkone trestu odňatia slobody, ak je dôvodná obava, že sa pokúsia o útek.
§ 47
Použitie služobného psa
(1)
Služobného psa je policajt oprávnený použiť,
a)
aby zaistil bezpečnosť inej osoby alebo vlastnej, ak sa po výzve neupustí od útoku, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
aby zabránil výtržnosti, ruvačke alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
c)
aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osôb do chránených alebo strážených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný,
d)
na prenasledovanie osoby na úteku, ak má byť zaistená, zadržaná, zatknutá alebo dodaná do výkonu trestu odňatia slobody,
e)
aby donútil ukrývajúcu sa osobu, ktorá má byť zaistená, zadržaná, zatknutá alebo dodaná do výkonu trestu odňatia slobody, opustiť úkryt,
f)
na stráženie zaistenej, zadržanej, zatknutej osoby alebo osoby, ktorá má byť dodaná do výkonu trestu odňatia slobody.
(2)
Policajt používa služobného psa s náhubkom. Ak to povaha a intenzita útoku, prípadne prekonanie odporu osoby vyžaduje, použije služobného psa bez náhubku.
§ 48
Vytláčanie koňmi
Vytláčať koňmi môžu policajti účastníkov zhromaždenia20) v prípade, ak
a)
dochádza k narušovaniu jeho pokojného priebehu a zvolávateľovi sa nepodarilo zabezpečiť nápravu,21)
b)
sa účastníci po skončení zhromaždenia pokojne nerozídu,22)
c)
účastníci zhromaždenia páchajú trestné činytrestné činy a nápravu sa nepodarilo zaistiť iným spôsobom, najmä zákrokom proti jednotlivým páchateľom.23)
§ 49
Použitie technických prostriedkov na zabránenie odjazdu vozidla
Technické prostriedky na zabránenie odjazdu vozidla je policajt oprávnený použiť v prípade, ak
a)
vozidlo stojí na mieste, kde je to zakázané24) a vodič sa v blízkosti vozidla nezdržuje,
b)
vodič vozidla odmieta aj po opakovanej výzve podrobiť sa služobným úkonom vykonávaným policajtom a z jeho konania je zrejmé, že chce s vozidlom z miesta odísť.
§ 50
Použitie zastavovacieho pásu a iných prostriedkov na násilné zastavenie vozidla
(1)
Zastavovací pás je policajt oprávnený použiť na násilné zastavenie vozidla, ktorého vodič na opakovanú výzvu alebo znamenie dané podľa osobitných predpisov24) nezastaví, ak
a)
je bezohľadnou jazdou vážne ohrozený život, zdravie alebo majetok,
b)
je dôvodné podozrenie, že sa vo vozidle prepravujú páchatelia niektorého z obzvlášť závažných trestných činov13) alebo iných úmyselných trestných činov, ktorých stíhanie upravuje medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, alebo veci pochádzajúce z tejto trestnej činnosti.
(2)
Za podmienok uvedených v odseku 1 môže policajt použiť na zastavenie vozidla aj iné prostriedky, najmä služobné vozidlo, povoz, stavebné mechanizmy.
§ 51
Použitie špeciálnej vodnej striekačky
Špeciálnu vodnú striekačku môžu policajti použiť na rozptýlenie účastníkov zhromaždenia20) za podmienok uvedených v § 48.
§ 52
Použitie zásahovej výbušky
Zásahovú výbušku je policajt oprávnený použiť proti nebezpečnému páchateľovi v uzavretom priestore, ktorý sa na výzvu nevzdá alebo sa zdráha opustiť úkryt.
§ 53
Použitie úderu strelnou zbraňou
Úder strelnou zbraňou je policajt oprávnený použiť v sebaobrane, spravidla pri zápase s útočníkom, ak jeho odpor nemôže prekonať iným spôsobom.
§ 54
Použitie hrozby zbraňou
Hrozbu zbraňou je policajt oprávnený použiť, aby
a)
pri vykonávaní služobného zákroku alebo služobného úkonu zaistil bezpečnosť inej osoby alebo svojej vlastnej pred protiprávnym útokom, najmä ak sa po výzve od útoku neupustí, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
predviedol, zaistil, zatkol, zadržal alebo dodal do výkonu trestu odňatia slobody osobu, ktorá kladie aktívny odpor,
c)
zabránil výtržnosti, ruvačke alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
d)
zabránil násilnému vstupu nepovolaných osôb do chránených alebo strážených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný,
e)
zabránil úteku prenasledovanej alebo stráženej osoby, ak má byť zaistená, zadržaná, zatknutá alebo dodaná do výkonu trestu odňatia slobody,
f)
v sebaobrane v prípade bezprostredného stretu s nebezpečným páchateľom bol pripravený použiť zbraň.
§ 55
Použitie varovného výstrelu do vzduchu
Varovný výstrel do vzduchu je policajt oprávnený použiť iba v prípadoch, v ktorých je oprávnený použiť zbraň.
§ 56
Použitie zbrane policajtom
(1)
Použiť zbraň je policajt oprávnený iba v týchto prípadoch:
a)
aby v prípade nutnej obrany odvrátil priamo hroziaci alebo trvajúci útok vedený proti jeho osobe alebo útok na život inej osoby,
b)
keď sa nebezpečný páchateľ, proti ktorému zakročuje, na jeho výzvu nevzdá alebo sa zdráha opustiť úkryt,
c)
keď nemožno inak prekonať odpor smerujúci k zmareniu jeho závažného služobného zákroku,
d)
aby zamedzil útek nebezpečného páchateľa, ktorého nemôže iným spôsobom zadržať,
e)
keď osoba, proti ktorej boli použité donucovacie prostriedky hrozba zbraňou alebo varovný výstrel do vzduchu, neuposlúchne výzvu policajta smerujúcu k zaisteniu bezpečnosti inej osoby alebo jeho vlastnej,
f)
keď nemožno inak zadržať dopravný prostriedok, ktorého vodič bezohľadnou jazdou vážne ohrozuje život a zdravie osôb a na opakovanú výzvu alebo znamenie dané podľa osobitných predpisov24) nezastaví,
g)
aby odvrátil nebezpečný útok, ktorý ohrozuje strážený alebo chránený objekt alebo stanovište, po márnej výzve, aby sa upustilo od útoku,
h)
aby zneškodnil zviera ohrozujúce život alebo zdravie osôb.
(2)
Zbraňou sa podľa odseku 1 rozumie strelná a bodná zbraň a zbraň hromadnej účinnosti.
(3)
Pred použitím zbrane je policajt povinný vyzvať osobu, proti ktorej zakročuje, aby upustila od protiprávneho konania, s výstrahou, že bude použitá zbraň. Pred použitím strelnej zbrane je policajt povinný použiť tiež varovný výstrel. Od výstrahy a varovného výstrelu do vzduchu môže policajt upustiť len v prípade, keď je sám napadnutý alebo ak je ohrozený život alebo zdravie inej osoby a vec neznesie odklad.
(4)
Pri použití zbrane je policajt povinný dbať na potrebnú opatrnosť, najmä aby nebol ohrozený život iných osôb a čo najviac šetriť život osoby, proti ktorej zákrok smeruje.
SIEDMY ODDIEL
POVINNOSTI POLICAJTA PO POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTRIEDKOV
§ 57
(1)
Ak policajt zistí, že pri použití donucovacích prostriedkov došlo k zraneniu osoby, je povinný, ak to okolnosti dovolia, poskytnúť zranenej osobe prvú pomoc a zabezpečiť lekárske ošetrenie.
(2)
Po každom použití zbrane, pri ktorom došlo k zraneniu osoby, je policajt povinný ihneď, ak to okolnosti dovolia, poskytnúť zranenej osobe prvú pomoc a zabezpečiť lekárske ošetrenie. Ďalej je povinný urobiť všetky neodkladné úkony, aby mohla byť riadne objasnená oprávnenosť použitia zbrane.
§ 58
(1)
Každý služobný zákrok, pri ktorom boli použité donucovacie prostriedky, je policajt povinný neodkladne hlásiť svojmu nadriadenému.
(2)
Ak vzniknú pochybnosti o oprávnenosti alebo primeranosti použitia donucovacích prostriedkov alebo ak pri ich použití bola spôsobená smrť, ujma na zdraví alebo škoda na majetku, je nadriadený povinný zistiť, či boli použité v súlade so zákonom. O výsledku tohto zistenia spíše úradný záznam.
(3)
Ak použije policajt donucovacie prostriedky mimo miesta svojho služobného pôsobenia, ohlási ich použitie na najbližší útvar policajného zboru. Na ďalší postup sa primerane vzťahuje odsek 2.
§ 59
Osobitné obmedzenia
Pri služobnom zákroku proti tehotnej žene, osobe vysokého veku, osobe so zjavnou telesnou vadou alebo chorobou a osobe mladšej ako 15 rokov nesmie policajt použiť údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky, obušok, služobného psa, úder strelnou zbraňou a zbraň okrem prípadov, keď útok týchto osôb bezprostredne ohrozuje životy a zdravie iných osôb alebo policajta alebo hrozí väčšia škoda na majetku a nebezpečenstvo nemožno odvrátiť inak.
§ 60
Služobné zákroky pod jednotným velením
(1)
Služobný zákrok pod jednotným velením sú policajti oprávnení vykonať na požiadanie zvolávateľa zhromaždenia, vyslaného zástupcu obceobce alebo v prípade, ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania i z vlastného rozhodnutia za podmienok uvedených v § 48.
(2)
Ak zakročujú policajti pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostriedkov za podmienok uvedených v tomto zákone veliteľ zakročujúcej jednotky. O použití donucovacích prostriedkov môže na mieste zákroku rozhodnúť aj nadriadený tohto veliteľa. Rozhodnutie veliteľa zakročujúcej jednotky a jeho nadriadeného o použití donucovacích prostriedkov musí byť uchované na zvukovom alebo písomnom zázname.
(3)
Na veliteľa zakročujúcej jednotky, ktorý rozhodol o použití donucovacích prostriedkov podľa odseku 1, prechádzajú povinnosti, ktoré majú inak po použití týchto prostriedkov policajti.
ŠTVRTÁ HLAVA
VZŤAHY POLICAJNÉHO ZBORU K ŠTÁTNYM A INÝM ORGÁNOM, OBCIAM, ORGANIZÁCIÁM A OSOBÁM
§ 61
Každý má právo obracať sa na policajtov a útvary palicajného zboru so žiadosťou o pomoc. Policajti a útvary policajného zboru sú povinné v rozsahu svojej pôsobnosti túto pomoc poskytnúť.
§ 62
Útvary policajného zboru poskytujú ochranu osobám povereným výkonom rozhodnutia súdu, iného štátneho orgánu alebo orgánu obceobce v prípadoch, ak nemôžu tieto osoby z dôvodu ohrozenia života alebo zdravia výkon rozhodnutia uskutočniť a ak požiadal príslušný orgán písomne o poskytnutie tejto ochrany.
§ 63
(1)
Ak nie je obecobec schopná zabezpečiť verejný poriadok v obciobci vlastnými silami a prostriedkami, môže požiadať o pomoc útvar policajného zboru. Útvar policajného zboru je povinný v rozsahu svojej pôsobnosti túto pomoc poskytnúť.
(2)
Policajný zbor a obecná polícia vo veciach verejného poriadku a v obecných veciach verejného poriadku25) spolupracujú.
§ 64
(1)
Ak vznikne bezprostredné nebezpečenstvo vážneho ohrozenia verejného poriadku, ktoré nemôže byť odstránené silami a prostriedkami príslušných orgánov, je policajný zbor povinný zúčastniť sa na odvrátení tohto nebezpečenstva. Činnosť policajného zboru sa v takomto prípade obmedzí na vykonanie nevyhnutných opatrení.
(2)
Ak nevyhnutné opatrenia podľa odseku 1 boli vykonané bez vedomia príslušného orgánu, je policajný zbor povinný okamžite vyrozumieť tento orgán o vykonaných nevyhnutných opatreniach.
§ 65
(1)
Útvary policajného zboru sú oprávnené pri plnení svojich úloh požadovať od štátnych a iných orgánov, obcíobcí, organizácií a osôb podklady a informácie.
(2)
Štátne a iné orgány, obceobce, organizácie a osoby sú povinné požadované podklady a informácie bezodkladne poskytnúť, pokiaľ im v tom nebránia dôvody ustanovené inými všeobecne záväznými právnymi predpismi.
(3)
Útvary policajného zboru upozorňujú štátne a iné orgány, obceobce, organizácie a osoby na skutočnosti, ktoré sa dotýkajú ich činnosti a môžu viesť k ohrozeniu alebo porušeniu verejného poriadku.
§ 66
Policajt je oprávnený v prípade nebezpečenstva bezprostredného ohrozenia života a zdravia alebo majetku požiadať každého o pomoc. Kto bol o túto pomoc požiadaný, je povinný ju poskytnúť; nemusí tak urobiť, ak by tým vystavil vážnemu ohrozeniu seba alebo blízke osoby9) alebo ak tomu bránia iné dôležité okolnosti.
PIATA HLAVA
NÁHRADA ŠKODY
§ 67
(1)
Štát zodpovedá za škodu osobe, ktorá poskytla pomoc policajnému zboru alebo policajtom na ich žiadosť alebo s ich vedomím (ďalej len „poškodený“). Štát sa tejto zodpovednosti môže zbaviť iba vtedy, ak si túto škodu spôsobil poškodený úmyselne.
(2)
Ak u poškodeného došlo k ujme na zdraví alebo smrti, postupuje sa podľa predpisov o odškodňovaní pracovných úrazov pracovníkov. Vláda Slovenskej republiky môže nariadením ustanoviť, v ktorých prípadoch a v akom rozsahu
a)
patrí poškodenému, popri nárokoch podľa pracovnoprávnych predpisov, jednorazové mimoriadne odškodnenie,
b)
sa zvyšuje jednorazové odškodnenie patriace podľa pracovnoprávnych predpisov pozostalým po poškodenom a kedy možno takéto odškodnenie priznať osobám, ktoré boli na poškodeného odkázané výživou.
(3)
Poškodenému sa hradí aj škoda na veciach, ktorá mu vznikla v súvislosti s poskytnutím pomoci. Pritom sa hradí skutočná škoda, a to uvedením do predošlého stavu; ak to nie je možné alebo účelné, hradí sa v peniazoch. Poškodenému môže byť priznaná aj úhrada nákladov spojených s obstaraním novej veci za poškodenú vec.
(4)
Štát hradí aj škodu, ktorú poškodený spôsobil v súvislosti s pomocou poskytnutou policajnému zboru alebo policajtom.
(5)
Štát zodpovedá aj za škody spôsobené policajným zborom alebo policajtami v súvislosti s plnením ich úloh ustanovených týmto zákonom; to neplatí, ak k spôsobeniu škody došlo v dôsledku protiprávneho konania poškodeného a oprávneného zákroku policajta.
(6)
Náhradu škody poskytuje v zastúpení štátu ministerstvo.
ŠIESTA HLAVA
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Spoločné ustanovenia
§ 68
Minister môže povolať na plnenie úloh ministerstva policajtov policajného zboru.
§ 69
Povinnosť mlčanlivosti
(1)
Policajti sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, s ktorými sa oboznámili pri plnení úloh policajného zboru alebo v súvislosti s nimi a ktoré v záujme osôb a organizácií vyžadujú, aby zostali utajené pred nepovolanou osobou.
(2)
Pokiaľ je osoba poučená policajným zborom alebo policajtom o povinnosti zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach súvisiacich s činnosťou alebo plnením úloh policajného zboru, je povinná uloženú mlčanlivosť zachovávať. Povinnosť mlčanlivosti sa nevzťahuje na skutočnosti, ktoré musia občania uviesť pri uplatňovaní svojich práv.
(3)
Od povinnosti mlčanlivosti môže oslobodiť minister alebo prezident policajného zboru.
Prechodné ustanovenia
§ 70
Ak sa v iných zákonoch alebo všeobecne záväzných právnych predpisoch hovorí o Zbore národnej bezpečnosti, Verejnej bezpečnosti alebo o príslušníkoch zboru národnej bezpečnosti alebo verejnej bezpečnosti, rozumie sa tým policajný zbor alebo policajti.
§ 71
Služobný pomer policajtov sa riadi osobitným zákonom.26)
§ 72
Práva a povinnosti vyplývajúce pre Zbor národnej bezpečnosti z osobitných predpisov, ktoré nezanikli do dňa účinnosti tohto zákona, prechádzajú podľa povahy veci na ministerstvo alebo policajný zbor.
§ 73
(1)
Ak povaha úlohy Policajného zboru Českej republiky vyžaduje, aby sa plnila na území Slovenskej republiky, má policajt Policajného zboru Českej republiky pri plnení tejto úlohy rovnaké oprávnenia a povinnosti ako policajt policajného zboru.
(2)
O plnení úlohy podľa odseku 1 policajt Policajného zboru Českej republiky vopred informuje príslušný útvar policajného zboru. Ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania, urobí tak dodatočne.
§ 76
Zrušovacie ustanovenie
(1)
Zrušujú sa:
1.
zákonné opatrenie Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 57/1991 Zb. o zriadení Policajného zboru Slovenskej republiky;
2.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 17/1975 Zb., ktorým sa podrobnejšie vymedzuje súčinnosť útvarov Verejnej bezpečnosti a národných výborov pri ochrane verejného poriadku.
(2)
Vo vzťahu k policajnému zboru a policajtom strácajú platnosť:
1.
zákon č. 40/1974 Zb. o Zbore národnej bezpečnosti v znení zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 84/1990 Zb. a čl. I zákona č. 385/1990 Zb.;
2.
vyhláška Federálneho ministerstva vnútra č. 12/1979 Zb. o preukazovaní príslušnosti k Zboru národnej bezpečnosti a oprávnenia na plnenie jeho úloh;
3.
vyhláška Federálneho ministerstva vnútra č. 3/1984 Zb. o Pomocnej stráži Verejnej bezpečnosti;
4.
nariadenie ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 15/1974, ktorým sa upravuje spôsob a rozsah zákrokov alebo nevyhnutných opatrení príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti mimo služby a obmedzenia rozsahu oprávnení a povinností príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti (reg. v čiastke 6/1974 Zb.);
5.
nariadenie ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 16/1974 o prostriedkoch, ktoré príslušníci Zboru národnej bezpečnosti používajú pri služobných zákrokoch (reg. v čiastke 6/1974 Zb.) v znení nariadenia ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 15/1983 (reg. v čiastke 74/1983 Zb.);
6.
nariadenie ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 3/1983 o povolávaní vojakov Československej ľudovej armády v aktívnej službe na plnenie úloh Zboru národnej bezpečnosti (reg. v čiastke 13/1983 Zb.).
§ 77
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Trestný poriadok.
2)
§ 58 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Zb.
3)
§ 52 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
4)
Napr. zákon č. 75/1957 Zb. o občianskych preukazoch, zákon č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov, zákon č. 147/1983 Zb. o zbraniach a strelive v znení zákona č. 49/1990 Zb.
5)
Napr. Trestný poriadok, Občiansky súdny poriadok.
6)
§ 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
7)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 597/1990 Zb. o sídlach a obvodoch okresných a krajských súdov.
8)
§ 47 ods. 1 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
9)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
10)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
11)
§ 43 písm. a) zákona č. 528/1990 Zb. devízový zákon.
12)
§ 89 ods. 5 Trestného zákona.
13)
§ 41 ods. 2 a § 62 Trestného zákona.
14)
§ 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.
15)
§ 15 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
16)
§ 18 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
17)
§ 75 alebo 76 Trestného poriadku.
18)
§ 69 Trestného poriadku.
19)
§ 321 ods. 3 Trestného poriadku.
20)
§ 1 zákona č. 84/1990 Zb. o zhromažďovacom práve.
21)
§ 6 ods. 6 zákona č. 84/1990 Zb.
22)
§ 12 ods. 1 až 5 zákona č. 84/1990 Zb.
23)
§ 12 ods. 6 zákona č. 84/1990 Zb.
24)
Vyhláška Federálneho ministerstva vnútra č. 99/1989 Zb. o pravidlách premávky na pozemných komunikáciách (pravidlá cestnej premávky) v znení vyhlášky č. 206/1989 Zb. a vyhlášky č. 24/1990 Zb.
25)
§ 19 ods. 3 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
26)
Zákon č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb., zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 169/1990 Zb. a zákona č. 546/1990 Zb.
27)
§ 19 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. |
Zákon č. 239/1991 Sb. | Zákon č. 239/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči
Vyhlášeno 20. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 47/1991
* Čl. I - Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, jak vyplývá z tohoto zákona.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1991
239
ZÁKON
ze dne 23. května 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 před slovo „rozvoj“ se vkládají slova „výkon a“, před slovo „zvířat,“ se vkládají slova „chovaných i volně žijících“, za slovo „zvířat,“ se vkládají slova „ochrany životního prostředí,“ a slovo „velkovýroby“ se nahrazuje slovem „výroby“.
2.
V § 1 odst. 2 se slova „Orgány, organizace i občané jsou povinni“ nahrazují slovy „Právnické a fyzické osoby jsou povinny“.
3.
V § 1 odst. 2 se za slovo „zvířat,“ vkládají slova „pro ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy živočišné výroby“.
4.
V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovem „přepravy“ vkládá středník a vypouštějí se slova „jakož i“ a na konci se připojují slova „včetně celostátních ozdravovacích programů,“.
5.
V § 2 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Odbornou veterinární činností se rozumějí odborné veterinární úkony spojené s vykonáváním veterinární péče podle odstavce 1, které vyžadují zvláštní způsobilost pracovníků podle § 25 tohoto zákona.“.
6.
V § 3 se vypouštějí odstavce 2, 3 a 4 a označení odstavce 1.
7.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
㤠3a
Odborné veterinární činnosti vykonávají
a)
orgány veterinární péče za účelem výkonu státní správy,
b)
specializované organizace státní veterinární služby,
c)
právnické a fyzické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákony České národní rady a Slovenské národní rady.“.
8.
V § 4 se vypouští písmeno b) a dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
V písmenu b) se v prvním řádku za slovo „koordinuje“ vkládají slova „rozvoj vědy a techniky a“ a vypouští se text na konci za slovy „státního území“.
9.
V § 5 odst. 1 písm. a) se slovo " nejvyšší" nahrazuje slovem „přirozené“.
10.
V § 5 odst. 1 se připojuje nové písmeno d), které zní:
„d)
zajistit zdravotní kontrolu chovu zvířat podle druhu a úrovně chovu ve lhůtách a v rozsahu stanovených zvláštním předpisem.“.
11.
V § 5 odst. 3 se vypouští slovo „zdravé“.
12.
V § 7 odst. 2 se na konci připojují slova „, pokud v osvědčení podle odstavce 1 není uvedeno jinak.“.
13.
V § 8 se vypouští odstavec 3.
14.
V § 9 odst. 2 se slova „Chovatelská organizace je povinna“ nahrazují slovy „Chovatel je povinen“.
15.
V § 9 odst. 3 písm. b) se za slovo „nákazy“ vkládají slova „nebo jiného hromadného onemocnění“.
16.
V § 9 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Zjistí-li právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 3a písm. c) při výkonu odborných veterinárních činností anebo dozví-li se jinak o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, je povinna neprodleně
a)
oznámit podezření orgánu veterinární péče,
b)
provést potřebná předběžná vyšetření a opatření nutná ke zdolávání a zamezení šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.“.
17.
V § 10 odst. 1 se připojuje nové písmeno c), které zní:
„c)
požádat před zahájením provozu příslušný orgán veterinární péče o vydání osvědčení o způsobilosti podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů.“.
18.
V § 12 odst. 2 se na konci připojují slova „nebo na jiných místech určených k tomuto účelu“.
19.
§ 14 se vypouští.
20.
V § 15 se vypouští odstavec 4.
21.
V § 16 se vypouští odstavec 6.
22.
V § 18 odst. 1 se odkaz 2) doplňuje takto:
„Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky č. 188/1989 Sb., o povolování výroby, dovozu, ověřování a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.“.
23.
V § 18 odst. 3 se slova „Organizace, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí“ nahrazují slovy „Kdo vyrábí, dováží a uvádí“ a slova „jsou povinny“ se nahrazují slovy „je povinen“.
24.
V § 18 se vypouští odstavec 5.
25.
V § 19 odst. 1 se připojuje nové písmeno d), které zní:
„d)
veterinární prosekturu.“.
26.
V § 19 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
27.
§ 20 zní:
㤠20
Kdo chová zvířata, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje nebo přepravuje živočišné produkty, je povinen těla zvířat a živočišné produkty uvedené v § 19 písm. a) (dále jen„odpady živočišného původu“) se zřetelem na jejich druh a okolnosti vzniku třídit, ošetřovat a do jejich odvozu nebo zpracování bezpečně ukládat ve vhodných prostorech.“.
28.
§ 21 zní:
㤠21
(1)
Odpady živočišného původu se musí hospodárně zužitkovat k vhodnému účelu anebo neškodně odstranit, a to
a)
osobou uvedenou v § 20, nebo
b)
právnickými nebo fyzickými osobami na základě povolení příslušného orgánu veterinární péče (dále jen „asanační podnik“).
(2)
Příslušný orgán veterinární péče udělí povolení právnické nebo fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. b), jestliže
a)
odborné veterinární činnosti budou vykonávány osobou odborně způsobilou (§ 25),
b)
má k dispozici potřebná zařízení a přístroje,
c)
má podmínky k dodržování potřebných protinákazových a hygienických opatření.
Povolení může příslušný orgán veterinární péče změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo nejsou podmínky nezbytné pro jeho udělení.
(3)
Asanační podnik je povinen v určeném obvodě za úplatu zabezpečovat včasný svoz odpadů živočišného původu tak, aby nedocházelo k jejich škodlivému působení na prostředí.
(4)
V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je osoba uvedená v § 20 povinna neprodleně hlásit výskyt odpadů živočišného původu asanačnímu podniku.“.
29.
V § 22 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „a plněním ostatních úkolů veterinární asanace“.
30.
V § 22 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „vyžadujících zvláštní péči“.
31.
V § 22 odst. 1 se na konci připojují nová písmena h), i) a j), která znějí:
„h)
nad dodržováním zákazu týrání zvířat,
i)
nad výkonem odborných veterinárních činností osob uvedených v § 3a písm. c),
j)
nad tvorbou a ochranou životního prostředí před negativními vlivy pocházejícími ze zvířat ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) a ochranou potravin a surovin živočišného původu před kontaminací cizorodými látkami.“.
32.
V § 22 odst. 3 písm. a) a c) se slova „orgány, organizace a občané“ nahrazují slovy „právnické a fyzické osoby“.
33.
V § 22 odst. 3 písm. b) se vypouštějí slova za čárkou.
34.
V § 24 odst. 1 písm. a) se vypouští slovo „organizací“.
35.
V § 25 se vypouští odstavec 3.
36.
V § 26 písm. a) se slovo „organizací“ v obou případech nahrazuje slovy „právnických a fyzických osob“ a za slovo „krmiva“ se vkládají slova „a veterinární léčiva a přípravky“.
37.
V § 26 písm. b) se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „osob“.
38.
V § 27 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 4., který zní:
„4.
při výrobě, dovozu a uvádění do oběhu veterinárních léčiv a přípravků,“.
39.
V § 27 odst. 1 a 2 se za slovem „Organizaci“ uvádí odkaz 2a), který zní:
„2a)
§ 1 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
40.
V § 27 odst. 1 se slova „může být uložena pokuta až do výše 50 tisíc Kčs“ nahrazují slovy „se uloží pokuta až do výše 200 tisíc Kčs“.
41.
V § 27 odst. 2 se slova „může být uložena pokuta až do výše 100 tisíc Kčs“ nahrazují slovy „se uloží pokuta až do výše 400 tisíc Kčs“.
42.
V § 27 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Výnos pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu České republiky nebo Slovenské republiky.“.
43.
§ 28 odst. 1 zní:
„(1)
Pokutu může orgán veterinární správy uložit do jednoho roku ode dne, kdy zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.“.
44.
V § 32 se vypouští odstavec 3.
45.
§ 33 zní:
㤠33
V odůvodněných případech může orgán veterinární péče uložit závazným pokynem podle § 22 odst. 3 písm. d) tomu, kdo chová zvířata, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje nebo přepravuje živočišné produkty, vypracování
a)
pohotovostního plánu ochranných a zdolávacích opatření nebo veterinárních hygienických opatření pro případ výskytu velmi nebezpečných nákaz zvířat,
b)
ozdravovacího plánu na zdolání stanovených nebezpečných nákaz, hospodářsky významných jiných hromadných onemocnění a poruch reprodukce zvířat,
c)
programu hygienických a sanitačních opatření.“.
46.
§ 35 zní:
㤠35
(1)
Ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem
a)
podrobnosti o udělení souhlasu vystavením veterinárního osvědčení při přemisťování zvířat se zřetelem na druh zvířat, způsob a účel jejich chovu, jakož i o veterinárních podmínkách pro konání svodu zvířat a povinnostech pořadatele při něm,
b)
podrobnosti o obecných a zvláštních veterinárních hygienických požadavcích na živočišné produkty, o veterinárním vyšetření jatečných a ostatních zvířat a živočišných produktů a o podmínkách a rozsahu povinného zabezpečení preventivních a léčebných úkonů v chovech zvířat,
c)
podrobnosti o zdravotní nezávadnosti a používání krmiv,
d)
veterinární podmínky pro povolení dovozu, vývozu a průvozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
e)
podrobnosti o
1.
veterinárních požadavcích na péči o zdraví zvířat, zejména na prostředí, ošetřování, výživu a jejich plemenitbu,
2.
předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání,
3.
tom, které nákazy se považují za velmi nebezpečné a která jsou jiná hromadná onemocnění zvířat,
4.
veterinární asanaci,
5.
veterinárních podmínkách prodeje živočišných produktů na tržištích, v tržnicích a prodeje potravin živočišného původu.
(2)
Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem povolování výroby, ověřování, uvádění do oběhu, používání a kontrolu veterinárních léčiv a přípravků, jakož i veterinární a zdravotní podmínky pro povolování jejich dovozu.
(3)
Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a sportu Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci a způsobu specializační přípravy veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání veterinárních pracovníků.
(4)
Ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o poskytování podpor a náhrad k úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě nákladů vzniklých provedením ochranných a zdolávacích opatření, jakož i škod vzniklých uhynutím zvířat v důsledku nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.“.
47.
Slova „federální ministerstvo zemědělství a výživy“ se v zákoně (s výjimkou § 36) nahrazují slovy „federální ministerstvo hospodářství“, slova „Československá socialistická republika“, „Česká socialistická republika“ a „Slovenská socialistická republika“ se nahrazují slovy „Česká a Slovenská Federativní Republika“, „Česká republika“ a „Slovenská republika“, slova „národní výbor“ se nahrazují slovy „okresní úřad“ a slova „Sbor národní bezpečnosti“ se nahrazují slovem „policie“.
Čl. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, jak vyplývá z tohoto zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 229/1991 Sb. | Zákon č. 229/1991 Sb.
Zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Vyhlášeno 24. 6. 1991, datum účinnosti 24. 6. 1991, částka 45/1991
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - § 4 (§ 4 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - § 17 (§ 17 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 35)
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (481/2020 Sb.)
229
ZÁKON
ze dne 21. května 1991
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze
zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989,
dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě a
upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí,
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Rozsah působnosti zákona
(1)
Zákon se vztahuje na
a)
půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,1) a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní fond,2) (dále jen „půda“),
b)
obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků,
c)
obytné a hospodářské budovy a stavby, sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, včetně zastavěných pozemků,
d)
jiný zemědělský majetek uvedený v § 20.
(2)
Zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků, původních vlastníků, uživatelů a nájemců půdy, jakož i působnost státu při úpravě vlastnických a užívacích práv k pozemkům.
(3)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k majetku uvedenému v odstavci 1 právními předpisy.
Základní ustanovení
§ 2
(1)
Kromě vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem, není-li zákonem stanoveno jinak.
(2)
Pro účely tohoto zákona je vlastník pozemků vlastníkem porostů na něm vzešlých; tím není dotčeno vlastnické právo zemědělských družstev k porostům na pozemcích jejich členů podle předpisů o zemědělském družstevnictví.3) U pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak.
ČÁST DRUHÁ
§ 4
Oprávněné osoby
(1)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.
(2)
Zemřela-li osoba, jejíž nemovitostnemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a)
dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b)
dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitostinemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitostinemovitosti,
c)
děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými osobamioprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d)
rodiče osoby uvedené v odstavci 1,
e)
sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.
(3)
V případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. j) jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně.
(4)
V případě, že zemřela oprávněná osobaoprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.
§ 4a
(1)
Při prosazování nároku jsou dotčené orgány státní správy a právnické osoby, na které přešlo vlastnické nebo užívací právo, povinny poskytnout tomu, kdo tvrdí, že je oprávněnou osobouoprávněnou osobou, pomoc zejména tím, že jí poskytují výpisy z evidence a kopie listin, jakož i jiné prostředky, které mohou přispět k objasnění věci.
(2)
Nemůže-li osoba uvedená v odstavci 1 jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence, zapíše ji Státní pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“) jako domnělou oprávněnou osobuoprávněnou osobu.
(3)
Na základě žádosti domnělé oprávněné osobyoprávněné osoby pozemkový úřad svým rozhodnutím může uznat nárok k pozemkům, porostům a jinému majetku této osobě, jestliže domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba:
a)
předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o nabytí vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem, nedošlo-li k právně účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do pozemkové knihy nebo evidence nemovitostínemovitostí,
b)
prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě užívání nemovitostínemovitostí mezi spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu nedošlo jen proto, že nebyl zachován předepsaný úřední postup,
c)
prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce měli pozemky, porosty nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže předložit, protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke ztrátě nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.
(4)
Nárok podle odstavce 3 je možno uznat, neuplatnila-li nárok jiná oprávněná osobaoprávněná osoba, která pozbyla věci dříve, neprobíhá-li ve věci soudní řízení a domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba prokazuje nárok k pozemku, porostům nebo jinému majetku posledním dokladem o nároku svém nebo svého přímého předchůdce a tuto skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je vlastníkem či spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného majetku a že na sebe přebírá všechny právní následky uvedení nepravdivých údajů.
(5)
Jestliže pozemkový úřad neuzná nárok podle odstavce 3, odkáže domnělou oprávněnou osobuoprávněnou osobu s jejím nárokem na soud. Řízení o tomto nároku a o tom, zda je domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba oprávněnou osobouoprávněnou osobou, soud spojí.
§ 4b
(1)
Domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba, kterou pozemkový úřad přede dnem 1. července 2012 odkázal podle § 4a odst. 5 s jejím nárokem na soud, může tento nárok uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě do 31. prosince 2012; neučiní-li tak v této lhůtě, právo obrátit se na soud zaniká.
(2)
Domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba, kterou pozemkový úřad po dni 1. července 2012 odkáže podle § 4a odst. 5 s jejím nárokem na soud, může tento nárok uplatnit u soudu ve lhůtě do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, že je se svým nárokem odkázána na soud; neučiní-li tak v této lhůtě, právo obrátit se na soud zaniká.
§ 5
Povinné osoby
(1)
Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitostnemovitost drží, s výjimkou
a)
podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990,
b)
cizích států.
(2)
Osobou, která nemovitostnemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí:
a)
právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitostinemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání,
b)
u ostatních nemovitostínemovitostí jejich vlastník.
(3)
Povinná osoba je povinna s nemovitostminemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osoběoprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí osobě oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.
§ 6
Vydání nemovitosti
(1)
Oprávněným osobámOprávněným osobám budou vydány nemovitostinemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku
a)
výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízenítrestním řízení, případně v trestním řízenítrestním řízení správním podle dřívějších předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů,5)
b)
odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě,
c)
postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 67/1952 Sb.,
d)
odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních útvarů,
e)
odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů,
f)
prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení),
g)
toho, že občan zdržující se v cizině nemovitostnemovitost zanechal na území republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území,
h)
smlouvy o darování nemovitostínemovitostí uzavřené dárcem v tísni,
i)
dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávky státu,
j)
soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je oprávněnou osobouoprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti,
k)
kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek,
l)
odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni,
m)
vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitostnemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna,
n)
vyvlastnění bez vyplacení náhrady,
o)
znárodnění nebo zestátnění5a) vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo bez vyplacení náhrady,
p)
převzetí nemovitostínemovitostí bez právního důvodu,
r)
politické persekuce6) nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody,7)
s)
odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů,8)
t)
přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby,
u)
převodu společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.
(2)
Obdobně se postupuje i v případech, kdy fyzickým osobám vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů.9) Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů,9) je třeba považovat pro účely tohoto zákona i státní občany České a Slovenské Federativní Republiky, kterým byl konfiskován zemědělský majetek a nebyly odsouzeny podle zvláštních předpisů.9a) Pokud tento majetek byl už před rozhodným obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách, řeší se nárok těchto oprávněných osoboprávněných osob podle § 12.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna po vydání nemovitostinemovitosti zaplatit státu nedoplatek přídělové ceny, za kterou ji původně získala; obdobně je povinna vrátit kupní cenu nebo náhradu, která jí byla státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitostinemovitosti vyplacena. Lhůtu k zaplacení určí pozemkový úřad. Výši nedoplatku přídělové ceny sdělí krajský úřad.
(4)
Pokud vázly na nemovitostinemovitosti ke dni převzetí státem pohledávky peněžních ústavů, zajištěné na nemovitostinemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů, uhradí oprávněná osobaoprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal.
(5)
Jestliže nemovitostinemovitosti přešly do vlastnictví obceobce, má oprávněná osobaoprávněná osoba právo podle tohoto zákona vůči obciobci.
(6)
Vydá-li nemovitostnemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi nemovitostinemovitosti. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.
§ 7
(1)
Zmírnění některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů jen na území České republiky nebo Slovenské republiky upraví Česká národní rada nebo Slovenská národní rada zvláštním zákonem.
(2)
Česká národní rada se zmocňuje, aby zákonem upravila restituci majetku československých občanů, kteří ztratili majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinili se proti československému státu a nabyli zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.
§ 8
(1)
Na návrh oprávněné osobyoprávněné osoby soud rozhodne, že na ni přechází vlastnické právo k nemovitostinemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji nabyla od státu nebo jiné právnické osoby, a na kterou by se vztahovalo právo na vydání podle tohoto zákona, a to v případech, kdy fyzická osoba nabyla nemovitostinemovitosti buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo za cenu nižší než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům nebo na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i osoby blízké této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno vlastnictví nebo osobní užívání k těmto nemovitostemnemovitostem.
(2)
Návrh podle odstavce 1 může být uplatněn nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání nemovitostinemovitosti, jinak právo zanikne.
(3)
Fyzická osoba, jejíž vlastnické právo přešlo na oprávněnou osobuoprávněnou osobu podle odstavce 1, má vůči státu nárok na vrácení kupní ceny a na úhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitostnemovitost. Nárok se uplatňuje u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky. Stát má v takovém případě vůči oprávněné osoběoprávněné osobě nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitostnemovitost, kterou uhradil fyzické osobě podle věty první.
(4)
V případě, že vlastník pozemku daroval v tísni své pozemky fyzické osobě nebo je bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily, a jsou-li tyto pozemky ve vlastnictví osoby, jíž byly darovány nebo bezúplatně převedeny, nebo ve vlastnictví osoby této osobě blízké, rozhodne soud na návrh oprávněné osobyoprávněné osoby:
a)
buď o zrušení smlouvy v té části, kterou byly pozemky darovány nebo bezúplatně převedeny fyzické osobě, nebo,
b)
že vlastník, jež nabyl pozemky tímto způsobem, popřípadě jeho dědic uhradí cenu darovaných pozemků; cena pozemku se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991 s tím, že při stanovení ceny se cena pozemku bude posuzovat podle druhu kultury v době darování.
Nesouhlasí-li vlastník pozemku s úhradou ceny podle písmene b), rozhodne soud o zrušení smlouvy podle písmene a).
(5)
V případě, že jsou tyto pozemky ve vlastnictví jiné osoby než osoby uvedené v odstavci 3, uhradí osoba, jíž byly pozemky darovány nebo bezúplatně převedeny, nebo její dědic oprávněné osoběoprávněné osobě cenu, za kterou byly pozemky převedeny na třetí osobu.
§ 9
(1)
Nárok uplatní oprávněná osobaoprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitostinemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobouoprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitostinemovitosti.
(2)
Dohoda podléhá schválení pozemkovým úřadem formou rozhodnutí vydaného ve správním řízení.
(3)
Rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody přezkoumá na návrh účastníka soud. Jestliže ani soud dohodu neschválí, vrátí věc pozemkovému úřadu k rozhodnutí ve věci.
(4)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby k nemovitostinemovitosti pozemkový úřad.
(5)
Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitostinemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků.
(6)
Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat žalobu k soudu25).
(7)
V rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 musí být uvedena výše pohledávek podle § 6 odst. 3 a 4 a lhůta k jejich zaplacení. Toto rozhodnutí může pozemkový úřad vydat i dodatečně, nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí dle odstavců 2 a 6.
(8)
Účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osobaoprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitostinemovitosti u pozemkového úřadu a povinná osoba.
(9)
Řízení podle odstavce 2 je zahájeno dnem doručení dohody uzavřené dle odstavce 1 pozemkovému úřadu. Řízení podle odstavce 4 je zahájeno uplynutím lhůty dle odstavce 1 nebo oznámením některého účastníka, že k dohodě nedojde.
§ 11
(1)
Pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že
a)
k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8,
b)
na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště,
c)
pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou,9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavbyZahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavbyzahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení,
d)
na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada 10) nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976,
e)
na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976,
f)
nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 může být oprávněné osoběoprávněné osobě na její žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v cenách ke dni 24. června 1991 a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem10a).
(3)
V případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku tím, že pozemek nebo jeho část je určen pro obranu státu11) nebo je určen pro těžbu nerostů12) nebo je na území národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem nebo má-li překážka bránící vydání pozemku dočasný charakter, je na vůli oprávněné osobyoprávněné osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Pokud oprávněná osobaoprávněná osoba požádá o převod jiného pozemku, postupuje se podle § 11a.
(4)
Obytnou budovu, hospodářskou budovu a jinou stavbu, patřící k původní zemědělské usedlosti, nelze vydat v případě, že zásadní přestavbou stavba ztratila svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby.
(6)
Pomine-li překážka, pro kterou nelze nemovitostnemovitost vydat, ke dni rozhodnutí pozemkového úřadu, rozhodne pozemkový úřad o vydání nemovitosti oprávněné osoběoprávněné osobě dle § 9 odst. 4.
(7)
Je-li na pozemku stavba ve vlastnictví povinné osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu a má-li oprávněná osobaoprávněná osoba vůči povinné osobě nebo státu nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu dle zákona č. 42/1992 Sb. ve výši nejméně 50 % ceny stavby, může rozhodnout pozemkový úřad na návrh oprávněné osobyoprávněné osoby o vydání pozemku i se stavbou. Povinná osoba nebo stát má v takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby13a) přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osobyoprávněné osoby.
§ 11a
Postup při převodu jiného zemědělského pozemku
(1)
Oprávněným osobámOprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osobyoprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osobyoprávněné osoby.
(2)
Pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu26).
(3)
Ve veřejné nabídce se uvedou
a)
údaje o pozemcích podle katastrukatastru nemovitostí27),
b)
cena pozemků,
c)
lhůta, ve které mohou oprávněné osobyoprávněné osoby o pozemky písemně požádat, a
d)
adresa sídla organizační jednotky pozemkového úřadu, určené k převzetí žádosti.
(4)
Pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastrukatastru nemovitostí27) a o jejich ceně. První den vyvěšení je dnem vyhlášení nabídky.
(5)
Osoba, která žádá o převod pozemku, musí požádat pozemkový úřad o převod písemně do jednoho měsíce ode dne vyhlášení nabídky.
(6)
Po vyhlášení je možno stáhnout pozemek z nabídky pouze tehdy, jestliže by převod pozemku byl v rozporu se zákonem nebo jestliže k němu bylo uplatněno právo na převod podle zvláštních právních předpisů26). Stažení z nabídky zveřejňuje pozemkový úřad vyvěšením na své úřední desce.
(7)
Žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné.
(8)
Oprávněné osoběOprávněné osobě, která o nabídnutý pozemek požádá, zašle bez zbytečného prodlení pozemkový úřad potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o bezúplatném převodu. Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o bezúplatném převodu do 14 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou oprávněnou osobouoprávněnou osobou. V případě porušení této povinnosti není pozemkový úřad povinen smlouvu o bezúplatném převodu uzavřít a vůči oprávněné osoběoprávněné osobě není předchozími návrhy vázán. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti.
(9)
Požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osoboprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 14. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobámoprávněným osobám uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí návrhu činí 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osobaoprávněná osoba na dalším místě v pořadí.
(10)
Žádost o nabídnutý pozemek podle odstavce 7 mohou na základě veřejné nabídky podat i fyzické nebo právnické osoby, na které bylo právo na bezúplatný převod pozemku převedeno nebo na které přešlo jinak než děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b) (dále jen „právní nástupce“). Pozemek z veřejné nabídky, který nebyl převeden na oprávněnou osobuoprávněnou osobu, převede pozemkový úřad bezúplatně do vlastnictví právního nástupce, který o něj na základě veřejné nabídky požádal. Požádalo-li o pozemek více právních nástupců, postupuje pozemkový úřad obdobně podle odstavce 9.
(11)
Je-li oprávněná osobaoprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby, která je nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek, na kterém je tato stavba umístěna, i pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na právního nástupce.
(12)
Je-li oprávněná osobaoprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na jejího právního nástupce.
(13)
Smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů26).
(14)
Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.
(15)
Cena trvalého porostu a oplocení uvedená ve veřejné nabídce nebo stanovená podle odstavce 14 pro převod pozemku mimo veřejnou nabídku se odečte od ceny pozemku převáděného na osobu, která prokáže, že je na svůj náklad zřídila, pokud k vypořádání nedošlo v souvislosti s ukončením nájmu pozemku podle § 24 odst. 2. Stejně se postupuje i v případě, že trvalý porost nebo oplocení zřídil na svůj náklad právní předchůdce nabyvatele.
(16)
Pozemek lze do veřejné nabídky zařadit nejvýše třikrát.
§ 11b
Nárok oprávněných osoboprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu.
§ 12
Souběh nároků
Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osoboprávněných osob podle § 6 odst. 1, náleží právo na vydání původních nemovitostí té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osoboprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak. Ostatní oprávněné osobyoprávněné osoby mají v takovém případě právo na převod pozemků podle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a, popřípadě na peněžitou náhradu.
§ 13
Lhůty k uplatnění nároku
(2)
Byla-li nemovitostnemovitost vydána podle § 9, mohly oprávněné osobyoprávněné osoby, které splňovaly všechny podmínky oprávněné osobyoprávněné osoby k 31. lednu 1993 nebo k 1. září 1993 a jejichž nároky uplatněné ve lhůtě podle odstavce 4 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitostnemovitost vydána, do šesti měsíců ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 4. Oprávněná osobaOprávněná osoba podle odstavce 5 může u soudu uplatnit nárok vůči osobám, kterým byla nemovitostnemovitost vydána podle § 9, do šesti měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba může vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitostínemovitostí a požádat o poskytnutí náhrad podle § 14 až 16 do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je povinnou osobou, nejpozději do pěti let ode dne 24. června 1991. Oprávněná osobaOprávněná osoba podle odstavce 5 může uplatnit nároky podle tohoto odstavce do 31. prosince 1996. Neuplatněním ve lhůtě tato práva zanikají.
(4)
Právo na vydání nemovitostinemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osobaoprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osobyoprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. ledna 1993, a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do 1. září 1993. Náhrady za živý a mrtvý inventář podle § 20 mohla oprávněná osobaoprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osobyoprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. března 1993. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počala osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, došlo-li k tomuto rozhodnutí po 1. červenci 1993. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zaniklo. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení.
(5)
Právo na vydání nemovitostinemovitosti podle § 6 může po 31. lednu 1996 uplatnit oprávněná osobaoprávněná osoba, která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobouoprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniká. Tato oprávněná osobaoprávněná osoba může uplatnit náhradu za mrtvý a živý inventář podle § 20 do 31. prosince 1998. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po 31. prosinci 1998.
(6)
Oprávněná osobaOprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu.
(7)
Po uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká.
(8)
Odstavce 6 a 7 se nevztahují na
a)
oprávněnou osobuoprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice,
b)
příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby uvedené v písmenu a), která na něj právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede.
Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně.
Náhrady
§ 14
(1)
Oprávněné osoběOprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osoběoprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.
(2)
Je-li obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba, která má být vydána, podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni účinnosti tohoto zákona převyšuje cenu budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osobyoprávněné osoby, zda převezme budovu a uhradí povinné osobě rozdíl mezi cenami, nebo požádá o náhradu.
(3)
Je-li cena vydávané obytné budovy, hospodářské budovy nebo jiné stavby určená ke dni 24. června 1991 nižší než cena původní stavby, má oprávněná osobaoprávněná osoba právo na poskytnutí náhrady ve výši rozdílu cen.
(4)
Pro účely tohoto zákona se za podstatné zhodnocení nepovažuje meliorační zařízení pod povrchem půdy. Oprávněná osobaOprávněná osoba, které byla vydána nemovitostnemovitost, na níž je umístěna meliorační stavba, je povinna meliorační stavbu udržovat.
(5)
Nestane-li se oprávněná osobaoprávněná osoba též vlastníkem meliorační stavby, je povinna umožnit kontrolu, údržbu a opravy právnické nebo fyzické osobě, která odpovídá za její stav a činnost.
(6)
Hlavním melioračním zařízením se podle odstavce 4 rozumí u odvodnění čerpací stanice, otevřené a zakryté kanály od světlosti 30 cm včetně, sběrné otevřené příkopy, stavební objekty na kanálech a příkopech, poldry a obtokové nádrže, u závlah odběrné objekty, nádrže, přivaděče kryté i otevřené s objekty na nich, čerpací stanice, výtlaky a trubní sítě až po hydrant, zpevněné manipulační plochy a cesty sloužící výhradně pro závlahový provoz.
(7)
Podle odstavce 2 se postupuje i v případech, kdy se obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba stala součástí jiné budovy nebo stavby.
(8)
V případě, že oprávněná osobaoprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu po 23. červnu 1945, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny; pokud nelze zjistit výši uhrazené přídělové ceny, poskytne se náhrada ve výši 1,5 % z ceny nemovitosti stanovené podle § 28a.
§ 14a
Věc nelze vydat, byla-li po 1. září 1993 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně této věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. Oprávněná osobaOprávněná osoba podle § 13 odst. 5 má nárok na náhradu, která se poskytne podle § 18a odst. 2.
§ 15
(1)
Při vydání pozemku dle tohoto zákona přechází do vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby trvalé porosty a vše co tvoří jejich součásti a meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku, s výjimkou hlavních melioračních zařízení dle § 14 odst. 5, které se na tomto pozemku nacházejí v okamžiku jeho vydání.
(2)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání cenově srovnatelný trvalý porost, náleží oprávněné osoběoprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(3)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání žádný trvalý porost, náleží oprávněné osoběoprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou.
(4)
Jestliže se na vydávaném lesním pozemku dle odstavce 3 nacházel les, je povinná osoba povinna zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem13b) a dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena vysazeného a zajištěného trvalého porostu.
(5)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, nebyl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(6)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(7)
Jestliže je oprávněná osobaoprávněná osoba povinna při vydání pozemku dle § 9 poskytnout povinné osobě náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na vůli oprávněné osobyoprávněné osoby, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost nebo zda požádá o vydání jiného pozemku; v takovém případě se postupuje dle § 11a, nedohodnou-li se účastníci jinak.
(8)
Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.
(9)
Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují.
§ 16
(1)
Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy
a)
oprávněné osoběoprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo
b)
osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.
(2)
Ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitostinemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitostnemovitost podle tohoto zákona nevydává. Pokud oprávněná osobaoprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby nemovitostnemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny13a) v okamžiku přechodu na stát.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
(4)
Náhrada se poskytne oprávněné osoběoprávněné osobě do šesti měsíců ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní nebo k nimž měla právo hospodaření13d) ke dni 24. června 1991 popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostínemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se účastníci jinak.
(5)
Způsob náhrady musí být dohodnut do 60 dnů od podání písemné výzvy oprávněnou osobouoprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osobyoprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu.
(6)
Nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o způsobu náhrady na návrh soud.
ČÁST TŘETÍ
§ 17
Pozemkové fondy
(1)
NemovitostiNemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 spravují právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen „pozemkové fondy“), s výjimkou pozemků,
a)
na nichž se nachází veřejné nebo neveřejné pohřebiště,
b)
které jsou určeny pro obranu státu,14)
c)
které jsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů,15)
d)
chráněných podle zvláštních předpisů.16)
(2)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují pozemkové fondy při převodu nemovitého majetku státu podle zvláštních předpisů.
(3)
NemovitostiNemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést
a)
na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu,
b)
do vlastnictví oprávněných osoboprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,
c)
v naléhavých případech na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu,
d)
směnou za jiné nemovitostinemovitosti,
e)
na nabyvatele ze schváleného privatizačního projektu, pokud pozemky uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byly z privatizačního projektu vyňaty před jeho schválením a nelze je použít jako pozemky náhradní.
(4)
V pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti, na které se vztahuje tento zákon, vydává vyjádření Ministerstvo zemědělství; soudní přezkum tohoto vyjádření je vyloučen.
§ 18
(1)
Pokud není znám vlastník nemovitosti, je pozemkový úřad oprávněn dát nemovitost do užívání vhodným zájemcům; úplata za toto užívání je příjmem státního rozpočtu do doby, než vlastník uplatní svá práva k této nemovitosti.
(2)
Uplatní-li vlastník svá práva k nemovitostinemovitosti, pozemkový úřad vypoví smlouvu s nájemcem k 1. říjnu běžného roku s jednoroční výpovědní lhůtou, nedohodne-li se s vlastníkem jinak.
§ 18a
(1)
Pozemkový úřad poskytuje náhrady oprávněným osobámoprávněným osobám v případech, kdy je povinnou osobou obecobec, kraj nebo stát. Poskytla-li náhradu obecobec před účinností tohoto zákona, poskytne této povinné osobě náhradu pozemkový úřad.
(2)
Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostínemovitostí, s nimiž je pozemkový úřad příslušný hospodařit, nebo v poskytnutí hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem,13c) popřípadě v cenných papírechcenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů.
§ 19
Pozemkové úpravy
(1)
Pozemkovými úpravamiPozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu.
(2)
O provedení pozemkových úpravpozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, že se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud.
(3)
Řízení o pozemkových úpraváchpozemkových úpravách upravují zákony národních rad.
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Náhrada živého a mrtvého inventáře
(1)
K zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby má původní vlastník živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob právo na jejich náhradu, pokud je vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty nebo jinak bezúplatně převedeny v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zemřel-li původní vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má právo požadovat náhradu k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby další oprávněná osobaoprávněná osoba uvedená v § 4 odst. 2.
(2)
Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba, která tyto věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě 60 dnů, nedohodnou-li se účastníci jinak. V případě, že tato právnická osoba uhradila státu hodnotu živého a mrtvého inventáře a zásob, má právo na proplacení částky, kterou jako náhradu zaplatila, vůči státu; tento nárok lze uplatnit u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky ve lhůtě 60 dnů od poskytnutí náhrady. Nelze-li zjistit právnickou osobu, která věci převzala, nebo jejího právního nástupce nebo jestliže tato právnická osoba zanikla, poskytne náhradu dle odstavce 1 pozemkový úřad způsobem uvedeným v § 18a odst. 2.
(3)
Náhrada se poskytne ve věcech téhož nebo srovnatelného druhu, jakosti a v množství přiměřeném převzaté části nemovitostinemovitosti k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby; není-li to možné, poskytne se náhrada ve službách pro zabezpečení zemědělské nebo lesní výroby, případně podílem na jmění právnické osoby uvedené v odstavci 2, a to až do výše hodnoty odňatých věcí v cenách ke dni účinnosti tohoto zákona, případně náhrada v jiné formě. Od stanovené náhrady se odečte náhrada za živý a mrtvý inventář a za zásoby, vyplacená před účinností tohoto zákona. Nedojde-li k dohodě, rozhodne na návrh soud.
(4)
V případě, že nemovitostinemovitosti nejsou v užívání právnické osoby podle odstavce 2, která má poskytnout náhradu podle odstavce 1, může oprávněná osobaoprávněná osoba žádat od této právnické osoby náhradu odňatého živého a mrtvého inventáře k zajištění zemědělské výroby bez omezení uvedených v odstavci 3.
(5)
Právo na náhradu zaniká, nebude-li uplatněno ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
(6)
Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví způsob výpočtu výše náhrad za věci uvedené v odstavci 1 pro případ, kdy nelze prokázat odnětí nebo vnesení těchto věcí nebo nelze určit jejich současnou hodnotu.
(7)
Rozhodnutí Ministerstva zemědělství o určení povinné osoby podle zákona č. 243/1992 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., je uplatněním nároku podle tohoto zákona, na které se nevztahuje lhůta dle odstavce 5.
§ 21
Je-li oprávněných osoboprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní jen některé z nich, vydá se jim věc celá.
§ 21a
(1)
Správní poplatky související s vydáním a výměnou nemovitostinemovitosti a poskytnutím náhrad se nevyměřují.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné osobě je osvobozena od soudních poplatků. Osvobozena od soudních poplatků je též osoba domáhající se svého práva podle § 8.
(3)
Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, které souvisejí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle tohoto zákona, hradí stát.
§ 22
Zánik některých užívacích práv
(1)
Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají tato práva k majetku uvedenému v § 1 odst. 1:
a)
právo družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků, kteří nejsou členy zemědělského družstva,18)
b)
právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby,19)
c)
právo užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa,20)
d)
právo bezplatného užívání rybníků,21)
e)
právo trvalého užívání nemovitostinemovitosti ve vlastnictví státu,22)
f)
právo hospodaření k nemovitostemnemovitostem ve vlastnictví státu.23)
(2)
Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem zemědělského pozemku k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byl pozemek podle části druhé tohoto zákona vydán, mezi nimi nájemní vztah, který lze vypovědět k 1. říjnu běžného roku. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak. V případě, že oprávněné osoběoprávněné osobě mají být vydány také budovy a stavby nebo poskytnuty náhrady podle tohoto zákona, nemůže výpovědní lhůta u výpovědi dané nájemcem skončit dříve, než tyto nároky vypořádá. V roce 1991 až 1993 mohou vlastníci vypovědět nájemní vztah k 1. říjnu výpovědí doručenou nejpozději do jednoho měsíce před tímto dnem. Po nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody o vydání nemovitostinemovitosti nebo rozhodnutí o vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby k nemovitostinemovitosti může vlastník vypovědět nájem k této nemovitostinemovitosti k 1. říjnu výpovědí doručenou nejpozději jeden měsíc před tímto dnem.
(3)
Je-li na pozemku na základě územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která existovala před 1. říjnem 1976, končí výpovědní lhůta dnem, kdy mělo skončit právo dočasného užívání pozemku. V případě trvalého užívání pozemku a dočasného užívání na dobu neurčitou, skončila výpovědní lhůta dnem 24. června 1991. Nájemce má právo na prodloužení nájmu o dalších 10 let, nejdéle však do roku 2001, nedohodnou-li se účastníci jinak. Nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Výše ročního nájemného u těchto pozemků činí 10 % z ceny pozemku, odvozené z bonitovaných půdně-ekologických jednotek, vydaných vyhláškou Ministerstva zemědělství pro účely daně z nemovitostí.
(4)
Nachází-li se na pozemku v užívání šlechtitelské stanice trvalé kultury patřící k nezbytnému rostlinnému genofondu nebo slouží-li pozemek v užívání šlechtitelské stanice výlučně k vypěstování nových šlechtěných odrůd,23a) nemůže výpovědní lhůta, u výpovědi podané vlastníkem, skončit dříve, než bude dosaženo účelu, k němuž byl pozemek užíván ke dni 1. února 1992.
(5)
Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 3 a 4 má právo do tří let požádat pozemkový fond o výměnu tohoto pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu. Vyměňovaný pozemek se poskytne v přiměřené výměře a kvalitě, jako byl pozemek původní, a to pokud možno v témže katastrálním územíkatastrálním území.
(6)
Nájemce je oprávněn užívat pozemek v souladu s jeho určením podle předpisů o evidenci nemovitostínemovitostí. S užívanou nemovitostínemovitostí je povinen nakládat s péčí řádného hospodáře a po skončení nájmu vrátit budovy a stavby ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení.
(7)
Je-li na pozemku vlastníka stavba ve vlastnictví jiné právnické osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu, a má-li vlastník pozemku nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu dle zákona č. 42/1992 Sb., ve výši nejméně 50 % ceny stavby vůči vlastníkovi stavby, může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout soud o převodu stavby vlastníkovi pozemku. Vlastník budovy má v takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby13a) převyšuje nároky vlastníka pozemku. Pokud vlastník pozemku nevyužije tohoto práva,
a)
vymění pozemkový fond na návrh vlastníka jeho pozemek za jiný pozemek ve vlastnictví státu; v tomto případě uhradí vlastník stavby cenu pozemku pozemkovému fondu, nebo
b)
na návrh vlastníka prodá zastavěný pozemek vlastníku budovy nebo stavby, nebo
c)
na návrh vlastníka pronajme zastavěný pozemek vlastníku budovy nebo stavby bez možnosti výpovědi. Nájemce má předkupní právo k tomuto pozemku.
(8)
Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem nemovitostínemovitostí, s výjimkou zemědělské půdy, k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byla nemovitostnemovitost podle části druhé tohoto zákona vydána, mezi nimi nájemní vztah, který lze kdykoliv vypovědět. Výpovědní lhůta je tři měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.
(9)
Lhůta podle odstavce 6 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Návrh podle odstavce 8 lze podat nejpozději do 31. prosince 1996 a může tak učinit oprávněná osobaoprávněná osoba uvedená v § 13 odst. 5.
§ 23
(1)
Právo na náhradu podle ustanovení § 14 a 16 má i vlastník obytné nebo hospodářské budovy, která byla odstraněna nebo znehodnocena v době užívání organizací podle zvláštních předpisů.24) V případě, že tuto budovu odstranila nebo znehodnotila jiná právnická osoba než stát, má vlastník právo na finanční náhradu vůči této právnické osobě, pokud se nedohodnou na jiném způsobu náhrady.
(2)
Povinnou osobou k poskytnutí náhrad je právnická osoba, která budovu užívá nebo ji naposledy užívala před jejím odstraněním, opuštěním nebo vrácením vlastníkovi.
(3)
V případě, že vlastník získal nemovitost přídělem od státu, je povinen uhradit státu nedoplatek přídělové ceny. Jeho výši stanoví krajský úřad. K přijetí nedoplatku se zmocňuje Ministerstvo zemědělství.
§ 24
Náhrady za trvalé porosty
(2)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době ukončení nájmu cenově srovnatelný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(3)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době ukončení nájmu žádný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání.
(4)
Jestliže se na lesním pozemku, na kterém má být ukončen nájem, nacházel ke dni vzniku práva užívání les, je nájemce povinen zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem 13b) a dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena zajištěné kultury.
(5)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, nebyl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době ukončení nájmu trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(6)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době ukončení nájmu cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(7)
Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.
(8)
Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují.
Práva vlastníků a uživatelů budov a pozemků
§ 25
(1)
Vlastník vstupuje do práv a závazků pronajímatele, plynoucích z dohody o odevzdání a převzetí bytu, z nájmu pozemku nebo ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitostinemovitosti. Je-li smlouva uzavřena na dobu určitou, mění se změnou osoby pronajímatele na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.
(2)
Dosavadní uživatelé bytů, pozemků a nebytových prostor v převáděných nemovitostechnemovitostech, které slouží
a)
činnosti diplomatických a konzulárních misí,
b)
poskytování zdravotnických a sociálních služeb,
c)
školství,
d)
provozu kulturních a tělovýchovných zařízení,
e)
pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,
mají nárok vůči vlastníkovi na uzavření dohody o užívání bytu, pozemku nebo nájmu nebytových prostor. V těchto případech může vlastník dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona, nedohodnou-li se účastníci jinak; tento závazek přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na pozemky školních statků, středních zemědělských škol a vysokých škol. V těchto případech může vlastník vypovědět dohodu o nájmu pozemků nejdříve k 1. říjnu 1995.
(4)
Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení vlastník s uživatelem bytu, pozemku nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, Magistrát hl. m. Prahy a magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně podle obecně platných cenových předpisů.
§ 25a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 26
(2)
Na návrh vlastníka obytné budovy patřící k zemědělské usedlosti uplatněný do tří let zruší příslušný orgán právo užívání k bytu nebo rozhodne o jeho vyklizení, jestliže jej vlastník potřebuje pro sebe a osoby blízké k provozování zemědělské výroby.
(3)
Lhůta podle odstavce 2 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona, a to pro oprávněné osobyoprávněné osoby uvedené v § 13 odst. 5.
§ 27
(1)
Uživatel bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt, nebytový prostor, budova nebo stavba zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, skončí-li mu právo jejich užívání.
(2)
Jestliže byt, nebytový prostor, budova nebo stavba jsou ke dni skončení práva užívání znehodnoceny více, než odpovídá běžnému opotřebení, je uživatel těchto prostor povinen uhradit vlastníkovi bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby náhradu za toto znehodnocení.
(3)
Náhrady se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni skončení práva užívání.
§ 28
Povinná osoba nemůže proti oprávněné osoběoprávněné osobě uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osobaoprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně.
§ 28a
Pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.
§ 28b
(1)
Pokud došlo k přechodu vlastnictví k nemovitostemnemovitostem podle zákonů o zemědělském družstevnictví a prováděcích předpisů nebo podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a tato změna nebyla zaevidována v pozemkových knihách nebo na Listu vlastnictví u příslušného střediska geodézie, je vlastníkem těchto nemovitostínemovitostí osoba, která byla k 24. červnu 1991 zapsána jako vlastník v katastru nemovitostínemovitostí.
(2)
Pokud nedošlo k přechodu vlastnictví na kupujícího proto, že nebyl udělen souhlas nebo dodatečný souhlas Ministerstvem zemědělství podle § 13 zákona č. 46/1948 Sb., považuje se za původního vlastníka kupující, pokud prokáže, že k uzavření kupní smlouvy došlo a že na jejím základě byla uhrazena kupní cena, a pokud nemovitosti nepřešly již na základě tohoto zákona na jiné oprávněné osobyoprávněné osoby.
§ 30
Pro postup podle části druhé tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1 odst. 1 považuje i majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva k těmto účelům užíván.
§ 31
Ustanovení části druhé a § 20 nelze použít pro případy, kdy byla věc získána v době nesvobody osobami státně nespolehlivými, nebo v důsledku rasové persekuce.
§ 32
Zvláštní ustanovení o pozemkových reformách
(1)
Ode dne účinnosti tohoto zákona se nepoužijí ustanovení zákona č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.
(2)
Za okamžik přechodu na stát nebo jinou právnickou osobu postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. se považuje den faktického převzetí nemovitostínemovitostí státem nebo jinou právnickou osobou.
§ 33a
Vypořádání nároků
(1)
Veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle tohoto zákona a nároky na vydání podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. (dále jen „zákona“) jsou pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby (dále jen „pohledávky“). Nabyvatel má postavení oprávněné osobyoprávněné osoby podle tohoto zákona a podle zákona.
(2)
Povinná osoba podle tohoto zákona nebo její právní nástupce, s výjimkou státního podniku, transformované družstvo nebo právnická osoba vzniklá podle zákona (dále jen „dlužník“) je povinna vypracovat soupis všech věcí nebo souborů věcí v jejím vlastnictví s výjimkou nemovitostínemovitostí, na které byl uplatněn nárok na vydání podle tohoto zákona, včetně jejich ocenění v zůstatkových účetních cenách; u věcí s nulovou účetní hodnotou se cena stanoví ve výši 20 % z pořizovací ceny. Dále je povinna umožnit osobám oprávněným k poskytnutí náhrady podle tohoto zákona nebo oprávněným osobámoprávněným osobám, které mají právo na vydání podílu podle zákona, nebo osobám, na které tyto oprávněné osobyoprávněné osoby tyto nároky převedly (dále jen „věřitel“), přístup k tomuto seznamu.
(3)
Pohledávky téhož věřitele vůči dlužníkovi lze sčítat. Věřitelé mohou své pohledávky sdružovat.
§ 33b
Výbory oprávněných osob
Nedošlo-li do 30 dnů od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví věřitele nebo jiné oprávněné osobyoprávněné osoby k dohodě o vypořádání pohledávek dlužníka, může se ustavit výbor pro jejich vypořádání (dále jen „výbor“). Členy výboru jsou věřitelé, u kterých nedošlo od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví věřitele nebo jiné oprávněné osobyoprávněné osoby k vypořádání pohledávek, a oprávněné osobyoprávněné osoby s majetkovými vklady či podíly u dlužníka. Zastoupení obou skupin musí být stejné.
§ 33c
Řízení o vypořádání pohledávky
(1)
Výbor řeší jednotlivé případy vypořádání pohledávek buď na základě dohody, nebo v případě, že nelze dohody dosáhnout, pomocí dražby, jejímiž účastníky jsou věřitelé, kteří zajišťují zemědělskou výrobu, a dlužník (dále jen „dražba“). Způsob vyhlášení a provedení dražby stanoví vláda nařízením, které vydá do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona.
(2)
Jednotlivé případy vyřizuje výbor na základě došlých žádostí věřitelů. Podaná žádost musí být vyřízena do 30 dnů od jejího podání buď dohodou, nebo vyhlášením dražby.
§ 33d
Společné ustanovení
Pro účely tohoto zákona se užívacími vztahy rozumí nájem i pacht.
§ 34
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb. a zákona č. 114/1990 Sb.
2.
§ 12 až 19 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích,
3.
§ 4 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství,
4.
§ 50 odst. 2, 4 a 5 a § 51 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví,
5.
zákon SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních útvarů,
6.
zákon SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů.
§ 35
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
2)
§ 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
3)
§ 46 odst. 4 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.
5)
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
5a)
Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
6)
§ 2 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
7)
§ 2 odst. 3 věta první zákona č. 87/1991 Sb.
8)
Např. zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
9)
Např. nařízení Sboru pověřenců č. 26/1948 Sb. SNR, kterým se upravuje vynětí zemědělského majetku osob maďarské národnosti z konfiskace.
9a)
Nařízení SNR č. 33/1945 Sb. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
§ 119 občanského zákoníku.
9c)
§ 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
9d)
§ 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
9e)
§ 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
10)
§ 52 až 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
10a)
§ 2 odst. 10 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 8 zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
12)
§ 6 a 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
13a)
Vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.
13b)
§ 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13c)
Například § 5 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 7 zákona č. 569/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Čl. II zákona č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb.
§ 20 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Čl. IV zákona č. 150/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
13d)
Zákon č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 8 zákona č. 169/1949 Sb.
15)
Zákon č. 44/1988 Sb.
§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
16)
§ 2, 4 a 5 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
§ 2, 4 a 5 zákona SNR č. 27/1987 Sb., o státní památkové péči.
§ 5 a 6 zákona č. 40/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 46 zákona č. 162/1990 Sb.
19)
§ 1 zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 12 zákona č. 61/1977 Sb.
21)
§ 4 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství.
22)
§ 70 hospodářského zákoníku.
23)
§ 64 hospodářského zákoníku.
23a)
§ 6 odst. 1 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.
24)
Například zákon č. 123/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1977 Sb.
25)
§ 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb.
26)
Například § 7 nebo 10 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 20 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 8 zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 28. 6. 1991, částka 49/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 9)
* DRUHÁ ČASŤ - FOND NÁRODNÉHO MAJETKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY (§ 10 — § 22)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 23 — § 25)
Aktuální znění od 23. 1. 1992 (29/1992 Sb.)
253
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. mája 1991
o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Predmet úpravy
Tento zákon upravuje pôsobnosť orgánov Slovenskej republiky pri prevode majetku štátu na iné osoby,1) zriadenie Fondu národného majetku Slovenskej republiky (ďalej len „fond“), jeho právne pomery, činnosť a spôsob použitia majetku fondu.
Pôsobnosť Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky
§ 2
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) riadi činnosť fondu pri výkone jeho funkcie zakladateľa akciových alebo iných obchodných spoločností založených podľa privatizačných projektov a pri vykonávaní jeho ďalších činností.
§ 2a
Privatizačný projekt podniku na predaj privatizovaného majetku vo verejnej dražbe môže vypracovať tiež komisia pre privatizáciu národného majetku zriadená osobitným zákonom1a) (ďalej len „komisia“). Komisia predkladá privatizačný projekt spolu so stanoviskom podniku jeho zakladateľovi na další postup podľa § 3.
§ 3
(1)
Orgány štátnej správy Slovenskej republiky predkladajú všetky návrhy privatizačných projektov podniku,2) ktorého sú zakladateľom, prípadne zriaďovateľom (ďalej len „zakladateľ“) so svojím stanoviskom ministerstvu.3) Zakladatelia súčasne s predložením privatizačného projektu oznámia oprávneným osobám navrhnutý spôsob vyporiadania ich nárokov.4)
(2)
Zakladateľ predkladá podľa odseku 1 aj návrhy tých privatizačných projektov podniku, ktoré neodporúča uskutočniť s odôvodnením svojho stanoviska.5) V prípade, že ministerstvo schvaľuje privatizačný projekt v rozpore so stanoviskom zakladateľa, je povinné toto rozhodnutie zdôvodniť na rokovaní vlády Slovenskej republiky.
(3)
Zakladateľ je povinný zverejniť informáciu o predložení privatizačného projektu podniku v dennej tlači. Záujemcom o vypracovanie konkurenčného projektu je povinný poskytnúť údaje o podniku v rozsahu povinnej zákonnej osnovy privatizačného projektu.
§ 4
Zakladateľ, ktorý vykonáva práva štátu týkajúce sa majetkovej účasti na podnikaní právnických osôb, predkladá v lehote určenej vládou Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) so svojím stanoviskom návrhy privatizačných projektov tejto majetkovej účasti6) ministerstvu.
§ 5
(1)
Ministerstvo schvaľuje návrhy privatizačných projektov predložených podľa § 3 a 4 a zverejňuje ich do 30 dní vo vestníku ministerstva, pričom využíva aj iné formy zverejnenia.
(2)
Obsah a náležitosti privatizačného projektu podniku a privatizačného projektu majetkovej účasti štátu na podnikaní (ďalej len „privatizačný projekt účasti“) upravuje osobitný predpis.7)
§ 6
(1)
Ak je ministerstvo príslušné schváliť privatizačný projekt, je tiež orgánom, na ktorom sa uplatňujú nároky oprávnených osôb podľa osobitného predpisu.8) Obdobné platí aj v prípade, ak privatizačný projekt schvaľuje vláda.
(2)
Lehota na uplatnenie nárokov oprávnených osôb ustanovená osobitným predpisom9) sa považuje za zachovanú, ak oprávnená osoba včas uplatnila nárok uvedený v odseku 1 na orgáne Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky10) alebo na orgáne Českej republiky príslušnom schváliť privatizačný projekt,11) hoci mal byť uplatnený na ministerstve.
(3)
V prípade, že nárok podľa odseku 1 mal byť uplatnený na príslušnom orgáne Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky alebo na príslušnom orgáne Českej republiky, odstúpi ministerstvo žiadosť oprávnenej osoby tomuto orgánu.
§ 7
Ministerstvo po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky udeľuje predchádzajúci súhlas na vznik obchodných spoločností založených za účelom použitia investičných kupónov podľa osobitných predpisov.12) Na udeľovanie súhlasu sa nevzťahuje zákon o správnom konaní.
Pôsobnosť vlády
§ 8
(1)
Vláda si môže vyhradiť schválenie privatizačného projektu podniku a privatizačného projektu účasti.
(2)
Schváleniu podľa odseku 1 podliehajú privatizačné projekty vždy, ak ide o priamy predaj mimo verejnej súťaže alebo verejnej dražby.13)
§ 9
(1)
Vláda za účelom privatizácie aj s použitím kupónov najneskoršie do 1. júla 1991 vydá zásady, na základe ktorých jej zakladatelia predložia na schválenie zoznamy podnikov a zoznamy majetkových účastí, ktoré budú zahrnuté do privatizácie.
(2)
Vláda určí lehoty na vypracovanie privatizačných projektov.14)
DRUHÁ ČASŤ
FOND NÁRODNÉHO MAJETKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY
§ 10
Zriadenie fondu
(1)
Zriaďuje sa Fond národného majetku Slovenskej republiky so sídlom v Bratislave. Fond je právnickou osobou a zapisuje sa do podnikového registra.
(2)
Fond uhrádza náklady spojené so svojou činnosťou zo svojho majetku, a to v rámci rozpočtu schváleného Slovenskou národnou radou.
(3)
Orgánmi fondu sú prezídium, výkonný výbor a dozorná rada.
(4)
Podrobnosti o organizačnom usporiadaní fondu a jeho činnosti upravuje štatút, ktorý schvaľuje vláda.
§ 11
Majetok fondu a jeho použitie
(1)
Majetok fondu tvoria
a)
privatizovaný majetok prevedený na fond za podmienok a v rozsahu ustnovenom osobitným predpisom,15)
b)
zisk z účasti fondu na podnikaní obchodných spoločností, ktorých podnikania sa zúčastňuje,
c)
čistý výnos z predaja investičných kupónov za podmienok ustanovených osobitným predpisom.16)
(2)
Majetkom fondu sa po zúčtovaní (§ 23) stávajú finančné prostriedky, ktoré sú podľa osobitných predpisov17) príjmom osobitného účtu ministerstva.
(3)
Majetok fondu nie je súčasťou štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Možno ho použiť len na tieto účely
a)
v súlade so schválenými privatizačnými projektmi k spôsobom privatizácie ustanoveným osobitným predpisom,18)
b)
na zvýšenie základného kapitálu obchodných spoločností, ktorých akcionárom alebo spoločníkom je fond,
c)
na úhradu nákladov spojených s činnosťou fondu v rámci schváleného rozpočtu (§ 10 ods. 2),
d)
na úhradu nákladov spojených s privatizáciou v rámci schváleného rozpočtu, vrátane nákladov na podporu privatizácie,
e)
na plnenie záväzkov podnikov a akciových spoločností, ak jediným účastníkom týchto spoločností je štát a ak ide o podniky a akciové spoločnosti určené na privatizáciu; rozsah a podmienky použitia majetku fondu určí ministerstvo.
f)
na posilnenie zdrojov bánk a sporiteľní určených na poskytovanie úverov,
g)
na úhrady na ťarchu osobitného účtu ministerstva na použitie podľa osobitného predpisu,19)
h)
na uspokojenie nárokov oprávnených osôb podľa osobitných predpisov,20)
ch)
na prevod prostriedkov do majetku obcíobcí v rozsahu 25% podielu na úhrnnom čistom výnose z predaja prevádzkových jednotiek podľa osobitných predpisov,21) ktoré boli v zakladateľskej (zriaďovateľskej) pôsobnosti obcíobcí a orgánov miestnej štátnej správy v jednotlivých okresoch Slovenskej republiky; tieto prostriedky sa rozdelia po 1. decembri 1992 medzi jednotlivé obceobce okresu v pomere podľa počtu obyvateľov,
i)
na prenájom majetku na dobu určitú do doby jeho použitia na privatizáciu,
j)
na poskytovanie finančnej náhrady subjektom, voči ktorým podnik mal zodpovednosť za vady, pokiaľ táto zodpovednosť neprešla na nadobúdateľa.
§ 12
Právne úkony fondu
(1)
Podľa schváleného privatizačného projektu uzaviera fond vo svojom mene zmluvy a robí iné právne úkony, a to najmä
a)
zakladá obchodné spoločnosti alebo sa zúčastňuje na ich zakladaní a vkladá do nich vklady, ku ktorým sa zaviazal,
b)
nadobúda akcie na základe svojej účasti na podnikaní akciových spoločností a vykonáva práva akcionára vrátane účasti na valných zhromaždeniach,
c)
vykonáva práva spoločníka vo svojej účasti na iných než akciových spoločnostiach,
d)
podieľa sa na hospodárskom výsledku obchodnej spoločnosti, ktorej podnikania sa zúčastňuje a znáša jeho dôsledky vo forme zisku a strát,
e)
predáva akcie alebo podiely na iných než akciových spoločnostiach,
f)
podieľa sa na likvidačnom zostatku spoločnosti v rozsahu svojej účasti na jej podnikaní, ak dôjde k jej zrušeniu,
g)
uzaviera zmluvy o predaji podnikov, ich organizačných častí a častí ich majetku, pritom môže využiť aj verejnú súťaž,
h)
predáva privatizovaný majetok vo verejných dražbách; verejné dražby môže organizovať a zabezpečovať prostredníctvom komisie, ktorá v týchto prípadoch koná v mene Fondu, na základe a v medziach jeho poverenia,
ch)
prevádza privatizovaný majetok na obceobce,
i)
prevádza privatizovaný majetok na účely nemocenského a sociálneho poistenia,
j)
prenajíma na dobu určitú tieto hodnoty do doby ich použitia pre privatizáciu.
(2)
Pri právnych úkonoch, ktoré robí fond podľa odseku 1 písm. a), g), h), ch), spolupracuje so zakladateľmi.
(3)
Fond vyporiadava tiež nároky oprávnených osôb, ak k odňatiu vlastníckeho práva k majetku došlo spôsobom uvedeným v § 2 ods. 3 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciach, a to podľa časového plánu uvedeného v schválenom privatizačnom projekte, najneskôr však do jedného roka od schválenia privatizačného projektu. Fond vyporiada tieto nároky len vtedy, ak ich oprávnené osoby uplatnia včas a ak uvedú názov a sídlo podniku, ktorý vec drží.
(4)
Na zmenu schváleného privatizačného projektu je fond povinný vyžiadať si súhlas ministerstva alebo vlády, ak si vyhradila schválenie privatizačného projektu.
§ 13
Pri uskutočňovaní činností uvedených v § 11 vznikajú fondu práva a záväzky. Fond je oprávnený domáhať sa splnenia svojich práv na súde alebo iných príslušných orgánoch a môže byť žalovaný za nesplnenie svojich záväzkov alebo iných povinností, za ktorých porušenie zodpovedá celým svojím majetkom.
ORGÁNY FONDU
§ 14
Prezídium
Najvyšším orgánom fondu je prezídium, ktoré sa skladá zo 7 členov. Predsedu, podpredsedu a členov prezídia volí na návrh vlády Slovenská národná rada na dobu 5 rokov. Predsedu, podpredsedu a ďalších členov prezídia môže Slovenská národná rada odvolať i pred uplynutím ich funkčného obdobia. Voľba a odvolanie sa vykoná tajným hlasovaním.
§ 15
Pôsobnosť prezídia
(1)
Do pôsobnosti prezídia patrí najmä
a)
vymenúvať a riadiť výkonný výbor a dozerať na jeho činnosť,
b)
schvaľovať odmeňovanie členov výkonného výboru a ostatných pracovníkov fondu,
c)
vypracúvať návrh rozpočtu fondu a predkladať ho na prerokovanie vláde,
d)
schvaľovať rokovací poriadok prezídia a výkonného výboru,
e)
prerokúvať ročnú účtovnú uzávierku fondu a predkladať ju na prerokovanie vláde,
f)
prerokovať najneskoršie do 30. apríla výročnú správu o činnosti fondu za predchádzajúci rok.
(2)
Návrh rozpočtu, ročnú účtovnú uzávierku a výročnú správu predkladá fond po prerokovaní vo vláde na schválenie Slovenskej národnej rade.
§ 16
Prijímanie rozhodnutí prezídia
(1)
Prezídium je schopné sa uznášať, ak sa jeho rokovania zúčastní nadpolovičná väčšina členov prezídia. Na rozhodnutie sa vyžaduje súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých členov. V prípade rovnosti hlasov rozhoduje predsedajúci.
(2)
V mene prezídia podpisuje dokumenty predseda a počas jeho neprítomnosti podpredseda.
VÝKONNÝ VÝBOR
§ 17
Pôsobnosť výkonného výboru
(1)
Činnosť fondu riadi výkonný výbor fondu (ďalej len „výbor“).
(2)
Výbor koná v mene fondu v rozsahu vymedzenom štatútom. V týchto prípadoch sa na platnosť písomných právnych úkonov vyžadujú podpisy dvoch členov výboru. Statút ďalej určí, kedy a v akom rozsahu členovia výboru konajú v mene fondu a udeľujú splnomocnenie konať v mene fondu. Členovia výboru oprávnení konať za fond sa zapisujú do podnikového registra.
(3)
Ustanovenie § 16 ods. 1 platí obdobne.
§ 18
Zloženie výboru
(1)
Výbor sa skladá z 9 členov vymenovaných prezídiom na dobu 5 rokov. Pred uplynutím tejto lehoty môže prezídium člena výboru odvolať, ak porušuje svoje povinnosti alebo nie je schopný riadne vykonávať svoju funkciu.
(2)
Členovia výboru volia zo svojho stredu predsedu a najviac dvoch podpredsedov.
(3)
Členovia výboru sú zamestnancami fondu.
DOZORNÁ RADA
§ 19
Pôsobnosť dozornej rady
(1)
Dozorná rada fondu (ďalej len „dozorná rada“) dozerá na činnosť a hospodárenie fondu, jeho prezídia a výboru. Podľa povahy veci upozorňuje dozorná rada prezídium, vládu, Slovenskú národnú radu, prípadne iné príslušné orgány na zistené nedostatky.
(2)
Návrh rozpočtu, ročnú účtovnú uzávierku a výročnú správu je prezídium povinné pred predložením vláde prerokovať v dozornej rade.
§ 20
Zloženie dozornej rady
(1)
Dozorná rada sa skladá z 5 členov volených Slovenskou národnou radou na dobu 5 rokov. Slovenská národná rada môže člena dozornej rady odvolať aj pred uplynutím jeho funkčného obdobia. Voľba aj odvolanie člena dozornej rady sa vykonáva tajným hlasovaním.
(2)
Dozorná rada volí zo svojho stredu predsedu a podpredsedu.
(3)
Členmi dozornej rady nemôžu byť zamestnanci fondu.
(4)
Ustanovenie § 16 ods. 1 platí obdobne.
§ 21
Nezlučiteľnost funkcií
(1)
Funkcie člena prezídia, výboru a dozornej rady sú navzájom nezlučiteľné.
(2)
Členom prezídia, výboru a dozornej rady nemôže byť člen vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, vlády Českej republiky a vlády Slovenskej republiky a poslanec Federálneho zhromaždenia, Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady.
(3)
Členovia prezídia, výboru, dozornej rady a zamestnanci fondu nemôžu vykonávať činnosť, ktorá by bola v rozpore so záujmami fondu, najmä nesmú byť členmi orgánov obchodných spoločností, na ktorých podnikaní má fond majetkovú účasť s výnimkou zamestnancov Fondu, ktorých Fond vymenuje do dozorných orgánov týchto obchodných spoločností. Členovia prezídia, výboru a dozornej rady nemôžu nadobudnúť majetok fondu, okrem akcií za investičné kupóny.22)
§ 22
Člen prezídia, výboru a dozornej rady sa môže pred uplynutím funkčného obdobia svojej funkcie vzdať písomným oznámení orgánu, ktorý ho do funkcie ustanovil.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 23
Medzi ministerstvom a fondom sa vykonáva pravidelné zúčtovanie príjmov podľa § 11 ods. 2 a výdavkov fondu podľa § 11 ods. 3 písm. e).
§ 24
Ukončenie činnosti fondu
O ukončení činnosti fondu, likvidácii fondu a o spôsobe použitia zostatku na účte fondu rozhodne Slovenská národná rada zákonom.
§ 25
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby.
1a)
§ 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodu vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
2)
§ 1 ods. 1 a 2 zákona č. 92/1991 Zb.
3)
§ 8 ods. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Zb.
4)
§ 47 ods. 1 zákona č. 92/1991 Zb.
5)
§ 8 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
6)
§ 9 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
7)
§ 6 a § 9 ods. 3 a 4 zákona č. 92/1991 Zb.
§ 19 zákona č. 63/1991 Zb. o ochrane hospodárskej súťaže.
8)
§ 47 zákona č. 92/1991 Zb.
9)
§ 47 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
10)
§ 10 ods. 1 písm. a) zákona č. 92/1991 Zb.
11)
§ 20 ods. 3 zákona Českej národnej rady č. 171/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Českej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Českej republiky.
12)
§ 25 ods. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Zb.
13)
§ 10 ods. 2 a 3 zákona č. 92/1991 Zb.
14)
§ 41 ods. 3 zákona č. 92/1991 Zb.
15)
§ 6 ods. 1 písm. a) a § 11 ods. 3, 4 a 8 a § 42 zákona č. 92/1991 Zb.
16)
§ 23 ods. 3 zákona č. 92/1991 Zb.
17)
§ 15 a § 16 ods. 1 zákona SNR č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
§ 7 písm. b), § 10 ods. 3 a § 22 ods. 3 zákona č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení neskorších predpisov.
18)
§ 12 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
19)
§ 16 ods. 2 zákona SNR č. 474/1990 Zb.
20)
Zákon č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciach.
§ 47 zákona č. 92/1991 Zb.
21)
Zákon č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
Zákon SNR č. 474/1990 Zb.
22)
§ 25 ods. 1 písm. a) zákona č. 92/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej televízii
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 49/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZRIADENIE, POSTAVENIE A ÚLOHY SLOVENSKEJ TELEVÍZIE (§ 1 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - RIADENIE SLOVENSKEJ TELEVÍZIE (§ 7 — § 11)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 13 — § 19)
Aktuální znění od 26. 10. 1992 (482/1992 Sb.)
254
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. mája 1991
o Slovenskej televízii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZRIADENIE, POSTAVENIE A ÚLOHY SLOVENSKEJ TELEVÍZIE
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Slovenská televízia so sídlom v Bratislave.
(2)
V rámci Slovenskej televízie pôsobí štúdio Bratislava, štúdio Banská Bystrica a štúdio Košice.
§ 2
(1)
Slovenská televízia je národná, nezávislá, verejnoprávna, informačná, kultúrna a vzdelávacia inštitúcia.
(2)
Slovenská televízia je právnická osoba.
(3)
Slovenská televízia je obdobne ako príspevková organizácia priamo zapojená finančnými vzťahmi na štátny rozpočet Slovenskej republiky, v ktorom má samostatnú rozpočtovú kapitolu.
(4)
Slovenská televízia sa zapisuje do podnikového registra.
§ 3
(1)
Poslaním Slovenskej televízie je slúžiť verejnosti tvorbou a šírením programov založených na zásadách demokracie, humanizmu, etiky, pravdivosti, nezávislosti, profesionality a zákonnosti.
(2)
Spravodajské a publicistické programy Slovenskej televízie zabezpečujú včasné a objektívne informovanie verejnosti; umelecké, vzdelávacie a zábavné programy slúžia na pozdvihnutie a šírenie národnej kultúry, vzdelanosti a na rozvoj duchovnej a mravnej úrovne spoločnosti.
(3)
Slovenská televízia zabezpečuje prostredníctvom televízneho vysielania v materinskej reči aj uplatňovanie záujmov národností a etnických skupín žijúcich v Slovenskej republike.
§ 4
(1)
Slovenská televízia okrem tvorby a šírenia vlastných programov plní úlohy aj preberaním a šírením programov vyrobených inými právnickými alebo fyzickými osobami.
(2)
Slovenská televízia je povinná dať k dispozícii potrebný vysielací čas štátnym orgánom pre výzvy v krízových situáciách a pre iné dôležité oznámenia určené verejnosti.
§ 5
Slovenská televízia je povinná uchovávať a archivovať programové, významné dokumentačné a iné fondy ako národné kultúrne hodnoty. Zásady archivovania televíznych národných kultúrnych hodnôt schvaľuje rada Slovenskej televízie (§ 7) na návrh ústredného riaditeľa Slovenskej televízie (§ 11) v súlade s príslušnými všeobecne záväznými právnymi predpismi.1)
§ 6
Slovenská televízia plní najmä tieto úlohy:
a)
zriaďuje televízne štúdiá, programové výrobné a výskumno-vývojové útvary; utvára sieť vlastných spravodajcov v tuzemsku i v zahraničí,
b)
utvára vlastné a po dohode s inými televíznymi organizáciami spoločné vysielacie okruhy a primerane sa podieľa na ich programovej skladbe,
c)
spolupracuje so štátnymi, politickými, spoločenskými, cirkevnými, vedeckovýskumnými, hospodárskymi, kultúrnymi, umeleckými, vzdelávacími a telovýchovnými ustanovizňami a občianskymi združeniami,
d)
uskutočňuje prenosy z verejných štátno-politických a spoločenských udalostí, kultúrnych, umeleckých, náboženských, telovýchovných vystúpení a podujatí,
e)
uskutočňuje prieskum programového trhu, predovšetkým z hľadiska názorov divákov na kvalitu televízneho programu,
f)
zúčastňuje sa v odbore svojej pôsobnosti na činnosti medzinárodných organizácií a uzatvára dohody so zahraničnými inštitúciami,
g)
získava, utvára, vysiela, spracúva a rozmnožuje zvukové, obrazové a zvukovoobrazové záznamy na pamäťové médiá a vykonáva obchodnú činnosť v tejto oblasti,
h)
usporadúva verejné predstavenia a produkcie, zriaďuje umelecké súbory pre televíznu programovú tvorbu,
i)
utvára a využíva komplexné banky údajov pre svoju činnosť a pre zabezpečenie pohotového informačného servisu v napojení na tuzemské i zahraničné informačné siete,
j)
prispieva televíznym vysielaním k rozvoju národnej kultúry a kultúr národností žijúcich v Slovenskej republike, ako aj k sprostredkúvaniu kultúrnych hodnôt iných národov.
DRUHÁ ČASŤ
RIADENIE SLOVENSKEJ TELEVÍZIE
§ 7
Rada Slovenskej televízie
Rada Slovenskej televízie (ďalej len „rada“) je orgánom Slovenskej televízie, ktorý zabezpečuje jej programovú objektívnosť a nezávislosť.
§ 8
(1)
Rada má deväť členov, ktorých na návrh príslušného výboru volí a odvoláva Národná rada Slovenskej republiky; člena rady možno odvolať,
a)
ak sa bez ospravedlnenia nezúčastní trikrát po sebe na zasadnutí rady, alebo
b)
ak bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin, alebo
c)
ak vzniknú dôvody podľa § 8 ods. 6.
(2)
Funkčné obdobie členov rady je šesťročné a začína prvým riadnym zasadnutím rady, ktoré zvolá predseda Národnej rady Slovenskej republiky alebo ním poverený poslanec Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní od ich zvolenia. Na tomto zasadnutí si rada zvolí svojho predsedu.
(3)
Po prvej voľbe členov rady sa na jej prvom riadnom zasadnutí určia žrebom mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po dvoch rokoch, a mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po štyroch rokoch.
(4)
Na miesta uprázdnené uplynutím funkčného obdobia sa volia noví členovia rady na obdobie šesť rokov. Na miesta uprázdnené z iného dôvodu sa volia noví členovia na zostávajúci čas do konca funkčného obdobia toho člena, ktorého miesto sa uprázdnilo. Národná rada Slovenskej republiky zvolí nového člena do 60 dní od uprázdnenia miesta člena rady.
(5)
Funkcia člena rady je čestnou funkciou; člen má nárok na náhradu cestovných výdavkov1) súvisiacich s jeho činnosťou v rade. Náklady spojené s činnosťou rady sa uhrádzajú z rozpočtu Slovenskej televízie.
(6)
Členom rady nemôže byť prezident republiky, poslanec zákonodarného zboru, člen vlády, vedúci ústredného orgánu štátnej správy, štátny tajomník, prokurátor, sudca, člen ozbrojeného zboru, funkcionár politickej strany alebo politického hnutia, ten, kto je v pracovnom alebo v obdobnom právnom vzťahu k právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje rozhlasové alebo televízne vysielanie, ten, kto podniká v oblasti reklamy, a podnikateľ, ak on alebo jemu blízke osoby podnikajú v oblasti rozhlasového alebo televízneho vysielania.
(7)
Rada si zriaďuje poradné a konzultačné orgány.
§ 10
Do pôsobnosti rady patrí
a)
schvaľovať dlhodobé plány a koncepcie, návrhy investičných programov a ich realizáciu, vrátane typovej vysielacej štruktúry,
b)
schváliť štatút Slovenskej televízie a štatút programových pracovníkov Slovenskej televízie,
c)
rozhodovať o poskytnutí vysielacieho času politickým stranám, hnutiam a občianskym združeniam, ako aj o obmedzeniach pre vysielanie obchodnej reklamy,
d)
schváliť programový kódex Slovenskej televízie, v ktorom sú formulované všeobecné zásady pre tvorbu, skladbu a koordináciu programov Slovenskej televízie,
e)
prerokúvať návrh rozpočtu Slovenskej televízie,
f)
štatúty a rokovacie poriadky poradných a konzultačných orgánov.
§ 11
Ústredný riaditeľ
(1)
Ústredného riaditeľa volí a odvoláva na návrh rady Národná rada Slovenskej republiky.
(2)
Ústredný riaditeľ je štatutárnym orgánom Slovenskej televízie; zastupuje Slovenskú televíziu navonok, riadi organizáciu práce a plní úlohy vedúceho organizácie podľa pracovnoprávnych predpisov.
(3)
Ústredný riaditeľ sa zúčastňuje na všetkých zasadnutiach rady.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 13
Usporiadatelia verejných zhromaždení, predstavení, produkcií a iných podujatí umožnia Slovenskej televízii, ak o to požiada, prenos a záznam na účely spravodajského vysielania. Prenos ani záznam nesmie v podstatnej miere narušiť priebeh podujatia. Práva autorov a výkonných umelcov podľa osobitných predpisov4) nie sú tým dotknuté.
§ 14
Slovenská televízia chráni a rešpektuje nezávislosť všetkých programových spolupracovníkov, ako aj slobodu výkonu povolania všetkých televíznych tvorcov pri plnení zverených úloh.
§ 15
(1)
Štatút Slovenskej televízie upravuje zásady vnútorného organizačného usporiadania a podrobnejšieho vymedzenia úloh Slovenskej televízie, ako aj znaky, symboly, názvy a zvučku.
(2)
Znaky, symboly, názvy a zvučka nesmú byť bez súhlasu Slovenskej televízie použité inou organizáciou alebo osobou.
(3)
Rada je povinná do 30 dní od svojho prvého zasadnutia (§ 8 ods. 2) predložiť na schválenie predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky návrh štatútu rady.
§ 16
(1)
Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov prechádzajú z Česko-slovenskej televízie na Slovensku na Slovenskú televíziu.
(2)
Rozdelenie a prevod majetku a vyrovnanie iných právnych pomerov majetkovej povahy z Česko-slovenskej televízie na Slovenskú televíziu sa vykoná podľa osobitných predpisov5) do troch mesiacov od zriadenia Slovenskej televízie.
§ 18
Zrušujú sa:
1.
§ 5 ods. 3 prvá veta zákona č. 18/1964 Zb. o Československej televízii,
2.
§ 13 zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky, ak sa týka Oblastného riaditeľstva Česko-slovenskej televízie na Slovensku a jeho oblastného riaditeľa.
§ 19
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon SNR č. 149/1975 Zb. o archívnictve.
2)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení neskorších predpisov.
3)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 57/1979 Zb. o náhradách za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách v znení neskorších predpisov.
4)
Zákon č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb. (úplné znenie vyhlásené pod č. 247/1990 Zb.).
5)
§ 4 zákona č. 136/1991 Zb. o rozdelení pôsobnosti medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskom rozhlase
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 49/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZRIADENIE, POSTAVENIE A ÚLOHY SLOVENSKÉHO ROZHLASU (§ 1 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - RIADENIE SLOVENSKÉHO ROZHLASU (§ 7 — § 8)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 10 — § 15)
Aktuální znění od 26. 10. 1992 (483/1992 Sb.)
255
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. mája 1991
o Slovenskom rozhlase
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZRIADENIE, POSTAVENIE A ÚLOHY SLOVENSKÉHO ROZHLASU
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Slovenský rozhlas so sídlom v Bratislave.
(2)
V rámci Slovenského rozhlasu pôsobí štúdio Bratislava, štúdio Banská Bystrica a štúdio Košice.
§ 2
(1)
Slovenský rozhlas je národná, nezávislá, verejnoprávna, informačná, kultúrna a vzdelávacia inštitúcia.
(2)
Slovenský rozhlas je právnická osoba.
(3)
Slovenský rozhlas je obdobne ako príspevková organizácia priamo zapojený finančnými vzťahmi na štátny rozpočet Slovenskej republiky, v ktorom má samostatnú rozpočtovú kapitolu.
(4)
Slovenský rozhlas sa zapisuje do podnikového registra.
§ 3
(1)
Poslaním Slovenského rozhlasu je slúžiť verejnosti tvorbou a šírením programov založených na zásadách demokracie, humanizmu, etiky, pravdivosti, nezávislosti, profesionality a zákonnosti.
(2)
Spravodajské a publicistické programy Slovenského rozhlasu zabezpečujú včasné a objektívne informovanie verejnosti a utvárajú priestor pre dialóg; umelecké, vzdelávacie a zábavné programy slúžia na rozvoj a šírenie národnej kultúry, vzdelanosti a na pozdvihnutie duchovnej a mravnej úrovne spoločnosti.
(3)
Slovenský rozhlas, okrem tvorby a šírenia vlastných programov, plní svoje úlohy aj preberaním a šírením programov vyrobených inými právnickými alebo fyzickými osobami.
§ 4
Slovenský rozhlas je oprávnený
a)
vysielať na republikových a regionálnych vysielacích okruhoch pridelených mu ku dňu účinnosti tohto zákona, prípadne na ďalších okruhoch,
b)
vykonávať podnikateľskú činnosť.
§ 5
(1)
Slovenský rozhlas sa podieľa na zabezpečovaní dôležitých záujmov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v rozhlasovom vysielaní na celoštátnej úrovni, na zabezpečovaní domáceho spravodajstva celoštátneho významu, zahraničného vysielania a zahraničného spravodajstva, ako aj federálneho programového okruhu v rozsahu dohodnutom s inými rozhlasovými organizáciami na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(2)
Slovenský rozhlas zabezpečuje prostredníctvom rozhlasového vysielania v materinskej reči uplatnenie záujmov národností a etnických skupín žijúcich v Slovenskej republike.
(3)
Slovenský rozhlas šíri svoje programy cudzími, prípadne vlastnými technickými zariadeniami.
(4)
Slovenský rozhlas je povinný dať k dispozícii potrebný vysielací čas štátnym orgánom pre výzvy v krízových situáciách a pre iné dôležité oznámenia určené verejnosti.
§ 6
Slovenský rozhlas plní najmä tieto úlohy:
a)
utvára vlastný rozhlasový program a podieľa sa na federálnom vysielaní v dohodnutom rozsahu (§ 5 ods. 1),
b)
uskutočňuje prenosy a verejné nahrávky zo spoločensky významných udalostí politických, kultúrnych, náboženských, umeleckých, športových, telovýchovných a pod.,
c)
spolupracuje so štátnymi, politickými, cirkevnými, hospodárskymi, vedeckými, kultúrnymi, vzdelávacími, umeleckými a telovýchovnými ustanovizňami a občianskymi združeniami,
d)
prispieva rozhlasovým vysielaním k rozvoju národnej kultúry a kultúr národností žijúcich v Slovenskej republike, ako aj k sprostredkúvaniu kultúrnych hodnôt iných národov,
e)
utvára, spracúva, rozmnožuje a vysiela vlastné zvukové záznamy vrátane ich šírenia, požičiavania, predaja a ďalšieho zhodnocovania,
f)
uskutočňuje výmenu, nákup a predaj rozhlasových programov s tuzemskými i zahraničnými organizáciami a producentmi v rozsahu vydaných oprávnení i povolení,
g)
zúčastňuje sa v odbore svojej pôsobnosti na činnosti medzinárodných organizácií a uzaviera dohody so zahraničnými inštitúciami,
h)
utvára komplexné banky údajov pre zabezpečenie pohotového informačného servisu v napojení na tuzemskú i zahraničnú informačnú sieť,
i)
stará sa o zvukové, písomné a obrazové materiály trvalej dokumentárnej hodnoty dokladajúce vývoj rozhlasu a rozhlasovej tvorby,
j)
zriaďuje a riadí regionálne rozhlasové štúdia,
k)
utvára sieť vlastných stálych i osobitných spravodajcov v tuzemsku i v zahraničí a riadi ich činnosť,
l)
zriaďuje a riadi umelecké telesá a súbory, usporadúva ich verejné produkcie,
m)
uskutočňuje rozhlasový výskum, predovšetkým výskum názorov poslucháčov na rozhlasový program.
DRUHÁ ČASŤ
RIADENIE SLOVENSKÉHO ROZHLASU
§ 7
(1)
Orgánom Slovenského rozhlasu, ktorý zabezpečuje jeho programovú objektívnosť a nezávislosť, je Rozhlasová rada (ďalej len „rada“). Rada určuje základnú líniu rozhlasového vysielania, schvaľuje dlhodobé programové plány, programovú štruktúru, určuje koncepciu činnosti rozhlasu v programovej oblasti a navrhuje koncepciu v hospodárskej a technickej oblasti.
(2)
Rada má deväť členov, ktorých na návrh príslušného výboru volí a odvoláva Národná rada Slovenskej republiky; člena rady možno odvolať,
a)
ak sa bez ospravedlnenia nezúčastní trikrát po sebe na zasadnutí rady, alebo
b)
ak bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin, alebo
c)
ak vzniknú dôvody podľa § 7 ods. 7.
(3)
Funkčné obdobie členov rady je šesťročné a začína prvým riadnym zasadnutím rady, ktoré zvolá predseda Národnej rady Slovenskej republiky alebo ním poverený poslanec Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní od ich zvolenia. Na tomto zasadnutí si rada zvolí predsedu.
(4)
Po prvej voľbe členov rady sa na jej prvom riadnom zasadnutí určia žrebom mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po dvoch rokoch, a mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po štyroch rokoch.
(5)
Na miesta uprázdnené uplynutím funkčného obdobia sa volia noví členovia rady na obdobie šesť rokov. Na miesta uprázdnené z iného dôvodu sa volia noví členovia na zostávajúci čas do konca funkčného obdobia toho člena, ktorého miesto sa uprázdnilo. Národná rada Slovenskej republiky zvolí nového člena do 60 dní od uprázdnenia miesta člena rady.
(6)
Funkcia člena rady je čestnou funkciou; člen má nárok na náhradu cestovných výdavkov1) súvisiacich s jeho činnosťou v rade. Náklady spojené s činnosťou rady sa uhrádzajú z rozpočtu Slovenského rozhlasu.
(7)
Členom rady nemôže byť prezident republiky, poslanec zákonodarného zboru, člen vlády, vedúci ústredného orgánu štátnej správy, štátny tajomník, prokurátor, sudca, člen ozbrojeného zboru, funkcionár politickej strany alebo politického hnutia, ten, kto je v pracovnom alebo v obdobnom právnom vzťahu k právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje rozhlasové alebo televízne vysielanie, ten, kto podniká v oblasti reklamy, a podnikateľ, ak on alebo jemu blízke osoby podnikajú v oblasti rozhlasového alebo televízneho vysielania.
(8)
Rada si zriaďuje poradné a konzultačné orgány a schvaľuje ich štatúty a rokovacie poriadky.
§ 8
(1)
Ústredného riaditeľa volí a odvoláva na návrh rady Národná rada Slovenskej republiky.
(2)
Štatutárnym orgánom Slovenského rozhlasu je ústredný riaditeľ; zastupuje Slovenský rozhlas navonok, riadi organizáciu práce a plní úlohy vedúceho organizácie podľa pracovnoprávnych predpisov.
(3)
Ústredný riaditeľ sa zúčastňuje na všetkých zasadnutiach rady.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 10
Slovenský rozhlas chráni a rešpektuje nezávislosť všetkých programových spolupracovníkov, ako aj slobodu výkonu povolania všetkých rozhlasových tvorcov pri plnení zverených úloh.
§ 11
(1)
Štatút Slovenského rozhlasu upravuje zásady vnútorného organizačného usporiadania a podrobnejšieho vymedzenia úloh Slovenského rozhlasu, ako aj znaky, symboly, názvy a zvučku; štatút schvaľuje rada.
(2)
Rada je povinná do 30 dní od svojho prvého riadneho zasadnutia (§ 7 ods. 3) predložiť na schválenie predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky návrh štatútu rady.
§ 12
(1)
Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov prechádzajú z Česko-slovenského rozhlasu na Slovensku na Slovenský rozhlas.
(2)
Rozdelenie a prevod majetku a vyrovnanie iných právnych pomerov majetkovej povahy z Česko-slovenského rozhlasu na Slovenský rozhlas sa vykoná podľa osobitných predpisov3) do troch mesiacov po zriadení Slovenského rozhlasu.
§ 14
Zrušujú sa:
1.
§ 6 zákona č. 17/1964 Zb. o Československom rozhlase,
2.
§ 13 zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky, ak sa týka Oblastného riaditeľstva Česko-slovenského rozhlasu na Slovensku a jeho oblastného riaditeľa.
§ 15
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení neskorších predpisov.
1)
Zákon č. 119/1992 Zb. o cestovných náhradách.
2)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 57/1979 Zb. o náhradách za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách v znení neskorších predpisov.
3)
§ 4 zákona č. 136/1991 Zb. o rozdelení pôsobnosti medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 256/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 256/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 49/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Aktuální znění od 1. 7. 1991
256
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. mája 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 2 vrátane nadpisu znie:
㤠2
Základné ustanovenie
(1)
Hospodárskymi zvieratami podľa tohto zákona sú: hovädzí dobytok, ošípané, kone, ovce, kozy a hydina.
(2)
Chovateľmi podľa tohto zákona sú fyzické a právnické osoby, ktoré chovajú hospodárske zvieratá za účelom získania príjmov.“.
2.
V § 3 písm. d) sa vypúšťajú slová „a uplatňovaní“.
3.
V § 3 písm. e) sa na začiatku vkladajú slová „v ochrane genofondu hospodárskych zvierat a“.
4.
§ 4 znie:
㤠4
(1)
Štátnu starostlivosť o rozvoj plemenárstva ústredne riadi Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“). Určené úlohy štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva plnia štátny plemenársky ústav zriadený ministerstvom alebo na základe oprávnenia udeleného ministerstvom iné právnické osoby (ďalej len „plemenárske organizácie“) svojimi odbornými pracovníkmi. Za plnenie úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva plemenárskymi organizáciami sú zodpovední ich vedúci.
(2)
Pri plnení úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva plemenárske orgánizácie spolupracujú s chovateľmi, ich zväzmi, obcami a obvodnými a okresnými úradmi, prípadne ďalšími organizáciami.
(3)
V oprávnení podľa odseku 1 sa určí jeho rozsah a podmienky, pričom vydávať osvedčenia a súhlasy na základe tohto zákona, viesť a vystavovať doklady pre hodnotenie hospodárskych zvierat a o ich výsledkoch, smie len štátny plemenársky ústav, ktorý na tento účel môže uznať predpísaným spôsobom získané poznatky iných plemenárskych organizácií alebo iné hodnoverné zistenia.
(4)
Základné šľachtiteľské ciele a smery zlepšovania úžitkových typov a zošľachťovanie plemien hospodárskych zvierat sa schvaľujú v dlhodobom programe, ktorý vychádza zo zámerov dlhodobého rozvoja poľnohospodárstva a výživy; na jeho zabezpečovaní sa podieľa štát. Návrh dlhodobého programu pripravujú plemenárske organizácie v spolupráci s vedeckovýskumnými organizáciami.
(5)
Ministerstvo kontroluje dodržiavanie zákona o plemenitbe hospodárskych zvierat a opatrení vydaných na jeho základe; na tento účel ustanovuje plemenársku inšpekciu. Ministerstvo môže zmeniť rozsah oprávnenia udeleného plemenárskym organizáciám; môže im oprávnenie aj odňať, ak tieto organizácie riadne neplnia úlohy štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva.“.
5.
§ 8 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
Za vyšľachtenie nového plemena alebo chovnej línie patrí pôvodcovi odmena; podmienky a spôsob priznávania odmien a ich výšku upraví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
6.
§ 9 vrátane nadpisu znie:
㤠9
Spôsob a zabezpečenie plemenitby
(1)
Rozmnožovanie hospodárskych zvierat sa vykonáva umelým osemeňovaním (ďalej len „inseminácia“), prirodzeným párením (ďalej len „párenie“), prenosom embryí, prípadne inou metódou schválenou ministerstvom (ďalej len „prenos embryí“).
(2)
Inseminácia, párenie a prenos embryí sa zabezpečujú podľa pripárovacích plánov. Pripárovacie plány určujú najmä podmienky pripárovania plemenníkov a plemenníc v pripárovacích obdobiach a obvodoch.
(3)
Insemináciu a prenos embryí môže vykonávať iba osoba, ktorá má osvedčenie o odbornej spôsobilosti alebo veterinárny lekár. Osvedčenie o spôsobilosti na inseminovanie a prenos embryí vydáva organizácia poverená ministerstvom.
(4)
Párenie koní zabezpečujú plemenárske organizácie, prípadne s ich súhlasom majitelia žrebcov.
(5)
Postup pri zostavovaní pripárovacích plánov, bližšie podmienky zabezpečovania inseminácie, prenos embryí a párenia, vrátane povinností chovateľov a inseminačných technikov určí ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
7.
§ 10 a 11 sa vypúšťajú.
8.
V § 12 ods. 3 sa slová „so súhlasom ministerstva“ nahrádzajú slovami „za podmienok určených ministerstvom“.
9.
V § 13 ods. 3 sa spojka „a“ nahrádza čiarkou a pred slovo „získané“ sa vkladajú slová „a osvedčenie na použitie embryí“.
10.
§ 15 sa vypúšťa.
11.
V § 17 ods. 1 časť vety pred bodkočiarkou znie: „Plemenárske organizácie dohodnú s chovateľmi, v ktorých chovoch hospodárskych zvierat sa bude vykonávať kontrola úžitkovosti (vrátane jej stupňa) a kontrola dedičnosti úžitkových vlastností“.
12.
V § 17 ods. 1 písm. b) sa vypúšťajú slová „a zverejňovať“.
13.
V § 17 ods. 3 sa bodka nahrádza bodkočiarkou a pripája sa tento text: „môže tiež určiť, ak je to odôvodnené potrebami plemenárstva, kedy a za akých podmienok možno výkon kontroly úžitkovosti a kontroly dedičnosti úžitkových vlastností nariadiť.“.
14.
V § 18 ods. 1 sa za slová „kontroly dedičnosti zdravia“ vkladajú slová „vykonávanej veterinárnymi organizáciami“.
15.
§ 19 sa vypúšťa.
16.
V § 20 ods. 2 v prvej vete sa slová „plemenárske organizácie určujú“ nahrádzajú slovami „ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom určí“.
17.
Za § 22 sa vkladá § 22a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠22a
Chránené chovy
Na návrh výberovej komisie môže ministerstvo v záujme zachovania genofondu uznať a vyhlásiť chránené chovy. Zároveň určí podmienky a požiadavky na chov a osobitné formy štátnej starostlivosti na dosiahnutie účelu chovu.“.
18.
§ 23 znie:
㤠23
(1)
Predávať a nakupovať plemenníky, spermu plemenníkov, plemennice, ebryá, násadové vajcia a športové kone môžu chovatelia medzi sebou alebo prostredníctvom inej právnickej alebo fyzickej osoby, spravidla na trhoch plemenných a chovných zvierat.
(2)
Obchodovanie s plemenníkmi, ich spermou a obchodovanie s embryami a poskytovanie služieb s tým spojených môže ministerstvo celkom alebo v určitom rozsahu vyhradiť plemenárskej organizácii, a to na určitý čas.“.
19.
V § 24 sa v prvej vete za slovo „sperma“ vkladá slovo „embryá,“.
20.
§ 25 vrátane nadpisu znie:
㤠25
Priestupky
(1)
Priestupku na úseku plemenitby hospodárskych zvierat sa dopustí ten, kto
a)
používa na plemenitbu plemenníky, spermu alebo embryá bez potrebného osvedčenia,
b)
porušením iných povinností podľa tohto zákona ohrozuje chovy iných chovateľov,
c)
marí alebo sťažuje kontrolu podľa § 4 ods. 5.
(2)
Za priestupok podľa odseku 1 písm. a) a b) možno uložiť pokutu až do 10 000 Kčs, za priestupok podľa písmena c) až do 5000 Kčs.“.
21.
Za § 25 sa vkladá nový § 25a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠25a
Pokuty organizáciám
(1)
Organizácii,1) ktorá
a)
používa na plemenitbu plemenníky, spermu alebo embryá bez potrebného osvedčenia,
b)
porušením iných povinností podľa tohto zákona ohrozuje chovy iných chovateľov,
c)
marí alebo sťažuje kontrolu podľa § 4 ods. 5,
sa uloží pokuta do výšky 200 000 Kčs, a ak ide o opakované porušenie, až do výšky 400 000 Kčs.
(2)
Pokuty uvedené v odseku 1 ukladá ministerstvo. Pri určení výšky pokuty sa prihliada najmä na závažnosť, spôsob, čas trvania a následky protiprávneho konania.
(3)
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď sa ministerstvo o porušení povinností dozvedelo, najdlhšie však do troch rokov, keď k takémuto porušeniu došlo.
(4)
Výnosy z pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.“.
22.
V § 26 ods. 1 sa slová „okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady“ a slová „po prerokovaní s okresnou poľnohospodárskou správou“ sa vypúšťajú.
23.
V § 26 ods. 2 v prvej vete sa za slová „na ďalší chov,“ vkladajú slová „zákaz predaja spermy a embryí,“.
24.
V § 27 ods. 2 znie:
„(2)
Proti opatreniam plemenárskych organizácií urobeným pri plnení úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva môžu chovatelia, ktorých záujmov sa to týka, podať do 15 dní námietky výberovým alebo uznávacím komisiám, ktoré o nich rozhodnú s konečnou platnosťou do 60 dní.“.
25.
V § 28 sa vypúšťa slovo „plánu“.
26.
Za § 28 sa vkladá nový § 28a, ktorý znie:
㤠28a
Orgány a organizácie, ktoré riadia a vykonávajú úlohy štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva, spolupracujú so záujmovými združeniami, ktoré podľa osobitných predpisov2) vvtvárajú chovatelia, prípadne aj s inými právnickými a fyzickými osobami na podporu rozvoja chovu hospodárskych zvierat (chovateľské zväzy). Chovateľské zväzy sú zastúpené vo výberovej komisii a ministerstvo ich môže s ich súhlasom poveriť vykonom niektorých úkonov pri plnení úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva týkajúcich sa predmetu ich činnosti.“.
Čl. II
Ministerstvo do 3 mesiacov od účinnosti tohto zákona preskúma oprávnenia na plnenie úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva vydané podľa doterajších predpisov.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 1 Hospodárskeho zákonníka.
2)
Napr. § 360a, 360b Hospodárskeho zákonníka. |
Zákon České národní rady č. 266/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 266/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách)
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Zákon č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách), se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušují se položky 60 až 62 přílohy I a položky 41 a 42 přílohy II k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
* Čl. III
Aktuální znění od 10. 7. 1991
266
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. června 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách), se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 odst. 1 za slova „v opilosti“ se na konci připojují tato slova: „anebo pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu1)“.
2.
V § 4 odst. 2 částka „10 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „20 000 Kčs“, částka „20 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „40 000 Kčs“ a za slova „v opilosti“ se vkládají slova „anebo pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu1)“.
3.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Podklady pro rozhodování o regresních náhradách připravují a o regresních náhradách rozhodují s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 okresní ústav národního zdraví, v hlavním městě Praze obvodní ústav národního zdraví (dále jen „ústav národního zdraví“) a v případě zániku ústavu národního zdraví zdravotnická organizace určená okresním úřadem, v hlavním městě Praze obvodním úřadem (dále jen „okresní úřad“).
(2)
Místně příslušné k přípravě podkladů a k rozhodování o regresních náhradách jsou ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, v jejichž obvodu došlo k poškození zdraví, které je důvodem povinnosti k regresní náhradě. U nemocí z povolání jsou místně příslušné ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, v jejichž obvodu poškozený naposledy pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká; tato organizace projedná regresní náhradu co do povinnosti všech zúčastněných organizací (§ 2 odst. 4).
(3)
Nelze-li místní příslušnost určit podle odstavce 2 nebo směřuje-li regresní náhrada proti místně příslušnému ústavu národního zdraví nebo proti místně příslušné určené zdravotnické organizaci nebo proti nadřízenému okresnímu úřadu, určí ministerstvo zdravotnictví České republiky, který ústav národního zdraví nebo která určená zdravotnická organizace regresní náhradu projednají; toto pověření nesmí být vzájemné.“.
4.
Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5d, které znějí:
㤠5a
(1)
Jestliže ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace při přípravě podkladů pro rozhodování o regresních náhradách zjistí podle výsledků provedeného šetření, že povinnost k regresní náhradě není dána, regresní náhradu neuplatní a věc odloží. Rozhodnutí se v odkládaných věcech nevydává.
(2)
Dospěje-li ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace podle výsledků šetření k názoru, že občan nebo organizace jsou povinni k regresní náhradě, oznámí jim to písemně s konkrétním odůvodněním této povinnosti a výše požadované regresní náhrady. Zároveň je vyzve, aby do 15 dnů regresní náhradu zaplatili, popřípadě povinnost uznali co do důvodu i výše, anebo aby v této lhůtě uplatnili námitky k požadavku a k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění.
(3)
Neshledají-li ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace po přešetření námitek důvody k odložení věci, rozhodnou ve věci samé.
(4)
Ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace vydají rozhodnutí o regresní náhradě také v případech, v nichž občan nebo organizace uznali povinnost k regresní náhradě písemně co do důvodu i výše, avšak regresní náhradu neplní.
§ 5b
(1)
O odvolání proti rozhodnutí ústavu národního zdraví nebo určené zdravotnické organizace rozhoduje regresní komise okresního úřadu.
(2)
Regresní komisi jako zvláštní orgán zřizuje přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze obvodní rada.
§ 5c
Ústav národního zdraví, určená zdravotnická organizace a regresní komise okresního úřadu rozhodují též o snížení a prominutí regresních náhrad a o ukládání povinností k úhradě nákladů řízení o regresních náhradách.
§ 5d
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při rozhodování o regresních náhradách podle správního řádu.2)“.
5.
V § 7 odst. 2 se slova „do jednoho roku“ nahrazují slovy „do tří let“.
6.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
S výjimkou regresních náhrad, které uplatňuje jiný orgán než ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, platí se regresní náhrady okresnímu úřadu, jenž také spravuje jejich výnos.“.
7.
V § 8 odst. 3 se za slova „po slyšení“ vkládají slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ a slova „a výrobního družstevnictví“ se vypouštějí.
8.
V § 10 odst. 1 se slova „ústavu národního zdraví“ vkládají slova „nebo určené zdravotnické organizaci“.
9.
V § 12 odst. 1 se na konci prvé věty připojují slova „a regresní náhrady z poškození zdraví příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky uplatňují orgány ministerstva spravedlnosti České republiky“ a na konci druhé věty se připojují slova „v jejichž obvodě má sídlo orgán federálního ministerstva obrany nebo ministerstva spravedlnosti České republiky nebo federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva vnitra České republiky, který je příslušný k uplatnění regresní náhrady.“.
10.
V § 12 odst. 2 se za slova „Ministerstvo národní obrany“ vkládají slova „ministerstvo spravedlnosti České republiky“.
11.
V § 12 odst. 3 se za slova „orgány ministerstev národní obrany“ vkládají slova „spravedlnosti České republiky“ a za slova „ministerstva národní obrany“ se vkládají slova „ministerstva spravedlnosti České republiky“.
12.
V § 12 odst. 4 se za slova „Ministerstvo národní obrany“ vkládají slova „ministerstvo spravedlnosti České republiky“.
13.
V textu zákona se nahrazují názvy „okresní národní výbor“ nebo „národní výbor“ názvem „okresní úřad“, název „Ústřední rada odborů“ názvem „příslušný ústřední odborový orgán“, název „orgány Revolučního odborového hnutí“ názvem „příslušné odborové orgány“, název „ministerstvo národní obrany“ názvem „federální ministerstvo obrany“, název „ministerstvo vnitra“ názvem „federální ministerstvo vnitra nebo ministerstvo vnitra České republiky“, název „Státní úřad sociálního zabezpečení“ názvem „ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky“, název „ministerstvo financí“ názvem „ministerstvo financí České republiky“.
14.
V textu zákona se slova „Socialistická“ a „socialistických“ vypouštějí.
Čl. II
Zrušují se položky 60 až 62 přílohy I a položky 41 a 42 přílohy II k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 1 odst. 3 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). |
Zákon České národní rady č. 267/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 267/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 10. 7. 1991
267
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. června 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Poslankyni, která nevykonává svoji funkci z důvodu mateřské dovolené,3a) náleží plat podle § 1; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje, pokud by poslanci vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.3b)“.
2.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
3a)
§ 157 odst. 1 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 189/1988 Sb.). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. a zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb.
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. a zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. sa dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
268
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1991,
ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. a zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. a zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. sa dopĺňa takto:
1.
§ 29 sa dopĺňa o nový bod 5., ktorý znie:
„5.
vyšetrovacia komisia Slovenskej národnej rady (ďalej len „vyšetrovacia komisia“).“.
2.
Za § 55 sa vkladá nový § 55a, ktorý znie:
㤠55a
Vyšetrovacia komisia
(1)
Slovenská národná rada zo svojich poslancov môže zriadiť na objasnenie mimoriadne závažných skutočností verejného záujmu, ktoré patria do pôsobnosti Slovenskej národnej rady, a na zistenie okolností, za ktorých tieto skutočnosti nastali, vyšetrovaciu komisiu. Vyšetrovacia komisia zodpovedá za svoju činnosť Slovenskej národnej rade. Vyšetrovacia komisia plní úlohy, ktorými ju Slovenská národná rada poverí. Po splnení úlohy vyšetrovacia komisia zaniká.
(2)
Vyšetrovacia komisia môže vykonávať potrebné zisťovanie a vypočúvať svedkov. O povinnosti svedčiť, o predvolaní, predvedení, zákaze výsluchu, práve odoprieť výpoveď, výsluchu svedka a o nároku na svedočné platia primerane ustanovenia Trestného poriadku.1)
(3)
Vyšetrovacia komisia môže na svoje rokovania prizvať osoby uvedené v § 49 a požiadať ktorýkoľvek štátny orgán alebo organizáciu o odbornú pomoc alebo podklady, ktoré potrebuje pre svoju činnosť. Štátne orgány a organizácie sú povinné žiadosti vyšetrovacej komisie vyhovieť.
(4)
Vyšetrovacia komisia môže na objasnenie skutočností dôležitých pre jej činnosť pribrať znalca alebo tlmočníka. Na pribratie znalca alebo tlmočníka a na ich práva a povinnosti sa vzťahujú primerane ustanovenia Trestného poriadku.2)
(5)
Zápis o výsluchu svedka alebo znalca vyhotovuje člen vyšetrovacej komisie, ktorého tým vyšetrovacia komisia poverí.
(6)
Rokovanie vyšetrovacej komisie je neverejné. Na rokovaní vyšetrovacej komisie sa môžu zúčastniť len jej členovia, ak vyšetrovacia komisia nerozhodne inak.
(7)
Na platnosť uznesenia vyšetrovacej komisie je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých jej členov.
(8)
Členovia vyšetrovacej komisie sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli pri výkone svojej funkcie. Povinnosť zachovávať mlčanlivosť majú aj osoby, ktoré sa zúčastnili na rokovaní alebo inej činnosti vyšetrovacej komisie. Povinnosť zachovávať mlčanlivosť trvá aj po skončení výkonu funkcie člena vyšetrovacej komisie alebo činnosti osôb uvedených v odsekoch 3 a 4.
(9)
Členovia vyšetrovacej komisie a ďalšie osoby uvedené v odsekoch 3 a 4 môžu byť pozbavení povinnosti zachovávať mlčanlivosť len Slovenskou národnou radou.
(10)
Vyšetrovacia komisia predkladá výsledky svojho zistenia Slovenskej národnej rade s návrhom na zaujatie stanoviska.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 97 až 104 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov.
2)
§ 105 až 111 a § 118 Trestného poriadku. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb.
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
269
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1991,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb. sa mení takto:
V prílohe č. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. sa vypúšťa v texte prvej odrážky kapitoly Ministerstva kultúry Slovenskej republiky slovo „národných“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 270/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 270/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom fonde trhovej regulácie Slovenskej republiky v poľnohospodárstve
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* § 1 - Na podporu plynulého prispôsobovania sa výrobcov poľnohospodárskych výrobkov zmenám podmienok na trhu potravín a jeho primeranej rovnováhy prostredníctvom štátnych intervenčných nákupov vybraných poľnohospodárskych výrobkov za ceny určené podľa osobitného
* § 2 - (1) Správu fondu vykonáva Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky na ťarchu svojho rozpočtu. Za hospodárenie s prostriedkami fondu zodpovedá minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „minister“), ktorý rozhodu
* § 3 - (1) Zdrojom fondu sú
* § 4 - (1) Fond je povinný zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Príslušné štátne orgány a organizácie5) mu za týmto účelom poskytujú informácie.
* § 5 - Podrobnosti o organizácii, činnosti a úlohách fondu a Rady fondu upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
* § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
270
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1991
o Štátnom fonde trhovej regulácie Slovenskej republiky v poľnohospodárstve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Na podporu plynulého prispôsobovania sa výrobcov poľnohospodárskych výrobkov zmenám podmienok na trhu potravín a jeho primeranej rovnováhy prostredníctvom štátnych intervenčných nákupov vybraných poľnohospodárskych výrobkov za ceny určené podľa osobitného predpisu1) (ďalej len „garantované ceny“) sa zriaďuje Štátny fond trhovej regulácie Slovenskej republiky v poľnohospodárstve (ďalej len „fond“).2)
§ 2
(1)
Správu fondu vykonáva Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky na ťarchu svojho rozpočtu. Za hospodárenie s prostriedkami fondu zodpovedá minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „minister“), ktorý rozhoduje o použití prostriedkov. Na jeho rozhodovanie sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.3)
(2)
Fond je inou štátnou organizáciou;4) vo svojom mene môže nadobúdať práva a zaväzovať sa.
(3)
Na čele fondu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
(4)
Minister zriaďuje ako svoj poradný orgán Radu fondu.
§ 3
(1)
Zdrojom fondu sú
a)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky,
b)
tržby z predaja výrobkov získaných štátnymi intervenčnými nákupmi,
c)
kladné rozdiely medzi cenou dovážaných výrobkov a ich predajnou cenou v tuzemsku,
d)
dohodnuté príspevky od účastníkov trhu,
e)
úroky z prostriedkov fondu uložených v peňažnom ústave,
f)
príjmy z peňažného postihu žiadateľov za neoprávnené použitie alebo zadržanie prostriedkov poskytnutých fondom,
g)
ďalšie zdroje v súlade s osobitnými predpismi.
(2)
Prostriedky fondu možno použiť na
a)
štátne intervenčné nákupy výrobkov za garantované ceny,
b)
náklady spojené s prepravou, skladovaním, úpravou, spracovaním a predajom výrobkov získaných zo štátnych intervenčných nákupov,
c)
náklady spojené s cenovou intervenciou pri vývoze,
d)
úroky z úverov.
(3)
Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
§ 4
(1)
Fond je povinný zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Príslušné štátne orgány a organizácie5) mu za týmto účelom poskytujú informácie.
(2)
O použití prostriedkov fondu uzatvára fond zmluvy o intervenčných nákupoch. Prostriedky fondu možno použiť len na účely, ktoré boli dohodnuté v zmluve; nepoužité prostriedky je žiadateľ povinný vrátiť.
(3)
Na uzavretie zmluvy o intervenčnom nákupe nie je právny nárok.
(4)
Ak žiadateľ neoprávnene použil alebo zadržal prostriedky fondu v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, je povinný ich fondu vrátiť a zároveň zaplatiť penále podľa osobitného predpisu.6)
§ 5
Podrobnosti o organizácii, činnosti a úlohách fondu a Rady fondu upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
2)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
3)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
4)
§ 62 písm. b) Hospodárskeho zákonníka.
5)
§ 1 Hospodárskeho zákonníka.
6)
§ 16 zákona SNR č. 592/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 271/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 271/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
271
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa vypúšťa slovo „krajské“.
2.
V § 1 ods. 2 v prvej vete sa vypúšťa slovo „riadi“ a v druhej vete sa vypúšťa slovo „krajského“.
3.
§ 1 ods. 3 znie:
„(3)
Sídla inšpektorátov a ich územnú pôsobnosť určí Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
4.
V § 3 ods. 1 písm. a) a b) sa vypúšťajú časti viet za bodkočiarkou.
5.
V § 3 ods. 1 písm. d) sa slovo „nadriadené“ nahrádza slovom „príslušné“.
6.
V § 4 ods. 1 písm. a) a b) sa vypúšťajú slová „nadriadených orgánov“.
7.
V § 4 ods. 1 písm. d) sa vypúšťajú slová „prípadne nadriadených orgánov“.
8.
V § 5 ods. 1 sa vypúšťajú slová „krajských“ a „krajského“.
9.
V § 6 ods. 1 sa vypúšťajú slová „nadriadené orgány“.
10.
V § 6 ods. 2 sa vypúšťajú slová „prípadne nadriadených orgánov“.
11.
V § 7 ods. 3 sa vypúšťa slovo „krajského“.
12.
§ 8 sa vypúšťa.
13.
V § 9 ods. 1 sa vypúšťajú slová „krajského“ a „pokarhanie alebo“.
14.
V § 9 ods. 2 sa suma „200 Kčs“ nahrádza sumou „1000 Kčs“.
15.
V § 9 ods. 3 sa vypúšťa slovo „krajského“.
16.
V § 9 ods. 4 a 5 sa vypúšťa slovo „pokarhanie“.
17.
V § 10 ods. 1 sa vypúšta slovo „krajského“.
18.
§ 10 ods. 1. sa dopĺňa písmenom d), ktoré znie:
„d)
závažným spôsobom porušuje predpisy o zdravotnej a hygienickej ochrane poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov.1)“.
19.
V § 11 ods. 2 sa vypúšťa slovo „pokarhania“.
20.
§ 12 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia pri plnení svojich úloh spolupracuje so Slovenskou obchodnou inšpekciou a ďalšími príslušnými orgánmi štátnej správy, najmä štátneho skúšobníctva, štátnej zdravotníckej správy, odbornej štátnej kontroly rastlinnej výroby a veterinárnej starostlivosti. Tieto orgány poskytujú Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii potrebné podklady a údaje, a ak to vyžaduje povaha veci, tiež potrebnú odbornú pomoc.“.
21.
V § 12 sa vypúšťajú odseky 2 a 3. Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 2.
22.
§ 13 znie:
㤠13
Kontrolovanými organizáciami podľa tohto zákona sa rozumejú právnické a fyzické osoby, ktoré podnikateľsky vykonávajú činnosti uvedené v § 2 ods. 1.“.
23.
V § 14 sa vypúšťa slovo „pokarhania“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Napr. zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu. |
Zákon České národní rady č. 280/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 280/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 97/1991 Sb.
Vyhlášeno 15. 7. 1991, datum účinnosti 15. 7. 1991, částka 51/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 97/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 15. 7. 1991 (n54/1991 Sb.), po opravě
280
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. června 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 97/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 97/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
Byl-li návrh projednán ve výboru a byla-li vypracována písemná zpráva (§ 71 a násl.) obsahující změny návrhu, projednává Česká národní rada návrh ve znění této zprávy, pokud se Česká národní rada neusnese jinak.“.
2.
V § 26 v odstavci 2 se za větu první vkládá tato věta: „Hlasuje-li se podle předchozího odstavce odděleně, hlasuje se pouze o pozměňovacích návrzích týkajících se projednávané části návrhu, a to v pořadí, jak byly podány.“.
3.
V § 29 se doplňuje bod 6., který zní:
„6.
poslanecké kluby.“.
4.
V § 34 v odstavci 2 se připojuje tato další věta: „Poslanci České národní rady se mohou kdykoliv zúčastnit schůze předsednictva České národní rady.“.
5.
§ 48 odst. 1 zní:
„(1)
Výbor České národní rady je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.“.
6.
Za § 55a se vkládají § 55b, 55c, 55d, které včetně nadpisu znějí:
„Poslanecké kluby
§ 55b
(1)
Poslanci se podle politického zaměření mohou sdružovat v poslaneckých klubech. Poslanec může být členem jen jednoho poslaneckého klubu.
(2)
K ustanovení poslaneckého klubu je třeba nejméně pěti poslanců. O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu.
(3)
Předseda poslaneckého klubu písemně oznámí předsedovi České národní rady ustavení klubu a jeho název. V oznámení dále uvede jména a příjmení členů klubu.
(4)
Jménem poslaneckého klubu jedná zpravidla jeho předseda (místopředseda).
§ 55c
(1)
Poslanecké kluby jsou oprávněny ke své činnosti používat místnosti v objektech České národní rady.
(2)
K úhradě nákladů poslaneckých klubů se z rozpočtu České národní rady poskytují příspěvky ve výši, kterou určuje pro každý kalendářní rok předsednictvo České národní rady s přihlédnutím k počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů.
(3)
Poslanecké kluby jsou povinny vést evidenci o použití příspěvků a jsou povinny použití příspěvků doložit.
§ 55d
(1)
Předsedové poslaneckých klubů tvoří politické grémium, které posuzuje zejména otázky politické povahy, aby se objasnila stanoviska poslaneckých klubů a dále program a organizace práce České národní rady.
(2)
Zasedání politického grémia svolává předseda České národní rady. Stanoviska politického grémia mají povahu doporučení.“.
7.
V § 72 se v odstavci 1 v první větě tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova „kterou vypracují zpravodajové výborů nebo zmocnění členové výborů.“.
8.
V § 73 se doplňuje první věta těmito slovy: "tak, aby ji obdrželi nejpozději 24 hodin před zahájením schůze České národní rady, na které se bude návrh projednávat.". Dále se připojují další dvě věty tohoto znění: „Spolu se společnou zprávou se poslancům zpravidla předkládá zpráva obsahující text připomínek výborů, které nejsou zařazeny ve společné zprávě. Pokud se tak nestane, je zpravodaj povinen tuto skutečnost zdůvodnit.“.
Čl. II
Zrušuje se § 17 zákona České národní rady č. 36/1989 Sb., o poslancích České národní rady.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 281/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 281/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích
Vyhlášeno 15. 7. 1991, datum účinnosti 15. 7. 1991, částka 51/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 7. 1991
281
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. června 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 písm. g) zákona se číslovka „300“ nahrazuje číslovkou „500“.
2.
V příloze zákona ve sloupci „Druh neperiodické publikace“ se pod písmenem A dosavadní označení druhu „Tiskoviny s výjimku plakátů a kalendářů“ mění takto: „Tiskoviny s výjimkou plakátů, kalendářů, vysokoškolských skript a vysokoškolských učebnic“.
3.
V témže sloupci se před označení druhu „Plakáty a kalendáře“ vkládá nové označení druhu „Vysokoškolská skripta a vysokoškolské učebnice“.
K tomuto označení druhu se ve sloupci „Oprávněný příjemce povinného výtisku“ jako příjemci uvedou:
„Národní knihovna v Praze
Matice Slovenská - Slovenská národní knihovna Martin
Základní knihovna - ÚVI ČSAV Praha
Ústřední knihovna SAV Bratislava
Státní vědecká knihovna Olomouc
Státní vědecká knihovna Brno
Státní vědecká knihovna Ostrava
Univerzitní knihovna Bratislava
Státní vědecká knihovna Košice“.
Ve sloupci „Počet kusů“ se u příjemce Národní knihovna v Praze uvede číslice „2“ a u každého z ostatních příjemců číslice „1“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 282/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 282/1991 Sb.
Zákon České národní rady o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
Vyhlášeno 15. 7. 1991, datum účinnosti 15. 7. 1991, částka 51/1991
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - Působnost inspekce v ochraně lesa (§ 2 — § 8)
* § 9 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
282
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. června 1991
o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
(1)
Zřizuje se Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) jako orgán státní správy, který je podřízen ministerstvu životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Inspekce se člení na ústředí a oblastní inspektoráty. V čele inspekce je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. V čele oblastního inspektorátu je vedoucí; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Inspekce je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(4)
Působnost inspekce v jednotlivých složkách životního prostředí stanoví tento zákon a další zákony.
(5)
Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů6) prokazují průkazem inspekce, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole7).
ČÁST DRUHÁ
Působnost inspekce v ochraně lesa
§ 2
Inspekce dozírá na dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkajících se funkcí lesů jako složky životního prostředí, právnickými a fyzickými osobami.
§ 3
(1)
Inspekce zjišťuje nedostatky a škody na funkcích lesa jako složce životního prostředí, jejich příčiny a osoby zodpovědné za jejich vznik nebo trvání.
(2)
Inspekce vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě.
(3)
Inspekce provádí kontrolu uložených opatření. Zjistí-li, že opatření nejsou splněna, je oprávněna stanovit k jejich splnění náhradní lhůtu.
(4)
Inspekce je oprávněna v případě hrozící škody nařídit omezení, popřípadě zastavení výroby nebo jiné činnosti až do doby odstranění nedostatků a jejich příčin.
§ 4
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně používají lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů,
b)
při zpracování lesního hospodářského plánu a jeho realizaci ohrozí životní prostředí, popřípadě způsobí jeho poškození,
c)
vytvoří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů,
d)
neplní opatření uložená orgány životního prostředí podle zvláštních zákonů1) a tohoto zákona,
e)
neplní povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem,1b)
a svým jednáním ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává inspekce.
§ 5
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
§ 6
(1)
O zahájení řízení o přestupku informuje inspekce současně příslušný orgán státní správy lesního hospodářství.2)
(2)
O odvolání proti rozhodnutí inspekce o přestupku rozhoduje ministerstvo.
§ 7
(1)
Inspektoři jsou oprávněni nosit při výkonu povinností vyplývajících z pracovního poměru lesnický stejnokroj se státním znakem a služebním označením.
(2)
Inspektoři jsou lesní stráží.4)
§ 8
Inspektor může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle tohoto zákona.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
1a)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).
2)
§ 47 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 24 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
6)
Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
7)
§ 4 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). |
Zákon č. 297/1991 Sb. | Zákon č. 297/1991 Sb.
Zákon o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Vyhlášeno 31. 7. 1991, datum účinnosti 31. 7. 1991, částka 55/1991
* § 1 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úr
* § 2 - (1) Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce a čl. II bod 7 zákona č. 188/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce.
* § 3 - Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto zákona přísluší od 1. července 1991.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2007 (264/2006 Sb.)
297
ZÁKON
ze dne 3. července 1991
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady zvyšuje o takto stanovená procenta:
a)
2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1989,
b)
5 % za kalendářní rok 1990,
c)
5 % za první pololetí 1991.
(2)
Náhrada podle odstavce 1 písm. a) nepřísluší pracovníku za dobu, za kterou mu na úpravu náhrady za ztrátu na výdělku
a)
vznikl nárok, popřípadě nepožádal o její určení podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
b)
vznikl nárok podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
(3)
Úprava podle odstavce 1 se provede na žádost pracovníka i v případech, kdy po 31. prosinci 1971 mu náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce.
§ 2
(1)
Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce a čl. II bod 7 zákona č. 188/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce.
(2)
Ke zvýšení invalidního, popřípadě částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení se při úpravě náhrady za ztrátu na výdělku podle § 1 nepřihlíží.
(3)
Na úpravu náhrady za ztrátu na výdělku podle tohoto zákona se vztahuje zákoník práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 3
Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto zákona přísluší od 1. července 1991.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 193 a 195 zákoníku práce.
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání.
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb.
Vyhlášeno 31. 7. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 55/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - (1) Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
Aktuální znění od 1. 8. 1991
298
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 10. júla 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb.
Slovenská národna rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa ustanovenie písm. a) vypúšťa. Doterajšie ustanovenia písm. b) až j) sa označujú ako písm. a) až i).
2.
V § 1 ods. 1 sa za ustanovenie písm. i) vkladá ustanovenie písm. j), ktoré znie:
„j)
Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky,“.
3.
§ 2 sa vypúšťa.
4.
V § 3 ods. 2 znie:
„(2)
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky na uskutočňovanie štátnej hospodárskej politiky a štrukturálnej politiky vo zverených odvetviach.“.
5.
V § 3 ods. 3 sa ustanovenia písm. g) a h) vypúšťajú. Doterajšie ustnovenie písm. ch) sa označuje ako písm. g).
6.
§ 3 sa dopĺňa o odsek 4, ktorý znie:
„(4)
Ministerstvu hospodárstva Slovenskej republiky je podriadená Slovenská energetická inšpekcia.“.
7.
§ 12 znie:
㤠12
Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu
Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre vnútorný obchod, zahraničný obchod a cestovný ruch.“.
8.
Za § 12 sa vkladá § 12a, ktorý znie:
㤠12a
Ministerstvo dopravy a spojov
(1)
Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
cestnú a mestskú dopravu, mestské dráhy a dráhy osobitného určenia, cestné hospodárstvo vrátane dialničného hospodárstva a automobilové opravárenstvo,
b)
vodnú dopravu, riadenie organizácií námornej dopravy,
e)
riadenie organizácií civilného letectva.
(2)
Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky je aj ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre organizovanie a riadenie spojov.“.
9.
V § 13 sa slová „pre rozvoj vedy“ nahrádzajú slovami „pre vedu a vedeckotechnický rozvoj“.
10.
V § 16 sa z ustanovenia písm. c) vypúšťajú slová „pre cestnú a mestskú dopravu, mestské dráhy a dráhy osobitného určenia, vnútroštátnu riečnu dopravu, automobilové opravárenstvo, cestné hospodárstvo“.
11.
V § 30 ods. 4 sa na konci pripájajú tieto slová: „; postupujú aj v súčinnosti s organizáciami zamestnávateľov.“.
12.
§ 34 sa vypúšťa.
Čl. II
(1)
Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi
a)
vo veciach štrukturálnej politiky prechádza z Ministerstva pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
b)
vo veciach vedy a vedeckotechnického rozvoja prechádza z Ministerstva pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky na Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky,
c)
vo veciach informatiky prechádza z Ministerstva pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky na Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky,
d)
vo veciach dopravy a spojov prechádza z Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky a z Ministerstva vnútra Slovenskej republiky na Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky.
(2)
V súvislosti s prechodom pôsobnosti podľa odseku 1 rovnako prechádzajú aj práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov. Podrobnosti o prechode týchto práv a povinností sa upravia dohodami, v ktorých sa vymedzí najmä druh a rozsah preberaného majektu a záväzkov a určí sa, ktorí pracovníci prechádzajú na ktoré ministerstvo do pracovného pomeru.
(3)
Majetkové práva a povinnosti, ako aj práva a povinnosti z pracovnoprávnych a iných vzťahov, na ktoré sa nevzťahujú odseky 1 a 2, prechádzajú z Ministerstva pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky na Úrad vlády Slovenskej republiky.
(4)
Pokiaľ zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy zverujú posôbnosť Federálnemu ministerstvu zahraničného obchodu, vykonáva túto pôsobnosť v rozsahu patriacom Slovenskej republike, Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, ako vyplýva z neskorších zákonov.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon České národní rady č. 314/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 314/1991 Sb.
Zákon České národní rady o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity
Vyhlášeno 9. 8. 1991, datum účinnosti 28. 9. 1991, částka 57/1991
* § 1 - Zřizuje se:
* § 2 - Od Masarykovy univerzity v Brně se oddělují filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Karviné a slučují se ve Slezskou univerzitu v Opavě.
* § 3 - (1) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se slučuje s Pedagogickou fakultou v Českých Budějovicích.
* § 4 - Se Západočeskou univerzitou se slučují Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni a Pedagogická fakulta v Plzni.
* § 5 - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ústí nad Labem.
* § 6 - Ostravská univerzita v Ostravě se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ostravě.
* § 7 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 28. září 1991.
Aktuální znění od 28. 9. 1991
314
ZÁKON
České národní rady
ze dne 9. července 1991
o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Zřizuje se:
a)
vysoká škola s názvem Slezská univerzita, se sídlem v Opavě,
b)
vysoká škola s názvem Jihočeská univerzita, se sídlem v Českých Budějovicích,
c)
vysoká škola s názvem Západočeská univerzita, se sídlem v Plzni,
d)
vysoká škola s názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, se sídlem v Ústí nad Labem,
e)
vysoká škola s názvem Ostravská univerzita, se sídlem v Ostravě.
§ 2
Od Masarykovy univerzity v Brně se oddělují filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Karviné a slučují se ve Slezskou univerzitu v Opavě.
§ 3
(1)
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se slučuje s Pedagogickou fakultou v Českých Budějovicích.
(2)
Z vysoké školy zemědělské v Praze se odděluje fakulta agronomická v Českých Budějovicích a slučuje se s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.
§ 4
Se Západočeskou univerzitou se slučují Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni a Pedagogická fakulta v Plzni.
§ 5
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ústí nad Labem.
§ 6
Ostravská univerzita v Ostravě se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ostravě.
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 28. září 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 318/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 318/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom vodohospodárskom fonde Slovenskej republiky
Vyhlášeno 13. 8. 1991, datum účinnosti 13. 8. 1991, částka 59/1991
* § 1 - Zriaďuje sa Štátny vodohospodársky fond Slovenskej republiky (ďalej len „fond“).1)
* § 2 - (1) Fond spravuje Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
* § 3 - Zdrojmi fondu sú:
* § 4 - (1) Prostriedky fondu možno použiť na krytie:
* § 5 - (1) O poskytnutí prostriedkov fondu rozhoduje minister.
* § 6 - Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
* § 7 - Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 1 sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní.5)
* § 8 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 8. 1991
318
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 9. júla 1991
o Štátnom vodohospodárskom fonde Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Zriaďuje sa Štátny vodohospodársky fond Slovenskej republiky (ďalej len „fond“).1)
§ 2
(1)
Fond spravuje Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
(2)
Fond je inou štátnou orgánizáciou;2) vo svojom mene môže nadobúdať práva a zaväzovať sa.
(3)
Na čele fondu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
(4)
Minister zriaďuje ako svoj poradný orgán Radu fondu.
(5)
Podrobnosti o organizácii fondu a jeho činnosti upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
§ 3
Zdrojmi fondu sú:
a)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rozvojové investície, ako aj ďalšie potreby súvisiace s činnosťou podnikov vodného hospodárstva,
b)
úvery od peňažných ústavov,
c)
úroky z prostriedkov fondu,
d)
príjmy z činnosti fondu,
e)
príjmy zo sankčného postihu žiadateľov v prípadoch, ak sa nevyužili prostriedky fondu podľa určených podmienok,
f)
dary a príspevky od fyzických a právnických osôb,
g)
ďalšie zdroje ustanovené osobitnými predpismi.
§ 4
(1)
Prostriedky fondu možno použiť na krytie:
a)
menovitých rozvojových stavieb vodného hospodárstva, s výnimkou tých stavieb, na ktoré sa poskytujú prostriedky podľa osobitného predpisu,3)
b)
hydrogeologického prieskumu,
c)
následkov havárií na vodohospodárskych dielach a zariadeniach spôsobených prírodným činiteľom,
d)
negatívnych ekonomických dôsledkov z obmedzeného využívania zdrojov vody vyvolaného prírodným činiteľom, haváriami, racionalizačnými opatreniami a zmenami výrobného programu u odberateľov,
e)
úloh rozvoja vedy a techniky, ktorých výsledky sa budú uplatňovať v podnikoch vodného hospodárstva,
f)
ostatných potrieb súvisiacich s činnosťou fondu a s činnosťou podnikov vodného hospodárstva, ak nie sú kryté z iných zdrojov.
(2)
Prostriedky fondu možno použiť pre právnické osoby a podnikateľské subjekty.
(3)
Na poskytnutie prostriedkov fondu nie je právny nárok.
§ 5
(1)
O poskytnutí prostriedkov fondu rozhoduje minister.
(2)
Fond zisťuje všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Žiadatelia o poskytnutie prostriedkov fondu a subjekty, ktoré tieto prostriedky použili, sú povinné poskytovať fondu a orgánom štátnej správy vodného hospodárstva potrebné informácie a umožňovať vstup do príslušných objektov.
(3)
Fond kontroluje použitie poskytnutých prostriedkov v súčinnosti s orgánmi štátnej správy vodného hospodárstva.
(4)
Prostriedky fondu možno použiť len na účel, na ktorý boli poskytnuté; nepoužité prostriedky je žiadateľ povinný vrátiť.
(5)
Ak žiadateľ použil prostriedky fondu v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, je povinný ich fondu vrátiť a uhradiť penále podľa osobitného predpisu.4)
(6)
Podrobnosti o podmienkach poskytovania a používania prostriedkov fondu upraví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 6
Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
§ 7
Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 1 sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní.5)
§ 8
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 62 písm. b) Hospodárskeho zákonníka.
3)
Zákon SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky.
4)
§ 16 zákona SNR č. 592/1990 Zb.
5)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií
Vyhlášeno 13. 8. 1991, datum účinnosti 13. 8. 1991, částka 59/1991
* § 1 - Predmet úpravy
* Osobitné dôvody odškodnenia
* § 2 - (1) Za násilné odvlečenie do Zväzu sovietskych socialistických republík a do táborov, ktoré mal Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch v rokoch 1944 až 1953, sa oprávneným osobám poskytne peňažná náhrada za dobu odvlečenia a za
* § 3 - (1) Oprávnenou osobou je fyzická osoba, ktorá má na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky trvalý pobyt a ktorá bola násilne vysťahovaná zo svojho bydliska na základe výmeru alebo oznámenia národného výboru v rokoch 1948 až 1952 vydaného podľa os
* § 4 - Pôsobnosť ústredných orgánov
* § 5 - Postup pri posudzovaní žiadostí na poskytnutie finančnej náhrady
* § 6 - Súčinnosť iných orgánov
* § 7 - Uplatnenie nároku Slovenskej republiky na vydanie veci
* § 8 - Poskytovanie finančných a peňažných náhrad
* § 9 - Účinnosť
Aktuální znění od 27. 10. 1992 (492/1992 Sb.)
319
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 11. júla 1991
o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Predmet úpravy
Tento zákon upravuje
a)
zmiernenie niektorých majetkových a iných krívd, ktoré vznikli v dôsledku platnosti alebo osobitného použitia niektorých právnych predpisov alebo na základe iných dôvodov len na území Slovenskej republiky,1)
b)
podmienky uplatňovania nárokov, rozsah týchto nárokov a spôsob náhrady,
c)
pôsobnosť ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky (ďalej len „ústredný orgán“) v oblasti mimosúdnych rehabilitácií,
d)
postup pri uplatnení nároku Slovenskej republiky2) na veci, ak niet oprávnenej osoby alebo, ak si na vec v určenej lehote neuplatní nárok žiadna oprávnená osoba.
Osobitné dôvody odškodnenia
§ 2
(1)
Za násilné odvlečenie do Zväzu sovietskych socialistických republík a do táborov, ktoré mal Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch v rokoch 1944 až 1953, sa oprávneným osobám poskytne peňažná náhrada za dobu odvlečenia a za smrť, ktorá nastala v dobe odvlečenia, v rozsahu obdobne podľa zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení zákona č. 47/1991 Zb.
(2)
Oprávnenou osobou je fyzická osoba, ktorá bola protiprávne násilne odvlečená jednotkami Ministerstva vnútra Zväzu sovietskych socialistických republík alebo Štátnou bezpečnosťou do Zväzu sovietskych socialistických republík alebo do táborov, ktoré mal Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch
a)
z terajšieho územia Slovenskej republiky, je štátnym občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a má na jej území trvalý pobyt,
b)
pochádza z terajšieho územia Slovenskej republiky a žijú tu jej potomkovia (ďalej len „oprávnená osoba“).
(3)
Ak oprávnená osoba uvedená v odseku 2 zomrela, sú oprávnenými osobami, pokiaľ sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a majú trvalý pobyt na jej území, fyzické osoby v tomto poradí:
a)
deti a manžel oprávnenej osoby, všetci rovným dielom,
b)
rodičia oprávnenej osoby.
(4)
Práce vykonávané v dobe odvlečenia sa posudzujú ako zamestnanie v I. pracovnej kategórii.
(5)
Oprávnená osoba musí uplatniť svoj nárok na príslušnom ústrednom orgáne do dvoch rokov odo dňa účinnosti tohto zákona. V prípade odškodnenia nárokov v dôchodkovom zabezpečení musí uplatniť svoj nárok na Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia.
(6)
Oprávneným osobám uvedeným v odseku 2 sa kúpeľná starostlivosť z nemocenského poistenia alebo z dôchodkového zabezpečenia poskytuje v rovnakom rozsahu a za rovnakých podmienok ako účastníkom odboja.3a)
§ 3
(1)
Oprávnenou osobou je fyzická osoba, ktorá má na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky trvalý pobyt a ktorá bola násilne vysťahovaná zo svojho bydliska na základe výmeru alebo oznámenia národného výboru v rokoch 1948 až 1952 vydaného podľa osobitného predpisu,4) alebo aj bez výmeru alebo oznámenia, ako aj rozhodnutí „zvláštnej komisie“ a orgánov komunistickej strany v rokoch 1952 a 1953. Oprávnenou osobou je aj manžel, manželka, druh, družka, deti, ako aj rodičia, ak žili v spoločnej domácnosti a majú na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky trvalý pobyt.
(2)
Oprávnená osoba má nárok na
a)
vydanie nehnuteľnosti alebo jej časti, ktorá bola v jej vlastníctve v čase násilného vysťahovania podľa osobitného predpisu,5)
b)
poskytnutie finančnej náhrady za násilné vysťahovanie a za hnuteľný majetok, ak bol v byte pri mobilnom vysťahovaní ponechaný alebo pri preprave poškodený alebo zničený, a to vo výške 60 000 Kčs na jednu domácnosť,5b)
c)
jednorazové finančné odškodnenie za vykonávanie nanútenej práce podľa rozhodnutia správneho orgánu vo výške 15 000 Kčs na jednu domácnosť5b) a ukončený celý rok, najviac vo výške 60 000 Kčs; ak je táto doba kratšia ako celý rok, ale najmenej šesť mesiacov, jednorazové finančné odškodnenie sa vyplatí v pomernej výške,
d)
posudzovanie nanútenej práce [písmeno c)] ako zamestnanie v I. pracovnej kategórii za preukázanú dobu,
e)
študijnú rehabilitáciu podľa osobitného predpisu.5a)
(3)
Na vydanie nehnuteľnosti alebo jej časti vyzve oprávnená osoba povinnú osobu do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona, inak jej nárok zanikne.
(4)
Písomnú žiadosť o finančnú náhradu5c) podľa odseku 2 písm. b) a c) treba podať na príslušnom ústrednom orgáne najneskôr v lehote jedného roka odo dňa účinnosti tohto zákona, inak nárok zanikne.
§ 4
Pôsobnosť ústredných orgánov
(1)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky je príslušné
a)
na prijatie kúpnej ceny alebo náhrady, ktorú štát vyplatil pri odňatí vecí,6)
b)
na vrátenie kúpnej ceny,7)
c)
na vyplatenie finančnej náhrady8) v prípadoch podľa § 6 osobitného predpisu,3)
d)
na vyplatenie finančnej náhrady podľa § 20 ods. 1 a 2 osobitného predpisu.3)
e)
na vyplatenie finančnej náhrady podľa § 16 ods. 2 osobitného predpisu,3)
f)
na prijatie sumy za pohľadávky peňažných ústavov vyporiadané štátom podľa § 10 ods. 2 osobitného predpisu.3)
(2)
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky je príslušné na vydanie pokynu pre študijnú rehabilitáciu podľa § 18 ods. 2 osobitného predpisu.3)
(3)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky je príslušné
a)
na poskytnutie peňažnej náhrady za pobyt v pracovnom útvare podľa nariadenia Slovenskej národnej rady č. 7/1948 Zb. SNR, ak o pobyte v pracovnom útvare rozhodol iný orgán než súd,
b)
na poskytnutie peňažnej náhrady za pobyt v tábore nútenej práce podľa zákona č. 247/1948 Zb., ak o pobyte v tomto tábore rozhodla trojčlenná komisia krajského národného výboru,
c)
na vydanie osvedčenia podľa § 22 ods. 5 písm. b) osobitného predpisu,3) ak ide o príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti,
d)
na posúdenie nárokov na sociálne dávky a na ustanovenie podrobností podľa § 30 osobitného predpisu,3)
e)
na poskytnutie finančnej náhrady podľa § 3 ods. 2 písm. b) a c),
f)
na poskytnutie náhrady podľa § 16 ods. 3 osobitného predpisu3) za väzbu a výkon trestu odňatia slobody9) presahujúce tri mesiace,
g)
na poskytnutie odškodnenia v prípadoch určených v § 18 ods. 2 osobitného predpisu.9a)
(4)
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky je príslušné
a)
na poskytnutie peňažnej náhrady za zaradenie podľa nariadenia Slovenskej národnej rady č. 7/1948 Zb. SNR, ak o zaradení do pracovného útvaru rozhodol súd,
b)
na poskytnutie peňažnej náhrady za zaradenie do tábora nútenej práce podľa zákona č. 247/1948 Zb., ak o zaradení rozhodol súd,
c)
na vydanie osvedčenia podľa § 22 ods. 5 písm. b) a c) osobitného predpisu,3)
d)
na poskytnutie peňažnej náhrady podľa § 2.
(5)
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky je príslušné na rozhodovanie o neplatnosti rozhodnutia podľa § 23 ods. 1 osobitného predpisu3) a na posúdenie toho, kto sa v týchto prípadoch považuje za umelca podľa § 23 ods. 2 osobitného predpisu.3)
(6)
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky je príslušné na určenie postupu orgánov sociálneho zabezpečenia v prípadoch odškodnenia nárokov v dôchodkovom zabezpečení podľa § 24 osobitného predpisu3) a osôb uvedených v § 2 a v § 3 ods. 1 a ods. 2 písm. d). O úprave dôchodkov týchto osôb rozhoduje Slovenská správa sociálneho zabezpečenia.9b)
(7)
Na rozhodovanie o nárokoch podľa § 2 ods. 3 osobitného predpisu3) v súlade s § 47 osobitného predpisu9c) je príslušné v rámci schvaľovania privatizačného projektu podniku alebo privatizačného projektu majetkovej účasti štátu na podnikaní právnických osôb Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky alebo vláda Slovenskej republiky.9d)
(8)
Ak príslušnosť ústredného orgánu nevyplýva z predchádzajúcich ustanovení, postupuje sa podľa osobitného predpisu.10)
§ 5
Postup pri posudzovaní žiadostí na poskytnutie finančnej náhrady
(1)
Písomnú žiadosť na poskytnutie finančnej náhrady podľa § 4 ods. 1 podáva oprávnená osoba na príslušný ústredný orgán prostredníctvom okresného úradu, obvodného úradu v Bratislave (ďalej len „okresný úrad“), v ktorého územnom obvode sa nachádza vec, ktorá prešla na štát. Dňom podania písomnej žiadosti na okresný úrad začína plynúť lehota určená osobitným predpisom.11)
(2)
Okresný úrad žiadosť preskúma a podanie oprávnenej osoby s príslušnými dokladmi postúpi Správe pre veci majetkové v Bratislave. Neúplnú žiadosť vráti okresný úrad na doplnenie. Od doby vrátenia žiadosti do doby doručenia doplnenej žiadosti lehota určená osobitným predpisom11) neplynie.
(3)
Správa pre veci majetkové v Bratislave žiadosť doplní o svoje stanovisko a túto predloží ústrednému orgánu uvedenému v § 4 ods. 1. Finančnú náhradu vyplatí ústredný orgán.
(4)
Ak predmetom uplatneného nároku je finančná náhrada za nehnuteľnosť, oprávnený pripojí k žiadosti výpis z evidencie nehnuteľností, prípadne z pozemkovej knihy, znalecký posudok a doklad okresného úradu o odňatí veci alebo iný doklad, v ktorom je uvedený právny dôvod a meno osoby (osôb), ktorej vec bola odňatá. Nevyhnutné náklady maximálne do výšky 3000 Kčs spojené s vypracovaním znaleckého posudku uhradí v prípade priznania finančnej náhrady podľa § 13 ods. 1 a 2 osobitného predpisu3) Ministerstvo financií Slovenskej republiky v hotovosti.
(5)
Príslušný ústredný orgán podľa § 4 vráti neúplnú žiadosť oprávnenej osobe na doplnenie. Do doby doplnenia žiadosti oprávnenou osobou lehota podľa osobitného predpisu neplynie.11)
(6)
Na konanie uvedené v odsekoch 1 až 5 sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.12)
§ 6
Súčinnosť iných orgánov
(1)
Orgány štátnej správy, súdy, štátne notárstvá, obceobce,13) strediská geodézie a archívy poskytujú potrebnú súčinnosť pri vybavovaní žiadostí o finančnú náhradu podľa osobitného predpisu.3)
(2)
Orgány uvedené v odseku 1 sú povinné vykonať požadované zistenia a predložiť spisy v lehote určenej v dožiadaniach orgánov príslušných na konanie podľa tohto zákona a osobitných predpisov.13a) Ak táto lehota nie je určená, tieto orgány sú povinné vyhovieť dožiadaniam do 30 dní od ich doručenia. Ak sa dožiadanie netýka pôsobnosti niektorého z orgánov uvedených v odseku 1, je tento orgán povinný postúpiť dožiadanie inému príslušnému orgánu, uvedenému v odseku 1 alebo vrátiť dožiadanie príslušnému orgánu do päť dní odo dňa jeho doručenia.
(3)
Vlastník alebo užívateľ veci, ktorá je predmetom uplatneného nároku na poskytnutie finančnej náhrady, je povinný umožniť jej prehliadku, aby vec mohla byť ocenená.
(4)
Ústredný orgán príslušný podľa § 4 ods. 1 tohto zákona je zastupovaný v súdnom spore okresným úradom, v obvode ktorého je sídlo príslušného súdu.
§ 7
Uplatnenie nároku Slovenskej republiky na vydanie veci
(1)
Pre uplatnenie nároku Slovenskej republiky na vydanie veci podľa § 34 osobitného predpisu3) je príslušný okresný úrad,14) v ktorého územnom obvode sa vec nachádza.
(2)
Povinnými osobami sú fyzické osoby podľa § 4 ods. 2 osobitného predpisu.3)
(3)
Postup pri uplatnení nároku Slovenskej republiky na vydanie veci ustanoví Ministerstvo financií Slovenskej republiky osobitnou vyhláškou.
(4)
Okresný úrad uplatní nárok Slovenskej republiky najskôr prvým dňom po uplynutí lehoty podľa osobitného predpisu.15)
(5)
Okresný úrad je povinný veci nadobudnuté podľa odseku 1 prednostne previesť odplatne na osoby uvedené v § 3 osobitného predpisu3) na základe ich žiadosti podanej do šesť mesiacov po nadobudnutí majetku Slovenskou republikou.
(6)
Postup podľa odsekov 1 až 4 platí aj pre uplatnenie nároku Slovenskej republiky na vydanie vecí podľa § 23a zákona č. 137/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení zákona č. 458/1990 Zb.
(7)
Ak obecobec vydala vec Slovenskej republike pred účinnosťou tohto zákona, sú okresné úrady povinné obciobci vec vrátiť alebo vydať kúpnu cenu, za ktorú vec previedli.
§ 8
Poskytovanie finančných a peňažných náhrad
(1)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky posúdi oprávnenosť uplatneného nároku a poskytne finančnú náhradu v hotovosti vo výške určenej osobitným predpisom.16) Ak sa finančná náhrada poskytuje aj vydaním cenných papierov, potvrdí nárok na ich vydanie a postúpi vec na ďalšie opatrenie Fondu národného majetku Slovenskej republiky,17) ktorý zabezpečí vydanie cenných papierov oprávnenej osobe; zároveň vyrozumie oprávnenú osobu o postúpení veci tomuto fondu.
(2)
Príslušné ústredné orgány posúdia oprávnenosť uplatneného nároku a poskytnú peňažnú náhradu podľa osobitného predpisu.18)
(3)
Ak príslušný ústredný orgán neuspokojí nárok oprávnenej osoby, môže sa oprávnená osoba domáhať jeho priznania na súde v lehote jedného roka od doručenia zamietavého stanoviska orgánu oprávneného uspokojiť nárok oprávnenej osoby, pokiaľ osobitný predpis19) neustanovuje inak.
§ 9
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 32 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
2)
§ 34 zákona č. 87/1991 Zb.
Čl. 4 ods. 4 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o česko-slovenskej federácii v znení neskorších predpisov.
§ 23a zákona č. 137/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení zákona č. 458/1990 Zb.
3)
Zákon č. 87/1991 Zb.
3a)
§ 59 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
4)
Napr. zákon č. 138/1948 Zb. o hospodárení s bytmi.
5)
§ 5 až 7 zákona č. 87/1991 Zb.
5a)
§ 18 ods. 2 zákona č. 87/1991 Zb.
5b)
§ 115 Občianskeho zákonníka.
5c)
§ 13 ods. 5 zákona č. 87/1991 Zb.
§ 1 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Zb. o výške finančnej náhrady vyplatenej v hotovosti pri mimosúdnych rehabilitáciách.
6)
§ 10 ods. 4 zákona č. 87/1991 Zb.
7)
§ 11 zákona č. 87/1991 Zb.
8)
§ 13 zákona č. 87/1991 Zb.
9)
Zákon č. 88/1950 Zb. Trestný zákon správny.
Zákon č. 89/1950 Zb. o trestnom konaní správnom.
9a)
Zákon č. 87/1991 Zb. v znení zákona č. 267/1992 Zb.
9b)
§ 13 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
9c)
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby v znení zákona č. 92/1992 Zb.
9d)
§ 10 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
10)
§ 9 ods. 1 písm. b) zákona č. 58/1969 Zb. o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím orgánu štátu alebo jeho nesprávnym úradným postupom.
11)
§ 13 ods. 4 zákona č. 87/1991 Zb.
12)
Zákon č. 71/1967 Zb.
13)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
13a)
Zákon č. 87/1991 Zb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 392/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje postup podľa § 34 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
14)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
15)
§ 5 ods. 2 zákona č. 87/1991 Zb.
16)
Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Zb. o výške finančnej náhrady v hotovosti poskytovanej podľa zákona č. 87/1991 Zb.
17)
§ 11 ods. 3 písm. f) zákona Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky.
18)
Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 532/1990 Zb. o vydaní štátnych dlhopisov na úhrady pohľadávok z priznaných odškodnení podľa zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Zb.
19)
§ 47 ods. 3 zákona č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách
Vyhlášeno 19. 8. 1991, datum účinnosti 19. 8. 1991, částka 62/1991
* PRVÁ ČASŤ - POZEMKOVÉ ÚPRAVY (§ 1 — § 31)
* DRUHÁ ČASŤ - POZEMKOVÉ ÚRADY (§ 32 — § 33)
* TRETIA ČASŤ - SLOVENSKÝ POZEMKOVÝ FOND (§ 34 — § 36)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - OSOBITNÉ USTANOVENIA O ZMIERNENÍ NIEKTORÝCH MAJETKOVÝCH KRÍVD (§ 37 — § 39)
* PIATA ČASŤ - Pôsobnosť niektorých orgánov (§ 41 — § 41)
* ŠIESTA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 42 — § 45)
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (323/1992 Sb.)
330
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 12. júla 1991
o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
Prvý oddiel
Základné ustanovenia
§ 1
Obsah pozemkových úprav
(1)
Obsahom pozemkových úprav1) je racionálne priestorové usporiadanie pozemkového vlastníctva v určitom území a ostatného nehnuteľného poľnohospodárskeho majetku s ním spojeného v súlade s požiadavkami a podmienkami ochrany životného prostredia a tvorby územného systému ekologickej stability, funkciami poľnohospodárskej krajiny a prevádzkovo-ekonomickými hľadiskami moderného poľnohospodárstva a lesného hospodárstva.
(2)
Pozemkové úpravy zahŕňajú
a)
zistenie vlastníckych a užívacích pomerov a nové rozdelenie pozemkov (scelenie, oddelenie alebo iné úpravy pozemkov),
b)
technické, biologické, ekologické, ekonomické a právne opatrenia súvisiace s novým usporiadaním právnych pomerov.
§ 2
Dôvody pozemkových úprav
Pozemkové úpravy sa vykonávajú najmä, ak
a)
je to potrebné na usporiadanie vlastníckych a užívacích pomerov a odstránenie prekážok ich výkonu vyvolaných historickým vývojom pred účinnosťou tohto zákona,
b)
dôjde k podstaným zmenám vo vlastníckych a užívacích pomeroch v obvode pozemkových úprav (§ 3),
c)
je to potrebné z dôvodu zmeny v štruktúre poľnohospodárskych podnikov,
d)
má dôjsť k zmene hraníc zastavaného územia obceobce alebo k investičnej výstavbe, ktorá podstatne ovplyvní hospodárenie na pôde alebo životné podmienky v obvode pozemkových úprav alebo jeho ucelenej časti,
e)
je to potrebné pre zriadenie verejnoprospešných zariadení (§ 12 ods. 4) alebo zariadení spoločne využívaných vlastníkmi alebo užívateľmi pozemkov,
f)
je to potrebné v záujme obnovenia alebo zlepšenia funkcií ekologickej stability v územnom systéme a celkového rázu poľnohospodárskej krajiny alebo hospodárenia na pôde,
g)
má dôjsť k obmedzeniu poľnohospodárskej výroby z dôvodu vyhlásenia ochranných pásiem, chránených území alebo z iných dôvodov,
h)
má dôjsť alebo došlo k podstatným zmenám medzi lesným a poľnohospodárskym pôdnym fondom.
§ 3
Obvod pozemkových úprav
(1)
Pozemkové úpravy sa vykonávajú spravidla naraz pre celé katastrálne územie, ktoré tvorí obvod pozemkových úprav.
(2)
Ak to nebráni účelu pozemkových úprav alebo ak je to v záujme jeho dosiahnutia, môže sa obvod pozemkových úprav určiť inak.
§ 4
Pozemky podliehajúce pozemkovým úpravám
(1)
Pozemkovým úpravám podliehajú všetky pozemky v obvode pozemkových úprav.
(2)
Ak sa tým nezmarí účel pozemkových úprav, môžu byť z pozemkových úprav niektoré pozemky vyňaté, najmä pozemky vyhradené pre obranu štátu, vodohospodárske diela, pásma hygienickej ochrany vodných zdrojov, diaľnice, cesty, železnice, cintoríny, stavebné pozemky, dobývacie územia výhradných ložísk, národné parky, štátne prírodné rezervácie a chránené náleziská, vybrané chránené územia, archeologické lokality a významné časti územného systému ekologickej stability.
§ 5
Štátna správa
(1)
Orgánmi štátnej správy pre pozemkové úpravy sú pozemkové úrady (§ 32 a 33), Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky.
(2)
Pozemkový úrad pri plnení svojich úloh spolupracuje s príslušnými orgánmi štátnej správy, ktoré chránia verejné záujmy v území podľa osobitných predpisov,2) ak môže byť dotknutá pozemkovými úpravami ich pôsobnosť, a s obcou.3)
§ 6
Účastníci pozemkových úprav
(1)
Účastníkmi pozemkových úprav (ďalej len „účastník“) sú
a)
vlastníci a užívatelia pozemkov podliehajúci pozemkovým úpravám,
b)
vlastníci ostatného nehnuteľného poľnohospodárskeho majetku nachádzajúceho sa v obvode pozemkových úprav,
c)
oprávnené osoby podľa osobitného predpisu4) a fyzické alebo právnické osoby, ktorých vlastnícke alebo iné práva môžu byť pozemkovými úpravami dotknuté,
d)
investor, ak ide o pozemkové úpravy z dôvodu uvedeného v § 2 písm. d), alebo iná fyzická alebo právnická osoba, v záujme ktorej sa pozemkové úpravy vykonávajú,
e)
Slovenský pozemkový fond5) (§ 34 až 36).
(2)
Ak sa nepreukáže opak, účastníkom je aj ten, kto o sebe tvrdí, že spĺňa predpoklady uvedené v odseku 1 písm. a) až d).
(3)
Účastníci pozemkových úprav utvárajú na obstarávanie svojich spoločných záležitostí združenie účastníkov pozemkových úprav (ďalej len „združenie účastníkov“) (§ 23 a 24). Ak je malý počet účastníkov a nie je to potrebné z iných dôvodov, možno od utvorenia združenia účastníkov upustiť.
(4)
Slovenský pozemkový fond (§ 34 až 36) v konaní vo veciach pozemkových úprav vykonáva práva vlastníka nehnuteľností vo vlastníctve štátu a zastupuje neznámych vlastníkov pozemkov alebo vlastníkov pozemkov, ktorých pobyt nie je známy, alebo tých, ktorí svoje práva neuplatnili (§ 17 ods. 1) a ak neprebieha konanie podľa § 16.
Druhý oddiel
Konanie o začatí pozemkových úprav
§ 7
(1)
Pozemkové úpravy možno začať na návrh účastníka alebo obceobce alebo z podnetu pozemkového úradu.
(2)
Pred nariadením pozemkových úprav alebo pred rozhodnutím o návrhu podanom podľa odseku 1 pozemkový úrad nariadi konanie o začatí pozemkových úprav (prípravné konanie) za účelom
a)
preverenia dôvodov, naliehavosti a hospodárskej účelnosti vykonania pozemkových úprav,
b)
určenia hraníc obvodu pozemkových úprav, určenia pozemkov, ktoré sú vyňaté z pozemkových úprav.
(3)
Nariadenie prípravného konania oznámi pozemkový úrad v dotknutých obciach (ich častiach) verejnou vyhláškou.6)
(4)
V prípravnom konaní pozemkový úrad najmä
a)
vykoná potrebné zisťovanie,
b)
prerokuje dôvody a predpoklady začatia pozemkových úprav s obcou,
c)
prerokuje s orgánom geodézie a kartografie potreby revízie údajov alebo obnovy operátov evidencie nehnuteľností,
d)
obstará si odborné posudky a vyjadrenia k možnostiam rozvoja v obvode pozemkových úprav.
§ 8
Rozhodnutie o povolení alebo nariadení pozemkových úprav
(1)
Po zhodnotení výsledkov prípravného konania, ak sa preukážu dôvody pozemkových úprav, pozemkový úrad rozhodne o povolení alebo nariadení pozemkových úprav. Rozhodnutie obsahuje aj
a)
určenie obvodu pozemkových úprav,
b)
určenie pozemkov vyňatých z pozemkových úprav,
c)
lehotu na uskutočnenie prvého zhromaždenia účastníkov pozemkových úprav,
d)
obmedzenia účastníkov, ak boli nariadené (§ 26).
Prílohou rozhodnutia je mapový podklad.
(2)
Rozhodnutie sa oznámi verejnou vyhláškou.6) Pozemkový úrad vo vyhláške vyzve účastníkov, aby sa v určenej lehote prihlásili o účasť v pozemkových úpravách.
(3)
Ak ide o pozemkové úpravy vykonávané z dôvodu uvedeného v § 2 písm. a), pozemkový úrad prerokuje ich vykonanie aj s poľnohospodárskym podnikom. V oznámení podľa odseku 2 vyzve vlastníkov pozemkov, ktoré sú v užívaní poľnohospodárskeho podniku, aby podali tejto organizácii návrh na usporiadanie svojho pozemkového vlastníctva.
Tretí oddiel
Konanie o pozemkových úpravách
§ 9
Úvodné podklady
(1)
Po právoplatnosti rozhodnutia o povolení alebo nariadení pozemkových úprav pozemkový úrad
a)
začne práce na
1.
oceňovaní pozemkov v obvode pozemkových úprav,
2.
vyhotovovaní zoznamu vlastníkov a užívateľov pozemkov,
3.
obstarávaní ďalších potrebných úvodných podkladov,
4.
prevzatí písomností predložených oprávnenými osobami príslušným okresným úradom;
b)
predloží združeniu účastníkov, obciobci a orgánom uvedným v § 5 ods. 2 návrh všeobecných zásad funkčného usporiadania územia v obvode pozemkových úprav.
(2)
Všeobecné zásady funkčného usporiadania územia v obvode pozemkových úprav [odsek 1 písm. b)] sa vypracúvajú v rozsahu zodpovedajúcom dôvodom začatia pozemkových úprav a potrebám ďalšieho konania o pozemkových úpravách; všeobecné zásady zahŕňajú najmä
a)
dopravné pomery,
b)
územné vplyvy rozvoja nepoľnohospodárskych činností (napr. súčasná a budúca zástavba, verejnoprospešné zariadenia),
c)
rozhraničenie lesnej a poľnohospodárskej pôdy, najvhodnejšie spôsoby využitia poľnohospodárskej pôdy, zachovanie a zvyšovanie jej úrodnosti a produkčných schopností a ochranu pred znehodnotením,
d)
požiadavky na tvorbu územného systému ekologickej stability, požiadavky na ochranu prírody a jednotlivých prírodných zdrojov a pamiatkovej starostlivosti,
e)
potrebu úpravy vodného režimu,
f)
zmeny v štruktúre poľnohospodárskych podnikov,
g)
súvislosti so susednými katastrálnymi územiami alebo obvodmi pozemkových úprav.
(3)
Podľa ocenenia jednotlivých pozemkov a zoznamu vlastníkov pozemkový úrad zostaví register pôvodného stavu, ktorý sa skladá z geodetických a popisných údajov o pozemkoch a právnych vzťahoch k nim, a to ku dňu právoplatnosti rozhodnutia o povolení alebo nariadení pozemkových úprav (§ 8 ods. 1).
§ 10
Prerokúvanie úvodných podkladov
(1)
Pozemkový úrad zverejní register pôvodného stavu a všeobecné zásady funkčného usporiadania územia v obvode pozemkových úprav na vhodnom mieste v obciobci (jej časti) na 15 dní a doručí ich združeniu účastníkov. Zároveň doručí každému známemu účastníkovi, ktorého pobyt je známy, výpis z registra pôvodného stavu o jeho pozemkoch podliehajúcich pozemkovým úpravám vrátane výpisu spoluvlastníckych podielov a o ich cene.
(2)
Účastníci môžu podať proti písomnostiam uvedeným v odseku 1 pozemkovému úradu písomné námietky v lehote ním určenej.
(3)
Námietky proti všeobecným zásadám funkčného usporiadania územia v obvode pozemkových úprav pozemkový úrad prerokuje so združením účastníkov a podľa výsledkov prerokovania rozhodne o schválení týchto zásad.
(4)
Pri rozhodovaní o námietkach vlastníkov proti výpisu z registra pôvodného stavu sa postupuje podľa § 16 ods. 2 až 4. Ak sa námietky týkajú len ocenenia, rozhodne o nich pozemkový úrad. Po rozhodnutí o námietkach pozemkový úrad register pôvodného stavu schváli a vypočíta úhrnnú cenu pozemkového majetku každého vlastníka vrátane spoluvlastníckych podielov. Takto upravený register pôvodného stavu pozemkový úrad prerokuje s príslušným daňovým úradom.
§ 11
Vyrovnanie
(1)
Za pozemky podliehajúce pozemkovým úpravám vrátane spoluvlastníckych podielov patrí vlastníkom pozemkov vyrovnanie zodpovedajúce cene ich pozemkov (nárok na vyrovnanie); vyrovnanie patrí aj vlastníkom spoluvlastníckych podielov.
(2)
Vyrovnanie patrí v pozemkoch (náhradné pozemky). Pozemkový úrad pri výbere náhradných pozemkov prihliada na prevádzkovo-ekonomické pomery všetkých účastníkov a na okolnosti, ktoré podstatne ovplyvňujú využívanie, zhodnocovanie a výnos pozemkov. Prihliadne sa najmä na
a)
prírodné podmienky,
b)
vhodnú organizáciu pôdneho fondu jednotlivých poľnohospodárskych podnikov,
c)
pomer jednotlivých druhov pozemkov (kultúr)7) v obvode pozemkových úprav,
d)
vlastnosti jednotlivých pozemkov,
e)
záujmy ochrany životného prostredia.
Náhradné pozemky majú byť kultúrou, výmerou, bonitou a hospodárskym stavom primerané pôvodným pozemkom, pričom sa prihliada na výhody získané pozemkovou úpravou.
(3)
Ak s tým účastník súhlasí, môže dostať vyrovnanie aj v peniazoch, prípadne v cenných papieroch, a to sčasti alebo v celej výške nároku na vyrovnanie; to platí aj vtedy, ak ide o nepatrné rozdiely medzi vloženými a náhradnými pozemkami. Ak v dôsledku opatrení pozemkových úprav dôjde k zmenšeniu alebo k zväčšeniu obhospodarovanej plochy určenej na náhradné pozemky, vyrovnanie sa vykoná v peniazoch, prípadne cenných papieroch podľa pomeru nárokov na vyrovnanie; ak by tým došlo k tvrdostiam, možno sa od tejto zásady odchýliť. Vyrovnanie v peniazoch, prípadne v cenných papieroch sa vykoná medzi účastníkmi alebo vlastníkom pozemku a tým, v záujme koho došlo k zmenšeniu obhospodarovanej plochy, alebo tak, že povinné osoby uhradia prostriedky združeniu účastníkov, ktoré sumu, zodpovedajúcu nároku na vyrovnanie, uhradí oprávnenému účastníkovi.
(4)
Pozemkový úrad s každým účastníkom prerokuje jeho návrhy a požiadavky na určenie náhradných pozemkov. Podľa výsledkov prerokovania pravidiel uvedených v odseku 2 a podľa schválených všeobecných zásad usporiadania územia a miestnych podmienok pozemkový úrad dohodne so združením účastníkov zásady pre umiestnenie náhradných pozemkov.
(5)
Zásady pre umiestnenie náhradných pozemkov platia, ak s nimi vyslovia súhlas dve tretiny účastníkov.
§ 12
Projekt pozemkových úprav
(1)
Po schválení úvodných podkladov (§ 10) a dohodnutých zásad pre umiestnenie náhradných pozemkov (§ 11 ods. 4) pozemkový úrad zadá vypracovanie projektu pozemkových úprav.
(2)
Projekt pozemkových úprav sa skladá
a)
zo sprievodnej správy, ktorá obsahuje rekapituláciu konania o pozemkových úpravách; k sprievodnej správe sa prikladajú schválené úvodné podklady a dohodnuté zásady pre umiestnenie náhradných pozemkov,
b)
z návrhu nového usporiadania územia v obvode pozemkových úprav, ktorý obsahuje geodetické a popisné údaje v členení na
1.
plány verejných a spoločných zariadení a opatrení (odsek 4),
2.
umiestnenie náhradných pozemkov, ich pridelenie vlastníkom a zoznam vyrovnaní v peniazoch, prípadne cenných papieroch podľa nárokov na vyrovnanie (rozdeľovací plánrozdeľovací plán),
3.
lokálny územný systém ekologickej stability v obvode pozemkových úprav.
(3)
Pozemkový úrad po dohode s obcou v projekte pozemkových úprav vymedzí plochy na iné činnosti, ako je poľnohospodárska výroba, ak to vyžaduje súčasný stav alebo budúci rozvoj obceobce, a určí sa postup ich využitia.
(4)
Súčasťou projektu pozemkových úprav je plán využitia súčasných a zriaďovania nových zariadení a opatrení slúžiacich verejným alebo spoločným hospodárskym záujmom účastníkov a obciobci. Obsahuje najmä usporiadanie druhov pozemkov primerané prírodným podmienkam a funkčnej spätosti prírodných procesov v určitom krajinnom priestore, úpravu cestnej siete a úpravu vodohospodárskych pomerov, zúrodňovanie, zachovanie a tvorbu krajinnej zelene, ochranu archeologických nálezísk, podmienky pre poľovnú zver, spoločné pasienky a opatrenia potrebné na umožnenie obhospodarovania náhradných pozemkov, ich zveľadenie, ochranu pred škodlivými účinkami iných prírodných faktorov (napr. veternej a vodnej erózie) a civilizačných vplyvov, ako aj na ochranu životného prostredia pred škodlivými účinkami poľnohospodárskych technológií.
(5)
Potrebu pozemkov na spoločné a verejné zariadenia znášajú všetci účastníci, a to podľa pomeru ich nárokov na vyrovnanie k hodnote všetkých pozemkov v obvode pozemkových úprav (§ 11 ods. 3). Obdobne sa postupuje pri prírastku alebo úbytku plochy pozemkov v dôsledku nového merania.
(6)
Rozdeľovací plán sa zostavuje podľa registra pôvodného stavu (§ 9 ods. 3) a zásad pre umiestnenie náhradných pozemkov (§ 11 ods. 4).
(7)
Projekt pozemkových úprav sa spracúva tak, aby
a)
bol dostatočným podkladom pre prípravu projektovej dokumentácie spoločných zariadení,
b)
vyhovoval požiadavkám evidencie nehnuteľností.
§ 13
Schválenie projektu pozemkových úprav
(1)
Pozemkový úrad doručí projekt pozemkových úprav združeniu účastníkov a zverejní ho v obciobci (jej časti) na vhodnom mieste. Súčasne doručí každému účastníkovi, ktorého pobyt je známy, výpis z rozdeľovacieho plánu.
(2)
Účastníci a združenie účastníkov môžu podať pozemkovému úradu proti projektu pozemkových úprav a výpisu z rozdeľovacieho plánu námietky do 30 dní od ich zverejnenia alebo doručenia.
(3)
Ak nie sú podané námietky, pozemkový úrad projekt pozemkových úprav schváli.
(4)
Pozemkový úrad prerokuje podané námietky do 30 dní odo dňa ich doručenia so združením účastníkov a účastníkmi. Ak sa námietky pri prerokúvaní nevybavia, pozemkový úrad ich predloží na rozhodnutie ministerstvu, ktoré o nich rozhodne, a to tak, že námietkam nevyhovie a projekt schváli alebo vyhovie a vráti projekt pozemkových úprav pozemkovému úradu na prepracovanie.
(5)
Projekt pozemkových úprav sa môže schváliť po prerokovaní námietok, ak s ním vyslovia súhlas dve tretiny účastníkov.
(6)
Rozhodnutie o schválení projektu pozemkových úprav (odsek 3 a 4) je konečné a oznamuje sa verejnou vyhláškou.6)
(7)
Účastník môže podať návrh na preskúmanie schváleného projektu pozemkových úprav súdu podľa osobitných predpisov.8)
Štvrtý oddiel
Vykonanie projektu pozemkových úprav
§ 14
(1)
Po schválení projektu pozemkových úprav pozemkový úrad nariadi jeho vykonanie. K nariadeniu pripojí a spolu s ním zverejní so združením účastníkov dohodnutý postup prechodu na hospodárenie v novom usporiadaní.
(2)
Dňom právoplatnosti rozhodnutia o vykonaní projektu pozemkových úprav alebo neskorším dňom určeným v rozhodnutí sa nadobúda vlastníctvo pozemkov (§ 11 ods. 2)9) alebo právo na vyrovnanie v peniazoch, prípadne v cenných papieroch podľa rozdeľovacieho plánu. Rozdeľovací plán je listinou, na základe ktorej sa vykonajú zmeny v evidencii nehnuteľností vedenej podľa osobitných predpisov.10)
(3)
Pozemkový úrad zabezpečí, aby nové rozdelenie pozemkov bolo podľa potreby vytýčené v teréne. Ak sa pozemkový úrad s účastníkmi alebo účastníci medzi sebou nedohodnú inak, možno začať hospodáriť na náhradnom pozemku až po zbere úrody.
(4)
Projekt pozemkových úprav je záväzný pre
a)
všetkých účastníkov pozemkových úprav,
b)
rozhraničenie pozemkov medzi lesným a poľnohospodárskym pôdnym fondom,
c)
zmeny druhu pozemku (kultúry) poľnohospodárskej pôdy.
(5)
Projekt pozemkových úprav je záväzným podkladom pre územnoplánovaciu dokumentáciu. Pre výstavbu poľných ciest, zúrodňovanie pôdneho fondu a iné spoločné zariadenia, sady, chmeľnice a vinohrady zahrnuté do projetku pozemkových úprav možno upustiť od vydania územného rozhodnutia o umiestnení stavby a o využití územia.11)
(6)
Všetky rozhodnutia v konaní o pozemkových úpravách a schválený projekt pozemkových úprav spolu s ostatnými listinami, ktoré boli jeho podkladom, archivuje pozemkový úrad.
Piaty oddiel
Zjednodušené a zrýchlené postupy
§ 15
(1)
V záujme plynulého prechodu na hospodárenie v novom usporiadaní môže pozemkový úrad na žiadosť účastníka schváliť umiestnenie náhradných pozemkov a začatie hospodárenia na nich už po dohodnutí zásad pre umiestnenie náhradných pozemkov (§ 11 ods. 4), ak ide o vlastníka, ktorého nárok na vyrovnanie je nesporný alebo v jeho nespornej časti, pričom možnosť podať opravné prostriedky zostáva zachovaná. Schválenie sa oznámi verejnou vyhláškou.
(2)
Na návrh vlastníkov alebo oprávnených osôb, ktorým boli vydané pozemky podľa osobitných predpisov,12) a ktorí požiadali o vyčlenenie svojich pozemkov užívaných poľnohospodárskym podnikom podľa osobitných predpisov,13) pozemkový úrad nariadi urýchlené usporiadanie vlastníckych a užívacích pomerov na čas do schválenia projektu pozemkových úprav, ak ide o neprístupné pozemky alebo ak je to potrebné z iných dôvodov. O urýchlenom usporiadaní vlastníckych a užívacích pomerov sa vyhotoví zjednodušený rozdeľovací plánrozdeľovací plán spolu s plánom opatrení potrebných na umožnenie hospodárenia v novom usporiadaní pozemkov. Ak nie je možné z hospodárskych dôvodov vyčleniť vlastníkovi pozemky, ktoré sú v jeho vlastníctve, pridelia sa mu iné pozemky do bezplatného náhradného užívania. Tieto pozemky nie sú vyňaté z pozemkových úprav podľa predchádzajúcich ustanovení. Odvolanie proti rozhodnutiu podľa tohto odseku nemá odkladný účinok. Ustanovenia predchádzajúcich oddielov sa použijú primerane.
(3)
Ak nedôjde medzi vlastníkmi k dohode o výmene pozemkov14) v záujme vyrovnania ich hraníc alebo iného zlepšenia hospodárenia, pozemkový úrad môže na návrh ktoréhokoľvek z nich vykonať túto výmenu rozdeľovacím plánom, bez nariadenia konania podľa predchádzajúcich ustanovení.
Šiesty oddiel
Preukazovanie vlastníctva k pozemkom
§ 16
(1)
Vlastníctvo pozemkov sa zisťuje v súčinnosti pozemkového úradu s príslušnými orgánmi, združením účastníkov a účastníkmi z údajov evidencie nehnuteľností, pozemkovej knihy alebo iných verejných kníh, právnych listín alebo iných prostriedkov, ktorými možno objasniť skutočný stav veci.
(2)
Ak pri spracúvaní úvodných podkladov pozemkových úprav vykonávaných z dôvodu uvedeného v § 2 písm. a) niekto o sebe tvrdí, že je vlastníkom pozemku alebo má k nemu iné právo a toto právo nemôže preukázať príslušnou listinou (ďalej len „domnelý vlastník“), pozemkový úrad ho odkáže na konanie pred súdom; obdobne sa postupuje pri spore o vlastníctvo k pozemkom. Ak do zostavenia registra pôvodného stavu súd nerozhodne, pozemkový úrad zapíše ako oprávneného domnelého vlastníka. Ak ide o spor, zapíše toho, komu svedčí posledný zápis v evidencii nehnuteľností alebo v pozemkovej knihe, alebo posledného užívateľa; pozemkový úrad zároveň v registri pôvodného stavu poznačí prebiehajúce súdne konanie.
(3)
Na základe žiadosti domnelého vlastníka pozemkový úrad pre potreby tohto zákona rozhodnutím môže uznať vlastníctvo pozemkov tejto osoby, ak
a)
predloží platnú zmluvu, doklad o zmluve alebo doklad o inom právnom úkone o nadobudnutí vlastníctva touto osobou alebo jej právnym predchodcom, ak k právne účinnému prevodu nedošlo len pre nedostatok zápisu do pozemkovej knihy,
b)
preukáže, že došlo k reálnej deľbe užívania nehnuteľností medzi spoluvlastníkmi alebo k výmene pozemkov a k prevodu vlastníctva nedošlo len preto, že nebol zachovaný predpísaný úradný postup,
c)
sa preukáže, že sama alebo jej právny predchodca mali pozemky v držbe a doklad o vlastníctve nemôže predložiť preto, lebo nebolo skončené vložkárske konanie, komasačné konanie, alebo že došlo k strate alebo poškodeniu či zničeniu katastrálnych alebo pozemkovo-knižných operátov.
(4)
Vlastníctvo podľa odseku 3 možno uznať, len ak vo veci neprebieha konanie na súde a ide o pozemok v užívaní domnelého vlastníka vrátane tých prípadov, keď domnelý vlastník alebo jeho právny predchodca združil pozemok do jednotného roľníckeho družstva alebo vzniklo k nemu poľnohospodárskemu podniku iné užívacie právo podľa osobitných predpisov.15)
(5)
Pri určovaní vlastníctva podľa odseku 3 pozemkový úrad vychádza z podkladov predložených žiadateľom. Ak ide o pozemky vo vlastníctve fyzických osôb v užívaní poľnohospodárskych podnikov, najmä bývalých výkonných roľníkov, prihliada aj na doklady o iných právnych úkonoch a opatrenia štátnych orgánov, dotýkajúcich sa majetkovoprávnych otázok. Pozemkový úrad rozhodne s prihliadnutím na všetky okolnosti. Ak nie je podmienkou na výkon pozemkového vlastníctva iné, pozemkový úrad určí vlastníctvo len ako výšku nároku na vyrovnanie; nároky na vyrovnanie takto určené tvoria osobitnú časť registra pôvodného stavu.
(6)
Na návrh toho, kto má na tom právny záujem, rozhodnutie pozemkového úradu podľa odseku 3 preskúmava súd.8)
(7)
Na spory o vlastnícke práva k nehnuteľnostiam je príslušný súd.
§ 17
(1)
Ak pri zostavovaní registra pôvodného stavu pozemkový úrad zistí pozemky, ktorých vlastník nie je známy alebo ktorého pobyt nie je známy, alebo ak vlastník svoje práva neuplatnil a neprebieha konanie podľa § 16, vykonáva práva vlastníka k týmto pozemkom namiesto neho v konaní o pozemkových úpravách pozemkový fond. Zoznam týchto pozemkov je osobitnou časťou registra pôvodného stavu.
(2)
Po potvrdení registra pôvodného stavu zostáva zoznam podľa odseku 1 prístupný na pozemkovom úrade a obecnom úrade na verejné nahliadnutie počas desať rokov.
Siedmy oddiel
Náklady pozemkových úprav
§ 18
(1)
Náklady na vypracovanie úvodných podkladov a projektu pozemkových úprav hradí štát. S výnimkou pozemkových úprav vykonávaných z dôvodov uvedených v § 2 písm. a) a f) prispieva na tieto náklady sumou ustanovenou všeobecne záväzným právnym predpisom združenie účastníkov, ktoré príspevok rozdelí na jednotlivých účastníkov podľa ceny náhradných pozemkov a výhod účastníkov z vykonania pozemkových úprav.
(2)
Za výpis z rozdeľovacieho plánu po jeho potvrdení uhradí každý účastník paušálnu náhradu.
(3)
Ak účastník porušením tohto zákona spôsobí zvýšenie nákladov na vypracovanie projektu pozemkových úprav, je povinný ich nahradiť.
(4)
Náklady na vytýčenie náhradných pozemkov pri pozemkových úpravách vykonávaných z dôvodu uvedeného v § 2 písm. a) hradí štát.
(5)
Výšku nákladov a ich rozdelenie určí pozemkový úrad.
§ 19
(1)
Náklady na zriadenie, údržbu a prevádzku hospodárskych a iných zariadení a opatrení uhrádzajú vlastníci alebo užívatelia pozemkov na ochranu, využitie alebo zveľadenie ktorých slúžia, a to v pomere podľa kritérií uvedených v § 18 ods. 1 druhá veta, alebo združenie účastníkov.
(2)
Ak vzniká zo zriadenia a prevádzky zariadení uvedených v odseku 1 oceniteľný hmotný prospech aj tretím osobám (obecobec, majitelia rekreačných zariadení, priemyselné podniky a pod.), prispejú tieto osoby na náklady uvedené v odseku 1. Ak nedôjde k dohode o výške príspevku, pozemkový úrad určí na návrh osôb uvedených v odseku 1 výšku nákladov podľa § 18 ods. 5, a to po zistení ich stanovísk, s prihliadnutím na výšku príspevku podľa odseku 3.
(3)
Na náklady uvedené v odseku 1 prispieva štát z prostriedkov na podporu poľnohospodárstva, rozvoj oblastí a ochranu a tvorbu životného prostredia. V rámci takto určenej sumy môže štát prevziať záruku na úver poskytnutý osobám uvedených v odsekoch 1 a 2.
(4)
Pri posudzovaní požiadaviek na štátnu podporu opatrení na ochranu, využitie a zveľaďovanie pôdy z prostriedkov uvedených v odseku 3 sa posudzujú prednostne opatrenia, ktoré sa majú uskutočniť v katastrálnych územiach, kde je schválený projekt pozemkových úprav podľa tohto zákona, ak nie sú zreteľahodné dôvody pre iný postup.
§ 20
Náklady na pozemkové úpravy vyvolané potrebami uplatnenia iných hospodárskych záujmov, ako je hospodárenie na pôde, uhradí s výnimkou osobných a vecných nákladov štátnych orgánov ten, v záujme ktorého boli pozemkové úpravy vykonané.
§ 21
Ak je na dosiahnutie účelu pozemkových úprav nevyhnutné premiestniť hospodárske budovy alebo zničiť či znehodnotiť iné hospodárske hodnoty, nahradia sa zvýšené náklady alebo ujma ich vlastníkovi podľa § 19 a 20.
§ 22
Prevody vlastníctva k nehnuteľnostiam vykonané na základe tohto zákona sú oslobodené od poplatkov a daní inak s nimi spojených. Obdobne sú oslobodené úkony podľa tohto zákona od správnych poplatkov.
Ôsmy oddiel
Združenie účastníkov
§ 23
(1)
Združenie účastníkov je právnickou osobou. Združenie účastníkov najmä
a)
spolupracuje pri príprave a prerokúvaní úvodných podkladov, projektu pozemkových úprav a postupu jeho vykonania,
b)
v určenom rozsahu sa podiela na financovaní projektu pozemkových úprav,
c)
zabezpečuje zriadenie, údržbu a prevádzku spoločných zariadení (opatrení), ak to nie je prenechané jednotlivým účastníkom alebo iným osobám.
(2)
Výsledky hlasovania orgánov združenia účastníkov pri plnení jeho úloh neobmedzujú použitie opravných prostriedkov jednotlivých účastníkov v konaní o pozemkových úpravách.
(3)
Pred ustanovením združenia účastníkov môže pozemkový úrad a obecobec zvolať účastníkov na prerokovanie obvodu pozemkových úprav, pozemkov z nich vyňatých a dôvodov pozemkových úprav.
§ 24
(1)
Najvyšším orgánom združenia účastníkov je zhromaždenie účastníkov pozemkových úprav. Ustanovujúce zhromaždenie účastníkov zvoláva pozemkový úrad a obecobec po nariadení alebo povolení pozemkových úprav verejnou vyhláškou.6)
(2)
Výkonným orgánom združenia účastníkov je predstavenstvo, ktoré zastupuje združenie účastníkov v konaní o pozemkových úpravách. Členov predstavenstva volí zhromaždenie účastníkov. Zloženie predstavenstva musí zodpovedať zloženiu účastníkov. Predstavenstvo volí zo svojich členov predsedu predstavenstva, ktorého môže kedykoľvek odvolať.
(3)
Predstavenstvo môže na plnenie svojich úloh zriadovať odborné sekcie.
(4)
Funkcia člena predstavenstva a odborných sekcií je čestná. Člen predstavenstva a odbornej sekcie má voči združeniu účastníkov právo na náhradu nákladov, ktoré pri výkone jeho funkcie vzniknú, a právo na primeranú náhradu za stratu času.
(5)
Vnútorné pomery združenia účastníkov upravia stanovy, ktoré schvaľuje zhromaždenie účastníkov.
(6)
Združenie účastníkov zaniká uznesením zhromaždenia účastníkov.
Deviaty oddiel
Spoločné ustanovenia o pozemkových úpravách
§ 25
(1)
Technické práce pri príprave úvodných podkladov, projektu pozemkových úprav a ostatných úkonov v konaní o pozemkových úpravách vykonávajú na základe zmluvy s pozemkovým úradom fyzické a právnické osoby oprávnené na to podľa osobitných predpisov,16) ak majú oprávnenie ministerstva na projektové práce v odbore pozemkových úprav [§ 43 ods. 1 písm. e)].
(2)
Príslušné orgány a organizácie poskytujú bezplatne pozemkovému úradu a osobe oprávnenej podľa odseku 1 potrebné úradné podklady a informácie z oblasti evidencie nehnuteľností, hospodárstva, územného plánovania, ekológie a ďalšie. Potrebné podklady a informácie poskytujú aj účastníci pozemkových úprav. Pozemkový úrad si môže vyžiadať aj spracovanie znaleckého posudku alebo expertízy.
(3)
Pracovníci pozemkového úradu a osoby uvedené v odseku 1 a ich zamestnanci sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení v potrebnom rozsahu vstupovať na pozemky v obvode pozemkových úprav, prípadne na pozemky s nimi súvisiace, vykonávať na nich potrebné práce a umiestňovať na nich geodetické značky.
§ 26
Po nariadení prípravného konania až do schválenia projektu pozemkových úprav možno rozhodnúť o obmedzení účastníkov pozemkových úprav, najmä meniť spôsob využitia pozemku, zriaďovať, meniť alebo zrušiť vodohospodárske zariadenia, stavby na dotknutých pozemkoch, vinice, chmeľnice, ovocné sady, stromovú zeleň v krajine, prevádzať pozemky z poľnohospodárskeho do lesného pôdneho fondu a robiť podobné zásahy do usporiadania pôdneho fondu len so súhlasom pozemkového úradu. Rozsah týchto obmedzení určí pozemkový úrad rozhodnutím.
§ 27
Ak nedôjde k inej dohode medzi účastníkmi, prevádzku a udržiavanie existujúcich spoločných zariadení zahrnutých do projektu pozemkových úprav zabezpečuje združenie účastníkov. To platí obdobne pre obstarávanie projektovej dokumentácie a budovanie nových spoločných zariadení.
§ 28
Pozemkový úrad nariadi do troch mesiacov od účinnosti tohto zákona prípravné konanie z dôvodu uvedeného v § 2 písm. a) v každom katastrálnom území v jeho územnom obvode.
§ 29
(1)
V konaní o pozemkových úpravách podľa § 28 pozemkový úrad rozhodne na návrh užívateľov pozemkov v záhradkových alebo chatových osadách zriadených podľa doterajších predpisov,17) ak sa užívatelia nedohodnú s vlastníkmi inak, že tieto pozemky prechádzajú do vlastníctva užívateľov za náhradu. Doterajším vlastníkom týchto pozemkov vzniká nárok na vyrovnanie podľa § 11 s výnimkou, ak ide o pozemky vo vlastníctve štátu, za ktoré patrí finančná náhrada.
(2)
Noví vlastníci podľa odseku 1 uhradia cenu pozemkov pozemkovému fondu.
§ 30
(1)
Ak nie je v tomto zákone ustanovené inak, platia pre konanie vo veciach pozemkových úprav všeobecné predpisy o správnom konaní.18)
(2)
Konanie o pozemkových úpravách musí byť z dôvodu účelnosti a hospodárnosti spojené s postupom orgánov geodézie a kartografie pri zakladaní a vedení evidencie nehnuteľností v súlade so skutočným stavom.19)
§ 31
Všeobecne záväzné právne predpisy o lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva20) zostávajú nedotknuté. Ak je to účelné na usporiadanie vlastníctva k lesným pozemkom, môže Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoviť, že až do vydania osobitnej právnej úpravy sa na tento účel primerane použijú ustanovenia tohto zákona.
DRUHÁ ČASŤ
POZEMKOVÉ ÚRADY
§ 32
(1)
Pozemkové úrady zabezpečujú úlohy štátu spojené s obnovením výkonu a usporiadaním pozemkového vlastníctva podľa tohto zákona a podľa iných všeobecne záväzných právnych predpisov, najmä
a)
organizujú vykonávanie pozemkových úprav a v rámci toho
1.
rozhodujú, v správnom konaní o pozemkových úpravách,
2.
objednávajú spracovanie návrhov projektov pozemkových úprav a zabezpečujú vytýčenie schváleného projektu pozemkových úprav so zameraním v teréne,
3.
plnia odborné úlohy súvisiace s pozemkovými úpravami,
4.
plnia úlohy štátu pri financovaní pozemkových úprav, vrátane kontroly použitia prostriedkov štátu;
b)
spolupracujú s orgánmi geodézie a kartografie najmä pri získavaní podkladov z evidencie nehnuteľností, pripravujú údaje o bonitovaných pôdno-ekologických jednotkách a predkladajú na zápis do evidencie nehnuteľností právoplatné rozdeľovacie plány;
c)
plnia úlohy pri vydávaní nehnuteľností oprávneným osobám podľa osobitného predpisu.21)
(2)
Pracovník pozemkového úradu nesmie za účelom získania peňažných príjmov vykonávať práce súvisiace s pozemkovými úpravami, ktoré pozemkový úrad objednáva podľa odseku 1 písm. a) bod 2.
§ 33
(1)
Pozemkové úrady sú osobitnými zložkami ministerstva. Minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) zriaďuje ich sídla a územné obvody, ktoré sú totožné so sídlami a územnými obvodmi okresných úradov pôsobiacich v Slovenskej republike a s územím hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košíc. Ak je to potrebné na plnenie úloh, môže pozemkový úrad zriadiť svoje stále alebo dočasné pracovisko v sídle obvodného úradu alebo v inej obciobci. Pozemkový úrad sa člení na dve sekcie, a to na poľnohospodársku sekciu a lesnícku sekciu.
(2)
Na čele pozemkového úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
TRETIA ČASŤ
SLOVENSKÝ POZEMKOVÝ FOND
§ 34
(1)
Zriaďuje sa Slovenský pozemkový fond (ďalej len „pozemkový fond“). Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje sa do podnikového registra.
(2)
Pozemkový fond spravuje poľnohospodárske nehnuteľnosti vo vlastníctve štátu ustanovené osobitným predpisom22) a pozemky nedoložené vlastníckym právom.
(3)
Na účely spravovania nehnuteľností podľa odseku 2 pozemkový fond za podmienok ustanovených osobitnými predpismi23) a týmto zákonom
a)
prevádza bezplatne do vlastníctva oprávnených osôb pozemky, ak im nemožno podľa týchto predpisov vydať pôvodné pozemky, uzatvára zmluvy o výmene pozemkov s vlastníkmi, na pozemkoch ktorých je zriadená záhradková alebo chatová osada, a poskytuje ďalšiu súčinnosť pri uplatňovaní práv oprávnených osôb; povinnosti právnických osôb, ktoré pozemok držia, nie sú tým dotknuté,
b)
do schválenia privatizačného projektu či v súlade s ním, prípadne, ak ide o pozemky podľa zásad schválených vládou Slovenskej republiky, prenajíma nehnuteľný majetok na poľnohospodárske využitie,
c)
je účastníkom pozemkových úprav ohľadne majetku uvedeného v odsekoch 2 a 4.
(4)
Pozemkový fond prenajíma podľa zásad uvedených v odseku 3 písm. b) aj nehnuteľnosti, ktorých vlastník nie je známy (§ 17).
§ 35
(1)
Orgánmi pozemkového fondu sú správna rada a dozorná rada.
(2)
Činnosť pozemkového fondu riadi správna rada, ktorej predsedu, podpredsedu a ostatných členov na návrh ministra vymenúva na päť rokov a z funkcie odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(3)
Činnosť a hospodárenie pozemkového fondu a jeho správnej rady kontroluje dozorná rada, ktorej predsedu, podpredsedu a ostatných členov na návrh ministra vymenúva na tri roky a z funkcie odvoláva vláda Slovenskej republiky. Dozorná rada upozorňuje správnu radu alebo iné príslušné orgány na zistené nedostatky.
(4)
Funkcie člena správnej rady a dozornej rady sú navzájom nezlučiteľné. Členmi dozornej rady nemôžu byť zamestnanci pozemkového fondu.
(5)
Pracovník pozemkového fondu nesmie vykonávať za účelom získania peňažných príjmov práce súvisiace s pozemkovými úpravami, ktoré pozemkový úrad objednáva podľa § 32 ods. 1 písm. a) bod 2.
§ 36
(1)
Pri plnení úloh podľa § 34 ods. 3 pozemkový fond spolupracuje s Fondom národného majetku Slovenskej republiky24) a so zakladateľmi. Ak nie je v tomto zákone ustanovené inak, platia na právne úkony pozemkového fondu a na nezlučiteľnosť funkcií primerane ustanovenia osobitných predpisov.24)
(2)
Podrobnosti o organizačnom usporiadaní a činnosti pozemkového fondu upravuje štatút, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
ŠTVRTÁ ČASŤ
OSOBITNÉ USTANOVENIA O ZMIERNENÍ NIEKTORÝCH MAJETKOVÝCH KRÍVD
§ 37
(1)
Spoluvlastníckymi podielmi, ktoré sa majú vydať podľa osobitného predpisu25) alebo ku ktorým zaniká užívacie právo,15) sa rozumejú aj užívacie podiely alebo iné práva na spoločných nehnuteľnostiach, na ktoré sa vzťahovali predpisy o úprave právnych pomerov pasienkového majetku bývalých urbárnikov, komposesorátov a podobných právnych útvarov.26) Ak nemožno výšku pôvodných podielov určiť, považujú sa ich podiely za rovnaké. Nie je prekážkou vydania pozemku, ak je zastavaný stavbou vo vlastníctve oprávnenej osoby; v týchto prípadoch na poskytnutie náhrady platia všeobecné predpisy.27)
(2)
Na uplatňovanie nároku na vydanie nehnuteľnosti a nárokov vyplývajúcich zo spoluvlastníctva v pozemkových úpravách určia oprávnené osoby (spoluvlastníci) spoločného zástupcu (spoločných zástupcov) a spôsob jeho konania; na to je potrebný súhlas majitelov väčšiny podielov.
(3)
Pozemky zo spoločných lesných nehnuteľností, ktoré prešli do obhospodarovania podľa osobitného predpisu28) a ktoré sa majú vydať29) vrátane pasienkov zo spoločného lesa, sa vydávajú postupom podľa predpisov o zániku niektorých užívacích práv.30) Odsek 2 platí obdobne.
§ 38
(1)
Nehnuteľnosti vyňaté z konfiškácie podľa osobitných predpisov31) sa vydajú,32) ak nárok nebol uspokojený podľa týchto predpisov, a to aj vtedy, ak boli pridelené po 28. februári 1948.
(2)
Z konfiškácie podľa osobitných predpisov33) sa vynímajú, ak sa tak nestalo už skôr,34) a vydajú sa35) rodinné domčeky s priľahlým dvorom a záhradou, ak pôvodný vlastník alebo iná oprávnená osoba36) v domčeku doteraz býva ako vo vlastnom; o vyňatí rozhodujú a úlohu pozemkového úradu pri vydávaní nehnuteľností oprávneným osobám plnia okresné úrady.
(3)
Z konfiškácie podľa osobitných predpisov33) sa vynímajú, ak nejde o prípady uvedené v odsekoch 1 a 2, a vydajú sa35) v rozsahu podľa odseku 1 nehnuteľnosti, ktoré boli skonfiškované na základe rozhodnutia konfiškačnej komisie alebo Zboru povereníkov vydaného po 25. februári 1948 s výnimkou prípadov, ak by išlo o osoby súdne postihnuté podľa osobitných predpisov.37) O vyňatí rozhodujú pozemkové úrady.
(4)
Ak nehnuteľnosti,38) ktoré prešli do vlastníctva štátu podľa osobitného predpisu39) a neboli použité na účely pozemkovej reformy do 25. februára 1948 a sú vo vlastníctve štátu, vydajú sa oprávneným osobám40) podľa odseku 1 s výnimkou prípadov, ak by išlo o osoby súdne postihnuté podľa osobitných predpisov.37)
§ 39
(1)
Osadníkom podľa osobitného predpisu41) alebo právnym nástupcom osôb, ktoré boli osadníkmi alebo nadobúdateľmi, sa prevedie bezplatne do vlastníctva pozemok vo vlastníctve štátu v časti zastavanej obytnými domami a vedľajšími stavbami vo vlastníctve týchto osôb vrátane domov, nádvorí a záhrad do výmery 0,10 ha.
(2)
Osobám uvedeným v odseku 1 sa prevedú bezplatne do vlastníctva poľnohospodárske pozemky vo vlastníctve štátu, ktoré užívajú a ku ktorým majú právo podľa osobitného predpisu uvedeného v odseku 1. Rozsah prevádzaného majetku sa určí v konaní o pozemkových úpravách podľa prvej časti tohto zákona.
PIATA ČASŤ
Pôsobnosť niektorých orgánov
§ 41
(1)
Na uplatňovanie zákona o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku21) je príslušné
a)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky na prijatie nedoplatku prídelovej ceny, za ktorú oprávnená osoba vec získala,43) kúpnej ceny alebo náhrady, ktorá bola oprávnenej osobe štátom vyplatená,43) náhrady za vyporiadanie pohľadávok peňažných ústavov;44)
b)
ministerstvo na
1.
uplatnenie vrátenia kúpnej ceny,45)
2.
uplatnenie vrátenia kúpnej ceny a na úhradu nákladov účelne vynaložených na nehnuteľnosť,46)
3.
uplatňovanie nárokov štátu voči pôvodnému vlastníkovi na náhradu nákladov, ktoré uhradilo fyzickej osobe podľa bodu 2.,46)
4.
úhradu nevyhnutných nákladov spojených s ocenením vecí, identifikáciou parciel a vymeraním pozemkov,47)
5.
náhradu za pozemky, ktoré sa podľa osobitného predpisu nevydávajú oprávneným osobám a za ktoré sa neposkytol iný pozemok,48)
6.
rozhodovanie v pochybnostiach o tom, či ide o nehnuteľnosti, na ktoré sa vzťahuje osobitný predpis,49)
7.
na uplatnenie nároku povinnej právnickej osoby na poskytnutie sumy uhradenej touto osobou štátu za živý a mŕtvy inventár a zásoby,50)
8.
poskytnutie náhrady hodnoty trvalých porastov;51)
c)
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky na úlohy uvedené v písmene b), ak ide o lesné nehnuteľnosti.
(2)
Podrobnejšiu úpravu postupu pri uplatňovaní nárokov podľa odseku 1 môže vydať vláda Slovenskej republiky nariadením; môže určiť úlohy pozemkového fondu v týchto veciach.
(3)
Orgány štátnej správy, súdy, obce, strediská geodézie a archívy poskytujú potrebnú súčinnosť pri vybavovaní žiadostí na uplatňovanie nárokov podľa osobitného predpisu.21)
ŠIESTA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 42
Ak nezaniklo právo náhradného užívania52) podľa osobitného predpisu53) alebo dohodou zúčastnených strán, zanikne na základe rozdeľovacieho plánu (§ 14 ods. 2 a § 15 ods. 3).
§ 43
(1)
Ministerstvo vydá všeobecne záväzné právne predpisy, ktorými po prerokovaní s príslušnými ústrednými orgánmi podrobnejšie ustanoví
a)
náležitosti návrhu na začatie konania (§ 7 ods. 1),
b)
spôsob vyhotovenia a náležitosti úvodných podkladov (§ 9),
c)
spôsob vyhotovenia a náležitosti projektu pozemkových úprav (§ 12),
d)
výšku príspevku združenia účastníkov (§ 18 ods. 1 a § 19 ods. 1),
e)
podmienky oprávnenia na projektové práce v odbore pozemkových úprav (§ 25 ods. 1); pre výber oprávnených osôb môže ministerstvo vyhlásiť verejnú súťaž.
(2)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky po prerokovaní s ministerstvom a s Ministerstvom lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky vydá všeobecne záväzný právny predpis, ktorým upraví spôsob oceňovania na účely pozemkových úprav [§ 9 ods. 1 písm. a) bod 1., § 9 ods. 3 a § 11].
(3)
Podmienky, výšku a spôsob príspevkov štátu na opatrenia uvedené v § 19 určuje vláda Slovenskej republiky.
§ 44
Zrušujú sa
1.
zákon č. 43/1930 Zb. a n., ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných v obdobiach 1930-1932 v znení nariadenia SNR č. 59/1947 Zb. SNR o úprave užívania niektorých pastvín v pastevných obdobiach rokov 1947-1951, ako aj predpisy podľa nich vydané, ich meniace a doplňujúce,
2.
nariadenie Sboru povereníkov č. 92/1949 Zb. SNR, ktorým sa vydávajú podrobné predpisy o rozhraničení (rozdelení) pasienkového majetku bývalých urbárnikov, komposesorátov a podobných právnych útvarov,
3.
vládne nariadenie č. 47/1955 Zb. o opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov,
4.
vyhláška Povereníctva pôdohospodárstva č. 57/1955 Ú. v., ktorou sa upravuje hospodárenie na spoločných a spoločne užívaných pasienkoch uvedených v § 2 zákona č. 81/1949 Zb. SNR a ostatných pasienkoch,
5.
vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a lesného hospodárstva č. 27/1958 Ú. v., ktorou sa vydávajú vykonávacie predpisy k vládnemu nariadeniu o opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov s platnosťou pre územie Slovenskej republiky.
§ 45
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 19 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku.
2)
Napr. zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení neskorších predpisov.
§ 50 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 196/1990 Zb.
§ 22 zákona SNR č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti.
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení zákona č. 103/1990 Zb.
3)
§ 1 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona SNR č. 130/1991 Zb.
4)
§ 4 zákona č. 229/1991 Zb.
5)
§ 17 zákona č. 229/1991 Zb.
6)
§ 26 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
7)
§ 2 zákona č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností v znení zákona SNR č. 150/1983 Zb.
8)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
§ 19 ods. 2 a 3 zákona č. 229/1991 Zb.
9)
§ 133, § 135 a § 489 ods. 1 Občianskeho zákonníka.
10)
Zákon č. 22/1964 Zb.
11)
§ 32 a nasl. zákona č. 50/1976 Zb.
12)
Druhá časť zákona č. 229/1991 Zb.
13)
§ 22 ods. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Zb.
14)
§ 406 a § 489 ods. 1 Občianskeho zákonníka.
15)
§ 22 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb.
16)
Zákon č. 50/1976 Zb.
Vyhláška SÚGK č. 82/1973 Zb. o overovaní geometrických plánov a iných výsledkov geodetických prác.
17)
§ 52 až 58 vyhlášky FMTIR č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu v znení vyhlášky FMTIR č. 45/1979 Zb.
18)
Zákon č. 71/1967 Zb.
19)
§ 3 zákona č. 22/1964 Zb.
20)
Zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch v znení zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
21)
Zákon č. 229/1991 Zb.
22)
§ 17 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb.
23)
§ 11, 17, 18 a § 22 ods. 4 zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby.
24)
Zákon SNR č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti vo veciach prevodov majetku štátu ná iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky.
25)
§ 6 ods. 1 písm. d) zákona č. 229/1991 Zb.
26)
Zákon SNR č. 81/1949 Zb. SNR o úprave právnych pomerov pasienkového majetku bývalých urbárnikov, komposesorátov a podobných právnych útvarov.
27)
Občiansky zákonník.
28)
Zákon SNR č. 2/1958 Zb. SNR o úprave pomerov a obhospodarovaní spoločne užívaných lesov bývalých urbarialistov, komposesorátov a podobných útvarov.
29)
§ 6 ods. 1 písm. e) zákona č. 229/1991 Zb.
30)
§ 22 zákona č. 229/1991 Zb.
31)
§ 1 ods. 11 nariadenia SNR č. 104/1945 Zb. SNR o konfiškovaní a urýchlenom rozdelení pôdohospodárskeho majetku Nemcov, Maďarov, ako aj zradcov a nepriateľov Slovenského národa v znení neskorších predpisov.
Nariadenie Sboru povereníkov č. 26/1948 Zb. SNR, ktorým sa upravuje vyňatie pôdohospodárskeho majetku osôb maďarskej národnosti z konfiškácie.
32)
§ 6 ods. 2 zákona č. 229/1991 Zb.
33)
§ 1 ods. 1 písm. a), b a c) nariadenia SNR č. 104/1945 Zb. SNR v znení neskorších predpisov.
34)
Napr. uznesenie Predsedníctva SNR z 23. januára 1965 č. 17.
35)
§ 6 zákona č. 229/1991 Zb.
36)
§ 4 zákona č. 229/1991 Zb.
37)
Nariadenie SNR č. 33/1945 Zb. SNR o potrestaní fašistických zločincov, okupantov, zradcov a kolaborantov a o zriadení ľudového súdnictva.
38)
§ 6 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb.
39)
Nariadenie SNR č. 52/1945 Zb. SNR, ktorým sa zrušujú nadobudnutia nehnuteľností, spadajúcich pod československú pozemkovú reformu, ktoré sa uskutočnili na území dočasne okupovanom maďarským štátom.
40)
Nariadenie SNR č. 52/1945 Zb. SNR.
§ 4 zákona č. 229/1991 Zb.
41)
Zákon č. 224/1925 Zb. a n. o úprave pomerov vzniklých z usídlenia osadníkov na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na nemovitom štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
42)
Napr. zákon č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby v znení neskorších predpisov.
43)
§ 6 ods. 4 zákona č. 229/1991 Zb.
44)
§ 6 ods. 5 zákona č. 229/1991 Zb.
45)
§ 6 ods. 7 zákona č. 229/1991 Zb.
46)
§ 8 ods. 2 zákona č. 229/1991 Zb.
47)
§ 10 ods. 3 zákona č. 229/1991 Zb.
48)
§ 16 ods. 1 prvá veta zákona č. 229/1991 Zb.
49)
§ 17 ods. 4 zákona č. 229/1991 Zb.
50)
§ 20 ods. 2 zákona č. 229/1991 Zb.
51)
§ 24 ods. 3 zákona č. 229/1991 Zb.
52)
§ 9 vládneho nariadenia č. 47/1955 Zb. o opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov.
53)
§ 22 ods. 1 písm. a) zákona č. 229/1991 Zb. v spojení s § 46 ods. 1 zákona č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve. |
Zákon č. 338/1991 Sb. | Zákon č. 338/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého
Vyhlášeno 30. 8. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 66/1991
* Čl. I - Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - V příloze č. 1 k zákonu č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého,
* Čl. III č. 3
Aktuální znění od 1. 8. 1991
338
ZÁKON
ze dne 18. července 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 se doplňuje o odstavce 3 a 4, které zní:
„(3)
Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 3 tohoto zákona se prohlašuje ke dni 1. srpna 1991 za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací.
(4)
Za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého se ke dni účinnosti tohoto zákona prohlašuje též movitý majetek, který byl ke dni 10. 4. 1950 umístěn v nemovitostech uvedených v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 298/1990 Sb. a v příloze č. 3 tohoto zákona, pokud existuje a je známo, kde se uvedený movitý majetek nachází.“.
2.
Dosavadní text § 4 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2, 3 a 4, které zní:
„(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro nemovitý majetek uvedený v § 1 odst. 3, pokud slouží pro potřeby archivnictví.
(3)
O vyklizení nemovitého majetku uvedeného v § 1 uzavřou řeholní řády a kongregace s dosavadními uživateli nemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2, dohodu. Nedojde-li k této dohodě, vzniká řeholním řádům a kongregacím nárok na vyklizení nemovitostí uvedených v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 298/1990 Sb. a v příloze č. 3 tohoto zákona, které slouží k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto zákona, po uplynutí deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona. Uzavření dohody o užívání bytů a nebytových prostor se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Tento závazek přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(4)
Nedojde-li k dohodě o výši nájemného a podmínkách jeho placení mezi dosavadními uživateli nemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto zákona, a řeholními řády, kongregacemi a arcibiskupstvím olomouckým, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.“.
Čl. II
V příloze č. 1 k zákonu č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého,
v části - Mužské kláštery ve Slovenské republice Společnost svatého Františka Saleského (salesiánů) - slovenská inspektorie
položka č. 44 Řeholní dům salesiánů Žilina první řádek zní:
„pozemky č. k. 4437/4 stavební plocha“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha č. 3
Mužské kláštery v České republice
Řád svatého Augustina - provincie Česká
1.
Augustiánský klášter Bělá pod Bezdězem
čp. 42 dům se stav. plochou 242
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Mladá Boleslav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Mladá Boleslav na LV 72 pro obecobec a k. ú. Bělá pod Bezdězem
pozemek: č. k. 91/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severočeské papírny s. p. Štětí
Uživatel: Okresní bytový podnik Mladá Boleslav
Zapsáno u SG Mladá Boleslav na LV č. 261 pro obecobec a k. ú. Mladá Boleslav
2.
Augustiánský klášter Česká Lípa
čp. 297 se stavební plochou č. k. 944
pozemky č. k. 945 (kaple), 946 pastvina, 947 (kaple), 948 (ambit), 949 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní vlastivědné muzeum v Č. Lípě
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Česká Lípa na LV 711 pro obecobec a k. ú. Česká Lípa
3.
Augustiánský klášter Dolní Ročov
čp. 1 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 1/2 zast. plocha, č. k. 1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Louny
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Louny na LV 84 pro obecobec a k. ú. Dolní Ročov
4.
Augustiánský klášter Domažlice
čp. 119 dům se stav. plochou 61/1
pozemek č. k. 3/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Městský národní výbor Domažlice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Domažlice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Domažlice
5.
Augustiánský klášter Vrchlabí
čp. 213 dům se stav. plochou 165/2
pozemky č. k. 165/1 (kostel), 67 (zahrada)
Vlastník: čs. stát - správa Krkonošského národního parku
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 186 pro obecobec a k. ú. Vrchlabí
6.
Augustiánský klášter Svatá Dobrotivá - Zaječov
čp. 1 se stav. plochou 65
pozemky č. k. 402/1 pastvina, 412/2 ost. plocha, 413/3 zahrada, 413/4 zahrada, 414/1 díl 1, 2 a 3 a zahrada, 414/2 zahrada, 415 ost. plocha, 416 ost. plocha, 1182 ost. plocha, 1183/1 ost. plocha, 402/2 pastvina
Vlastník: čs. stát - Státní muzeum čsl. tělesné výchovy a sportu v Praze
Uživatel: čs. stát - Státní muzeum čsl. těl. vých. v Praze, JZD Buzuluk v Oseku, MNV Zaječov
Zapsáno u SG Beroun na LV 384 pro obecobec a k. ú. Zaječov
Řád svatého Augustina - opatství Staré Brno
7.
Augustiánský klášter Brno
čp. 907 se stav. plochou 9
Vlastník: čs. stát - Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 308 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemky č. k. 5/3 ost. plocha, 5/4 ost. plocha, 6 ost. plocha, 8 ost. plocha, 13 ost. plocha, 16/ 1 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - správa veřejného majetku Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 451 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemky č. k. 10 ost. plocha, 15 ost. plocha,
Vlastník: čs. stát - Moravské muzeum v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 352 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemek č. k. 12 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Moravské muzeum v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 249 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemek č. k. 5/1 ost. plocha,
Vlastník: čs. stát - Městská správa komunikací Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 246 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
Řád svatého Benedikta - opatství Břevnov
8.
Klášter Benediktinů Břevnov
pozemek č. k. 4 stav. plocha
Vlastník: Sady, lesy a zahradnictví, s. p. Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 6 pro obecobec a k. ú. Břevnov
sýpka (bez č. p.) na stav. ploše 12/1 již vrácené
Vlastník: čs. stát, Zemědělský nákup a zásobování, koncern
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha 1 na LV 1537 pro obecobec a k. ú. Břevnov
hospodářské budovy na stav. ploše 12/2 již vrácené
Vlastník: čs. stát - Federální ministerstvo vnitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 13 pro obecobec a k. ú. Břevnov
9.
Klášter Benediktinů Broumov
čp. 1 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 146 kolna, 276 vodárna, 49 ost. plocha, 140 ost. plocha, 730/2 zahrada, 730/4 ost. plocha, 141/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 888 pro obecobec a k. ú. Broumov
pozemky 285 stav. plocha se skleníkem, stav. plocha 286 s kolnou, stav. plocha 451 s domem 251/I, stav. plocha 452 s kolnou, stav. plocha 453 s domem 226/1, 723 zahrada, 724 zahrada, 725 zahrada, 726/1 zahrada, 726/2 zahrada, 727 zahrada, 728 zahrada,
Vlastník: čs. stát - Městský národní výbor Broumov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 1 pro obecobec a k. ú. Broumov
Řád cisterciácký - opatství Vyšší Brod
10.
Cisterciácký klášter Vyšší Brod
čp. 134 - část se stav. plochou 138/1, čp. 135 se stav. plochou 141, 215 stav. plocha s kolnou, 1404 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Barvy, laky s. p. Praha 9
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kaplice na LV 393 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
ost. plocha 1406
Vlastník: čs. stát - Ředitelství pošt Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kaplice na LV 1439 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
pozemky č. k. 136 stav. plocha s kolnou, 1408 zahrada, 1409 zahrada, 1413 ost. plocha, 1415 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Krajské středisko st. pam. péče a ochr. přírody Č. Budějovice
Zapsáno u SG Kaplice na LV 215 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
Řád Bratří kazatelů - provincie česko-slovenská
11.
Dominikánský klášter Litoměřice
čp. 92 se stav. plochou 156, čp. 273 se stav. plochou 157, pozemky č. k. 161 zahrada, č. k. 162 zahrada
Vlastník: čs. stát - Státní statek v Litoměřicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Litoměřice na LV 102 pro obecobec a k. ú. Litoměřice
12.
Dominikánský klášter Olomouc
čp. 578 se stav. plochou 8, zahrada č. k. 6
Vlastník: čs. stát - Lidová škola umění v Olomouci
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV 276 pro obecobec a k. ú. Olomouc-město
Řád Menších bratří - františkánů provincie sv. Václava
13.
Františkánský klášter Bechyně
čp. 39 se stav. plochou 266/2
pozemky č. k. 268 stav. plocha se sklepem, 269 stav. plocha, 265 stav. plocha s kolnou
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Tábor
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 1504 pro obecobec a k. ú. Bechyně
pozemek č. k. 267 zast. plocha
Vlastník: čs. stát - Domov mládeže Bechyně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 58 pro obecobec a k. ú. Bechyně
pozemek č. k. 277 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Bechyně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 1 pro obecobec a k. ú. Bechyně
14.
Františkánský klášter Dačice
čp. 21/III se stav. plochou 1641/1
pozemky č. k. 1645 ost. plocha, 1642/1 zahrada, 1642/2 zahrada, 1641/2 stav. plocha, 1641/3 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Dačice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 1 pro obecobec a k. ú. Dačice
pozemky č. k. 1638 stav. plocha, 1639/1 zahrada, 1639/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Služby, s. p. Dačice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 376 pro obecobec a k. ú. Dačice
15.
Františkánský klášter Hejnice
čp. 1 se stav. plochou
pozemek č. k. 257/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severočeské muzeum Liberec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV 610 pro obecobec a k. ú. Hejnice
pozemek č. k. 257/2 zahrada
Vlastník: MěstNV v Hejnicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hejnice
16.
Františkánský klášter Hořovice
čp. 253 se stav. plochou 5
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hořovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hořovice
pozemek č. k. 6 zahrada
Vlastník: čs. stát - Technické služby Hořovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1698 pro obecobec a k. ú. Hořovice
17.
Františkánský klášter Hostinné
čp. 119 se stav. plochou 212
pozemky č. k. 169/3
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hostinné
Uživatel: Muzeum Podkrkonoší Trutnov
Zapsáno u SG Trutnov na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemky č. k. 178/1 zahrada, 178/2 zahrada a ost. plocha
Vlastník: čs. stát - KRPA s. p. Hostinné
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 102 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemek č. k. stav. plocha 211 s kostelem
Vlastník: čs. stát - Muzeum Podkrkonoší Trutnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 438 pro obecobec a k. ú. Hostinné
18.
Františkánský klášter Cheb
čp. 32 se stav. plochou 231
pozemek č. k. 24 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Cheb
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Cheb na LV 2 pro obecobec a k. ú. Cheb
pozemek č. k. 230 stav. plocha s kostelem
Vlastník: čs. stát - Chebské muzeum v Chebu
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Cheb na LV 73 pro obecobec a k. ú. Cheb
19.
Františkánský klášter Jindřichův Hradec
čp. 98/II se stav. plochou 1721/1
pozemky 1719 zahrada, 1721/2 stav. plocha, 1721/3 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - KÚNZ České Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 3664 pro obecobec a k. ú. Jindř. Hradec
pozemek č. k. 1722/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Technické služby města Jindř. Hradec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 3299 pro obecobec a k. ú. Jindř. Hradec
20.
Františkánský klášter Kadaň
čp. 474 se stav. plochou 1040, 1027 a kaplí
pozemky č. k. 1041 zahrada, 1042 zahrada, 1043 zahrada, 1044
ost. plocha, 1045 ost. plocha, 1028 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Kulturní správa ONV Chomutov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chomutov na LV 1406 pro obecobec a k. ú. Kadaň
pozemky č. k. 1029 zahrada, 1031 zahrada, 1030 zahrada, 1039 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra Praha
Uživatel: čs. stát - Krajská správa SNB Ústí n. Labem a kult. správa Chomutov
Zapsáno u SG Chomutov na LV 69 pro obecobec a k. ú. Kadaň
21.
Františkánský klášter Slaný
čp. 221 se stav. plochou 408, kostel se stav. plochou 407
pozemky č. k. 180 zahrada, 189 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Slaný
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Slaný na LV 1 pro obecobec a k. ú. Slaný
22.
Františkánský klášter Turnov
čp. 65 se stav. plochou 521
pozemky č. k. 523/1 zahrada, 523/2 ost. plocha, 523/3 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Trutnov
Uživatel: jako vlastník a Potraviny Turnov
Zapsáno u SG Semily na LV 1 pro obecobec a k. ú. Turnov
23.
Františkánský klášter Votice
čp. 1 se stav. plochou 2/1 - klášter
pozemek č. k. 1 ost. plocha zahrada
Vlastník: čs. stát - Tesla, Investiční elektronika, koncern Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Benešov na LV 302 pro obecobec a k. ú. Votice
24.
Františkánský klášter Zásmuky
čp. 26 se stav. plochou 170
pozemky 16/1 ovocný sad, 16/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Zásmuky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV 1 pro obecobec a k. ú. Zásmuky
pozemek č. k. 171 stav. plocha se stavbou
Vlastník: čs. stát - Okresní podnik služeb Kolín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV 477 pro obecobec a k. ú. Zásmuky
Řád Menších bratří - kapucínů
25.
Kapucínský klášter Litoměřice
čp. 206 se stav. plochou 275/1
pozemky č. k. 276 zahrada, 277 zahrada, 2715 pastvina
Vlastník: čs. stát - MěstNV Litoměřice
Uživatel: Domov mládeže pedagogické školy a MěstNV Litoměřice
Zapsáno u SG Litoměřice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Litoměřice
26.
Kapucínský klášter Praha 1 - Hradčany
čp. 99 se stav. plochou 414/1
pozemky č. k. 411 ost. plocha, 415/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 11 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
pozemky č. k. 409 zahrada, 410 zahrada
Vlastník: čs. stát - Kancelář prezidenta republiky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 34 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
27.
Kapucínský klášter Třebíč
čp. 30 se stav. plochou 205
pozemky č. k. 160/3 ost. plocha, 155 zahrada, 157/1 ost. plocha, 157/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Stř. průmyslová škola strojnická v Třebíči
Uživatel: jako vlastník a MěstNV Třebíč
pozemky č. k. 160/1 zahrada, 160/2 ost. plocha, 207 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Třebíč
Uživatel: Stř. prům. škola stroj. Třebíč, ČSTV TJ Třebíč, MěstNV Třebíč
Zapsáno u SG Třebíč na LV 1 pro obecobec a k. ú. Třebíč
Řád Menších bratří - minoritů
28.
Minoritský klášter Český Krumlov
čp. 50 se stav. plochou 760
pozemek č. k. 919/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OPBH Český Krumlov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Čes. Krumlov na LV 57 pro obecobec a k. ú. Čes. Krumlov
29.
Minoritský klášter Krnov
čp. 85 se stav. plochou 188
pozemky č. k. 190 zahrada, 189 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Čedok s. p. Praha 1
Uživatel: Interhotel Imperiál Ostrava, OBP Bruntál
Zapsáno u SG Bruntál na LV 2474 pro obecobec Krnov a k. ú. Horní předměstí
pozemek č. k. 193 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Bruntál
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV 127 pro obecobec Krnov a k. ú. Horní předměstí
Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou - křižovníci
30.
Řím.-kat. fara Klučenice
čp. 15 na stav. ploše 15/2
pozemek č. k. 38 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Příbram
Uživatel: Římskokatol. obecobec Klučenice
Zapsáno u SG Příbram na LV 2 pro obecobec a k. ú. Klučenice
pozemky č. k. 27 stavební plocha (budova), 28 stavební plocha (budova), 15/3 stavební plocha (budova), 15/4 stavební plocha (budova), 32 ostatní plocha, 33 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Klučenice
Uživatel: jako vlastník
JZD Orlík Klučenice
Zapsáno u SG Příbram na l. v. č. pro obecobec a k. ú. Klučenice
Suverénní maltézský rytířský řád (Maltézští rytíři)
31.
Velkopřevorství, Praha 1 - Malá Strana
čp. 287 se stav. plochou 241, čp. 485 se stav. plochou 248, čp. 488 se stav. plochou 252
pozemky č. k. 242 ost. plocha, 249 ost. plocha, 250 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Národní muzeum v Praze
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 22 pro obecobec Praha a k. ú. Malá Strana
pozemek č. k. 251 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 1
Užívatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 1 pro obecobec Praha a k. ú. Malá Strana
Hospitálský řád sv. Jana z Boha - Milosrdní bratří
32.
Řeholní domy Brno - Štýřice
čp. 225 na stav. ploše 428, čp. 333 na stav. ploše 417
Vlastník: čs. stát - Podnik bytového hospodářství ONV I Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 10 pro obecobec Brno a k. ú. Štýřice
33.
Řeholní dům Letovice
čp. 208 na stav. ploše 1320
Vlastník: čs. stát - OPBH Blansko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Boskovice na LV 36 pro obecobec a k. ú. Letovice
34.
Klášter Milosrdných bratří Nové Město nad Metují
čp. 59 na stav. ploše 279/1
pozemky č. k. 278/2 stav. plocha, 280 stav. plocha, 353 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Tesla Rožnov pod Radhoštěm
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 269 pro obecobec a k. ú. Nové Město nad Metují
čp. 370 na stav. ploše 279/2
pozemky č. k. 1631 stav. plocha, 1666 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Učňovská škola Nové Měšto nad Metují
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 1781 pro obecobec a k. ú. Nové Město nad Metují
35.
Kostel sv. Šimona a Judy - Praha 1 - Staré Město
kostel na stav. ploše 967
Vlastník: čs. stát - Symfonický orchestr hl. m. Prahy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 261 pro obecobec Praha a k. ú. Staré Město
36.
Řeholní dům Prostějov
čp. 2617 na stav. ploše 4738
pozemky č. k. 4723 ost. plocha, 4724 stav. plocha a jiná stavba, 4725 stav. plocha a jiná stavba, 4726/1 zahrada, 4726/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Bytový podnik města Prostějova
Uživatel: čs. stát - OÚNZ Prostějov a vlastník
Zapsáno u SG Prostějov na LV 24 pro obecobec a k. ú. Prostějov
Řád zbožných škol (piaristé) - provincie českomoravská
37.
Piaristická kolej Litomyšl
čp. 8 se stav. plochou 251
pozemky 462/2 zahrada, 462/3 zahrada
Vlastník: čs. stát - Střední pedagogická škola v Litomyšli
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Svitavy na LV 708 pro obecobec a k. ú. Litomyšl
pozemek č. k. 463 pastvina
Vlastník: čs. stát - KNV Hradec Králové, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody východočeského kraje se sídlem v Pardubicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Svitavy na LV 14 pro obecobec a k. ú. Litomyšl
Řád premonstrátů - opatství Strahov
38.
Premonstrátský klášter Milevsko
čp. 558 se stav. plochou 539
Vlastník: čs. stát - Oseva, krajský semenářský podnik Tábor
Uživatel: JZD Sepekov
Zapsáno u SG Písek na LV 26 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemek č. k. 1835/2 ost. plocha - veřejná zeleň
Vlastník: čs. stát - MěstNV Milevsko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV 1 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemky č. k. 1835/1 ost. plocha - veřejná zeleň, 1847 les - zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Písek
Uživatel: čs. stát - MěstNV Milevsko a čs. stát - Lesní závod Milevsko
Zapsáno u SG Písek na LV 2 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemky č. k. 533/1 stav. plocha beze stavby, stavební plocha 533/2 beze stavby
Vlastník: čs. stát - ONV Písek
Uživatel: jako vlastník a JZD Sepekov
Zapsáno u SG Písek na evidenčních listech 1222 a 5020 pro obecobec a k. ú. Milevsko
39.
Řím.-kat. fara Sepekov
čp. 1 na stavební ploše 43/1
Vlastník: čs. stát - Státní židovské muzeum Praha 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV 518 pro obecobec a k. ú. Sepekov
40.
Premonstrátský klášter Strahov
čp. 128 se stav. plochou 228
Vlastník: čs. stát - Památník národního písemnictví na Strahově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 101 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
Řád premonstrátů - opatství Teplá
41.
Premonstrátský klášter Teplá
stav. plocha 3/11 (jiná stavba), 4 ost. plocha - (veřejná zeleň), 5 ost. plocha - (veřejná zeleň), 6 zahrada, 10 ost. plocha - (manipulační plocha), 61/2 ost. plocha - (ost. veřejná zeleň), 562/2 ost. plocha - (ost. komunikace), 612/3 vodní nádrž umělá, 629 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Kraj. stř. státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Karlovy Vary na LV 104 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
čp. 14 na stav. ploše 6/1, čp. 15 na stav. ploše 5, čp. 16 na stav. ploše 43, stav. plocha 6/2 - (jiná stavba)
Vlastník: čs. stát - Agrokombinát Karlovy Vary
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG K. Vary na LV 22 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
stav. plocha 40 - (jiná stavba)
Vlastník: čs. stát - SEMPRA - Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG K. Vary na LV 98 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé)
42.
Řeholní dům Frýdek
čp. 145 na stav. ploše 227, čp. 146 na stav. ploše 228 pozemky č. k. 226 ost. plocha, 229 zahrada, 230 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Frýdek-Místek
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Frýdek-Místek na LV 1084 pro obecobec Frýdek-Místek a k. ú. Frýdek
Salesiáni dona Bosca
43.
Salesiánský chlapecký domov Praha - Kobylisy
čp. 640 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 2/1 ost. plocha, 2/2 stav. plocha, 3/1 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Středisko pro hosp. správu škol a školských zařízení NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 79 pro obecobec Praha a k. ú. Kobylisy
44.
Salesiánský ústav Pardubice
pozemky č. k. 2316/82 neplodná půda, 2316/87 neplodná půda
Vlastník: čs. stát - MěstNV Pardubice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pardubice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Pardubice
45.
Salesiánský ústav Don Bosco, Ostrava 1
čp. 1949 se stav. plochou 2920/4
pozemky č. k. 2906/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Ostrava na LV 340 pro obecobec Ostrava a k. ú. Mor. Ostrava
Společnost Božského Spasitele (Salvatoriáni)
46.
Kolej Salvatoriánů Krnov
čp. 712 se stav. plochou 1970
pozemek č. k. 1971 zahrada
Vlastník: čs. stát - Strojosvit s. p. Krnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV 117 pro obecobec a k. ú. Krnov
Řád služebníků Panny Marie - servité
47.
Klášter servitů Nové Hrady
čp. 2 na stav. ploše 43/1
pozemky č. k. 43/2 stav. plocha a jiná stavba, 45 stav. plocha a jiná stavba, 70 ost. plocha, 71 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Nové Hrady
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Nové Hrady
Kongregace Školských bratří (Bratři křesťanských škol)
48.
Řeholní dům Svatý Jan pod Skalou
čp. 1 se stav. plochou 18/1
pozemky č. k. 16 stav. plocha, č. k. 18/3 stav. plocha, 30 díl 1 ovocný sad, 30 díl 2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Federální ministerstvo vnitra Praha
Uživatel: čs. stát - Správa SNB hl. m. Prahy a Stř. kraje
Zapsáno u SG Beroun na LV 333 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
čp. 16 na stav. ploše 1
pozemky č. k. 109 stav. plocha s hospodářskou budovou, 110 stav. plocha s hosp. budovou, 51 ost. plocha, 61 louka, 62 pastvina, 63 zahrada, 759 ost. plocha, 992/1 ost. plocha, 992/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra ČR
Uživatel: čs. stát - MNV Loděnice
Zapsáno u SG Beroun na LV 176 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
pozemek č. k. 60 les
Vlastník: čs. stát - Operativní správa Potraviny
Uživatel: Lesní závod Nižbor - čs. stát - Severočeské st. lesy Benešov
Zapsáno u SG Beroun na LV 30 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
49.
Řím.-kat. fara Svatý Jan pod Skalou
čp. 2 se stav. plochou 26
pozemky č. k. 7/3 ost. plocha, 11 ost. plocha, 69/6 les
Vlastník: čs. stát - MěstNV Loděnice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
50.
Řeholní dům Praha 6 - Bubeneč
čp. 83 se stav. plochou 757
pozemek č. k. 758 zahrada
Vlastník: čs. stát - Školská správa ONV v Praze 6
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 78 pro obecobec Praha a k. ú. Bubeneč
51.
Johaneum - dům sirotků a učňů, Praha 2 - Salmovská
čp. 1538 se stav. plochou 1889
Vlastník: čs. stát - OPBH Praha 2
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 11 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
Ženské kláštery v České republice
Řád sester Alžbětinek
1.
Klášter alžbětinek Praha
čp. 448 (klášter alžbětinek) se stavební plochou č. k. 1565 pozemek č. k. 1569/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Praha 2
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 254 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
2.
Řeholní dům Brno
čp. 207 (budova) se stavební plochou č. k. 762
pozemek č. k. 763 zahrada
Vlastník: čs. stát - Městská správa ústavu sociální péče Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 25 pro obecobec Brno a k. ú. Štýřice
3.
Konvent alžbětinek Jablunkov
čp. 395 (budova) se stavební plochou č. k. 1152
čp. 600 (budova) se stavební plochou č. k. 1153 a č. k. 1154
čp. 234 (budova) se stavební plochou č. k. 1158
pozemky č. k. 1151 zahrada, 1141 ostatní plocha, 1155 ostatní plocha, 1159 zahrada, 1157 ostatní plocha, 1165 ostatní plocha, 1167 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Frýdek-Místek
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třinec na LV 1586 pro obecobec a k. ú. Jablunkov
Institut Blahoslavené Panny Marie - anglické panny
4.
Řeholní domy Nýrsko
čp. 302 (budova) se stavební plochou č. k. 346
pozemek č. k. 1028/3
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Klatovy na LV č. 117 pro obecobec a k. ú. Nýrsko
čp. 314 (budova) se stavební plochou č. k. 360
pozemek č. k. 341 pastva
Vlastník: čs. stát - Drůbežnictví Xaverov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Klatovy na LV č. 642 pro obecobec a k. ú. Nýrsko
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
5.
Řeholní dům České Budějovice
čp. 193 (budova) se stavební plochou č. k. 318
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 525 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
6.
Provinční dům slezské provincie Město Albrechtice
čp. 171 (budova) se stavební plochou č. k. 1361
čp. 174 (budova) se stavební plochou č. k. 1362
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Bruntál
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV č. 138 pro obecobec a k. ú. Město Albrechtice
čp. 8 (budova) se stavební plochou č. k. 1358
Vlastník: čs. stát - Severomoravské pekárny a cukrárny Ostrava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV č. 172 pro obecobec a k. ú. Město Albrechtice
7.
Řeholní domy Moravské Budějovice
čp. 656 (budova) se stavební plochou č. k. 867
čp. 907 (budova) se stavební plochou č. k. 1005
pozemky č. k. 1006 stavební plocha (ostatní budovy), 1833 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Třebíč
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 1009 pro obecobec a k. ú. Moravské Budějovice
8.
Řeholní domy Praha 5 - Smíchov
čp. 102 a čp. 304 se stavebními plochami č. k. 3058 a č. k. 3060, ostatní plocha č. k. 3059 a č. k. 3061 - zahrada
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 235 pro obecobec Praha a k. ú. Smíchov
9.
Sirotčinec a domov mládeže Praha - Karlín
čp. 25 (budova) se stavební plochou č. k. 27
Vlastník: čs. stát - Školská správa ONV Praha 8
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 30 pro obecobec Praha a k. ú. Karlín
10.
Řeholní dům Prachatice
čp. 142 (budova) se stavební plochou č. k. 148/1
Vlastník: čs. stát - Domov důchodců Prachatice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prachatice na LV č. 1040 pro obecobec a k. ú. Prachatice
Řád cisterciácký - cisterciačky
11.
Klášter Porta Coeli Tišnov
pozemek č. k. 2/3 stavební plocha (kaple)
Vlastník: čs. stát MNV Tišnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 1 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
pozemek č. k. 11 ostatní plocha, 13 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Státní statek Brno-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 355 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
pozemek č. k. 2/4 stavební plocha (zvonice), 1 ovocný sad, 2/1 ostatní plocha, 6 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Brno
Uživatel: jako vlastník
Okresní muzeum Ivančice
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 383 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje
12.
Řeholní domy Brno - Lerchova ul.
čp. 344 (budova) se stavební plochou č. k. 312
pozemek č. k. 313
Vlastník: čs. stát - Ekonomická správa školských a kulturních zařízení Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 700 pro obecobec Brno a k. ú. Stránice
čp. 343 (budova) se stavební plochou č. k. 311
pozemek č. k. 310 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Hospodářská správa škol a školských zařízení Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 900 pro obecobec Brno a k. ú. Stránice
13.
Klášter sester Velehrad
pozemek č. k. 547/292
Vlastník: čs. stát - MNV Velehrad
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Velehrad
pozemek č. k. 547/158 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní správa ústavní sociální péče Uherské Hradiště
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 619 pro obecobec a k. ú. Velehrad
Kongregace Dcer Božské Lásky
14.
Mariánský ústav Brno, Lidická 24
čp. 1867 (budova) se stavební plochou č. k. 3675
Vlastník: čs. stát - Závody silnoproudé elektrotechniky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 1331 pro obecobec Brno a k. ú. Černé Pole
15.
Řeholní dům Brno, Nábř. kpt. Jaroše 25
čp. 1940 (budova) se stavební plochou č. k. 3605
pozemek č. k. 3606 zahrada
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 1446 pro obecobec Brno a k. ú. Černé Pole
16.
Řeholní dům Perná
pozemky č. k. 241 stavební plocha (klášter), 245/1 stavební plocha (úřední budova)
Vlastník: čs. stát - MNV Perná
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Břeclav na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Perná
Česká kongregace sester dominikánek - dominikánky
17.
Konvent dominikánek Brno
čp. 469 (budova) se stavební plochou č. k. 402
pozemek č. k. 403
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 102 pro obecobec Brno II a k. ú. Veveří
18.
Řeholní domy Opava - předměstí
čp. 869 (budova) se stavební plochou č. k. 2611
čp. 1205 (budova) se stavební plochou č. k. 2609/1
čp. 878 (budova) se stavební plochou č. k. 2608/1
pozemky č. k. 2610 zahrada, 2609/2 ostatní plocha - zahrada, 2608/2 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 1789 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
19.
Řeholní dům Podivice
čp. 100 (budova) se stavební plochou č. k. 143
pozemek č. k. 142 stavební plocha (stodola)
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Vyškov na LV č. 100 pro obecobec a k. ú. Podivice
20.
Klášter dominikánek Střelice u Brna
čp. 312 (budova) se stavební plochou č. k. 2581
čp. 311 (budova) se stavební plochou č. k. 2582
pozemky č. k. 2590 sad, 2595 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Brno-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-venkov na LV č. 1079 pro obecobec a k. ú. Střelice
21.
Klášter dominikánek Vlaštovičky u Opavy
pozemky č. k. 32/1 zahrada, 32/3 zahrada, 19 stavební plocha, 35 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 1 pro obecobec Opava a k. ú. Vlaštovičky
Apoštolát františkánského sekulárního řádu
22.
Dům apoštolátu Hrusice
čp. 73 (budova) se stavební plochou č. k. 134
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-východ na LV č. 669 pro obecobec a k. ú. Hrusice
pozemek č. k. 1728/1 zahrada
Vlastník. čs. stát - MNV Hrusice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-východ na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Hrusice
Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Opavě
23.
Řeholní dům Hradec nad Mor.
pozemky č. k. 1429 louka, 1428 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - ONV Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Hradec nad Mor.
24.
Řeholní dům Kopeček u Olomouce
čp. 115 (budova) se stavební plochou 288
pozemky č. k. 290 zahrada, 291 zahrada, 292 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 1 pro obecobec Olomouc a k. ú. Kopeček
25.
Řeholní dům Litovel
čp. 45 (budova) se stavební plochou č. k. 327/1
pozemky č. k. 328 stavební plocha (jiná stavba čp. 44), 558 stavební plocha (jiná stavba), 360/1 zahrada, 359/1 zahrada, 360/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severomoravské státní lesy Krnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 58 pro obecobec a k. ú. Litovel
26.
Franciscaneum Opava
pozemek č. k. 2290/3 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 51 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
27.
Řeholní dům Opava
čp. 1751 (budova) se stavehní plochou č. k. 2290/27
pozemky č. k. 2290/24 stavební plocha (klášter), 2290/25 zahrada, 2290/22 stav. plocha s budovou
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 51 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
28.
Řeholní dům Tovačov
čp. 94 (budova) se stavební plochou č. k. 52/1
Vlastník: čs. stát - ONV Přerov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Přerov na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Tovačov
29.
Řeholní dům Zlín
čp. 3242 (budova) se stavební plochou č. k. 3738
Vlastník: čs. stát - Vysoké učení technické v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Zlín na LV č. 1584 pro obecobec a k. ú. Zlín
pozemek č. k. 525/1 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Vysoké učení technické v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Zlín na LV č. 584 pro obecobec a k. ú. Zlín
Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Brně
30.
Řeholní dům Velký Újezd
čp. 7 (budova) se stavební plochou č. k. 11
pozemky č. k. 12 stavební plocha (márnice), 13 (chlévy), 18/1 (orná plocha), 18/2 zahrada, 18/3 ostatní plocha, 18/4 ostatní plocha, 18/5 ostatní plocha, 18/6 ostatní plocha, 18/7 ostatní plocha, 18/8 ostatní plocha, 18/9 zahrada, 18/10 zahrada, 18/11 ostatní plocha, 18/12 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Třebíč
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 27 pro obecobec Kojatice a k. ú. Velký Újezd
31.
Řeholní dům Žernůvka
čp. 12 (budova) se stavební plochou č. k. 15
čp. 2 (budova) se stavební plochou č. k. 9
pozemky č. k. 35 orná plocha, 7/1 ovocný sad - ostatní plocha, 12 ovocný sad - ostatní plocha, 15/1 pastvina, 15/2 pastvina, 41/1 pastvina, 46/1 pastvina, 4/2 ostatní plocha, 7/2 ostatní plocha, 31 ostatní plocha, 41/2 ostatní plocha, 41/3 ostatní plocha, 143 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociální péče Kouřim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 14 pro obecobec Nelepeč a k. ú. Žernůvka
Kongregace školských sester sv. Františka
32.
Dům (dříve dívčí gymnázium) Chrudim
čp. 291/IV (budova) se stavební plochou č. k. 1025
pozemek č. k. 1193/2 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Chrudim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chrudim na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Chrudim
33.
Mateřinec školských sester Praha 6
čp. 33 na stavební ploše č. k. 633
pozemek 636 (garáže)
Vlastník: čs. stát - Okresní kulturní dům v Praze 6
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 76 pro obecobec a k. ú. Břevnov
čp. 139 na stavební ploše č. k. 641
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 5
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 1685 pro obecobec a k. ú. Břevnov
pozemek č. k. 625 stavební plocha (se stavbou)
Vlastník: čs. stát - Sady, lesy a zahradnictví Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 6 pro obecobec Praha a k. ú. Břevnov
34.
Řeholní domy Praha - Vinohrady
čp. 585 na stavební ploše č. k. 117
čp. 586 na stavební ploše č. k. 116
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 133 pro obecobec Praha a k. ú. Vinohrady
35.
Klášter školských sester Rokytnice v Orlických horách
čp. 107 na stavební ploše č. k. 251
pozemek č. k. 743/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Rychnov nad Kněžnou
Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Kvasiny
Zapsáno u SG Rychnov n/Kn. na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Rokytnice
36.
Klášter školských sester Slatiňany
čp. 153 na stavební ploše 165
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Chrudim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chrudim na LV č. 355 pro obecobec a k. ú. Slatiňany
37.
Klášter školských sester Šlapanice
čp. 1 B na stavební ploše č. k. 58
čp. 22 B na stavební ploše č. k. 43
čp. 32 na stavební ploše č. k. 62
čp. 33 B na stavební ploše č. k. 56
čp. 34 B na stavební ploše č. k. 44
pozemky č. k. stavební plocha č. k. 41 zahrada, 105 dřevník, 47 zahrada, 53/1 sad, 54/2 ostatní plocha, 54/1 sad, 61 rybník, 79/1 sad, 79/2 zahrada, 85 sad, 86 zahrada, 87/1 sad
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Kladno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Slaný na LV č. 154 pro obecobec a k. ú. Šlapanice
Řád Bosých karmelitek
38.
Klášter Bosých karmelitek Praha - Hradčany
čp. 184 na stavební ploše č. k. 124
pozemek č. k. 125 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 1 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
Kongregace školských sester De Notre Dame
39.
Řeholní dům sv. Josefa - České Budějovice
čp. 2034 na stavební ploše č. k. 4709
čp. 2035 na stavební ploše č. k. 4710
čp. 106 (staré) na stavební ploše č. k. 4708
pozemek č. k. 4693 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 487 a záznam změn 17/80 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
40.
Klášter sester Hradec Králové
čp. 813 na stavební ploše č. k. 942
pozemek č. k. 239/16
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Hradec Králové
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Hradec Králové na LV č. 635 pro obecobec a k. ú. Hradec Králové
41.
Řeholní dům Kardašova Řečice
čp. 1 stavební plocha č. k. 1
čp. 121 stavební plocha č. k. 4
pozemky 1/1 ostatní plocha, 1/2 ostatní plocha, 3 ostatní plocha, 5 ostatní plocha, 6 ostatní plocha, 7/1 zahrada, 4253 ostatní plocha, 4270 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - OÚNZ - Ústav sociálních služeb Jindř. Hradec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV č. 65 pro obecobec a k. ú. Kard. Řečice
42.
Řeholní dům Kašperské Hory
čp. 7 na stavební ploše č. k. 60
pozemek č. k. 41 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Klatovy
Uživatel: MěstNV Kašperské Hory
Zapsáno u SG Sušice na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Kašperské Hory
43.
Řeholní dům Praha 2 - Nové Město
čp. 530 na stavební ploše č. k. 2167
pozemek č. k. 2166 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 174 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
44.
Klášter sester Praha 4
pozemky č. k. 2030/1 ostatní plocha, 2030/2 ostatní plocha, 2033/2 zahrada, 2033/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 787 pro obecobec Praha a k. ú. Krč
Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame - slavkovské
45.
Mateřinec sester Slavkov u Brna
čp. 129 na stavební ploše 1698
pozemek č. k. 1699 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krajský institut výchovy a vzdělávání v zemědělství a výživě Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Vyškov na LV č. 2671 pro obecobec a k. ú. Slavkov u Brna
Kongregace Sester Premonstrátek - českomoravská provincie
46.
Řeholní domy Humpolec
čp. 147 a čp. 681 na stavební ploše č. k. 774
pozemky č. k. 214 ostatní plocha, 725 stavební plocha, 1219 stavební plocha, 2008 stavební plocha, 2009 stavební plocha, 2271 stavební plocha (garáž)
Vlastník: čs. stát - Agrozet, k. p. Humpolec
Uživatel: Agrozet Pelhřimov
Zapsáno u SG Pelhřimov na LV č. 7 pro obecobec a k. ú. Humpolec
47.
Řeholní dům Olšany, okr. Šumperk
čp. 105 na stavební ploše č. k. 135
čp. 117 na stavební ploše č. k. 149
pozemky č. k. 151/1 zahrada, 386 pastva
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb v Šumperku
Uživatel: jako vlastník a Tesla Brno
Zapsáno u SG Šumperk na LV č. 202 pro obecobec a k. ú. Olšany
kaple na stavební ploše č. k. 148
Vlastník: čs. stát - MNV Olšany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Šumperk na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Olšany
48.
Mateřinec a exerciční dům Kopeček u Olomouce
čp. 152 na stavební ploše č. k. 34
pozemky č. k. 35 stavební plocha, 36 zahrada
Vlastník: čs. stát - Fakultní nemocnice v Olomouci - Dětský ústav pro nápravu vad sluchu Kopeček u Olomouce
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 14 pro obecobec Olomouc a k. ú. Kopeček u Olomouce
Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti
49.
Mateřinec České Budějovice
čp. 1978 na stavební ploše č. k. 4618
pozemek č. k. 4623 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV České Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
čp. 1979 na stavební ploše č. k. 4620
pozemek č. k. 4624/1 ostatní plocha - veřejná zeleň
Vlastník: čs. stát - Okresní dům pionýrů a mládeže Č. Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 1658 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
Kongregace Milosrdných sester Panny Marie Jerusalemské
50.
Mateřinec Opava
čp. 235 na stavební ploše č. k. 231
pozemky č. k. 230 zahrada, 232/4 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Okr. ústav sociálních služeb Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 114 pro obecobec a k. ú. Opava-město
Kongregace sester sv. Hedviky
51.
Mateřinec Břežany, okr. Znojmo
čp. 1 se stavební plochou č. k. 112
pozemek č. k. 1280 sad, 1174/1 ostatní plocha - veřejná zeleň, 1300 parcela, 1312 parcela
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Znojmo
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Znojmo na LV č. 97 pro obecobec a k. ú. Břežany
Kongregace milosrdných sester svatého Kříže - Choryně
52.
Provinční dům Kroměříž
stavební plocha č. k. 2644 s hospodářskou budovou
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Kroměříž
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 541 pro obecobec a k. ú. Kroměříž
Kongregace Těšitelek Božského Srdce Ježíšova
53.
Řeholní dům Břeclav
čp. 2129 na stavební ploše č. k. 1862
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Břeclav na LV č. 433 pro obecobec a k. ú. Břeclav
54.
Řeholní dům Kolín
čp. 28/III na stavební ploše č. k. 315/1
pozemek 79/1 nepl. půda
Vlastník: čs. stát - MěstNV Kolín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV č. 5277 pro obecobec a k. ú. Kolín
55.
Řeholní dům Pardubice - Zelené předměstí
čp. 1788 na stavební ploše č. k. 3210
pozemek 2404/42 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pardubice na LV č. 904 pro obecobec a k. ú. Pardubice
56.
Řeholní dům Velké Meziříčí
čp. 946 na stavební ploše č. k. 841
pozemky č. k. 842 stavební plocha, 843/2 ostatní plocha, 843/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: čs. stát - Krajská správa SNB Brno
Zapsáno u SG Žďár nad Sázavou na LV č. 1564 pro obecobec a k. ú. Velké Meziříčí
Řád sester Navštívení Panny Marie
57.
Klášterní konvent „Navštívení Panny Marie“ Chotěšov
čp. 168 se stavební plochou č. k. 4/2
čp. 1 se stavební plochou č. k. 4/6
pozemky č. k. 5 stavební plocha se západní věží, 6 stavební plocha s východní věží, 17 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Restaurace Liberec, s. p.
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 910 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
čp. 114 se stavební plochou č. k. 151/1
Vlastník: čs. stát - OPBH Plzeň-jih se sídlem v Dobřanech
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 231 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
čp. 69 se stavební plochou č. k. 7
pozemky č. k. 151/2 dvůr, 92/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Oblastní služby Stod
Uživatel: Okresní podnik služeb a OPBH Dobřany
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 114 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
pozemek č. k. 742/2 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MNV Chotěšov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
Řád svaté Voršily Římské unie
58.
Klášter voršilek Brno
čp. 516 na stavební ploše č. k. 236
Vlastník: čs. stát - Technické muzeum Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 137 pro obecobec a k. ú. Brno-město
59.
Klášter voršilek Hostinné
čp. 228 se stavební plochou č. k. 240
pozemek č. k. 815/6 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hostinné
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemky č. k. 239/3 stavební plocha, 815/1 ostatní plocha, 815/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krkonošské papírny, s. p. Hostinné
Uživatel: MěstNV Hostinné
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 102 pro obecobec a k. ú. Hostinné
čp. 229 na stavební ploše č. k. 403
pozemky č. k. 815/4 ostatní plocha, 815/5 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Zvláštní odborné učiliště v Hostinném
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 511 pro obecobec a k. ú. Hostinné
60.
Klášter Voršilek Kutná Hora
čp. 288 na stavební ploše č. k. 1236/1
pozemky č. k. 1239/1 ovocný sad, 1238 stavební plocha, 1239/2 zahrada, 1239/4 ostatní plocha, 1236/2 ostatní veřejná zeleň, 1240 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
čp. 290 se stavební plochou č. k. 1244
Vlastník: čs. stát - Státní statek, s. p. Čáslav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 178 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
čp. 289 na stavební ploše č. k. 1248
Vlastník: čs. stát - Agropodnik Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 1310 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
pozemek č. k. 1247 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 2754 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
61.
Klášter voršilek Liberec
čp. 117/V na stavební ploše č. k. 2592
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Liberec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV č. 173 pro obecobec a k. ú. Liberec
62.
Řeholní dům - škola Olomouc
čp. 707 na stavební ploše č. k. 952
Vlastník: čs. stát - MěstNV Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Olomouc-město
Mužské kláštery ve Slovenské republice
Řehole sv. Bazila Velikého
1.
Klášter baziliánů Trebišov
čp. 1145 (budova) se stavební plochou 3653
Vlastník: čs. stát - Restaurace Trebišov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trebišov na LV č. 790 pro obecobec a k. ú. Trebišov
Řád sv. Benedikta
2.
Klášter benediktinů Komárno
čp. 1067 (dům, dvůr) se stavební plochou 2058
čp. 1066 (dům, dvůr) se stavební plochou 2961
pozemky č. k. 2059 stavební plocha, 2062 stavební plocha, 2060 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Závody těžkého strojírenství Komárno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Komárno na LV č. 2557 pro obecobec a k. ú. Komárno
Řád bratří menších - františkáni
3.
Klášter františkánů Bratislava
čp. 408 (budova) se stavební plochou 64
Vlastník: čs. stát - ONV Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1 pro obecobec Bratislava I a k. ú. Staré Město
4.
Klášter františkánů Hlohovec
čp. 212 (dům) se stavební plochou 530
Vlastník: Čs. stát - ONV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2 pro obecobec a k.ú. Hlohovec
čp. 213 (dům) se stavební plochou 528
pozemky č.k. 529 ostatní plocha, 526/1 stavební plocha, 526/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Hlohovec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2896 pro obecobec a k.ú. Hlohovec
5.
Klášter františkánů Nitra
čp. 4 (budova) se stavební plochou č.k. 87
pozemek č.k. 84 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské muzeum v Nitře
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra a EL č. 5700 pro obecobec a k.ú. Nitra
6.
Klášter františkánů Prešov
pozemky č.k. 580 stavební plocha (klášter)
579/1 ovocný sad, 576 stavební plocha, 578 ostatní plocha, 579/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Domov mládeže v Prešově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prešov na LV č. 944 pro obecobec a k.ú. Prešov
7.
Klášter františkánů Trnava
čp. 57 (dům, dvůr) se stavební plochou č.k. 120
pozemek č.k. 119 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na EL č. 510 a č. 141 pro obecobec a k.ú. Trnava
Řád bratří kazatelů - dominikánů
8.
Dominikánský klášter - Košice
čp. 7595 (budova) se stavební plochou č.k. 557
Vlastník: Čs. stát - Potraviny Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 190 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
pozemky č.k. 558 zahrada, 560/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Východoslovenské pivovary a sodovkárny Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1107 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
pozemek č.k. 1453 stavební plocha (drobná stavba)
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-sever
pozemky č.k. 1482 zahrada (školka), 1449 zel. v zast., 1451 zel. v zast., 1430 zel. v zast., 1431 zel. v zast., 1434 komunikace, 1429 zahrada (skleník), 1428 zel. v zast., 1427 zahrada (skleník), 1423 zahrada (skleník), 1424 zahrada (školka), 1453 školská kult., 1452 zel. v zast.
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-sever
čp. 590 (budova) se stavební plochou č.k. 555
pozemek č.k. 556 zahrada
Vlastník: Čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 7549 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
čp. 427 (budova) se stavební plochou č.k. 560/1
Vlastník: Čs. stát - Školská správa Národního výboru města Košic
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
Tovaryšstvo Ježíšovo - jezuité
9.
Kaple Bratislava - Staré Město
čp. 85 (budova) se stavební plochou č.k. 305
čp. 85 se stavební plochou č.k. 306
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava I a k.ú. Staré Město
10.
Řeholní dům Ivanka pri Dunaji
pozemky č.k. 189 stavební plocha (dům č.p. 31), 190 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Ivanka pri Dunaji
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-venkov, na EL č. 6 pro obecobec a k.ú. Ivanka pri Dunaji
11.
Řeholní domy Ivanka pri Dunaji
čp. 42 (budova) se stavební plochou č.k. 1/2
pozemek č.k. 4/6 zahrada
Vlastník: Čs. stát - SAV - Ústav experimentální fytopatologie a entomologie
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-venkov na LV č. 302 pro obecobec a k.ú. Ivanka pri Dunaji
Řád bratří menších - kapucíni
12.
Klášter kapucínů Bratislava
pozemek č.k. 706/1 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Městská správa komunikací
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 255 pro obecobec Bratislava I a k.ú. Staré Město
pozemek č.k. 706/5 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Výstavba hl. města SR Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 1656 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Misijní společnost sv. Vincenta de Paul - lazaristi
13.
Klášter lazaristů Banská Bystrica
pozemek č.k. 3337 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Střední průmyslová škola Jozefa Murgaša Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na LV č. 2662 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
pozemky č.k. 3340 zahrada, 3339 zahrada, 3336 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Střední průmyslová škola Jozefa Murgaša Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 398 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
pozemek č.k. 5542 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Banská Bystrica
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 209 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
Řád bratří menších - minoritů
14.
Klášter minoritů Levoča
čp. 66 (dům, dvůr) se stavební plochou 1048
pozemky č.k. 1047 stavební plocha, 1046 zahrada, 1044 stavební plocha (sklad), 1045 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1363 pro obecobec a k.ú. Levoča
15.
Klášter minoritů Spišský Štvrtok
čp. 257 (dům, dvůr) se stavební plochou č.k. 2
pozemky č.k. 88 louka, 86 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1683 pro obecobec a k.ú. Spišský Štvrtok
Řád zbožných škol - piaristé
16.
Klášter piaristů Trenčín
čp. 7 (dům) se stavební plochou č.k. 2/2
pozemky 20/1 stavební plocha, 20/2 stavební plocha, 21 stavební plocha, 22 stavební plocha a část pozemku 3242 (připojená z původních č.k. 19, 2/1, 20/1, 20/2)
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Galerie M. A. Bazovského Trenčín
Městský bytový podnik Trenčín
Zapsáno u SG Trenčín na EL č. 6, 30, 566 pro obecobec a k.ú. Trenčín
čp. 7 (budova) se stavební plochou č.k. 2/1 a 2/3
Vlastník: Čs. stát - Galerie M. A. Bazovského Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 45 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemek č.k. 2/4 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemky č.k. 2/2 stavební plocha (tělocvična), 20/2 stavební plocha, 20/1 stavební plocha, 21 stavební plocha (dvůr), 22 stavební plocha (domy původně čp. 568 a 570,
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Galerie M. A. Bazovského
Městský bytový podnik Trenčín
Zapsáno u SG Trenčín na EL č. 30, 566, 6, 5 pro obecobec a k.ú. Trenčín
17.
Klášter piaristů Nitra
pozemky č.k. 1183 stavební plocha (budova), 1184/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Pedagogická fakulta Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 3163 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemky č.k. 1179 stavební plocha (klášter), 1177 stavební plocha, 1176 stavební plocha, 1180 stavební plocha (dům)
Vlastník: ONV Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na EL č. 35 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemky č.k. 1184/1, 1181 a 1182, stavební plochy
Vlastník: MNV Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 143 pro obecobec a k.ú. Nitra
18.
Klášter piaristů Jur pri Bratislave
čp. 1 (budova) se stavební plochou č.k. 2 a parcely č. 376/1 a č. 376/2, stavební plochy
Vlastník: Čs. stát - KNV Bratislava-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pezinok na LV 1843 pro obecobec a k.ú. Jur pri Bratislave
19.
Klášter piaristů Prievidza
čp. 10460 (budova) se stavební plochou č.k. 2132/1
Vlastník: Čs. stát - Střední ekonomická škola Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 4898 pro obecobec a k.ú. Prievidza
stavební plocha č.k. 2140
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 58 pro obecobec a k.ú. Prievidza
Řád premonstrátů
20.
Opatství Jasov
čp. 97 (budova) se stavební plochou č.k. 1
pozemky č.k. 2 ostatní plocha, 3 stavební plocha, 4 zahrada, 5 ostatní plocha, 6 stavební plocha (jiná stavba), 13/1 zahrada, 13/2 stavební plocha, 14 stavební plocha (dům), 16 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Košice-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice-venkov na LV č. 610 pro obecobec a k.ú. Jasov
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristé
21.
Klášter redemptoristů Podolínec
čp. 108 (budova) se stavební plochou č.k. 1029/1
pozemky č.k. 1029/2 zahrada, 1030 pastvina, 1029/4 zahrada, 1029/3 zahrada, 1029/5 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Zvláštní internátní škola Podolínec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Stará Lubovňa na LV č. 213 pro obecobec a k.ú. Podolínec
Společnost sv. Františka Sáleského - salesiáni
22.
Řeholní dům salesiánů Topoľčany
pozemky č.k. 1612 stavební plocha, 1613 stavební plocha, 1614 stavební plocha, 1615 ostatní plocha, 1638 stavební plocha, 1639 stavební plocha, 1616 ostatní plocha, 1636 ostatní plocha, 1637 stavební plocha, 1641 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Svazarm Topoľčany
TJ Topoľčany
MNV Topoľčany
Zapsáno u SG Topoľčany na EL č. 2023, 14, 1636 pro obecobec a k.ú. Topoľčany
Kongregace školských bratří
23.
Řeholní dům Bojná
pozemek č.k. 510/2, část pozemku č.k. 510/1 a část pozemku č.k. 1389/15 vše bez budov - tyto jsou identické s původními pozemky č.k. 510 a č.k. 512 zapsanými v pozemkové knize Bojná vl.č. 269
Vlastník: Čs. stát - ONV Topoľčany odbor školství
Uživatel: jako vlastník
Zapsané u SG Topoľčany
pozemky č.k. 508/1 stavební plocha, 509/1 stavební plocha 509/2 stavební plocha, 509/3 stavební plocha, 513/1 ostatní plocha, 513/2 ostatní plocha (vše bez staveb)
Vlastník: Čs. stát - MNV Bojná
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Topoľčany pro obecobec a k.ú. Bojná
Kongregace bratří těšitelů z Gethseman
24.
Řeholní dům Bratislava
pozemek č.k. 11355/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Zemědělský projektový ústav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 521 pro obecobec Bratislava a k.ú. Nové Město
25.
Pavlínský klášter Marianka
pozemky č.k. 3 stavební plocha (budova), 4/1 stavební plocha, 799/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Marianka
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Marianka
Společnost Božího slova - verbisti
26.
Misijní dům Nitra - Kalvária
čp. 715 (budova) se stavební plochou č.k. 3692
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola zemědělská Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 2478 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemek č.k. 3689/3 stavební plocha (učebna)
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola zemědělská Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na EL č. 6 pro obecobec a k.ú. Nitra
Řád milosrdných bratří
27.
Klášter milosrdných bratří s nemocnicí v Bratislavě
č.p. 2146 (dům) se stavební plochou č.k. 8446
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 3676 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemek č.k. 8449 - zastavěná plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Obchodní dům Kamzík
Zapsáno u SG Bratislava na EL č. 2025 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemky č.k. 8445 a 8447 - zastavěné plochy (předtím domy čp. p. II. 253 a II. 733)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Bytový podnik Bratislava I
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 20 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemek č.k. 8444 - zastavěná plocha (předtím dům č.p. 252)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: OÚNZ Bratislava, SNP 9
Zapsáno na SG Bratislava EL č. 2024 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
Řád menších bratří - františkánů
28.
Řeholní dům v Trstené
č.p. 437 (staré č.p. 322) dům se stavební plochou 559
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Restaurace s.p. Dolní Kubín
Zapsané u SG Dolní Kubín na LV č. 117 pro obecobec a k.ú. Trstená
Ženské kláštery ve Slovenské republice
Školské sestry de Notre Dame
1.
Římsko-katolická škola a řeholní dům Trenčín
čp. 168 se stavební plochou č.k. 314
pozemky č.k. 324 zast. plocha, 325 nepl. plocha
Vlastník: Čs. stát - gymnázium J. A. Gagarina Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV 941 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemek č.k. 335/1 ost. plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 2 pro obecobec a k.ú. Trenčín
2.
Řeholní dům - studijní středisko sester a čekatelek Bratislava
čp. 3097 dům a hospodářská budova se stavební plochou č.k. 7373
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
3.
Klášter a bývalá škola Nové Mesto nad Váhom
čp. 87 dům se stavební plochou č.k. 4010
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské odborné učiliště
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1107 pro obecobec a k.ú. Nové Mesto nad Váhom
čp. 86 dům, se stavební plochou 4011
Vlastník: Čs. stát - MNV Nové Mesto nad Váhom
Uživatel: Zemědělské odborné učiliště
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Nové Mesto nad Váhom
4.
Kongregační dům Spišská Nová Ves
čp. 1087 dům, dvůr se stavební plochou 2818
Vlastník: Čs. stát - MNV Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Spišská Nová Ves
5.
Řeholní dům Topoľčany
čp. 1091 škola, dům se stavební plochou č.k. 288
pozemek č.k. 286 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - KÚNZ
Uživatel: Střední zdravotnická škola
Zapsáno u SG Topoľčany na LV č. 1743 pro obecobec a k.ú. Topoľčany
Kongregace sester Božského Vykupitele
6.
Řeholní dům Nižné Raslavice
čp. 33 dům, dvůr se stavební plochou 12
čp. 32 dům, dvůr se stavební plochou 14/3
pozemek č.k. 20/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Raslavice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bardejov na LV č. 15 pro obecobec a k.ú. Nižné Raslavice
7.
Řeholní dům Spišská Nová Ves
čp. 201, dům, dvůr se stavební plochou 2604
Vlastník: Čs. stát - Střední odborné učiliště zemědělské - Levoča
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 527 pro obecobec a k.ú. Spišská Nová Ves
8.
Řeholní domy Nové Zámky
čp. 100 dům se stavební plochou 815
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Nové Zámky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nové Zámky na EL č. 5737 pro obecobec a k.ú. Nové Zámky
Kongregace Dcer Nejsvětějšího Spasitele
9.
Klášter, dvůr, zahrada Pruské
čp. 294 dům, dvůr se stavební plochou 251/1
pozemky č.k. 248 nepl. plocha park, 249/1 stavební plocha dvůr, 249/2 zahrada, 251/2 stavební plocha dvůr, 250 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské odborné učiliště Pruské
Severoslovenské vodárny a kanalizace Žilina
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Považská Bystrica na EL 254 a 1088 pro obecobec a k.ú. Pruské
10.
Řeholní dům Horní Orešany
pozemek č.k. 256 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4 pro obecobec a k.ú. Horné Orešany
11.
Řeholní dům Suchá nad Parnou
pozemky č.k. 1617 stavební plocha s domem původně č. 21, 1618 stavební plocha, 1619 stavební plocha původně s domem č. 20 a 1620 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV 161 pro obecobec a k.ú. Sucha nad Parnou
Sestry Premonstrátky
12.
Řeholní dům Trnava
čp. 467 dům, dvůr se stavební plochou 517
pozemek č.k. 518 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Západoslovenské drůbežářské závody, s.p. Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4200 pro obecobec a k.ú. Trnava
13.
Řeholní dům Vrbové
čp. 667 dům a dvůr se stavební plochou 1567
pozemek č.k. 1568 ostat. plochy
Vlastník: Čs. stát - MsNV Vrbové
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany pro obecobec a k.ú. Vrbové
Kongregace sester Dominikánek
14.
Řeholní dům a zahrada Košice
čp. I. 512 dům se stavební plochou 285/2
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola technická Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 23 pro obecobec a k.ú. Košice
Kongregace školských sester řádu sv. Františka
15.
Řeholní dům a zahrada Žilina
čp. 327 dům se stavební plochou 1272
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola dopravy a spojů Žilina
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Žilina na LV č. 111 pro obecobec a k.ú. Žilina
Misijní kongregace služebnic Ducha Svatého
16.
Řeholní dům Ivanka pri Nitre
čp. 129 se stavební plochou 299
čp. 130 se stavební plochou 306/1
pozemky č.k. 295/1 ostatní plocha, 259/2 ostatní plocha, 298/1 zahrada, 300 zahrada, 301 zastavěná plocha, 306/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 905 pro obecobec Nitra a k.ú. Ivanka pri Nitre
Dcery Božské lásky
17.
Řeholní dům Trnava
čp. 413 dům, dvůr se stavební plochou č.k. 544
pozemek č.k. 545 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1313 pro obecobec a k.ú. Trnava
18.
Řeholní dům Trnava
čp. 4941 dům se stavební plochou č.k. 6433
pozemek č.k. 6434 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV 2467 pro obecobec a k.ú. Trnava
19.
Řeholní dům Michalovce
čp. 15 se stavební plochou č.k. 98
čp. 16 se stavební plochou č.k. 97
pozemky č.k. 95 ostatní plocha, 99 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Michalovce
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Michalovce na EL č. 2505 pro obecobec a k.ú. Michalovce
20.
Řeholní dům Prievidza
čp. 10024 se stavební plochou č.k. 2233
pozemek č.k. 2234
Vlastník: Čs. stát - MNV Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Prievidza
čp. 10022 dům se stavební plochou 2231/1
Vlastník: Čs. stát - Žákovský domov Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 5231 pro obecobec a k.ú. Prievidza
21.
Řeholní dům Velké Leváre
čp. 13 dům se stavební plochou 475
pozemky č.k. 474 zahrada, 473 orná plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Velké Leváre
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Senica na EL 520 pro obecobec a k.ú. Velké Leváre
22.
Řeholní dům Dolná Krupá
čp. 556 dům, dvůr se stavební plochou 411
pozemek č.k. 405/2 ostatní veřejná zeleň
Vlastník: Integra, výrobní podnik svazu invalidů Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 988 pro obecobec a k.ú. Dolná Krupá
pozemek č.k. 404/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Dolná Krupá
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Dolná Krupá
Kongregace dcer sv. Františka z Assisi
23.
Klášter Bratislava - Prievoz
pozemky č.k. 2886/1 stavební plocha (klášter), 2887/1 zahrada, 2887/2 stavební plocha, 2888 zahrada, 2889/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Městský ústav národního zdraví Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na EL 29 pro obecobec Bratislava a k.ú. Ružinov
Kongregace sester sv. Cyrila a Metoda
24.
Řeholní dům Turzovka
čp. 219 (budova) se stavební plochou č.k. 86
Vlastník: Čs. stát - ONV Čadca
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Čadca na LV č. 1812 pro obecobec a k.ú. Turzovka
Institut dcer Panny Marie Pomocnice - salesiánky
25.
Řeholní dům Dolný Kubín
čp. 1647 dům se stavební plochou 190/1
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních věcí Dolný Kubín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Dolný Kubín na LV 3278 pro obecobec a k.ú. Dolný Kubín
Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže
26.
Řeholní dům Podunajské Biskupice
pozemek č.k. 31 zastavěná plocha (komplex budov nemocnice)
Vlastník: Čs. stát - Ústav tuberkulózy a respiračních chorob v Podunajských Biskupcích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 723 pro obecobec Bratislava a k.ú. Podunajské Biskupice
27.
Řeholní dům Trnava
pozemek č.k. 7244 stavební plocha (dům dříve čp. 296)
pozemek č.k. 7243 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Trnava
28.
Řeholní dům Haniska
pozemek č.k. 314/1 stavební plocha (budova dříve čp. 107)
pozemek č.k. 314/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Haniska
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Haniska
29.
Řeholní dům Bratislava
pozemek č.k. 7678 stavební plocha (dům dříve čp. 81)
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Institut IBMV (Anglické panny)
30.
Řeholní objekt Prešov
pozemky č.k. 3354 stavební plocha (dům), 3555 zahrada, 3556/1 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní pedagogická psychologická poradna Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 3091 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 583/1 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - gymnázium Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 1530 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 582/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 674 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemky č.k. 4149 ovocný sad, 4150 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Ústav sociální péče pro mládež Prešov
Uživatel: jako vlastník
zapsáno u SG Solivar na LV č. 1244 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 3557 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Krajský pedagogický ústav v Prešově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 1281 pro obecobec a k.ú. Prešov
31.
Řeholní dům Prešov
pozemky č.k. 15392 stavební plocha (dům), 15391 nepl. plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 5055 pro obecobec a k.ú. Prešov
Řehole sv. Alžběty
32.
Klášter a nemocnice Bratislava
čp. 2157 (budova) se stavební plochou 8539
čp. 1015 (budova) se stavební plochou 8540/1
čp. 2189 (budova) se stavební plochou 8545
pozemky č.k. 8538 stavební plocha, 8541 stavební plocha, 8542 stavební plocha, 8544 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Ústav klinické onkologie v Bratislavě
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 955 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Milosrdné sestry Satmarky
33.
Řeholní domy Rožňava
pozemek č.k. 235 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na EL č. 7 pro obecobec a k.ú. Rožňava
34.
Klášter a školní budova Rožňava
pozemek č. k. 232/1 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na LV č. 1516 pro obecobec a k. ú. Rožňava
pozemek č. k. 232/2 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na EL č. 7 pro obecobec a k. ú. Rožňava
35.
Řeholní domy Levice
pozemek č. k. 5889 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Západoslovenský KNV Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Levice na EL č. 5882 pro obecobec a k. ú. Levice
pozemek č. k. 5890 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Stavební podnik, s. p. Levice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Levice na LV č. 1762 pro obecobec a k. ú. Levice
Společnost dcer křesťanské lásky sv. Vincenta de Paul
36.
Řeholní dům Malacky
čp. 907 (budova) se stavební plochou 2846
pozemek č. k. 2613 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Malacky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Malacky na EL 928 pro obecobec a k. ú. Malacky
37.
Řeholní dům Ladce
čp. 335 (budova) se stavební plochou 561
pozemky č. k. 558 stavební plocha, 557 zahrada, 556 zahrada, 555 stavební plocha, 554 stavební plocha, 553 stavební plocha, 560 zahrada, 562 nepl. plocha, 563 nepl. plocha - park, 564 zahrada a 552/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Středoslovenský KNV Banská Bystrica
Uživatel: Čs. stát - Zvláštní internátní učňovská škola
Zapsáno u SG Považská Bystrica na LV č. 228 pro obecobec a k. ú. Ladce
38.
Řeholní domy Banská Bystrica
pozemky č. k. 3340 zahrada, 3339 zahrada, 3338 stavební plocha (dům), 5542 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - SPŠ Jozefa Murgaša
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 398 pro obecobec a k. ú. Banská Bystrica
39.
Řeholní dům Nitrianske Pravno
pozemek č. k. 2054/1 stavební plocha (dům, dvůr - dříve čp. 500)
Vlastník: Čs. stát - ONV Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na EL č. 719 pro obecobec a k. ú. Nitrianske Pravno
40.
Řeholní dům Košice
pozemek č. k. 1662/1 stavební plocha (škola)
Vlastník: Čs. stát - ONV Košice IV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 9385 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-jih
pozemek č. k. 1662/2 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Stavoinvesta Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10385 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-jih
Kongregace Uršulinek
41.
Řeholní dům Suchá nad Parnou
čp. 552 (budova) se stavební plochou 1570/3
pozemky č. k. 1570/1 vinice, 1570/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 500 pro obecobec a k. ú. Suchá nad Parnou
čp. 31 (dům, dvůr) se stavební plochou 1569
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 500 pro obecobec a k. ú. Suchá nad Parnou
42.
Řeholní domy Bratislava
čp. 1079 budova se stavební plochou 2839
čp. 1078 budova se stavební plochou 2841
pozemky 2838/1 - díl 1 zahrada, 2838/1 díl 2 ostatní plocha, 2838/2 ostatní plocha, 2838/3 zahrada, 2840 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
43.
Řeholní dům Bratislava
čp. 40 (dům) se stavební plochou č. k. 70
Vlastník: Čs. stát - Národní výbor hl. města SR Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na EL č. 2 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
44.
Řeholní domy Bratislava
čp. 1450 (dům) se stavební plochou č. k. 71
pozemky č. k. 72 stavební plocha, 73 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ÚNZ města Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 288 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
45.
Klášter, řeholní dům, gymnázium Trnava
čp. 231 budova se stavební plochou č. k. 690
pozemek č. k. 686 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Slovenská vysoká škola technická Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4447 pro obecobec a k. ú. Trnava
čp. 442 (dům, dvůr) se stavební plochou 687
čp. 229 (dům, dvůr) se stavební plochou 688
Vlastník: Čs. stát - MNV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4447 pro obecobec a k. ú. Trnava
46.
Řeholní domy Košice
čp. 2752 (budova) se stavební plochou 251/1
pozemek č. k. 251/2
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-sever
čp. 449 (budova) se stavební plochou 575
čp. 554 (budova) se stavební plochou 576
Vlastník: Čs. stát - Bytové hospodářství, s. p. Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 20 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-střed
čp. 447 (budova) se stavební plochou 62
čp. 36 (budova) se stavební plochou 63
pozemek č. k. 65 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Národní výbor města Košic
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-střed
47.
Řeholní domy Modra
pozemky č. k. 23/1 stavební plocha (klášter čp. 11), 23/2
stavební plocha (dívčí škola), 24 zahrada, 25 zahrada, 26 stavební plocha (klášter čp. 11)
Vlastník: Čs. stát - MNV Modra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pezinok na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Modra
48.
Řeholní dům Batizovce
čp. 25 (budova) se stavební plochou 286/1
pozemky č. k. 285 stavební plocha, 287/1 zahrada, 286/2 stavební plocha, 286/3 stavební plocha, 286/4 stavební plocha, 286/5 stavební plocha, 287/2 stavební plocha - zahrada, 287/3 stavební plocha, 287/4 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Ústav sociální péče pro dospělé v Batizovcích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Poprad na LV č. 291 pro obecobec a k. ú. Batizovce
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
49.
Řeholní domy Piešťany
čp. 1134 (dům, dvůr) se stavební plochou 1919/1
čp. 1032 (dům, dvůr) se stavební plochou 1920/3
pozemek č.k. 1920/2 dvůr
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 2434 pro obecobec a k. ú. Piešťany
čp. 1133 (dům) se stavební plochou 1920/6
pozemky č.k. 1919/5 ostatní plocha, 1919/6 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Piešťany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Piešťany
pozemky č. k. 1921/1 zahrada, 1920/5 zast. plocha, 1920/4 zast. plocha, 1921/3 zast. plocha, 1919/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Technické služby města Piešťany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 120 pro obecobec a k. ú. Piešťany
Kongregace dcer Nejsvětějšího Spasitele
50.
Řeholní dům v Bratislavě
pozemky č. k. 9001 - zastavěná plocha a č. k. 9003 - zastavěná plocha (předtím dům č. p. III-806)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Městská správa školských a kulturních zařízení
Zapsané na SG Bratislava na EL č. 32 pro obecobec a k. ú. Bratislava
Kongregace sester dominikánek
51.
Řeholní dům se zahradou v Košicích
čp. 513 dům se stavební plochou 284, č. p. 970 dům se stavební plochou 280/1, pozemky č. k. 285/1 a 280/3 zastavěné plochy
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Školská správa Národního výboru města Košic
Zapsané u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec a k. ú. Košice-město
Společnost Dcer křestanské lásky sv. Vincenta de Paul
52.
Řeholní domy Beluša
čp. 138 (budova) se stavební plochou 4457
čp. 139 (budova) se stavební plochou 1762, 3171 nepl. plocha, 3172 louka, 3173 vodní plocha, 3174 louka
Vlastník: Čs. stát - Restaurace Pov. Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsané u SG Považská Bystrica na LV č. 234 pro obecobec a k. ú. Beluša |
Zákon České národní rady č. 381/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 381/1991 Sb.
Zákon České národní rady o Komoře veterinárních lékařů České republiky
Vyhlášeno 30. 9. 1991, datum účinnosti 1. 10. 1991, částka 73/1991
* ČÁST PRVNÍ - ZŘÍZENÍ A PŮSOBNOST KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - ČLENSTVÍ V KOMOŘE (§ 4 — § 5a)
* ČÁST TŘETÍ - PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ KOMORY (§ 6 — § 6)
* ČÁST ČTVRTÁ - ORGÁNY KOMORY (§ 8 — § 16)
* ČÁST PÁTÁ - DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ (§ 17 — § 18)
* ČÁST ŠESTÁ - § 19 (§ 19 — § 20)
Aktuální znění od 1. 7. 2010 (227/2009 Sb.)
381
ZÁKON
České národní rady
ze dne 11. září 1991
o Komoře veterinárních lékařů České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZŘÍZENÍ A PŮSOBNOST KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ
§ 1
(1)
Zřizuje se Komora veterinárních lékařů České republikyKomora veterinárních lékařů České republiky se sídlem v Brně (dále jen „Komora“).
(2)
Komora je samosprávnou stavovskou organizací sdružující veterinární lékaře.
(3)
Komora je právnickou osobou.
§ 2
(1)
Komora
a)
dbá, aby členové Komory vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy a stavovskými předpisy Komory a informuje členy Komory a hostující veterinární lékaře (§ 5a) o právních předpisech a stavovských předpisech vztahujících se k výkonu činnosti veterinárního lékaře na území České republiky a o uznávání způsobilosti k výkonu povolání veterinárního lékaře na území České republiky,
b)
zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu odborných veterinárních činností,
c)
prosazuje a hájí práva a profesní, sociální a hospodářské zájmy svých členů,
d)
chrání profesní čest svých členů,
e)
vede seznam členů,
f)
vydává osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti stanovených veterinárním zákonem a potvrzení o délce členství v Komoře a popřípadě osvědčení o dalších skutečnostech podle tohoto zákona, veterinárního zákona a podle zákona o uznávání odborné kvalifikace1),
g)
spolupracuje s komorami veterinárních lékařů nebo obdobnými právnickými osobami v členských státech Evropské unie, v jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát Evropské unie“), konzultuje s nimi svá stanoviska, zejména v případě výskytu pochybnosti o pravosti diplomu, osvědčení nebo jiného dokladu, jímž příslušná osoba dokládá splnění podmínky předepsané kvalifikace, a informuje je o zjištěných porušeních právních předpisů v oblasti veterinární péče jejich členy,
h)
dbá, aby občan členského státu Evropské unie, jenž byl uznán způsobilým k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti, si osvojil, případně prohloubil v rozsahu nezbytném pro její řádný výkon na území České republiky, znalost jazyka českého,
i)
prověřuje na vyžádání komory veterinárních lékařů nebo obdobné právnické osoby členského státu Evropské unie informace týkající se členů Komory a hostujících veterinárních lékařů, které by mohly mít dopad na zahájení nebo výkon jejich veterinární léčebné a preventivní činnosti v členském státě Evropské unie, a informuje tento orgán o učiněných zjištěních nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy byly příslušné skutečnosti zjištěny, a zároveň o přijatých opatřeních; Komora je povinna zajistit ochranu předávaných osobních údajůosobních údajů,
j)
vyřizuje podněty a stížnosti svých členů a rozhoduje o nich, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, ve lhůtě 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů.
(2)
Komora je oprávněna
a)
vyjadřovat se k podmínkám požadovaným pro výkon odborných veterinárních činností,
b)
stanovovat podmínky pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti svých členů,
c)
řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s ustanovením odstavce 1 písm. a),
d)
uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
e)
vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,
f)
vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání veterinárních lékařů,
g)
účastnit se provádění specializačních zkoušek,
h)
vydávat stanoviska k odborným problémům poskytování veterinární péče, výzkumu, školství a jiným oborům souvisejícím s veterinární problematikou,
i)
posuzovat a navrhovat opatření v oblasti výchovy a vzdělávání na školách veterinárního zaměření.
§ 3
(1)
Komora spravuje svůj majetek a hospodaří podle ročního rozpočtu.
(2)
Příjmy Komory tvoří členské příspěvky, dotace, pokuty, dary a jiné příjmy.
ČÁST DRUHÁ
ČLENSTVÍ V KOMOŘE
§ 4
(1)
Veterinární lékař, který vykonává na území České republiky veterinární léčebnou a preventivní činnost, musí být členem Komory, s výjimkou hostujícího veterinárního lékaře (§ 5a). Tato povinnost se nevztahuje na veterinárního lékaře, který vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost v oboru působnosti Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra.
(2)
PředstavenstvoPředstavenstvo Komory zapíše do seznamu členů Komory do 2 měsíců ode dne doručení písemné přihlášky žadatele, který
a)
předložil doklad o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti podle veterinárního zákona,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům.
(3)
PředstavenstvoPředstavenstvo Komory současně se zaznamenáním zápisu do seznamu členů Komory přidělí veterinárnímu lékaři, který je podnikatelem podle obchodního zákoníku1c) a který dosud nemá přidělené identifikační číslo osoby, identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob1d).
(4)
PředstavenstvoPředstavenstvo nezapíše do seznamu členů toho, komu bylo čestnou radou uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu členů Komory, a to po dobu stanovenou v rozhodnutí o tomto disciplinárním opatření.
(5)
Veterinární lékař, který nebyl představenstvempředstavenstvem zapsán do seznamu členů Komory, má právo domáhat se ochrany u soudu.
(6)
Komora vede seznam hostujících veterinárních lékařů (§ 5a), kteří oznámili výkon k veterinární léčbě.
§ 5
PředstavenstvoPředstavenstvo vyškrtne ze seznamu členů Komory toho,
a)
kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b)
kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo komu byla způsobilost k právním úkonům omezena,
c)
kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čintrestný čin související s výkonem odborné veterinární činnosti,
d)
komu bylo čestnou radou uloženo disciplinární opatření podle § 17 odst. 1 písm. d),
e)
kdo písemně požádal o ukončení členství v Komoře.
§ 5a
(1)
Veterinární lékař z členského státu Evropské unie, který je státním příslušníkem některého členského státu Evropské unie a na území České republiky hodlá vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost dočasně nebo příležitostně (dále jen „hostující veterinární lékař“), nemusí být členem Komory, je však povinen Komoře předem oznámit výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti na území České republiky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace1).
(2)
Pokud veterinární lékař postupem podle odstavce 1 může ohrozit poskytnutí neodkladné veterinární léčebné nebo preventivní činnosti, je povinen přednostně zahájit výkon této veterinární činnosti a následně, bez zbytečného odkladu, jeho zahájení oznámit Komoře.
(3)
Komora informuje komoru veterinárních lékařů příslušného členského státu Evropské unie, v němž je hostující veterinární lékař usazen, o disciplinárním postihu, pokud ho této osobě uložila.
(4)
Ustanovení o právech a povinnostech členů Komory se na hostujícího veterinárního lékaře vztahují obdobně, s výjimkou § 6 odst. 1 písm. a) a b) a § 6 odst. 2 písm. e) a § 6 odst. 3 písm. b).
ČÁST TŘETÍ
PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ KOMORY
§ 6
(1)
Člen Komory má právo
a)
žádat o udělení osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti,
b)
volit a být volen do orgánů Komory,
c)
využívat služby poskytované Komorou,
d)
zaměstnávat další veterinární lékaře, kteří jsou členy Komory.
(2)
Člen Komory, který je podnikatelem, je povinen
a)
vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy,
b)
vést průkaznou evidenci o výkonu své odborné veterinární činnosti,
c)
vést předepsanou účetní evidenci,
d)
uzavřít pojistnou smlouvu v rozsahu stanoveném Komorou,
e)
řádně platit stanovené příspěvky,
f)
oznámit Komoře každou změnu podmínek, za nichž bylo vydáno osvědčení podle § 2 odst. 2 písm. c).
(3)
Člen Komory, který není podnikatelem, je povinen
a)
vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy,
b)
řádně platit stanovené příspěvky.
ČÁST ČTVRTÁ
ORGÁNY KOMORY
§ 8
(1)
Základními články Komory jsou sdružení veterinárních lékařů v okresech2) (dále jen „okresní sdružení“). Okresní sdružení se mohou slučovat a vytvářet společné orgány.
(2)
Okresní sdružení má tyto orgány
a)
okresní shromáždění,
b)
okresní výbor,
c)
revizní komisi okresního sdružení.
(3)
Komora má tyto orgány
a)
sněm,
b)
představenstvopředstavenstvo,
c)
prezidenta,
d)
revizní komisi,
e)
čestnou radu.
(4)
Funkce v orgánech Komory a okresních sdruženích jsou čestné; za jejich výkon je komorou vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů včetně nákladů na cestovné.
§ 9
(1)
Okresní shromáždění členů Komory je nejvyšším orgánem okresního sdružení.
(2)
Právo účastnit se okresního shromáždění mají všichni členové Komory zapsaní v seznamu vedeném okresním sdružením.
(3)
Okresní výbor svolává okresní shromáždění nejméně jednou za rok; je povinen je svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů okresního sdružení nebo revizní komise okresního sdružení, a to nejpozději do dvou měsíců.
(4)
Okresní shromáždění se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů okresního sdružení. Rozhoduje prostou většinou hlasů.
(5)
Okresní shromáždění
a)
volí a odvolává okresní výbor, jeho předsedu a revizní komisi okresního sdružení; volební období je dvouleté,
b)
rozhoduje o sloučení okresního sdružení s jiným okresním sdružením,
c)
rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí orgánu okresního sdružení.
§ 10
(1)
Okresní výbor je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení.
(2)
Okresní výbor má 5 až 11 členů.
(3)
Okresní výbor
a)
vede seznam členů okresního sdružení,
b)
hospodaří s majetkem svěřeným okresnímu sdružení,
c)
spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy.
§ 11
(1)
Revizní komise okresního sdružení má 3 až 5 členů. Volí ze svých členů předsedu, který řídí její činnost.
(2)
Revizní komise okresního sdružení
a)
kontroluje činnost okresního sdružení,
b)
pozastavuje rozhodnutí okresního výboru, je-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, řády a ostatními předpisy Komory. Pozastavené rozhodnutí předloží okresnímu shromáždění.
(3)
Předseda revizní komise okresního sdružení podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení.
§ 12
(1)
Nejvyšším orgánem Komory je sněm.
(2)
Právo účastnit se jednání sněmu mají všichni veterinární lékaři zapsaní v seznamu členů Komory.
(3)
Člen Komory může písemně pověřit jiného člena Komory, aby ho na sněmu zastupoval, tlumočil jeho názory a stanoviska a jeho jménem hlasoval. Zastoupený člen Komory se považuje za přítomného na sněmu.
(4)
Sněm zejména
a)
volí a odvolává tajným hlasováním z řad členů Komory členy představenstvapředstavenstva, revizní komise a čestné rady; volební období je dvouleté,
b)
schvaluje organizační řád, volební řád, jednací řád, disciplinární řád a další stavovské předpisy,
c)
schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
d)
zřizuje sociální fond, případně jiné fondy a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
e)
projednává a schvaluje zprávy o činnosti orgánů Komory,
f)
může změnit nebo zrušit rozhodnutí představenstvapředstavenstva,
g)
stanoví výši registračního poplatku a členských příspěvků a jejich rozdělování,
h)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory.
§ 13
(1)
PředstavenstvoPředstavenstvo je nejvyšším řídícím a výkonným orgánem Komory.
(2)
PředstavenstvoPředstavenstvo má 16 až 21 členů. Připravuje a svolává sněm Komory, provádí jeho usnesení a řeší všechny záležitosti Komory, jejichž řešení není vyhrazeno sněmu.
(3)
PředstavenstvoPředstavenstvo Komory
a)
přijímá členy Komory, vede jejich seznam a informuje o zániku členství příslušný okresní výbor,
b)
vydává svým členům osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti,
c)
vede evidenci vydaných osvědčení,
d)
hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
e)
hospodaří se sociálním fondem Komory, popřípadě s jinými fondy Komory,
f)
pravidelně informuje své členy o činnosti orgánů Komory mezi zasedáními sněmu,
g)
schvaluje členy Komory do zkušebních a specializačních komisí,
h)
svolává sněm Komory nejméně jednou za rok; svolá sněm vždy, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů Komory nebo požádá-li o to revizní komise, a to do dvou měsíců.
(4)
PředstavenstvoPředstavenstvo volí a odvolává tajným hlasováním prezidenta a viceprezidenta Komory.
(5)
PředstavenstvoPředstavenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za rok.
§ 14
(1)
Prezident Komory zastupuje Komoru navenek.
(2)
Prezident Komory svolává a řídí jednání představenstvapředstavenstva Komory.
(3)
Prezidenta Komory zastupuje viceprezident.
§ 15
(1)
Revizní komise má nejméně 7 členů a volí tajným hlasováním ze svých členů předsedu revizní komise, který řídí její činnost.
(2)
Předseda revizní komise má právo účastnit se zasedání představenstvapředstavenstva. Podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení.
(3)
Revizní komise
a)
kontroluje plnění usnesení sněmu, činnost představenstvapředstavenstva a hospodaření Komory,
b)
provádí kontrolu dodržování povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy a stavovskými předpisy Komory,
c)
má právo pozastavit rozhodnutí orgánů Komory, pokud jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a se schválenými stavovskými předpisy Komory až do rozhodnutí sněmu.
(4)
Při provádění kontrolní činnosti musí být členům revizní komise umožněn přístup ke všem dokladům Komory. Členové Komory jsou povinni předkládat na požádání členům revizní komise doklady podle § 6 odst. 2 a podávat k nim požadovaná vysvětlení.
§ 16
(1)
Čestná rada má nejméně 9 členů. Funkce člena čestné rady je neslučitelná s funkcí člena jiného orgánu Komory.
(2)
Členové čestné rady volí ze svého středu předsedu a místopředsedu tajným hlasováním.
(3)
Předseda čestné rady organizuje a řídí činnost čestné rady.
(4)
Čestná rada projednává porušení povinností členy Komory, stížnosti členů a uděluje disciplinární opatření.
ČÁST PÁTÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ
§ 17
(1)
Při závažném nebo opětovném porušení povinností může čestná rada uložit členu Komory některé z těchto disciplinárních opatření:
a)
písemné napomenutí,
b)
pokutu do výše 30 000 Kčs,
c)
podmíněné vyškrtnutí ze seznamu členů Komory,
d)
vyškrtnutí ze seznamu členů Komory až na dobu pěti let.
(2)
O uložení disciplinárního opatření rozhoduje čestná rada Komory v disciplinárním řízení zahájeném na návrh předsedy revizní komise nebo předsedy revizní komise okresního sdružení.
(3)
Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se předseda revizní komise nebo předseda revizní komise okresního sdružení o disciplinárním provinění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(4)
Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(5)
Doručené rozhodnutí, kterým se disciplinární řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, s výjimkou uvedenou v odstavci 6.
(6)
Byla-li jako disciplinární opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto disciplinární opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.
§ 18
(1)
Proti rozhodnutí čestné rady Komory o uložení disciplinárního opatření podle § 17 odst. 1 písm. b), c) a d) lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(2)
Odvolání se považuje za podané včas, pokud bylo předáno alespoň poslední den lhůty uvedené v odstavci 1 k doručení vlastníkovi poštovní licence. Odvolání má odkladný účinek.
(3)
O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený představenstvempředstavenstvem Komory z členů představenstvapředstavenstva (dále jen „odvolací senát Komory“).
(4)
Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, vrátí jej čestné radě Komory k dalšímu řízení a rozhodnutí; senát čestné rady Komory je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu Komory.
ČÁST ŠESTÁ
§ 19
Působnost Ministerstva zemědělství
Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu zemědělství veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Má-li ministr zemědělství za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu s ústavním nebo jiným zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho zrušení soudem.
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Směrnice Rady 78/1026/EHS ze dne 18. prosince 1978, která se týká vzájemného uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o předepsané kvalifikaci ve veterinárním lékařství, včetně opatření k usnadnění účinného výkonu práva zřizování a svobody poskytování služeb.
Směrnice Rady 78/1027/EHS ze dne 18. prosince 1978, která se týká koordinace ustanovení právních a správních předpisů vzhledem k činnosti veterinárních lékařů.
1b)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1c)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
1d)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
2)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. |
Zákon České národní rady č. 388/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 388/1991 Sb.
Zákon České národní rady o Státním fondu životního prostředí České republiky
Vyhlášeno 4. 10. 1991, datum účinnosti 4. 10. 1991, částka 74/1991
* § 1 - (1) Zřizuje se Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“).
* § 2 - (1) Příjmy Fondu tvoří zejména
* § 2a - Rozpočet Fondu
* § 3 - (1) Prostředky Fondu lze použít na
* § 4 - (1) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
* § 4a - (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona10), a to v rozsahu
* § 5 - Zůstatek finančních prostředků Fondu koncem kalendářního roku nepropadá.
* § 5a - (1) Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
* § 6 - Státní fond vodního hospodářství8) a Fond ochrany ovzduší9) se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona součástí Fondu.
* § 7 - Zrušuje se § 4 písm. a) zákona ČNR č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, ve znění zákona ČNR č. 175/1982 Sb.
* § 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a § 7 nabývají účinnosti dnem 1. 1. 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (481/2024 Sb.)
388
ZÁKON
České národní rady
ze dne 10. září 1991
o Státním fondu životního prostředí České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizuje se Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“).
(2)
Fond je jinou státní organizací.1) Rozsah činnosti Fondu stanoví statut.
(3)
Správcem Fondu je ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).
(4)
V čele Fondu je ředitel; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu.
(5)
O poskytování prostředků z Fondu rozhoduje ministr životního prostředí (dále jen „ministr“).
(6)
Zřizuje se Rada Fondu, kterou jmenuje ministr jako svůj poradní orgán.
(7)
Činnost Rady Fondu se řídí jednacím řádem, který schvaluje ministr.
(8)
Rada Fondu posuzuje zejména
a)
zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu,
b)
roční rozpočty příjmů a výdajů Fondu,
c)
navržená opatření a jejich zabezpečení prostředky Fondu.
(9)
Rada Fondu posuzuje dále návrhy na poskytnutí prostředků z Fondu a doporučuje ministrovi výši čerpání pro jednotlivé konkrétní případy, přičemž vychází ze zásad ochrany životního prostředí České republiky.
(10)
Rada Fondu schvaluje účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni.
(11)
Ministerstvo rozhodnutí ministra o použití prostředků Fondu zveřejňuje.
(12)
Ve věcech správy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění spadajících do působnosti Fondu je Fond podřízen ministerstvu.
§ 2
(1)
Příjmy Fondu tvoří zejména
a)
poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,2)
b)
poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší,3)
c)
poplatky podle zákona o odpadech,4)
d)
odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši stanovené zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu,
e)
poplatky za skutečný odběr podzemních vod6) ve výši 50 % jejich celkového objemu,
f)
úhrady odváděné do státního rozpočtu za vydobyté nerosty,
g)
pokuty uložené orgány správce Fondu a Českou inspekcí životního prostředí7) za porušení předpisů a opatření k ochraně životního prostředí,
h)
peněžní příjmy z postihu žadatelů za neoprávněné použití nebo zadržení prostředků Fondu,
i)
dotace ze státního rozpočtu,
j)
podíly na výnosu daní,
k)
úvěry od právnických osob,
l)
příspěvky od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob,
m)
další příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy v jednotlivých úsecích životního prostředí.
(2)
Pro finanční hospodaření Fondu se zřizuje samostatný bankovní účet.
(3)
Z pokut uvedených v odstavci 1 písm. g) připadá 50 % do rozpočtu obceobce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů; to neplatí pro pokuty uložené v blokovém řízení7a). ObecObec zajistí účelové využití tohoto příjmu k ochraně životního prostředí.
§ 2a
Rozpočet Fondu
Fond sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu nejméně v rozsahu celkových příjmů a celkových výdajů a předkládá jej vládě vždy do 30. září. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.7b) V rámci této částky v něm stanoví též částku, kterou se bude podílet na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
§ 3
(1)
Prostředky Fondu lze použít na
a)
podporu investičních a neinvestičních akcí právnických osob, fyzických osob a organizačních složek státu souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí,
b)
podporupodporu programu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědeckotechnického rozvoje v oblasti životního prostředí,
c)
podporupodporu činností souvisejících s ekologickými funkcemi vodních toků a vodních ploch,
d)
podporupodporu monitorování složek životního prostředí a ekologických procesů,
e)
úhradu splátek a úroků za půjčky poskytnuté Fondu,
f)
podporupodporu výchovných akcí a rozšiřování informací o životním prostředí,
g)
úhradu nákladů spojených s činností Fondu schválených v rámci rozpočtu Fondu.
(2)
Podporou se pro účely tohoto zákona rozumí dotace, subvence, půjčky, záruky, převzetí závazku a další pomoc právnickým osobám, fyzickým osobám a organizačním složkám státu.
§ 4
(1)
Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
(2)
Prostředky z Fondu se poskytují žadatelům za podmínek stanovených statutem a směrnicí. Základním principem je objektivní posouzení žádosti z hlediska ekologické a ekonomické výhodnosti a celospolečenských zájmů.
(3)
Žadatel předkládá žádost o podporu Fondu. Není-li výzvou k předkládání žádostí o poskytnutí podpory stanoveno jinak, je součástí žádosti o podporu odborný posudek, který doplní Fond vlastním stanoviskem. Žádost o podporu posuzuje Rada Fondu.
(4)
Poskytnuté prostředky z Fondu musí být vráceny zpět do Fondu, jestliže nebyly použity v souladu s podmínkami určenými podle odstavce 2 nebo jestliže účel pro poskytnutí prostředků odpadl.
(5)
Pro vydání rozhodnutí, kterým je žádost podle odstavce 3 zcela zamítnuta, nebo kterým je žádosti zčásti vyhověno a ve zbytku je zamítnuta, se přiměřeně použijí ustanovení právního předpisu upravujícího poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu.
(6)
Informační systém Fondu (dále jen „Informační systém“) je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Fond. Informační systém se využívá pro zabezpečení činností a procesů souvisejících zejména
a)
se schvalováním a kontrolou správnosti plateb podpory,
b)
s prováděním plateb podpory,
c)
se zaúčtováním plateb podpory,
d)
s doručením žádosti o podporu a
e)
s doručením rozhodnutí ministra v řízení o poskytnutí podpory, žádostí o platbu, změnových hlášení, předběžných výsledků administrativních kontrol, informací a dalších dokumentů v administraci podpory.
(7)
Žádost o podporu a další podání učiněné prostřednictvím Informačního systému nevyžaduje podepsání elektronickým podpisem.
(8)
Fond doručuje písemnost elektronicky. Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle jiného právního předpisu11); v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému, přičemž v těchto případech pro doručování platí odstavec 9.
(9)
Dokument podle odstavce 6 písm. e) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do Informačního systému přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k dokumentu.
(10)
Nepřihlásí-li se do Informačního systému žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do Informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
§ 4a
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona10), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení či název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
d)
výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,
f)
datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků,
g)
informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.
§ 5
Zůstatek finančních prostředků Fondu koncem kalendářního roku nepropadá.
§ 5a
(1)
Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2)
Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje ředitel.
(3)
Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.
§ 6
Státní fond vodního hospodářství8) a Fond ochrany ovzduší9) se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona součástí Fondu.
§ 7
Zrušuje se § 4 písm. a) zákona ČNR č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, ve znění zákona ČNR č. 175/1982 Sb.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a § 7 nabývají účinnosti dnem 1. 1. 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 62 písm. b) zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
3)
§ 17 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami.
4)
Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech.
6)
§ 88 zákona č. 254/2001 Sb.
7)
Např. zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Zákon ČNR č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství.
7a)
§ 84 až 86 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
7b)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
8)
Statut státního fondu vodního hospodářství (částka 13/1967 Ú. v. poř. č. 32).
9)
Směrnice ze dne 21. 11. 1977 o hospodaření s účelovými prostředky ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR určenými k ochraně ovzduší (částka 22/1977 Věstníku MLVH ČSR).
10)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
11)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 78/1991
* PRVÁ ČASŤ - SLUŽOBNÝ POMER (§ 1 — § 147)
* DRUHÁ ČASŤ - SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU VÄZENSKEJ A JUSTIČNEJ STRÁŽE SLOVENSKEJ REPUBLIKY (§ 147a — § 147b)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 148 — § 160)
Aktuální znění od 1. 11. 1992 (490/1992 Sb.)
410
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. septembra 1991
o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
SLUŽOBNÝ POMER
Úvodné ustanovenia
§ 1
Tento zákon upravuje služobný pomer, najmä práva a povinnosti z neho vyplývajúce, ako aj základné otázky hmotného zabezpečenia príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky (ďalej len „policajti“).
§ 2
(1)
V mene Policajného zboru Slovenskej republiky1) (ďalej len „policajný zbor“) koná a rozhoduje vo veciach služobného pomeru minister vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) a v rozsahu ním ustanovenom ďalšie orgány (ďalej len „služobné orgány“).
(2)
Policajti sú v služobnom pomere k policajnému zboru.
(3)
Služobné orgány sú v rozsahu svojej právomoci oprávnené ukladať podriadeným policajtom služobné úlohy, riadiť ich činnosť a vydávať im na tento účel rozkazy, nariadenia a pokyny.
PRVÁ HLAVA
VZNIK A ZMENA SLUŽOBNÉHO POMERU
Podmienky prijatia a prijímacie konanie
§ 3
(1)
Do služobného pomeru môže byť prijatý občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky starší ako 18 rokov, ktorý o prijatie písomne požiada a
a)
je bezúhonný,
b)
má požadované vzdelanie,
c)
je telesne a duševne spôsobilý na výkon služby a
d)
vykonal základnú alebo náhradnú vojenskú službu, pokiaľ podlieha brannej povinnosti.
(2)
Služobné orgány sú povinné oboznámiť občana, ktorý sa uchádza o prijatie do služobného pomeru, so základnými povinnosťami a právami vyplývajúcimi zo služobného pomeru, najmä s podmienkami služby a s hmotným zabezpečením.
(3)
Občan, ktorý sa uchádza o prijatie do služobného pomeru, musí byť o výsledku prijímacieho konania vyrozumený v ustanovenej lehote.
§ 4
(1)
Občan je prijímaný do služobného pomeru na základe rozhodnutia služobného orgánu. Výrok rozhodnutia o prijatí musí obsahovať
a)
deň prijatia do služobného pomeru,
b)
funkciu, do ktorej je ustanovený, a miesto služobného pôsobiska,
c)
hodnosť, do ktorej je vymenovaný,
d)
výšku funkčného platu, prípadne príplatkov,
e)
dĺžku skúšobnej doby, ak bola určená,
f)
dĺžku služobného pomeru, ak je občan prijímaný výnimočne do služobného pomeru na dobu určitú.
(2)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti prijímacieho konania.
§ 5
Vznik služobného pomeru
(1)
Služobný pomer vzniká dňom určeným v rozhodnutí o prijatí občana do služobného pomeru, ak nastúpi službu v tento deň.
(2)
Ak občan nemôže nastúpiť službu preto, že deň prijatia pripadol na deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo sviatok, považuje sa podmienka nástupu služby v určený deň za splnenú, ak občan nastúpi službu v najbližší nasledujúci deň služby.
(3)
Služobný pomer nevznikne, ak občan odmietol zložiť služobnú prísahu.
(4)
Policajtovi sa po dobu trvania služobného pomeru prerušuje členstvo a činnosť v politických stranách a v politických hnutiach.2)
§ 6
Služobná prísaha
(1)
Policajt pri vzniku služobného pomeru skladá služobnú prísahu.
(2)
Služobná prísaha znie:
„Slávnostne vyhlasujem, že budem čestným, statočným a disciplinovaným príslušníkom Policajného zboru Slovenskej republiky. Svoje sily a schopnosti vynaložím na to, aby som chránil práva občanov, ich bezpečnosť a verejný poriadok, a to i s nasadením vlastného života. Pri plnení svojich povinností sa budem vždy spravovať ústavou a zákonmi.
Tak prisahám!“
§ 7
Skúšobná doba
(1)
Pri vzniku služobného pomeru môže byť určená skúšobná doba, a to najdlhšie na dvanásť mesiacov.
(2)
V skúšobnej dobe nesmie byť policajt zaradený do samostatného výkonu služby bezpečnostnej povahy.
(3)
Určenú skúšobnú dobu možno so súhlasom policajta skrátiť, ak dosahuje policajt v priebehu skúšobnej doby veľmi dobré výsledky vo výkone služby.
(4)
Doba, po ktorú bol policajt uznaný dočasne neschopným služby pre chorobu alebo úraz, sa do skúšobnej doby započítava v rozsahu najviac 10 dní.
§ 8
Služobná rovnošata
(1)
Policajt vykonáva službu spravidla v služobnej rovnošate.
(2)
Na služobných rovnošatách a ich súčastiach nosia policajti štátny znak Slovenskej republiky.
(3)
Podrobnosti o služobnej rovnošate ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 9
Hodnosti
(1)
V policajnom zbore sa používajú dva druhy hodností policajtov, ktoré sú si vzájomne rovnocenné.
(2)
Ustanovujú sa tieto druhy hodností policajtov:
| I. druh hodnosti| II. druh hodnosti
---|---|---
a)| 1\\. skupina hodností:
| rotný| seržant asistent
| strážmajster| mladší seržant
| nadstrážmajster| seržant
| podpráporčík| starší seržant
| práporčík| štábny seržant
| nadpráporčík| vrchný seržant
b)| 2\\. skupina hodností:
| podporučík| mladší inšpektor
| poručík| inšpektor
| nadporučík| starší inšpektor
| kapitán| vrchný inšpektor
| major| komisár
| podplukovník| štábny komisár
| plukovník| vrchný komisár
c)| 3\\. skupina hodností:
| generál| generál.
Vymenovanie a povyšovanie do hodností
§ 10
Pri prijatí do služobného pomeru je policajt vymenovaný do hodnosti rotného alebo seržanta asistenta; ak má úplné stredné, úplné stredné odborné alebo vyššie odborné vzdelanie (ďalej len „úplné stredné vzdelanie“), je vymenovaný do hodnosti strážmajstra alebo mladšieho seržanta, a ak má vysokoškolské vzdelanie, je vymenovaný do hodnosti podporučíka alebo mladšieho inšpektora.
§ 11
(1)
Policajt má nárok na povýšenie do vyššej hodnosti, ak spĺňa tieto podmienky:
a)
je ustanovený na funkcii, pre ktorú je určená vyššia hodnosť, než ktorú skutočne má, a dosahuje dobré výsledky vo výkone služby,
b)
od jeho posledného povýšenia uplynula ustanovená doba výsluhy rokov v hodnosti a
c)
spĺňa kvalifikačný predpoklad vzdelania ustanovený pre hodnosť.
(2)
Policajt v 1. skupine hodností má nárok na
a)
povýšenie do vyššej hodnosti v 1. skupine hodností, ak dosiahol úplné stredné vzdelanie,
b)
povýšenie do hodnosti podporučíka alebo mladšieho inšpektora, ak spĺňa kvalifikačné predpoklady pre túto hodnosť a po dobu dvoch rokov úspešne vykonával funkciu, pre ktorú je ustanovená hodnosť v 2. skupine hodností,
c)
povýšenie do hodnosti poručíka alebo inšpektora, ak dosiahol vysokoškolské vzdelanie.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom
a)
kvalifikačné predpoklady pre hodnosť a dobu výsluhy rokov v hodnosti,
b)
podmienky, za ktorých občan, ktorý dosiahol vysokoškolské vzdelanie, môže byť vymenovaný pri prijatí do služobného pomeru do hodnosti poručíka alebo inšpektora alebo do hodnosti vyššej,
c)
podmienky pre vymenovanie do hodnosti pri prijatí občana do služobného pomeru, ktorý už bol v služobnom pomere.
§ 12
Do hodností v 1. a 2. skupine hodností vymenúvajú a povyšujú policajtov príslušné služobné orgány. Do hodností v 3. skupine hodností vymenúva prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky na návrh vlády Slovenskej republiky.
§ 13
Prepožičanie hodnosti
(1)
Policajtovi možno prepožičať vyššiu hodnosť, než ktorú skutočne má, na dobu, po ktorú to vyžaduje funkcia alebo služobné úlohy, ktorými je poverený. Prepožičanie hodnosti však nezakladá nárok na úpravu služobného príjmu.
(2)
Hodnosť prepožičiavajú orgány uvedené v § 12.
§ 14
Služobné hodnotenie
(1)
Služobné hodnotenie je základným podkladom pre rozhodovanie vo veciach služobného pomeru policajtov. So služobným hodnotením musí byť policajt oboznámený.
(2)
Služobné hodnotenie spočíva v posúdení plnenia služobných povinností a spôsobilosti policajta na ďalší výkon funkcie alebo služby.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o služobnom hodnotení.
§ 15
Ustanovovanie do funkcií
(1)
Služobný orgán ustanovuje policajta do voľných funkcií v súlade s potrebami policajného zboru, podľa dosiahnutej kvalifikácie a záveru služobného hodnotenia a so zreteľom na zdravotný stav policajta.
(2)
Minister môže ustanoviť, ktoré funkcie v policajnom zbore sa obsadzujú na základe konkurzu, a podrobnosti o konkurznom konaní.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom kvalifikačné predpoklady pre funkciu.
Prevedenie na inú funkciu
§ 16
(1)
Policajt musí byť prevedený na inú funkciu v policajnom zbore,
a)
ak došlo v dôsledku organizačných zmien k zrušeniu jeho doterajšej funkcie,
b)
ak podľa rozhodnutia lekárskej komisie stratil dlhodobo zo zdravotných dôvodov spôsobilosť vykonávať doterajšiu funkciu,
c)
ak nie je podľa záveru služobného hodnotenia spôsobilý vykonávať doterajšiu funkciu,
d)
ak v dôsledku právoplatne uloženého trestu zákazu činnosti nemôže vykonávať doterajšiu funkciu, alebo
e)
ak ukončil štúdium na škole policajného zboru3) a bol zaradený na funkcii poslucháč.
(2)
Policajt môže byť prevedený na inú funkciu v policajnom zbore,
a)
ak bolo rozhodnuté o jeho prepustení zo služobného pomeru z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. e) alebo f) a jeho ponechanie v doterajšej funkcii do skončenia služobného pomeru nie je možné,
b)
ak vykazuje bez viny služobných orgánov sústavne neuspokojivé výsledky vo výkone služby, a ak bol na ne v posledných dvanástich mesiacoch najmenej dvakrát písomne upozornený nadriadeným služobným orgánom, a nedostatky v primeranej dobe neodstránil,
c)
ak nespĺňa kvalifikačný predpoklad vzdelania ustanovený pre vykonávanú funkciu.
(3)
Prevedenie na inú funkciu sa vykoná odvolaním policajta z doterajšej funkcie a jeho ustanovením do inej funkcie, a to aj v inom mieste služobného pôsobiska v tom istom druhu služby, a ak to nie je možné, v inom druhu služby. Z doterajšej funkcie sa policajt tiež odvolá, ak má byť ustanovený do vyššej funkcie. Pri ustanovovaní do inej funkcie sa postupuje podľa § 15 ods. 1.
§ 17
Policajtovi, ktorý bol prevedený na inú funkciu podľa § 16 ods. 1 písm. a) a b), patrí doterajší funkčný plat ešte po dobu šesť mesiacov, ak je to pre neho výhodnejšie.
§ 18
Premiestnenie
(1)
Policajt môže byť premiestnený na výkon funkcie rovnakej alebo vyššej úrovne len v tom istom mieste služobného pôsobiska na nevyhnutne potrebný čas, najdlhšie však na jeden rok, ak to vyžaduje dôležitý záujem služby.
(2)
Do funkcie zastávanej policajtom pred jeho premiestnením podľa odseku 1 nemožno počas premiestnenia ustanoviť iného policajta.
§ 19
Preloženie
(1)
Policajt môže byť preložený na výkon funkcie rovnakej alebo vyššej úrovne do iného miesta služobného pôsobiska na nevyhnutne potrebný čas, najdlhšie však na jeden rok, ak to vyžaduje dôležitý záujem služby; opätovne môže byť preložený až po uplynutí dvoch rokov od skončenia predchádzajúceho preloženia. Pokiaľ s tým policajt súhlasí, môže byť preložený do iného miesta služobného pôsobiska aj na dlhšiu dobu, prípadne opätovne preložený aj pred uplynutím doby dvoch rokov od skončenia predchádzajúceho preloženia.
(2)
Do funkcie zastávanej policajtom pred jeho preložením podľa odseku 1 nemožno počas preloženia ustanoviť iného policajta.
§ 20
Zmeny v služobnom pomere na základe dohody
(1)
Zmeny v služobnom pomere možno vykonať tiež na základe dohody policajta a služobného orgánu.
(2)
Policajta možno previesť na inú funkciu, trvale premiestniť alebo trvale preložiť, ak o to požiada.
(3)
Na zmeny uvedené v odsekoch 1 a 2 v služobnom pomere sa nevzťahuje ustanovenie § 17.
§ 21
Služobná cesta a stáž
(1)
Policajt môže byť vyslaný na čas nevyhnutne potrebný na služobnú cestu.
(2)
Policajt môže byť na získanie potrebných skúseností vyslaný na stáž. Bez jeho súhlasu môže byť doba vyslania na stáž najviac šesť mesiacov.
§ 22
Zastupovanie vo funkcii
(1)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, možno policajta na nevyhnutne potrebný čas poveriť zastupovaním iného policajta ustanoveného vo funkcii rovnakej alebo vyššej úrovne.
(2)
Ak je to pre policajta výhodnejšie, patrí mu v prípadoch uvedených v odseku 1 funkčný plat v rovnakej výške, v akej by mu patril, keby bol ustanovený do príslušnej funkcie, a to odo dňa zastupovania.
(3)
Policajtovi, ktorý zastupuje iného policajta v plnom rozsahu činnosti po dobu dlhšiu ako 4 týždne a zastupovanie nie je súčasťou jeho povinností vyplývajúcich zo služobného pomeru, patrí od prvého dňa zastupovania príplatok za zastupovanie vo výške určenej služobným orgánom v rámci rozpätia príplatku za vedenie ustanoveného pre zastupovaného policajta. Ak prislúcha policajtovi v riadiacej funkcii príplatok za zastupovanie podľa predchádzajúcej vety a aj jeho príplatok za vedenie, vypláca sa mu len vyšší z týchto príplatkov.
(4)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o zastupovaní vo funkcii.
Zaradenie do zálohy
§ 23
(1)
Policajti, ktorí nemôžu dočasne vykonávať doterajšiu a ani inú funkciu z dôvodov uvedených v § 24 až 27, môžu byť zaradení do
a)
činnej zálohy,
b)
zálohy pre policajtov študujúcich na školách,
c)
zálohy pre prechodne nezaradených policajtov,
d)
neplacenej zálohy.
(2)
O zaradení policajtov do záloh uvedených v odseku 1 písm. a) až c) a o ich vyňatí z týchto záloh rozhoduje minister.
(3)
O zaradení policajtov do zálohy uvedenej v odseku 1 písm. d) a o ich vyňatí z tejto zálohy rozhodujú služobné orgány.
§ 24
(1)
Do činnej zálohy sa zaraďujú policajti, ktorí boli so svojím súhlasom
a)
z dôvodu všeobecného záujmu po dohode s civilnou organizáciou pridelení k tejto organizácii,
b)
z dôležitých záujmov služby vyslaní na plnenie služobných úloh v civilnej organizácii, ozbrojených silách, ozbrojených bezpečnostných zboroch a bezpečnostných službách,
c)
pridelení (vyslaní) na výkon služby v zahraničí,
d)
dlhodobo uvoľnení na plnenie úloh v odborových orgánoch (§ 145).
(2)
Po skončení zaradenia v činnej zálohe sa policajti ustanovia do funkcií podľa § 15.
§ 25
Do zálohy pre policajtov študujúcich na školách môžu byť zaradení policajti vyslaní na denné štúdium dlhšie než dvanásť mesiacov.
§ 26
Do zálohy pre prechodne nezaradených policajtov môžu byť zaradení policajti, ktorých z dôvodov uvedených v § 16 ods. 1 písm. a) a b) nemožno previesť na inú funkciu v policajnom zbore.
§ 27
(1)
Do neplatenej zálohy sa zaradia policajti, ktorí
a)
nemôžu pre prekážky z dôvodu všeobecného záujmu vykonávať službu (§ 57 ods. 1) a bolo im udelené služobné voľno bez nároku na služobný príjem, alebo
b)
nevykonávajú službu v dôsledku služobného voľna, ktoré im bolo poskytnuté podľa § 58.
(2)
Do neplatenej zálohy podľa odseku 1 sa zaraďujú policajti, ktorým bolo udelené služobné voľno bez nároku na služobný príjem na dobu dlhšiu ako dva mesiace, a policajtky, ktorým bola udelená ďalšia materská dovolenka.
§ 28
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o zaraďovaní do zálohy.
§ 29
Pozbavenie výkonu služby
(1)
Ak sa policajt stane dôvodne podozrivým, že porušil služobnú povinnosť zvlášť hrubým spôsobom, alebo sa dopustil trestného činutrestného činu a ďalšie ponechanie vo výkone služby by ohrozovalo dôležitý záujem služby alebo priebeh prešetrovania činu, môže byť rozhodnutím služobného orgánu dočasne pozbavený výkonu služby.
(2)
Výkonu služby možno policajta pozbaviť len na dobu nevyhnutne potrebnú na objasnenie jeho konania, najdlhšie však na dobu šesť meisacov; túto dobu môže výnimočne predĺžiť minister, najviac však o ďalšie tri mesiace. V prípade, že je proti policajtovi vedené trestné stíhanie, možno ho pozbaviť výkonu služby až do právoplatného skončenia trestného stíhania. Do doby pozbavenia výkonu služby sa nezapočítava doba výkonu väzby.
(3)
Policajtovi, ktorý bol pozbavený výkonu služby, patrí odo dňa pozbavenia 50 % služobného príjmu, najmenej však vždy vo výške minimálnej mzdy ustanovenej osobitnými predpismi. Táto časť služobného príjmu sa zvyšuje o 10 % služobného príjmu na každú vyživovanú osobu, najviac však do výšky 80 % služobného príjmu.
(4)
Ak sa pozbavenie výkonu služby skončí, doplatí sa policajtovi rozdiel, o ktorý bol jeho služobný príjem skrátený; to neplatí, ak bolo konanie, pre ktoré bol policajt pozbavený výkonu služby, úmyselným trestným činom, za ktorý bol právoplatne odsúdený, alebo ak bol pre konanie, pre ktoré bol pozbavený výkonu služby, prepustený zo služobného pomeru.
DRUHÁ HLAVA
SLUŽOBNÁ DISCIPLÍNA A DISCIPLINÁRNA PRÁVOMOC
§ 30
Služobná disciplína
Služobná disciplína policajtov spočíva v dôslednom plnení služobných povinností ustanovených zákonmi, ďalšími všeobecne záväznými právnymi predpismi, rozkazmi, nariadeniami a pokynmi nadriadených.
§ 31
Základné povinnosti policajta
(1)
Policajt je povinný:
a)
plniť úlohy, ktoré sú mu uložené zákonmi a ďalšími všeobecne záväznými právnymi predpismi, ako aj úlohy uložené rozkazmi, nariadeniami a pokynmi nadriadených, pokiaľ bol s nimi riadne oboznámený,
b)
vykonávať riadne službu,
c)
ohlásiť svojmu nadriadenému závady a nedostatky, ktoré ohrozujú alebo sťažujú výkon služby, a hroziacu škodu,
d)
zakročiť, ak hrozí škoda a na jej odvrátenie je potrebný neodkladný zákrok; nemusí tak urobiť, ak mu v tom bránia iné dôležitejšie služobné úlohy alebo ak by tým vystavil vážnemu ohrozeniu iné osoby,
e)
pri výkone služby dodržiavať pravidlá služobnej zdvorilosti.
(2)
Ak sa policajt domnieva, že rozkaz, nariadenie alebo pokyn jeho nadriadeného je v rozpore s právnym predpisom, je povinný na to nadriadeného upozorniť; ak trvá nadriadený na splnení rozkazu, nariadenia alebo pokynu, je ho policajt povinný splniť. Policajt je povinný odoprieť splnenie rozkazu, nariadenia alebo pokynu nadriadeného, ak by jeho splnením spáchal trestný čintrestný čin; túto skutočnosť ohlási bez zbytočného odkladu vyššiemu nadriadenému.
§ 32
Základné povinnosti nadriadeného
Nadriadený je povinný:
a)
organizovať, riadiť a kontrolovať výkon služby,
b)
zabezpečovať, aby policajti boli na výkon služby náležite vycvičení a vyškolení,
c)
oceňovať príkladné plnenie služobných povinností a vyvodzovať dôsledky z porušovania služobných povinností.
§ 33
Disciplinárna právomoc
Služobné orgány môžu podriadeným policajtom v rozsahu svojej právomoci udeľovať odmeny a ukladať disciplinárne tresty.
§ 34
Odmeny
(1)
Odmenami sú:
a)
písomná pochvala,
b)
peňažný alebo iný dar,
c)
mimoriadne povýšenie do vyššej hodnosti.
(2)
Odmena musí byť úmerná záslužnému činu alebo príkladnému plneniu služobných povinností, za ktoré sa udeľuje.
(3)
Do vyššej hodnosti podľa odseku 1 písm. c) môže minister povýšiť in memoriam tiež policajta, ktorý zahynul pri plnení služobných povinností.
§ 35
Disciplinárny priestupok
(1)
Disciplinárnym priestupkom je zavinené porušenie základných povinností policajta, pokiaľ nie je trestným činom alebo priestupkom.
(2)
Ako disciplinárny priestupok sa prejedná aj konanie policajta, ktoré má znaky priestupku (ďalej len „priestupok“),4) a vybaví tiež konanie, ktoré má znaky trestného činutrestného činu, pokiaľ to ustanovuje osobitný zákon.5)
§ 36
Disciplinárne tresty
Disciplinárnymi trestami sú:
a)
písomné pokarhanie,
b)
zníženie funkčného platu až o 15 % na dobu najviac troch mesiacov,
c)
zníženie hodnosti o jeden stupeň na dobu jedného roka,
d)
zákaz činnosti,
e)
prepadnutie veci.
Ukladanie disciplinárnych trestov
§ 37
(1)
Ak postačí na nápravu policajta a na obnovenie služobnej disciplíny za menej závažné konanie, ktoré má znaky disciplinárneho priestupku alebo priestupku, výčitka, disciplinárny trest sa neuloží.
(2)
Za disciplinárny priestupok možno policajtovi uložiť len jeden z disciplinárnych trestov uvedených v § 36 písm. a) až c).
(3)
Disciplinárny trest zníženia hodnosti o jeden stupeň nemožno uložiť policajtovi v hodnosti rotného, seržanta asistenta, podporučíka, mladšieho inšpektora alebo generála.
(4)
Za priestupok možno policajtovi uložiť disciplinárny trest uvedený v § 36 písm. a), b), d) a e). Tieto disciplinárne tresty možno uložiť samostatne alebo spolu; tresty uvedené v § 36 písm. a), b) nie je možné uložiť súčasne.
(5)
Disciplinárny trest zákazu činnosti a prepadnutia veci možno uložiť len za podmienok ustanovených osobitnými predpismi.6)
(6)
Disciplinárnym trestom zákazu činnosti nemožno uložiť zákaz výkonu funkcie policajta.
(7)
Disciplinárny trest zákazu činnosti sa vykoná aj vtedy, ak policajt, ktorému bol tento disciplinárny trest uložený, skončil služobný pomer. O upustení od výkonu zvyšku disciplinárneho trestu zákazu činnosti rozhoduje služobný orgán, ktorý trest uložil.
§ 38
(1)
Pred uložením disciplinárneho trestu musí byť vždy objektívne zistený skutkový stav; policajtovi musí byť pred uložením disciplinárneho trestu daná možnosť sa k veci vyjadriť, navrhovať dôkazy a obhajovať sa.
(2)
Pri rozhodovaní o uložení disciplinárneho trestu sa prihliada na povahu protiprávneho konania, okolnosti, za ktorých bolo spáchané, jeho následky, mieru zavinenia a doterajší postoj policajta k plneniu služobných povinností.
(3)
Uložením disciplinárneho trestu nie je policajt zbavený povinnosti nahradiť škodu, ktorú disciplinárnym priestupkom alebo priestupkom spôsobil.
§ 39
(1)
Za disciplinárny priestupok možno disciplinárny trest uložiť najskôr v nasledujúci deň po spáchaní disciplinárneho priestupku a len do tridsať dní odo dňa, kedy sa o disciplinárnom priestupku dozvedel ktorýkoľvek z nadriadených policajta, najneskôr však do jedného roka odo dňa spáchania disciplinárneho priestupku. Lehota na uloženie disciplinárneho trestu za konanie uvedené v osobitných predpisoch5) sa riadi premlčacou dobou podľa osobitného predpisu.7) Ak konanie policajta, v ktorom možno vidieť naplnenie skutkovej podstaty disciplinárneho priestupku, bolo predmetom vyšetrovania iného orgánu, začína lehota tridsať dní pre uloženie disciplinárneho trestu dňom, kedy sa ktorýkoľvek z nadriadených policajta dozvedel o výsledku tohto šetrenia; uvedená lehota platí aj v prípade, ak prvostupňové rozhodnutie o uložení disciplinárneho trestu bolo zrušené a ak vec bola vrátená na ďalšie konanie a nové rozhodnutie.
(2)
Ak sa dopustil policajt disciplinárneho priestupku v cudzine, začína plynúť tridsaťdňová lehota pre uloženie disciplinárneho trestu dňom nasledujúcim po dni návratu policajta z cudziny, pokiaľ sa ktorýkoľvek z nadriadených policajta o tomto konaní dozvedel v dobe, keď sa policajt zdržiaval v cuzine; inak platí ustanovenie tretej vety odseku 1.
(3)
Doba, na ktorú bol policajtovi uložený disciplinárny trest zníženia hodnosti o jeden stupeň, sa nezapočítava do doby výsluhy rokov v hodnosti.
§ 40
(1)
Priestupok možno prerokovať a uložiť zaň disciplinárny trest do jedného roka odo dňa spáchania priestupku.
(2)
Za priestupok ublíženia na cti alebo priestupok ublíženia na zdraví inému z nedbanlivosti, úmyselného narušenia občianskeho spolunažívania vyhrážaním, ujmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obvinením z priestupku, schválnosťami alebo iným hrubým správaním alebo za priestupok proti majetku spáchaný medzi blízkymi osobami môže byť uložený disciplinárny trest len vtedy, ak návrh podala postihnutá osoba alebo jej zákonný zástupca alebo opatrovník; ak ide o priestupok urážky na cti, môže byť disciplinárny trest uložený len po neúspešnom pokuse o zmierenie urazeného na cti a policajta.
(3)
Ak uplatnil ten, komu bola priestupkom spôsobená majetková škoda, nárok na jej náhradu, pôsobí služobný orgán, ktorý vo veci koná, na to, aby bola škoda dobrovoľne uhradená. Ak škoda nebude dobrovoľne uhradená, odkáže poškodeného s jeho nárokom na náhradu škody na súd alebo na iný príslušný orgán.
(4)
O spôsobe vybavenia priestupku upovedomí služobný orgán poškodeného a navrhovateľa, ak o to požiadal.
(5)
Poškodený a navrhovateľ môže požiadať služobný orgán nadriadený služobnému orgánu, ktorý vo veci konal, o preskúmanie vybavenia priestupku. O tomto oprávnení musí byť poškodený a navrhovateľ poučený.
§ 41
(1)
Disciplinárny trest nemožno uložiť, ak bol policajt za ten istý skutok už potrestaný súdom; ak bol disciplinárny trest uložený skôr, zruší sa s účinnosťou odo dňa uloženia.
(2)
Disciplinárny trest nemožno uložiť, prípadne vykonať, ak sa vzťahuje na disciplinárny priestupok, priestupok alebo trestný čintrestný čin amnestia.
(3)
Amnestiu na disciplinárne priestupky udeľuje minister.
§ 42
Zahladenie disciplinárneho trestu
(1)
Po uplynutí jedného roka od právoplatne uloženého disciplinárneho trestu sa disciplinárny trest zahladzuje a policajt sa posudzuje, akoby mu disciplinárny trest nebol uložený. Ak disciplinárny trest zákazu činnosti neskončil v tejto dobe, zahladzuje sa jeho vykonaním.
(2)
Príslušný služobný orgán môže aj pred uplynutím doby uvedenej v odseku 1 rozhodnúť o zahladení vykonaného disciplinárneho trestu, ak policajt výkonom služby a svojím správaním preukázal, že si to zasluhuje; ak bol však uložený disciplinárny trest zníženia hodnosti o jeden stupeň na dobu jedného roku alebo zákaz činnosti, môže tak služobný orgán urobiť najskôr po uplynutí polovice času výkonu tohto trestu.
§ 43
Použitie ustanovení osobitných predpisov
Pri prerokovaní priestupku policajta sa postupuje podľa osobitných predpisov,6) ak ide o
a)
rozhodovanie, či konanie policajta má všetky znaky priestupku potrebné pre určenie viny,
b)
rozhodovanie o prepadnutí veci, zákaze činnosti a upustení od výkonu jeho zvyšku,
c)
posudzovanie, či bola zmeškaná lehota na podanie podnetu,
d)
určenie blízkej osoby,
e)
zisťovanie výšky spôsobenej škody,
f)
spoločné konanie,
g)
odloženie veci,
h)
zastavenie konania.
TRETIA HLAVA
ČAS SLUŽBY, DOVOLENKA A ČAS ODPOČINKU
§ 44
Dĺžka základného času služby v týždni
(1)
Dĺžka základného času služby v týždni sa riadi všeobecne záväznými právnymi predpismi platnými pre pracovníkov v pracovnom pomere.
(2)
Služobný orgán môže určiť policajtovi kratší čas služby v týždni alebo ho inak vhodne upraviť, ak o to policajt požiada zo zdravotných alebo iných závažných dôvodov a ak tomu nebráni dôležitý záujem služby; ak bol policajtovi určený kratší čas služby, patrí mu služobný príjem zodpovedajúci tomuto kratšiemu času služby.
§ 45
Rozvrhnutie základného času služby v týždni
(1)
Základný čas služby v týždni sa rozvrhuje spravidla na päť dní služby tak, aby dni nepretržitého odpočinku v týždni pripadali, pokiaľ možno, na sobotu a nedeľu. Pokiaľ to povaha služby vyžaduje, môže byť služba rozvrhnutá nerovnomerne; priemerný čas služby však nesmie pritom v určitom období, spravidla štvortýždennom, presiahnuť hranicu určenú pre dĺžku základného času služby v týždni.
(2)
O rozvrhnutí základného času služby v týždni rozhodujú príslušné služobné orgány; určia tiež začiatok a koniec času služby v jednotlivých dňoch. Dĺžka jednej nepretržitej smeny môže byť najviac 24 hodín.
§ 46
Nepretržitý odpočinok medzi dvoma službami
Základný čas služby v týždni sa rozvrhuje tak, aby policajt mal medzi koncom jednej služby a začiatkom nasledujúcej služby nepretržitý odpočinok v trvaní najmenej 12 hodín a raz za týždeň nepretržitý odpočinok v trvaní aspoň 32 hodín.
§ 47
Prestávky v službe
(1)
Policajt má najdlhšie po každých piatich hodinách nepretržitého výkonu služby nárok na prestávku na jedenie a oddych v trvaní najmenej 30 minút. Ak ide o službu, ktorej výkon nemôže byť prerušený, musí sa policajtovi aj bez prerušenia výkonu služby zabezpečiť primeraný čas na jedenie a oddych.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, v akom rozsahu sa prestávky na jedenie a oddych započítavajú do základného času služby.
§ 48
Služba vykonávaná nad základný čas služby v týždni a služba vykonávaná v deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo vo sviatok
(1)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, policajt je povinný vykonávať službu nad základný čas služby v týždni, vyplývajúci z vopred určeného rozvrhnutia základného času služby v týždni, a v deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo vo sviatok.
(2)
Pri službe vykonávanej nad základný čas služby v týždni možno nepretržitý odpočinok medzi dvoma službami skrátiť až na 6 hodín; nepretržitý odpočinok v týždni musí však byť najmenej 24 hodín.
(3)
Služba vykonávaná v dôležitom záujme je činnosť, ktorú vzhľadom na jej závažnosť, rozsah alebo neodkladnosť nemožno zabezpečiť v určenom základnom čase služby v týždni a ktorá je vykonávaná na príkaz alebo so súhlasom nadriadeného služobného orgánu.
§ 48a
Peňažná náhrada a náhradné voľno za službu vykonávanú nad základný čas služby v týždni
(1)
Ak koná policajt službu nad základný čas služby v týždni, patrí mu za každú hodinu výkonu takejto služby peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 25 %; ak je takáto služba vykonávaná v deň nepretržitého odpočinku v týždni, patrí mu peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 50 %.
(2)
Peňažná náhrada podľa odseku 1 nepatrí v prípade, ak sa policajt so služobným orgánom dohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ak neposkytne služobný orgán policajtovi náhradné voľno v čase troch kalendárnych mesiacov po výkone služby alebo v inak dohodnutej dobe, najneskôr však do 12 mesiacov po výkone služby, patrí policajtovi peňažná náhrada podľa odseku 1.
(3)
Policajtovi, ktorému prislúcha príplatok za vedenie a má postavenie štatutárneho orgánu, peňažná náhrada alebo náhrané voľno podľa odsekov 1 a 2 neprislúcha.
(4)
Minister po prerokovaní s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky určí, ktorým policajtom poberajúcim príplatok za vedenie patrí peňažná náhrada alebo náhradné voľno podľa odsekov 1 a 2 len za službu vykonávanú v noci alebo v deň nepretržitého odpočinku v týždni.
§ 48b
Peňažná náhrada za službu vykonávanú vo sviatok
(1)
Ak koná policajt službu vo sviatok, patrí mu za každú hodinu výkonu takejto služby peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 100 %, pokiaľ sa služobný orgán s policajtom nedohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ustanovenie § 48a ods. 2 druhej vety platí obdobne.
(2)
Policajtovi, ktorý nepracoval preto, že sviatok pripadol na obvyklý deň výkonu jeho služby, patrí peňažná náhrada vo výške priemerného služobného príjmu, pokiaľ mu služobný príjem ušiel v dôsledku sviatku. Náhrada služobného príjmu v tejto výške patrí policajtovi tiež za deň, v ktorom mu bolo poskytnuté náhradné voľno za službu vykonávanú vo sviatok.
(3)
Náhrada služobného príjmu za sviatok nepatrí policajtovi, ktorý neospravedlnene nevykonával službu bezprostredne predchádzajúcu sviatku alebo bezprostredne po ňom nasledujúcu alebo nevykonával službu nariadenú služobným orgánom na sviatok, prípadne časť niektorej z týchto služieb.
§ 48c
Príplatok za nočnú službu a službu v sobotu a nedeľu
(1)
Policajtovi patrí za každú hodinu služby vykonávanej v noci príplatok vo výške 20 % priemerného hodinového služobného príjmu a za každú hodinu služby vykonávanej v sobotu alebo v nedeľu príplatok vo výške 25 % priemerného hodinového služobného príjmu.
(2)
Nocou sa rozumie čas od 22.00 hodiny do 06.00 hodiny.
§ 49
Služobná pohotovosť a jej odmeňovanie
(1)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, možno policajtovi nariadiť služobnú pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska.
(2)
Za každú hodinu služobnej pohotovosti na pracovisku nad základný čas služby patrí policajtovi osobitná odmena vo výške 50 % a v dňoch nepretržitého odpočinku v týždni a vo sviatok vo výške 100 % jeho priemerného hodinového služobného príjmu, pokiaľ sa policajt a služobný orgán nedohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ustanovenie § 48a ods. 2 druhej vety platí obdobne.
(3)
Za každú hodinu služobnej pohotovosti mimo pracoviska nad základný čas služby patrí policajtovi osobitná odmena vo výške 15 % a v deň nepretržitého odpočinku v týždni vo výške 25 % jeho priemerného hodinového služobného príjmu.
(4)
Za službu vykonávanú v čase služobnej pohotovosti patrí policajtovi služobný príjem. Osobitná odmena za služobnú pohotovosť v takomto prípade nepatrí.
(5)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o nariaďovaní služobnej pohotovosti.
§ 50
Vznik nároku na dovolenku
(1)
Policajt má nárok na dovolenku za kalendárny rok, ak v ňom vykonával službu aspoň 60 dní.
(2)
Za kalendárny rok, v ktorom vznikol alebo skončil služobný pomer, patrí policajtovi pomerná časť dovolenky, aj keď nesplnil podmienku uvedenú v odseku 1.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, aký čas sa posudzuje ako čas výkonu služby.
§ 51
Dĺžka dovolenky
(1)
Základná výmera dovolenky je 37 kalendárnych dní. Základná výmera dovolenky sa predlžuje o 14 kalendárnych dní policajtovi, ktorý aspoň 14 kalendárnych dní dovolenky využije na kúpeľné liečenie na základe rozhodnutia lekárskej komisie; to neplatí, ak v tom istom kalendárnom roku bola policajtovi poskytnutá preventívna rehabilitácia.
(2)
Pomerná časť dovolenky sa určí tak, že za každý kalendárny mesiac trvania služobného pomeru v kalendárnom roku patrí jedna dvanástina dovolenky. Ak vznikne služobný pomer najneskôr 15. deň v mesiaci, patrí policajtovi pomerná časť dovolenky i za tento kalendárny mesiac; za kalendárny mesiac, v ktorom služobný pomer skončil, patrí policajtovi pomerná časť dovolenky, len ak v tomto mesiaci trval služobný pomer dlhšie ako 15 dní.
Nástup, čerpanie a prerušenie dovolenky
§ 52
(1)
Dovolenka sa spravidla vyčerpáva vcelku; ak sa poskytuje v častiach, musí aspoň jedna časť byť najmenej 14 kalendárnych dní, pokiaľ sa služobný orgán a policajt nedohodnú inak.
(2)
Dovolenku možno policajtovi poskytnúť ešte pred splnením podmienky ustanovenej v § 50 ods. 1. Ak však policajt do konca kalendárneho roka túto podmienku nesplní, je povinný vrátiť služobný príjem, ktorý mu bol vyplatený za čas dovolenky, na ktorú mu nevznikol nárok.
(3)
Nástup dovolenky určuje služobný orgán, a to s prihliadnutím na záujmy služby, ako aj na oprávnené požiadavky policajta. Deň nástupu dovolenky musí byť policajtovi oznámený najmenej 15 dní vopred; táto lehota sa môže skrátiť, ak s tým policajt súhlasí.
(4)
Nástup dovolenky treba určiť tak, aby ju policajt mohol vyčerpať spravidla do konca kalendárneho roka. Ak policajt nemohol dovolenku v kalendárnom roku vyčerpať, je služobný orgán povinný určiť nástup dovolenky tak, aby ju policajt vyčerpal najneskôr do konca budúceho kalendárneho roka. Služobný orgán je však povinný určiť policajtovi čerpanie aspoň 14 kalendárnych dní dovolenky v kalendárnom roku, pokiaľ na ne má nárok.
(5)
Služobný orgán nemôže určiť čerpanie dovolenky v dobe, kedy je policajt uznaný neschopným služby pre chorobu alebo úraz, ani v dobe, po ktorú je policajtka na materskej dovolenke. Počas trvania ostatných dôležitých osobných prekážok v službe môže služobný orgán určiť policajtovi čerpanie dovolenky len na jeho žiadosť.
(6)
Ak čerpá dovolenku policajt s časom služby rozvrhnutým nerovnomerne, určí sa dovolenka tak, aby zahrňovala toľko hodín, v ktorých by inak konal službu, koľko by ich pripadlo na dovolenku čerpanú policajtom s časom služby rozvrhnutým rovnomerne.
(7)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, môže služobný orgán zmeniť policajtovi pôvodne určený nástup dovolenky alebo ho odvolať z dovolenky; policajt má nárok na náhradu nákladov, ktoré mu tým bez jeho zavinenia vznikli.
§ 53
(1)
Dovolenka sa prerušuje, ak je policajt v čase čerpania dovolenky uznaný neschopným služby pre chorobu alebo úraz, alebo ak ošetruje chorého člena rodiny. Dovolenka sa prerušuje tiež nástupom na materskú dovolenku.
(2)
Ak v čase dovolenky pripadne sviatok na deň, ktorý je inak obvyklým dňom služby, nezapočítava sa do dovolenky.
§ 54
Služobný príjem za čas dovolenky
(1)
Policajt má za čas dovolenky nárok na služobný príjem, ktorý tvoria jednotlivé zložky služobného príjmu určeného mesačným výmerom, na ktoré mal policajt nárok v deň predchádzajúci dňu nástupu dovolenky. Pohyblivé príplatky a odmeny sa do služobného príjmu počas dovolenky nezapočítavajú. Na žiadosť policajta mu musí byť služobný príjem splatný v priebehu dovolenky vyplatený už pred nastúpením dovolenky.
(2)
Policajtovi patrí za nevyčerpanú dovolenku alebo za jej pomernú časť náhrada vo výške služobného príjmu zodpovedajúceho času nevyčerpanej základnej dĺžky dovolenky, pokiaľ dovolenku alebo jej pomernú časť nemohol vyčerpať ani do konca budúceho kalendárneho roka.
§ 55
Vplyv skončenia služobného pomeru na dovolenku
Ak skončí služobný pomer policajtovi po vyčerpaní dovolenky alebo jej časti, je povinný vrátiť služobný príjem vyplatený za dovolenku alebo jej časť, na ktorú mu nevznikol nárok, len ak skončil služobný pomer prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. e) alebo f) alebo stratou hodnosti podľa § 114.
§ 56
Dodatková dovolenka
(1)
Policajt, ktorý vykonáva po celý kalendárny rok zdraviu škodlivú alebo mimoriadne náročnú službu, má nárok aj na dodatkovú dovolenku v dĺžke siedmich kalendárnych dní. Ak policajt túto službu vykonáva len časť roka, patrí mu pomerná časť dodatkovej dovolenky.
(2)
Za dodatkovú dovolenku nemožno poskytnúť náhradu podľa § 54 ods. 2; táto dovolenka sa musí vždy vyčerpať, a to prednostne.
(3)
Ministerstvo po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, ktorá služba je zdraviu škodlivá alebo mimoriadne náročná.
§ 57
Služobné voľno
(1)
Ak policajt nemôže kvôli prekážkam z dôvodu všeobecného záujmu alebo kvôli dôležitým osobným prekážkam vykonávať službu, má nárok na udelenie služobného voľna. Služobné voľno sa poskytuje na nevyhnutne potrebný čas.
(2)
Policajt, ktorému sa poskytlo služobné voľno kvôli prekážkam v službe z dôvodu všeobecného záujmu, má počas tohto služobného voľna nárok na služobný príjem, pokiaľ mu nebola poskytnutá odmena alebo vyplatená náhrada služobného príjmu podľa osobitných predpisov.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, v ktorých prípadoch a v akom rozsahu sa poskytuje služobné voľno kvôli prekážkam z dôvodu všeobecného záujmu, kvôli dôležitým osobným prekážkam a v akom rozsahu patrí služobný príjem počas tohto služobného voľna.
§ 58
Služobné voľno bez nároku na služobný príjem
(1)
Služobné voľno bez nároku na služobný príjem sa poskytne policajtovi po dobu, po ktorú sa mu poskytuje peňažná pomoc alebo príspevok podľa osobitných predpisov.8)
(2)
Policajtovi môže byť poskytnuté služobné voľno bez nároku na služobný príjem na nevyhnutne potrebnú dobu, ak o to požiada z vážnych dôvodov.
ŠTVRTÁ HLAVA
NÁLEŽITOSTI POLICAJTOV, NÁHRADY SLUŽOBNÝCH VÝDAVKOV A VÝCHOVNÉ
§ 59
Náležitosti
(1)
Policajt má nárok na tieto náležitosti:
a)
služobný príjem, ktorý tvorí: funkčný plat, prídavok za výsluhu rokov, hodnostný príplatok, ako aj príplatky a odmeny vo výške a za podmienok ustanovených týmto zákonom a osobitným predpisom vydaným podľa § 59e,
b)
osobitné jednorazové peňažné náležitosti,
c)
naturálne náležitosti.
(2)
Za služobný príjem sa nepovažujú plnenia poskytované podľa osobitných predpisov v súvislosti so služobným pomerom, najmä náhrady výdavkov poskytovaných v súvislosti s výkonom služby, ako aj osobitná odmena za služobnú pohotovosť a peňažná náhrada za službu vykonávanú nad základný čas služby v týždni.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podmienky nároku na naturálne náležitosti, ich výšku, výplatné termíny a ďalšie podrobnosti.
§ 59a
Funkčný plat
(1)
Na ustanovenie tarify funkčného platu sa policajt zaraďuje do platovej triedy v súlade s charakteristikami platových tried ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
(2)
Pre jednotlivé platové triedy platia tieto minimálne tarify funkčného platu:
platová trieda| minimálna tarifa funkčného platu Kčs mesačne
---|---
1| 2 200
2| 2 350
3| 2 500
4| 2 650
5| 2 800
6| 3 000
7| 3 200
8| 3 500
9| 3 900
10| 4 400
11| 5 000
12| 5 700
§ 59b
Osobný príplatok
K ohodnoteniu náročnosti výkonu služby a dlhodobo dosahovaných kvalitných výsledkov možno policajtovi poskytnúť osobný príplatok, a to vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59c
Príplatok za vedenie
Policajtovi, ktorý vykonáva riadiacu funkciu, patrí podľa stupňa riadenia a náročnosti riadiacej práce príplatok za vedenie v rozpätí 300 - 6000 Kčs vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59d
Osobitný príplatok
Policajtovi patrí osobitný príplatok, a to vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59e
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením:
a)
katalóg pracovných činností, kvalifikačné predpoklady pre jednotlivé platové triedy a spôsob zaraďovania do platových tried,
b)
mesačnú výmeru hodnostných príplatkov pre jednotlivé skupiny a druhy hodností,
c)
podmienky poskytovania a výšku osobného príplatku, príplatku za vedenie, osobitného príplatku a osobitných jednorazových peňažných náležitostí.
§ 60
Splatnosť služobného príjmu
(1)
Služobný príjem sa vypláca za celý kalendárny mesiac.
(2)
Pri skončení služobného pomeru je služobný príjem splatný v deň skončenia služobného pomeru.
§ 60a
Výplata služobného príjmu a peňažných náležitostí
(1)
Služobný príjem sa vypláca policajtovi v peniazoch a je splatný v mesiaci, v ktorom služobný pomer vznikol alebo trvá.
(2)
Služobný príjem sa vypláca policajtovi spravidla v služobnej dobe a na pracovisku. Ak sa policajt nemôže dostaviť na výplatu z vážnych dôvodov alebo ak vykonáva službu na vzdialenom pracovisku, zašle sa mu služobný príjem v deň výplatného termínu alebo najneskôr nasledujúci deň na náklady a nebezpečenstvo odosielateľa.
(3)
Na žiadosť policajta mu finančný orgán predloží na nahliadnutie doklady, na základe ktorých bol vypočítaný jeho služobný príjem.
(4)
Na žiadosť policajta je finančný orgán povinný pri výplate služobného príjmu alebo iných peňažných náležitostí v prospech policajta po vykonaní prípadných zrážok zo služobného príjmu podľa príslušných právnych predpisov poukázať sumu určenú policajtom na jeho účet v peňažnom ústave na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(5)
Policajt môže na prijatie služobného príjmu, prípadne iných peňažných náležitostí písomne splnomocniť inú osobu. Manželovi možno služobný príjem, prípadne iné peňažné náležitosti vyplatiť len na základe písomného splnomocnenia. Bez písomného splnomocnenia možno vyplatiť služobný príjem, prípadne iné peňažné náležitosti inej osobe než policajtovi len vtedy, ak to povoľuje osobitný zákon.8a)
§ 61
Zrážky zo služobného príjmu
(1)
Zrážky zo služobného príjmu možno vykonať na základe písomného súhlasu policajta. Inak možno zo služobného príjmu zraziť len
a)
daň zo mzdy,
b)
sumy prepadajúce štátu v dôsledku právoplatne uloženého peňažného trestu,
c)
sumy postihnuté výkonom rozhodnutia nariadeného súdom, orgánmi miestnej samosprávy alebo orgánmi miestnej štátnej správy,
d)
preplatky na dávkach nemocenského poistenia, pokiaľ je policajt povinný ich vrátiť na základe vykonateľného rozhodnutia,
e)
neprávom prijaté sumy dávok sociálneho zabezpečenia, pokiaľ je policajt povinný ich vrátiť na základe vykonateľného rozhodnutia,
f)
sumy rodičovského príspevku a ostatných dávok poskytovaných štátom, ktoré je policajt povinný vrátiť na základe vykonateľného rozhodnutia,
g)
nevyúčtovaný preddavok na náhradu cestovných, sťahovacích a iných výdavkov,
h)
služobný príjem vyplatený za dovolenku alebo jej časť, pokiaľ je policajt povinný ho vrátiť pri skončení služobného pomeru.
(2)
O výkone rozhodnutia zrážkami zo služobného príjmu platia všeobecne záväzné právne predpisy.9)
(3)
Poradie zrážok zo služobného príjmu sa riadi predpismi platnými pre pracovníkov v pracovnom pomere.10)
§ 61a
Priemerný služobný príjem
(1)
Na zisťovanie priemerného služobného príjmu policajta pre účely tohto zákona sa použijú obdobne ustanovenia osobitného predpisu.8b)
(2)
Bližšiu úpravu zisťovania priemerného služobného príjmu upraví minister.
§ 62
Náhrady výdavkov poskytovaných policajtovi v súvislosti s výkonom služby
(1)
Policajtovi patrí náhrada cestovných, sťahovacích a iných výdavkov, ktoré mu vzniknú pri plnení služobných povinností; rovnako mu patrí náhrada za používanie vlastných predmetov potrebných na výkon služby, ak ich policajt používa so súhlasom služobného orgánu.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podmienky nároku na náhradu výdavkov uvedených v odseku 1, ich výšku a ďalšie podrobnosti.
§ 63
Výchovné
Policajtovi s nezaopatrenými deťmi patrí výchovné. Podmienky pre poskytovanie výchovného, jeho výšku a ďalšie podrobnosti upravujú osobitné predpisy.11)
§ 64
Jednorazová peňažná výpomoc
V mimoriadnych, osobitne odôvodnených prípadoch môže sa policajtovi na jeho žiadosť poskytnúť jednorazová (nenávratná) peňažná výpomoc. O priznaní jednorazovej peňažnej výpomoci a o jej výške rozhoduje minister.
PIATA HLAVA
BEZPEČNOSŤ A OCHRANA ZDRAVIA PRI VÝKONE SLUŽBY
§ 65
Povinnosti služobných orgánov
(1)
Starostlivosť o bezpečnosť a ochranu zdravia policajtov pri výkone služby zaisťujú služobné orgány.
(2)
Služobné orgány sú povinné najmä:
a)
dbať pri tvorbe služobných predpisov na požiadavky bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby,
b)
kontrolovať dodržiavanie právnych predpisov, rozkazov a pokynov vydaných na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby,
c)
zisťovať príčiny služobných úrazov a chorôb z povolania a sústavne vytvárať podmienky pre predchádzanie služobným úrazom a chorobám z povolania, ako aj ochoreniam vznikajúcim vplyvom prostredia, v ktorom policajt vykonáva službu.
(3)
Služobné orgány sú povinné starať sa aj o bezpečnosť a ochranu zdravia všetkých osôb, ktoré sa s ich vedomím zdržiavajú na pracoviskách policajného zboru.
(4)
Predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby policajtov vydá ministerstvo.
§ 66
Povinnosti policajta
Policajt je povinný najmä:
a)
dodržiavať právne predpisy, rozkazy a pokyny vydané na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby,
b)
používať pri výkone služby predpísané ochranné zariadenia a osobné ochranné služobné prostriedky a pomôcky,
c)
zúčastniť sa na školení a výcviku uskutočňovanom v záujme zvýšenia bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, podrobiť sa skúškam z predpisov o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a lekárskym prehliadkam,
d)
bez zbytočného odkladu oznamovať svojmu nadriadenému nedostatky a závady, ktoré by mohli ohroziť bezpečnosť a zdravie policajtov pri výkone služby.
§ 67
Štátny odborný dozor
Štátny odborný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri výkone služby upravujú osobitné predpisy,12)
ŠIESTA HLAVA
STAROSTLIVOSŤ O POLICAJTOV
§ 68
Podmienky pre výkon služby
(1)
Služobné orgány vytvárajú policajtom podmienky pre riadny a pokiaľ možno bezpečný výkon služby.
(2)
Služobné orgány sú najmä povinné:
a)
starať sa o sústavné vzdelávanie policajtov,
b)
zabezpečovať pre policajtov zdravotnícku starostlivosť, zriaďovať a udržiavať zdravotnícke zariadenia,
c)
zriaďovať, udržiavať a zlepšovať sociálne zariadenia,
d)
starať sa o vzhľad, úpravu a zlepšovanie pracovísk,
e)
vytvárať priaznivé podmienky pre závodné stravovanie,
f)
zabezpečovať ubytovanie policajtov,
g)
vytvárať podmienky pre uspokojovanie kultúrnych, rekreačných a telovýchovných potrieb a záujmov policajtov.
§ 69
Dohoda o získaní alebo zvýšení vzdelania
(1)
Policajný zbor môže s policajtom uzavrieť dohodu, ktorou sa zaväzuje umožniť policajtovi získanie alebo zvýšenie vzdelania a policajt sa zaväzuje zotrvať po skončení štúdia po určený čas v služobnom pomere podľa tohto zákona alebo uhradiť náklady spojené so získaním alebo zvýšením vzdelania alebo ich pomernú časť. Policajný zbor sa môže s policajtom tiež dohodnúť, že policajt uhradí aj náklady, ktoré boli vynaložené na získanie alebo zvýšenie jeho vzdelania, ak jeho služobný pomer skončí uvoľnením, stratou hodnosti alebo prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. d), e) alebo f) pred získaním predpokladaného vzdelania alebo pred zvýšením vzdelania.
(2)
Dohoda uvedená v odseku 1 musí byť uzatvorená písomne a musí v nej byť uvedené:
a)
stupeň vzdelania a forma štúdia,
b)
študijný odbor,
c)
čas, po ktorý sa policajt zaväzuje zotrvať po skončení štúdia v služobnom pomere, a
d)
celková suma, ktorú možno od policajta požadovať ako úhradu nákladov, ak nesplnil svoj záväzok,
inak je dohoda neplatná.
(3)
Ak nesplní policajt svoj záväzok len čiastočne, povinnosť náhrady nákladov sa pomerne zníži.
(4)
Povinnosť náhrady nákladov nevznikne, ak služobný pomer skončil prepustením z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. a) alebo b).
(5)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o podmienkach získania alebo zvýšenia vzdelania podľa predchádzajúcich odsekov; môže tiež ustanoviť, kedy možno policajtovi úhradu nákladov celkom alebo čiastočne odpustiť.
§ 70
Uloženie zvrškov
Služobné orgány sú povinné zabezpečiť úschovu zvrškov a iných osobných predmetov, ktoré policajti obvykle nosia do služby.
§ 71
Preventívna rehabilitácia
(1)
Vymedzenému okruhu policajtov sa poskytuje na upevnenie ich telesného a duševného zdravia preventívna rehabilitácia v trvaní 14 kalendárnych dní v roku.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom okruh policajtov uvedených v odseku 1 a podmienky pre poskytovanie preventívnej rehabilitácie policajtom.
§ 72
Zabezpečenie pri neschopnosti na výkon služby a v starobe
Zabezpečenie policajtov pri neschopnosti na výkon služby z dôvodov choroby, úrazu, tehotenstva a materstva a zabezpečenie pri invalidite a v starobe upravujú osobitné predpisy.13)
§ 73
Starostlivosť o policajtov so zmenenou schopnosťou na výkon služby
Ak je schopnosť policajta na výkon služby zo zdravotných dôvodov dlhodobo zmenená, určí mu príslušná lekárska komisia zdravotnú klasifikáciu a potrebné obmedzenie výkonu služby.
Osobitné podmienky pre výkon služby policajtiek
§ 74
(1)
Policajtka nesmie byť ustanovená do funkcie ani zaraďovaná do služieb, ktorých výkon je pre ňu fyzicky neprimeraný, škodí jej organizmu alebo ohrozuje jej materské poslanie.
(2)
Tehotná policajtka nesmie byť ustanovená do funkcie ani zaraďovaná do služieb, ktorých výkon podľa lekárskeho posudku ohrozuje jej tehotenstvo zo zdravotných dôvodov tkvejúcich v jej osobe. To platí obdobne o matke do konca deviateho mesiaca po pôrode.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom činnosti zakázané všetkým policajtkám, tehotným policajtkám a matkám do konca deviateho mesiaca po pôrode.
§ 75
(1)
Tehotná policajtka a policajtka starajúca sa o dieťa mladšie ako tri roky nesmie byť zaraďovaná do nočných služieb, do služieb konaných nad základný čas služby v týždni a do služobnej pohotovosti. Do služobnej pohotovosti môže byť zaraďovaná policajtka, ktorá sa stará o dieťa mladšie ako 15 rokov, len s jej súhlasom.
(2)
Tehotná policajtka a policajtka starajúca sa o dieťa mladšie ako jeden rok nesmie byť vysielaná na služobné cesty mimo obceobce služobného pôsobiska alebo bydliska.
§ 76
(1)
Ak tehotná policajtka vykonáva funkciu, ktorej výkon je tehotným policajtkám zakázaný alebo podľa lekárskeho posudku ohrozuje jej tehotenstvo, sú služobné orgány povinné dočasne ju previesť na inú funkciu, ktorá je pre ňu vhodná. To platí obdobne o matke do konca deviateho mesiaca po pôrode.
(2)
Ak policajtka dosahuje vo funkcii, na ktorú bola prevedená bez svojho zavinenia, nižší služobný príjem, poskytuje sa jej na vyrovnanie tohto rozdielu vyrovanávací príspevok podľa predpisov o nemocenskom poistení.14)
§ 77
(1)
Tehotnú policajtku a policajtku starajúcu sa o dieťa staršie ako jeden rok možno v čase, dokiaľ dieťa nedosiahlo vek osem rokov, vysielať na služobné cesty mimo obvodu obceobce služobného pôsobiska alebo bydliska alebo preložiť do iného miesta služobného pôsobiska len s jej súhlasom.
(2)
Ustanovenie odseku 1 platí aj pre osamelú policajtku starajúcu sa o dieťa mladšie ako 15 rokov.
§ 78
(1)
Služobné orgány sú povinné pri zaraďovaní do služby prihliadať aj na potreby policajtiek starajúcich sa o deti mladšie ako 15 rokov.
(2)
Služobné orgány určia policajtke starajúcej sa o dieťa mladšie ako 15 rokov alebo tehotnej policajtke na jej žiadosť kratší čas služby alebo ho inak vhodne upravia, ak v tom nebráni dôležitý záujem služby.
§ 79
(1)
Nároky policajtiek na materskú dovolenku a na prestávky na dojčenie sa riadia predpismi platnými pre pracovníčky v pracovnom pomere.15)
(2)
Ak policajtka požiada služobný orgán o poskytnutie dovolenky tak, aby nadväzovala bezprostredne na skončenie materskej dovolenky, je služobný orgán povinný jej žiadosti vyhovieť.
SIEDMA HLAVA
NÁHRADA ŠKODY
Prvý oddiel
Zodpovednosť policajta za škodu
§ 80
Všeobecná zodpovednosť
(1)
Policajt zodpovedá policajnému zboru za škodu, ktorú mu spôsobil zavineným porušením svojich povinností pri výkone služby alebo v priamej súvislosti s ním.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, čo sa rozumie výkonom služby a priamou súvislosťou s ním.
(3)
Ak škoda bola spôsobená aj porušením povinnosti zo strany policajného zboru, zodpovednosť policajta sa pomerne obmedzí.
(4)
Zavinenie policajta preukazuje služobný orgán s výnimkou prípadov uvedených v § 82 a 84.
§ 81
Zodpovednosť za nesplnenie povinnosti na odvrátenie škody
Od policajta, ktorý vedome nezakročil proti hroziacej škode alebo neohlásil hroziacu škodu, môže služobný orgán požadovať, aby prispel na náhradu škody, ktorá bola policajnému zboru spôsobená, v rozsahu primeranom okolnostiam prípadu, pokiaľ ju nemožno uhradiť inak. Pritom sa prihliada najmä na to, čo bránilo splneniu povinnosti, na výšku a povahu škody, ako i na osobné pomery policajta, ktorý povinnosť nesplnil. Výška náhrady škody nesmie však presiahnuť sumu rovnajúcu sa trojnásobku jeho hrubého mesačného služobného príjmu.
Zodpovednosť za schodok na zverených hodnotách, ktoré je policajt povinný vyúčtovať
§ 82
(1)
Ak policajt prevzal na základe dohody o hmotnej zodpovednosti zodpovednosť za hodnoty zverené na vyúčtovanie (hotovosti, ceniny, materiálové zásoby, tovar a iné hodnoty), zodpovedá za vzniknutý schodok. V dohode môže byť s policajtom súčasne dohodnuté, že ak bude vykonávať službu s viacerými policajtami, ktorí uzavreli dohodu o hmotnej zodpovednosti, zodpovedá s nimi za schodok spoločne.
(2)
Dohoda o hmotnej zodpovednosti musí byť uzatvorená písomne, inak je neplatná.
(3)
Policajt sa zbaví zodpovednosti úplne, prípadne čiastočne, ak preukáže, že schodok vznikol úplne alebo čiastočne bez jeho zavinenia.
(4)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom funkcie, pre výkon ktorých je uzatvorenie dohody o hmotnej zodpovednosti nevyhnutné.
§ 83
(1)
Policajt, ktorý uzatvoril dohodu o hmotnej zodpovednosti, môže od nej odstúpiť, ak je prevádzaný na inú funkciu, premiestňovaný na iné pracovisko alebo prekladaný do iného miesta služobného pôsobiska, alebo pokiaľ policajný zbor v čase do jedného mesiaca od obdržania jeho písomného upozornenia neodstráni závady v podmienkach výkonu služby, ktoré bránia riadnemu hospodáreniu so zverenými hodnotami. Pri spoločnej hmotnej zodpovednosti môže policajt od dohody tiež odstúpiť, ak je na pracovisko ustanovený iný policajt, alebo ustanovený iný vedúci pracoviska alebo jeho zástupca. Odstúpenie musí byť oznámené policajnému zboru písomne.
(2)
Dohoda o hmotnej zodpovednosti zaniká dňom skončenia služobného pomeru alebo dňom odstúpenia od tejto dohody.
§ 84
Zodpovednosť za stratu zverených predmetov
Policajt zodpovedá za stratu súčastí výstroja, výzbroje a iných predmetov, ktoré mu boli zverené na základe písomného potvrdenia. Tejto zodpovednosti sa zbaví, ak preukáže, že stratu nezavinil.
Spoločné ustanovenia o zodpovednosti policajta za škodu
§ 85
Služobný orgán je povinný požadovať od policajta náhradu škody, za ktorú policajt zodpovedá.
§ 86
Policajt nezodpovedá za škodu,
a)
ktorá vyplýva z rizika riadneho výkonu služby, alebo
b)
ktorú spôsobil pri odvracaní nebezpečenstva hroziaceho životu alebo zdraviu alebo škody hroziacej na majetku, pokiaľ tento stav sám úmyselne nevyvolal a počínal si pritom spôsobom primeraným okolnostiam, alebo
c)
ktorú spôsobil v stave, keď bez vlastného zavinenia nebol schopný ovládať svoje konanie alebo posúdiť jeho následky.
Rozsah náhrady škody
§ 87
(1)
Policajt, ktorý zodpovedá za škodu, je povinný nahradiť skutočnú škodu, a to v peniazoch, pokiaľ ju neodčiní uvedením do pôvodného stavu.
(2)
Výška náhrady škody spôsobená z nedbanlivosti nesmie presiahnuť u jednotlivého policajta trojnásobok jeho hrubého mesačného služobného príjmu, ktorý mu patril v čase porušenia služobnej povinnosti, z ktorej škoda vznikla. Toto obmedzenie neplatí, ak bola škoda spôsobená
a)
na zverených hodnotách, ktoré je policajt povinný vyúčtovať, alebo stratou zverených predmetov alebo
b)
v opitosti, ktorú si policajt privodil, alebo v dôsledku toho, že zneužil iné návykové látky.
(3)
Ak bola škoda spôsobená tiež policajným zborom, je policajt povinný nahradiť pomernú časť škody podľa miery svojho zavinenia.
(4)
Ak zodpovedá za škodu niekoľko policajtov, je každý z nich povinný uhradiť pomernú časť škody podľa miery svojho zavinenia; ak spôsobil niektorý z nich škodu úmyselne, zodpovedá za celú škodu úmyselne spôsobenú.
§ 88
(1)
Pri spoločnej zodpovednosti za schodok sa jednotlivým policajtom určí podiel náhrady podľa pomeru ich hrubých služobných príjmov, pričom služobný príjem príslušného nadriadeného a jeho zástupcu sa započítava v dvojnásobnej výške.
(2)
Podiel náhrady určenej podľa odseku 1 nesmie u jednotlivých policajtov, s výnimkou príslušného nadriadeného a jeho zástupcu, presiahnuť sumu rovnajúcu sa ich hrubému mesačnému služobnému príjmu. Ak sa takto určenými podielmi neuhradí celá škoda, zvyšok je povinný uhradiť príslušný nadriadený a jeho zástupca podľa pomeru svojich hrubých služobných príjmov.
(3)
Ak sa zistí, že schodok alebo jeho časť bola zavinená niektorým zo spoločne zodpovedných policajtov, uhradí schodok tento policajt podľa miery svojho zavinenia. Zostávujúcu časť schodku uhradia všetci spoločne zodpovední policajti podielmi určenými podľa predchádzajúceho odseku.
§ 89
Pri určení výšky škody na veci sa vychádza z jej ceny v čase poškodenia alebo straty. Ak je ustanovená maloobchodná cena, vychádza sa z tejto ceny a prihliada sa na prípadné opotrebenie veci.
§ 90
(1)
Ak bola škoda spôsobená z nedbanlivosti, možno určiť výšku náhrady škody nižšou sumou, než je skutočná škoda, prípadne než je trojnásobok hrubého mesačného služobného príjmu. Výška náhrady škody musí však byť najmenej jedna tretina skutočnej škody, a ak presahuje trojnásobok hrubého mesačného služobného príjmu policajta, najmenej suma rovnajúca sa jeho hrubému mesačnému služobnému príjmu. Ak ide o škodu spôsobenú v opitosti alebo v dôsledku zneužitia iných návykových látok na zverených hodnotách, ktoré je policajt povinný vyúčtovať, alebo stratou zverených predmetov, môže náhradu škody nižšou sumou určiť len odvolací orgánodvolací orgán, alebo ak ide o škodu spôsobenú trestným činom, tiež súd.
(2)
Ak bola spôsobená škoda z nedbanlivosti vodičom pri dopravnej nehode, možno v osobitne odôvodnených prípadoch od vymáhania náhrady škody celkom upustiť, najmä ak došlo k dopravnej nehode pri bezpečnostnej akcii alebo bezprostredne po nej, pri sťažených podmienkach, ďalej ak ide o prvé zavinenie vodiča alebo o nehodu spôsobenú v dôsledku malej skúsenosti vodiča.
(3)
Pri určovaní výšky náhrady škody podľa odseku 1 sa prihliada najmä na doterajšie plnenie služobných povinností policajtom, na spoločenský význam škody, na to, ako k nej došlo, a na osobné pomery policajta.
(4)
Náhradu škody nemožno znížiť, ak bola škoda spôsobená úmyselne.
§ 91
(1)
Výšku požadovanej náhrady škody určuje služobný orgán, ktorý ju prerokuje s policajtom.
(2)
Ak sa služobný orgán a policajt dohodnú na náhrade škody, uzatvoria o tom písomnú dohodu.
(3)
V prípade, že nedôjde k dohode podľa odseku 2, rozhodne o náhrade škody podľa tohto oddielu služobný orgán.
(4)
Ak bola škoda spôsobená trestným činom, rozhodne služobný orgán o povinnosti policajta uhradiť škodu, len ak o nej nerozhodol súd.
Druhý oddiel
Zodpovednosť policajného zboru za škodu
§ 92
Všeobecná zodpovednosť
(1)
Ak bola policajtovi spôsobená pri výkone služby alebo v priamej súvislosti s ním škoda porušením právnej povinnosti, zodpovedá za ňu policajný zbor.
(2)
Policajný zbor zodpovedá policajtovi tiež za škodu, ktorú mu spôsobili porušením právnej povinnosti v rámci plnenia služobných úloh služobné orgány.
Zodpovednosť za škodu pri služobných úrazoch a chorobách z povolania
§ 93
(1)
Ak došlo pri výkone služby alebo v priamej súvislosti s ním k poškodeniu policajta na zdraví alebo k jeho smrti úrazom (ďalej len „služobný úraz“), zodpovedá za škodu tým vzniknutú policajný zbor. Služobným úrazom nie je úraz, ktorý sa policajtovi prihodil na ceste do služby a späť, s výnimkou, ak bol mimoriadne povolaný na pracovisko (zhromaždisko) služobným orgánom.
(2)
Ako služobný úraz sa posudzuje tiež úraz, ktorý policajt utrpel pre výkon služby.
(3)
Za škodu spôsobenú policajtovi chorobou z povolania zodpovedá policajný zbor, ak policajt vykonával v ňom službu naposledy pred jej zistením za podmienok, z ktorých vzniká choroba z povolania, ktorou bol postihnutý. Chorobami z povolania sú choroby uvedené v právnych predpisoch o sociálnom zabezpečení, ak vznikli za podmienok tam uvedených.
(4)
Ako choroba z povolania sa odškodňuje aj choroba vzniknutá pred jej zaradením do zoznamu chorôb z povolania, a to od jej zaradenia do zoznamu, avšak len za dobu najviac troch rokov pred jej zaradením do zoznamu.
§ 94
(1)
Policajný zbor sa zodpovednosti zbaví celkom, ak preukáže, že
a)
škoda bola spôsobená tým, že postihnutý policajt svojím zavinením porušil právne predpisy, rozkazy alebo pokyny na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, hoci bol s nimi riadne oboznámený a ich znalosť a dodržiavanie boli sústavne vyžadované a kontrolované, alebo
b)
škodu si spôsobil postihnutý policajt svojou opitosťou alebo v dôsledku zneužitia iných návykových látok a policajný zbor nemohol škode zabrániť,
a že tieto skutočnosti boli jedinou príčinou škody.
(2)
Policajný zbor sa čiastočne zbaví zodpovednosti, ak preukáže, že
a)
postihnutý policajt porušil svojím zavinením právne predpisy, rozkazy alebo pokyny na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, hoci bol s nimi riadne oboznámený a že toto porušenie bolo jednou z príčin škody,
b)
jednou z príčin škody bola opitosť postihnutého policajta alebo zneužitie iných návykových látok postihnutým policajtom, alebo
c)
policajtovi vznikla škoda preto, že si počínal v rozpore s obvyklým spôsobom správania sa tak, že je zrejmé, že hoci neporušil právne predpisy, rozkazy alebo pokyny na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, konal ľahkomyselne a musel si pritom byť, vzhľadom na svoju kvalifikáciu a skúsenosti, vedomý, že si môže zaviniť úraz alebo chorobu z povolania.
(3)
Ak sa policajný zbor zbaví zodpovednosti čiastočne, určí sa časť škody, ktorú znáša policajt podľa miery jeho zavinenia; v prípadoch uvedených v odseku 2 písm. c) uhradí však policajný zbor aspoň jednu tretinu škody.
(4)
Pri posudzovaní, či policajt porušil právne predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, sa nemožno odvolávať len na všeobecné ustanovenia, podľa ktorých si má každý počínať tak, aby neohrozoval svoje zdravie a zdravie iných.
(5)
Za ľahkomyselné konanie podľa odseku 2 písm. c) nemožno považovať bežnú neopatrnosť a konanie vyplývajúce z rizika služby.
§ 95
Policajný zbor sa nemôže zbaviť zodpovednosti, ak policajt utrpel služobný úraz
a)
pri služobnom zákroku alebo
b)
pri odvracaní nebezpečenstva hroziaceho životu alebo zdraviu alebo škody hroziacej na majetku, pokiaľ policajt tento stav sám úmyselne nevyvolal.
§ 96
Policajtovi, ktorý utrpel služobný úraz alebo u ktorého bola zistená choroba z povolania, je policajný zbor povinný v rozsahu, v ktorom za škodu zodpovedá, poskytnúť
a)
náhradu za stratu na služobnom príjme,
b)
náhradu za bolesť a za sťaženie spoločenského uplatnenia,
c)
náhradu za účelne vynaložené náklady spojené s liečením,
d)
náhradu za vecnú škodu,
e)
jednorazové mimoriadne odškodnenie.
§ 97
(1)
Náhrada za stratu na služobnom príjme počas neschopnosti policajta na službu sa poskytuje v takej výške, aby spolu so služobným príjmom v chorobe alebo nemocenským sa rovnala jeho čistému služobnému príjmu pred vznikom škody spôsobenej služobným úrazom alebo chorobou z povolania.
(2)
Náhrada za stratu na služobnom príjme po skončení neschopnosti policajta na službu alebo pri uznaní plnej alebo čiastočnej invalidity sa poskytuje v takej výške, aby spolu s čistým služobným príjmom (zárobkom) policajta po úraze alebo po zistení choroby z povolania s prípadným invalidným alebo čiastočným invalidným dôchodkom poskytovaným z toho istého dôvodu alebo s príspevkom za službu sa rovnala jeho čistému služobnému príjmu pred vznikom škody spôsobenej služobným úrazom alebo chorobou z povolania. Pritom sa neprihliada na zvýšenie invalidného dôchodku pre bezvládnosť, ani na zmenu výšky a na zvýšenie už priznaných dôchodkov podľa predpisov o sociálnom zabezpečení. Táto náhrada patrí policajtovi najneskôr do konca kalendárneho mesiaca, v ktorom dovŕši 65 rokov veku.
(3)
Náhrada za bolesť a za sťaženie spoločenského uplatnenia sa poskytuje jednorazove vo výške a za podmienok ustanovených právnymi predpismi platnými pre pracovníkov v pracovnom pomere.16)
(4)
Policajtovi, ktorého schopnosť na výkon služby bola zmenená alebo ktorý bol uznaný invalidným v dôsledku služobného úrazu, ktorý mu bol spôsobený trestným činom, pri služobnom zákroku, pri výkone služby v leteckej prevádzke, pri plnení zvláštnych úloh uložených služobnými orgánmi, alebo pri práci s výbušninami, s chemickým, rádioaktívnym, vysoko virulentným, infekčným alebo iným obdobne nebezpečným materiálom, alebo za iných obdobne nebezpečných podmienok, patrí jednorazové mimoriadne odškodnenie vo výške najmenej 20 000 Kčs a najviac 60 000 Kčs. Ak však došlo k takémuto úrazu za zvlášť nebezpečných podmienok, patrí policajtovi jednorazové mimoriadne odškodnenie až do výšky 100 000 Kčs. Jednorazové mimoriadne odškodnenie vo výške najmenej 20 000 Kčs a najviac 60 000 Kčs patrí za podmienok ustanovených v prvej vete tiež oprávnenému, ktorého schopnosť na výkon služby bola zmenená alebo ktorý bol uznaný invalidným v dôsledku choroby z povolania.
§ 98
Ak policajt následkom služobného úrazu alebo choroby z povolania zomrel, je policajný zbor povinný v rozsahu, v akom za škodu zodpovedá, poskytnúť
a)
náhradu účelne vynaložených nákladov spojených s liečením,
b)
náhradu primeraných nákladov spojených s pohrebom,
c)
náhradu nákladov na výživu pozostalých,
d)
jednorazové odškodnenie pozostalých,
e)
náhradu vecnej škody.
§ 99
(1)
Náklady spojené s liečením a náklady spojené s pohrebom sa uhradia tomu, kto tieto náklady vynaložil. Od nákladov spojených s pohrebom sa odpočíta pohrebné poskytnuté podľa predpisov o nemocenskej starostlivosti.
(2)
Náhrada nákladov na výživu pozostalých patrí pozostalým, ktorým zomretý výživu poskytoval alebo bol povinný poskytovať. Pri výpočte tejto náhrady sa vychádza z čistého služobného príjmu zomretého. Náhrada nákladov patrí, pokiaľ nie je uhradená dávkami dôchodkového zabezpečenia poskytovanými z toho istého dôvodu.
(3)
Jednorazové odškodnenie pozostalých patrí manželovi a dieťatu, ktoré má nárok na sirotský dôchodok, vo výške ustanovenej pracovnoprávnymi predpismi. V odôvodnených prípadoch možno jednorazové odškodnenie pozostalých priznať aj rodičom zomretého policajta.
(4)
Náhrada vecnej škody patrí dedičom policajta.
§ 100
(1)
Policajný zbor môže výnimočne, ak pôjde o prípad hodný osobitného zreteľa, poskytnúť manželovi, dieťaťu, ktoré má nárok na sirotský dôchodok, prípadne rodičom zomretého príspevok vo výške jednorazového odškodnenia pozostalých, i keď za služobný úraz alebo chorobu z povolania nezodpovedá.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podmienky, ktoré sú obdobne nebezpečné a zvlášť nebezpečné, určovania výšky jednorazového mimoriadneho odškodnenia a určí postup služobných orgánov pri prerokúvaní a určovaní náhrady škody a ďalšie podrobnosti o poskytovaní náhrad v súvislosti so služobnými úrazmi a chorobami z povolania; môže tiež ustanoviť potrebné odchýlky na poskytovanie náhrady za bolesť, a v ktorých prípadoch možno poskytnúť jednorazové odškodnenie pozostalých vyššou sumou.
§ 101
(1)
Ak sa podstatne zmenia pomery poškodeného, ktoré boli rozhodujúce pre určenie výšky náhrady škody, možno vydať nové rozhodnutie vo veci.
(2)
Ak nastali zmeny vo vývoji mzdovej úrovne, postupuje sa pri určovaní výšky a spôsobu náhrady za stratu na služobnom príjme patriacej policajtovi po skončení neschopnosti na službu vzniknutej služobným úrazom alebo chorobou z povolania podľa osobitných predpisov.17)
(3)
Vláda Slovenskej republiky môže ustanoviť všeobecne záväzným právnym predpisom vyššie limity jednorazového mimoriadneho odškodnenia, než ustanovuje tento zákon.
§ 102
Zodpovednosť za škodu na odložených veciach
(1)
Policajný zbor zodpovedá za škodu na veciach, ktoré na jeho pracoviskách policajt odložil pri výkone služby alebo v priamej súvislosti s ním na určenom alebo obvyklom mieste.
(2)
Za veci, ktoré policajt obvykle do služby nenosí a ktoré služobný orgán neprevzal do osobitnej úschovy, zodpovedá policajný zbor len do sumy 2000 Kčs. Ak škoda na týchto veciach bola spôsobená iným policajtom alebo pracovníkom policajného zboru alebo ak služobný orgán tieto veci prevzal do úschovy, uhrádza sa škoda bez obmedzenia.
(3)
Nárok na náhradu škody zanikne, ak ju policajt neohlásil služobnému orgánu bez zbytočného odkladu najneskôr do 15 dní odo dňa, ked sa o škode dozvedel.
§ 103
Osobitná zodpovednosť za škodu na veci
(1)
Ak utrpel policajt škodu na veci pri služobnom zákroku, služobnom výcviku alebo pri službe konanej na vykonanie mimoriadnych bezpečnostných opatrení, zodpovedá za ňu policajný zbor.
(2)
Policajt, ktorý pri odvracaní nebezpečenstva hroziaceho životu alebo zdraviu alebo škody hroziacej majetku utrpel škodu na veci, má nárok voči policajnému zboru na jej náhradu, ako aj na náhradu účelne vynaložených nákladov, ak tento stav sám nevyvolal a počínal si pritom spôsobom primeraným okolnostiam.
Spoločné ustanovenia o zodpovednosti policajného zboru za škodu
§ 104
(1)
O náhrade škody podľa tohto oddielu rozhoduje služobný orgán.
(2)
Ak služobný orgán preukáže, že škodu zavinil aj poškodený policajt, zodpovednosť policajného zboru sa pomerne obmedzí.
§ 105
Policajný zbor je povinný nahradiť policajtovi skutočnú škodu, a to v peniazoch, pokiaľ ju neodčiní uvedením do pôvodného stavu. Ak ide o inú škodu na zdraví, než z dôvodu služobného úrazu alebo choroby z povolania, platí pre spôsob a rozsah jej náhrady ustanovenie o služobných úrazoch s tým obmedzením, že nepatrí jednorazové mimoriadne odškodnenie a jednorazové odškodnenie pozostalým.
§ 106
(1)
Ak policajný zbor poškodenému uhradil škodu, má nárok na úhradu voči tomu, kto poškodenému za takúto škodu zodpovedá podľa Občianskeho zákonníka, a to v rozsahu zodpovedajúcom miere tejto zodpovednosti voči poškodenému, pokiaľ nebolo vopred dohodnuté inak.
(2)
Ak ide o náhradu škody pri chorobách z povolania, má policajný zbor, ktorý škodu uhradil, nárok na úhradu voči všetkým organizáciám, v ktorých postihnutý policajt pracoval (vykonával službu) za podmienok, za ktorých vzniká choroba z povolania, ktorou bol postihnutý, a to v rozsahu zodpovedajúcom času, za aký pracoval (vykonával službu) v týchto organizáciách za uvedených podmienok.
ÔSMA HLAVA
SKONČENIE SLUŽOBNÉHO POMERU A S NÍM SÚVISIACE NÁROKY
§ 107
Skončenie služobného pomeru
Služobný pomer končí
a)
zrušením v skúšobnej dobe,
b)
uvoľnením,
c)
prepustením,
d)
stratou hodnosti,
e)
uplynutím dohodnutej doby,
f)
úmrtím policajta.
§ 108
Zrušenie služobného pomeru v skúšobnej dobe
V skúšobnej dobe môže služobný orgán alebo policajt zrušiť služobný pomer písomne aj bez uvedenia dôvodov. Služobný pomer skončí uplynutím siedmich kalendárnych dní nasledujúcich po dni doručenia písomného oznámenia služobného orgánu alebo policajta, vždy však najneskôr uplynutím skúšobnej doby.
§ 109
Uvoľnenie
(1)
Policajt musí byť uvoľnený zo služobného pomeru, ak o to požiada. Žiadosť musí byť písomná a doručená služobnému orgánu, inak je neplatná.
(2)
Služobný pomer podľa odseku 1 skončí uplynutím štyroch kalendárnych mesiacov, ak sa policajt a služobný orgán nedohodnú inak. Lehota pre skončenie služobného pomeru začína plynúť prvým dňom kalendárneho mesiaca nasledujúceho po doručení žiadosti o uvoľnenie služobnému orgánu.
Prepustenie
§ 110
(1)
Policajt môže byť prepustený zo služobného pomeru iba v prípade, ak
a)
pre neho v dôsledku zníženia početných stavov policajného zboru schválených vládou Slovenskej republiky nie je iné zaradenie v policajnom zbore,
b)
podľa rozhodnutia lekárskej komisie stratil dlhodobo zo zdravotných dôvodov spôsobilosť vykonávať akúkoľvek funkciu v policajnom zbore alebo vykonávať doterajšiu funkciu a nemožno ho previesť na inú funkciu, ktorej výkon by nebol na ujmu jeho zdravia,
c)
spĺňa podmienky nároku na starobný dôchodok,
d)
bol pri služobnom hodnotení hodnotený ako nespôsobilý vykonávať akúkoľvek funkciu v policajnom zbore,
e)
porušil služobnú prísahu alebo služobnú povinnosť zvlášť hrubým spôsobom a jeho ponechanie v služobnom pomere by bolo na ujmu dôležitých záujmov služby,
f)
bol právoplatne odsúdený pre trestný čintrestný čin na nepodmienečný trest odňatia slobody.
(2)
O prepustení policajta z dôvodov uvedených v odseku 1 písm. d), e) alebo f) môže byť rozhodnuté len do dvoch mesiacov odo dňa, kedy služobný orgán dôvod prepustenia zistil, najneskôr však do jedného roka odo dňa, kedy tento dôvod vznikol; v týchto lehotách musí byť rozhodnutie o prepustení policajtovi tiež doručené. Ak ide o prepustenie policajta z dôvodu uvedeného v odseku 1 písm. d), nezapočítava sa do lehoty dvoch mesiacov doba, počas ktorej je policajt uznaný dočasne neschopným služby pre chorobu alebo úraz.
§ 111
(1)
Rozhodnutie o prepustení musí byť vyhotovené písomne a musí byť v ňom uvedený dôvod prepustenia so skutočnosťami, ktoré ho zakladajú, inak je neplatné.
(2)
Pri prepustení skončí služobný pomer uplynutím dvoch mesiacov, pokiaľ sa služobný orgán a policajt nedohodnú inak. Lehota pre skončenie služobného pomeru začína plynúť prvým dňom kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni doručenia rozhodnutia o prepustení.
(3)
Ak policajt porušil služobnú prísahu alebo služobnú povinnosť úmyselne alebo ak bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin na nepodmienečný trest odňatia slobody, je možné skončiť služobný pomer prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. e) alebo f) dňom doručenia rozhodnutia o prepustení.
§ 112
Zákaz prepustenia v ochrannej dobe
(1)
Policajt nesmie byť prepustený zo služobného pomeru v ochrannej dobe, to je v dobe,
a)
keď bol uznaný dočasne neschopným služby pre chorobu alebo úraz, pokiaľ si túto neschopnosť nevyvolal úmyselne alebo nespôsobil v opitosti alebo zneužitím iných návykových látok,
b)
od podania návrhu na ústavné ošetrovanie alebo od povolenia kúpeľného liečenia poskytnutého v dobe dočasnej neschopnosti na výkon služby až do jej skončenia; pri ochorení na dlhodobú ťažkú chorobu alebo chorobu z povolania sa táto doba predlžuje o šesť mesiacov po prepustení z ústavného ošetrovania,
c)
keď je policajtka tehotná alebo keď sa policajtka alebo osamelý policajt trvalo stará aspoň o jedno dieťa mladšie ako 3 roky.
(2)
Zákaz prepustenia sa nevzťahuje na prepustenie z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. c), e) a f).
(3)
Ak bolo rozhodnutie o prepustení doručené policajtovi pred začiatkom ochrannej doby a služobný pomer by sa mal skončiť v tejto dobe, ochranná doba sa do dvojmesačnej lehoty uvedenej v § 111 ods. 2 nezapočítava v prípade, ak policajt písomne vyhlási, že na predĺžení služobného pomeru netrvá.
§ 113
Nároky po zrušení rozhodnutia o skončení služobného pomeru
Ak sa zruší rozhodnutie o skončení služobného pomeru, predpokladá sa, že služobný pomer trvá bez prerušenia a policajtovi patria aj naďalej všetky doterajšie náležitosti. Ak oznámi policajt najneskôr pred doručením rozhodnutia o zrušení, že netrvá na ďalšom výkone služby, platí, pokiaľ sa policajt a služobný orgán nedohodnú inak, že jeho služobný pomer skončil uvoľnením v lehote štyroch mesiacov. Lehota pre skončenie služobného pomeru začína plynúť prvým dňom kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni pôvodného rozhodnutia o skončení služobného pomeru.
§ 114
Strata hodnosti
Ak súd uloží trest straty hodnosti, končí služobný pomer policajta dňom, keď rozsudok nadobudol právoplatnosť.
§ 115
Skončenie služobného pomeru policajta prijatého na dobu určitú
Ak bol policajt prijatý do služobného pomeru na dobu určitú, končí jeho služobný pomer uplynutím tejto doby. Ak policajt pokračuje po uplynutí tejto doby s vedomím služobného orgánu vo výkone služby, platí, že sa tento služobný pomer zmenil na služobný pomer na neurčitú dobu, ak sa služobný orgán s policajtom nedohodne inak.
§ 116
Potvrdenie o zamestnaní a služobné posudky
(1)
Ak končí služobný pomer, je služobný orgán povinný policajtovi vydať najneskôr v deň skončenia služobného pomeru služobný posudok.
(2)
Ak služobný orgán podáva inému zamestnávateľovi alebo štátnemu orgánu posudok o služobnej činnosti policajta, musí policajta s jeho obsahom oboznámiť a na požiadanie mu vydať jeho odpis. Iné informácie o policajtovi je služobný orgán oprávnený podávať iba s jeho súhlasom, pokiaľ osobitný právny predpis neustanovuje inak.
(3)
Pri skončení služobného pomeru je služobný orgán povinný vydať policajtovi, prípadne inému zamestnávateľovi na jeho žiadosť potvrdenie o zamestnaní a uviesť v ňom najmä dobu jeho trvania, skutočnosti rozhodujúce pre posúdenie nároku na dovolenku, záväzky policajta voči policajnému zboru, výšku, poradie a v prospech koho sa vykonávali zrážky zo služobného príjmu policajta a skutočnosti rozhodujúce pre hmotné zabezpečenie uchádzačov o zamestnanie, poskytované podľa osobitných predpisov.
§ 117
Odchodné
(1)
Policajtovi, ktorého služobný pomer sa skončil uvoľnením alebo prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. a), b), c) alebo d), patrí odchodné, ak jeho služobný pomer trval aspoň 6 rokov. Základná výška odchodného je jednonásobok posledného hrubého mesačného služobného príjmu a zvyšuje sa za každý ďalší ukončený rok služobného pomeru o jednu polovicu posledného hrubého služobného príjmu. Ak je to pre policajta výhodnejšie, vymeriava sa odchodné z jeho priemerného hrubého služobného príjmu za posledných 12 mesiacov pred skončením služobného pomeru.
(2)
Pokiaľ bol policajt prepustený podľa § 110 ods. 1 písm. d), znižuje sa odchodné vypočítané podľa odseku 1 o jednu tretinu.
(3)
Policajtovi, ktorý je po skončení služobného pomeru podľa tohto zákona bezprostredne prijatý do služobného pomeru podľa iného zákona, odchodné nepatrí, ak mu zákon tento nárok zachová.
§ 118
Platové vyrovnanie
(1)
Policajtovi, ktorého služobný pomer skončil prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. a) alebo b), patrí platové vyrovnanie, ak nemá nárok na dôchodok zo sociálneho zabezpečenia alebo na príspevok za službu.
(2)
Platové vyrovnanie do výšky posledného čistého služobného príjmu sa poskytuje od začatia zárobkovej činnosti alebo od začiatku poskytovania hmotného zabezpečenia podľa osobitných predpisov18) do uplynutia dvanástich mesiacov od skončenia služobného pomeru.
Príspevok za službu
§ 119
(1)
Príspevok za službu (ďalej len „príspevok“) patrí za podmienok ďalej uvedených policajtovi, ktorého služobný pomer skončil uvoľnením alebo prepustením z niektorého z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. a), b), c) alebo d).
(2)
Pri opätovnom prijatí policajta do služobného pomeru, z ktorého vzniká nárok na príspevok, zaniká doterajší nárok na príspevok dňom, ktorý predchádza dňu opätovného prijatia do služobného pomeru.
(3)
Príspevok nepatrí po dosiahnutí veku 60 rokov.
§ 120
(1)
Príspevok je 25 % služobného príjmu, ak policajt vykonával službu aspoň po dobu 15 rokov. Za každý ďalší ukončený rok trvania služobného pomeru sa príspevok zvyšuje o 1 % služobného príjmu, najviac však do výšky 40 % služobného príjmu.
(2)
Príspevok sa vymeriava z posledného hrubého mesačného služobného príjmu policajta pred skončením služobného pomeru, alebo ak je to pre neho výhodnejšie, z jeho priemerného hrubého služobného príjmu za posledných 12 mesiacov pred skončením služobného pomeru.
§ 121
(1)
Pri súbehu nároku na príspevok s nárokom na príspevok za službu podľa osobitných predpisov19) patrí oprávnenému vyšší príspevok.
(2)
Pri súbehu nároku na príspevok a na starobný, invalidný, čiastočný invalidný dôchodok alebo na dôchodok za výsluhu rokov podľa predpisov o sociálnom zabezpečení patrí oprávnenému podľa jeho voľby buď príspevok, alebo dôchodok.
§ 122
(1)
Príspevok sa zvyšuje v rovnakých termínoch a rovnakým spôsobom ako čiastočný invalidný dôchodok zo sociálneho zabezpečenia.20)
(2)
Po dobu pobytu príjemcu príspevku v cudzine, po dobu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody sa príspevok vypláca za podmienok ustanovených pre výplatu dôchodku zo sociálneho zabezpečenia.21)
§ 123
Úmrtné
Ak sa služobný pomer skončí úmrtím policajta, patrí pozostalým úmrtné.
§ 124
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o nárokoch súvisiacich so skončením služobného pomeru, vrátane výšky úmrtného a okruhu pozostalých, ktorým úmrtné patrí.
DEVIATA HLAVA
USTANOVENIE O KONANÍ
Prvý oddiel
Všeobecné ustanovenia
§ 125
Účastníci konania
Účastníkmi konania vo veciach služobného pomeru sú policajt alebo pozostalí po policajtovi.
§ 126
Podanie
(1)
Podanie možno urobiť písomne alebo ústne do protokolu u služobného orgánu, ktorý je oprávnený vo veci rozhodnúť.
(2)
Podanie sa posudzuje podľa jeho obsahu. Z podania musí byť zrejmé, kto ho urobil, ktorej veci sa týka a čo sa navrhuje.
(3)
Na žiadosť účastníka konania musí byť prijatie podania potvrdené.
§ 127
Rozhodnutie
(1)
Rozhodnutie služobného orgánu musí byť v súlade s právnymi predpismi, vychádzať zo skutočného stavu veci a obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o odvolaní. V písomnom vyhotovení rozhodnutia sa tiež uvedie, ktorý služobný orgán rozhodnutie vydal, dátum vydania rozhodnutia a označenie policajta. Rozhodnutie musí byť podpísané s uvedením hodnosti, mena, priezviska a funkcie služobného orgánu a oznámené účastníkovi konania vyhlásením alebo doručením.
(2)
Výrok obsahuje rozhodnutie vo veci s uvedením ustanovení právneho predpisu, podľa ktorého bolo rozhodnuté. Ak sa v rozhodnutí ukladá povinnosť na plnenie, ustanoví pre ňu služobný orgán lehotu.
(3)
V odôvodnení rozhodnutia služobný orgán uvedie, ktoré skutočnosti boli podkladom pre rozhodnutie, akými úvahami bol vedený pri hodnotení dôkazov a pri použití právnych predpisov, na základe ktorých rozhodoval.
(4)
Poučenie o odvolaní obsahuje údaj, či je rozhodnutie konečné alebo či sa možno proti nemu odvolať, v akej lehote a u ktorého služobného orgánu.
(5)
Chyby v písaní, počítaní a iné zrejmé nesprávnosti v písomnom vyhotovení rozhodnutia služobný orgán aj bez návrhu opraví a vyrozumie o tom účastníka konania.
(6)
Rozhodnutie služobného orgánu, proti ktorému už nie je možné podať odvolanie, je právoplatné.
(7)
Rozhodnutie je vykonateľné, ak nadobudlo právoplatnosť alebo ak odvolanie nemá odkladný účinok. Na výkon rozhodnutia sa vzťahujú osobitné predpisy.22)
§ 128
Neplatnosť právneho úkonu
(1)
Neplatný je právny úkon,
a)
ktorý sa svojím obsahom alebo účelom prieči zákonu alebo ho obchádza,
b)
ktorý nebol urobený slobodne, vážne, určite alebo zrozumiteľne,
c)
ktorým sa policajt vopred vzdáva svojich práv,
d)
ktorý urobil policajt konajúci v duševnej poruche, ktorá ho robí na tento právny úkon neschopným, alebo
e)
ak nemá ten, kto ho urobil, spôsobilosť na právne úkony.
(2)
Právny úkon, ktorý nebol urobený formou predpísanou týmto zákonom, je neplatný, len ak to výslovne ustanovuje tento zákon.
(3)
Ak sa vzťahuje dôvod neplatnosti len na časť právneho úkonu, je neplatná len táto čast, pokiaľ z povahy právneho úkonu, z jeho obsahu alebo z okolností, za ktorých k nemu došlo, nevyplýva, že túto časť nemožno oddeliť od ostatného obsahu.
§ 129
Začatie konania
(1)
Konanie sa začína na návrh účastníka konania alebo z podnetu služobného orgánu.
(2)
Konanie je začaté dňom, keď podanie účastníka konania došlo služobnému orgánu oprávnenému vo veci rozhodnúť. Pokiaľ sa konanie začína z podnetu služobného orgánu, je konanie začaté dňom, kedy tento orgán urobil voči účastníkovi konania prvý úkon.
§ 130
Postúpenie
Ak nie je služobný orgán oprávnený o veci rozhodnúť, je povinný podanie bezodkladne postúpiť príslušnému služobnému orgánu a upovedomiť o tom účastníkov konania.
§ 131
Práva a povinnosti účastníkov konania
(1)
Účastníci konania sú povinní postupovať tak, aby svojím konaním nesťažovali konanie a nespôsobili jeho prieťahy.
(2)
Účastníci konania majú právo nahliadať do spisov s výnimkou protokolov o hlasovaní a robiť si z nich výpisy.
(3)
Služobný orgán môže povoliť nahliadnuť do spisov aj iným osobám, pokiaľ preukážu odôvodnenosť svojej požiadavky.
(4)
Služobný orgán je povinný urobiť opatrenia, aby nahliadnutím do spisov nebolo porušené štátne alebo služobné tajomstvo.
§ 132
Dožiadanie
Ak služobný orgán nemôže vykonať procesný úkon sám alebo ak je to účelné z iných dôvodov, môže o jeho vykonanie požiadat iný služobný orgán; dožiadaný služobný orgán vykoná tento úkon bezodkladne.
§ 133
Dôkazy
(1)
Na dokazovanie je možné použiť všetky prostriedky, ktorými možno zistiť a objasniť skutočný stav veci a ktoré sú v súlade s právnymi predpismi.
(2)
Dôkazom je všetko, čo môže prispieť k zisteniu skutočného stavu vecí, najmä výpovede, vyjadrenia osôb vrátane účastníkov, odborné posudky, znalecké posudky, správy, vyjadrenia a potvrdenia orgánov a organizácií, listiny, veci a ohliadka.
(3)
Účastník konania je oprávnený navrhovať na podporu svojich tvrdení dôkazy.
(4)
Služobný orgán hodnotí dôkazy podľa vlastnej úvahy, a to každý dôkaz jednotlivo a všetky dôkazy v ich vzájomnej súvislosti.
§ 134
Náklady konania
(1)
Náklady konania, ktoré vznikli služobnému orgánu, vrátane nákladov spojených s činnosťou poradných komisií, hradí tento orgán. Náklady, ktoré v konaní vznikli druhému účastníkovi konania, znáša tento účastník, len ak bol v konaní neúspešný.
(2)
Služobný orgán nahradí svedkovi, znalcovi alebo tlmočníkovi hotové výdavky a mzdu, ktorá mu preukázateľne ušla. Nárok je potrebné uplatniť do troch dní po jeho vzniku, inak zaniká.
(3)
Náklady spojené s predložením listiny alebo s ohliadkou, ktoré vznikli tomu, kto nie je účastníkom konania, hradí služobný orgán.
(4)
Náhrada hotových výdavkov a poskytovanie odmien znalcom a tlmočníkom sa riadi osobitnými predpismi.23)
Druhý oddiel
Preskúmavanie rozhodnutí
§ 135
Odvolacie konanie
(1)
Proti rozhodnutiu služobného orgánu môže policajt podať odvolanie do 15 dní, a ak ide o odvolanie proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho trestu, do 8 dní odo dňa oznámenia rozhodnutia.
(2)
Odvolanie môže policajt podať tiež proti služobnému hodnoteniu, potvrdeniu o zamestnaní a služobnému posudku v lehote 15 dní odo dňa, keď bol s ich obsahom oboznámený.
(3)
Odvolanie sa podáva u služobného orgánu, ktorý rozhodnutie vydal.
(4)
Ak policajt v dôsledku nesprávneho poučenia alebo preto, že nebol poučený vôbec, podal odvolanie po uplynutí týmto zákonom ustanovenej lehoty alebo u nepríslušného orgánu, predpokladá sa, že ho podal včas a u príslušného orgánu, ak tak urobil najneskôr do troch mesiacov odo dňa, keď mu bolo rozhodnutie oznámené.
(5)
Služobný orgán príslušný na rozhodovanie o odvolaní (ďalej len „odvolací orgánodvolací orgán“) môže odpustiť zmeškanie lehoty, ak k nemu došlo zo závažných dôvodov a policajt o to požiada do 15 dní odo dňa, keď pominul dôvod zmeškania, a zároveň podá odvolanie.
(6)
Podanie odvolania nemá odkladný účinok s výnimkou odvolania proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho trestu alebo o náhrade škody a proti služobnému hodnoteniu, ktorým bol policajt hodnotený ako nevyhovujúci vykonávať doterajšiu alebo akúkoľvek inú funkciu.
(7)
Služobný orgán, ktorý napadnuté rozhodnutie vydal, môže odvolaniu sám vyhovieť; ak tak neurobí, je povinný bez zbytočného odkladu, najneskôr však do 15 dní odo dňa podania odvolania, predložiť odvolanie odvolaciemu orgánu na rozhodnutie.
(8)
Proti rozhodnutiu o odvolaní sa nemožno odvolať.
§ 136
Odvolací orgán
(1)
Odvolacím orgánom je služobný orgán najbližšie nadriadený služobnému orgánu, ktorý napadnuté rozhodnutie vydal.
(2)
Odvolací orgánOdvolací orgán je povinný rozhodnúť o odvolaní bez zbytočného odkladu, spravidla najneskôr však do 60 dní odo dňa podania odvolania, a to po predchádzajúcom prerokovaní v poradnej komisii.
(3)
Ak sú pre to dôvody, odvolací orgánodvolací orgán rozhodnutie zmení alebo zruší, inak odvolanie zamietne a rozhodnutie potvrdí.
(4)
Odvolací orgánOdvolací orgán rozhodnutie zruší a vec vráti služobnému orgánu, ktorý ho vydal, na nové prejednanie a rozhodnutie, ak je to vhodnejšie najmä z dôvodov rýchlosti alebo hospodárnosti; služobný orgán je právnym názorom odvolacieho orgánu viazaný.
(5)
Proti rozhodnutiu ministra, ak nejde o rozhodnutie o odvolaní, možno podať rozklad. O rozklade rozhoduje minister. Pre rozklad a konanie o ňom platia ustanovenia o odvolaní.
§ 137
Poradné komisie
(1)
Odvolacie orgány zriaďujú na prerokúvanie odvolaní poradné komisie. Poradná komisia sa skladá z predsedu, jeho zástupcu a ďalších najmenej piatich členov. Odvolania prerokúvajú komisie v senátoch, ktoré určí jej predseda.
(2)
Z účasti na konaní senátu je vylúčený člen, u ktorého s ohľadom na jeho vzťah k prerokúvanej veci alebo účastníkovi možno mať pochybnosti o jeho nezaujatosti. O tom, či je člen komisie z konania v senáte vylúčený, rozhoduje jej predseda.
Tretí oddiel
Mimoriadne opravné prostriedky a preskúmavanie rozhodnutí súdom
§ 138
Obnova konania
(1)
Ak sa dodatočne zistili mimoriadne závažné okolnosti, ktoré policajt nemohol bez svojej viny v konaní uplatniť, a ktoré odôvodňujú podstatne priaznivejšie rozhodnutie v jeho prospech, môže služobný orgán na jeho návrh zrušiť svoje právoplatné rozhodnutie a rozhodnúť vo veci samej.
(2)
Návrh na zrušenie rozhodnutia podľa odseku 1 môže policajt podať iba do troch mesiacov odo dňa, keď sa dozvedel o okolnostiach odôvodňujúcich navrhovanú zmenu, najneskôr však do troch rokov od nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia.
(3)
Proti rozhodnutiu vo veci samej sa možno odvolať (podať rozklad).
§ 139
Preskúmanie rozhodnutia mimo odvolacieho konania
(1)
Ak sa dodatočne zistí, že právoplatné rozhodnutie je v rozpore s právnymi predpismi, môže ho minister zrušiť a rozhodnúť vo veci samej.
(2)
Právoplatné rozhodnutie možno zrušiť do troch rokov od nadobudnutia právoplatnosti.
(3)
Proti rozhodnutiu vo veci samej možno podať rozklad.
§ 140
Ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnejšie upraví konanie vo veciach služobného pomeru.
§ 141
Preskúmanie rozhodnutia súdom
(1)
Policajt môže podať na súde návrh na preskúmanie rozhodnutia služobného orgánu o
a)
prepustení zo služobného pomeru podľa § 110 ods. 1 písm. d) alebo e),
b)
náhrade škody alebo neoprávnenom majetkovom prospechu, ktorá presahuje sumu 5000 Kčs, alebo
c)
uložení disciplinárneho trestu.
(2)
Návrh na preskúmanie rozhodnutia súdom podľa predchádzajúceho odseku je možné podať až po vyčerpaní opravného prostriedku podľa § 135, a to v lehote 30 dní od nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia.
(3)
Ak požiada policajt, ktorý podal návrh na preskúmanie rozhodnutia podľa odseku 1 písm. b) alebo c) súdom, o odklad výkonu rozhodnutia, služobný orgán jeho žiadosti vyhovie.
(4)
Pri preskúmaní rozhodnutia služobného orgánu súdom sa postupuje podľa osobitných predpisov.24)
DESIATA HLAVA
VZŤAHY SLUŽOBNÝCH ORGÁNOV A ODBOROVÝCH ORGÁNOV
§ 142
Účast odborových orgánov pri zmene a skončení služobného pomeru
(1)
V súlade s týmto zákonom vystupujú na ochranu práv a oprávnených záujmov policajtov príslušné odborové orgány.
(2)
Služobný orgán je povinný
a)
návrh prevedenia policajta na inú funkciu podľa § 16 ods. 1 písm. a), b) a d) a ods. 2 písm. b) a c),
b)
návrh prepustenia policajta zo služobného pomeru z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. a) a e),
c)
návrh služobného hodnotenia, v ktorom je policajt hodnotený ako nevyhovujúci pre výkon doterajšej funkcie alebo pre výkon akejkoľvek funkcie v policajnom zbore,
vopred prerokovať s príslušným odborovým orgánom.
(3)
Ak sa príslušný odborový orgán nevyjadrí vo veciach uvedených v odseku 2 do desiatich dní odo dňa vyzvania služobným orgánom, služobný orgán postupuje ďalej bez jeho stanoviska.
§ 143
Kolektívne zmluvy
(1)
Na zabezpečenie oprávnených záujmov a potrieb policajtov, na zlepšenie podmienok výkonu služby, zdravotných, sociálnych a kultúrnych podmienok vrátane podmienok pre využívanie volného času uzatvárajú v mene policajtov príslušné odborové orgány a v mene policajného zboru príslušné služobné orgány kolektívne zmluvy.
(2)
Pri uzatváraní kolektívnych zmlúv sa postupuje podľa osobitných predpisov.25)
§ 144
Súčinnosť služobných orgánov s odborovými orgánmi
(1)
Súčinnosť služobných orgánov s odborovými orgánmi sa uskutočňuje najmä tým, že služobné orgány sú povinné umožniť príslušným odborovým orgánom
a)
vykonávať spoločenskú kontrolu dodržiavania právnych predpisov upravujúcich služobný pomer policajtov,
b)
vyžadovať od služobných orgánov informácie o hospodárení so mzdovými prostriedkami a podieľať sa na dodržiavaní zásad spravodlivého odmeňovania,
c)
navrhovať svojich členov do poradných orgánov zriaďovaných služobnými orgánmi na prerokúvanie návrhov niektorých personálnych opatrení a na zásadné opatrenia v oblasti sociálneho zabezpečenia, liečebnej, kúpeľnej, rekreačnej a inej starostlivosti a hmotného zabezpečenia policajtov,
d)
vyjadrovať sa k návrhom na preloženie do iného miesta služobného pôsobiska, na premiestnenie policajta, na pozbavenie výkonu služby a k návrhom na rozvrhnutie základného času služby.
Zabezpečenie činností odborových orgánov
§ 145
(1)
Policajt vykonávajúci funkciu v odborových orgánoch, ktorej výkon si vyžaduje dlhodobé uvoľnenie od plnenia služobných povinností, sa zaraďuje do zálohy. Minister po dohode s príslušným odborovým orgánom určí okruh odborových funkcií, pri výkone ktorých sa policajt zaraďuje do zálohy.
(2)
Policajt sa po skončení výkonu funkcie v odborových orgánoch podľa odseku 1 ustanoví do funkcie rovnakej úrovne, akú naposledy zastával; ak to nie je možné, ustanoví sa do funkcie podľa § 15.
(3)
Policajtovi zvolenému do funkcie v odborových orgánoch, ktorej výkon nevyžaduje dlhodobé uvoľnenie od plnenia služobných povinností, sa udelí voľno s nárokom na služobný príjem na nevyhnutne potrebný čas.
§ 146
(1)
Služobné orgány poskytujú na zabezpečenie činnosti základných odborových organizácií a ich orgánov nevyhnutné materiálno-technické zabezpečenie.
(2)
Podrobnosti o poskytovaní materiálnych a technických prostriedkov upraví minister po dohode s príslušným odborovým orgánom.
§ 147
Ochrana odborárskeho funkcionára
(1)
Policajt, ktorý bol zvolený do funkcie v odborovom orgáne, môže byť v čase funkčného obdobia a v čase dvoch rokov po jeho skončení prepustený len po predchádzajúcom súhlase príslušného odborového orgánu. Súhlas nie je potrebný, ak ide o prepustenie podľa § 110 ods. 1 písm. b), c), e) alebo f).
(2)
Ak príslušný odborový orgán odmietol udeliť súhlas služobnému orgánu podľa odseku 1, je rozhodnutie služobného orgánu o prepustení odborárskeho funkcionára neplatné.
DRUHÁ ČASŤ
SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU VÄZENSKEJ A JUSTIČNEJ STRÁŽE SLOVENSKEJ REPUBLIKY
§ 147a
Ustanovenia tohto zákona sa vzťahujú aj na služobný pomer príslušníkov Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky s tým, že
a)
kde sa v tomto zákone hovorí o Ministerstve vnútra Slovenskej republiky, rozumie sa tým Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky,
b)
kde sa v tomto zákone hovorí o ministrovi vnútra Slovenskej republiky, rozumie sa tým minister spravodlivosti Slovenskej republiky,
c)
kde sa v tomto zákone hovorí o Policajnom zbore Slovenskej republiky, rozumie sa tým Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky,
d)
kde sa v tomto zákone hovorí o príslušníkovi Policajného zboru Slovenskej republiky, rozumie sa tým príslušník Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.
§ 147b
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením:
a)
katalóg pracovných činností, kvalifikačné predpoklady pre jednotlivé platové triedy a spôsob zaraďovania do platových tried,
b)
mesačnú výmeru hodnostných príplatkov pre jednotlivé skupiny a druhy hodností,
c)
podmienky poskytovania a výšku osobného príplatku, príplatku za vedenie, osobitného príplatku a osobitných jednorazových peňažných náležitostí.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
PRVÁ HLAVA
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 148
Premlčanie a zánik práva
(1)
Právo sa premlčí, ak sa neuplatnilo v lehote ustanovenej v tomto zákone. Na premlčanie sa prihliadne, len ak sa ten, voči ktorému sa právo uplatňuje, na premlčanie odvoláva; v takomto prípade nemožno premlčané právo tomu, kto ho uplatňuje, priznať.
(2)
Právo na náhradu za stratu na služobnom príjme a za sťaženie spoločenského uplatnenia z dôvodov služobného úrazu alebo choroby z povolania alebo za iné škody na zdraví, právo na náhradu nákladov na výživu pozostalých a príspevok za službu sa nepremlčuje; nároky na jednotlivé plnenia z nich vyplývajúce sa však premlčujú v lehotách ustanovenvch v § 150 ods. 2 a 3.
(3)
K zániku práva preto, že nebolo v ustanovenej lehote vykonané, dochádza len v prípadoch uvedených v § 39, § 102 ods. 3 a § 110 ods. 2; na zánik práva sa prihliadne, aj keď sa to v konaní nenamieta.
(4)
Ak policajt uplatní svoje právo a v začatom konaní riadne pokračuje, premlčacia doba počas konania neplynie. To isté platí aj o práve, ktoré bolo právoplatne priznané a pre ktoré sa vedie konanie na výkon rozhodnutia.
(5)
Právo uplatňuje policajt podaním u služobného orgánu, služobný orgán ho uplatňuje rozhodnutím.
Premlčacia doba
§ 149
(1)
Premlčacia doba začína plynúť odo dňa, keď sa právo mohlo uplatniť po prvý raz.
(2)
Ak bolo dohodnuté plnenie v splátkach, začína plynúť premlčacia doba jednotlivých splátok odo dňa ich splatnosti. Ak sa pre nesplnenie niektorej zo splátok stane splatnou celá dlžná suma, začne plynúť premlčacia doba odo dňa splatnosti nesplnenia splátky.
§ 150
(1)
Ak nie je ďalej ustanovené inak, premlčujú sa peňažné nároky zo služobného pomeru za tri roky.
(2)
Ak ide o opakujúce sa plnenia, je doba na uplatnenie nárokov na jednotlivé plnenia tri roky od ich splatnosti.
(3)
Lehota na uplatnenie nároku na náhradu škody je dva roky; začína plynúť odo dňa, keď sa poškodený dozvie o tom, že škoda vznikla, a o tom, kto za ňu zodpovedá. Nárok na náhradu škody sa však premlčí, ak nebol uplatnený v lehote troch rokov, a ak ide o škodu spôsobenú úmyselne, v lehote desiatich rokov odo dňa, kedy došlo k udalosti, z ktorej škoda vznikla; to neplatí, ak ide o škodu na zdraví.
§ 151
(1)
Ak bolo právo priznané právoplatným rozhodnutím, premlčuje sa za desať rokov odo dňa, keď sa malo podľa rozhodnutia plniť.
(2)
Ak právo bolo tým, kto je povinný plniť, písomne uznané čo do dôvodu i výšky, premlčuje sa za desať rokov odo dňa, keď došlo k uznaniu; ak však v uznaní bola uvedená lehota na plnenie, plynie premlčacia doba od uplynutia tejto lehoty.
(3)
Právo zabezpečené obmedzením prevodu nehnuteľností sa premlčuje za desať rokov.
(4)
Premlčacia doba uvedená v odseku 2 platí aj pre jednotlivé splátky, na ktoré bolo plnenie rozhodnutím alebo v uznaní práva rozložené; premlčacia doba pri jednotlivých splátkach začína plynúť odo dňa ich splatnosti. Ak sa pre nesplnenie niektorej zo splátok stane splatnou celá dlžná suma, začne plynúť desaťročná premlčacia doba odo dňa splatnosti nesplnenej splátky.
(5)
Úroky a opakujúce sa plnenia právoplatne priznané alebo písomne uznané, ktorých splatnosť nastala po právoplatnosti rozhodnutia alebo po uznaní, sa premlčujú za tri roky odo dňa ich splatnosti.
§ 152
Zápočet doby zamestnania
(1)
Policajtom sa do doby trvania služobného pomeru rozhodujúcej pre priznanie nárokov vyplývajúcich zo služobného pomeru započítavajú doby, ak boli započítané podľa doterajších predpisov.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, v akom rozsahu sa pre priznanie príspevku za službu zvýhodnene započítava výkon funkcií osobitnej povahy a osobitného stupňa nebezpečnosti.
§ 153
Osobitné podmienky pre výkon služby osamelých policajtov
Ustanovenia § 75, 77 a 78 sa vzťahujú aj na osamelých policajtov trvale sa starajúcich aspoň o jedno dieťa.
§ 154
Použitie ustanovení Zákonníka práce
Na služobný pomer policajtov sa použijú obdobne tieto ustanovenia Zákonníka práce č. 65/1965 Zb. v znení neskorších predpisov: § 10, § 12, § 14 až § 17, § 23 ods. 1, 2 a 4, § 94, § 110a, § 241, § 243, § 244, § 245 ods. 1 až 3, § 246, § 247, § 248, § 249 až § 260, § 265, § 266, § 266a, § 272 ods. 1 a 5, § 273, § 274 ods. 1.
§ 155
Odstraňovanie tvrdosti
Tvrdosti, ktoré by sa vyskytli pri vykonávaní tohto zákona, pokiaľ ide o odchodné (§ 117), platové vyrovnanie (§ 118), príspevok za službu (§ 119 až § 122) a úmrtné (§ 123), môže odstraňovať minister.
DRUHÁ HLAVA
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Prechodné ustanovenia
§ 156
(1)
Dňom účinnosti tohto zákona sa služobný pomer policajtov podľa doterajších predpisov považuje za služobný pomer podľa tohto zákona, ak nie je ďalej ustanovené inak.
(2)
Podľa doterajších predpisov sa posudzujú nároky vzniknuté zo služobného pomeru do dňa účinnosti tohto zákona a právne úkony týkajúce sa vzniku, zmeny a skončenia služobného pomeru urobené pred jeho účinnosťou a ich právne účinky, aj keď nastanú po tomto dni; to platí aj o lehotách, ktoré začali plynúť pred týmto dňom.
(3)
Konanie vo veciach služobného pomeru začaté pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona uskutočňujú a o opravných prostriedkoch rozhodujú orgány príslušné podľa tohto zákona a spôsobom ustanoveným v tomto zákone.
(4)
Ak bola podľa doterajších predpisov určená skúšobná doba dlhšia ako 12 mesiacov, posudzuje sa ku dňu účinnosti tohto zákona, ako by bola určená v dĺžke 12 mesiacov. Ak takto určená skúšobná doba uplynula už pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona, posudzuje sa, ako by uplynula dňom predchádzajúcim dňu účinnosti tohto zákona.
(5)
Ak policajt, ktorého skúšobná doba uplynula podľa odseku 4, písomne požiada o zrušenie služobného pomeru do jedného mesiaca odo dňa účinnosti tohto zákona, jeho služobný pomer končí uplynutím jedného kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni doručenia žiadosti príslušnému služobnému orgánu.
(6)
Príspevok, na ktorý vznikol nárok podľa predpisov platných pred účinnosťou tohto zákona, sa považuje za príspevok podľa tohto zákona, a to vo výške, v akej bol priznaný. Dňom účinnosti tohto zákona sa príspevok zvýši rovnakým spôsobom, akým bol zvýšený čiastočný invalidný dôchodok v roku 1991.
§ 157
(1)
Hodnosti policajtov dosiahnuté podľa doterajších predpisov sa považujú za hodnosti policajtov podľa tohto zákona.
(2)
Hodnosti v I. druhu hodností prislúchajú policajtom okrem policajtov zaradených v službe kriminálnej polície.26)
(3)
Hodnosti v II. druhu hodností prislúchajú policajtom zaradeným v službe kriminálnej polície.
§ 158
Ak je do služobného pomeru k policajnému zboru prijatý občan, ktorý bol príslušníkom Policajného zboru Českej republiky alebo príslušníkom bezpečnostných zborov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, započítava sa tomuto príslušníkovi dĺžka služby v tomto zbore a nároky s ním súvisiace v rozsahu, ako by túto službu konal v policajnom zbore.
§ 159
Zrušovacie ustanovenia
(1)
Zrušuje sa ustanovenie § 74 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
(2)
Vo vzťahu k služobnému pomeru policajtov podľa tohto zákona stráca platnosť:
1.
zákon č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb., zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 169/1990 Zb. a zákona č. 546/1990 Zb.,
2.
nariadenie ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 26 zo 7. decembra 1983 o konaní vo veciach služobného pomeru príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti (reg. v čiastke 12/1984 Zb.).
§ 160
Účinnosť
Tento zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon SNR č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
2)
Zákon č. 15/1990 Zb. o politických stranách.
3)
Napr. § 54 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov.
4)
Napr. zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb., zákon č. 528/1990 Zb. devízový zákon.
5)
§ 294 Trestného zákona.
§ 159 ods. 3 písm. b), § 171 ods. 2 a § 188 ods. 1 písm. b) Trestného poriadku.
6)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
7)
§ 67 Trestného zákona.
8)
Napr. zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov.
8a)
Napríklad zákon Slovenskej národnej rady č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.
8b)
§ 17 zákona č. 1/1992 Zb. o mzde, odmene za pracovnú pohotovosť a o priemernom zárobku.
9)
§ 276 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
10)
§ 121 ods. 2 Zákonníka práce.
§ 21 nariadenia vlády ČSSR č. 223/1988 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce, v znení nariadenia vlády ČSFR č. 13/1991 Zb.
11)
§ 33 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
12)
Zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
13)
Zákon č. 32/1957 Zb. o nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
14)
§ 5 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
15)
§ 157 až 161 Zákonníka práce.
16)
Vyhláška č. 32/1965 Zb. o odškodňování bolesti a sťaženia spoločenského uplatnenia v znení neskorších predpisov.
17)
Zákon č. 297/1991 Zb. o úprave náhrady za stratu na zárobku po skončení pracovnej neschopnosti vzniknutej pracovným úrazom alebo chorobou z povolania.
18)
Zákon č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 50/1991 Zb., ktorou sa určujú bližšie podmienky poskytovania hmotného zabezpečenia uchádzačom o zamestnanie.
19)
§ 33 zákona č. 76/1959 Zb. o niektorých služobných pomeroch vojakov v znení neskorších predpisov.
20)
§ 9 a 10 zákona č. 46/1991 Zb. o zvyšovaní dôchodkov.
21)
§ 100 a 103 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb.
22)
Napr. Občiansky súdny poriadok.
23)
Zákon č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch.
Vyhláška č. 37/1967 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o znalcoch a tlmočníkoch v znení neskorších predpisov.
24)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
25)
Zákon č. 2/1991 Zb. o kolektívnom vyjednávaní.
26)
§ 4 ods. 1 zákona SNR č. 204/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 417/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 417/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Ak sa v zákone používa výraz „riaditelia krajských inšpektorátov“, nahrádza sa výrazom „riaditeľ inšpektorátu“.
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
417
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. septembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
(1)
Slovenská obchodná inšpekcia je orgánom štátnej správy podriadeným Ministerstvu kontroly Slovenskej republiky;1) člení sa na ústredný inšpektorát so sídlom v Bratislave a jemu podriadené inšpektoráty.
(2)
Na čele Slovenskej obchodnej inšpekcie je ústredný riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister kontroly Slovenskej republiky. Na čele inšpektorátu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva ústredný riaditeľ.
(3)
Sídla a územnú pôsobnosť inšpektorátov ustanoví Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.
(4)
Slovenská obchodná inšpekcia je rozpočtovou organizáciou.“.
Poznámka č. 1 pod čiarou znie:
„1)
§ 19 ods. 3 zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb.".
Doterajšia poznámka pod čiarou č. 1 sa vypúšťa.
2.
§ 2 znie:
㤠2
(1)
Slovenská obchodná inšpekcia kontroluje obchodnú činnosť2) na vnútornom trhu, výrobnú alebo inú činnosť slúžiacu na zabezpečovanie potrieb vnútorného trhu a vykonávanie závodného stravovania, stravovania v ústavoch a ostatných zariadeniach sociálnej starostlivosti,3) v školách, školských zariadeniach4) a v študentských domovoch vysokých škôl, organizáciami a občanmi.5)
(2)
Slovenská obchodná inšpekcia kontroluje
a)
predaj tovaru, či sa predáva v správnej miere, množstve, hmotnosti, akosti a za podmienok ustanovených všeobecne záväzným právnym predpisom alebo technickou normou,
b)
dodržiavanie cenových predpisov a cien6) pri predaji tovaru a poskytovaní obchodných služieb, verejného stravovania a ubytovania konečnému spotrebiteľovi,
c)
dodržiavanie času predaja, prevádzky a úrovne obsluhy,
d)
dodržiavanie podmienok určených na zabezpečenie zdravotnej nezávadnosti tovaru, dodržiavanie noriem výroby a prípravy jedál a nápojov, podmienok skladovania a dopravy tovaru a požiadaviek na osobnú hygienu a hygienickú bezchybnosť prevádzky,
e)
či sa nepoužívajú neoverené meradlá, ak overeniu podliehajú, alebo meradlá nezodpovedajúce ustanoveniam všeobecne záväzných právnych predpisov, technickým normám, ďalším technickým predpisom, prípadne schválenému typu,7)
f)
dodržiavanie ostatných podmienok, ustanovených všeobecne záväznými právnymi predpismi pre vykonávanie výrobnej, veľkoobchodnej a maloobchodnej činnosti, pre poskytovanie obchodných služieb, služieb verejného stravovania, ubytovacích služieb, služieb cestovných kancelárií a závodného stravovania.
(3)
Kontrolovanými organizáciami podľa tohto zákona sa rozumejú fyzické a právnické osoby, ktoré podnikateľsky vykonávajú činnosť uvedenú v odseku 1.8)“.
Poznámka č. 2 pod čiarou znie:
„2)
§ 4 a nasl. zákona SNR č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode v znení zákona SNR č. 108/1988 Zb., zákona SNR č. 130/1990 Zb., zákona SNR č. 372/1990 Zb. a zákona SNR č. 524/1990 Zb.“.
Poznámka č. 3 pod čiarou znie:
„3)
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Zb.“.
Poznámka č. 4 pod čiarou znie:
„4)
Zákon SNR č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení zákona č. 32/1984 Zb. (úplné znenie vyhlásené pod č. 51/1984 Zb.).“.
Poznámka č. 5 pod čiarou znie:
„5)
§ 23 zákona č. 130/1981 Zb.“.
Poznámka č. 6 pod čiarou znie:
„6)
Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 580/1990 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
§ 2 ods. 1 zákona SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien.“.
Poznámka č. 7 pod čiarou znie:
„7)
Zákon č. 505/1990 Zb. o metrológii.
Zákon č. 142/1991 Zb. o česko-slovenských technických normách.“.
Poznámka č. 8 pod čiarou znie:
„8)
Napr.:
Hospodársky zákonník č. 109/1964 Zb. v znení zákona č. 82/1966 Zb., zákonného opatrenia č. 13/1967 Zb., zákona č. 69/1967 Zb., zákona č. 72/1970 Zb., zákona č. 138/1970 Zb., zákona č. 144/1975 Zb., zákona č. 165/1982 Zb., zákona č. 98/1988 Zb. a zákona č. 103/1990 Zb.
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.
Zákon č. 176/1990 Zb. o bytovom, spotrebnom, výrobnom a inom družstevníctve.
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.“.
Doterajšie poznámky pod čiarou č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 sa vypúšťajú.
3.
V § 3 písm. a) sa za slová „v kontrolovaných organizáciách“ vkladajú slová „a u občanov“.
Časť vety za bodkočiarkou sa vypúšťa.
4.
V § 3 písm. b) časť vety za bodkočiarkou sa vypúšťa. Bodkočiarka sa nahrádza čiarkou.
5.
V § 3 písm. c) sa vypúšťa.
6.
§ 3 písm. d) znie:
„d)
zovšeobecňuje poznatky z výkonu kontroly a oboznamuje s výsledkami kontroly príslušné orgány, organizácie a verejnosť,“.
7.
V § 3 písm. e) sa vypúšťa.
8.
V § 3 písm. f) text medzi bodkočiarkami znie: „rozbory vykonáva alebo ich vykonanie požaduje na náklady kontrolovaných organizácií a občanov len vtedy, ak bola rozborom zistená nezodpovedajúca akosť kontrolovaného tovaru;“.
9.
V § 3 doterajšie písmeno d) sa označuje ako písmeno c), písmeno f) ako písmeno d) a písmeno g) ako písmeno e).
10.
V § 4 ods. 1 písm. a) č. 1 za predložku „do“ sa vkladá slovo „prevádzkových“ a pred slovo „orgánizácií“ sa vkladá slovo „kontrolovaných“.
11.
V § 4 ods. 1 písm. a) č. 2 sa pred slovo „organizácií“ vkladá slovo „kontrolovaných“.
12.
V § 4 ods. 1 písm. a) č. 3 sa vypúšťa.
13.
V § 4 ods. 1 písm. b) sa vypúšťajú slová „a nadriadených orgánov“.
14.
V § 4 ods. 1 písm. d) sa vypúštajú slová „prípadne nadriadených orgánov,“.
15.
V § 5 ods. 1 sa slová „na desať pracovných dní v roku“ nahrádzajú slovami „na dvanásť pracovných dní v kalendárnom roku“.
Text za prvou vetou znie: „Účasť týchto pracovníkov na kontrole sa považuje za činnosť vo všeobecnom záujme.9) Kontrolný orgán je povinný uhradiť orgánu alebo organizácii, v ktorej bol pracovník v čase uvolnenia v pracovnom pomere alebo obdobnom pracovnom vzťahu, náhradu mzdy za dobu uvoľnenia, pokiaľ sa orgán alebo organizácia nedohodli na upustení od úhrady; rovnako je povinný uhradiť im náhrady cestovných nákladov poskytnutých týmto pracovníkom.10) O podmienkach účasti na kontrole sa vedúci kontrolného orgánu dohodne s príslušným orgánom alebo organizáciou.“.
Poznámka č. 9 pod čiarou znie:
„9)
§ 124 ods. 2 zákona č. 65/1965 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 24a ods. 1 nariadenia vlády ČSSR č. 223/1988 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce, v znení nariadenia vlády ČSFR č. 13/1991 Zb.“.
Poznámka č. 10 pod čiarou znie:
„10)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení vyhlášky č. 81/1988 Zb., vyhlášky č. 241/1988 Zb., vyhlášky č. 251/1990 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 148/1991 Zb.
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 57/1979 Zb. o náhradách za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách v znení vyhlášky č. 2/1984 Zb., vyhlášky č. 251/1990 Zb. a vyhlášky č. 480/1990 Zb.“.
16.
V § 6 ods. 1 sa vypúšťajú slová „nadriadené orgány“.
17.
V § 6 ods. 2 sa vypúšťajú slová „prípadne nadriadených orgánov,“.
18.
§ 7 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
používajú neoverené meradlá, ak podliehajú overeniu, alebo meradlá nezodpovedajúce ustanoveniam všeobecne záväzných právnych predpisov, technickým normám, ďalším technickým predpisom, prípadne schválenému typu.“.
19.
V § 7 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Inšpektor môže po preukázateľnom zistení zdravotnej závadnosti tovaru tento na mieste znehodnotiť alebo nariadiť jeho znehodnotenie.".
Doterajšie odseky 2 a 3 sa označujú ako odseky 3 a 4.
20.
§ 8 sa vypúšťa.
21.
V § 9 ods. 1 písmeno b) sa vypúšťa.
Doterajšie písmená c) až k) sa označujú ako písmená b) až j).
22.
V § 9 ods. 1 písm. d) sa vypúšťajú slová „určený sortiment“ a slová „a platné ceny“.
23.
V § 9 ods. 1 sa v poslednej vete suma „5000 Kčs“ nahrádza sumou „20 000 Kčs“.
24.
V § 9 ods. 2 sa slová „v odseku 1 pokutu až do výšky 200 Kčs“ nahrádzajú slovami „v odseku 1 blokovú pokutu až do výšky 1000 Kčs“.
Na konci odseku 2 sa vkladá poznámka č. 11.
Poznámka č. 11 pod čiarou znie:
„11)
§ 84 a 85 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona č. 524/1990 Zb.“.
25.
Za § 9 sa vkladá nový § 9a, ktorý znie:
㤠9a
(1)
Riaditeľ inšpektorátu za porušenie cenových predpisov ukladá pokutu podľa osobitných predpisov.12)
(2)
Pri porušení cenových predpisov sa nepostupuje podľa § 9, 10 a 12.“.
Poznámka č. 12 pod čiarou znie:
„12)
§ 15 až 18 zákona č. 526/1990 Zb.“.
26.
§ 10 znie:
㤠10
Inšpektor môže uložiť v blokovom konaní občanovi pokutu až do výšky 1000 Kčs podľa zákona o priestupkoch.11)“.
27.
V § 11 ods. 1 sa slovo „organizácii“ nahrádza slovami „kontrolovanej organizácii“.
28.
V § 11 ods. 1 písm. b) sa vypúšťa.
Doterajšie písmeno c) sa označuje ako písmeno b).
29.
V § 11 ods. 1 v poslednej vete sa suma „50 000 Kčs“ nahrádza sumou „200 000 Kčs“.
30.
§ 13 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenská obchodná inšpekcia pri svojej činnosti spolupracuje s orgánmi miestnej štátnej správy, s orgánmi samosprávy obcí, s inými orgánmi vykonávajúcimi kontrolu podľa osobitných predpisov13) a občianskymi združeniami.14)“.
Poznámka č. 13 pod čiarou znie:
„13)
Napr.:
Zákon SNR č. 369/1990 Zb.
Zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organzácii miestnej štátnej správy.
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona č. 196/1990 Zb.
Zákon č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve v znení zákona č. 54/1987 Zb. a zákona č. 194/1988 Zb.
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňovýcb orgánoch.
Zákon SNR č. 127/1991 Zb.“.
Poznámka č. 14 pod čiarou znie:
„14)
Zákon č. 83/1990 Zb.“.
31.
V § 13 ods. 4 sa vypúšťajú slová „písm. a)“.
32.
V § 13 odseky 2 a 3 sa vypúšťajú.
Doterajšie odseky 4 a 5 sa označujú ako odseky 2 a 3.
33.
§ 14 sa vypúšťa.
34.
V § 15 sa slová „Ministerstvo obchodu Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky“.
35.
§ 16 znie:
㤠16
Ustanovenia tohto zákona, ktoré sa vzťahujú len na pracovníkov kontrolovaných organizácií, sa použijú aj na fyzické a právnické osoby, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť a nezamestnávajú nijakých pracovníkov.“.
36.
V § 18 poznámka č. 5 sa označuje ako poznámka č. 15.
Poznámka č. 15 pod čiarou znie:
„15)
Zákon č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
Zákon č. 20/1966 Zb.
Zákon č. 30/1968 Zb.“.
Čl. II
Ak sa v zákone používa výraz „riaditelia krajských inšpektorátov“, nahrádza sa výrazom „riaditeľ inšpektorátu“.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii, ako to vyplýva z tohto zákona.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 418/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 418/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej kontrole
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - ORGÁNY A ORGANIZÁCIE VYKONÁVAJÚCE ŠTÁTNU KONTROLU (§ 3 — § 15)
* TRETIA ČASŤ - ZÁKLADNÉ PRAVIDLÁ KONTROLNEJ ČINNOSTI (§ 16 — § 22)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 23 — § 28)
Aktuální znění od 1. 11. 1991
418
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. septembra 1991
o štátnej kontrole
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
(1)
Štátnu kontrolu podľa tohto zákona vykonávajú
a)
Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky1) (ďalej len „ministerstvo kontroly“),
b)
ďalšie ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy,2)
c)
orgány miestnej štátnej správy,3)
d)
orgány inšpekcie a dozoru,4)
e)
iné štátne orgány a organizácie, ak to ustanovuje osobitný predpis.5)
(2)
Orgány a organizácie uvedené v odseku 1 písm. a) až e) vykonávajú vnútornú kontrolu v orgánoch a organizáciách im podriadených alebo nimi riadených.
(3)
Orgány a organizácie uvedené v odseku 1 písm. a) až e) vykonávajú vonkajšiu kontrolu v orgánoch a organizáciách im nepodriadených alebo nimi neriadených v rozsahu svojej pôsobnosti vymedzenej osobitným predpisom.
§ 2
Kontrole podľa tohto zákona nepodliehajú rozhodnutia vydané v správnom konaní, rozhodnutia súdov, štátnych notárstiev, orgánov činných v trestnom konaní,6) prokuratúry a konanie, ktoré týmto rozhodnutiam predchádza.
DRUHÁ ČASŤ
ORGÁNY A ORGANIZÁCIE VYKONÁVAJÚCE ŠTÁTNU KONTROLU
Ministerstvo kontroly
§ 3
(1)
Ministerstvo kontroly kontroluje
a)
plnenie úloh štátnej správy,
b)
zákonnosť, účelnosť a hospodárnosť pri nakladaní s prostriedkami poskytnutými štátom a pri nakladaní s majetkovými právami v štátnom vlastníctve,
c)
na základe vyžiadania Slovenskej národnej rady, jej predsedníctva alebo vlády Slovenskej republiky plnenie štátneho rozpočtu a návrh štátneho záverečného účtu Slovenskej republiky,
d)
vybavovanie sťažností, oznámení, podnetov7) a petícií,8)
e)
zabezpečovanie úloh na úseku obranyschopnosti, ochrany a bezpečnosti štátu v rozsahu pôsobnosti Slovenskej republiky.
(2)
Na dožiadanie Slovenskej národnej rady alebo jej predsedníctva vykoná ministerstvo kontroly v rozsahu svojej pôsobnosti kontrolu pre potreby Slovenskej národnej rady.
§ 4
Kontrolná pôsobnosť ministerstva kontroly sa vzťahuje na
a)
ďalšie ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy, orgány im podriadené, ako aj iné štátne orgány, ďalej právnické osoby zriadené zákonom, založené alebo spoluzaložené týmito ústrednými orgánmi štátnej správy, orgánmi im podriadenými a inými štátnymi orgánmi,
b)
orgány miestnej štátnej správy, právnické osoby zriadené, založené alebo spoluzaložené orgánmi miestnej štátnej správy,
c)
právnické a fyzické osoby vykonávajúce podnikateľskú činnosť9) s majetkovou alebo finančnou účasťou Slovenskej republiky,
d)
obceobce pri plnení úloh štátnej správy,10) pri hospodárení so zvereným majetkom v štátnom vlasníctve11) a použití štátnej účelovej dotácie12) (ďalej len „kontrolované subjekty“).
§ 5
Ministerstvo kontroly sleduje dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov o kontrolnej činnosti, organizuje a zabezpečuje výmenu a využitie skúseností a poznatkov z činnosti orgánov pôsobiacich v štátnej kontrole.
§ 6
(1)
Ministerstvo kontroly koordinuje svoju kontrolnú činnosť s ďalšími ministerstvami a ostatnými ústrednými orgánmi štátnej správy a v prípade potreby spolupracuje aj s inými štátnymi orgánmi, štátnymi organizáciami, občianskymi a inými združeniami.13)
(2)
Ministerstvo kontroly metodicky usmerňuje činnosť orgánov miestnej štátnej správy14) vykonávajúcich kontrolnú činnosť v rámci štátnej kontroly. Na požiadanie obceobce a podľa jej potreby ministerstvo kontroly poskytne obciobci metodickú odbornú pomoc v oblasti kontroly.15)
§ 7
Ministerstvo kontroly predkladá vláde Slovenskej republiky informácie o zameraní svojej kontrolnej činnosti a správy o závažných kontrolných zisteniach.
§ 8
Ministerstvo kontroly predkladá Slovenskej národnej rade a jej orgánom na požiadanie správy o poznatkoch kontrolnej činnosti.16)
§ 9
Ministerstvo kontroly môže dohodnúť s Federálnym ministerstvom kontroly a Ministerstvom štátnej kontroly Českej republiky spoločné kontrolné akcie.
Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy
§ 10
(1)
Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy vykonávajú vonkajšiu kontrolu v rozsahu svojej pôsobnosti vymedzenej osobitným predpisom17) a vnútornú kontrolu ako súčasť plnenia svojich úloh v príslušnom odvetví alebo v oblasti štátnej správy.
(2)
Na výkon vonkajšej kontroly podľa odseku 1 sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona, ak osobitný predpis neustanovuje inak. Na výkon vnútornej kontroly podľa odseku 1 sa nevzťahujú ustanovenia § 24.
§ 11
Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy v rámci svojej pôsobnosti sú povinné vytvoriť systém vnútornej kontroly a zabezpečit jej vykonávanie.
Orgány miestnej štátnej správy
§ 12
(1)
Okresné úrady14) v rozsahu svojej pôsobnosti kontrolujú
a)
plnenie úloh štátnej správy,
b)
hospodárenie s prostriedkami poskytnutými štátom a majetkovými právami v štátnom vlastníctve z hľadiska zákonnosti, účelnosti a hospodárnosti,
c)
vybavovanie sťažností, oznámení, podnetov 7) a petícií,8)
d)
plnenie povinností vyplývajúcich zo všeobecne záväzných právnych predpisov a zo všeobecne záväzných vyhlášok vydaných okresným úradom,18) ako aj z opatrení vydaných na ich základe.
(2)
Okresné úrady14) vykonávajú kontrolnú činnosť voči obvodným úradom, obciam, ak boli na ne prenesené úlohy štátnej správy, a voči organizáciám zriadeným okresnými úradmi.
(3)
Okresné úrady14) v rámci svojej pôsobnosti sú povinné vytvoriť systém vnútornej kontroly a zabezpečiť jej vykonávanie.
(4)
Ostatné orgány miestnej štátnej správy vykonávajú štátnu kontrolu v rámci svojej pôsobnosti podľa osobitných predpisov.19)
§ 13
(1)
Na výkon vonkajšej kontroly podľa § 12 uskutočňovanej
a)
okresnými úradmi14) sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona,
b)
ostatnými orgánmi miestnej štátnej správy sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona, ak osobitný predpis neustanovuje inak.
(2)
Na výkon vnútornej kontroly podľa § 12 sa nevzťahujú ustanovenia § 24.
§ 14
Orgány inšpekcie a dozoru
(1)
Orgány inšpekcie a dozoru vykonávajú štátnu kontrolu v rozsahu pôsobnosti vymedzenej osobitným zákonom.4)
(2)
Na výkon kontrolnej činnosti podľa odseku 1 sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona, ak osobitný predpis neustanovuje inak.
§ 15
Iné štátne orgány a organizácie
(1)
Iné štátne orgány a organizácie vykonávajú štátnu kontrolu podľa osobitných predpisov.5)
(2)
Na výkon kontrolnej činnosti podľa odseku 1 sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona, ak to ustanovuje osobitný predpis.
TRETIA ČASŤ
ZÁKLADNÉ PRAVIDLÁ KONTROLNEJ ČINNOSTI
§ 16
Základné pravidlá kontrolnej činnosti sa vzťahujú na kontrolnú činnosť orgánov a organizácií uvedených v § 1 (ďalej len „kontrolné orgány“) pri výkone štátnej kontroly, ak tento zákon alebo osobitný predpis neustanovuje inak.
§ 17
(1)
Kontrolnou činnosťou sa zisťuje objektívny stav kontrolovaných skutočností a ich súlad so všeobecne záväznými právnymi predpismi. Kontrolné orgány v rozsahu svojej pôsobnosti zameriavajú kontrolnú činnosť na hospodárnosť a účelnosť plnenia úloh. V rámci kontrolnej činnosti zisťujú príčiny zistených nedostatkov a zodpovednosť kontrolovaných subjektov za tieto nedostatky.
(2)
Kontrolnú činnosť môžu vykonávať len pracovníci kontrolných orgánov písomne poverení na určitú kontrolnú akciu (ďalej len „pracovníci kontroly“). Na výkon kontroly je možné v záujme odborného posúdenia veci pribrať na zmluvnom základe aj ďalšie osoby (ďalej len „pribrané osoby“). Pri výkone kontroly sú pracovníci kontroly a pribrané osoby povinní rešpektovať práva a právom chránené záujmy kontrolovaných subjektov.
§ 18
(1)
Ak majú kontrolované subjekty pochybnosti o nezaujatosti pracovníkov kontroly alebo pribraných osôb, môžu vzniesť proti ich účasti na kontrole písomné námietky kontrolnému orgánu s uvedením dôvodu. Podanie námietok nemá odkladný účinok.
(2)
Pracovníci kontroly alebo pribrané osoby, ktoré samy vedia o skutočnostiach zakladajúcich pochybnosti o ich nezaujatosti, sú povinné tieto skutočnosti bez zbytočného odkladu oznámiť kontrolnému orgánu. Sú oprávnené vykonať pri kontrole len také úkony, ktoré nedovoľujú odklad.
(3)
Vedúci kontrolného orgánu alebo ním poverený vedúci pracovník je povinný rozhodnúť o námietkach najneskoršie do 3 dní od ich uplatnenia. Na rozhodovanie o nezaujatosti sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
§ 19
Oprávnenia a povinnosti pracovníkov kontroly
(1)
Pracovníci kontroly sú pri výkone kontroly oprávnení v nevyhnutnom rozsahu
a)
vstupovať do objektov, zariadení a prevádzok, na pozemky a do iných priestorov patriacich kontrolovaným subjektom, pokiaľ bezprostredne súvisia s predmetom kontroly; nedotknuteľnosť obydlia nesmie byť výkonom tohto oprávnenia dotknutá,20)
b)
vyžadovať od kontrolovaných subjektov, aby im v určenej lehote boli poskytnuté doklady, iné písomnosti, vyjadrenia a informácie potrebné pre výkon kontroly, prvopisy dokladov, vrátane dokladov, ktoré obsahujú skutočnosti tvoriace predmet hospodárskeho a služobného tajomstva, a ak sa preukážu osobitným písomným poverením aj doklady, ktoré obsahujú skutočnosti tvoriace predmet štátneho tajomstva; pri vyžadovaní dokladov a informácií obsahujúcich predmet štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva je potrebné dodržať postup ustanovený osobitnými predpismi,21)
c)
odoberať v odôvodnených prípadoch na zabezpečenie dôkazov prvopisy dokladov, ktorých vydanie nie je všeobecne záväzným právnym predpisom zakázané, písomné dokumenty, vzorky a iné materiály a vykonať ďalšie nevyhnutné úkony súvisiace s kontrolou,
d)
vyžadovať súčinnosť kontrolovaného subjektu, jeho pracovníkov, ako aj iných štátnych orgánov, potrebnú na vykonanie kontroly. Od ďalších osôb možno súčinnosť vyžadovať v nevyhnutnom rozsahu len vtedy, ak nemožno účel kontroly dosiahnuť inak a len s ich súhlasom. Súčinnosť nemožno vyžadovať, ak by tým bol ohrozený život alebo zdravie osôb alebo by bola porušená zákonom ustanovená povinnosť mlčanlivosti, ak nedošlo k jej zbaveniu oprávneným orgánom. Právo odmietnuť súčinnosť potrebnú na vykonanie kontroly majú osoby, ktoré by jej splnením uviedli do nebezpečenstva trestného stíhania seba alebo blízke osoby,22)
e)
uložiť povinnosť, aby kontrolované subjekty v určenej lehote odstránili nedostatky zistené kontrolou a predložili v určenej lehote písomnú správu o opatreniach vykonaných na odstránenie týchto nedostatkov.
(2)
Pracovníci kontroly sú pri výkone kontroly povinní
a)
vopred oznámiť kontrolovanému subjektu, prípadne jeho pracovníkom predmet a účel kontroly a preukázať sa svojím oprávnením na vykonanie kontroly. Ak by oznámenie pred začatím kontroly mohlo viesť k zmareniu účelu kontroly, treba ho urobiť najneskôr v okamihu začatia kontroly,
b)
vydať kontrolovanej osobe potvrdenie o odňatí prvopisov dokladov, písomných dokumentov, vzoriek a iných materiálov a zabezpečiť ich riadnu ochranu pred stratou, zničením, poškodením a zneužitím. Ak tieto veci nie sú potrebné pre výkon kontroly alebo pre iné konanie podľa osobitných predpisov, sú povinní vrátiť ich tomu, komu boli odňaté,
c)
oznamovať podozrenie z trestnej činnosti orgánom činným v trestnom konaní i iné skutočnosti orgánom príslušným podľa osobitných predpisov,23)
d)
po oboznámení s kontrolnými zisteniami vyžadovať v určenej lehote od zodpovednej osoby písomné vyjadrenie ku všetkým skutočnostiam, ktoré odôvodňujú uplatnenie právnej zodpovednosti,
e)
prerokovať výsledky kontroly uvedené v protokole s kontrolovanými subjektmi, s ich vedúcimi pracovníkmi a pracovníkmi, ktorých sa kontrolné zistenia týkajú, preveriť opodstatnenosť námietok proti výsledkom kontrolných zistení a v závažných prípadoch informovať o výsledkoch kontroly príslušný nadriadený orgán,
f)
zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli pri výkone kontroly, pokiaľ ich od tejto povinnosti neoslobodí ten, v záujme koho túto povinnosť majú, alebo vo verejnom záujme vedúci kontrolného orgánu; tým nie je dotknutá povinnosť zachovávať mlčanlivosť o štátnom, hospodárskom a služobnom tajomstve.21)
(3)
Oprávnenia podľa odseku 1 písm. a), b) a d) a povinnosti podľa odseku 2 písm. e) a f) sa primerane vzťahujú aj na ďalšie osoby, ktoré kontrolný orgán prizval ku kontrole (§ 24) z dôvodu odborného posúdenia veci.
§ 20
Povinnosti a oprávnenia kontrolovaných subjektov
(1)
Kontrolované subjekty sú povinné primerane podľa svojich možností vytvárať materiálne a technické podmienky na vykonanie kontroly a poskytnúť súčinnosť zodpovedajúcu oprávneniam pracovníkov kontroly uvedeným v § 19 ods. 1 písm. a) až d).
(2)
Kontrolované subjekty a ich pracovníci, ktorých sa kontrolné zistenia dotýkajú, sú povinní dostaviť sa v určenej lehote na prerokovanie výsledkov kontroly.
(3)
Kontrolované subjekty a ich pracovníci sú podľa ustanovenia § 19 ods. 2 písm. d) oprávnení v určenej lehote písomne sa vyjadriť k výsledkom kontrolných zistení.
(4)
Kontrolované subjekty sú povinné, ak im to bolo uložené kontrolným orgánom, v určenej lehote odstrániť nedostatky zistené kontrolou a predložiť v určenej lehote písomnú správu o opatreniach vykonaných na odstránenie týchto nedostatkov podľa § 19 ods. 1 písm. e).
§ 21
Protokol o kontrole
(1)
O výsledku vykonanej kontroly vyhotovujú pracovníci kontroly protokol, ktorý musí obsahovať označenie kontrolovaného subjektu, miesto a čas vykonania kontroly, predmet kontroly, kto kontrolu vykonal, preukázané kontrolné zistenia, dátum vyhotovenia protokolu, vlastnoručné podpisy pracovníkov kontroly, vyjadrenie kontrolovaných subjektov, prípadne ich zodpovedných pracovníkov k výsledku kontroly a ďalšie písomnosti a materiály. Na základe uznaných námietok sa k protokolu vypracuje dodatok ako súčasť protokolu.
(2)
S obsahom protokolu sú pracovníci kontroly povinní oboznámiť vedúceho kontrolovaného subjektu. Pracovníkov kontrolovaného subjektu sú pracovníci kontroly povinní oboznámiť s tou časťou protokolu, ktorá sa ich dotýka.
(3)
O prerokovaní protokolu sa vyhotoví zápisnica. V zápisnici sa uloží povinnosť kontrolovaným subjektom rozhodnúť v určenom termíne o opatreniach na odstránenie kontrolou zistených nedostatkov a podať správu o ich plnení, prípadne podať návrhy na uplatnenie právnej zodpovednosti, uvedie sa v nej tiež dátum prerokovania protokolu, mená prítomných, ich vlastnoručné podpisy. Kontrola je ukončená dňom prerokovania protokolu. Za prerokovaný sa považuje protokol aj vtedy, ak niektorý z kontrolovaných subjektov, prípadne ich pracovníkov odmietne protokol podpísať.
(4)
Ak kontrola nezistí porušenie právnych alebo ostatných predpisov, vyhotovuje sa len záznam o kontrole. Pri jeho vyhotovení sa použije primerane ustanovenie odseku 1.
§ 22
Náklady kontrolnej činnosti
(1)
Náklady, ktoré vzniknú v súvislosti s kontrolnou činnosťou znáša kontrolný orgán alebo ten, kto si kontrolu vyžiada, okrem štátnych orgánov.
(2)
Právo na náhradu nákladov v preukázanej výške treba na kontrolnom orgáne uplatniť do troch mesiacov odo dňa, kedy boli náklady zistené, inak právo zaniká. Na rozhodovanie o náhrade nákladov sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
(3)
Ustanovenia predchádzajúcich odsekov sa nevzťahujú na náhradu nákladov správneho konania.
ŠTVRTÁ ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Spoločné ustanovenia
§ 23
(1)
Pri výkone kontrolnej činnosti kontrolné orgány v rozsahu svojej pôsobnosti úzko spolupracujú.
(2)
Kontrolné orgány sú povinné upozorňovať príslušné orgány na nedostatky zistené kontrolou, ktorých riešenie patrí do pôsobnosti týchto orgánov, najmä na porušenie právnych a ostatných predpisov a opatrení vydaných na ich základe.
§ 24
(1)
Pri plnení úloh podľa tohto zákona je kontrolný orgán oprávnený pribrať k účasti na kontrole odborných pracovníkov iných orgánov a organizácií, ak je to odôvodnené osobitnou povahou kontrolovanej skutočnosti, a požadovať ich uvoľnenie najdlhšie na 12 pracovných dní v kalendárnom roku. Účasť týchto pracovníkov na kontrole sa považuje za činnosť vo všeobecnom záujme.24) Kontrolný orgán je povinný uhradiť orgánu alebo organizácii, v ktorej bol pracovník v čase uvoľnenia v pracovnom alebo inom obdobnom pomere, náhradu mzdy za dobu uvoľnenia, pokiaľ sa orgán alebo organizácia nedohodli na upustení od úhrady; rovnako je povinný uhradiť im náhrady cestovných nákladov poskytnutých týmto pracovníkom.25) O podmienkach účasti na kontrole sa vedúci kontrolného orgánu dohodne s príslušným orgánom alebo organizáciou.
(2)
Za škodu, ktorá vznikne pribranej osobe pri plnení úloh vyplývajúcich z kontroly alebo v priamej súvislosti s ním, zodpovedá kontrolný orgán, pre ktorý v čase vzniku škody, prípadne pracovného úrazu vykonávali kontrolnú činnosť, podľa pracovnoprávnych predpisov.
(3)
Pribraná osoba zodpovedá za škodu, ktorú spôsobila pri plnení úloh vyplývajúcich z kontroly alebo v priamej súvislosti s ním kontrolnému orgánu, podľa pracovnoprávnych predpisov. Za škodu, ktorú spôsobila pribraná osoba pri plnení úloh vyplývajúcich z kontroly alebo v priamej súvislosti s ním kontrolovanému subjektu, zodpovedá kontrolný orgán.
Sankcie
§ 25
(1)
Ministerstvo kontroly, okresný úrad14) pri výkone vonkajšej kontroly
a)
môže uložit kontrolovaným subjektom pokutu až do výšky 1 000 000 Kčs za porušenie právnych povinností, ktoré im vyplývajú zo všeobecne záväzných právnych predpisov súvisiacich s kontrolovanou skutočnosťou a zistených kontrolou,
b)
môže uložiť pracovníkom kontrolovaných subjektov poriadkovú pokutu od 500 do 10 000 Kčs za zavinené marenie výkonu kontroly a za zavinené nesplnenie povinností uvedených v § 20 ods. 1, 2 a 4.
(2)
Pri určení výšky pokuty podľa odseku 1 sa prihliada najmä na závažnosť protiprávneho konania, rozsah jeho následkov, na prípadné opakované porušovanie povinností alebo porušenie viacerých povinností a u subjektov uvedených v odseku 1 písm. b) aj na mieru zavinenia.
(3)
Pokutu podľa odseku 1 písm. a) možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď kontrolný orgán zistil porušenie právnej povinnosti, najneskôr však do troch rokov odo dňa, keď k porušeniu povinnosti došlo.
(4)
Pokutu podľa odseku 1 písm. b) možno uložiť do troch mesiacov odo dňa zistenia porušenia právnej povinnosti.
(5)
Pokuta podľa tohto zákona sa neuloží,
a)
ak bola kontrolovanému subjektu alebo jeho pracovníkovi za to isté porušenie povinnosti už uložená pokuta alebo sankcia podľa osobitných predpisov,
b)
ak je zistené protiprávne konanie postihnuteľné sankciou podľa osobitných predpisov iným správnym orgánom; v tomto prípade dá ministerstvo kontroly alebo okresný úrad bezodkladne podnet na začatie konania podľa týchto osobitných predpisov.
(6)
Pri ukladaní pokút podľa odseku 1 sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní, ak tento zákon neustanovuje inak.
(7)
Výnosy z pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 26
Prechodné ustanovenie
Kontrola začatá pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona sa vykoná podľa predpisov platných v čase jej začatia.
§ 27
Zrušovacie ustanovenia
(1)
Zrušujú sa:
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb. o ľudovej kontrole v Slovenskej socialistickej republike,
2.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 25/1973 Zb. o závodných komisiách ľudovej kontroly.
(2)
Pre orgány a organizácie v pôsobnosti Slovenskej republiky sa zrušujú:
1.
zákon č. 103/1971 Zb. o ľudovej kontrole,
2.
vyhláška Ministerstva štátnej kontroly č. 75/1959 Ú. v., ktorou sa vydávajú metodické pokyny pre kontrolnú činnosť,
3.
zásady kontroly v národnom hospodárstve a štátnej správe č. 62/1982 Zb.
§ 28
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 19 zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb.
2)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb.
3)
Zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
Zákon SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
Zákon SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
Zákon SNR č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.
Zákon SNR č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti.
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch.
Zákon SNR č. 525/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon SNR č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane.
Zákon SNR č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
Zákon SNR č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona SNR č. 175/1989 Zb. a zákona SNR č. 82/1991 Zb.
4)
Napr.:
Zákon SNR č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii v znení zákona SNR č. 417/1991 Zb.
Zákon č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
Zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce v znení zákona č. 575/1990 Zb.
Zákon SNR č. 70/1986 Zb. o poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii v znení zákona SNR č. 271/1991 Zb.
Zákon č. 505/1990 Zb. o metrológii.
Zákon č. 88/1987 Zb. o štátnej energetickej inšpekcii.
Zákon SNR č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.
Zákon SNR č. 595/1990 Zb.
5)
Napr.:
Zákon č. 67/1960 Zb. o výrobe, rozvode a využití vyhrievacích plynov (Plynárenský zákon) v znení zákona č. 174/1968 Zb.
Zákon č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby v znení zákona č. 132/1989 Zb.
Zákon č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve v znení zákona č. 54/1987 Zb. a zákona č. 194/1988 Zb.
6)
§ 12 ods. 1 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov.
7)
Vládna vyhláška č. 150/1958 Ú. v. o vybavovaní sťažností, oznámení a podnetov pracujúcich.
8)
Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve.
9)
Napr.:
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov v znení zákona č. 219/1991 Zb.
Zákon č. 103/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa Hospodársky zákonník.
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve v znení zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon č. 176/1990 Zb. o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve.
Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku v znení zákona č. 92/1991 Zb.
10)
§ 5 ods. 1 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona SNR č. 130/1991 Zb.
11)
§ 7 ods. 1 zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí.
12)
§ 7 ods. 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
13)
Napr. zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
14)
Zákon SNR č. 472/1990 Zb.
15)
§ 5 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
§ 25 zákona SNR č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb. a zákona SNR č. 130/1991 Zb.
§ 20 ods. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona SNR č. 130/1991 Zb.
16)
§ 4 písm. ch) a § 32 písm. f) zákona SNR č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona SNR č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva SNR č. 246/1990 Zb. a zákona SNR č. 268/1991 Zb.
17)
Napr.:
§ 270a zákona č. 65/1965 Zb. Zákonník práce v znení neskorších predpisov.
§ 2 zákona SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien.
§ 11 zákona SNR č. 83/1991 Zb.
§ 22 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
§ 11 zákona č. 63/1991 Zb. o ochrane hospodárskej súťaže.
§ 46 zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách.
§ 8 zákona SNR č. 542/1990 Zb.
§ 7 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
18)
§ 7 zákona SNR č. 472/1990 Zb.
19)
Zákon SNR č. 83/1991 Zb.
Zákon SNR č. 595/1990 Zb.
Zákon SNR č. 543/1990 Zb.
Zákon SNR č. 542/1990 Zb.
Zákon SNR č. 84/1991 Zb.
Zákon SNR č. 525/1990 Zb.
Zákon SNR č. 474/1990 Zb.
Zákon SNR č. 41/1972 Zb.
20)
Čl. 12 ods. 1 a 3 Listiny základných práv a slobôd (ústavný zákon č. 23/1991 Zb.).
21)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
Nariadenie vlády ČSSR č. 148/1971 Zb. o ochrane hospodárskeho a služobného tajomstva v znení nariadenia vlády ČSFR č. 420/1990 Zb.
22)
§ 100 ods. 2 zákona č. 141/1961 Zb.
§ 116 zákona č. 40/1964 Zb. Občiansky zákonník v znení neskorších predpisov.
23)
Napr.:
§ 8 ods. 1 zákona č. 141/1961 Zb.
§ 9 ods. 1 zákona č. 87/1987 Zb.
§ 2 ods. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 103/1984 Zb. o opatreniach proti prenosným chorobám.
24)
§ 2 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.
25)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 81/1988 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 241/1988 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 251/1990 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 148/1991 Zb.
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 57/1979 Zb. o náhradách za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 2/1984 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 251/1990 Zb. a vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 480/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* Čl. I - Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb. o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov sa s pôsobnosťou pre Slovenskú
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 53/1975 Zb. o pokutách za porušovanie právnych predpisov o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok sa mení takto:
* Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Zb. o umelom prerušení tehotenstva sa mení takto: (§ 8 znie: — § 8 znie:)
* Čl. IV - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 19/1975 Zb. o sústave zdravotníckych zariadení.
* Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Čl. VI - Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku úplné znenie zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu, ako vyplýva z neskorších zákonov.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
419
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. septembra 1991,
ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb. o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku mení a dopĺňa takto:
1.
Úvodná časť (preambula) sa vypúšťa.
2.
Článok I sa vypúšťa.
3.
V článku IV sa slovo „Socialistická“ vypúšťa.
4.
V § 1 ods. 1 sa za slová „iné organizácie“ vkladá poznámka pod čiarou 1), ktorá znie:
„1)
§ 1 Hospodárskeho zákonníka.“.
5.
V § 3 sa písm. a) a ch) vypúšťajú.
6.
V § 4 ods. 3 písm. e) sa slovo „pionierskych“ nahrádza slovom „detských“.
7.
V § 6 ods. 1 písm. c) sa slová „a pracovníkmi“ nahrádzajú slovami „zdravotníckymi zariadeniami a zdravotníckymi pracovníkmi,“.
8.
V § 8 písm. b) sa slová „najmä pri príprave, rozpise a kontrole plnenia plánu“ vypúšťajú.
9.
V § 10 sa odseky 1 a 2 vypúšťajú.
Zároveň sa zrušuje označenie odsekov.
10.
Za § 10 sa vkladá nový nadpis a § 10a, ktorý znie:
„Spolupráca so stavovskými organizáciami a profesiovými združeniami
§ 10a
(1)
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo zdravotníctva“) spolupracuje so stavovskými organizáciami a profesiovými združeniami2) (ďalej len „organizácie a združenia“).
(2)
Ministerstvo zdravotníctva spolupracuje s organizáciami a združeniami najmä
a)
pri udeľovaní povolení na poskytovanie liečebno-preventívnej starostlivosti v neštátnych zdravotníckych zariadeniach, pričom organizácie a združenia sa vyjadrujú najmä k etickej a odbornej spôsobilosti svojich členov vykonávať takúto prax,
b)
pri zabezpečovaní odborného rastu členov organizácií a združení a pri odbornom dozore nad výkonom ich praxe súvisiacej s ich povolaním,
c)
pri tvorbe právnych predpisov, ktoré súvisia s výkonom povolania zdravotníckych pracovníkov, alebo iných pracovníkov pracujúcich v zdravotníctve, ako aj pri tvorbe všetkých ostatných všeobecne záväzných právnych predpisov v oblasti zdravotníctva, sociálnej a pracovnoprávnej oblasti a oblasti životného prostredia,
d)
pri tvorbe sadzobníkov, ktoré súvisia s výkonmi liečebno-preventívnej starostlivosti,
e)
pri obsadzovaní miest vedúcich pracovníkov štátnych zdravotníckych zariadení konkurzom.
(3)
Organizácie a združenia v závažných prípadoch, najmä pri závadách ohrozujúcich život a zdravie občanov pri výkone zdravotníckeho povolania môžu podávať návrhy ministerstvu zdravotníctva na dočasný alebo trvalý zákaz výkonu ich povolania.“.
Poznámka č. 2 pod čiarou znie:
„2)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov (napr. Slovenská lekárska komora, Slovenská komora zubných lekárov, Slovenská lekárnícka komora, Asociácia vysokoškolsky vzdelaných pracovníkov v zdravotníctve, Slovenská únia stredných zdravotníckych pracovníkov, Únia zubných technikov).“.
11.
§ 11 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Zdravotnícke služby možno poskytovať aj v neštátnych zdravotníckych zariadeniach a v iných štátnych zdravotníckych zariadeniach (§ 77a). Podmienky poskytovania zdravotníckych služieb v neštátnych zdravotníckych zariadeniach a iných štátnych zdravotníckych zariadeniach ustanoví osobitný zákon.“.
12.
V § 12 ods. 1 sa slová „jednotnej“ a „kolektívnej“ vypúšťajú.
13.
V § 12 ods. 2 sa v druhej vete slová „zdravotnícke obvody sú územné a na závodoch závodné; obvodní lekári s kolektívom spolupracovníkov“ nahrádzajú slovami „Pracovníci zdravotníckych obvodov“.
14.
V nadpise oddielu 3 prvej hlavy tretej časti sa za slovo „hygieny“ vkladá slovo „epidemiológie“.
15.
V § 16 ods. 2 sa prvá veta vypúšta.
16.
V § 16 ods. 3 sa slovo „zariadenia“ nahrádza slovami „ústavy hygieny a epidemiológie“.
17.
§ 17 ods. 2 znie:
„(2)
Liečebno-preventívna strarostlivosť sa poskytuje ako primárna starostlivosť, sekundárna starostlivosť a následná starostlivosť.“.
18.
§ 17 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Primárna liečebno-preventívna starostlivosť je základná ambulantná starostlivosť vrátane ambulantnej a návštevnej pohotovostnej služby a rýchlej zdravotníckej pomoci. Sekundárna starostlivosť je odborná ambulantná a nemocničná starostlivosť. Následná starostlivosť je starostlivosť doplňujúca odborné zdravotnícke služby. Súčasťou liečebno-preventívnej starostlivosti je aj poskytovanie kúpeľnej starostlivosti, poskytovanie liekov, liečebných a ortopedických pomôcok a iných zdravotníckych potrieb a doprava chorých.“.
19.
V § 18 ods. 1 sa slovo „strediskami“ nahrádza slovom „zariadeniami“.
20.
§ 21 ods. 1 znie:
„(1)
Neoddeliteľnou súčasťou liečebno-preventívnej starostlivosti je lekárska posudková činnosť, ktorej prvoradou úlohou je posudzovanie spôsobilosti na prácu. Túto činnosť vykonávajú príslušní ošetrujúci lekári podľa osobitných predpisov3) vydaných ministerstvom zdravotníctva po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky.“.
Poznámka č. 3 pod čiarou znie:
„3)
Smernice Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. Z-7709/1970-B/1 z 20. mája 1970 o posudzovaní spôsobilosti na prácu, reg. v čiastke 24/1970 Zb., v znení smerníc Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky z 15. decembra 1971 č. Z-10839/1971-B/1., reg. v čiastke 13/1972 Zb., a v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 356/1991 Zb. o kontrole dodržiavania liečebného režimu.“.
21.
§ 21 ods. 3 znie:
„(3)
Posudzovanie zdravotného stavu a pracovnej schopnosti občanov vo veciach sociálneho zabezpečenia a kontrolu dodržiavania liečebného režimu a posudzovania spôsobilosti na prácu so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie upravujú osobitné predpisy.4)“.
Poznámka č. 4 pod čiarou znie:
„4)
§ 1 ods. 4, § 15 písm. g) bod 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.“.
22.
Nadpis nad § 23 znie: „Poučenie a súhlas chorého“.
23.
§ 23 a 24 znejú:
㤠23
(1)
Lekár je povinný poučiť vhodným spôsobom chorého, prípadne členov jeho rodiny o povahe ochorenia a o potrebných výkonoch tak, aby mohli aktívne spolupracovať pri poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti.
(2)
Vyšetrovacie a liečebné výkony sa vykonávajú so súhlasom chorého; ak chorý odmieta napriek náležitému vysvetleniu potrebnú starostlivosť, vyžiada si ošetrujúci lekár o tom písomné vyhlásenie (reverz).
(3)
Vyšetrovacie a liečebné výkony vrátane ústavnej starostlivosti možno vykonať aj vtedy, ak od chorého vzhľadom na jeho zdravotný stav nemožno súhlas vyžiadať, ale možno ho predpokladať.
(4)
Ak je neodkladné uskutočnenie vyšetrovacieho alebo liečebného výkonu nevyhnutné na záchranu života alebo zdravia dieťaťa alebo osoby pozbavenej spôsobilosti na právne úkony a ak rodičia alebo opatrovník odmietajú súhlas, ošetrujúci lekár je oprávnený rozhodnúť o vykonaní tohto výkonu. Toto ustanovenie sa týka detí, ktoré vzhľadom na svoju rozumovú vyspelosť nemôžu posúdiť nevyhnutnosť takého výkonu.
(5)
Chorého možno bez jeho súhlasu prevziať do ústavnej starostlivosti, ak
a)
ide i choroby, pri ktorých možno uložiť povinné liečenie,
b)
ohrozuje chorý vzhľadom na duševnú poruchu seba alebo svoje okolie,
c)
ide o stavy, pri ktorých sú ohrozené životne dôležité funkcie a sú nutné život zachraňujúce výkony a neprerušované sledovanie životne dôležitých funkcií.
§ 24
(1)
Prevzatie chorého do ústavnej starostlivosti z dôvodov uvedených v § 23 ods. 5 je zdravotnícke zariadenie povinné oznámiť do 24 hodín súdu,5) v obvode ktorého sa zdravotnícke zariadenie nachádza.
(2)
O zákonnosti dôvodov prevzatia chorého do ústavnej starostlivosti rozhodne súd do siedmich dní.5)
(3)
Do rozhodnutia súdu o zákonnosti dôvodov na prevzatie chorého do ústavnej starostlivosti možno vykonávať iba také vyšetrovacie a liečebné výkony, ktoré sú nevyhnutné na záchranu života a zdravia chorého alebo na zabezpečenie ochrany okolia chorého.“.
Poznámka č. 5 pod čiarou znie:
„5)
Čl. 8 ods. 6 ústavného zákona č. 23/1991 Zb., ktorým sa uvádza LISTINA ZÁKLADNÝCH PRÁV A SLOBÔD ako ústavný zákon Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.“.
24.
V nadpise druhej hlavy tretej časti sa slovo „Jednotná“ vypúšťa.
25.
Nadpis oddielu 1 druhej hlavy tretej časti znie:
„Sústava zdravotníckych zariadení“.
26.
§ 31 znie:
㤠31
Úlohy zdravotníctva obstarávajú zdravotnícke zariadenia a ďalšie zdravotnícke organizácie usporiadané do sústavy zdravotníckych zariadení. Táto sústava je organizovaná tak, aby jednotlivé služby na seba účelne nadväzovali a aby zariadenia poskytujúce vyššie kvalifikované a špecializované služby dopĺňali činnosť ostatných zariadení a aby boli dostupné každému občanovi.“.
27.
V § 32 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
ústavy hygieny a epidemiológie,“.
28.
V § 32 ods. 2 sa slová „jednotnej zdravotníckej“ vypúšťajú a za slovo „sústavy“ sa vkladajú slová „zdravotníckych zariadení“.
29.
§ 33 znie:
㤠33
(1)
Zdravotnícke zariadenia usporiadané do sústavy zdravotníckych zariadení riadi ministerstvo zdravotníctva.
(2)
Tieto zariadenia a organizácie na plnenie svojich úloh sa môžu účelne združovať alebo vytvárať útvary na spoločné obstarávanie úloh.6)“.
Poznámka č. 6 pod čiarou znie:
„6)
§ 360a a 360b Hospodárskeho zákonníka.“.
30.
V nadpise § 34 sa za slovo „hygienickej“ vkladajú slová „a epidemiologickej“.
31.
§ 34 znie:
㤠34
(1)
Ministerstvo zdravotníctva na výkon hygienických a epidemiologických úkonov zriaďuje ústavy hygieny a epidemiológie, ktoré najmä pripravujú podklady pre opatrenia a rozhodnutia obvodných úradov a okresných úradov a podieľajú sa na ich výkone. Zdravotníckym zariadeniam pomáhajú pri ich činnosti na úseku hygieny, epidemiológie a boja proti prenosným chorobám.
(2)
Na výkon špecializovaných hygienických a epidemiologických úkonov ministerstvo zdravotníctva zriaďuje Národný ústav hygieny a epidemiológie a špecializované ústavy hygieny a epidemiológie, ktoré najmä pripravujú podklady pre opatrenia a rozhodnutia ministra zdravotníctva Slovenskej republiky a podieľajú sa na ich výkone.“.
32.
§ 35 znie:
㤠35
(1)
Zariadeniami liečebno-preventívnej starostlivosti sú:
a)
obvodné zdravotnícke zariadenia,
b)
polikliniky,
c)
nemocnice,
d)
nemocnice s poliklinikou,
e)
odborné liečebné ústavy,
f)
zariadenia lekárenskej služby,
g)
osobitné detské zariadenia.
(2)
Zariadenia liečebno-preventívnej starostlivosti uvedené v odseku 1 poskytujú liečebno-preventívnu starostlivosť v rozsahu určenom ministerstvom zdravotníctva.“.
33.
V § 36 ods. 2 sa za slová „psychiatrické liečebne“ vkladajú slová „liečebne pre dlhodobo chorých,“ a za slovo „nočné“ sa vkladajú slová „a denné“.
34.
V § 36 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Liečebne pre dlhodobo chorých sú určené na poskytovanie špecializovanej ústavnej starostlivosti zameranej najmä na odbornú ošetrovateľskú a rehabilitačnú starostlivosť o osoby trpiace dlhotrvajúcimi chorobami.“.
Doterajšie odseky 3 až 5 sa označujú ako odseky 4 až 6.
35.
V § 38 sa za slovo „ústavy“ vkladá spojka „a“ a slová „a jasle“ sa vypúšťajú.
36.
§ 39 znie:
㤠39
(1)
Zdravotnícke zariadenia zriaďuje ministerstvo zdravotníctva. Tieto zariadenia sú povinné poskytovať liečebno-preventívnu starostlivosť i obyvateľom mimo svojho spádového územia.
(2)
Zdravotnícke obvody vymedzuje a ich sídlo určuje okresný úrad po prerokovaní s obvodným úradom.“.
37.
V § 40 sa slová „jednotnej siete“ nahrádzajú slovom „sústavy“.
38.
V § 41 sa slová „a ošetrovne“ nahrádzajú slovami „i nelôžkové“.
39.
§ 44 ods. 2 znie:
„(2)
Obce v kúpeľných miestach sú povinné dodržiavať opatrenia na ochranu prírodných liečebných kúpeľov a prírodných liečivých zdrojov v súlade so štatútmi kúpeľných miest.“.
40.
V § 45 sa vkladá nový odsek 1, ktorý znie:
„(1)
Štatúty kúpeľných miest vydáva a ochranné pásma a iné ochranné opatrenia ustanovuje vláda Slovenskej republiky nariadeniami.“.
Doterajšie odseky 1 a 2 sa označujú ako odseky 2 a 3.
41.
V § 45 ods. 2 znie:
„(2)
V kúpeľnom štatúte sa bližšie vymedzí rozsah kúpeľného územia a ustanovia sa v ňom potrebné ochranné opatrenia prírodných liečivých zdrojov v kúpeľnom mieste a podmienky zabezpečujúce riadne vykonávanie kúpeľnej starostlivosti a liečby.“.
42.
V § 46 sa odsek 1 vypúšťa. Zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
43.
V § 49 sa slová „Ustanovenia § 47 a 48“ nahrádzajú slovami „Ustanovenia § 44 ods. 2, § 47 a 48“.
44.
§ 50 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Vykonávanie hydrogeologických a geofyzikálnych prác na ochranu, získavanie a využívanie prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových povoľuje Inšpektorát kúpeľov a žriediel.“.
45.
V § 53 ods. 3 sa časť vety za bodkočiarkou nahrádza novým textom, ktorý znie: „povolenie sa musí viazať na úspešné vykonanie skúšky, ktorá je porovnateľná so skúškou, na zloženie ktorej je viazané uznanie určitej kvalifikácie česko-slovenských občanov.“.
46.
V § 54 ods. 1 sa slová „v súlade s potrebami rozvoja socialistického zdravotníctva“ vypúšťajú.
47.
V § 55 ods. 2 sa písm. f) vypúšťa.
48.
V nadpise § 56 sa slová „národných výborov“ nahrádzajú slovom „obcí“.
49.
V § 56 sa slová „Národné výbory, predovšetkým miestne (mestské) a okresné,“ nahrádzajú slovom „Obce“.
V § 57 ods. 2 v prvej vete sa slová „ústredné ideové“ nahrádzajú slovom „odborné“.
51.
§ 59 znie:
㤠59
(1)
Ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov sa vykonáva na vybraných pracoviskách zdravotníckych zariadení a na vybraných pracoviskách ústavov, ktoré sa zriaďujú osobitne na výkon pedagogických, metodických a vedecko-výskumných činností. Tieto ústavy zabezpečujú aj ďalšie vzdelávanie iných odborných pracovníkov v rozsahu potrebnom na výkon práce v zdravotníctve.
(2)
Výber pracovísk na vykonávanie ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov vykonáva osobitná akreditačná komisia ministerstva zdravotníctva za spoluúčasti organizácií a združení.“.
52.
V § 65 sa slovo „plánovať“ vypúšťa a pripája sa druhá veta, ktorá znie: „Na zabezpečenie týchto činností si ministerstvo zdravotníctva ustanovuje svoje poradné orgány.“.
53.
§ 66 a 67 sa vypúšťajú.
54.
V § 69 sa v druhej vete slová „Za pomoci svojej vedeckej rady“ vypúšťajú.
55.
§ 70 ods. 1 písm. d) znie:
„d)
riadi výchovu a výučbu stredných a nižších zdravotníckych pracovníkov, spolupracuje s Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky v otázkach výchovy a výučby lekárov a farmaceutov a riadi ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov,“.
56.
§ 70 ods. 1 písm. h) sa slová „najmä s krajinami socialistickej sústavy“ vypúšťajú.
57.
V § 70 odsek 3 sa vypúšťa a doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 3.
58.
§ 71 ods. 1 znie:
„(1)
Minister zdravotníctva Slovenskej republiky odborne usmerňuje starostlivosť o vytváranie a ochranu zdravých životných podmienok.“.
59.
V § 71 ods. 2 v prvej vete sa slová „Hlavnému hygienikovi Československej socialistickej republiky patrí“ nahrádzajú slovami „Na plnenie úloh uvedených v odseku 1 ministrovi zdravotníctva Slovenskej republiky patrí“.
60.
V § 71 ods. 2 písm. a) znie:
„a)
riadiť v zásadných otázkach hygienickú a epidemiologickú starostlivosť, dávať príkazy a pokyny vo veciach dotýkajúcich sa Slovenskej republiky a kontrolovať jej výkon,“.
61.
V § 71 ods. 2 písm. e) sa slovo „krajov“ nahrádza slovom „okresov“.
62.
V § 71 sa odsek 3 vypúšťa.
63.
V § 72 ods. 1 v prvej vete sa časť vety za bodkočiarkou vypúšťa.
64.
V § 72 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Inšpektorát kúpeľov a žriediel za porušenie právnych predpisov na ochranu prírodných liečebných kúpeľov, prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových ukladá pokuty.".
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
65.
Za § 72 sa vkladajú nové § 72a, 72b, 72c a 72 d, ktoré znejú:
㤠72a
(1)
Pokuta podľa § 72 ods. 2 sa uloží organizácii, ktorá
a)
poruší zákaz ustanovený štatútom kúpeľného miesta,
b)
poruší zákaz ustanovený v ochrannom pásme prírodných liečivých zdrojov, zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových a klimatické podmienky vhodné na liečenie,
c)
svojvoľne vykoná činnosť ohrozujúcu alebo poškodzujúcu prírodné liečivé zdroje, zdroje prírodných minerálnych vôd stolových, klimatické podmienky vhodné na liečenie a prírodné prostredie vo vnútornom kúpeľnom území,
d)
nesplní podmienky určené v záväznom posudku alebo nevyhnutnom dočasnom ochrannom opatrení vydanom Inšpektorátom kúpeľov a žriediel alebo v inom ochrannom opatrení,
e)
nevykoná povinnosti určené pre využívanie prírodného liečivého zdroja alebo zdroja prírodnej minerálnej vody stolovej.
(2)
Uložením pokuty podľa odseku 1 nie je dotknutá zodpovednosť organizácie podľa predpisov o náhrade škody.
§ 72b
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď sa Inšpektorát kúpeľov a žriediel dozvedel alebo zistil nesplnenie povinnosti uloženej týmto zákonom alebo predpismi vydanými na jeho vykonanie, najneskoršie však do troch rokov odo dňa porušenia povinnosti.
§ 72c
(1)
Organizácii možno uložiť pokutu až do výšky 1 000 000 Kčs.
(2)
Pri ukladaní pokuty sa prihliada najmä na mieru ohrozenia prírodných liečebných kúpeľov, prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových a rozsah škodlivých následkov, ako aj na to, či organizácia už v minulosti tieto zdroje ohrozila.
(3)
V rozhodnutí o uložení pokuty sa určí aj lehota, v ktorej sa má odstrániť nedostatok. Ak organizácia nedostatok neodstráni, uloží sa jej ďalšia pokuta až do výšky dvojnásobku pokuty uloženej podľa odseku 1.
(4)
Výnos z pokút je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(5)
Pokuta je splatná do 15 dní odo dňa právoplatnosti rozhodnutia, ktorým bola uložená. Organizácia je povinná zaplatiť za každý deň omeškania penále vo výške jedného promile z uloženej pokuty.
(6)
Orgán, ktorý pokutu vymáha, môže povoliť odklad zaplatenia pokuty alebo jej platenie v splátkach.
§ 72d
Ustanovenia § 72a až 72c sa nevzťahujú na prípady, keď možno organizácii uložiť pokutu podľa predpisov o vodnom hospodárstve, o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia, o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a o dozore štátnej banskej správy o využívaní ložísk nerastov.7)“.
Poznámka č. 7 pod čiarou znie:
„7)
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 31/1975 Zb. o pokutách za porušenie povinností ustanovených na úseku vodného hospodárstva.
Zákon č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia.
Zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.“.
66.
§ 73 sa vypúšťa.
67.
§ 74 vrátane nadpisu znie:
„Výkon štátnej správy
§ 74
Štátnu správu na úseku zdravotníctva vykonávajú na obvodných úradoch štátni obvodní lekári a na okresných úradoch štátni okresní lekári.“.
68.
Nad § 75 sa vkladá nadpis, ktorý znie:
„Orgány starostlivosti o vytváranie a ochranu zdravých životných podmienok“.
69.
V § 75 ods. 1 znie:
„(1)
Starostlivosť o vytváranie a ochranu zdravých životných podmienok v obvodoch a okresoch odborne usmerňujú obvodné úrady a okresné úrady prostredníctvom ústavov hygieny a epidemiológie.“.
70.
V § 75 ods. 2 písm. a) sa slová „národného výboru“ nahrádzajú slovami „miestnej štátnej správy, s obcami“.
71.
V § 75 ods. 3 a 4 znejú:
„(3)
Okresný úrad plní úlohy uvedené v odseku 2 vo veciach presahujúcich obvodný význam alebo v prípadoch, posúdenie ktorých nemožno zabezpečiť v obvode.
(4)
Okresný úrad kontroluje činnosť obvodného úradu, pomáha mu pri zabezpečovaní odbornej úrovne práce a dáva mu príkazy a pokyny vo veciach okresného významu.“.
72.
V § 76 ods. 2 sa slová „hlavným hygienikom Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „ministrom zdravotníctva Slovenskej republiky“, slová „hygienických staníc“ nahrádzajú slovami „ústavov hygieny a epidemiológie“, slová „krajskými a okresnými národnými výbormi“ nahrádzajú slovami „obvodnými úradmi a okresnými úradmi“ a slová „obvodných lekárov“ sa nahrádzajú slovami „odborných pracovníkov zdravotníckych obvodov“.
73.
§ 77 znie:
㤠77
(1)
O právach a povinnostiach občanov, ktoré vznikajú v súvislosti s poskytovaním zdravotníckych služieb, rozhodujú lekári alebo osobitné komisie v zdravotníckych zariadeniach.
(2)
Ak sa občan nazdáva, že rozhodnutie vydané lekárom alebo osobitnou komisiou v súvislosti s poskytovaním zdravotníckej starostlivosti je nesprávne, môže podať odvolanie, o ktorom rozhoduje vedúci zdravotníckeho zariadenia; jeho rozhodnutie je konečné. Vedúci zdravotníckeho zariadenia rozhodne vo veci na návrh odbornej komisie, ktorú na ten účel zriadi.
(3)
Odvolanie možno podať do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia a vo veciach dočasnej pracovnej neschopnosti do troch dní odo dňa oznámenia alebo doručenia rozhodnutia.
(4)
Ak tento zákon neustanovuje inak, na rozhodovanie v súvislosti s poskytovaním zdravotníckej starostlivosti sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.8)
(5)
Pri nedodržaní liečebného režimu a pri kontrole posudzovania spôsobilosti na prácu so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie rozhodne o ukončení dočasnej pracovnej neschopnosti príslušná správa sociálneho zabezpečenia so súhlasom ošetrujúceho lekára podľa osobitných predpisov vydaných Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s ministerstvom zdravotníctva.
(6)
Na posúdenie prípadov, v ktorých vznikli pochybnosti, či sa pri výkone zdravotníckych služieb dodržal správny postup, prípadne či sa ublížilo na zdraví zriaďuje ministerstvo zdravotníctva znalecké komisie. Podrobnosti upraví ministerstvo zdravotníctva všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
Poznámka č. 8 pod čiarou znie:
„8)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).“.
74.
V šiestej časti sa za nadpis „Spoločné a záverečné ustanovenia“ vkladá nový § 77a, ktorý znie:
㤠77a
(1)
Liečebno-preventívna starostlivosť sa môže poskytovať aj v neštátnych zdravotníckych zariadeniach, ktorými sú najmä charitatívne zdravotnícke zariadenia, cirkevné zdravotnícke zariadenia, súkromné zdravotnícke zariadenia a iné zdravotnícke zariadenia a v iných štátnych zdravotníckych zariadeniach, ktorými sú najmä univerzitné a fakultné zdravotnícke zariadenia.
(2)
Do vydania osobitného zákona podľa § 11 ods. 4 môžu neštátne zdravotnícke zariadenia uvedené v odseku 1 poskytovať liečebno-preventívnu starostlivosť na základe povolenia ministerstva zdravotníctva a za podmienok ním určených.“.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 53/1975 Zb. o pokutách za porušovanie právnych predpisov o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok sa mení takto:
1.
V § 2 ods. 1 sa písm. e) vypúšťa.
2.
V § 4 ods. 1 v druhej vete sa časť vety za čiarkou vypúšťa.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Zb. o umelom prerušení tehotenstva sa mení takto:
§ 8 znie:
㤠8
(1)
Ak lekár nezistí podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva (§ 4 a 5), môže žena do troch dní písomne požiadať o preskúmanie jeho záveru riaditeľa zdravotníckeho zariadenia, ktorý túto žiadosť preskúma najneskoršie do dvoch dní od jej doručenia. Na preskúmanie žiadosti si riaditeľ zdravotníckeho zariadenia prizve dvoch ďalších lekárov z odboru gynekológie a pôrodníctva, prípadne aj lekára z iného odboru. Ak zistí, že podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva sú splnené, oznámi žene, v ktorom zdravotníckom zariadení sa umelé prerušenie tehotenstva vykoná.
(2)
Ak riaditeľ zdravotníckeho zariadenia nezistil podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva, oznámi žene písomne výsledok preskúmania, ktorý je konečný.“.
Čl. IV
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 19/1975 Zb. o sústave zdravotníckych zariadení.
Čl. V
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čl. VI
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku úplné znenie zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu, ako vyplýva z neskorších zákonov.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 420/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 420/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o platových pomeroch sudcov a justičných čakateľov
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Plat sudcov
* § 3 - Platové skupiny a platové stupne
* § 4 - Základný plat
* § 5 - Funkčný príplatok
* § 6 - Príplatok za výkon funkcie na určených súdoch
* § 7 - Príplatok za výchovu čakateľov
* § 8 - Započítateľná prax
* § 9 - (1) Sudcovia majú v kalendárnom roku, v ktorom pracovali v týchto funkciách najmenej deväť mesiacov, nárok na jeden plat naviac, a to vo výške platu patriaceho za mesiac november, určeného podľa § 3 až 7, prípadne vo výške platu podľa § 2 ods. 2.
* § 10 - (1) Sudcom počas dočasného pridelenia2) patrí plat podľa doterajšieho zaradenia.
* § 11 - Príplatok za zastupovanie
* § 12 - Príplatok za prácu nadčas a vo sviatok
* § 13 - Odmena za pracovnú pohotovosť
* § 14 - (1) Ak bol sudca zbavený funkcie z dôvodu, že jeho zdravotný stav mu nedovoľuje riadne vykonávať sudcovské povinnosti, patrí mu počas troch mesiacov od zániku jeho funkcie vyrovnanie vo výške doterajšieho platu, prípadne vo výške rozdielu medzi doterajším
* § 15 - Plat čakateľov
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 16 - (1) Základný plat vo vyššom platovom stupni patrí sudcovi od prvého dňa mesiaca nasledujúceho po dni, v ktorom dosiahol určenú započítateľnú prax; ak je týmto dňom prvý deň v mesiaci, už od tohto dňa.
* § 17 - Do započítateľnej praxe sa započítavajú ku dňu účinnosti tohto zákona všetky doby započítané podľa doterajších predpisov.
* § 18 - Znížiť základný plat sudcovi možno len na základe právoplatného rozhodnutia podľa zákona o kárnej zodpovednosti sudcov.
* § 19 - Ministerstvo určí všeobecne záväzným právnym predpisom, kedy a ako sa upravujú základné platy podľa tohto zákona v dôsledku rastu životných nákladov.
* § 20 - Zrušujú sa:
* § 21 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
420
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. septembra 1991
o platových pomeroch sudcov a justičných čakateľov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Rozsah platnosti
Tento zákon upravuje platové pomery sudcov okresných a krajských súdov a Najvyššieho súdu Slovenskej republiky a justičných čakatelov (ďalej len „čakateľ“).
§ 2
Plat sudcov
(1)
Sudcom patrí
a)
základný plat vo výške zodpovedajúcej ich zaradeniu do platovej skupiny a platového stupňa,
b)
príplatky podľa tohto zákona.
(2)
Predsedovi Najvyššieho súdu Slovenskej republiky patrí plat vo výške 18 000 Kčs mesačne, podpredsedovi Najvyššieho súdu Slovenskej republiky vo výške 15 000 Kčs mesačne.
§ 3
Platové skupiny a platové stupne
(1)
Sudcovia sa zaraďujú do troch platových skupín a do dvanástich platových stupňov podľa dĺžky započítateľnej praxe.
(2)
Sudcovia okresných súdov sa zaraďujú do platovej skupiny I, sudcovia krajských súdov do platovej skupiny II a sudcovia Najvyššieho súdu Slovenskej republiky do platovej skupiny III.
§ 4
Základný plat
Sudcom patrí v jednotlivých platových skupinách a platových stupňoch základný plat mesačne Kčs:
| | I.| II.| III.
---|---|---|---|---
1.| do ukončenia
5\\. roku praxe| 6 000| 6 200| 6 500
| od začiatku| | |
2.| 6\\. roku praxe| 7 000| 7 200| 7 500
3.| 9\\. roku praxe| 7 400| 7 600| 8 200
4.| 12\\. roku praxe| 7 800| 8 000| 8 800
5.| 15\\. roku praxe| 8 100| 8 400| 9 400
6.| 18\\. roku praxe| 8 400| 8 800| 9 800
7.| 21\\. roku praxe| 8 600| 9 200| 10 200
8.| 24\\. roku praxe| 9 000| 9 600| 10 600
9.| 27\\. roku praxe| 9 300| 9 900| 11 000
10.| 30\\. roku praxe| 9 600| 10 200| 11 400
11.| 33\\. roku praxe| 9 800| 10 500| 11 700
12.| 36\\. roku praxe| 10 000| 10 800| 12 000
§ 5
Funkčný príplatok
(1)
Funkčný príplatok patrí:
a)
predsedovi okresného súdu s počtom do 10 senátov vo výške 1600 Kčs mesačne, s počtom senátov 11 až 25 vo výške 2000 Kčs mesačne, s počtom nad 25 senátov vo výške 2400 Kčs mesačne,
b)
podpredsedovi okresného súdu s počtom do 10 senátov vo výške 800 Kčs mesačne, s počtom 11 až 25 senátov vo výške 1200 Kčs mesačne, s počtom nad 25 senátov vo výške 1500 Kčs mesačne,
c)
predsedovi krajského súdu vo výške 3200 Kčs mesačne,
d)
podpredsedovi krajského súdu vo výške 1800 Kčs mesačne,
e)
predsedovi senátu krajského súdu vo výške 1000 Kčs mesačne,
f)
sudcovi krajského súdu, ktorý rozhoduje ako samosudca, vo výške 500 Kčs mesačne,
g)
predsedovi kolégia Najvyššieho súdu Slovenskej republiky vo výške 2200 Kčs mesačne,
h)
predsedovi senátu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky vo výške 1400 Kčs mesačne.
(2)
V prípade súbehu funkcií patrí sudcovi ten funkčný príplatok, ktorý je pre neho výhodnejší.
§ 6
Príplatok za výkon funkcie na určených súdoch
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) môže všeobecne záväzným právnym predpisom určiť okresné a krajské súdy, na ktorých pre výrazne sťažené podmienky výkonu funkcie patrí sudcom príplatok za výkon funkcie na určených súdoch vo výške 500 až 800 Kčs mesačne.
§ 7
Príplatok za výchovu čakateľov
Sudcom, ktorí sú poverení výchovou čakateľov, patrí počas výkonu funkcie školiteľa príplatok za výchovu čakateľov vo výške 500 Kčs mesačne; ak sú poverení výchovou viac ako jedného čakateľa, patrí im príplatok vo výške 800 Kčs mesačne.
§ 8
Započítateľná prax
(1)
Do doby praxe rozhodnej pre zaradenie do príslušného platového stupňa (započítateľná prax) sa započítava:
a)
doba prípravnej služby čakateľa,
b)
doba výkonu funkcie sudcu,
c)
sudcom preukázaná doba inej právnickej praxe po získaní vysokoškolského právnického vzdelania vo funkcii alebo povolaní, pre ktoré je toto vzdelanie predpísané.
(2)
Do doby započítateľnej praxe podľa odseku 1 písm. b) a c) sa započítava tiež doba
a)
výkonu vojenskej základnej (náhradnej) služby alebo civilnej služby,
b)
ďalšej materskej dovolenky,
c)
pracovného voľna bez náhrady mzdy, ktoré nepresahuje dobu troch mesiacov v kalendárnom roku,
d)
počas ktorej sudca nemohol vykonávať sudcovskú funkciu z dôvodov uvedených v osobitnom zákone.1)
(3)
Z dôvodov hodných osobitného zreteľa môže minister spravodlivosti Slovenskej republiky rozhodnúť o započítaní inej doby do započítateľnej praxe.
(4)
Sudca môže byť zaradený z prvého do druhého platového stupňa, len ak skutočne vykonával funkciu podľa odseku 1 písm. b) najmenej počas dvoch rokov, do ktorých sa nezapočítavajú doby uvedené v odseku 2 písm. a) až d).
§ 9
(1)
Sudcovia majú v kalendárnom roku, v ktorom pracovali v týchto funkciách najmenej deväť mesiacov, nárok na jeden plat naviac, a to vo výške platu patriaceho za mesiac november, určeného podľa § 3 až 7, prípadne vo výške platu podľa § 2 ods. 2.
(2)
Plat podľa odseku 1 je splatný vo výplatnom termíne určenom pre výplatu platu za mesiac november.
(3)
Ak vznikne nárok podľa odseku 1 až v decembri, je plat podľa odseku 1 splatný vo výplatnom termíne určenom pre výplatu platu za mesiac december.
§ 10
(1)
Sudcom počas dočasného pridelenia2) patrí plat podľa doterajšieho zaradenia.
(2)
Ak bol sudca dočasne pridelený za účelom zastupovania neprítomného sudcu vykonávajúceho vyššiu funkciu, patrí mu príplatok za zastupovanie (§ 11).
§ 11
Príplatok za zastupovanie
(1)
Ak zastupuje sudca na príkaz predsedu súdu neprítomného sudcu vykonávajúceho vyššiu funkciu v plnom rozsahu jeho činnosti dlhšie ako štyri týždne, patrí mu od začiatku zastupovania funkčný príplatok (§ 5) zastupovaného.
(2)
Ak zastupuje sudca za podmienok uvedených v odseku 1 predsedu alebo podpredsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky, patrí mu od začiatku zastupovania príplatok vo výške 15 % doterajšieho platu, najviac však plat podpredsedu tohto súdu.
(3)
Príplatok za zastupovanie nepatrí, ak je zastupovanie súčasťou pracovných povinností sudcu.
§ 12
Príplatok za prácu nadčas a vo sviatok
Za prácu nadčas v noci a v dňoch nepretržitého odpočinku v týždni a za prácu vo sviatok patria sudcom príplatky podľa osobitného zákona.3)
§ 13
Odmena za pracovnú pohotovosť
Za každú hodinu pracovnej pohotovosti patrí sudcom odmena podľa osobitného predpisu.4)
§ 14
(1)
Ak bol sudca zbavený funkcie z dôvodu, že jeho zdravotný stav mu nedovoľuje riadne vykonávať sudcovské povinnosti, patrí mu počas troch mesiacov od zániku jeho funkcie vyrovnanie vo výške doterajšieho platu, prípadne vo výške rozdielu medzi doterajším sudcovským platom a zárobkom, ktorý dosahuje na novom pracovnom mieste. Vyrovnanie mu nepatrí, ak má nárok na starobný dôchodok, alebo na invalidný dôchodok. Suma vyrovnania sa zníži o sumu rovnajúcu sa čiastočnému invalidnému dôchodku, ktorý bol sudcovi priznaný.
(2)
Ak bol sudca na svoju žiadosť zbavený funkcie alebo uvoľnený z funkcie, v ktorej mu patril funkčný príplatok (§ 5), alebo v ktorej mu patril plat podľa § 2 ods. 2, patrí mu počas troch mesiacov vyrovnanie vo výške rozdielu medzi doterajším a novým platom.
§ 15
Plat čakateľov
(1)
Čakateľom patrí
a)
počas prvých šiestich mesiacov prípravnej služby plat vo výške 3500 Kčs mesačne,
b)
od začiatku siedmeho mesiaca prípravnej služby do nástupu do funkcie sudcu plat vo výške 4500 Kčs mesačne.
(2)
Čakateľom, ktorým bola do prípravnej služby započítaná doba najmenej tri roky predchádzajúcej právnickej činnosti, patrí od začiatku plat podľa odseku 1 písm. b).
(3)
Ustanovenia § 6, 12 a 13 sa vzťahujú i na čakateľov.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 16
(1)
Základný plat vo vyššom platovom stupni patrí sudcovi od prvého dňa mesiaca nasledujúceho po dni, v ktorom dosiahol určenú započítateľnú prax; ak je týmto dňom prvý deň v mesiaci, už od tohto dňa.
(2)
Príplatok podľa § 5 patrí sudcovi odo dňa menovania do príslušnej funkcie.
(3)
Príplatky podľa § 6 a 7 patria sudcovi od prvého dňa mesiaca nasledujúceho po dni, v ktorom vznikol na ne nárok.
§ 17
Do započítateľnej praxe sa započítavajú ku dňu účinnosti tohto zákona všetky doby započítané podľa doterajších predpisov.
§ 18
Znížiť základný plat sudcovi možno len na základe právoplatného rozhodnutia podľa zákona o kárnej zodpovednosti sudcov.
§ 19
Ministerstvo určí všeobecne záväzným právnym predpisom, kedy a ako sa upravujú základné platy podľa tohto zákona v dôsledku rastu životných nákladov.
§ 20
Zrušujú sa:
1.
výnos Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky z 29. júna 1990 č. 2388/1990-30, ktorým sa vydáva platový poriadok pre sudcov z povolania, štátnych notárov, justičných a notárskych čakateľov (reg. pod č. 325/1990 Zb.), pokiaľ sa vzťahuje na sudcov a justičných čakateľov,
2.
výnos Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky z 8. novembra 1990 č. 5272/1990-30, ktorým sa vydáva platový poriadok pre sudcov z povolania Najvyššieho súdu Slovenskej republiky (reg. pod č. 591/1990 Zb.).
§ 21
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 21 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
2)
§ 41 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch.
3)
§ 116 a 117 Zákonníka práce.
4)
Výnos Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky z 29. januára 1991 č. 4801/1991-30 o nariaďovaní a odmeňovaní pracovnej pohotovosti predsedov senátov krajských a okresných súdov (reg. pod č. 153/1991 Zb.). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 421/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 421/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
421
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. septembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
§ 11 znie:
㤠11
Obecné zastupiteľstvo
(1)
Obecné zastupiteľstvo je zastupiteľský zbor obce zložený z poslancov zvolených v priamych voľbách obyvateľmi obce. Volebné pravidlá upravuje osobitný predpis.5) Funkčné obdobie obecného zastupiteľstva sa končí zložením sľubu poslancov novozvoleného obecného zastupiteľstva.
(2)
Počet poslancov obecného zastupiteľstva určí obecné zastupiteľstvo v rozmedzí od 9 do 60.
(3)
Obecné zastupiteľstvo rozhoduje o základných otázkach života obce, najmä je mu vyhradené
a)
určovať zásady hospodárenia a nakladania s majetkom obce a s majetkom štátu dočasne prenechaným do hospodárenia obce, schvaľovať najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a kontrolovať hospodárenie s ním,
b)
schvaľovať rozpočet obce a jeho zmeny, kontrolovať jeho čerpanie a schvaľovať účet,
c)
schvaľovať územný plán obce alebo jej časti a koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života obce,
d)
rozhodovať o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa uznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov obce podľa odseku 4 písm. b) a okrem prípadu, ak o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku sa rozhodlo na základe petície hlasovaním obyvateľov obce podľa odseku 4 písm. c),
e)
určovať náležitosti miestnej dane alebo miestneho poplatku a verejnej dávky a rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky,
f)
vyhlasovať hlasovanie obyvateľov obce o najdôležitejších otázkach života a rozvoja obce a zvolávať verejné zhromaždenia občanov,
g)
uznášať sa na nariadeniach,
h)
určovať organizáciu obecného úradu a určovať plat starostu a hlavného kontrolóra,
ch)
schvalovať poriadok odmeňovania pracovníkov obce, ako aj ďalšie predpisy (rokovací poriadok, pracovný poriadok, organizačný poriadok a pod.),
i)
zakladať, zriaďovať a kontrolovať obecné podniky a rozpočtové a príspevkové organizácie,
j)
schvalovať združovanie obecných prostriedkov a činností a účasť v združeniach,
k)
zriaďovať orgány potrebné na samosprávu obce a určovať náplň ich práce,
l)
udeľovať čestné občianstvo obce, obecné vyznamenania a ceny.
(4)
Obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov obce, ak ide o návrh
a)
na zlúčenie, rozdelenie alebo zrušenie obce,
b)
na zavedenie a zrušenie verejnej dávky, a ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia obecného zastupiteľstva rozhodnúť v miestnom referende,
c)
petície skupiny obyvateľov obce v počte 20 % oprávnených voličov; ak ide o petíciu týkajúcu sa rozdelenia obce, stačí na jej predloženie 20 % oprávnených voličov časti obce, o odčlenenie ktorej pri rozdelení obce ide.
(5)
Obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov časti obce, ak ide o odčlenenie časti obce spravidla s vlastným katastrálnym územím, ktorá urbanisticky nesplynula s obcou a do rozvoja tejto časti obce neboli vložené také investície, od ktorých je závislá celá obec.
(6)
Predtým než obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov časti obce o odčlenení časti obce, rozhodne obecné zastupiteľstvo o tom, či boli splnené podmienky podľa odseku 5.
(7)
Výsledok hlasovania obyvateľov obce nahrádza rozhodnutie obecného zastupiteľstva v prípadoch uvedených v odseku 4 písm. a) a b) a tiež v písmene c), ak sa v ňom na základe petície obyvateľov obce rozhodlo o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku v obci.
(8)
Ak sa hlasovaním obyvateľov obce podľa predchádzajúcich odsekov rozhodlo o zrušení v obci už zavedenej miestnej dane alebo miestneho poplatku, prípadne o tom, že sa vyrubovanie takejto dane alebo vyberanie takéhoto poplatku v obci nezavedie, môže obecné zastupiteľstvo o zavedení takejto miestnej dane alebo miestneho poplatku vo svojej pôsobnosti rozhodnúť až po uplynutí jedného roka odo dňa, keď sa miestne referendum uskutočnilo.
(9)
Obecné zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov obce aj pred rozhodnutím o ďalších dôležitých veciach.
(10)
Hlasovanie obyvateľov obce je platné, ak sa ho zúčastní nadpolovičná väčšina obyvateľov obce oprávnených voliť podľa osobitných predpisov.12) Rozhodnutie obyvateľov obce je prijaté vtedy, ak dostalo nadpolovičnú väčšinu platných hlasov.
(11)
Na prerokovanie obecných vecí môže obecné zastupiteľstvo zvolať verejné zhromaždenie obyvateľov obce alebo jej časti.
(12)
Pri hlasovaní obyvateľov časti obce sa použijú obdobne ustanovenia odsekov 7 a 10 o hlasovaní obyvateľov obce.“
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 422/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 422/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o vyhlásení 19. septembra za pamätný deň Slovenskej republiky
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* § 1 - 19. september, výročie vyhlásenia Slovenskej národnej rady, je pamätným dňom Slovenskej republiky.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
422
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. septembra 1991
o vyhlásení 19. septembra za pamätný deň Slovenskej republiky
Vedomá si historického významu vzniku a vyhlásenia Slovenskej národnej rady ako vrcholného národného orgánu v roku 1848, prvého v novodobých slovenských dejinách, oceňujúc nezastupiteľnosť vplyvu a dosahu tohto činu na ďalšie osudy slovenského národa, uzniesla sa Slovenská národná rada na tomto zákone:
§ 1
19\\. september, výročie vyhlásenia Slovenskej národnej rady, je pamätným dňom Slovenskej republiky.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon č. 424/1991 Sb. | Zákon č. 424/1991 Sb.
Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 81/1991
* Úvodní ustanovení
* § 1 - (1) Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „strany a hnutí“). Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších úze
* § 2 - (1) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.
* § 3 - (1) Strany a hnutí jsou právnickými osobami. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích.
* § 4 - Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
* § 5 - (1) Strany a hnutí jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.
* Vznik strany a hnutí
* § 6 - (1) Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).
* § 7 - (1) Návrh na registraci se podává ministerstvu.
* § 8 - (1) Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede registraci.
* § 9 - Rejstřík stran a hnutí
* § 10 - Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.
* § 11 - Změna stanov
* Zánik, zrušení a pozastavení činnosti strany a hnutí
* § 12 - Zánik strany a hnutí
* § 13 - Zrušení strany a hnutí
* § 14 - Pozastavení činnosti strany a hnutí
* § 15 - (1) O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu,
* § 16 - Další důsledky zrušení strany a hnutí a pozastavení jejich činnosti stanoví zvláštní zákon
* § 16a - Soudní ochrana
* Hospodaření stran a hnutí
* § 17 - (1) Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.
* § 17a - (1) Strany a hnutí a politické instituty používají ke své činnosti pouze finanční prostředky vedené na účtech u banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo u pobočky zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických
* § 17b - Zvláštní účet
* § 18 - (1) Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění
* Úřad
* § 19 - (1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. Úřad je účetní jednotkou.
* § 19a - (1) Úřad tvoří předseda Úřadu, 4 členové Úřadu a další zaměstnanci státu v něm zařazení. Předseda Úřadu a členové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu.
* § 19b - (1) Předseda Úřadu
* § 19c - (1) Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Úřadu jmenuje prezident republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a jednoho navrhuje Senát.
* § 19d - (1) Funkce předsedy Úřadu zaniká
* § 19e - (1) Členy Úřadu jmenuje z kandidátů zvolených Senátem podle odstavce 2 prezident republiky na dobu 6 let; člen Úřadu může být jmenován i opakovaně.
* § 19f - (1) Zasedání Kolegia Úřadu svolává a řídí předseda Úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Úřadu, je předseda Úřadu povinen svolat zasedání Kolegia Úřadu do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Úřadu ta
* § 19g - (1) Úřad
* § 19h - (1) Strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje
* § 19ha - Dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů
* § 19hb - Návrhová oprávnění Úřadu
* § 19hc - (1) Pro účely dozoru nad dodržováním zákona o střetu zájmů se má za to, že skutečným majitelem je osoba, která je jako skutečný majitel zapsána v evidenci skutečných majitelů.
* § 19i - (1) Fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkazu účel platební transakce.
* § 19j - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce.
* § 19k - (1) Politický institut se dopustí přestupku tím, že
* § 19l - (1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne též k dopadu uložené pokuty na možnost další existence strany a hnutí nebo politického institutu.
* Státní příspěvky
* § 20 - (1) Strana a hnutí mají, za podmínek stanovených tímto zákonem, nárok na tyto státní příspěvky:
* § 20a - (1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve čtyřech čtvrtletních splátkách pozadu. Splátku příspěvku na činnost lze vyplatit až poté, kdy Úřad vyrozumí Ministerstvo financí o tom, že v
* § 20b - (1) Byl-li mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 9), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a
* Přechodná a závěrečná ustanovení
* § 21 - (1) Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách, nebo jsou za ně týmž zákonem považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.
* § 21a - Hodlají-li strany a hnutí působící do 31. prosince 1992 na území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet činnost i nadále na území České republiky, podají návrh na registraci podle ustanovení tohoto zákona ve lhůtě do 30. června 1993. P
* § 22 - Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
* § 23 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (253/2023 Sb.)
424
ZÁKON
ze dne 2. října 1991
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „strany a hnutí“). Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. Zvláštní zákony stanoví, ve kterých případech je výkon tohoto práva omezen.1a)
(2)
K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu.
(3)
Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů
a)
ve spolcích,
b)
k výdělečné činnosti nebo zajištění řádného výkonu určitých povolání,
c)
v církevních a náboženských společnostech.
§ 2
(1)
Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.
(2)
Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.
(3)
Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí.
(4)
Ustanovení zvláštních zákonů o neslučitelnosti členství nebo funkcí ve stranách a hnutích s výkonem jiných činností či funkcí nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 3
(1)
Strany a hnutí jsou právnickými osobami. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích.
(2)
Nikdo nesmí být nucen k členství ve stranách a hnutích. Ze strany a hnutí může každý svobodně vystoupit.
(3)
Nikdo nesmí být omezován ve svých právech proto, že je členem strany a hnutí, že se účastní jejich činnosti nebo je podporuje anebo že stojí mimo ně.
§ 4
Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
a)
které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu,
b)
které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány,
c)
které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů,
d)
jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů.
§ 5
(1)
Strany a hnutí jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.
(2)
Strany a hnutí nesmějí být ozbrojeny a nesmějí zřizovat ozbrojené složky.
(3)
Strany a hnutí mohou být organizovány zásadně na územním principu. Zakládat a organizovat činnost stran a hnutí na pracovištích nebo v případech stanovených zvláštními zákony2) je nepřípustné.
Vznik strany a hnutí
§ 6
(1)
Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).
(2)
Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen „návrh na registraci“) podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen „přípravný výbor“), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, data narození a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a)
petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, datum narození a bydliště,
b)
stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:
1.
název a zkratka strany a hnutí,
2.
sídlo,
3.
programové cíle,
4.
práva a povinnosti členů,
5.
ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
6.
orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7.
způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní jednání jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,
8.
zásady hospodaření,
9.
způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Je-li členský příspěvek člena za kalendářní rok větší než 50 000 Kč, uvede politická strana nebo politické hnutí tuto skutečnost s identifikačními údaji člena v příloze výroční finanční zprávy podle § 19h odst. 1.
10.
způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 6).
(3)
Název strany a hnutí a jeho zkratka se musí výrazně lišit od názvu a zkratky stran a hnutí, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.
(4)
Sídlo strany a hnutí musí být na území České republiky.
(5)
Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).
§ 7
(1)
Návrh na registraci se podává ministerstvu.
(2)
Nemá-li návrh na registraci náležitosti podle § 6 nebo jsou-li v něm neúplné nebo nepřesné údaje, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci, písemně upozorní s tím, že dokud nebudou tyto nedostatky odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.
(3)
Neupozorní-li ministerstvo do 10 dnů od doručení návrhu na registraci přípravný výbor podle odstavce 2, má se za to, že návrh na registraci nemá nedostatky.
(4)
Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat žalobou ve správním soudnictví určení, že návrh na registraci nemá nedostatky.
(5)
Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu dojde návrh na registraci, který nemá nedostatky uvedené v odstavci 2, nebo dnem, kdy rozhodnutí soudu podle odstavce 4, jímž bylo určeno, že návrh na registraci nemá nedostatky, nabylo právní moci.
§ 8
(1)
Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede registraci.
(2)
Ministerstvo provede registraci nebo rozhodne o jejím odmítnutí do 15 dnů ode dne zahájení řízení o registraci.
(3)
Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, a druhé vyhotovení stanov se s vyznačením registrace vloží do spisu.
(4)
Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od zahájení řízení o registraci doručeno rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, strana a hnutí vzniknou dnem následujícím po uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
(5)
Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek.2a) K přezkoumání je příslušný Nejvyšší soud České republiky.
(6)
Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o odmítnutí návrhu na registraci, tuto registraci nahrazuje. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
(7)
Registraci provede ministerstvo zápisem strany a hnutí do rejstříku stran a hnutí.
§ 9
Rejstřík stran a hnutí
(1)
Rejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
(2)
Do rejstříku stran a hnutí se zapisují tyto údaje:
a)
název, zkratka a sídlo strany a hnutí s uvedením dne a čísla registrace,
b)
den registrace změny stanov,
c)
zánik strany a hnutí s uvedením dne a právního důvodu výmazu.
(3)
Do rejstříku stran a hnutí se dále vyznačují tyto údaje:
a)
identifikační číslo osoby přidělené straně nebo hnutí,
b)
jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí,
c)
pozastavení činnosti strany a hnutí,
d)
zrušení strany a hnutí,
e)
vstup do likvidace včetně jména, příjmení, data narození a adresy místa pobytu likvidátora,
f)
zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, rozhodnutí, jímž se insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správceinsolvenčního správce.
(4)
Do rejstříku stran a hnutí se zapíše nebo vyznačí také změna nebo zánik skutečností podle odstavců 2 a 3.
§ 10
Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.
§ 11
Změna stanov
(1)
Návrh na registraci změny stanov podává strana a hnutí písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení. Došlo-li zároveň se změnou stanov ke změně osob, jež jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, anebo ke změně jejich funkčního označení, podává návrh nově ustavený statutární orgán. K návrhu se připojí změna stanov ve dvojím vyhotovení spolu s usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle dosavadních stanov oprávněn o změně rozhodovat.
(2)
Pro řízení o registraci změny stanov strany a hnutí platí obdobně ustanovení § 7 a 8. Změna stanov strany a hnutí nabývá účinnosti dnem její registrace ministerstvem.
Zánik, zrušení a pozastavení činnosti strany a hnutí
§ 12
Zánik strany a hnutí
(1)
Strana a hnutí zanikají dnem, kdy ministerstvo provede výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí (dále jen „výmaz“). Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti straně a hnutí nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle jiného právního předpisu.
(2)
Návrh na výmaz podává ministerstvu příslušný orgán strany a hnutí do 10 dnů od zrušení strany a hnutí, pokud strana a hnutí byly zrušeny bez likvidace; pokud strana a hnutí byly zrušeny s likvidací, podá tento návrh likvidátor do 10 dnů po skončení likvidace. Je-li proti straně a hnutí vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, doloží navrhovatel při návrhu na její výmaz, že soud povolil podle jiného právního předpisu zánik takové strany a hnutí.
(3)
Zániku strany a hnutí předchází jejich zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. b) bod 10].
§ 13
Zrušení strany a hnutí
(1)
Strana a hnutí se zrušují
a)
vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na spolek,
b)
rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění.
(2)
Pokud stanovy neupravují způsob rozhodování o zrušení strany a hnutí podle odstavce 1 písm. a), rozhoduje o tom jejich nejvyšší orgán.
(3)
Po zrušení strany a hnutí mohou její orgány, pokud jejich pravomoc nepřešla na právního nástupce nebo likvidátora, vykonávat pouze působnost související se zrušením strany a hnutí.
(4)
Zrušují-li se strana a hnutí dobrovolným rozpuštěním, je orgán, který o rozpuštění rozhodl, povinen současně jmenovat likvidátora. Zrušení strany a hnutí oznámí likvidátor ministerstvu do 5 dnů od zrušení strany a hnutí.
(5)
Strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění [odstavec 1 písm. b)], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.
(6)
Je-li přímá souvislost mezi důvody rozhodnutí soudu o rozpuštění strany a hnutí a nabytím nebo užitím jejich majetku, může soud v souvislosti s rozhodnutím o rozpuštění strany a hnutí rozhodnout, že majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku této strany a hnutí, připadá do vlastnictví státu.
§ 14
Pozastavení činnosti strany a hnutí
(1)
Činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17, 17a, 17b, 18 a 19h nebo se stanovami.
(2)
Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
(3)
Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, rozhoduje o znovuobnovení jejich činnosti na základě žaloby strany a hnutí soud ve správním soudnictví, s výjimkou znovuobnovení činnosti pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a § 19h odst. 1, kdy se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.
§ 15
(1)
O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky.
(2)
Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu, zastupitelstev měst a obcíobcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků nebo volby prezidenta republiky do desátého dne po posledním dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s § 4.
§ 16
Další důsledky zrušení strany a hnutí a pozastavení jejich činnosti stanoví zvláštní zákon
§ 16a
Soudní ochrana
(1)
Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (§ 9), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami.
(2)
Nejde-li o zrušení strany a hnutí, lze návrh podle odstavce 1 podat, jen pokud rozhodčí orgán strany a hnutí nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do 30 dnů ode dne jejího podání.
(3)
Soud v řízení postupuje podle občanského soudního řádu. Člen strany a hnutí, který tento návrh podal, zašle jeho opis s vyznačeným dnem jeho převzetí soudem ministerstvu.
(4)
Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle soud ministerstvu.
Hospodaření stran a hnutí
§ 17
(1)
Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.
(2)
Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.2b)
(3)
Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti:
a)
provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání,
b)
publikační a propagační činnost,
c)
pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo
d)
výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.
(4)
Strana a hnutí mohou založit nebo být členem jednoho politického institutupolitického institutu; politickým institutempolitickým institutem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti
a)
rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv,
b)
rozvoje občanské společnosti a společenské soudržnosti,
c)
podpory aktivní účasti občanů na veřejném životě,
d)
zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuse, nebo
e)
přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci.
(5)
Politický institutPolitický institut musí způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňovat veškeré výsledky své činnosti podle odstavce 4, jejichž povaha to umožňuje.
(6)
Politický institutPolitický institut nesmí vykonávat činnost školy nebo školského zařízení podle školského zákona ani působit jako vysoká škola podle zákona o vysokých školách.
(7)
Příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu nelze použít na financování volební kampaně strany nebo hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.
(8)
Příjmem strany a hnutí mohou být:
a)
příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů,
b)
příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen „příspěvek na činnost“),
c)
členské příspěvky,
d)
dary, dědictví a bezúplatná plnění,
e)
příjmy z nájmu, pachtu a zcizení movitého a nemovitého majetku,
f)
úroky z vkladů,
g)
příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle odstavce 3,
h)
příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
i)
zápůjčky a úvěry poskytnuté bankoubankou, platební institucí nebo institucí elektronických peněz nebo pobočkou zahraniční bankybanky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky,
j)
příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na podporu činnosti politického institutupolitického institutu.
(9)
Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.3) Účetní závěrky stran a hnutí musejí být ověřeny auditorem podle zákona o auditorech. Auditora určí statutární orgán strany nebo hnutí; téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.
(10)
Účetní závěrka obchodní korporace založené stranou nebo hnutím nebo obchodní korporace, na níž se strana nebo hnutí účastní jako společník nebo člen, musí být ověřena auditorem podle zákona o auditorech. Téhož auditora pro ověření účetní závěrky podle věty první lze určit nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.
(11)
Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky.
§ 17a
(1)
Strany a hnutí a politické institutypolitické instituty používají ke své činnosti pouze finanční prostředky vedené na účtech u bankybanky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo u pobočky zahraniční bankybanky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky. To neplatí, jde-li o výdaje nepřevyšující částku 5 000 Kč; tyto výdaje lze hradit v hotovosti.
(2)
Strany a hnutí a politické institutypolitické instituty vedou oddělené účty pro
a)
příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění,
b)
plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně a hnutí a politickému institutupolitickému institutu,
c)
financování volebních kampaní za podmínek stanovených volebními zákony,
d)
ostatní příjmy a výdaje.
(3)
Finanční prostředky podle odstavce 2 písm. a) vedou strany a hnutí a politické institutypolitické instituty na zvláštním účtu umožňujícím bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na těchto účtech (dále jen „zvláštní účet“).
(4)
Strany a hnutí a politické institutypolitické instituty sdělí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu6), na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. d); na základě výzvy Úřadu pak číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. b).
§ 17b
Zvláštní účet
(1)
V platebním příkaze, jímž strana a hnutí a politický institutpolitický institut nebo jiná osoba žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, musí být uveden účel platební transakce.
(2)
Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden zvláštní účet strany, hnutí nebo politického institutupolitického institutu, je povinen umožnit třetím osobám nahlížet do historie platebních transakcí zpětně za období posledních 3 let.
(3)
Adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu, oznámí strany a hnutí a politické institutypolitické instituty Úřadu, který adresu zveřejní na svých internetových stránkách.
§ 18
(1)
Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění
a)
od státu, nestanoví-li tento zákon jinak,
b)
od příspěvkové organizace,
c)
od obceobce, městské části, městského obvodu a kraje,
d)
od dobrovolného svazku obcíobcí,
e)
od státního podniku a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osoby, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,
f)
od právnické osoby s majetkovou účastí kraje, obceobce, městské části nebo městského obvodu; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,
g)
od obecně prospěšné společnosti, politického institutupolitického institutu a ústavu,
h)
z majetku svěřenského fondu,
i)
od jiné právnické osoby, stanoví-li tak jiný právní předpis,
j)
od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti,
k)
od fyzické osoby, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu.
(2)
Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně7) daru nebo jiného bezúplatného plnění přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3 000 000 Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li dárce nebo poskytovatel jiného bezúplatného plnění členem strany nebo hnutí, považuje se za dar nebo jiné bezúplatné plnění i členský příspěvek v částce přesahující výši 50 000 Kč.
(3)
Získají-li strany a hnutí dar nebo jiné bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě peněžní částku odpovídající peněžitému daru nebo jinému bezúplatnému plnění nebo obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu. Jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění, jsou strany a hnutí povinny vrátit jej včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní bankybanky platné ke dni vrácení.
(4)
Každý dárce musí být identifikován údaji podle § 19h odst. 1 písm. h).
(5)
Dar nebo jiné bezúplatné plnění, jehož výše nebo obvyklá cena přesahuje částku 1 000 Kč, může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.
Úřad
§ 19
(1)
Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. Úřad je účetní jednotkou.
(2)
Úřad je nezávislý orgán; ve své činnosti se řídí pouze zákony a jinými právními předpisy.
(3)
Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.
§ 19a
(1)
Úřad tvoří předseda Úřadu, 4 členové Úřadu a další zaměstnanci státu v něm zařazení. Předseda Úřadu a členové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu.
(2)
Předseda Úřadu stojí v čele Úřadu a řídí jeho činnost.
(3)
Předseda Úřadu a členové Úřadu tvoří Kolegium Úřadu. Kolegium Úřadu koordinuje výkon dohledové činnosti svěřené Úřadu.
(4)
Předsedovi Úřadu přísluší plat jako předsedovi výboru Poslanecké sněmovny8).
(5)
Členovi Úřadu přísluší plat jako místopředsedovi výboru Poslanecké sněmovny8).
§ 19b
(1)
Předseda Úřadu
a)
po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje organizační strukturu Úřadu, rozpočet Úřadu a závěrečný účet Úřadu; o změnách rozpočtu Úřadu informuje Kolegium Úřadu,
b)
po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje služební předpisy,
c)
předkládá Kolegiu Úřadu návrhy
1.
jednacího řádu Kolegia Úřadu,
2.
plánu činnosti Úřadu,
3.
zprávy o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok a
4.
vnitřních předpisů Úřadu schvalovaných Kolegiem Úřadu a
d)
rozhoduje o dalších záležitostech týkajících se Úřadu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Předseda Úřadu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(3)
Předseda Úřadu určí jednoho ze členů Úřadu, který jej zastupuje v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena; není-li tento člen Úřadu určen nebo přítomen, zastupuje předsedu Úřadu nejstarší z přítomných členů Úřadu.
(4)
Člen Úřadu zastupuje předsedu Úřadu též v případě, kdy je tím předsedou Úřadu pověřen.
§ 19c
(1)
Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Úřadu jmenuje prezident republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a jednoho navrhuje Senát.
(2)
Předseda Úřadu je jmenován na dobu 6 let a nemůže být jmenován na více než 2 po sobě jdoucí funkční období.
(3)
Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
je plně svéprávná,
c)
je bezúhonná,
d)
splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech,
e)
má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a
f)
nebyla v posledních 3 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro
a)
trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo
b)
trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.
(5)
S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě a členství ve straně nebo hnutí.
(6)
Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.
§ 19d
(1)
Funkce předsedy Úřadu zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce prezidentu republiky,
c)
dnem následujícím po dni doručení písemného odvolání z funkce,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl předseda Úřadu odsouzen pro trestný čintrestný čin stanovený v § 19c odst. 4,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byla svéprávnost předsedy Úřadu omezena.
(2)
Prezident republiky odvolá předsedu Úřadu z funkce, pokud přestane splňovat některou z podmínek pro jmenování stanovenou v § 19c odst. 3 písm. a), d) nebo e) nebo v § 19c odst. 5 nebo 6.
§ 19e
(1)
Členy Úřadu jmenuje z kandidátů zvolených Senátem podle odstavce 2 prezident republiky na dobu 6 let; člen Úřadu může být jmenován i opakovaně.
(2)
Kandidáty na členy Úřadu navrhují Senátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Z kandidátů navržených prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu zvolí Senát jednoho kandidáta na člena Úřadu. Další dva kandidáty na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou a jednoho kandidáta na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených jednotlivými senátory.
(3)
Členem Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
je plně svéprávná,
c)
je bezúhonná,
d)
splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech,
e)
má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a
f)
nebyla v posledních 2 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4)
Pro člena Úřadu se použijí ustanovení § 19c odst. 4, 5 a 6 a § 19d obdobně.
(5)
Člen Úřadu může po předsedovi Úřadu požadovat informace o činnosti Úřadu a jeho řízení. Předseda Úřadu může po členovi Úřadu a člen Úřadu může po jiném členovi Úřadu nebo jiném zaměstnanci státu zařazeném v Úřadu požadovat informace o jeho činnosti a plnění jeho úkolů. Informace musí být poskytnuty nejpozději do 14 dnů. Podrobnosti o způsobech požadování a obdržení informace upravuje vnitřní předpis Úřadu.
(6)
Člen Úřadu je oprávněn k zajištění úkolů uložených mu Kolegiem Úřadu dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. V případě rozporu příkazů k výkonu státní služby daných státnímu zaměstnanci členem Úřadu a předsedou Úřadu mají přednost příkazy k výkonu státní služby dané předsedou Úřadu.
§ 19f
(1)
Zasedání Kolegia Úřadu svolává a řídí předseda Úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Úřadu, je předseda Úřadu povinen svolat zasedání Kolegia Úřadu do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Úřadu tak, aby se zasedání Kolegia Úřadu konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Úřadu. Nesvolá-li předseda Úřadu zasedání Kolegia Úřadu podle věty druhé, učiní tak člen Úřadu, který o svolání Kolegia Úřadu požádal.
(2)
Zasedání Kolegia Úřadu se řídí jednacím řádem Kolegia Úřadu, který stanoví podrobnosti zasedání Kolegia Úřadu, zejména způsob předkládání návrhů Kolegiu Úřadu, způsob pořízení zápisu o zasedání Kolegia Úřadu, způsob hlasování na zasedání Kolegia Úřadu a způsob zaznamenání odlišného stanoviska a pravidla pro účast dalších osob na zasedání Kolegia Úřadu. Jednací řád Kolegia Úřadu může stanovit podmínky, za kterých se zasedání Kolegia Úřadu koná distančním způsobem, a pravidla konání zasedání Kolegia Úřadu distančním způsobem.
(3)
Kolegium Úřadu rozhoduje hlasováním; rozhodnutí přijímá většinou hlasů všech svých členů.
(4)
Kolegium Úřadu schvaluje
a)
plán činnosti Úřadu,
b)
zprávu o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok,
c)
vyhlášky vydávané Úřadem,
d)
výkladová stanoviska vydávaná Úřadem,
e)
jednací řád Kolegia Úřadu a
f)
vnitřní předpisy Úřadu s výjimkou služebních předpisů.
(5)
Kolegium Úřadu rozhoduje o
a)
námitce podjatosti kontrolujícího, je-li jím předseda Úřadu nebo člen Úřadu; ten je z hlasování o námitce podjatosti vyloučen,
b)
uveřejnění poznatků, které vyplynuly z činnosti Úřadu, podle § 19g odst. 1 písm. d) a
c)
uveřejnění dalších informací týkajících se dohledové činnosti Úřadu.
(6)
Kolegium Úřadu dále
a)
může pověřit předsedu Úřadu nebo člena Úřadu řízením výkonu dohledové činnosti na určitém úseku působnosti Úřadu nebo provedením dohledu v jednotlivém případě a v této souvislosti ukládat předsedovi Úřadu a členům Úřadu úkoly,
b)
má postavení nadřízené osoby kontrolujícího, jde-li o kontrolu vykonávanou předsedou Úřadu nebo členem Úřadu,
c)
projednává podněty týkající se dohledové činnosti Úřadu a návrhy protokolů o kontrole,
d)
projednává návrhy vyjádření Úřadu pro účely řízení vedených jinými orgány,
e)
projednává návrh organizační struktury Úřadu, návrh rozpočtu Úřadu a návrh závěrečného účtu Úřadu,
f)
projednává návrhy služebních předpisů a
g)
zřizuje rozkladovou komisi a další poradní orgány, jmenuje a odvolává jejich členy a navrhuje výši jejich odměny.
(7)
Kolegium Úřadu je nadřízeným správním orgánem Úřadu. Nadřízeným správním orgánem Kolegia Úřadu je Kolegium Úřadu.
§ 19g
(1)
Úřad
a)
vykonává dohled nad hospodařením stran a hnutí a politických institutůpolitických institutů podle tohoto zákona a dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů,
b)
zpracovává a uveřejňuje na svých internetových stránkách zprávu o své činnosti za příslušný kalendářní rok,
c)
uveřejňuje na svých internetových stránkách úplné výroční finanční zprávy stran a hnutí,
d)
uveřejňuje na svých internetových stránkách poznatky, které vyplynuly z jeho činnosti,
e)
sděluje Ministerstvu financí do 31. května příslušného kalendářního roku, zda mu výroční finanční zpráva strany a hnutí za předcházející rok byla předložena a zda je podle jeho zjištění úplná; Úřad sděluje Ministerstvu financí v uvedené lhůtě rovněž to, že výroční finanční zpráva nebyla předložena nebo není úplná,
f)
sděluje Ministerstvu financí výsledek posouzení výroční finanční zprávy předložené dodatečně podle § 19h odst. 3 nebo předložené na výzvu k doplnění nebo odstranění nedostatků podle § 19h odst. 5, a to neprodleně, nejpozději však do 10 dnů ode dne, kdy tuto výroční finanční zprávu obdržel,
g)
projednává přestupky,
h)
v případech stanovených zákonem se domáhá vyslovení neplatnosti právního jednání a dalších opatření stanovených zákonem a
i)
vykonává působnost stanovenou tímto nebo jiným zákonem.
(2)
Úřad vykonává dohled podle tohoto zákona zkoumáním výročních finančních zpráv předkládaných stranami a hnutími nebo vlastní kontrolou hospodaření stran a hnutí a politických institutůpolitických institutů. Úřad má při výkonu dohledu právo seznamovat se se všemi údaji týkajícími se hospodaření stran a hnutí a politických institutůpolitických institutů.
(3)
Dohledovou činnost svěřenou Úřadu vykonávají předseda Úřadu, členové Úřadu a pověření zaměstnanci státu zařazení v Úřadu; při jejím výkonu se prokazují průkazem, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.
(4)
Předseda Úřadu a členové Úřadu při řízení kontroly, kterou jsou pověřeni Kolegiem Úřadu,
a)
mají postavení nadřízené osoby kontrolujícího a
b)
rozhodují o námitce podjatosti zaměstnance státu zařazeného v Úřadu podané v souvislosti s kontrolou, jejíž výkon řídí.
§ 19h
(1)
Strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje
a)
účetní závěrku podle zákona o účetnictví3),
b)
zprávu auditora o ověření účetní závěrky s výrokem bez výhrad,
c)
přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 8, k němuž strany a hnutí připojí:
1.
přehled obchodních společností nebo družstev, v nichž strana nebo hnutí mají podíl s uvedením výše tohoto podílu,
2.
přehled úvěrů, zápůjček a jiných dluhů s uvedením výše a jejich podmínek včetně termínu splatnosti, jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
d)
přehled o mzdových výdajích stranou nebo hnutím vyplácených osob s uvedením počtu těchto osob a druhu vykonávané práce,
e)
přehled o celkových výdajích na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění,
f)
výdaje na volby členěné podle jednotlivých druhů voleb, kterých se strana a hnutí zúčastnily v daném kalendářním roce,
g)
přehled o dárcích a jejich darech s uvedením výše peněžitého daru a obvyklé ceny7) nepeněžitého daru, jména, příjmení a data narození; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
h)
přehled poskytnutých ostatních bezúplatných plnění, jejichž obvyklá cena7) převyšuje částku 50 000 Kč, s uvedením jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
i)
přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím nebo odkazem; pokud hodnota získaného majetku přesahuje 50 000 Kč, uvede se jméno, příjmení, datum narození a datum úmrtí a obecobec místa posledního pobytu zůstavitele,
j)
přehled o členech, jejichž členský příspěvek za kalendářní rok je vyšší než 50 000 Kč, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození, obceobce místa pobytu a celkové výše členského příspěvku,
k)
název a sídlo politického institutupolitického institutu, jehož je strana nebo hnutí zakladatelem nebo členem, a výdaje vynaložené na podporu jeho činnosti minimálně ve výši příspěvku na činnost politického institutupolitického institutu.
(2)
Lhůta podle odstavce 1 je zachována, je-li nejpozději dne 1. dubna podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, která obsahuje výroční finanční zprávu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.
(3)
Pokud výroční finanční zpráva nebyla stranou a hnutím předložena, vyzve Úřad stranu a hnutí do 15. dubna příslušného roku k jejímu dodatečnému předložení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
(4)
Výroční finanční zprávu předkládají strany a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.
(5)
Výroční finanční zpráva je úplná, obsahuje-li všechny požadované náležitosti podle odstavce 1 a je-li předložena na předepsaném formuláři s přílohami podle odstavce 4. Je-li výroční finanční zpráva neúplná nebo údaje v ní uvedené neodpovídají zjištěním Úřadu, vyzve Úřad stranu nebo hnutí v přiměřené lhůtě k jejímu doplnění nebo odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou povinny výroční finanční zprávu doplnit nebo její nedostatky odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 kalendářních dnů.
(6)
Výroční finanční zpráva je veřejná. Výroční finanční zpráva je přístupná k nahlédnutí u Úřadu a na jeho internetových stránkách, na kterých ji Úřad uveřejní do 7 dnů ode dne jejího doručení Úřadu.
§ 19ha
Dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů
(1)
Úřad posoudí, zda veřejný funkcionář uvedený v § 4a zákona o střetu zájmů provedl všechna potřebná opatření směřující ke splnění tam uvedené povinnosti.
(2)
Pokud veřejný funkcionář potřebná opatření neprovedl, uloží Úřad veřejnému funkcionáři povinnost prodat podíl v právnické osobě, povinnost přestat být jejím skutečným majitelem nebo provést jiná opatření ke splnění povinnosti a stanoví mu k tomu dodatečnou lhůtu nepřesahující 60 dnů. Úřad si může vyžádat stanovisko příslušného ústředního správního úřadu k uvažovaným opatřením.
(3)
Nesplní-li veřejný funkcionář povinnost podle odstavce 2, nesmí právnická osoba provozující rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávající periodický tisk vyplatit podíl na zisku nebo obdobné plnění jemu ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem.
(4)
Nesplní-li veřejný funkcionář povinnost podle odstavce 2, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu právnické osoby provozující rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávající periodický tisk vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí pro rozhodnutí, která ukládá zákon, rozhodnutí, která se týkají zrušení právnické osoby, nebo rozhodnutí o volbě orgánů právnické osoby nebo jejich členů, kterým zanikla funkce.
(5)
Zakazuje se právní jednání, které směřuje k tomu, aby
a)
byla převedena účast nebo členství veřejného funkcionáře v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, na osobu blízkou nebo osobu, se kterou jednal ve shodě,
b)
se skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, stala namísto veřejného funkcionáře osoba blízká veřejnému funkcionáři nebo osoba, se kterou jednal ve shodě.
Takové právní jednání je neplatné. K neplatnosti právního jednání soud přihlédne i bez návrhu.
§ 19hb
Návrhová oprávnění Úřadu
(1)
Úřad se může návrhem na zahájení občanského soudního řízení domáhat vyslovení neplatnosti právního jednání zakázaného v § 19ha odst. 5.
(2)
Nezruší-li správní orgán veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace, která byla uzavřena v rozporu se zákonem o střetu zájmů, Úřad se může návrhem u správního orgánu příslušného rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv domáhat jejího zrušení.
(3)
Úřad se může žalobou proti rozhodnutí správního orgánu domáhat zrušení rozhodnutí vydaného podle odstavce 2 a rozhodnutí, kterým byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů poskytnuta investiční pobídka.
§ 19hc
(1)
Pro účely dozoru nad dodržováním zákona o střetu zájmů se má za to, že skutečným majitelem je osoba, která je jako skutečný majitel zapsána v evidenci skutečných majitelů.
(2)
Má-li Úřad důvodně za to, že údaje v evidenci skutečných majitelů neodpovídají skutečnému stavu, oznámí to soudu příslušnému k zápisu podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
§ 19i
(1)
Fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkazu účel platební transakce.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4,
b)
se jako osoba blízká nebo osoba, se kterou veřejný funkcionář jednal ve shodě, zúčastnila jednání zakázaného v § 19ha odst. 5.
(3)
Veřejný funkcionář uvedený v § 19ha odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
do 250 000 Kč nebo do výše 3 % hodnoty aktiv právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem a která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle toho, která částka je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3.
§ 19j
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce.
(2)
Strana nebo hnutí se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší § 17 odst. 8,
b)
v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4,
c)
v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek,
d)
v rozporu s § 19h odst. 1 nepředloží v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu,
e)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky výroční finanční zprávy podle § 19h odst. 5,
f)
v rozporu s § 18 odst. 3 vrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění po uplynutí stanovené lhůty, nebo
g)
v rozporu s § 18 odst. 3 nevrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění anebo neodvede peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění nebo částku odpovídající obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu.
(3)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vyplatí podíl na zisku nebo obdobné plnění v rozporu s § 19ha odst. 3,
b)
vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4,
c)
se jako osoba, se kterou veřejný funkcionář jednal ve shodě, zúčastnila jednání zakázaného v § 19ha odst. 5.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d) a f),
b)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. e),
c)
ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru nebo jiného bezúplatného plnění nebo propadnutí věci, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. g),
d)
do 250 000 Kč nebo do výše 3 % hodnoty aktiv právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem a která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle toho, která částka je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 19k
(1)
Politický institutPolitický institut se dopustí přestupku tím, že
a)
příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu použije v rozporu s § 17 odst. 7,
b)
v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4, nebo
c)
v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 19l
(1)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne též k dopadu uložené pokuty na možnost další existence strany a hnutí nebo politického institutupolitického institutu.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu má odkladný účinek.
(3)
V případě přestupku podle § 19i odst. 2 písm. b) lze postihnout i organizátora, návodce a pomocníka.
(4)
Pro určení horní hranice pokuty za přestupek podle tohoto zákona se hodnota aktiv zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém k přestupku došlo. Pokud právnická osoba takový účetní výkaz nemá, vychází se z výkazu za předešlé účetní období.
(5)
Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odstavce 4, stanoví hodnotu aktiv Úřad kvalifikovaným odhadem.
(6)
Za přestupky podle § 19i odst. 2 a odst. 3 a § 19j odst. 3 se uloží pokuta.
Státní příspěvky
§ 20
(1)
Strana a hnutí mají, za podmínek stanovených tímto zákonem, nárok na tyto státní příspěvky:
a)
příspěvek na činnost, který zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát, a
b)
příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu.
(2)
Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě úplnou výroční finanční zprávu.
(3)
Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů.
(4)
Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy.
(5)
Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího volebního období a která je zakladatelem nebo členem politického institutupolitického institutu. Tento příspěvek smí strana nebo hnutí použít výlučně k hrazení výdajů na činnost politického institutupolitického institutu.
(6)
Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.
(7)
Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.
(8)
Příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu činí ročně částku rovnající se 10 % z celkové výše příspěvku na činnost, který náleží straně nebo hnutí. V žádosti podle § 20a odst. 3 uvedou strana a hnutí název a sídlo politického institutupolitického institutu, na podporu jehož činnosti je příspěvek určen.
(9)
Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně nebo hnutí nenáleží.
(10)
Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu a stanovení jejich výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 2 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.
(11)
Jestliže se dohody podle odstavce 10 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku nebo příspěvku na podporu politického institutupolitického institutu všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu vyplatí Ministerstvo financí stálý příspěvek nebo příspěvek na podporu politického institutupolitického institutu i zpětně.
(12)
V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města Prahy se propočítávají roční státní příspěvky za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního státního příspěvku. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí státní příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, náleží straně a hnutí roční stálý příspěvek, příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy. Uprázdní-li se mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.
§ 20a
(1)
Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve čtyřech čtvrtletních splátkách pozadu. Splátku příspěvku na činnost lze vyplatit až poté, kdy Úřad vyrozumí Ministerstvo financí o tom, že výroční finanční zpráva strany a hnutí byla předložena ve lhůtě uvedené v § 19h a že je úplná. Splátka za první čtvrtletí se vyplácí každoročně do 15. dubna, za druhé čtvrtletí každoročně do 30. června, za třetí čtvrtletí každoročně do 15. října a za čtvrté čtvrtletí každoročně do 1. prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť.
(2)
Výplatu splátky příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže
a)
výroční finanční zpráva nebyla Úřadu předložena,
b)
předložená výroční finanční zpráva je podle zjištění Úřadu neúplná, nebo
c)
byla podána žaloba podle § 15.
(3)
Příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu nelze vyplatit dříve, než je vyplacen příspěvek na činnost.
(4)
Splátku příspěvku na činnost, jejíž výplata byla podle odstavce 2 pozastavena, vyplatí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí zpětně, pokud
a)
výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle zjištění Úřadu je úplná,
b)
nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo
c)
činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3).
(5)
Ministerstvo financí upraví výši další splátky státního příspěvku, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku.
§ 20b
(1)
Byl-li mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 9), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a odst. 1), která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu.
(2)
Skutečnosti uvedené v § 20 odst. 9 oznámí Poslanecká sněmovna, Senát, krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvu financí nejpozději 30 dnů před nejbližším termínem splatnosti splátky příspěvku na činnost.
(3)
Nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu a hnutí na kandidátní listině koalice než poslanec, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na kandidátní listině téže koalice a jehož mandát se uprázdnil, nebo nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu nebo hnutí na kandidátní listině sdružení stran nebo hnutí a nezávislých kandidátů než člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na téže kandidátní listině a jehož mandát se uprázdnil, oznámí tuto skutečnost Poslanecká sněmovna, krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvu financí do 20 dnů od nástupu náhradníka.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 21
(1)
Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách, nebo jsou za ně týmž zákonem považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.
(2)
Strany a hnutí uvedené v odstavci 1 upraví do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona své stanovy podle § 6 odst. 2 písm. b), § 6 odst. 3 a 4 a předloží je v další lhůtě 10 dnů ministerstvu příslušnému podle sídla strany a hnutí. Pokud tak v této lhůtě neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], popřípadě na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).
§ 21a
Hodlají-li strany a hnutí působící do 31. prosince 1992 na území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet činnost i nadále na území České republiky, podají návrh na registraci podle ustanovení tohoto zákona ve lhůtě do 30. června 1993. Pokud tak neučiní, jejich právo vyvíjet činnost na území České republiky zaniká.
§ 22
Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1a)
Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.
2)
Např. § 2b zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).
2a)
§ 250m občanského soudního řádu.
2b)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3a)
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.
5)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
7)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 429/1991 Sb. | Zákon č. 429/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 82/1991
* Čl. I - Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Nárok na sjednání doby nájmu na pět let nemá vydražitel v případě, že smlouva byla uzavřena před účinností tohoto zákona.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 11. 1991
429
ZÁKON
ze dne 3. října 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 9 odst. 1 se v poslední větě vypouštějí slova „nedojde-li do tří minut poté k vyššímu podání,“.
2.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Nepodaří-li se provozní jednotku, s níž se nedraží nemovitost, vydražit způsobem uvedeným v § 9, a účastní-li se na veřejné dražbě nejméně pět osob, licitátor vyvolávací cenu postupně snižuje, a to vždy o 10 %, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny.
(2)
Draží-li se provozní jednotka spolu s nemovitostí, a nepodaří-li se tuto jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 9, licitátor dražbu ukončí; stejným způsobem licitátor dražbu ukončí, nepodaří-li se provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v odstavci 1.“.
3.
§ 11 odst. 2 zní:
„(2)
Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu, za kterou věc vydražil, přechod vlastnictví k vydražené věci se od počátku ruší a dražební jistota připadne příslušnému orgánu republiky. Tento orgán takovému vydražiteli může uložit též povinnost nahradit náklady marné dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek až do výše 30 % původně vydražené ceny. Náklady marné dražby a výnos ze zvláštního poplatku se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky. Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatí cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, se nesmí zúčastnit opakované dražby této provozní jednotky.“.
4.
V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Nedojde-li k zaplacení ceny ve stanovené lhůtě podle odstavce 1, bude provozní jednotka znovu zařazena do prvního kola dražby.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
5.
V § 13 odst. 3 zní:
„(3)
Při opakované dražbě provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 1 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 80 % vyvolávací ceny. V případě opakované dražby provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 2 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny.“.
6.
Dosavadní text § 15 se označuje jako odstavec 1, na posledním řádku tohoto odstavce se slovo „dvou“ nahrazuje slovem „pěti“ a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Nedohodne-li se vydražitel s vlastníkem nebo s tím, kdo má právo hospodaření s nemovitostí, o výši nájemného, rozhodne o této náležitosti příslušný orgán státní správy republiky na základě obecně závazných právních předpisů.“.
7.
V § 16 odst. 1 se za slova „(dále jen „uživatel“)“ připojují slova „pokud užívací vztah trvá.“.
8.
V § 21 se za slova „podklady a doklady“ vkládá text „do 30 dnů od vyžádání“, zároveň se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Pokud organizace poruší povinnosti stanovené tímto zákonem, příslušný orgán republiky uloží organizaci pokutu. Způsob platby a výši pokut stanoví zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady.“.
Čl. II
Nárok na sjednání doby nájmu na pět let nemá vydražitel v případě, že smlouva byla uzavřena před účinností tohoto zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon České národní rady č. 435/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 435/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 83/1991
* Čl. I - V § 58 zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 11. 1991
435
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. října 1991,
kterým se mění zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
V § 58 zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v r.
Pithart v r. |
Zákon České národní rady č. 437/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 437/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 83/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušují se:
* Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 11. 1991
437
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. října 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V názvu zákona se slova „Česká socialistická republika“ nahrazují slovy „Česká republika“
2.
Nad § 1 se vkládá nadpis, který zní: „ČÁST PRVNÍ“.
3.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Orgány veterinární péče České republiky jsou:
a)
ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen „ministerstvo“),
b)
obce a okresní úřady,
c)
nákazové komise,
d)
orgány veterinární správy.“.
4.
V § 1 odst. 2 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
5.
V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Orgány veterinární péče dbají při plnění svých úkolů na vytváření podmínek pro ochranu i upevňování zdraví zvířat a pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty potravin živočišného původu.“.
6.
V § 2 odst. 1 písm. e) se vypouští text za slovy „veterinární péče“ a čárka se nahrazuje tečkou.
7.
Nadpis nad § 3 zní: „Obce a okresní úřady“.
8.
§ 3 zní:
㤠3
Obce v dohodě s příslušným orgánem veterinární správy určují místa pro trhy určené k prodeji potravin a surovin živočišného původu (dále jen „živočišné produkty“), místa výstav, trhů, přehlídek nebo soutěží zvířat, popřípadě svodů zvířat pro jiné účely (dále jen „svody zvířat“) a povolují jejich konání.“.
9.
V § 4 se slova „Okresní národní výbory“ nahrazují slovy „Okresní úřady“
10.
V § 4 písm. a) se slovo „rozhodují“ nahrazuje slovy „vydávají obecně závazné vyhlášky“
11.
V § 4 se vypouští písmena b), d) a e) a písmeno c) se označuje jako písmeno b). Vysvětlivka č. 3 se vypouští.
12.
§ 5 se vypouští.
13.
§ 6 odstavce 1 a 2 včetně nadpisu zní:
㤠6
Nákazová komise
(1)
Přednosta okresního úřadu zřizuje k plnění úkolů souvisejících s ochranou proti nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat nákazovou komisi.4)
(2)
Za předsedu nákazové komise jmenuje přednosta okresního úřadu pracovníka okresního úřadu, za tajemníka pracovníka příslušného orgánu veterinární správy; ostatní členy komise jmenuje z řad pracovníků orgánů a organizací, jimž přísluší uskutečňovat opatření ke zdolávání a zamezení šíření nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat.“
14.
V § 6 odst. 3 písm. a) a c) se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“, v písmenu b) se slova „plenárnímu zasedání nebo radě národního výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“, a v písmenu d) se vypouštějí slova „jde-li o nákazovou komisi okresního národního výboru,“
15.
V § 7 odst. 2 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“ a slova „ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky“ se nahrazují slovy „ministr zemědělství České republiky“
16.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Orgány veterinární správy jsou:
a)
Státní veterinární správa České republiky (dále jen „státní veterinární správa“),
b)
okresní veterinární správy pro územní obvody okresních úřadů,
c)
městská veterinární správa pro území hlavního města Prahy a městské veterinární správy pro územní obvody statutárních měst (dále jen „městské veterinární správy“),
d)
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „ústav“).“.
17.
V § 8 odst. 4 v části druhé věty za středníkem se za slova „městských veterinárních správ“ vkládají slova „a ústavu“
18.
§ 8 odst. 5 zní:
„(5)
Státní veterinární správa, okresní veterinární správy, městské veterinární správy a ústav jsou rozpočtovými organizacemi.“.
19.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
Ústav
a)
vykonává veterinární dozor nad výrobou veterinárních léčiv a přípravků, nejde-li o výrobu v organizacích v působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky,
b)
dává souhlas ke schválení ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu veterinárních léčiv a přípravků, které podléhají schválení podle zvláštních předpisů,13) a povoluje v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky ověřování, výrobu, dovoz a uvádění do oběhu ostatních veterinárních léčiv a přípravků,
c)
vykonává odbornou kontrolu vyráběných a dovážených veterinárních léčiv a přípravků, pokud nejde o působnost kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů;13) při veterinárním dozoru jsou využívány pouze autorizované výsledky laboratorních vyšetření.“.
20.
V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“ a slova „Sboru národní bezpečnosti“ se nahrazují slovem „policie“
21.
§ 9 odst. 1 písm. l) zní:
„l)
vydává právnickým a fyzickým osobám, které chovají zvířata, pokyny pro vypracování pohotovostních plánů ochranných a zdolávacích opatření pro případ výskytu velmi nebezpečných nákaz zvířat a pro zpracování ozdravovacích plánů ke zdolání stanovených nebezpečných nákaz a jiných hromadných onemocnění,“
22.
V § 9 odst. 1 písm. m) se slovo „organizacím“ nahrazuje slovy „právnickým a fyzickým osobám“ a tečka na konci ustanovení se nahrazuje čárkou.
23.
V § 9 odst. 1 se doplňují písmena n), o), p) a r), která zní:
„n)
vydává právnickým a fyzickým osobám povolení k výkonu odborných veterinárních činností podle zákona o veterinární péči; před vydáním povolení fyzické osobě si vyžádá vyjádření příslušné stavovské organizace,
o)
vydává právnickým a fyzickým osobám povolení k zužitkování a neškodnému odstraňování odpadů živočišného původu podle zákona o veterinární péči,
p)
projednává přestupky na úseku veterinární péče a ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty podle zákona o veterinární péči,
r)
vydává osvědčení o splnění podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů podle zákona o veterinární péči.“.
24.
V § 9 odst. 2 se slova „národní výbory“ nahrazují slovy „okresní úřady“ a slova „národní výbor“ se nahrazují slovy „okresní úřad“
25.
§ 9 odst. 3 zní:
„(3)
Okresní a městské veterinární správy vykonávají odborné veterinární činnosti pouze za účelem výkonu státní správy“
26.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
(1)
Okresní nebo městská veterinární správa příslušná podle místa bydliště fyzické osoby nebo sídla právnické osoby udělí povolení k výkonu odborných veterinárních činností podle § 9 písm. n) tohoto zákona a určí v něm jejich rozsah, popřípadě územní působnost, jestliže
a)
odborné veterinární činnosti budou vykonávány osobou odborně způsobilou,14)
b)
zařízení, přístroje, protinákazová a jiná hygienická opatření odpovídají rozsahu odborných veterinárních činností o jejichž povolení se žádá.
(2)
Návrh na udělení povolení musí obsahovat jméno a příjmení, místo výkonu činnosti a bydliště, jde-li o osobu fyzickou nebo sídlo a označení právní formy podnikání, jde-li o osobu právnickou.
(3)
Povolení může orgán veterinární správy příslušný podle § 9 písm. n) tohoto zákona změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo uděleno.“.
27.
§ 10 písm. g) zní:
„g)
předkládá ministerstvu návrhy ozdravovacích programů ke zdolání stanovených nebezpečných nákaz a jiných hromadných onemocnění,“
28.
V § 10 se vypouští písmeno i). Vysvětlivka č. 11 se vypouští.
29.
Za § 11 se vkládají nové § 11a, 11b a 11c, které včetně nadpisu zní:
„ČÁST DRUHÁ
Přestupky
§ 11a
(1)
Přestupku na úseku veterinární péče se dopustí ten, kdo
a)
ztěžuje nebo maří výkon veterinárního dozoru nebo neprovede v určené lhůtě závazný pokyn orgánů veterinární správy k odstranění zjištěných nedostatků,
b)
poruší povinnost stanovenou zákonem o veterinární péči1) a předpisy vydanými na jeho základě nebo jinými obecně závaznými právními předpisy upravujícími povinnosti na úseku veterinární péče k ochraně zdraví zvířat, předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, krmiv anebo k dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
c)
poruší povinnost vyplývající pro něj z mimořádných veterinárních opatření.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5000 Kčs a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a za opětovné spáchání přestupku uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo b) pokutu do 10 000 Kčs.
(3)
Přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) byl spáchán opětovně, dopustil-li se ho občan, kterému byla v posledním roce za jednání podle odstavce 1 písm. a) nebo b) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím o přestupku.
§ 11b
Pracovníci orgánu veterinární správy pověření výkonem dozoru, mohou za přestupky na úseku veterinární péče, které zjistili při plnění svých úkolů, ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení.15)
§ 11c
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.16)“
30.
Před nadpis nad § 12 se vkládá nadpis, který zní: „ČÁST TŘETÍ“.
31.
V § 13 odst. 1 se vypouštějí slova „hospodářsky významným“, slova „České socialistické republiky“ a „Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České republiky“ a „Slovenské republiky“ a v odstavci 2 se slova „Slovenské socialistické republiky“ a „České socialistické republice“ nahrazují slovy „Slovenské republiky“ a „České republice“
32.
§ 14 zní:
㤠14
Výnos pokut uložených podle zákona o veterinární péči je příjmem státního rozpočtu České republiky.“.
33.
V § 15 se doplňují písmena f), g) a h), která zní:
„f)
vydávání, změnu nebo odnětí povolení právnickým a fyzickým osobám k výkonu odborných veterinárních činností podle zákona o veterinární péči,
g)
vydávání, změnu nebo odnětí povolení právnickým a fyzickým osobám k zužitkování a neškodnému odstraňování odpadů živočišného původu podle zákona o veterinární péči,
h)
vydávání povolení ke konání výstav, trhů, přehlídek a soutěží zvířat a svodů zvířat (§ 3).“.
Čl. II
Zrušují se:
1.
vyhláška č. 113/1987 Sb., o podnikové veterinární službě,
2.
s účinností pro Českou republiku ustanovení § 29, 30 a 31 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.
Čl. III
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1991.
Burešová v r.
Pithart v r.
4)
§ 9 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
13)
§ 20 odst. 2, § 62, § 79 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
14)
§ 25 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.
15)
§ 84 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
16)
Zákon č. 200/1990 Sb.
Zákon č. 71/1976 Sb., o správním řízení (správní řád). |
Zákon České národní rady č. 438/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 438/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 83/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, se mění a doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.)
438
ZÁKON
České národní rady
ze dne 9. října 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 10 odst. 3 se věta „Opis tohoto protokolu vydá komise všem účastníkům veřejné dražby (dále jen „účastník dražby“).“ nahrazuje větou „Opis tohoto protokolu vydá komise zejména vydražiteli, zástupci organizace, jejíž provozní jednotka byla vydražena a příslušné pobočce peněžního ústavu “
2.
V § 13 odst. 1 se slova „ušlého výdělku“ nahrazují slovy „ve výši průměrného výdělku“
3.
V § 13 odst. 2 se za slova „Výši odměny“ vkládají slova „a způsob odměňování“.
4.
V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a za slovo „potravin“ se vkládají slova „a za nesplnění povinnosti poskytnout informace, podklady a doklady a umožnit vstup do provozních jednotek“
Doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
O uložení povinnosti nahradit náklady marné dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek podle zvláštního předpisu4) rozhoduje ministerstvo.“
5.
V § 15 se za odstavec 1 vkládají odstavce 2 a 3, které zní:
„(2)
Prostředky z tohoto účtu se použijí:
a)
k uspokojení pohledávek, které se prokazatelně týkaly provozních jednotek2) převedených do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob,
b)
jako peněžní záloha k uspokojení pohledávek, a to v době likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo o více než 80 %; zálohu lze poskytnout až do výše předpokládaného záporného zůstatku z likvidace,
c)
jako peněžní záloha k uspokojení pohledávek, a to v době likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo nejvýše o 80 %; zálohu lze poskytnout až do hodnoty, o kterou bylo jmění sníženo převodem vlastnictví k provozním jednotkám,
d)
k uspokojení pohledávek, které nebylo možno uspokojit z výtěžku likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo o více než 80 %,
e)
na finanční zabezpečení činnosti komisí,
f)
k poskytování peněžních náhrad oprávněným osobám podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd.
(3)
Postup podle odstavce 2 upraví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.“.
Dosavadní odstavec 2 se vypouští a odstavec 3 se označí jako odstavec 4.
6.
Za § 15 se vkládá nový § 16, který zní:
㤠16
(1)
Statutárnímu orgánu organizace, který z nedbalosti zaviní, že organizace předloží opožděně nebo chybně či neúplně zpracovanou kartu provozní jednotky navržené do privatizace, uloží okresní úřad a v Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy pokutu až do výše 20 000 Kčs. Učiní-li tak úmyslně, uloží pokutu až do výše 200 000 Kčs. Trestní odpovědnost tím není dotčena.
(2)
Pokuta podle odstavce 1 může být uložena jen do třech měsíců ode dne, kdy se o porušení povinnosti okresní úřad nebo Magistrátní úřad hlavního města Prahy dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(3)
O odvolání proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo.
(4)
Výnos z pokut podle odstavce 1 ve výši 60 % je příjmem rozpočtu okresního úřadu a v Praze Magistrátního úřadu hlavního města Prahy a ve výši 40 % Fondu národního majetku České republiky.
(5)
Okresní komise pro privatizaci může o ověření správnosti údajů uvedených na kartě provozní jednotky požádat financující pobočku banky organizace.“
Dosavadní § 16 se označuje jako § 17.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
4)
§ 11 odst. 2 zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 2 zákona ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. |
Zákon č. 451/1991 Sb. | Zákon č. 451/1991 Sb.
Zákon, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
Vyhlášeno 5. 11. 1991, datum účinnosti 5. 11. 1991, částka 86/1991
* § 1 - (1) Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním
* § 2 - (1) Předpokladem pro výkon funkce uvedené v § 1 je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl
* § 3 - (1) Předpokladem pro výkon funkcí podle § 1 ve federálním ministerstvu vnitra, Federální bezpečnostní informační službě, ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl
* § 4 - (1) Skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b) dokládá občan osvědčením vydaným federálním ministerstvem vnitra.
* § 5 - Občan, který má vykonávat funkci v orgánu nebo organizaci uvedených v § 1, předkládá osvědčení, čestné prohlášení, popřípadě nález vedoucímu tohoto orgánu nebo organizace. O vydání osvědčení žádá federální ministerstvo vnitra občan, pokud dále není uvedeno
* § 6 - (1) Namísto občana, který má vykonávat funkci uvedenou v § 1, nebo občana, který takovou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává, žádá federální ministerstvo vnitra o vydávání osvědčení,
* § 7 - Prezident České s Slovenské Federativní Republiky, předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictvo České národní rady, předsednictvo Slovenské národní rady, vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republi
* § 8 - (1) Každý občan starší 18 let má právo si požádat federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení podle § 2 odst. 1 písm. a), b) a c), popřípadě i nálezu podle § 13.
* § 9 - (1) Osvědčení vydává federální ministerstvo vnitra a doručuje je občanovi do vlastních rukou; to neplatí, vydává-li osvědčení podle § 7.
* § 10 - Osvědčení, nález a údaje v nich uvedené nejsou pro účely tohoto zákona a pro účely soudního řízení utajovanými informacemi.
* § 13 - Přestupky
* § 14 - (1) Nesplňuje-li občan pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, skončí pracovní poměr výpovědí danou organizací nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se organizace o tom dozvěděla, pokud nedojde ke skončení pracovního poměru dohodou nebo jiným způsobem v dř
* § 15 - Nesplňuje-li prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, je tato skutečnost důvodem pro skončení jeho pracovního poměru.
* § 16 - Za podmínek uvedených v § 14 odst. 1 podá příslušný orgán návrh na odvolání soudce nebo přísedícího z jeho funkce.
* § 17 - Na skončení pracovního poměru podle § 14 a 15 se nevztahují ustanovení zákoníku práce o možnosti organizace dát výpověď jen s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu.3)
* § 18 - (2) Neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru může občan uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní nebo služební poměr skončit. K řízení je příslušný krajský soud podle místa trvalého pobytu občana, a to jako so
* § 19 - Zveřejňování skutečností uvedených v osvědčení nebo v nálezu nebo zveřejňování osvědčení nebo nálezu samotného, jakož i zveřejňování jakýchkoli podkladů k jejich vypracování, je bez předchozího písemného souhlasu občana zakázáno.
* § 20 - Ustanovení § 1 až 3 se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971. Po těchto občanech se nevyžaduje osvědčení ani čestné prohlášení podle § 4 tohoto zákona.
* § 21 - (1) Vydavatelé periodického tisku a provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, agenturního zpravodajství a audiovizuálních pořadů na základě uděleného oprávnění (licence) mohou sami za sebe nebo po předchozím písemném souhlasu za pracovníka, kteréh
* § 22 - (1) Zmocní-li zákony národních rad ministry vnitra a ministry spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky ke zjišťování skutečností uvedených v § 2 odst. 1, jsou federální ministerstvo vnitra a komise povinny vyhovět jejich žádostem o vydání osvědč
* § 23 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.)
451
ZÁKON
ze dne 4. října 1991,
kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním
a)
v orgánech státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
b)
v Československé armádě,
c)
ve Federální bezpečnostní informační službě, Federálním policejním sboru, Sboru hradní policiepolicie,
d)
v Kanceláři prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláři Federálního shromáždění, Kanceláři České národní rady, Kanceláři Slovenské národní rady, Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, Úřadu vlády České republiky, Úřadu vlády Slovenské republiky, Kanceláři Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláři Ústavního souduÚstavního soudu České republiky, Kanceláři Ústavního souduÚstavního soudu Slovenské republiky, Kanceláři Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláři Nejvyššího soudu České republiky, Kanceláři Nejvyššího soudu Slovenské republiky, v prezídiu Československé akademie věd a v předsednictvu Slovenské akademie věd, u Nejvyššího správního soudu a v Národní rozpočtové radě,
e)
v Československém rozhlase, Českém rozhlase, Slovenském rozhlase, Československé televizi, České televizi, Slovenské televizi, Československé tiskové kanceláři, Československé tiskové kanceláři České republiky a Československé tiskové kanceláři Slovenské republiky,
f)
ve státních podnicích, státních organizacích, akciových společnostechakciových společnostech, kde většinovým akcionářem je stát, v podnicích zahraničního obchodu, ve státní organizaci Československé státní dráhy, státních fondech, ve státních peněžních ústavech a Státní bance československé,
g)
v úřadech územních samosprávných celků,
pokud se dále nestanoví jinak.
(2)
Funkcemi podle odstavce 1 písm. a) se rozumí v orgánech státní správy České republiky služební místa představených podle zákona o státní službě a pracovní místa vedoucích zaměstnanců, kteří jsou veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, a vedoucích zaměstnanců zařazených v Národním bezpečnostním úřadu, Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a v Nejvyšším kontrolním úřadu a funkcemi podle odstavce 1 písm. b) se rozumí v ozbrojených silách České republiky a v Generálním štábu ArmádyArmády České republiky7) funkce s plánovanou hodností plukovník a generál a funkce vojenských přidělenců.
(3)
Funkcemi podle § 1 odst. 1 písm. f) se rozumí funkce vedoucího organizace a vedoucích pracovníků v jeho přímé řídící působnosti a služební místa představených podle zákona o státní službě. Na vysokých školách a na veřejných vysokých školách5) se těmito funkcemi rozumějí rovněž funkce volených akademických funkcionářů a funkce schvalované akademickým senátem vysoké školy a fakulty. Funkcemi podle odstavce 1 písm. g) se rozumí funkce vedoucího úřadu a vedoucích úředníků.
(4)
Tento zákon stanoví též některé další předpoklady pro výkon funkce soudce, přísedícího, prokurátora, vyšetřovatele prokuratury, státního notáře, státního arbitra a pro osoby vykonávající činnost justičního čekatele, justičního kandidáta, právního čekatele prokuratury, notářského čekatele a arbitrážního čekatele.
(5)
Tento zákon stanoví též podmínky spolehlivosti pro možnost provozování některých koncesovaných živností.1)
§ 2
(1)
Předpokladem pro výkon funkce uvedené v § 1 je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl
a)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,
b)
evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,
d)
tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od stupně okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,
e)
pracovníkem aparátu organů uvedených pod písmenem d) na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,
f)
příslušníkem Lidových milicí,
g)
členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. 8. 1968,
h)
studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách.
§ 3
(1)
Předpokladem pro výkon funkcí podle § 1 ve federálním ministerstvu vnitra, Federální bezpečnostní informační službě, ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policiepolicie je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl
a)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným zaměřením,
b)
zařazen na funkci náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti,
c)
studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách,
d)
ve Sboru národní bezpečnosti ve funkci tajemníka hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa anebo celoútvarového výboru Komunistické strany Slovenska nebo příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve Správě pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost federálního ministerstva vnitra,
e)
osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) až g).
§ 4
(1)
Skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b) dokládá občan osvědčením vydaným federálním ministerstvem vnitra.
(3)
Skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. d) až h) dokládá občan čestným prohlášením.
§ 5
Občan, který má vykonávat funkci v orgánu nebo organizaci uvedených v § 1, předkládá osvědčení, čestné prohlášení, popřípadě nález vedoucímu tohoto orgánu nebo organizace. O vydání osvědčení žádá federální ministerstvo vnitra občan, pokud dále není uvedeno jinak.
§ 6
(1)
Namísto občana, který má vykonávat funkci uvedenou v § 1, nebo občana, který takovou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává, žádá federální ministerstvo vnitra o vydávání osvědčení,
a)
jde-li o občana, který je do funkce volen, ten orgán, jemuž tato volba přísluší,
b)
jde-li o občana, který je do funkce jmenován, ten orgán, jemuž jmenování občana do této funkce přísluší,
c)
jde-li o občana, který je do funkce ustanoven, ten orgán, jemuž toto ustanovování přísluší.
Vedoucí orgánu nebo organizace zároveň tohoto občana upozorní, že je mu povinen předložit osvědčení do 30 dnů po jeho doručení.
(2)
Žádost o vydání osvědčení namísto občana, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci uvedenou v § 1, musí být zaslána federálnímu ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.
(3)
Federální ministerstvo vnitra zašle osvědčení občanu, jehož se týká, nejpozději do 60 dnů ode dne doručení žádosti a současně o zaslání tohoto osvědčení vyrozumí toho, kdo o vydání osvědčení požádal.
(4)
Jestliže občan, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci uvedenou v § 1, nepředloží osvědčení vedoucímu orgánu nebo organizace do 30 dnů po jeho obdržení, požádá vedoucí orgánu nebo organizace do sedmi dnů federální ministerstvo vnitra o zaslání opisu osvědčení.
§ 7
Prezident České s Slovenské Federativní Republiky, předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictvo České národní rady, předsednictvo Slovenské národní rady, vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky, generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky, generální prokurátor České republiky a generální prokurátor Slovenské republiky požádají federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení o osobách v souvislosti s výkonem funkcí zakládaných jmenováním, u kterých jim toto právo přísluší podle zvláštních předpisů. Federální ministerstvo vnitra je povinno této žádosti neprodleně vyhovět.
§ 8
(1)
Každý občan starší 18 let má právo si požádat federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení podle § 2 odst. 1 písm. a), b) a c), popřípadě i nálezu podle § 13.
(2)
Žádost o vydání osvědčení musí být opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele.
§ 9
(1)
Osvědčení vydává federální ministerstvo vnitra a doručuje je občanovi do vlastních rukou; to neplatí, vydává-li osvědčení podle § 7.
(2)
Jsou-li podklady pro vydání osvědčení v držení jiného státního orgánu, je tento orgán povinen na žádost federálního ministerstva vnitra poskytnout do sedmi dnů tomuto ministerstvu veškeré podklady a další informace potřebné pro vydání osvědčení.
§ 10
Osvědčení, nález a údaje v nich uvedené nejsou pro účely tohoto zákona a pro účely soudního řízení utajovanými informacemi.
§ 13
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se jako osoba, která má učinit čestné prohlášení o požadovaných skutečnostech, dopustí přestupku tím, že v úmyslu dosáhnout přijetí do některé z funkcí podle tohoto zákona nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, vůči níž je osoba, která má splňovat některé další předpoklady pro zastávání určené funkce podle tohoto zákona, v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce, nebo
b)
neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 14
(1)
Nesplňuje-li občan pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, skončí pracovní poměr výpovědí danou organizací nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se organizace o tom dozvěděla, pokud nedojde ke skončení pracovního poměru dohodou nebo jiným způsobem v dřívějším termínu, nebo nedojde-li k zařazení občana na jinou funkci, než která je uvedená v § 1.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro skončení služebního poměru propuštěním,2) pokud občan nesplňuje pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 3.
(3)
Odmítl-li občan učinit čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v § 2 odst. 1 písm. d) až h), nebo je-li čestné prohlášení nepravdivé, postupuje se podle odstavce 1 nebo 2.
§ 15
Nesplňuje-li prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, je tato skutečnost důvodem pro skončení jeho pracovního poměru.
§ 16
Za podmínek uvedených v § 14 odst. 1 podá příslušný orgán návrh na odvolání soudce nebo přísedícího z jeho funkce.
§ 17
Na skončení pracovního poměru podle § 14 a 15 se nevztahují ustanovení zákoníku práce o možnosti organizace dát výpověď jen s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu.3)
§ 18
(2)
Neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru může občan uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní nebo služební poměr skončit. K řízení je příslušný krajský soud podle místa trvalého pobytu občana, a to jako soud prvního stupně.
§ 19
Zveřejňování skutečností uvedených v osvědčení nebo v nálezu nebo zveřejňování osvědčení nebo nálezu samotného, jakož i zveřejňování jakýchkoli podkladů k jejich vypracování, je bez předchozího písemného souhlasu občana zakázáno.
§ 20
Ustanovení § 1 až 3 se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971. Po těchto občanech se nevyžaduje osvědčení ani čestné prohlášení podle § 4 tohoto zákona.
§ 21
(1)
Vydavatelé periodického tisku a provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, agenturního zpravodajství a audiovizuálních pořadů na základě uděleného oprávnění (licence) mohou sami za sebe nebo po předchozím písemném souhlasu za pracovníka, kterého zaměstnávají a který se podílí na tvorbě myšlenkového obsahu uvedených sdělovacích prostředků, požádat federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení nebo komisi o vydání nálezu; ustanovení § 6 odst. 3, § 9 odst. 1, § 10, 12, 13, § 18 až § 20 tohoto zákona platí pro tyto případy obdobně.
(2)
Předsedové nebo jim na roveň postavení představitelé politických stran, politických hnutí a sdružení4) mohou za sebe nebo za člena vedení politické strany, politického hnutí nebo sdružení požádat po jeho předchozím písemném souhlasu federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení nebo komisi ustanovenou podle § 11 o vydání nálezu. Ustanovení uvedená v odstavci 1 platí pro tyto vztahy obdobně.
§ 22
(1)
Zmocní-li zákony národních rad ministry vnitra a ministry spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky ke zjišťování skutečností uvedených v § 2 odst. 1, jsou federální ministerstvo vnitra a komise povinny vyhovět jejich žádostem o vydání osvědčení nebo nálezu.
(2)
Způsob ukončení služebního poměru příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky a Sboru nápravné výchovy Slovenské republiky a policistů zařazených v PoliciiPolicii České republiky a Policejním sboru Slovenské republiky stanoví zákony národních rad.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
v z. Battěk v. r.
místopředseda FS ČSFR
Čalfa v. r.
1)
§ 27 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), a příloha č. 3 tohoto zákona.
2)
§ 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
3)
§ 59 odst. 2 až 4 zákoníku práce.
4)
Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.
5)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 455/1991 Sb. | Zákon č. 455/1991 Sb.
Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Vyhlášeno 15. 11. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 87/1991
* ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 18)
* ČÁST DRUHÁ - DRUHY ŽIVNOSTÍ (§ 19 — § 27)
* ČÁST TŘETÍ - ROZSAH ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ (§ 28 — § 44)
* ČÁST ČTVRTÁ - VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ, ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK (§ 45 — § 60)
* ČÁST PÁTÁ - ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA A PŘESTUPKY (§ 60a — § 64)
* ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 67 — § 81) č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 5 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 6 k zákonu č. 455/1991 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (251/2023 Sb.)
455
ZÁKON
ze dne 2. října 1991
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (dále jen „živnost“) a kontrolu nad jejich dodržováním.
Živnost
§ 2
ŽivnostíŽivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 3
(1)
ŽivnostíŽivností není:
a)
provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,
b)
využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autoryautory,2)
c)
výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,2a)
d)
restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,2b)
e)
provádění archeologických výzkumů.2c)
(2)
ŽivnostíŽivností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:
a)
lékařů, zubních lékařů a farmaceutů2d), nelékařských zdravotnických pracovníků2e) při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů,
b)
veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,3)
c)
advokátůadvokátů,4) notářů5a) a patentových zástupců6) a soudních exekutorů,6a)
d)
soudních tlumočníků a soudních překladatelů7),
e)
auditorů8) a daňových poradců,8a)
f)
burzovních dohodců8b),
g)
zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,9a)
h)
úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,10)
i)
autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři,10a)
j)
autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání10b),
k)
auditorů bezpečnosti pozemních komunikací52),
l)
zapsaných mediátorůmediátorů podle zákona o mediaci,
m)
zapsaných prostředníků podle autorského zákona.
(3)
ŽivnostíŽivností dále není:
a)
činnost bankbank11), poskytování platebních služeb11a), vydávání elektronických peněz11a), provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování11a), směnárenská činnost11d), činnost poskytovatelů služby dynamické směny měn, činnost pojišťoven12), zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů nebo akreditovaných osob podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, penzijních fondů12a), penzijních společností55), spořitelních a úvěrních družstev12b), komoditních burz8b), organizátorů regulovaných trhů13b), obchodníků s cennými papíry13b) a jejich vázaných zástupců13b) a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry13a), činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem13b) a jejich vázaných zástupců13b), činnost ratingových agentur13c), činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr,
b)
provozování hazardních her,
c)
hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,15)
d)
výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu,16) a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích,
e)
zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,
f)
prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,
g)
námořní doprava a mořský rybolov,17)
h)
provozování dráhy a drážní dopravy,18)
i)
vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu,19)
j)
výzkum, výroba a distribuce léčiv,20)
k)
zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,21)
l)
činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob22) a oznámených subjektů22c) v oblasti státního zkušebnictví,
m)
zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a)
n)
výkon inspekce práce,22b)
o)
provozování rozhlasového a televizního vysílání,23)
p)
nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,
r)
zprostředkování zaměstnání,23a)
s)
provozování stanic technické kontroly,23c)
t)
výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu,23d)
u)
nakládání s látkami zařazenými do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení,23e)
v)
provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací, poskytování leteckých služeb, činnost výkonných letců, uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a provozování bezpilotního systému držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu23f),
x)
činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,
y)
výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu,23i)
z)
vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,23j)
aa)
provozování pohřebišť,23k)
ab)
činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu,23l)
ac)
nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem,23m)
ad)
provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí,23n)
ae)
archivnictví,23o)
af)
poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu23p),
ag)
činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci podle zvláštního zákona23q),
ah)
pronájem nemovitostínemovitostí, bytů a nebytových prostor,
ai)
poskytování zdravotních služeb55a),
aj)
provádění odborných rostlinolékařských činností podle zvláštního právního předpisu56),
ak)
provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb podle zvláštního právního předpisu57),
al)
výkon znalecké činnosti znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů72),
am)
činnost provozovatelů kolektivních systémů podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.
HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI
§ 5
Subjekty oprávněné provozovat živnost
(1)
ŽivnostŽivnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (dále jen „podnikatel“); státní povolení k provozování živnostiživnosti (dále jen „koncese“) se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem.
(2)
Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republikybydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“), může na území České republiky provozovat živnostživnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pro účely tohoto zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republikyBydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu na jejím území24b), 38e).
(3)
Pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyka provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků,24a) pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena.
(4)
Požadavek na provedení překladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady předložené občanem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo otisku razítka.
(5)
Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnostživnost a která má podle zvláštního zákona24b) povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnostiživnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost doložit doklad podle věty první se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnostživnost prostřednictvím odštěpného závodu24c).
(6)
Fyzická osoba, jíž byla udělena mezinárodní ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnostživnost za stejných podmínek jako občan České republiky.
§ 6
Všeobecné podmínky provozování živnosti
(1)
Všeobecnými podmínkami provozování živnostiživnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou
a)
plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti58), a
b)
bezúhonnost.
(2)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čintrestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena25a).
(3)
Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a). U osob, které nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) a výpisem z evidence Rejstříku trestů, nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu25b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. V případě, že rozhodnutí bylo vydáno soudem cizího státu, je živnostenský úřad oprávněn si vyžádat předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu od osoby, která živnost ohlašuje nebo která žádá o koncesi. Nepředloží-li tato osoba živnostenskému úřadu opis ve stanovené lhůtě, platí, že neodstranila závady ohlášení nebo žádosti o koncesi. Živnostenský úřad v takovém případě postupuje podle § 47 odst. 5 nebo § 53 odst. 2.
§ 7
Zvláštní podmínky provozování živnosti
(1)
Zvláštními podmínkami provozování živnostiživnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.
(2)
V případě změny nebo doplnění požadavků na odbornou způsobilost po vzniku živnostenského oprávnění se nepožaduje prokázání praxe u podnikatele, kterému trvá živnostenské oprávnění pro provozování dotčené živnostiživnosti, a u osoby, která vykonává funkci odpovědného zástupce pro dotčenou živnostživnost, jestliže ji vykonávala již před touto změnou.
(3)
Nelze-li odbornou nebo jinou způsobilost prokázat dokladem vydaným jedné fyzické osobě, lze odbornou způsobilost prokázat dokladem vydaným podnikateli příslušným odborným orgánem v souladu se zvláštními předpisy.22b)
(4)
Pokud je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, rozumí se jí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnostiživnosti osobou samostatně výdělečně činnou v oboru nebo v příbuzném oboru na základě příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti, osobou pověřenou vedením obchodního závoduobchodního závodu (dále jen „závod“) nebo odštěpného závodu, odpovědným zástupcem, osobou bezprostředně odpovědnou za řízení činnosti, která je předmětem živnostiživnosti, nebo osobou vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnostiživnosti v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru (dále jen „pracovněprávní vztah“). Dobou praxeDobou praxe se rozumí doba výkonu odborných činností konaných v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo souměřitelná doba výkonu těchto činností konaných v pracovním poměru po kratší pracovní dobu nebo v jiném pracovněprávním vztahu nebo s tím souměřitelná doba výkonu odborných činností osobou samostatně výdělečně činnou, osobou pověřenou vedením závodu nebo odštěpného závodu nebo odpovědným zástupcem. Za příbuzné obory se považují obory, které užívají stejných nebo podobných pracovních postupů a odborných znalostí.
(5)
Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie
a)
po dobu 6 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
b)
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
c)
po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
d)
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
e)
po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení závodu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
f)
po dobu 5 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
g)
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
h)
po dobu 5 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
i)
po dobu 6 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
j)
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
k)
po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
l)
po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi, nebo
m)
po dobu 3 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
pokud tak stanoví § 21 odst. 2 u řemeslných živnostíživností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo u jednotlivých vázaných nebo koncesovaných živnostíživností přílohy č. 2 nebo 3 k tomuto zákonu; při posuzování odborné způsobilosti se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace25c).
(6)
Podnikatel je povinen zajistit výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které jsou v této příloze stanoveny. Zvláštní právní předpisy stanovující odbornou způsobilost fyzických osob pro výkon určité živnostiživnosti nejsou tímto ustanovením dotčeny. Podnikatel vede o osobách splňujících podmínky odborné způsobilosti evidenci a uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami; přitom je povinen dodržovat povinnosti stanovené zákonem upravujícím ochranu osobních údajůosobních údajů.25d)
§ 8
Překážky provozování živnosti
(1)
ŽivnostŽivnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne
a)
prodeje závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování závodu nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování závodu.
(2)
ŽivnostŽivnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo od právní moci rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. ŽivnostŽivnost dále nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnostiživnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. Živnostenský úřad může prominout překážku uvedenou ve větě první nebo druhé, jestliže dlužník prokáže, že u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků.
(3)
Jestliže soud v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění, oznámit přerušení provozování živnostiživnosti nebo pokračování v provozování živnostiživnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnostiživnosti přerušeno, jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správceinsolvenčního správce.
(4)
V průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, činit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění, oznámit přerušení provozování živnostiživnosti nebo pokračování v provozování živnostiživnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnostiživnosti přerušeno, jen s písemným souhlasem insolvenčního správceinsolvenčního správce.
(5)
Fyzická nebo právnická osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže po dobu trvání tohoto zákazu živnostživnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá, provozovat. Jedná-li se o živnostživnost volnou, nemůže tato osoba provozovat činnost v rámci živnostiživnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci živnostiživnosti volné zůstává nedotčeno. Neexistence překážky provozování živnostiživnosti u právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních právnických osob též doklady podle § 46 odst. 2 písm. a) nebo b) ze státu sídla. Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu25b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, nemůže po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění stejnou živnost provozovat
a)
fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3,
b)
fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu, prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránila,
c)
právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3,
d)
právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že právnická osoba prokáže, že tento člen vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránil.
§ 8a
Překážky provozování některých živností právnickými osobami
(1)
ŽivnostŽivnost a obor činnosti živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu nemůže provozovat právnická osoba, pokud její skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) není bezúhonný nebo fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není bezúhonná.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle tohoto zákona získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „evidence skutečných majitelů“) úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona.
§ 9
Rozdělení živností
ŽivnostiŽivnosti jsou:
a)
ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení,
b)
koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese.
§ 10
Živnostenské oprávnění
(1)
Oprávnění provozovat živnostživnost (dále jen „živnostenské oprávnění“) vzniká s výjimkou uvedenou v odstavci 5 právnickým osobám již zapsaným do obchodního nebo obdobného rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního nebo obdobného rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám:
a)
u ohlašovacích živnostíživností dnem ohlášení; to však neplatí v případech uvedených v § 47 odst. 5 větě druhé, § 47 odst. 6 až 8,
b)
u koncesovaných živnostíživností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese; to neplatí v případě uvedeném v § 54 odst. 3.
(2)
Právnickým osobám vzniklým podle zvláštního právního předpisu,28b) které se zapisují do obchodního rejstříku až po jejich vzniku, vzniká živnostenské oprávnění podle odstavce 1 písmen a) a b).
(3)
Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění
a)
výpisem ze živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku s údaji podle § 60 odst. 5 písm. a), b) nebo c) (dále jen „výpis“),
b)
do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy28c) nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese.
(4)
Živnostenský úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování živnostiživnosti vydáním výpisu zahraničním fyzickým osobám, které hodlají na území České republiky provozovat živnostživnost prostřednictvím svého odštěpného závodu, nebo zakladatelům, popřípadě orgánům nebo osobám, oprávněným podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, nebo zahraničním právnickým osobám. Je-li osoba zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku před vydáním výpisu, postupuje živnostenský úřad v případě ohlášení živnostiživnosti podle § 47 a v případě žádosti o koncesi podle § 53 a 54.
(5)
Osobám uvedeným v odstavci 4 větě první vzniká živnostenské oprávnění nejdříve dnem jejich zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku, pokud se na základě jiného zákona do takového rejstříku zapisují. Není-li osoba podle odstavce 4 věty první zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne ohlášení živnostiživnosti nebo podání žádosti o koncesi, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel podmínky pro vznik živnostenského oprávnění nesplnil; v případě koncese tuto skutečnost poznamená do spisu a zapíše do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(6)
Vzniká-li živnostenské oprávnění fyzické osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí živnostenský úřad identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob28d).
(7)
Živnostenské oprávnění nemůže být přeneseno na jinou osobu. Jiná osoba je může vykonávat, jen stanoví-li to tento zákon.
Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce
§ 11
(1)
Podnikatel může provozovat živnostživnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, kterému odpovídá za řádný provoz živnostiživnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele.
(2)
Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti podle § 6 a 7.
(3)
Osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže být po dobu trvání tohoto zákazu odpovědným zástupcem pro živnostživnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá. Odpovědným zástupcem pro stejnou živnostživnost nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.
(4)
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit
a)
podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti (§ 7),
b)
podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnostiživnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti (§ 7). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.
(5)
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnostživnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.
(6)
Odpovědný zástupce pro živnostživnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem.
(7)
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnostživnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí živnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.
(8)
Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování živnostiživnosti pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnostiživnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 11).
(9)
Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11 obdobně s výjimkou odstavce 8.
(10)
Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnostživnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených. Živnostenský úřad zapíše do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce a uvede, že živnostživnost je dočasně provozována bez odpovědného zástupce.
(11)
Pokud zvláštní právní předpis stanoví podmínky provozování živnostiživnosti prostřednictvím odpovědného zástupce odlišně, ustanovení odstavců 1 až 9 se nepoužijí.
§ 13
Pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele
(1)
Zemře-li podnikatel, mohou v provozování živnostiživnosti pokračovat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 až do skončení řízení o projednání dědictví
a)
správce pozůstalosti, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti29),
b)
dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
c)
dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner28a), i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnostiživnosti,
d)
insolvenční správceinsolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu26), nejdéle však do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a likvidační správce59),
e)
pozůstalý manžel nebo partner28a) splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnostiživnosti nepokračují dědicové, nebo
f)
svěřenský správce60), pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu.
(2)
Pokud správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e) hodlá pokračovat v provozování živnostiživnosti na základě oprávnění zemřelého podnikatele, je povinna oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Pokud tato lhůta marně uplyne, zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho úmrtí, nepokračuje-li v provozování živnostiživnosti správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, insolvenční nebo likvidační správce. Nesplňuje-li osoba uvedená v první větě, která hodlá pokračovat v provozování živnostiživnosti, podmínky stanovené v § 6 nebo 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8 nebo § 8a anebo nemá-li pobyt na území České republiky, pokud jej tento zákon vyžaduje, je povinna neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
(3)
Pokud osoba uvedená v odstavci 2 větě první, která oznámila podle odstavce 2 pokračování v provozování živnostiživnosti, se rozhodla nadále nepokračovat v provozování živnostiživnosti na základě živnostenského oprávnění zemřelého podnikatele, oznámí tuto skutečnost živnostenskému úřadu. Oprávnění pokračovat v provozování živnostiživnosti jí zanikne dnem doručení oznámení živnostenskému úřadu, a nepokračuje-li v provozování živnostiživnosti jiná oprávněná osoba podle odstavce 1, zanikne tímto dnem i živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele.
(4)
Správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, insolvenční nebo likvidační správce je povinen oznámit pokračování v provozování živnostiživnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne úmrtí podnikatele, a pokud byl do funkce ustanoven později, do 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Nesplňuje-li správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský nebo insolvenční správceinsolvenční správce podmínky stanovené v § 7, je povinen neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
(5)
Pokud živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele nezaniklo podle odstavce 2 nebo 3, může po skončení řízení o pozůstalosti pokračovat v provozování živnostiživnosti osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), jestliže prokáže, že nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnostiživnosti, a to i když neoznámila pokračování v provozování živnostiživnosti podle odstavce 2, nebo svěřenský správce, pokud byla majetková práva vztahující se k provozování živnostiživnosti pořízením pro případ smrti vložena do svěřenského fondu. Pokračování v provozování živnostiživnosti musí tato osoba do 3 měsíců od skončení řízení o pozůstalosti oznámit živnostživnostenskému úřadu a současně ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi podle tohoto zákona, jinak jí právo pokračovat v provozování živnostiživnosti zanikne marným uplynutím této lhůty. Právo pokračovat v provozování živnostiživnosti zanikne osobě, která oznámila pokračování v provozování živnostiživnosti podle věty druhé, nejpozději dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění nebo u ohlašovacích živnostíživností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 nebo 6 a u koncesovaných živnostíživností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi. Živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele zaniká marným uplynutím tříměsíční lhůty uvedené ve větě druhé nebo dnem zániku práva pokračovat v provozování živnostiživnosti poslední z pokračujících osob.
(6)
Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 až 5 se použijí § 45, 46 a 50 obdobně.
(7)
Pro účely zápisu do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku soud poskytne na žádost živnostenského úřadu údaj o pravomocném skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém podnikateli.
§ 14
Při fúzi nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva nebo při převodu jmění na společníka postupem podle zvláštního právního předpisu29a) může nástupnická obchodní společnost nebo družstvo, která dosud nemá příslušné živnostenské oprávnění, popřípadě přejímající společník, který je fyzickou osobou a nemá dosud příslušné živnostenské oprávnění, pokračovat v provozování živnostiživnosti na základě živnostenského oprávnění zaniklé nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva za předpokladu, že do 15 dnů ode dne právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka písemně oznámí pokračování v živnostiživnosti živnostživnostenskému úřadu a současně ohlásí ohlašovací živnost nebo podá žádost o koncesi podle tohoto zákona. Právo pokračovat v provozování živnostiživnosti podle věty první zaniká dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění právnímu nástupci nebo u ohlašovacích živnostíživností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 a 6 a u koncesovaných živnostíživností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi.
Provozovny
§ 17
(1)
ProvozovnouProvozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí prostor, v němž je živnostživnost provozována. Za provozovnuprovozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb (dále jen „automat“) a mobilní provozovnaprovozovna.
(2)
Mobilní provozovnaprovozovna je provozovnaprovozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce.
(3)
ŽivnostŽivnost může být provozována ve více provozovnáchprovozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovnyprovozovny; to neplatí pro mobilní provozovnyprovozovny a automaty. U mobilních provozovenprovozoven je podnikatel povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovnyprovozovny. Je-li provozovnaprovozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnostživnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně, která je uvedena v ohlášení živnostiživnosti podle § 45 odst. 2 písm. g) a § 45 odst. 3 písm. f) nebo v žádosti o koncesi podle § 50 a pro automaty a mobilní provozovnyprovozovny. V oznámení podnikatel uvede údaje podle odstavce 5.
(4)
Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovnaprovozovna byla způsobilá pro provozování živnostiživnosti podle zvláštních právních předpisů29b). Pro každou provozovnuprovozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovnyprovozovny; to neplatí pro automaty.
(5)
V oznámení podle odstavce 3 podnikatel uvede
a)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení,
b)
identifikační číslo osoby,
c)
adresu provozovnyprovozovny, popřípadě její umístění a předmět podnikání v této provozovněprovozovně, u živnostiživnosti volné obor činnosti,
d)
datum zahájení (ukončení) provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně.
(6)
Živnostenský úřad, který obdrží oznámení podle odstavce 3, přidělí provozovněprovozovně identifikační číslo provozovnyprovozovny poskytnuté správcem základního registru osob28d), nebylo-li již přiděleno, provede zápis provozovnyprovozovny do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele.
(7)
ProvozovnaProvozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Mobilní provozovnaprovozovna a automat musí být dále označeny údajem o sídle nebo adrese, na které je umístěn odštěpný závod zahraniční osoby.
(8)
ProvozovnaProvozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelůmspotřebitelům29c) musí být trvale a zvenčí viditelně označena také
a)
jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovnyprovozovny, s výjimkou automatů,
b)
prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebitelispotřebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnuprovozovnu nebo automat,
c)
kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování.
(9)
Při uzavření provozovnyprovozovny uvedené v odstavci 8 je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření, s výjimkou mobilních provozovenprovozoven a automatů.
(10)
Podnikatel může prodávat zboží nebo poskytovat služby, pokud prodej zboží nebo poskytování služeb nevyžaduje koncesi, pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelemspotřebitelem. Prodej zboží nebo poskytování služeb pomocí automatů nesmí umožnit získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními předpisy29e).
§ 18
(1)
ObecObec může vydat tržní řád formou nařízení obceobce29f). V tržním řádu vymezí místa pro nabídku a prodej zboží (dále jen „prodej zboží“) a pro nabídku a poskytování služeb (dále jen „poskytování služeb“) mimo provozovnuprovozovnu určenou k tomuto účelu rozhodnutím, opatřením nebo jiným úkonem vyžadovaným stavebním zákonem29g). Těmito místy jsou tržnice a tržiště (dále jen „tržiště“).
(2)
ObecObec může tržním řádem vymezit
a)
kapacitu a požadavky na vybavenost tržišť,
b)
dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti,
c)
pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti,
d)
pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu, nebo
e)
pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště pro zajištění řádného užívání tržiště osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
(3)
ObecObec může tržním řádem dále
a)
rozdělit tržiště podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby, nebo
b)
stanovit, že se tržní řád nevztahuje na některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděných mimo provozovnuprovozovnu.
(4)
ObecObec může nařízením obceobce29f) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnuprovozovnu jsou v obciobci nebo v její části zakázány.
ČÁST DRUHÁ
DRUHY ŽIVNOSTÍ
HLAVA I
ŽIVNOSTI OHLAŠOVACÍ
§ 19
Ohlašovacími živnostmiživnostmi jsou
a)
živnostiživnosti řemeslné, je-li podmínkou provozování živnostiživnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a 22,
b)
živnostiživnosti vázané, je-li podmínkou provozování živnostiživnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu, není-li dále stanoveno jinak,
c)
živnostživnost volná, u které není jako podmínka provozování živnostiživnosti odborná způsobilost stanovena.
Díl 1
Živnosti řemeslné
§ 20
ŽivnostiŽivnosti řemeslné jsou živnostiživnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Odborná způsobilost
§ 21
(1)
Odborná způsobilost pro řemeslné živnostiživnosti se prokazuje dokladem nebo doklady o
a)
řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem30) v příslušném oboru vzdělání,
b)
řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou31) v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru,
c)
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání31) v příslušném oboru vzdělání,
d)
řádném ukončení vysokoškolského vzdělání31a) v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů,
e)
uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace25c), nebo
f)
získání všech profesních kvalifikací tak, jak jsou stanoveny pro odpovídající úplnou profesní kvalifikaci v Národní soustavě kvalifikací23q).
(2)
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost též
a)
u živnostíživností uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. b), c) nebo e),
b)
u živnostíživností uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. b), c), f) nebo h), nebo
c)
u živnostíživností uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m).
§ 22
Doklady prokazující odbornou způsobilost podle § 21 mohou být nahrazeny doklady o
a)
řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem30) v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
b)
řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou31) v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
c)
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání31) v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
d)
řádném ukončení vysokoškolského vzdělání31a) v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů,
e)
řádném ukončení rekvalifikace30a) pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo
f)
vykonání šestileté praxe v oboru.
Díl 2
Živnosti vázané
§ 23
ŽivnostiŽivnosti vázané jsou živnostiživnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 24
Odborná způsobilost
(1)
Odborná způsobilost pro vázané živnostiživnosti je stanovena přílohou č. 2 k tomuto zákonu nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.
(2)
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
Díl 3
Živnost volná
§ 25
(1)
ŽivnostŽivnost volná je živnostživnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostživnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1).
(2)
ŽivnostŽivnost volná a obory činností, které náleží do živnostiživnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
HLAVA II
ŽIVNOSTI KONCESOVANÉ
§ 26
ŽivnostiŽivnosti koncesované jsou živnostiživnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 27
Odborná způsobilost a podmínky provozování živnosti
(1)
Odborná způsobilost pro koncesované živnostiživnosti je stanovena přílohou č. 3 k tomuto zákonu nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.
(2)
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(3)
Živnostenský úřad stanoví nebo změní podnikateli podmínky provozování živnostiživnosti na základě tohoto zákona anebo na základě zvláštních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ROZSAH ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ
§ 28
(1)
Rozsah živnostenského oprávnění (dále jen „rozsah oprávnění“) se posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu s přihlédnutím k ustanovením této části. Živnostenské oprávnění k výkonu živnostiživnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu; to neplatí pro obory činností živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu, které lze vykonávat pouze, pokud byly ohlášeny.
(2)
Je-li provozování živnostiživnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem.
(3)
V pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.
§ 31
Povinnosti podnikatele
(1)
Podnikatel, který provozuje živnostživnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11), je povinen zajistit jeho účast při provozování živnostiživnosti v potřebném rozsahu.
(2)
Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), a zahraniční osoba odštěpný závod, pokud jej zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba odštěpný závod. Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo na adrese sídla správního orgánu54), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky.
(3)
Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.
(4)
Podnikatel je povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, před uzavřením smluvního vztahu identifikovat jeho účastníky podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tato evidence musí být přístupná v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází.
(5)
Identifikací předmětu smluvního vztahu se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku, umožňující jeho dostatečnou identifikaci.
(6)
Identifikační údaje podle odstavců 4 a 5 je podnikatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let ode dne uzavření smlouvy.
(7)
Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout ho do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup.
(8)
Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelůmspotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebitelispotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Pokud má živnostenský úřad pochybnosti, může zkoumat splnění této podmínky pohovorem, při kterém posuzuje, zda je tato osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.
(9)
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje.
(10)
Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnostiživnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni zaměstnancům živnostenského úřadu prokázat totožnost.
(11)
Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnostiživnosti, je provozování živnostiživnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnostiživnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení; je-li živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnostiživnosti přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. Po dobu přerušení provozování živnostiživnosti se na podnikatele vztahují povinnosti uložené tímto zákonem, kromě povinností stanovených v odstavci 2, které se týkají označení objektu, v němž má sídlo nebo odštěpný závod, povinností stanovených v odstavcích 9 a 17, v § 17 odst. 4 a 8 a povinnosti splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy pro provozování živnostiživnosti vyžadují.
(12)
Pokračování v provozování živnostiživnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnostiživnosti přerušeno podle odstavce 11, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. V provozování živnostiživnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnostiživnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.
(13)
Na základě oznámení podle odstavců 11 a 12 živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele.
(14)
Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(15)
Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu sdělit, zda živnost provozuje, a doložit doklady prokazující provozování živnostiživnosti.
(16)
Podnikatel je povinen nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu adresy podle věty první po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně. Adresou pro vypořádání závazků nemůže být adresa bydliště podnikatele, jedná-li se o adresu sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo adresu sídla správního orgánu54); to neplatí, pokud podnikatel prokáže právní důvod pro užívání prostor na těchto adresách.
(17)
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů.33)
(18)
Podnikatel, který připravuje mládež na povolání, je povinen řídit se zvláštními právními předpisy.23d)
(19)
Podnikatel je povinen při provozování živnostiživnosti dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.
Rozsah oprávnění
§ 34
(1)
Podnikatel provozující živnostživnost, která spočívá v obchodní činnosti, je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnostiživnosti, také
a)
pronajímat zboží,
b)
zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech,
c)
provádět na zboží drobné změny, jimiž zboží přizpůsobuje potřebám kupujícího na jeho žádost,
d)
provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí,
e)
provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží, pokud může být provedena jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí.
(2)
Podnikatel je rovněž oprávněn provádět servis dodaného zboží za předpokladu, že k tomu použije odborně způsobilých osob.
(3)
Vyžadují-li činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 koncesi, může je podnikatel provádět, jen pokud koncesi má.
(4)
Podnikatel má právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování nebo úpravy zboží, k jehož prodeji je oprávněn, a dát tyto práce provést oprávněným výrobcem.
§ 42
(1)
Podnikatel provozující živnostživnost spočívající ve výrobní činnosti má právo v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha živnostiživnosti.
(2)
Podnikatel má dále právo:
a)
nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky i jiných výrobců a příslušenství, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby, nebo v jednotlivých případech zprostředkovávat prodej cizích výrobků a příslušenství,
b)
vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej výrobků, které vyrábí,
c)
pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců stejného druhu, jakož i příslušenství,
d)
provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.
(3)
Nákup, prodej, zprostředkování prodeje a pronájem cizích výrobků podle odstavce 2 písm. a) a c) může být prováděn jen v rozsahu, při kterém zůstane zachována povaha výrobní živnostiživnosti.
§ 43
Ustanovení § 42 odst. 2 a 3 se vztahuje přiměřeně na podnikatele, který provozuje živnostživnost, při níž poskytuje opravy nebo údržbu věcí, přepravu osob nebo věcí, ubytování, hostinskou činnost, zastavárenskou činnost a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb, zůstane-li zachována povaha živnostiživnosti.
§ 44
Podnikatel oprávněný k přepravě osob a zboží může vykonávat činnosti související se zajištěním bezpečnosti a pohodlí cestujících, překládat, skladovat a balit zásilky, provozovat úschovu a poskytovat pohostinství v dopravních prostředcích.
ČÁST ČTVRTÁ
VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ, ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK
HLAVA I
OHLAŠOVÁNÍ ŽIVNOSTI
§ 45
(1)
Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnostživnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu.
(2)
Fyzická osoba v ohlášení uvede
a)
jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, adresu bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, místo narození (obecobec, okres, stát) a rodné příjmení,
b)
u odpovědného zástupce údaje uvedené v ustanovení písmene a) obdobně, provozuje-li živnostživnost prostřednictvím jeho osoby,
c)
zahraniční fyzická osoba jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, dále adresu bydliště mimo území České republiky, adresu místa pobytu v České republice (pokud byl povolen), označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice; je-li odpovědným zástupcem osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též adresu místa jeho pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen,
d)
adresu sídla,
e)
předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění,
f)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
g)
provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnostiživnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automatů,
h)
dobu povoleného pobytu, jedná-li se o osobu, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5,
i)
titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) až c), pokud je budou při provozování živnostiživnosti používat,
j)
případný požadavek na automatickou změnu adresy sídla na adresu bydliště,
k)
případně adresu pro doručování všemi živnostenskými úřady.
(3)
Právnická osoba v ohlášení uvede
a)
obchodní firmu nebo název, adresu sídla, u fyzické osoby nebo u fyzických osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu anebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu, jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, adresu bydliště nebo adresu místa pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, datum vzniku funkce, a u právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a datum vzniku funkce; údaje týkající se členů statutárního orgánu neuvádí právnická osoba, která vzniká zápisem do veřejného rejstříku vedeného rejstříkovým soudem68) (dále jen „veřejný rejstřík“),
b)
u odpovědného zástupce údaje uvedené v ustanovení odstavce 2 písm. a) obdobně, provozuje-li živnostživnost prostřednictvím jeho osoby,
c)
označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice, jde-li o zahraniční právnickou osobu; je-li odpovědným zástupcem osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též adresu místa jeho pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen,
d)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
e)
předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění,
f)
provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnostiživnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automatů,
g)
titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) až c), pokud je budou při provozování živnostiživnosti používat,
h)
případně adresu pro doručování všemi živnostenskými úřady.
(4)
Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností. U ohlášení živnostiživnosti volné ohlašovatel uvede obory činností, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Předmět podnikání živnostiživnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Předmět podnikání živnostiživnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k tomuto zákonu v úplném nebo částečném rozsahu.
(5)
Údaje uváděné podle odstavců 2 a 3 ohlašovatel není povinen uvést v případě, že tyto údaje jsou již evidovány v živnostenském rejstříku, s výjimkou jeho identifikačních údajů.
§ 45a
(1)
Fyzická osoba může společně s ohlášením živnostiživnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též
a)
oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
b)
podat přihlášku k důchodovému pojištění,
c)
podat přihlášku k nemocenskému pojištění,
d)
oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení,
e)
podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
f)
podat žádost o vydání českého národního průkazu průvodce podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.
(2)
Právnická osoba může společně s ohlášením živnostiživnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.
(3)
Ohlášení živnostiživnosti nebo žádost o koncesi se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu.
(4)
Živnostenský úřad předá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení údaje získané podle odstavce 1 písm. a) až c), Úřadu práce České republiky - příslušné krajské pobočce a na území hlavního města Prahy pobočce pro hlavní město Prahu údaje podle odstavce 1 písm. d) a podle odstavce 2 a příslušné zdravotní pojišťovně údaje získané podle odstavce 1 písm. e). Živnostenský úřad předá Ministerstvu pro místní rozvoj žádost podanou podle odstavce 1 písm. f).
(5)
Podnikatel může na živnostenském úřadě ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy oznámit též změnu údajů uvedených v přihláškách nebo oznámeních podle odstavců 1 a 2 a obsažených na tiskopise podle odstavce 3.
(6)
Údaje podle předchozích odstavců, včetně oznámení jejich změn, živnostenský úřad předá příslušným orgánům do 5 pracovních dnů; tato lhůta počíná běžet ode dne vzniku živnostenského oprávnění nebo ode dne, kdy byly odstraněny závady ohlášení nebo ohlášeny změny. Tyto údaje mohou být předávány v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 45b
(1)
Osoba může společně s ohlášením živnostiživnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční a podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu daně z příjmů.
(2)
Podnikatel může na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v oznámení o změně registračních údajů vztahující se k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční.
(3)
Podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci, v oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo v oznámení o změně registračních údajů podle odstavců 1 a 2 lze učinit pouze
a)
elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem průmyslu a obchodu, nebo
b)
ústně do protokolu.
(4)
Živnostenský úřad předá příslušnému správci daně údaje podle odstavců 1 a 2 v elektronické podobě ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně pro přihlášku k registraci, pro oznámení o vstupu do paušálního režimu a pro oznámení o změně registračních údajů.
(5)
K předání údajů správci daně musí dojít do 3 pracovních dnů ode dne, kdy osoba podle odstavce 1 nebo 2 učinila vůči živnostenskému úřadu podání obsahující tyto údaje.
(6)
Na předání údajů živnostenským úřadem správci daně se hledí jako na podání přihlášky k registraci, oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo oznámení o změně registračních údajů, které učinila osoba podle odstavce 1 nebo 2.
§ 46
(1)
Fyzická osoba připojí k ohlášení, pokud zákon nestanoví jinak,
a)
je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou25b) obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem, nebo členského státu posledního pobytu; je-li členským státem posledního pobytu Česká republika, postupuje se podle § 6 odst. 3 věty třetí. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad podle tohoto písmene může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti,
b)
je-li občanem jiného státu než státu uvedeného v písmenu a) a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
c)
je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle písmene a), je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle písmene b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
d)
doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje,
e)
je-li zahraniční fyzickou osobou, doklady o pobytu, vyplývá-li tato povinnost z § 5 odst. 5; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky odštěpný závod, doklad prokazující, že má závod mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování; doklad o provozování závodu nedokládá občan členského státu Evropské unie,
f)
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště (§ 5 odst. 2), nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo na adrese sídla správního orgánu54); k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí,
g)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu69),
h)
doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu36i).
(2)
Právnická osoba připojí k ohlášení
a)
je-li právnickou osobou se sídlem na území jiného státu než České republiky, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, prokazující, že u ní není překážka provozování živnostiživnosti podle § 8 odst. 5; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
b)
nevydává-li stát uvedený v písmenu a) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestné prohlášení učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem tohoto státu o tom, že u ní není překážka provozování živnostiživnosti podle § 8 odst. 5; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
c)
je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle odstavce 1 písm. a), je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle odstavce 1 písm. b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
d)
doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce,
e)
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního nebo jiného veřejného rejstříku, pokud byl již zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování závodu v zahraničí; doklad o provozování závodu v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,
f)
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí,
g)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu69),
h)
je-li právnickou osobou ohlašující živnostživnost nebo obor činnosti živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu, doklad obsahující seznam osob, které jsou jejím skutečným majitelem, členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, pokud tyto údaje nejsou zjistitelné z veřejného rejstříku nebo z evidence skutečných majitelů,
i)
je-li právnickou osobou ohlašující živnostživnost nebo obor živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu a je-li skutečný majitel občanem jiného členského státu Evropské unie, doklady podle odstavce 1 písm. a), nebo je-li skutečný majitel občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle odstavce 1 písm. b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
j)
doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.36i)
(3)
Podává-li ohlášení nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce.
(4)
Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle zvláštního právního předpisu,31d) v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle zvláštního právního předpisu.31e)
(5)
Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání podle odstavce 4 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státu Evropské unie nebo předkládané osobou z tohoto státu.
(6)
Ohlašovatel není povinen připojit k ohlášení doklady uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud dokládané skutečnosti jsou zjistitelné ze základních registrů nebo pokud si tyto skutečnosti může živnostenský úřad ověřit bezúplatně dálkovým přístupem z údajů katastru nemovitostí. Ohlašovatel dále není povinen připojit doklady podle odstavce 1 písm. a), b), d) a f) a odstavce 2 písm. a), b), d), f) a h) vztahující se k osobě zapsané v živnostenském rejstříku, pokud tyto doklady byly již připojeny k některému z ohlášení, k některé žádosti o koncesi nebo k oznámení změny a pokud skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly beze změny; doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2 písm. a) a b) nesmí být starší než 3 měsíce.
(7)
Jsou-li doklady uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d) a f) a v odstavci 2 písm. a), b), d), f) a h) předloženy v listinné podobě, živnostenský úřad z nich vytvoří elektronické kopie, které ukládá podle § 60 odst. 1 do živnostenského rejstříku.
§ 47
(1)
Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 pracovních dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis.
(2)
Ve výpisu vydaném fyzické osobě se uvede
a)
jméno a příjmení, titul nebo vědecká hodnost, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození podnikatele a adresa jeho bydliště, u zahraniční osoby adresa bydliště mimo území České republiky, adresa místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice, byl-li zřízen,
b)
obchodní firma, je-li fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c)
předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, pokud je podnikatel v ohlášení uvedl,
d)
adresa sídla,
e)
doba platnosti živnostenského oprávnění; u osoby, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5, se touto dobou rozumí doba povoleného pobytu,
f)
den vzniku živnostenského oprávnění,
g)
datum a místo vydání výpisu.
(3)
Ve výpisu vydaném právnické osobě se uvede
a)
obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice,
b)
předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, pokud je podnikatel v ohlášení uvedl,
c)
doba platnosti živnostenského oprávnění,
d)
den vzniku živnostenského oprávnění,
e)
datum a místo vydání výpisu.
(4)
Nemá-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, vyzve živnostenský úřad ohlašovatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může živnostenský úřad na žádost podnikatele prodloužit lhůtu i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro provedení zápisu do živnostenského rejstříku a vydání výpisu.
(5)
Odstraní-li ohlašovatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, považuje se ohlášení od počátku za bezvadné. Neodstraní-li ohlašovatel závady ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo; jedná-li se o ohlášení osob uvedených v § 10 odst. 4, učiní tak jen, byla-li již osoba zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku, jinak živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Pokud ohlašovatel před vydáním rozhodnutí závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, řízení ukončí zápisem do živnostenského rejstříku a vydá výpis.
(6)
Nesplňuje-li ohlašovatel podmínky stanovené tímto zákonem, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Jedná-li se o ohlášení osoby podle § 10 odst. 4, učiní tak jen, byla-li již osoba zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku, jinak živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
(7)
Jedná-li se o ohlášení zahraniční fyzické osoby, která je povinna doložit též doklad o povolení k pobytu podle § 5 odst. 5 a která prokázala splnění všech podmínek s výjimkou podmínky povolení k pobytu, vydá živnostenský úřad zahraniční fyzické osobě pro účely řízení o povolení k pobytu výpis s údaji podle § 47 odst. 2 s výjimkou údaje podle písmene e). Právo provozovat živnostživnost vznikne této osobě dnem doložení dokladu prokazujícího udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu živnostenskému úřadu, u kterého byla živnost ohlášena. Nesplňuje-li zahraniční fyzická osoba všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
(8)
Doloží-li osoba uvedená v odstavci 7 doklad o povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu24b) do 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu cizince na území České republiky37), živnostenský úřad do 5 pracovních dnů vydá výpis podle § 47 odst. 2. Nedoloží-li tato osoba doklad o povolení k pobytu ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Stejně živnostenský úřad rozhodne i v případě, že uvedená osoba nedoložila doklad o povolení k pobytu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výpisu podle odstavce 7. Živnostenský úřad do živnostenského rejstříku zapíše skutečnost, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
(9)
Nemůže-li živnostenský úřad ze závažných důvodů provést zápis do živnostenského rejstříku a vydat výpis ve lhůtě podle odstavce 1 a nejedná-li se o postup podle odstavce 4, požádá nadřízený orgán o prodloužení lhůty k jeho vydání. Ohlašovatele živnostiživnosti je povinen o prodloužení lhůty a důvodech prodloužení informovat.
(10)
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem, zahájí řízení o zrušení živnostenského oprávnění. Řízení ukončí provedením nového zápisu a vydá nový výpis nebo vydá rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
(11)
Chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti v zápisu v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj živnostenský úřad kdykoli opraví provedením opravného zápisu a podnikateli vydá výpis.
§ 48
(1)
Živnostenský úřad zašle výpis, případně jiným způsobem (§ 60 odst. 7) sdělí údaje o živnostiživnosti a o podnikateli místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů, Českému statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení místně příslušné podle bydliště nebo sídla podnikatele, u zahraniční osoby podle místa povoleného pobytu, sídla nebo umístění odštěpného závodu zahraniční osoby, příslušné zdravotní pojišťovně, je-li mu známa, orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění, a rejstříkovému soudu u osob, které se zapisují do veřejných rejstříků. Tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na změny v živnostenském rejstříku, včetně změn živnostenského oprávnění při pokračování v provozování živnostiživnosti po úmrtí podnikatele, na přerušení a pozastavení provozování živnostiživnosti, na rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, na rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, a na opatření vydané podle § 47 odst. 10 a 11.
(2)
Živnostenský úřad neprodleně oznámí Ministerstvu vnitra vydání výpisu zahraniční fyzické osobě podle § 47 odst. 7, vznik živnostenského oprávnění, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění a rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění nevzniklo, přerušení provozování živnostiživnosti, skutečnost, že ohlašovatel nebo žadatel o koncesi nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, rozhodnutí o zastavení řízení o udělení koncese a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení koncese.
(3)
Živnostenský úřad plní povinnosti uvedené v odstavci 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení zápisu do živnostenského rejstříku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 49
(1)
Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnostiživnosti, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku; to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních registrech28d), v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku, v evidenci skutečných majitelů nebo v informačním systému evidence obyvatel38e), pokud je podnikatel občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců31g), pokud je podnikatel cizincem. Změny a doplnění údajů získaných z těchto registrů, systémů nebo veřejných rejstříků zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku. Předloží-li podnikatel doklady uvedené v § 46 odst. 1 písm. a), b), d) a f) a v odstavci 2 písm. a), b), d), f) a h), postupuje živnostenský úřad podle § 46 odst. 7 obdobně.
(2)
Pro předkládání dokladů k oznámení změn a doplnění podle odstavce 1 věty první platí § 46 odst. 6 přiměřeně.
(3)
Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a podle okolností případu vydá výpis (§ 47 odst. 2 nebo 3) nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu. Není-li oznámená změna nebo doplnění doložena doklady podle odstavce 1, živnostenský úřad vyzve podnikatele k předložení dokladů, stanoví lhůtu pro splnění této povinnosti, která činí nejméně 15 dní, a zápis do živnostenského rejstříku do předložení dokladů neprovede. Týká-li se změna rozsahu předmětu podnikání a není-li doložena doklady podle tohoto zákona, rozhodne živnostenský úřad v samostatném řízení, že živnostenské oprávnění v rozsahu oznámené změny ohlášením nevzniklo. Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost podle odstavce 1 a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku.
(4)
Jedná-li se o změnu odpovědného zástupce, podnikatel je povinen doložit k oznámení doklady podle § 46 a živnostenský úřad v případě, že podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky provozování živnostiživnosti, provede zápis do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele. Nesplňuje-li podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce podmínky provozování živnostiživnosti nebo nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli to zákon vyžaduje, zahájí živnostenský úřad řízení o pozastavení provozování živnostiživnosti podle § 58 odst. 3.
(5)
Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu sídla živnostenskému úřadu oznamovat.
(6)
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis změny nebo doplnění do živnostenského rejstříku byl proveden v rozporu se zákonem, postupuje podle § 47 odst. 10 obdobně.
(7)
Při nápravě chyb v psaní a jiných zřejmých nesprávností v zápisu změny nebo doplnění v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj postupuje živnostenský úřad podle ustanovení § 47 odst. 11 obdobně.
HLAVA II
ŘÍZENÍ O KONCESI
§ 50
Náležitosti žádosti o koncesi
(1)
Osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnostživnost, podá žádost o vydání koncese u živnostenského úřadu.
(2)
Pro náležitosti žádosti o koncesi platí ustanovení § 45 odst. 2, 3 a 5 a § 46 obdobně. Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3.
(3)
Jsou-li pro provozování živnostiživnosti stanoveny podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, k žádosti o koncesi přiloží:
a)
fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou způsobilost, popřípadě doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce,
b)
právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce.
(4)
Žadatel v žádosti o koncesi je povinen uvést též údaje podle zvláštních předpisů a doložit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy podle § 52 odst. 1 tohoto zákona.
§ 52
Projednání žádosti
(1)
Je-li k provozování živnostiživnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3 zákona nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, živnostenský úřad mu předloží žádost o koncesi nebo, pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje, žádost o schválení ustanovení odpovědného zástupce, spolu se všemi doklady předloženými žadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska; tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti, pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je živnostenský úřad vázán. Toto stanovisko živnostenský úřad nevyžaduje v případě, že orgán uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu vydal rozhodnutí o udělení souhlasu s podnikáním podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Podala-li žádost o koncesi zahraniční fyzická osoba, která je povinna doložit též doklad o povolení k pobytu podle § 5 odst. 5, postupuje živnostenský úřad podle § 47 odst. 7 a 8 přiměřeně.
§ 53
Rozhodování o koncesi
(1)
Před rozhodnutím o koncesi živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnostiživnosti a zda netrvá překážka provozování živnostiživnosti.
(2)
Není-li splněna některá z podmínek podle odstavce 1 nebo nesouhlasí-li s udělením koncese orgán státní správy příslušný podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, živnostenský úřad žádost zamítne.
(3)
Je-li současně se žádostí o udělení koncese předkládáno živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce a splňuje-li navržená osoba podmínky stanovené zákonem, rozhodne živnostenský úřad o ustanovení odpovědného zástupce v rozhodnutí o udělení koncese.
(4)
Osobě uvedené v § 5 odst. 5 živnostenský úřad udělí koncesi na dobu povoleného pobytu.
(5)
Pro náležitosti rozhodnutí o udělení koncese se použije ustanovení § 47 odst. 2 písm. a) až e) a § 47 odst. 3 písm. a) až c) obdobně. V rozhodnutí o udělení koncese živnostenský úřad stanoví podmínky provozování živnostiživnosti podle § 27 odst. 3.
§ 54
(1)
Živnostenský úřad do pěti pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.
(2)
Pro vydání výpisu se použije ustanovení § 47 odst. 2, 3 a 11 obdobně.
(3)
Pokud zahraniční fyzická osoba, která je podle § 5 odst. 5 povinna doložit doklad o povolení k pobytu ve lhůtě podle § 47 odst. 8, tento doklad nedoloží, má se za to, že nesplnila podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad tuto skutečnost poznamená do spisu a zapíše do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(4)
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku nebyl proveden v souladu s rozhodnutím o udělení koncese, nebo že údaje, které se zapisují do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a nejsou obsahem rozhodnutí o udělení koncese, neodpovídají skutečnosti, provede opravu zápisu v živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku a podle okolností vydá výpis nebo informuje podnikatele o opravě zápisu.
§ 55
(1)
Informační povinnosti živnostenského úřadu podle § 48 platí obdobně.
(2)
Živnostenský úřad zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o udělení koncese, o její změně nebo o jejím zrušení, údaje o přerušení nebo o pozastavení provozování živnostiživnosti, výpis, popřípadě jiným dohodnutým způsobem sdělí údaje o koncesované živnostiživnosti a o podnikateli též orgánu, který je příslušný k vydání stanoviska podle § 52 odst. 1.
§ 56
Změny údajů uvedených v žádosti o koncesi
(1)
Podnikatel je povinen oznámit živnostenskému úřadu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi, a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne jejich vzniku; to neplatí, pokud se jedná o změny a doplnění již zapsané v základních registrech28d), v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel38e), pokud je podnikatel občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců31g), pokud je podnikatel cizincem. Změny a doplnění údajů získaných z těchto registrů, systémů nebo veřejných rejstříků zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku. Předloží-li podnikatel doklady uvedené v § 46 odst. 1 písm. a), b), d) a f) a v odstavci 2 písm. a), b), d) a f), postupuje živnostenský úřad podle § 46 odst. 7 obdobně.
(2)
Pro předkládání dokladů k oznámení změn a doplnění podle odstavce 1 věty první platí § 46 odst. 6 přiměřeně.
(3)
Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad podle okolností případu změní rozhodnutí o udělení koncese, provede zápis změn do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, vydá výpis (§ 47 odst. 2 nebo 3) nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu nebo rozhodne o pozastavení provozování živnostiživnosti nebo o zrušení živnostenského oprávnění. Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost podle odstavce 1, a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(4)
Změny týkající se rozsahu předmětu podnikání a podmínek provozování živnostiživnosti provede živnostenský úřad změnou rozhodnutí o udělení koncese z vlastního nebo jiného podnětu. Následně provede zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a vydá výpis se změněnými údaji ve lhůtě podle § 54 odst. 1.
(5)
Na řízení o změně rozhodnutí o udělení koncese se vztahuje přiměřeně ustanovení § 52 a 53. Řízení o změně podmínek uložených v rozhodnutí o udělení koncese podle § 27 odst. 3 zahajuje živnostenský úřad z vlastního nebo jiného podnětu.
(6)
Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu sídla živnostenskému úřadu oznamovat.
(7)
Pro opravu chybného zápisu změny nebo doplnění údajů do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku živnostenský úřad přiměřeně použije ustanovení § 54 odst. 4 nebo § 47 odst. 11.
HLAVA III
ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ
§ 57
(1)
Živnostenské oprávnění zaniká:
a)
smrtí podnikatele, nejde-li o případy podle § 13,
b)
zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14,
c)
uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou,
d)
výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku,
e)
stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
f)
rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.
(2)
Živnostenské oprávnění nezaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c), pokud podnikatel před uplynutím doby, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno, oznámí, že hodlá v provozování živnostiživnosti pokračovat, nebo požádá o změnu rozhodnutí o udělení koncese vydané na dobu určitou. Zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnostživnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky, je povinna k oznámení doložit nové povolení k pobytu. Nedoloží-li toto povolení, živnostenský úřad ji vyzve, aby tak učinila, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, a to minimálně na dobu povoleného pobytu. Není-li povolení doloženo ve stanovené lhůtě, živnostenské oprávnění zaniká posledním dnem této lhůty.
(3)
Zanikne-li živnostenské oprávnění, je tuto skutečnost živnostenský úřad povinen oznámit orgánům uvedeným v § 48 a v § 55 odst. 2.
§ 58
(1)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže
a)
podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo b),
b)
nastanou překážky podle § 8 nebo 8a, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 u živnostiživnosti volné,
c)
podnikatel o to požádá, nebo
d)
podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2.
(2)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnostiživnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.
(3)
Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnostiživnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu.
(4)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, pokud zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 5), tuto podmínku nesplňuje.
(5)
Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnostiživnosti podle § 31 odst. 11.
(6)
Živnostenský úřad pozastaví provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně, jsou-li při provozování živnostiživnosti v dané provozovněprovozovně závažným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.
(7)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu. Je-li zahájeno řízení o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 2 nebo 3, nelze rozhodnout o zrušení téhož živnostenského oprávnění na žádost podnikatele dříve, než bude rozhodnuto o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 2 nebo 3.
(8)
V rozhodnutí o pozastavení provozování živnostiživnosti podle odstavců 2 a 3 nebo o pozastavení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně podle odstavce 6 živnostživnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat; tato doba nesmí být delší než 1 rok. Nebudou-li ve stanovené době odstraněny důvody, které k pozastavení vedly, živnostenský úřad podle okolností případu opětovně rozhodne o pozastavení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně, nebo živnostenské oprávnění podnikatele zruší.
HLAVA IV
ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK
§ 60
(1)
Živnostenský rejstříkŽivnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy38d) vedeným v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v odstavci 2 a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnostiživnosti. Za tím účelem jsou přebírány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Správcem živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a jeho provozovateli jsou krajské živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 3 až 5 a obecní živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 2 až 5. Obecní živnostenské úřady do tohoto informačního systému ukládají dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem uvedené v § 46 odst. 7.
(2)
Do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku se zapisují následující údaje včetně jejich změn:
a)
identifikační údaje, a to u
1.
fyzické osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, identifikační číslo osoby, má-li obchodní firmu, obchodní firma a adresa sídla,
2.
zahraniční fyzické osoby údaje uvedené v bodě 1 a dále též adresa místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a adresa umístění jejího odštěpného závodu v České republice a údaje uvedené v bodě 7 týkající se vedoucího tohoto odštěpného závodu,
3.
právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby a údaje uvedené v bodech 5 a 6 týkající se členů jejího statutárního orgánu,
4.
zahraniční právnické osoby údaje uvedené v bodě 3 a dále též označení a adresa odštěpného závodu umístěného v České republice a údaje uvedené v bodě 7 týkající se vedoucího tohoto odštěpného závodu,
5.
fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu, jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum vzniku a zániku funkce,
6.
právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, datum vzniku a zániku funkce,
7.
vedoucího odštěpného závodu zahraniční osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky a adresa bydliště mimo území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum vzniku a zániku funkce,
8.
odpovědného zástupce jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky a adresa bydliště mimo území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum ustanovení a ukončení výkonu jeho funkce,
b)
předmět podnikání,
c)
druh živnostiživnosti,
d)
provozovnaprovozovna nebo provozovnyprovozovny, v nichž je živnostživnost provozována, s výjimkou automatů a mobilních provozovenprovozoven, s údaji podle § 17 odst. 5 písm. c) a d), včetně identifikačního čísla provozovnyprovozovny, popřípadě s údaji podle § 58 odst. 6,
e)
doba platnosti živnostenského oprávnění,
f)
datum vzniku živnostenského oprávnění,
g)
doba pozastavení nebo přerušení provozování živnostiživnosti,
h)
datum zániku živnostenského oprávnění,
i)
datum doručení výpisu podle § 10 odst. 4,
j)
rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu, rozhodnutí o splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí, rozhodnutí o splnění oddlužení a rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,
k)
vstup právnické osoby do likvidace,
l)
překážky provozování živnostiživnosti podle § 8 a 8a,
m)
pokuty uložené živnostenskými úřady a sankční opatření uložená jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou pokut uložených příkazem na místě,
n)
další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění [§ 45 odst. 2 písm. e), § 45 odst. 3 písm. e) a § 45 odst. 4] a podmínkám provozování živnostiživnosti (§ 27),
o)
adresa místa, kde lze vypořádat případné závazky po ukončení činnosti v provozovněprovozovně,
p)
osoba pokračující v provozování živnostiživnosti po zemřelém podnikateli; údaje o této osobě se zapisují přiměřeně podle písmene a),
q)
nesplnění podmínek provozování živnostiživnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2,
r)
adresa pro doručování podle § 45 odst. 2 písm. k) a podle § 45 odst. 3 písm. h).
(3)
Živnostenský rejstříkŽivnostenský rejstřík je veřejným seznamem v části tvořené údaji uvedenými v odstavci 2, pokud není dále stanoveno jinak. Živnostenský rejstříkŽivnostenský rejstřík je neveřejným seznamem v části tvořené
a)
údaji uvedenými v odstavci 2 písm. m) a r), údaji o bydlišti a místě pobytu na území České republiky, bydlišti mimo území České republiky a rodnými čísly,
b)
ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 po uplynutí 4 let ode dne zániku posledního živnostenského oprávnění podnikatele, kdy budou tyto údaje převedeny z veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku do části neveřejné; tyto údaje jsou opět zařazeny do veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku v případě, že podnikatel znovu získá živnostenské oprávnění,
c)
ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 v případě nesplnění podmínek provozování živnostiživnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2,
d)
dokumenty uloženými podle odstavce 1.
(4)
Živnostenský úřad poskytuje
a)
údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) podnikateli, kterého se týkají, správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, a v případech stanovených jinými právními předpisy,
b)
údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) a c) osobě, která prokáže právní zájem, a to v rozsahu uvedeném v odstavci 5 písm. b) až d).
(5)
Na žádost vydá živnostenský úřad v listinné nebo elektronické podobě a za podmínek uvedených v odstavci 4 o jedné osobě identifikované v žádosti z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku
a)
výpis podle § 47 odst. 2 nebo 3; tento výpis se vydá podnikateli, kterého se týká,
b)
úplný výpis týkající se jedné osoby, který obsahuje všechny údaje podle odstavce 2,
c)
částečný výpis týkající se jedné osoby, který obsahuje údaje v požadovaném rozsahu,
d)
potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku určitý zápis není.
(6)
Na žádost vydá živnostenský úřad z veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku sestavu v listinné nebo elektronické podobě, jejímž obsahem mohou být pouze základní identifikační údaje o podnikateli, a to jméno, příjmení, nebo obchodní firma, popřípadě název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, a dále, pokud to žadatel požaduje, předmět podnikání a umístění provozovnyprovozovny. Sestava obsahuje údaje platné ke dni zpracování sestavy. Tuto sestavu žadatel nesmí zveřejnit ani poskytnout třetí osobě.
(7)
Žádost o poskytnutí sestavy podle odstavce 6 je možné podat u úřadu příslušného podle § 71 odst. 5 tohoto zákona; žádost musí kromě náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat rozsah požadované sestavy.
(8)
Sestava podle odstavce 6 se žadateli poskytne do 30 dnů od podání žádosti. Je-li požadována zvlášť rozsáhlá sestava, lhůta pro její poskytnutí se o 30 dnů prodlužuje. Pokud živnostenský úřad žádosti nevyhoví, byť i jen částečně, vydá ve lhůtě podle věty první, případně věty druhé, rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně části žádosti.
(9)
Jiné údaje než údaje uvedené v odstavcích 4, 5 a 6 se neposkytují, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(10)
Údaje vedené ve veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku Živnostenský úřad České republiky39) zpřístupňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. Údaje z veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku podle odstavce 5 písm. b) se rovněž vydávají jako ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy38d). Údaje z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku poskytuje Živnostenský úřad České republiky orgánům uvedeným v § 48, orgánům podle jiného právního předpisu a správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně jiným dohodnutým způsobem. Při předávání údajů podle § 45a a § 45b se postupuje obdobně.
ČÁST PÁTÁ
ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA A PŘESTUPKY
HLAVA I
ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA
§ 60a
(1)
Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnostiživnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese.
(2)
Živnostenské úřady kontrolují dodržování povinností při značení lihu a nakládání s lihem podle zákona upravujícího povinné značení lihu, pokud porušení těchto povinností zjistí při výkonu své jiné působnosti, a dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně.
§ 60b
Vydává-li obecobec nebo kraj průkaz osoby vykonávající kontrolu, prokazují se zaměstnanci živnostenského úřadu při kontrole tímto průkazem. Nevydává-li obecobec nebo kraj průkaz podle věty první, prokazují se zaměstnanci živnostenského úřadu vykonávající kontrolu písemným pověřením k jednotlivé kontrole. Poskytnutí informací o výsledku kontroly u podnikatele nebo o výsledku správního řízení vedeného s podnikatelem jinému správnímu orgánu na základě jeho žádosti a pro účely kontroly nebo správního řízení není porušením mlčenlivosti zaměstnance podle zvláštního právního předpisu39).
§ 60c
Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly.
§ 60d
(1)
Živnostenský úřad může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnostiživnosti.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
HLAVA II
PŘESTUPKY
§ 61
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
jako správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo osoba uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e) v rozporu s § 13 odst. 2 neustanoví odpovědného zástupce, nebo
b)
jako správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, likvidační nebo insolvenční správceinsolvenční správce v rozporu s § 13 odst. 4 neoznámí, že hodlá pokračovat v provozování živnostiživnosti, nebo neustanoví odpovědného zástupce.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že předloží nepravdivé čestné prohlášení o bezúhonnostibezúhonnosti podle
a)
§ 46 odst. 1 písm. a), je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo
b)
§ 46 odst. 1 písm. b), je-li občanem jiného státu než členského státu Evropské unie.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku dále tím, že provozuje činnost, která je
a)
živnostíživností volnou, aniž by pro tuto živnostživnost měla živnostenské oprávnění,
b)
předmětem živnostiživnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnostživnost měla živnostenské oprávnění, nebo
c)
předmětem živnostiživnosti koncesované, aniž by pro tuto živnostživnost měla živnostenské oprávnění.
(4)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2,
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3 písm. a),
d)
do 750 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3 písm. b),
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3 písm. c).
(5)
Přestupky podle odstavců 2 a 3 nelze projednat příkazem na místě.
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 62
(1)
Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti nebo nevede a neuchovává po zákonem stanovenou dobu o těchto osobách evidenci a nebo neuchovává po zákonem stanovenou dobu kopie dokladů o jejich odborné způsobilosti,
b)
neoznámí živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo ukončení výkonu jeho funkce podle § 11 odst. 5,
c)
v rozporu s § 11 odst. 7 nepředloží živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou nebo neoznámí živnostenskému úřadu ukončení výkonu jeho funkce,
d)
neustanoví nového odpovědného zástupce podle § 11 odst. 8,
e)
v rozporu s § 17 odst. 3
1.
neprokáže na žádost živnostenského úřadu právní důvod pro užívání provozovnyprovozovny, nebo oprávněnost umístění mobilní provozovnyprovozovny, nebo
2.
neoznámí předem zahájení nebo ukončení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně,
f)
v rozporu s § 17 odst. 4 neustanoví osobu odpovědnou za činnost provozovnyprovozovny,
g)
neoznačí provozovnuprovozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 9,
h)
v rozporu s § 17 odst. 10 umožní prodejem zboží nebo poskytováním služeb pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelemspotřebitelem získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními předpisy,
i)
poruší některou z podmínek stanovených nebo změněných živnostenským úřadem pro provozování koncesované živnostiživnosti podle § 27 odst. 3,
j)
v rozporu s § 28 odst. 1 bez ohlášení provozuje činnost, která je oborem činnosti živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu,
k)
v rozporu s § 31 odst. 2 neoznačí sídlo nebo odštěpný závod,
l)
neprokáže kontrolnímu orgánu způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu podle § 31 odst. 3,
m)
v rozporu s § 31 odst. 4 neidentifikuje účastníka smluvního vztahu nebo předmět smluvního vztahu, nebo nevede evidenci o účastnících nebo předmětu smluvního vztahu, nebo nemá tuto evidenci přístupnou v provozovněprovozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází,
n)
neeviduje nebo neuchovává identifikační údaje podle § 31 odst. 6,
o)
v rozporu s § 31 odst. 7 koupí zboží nebo ho přijme do zástavy nebo zprostředkuje jeho nákup,
p)
nezajistí, aby v provozovněprovozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelůmspotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebitelispotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka podle § 31 odst. 8,
q)
nezajistí, aby jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti podle § 31 odst. 9,
r)
neoznámí živnostenskému úřadu pokračování v provozování živnostiživnosti podle § 31 odst. 12,
s)
nevydá na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, nebo na dokladu neuvede zákonem stanovené údaje podle § 31 odst. 14,
t)
v rozporu s § 31 odst. 15 nesdělí na žádost živnostenského úřadu, zda provozuje živnost, nebo nedoloží doklady prokazující provozování živnostiživnosti,
u)
v rozporu s § 31 odst. 16 neoznámí při ukončení činnosti v provozovněprovozovně živnostenskému úřadu adresu místa, kde lze vypořádat případné závazky,
v)
v rozporu s § 31 odst. 17 zaměstnává zaměstnance, kteří nemají způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy nebo znalost bezpečnostních předpisů anebo předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví,
w)
v rozporu s § 49 odst. 1 neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnostiživnosti, nebo nepředloží doklady o nich, s výjimkou neoznámení změny oboru činnosti u živnostiživnosti volné, který nepodléhá povinnému ohlášení, nebo
x)
v rozporu s § 56 odst. 1 neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi, nebo nepředloží doklady o nich.
(2)
Podnikající fyzická osoba uvedená v § 69a odst. 1 se při dočasném poskytování služeb dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 69a odst. 4 písm. a) neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb,
b)
v rozporu s § 69a odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, nebo
c)
v rozporu s § 69a odst. 5 uznávacímu orgánu neoznámí poskytování služeb v činnosti, která je živnostíživností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7.
(3)
Právnická osoba uvedená v § 69a odst. 2 se při dočasném poskytování služeb dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 69a odst. 4 písm. a) neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb,
b)
v rozporu s § 69a odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, nebo
c)
v rozporu s § 69a odst. 5 neoznámí uznávacímu orgánu poskytování služeb v činnosti, která je živnostíživností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), l), m), n), o), s), u), v),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), i), k), p), q), t), nebo podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3,
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
e)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. w), x),
f)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. r).
§ 63
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je
a)
živnostíživností volnou,
b)
předmětem živnostiživnosti řemeslné nebo vázané, nebo
c)
předmětem živnostiživnosti koncesované,
aniž by pro tuto živnostživnost měla živnostenské oprávnění.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
§ 64
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 67
(1)
Adresou na území České republikyAdresou na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí kombinace údajů o adresním místě zapsaná v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí71). Adresa se do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku zapisuje v rozsahu následujících údajů:
a)
název obceobce nebo vojenského újezdu, v hlavním městě Praze se za názvem obceobce uvede číslo městského obvodu,
b)
název části obceobce, v hlavním městě Praze název katastrálního územíkatastrálního území,
c)
poštovní směrovací číslo přidělené adresnímu místu,
d)
název ulice, pokud je v registru územní identifikace, adres a nemovitostí zapsán,
e)
číslo popisné nebo evidenční,
f)
číslo orientační, pokud bylo přiděleno, včetně dodatku.
(2)
Adresa mimo území České republiky se do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku zapisuje v rozsahu údajů název obceobce a regionu, název ulice a číslo domu, poštovní směrovací číslo a název státu.
§ 68
Součinnost orgánů státní správy
(1)
Orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů vzájemně spolupracují, zasílají opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o závažném porušení zvláštních předpisů podnikatelem, příslušnému živnostenskému úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V téže lhůtě příslušnému živnostenskému úřadu oznamují i případy neoprávněného podnikání zjištěné při výkonu jejich činnosti. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštním zákonem.42)
(2)
Živnostenské úřady ve lhůtě 30 dnů ode dne zjištění informují jednotlivé specializované orgány, zejména orgány dozírající na dodržování hygienických, bezpečnostních a požárních předpisů a orgány České obchodní inspekce, o porušování příslušných zvláštních předpisů osobami provozujícími činnost, která je předmětem živnostiživnosti.
§ 69a
(1)
Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(2)
Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(3)
Občané dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely tohoto ustanovení za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2.
(4)
Na poskytování služeb podle tohoto paragrafu se další ustanovení tohoto zákona nevztahují, s výjimkou
a)
povinnosti prokázat při kontrole podle § 60a oprávněnost poskytování služeb, a to průkazem totožnosti, dokladem osvědčujícím státní příslušnost, dokladem o tom, že osoba poskytující služby je usazena v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává předmětnou činnost, a
b)
povinnosti osoby poskytující služby zajistit výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které tato příloha stanoví; podmínka odborné způsobilosti pro účely této přílohy se považuje za splněnou, doloží-li osoba poskytující služby za osoby v závislém postavení vykonávající činnosti podle tohoto zákona doklad o jejich vzdělání, které je v členském státě původu odborně připravuje pro výkon předmětné regulované činnosti, nebo není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována, doklad o tom, že předmětnou činnost vykonávaly v jednom nebo více členských státech nejméně po dobu jednoho roku během předcházejících deseti let.
(5)
Fyzické osoby uvedené v odstavci 1 poskytující služby v činnosti, která je živnostíživností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7 (dále jen „regulovaná činnost“), jsou povinny písemně oznámit poskytování služeb na území České republiky uznávacímu orgánu, včetně doložení dokladů, podle zvláštního právního předpisu43). Na právnické osoby uvedené v odstavci 2 se § 36a zákona o uznávání odborné kvalifikace vztahuje přiměřeně. Doklad o odborné kvalifikaci nebo praxi dokládá u právnické osoby jí ustanovená osoba, která odpovídá za řádné poskytování služby.
(6)
U osob poskytujících služby v regulovaných činnostech, které jsou živnostmiživnostmi, je živnostenský úřad oprávněn při kontrole podle § 60a kontrolovat splnění povinnosti písemně oznámit poskytování služby uznávacímu orgánu44). Živnostenský úřad může kontrolovat též plnění povinnosti osoby poskytující služby zajistit výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti.
§ 70
(1)
Pro účely tohoto zákona se považuje za občana členského státu Evropské unie i
a)
občan jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan Švýcarské konfederace,
b)
rodinný příslušník občana Evropské unie nebo osoby uvedené v písmenu a)61),
c)
osoba, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a její rodinný příslušník,
d)
občan třetí země, kterému bylo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta62),
e)
občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě63),
f)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), kterému byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt64),
g)
občan třetí země, který je obětíobětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem66),
h)
držitel modré karty Evropské unie67).
(2)
Na osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) se nevztahuje oprávnění podle § 69a.
(3)
Za právnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Za osobu podle předchozí věty se za podmínek a v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou o volném pohybu osob považuje také právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem Švýcarské konfederace a má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Švýcarské konfederace.
(4)
Pokud tento zákon požaduje předložení dokladů vydaných příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo výkon podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, rozumí se tím i doklady vydané příslušným orgánem smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a doklady vydané příslušným orgánem Švýcarské konfederace a výkon činnosti na území těchto států.
§ 71
Místní příslušnost
(1)
Podání podle tohoto zákona lze učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. K postupu podle tohoto zákona je příslušný obecní živnostenský úřad, kterému bylo podání doručeno jako prvnímu.
(2)
V řízení o zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnostiživnosti se místní příslušnost živnostenského úřadu určuje podle správního řádu; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele.
(3)
Informační povinnost soudů a jiných orgánů vyplývající ze zvláštních právních předpisů se plní u živnostenského úřadu, který je místně příslušný podle odstavce 2. Tento úřad provede příslušný zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(4)
Živnostenský úřad, který provede úkon, v jehož důsledku je třeba provést zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, je příslušný k provedení tohoto zápisu.
(5)
Sestavu podle § 60 odst. 6 vydává podle své územní působnosti obecní živnostenský úřad, krajský živnostenský úřad nebo Živnostenský úřad České republiky. Sestavu podle adresy sídla vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodu podnikatel sídlí. Sestavu podle umístění provozovnyprovozovny vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodě se provozovnaprovozovna nachází. Sestavu podle předmětu podnikání vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodě má sídlo nebo provozovnuprovozovnu podnikatel s požadovaným předmětem podnikání.
(6)
Uvede-li ohlašovatel živnostiživnosti v ohlášení nebo žadatel o koncesi v žádosti adresu pro doručování podle § 45 odst. 2 písm. k) nebo podle § 45 odst. 3 písm. h), jsou všechny živnostenské úřady povinny mu doručovat na uvedenou adresu; to neplatí, pokud má tato osoba zřízenu datovou schránku.
§ 72
(1)
Podání podle tohoto zákona obecnímu živnostenskému úřadu lze učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy28c); to neplatí v případě žádosti o sestavu podle § 60 odst. 6.
(2)
Kontaktní místo veřejné správy přijaté podání neprodleně doručí obecnímu živnostenskému úřadu, který si podatel zvolí. Pokud si podatel obecní živnostenský úřad nezvolí, doručí se podání obecnímu živnostenskému úřadu příslušnému podle místa podání. Je-li podání učiněno u zastupitelského úřadu a nezvolí-li si podatel obecní živnostenský úřad, určuje se příslušnost obecního živnostenského úřadu podle správního řádu.
(3)
Pokud je pro podání stanovena lhůta, je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u kontaktního místa veřejné správy. Lhůta pro vyřízení podání počíná běžet jeho doručením včetně příloh obecnímu živnostenskému úřadu.
(4)
Podání se doručuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup s využitím komunikační infrastruktury živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, pokud to dovoluje povaha podání. Kontaktní místo veřejné správy zašle neprodleně obecnímu živnostenskému úřadu příslušnému podle odstavce 2 listinnou podobu podání.
§ 73
Mezinárodní smlouvy
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, stanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.
§ 73a
Vláda nařízením stanoví obsahovou náplň jednotlivých živnostíživností a oborů činností živnostiživnosti volné.
HLAVA II
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 74
Zachování dosavadních oprávnění
(1)
V podnikatelské činnosti, která je živnostíživností podle tohoto zákona, mohou fyzické a právnické osoby pokračovat po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon nabude účinnosti, na základě oprávnění k podnikatelské činnosti nebo podnikatelského oprávnění, které získaly před jeho účinností. Po uplynutí lhůty tato oprávnění zanikají.
(2)
Fyzické osoby, kterým uplynutím lhůty podle odstavce 1 zanikne oprávnění k podnikatelské činnosti v živnostiživnosti volné nebo řemeslné, nabývají současně živnostenského oprávnění k těmto živnostemživnostem. Živnostenský list vydá živnostenský úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 1.
(3)
Fyzické osoby, které ke dni nabytí účinnosti zákona mají oprávnění k podnikatelské činnosti v živnostiživnosti vázané nebo koncesované, předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že splňují podmínky stanovené zákonem nebo že ustanovily odpovědného zástupce, který podmínky splňuje. Za tohoto předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský list nebo koncesní listinu.
(4)
Právnické osoby, které mají ke dni účinnosti zákona podnikatelské oprávnění k činnostem, které jsou živnostmiživnostmi, předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že ustanovily odpovědného zástupce, který splňuje podmínky podle zákona. Za tohoto předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský list nebo koncesní listinu.
(5)
Jestliže osoby uvedené v odstavcích 3 a 4 živnostenskému úřadu doklady nepředloží nebo jimi neprokáží splnění podmínek pro provozování živnostiživnosti, živnostenské oprávnění jim nevznikne. V pochybnostech rozhodne o tom, zda podmínky provozování živnostiživnosti splněny jsou, živnostenský úřad.
§ 75
(1)
Žádosti fyzických osob o registraci podnikatelské činnosti, která je živnostíživností, podané podle dosavadních předpisů, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, se považují za ohlášení nebo za žádost o koncesi.
(2)
Žádosti o oprávnění, povolení nebo průkaz způsobilosti k činnosti, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, se podle obsahu považují za žádost o koncesi nebo za ohlášení živnostiživnosti vázané. Příslušný orgán státní správy je postoupí živnostenskému úřadu a k žádosti o koncesi připojí stanovisko jako podklad pro rozhodnutí.
(3)
Fyzické osoby, které získaly oprávnění, povolení nebo průkaz způsobilosti a před účinností tohoto zákona nepožádaly a registraci, připojí je k žádosti o koncesi nebo k ohlášení živnostiživnosti vázané. Při rozhodování o koncesi nahrazují tyto doklady stanovisko příslušného orgánu státní správy.
§ 76
ŽivnostiŽivnosti, které podle zvláštních předpisů mohou provozovat organizace, jsou ve stejném rozsahu a za stejných podmínek oprávněny provozovat i fyzické osoby.
§ 77
Oprávnění k podnikatelské činnosti a podnikatelská oprávnění k činnostem, které nejsou živnostmiživnostmi, zůstávají nedotčena, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
§ 78
Živnostenský úřad příslušný obdobně podle § 71 odst. 2 části věty první před středníkem přidělí do 30. června 2012 provozovněprovozovně zřízené před 1. červencem 2010 identifikační číslo provozovnyprovozovny poskytnuté správcem základního registru osob28d).
§ 79
Likvidace majetku pro předlužení
(1)
Překážkou provozování živnostiživnosti vzniklou před nabytím účinnosti zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se rozumí likvidace majetku pro předlužení.47)
(2)
K likvidaci majetku pro předlužení, která byla provedena před 1. lednem 1990, se nepřihlíží.
§ 80
Zrušovací ustanovení
Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušuje:
1.
zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., kromě § 12a až 12e,
2.
§ 2 dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků,
3.
§ 4 zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků,
4.
§ 3 zákona č. 115/1948 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru, ve znění zákona č. 108/1950 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského,
5.
§ 3 zákona č. 120/1948 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami,
6.
§ 1 odst. 2 zákona č. 121/1948 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, ve znění zákona č. 58/1951 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví,
7.
§ 3 zákona č. 123/1948 Sb., o znárodnění polygrafických podniků,
8.
§ 8 zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení.
§ 81
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 455/1991 Sb.
ŽIVNOSTI ŘEMESLNÉ
(K § 20)
Část A
Řeznictví a uzenářství
Mlékárenství
Mlynářství
Pekařství, cukrářství
Pivovarnictví a sladovnictví
Zpracování kůží a kožešin
Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi
Broušení a leptání skla
Zpracování gumárenských směsí
Zpracování kamene
Slévárenství, modelářství
Kovářství, podkovářství
Obráběčství
Zámečnictví, nástrojářství
Galvanizérství, smaltérství
Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení
Hodinářství
Zlatnictví a klenotnictví
Truhlářství, podlahářství
Výroba a opravy hudebních nástrojů
Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů
Zednictví
Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení
Montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel
Vodoinstalatérství, topenářství
Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny
Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny
Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení
Izolatérství
Malířství, lakýrnictví, natěračství
Pokrývačství, tesařství
Klempířství a oprava karoserií
Kamnářství
Opravy silničních vozidel
Holičství, kadeřnictví
Část B
Barvení a chemická úprava textilií
Čištění a praní textilu a oděvů
Kominictví
Část C
Hostinská činnost
Kosmetické služby
Pedikúra, manikúra
Příloha č. 2
k zákonu č. 455/1991 Sb.
ŽIVNOSTI VÁZANÉ
(K § 23 a 24)
Předmět podnikání| Požadovaná odborná způsobilost| Poznámka
---|---|---
1| 2| 3
Geologické práce*)| osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí**)| *) s výjimkou geologických prací, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem podle § 2 a § 3 zákona č. 61/1988 Sb.,o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb.
**) § 3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 3/2005 Sb.
Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na potravinářskou chemii nebo zemědělství a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na potravinářskou chemii nebo zemědělství a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na potravinářskou chemii nebo zemědělství a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické*) a toxické*)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chemii, hornictví, hutnictví, strojírenství, stavebnictví, elektrotechniku, požární ochranu, potravinářství, lékařství, veterinární lékařství, farmacii, přírodní vědy, zemědělství nebo lesnictví a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii, hornictví, hutnictví, strojírenství, stavebnictví, požární ochranu, elektrotechniku, zdravotnictví, farmacii, veterinární vědy, zemědělství nebo lesnictví a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii, hornictví, hutnictví, strojírenství, stavebnictví, požární ochranu, elektrotechniku, zdravotnictví, farmacii, veterinární vědy, zemědělství nebo lesnictví a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostživnostenského zákona, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu**) a 4 roky praxe v oboru;
pro prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické lze odbornou způsobilost prokázat též:
a) dokladem o nejméně pětileté nepřetržité praxi v oboru v postavení podnikatele nebo vedoucího zaměstnance, nebo
b) dokladem o nejméně dvouleté nepřetržité praxi v oboru v postavení podnikatele nebo vedoucího zaměstnance a dokladem o ukončeném vzdělání v oboru, nebo
c) dokladem o nejméně tříleté nepřetržité praxi v oboru v postavení podnikatele nebo vedoucího zaměstnance a dokladem o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o kvalifikaci vydaným příslušným orgánem státu, nebo
d) dokladem o nejméně tříleté nepřetržité praxi v oboru v postavení zaměstnance a dokladem o ukončeném vzdělání v oboru, nebo
e) dokladem o čtyřleté nepřetržité praxi v oboru v postavení zaměstnance a dokladem o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o kvalifikaci vydaným příslušným orgánem státu| *) § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon); pro výrobu chemické látky a chemické směsi se nepožaduje živnostenské oprávnění pro tuto živnost, pokud výroba chemické látky a chemické směsi je současně předmětem další živnostiživnosti uvedené v této příloze nebo v příloze č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 130/2008 Sb, zákona č. 145/2010 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.
**) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů
Výroba a opravy sériově zhotovovaných
\\- protéz,
\\- trupových ortéz,
\\- končetinových ortéz,
\\- měkkých bandáží| a) odborná způsobilost k výkonu povolání ortotik - protetik podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání ortoticko-protetický technik podle zvláštního právního předpisu*) a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) osvědčení
o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostživnostenského zákona| *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
Oční optika| a) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání optometristy podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání oční optik nebo oční technik, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru | *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady| a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v technickém nebo přírodovědném oboru vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v technickém nebo přírodovědném oboru vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| § 4 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Projektová činnost ve výstavbě| a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo
b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v projektování staveb, nebo
c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb| § 158 a 159 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování| a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo
b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v provádění staveb, nebo
c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostživnostenského zákona| § 160 zákona č. 183/2006 Sb.
Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací| pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 206/2015 Sb.; pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. b)nebo doklad podle § 66 odst. 8 zákona č. 206/2015 Sb.| zákon č. 206/2015 Sb.
Nákup a prodej kulturních památek*) nebo předmětů kulturní hodnoty**)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na výtvarné umění, restaurátorství nebo dějiny umění, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na výtvarné umění, restaurátorství, konzervátorství nebo výtvarnou a uměleckořemeslnou tvorbu a 1 rok praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na výtvarné umění, restaurátorství, konzervátorství, výtvarnou a uměleckořemeslnou tvorbu nebo obchodování se starožitnostmi a 1 rok praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání zaměřeném na výtvarné umění, restaurátorství, konzervátorství nebo výtvarnou a uměleckořemeslnou tvorbu a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| *) zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinární lékařství a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona|
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence| a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 5 let praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 5 let praxe v oboru|
Realitní zprostředkování| a) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
b) vysokoškolské vzdělání v bakalářském programu, 1 rok praxe a absolvování mezinárodně uznávaného kurzu dle § 60a zákona č. 111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaného na státem akreditovaném ústavu,
c) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí| střední vzdělání s maturitní zkouškou|
Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených*)| a) vysokoškolské vzdělání,
b) vyšší odborné vzdělání a 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti,
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 2 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti,
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti,
e) osvědčení o získání profesní kvalifikace Aukcionář, dražebník podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání**), nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m)| *) zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách
**) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů
Oceňování majetku pro*)
\\- věci movité,
\\- věci nemovité,
\\- nehmotný majetek,
\\- finanční majetek,
\\- obchodní závodobchodní závod| pro oceňování věcí movitých a nemovitých:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na oceňování majetku, nebo
b) vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 4 semestrů zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie, nebo
c) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu 2 semestrů zaměřeného na oceňování majetku, nebo
d) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování pomaturitního kvalifikačního studia v rozsahu nejméně 2 školních roků zaměřeného na oceňování majetku, nebo
e) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 2 roky praxe v oceňování majetku, nebo
f) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 5 let praxe v oceňování majetku;
pro oceňování nehmotného majetku, finančního majetku a obchodního závoduobchodního závodu:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na oceňování majetku, nebo
b) vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 4 semestrů zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie, nebo
c) vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 2 semestrů zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie a 2 roky praxe v oboru| *) ohlašovatel vymezí předmět podnikání podle § 45 odst. 4 věty první zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 130/2008 Sb., v souladu s předloženými doklady o odborné způsobilosti
**) § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
Výkon zeměměřických činností*)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na zeměměřictví a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na zeměměřictví a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na zeměměřictví a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) oprávnění vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním**), nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| *) zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů
**) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu| osvědčení vydané drážním správním úřadem| § 47 a 48 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č. 191/2006 Sb.
Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami nebo jejich částmi, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií*) nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty **)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na restaurátorství nebo výtvarné umění, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na restaurátorství nebo výtvarné umění, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném restaurátorském, výtvarném nebo uměleckořemeslném oboru vzdělání a 3 roky praxe v restaurátorství, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v příslušném uměleckořemeslném nebo výtvarném oboru vzdělání a 5 let praxe v restaurátorství, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 6 roků praxe v oboru| *) zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
– bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické*), s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech,
– v potravinářských nebo zemědělských provozech,
– nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické*), s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech| pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické*), s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech:
a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č.267/2015 Sb., nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka bez fumigantů podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostživnostenského zákona;
pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech:
a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka bez fumigantů podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostživnostenského zákona;
pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické*), s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech:
a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka s fumiganty podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostživnostenského zákona| *) § 44a odst. 3 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 267/2015 Sb.
**) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Průvodcovská činnost horská| a) střední vzdělání s maturitní zkouškou a profesní kvalifikace pro horskou průvodcovskou činnost podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| *) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
Vodní záchranářská služba| a) osvědčení o rekvalifikaci, nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost záchranáře na volné vodě, nebo pro činnost mistra plavčího podle zvláštního právního předpisu*)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Technicko - organizační činnost v oblasti požární ochrany| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na požární ochranu, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na požární ochranu, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na požární ochranu, nebo
d) osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem vnitra, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 2 roky praxe v oboru| § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví i při práci| a) vysokoškolské vzdělání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a 1 rok praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 3 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, nebo
e) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu*)| *) § 10 odst. 1 písm. c) a § 10 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a § 8 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti*)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
c) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
d) profesní kvalifikace pro příslušnou oblast tělovýchovné činnosti**)| *) ohlašovatel vymezí předmět podnikání podle § 45 odst. 4 věty první zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č.130/2008 Sb., v souladu s předloženými doklady o odborné způsobilosti
**) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Provozování autoškoly| profesní osvědčení vydané příslušným krajským úřadem*) a 1 rok praxe v oboru| *) § 21 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.
Pořádání kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace| odborná způsobilost podle § 58 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb.|
Péče o dítě do tří let věku v denním režimu| a) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele nebo porodní asistentky nebo záchranáře podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) odborná kvalifikace k výkonu povolání učitele mateřské školy podle zvláštního právního předpisu***), nebo
d) profesní kvalifikace pro činnost chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky podle zvláštního právního předpisu****);| *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Psychologické poradenství a diagnostika| vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru psychologie a v případě jednooborového studia 1 rok praxe v oboru a v případě víceoborového studia 3 roky praxe v oboru|
Drezúra zvířat| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinární lékařství a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostživnostenského zákona|
Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře nebo zubního lékaře podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro kosmetičku a pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru kosmetické služby nebo v činnostech, při kterých je porušována integrita lidské kůže, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky a pro některou z činností, při kterých je porušována integrita lidské kůže (odborník na permanentní make-up, piercér nebo tatér) podle zvláštního právního předpisu***) a 1 rok praxe v oboru kosmetické služby nebo v činnostech, při kterých je porušována integrita lidské kůže| *) zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Masérské, rekondiční a regenerační služby| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře a specializovaná způsobilost v oboru specializace rehabilitační a fyzikální medicína nebo tělovýchovné lékařství podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta nebo maséra nebo nevidomého a slabozrakého maséra podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru rehabilitačního nebo tělovýchovného zaměření, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro klasickou masáž nebo sportovní masáž podle zvláštního právního předpisu***);| *) zákon č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Provozování solárií| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře nebo zubního lékaře podle zvláštního právního předpisu*) a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, porodní asistentky, ergoterapeuta, radiologického asistenta, asistenta ochrany veřejného zdraví, zdravotnického záchranáře, biomedicínského technika, biotechnického asistenta, radiologického technika, fyzioterapeuta, radiologického fyzika, biomedicínského inženýra, odborného pracovníka v ochraně veřejného zdraví nebo zdravotnického asistenta podle zvláštního právního předpisu**) a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
c) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci pro nezdravotnické pracovníky nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 1 rok praxe v oboru, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost obsluhy solária podle zvláštního právního předpisu***) a 1 rok praxe v oboru| *) zákon č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Příloha č. 3
k zákonu č. 455/1991 Sb.
KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI
(K § 26 a 27)
Předmět podnikání| Požadovaná odborná a jiná
zvláštní způsobilost podle
§ 27 odst. 1 a 2| Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle
§ 27 odst. 3| Orgán státní správy,
který se vyjadřuje
k žádosti
o koncesi| Poznámka
---|---|---|---|---
1| 2| 3| 4| 5
Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin| pro výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu
a studijním oboru zaměřeném na potravinářskou technologii, chemii, zemědělství, farmacii, lékařství nebo veterinární lékařství, nebo
b) vyšší odborné vzdělání
v oboru vzdělání zaměřeném na potravinářskou technologii, chemii, zemědělství, farmacii nebo veterinární lékařství a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném
na potravinářskou technologii, chemii, zemědělství, nebo v oboru laborant pro farmaceutickou výrobu a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostživnostenského zákona| | pro výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) Ministerstvo zemědělství| zákon č. 61/1997 Sb.,
o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 587/1992 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o lihu),
ve znění pozdějších předpisů
Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chemii, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona| | Ministerstvo průmyslu a obchodu| zákon č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací| pro výzkum, vývoj, výrobu a zpracování výbušnin a výzkum, vývoj a výrobu munice:
vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy nebo technologie;
pro ničení a zneškodňování výbušnin:
oprávnění pyrotechnika*);
pro nákup, prodej a skladování výbušnin:
a) oprávnění pyrotechnika nebo střelmistra*), nebo
b) oprávnění technického vedoucího odstřelů*);
pro znehodnocování, ničení a delaboraci munice:
a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým zaměřením a oprávnění pyrotechnika*),
b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu**) a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu**) a 5 let praxe v oboru;
pro nákup, prodej a skladování munice:
a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým, ekonomickým, vojenským nebo policejním zaměřením,
b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu**) a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu**) a 5 let praxe v oboru;
pro provádění trhacích prací:
a) oprávnění střelmistra*), nebo
b) oprávnění technického vedoucího odstřelů*)| spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu***);
výzkum, vývoj, výroba, znehodnocování, ničení, delaborace, nákup, prodej a skladování munice mohou být provozovány pouze v provozovněprovozovně uvedené v muniční licenci****)| pro výzkum, vývoj, výrobu, zpracování, ničení, zneškodňování, nákup, prodej a skladování výbušnin Český báňský úřad*****)| *) § 35 a 36 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
**) § 70f zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.
***) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
****) § 70i zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 229/2016 Sb.
*****) § 23 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva| pro vývoj, výrobu, opravy, úpravy, znehodnocování a ničení zbraní:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy nebo technologie a 3 roky praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na technické vědy nebo technologie a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým zaměřením a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání puškař nebo nástrojař a 3 roky praxe v oboru, nebo e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru;
pro nákup, prodej, přepravu, půjčování a uschovávání zbraní a střeliva:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na ekonomii, vojenství, policii, technické vědy nebo technologie a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na ekonomii, vojenství, policii, technické vědy nebo technologie a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým, ekonomickým, vojenským nebo policejním zaměřením a 2 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání prodavač se specializací na zbraně a střelivo nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem, nebo
e) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání puškař nebo nástrojař a 3 roky praxe v oboru a nebo 1 rok praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem, nebo
f) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru;
pro výrobu, opravy, úpravy, znehodnocování a ničení střeliva:
odborná způsobilost stanovená pro vývoj, výrobu, opravy, úpravy, znehodnocování a ničení zbraní, oprávnění nebo průkaz pyrotechnika a věk nejméně 21 let;
pro vývoj střeliva: vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy nebo technologie, studijní obor teorie a technologie výbušnin a 3 roky praxe v oboru| spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu*), pro nabývání výbušnin a výbušných předmětů**) a provádění činností s nimi musí podnikatel nebo odpovědný zástupce podnikatele splňovat odbornou způsobilost stanovenou pro obor výzkum, vývoj, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin, a to přiměřeně rozsahu živnostživnostenského oprávnění| pro vývoj, výrobu, ničení, znehodnocování střeliva Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva***)| *) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
**) § 21 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb.***) znehodnocování střeliva § 17 odst. 3 písm. i) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2010 Sb. a ve znění zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice)
Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy, ekonomii, vojenství nebo policii a věk nejméně 21 let, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na technické vědy, ekonomii, vojenství nebo policii a věk nejméně 21 let, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání s technickým, ekonomickým, vojenským nebo policejním zaměřením a věk nejméně 21 let, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 1 rok praxe v oboru a věk nejméně 21 let| bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)| souhlas krajského ředitelství Policie České republiky| § 3 odst. 2 zákona č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem)
Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot| pro výrobu a zpracování paliv a maziv:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chemii a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu*) a 4 roky praxe v oboru, nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona;
pro distribuci pohonných hmot:
a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání a 4 roky praxe v oboru, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu*) a 4 roky praxe v oboru| | pro distribuci pohonných hmot celní úřad| Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů
*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci*) realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy a 3 roky praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání s technickým zaměřením a 6 roků praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým zaměřením a 6 roků praxe v oboru;
u zdrojů tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně a samostatného rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje:
a) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání s technickým zaměřením a 3 roky praxe v oboru, nebo
b) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro provozování malých energetických zdrojů vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována| fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení koncese a není držitelem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie*), musí prokázat, že má technické předpoklady k zajištění výkonu koncesované činnosti**), a že touto činností nedojde k ohrožení života a činnosti osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí.
Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení koncese, musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti.| Státní energetická inspekce| *) zákon č. 458/2000 Sb., 1 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
**) § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích
Silniční motorová doprava
\\- nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče,
\\- nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče| odborná způsobilost podle § 8a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u silniční motorové dopravy
\\- nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče,
\\- nákladní mezinárodní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí| | dopravní úřad, jde-li o žádost o koncesi k provozování silniční motorové dopravy
\\- nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče,
\\- nákladní mezinárodní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí| zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje se směrnice Rady 96/26/ES
Vnitrozemská vodní doprava| § 33a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.| | Ministerstvo dopravy| zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků| a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru zaměřeném na rostlinolékařství, ochranu rostlin, pěstitelství, zahradnictví, chmelařství, vinohradnictví, lesnictví, zemědělskou nebo lesnickou techniku, nebo obecné zemědělství a 3 roky praxe v obsluze a seřizování zařízení pro aplikaci přípravků, nebo
b) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a 4 roky praxe v obsluze a seřizování zařízení pro aplikaci přípravků| schválení provozovnyprovozovny| Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský| § 65 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb.
Provádění pyrotechnického průzkumu| a) oprávnění pyrotechnika*) vydané obvodním báňským úřadem, nebo
b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu**)| spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu***)| | *) § 35 a 36 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů
**) § 70f zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 229/2016 Sb.
***) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
Provádění nucených dražeb| a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti,
b) vyšší odborné vzdělání a 4 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti,
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v dražební nebo realitní činnosti,
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 6 let praxe v dražební nebo realitní činnosti,
e) osvědčení o získání profesní kvalifikace Aukcionář, dražebník podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*), nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m)| | Ministerstvo pro místní rozvoj| § 33 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách
*) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů
Provozování cestovní kanceláře
– pořádání zájezdů
– zprostředkování spojených cestovních služeb| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na cestovní ruch, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo
d) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
e) vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
f) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 6 let praxe v oboru, nebo
g) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost i provozována, a 6 let praxe v oboru, nebo
h) doklad o profesní kvalifikaci pro provozování cestovní kanceláře podle zvláštního právního předpisu*) a 2 roky praxe v oboru
i) doklady podle § 7 odst. 5 písm. b),c), f), g), h) nebo i) živnostživnostenského zákona| | Ministerstvo pro místní rozvoj**)| *) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
**) zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů
Ostraha majetku a osob| a) vysokoškolské vzdělání, nebo
b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a profesní kvalifikace pro činnost strážný podle zvláštního právního předpisu*);| spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu**) a bezúhonnost všech osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.);| | *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
**) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
Služby soukromých detektivů| a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření a 1 rok praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a profesní kvalifikace pro činnost detektiv koncipient podle zvláštního právního předpisu*)| spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu**) a bezúhonnost všech osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.) | | *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
**) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 2 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| bezúhonnost všech osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)| |
Vedení spisovny| a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v administrativě, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v administrativě, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v administrativě, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v administrativě| schválení provozovnyprovozovny a bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)| Státní oblastní archiv příslušný podle místa provozovnyprovozovny| § 68 odst. 4 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
Provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na vojenství, policii nebo tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na vojenství, policii nebo tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na vojenství nebo policii a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic, nebo
d) průkaz rozhodčího nebo trenéra střeleb a 3 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic| spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu*)| | *) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
Provozování pohřební služby| § 6 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů| | krajské hygienické stanice| § 6 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Provádění balzamace a konzervace| § 10 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů| | krajské hygienické stanice| § 10 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Provozování krematoria| § 13 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů| | krajské hygienické stanice| § 13 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Příloha č. 4
k zákonu č. 455/1991 Sb.
ŽIVNOST VOLNÁ
(K § 25 odst. 2)
Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Obory činností náležející do živnostiživnosti volné
1.
Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost
2.
Činnost odborného lesního hospodáře a vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov
3.
Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky
4.
Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
5.
Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)
6.
Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna
7.
Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků
8.
Pěstitelské pálení
9.
Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů
10.
Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků
11.
Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží
12.
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků
13.
Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů
14.
Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce
15.
Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů
16.
Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv
17.
Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků
18.
Výroba hnojiv
19.
Výroba plastových a pryžových výrobků
20.
Výroba a zpracování skla
21.
Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků
22.
Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků
23.
Broušení technického a šperkového kamene
24.
Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovů a jejich slitin
25.
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
26.
Umělecko-řemeslné zpracování kovů
27.
Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů
28.
Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení
29.
Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí
30.
Výroba neelektrických zařízení pro domácnost
31.
Výroba strojů a zařízení
32.
Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií
33.
Stavba a výroba plavidel
34.
Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení
35.
Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a železničního parku
36.
Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků
37.
Výroba a opravy čalounických výrobků
38.
Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků
39.
Výroba zdravotnických prostředků
40.
Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření
41.
Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů
42.
Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu
43.
Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody
44.
Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)
45.
Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti
46.
Sklenářské práce, rámování a paspartování
47.
Zprostředkování obchodu a služeb
48.
Velkoobchod a maloobchod
49.
Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím
50.
Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství
51.
Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy)
52.
Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě
53.
Zasilatelství a zastupování v celním řízení
55.
Ubytovací služby
56.
Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály
57.
Činnost informačních a zpravodajských kanceláří
58.
Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí
59.
Pronájem a půjčování věcí movitých
60.
Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků
61.
Projektování pozemkových úprav
62.
Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce
63.
Projektování elektrických zařízení
64.
Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd
65.
Testování, měření, analýzy a kontroly
66.
Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení
67.
Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling
68.
Fotografické služby
69.
Překladatelská a tlumočnická činnost
70.
Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy
71.
Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu
72.
Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti
73.
Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí
74.
Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti
75.
Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží
76.
Poskytování technických služeb
77.
Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel
78.
Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu
79.
Poskytování služeb pro rodinu a domácnost
80.
Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy
81.
Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
82.
Výroba, obchod a služby jinde nezařazené
Příloha č. 5
k zákonu č. 455/1991 Sb.
Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností
(K § 7 odst. 6)
Živnost| Požadovaná odborná způsobilost| Poznámka
---|---|---
1| 2| 3
Oční optika| a) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání optometristy podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání oční optik nebo oční technik, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost optika pro brýlovou techniku podle zvláštního právního předpisu**), nebo
f) doklad o vykonání tříleté praxe v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu| *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na veterinární lékařství a hygienu, chovatelství zvířat nebo zootechniku, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat nebo zootechniku, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
f) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
g) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**), nebo
h) doklady podle § 7 odst. 5 písm. k) živnostživnostenského zákona| *) vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení
**) zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů
Realitní zprostředkování| a) vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, v oblasti vzdělávání Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
b) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 1 rok praxe v oboru,
c) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*),
d) doklad o tříleté praxi v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
e) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Průvodcovská činnost horská| a) střední vzdělání s maturitní zkouškou a profesní kvalifikace pro horskou průvodcovskou činnost podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) osvědčení o rekvalifikaci**) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
c) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
d) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu***)| *) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
**) vyhláška č. 176/2009 Sb.
***) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Vodní záchranářská služba| a) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
b) doklad o specializaci báňský záchranář**) - potápěč, nebo
c) profesní kvalifikace pro činnost záchranáře na volné vodě, nebo pro činnost mistra plavčího podle zvláštního právního předpisu****), nebo
d) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
e) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu***)| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb.
***) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti...| a) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
b) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
c) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
d) doklad o odborné způsobilosti vydaný vzdělávací institucí tělovýchovného zaměření (např. vzdělávací instituce tělovýchovných svazů), nebo
e) profesní kvalifikace pro příslušnou oblast tělovýchovné činnosti podle zvláštního právního předpisu***), nebo
f) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
g) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Péče o dítě do tří let věku v denním režimu| a) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele nebo porodní asistentky nebo záchranáře nebo všeobecného sanitáře podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) odborná kvalifikace k výkonu povolání učitele mateřské školy podle zvláštního právního předpisu***), nebo
d) profesní kvalifikace pro činnost chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky podle zvláštního právního předpisu****), nebo
e) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 2 a 23 obchodního zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu*****)| *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
*****) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře nebo zubního lékaře podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro kosmetičku a pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky a pro některou z činností, při kterých je porušována integrita lidské kůže (odborník na permanentní make-up, piercér nebo tatér) podle zvláštního právního předpisu*****), nebo
g) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu****)| *) zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) vyhláška č. 176/2009 Sb.
****) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
*****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Masérské, rekondiční a regenerační služby| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře a specializovaná způsobilost v oboru specializace rehabilitační a fyzikální medicína nebo tělovýchovné lékařství podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta nebo maséra nebo nevidomého a slabozrakého maséra podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru rehabilitačního nebo tělovýchovného zaměření, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné způsobilosti pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro klasickou masáž nebo sportovní masáž podle zvláštního právního předpisu*****), nebo
f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu****)| *) zákon č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) vyhláška č. 176/2009 Sb.****) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
*****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Provozování solárií| a) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné způsobilosti pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost obsluhy solária podle zvláštního právního předpisu***), nebo
c) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
d) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Kosmetické služby| a) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička, nebo
b) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, nebo
c) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání kosmetička, nebo
d) vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti studijního programu a studijního oboru zaměřeném na oblast živnostiživnosti, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky podle zvláštního právního předpisu ***), nebo
g) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
h) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**), nebo
i) doklady podle § 7 odst. 5 písm. k) živnostenského zákona| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Pedikúra, manikúra| a) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička, nebo
b) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, nebo
c) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání kosmetička, nebo
d) vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti studijního programu a studijního oboru zaměřeném na oblast živnostiživnosti, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost pedikérka a nehtová designérka nebo manikérka a nehtová designérka podle zvláštního právního předpisu ***), nebo
g) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
h) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu,**) nebo
i) doklady podle § 7 odst. 5 písm. k) živnostživnostenského zákona| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Ostraha majetku a osob| a) vysokoškolské vzdělání, nebo
b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním, nebo
d) střední vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost strážný podle zvláštního právního předpisu*), nebo
f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Služby soukromých detektivů | a) vysokoškolské vzdělání, nebo
b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním, nebo
d) střední vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost detektiv koncipient podle zvláštního právního předpisu*), nebo
f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Příloha č. 6
k zákonu č. 455/1991 Sb.
Seznam živností a oborů činností živnosti volné, jejichž výkon právnickou osobou vyžaduje bezúhonnost jejího skutečného majitele a osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, a oborů činností živnosti volné podléhajících povinnému ohlášení
(K § 8a a 28)
1.
ŽivnostŽivnost volná v oboru činnosti
a)
poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy
b)
poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
2.
ŽivnostŽivnost vázaná - činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
1a)
Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.
2)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
2a)
Zákon č. 121/2000 Sb.
2b)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
2c)
§ 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
2d)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
2e)
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.
6)
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.
6a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
7)
Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.
8)
Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
8a)
Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.
8b)
Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.
9a)
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
10)
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
10a)
§ 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
10b)
§ 144 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
11)
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
11b)
§ 30 zákona č. 124/2002 Sb.
11c)
§ 2a zákona č. 124/2002 Sb., ve znění zákona č. 253/2008 Sb.
11d)
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
12a)
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
12b)
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
13a)
§ 82 a 83 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
13b)
Zákon č. 256/2004 Sb.
13c)
Čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.
15)
§ 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
18)
§ 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
19)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
20)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
21)
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
22)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22a)
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
22b)
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
22c)
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.
23)
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
23a)
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
23c)
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
23d)
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45 až 47 a § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
23e)
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
23f)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23h)
§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
23i)
§ 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
23j)
Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.
23k)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.
23l)
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).
23m)
Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona.
23n)
Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).
23o)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
23p)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
23p)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).
23q)
Zákon č. 179/2006 Sb.
24a)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
24b)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24c)
§ 503 občanského zákoníku.
25a)
Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.
25b)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
25c)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
25d)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28a)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28b)
Například zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
28c)
§ 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
28d)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
29)
§ 1553 až 1560 občanského zákoníku. § 157 až 159 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
29a)
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.
29b)
Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
29c)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
29d)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
29e)
Například zákon č. 79/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
29f)
§ 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
29g)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Například zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 31/1987 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30a)
Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.
Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.
Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení.
31)
Například zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31a)
§ 45, 46 a § 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
31c)
Vyhláška Ministerstva hospodářství ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva zemědělství ČR č. 525/1992 Sb., k provádění kvalifikačních zkoušek nahrazujících odbornou způsobilost pro provozování některých živností.
31d)
§ 108 zákona č. 561/2004 Sb.
Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami.
31e)
§ 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb.
31g)
§ 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
33)
Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
34)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.
35)
Např. zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 11 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 204/1988 Sb.
36i)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38b)
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
38b)
§ 8 až 26 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.
38c)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
38d)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38e)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Např. zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 36a zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
44)
§ 36a odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
46)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
47)
§ 352 až 354 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb.
48)
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
52)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 152/2011 Sb.
53)
§ 10 odst. 5 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55a)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
56)
§ 81 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb.
55)
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
54)
§ 98a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 274/2008 Sb.
57)
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
58)
§ 33 občanského zákoníku.
59)
§ 197, 203 až 205 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
60)
§ 1448 až 1456 občanského zákoníku.
61)
Článek 23 a článek 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
62)
Článek 11 odst. 1 písm. a) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
63)
Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.
64)
Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
66)
Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
67)
Článek 14 odst. 1 a 4 směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
68)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů.
69)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
70)
Například zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
71)
Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
72)
Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. |
Zákon č. 480/1991 Sb. | Zákon č. 480/1991 Sb.
Zákon o době nesvobody
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 29. 11. 1991, částka 93/1991
* § 1 - V letech 1948 až 1989 komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony.
* § 2 - Právní akty přijaté v době uvedené v § 1 se ruší jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákony.
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 11. 1991
480
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 1991
o době nesvobody
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
V letech 1948 až 1989 komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony.
§ 2
Právní akty přijaté v době uvedené v § 1 se ruší jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákony.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb.
Zákon České národní rady o České televizi
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 93/1991
* § 1 - (1) Zřizuje se Česká televize se sídlem v Praze.
* § 2 - (1) Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společno
* § 3 - (1) Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
* § 3a - (1) V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.
* Rada České televize
* § 4 - (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada má 18 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní
* § 5 - (1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí č
* § 6 - (1) Členství v Radě zaniká
* § 7 - (1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od své první schůze.
* § 8 - (1) Do působnosti Rady náleží:
* § 8a - Dozorčí komise
* § 8b - Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
* § 9 - Generální ředitel
* § 10 - Financování České televize
* § 11 - (1) Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její úkoly (§ 2 a 3).
* § 11a - Oddělené účtování
* § 12 - Televizní studia
* § 13 - Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
* Ustanovení společná a závěrečná
* § 14 - (1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
* § 15 - Tento zákon nabývá účinnosti, s výjimkou § 11 odst. 2, dnem 1. ledna 1992. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Aktuální znění od 1. 10. 2023 (225/2023 Sb.)
483
ZÁKON
České národní rady
ze dne 7. listopadu 1991
o České televizi
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizuje se Česká televize se sídlem v Praze.
(2)
Česká televize je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize.1) Česká televize vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.
(3)
Stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu.
§ 2
(1)
Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen „veřejná služba v oblasti televizního vysílání“).
(2)
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
a)
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b)
přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c)
vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d)
rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e)
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1)
Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
a)
provozuje zemské celoplošné digitální vysílání alespoň 4 televizních programů, multimediálního obsahu a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Českou televizi státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1c) (dále jen „multiplex veřejné služby“),
b)
jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,
c)
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
d)
v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České televize (dále jen „televizní studia“) pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti,
e)
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
f)
podporuje českou filmovou tvorbu a kulturní projekty,
g)
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
h)
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
i)
poskytuje teletextové služby,
j)
opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením,
k)
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb,
l)
poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání,
m)
poskytuje veřejnosti informace a obsah podle § 2 odst. 1 prostřednictvím internetových stránek a aplikací České televize,
n)
kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, vysílá zároveň v původním znění s titulky v českém jazyce, nebrání-li tomu překážky právní nebo technické povahy.
(2)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1c), vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b). Pro účely multiplexu veřejné služby se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost České televizi přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Pokud Česká televize do 90 dnů ode dne, kdy byly rádiové kmitočty vyhrazeny podle věty první, o příděl nepožádá, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle zákona o elektronických komunikacích.
(3)
Celoplošným televizním vysílánímCeloplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí vysílání, v jehož rámci může určitý televizní program a s tímto programem související povinné doplňkové služby přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1b).
§ 3a
(1)
V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.
(2)
Česká televize je povinna umístit v multiplexu veřejné služby vysílání programů Českého rozhlasu v rozsahu, jímž Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti zemského digitálního rozhlasového vysílání podle zvláštního právního předpisu1d). Náklady spojené s provozováním multiplexu veřejné služby Česká televize účtuje Českému rozhlasu, popřípadě poskytovatelům doplňkových služeb, podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku multiplexu veřejné služby.
(3)
Televizní programy, pořady a jejich části šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Česká televize digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.
(4)
Česká televize nesmí umísťovat obchodní sdělení na své internetové stránky, pokud nejsou součástí audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
Rada České televize
§ 4
(1)
Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada má 18 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2)
Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu.
(3)
Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2.
(4)
Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a)
není omezen ve svéprávnosti,
b)
má trvalý pobyt na území České republiky a
c)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čintrestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona1e).
(5)
Poslanecká sněmovna volí 12 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu.
(6)
Senát volí 6 členů Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně.
(7)
Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila.
(8)
Členství v Radě je veřejnou funkcí12).
(9)
Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak.
§ 5
(1)
Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komisedozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komisedozorčí komise Českého rozhlasu.
(2)
Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě. Člen Rady nesmí v České televizi zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od České televize jiné příjmy, než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona2a).
(3)
Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou3) osobě, která v České televizi zastává placenou funkci nebo vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od České televize jiné příjmy, než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování člena Rady v Radě.
§ 6
(1)
Členství v Radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi té komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila,
c)
odvoláním z funkce,
d)
dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 4.
(2)
Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá,
a)
přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b)
narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c)
nezúčastňuje-li se po dobu delší než 3 měsíce schůzí Rady.
§ 7
(1)
Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od své první schůze.
(2)
Rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů, je-li přítomen předseda Rady nebo místopředseda Rady. Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“) a rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. b), e), f), g), j), k) a l), která přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, a rozhodnutí o odvolání generálního ředitele, k němuž jsou zapotřebí alespoň dvě třetiny hlasů členů Rady.
(3)
Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4)
Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, s výjimkou těch částí uvedených písemností, které obsahují skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.
§ 8
(1)
Do působnosti Rady náleží:
a)
jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu4), ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu5); do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje,
c)
kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu, plnění povinností České televize převádět a používat výnosy z vysílání reklam v souladu s tímto zákonem a zvláštním právním předpisem5a) a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele,
d)
sledovat naplňování požadavků práva Evropské unie na transparentnost finančních vztahů v České televizi,
e)
schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,
f)
předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
g)
schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8,
h)
rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
i)
dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
j)
schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
k)
zřizovat dozorčí komisidozorčí komisi (§ 8a), schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7) a stanovit výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise (§ 8b odst. 4),
l)
určovat mzdu generálního ředitele.
(2)
Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o hospodaření České televize musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropské unie. Obě výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komisedozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize.
(4)
Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.
§ 8a
Dozorčí komise
(1)
Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření České televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu České televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropské unie. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2)
Dozorčí komiseDozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou z občanů České republiky s odbornými předpoklady pro výkon funkce člena dozorčí komisedozorčí komise.
(3)
Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 4 let, a to i opětovně, ne však na více než 4 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 4 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6.
(4)
Dozorčí komiseDozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komisedozorčí komise. Dozorčí komiseDozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5)
Dozorčí komiseDozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komisedozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6)
Dozorčí komiseDozorčí komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(7)
Členové dozorčí komisedozorčí komise mohou s vědomím generálního ředitele nahlížet do všech účetních dokladů, účetních záznamů7) a dalších písemností České televize, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců České televize. Zaměstnanci České televize jsou povinni poskytnout členům dozorčí komisedozorčí komise kopie vyžádaných písemností, účetních dokladů nebo účetních záznamů České televize, jakož i požadované informace. Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví kontrolní řád dozorčí komisedozorčí komise, který schvaluje Rada.
(8)
O skutečnostech zjištěných při výkonu funkce jsou členové dozorčí komisedozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce v dozorčí komisidozorčí komisi.
(9)
Dozorčí komiseDozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhé měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření České televize je dozorčí komisedozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření České televize vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.
§ 8b
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
(1)
Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců České televize dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(2)
Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Česká televize vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví
a)
členu Rady ve výši 0,80,
b)
místopředsedovi Rady ve výši 1,03,
c)
předsedovi Rady ve výši 1,27.
(4)
Výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise stanoví Rada.
(5)
Členu Rady a členu dozorčí komisedozorčí komise přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu8). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu.
(6)
Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komisedozorčí komise je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu9). Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komisedozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy.
(7)
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komisedozorčí komise poskytuje členům Rady a členům dozorčí komisedozorčí komise Česká televize. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců České televize.
§ 9
Generální ředitel
(1)
Statutárním orgánem České televize je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2)
Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3)
Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 4 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5)
Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
(6)
Výkon funkce generálního ředitele zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce generálního ředitele Radě,
c)
dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním televizního vysílání.
(7)
Rada může odvolat generálního ředitele z funkce,
a)
neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů10) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
b)
poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
c)
přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo
d)
nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci.
(8)
K uzavření smlouvy o pronájmu nemovitostínemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize na dobu delší než 3 měsíce nebo smlouvy o převodu, popřípadě zatížení nemovitostínemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.
(9)
Televizní studia, s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava, může generální ředitel zřizovat a zrušovat s předchozím souhlasem Rady.
(10)
V případech stanovených Statutem České televize generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance České televize po projednání s Radou.
(11)
Ředitelé televizních studií a osoby uvedené v odstavci 10 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 4 písm. c) a § 5 odst. 1 a 2.
(12)
Zanikne-li výkon funkce generálního ředitele podle odstavce 6 nebo v důsledku smrti generálního ředitele, do doby jmenování nového generálního ředitele řídí Českou televizi vedoucí zaměstnanec určený Statutem České televize (dále jen „zástupce generálního ředitele“). Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(13)
Na zástupce generálního ředitele se v době do jmenování nového generálního ředitele vztahují obdobně odstavce 1 až 11.
§ 10
Financování České televize
Finančními zdroji České televize jsou zejména:
a)
televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
b)
příjem z vlastní podnikatelské činnosti.
§ 11
(1)
Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její úkoly (§ 2 a 3).
(2)
Finanční zdroje používá Česká televize k plnění svých úkolů stanovených zákonem; finanční zdroje podle § 10 písm. a) lze použít pouze k plnění úkolů podle § 2, 3 a 3a.
(3)
Česká televize čtvrtletně převádí výnos z reklam vysílaných na programu ČT 2 Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí. Z výnosu z reklam vysílaných na tomto programu si Česká televize odečte prokázané účelně vynaložené náklady spojené s výběrem a se správou výnosu z reklam vysílaných na něm. Výnos z reklam vysílaných na programu ČT 4 použije Česká televize na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou.
§ 11a
Oddělené účtování
(1)
Česká televize vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu4).
(2)
Česká televize je povinna organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) od podnikatelských činností (§ 11 odst. 1). Za každou z těchto činností je Česká televize povinna účtovat tak, aby účetnictví umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2 a 3 nebo podle § 11 odst. 1 stanoví Česká televize vnitřním předpisem (dále jen „Účetní standardy České televize“), který musí naplňovat požadavky práva Evropské unie.
(3)
Česká televize je povinna uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou právem Evropské unie a na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže11), a to spolu s Účetními standardy České televize a dalšími podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2.
§ 12
Televizní studia
(1)
Součástí České televize jsou Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava a televizní studia zřízená na základě § 9 odst. 9.
(2)
Ředitel televizního studia je oprávněn činit jménem České televize právní úkony týkající se televizního studia, s výjimkou uzavírání smluv o převodu, popřípadě o zatížení nemovitostínemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize. Ředitel televizního studia je za činnost televizního studia odpovědný generálnímu řediteli.
(3)
Televizní studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a g). Časový rozsah regionálního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů podle § 3 odst. 1 písm. c) činí u Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava alespoň 25 minut denně; u televizních studií zřizovaných generálním ředitelem podle § 9 odst. 9 může být doba takového vysílání kratší.
(4)
Podíl vysílání televizních studií na celostátních vysílacích okruzích musí činit minimálně 20 % celkového vysílacího času České televize v měsíčním úhrnu.
§ 13
Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
Ustanovení společná a závěrečná
§ 14
(1)
Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
(2)
Do doby jmenování ředitele řídí Českou televizi prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti, s výjimkou § 11 odst. 2, dnem 1. ledna 1992. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.
1b)
§ 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1c)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
1d)
§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
3)
§ 116 občanského zákoníku.
3a)
Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
3b)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3c)
Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
3d)
Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.
4)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Čl. II body 1 a 2 zákona č. 302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
7)
§ 4 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
10)
Například zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 2 písm. c) zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
12)
§ 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 99/2017 Sb. |
Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb.
Zákon České národní rady o Českém rozhlasu
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 93/1991
* § 1 - (1) Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.
* § 2 - (1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen „veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání“).
* § 3 - (1) Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
* Rada Českého rozhlasu
* § 4 - (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má 9 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v
* § 5 - (1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, s jakoukoli funkcí ve v
* § 6 - (1) Členství v Radě zaniká
* § 7 - (1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od začátku funkčního období.
* § 8 - (1) Do působnosti Rady náleží:
* § 8a - Dozorčí komise
* § 8b - Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
* § 9 - Generální ředitel
* § 10 - Financování Českého rozhlasu
* § 11 - (1) Český rozhlas je oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly (§ 2 tohoto zákona).
* § 12 - Rozhlasová studia
* § 13 - Český rozhlas může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
* Ustanovení společná a závěrečná
* § 14 - (1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
* § 15 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Aktuální znění od 1. 10. 2023 (225/2023 Sb.)
484
ZÁKON
České národní rady
ze dne 7. listopadu 1991
o Českém rozhlasu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.
(2)
Český rozhlas je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu.1) Český rozhlas vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.
(3)
Stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá za závazky státu.
§ 2
(1)
Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen „veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání“).
(2)
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména
a)
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b)
přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c)
vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d)
rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e)
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1)
Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
a)
provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programyceloplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln,
b)
provozuje vysílání rozhlasového programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu velmi krátkých vln v rozsahu, který umožňují vhodné rádiové kmitočty získané optimalizací vlastní vysílací sítě za podmínky, že nedojde ke snížení rozsahu pokrytí České republiky stanoveného tímto zákonem, a rádiové kmitočty nově vyhledané Českým rozhlasem na jeho náklady, nejvýše však v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání4); tento program může Český rozhlas šířit rovněž prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu středních vln a prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací v rozsahu celoplošného rozhlasového vysílání stanoveného tímto zákonem,
c)
provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programůceloplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby1a); kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací,
d)
provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídají stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb, prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Český rozhlas státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1), které umožňují pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména v pásmu 174 - 230 MHz (dále jen „rozhlasový multiplex veřejné služby“),
e)
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
f)
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
g)
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
h)
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
i)
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.
(2)
Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Vysílání do zahraničí musí splňovat podmínky § 2 odst. 2 písm. a) a c) a přispívat k propagaci dobrého jména České republiky.
(3)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1b) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování analogového rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. b) nebo v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá. Pro účely rozhlasového multiplexu veřejné služby podle odstavce 1 písm. d) se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Nepožádá-li Český rozhlas do 6 měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.
(4)
Celoplošným rozhlasovým programemCeloplošným rozhlasovým programem se pro účely tohoto zákona rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.1c)
(5)
Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.
Rada Českého rozhlasu
§ 4
(1)
Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má 9 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2)
Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu.
(3)
Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2.
(4)
Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a)
není omezen ve svéprávnosti,
b)
má trvalý pobyt na území České republiky a
c)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čintrestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona1d).
(5)
Poslanecká sněmovna volí 6 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu.
(6)
Senát volí 3 členy Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně.
(7)
Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila.
(8)
Členství v Radě je veřejnou funkcí5).
(9)
Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak.
§ 5
(1)
Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, Veřejného ochránce práv, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize a s funkcí člena dozorčí komisedozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komisedozorčí komise Českého rozhlasu.
(2)
Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká3) žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání.
(3)
Člen Rady nebo osoby jemu blízké3) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.
§ 6
(1)
Členství v Radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi té komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila,
c)
odvoláním z funkce,
d)
dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 4.
(2)
Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá,
a)
přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b)
narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c)
nevykonává-li po dobu delší než 3 měsíce svou funkci.
§ 7
(1)
Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od začátku funkčního období.
(2)
Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, s výjimkou rozhodnutí o odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „generální ředitel“), k němuž jsou zapotřebí alespoň dvě třetiny hlasů členů Rady.
(3)
Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4)
Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 8
(1)
Do působnosti Rady náleží:
a)
jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen „rozhlasová studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu,
c)
schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu,
d)
předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
e)
schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8,
f)
rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
g)
dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky,
h)
schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
i)
zřizovat dozorčí komisidozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise (§ 8a odst. 7),
j)
určovat mzdu generálního ředitele.
(2)
Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komisedozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen „rozpočet“).
(4)
Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.
§ 8a
Dozorčí komise
(1)
Dozorčí komiseDozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření Českého rozhlasu. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek Českého rozhlasu. Dozorčí komiseDozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2)
Dozorčí komiseDozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisidozorčí komisi je veřejnou funkcí5).
(3)
Členové dozorčí komisedozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komisedozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 4 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komisedozorčí komise platí přiměřeně § 6.
(4)
Dozorčí komiseDozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komisedozorčí komise. Dozorčí komiseDozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5)
Dozorčí komiseDozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komisedozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6)
Dozorčí komiseDozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(7)
Výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise stanoví Rada.
(8)
Členové dozorčí komisedozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat Českého rozhlasu a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komisedozorčí komise kopie vyžádaných písemností Českého rozhlasu, jakož i požadovaná vysvětlení.
(9)
O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komisedozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisidozorčí komisi.
(10)
Dozorčí komiseDozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu je dozorčí komisedozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření Českého rozhlasu vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.
§ 8b
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
(1)
Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(2)
Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Český rozhlas vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví
a)
členu Rady ve výši 0,80,
b)
místopředsedovi Rady ve výši 1,03,
c)
předsedovi Rady ve výši 1,27.
(4)
Výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise stanoví Rada.
(5)
Členu Rady a členu dozorčí komisedozorčí komise přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu3b). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu.
(6)
Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komisedozorčí komise je jiným úkonem v obecném zájmu podle zvláštního právního předpisu3b). Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komisedozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy.
(7)
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komisedozorčí komise poskytuje členům Rady a členům dozorčí komisedozorčí komise Český rozhlas. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu.
§ 9
Generální ředitel
(1)
Statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2)
Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3)
Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 4 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5)
Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
(6)
Výkon funkce generálního ředitele zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce generálního ředitele Radě,
c)
dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel omezen ve svéprávnosti,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním rozhlasového vysílání,
f)
smrtí.
(7)
Rada může odvolat generálního ředitele z funkce,
a)
neplní-li Český rozhlas úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů3c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
b)
poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem Českého rozhlasu, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
c)
přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo
d)
nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci.
(8)
K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.
(9)
Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení rozhlasových studií v sídlech krajů.
(10)
V případech stanovených Statutem Českého rozhlasu generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu po projednání s Radou.
(11)
Ředitelé rozhlasových studií a osoby uvedené v odstavci 10 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 4.
(12)
Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, řídí Český rozhlas vedoucí zaměstnanec určený Statutem Českého rozhlasu (dále jen „zástupce generálního ředitele“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(13)
Na zástupce generálního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 10.
§ 10
Financování Českého rozhlasu
(1)
Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména:
a)
rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
b)
příjem z vlastní podnikatelské činnosti.
(2)
Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle § 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu.
§ 11
(1)
Český rozhlas je oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly (§ 2 tohoto zákona).
(2)
Finanční zdroje používá Český rozhlas k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.
§ 12
Rozhlasová studia
(1)
Součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů, případně rozhlasová studia zřízená na základě § 9 odst. 9 tohoto zákona.
(2)
Ředitel rozhlasového studia je oprávněn činit jménem Českého rozhlasu právní úkony týkající se rozhlasového studia, s výjimkou zcizení a zatížení nemovitostínemovitostí. Ředitel rozhlasového studia je za činnost rozhlasového studia odpovědný generálnímu řediteli.
(3)
Rozhlasová studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a), b) a f).
(4)
Podíl vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích, vyjma okruhů zpravodajsko-publicistických, musí činit minimálně 30 % celkového vysílacího času Českého rozhlasu v měsíčním úhrnu.
§ 13
Český rozhlas může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
Ustanovení společná a závěrečná
§ 14
(1)
Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
(2)
Do doby jmenování ředitele řídí Český rozhlas prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.
1a)
§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
1c)
§ 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1d)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 116 občanského zákoníku.
3a)
Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3c)
Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3d)
Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 201 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 99/2017 Sb. |
Zákon České národní rady č. 485/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 485/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 29. 11. 1991, částka 93/1991
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se mění takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2001 (132/2000 Sb.)
485
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. listopadu 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. II
Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se mění takto:
§ 9 se vypouští.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
7)
§ 20 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe v odpadovom hospodárstve
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 11. 12. 1991, částka 95/1991
* Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve a ich pôsobnosť
* § 1 - Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve
* § 2 - Slovenská komisia pre životné prostredie
* § 3 - Slovenská inšpekcia životného prostredia
* Úrady životného prostredia
* § 4 - Okresný úrad životného prostredia
* § 5 - Obvodný úrad životného prostredia
* § 6 - Obec
* Štátny dozor v odpadovom hospodárstve
* § 7 - Štátny dozor úradov životného prostredia
* § 8 - Hlavný štátny dozor
* § 9 - Oprávnenia osôb vykonávajúcich štátny dozor v odpadovom hospodárstve
* § 10 - Program odpadového hospodárstva
* § 11 - Konanie a evidencia
* § 12 - Miestna príslušnosť
* § 13 - Zmena, zrušenie a zánik súhlasu
* Evidencia súhlasov a vyjadrení
* § 14 - Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve sú povinné viesť evidenciu o nimi vydaných súhlasoch, rozhodnutiach a vyjadreniach
* § 15 - (1) V prípade verejného záujmu rozhodne po prerokovaní s dotknutou obcou o zriadení a umiestnení zariadenia na zneškodňovanie odpadov okresný úrad životného prostredia. Okresný úrad je povinný úplne, včas a verejne informovať obyvateľov a orgány dotknutej
* Podmienky zberu a výkupu odpadov
* § 15a - (1) Právnické a fyzické osoby, ktoré majú súhlas na podnikanie v oblasti nakladania s odpadmi podľa § 5 ods. 1 písm. d) zamerané na zber a výkup odpadov (ďalej len „výkupca“), sú povinné vyžadovať preukazovanie totožnosti alebo obchodného mena od fyzických
* § 15b - Za nesplnenie povinnosti podľa § 15a môže obvodný úrad životného prostredia alebo inšpekcia uložiť pokutu do výšky 200 000,- Kčs.
* Spoločné, prechodné, záverečné a zrušovacie ustanovenia
* § 16 - Týmto zákonom nie je dotknutá pôsobnosť orgánov štátnej zdravotníckej správy a orgánov ochrany prírodných liečivých kúpeľov a prírodných liečivých zdrojov.5)
* § 17 - (1) Kto vykonáva ku dňu účinnosti tohto zákona činnosť podliehajúcu udeleniu súhlasu, je povinný požiadať o jeho vydanie príslušný orgán štátnej správy v odpadovom hospodárstve v lehote do 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
* § 18 - (1) Za nesplnenie povinností podľa § 16 uloží obvodný úrad životného prostredia alebo inšpekcia právnickej osobe alebo fyzickej osobe oprávnenej na podnikanie pokutu do výšky 200 000,- Kčs.
* § 19 - Pokuty uložené úradmi životného prostredia a inšpekciou sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.15)
* § 20 - (1) V § 16 písm. c) zákona SNR č. 347/1990 Zb. sa vypúšťajú slová „tuhý domový odpad“.
* § 21 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1972 Zb. o hospodárení so zbernými surovinami v znení vyhlášok Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 110/1974 Zb. a č. 138/1978 Zb.
* § 22 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 7. 1992 (371/1992 Sb.)
494
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. novembra 1991
o štátnej správe v odpadovom hospodárstve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve a ich pôsobnosť
§ 1
Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve
Štátnu správu v odpadovom hospodárstve podľa zákona o odpadoch1) a tohto zákona vykonávajú:
a)
Slovenská komisia pre životné prostredie,2)
b)
Slovenská inšpekcia životného prostredia,3)
c)
úrady životného prostredia.4)
§ 2
Slovenská komisia pre životné prostredie
(1)
Slovenská komisia pre životné prostredie (ďalej len „komisia“) je ústredným orgánom štátnej správy odpadového hospodárstva.
(2)
Komisia
a)
riadi výkon štátnej správy v odpadovom hospodárstve,
b)
vykonáva hlavný štátny dozor v odpadovom hospodárstve,
c)
vydáva, aktualizuje a zverejňuje program odpadového hospodárstva Slovenskej republiky,
d)
dáva súhlas podľa § 4 ods. 1 písm. g) zákona o odpadoch na tranzitnú prepravu odpadov cez územie Slovenskej republiky,
e)
dáva súhlas podľa § 3 ods. 4 a 5 a § 4 ods. 1 písm. e) zákona o odpadoch na dovoz odpadov na územie Slovenskej republiky,
f)
dáva súhlas podľa § 3 ods. 6 a § 4 ods. 1 písm. f) zákona o odpadoch na vývoz nebezpečných odpadov,
g)
dáva súhlas podľa § 6 ods. 2 zákona o odpadoch na prepravu nebezpečných odpadov presahujúcu územie okresu,
h)
ukladá prevádzkovateľovi zariadenia na zneškodňovanie odpadov podľa § 8 ods. 2 písm. e) zákona o odpadoch povinnosť zneškodniť určený odpad; na to si vyžiada stanovisko príslušného orgánu štátnej zdravotníckej správy,5)
i)
plní ďalšie úlohy vyplývajúce z tohto zákona a zo súvisiacich predpisov.
§ 3
Slovenská inšpekcia životného prostredia
(1)
Slovenská inšpekcia životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) je odborným kontrolným orgánom, prostredníctvom ktorého komisia vykonáva hlavný štátny dozor v odpadovom hospodárstve v rozsahu § 8 ods. 2 tohto zákona.
(2)
Za porušenie povinností uložených zákonom o odpadoch, týmto zákonom a všeobecne záväznými právnymi predpismi a rozhodnutiami vydanými na ich základe, ktoré zistila svojou kontrolnou činnosťou, ukladá inšpekcia pokuty.6)
Úrady životného prostredia
§ 4
Okresný úrad životného prostredia
Okresný úrad životného prostredia
a)
dáva podľa § 6 ods. 2 zákona o odpadoch súhlas na prepravu nebezpečných odpadov presahujúcu územie obvodu,
b)
dáva podľa § 4 ods. 2 zákona o odpadoch vyjadrenie k zariadeniam a činnostiam, ktoré svojím dopadom presahujú územie obvodu,
c)
zakáže podľa § 9 zákona a odpadoch do odstránenia závady činnosť
1.
pôvodcu, ak nemá zabezpečené využitie alebo zneškodnenie odpadu a ak by v dôsledku toho mohlo dôjsť k závažnej ekologickej ujme,
2.
prevádzkovateľa zariadenia na zneškodňovanie odpadov, ak tento nesplní povinnosti ustanovené zákonom o odpadoch alebo jeho vykonávacími predpismi a ak by v dôsledku toho mohlo dôjsť k závažnej ekologickej ujme,
d)
poskytuje pôvodcovi podľa § 4 ods. 5 zákona o odpadoch na jeho požiadanie informácie o existencii a sídlach zariadení vhodných na zneškodnenie ním vyprodukovaného odpadu,
e)
vydáva, aktualizuje a zverejňuje program odpadového hospodárstva pre územie okresu,
f)
vydáva v odpadovom hospodárstve pre územie okresu všeobecne záväzné vyhlášky.7)
§ 5
Obvodný úrad životného prostredia
(1)
Obvodný úrad životného prostredia dáva podľa § 4 ods. 1 zákona o odpadoch súhlas na:
a)
prevádzkovanie zariadenia na zneškodňovanie odpadov,8)
b)
nakladanie s nebezpečným odpadom s výnimkou prepravy presahujúcej územie obvodu, pokiaľ nie je vydaný súhlas podľa písmena d),
c)
vydanie prevádzkového poriadku zariadenia na zneškodňovanie odpadov,
d)
podnikanie v oblasti nakladania s odpadmi.9)
(2)
Obvodný úrad životného prostredia dáva podľa § 4 ods. 2 zákona o odpadoch vyjadrenie:
a)
k zriadeniu zariadenia na zneškodňovanie odpadov,
b)
pri výstavbe dotýkajúcej sa odpadového hospodárstva,
c)
k pripravovaným zmenám výrobného procesu alebo výroby súvisiacej so zmenou nakladania s odpadmi.
(3)
Obvodný úrad životného prostredia
a)
určuje pôvodcom a prevádzkovateľom zariadení na zneškodňovanie odpadov podľa § 15 zákona o odpadoch osobitné podmienky na odstránenie závadného stavu,
b)
vydáva, aktualizuje a zverejňuje program odpadového hospodárstva pre územie obvodu,
c)
poskytuje pôvodcovi podľa § 4 ods. 5 zákona o odpadoch na jeho požiadanie informácie o existencii a sídlach zariadení vhodných na zneškodnenie ním vyprodukovaného odpadu,
d)
schvaľuje programy odpadového hospodárstva pôvodcov,
e)
rozhoduje podľa osobitných predpisov o vyrubení poplatkov za uloženie odpadov,
f)
ukladá pri porušení povinností uložených zákonom o odpadoch a týmto zákonom nápravné opatrenia podľa § 4 ods. 4 písm. c) zákona o odpadoch a pokuty podľa § 11 a 12 zákona o odpadoch a § 18 ods. 1 tohto zákona,
g)
prejednáva priestupky v odpadovom hospodárstve,10)
h)
vedie evidenciu hlásení
1.
pôvodcov a právnických a fyzických osôb oprávnených na vykonávanie zberu, výkupu a úpravy odpadov o vzniku, množstve, charaktere a spôsobe využitia, prípadne zneškodnenia zvláštného odpadu podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona o odpadoch,
2.
prevádzkovateľov zariadení na zneškodňovanie odpadov o množstve, charaktere a spôsobe zneškodnenia nebezpečného odpadu podľa § 8 ods. 2 písm. d) zákona o odpadoch,
3.
prepravcov a dopravcov o množstve a druhu nebezpečného odpadu a o spôsobe jeho prepravy podľa § 6 ods. 1 písm. c) zákona o odpadoch.
§ 6
Obec
(1)
ObecObec vydáva všeobecne záväzné nariadenia pre nakladanie s komunálnym odpadom vznikájúcim na jej území.11)
(2)
ObecObec sa vyjadruje k návrhom programov odpadového hospodárstva pôvodcov odpadov pôsobiacich na jej území.
Štátny dozor v odpadovom hospodárstve
§ 7
Štátny dozor úradov životného prostredia
Úrady životného prostredia dozerajú na dodržiavanie ustanovení zákona o odpadoch, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich základe, ako i na dodržiavanie nimi vydaných rozhodnutí a v rozsahu svojej pôsobnosti ukladajú opatrenia na odstránenie zistených závad a pokuty.
§ 8
Hlavný štátny dozor
(1)
Komisia dozerá v rámci hlavného štátneho dozoru, ako úrady životného prostredia vykonávajú ustanovenia zákona o odpadoch, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich základe. Ak zistí závady, je oprávnená vyžadovať ich odstránenie.
(2)
Pri výkone hlavného štátneho dozoru komisia dozerá, ako právnické a fyzické osoby oprávnené na podnikanie, pri činnosti ktorých vzniká iný ako komunálny odpad, a obceobce dodržiavajú zákon o odpadoch, tento zákon, všeobecne záväzné právne predpisy vydané na ich základe a rozhodnutia úradov životného prostredia v odpadovom hospodárstve.
§ 9
Oprávnenia osôb vykonávajúcich štátny dozor v odpadovom hospodárstve
(1)
Osoby vykonávajúce štátny dozor podľa § 7 a 8 tohto zákona sú pri plnení svojich úloh oprávnené vstupovať na pozemky, do podnikov, zariadení a objektov, ak na to nie je potrebné povolenie podľa osobitných predpisov, ďalej vykonávať potrebné zisťovania, požadovať potrebné údaje a vysvetlenia a nazerať do príslušných dokladov.
(2)
Pri výkone štátneho dozoru sú osoby povinné
a)
preukázať sa preukazom alebo poverením orgánu, na základe ktorých možno dozor vykonávať,
b)
zachovávať mlčanlivosť o veciach tvoriacich štátne, hospodárske a služobné tajomstvo, o ktorých sa pri výkone štátneho dozoru dozvedel.12)
§ 10
Program odpadového hospodárstva
(1)
Program odpadového hospodárstva (ďalej len „program“) určuje ciele odpadového hospodárstva územného obvodu, jeho časti alebo pôvodcu. Je podkladom pri nakladaní s odpadmi a jedným z podkladov pre zostavovanie územnoplánovacej dokumentácie.
(2)
Komisia vydáva program odpadového hospodárstva Slovenskej republiky, ktorého ciele sú záväzné pre programy odpadového hospodárstva úradov životného prostredia.
(3)
Okresný úrad životného prostredia vydáva program okresu alebo jeho časti, ktorého ciele sú záväzné pre programy odpadového hospodárstva obvodných úradov životného prostredia.
(4)
Program možno po dohode príslušných úradov životného prostredia vydať i pre územie viacerých okresov, obvodov alebo ich častí.
(5)
Program úradu životného prostredia je spravidla podkladom pre vydávanie súhlasov a vyjadrení podľa § 4 ods. 1 a 2 zákona o odpadoch.
(6)
Pôvodca vypracúva vlastný program, ktorý schvaľuje príslušný obvodný úrad životného prostredia. Pôvodca iného ako komunálneho odpadu je povinný zosúladiť svoj program s programom obceobce, ktorej územia sa program dotýka.
(7)
Komisia a úrad životného prostredia alebo nimi poverené organizácie môžu od každého, kto nakladá s odpadmi, bezplatne požadovať informácie potrebné pre zostavenie a dopĺňanie programu alebo si u nich tieto informácie zisťovať.
(8)
Podrobnosti o obsahu a spôsobe vypracúvania a vydávania programov upraví komisia vyhláškou.
§ 11
Konanie a evidencia
(1)
Ak nie je výslovne ustanovené inak, vzťahujú sa na konanie podľa tohto zákona všeobecné predpisy o správnom konaní.13)
(2)
Odvolanie podané proti rozhodnutiu o uložení opatrenia na odstránenie protiprávneho stavu podľa § 4 ods. 4 písm. c) zákona o odpadoch a proti rozhodnutiu o zastavení činnosti pôvodcu a prevádzkovateľa zariadenia na zneškodňovanie odpadov podľa § 4 ods. 4 písm. d) zákona o odpadoch nemá odkladný účinok.
(3)
Súhlas a vyjadrenie podľa § 4 ods. 1 a 2 zákona o odpadoch sú záväznými podkladmi pre orgány vydávajúce podľa iných právnych predpisov rozhodnutia o umiestnení, povolení či užívaní stavieb, zariadení alebo činností.
(4)
Účastníkom konania pri vydávaní súhlasov je vždy obecobec, na území ktorej sa nachádza zariadenie na zneškodňovanie odpadov alebo sa vykonáva činnosť, pri ktorej odpady vznikajú.
(5)
Komisia vo vyhláške určí
a)
v ktorých prípadoch je súčasťou žiadosti o vydanie súhlasu a vyjadrenia odborný posudok o vplyve uvažovanej činnosti alebo zariadenia na životné prostredie,
b)
postup pri ustanovovaní fyzických a právnických osôb oprávnených vydávať odborné posudky vo veciach odpadov.
(6)
Odborný posudok si žiadateľ zaobstaráva na vlastné náklady.
§ 12
Miestna príslušnosť
Miestna príslušnosť orgánov štátnej správy v odpadovom hospodárstve je určená
a)
miestom činnosti pri produkcii odpadov,
b)
umiestnením zariadenia na zneškodňovanie odpadov,
c)
miestom, kde sa odpad nachádza,
d)
miestom sídla prepravcu a dopravcu odpadu.
§ 13
Zmena, zrušenie a zánik súhlasu
(1)
Orgán štátnej správy v odpadovom hospodárstve môže z vlastného podnetu alebo na návrh ním vydaný súhlas
a)
zmeniť,
1.
ak to vyžadujú požiadavky starostlivosti o životné prostredie alebo iné dôležité záujmy spoločnosti,
2.
ak dôjde k zmene skutočností rozhodujúcich pre udelenie súhlasu, najmä ak rozsah súhlasu trvalo presahuje potrebu oprávneného,
3.
ak oprávnený nedodrží podmienky určené v súhlase,
b)
zrušiť
1.
v prípadoch uvedených pod písmenom a), ak vznikla alebo hrozí vznik neodstrániteľnej ekologickej ujmy, inej závažnej škody alebo havárie,
2.
ak používané technické vybavenie nie je schopné zaistiť plnenie podmienok ochrany životného prostredia určené v právnom predpise alebo technickej norme,
3.
ak oprávnený bez závažného dôvodu nevyužije súhlas po dobu dlhšiu ako 1 rok.
(2)
Súhlas na nakladanie s odpadmi zaniká
a)
uplynutím doby, na ktorú bol udelený,
b)
zánikom zariadenia na zneškodňovanie odpadov,
c)
zánikom činnosti, na ktorú bol udelený.
(3)
Náklady vzniknuté podľa odseku 1 znáša oprávnený okrem prípadu, keď rozhodujúca skutočnosť vznikla bez jeho zavinenia.
Evidencia súhlasov a vyjadrení
§ 14
Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve sú povinné viesť evidenciu o nimi vydaných súhlasoch, rozhodnutiach a vyjadreniach
§ 15
(1)
V prípade verejného záujmu rozhodne po prerokovaní s dotknutou obcou o zriadení a umiestnení zariadenia na zneškodňovanie odpadov okresný úrad životného prostredia. Okresný úrad je povinný úplne, včas a verejne informovať obyvateľov a orgány dotknutej obceobce o všetkých podmienkach umiestnenia a zriadenia takovéhoto zariadenia.
(2)
Pri strete záujmov okresných úradov rozhodne o zriadení a umiestnení komisia.
Podmienky zberu a výkupu odpadov
§ 15a
(1)
Právnické a fyzické osoby, ktoré majú súhlas na podnikanie v oblasti nakladania s odpadmi podľa § 5 ods. 1 písm. d) zamerané na zber a výkup odpadov (ďalej len „výkupca“), sú povinné vyžadovať preukazovanie totožnosti alebo obchodného mena od fyzických alebo právnických osôb, od ktorých odoberajú alebo vykupujú farebné kovy alebo iné odpady ustanovené nariadením vlády Slovenskej republiky; bez preukázania totožnosti alebo obchodného mena výkupca tieto odpady neprevezme ani nevykúpi.
(2)
Výkupca je povinný viesť evidenciu o osobách uvedených v odseku 1, ako aj o druhoch a množstve odpadov od nich prevzatých alebo vykúpených.
§ 15b
Za nesplnenie povinnosti podľa § 15a môže obvodný úrad životného prostredia alebo inšpekcia uložiť pokutu do výšky 200 000,- Kčs.
Spoločné, prechodné, záverečné a zrušovacie ustanovenia
§ 16
Týmto zákonom nie je dotknutá pôsobnosť orgánov štátnej zdravotníckej správy a orgánov ochrany prírodných liečivých kúpeľov a prírodných liečivých zdrojov.5)
§ 17
(1)
Kto vykonáva ku dňu účinnosti tohto zákona činnosť podliehajúcu udeleniu súhlasu, je povinný požiadať o jeho vydanie príslušný orgán štátnej správy v odpadovom hospodárstve v lehote do 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Vlastník, užívateľ alebo ten, kto má právo hospodárenia k pozemku, na ktorom je umiestnená skládka odpadu, je povinný ohlásiť túto skutočnosť v lehote do 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona príslušnému obvodnému úradu životného prostredia, ktorý rozhodne o podmienkach jej ďalšieho prevádzkovania alebo likvidácie.
§ 18
(1)
Za nesplnenie povinností podľa § 16 uloží obvodný úrad životného prostredia alebo inšpekcia právnickej osobe alebo fyzickej osobe oprávnenej na podnikanie pokutu do výšky 200 000,- Kčs.
(2)
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, kedy sa o porušení povinnosti príslušný orgán štátnej správy odpadového hospodárstva dozvedel, najneskôr do 2 rokov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(3)
Nesplnenie povinností podľa § 17 občanom je priestupkom na úseku ochrany životného prostredia.14)
§ 19
Pokuty uložené úradmi životného prostredia a inšpekciou sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.15)
§ 20
(1)
V § 16 písm. c) zákona SNR č. 347/1990 Zb. sa vypúšťajú slová „tuhý domový odpad“.
(2)
V § 6 ods. 1 písm. e) zákona SNR č. 347/1990 Zb. sa slová „koncepčných otázok nakladania s tuhým komunálnym odpadom“ nahrádzajú slovami „odpadového hospodárstva“.
(3)
V § 1 ods. 3 písm. e) zákona SNR č. 595/1990 Zb. sa slová „koncepčné otázky nakladania s tuhým komunálnym odpadom“ nahrádzajú slovami „odpadové hospodárstvo“.
§ 21
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1972 Zb. o hospodárení so zbernými surovinami v znení vyhlášok Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 110/1974 Zb. a č. 138/1978 Zb.
§ 22
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 238/1991 Zb. o odpadoch (ďalej len „zákon o odpadoch“).
2)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb.
§ 2 zákona SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
3)
§ 7 a 8 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
4)
§ 3 až 6 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
5)
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb.
6)
§ 11 a 12 zákona o odpadoch a § 18 ods. 1 tohto zákona.
7)
Článok 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o česko-slovenskej federácii v znení neskorších predpisov.
8)
§ 126 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánování a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
9)
Napríklad:
§ 27 ods. 3 zákonu, č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
§ 7 ods. 3 zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
§ 12 ods. 2 písm. b) zákona č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku.
§ 111a ods. 3 Hospodárskeho zákonníka.
10)
§ 45 a § 47 ods. 1 písm. h) zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
11)
§ 6 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
12)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
13)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
14)
§ 45 zákona SNR č. 372/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
15)
§ 3 ods. 2, § 5 ods. 3 písm. f) a § 18 ods. 1 tohto zákona.
§ 3 písm. n) zákona SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 495/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 495/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
495
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry sa mení a dopĺňa takto:
1.
V názve zákona sa za slovo „kultúry“ pripájajú slová „Pro Slovakia“.
2.
V § 1 ods. 1 sa za slovo „kultúry“ vkladajú slová „Pro Slovakia“ a slová „(ďalej len „fond“)“ sa nahrádzajú slovami "(ďalej len „fond Pro Slovakia“)“.
3.
V § 3 písm. f) znie:
„f)
dotácia vo výške 0,5 % rozpočtu Slovenskej republiky,“.
4.
V § 4 sa vkladá nový odsek 9, ktorý znie:
„(9)
Ten, komu bola poskytnutá dotácia z fondu Pro Slovakia, vyznačí to vhodným spôsobom na realizovanej kultúrnej komodite alebo podujatí tak, že pri čiastočnom prispení uvedie „S finančným prispením fondu kultúry Pro Slovakia“ a pri plnom prispení uvedie „Financované fondom kultúry Pro Slovakia.“.
Doterajší odsek 9 sa označuje ako odsek 10.
Čl. II
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry, ako vyplýva zo zmien a doplnkov vykonaných týmto zákonom.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 496/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 496/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Zb.
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 11. 12. 1991, částka 95/1991
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 11. 12. 1991
496
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Zb. sa mení takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa suma „118 186 800 000 Kčs“ nahrádza sumou „118 786 800 000 Kčs“.
2.
V § 1 ods. 5 sa suma „700 000 000 Kčs.“ nahrádza sumou „100 000 000 Kčs.“.
3.
V prílohe č. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. sa suma výdavkov na spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo „76 625 860“ nahrádza sumou „77 225 860“. Suma výdavkov spolu „118 186 800“ sa nahrádza sumou „118 786 800“ a suma prebytku „700 000“ sa nahrádza sumou „100 000“.
4.
V prílohe č. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. sa v kapitole Ministerstva zdravotníctva SR v stĺpci 1 suma „14 238 171“ nahrádza sumou „14 838 171“ a v stĺpci 3 suma „12 988 914“ sa nahrádza sumou „13 588 914“. Suma výdavkov štátneho rozpočtu SR spolu v stĺpci 1 „112 023 900“ sa nahrádza sumou „112 623 900“ a v stĺpci 3 suma „89 004 248“ sa nahrádza sumou „89 604 248“. Suma výdavkov vrátane dotácií do rozpočtov obcí spolu v stĺpci 1 „118 186 800“ sa nahrádza sumou „118 786 800“ a v stĺpci 3 suma „89 004 248“ sa nahrádza sumou „89 604 248“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Prechodné ustanovenia
* Čl. III - Zrušovacie ustanovenie
* Čl. IV - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1992
497
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 1 písm. f) sa za slová „životné prostredie“ dáva čiarka a pripájajú slová „vrátane vplyvov na tieto činitele, ktoré vznikajú ľudskou činnosťou (antropogénne vplyvy).“.
2.
V § 2 ods. 2 sa vypúšťajú slová „s ústredným orgánom, do pôsobnosti ktorého patrí organizácia vykonávajúca takúto činnosť, a“.
3.
Nadpis druhej časti znie:
„Oprávnenie na vykonávanie geologických prác a určenie prieskumných území pre ložiská vyhradených nerastov“.
4.
§ 3 vrátane nadpisu znie:
㤠3
Oprávnenie a odborná spôsobilosť na vykonávanie geologických prác
(1)
Geologické práce sú oprávnené vykonávať
a)
právnické a fyzické osoby (ďalej len „organizácia“) v rámci svojej podnikateľskej činnosti1a) na základe a v rozsahu povolenia udeleného Slovenským geologickým úradom,
b)
Geofond v Bratislave v súvislosti s registráciou, evidenciou a sprístupňovaním výsledkov geologických prác a Geologický ústav Dionýza Štúra v Bratislave v súvislosti s projektovaním, vykonávaním a vyhodnocovaním geologického výskumu,
c)
Slovenská akadémia vied, Česko-slovenská akadémia vied, vysoké školy, stredné odborné školy a stredné odborné účilištia, ak vykonávajú geologické práce pri plnení svojich vedeckých alebo pedagogických úloh,
d)
organizácie pri dobývaní ložísk vyhradených nerastov v rozsahu ustanovenom osobitným predpisom.2)
(2)
Povolenie na vykonávanie geologických prác možno udeliť, ak je organizácia spôsobilá ich riadne vykonávať, a ak má na túto činnosť odborne spôsobilých pracovníkov a nevyhnutné vecné vybavenie. V povolení sa určia podmienky a doba jeho platnosti. Povolenie možno odňať, ak organizácia už nie je spôsobilá riadne vykonávať geologické práce alebo ak neplní podmienky určené v povolení.
(3)
Slovenský geologický úrad eviduje organizácie, ktorým udelil povolenie na vykonávánie geologických prác.
(4)
Povolenie na vykonávanie geologických prác môže zahŕňať aj ich projektovanie a vyhodnocovanie.
(5)
Vyhľadávanie a prieskum ložiska nevyhradeného nerastu3) môže okrem organizácií uvedených v odseku 1 vykonávať aj vlastník (užívateľ) pozemku, kde je toto ložisko, ale len povrchovými prácami. Na tieto geologické práce vykonávané vlastníkom (užívateľom) pozemkov sa vzťahujú obdobne ustanovenia § 2, 12, 19, 20 a 22.
(6)
Odbornou spôsobilosťou pracovníkov sa rozumie súhrn teoretických vedomostí, praktických skúseností a znalostí o všeobecne záväzných právnych predpisoch a ostatných predpisoch, upravujúcich projektovanie, vykonávanie a vyhodnocovanie geologických prác. Odborná spôsobilosť sa overuje skúškou a osvedčuje vydaním preukazu o odbornej spôsobilosti. Odbornú spôsobilosť pracovníkov overuje Slovenský geologický úrad.
(7)
Podrobnosti o udeľovaní povolení na vykonávanie geologických prác a vedenie evidencie organizácií, ktorým bolo takéto povolenie udelené, ako aj o požiadavkách na odbornú spôsobilosť pracovníkov projektovať, výkonávať a vyhodnocovať geologické práce, spôsob overovania odbornej spôsobilosti pracovníkov a určenie ich okruhu, ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.“.
5.
§ 4 vrátane nadpisu znie:
㤠4
Prieskumné územie
(1)
Organizácia môže vykonávať vyhľadávanie a prieskum ložísk vyhradených nerastov3a) len na prieskumnom území určenom podľa § 4a ods. 1.
(2)
Prieskumné územie sa určuje na vyhľadávanie a prieskum ložísk vyhradených nerastov osobitne pre každý cieľ sledovaný projektom geologických prác.
(3)
Ak organizácia, ktorej bolo určené prieskumné územie, nemá povolenie na vykonávanie geologických prác podľa § 3 ods. 2, môže vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov zadať organizácii, ktorej bolo udelené takéto povolenie.
(4)
Iná organizácia ako tá, ktorá nemá určené prieskumné územie podľa odseku 1, môže v prieskumnom území vykonávať iné geologické práce len so súhlasom organizácie, ktorej bolo toto prieskumné územie určené. V prípade nesúhlasu rozhodne Slovenský geologický úrad.
(5)
Hranice prieskumného územia na povrchu sa určia uzavretým geometrickým obrazcom bez voľných plôch, ktorý je ohraničený pod povrchom zvislými rovinami; vrcholy hraníc sa určia súradnicami v platnom súradnicovom systéme.
(6)
Hranice prieskumného územia vyznačí v územnoplánovacej dokumentácii3b) obstarávateľ.3c) Príslušný úrad životného prostredia môže v prieskumnom území vydať územné rozhodnutie len so súhlasom Slovenského geologického úradu alebo po splnení ním určených podmienok.“.
6.
Za § 4 sa vkladajú nové § 4a až 4c, ktoré znejú:
㤠4a
Určenie, zmeny, zrušenie prieskumného územia a jeho evidencia
(1)
Prieskumné územie a jeho zmeny určí Slovenský geologický úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia na návrh organizácie, ktorá má geologické práce vykonať, alebo ich vykonanie zadať. Určenie prieskumného územia nie je územným rozhodnutím podľa osobitných predpisov.3d)
(2)
Platnosť rozhodnutia o určení prieskumného územia je obmedzená, a to najviac na štyri roky; na návrh organizácie sa môže predĺžiť po dohode s okresným úradom životného prostredia najviac o ďaľšie štyri roky.
(3)
Rozhodnutie o určení prieskumného územia stratí platnosť, ak sa vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov nezačnú vykonávať do jedného roka odo dňa, keď rozhodnutie nadobudlo právoplatnosť.
(4)
Slovenský geologický úrad zruší rozhodnutie o prieskumnom území, ak sa vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov skončili alebo trvale zastavili pred uplynutím lehoty, určenej podľa odseku 2, alebo ak došlo k porušeniu podmienok, určených v stanovisku orgánov a organizácií, ktorým patrí ochrana záujmov chránených podľa osobitných predpisov (§ 22). Rozhodnutie o zrušení prieskumného územia oznámi Slovenský geologický úrad okresnému úradu životného prostredia.
(5)
Prieskumné územie, jeho zmeny a zrušenie eviduje Slovenský geologický úrad. Slovenský geologický úrad touto evidenciou môže poveriť organizáciu, ktorá patrí do jeho pôsobnosti.
(6)
Podrobnosti o postupe, náležitostiach návrhov a podmienkach na určenie prieskumných území, o zmenách a zrušovaní prieskumných území, o vedení evidencie prieskumných území, ako aj o podmienkach na vykonávanie iných geologických prác na prieskumnom území, ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 4b
Konanie o určení zmenách a zrušení prieskumného územia
(1)
Konanie o určení, zmenách a zrušení prieskumného územia (ďalej len „konanie o prieskumnom území“) sa začína na návrh organizácie. Návrh sa doloží údajmi o povolení na vykonávanie geologických prác udelenom podľa § 3 ods. 1 písm. a), dokumentáciou ustanovenou vykonávacími predpismi k tomuto zákonu a dokladmi ustanovenými osobitnými predpismi (§ 22). Slovenský geologický úrad určí, ktoré ďalšie podklady nevyhnutné na spoľahlivé posúdenie následkov geologických prác treba k návrhu pripojiť.
(2)
Ak na ten istý cieľ vyhľadávania a prieskumu ložiska vyhradených nerastov podá návrh na určenie prieskumného územia viac organizácií, Slovenský geologický úrad začne konanie o prieskumnom území na návrh organizácie, ktorá podala návrh ako prvá, a to za predpokladu splnenia podmienok podľa odseku 1. V prípade vyhlásenia verejnej súťaže na vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov, Slovenský geologický úrad určí prieskumné územie organizácii, ktorej návrh bol vyhlasovateľom prijatý.
(3)
Účastníkmi konania o prieskumnom území sú organizácia a obvodný úrad, v územnom obvode ktorého sa nachádza prieskumné územie.
(4)
Slovenský geologický úrad oznámi začatie konania o prieskumnom území dotknutým orgánom štátnej správy a účastníkom konania najneskôr sedem dní pred ústnym pojednávaním a nariadi ústne pojednávanie spojené spravidla s miestnom ohliadkou. Súčasne upozorní účastníkov konania, že svoje pripomienky a návrhy môžu uplatniť najneskôr na ústnom pojednávaní, inak sa na ne nemusí prihliadať. Orgány, prípadne organizácie, ktoré sa k návrhu na prieskumné územie vyjadrovali podľa osobitných predpisov (§ 22), sa na konanie neprizvú.
(5)
Dotknuté orgány štátnej správy oznámia svoje stanoviská v lehote, ktorú určí Slovenský geologický úrad a ktorá nesmie byť kratšia ako 15 dní, inak sa na stanoviská orgánov štátnej správy nemusí prihliadať. Ak niektorý orgán štátnej správy potrebuje ná posúdenie návrhu dlhší čas, Slovenský geologický úrad na jeho žiadosť určenú lehotu pred jej uplynutím primerane predĺži.
(6)
Slovenský geologický úrad v rozhodnutí o určení prieskumného územia určí podmienky, ktorými sa zabezpečia záujmy organizácie na vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov na tomto území, rozhodne o námietkach účastníkov konania a o podmienkach určených v stanoviskách dotknutých orgánov štátnej správy. Prednosť organizácie, ktorej bolo určené prieskumné územie, na určenie dobývacieho priestoru upravujú osobitné predpisy.3e)
§ 4c
Úhrady za prieskumné územie
(1)
Organizácia, ktorej sa určilo prieskumné územie, je povinná zaplatiť 1500 Kčs ročne za každý aj začatý km2 prieskumného územia. Pri predĺžení platnosti rozhodnutia o určení prieskumného územia podľa § 4a ods. 2 sa úhrada ročne zvyšuje na 6000 Kčs za každý aj začatý km2 prieskumného územia.
(2)
Organizácia, ktorej sa určilo prieskumné územie, je povinná zaplatiť úhradu podľa odseku 1 do troch mesiacov po uplynutí každého roka počítaného odo dňa právoplatnosti rozhodnutia o určení prieskumného územia. Úhrada je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Ak úhrada nebola zaplatená v určenej lehote, postupuje sa podľa osobitných predpisov.3f)
(3)
Organizácia, ktorej sa určilo prieskumné územie na vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov, ktoré sú financované z prostriedkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky, je od povinnosti úhrady oslobodená.“.
7.
Nad § 5 sa vkladá označenie novej tretej časti a jej nadpis, ktoré znejú:
„TRETIA ČASŤ
PROJEKTOVANIE, VYKONÁVANIE A VYHODNOCOVANIE GEOLOGICKÝCH PRÁC“.
8.
V § 6 ods. 1 veta za bodkočiarkou znie: „súčasťou projektu geologických prác financovaných z prostriedkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky je ich rozpočet a ekonomické zdôvodnenie.“.
9.
V § 6 ods. 3 sa v závere druhej vety vypúšťajú slová „ak si toto schválenie nevyhradí orgán, do pôsobnosti ktorého patrí zadávateľ geologických prác.“.
10.
V § 7 ods. 1 znie:
„(1)
Na zabezpečenie evidencie geologických prác a na využitie už získaných poznatkov sa geologické práce pred vykonávaním registrujú. Žiadosť o registráciu podáva organizácia vykonávajúca geologické práce. Registráciu vykonáva organizácia poverená Slovenským geologickým úradom, a to do 30 dní odo dňa podania žiadosti o registráciu.“.
11.
V § 7 sa vypúšťa odsek 2.
12.
V § 7 sa doterajší odsek 3 označuje ako odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Registrácii nepodliehajú geologické práce pri vyhľadávaní a prieskume ložísk vyhradených nerastov, geologické práce pri prieskume ložísk vyhradených nerastov v ich dobývacom priestore2) a geologické práce menšieho rozsahu.“.
Doterajšie odseky 4, 5 a 6 sa označujú ako odseky 3, 4 a 5.
13.
§ 8 sa vypúšťa.
14.
V § 11 sa vypúšťa odsek 1; zároveň sa vypúšťa číslovanie odseku 2.
15.
V § 12 ods. 1 a 2 sa nahrádzajú odsekmi 1 až 4, ktoré znejú:
„(1)
Organizácia, na náklady ktorej sa vykonávali geologické práce, je povinná bezodplatne odovzdať ich výsledky v určenom rozsahu a úprave Slovenskému geologickému úradu na trvalé uchovanie a ďalšie využitie do dvoch mesiacov po ich schválení.
(2)
Slovenský geologický úrad sprístupňuje výsledky geologických prác a poskytne z nich informácie oprávneným záujemcom4a) za podmienok dohodnutých s organizáciou pri odovzdaní týchto výsledkov. Tieto podmienky sa môžu uplatňovať najdlhšie počas piatich rokov; po uplynutí tohto času sú výsledky geologických prác sprístupňované oprávneným záujemcom bez obmedzenia.
(3)
Ustanovenie odseku 2 sa nevzťahuje na ústredné orgány štátnej správy Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Slovenskej republiky, ktorým Slovenský geologický úrad na ich požiadanie bezodkladne sprístupní výsledky geologických prác a poskytne z nich informácie z dôvodov verejného záujmu a na plnenie svojich úloh.
(4)
Pri sprístupňovaní výsledkov geologických prác oprávneným záujemcom a poskytovaní informácií z nich sa musí zachovať štátne, hospodárske a služobné tajomstvo.5)“.
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 5 a 6.
16.
V § 13 ods. 1 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obce, okresné úrady a obvodné úrady“ a druhá veta sa vypúšťa.
17.
V § 13 ods. 4 sa slová „orgány územného plánovania“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady životného prostredia“.
18.
V § 14 ods. 1 sa vypúšťajú v zátvorkách slová „správcu“ a za prvú vetu sa vkladá nová veta, ktorá znie: „Za takéto používanie nehnuteľností patrí vlastníkovi (užívateľovi) primeraná náhrada.“.
19.
§ 14 ods. 2 znie:
„(2)
Ak vlastník (užívateľ) nehnuteľnosti nesúhlasí s rozsahom, spôsobom, časom výkonu oprávnenia alebo s výškou náhrady podľa odseku 1, rozhodne o tom obvodný úrad, v územnom obvode ktorého je nehnuteľnosť alebo jej väčšia časť.“.
20.
V § 15 sa vypúšťa v zátvorke slovo „správca“ a slová „s dotknutými ústrednými orgánmi štátnej správy“ sa nahrádzajú slovami „so Slovenskou komisiou pre životné prostredie“.
21.
§ 16 ods. 2 znie:
„(2)
Orgány a organizácie po skončení činností podľa § 14 ods. 1 a § 15 sú povinné v lehote, určenej vlastníkom (užívateľom), uviesť použité nehnuteľnosti do predošlého stavu, prípadne pozemky rekultivovať. Ak orgány a organizácie nesúhlasia s určenou lehotou, rozhodne o nej obvodný úrad, v územnom obvode ktorého je nehnuteľnosť alebo jej väčšia časť.“.
22.
V § 16 ods. 3 a 4 sa vypúšťajú v zátvorkách slová „správca“.
23.
V § 16 ods. 5 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
24.
„TRETIA ČASŤ“ sa označuje ako „ŠTVRTÁ ČASŤ.
25.
§ 17 sa vypúšťa.
26.
V § 18 ods. 1 úvodná veta znie: „Slovenský geologický úrad ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre geologický výskum a prieskum“.
Odsek 2 sa vypúšťa; zároveň sa vypúšťa číslovanie odseku 1.
27.
V § 18 písm. a) sa slová „krajskými národnými výbormi“ nahrádzajú slovami „okresnými úradmi“ a vypúšťajú sa slová „plánov základného výskumu11) a“ vrátane odkazu 11 pod čiarou.
28.
V § 18 písm. c) sa za slovo „rozpočtu“ vkladajú slová „ako aj zadávanie štátnych objednávok v oblasti výskumu a vývoja v geologických prácach.“
Odkaz pod čiarou 12) sa dopĺňa textom: „Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 126/1991 Zb. o hospodárení s prostriedkami štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a o hospodárení rozpočtových a príspevkových organizácií.“.
29.
V § 18 písm. g) sa slová „zabezpečuje správu výhradných ložísk v období vyhľadávania a prieskumu a správu výhradných ložísk neodovzdaných na využitie“ nahrádzajú slovami „zabezpečuje právo hospodárenia s ložiskami vyhradených nerastov v období vyhľadávania a prieskumu financované z prostriedkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a právo hospodárenia s ložiskami neodovzdanými na dobývanie,“.
Odkaz pod čiarou 14) k písmenu g) sa nahrádza novým textom, ktorý znie:
„14)
§ 8, 10, 14a a § 29 zákona č. 44/1988 Zb.“.
30.
V § 18 za písmeno i) sa vkladajú nové písmená j) a k), ktoré znejú:
„j)
overuje odbornú spôsobilosť vybraných pracovníkov projektovať, vykonávať a vyhodnocovať geologické práce a vydáva preukazy o odbornej spôsobilosti,
k)
vydáva rozhodnutia o určení, zmene a zrušení prieskumných území,“.
Doterajšie písmeno j) sa označuje ako písmeno l).
31.
„ŠTVRTÁ ČASŤ“ sa označuje ako „PIATA ČASŤ“.
32.
V § 19 ods. 3 sa text za slovami „Slovenským banským úradom“ vypúšťa.
33.
V § 20 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
vykonáva geologické práce bez povolenia,“.
34.
V § 20 ods. 1 sa za písmeno a) vkladajú nové písmená b) a c), ktoré znejú:
„b)
vykonáva vyhľadávanie a prieskum ložísk vyhradených nerastov bez určenia prieskumného územia,
c)
vykonáva geologické práce na prieskumnom území určenom inej organizácii bez jej súhlasu, prípadne bez rozhodnutia Slovenského geologického úradu podľa § 4 ods. 4,“.
Doterajšie písmená b) až e) sa označujú ako písmená d) až g).
35.
§ 21 znie:
㤠21
Slovenský geologický úrad môže odňať povolenie na vykonávanie geologických prác, ak organizácia opätovne poruší povinnosti ustanovené týmto zákonom.“.
36.
„PIATA ČASŤ“ sa označuje ako „ŠIESTA ČASŤ“.
37.
V § 23 ods. 3 sa slová „pre dokumentáciu stavieb17)“ nahrádzajú slovami „pre projektovú prípravu stavieb;17)“.
Odkaz pod čiarou 17) znie:
„17)
Vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb.“.
38.
V § 23 sa vypúšťajú odseky 2 a 4.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2.
39.
V § 26 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenský geologický úrad vydá všeobecne záväzné právne predpisy na vykonanie § 3 ods. 7, § 4a ods. 6, § 5 ods. 2, § 7 ods. 5, § 9 ods. 6 a § 12 ods. 6.“.
40.
V § 26 ods. 2 sa na konci textu pripájajú slová „a Slovenským banským úradom.“.
Čl. II
Prechodné ustanovenia
(1)
Oprávnenia na vykonávanie geologických prác, získané podľa § 3 a 24 doteraz platného zákona sa považujú za oprávnenia na vykonávanie geologických prác podľa tohto zákona.
(2)
Organizácia je povinná bezodkladne ohlásiť Slovenskému geologickému úradu územie, na ktorom vykonáva vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov, a podať najneskôr do troch mesiacov od účinnosti tohto zákona návrh na určenie prieskumného územia. Do dňa právoplatnosti rozhodnutia o určení prieskumného územia sa ohlásené územie považuje za prieskumné územie podľa § 4 ods. 2 tohto zákona.
(3)
Výsledky geologických prác odovzdané na trvalé uchovanie a ďalšie využitie po 31. decembri 1986 sprístupní Slovenský geologický úrad podľa § 12 tohto zákona. Za tým účelom organizácia, ktorá takéto výsledky odovzdala, môže oznámiť Slovenskému geologickému úradu podmienky podľa § 12 ods. 2 do šiestich mesiacov od účinnosti tohto zákona. Po tomto čase bude Slovenský geologický úrad sprístupňovať výsledky len podľa § 12 ods. 3 tohto zákona.
Čl. III
Zrušovacie ustanovenie
V zákone Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy sa zrušujú v prílohe G položky č. 2 a 3.
Čl. IV
Účinnosť
Tento zákona nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1a)
Napríklad Obchodný zákonník.
2)
§ 31 ods. 2 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb
3)
§ 7 zákona č. 44/1988 Zb.
3a)
§ 3 ods. 1 zákona č. 44/1988 Zb.
3b)
§ 8 a 12 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení neskorších predpisov.
3c)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, príloha B položka 1 až 8.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie, príloha A položka č. 28 až 33, príloha B položka č. 13 až 15, príloha C položka č. 69 až 90 a príloha D položka č. 5 až 25.
3d)
§ 32 zákona č. 50/1976 Zb.
3e)
§ 24 ods. 3 zákona č. 44/1988 Zb.
3f)
§ 16 zákona Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
4a)
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 9/1989 Zb. o registrácii geologických prác, o odovzdávaní a sprístupňovaní ich výsledkov, o zisťovaní starých banských diel a vedení ich registra.
5)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
Nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 148/1971 Zb. o ochrane hospodárskeho a služobného tajomstva v znení nariadenia vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 420/1990 Zb.
Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 419/1990 Zb. o základných skutočnostiach tvoriacich predmet štátneho tajomstva. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon)
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Prechodné ustanovenia
* Čl. III - Zrušovacie ustanovenie
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 1992
498
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon)
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa vypúšťa odsek 1; zároveň sa zrušuje, číslovanie odsekov.
2.
§ 3 ods. 3 znie:
„(3)
Pri pochybnostiach, či niektorý nerast je vyhradeným alebo nevyhradeným nerastom, rozhodne Slovenský geologicky úrad.“.
3.
V § 4 sa za slová „ako aj“ vkladajú slová „základka v hlbinnej bani“ a na konci sa pripájajú slová „a obsahujú nerasty.“ Poznámka pod čiarou č. 1 znie:
„1)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb.“.
4.
V § 5 ods. 1 sa vypúšťa slovo „všetky“ a slová „a tie ložiská nevyhradených nerastov, ktoré sú vhodné pre potreby a rozvoj národného hospodárstva“.
5.
V § 5 ods. 2 sa slová „národným majetkom“ nahrádzajú slovami „vo vlastníctve Slovenskej republiky“.
6.
§ 6 vrátane nadpisu znie:
§ 6
Výhradné ložisko
(1)
Ak sa zistí vyhradený nerast v rozsahu a kvalite, ktoré umožňujú odôvodnene očakávať jeho nahromadenie, vydá Slovenský geologický úrad osvedčenie o výhradnom ložisku.
(2)
Osvedčenie o výhradnom ložisku zašle Slovenský geologický úrad obvodnému banskému úradu, obci, okresnému a obvodnému úradu životného prostredia,2) orgánu geodézie a kartografie a organizácii, ktorej Slovenský geologický úrad určil územie na vyhľadávanie a prieskum výhradného ložiska.2a)“.
7.
V § 7 sa vypúšťajú odseky 1 až 3.
8.
V § 7 ods. 4 sa vypúšťajú slová „dokiaľ sa o ňom nerozhodne, že je vhodné pre potreby a rozvoj národného hospodárstva“. Zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
9.
Za § 7 sa vkladá § 7a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠7a
Organizácia
Vyhľadávanie, prieskum alebo dobývanie výhradných ložísk alebo inú banskú činnosť1) môže vykonávať v rámci podnikateľskej činnosti2b) právnická alebo fyzická osoba (ďalej len „organizácia“) v rozsahu a za podmienok ustanovených týmto zákonom a osobitnými predpismi.2c)“.
10.
Označenie a nadpis druhej časti sa vypúšťa.
11.
§ 8 a 9 sa vypúšťajú.
12.
Nadpis § 10 znie:
„Povinnosti organizácie pri využívaní výhradného ložiska“.
13.
V § 10 ods. 1 úvodnej vete sa slová „Správca výhradného ložiska je povinný“ nahrádzajú slovami „Organizácia je povinná“.
14.
V § 10 ods. 1 písm. e) sa vypúšťajú slová „po prevzatí výhradného ložiska na dobývanie“.
15.
§ 10 ods. 2 znie:
„(2)
Ak sa výhradné ložisko po ukončení vyhľadávania a prieskumu nebude dobývať, Slovenský geologický úrad určí organizáciu, ktorá bude výhradné ložisko evidovať a ktorá zabezpečí jeho ochranu (§ 17 ods. 2).“.
16.
V § 10 sa vypúšťa odsek 3.
17.
Nadpis tretej časti znie:
„Ložiskový prieskum a hospodárenie so zásobami výhradných ložísk“.
18.
V § 11 sa vypúšťajú odseky 1 a 2. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 1.
19.
V § 11 sa za odsek 1 vkladajú nové odseky 2 a 3, ktoré znejú:
„(2)
Organizácia má právo nakladať s nerastami získanými pri vyhľadávaní a prieskume výhradných ložísk v rozsahu a za podmienok určených v rozhodnutí o určení územia na vyhľadávanie a prieskum výhradného ložiska.2a)
(3)
Organizácia, ktorej sa určilo územie na vyhľadávanie a prieskum výhradného ložiska, je povinná zaplatiť ročnú úhradu za toto územie.2a)“.
20.
V § 11 ods. 4 sa označenie poznámky pod čiarou č. 5 nahrádza číslom 2a. Text doterajšej poznámky pod čiarou č. 5 sa vypúšťa.
21.
§ 12 ods. 3 znie:
„(3)
Podrobnosti o oznamovaní, odmeňovaní a o úhrade nákladov ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský geologický úrad po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky.“.
22.
§ 13 vrátane nadpisu znie:
㤠13
Zásoby výhradného ložiska a podmienky ich využiteľnosti
(1)
Zásoby výhradného ložiska sú zistené a overené množstvá vyhradených nerastov ložiska alebo jeho časti bez ohľadu na straty pri jeho dobývaní.
(2)
Podmienky využiteľnosti zásob výhradných ložísk sú súborom geologických, banskotechnických a ekonomických ukazovateľov, podľa ktorých sa posudzuje vhodnosť zásob výhradných ložísk na využitie. Podmienky využiteľnosti zásob výhradných ložísk sú podkladom na vyhodnotenie a výpočet zásob výhradného ložiska.
(3)
Podmienky využiteľnosti zásob výhradného ložiska v období prieskumu a dobývania určuje organizácia.“.
23.
V § 14 ods. 1 druhej vete sa slová „správca, prípadne trvalý užívateľ výhradného ložiska“ nahrádzajú slovom „organizácia“.
24.
V § 14 ods. 2 písm. b) sa slovo „kondícií“ nahrádza slovami „podmienok využiteľnosti“.
25.
V § 14 ods. 3 druhá veta znie: „V období dobývania výhradného ložiska zabezpečuje výpočet zásob a jeho posúdenie organizácia; výpočet zásob schvaľuje Slovenský geologický úrad.“.
26.
V § 14 doterajšie odseky 4, 5 a 7 sa vypúšťajú.
Doterajší odsek 6 sa označuje ako odsek 4 a znie:
„(4)
Klasifikáciu a výpočet zásob výhradných ložísk podrobnejšie ustanoví Slovenský geologický úrad všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
27.
Za § 14 sa vkladá nový § 14a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠14a
Odpis zásob výhradných ložísk
(1)
Odpisom zásob výhradných ložísk sa rozumie ich vyňatie z evidencie zásob alebo ich prevod z bilančných zásob do nebilančných zásob.
(2)
Zásoby výhradného ložiska možno odpísať
a)
z dôvodov osobitne zložitých banskotechnických, bezpečnostných alebo geologických pomerov súvisiacich s prírodnými podmienkami alebo vzniknutých nepredvídanými udalosťami,
b)
ak ide o zásoby časti výhradného ložiska, ktorých vydobytie nie je hospodársky účelné,
c)
ak ide o zásoby, ktorých dobývanie by ohrozilo dôležité celospoločenské záujmy, najmä ochranu životného prostredia a význam ochrany prevyšuje záujem na vydobytí týchto zásob.
(3)
Návrh na odpis zásob výhradného ložiska predkladá organizácia. O návrhu rozhoduje Slovenský geologický úrad po dohode s Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky alebo Ministerstvom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky5a) (ďalej len „príslušné ministerstvo“) a so Slovenským banským úradom. O návrhu na odpis malého množstva zásob rozhoduje obvodný banský úrad. O návrhu na odpis zásob rozhodnú uvedené orgány do 1 mesiaca od predloženia návrhu.
(4)
Podrobnosti o odpisoch zásob výhradných ložísk ustanoví a rozsah malého množstva zásob vymedzí všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský geologický úrad.“.
28.
V § 15 ods. 1 sa slová „ústredným geologickým orgánom republiky a ústredným orgánom štátnej správy, do pôsobnosti ktorého patrí podľa osobitných predpisov4) vyhľadávanie a prieskum výhradných ložísk“ nahrádzajú slovami „Slovenským geologickým úradom“.
29.
V § 15 ods. 2 sa slová „s ústredným geologickým orgánom republiky a s ústredným orgánom štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „so Slovenským geologickým úradom a obvodným banským úradom“.
30.
V § 16 sa vypúšťajú odseky 4 až 6.
31.
§ 17 ods. 1 a 2 znejú:
„(1)
Chránené ložiskové územie určí obvodný banský úrad rozhodnutím vydaným v súčinnosti so Slovenským geologickým úradom a po dohode s okresným úradom životného prostredia.
(2)
Konanie o určenie chráneného ložiskového územia sa začína na návrh organizácie alebo na podnet orgánu štátnej správy. Návrh sa doloží osvedčením o výhradnom ložisku a návrhom hraníc chráneného ložiskového územia.“.
32.
V § 17 ods. 3 prvej vete sa slová „iba správca, prípadne trvalý užívateľ výhradného ložiska“ nahrádzajú slovom „navrhovateľ“.
33.
V § 17 ods. 3 druhá veta znie: „Začatie konania oznámi obvodný banský úrad Slovenskému geologickému úradu, dotknutým orgánom štátnej správy a obvodnému úradu životného prostredia.“.
34.
V § 19 ods. 2 druhá veta znie: „Žiadosť o povolenie stavby a zariadenia musí žiadateľ doložiť vyjadrením organizácie spolu s návrhom podmienok ochrany výhradného ložiska.“.
35.
Piata časť sa vypúšťa.
36.
V § 23 ods. 2 písm. g) poznámka pod čiarou č. 11 znie:
11)
Napríklad: zákon č. 51/1964 Zb. o dráhach v znení zákona č. 104/1974 Zb., vyhláška Ministerstva dopravy a Ústredného banského úradu č. 28/1967 Zb., ktorou sa ustanovujú pravidlá pre styk dráh s banskou činnosťou, zákon č. 110/1964 Zb. o telekomunikáciách, zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov, zákon č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu v znení zákona č. 75/1976 Zb. (úplne znenie č. 124/1976 Zb.), zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon,) zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch, zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. Slovenskej národnej rady o štátnej ochrane prírody, zákon Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti, zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.“.
37.
V § 23 sa vypúšťa odsek 6. Doterajší odsek 7 sa označuje ako odsek 6.
38.
§ 24 vrátane nadpisu znie:
㤠24
Oprávnenie na dobývanie výhradného ložiska
(1)
Oprávnenie organizácie na dobývanie výhradného ložiska vzniká určením dobývacieho priestoru.
(2)
Prednosť na určenie dobývacieho priestoru má organizácia, ktorej bolo určené územie na vyhľadávanie a prieskum výhradného ložiska,2a) a to do 6 mesiacov odo dňa schválenia výpočtu zásob v období prieskumu (§ 14 ods. 3).
(3)
Ak návrh na určenie dobývacieho priestoru podali viaceré organizácie, obvodný banský úrad začne konanie o určenie dobývacieho priestoru na návrh tej organizácie, ktorá má prednostný nárok podľa odseku 2. Ak táto organizácia návrh nepodala, alebo takáto organizácia nie je, rozhodne obvodný banský úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia o začatí konania o určenie dobývacieho priestoru na návrh tej organizácie, ktorej návrh zaručuje racionálnejšie využívanie výhradného ložiska a zohľadňuje ochranu ostatných celospoločenských záujmov.
(4)
Dobývať výhradné ložisko v určenom dobývacom priestore môže organizácia po vydaní povolenia banskej činnosti obvodným banským úradom.12a)
(5)
Organizácia má právo nakladať s vydobytými nerastami v rozsahu a za podmienok určených v rozhodnutí o určení dobývacieho priestoru.
(6)
Ak organizácia, ktorá má oprávnenie na dobývanie výhradného ložiska, nepožiada do troch rokov od určenia dobývacieho priestoru o povolenie banskej činnosti, môže jej obvodný banský úrad toto oprávnenie odňať.“.
39.
V § 25 sa vypúšťa odsek 1.
40.
V § 25 ods. 4 sa vypúšťa druhá veta.
Doterajšie odseky 2 až 4 sa označujú ako odseky 1 až 3.
41.
V § 26 ods. 2 sa slová „Ústredný orgán štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „Obvodný banský úrad“ a vypúšťa sa slovo „správcov“.
42.
§ 27 vrátane nadpisu znie:
㤠27
Určenie, zmeny a zrušenie dobývacieho priestoru
(1)
Dobývací priestor a jeho zmeny určí obvodný banský úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia.
(2)
Návrh na určenie osobitného dobývacieho priestoru (§ 25 ods. 3) sa doloží vyjadrením organizácie, pre ktorú už bol určený dobývací priestor. Ak je to z hľadiska racionálneho dobývania, ekologických vplyvov a bezpečnosti prevádzky potrebné, určí obvodný banský úrad nevyhnutné opatrenia, najmä poradie a spôsob vydobytia výhradných ložísk.
(3)
V rozhodnutí o určení dobývacieho priestoru sa uvedie tiež termín začatia dobývania výhradného ložiska.
(4)
Obvodný banský úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia môže na návrh organizácie, ako aj z vlastného podnetu zmeniť dobývací priestor, ak sú na to z hľadiska celospoločenského záujmu závažné dôvody.
(5)
Ak sa návrh na určenie alebo zmenu dobývacieho priestoru dotýka záujmov chránených podľa osobitných predpisov,11) prerokuje organizácia, ktorá má výhradné ložisko dobývať, podmienky určenia dobývacieho priestoru s orgánmi, fyzickými a právnickými osobami, ktorým prislúcha ochrana týchto záujmov, v súlade s týmito predpismi.
(6)
Rozhodnutie o určení a zmene dobývacieho priestoru je rozhodnutím o využití územia v rozsahu jeho vymedzenia na povrchu.13)
(7)
Organizácia môže zmluvne previesť dobývací priestor na inú orgsnizáciu po predchádzajúcom súhlase obvodného banského úradu; ustanovenie § 24 ods. 5 platí tu obdobne. Prevod dobývacieho priestoru doložený rovnopisom zmluvy je povinná prevádzajúca organizácia oznámiť obvodnému banskému úradu.
(8)
Obvodný banský úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia dobývací priestor na návrh organizácie zruší, ak sa dobývanie výhradného ložiska ukončilo alebo trvale zastavilo.
(9)
Podrobnosti o návrhoch dobývacích priestorov a o postupe pri ich určení, zmenách, zrušení a evidencii ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský banský úrad.“.
43.
§ 28 ods. 1 až 4 znejú:
„(1)
Konanie o určenie, zmenách a zrušenie dobývacieho priestoru (ďalej len „konanie o určenie dobývacieho priestoru“) sa začína na návrh organizácie. Návrh sa doloží
a)
stanoviskom príslušného ministerstva, najmä z hľadiska realizácie surovinovej politiky,
b)
rozhodnutím o určení chráneného ložiskového územia,
c)
dokladom, že organizácia môže vykonávať banskú činnosť,
d)
dokladmi a dokumentáciou ustanovenou vykonávacími predpismi k tomuto zákonu,
e)
zoznamom fyzických a právnických osôb, ktoré prichádzajú do úvahy ako účastníci konania a sú navrhovateľovi známe.
(2)
Obvodný banský úrad môže určiť, že sa k návrhu priložia ďalšie podklady potrebné na spoľahlivé posúdenie návrhu, najmä z hľadiska ochrany a racionálneho využitia výhradného ložiska, dôsledkov jeho dobývania, ako aj z hľadiska potrieb národného hospodárstva a celospoločenských záujmov.
(3)
Obvodný banský úrad môže začať konanie o určenie dobývacicho priestoru aj v prípade, ak nie sú k dispozícii všetky doklady a dokumentácia podľa odseku 1 písm. d) a e) a odseku 2. Súčasne určí organizácii lehotu na doplnenie návrhu. Ak návrh nebol doplnený v určenej lehote, obvodný banský úrad konanie o určenie dobývacieho priestoru zastaví.
(4)
Účastníkmi konania o určenie dobývacieho priestoru sú navrhovateľ, fyzické a právnické osoby, ktorých vlastnícke a iné práva k pozemkom alebo stavbám môžu byť určením dobývacieho priestoru priamo dotknuté, a obec, v územnom obvode ktorej sa dobývací priestor nachádza.“.
44.
V § 28 sa doterajšie odseky 3 až 8 označujú ako odseky 5 až 10; v týchto odsekoch sa slová „príslušný ústredný orgán“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“.
45.
§ 29 vrátane nadpisu znie:
㤠29
Evidencia
(1)
Evidenciu osvedčení o výhradnom ložisku vedie Slovenský geologický úrad.
(2)
Evidenciu chránených ložiskových území vedie obvodný banský úrad.
(3)
Evidenciu dobývacích priestorov a ich zmien vedie obvodný banský úrad v knihách dobývacích priestorov. Súhrnnú evidenciu dobývacích priestorov vedie Slovenský banský úrad.
(4)
Súhrnnú evidenciu zásob výhradných ložísk a bilanciu zásob nerastných surovín Slovenskej republiky vedie Slovenský geologický úrad.
(5)
Orgány uvedené v odsekoch 1 až 4 umožnia nahliadnuť do evidencie, prípadne poskytnú z tejto evidencie potrebné informácie alebo výpisy právnickým a fyzickým osobám, ktoré preukážu, že ich potrebujú na plnenie svojich povinností alebo na uplatňovanie a ochranu svojich práv. Nedotknuté zostávajú predpisy o ochrane štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva.14a)
(6)
Slovenský geologický úrad podrobnejšie ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom vedenie evidencie zásob výhradných ložísk.“.
46.
§ 30 ods. 5 znie:
„(5)
Ak je niektorý z postupov podľa odsekov 3 a 4 z hľadiska bezpečnosti prevádzky nevyhnutne potrebný, nariadi ho obvodný banský úrad.“.
47.
V § 31 sa vypúšťa odsek 1.
48.
V § 31 ods. 2 prvej vete sa slová „ústrednému geologickému orgánu republiky a orgánu štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „Slovenskému geologickému úradu a obvodnému banskému úradu“ a vypúšťajú sa slová „príslušnému ústrednému orgánu“; v druhej vete sa slová „príslušný ústredný orgán“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“.
49.
V § 31 ods. 3 prvej vete sa vypúšťajú slová „a v odôvodnených prípadoch aj mimo dobývacieho priestoru“.
50.
V § 31 ods. 4 písm. b) sa vypúšťajú slová „prevodom správy a“ a slová „a to aj na účely rekultivácie“.
Odseky 2 až 4 sa označujú ako odseky 1 až 3.
51.
V § 32 ods. 1 sa slovo „určená“ nahrádza slovami „ktorá má oprávnenie“.
52.
V § 32 ods. 3 sa slová „ústredný orgán štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“ a vypúšťajú sa slová „v súčinnosti s príslušnými ústrednými orgánmi“.
53.
Za § 32 sa vkladá nový § 32a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠32a
Úhrady
(1)
Organizácia je povinná zaplatiť ročnú úhradu za dobývací priestor vo výške 5000 Kčs za každý i začatý km2 plochy dobývacieho priestoru v jeho vymedzení na povrchu.
(2)
Organizácia je povinná zaplatiť úhradu za vydobyté vyhradené nerasty alebo vyhradené nerasty po ich úprave a zušľachtení vykonanom v súvislosti s ich dobývaním (ďalej len „vydobyté nerasty“). Úhrada je najviac 10 % z trhovej ceny vydobytých nerastov. Vychádza sa z trhovej ceny v roku, v ktorom boli vyhradené nerasty vydobyté.
(3)
Úhrada za dobývací priestor a úhrada za vydobyté nerasty sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Správu týchto úhrad vykonávajú obvodné banské úrady.
(4)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode so Slovenským banským úradom môže v odôvodnených prípadoch, najmä v záujme využívania nerastného bohatstva na žiadosť organizácie znížiť úhradu za vydobyté nerasty, prípadne aj povoliť oslobodenie od tejto úhrady.
(5)
Povinnosť platiť úhradu za dobývací priestor začína kalendárnym rokom nasledujúcim po roku, v ktorom bol určený dobývací priestor, a končí rokom, v ktorom bol dobývací priestor zrušený.
(6)
Povinnosť platiť úhradu za vydobyté nerasty začína dňom ich vydobytia alebo ich úpravy a zušľachtenia vykonaného v súvislosti s ich dobývaním.
(7)
Úhrady podľa odsekov 1 a 2 vypočíta organizácia, ktorá má oprávnenie na dobývanie výhradného ložiska (§ 24 ods. 1).
(8)
Ak organizácia nezaplatí úhradu za dobývací priestor alebo úhradu za vydobyté nerasty včas alebo v určenej výške, je povinná zaplatiť za každý deň omeškania penále vo výške 0,1 % z nedoplatkov príslušnej úhrady.
(9)
Ustanovenia odsekov 1 až 8 sa vzťahujú aj na dobývacie priestory a dobývanie ložísk nevyhradených nerastov uvedených v čl. II ods. 1.
(10)
Podrobnosti o úhrade za dobývací priestor a úhrade za vydobytné nerasty, o ich výške, spôsobe ich platenia, o znížení úhrady za vydobyté nerasty a oslobodení od tejto úhrady ustanoví nariadením vláda Slovenskej republiky.“.
54.
V § 33 ods. 1 sa slová „sú správca výhradného ložiska, prípadne trvalý užívateľ a orgány a organizácie“ nahrádzajú slovami „objekty a záujmy fyzických alebo právnických osôb, sú organizácie, orgány a fyzické a právnické osoby“.
55.
V § 33 ods. 2 sa slovo „organizáciami“ nahrádza slovami „fyzickými a právnickymi osobami“, slová „národnému výboru“ a „národný výbor“ sa nahrádzajú slovami „okresnému úradu“ a „okresný úrad“.
56.
V § 33 ods. 3 sa slová „národný výbor“ a „národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresný úrad“ a „okresného úradu“ a slová „príslušný ústredný orgán a ústredný orgán, do pôsobnosti ktorého patrí ochrana ohrozeného záujmu“ sa nahrádzajú slovami „príslušné ministerstvo po dohode so Slovenským banským úradom v súčinnosti s dotknutými ústrednými orgánmi štátnej správy“.
57.
V § 33 sa za odsek 3 vkladá nový odsek 4, ktorý znie:
„(4)
Ak nedôjde k dohode medzi organizáciou a fyzickými alebo právnickými osobami, ktoré sú vlastníkmi dotknutých pozemkov a iných nehnuteľností a ak prevažuje verejný záujem na využití výhradného ložiska nad oprávneným záujmom vlastníka pozemkov a iných nehnuteľností, postupuje sa podľa § 31 ods. 3.“.
Doterajšie odseky 4 a 5 sa označujú ako odseky 5 a 6.
58.
V § 33 ods. 5 sa slová „orgánu štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „obvodnému banskému úradu“.
59.
V § 33 ods. 6 sa slová „nariadi príslušný stavebný úrad po dohode s orgánom štátnej banskej správy republiky vlastníkovi (správcovi, užívateľovi)“ nahrádzajú slovami "nariadi obvodný úrad životného prostredia po dohode s obvodným banským úradom vlastníkovi (užívateľovi)"; na konci sa pripája veta, ktorá znie: „Ak ide o stavby a zariadenia, ktoré boli vybudované pred určením dobývacieho priestoru, ochranné opatrenia sa vykonajú na náklad organizácie.“.
60.
§ 33 sa dopĺňa novým odsekom 7, ktorý znie:
„(7)
Ustanovenia odsekov 1 až 6 sa vzťahujú obdobne aj na zaradenie príslušných prác do plánu zabezpečenia banských diel a lomov alebo do plánu likvidácie hlavných banských diel a lomov.“.
61.
V § 34 ods. 1 písm. b) sa slovo „uskladňovanie“ nahrádza slovom „ukladanie“ a vypúšťa sa slovo „priemyselných“.
62.
§ 35 ods. 4 znie:
„(4)
Zabezpečovanie alebo likvidáciu starých baňských diel a ich následkov, ktoré ohrozujú celospoločenský záujem, zabezpečí v nevyhnutne potrebnom rozsahu Slovenský geologický úrad. Slovenský geologický úrad vyporiada aj prípadné škody na hmotnom majetku19) spôsobené pri zabezpečovaní alebo likvidácii starých banských diel.“.
63.
V § 36 ods. 3 sa vypúšťa druhá veta.
64.
§ 37 ods. 5 znie:
„(5)
Ak nemožno stavbu uviesť do predošlého stavu preto, že leží na území stavebnej uzávery, prípadne na území, kde sa budú aj naďalej prejavovať vplyvy činností uvedených v § 36, je organizácia povinná vykonať dočasné zabezpečenie objektu; súčasne je povinná sa dohodnúť s vlastníkom objektu, či náhrada škody sa vykoná v peniazoch alebo dočasným poskytnutím náhradného objektu a o výške náhrady škody. Do náhrady škody sa zahrnie aj hnuteľný majetok, ktorý sa stáva poskytnutím náhradného objektu nepoužiteľný. Ak nedôjde k dohode, postupuje sa podľa § 33 ods. 4.“.
65.
V § 37 ods. 6 sa vypúšťajú slová „v mimoriadnych prípadoch“ a začiatok textu sa upravuje takto: „Účastníci sa môžu dohodnúť...“.
66.
V § 39 ods. 2 sa slová „Príslušný ústredný orgán a ním poverné organizácie“ nahrádzajú slovom „Organizácie“.
67.
§ 39 ods. 3 znie:
„(3)
Podrobnosti o banskomeračskej dokumentácii ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský banský úrad. Podrobnosti o geologickej dokumentácii ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský geologický úrad po dohode so Slovenským banským úradom.“.
68.
§ 41 vrátane nadpisu znie:
㤠41
Vzťah k správnemu poriadku
Všeobecné predpisy o správnom konaní22) sa nevzťahujú na konanie podľa § 3 ods. 3, § 6, 13, 14, 14a a § 33 ods. 3.“.
69.
§ 42 sa vypúšťa.
70.
V § 11 ods. 5, § 12 ods. 1 a 2, § 14 ods. 3 a § 35 ods. 2, 3 a 5 sa slová „ústredný geologický orgán republiky“ nahrádzajú slovami „Slovenský geologický úrad“ v príslušnom páde.
71.
V § 17 ods. 8, § 30 ods. 7 a § 32 ods. 5 sa slová „ústredný orgán štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „Slovenský banský úrad“ v príslušnom páde.
72.
V § 17 ods. 3, 4 a 6, § 19 ods. 1 a 2, § 23 ods. 3 až 5 a § 40 ods. 4 sa slová „orgán štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“ v príslušnom páde.
Čl. II
Prechodné ustanovenia
(1)
Ložiská nevyhradených nerastov, o ktorých podľa doterajších predpisov rozhodli príslušné ústredné orgány štátnej správy, že sú vhodné pre potreby a rozvoj národného hospodárstva, sa považujú za výhradné ložiská podľa tohto zákona.
(2)
Rozhodnutia príslušných ústredných orgánov štátnej správy o určení dobývacích priestorov vydané podľa doterajších predpisov sa považujú za rozhodnutia podľa tohto zákona. Lehota podľa § 24 ods. 6 začína pre tieto dobývacie priestory plynúť odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(3)
Výpočty zásob výhradných ložísk schválené podľa doterajších predpisov sa považujú za výpočty zásob schválené podľa tohto zákona.
(4)
Povinnosť platiť úhradu za dobývací priestor určený podľa doterajších predpisov, začína v roku nasledujúcom po roku, v ktorom tento zákon nadobudol účinnosť.
(5)
Úhrada za vydobyté nerastv sa prvýkrát vykoná za nerasty vydobyté v roku 1993.
Čl. III
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa nariadenie vlády ČSSR č. 80/1988 Zb. o určovaní kondícií, klasifikácii zásob výhradných ložísk a o posudzovaní, schvaľovaní a štátnej expertíze ich výpočtov.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
2)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
2a)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Zb.
2b)
Napríklad Obchodný zákonník.
2c)
Napríklad zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb., zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb.
5a)
§ 3 a 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb.
12a)
§ 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb.
14a)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
Nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 148/1971 Zb. o ochrane hospodárskeho a služobného tajomstva v znení nariadenia vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 420/1990 Zb.
Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 419/1990 Zb. o základných skutočnostiach tvoriacich predmet štátneho tajomstva. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Prechodné ustanovenie
* Čl. III - Zrušovacie ustanovenie
* Čl. IV - Splnomocnenie
* Čl. V - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1992
499
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 2 písm. a) znie:
„a)
vyhľadávanie a prieskum ložísk vyhradených nerastov (ďalej len „výhradné ložiská“),1)“.
2.
§ 3 písm. a) znie:
„a)
dobývanie ložísk nevyhradených nerastov vrátane úpravy a zušľachťovania nerastov vykonávaných v súvislosti s ich dobývaním, zabezpečovanie a likvidácia banských diel a lomov, ako aj vyhľadávanie a prieskum ložísk nevyhradených nerastov,“.
3.
Za § 3 sa vkladá nový § 3a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠3a
Organizácia
Organizáciou sa podľa tohto zákona rozumejú právnické a fyzické osoby, ktoré v rámci podnikateľskej činnosti3a) vykonávajú banskú činnosť alebo činnosť vykonávanú banským spôsobom, prípadne inú činnosť upravenú týmto zákonom.“.
4.
V § 4 sa vypúšťajú slová „a s ústredným orgánom, do pôsobnosti ktorého patrí organizácia vykonávajúca takúto činnosť“,
5.
Nadpis § 5 a 6 znie:
„Povinnosti organizácií pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom“.
6.
V § 5 ods. 1 sa za slovo „pracovného“ vkladajú slová „a životného“.
7.
§ 5 ods. 2 a 3 znejú:
„(2)
Banskú činnosť a činnosť vykonávanú banským spôsobom možno vykonávať na základe oprávnenia alebo povolenia vydaného podľa tohto zákona, banského zákona alebo podľa osobitných predpisov.4) Podmienky na získanie oprávnenia na vykonávanie banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom, ako aj na projektovanie a navrhovanie objektov, zariadení a prác, ktoré sú súčasťou banskej činnosti alebo činnosti vykonávanej banským spôsobom, ak nie sú upravené osobitným predpisom,5) ustanoví Slovenský banský úrad všeobecne záväzným právnym predpisom.
(3)
Požiadavky na kvalifikáciu a overenie odbornej spôsobilosti pracovníkov, ktorí vykonávajú banskú činnosť alebo činnosť vykonávanú banským spôsobom, projektujú a navrhujú objekty, zariadenia a práce, ktoré sú súčasťou banskej činnosti alebo činnosti vykonávanej banským spôsobom, ak nie sú upravené osobitným predpisom,5) ustanoví Slovenský banský úrad všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
8.
V § 5 ods. 6 sa slová „Ústredný orgán je povinný informovať Slovenský banský úrad“ nahrádzajú slovami „Organizácia je povinná informovať obvodný banský úrad“; posledná veta sa vypúšťa.
9.
V § 5 sa vypúšťa odsek 7.
10.
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Organizácia je povinná zabezpečiť a kontrolovať dodržiavanie tohto zákona, banského zákona a predpisov vydaných na ich základe, ako aj iných všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci a bezpečnosť prevádzky a pracovné podmienky pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom. Na zaistenie odborného a bezpečného riadenia banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom je organizácia povinná určiť zodpovedného vedúceho pracovníka.“.
11.
§ 7 ods. 3 znie:
„(3)
Banskú záchrannú službu vykonávajú banské záchranné stanice. Organizácie podľa odsekov 1 a 4 sú povinné v rámci svojich spoločných úloh v oblasti banskej záchrannej služby zriadiť a udržiavať hlavnú banskú záchrannú stanicu a podieľať sa na úhrade nákladov na jej zriadenie, vybavenie a činnosť.“.
12.
Za § 7 sa vkladá nový § 7a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠7a
Vzájomná pomoc pri haváriách
(1)
Organizácia je povinná na žiadosť postihnutej organizácie poskytnúť jej potrebnú pomoc pri likvidácii havárie, najmä pri záchrane ľudských životov a majektu, a to materiálom, technickými zariadeniami a pracovníkmi, najmä banskými záchranármi. Žiadosť o pomoc môže organizácia odmietnuť v prípade, že by tým ohrozila bezpečnosť vlastnej prevádzky, najmä bezpečnosť života a zdravia ľudí.
(2)
Organizácia má právo na náhradu nákladov spojených s poskytnutím pomoci podľa odseku 1. Právo na náhradu nákladov môže oprávnená organizácia uplatniť do troch mesiacov odo dňa, keď ich zistila, najneskôr do dvoch rokov od ich vzniku, inak právo zaniká. Právo na náhradu prípadnej škody nie je tým dotknuté.“.
13.
V § 11 ods. 2 sa slová „správcu výhradného ložiska“ nahrádzajú slovami „tejto organizácie“.
14.
§ 12 sa vypúšťa.
15.
V § 15 a 16 sa vypúšťa slovo „správca“ v príslušnom páde a čísle.
16.
V § 16 ods. 4 poslednej vete sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
17.
V § 18 ods. 1 sa slovo „organizácie“ nahrádza slovami „fyzické a právnické osoby“, slová „miestny národný výbor“ sa nahrádzajú slovom „obec“ a slovo „ktorého“ sa nahrádza slovom „ktorej“.
18.
§ 19 vrátane nadpisu znie:
㤠19
Dobývanie ložiska nevyhradeného nerastu
(1)
Dobývanie ložiska nevyhradeného nerastu, ako aj zabezpečenie a likvidáciu banských diel a lomov možno vykonávať iba na základe povolenia obvodného banského úradu.
(2)
Prednosť na povolenie dobývania ložiska nevyhradeného nerastu má vlastník pozemku.
(3)
So žiadosťou o povolenie dobývania ložiska nevyhradeného nerastu organizácia predkladá územné rozhodnutie13) a plán využívania ložiska. So žiadosťou o povolenie zabezpečenia alebo likvidácie banských diel a lomov organizácia predkladá plán ich zabezpečenia alebo likvidácie.
(4)
Na konanie o povolenie dobývania ložiska nevyhradeného nerastu, zabezpečenia alebo likvidácie banských diel a lomov sa vzťahujú obdobne § 17 a 18.
(5)
Ak majiteľ pozemku nesúhlasí ani za primeranú náhradu s používaním pozemku na čas potrebný na dobývanie ložiska a ak verejný záujem na dobývaní ložiska nevyhradeného nerastu prevažuje nad oprávneným záujmom vlastníka pozemku, môže organizácia nadobudnúť právo užívania pozemku aj vyvlastnením.13a) Obdobne sa postupuje pri stavbách alebo iných právach, ktoré majú byť dotknuté dobývaním.
(6)
Pri vyvlastnení podľa odseku 5 patrí vlastníkovi pozemku tiež primeraná náhrada za ložisko nevyhradeného nerastu, ktoré je súčasťou tohto pozemku.
(7)
Organizácia, ktorá dobýva ložisko nevyhradeného nerastu, prípadne v súvislosti s dobývaním nerasty upravuje alebo zušľachťuje, je povinná dodržiavať podmienky hospodárneho a bezpečného dobývania ložiska a ochrany životného prostredia.
(8)
Na spresnenie znalosti o množstve a kvalite zásob, o geologických a banskotechnických podmienkach dobývania je organizácia oprávnená počas dobývania vykonávať ďalší prieskum ložiska v hraniciach územia vymedzeného v rozhodnutí o využití územia na dobývanie ložiska nevyhradeného nerastu.13)
(9)
Vláda Slovenskej republiky nariadením ustanoví podrobnejšie podmienky využívania ložísk nevyhradených nerastov.
19.
V § 20 ods. 2 sa slová „vydajú Slovenský geologický úrad a Slovenský banský úrad“ nahrádzajú slovami „vydá Slovenský geologický úrad po dohode so Slovenským banským úradom“.
20.
§ 21 ods. 1 až 3 znejú:
„(1)
Výbušninami podľa tohto zákona sú látky (zlúčeniny alebo zmesi) v tuhom alebo kvapalnom stave, ktoré majú vlastnosti trhavín, traskavín, strelivín alebo výbušných pyrotechnických zloží.
2)
Tento zákon sa vzťahuje aj na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahujúce výbušniny, ak môžu výbuchom ohroziť bezpečnosť osôb a majetku (ďalej len „výbušné predmety“). Tento zákon sa nevzťahuje na strelivo.13b)
(3)
Za ohňostrojné práce sa považujú práce, pri ktorých sa energia chemickej výbuchovej premeny výbušnín a výbušných predmetov využíva na vyvolanie svetelných, prípadne zvukových účinkov.“.
21.
§ 21 ods. 5 znie:
„(5)
Pri pochybnostiach, či ide o výbušninu, výbušný predmet alebo pyrotechnický výrobok, rozhodne Slovenský banský úrad po dohode s Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky alebo Ministerstvom priemyslu Slovenskej republiky13c) (ďalej len „príslušné ministerstvo“); pri pochybnostiach, či ide o pomôcku alebo či ide o trhacie práce, rozhodne Slovenský banský úrad. Vykonanie skúšok a vypracovanie odborných posudkov potrebných na rozhodnutie zabezpečí v skúšobni určenej Slovenským banským úradom ten, kto o toto rozhodnutie požiadal.“.
22.
§ 21 sa dopĺňa novým odsekom 6, ktorý znie:
„(6)
Podrobnosti o pyrotechnických výrobkoch ustanoví Slovenský banský úrad všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
23.
V § 22 ods. 5 sa slová „Pri trhacích prácach alebo ohňostrojných prácach“ nahrádzajú slovami „Pri prácach s výbušninami“ a slová „trhacie práce alebo ohňostrojné práce“ sa nahrádzajú slovami „tieto práce“.
24.
V § 22 ods. 6 sa vypúšťa slovo „správcovia“.
25.
§ 23 ods. 1 znie:
„(1)
Vyrábať a spracúvať výbušniny alebo vykonávať výskum, vývoj alebo pokusnú výrobu výbušnín môže len organizácia, ktorá má na to súhlas príslušného ministerstva.“.
26.
V § 23 ods. 2 sa slová „ústredným orgánom štátnej správy, do pôsobnosti ktorého patrí výroba výbušnín“ nahrádzajú slovami „príslušným ministerstvom“.
27.
§ 23 sa dopĺňa novým odsekom 7, ktorý znie:
„(7)
Požiadavky na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri výrobe a spracovaní výbušnín vrátane evidencie, zneškodňovania a ničenia výbušnín pri ich výrobe ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom priemyslu Slovenskej republiky.“.
28.
V § 24 ods. 2 sa za slová „do obehu“ vkladajú slová „a ich preskúšavanie“.
29.
V § 24 ods. 3 sa za slová „do obehu“ vkladajú slová „a ich preskúšavania“.
30.
V § 25 ods. 1 sa na konci pripájajú slová „vydaného obvodným banským úradom. Toto povolenie sa vyžaduje aj na odber bezdymového prachu alebo čierneho poľovníckého prachu, ak sa použijú na trhacie alebo ohňostrojné práce“.
31.
§ 25 ods. 2 znie:
„(2)
Organizáciám, ktoré pravidelne používajú výbušniny vo svojej činnosti, sa môže povolenie na odber výbušnín vydať na dlhšie časové obdobie, najviac však na päť rokov.“.
32.
Nadpis § 27 a 28 znie:
„Vykonávanie prác spojených s použitím výbušnín“.
33.
§ 27 znie:
㤠27
(1)
Trhacie práce alebo ohňostrojné práce možno vykonávať len na základe povolenia obvodného banského úradu.
(2)
Rozhodnutie o povolení trhacích prác veľkého rozsahu a ohňostrojných prác zasiela obvodný banský úrad aj príslušnému útvaru polície; to sa nevzťahuje na trhacie práce pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom.
(3)
Trhacie práce bez povolenia možno vykonávať len v prípadoch, keď je to nevyhnutne potrebné na záchranu ľudských životov alebo majetku a hrozí nebezpečenstvo z omeškania.
(4)
Na trhacie práce veľkého rozsahu sa musí vypracovať technický projekt odstrelu, na trhacie práce malého rozsahu, ohňostrojné práce a na ostatné práce spojené s použitím výbušnín technologický postup.
(5)
Slovenský banský úrad ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, ktoré trhacie práce sa považujú za trhacie práce veľkého rozsahu a malého rozsahu, náležitosti technického projektu odstrelu, náležitosti technologického postupu trhacích a ohňostrojných prác a podrobnejšie upraví vykonávanie trhacích a ohňostrojných prác.“.
34.
V § 34 ods. 2 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
35.
V § 35 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Ničiť a zneškodňovať výbušniny pri ich výrobe alebo spracúvaní vrátane výskumu, vývoja a pokusnej výroby môžu len osoby staršie ako 21 rokov, ktoré majú oprávnenie pyrotechnika.“.
36.
V § 35 sa doterajší odsek 3 označuje ako odsek 4, ktorý znie:
„(4)
Za účelom zácviku môžu vykonávať práce uvedené v odsekoch 1 až 3 aj iné osoby než strelmajstri, technickí vedúci odstrelov, odpaľovači ohňostrojov a pyrotechnici, ktoré na to organizácia písomne určila, a to len pod dozorom strelmajstra, technického vedúceho odstrelov, odpaľovača ohňostrojov alebo pyrotechnika.“.
37.
§ 36 ods. 2 znie:
„(2)
Odbornú spôsobilosť posudzuje a oprávnenie na vykonávanie funkcie odpaľovača ohňostrojov a pyrotechnika vydáva Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky.“.
38.
§ 36 ods. 4 znie:
„(4)
Výučbu strelmajstrov a technických vedúcich odstrelov organizuje organizácia poverená Slovenským banským úradom. Výučbu odpaľovačov ohňostrojov a pyrotechnikov organizuje organizácia poverená Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky.“.
39.
§ 36 ods. 5 písm. b) znie:
„b)
pre skúšky odpaľovačov ohňostrojov a pyrotechnikov Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky.“
40.
§ 36 sa dopľňa novým odsekom 7, ktorý znie:
„(7)
Rozsah a podmienky výučby a podmienky získavania spôsobilosti na zaobchádzanie s výbušninami pri ohňostrojných prácach a pri zneškodňovaní a ničení výbušnín pri ich výrobe a spracúvaní podrobnejšie ustanoví Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
41.
§ 37 vrátane nadpisu znie:
㤠37
Osobitné ustanovenie
Ustanovenia § 21 až 36 sa nevztahujú na používanie výbušnín, pyrotechnických výrobkov a pomôcok v ozbrojených silách a v ozbrojených bezpečnostných zboroch.“.
42.
§ 38 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
Slovenský banský úrad ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre ochranu a využívanie nerastných surovín a pre štátny odborný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci a bezpečnosťou prevádzky v banskej činnosti, činnosti vykonávanej banským spôsobom a pri používaní výbušnín,“.
43.
V § 38 ods. 3, § 40 ods. 7 a § 44 ods. 11 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
44.
V § 39 ods. 1 písm. b) sa na konci pripájajú slová „a pri používaní výbušnín na trhacie práce a ohňostrojné práce“.
45.
V § 39 ods. 2 text od slova „orgánov“ až do konca odseku znie: „orgánov Federálneho ministerstva obrany, Federálneho ministerstva dopravy, Federálneho ministerstva spojov, Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky“.
46.
§ 40 ods. 5 písm. a) znie:
„a)
vedie súhrnnú evidenciu dobývacích priestorov a ich zmien,“.
47.
V § 40 ods. 5 sa vypúšťajú písmená b) a c).
Doterajšie písmeno d) sa označuje ako písmeno b).
48.
§ 41 ods. 2 znie:
„(2)
Obvodné banské úrady ďalej
a)
určujú, menia alebo zrušujú chránené ložiskové územia a dobývacie priestory a vedú ich evidenciu,
b)
povoľujú otvárku, prípravu a dobývanie výhradných ložísk a v určených prípadoch vyhľadávanie a prieskum výhradných ložísk banskými dielami; pred zastavením prevádzky v banských dielach a lomoch povoľujú ich zabezpečenie alebo likvidáciu hlavných banských diel a lomov,
c)
určujú nevyhnutné opatrenia, najmä poradie a spôsob vydobytia výhradných ložísk, ak by otvárkou, prípravou a dobývaním bola ohrozená prevádzka alebo využitie výhradného ložiska v dobývacom priestore inej organizácie,
d)
nariaďujú, ak je to z hľadiska bezpečnosti prevádzky nevyhnutné, aby časť výhradného ložiska v dobývacom priestore jednej organizácie vydobyla iná organizácia, alebo ak je potrebné, aby si organizácia zriadila banské dielo v dobývacom priestore inej organizácie; rovnako postupujú, ak je nevyhnutné spoločné užívanie banských diel a zariadení,
e)
povoľujú dobývanie ložísk nevyhradených nerastov, ako aj zabezpečenie banských diel a lomov a likvidáciu hlavných banských diel a lomov,
f)
vydávajú súhlas na povolenie stavieb a zariadení v chránenom ložiskovom území,
g)
môžu nariadiť vyhotovenie alebo doplnenie banskomeračskej a geologickej dokumentácie, ak chýbajú, sú neúplné alebo ak sú v nich závady,
h)
povoľujú osobitné zásahy do zemskej kôry a zabezpečenie alebo likvidáciu starých banských diel,
i)
povoľujú trhacie práce a ohňostrojné práce,
j)
povoľujú umiestnenie, stavbu a užívanie skladov výbušnín v prípadoch a za podmienok ustanovených § 31 a 32,
k)
plnia ďalšie úlohy vyplývajúce pre ne z banského zákona, tohto zákona a iných všeobecne záväzných právnych predpisov.“.
49.
Za § 45 sa vkladá nový § 45a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠45a
Konanie o priestupkoch
Orgány štátnej banskej správy uskutočňujú konanie o priestupkoch na úseku ochrany a využitia nerastného bohatstva a používania výbušnín.20a)“.
50.
V § 46 sa slová „§ 40 ods. 5 písm. d)“ nahrádzajú slovami „§ 40 ods. 5 písm. b)“.
51.
V § 22 ods. 3 a 4, § 29 ods. 2, § 32 ods. 4 a § 33 ods. 4 sa slová „Zboru národnej bezpečnosti“ nahrádzajú slovom „polície“.
Čl. II
Prechodné ustanovenie
(1)
Povolenie ťažobných prác podľa doterajších predpisov22) sa považuje za povolenie dobývania ložiska nevyhradeného nerastu podľa tohto zákona.
(2)
Povolenia na odber výbušnín vydané príslušnými orgánmi podľa doterajších predpisov sa považujú za povolenia vydané podľa tohto zákona.
(3)
Oprávnenia odpaľovačov ohňostrojov a pyrotechnikov vydané príslušnými orgánmi podľa doterajších predpisov sa považujú za oprávnenia vydané podľa tohto zákona.
Čl. III
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa
1.
vládne nariadenie č. 20/1954 Zb. o organizácii štátnej banskej správy v znení zákona č. 61/1965 Zb. a zákona SNR č. 42/1972 Zb.,
2.
položka č. 2 prílohy C, položka č. 28, 29 a 30 prílohy D, položka č. 1 prílohy E a položka č. 1 prílohy G zákona SNR č. 472//1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
Čl. IV
Splnomocnenie
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe, ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných týmto zákonom.
Čl. V
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 5 a 11 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.
Zákon SNR č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade v znení zákona SNR č. 497/1991 Zb.
3a)
Napríklad Obchodný zákonník.
4)
Napríklad zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon), zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení neskorších predpisov, zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov, zákon SNR č. 52/1988 Zb.
5)
Napríklad zákon SNR č. 52/1988 Zb., vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 8/1983 Zb. o osobitnej spôsobilosti na niektoré činnosti vo výstavbe v znení vyhlášky Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 73/1987 Zb., vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 186/1990 Zb. o oprávnení na projektovú činnosť.
13)
§ 32 a nasl. zákona č. 50/1976 Zb.
13a)
§ 108 až 116 zákona č. 50/1976 Zb.
§ 56 a 57 vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 85/1976 Zb. o podrobnejšej úprave územného konania a stavebnom poriadku v znení vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 155/1980 Zb.
13b)
Zákon č. 147/1983 Zb. o zbraniach a strelive v znení zákona č. 49/1990 Zb.
13c)
§ 3, 8 a 24 zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb.
20a)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
22)
§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 500/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 500/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti obcí vo veciach nájmu a podnájmu nebytových priestorov
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 11. 12. 1991, částka 95/1991
* § 1 - (1) Obec,1) v ktorej sa nebytový priestor nachádza, udeľuje predchádzajúci súhlas podľa osobitného predpisu na
* § 2 - (1) Obec môže prikázať5) právnickej osobe, ktorá vykonáva právo hospodárenia alebo správy majetku obce k nebytovému priestoru vo vlastníctve štátu alebo obce vhodnému na prenajatie, aby prenajal nebytový priestor a uzavrel nájomnú zmluvu s určeným nájomcom
* § 3 - Pôsobnosť vo veciach cenovej regulácie nájomného za nebytové priestory podľa osobitných predpisov10) vykonáva obec všeobecne záväzným nariadením.11)
* § 4 - V zákone Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení sa v § 5 pripája nový odsek 5, ktorý znie:
* § 5 - Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1990 Zb. o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov.
* § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 11. 12. 1991
500
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991
o pôsobnosti obcí vo veciach nájmu a podnájmu nebytových priestorov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
ObecObec,1) v ktorej sa nebytový priestor nachádza, udeľuje predchádzajúci súhlas podľa osobitného predpisu na
a)
uzavretie zmluvy o nájme nebytového priestoru,2)
b)
vypovedanie zmluvy o näjme nebytového priestoru.3)
(2)
Súhlas obceobce podľa odseku 1 písm. a) nie je potrebný, ak vznikne vydražiteľovi právo na uzavretie zmluvy o nájme nebytových priestorov podľa osobitného predpisu.4)
§ 2
(1)
ObecObec môže prikázať5) právnickej osobe, ktorá vykonáva právo hospodárenia alebo správy majetku obceobce k nebytovému priestoru vo vlastníctve štátu alebo obceobce vhodnému na prenajatie, aby prenajal nebytový priestor a uzavrel nájomnú zmluvu s určeným nájomcom v týchto prípadoch:
a)
ak je potrebné umiestniť zariadenie sociálnej starostlivosti,6) zdravotnícke zariadenie alebo zariadenie pre pracovnú rehabilitáciu, školu alebo školské zariadenie,
b)
ak je potrebné umiestniť poštu alebo stanicu poriadkovej alebo dopravnej polície,
c)
ak je to potrebné na splnenie zákonnej povinnosti uloženej obciobci,7)
d)
ak ide o prinavrátenie nebytového priestoru účelu, na ktorý je stavebne určený,8)
e)
ak je potrebné umiestniť konzulárny úrad, obchodné oddelenie cudzieho štátu, orgán medzinárodnej organizácie alebo inštitúcie, ktorým podľa medzinárodného práva patria diplomatické výsady a imunity, kultúrne alebo informačné stredisko alebo dom techniky cudzieho štátu.
(2)
Prikázať nájomcu podľa odseku 1 možno do toho istého nebytového priestoru iba raz, a to na dobu určitú, najviac na 5 rokov, ak osobitný predpis neustanovuje inak.9)
§ 3
Pôsobnosť vo veciach cenovej regulácie nájomného za nebytové priestory podľa osobitných predpisov10) vykonáva obecobec všeobecne záväzným nariadením.11)
§ 4
V zákone Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení sa v § 5 pripája nový odsek 5, ktorý znie:
„(5)
Obec, ktorá je sídlom štátneho orgánu alebo jeho pracoviska, zabezpečí na jeho umiestnenie kancelárske miestnosti a iné potrebné nebytové priestory.“.
§ 5
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1990 Zb. o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 13 ods. 3 a § 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
2)
§ 3 ods. 2 zákona č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov.
3)
§ 15 ods. 2 zákona č. 116/1990 Zb.
4)
§ 15 zákona č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
5)
§ 4 zákona č. 116/1990 Zb.
6)
§ 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
7)
Napr. § 3 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy, § 1 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave, § 5 ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, § 46a ods. 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Zb.
8)
§ 85 ods. 1 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
9)
§ 3 ods. 3 zákona č. 116/1990 Zb.
10)
§ 2 ods. 1 zákona SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien.
11)
§ 6 ods. 1 zákona SNR č. 369/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 11. 12. 1991, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 11. 12. 1991
501
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 5 ods. 3 znie:
„(3)
Sekcie podľa pokynov komisie zabezpečujú jednotlivé úkony spojené s predajom prevádzkových jednotiek.“.
2.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Na rozhodnutie komisie o žiadosti na uskutočnenie predaja bez verejnej dražby5a) sa nevzťahuje zákon o správnom konaní.“.
3.
V § 8 ods. 2 sa za druhú vetu vkladá táto veta: „Komisia je povinná najneskôr 14 dní pred konaním dražby oznámiť zakladateľovi alebo zriaďovateľovi, že prevádzková jednotka je zaradená do zoznamu.“.
4.
V § 10 ods. 3 druhá veta znie: „Ak vydražiteľ kúpnu cenu nezaplatí v ustanovenej lehote, ministerstvo mu bezodkladne vráti rozdiel medzi zloženou dražobnou zábezpekou a dražobnou zábezpekou určenou podľa osobitného predpisu.7a)“.
5.
§ 10 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
O uložení povinnosti nahradiť náklady márnej dražby alebo zaplatiť osobitný poplatok podľa osobitného predpisu7b) rozhoduje ministerstvo. Náhrada nákladov márnej dražby a výnos osobitného poplatku sa odvádzajú na osobitný účet ministerstva.“.
6.
V § 14 sa v prvej vete slová „okresný úrad“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ a na jeho konci sa pripája táto veta: „Okresné úrady ukončia konanie o pokutách, ktoré začali pred účinnosťou tohto zákona.“.
7.
§ 16 ods. 2 znie:
„(2)
Prostriedky z tohto účtu sa použijú
a)
na splatenie investičných úverov, úverov na predmety postupnej spotreby v používaní a odstupného,10a) ktoré sa preukázateľne týkali prevádzkových jednotiek2) prevedených do vlastníctva iných právnických alebo fyzických osôb,
b)
na uspokojenie pohľadávok, ktoré nebolo možné uspokojiť z výťažku likvidácie štátnych podnikov,11) ktorých majetok bol prevodom do vlastníctva iných právnických alebo fyzických osôb znížený o viac ako 80 %,
c)
na poskytovanie finančnej náhrady subjektom, voči ktorým podnik mal v dobe likvidácie zodpovednosť za vady,
d)
na úhradu nákladov na podporu prevodu vlastníctva štátu podľa osobitného predpisu,1)
e)
na poskytovanie peňažných náhrad oprávneným osobám podľa zákona o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd,
f)
na finančné zabezpečenie činnosti komisií, pokiaľ náklady na ich činnosť prevyšujú výnosy podľa § 13.“.
8.
V § 17 sa na konci pripája táto veta; „Organizácie sú povinné poskytnúť požadované informácie, podklady a doklady do 30 dní od doručenia písomnej požiadavky, ako aj umožniť na požiadanie vstup do prevádzkových jednotiek.“.
9.
§ 18 znie:
㤠18
(1)
Štatutárnemu orgánu organizácie, ktorý z nedbanlivosti zaviní, že organizácia ministerstvu alebo komisii
a)
neposkytne do 30 dní od doručenia písomnej požiadavky požadované informácie, podklady alebo doklady,
b)
poskytne neúplné alebo chybné informácie, podklady alebo doklady alebo
c)
nezabezpečí na požiadanie vstup do prevádzkovej jednotky
uloží okresný úrad, v ktorého územnom obvode sa nachádza prevádzková jednotka, na návrh komisie pokutu až do výšky 50 000 Kčs. Ak tak urobí úmyselne uloží mu okresný úrad pokutu až do výšky 200 000 Kčs. Trestná zodpovednosť tým nie je dotknutá.
(2)
Pri určení výšky pokuty sa prihliadne najmä na mieru zavinenia, závažnosť, čas trvania a následky protiprávneho konania.
(3)
Pokutu podľa odseku 1 možno uložiť do troch mesiacov od dňa, keď sa okresný úrad dozvedel o porušení povinnosti, najdlhšie však do jedného roka od dňa, kedy k porušeniu povinnosti došlo.
(4)
O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo.
(5)
Výnos z pokút je príjmom okresného úradu, ktorý pokutu uložil. Na nakladanie s týmito prostriedkami sa vzťahuje § 13.
(6)
Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na ukladanie pokút všeobecné predpisy o správnom konaní.“.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
1.
Za § 2 sa vkladá nový § 2a, ktorý znie:
㤠2a
Privatizačný projekt podniku na predaj privatizovaného majetku vo verejnej dražbe môže vypracovať tiež komisia pre privatizáciu národného majetku zriadená osobitným zákonom1a) (ďalej len „komisia“). Komisia predkladá privatizačný projekt spolu so stanoviskom podniku jeho zakladateľovi na další postup podľa § 3.“.
2.
§ 3 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Zakladateľ je povinný zverejniť informáciu o predložení privatizačného projektu podniku v dennej tlači. Záujemcom o vypracovanie konkurenčného projektu je povinný poskytnúť údaje o podniku v rozsahu povinnej zákonnej osnovy privatizačného projektu.“.
3.
V § 11 ods. 3 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
na posilnenie zdrojov bánk a sporiteľní určených na poskytovanie úverov,“.
Doterajšie písmená e) až h) sa označujú ako f) až ch).
4.
§ 11 ods. 3 sa dopĺňa písmenom i), kroré znie:
„i)
na poskytovanie finančnej náhrady subjektom, voči ktorým podnik mal zodpovednosť za vady, pokiaľ táto zodpovednosť neprešla na nadobúdateľa.“.
5.
V § 12 ods. 1 písmeno g) sa vypúšťajú slová „alebo verejnú dražbu“.
6.
V § 12 ods. 1 sa za písmeno g) vkladá nové písmeno h), ktoré znie:
„h)
predáva privatizovaný majetok vo verejných dražbách; verejné dražby môže organizovať a zabezpečovať prostredníctvom komisie, ktorá v týchto prípadoch koná v mene Fondu, na základe a v medziach jeho poverenia,“.
Doterajšie písmeno h) sa označuje ako ch).
7.
V § 12 ods. 1 sa za písmeno ch) vkladá nové písmeno i), ktoré znie:
„i)
prevádza privatizovaný majetok na účely nemocenského a sociálneho poistenia,“.
Doterajšie písmeno ch) sa označuje ako j).
8.
V § 21 ods. 3 sa na konci prvej vety pripájajú slová: „s výnimkou zamestnancov Fondu, ktorých Fond vymenuje do dozorných orgánov týchto obchodných spoločností“.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona SNR č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a zákona Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky, ako vyplývajú zo zmien a doplnení vykonaných týmto zákonom.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
5a)
§ 16 zákona č. 427/1990 Zb. v znení zákona č. 429/1991 Zb.
7a)
§ 5 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb.
7b)
§ 11 ods. 2 zákona č. 427/1990 Zb. v znení zákona č. 429/1991 Zb.
10a)
Zákon č. 195/1991 Zb. o odstupnom pri skončení pracovného pomeru.
1a)
§ 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodu vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 510/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 510/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 18. 12. 1991, částka 97/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zrušujú sa
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha 1
* Príloha 2
Aktuální znění od 18. 12. 1991
510
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 2 sa vypúšťajú slová „podkladom pre národohospodárske plánovanie1) a“, včítane odkazu.
2.
V § 3 ods. 1 sa poznámka č. 2 označuje číslom 1.
3.
§ 3 ods. 4 znie:
„(4)
Štátne organizácie lesného hospodárstva riadené ministerstvom alebo Federálnym ministerstvom obrany, vlastníci alebo užívatelia lesa sú povinní viesť prehľad o výsledkoch hospodárenia podľa lesných hospodárskych plánov.“.
4.
V § 6 ods. 1 prvá veta znie: „Ochranné lesy a lesy osobitného určenia vyhlasuje orgán štátnej správy lesného hospodárstva z vlastného podnetu alebo na návrh iných orgánov štátnej správy; lesy osobitného určenia vyhlasuje po prerokovaní s vlastníkmi.“.
5.
V § 6 ods. 2 sa poznámka č. 3 označuje číslom 2.
6.
§ 9 ods. 1 znie:
„(1)
Vlastníci alebo užívatelia lesov sú povinní zabezpečiť dostačujúce množstvo druhovo a geneticky vhodného osiva a sadeníc potrebných na obnovu lesných porastov a na zalesnenie pozemkov na to určených.3)“.
7.
§ 12 ods. 3 znie:
„(3)
Vlastníci alebo užívatelia lesov nad hornou hranicou stromovej vegetácie sú povinní vykonávať lesotechnické meliorácie na týchto lesných pozemkoch.“.
8.
§ 13 až 16 včítane nadpisov znejú:
„DRUHÁ ČASŤ
ODBORNÁ SPRÁVA LESOV, ODBORNÝ LESNÝ HOSPODÁR A SLOVENSKÝ LESNÝ POZEMKOVÝ FOND
§ 13
Odborná správa lesov
(1)
Odbornou správou lesov sa zabezpečuje odborná pomoc a dozor nad hospodárením v lesoch, ktoré nie sú v správe alebo v užívaní štátnych organizácií lesného hospodárstva riadených ministerstvom alebo Federálnym ministerstvom obrany.
(2)
Úlohy odbornej správy lesov sú najmä:
a)
zabezpečovať podklady na vypracúvanie lesných hospodárskych plánov,
b)
vypracúvať podľa schválených hospodárskych plánov ročné plány lesnej výroby, dodávok dreva a určovať opatrenia na zlepšovanie funkcií lesov,
c)
vyžadovať plnenie úloh v lesnej výrobe, zabezpečovanie a zlepšovanie funkcií lesov a ochranu lesov, ako aj dozerať na plnenie týchto úloh,
d)
zabezpečovať osivo a sadenice lesných drevín na obnovu lesa,
e)
vyznačovať ťažbu dreva a vykupovať drevo,
f)
dávať užívateľom lesov pokyny na hospodárenie v lesoch a na ich ochranu,
g)
viesť lesnú hospodársku evidenciu a výkazy o výkonoch v lesoch,
h)
viesť evidenciu užívateľov lesov pod odbornou správou.
(3)
Odbornú správu lesov vykonávajú štátne organizácie lesného hospodárstva riadené ministerstvom, ak ju ministerstvo nezverí inej organizácii, prípadne ak si túto správu nevyhradí. Na konanie o zverení a vyhradení výkonu odbornej správy lesov sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
(4)
Úlohy podľa odseku 2 písm. b) oznamujú organizácie vykonávajúce odbornú správu lesov užívateľom lesov písomne; ak oznámi užívateľ lesa do 15 dní odo dňa doručenia písomného oznámenia orgánu štátnej správy lesného hospodárstva, že s nimi nesúhlasí, určí tento orgán úlohy rozhodnutím.
(5)
Organizácie vykonávajúce odbornú správu lesov sú povinné podávať orgánom štátnej správy lesného hospodárstva správy o plnení úloh odbornej správy lesov a oznamovať mu zistené prípady porušenia ustanovení zákona o lesoch a tohto zákona, ako aj predpisov a rozhodnutí vydaných na ich základe.
(6)
Ministerstvo môže obmedziť rozsah odbornej správy lesov užívateľom lesov, ktorí zabezpečujú plnenie úloh v lesoch vlastnými odbornými lesnými hospodármi podľa § 3 ods. 2. Na konanie o obmedzení rozsahu odbornej správy lesov sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
§ 14
Odborný lesný hospodár
(1)
Za účelom dodržiavania lesného hospodárskeho plánu a plnenia produkčných a celospoločenských funkcií lesov sú vlastníci a užívatelia lesov povinní zabezpečiť obhospodarovanie lesov odborným lesným hospodárom.
(2)
Ak vlastník alebo užívateľ lesa nezabezpečí obhospodarovanie lesov podľa odseku 1, určí mu odborného lesného hospodára lesný úrad.
(3)
Odborný lesný hospodár vykonáva, pokiaľ nejde o postup podľa odseku 2, funkciu na základe zmluvného vzťahu.
(4)
Vlastník alebo užívateľ lesa je povinný uhrádzať náklady na výkon funkcie odborného lesného hospodára.
(5)
Odborným lesným hospodárom môže byť občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý má vysokoškolské vzdelanie lesníckeho zamerania, absolvoval odbornú prax v lesníckych činnostiach v trvaní najmenej 5 rokov a preukáže spôsobilosť na vykonávanie tejto funkcie predpísanou skúškou. Podrobnosti o preukázaní spôsobilosti na výkon funkcie, výšku odplaty za výkon funkcie a možnosti oslobodenia od tejto odplaty určí ministerstvo osobitným právnym predpisom.
(6)
Funkciu odborného lesného hospodára nemôžu vykonávať pracovníci orgánov štátnej správy lesného hospodárstva.
(7)
Odborný lesný hospodár je povinný upozorniť vlastníka a užívateľa lesov na každú činnosť, ktorá je v rozpore s právnymi predpismi na ochranu lesa; pre výkon zákonom určených povinností nesmie odborný lesný hospodár utrpieť ujmu.
§ 15
Slovenský lesný pozemkový fond
(1)
Zriaďuje sa Slovenský lesný pozemkový fond (ďalej len „pozemkový fond“). Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje sa do podnikového registra.
(2)
Pozemkový fond spravuje lesné nehnuteľnosti vo vlastníctve štátu vymedzené osobitným predpisom4) a plní ďalšie úlohy podľa osobiných právnych predpisov.5)
(3)
Pozemkový fond je účastníkom pozemkových úprav vo veciach týkajúcich sa lesného hospodárstva.6)
§ 16
(1)
Orgánmi pozemkového fondu sú správna rada a dozorná rada.
(2)
Činnosť pozemkového fondu riadi správna rada, ktorej predsedu, podpredsedu a ostatných členov na návrh ministra lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) vymenúva na tri roky a z funkcie odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(3)
Činnosť a hospodárenie pozemkového fondu a jeho správnej rady kontroluje dozorná rada, ktorej predsedu, podpredsedu a ostatných členov na návrh ministra vymenúva na tri roky a z funkcie odvoláva vláda Slovenskej republiky. Dozorná rada upozorňuje správnu radu alebo iné príslušné orgány na zistené nedostatky.
(4)
Funkcie člena správnej rady a dozornej rady sú navzájom nezlučiteľné. Členmi dozornej rady nemôžu byť zamestnanci pozemkového fondu.
(5)
Pracovník pozemkového fondu nesmie vykonať za účelom získania peňažných príjmov práce súvisiace s pozemkovými úpravami.7)“.
9.
V § 17 ods. 2 sa poznámka č. 5 označuje číslom 8.
10.
V § 18 ods. 1 sa poznámka č. 6 označuje číslom 9.
11.
V § 19 ods. 2 sa poznámka č. 7 označuje číslom 10.
12.
V § 20 ods. 4 sa poznámka č. 8 označuje číslom 11.
13.
V § 22 ods. 2 sa v prvej vete vypúšťajú slová „prípadne organizácie vykonávajúce odbornú správu lesov“.
14.
V § 22 ods. 3 sa poznámky č. 9 a 10 označujú číslami 12 a 13.
15.
V § 23 sa vypúšťajú slová „štátnych organizácií lesného hospodárstva riadených ministerstvom“.
16.
V § 24 ods. 1 prvá veta znie: „Užívatelia lesného fondu sú povinní zabezpečiť riadny výkon ochrannej služby v lesoch.“.
17.
V § 24 ods. 2 a 8 sa poznámky č. 11 a 12 označujú číslami 14 a 15.
18.
§ 25 až 28 včítane nadpisov znejú:
„PIATA ČASŤ
ORGÁNY ŠTÁTNEJ SPRÁVY LESNÉHO HOSPODÁRSTVA A ICH PÔSOBNOSŤ
§ 25
Orgány štátnej správy lesného hospodárstva
(1)
Úlohy na úseku štátnej správy lesného hospodárstva a poľovníctva podľa zákona o lesoch, tohto zákona a zákona o polovníctve,16) ako aj úlohy ustanovené predpismi vydanými na ich základe vykonávajú:
a)
lesný úrad,
b)
oblastný lesný úrad,
c)
ministerstvo ako ústredný orgán štátnej správy lesného hospodárstva a poľovníctva.
(2)
Sídlami lesných úradov sú mestá uvedené v prílohe 1. Územná pôsobnosť lesných úradov, podľa lesných hospodárskych celkov, je uvedená v prílohe 2.
§ 26
Lesný úrad
(1)
Lesný úrad rozhoduje podľa zákona o správnom konaní
a)
o vyhlásení pozemku za lesný pozemok podľa § 2 ods. 2 zákona o lesoch a podľa § 2 ods. 3 zákona o lesoch v pochybnostiach o tom, či ide o pozemok patriaci do lesného pôdneho fondu,
b)
o uložení opatrení potrebných na ochranu a racionálne využívanie lesných pozemkov a lesných porastov podľa § 4 ods. 1 zákona o lesoch,
c)
o vyňatí lesných pozemkov z lesného pôdneho fondu a o obmedzení ich využívania podľa § 4 ods. 2, 6 a 7 zákona o lesoch,
d)
o povinnosti vykonať skrývku kultúrnych vrstiev pôdy a o opatreniach na jej hospodárne využitie podľa § 4 ods. 3 písm. f) zákona o lesoch,
e)
o udeľovaní súhlasu podľa § 5 ods. 3 zákona o lesoch na vydanie územných rozhodnutí, ktorými má byť dotknutý lesný pôdny fond,
f)
o tom, že sa poškodenie lesného fondu a objektov a zariadení na lesných pozemkoch slúžiacich lesnému hospodárstvu odstráni uvedením do pôvodného stavu, ako aj o opatreniach na zabránenie hroziacich škôd a proti vzniku ďalších škôd podľa § 10 ods. 7 zákona o lesoch,
g)
o ukladaní opatrení podľa § 20 ods. 3 zákona o lesoch potrebných v záujme zaistenia bezpečnosti osôb a majetku pred škodami, ktoré by mohli byť spôsobené zosúvaním pôdy, padaním kameňov, pádom stromov, lavínami a pod. z lesných pozemkov, a o tom, kto znáša náklady s tým spojené,
h)
o obmedzení niektorých činností alebo úprave ich vykonávania v lesoch podľa § 18 ods. 2, ako aj o určení podmienok použitia určitých technologických spôsobov pri prevádzkovej, hospodárskej a inej činnosti v lesoch a v ich blízkosti podľa § 20 ods. 5,
i)
o uložení opatrení proti rozšíreniu škodcov a na ich vyhubenie v lesoch, v skladoch dreva a na iných pozemkoch v okolí lesov podľa § 20 ods. 3,
j)
o uložení pokuty užívateľom podľa § 26 zákona o lesoch a podľa § 3,
k)
o priestupkoch na úseku lesného hospodárstva a poľovníctva podľa § 33, 35 a 46 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
(2)
Lesný úrad
a)
dáva súhlas podľa § 7 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom na zadanie stavby, ktorými má byť dotknutý lesný pôdny fond; pri návrhoch trás smerových a líniových stavieb, len ak trasa neprechádza lesmi viacerých regiónov,
b)
dáva súhlas na vydanie rozhodnutia o umiestnení stavby a o využití územia vo vzdialenosti do 50 metrov od okraja lesných pozemkov podľa § 20 ods. 4,
c)
povoľuje predĺženie lehoty na zalesnenie holín na lesných pozemkoch a zabezpečenie lesných porastov na holinách podľa § 8 ods. 4,
d)
vydáva podľa § 17 ods. 2 zákazy a obmedzenia užívania lesov,
e)
povoľuje výnimky zo zákazov niektorých činností v lesoch podľa § 19 ods. 3,
f)
ukladá opatrenia v prípade mimoriadnych okolností a nepredvídaných škôd podľa § 21 ods. 2,
g)
ustanovuje a odvoláva lesnú a poľovnú stráž,
h)
posudzuje požiadavky na poskytnutie prostriedkov zo Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky 17) a kontroluje ich použitie,
i)
preberá výsledky prác pestovnej činnosti, kontroluje zdravotný stav a poškodenie lesa a dodržiavanie zásad hygieny lesa.
(3)
Na čele lesného úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva prednosta oblastného lesného úradu.
§ 27
Oblastný lesný úrad
(1)
Oblastný lesný úrad
a)
dáva súhlas podľa § 5 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom územných plánov zón (mimorekreačných zón), podľa § 6 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom na určenie dobývacích priestorov, ktorými má byť dotknutý lesný pôdny fond a lesné porasty, a podľa § 7 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom na prerokovanie projektovej úlohy trás smerových a líniových stavieb, ak trasa prechádza lesmi viacerých regiónov,
b)
sleduje hospodárenie v lesoch z hľadiska zabezpečovania funkcií lesov a z hľadiska rozvoja oblasti a vyjadruje sa ku koncepciám rozvoja lesného hodpodárstva,
c)
schvaľuje podľa § 3 ods. 3 lesné hospodárske plány, kontroluje ich dodržiavanie a povoľuje ich zmeny,
d)
vyhlasuje podľa § 6 ochranné lesy a lesy osobitného určenia,
e)
ukladá podľa § 21 ods. 2 opatrenia v prípade mimoriadnych okolností a nepredvídaných škôd v lesoch, ak tieto okolnosti a škody presahujú územný obvod lesného úradu alebo jeho možnosti,
f)
posudzuje požiadavky na poskytnutie prostriedkov zo Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky, ak žiadateľ obhospodaruje lesy v pôsobnosti viacerých lesných úradov.
(2)
Oblastný lesný úrad je odvolacím orgánom vo veciach, v ktorých v prvom stupni rozhodoval lesný úrad.
(3)
Na čele oblastného lesného úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
§ 28
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky
Ministerstvo
a)
riadi výkon štátnej správy lesného hospodárstva,
b)
dáva súhlas podľa § 5 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom územných plánov veľkých územných celkov a sídelných útvarov a územných plánov rekreačných zón,
c)
určuje lesné hospodárske celky podľa § 3 ods. 2,
d)
určuje kvalifikačné predpoklady pre odborných lesných hospodárov podľa § 3 ods. 2,
e)
schvaľuje podľa § 4 ods. 2 súhrnné lesné hospodárske plány,
f)
ukladá podľa § 21 ods. 2 opatrenia v prípade mimoriadnych okolností a nepredvídaných škôd v lesoch, ak tieto okolnosti a škody presahujú územný obvod oblastného lesného úradu alebo jeho možnosti,
g)
povoľuje výnimky na správu lesného národného majetku podľa § 11 ods. 3 zákona o lesoch,
h)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 4 zákona o lesoch na prevody správy lesného národného majetku.“.
19.
V § 29 sa vypúšťa odsek 2.
20.
§ 30 včítane nadpisu znie:
㤠30
Dozor vykonávaný lesným úradom a oblastným lesným úradom
(1)
Lesný úrad a oblastný lesný úrad sústavne dozerajú na dodržiavanie ustanovení zákona o lesoch, tohto zákona a predpisov vydaných na ich základe. V rozsahu svojej pôsobnosti dozerajú, či vlastníci a užívatelia lesov hospodária v lesoch podľa lesných hospodárskych plánov, zvyšujú úrodnosť lesných pozemkov a zabezpečujú, prípadne zlepšujú ostatné funkcie lesov.
(2)
Pri výkone dozoru podľa odseku 1 lesný úrad a oblastný lesný úrad ukladajú opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov a v súvislosti s tým aj prípadné nevyhnutné opatrenia na zlepšenie stavu lesov a plnenie ich funkcií.“.
21.
V § 31 sa za slovo „organizácie“ vkladajú slová „vlastníci alebo užívatelia“.
22.
V § 32 sa poznámka č. 14 označuje číslom 18.
23.
V § 33 ods. 1 a 5 sa poznámky č. 15, 16 a 17 označujú číslami 19, 20 a 21.
24.
V § 33 sa vypúšťajú odseky 2, 3, 4 a odsek 8 písm. a). Doterajšie odseky 1 až 10 sa označujú ako odseky 1 až 7.
25.
V § 34 ods. 1 sa slovo „organizáciám“ nahrádza slovami „vlastníkom alebo užívateľom“.
26.
V § 34 ods. 1 sa vypúšťa písmeno c).
27.
V § 34 ods. 2 sa na začiatku vety slovo „organizácia“ nahrádza slovami „vlastník alebo užívateľ“.
28.
V § 34 sa vypúšťajú odseky 3 a 5 včítane odkazu a odsek 7 znie:
„(7)
Pokuty uložené podľa zákona o lesoch a tohto zákona sú príjmom Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky.“.
Doterajšie odseky 1 až 7 sa označujú ako odseky 1 až 5.
29.
§ 35 sa vypúšťa.
30.
V § 36 sa pripája nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Štátnu správu poľovníctva podľa zákona o poľovníctve, ako aj úlohy ustanovené predpismi vydanými na jeho základe vykonáva lesný úrad ako prvostupňový orgán.“.
Čl. II
Zrušujú sa
1.
vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 101/1977 Zb. o odbornej správe lesov,
2.
položky 57-59 z prílohy A, položky 22-93 z prílohy C a položky 5-21 z prílohy G zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
Čl. III
Ak sa v zákone Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. používa slovo „socialistický“, toto sa vypúšťa, pokiaľ nie je nahradené iným slovom.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha 1
Sídla orgánov štátnej správy lesného hospodárstva a poľovníctva
Oblastný lesný úrad| Lesný úrad
---|---
Bratislava| Bratislava
Senica
Trnava
Trenčín
Dunajská Streda
Nitra| Nitra
Levice
Nové Zámky
Topoľčany
Žilina| Čadca
Žilina
Považská Bystrica
Prievidza
Martin
Dolný Kubín
Liptovský Mikuláš
Zvolen| Banská Bystrica
Zvolen
Žiar nad Hronom
Veľký Krtíš
Lučenec
Rimavská Sobota
Spišská Nová Ves| Poprad
Spišská Nová Ves
Podolinec
Rožňava
Košice
Prešov| Prešov
Michalovce
Vranov nad Topľou
Bardejov
Svidník
Humenné
Príloha 2
Územná pôsobnosť lesných úradov podľa lesných hospodárskych celkov
Sídlo| LHC
---|---
1\\. Bratislava| Železná Studienka, Rusovce, Stupava, Pezinok-Modra, Rača, Kostolište, Lozorno, VLM-Malacky, Píla
2\\. Senica| Moravský Ján, Sološnica, Gbely, Holíč, Myjava, Šaštín-Stráže
3\\. Trnava| Majdán, Trstín, Dechtice, Chtelnica, Hlohovec, Vrbové, Moravany
4\\. Trenčín| Stará Turá, Kočovce, Nové Mesto nad Váhom, Drietoma, Dolná Súča, Ľuborča, Opatová, Trenčianske Stankovce
5\\. Dunajská Streda| Galanta, Šamorín, Gabčíkovo, Čalovo
6\\. Nitra| Nitra, Zobor, Žitavany, Jelenec, Topoľčianky, Hrušov, Jedľové Kostoľany, Skýcov
7\\. Levice| Levice Devičany, Bohunice, Šahy, Čifáre
8\\. Nové Zámky| Podhájska, Vojnice, Štúrovo, Komárno
9\\. Topoľčany| Nitrianska Streda, Partizánske, Kulháň, Topoľčany, Uhrovec, Kšinná, Slatina nad Bebravou, Dubodiel
10\\. Čadca| Makov, Turzovka, Raková, Čadca, Krásno, Kysucké Nové Mesto, Stará Bystrica, Nová Bystrica
11\\. Žilina| Fačkov, Rajec, Rajecké Teplice, Turie, Súľov, Starovec, Bytča, Marček, Dubeň, Varín
12\\. Považská Bystrica| Vsetín, Dubnica, Lieskovec (MP), Ilava, Lednické Rovne, Beluša, Prečín, Lúky pod Makytou, Mariková, Papradno
13\\. Prievidza| Veľké Uherce, Bystričany, Vestenice, Magura, Valašská Belá, Nitrianske Rudno, Prievidza, Ráztočno, Nitrianske Pravno
14\\. Martin| Kláštor, Rudno, VLM-Turany, Turček, Horná Štubňa, Turčianske Teplice, Blatnica, Necpaly, Kantor, Jánošikovo, Martinské Hole, Kýčerka
15\\. Dolný Kubín| Párnica, Dolný Kubín, Oravský Podzámok, Habovka, Trstená, Oravice, Námestovo, Zubrohlava, Oravská Polhora, Lokca, Zákamenné, Párač
16\\. Liptovský Mikuláš| Hubová, Ľubochňa, Čierňavy, Rakytov, Liptovská Osada, Biely Potok, Partizánska Ľupča, Račková, Liptovský Mikuláš, Liptovská Teplá, Demänová, Liptovský Ján, Kráľova Lehota, Malužiná, LTŠ-Svarinka, Čierny Váh, Javorinka, Biely Váh
17\\. Banská Bystrica| Banská Bystrica, Badín, Kyslinky, Šalková, Sihla, Hronec, Lučatín, Brusno, Jasenie, Slovenská Ľupča, Staré Hory, Harmanec, Brezno, Čierny Balog, Dobroč, Šaling, Michalová, Osrblie, Predajná, Ďumbier, Beňuš, Polomka, Závadka, Pohorelá, Červená Skala, Švermovo
18\\. Zvolen| VLM-Pliešovec-Sklenné, Vigľaš, Poľana, Očová, ŠLP-VŠLD, Dobrá Niva, Krupina, Zvolen, Ladzany, Hriňová
19\\. Žiar nad Hronom| Ihráč, Kremnica, Lutila, Janova Lehota, Ždaňa, Hrabičov, Brod, Nová Baňa, Brehy, Žarnovica, Hliník, Jalná, Banská Štiavnica, LTŠ-Kysihýbel, Antol
20\\. Veľký Krtíš| Plášťovce, Nová Ves, Slovenské Kľačany, Čeb, Bukovina
21\\. Lučenec| Halič, Lučenec, Fiľakovo, Kalinovo, Divín, Málinec, Poltár, Kokava nad Rimavicou
22\\. Rimavská Sobota| Jesenské, Tornala, Stárňa, Teplý vrch, Rimavská Sobota, Rimavské Brezovo, Brádno, Klenovec, Hnúšťa, Tisovec, Ratková
23\\. Poprad| Vysoké Tatry, Benkovo, Liptovská Teplička, Spišské Bystré, Hranovnica, VLM-Kežmarok, Spišská Teplica
24\\. Spišská Nová Ves| Levoča, Spišské Podhradie, Smižany, Hrabušice, Spišská Nová Ves, Mlynky, Nálepkovo, Stará Voda, Smolník, Mníšek nad Hnilicou, Gelnica, Margecany, Krompachy, Spišské Vlachy, Rudňany
25\\. Podolinec| Plávnica, Stará Ľubovňa, Podolinec, Červený Kláštor, Pieniny
26\\. Rožňava| Muráň, Revúca, Sirk, Jelšava, Brzotín, Jablonov, Ľadová, Krásnohorské Podhradie, Rožňava, Betliar, Podsúľova, Nižná Slaná, Dobšiná, Štítnik
27\\. Košice| Bukovec, Črmeľ, Sokol, Medzev, Štós, Poproč, Jasov, Opátka, Lodina, Kecerovské Pekľany, Ruskov, Slanec
28\\. Prešov| Solivar, Kokošovce, Prešov, Sabinov, Chminianska Nová Ves, Ruské Pekľany, Lipany, LTŠ-Cemjata
29\\. Michalovce| Veľaty, Sečovce, Veľké Kapušany, Strážske, Choňkovce, Chemko (MP), Hlivištia, Remetské Hámre
30\\. Vranov nad Topľou| Banské, Zamutov, Sedliská, Hanušovce, Turcovce
31\\. Bardejov| Lukov, Hertník, Giraltovce, Komarov, Kružlov, Bardejov, Zborov
32\\. Svidník| Svidník, Kapišova, Krajná Poľana, Stropkov, Miňovce, Havaj, Okrúhle
33\\. Humenné| Medzilaborce, Krásny Brod, Výrava, Nižná Jablonka, Koškovce, Udavské, Humenné, Stakčín, Poľana, Topoľa, Zboj, Ulič, Klenová (MPaVž), Snina, Ubľa, VLM-Kamenica nad Cirochou
3)
§ 2 zákona č. 61/1977 Zb. o lesoch.
4)
§ 17 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb. o úpravách vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku.
5)
§ 2 ods. 1, § 11 ods. 2 a 3, § 17 ods. 2, § 18, § 22 ods. 4, § 24 ods. 3 a 4 zákona č. 229/1991 Zb.
6)
§ 6 zákona SNR č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách.
7)
§ 32 ods. 1 písm. a) bod 2 zákona SNR č. 330/1991 Zb.
16)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánoch štátnej správy v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona č. 298/1991 Zb.
17)
§ 5 ods. 4 a 5 zákona SNR č. 131/1991 Zb. o štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky. |
Zákon č. 519/1991 Sb. | Zákon č. 519/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 99/1991
* Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 328/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 134/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. III - Ustanovení přechodná a závěrečná
* Čl. IV - 1. V § 14 odst. 2 větě třetí zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se slova „podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni“ nahrazují slovy „podle ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání nepravomocných
* Čl. V A
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (24/1993 Sb.)
519
ZÁKON
ze dne 5. listopadu 1991,
kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 328/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se slova „zájmů občanů a organizací“ nahrazují slovy „zájmů účastníků“ a vypouštějí se slova „a pravidel socialistického soužití“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně, a zaměřují svou činnost k tomu, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.“.
3.
V § 3 se vypouští slovo „socialistické“ a slova „dovolat se“ se nahrazují slovy „domáhat se“.
4.
§ 4 se vypouští.
5.
§ 5 zní:
㤠5
Soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.“.
6.
§ 6 zní:
㤠6
V řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.“.
7.
V § 7 odst. 1 se slova „rodinných a družstevních vztahů“ nahrazují slovy „rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztahů (včetně vztahů podnikatelských a hospodářských)“.
8.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Spory o pravomoc
(1)
Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhodují spory o pravomoc mezi soudy a státními notářstvími, jakož i mezi soudy, státními notářstvími a orgány státní správy téže republiky.
(2)
Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími nebo orgány státní správy druhé republiky, jakož i mezi soudy, státními notářstvími a federálními orgány státní správy.“.
9.
§ 9 včetně nadpisu zní:
„Příslušnost
§ 9
(1)
K řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy.
(2)
Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
a)
ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,
b)
o nárocích vycházejících z autorského zákona,
c)
ve věcech původcovství k předmětům průmyslového vlastnictví, práva je přihlásit k ochraně, spolumajitelství a o nárocích z těchto věcí, popřípadě z porušení práv v těchto věcech,
d)
ve sporech o vzájemné vypořádání dávky poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,
e)
ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění,
f)
ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
g)
ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
h)
ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci československých soudů,
i)
v řízení konkursním a vyrovnacím, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická nebo právnická osoba, jež není zapsána v obchodním rejstříku, včetně sporů tímto řízením vyvolaných,
j)
v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci.1)
(3)
Krajské soudy rozhodují dále jako soudy prvního stupně ve věcech obchodních spory
a)
z právních vztahů mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti,
aa)
jsou-li oba účastníci zapsáni v obchodním rejstříku; pro tyto účely mají banky postavení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku,
bb)
je-li navrhovatel podnikatelem, který není zapsán v obchodním rejstříku, a odpůrce je podnikatelem, který v obchodním rejstříku je zapsán, přičemž částka požadovaná navrhovatelem převyšuje 50 000 Kčs;
b)
bez zřetele na to, zda účastníci závazkového vztahu jsou podnikatelé, spory
aa)
z právních vztahů souvisejících se zakládáním obchodních společností nebo družstev,
bb)
z burzovních obchodů a jejich zprostředkování,
cc)
ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,2)
dd)
ze smlouvy o kontrolní činnosti,3)
ee)
ze smlouvy zasílatelské,4)
ff)
ze smlouvy o provozu dopravního prostředku,5)
gg)
ze smlouvy o tichém společenství,6)
hh)
ze smlouvy o otevření akreditivu,7)
ii)
ze smlouvy o inkasu,8)
jj)
ze smlouvy o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot,9)
kk)
ze smlouvy o běžném účtu,10)
ll)
ze smlouvy o vkladovém účtu,11)
mm)
z cestovního šeku,12)
nn)
ze smlouvy o úvěru,
oo)
ze závazkových vztahů ze slibu odškodnění,13)
pp)
z právních vztahů vzniklých při zajištění závazků uvedených pod aa) až nn),
rr)
z práv z patentů, chráněných užitných a průmyslových vzorů a topografií polovodičových výrobků jako předmětu obchodu,
qq)
ze závazkových vztahů z bankovní záruky;
c)
bez zřetele na to, že nejde o obchody ve smyslu písmena a) či b), spory
aa)
z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem,
bb)
z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem, a z právních vztahů mezi obchodním zástupcem a podnikatelem, který obchodního zástupce pověřil, ledaže jde o spor z pracovněprávního vztahu,
cc)
z právních vztahů týkajících se směnek, jiných cenných papírů nebo šeků, včetně sporů z vydaných směnečných (šekových) platebních rozkazů,
dd)
z právních vztahů týkajících se ochrany hospodářské soutěže14) a týkajících se nekalé soutěže,15)
ee)
z práv k obchodnímu jménu,16) ochranným známkám17) a označení původu,18)
ff)
z pojištění spojeného s předmětem obchodní činnosti,
gg)
o návrhu společníka veřejné obchodní společnosti na její zrušení pro porušování společenské smlouvy jiným společníkem,19)
hh)
o návrhu společníka společnosti s ručením omezeným na zrušení jeho účasti ve společnosti,20)
ii)
o návrhu společníků společnosti s ručením omezeným na zrušení společnosti,21)
jj)
o návrhu člena družstva na zrušení rozhodnutí členské schůze o jeho vyloučení,22)
kk)
o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy,23)
ll)
ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku právnických a fyzických osob včetně sporů, v nichž byla pravomoc československého soudu založena písemnou smlouvou účastníků.24)
(4)
Krajské soudy konečně jako soudy prvního stupně ve věcech obchodních dále
a)
projednávají konkursy a vyrovnání, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku včetně sporů tímto řízením vyvolaných,
b)
rozhodují o návrzích na zrušení společnosti a její likvidaci,25)
c)
rozhodují o jmenování likvidátora společnosti, došlo-li k likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu,26)
d)
rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora společnosti a jeho nahrazení jinou osobou,27)
e)
rozhodují o určení odměny likvidátora jmenovaného soudem,28)
f)
rozhodují o jmenování likvidátora obchodní společnosti,29)
g)
rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora obchodní společnosti a jeho nahrazení,30)
h)
rozhodují o návrhu na zrušení družstva,31)
i)
rozhodují o návrhu na prohlášení členské schůze družstva o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné.32)
10.
V § 10 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky.“.
11.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
(1)
O dovoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů odvolacích rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky.
(2)
O dovoláních proti rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky a Nejvyššího soudu Slovenské republiky jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“.
12.
V § 11 odst. 3 se slova „Nejvyšší soud Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky“.
13.
V § 12 odst. 3 druhá věta zní: „Je-li jeden z těchto soudů na území České republiky a druhý na území Slovenské republiky, rozhoduje o přikázání Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“.
14.
V § 14 odst. 2 druhá věta zní: „Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.“.
15.
V § 16 odst. 1 druhá věta zní: „O vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky rozhodne jiný senát téhož soudu.“.
16.
§ 21 odst. 1 zní:
„(1)
Za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo pracovník (člen), který prokáže, že je oprávněn za ni jednat.“.
17.
§ 25 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:
„(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, zastupuje-li účastníka komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.33)“.
18.
§ 26 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
„(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí ve věcech obchodních.“.
19.
V § 27 odst. 2 se slova „by odporovalo pravidlům socialistického soužití“ nahrazují slovy „zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně“.
20.
§ 27a se vypouští.
21.
V § 29 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.“.
22.
§ 30 odst. 2 zní:
„(2)
Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka, ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.“.
23.
§ 32 až 34 se vypouštějí včetně nadpisu nad § 32.
24.
§ 35 včetně nadpisu zní:
㤠35
Účast prokurátora
(1)
Prokurátor může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a)
způsobilosti k právním úkonům,
b)
prohlášení za mrtvého,
c)
zápisu do obchodního rejstříku.
(2)
Prokurátor je v takovém řízení oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastní řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu.“.
25.
§ 36 zní:
㤠36
V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo předseda senátu jako jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni.“.
26.
Za § 36 se vkládají nové § 36a, 36b, 36c a 36d, které znějí:
㤠36a
(1)
V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát:
a)
ve věcech pracovních,
b)
v dalších věcech, o nichž to stanoví zákon.
(2)
V ostatních věcech jedná a rozhoduje v řízení před okresním soudem samosoudce.
(3)
V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a rozhoduje s výjimkou případů uvedených v § 36b odst. 1 samosoudce; v odvolacím řízení jedná a rozhoduje senát.
§ 36b
(1)
V obchodních věcech jedná a rozhoduje krajský soud jako soud prvého stupně v senátu, jde-li o spory
a)
z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem,
b)
ze vztahů, které vznikají v souvislosti s prodejem podniku nebo jeho části,
c)
z právních vztahů upravených předpisy o ochraně hospodářské soutěže a o nekalé soutěži,
d)
z práv k předmětům průmyslového vlastnictví,
e)
týkající se námořních lodí, námořní plavby a právních vztahů s tím spojených,
f)
o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy,
g)
ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku právnických a fyzických osob včetně sporů, u nichž byla pravomoc československého soudu založena písemnou úmluvou účastníků.
(2)
V ostatních obchodních věcech jedná a rozhoduje v řízení před krajským soudem samosoudce. To platí i o vydávání směnečných (šekových) platebních rozkazů a o rozhodování ve věcech uvedených v § 200e.
§ 36c
Nejvyšší soudy jednají a rozhodují v senátech.
§ 36d
(1)
Předseda senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.
(2)
V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat samosoudce, příslušejí mu práva, která jsou jinak vyhrazena senátu.“.
27.
V § 37 odst. 2 třetí věta zní: „Přísedící hlasují před soudci a mladší soudci před soudci staršími, předseda senátu hlasuje poslední.“.
28.
§ 38 se vypouští.
29.
V § 39 odst. 1 se vypouští slovo „okresní“ a v odstavci 3 se slova „soudce z povolání“ nahrazují slovem „samosoudce“.
30.
V § 43 odst. 1 prvá věta zní: „Předseda senátu vyzve účastníky, aby nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno nebo doplněno.“.
31.
V § 45 se slova „prostřednictvím místního národního výboru“ nahrazují slovy „prostřednictvím orgánu obce“ a slova „orgánu Veřejné bezpečnosti“ slovy „příslušného policejního orgánu“.
32.
V § 46 odst. 1 se za slova „v bytě“ vkládají slova „v sídle (místě podnikání)“ a v odstavci 2 se slova „u místního národního výboru“ náhrazují slovy „u orgánu obce“.
33.
V § 47 odst. 2 se slova „u místního národního výboru“ nahrazují slovy, „u orgánu obce“.
34.
V § 48 odst. 1 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnická osoba“:
Odstavec 2 zní:
„(2)
Písemnosti určené advokátu mohou být doručovány také advokátním koncipientům a jiným pracovníkům, kteří jsou u advokáta pracovně činní a byli jím pověřeni přijímáním zásilek; to platí přiměřeně i pro doručování písemností určených komerčnímu právníkovi.“.
35.
Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:
㤠50a
Uveřejňování vyhlášek
Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně a v zákoně o konkursu a vyrovnání, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku (§ 769 obchodního zákoníku), pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu; tím není dotčena povinnost uveřejnění údajů v denním tisku.“.
36.
V § 52 odst. 2 se slova „příslušný orgán Veřejné bezpečnosti“ nahrazují slovy „příslušný policejní orgán“.
37.
V § 53 odst. 1 se číslovka „500“ nahrazuje číslovkou „2000“ a číslovka „1000“ číslovkou „5000“.
38.
§ 59 až 66 se vypouštějí včetně názvu hlavy první a nadpisů nad § 59, 62 a 65; hlava druhá se označuje jako hlava první a hlava třetí jako hlava druhá.
39.
§ 67 zní:
㤠67
Připouští-li to povaha věci, lze navrhnout u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl pokus o smír (smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření, aby rozhodl i o jeho schválení. Jestliže by věcně příslušný byl soud krajský, provede smírčí řízení u krajského soudu samosoudce; v těchto případech však může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli okresní soud.“.
40.
V § 68 odst. 2 se vypouští druhá věta.
41.
V § 73 odst. 2 se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovem „orgánu“ a odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže takto k určení otcovství nedojde a matka v přiměřené době nepodá návrh na určení otcovství, ustanoví předseda senátu dítěti opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby dítě v řízení zastupoval.“.
42.
V § 79 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.“;
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává.“;
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a připojuje se k němu tato věta: „Navrhovatel může v obchodních věcech obeznámit odpůrce s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu návrhu doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.“.
43.
V § 81 odst. 1 se za slova „ve věcech péče o nezletilé,“ vkládají slova „řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče“.
44.
V § 82 se v odstavci 2 vypouštějí slova „smírčí komise nebo smírčího orgánu“, a vypouští se odstavec 3.
45.
V § 85 se v odstavci 2 slova „organizace“ nahrazují slovy „právnické osoby“ a „právnická osoba“ a doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Obecným soudem ve věcech obchodních je soud, v jehož obvodu má odpůrce své sídlo, a nemá-li své sídlo, soud, v jehož obvodu má místo podnikání. Nemá-li odpůrce ani místo podnikání, je obecným soudem soud, v jehož obvodu má odpůrce své bydliště.“.
46.
Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
㤠85a
Jestliže pro řízení je věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost soudu se má řídit obecným soudem účastníka, stává se místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.“.
47.
V § 86 se v odstavcích 1, 2 a 3 nahrazují slova „Československé socialistické republice“ slovy „České a Slovenské Federativní Republice“ a v odstavci 3 slova „cizí organizaci“ slovy „zahraniční právnické osobě“.
48.
V § 87 písm. c) zní:
„c)
je umístěna organizační složka právnické osoby, která je odpůrcem, týká-li se spor této složky;“,
v písmenu d) se slova „československé socialistické organizace“ nahrazují slovy „československé právnické osoby“,
v písmenu e) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene f), které zní:
„f)
je sídlo burzy, jde-li o spor z burzovního obchodu.“.
49.
V § 88 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1, v ustanovení písmene a) se nahrazují slova „Československé socialistické republice“ slovy „České a Slovenské Federativní Republice“, v ustanovení písmene b) se slova „anebo o zrušení práva společného užívání bytu, popřípadě pozemku“ nahrazují slovy „anebo o zrušení společného nájmu bytu“,
ustanovení písmene d) zní:
„d)
který je obecným soudem občana, jde-li o řízení o jeho způsobilost k právním úkonům; je-li tento občan bez svého souhlasu v ústavní zdravotnické péči, je příslušný soud, v jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení. Jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav“,
v ustanovení písmene f) se nahrazují slova „Československé socialistické republice“ slovy „České a Slovenské Federativní Republice“, v ustanovení písmene g) se vypouštějí slova „smírčí komise nebo smírčí orgán“, v ustanovení písmene ch) se vypouštějí slova „je státní notářství, u něhož“, v ustanovení písmene i) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „nebo o rozhodnutí o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek, přihlášených k rozvrhu“,
připojují se ustanovení písmen j) a k), která znějí:
„j)
u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi vyvolané,
k)
v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně odpůrce této jednotky.“
a připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
K řízení o zrušení rozhodčího nálezu, vydaného rozhodci na základě rozhodčí smlouvy, je příslušný soud, v jehož obvodu se konalo rozhodčí řízení, je-li toto místo v tuzemsku. Jinak je příslušný soud, do jehož pravomoci by věc náležela, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy.“.
50.
Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní:
㤠89a
Účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. To platí i ve sporech podle § 9 odst. 3 písm. a), jestliže částka požadovaná navrhovatelem nepřevyšuje 50 000 Kčs. Taková smlouva nebo její ověřený opis musí být doloženy již v návrhu na zahájení řízení.“.
51.
V § 95 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo jestliže by změna návrhu byla v rozporu se zájmem společnosti“.
52.
§ 96 zní:
㤠96
(1)
Navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví.
(2)
Soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
(3)
Nesouhlas odpůrce se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li k zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.“.
53.
V § 99 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo zájmem společnosti“.
54.
V § 101 odst. 2 věta druhá zní: „Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům.“.
55.
V § 102 se na konci připojuje tato věta: „V samosoudcovských věcech tak učiní samosoudce.“.
56.
§ 104 odst. 1 zní:
„(1)
Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.";
připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Má-li soud, na který se účastník obrátil, za to, že není věcně příslušný, vysloví svou nepříslušnost a rozhodne, kterému soudu věcně příslušnému věc po právní moci tohoto usnesení postoupí. Byla-li takto postoupena věc okresním soudem soudu krajskému, může krajský soud vrátit věc soudu okresnímu, jestliže věcná příslušnost nebyla předtím vyřešena usnesením odvolacího soudu; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
57.
V § 105 odst. 2 se slova „Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky“.
58.
§ 106 zní:
㤠106
(1)
Jakmile soud k námitce odpůrce uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle československého práva podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.
(2)
Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení před rozhodci podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení.
(3)
Bylo-li řízení před rozhodci zahájeno dříve než došlo k řízení soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti nebo zániku smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení rozhodnuto o pravomoci nebo ve věci samé.“.
59.
V § 109 odst. 1 písm. b) se na konci připojuje tato věta: „Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že obecně závazný právní předpis, který se týká věci, je v rozporu s ústavou, zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána; v tom případě postoupí návrh ústavnímu soudu k zaujetí stanoviska.“.
60.
V § 110 se slova „nebo zájmu společnosti“ vypouštějí.
61.
V § 111 odst. 3 se v druhé větě středník nahrazuje tečkou a vypouští se část věty za středníkem.
62.
V § 114 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
zpravidla zjistí stanovisko odpůrce a pokusí se popřípadě předběžně o smírné vyřízení případu. V obchodních věcech může odpůrci uložit, aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává;“.
63.
V § 116 odst. 1 se vypouští druhá a třetí věta. V odstavci 2 se za slovo „hospodářské“ vkládá čárka a slovo „obchodní“.
64.
V § 118 odst. 2 se vypouští druhá věta.
65.
V § 120 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže tvrzení účastníků o skutečnostech jsou shodná, může se soud omezit při zjištění skutkového stavu na tato nesporná tvrzení.“.
V odstavci 2 na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se slova „neučiní-li tak, rozhodne soud na podkladě ostatních provedených důkazů.“.
66.
V § 121 se vypouští slovo „československé“ a slova „Československé socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
67.
V § 124 se za slovo „hospodářské“ vkládá čárka a slovo „obchodní“.
68.
V § 125 se vypouští slovo „skutečný“ a slovo „organizací“ se nahrazuje slovy „právnických osob“.
69.
V § 128 se vypouští odstavec 1 a označení odstavce 2. Slova „Orgány a organizace, i když se neúčastní řízení“ se nahrazují slovy „Orgány státní správy a samosprávy, jakož i právnické osoby“.
70.
V § 129 odst. 2 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnické osoby“.
71.
§ 135 odst. 1 zní:
„(1)
Soud je vázán rozhodnutím ústavního soudu o tom, zda určitý právní předpis je v rozporu s ústavou, zákonem či mezinárodní smlouvou, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána [§ 109 odst. 1 písm. b)]. Dále je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.“.
72.
V § 137 se na konci připojují slova „nebo komerční právník“.
73.
§ 140 odst. 2 zní:
„(2)
Byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát; jestliže je to důvodné, poskytne soud advokátovi na jeho žádost přiměřenou zálohu.“,
odstavec 3 se vypouští.
74.
V § 142 odst. 1 se vypouštějí slova „a k návrhu prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku“.
75.
V § 147 odst. 1 se středník nahrazuje tečkou a vypouští se část věty za středníkem.
76.
§ 149 zní:
㤠149
(1)
Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.
(2)
Zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního předpisu34) o mimosmluvní odměně.
(3)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, zastupoval-li účastníka komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.“.
77.
V § 152 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Zákon stanoví, kdy soud rozhoduje ve věci samé usnesením.“.
78.
V § 155 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a)
předmět řízení je vyjádřen v cizí měně a účastník, který má plnit, je devizovým tuzemcem a má účet v cizí měně, nebo
b)
některý z účastníků je devizovým cizozemcem.“.
79.
§ 157 odst. 1 zní:
„(1)
V písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast prokurátora, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o odvolání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení.“.
80.
V § 158 odst. 1 druhá věta zní: „Nemůže-li je podepsat, podepíše je jiný člen senátu, a rozhodl-li samosoudce, jiný pověřený soudce; důvod se na písemném vyhotovení poznamená.“.
81.
§ 160 odst. 3 zní:
(3)
Uložil-li soud povinnost vyklidit byt, za který je nutno zajistit bytovou náhradu, není účastník povinen byt vyklidit, dokud pro něj není zajištěn náhradní byt, popřípadě náhradní ubytování tam, kde podle ustanovení občanského zákoníku náhradní ubytování postačí.“.
82.
V § 172 se v odstavci 1 slova „nepřevyšující 5000 Kčs“ nahrazují slovy „nepřevyšující 20 000 Kčs, ve věcech obchodních nepřevyšující 100 000 Kčs“.
83.
§ 173 odst. 2 zní:
„(2)
Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu z odpůrců, předseda senátu jej usnesením zruší v plném rozsahu.“.
84.
§ 174 odst. 2 zní:
„(2)
Podá-li i jen jeden z odpůrců včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a předseda senátu nařídí jednání. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i zde odvolání.“.
85.
V § 175 odst. 1 v první větě se za slova „předseda senátu“ vkládají slova „krajského soudu činného v obchodních věcech“.
86.
§ 176 zní:
㤠176
(1)
Ve věcech péče soudu o nezletilé se ve věci samé rozhoduje rozsudkem o výchově a výživě nezletilých dětí, o styku rodičů s nimi, o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o schválení důležitých úkonů nezletilého a o záležitostech, o nichž se rodiče nemohou dohodnout. Krom toho se rozhoduje rozsudkem o prodloužení ústavní výchovy po dosažení zletilosti a o zrušení takového opatření.
(2)
O ostatních věcech se rozhoduje usnesením.“.
87.
V § 178 odst. 1 se slovo „organizací“ nahrazuje slovy „právnických osob“.
V odstavci 2 se slova „národního výboru, společenské organizace nebo i jednotlivých občanů“ nahrazují slovy „orgánu péče o děti, orgánu obce, popřípadě i jednotlivých občanů“.
88.
Za § 191 se vkládají nové § 191a, 191b, 191c, 191d, 191e, 191f a 191g, které včetně nadpisu znějí:
„Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče
§ 191a
(1)
Ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen „ústav“), ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu (dále jen „nemocný“).
(2)
Je-li osoba, která byla přijata do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezena ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, je ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení došlo.
§ 191b
(1)
O každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle § 191a, zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.
(2)
Nemá-li ten, kdo byl ústavem převzat, jiného zástupce, ustanoví mu soud pro toto řízení opatrovníka.
(3)
Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí (§ 191a odst. 1 a 2) došlo ze zákonných důvodů, vyslechne nemocného a ošetřujícího lékaře. Jednání zpravidla není třeba nařizovat.
(4)
Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a, soud usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů (§ 191a odst. 1).
§ 191c
(1)
Usnesení podle § 191b odst. 4 se doručí umístěnému, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře není schopen chápat obsah takového rozhodnutí, dále jeho zástupci (opatrovníku) a ústavu.
(2)
Odvolání proti tomuto usnesení nemá odkladný účinek. Odvolat se může i ústav, bylo-li vysloveno, že převzetí se nestalo v souladu se zákonnými důvody.
(3)
Ústav může umístěného propustit, i když soud vyslovil, že k převzetí došlo v souladu se zákonnými důvody.
§ 191d
(1)
Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a umístěný je omezen nebo vyloučen ze styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu.
(2)
Ke zjištění zdravotního stavu umístěného soud ustanoví znalce. Úkolem znalce je vyjádření o tom, zda další držení umístěného v ústavu při omezení nebo vyloučení styku s vnějším světem je či není nutné. Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen.
(3)
Soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání) a jeho zástupce (opatrovníka). Při jednání vyslechne znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě další vhodné důkazy.
(4)
V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 platí tu obdobně.
§ 191e
(1)
Účinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutím doby jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena lhůta kratší. Má-li být držení v ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 tu platí obdobně.
(2)
Rozsudek podle odstavce 1 nebrání tomu, aby ústav propustil osobu drženou v ústavu před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, ani tomu, aby opatrovnický soud učinil jiné opatření.
§ 191f
Osoba držená v ústavu, je-li způsobilá k právním úkonům, její zástupce (opatrovník) a osoby jí blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení v ústavu není důvodné. Zamítne-li soud návrh na propuštění, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno.
§ 191g
Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona.“.
89.
V § 199 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo prokurátora“ a připojuje se další věta: „Soud tak může učinit i bez návrhu.“.
90.
Za § 200 se vkládají nové § 200a, 200b, 200c, 200d, 200e, 200f, 200g a 200h, které včetně nadpisů znějí:
„Řízení ve věcech obchodního rejstříku
§ 200a
(1)
Řízení ve věcech obchodního rejstříku se zahajuje na návrh fyzické nebo právnické osoby (dále jen „podnikatel“), jíž se zápis v rejstříku týká, nebo osob oprávněných k tomu podle zákona.
(2)
Soud může zahájit řízení i bez návrhu, má-li byt dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.
(3)
Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a které skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku.
§ 200b
(1)
V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.
(2)
Soud rozhoduje o obsahu zápisu bez jednání usnesením. Ve výroku usnesení uvede den zápisu. Zápis je třeba provést do jednoho měsíce od vydání rozhodnutí o obsahu zápisu.
(3)
Ustanovení o pořádkových pokutách se použije i v případě, že podnikatel neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k provedení zápisu podle § 200a odst. 2.
§ 200c
(1)
Obchodní rejstřík je každému přístupný, každý má právo do něho nahlížet a pořizovat z něho opisy a výpisy.
(2)
Na požádání lze z rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není.
§ 200d
(1)
Obchodní rejstřík vede okresní soud v sídle krajského soudu (dále jen „rejstříkový soud“) pro podnikatele, kteří mají své sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Nemají-li své sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání; nemá-li podnikatel ani místo podnikání, je k vedení obchodního rejstříku příslušný soud podle místa bydliště podnikatele.
(2)
Zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady stanoví, který okresní soud nebo jemu na roveň postavený soud v sídle krajského soudu je rejstříkovým soudem.
(3)
Obchodní rejstřík pro zahraniční osobu (§ 21 odst. 2 obch. zák.) vede soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka (§ 21 odst. 3 obch. zák.).
§ 200e
Řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev
(1)
Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až i) je příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních, v jehož obvodu má obchodní společnost nebo družstvo své sídlo.
(2)
Nestanoví-li ustanovení uvedená v odstavci 1, že se řízení zahajuje na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.
(3)
Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje se usnesením.
Řízení ve věcech voličských seznamů
§ 200f
Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby či nedostatky v seznamech voličů do zákonodárných sborů nebo do orgánů místní samosprávy, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku, s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu.
§ 200g
(1)
Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán státní správy.
(2)
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů.
§ 200h
Řízení ve věcech sdružování v politických stranách a politických hnutích
(1)
Nesouhlasí-li přípravný výbor politické strany nebo politického hnutí s upozorněním příslušného ministerstva, že návrh na registraci nemá náležitosti požadované zákonem nebo že v návrhu jsou neúplné nebo nepřesné údaje, může se přípravný výbor domáhat určení, že návrh na registraci nemá nedostatky.
(2)
Účastníkem řízení je přípravný výbor a příslušné ministerstvo.
(3)
Příslušným k rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo přípravný výbor.
(4)
Rozhoduje se bez jednání, usnesením. Odvolání proti rozhodnutí není přípustné.“.
91.
§ 201 zní:
㤠201
Účastník může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“.
92.
V § 202 odst. 1 písm. f) zní:
„f)
byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;“,
v písmenu h) se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se další písmeno i), tohoto znění:
„i)
bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu.“.
93.
§ 203 se vypouští.
94.
V § 204 odst. 1 se vypouští třetí věta.
95.
V § 207 odst. 2 se vypouští druhá věta.
96.
V § 208 prvé větě se slova „rozhoduje o připuštění zpětvzetí odvolací soud“ nahrazují slovy „odvolací soud rozhodne o připuštění zpětvzetí“ a druhá věta zní: „Soud zpětvzetí nepřipustí, jestliže druhý účastník z vážných důvodů s tím nesouhlasí. Jestliže zpětvzetí připustí, odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.“.
97.
§ 214 odst. 2 písm. a) se slovo „zamítá“ nahrazuje slovem „odmítá“. Odstavec 2 písm. d) zní:
„d)
jde o rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče nebo o prohlášení za mrtvého;“.
98.
§ 217 se vypouští.
99.
V § 218 odst. 1 se slovo „zamítne“ nahrazuje slovem „odmítne“ a v odstavci 2 se slovo „zamítnuto“ nahrazuje slovem „odmítnuto“.
100.
§ 222 odst. 1 zní:
„(1)
Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.“.
Vkládá se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Odvolání může být odvolacím soudem vyřízeno i tak, že připustí vzetí návrhu na zahájení řízení zpět, anebo schválí smír.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
101.
V § 228 odst. 1 se vypouští ustanovení písmen c) a d), dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno c); vypouští se odstavec 2 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
102.
V § 229 písm. b) se za slovem „jinak“ čárka nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „nepočítaje v to stížnost pro porušení zákona“.
103.
V § 230 odst. 2 věta prvá zní: „Po třech letech od právní moci rozsudku může být návrh podán jen pro důvod uvedený v § 228 odst. 1 písm. c).“.
104.
V § 231 za slovem „schvalován“ se čárka nahrazuje středníkem a zbývající část věty se nahrazuje slovy „to platí obdobně i pro platební rozkaz“.
105.
§ 235 odst. 2 zní:
„(2)
Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.“,
a připojuje se nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.“.
106.
Ustanovení hlavy třetí (stížnost pro porušení zákona) se nahrazují včetně označení této hlavy tímto zněním:
„DOVOLÁNÍ
Přípustnost dovolání
§ 236
(1)
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
(2)
Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
§ 237
Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže
a)
bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
b)
ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
c)
účastník řízení neměl procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen,
d)
v téže věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
e)
nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoli podle zákona ho bylo třeba,
f)
účastníku řízení byla postupem soudu odňata možnost jednat před soudem,
g)
rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.
§ 238
(1)
Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.
(2)
Dovolání je přípustné také proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jestliže odvolací soud
a)
vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že je dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu,
b)
potvrdil rozsudek, jímž bylo rozhodnuto jinak než v dřívějším rozsudku, protože soud prvního stupně byl vázán právním názorem soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.
(3)
Dovolání není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských práv, určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.
§ 239
(1)
Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně.
(2)
Dovolání je přípustné také proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže
a)
odvolací soud vyslovil ve svém potvrzujícím usnesení, že je dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu,
b)
jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí na podkladě cizozemského rozhodnutí,
c)
jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h).
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o usnesení o příslušnosti, předběžném opatření, pořádkové pokutě, o znalečném, tlumočném a o nákladech řízení, jakož i o těch usneseních ve věcech upravených zákonem o rodině, v nichž se ve věci samé rozhoduje usnesením.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují také na usnesení, kterými byla vyřízena odvolání proti rozhodnutím státních notářství; ustanovení § 236 a 237 tu platí obdobně.
Podání dovolání
§ 240
(1)
Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu nebo státního notářství, které rozhodovaly v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
(2)
Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
§ 241
(1)
V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 3) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání a čeho se dovolatel domáhá. Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná.
(2)
Dovolání lze odůvodnit jen tím, že
a)
v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237,
b)
řízení je postiženo jinou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
c)
rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování,
d)
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
(3)
Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.
Řízení u dovolacího soudu
§ 242
(1)
Dovolati soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Nejde-li o vady uvedené v § 237, nepřihlíží k vadám řízení, které nebyly uplatněny v dovolání, ledaže tyto vady měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
(2)
Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů
a)
ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který dovoláním nebyl dotčen,
c)
v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže dovolání podal jen některý z účastníků,
d)
jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
(3)
Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k dovolání měnit rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají. Ke změně dovolacího návrhu není třeba souhlasu soudu.
§ 243
Před rozhodnutím o dovolání může soud, který o něm má rozhodnout, odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.“.
107.
Za § 243 se vkládají nové § 243a, 243b, 243c a 243d, které znějí:
㤠243a
(1)
Dovolací soud zpravidla nařídí jednání o dovolání proti rozsudku; jednání nenařídí, jde-li o případy uvedené v § 237 a § 241 odst. 2 písm. b) a d).
(2)
Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 2. Dokazování však neprovádí.
(3)
O dovolání proti usnesení se rozhoduje vždy bez jednání.
§ 243b
(1)
Dovolací soud dovolání rozsudkem zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené rozhodnutí rozsudkem zruší.
(2)
Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Má-li i rozhodnutí soudu prvního stupně nebo státního notářství vady, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně nebo státnímu notářství k dalšímu řízení, popřípadě postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží.
(3)
Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně nebo státního notářství z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e), rozhodne svým usnesením též o zastavení řízení.
(4)
Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1, § 225 a 226 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zpět, dovolací soud řízení usnesením zastaví.
§ 243c
Pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení § 92 a 95 však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.
§ 243d
(1)
Dojde-li ke zrušení napadeného rozhodnutí, soud, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, jedná dále o věci. Přitom je právní názor soudu, který rozhodoval o dovolání, závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud znovu i o nákladech původního řízení.
(2)
Bylo-li spolu s rozhodnutím odvolacího soudu zrušeno i rozhodnutí státního notářství, které rozhodlo v prvém stupni, postupuje státní notářství obdobně podle odstavce 1.
(3)
Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.“.
108.
Hlava čtvrtá části čtvrté se nahrazuje takto:
„ČÁST PÁTÁ
SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ“.
109.
§ 244 včetně nadpisů zní:
„Hlava první
OBECNÁ USTANOVENÍ O SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ
§ 244
(1)
Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy.
(2)
Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy zákonnost rozhodnutí orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, jakož i orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „rozhodnutí správního orgánu“).
(3)
Rozhodnutími správních orgánů se rozumí rozhodnutí vydaná jimi ve správním řízení, jakož i další rozhodnutí, která zakládají, mění nebo ruší oprávnění a povinnosti fyzických nebo právnických osob.“.
110.
§ 245 zní:
㤠245
(1)
Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu posoudí soud i zákonnost dříve učiněného správního rozhodnutí, o něž se přezkoumávané rozhodnutí opírá, jestliže pro ně bylo dříve učiněné rozhodnutí závazné a není-li pro jeho přezkoumání stanoven zvláštní postup.
(2)
U rozhodnutí, které správní orgán vydal na základě zákonem povolené volné úvahy (správní uvážení), přezkoumává soud pouze, zda takové rozhodnutí nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem.“.
111.
§ 246 zní:
㤠246
(1)
K přezkoumávání rozhodnutí jsou věcně příslušné krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky.
(3)
Nejvyšší soud České republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské republiky jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky nebo Slovenské republiky, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti.
(4)
Okresní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí o přestupcích a v případech, kdy to stanoví zákon.“.
112.
Za § 246 se vkládají nové § 246a, 246b a 246c, které znějí:
㤠246a
(1)
Místně příslušným je soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává, není-li stanoveno jinak.
(2)
V řízení podle hlavy třetí této části je místně příslušný obecný soud navrhovatele anebo krajský soud, v jehož obvodu je tento soud.
§ 246b
(1)
Při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudy jednají a rozhodují v senátech složených z předsedy a dvou soudců, není-li stanoveno jinak.
(2)
Samosoudce jedná a rozhoduje ve věcech, k jejichž projednání jsou věcně příslušné okresní soudy a ve věcech, u nichž to výslovně stanoví zákon.
§ 246c
Pro řešení otázek, které nejsou přímo upraveny v této části, se užije přiměřeně ustanovení prvé a třetí části tohoto zákona.“.
113.
Označení hlavy druhé včetně nadpisu a § 247 zní:
„Hlava druhá
ROZHODOVÁNÍ O ŽALOBÁCH PROTI ROZHODNUTÍM SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 247
(1)
Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v nichž fyzická nebo právnická osoba tvrdí, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu, a žádá, aby soud přezkoumal zákonnost tohoto rozhodnutí.
(2)
U rozhodnutí správního orgánu vydaného ve správním řízení je předpokladem postupu podle této hlavy, aby šlo o rozhodnutí, jež po vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou pro ně připuštěny, nabylo právní moci.“.
114.
§ 248 zní:
㤠248
(1)
Soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů, která nemají povahu rozhodnutí o právu či povinnosti fyzické nebo právnické osoby, zejména obecně závazné (normativní) akty, rozhodnutí organizační povahy a rozhodnutí upravující vnitřní poměry orgánu, který je vydal.
(2)
Soudy dále nepřezkoumávají
a)
rozhodnutí, která jsou přezkoumávána podle třetí hlavy této části nebo podle obecných ustanovení občanského soudní řádu,
b)
rozhodnutí správních orgánů v občanskoprávních a obchodněprávních věcech, v nichž správní orgán vystupuje jménem státu jako vlastníka nebo jiného účastníka právního vztahu,
c)
rozhodnutí orgánů vojenské správy, která byla vydána k přípravě a plnění úkolů za branné pohotovosti státu,
d)
rozkazy funkcionářů ozbrojených sil a ozbrojených sborů,
e)
rozhodnutí správních orgánů předběžné, procesní nebo pořádkové povahy včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách,
f)
rozhodnutí správních orgánů o kázeňských trestech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, pokud se jimi neomezuje osobní svoboda nebo pokud nemají za následek zánik služebního vztahu, dále odsouzených v nápravně výchovných ústavech, jakož i obviněných ve výkonu vazby,
g)
rozhodnutí, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské či jiné hospodářské činnosti,
h)
rozhodnutí o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání,
i)
rozhodnutí o žádostech na plnění, na něž není nárok, nebo o žádostech o odstranění tvrdosti zákona, zejména rozhodnutí finančních orgánů o úlevách na odvodech, daních a poplatcích,
j)
rozhodnutí, jimiž byly zamítnuty žádosti o povolení výjimek z bezpečnostních předpisů a z technických norem.
(3)
Kromě toho jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A, která je součástí tohoto zákona, jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumání vyloučí zvláštní zákony.“.
115.
§ 249 zní:
㤠249
(1)
Řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá žalobou.
(2)
Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí správního orgánu, které napadá, vyjádření, v jakém rozsahu se toto rozhodnutí napadá, uvedení důvodů, v čem žalobce spatřuje nezákonnost rozhodnutí správního orgánu, a jaký konečný návrh činí.“.
116.
§ 250 zní:
㤠250
(1)
Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
(2)
Žalobcem je fyzická nebo právnická osoba, která o sobě tvrdí, že jako účastník správního řízení byla rozhodnutím správního orgánu zkrácena ve svých právech. Podat žalobu může i fyzická nebo právnická osoba, se kterou nebylo ve správním řízení jednáno jako s účastníkem, ač s ní jako s účastníkem jednáno být mělo.
(3)
Jestliže se rozhodnutím správního orgánu cítí na svých právech zkráceno více osob, mohou podat společnou žalobu. Účastníky řízení jsou také ti, na něž se pro nerozlučné společenství práv se žalobcem musí též vztahovat rozhodnutí soudu (§ 91 odst. 2).
(4)
U rozhodnutí správního orgánu vydaného ve správním řízení je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni.“.
117.
Za § 250 se vkládají nové § 250a až 250s, které znějí:
㤠250a
Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj u soudu jedná; to neplatí ve věcech, v nichž je dána věcná příslušnost okresního soudu nebo jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve věcech nemocenského pojištění či důchodového zabezpečení.
§ 250b
(1)
Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2)
Jestliže je podána žaloba někým, kdo tvrdí, že mu rozhodnutí správního orgánu nebylo doručeno, ač s ním jako s účastníkem řízení mělo být jednáno, soud ověří správnost tohoto tvrzení a uloží správnímu orgánu doručit tomuto účastníku správní rozhodnutí a podle okolností odloží jeho vykonatelnost. Tímto stanoviskem soudu je správní orgán vázán. Po uskutečněném doručení předloží správní orgán spisy soudu k rozhodnutí o žalobě.
§ 250c
Žaloba nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí spravního orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Na žádost účastníka může předseda senátu usnesením vykonatelnost rozhodnutí odložit, jesliže by neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí hrozila závažná újma.
§ 250d
(1)
Předseda senátu vyžádá spisy žalovaného správního orgánu, který je povinen neprodleně je předložit spolu se spisy správního orgánu prvého stupně.
(2)
Shledá-li předseda senátu, že soud není věcně nebo místně příslušný, postoupí věc usnesením soudu příslušnému.
(3)
Předseda senátu usnesením řízení zastaví, jestliže žaloba byla podána opožděně, jestliže byla podána neoprávněnou osobou, jestliže směřuje proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem, jestliže žalobce neodstranil vady žaloby, jejichž odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení žaloby nebo jestliže žalobce není zastoupen podle § 250a anebo jestliže žaloba byla vzata zpět (§ 250h odst. 2).
§ 250e
Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250d odst. 2 a 3, doručí soud žalovanému stejnopis žaloby. Předseda senátu může nařídit žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil ve lhůtě, kterou zároveň určí.
§ 250f
V jednoduchých případech, zejména je-li nepochybné, že správní orgán vycházel ze správně zjištěného skutkového stavu, a jde-li jen o posouzení právní otázky, může soud bez jednání rozhodnout o žalobě rozsudkem. Stejně postupuje, je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů.
§ 250g
(1)
Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250f, předvolá předseda senátu k jednání účastníky; k němu si může vyžádat potřebné podklady, popřípadě i další písemná vyjádření účastníků.
(2)
Nedostaví-li se účastníci k jednání, může být věc projednána v jejich nepřítomnosti; řízení nesmí být z tohoto důvodu přerušeno.
§ 250h
(1)
Až do rozhodnutí soudu může žalobce rozsah napadení správního rozhodnutí omezit; rozšířit je může jen ve lhůtě podle § 250b.
(2)
Až do rozhodnutí soudu může žalobce vzít žalobu zpět; jestliže žalovanému mezitím vzešly náklady řízení, rozhodne soud o jejich náhradě.
§ 250i
(1)
Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí; dokazování se neprovádí.
(2)
Bylo-li rozhodnutí správního orgánu mezitím napadeno protestem prokurátora, soud řízení o žalobě přeruší až do jeho vyřízení; jestliže napadené rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, soud řízení o žalobě zastaví. Obdobně se postupuje, jestliže před podáním žaloby k soudu byl proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu podán mimořádný opravný prostředek.
(3)
K vadám řízení před správním orgánem soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
§ 250j
(1)
Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, vysloví rozsudkem, že se žaloba zamítá.
(2)
Dojde-li soud k závěru, že správní rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně nebo že zjištění skutkového stavu, z kterého vycházelo správní rozhodnutí, je v rozporu s obsahem spisů nebo že zjištění skutkového stavu je nedostačující k posouzení věci, zruší rozsudkem napadené rozhodnutí správního orgánu a podle okolností i rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, a vrátí věc žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud zruší napadená rozhodnutí i tehdy, ukáže-li se až při jednání, že jsou nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů.
(3)
Správní orgány jsou vázány právním názorem soudu.
(4)
Proti rozhodnutí soudu není přípustný opravný prostředek.
§ 250k
(1)
Měl-li žalobce úspěch zcela nebo zčásti, soud mu proti žalovanému přizná právo na úplnou nebo částečnou náhradu nákladů řízení. Může také rozhodnout, že se náhrada nákladů zcela nebo zčásti nepřizná, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.
(2)
Jestliže po zrušení rozhodnutí správního orgánu došlo k vydání nového rozhodnutí, které bylo k nové žalobě opět zrušeno proto, že se správní orgán odchýlil od právního názoru vysloveného v prvém rozsudku soudu, aniž došlo ke změně skutkového nebo právního stavu, uloží soud správnímu orgánu, aby žalobci nahradil všechny náklady soudního řízení.
Hlava třetí
ROZHODOVÁNÍ O OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH PROTI ROZHODNUTÍM SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 250l
(1)
Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v kterých zákon svěřuje soudům rozhodování o opravných prostředcích proti nepravomocným rozhodnutím správních orgánů.35)
(2)
Pokud v této hlavě není stanoveno jinak, užije se přiměřeně ustanovení hlavy druhé s výjimkou § 250a.
§ 250m
(1)
Řízení se zahajuje na návrh, kterým je opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu.
(2)
Návrh se podává u příslušného soudu ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Návrh je podán včas i tehdy, byl-li podán ve lhůtě u orgánu, který vydal rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o opravném prostředku, lze je napadnout do šesti měsíců od jeho doručení.
(3)
Účastníky řízení jsou ti, kteří jimi jsou v řízení u správního orgánu, a správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává.
§ 250n
Jestliže to povaha věci nevylučuje, může ten, kdo podává opravný prostředek, navrhnout, aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Soud může tomuto návrhu vyhovět, jestliže by provedením napadeného rozhodnutí byl zmařen účel jeho přezkoumání.
§ 250o
Jestliže správní orgán, jehož rozhodnutí soud přezkoumává, vydá nové rozhodnutí, kterým návrhu zcela vyhoví, soud usnesením řízení zastaví.
§ 250p
Je-li návrh podán opožděně nebo tím, kdo k němu není oprávněn, anebo napadá-li se rozhodnutí, jež přezkoumání nepodléhá, anebo neodstranil-li navrhovatel vady, jejichž odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení návrhu, soud usnesením opravný prostředek odmítne.
§ 250q
(1)
Nedojde-li k vyřízení opravného prostředku způsobem uvedeným v § 250f nebo § 250o, nařídí soud jednání. Soud může provést důkazy nezbytné k přezkoumání napadeného rozhodnutí.
(2)
O opravném prostředku rozhodne soud rozsudkem, kterým přezkoumané rozhodnutí buď potvrdí nebo je zruší a vrátí k dalšímu řízení.
§ 250r
Zruší-li soud rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán při novém projednání vázán právním názorem soudu.
§ 250s
(1)
Proti rozhodnutí soudu nejsou s výjimkou případů podle odstavce 2 přípustné opravné prostředky.
(2)
Ve věcech důchodového zabezpečení lze podat proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne nejvyšší soud republiky; dovolání je přípustné.“.
118.
Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá.
119.
V § 251 se vypouští druhá věta.
120.
V § 252 odst. 2 se slova „Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republice“.
121.
V § 258 se odstavec 3 vypouští.
122.
V § 259 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1, ve kterém se na konci prvé věty doplňují slova „a k prohlášení o svém majetku“ a druhá věta se vypouští.
123.
§ 260 odst. 1 zní:
„(1)
Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány.“.
124.
V § 261 odst. 1 ve třetí větě se slova „organizaci, vůči které“ nahrazují slovy „toho, vůči komu“ a ve čtvrté větě se slova „občana nebo organizaci“ nahrazují slovy „fyzickou nebo právnickou osobu“.
125.
V § 264 odst. 2 se slova „organizaci“ a „organizace“ nahrazují slovy „právnické osobě“ a „právnické osoby“.
126.
V § 265 odst. 1 se vypouštějí druhá a třetí věta.
127.
V § 267 odst. 2 se slova „pravosti nebo výše“ nahrazují slovy „pravosti, výše nebo pořadí“.
128.
V § 269 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. g) a h) se rozhoduje zpravidla po předchozím jednání.“
a dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
129.
§ 272 odst. 2 zní:
„(2)
Před nařízením výkonu rozhodnutí předseda senátu písemně vyzve toho, kdo odmítá podrobit se soudnímu rozhodnutí nebo neplní soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil nebo aby soudem schválenou dohodu plnil. V této výzvě upozorní též na následky neplnění povinností stanovených v rozhodnutí nebo v dohodě.“.
V odstavci 3 se slova „národní výbor a společenské organizace“ nahrazují slovy „příslušný orgán obce a orgán péče o děti“.
130.
V § 273 se v odstavci 1 číslovka „1000“ nahrazuje číslovkou „2000“ a v odstavci 2 se slova „s národním výborem“ nahrazují slovy „s příslušným orgánem obce“ a slova „s jinými“ se nahrazují slovem „se“.
131.
V § 274 se v písmenu c) vypouštějí slova „komisí pro pracovní spory“, a písmena e) a f) znějí:
„e)
notářských zápisů, které obsahují občanskoprávní závazek a v nichž jsou vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod, předmět a doba plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti v notářském zápise svolila;
f)
vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány;“.
132.
§ 275 odst. 2 zní:
„(2)
Soud je však vždy oprávněn před nařízením výkonu rozhodnutí přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech titulů pro výkon rozhodnutí.“.
133.
V § 277 odst. 1 se slova „a popřípadě též srážky připadající státu tam, kde bylo uloženo nápravné opatření“ vypouštějí.
V odstavci 2 věta první zní: „Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.“.
134.
V § 278 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
135.
§ 279 odst. 2 písm. c) zní:
„c)
pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy;“,
v odstavci 3 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
136.
V § 285 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky. Celková odměna povinného za uplynulý rok se rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností srážky a oprávněnému se vyplatí rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému sraženy v jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze záloh oprávněnému byly již vyplaceny.“.
137.
V § 290 odst. 2 se vypouští druhá věta.
138.
§ 293 odst. 3 zní:
„(3)
Za změnu plátce mzdy podle odstavce 1 se nepovažuje, jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí získá nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění nahrazující mzdu a jestliže dávku mu vyplatí plátce mzdy.“.
139.
§ 294 odst. 1 zní:
„(1)
Ten, kdo přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho občan naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat občanu, který u něho přestal pracovat.“,
v odstavci 2 se slova „Zjistí-li organizace, u níž povinný nastoupil“ nahrazují slovy „Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil“,
odstavec 3 zní:
„(3)
Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení podle tohoto odstavce doručeno, ve srážkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.“.
140.
V § 299 odst. 1 první věta od slova „nemocenského“ zní: „peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.“,
druhá věta odstavce 1 se vypouští.
Odstavec 2 zní:
„(2)
Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu občana, který z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.“,
doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti.
(4)
Za jiný příjem ve smyslu odstavce 1 nelze považovat odměny za provedení práce podle § 236 zákoníku práce bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny.“.
141.
V § 300 se vypouštějí odstavce 1 a 3 a označení odstavce 2, v němž se slovo „družstevníkům“ nahrazuje slovy „členům družstev“.
142.
V § 301 odst. 1 se slova „na organizaci nebo občana“ nahrazují slovy „na právnickou a fyzickou osobu“.
143.
§ 304 se vypouští.
144.
§ 305 až 308 znějí:
㤠305
K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu usnesením, ve kterém
a)
přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, odepsal pohledávku s příslušenstvím z účtu povinného a uhradil ji po právní moci usnesení oprávněnému,
b)
zakáže povinnému, aby po tom, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nakládal s prostředky na účtu až do výše vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství.
§ 306
Nařízení výkonu rozhodnutí se doručí oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu; peněžnímu ústavu se doručí do vlastních rukou.
§ 307
(1)
O tom, že usnesení o nařízení výkonu soudu nabylo právní moci, soud vyrozumí peněžní ústav; toto vyrozumění soud doručí peněžnímu ústavu do vlastních rukou.
(2)
Peněžní ústav vyplatí pak pohledávku z účtu povinného.
§ 308
Pro pořadí úhrady pohledávek, pro něž byl výkon rozhodnutí nařízen, je rozhodující den, kdy bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu; bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a prostředky na účtu povinného nestačí k uspokojení všech pohledávek, uhradí se jednotlivé pohledávky, pro něž došlo nařízení výkonu rozhodnutí téhož dne, poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně.“.
145.
V § 310 se slovo „organizací“ nahrazuje slovy „právnických osob“.
146.
§ 311 zní:
㤠311
Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 305, 308 a 309, může se oprávněný domáhat, a to i tehdy, když už na účtu povinného není dostatek prostředků, aby mu peněžní ústav zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby peněžní ústav postupoval správně.“.
147.
V § 312 odst. 1 se vypouštějí slova „a to i tehdy, jestliže se pohledávka povinného stane splatnou teprve v budoucnu“,
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Takto se postupuje i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.“,
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
148.
V § 317 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče.
(4)
Výkonu rozhodnutí odepsáním z účtu u peněžního ústavu nepodléhají prostředky na účtu, které výslovným prohlášením povinného jsou určeny pro výplatu mezd jeho zaměstnanců pro výplatní období nejbližší dni, kdy peněžnímu ústavu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.“.
149.
§ 318 se vypouští.
150.
V § 319 odst. 1 se citace „§ 279 odst. 3“ nahrazuje citací „§ 279 odst. 2“ a odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, i pokud jde o pohledávky z práv příbuzných právu autorskému a o pohledávky fyzických osob z jejich podnikatelské činnosti.“.
151.
Dosavadní znění § 320 se označuje jako odstavec 1, citace „§ 314 až 316 a 321“ se nahrazuje citací „§ 313 až 316, 321, 327 a 330“ a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Výkon rozhodnutí proti členovi družstva postižením členského podílu ve stavebním bytovém družstvu za trvání členství povinného není přípustný.“.
152.
§ 322 zní:
㤠322
(1)
Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, nebo ke svému podnikání, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.
(2)
Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména
a)
běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,
b)
snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
c)
zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
d)
hotové peníze do částky 1000 Kčs.“.
153.
V § 326 odst. 1 se v poslední větě slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“,
vkládá se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nepřevezme-li oprávněný věci podléhající zkáze za cenu, kterou určí v těchto případech vykonavatel, odevzdají se povinnému k volnému nakládání.“,
dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
154.
§ 328 zní:
㤠328
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí sepsané věci se odhadnou, pokud cena není stanovena úředně.36) Provedení odhadu zajistí předseda senátu; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věcí.“.
155.
Za § 328 se vkládají nové § 328a a 328b, které znějí:
㤠328a
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po odhadu sepsaných věcí předseda senátu zajistí, aby
a)
zvlášť významná výtvarná díla a památky,
b)
rukopisy zvlášť významných literárních děl,
c)
osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách,
d)
předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory,
byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o takové památky, a to nejméně za odhadní cenu.
(2)
Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudu odhadní cenu, soud i tyto předměty prodá způsobem dále uvedeným.
§ 328b
(1)
Sepsané věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu.
(2)
Soud oznámí dražební rok povinnému, oprávněnému, spoluvlastníku věci a místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
(3)
Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Vykonavatel a povinný nesmějí dražit.“.
156.
§ 329 zní:
㤠329
(1)
Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
(2)
Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem, komu má příklep udělit. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(3)
Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají závady váznoucí na věci.“.
157.
§ 330 zní:
㤠330
(1)
Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení věřitelů.
(2)
Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu.
(3)
Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Mezi několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst. 1). Prodej uskutečněný převzetím má tytéž účinky jako prodej v dražbě.“.
158.
V § 333 odst. 1 se citace „§ 322 písm. d)“ nahrazuje citací „§ 322 odst. 2 písm. d)“.
V odstavci 2 se slova „cizozemské peníze“ nahrazují slovy „valuty (§ 1 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon)“.
159.
V § 335 odst. 2 a 3 znějí:
„(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost i s jejími součástmi a příslušenstvím.
(3)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí obsahovat zákaz, aby povinný nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil. Dále se v něm uloží povinnému, aby do 15 dnů oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.“,
připojuje se nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému, spoluvlastníkům a osobám, které mají k nemovitosti předkupní nebo jiné věcné právo, dále pak příslušnému finančnímu orgánu státní správy a orgánu územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, jakož i místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu je bydliště povinného. Kromě toho se usnesení vyvěsí na úřední desce soudu až do vyvěšení dražební vyhlášky.“.
160.
Za § 335 se vkládá nový § 335a, který zní:
㤠335a
(1)
Výkon rozhodnutí se provede dražbou; provádí jej soudce.
(2)
Pro pořadí oprávněného na uspokojení z výtěžku výkonu rozhodnutí je rozhodující doba, kdy k soudu výkonu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí dražbou.“.
161.
§ 336 zní:
㤠336
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud opatří odhad nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě odhadu soud uvědomí oprávněného, dlužníka, spoluvlastníky, jakož i osoby, pro něž váznou na nemovitosti jiné závady, a okresní úřad.
(2)
Jestliže nemovitost byla odhadnuta v době jednoho roku přede dnem, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro určení ceny, může soud od nového odhadu upustit.“.
162.
Za § 336 se vkládají nové § 336a až 336p, které znějí:
㤠336a
(1)
Odhadem se zjistí, jakou cenu má nemovitost. Krom toho se jednotlivě odhadnou závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1), jakož i závady, které vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 2).
(2)
Práva spojená s nemovitostí se odhadnou tak, že se zjistí výhoda, kterou tato práva přinášejí oprávněnému v období jednoho roku, a hodnota této výhody se násobí při právech časově neomezených dvaceti, při právech časově omezených počtem roků, po které má právo ještě trvat, nejvýše však dvaceti.
(3)
Závady váznoucí na nemovitosti se odhadnou podle hospodářské újmy, která vyplývá ze závady pro obtíženého. Při závadách neomezeného trvání se vezme za základ výpočtu doba dvaceti let, při závadách neurčitého trvání pravděpodobný čas jejich trvání, ne však více než dvacet let, při závadách přesně určeného trvání tato doba. Závady vyplývající z nároků na opětující se plnění a dávky se odhadnou tak, že se vypočítá částka, která by stačila k tomu, aby z ní a z úroků z této částky se poukazovala plnění a dávky anebo jejich peněžitá hodnota.
(4)
Podle výsledků odhadu určí soud odhadní cenu a rozhodnutí o tom doručí osobám uvedeným v § 336 odst. 1, jakož i osobám, pro které váznou na nemovitosti věcná práva patrná ze spisu.
§ 336b
(1)
Po pravomocném určení odhadní ceny stanoví soud vyhláškou dražební jednání na dobu nejméně po 30 dnech.
(2)
Dražební vyhláška musí obsahovat:
a)
čas a místo dražby,
b)
označení nemovitosti, příslušenství a vlastníka,
c)
odhadní cenu, která je zároveň nejnižším podáním,
d)
výši jistoty,
e)
způsob zaplacení nejvyššího podání,
f)
závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání,
g)
ustanovení o přechodu závad a užitků nemovitosti,
h)
ustanovení o odevzdání vydražené nemovitosti vydražiteli,
i)
výzvu, aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke dni dražebního jednání a prokázali je listinami s upozorněním, že jinak bude k jejich nárokům přihlíženo jen podle obsahu spisů,
j)
výzvu, aby věřitelé prohlásili, zda žádají zaplacení v hotovosti s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení v hotovosti před dražebním jednáním, může vydražitel dluh převzít,
k)
výzvu, aby uplatnění práv, která nepřipouštějí dražbu (§ 267 odst. 1), bylo prokázáno před započetím dražby s upozorněním, že jinak by taková práva nemohla být uplatněna na újmu vydražitele, který byl v dobré víře,
l)
upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.
§ 336c
(1)
Dražební vyhláška se doručí:
a)
oprávněnému, povinnému, spoluvlastníku a každému, kdo má k nemovitosti věcné nebo předkupní právo, jsou-li patrna ze spisů anebo z evidence nemovitostí,
b)
orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a pojistné nemocenského pojištění,
c)
úřadům uvedeným v § 335 odst. 4.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se doručí do vlastních rukou.
(3)
Soud vyvěsí dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá místní orgán územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, aby podstatný obsah vyhlášky uveřejnil způsobem v místě obvyklým.
(4)
Přihlásí-li se oprávněný z předkupního práva později, doručí se mu dražební vyhláška do vlastních rukou tak, aby k doručení došlo ještě před zahájením dražby.
§ 336d
(1)
Zájemci o koupi dražené nemovitosti jsou povinni jako jistotu složit polovinu odhadní ceny, a to v hotovosti nebo šekem na účet soudu. Chce-li zájemce při dražbě uplatnit své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději při složení jistoty. Soud ještě před zahájením dražby (§ 336f odst. 1) rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno.
(2)
Nejnižší podání se rovná odhadní ceně.
(3)
K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.
(4)
Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající na závady, které vydražitel přejímá se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1) a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, pokud by bylo celé nevyšší podání složeno v hotovosti.
§ 336e
(1)
Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovitosti; opětovná dražba se však nekoná, zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí o nařízení opětovné dražby.
(2)
O nařízení opětovné dražby platí ustanovení o prvé dražbě s tím, že nejnižší podání tvoří dvě třetiny odhadní ceny. O dražbě uvědomí soud též vydražitele uvedeného v odstavci 1. Tento vydražitel je povinen zaplatit rozdíl na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání včas (§ 336l). Tato náhrada připadne do rozdělované podstaty.
§ 336f
(1)
Po složení jistoty soudce vyzve zájemce, aby dražili.
(2)
Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který musí prokázat právo zastupovat zájemce veřejnou nebo úředně ověřenou listinou.
(3)
Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, povinný, vydražitel uvedený v § 336e odst. 1 a ten, jemuž nabytí věci brání zvláštní předpis.
(4)
Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 336g
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v řízení. Návrh na pokračování v řízení lze učinit nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 336h
(1)
Před skončením dražby se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu.
(2)
Námitky, které se zapíší do protokolu, mohou podat dražitelé, povinný, oprávněný a zástupci orgánů státní správy (§ 335 odst. 4), jsou-li přítomni dražbě.
(3)
Příklep udělí soud tomu, u něhož jsou splněny podmínky stanovené zákonem a který učinil nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem o tom, komu se má příklep udělit. Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo věcné povahy, udělí se příklep jemu.
(4)
Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání.
§ 336i
Po udělení příklepu může se vydražitel ujmout držby vydražené věci; o tom je povinen uvědomit soud. Nabude-li usnesení o udělení příklepu právní moci, stává se vydražitel vlastníkem věci ke dni udělení příklepu.
§ 336j
(1)
Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému, vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.
(2)
Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat odvolání jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Mimo to může do 15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v rozporu s ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto při dražbě přítomen.
§ 336k
(1)
Odvolání lze vyhovět, jen jsou-li vytýkané vady na újmu toho, kdo odvolání podal, nebo shledá-li soud podstatné porušení zákona.
(2)
Rozhodnutí o odvolání se doručí odvolateli, vydražiteli, oprávněnému a povinnému.
(3)
Zruší-li odvolací soud usnesení o příklepu, ustanoví se nové dražební jednání.
(4)
Byl-li příklep pravomocně odepřen, je vydražitel povinen vrátit vydraženou věc povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí.
§ 336l
(1)
O závazcích podle § 336e odst. 2 a § 336k odst. 4 rozhodne soud po jednání usnesením.
(2)
Částky odpovídající závazkům uloženým podle odstavce 1 vymůže soud na návrh vykonavatele z ostatního majetku vydražitele.
§ 336m
(1)
Vydražitel musí bez započtení na nejvyšší podání převzít věcná břemena, pokud tak stanoví zvláštní předpis, a nájemní práva.
(2)
Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty.
(3)
Předkupní právo k vydražené nemovitosti udělením příklepu zaniká.
§ 336n
(1)
Po pravomocném udělení příklepu nařídí soud jednání o rozvrhu. K jednání předvolá vydražitele a jiné osoby, kterým se doručuje dražební vyhláška (§ 336c), nebo které přihlásily své nároky [§ 336b odst. 2 písm. i)], jestliže nezanikly dražbou.
(2)
Po skončení rozvrhového jednání nelze žádat z nejvyššího podání částku vyšší, než jaká byla přihlášena [§ 336b odst. 2 písm. i)].
§ 336o
Při rozvrhovém jednání se určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je třeba přihlížet. O nárocích, které nemohou být uspokojeny z nejvyššího podání, a o nedoložených námitkách osob, které se nedostavily, se nejedná.
§ 336p
Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, jistota vydražitele uvedeného v § 336e odst. 1, popřípadě částky odpovídající závazkům uvedeným v § 336l odst. 1.“.
163.
§ 337 zní:
㤠337
(1)
Podle výsledků rozvrhového jednání se z podstaty uspokojují v tomto pořadí:
a)
pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby,
b)
daně a poplatky, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostní zákonné zástavní právo a jen potud, pokud byly splatné v posledních třech letech před udělením příklepu a byly řádně přihlášeny,
c)
pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky založené hypotečními zástavními listy, pohledávky zajištěné zástavním právem (ať smluvním nebo soudcovským), popřípadě omezením převodu nemovitosti, úhrada za věcná břemena vydražitelem převzatá se započtením na nejvyšší podání a nároky na náhradu za věcná břemena, která vydražitel podle výsledků dražby nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí,
d)
pohledávky nedoplatků výživného, splatné ke dni rozvrhu,
e)
pohledávky daní a poplatků, přihlášené k rozvrhu, které nebyly uspokojeny podle písmena b),
f)
ostatní pohledávky.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojí se poměrně.
(2)
Úroky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož i soudní náklady se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(3)
Převyšuje-li výtěžek prodeje všechny pohledávky podle odstavců 1 a 2, vyplatí soud po úhradě pohledávek všech oprávněných zbytek výtěžku povinnému.“.
164.
Za § 337 se vkládají nové § 337a až 337e, které znějí:
㤠337a
(1)
Budou-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem podle § 151a občanského zákoníku pro tutéž pohledávku (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžků jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2)
Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle obecných předpisů. Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj bylo připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které by příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3)
Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.
§ 337b
(1)
Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena, která budou v pořadí podle doby svého vzniku alespoň zčásti uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby z ní a z jejích úroků se mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.
(2)
Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částky na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.
(3)
Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.
(4)
Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se dalším oprávněným.
§ 337c
(1)
Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být předvolány k rozvrhovému jednání a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při tomto jednání.
(2)
V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o nárocích, které byly při jednání o rozvrhu popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu úhrady, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů. Jinak soud odkáže ty, kdož takové námitky vznesli, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267 odst. 2, popř. návrh na zahájení správního řízení, v němž se o takových námitkách rozhoduje.
(3)
Rozhodnutí podle § 267 odst. 2 nebo ve správním řízení je účinné proti všem věřitelům i proti povinnému.
§ 337d
Vyhověl-li soud návrhu podle § 267 odst. 2 nebo bylo-li vyhověno návrhu ve správním řízení, nařídí soud nové rozvrhové jednání. K němu však již nepředvolává účastníky, jejichž nároky byly již uspokojeny.
§ 337e
(1)
Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky s výjimkou nároků, ohledně nichž probíhá řízení o popření přihlášené pohledávky.
(2)
Po právní moci rozhodnutí o popření přihlášené pohledávky soud podle výsledku tohoto řízení buď proplatí zadržené částky podle rozvrhového usnesení, nebo stanoví dodatečné jednání o rozvrhu.“.
165.
§ 338 odst. 2 zní:
„(2)
Spoluvlastník věci, jež je v podílovém spoluvlastnictví, může zabránit prodeji věci, jestliže nejpozději do začátku dražby složí u soudu v hotovosti nebo šekem na účet soudu odhadní cenu podílu, který má být vydražen. Stane-li se tak, naloží soud s touto částkou jako s výsledkem prodeje.“.
166.
Za § 338 se jako hlava pátá s označením „Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech“ vkládají § 338a a 338b, které znějí:
㤠338a
(1)
Soudcovské zástavní právo na nemovitosti se zřizuje nařízením výkonu rozhodnutí. Zřízení soudcovského zástavního práva musí být zapsáno do evidence nemovitostí podle zvláštních předpisů.
(2)
Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti pozdějšímu nabyvateli nemovitosti.
§ 338b
(1)
Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného.
(2)
Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva stejné pořadí.
(3)
Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva.“.
167.
Dosavadní hlava pátá (Uspokojení práv na nepeněžité plnění - § 339 až 351) se označuje jako hlava šestá a název dosavadní hlavy šesté a nadpisy nad § 352, 353 a 354 se vypouštějí.
168.
§ 340 zní:
㤠340
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který není třeba zajistit bytovou náhradu, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.
(2)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který je nutno zajistit ať již náhradní byt nebo náhradní ubytování, soud sice nařídí výkon rozhodnutí, ale s dodatkem, že o provedení výkonu rozhodnutí rozhodne dodatečně. Provedení výkonu rozhodnutí nařídí, až oprávněný soudu prokáže, že pro povinného je zajištěna taková bytová náhrada, jaká je určena ve vykonávaném rozsudku.“.
169.
V § 341 odst. I se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
V odstavci 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.
170.
V § 342 odst. 3 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.
171.
V § 343 odst. 2 se slova „místnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
172.
V § 344 odst. 1 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
173.
V § 345 odst. 3 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
174.
V § 349 odst. 1 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
175.
V § 351 odst. 1 se číslovka „20 000“ nahrazuje číslovkou „100 000“.
Čl. II
Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 134/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Státní notářství pomáhá ve svém oboru činnosti fyzickým a právnickým osobám při ochraně jejich práv a při uspořádání jejich vzájemných vztahů. Ve své činnosti pečuje státní notářství o dodržování zákonnosti, především při ochraně vlastnictví.“.
2.
V § 2 odst. 1 se vypouští druhá věta.
3.
§ 3 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Při plnění svých úkolů postupuje státní notářství v úzké součinnosti s orgány obce a státními orgány.
(2)
Orgány obce, soudy, prokuratury, jiné státní orgány a právnické osoby poskytují státním notářstvím účinnou pomoc při plnění jejich úkolů.“.
4.
V § 4 odst. 2 se slova „občanům a organizacím“ nahrazují slovy „fyzickým a právnickým osobám“ a odstavec 3 se vypouští.
5.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Sídla a obvody státních notářství se shodují se sídly a obvody okresních soudů; v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě se shodují s obvody obvodních soudů.“.
V odstavcích 2 a 4 se vypouští slovo „socialistické“
6.
V § 7 odst. 1 a 2 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“, v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) se vypouštějí slova „je oddán socialistickému zřízení a“.
7.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Vedoucí státní notář a státní notář vykoná při ustanovení do funkce do rukou ministra spravedlnosti příslušné republiky tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit ústavou a ostatními zákony, budu je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu s nimi budu rozhodovat samostatně a nestranně. V úředních věcech budu přísně zachovávat mlčenlivost.“
(2)
Slib podle odstavce 1 vykoná při svém ustanovení notářský čekatel do rukou předsedy krajského soudu.“.
8.
V § 10 odst. 1 závěr věty prvé za středníkem zní: „...a jde-li o státní notářství v obvodech České republiky a Slovenské republiky, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“;
v odstavci 3 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
9.
§ 11 odst. 3 zní:
„(3)
Státní notářství může určit, že bude konat v některých místech svého obvodu pravidelné úřední dny.“.
10.
V § 12 odst. 3 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“, slova „Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „Slovenské republiky“ a slova „Československé socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
11.
V § 13 se slova „zájem společnosti“ nahrazují slovy „veřejný zájem“ a za slovo „hospodářské“ se vkládá čárka a slovo „obchodní“.
12.
V § 14 odst. 1 písm. c) se slova „zájmů společnosti“ nahrazují slovy „veřejného zájmu“; v odstavci 3 se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.
13.
V § 22 se odstavec 3 vypouští.
14.
V § 27 odst. 2 se slova „Místní národní výbor“ nahrazují slovy „Orgán obce“.
15.
§ 30 odst. 1 zní:
„(1)
Vyžaduje-li to veřejný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní státní notářství i bez návrhu neodkladná opatření, zejména zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti a postará se o prodej věcí, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů. Ve zvláštních případech, zejména je-li součástí dědictví podnik, státní notářství rozhodne o ustanovení správce dědictví nebo jeho části z okruhu dědiců nebo z okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem lze ustanovit toho, kdo s ustanovením souhlasí.“.
Připojují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Při prodeji movitých věcí postupuje státní notářství přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí při výkonu rozhodnutí soudem, ledaže by státní notářství přikročilo k jinému způsobu prodeje.
(4)
Ustanovený správce dědictví nebo jeho části činí po dobu řízení o dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot náležejících do dědictví, a to v rozsahu vymezeném státním notářstvím. Jestliže to státní notářství uloží, předkládá mu správce průběžně zprávy o své činnosti. Po skončení řízení o dědictví správce předloží dědicům prostřednictvím státního notářství konečnou zprávu o své činnosti. Státní notářství pak rozhodne o odměně a náhradě výloh, které správci uhradí dědici a v případě § 462 občanského zákoníku stát. Správce ze své činnosti odpovídá podle občanského zákoníku.“.
16.
V § 31 se slova „národní výbory“ nahrazují slovy „místní orgány státní správy“.
17.
V § 32 odst. 2 se slova „nepatrný majetek“ nahrazují slovy „majetek nepatrné hodnoty“.
18.
V § 38 odst. 1 ve druhé větě se slova „ani zájmu společnosti“ vypouštějí.
19.
V § 39 odst. 2 se slova „nebo zájmu společnosti“ nahrazují slovy „nebo dobrým mravům“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Nedošlo-li k dohodě nebo nebyla-li státním notářstvím schválena, státní notářství potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů.“.
Odstavec 4 se vypouští.
20.
§ 40 odst. 1 písm. d) zní:
„d)
potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě.“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Pokud státní notářství dohodu o vypořádání dědictví neschválí, potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů po právní moci rozhodnutí, jímž dohoda nebyla schválena.“.
21.
§ 42 odst. 3 zní:
„(3)
Hodnoty uvedené v odstavci 2 je však možno vydat dědicům, jen jestliže byly zaplaceny notářské poplatky.“.
22.
V § 50 odst. 1 se slova „Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republice“.
23.
§ 63 odst. 1 zní:
„(1)
Státní notářství přezkoumá smlouvu z hlediska oprávnění účastníků s předmětem smlouvy nakládat, zda je smlouva uzavřena v předepsané formě, zda smluvní projevy účastníků jsou dostatečně určité a srozumitelné a zda smluvní volnost není omezena.“;
odstavec 3 se vypouští.
24.
§ 64 odst. 1 zní:
„(1)
Jsou-li splněny podmínky § 63 odst. 1, státní notářství rozhodne, že smlouvu registruje. V opačném případě rozhodne, že se návrh na registraci zamítá.“.
25.
V § 65 odst. 2 se slova „věřiteli při omezení převodu nemovitosti, osobnímu uživateli při dohodě o zřízení práva osobního užívání pozemku“ nahrazují slovy „zástavnímu věřiteli při zastavení nemovitosti“.
26.
V § 68 odst. 2 se slova „nebo se příčilo zájmům společnosti“ vypouštějí.
27.
V § 70 se poslední věta vypouští.
28.
Vypouští se hlava pátá části čtvrté (§ 79 až 88).
29.
V § 89 se slova „občanům a socialistickým organizacím“ nahrazují slovy „fyzickým a právnickým osobám“.
30.
V § 90 odst. 1 prvé větě se slova „nebo zájmu společnosti“ vypouštějí.
31.
V § 99 odst. 1 se vypouští druhá věta.
32.
V § 100 odst. 2 druhé větě se slova „nebo zájmem společnosti“ vypouštějí.
33.
§ 101 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Státní notářství vede správu pozemkových a železničních knih a na žádost z nich vydává výpisy.
(2)
Žadatelé si mohou sami pořizovat opisy, výpisy a poznámky z pozemkových a železničních knih.“.
34.
V § 102 odst. 2 druhé větě se slova „pouze omezení převodu nemovitosti“, nahrazují slovy „pouze zřízení zástavy k nemovitosti“.
35.
V § 103 se vypouštějí slova „a další výpisy z ní již nevydává“.
Čl. III
Ustanovení přechodná a závěrečná
1.
a) Věci, které by podle čl. I § 9 odst. 2 patřily v prvním stupni do věcné příslušnosti krajského soudu, ale řízení o nich bylo zahájeno již před nabytím účinnosti tohoto zákona u okresního soudu, dokončí soudy dosud věcně příslušné; odvolacím soudem v těchto případech je krajský soud, dovolacím soudem vrchní soud.
b)
Stížnosti pro porušení zákona, podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona proti pravomocným rozhodnutím soudů nebo státních notářství se projednají podle dosavadních předpisů.
c)
Na základě podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, jež došly na orgány prokuratury nebo na ministerstva spravedlnosti republik do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou orgány k tomu příslušné podle dosavadních předpisů podat do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona stížnost pro porušení zákona; o těchto stížnostech rozhodnou soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
d)
Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího soudu nabyla právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce poté, co tento zákon nabude účinnosti, dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239.
e)
Návrhy na obnovu řízení podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona z důvodů uvedených v dosavadním § 228 odst. 1 písm. c) a d) se projednají podle dosavadních předpisů.
f)
V řízeních, do kterých vstoupil prokurátor podle § 35 odst. 1, zaniká jeho účast dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud nejde o případ uvedený v ustanovení písmene i).
g)
V řízeních, která byla zahájena na návrh prokurátora, zaniká jeho účast rovněž dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti. Soud vyzve účastníka, který byl označen jako navrhovatel, k vyjádření, zda chce v řízení pokračovat. Nevyjádří-li se tento účastník ve lhůtě mu dané tak, že si přeje v řízení pokračovat, soud řízení zastaví; v takovém případě soud případná rozhodnutí zruší a o nákladech řízení rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo.
h)
Řízení o návrzích prokurátora podle § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, soud zastaví a případná rozhodnutí zruší; o nákladech řízení rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo.
i)
Generální prokurátor může ve lhůtě do 31. 12. 1994 podat stížnost pro porušení zákona podle dosavadních předpisů ve věcech, do nichž může vstoupit (§ 35 odst. 1 tohoto zákona), a to do tří měsíců od právní moci rozhodnutí; o těchto stížnostech rozhodují vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona.
2.
a) Hospodářské spory zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona u orgánů hospodářské arbitráže dokončí podle tohoto zákona krajské soudy působící ve věcech obchodních, místně příslušné podle sídla arbitrážního orgánu, u něhož bylo řízení zahájeno.
b)
Řízení o odvoláních proti rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže, zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí nejvyšší soudy republik podle tohoto zákona.
c)
Námitky proti arbitrážním platebním rozkazům, podané podle dosavadních předpisů včas, ale po nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí krajskému soudu příslušnému podle písmene a).
d)
Hospodářské spory, zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona před rozhodci podle § 32 zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění zákona č. 106/1990 Sb., postoupí rozhodci k dalšímu řízení krajskému soudu působícímu ve věcech obchodních, který by byl při zahájení takového sporu příslušný podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.
e)
O návrzích na přezkoumání rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže mimo odvolací řízení, podaných do nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky jako o stížnostech pro porušení zákona proti soudním rozhodnutím, a to podle dosavadních předpisů občanského soudního řádu.
f)
Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího orgánu hospodářské arbitráže nabylo právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239.
g)
Návrhy na obnovu řízení, o kterých nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, postoupí se k vyřízení krajskému soudu příslušnému podle písmene a).
h)
Proti pravomocným rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu příslušného podle písmene a).
i)
Návrhy na obnovu řízení, jež podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži skončilo výrokem rozhodce, o nichž nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí k vyřízení krajskému soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.
j)
Proti výrokům rozhodců podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.
3.
a) Ústavy zdravotnické péče jsou povinny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona, předat soudu, v jehož obvodu je ústav, seznam všech osob, které byly převzaty ústavem do léčení bez svého souhlasu, a osob, které sice s léčením v ústavu souhlasily, ale jsou omezeny ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, pokud jsou v držení ústavu ke dni, kdy tento zákon nabude účinnosti. Podání tohoto seznamu nahrazuje oznámení podle § 191a. V seznamu se poznamená, u kterých nemocných bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a bylo-li toto rozhodnutí v rámci přezkoumání soudem potvrzeno.
b)
O všech takto držených osobách s výjimkou těch, o kterých bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a toto bylo potvrzeno soudem, zahájí soud řízení podle § 191b; rozhodnutí podle § 191b odst. 4 musí být vydáno do 3 měsíců ode dne, kdy soudu došlo oznámení podle písmene a).
c)
V dalším postupuje soud podle § 191d; u nemocných, u kterých bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a bylo potvrzeno soudem, se takto postupuje, jestliže od uvedeného rozhodnutí soudu uplynula doba 1 roku. Rozhodnutí o přípustnosti dalšího držení je třeba vyhlásit do 6 měsíců ode dne vydání usnesení podle § 191b.
4.
a) Projednávání žalob proti rozhodnutím správních orgánů podle hlavy druhé části páté lze jen u těch správních rozhodnutí, jež po vyčerpání přípustných opravných prostředků nabyly právní moci počínaje dnem účinnosti tohoto zákona.
b)
Omezení podle písmene a) neplatí, jestliže podle předpisů dosud platných lze žádat o přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem, když toto rozhodnutí bylo před tím přezkoumáno ve správním odvolacím řízení. Jestliže takové řízení již proběhlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se v zahájeném řízení podle § 247 až 250k; zastoupení advokátem či komerčním právníkem není v těchto případech třeba.
5.
O opravných prostředcích proti rozhodnutím nositelů pojištění ve věcech důchodového zabezpečení budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jednat a rozhodovat po dobu tří let u krajských soudů samosoudci.
6.
Pravomocné rozsudky na vyklizení bytu, vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jimiž je povinnost vyklidit byt vázána na zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování, se ve vykonávacím řízení považují za rozsudky ukládající vyklizení po poskytnutí náhradního bytu. Oprávněný se však může u soudu, který je příslušný k výkonu rozhodnutí proti povinnému, domáhat určení, že povinnému náleží jen náhradní ubytování nebo že mu nenáleží bytová náhrada vůbec.
7.
I nadále jsou vykonatelná
a)
rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže a rozhodnutí rozhodců pode § 32 zákona o hospodářské arbitráži, pokud práva v nich uvedená nezanikla podle § 40 odst. 1 zákona o hospodářské arbitráži (ve znění platném do 30. dubna 1990); vykonatelnost těchto rozhodnutí potvrzuje soud, který by byl k projednání příslušný podle bodu 2.a);
b)
rozhodnutí rozhodčích komisí pro pracovní spory a smíry těmito komisemi schválené; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu rozhodčí komise měla své sídlo;
c)
smíry schválené smírčím odborovým orgánem podle § 128 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu smírčí orgán měl své sídlo.
8.
a) Při vyřizování návrhů podle § 764 odst. 2, § 765 odst. 4, § 766 odst. I a § 768 odst. 3 obchodního zákoníku postupuje soud podle ustanovení § 200e.
b)
Neskončená řízení v konkursu a vyrovnání, v nichž úpadcem (dlužníkem) je fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, se přenesou na místně příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních.
9.
a) Pokud se v obecně závazných právních předpisech vydaných před nabytím účinnosti tohoto zákona stanoví, že určité věci rozhodují orgány hospodářské arbitráže, rozumí se tím nadále soudy.
b)
V ustanoveních zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, která upravují, že spory rozhodují s výjimkou věcí, jež rozhoduje Úřad pro vynálezy, soud nebo arbitráž, se slova „nebo arbitráž“ vypouštějí.
10.
a) Státní notářství vrátí soudu, který je pověřil prodejem nemovité věci podle § 335, spisy o výkonu rozhodnutí; jestliže státní notářství do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemovitou věc prodalo, postoupí soudu, který je pověřil, i strženou částku po srážce nákladů prodeje. Soud pak pokračuje ve výkonu rozhodnutí podle § 335 a násl.; alespoň dodatečně doručí soud původní usnesení o nařízení výkonu osobám uvedeným v § 335 odst. 4, pokud se tak nestalo již dříve, a povinného poučí ve smyslu § 335 odst. 3.
b)
Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto zákona, užije se dosavadních předpisů.
11.
Vláda České republiky se zmocňuje, aby nařízením upravovala s přihlédnutím k měnícím se cenovým poměrům peněžité částky v československých korunách uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), § 53 odst. 1, § 89a, § 172 odst. 1, § 273 odst. 1, § 322 odst. 2 písm. d) a § 351 odst. 1.
12.
Ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví podrobnosti o obchodním rejstříku a způsobu jeho vedení.
13.
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. IV
1.
V § 14 odst. 2 větě třetí zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se slova „podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni“ nahrazují slovy „podle ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání nepravomocných správních rozhodnutí soudem“.
2.
Zrušují se:
a)
zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů,
b)
§ 10 vyhlášky ministra spravedlnosti č. 114/1964 Sb., o podnikovém rejstříku,
c)
vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 116/1984 Sb., o projednávání a rozhodování hospodářských sporů rozhodcem,
d)
výnos Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 4/1982, kterým se vydávají pravidla pro čekatelskou praxi a arbitrážní zkoušku (reg. v částce 35/1982 Sb.),
e)
výnos ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 352/1990, kterým se vydává platový řád pro státní arbitry a arbitrážní čekatele krajských státních arbitráží ve Slovenské republice č. 366/1990 Sb.,
f)
výnos hlavního arbitra České socialistické republiky č. sekr. 894/14.1./85/VI, kterým se vydává platový řád pro odborné pracovníky krajských státních arbitráží v České socialistické republice (reg. v částce 36/1985 Sb.),
g)
výnos hlavního arbitra České a Slovenské Federativní Republiky č. j. FD/59/SK/91 o odchylném určení příslušnosti při rozhodování některých sporů č. 54/1991 Sb.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha A
(§ 248 odst. 3)
Případy, kdy je vyloučena možnost domáhat se, aby rozhodnutí správního orgánu bylo přezkoumáno soudem
Obor| Název předpisu a číslo §| Charakteristika rozhodnutí
---|---|---
Bezpečnost a
ochrana zdraví
při práci| Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
§ 4 písm. f)| zamítnutí, popř. odnětí oprávnění k odborné způsobilosti k výrobě, montáži, opravám, údržbě a revizím vyhrazených technických zařízení
§ 4 písm. g)| zamítnutí, popř. odnětí osvědčení o odborné způsobilosti ke zkoušení, revizím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení
§ 6 odst. 1 písm. b)| nařízení, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny závady zjištěné při výkonu dozorčí činnosti
Celnictví| Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 5/1991 Sb., v úplném znění č. 287/1991 Sb.
§ 42| rozhodování o zařazení zboží
Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole
§ 34| Charakteristika rozhodnutí povolení, rozhodnutí o žádosti o nakládání s kontrolovaným zbožím
Ceny| Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách
§ 3| rozhodnutí o regulaci cen
Daně| Vyhláška ministerstva financí, č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků
§ 19, 21| rozhodnutí o povolení posečkání daně nebo jejího zaplacení ve splátkách, rozhodnutí o žádosti o prominutí předepsané daně
Devizové
hospodářství| Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon
§ 48| devizová povolení
Energetika| Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon); vyhláška č. 9/1958 Ú. l.
§ 6| souhlas se zřízením energetického díla
§ 3 vyhlášky| souhlas energetického podniku se zřízením energetického díla
Lesy
-lesní hospodářství| Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích
§ 20| opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku
Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
§ 5 odst. 2, § 6 odst. 1| rozhodování o hospodářské úpravě lesů
§ 20 odst. 2| rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví
§ 24| ustanovení a odvolání lesní stráže
Zákon SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
§ 5 odst. 2, § 6 odst. 1| rozhodování o hospodářské úpravě lesů
§ 20 odst. 2| rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví
§ 24| ustanovení a odvolání lesní stráže
Letecká
doprava| Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 27 odst. 2| rozhodnutí o povinnosti správců, vlastníků nebo uživatelů objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu na svůj náklad označit tyto objekty leteckým překážkovým označením a toto značení udržovat provozovat
Nemocenské
pojištění
(zabezpečení)| Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů| rozhodování v dávkových věcech nemocenského pojištění (zabezpečení) s výjimkou rozhodování o vrácení přeplatků na dávce neprávem vyplacené
Obrana
státu| Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon - v úplném znění č. 309/1990 Sb.
§ 4 a násl.| rozhodnutí v záležitosti branné povinnosti občanů
Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.
§ 5| povolení k uzavření nebo změně smlouvy týkající se založení podniku se zahraniční majetkovou účastí
Ochrana odrůd
rostlin a plemen
zvířat| Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat,
§ 21| udělení šlechtitelského osvědčení
Ochrana
zemědělské
výroby| Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby|
§ 5
§ 12| povolení odrůd
uznání odrůd, chmelnic, semenných ovocných stromů, matečných ovocných roubových stromů a keřů
§ 27| povolení prostředků na ochranu rostlin
Zákon ČNR č. 86/1972 Sb. a SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat |
§ 6| povolování plemen hospodářských zvířat
Plynárenství| Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon) |
§ 5| souhlas se zřízením zařízení pro výrobu topných plynů
§ 7| souhlas se zrušením zařízení pro výrobu topných plynů a plynovodní sítě
Průmyslové
vlastnictví
(vynálezy a průmyslové
vzory)| Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
§ 34 a 52| zamítnutí přihlášky vynálezu a průmyslového vzoru
Průmyslové
vlastnictví
(ochranné
známky)| Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách
§ 12| zamítnutí přihlášky
Průmyslové
vlastnictví
(ochrana
označení
původu)| Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků
§ 7| zamítnutí přihlášky
Silniční
doprava| Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb.
§ 3 odst. 3 písm. c)| rozhodnutí o zařazování nově budovaných silnic do silniční sítě, o jejich přeřazování, popř. vyřazování z této sítě, jakož i o přeřazování místních komunikací a účelových komunikací do této sítě
Vyhláška FMD č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon)
§ 10 odst. 3 písm. c)| rozhodnutí o uzavírce, popř. o objížďce u silnic II. a III. třídy a místních komunikací
Rodičovský příspěvek| Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku| kromě rozhodnutí přezkoumatelných podle § 250l všechna další rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí o nepřiznání příspěvku a o zastavení jeho výplaty
Sociální
zabezpečení| Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů| kromě rozhodnutí přezkoumatelných podle § 250l všechna další rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí o zaopatřovacím příspěvku
Vyhláška č. 76/1957 Ú.l., ve znění vyhlášky č. 268/1990 Sb., vyhláška č. 183/1991 Sb.| rozhodnutí o invaliditě (částečné invaliditě)
Státní
tajemství| Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.
§ 21| rozhodnutí o zákazu fotografování a filmování
Stavební řád| Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona
č. 103/1990 Sb.
§ 32 písm. c) a d)| územní rozhodnutí o chráněném území a o stavební uzávěře
§ 91| rozhodnutí o příkazu k odstranění stavby, jsou-li bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat
§ 94| nařízení provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby, která ohrožuje svým stavem život nebo zdraví osob, popř. značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit
§ 96 odst. 1 a 2| nařízení vyklizení stavby, která je v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob
Školství| Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství
§ 3 odst. 2 písm. a) až c) e), h), m)| rozhodnutí ředitele školy (školského zařízení) činěná na základě odborných posudků nebo kapacitních možností
§ 7 písm. b)| rozhodnutí školského úřadu o odvoláních proti rozhodnutí ředitele podle § 3 odst. 2
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
§ 18 odst. 2| rozhodnutí rektorarektora (u vysokých škol, které se nečlení na fakulty, akademického senátu) vysoké školy o odvolání do rozhodnutí děkana v otázkách přijetí či nepřijetí ke studiu na vysoké škole
Telekomunikace| Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích
§ 4| rozhodnutí o povolení zřídit a provozovat telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť
§ 6 odst. 3| rozhodnutí o povolení ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekom. síť, mají-li být zařízení připojena na jednot. telekom. síť
Těžba nerostů| Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)| určení správce výhradního ložiska
§ 9 odst. 1 a 2
§ 35 odst. 4| určení organizace, která provádí v nezbytně nutném rozsahu zajištění nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků
Veterinární
péče| Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.
§ 23| mimořádná veterinární opatření
Vodní
hospodářství| Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)
§ 16| rozhodnutí o opatřeních při nedostatku vody
§ 30 odst. 3| omezování nebo jiná úprava zásobování pitnou vodou, popř. její užívání při nedostatku pitné vody
Zahraniční
obchod| Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.
§ 19 odst. 1 písm. i)| udělování, změny a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb v oblasti prodeje za devizové prostředky
§ 54| povolení k vývozu nebo dovozu věcí (tzv. neobchodní vývoz nebo dovoz)
Zdravotnictví| Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu| rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti
1)
§ 7 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
2)
§ 476 a násl. obchodního zákoníku.
3)
§ 591 a násl. obchodního zákoníku.
4)
§ 601 a násl. obchodního zákoníku.
5)
§ 638 a násl. obchodního zákoníku.
6)
§ 673 a násl. obchodního zákoníku.
7)
§ 682 a násl. obchodního zákoníku.
8)
§ 692 a násl. obchodního zákoníku.
9)
§ 700 a násl. obchodního zákoníku.
10)
§ 708 a násl. obchodního zákoníku.
11)
§ 716 a násl. obchodního zákoníku.
12)
§ 720 a násl. obchodního zákoníku.
13)
§ 725 a násl. obchodního zákoníku.
14)
zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
15)
§ 44 a násl. obchodního zákoníku.
16)
§ 8 a násl. obchodního zákoníku.
17)
zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.
18)
zákona č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.
19)
§ 90 obchodního zákoníku.
20)
§ 148 odst. 1 obchodního zákoníku.
21)
§ 152 obchodního zákoníku.
22)
§ 231 odst. 4 obchodního zákoníku.
23)
§ 20 až 23 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
24)
§ 37 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.
25)
§ 68 odst. 3 obchodního zákoníku.
26)
§ 71 odst. 2 obchodního zákoníku.
27)
§ 71 odst. 3 obchodního zákoníku.
28)
§ 75 odst. 5 obchodního zákoníku.
29)
§ 71 odst. 1 obchodního zákoníku.
30)
§ 71 odst. 4 obchodního zákoníku.
31)
§ 257 odst. 1 obchodního zákoníku.
32)
§ 259 odst. 4 obchodního zákoníku.
33)
Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, a zákon SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících.
34)
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 573/1990 Sb., a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 44/1991 Sb.
35)
V současné době jde zejména o tyto případy:
§ 57b odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce peněžité dávky nemocenského pojištění nebo přídavků na děti vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění,
§ 122 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti příjemce dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
§ 112 odst. 3 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 117/1983 Sb. a zákona č. 5/1991 Sb.,
§ 7, 8 a 61 odst. 2 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.,
§ 122 a 145a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 - 7, písm. b) a c) cit. zákona,
§ 9 odst. 4 a 7 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
§ 8 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,
§ 11 odst. 3 a § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,
§ 28 odst. 3 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii,
§ 27 odst. 3 zákona SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii,
§ 28 odst. 3 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách,
§ 25 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované,
§ 11 odst. 2 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, jde-li o rozhodnutí vrátit přeplatek,
§ 28 zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících,
§ 9 odst. 3 a 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
§ 18 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
§ 17 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností,
§ 34 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích,
§ 8 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb.
36)
§ 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. |
Zákon č. 529/1991 Sb. | Zákon č. 529/1991 Sb.
Zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 102/1991
* Předmět ochrany
* § 1 - (1) Podle tohoto zákona jsou chráněny topografie polovodičových výrobků (dále jen „topografie“), které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Ochrana podle tohoto zákona se vztahuje rovněž na části to
* § 2 - (1) Topografií se pro účely tohoto zákona rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňujících trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje
* Právo na ochranu
* § 3 - (1) Právo na ochranu topografie přísluší jejímu původci nebo jeho právnímu nástupci.
* § 4 - Právo na ochranu topografie je převoditelné.
* § 5 - Právo na ochranu topografie zanikne uplynutím 15 let ode dne jejího vytvoření, jestliže topografie nebyla obchodně využívána jinak než skrytě nebo nebyla přihlášena u Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“).
* § 6 - (1) Právo na ochranu mohou uplatnit občané České republiky, jakož i osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace;1a) jestliže stát, v němž má přihlašovatel bydliště nebo sídlo, není členem Světové obchod
* § 7 - Přihláška topografie
* § 8 - Zápis topografie
* § 9 - Vznik a doba trvání ochrany
* Účinky ochrany
* § 10 - (1) Bez souhlasu (licence) majitele topografie nikdo nemí:
* § 11 - (1) Účinky ochrany topografie se nevztahují na
* Výmaz topografie
* § 13 - (1) Úřad provede na návrh, který může podat každá osoba, výmaz topografie z rejstříku,
* § 14 - (1) Návrh na výmaz topografie z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
* § 15 - Odnětí ochrany a přepis
* § 16 - Rejstřík a údaje o topografiích zveřejňované ve Věstníku
* § 17 - Úschova spisů
* § 17a - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá chráněnou topografii.
* Ustanovení společná a závěrečná
* § 18 - (1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,1) o možnosti volby několika společných zmocněnců,1a) o prominutí zmeškání úkonu,1b) o přerušení ří
* § 19 - Podle tohoto zákona se poskytuje ochrana pouze topografiím, které byly vytvořeny po nabytí jeho účinnosti.
* § 20 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
529
ZÁKON
ze dne 3. prosince 1991
o ochraně topografií polovodičových výrobků
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Předmět ochrany
§ 1
(1)
Podle tohoto zákona jsou chráněny topografietopografie polovodičových výrobkůpolovodičových výrobků (dále jen „topografietopografie“), které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které nejsou v průmyslu polovodičových výrobkůpolovodičových výrobků běžné. Ochrana podle tohoto zákona se vztahuje rovněž na části topografietopografie, které jsou využitelné samostatně, jakož i na zobrazení sloužící k výrobě topografietopografie.
(2)
Jestliže topografietopografie je tvořena z prvků všeobecně známých, je chráněna pouze tehdy, splňuje-li kombinace těchto prvků podmínky uvedené v odstavci 1.
(3)
Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na technologii užitou při vytváření topografietopografie nebo výrobě polovodičového výrobkupolovodičového výrobku, ani na informace uložené v tomto výrobku.
§ 2
(1)
TopografiíTopografií se pro účely tohoto zákona rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňujících trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobekpolovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobkupolovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového výrobkupolovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho částí.
(2)
Polovodičovým výrobkemPolovodičovým výrobkem se pro účely tohoto zákona rozumí konečná nebo mezitímní forma mikroelektronického výrobku, který je určen k plnění elektronické funkce a který se skládá ze základního tělesa obsahujícího vrstvu polovodičového materiálu a opatřeného alespoň jednou vrstvou vodivého, izolačního nebo polovodičového materiálu v předem daném uspořádání.
(3)
Obchodním využitímObchodním využitím se pro účely tohoto zákona rozumí prodej, pronájem, nabídka nebo jiný způsob obchodní distribuce topografietopografie nebo polovodičového výrobkupolovodičového výrobku obsahujícího topografiitopografii nebo výrobku obsahujícího polovodičový výrobekpolovodičový výrobek.
Právo na ochranu
§ 3
(1)
Právo na ochranu topografietopografie přísluší jejímu původci nebo jeho právnímu nástupci.
(2)
Jestliže topografietopografie byla vytvořena ke splnění úkolu z pracovního poměru nebo obdobného vztahu, přísluší právo na ochranu zaměstnavateli nebo tomu, pro koho byla na základě smlouvy vytvořena, pokud smlouva nestanoví jinak.
§ 4
Právo na ochranu topografietopografie je převoditelné.
§ 5
Právo na ochranu topografietopografie zanikne uplynutím 15 let ode dne jejího vytvoření, jestliže topografietopografie nebyla obchodně využívána jinak než skrytě nebo nebyla přihlášena u Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“).
§ 6
(1)
Právo na ochranu mohou uplatnit občané České republiky, jakož i osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace;1a) jestliže stát, v němž má přihlašovatel bydliště nebo sídlo, není členem Světové obchodní organizace,1a) lze právo na ochranu přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
(2)
Jestliže právo na ochranu neuplatní osoby uvedené v § 3, mohou je uplatnit osoby, které na základě výlučného souhlasu osoby uvedené v § 3 jako první v České republice využily topografiitopografii, která dosud ve světě nebyla využívána.
§ 7
Přihláška topografie
(1)
Každý, kdo chce uplatnit právo na ochranu topografietopografie (dále jen „přihlašovatel“), musí podat písemnou přihlášku topografietopografie (dále jen „přihláška“) u Úřadu. Pro každou topografiitopografii musí být podána samostatná přihláška.
(2)
Přihláška musí obsahovat:
a)
žádost o zápis do rejstříku topografiítopografií (dále jen „rejstřík“), s uvedením názvu topografietopografie,
b)
podklady umožňující identifikaci topografietopografie, a případně i samotný polovodičový výrobekpolovodičový výrobek obsahující topografiitopografii,
c)
datum prvního, nikoliv však skrytého obchodního využití topografietopografie, je-li dřívější, než je datum podání přihlášky,
d)
doklad o nabytí práva na ochranu topografietopografie podle ustanovení § 4 a údaje svědčící o právu na ochranu topografietopografie podle ustanovení § 6.
(3)
Přihlašovatel je oprávněn některé z požadovaných podkladů umožňujících identifikaci topografietopografie nebo jejich částí označit jako obchodní nebo výrobní tajemství; v tomto případě musí být tyto podklady předloženy v dalším vyhotovení, jehož příslušné části označené jako obchodní nebo výrobní tajemství jsou nečitelné. Jako obchodní nebo výrobní tajemství nemohou být označeny podklady jako celek.
(4)
Úřad může stanovit bližší formální náležitosti přihlášky.
§ 8
Zápis topografie
(1)
Splňuje-li přihláška podmínky stanovené v ustanovení § 7, zapíše Úřad topografiitopografii do rejstříku. Úřad vydá přihlašovateli, jehož topografietopografie byla zapsána do rejstříku (dále jen „majitel topografietopografie“) osvědčení o zápisu topografietopografie do rejstříku a zápis topografietopografie do rejstříku oznámí ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“).
(2)
Jestliže přihláška neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení § 7, Úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil. Neodstraní-li přihlašovatel vytčené nedostatky ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn. Týkají-li se nedostatky přihlášky náležitostí uvedených v ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) až c), považuje se za datum podání přihlášky den, kdy tyto nedostatky byly odstraněny. Byla-li přihláška podána v rozporu s ustanovením § 6 a § 9 odst. 1 písm. a), Úřad přihlášku zamítne.
(3)
Po zápisu topografietopografie do rejstříku Úřad zpřístupní podklady uvedené v ustanovení § 7 odst. 2 třetím osobám k nahlédnutí. Pořizování výpisů z těchto podkladů není třetím osobám dovoleno. Podklady, které obsahují obchodní tajemství,1b) je Úřad oprávněn zpřístupnit třetím osobám, jen jsou-li účastníky řízení o výmazu topografietopografie z rejstříku podle § 13, nebo na základě příkazu soudu, jsou-li účastníky řízení o porušení práv podle § 10.
§ 9
Vznik a doba trvání ochrany
(1)
Ochrana topografietopografie vzniká
a)
ke dni prvního nikoli skrytého obchodního využití topografietopografie, jestliže tato topografietopografie byla předmětem řádné přihlášky podané u Úřadu ve lhůtě 2 let od tohoto využití, nebo
b)
ke dni podání řádné přihlášky podle ustanovení § 7, jestliže topografietopografie nebyla dříve obchodně využita (§ 11), popřípadě byla-li využita pouze skrytě.
(2)
Doba trvání ochrany topografietopografie skončí uplynutím 10 let od konce kalendářního roku, v němž tato ochrana vznikla.
(3)
Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 písm. a) nelze prominout.
Účinky ochrany
§ 10
(1)
Bez souhlasu (licence) majitele topografietopografie nikdo nemí:
a)
reprodukovat topografiitopografii nebo její samostatně využitelné části a zhotovovat zobrazení topografietopografie pro výrobní účely,
b)
vyrábět polovodičový výrobekpolovodičový výrobek, ve kterém je chráněná topografietopografie obsažena,
c)
obchodně využívat topografiitopografii nebo polovodičový výrobekpolovodičový výrobek, který obsahuje chráněnou topografiitopografii nebo její samostatně využitelné části, jakož i zobrazení topografietopografie sloužící k jeho výrobě nebo je k tomuto účelu dovážet.
(2)
Účinky ochrany lze vůči třetím osobám uplatnit až po zápisu topografietopografie do rejstříku.
(3)
Jestliže majitel topografietopografie prokáže, že třetí osoba před datem uvedeným v § 9 odst. 1 topografiitopografii podvodně reprodukovala, obchodně využila, popřípadě ji za těmito účely dovezla, má právo se vůči této třetí osobě domáhat přiměřené náhrady.
§ 11
(1)
Účinky ochrany topografietopografie se nevztahují na
a)
činnosti prováděné k neobchodním účelům,
b)
reprodukci topografietopografie k účelům analýzy, výzkumu, vývoje nebo vzdělávání,
c)
obchodní využití topografietopografie, která byla vytvořena na základě analýzy, výzkumu nebo vývoje podle ustanovení písmene b), pokud tato další topografietopografie odpovídá podmínkám stanoveným v § 1 odst. 1,
d)
následné obchodní využívání topografietopografie nebo polovodičového výrobkupolovodičového výrobku obsahujícího chráněnou topografiitopografii, uvedených do oběhu majitelem topografietopografie nebo s jeho výslovným souhlasem.
(2)
Účinky ochrany topografietopografie se nevztahují na osobu, která v dobré víře získá polovodičový výrobekpolovodičový výrobek obsahující chráněnou topografiitopografii, uvedený do oběhu bez souhlasu majitele topografietopografie. Od doby, kdy se tato osoba dozvěděla nebo lze důvodně předpokládat, že se dozvědět mohla, že tento výrobek obsahuje chráněnou topografiitopografii, je povinna zaplatit majiteli topografietopografie na jeho žádost za další obchodní využívání tohoto výrobku přiměřenou náhradu, pro jejíž výši je rozhodný rozsah dalšího obchodního využívání.
Výmaz topografie
§ 13
(1)
Úřad provede na návrh, který může podat každá osoba, výmaz topografietopografie z rejstříku,
a)
není-li zapsaná topografietopografie způsobilá k ochraně podle ustanovení § 1,
b)
nebyla-li přihláška topografietopografie podána ve lhůtě podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) nebo právo na ochranu zaniklo podle ustanovení § 5,
c)
byla-li přihlašovatelem nebo majitelem topografietopografie osoba, která nemohla uplatnit právo na ochranu podle ustanovení § 6,
d)
jestliže podklady podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) neodpovídají polovodičovému výrobkupolovodičovému výrobku přiloženému k přihlášce.
(2)
Výmaz topografietopografie z rejstříku má účinky, jako by topografietopografie nebyla do rejstříku zapsána.
§ 14
(1)
Návrh na výmaz topografietopografie z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
(2)
Návrh na výmaz topografietopografie z rejstříku musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se návrh na výmaz opírá.
(3)
Úřad vyzve majitele topografietopografie, aby se k návrhu na výmaz topografietopografie z rejstříku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Majitel topografietopografie předkládá své vyjádření k návrhu na výmaz písemně ve dvojím vyhotovení.
(4)
Nevyjádří-li se majitel topografietopografie ve stanovené lhůtě, Úřad provede výmaz topografietopografie z rejstříku.
(5)
Vyjádří-li se majitel topografietopografie ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz topografietopografie z rejstříku, zašle Úřad jeho vyjádření navrhovateli výmazu a stanoví datum ústního projednávání návrhu.
(6)
Neúčast účastníků řízení na stanoveném ústním projednávání návrhu na výmaz topografietopografie z rejstříku není na překážku rozhodnutí Úřadu o návrhu.
(7)
Vznikly-li Úřadu v řízení o výmaz topografietopografie z rejstříku náklady na znalecký posudek, má Úřad právo na jejich náhradu vůči tomu účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch.
§ 15
Odnětí ochrany a přepis
(1)
Úřad na návrh odejme ochranu majiteli zapsané topografietopografie, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na ochranu topografietopografie ve smyslu ustanovení § 3 nepříslušelo.
(2)
Návrh na odnětí ochrany podle odstavce 1 je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na ochranu topografietopografie, nebo její právní nástupce.
(3)
Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu topografietopografie a která může uplatnit právo na ochranu podle ustanovení § 6, podaný do 1 měsíce od pravomocného rozhodnutí soudu, Úřad zapíše tuto osobu jako majitele topografietopografie. Návrh na přepis majitele topografietopografie je nutno doložit rozhodnutím soudu.
(4)
Nebude-li podán návrh na přepis podle odstavce 3, Úřad provede výmaz topografietopografie z rejstříku z moci úřední.
§ 16
Rejstřík a údaje o topografiích zveřejňované ve Věstníku
(1)
Úřad vede rejstřík topografiítopografií, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách topografiítopografií a o zapsaných topografiíchtopografiích.
(2)
Do rejstříku se u každé topografietopografie zapisuje zejména:
a)
číslo zápisu (osvědčení);
b)
datum zápisu;
c)
datum zveřejnění zápisu topografietopografie ve Věstníku;
d)
název topografietopografie;
e)
datum podání přihlášky a její spisová značka, popřípadě datum prvního veřejného obchodního využití, je-li dřívější než datum podání přihlášky;
f)
přihlašovatel topografietopografie (jméno nebo název), jeho bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce;
g)
majitel topografietopografie (jméno nebo název), sídlo (bydliště), popřípadě jeho zástupce;
h)
převod topografietopografie;
i)
licence;
j)
výmaz topografietopografie;
k)
odnětí ochrany, popřípadě její přepis;
l)
zánik ochrany.
(3)
Poznámka spornosti podle občanského zákoníku4) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání se zapsanou topografiítopografií jako předmětem vlastnictví.
(4)
Ve Věstníku zveřejňuje Úřad skutečnosti týkající se zapsaných topografiítopografií a další údaje týkající se ochrany topografiítopografií, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
§ 17
Úschova spisů
(1)
Podklady umožňující identifikaci topografietopografie podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) Úřad uschovává po dobu 6 let od uplynutí doby ochrany.
(2)
Jestliže přihláška nevedla k zápisu topografietopografie do rejstříku, Úřad podklady podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) uschovává 1 rok od data rozhodnutí o přihlášce.
(3)
Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad vyzve osobu zapsanou jako majitel topografietopografie k převzetí podkladů; nepřevezme-li tato osoba podklady ve stanovené lhůtě, Úřad je zničí.
§ 17a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá chráněnou topografiitopografii.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 18
(1)
Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,1) o možnosti volby několika společných zmocněnců,1a) o prominutí zmeškání úkonu,1b) o přerušení řízení,1c) o lhůtách pro vydání rozhodnutí1d) a o ochraně před nečinností,1e) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu1f) a dále ustanovení o účastnících řízení;1g) ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona1h) se však použijí.
(2)
Pro práva spolumajitelů topografietopografie, pro nucené licence a licenční smlouvy k využití topografietopografie, pro převody topografiítopografií, pro zastupování v řízení před Úřadem, pro zápis topografiítopografií utajovaných podle zvláštních předpisů, pro opravné řízení, se obdobně použije ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.2)
(3)
Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu3a).
(4)
Za jednotlivé úkony podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky.3)
§ 19
Podle tohoto zákona se poskytuje ochrana pouze topografiímtopografiím, které byly vytvořeny po nabytí jeho účinnosti.
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
1a)
§ 35 odst. 3 správního řádu.
1b)
§ 41 správního řádu.
1c)
§ 64 a 65 správního řádu.
1d)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
1e)
§ 80 správního řádu.
1f)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
1g)
§ 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
1h)
§ 27 odst. 3 správního řádu.
2)
§ 14 až 16, 20, 64, 68, 70, 71 a § 75 odst. 1, § 75a a 75b zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
3)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 986 občanského zákoníku. |
Zákon České národní rady č. 541/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 541/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), se mění a doplňuje s účinností pro Českou republiku takto:
* Čl. II - 1. Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona.
* Čl. III - Zrušují se:
* Čl. IV - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
* Čl. V
Aktuální znění od 20. 12. 1991
541
ZÁKON
České národní rady
ze dne 4. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), se mění a doplňuje s účinností pro Českou republiku takto:
1.
V § 1 se vypouští odstavec 1 a v dosavadním odstavci 2 se slovo „racionálního“ nahrazuje slovem „hospodárného“.
Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
2.
§ 3 odst. 3 zní:
„(3)
V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.“.
3.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Ložisko nerostů
Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen „ložisko“) je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností1) a obsahují nerosty.“.
4.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Nerostné bohatství
(1)
Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů (dále jen „výhradní ložiska“).
(2)
Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky.“.
5.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Organizace
Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona.“.
6.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Výhradní ložisko
(1)
Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky osvědčení o výhradním ložisku.
(2)
Osvědčení o výhradním ložisku zašle ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky ministerstvu životního prostředí České republiky, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro níž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska.3)“.
7.
V § 7 se vypouštějí odstavce 1 až 3. V odstavci 4 se vypouštějí slova "dokud se o něm nerozhodlo, že je vhodné pro potřeby a rozvoj národního hospodářství,". Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
8.
Nadpis části druhé zní: „Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska“.
9.
§ 8 zní:
㤠8
Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst. 2).“.
10.
§ 9 se vypouští.
11.
Nadpis pod § 10 se vypouští.
12.
V § 10 odst. 1 v úvodní větě se slova „Správce výhradního ložiska je povinen“ nahrazují slovy „Organizace je povinna“.
13.
V § 10 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „po převzetí výhradního ložiska k dobývání“.
14.
V § 10 se vypouštějí odstavce 2 a 3; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
15.
Nadpis části třetí zní: „Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek“.
16.
§ 11 odst. 1 zní:
„(1)
Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek mohou provádět organizace v území, rozsahu a době stanovené v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.3)“.
17.
V § 11 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. V ustanovení pod písmenem d) se slova „další důležité celospolečenské zájmy“ nahrazují slovy „další zákonem chráněné obecné zájmy“.
18.
V § 11 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.3)
(4)
Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních předpisů.3)“.
19.
V § 11 se dosavadní odstavce 4 a 5 označují jako odstavce 5 a 6.
20.
V § 11 odst. 6 se slova „Ústřední geologický orgán republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a s Českým báňským úřadem“ a slovo „racionálního“ se nahrazuje slovem „hospodárného“.
21.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu
Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání (§ 11) přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.“.
22.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti
(1)
Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání.
(2)
Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití.“.
23.
V § 14 odst. 1 se ve druhé větě slova „správce, popřípadě trvalý uživatel výhradního ložiska“ nahrazují slovem „organizace“.
24.
§ 14 odst. 2 zní:
„(2)
Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují
a)
podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalostí jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti,
b)
podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj,
c)
podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné.
Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen „vytěžitelné zásoby“). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek.“.
25.
§ 14 odst. 3 zní:
„(3)
Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a obvodnímu báňskému úřadu.“.
26.
V § 14 se vypouštějí dosavadní odstavce 4, 5 a 7.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4 a zní:
„(4)
Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky obecně závazným právním předpisem.“.
27.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, 14b a 14c, které včetně nadpisů znějí:
㤠14a
Odpis zásob výhradních ložisek
(1)
Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních.
(2)
Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat
a)
z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi,
b)
jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné,
c)
jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob.
(3)
Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li předpoklad jejich využití ani v budoucnosti.
(4)
Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve stavu zásob způsobené
a)
doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací (§ 39),
b)
vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
c)
těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
d)
přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob,
e)
odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání výhradního ložiska nebo jeho části.
§ 14b
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska
(1)
Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů,4) jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis.
(2)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace.
(3)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje
a)
název a sídlo organizace,
b)
množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních,
c)
důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu,
d)
mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních,
e)
další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu,
f)
stanovisko obvodního báňského úřadu a územních orgánů ministerstva životního prostředí České republiky.
§ 14c
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska
(1)
O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky po projednání s Českým báňským úřadem.
(2)
O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50 000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3.
(3)
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje
a)
množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné zdůvodnění odpisu,
b)
rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních,
c)
opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití.
(4)
O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu.
(5)
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska, s jedním vyhotovením dokladů uvedených v § 14b, zašle ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu; rozhodnutí o odpisu malého množství zásob zašle obvodní báňský úřad též ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky. Schválený odpis zásob výhradního ložiska vyznačí navrhovatel v důlně měřické a geologické dokumentaci.
(6)
Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiska, nesmí likvidovat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví při práci.“.
28.
V § 15 odst. 1 se slova „ústředním geologickým orgánem republiky“ nahrazují slovy „ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a ministerstvem životního prostředí České republiky“ a vypouštějí se slova „a ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti patří podle zvláštních předpisů4) vyhledávání a průzkum výhradních ložisek“. Slovo „celospolečenských“ se nahrazuje slovy „zákonem chráněných obecných“.
29.
V § 15 odst. 2 se slova „s ústředním geologickým orgánem republiky a ústředním orgánem státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „s ministerstvem životního prostředí České republiky, ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a s obvodním báňským úřadem“.
30.
V § 16 se vypouštějí odstavce 4 až 6.
31.
§ 17 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.
(2)
Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území.“.
32.
V § 17 odst. 3 v prvé větě se slova „správce, popřípadě trvalý uživatel výhradního ložiska“ nahrazují slovem „navrhovatel“ a v druhé větě se slova „orgán státní báňské správy republiky ústřednímu geologickému orgánu republiky, příslušnému ústřednímu orgánu“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“. Ve třetí a čtvrté větě se slova „orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
33.
V § 17 odst. 4 se slova „orgán státní báňské správy republiky„ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
34.
V § 17 odst. 6 se slova „Orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí České republiky“.
35.
V § 17 odst. 8 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
36.
V § 18 odst. 2 v první větě se slovo „celospolečenském“ nahrazuje slovy „zákonem chráněném obecném“.
37.
V § 19 odst. 1 se slova „orgánu státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstva životního prostředí České republiky, vydaným po projednání s obvodním báňským úřadem“.
38.
V § 19 odst. 2 se slova „orgánu státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstva životního prostředí České republiky“ a slova „správce výhradního ložiska a souhlasem ústředního orgánu státní správy, do jehož působnosti správce výhradního ložiska patří nebo souhlasem jím pověřeného orgánu“ se nahrazují slovem „organizace“.
39.
Část pátá se vypouští.
40.
V § 23 odst. 2 písm. a) se slovo „racionální“ nahrazuje slovem „hospodárné“.
41.
§ 23 odst. 2 písm. g) zní:
„g)
komplexní řešení území ovlivněného hornickou činností, zvláště pak řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím, vlastníkům nemovitostí a zákonem chráněným obecným zájmům,5) a to nejen z hlediska přímých následků připravované investiční výstavby, nýbrž i z hlediska následků spojených s využitím výhradního ložiska, s uvedením objektů a zařízení, za které bude nutno plánovat náhradu.“.
42.
V § 23 se vypouští odstavec 6. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
43.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
(1)
Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem.4)
(2)
K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky. Předchozí souhlas může ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(3)
Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti povolení geologických prací pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
(4)
V ostatních případech ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky rozhodne o udělení předchozího souhlasu na základě výsledku posouzení návrhů mezi dvěma nebo více uchazeči o stanovení dobývacího prostoru, a to s přihlédnutím, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska a ochranu zákonem chráněných obecných zájmů.
(5)
Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(6)
Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá.“.
44.
V § 25 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
45.
V § 25 odst. 1 se slovo „racionálně“ nahrazuje slovem „hospodárně“.
46.
V § 25 odst. 3 se vypouští věta druhá.
47.
V § 26 odst. 2 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“.
48.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru
(1)
Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.
(2)
Při stanovení zvláštního dobývacího prostoru (§ 25 odst. 3) musí být návrh na jeho stanovení doložen vyjádřením organizace, pro kterou již byl dobývací prostor stanoven. Pokud je to z hlediska hospodárného využívání, ekologických vlivů a bezpečnosti provozu nutné, stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek.
(3)
V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede též termín započetí dobývání výhradního ložiska. Platnost rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru není časově omezena, pokud v rozhodnutí není stanoveno jinak.
(4)
Obvodní báňský úřad může za podmínek podle odstavce 1 na návrh organizace nebo i z vlastního podnětu dobývací prostor změnit, jsou-li pro to závažné důvody z hlediska právem chráněného obecného zájmu.
(5)
Jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů,5) projedná organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. Tyto orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky, požadavky a stanoviska uplatnit do jednoho měsíce u organizace, která o stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala.
(6)
Stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu.6)
(7)
Organizace může smluvně převést dobývací prostor na jinou organizaci po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení § 24 odst. 6 o tříleté lhůtě pro požádání o povolení hornické činnosti zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru, doložené stejnopisem smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu.
(8)
Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno.
(9)
Podrobnosti o návrzích dobývacích prostorů a o postupu při jejich stanovení, změnách, zrušení a evidenci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
49.
§ 28 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen „řízení o stanovení dobývacího prostoru“) se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží:
a)
rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území,
b)
předchozím souhlasem ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vydaným podle § 24 odst. 2,
c)
dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost,
d)
doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě zvláštními předpisy.5) Obvodní báňský úřad může stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu na právem chráněné obecné zájmy,
e)
seznam fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známy.
(2)
Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena, obec, v jejímž územním obvodu se dobývací prostor nachází, a obce, jejichž územní obvody mohou být stanovením dobývacího prostoru dotčeny.“.
50.
V § 28 odst. 3 až 8 se slova „příslušný ústřední orgán“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“.
51.
V § 28 se na konci připojuje nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Obvodní báňský úřad může zahájit řízení o stanovení dobývacího prostoru i v případě, že nejsou k dispozici všechny doklady a dokumentace podle odstavce 1 písm. d) a e). Současně stanoví organizaci lhůtu pro doplnění návrhu. Jestliže návrh nebyl doplněn ve stanovené lhůtě, obvodní báňský úřad řízení o stanovení dobývacího prostoru zastaví.“.
52.
§ 29 včetně nadpisu zní:
㤠29
Evidence
(1)
Evidenci osvědčení o výhradním ložisku vede ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
(2)
Evidenci chráněných ložiskových území vede ministerstvo životního prostředí České republiky.
(3)
Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad v knihách dobývacích prostorů. Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů vede Český báňský úřad.
(4)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vede souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky.
(5)
Orgány uvedené v odstavcích 1 až 4 umožní nahlížet do evidence, popřípadě poskytnou z této evidence potřebné informace nebo výpisy fyzickým a právnickým osobám, které prokáží, že je potřebují k plnění svých povinností nebo k uplatnění a ochraně svých práv. Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.7)
(6)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky upraví podrobněji vedení evidence zásob výhradních ložisek obecně závazným právním předpisem.“.
53.
V § 30 včetně nadpisu se slovo „racionální“ nahrazuje slovem „hospodárné“.
54.
V § 30 odst. 5 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“ a vypouštějí se slova „racionálního využívání výhradního ložiska nebo“ a slova „po projednání s příslušnými ústředními orgány“. V odstavci 7 se slova „ústřední orgán státní báňské správy“ nahrazují slovy „Český báňský úřad“.
55.
V § 31 odst. 1 se slovo „povinna“ nahrazuje slovem „oprávněna“.
56.
V § 31 odst. 2 v prvé větě se slova „příslušnému ústřednímu orgánu, ústřednímu geologickému orgánu republiky a orgánu státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a obvodnímu báňskému úřadu“; ve druhé větě se slova „příslušný ústřední orgán“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“ a ve druhé a třetí větě se slovo „racionální“ nahrazuje slovem „hospodárné“.
57.
V § 31 odst. 3 se v první větě vypouštějí slova „a v odůvodněných případech i mimo dobývací prostor“.
58.
V § 31 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „převodem správy a“ a slova „a to i pro účely rekultivace“.
59.
V § 31 se na konci připojují nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Organizace je povinna zajistit sanaci všech pozemků dotčených těžbou. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání (§ 32). Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.
(6)
K zajištění činností podle odstavce 5 je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním.“.
60.
V § 32 odst. 1 se slovo „určená“ nahrazuje slovy „jíž vzniklo oprávnění“.
61.
V § 32 odst. 2 se slovo „racionální“ nahrazuje slovem „hospodárné“.
62.
V § 32 odst. 3 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“ a vypouštějí se slova „v součinnosti s příslušnými ústředními orgány“.
63.
V § 32 odst. 5 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „Český báňský úřad“.
64.
Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu zní:
㤠32a
Úhrady
(1)
Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu8) roční úhradu z dobývacího prostoru ve výši 10 000 Kčs za každý i započatý km2 plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. U malých dobývacích prostorů do 2 hektarů činí roční úhrada 2000 Kčs. Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí.
(2)
Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých vyhrazených nerostů nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen „vydobyté nerosty“). Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly vyhrazené nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.
(3)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s Českým báňským úřadem a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotčena, může v odůvodněných případech, zejména na podporu hornické činnosti a v zájmu využívání nerostného bohatství, na žádost organizace snížit úhradu z vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady.
(4)
Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky9) a 50 % do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.
(5)
Povinnost úhrad podle odstavců 1 a 2 začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. Povinnost úhrady podle odstavce 1 končí zrušením dobývacího prostoru.
(6)
Jestliže organizace nezaplatí úhradu podle odstavců 1 a 2 nebo ji neuhradí ve stanovené výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatku příslušné částky. Organizaci, která úhrady nezaplatí ani v přiměřené náhradní lhůtě, kterou stanoví obvodní báňský úřad, může obvodní báňský úřad oprávnění k dobývání výhradního ložiska odejmout. V takovém případě zabezpečí ochranu a evidenci výhradního ložiska právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
(7)
Úhrady podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále podle odstavce 7 vypočte organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska (§ 24 odst. 1).
(8)
Placení úhrad podle odstavců 1 a 2 a penále podle odstavce 7 kontrolují obvodní báňské úřady. Tím nejsou dotčena práva kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů.
(9)
Výši úhrady podle odstavce 2 pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů a podrobnosti o placení úhrad podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále a o jejich odvádění do státního rozpočtu České republiky a do rozpočtu obcí, o rozdělení příjmu z úhrad podle odstavců 4 a 5, o podmínkách případného snížení úhrady z vydobytých nerostů nebo osvobození od ní a o vyhotovování a uchovávání příslušných dokladů stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky a s Českým báňským úřadem.“.
65.
V § 33 odst. 1 se slova „jsou správce výhradního ložiska, popřípadě trvalý uživatel a orgány a organizace“ nahrazují slovy „objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby,“.
66.
V § 33 odst. 2 se slova „a organizacemi“ nahrazují slovy „fyzickými a právnickými osobami“, slova „národnímu výboru“ a „národní výbor“ se nahrazují slovy „okresnímu úřadu“ a „okresní úřad“.
67.
V § 33 odst. 3 se slova „národní výbor“ a „národního výboru“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a „okresního úřadu“ a slova „příslušný ústřední orgán a ústřední orgán, do jehož působnosti patří ochrana ohroženého zájmu“ se nahrazují slovy „ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy“.
68.
V § 33 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Nedojde-li k dohodě mezi organizací a fyzickými nebo právnickými osobami, které jsou vlastníky dotčených pozemků a nemovitostí a převažuje-li veřejný zájem na využití výhradního ložiska nad oprávněným zájmem vlastníka pozemků a jiných nemovitostí, postupuje se podle § 31 odst. 4.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
69.
V § 33 odst. 5 se slova „orgánu státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodnímu báňskému úřadu“.
70.
V § 33 odst. 6 se slova „orgánem státní báňské správy republiky vlastníku (správci, uživateli)“ nahrazují slovy „obvodním báňským úřadem vlastníku“; na konci se doplňuje věta, která zní: „Jde-li o stavby a zařízení, která byla vybudována před stanovením dobývacího prostoru, uskuteční se ochranná opatření na náklad organizace.“.
71.
V § 33 se na konci připojuje nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na zařazení příslušných prací do plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu likvidace hlavních důlních děl a lomů.“.
72.
V § 34 odst. 1 písm. b) se slovo „uskladňování“ nahrazuje slovem „ukládání“ a vypouští se slovo „průmyslových“. Na konci § 34 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Podrobnosti o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
73.
V § 35 odst. 2 se slova „Ústřední geologický orgán republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí České republiky“ a slova „jím řízenou organizací“ slovy „jinou právnickou osobou“.
74.
V § 35 odst. 3 se slova „ústřednímu geologickému orgánu republiky“ nahrazují slovy „ministerstvu životního prostředí České republiky“.
75.
V § 35 odst. 4 se slova „celospolečenský zájem, provádí v nezbytně nutném rozsahu organizace, kterou určí ústřední orgán státní správy, do jehož působnosti náleží podle zvláštních předpisů2) dobývání příslušného nerostu; v ostatních případech organizace ústředního geologického orgánu republiky určená tímto orgánem“ nahrazují slovy „zákonem chráněný obecný zájem zabezpečí v nezbytně nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky“. V poslední větě se slova „Tyto organizace vypořádají“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá“.
76.
V § 35 odst. 5 se slova „Ústřední geologický orgán republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí České republiky“.
77.
V § 36 odst. 3 se na konci vypouštějí slova „a jíž nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat“.
78.
§ 37 odst. 5 zní:
„(5)
Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Do náhrady škody sa zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí náhradního objektu nepoužitelný.“.
79.
V § 37 odst. 6 se vypouštějí slova „v mimořádných případech“ a počátek textu se upravuje takto: „Účastníci se mohou dohodnout . . .“.
80.
V § 38 se slova „celospolečenské zájmy“ nahrazují slovy „zákonem chráněný obecný zájem“.
81.
V § 39 odst. 2 se slova „příslušný ústřední orgán a jím pověřené organizace“ nahrazují slovem „organizace“.
82.
V § 39 odst. 3 zní:
„(3)
Podrobnosti o důlně měřické dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem. Podrobnosti o geologické dokumentaci stanoví ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem obecně závazným právním předpisem.“.
83.
V § 40 odst. 4 se slova „orgánem státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodním báňským úřadem“.
84.
§ 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Vztah ke správnímu řádu
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 3 odst. 3, § 6, 13, 14, 14a, 14b, 14c a § 33 odst. 4.“.
85.
§ 42 se vypouští.
Čl. II
1.
Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona.
2.
Rozhodnutí příslušných ústředních orgánů státní správy o stanovení dobývacího prostoru, vydaná podle dosavadních předpisů, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona. Lhůta podle § 24 odst. 6 počíná plynout pro tyto dobývací prostory ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Výpočty zásob výhradního ložiska schválené podle dosavadních předpisů před účinností tohoto zákona se považují za výpočty zásob schválené podle tohoto zákona.
4.
Povinnost organizací k placení úhrady podle § 32a odst. 1 vzniká pro organizace, kterým byly stanoveny dobývací prostory před účinností tohoto zákona, rokem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů podle § 32a odst. 2 poprvé vzniká pro organizace za vyhrazené nerosty vydobyté v roce 1993.
6.
U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující činnosti podle § 31 odst. 5 do konce životnosti provozu, nejpozději však do 10 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády ČSSR č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertíze jejich výpočtů.
2.
Vyhláška Českého geologického úřadu č. 96/ 1988 Sb., o správě výhradních ložisek a o evidenci a odpisech jejich zásob.
3.
§ 15 a 16 vyhlášky Českého geologického úřadu č. 85/1988 Sb., o postupu při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství a o oznamování výskytu ložiska vyhrazených nerostů. V názvu vyhlášky se vypouštějí slova „jeho odměňování a o úhradě nákladů“.
Čl. IV
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
4)
§ 10 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
5)
Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
6)
§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
7)
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 420/1990 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
8)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.
9)
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí. |
Zákon České národní rady č. 542/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 542/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb.
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se m
* Čl. II - 1. Povolení těžby ložisek nevyhrazených nerostů vydané podle dosavadních předpisů10) se považuje za povolení dobývání ložisek nevyhrazených nerostů podle tohoto zákona.
* Čl. III - Zrušují se:
* Čl. IV - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
* Čl. V
Aktuální znění od 20. 12. 1991 (n23/1993 Sb.), po opravě
542
ZÁKON
České národní rady
ze dne 4. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se slovo „racionálního“ nahrazuje slovem „hospodárného“.
2.
§ 2 písm. a) zní:
„a)
vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen „výhradní ložiska“),1)“.
3.
V § 3 písm. a) se vypouštějí slova „pokud se nerozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství“.
4.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:
㤠3a
Organizace
Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy, vykonávají činnosti upravené tímto zákonem.“.
5.
V § 4 se slova „Českým geologickým úřadem“ nahrazují slovy „dotčenými ústředními orgány státní správy“ a vypouštějí se slova „a ústředním orgánem, do jehož působnosti patří organizace vykonávající takovouto činnost“.
6.
Nadpis nad § 5 zní: „Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem“.
7.
V § 5 odst. 1 se slovo „racionálního“ nahrazuje slovem „hospodárného“.
8.
§ 5 odst. 2 zní:
„(2)
Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem se může vykonávat na základě oprávnění, popřípadě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních předpisů.3) Podmínky k získání oprávnění k vykonávání hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, dále pak k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, popřípadě některých souvisejících prací, pokud nejsou upraveny zvláštním předpisem,4) stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
9.
§ 5 odst. 3 zní:
„(3)
Český báňský úřad stanoví požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků, kteří vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, popřípadě projektují nebo navrhují objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem nebo vykonávají některé práce, které souvisejí s hornickou činností nebo s činností prováděnou hornickým způsobem, dále pak postup při ověřování odborné způsobilosti pracovníků obecně závazným právním předpisem, pokud tyto požadavky nejsou upraveny zvláštním předpisem.4)“.
10.
V § 5 odst. 5 se slova „celospolečenský zájem“ nahrazují slovy „zákonem chráněný obecný zájem“.
11.
V § 5 se vypouští odstavec 6.
12.
V § 5 se vypouští odstavec 7.
13.
V § 6 odst. 1 zní:
„(1)
Organizace je povinna zajistit a kontrolovat dodržování tohoto zákona, horního zákona a předpisů vydaných na jejich základě, jakož i jiných obecně závazných právních předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a pracovní podmínky při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem. K zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem je organizace povinna ustanovit vedoucího pracovníka a potřebný počet osob k vykonávání technického dozoru. Pro každý důl a lom musí být ustanoven jako vedoucí pracovník závodní dolu nabo závodní lomu. Závodní dolu nebo závodní lomu nesmí být ustanoven do funkce, jestliže nesplňuje předpoklady uvedené v § 5 odst. 3.“.
14.
V § 6 odst. 2 se slova „celospolečenský zájem“ nahrazují slovy „zákonem chráněný obecný zájem“.
15.
Nadpis pod § 7 zní: „Báňská záchranná služba a pomoc organizací při havárii“.
16.
V § 7 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které znějí:
„(5)
Požádá-li o to organizace, je jiná organizace povinna poskytnout žadateli pomoc při likvidaci havárie (§ 6), obzvláště pak při záchraně života lidí a majetku, a to materiálem, technikou i pracovníky, zejména báňskými záchranáři, avšak pouze v takovém rozsahu, aby tím nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu a bezpečnosti života a zdraví lidí ve vlastní organizaci. Žádost o pomoc může organizace odmítnout pouze v případě, že by takovou pomocí ohrozila bezpečnost provozu ve vlastní organizaci, zejména bezpečnost života a zdraví lidí. Za poskytnutou pomoc má organizace, která ji poskytla, nárok na náhradu takto vzniklých nákladů, na náhrdu škody, popřípadě jiné majetkové újmy ve vlastním provozu, a to vůči organizaci, které byla pomoc poskytnuta.
(6)
Pokud organizace zřídí vlastní báňskou záchrannou stanici, je povinna pečovat o řádný výcvik báňských záchranářů, jejich pravidelná školení, materiální vybavení báňské záchranné stanice, jakož i o seznámení záchranářů s novými poznatky v oboru záchranářství a o včasné zajištění předepsaných lékařských prohlídek.
(7)
Organizace podle odstavců 1 a 4 jsou povinny přispívat k úhradě nákladů na zřízení, vybavení a provoz revírní báňské záchranné stanice, v jejímž obvodu působnosti vykonávají činnost, pro kterou musí být báňská záchranná služba zajištěna, a to ve výši stanovené dohodou mezi organizacemi. Nepřistoupí-li organizace k dohodě, je povinna zajistit báňskou záchrannou službu takovým způsobem, aby odpovídala předpisům vydaným podle odstavce 9.
(8)
Organizace jsou povinny poskytnout báňským inspektorům (§ 42) pro výkon jejich povinností odpovídající vybavení, zejména sebezáchranné a záchranné přístroje a příslušenství. Revírní báňské záchranné stanice jsou povinny umožnit báňským inspektorům - záchranářům pravidelný výcvik na revírní báňské záchranné stanici a povinné lékařské prohlídky v rozsahu pro báňské záchranáře.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 9.
17.
§ 8 odst. 3 zní:
„(3)
Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek se mohou používat jen na základě povolení Českého báňského úřadu. Provedení zkoušek a předložení odborných posudků potřebných k vydání povolení stanoví Český báňský úřad a zabezpečí ten, kdo o povolení žádá. Současně Český báňský úřad určí odborné orgány, pracoviště nebo znalce, kteří jsou oprávněni odborné posudky zpracovávat nebo zkoušky vykonávat. Český báňský úřad při vydání povolení též stanoví, zda některé stroje, zařízení, přístroje a pomůcky podléhají pravidelně se opakujícím zkouškám prováděným odborným pracovníkem určeným organizací nebo odborným orgánem, pracovištěm nebo znalcem uznaným Českým báňským úřadem.“.
18.
§ 8 odst. 5 písm. a) zní:
„a)
vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky, jakož i podmínky jejich přezkušování, postup při povolování jejich typů, podmínky jejich používání a odborné orgány, pracoviště a znalce, kteří jsou oprávněni zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky podle odstavce 3,“.
19.
V § 9 včetně nadpisu se vypouští slovo „výhradních“.
20.
V § 10 odst. 3 se slovo „racionálně“ nahrazuje slovem „hospodárně“.
21.
V § 10 odst. 5 se za slovo „likvidace“ vkládají slova „anebo následné nové využití“.
22.
V § 11 odst. 2 se slova „správci výhradního ložiska“ nahrazují slovy „této organizace“.
23.
§ 12 se vypouští:
24.
V § 16 odst. 4 v poslední větě se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
25.
V § 18 odst. 1 se za slovo „organizace“ vkládají slova „a občané“, slova „místní národní výbor“ se nahrazují slovem „obec“ a slovo „jehož“ slovem „jejímž“.
26.
§ 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu
(1)
Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, zajištění a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Bez těchto povolení nesmí být práce zahájeny.
(2)
K žádosti o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu organizace přikládá územní rozhodnutí5) a plán využívání ložiska. K žádosti o povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů organizace přikládá plán jejich zajištění nebo likvidace.
(3)
Na řízení o povolování dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu a na povolování zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů se vztahují přiměřeně ustanovení § 17 a 18.
(4)
Organizace, která dobývá ložisko nevyhrazeného nerostu, popřípadě v souvislosti s dobýváním nerosty upravuje nebo zušlechťuje, je povinna dodržovat podmínky hospodárného a bezpečného dobývání ložiska.
(5)
Pro zpřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob a o geologických a báňsko-technických podmínkách dobývání je organizace oprávněna během dobývání vykonávat další průzkum ložiska v území vymezeném v rozhodnutí o využití území pro dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu.5)
(6)
Bližší podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů stanoví Český báňský úřad v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky obecně závazným právním předpisem.“.
27.
V § 20 odst. 2 se slova „vydají tento předpis Český báňský úřad a Český geologický úřad“ nahrazují slovy „vydá tento předpis ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem“.
28.
§ 21 odst. 1 až 3 znějí:
„(1)
Výbušninami podle tohoto zákona jsou látky (sloučeniny nebo směsi) v tuhém nebo kapalném stavu, které mají vlastnosti trhavin, třaskavin, střelivin nebo výbušných pyrotechnických složí.6)
(2)
Tento zákon se vztahuje také na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahující výbušniny, pokud mohou výbuchem ohrozit bezpečnost osob a majetku (dále jen „výbušné předměty“); tento zákon se nevztahuje na střelivo.7)
(3)
Za ohňostrojné práce se považují práce, při kterých se energie chemické výbuchové přeměny výbušnin a výbušných předmětů využívá k vyvolání světelných, popřípadě zvukových účinků.“.
29.
§ 21 odst. 5 zní:
„(5)
V pochybnostech, zda jde o výbušninu, výbušný předmět nebo pyrotechnický výrobek, rozhodne ministerstvo průmyslu České republiky; v pochybnostech, zda jde o pomůcku nebo zda jde o trhací práce, rozhodne Český báňský úřad.“.
30.
V § 21 se na konci připojuje nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Podrobnosti o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
31.
§ 22 odst. 3 se na konci doplňuje o novou větu, která zní: „Organizace vyrábějící a zpracovávající výbušniny je povinna zřídit útvar, popřípadě ustanovit odborně způsobilého pracovníka pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.“.
32.
V § 22 odst. 5 se slova „Při trhacích pracích nebo ohňostrojných pracích“ nahrazují slovy „Při pracích s výbušninami“ a slova „trhací práce nebo ohňostrojné práce“ se nahrazují slovy „tyto práce“.
33.
§ 23 odst. 1 zní:
„(1)
Vyrábět a zpracovávat výbušniny nebo provádět výzkum, vývoj nebo pokusnou výrobu výbušnin může jen organizace, která k tomu má souhlas ministerstva průmyslu České republiky.“.
34.
V § 23 odst. 2 se slova „ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti patří výroba výbušnin“ nahrazují slovy „ministerstvem průmyslu České republiky“.
35.
V § 23 se na konci připojuje nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin stanoví obecně závazným právním předpisem Český báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu České republiky.“.
36.
V § 24 odst. 2 a 3 se za slova „do oběhu“ vkládají slova „a jejich přezkušování“.
37.
V § 25 odst. 1 se na konci připojují slova „vydaného orgánem, který povoluje trhací práce nebo ohňostrojné práce (§ 27). Toto povolení se požaduje k odběru bezdýmného prachu, černého loveckého prachu a zápalek, pokud se používají pro trhací práce nebo ohňostrojné práce.“.
38.
§ 25 odst. 2 zní:
„(2)
Organizacím, které pravidelně používají výbušniny při své činnosti, může být povolení vydáno pro delší časové období, nejvýše však na 5 let.“.
39.
Nadpis nad § 27 zní: „Provádění prací spojených s použitím výbušnin“.
40.
§ 27 zní:
㤠27
(1)
Provádět trhací práce nebo ohňostrojné práce lze jen na základě povolení.
(2)
Obvodní báňský úřad povoluje trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce.
(3)
Rozhodnutí o povolení trhacích prací velkého rozsahu a ohňostrojných prací se zasílá též příslušnému policejnímu útvaru; to se nevztahuje na trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
(4)
Trhací práce bez povolení lze provádět jen v případech, kdy je to nutné k záchraně života nebo majetku a hrozí nebezpečí z prodlení.
(5)
Pro trhací práce velkého rozsahu musí být vypracován technický projekt odstřelu, pro trhací práce malého rozsahu, ohňostrojné práce a pro ostatní práce spojené s použitím výbušnin technologický postup.
(6)
Český báňský úřad stanoví obecně závazným právním předpisem, které trhací práce se považují za trhací práce malého a velkého rozsahu, náležitosti technologického postupu, náležitosti technického projektu odstřelu a podrobněji upraví provádění trhacích a ohňostrojných prací.“.
41.
Nadpis pod § 29 zní: „Objekty pro výrobu, zpracování a uskladňování výbušnin“.
42.
V § 29 odst. 1 se za slova „lze uskladňovat“ vkládají slova „vyrábět nebo zpracovávat8)“ a vypouštějí slova „(dále jen „sklady výbušnin“)“.
43.
§ 29 odst. 3 zní:
„(3)
V objektech, ve kterých jsou výbušniny skladovány (dále jen „sklady výbušnin“), vyráběny nebo zpracovávány, je dovoleno skladovat, vyrábět, zpracovávat nebo zkoušet jenom takové druhy a množství výbušnin, které jsou stanoveny v kolaudačním rozhodnutí nebo v rozhodnutí, jímž se povoluje užívání objektů.“.
44.
V § 29 odst. 4 se vypouští věta: „Při zřizování zvláštních úschoven na povrchu se postupuje podle technických norem.16)“ a vypouštějí slova „pod povrchem“.
45.
V § 32 odst. 7 se vypouštějí slova „pod povrchem“.
46.
§ 33 odst. 5 zní:
„(5)
Náležitosti evidence výbušnin stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
47.
V § 34 se vypouští odstavec 2.
48.
V § 34 odst. 4 se slova „přivádění výbušnin k výbuchu, jejich zneškodňování nebo ničení“ nahrazují slovy „činností uvedenou v § 35“ a na konci odstavce se připojuje věta: „Odbornou způsobilost ostatních osob posuzuje obvodní báňský úřad příslušný podle místa bydliště těchto osob, pokud tyto osoby nejsou držiteli oprávnění podle § 36.“.
49.
V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ničit a zneškodňovat výbušniny v procesu jejich výroby nebo zpracování včetně výzkumu, vývoje a pokusné výroby mohou jen osoby starší 21 let, které mají oprávnění pyrotechnika.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
50.
§ 35 odst. 4 zní:
„(4)
Za účelem zácviku mohou provádět práce uvedené v odstavcích 1 až 3 i jiné osoby než střelmistři, techničtí vedoucí odstřelů, odpalovači ohňostrojů a pyrotechnici, které k tomu organizace písemně určila, a to jen pod dozorem střelmistra, technického vedoucího odstřelů, odpalovače ohňostrojů nebo pyrotechnika.“.
51.
§ 36 odst. 2 zní:
„(2)
Odbornou způsobilost posuzuje a oprávnění k výkonu funkce odpalovače ohňostrojů a pyrotechnika vydává obvodní báňský úřad.“.
52.
§ 36 odst. 4 a 5 znějí:
„(4)
Výuku osob ke zkoušce podle odstavce 3 zabezpečují organizace pověřená Českým báňským úřadem.
(5)
Učební osnovy a texty pro výuku schvaluje a zkušební řády vydává Český báňský úřad.“.
53.
V § 36 odst. 6 se za slova „trhacích pracích“ vkládají slova „ohňostrojných pracích a při zneškodňování a ničení výbušnin v procesu výroby a zpracování výbušnin“.
54.
V § 36 se na konci připojuje nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Český báňský úřad stanoví v dohodě s ministerstvem průmyslu České republiky požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků při výrobě a zpracování výbušnin obecně závazným právním předpisem.“.
55.
Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:
㤠36a
Povinnosti organizací vyrábějících a zpracovávajících výbušniny
(1)
Na organizace vyrábějící výbušniny se vztahují přiměřeně ustanovení § 5 odst. 4 až 6, § 6 odst. 1 první věta, § 6 odst. 2 první věta, § 6 odst. 3 a § 8 odst. 1 a 2.
(2)
Na organizace zpracovávající výbušniny se vztahují přiměřeně ustanovení § 6 odst. 1 první věta, § 6 odst. 2 první věta, § 8 odst. 1 a 2.“.
56.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Zvláštní ustanovení
Ustanovení § 21 až 36a se nevztahují na používání výbušnin, pyrotechnických výrobků a pomůcek v ozbrojených silách a ozbrojených bezpečnostních sborech.“.
57.
V § 38 odst. 1 a 3 se vypouštějí slova „socialistické“.
58.
V § 39 odst. 1 písm. a) se za slova „jakož i“ vkládají slova „výrobou výbušnin a“; slova „při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem“ se nahrazují slovy „k trhacím pracím a ohňostrojným pracím“.
59.
V § 39 odst. 1 písm. b) se na konci textu připojují slova „a při výrobě výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím“.
60.
V § 39 odst. 2 se slova „a spojů“ nahrazují slovy „federálního ministerstva spojů“; vypouštějí se slova „a životního prostředí“ a „socialistické“; ve čtvrtém řádku se vypouští slovo „národní“.
61.
V § 39 odst. 2 se na konci doplňuje věta: „Vrchní dozor státní báňské správy není dotčen ekologickým dohledem nad těžbou vykonávaným ministerstvem životního prostředí České republiky.“.
62.
V § 39 se vypouští odstavec 5.
63.
V § 40 odst. 3 písm. a) se slovo „racionálního“ nahrazuje slovem „hospodárného“.
64.
V § 40 odst. 3 písm. c) se slova „hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic“ nahrazují slovy „revírních báňských záchranných stanic“.
65.
§ 40 odst. 5 písm. a) zní:
„a)
vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn,“.
66.
V § 40 odst. 5 se vypouštějí písmena b) a c).
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b).
67.
V § 41 odst. 1 písm. a) se slova „používání výbušnin při hornické činnosti a činnosti vykonávané hornickým způsobem“ nahrazují slovy „výrobu výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím“.
68.
V § 41 odst. 1 písm. b) a c) se slova „celospolečenského“ a „celospolečenský“ nahrazují slovy „zákonem chráněného obecného“ a „zákonem chráněný obecný“.
69.
V § 41 odst. 1 písm. d) se slova „hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic“ nahrazují slovy „revírních báňských záchranných stanic“.
70.
§ 41 odst. 2 zní:
„(2)
Obvodní báňské úřady dále
a)
stanoví, mění nebo ruší dobývací prostory a vedou jejich evidenci,
b)
povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek a ve stanovených případech vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly; před zastavením provozu v důlních dílech a lomech povolují jejich zajištění nebo povolují likvidaci hlavních důlních děl a lomů;
c)
mohou nařídit vyhotovení nebo doplnění důlněměřické a geologické dokumentace, pokud chybí, jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady,
d)
povolují zvláštní zásahy do zemské kůry a zajištění nebo likvidaci starých důlních děl,
e)
nařizují, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná organizace nebo aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, jestliže je to z hlediska veřejného zájmu, zejména bezpečnosti provozu, nezbytně nutné; stejně postupují, jestliže je nezbytně nutné společné užívání důlních děl a zařízení,
f)
stanoví nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek, jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradních ložisek v dobývacím prostoru jiné organizace,
g)
povolují dobývání ložisek nevyhrazených nerostů,
h)
povolují trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce,
i)
povolují umístění, stavbu a užívání skladů výbušnin v případech a za podmínek stanovených v § 31,
j)
kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení,
k)
plní další úkoly vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.“.
71.
V § 42 odst. 2 písm. b) se slova „celospolečenských zájmů“ nahrazují slovy „zákonem chráněných obecných zájmů“.
72.
V § 44 odst. 11 se vypouští slovo „socialistické“.
73.
Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní:
㤠44a
Orgány státní báňské správy projednávají přestupky v oblasti ochrany a využití nerostného bohatství a používání výbušnin ve správním řízení podle obecných předpisů o přestupcích.9)“.
74.
V § 46 se slova „a § 40 odst. 5 písm. d)“ nahrazují slovy „a § 40 odst. 5 písm. b)“.
Čl. II
1.
Povolení těžby ložisek nevyhrazených nerostů vydané podle dosavadních předpisů10) se považuje za povolení dobývání ložisek nevyhrazených nerostů podle tohoto zákona.
2.
Povolení k odběru výbušnin vydané příslušnými orgány podle dosavadních předpisů se považuje za povolení podle tohoto zákona.
3.
Oprávnění odpalovačů ohňostrojů a oprávnění pyrotechniků vydaná podle dříve platných předpisů se považují za oprávnění vydaná podle tohoto zákona.
Čl. III
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády ČSR č. 92/1988 Sb., o podmínkách racionálního využívání ložisek nevyhrazených nerostů.
2.
§ 31 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících a pol. č. 43 a č. 67 přílohy I k tomuto zákonu.
3.
§ 6a písm. a) a b) vládního nařízení č. 20/1954 Sb., o organizaci státní báňské správy, ve znění zákona č. 61/1965 Sb. a zákona ČNR č. 24/1972 Sb.
Čl. IV
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 5 a 11 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 445/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č.111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákon ČNR č. 62/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
4)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
5)
§ 32 a 33 zákona č. 50/1976 Sb.
6)
ČSN 66 8001 Názvosloví výbušin.
7)
Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.
8)
ČSN 26 9020 Provoz skladů výbušin a výrobků obsahujících výbušiny.
ČSN 66 8002 Provoz výbušinářských laboratoří, zkušeben a střelnic.
ON 73 5721 Zřizování výroben, laboratoří a zkušeben výbušin nebo výrobků obsahujících výbušiny.
9)
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
10)
§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb. |
Zákon České národní rady č. 543/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 543/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Osvědčení vydaná podle dosavadních předpisů se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
* Čl. III - Zrušují se § 37, 38 a 39 vyhlášky Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu.
* Čl. IV
Aktuální znění od 20. 12. 1991
543
ZÁKON
České národní rady
ze dne 4. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, se mění a doplňuje takto:
1.
Z názvu zákona se vypouštějí slova „a o Českém geologickém úřadu“.
2.
V § 1 se vypouštějí slova „odborné a racionální“, a slova „jakož i vymezit postavení a působnost Českého geologického úřadu“.
3.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
V pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologicky průzkum podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo životního prostředí České republiku v dohodě s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.“.
4.
Název části druhé zní:
„ČÁST DRUHÁ
OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ A POVOLOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ PRO VYHLEDÁVÁNÍ A PRŮZKUM LOŽISEK NEROSTŮ“.
5.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Oprávnění k provádění geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti
(1)
Projektovat a vyhodnocovat geologické práce jsou oprávněny právnické a fyzické osoby v rámci podnikatelské činnosti1) při splnění podmínek stanovených právními předpisy (dále jen „organizace“), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel“).
(2)
Práce geologického výzkumu2) jsou oprávněny provádět
a)
státní geologická služba (§ 17),
b)
vědecké ústavy a odborné školy při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů.
(3)
Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele vydává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Tento orgán může osvědčení odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě.
(4)
Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou odborné vzdělání, praxe v oboru zahrnující podíl na řešení geologických úkolů a znalost potřebných předpisů. Předpoklady odborné způsobilosti, postup při jejím ověřování a způsob evidence vydaných osvědčení podrobněji upraví obecně závazný právní předpis. Tento předpis též stanoví odborné garanty (například státní geologická služba, vysoké školy, komory), kteří budou posuzovat odbornou způsobilost uchazečů pro vydání osvědčení.“.
6.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Povolování geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů
(1)
Organizace, pro niž mají být prováděny geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „zadavatel“), může tyto práce provádět pouze na základě povolení, které uděluje na žádost zadavatele ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.3)
(2)
Žádost zadavatele obsahuje:
a)
návrh průzkumného území s jeho zákresem v mapě povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však menším než 1:25 000, a s výpočtem plošného obsahu území s rozdělením plochy podle příslušnosti ke katastrálním územím; mapu jakož i výpočet plošného obsahu území ověří oprávněný pracovník,4)
b)
zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území,
c)
návrh podmínek pro provádění geologických prací.
(3)
V rozhodnutí o povolení se zadavateli stanoví území pro vyhledávání a průzkum (dále jen „průzkumné území“), nerost, pro jehož vyhledávání a průzkum se povolení uděluje, podmínky pro provádění geologických prací a doba platnosti povolení. Dobu platnosti povolení lze prodloužit.
(4)
Jestliže za stejným cílem a ve stejném území požádá o povolení více zadavatelů, vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky povolení zadavateli, který o povolení požádal dříve. Toto ustanovení se nevztahuje na postup podle odstavce 5.
(5)
Pokud ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vypíše v zájmu jednotné surovinové politiky nabídkové řízení na vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazeného nerostu pro vymezené nerosty a území, bude vydáno povolení zadavateli vybranému v tomto řízení.
(6)
Před udělením povolení podle odstavce 1 si ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vyžádá stanovisko obce, v jejímž katastrálním území se nachází průzkumné území.“.
7.
Za § 4 se vkládají nové § 4a, 4b a 4c, které včetně nadpisů znějí:
㤠4a
Průzkumné území
(1)
Hranice průzkumného území se na povrchu stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují body se souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice území pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.
(2)
V průzkumném území získává zadavatel výhradní právo k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů určeného druhu vyhrazeného nerostu. Vymezení průzkumného území nemá povahu územního rozhodnutí.
§ 4b
Úhrada z plochy průzkumného území
(1)
Na základě vydaného povolení pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů platí zadavatel úhradu odvozenou z plochy průzkumného území, která činí v prvním roce 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území. Tato úhrada se každý další rok zvyšuje o dalších 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území.
(2)
Úhrada z plochy průzkumného území je splatná do tří měsíců od začátku platnosti povolení, popřípadě prodloužení platnosti již vydaného povolení. Úhrada je příjmem obcí, na jejichž katastrálních územích se průzkumné území nachází. Leží-li území na katastrálních územích více obcí, rozdělí zadavatel úhradu podle poměru ploch v katastrálních územích, na nichž se průzkumné území nachází.
§ 4c
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.5)“.
8.
Nad § 5 se vkládá nadpis, který zní:
„ČÁST TŘETÍ
PROJEKTOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ“.
9.
V § 6 odst. 1 se vypouštějí slova „a ekonomické zdůvodnění“.
10.
§ 6 odst. 3 zní:
„(3)
Projekt geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu schvaluje orgán, jemuž jsou tyto prostředky svěřeny.“.
11.
V § 6 se vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Projekt geologických prací prováděných v geologických podmínkách, jejichž nerespektování může přivodit poškození životního prostředí, zejména hydrogeologických a hydrodynamických poměrů, musí být posouzen znalcem nebo státní geologickou službou. Náklady na posouzení hradí zadavatel geologických prací.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
12.
V § 7 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „k zamezení jejich neúčelného opakování“; poslední věta zní „Registraci provádí organizace pověřená ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.“.
13.
V § 7 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
14.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Registraci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při průzkumu výhradních ložisek v jejich dobývacích prostorech a geologické práce, které nejsou vázány na zásah do horninového prostředí.“.
15.
§ 8 se vypouští.
16.
V § 9 odst. 1 se vypouští slovo „schváleným“.
17.
V § 9 se vypouštějí dosavadní odstavce 2, 3 a 4. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3.
18.
V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „provedených podle projektu geologických prací“ a poslední věta.
19.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Prověřování a schvalování výsledků geologických prací
Výsledky geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu prověřuje a schvaluje zadavatel. Způsob prověření a schválení výsledků těchto prací určí v dohodě se zadavatelem ústřední orgán státní správy v jehož působnosti mají být výsledky geologických prací využity.“.
20.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací
(1)
Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání právnické osobě pověřené ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
(2)
Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 pověřená právnická osoba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.
(3)
Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací pověřené právnické osobě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.6) Pověřená právnická osoba poskytuje služby spojené s podáváním informací o výsledcích těchto geologických prací za úhradu,7) která je jejím příjmem.
(4)
Odevzdávání výsledků geologických prací a podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.“.
21.
V § 13 se slova „Český geologický úřad“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
22.
V § 13 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 1, 2 a 3.
23.
V § 13 odst. 3 se v posledním řádku vypouští slovo „národní“.
24.
§ 14 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Pracovníci organizací mohou pro účely projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací vstupovat na cizí nemovitosti v nezbytném rozsahu a na nezbytně potřebnou dobu, zřizovat tam pracoviště, přístupovou cestu, přívod vody a energie, jakož i provádět nezbytné úpravy půdy a odstraňovat porosty, popřípadě zřizovat stavby; ustanovení zvláštních předpisů8) přitom zůstávají nedotčena. O rozsahu, způsobu a době výkonu těchto oprávnění uzavře organizace s vlastníkem nemovitosti písemnou smlouvu. Má-li dojít k zásahu na nemovitosti stavbou, musí organizace získat dočasné právo k užívání pozemku smlouvou o pronájmu.
(2)
Nedojde-li k dohodě mezi organizací a vlastníkem podle odstavce 1, rozhoduje o rozsahu, způsobu nebo době výkonu oprávnění okresní úřad, v jehož územním obvodě je nemovitost nebo její větší část.“.
25.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Ochrana výzkumných a průzkumných děl
Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a uchovávání významných výzkumných děl, která určí ministerstvo životního prostředí České republiky a průzkumných děl, která určí ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo poškodit, zničit nebo učinit nepoužitelnými.“.
26.
V § 16 v odstavcích 2, 3, 4 se slova v závorce „(správce, uživatel)“ vypouštějí.
27.
V § 16 odst. 4 se slova „Českého geologického úřadu“ nahrazují slovy „příslušného ústředního orgánu státní správy republiky“.
28.
V § 16 v odst. 5 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
29.
Nadpis „ČÁST TŘETÍ ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚŘAD“ se vypouští.
30.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Státní geologická služba
(1)
Ministerstvo životního prostředí České republiky řídí výkon státní geologické služby, kterou zajišťují právnické osoby pověřené ministerstvem životního prostředí České republiky.
(2)
Při výkonu státní geologické služby se zajišťuje zejména státní geologický výzkum, získávají, dokumentují, vyhodnocují a uchovávají základní informace geologického výzkumu území České republiky.
(3)
Při výkonu státní geologické služby se dále zajišťuje vyhodnocování všech geologických informací podle odstavce 2 jako podklad pro rozhodování ve věcech státního a veřejného zájmu, potencionálního využití a ochrany přírodních nerostných zdrojů, ekologické rovnováhy krajiny a lidské činnosti.“.
31.
§ 18 se vypouští.
32.
V § 19 odst. 1 se slova „Český geologický úřad kontroluje“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky na svém úseku kontrolují“. Slova „je oprávněn uložit“ se nahrazují slovy „jsou oprávněna uložit“.
33.
V § 19 odst. 2 se slova „pověřeným Českým geologickým úřadem“ nahrazují slovy „pověřeným orgány uvedenými v odstavci 1“. Slova „zvláštním průkazem Českého geologického úřadu“ se nahrazují slovy „zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1“.
34.
§ 19 odst. 3 zní:
„(3)
V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.“.
35.
V § 20 se dosavadní odstavec 1 nahrazuje odstavci 1 a 2, které znějí:
„(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že
a)
provádí geologické práce a nesplňuje podmínky stanovené v § 3 odst. 1,
b)
provádí bez registrace geologické práce geologického průzkumu podléhající registraci,
c)
nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci geologických průzkumných prací a její předepsané uchovávání,
d)
neodevzdává výsledky geologických prací geologického průzkumu pověřené právnické osobě podle § 12 odst. 1,
e)
provádí geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez uděleného povolení nebo při provádění geologických prací porušuje podmínky v povolení stanovené; uložením pokuty není dotčena povinnost zaplatit úhradu podle § 4b,
f)
neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1,
g)
nezaplatí ve stanovené lhůtě úhradu podle § 4b.
(2)
Ministerstvo životního prostředí České republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že
a)
provádí bez registrace geologické práce geologického výzkumu podléhající registraci,
b)
nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci geologického výzkumu a její předepsané uchovávání,
c)
neodevzdává výsledky geologických výzkumných prací Geofondu,
d)
neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.“.
36.
V § 20 se dosavadní odstavce 2, 3, 4 a 5 označují jako odstavce 3, 4, 5 a 6.
37.
V § 20 odst. 4 se slova „Český geologický úřad“ nahrazují slovy „orgán uvedený v odstavci 1 nebo 2“.
38.
V § 20 odst. 6 se vypouští slovo „socialistické“.
39.
V § 21 se za slova „k provádění geologických prací“ vkládají slova „pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů“.
40.
V § 23 se odstavce 2, 3 a 4 vypouštějí. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
41.
§ 26 zní:
㤠26
(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vydá v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky obecně závazné právní předpisy k provedení § 3 odst. 4, § 5 odst. 2, § 6 odst. 5, § 7 odst. 5, § 9 odst. 3, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 4.
(2)
Obecně závazné právní předpisy k provedení § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).“.
Čl. II
1.
Osvědčení vydaná podle dosavadních předpisů se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
2.
Pracovníci, kteří projektovali, prováděli a vyhodnocovali geologické práce ve funkci odpovědného řešitele geologického úkolu9) u organizace oprávněné provádět geologické práce podle dosavadních předpisů, se považují za odpovědné řešitele ve smyslu § 3 tohoto zákona, pokud práce vykonávají u této organizace nebo organizace, která je jejím právním nástupcem.
3.
Bez povolení podle § 4 odst. 1 může zadavatel nadále provádět geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů nejdéle do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušují se § 37, 38 a 39 vyhlášky Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 3 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Čl. 1.06 výnosu Českého báňského úřadu č. j. 3700/1974 ze dne 1. 7. 1974, jímž se vydává důlně-měřický předpis pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek ropy a zemního plynu, reg. v částce 6/1976 Sb.
5)
§ 9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
6)
Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1991 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
8)
Např. ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění ČSFR, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
9)
§ 1 odst. 6 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb. |
Zákon České národní rady č. 544/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 544/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 12. 1991
544
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 17 se za odstavec 3 připojuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Kupní cena nebo náhrada podle odstavce 1 je příjmem státního rozpočtu České republiky.“.
2.
§ 18 zní:
㤠18
(1)
Právo České republiky na vydání věci19) uplatňuje proti povinné osobě okresní úřad, v jehož územním obvodu se věc nachází.
(2)
Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona vykonávají v hlavním městě Praze obvodní úřady.20) Obvody obvodních úřadů v hlavním městě Praze se pro účely tohoto zákona shodují s obvody obvodních národních výborů ke dni nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
(3)
Pro účely tohoto zákona se povinnými osobami rozumějí fyzické osoby uvedené v § 4 odst. 2 zákona.“.
3.
Za § 18 se vkládají § 18a až 18c, které znějí:
㤠18a
S věcí vydanou České republice se naloží podle zvláštních předpisů.21)
§ 18b
Výtěžek z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví (§ 18), je příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 18c
Vypořádal-li stát za vydávanou věc pohledávku peněžního ústavu,22) postupuje se podle § 17 tohoto zákona.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
19)
Článek 4 odst. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.
§ 34 zákona č. 87/1991 Sb.
20)
§ 3 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích.
§ 22 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
21)
Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.
Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 10 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. |
Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb.
Zákon České národní rady o soudních poplatcích
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 104/1991
* § 1 - Předmět soudních poplatků
* § 2 - Poplatníci
* § 3 - Příslušnost
* § 4 - Vznik poplatkové povinnosti
* § 5 - Sazby poplatků
* § 6 - Základ poplatku
* § 6a - Stanovení výše poplatku
* § 7 - Splatnost poplatku
* § 7a - Výběr a odvod poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
* § 8 - Placení poplatků
* § 9 - Následky nezaplacení poplatku
* § 10 - Vrácení poplatku
* § 10a - (1) Je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.
* Osvobození od poplatku
* § 11 - (1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech
* § 11a - Osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu.
* § 12 - (1) Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu.
* § 13 - (1) Ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud nebo správa soudu podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.
* § 14 - Proti usnesením ve věcech poplatků vydaným soudy ve správním soudnictví není odvolání přípustné.
* Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení
* § 15 - Z navržených poplatných úkonů a z řízení zahájených před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Při odvolání nebo dovolání podaném po účinnosti tohoto zákona se však p
* § 16 - (1) Ministerstvo financí České republiky může právním předpisem vydaným v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků.
* § 16a - Pro účely tohoto zákona se za veřejný rejstřík považuje i evidence svěřenských fondů.
* § 17 - Ministerstvo financí České republiky, finanční úřady a ministerstvo spravedlnosti České republiky kontrolují u soudů, zda se poplatky vybírají ve správné výši, řádně a včas. Finanční úřady kontrolují též poplatky vrácené z účtu soudu.
* § 18 - Zrušují se:
* § 19 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992. k zákonu č. 549/1991 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (416/2022 Sb., 180/2024 Sb.)
549
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. prosince 1991
o soudních poplatcích
České národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Předmět soudních poplatků
Soudní poplatky (dále jen „poplatky“) se vybírají za
a)
řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za řízení“),
b)
jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za úkony“),
c)
zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na žádost osoby oprávněné k jejímu podání.
Sazebník poplatků (dále jen „sazebník“) je uveden v příloze k tomuto zákonu.
§ 2
Poplatníci
(1)
Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou
a)
navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,
b)
účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,
c)
žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,
d)
fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu ve veřejném rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,
e)
právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.
(2)
Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal
a)
žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení,
b)
kasační stížnostkasační stížnost.
(3)
Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství2) (dále jen „partnerství“) je či není.
(4)
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému.
(5)
Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.
(6)
Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu.
(7)
Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván.
(8)
Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.
(9)
Jestliže řízení ve věcech veřejného rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li statutárních orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu.
(10)
Poplatníkem poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem je osoba, na jejíž žádost se zápis provádí.
§ 3
Příslušnost
(1)
Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Ve věcech správního soudnictví rozhoduje ve věcech poplatků za řízení soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
(2)
Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni, není-li dále stanoveno jinak. Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, rozhoduje odvolací soud. Ve věcech poplatků za řízení před dovolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, rozhoduje dovolací soud.
(3)
Vznikne-li poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí, rozhoduje ve věcech soudních poplatků soud prvního stupně, nerozhodl-li o nich odvolací nebo dovolací soud.
(4)
Ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnostikasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
(5)
Ve věcech poplatků za úkony rozhoduje soud nebo správa soudu, které mají úkon provést.
(6)
Ve věcech poplatků za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká.
§ 4
Vznik poplatkové povinnosti
(1)
Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost
a)
podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“),
b)
podáním odvolání,
c)
podáním dovolání,
d)
podáním kasační stížnostikasační stížnosti,
e)
v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu,
f)
ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,
g)
uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti se schválením smíru ve smírčím řízení,
h)
uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,
i)
uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu,
j)
v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
(2)
Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká
a)
sepsáním podání do protokolu u soudu,
b)
v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu.
(3)
Jde-li o poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, vzniká poplatková povinnost okamžikem podání žádosti u notáře osobou oprávněnou k jejímu podání.
§ 5
Sazby poplatků
Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou (dále jen „procentní poplatek“). Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Sazby poplatků za úkony a poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem jsou stanoveny pevnou částkou. Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.
§ 6
Základ poplatku
(1)
Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.
(2)
Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku.
(3)
Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.
(4)
Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 3, je základem poplatku částka ve výši 20 000 Kč.
(5)
Pro nepeněžitá plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu poplatku stanoví sazebník, platí obdobně odstavce 2 a 3.
(6)
Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní bankabanka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankoubankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.
(7)
Základ procentního poplatku se zaokrouhluje na celé desítky korun českých nahoru.
(8)
Pro řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem platí obdobně odstavce 1 až 7; při výpočtu základu poplatku se však vychází z peněžitých plnění a nepeněžitých plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu procentního poplatku stanoví sazebník, jsou-li tato plnění předmětem odvolání nebo dovolání.
(9)
Je-li ve věcech správního soudnictví podána žaloba proti více rozhodnutím, je každé napadené rozhodnutí samostatným základem poplatku; to platí obdobně pro návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části.
§ 6a
Stanovení výše poplatku
(1)
Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.
(2)
Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.
(3)
Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi.
(4)
Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne.
(5)
Došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení, kasační stížnostikasační stížnosti nebo rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil.
(6)
Pro účely tohoto zákona se za nemovitou věc pokládají všechny nemovité věci zapsané v katastrukatastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.
(7)
Poplatek podle sazebníku je vybírán nejvýše v částce 2 000 000 Kč; to neplatí, je-li v sazebníku stanoveno jinak.
§ 7
Splatnost poplatku
(1)
Poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až j), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.
(2)
Rozšíří-li poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.
§ 7a
Výběr a odvod poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
(1)
Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem vybírá a odvádí plátce poplatku, kterým je notář, který zápis provádí.
(2)
Plátce poplatku je povinen poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem od poplatníka vybrat, a to do 10 dnů po podání žádosti u notáře osobou oprávněnou k jejímu podání.
(3)
Peněžní prostředky ve výši vybraného poplatku za zápis do veřejného rejstříku provedený notářem se vloží nebo převedou na samostatný účet v českých korunách v bancebance, ve spořitelním a úvěrním družstvu nebo v zahraniční bancebance, která má sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, určený výhradně pro tento účel, jehož majitelem je plátce poplatku.
(4)
Plátce poplatku je povinen odvést poplatek správci poplatku do 15 dnů po provedení zápisu.
§ 8
Placení poplatků
(1)
Ke správě placení poplatků je příslušný soud nebo správa soudu podle § 3. Poplatky vymáhá celní úřad.
(2)
Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
(3)
Poplatky vybírané soudem nebo správou soudu se platí na účet zřízený u České národní bankybanky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“).
§ 9
Následky nezaplacení poplatku
(1)
Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnostikasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
(2)
Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.
(3)
Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
(4)
Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,
a)
začal-li již jednat o věci samé,
b)
vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
c)
je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,
d)
došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.
(5)
O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat.
(6)
V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech veřejného rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9).
(7)
Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.
(8)
Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.
(9)
Penále, úrok z prodlení ani úrok za dobu posečkání s placením poplatku, stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní a poplatků, se neuplatňují.
(10)
Není-li poplatníkem poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem plátci poplatku zaplacen a plátce poplatku v důsledku toho tento poplatek nevybere, plátce poplatku tento zápis neprovede.
(11)
Je-li plátce poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem v prodlení déle než 4 pracovní dny následující po dni splatnosti podle § 7a odst. 4, uloží mu správce poplatku zaplatit nezaplacenou část poplatku rozhodnutím a v něm stanoví zvýšení poplatku, a to ve výši 20 % nezaplacené části poplatku; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud.
§ 10
Vrácení poplatku
(1)
Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2)
Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.
(3)
Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnostikasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.
(4)
Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Soud postupuje stejným způsobem po podání odporu nebo námitek, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku); věta první se použije obdobně.
(5)
V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
(6)
Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo-li řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.
(7)
Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, v případě schválení smíru mezi účastníky řízení před tím, než je ve věci samé rozhodnuto. Byl-li smír schválen pouze v části předmětu řízení, vrátí soud odpovídající část poplatku; věta první se použije obdobně.
(8)
Změní-li soud k odvolání dražitele usnesení o příklepu nebo k odvolání předražitele proti rozhodnutí o předražku, soud dražiteli vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč.
(9)
Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.
(10)
Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen. Lhůta neběží, je-li řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno.
(11)
Jde-li o poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, poplatková povinnost zaniká, pokud zápis nebyl proveden. Byl-li poplatek plátcem od poplatníka vybrán, vrátí jej plátce poplatku poplatníkovi.
§ 10a
(1)
Je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.
(2)
Je-li již zaplacený poplatek nebo přeplatek poukázán po uplynutí lhůty podle odstavce 1, soud na žádost poplatníka stanoví a do 30 dnů ode dne podání žádosti poukáže úrok z vratitelného přeplatku podle daňového řádu.
Osvobození od poplatku
§ 11
(1)
Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech
a)
opatrovnictví člověka, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství,
b)
důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče,
c)
vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí,
d)
zásahu do integrity, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,
e)
pozůstalostních v prvním stupni řízení,
f)
svéprávnosti, podpůrných opatření, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,
g)
veřejného rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,
h)
volebních,
i)
kompetenčních žalob,
j)
zápisu údajů o spolku, pobočném spolku, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů, nadaci, nadačním fondu, ústavu, organizační složce zahraniční nadace, nadačního fondu, ústavu nebo jim strukturou a funkcemi podobné osoby řídící se právem jiného státu vyvíjející činnost na území České republiky a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny,
k)
výmazu osoby, obchodního závoduobchodního závodu, odštěpného závodu, organizační složky nebo svěřenského fondu nebo svěřenskému fondu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu a působícího na území České republiky (dále jen „zahraniční svěřenský fondzahraniční svěřenský fond“) z veřejného rejstříku,
l)
zápisu svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fonduzahraničního svěřenského fondu do veřejného rejstříku nebo jeho změny,
m)
výmazu všech údajů o skutečném majiteli bez náhrady z evidence skutečných majitelů,
n)
žalob o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem.
(2)
Od poplatku se osvobozují
a)
Česká republika a státní fondy,
b)
územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,
c)
navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,
d)
navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení,
e)
navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního nebo služebního úrazu a nemoci z povolání,
f)
neprovdaná matka v řízení o výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,
g)
navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné a navrhovatele v řízení o popření rodičovství,
h)
diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,
i)
cizinec v řízení ve věcech mezinárodní ochrany, dočasné ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení zajištění, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, a v řízení o propuštění cizince ze zajištění,
j)
navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů4), je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,
k)
navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích4a),
l)
navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětemobětem trestné činnosti,
m)
cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,
n)
insolvenční správceinsolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku,
o)
dlužník a insolvenční správceinsolvenční správce v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a navrhovatel v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, je-li orgánem příslušným k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
p)
navrhovatel ve věci ochrany proti domácímu násilí,
q)
navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který byl pravomocným odsuzujícím rozhodnutím v trestním řízenítrestním řízení se svým nárokem nebo v jeho zbytku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních,
r)
poškozený trestným činemtrestným činem, jemuž byl pravomocným rozhodnutím soudu přiznán nárok na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení v řízeních, která souvisí s vymáháním tohoto nároku,
s)
navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který řádně uplatnil nárok v trestním řízenítrestním řízení, které bylo zastaveno z důvodu rozhodnutí prezidenta republiky,
t)
odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů ve věcech zápisu jejich vzniku, změny a zániku do veřejného rejstříku,
u)
právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona upravujícího ochranu spotřebitelespotřebitele, v řízeních podle zákona o hromadném občanském řízení soudním nebo v řízeních o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelůspotřebitelů podle občanského soudního řádu.
(3)
Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou pozůstalostního řízení, i na řízení
a)
o návrhu na nařízení předběžného opatření,
b)
před odvolacím soudem,
c)
o povolení obnovy,
d)
o žalobě pro zmatečnost,
e)
o kasační stížnostikasační stížnosti,
f)
o výkon rozhodnutí,
g)
exekuční.
(4)
Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o exekuční řízení2a).
(5)
Osvobození podle odstavce 1 písm. g) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci svéprávnosti, podpůrných opatření, péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.
(6)
Od poplatku se dále osvobozuje řízení podle položky 11 bodu 1 písm. c) sazebníku zahájené v důsledku přírodní živelní pohromy na území České republiky a úkony uvedené v položkách 28, 29, 30, 31, 33 a 34 sazebníku, pokud jsou navrhovány v důsledku přírodní živelní pohromy na území České republiky.
(7)
Osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem.
(8)
Od poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem se osvobozuje
a)
zápis skutečnosti do veřejného rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,
b)
zápis údajů o spolku, pobočném spolku, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny,
c)
zápis výmazu osoby z veřejného rejstříku,
d)
zápis skutečnosti do obchodního rejstříku provedený notářem na podkladě notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které odpovídá vzoru společenské smlouvy podle zákona o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích.
(9)
Osvobození podle odstavce 2 se vztahuje, s výjimkou pozůstalostního řízení, i na řízení před dovolacím soudem.
§ 11a
Osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu.
§ 12
(1)
Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu.
(2)
Změnu nebo zrušení povinnosti zaplatit poplatek lze pravomocně provést nejpozději do 3 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek nabylo právní moci. Ve stejné lhůtě zaniká i právo uložit povinnost zaplatit poplatek.
§ 13
(1)
Ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud nebo správa soudu podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.
(2)
Při správě placení poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.
(3)
Poplatkové povinnosti, jakož i rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků5), se evidují podle daňového řádu.
§ 14
Proti usnesením ve věcech poplatků vydaným soudy ve správním soudnictví není odvolání přípustné.
Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení
§ 15
Z navržených poplatných úkonů a z řízení zahájených před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Při odvolání nebo dovolání podaném po účinnosti tohoto zákona se však postupuje podle sazebníku, který je přílohou tohoto zákona. Zaplacený arbitrážní poplatek se započte do poplatku, jestliže byl zaplacen před nabytím účinnosti tohoto zákona na účet orgánu hospodářské arbitráže.
§ 16
(1)
Ministerstvo financí České republiky může právním předpisem vydaným v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků.
(2)
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)
a)
provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b)
osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
(3)
Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana.
§ 16a
Pro účely tohoto zákona se za veřejný rejstřík považuje i evidence svěřenských fondů.
§ 17
Ministerstvo financí České republiky, finanční úřady a ministerstvo spravedlnosti České republiky kontrolují u soudů, zda se poplatky vybírají ve správné výši, řádně a včas. Finanční úřady kontrolují též poplatky vrácené z účtu soudu.
§ 18
Zrušují se:
1.
Zákon České rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.
2.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 151/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.
3.
S působností pro Českou republiku nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.
4.
S působností pro Českou republiku pokyny pro placení arbitrážních poplatků upravené nařízením ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky (částka 24/1961 Ú. l.).
5.
Opatření ministerstva financí, cen a mezd České republiky ze dne 20. června 1990 o úlevách u soudních poplatků (částka 43 Sbírky zákonů 1990).
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.
SAZEBNÍK POPLATKŮ
Poplatky za řízení
Položka 1
1.
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20 000 Kč| 1 000 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč| 5 % z této částky
c) v částce vyšší než 40 000 000 Kč| 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává
2.
Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.
3.
Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle bodu 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně.
4.
Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papírcenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
Položka 2
1.
Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 10 000 Kč včetně| 400 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 10 000 do 20 000 Kč včetně | 800 Kč
c) v částce vyšší než 20 000 Kč| 4 % z této částky
2.
Pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.
3.
Pokud nebyl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podán prostřednictvím aplikace k tomu určené, vybere se poplatek podle položky 1.
Položka 3
Za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy v penězích
a) do částky 200 000 Kč včetně| 2 000 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 200 000 Kč| 1 % z této částky
Položka 4
1.
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění
a) za každou nemovitou věc| 5 000 Kč
---|---
b) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku| 15 000 Kč
c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak| 2 000 Kč
2.
Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně.
3.
Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovité věci, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitou věc nebo o vyloučení nemovité věci, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k obchodnímu závodu nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o obchodní závod nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení obchodního závodu nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).
4.
Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem se vybere poplatek podle bodu 1 písm. c), a to pouze jednou, bez zřetele k tomu, kolika věcí se požadované určení týká. Pro návrh na zahájení řízení o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, to platí obdobně.
5.
Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).
6.
Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství, za návrh na zahájení řízení na určení neplatnosti nebo o určení, zda tu manželství je či není, za návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).
Položka 5
Za návrh na nařízení předběžného opatření| 1 000 Kč
---|---
Položka 6
1\\. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví| 2 000 Kč
---|---
2.
Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitou věc a o 15 000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.
Položka 7
Za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 50 000 Kč včetně| 500 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 50 000 Kč| 1 % z této částky nejvýše 15 000 Kč
Položka 8
Za návrh na zahájení řízení o poddlužnické žalobě| 2 000 Kč
---|---
Položka 8a
Za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem| 2 000 Kč
---|---
Položka 9
1.
Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení
a) je-li předmětem smíru peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně| 500 Kč
---|---
b) je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než 25 000 Kč| 2 % z této částky
nejvýše 30 000 Kč
c) v ostatních případech| 1 000 Kč
2.
Za schválenou mediační dohodu uzavřenou podle zákona o mediacimediaci7) se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a), a to bez zřetele k tomu, co je předmětem mediační dohody.
3.
Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá.
Položka 9a
1.| Za návrh na vyhlášení všeobecného moratoria ve věcech preventivní restrukturalizace| 5 000 Kč
---|---|---
2.| Za návrh na vyhlášení individuálního moratoria ve věcech preventivní restrukturalizace| 1 000 Kč
3.| Za návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu ve věcech preventivní restrukturalizace| 15 000 Kč
4.| Za návrh na doručení písemnosti vyhláškou ve věcech preventivní restrukturalizace| 1 000 Kč
5.| Za návrh na doručení písemnosti v listinné podobě ve věcech preventivní restrukturalizace za každý doručovaný stejnopis| 1 000 Kč
Položka 10
Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství| 2 000 Kč
---|---
Položka 11
1.
Za návrh na zahájení řízení ve věcech veřejného rejstříku
a)| za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku| 12 000 Kč
---|---|---
b)| za první zápis jiné osoby nebo odštěpného závodu do veřejného rejstříku| 6 000 Kč
c)| za změny nebo doplnění zápisu| 2 000 Kč
d)| za zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace učiněný před zápisem obchodní korporace do veřejného rejstříku| 1 000 Kč
2.
Za návrh na zahájení řízení ve věcech evidence skutečných majitelů
a)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele obchodní korporace, s výjimkou bytového a sociálního družstva 4 000 Kč
b)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele fundace, ústavu, svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu 2 000 Kč
c)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele jiné než obchodní korporace a bytového a sociálního družstva 500 Kč
3.
Poplatek podle bodu 1 písmene c) a bodu 2 se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se osoby nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí návrh na výmaz osoby z veřejného rejstříku.
4.
Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech veřejného rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.
5.
Poplatek podle této položky se nevybere za řízení ve věcech veřejného rejstříku zahájené na návrh příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.
Položka 12
Za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20 000 Kč včetně| 1 000 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 20 000 Kč| 5 % z této částky
Položka 13
1.
Za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem není peněžité plnění, s výjimkou sporu o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,
a) ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky| 5 000 Kč
---|---
b) za každou nemovitou věc| 5 000 Kč
c) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku| 15 000 Kč
d) v ostatních případech| 2 000 Kč
2.
Z návrhu o vyloučení nemovité věci z majetkové podstaty se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b) této položky.
3.
Z návrhu o vyloučení obchodního závodu nebo jeho organizační složky z majetkové podstaty se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c) této položky.
4.
Z návrhu na vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela v incidenčním sporu se vybere poplatek podle položky 6.
5.
Poplatek podle písmene a) a d) této položky se vybere za návrh pouze jednou.
Položka 14
1.
Za návrh na zahájení řízení o úschově za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy
a) peníze do 25 000 Kč včetně| 250 Kč
---|---
b) peníze v částce vyšší než 25 000 Kč| 1 % z této částky
c) za každou movitou věc| 750 Kč
d) za každý cenný papírcenný papír| 150 Kč
2.
Je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papírcenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene a) nebo písmene b) této položky ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papírucenného papíru.
Položka 15
1\\. Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin| 1 000 Kč
---|---
2.
Podle položky 1 bodu 4 se nepostupuje.
Položka 16
Za žalobu na obnovu řízení| 5 000 Kč
---|---
Položka 17
Za žalobu pro zmatečnost| 5 000 Kč
---|---
Položka 17a
Za návrh na zrušení rozhodčího nálezu| 3 000 Kč
---|---
Položka 17b
Za návrh na zrušení rozhodnutí rozhodčí komise spolku | 3 000 Kč
---|---
Položka 18
1.
Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem
a) peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně| 1 000 Kč
---|---
b) v ostatních případech| 3 000 Kč
2.
Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví
a) proti rozhodnutí správního orgánu| 3 000 Kč
---|---
b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky a na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části| 5 000 Kč
c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí| 15 000 Kč
d) v ostatních případech| 2 000 Kč
Položka 19
Za kasační stížnostkasační stížnost| 5 000 Kč
---|---
Položka 20
Za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví| 1 000 Kč
---|---
Položka 21
1.
Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
a) je-li vymáháno peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně | 1 000 Kč
---|---
b) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč včetně | 5 % z této částky
c) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 40 000 000 Kč | 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává
d) jde-li o výkon rozhodnutí vyklizením | 3 000 Kč
e) v ostatních případech| 2 000 Kč
2.
Za návrhy na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí polovina příslušných poplatků, ne však méně než 500 Kč.
3.
Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce nebo na odklad výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce se poplatek nevybere.
4.
Za námitky proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuceexekuce se poplatek nevybere.
Položka 22
1.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, je-li předmětem odvolacího řízení
a)
peněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 1,
b)
nepeněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 4.
2.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nemajetkové újmy v penězích, se vybere poplatek podle položky 3.
3.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření se vybere poplatek podle položky 5.
4.
Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.
5.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 7.
6.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o poddlužnické žalobě se vybere poplatek podle položky 8.
7.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle položky 1. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy.
8.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovité věci, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitou věc nebo o vyloučení nemovité věci, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene a). Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k obchodnímu závodu nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o obchodní závod nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení obchodního závodu nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene b). Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c).
9.
Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papírcenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
10.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o vypořádání společného jmění manželů a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vybere poplatek podle položky 6.
11.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v pozůstalostní věci, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, v restrukturalizačním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c).
12.
Za odvolání dražitele proti usnesení o příklepu a za odvolání navrhovatele předražku proti usnesení o předražku
a) do částky 250 000 Kč | 5 000 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 250 000 Kč | 2 % z této částky
nejvýše 100 000 Kč
13.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním nebo v řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelůspotřebitelů podle občanského soudního řádu rozhodnuto ve věci samé, se vybere poplatek podle položky 41. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby, se vybere poplatek podle položky 41 bodu 2.
14.
Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c) pouze jednou.
15.
Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.
Položka 23
1.
Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení
a) peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně| 7 000 Kč
---|---
b) za každou nemovitou věc| 14 000 Kč
c) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku| 28 000 Kč
d) v ostatních případech| 14 000 Kč
2\\. Za dovolání proti rozhodnutí, které není uvedeno v bodu 1 této položky| 4 000 Kč
---|---
3.
Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se vybere podle bodu 2 této položky.
4.
Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích a které nepřevyšuje částku 100 000 Kč, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci se vybere poplatek podle bodu 1 písmene d) této položky.
5.
Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1 této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
6.
Podle bodu 1 písmene d) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé v pozůstalostní věci, o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, v restrukturalizačním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.
7.
Je-li dovolání podáno proti jednomu rozhodnutí odvolacího soudu, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene d) nebo podle bodu 2 této položky pouze jednou.
8.
Poplatek za dovolání proti rozhodnutí ve věci samé vydanému ve věcech podle § 11 odst. 1 se vybere podle bodu 1 písm. a) této položky. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o výkon rozhodnutí anebo v exekučním řízení se vybere podle bodu 2 této položky.
Poplatky za úkony
Položka 24
Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti| 1 000 Kč
---|---
Položka 25
Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a za návrh na prohlášení o majetku| 1 000 Kč
---|---
Položka 26
Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení o provedení úkonu soudem| 2 000 Kč
---|---
Položka 27
Za sepsání podání do protokolu, jestliže to umožňuje občanský soudní řád nebo zákon o zvláštních řízeních soudních nebo soudní řád správní| 1 000 Kč
---|---
Položka 28
1\\. Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů| 150 Kč
---|---
2.
Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.
Položka 29
1\\. Za vydání osvědčení či potvrzení podle právních předpisů Evropské unie| 300 Kč
---|---
2\\. Za vydání, změnu nebo zrušení evropského dědického osvědčení8)| 500 Kč
Položka 30
1\\. Za vyhotovení stejnopisu (opisu) rozhodnutí, protokolu a ověřeného výpisu z rejstříků a evidencí za každou i započatou stránku| 70 Kč
---|---
2\\. Za vyhotovení kopie (fotokopie) listin, protokolu, příloh, záznamů, jiných částí spisů a ostatních evidenčních pomůcek vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich za každou i započatou stránku| 20 Kč
---|---
3.
Poplatku nepodléhá stejnopis nebo kopie protokolu vyhotovené k žádosti účastníka, která byla učiněna při úkonu, o němž se protokol sepisuje.
4.
Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván.
5.
Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.
6.
Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle § 11 odst. 2.
Položka 31
1\\. Za poskytnutí kopie elektronických dat, které jsou součástí spisu, na trvalém nosiči dat, za každý nosič| 50 Kč
---|---
2.
Poplatku nepodléhá přenos elektronických dat prostřednictvím veřejné datové sítě nebo nahraných na nosič dat žadatele.
Položka 32
1\\. Za přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu za každou i započatou stránku| 100 Kč
---|---
2.
Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro neslyšícího či hluchoslepého účastníka.
3.
Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, pokud se tento přepis pořídil ve věcech, u kterých to stanoví zákon, a ve věcech, u kterých tak určil soud.
Položka 33
1\\. Za ověření listiny| 30 Kč
---|---
2.
Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje.
Položka 34
Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis| 30 Kč
---|---
Položka 35
1\\. Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl| 500 Kč
---|---
2.
Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení.
Položka 37
1\\. Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný cenný papír | 2 000 Kč
---|---
2\\. Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů | 300 Kč
Položka 38
Za oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku| 2 000 Kč
---|---
Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
Položka 39
1.
Za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
a) za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku| 8 000 Kč
---|---
b) za první zápis jiné osoby nebo odštěpného závodu do veřejného rejstříku| 2 700 Kč
c) za změny nebo doplnění| 1 000 Kč
2.
Poplatek podle bodu 1 písm. c) se vybere za žádost pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v žádosti. Změnou se rozumí i žádost o výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se právnické osoby nebo pouze žádost o výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze žádost o zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí žádost o výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.
3.
Poplatek podle této položky se nevybere za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na základě žádosti příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.
Položka 40
Za návrh na zahájení soudního řízení ve věcech ochrany před diskriminací| 1 000 Kč
---|---
Položka 41
1.| Za návrh na zahájení hromadného občanského řízení soudního, jehož předmětem je peněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 1 nebo 3. Není-li v době vzniku poplatkové povinnosti možné, aby byla výše poplatku stanovena podle věty první, vybere se poplatek podle bodu 2 této položky.|
---|---|---
2.| Za návrh na zahájení hromadného občanského řízení soudního, jehož předmětem není peněžité plnění, nebo za návrh na zahájení řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu| 30 000 Kč
2)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
2a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
2b)
§ 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
3)
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích.
4)
Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
4b)
§ 60 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 138 občanského soudního řádu.
6)
§ 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
7)
Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů.
8)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. |
Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb.
Zákon České národní rady o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 104/1991
* ČÁST PRVNÍ - Základní ustanovení (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - Hospodaření Pojišťovny (§ 3 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - Organizační struktura Pojišťovny (§ 12 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - Orgány Pojišťovny (§ 17 — § 22)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 23a — § 23c)
* ČÁST ŠESTÁ - Informační systém Pojišťovny (§ 24 — § 24c)
* ČÁST SEDMÁ - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 25 — § 29)
Aktuální znění od 1. 1. 2023 (260/2022 Sb.)
551
ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. prosince 1991
o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Zřizuje se Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „Pojišťovna“) se sídlem v Praze.
§ 2
(1)
Pojišťovna provádí veřejné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny.
(2)
Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3)
Pojišťovna nesmí provádět nábor pojištěnců prostřednictvím třetí osoby a nesmí při náboru pojištěnců poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k Pojišťovně nebo svým pojištěncům anebo třetím osobám v souvislosti s náborem pojištěnců žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění.
ČÁST DRUHÁ
Hospodaření Pojišťovny
§ 3
Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným.
§ 4
Příjmy Pojišťovny zahrnují:
a)
platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu,
b)
příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované Pojišťovnou,
c)
dary a ostatní příjmy.
§ 5
Výdaje Pojišťovny zahrnují:
a)
platby za poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) podle smluv uzavřených s osobami oprávněnými poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),
b)
platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za hrazené služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny,
c)
náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v cizině a náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v jiném členském státě Evropské unie podle § 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění1a),
d)
náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c),
e)
úhrady částek, přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1b),
f)
úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem na zdravotní služby čerpané v členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v oblasti sociálního zabezpečení,
g)
úhrady částek poskytnutých podle § 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění poskytovatelům hrazených služeb.
§ 6
(1)
Pojišťovna každý kalendářní rok sestavuje zdravotně pojistný plán na následující kalendářní rok (dále jen „zdravotně pojistný plán“) a výhled nejméně na dva další kalendářní roky následující po roce, na který je sestaven zdravotně pojistný plán (dále jen „výhled“). Při sestavování zdravotně pojistného plánu se vychází z výhledu.
(2)
Zdravotně pojistný plán je zpravidla sestavován jako vyrovnaný, přičemž vyrovnaným zdravotně pojistným plánemvyrovnaným zdravotně pojistným plánem se pro účely tohoto zákona rozumí takový plán, ve kterém plánované výdaje nepřekračují součet plánovaných příjmů.
(3)
Zdravotně pojistný plán může být sestaven jako
a)
přebytkový, jestliže je část příjmů daného roku určena k využití až v následujících letech; tyto příjmy musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezeny, nebo
b)
schodkový, jestliže je schodek možné uhradit finančními zůstatky na fondech z minulých let při zachování zůstatku rezervního fondu nejméně ve výši podle § 7 odst. 1 písm. b); způsob úhrady schodku musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezen.
(4)
Pojišťovna hospodaří v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem nebo provizoriem.
(5)
Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora13) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů13), (dále jen „auditor“)
a)
ověření účetní závěrky Pojišťovny,
b)
ověření návrhu výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.
(6)
Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené jiným zákonem pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok včetně zprávy auditora a pro informaci také výhled.
(7)
Zdravotně pojistný plán a výhled obsahují údaje o Pojišťovně, plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, údaje o rozsahu hrazených služeb zajišťovaných Pojišťovnou, plán vývoje sítě smluvních poskytovatelů hrazených služeb včetně informace o zajištění dostupnosti hrazených služeb a plán provozních nákladů. Podrobnou strukturu obsahu informací podle věty první a způsob předkládání zdravotně pojistného plánu a výhledu stanoví Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem financí vyhláškou.
(8)
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(9)
V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě.
(10)
V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, vrátí Pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu s výzvou k přepracování. Pojišťovna předloží přepracovaný návrh zdravotně pojistného plánu do 30 dnů ode dne doručení výzvy.
(11)
Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.
(12)
Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.
(13)
Schválený zdravotně pojistný plán, nebo do schválení zdravotně pojistného plánu provizorium, výroční zprávu a účetní závěrku Pojišťovna zveřejní na svých internetových stránkách.
(14)
Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být zdravotně pojistný plán navržen podle odstavce 3 písm. b) jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše jednou třetinou finančních zůstatků Pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.
§ 7
(1)
Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:
a)
základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě hrazených služeb, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění nebo prováděcím právním předpisem podle odstavce 4 a k úhradám částek přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1b)
b)
rezervní fond; minimální výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly převodem části zůstatku základního fondu nebo ostatních fondů. Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené minimální výši,
c)
provozní fond,
d)
sociální fond,
e)
fond majetku,
f)
fond reprodukce majetku.
(2)
Pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, jsou-li poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotních služeb, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny. Z finančních prostředků základního fondu může Pojišťovna použít prostředky odpovídající až 5 promile z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění za bezprostředně předcházející kalendářní rok jako zdroj fondu prevence v případě splnění podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného hospodaření. Za splnění těchto podmínek může Pojišťovna převést jako zdroj fondu prevence také finanční prostředky z provozního fondu a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných Pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění.
(3)
Pro účely podpory testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro pro sebetestování nebo prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, pro který bylo Ministerstvem zdravotnictví podle zákona upravujícího diagnostické zdravotnické prostředky in vitro povoleno jeho použití laickou osobou, Pojišťovna nad rámec zdrojů uvedených v odstavci 2 větě čtvrté jako další zdroj fondu prevence použije finanční prostředky základního fondu. Příděl finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence v takovém případě Pojišťovna provede vždy do 60 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to ve výši finančních prostředků, které byly v tomto kalendářním měsíci z fondu prevence vynaloženy na podporu testování podle věty první. Za zaměstnance podle věty první se považují také dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.
(4)
Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu tohoto limitu.
(5)
Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného majetku čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy.
(6)
Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat poskytovatele a podnikat6) s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
(7)
Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je Pojišťovna povinna hradit z prostředků provozního fondu.
§ 7a
(1)
Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o veřejném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a)
vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o veřejném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem,
b)
zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2)
V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní jednání ředitele Pojišťovny a dalších orgánů Pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprávněn činit rozhodnutí a právní jednání, které jinak přísluší řediteli Pojišťovny nebo jinému orgánu Pojišťovny.
(3)
Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení,7) pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(4)
Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy.
(5)
Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízenítrestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.
§ 8
(1)
Pojišťovna je povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků.
(2)
V případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci.
(3)
Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných hrazených služeb. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda na návrh ministra zdravotnictví po dohodě s ministrem financí.
§ 9
Pojišťovna je povinna zajistit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání finančních prostředků. Pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.
§ 9a
Pojišťovna podává Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí
a)
informace o celkových příjmech a výdajích a vlastnictví cenných papírů k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 25 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce,
b)
informace o stavu zůstatků na jejích bankovních účtech k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce,
c)
informace o stavu svých závazků a pohledávek k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 45 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce.
§ 10
Pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky průkaznosti.
§ 11
(1)
Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu zdravotnictví na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24, které si Ministerstvo zdravotnictví vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti při
a)
tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění,
b)
sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,
c)
udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo
d)
sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb.
(2)
Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu financí na základě jeho žádosti informace podle odstavce 1 písm. c) a d), které si Ministerstvo financí vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti.
(3)
Pojišťovna je povinna bezplatně předat Českému statistickému úřadu na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24, které si Český statistický úřad vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti11), zejména pro sestavování Zdravotnického účtu České republiky.
(4)
Předáváním informací podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajůosobních údajů.
ČÁST TŘETÍ
Organizační struktura Pojišťovny
§ 12
(1)
Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, regionální pobočky (zpravidla jedna regionální pobočka pro vyšší územní samosprávný celek) a další klientská pracoviště. Regionální pobočky a klientská pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají a vykonávají činnost jménem Pojišťovny.
(2)
Organizaci Ústředí, jakož i označení, organizaci, umístění, územní působnost a úkoly regionálních poboček a klientských pracovišť upraví organizační řád Pojišťovny.
§ 13
Ústředí
(1)
Ústředí řídí činnost organizačních složek Pojišťovny.
(2)
Ústředí provádí rozhodnutí Správní rady, rozhoduje o činnosti Pojišťovny, zabezpečuje součinnost se státními orgány, dalšími orgány veřejné správy, právnickými a fyzickými osobami a další činnost související s prováděním veřejného zdravotního pojištění.
§ 14
(1)
Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel. Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.
(2)
V čele regionální pobočky stojí ředitel regionální pobočky, kterého jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.
§ 15
(1)
Ředitel Pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele Pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.
(2)
Ředitelem Pojišťovny může být jmenována osoba, která
a)
je plně svéprávná,
b)
je bezúhonná, a
c)
má ukončené vysokoškolské vzdělání.
(3)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. BezúhonnostBezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
Ředitelem Pojišťovny nesmí být osoba, která
a)
je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny,
b)
je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
d)
je poskytovatelem, s nímž Pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
e)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž Pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
f)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb Pojišťovně, nebo
g)
jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby Pojišťovně.
(5)
Neexistenci překážek podle odstavce 4 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej podpisem a doručit Pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce ředitele Pojišťovny, jinak osobě funkce ředitele Pojišťovny zaniká.
(6)
Ředitel Pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 4, které brání výkonu funkce ředitele Pojišťovny.
(7)
Výkon funkce ředitele Pojišťovny končí
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 6, že přestal splňovat podmínky pro výkon funkce ředitele Pojišťovny, Správní radě,
d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupkupřestupku podle § 23a odst. 1 písm. a) nebo b),
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
f)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin uvedený v odstavci 3, nebo
g)
smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného.
(8)
Uvolní-li se funkce ředitele Pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele Pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele Pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec Pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada.
ČÁST ČTVRTÁ
Orgány Pojišťovny
§ 17
(1)
Orgány Pojišťovny jsou Správní rada a Dozorčí rada.
(2)
Prostřednictvím orgánů Pojišťovny je zajišťována účast pojištěnců Pojišťovny, zaměstnavatelů pojištěnců a státu na řízení Pojišťovny.
§ 18
(1)
Členem orgánu Pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let a je plně způsobilý činit právní úkony. Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být z důvodu střetu zájmů osoba, která
a)
je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně,
b)
jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně,
c)
je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).
(2)
Do každého orgánu Pojišťovny jsou na stejné funkční období voleni nebo jmenováni nejméně tři náhradníci. Náhradníci nastupují na místo členů, jejichž členství je ukončeno v průběhu jejich funkčního období anebo na místo členů, kteří nemohou z vážných důvodů po dobu přesahující jeden kalendářní měsíc plnit úkoly vyplývající z jejich funkce v Pojišťovně. Náhradník vykonává funkci za člena jen po dobu, po kterou vážné důvody na straně člena trvají.
(3)
Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak. Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém funkčním období, následujícím po skončení jeho členství ve Správní radě; to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve Správní radě.
(4)
Funkční období člena orgánu Pojišťovny činí čtyři roky.
(5)
Volený člen orgánu Pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Pojišťovně, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 1, která brání výkonu funkce člena orgánu Pojišťovny. Jde-li o člena orgánu, který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho jmenování.
(6)
Výkon funkce člena orgánu Pojišťovny končí
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 5 Pojišťovně,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin uvedený v § 15 odst. 3,
f)
smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného, nebo
g)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupkupřestupku podle § 23a odst. 1 písm. a) nebo c).
(7)
Člen orgánu Pojišťovny nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k Pojišťovně. Člen orgánu Pojišťovny má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.
(8)
Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů Pojišťovny upraví jednací řád Pojišťovny.
(9)
Neexistenci překážek podle odstavců 1 a 3 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej podpisem a doručit Pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak osobě funkce člena orgánu Pojišťovny zaniká.
§ 20
Správní rada
(1)
Správní rada rozhoduje o
a)
schválení organizačního řádu Pojišťovny,
b)
schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, výhledu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy,
c)
schválení objemu úhrad poskytovatelům,
d)
jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,
e)
schválení zásad smluvní politiky,
f)
žádosti Pojišťovny o úvěr,
g)
nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
h)
nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
i)
zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle zákona o veřejných zakázkách12),
j)
převzetí ručitelského závazku,
k)
použití prostředků rezervního fondu,
l)
dalších důležitých věcech, které souvisí s činností Pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí.
(2)
Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.
(3)
Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní rady.
(4)
Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady.
(5)
Správní rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 1 písm. b), d), f), j) a k) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady. K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.
(6)
Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
(7)
Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 2 věty první.
§ 21
Dozorčí rada
(1)
Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření Pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů Pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření Pojišťovny.
(2)
Dozorčí rada projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá společnému jednání Správní rady a Dozorčí rady.
(3)
Dozorčí radu tvoří
a)
3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
b)
10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu; při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
(4)
Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
(5)
Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 3 písm. b).
§ 22
Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady
(1)
Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady se svolává za účelem projednání návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy Pojišťovny. Společné zasedání se skládá ze všech členů Správní rady, členů Dozorčí rady a ředitele Pojišťovny.
(2)
Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady svolává ředitel Pojišťovny v dostatečné lhůtě před předložením návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy orgánům Pojišťovny.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 23a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje v rozporu s
1.
§ 15 odst. 5, nebo
2.
§ 18 odst. 9,
b)
jako ředitel Pojišťovny v rozporu s § 15 odst. 6 neoznámí Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce ředitele Pojišťovny, nebo
c)
jako volený nebo jmenovaný člen orgánu Pojišťovny v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí Pojišťovně nebo tomu, kdo vládě navrhl jeho jmenování, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce člena orgánu Pojišťovny.
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo podle odstavce 1 písm. c),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo podle odstavce 1 písm. b).
§ 23b
Přestupky právnických osob
(1)
Pojišťovna se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 2 odst. 3,
b)
nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 6 odst. 3,
c)
v rozporu s § 7 odst. 6 zřídí nebo provozuje poskytovatele, nebo podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění,
d)
nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření podle § 8 odst. 1, nebo
e)
neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního systému Pojišťovny podle § 11.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c),
c)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e),
d)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
§ 23c
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo zdravotnictví.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
ČÁST ŠESTÁ
Informační systém Pojišťovny
§ 24
(1)
Pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém Pojišťovny.
(2)
Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.8)
(3)
Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace Pojišťovna poskytuje bezplatně.
§ 24a
(1)
Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2)
Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(3)
Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu. Takovým jednáním není postup Pojišťovny při uplatňování nároků Pojišťovny vyplývajících ze zákona.
(4)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí pro zajištění plnění úkolů stanovených právními předpisy.
§ 24c
Příslušná regionální pobočka nebo příslušné klientské pracoviště jsou povinny vydat na žádost uchazeče, s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti.
ČÁST SEDMÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 25
Základní fond Pojišťovny je tvořen v roce 1992 příděly ze státního rozpočtu České republiky.
§ 26
Pojišťovna je povinna v období prvních dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřít smlouvu s každým zdravotnickým zařízením, které o to požádá. Každé zdravotnické zařízení je v tomto období povinno uzavřít smlouvu s Pojišťovnou, pokud o to Pojišťovna požádá. Tato povinnost se v roce 1992 nevztahuje na zdravotnická zařízení financovaná ze státního rozpočtu České republiky.
§ 27
Správní rada Ústřední pojišťovny, Dozorčí rada Pojišťovny, Správní rada Okresní pojišťovny a Dozorčí rada Okresní pojišťovny se ustaví do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Česká národní rada zvolí ředitele Pojišťovny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 28
(1)
Účinností tohoto zákona zaniká Správa všeobecného zdravotního pojištění, zřízená při ministerstvu zdravotnictví České republiky.
(2)
Právním nástupcem této organizace se dnem účinnosti tohoto zákona stává Pojišťovna.
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992 s výjimkou § 4 písm. a) a § 7 písm. b), pokud jde o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1a)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
§ 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
2)
Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
3)
§ 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.
3a)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
7)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
8)
Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
§ 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.
10)
§ 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
11)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb.
Zákon České národní rady o obecní policii
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 104/1991
* Úvodní ustanovení
* § 1 - (1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.
* § 1a - (1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
* § 2 - Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
* § 3 - (1) Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce.
* § 3a - (1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené
* § 3b - (1) K plnění úkolů podle § 2 nebo podle zvláštního zákona na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společensk
* § 3c - Společné ustanovení k veřejnoprávním smlouvám
* Strážníci
* § 4 - (1) Strážníkem může být občan České republiky, který
* § 4a - Bezúhonnost
* § 4b - Spolehlivost
* § 4c - Zdravotní způsobilost
* § 4d - Odborná způsobilost čekatele
* § 4e - Odborná způsobilost strážníka
* § 4f - Osvědčení
* § 4g - Přezkoumání odborné způsobilosti strážníka
* § 4h - Ministerstvo stanoví vyhláškou
* § 5 - Odnětí a zánik platnosti osvědčení
* § 5a - (1) Obec může převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obce ode dne oznámení
* Povinnosti strážníků
* § 6 - (1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobo
* § 7 - (1) Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
* § 8 - (1) Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
* § 8a - Odchodné
* § 9 - (1) Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem strážníka a názvem obce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obce, která je smluvní stranou ve
* § 10 - (1) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.
* Oprávnění strážníků
* § 11 - Oprávnění požadovat vysvětlení
* § 11a - (1) Obecní policie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů
* § 12 - Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
* § 12a - Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná ne
* § 13 - Oprávnění předvést osobu
* § 14 - Oprávnění vyzvat osobu k vydání zbraně a oprávnění zbraň odebrat
* § 15 - Oprávnění zakázat vstup na určená místa
* § 16 - Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
* § 17 - Oprávnění vyzvat osobu k vydání věci a oprávnění věc odejmout
* § 17a - (1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
* § 17b - Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice podle jiného právního předpisu15a) i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnop
* § 17c - Oprávnění ke vstupu
* § 17d - Další oprávnění v provozu na pozemních komunikacích
* § 17e - Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla
* § 17f - Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla
* § 17g - Stížnost
* Použití donucovacích prostředků, psa a služební zbraně strážníkem
* § 18 - Donucovací prostředky
* § 18a - (1) Strážník je oprávněn použít pouta
* § 19 - Použití psa
* § 20 - Použití služební zbraně
* § 21 - Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně
* § 22 - Zvláštní omezení
* § 23 - (1) Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2
* § 24 - Náhrada škody
* Zpracování osobních údajů a získávání informací
* § 24a - (1) Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.
* § 24b - (1) Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo ú
* § 24c - (1) Obecní policie v souvislosti s odhalováním přestupku podle § 2 písm. h) a přestupku, který je obecní policie podle zvláštního právního předpisu oprávněna projednat příkazem na místě, může vyžadovat
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 25 - (1) Orgány činné v trestním řízení bez zbytečného odkladu oznámí obci zahájení trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činu a zašlou ministerstvu a obci kopie svých rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a o
* § 26 - (1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před ne
* § 26a - Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
* § 27 - Působnost ministerstva
* Přestupky
* § 27a - (1) Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.
* § 28 - (1) Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 5.
* § 28a - Přestupky podle § 27a odst. 1 a podle § 28 projednává obecní úřad. Přestupky podle § 27a odst. 2 projednává ministerstvo.
* § 28b - Vztah k jiným právním předpisům
* § 29 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.)
553
ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. prosince 1991
o obecní policii
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Obecní policie je orgánem obceobce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.
(2)
Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obceobce2) a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
(3)
Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem s orgány veřejné moci.
(4)
Obecní policiepolicie zřízená obcíobcí, která je městem3) nebo statutárním městem4), a v hlavním městě Praze4a) se označuje městská policiepolicie.
(5)
Obecní policiepolicie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obceobce, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
§ 1a
(1)
Obecní policiepolicie je tvořena zaměstnanci obceobce zařazenými do obecní policiepolicie, kteří
a)
splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b)
splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c)
nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2)
Zaměstnanci obceobce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a)
vykonávat oprávnění strážníka,
b)
prokazovat příslušnost k obecní policiipolicii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.
§ 2
Obecní policiepolicie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
a)
přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
b)
dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
c)
dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obceobce,
d)
se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
e)
se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,
f)
se podílí na prevenci kriminality v obciobci,
g)
provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích5) v obciobci,
h)
odhaluje přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obceobce,
i)
poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) na požádání údaje o obecní policiipolicii.
§ 3
(1)
Obecní policiipolicii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce.
(2)
Na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obceobce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policiepolicie určeného strážníka. Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích5a).
§ 3a
(1)
ObecObec nebo obceobce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcíobcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obceobce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obceobce nebo obcíobcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy.
(2)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti.
§ 3b
(1)
K plnění úkolů podle § 2 nebo podle zvláštního zákona na území obceobce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti s níž lze předpokládat účast většího počtu osob, je starosta obceobce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav nebo je společenská akce pořádána, oprávněn uzavřít se starostou jiné obceobce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků.
(2)
O uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 informuje starosta obceobce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, hejtmana kraje, na jehož území se obecobec nachází; v případě, že je na území obceobce pořádána společenská akce, informuje starosta obceobce o uzavření veřejnoprávní smlouvy krajský úřad kraje, na jehož území se obecobec nachází.
§ 3c
Společné ustanovení k veřejnoprávním smlouvám
(1)
Činnost strážníků, kteří na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b plní úkoly na území jiné obceobce, řídí starosta této obceobce, pokud se starostové dotčených obcíobcí nedohodnou jinak.
(2)
Veřejnoprávní smlouva podle § 3a nebo 3b obsahuje zejména
a)
názvy obcíobcí, které jsou smluvními stranami,
b)
ustanovení zákona, podle kterého je uzavřena,
c)
počet strážníků, kteří na základě této smlouvy mají plnit úkoly na území jiné obceobce,
d)
časový úsek, po který mají strážníci plnit úkoly na území jiné obceobce,
e)
způsob úhrady nákladů spojených s plněním úkolů strážníky na území jiné obceobce a
f)
vymezení konkrétních činností plněných strážníky na území jiné obceobce.
(3)
ObceObce, které jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy, mohou rovněž stanovit podmínky vzájemného vypořádání práv a povinností vzniklých z případné odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s plněním úkolů strážníky na území jiné obceobce.
(4)
Strážníci, kteří na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b plní úkoly na území jiné obceobce, prokazují oprávnění k plnění těchto úkolů písemným pověřením vydaným starostou obceobce, na jejímž území tyto úkoly plní.
(5)
Písemné pověření obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a), b), d) a f) a zaniká skončením platnosti veřejnoprávní smlouvy.
Strážníci
§ 4
(1)
Strážníkem může být občan České republiky, který
a)
je bezúhonný,
b)
je spolehlivý,
c)
je starší 18 let,
d)
je zdravotně způsobilý,
e)
dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f)
má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).
(2)
Jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obceobce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policii; to neplatí, pokud zastupitelstvo obceobce svěří tuto pravomoc určenému strážníku podle § 3 odst. 2.
(3)
Strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné obciobci.
§ 4a
Bezúhonnost
(1)
Bezúhonným pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl
a)
pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu,
b)
v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,
c)
v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, nebo
d)
v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2)
Bezúhonným pro účely tohoto zákona není dále ten,
a)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
b)
proti němuž bylo vedeno trestní řízenítrestní řízení pro úmyslný trestný čintrestný čin, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tom, zda se osvědčil, nebo do uplynutí lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, je-li jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona, nebo
c)
jehož trestní stíhání pro provinění bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal provinění, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(3)
Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu27) nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka hledí, jako by odsouzen nebyl.
(4)
ObecObec si za účelem ověření, že uchazeč o zaměstnání strážníka splňuje podmínky bezúhonnosti, vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů28). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník je povinen písemně oznámit osobě, která jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání nebo mu byl doručen záznam o sdělení podezření, a to nejpozději do 10 dnů ode dne doručení usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření. K oznámení připojí kopii usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření nebo v oznámení uvede výrok tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který usnesení nebo záznam vydal. Obdobně postupuje uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník v případě ukončení trestního stíhání.
§ 4b
Spolehlivost
(1)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z úmyslného spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku
a)
na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo obdobného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
b)
na úseku obrany České republiky,
c)
proti veřejnému pořádku,
d)
proti občanskému soužití,
e)
proti majetku, nebo
f)
podle zákona o zbraních7),
jestliže jeho jednání, kterým spáchal přestupek nebo které má znaky přestupku, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2)
Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, podle odstavce 1 je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků uvedených v odstavci 1 nebo za jednání, které má znaky takového přestupku, nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchaný týmž pachatelem nebo za jednání, které má znaky některého z těchto přestupků, spáchané týmž pachatelem.
(3)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.
(4)
Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců. ObecObec je oprávněna vyžádat si k ověření pravdivosti tohoto čestného prohlášení opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupků, podle odstavce 1. Žádost o vydání opisu z evidence přestupků a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Za účelem posouzení spolehlivosti podle odstavce 3 je obecobec oprávněna požádat Policejní prezidium České republiky o stanovisko k uchazeči o zaměstnání strážníka, čekateli nebo strážníkovi. ObecObec toto stanovisko uchovává po dobu 3 let od jeho předání; toto stanovisko nelze dále předat nebo zpřístupnit.
(6)
Čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích podle § 4 odst. 2, do 15 dnů písemně oznámit skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, uvedeného v odstavci 1. K oznámení podle věty první se připojí kopie rozhodnutí o přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku.
§ 4c
Zdravotní způsobilost
(1)
Zdravotní způsobilost posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb.
(2)
Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka pro výkon zaměstnání, obsah a termíny lékařských vyšetření a dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti.
§ 4d
Odborná způsobilost čekatele
(1)
Odbornou způsobilost čekatele ověřuje zkušební komise ministerstva formou zkoušky. Zkušební komise ministerstva je složena z předsedy a dalších členů. Členství ve zkušební komisi je podmíněno vysokoškolským vzděláním v oblastech zahrnutých do odborných předpokladů strážníka ověřovaných podle odstavce 4.
(2)
Přihlášku ke zkoušce podává obecobec.
(3)
ObecObec je povinna před zkouškou zabezpečit školení čekatele ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecobecní policie. Obec je dále povinna před zkouškou zabezpečit u čekatele výcvik k používání donucovacích prostředků a realizaci oprávnění podle tohoto nebo zvláštního zákona (dále jen „výcvik“). Výcvik se provádí v zařízení podle věty první nebo jej provede Policie České republiky (dále jen „policie“) na základě dohody mezi obcíobcí a policií. Zařízení podle věty první nebo policie vydá čekateli potvrzení o vykonání výcviku, které je podmínkou, aby čekatel mohl složit zkoušku z odborné způsobilosti. Náklady školení a výcviku hradí obecobec.
(4)
Zkouška se koná v jeden den a sestává ze dvou samostatně vykonávaných a hodnocených částí
a)
písemné, tvořené testem, kterou se ověřují znalosti právní úpravy v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie,
b)
ústní, spočívající v pohovoru, kterou se ověřují schopnosti aplikace teoretických znalostí.
(5)
Čekatel úspěšně vykoná zkoušku splněním podmínek obou částí zkoušky.
(6)
Pokud čekatel neuspěje u zkoušky, zašle ministerstvo protokol o zkoušce obciobci s vyznačením těchto skutečností. Čekatel je oprávněn zkoušku, u které neuspěl, dvakrát opakovat bez podání přihlášky. Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby se konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne jejího konání nebo prvého opakování. Termín a místo konání opakované zkoušky sdělí ministerstvo obciobci nejméně 15 dnů předem.
(7)
V případě, že čekatel ani při druhém opakování zkoušky neuspěje, ministerstvo stanoví termín další zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky.
§ 4e
Odborná způsobilost strážníka
(1)
Odborná způsobilost strážníka před zkušební komisí ministerstva podle § 4d odst. 1 se ověřuje zkouškou třikrát. Přihlášku ke zkoušce podává obecobec nejdříve 6 měsíců a nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení. Ustanovení § 4d odst. 3 až 7 se použije obdobně.
(2)
Po vykonání čtyř zkoušek odborné způsobilosti je obecobec povinna vždy po 5 letech zabezpečit školení a výcvik strážníka ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie.
(3)
Vzdělávací zařízení podle odstavce 2 vydá strážníkovi potvrzení o vykonání školení a výcviku.
§ 4f
Osvědčení
(1)
Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi na dobu 5 let, pokud úspěšně vykonal zkoušku.
(2)
Po úspěšném vykonání čtvrté zkoušky vydá ministerstvo strážníkovi osvědčení na dobu neurčitou.
(3)
Dojde-li ke změně osobních údajůosobních údajů strážníka obsažených v osvědčení nebo navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka k jiné obciobci, ministerstvo vydá na žádost strážníka nové vyhotovení osvědčení s uvedením těchto změn osobních údajůosobních údajů nebo změny názvu příslušné obceobce do 15 dnů ode dne jejich oznámení.
§ 4g
Přezkoumání odborné způsobilosti strážníka
Ministerstvo vyzve strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti v době platnosti osvědčení před zkušební komisí ministerstva, pokud z vlastní činnosti nebo na základě podnětu obceobce dospěje k důvodné pochybnosti o tom, že strážník je odborně způsobilý. V případě, že strážník u zkoušky neuspěje ani po jejím druhém opakování, ministerstvo stanoví termín zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky. Ustanovení § 4d odst. 6 a 7 se v tomto případě použijí obdobně.
§ 4h
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah odborných předpokladů čekatele a strážníka,
b)
zkušební řád,
c)
náležitosti přihlášky ke zkoušce,
d)
rozsah výcviku čekatele a strážníka,
e)
náležitosti protokolu o zkoušce a
f)
náležitosti osvědčení.
§ 5
Odnětí a zánik platnosti osvědčení
(1)
Ministerstvo odejme osvědčení strážníkovi, který přestal splňovat podmínky
a)
bezúhonnostibezúhonnosti,
b)
spolehlivosti,
c)
zdravotní způsobilosti, nebo
d)
odborné způsobilosti.
(2)
Ministerstvo dále odejme osvědčení strážníkovi, pokud se strážník bez omluvy nedostaví na výzvu ministerstva k přezkoumání odborné způsobilosti podle § 4g.
(3)
Osvědčení zaniká
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o pozbytí státního občanství České republiky nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti,
b)
uplynutím doby uvedené v § 4f odst. 1,
c)
skončením pracovního poměru strážníka; to neplatí, pokud do 3 měsíců vznikne nový pracovní poměr strážníka,
d)
dnem, kdy neuspěje u zkoušky ani po jejím druhém opakování podle § 4d odst. 7 nebo § 4g, nebo
e)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.
§ 5a
(1)
ObecObec může převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obceobce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obceobce ode dne oznámení
a)
usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření, které by v případech uvedených v § 4a odst. 1 nebo 2 vedlo ke ztrátě bezúhonnosti, nebo
b)
o zahájení řízení o odnětí osvědčení,
a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí v tomto řízení.
(2)
Podle odstavce 1 postupuje obecobec i tehdy, zjistí-li skutečnosti zakládající důvod pro převedení strážníka na jinou práci hodnověrným způsobem sama.
(3)
Neprokáží-li se skutečnosti zakládající ztrátu bezúhonnosti podle § 4a nebo důvody pro odnětí osvědčení podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2, obecobec převede strážníka zpět k výkonu práce strážníka. Plat strážníka se doplatí za dobu, po kterou byl převeden k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obceobce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obceobce.
(4)
ObecObec je dále oprávněna převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obceobce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obceobce, pokud neuspěje
a)
při výcviku podle § 4d odst. 3 nebo při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 7, a to do doby úspěšného vykonání výcviku nebo zkoušky, nebo
b)
při druhém opakování zkoušky podle § 4g, a to do doby úspěšného vykonání zkoušky.
Povinnosti strážníků
§ 6
(1)
Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policiepolicie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.
(2)
Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.
(3)
Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá.
§ 7
(1)
Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čintrestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2)
Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie, je-li páchán trestný čintrestný čin nebo přestupekpřestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní policiipolicii průkazem obecní policiepolicie.
(3)
Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policiipolicii průkazem obecní policiepolicie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením „obecní policiepolicie“ nebo „městská policiepolicie“ (§ 1 odst. 4). Průkazem obecní policiepolicie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí.
(4)
Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. Pokud to povaha zákroku dovoluje, použije strážník před výzvou slov „Jménem zákona!“.
(5)
Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu obecní policiepolicie.
§ 8
(1)
Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
a)
je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
b)
k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
c)
je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit.
(2)
Strážník neprovede zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže by jeho provedením došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru.
§ 8a
Odchodné
(1)
Strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) zákoníku práce anebo podle § 48 odst. 2 zákoníku práce; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů.
(2)
Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obceobce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.
(3)
Do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 1 se nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 3.
(4)
Odchodné hradí obecobec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení podle odstavce 1.
(5)
Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka uvedeného v odstavci 1. Za každý ukončený rok pracovního poměru podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
(6)
Odchodné vyplatí obecobec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obceobce pro výplatu platu, pokud se se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
(7)
Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.
(8)
Odchodné není složkou platu a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.
§ 9
(1)
Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem strážníka a názvem obceobce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obceobce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b, prokáže se na požádání rovněž pověřením této obceobce; při zákroku, který nesnese odkladu, tak učiní, jakmile to povaha a okolnosti tohoto zákroku dovolí.
(2)
Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo strážníka pod odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obceobce se nosí na záloktí levého rukávu.
(3)
Stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policiepolicie musí obsahovat jednotné prvky. Stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem vymezeným zvláštním právním předpisem8).
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzor odznaku obecní policiepolicie,
b)
jednotné prvky stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policiepolicie.
§ 10
(1)
Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policiipolicii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čintrestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činutrestného činu proti vstupu nepovolaných osob.
(2)
Strážník je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů, oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.
(3)
Oznámení podle odstavců 1 a 2 musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.
Oprávnění strážníků
§ 11
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1)
Strážník je oprávněn osobu, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci, vyzvat
a)
k poskytnutí potřebného vysvětlení,
b)
aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k podání vysvětlení a
c)
aby předložila doklady nebo jiné potřebné dokumenty; strážník může v případě potřeby pořídit kopii předloženého dokladu nebo jiného dokumentu.
(2)
Jestliže zápis o podání vysvětlení má být sepsán s osobou mladší 15 let, musí být zajištěna přítomnost jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Nelze-li jejich přítomnost zajistit a věc nesnese odkladu, musí být zajištěna přítomnost pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(3)
Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(4)
Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupekpřestupek.
(5)
Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(6)
Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.
(7)
Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje obecobec. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání anebo ten, kdo má nárok na náhradu podle zvláštních předpisů.9)
(8)
Nárok na náhradu podle odstavce 7 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(9)
Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.
(10)
Zápis o podaném vysvětlení podle odstavce 1 písm. b) musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu.
(11)
Jestliže byl podle odstavce 2 zápis o podání vysvětlení sepsán s osobou mladší 15 let bez přítomnosti jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka, vyrozumí strážník tohoto zákonného zástupce nebo opatrovníka bez zbytečného odkladu.
(12)
O předvedení sepíše strážník úřední záznam.
§ 11a
(1)
Obecní policiepolicie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů
a)
policiepolicie o
1.
hledaných a pohřešovaných osobách a věcech,
2.
odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách motorových vozidel,
3.
totožnosti osob, které byly předvedeny na policiipolicii podle § 13 odst. 1 až 3 nebo omezeny na osobní svobodě podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
4.
totožnosti cizinců,
b)
obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností o
1.
totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl na území obceobce spáchán přestupekpřestupek,
2.
řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupkupřestupku na území obceobce,
3.
osobě mladší 18 let, které se poskytuje sociálně-právní ochrana dětí podle zvláštního právního předpisu8a),
4.
totožnosti osoby, vůči níž obecní policie plní úkoly podle tohoto nebo zvláštního zákona,
c)
obecních úřadů o
1.
psech přihlášených podle zvláštního právního předpisu u správce místního poplatku ze psa, o jejich držitelích a o uhrazení místních poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obceobce o místním poplatku ze psů,
2.
povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na území obceobce,
3.
povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství v obciobci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obceobce o místním poplatku za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
d)
Ministerstva spravedlnosti, a to z evidence přestupků.
(2)
Obecní policie je dále v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů od orgánů veřejné moci o spáchaných přestupcích z jiných evidencí.
(3)
Dožádaný orgán, který požadované údaje ve svém informačním systému vede, je povinen je obecní policii poskytnout, pokud mu v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle zvláštních předpisů. V případě, že na straně obecní policie a dožádaných orgánů podle odstavce 1 jsou splněny technické a bezpečnostní podmínky, lze v případě, že dožádaný orgán je zároveň správcem informačního systému, údaje poskytnout způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 12
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1)
Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,
a)
jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,
b)
jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
c)
jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),
d)
jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policiípolicií nebo osoby pohřešované,
e)
na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,
f)
jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnostiprokázání totožnosti podle písmena e),
g)
jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku.
(3)
Osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět.
(4)
Strážník je oprávněn údaje zjištěné podle odstavce 1 poskytnout osobě podle odstavce 2 písm. e).
§ 12a
Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policiepolicie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
§ 13
Oprávnění předvést osobu
(1)
Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 nebo nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat, nemůže-li strážník v uvedených případech její totožnost zjistit provedením úkonu na místě; nezbytnou součinnost k prokázání totožnosti strážník poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu.
(2)
Strážník je oprávněn předvést na policiipolicii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policiípolicií nebo osobou pohřešovanou.
(3)
Strážník je oprávněn předvést na policiipolicii osobu, která přes opětovnou výzvu strážníka pokračuje v jednání narušujícím veřejný pořádek nebo ohrožujícím život nebo zdraví jiných osob anebo své vlastní nebo majetek a nelze jí jiným způsobem v takovém jednání zabránit.
(4)
Strážník je oprávněn předvést osobu na nejbližší útvar policie i mimo území obceobce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění předvedení osoby.
(5)
Strážník je oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu obceobce podle zvláštních předpisů.10)
(6)
O předvedení se sepíše úřední záznam. Obecní policie osoby předvedené podle odstavců 2 a 3 předá policii k dalšímu opatření. Převzetí osoby potvrdí policie strážníkovi v úředním záznamu nebo v potvrzení o převzetí.
§ 14
Oprávnění vyzvat osobu k vydání zbraně a oprávnění zbraň odebrat
(1)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím.
(2)
Po předchozí marné výzvě k vydání zbraně je strážník oprávněn se přesvědčit, zda osoba nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat.
(3)
Strážník je dále oprávněn se přesvědčit, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě11) nebo proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat.
(4)
Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána podle odstavců 1 až 3, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí. Vydanou nebo odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7) předá strážník nejbližšímu útvaru policie, jehož název a sídlo uvede v potvrzení podle věty první.
(5)
Zbraň vydanou nebo odebranou podle odstavců 1 až 3, s výjimkou střelné zbraně podléhající registraci podle zákona o zbraních7), je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o vydání nebo odebrání zbraně sepíše strážník úřední záznam.
(6)
Jestliže pominuly důvody pro vydání nebo odebrání zbraně podle odstavců 1 až 3 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u úřadovny obecní policie, a jde-li o střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7), u útvaru policie, uvedených v potvrzení o převzetí zbraně.
(7)
Zbraní se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším12).
§ 15
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
(1)
Strážník je oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval na určeném místě, je-li ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek a vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s názvem obceobce a nápisem „zákaz vstupu“, pás s nápisy „obecní policie“ a „zákaz vstupu“ nebo pás s nápisy „městská policie“ a „zákaz vstupu“, jde o příkaz ve smyslu tohoto ustanovení.
(2)
Úkon podle odstavce 1 je strážník oprávněn provést též na žádost orgánu, který má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů.13)
§ 16
Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
(1)
Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen „byt“), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
(2)
Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)
Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(4)
O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední záznam.
§ 17
Oprávnění vyzvat osobu k vydání věci a oprávnění věc odejmout
(1)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, pokud lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí14) anebo může být zabrána15), nebo jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.
(2)
Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je strážník oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3)
O odnětí nebo vydání věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata nebo která na výzvu strážníka věc vydala, vystaví potvrzení o odnětí nebo vydání věci. Odňatou nebo vydanou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupkupřestupku rozhodnout.
§ 17a
(1)
Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
a)
které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,
b)
které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
c)
které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
d)
je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranstvíveřejného prostranství
a jeho řidič není na místě přítomen.
(2)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu
a)
po projednání přestupku příkazem na místě,
b)
prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo
c)
po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli.
(4)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a)
tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo
b)
je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotky požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(5)
Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.
(6)
Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policiípolicií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(7)
Na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z důvodu podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení o donucovacích prostředcích.
§ 17b
Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice podle jiného právního předpisu15a) i mimo území obceobce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravy této osoby a jejího umístění do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice.
§ 17c
Oprávnění ke vstupu
(1)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně, v herně, kasinu a dalších prostorách, kde jsou provozovány hazardní hry26), v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky.
(2)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do živnostenské provozovny, do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, pokud
a)
je to nezbytné z důvodu zajištění veřejného pořádku, nebo
b)
lze mít důvodně za to, že jsou zde osobě mladší 18 let prodávány nebo podávány
1.
alkoholické nápoje nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich požívání, nebo
2.
tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety nebo jejich náhradní náplně nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich užívání.
(3)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, také tehdy, lze-li mít důvodně za to, že se zde hazardní hry účastní osoba mladší 18 let.
(4)
Každý je povinen umožnit strážníkovi vstup do míst podle odstavců 1 až 3. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek.
(5)
Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu obecní policie, je strážník oprávněn za účelem vstupu do míst podle odstavců 2 a 3 tato místa otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
§ 17d
Další oprávnění v provozu na pozemních komunikacích
(1)
Pokud obecobec, která zřídila obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a a eviduje nedoplatek řidiče nebo provozovatele motorového vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, který byl spáchán na území této obceobce, je strážník oprávněn při zastavení vozidla podle § 79 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o silničním provozu požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení takového nedoplatku na místě v hotovosti nebo bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud
a)
byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplatek, uložena orgánem obceobce a
b)
nedoplatek na této pokutě nebyl předán obcíobcí k vymáhání obecnému správci daně.
(2)
Nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.
(3)
Poskytnutí informace o nedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(4)
Je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, strážník vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení. Nedoplatek je příjmem rozpočtu obceobce, jejíž orgán uložil pokutu podle odstavce 1.
§ 17e
Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla
(1)
Není-li nedoplatek podle § 17d odst. 1 uhrazen na místě zastavení motorového vozidla, přikáže strážník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a
a)
zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) motorového vozidla; pokud je řidič motorového vozidla odmítne na výzvu strážníka vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo
b)
zabrání motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Strážník o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam, který obsahuje
a)
údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,
b)
údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,
c)
identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1,
d)
výši nedoplatku podle § 17d odst. 1,
e)
údaje o orgánu obceobce, kde je možné nedoplatek podle § 17d odst. 1 písm. a) uhradit nebo prokázat jeho uhrazení, vyzvednout zadržené tabulky registrační značky nebo se domáhat odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a času, kdy je tak možné učinit,
f)
poučení o důsledku zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a
g)
poučení o možnosti podat stížnost podle § 17g.
(3)
Strážník předá stejnopis úředního záznamu podle odstavce 2 řidiči kontrolovaného motorového vozidla.
(4)
Není-li řidič kontrolovaného motorového vozidla současně jeho provozovatelem, vyrozumí obecní policie o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla provozovatele tohoto vozidla, je-li to bez zbytečných obtíží možné. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, je-li osobou, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, uvede obecní policie údaje podle odstavce 2, s výjimkou údaje o výši nedoplatku řidiče kontrolovaného vozidla. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, který není osobou, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, uvede obecní policie údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a e) až g).
(5)
Škody způsobené v souvislosti se zadržením tabulek registrační značky nebo s použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele motorového vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zadržením tabulek registrační značky nebo použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dotčena.
(6)
Strážník není oprávněn zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla a zabránit motorovému vozidlu v jízdě, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, zpravodajských služeb, Horské služby, obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy.
(7)
Strážník nemusí v případech hodných zvláštního zřetele zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla nebo zabránit motorovému vozidlu v jízdě. O tomto postupu sepíše úřední záznam, který obsahuje
a)
údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,
b)
údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,
c)
identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1,
d)
výši nedoplatku podle § 17d odst. 1 a
e)
důvod, pro který strážník nepostupoval podle odstavce 1.
(8)
O zadržení tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice informuje obecní policie bezodkladně Ministerstvo dopravy.
§ 17f
Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla
(1)
Pokud řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, a provozovatel tohoto vozidla nemají nedoplatek podle § 17d odst. 1, je řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, oprávněn
a)
vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo
b)
domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Provozovatel motorového vozidla, který nemá nedoplatek podle § 17d odst. 1, je oprávněn
a)
vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo
b)
domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(3)
Pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je obecní policie příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla.
(4)
O vyzvednutí tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice podle odstavců 1 a 2 a o jejich předání příslušnému úřadu obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 3 informuje obecní policie bezodkladně Ministerstvo dopravy.
§ 17g
Stížnost
Proti postupu strážníka nebo obecní policie podle § 17d až 17f lze podat stížnost k osobě, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1.
Použití donucovacích prostředků, psa a služební zbraně strážníkem
§ 18
Donucovací prostředky
(1)
Donucovacími prostředky jsou
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy,
b)
slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c)
obušek a jiný úderný prostředek,
d)
pouta,
e)
úder služební zbraní,
f)
hrozba namířenou služební zbraníslužební zbraní,
g)
varovný výstřel ze služební zbraně,
h)
technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek.
(3)
Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání slovy „jménem zákona“ s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g); to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(4)
O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje strážník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem; přitom použije takového donucovacícho prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.
(5)
Strážník je povinen dbát, aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
§ 18a
(1)
Strážník je oprávněn použít pouta
a)
při omezení osobní svobody osoby podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
b)
při předvedení osoby podle tohoto nebo zvláštního zákona10), která klade odpor, nebo
c)
proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život nebo zdraví, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka nebo bezprostředně po něm.
(2)
V případě podle odstavce 1 písm. c) může strážník omezit možnost volného pohybu osoby připoutáním ke vhodnému předmětu za použití pout. Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, kdy je zřejmé, že osoba nebude protiprávní jednání opakovat nebo než bude předána policiipolicii, nejdéle však 2 hodiny.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může strážník použít k vynucení povinnosti řidiče vozidla setrvat na místě do příchodu policie23) nebo v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k útěku. Na toto použití technického prostředku se nevztahuje ustanovení § 17a.
§ 19
Použití psa
(1)
Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně.
(2)
Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena policiípolicií.
§ 20
Použití služební zbraně
(1)
Strážník je oprávněn použít služební zbraň
a)
za podmínek nutné obrany16) nebo za podmínek krajní nouze,17)
b)
aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet.
(2)
Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(3)
Služební zbraní podle tohoto zákona se rozumí krátká střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zákona o zbraních7) obecobec. Strážník je v pracovní době oprávněn nosit pouze služební zbraň; to neplatí, pokud strážník při plnění některých činností podle veterinárního zákona29) nosí plynovou nebo mechanickou zbraň kategorie D podle zákona o zbraních7), jejímž vlastníkem je obecobec.
(4)
Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(5)
Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje.
§ 21
Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně
(1)
Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2)
Po každém použití služební zbraněslužební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraněslužební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraněslužební zbraně.
(3)
O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policiipolicii (§ 3 odst. 1), a sepsat úřední záznam.
§ 22
Zvláštní omezení
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí strážník použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, psa, úderu služební zbraníslužební zbraní, hrozby namířenou služební zbraníslužební zbraní, varovného výstřelu ze služební zbraněslužební zbraně a služební zbraněslužební zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li nebezpečí odvrátit jinak.
§ 23
(1)
Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policiipolicii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie.
(2)
Starosta, jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policiipolicii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie o použití služební zbraněslužební zbraně.
§ 24
Náhrada škody
(1)
ObecObec je povinna nahradit škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto nebo zvláštním zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(2)
ObecObec je povinna nahradit škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen „poškozený“). ObecObec se povinnosti k náhradě škody může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(3)
ObecObec je povinna nahradit též škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)
Došlo-li u poškozeného v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2 k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle občanského zákoníku. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.
(5)
ObecObec je povinna nahradit též škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou strážníkovi nebo obecní policiipolicii; ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.
Zpracování osobních údajů a získávání informací
§ 24a
(1)
Obecní policie zpracovává osobní údajeosobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.
(2)
Obecní policie poskytuje osobní údajeosobní údaje podle odstavce 1 policii, orgánům obceobce a dalším orgánům veřejné moci, je-li to nutné k plnění jejich úkolů.
(3)
Obecní policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li osobní údajeosobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zjistí-li, že tyto údaje nejsou potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.
(4)
Ustanovení právních předpisů upravujících ochranu osobních údajůosobních údajů nejsou dotčena.
§ 24b
(1)
Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu.
(2)
Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
§ 24c
(1)
Obecní policie v souvislosti s odhalováním přestupku podle § 2 písm. h) a přestupku, který je obecní policie podle zvláštního právního předpisu oprávněna projednat příkazem na místě, může vyžadovat
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích, v případech, ve kterých by předchozí postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činutrestného činu,
b)
provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu,
c)
odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat, nebo
d)
jiné odborné vyjádření.
(2)
Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(3)
Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 25
(1)
Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení bez zbytečného odkladu oznámí obciobci zahájení trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činutrestného činu a zašlou ministerstvu a obciobci kopie svých rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a odst. 1 nebo 2. Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení zašlou obciobci kopie jiných svých rozhodnutí, kterými bylo trestní stíhání strážníka ukončeno.
(2)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu oznámí obciobci zahájení řízení o odnětí osvědčení.
(3)
Ústřední orgán státní správy, krajský úřad a obecobec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii rozhodnutí zakládajícího ztrátu spolehlivosti strážníka podle § 4b. Rozhodnutí zakládající ztrátu spolehlivosti čekatele nebo strážníka zašle krajský úřad a obecobec obciobci, k níž je čekatel nebo strážník v pracovním poměru.
(4)
ObecObec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii lékařského posudku zakládajícího ztrátu zdravotní způsobilosti strážníka podle § 4c.
(5)
ObecObec je povinna ve lhůtě do 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit tuto skutečnost ministerstvu.
§ 26
(1)
Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policiepolicie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policiepolicie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.
(2)
Každý, koho obecní policiepolicie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.
(3)
Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 starosta nebo jiná pověřená osoba.
§ 26a
Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 27
Působnost ministerstva
(1)
Ministerstvo
a)
ověřuje odborné předpoklady strážníka,
b)
vydává a odnímá osvědčení,
c)
vede informační systémy potřebné k plnění zákonem stanovených úkolů týkající se
1.
protokolů o zkoušce,
2.
přihlášek čekatelů a strážníků ke zkoušce,
3.
strážníků,
4.
osvědčení,
5.
zřízených a zrušených obecních policiípolicií,
6.
počtu strážníků,
7.
činnosti obecních policiípolicií.
(2)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle odstavce 1 může vyžadovat od obceobce poskytnutí potřebných údajů.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah statistických údajů a způsob jejich poskytování [§ 2 písm. i)].
(4)
Ministerstvo v rozsahu své působnosti poskytuje obcímobcím metodickou pomoc v oblasti obecní policie.
Přestupky
§ 27a
(1)
Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.
(2)
ObecObec se dopustí přestupku tím, že
a)
pověří plněním úkolů obecní policie fyzickou osobu, která nemá osvědčení,
b)
pověří plněním úkolů obecní policie podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, nebo
c)
nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 1 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.
§ 28
(1)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 5.
(2)
Čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4b odst. 6.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně vykonává oprávnění a povinnosti strážníka, aniž by k tomu byla oprávněna podle tohoto zákona,
b)
úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem, nebo
c)
neoprávněně užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku barevné provedení nebo označení, které tvoří jednotné prvky označení dopravního prostředku obecní policie, anebo zvláštní barevné provedení nebo označení s ním zřejmě zaměnitelné.
(4)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 2 pokutu do 5 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 3 pokutu do 3 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat příkazem na místě.
§ 28a
Přestupky podle § 27a odst. 1 a podle § 28 projednává obecní úřad. Přestupky podle § 27a odst. 2 projednává ministerstvo.
§ 28b
Vztah k jiným právním předpisům
(1)
Rada obceobce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obceobce, jejímž je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie, a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu. Obecní úřad údaj o předání věci pouze poznamená do spisu.
(2)
Rada obceobce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím30) týkajících se obecní policie.
(3)
Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu31) se kontrolní řád21) nepoužije.
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 27 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
4)
§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb.
4a)
§ 1 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 311/2002 Sb.
5)
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb.
5a)
§ 8 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
6)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
10)
§ 60 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
11)
§ 76 odst. 2 trestního řádu.
12)
§ 118 trestního zákoníku.
13)
Například § 43 zákona č. 273/2008 Sb.
14)
§ 48 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 53 zákona č. 250/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15a)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
15d)
§ 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 13 trestního zákona.
17)
§ 14 trestního zákona.
18)
Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.
19)
§ 138 trestního zákoníku.
20)
Např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
23)
§ 118a odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb.
26)
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.
27)
§ 105 a 106 trestního zákoníku.
§ 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
§ 363 až 365 trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 42 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Například zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 558/1991 Sb. | Zákon č. 558/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád a zákon o ochraně státního tajemství
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 105/1991
* Článek I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 178/1990 Sb. a č. 303/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Článek II - Přechodná ustanovení
* Článek III - Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Článek IV - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků.
* Článek V
Aktuální znění od 1. 1. 1992
558
ZÁKON
ze dne 11. prosince 1991,
kterým se mění a doplňují trestní řád a zákon o ochraně státního tajemství
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 178/1990 Sb. a č. 303/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 4 na konci se připojuje věta: „K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.“.
Odstavec 9 zní:
„(9)
V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce.“.
2.
V § 6 odst. 1 se za slova „zákazu činnosti“ vkládají slova „nebo zákazu pobytu“.
3.
V § 8 odst. 1 se slova „orgánům Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejním orgánům“.
Odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Údaje, které jinak jsou předmětem bankovního tajemství, smí v přípravném řízení požadovat jen prokurátor. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán potřebují k takovému dožádání předchozí souhlas prokurátora. V řízení před soudem může takové údaje požadovat předseda senátu.
(3)
Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená povinnost mlčenlivosti.“.
4.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Poskytování informací o trestním řízení
(1)
Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom dbají toho, aby neohrožovaly objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, nezveřejňovaly o osobách, které mají účast v trestním řízení, údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2).
(2)
Z důvodů uvedených v odstavci 1 orgány činné v trestním řízení odepřou poskytnutí informací.“.
5.
V § 9 odst. 2 druhé větě se středník za slovem „vydání“ nahrazuje tečkou a slova „není-li příslušné řízení dosud v běhu, navrhne prokurátor jeho zahájení“ se vypouštějí.
6.
V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Policejními orgány se rozumějí orgány Federálního policejního sboru,1) Policie České republiky2) a Policejního sboru Slovenské republiky3) (dále jen „policejních sborů“).“.
V odstavci 12 se vypouštějí slova „národní“ za slovy „ministerstvo“ a „ministr“.
Dosavadní odstavce 2 až 12 se označují jako odstavce 3 až 13.
7.
V § 17 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
8.
§ 19 se vypouští.
9.
Nadpis nad § 25 se vkládá pod označení tohoto paragrafu.
V odstavci 2 se na konci připojuje věta: „Tohoto souhlasu není třeba, jde-li o odnětí a přikázání věci mezi vojenskými soudy.“.
10.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Příslušnost soudu k úkonům v přípravném řízení
K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný soud, v jehož obvodě je činný prokurátor, který podal příslušný návrh.“.
11.
V § 28 se slova „neovládá-li obviněný jazyk“ nahrazují slovy „prohlásí-li obviněný, že neovládá jazyk“.
12.
V § 29 odst. 2 se za větu prvou vkládá věta:
„Nesouhlasí-li tento orgán nebo předseda senátu s vyúčtováním náhrady a odměny tlumočníka, rozhodne o jejich výši usnesením.“.
13.
V § 30 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládá slovo „přísedící“.
V odstavci 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „nebo přísedící“ a na konci se připojuje věta, která zní: „Po podání obžaloby je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba.“.
V odstavci 3 větě první se za slovo „soudce“ vkládají slova „nebo přísedící“:
14.
§ 31 zní:
㤠31
(1)
O vyloučení rozhoduje bezprostředně nadřízený orgán, a to na podkladě oznámení osoby, o jejíž vyloučení jde, nebo na podkladě námitky některé ze stran. Až do rozhodnutí těchto orgánů o vyloučení vykonávají osoby, o jejichž vyloučení jde, jen ty úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
O tom, zda je vyloučen soudce nebo přísedící, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky rozhodne jiný senát téhož soudu. Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce nebo přísedící je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného soudce nebo přísedícího.“.
15.
V § 33 odst. 1 větě druhé se za slovo „podávat“ vkládají slova „žádosti a“.
V odstavci 2 se za slovo „bezplatnou“ vkládají slova „nebo na obhajobu za sníženou odměnu“.
16.
V § 35 odst. 1 se věta druhá a třetí nahrazují větou, která zní: „Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před soudem, se může obhájce dát zastoupit svým koncipientem.“.
17.
V § 36 odst. 4 na konci se za slovo „léčení“ doplňují slova „s výjimkou ochranného léčení protialkoholního“.
18.
V § 36a odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „nebo ve výkonu trestu odnětí svobody“.
V odstavci 2 písm. d) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se nové ustanovení písmene e), které zní:
„e)
jde-li o řízení proti odsouzenému, který zemřel.“.
19.
V § 38 odst. 1 poslední věta zní: „Pokud v této lhůtě nebude obhájce zvolen, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby, neprodleně ustanoven.“.
20.
§ 39 zní:
㤠39
(1)
Obhájce ustanoví, a pominou-li důvody nutné obhajoby, ustanovení zruší předseda senátu a v přípravném řízení soudce.
(2)
Dojde-li ke spojení věcí ke společnému projednání a rozhodnutí a obviněnému byl v každé z těchto věcí ustanoven obhájce, předseda senátu a v přípravném řízení soudce zruší ustanovení těch obhájců, kteří byli ustanoveni později. Došlo-li k ustanovení obhájců současně, zruší ustanovení těch obhájců, kteří byli ustanoveni v řízení o méně závažném trestném činu.“.
21.
V § 40 poslední věta zní: „O zproštění rozhodne v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení soudce.“.
22.
V § 50 odst. 2 se vypouštějí slova „a která je občansky bezúhonná“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát nebo osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím na příslušném úseku.“.
23.
§ 62 odst. 2 zní:
„(2)
V případě potřeby, zejména při nařízeném předvedení, při neúspěšnosti pokusu doručit jiným způsobem do vlastních rukou adresáta zásilku, u níž je uložení vyloučeno, nebo při nebezpečí, že průtahem v doručování bude jednání zmařeno, lze o doručení požádat i policejní orgán.“.
V odstavci 4 se vypouštějí slova „nebo u místního národního výboru“.
24.
V § 63 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo u místního národního výboru“.
25.
V § 66 odst. 1 se číslovka „1000“ nahrazuje číslovkou „2000“.
26.
§ 68 včetně nadpisu zní:
㤠68
Rozhodnutí o vazbě
Vzít do vazby lze toliko osobu, proti které bylo vzneseno obvinění (§ 163) nebo které bylo sděleno obvinění (§ 169). Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vazbě rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce.“.
27.
§ 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Příkaz k zatčení
(1)
Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§ 67) a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá v přípravném řízení soudce na návrh prokurátora a v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen.
(2)
Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.
(3)
Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.
(4)
Policejní orgán, který obviněného na podkladě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin dodat soudu, jehož soudce příkaz vydal; není-li to výjimečně možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa zatčení od sídla soudu, jehož soudce příkaz vydal, musí být obviněný dodán nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(5)
Soudce, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně příslušný soudce, informuje o jeho výsledku soudce věcně příslušného soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li obviněnému oznámeno rozhodnutí do 24 hodin od doby, kdy byl dodán soudu nebo soudci provádějícímu jeho výslech, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(6)
V řízení před soudem rozhodne o vazbě zatčeného soudce.
(7)
Obviněného, který byl vzat do vazby, dodají do místa výkonu vazby policejní orgány.“.
28.
§ 71 včetně nadpisu zní:
„Trvání vazby
§ 71
(1)
Vazba v přípravném řízení může trvat jen nezbytně nutnou dobu. Jestliže by vazba přesáhla dva měsíce a hrozí nebezpečí, že by propuštěním na svobodu mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může soudce na návrh prokurátora prodloužit tuto lhůtu nejvýše na šest měsíců. Nad tuto lhůtu může vazbu prodloužit pouze senát. Před podáním návrhu na prodloužení lhůty je prokurátor povinen učinit veškerá opatření k urychlení trestního řízení. Vazba v přípravném řízení však nesmí přesáhnout jeden rok; trvá-li jeden rok a není-li v této lhůtě podána obžaloba, prokurátor propustí obviněného na svobodu.
(2)
Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 1 musí prokurátor podat nejméně pět dnů před skončením lhůty. Nerozhodne-li soud do skončení lhůty, musí být obviněný propuštěn prokurátorem na svobodu. Usnesení o prodloužení vazby musí být obviněnému doručeno do deseti dnů od rozhodnutí.
(3)
V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok.
(4)
Nebylo-li možné ze závažných důvodů přípravné řízení skončit ve lhůtě uvedené v odstavci 1 a řízení před soudem ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a propuštěním obviněného na svobodu hrozí zřejmé nebezpečí životu a zdraví lidí nebo porušení jiných základních práv a svobod občanů, může nejvyšší soud vazbu na nezbytně nutnou dobu prodloužit.
(5)
O prodloužení vazby podle odstavce 4 v přípravném řízení rozhoduje na návrh generálního prokurátora a v řízení před soudem na návrh předsedy senátu nejvyšší soud republiky. Jde-li o prodloužení vazby v řízení před nejvyšším soudem republiky nebo v řízení, kde o vazbě rozhodl vojenský soud, rozhoduje Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.
(6)
Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k zatčení (§ 69) nebo zadržení (§ 75 a 76) obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Ve věci, v níž byl obviněný vzat do vazby již v přípravném řízení, se počítá lhůta podle odstavce 3 ode dne, kdy byla soudu doručena obžaloba. Při vrácení věci prokurátorovi k došetření běží lhůta uvedená v odstavci 1 ode dne, kdy byl spis doručen prokurátorovi.
(7)
Do lhůt podle odstavců 1 a 3 se nazapočítává doba, po kterou se obviněný nemohl účastnit úkonů trestního řízení v důsledku toho, že na něm byla vykonávána vazba nebo zadržení v cizině nebo že si úmyslně způsobil újmu na zdraví nebo úmyslně vyvolal jinou překážku, která mu v takové účasti bránila. Rozhodnutí o tom činí soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost.
(8)
Ustanovení odstavců 1 a 3 se užije přiměřeně na trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287; délka jejího trvání se však posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení a včetně prodloužení může činit nejvýše jeden rok.“.
29.
§ 72 zní:
㤠72
(1)
Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny zkoumat v každém období trestního stíhání, zda důvody vazby ještě trvají. Soudce tak činí v přípravném řízení pouze při rozhodování o návrhu prokurátora na prodloužení vazby (§ 71 odst. 1) a při rozhodování o žádosti obviněného o propuštění z vazby podle odstavce 2. Pomine-li důvod vazby, musí být obviněný ihned propuštěn na svobodu. V přípravném řízení o tom může rozhodnout též prokurátor.
(2)
Obviněný má právo kdykoli žádat o propuštění na svobodu. Nevyhoví-li v přípravném řízení prokurátor takové žádosti, předloží ji neprodleně soudu. O takové žádosti musí být neodkladně rozhodnuto. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(3)
Souhlasí-li prokurátor s propuštěním obviněného na svobodu, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.“.
30.
V § 73 odst. 1 písm. a) a b) se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovem „soudce“.
31.
§ 73a včetně nadpisu zní:
㤠73a
Peněžitá záruka
(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může soud a v přípravném řízení soudce ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže obviněný složil peněžitou záruku a soud nebo soudce ji přijme (odstavec 2). Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3, vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 222), loupeže podle § 234 odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2, 3 a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4 tr. zák. a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(2)
S přihlédnutím k osobě a majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze spáchaného činu a výši způsobené škody určí soud nebo soudce výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs a způsob jejího složení.
(3)
Soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný
a)
uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu,
b)
zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,
c)
pokračuje v trestné činnosti nebo se pokusí dokonat trestný čin, který dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo
d)
se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.
Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu, musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.
(4)
Peněžitou záruku zruší na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo soudce, který o jejím přijetí rozhodl, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. Byl-li obviněný pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, může soud rozhodnout, že peněžitá záruka trvá do dne, kdy odsouzený nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo zaplatí peněžitý trest. Obviněný, který byl pravomocně odsouzen k peněžitému trestu, může též požádat, aby záruky, kterou složil, bylo použito k zaplacení peněžitého trestu.
(5)
Proti rozhodnutím o peněžité záruce podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost. Odkladný účinek má pouze stížnost proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu.“.
32.
V § 74 odst. 2 větě prvé se vypouští slovo „soudu“.
33.
V § 74a odst. 1 se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovy „na návrh prokurátora soudce“.
34.
§ 75 včetně nadpisu zní:
㤠75
Zadržení obviněného vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem
Jestliže je tu některý z důvodů vazby (§ 67) a pro neodkladnost věci nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit, může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán obviněného zadržet prozatím sám. Je však povinen provedené zadržení prokurátorovi bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení, i další materiál, který prokurátor potřebuje, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán tak, aby obviněný mohl být nejpozději do 24 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu:
35.
V § 76 odst. 2 se slova „orgánu Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejnímu orgánu“.
V odstavci 3 se za slova „orgán, který zadržení provedl,“ vkládají slova „provedené zadržení bezodkladně ohlásí prokurátorovi a“.
Odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla zadržená osoba odevzdána, seznámí ji bezodkladně s důvody zadržení a vyslechne ji; v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou, propustí ji bezodkladně na svobodu. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá prokurátorovi protokol o jejím výslechu a další důkazní materiál tak, aby prokurátor popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán bez odkladu, tak aby zadržená osoba mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od jejího zadržení nebo převzetí, jinak musí být propuštěna na svobodu.
(5)
Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy ještě proti ní nebylo vzneseno obvinění (§ 163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169).“.
Připojuje se nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu podle odstavce 4, ledaže je obhájce ve lhůtě tam uvedené nedosažitelný.“.
36.
§ 77 včetně nadpisu zní:
㤠77
Rozhodnutí o zadržené osobě
(1)
Nenařídil-li prokurátor, propuštění zadržené osoby na podkladě materiálů mu došlých, popřípadě po jejím opětovném výslechu, je povinen odevzdat ji ve lhůtě 24 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do vazby. K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál, který jej odůvodňuje.
(2)
Soudce je povinen vyslechnout zadrženou osobu (odstavec 1), do 24 hodin od doručení návrhu prokurátora propustit na svobodu anebo rozhodnout, že ji bere do vazby. O době a místě konání výslechu vyrozumí bezodkladně vhodným způsobem zvoleného nebo ustanoveného obhájce, pokud je dosažitelný, a o jeho účast zadržená osoba požádala, a prokurátora. Obhájce a prokurátor se mohou výslechu zúčastnit a klást zadržené osobě otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu soudce udělí slovo.“.
37.
V § 79 odst. 2 se slova „orgán Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
38.
V § 81 odst. 2, 3, 4 se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů“.
39.
Nadpis oddílu čtvrtého hlavy čtvrté zní:
„Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a vstup do obydlí“.
40.
Nadpis § 82 zní:
„Důvody domovní a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor“.
Odstavec 1 zní:
„(1)
Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejícím (obydlí) je věc důležitá pro trestní řízení nebo že se tam skrývá osoba podezřelá z trestného činu.“.
Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení, pokud nejsou veřejně přístupné (jiných prostor).“.
V dosavadním odstavci 3 se slova „má být dodána“ nahrazují slovy „byla zatčena“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
41.
§ 83 včetně nadpisu zní:
㤠83
Příkaz k domovní prohlídce
(1)
Nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2)
Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán, v přípravném řízení též vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán.“.
42.
Za § 83 se vkládají nové § 83a, 83b a 83c, které včetně nadpisů znějí:
㤠83a
Příkaz k prohlídce jiných prostor
(1)
Nařídit prohlídku jiných prostor je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas prokurátora. Příkaz k prohlídce jiných prostor musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se vlastníku nebo uživateli prostor, v nichž se prohlídka koná, nebo jejich zaměstnanci při prohlídce, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2)
Nevykoná-li prohlídku jiných prostor orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3)
Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat prohlídku jiných prostor jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení.
§ 83b
Příkaz k osobní prohlídce
(1)
Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas prokurátora.
(2)
Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3)
Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.
(4)
Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Bez příkazu nebo souhlasu lze též provést osobní prohlídku v případech uvedených v § 82 odst. 4.
§ 83c
Vstup do obydlí
K odstranění naléhavého nebezpečí může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vstoupit do obydlí jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup do obydlí je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu jejich práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku, zejména jestliže jde o obydlí osoby přistižené při činu nebo osoby, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Po vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí.“.
43.
§ 84 včetně nadpisu zní:
㤠84
Předchozí výslech
Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor anebo vstoupit do obydlí (§ 83c) lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci ani odstranění jiného důvodu, který vedl k úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.“.
44.
§ 85 včetně nadpisu zní:
„Výkon prohlídky a vstupu do obydlí
§ 85
(1)
Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit.
(2)
K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna. Orgán vykonávající prohlídku prokáže své oprávnění.
(3)
V protokole o prohlídce je třeba též uvést, zda byla dodržena ustanovení o předchozím výslechu, popřípadě označit důvody, proč dodržena nebyla. Došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věci, je třeba pojmout do protokolu, také údaje uvedené v § 79 odst. 5.
(4)
Osobě, u které byla prohlídka vykonána, vydá orgán, který takový úkon vykonal, ihned, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin poté písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, anebo opis protokolu.
(5)
Při vstupu do obydlí se užije ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně. Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu do obydlí však lze odepřít a osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibírat, jestliže by mohlo dojít k ohrožení jejich života nebo zdraví.“.
45.
Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
㤠85a
(1)
Osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět.
(2)
Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).“.
46.
V § 86 odst. 3 se slova „orgánu Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejního orgánu“.
47.
V § 88 odst. 1 poslední věta zní: „Odposlech telefonních hovorů mezi obhájcem a obviněným je nepřípustný.“.
Odstavec 2 zní:
(2)
Příkaz k odposlechu telefonních hovorů musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech telefonních hovorů prováděn. O vydání příkazu a délce doby provádění odposlechu musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech prováděn. Odposlech provede policejní orgán.“.
48.
V § 90 odst. 3 se slova „orgán Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
49.
V § 105 odst. 3 na konci se vypouštějí slova „jež má odkladný účinek“.
50.
V § 107 odst. 2 se za slovo „doručuje“ vkládá slovo „též“.
51.
V § 111 odst. 2 se za větu prvou vkládá věta: „Nesouhlasí-li ten, kdo znalce přibral, nebo předseda senátu s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne usnesením.“.
52.
§ 116 odst. 2 zní:
„(2)
Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce nařídit, aby obviněný byl pozorován ve zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazbě, též ve zvláštním oddělení nápravného zařízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
53.
V § 117 větě druhé se slova „prokurátor nebo vyšetřovatel se souhlasem prokurátora“ nahrazují slovy „na návrh prokurátora soudce“.
54.
V § 127 odst. 1 se za slova „soudců“ vkládají slova „a přísedících“.
Odstavec 4 zní:
„(4)
Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují před staršími a u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky přísedící nebo soudci hodností nižší před přísedícími nebo soudci hodností vyššími. Předseda senátu hlasuje naposledy.“.
55.
V § 141 odst. 3 větě prvé se vypuštějí slova „osob nebo“.
56.
§ 146 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
prokurátor nadřízenému prokurátorovi nebo soudu,“.
57.
V § 146a v nadpise se vypouštějí slova „osob nebo“. Dále se vypouštějí ustanovení pod písmeny a), b) a c), ustanovení pod písmeny d) a e) se označují písmeny a) a b). Dále se vypouštějí slova „nebo vyšetřovatel“.
58.
V § 151 odst. 1 se na konci připojuje věta:
„Stát však nese náklady na nutnou obhajobu, které obviněnému vznikly v důsledku podání stížnosti pro porušení zákona.“.
59.
V § 153 odst. 1 se na konci připojuje věta:
„Dále je povinen nahradit státu odměnu a hotové výdaje obhájci, pokud byl v souvislosti s takovým návrhem ustanoven, ledaže obviněný má nárok na obhajobu bezplatnou nebo na obhajobu za sníženou odměnu.“.
60.
V § 159 odst. 1 písm. a) se slova „národnímu výboru nebo jinému“ nahrazují slovy „příslušnému“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může před zahájením trestního stíhání usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2.“.
Odstavec 4 zní:
„(4)
Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli, který proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 a 3 musí být doručeno do 48 hodin prokurátorovi. Poškozený se o odložení věci vyrozumí.“.
61.
§ 161 odst. 4 zní:
„(4)
Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé policejních sborů; příslušnost vyšetřovatelů stanoví generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky a generální prokurátoři České republiky a Slovenské republiky spolu s ministrem vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, ministrem vnitra České republiky a ministrem vnitra Slovenské republiky. Přitom mohou určit příslušnost vyšetřovatelů i pro činy, o kterých se jinak koná vyhledávání.“.
62.
V § 163a odst. 1 se za slova „podle § 226“ vkládají slova „omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1“, slova „příbuzným v pokolení přímém, jeho sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem nebo druhem“ se nahrazují slovy „osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2)“.
V odstavci 3 na konci se připojuje věta, která zní: „Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.“.
63.
V § 165 se odstavce 2 a 3 vypouštějí. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. Druhá věta tohoto odstavce se vypouští.
64.
V § 168 odst. 1 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dvě léta“.
Odstavec 2 písm. a) zní:
„a)
pověřené policejní orgány,“.
65.
V § 169 písm. c) se citace „§ 165 odst. 1 a 4“ nahrazuje citací „§ 165 odst. 1 a 2“.
66.
V § 171 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a vypouštějí se v něm slova „a 2“.
67.
V § 172 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova „národním výborem nebo“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Usnesení o zastavení trestního stíhání musí být doručeno obviněnému. Usnesení vyšetřovatele je nutno doručit prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Poškozený se o zastavení trestního stíhání vyrozumí.“.
68.
V § 175 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Dosavadní ustanovení pod písmeny c) až g) se označují písmeny b) až f).
V odstavci 2 se slova „orgánům Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejním orgánům“.
69.
Oddíl sedmý a jeho označení se vypouštějí.
70.
V § 186 písm. b) a c) se slova „nebo odst. 2“ vypouštějí.
71.
§ 187 odst. 1 zní:
„(1)
Předběžné projednání obžaloby se koná v neveřejném zasedání.“.
72.
V § 188 odst. 1 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Ustanovení pod písmeny c) až g) se označují jako b) až f).
V odstavci 3 se citace „písm. a) až f)“ nahrazují citací „písm. a) až e)“.
73.
V § 190 odst. 1 se citace „písm. f)“ v závorce nahrazuje citací „písm. e)“.
74.
V § 197 odst. 1 se za slova „soudci“ vkládají slova „nebo přísedící“.
V odstavci 2 se za slova „soudce“ vkládají slova „nebo přísedící“.
75.
§ 211 odst. 3 zní:
„(3)
Protokol o výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď podle § 100, je možno číst jen při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 nebo 2 a jen za předpokladu, že před výslechem, jehož se protokol týká, byl o svém právu řádně poučen a výslovně prohlásil, že ho nepoužívá. Odepře-li takový svědek výpověď u hlavního líčení, nelze přečíst protokol o jeho předchozí výpovědi.“.
76.
V § 224 se připojuje nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že jiný obecně závazný právní předpis, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu se zákonem, a podá návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Nález Ústavního soudu je pro něj a pro ostatní obecné soudy závazný.“.
77.
§ 266a zní:
㤠266a
Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí okresního nebo krajského soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, rozhoduje o ní nejvyšší soud republiky, jestliže směřuje proti rozhodnutí nejvyššího soudu republiky, vyšetřovatele, vyhledávacího orgánu nebo prokurátora, pokud konali řízení proti osobě podléhající pravomoci vojenských soudů, vojenského soudu nebo senátu vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, rozhoduje o ní Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“.
78.
V § 276 větě prvé se slova „orgán Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
79.
V § 282 odst. 1 větě prvé se slova „orgán Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
80.
§ 291 včetně nadpisu zní:
㤠291
Obhajoba mladistvého
Mladistvý musí mít od vznesení obvinění obhájce.“.
81.
V § 314a odst. 1 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dvě léta“.
82.
V § 314c odst. 1 písm. a) se slova „písm. a) až e)“ nahrazují slovy „písm. a) až d)“.
83.
V § 314d odst. 2 se na konci za slovo „odůvodnění“ vkládá středník a slova „uloží-li však nepodmíněný trest odnětí svobody, vyhotoví vždy rozsudek s odůvodněním“.
84.
§ 335 včetně nadpisu se vypouští.
85.
V § 345 se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku“.
86.
V § 346 odst. 1 větě prvé se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.
V odstavci 3 se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku“.
87.
V § 348 odst. 2 se slova „národního výboru, který provádí rozhodnutí o zajištění“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí rozhodnutí o zajištění“.
88.
§ 350a odst. 1 zní:
„(1)
O uložení zákazu pobytu uvědomí předseda senátu obecní úřad a policejní orgán, na jejichž obvod se zákaz vztahuje, jakož i obecní úřad a policejní orgán, v jejichž obvodě má odsouzený trvalé bydliště.“.
V odstavci 3 se slova „orgán Veřejné bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
89.
V nadpise § 353 se doplňují slova „a jeho ukončení“.
90.
V § 353 se za slova „z ochranného léčení“ vkládají slova „nebo o jeho ukončení“.
91.
§ 360 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Vazba se vykonává v ústavech ministerstva spravedlnosti. Vazba, o níž v přípravném řízení rozhodl soudce vojenského soudu, se může vykonávat po dobu nejnutnější potřeby též u útvaru. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může předseda senátu a v přípravném řízení soudce povolit, aby vazba byla vykonávána za náležitého dohledu v léčebnému ústavu.
(2)
Ve vazbě je obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná, aby vazba splnila svůj účel. Přitom je v nezbytném rozsahu možné omezit i výkon práva sdružovacího a shromažďovacího, jakož i výkon dalších základních práv, pokud by byl v rozporu s účelem vazby nebo základními požadavky k zachování pořádku a kázně v místech, kde se vazba vykonává.“.
92.
V § 377 odst. 1 se slova „orgány Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgány“; čárka za slovem „rozkaz“ se nahrazuje tečkou a slova „a v přípravném řízení prokurátorovi, na jehož návrh byl zatýkací rozkaz vydán“ se vypouštějí.
Odstavec 2 zní:
„(2)
Nejde-li o vydání k výkonu trestu, předseda senátu je povinen obviněného do 24 hodin od odevzdání vyslechnout a rozhodnout o vazbě.“.
93.
V § 378 odst. 4 se slova „orgány Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejními orgány“.
94.
§ 381 odst. 1 zní:
„(1)
Je-li to nutné k zamezení útěku osoby, o jejíž vydání jde, může ji předseda senátu krajského soudu na návrh prokurátora provádějícího předběžné šetření vzít do vazby.“.
V odstavci 2 se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovy „předseda senátu“.
95.
Za § 383b se vkládá nový § 383c, který včetně nadpisu zní:
㤠383c
Průvoz pro účely řízení v cizině
Jestliže má být na žádost cizího státu proveden průvoz osoby pro účely trestního řízení v cizině, rozhodne o přípustnosti průvozu na základě žádosti cizího státu Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky. Na rozhodování o přípustnosti průvozu a zajišťovacích opatření se užije ustanovení oddílu druhého přiměřeně.“.
96.
Nadpis oddílu pátého zní:
„Výkon rozsudků cizozemských soudů“.
97.
§ 384a zní:
㤠384a
Má-li být podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, vykonán rozsudek cizozemského soudu v trestní věci, předloží ministerstvo spravedlnosti věc Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky s návrhem, aby rozhodl o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České a Slovenské Federativní Republiky. Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky o návrhu rozhodne po slyšení generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky rozsudkem.“.
98.
Za § 384a se vkládají nové § 384b až 384d, které znějí:
㤠384b
Byl-li rozsudek cizozemského soudu podle § 384a uznán, může ministerstvo spravedlnosti vyslovit souhlas s převzetím odsouzeného k výkonu trestu nebo požádat stát, jehož soud vynesl rozsudek, aby odsouzeného předal.
§ 384c
Odsouzeného, jehož cizí stát předal, převezmou orgány Sboru nápravné výchovy. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu naznačeného v § 384d o jeho vzetí do vazby, přičemž vazebními důvody podle § 67 není vázán.
§ 384d
O výkonu rozsudku cizozemského soudu (§ 384a) rozhodne soud příslušný podle § 14 až 18 ve veřejném zasedání rozsudkem. Odsouzený musí mít v tomto řízení vždy obhájce.“.
99.
V § 391a odst. 2 za slova „se zmocňují vydat“ se vkládají slova „obecně závazným právním předpisem“.
Článek II
Přechodná ustanovení
(1)
Zahájené trestní stíhání ve věcech, pro které byla podle dosavadních předpisů založena věcná příslušnost vyšetřovatele, vyšetřovatel dokončí podle těchto předpisů.
(2)
Ve věcech, kde byla podána obžaloba vojenskému soudu příslušnému podle dosavadního ustanovení § 17 odst. 2 a § 19, dokonči se řízení podle dosavadních předpisů.
Článek III
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Jestliže je nezbytné, aby se státním tajemstvím se seznámila osoba, jež ke styku s ním nebyla určena, avšak nezbytnost tohoto seznámení vyplývá z jejího postavení poslance zákonodárného sboru nebo primátora města nebo starosty obce nebo jejího postavení obhájce v trestním řízení, poučí ji předem o povinnosti učinit vše, aby toto tajemství nebylo zneužito, a o povinnosti zachovávat mlčenlivost orgán nebo osoba, která takovou osobu se skutečnostmi obsahujícími stání tajemství seznámí.“.
2.
V § 9 odst. 3 za slova „federálního ministerstva vnitra“ se vkládají slova „nebo Federální bezpečnostní informační služby.“.
Článek IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků.
Článek V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
2)
Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
3)
Zákon SNR č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky. |
Zákon č. 561/1991 Sb. | Zákon č. 561/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 30. 12. 1991, částka 106/1991
* Čl. I - Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb. a zákona č. 429/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 12. 1991
561
ZÁKON
ze dne 18. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb. a zákona č. 429/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 26a v odstavcích 1 a 2 se číslovka „1991“ nahrazuje číslovkou „1993“.
2.
V § 26a v odstavci 1 se za slovy „příspěvkové organizace“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „družstva“ se vkládají slova „a obce“, v odstavci 2 se za slovy „příspěvkové organizace“ spojka „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „družstva“ se vkládají slova „nebo obce“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. prosince 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 563/1991 Sb. | Zákon č. 563/1991 Sb.
Zákon o účetnictví
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 107/1991
* ČÁST PRVNÍ - Obecná ustanovení (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy (§ 9 — § 17)
* ČÁST TŘETÍ - Účetní závěrka (§ 18 — § 23b)
* ČÁST ČTVRTÁ - Způsoby oceňování (§ 24 — § 28)
* ČÁST PÁTÁ - Inventarizace majetku a závazků (§ 29 — § 30)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ (§ 31 — § 32)
* ČÁST SEDMÁ - ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ (§ 32a — § 32e)
* ČÁST OSMÁ - ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI (§ 32f — § 32l)
* ČÁST DEVÁTÁ - ZPRÁVA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ (§ 32m — § 32r)
* ČÁST DESÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 33 — § 40)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.)
563
ZÁKON
ze dne 12. prosince 1991
o účetnictví
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví a podmínky předávání účetních záznamůúčetních záznamů pro potřeby státu.
(2)
Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou
a)
právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
b)
zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
c)
organizační složky státu,
d)
fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
e)
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.
f)
ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g)
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),
h)
ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,
i)
svěřenské fondy podle občanského zákoníku,
j)
fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
k)
investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo
l)
ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.
Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby. Tento zákon se vztahuje také na osoby odpovědné za vedení účetnictví podle § 4a.
(3)
Tento zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamůúčetních záznamů pro potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamůúčetních záznamů pro potřeby státu se rozumí soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamůúčetních záznamů od vybraných účetních jednotek a účetních jednotek, o kterých tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis, v centrálním systému účetních informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku. Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí, příspěvkové organizace, veřejné kulturní instituce a zdravotní pojišťovny.
(4)
Zjišťování účetních záznamů pro potřeby státuZjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“), které též spravuje centrální systém účetních informací státu, zajišťuje jeho využívání v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy podle zvláštního zákona a zajišťuje metodickou podporu vybraným účetním jednotkámvybraným účetním jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státuzjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.
(5)
Na stát tvořící Evropský hospodářský prostor se pro účely účetnictví hledí jako na členský stát Evropské unie.
§ 1a
Subjekty veřejného zájmu
Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je
a)
uvedena v § 19a odst. 1,
b)
bankoubankou podle zákona upravujícího činnost bankbank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
c)
pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
d)
penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření,
e)
zdravotní pojišťovnou, nebo
f)
systémově významným obchodníkem.
Kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek
§ 1b
(1)
Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 9 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
(2)
Malou účetní jednotkouMalou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 100 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
(3)
Střední účetní jednotkouStřední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkoumalou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 500 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
(4)
Velkou účetní jednotkouVelkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3.
(5)
Za velkou účetní jednotkuvelkou účetní jednotku se vždy považuje
a)
subjekt veřejného zájmu,
b)
vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka.
§ 1c
(1)
Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 100 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
(2)
Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 500 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
(3)
Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 2.
§ 1d
Vymezení některých pojmů
(1)
Aktivy celkemAktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy.
(2)
Čistým obratem se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12.
(3)
Čistým obratem se v případě
a)
bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva a systémově významného obchodníka a jejich zahraničních obdob rozumí součet výše položek 1, 3, 4, 6 a 7 uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů, a
b)
pojišťovny a zajišťovny rozumí součet výše položky I. 1.a) a položky II. 1. a) uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
(4)
Čistým obratem bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva, systémově významného obchodníka, pojišťovny a zajišťovny, kteří pro účtování a sestavení účetní závěrky používají mezinárodní účetní standardy35) upravené právem Evropské unie (dále jen „mezinárodní účetní standardy“), se rozumí součet položek odpovídajících položkám uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b).
(5)
Čistým obratem účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, se rozumí výše výnosů za účetní období.
(6)
Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.
§ 1e
(1)
V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.
(2)
Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
§ 1f
(1)
Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud
a)
není plátcem daně z přidané hodnoty,
b)
její celkové příjmycelkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
c)
hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a
d)
je současně
1.
spolkem nebo pobočným spolkem,
2.
odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
3.
organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
4.
církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5.
honebním společenstvem.
(2)
Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky podle odstavce 1 k rozvahovému dni prvního účetního období.
(3)
Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví stanovené v odstavci 1, vede účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu.
(4)
Celkovými příjmyCelkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.
(5)
Hodnotou majetkuHodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.
(6)
Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchého účetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 2
Předmět účetnictví
(1)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu, účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
(2)
Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky.
§ 3
(1)
Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
(2)
Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokemhospodářským rokem. Hospodářským rokemHospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.
(3)
Účetní období při přeměně účetní jednotky
a)
začíná pro nezanikající účetní jednotku rozhodným dnem stanoveným postupem podle zvláštního právního předpisu41) a končí posledním dnem účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny,
b)
končí pro zanikající účetní jednotku dnem předcházejícím rozhodnému dni stanovenému postupem podle zvláštního právního předpisu41).
(4)
Účetní období může být delší než 12 měsíců též
a)
při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku,
b)
při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského rokuhospodářského roku,
c)
stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců před počátkem běžného účetního období,
d)
stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců po konci běžného účetního období a neodporuje-li takovéto prodloužení smyslu rozvahového dne běžného účetního období,
e)
připadne-li rozhodný den u nástupnické účetní jednotky nebo rozdělované účetní jednotky do období 3 měsíců před skončením kalendářního nebo hospodářského rokuhospodářského roku a dojde-li v tomto období zároveň k zápisu přeměny do veřejného rejstříku.
(5)
Účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, mohou uplatnit hospodářský rokhospodářský rok. Uplatnit hospodářský rokhospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského rokuhospodářského roku na kalendářní rok.
(6)
Uplatnit hospodářský rokhospodářský rok za podmínek uvedených v odstavci 5 lze též
a)
účetní jednotkou do 30 dnů ode dne vzniku účetní jednotky, nebo
b)
nástupnickou účetní jednotkou nebo rozdělovanou účetní jednotkou do 30 dnů ode dne zápisu přeměny do veřejného rejstříku.
§ 4
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), c) a i) až l) jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na území České republiky.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) jsou povinny vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h).
(3)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. e) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h).
(4)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. f) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, až do dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo h).
(5)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém
a)
se staly společníky sdruženými ve společnosti, nebo
b)
se některý ze společníků sdružených ve společnosti stal účetní jednotkou,
a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve společnosti, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo h).
(6)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. h) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo g).
(7)
S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.
(8)
Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamůúčetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy. Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví
a)
rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, vyhotovení výroční zprávy a zprávy podle části sedmé,
b)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,
c)
uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,
d)
uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,
e)
uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,
f)
směrnou účtovou osnovu,
g)
účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezervrezerv,
h)
metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona na účetnictví vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a metody přechodu z účetnictví vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu na jednoduché účetnictví,
i)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky,
j)
metody konsolidace účetní závěrky,
k)
postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celkukonsolidačního celku,
l)
vymezení vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamyúčetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
m)
pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamůúčetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek,
n)
požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamůúčetních záznamů, včetně požadavků na jejich průkaznost, přenos a úschovu,
o)
rozsah a četnost předávání účetních záznamůúčetních záznamů vybranými účetními jednotkamivybranými účetními jednotkami do centrálního systému účetních informací státu,
p)
rozsah a způsob sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
q)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu; u vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek je součástí prováděcího předpisu závazný vzor částí účetní závěrky,
r)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek nákladů a výnosů a peněžních toků v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
s)
uspořádání, označování a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetních závěrek vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek a v příloze v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
t)
metody konsolidace a jejich použití při sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
u)
požadavky na organizaci a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek,
v)
metodu přeměny účetní jednotky včetně úprav prováděných v rámci přeměn účetní jednotky k datu zápisu do veřejného rejstříku s účinky od rozhodného dne, metodu sestavení zahajovací rozvahy a úpravy při přeshraniční přeměně, vkladu nebo prodeji obchodního závoduobchodního závodu,
w)
požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování,
x)
použití metod výpočtu technických rezerv,
y)
způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.
(9)
Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.
(10)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamůúčetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamemÚčetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamyúčetními záznamy.
(11)
Jednotlivé účetní záznamyúčetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamůúčetních záznamů; takovými účetními záznamyúčetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamyúčetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(12)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách měny účetnictví. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.
(13)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.
(14)
Za informační systém podle zvláštního právního předpisu7) lze účetnictví považovat pouze jako celek.
(15)
Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku.
§ 4a
(1)
Za vedení účetnictví svěřenských fondů, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídá správce; je-li několik správců pověřených společnou správou, odpovídají společně a nerozdílně. Za vedení účetnictví svěřenských fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
(2)
Za vedení účetnictví ostatních investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají administrátor a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
(3)
Za vedení účetnictví dalších účetních jednotek bez právní osobnosti, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají osoba, které je uloženo sestavit účetní závěrku, a osoba, která jedná jménem účetní jednotky, případně jiná osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, a to společně a nerozdílně.
§ 5
(1)
Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
(2)
Pověřením podle odstavce 1 se nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví.
§ 6
(1)
Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen „účetní případy“) účetními doklady.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen „účetní zápisy“) pouze na základě průkazných účetních záznamůúčetních záznamů podle odstavce 1.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30.
(4)
Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle § 22 až 22b sestavují i konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku.
(5)
Účetní jednotky a ostatní osoby, o kterých tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, jsou povinny předávat účetní záznamyúčetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu a přebírat účetní záznamyúčetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu, případně přebírat požadavek na předání vyžádaného účetního záznamuúčetního záznamu, podle zvláštního právního předpisu upravujícího pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamůúčetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek.
(6)
V případě, že podle zvláštního zákona schvaluje zřizovatel nebo jiná účetní jednotka účetní závěrku vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky, poskytuje tato vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka součinnost pro schvalování své účetní závěrky.
§ 7
(1)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.
(2)
Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.
(3)
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
(4)
Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
(5)
Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. Vybrané účetní jednotkyVybrané účetní jednotky uvádějí v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů.
(6)
Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce.
§ 8
(1)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamůúčetních záznamů.
(2)
Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.
(3)
Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamyúčetní záznamy, a to přehledně uspořádané.
(4)
Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamyúčetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci.
(5)
Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit
a)
obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8,
b)
obsah účetních záznamůúčetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,
c)
vazbu mezi účetním záznamemúčetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamyúčetními záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.
(6)
Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamůúčetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a 7 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.
ČÁST DRUHÁ
Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy
§ 9
Rozsah vedení účetnictví
(1)
Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 19a a 23a při vedení účetnictví v plném rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení.
(3)
Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud
a)
tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo
b)
je malou účetní jednotkoumalou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(4)
Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je
a)
spolkem nebo pobočným spolkem,
b)
odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
c)
organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
d)
církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
e)
honebním společenstvem,
f)
obecně prospěšnou společností,
g)
nadačním fondem,
h)
ústavem,
i)
společenstvím vlastníků jednotek,
j)
bytovým družstvem, nebo
k)
sociálním družstvem.
(5)
Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy, přestane-li splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.
§ 11
Účetní doklady
(1)
Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamyúčetní záznamy, které musí obsahovat
a)
označení účetního dokladu,
b)
obsah účetního případu a jeho účastníky,
c)
peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d)
okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e)
okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
f)
podpisový záznampodpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznampodpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamechúčetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznamPodpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznamúčetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamemúčetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.
§ 12
Účetní zápisy
(1)
Účetní zápisy jsou účetní záznamyúčetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznampodpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamempodpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu.
(3)
Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.
§ 13
Účetní knihy
(1)
Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak
a)
v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,
b)
v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky),
c)
v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy,
d)
v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).
(2)
Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace:
a)
zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,
b)
souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc; vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně, nenaplní-li tuto povinnost vybraná účetní jednotka v jiné účetní knize,
c)
zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(3)
Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy.
§ 13a
Zjednodušený rozsah účetnictví
(1)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a)
sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější,
b)
mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,
c)
nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů,
d)
nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů,
e)
nepoužijí ustanovení § 27,
f)
sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem.
(2)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d).
(3)
Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2.
§ 13b
Jednoduché účetnictví
(1)
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou
a)
peněžní deník,
b)
kniha pohledávek a kniha závazků,
c)
pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
(2)
Peněžní deník obsahuje alespoň informace o
a)
peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
b)
příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
c)
průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem podle písmene b).
(3)
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně.
(4)
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok a dále nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26, § 27 a § 28 odst. 6. Ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví a aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky.
(5)
Uplatnění postupu podle odstavců 3 a 4 se nepovažuje za porušení § 7 odst. 1 a 2.
(6)
Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metody v jednoduchém účetnictví stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Směrná účtová osnova a účtový rozvrh
(1)
Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů.
(2)
Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
(3)
Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.
§ 16
Ostatní ustanovení o účetních knihách
(1)
Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou.
(2)
V knihách analytických účtů se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.
§ 17
Otevírání a uzavírání účetních knih
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky otevírají účetní knihy
a)
ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,
b)
k prvnímu dni účetního období,
c)
ke dni vstupu do likvidace,
d)
ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů,
e)
ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,
f)
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,
g)
ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
h)
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,
i)
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo
j)
ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis.
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní knihy
a)
ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,
b)
k poslednímu dni účetního období,
c)
ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,
d)
ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn,
e)
ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,
f)
ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,
g)
ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
h)
ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,
i)
ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo
j)
ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.
(3)
Účetní jednotky zúčastněné na přeměně obchodní korporace podle zákona upravujícího přeměny obchodních korporací otevírají účetní knihy k rozhodnému dni přeměny a vedou účetnictví samostatně od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, otevírá účetní knihy ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne v souladu s metodou přeměny. Ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku se účetní závěrka nesestavuje, není-li dále stanoveno jinak. Účetní závěrku nesestavují zanikající účetní jednotky k poslednímu dni účetního období po rozhodném dni, pokud se den zápisu přeměny uskuteční až v následujícím účetním období.
(4)
V případě převodu jmění na přejímajícího společníka, který nevede účetnictví, zúčastněná zanikající účetní jednotka uzavírá účetní knihy ke dni předcházejícímu den zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.
(5)
Pokud při přeshraniční přeměně je nástupnickou obchodní korporací nebo přejímajícím společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) vznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), neotevírá tato účetní jednotka ke dni zahájení své činnosti účetní knihy, ale pokračuje ve vedení účetnictví po úpravách provedených v souladu s metodami přeměny s účinky od rozhodného dne. Pokud při přeshraniční přeměně je nástupnickou obchodní korporací nebo přejímajícím společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) nevznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), uzavírá zúčastněná zanikající účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) účetní knihy ke dni zániku.
(6)
Podle odstavců 3 až 5 se nepostupuje, je-li při přeměně den zápisu přeměny do obchodního rejstříku shodný s rozhodným dnem. Při této přeměně uzavírají účetní jednotky zúčastněné na přeměně účetní knihy ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny. K rozhodnému dni přeměny obchodní korporace otevírají účetní knihy pouze nástupnické účetní jednotky a rozdělovaná účetní jednotka. V případě přeshraniční přeměny, pokud ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) vznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), i tato účetní jednotka otevírá účetní knihy k rozhodnému dni přeměny.
(7)
Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměn uvedených v odstavci 3. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést nezbytnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona.
(8)
Pokud právní předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a zároveň mezitímní účetní závěrku, mezitímní účetní závěrka se nesestavuje.
(9)
Účetní jednotka, která není obchodní korporací a která postupuje při přeměnách podle zvláštního právního předpisu42) použije odstavce 3 až 8 obdobně.
ČÁST TŘETÍ
Účetní závěrka
§ 18
Účetní závěrka
(1)
Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji
a)
rozvaha (bilance),
b)
výkaz zisku a ztráty,
c)
příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
(2)
Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotkyMalé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotkyVybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2.
(3)
Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a § 1 odst. 2 písm. i) až l) obchodní firmu nebo název a sídlo; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,
b)
identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
c)
právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
d)
předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e)
rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),
f)
okamžik sestavení účetní závěrky,
a musí k ní být připojen podpisový záznampodpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c), podpisový záznampodpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) nebo podpisový záznampodpisový záznam osob stanovených v § 4a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) až l); připojením uvedeného podpisového záznamupodpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f). Pokud je den zápisu přeměny do veřejného rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající účetní jednotky se podpisovým záznamempodpisovým záznamem podle věty předchozí rozumí podpisový záznampodpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.
(4)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.
§ 19
Rozvahový den
(1)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Rozvahu jako zahajovací sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 odst. 1 s výjimkou k prvnímu dni účetního období.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
(3)
V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, účetní jednotky sestavují účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (dále jen „mezitímní účetní závěrka“). V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 3; ostatní ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí obdobně. Povinnost použít ustanovení § 25 odst. 3 a ostatní ustanovení týkající se použití účetních metod k rozvahovému dni při sestavování mezitímní účetní závěrky se na vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky nevztahuje. Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a), b) a d) až h), které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu, a uplatňují hospodářský rokhospodářský rok podle § 3 odst. 2 a 3, sestavují k 31. prosinci kalendářního roku mezitímní účetní závěrku, při které nepoužijí ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 6 písm. b).
(4)
Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen „rozvahové účty“), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.
(5)
V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
(6)
V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.
(7)
Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. U vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek podle § 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.
(8)
Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.
(9)
V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky poskytnout účetní záznamyúčetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle oborů (druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují svou činnost.
(10)
Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznamúčetní záznam nesmí být označován názvy podle § 18 odst. 1.
(11)
Účetní závěrkou není shromažďování nebo vyžadování informací prováděné na základě zvláštních právních předpisů.
§ 19a
Použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky
(1)
Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
(2)
Pokud došlo k přijetí investičních cenných papírůcenných papírů emitovaných účetní jednotkou podle odstavce 1 k obchodování na evropském regulovaném trhu k jinému dni než k prvnímu dni účetního období, účetní jednotka, která dosud nepoužívá mezinárodní účetní standardy, rozhodne o jejich použití již od počátku účetního období, v němž k přijetí investičního cenného papírucenného papíru k takovému obchodování došlo, nebo od počátku účetního období následujícího po účetním období, v němž byly investiční cenné papírycenné papíry k takovému obchodování přijaty.
(3)
Pokud investiční cenné papírycenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a přestaly být takto obchodovány k jinému dni než k poslednímu dni účetního období, účetní jednotka rozhodne o použití mezinárodních účetních standardů až do konce účetního období, v němž investiční cenné papírycenné papíry přestaly být takto obchodovány, nebo rozhodne o ukončení jejich použití k poslednímu dni účetního období předcházejícího účetnímu období, v němž investiční cenné papírycenné papíry přestaly být takto obchodovány.
(4)
Postup podle odstavců 2 a 3 se použije, pokud to neodporuje přímo použitelnému předpisu Evropské unie nebo zvláštnímu právnímu předpisu.
(5)
Pokud investiční cenné papírycenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a nejvyšší orgán účetní jednotky rozhodne do konce účetního období, v němž investiční cenné papírycenné papíry přestaly být takto obchodovány, o záměru požádat nejdéle do tří let od okamžiku, kdy investiční cenné papírycenné papíry přestaly být takto obchodovány, o přijetí nového investičního cenného papírucenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu, může účetní jednotka rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů až do konce účetního období, ve kterém má dojít k přijetí tohoto investičního cenného papírucenného papíru k obchodování.
(6)
Pokud nejpozději k poslednímu dni účetního období, ve kterém skončí tříletá lhůta podle odstavce 5, účetní jednotka požádá o přijetí investičního cenného papírucenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu, může prodloužit používání mezinárodních účetních standardů ještě o jedno účetní období. Pokud v tomto účetním období k přijetí investičního cenného papírucenného papíru k takovému obchodování nedojde, nepoužije účetní jednotka od následujícího účetního období pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
(7)
Pokud lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 3 písm. a) nebo b) povinna podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky za použití mezinárodních účetních standardů, může rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky a stanovení účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky.
(8)
Pokud lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 2 sestavovat konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku za použití mezinárodních účetních standardů, může rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky a stanovení účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky.
(9)
Využije-li účetní jednotka možnosti podle odstavců 7 nebo 8 a dojde ke změně původního předpokladu, a to i v průběhu účetního období, nepoužije účetní jednotka pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy od počátku účetního období, ve kterém došlo ke změně původního předpokladu, případně od počátku účetního období, které bylo stanoveno rozhodnutím nejvyššího orgánu účetní jednotky, nebo od následujícího účetního období. Jsou-li však k prvnímu dni následujícího účetního období důvody pro další použití mezinárodních účetních standardů, uvedené v odstavcích 1 až 8, použije účetní jednotka pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy v souladu s ustanoveními těchto odstavců.
§ 20
Ověřování účetní závěrky auditorem
(1)
Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále
a)
velké účetní jednotkyvelké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
b)
střední účetní jednotkystřední účetní jednotky,
c)
malé účetní jednotkymalé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmiakciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot
1.
aktiva celkemaktiva celkem 40 000 000 Kč,
2.
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
3.
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
d)
ostatní malé účetní jednotkymalé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.
(2)
Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku
a)
sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
b)
sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
c)
pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
§ 21
Výroční zpráva
(1)
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výroční zpráva se nevyhotovuje v případech uvedených v § 20 odst. 2.
(2)
Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace
a)
o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1,
b)
o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
c)
o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
d)
o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,
e)
o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,
f)
o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závoduobchodního závodu v zahraničí,
g)
požadované podle zvláštních právních předpisů.
(3)
Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která
a)
je obchodní společnost,
b)
je subjektem veřejného zájmu,
c)
by byla velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a
d)
k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.
(4)
Střední účetní jednotkyStřední účetní jednotky, malé účetní jednotkymalé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace podle odstavce 2 písm. a) až f). Účetní jednotka, která v souladu s tímto zákonem vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace podle odstavce 3.
(5)
Má-li to význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, musí účetní jednotka, která používá investiční nástroje, případně další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o
a)
cílech a metodách řízení rizik dané účetní jednotky, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a
b)
cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.
(6)
Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku podle § 18, 19a, 22 a 23a a zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.
(7)
Účetní jednotky, kterým povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem stanoví zvláštní právní předpis, vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
(8)
Pro ověřování výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti auditorem platí ustanovení § 20 obdobně; předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů.
(9)
Součástí výroční zprávy nebo obdobného dokumentu podle zvláštních právních předpisů u účetních jednotek uvedených v § 1f, které se zapisují do veřejného rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.
(10)
Výroční zpráva účetní jednotky, která vyhotovuje zprávu o udržitelnosti, se vyhotovuje ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml).
§ 21a
Způsoby zveřejňování
(1)
Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 4) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamechúčetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.
(2)
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamyúčetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamyúčetní záznamy nebyly případně schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2.
(4)
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamůúčetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu.
(5)
Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím ministerstva způsobem umožňujícím dálkový přístup; ustanovení zvláštních právních předpisů o nakládání s utajovanými a jinými obdobnými informacemi tímto nejsou dotčena. Zveřejňování účetních výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.
(6)
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.
(7)
Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.
(8)
Odstavce 1 až 7 platí obdobně pro konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu, zprávu o platbáchplatbách, konsolidovanou zprávu o platbáchplatbách podle části sedmé a pro zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle části deváté.
(9)
Malé účetní jednotkyMalé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.
(10)
Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, ve které sbírce listin veřejného rejstříku je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky. Místo této zprávy uvede účetní jednotka druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž auditor zvláštním způsobem upozornil.
§ 21b
Zvláštní způsoby zveřejňování
(1)
Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bancebance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní bankybanky. Povinnost zveřejnění těchto účetních záznamůúčetních záznamů je splněna okamžikem jejich předání České národní bancebance.
(2)
Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které nejsou účetními jednotkami podle odstavce 1, mohou předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů.
(3)
Podání podle odstavce 2 musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu, a lze jej učinit pouze
a)
jako přílohu daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, které není nepřípustné, a
b)
ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.
(4)
Dojde-li k podání opravného daňového přiznání k dani z příjmů, nepřihlíží se také k podání podle odstavce 2, které bylo učiněno jako příloha předchozího daňového přiznání k dani z příjmů.
(5)
Nebudou-li odstraněny vady podání spočívající ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno způsobem podle odstavce 3, správce daně z příjmů nepředá účetní závěrku rejstříkovému soudu.
(6)
Jsou-li splněny podmínky odstavce 3,
a)
správce daně z příjmů bez zbytečného odkladu předá rejstříkovému soudu účetní závěrku v požadovaném rozsahu v elektronické podobě prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy,
b)
je povinnost účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku splněna okamžikem, kdy bylo podání podle odstavce 2 učiněno u příslušného správce daně z příjmů.
§ 22
Konsolidovaná účetní závěrka
(1)
Konsolidovanou účetní závěrkouKonsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky se použijí i pro konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku; konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka je ověřována auditorem.
(2)
Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku má, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vlivspolečný vliv podle odstavce 4 (dále jen „konsolidující účetní jednotka“).
(3)
Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky má, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je
a)
ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vlivspolečný vliv podle odstavce 4 (dále jen „konsolidovaná účetní jednotka“),
b)
osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vlivspolečný vliv (dále jen „účetní jednotka pod společným vlivemspolečným vlivem“), nebo
c)
osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vlivpodstatný vliv (dále jen „účetní jednotka přidružená“).
(4)
Společným vlivemSpolečným vlivem se pro účely sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky rozumí takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vlivspolečný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě.
(5)
Podstatným vlivemPodstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vlivpodstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.
(6)
Konsolidační celek tvoří účetní jednotky uvedené v odstavcích 2 a 3 písm. a), a to za podmínek stanovených § 22a, 22aa a prováděcími právními předpisy.
(7)
Konsolidovaná účetní závěrkaKonsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku, účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem a účetních jednotek přidružených.
§ 22a
(1)
Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu.
(2)
Účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, nemusí být zahrnuta do konsolidačního celku, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
a)
v mimořádně výjimečných případech nelze informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky v souladu se zákonem získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení,
b)
podíly této účetní jednotky jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje, nebo
c)
přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání konsolidující účetní jednotce ve
1.
výkonu jejích práv, pokud jde o nakládání s majetkem nebo o řízení této účetní jednotky, nebo
2.
výkonu jednotného řízení této účetní jednotky, jedná-li se o vztahy vzniklé na základě smlouvy uzavřené s účetní jednotkou nebo na základě zakladatelské či společenské smlouvy nebo stanov účetní jednotky nebo skládají-li se správní, řídící či dozorčí orgány této účetní jednotky a jedné nebo více jiných účetních jednotek, ve kterých nevykonává vliv, převážně ze stejných osob vykonávajících funkci během účetního období až do sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(3)
Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku, pokud konsolidující účetní jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné, nebo její konsolidované účetní jednotky mohou být vyloučeny z konsolidace podle odstavce 2.
(4)
Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem do položek konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 2 a 3.
(5)
Účetní jednotky přidružené nemusejí být vykázány v položkách konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný.
§ 22aa
(1)
Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku, pokud je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“), za předpokladu, že tato jiná konsolidující osoba z Evropské unie drží
a)
veškeré podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správního, řídícího nebo dozorčího orgánu na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží,
b)
alespoň 90 % podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo
c)
méně než 90 % podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky; tento podíl činí celkem alespoň 10 %.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje, pokud jsou současně splněny tyto podmínky:
a)
konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou konsolidovány v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,
b)
konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující osoba z Evropské unie řídí,
c)
konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamyúčetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a
d)
příloha v účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, která konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a důvody nevytvoření konsolidačního celku.
(3)
Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních orgánů nebo soudu pro jejich potřeby, postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije.
(4)
Účetní jednotky stanovené v § 19a odstavce 1 až 3 nepoužijí.
§ 22b
(1)
Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit účetním jednotkám uvedeným v § 22 odst. 3, že budou konsolidovány. Současně jim sdělí informaci o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní záznamyúčetní záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(2)
Konsolidující účetní jednotka je povinna vyhotovit konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu a zajistit její ověření auditorem; předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů. Povinnosti podle § 22 odst. 2 a 3 a podle odstavce 1 platí obdobně v souvislosti s povinností vyhotovit konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu. Konsolidovanou výroční zprávouKonsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva, která obsahuje informace o konsolidačním celku, účetních jednotkách pod společným vlivemspolečným vlivem a účetních jednotkách přidružených. Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat výroční zpráva, nemusí tato konsolidující účetní jednotka vyhotovovat výroční zprávu. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se výroční zprávy se použijí i pro konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu.
§ 23
(1)
Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky použít metody
a)
plné konsolidace,
b)
poměrné konsolidace, nebo
c)
konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).
(2)
Konsolidovaná účetní závěrkaKonsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky.
(3)
Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných účetních jednotek a účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem použité pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní závěrky některé z konsolidovaných účetních jednotek a účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce 2, jsou pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky použity jimi sestavené účetní závěrky podle § 19 odst. 3 ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. V případě účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit až 6 měsíců.
(4)
Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky musí být stejná. Dojde-li v průběhu účetního období ke změnám ve vymezení účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky podle § 22 odst. 3, musí být tato informace uvedena v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
§ 23a
Použití mezinárodních účetních standardů v konsolidaci
(1)
Konsolidující účetní jednotka, která je emitentem investičních cenných papírůcenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
(2)
Konsolidující účetní jednotky neuvedené v odstavci 1 mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky použít mezinárodní účetní standardy.
§ 23b
Účetní výkazy za Českou republiku
(1)
Na sestavování účetních výkazů za Českou republiku se ustanovení § 22 až 22b, § 23 odst. 1 až 4 a § 23a nevztahují.
(2)
Za Českou republiku se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu dni kalendářního roku v tomto členění:
a)
souhrnný výkaz majetku a závazků státu,
b)
souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,
c)
výkaz peněžních toků,
d)
příloha.
(3)
K účetním výkazům za Českou republiku musí být připojen podpisový záznampodpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky, která tyto účetní výkazy sestavila.
(4)
Účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku Česká republika a dílčích konsolidačních celků státu jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku a veškeré ostatní účetní záznamyúčetní záznamy potřebné pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a účetních výkazů za dílčí konsolidační celky státu podle prováděcích právních předpisů.
(5)
Podmínky způsobu sestavení ročních účetních výkazů a mezitímních účetních výkazů za Českou republiku, zejména vymezení konsolidačního celku Česká republika a dílčích konsolidačních celků státu, podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku Česká republika a do dílčích konsolidačních celků státu, pravidla konsolidace, včetně pravidel pro přenos účetních záznamůúčetních záznamů v technické formě, a dále způsob a rozsah použití metod konsolidace a určení odchylek stanoví prováděcí právní předpisy.
ČÁST ČTVRTÁ
Způsoby oceňování
§ 24
(1)
Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek nebo jeho části a závazky způsoby podle tohoto zákona.
(2)
Účetní jednotky oceňují majetek a závazky
a)
k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,
b)
ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách,
(dále jen „okamžik ocenění“). Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv.
(3)
Při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem podle § 25, ocení účetní jednotka jednotlivé složky majetku
a)
při nabytí obchodního závoduobchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závoduobchodního závodu, a to i při přeměně s výjimkou změny právní formy
1.
oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky, ze které bylo právo k obchodnímu závoduobchodnímu závodu, pobočce nebo jiné části obchodního závoduobchodního závodu převedeno nebo přešlo, nebo
2.
oceněním jednotlivých složek majetku podle zvláštního právního předpisu,
b)
v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny.
(4)
Při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení soubor jako celek.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví případy a okamžiky účtování o ocenění jmění při přeměnách. Tento předpis dále stanoví účetní metodu oceňování majetku podle odstavců 3 a 4 včetně možností použití způsobu oceňování podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeji obchodního závoduobchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závoduobchodního závodu.
§ 24a
Měna účetnictví
(1)
Měnou účetnictví může být
a)
česká měna, nebo
b)
jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o
1.
euro,
2.
americký dolar, nebo
3.
britskou libru.
(2)
Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.
(3)
Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.
(4)
Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.
§ 24b
Přepočet účetních limitů na jinou měnu
(1)
Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankoubankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.
(2)
Částky přepočtené podle odstavce 1 se
a)
nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,
b)
zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.
§ 24c
Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví
(1)
Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění
a)
podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo
b)
podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.
(2)
K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.
§ 24d
Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví
(1)
Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankoubankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.
(2)
Není-li kurz k cizí měně centrální bankoubankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také
a)
kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo
b)
kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankoubankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.
(3)
Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.
(4)
Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,
a)
ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,
b)
pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo
c)
od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.
(5)
Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která
a)
k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů
1.
bankovní licenci,
2.
povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,
3.
povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,
4.
povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,
5.
povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,
6.
povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
b)
je Českou národní bankoubankou,
c)
je Českou kanceláří pojistitelů, nebo
d)
je zdravotní pojišťovnou.
(6)
V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.
§ 25
(1)
Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují
a)
hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
b)
hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
c)
zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,
d)
zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,
e)
peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
f)
podíly, cenné papírycenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
g)
pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenoupořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,
h)
nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
i)
nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
j)
příchovky zvířat vlastními náklady,
k)
kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cenapořizovací cena, ve výši jedné jednotky měny účetnictví,
l)
majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací cenou.
(2)
Jiná aktiva a jiná pasiva, o kterých účtují vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky účetními zápisy v knihách podrozvahových účtů, se v případě skutečností, o kterých účetní jednotky účtují v souvislosti s budoucím přírůstkem nebo úbytkem majetku nebo jiného aktiva, závazku nebo jiného pasiva, ke kterému může dojít na základě stanovené podmínky nebo podmínek, oceňují předpokládanou výší ocenění této složky majetku či jiného aktiva nebo závazku či jiného pasiva.
(3)
Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.
(4)
U stejného druhu zásob a cenných papírůcenných papírů se za způsob ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.
(5)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
pořizovací cenoupořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související,
b)
reprodukční pořizovací cenoureprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,
c)
vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činnostívlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cenapořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností,
d)
vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činnostívlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cenapořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.
(6)
V případě majetku podle odstavce 1 písm. l) se reprodukční pořizovací cenareprodukční pořizovací cena nepoužije v případě bezúplatné změny příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nebo svěření majetku do správy podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků, výpůjčky nebo bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkamivybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala.
§ 26
(1)
Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou.
(2)
Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.
(3)
Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetkuhodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.
(4)
Účetní jednotky, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatňují ustanovení odstavců 1 až 3 v souladu s účetními metodami.
§ 27
(1)
Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují
a)
cenné papírycenné papíry, s výjimkou cenných papírůcenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírůcenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivempodstatným vlivem a cenných papírůcenných papírů emitovaných účetní jednotkou,
b)
deriváty,
c)
technické rezervy, jejichž výše se vypočítává s použitím metod jejich výpočtu podle § 4 odst. 8 u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,
d)
majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis,
e)
ty části majetku a závazků, které jsou zajištěny deriváty a v rámci systému zajištění v reálných hodnotách se považují za zajištěnou položku,
f)
pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,
g)
povinnosti vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět,
h)
u vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.
(2)
Majetek uvedený v odstavci 1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.
(3)
Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
a)
tržní hodnotatržní hodnota, popřípadě tržní hodnotatržní hodnota odvozená z tržní hodnotytržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotutržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,
b)
hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnotytržní hodnoty,
c)
ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnotatržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotětržní hodnotě,
d)
ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).
(4)
Tržní hodnotouTržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotutržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek přijat k obchodování na regulovaném trhu, rozumí se tržní hodnotoutržní hodnotou závěrečná cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není přijat k obchodování na regulovaném trhu a je přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, rozumí se tržní hodnotoutržní hodnotou nejvyšší cena ze závěrečných cen, které bylo dosaženo na zahraničních regulovaných trzích, nebo na zahraničních trzích obdobných regulovanému trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.
(5)
V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 3 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.
(6)
Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak. Dluhopisy a ostatní cenné papírycenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenoupořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Podíl, který představuje účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivempodstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.
(7)
Oceňování podle odstavců 1 až 6 se nepoužije na mikro účetní jednotky; to neplatí pro
a)
obchodníky s cennými papírycennými papíry a pobočky zahraničních obchodníků s cennými papírycennými papíry,
b)
platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí, instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz,
c)
investiční společnosti a fondy podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a
d)
fondy podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření.
§ 28
(1)
Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem s výjimkou cenných papírůcenných papírů nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci, jakož i v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Majetek nebo jeho části vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje.
(2)
Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání zejména na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce; ustanovení odstavce 1 týkající se smlouvy o výpůjčce tím nejsou dotčena.
(3)
Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o finančním leasingu, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí majetku za úplatu do užívání, jestliže je uživatel oprávněn nebo povinen v průběhu užívání nebo po jeho ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému majetku.
(4)
Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje nájemce nebo pachtýř, pouze pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu obchodního závoduobchodního závodu nebo části obchodního závoduobchodního závodu.
(5)
Účetní jednotka, která majetek uvedený v odstavci 1 úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami.
(6)
Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.
ČÁST PÁTÁ
Inventarizace majetku a závazků
§ 29
(1)
Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“). V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace“). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.
(2)
Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.
(4)
Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiv a jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis.
§ 30
(1)
Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují
a)
fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo
b)
dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
(2)
Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.
(3)
Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamyúčetní záznamy, které prokazují jeho existenci.
(4)
Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (dále jen „rozhodný den“), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamůúčetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.
(5)
Při průběžné inventarizaci se odstavec 4 použije obdobně.
(6)
Účetní jednotky při periodické inventarizaci
a)
mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem,
b)
ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.
(7)
Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamyúčetní záznamy, které musí obsahovat
a)
skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,
b)
podpisový záznampodpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznampodpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
c)
způsob zjišťování skutečných stavů,
d)
ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
e)
ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
f)
okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
g)
rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
h)
okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.
(8)
Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy podle odstavce 7 nahrazeny průkazným účetním záznamemúčetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílůinventarizačních rozdílů.
(9)
Pro inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů se ustanovení odstavců 1 až 8 použijí pouze v rozsahu, v jakém je účetní jednotka schopna zajistit inventarizaci tohoto majetku společně s plněním zvláštních povinností o zjišťování skutečného stavu tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis.
(10)
Inventarizačními rozdílyInventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy
a)
skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo
b)
skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.
(11)
Inventarizační rozdílyInventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
(12)
Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
ČÁST ŠESTÁ
ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
§ 31
(1)
Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamyúčetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.
(2)
Účetní záznamyÚčetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,
a)
účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
b)
účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
c)
účetní záznamyúčetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
(3)
Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamůúčetních záznamů, jakož i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v
a)
§ 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,
b)
§ 1 odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.
(4)
V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), d) až l) před zánikem povinnosti vést účetnictví zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamůúčetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv.
§ 32
(1)
Použijí-li účetní jednotky účetní záznamyúčetní záznamy i pro jiný účel než uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízenítrestního řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj, nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí dob úschovy uvedených v § 31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamyúčetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamůúčetních záznamů obdobně.
(2)
Účetní jednotka může jako účetní záznamyúčetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamyúčetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.
(3)
Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamyúčetní záznamy po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se účetní záznamúčetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku ve lhůtě podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní záznamúčetní záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.
(4)
Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a účetní závěrku vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů uschovávají účetní jednotky, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.
ČÁST SEDMÁ
ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ
§ 32a
Rozsah působnosti
(1)
Zprávu o platbáchplatbách orgánům správyorgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (dále jen „zpráva o platbáchplatbách“) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotkavelká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie39), a velká účetní jednotkavelká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie40).
(2)
Zpráva podle odstavce 1 se sestavuje v českém jazyce a hodnotové údaje v této zprávě se uvádějí v jednotkách měny účetnictví.
(3)
Povinnost sestavovat zprávu podle odstavce 1 se nevztahuje na účetní jednotku, která je konsolidovanou účetní jednotkou nebo konsolidující účetní jednotkou, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba se řídí právem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a
b)
platbyplatby odváděné touto účetní jednotkou orgánům správyorgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země jsou zahrnuty do konsolidované zprávy, kterou sestavuje konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba v souladu s § 32c nebo obdobným předpisem jiného členského státu Evropské unie.
(4)
Orgánem správyOrgánem správy se rozumí pro účely této části zákona jakýkoli ústřední, regionální či místní orgán správyorgán správy členského státu nebo třetí země; zahrnuje rovněž jakýkoli útvar bez právní osobnosti, agenturu nebo osobu, ve které tento orgán správyorgán správy uplatňuje rozhodující vliv.
(5)
ProjektemProjektem se rozumí provozní činnosti, které jsou upraveny jedinou smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí nebo podobnými právními dohodami a které představují základ pro platební závazky vůči orgánům správyorgánům správy uvedeným v odstavci 4; je-li však více takových dohod zásadním způsobem provázáno, považuje se za projektprojekt takový soubor dohod.
(6)
PlatbouPlatbou se rozumí částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého či nepeněžitého plnění, za činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž se jedná o následující
a)
část produkce odváděná jako naturální plnění,
b)
daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění placené z výnosů, výroby nebo zisku, s výjimkou spotřební daně, daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob nebo daně z prodeje,
c)
podíl na zisku,
d)
úplata za uzavření smlouvy, objevení ložiska nebo těžební lokality a výrobu nebo těžbu,
e)
licenční poplatek, nájemné, plnění za licence a koncese a
f)
platbaplatba za zlepšení infrastruktury.
§ 32b
Obsah zprávy o platbách
(1)
Ve zprávě o platbáchplatbách se uvedou následující informace týkající se činností uvedených v § 32a odst. 1 za příslušné účetní období:
a)
celková výše platebplateb, jež byly odvedeny jednotlivým orgánům správyorgánům správy podle § 32a odst. 4,
b)
celková výše platebplateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny jednotlivým orgánům správyorgánům správy podle § 32a odst. 4,
c)
pokud jsou tyto platbyplatby přiřazeny k určitému projektuprojektu, celková výše platebplateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny za každý takový projektprojekt, a celková výše platebplateb za každý takový projektprojekt.
(2)
Ve zprávě o platbáchplatbách se neuvádí platbaplatba, ať již byla provedena jednorázově nebo jako řada souvisejících platebplateb, jejíž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.
(3)
Informace o platbáchplatbách odvedených účetní jednotkou týkající se povinností uložených na úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky je možné uvádět na nejnižší možné úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky.
(4)
Pokud se odvádějí nepeněžitá plnění, uvádí se jejich hodnota, a tam, kde je to vhodné, i objem nepeněžitého plnění. V komentáři ke zprávě účetní jednotka vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.
(5)
Při uvádění informací o platbáchplatbách se zohlední věcná podstata než forma dotčené platbyplatby nebo činnosti. PlatbyPlatby a činnosti nesmějí být uměle rozdělovány ani slučovány s cílem vyhnout se povinnosti tuto zprávu sestavit.
§ 32c
Konsolidovaná zpráva o platbách
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1 sestavují konsolidvanou zprávu o platbáchplatbách s obsahem podle § 32b, je-li daná konsolidující účetní jednotka povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku.
(2)
Konsolidující účetní jednotka se rovněž považuje za činnou v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, je-li v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích činná některá z jejích konsolidovaných účetních jednotek.
(3)
Konsolidovaná zpráva o platbáchplatbách zahrnuje pouze platbyplatby vyplývající z činností v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.
(4)
Povinnost sestavovat konsolidovanou zprávu o platbáchplatbách uvedená v odstavci 1 neplatí pro
a)
konsolidující účetní jednotku malé nebo střední skupiny, není-li některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu, nebo
b)
konsolidující účetní jednotku, která je zároveň konsolidovanou účetní jednotkou v některém z členských států.
(5)
Účetní jednotky uvedené v § 32a nemusejí být zahrnuty do konsolidované zprávy o platbáchplatbách, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v § 22a odst. 2 a 3.
(6)
Výjimky podle odstavce 5 se použijí pouze v případě, že je jich využíváno i pro účely sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
§ 32d
Zveřejňování
(1)
Zpráva o platbáchplatbách uvedená v § 32b a konsolidovaná zpráva o platbáchplatbách uvedená v § 32c se zveřejňuje způsobem podle § 21a.
(2)
Zpráva o platbáchplatbách obsahuje rovněž prohlášení statutárního orgánu nebo jiné odpovědné osoby o tom, že zpráva byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky tohoto zákona.
§ 32e
Kritéria rovnocennosti
Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1, které sestavují a zveřejňují zprávu o platbáchplatbách v souladu s požadavky státu, který není členským státem Evropské unie, jež byly Evropskou komisí vyhodnoceny jako rovnocenné požadavkům podle této části, jsou osvobozeny od plnění požadavků této části, s výjimkou povinnosti zveřejnit zprávu o platbáchplatbách konsolidující osoby; zpráva o platbáchplatbách musí být zveřejněna v českém jazyce.
ČÁST OSMÁ
ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI
§ 32f
Povinnost vyhotovovat zprávu o udržitelnosti
(1)
Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která
a)
je obchodní korporací,
b)
je subjektem veřejného zájmu,
c)
by byla velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a
d)
k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.
(2)
Účetní jednotka podle odstavce 1 s výjimkou účetní jednotky podle § 32g odst. 1 informuje zástupce zaměstnanců a projedná s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Tato účetní jednotka také zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím podle věty první příslušným orgánům účetní jednotky.
§ 32g
Výjimka z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti
(1)
Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je
a)
malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce43),
b)
kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo
c)
investičním fondem.
(2)
Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud
a)
není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
b)
je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,
c)
konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie
1.
obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a
2.
je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a
d)
výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje
1.
název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,
2.
odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti, výroční zprávy nebo zprávy vedení, a
3.
informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti.
(3)
Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud
a)
není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
b)
je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku konsolidující zahraniční osoby, která je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba ze třetí země“),
c)
konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země
1.
obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,
2.
je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,
3.
obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí výroční zprávy této účetní jednotky,
4.
je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),
5.
je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a
6.
je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, a
d)
výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje
1.
název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,
2.
odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,
3.
informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, a
4.
informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země.
(4)
Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.
§ 32h
Vymezení zprávy o udržitelnosti
(1)
Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy.
(2)
Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky
a)
životního prostředí,
b)
sociální,
c)
lidských práv a jejich dodržování,
d)
správy a řízení,
e)
zaměstnanecké a
f)
boje proti korupci a úplatkářství.
(3)
Zpráva o udržitelnosti obsahuje
a)
stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně
1.
popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,
2.
příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,
3.
plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou46) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima47),
4.
informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,
5.
způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost, a
6.
popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,
b)
popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně
1.
popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a
2.
prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech,
c)
popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,
d)
informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,
e)
popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,
f)
popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,
g)
popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,
h)
popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,
i)
popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a
j)
popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu
1.
hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a
2.
způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.
(4)
Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací.
(5)
Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.
(6)
Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci nelze získat, namísto těchto informací se ve zprávě o udržitelnosti uvede
a)
vysvětlení úsilí vynaloženého účetní jednotkou za účelem získání těchto informací,
b)
důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a
c)
způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích.
(7)
Vztahují-li se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.
(8)
Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.
(9)
Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí.
(10)
Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45).
§ 32i
Povinnost vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti
(1)
Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje konsolidující účetní jednotka, která je
a)
subjektem veřejného zájmu a
b)
konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která na konsolidovaném základě překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.
(2)
Povinnosti podle § 32f odst. 2 platí obdobně i pro konsolidující účetní jednotku podle odstavce 1 s výjimkou konsolidující účetní jednotky podle § 32j odst. 1.
(3)
Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidující účetní jednotku považuje i účetní jednotka, která je družstvem a je ovládající osobou s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vlivspolečný vliv.
§ 32j
Výjimky z povinnosti vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti
(1)
Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je investičním fondem.
(2)
Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat konsolidující účetní jednotka, pokud
a)
není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
b)
není velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,
c)
je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,
d)
konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie
1.
obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a
2.
je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a
e)
výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje
1.
název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,
2.
odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti, konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy nebo konsolidované zprávy vedení, a
3.
informaci o tom, že tato konsolidovaná účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.
(3)
Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také konsolidující účetní jednotka, pokud
a)
není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
b)
není velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,
c)
je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby ze třetí země,
d)
konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země
1.
obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,
2.
je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,
3.
obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí zprávy o udržitelnosti této konsolidující účetní jednotky,
4.
je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),
5.
je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a
6.
je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato konsolidující účetní jednotka, a
e)
výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje
1.
název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,
2.
odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,
3.
informaci o tom, že tato konsolidující účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a
4.
v rámci zprávy o udržitelnosti informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta.
§ 32k
Vymezení konsolidované zprávy o udržitelnosti
(1)
Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy.
(2)
Účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny účetních jednotek na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny účetních jednotek.
(3)
Ustanovení § 32h odst. 3 až 10 se pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti použijí obdobně.
(4)
Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) u skupiny účetních jednotek a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech podle § 32h odst. 3 písm. g) ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.
(5)
Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu účetních jednotek a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.
(6)
Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 2 nebo 3 nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32j odst. 2 nebo 3.
(7)
Skupinou účetních jednotek se pro účely konsolidované zprávy o udržitelnosti rozumí skupina tvořená konsolidující účetní jednotkou a všemi jejími konsolidovanými účetními jednotkami.
§ 32l
Konsolidovaná účetní jednotka v případě pojišťoven a zajišťoven
Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidovanou účetní jednotku považuje také účetní jednotka, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, pokud
a)
je součástí skupiny podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
b)
podléhá dohledu nad skupinou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a
c)
není ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
ČÁST DEVÁTÁ
ZPRÁVA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
§ 32m
Povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů
(1)
Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.
(2)
Zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje samostatná účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.
(3)
Pro účely zprávy o daních z příjmů se
a)
samostatnou účetní jednotkou rozumí účetní jednotka, která není ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, a
b)
výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky.
(4)
Kritérium výnosu účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této účetní jednotky kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankoubankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.
(5)
Pokud není k dispozici zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.
§ 32n
Obsah zprávy o daních z příjmů
(1)
Ve zprávě o daních z příjmů se uvede
a)
název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,
b)
měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období,
c)
stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,
d)
počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,
e)
celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,
f)
výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky,
g)
výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období,
h)
výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a
i)
výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.
(2)
Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.
(3)
Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(4)
Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani,
a)
odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,
b)
odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,
c)
odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a
d)
souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).
(5)
Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.
(6)
Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.
(7)
Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období.
§ 32o
Konsolidovaná zpráva o daních z příjmů
(1)
Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje konsolidující účetní jednotka, která je nejvyšší konsolidující osobou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, které v účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč.
(2)
Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavují střední účetní jednotkastřední účetní jednotka a velká účetní jednotkavelká účetní jednotka, která by byla velkou nebo střední účetní jednotkoustřední účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující osoba je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR.
(3)
Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a je nejvyšší konsolidující osobou, pokud neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotkuvelkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.
(4)
Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a má nejvyšší konsolidující osobu ustavenou podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud tato nejvyšší konsolidující osoba v účetním období není účetní jednotkou podle tohoto zákona a neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotkuvelkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.
(5)
Pro účely konsolidované zprávy o daních z příjmů se
a)
nejvyšší konsolidující osobou rozumí konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba, která není ovládanou osobou, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, a
b)
konsolidovanými výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její konsolidované výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(6)
Kritérium konsolidovaných výnosů v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky této osoby kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankoubankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.
(7)
Pokud účetní jednotka podle odstavce 2 nemá údaje potřebné k sestavení konsolidované zprávy o daních z příjmů, požádá o poskytnutí těchto údajů nejvyšší konsolidující osobu. Pokud neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že jí tato osoba neposkytla všechny potřebné údaje.
(8)
Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 3 nebo 4, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke konsolidované zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.
§ 32p
Obsah konsolidované zprávy o daních z příjmů
(1)
V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující osobě a všech ovládaných osobách, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, zahrnutých v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby, které by se uváděly ve zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že
a)
se uvede také seznam všech ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie,
b)
měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující osoby,
c)
pokud zprávu sestavuje účetní jednotka jiná než nejvyšší konsolidující osoba, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky, a
d)
pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu.
(2)
Ustanovení § 32n odst. 2 až 7 se pro konsolidovanou zprávu o daních z příjmů použijí obdobně.
§ 32q
Zpřístupnění
(1)
Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní způsobem podle § 21a.
(2)
Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.
(3)
V případě zprávy o daních z příjmů nebo konsolidované zprávy o daních z příjmů sestavených nebo zpřístupněných z důvodu existence pobočky na území České republiky se zveřejnění provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejnění se provede na internetových stránkách účetní jednotky nebo její pobočky na území České republiky.
(4)
Účetní jednotka, která nemá povinnost sestavit nebo zpřístupnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let.
§ 32r
Kritéria rovnocennosti
(1)
Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 1 není povinna sestavit zprávu o daních z příjmů, pokud podává zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých jejích činnostech.
(2)
Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 2 není povinna zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, pokud
a)
sestavila zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou zprávě o daních z příjmů,
b)
zpráva podle písmene a) obsahuje název a adresu pobočky na území České republiky, a
c)
do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána pobočka účetní jednotky, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách účetní jednotky.
(3)
Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 1 není povinna sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud ona nebo její konsolidovaná účetní jednotka podávají zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých činnostech konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce, za které by se konsolidovaná zpráva o daních z příjmů sestavovala.
(4)
Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 2, 3 nebo 4 není povinna sestavit nebo zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud
a)
nejvyšší konsolidující osoba sestavila za osoby, za které by se zpráva sestavovala, zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou konsolidované zprávě o daních z příjmů,
b)
zpráva podle písmene a) obsahuje název a sídlo účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, kterou ovládá nejvyšší konsolidující osoba, nebo název a adresu pobočky na území České republiky, a
c)
do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je účetní jednotka nebo pobočka účetní jednotky zapsána, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách nejvyšší konsolidující osoby.
ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 33
Účetní záznam
(1)
Účetní záznamÚčetní záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamuúčetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamuúčetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamuúčetního záznamu.
(2)
Účetní záznamÚčetní záznam může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za
a)
listinnou formu účetní záznamúčetní záznam provedený na analogový nosič rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,
b)
technickou formu účetní záznamúčetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,
c)
smíšenou formu účetní záznamúčetní záznam v listinné formě obsahující též informace v technické formě pro fyzickou osobu nečitelné, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.
(3)
Účetní jednotka může provést převod účetního záznamuúčetního záznamu z jedné formy do jiné nové formy. Tímto převodem vzniká nový účetní záznamúčetní záznam. V uvedeném případě je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního záznamuúčetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamuúčetního záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznamúčetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný. Splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního záznamuúčetního záznamu žádnou z osob, které s převedeným záznamem pracují, se u účetních záznamůúčetních záznamů, které nejsou označeny skartačními znaky pro výběr nebo archiválii podle zvláštního právního předpisu, nevyžaduje předložení účetního záznamuúčetního záznamu v původní formě a pro záznamy v původní formě neplatí ustanovení § 31.
(4)
Účetní záznamÚčetní záznam v technické nebo smíšené formě, se skartačními znaky „A“ nebo „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky, musí být ve formátu, který zaručí jeho neměnnost a umožní jeho následnou čitelnost pro fyzickou osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit, převede takové účetní záznamyúčetní záznamy do listinné formy odpovídající době jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději před jejich zařazením do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamyúčetními záznamy přijatými účetní jednotkou v technické, případně smíšené formě, u účetních záznamůúčetních záznamů obsahujících uznávaný elektronický podpiselektronický podpis včetně průkazného potvrzení v listinné formě o platnosti uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu v době přijetí účetního záznamuúčetního záznamu. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamyúčetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.
(5)
Jednotlivý účetní záznamúčetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamyúčetními záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamechúčetních záznamech podle tohoto zákona se týkají každého jednotlivého účetního záznamuúčetního záznamu včetně dílčích účetních záznamůúčetních záznamů i účetního záznamuúčetního záznamu vzniklého jejich seskupením.
(6)
Na všechny formy účetního záznamuúčetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamůúčetních záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamechúčetních záznamech ve formě podle odstavce 2 písm. b) a c), jako ve formě podle odstavce 2 písm. a).
(7)
Účetní jednotky mohou vést účetní záznamyúčetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 10), které umožní provést převod účetních záznamůúčetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby orgánů podle § 32 odst. 1 jsou účetní jednotky povinny na požádání umožnit oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních záznamůúčetních záznamů v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamyúčetní záznamy. Stanovení těchto povinností na smluvním základě není dotčeno.
(8)
V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamyúčetní záznamy (§ 33a), které splňují požadavky tohoto zákona.
(9)
Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamůúčetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením.
§ 33a
Průkaznost účetního záznamu
(1)
Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznamúčetní záznam považuje pouze
a)
účetní záznamúčetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,
b)
účetní záznamúčetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamůúčetních záznamů, nebo
c)
účetní záznamúčetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznampodpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 10.
(2)
Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamuúčetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznamúčetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) a c).
(3)
Účetní záznamÚčetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem anebo obdobným průkazným účetním záznamemúčetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznamúčetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu.
(4)
Podpisovým záznamemPodpisovým záznamem se rozumí účetní záznamúčetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpiselektronický podpis podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobný průkazný účetní záznamúčetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamupodpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznampodpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpiselektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznamúčetní záznam v technické formě.
(5)
Připojením podpisového záznamupodpisového záznamu se rozumí
a)
v případě účetního záznamuúčetního záznamu v listinné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem,
b)
v případě účetního záznamuúčetního záznamu v technické formě jeho podepsání uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamemúčetním záznamem v technické formě,
c)
v případě účetního záznamuúčetního záznamu ve smíšené formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem na listinné části a současně u částí účetního záznamuúčetního záznamu v technické formě obsahující digitální data jejich podepsání uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamemúčetním záznamem v technické formě.
(6)
Připojení podpisového záznamupodpisového záznamu u technických forem, případně připojení podpisového záznamupodpisového záznamu u smíšených forem v částech obsahujících technické formy, musí splňovat požadavky na podpisový záznampodpisový záznam podle odstavce 4.
(7)
Účetní záznamÚčetní záznam v listinné formě podepsaný vlastnoručním podpisem výstavce, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. c) bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.
(8)
Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznamúčetní záznam, který není podpisovým záznamempodpisovým záznamem podle odstavce 4, připojený k jinému účetnímu záznamuúčetnímu záznamu
a)
automaticky technickým prostředkem (§ 4 odst. 10), nebo
b)
fyzickou osobou odpovědnou podle odstavce 10,
který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo fyzické osoby.
(9)
K jednomu účetnímu záznamuúčetnímu záznamu může být připojeno více podpisových záznamůpodpisových záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.
(10)
Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamupodpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamuúčetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.
§ 34
Přenos průkazného účetního záznamu
(1)
Přenos průkazného účetního záznamuúčetního záznamu může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky průkaznosti a neměnnosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle zvláštních právních předpisů.
(2)
Požadavky průkaznosti a jiné požadavky uvedené v odstavci 1 jsou splněny i v případě, je-li přenos průkazného účetního záznamuúčetního záznamu uskutečněn prostřednictvím třetí osoby odlišné od účetních jednotek, pokud tato osoba splňuje požadavky podle zvláštních právních předpisů.
§ 35
Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech
(1)
Opravy nebo doplnění v účetních záznamechúčetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.
(2)
Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamyúčetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3. Účetní záznamÚčetní záznam vzniklý seskupením je též nesrozumitelný, pokud kterýkoli z dílčích účetních záznamůúčetních záznamů v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7. Účetní záznamÚčetní záznam ve smíšené formě je též nesrozumitelný, pokud část účetního záznamuúčetního záznamu v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7.
(3)
Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamuúčetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.
(4)
Okamžik se v účetním záznamuúčetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.
(5)
Na účetní záznamyúčetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 7, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.
(6)
V případě, že účetní záznamyúčetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.
(7)
Za opravu se nepovažuje doplnění informace v účetním záznamuúčetním záznamu, jestliže
a)
nedochází k změně původního obsahu účetního záznamuúčetního záznamu,
b)
doplňovaná informace nezpůsobuje nejednoznačnost obsahu účetního záznamuúčetního záznamu a
c)
nejsou porušeny požadavky průkaznosti, neměnnosti a trvalosti účetního záznamuúčetního záznamu.
§ 36
(1)
Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek ministerstvo vydává České účetní standardy (dále jen „standardy“). Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotkyVybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím právním předpisem. Vydání standardů oznamuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů.
(2)
Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.
(3)
Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich vydání se nezveřejňují.
Přestupky
§ 37
(1)
Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6,
b)
nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,
c)
nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,
d)
nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1, 2, 4 až 7 nebo 9,
e)
vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
f)
vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
g)
jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,
h)
v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,
i)
v rozporu s § 21 odst. 8 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
j)
nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo
k)
v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamyúčetní záznamy.
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do výše
a)
6 % hodnoty aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až d),
b)
3 % hodnoty aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. e) až k).
§ 37a
(1)
Účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví podle tohoto zákona se dopustí přestupku tím, že
a)
nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,
b)
nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,
c)
nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,
d)
nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 7, 9 nebo 10 nebo § 32h odst. 1,
e)
nesestaví zprávu o platbáchplatbách podle § 32b,
f)
nevyhotoví zprávu o udržitelnosti podle § 32h odst. 2 až 10,
g)
nesestaví zprávu o daních z příjmů podle § 32n nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,
h)
vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
i)
vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
j)
nezajistí, aby jí sestavená účetní závěrka obsahovala veškeré povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,
k)
v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy,
l)
v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,
m)
v rozporu s § 21 odst. 8 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
n)
nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a,
o)
nezveřejní zprávu o platbáchplatbách podle § 32d,
p)
nezveřejní nebo neuveřejní zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,
q)
nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,
r)
nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku podle § 23b,
s)
v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamyúčetní záznamy,
t)
nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamůúčetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5,
u)
nepředá účetní záznamúčetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5 nebo
v)
neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32f odst. 2.
(2)
Konsolidující účetní jednotka se dopustí přestupku tím, že
a)
nesestaví konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4,
b)
nesestaví konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst. 2,
c)
nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2 nebo § 32n odst. 1,
d)
nesestaví konsolidovanou zprávu o platbáchplatbách podle § 32c,
e)
nevyhotoví konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32k odst. 2 až 6,
f)
nesestaví konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,
g)
nezajistí, aby jí sestavená konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka obsahovala veškeré povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,
h)
v rozporu s § 22 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem,
i)
v rozporu s § 22b odst. 2 nemá konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu ověřenou auditorem,
j)
nezveřejní konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu podle § 21a,
k)
nezveřejní konsolidovanou zprávu o platbáchplatbách podle § 32d,
l)
nezveřejní nebo neuveřejní konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,
m)
nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,
n)
v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy nebo
o)
neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32i odst. 2.
(3)
Účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevede jednoduché účetnictví podle § 4 odst. 1,
b)
nesestaví přehledy v rozsahu a ve lhůtě podle § 13b odst. 3,
c)
nezajistí, aby jí zpracované přehledy obsahovaly veškeré údaje podle § 18 odst. 3,
d)
nesestaví přehledy ke dni stanovenému v § 19 odst. 1 a 2,
e)
vede jednoduché účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
f)
v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamyúčetní záznamy, nebo
g)
nezveřejní přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument podle § 21a odst. 1.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do výše
a)
6 % hodnoty aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) nebo k),
b)
3 % hodnoty aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až j), l) až s) nebo v),
c)
3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
d)
5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. t) nebo u) a není-li dále stanoveno jinak,
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) až d),
f)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g).
§ 37aa
(1)
Hodnota aktiv celkemaktiv celkem uvedená v § 37 odst. 2 a v § 37a odst. 4 se zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo.
(2)
Pokud hodnota aktiv celkemaktiv celkem zjištěná podle odstavce 1 neodpovídá aktivům celkemaktivům celkem zjištěným v řízení o přestupku, použije se pro účely § 37 odst. 2 a § 37a odst. 4 výše aktiv zjištěná v řízení o přestupku. Obdobně se postupuje, pokud účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období sestavena.
(3)
Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odstavce 2, stanoví hodnotu aktiv celkemaktiv celkem orgán, který porušení právních povinností projednává, kvalifikovaným odhadem.
(4)
V případě, že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období, kvalifikovaným odhadem pro účely odstavce 3 se rozumí hodnota aktiv celkemaktiv celkem zjištěná z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.
§ 37ab
Přestupky podle tohoto zákona projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
§ 37b
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 1f odst. 6, § 4 odst. 8, § 13b odst. 6, § 23b odst. 5, § 24 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 30 odst. 9.
(2)
Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 36 odst. 1.
§ 38
(1)
V účetním období roku 1992 účetní jednotky použijí účtové osnovy a postupy účtování, ocení majetek a závazky v účetnictví i v účetní závěrce a sestaví účetní závěrku způsoby vyplývajícími z dosavadních právních předpisů.
(2)
Ode dne účinnosti tohoto zákona nepostupuje federální ministerstvo financí podle ustanovení § 4 odst. 2, § 14 a § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.
§ 39
Zrušují se
1.
nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě organizací,
2.
vyhláška federálního ministerstva financí č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků,
3.
vyhláška federálního ministerstva financí č. 21/1990 Sb., o kalkulaci,
4.
vyhláška federálního ministerstva financí č. 23/1990 Sb., o účetnictví.
§ 40
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.
Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.
7)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.
19)
§ 66a odst. 7 obchodního zákoníku.
22)
§ 69 obchodního zákoníku.
30a)
§ 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
33)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
38)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, sekce B, oddíly 05 až 08 přílohy I.
40)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, sekce A, oddíl 02 skupina 02.2 přílohy I.
41)
Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
42)
Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
43)
Čl. 4 odst. 1 bod 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
44)
Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
45)
Nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv.
46)
Pařížská dohoda přijatá v Paříži dne 12. prosince 2015, vyhlášená pod č. 64/2017 Sb. m. s.
47)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o obecnej polícii
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 107/1991
* Úvodné ustanovenia
* § 1 - Účelom zákona je vymedziť základné úlohy obecnej polície, jej organizáciu a práva a povinnosti pracovníkov obecnej polície.
* § 2 - (1) Obecná polícia je poriadkový útvar pôsobiaci pri zabezpečovaní obecných vecí verejného poriadku, ochrany životného prostredia v obci a plnení úloh vyplývajúcich zo všeobecne záväzných nariadení obce, z uznesení obecného zastupiteľstva a z rozhodnutí st
* § 3 - Základné úlohy
* Organizácia obecnej polície
* § 4 - Organizáciu, objem mzdových prostriedkov a rozsah technických prostriedkov obecnej polície určuje obecné zastupiteľstvo s prihliadnutím na rozsah jej úloh.
* § 5 - (1) Obecnú políciu tvoria pracovníci obecnej polície, ktorí sú pracovníkmi obce. Pri plnení úloh majú postavenie verejného činiteľa.7)
* § 6 - Riadenie a zastupovanie
* Povinnosti a oprávnenia pracovníkov obecnej polície
* § 7 - Základné povinnosti
* § 8 - Všeobecné oprávnenia
* § 9 - Oprávnenie požadovat preukázanie totožnosti
* § 10 - Oprávnenie požadovať vysvetlenie
* § 11 - Oprávnenie otvoriť byt
* § 12 - Oprávnenie odňat vec
* Použitie donucovacích prostriedkov pracovníkmi obecnej polície
* § 13 - Donucovacie prostriedky
* § 14 - Použitie hmatov, chvatov, úderov a kopov sebaobrany, slzotvorných prostriedkov a obušku
* § 15 - Použitie pút
* § 16 - Použitie služobného psa
* § 17 - Povinnosti pracovníka obecnej polície po použití donucovacích prostriedkov
* § 18 - Osobitné obmedzenia
* § 19 - Podmienky nosenia a použitia zbrane pracovníkom obecnej polície
* § 20 - Náhrada škody
* § 21 - Preukazovanie príslušnosti k obecnej polícii
* Rovnošata a preukaz pracovníka obecnej polície
* § 22 - (1) Rovnošatu a jej súčasťi určí obec.
* § 23 - (1) Preukaz pracovníka obecnej polície obsahuje fotografiu, meno a priezvisko, identifikačné číslo, názov „obecná polícia“, názov obce a podpis starostu.
* § 24 - Spolupráca obecnej polície s inými orgánmi
* Odborná spôsobilosť, výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície
* § 25 - (1) Pracovník obecnej polície može plniť úlohy obecnej polície iba vtedy, ak na to má odbornú spôsobilosť.
* § 26 - (1) Výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície zabezpečuje obec.
* § 27 - Prechodné ustanovenie
* § 28 - Zrušovacie ustanovenie
* § 29 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1992
564
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o obecnej polícii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Úvodné ustanovenia
§ 1
Účelom zákona je vymedziť základné úlohy obecnej polície, jej organizáciu a práva a povinnosti pracovníkov obecnej polície.
§ 2
(1)
Obecná polícia je poriadkový útvar pôsobiaci pri zabezpečovaní obecných vecí verejného poriadku, ochrany životného prostredia v obciobci a plnení úloh vyplývajúcich zo všeobecne záväzných nariadení obceobce, z uznesení obecného zastupiteľstva a z rozhodnutí starostu obceobce.
(2)
Obecnú políciu zriaďuje a zrušuje obec všeobecne záväznym nariadením.1)
(3)
Náčelníka obecnej polície na návrh starostu vymenúva a odvoláva obecné zastupiteľstvo.
(4)
Úlohy obecnej polície podľa tohto zákona plní v obciach, ktoré sú mestami,2) mestská polícia.
§ 3
Základné úlohy
(1)
Obecná polícia
a)
zabezpečuje verejný poriadok v obciobci,
b)
chráni majetok obceobce a občanov pred poškodením, zničením, stratou alebo zneužitím,3)
c)
dbá o ochranu životného prostredia v obciobci,
d)
dbá o dodržiavanie poriadku, čistoty a hygieny v uliciach, iných verejných priestranstvách a verejne prístupných miestach,
e)
vykonáva všeobecne záväzné nariadenia obceobce, uznesenia obecného zastupiteľstva a rozhodnutia starostu,
f)
ukladá a vyberá v blokovom konaní pokuty za priestupky ustanovené osobitným predpisom4) a tiež za priestupky proti bezpečnosti a plynulosti cestnej premávky5) spáchané neuposlúchnutím zákazu, ktorý vyplýva z miestnej úpravy cestnej premávky,6)
g)
oznamuje príslušným orgánom porušenie právnych predpisov, ktoré zistí pri plnení svojich úloh a ktorých riešenie nepatrí do pôsobnosti obceobce.
(2)
ObecObec môže vymedziť obecnej polícii aj ďalšie úlohy, ak to ustanovujú osobitné zákony.
Organizácia obecnej polície
§ 4
Organizáciu, objem mzdových prostriedkov a rozsah technických prostriedkov obecnej polície určuje obecné zastupiteľstvo s prihliadnutím na rozsah jej úloh.
§ 5
(1)
Obecnú políciu tvoria pracovníci obecnej polície, ktorí sú pracovníkmi obceobce. Pri plnení úloh majú postavenie verejného činiteľa.7)
(2)
Pracovníkom obecnej polície sa môže stať len bezúhonná osoba, staršia ako 21 rokov, ktorá je telesne, duševne a odborne spôsobilá na plnenie úloh obecnej polície.
(3)
Pracovník obecnej polície skladá sľub tohto znenia:
„Slubujem, že budem riadne plniť svoje povinnosti, chrániť záujmy obceobce a jej obyvateľov, zachovávať ústavu, zákony a ostatné všeobecne záväzné právne predpisy.“
§ 6
Riadenie a zastupovanie
(1)
Činnosť obecnej polície riadi jej náčelník.8) Za týmto účelom najmä
a)
organizuje prácu pracovníkov obecnej polície,
b)
podáva starostovi obceobce správy o situácii na úseku obecných vecí verejného poriadku a o výsledkoch činnosti obecnej polície; o závažných udalostiach ho vyrozumie okamžite,
c)
spolupracuje s veliteľom príslušného útvaru Policajného zboru Slovenskej republiky (ďalej len „policajný zbor“), orgánmi štátnej zdravotníckej správy, orgánmi ochrany životného prostredia a inými orgánmi,
d)
predkladá starostovi požiadavky na zabezpečenie činnosti obecnej polície a zodpovedá za hospodárne využívanie zverených prostriedkov,
e)
zabezpečuje odborný výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície,
f)
podáva starostovi návrhy súvisiace s pracovnoprávnymi vzťahmi pracovníkov obecnej polície,
g)
plní ďalšie úlohy podľa organizačného poriadku a pokynov starostu.
(2)
Náčelníka v čase jeho neprítomnosti zastupuje ním poverený pracovník obecnej polície. V obciach, kde je to účelné, môže obecné zastupiteľstvo na návrh starostu zriadiť funkciu stáleho zástupcu náčelníka.
Povinnosti a oprávnenia pracovníkov obecnej polície
§ 7
Základné povinnosti
Pracovník obecnej polície pri plnení úloh je povinný najmä
a)
dodržiavať zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy a v ich rámci sa riadiť pokynmi náčelníka, prípadne pokynmi starostu,
b)
dbať na vážnosť, česť a dôstojnosť občanov i svoju vlastnú a nepripustiť, aby občanom v súvislosti s činnosťou obecnej polície vznikla bezdôvodná ujma a prípadný zásah do ich práv a slobôd neprekročil mieru nevyhnutnú na dosiahnutie účelu sledovaného zákrokom,
c)
zakročiť podľa svojich možností a schopností a v medziach tohto zákona a iných všeobecne záväzných právnych predpisov, prípadne vykonať iné nevyhnutné opatrenia, ak je dôvodné podozrenie, že je páchaný trestný čintrestný čin, priestupok alebo iný správny delikt,
d)
zakročiť, ak je ohrozený život, zdravie alebo hrozí škoda na majetku; nemusí tak urobiť, ak by tým vystavil vážnemu ohrozeniu seba alebo iné osoby,
e)
oznámiť v prípade, že bol spáchaný trestný čintrestný čin, vec policajnému zboru alebo prokurátorovi a podľa povahy veci tiež zamedziť vstupu nepovolaných osôb na miesto činu,
f)
poučiť pri vykonávaní zákrokov osoby o ich právach,
g)
oznamovať bezodkladne náčelníkovi závady a nedostatky, ktoré ohrozujú alebo sťažujú výkon jeho činnosti.
§ 8
Všeobecné oprávnenia
(1)
Pracovník obecnej polície pri plnení úloh je oprávnený
a)
vyzvať osobu, aby upustila od konania, ktorým narušuje verejný poriadok, alebo od iného protiprávneho konania,
b)
ukladať a vyberať v blokovom konaní pokuty za priestupky [§ 4 ods. 1 písm. f)] zistené pri plnení úloh,
c)
zadržať osobu pristihnutú pri trestnom čine a urobiť úkony podľa osobitných predpisov,9)
d)
presvedčiť sa, či ten, koho zadržiavajú, nie je ozbrojený alebo či nemá u seba inú vec, ktorou by mohol ohroziť život alebo zdravie, prípadne takú vec odobrať; odobranú zbraň alebo vec odovzdá príslušnému orgánu spolu so zadržanou osobou,9)
e)
prikázať každému, aby na nevyhnutný čas nevstupoval na určené miesta alebo sa na nich nezdržiaval, pokiaľ to vyžaduje účinné zabezpečenie plnenia úloh obecnej polície alebo obceobce.
(2)
Zbraňou podľa odseku 1 písm. d) sa rozumie strelná, bodná, sečná, rezná zbraň a zbraň hromadnej účinnosti. Zbraňou sa ďalej rozumie všetko, čím je možné urobiť útok proti telu dôraznejším.
§ 9
Oprávnenie požadovat preukázanie totožnosti
(1)
Pracovník obecnej polície je oprávnený vyzvať osobu
a)
pristihnutú pri spáchaní priestupku,
b)
od ktorej je požadované vysvetlenie podľa § 10 ods. 1,
aby preukázala svoju totožnosť; osoba je povinná výzve vyhovieť.
(2)
Ak odmietne osoba uvedená v odseku 1 preukázať svoju totožnosť alebo ak ju nemôže preukázať ani po predchádzajúcom poskytnutí potrebnej súčinnosti na preukázanie svojej totožnosti, je pracovník obecnej polície oprávnený predviesť takúto osobu na útvar policajného zboru za účelom zistenia jej totožnosti.
§ 10
Oprávnenie požadovať vysvetlenie
(1)
Pracovník obecnej polície pri plnení svojich úloh je oprávnený požadovať od každého potrebné vysvetlenie na objasnenie priestupku.
(2)
Vysvetlenie môže odmietnuť iba osoba, ktorá by ním sebe alebo blízkej osobe10) spôsobila nebezpečenstvo postihu za priestupok alebo trestný čintrestný čin.
(3)
Vysvetlenie sa nesmie požadovať od osoby, ktorá upozornila, že by ním porušila zákonom uloženú povinnosť mlčanlivosti, iba ak by bola od tejto povinnosti oslobodená.
(4)
Pracovník obecnej polície je povinný osobu poučiť o možnosti odoprieť vysvetlenie podľa odsekov 2 a 3.
§ 11
Oprávnenie otvoriť byt
(1)
Ak je dôvodná obava, že je ohrozený život alebo je vážne ohrozené zdravie osoby, alebo ak hrozí závážná škoda na majetku a hrozí nebezpečenstvo z omeškania, je pracovník obecnej polície oprávnený otvoriť byt, vstúpiť doňho a vykonať potrebné opatrenia na odvrátenie hroziaceho nebezpečenstva.
(2)
Na otvorenie bytu a na vykonanie úkonov podľa odseku 1 je pracovník obecnej polície povinný zabezpečiť prítomnosť nezúčastnenej osoby; nemusí tak urobiť, ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania a je bezprostredne ohrozený život alebo zdravie alebo bezprostredne hrozí závažná škoda na majetku.
(3)
Po vykonaní opatrení podľa odseku 1 pracovník obecnej polície bez zbytočného odkladu vyrozumie užívateľa bytu a zabezpečí uzavretie bytu, ak to nemôže vykonať užívateľ alebo iná oprávnená osoba.
(4)
Otvorenie bytu nesmie sledovať iný záujem než ochranu života alebo zdravia a majetku.
(5)
O otvorení bytu a vykonaných opatreniach spíše pracovník obecnej polície úradný záznam a okamžite o tom oboznámi príslušný útvar policajného zboru a prokurátora.
(6)
Ustanovenia odsekov 1 až 5 sa primerane vzťahujú aj na nebytové priestory.
§ 12
Oprávnenie odňat vec
(1)
Pracovník obecnej polície je oprávnený po predchádzajúcej márnej výzve na vydanie odňať vec, o ktorej sa možno dôvodne domnievať, že v konaní o priestupku môže byť vyslovené jej prepadnutie11) alebo môže byť zhabaná.12)
(2)
Nemožno odňať vec, ktorej hodnota je v nápadnom nepomere k povahe priestupku.
(3)
Po odňatí veci spíše pracovník obecnej polície úradný záznam a osobe, ktorej bola vec odňatá, vystaví potvrdenie o odňatí veci. Odňatú vec odovzdá pracovník obecnej polície orgánu, ktorý o priestupku rozhoduje, alebo útvaru policajného zboru, ak ide o priestupok, ktorého objasňovanie patrí podľa osobitných predpisov policajnému zboru.4)
Použitie donucovacích prostriedkov pracovníkmi obecnej polície
§ 13
Donucovacie prostriedky
(1)
Donucovacími prostriedkami sú
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy sebaobrany,
b)
slzotvorné prostriedky,
c)
obušok,
d)
putá,
e)
služobný pes.
(2)
Pred použitím donucovacích prostriedkov je pracovník obecnej polície povinný vyzvať osobu, proti ktorej zakročuje, aby upustila od protiprávneho konania, s výstrahou, že bude použitý niektorý z donucovacích prostriedkov. Od výzvy a výstrahy môže upustiť iba v prípade, keď je sám napadnutý alebo je ohrozený život alebo zdravie inej osoby a vec neznesie odklad alebo tomu bránia iné okolnosti.
(3)
O tom, ktorý z donucovacích prostriedkov použije, rozhoduje pracovník obecnej polície podľa konkrétnej situácie tak, aby osobe, proti ktorej zakročuje, nespôsobil neprimeranú ujmu.
§ 14
Použitie hmatov, chvatov, úderov a kopov sebaobrany, slzotvorných prostriedkov a obušku
(1)
Hmaty, chvaty, údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky a obušok je pracovník obecnej polície oprávnený použiť, aby
a)
zaistil bezpečnosť inej osoby alebo vlastnej pred protiprávnym útokom, ak sa po výzve od útoku neupustí, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
zabránil výtržnosti, ruvačke, úmyselnému poškodzovaniu majetku alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
c)
zabránil násilnému vstupu nepovolaných osôb do chránených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný,
d)
zadržal osobu,9) ktorá kladie aktívny odpor.
(2)
Hmaty a chvaty je pracovník obecnej polície oprávnený použiť, aby zadržal osobu,9) ktorá kladie pasívny odpor.
§ 15
Použitie pút
Putá je pracovník obecnej polície oprávnený použiť
a)
na spútanie zadržanej osoby,9) ktorá kladie aktívny odpor alebo napadá iné osoby alebo pracovníka obecnej polície alebo poškodzuje majetok, po márnej výzve, aby od takéhoto konania upustila,
b)
na vzájomné pripútanie dvoch alebo viacerých zadržaných osôb8) za podmienok uvedených v písmene a),
c)
pri vykonávaní služobných úkonov so zadržanou osobou, ak je dôvodná obava, že sa pokúsi o útek.
§ 16
Použitie služobného psa
(1)
Služobného psa je pracovník obecnej polície oprávnený použiť
a)
aby zaistil bezpečnosť inej osoby alebo vlastnej, ak sa po výzve neupustí od útoku, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
aby zabránil výtržnosti, ruvačke alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
c)
aby zabránil násilnému vstupu do chránených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný,
d)
na prenasledovanie osoby na úteku, aby donútil ukrývajúcu sa osobu opustiť úkryt, ak majú byť takéto osoby zadržané, alebo na ich stráženie.
(2)
Pracovník obecnej polície používa služobného psa s náhubkom. Ak to povaha a intenzita útoku, prípadne prekonanie odporu osoby vyžadujú, použije služobného psa bez náhubku.
§ 17
Povinnosti pracovníka obecnej polície po použití donucovacích prostriedkov
(1)
Ak pracovník obecnej polície zistí, že pri použití donucovacích prostriedkov došlo k zraneniu osoby, poskytne jej, ak to okolnosti dovolia, prvú pomoc a zabezpečí lekárske ošetrenie.
(2)
Použitie donucovacích prostriedkov je pracovník obecnej polície povinný neodkladne hlásiť náčelníkovi obecnej polície.
(3)
Ak vzniknú pochybnosti o oprávnenosti alebo primeranosti použitia donucovacích prostriedkov pri hlásení podľa odseku 2 alebo ak pri ich použití bola spôsobená smrť, ujma na zdraví alebo škoda na majetku, je náčelník obecnej polície povinný zistiť, či boli použité v súlade so zákonom. O výsledku tohto zistenia spíše úradný záznam, ktorý hneď predloží miestne príslušnému prokurátorovi.13)
§ 18
Osobitné obmedzenia
Pri zákroku proti tehotnej žene, osobe vysokého veku, osobe so zjavnou telesnou vadou alebo chorobou a osobe mladšej ako 15 rokov nesmie pracovník obecnej polície použiť údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky, obušok a služobného psa, okrem prípadov, keď útok týchto osôb bezprostredne ohrozuje životy a zdravie iných osôb alebo pracovníka obecnej polície alebo hrozí väčšia škoda na majetku a nebezpečenstvo nemožno odvrátiť inak.
§ 19
Podmienky nosenia a použitia zbrane pracovníkom obecnej polície
(1)
Pracovník obecnej polície nosí pri pracovnej činnosti zbraň,14) ak obec nerozhodne inak.
(2)
Za zbraň sa na tieto účely považuje krátka guľová zbraň, ktorej držiteľom je podľa osobitných predpisov14) obecobec.
(3)
Pracovník obecnej polície je oprávnený použiť zbraň
a)
v prípade nutnej obrany a krajnej núdze,15)
b)
aby odvrátil nebezpečný útok, ktorý ohrozuje chránený objekt alebo miesto, kde je vstup zakázaný, po márnej výzve, aby sa od útoku upustilo.
§ 20
Náhrada škody
(1)
ObecObec zodpovedá za škodu spôsobenú pracovníkom obecnej polície v súvislosti s plnením úloh ustanovených týmto zákonom; to neplatí, ak ide o škodu spôsobenú osobe, ktorá svojím protiprávnym konaním oprávnený a primeraný zákrok vyvolala.
(2)
ObecObec zodpovedá za škodu osobe, ktorá poskytla pomoc obecobecnej polícii alebo jej pracovníkom na ich žiadosť, alebo s ich vedomím (ďalej len „poškodený“). Obec sa tejto zodpovednosti môže zbaviť iba vtedy, ak si túto škodu spôsobil poškodený úmyselne.
(3)
ObecObec zodpovedá aj za škodu na veciach, ktorá poškodenému vznikla v súvislosti s poskytnutím pomoci podľa odseku 2. Pritom sa hradí skutočná škoda, a to uvedením do predošlého stavu. Ak to nie je možné alebo účelné, hradí sa v peniazoch. Poškodenému môže byť priznaná aj náhrada nákladov spojených s obstaraním novej veci za poškodenú vec.
(4)
ObecObec zodpovedá aj za škodu, ktorú osoba spôsobila v súvislosti s pomocou poskytnutou pracovníkom obecnej polície. Ustanovenie odseku 1 sa použije obdobne.
§ 21
Preukazovanie príslušnosti k obecnej polícii
(1)
Pracovník obecnej polície preukazuje svoju, príslušnosť k obecnej polícii rovnošatou s viditeľne umiestneným identifikačným čislom, preukazom pracovníka obecnej polície, ako aj ústnym vyhlásením „obecná polícia“.
(2)
Pracovník obecnej polície je povinný pred zákrokom preukázať svoju príslušnosť k obecnej polícii. Nemusí tak urobiť v prípadoch, ak to povaha a okolnosti zákroku neumožňujú.
(3)
Ústnym vyhlásením preukazuje pracovník obecnej polície svoju príslušnosť k obecnej polícii iba vo výnimočných prípadoch, keď okolnosti zákroku neumožňujú túto príslušnosť preukázať rovnošatou alebo preukazom príslušníka obecnej polície.
Rovnošata a preukaz pracovníka obecnej polície
§ 22
(1)
Rovnošatu a jej súčasťi určí obecobec.
(2)
Rovnošata musí byť označená slovami „obecná polícia“ s uvedením príslušnosti k obciobci, ktorá ju zriadila, a identifikačným číslom; jej súčasťou môže byť znak obceobce, prípadne erb mesta. V mestách, ktoré sa členia na samostatné mestské časti, je rovnošata rovnaká pre celé mesto.
(3)
Rovnošata môže byť používaná len pri plnení úloh obecnej polície a nesmie byť zameniteľná s rovnošatou ozbrojených zborov a ozbrojených síl.
§ 23
(1)
Preukaz pracovníka obecnej polície obsahuje fotografiu, meno a priezvisko, identifikačné číslo, názov „obecná polícia“, názov obceobce a podpis starostu.
(2)
Preukaz pracovníka obecnej polície nesmie byť zameniteľný s preukazmi ozbrojených zborov a ozbrojených síl a môže sa používať len pri plnení úloh obecnej polície.
§ 24
Spolupráca obecnej polície s inými orgánmi
(1)
Obecná polícia spolupracuje pri plnení svojich úloh s príslušným útvarom policajného zboru,16) orgánmi štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce, s orgánmi štátnej zdravotníckej správy, orgánmi štátneho dozoru vo veciach životného prostredia, orgánmi požiarnej ochrany a s inými štátnymi orgánmi.
Odborná spôsobilosť, výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície
§ 25
(1)
Pracovník obecnej polície može plniť úlohy obecnej polície iba vtedy, ak na to má odbornú spôsobilosť.
(2)
Odbornú spôsobilosť pracovník obecnej polície preukazuje vykonaním skúšky pred odbornou komisiou policajného zboru. Náklady skúšky znáša obec.
(3)
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením rozsah odbornej spôsobilosti pracovníkov obecnej polície, ustanovenie a zloženie odborných komisií, prípadne aký druh vzdelania možno započítať namiesto vykonania skúšky podľa odseku 2.
§ 26
(1)
Výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície zabezpečuje obec.
(2)
Na žiadosť obceobce vykoná za úhradu nákladov vo veciach využívania oprávnení a vo veciach používania donucovacích prostriedkov výcvik policajný zbor.
§ 27
Prechodné ustanovenie
(1)
ObceObce, ktoré do účinnosti tohto zákona zriadili obecnú políciu, upravia jej úlohy, oprávnenia a povinnosti v súlade s týmto zákonom do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia jeho účinnosti.
(2)
Osoby, ktoré sú pracovníkmi obecnej polície ku dňu účinnosti tohto zákona, musia preukázať odbornú spôsobilosť (§ 25) do jedného roka odo dňa účinnosti tohto zákona.
§ 28
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa
1.
§ 19 ods. 3 a 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení,
2.
§ 75 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
§ 29
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 6 ods. 1 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
2)
§ 22 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
3)
§ 7 ods. 2 písm. b) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí.
4)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
5)
§ 22 zákona SNR č. 372/1990 Zb.
6)
Vyhláška FMV č. 99/1989 Zb. o pravidlách premávky na pozemných komunikáciách.
7)
§ 89 ods. 9 Trestného zákona.
8)
§ 19 ods. 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
9)
§ 76 ods. 2 Trestného poriadku.
10)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
11)
§ 15 zákona SNR č. 372/1990 Zb.
12)
§ 16 zákona SNR č. 372/1990 Zb.
13)
§ 2 ods. 3 a § 8 ods. 1 Trestného poriadku.
14)
Zákon č. 147/1983 Zb. o zbraniach a strelive v znení neskorších zákonov.
15)
§ 13 a 14 Trestného zákona.
16)
Napr. § 63 zákona SNR č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky. |
Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb.
Zákon České národní rady o živnostenských úřadech
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 109/1991
* § 1 - Živnostenské úřady
* § 2 - Obecní živnostenský úřad
* § 3 - Krajský živnostenský úřad
* § 5 - Živnostenský úřad České republiky
* Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
* § 6 - (1) Zaměstnanci obcí, krajů a státu zařazení do živnostenských úřadů jsou oprávněni
* § 7 - Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.
* § 8 - Zrušují se:
* § 9 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 2015 (458/2011 Sb.)
570
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1991
o živnostenských úřadech
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Živnostenské úřady
Živnostenskými úřady jsou
a)
obecní živnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností,1) a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy,2)
b)
krajské živnostenské úřady, kterými jsou odbory krajských úřadů,3) a na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy,4)
c)
Živnostenský úřad České republiky.
§ 2
Obecní živnostenský úřad
(1)
Obecní živnostenský úřadObecní živnostenský úřad vykonává činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem5), plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a dále jako centrální registrační místo
a)
přijímá přihlášky k registraci nebo oznámení určené správci daně od osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění,
b)
přijímá oznámení a hlášení v oblasti sociálního zabezpečení od fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění, a to v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy5b),
c)
přijímá oznámení osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění o vzniku volných pracovních míst nebo jejich obsazení5c),
d)
přijímá oznámení a hlášení fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění vůči zdravotním pojišťovnám v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem5d).
(2)
Obecní živnostenský úřadObecní živnostenský úřad předává ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem5e) podání, která obdrží podle odstavce 1, příslušným správním úřadům5f), které dále postupují podle příslušných zvláštních právních předpisů. Přitom obecní živnostenský úřadobecní živnostenský úřad neposuzuje úplnost nebo věcnou správnost těchto podání.
(3)
Obecní živnostenský úřadObecní živnostenský úřad je provozovatelem5g) živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(4)
Obecní živnostenský úřadObecní živnostenský úřad plní funkci jednotného kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu5h).
§ 3
Krajský živnostenský úřad
(1)
Krajský živnostenský úřad
a)
vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost, a to včetně výkonu funkce centrálních registračních míst a jednotných kontaktních míst, vůči obecním živnostenským úřadůmobecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu; obecním živnostenským úřadůmobecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu může nařídit provedení živnostenské kontroly,
b)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů6) ve svém správním obvodu,
c)
spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími,
d)
je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření,
e)
je provozovatelem5g) živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku,
f)
plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.
(2)
Stanoviska a vyjádření podle odstavce 1 písm. d) jsou příslušné orgány povinny sdělit krajskému živnostenskému úřadu do 15 dnů.
§ 5
Živnostenský úřad České republiky
(1)
Živnostenský úřad České republiky
a)
zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání,
b)
vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům; může nařídit živnostenským úřadům provedení živnostenské kontroly,
c)
v zákonem stanovených případech rozhoduje jako správní orgán první instance,
d)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů,6)
e)
je správcem5g) živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku,
f)
spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími,
g)
je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření,
h)
plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.
(2)
Stanoviska a vyjádření podle odstavce 1 písm. g) jsou příslušné orgány povinny sdělit Živnostenskému úřadu České republiky do 15 dnů.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 6
(1)
Zaměstnanci obcíobcí, krajů a státu zařazení do živnostenských úřadů jsou oprávněni
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu jejich činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem.
(2)
Zaměstnanci obcíobcí, krajů a státu zařazení do živnostenských úřadů jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.
(3)
Činnosti vykonávané obecními živnostenskými úřady a krajskými živnostenskými úřady jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
§ 7
Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.
§ 8
Zrušují se:
1.
zákon České národní rady č. 127/1990 Sb., o některých opatřeních souvisejících s vydáním zákona o soukromém podnikání;
2.
zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění zákona České národní rady č. 116/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o vnitřním obchodě, zákona České národní rady č. 127/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 200/1990 Sb.;
3.
vyhláška ministerstva obchodu ČSR č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky ministerstva obchodu a cestovního ruchu ČSR č. 138/1988 Sb. a zákona České národní rady č. 127/1990 Sb.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
2)
§ 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
3)
§ 68 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 81 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
5)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5a)
§ 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
5b)
§ 10a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
5c)
§ 35 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
5d)
§ 10a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
5e)
§ 45a odst. 6 živnostenského zákona.
5f)
§ 45a odst. 4 živnostenského zákona.
5g)
§ 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
5h)
Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.
6)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 66 zákona č. 455/1991 Sb.
9)
§ 60 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.
10)
§ 49 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.
11)
Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, v platném znění. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 571/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 571/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 109/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Zrušujú sa
* Čl. IV - Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve, ako vyplýva z neskorších predpisov.
* Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
571
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 4. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
Úvodné ustanovenie
Účelom tohto zákona je utvárať podmienky pre správu a ďalší rozvoj archívnictva v Slovenskej republike tak, aby zabezpečovalo zachovanie archívnych dokumentov pre budúce generácie a účinne prispievalo k vedeckému bádaniu, k poznávaniu dejín Slovenska a k riešeniu aktuálnych politických, hospodárskych a kultúrnych potrieb štátu a spoločnosti.“.
2.
V § 2 ods. 1 sa slová „štátnych a iných orgánov a organizácií i z činnosti jednotlivcov“ nahrádzajú slovami „štátnych orgánov, obcí a iných právnických osôb i z činnosti fyzických osôb,“.
3.
V § 2 ods. 3 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
4.
§ 3 a 4 sa vypúšťajú.
5.
§ 5 vrátane nadpisu znie:
㤠5
Jednotný archívny fond Slovenskej republiky
Archívne dokumenty vedené v evidencii na území Slovenskej republiky tvoria Jednotný archívny fond Slovenskej republiky (ďalej len „Jednotný archívny fond“) bez ohľadu na ich vlastníka. Jednotný archívny fond je súčasťou národného kultúrneho dedičstva a bohatstva.“.
6.
V § 6 v odsekoch 1 a 4 sa slová „Štátne orgány a socialistické organizácie" nahrádzajú slovami „Štátne orgány, obce a iné právnické osoby“.
7.
§ 6 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
Pri výkone kontroly predarchívnej starostlivosti o písomnosti (odsek 1), dozoru nad vyraďovaním písomností (odseky 2 a 3) a kontroly stavu archívov a spisovní (§ 17) sú poverení pracovníci ministerstva vnútra a príslušného archívu oprávnení vstupovať do tých priestorov štátnych orgánov, obcí a iných právnických osôb, v ktorých sú písomnosti uložené a archívy a spisovne umiestnené.“.
8.
V § 7 ods. 1 sa slová „Občania, orgány a organizácie sú povinné“ nahrádzajú slovami „Každý je povinný“.
9.
V § 8 sa vypúšťa odsek 2 a zrušuje sa číslovanie odseku 1.
10.
Nadpis § 9 znie: „Ochrana archívnych dokumentov, ktoré nie sú uschované v archíve“.
11.
V § 9 ods. 1 sa slová „Občania a iné než socialistické organizácie, ktoré sú vlastníkmi archívnych dokumentov (ďalej len „vlastník archívneho dokumentu“)“ nahrádzajú slovami „Vlastníci archívnych dokumentov, ktoré nie sú uschované v archíve,“.
12.
§ 10 vrátane nadpisu znie:
㤠10
Všeobecné ustanovenie
Každý je oprávnený využívať pre svoje potreby, ako aj na študijné a iné účely archívne dokumenty uschované v archívoch. Na tieto účely je každý oprávnený nazerať do archívnych dokumentov a žiadať z nich výpisy, odpisy a reprodukcie za podmienok ustanovených týmto zákonom.“.
13.
V § 11 ods. 1 sa slová „Občania, orgány a organizácie môžu“ nahrádzajú slovami „Každý môže“.
14.
V § 11 ods. 3 písm. a) sa slová „občanom, orgánom a organizáciám“ nahrádzajú slovami „štátnym orgánom, obciam a iným právnickým osobám a fyzickým osobám“.
15.
V § 11 sa vypúšťa odsek 6.
16.
V § 12 sa vypúšťa odsek 2.
17.
V § 12 odsek 3 sa na koniec prvej vety pripájajú slová „alebo ak ide o archívne dokumenty, ktorých vek nepresahuje 30 rokov.“.
18.
Nadpis štvrtej časti znie: „ORGANIZÁCIA ARCHÍVNICTVA“.
19.
Nadpis § 13 znie: „Pôsobnosť ministerstva vnútra“.
20.
V § 13 ods. 1 písm. e) sa vypúšťajú slová „politický a“.
21.
V § 13 ods. 1 písm. g) a h) znejú:
„g)
koordinuje vedeckú činnosť archívov, podporuje jej rozvoj a pritom spolupracuje s vysokými školami a inými vedeckými inštitúciami,
h)
spolupracuje so štátnymi orgánmi, obcami a inými právnickými osobami na úseku racionalizácie administratívnych prác, najmä so zreteľom na nové druhy písomností, ktoré vznikajú z ich činnosti.“.
22.
§ 13 ods. 3 a 4 znejú:
„(3)
Ministerstvo vnútra môže po dohode so štátnym orgánom alebo s inou právnickou osobou začleniť do ním riadeného archívu archív, ktorý štátny orgán alebo iná právnická osoba spravuje.
(4)
Poradným orgánom ministra vnútra pre riadenie a odborné otázky archívnictva je vedecká archívna rada.“.
23.
§ 14 vrátane nadpisu znie:
㤠14
Okresné úrady
Okresné úrady
a)
zriaďujú a spravujú štátne okresné archívy (§ 22),
b)
ukladajú pokuty za porušenie povinností podľa tohto zákona (§ 30).“.
24.
§ 15 vrátane nadpisu znie:
㤠15
Sústava archívov
(1)
Archívmi sú
a)
štátne archívy,
b)
mestské archívy,
c)
archívy iných právnických osôb.
(2)
Štátnymi archívmi sú
a)
štátne ústredné archívy,
b)
štátne oblastné archívy,
c)
štátne okresné archívy.“.
25.
V § 16 sa vypúšťa odsek 2.
26.
§ 16 ods. 3 znie:
„(3)
Úlohou štátnych archívov je aj vedeckovýskumná činnosť v odbore archívnictva a v príbuzných vedných odboroch.“.
27.
V § 16 ods. 4 sa vypúšťa slovo "politickopropagačnú,":
28.
§ 17 vrátane nadpisu znie:
㤠17
Starostlivosť o archívy
Štátne orgány a iné právnické osoby, ktoré spravujú archívy, sú povinné
a)
umiestniť archívy vo vhodných priestoroch, ktoré svojím vybavením zaručujú účelné a bezpečné uschovanie archívnych dokumentov, a tieto priestory a ich príslušenstvo náležite udržiavať,
b)
zabezpečiť personálne a materiálne vybavenie archívov umožňujúce ochranu a sprístupňovanie archívnych dokumentov.“.
29.
§ 18 až 22 sa zaraďujú ako oddiel 1, ktorý sa označuje nadpisom „Štátne archívy“.
30.
V § 18 ods. 1 sa slová „riadený a spravovaný.“ nahrádzajú slovami „rozpočtovou organizáciou spravovanou.“.
31.
V nadpise § 18 a v odsekoch 1 až 3 tohto paragrafu sa slová „Štátny ústredný archív Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Slovenský národný archív“ a v odseku 2 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
32.
V § 19 ods. 1 sa slová „riadený a spravovaný“ nahrádzajú slovami „zariadením spravovaným“.
33.
V § 19 ods. 2 a v § 29 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
34.
§ 20 znie:
㤠20
Štátne oblastné archívy
(1)
Štátne oblastné archívy sú zariadeniami, ktoré zriaďuje a spravuje ministerstvo vnútra.
(2)
Štátne oblastné archívy zhromažďujú, odborne a vedecky spracúvajú a sprístupňujú archívne dokumenty pochádzajúce z činnosti krajských a oblastných štátnych orgánov a ich organizácií a zariadení a ich predchodcov, ako aj ďalších právnických a fyzických osôb, ktoré určí ministerstvo vnútra.
(3)
Štátne oblastné archívy vykonávajú dozor nad vyraďovaním písomností pochádzajúcich z činnosti pôvodcov uvedených v odseku 2. Územné obvody štátnych oblastných archívov určuje ministerstvo vnútra.“.
35.
§ 21 sa vypúšťa.
36.
§ 22 znie:
㤠22
Štátne okresné archívy
(1)
Štátne okresné archívy sú odbornými archívnymi zariadeniami okresných úradov.
(2)
Štátne okresné archívy zhromažďujú, odborne spracúvajú a sprístupňujú archívne dokumenty pochádzajúce z činnosti orgánov miestnej štátnej správy a ich organizácií a zariadení a ich predchodcov, orgánov samosprávy obcí, organizácií a zariadení, ako aj iných pôvodcov, ktorých činnosť sa prevažne alebo úplne vzťahuje alebo vzťahovala na územie okresu; dozerajú na vyraďovanie písomností pochádzajúcich z činnosti týchto pôvodcov.
(3)
Ministerstvo vnútra môže poveriť štátny okresný archív plnením úloh patriacich štátnym oblastným archívom.“.
37.
§ 23 a 24 sa označujú ako oddiel 2 a vrátane nadpisu znejú:
„Oddiel 2
Mestské archívy
§ 23
Všeobecné ustanovenie
(1)
Obce, ktoré sú podľa osobitných predpisov mestami (ďalej len „mesto“),1) môžu so súhlasom ministerstva vnútra zriaďovať a spravovať svoje archívy (ďalej len „mestský archív“). Činnosť mestského archívu je financovaná z rozpočtu mesta.
(2)
Mestské archívy zhromažďujú a odborne spracúvajú archívne dokumenty pochádzajúce z činnosti mestských orgánov, organizácií a zariadení a ich predchodcov a iných pôvodcov, ktorých činnosť sa prevažne vzťahovala alebo vzťahuje na územie mesta.
(3)
Mestský archív vykonáva dozor nad vyraďovaním písomností pochádzajúcich z činnosti pôvodcov, ktorých archívne dokumenty zhromažďuje.
§ 24
Odborná archívna činnosť
(1)
V odbornej archívnej činnosti sa mestské archívy spravujú všeobecne záväznými právnymi predpismi vzťahujúcimi sa na činnosť štátnych archívov.
(2)
Odbornú pomoc pri predarchívnej starostlivosti a pri odbornom spracúvaní archívnych dokumentov poskytuje na požiadanie štátny okresný archív, v ktorého územnom obvode je mestský archív.“.
38.
Za § 24 sa vkladá nový § 24a, ktorý znie:
㤠24a
Spoločne spravované archívy
Mesto a ministerstvo vnútra sa môžu dohodnúť na spoločnom spravovaní štátneho okresného archívu a mestského archívu. Spoločne spravovaný archív plní úlohy patriace štátnym archívom i úlohy patriace mestským archívom. Činnosť spoločne spravovaného archívu je financovaná z rozpočtu Slovenskej republiky, ako aj z rozpočtu mesta.“.
39.
§ 25 a 26 sa zaraďujú ako oddiel 3, ktorý sa označuje nadpisom „Archívy iných právnických osôb“ a § 25 sa označuje nadpisom „Podnikové archívy“.
40.
V § 25 ods. 1 prvá a druhá veta znejú: „Štátne podniky a ústredne riadené rozpočtové a príspevkové organizácie vykonávajúce podnikateľskú činnosť, peňažné a poisťovacie organizácie, družstvá a družstevné podniky zriaďujú a spravujú podnikové archívy. Podnikové archívy nezriaďujú fyzické osoby; nezriaďujú ich ani organizácie, ktoré po dohode s ministerstvom vnútra odovzdávajú archívne dokumenty do úschovy štátnym archívom.“.
41.
§ 25 ods. 2 znie:
„(2)
Organizácie uvedené v odseku 1 sa môžu dohodnúť, že archívne dokumenty budú uschovávať v spoločnom archíve, ktorý zriadi jedna z nich. Na zriadenie takéhoto archívu je potrebný súhlas ministerstva vnútra.“.
42.
§ 26 sa označuje nadpisom „Osobitné archívy“.
43.
V § 26 ods. 1 prvá veta znie: „Organizácie celoštátneho významu z oblasti informácií, kultúry a vedy, cirkví a náboženské spoločnosti a vysoké školy môžu so súhlasom ministerstva vnútra zriaďovať a spravovať osobitné archívy.“.
44.
§ 28 ods. 1 vrátane nadpisu znie:
㤠28
Archívy a archívne dokumenty politických strán, politických hnutí a odborových orgánov
(1)
Politické strany, politické hnutia a odborové orgány môžu so súhlasom ministerstva vnútra zriaďovať a spravovať vlastné archívy na uschovávanie archívnych dokumentov pochádzajúcich z ich činnosti.“.
45.
V § 28 ods. 2 sa vypúšťa druhá veta.
46.
V § 28 sa vypúšťajú odseky 4 a 6.
47.
§ 30 ods. 1 znie:
„(1)
Ak ministerstvo vnútra alebo ním poverený archív pri výkone dozoru (§ 6 ods. 3) zistí v činnosti právnickej osoby nedostatky, požiada o ich odstránenie.“.
48.
V § 30 ods. 2 sa slovo „organizácii“ nahrádza slovom „právnickej osobe“ a slová „okresný národný výbor“ sa nahrádzajú slovami „okresný úrad“.
49.
V § 30 sa vypúšťajú odseky 3 a 4.
50.
V § 32 sa v druhom riadku za označením § 8 vypúšťa označenie „ods. 1“.
51.
V § 33 ods. 1 sa vypúšťa ustanovenie písmena b ).
52.
§ 33 ods. 2 sa vypúšťa a číslovanie odseku 1 sa zrušuje.
Čl. II
Archívy zriadené pred účinnosťou tohto zákona sa považujú za archívy podľa tohto zákona.
Čl. III
Zrušujú sa
1.
prílohy A pol. 47, 48, 49 a 50, C pol. 15, 16, 17, 18, 19 a F pol. 1, 2, 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy;
2.
vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 167/1975 Zb., ktorou sa upravujú podrobnosti o postupe pri posudzovaní archívnych dokumentov ako kultúrnych pamiatok a spôsob zabezpečovania zvýšenej ochrany archívnych dokumentov ako kultúrnych pamiatok a národných kultúrnych pamiatok;
3.
§ 11 vyhlášky Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 122/1976 Zb., ktorou sa upravujú podrobnosti o podmienkach a spôsobe využívania archívnych dokumentov;
4.
§ 19 a 20 úpravy Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 19/1976 Ú. v. SSR o spôsobe ochrany a o kategorizácii archívnych dokumentov (reg. v čiastke 25/1976 Zb.);
5.
§ 9 úpravy Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 22/1976 Ú. v. SSR o spôsobe vedenia evidencie archívnych dokumentov a o zložení Jednotného archívneho fondu Slovenskej socialistickej republiky (reg. v čiastke 29/1976 Zb.);
6.
úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 17/1977 Ú. v. SSR, ktorou sa upravujú niektoré podrobnosti o organizácii a činnosti Archívu hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy, štátnych okresných archívov a Archívu mesta Košíc (reg. v čiastke 27/1977 Zb.).
Čl. IV
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve, ako vyplýva z neskorších predpisov.
Čl. V
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 22 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
§ 1 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 1 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 572/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 572/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe v živnostenskom podnikaní
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 109/1991
* § 1 - Orgány štátnej správy v živnostenskom podnikaní
* § 2 - Pôsobnosť ministerstva vnútra
* § 3 - Pôsobnosť okresného úradu
* § 4 - Pôsobnosť obvodného úradu
* § 5 - Kontrolóri obvodných úradov
* § 6 - Zrušovacie ustanovenie
* § 7 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1992
572
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991
o štátnej správe v živnostenskom podnikaní
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Orgány štátnej správy v živnostenskom podnikaní
Orgánmi štátnej správy v živnostenskom podnikaní1) sú:
a)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“),
b)
okresné úrady,
c)
obvodné úrady.
§ 2
Pôsobnosť ministerstva vnútra
Ministerstvo vnútra ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre živnostenské podnikanie
a)
riadi a kontroluje výkon štátnej správy v živnostenskom podnikaní,2)
b)
zabezpečuje jednotný informačný systém v živnostenskom podnikaní,
c)
spolupracuje s ústrednými orgánmi, hospodárskymi komorami a živnostenskými spoločenstvami, s obcami a s inými právnickými osobami vo veciach živnostenského podnikania, najmä pri vypracúvaní koncepcií alebo iných opatrení všeobecnej povahy,
d)
zabezpečuje zvyšovanie odbornosti pracovníkov okresných a obvodných úradov v živnostenskom podnikaní, vrátane overovania osobitnej odbornej spôsobilosti.3)
§ 3
Pôsobnosť okresného úradu
Okresný úrad v živnostenskom podnikaní
a)
riadi a kontroluje výkon štátnej správy uskutočňovanej obvodnými úradmi,
b)
rozhoduje v pochybnostiach o rozsahu živnostenského oprávnenia,4)
c)
vykonáva v druhom stupni štátnu správu vo veciach, v ktorých v správnom konaní v prvom stupni konajú obvodné úrady.5)
§ 4
Pôsobnosť obvodného úradu
Obvodný úrad vykonáva v prvom stupni štátnu správu v živnostenskom podnikaní1) s výnimkou uvedenou v § 3 písm. b) tohto zákona.
§ 5
Kontrolóri obvodných úradov
Pracovníci obvodných úradov, ktorí plnia úlohy na úseku kontroly živnostenského podnikania (ďalej len „kontrolóri“), sú oprávnení pri výkone prehliadky prevádzkarne6) v prítomnosti podnikateľa vstupovať do všetkých priestorov prevádzkarne.7) Pri výkone prehliadky prevádzkarne sa preukazujú preukazom kontrolóra.
§ 6
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa:
1.
zákon č. 63/1948 Zb. o zhodnotení činnosti národných správcov živnostenských podnikov a o právach ich vdov a sirôt;
2.
zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode v znení neskorších predpisov;
3.
zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1990 Zb. o niektorých opatreniach súvisiacich s vydaním zákona o súkromnom podnikaní občanov;
4.
položky č. 45 prílohy B, č. 105 až 108 a 155 prílohy D a č. 39 až 41 a 86 prílohy E zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy;
5.
vyhláška Osídľovacieho úradu a Fondu národnej obnovy v Prahe č. 414/1949 Ú. v. o obsadzovaní uvoľnených národných správ drobných živnostenských podnikov;
6.
vyhláška ministra priemyslu č. 54/1950 Zb., ktorou sa určuje začiatok účinnosti pre presuny pôsobnosti v niektorých veciach živnostenského a iného podnikania;
7.
vyhláška Ministerstva financií č. 359/1951 Ú. v. o zrušení niektorých obmedzení uložených prídelcom živnostenských podnikov;
8.
vyhláška ministra vnútorného obchodu č. 206/1953 Ú. v. o výkupe prázdnych fliaš;
9.
vyláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstva obchodu Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstva stavebníctva Slovenskej socialistickej republiky a Slovenského cenového úradu č. 67/1979 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia Občianskeho zákonníka upravujúce poskytovanie služieb občanom.
§ 7
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť spolu s účinnosťou zákona č. 455/1991 Zb.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
2)
§ 10 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
3)
§ 9 písm. c) zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb.
Bod II/12 prílohy nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 176/1991 Zb., ktorým sa ustanovujú predpoklady pre výkon funkcií v okresných a v obvodných úradoch, ktoré si vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť.
4)
§ 28 ods. 2 zákona č. 455/1991 Zb.
5)
§ 7 ods. 2 zákona SNR č. 472/1990 Zb.
6)
§ 30 ods. 1 zákona č. 455/1991 Zb.
7)
§ 17 ods. 1 a 2 zákona č. 455/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 573/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 573/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 31. 12. 1991, částka 109/1991
* Čl. I - Zákona č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb., zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 169/1990 Zb., zákona č. 546/1990 Zb. a zákona SNR č. 410/1991 Zb. sa s platnosťou pre príslušníkov Zboru nápra
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 31. 12. 1991
573
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991,
ktorým sa mení zákon č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákona č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb., zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 169/1990 Zb., zákona č. 546/1990 Zb. a zákona SNR č. 410/1991 Zb. sa s platnosťou pre príslušníkov Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky mení takto:
V § 39 ods. 1 prvá veta znie: „Základná výmera dovolenky je 36 kalendárnych dní.“.
Čl. II
Dovolenka podľa tohto zákona patrí vo výmere uvedenej v čl. I už za kalendárny rok 1991.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 574/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 574/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 109/1991
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
574
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 6 ods. 1 písm. a) sa vypúšťa text za slovami „ako spoločné príjmy ich štátnych rozpočtov.“.
2.
§ 6 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
zákonom Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte republiky ustanovené podiely štátneho rozpočtu republiky na spoločných príjmoch štátnych rozpočtov republík a štátneho rozpočtu federácie,“.
3.
§ 7 ods. 3 znie:
„(3)
Neúčelové dotácie sa poskytujú na zabezpečenie samosprávnych funkcií obce, a to až do výšky schválenej zákonom Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte republiky.“.
4.
V § 9 ods. 1 písm. c) sa slová „podiely“ a „ustanovené“ nahrádzajú slovami „podiel“ a „ustanovený“ a vypúšťa sa text za slovami „o štátnom rozpočte republiky.“.
5.
V § 9 ods. 3 prvá veta znie: „Neúčelová dotácia zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov obcí sa poskytuje obciam na plnenie samosprávnych funkcií vyplývajúcich zo zákona o obecnom zriadení.“.
6.
V § 9 sa vypúšťa odsek 4. Doterajší odsek 5 sa označuje ako odsek 4.
7.
V § 9 sa v odseku 4 slová „Okrem toho pre rok 1991 budú poskytované“ nahrádzajú slovami „Do rozpočtov obcí možno poskytovať“ a dopĺňa sa o písmeno e), ktoré znie:
„e)
na prevádzku a údržbu tepelného hospodárstva a jeho zhospodárňovania.“.
8.
V § 17 ods. 3 sa za slovo „môže“ vkladajú slová „v rozsahu a za podmienok určených zákonom Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte republiky“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 110/1991
* PRVÁ ČASŤ - § 1 (§ 1 — § 7)
* DRUHÁ ČASŤ - § 8 (§ 8 — § 9)
* TRETIA ČAST - § 10 (§ 10 — § 10)
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
* Príloha č. 3 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
Aktuální znění od 13. 5. 1992 (196/1992 Sb.)
581
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 20. decembra 1991
o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
§ 1
(1)
Celkové výdavky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1992 (ďalej len „štátny rozpočet“) sa určujú sumou 117 545 200 000 Kčs a na ich úhradu sa rozpočtujú príjmy štátneho rozpočtu v sume 117 545 200 000 Kčs (príloha č. 1).
(2)
Výdavky štátneho rozpočtu sú rozdelené do jednotlivých kapitol (príloha č. 2).
(3)
V štátnom rozpočte sú obsiahnuté dotácie do rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike v celkovej sume 2 453 900 000 Kčs, a to
a)| neúčelové dotácie v sume| 211 700 000 Kčs,
---|---|---
b)| účelové dotácie v sume| 2 242 200 000 Kčs,
v tom
1.| neinvestičné dotácie bytovému hospodárstvu| 295 000 000 Kčs,
2.| neinvestičné dotácie pre mestskú hromadnú dopravu| 1 097 000 000 Kčs,
3.| investičně dotácie pre mestskú hromadnú dopravu| 850 200 000 Kčs.
(4)
Poskytovanie neúčelových a účelových dotácií podľa odseku 3 a hospodárenie s nimi sa riadi osobitným predpisom.1)
(5)
Rezervy a ďalšie účelové prostriedky sa rozpočtujú v sume 5 484 866 000 Kčs (príloha č. 3).
§ 2
(1)
Vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo na základe jej splnomocnenia minister financií Slovenskej republiky môže upraviť záväzné limity a úlohy štátneho rozpočtu, uvedené v prílohe č. 2 tohto zákona
a)
uvoľňovaním prostriedkov z rezerv štátneho rozpočtu,
b)
v súlade s organizačnými, metodickými, cenovými a vecnými opatreniami vlády.
(2)
Opatreniami podľa odseku 1 nemôžu byť prekročené celkové výdavky štátneho rozpočtu o viac ako 5 % sumy uvedenej v § 1 ods. 1 tohto zákona a nesmie sa narušiť vyrovnanosť štátneho rozpočtu. Výdavky do 10 % môžu byť prekročené len po predchádzajúcom prerokovaní v Národohospodárskom a rozpočtovom výbore SNR a jeho súhlase.
§ 3
Minister financií Slovenskej republiky sa splnomocňuje, aby na prekonanie dočasného nesúladu medzi príjmami a výdavkami štátneho rozpočtu v priebehu roka zabezpečoval prostriedky úverom na peňažnom trhu; na to môže vydávať najmä pokladničné poukážky Slovenskej republiky.
§ 4
(1)
Výnos dane zo mzdy je vo výške 81,5 % príjmom štátneho rozpočtu a vo výške 18,5 % je príjmom rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike.
(2)
Výnos poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien je vo výške 81,5 % príjmom štátneho rozpočtu a vo výške 18,5 % je príjmom rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike.
(3)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky časť výnosov dane zo mzdy3) a poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien4) z celej Slovenskej republiky, ktoré sú príjmom rozpočtu obcíobcí podľa odsekov 1 a 2, rozdelí a poukáže obciam Slovenskej republiky pomerne podľa odsekov 1 a 2, rozdelí a poukáže obciam Slovenskej republiky pomerne podľa počtu obyvateľov s trvalým pobytom na území obceobce podľa stavu k 3. marcu 1991. Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže plnením tejto úlohy poveriť niektoré daňové úrady Slovenskej republiky.
§ 5
(1)
Podiel štátneho rozpočtu republiky na daniach a odvodoch spoločných pre štátne rozpočty republík a štátny rozpočet federácie1) sa ustanovuje takto:
a)
23,5 % na celoštátnom výnose dane z obratu5) a dovoznej dane,6)
b)
23,5 % na celoštátnom výnose odvodov zo zisku7) a poľnohospodárskej dane zo zisku.4)
(2)
Príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky sú odvody z objemu miezd od vnútorných organizačných jednotiek z územia Slovenskej republiky tých organizácií, ktorých sídlo je na území Českej republiky.
§ 6
(1)
Výnos dôchodkovej dane a dane z objemu miezd,8) okrem výnosu tejto dane podľa odseku 2 a výnos poľnohospodárskej dane z pozemkov od právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu.
(2)
Výnos dôchodkovej dane a dane z objemu miezd od obecných podnikov je príjmom obceobce, ktorá ich založila.
(3)
Z výnosu penále zaplateného podľa osobitného predpisu9) sa 20 % ponecháva daňovým úradom na zlepšenie ich technického vybavenia a na hmotnú zainteresovanosť pracovníkov podľa všeobecne záväzného právneho predpisu, ktorý vydá Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Všeobecne záväzný právny predpis bude vydaný až po jeho odsúhlasení v Národohospodárskom a rozpočtovom výbore SNR.
§ 7
Výnos regulačných odvodov, pokút a odvodov uložených za porušenie cenových predpisov, nevráteného majetkového prospechu získaného v súvislosti s porušením cenových predpisov od rozpočtových a príspevkových organizácií a od fyzických a právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu, pokiaľ osobitné predpisy neustanovujú inak.
DRUHÁ ČASŤ
§ 8
Na finančné krytie rozostavaných investícií komplexnej bytovej výstavby sa vydávajú štátne dlhopisy podľa osobitného predpisu10) v rozsahu 4,2 mld Kčs s dobou splatnosti do 5 rokov.
§ 9
Na vyberanie odvodu zo zisku a poľnoshospodárskej dane zo zisku zrážkou11) sa primerane použijú ustanovenia § 19 ods. 1, 3, 4 a 5 a § 20 ods. 1 osobitného predpisu.8)
TRETIA ČAST
§ 10
Tento zákon nadobúda účinnost 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
CELKOVÝ PREHĽAD PRÍJMOV A VÝDAVKOV ŠTÁTNEHO ROZPOČTU SR NA ROK 1992
(v tis. Kčs)
Príjmy
---
Príjmy v odvetvovom členení | 102554900
v tom:|
\\- z hospodárstva| 96833420
\\- z vedy a techniky| 66547
\\- z peňažných a technických služieb| 117698
\\- zo spoločenských služieb a činností pre obyvateľstvo| 4220481
\\- z bezpečnosti| 87000
\\- zo správy| 1229754
Dane od obyvateľstva a poplatky| 14990300
Príjmy spolu| 117545200
Výdavky
Výdavky v odvetvovom členení | 115091300
v tom:|
\\- na hospodárstvo| 15893650
\\- na vedu a techniku| 2435893
\\- na peňažné a technické služby| 2580966
\\- na spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 86735824
\\- na bezpečnosť| 4009522
\\- na správu| 3435445
Dotácie rozpočtom obcíobcí| 2453900
Výdavky spolu| 117545200
Prebytok (+), schodok (-)| 0
Príloha č. 2 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
VÝDAVKY ŠTÁTNEHO ROZPOČTU SR PODĽA KAPITOL
(v tis. Kčs)
Kapitola| Výdavky spolu| Výdavky rozpočtových organizácií| v tom
---|---|---|---
Príspevky a dotácie
nevýrobnej sfére| Dotácie podnikateľskej
sfére
Investičné
výdavky| Neinvestičné
výdavky| z toho:
mzdové
prostr.| neinvest.| investičné| neinvest.| investičné
a| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8
Kancelária SNR| 284041| 82000| 202026| 43345| 15| | |
Úrad vlády SR| 121060| 10000| 109260| 33981| 1800| | |
Ministerstvo hospodárstva SR| 1497371| 3000| 221671| 32236| 40600| 143000| 904900| 184200
Min. medzinárodných vzťahov SR| 33400| 2000| 25400| 7600| 5000| 1000| |
Ministerstvo financií SR| 596239| 100000| 475123| 299597| 13116| 8000| |
Min. práce a sociálnych vecí SR| 40272766| 90000| 40053766| 305127| 93000| 36000| |
Ministerstvo vnútra SR| 7914344| 431000| 7456251| 1444205| 27093| | |
Slov. kom. pre živ. prostredie| 1545900| 50000| 538900| 218199| 957000| | |
Min. pre správu a privat. NM SR| 32522| 1000| 31522| 13627| | | |
Ministerstvo priemyslu SR| 289762| 1000| 250207| 12741| 23555| 15000| |
Min. výstavby a stavebníctva SR| 304000| 8000| 240808| 57152| 10192| 45000| |
Min. dopravy a spojov SR| 5707800| 1711800| 2124560| 370468| 72440| 80000| 1692000| 27000
Min. poľnohospodár. a výživy SR| 6626775| 100000| 1405927| 430763| 485848| 135000| 4500000|
Min. lesného a vod. hospod. SR| 2690060| 22000| 276979| 55045| 265381| 90000| 735700| 1300000
Min. obchodu a cest. ruchu SR| 79600| 1000| 35776| 9124| 2824| 40000| |
Min. školstva, mlád. a športu SR| 18173561| 1055000| 16145461| 9992664| 873100| 100000| |
Ministerstvo kultúry SR| 2083400| 40000| 309872| 104465| 1495128| 238400| |
Ministerstvo zdravotníctva SR| 18928600| 2007600| 16841000| 6506954| 30000| | | 50000
Min. spravodlivosti SR| 1311977| 98000| 1213737| 279207| 240| | |
Slovenský protimonopolný úrad| 11235| 1000| 10235| 5218| | | |
Slovenský štatistický úrad| 153804| 6000| 147804| 70428| | | |
Slov. úrad geodézie a kartograf.| 303274| 33000| 268714| 113483| 560| 1000| |
Slovenský geologický úrad| 742190| 16000| 726098| 26687| 92| | |
Slovenský banský úrad| 10922| 500| 10422| 7531| | | |
Slov. úrad bezpečnosti práce| 66885| 18500| 48382| 28350| 3| | |
Ministerstvo kontroly SR| 42451| 1200| 41251| 26104| | | |
Generálna prokuratúra SR| 147700| 21800| 125891| 86909| 9| | |
Slovenská akadémia vied| 695624| 150000| 543534| 317677| 2090| | |
ČSTK na Slovensku| 20000| | | | 10000| 10000| |
Slovenský rozhlas| 72100| | | | 72100| | |
Slovenská televízia| 103500| | 4164237| 102888| 73500| 30000| |
Všeobecná pokladničná správa| 4228437| | | | 64200| | |
SPOLU| 115091300| 6061400| 94044814| 21001775| 4618886| 972400| 7832600| 1561200
Dotácia do rozpočtov obcíobcí| 2453900| | | | | | |
SPOLU| 117545200| 6061400| 94044814| 21001775| 4618886| 972400| 7832600| 1561200
Príloha č. 3 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
REZERVY ŠTÁTNEHO ROZPOČTU SLOVENSKEJ REPUBLIKY A ÚČELOVÉ PROSTRIEDKY ROZPOČTOVÝCH KAPITOL
(v tis. Kčs)
1.| Rezervy štátneho rozpočtu
---|---
| Účelové rezervy spolu| 618 000
\\- rezerva na oživenie ekonomiky SR| 510 000
\\- rezerva na zriadenie Ústavného súdu SR a rezerva na mzdy pre nevýrobnú sféru| 108 000
Neúčelová rezerva vlády Slovenskej republiky| 439 000
2.| Účelové prostriedky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky zapracované v kapitolách:
| Ministerstvo vnútra:|
\\- na riešenie problematiky utečencov| 60 500
Ministerstvo kultúry:|
\\- dotácie do štátneho fondu kultúry Pro Slovakia| 253 000
\\- na národnostnú tlač, zoskupenia, divadlá a knižnú kultúru| 140 000
\\- na obnovu kultúrnych pamiatok| 336 000
\\- na cirkev| 391 000
\\- na dotovanie tlače a umeleckej tvorby určenej pre detskú literatúru a detské časopisy| 25 000
\\- na založenie, prevádzku a umelecké projekty rómskeho profesionálneho divadla| 10 000
Kancelária Slovenskej národnej rady:|
\\- na obnovu Bratislavského hradu| 38 676
Ministerstvo školstva, mládeže a športu:|
\\- na úhradu výdavkov SOU podľa zák. č. 171/1990 Zb.| 1 618 190
\\- na športovú reprezentáciu Slovenskej republiky| 20 000
\\- na meraciu a regulačnú techniku| 20 000
\\- na otvorenie nultých ročníkov ZŠ pre deti z jazykovo znevýhodneného prostredia| 10 000
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy:|
\\- dotácie do štátneho fondu zúrodnenia pôdy| 224 000
\\- výdavky na pozemkové úpravy (zák. č. 229/1991 Zb. a zák. SNR č. 330/1991 Zb.)| 140 000
Slovenská komisia pre životné prostredie:| :
\\- dotácie do štátneho fondu životného prostredia| 950 000
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva:|
\\- dotácie do štátneho fondu na zveľaďovanie lesa| 180 000
Slovenská televízia:|
\\- na národnostné vysielanie| 10 000
Slovenský rozhlas:|
\\- na národnostné vysielanie| 1 500
Spolu v kapitolách| 4 427 866
Rezervy a účelové prostriedky spolu| 5 484 866
1)
Zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 574/1991 Zb.
3)
Zákon č. 76/1952 Zb. o dani zo mzdy v znení neskorších predpisov.
4)
Zákon č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani v znení neskorších predpisov.
5)
Zákon č. 73/1952 Zb. o dani z obratu v znení zákona č. 107/1990 Zb.
6)
Zákon č. 530/1991 Zb. o dovoznej dani.
7)
Zákon č. 156/1989 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu v znení neskorších predpisov.
8)
Zákon č. 157/1989 Zb. o dôchodkovej dani v znení neskorších predpisov.
9)
§ 20 ods. 1, ods. 2 prvá veta a ods. 3 zákona č. 157/1989 Zb.
§ 23 ods. 1, 2 a 5 zákona č. 389/1990 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva.
10)
§ 18 ods. 2 zákona č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch.
11)
§ 8 ods. 2 zákona č. 156/1989 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 14 ods. 2 zákona č. 172/1988 Zb. v znení neskorších predpisov. |
Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb.
Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 111/1991
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3a)
* ČÁST DRUHÁ - ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, DALŠÍCH ORGÁNŮ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ (§ 4 — § 16c)
* ČÁST TŘETÍ - ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ (§ 35a — § 46)
* ČÁST ČTVRTÁ - POVINNOSTI OBČANŮ PŘI PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 48 — § 53)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 54 — § 54a)
* ČÁST ŠESTÁ - ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ A POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI A ŘÍZENÍ VE VĚCECH OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH (§ 55 — § 112)
* ČÁST SEDMÁ - POSTUPY KE SNÍŽENÍ DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU (§ 113 — § 114b)
* ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 115 — § 123ga)
* ČÁST DEVÁTÁ - ŘÍZENÍ A POVINNOSTI VE VĚCECH DOROVNÁVACÍHO PŘÍDAVKU NĚKTERÝM POŽIVATELŮM ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU (§ 123h — § 123j)
* ČÁST DESÁTÁ - POSTUP PŘI ÚHRADĚ NÁHRADY MZDY NEBO PLATU PODLE § 203a ZÁKONÍKU PRÁCE (§ 123k — § 123m)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 124 — § 134) k zákonu č. 582/1991 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (395/2024 Sb., 417/2024 Sb.)
582
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1991
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
§ 1
Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, působnost České správy sociálního zabezpečení, územních správ sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a zaměstnavatelůzaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných. Tento zákon dále upravuje postup při úhradě náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (dále jen „náhrada mzdy nebo platunáhrada mzdy nebo platu“), kterou poskytl zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnanci podle § 203a zákoníku práce.
§ 2
Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje důchodové pojištění.2)
§ 3
Organizační uspořádání sociálního zabezpečení
(1)
Sociální zabezpečení provádí orgány sociálního zabezpečení.
(2)
Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obecní úřady, obecní živnostenské úřady (dále jen „živnostenské úřady“) a orgány Finanční správy České republiky.
(3)
Orgány sociálního zabezpečení jsou:
a)
ministerstvo práce a sociálních věcí,
b)
Česká správa sociálního zabezpečení,
c)
územní správy sociálního zabezpečení,
d)
Institut posuzování zdravotního stavu,
e)
ministerstvo vnitra,
f)
ministerstvo spravedlnosti,
g)
ministerstvo obrany.
§ 3a
(1)
Česká správa sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení jsou správními úřady. Česká správa sociálního zabezpečení je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů má Institut posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.
(2)
Služební vztahy státních zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení, v Institutu posuzování zdravotního stavu a v územních správách sociálního zabezpečení se řídí zákonem o státní službě. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení, v Institutu posuzování zdravotního stavu a v územních správách sociálního zabezpečení se řídí zákoníkem práce.
(3)
V čele České správy sociálního zabezpečení je ústřední ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. V čele Institutu posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
ČÁST DRUHÁ
ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, DALŠÍCH ORGÁNŮ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
Ministerstvo práce a sociálních věcí
§ 4
(1)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“)
a)
řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
b)
řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
c)
zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
d)
zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.
(2)
Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.
(3)
Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.
§ 4a
Ministerstvo předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Tato zpráva obsahuje zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let; tato informace vychází z údajů obsažených ve zprávě zpracované Českým statistickým úřadem podle § 10b.
§ 4c
Integrovaný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí
(1)
Integrovaný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo a který zahrnuje
a)
Jednotný informační systém práce a sociálních věcí podle zákona o Úřadu práce České republiky a informační systémy, které jsou jeho součástí podle zvláštních právních předpisů,
b)
Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, který zahrnuje informační systémy, které jsou jeho součástí podle zvláštních právních předpisů nebo které slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení, územních správ sociálního zabezpečení nebo Institutu posuzování zdravotního stavu,
c)
další informační systémy, jejichž správcem je ministerstvo a které slouží k plnění úkolů
1.
ministerstva,
2.
České správy sociálního zabezpečení,
3.
územních správ sociálního zabezpečení,
4.
Institutu posuzování zdravotního stavu, nebo
5.
Úřadu práce České republiky.
(2)
Ministerstvo zřídí České správě sociálního zabezpečení, územním správám sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a Úřadu práce České republiky přístup k údajům Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů a tento přístup eviduje. Ostatním orgánům a osobám ministerstvo zřídí přístup k údajům Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, jen stanoví-li tak zákon.
(3)
Správcem osobních údajů jsou jednotlivé orgány státní správy uvedené v odstavci 2 ve vztahu k osobním údajům, které při výkonu své činnosti získávají a zpracovávají.
§ 5
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a)
rozhoduje
1.
o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
2.
o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
3.
o povinnosti zaměstnavatelezaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
4.
o odvoláních proti rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení,
5.
o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
6.
o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody,
b)
jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
c)
plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
d)
řídí a kontroluje činnost Institutu posuzování zdravotního stavu a územních správ sociálního zabezpečení,
e)
zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropské unie a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení,
f)
zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,
g)
vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen „registr pojištěnců“),
h)
vyrozumívá Institut posuzování zdravotního stavu [§ 6b odst. 2 písm. c)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě,
i)
zajišťuje správu údajů Integrovaného informačního systému České správy sociálního zabezpečení; správou údajů se rozumí jejich sběr a zpracování,
j)
zajišťuje správu a provoz technických a programových prostředků k přístupu k Integrovanému informačnímu systému Ministerstva práce a sociálních věcí.
Územní správy sociálního zabezpečení
§ 6
(1)
Názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení, v kterých plní územní správy sociálního zabezpečení úkoly podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2)
Územní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(3)
Územní správy sociálního zabezpečení
a)
rozhodují
1.
ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
3.
ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelemzaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“),
7.
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, penále nebo pokutě,
9.
o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
11.
o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12.
o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13.
o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o dítě do 4 let věku nebo o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu52c), a o tom, u koho se v případě současné péče o více dětí do 4 let věku uplatní péče o dítě do 4 let věku jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost,
14.
ve sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte86) osobně pečovala o dítě v největším rozsahu; tento spor vzniká, má-li být na základě žádosti pojištěnce zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, k jehož výchově již bylo nebo má být přihlédnuto při zvýšení procentní výměry starobního důchodu u jiného pojištěnce, který trvá na tom, že o dítě pečoval v největším rozsahu,
17.
o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18.
ve věcech osob zdravotně znevýhodněných,
c)
vrací zaměstnancizaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
h)
vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch)
vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i)
sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j)
opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k)
navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l)
poskytují občanům a zaměstnavatelůmzaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
o)
kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelůzaměstnavatelů v sociálním zabezpečení, plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností stanovených při provádění sociálního zabezpečení poskytovatelům zdravotních služeb,
r)
vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona32) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně pohledávek v těchto věcech na základě mezinárodních smluv; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí,
t)
vymáhají pohledávky na dávkách důchodového pojištění; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
u)
mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelůzaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění,
v)
vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y)
navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu,
z)
spolupracují s Institutem posuzování zdravotního stavu při výkonu posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti podle § 8 a mohou převzít plnění některých úkolů Institutu posuzování zdravotního stavu v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby.
§ 6a
(1)
Územní správy sociálního zabezpečení zřizují jako své organizační jednotky kontaktní pracoviště.
(2)
Kontaktní pracoviště působí v každém okrese a v hlavním městě Praze s výjimkou okresů Praha-východ, Praha-západ, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Brno-venkov. Úkoly kontaktních pracovišť v okresech Praha-východ a Praha-západ plní kontaktní pracoviště v hlavním městě Praze, úkoly kontaktních pracovišť v okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever plní kontaktní pracoviště v okrese Plzeň-město a úkoly kontaktního pracoviště v okrese Brno-venkov plní kontaktní pracoviště v okrese Brno-město.
(3)
Kontaktní pracoviště územní správy sociálního zabezpečení
a)
plní úkoly podle § 6 odst. 3 písm. ch), i), l), u) a v),
b)
přijímá návrhy na zahájení řízení podle § 85 odst. 2 věty druhé a další podání ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c)
vydává potvrzení podle § 22d zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)
umožňuje Institutu posuzování zdravotního stavu posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti v místě svého územního obvodu pro občany, kteří mají v tomto obvodu místo trvalého pobytu nebo místo hlášeného pobytu, jde-li o cizince, pokud je při tomto posouzení potřebná osobní přítomnost posuzovaného občana; občan se může s tímto kontaktním pracovištěm dohodnout, že toto posouzení bude provedeno jiným kontaktním pracovištěm v územním obvodu místně příslušné územní správy sociálního zabezpečení, pokud tomu na jiném kontaktním pracovišti nebrání vážné provozní důvody,
e)
zajišťuje provedení úkonu v místě svého územního obvodu, pokud je k provedení úkonu potřebná osobní přítomnost občana nebo právnické osoby, je-li v tomto obvodu sídlo zaměstnavatelezaměstnavatele podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo místo podle § 7 odst. 1 písm. d), e), g) a i).
(4)
Územním obvodem kontaktního pracoviště je území okresu a hlavního města Prahy, v němž bylo kontaktní pracoviště zřízeno podle odstavce 1 nebo v němž plní úkoly podle odstavce 2.
§ 6b
Institut posuzování zdravotního stavu
(1)
Zřizuje se Institut posuzovaní zdravotního stavu se sídlem v Hradci Králové. Institut posuzování zdravotního stavu je správním úřadem s celostátní působností.
(2)
Institut posuzování zdravotního stavu
a)
posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8),
b)
doporučuje v rámci kontrolní lékařské prohlídky (§ 8 odst. 3) zařazení fyzických osob, které přestaly být invalidními, na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti,
c)
vyrozumívá písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě,
d)
zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv,
e)
spolupracuje s územními správami sociálního zabezpečení při poskytování odborné pomoci občanům a zaměstnavatelůmzaměstnavatelům ve věcech sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. l).
§ 7
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, se řídí
a)
sídlem zaniklého zaměstnavatelezaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. u),
b)
místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu9a) v České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. a) bod 18, písm. c), ch), k), o), r) a v) a v § 82 odst. 1,
c)
sídlem zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. o), r) a u), nelze-li určit místní příslušnost podle písmene d) bodu 1; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li fyzická osoba hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem jejího podnikání na území České republiky, popřípadě je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, která nemá trvalý ani hlášený pobyt na území České republiky a ani na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu na území České republiky zaměstnance, řídí se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení místem výkonu práce těchto zaměstnanců v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. o), r) a u),
d)
v případech podle § 6 odst. 3 písm. a) bodu 3, písm. o), r) a u)
1.
místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění,
2.
určením České správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o nemocenském pojištění,
e)
místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. ch), o), r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě, jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v České republice9a); je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
f)
v případech kontroly pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
1.
místem sídla organizačního útvaru, ve kterém je vedena evidence platů státních zaměstnanců, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění, nebo
2.
určením České správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o nemocenském pojištění,
g)
místem trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, osoby, která byla bezmocná před 1. lednem 2007 nebo která je závislá na péči nebo pomoci jiné osoby, v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. a) bodech 11 až 13; přitom je rozhodné místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni skončení péče, a v případě trvání péče místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni podání návrhu na zahájení řízení (§ 85 odst. 2),
h)
místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává činnost na základě státního povolení k provozování živnostiživnosti vedení spisovny78), anebo spisovna nebo správní archiv podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, v případech uvedených v § 35a odst. 7,
i)
místem trvalého pobytu, popřípadě jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, osoby, na základě jejíž žádosti vznikl spor uvedený v § 6 odst. 3 písm. a) bodě 14.
(2)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c), d) a f) a podle § 39 odst. 1 se řídí místní příslušností územní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění určené rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti
(1)
Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením podle jiných právních předpisů9b) při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzuje
a)
invaliditu a změnu stupně invalidity,
b)
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
c)
zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
e)
schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního právního předpisu85) a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,
g)
stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.
(2)
Institut posuzování zdravotního stavu provede zjišťovací lékařskou prohlídku na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán.
(3)
Institut posuzování zdravotního stavu provede kontrolní lékařskou prohlídku
a)
v termínu určeném při předchozím posouzení Institutem posuzování zdravotního stavu na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
b)
zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
c)
z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na základě jehož žádosti provedl Institut posuzování zdravotního stavu zjišťovací lékařskou prohlídku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný orgán o výsledku posouzení,
d)
z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi, jde-li o prokázání trvání invalidity třetího stupně pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi a již uplynula platnost posudku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat orgán pomoci v hmotné nouzi o výsledku posouzení,
e)
z podnětu Úřadu práce České republiky, jde-li o ověření skutečnosti, zda fyzická osoba je osobou se zdravotním postižením; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat Úřad práce České republiky o výsledku posouzení, nebo
f)
z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
g)
z podnětu ministerstva; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat ministerstvo o výsledku posouzení.
(4)
Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu uvedené v odstavci 1 může plnit pouze lékař nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem se pro účely plnění těchto úkolů rozumí nelékařský zdravotnický pracovník, který je způsobilý k výkonu povolání všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář nebo fyzioterapeut a získá zvláštní odbornou způsobilost pro plnění těchto úkolů absolvováním certifikovaného kurzu podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních87); podmínku absolvování certifikovaného kurzu je třeba splnit do 24 měsíců ode dne nástupu odborného nelékařského zdravotnického pracovníka do zaměstnání. Posudek Institutu posuzování zdravotního stavu vydaný podle odstavce 1 musí být schválen a podepsán lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu. Je-li lékař Institutu posuzování zdravotního stavu nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(5)
Institut posuzování zdravotního stavu podává posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče.
(6)
Při posuzování podle odstavce 1 vychází Institut posuzování zdravotního stavu zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy9d).
(7)
Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88). Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího řízení. Rozhoduje-li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1, vydává Institut posuzování zdravotního stavu posudky podle věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé může plnit pouze lékař. Z posuzování podle vět první a druhé je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení. Posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé musí být vedeno odděleně od posuzování zdravotního stavu pro rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni řízení a nemohou se na něm podílet osoby, které se účastnily řízení o vydání rozhodnutí v prvním stupni řízení.
(8)
Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku vydaného podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 7 věty první; náležitosti tohoto posudku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
(1)
Důchodové pojištění provádí, řídí a kontroluje u
a)
vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), ministerstvo obrany,
b)
příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci, ministerstvo vnitra,
c)
příslušníků Vězeňské služby České republiky ministerstvo spravedlnosti.
(2)
Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b), příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a provádějí jejich výplatu, jestliže
a)
občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b)
jde o
1.
příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2.
příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3.
příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní důchod anebo se stal invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4.
příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
5.
občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu,32b)
6.
osobu, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci,
7.
vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a) nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 6.
(3)
Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4)
O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
(5)
Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6)
Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vyrozumívají Institut posuzování zdravotního stavu o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o invalidním důchodu.
§ 10
Obce
(1)
Obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).
(2)
Obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce.
§ 10a
Živnostenské úřady
(1)
Živnostenské úřady přijímají v případech stanovených tímto zákonem od osob samostatně výdělečně činných, které samostatnou výdělečnou činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona32c), oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášky k účasti na důchodovém pojištění a hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) až d).
(2)
Živnostenské úřady oznamují ve stanovené lhůtě32d) příslušným územním správám sociálního zabezpečení
a)
skutečnosti podle odstavce 1, a to s uvedením dne, kdy tyto skutečnosti byly živnostenskému úřadu sděleny; oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlášky k pojištění podle odstavce 1 s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky k pojištění podány, předávají příslušným územním správám sociálního zabezpečení,
b)
vznik nebo zánik oprávnění provozovat živnostživnost, pozastavení nebo přerušení výkonu živnostiživnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto skutečnosti nastaly.
§ 10b
Český statistický úřad
Český statistický úřad vypracovává pro účely zprávy předkládané podle § 4a Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, a to do 31. prosince kalendářního roku, který končí číslicí 3 nebo 8; Český statistický úřad je povinen tuto zprávu zveřejnit do tohoto data způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zpráva obsahuje též údaj o věku, při jehož dosažení je očekávaná střední délka života dané generace rovna jedné čtvrtině součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a informaci o očekávaném vývoji měr plodnosti, úmrtnosti a migrace pro období nejméně 50 následujících let; očekávaná střední délka života se přitom stanoví jako prostý aritmetický průměr střední délky života mužů a žen.
Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení
§ 11
(1)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů a fyzických a právnických osob pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení, pro kontrolu odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány a fyzické a právnické osoby jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Povinnost podle věty první plní tyto úřady zasláním opisu úmrtního listu.
(3)
Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s.33a) a od Státního zdravotního ústavu33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení a k plnění úkolů vyplývajících pro ně ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního zabezpečení u osob uvedených v § 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Soud je povinen neprodleně a bez žádosti sdělit plátci důchodu údaje o trestných činechtrestných činech, které podle § 118a odst. 3 nebo podle § 34a odst. 4, § 41 odst. 4, § 50 odst. 6 a 7 a § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění mají vliv na trvání nároku na dávku důchodového pojištění, snížení dávky nebo zánik nároku na dávku a na nárok orgánu sociálního zabezpečení na vrácení, popřípadě náhradu částek dávky vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely. Soud plní povinnost podle věty první zasláním stejnopisu pravomocného rozhodnutí o těchto trestných činechtrestných činech. Nelze-li zjistit, který orgán sociálního zabezpečení je plátcem důchodu, nebo není-li odsouzený poživatelem důchodu, sdělí soud údaj orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f).
§ 11b
(1)
Česká správa sociálního zabezpečení a územní správy sociálního zabezpečení mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které do doby zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního zabezpečení nebo územních správ sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno a která o jeho přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů74), práva Evropské unie73d) nebo mezinárodních smluv a je-li Ministerstvo vnitra pro takovou fyzickou osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního předpisu74a). V těchto případech je Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení povinna předložit odůvodněnou žádost o přidělení rodného čísla obsahující náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem74a) a doplněnou adresou fyzické osoby pro doručování.
(2)
Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení údaje
a)
o přidělení nebo změně rodného čísla,
b)
o změně jména nebo příjmení,
a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců.
(3)
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna poté, kdy podle veškeré jí dostupné spisové dokumentace a podle jí vedených informačních systémů prověřila správnost údaje, poskytnutého z informačního systému evidence obyvatel, o jehož správnosti měla pochybnosti, a tyto nadále trvají, oznámit Ministerstvu vnitra tuto skutečnost a požádat o provedení kontroly tohoto údaje73i); k žádosti je povinna připojit fotokopie spisové dokumentace, z níž vyplývají důvody pochybnosti o správnosti údaje. Ministerstvo vnitra sdělí České správě sociálního zabezpečení výsledek kontroly.
(4)
Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.
§ 11c
(1)
Správce Centrálního registru smluv poskytuje orgánům sociálního zabezpečení údaje z tohoto registru v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti.
(2)
Údaje podle odstavce 1 se poskytují způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a)
zaměstnavatelezaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu,
b)
příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
c)
příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření,
d)
osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu na místo určené podle § 89 odst. 1 písm. d) zákona o nemocenském pojištění; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně pro zaměstnavatele, který ke dni vyhotovení výzvy územní správou sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
e)
občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.
§ 13
(1)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelézaměstnavatelé pro účely provádění sociálního zabezpečení povinni vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh. Orgány sociálního zabezpečení mohou v rámci oprávnění podle věty první kontrolovat též správnost určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnavatelem za účelem určení správné výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 13a
Zpracování údajů
(1)
Orgány sociálního zabezpečení zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány sociálního zabezpečení zpřístupňují nebo předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
a)
označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán sociálního zabezpečení v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.
§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2)
Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelůzaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatelezaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. Orgány sociálního zabezpečení poskytují dále údaje získané při provádění důchodového pojištění jiným správním úřadům nebo orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie a mezinárodních smluv.
(3)
Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a)
informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci,
b)
správcům daně údaje nezbytné k výkonu správy daní,
c)
zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých zaměstnavatelůzaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců a údaj o tom, zda a od kdy občan je poživatelem dávky důchodového pojištění nebo přestal být jejím poživatelem nebo zda a od kdy je invalidním ve třetím stupni nebo přestal být invalidním ve třetím stupni,
d)
Úřadu práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,
e)
jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
g)
Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a)
h)
Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
i)
ministerstvu údaje potřebné k plnění úkolů v jeho působnosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,
j)
obecním úřadům poskytujícím služby sociální péče a realizujícím činnosti sociální práce a krajským úřadům údaje o druhu, výši a datu přiznání jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o sociální služby, poživatelům těchto služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovaným, a to v rozsahu potřebném pro plnění úkolů v jejich působnosti,
k)
Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona50c),
l)
Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,
m)
informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50d),
n)
živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění, identifikační číslo osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
o)
dalším orgánům státní správy údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích, s výjimkou údajů o zdravotním stavu; ustanovení § 16a odst. 3 tím není dotčeno. Orgán sociálního zabezpečení poskytne požadovanou informaci, pokud ten, kdo informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.
(4)
Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny poskytnout na žádost údaje získané při provádění důchodového pojištění a údaje získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů81), jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie82). Tyto údaje je možno poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské unie, o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který jsou dané údaje požadovány.
(5)
Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(6)
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění, jaká je výše této dávky a údaj o rodném čísle této osoby.
(7)
Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.
§ 15
(1)
Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni kontrolovat plnění povinností uložených zaměstnavatelůmzaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni ukládat opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. ZaměstnavateléZaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni plnit opatření k nápravě ve stanovené lhůtě.
(2)
Pověření zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení provádějící kontrolu podle odstavce 1 jsou povinni se prokázat průkazem vydaným orgánem sociálního zabezpečení. Průkaz podle věty první je pověřením ke kontrole plnění povinností uložených zaměstnavatelůmzaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 16
Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a poskytovatelů zdravotních služeb
(1)
Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení při posuzování podle § 4 odst. 2 a § 8
a)
provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby v rozsahu vyžádaného zdravotního výkonu,
b)
zpracovat bez souhlasu posuzované fyzické osoby lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení jejího zdravotního stavu; vyžádaným rozsahem se rozumí komplexní lékařské vyšetření, cílené lékařské vyšetření, vyjádření nebo potvrzení lékaře o zdravotním stavu pro účely posouzení ve věcech sociálního zabezpečení.
(2)
Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni bezplatně lékaři, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení podle § 4 odst. 2 nebo § 8, na jeho žádost
a)
sdělit bez souhlasu posuzované fyzické osoby informace ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, které jsou potřebné pro posouzení jejího zdravotního stavu,
b)
umožnit bez souhlasu posuzované fyzické osoby nahlížení do zdravotnické dokumentace, která je o ní vedena, a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit tuto zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení jejího zdravotního stavu.
(3)
Poskytovatelé zdravotních služeb plní povinnosti podle odstavce 1 ve lhůtě určené orgánem sociálního zabezpečení a povinnosti podle odstavce 2 ve lhůtě určené lékařem uvedeným v odstavci 2, a není-li tato lhůta určena, do 15 dnů ode dne, kdy jim byla doručena žádost. Nezpracuje-li poskytovatel zdravotních služeb lékařské podklady podle odstavce 1 písm. b) ve vyžádaném rozsahu, je orgán sociálního zabezpečení oprávněn požádat o doplnění těchto podkladů a poskytovatel zdravotních služeb je povinen doplnit tyto podklady ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy obdržel tuto žádost, pokud orgán sociálního zabezpečení neurčil lhůtu delší. Poskytovatelé zdravotních služeb zasílají podklady podle odstavce 1 písm. b) na předepsaných tiskopisech v elektronické podobě způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. a).
(4)
Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami50f) a jinými právními předpisy50g). Úhradu poskytne orgán sociálního zabezpečení, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého poskytovatelem zdravotních služeb; to platí obdobně i pro náhradu poštovného za zaslání zdravotnické dokumentace podle odstavce 2.
(5)
Zdravotnická služba Vězeňské službyVězeňské služby spolupůsobí v řízení o invaliditě odsouzeného.
(6)
Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí poskytovatelé pracovnělékařských služeb určení podle zákona o specifických zdravotních službách76).
§ 16a
(1)
Na postup při vydání posudku podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 až 7 se použije část čtvrtá správního řádu, s výjimkou ustanovení § 15 odst. 2 až 4, § 134, § 156 odst. 2 a § 158 odst. 2 správního řádu; obdobně přitom platí ustanovení § 17 a 38 správního řádu.
(2)
Lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 7 činí 60 dnů. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.
(3)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu zašle orgánu, který o posouzení požádal, stejnopis posudku vydaného podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 a 7.
(4)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 nebo § 8 je oprávněn vyzvat posuzovanou fyzickou osobu, aby
a)
se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly příslušného orgánu sociálního zabezpečení,
b)
se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb nebo jinému odbornému vyšetření,
c)
předložila poskytovateli zdravotních služeb uvedenému ve výzvě lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány, nebo
d)
sdělila a doložila další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytla jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku;
posuzovaná fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět.
(5)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 může určit, v kterých případech je přítomnost posuzované fyzické osoby při tomto posouzení potřebná.
(6)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 stanoví lhůtu, ve které posuzovaná fyzická osoba může předložit podklady k posouzení svého zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy k předložení těchto podkladů. Orgán sociálního zabezpečení může zmeškání stanovené lhůty prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. K podkladům předloženým po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.
(7)
Nepodrobí-li se posuzovaná fyzická osoba vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle odstavce 4 písm. a) a b) anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 4 písm. c) a d) nebo podle odstavce 5, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu tuto skutečnost neprodleně orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.
(8)
Ustanovení § 8 odst. 8 platí obdobně pro posudkovou komisi.
§ 16b
Posudkové komise ministerstva
(1)
Posudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.
(2)
Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař. Posudková komise ministerstva se usnáší většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas jejího předsedy.
(3)
Posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva, řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení a rozhoduje o zařazení jednotlivých případů na pořad jednání komise. Je-li předseda posudkové komise vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(4)
K jednání posudkové komise ministerstva je možno se souhlasem posuzované fyzické osoby přizvat na její žádost jiné fyzické osoby, lze-li od nich očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr.
§ 16c
Registr pojištěnců
(1)
Registr pojištěnců slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení.
(2)
Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o osobách účastných důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti a dobrovolné účasti na důchodovém pojištění:
a)
jméno a současné příjmení,
b)
rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c)
datum a místo narození a datum, místo a okres úmrtí pojištěnce,
d)
pohlaví,
e)
rodné číslo,
f)
rodinný stav a datum jeho změny,
g)
státní občanství a údaje o datu nabytí a pozbytí státního občanství,
h)
adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil,
i)
vznik a zánik účasti na důchodovém pojištění a údaj o tom, jde-li o povinnou nebo dobrovolnou účast,
j)
druh výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění,
k)
název a sídlo zaměstnavatelezaměstnavatele,
l)
identifikační číslo osoby zaměstnavatelezaměstnavatele, popřípadě individuální číslo zaměstnavatelezaměstnavatele,
m)
variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
n)
název a adresu cizozemského nositele pojištění,
o)
cizozemské číslo pojištění,
p)
další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení,
q)
datum vstupu do zaměstnání a skončení zaměstnání,
r)
dobu důchodového pojištění,
s)
vyměřovací základy pojištěnce pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní roky,
t)
doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují,
u)
doby důchodového pojištění (včetně náhradních dob) sdělené cizozemským nositelem pojištění,
v)
jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození a adresu místa trvalého pobytu zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo zvláštního příjemce,
w)
jméno, příjmení, rodné číslo a datum narození dítěte, které se považuje za vychované, s údaji o osobě, u níž se toto dítě považuje za vychované, v rozsahu uvedeném v písmenech a) až c), e), f) a h),
x)
dobu důchodového spoření a výši zaplaceného doplatku na pojistném na důchodové pojištění s uvedením dne, kdy byl tento doplatek zaplacen,
y)
čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti,
z)
telefonní číslo a adresu elektronické pošty, pokud občan sdělil tyto údaje orgánu sociálního zabezpečení.
(3)
Údaje, které získaly o pojištěncích a jejich zaměstnavatelíchzaměstnavatelích orgány sociálního zabezpečení, slouží též orgánům provádějícím nemocenské pojištění.
ČÁST TŘETÍ
ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
HLAVA DRUHÁ
ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI PROVÁDĚNÍ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
§ 35a
Povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového pojištění
(1)
ZaměstnavatelemZaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnavatelezaměstnavatele se považují též organizační složky státu, v nichž jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru nebo činny na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle zákona o státní službě3a) zařazeni k výkonu státní služby, věznice, v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonávají zabezpečovací detenci osoby zařazené do práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání služební plat nebo služné u ostatních vojáků vykonávajících vojenskou činnou službu (dále jen „útvar“). Za zaměstnavatelezaměstnavatele se považuje dále organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a tato právnická osoba zaměstnává vedoucí zaměstnance této organizační složky, pokud tito zaměstnanci mají místo výkonu práce trvale v České republice.
(2)
ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.
(3)
Změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání a pro výši a výplatu dávky jsou zaměstnavatelézaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelézaměstnavatelé povinni podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.
(4)
ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
a)
stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
b)
záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,
c)
záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního nebo invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
d)
mzdové listy71a) nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2 až 4, po dobu 45 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby71b) včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.
(5)
Zaniká-li zaměstnavatelzaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů uvedených v odstavci 4 (dále jen „doklady zaměstnavatelezaměstnavatele“) do uplynutí těchto dob a bez zbytečného odkladu písemně oznámit územní správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatelezaměstnavatele uloženy.
(6)
Jsou-li doklady zaměstnavatelezaměstnavatele po zaměstnavatelizaměstnavateli zaniklém bez právního nástupce uloženy ve spisovně nebo správním archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, v provozovně, ve které se vykonává činnost na základě státního povolení k provozování živnostiživnosti vedení spisovny78), nebo v archivu, jsou zřizovatel spisovny, zřizovatel správního archivu, podnikatel, kterému bylo uděleno státní povolení k provozování živnostiživnosti vedení spisovny, archiv nebo jeho zřizovatel (dále jen „držitel dokladů“) povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pořídit výpis, opis nebo kopii dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele pro účely provádění důchodového pojištění a nejpozději do 30 dnů ode dne doručení této výzvy je orgánu sociálního zabezpečení zaslat. Držitel dokladů na žádost orgánu sociálního zabezpečení potvrdí shodu jím pořízeného opisu nebo kopie dokladu zaměstnavatelezaměstnavatele s dokladem zaměstnavatelezaměstnavatele uloženým u držitele dokladů. Držitel dokladů má právo na úhradu nákladů spojených s pořízením výpisu, opisu nebo kopie dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele, s jejich zasláním orgánu sociálního zabezpečení a s potvrzením shody jím pořízeného opisu nebo kopie dokladu zaměstnavatelezaměstnavatele s dokladem zaměstnavatelezaměstnavatele uloženým u držitele dokladů; výši nákladů je držitel dokladů na výzvu orgánu sociálního zabezpečení povinen prokázat. Právo na úhradu těchto nákladů nemá veřejný archiv v případech, ve kterých nemá právo na úhradu nákladů na pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu79).
(7)
Zaniká-li bez právního nástupce držitel dokladů, u kterého jsou uloženy doklady zaměstnavatelezaměstnavatele po zaměstnavatelizaměstnavateli zaniklém bez právního nástupce, před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je tento držitel dokladů povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení skutečnosti týkající se jeho zániku a dále na vlastní náklady zajistit uložení dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele u jiného držitele dokladů do uplynutí těchto dob a písemně oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatelezaměstnavatele uloženy. Příslušné územní správy sociálního zabezpečení poskytují držitelům dokladů na jejich žádost potřebnou součinnost zejména při určení dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele, jejichž další uložení je třeba zajistit.
(8)
Zůstanou-li v majetkové podstatě80) zanikajícího držitele dokladů finanční prostředky, použijí se na úhradu nákladů na uložení dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele u jiného držitele dokladů vybraného ve spolupráci s příslušným státním oblastním archivem. V případě neexistence takových finančních prostředků se provede uložení podle odstavce 7 u jiného držitele dokladů na náklady České správy sociálního zabezpečení.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví, co se rozumí odůvodněnými náklady a stanoví maximální výši úhrady nákladů uvedených v odstavci 6 a nákladů na uložení podle odstavce 8, které je držitel dokladů oprávněn požadovat.
§ 36
Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a)
zaměstnancůzaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnaneczaměstnanec v pracovním poměru,
b)
osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,
c)
členů družstev družstvo, jehož jsou členy,
d)
společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e)
osob samostatně výdělečně činných příslušná územní správa sociálního zabezpečení,
f)
zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce zaměstnavatelzaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,
g)
soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h)
členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
ch)
poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru,
i)
prezidenta republiky a manželky prezidenta republiky (manžela prezidentky republiky) Kancelář prezidenta republiky,
j)
členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k)
prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
l)
dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
m)
osoby pečující o dítě a osoby v evidenci, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71c), orgán, který vyplácí odměnu,
n)
osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce nebo osob pracovně zařazených po dobu trvání vazby věznice a osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce ústav pro výkon zabezpečovací detence,
o)
osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
p)
osob vedených v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce,
q)
osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, a osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce [§ 5 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění], tento správní úřad nebo tato právnická osoba anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatelezaměstnavatele,
r)
osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost54a) zaměstnavatelzaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí,
s)
osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny, útvary nebo územní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
t)
osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná územní správa sociálního zabezpečení,
u)
Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,
v)
státních zaměstnanců podle zákona o státní službě služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,
w)
pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů zaměstnavatelzaměstnavatel, k němuž jsou v tomto pracovním vztahu,
x)
členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
y)
finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního arbitra,
z)
členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,
za)
členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů,
zb)
členů Rady Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad,
zc)
ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,
zd)
prokuristů zaměstnavatelzaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,
ze)
likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora,
zf)
členů kolektivních orgánů právnické osoby tato právnická osoba,
zg)
vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 35a odst. 1 větě třetí tato organizační složka,
zh)
osob pověřených obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, jestliže vykonávají tuto činnost za odměnu, ten, kdo těmto osobám vyplácí tuto odměnu,
zi)
osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. t) zákona o důchodovém pojištění ten, kdo plní u těchto osob povinnosti zaměstnavatelezaměstnavatele podle § 92 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění,
zj)
státních zástupců vykonávajících v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, nebo
zk)
členů Národní rozpočtové rady Úřad Národní rozpočtové rady.
§ 36a
Plnění úkolů zaměstnavatelů v některých případech
(1)
Smluvní zaměstnavateléSmluvní zaměstnavatelé plní pro smluvní zaměstnancesmluvní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění, pro účely důchodového pojištění stejné povinnosti jako ostatní zaměstnavatelézaměstnavatelé pro ostatní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění. Smluvním zaměstnavatelemSmluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatelezaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnancesmluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelemzaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnancůsmluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelemsmluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelemsmluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavatelizaměstnavateli. Smluvním zaměstnancemSmluvním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatelezaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatelesmluvního zaměstnavatele.
(2)
ZaměstnavatelZaměstnavatel zaměstnanců, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, vykonávají trvale zaměstnání v cizině a jsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, je povinen vést ve své evidenci o těchto zaměstnancích údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaj o této povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.
§ 37
Vedení a předkládání záznamů
(1)
Evidence, kterou zaměstnavatelzaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:
a)
příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, pohlaví, místo trvalého pobytu, státní občanství, a byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatelzaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelemzaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,
b)
rodné číslo,
c)
vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavatelizaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d)
vyměřovací základ pojištěnce pro stanovení pojistného na důchodové pojištění za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,55)
e)
dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, dobu, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, dobu, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,
f)
dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci,
g)
záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, kdo jej vyplácí, datum vzniku nároku na tento důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o jeho přiznání, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti,
h)
jde-li o obchodní společnost za období před rokem 2014, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést; to platí obdobně pro družstvo,
i)
nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo uplatnil-li zaměstnanec, který byl nebo je účasten důchodového pojištění v cizině, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši, údaje o jeho pojištění v cizině,
j)
dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.
(2)
ZaměstnavatelZaměstnavatel dále vede evidenci
a)
o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b)
o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech,
c)
o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu na žádost občana za jednotlivé kalendářní roky;
potvrzení podle písmen a) až c) je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen vystavit občanu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o jeho vystavení.
(3)
ZaměstnavatelZaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří pracují v zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen „zaměstnání v hlubinném hornictví“), dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích
a)
jejich seznam,
b)
evidenci o směnách, v nichž bylo zaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část směny vykonáváno pod zemí v hlubinných dolech,
c)
název povolání, které vykonává zaměstnanec v zaměstnání v hlubinném hornictví, a popisy pracovních činností, které vykonává zaměstnanec v těchto povoláních; při zpracování těchto popisů a označení názvu povolání se používají pracovní činnosti a názvy povolání obsažené v Národní soustavě povolání83), přičemž se zároveň uvede, že pracoviště tohoto zaměstnance má charakter stálého pracoviště pod zemí v hlubinných dolech,
d)
záznam o dni dosažení nejvyšší přípustné expozice;
zaměstnavatelzaměstnavatel vystavuje potvrzení o údajích podle písmen b) a d) na předepsaných tiskopisech. ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen vystavit toto potvrzení občanu na jeho žádost, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení této žádosti; zaměstnavatelzaměstnavatel je dále povinen vystavit občanu toto potvrzení a stejnopis potvrzení předložit České správě sociálního zabezpečení, a to do 30 kalendářních dnů po skončení zaměstnání v hlubinném hornictví.
(4)
Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří vykonávají rizikové práce podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové práce“), nebo zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby88), operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37e zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích
a)
jejich seznam; jde-li o výkon rizikových prací, vede pro účely § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění zaměstnavatel ve své evidenci též údaje o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, jímž byla práce zařazena do čtvrté kategorie,
b)
evidenci o době výkonu rizikových prací a o době výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých směnách a v jednotlivých kalendářních měsících; doba výkonu těchto prací v kalendářním měsíci se stanoví v celých hodinách, přičemž zbytek minut nižší než 60 se považuje za 1 hodinu,
c)
počet směn v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku podle § 37d odst. 2 až 5 zákona o důchodovém pojištění v kalendářním roce, přičemž tento počet směn se stanoví tak, že se úhrn hodin výkonu rizikových prací a výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých kalendářních měsících vydělí 8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za 1 směnu; doba výkonu rizikové práce, při které působí na zaměstnance současně více faktorů pracovních podmínek, pro které se práce považuje za rizikovou práci, se pro účely postupu podle části věty před středníkem hodnotí pouze jednou;
zaměstnavatelzaměstnavatel vystavuje potvrzení o údajích podle písmene c) na předepsaných tiskopisech. ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen toto potvrzení předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení spolu s evidenčním listem postupem podle § 39 nebo na výzvu tohoto orgánu podle § 39. ZaměstnavatelZaměstnavatel je dále povinen vyhotovit stejnopisy tohoto potvrzení a občanu předat stejnopis tohoto potvrzení spolu se stejnopisem evidenčního listu; pro stejnopisy tohoto potvrzení platí § 38 odst. 5 obdobně.
(5)
Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu. Občané předkládají potvrzení uvedené v odstavci 3 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu nebo v souvislosti se žádostí o přepočet důchodu podle zvláštního právního předpisu84).
(6)
Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, vede příslušná územní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Územní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena. Územní správa sociálního zabezpečení zasílá příslušnému plátci důchodu potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.56)
(7)
Jde-li o osoby vedené v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušná krajská pobočka Úřadu práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Krajská pobočka Úřadu práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(8)
Jde-li o osoby, které pečují o dítě v případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. h) a v § 102 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, vede Úřad práce České republiky v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce České republiky zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva tyto údaje po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(9)
Jde-li o osoby se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, vede zaměstnavatelzaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí, v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(10)
Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatelezaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, a to nejpozději do dne výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku; to platí obdobně pro družstvo.
§ 37a
(1)
ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku vykonávaném v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2022 a toto potvrzení do 31. prosince 2024 předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst. 5. Povinnosti podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelézaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci nepředkládají stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam podle § 35a.
(2)
Občan může požádat do 31. prosince 2024 o vystavení potvrzení podle odstavce 1. ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti občana.
(3)
Zaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění vykonávaném v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2024 a toto potvrzení do 31. prosince 2026 předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst. 5. Povinnosti podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci nepředkládají stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam podle § 35a.
(4)
Občan může požádat do 31. prosince 2026 o vystavení potvrzení podle odstavce 1. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti občana.
§ 38
Evidenční listy
(1)
Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až n), q), s) a u) až zk) jsou povinni vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list. Evidenční list se nevede, jde-li o občana, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, pokud tento občan nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině. Evidenční list nevede územní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly zaměstnavatele podle § 36 písm. s).
(2)
Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatelezaměstnavatele v předchozím kalendářním roce.
(3)
Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem.
(4)
Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku
a)
identifikační údaje zaměstnavatelezaměstnavatele,
b)
jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,
c)
druh výdělečné činnosti,
d)
doba účasti na důchodovém pojištění,
e)
doba důchodového pojištění,
f)
vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
g)
doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,
h)
doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.
(5)
ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatelezaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatelzaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat územní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná územní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo územní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.
§ 39
Předkládání evidenčního listu
(1)
Evidenční listy předkládají zaměstnavatelézaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny. Jde-li o osoby ve služebním poměru, s výjimkou státního zaměstnance podle zákona o státní službě, nebo o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.
(2)
ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen předložit evidenční list do 30 dnů
a)
ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4; skončilo-li zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že občan nejpozději do 3 měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatelezaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
b)
ode dne svého zániku.
(3)
Evidenční list je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen předložit orgánu sociálního zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení výzvy.
(4)
Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a)
na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
b)
do 3 měsíců od úmrtí, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene a).
(5)
Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj zaměstnavatelzaměstnavatel nový evidenční list.
(6)
Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
(7)
Pokud zaměstnavatelzaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů předložit evidenční list podle odstavce 1 věty první v elektronické podobě, může tak učinit způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. b) zasláním na adresu určenou Českou správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním evidenčního listu územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatelezaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.
§ 39a
Předkládání údajů o důchodovém pojištění
(1)
Jde-li o osoby uvedené v § 36 písm. r), předkládá zaměstnavatelzaměstnavatel, popřípadě vzdělávací zařízení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až c) do 8 dnů ode dne skončení přípravy České správě sociálního zabezpečení.
(2)
Územní správa sociálního zabezpečení zasílá na základě písemné žádosti osobám samostatně výdělečně činným údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době, po kterou bylo osobě samostatně výdělečně činné vypláceno nemocenské, údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok.
(3)
Územní správa sociálního zabezpečení zasílá na základě písemné žádosti osobám dobrovolně účastným důchodového pojištění údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění za každý kalendářní rok.
(4)
Údaje podle odstavců 2 a 3 zasílá územní správa sociálního zabezpečení osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné důchodového pojištění na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby uvedené ve větě první s údaji zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů ode dne převzetí tohoto tiskopisu územní správu sociálního zabezpečení o opravu; ustanovení § 38 odst. 5 věty třetí platí zde obdobně. Nevyhoví-li územní správa sociálního zabezpečení žádosti podle věty druhé, vydá o tom rozhodnutí; žádost o opravu se přitom považuje za žádost o zahájení řízení.
(5)
Údaje podle odstavce 1 se předkládají na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2.
(6)
Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, předkládá územní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení.
§ 40
Právnické osoby nebo organizační složky státu nebo jejich součásti vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo konzervatoře a vysoké školy jsou povinny na žádost orgánu sociálního zabezpečení nebo pojištěnce pro účely jeho důchodového pojištění vydat písemné potvrzení o formě a době studia pojištěnce, včetně údajů o zahájení a ukončení, popřípadě přerušení studia, pokud v souladu se zákonem o archivnictví a spisové službě uchovávají dokumenty obsahující tyto údaje. Toto potvrzení jsou povinny vydat do 8 dnů ode dne obdržení žádosti o jeho vydání.
§ 40a
Informativní osobní list důchodového pojištění
(1)
Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění (dále jen „informativní list“). Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů pojištěnce a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení na základě žádosti občana vyhotoví nový informativní list, prokáže-li občan dobu účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 1 písm. a) a c) až t), a odst. 2 písm. g) a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění nebo dobu zaměstnání před 1. lednem 1996 anebo dobu studia před 1. lednem 1996 a vyměřovací základy pojištěnce nebo vyloučené doby v období po roce 1985. Orgán sociálního zabezpečení zašle občanu do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle věty první nový informativní list se zohledněním údajů prokázaných podle věty první. Větu první a druhou nelze použít pro období kalendářního roku, v němž byl informativní list vyhotoven, a bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(3)
Jestliže orgán sociálního zabezpečení nepovažuje doby a další údaje podle odstavce 2 věty první za dostatečně prokázané, nový informativní list nevyhotoví a do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 2 věty první zašle občanu písemné sdělení se zdůvodněním, že doby a další údaje nejsou dostatečně prokázány a že o těchto dobách a dalších údajích bude rozhodnuto v řízení o přiznání dávky důchodového pojištění; současně občanu vrátí jím předložené doklady, a to do vlastních rukou.
§ 41
Hlášení o zaměstnávání důchodců
(1)
ZaměstnavatelZaměstnavatel má povinnost ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, pokud poživatel tohoto důchodu podle § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.
(2)
Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost.
(3)
Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(4)
ZaměstnavatelZaměstnavatel má povinnost odeslat hlášení tomu orgánu sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod.
(5)
Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená zaměstnavatelizaměstnavateli v odstavcích 1 až 3.
(6)
ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
§ 42
ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen vydat též územní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.
§ 43
Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence vedou evidenční listy za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě a ve výkonu zabezpečovací detence po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění. Pro vedení evidence a podávání hlášení o osobách uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38, 39 a § 41.
§ 45
Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, pro jejichž příslušníky ministerstvo vnitra provádí důchodové pojištění, zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi. Česká správa sociálního zabezpečení zasílá orgánům uvedeným ve větě první evidenční list občana, který byl příslušníkem ozbrojených sil, pokud není příslušná k přiznání důchodu tomuto občanu.
§ 46
Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelézaměstnavatelé povinni uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI OBČANŮ PŘI PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
HLAVA PRVNÍ
POVINNOSTI OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
§ 48
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení den
a)
zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „samostatná výdělečná činnost“) s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje,
b)
ukončení samostatné výdělečné činnosti,
c)
zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
d)
od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
e)
od kterého nemá nárok na výplatu invalidního důchodu a rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a porodu, pokud peněžitá pomoc v mateřství náležela z nemocenského pojištění zaměstnanců, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo přestala pečovat o tuto osobu v největším rozsahu, přestala vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo den ukončení výkonu zaměstnání, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je povinna oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání38) či nikoliv.
(3)
Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje.
(4)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost. Osoba samostatně výdělečně činná, která ohlásila a doložila pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), je však povinna oznámit zánik těchto skutečností nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona.
(5)
Osoba samostatně výdělečně činná, která osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a ohlásila tuto skutečnost pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna při tomto ohlášení předložit písemné prohlášení o tom, že o tuto osobu nepečuje jiná osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které současně osobně pečují o tuto osobu, že byla určena za osobu, která pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby v největším rozsahu, anebo rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. a) bodu 13.
§ 48a
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná se může přihlásit u příslušné územní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a to kdykoliv v jeho průběhu, a v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona39) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která v důsledku dodatečné změny příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplnila podmínky účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce stanovené v § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, se může přihlásit u příslušné územní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění za tento rok,41) a to v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona opravný přehled.40)
(3)
Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 pro podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění nelze tuto přihlášku podat.
§ 48b
(1)
Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní osoba samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopise. Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2 plní osoba samostatně výdělečně činná písemnou formou.
(2)
Přihlášky k účasti na důchodovém pojištění (§ 48a) se podávají na předepsaných tiskopisech.
§ 48c
Ustanovení § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné obdobně.
§ 48d
(1)
Osoba uvedená v § 10a odst. 1 může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu učinit u živnostenského úřadu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné územní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou. Osoba samostatně výdělečně činná může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) učinit České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo s oznámením o ukončení paušálního režimu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné územní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud Česká správa sociálního zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto důvody zveřejnit.
(3)
Osobní péči o dítě do 4 let věku jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, dokládá osoba samostatně výdělečně činná čestným prohlášením na předepsaném tiskopisu a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení obsahuje identifikační údaje o dítěti do 4 let věku a o rodičích dítěte nebo o osobách, které dítě převzaly do péče nahrazující péči rodičů, údaj o zahájení osobní péče o dítě a skončení této péče a prohlášení, že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu.
(4)
Osoba samostatně výdělečně činná může za kalendářní rok, v němž ukončila samostatnou výdělečnou činnost, změnit oznámení o ukončení této činnosti podané podle § 48 odst. 4 nebo dodatečně toto oznámení podat nejpozději do konce kalendářního roku, v němž podala přehled podle § 15 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž tuto činnost ukončila.
HLAVA TŘETÍ
POVINNOSTI OBČANŮ V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
§ 50
(1)
Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.
(2)
Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslal zaměstnavatelzaměstnavatel.
(3)
Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit plátci důchodu změnu adresy místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině.
§ 51
(1)
V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce, opatrovník a zvláštní příjemce uvádějí své rodné číslo a rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(2)
Občan je povinen sdělit zaměstnavatelizaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na jeho výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění.
§ 52
(1)
Přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění se podávají na předepsaných tiskopisech.
(2)
Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění může podat kdykoliv odhlášku z účasti na důchodovém pojištění; účast na důchodovém pojištění zaniká ke dni podání odhlášky z účasti na důchodovém pojištění nebo ke dni v budoucnu, pokud je tento den v odhlášce uveden; pokud občan nezaplatil pojistné na důchodové pojištění za období přede dnem podání odhlášky, může se odhlásit i zpětně za toto období nebo jeho část. Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění podle § 6 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je povinen podat odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, přestaly-li být splněny podmínky pro tuto účast, a to do osmi dnů; pokud tento občan nepodá v této lhůtě odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, považuje se za osobu účastnou důchodového pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění podle § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, pokud již neuplynula lhůta uvedená v tomto ustanovení. Odhláška musí mít písemnou formu.
(3)
Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit příslušné územní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na přihlášce k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a na výzvu územní správy sociálního zabezpečení sdělit skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění, a to do 8 dnů ode dne této změny nebo ode dne doručení této výzvy.
§ 53
(1)
Příjemce dávky důchodového pojištění, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového pojištění, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
(2)
Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět. Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku jsou dále povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti předložit lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti, a to ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
(3)
Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn. Výplata důchodu se uvolní, jakmile budou tyto povinnosti splněny.
(4)
Územní správa sociálního zabezpečení je v případě sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte osobně pečovala o dítě v největším rozsahu, oprávněna vyzvat osobu, které byla nebo má být zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, aby poskytla potřebnou součinnost ke zjištění osoby osobně pečující o dítě v největším rozsahu, zejména aby poskytla potřebná vysvětlení, doložila rozhodné skutečnosti nebo sdělila, že souhlasí s tím, že o dítě osobně pečovala v největším rozsahu jiná osoba; tato osoba je povinna výzvě vyhovět ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne obdržení výzvy. Neposkytne-li tato osoba součinnost podle věty první, může být procentní výměra starobního důchodu snížena o částku odpovídající zvýšení za výchovu dítěte, pokud byla ve výzvě na tento následek upozorněna.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 54
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. e),
b)
nesdělí svému zaměstnavatelizaměstnavateli na jeho výzvu skutečnosti uvedené v § 51 odst. 2,
c)
jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na výzvu územní správy sociálního zabezpečení nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti uvedené v § 52 odst. 3,
d)
poruší jako přizvaná osoba povinnost mlčenlivosti podle § 121, nebo
e)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 1 věty druhé, § 122 nebo § 122a.
(2)
Fyzická osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná dopustí přestupku tím, že
a)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. d),
b)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 15 odst. 1, nebo
c)
neoznámí příslušné územní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem skutečnosti uvedené v § 48.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatelzaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne orgánu sociálního zabezpečení na jeho výzvu pomoc ve stanovené lhůtě nebo nepodá bezplatné sdělení pro potřeby uvedené v § 11 odst. 1,
b)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. d),
c)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 15 odst. 1,
d)
v rozporu s § 35a odst. 3 nepodá na výzvu orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem hlášení nebo nepředloží záznam o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání nebo pro výši a výplatu dávky,
e)
neprovádí úschovu dokladů uvedených v § 35a odst. 4 po předepsanou dobu,
f)
nezajistí úschovu dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele podle § 35a odst. 5,
g)
nevede řádně evidenci údajů uvedených v § 36a odst. 2 a v § 37 odst. 1 až 4 nebo nepředloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení stejnopis potvrzení podle § 37 odst. 3 a 4,
h)
nevydá občanu na jeho žádost ve stanovené lhůtě ani po písemném upozornění orgánu sociálního zabezpečení potvrzení podle § 37 odst. 2 až 4 nebo 9 nebo podle § 40 nebo § 42,
i)
nevede evidenci údajů uvedených v § 37 odst. 9 nebo tyto údaje nepředkládá ve lhůtě stanovené v § 39a odst. 1 České správě sociálního zabezpečení podle § 39a odst. 5,
j)
nevede evidenční list důchodového pojištění podle § 38, nevyhotovuje jej stanoveným způsobem nebo jej ve lhůtě stanovené v § 39 a způsobem stanoveným v § 39 nepředkládá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení anebo nesplní povinnost uvést důvod postupu podle § 39 odst. 7 části věty první za středníkem,
k)
nevydá orgánu sociálního zabezpečení na jeho žádost ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 40, 42 nebo nesdělí písemně údaje podle § 83 odst. 2,
l)
nepodá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení hlášení podle § 41 stanoveným způsobem nebo ve stanovené lhůtě,
m)
nepředloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 37a odst. 1 a 3,
n)
nevydá občanu na jeho žádost ve stanovené lhůtě ani po písemném upozornění orgánu sociálního zabezpečení stejnopis potvrzení podle § 37a odst. 2 a 4, nebo
o)
v rozporu s § 123k odst. 6 neohlásí ve stanovené lhůtě změny ve skutečnostech rozhodných pro úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel dokladů dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní na výzvu orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě povinnost týkající se výpisu, opisu nebo kopie dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele nebo potvrzení shody podle § 35a odst. 6, nebo
b)
v rozporu s § 35a odst. 7 nesplní oznamovací povinnost nebo na vlastní náklady nezajistí uložení dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele u jiného držitele dokladů.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních služeb dopustí přestupku tím, že
a)
neprovede na žádost vyšetření zdravotního stavu podle § 16 odst. 1 písm. a) nebo je neprovede ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
b)
nezpracuje na žádost lékařské podklady podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo § 16 odst. 3 nebo je nezpracuje ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
c)
nesdělí na žádost informace podle § 16 odst. 2 písm. a) nebo je nesdělí ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
d)
neumožní na žádost nahlížení do zdravotnické dokumentace nebo nezapůjčí zdravotnickou dokumentaci podle § 16 odst. 2 písm. b) nebo tak neučiní ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
e)
neposkytne poživateli důchodu součinnost podle § 116d odst. 2,
f)
nepřevezme po dobu hospitalizacehospitalizace poživatele důchodu vyplacený důchod nebo jej nepředá poživateli bezprostředně po jeho obdržení podle § 116d odst. 3 písm. a),
g)
neuloží přijatý důchod nebo jeho část podle § 116d odst. 3 písm. b),
h)
nevyúčtuje písemně částky přijatého důchodu na žádost poživatele důchodu podle § 116d odst. 3 písm. c), nebo
i)
neoznámí provozovně držitele poštovní licence ve stanovené lhůtě ukončení pobytu poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo jí neprodleně nevrátí částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu podle § 116d odst. 3 písm. d).
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo odstavce 2,
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), d), h), k), l), n) nebo o), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 5 písm. e) až i),
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 3 písm. b) a c) nebo odstavce 5 písm. a) až d),
d)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), nebo
e)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g), i), j) a m) nebo odstavce 4 písm. b).
§ 54a
(1)
Promlčecí doba činí 3 roky; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednávají v oborech své působnosti orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) a e) až g).
(3)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení v řízení o přestupku se řídí
a)
podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), jde-li o přestupek spáchaný zaměstnavatelemzaměstnavatelem,
b)
podle § 7 odst. 1 písm. e), jde-li o přestupek spáchaný osobou samostatně výdělečně činnou v souvislosti s výkonem samostatné výdělečné činnosti,
c)
podle § 7 odst. 1 písm. h), jde-li o přestupek spáchaný držitelem dokladů,
d)
podle § 7 odst. 1 písm. b), jde-li o přestupek spáchaný fyzickou osobou,
e)
sídlem poskytovatele zdravotních služeb, jde-li o přestupek spáchaný poskytovatelem zdravotních služeb.
(4)
Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
(5)
Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
(6)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán sociálního zabezpečení, který ji uložil.
ČÁST ŠESTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ A POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI A ŘÍZENÍ VE VĚCECH OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH
HLAVA PRVNÍ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH
§ 55
Zahájení řízení
(1)
Řízení o uznání osoby za osobu zdravotně znevýhodněnou se zahajuje na základě písemné žádosti občana. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou nelze zahájit v případě, že občan byl uznán invalidním nebo že probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu.
(2)
Řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, se zahajuje na základě písemné žádosti osoby zdravotně znevýhodněné nebo z moci úřední.
§ 56
Přerušení a zastavení řízení
(1)
Jestliže se občan v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou nepodrobil vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložil nálezy ošetřujících lékařů, které má, nebo nesdělil anebo nedoložil další údaje, které jsou potřebné pro vypracování posudku pro účely řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, ačkoliv k tomu byl vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí nebo kdy předloží tyto nálezy anebo sdělí či doloží požadované údaje, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
(2)
Řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se přerušuje dnem zahájení řízení o přiznání invalidního důchodu posuzovanému občanu. Územní správa sociálního zabezpečení pokračuje v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou, pokud v řízení o přiznání invalidního důchodu byl vydán posudek, že občan není invalidní.
§ 57
Úkony účastníků
Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, nepoužije.
§ 58
Lhůty pro vydání rozhodnutí
Lhůty pro vydání rozhodnutí se v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, prodlužují o lhůty pro vydání posudku uvedené v § 16a odst. 2.
§ 59
Rozhodnutí
(1)
V rozhodnutí o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se jako den, od kterého občan je osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci.
(2)
V rozhodnutí o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, se jako den, od kterého občan již není osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci.
§ 60
Povinnosti osob zdravotně znevýhodněných
Osoba zdravotně znevýhodněná je povinna se na výzvu Institutu posuzování zdravotního stavu podrobit vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle § 16a odst. 4 písm. a) nebo b). Pokud osoba zdravotně znevýhodněná nesplní tuto povinnost, přestává být ode dne uvedeného v rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení (§ 59 odst. 2) osobou zdravotně znevýhodněnou; podmínkou vydání tohoto rozhodnutí je, že osoba zdravotně znevýhodněná byla ve výzvě podle věty první na tento následek upozorněna.
HLAVA DRUHÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
§ 81
Zahájení řízení
(1)
Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti sepsané v listinné podobě nebo podané v elektronické podobě. Za den uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o sepsání písemné žádosti v listinné podobě o přiznání dávky, nebo den, v němž oprávněný v elektronické aplikaci podle § 82a odst. 1 učinil první úkon směřující k podání žádosti o přiznání dávky v elektronické podobě, pokud ode dne, v němž se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán s žádostí o sepsání této žádosti nebo v němž oprávněný učinil tento první úkon, do dne sepsání žádosti nebo odeslání žádosti neuplynulo více než 90 dnů a pokud způsob uplatnění nároku na dávku je shodný se způsobem uplatnění žádosti o přiznání dávky.
(2)
Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.
(3)
Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení.
(4)
Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod60d) se zahajuje z moci úřední.
§ 82
Žádost o dávku důchodového pojištění v listinné podobě
(1)
Žádost o přiznání dávky důchodového pojištění v listinné podobě sepisuje s občanem územní správa sociálního zabezpečení, na kterou se obrátil, a to na předepsaném tiskopise; žádost musí být občanem podepsána, přičemž občan může žádost podepsat též digitalizovaným podpisem. Územní správa sociálního zabezpečení, s výjimkou územní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu má občan místo trvalého pobytu nebo cizinec místo hlášeného pobytu v České republice, může odmítnout sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění, jen brání-li tomu vážné provozní důvody a územní správa sociálního zabezpečení tuto informaci zveřejnila na své úřední desce; to, že vážné provozní důvody brání sepisovat žádosti o dávku důchodového pojištění, je územní správa sociálního zabezpečení povinna neprodleně oznámit České správě sociálního zabezpečení. K žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění podané podle věty první se nepřihlíží, pokud byla již žádost o přiznání dávky důchodového pojištění podána podle § 82a odst. 1 vět první a druhé; zjistí-li územní správa sociálního zabezpečení tuto skutečnost, nelze žádost podle věty první sepsat.
(2)
Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Pokud podepsání žádosti o dávku důchodového pojištění sepisované s občanem podle odstavce 1 věty první brání těžko překonatelná překážka, podpis občana se nevyžaduje; tato skutečnost se uvede v žádosti a potvrdí ji svým podpisem další osoba, která je při sepsání žádosti přítomna, s výjimkou úřední osoby, která žádost s občanem sepisuje, s uvedením identifikačních údajů této další osoby.
(3)
Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby nebo výkonu zabezpečovací detence, sepisuje s občany na předepsaných tiskopisech věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence; věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence předkládají žádost do 8 dnů ode dne sepsání územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu má občan místo trvalého pobytu nebo cizinec místo hlášeného pobytu.
(4)
Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, žádá-li občan o změnu výše invalidního důchodu v důsledku změny stupně invalidity. Tuto žádost lze podat též způsobem podle § 123e odst. 1.
(6)
Ustanovení odstavce 1 části věty první za středníkem platí obdobně, sepisuje-li územní správa sociálního zabezpečení s občanem jiné podání než žádost o přiznání dávky důchodového pojištění.
§ 82a
Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě
(1)
Žádost o přiznání dávky důchodového pojištění v elektronické podobě ve formátu, struktuře a tvaru určeném Českou správou sociálního zabezpečení lze podat kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení. Žádost se podává prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení s využitím elektronické identifikace určené Českou správou sociálního zabezpečení. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna tomu, kdo podal žádost o dávku důchodového pojištění, neprodleně elektronicky potvrdit přijetí této žádosti.
(2)
Doklady, které tvoří přílohu žádosti o dávku důchodového pojištění podle odstavce 1, se předkládají ve formě elektronického originálu, popřípadě elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí nebo listinného originálu anebo jeho úředně ověřené kopie. Žadatel může doklady předložit také ve formě prostého převedení listiny do elektronické podoby; územní správa sociálního zabezpečení může v případě pochybností o pravosti takto předložených dokladů nebo k ověření údajů v nich obsažených vyzvat žadatele k předložení elektronického originálu, popřípadě elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí nebo listinného originálu anebo jeho úředně ověřené kopie.
(3)
K žádosti, která nesplňuje podmínky podle odstavce 1, a k žádosti podané podle odstavce 1 vět první a druhé, byla-li již žádost o přiznání dávky důchodového pojištění sepsána podle § 82 odst. 1, se nepřihlíží. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna toho, kdo tuto žádost podal, neprodleně elektronicky upozornit na to, že žádost nesplňuje tyto podmínky, a na to, že se k této žádosti nepřihlíží.
(4)
Územní správa sociálního zabezpečení používá ke komunikaci v řízení elektronickou aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení. Územní správa sociálního zabezpečení však může, s výjimkou potvrzení podle odstavce 1 věty třetí, komunikovat v listinné podobě nebo prostřednictvím datové schránky, pokud je to účelné nebo pokud žadatel o dávku další komunikaci v elektronické podobě podle věty první v žádosti vyloučil. Elektronickou formu komunikace podle věty první může v řízení používat též Česká správa sociálního zabezpečení, pokud s tím žadatel o dávku důchodového pojištění v žádosti souhlasil.
(5)
Územní správy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce informace k podávání žádostí o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě podle odstavce 1.
(6)
Pro podávání žádostí o dávky důchodového pojištění v elektronické podobě se použije § 82 odst. 4 obdobně.
§ 83
(1)
Územní správa sociálního zabezpečení, která je podle § 82 odst. 1 příslušná k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění v listinné podobě, nesmí, s výjimkou případů uvedených v § 82 odst. 1 větách druhé a třetí, odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro vznik nároku na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna občana při podání žádosti o dávku důchodového pojištění informovat o výši nákladů na výplatu dávky v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence; tato povinnost neplatí v případě uvedeném v § 64 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění. Věty první a druhá platí obdobně pro věznici a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, pokud jsou podle § 82 odst. 3 příslušné k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění.
(2)
ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu územní správy sociálního zabezpečení sepisující nebo přijímající žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně této správě, zda
a)
provádí z příjmu žadatele o dávku důchodového pojištění srážky na základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku, označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
b)
trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu,
c)
vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.
(3)
V žádosti o dávku důchodového pojištění může občan požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby. V žádosti podle věty první se uvádí, kterých dob a kterých kalendářních roků se má postup podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění týkat.
(4)
V žádosti o přiznání starobního důchodu je občan povinen uvést, zda žádá o zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte podle § 34a zákona o důchodovém pojištění.
(5)
V žádosti o přiznání starobního důchodu je občan povinen uvést, zda byl nebo nebyl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření.
§ 83a
Účastníci řízení
V řízení ve věcech účasti pojištěnce na důchodovém pojištění a o správnost obsahu stejnopisu evidenčního listu (§ 38 odst. 5) je účastníkem řízení také ten, kdo plní úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až s) a u) až zk).
§ 83b
Přerušení a zastavení řízení
(1)
Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nepodrobil vyšetření zdravotního stavu anebo pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti nepředložil nálezy ošetřujících lékařů, které má, nebo nesdělil údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a o předchozích výdělečných činnostech, ačkoliv byl k tomuto vyšetření, předložení nebo sdělení vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí nebo kdy předloží tyto nálezy nebo sdělí požadované údaje, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost podána o více než 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4. Je-li žádost podána nejvýše o 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4, orgán sociálního zabezpečení řízení přeruší a prvním dnem lhůty stanovené pro podání žádosti v § 82 odst. 4 v řízení pokračuje z moci úřední.
§ 84
Důkazní prostředky
V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.
§ 84a
Prokazování výchovy dítěte
Výchova dítěte se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu86) prokazuje čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti, a to při sepsání nebo podání žádosti o důchod; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení se podává na předepsaném tiskopise; v čestném prohlášení se uvádějí údaje podle § 85 odst. 4, prohlášení, že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu, a prohlášení, že nenastala překážka pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle § 34a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Tento tiskopis obsahuje též poučení o důsledcích uvedení nepravdivých údajů.
§ 85
Prokazování některých dob
(1)
V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují
a)
doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
b)
doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
c)
doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením zaměstnavatelezaměstnavatele, který vyslal manžela ženy do zahraničí,
d)
doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
e)
doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání,
f)
doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice,
g)
doba studia na zahraničních vysokých školách, uskutečňovaného na území České republiky, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
h)
doba studia ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
i)
doba účasti na důchodovém pojištění podle § 105 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění potvrzením Kanceláře prezidenta republiky.
(2)
Doby péče uvedené v § 6 odst. 3 písm. a) bodech 11 a 12 se prokazují rozhodnutím územní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 3 písm. a) bodu 11 nebo 12. Územní správa sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení stejnopis rozhodnutí uvedeného ve větě první, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Výchovu dítěte a péči o dítě do 4 let věku v období před 1. červencem 2007 dokládá žena, která z důvodu výchovy dítěte uplatňuje nárok na nižší důchodový věk a žádá o zápočet doby péče o takové dítě, svým čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti, a to při uplatnění žádosti o důchod; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy.
(4)
Doba péče o dítě do 4 let věku po 30. červnu 2007 se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení se podává na předepsaném tiskopise. V čestném prohlášení se uvádí
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte60c) a jeho rodné číslo,
b)
jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo osoby, na jejíž osobní péči bylo dítě převážně odkázáno, a její vztah k dítěti,
c)
jméno, popřípadě jména a příjmení druhého rodiče dítěte, je-li znám, a jeho rodné číslo,
d)
doba a rozsah péče o dítě,
e)
sdělení, zda ve stejné době o dítě pečovala i jiná osoba, a v kladném případě jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo této osoby, její vztah k dítěti a doba a rozsah péče této jiné osoby o dítě.
(5)
K prokázání doby pojištění lze použít čestného prohlášení nejméně 2 svědků a žadatele o důchod nebo o úpravu důchodu, nelze-li tuto dobu prokázat jinak.
(6)
Rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. a) bodu 12 se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku; toto rozhodnutí se účastníku řízení nedoručuje a je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového pojištění.
(7)
Práce v cizině, ke které se má podle přímo použitelných předpisů Evropské unie73d) nebo mezinárodních smluv přihlédnout v České republice a která by podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví splňovala podmínky pro hodnocení práce jako rizikové práce, se pro účely důchodového pojištění prokazuje vyjádřením Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví vydá toto vyjádření na žádost orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání důchodu.
§ 85a
(1)
V řízení ve věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí;22a) zahájení řízení z moci úřední22b) se účastníkům zpravidla neoznamuje.
(2)
Žadatel o přiznání dávky důchodového pojištění může do vydání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení prvního stupně dodatečně změnit datum přiznání dávky nebo její výplaty; dodatečnou změnu data přiznání dávky nebo její výplaty žadatel učiní formou sdělení orgánu sociálního zabezpečení, který je při rozhodování o přiznání dávky důchodového pojištění nebo její výplatě tímto datem vázán.
(3)
Rozhodnutí o přiznání nebo změně poskytování nebo výše dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím není dotčeno.
(4)
V řízení ve věcech důchodového pojištění lze vést jediný spis pro každou jednotlivou fyzickou osobu, i když se jedná o více věcí týkajících se této osoby.
§ 86
Rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.
(2)
Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech je občan podle § 86a informován o zvýšení těchto dávek. V případě nesouhlasu s postupem uvedeným ve větě první lze podat do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, orgánu sociálního zabezpečení, který je plátcem dávky, písemnou žádost o vydání rozhodnutí o zvýšení dávky; orgán sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu byla tato žádost doručena, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění provedené podle věty první.
(3)
Orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce, a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4)
Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení písemně požádat o změnu data
a)
přiznání důchodu nebo jeho výplaty; takovou žádost může podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu,
b)
uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení výplaty starobního důchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto důchodu; takovou žádost může podat pouze jednou po tomtéž uvolnění nebo zařízení výplaty;
na základě této žádosti vydá orgán sociálního zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí.
(5)
Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby; na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí. Ustanovení § 83 odst. 3 věty druhé platí zde přitom obdobně. Žádost podle věty první lze podat i tehdy, nebyla-li podána žádost podle § 83 odst. 3 věty první. Žádost podle věty první může oprávněný podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu; přitom může požádat též o to, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly.
(6)
Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění musí obsahovat poučení o možnosti podat námitky, lhůtu, ve které je možné námitky podat, od kterého dne se lhůta počítá, kdo o námitkách rozhoduje a u kterého orgánu se námitky podávají; v poučení se dále uvádí, kdy námitky nemají odkladný účinek.
§ 86a
Oznámení při hromadném zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění
(1)
Oznámení o zvýšení vyplácených dávek důchodového pojištění při hromadném zvyšování zasílají plátci důchodů občanům do jejich datové schránky, pokud ji mají zřízenu.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 může plátce důchodů zpřístupnit občanům prostřednictvím své elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace určené plátcem důchodu. Způsob elektronické identifikace jsou plátci důchodů povinni zveřejnit na své úřední desce.
(3)
Nemá-li občan zřízenu datovou schránku a nezajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá plátce důchodu občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence.
(4)
Zajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence, pokud občan plátce důchodu písemně na předepsaném tiskopisu o zasílání tohoto oznámení požádal. Občan je povinen uhradit plátci důchodu náklady plátce důchodu spojené se zasíláním tohoto oznámení, nejde-li o občana narozeného před rokem 1955; plátce důchodu je povinen zveřejnit tyto náklady na své úřední desce. Součástí tiskopisu podle věty první je též poučení o povinnosti hradit náklady na zaslání tohoto oznámení. Žádost podle věty první se týká všech následujících zvýšení důchodů po podání žádosti, a to až do písemného zpětvzetí této žádosti. Plátce důchodu zašle písemné oznámení nejdříve o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž žádost došla plátci důchodu, a naposledy o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá nejpozději do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž zpětvzetí došlo plátci důchodu.
§ 87
Podkladové rozhodnutí
Rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. a) bodů 1, 3, 11, 12 a 17 a rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 9 odst. 1 podle § 38 odst. 5 věty čtvrté se považují za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku. Rozhodnutí uvedené ve větě první je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového pojištění.
§ 88
Námitky
(1)
Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
(2)
Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání námitek o předložení podkladů pro výpočet důchodu nebo pro vyčíslení přeplatku, který je povinen uhradit, počíná běžet nová lhůta k podání námitek ode dne, kdy mu byly tyto podklady doručeny.
(3)
Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu.
(4)
Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených podle § 71 správního řádu; tyto lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu (§ 8 odst. 7), prodlužují se lhůty podle věty první o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami.
(5)
Námitky nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek podaných proti rozhodnutím vydaným podle § 116 odst. 2 věty druhé, § 118a odst. 1 až 3, § 118b a 118c a § 64 odst. 6 a 7 zákona o důchodovém pojištění.
(6)
Námitky nelze podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o námitkách nebo o odvolání.
(7)
Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni; nemohou se na něm podílet ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
(8)
Není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.
(9)
Námitky lze podat též u kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení, pokud rozhodnutí vydala Česká správa sociálního zabezpečení; účinky podání námitek jsou zachovány, byly-li podány územní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě podle odstavce 1. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna námitky neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení.
§ 88a
Právní moc a opravné prostředky
(1)
Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění je v právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat námitky.
(2)
Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) o námitkách nabývá právní moci dnem oznámení.
(3)
Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění, které není v právní moci, je předběžně vykonatelné, s výjimkou rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, které mají odkladný účinek.
(4)
Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění včetně rozhodnutí o námitkách se odvolání ani rozklad nepřipouští.
§ 89
Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění
(1)
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí, která jsou podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o důchodu.
(2)
Nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje,61) je k tomuto řízení příslušný
a)
Krajský soud v Brně, má-li navrhovatel bydliště na území Slovenské republiky,
b)
Krajský soud v Ostravě, má-li navrhovatel bydliště na území Polské republiky,
c)
Krajský soud v Plzni, má-li navrhovatel bydliště na území Spolkové republiky Německo,
d)
Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li navrhovatel bydliště na území Rakouské republiky,
e)
krajský soud určený podle místa posledního bydliště navrhovatele na území České republiky, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a) až d),
f)
Krajský soud v Praze, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a) až e).
§ 90
Doručování písemností
(1)
Do vlastních rukou se doručují
a)
rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
b)
posudky zasílané podle § 8 odst. 8 a § 16a odst. 8,
c)
výzvy podle § 53.
(2)
Povinnost orgánu sociálního zabezpečení doručit písemnost je splněna, jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění písemnost převezme nebo jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná a oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění přijetí písemnosti odmítne.
(3)
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění doručované prostřednictvím datové schránky lze doručovat též prostřednictvím datové schránky kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení, pokud ji Česká správa sociálního zabezpečení určila k tomuto účelu. Informace o těchto datových schránkách je Česká správa sociálního zabezpečení povinna zveřejnit na své úřední desce.
(4)
Za rozhodnutí doručené do vlastních rukou se považuje i rozhodnutí zpřístupněné v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení uvedené v § 82a odst. 1, pokud žadatel o dávku důchodového pojištění o tento způsob doručení rozhodnutí v žádosti o dávku požádal.
(5)
Rozhodnutí, které bylo zpřístupněno v elektronické aplikaci podle odstavce 4, je doručeno okamžikem, kdy se do této aplikace přihlásí účastník řízení. Nepřihlásí-li se do aplikace účastník řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí v aplikaci zpřístupněno, považuje se rozhodnutí za doručené posledním dnem této lhůty.
HLAVA ČTVRTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
§ 104a
Předmět řízení
Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,72) o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,42) o penále, o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,51) o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o přestupcích a rozhodování o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném, penále nebo pokutě.
§ 104b
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí
a)
místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné, o penále a o přestupku osoby samostatně výdělečně činné, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
b)
místní příslušností územní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění delegované rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.
§ 104c
Rozhodování
(1)
O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, zrušení pravděpodobné výše pojistného, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatelezaměstnavatele, kterému se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.
(2)
Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední22c) se na vydání platebního výměru nepoužijí.
§ 104d
Oznámení rozhodnutí
Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení ukládá.
§ 104e
Soudní přezkum
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o
a)
povolení nebo nepovolení splátek pojistného a penále,21)
§ 104f
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1)
Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného a penále64) nemá odkladný účinek.
§ 104g
Výkaz nedoplatků
(1)
Dlužné částky na pojistném a penále může územní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat
a)
označení plátce pojistného, kterému se nedoplatky vykazují,
b)
výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného, popřípadě též z částek, které mu byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného k tomuto dni a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c)
den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d)
poučení o vykonatelnosti,
e)
poučení o námitkách,
f)
označení územní správy sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vyhotovení; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
(2)
Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem vyhotovení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr.
(3)
Proti výkazu nedoplatků lze územní správě sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší; důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést. Námitky nemají odkladný účinek.
(4)
Na základě námitek územní správa sociálního zabezpečení do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud územní správa sociálního zabezpečení nerozhodne o námitkách ve lhůtě uvedené ve větě první, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.
(5)
Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahuje správní řád.
§ 104h
Výkon rozhodnutí
(1)
Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro správní výkon rozhodnutí.
(2)
Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.
§ 104ch
Prominutí penále
(1)
Ministerstvo a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.
(2)
Ministerstvo může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo územní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.
(3)
Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(4)
Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.
§ 104i
Zástavní právo
(1)
Územní správa sociálního zabezpečení může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném, penále nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném, penále nebo pokutě (dále jen „dlužník“), za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Při rozhodování o zřízení zástavního práva se postupuje podle správního řádu s těmito odchylkami:
a)
zahájení řízení se dlužníku neoznamuje,
b)
řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy územní správa sociálního zabezpečení učinila v řízení první úkon,
c)
odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek.
(3)
Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna vyžadovat od dlužníka doklady o vlastnictví věcí; v žádosti přitom uvede, pro jaké účely tyto doklady vyžaduje. Ke zjištění předmětu zástavy jsou pověření zaměstnanci územní správy sociálního zabezpečení oprávněni vstupovat do provozních objektů a jiných prostor vlastněných nebo užívaných dlužníkem a vyžadovat od dlužníka předložení dokladů o vlastnictví jimi určených věcí. Dlužník je povinen územní správě sociálního zabezpečení a pověřeným zaměstnancům územní správy sociálního zabezpečení na vyžádání poskytnout ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 3 dny, doklady o jím vlastněných věcech a umožnit vstup podle věty druhé; za nesplnění těchto povinností může územní správa sociálního zabezpečení uložit dlužníku pořádkovou pokutu až do výše 20 000 Kč.
(4)
Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastrukatastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrkatastrálnímu úřadu, který vede katastr nemovitostí, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.
(5)
Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.
(6)
Územní správa sociálního zabezpečení zašle rozhodnutí o zřízení zástavního práva k záznamu v Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky v rozsahu stanoveném občanským zákoníkem; záznam provede Notářská komora České republiky bezúplatně.
(7)
Zástavní právo zřízené rozhodnutím územní správy sociálního zabezpečení zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým územní správa sociálního zabezpečení ruší zástavní právo, nebo zrušením rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno. O zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem vyrozumí územní správa sociálního zabezpečení plátce pojistného a vlastníka zástavy.
HLAVA PÁTÁ
Společná ustanovení o řízení
§ 105
Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má podle zákona o důchodovém pojištění svéprávnost v sociálním zabezpečení.
§ 106
(1)
Tvrdost předpisů o sociálním zabezpečení lze odstranit na základě písemné a odůvodněné žádosti občana, v jehož prospěch má být tvrdost odstraněna. V nové žádosti o odstranění tvrdosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní; při opakování těchto důvodů bude nová žádost odložena a žadatel bude o tomto vyrozuměn. Na řízení o žádosti o odstranění tvrdosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Řízení o žádosti o odstranění tvrdosti nelze zahájit, popřípadě v něm pokračovat, po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní.
(2)
Rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.
§ 107
Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu nebo posudkové komise ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.
§ 107a
(1)
Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelůzaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení), a o dobu, kterou orgán sociálního zabezpečení stanovil tomu, kdo podání učinil, k odstranění nedostatků podání.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení může řízení podle tohoto zákona přerušit též na dobu odpovídající lhůtě, kterou stanovil k odstranění nedostatků podání.
§ 109
Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování příslušné územní správy sociálního zabezpečení. Územní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k rozhodování též ve sporech o vznik účasti na důchodovém pojištění.
HLAVA ŠESTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL
§ 110
Žádost o dávku
(1)
Příslušník PoliciePolicie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku PoliciePolicie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Generální inspekce bezpečnostních sborů. Příslušník Bezpečnostní informační služby a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Bezpečnostní informační služby. Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva vnitra nebo u útvaru PoliciePolicie České republiky anebo u Hasičského záchranného sboru České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.
(2)
Příslušník Vězeňské služby podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Vězeňské služby. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva spravedlnosti České republiky.
(3)
Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového pojištění podává občan, který byl vojákem z povolání, nebo jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce je příslušný orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany.
(4)
Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou povinny sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány uvedenými v § 9 odst. 1; ustanovení § 83 odst. 4 platí obdobně. Ustanovení § 83 odst. 1 věty třetí platí pro útvary a orgány uvedené ve větě první obdobně. Útvary a orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které sepsaly žádost o dávku důchodového pojištění, předávají neprodleně tuto žádost příslušnému orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
(5)
Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní nebo invalidní u orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti nejsou ve služebním poměru, přikládají k žádosti o tento důchod potvrzení zaměstnavatele, k němuž jsou ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení a o tom, zda jsou v dočasné pracovní neschopnosti nebo jim byla nařízena karanténa; zaměstnavatel je povinen na žádost občana toto potvrzení vydat. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro územní správu sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou výdělečnou činnost.
(6)
Žádost o dávku důchodového pojištění mohou občané uvedení v odstavcích 1 až 3 podat u útvarů a orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 též prostřednictvím elektronické aplikace těchto orgánů.
§ 112
(1)
Pro řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou § 82, § 82a, § 83 odst. 1 věty první a druhé, § 83 odst. 2, § 88 odst. 9 a § 109; § 82a se použije přiměřeně, pokud se jedná o podávání žádosti o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě.
(2)
Ustanovení § 6 odst. 3 písm. s) platí obdobně pro orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 9.
ČÁST SEDMÁ
POSTUPY KE SNÍŽENÍ DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU
§ 113
(1)
Ústav pro studium totalitních režimů (dále jen „Ústav“) vypracuje seznam představitelů komunistického režimu uvedených v § 67d zákona o důchodovém pojištění (dále jen „seznam představitelů“) a tento seznam předá v elektronické podobě do 31. srpna 2023 všem plátcům důchodů. Do seznamu představitelů se nezařazují osoby uvedené v § 67d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.
(2)
Seznam představitelů obsahuje jméno a příjmení představitelů komunistického režimu uvedených v § 67d zákona o důchodovém pojištění (dále jen „představitel“), datum narození, rodné číslo, funkce podle § 67d odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a dobu výkonu těchto funkcí.
(3)
Představitele je možné dodatečně zařadit do seznamu představitelů jen do 31. prosince 2024. Vyřazení ze seznamu představitelů a změnu údajů v seznamu, které nejsou v neprospěch pojištěnce, lze provést kdykoliv. Zařazení, vyřazení a změnu údajů předává Ústav plátcům důchodů v elektronické podobě.
§ 114
(1)
Funkce představitele a doba výkonu funkce představitele se prokazuje potvrzením o funkci představitele (dále jen „potvrzení o funkci“), které vydává Ústav. Potvrzení o funkci se vydává o představitelích, kteří jsou zařazeni do seznamu představitelů.
(2)
Potvrzení o funkci musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a titul představitele,
b)
datum a místo narození,
c)
rodné číslo,
d)
údaj o funkcích představitele a o době jejich výkonu,
e)
označení podkladů, z nichž Ústav vycházel při vystavení potvrzení,
f)
otisk razítka Ústavu, datum vystavení a podpis pověřeného zaměstnance Ústavu.
(3)
Potvrzení o funkci zašle Ústav plátcům důchodů do 31. prosince 2023. V případě dodatečného zařazení do seznamu představitelů podle § 113 odst. 3 zašle Ústav plátcům důchodů potvrzení o funkci neprodleně po tomto zařazení. V případě změny údajů zašle Ústav plátcům důchodů neprodleně nové potvrzení o funkci. Dojde-li k vyřazení osoby ze seznamu představitelů, informuje o tom Ústav neprodleně plátce důchodů; tímto vyřazením pozbývá potvrzení o funkci platnosti.
(4)
Potvrzení o funkci a informaci o vyřazení ze seznamu představitelů zasílá Ústav plátcům důchodů dohodnutým způsobem. Potvrzení o funkci se představitelům nedoručuje.
(5)
Plátce důchodů je potvrzením o funkci vázán. Pokud však plátce důchodu v řízení o snížení důchodu zjistí, že by potvrzení o funkci mohlo být nesprávné, vyrozumí o této skutečnosti Ústav a vyčká jeho vyjádření. Ústav je povinen toto vyjádření plátci důchodu zaslat do 90 dní ode dne doručení žádosti o vyjádření; o dobu, než Ústav zašle své vyjádření nebo nové potvrzení o funkci, nebo než potvrzení o funkci zruší, se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí o snížení důchodu.
§ 114a
(1)
Řízení o snížení starobního důchodu představitele se zahajuje z moci úřední.
(2)
Směřují-li námitky proti obsahu potvrzení o funkci, požádá plátce důchodu Ústav o vyjádření k námitkám. Ústav je povinen toto vyjádření plátci důchodu zaslat do 90 dnů ode dne doručení žádosti o vyjádření; o dobu, než Ústav zašle své vyjádření, se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí o námitkách. Ústav ve svém vyjádření uvede skutečnosti, proč je potvrzení o funkci správné, nebo vydá nové potvrzení o funkci anebo potvrzení o funkci zruší. V novém potvrzení o funkci však nelze uvést delší dobu výkonu funkce představitele, než jaká byla v původním potvrzení o funkci. Plátce důchodů je tímto vyjádřením Ústavu, novým potvrzením o funkci anebo zrušením potvrzení o funkci vázán; toto vyjádření, nové potvrzení o funkci nebo oznámení Ústavu o zrušení potvrzení o funkci se doručuje účastníku řízení spolu s rozhodnutím o námitkách.
(3)
Potvrzení o funkci je přezkoumatelné soudem v řízení o žalobě proti rozhodnutí plátce důchodu. Pro účely přezkumného řízení soudního posuzuje správnost potvrzení o funkci Ústav.
§ 114b
(1)
Ústav pro účely vypracování seznamu představitelů, potvrzení o funkci, vyjádření podle § 114a odst. 2 a posouzení správnosti potvrzení o funkci podle § 114a odst. 3 využívá údaje a dokumenty, které nabyl v rámci své činnosti. Ústav dále pro tyto účely využívá údaje a dokumenty Archivu bezpečnostních složek, Národního archivu, Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu, Správního archivu Ministerstva obrany, Vojenského historického ústavu a státních oblastních archivů; tyto subjekty jsou povinny poskytnout Ústavu na jeho žádost potřebnou součinnost bez zbytečného odkladu.
(2)
Ústav je oprávněn požadovat informace, osobní údaje a potřebnou součinnost pro účely uvedené v odstavci 1 od orgánů sociálního zabezpečení a od dalších státních orgánů a institucí; Ústav v žádosti o tuto součinnost uvede ustanovení zákona, o který svoji žádost opírá, účel, pro který součinnost požaduje, a rozsah údajů, které požaduje. Tyto orgány a instituce jsou povinny požadované informace, osobní údaje a potřebnou součinnost poskytnout. Informace a osobní údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Ústav je oprávněn zpracovávat v rozsahu potřebném k plnění povinností podle tohoto zákona osobní údaje o představitelích včetně vedení informačního systému o představitelích.
(4)
Údaje o představitelích včetně doby výkonu funkce představitele jsou součástí registru pojištěnců.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 115
Přiznal-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového pojištění, která vylučuje poskytování jiné dávky důchodového pojištění jím vyplácené, avšak přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu starobního nebo invalidního a důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní nebo invalidní; zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního nebo invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu starobního nebo invalidního vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.
§ 115a
(1)
Doplatek důchodu nebo jeho část lze použít na úhradu
a)
přeplatku na důchodu, pokud za něj odpovídá stejný příjemce důchodu nebo se jedná o stejný druh důchodu,
b)
přeplatku, který vznikl na důchodu zemřelého oprávněného, kterému by doplatek důchodu náležel, nebo
c)
dluhu na pojistném nebo penále, jde-li o dluh osoby samostatně výdělečně činné, které by doplatek důchodu náležel.
(2)
Vznikne-li v důsledku postupu podle § 86 odst. 4 a 5 přeplatek, zúčtuje se spolu s doplatkem nově stanovené výše důchodu nebo se uhradí srážkami z vypláceného důchodu. Podle věty první se postupuje i v případě, kdy se snižuje výše důchodu z českého důchodového pojištění v důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy. Ustanovení § 118a odst. 4 není postupem podle věty první a druhé dotčeno.
(3)
Byl-li přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně zpětně za dobu, za kterou bylo vypláceno nemocenské, zúčtuje se nemocenské vyplacené za dobu, za kterou podle zákona o nemocenském pojištění nenáleželo poživateli tohoto důchodu, s doplatkem tohoto důchodu. Pokud doplatek starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nestačí na úhradu přeplatku na nemocenském nebo přeplatek z doplatku nebyl sražen, sráží se přeplatek, popřípadě zbytek přeplatku z pravidelných měsíčních splátek důchodu; při stanovení výše měsíční srážky se postupuje obdobně jako při výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu. Podle věty první a druhé se postupuje i v případě, pokud přeplatek na nemocenském vznikl v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity.
(4)
Nedojde-li zúčtováním podle § 56 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění k plné úhradě částek důchodu v případě zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu, mohou být tyto částky uhrazeny srážkami z vypláceného důchodu.
(5)
Vznikl-li přeplatek na důchodu zemřelého, na jehož úhradu má orgán sociálního zabezpečení nárok bez ohledu na zavinění příjemce důchodu, lze přeplatek na důchodu zúčtovat podle odstavce 1 písm. b) s doplatkem stejného nebo jiného důchodu, který by zemřelému náležel a který mu nebyl vyplacen, i když o přeplatku zemřelého nebylo pravomocně rozhodnuto.
§ 116
Lhůty pro výplatu dávek
(1)
Dávky důchodového pojištění se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení rozhodující o přiznání dávky důchodového pojištění může žadateli o přiznání této dávky poskytovat zálohy na dávku, pokud má za to, že podmínky pro nárok na dávku jsou splněny; pokud tyto podmínky splněny nebyly, je žadatel povinen zálohy neprodleně vrátit. Po přiznání dávky důchodového pojištění zúčtuje orgán sociálního zabezpečení poskytnuté zálohy s přiznanou dávkou. Dávky důchodového pojištění, jejichž výše nedosahuje 300 Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.
(3)
Dávky důchodového pojištění se oprávněnému, který se na území České republiky obvykle nezdržuje (§ 66 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění), vyplácejí na základě potvrzení o žití
a)
na účet vedený u zahraniční bankybanky nebo u bankybanky v České republice nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, a to zpětně za období ode dne vzniku nároku na výplatu dávky nebo ode dne následujícího po posledním dni, za který náležela poslední vyplacená splátka dávky, do konce kalendářního měsíce, v němž bylo potvrzení o žití vystaveno; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky nejvýše jednou za kalendářní měsíc, nebo
b)
bankovním šekem nebo mezinárodní poštovní poukázkou na adresu oprávněného v cizině, a to zpětně za období nepřesahující 3 kalendářní měsíce; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně.
(4)
Byl-li mezi orgánem sociálního zabezpečení České republiky a příslušným orgánem sociálního zabezpečení jiného státu, v němž se oprávněný uvedený v odstavci 3 obvykle zdržuje, sjednán způsob ověřování žití oprávněného pravidelnou výměnou potřebných údajů v elektronické podobě, vyplácí se dávka důchodového pojištění zpětně v měsíčních lhůtách určených plátcem dávky; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně.
(5)
Není-li potvrzení o žití v případech uvedených v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 zasláno, výplata dávky se zastaví do doby, než bude potvrzení o žití zasláno plátci dávky. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí pro výplatu dávek oprávněnému uvedenému v odstavci 3 obdobně.
§ 116a
Příjmem z výdělečné činnosti v ciziněPříjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové výdělečné činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle předpisů platných v cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem podléhá tomuto pojištění.
§ 116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.73)
§ 116c
Poživatelům důchodů, umístěným v zařízeních sociálních služeb poskytujících pobytové služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích, provádějí výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tato zařízení, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé souhlasí, toto zařízení podalo žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti zařízení nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí. Dávky důchodového pojištění vyplácené podle věty první jsou splatné k 15. dni kalendářního měsíce. Způsob výplaty podle věty první nelze použít, pokud příjemcem dávky důchodového pojištění není oprávněný nebo jeho opatrovník. Zařízení je povinno vrátit orgánu sociálního zabezpečení do 8 dnů splátky dávky, které byly poukázány tomuto zařízení podle věty první, pokud tyto splátky dávky oprávněnému již nenáležely z důvodu jeho úmrtí nebo pokud oprávněný ukončil pobyt v zařízení před počátkem období, za které splátky dávky náleží; zařízení přitom těchto splátek dávky nesmí použít jiným způsobem.
§ 116d
Výplata důchodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče
(1)
Pokud pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče trvá déle než 1 kalendářní měsíc nebo lze-li předpokládat, že tento pobyt bude trvat déle než uvedenou dobu, může poživatel důchodu, vyplácí-li se mu důchod v hotovosti, požádat o výplatu důchodu do tohoto zdravotnického zařízení.
(2)
Poživatel důchodu zasílá písemnou žádost o výplatu důchodu do zdravotnického zařízení lůžkové péče prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb kterékoli provozovně držitele poštovní licence. V žádosti musí být uvedeno jméno a příjmení poživatele důchodu, jeho rodné číslo, místo trvalého pobytu, adresa poskytovatele zdravotních služeb uvedeného ve větě první a adresa zdravotnického zařízení, do kterého bude výplata důchodu zasílána, jestliže není totožná s adresou poskytovatele; poskytovatel zdravotních služeb potvrzuje na této žádosti, že pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče trvá nebo bude trvat déle než 1 kalendářní měsíc, a správnost adresy, na kterou má být výplata důchodu poukazována. Žádost se podává na tiskopisu vydaném držitelem poštovní licence. Na základě této žádosti vyplácí provozovna držitele poštovní licence důchod na adresu uvedenou v žádosti.
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen
a)
po dobu hospitalizacehospitalizace poživatele důchodu převzít na základě žádosti uvedené v odstavci 2 důchod vyplacený do zdravotnického zařízení a předat tento důchod jeho poživateli bezprostředně po jeho obdržení,
b)
přijatý důchod nebo jeho část uložit, jestliže o to poživatel důchodu požádá nebo není-li poživatel důchodu schopen důchod převzít,
c)
částky přijatého důchodu poživateli důchodu na jeho žádost písemně vyúčtovat,
d)
oznámit do 8 dnů provozovně držitele poštovní licence, která poukazuje výplatu důchodu do zdravotnického zařízení, ukončení pobytu poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče; v případě úmrtí poživatele důchodu je poskytovatel zdravotních služeb povinen provozovně držitele poštovní licence neprodleně vrátit i částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu.
(4)
Za škodu na částkách důchodu, který byl pro poživatele důchodu vyplacen a poskytovatelem zdravotních služeb převzat k předání poživateli důchodu nebo k uložení, odpovídá poživateli důchodu poskytovatel zdravotních služeb bez ohledu na své zavinění podle občanského zákoníku83).
§ 117
Dávky důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil se vyplácejí ve stanoveném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti.
§ 117a
Zastavení a uvolnění výplaty dávky
(1)
Výplata dávky důchodového pojištění může být zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nesplnil povinnost podle § 50 odst. 3. Rozhodnutí o zastavení výplaty dávky podle věty první se doručuje veřejnou vyhláškou; v řízení o zastavení výplaty dávky se opatrovník neustanovuje.
(2)
Vyplácí-li se dávka důchodového pojištění v hotovosti, může být výplata dávky zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nepřevezme 3 po sobě následující splátky dávky; o tomto zastavení výplaty dávky se příjemce dávky bez prodlení vyrozumí písemným oznámením, které obsahuje též informaci o podmínkách uvolnění výplaty dávky.
(3)
Výplata dávky důchodového pojištění, která byla zastavena podle odstavce 1 nebo 2, se uvolní na základě písemné žádosti oprávněného nebo jiného příjemce dávky, odpadl-li důvod pro zastavení výplaty dávky; ustanovení § 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění tím není dotčeno. Byla-li výplata dávky uvolněna, písemné rozhodnutí se nevydává; o uvolnění výplaty dávky obdrží oprávněný nebo jiný příjemce dávky písemné oznámení.
§ 118
Výplata dávky důchodového pojištění zvláštnímu příjemci
(1)
Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění je
a)
občan určený rozhodnutím obecního úřadu podle § 10; v odůvodněných případech může být zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba,
b)
občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí svéprávnosti dítěte, a to od tohoto dne.
(2)
Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí svéprávnosti požádat plátce dávky důchodového pojištění, aby dávka byla již vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci. Byl-li dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, přiznán invalidní důchod, přestává být občan uvedený v odstavci 1 písm. b) zvláštním příjemcem dnem, který předchází dni, od něhož náleží dítěti první pravidelná měsíční splátka invalidního důchodu.
(3)
Obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce.
(4)
Zákonný zástupce, opatrovník, osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku, a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného. Zvláštní příjemce je povinen na žádost oprávněného nebo obecního úřadu, který jej ustanovil, podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena, a to do 1 měsíce.
(5)
Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud
a)
odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven,
b)
zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4 větě první a druhé, nebo
c)
zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 4 větě třetí.
Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a zaměstnavatelů
§ 118a
(1)
Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
(2)
Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí, vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu dosažení 26. roku věku nezaopatřeného dítěte. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch vyplacených částek vdovského nebo vdoveckého důchodu, které nenáležely z důvodu zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně dítěti, o které vdova nebo vdovec pečovali a které se z důvodu tohoto zpětného přiznání tohoto důchodu nepovažuje za nezaopatřené dítě. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek vdovského nebo vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, které byly vyplaceny po zániku nároku na tyto důchody podle § 50 odst. 6 a 7 nebo § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek důchodu, které nenáležely, došlo-li ke snížení výše důchodu z českého důchodového pojištění v důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, pokud přeplatek nebyl zúčtován nebo uhrazen postupem podle § 115a odst. 2 věty první. Zemře-li občan, považují se neuspokojené nároky plátce důchodu na vrácení vyplacených částek v případech uvedených ve větách první až páté za dluh občana, který se vypořádá v rámci dědictví; to platí i v případě, že o těchto nárocích nebylo pravomocně rozhodnuto.
(3)
Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká, pokud rozhodnutí o vrácení, popřípadě náhradě částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, nebylo vydáno do 5 let ode dne výplaty dávky. Účinky rozhodnutí, které bylo vydáno ve lhůtě uvedené ve větě první, jsou zachovány, pokud došlo po uplynutí této lhůty z důvodu nesprávného vyčíslení přeplatku ke změně rozhodnutí nebo k jeho zrušení a nahrazení novým rozhodnutím. Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, vzniká znovu, zjistí-li se, že přeplatek na dávce důchodového pojištění vznikl v příčinné souvislosti s trestným činemtrestným činem, jehož pachatelem, spolupachatelem nebo účastníkem je příjemce dávky nebo poživatel důchodu; v těchto případech běží znovu lhůta uvedená ve větě první ode dne, kdy se plátce důchodu dozví o rozhodnutí soudu o tomto trestném činutrestném činu.
(4)
Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
§ 118b
Jestliže zaměstnavatelzaměstnavatel nepodal hlášení nebo nepředložil záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené zaměstnavatelemzaměstnavatelem byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinen nahradit neprávem vyplacené částky. Ustanovení § 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.
§ 118c
Jestliže zaměstnavatelzaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. ZaměstnavatelZaměstnavatel a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi zaměstnavatelemzaměstnavatelem a příjemcem důchodu rozhodují soudy.66)
§ 118d
Náhrada nákladů řízení
(1)
Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení mohou uložit povinnost nahradit paušální částkou stanovenou zvláštním právním předpisem náklady řízení účastníku, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.
§ 119
Určení místní příslušnosti v některých případech
(1)
V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
(2)
Nelze-li místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení územní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 3.
§ 120
Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.
§ 120a
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě ve stanovených případech (§ 48d odst. 1) příslušnému živnostenskému úřadu nebo orgánu Finanční správy České republiky, nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti, anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
§ 120c
(1)
Pro účely tohoto zákona se občanem rozumí fyzická osoba.
(2)
Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém pojištění.67)
§ 121
Fyzické osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva, jde-li o posuzování podle § 4 odst. 2, nebo k jednání Institutu posuzování zdravotního stavu, jde-li o posuzování podle § 8, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděly.
§ 122
Zaměstnanci zaměstnavatelůzaměstnavatelů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti mlčenlivosti může zbavit ten, v jehož zájmu má tuto povinnost.
§ 122a
Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech důchodového pojištění a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
§ 123
(1)
Jestliže přeplatek na dávce důchodového pojištění nebo dávkách důchodového pojištění u téhož oprávněného ve svém úhrnu nepřesáhne částku 300 Kč a nelze jej zúčtovat s doplatkem jiné dávky důchodového pojištění nebo srážet z dávky důchodového pojištění, odepíše se tento přeplatek k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2)
Příslušný orgán sociálního zabezpečení odepíše přeplatek na dávce důchodového pojištění, je-li zcela nedobytný. Za zcela nedobytný se považuje přeplatek, jestliže příjemce dávky zemřel, pokud odpovědnost za uhrazení přeplatku nepřešla na jinou osobu, popřípadě zanikl, byla-li příjemcem dávky ustanovena právnická osoba, přeplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na příjemci dávky nebo jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo jehož vymáhání by zřejmě nevedlo k výsledku nebo u něhož je pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek, a přeplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi.
(3)
Tomu, kdo odpovídá za přeplatek na dávce důchodového pojištění, může příslušný orgán sociálního zabezpečení povolit placení přeplatku ve splátkách, pokud ten, kdo odpovídá za přeplatek, prokáže schopnost platit splátky řádně a včas a není-li z jiných okolností zřejmé, že tímto povolením by byla úhrada přeplatku ohrožena. Orgán sociálního zabezpečení může zrušit povolení placení přeplatku ve splátkách, jestliže ten, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, nezaplatí některou splátku včas nebo ve správné výši, nebo jestliže vznikne nárok na doplatek dávky důchodového pojištění, s nímž je možné nesplacený přeplatek nebo jeho podstatnou část zúčtovat, anebo jestliže se zlepší majetkové poměry toho, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, tak, že další placení přeplatku ve splátkách není nutné. Proti rozhodnutí podle věty první a druhé nelze podat námitky.
§ 123a
(1)
Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 300 Kč
a)
k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o zaměstnavatelezaměstnavatele, nebo
b)
ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2)
Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou územní správou sociálního zabezpečení u zaměstnavatele je zjištěn dluh na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 300 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše.
§ 123b
(1)
Dlužné pojistné a penále odepíše příslušná správa sociálního zabezpečení, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatelůzaměstnavatelů, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
(2)
O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně též pro dluh na pokutě.
§ 123c
Počítání času
(1)
Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2)
Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3)
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
§ 123d
Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgány sociálního zabezpečení v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.
§ 123e
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou
a)
podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu83), nebo
b)
odeslanou prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení s využitím přístupu se zaručenou identitou ověřenou občanským průkazem nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci určeným orgánem sociálního zabezpečení, pokud orgán sociálního zabezpečení tuto možnosti zajistil.
(2)
Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze
a)
v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být tato podání nebo jiné úkony zasílány, nebo
b)
písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání písemných podání na předepsaném tiskopise adresu jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož adresu mají být podání zasílána.
(3)
Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých je možno u něj učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu,
b)
elektronickou adresu své podatelny, identifikátor své datové schránky, elektronickou adresu určenou příslušným orgánem sociálního zabezpečení k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor datové schránky určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a adresu určenou pro zasílání písemných podání podle odstavce 2 písm. b); Česká správa sociálního zabezpečení přitom zveřejní též identifikátory datových schránek územních správ sociálního zabezpečení a uvede, které z nich jsou určeny též k doručování rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění,
c)
formu technického nosiče pro doručování podání v elektronické podobě,
d)
tiskopisy, které se podle odstavce 2 písm. a) předkládají v elektronické podobě, a podmínky, za nichž se tiskopisy v této podobě předkládají,
e)
podání a jiné úkony, které lze učinit způsobem podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Má-li osoba samostatně výdělečně činná zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, je povinna činit podání nebo jiný úkon, ke kterému je podle tohoto zákona nebo podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti předepsán tiskopis, pouze elektronicky podle odstavce 2 písm. a). Pokud osoba samostatně výdělečně činná nemůže z technických důvodů činit ve lhůtě podání nebo jiný úkon elektronicky podle odstavce 2 písm. a), může tak učinit v listinné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou územní správou sociálního zabezpečení, přitom je povinna uvést důvod tohoto postupu; tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty druhé se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.
§ 123f
Působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 123g
Tiskopisy60a), které v případech stanovených tímto zákonem (§ 48d odst. 1) používají osoby uvedené v § 10a odst. 1 vůči živnostenským úřadům nebo vůči orgánům Finanční správy České republiky, se vydávají po projednání s Českou správou sociálního zabezpečení.
§ 123ga
Jestliže zaměstnavatel udělil právnické nebo fyzické osobě plnou moc k jednání jménem zaměstnavatele vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění nebo pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, oznamuje udělení plné moci, její změnu nebo ukončení její platnosti České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím elektronické aplikace podle § 123e odst. 1 písm. b), a to do 8 kalendářních dnů od jejího udělení, změny nebo ukončení její platnosti. Ustanovení § 39 odst. 7 se použije obdobně.
ČÁST DEVÁTÁ
ŘÍZENÍ A POVINNOSTI VE VĚCECH DOROVNÁVACÍHO PŘÍDAVKU NĚKTERÝM POŽIVATELŮM ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU
§ 123h
(1)
O dorovnávacím přídavku náležejícím podle zákona o důchodovém pojištění76) rozhodují orgány sociálního zabezpečení, které vyplácejí starobní důchod, s nímž se má dorovnávací přídavek vyplácet; tyto orgány jsou též příslušné k výplatě dorovnávacího přídavku.
(2)
Dorovnávací přídavek se přiznává na základě žádosti, která se podává u orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání dorovnávacího přídavku. Je-li k rozhodování o dorovnávacím přídavku příslušná Česká správa sociálního zabezpečení, lze žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat též u kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení; územní správa sociálního zabezpečení je povinna tuto žádost neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení. Je-li žádost o přiznání dorovnávacího přídavku zamítnuta pouze z důvodu, že dorovnávací přídavek by ke dni, od něhož je jeho přiznání požadováno, neměl kladnou hodnotu, lze novou žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat, jen je-li v nové žádosti jako den, od něhož má být dorovnávací přídavek přiznán, uveden den 31. ledna některého kalendářního roku po kalendářním roce, do něhož spadal den, od něhož bylo požadováno přiznání dorovnávacího přídavku v předchozí žádosti; tuto novou žádost lze podat nejvýše dvakrát. Je-li v nové žádosti podané podle věty třetí uveden jiný den než den uvedený ve větě třetí, nebo jde-li o třetí a další podání takové žádosti, orgán sociálního zabezpečení řízení o této žádosti zastaví.
(3)
Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, použijí se pro řízení ve věcech dorovnávacího přídavku přiměřeně ustanovení o řízení ve věcech důchodového pojištění. Ustanovení o řízení ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění se pro věci dorovnávacího přídavku použijí obdobně.
(4)
Ministr práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti ministři uvedení v § 9 odst. 3 mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení § 106a až 106c zákona o důchodovém pojištění; ustanovení § 106 platí přitom obdobně.
§ 123i
(1)
Příjemce dorovnávacího přídavku je povinen sdělit a prokázat plátci dorovnávacího přídavku na jeho výzvu výši starobního důchodu vypláceného ze slovenského důchodového pojištění ke dni, od něhož se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku podle § 106b zákona o důchodovém pojištění. Při nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené plátcem dorovnávacího přídavku se výplata dorovnávacího přídavku zastaví, pokud byl příjemce dorovnávacího přídavku ve výzvě na tento následek upozorněn; je-li tato povinnost splněna dodatečně, dorovnávací přídavek se doplatí ode dne, od kterého jeho výplata náleží. Není-li tato povinnost splněna do 3 let od 31. ledna kalendářního roku, ve kterém byl dorovnávací přídavek naposledy vyplacen, zaniká nárok na dorovnávací přídavek dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních roků.
(2)
Ustanovení § 50, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 a 3 platí přiměřeně, jde-li o povinnosti příjemce dorovnávacího přídavku a o podání ve věcech dorovnávacího přídavku.
§ 123j
Jestliže byl vyplácen dorovnávací přídavek a nebyly přitom splněny podmínky pro jeho výplatu stanovené v § 106c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, má plátce dorovnávacího přídavku vůči osobě, které byl dorovnávací přídavek vyplacen, nárok na vrácení těch vyplacených částek dorovnávacího přídavku, které nenáležely; ustanovení § 118a odst. 3 a 4 použijí se zde obdobně.
ČÁST DESÁTÁ
POSTUP PŘI ÚHRADĚ NÁHRADY MZDY NEBO PLATU PODLE § 203a ZÁKONÍKU PRÁCE
§ 123k
(1)
Náhradu mzdy nebo platuNáhradu mzdy nebo platu, kterou poskytl zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnanci za podmínek a v rozsahu podle § 203a zákoníku práce, uhrazuje tomuto zaměstnavatelizaměstnavateli na jeho žádost územní správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí § 7 odst. 1 písm. c) a d); ustanovení § 119 odst. 2 se zde použije obdobně.
(2)
Náhrada mzdy nebo platuNáhrada mzdy nebo platu se pro účely tohoto zákona považuje za přeplatek na pojistném podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle zákona o pojistném. Při úhradě náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu se postupuje jako při vracení přeplatku na pojistném, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.
(3)
Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu se podává na předepsaném tiskopisu. V žádosti se uvádějí tyto údaje:
a)
identifikační a kontaktní údaje zaměstnavatelezaměstnavatele,
b)
celková částka úhrady požadovaných náhrad mzdy nebo platunáhrad mzdy nebo platu za všechny zaměstnance, kterým zaměstnavatelzaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platunáhradu mzdy nebo platu poskytl,
c)
identifikační údaje zaměstnance, za kterého zaměstnavatelzaměstnavatel úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu požaduje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo,
d)
výše náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu za každého zaměstnance, kterému zaměstnavatelzaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platunáhradu mzdy nebo platu poskytl,
e)
kalendářní dny, za které byla zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy nebo platunáhrada mzdy nebo platu, jejíž úhradu zaměstnavatelzaměstnavatel požaduje,
f)
číslo účtu zaměstnavatelezaměstnavatele, na který má být úhrada náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu poukázána podle § 123l odst. 2.
(4)
Při uplatnění žádosti o úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen prokázat a doložit splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě zaměstnanci náhradu mzdy nebo platunáhradu mzdy nebo platu poskytl. Při nesplnění povinnosti podle věty první územní správa sociálního zabezpečení zaměstnavatelezaměstnavatele vyzve k prokázání a doložení těchto skutečností; zaměstnavatelzaměstnavatel je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů od vyzvání, nebyla-li stanovena delší lhůta. V této výzvě územní správa sociálního zabezpečení zaměstnavatelezaměstnavatele upozorní, že při nesplnění povinností podle vět první a druhé se k žádosti nepřihlíží.
(5)
Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu je třeba podat nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platunáhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Nebyla-li žádost podána v této lhůtě, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu zaniká.
(6)
Změny ve skutečnostech, které mají vliv na stanovení výše náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu, nebo změny ve skutečnostech podle odstavce 4 věty první je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen oznámit územní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy tuto změnu zjistil.
(7)
Byla-li zaměstnavatelizaměstnavateli uhrazena náhrada mzdy nebo platunáhrada mzdy nebo platu a zaměstnavatelzaměstnavatel přitom nesplnil podmínky stanovené zákoníkem práce pro její úhradu, má územní správa sociálního zabezpečení vůči tomuto zaměstnavatelizaměstnavateli nárok na vrácení neprávem přijaté úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu nebo její části; o povinnosti vrátit tuto částku rozhodne územní správa sociálního zabezpečení.
§ 123l
(1)
O neposkytnutí úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu nebo o jejím neposkytnutí v požadované výši zaměstnavatelzaměstnavatel obdrží písemné oznámení. Nesouhlasí-li zaměstnavatelzaměstnavatel s výsledkem vyřízení žádosti, může do 30 dnů ode dne doručení tohoto oznámení podat územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle § 123k odst. 1 písemnou žádost o vydání rozhodnutí; územní správa sociálního zabezpečení vydá ve lhůtě pro vydání rozhodnutí podle správního řádu, ode dne, kdy jí byla tato žádost doručena, rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu nebo o jejím neposkytnutí v požadované výši.
(2)
Náhrada mzdy nebo platuNáhrada mzdy nebo platu se poukazuje na účet zaměstnavatelezaměstnavatele vedený u peněžního ústavu v České republice.
§ 123m
(1)
Ustanovení § 6 odst. 4 písm. h), l) a t), § 11 odst. 1, § 12 písm. a), § 13 odst. 1, § 14 odst. 3 písm. a), § 104h, 118d, 122, 122a, 123a a § 123b se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu použijí obdobně.
(2)
Ustanovení § 35a odst. 4 písm. d) se použije přiměřeně, jde-li o povinnost zaměstnavatelezaměstnavatele uschovávat záznamy a doklady o rozhodných skutečnostech ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu.
(3)
Ustanovení § 17 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 5 a 6 zákona o pojistném se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu nepoužijí.
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 124
Územní správy sociálního zabezpečení rozhodují o přerušení zaměstnání nebo pojištění z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem 1988.
§ 126a
Ustanovení § 129 odst. 1 soudního řádu správního se ve věcech důchodového pojištění nepoužije.
HLAVA DRUHÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 127
Prováděcí předpisy
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší úpravu postupu při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče.
(2)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 11 a § 35a odst. 9.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti průkazu pověřených zaměstnanců orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 2.
(4)
Ministerstvo může stanovit vyhláškou případy nebo druhy řízení, v nichž může orgán sociálního zabezpečení žádat od účastníka řízení předložení dokladů k prokázání skutečností uváděných účastníkem.
§ 127a
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1)
Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2)
Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a)
příslušníci
1.
zpravodajské služby České republiky,
2.
Policie České republiky,
3.
Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4.
Hasičského záchranného sboru České republiky,
b)
zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky,
c)
orgány sociálního zabezpečení.
(3)
Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.
§ 133
Zrušovací ustanovení
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
1.
§ 12 a 13 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
2.
§ 15 odst. 1, § 81, 82, 83 a 84, § 85 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta první a druhá, § 86, 87 a 87a, § 88 odst. 2 věta druhá, § 90 a 91 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988 Sb. a vyhlášky č. 261/1990 Sb.
3.
§ 32 odst. 3 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
4.
§ 15 odst. 2 a § 16 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
5.
§ 5 a 6 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb. a vyhlášky č. 20/1991 Sb.
6.
§ 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.
7.
§ 145b a 145c vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 81/1979 Sb., vyhlášky č. 108/1979 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 15/1982 Sb., vyhlášky č. 78/1982 Sb., vyhlášky č. 141/1983 Sb., vyhlášky č. 144/1983 Sb., vyhlášky č. 73/1984 Sb., vyhlášky č. 131/1984 Sb., vyhlášky č. 57/1987 Sb. a vyhlášky č. 149/1988 Sb.
8.
§ 34, 55, 62, 67, 79, 93, 102 a 102d, § 102f odst. 4, § 105 odst. 3 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
9.
§ 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 2, 5 a 6, § 103 odst. 2 věta druhá, § 107 odst. 2 věta první, § 108 odst. 3, § 109 odst. 2 věta první, § 111, 112, 113, 118, 119, 120, 121, § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst. 6, § 124, § 125 odst. 1 a 2, § 126, 137, § 142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a c), odst. 5, § 143 odst. 2 a 3, § 144 odst. 1 a 3, § 145, § 145b odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
10.
§ 4 odst. 3, § 5 odst. 4, § 10 odst. 1 věta první, odst. 2 až 4, § 23 odst. 2, § 34 odst. 2, § 56a odst. 3 věta první, § 58 odst. 3 věta druhá, odst. 4 a odst. 5 věta druhá, § 60, § 63 odst. 5 a 6, § 66 odst. 3, § 143, 144, 145 a 147, § 148 odst. 1, § 150, 151 a 152, § 153 odst. 3, 4, 6 až 9, § 154, 156, 157, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 172, 173 a 174 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
11.
§ 8, 9 a 10 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných zařízeních.
12.
§ 1 odst. 5 a § 6 odst. 3 a 5 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
13.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 183/1991 Sb., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).
§ 134
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 582/1991 Sb.
Názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení
1.
Územní správa sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj
Sídlo: Praha
Správní obvod: správní obvody hlavního města Prahy a Středočeského kraje
2.
Územní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj
Sídlo: Plzeň
Správní obvod: správní obvody Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Karlovarského kraje
3.
Územní správa sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj
Sídlo: Liberec
Správní obvod: správní obvody Ústeckého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje
4.
Územní správa sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
Sídlo: Brno
Správní obvod: správní obvody Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a Zlínského kraje
5.
Územní správa sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj
Sídlo: Ostrava
Správní obvod: správní obvody Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje
2)
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
3a)
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.
4b)
Například § 274 písm. f) občanského soudního řádu, § 9d zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, § 33 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
9)
§ 46 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 167/2004 Sb.
9)
§ 1 až 8 a § 14 správního řádu.
9a)
§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9c)
§ 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9d)
Například § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách.
10)
Např. § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 263/1990 Sb.
13)
§ 27 vyhlášky č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců.
14)
§ 11 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
16)
§ 12 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.
17)
§ 15 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.
18)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. (úplné znění č. 247/1990 Sb.).
19)
§ 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
20)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných lázních.
21)
§ 20a zákona č. 589/1992 Sb.
22a)
§ 36 odst. 3 správního řádu.
22b)
§ 46 a 47 správního řádu.
22c)
§ 46 a 47 správního řádu.
22d)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
23)
§ 122 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.
28)
§ 16 odst. 2 a 3 zákona č. 382/1990 Sb., rodičovském příspěvku.
29)
Čl. VII odst. 2 zákona č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.
31)
§ 50 odst. 3 a § 51 odst. 5 vyhlášky ÚRO č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
32)
Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32a)
§ 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
§ 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
32b)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
32c)
§ 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
32d)
§ 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
33a)
§ 205d odst. 1 zákoníku práce.
§ 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
33b)
§ 86 odst. 2 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
36)
§ 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
37)
§ 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
38)
§ 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
39)
§ 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
40)
§ 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.
41)
§ 10 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
45)
Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.
49)
Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
50)
§ 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
50a)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
50c)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
50d)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
50e)
§ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
50f)
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
50g)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
50h)
§ 50a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
52)
§ 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.
52b)
§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.
52c)
§ 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
53)
§ 6 zákona č. 155/1995 Sb.
54a)
Zákon č. 435/2004 Sb.
55)
§ 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
56)
§ 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
60b)
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
60c)
§ 20 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
60d)
§ 61a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.
61)
§ 7 odst. 3 soudního řádu správního.
64)
§ 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
66)
§ 9 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.
67)
§ 9 zákona č. 155/1995 Sb.
68)
§ 15 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
70)
§ 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
71)
Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
71a)
§ 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
71c)
§ 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
71b)
§ 94 zákoníku práce.
72)
§ 22b odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 306/1997 Sb.
73)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
73a)
§ 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73h)
§ 17a odst. 2 a 4 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73d)
Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
73e)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
73f)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
73g)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73i)
§ 8a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
74)
Například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
74a)
Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
75)
Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
76)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
76)
§ 106a až 106c zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
78)
§ 26 a 27 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 49 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
79)
§ 40 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
80)
§ 228 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
81)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
82)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.
83)
§ 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
83)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
83)
§ 2895 občanského zákoníku.
84)
Nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993, ve znění nařízení vlády č. 69/2015 Sb.
85)
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
86)
§ 34a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Čl. II body 1 a 3 zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
87)
§ 5 až 7, 10, 18, 24, 61 a 73 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
88)
§ 13 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 10/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 10/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o súkromných veterinárnych lekároch a o Komore veterinárnych lekárov Slovenskej republiky
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 2/1992
* PRVÁ ČASŤ - § 1 (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - Oprávnenie na vykonávanie veterinárnej činnosti (§ 2 — § 6)
* TRETIA ČASŤ - Komora veterinárnych lekárov Slovenskej republiky (§ 7 — § 20)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 21 — § 23)
Aktuální znění od 16. 1. 1992
10
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o súkromných veterinárnych lekároch a o Komore veterinárnych lekárov Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
§ 1
Úvodné ustanovenia
(1)
Tento zákon upravuje
a)
podmienky a spôsob vykonávania odbornej veterinárnej činnosti1) a iných veterinárnych služieb (ďalej len „veterinárna činnosť“) súkromnými veterinárnymi lekármi (ďalej len „veterinárny lekár“),
b)
samosprávu veterinárnych lekárov.
(2)
Tento zákon sa nevzťahuje na vykonávanie veterinárnej činnosti podľa osobitných predpisov a na pracovnoprávne vzťahy medzi zamestnancom a zamestnávateľom pri vykonávaní veterinárnej činnosti v pracovnom pomere alebo obdobom pracovnom vzťahu.
(3)
Veterinárny lekár vykonáva veterinárnu činnosť súvisiacu s veterinárnou starostlivosťou podľa osobitných predpisov,2) ktorá vyžaduje osobitnú spôsobilosť.3)
(4)
Veterinárny lekár môže vykonávať veterinárnu činnosť len podľa tohto zákona.
DRUHÁ ČASŤ
Oprávnenie na vykonávanie veterinárnej činnosti
§ 2
(1)
Súkromným veterinárnym lekárom je ten, kto je zapísaný v zozname veterinárnych lekárov Slovenskej republiky (ďalej len „zoznam“) vedenom Komorou veterinárnych lekárov Slovenskej republiky (ďalej len „komora“) zriadenou podľa § 7 ods. 1.
(2)
Komora zapíše do troch mesiacov odo dňa doručenia písomnej žiadosti do zoznamu toho, kto
a)
je plne spôsobilý na právne úkony a je bezúhonný,
b)
je štátnym občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a má trvalý pobyt na jej území,
c)
je absolventom Vysokej školy veterinárskej (veterinárny lekár)3) v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznaný (nostrifikovaný) diplom o vysokoškolskom štúdiu vydaný zahraničnou vysokou školou,4)
d)
má najmenej tri roky praxe v odbornej veterinárnej činnosti,
e)
zložil do rúk prezidenta komory tento sľub: „Sľubujem na svoje svedomie a občiansku česť, že budem zachovávať ústavu, ústavné zákony, zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy, svedomite vykonávať veterinárnu činnosť, vystupovať dôstojne, konať čestne a riadne plniť svoje povinnosti.“
(3)
Komora nezapíše do zoznamu toho, kto je pracovníkom orgánu veterinárnej správy alebo orgánu veterinárnej starostlivosti v pôsobnosti iných ústredných orgánov.5)
(4)
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo koho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin alebo za opakovaný nedbanlivostný trestný čintrestný čin súvisiaci s vykonávaním veterinárnej činnosti,
d)
kto písomne požiadal o vyčiarknutie zo zoznamu,
e)
o kom sa dodatočne zistí, že nespĺňa niektorů z podmienok uvedených v odseku 2,
f)
komu bolo právoplatne uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu [§ 19 ods. 1 písm. c)].
(5)
Komora pozastaví veterinárnemu lekárovi vykonávanie veterinárnej činnosti, ak mu vznikol pracovný pomer s orgánom veterinárnej správy alebo s orgánom veterinárnej starostlivosti v pôsobnosti iných ústredných orgánov.5)
(6)
Komora môže pozastaviť veterinárnemu lekárovi vykonávanie veterinárnej činnosti, ak
a)
bola proti nemu podaná obžaloba pre úmyselný trestný čintrestný čin alebo pre nedbanlivostný trestný čintrestný čin súvisiaci s vykonávaním veterinárnej činnosti, a to až do právoplatnosti skončenia veci,
b)
sa začalo konanie o pozbavenie alebo obmedzenie jeho spôsobilosti na právne úkony, a to až do právoplatného skončenia konania,
c)
vykonáva veterinárnu činnosť v rozpore s osobitnými predpismi6) a s týmto zákonom alebo so všeobecne záväznými právnymi predpismi, a to až do konečného rozhodnutia o porušení týchto predpisov.
(7)
Na základe zápisu do zoznamu komora vydá veterinárnemu lekárovi osvedčenie, ktoré ho oprávňuje na vykonávanie veterinárnej činnosti. Komora môže v osvedčení obmedziť vykonávanie veterinárnej činnosti na určitý odbor alebo územný obvod. Pri vyčiarknutí zo zoznamu alebo pozastavení vykonávania veterinárnej činnosti komora osvedčenie odníme.
(8)
Uchádzač, ktorého komora odmietla zapísať do zoznamu alebo ktorý nebol komorou zapísaný do zoznamu v určenej lehote, alebo ten, kto bol zo zoznamu vyčiarknutý, s výnimkou vyčiarknutia podľa § 2 ods. 4 písm. d) a f), má právo domáhať sa ochrany na súde.
(9)
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) môže všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoviť druhy veterinárnych činností, ktoré môžu vykonávať aj pracovníci orgánov veterinárnej správy. V tom prípade neplatia obmedzenia uvedené v odsekoch 3 a 5. Ak je pracovník orgánu veterinárnej správy zapísaný v zozname, komora v osvedčení uvedie obmedzenie na príslušný druh činnosti a nepostupuje sa podľa § 5 ods. 2.
§ 3
(1)
Veterinárny lekár nesmie odmietnuť vykonanie veterinárnej činnosti, ak ide o prípady poskytnutia prvej pomoci, podozrenia z nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat alebo z ochorenia zvierat, ktoré môže spôsobiť škodu, i keď by tým prekročil rozsah osvedčenia podľa § 2 ods. 7 s výnimkou, ak je zaneprázdnený vykonávaním takejto činnosti u iného objednávateľa, a to len počas jej vykonávania.
(2)
Ten, komu veterinárny lekár odmietne vykonať veterinárnu činnosť v iných prípadoch, ako je uvedené v odseku 1, môže požiadať komoru, aby mu určila veterinárneho lekára.
(3)
Veterinárny lekár je povinný chrániť záujmy objednávateľa a upozorniť ho na zrejmé dôsledky porušenia povinností na úseku veterinárnej starostlivosti a povinnosť chrániť zvieratá pred týraním. Je pritom povinný v súlade so svojím presvedčením a príkazmi objednávateľa uplatňovať všetky dostupné prostriedky zodpovedajúce súčasnému stavu veterinárnej medicíny a techniky; nie je viazaný príkazmi objednávateľa, ak ide o otázky nákazy alebo iných hromadných ochorení zvierat a zdravotnej nezávadnosti živočíšnych produktov.
(4)
Veterinárny lekár je pri vykonávaní veterinárnej činnosti povinný používať dostupné technické a iné vybavenie zodpovedajúce všeobecnému stavu veterinárnej medicíny. Ministerstvo môže všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoviť minimálne vybavenie pre niektoré úkony.
(5)
Veterinárny lekár môže odstúpiť od zmluvy o vykonávaní veterinárnej činnosti, ak dôjde k narušeniu dôvery medzi ním a objednávateľom, ak objednávateľ neposkytuje potrebnú súčinnosť alebo ak bez vážneho dôvodu odmietne zaplatiť včas primeraný preddavok; tým nie sú dotknuté povinnosti uvedené v odseku 1. Po oznámení tejto skutočnosti je povinný urobiť všetky neodkladné úkony.
§ 4
(1)
Veterinárny lekár vykonáva veterinárnu činnosť sám alebo spoločne s inými veterinárnymi lekármi.
(2)
Veterinárny lekár môže zamestnávať v pracovnom pomere veterinárnych čakateľov alebo iné osoby.
(3)
Veterinárnym čakateľom je ten, kto vykonáva v pracovnom pomere u veterinárneho lekára odbornú veterinárnu prax a ak spĺňa podmienky uvedené v § 2 ods. 2 písm. a) až c); zoznam veterinárnych čakateľov vedie komora.
(4)
Veterinárny lekár sa môže nechať zastúpiť pri vykonávaní jednotlivých úkonov veterinárnej činnosti veterinárnym čakateľom alebo iným odborne spôsobilým7) zamestnancom; objednávateľovi zodpovedá za škodu v tomto prípade veterinárny lekár. Pri vykonávaní objednanej činnosti sa veterinárny lekár môže nechať dočasne zastúpiť aj iným veterinárnym lekárom.
(5)
Pri spoločnom vykonávaní veterinárnej činnosti si veterinárni lekári upravia vzájomné vzťahy písomnou zmluvou. Objednávateľovi zodpovedá za škodu každý veterinárny lekár samostatne. Veterinárny lekár sa zbaví zodpovednosti za škodu spôsobenú v súvislosti s vykonávananím veterinárnej činnosti, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré možno od neho očakávať.
§ 5
(1)
Pri podozrení z nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat alebo pri nariadení mimoriadnych veterinárnych opatrení môže okresná veterinárna správa uložiť veterinárnemu lekárovi úlohy potrebné na likvidáciu alebo zabránenie šírenia týchto ochorení. Za tieto práce patrí veterinárnemu lekárovi náhrada od orgánu veterinárnej správy.
(2)
Okresná veterinárna správa môže veterinárneho lekára poveriť za náhradu vykonaním pomocných úloh štátnej správy súvisiacich s vykonávaním jeho veterinárnej činnosti.
§ 6
Pokiaľ nie je ustanovené inak, pre právne pomery veterinárnych lekárov pri podnikateľskej činnosti platia obdobné právne predpisy o súkromnom podnikaní občanov.
TRETIA ČASŤ
Komora veterinárnych lekárov Slovenskej republiky
§ 7
(1)
Zriaďuje sa Komora veterinárnych lekárov Slovenskej republiky. Komora je samosprávnou organizáciou združujúcou veterinárnych lekárov, ktorí vykonávajú veterinárnu činnosť pre cudzie potreby ako nezávislé povolanie za odplatu.
(2)
Komora je právnická osoba.
§ 8
(1)
Komora podporuje profesionálne, hospodárske a sociálne záujmy svojich členov, riadne vykonávanie veterinárnej činnosti a zvyšovanie odbornej úrovne veterinárnej starostlivosti. Za tým účelom najmä
a)
vedie zoznam veterinárnych lekárov,
b)
preveruje plnenie podmienok na vykonávanie veterinárnej činnosti svojimi členmi a pre členstvo v komore,
c)
poskytuje svojim členom poradenské a konzultačné služby, týkajúce sa vykonávania veterinárnej činnosti,
d)
dbá o udržiavanie a zvyšovanie odbornej spôsobilosti svojich členov,
e)
môže zriaďovať podporné fondy pre svojich členov,
f)
môže prispievať veterinárnym lekárom na úhradu nákladov spojených s výchovou veterinárnych čakateľov.
(2)
Komora môže na plnenie svojich úloh nadobúdať majetok, ktorý je jej vlastníctvom.
(3)
Komora môže na plnenie svojich úloh vykonávať pomocnú hospodársku činnosť pre potreby svojich členov a zriađovať hospodárske zariadenia svojich členov.
(4)
Príjmami komory sú členské príspevky, výnosy z vlastnej hospodárskej činnosti, výnosy z pokút podľa tohto zákona, dotácie, dary a ďalšie príjmy v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi.
§ 9
(1)
Komora pri plnení svojich úloh spolupracuje s príslušnými štátnymi orgánmi a záujmovými združeniami,8) najmä si navzájom poskytujú potrebné informácie a súčinnosť.
(2)
Príslušné štátne orgány prizývajú komoru k príprave všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení na úseku veterinárnej starostlivosti, vrátane veterinárskeho školstva.
(3)
Komora spolupracuje s orgánmi veterinárnej správy pri predchádzaní vzniku a zamedzovaní šírenia nákaz a iných hromadných ochorení zvierat.
(4)
Štátna veterinárna správa Slovenskej republiky môže vysielať svojho zástupcu na rokovanie orgánov komory o veciach týkajúcich sa vykonávania veterinárnej činnosti.
Členstvo v komore
§ 10
Členom komory sa stáva ten, kto je zapísaný do zoznamu a vykonal sľub.
§ 11
(1)
Člen komory má právo
a)
voliť a byť volený do orgánov komory,
b)
využívať poradenské, právne, daňové a iné služby poskytované komorou,
c)
podieľať sa na činnosti komory.
(2)
Člen komory je povinný
a)
vykonávať veterinárnu činnosť odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným všeobecne záväznými právnymi predpismi,
b)
dodržiavať stanovy a ďalšie predpisy komory,
c)
viesť predpísanú evidenciu o vykonávaní veterinárnej činnosti,
d)
viesť predpísanú účtovnú evidenciu,
e)
platiť členské príspevky podľa príspevkového poriadku komory,
f)
dbať o svoje ďalšie vzdelávanie a zvyšovanie odbornosti,
g)
uzavrieť poistnú zmluvu v rozsahu ustanovenom komorou,
h)
oznámiť komore každú zmenu podmienok, za ktorých bolo vydané osvedčenie podľa § 2 ods. 7.
§ 12
(1)
Členstvo v komore zaniká vyčiarknutím zo zoznamu (§ 2 ods. 4).
(2)
Členstvo v komore sa pozastavuje počas pozastavenia vykonávania veterinárnej činnosti podľa § 2 ods. 5 a 6 alebo podľa rozhodnutia komory, ak člen komory neplatí včas alebo riadne členské príspevky alebo inak hrubo porušuje stanovy komory.
Orgány a organizácia komory
§ 13
(1)
Orgánmi komory sú
a)
snem,
b)
prezídium,
c)
dozorná komisia,
d)
disciplinárna komisia.
(2)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné. Za ich vykonávanie komora poskytne náhradu za stratu času a náhradu hotových výdavkov vrátane nákladov za cestovné.
§ 14
(1)
Najvyšším orgánom komory je snem. Právo zúčastniť sa na rokovaní snemu majú všetci členovia komory.
(2)
Prezídium zvoláva snem spravidla raz za rok. Prezídium je povinné zvolať snem, ak o to písomne požiada najmenej jedna tretina členov komory alebo dozorná komisia, a to najneskôr do dvoch mesiacov odo dňa obdržania žiadosti.
(3)
Snem je schopný uznášať sa, ak je v čase hlasovania prítomná nadpolovičná väčšina všetkých členov komory. Na platné uznesenie je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných členov komory.
(4)
Snem rozhoduje o základných otázkach komory, najmä
a)
určuje počet členov prezídia, dozornej komisie a diciplinárnej komisie, volí priamou a tajnou voľbou na tri roky z členov komory prezidenta, viceprezidenta a ostatných členov prezídia, členov dozornej komisie a disciplinárnej komisie; rovnakým spôsobom ich môže odvolať z funkcie. Prezident prezídia je zároveň prezidentom komory (ďalej len „prezident“),
b)
schvaľuje stanovy komory, volebný poriadok a disciplinárny poriadok komory,
c)
schvaľuje výšku ročného, prípadne ďalšieho príspevku členov na činnosť komory alebo spôsob jeho určenia,
d)
môže zrušiť alebo zmeniť rozhodnutie prezídia,
e)
uznáša sa v ďalších veciach, ktoré si vyhradí.
§ 15
(1)
Prezídium riadi činnosť komory medzi zasadnutiami snemu. Rozhoduje o všetkých veciach, ak nie sú vyhradené iným orgánom komory.
(2)
Prezídium najmä
a)
vedie zoznam veterinárnych lekárov a veterinárnych čakateľov a vydáva osvedčenia,
b)
spravuje majetok komory,
c)
prijíma zamestnancov komory,
d)
informuje členov komory o jej činnosti.
(3)
Prezident zastupuje komoru navonok a vykonáva tiež neodkladné rozhodnutia v čase medzi zasadnutiami prezídia a riadi zamestnancov komory. Viceprezident zastupuje prezidenta v rozsahu určenom organizačným poriadkom komory.
(4)
Prezídium sa schádza spravidla raz za mesiac. Schôdze prezídia zvoláva prezident; je povinný zvolať schôdzu prezídia na žiadosť Štátnej veterinárnej správy Slovenskej republiky odôvodnenú zverozdravotnou situáciou. Prezident hlasuje len pri rovnosti hlasov.
§ 16
Dozorná komisia
a)
kontroluje plnenie uznesení snemu a činnosť prezídia; na tento účel musí byť členom dozornej komisie umožnený prístup ku všetkým dokladom komory,
b)
dohliada na riadne vykonávanie veterinárnej činnosti členmi komory, prešetruje sťažnosti a prerokúva upozornenia a poznatky orgánov veterinárnej správy o vykonávaní veterinárneho dozoru nad činnosťou členov komory;9) členovia komory sú povinní členom dozornej komisie predkladať na požiadanie doklady o svojej veterinárnej a hospodárskej činnosti a podávať im požadované vysvetlenia,
c)
volí zo svojich členov predsedu dozornej komisie, ktorý riadi jej činnosť; predseda dozornej komisie sa zúčastňuje na rokovaniach prezídia.
§ 17
Disciplinárna komisia volí zo svojich členov predsedu disciplinárnej komisie, ktorý riadi jej činnosť, a vymenúva z členov disciplinárnej komisie predsedu a ostatných členov disciplinárneho senátu; predseda disciplinárnej komisie sa zúčastňuje na rokovaniach prezídia.
§ 18
Podrobnosti o organizácii a o orgánoch komory upravia stanovy komory. Stanovy komory môžu určiť, že pre veterinárnych lekárov v určitých územných častiach sa zriaďujú regionálne komory ako zložky komory. Ustanovenia o orgánoch komory platia pre regionálne komory obdobne; ak sú zriadené regionálne komory, môže sa schádzať regionálny snem. Právo zúčastňovať sa na regionálnom sneme majú všetci členovia regionálnej komory.
Disciplinárna zodpovednosť
§ 19
(1)
Za závažné alebo opätovné porušenie povinností pri vykonávaní veterinárnej činnnosti vyplývajúcich zo všeobecne záväzných právnych predpisov alebo zo stanov komory možno členovi komory uložiť, ak nejde o trestný čintrestný čin, niektoré z týchto disciplinárnych opatrení:
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu do výšky 20 000 Kčs,
c)
vyčiarknutie zo zoznamu až na dobu päť rokov.
(2)
Výnos z pokút je príjmom komory.
§ 20
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia rozhoduje trojčlenný disciplinárny senát v konaní, ktoré sa začína na návrh predsedu dozornej komisie. Návrh možno podať do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa predseda dozornej komisie dozvedel o skutočnostiach uvedených v § 19 ods. 1, najneskôr však do jedného roka odo dňa, keď k nim došlo.
(2)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručovanie sa primerane použijú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.10)
(3)
Proti rozhodnutiu disciplinárneho senátu môže podať člen komory alebo predseda dozornej komisie do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia odvolanie prezídiu; odvolanie má odkladný účinok.
(4)
O odvolaní rozhoduje prezídium, ktoré napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnemu senátu na nové konanie; disciplinárny senát je právnym názorom prezídia viazaný.
(5)
Rozhodnutie o vyčiarknutí zo zoznamu preskúma na návrh člena komory, ktorého sa týka, príslušný súd podľa osobitných predpisov;11) inak je rozhodnutie komory o disciplinárnom opatrení konečné, a ak ide o pokutu, vykonateľné podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.12)
(6)
Podrobnosti o konaní vrátane doručovania a spôsobu vykonania písomného napomenutia, ako aj vyčiarknutia zo zoznamu, ak nebol podaný návrh na jeho preskúmanie súdom, upravuje disciplinárny poriadok komory.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 21
(1)
Do ustanovujúceho snemu plní úlohy prezídia príslušný orgán Slovenskej spoločnosti veterinárnych lekárov,13) ktorý najmä
a)
zapíše ku dňu účinnosti tohto zákona predbežne do zoznamu členov komory veterinárnych lekárov, ktorí spĺňajú podmienky zápisu, ktorí o to požiadajú a ktorí chcú vykonávať veterinárnu činnosť podľa tohto zákona,
b)
zvolá ustanovujúci snem do 60 dní odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Pri zápise do zoznamu podľa odseku 1 môže ministerstvto povoliť na nevyhnutný čas výnimku z podmienok členstva v komore, ak ide o zamestnancov organizácií podliehajúcich privatizačnému projektu, ktorých pracovný pomer vznikol najneskôr k 1. januáru 1991, ak ide o podmienku dĺžky trvania praxe.
§ 22
Na návrh najmenej desatiny členov alebo z vlastného podnetu môže ministerstvo preskúmať súlad stanov komory so zákonom; ak ministerstvo stanovy pre rozpor so zákonom zruší, preskúma jeho rozhodnutie na návrh prezídia príslušný súd.
§ 23
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 2 ods. 3 zákona č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
2)
§ 2 ods. 1 zákona č. 87/1987 Zb.
3)
§ 25 ods. 1 písm. a) zákona č. 87/1987 Zb.
4)
§ 25 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
5)
§ 34 zákona č. 87/1987 Zb.
6)
Zákon č. 87/1987 Zb.
7)
§ 25 ods. 1 písm. b) a c) zákona č. 87/1987 Zb.
8)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
9)
§ 22 ods. 1 písm. i) zákona č. 87/1987 Zb.
10)
§ 266a Zákonníka práce.
11)
§ 245 ods. 1 Občianskeho súdneho poriadku.
12)
§ 71 až 78 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
13)
Zákon č. 83/1990 Zb. v znení zákona č. 300/1990 Zb. (Slovenská spoločnosť veterinárnych lekárov bola registrovaná Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky dňa 24. 7. 1990 č. VVS/1 - 909/90 - 81). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 11/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 11/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o organizácii veterinárnej starostlivosti Slovenskej republiky
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 2/1992
* PRVÁ ČASŤ - Orgány veterinárnej starostlivosti (§ 1 — § 9)
* DRUHÁ ČASŤ - Veterinárne služby (§ 10 — § 12)
* TRETIA ČASŤ - Priestupky (§ 13 — § 14)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 15 — § 22)
Aktuální znění od 16. 1. 1992
11
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o organizácii veterinárnej starostlivosti Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Orgány veterinárnej starostlivosti
§ 1
Orgánmi veterinárnej starostlivosti Slovenskej republiky sú:
a)
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“),
b)
orgány veterinárnej správy,
c)
okresné úrady,
d)
obceobce,
e)
ústredná protinákazová komisia.
§ 2
Ministerstvo
Ministerstvo ako ústredný orgán štátnej správy na úseku veterinárnej starostlivosti najmä
a)
určuje hlavné úlohy veterinárnej starostlivosti a vedecko-technického rozvoja na tomto úseku a organizuje, riadi a kontroluje ich plnenie,
b)
riadi výkon štátnej správy na úseku veterinárnej starostlivosti,
c)
riadi orgány veterinárnej správy (§ 3),
d)
riadi špecializačnú prípravu veterinárnych lekárov a iné formy ďalšieho vzdelávania veterinárnych pracovníkov,
e)
spolupracuje s ostatnými ústrednými orgánmi štátnej správy, ktoré sa podieľajú na plnení úloh veterinárnej starostlivosti.
§ 3
Orgány veterinárnej správy
(1)
Orgánmi veterinárnej správy sú:
a)
Štátna veterinárna správa Slovenskej republiky (ďalej len „štátna veterinárna správa“) - (§ 4),
b)
okresné veterinárne správy pre územné obvody okresných úradov (§ 5),
c)
ústav štátnej kontroly veterinárnych biopreparátov a liečiv (ďalej len „ústav kontroly liečiv“) - (§ 6).
Štátna veterinárna správa, okresné veterinárne správy a ústav kontroly liečiv sú orgánmi štátnej správy.
(2)
Odborné veterinárne činnosti potrebné pre výkon štátnej správy na úseku veterinárnej starostlivosti, najmä veterinárnu laboratórnu diagnostiku, vykonávajú špecializované ústavy štátnej veterinárnej služby a iné špecializované organizácie štátnej veterinárnej služby.1)
(3)
Ministerstvo môže poveriť výkonom určitej agendy okresnú veterinárnu správu aj pre územný obvod inej okresnej veterinárnej správy.
(4)
Štátna veterinárna správa je podriadená ministerstvu. Na jej čele je ústredný riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „minister“). Na čele okresnej veterinárnej správy je okresný veterinárny lekár, ktorého vymenúva a odvoláva ústredný riaditeľ. Na čele ústavu kontroly liečiv a špecializovaných ústavov štátnej veterinárnej služby sú riaditelia, ktorých vymenúva a odvoláva ústredný riaditeľ.
(5)
Štátna veterinárna správa, okresná veterinárna správa a ústav kontroly liečiv sú rozpočtovými organizáciami. Podrobnosti o organizácii a vzťahoch orgánov veterinárnej správy a špecializovaných ústavoch štátnej veterinárnej služby určuje štatút schvalovaný ministrom.
§ 4
Štátna veterinárna správa
Štátna veterinárna správa
a)
riadi okresné veterinárne správy, ústav kontroly liečiv a špecializované ústavy štátnej veterinárnej služby,
b)
vykonáva v druhom stupni štátnu správu vo veciach, o ktorých v prvom stupni rozhodujú v správnom konaní okresné vererinárne správy alebo ústav kontroly liečiv,
c)
vykonáva veterinárny dozor a vydáva záväzné pokyny a záväzné posudky podľa zákona o veterinárnej starostlivosti2) v prípadoch, v ktorých si to vyhradila,
d)
určuje veterinárne podmienky, za ktorých možno povoliť konanie zvodov zvierat, ak sa na zvode sústredia zvieratá z obvodu viacerých okresných správ a okresné veterinárne správy sa navzájom nedohodnú,
e)
vydáva veterinárne povolenie na dovoz, prevoz a vývoz zvierat, živočíšnych produktov a krmív, ako aj predmetov, ktoré môžu byť nositeľmi pôvodcov nákaz alebo ohroziť zdravie zvierat,
f)
predkladá ministerstvu návrhy ozdravovacích programov na zdolanie určených nebezpečných nákaz, hospodársky významných iných hromadných ochorení a porúch reprodukcie zvierat,
g)
dáva súhlas na overovanie, výrobu, dovoz a uvádzanie do obehu doteraz nepoužívaných krmív z hľadiska ich zdravotnej nezávadnosti,
h)
dáva súhlas na schválenie overovania, výroby, dovozu a uvádzania do obehu veterinárnych liečiv a prípravkov, ktoré podliehajú schváleniu podľa osobitných predpisov,3) a povoľuje po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky overovanie, výrobu, dovoz a uvádzanie do obehu ostatných veterinárnych liečiv a prípravkov,
i)
ukladá pokuty za porušenie zákona o veterinárnej starostlivosti, ktoré zistí pri výkone veterinárneho dozoru.
§ 5
Okresná veterinárna správa
(1)
Okresná veterinárna správa
a)
vykonáva veterinárny dozor podľa zákona o veterinárnej starostlivosti, vydáva záväzné pokyny na odstránenie zistených nedostatkov a ich príčin a kontroluje ich plnenie,
b)
rozhoduje o nariadení a ukončení mimoriadnych veterinárnych opatrení, podľa zákona o veterinárnej starostlivosti4) (ďalej len „mimoriadne veterinárne opatrenia“), ktorými sa ukladajú povinnosti individuálne určenej právnickej alebo fyzickej osobe, a dozerá na ich plnenie,
c)
sleduje zdravotný stav synantropných a voľne žijúcich zvierat a vykonáva opatrenia na ochranu zdravia ľudí a životného prostredia,
d)
oznamuje na základe výsledkov predbežného výšetrenia zvierat výskyt veľmi nebezpečnej alebo nebezpečnej nákazy zvierat štátnej veterinárnej správe, príslušnému okresnému úradu, príslušnému útvaru Policajného zboru Slovenskej republiky a dotknutým obciam, výskyt choroby prenosnej zo zvierat na človeka aj príslušnému orgánu štátnej zdravotníckej správy a robí opatrenia nevyhnutné na zdolávanie a na zamedzenie šírenia nákazy zvierat,
e)
vydáva záväzné posudky, ktoré sa musia podľa zákona o veterinárnej starostlivosti vyžiadať v územnom, stavebnom a kolaudačnom konaní, a k návrhom podnikových technických noriem,5)
f)
udeľuje vystavením veterinárneho osvedčenia súhlas na premiestňovanie zvierat,
g)
vydáva veterinárne osvedčenia na prepravu živočíšnych produktov,
h)
vykonáva veterinárnu kontrolu podľa zákona o veterinárnej starostlivosti pri dovoze, prevoze a vývoze zvierat, živočíšnych produktov a krmív, ako aj predmetov, ktoré môžu byť nositeľmi pôvodcov nákaz, a vydáva veterinárne osvedčenia pri ich vývoze,
i)
určuje veterinárne podmienky, za ktorých možno povoliť konanie zvodov zvierat, ak sa na zvode zúčastnia iba zvieratá z územného obvodu v jej pôsobnosti,
j)
vykonáva prehliadky jatočných zvierat a mäsa a veterinárne vyšetrenie ďalších živočíšnych produktov a rozhoduje o ich použitelnosti,6)
k)
vydáva osvedčenia o spôsobilosti podmienok pre výrobu, spracovanie, ošetrovanie, skladovanie a prepravu živočíšnych produktov,
l)
určuje podmienky na použitie krmív v prípadoch ustanovených zákonom o veterinárnej starostlivosti7) a kontroluje ich dodržiavanie,
m)
vydáva záväzné pokyny na vypracovanie pohotovostných plánov ochranných a zdolávacích opatrení alebo veterinárnych hygienických opatrení pre prípad výskytu velmi nebezpečných nákaz zvierat, na vypracovanie ozdravovacieho plánu na zdolanie určených nebezpečných nákaz hospodársky významných iných hromadných ochorení a porúch reprodukcie zvierat a na vypracovanie programu hygienických a sanitačných opatrení,8)
n)
ukladá pokuty za porušenie zákona o veterinárnej starostlivosti, ktoré zistí pri výkone veterinárneho dozoru, a prejednáva priestupky na úseku veterinárnej starostlivosti.
(2)
Ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania, okresná veterinárna správa nariadi aj také mimoriadne veterinárne opatrenia, o ktorých inak rozhodujú okresné úrady (§ 7). O týchto opatreniach neodkladne informuje okresný úrad, ktorý ich potvrdí, prípadne zmení alebo zruší.
(3)
Okresná veterinárna správa plní úlohy štátnej správy na úseku veterinárnej starostlivosti, pokiaľ ju tento zákon nezveruje iným orgánom veterinárnej starostlivosti.
§ 6
Ústav kontroly liečiv
Ústav kontroly liečiv vykonáva vrcholnú odbornú kontrolu vyrábaných a dovážaných veterinárnych liečiv a prípravkov,9) pokiaľ nie sú v pôsobnosti kontrolných ústavov podľa osobitných predpisov.10) V rámci tejto kontroly vydáva záväzné posudky,5) ak ide o veterinárne liečivá a prípravky, a záväzné pokyny.
§ 7
Okresné úrady
(1)
Okresné úrady rozhodujú o nariadení a ukončení mimoriadnych veterinárnych opatrení, ak sa netýkajú len individuálne určenej osoby, a dozerajú na ich plnenie; o mimoriadnych veterinárnych opatreniach rozhoduje prednosta okresného úradu obdobne ako v prípade živelnej pohromy, alebo ich vydá okresný úrad všeobecne záväznou vyhláškou.11)
(2)
Okresné úrady rozhodujú o poskytovaní podpôr a náhrad na úhradu alebo zmiernenie škôd, prípadne nákladov vzniknutých vykonaním mimoriadnych veterinárnych opatrení, ako aj škôd vzniknutých uhynutím zvierat v dôsledku nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat.
(3)
Okresné úrady zriaďujú na plnenie svojich úloh na úseku veterinárnej starostlivosti protinákazové komisie. Predsedom komisie je prednosta okresného úradu, tajomníkom okresný veterinárny lekár. Protinákazová komisia
a)
predkladá návrhy na nariadenie a ukončenie mimoriadnych veterinárnych opatrení,
b)
riadi vykonávanie mimoriadnych veterinárnych opatrení v územnom obvode okresného úradu.
§ 8
Obce
ObceObce po dohode s príslušnou okresnou veterinárnou správou určujú miesta pre trhy určené na predaj potravin a surovín živočíšneho pôvodu (ďalej len „živočíšne produkty“) a miesta výstav, trhov, prehliadok alebo súťaží zvierat, prípadne zvodov zvierat na iné účely (ďalej len „zvody zvierat“) a povoľuje konanie týchto zvodov.
§ 9
Ústredná protinákazová komisia
(1)
Ústredná protinákazová komisia koordinuje plnenie úloh ústredných orgánov štátnej správy na úseku ochrany proti nákazám a iným hromadným ochoreniam zvierat a pri spracovaní živočíšnych produktov. Ak sa vyskytne nákaza alebo iné hromadné ochorenie zvierat či ekologická havária, ktoré by mohli ohroziť zdravie zvierat alebo ľudí vo viacerých okresoch, ústredná protinákazová komisia ústredne riadi prijímanie a vykonávanie mimoriadnych veterinárnych opatrení alebo ich sama nariadi.
(2)
Ústrednú protinákazovú komisiu zriaďuje vláda Slovenskej republiky. Predsedom ústrednej protinákazovej komisie je minister.
DRUHÁ ČASŤ
Veterinárne služby
§ 10
(1)
Odborné veterinárne činnosti a iné veterinárne služby, ktoré nie sú súčasťou štátnej správy, vykonávajú
a)
špecializované ústavy štátnej veterinárnej služby a iné špecializované organizácie štátnej veterinárnej služby1) (§ 11),
b)
fyzické osoby zapísané v zozname Komory veterinárnych lekárov Slovenskej republiky (ďalej len „súkromný veterinárny lekár“),
c)
fyzické a právnické osoby oprávnené podľa § 12.
(2)
Postavenie, úlohy a vnútorné pomery Komory veterinárnych lekárov Slovenskej republiky a podmienky členstva v nej upravuje osobitný zákon.
§ 11
Štátná veterinárna služba
Špecializované ústavy štátnej veterinárnej služby, a ak je to potrebné na plnenie úloh veterinárnej starostlivosti, aj iné špecializované organizácie štátnej veterinárnej služby1) zriaďuje alebo zakladá minister ako právnické osoby na poskytovanie odborných veterinárnych činností a služieb, najmä na vykonávanie veterinárnej laboratórnej diagnostiky, na vykonávanie veterinárnej liečebnej alebo asanačnej činnosti, na výrobu veterinárnych liečiv a prípravkov, prípadne na zásobovanie týmito liečivami a prípravkami a na ďalšie vzdelávanie veterinárnych pracovníkov.
§ 12
Ak ide o veterinárne služby spočívajúce v asanačnej činnosti, vo výrobe veterinárnych liečiv a prípravkov alebo zásobovanie nimi a v ďalšom vzdelávaní veterinárnych pracovníkov alebo o úlohy špecializovaných ústavov štátnej veterinárnej služby, môže ich výkon štátna veterinárna správa povoliť aj iným osobám, než sú uvedené v § 11, ktoré preukážu odbornú spôsobilosť svojich veterinárnych pracovníkov12) a organizačné, technické a technologické predpoklady ustanovené všeobecne záväznými právnymi predpismi;13) v povolení štátna veterinárna správa určí podmienky a rozsah vykonávania tejto činnosti.
TRETIA ČASŤ
Priestupky
§ 13
(1)
Priestupku14) na úseku veterinárnej starostlivosti sa dopustí ten, kto
a)
sťažuje alebo marí výkon veterinárneho dozoru alebo nevykoná v určenej lehote záväzný pokyn orgánov veterinárnej správy na odstránenie zistených nedostatkov,
b)
poruší povinnosť ustanovenú zákonom o veterinárnej starostlivosti15) a predpismi vydanými na jeho základe alebo inými všeobecne záväznými právnymi predpismi úpravujúcimi povinnosti na úseku veterinárnej starostlivosti na ochranu zvierat, predchádzanie nákazám a iným hromadným ochoreniam zvierat a ich zdolávanie, na zabezpečenie zdravotnej nezávadnosti živočíšnych produktov a krmív, na dovoz, prevoz a pri vývoze zvierat, živočíšnych produktov a krmív, ako aj predmetov, ktoré môžu byť nositeľmi pôvodcov nákaz,
c)
poruší povinnosť vyplývajúcu pre neho z mimoriadnych veterinárnych opatrení.
(2)
Za priestupok podľa odseku 1 písm. a) a b) možno uložiť pokutu do výšky 5000 Kčs a za priestupok podľa odseku 1 písm. c) a za opätovné spáchanie priestupku podľa odseku 1 písm. a) a b) pokutu do výšky 10 000 Kčs.
§ 14
Pracovníci orgánov veterinárnej správy poverení výkonom dozoru môžu za priestupky na úseku veterinárnej starostlivosti„ ktoré zistili pri plnení svojich úloh, ukladať a vyberať pokuty v blokovom konaní až do výšky 1000 Kčs.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 15
Orgány veterinárnej správy spolupracujú s orgánmi zdravotníckej správy, najmä poskytujú informácie týkajúce sa výskytu ochorení prenosných zo zvierat na človeka a naopak, ochrany pred nimi a zabezpečenia zdravotnej nezávadnosti živočíšnych produktov alebo ďalších skutočností, ktoré majú význam pri starostlivosti o zdravie ľudí a pri vytváraní zdravých životných podmienok. Inak vzťahy orgánov veterinárnej správy a orgánov štátnej zdravotníckej správy upravujú osobitné predpisy.16)
§ 16
(1)
Orgány veterinárnej starostlivosti Slovenskej republiky spolupracujú s orgánmi veterinárnej starostlivosti Českej republiky, najmä pri prijímaní a vykonávaní zásadných opatrení na predchádzanie veľmi nebezpečným a nebezpečným nákazám, hospodársky významným iným hromadným ochoreniam zvierat pri ich výskyte, pri zabezpečovaní zdravotnej nezávadnosti živočíšnych produktov a krmív a pri veterinárnej ochrane štátneho územia.
(2)
Záväzné posudky a veterinárne osvedčenia vydané orgánmi veterinárnej starostlivosti Českej republiky v rámci ich pôsobnosti platia aj v Slovenskej republike.
§ 17
Všeobecné predpisy o správnom konaní sa na rozhodovanie orgánov veterinárnej starostlivosti vzťahujú iba vtedy, ak ide o
a)
poskytovanie podpôr a náhrad na úhradu alebo zmiernenie škôd, prípadne nákladov vzniknutých vykonaním ochranných a zdolávacích opatrení, ako aj škôd vzniknutých uhynutím zvierat v dôsledku nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat,
b)
vydávanie záväzných pokynov na odstránenie zistených nedostatkov a ich príčin,
c)
vydávanie záväzných posudkov, ktoré sú podľa zákona o veterinárnej starostlivosti samostatným správnym rozhodnutím,
d)
prejednávanie priestupkov,
e)
plány a program podľa § 33 zákona o veterinárnej starostlivosti,
f)
vydávanie povolení podľa § 12 tohto zákona.
§ 18
Výnos pokút uložených orgánmi veterinárnej správy je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 19
(1)
Časť majetku štátu, ku ktorému majú právo hospodárenia orgány veterinárnej starostlivosti v rozsahu presahujúcom potreby vykonu štátnej správy, a časť majetku štátu, ku ktorému majú právo hospodárenia niektoré špecializované organizácie štátnej veterinárnej služby zriadené podľa doterajších predpisov, sa použije v rozsahu a za podmienok určených privatizačným projektom podľa osobiných predpisov17) na predaj súkromným veterinárnym lekárom alebo osobám uvedeným v § 12 alebo na založenie právnických osôb uvedených v § 11.
(2)
Do doby vykonania opatrení podľa odseku 1 poskytujú veterinárne služby organizácie zriadené podľa doterajších predpisov.
§ 20
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, v ktorých prípadoch sa odborné veterinárne činnosti vykonávajú bezplatne.
§ 21
Zrušujú sa:
1.
zákon SNR č. 110/1987 Zb. o pôsobnosti orgánov veterinárnej starostlivosti Slovenskej socialistickej republiky,
2.
položka č. 14 prílohy A a položka č. 74 prílohy D zákona SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy,
3.
položka č. 13 prílohy B zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení,
4.
vyhláška MPVž SSR č.115/1987 Zb. o podnikovej veterinárnej službe.
§ 22
Tento zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 3a písm. b) zákona č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
2)
Zákon č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
3)
§ 20 ods. 2, § 62, § 79 ods. 4 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
4)
§ 23 zákona č. 87/1987 Zb.
5)
§ 24 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
6)
§ 10 a 11 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
7)
§ 15 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
8)
§ 33 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
9)
§ 18 ods. 4 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
§ 16 vyhlášky č. 188/1989 Zb. o povoľovaní výroby, dovozu, overovania a uvádzania do obehu, používaní a kontrole veterinárnych liečiv a prípravkov.
10)
Zákon č. 20/1966 Zb. v znení neskorších predpisov.
11)
§ 7 ods. 5 a 7 zákona SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
12)
§ 25 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
13)
Napr. § 21 a 24 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
14)
Zákon SNR č. 342/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
15)
§ 25 zákona č. 87/1987 Zb. v znění zákona č. 239/1991 Zb.
16)
§ 79 zákona č. 20/1966 Zb. v znení neskorších predpisov.
17)
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 13/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 13/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej lekárskej komore, Slovenskej komore zubných lekárov a Slovenskej lekárnickej komore
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 3/1992
* Základné ustanovenia
* § 1 - Účel zákona
* § 2 - Zriadenie komôr
* § 3 - Poslanie komory
* § 4 - Úlohy komory
* Členstvo v komore
* § 5 - (1) Členstvo v komore vzniká zápisom do zoznamu vedeného komorou.
* § 6 - Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
* § 7 - Práva člena komory
* § 8 - Povinnosti člena komory
* Disciplinárna zodpovednosť
* § 9 - Disciplinárne opatrenia
* § 10 - Disciplinárne konanie
* Samospráva členov komory
* § 11 - (1) Orgánmi komory sú
* § 12 - Snem
* § 13 - Rada komory
* § 14 - Prezident
* § 15 - Prezídium
* § 16 - Kontrolný výbor
* § 17 - Čestná rada
* § 18 - Majetok komory
* Spoločné, prechodné, splnomocňovacie a záverečné ustanovenia
* § 19 - (1) Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorého komora do zoznamu nezapísala, alebo člen komory, ktorého komora zo zoznamu vyčiarkla s výnimkou vyčiarknutia podľa § 9 písm. b) bod 3, alebo člen komory, ktorému komora odmietla poskytnúť právnu pomoc alebo sprostre
* § 20 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 1. 1992
13
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o Slovenskej lekárskej komore, Slovenskej komore zubných lekárov a Slovenskej lekárnickej komore
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Základné ustanovenia
§ 1
Účel zákona
Účelom zákona je zriadiť lekárske komory a lekárnickú komoru, ustanoviť ich poslanie a úlohy pri skvalitňovaní zdravotnej starostlivosti o obyvateľov a ochrane záujmov zdravotníckych pracovníkov, ktorí sú členmi týchto komôr.
§ 2
Zriadenie komôr
(1)
Zriaďujú sa
a)
Slovenská lekárska komora so sídlom v Bratislave,
b)
Slovenská komora zubných lekárov so sídlom v Trnave,
c)
Slovenská lekárnická komora so sídlom v Bratislave.
(2)
Slovenská lekárska komora, Slovenská komora zubných lekárov a Slovenská lekárnická komora (ďalej len „komora“) sú stavovské a samosprávne organizácie.
(3)
Komora si zriaďuje regionálne komory.
(4)
Komora a regionálne komory sú právnické osoby.
§ 3
Poslanie komory
Komora združuje zdravotníckych pracovníkov s príslušnou odbornou kvalifikáciou, podporuje ich záujmy a ochraňuje stavovskú česť. Komora sa podieľa na utváraní podmienok pre poskytovanie liečebno-preventívnej starostlivosti.
§ 4
Úlohy komory
(1)
Základnými úlohami komory je najmä
a)
vyžadovať, aby lekári, zubní lekári a lekárnici vykonávali svoje povolanie odborne, v súlade so zásadami lekárskej a lekárnickej etiky a spôsobom ustanoveným zákonom,
b)
vyjadrovať sa k etickej a odbornej spôsobilosti lekárov, zubných lekárov a lekárnikov na výkon ich liečebno-preventívnej starostlivosti,
c)
spolupracovať s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky na zabezpečovaní odborného rastu svojich členov a na odbornom dozore nad výkonom ich povolania,
d)
v závažných prípadoch, najmä pri hrubých závadách vo výkone zdravotníckeho povolania, podávať návrhy Ministerstvu zdravotníctva Slovenskej republiky na dočasný alebo trvalý zákaz výkonu tohto povolania,1)
e)
riešiť sťažnosti na porušenie lekárskej a lekárnickej etiky a uplatňovať diciplinárnu právomoc v rozsahu ustanovenom týmto zákonom,
f)
vydávať stanoviská záväzné pre členov komory k odborným a etickým problémom poskytovania liečebno-preventívnej starostlivosti,
g)
v súvislosti s výkonom povolania poskytovať svojim členom právne rady a v prípade súdnych sporov sprostredkovať zastupovanie pred súdmi,
h)
poskytovať svojim členom pôžičky.
(2)
Komora spolupracuje najmä pri
a)
tvorbe právnych predpisov, ktoré súvisia s výkonom povolania lekárov, zubných lekárov a lekárnikov,
b)
obsadzovaní miest vedúcich pracovníkov zdravotníckych zariadení,
c)
tvorbe sadzobníkov, ktoré súvisia s výkonmi v liečebno-preventívnej starostlivosti.
Členstvo v komore
§ 5
(1)
Členstvo v komore vzniká zápisom do zoznamu vedeného komorou.
(2)
Členstvo v komore je povinné pre uchádzačov a pracovníkov v neštátnych zdravotníckych zariadeniach.
(3)
Komora zapíše do zoznamu na písomnú žiadosť do dvoch mesiacov odo dňa, čo ju dostala, toho, kto
a)
získal požadované vysokoškolské vzdelanie v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, alebo ak má uznaný (nostrifikovaný) diplom o vysokoškolskom štúdiu vydaný zahraničnou vysokou školou podľa osobitných predpisov,2)
b)
je plne spôsobilý na právne úkony,
c)
je bezúhonný,
d)
zaplatí zápisné.
(3)
Členstvo v komore sa udržiava platením členského príspevku určeného štatútom komory.
§ 6
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony, alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto písomne požiadal o vyčiarknutie zo zoznamu,
d)
kto nezaplatí členské príspevky počas troch mesiacov po upozornení,
e)
kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin,
f)
komu bol právoplatne dočasne alebo natrvalo zakázaný výkon povolania,1)
g)
komu bolo uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu [§ 9 písm. b) bod 2].
§ 7
Práva člena komory
Člen komory má právo
a)
voliť a byť volený do orgánov komory (§ 11 až 17),
b)
žiadať komoru o bezplatnú právnu pomoc a v prípade súdneho sporu týkajúceho sa výkonu povolania žiadať o sprostredkovanie zastúpenia pred súdom,
c)
žiadať poskytnutie bezúročnej pôžičky,
d)
zúčastňovať sa na plnení úloh komory (§ 4), a to priamo alebo prostredníctvom orgánov komory.
§ 8
Povinnosti člena komory
Člen komory je povinný
a)
pri výkone svojho povolania dodržiavať zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy,
b)
riadne platiť členské príspevky a plniť ostatné povinnosti podľa vnútorných predpisov komory,
c)
dodržiavať etické zásady vo vzájomnom vzťahu i vo vzťahu k pacientovi.
Disciplinárna zodpovednosť
§ 9
Disciplinárne opatrenia
Za závažné alebo opätovné porušenie povinností podľa tohto zákona (ďalej len „disciplinárne previnenie“) možno členovi komory uložiť, ak nejde o trestný čintrestný čin, niektoré z týchto disciplinárnych opatrení:
a)
za porušenie povinností člena komory určených vnútornými predpismi komory
1.
ústne napomenutie,
2.
písomné napomenutie,
3.
peňažná pokuta až do výšky 6000 Kčs;
b)
za porušenie povinností pri výkone povolania podľa zákonov a ostatných všeobecne záväzných právnych predpisov
1.
peňažná pokuta až do výšky 10 000 Kčs,
2.
podmienečné vyčiarknutie zo zoznamu až na dva roky,
3.
vyčiarknutie zo zoznamu až na päť rokov.
§ 10
Disciplinárne konanie
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 9 písm. a) rozhoduje čestná rada regionálnej komory [§ 11 ods. 2 písm. d)]; disciplinárne konanie sa začína na návrh kontrolného výboru regionálnej komory [§ 11 ods. 2 písm. c)].
(2)
O uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 9 písm. b) rozhoduje čestná rada (§ 17); disciplinárne konanie sa začína na návrh kontrolného výboru [§ 16 písm. d)].
(3)
Návrh na začatie disciplinárneho konania možno podať do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa kontrolný výbor regionálnej komory alebo kontrolný výbor dozvedel o disciplinárnom previnení, najneskôr do jedného roka odo dňa, keď došlo k disciplinárnemu previneniu.
(4)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručovanie sa primerane vzťahujú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.3)
(5)
Proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 9 písm. a) môže podať odvolanie člen komory alebo kontrolný výbor regionálnej komory; ak ide o disciplinárne opatrenie uložené podľa § 9 písm. b) bod 1 a 2, môže podať odvolanie člen komory alebo kontrolný výbor; ak ide o disciplinárne opatrenie uložené podľa § 9 písm. b) bod 3, môže podať odvolanie člen komory. Odvolanie možno podať do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia. Odvolanie má odkladný účinok.
(6)
O odvolaní proti rozhodnutiu čestnej rady regionálnej komory podľa odseku 1 rozhoduje čestná rada, ktorá napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak čestná rada napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec čestnej rade regionálnej komory na nové konanie. Čestná rada regionálnej komory je právnym názorom čestnej rady viazaná.
(7)
O odvolaní proti rozhodnutiu čestnej rady podľa odseku 2 rozhoduje rada komory, ktorá napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak rada komory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec čestnej rade na nové konanie. Čestná rada je právnym názorom rady komory viazaná.
(8)
Rozhodnutie o odvolaní podľa odsekov 6 a 7 je konečné a nemožno sa proti nemu ďalej odvolať.
(9)
O odvolaní proti rozhodnutiu čestnej rady o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 9 písm. b) bod 3 rozhoduje súd podľa osobitných predpisov.4)
Samospráva členov komory
§ 11
(1)
Orgánmi komory sú
a)
snem,
b)
rada komory,
c)
prezident,
d)
prezídium,
e)
kontrolný výbor,
f)
čestná rada.
(2)
Orgánmi regionálnej komory sú
a)
zhromaždenie členov regionálnej komory,
b)
rada regionálnej komory,
c)
kontrolný výbor regionálnej komory,
d)
čestná rada regionálnej komory.
(3)
Orgány regionálnej komory plnia úlohy komory (§ 4) v územnom obvode svojej pôsobnosti v rozsahu určenom štatútom komory, ak tento zákon neustanovuje inak.
(4)
Funkcie členov v orgánoch komory a v orgánoch regionálnej komory sú čestné; za ich výkon sa im vypláca len náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov.
(5)
Členstvo v rade komory je nezlučiteľné s členstvom v kontrolnom výbore a v čestnej rade. Členstvo v rade regionálnej komory je nezlučiteľné s členstvom v kontrolnom výbore regionálnej komory a v čestnej rade regionálnej komory; členstvo v kontrolnom výbore a čestnej rade je nezlučiteľné s členstvom v obdobných orgánoch regionálnej komory.
(6)
Volebné obdobie orgánov komory a orgánov regionálnej komory je dvojročné.
§ 12
Snem
(1)
Snem je najvyšším orgánom komory.
(2)
Snem sa koná spravidla raz za jeden rok. Ak o to požiada písomne aspoň jedna tretina členov komory alebo kontrolný výbor, alebo jedna tretina regionálnych komôr, zvolá sa do dvoch mesiacov od dôjdenia žiadosti.
(3)
Delegáti na snem sú volení podľa kľúča navrhnutého prezídiom a schváleného radou komory.
(4)
Snem je schopný uznášať sa, ak je prítomná nadpolovičná väčšina delegátov. Na platné uznesenie je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných delegátov.
(5)
Snem rozhoduje o všetkých základných otázkach komory, najmä
a)
volí a odvoláva členov orgánov komory a určuje ich počty,
b)
zriaďuje regionálne komory,
c)
schvaľuje štatút komory, deontologický (etický) kódex komory a disciplinárny poriadok komory,
d)
môže zrušiť alebo zmeniť rozhodnutie rady komory,
e)
prerokúva a schvaľuje správy o činnosti komory a jej orgánov a o výsledkoch hospodárenia s majetkom komory,
f)
schvaľuje výšku členských príspevkov,
g)
schvaľuje výšku zápisného členov komory,
h)
schvaľuje výšku náhrady za stratu času pri výkone funkcií v orgánoch komory,
i)
uznáša sa o ďalších veciach, ktoré si vyhradí.
§ 13
Rada komory
(1)
Rada komory je najvyšším riadiacim orgánom komory medzi snemami.
(2)
Rada komory
a)
zvoláva snem,
b)
rozhoduje o odvolaniach podľa § 10 ods. 7 a vo všetkých veciach podľa tohto zákona, ak o nich nerozhodujú iné orgány komory,
c)
kontroluje činnosť prezídia,
d)
vykonáva ďalšiu činnosť podľa tohto zákona, ak nepatrí iným orgánom komory.
§ 14
Prezident
(1)
Prezident zastupuje komoru navonok.
(2)
Prezident riadi rokovanie rady komory.
(3)
Prezidenta zastupuje viceprezident poverený radou komory.
§ 15
Prezídium
Prezídium je výkonný orgán rady komory, ktorý najmä
a)
zvoláva radu komory,
b)
chráni a presadzuje záujmy členov komory,
c)
vedie zoznam členov komory,
d)
hospodári s majetkom komory,
e)
pravidelne informuje členov komory o činnosti komory; na tento účel zabezpečuje študijnú, publikačnú, dokumentačnú a informačnú činnosť,
f)
riadi správny aparát prezídia.
§ 16
Kontrolný výbor
Kontrolný výbor
a)
kontroluje plnenie uznesení snemu a rozhodnutí rady komory,
b)
kontroluje činnosť prezídia; predkladá návrhy rade komory na zmenu alebo zrušenie opatrení prezídia, ak sú v rozpore so zákonom alebo iným všeobecne záväzným právnym predpisom alebo štatútom komory. V tomto prípade tieto opatrenia pozastaví,
c)
požiada radu komory o zvolanie snemu, ak zistí, že činnosť orgánov komory je v rozpore s týmto zákonom alebo štatútom komory,
d)
podáva návrhy čestnej rade na začatie disciplinárneho konania (§ 10 ods. 2),
e)
môže sa zúčastňovať na všetkých zasadnutiach orgánov komory.
§ 17
Čestná rada
Čestná rada ako orgán komory vo veciach disciplinárneho konania
a)
prerokúva návrhy na disciplinárne opatrenia proti členom komory,
b)
ukladá disciplinárne opatrenia (§ 10 ods. 2).
§ 18
Majetok komory
(1)
Komora si svoju činnosť zabezpečuje z vlastného majetku.
(2)
Majetok komory tvoria
a)
príjmy zo zápisného členov komory,
b)
príjmy z členských príspevkov a z peňažných pokút,
c)
dary, dotácie a iné príjmy získané v súlade s právnymi predpismi.
Spoločné, prechodné, splnomocňovacie a záverečné ustanovenia
§ 19
(1)
Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorého komora do zoznamu nezapísala, alebo člen komory, ktorého komora zo zoznamu vyčiarkla s výnimkou vyčiarknutia podľa § 9 písm. b) bod 3, alebo člen komory, ktorému komora odmietla poskytnúť právnu pomoc alebo sprostredkovať zastúpenie pred súdom podľa tohto zákona, má právo domáhať sa ochrany na súde.
(2)
Komora upraví podrobnosti o svojej vnútornej organizácii, o voľbách orgánov komory, o svojej činnosti a podmienky poskytovania bezúročnej pôžičky svojim členom, ako aj sídla regionálnych komôr, územné obvody, vnútornú organizáciu a činnosť regionálnych komôr v štatúte komory.
(3)
Komora upraví podrobnosti o disciplinárnom konaní a o činnosti orgánov v tomto konaní v disciplinárnom poriadku komory.
(4)
Do ustanovenia orgánov komory podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť doterajšie prezídium komory zriadenej podľa osobitných predpisov5) ako dočasný výbor komory. Dočasný výbor komory zvolá snem nejneskoršie do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 20
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 10a a § 54 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva.
2)
§ 25 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
3)
§ 266a Zákonníka práce.
4)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
5)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 14/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 14/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej komore stredných zdravotníckych pracovníkov a o Slovenskej komore zubných technikov
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 3/1992
* § 1 - Základné ustanovenia
* § 2 - Pôsobnosť komory
* § 3 - (1) Členstvo v komore vzniká podaním písomnej žiadosti a prijatím za člena.
* § 4 - (1) Komora zapíše do dvoch mesiacov od doručenia žiadosti do zoznamu každého, kto
* § 5 - Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorý nebol komorou zapísaný do zoznamu členov, má právo domáhať sa ochrany návrhom podaným na súd.
* § 6 - Členstvo v komore zaniká
* § 7 - Práva a povinnosti členov komory
* Samospráva a vnútorná organizácia komory
* § 8 - (1) Orgánmi komory sú
* § 9 - Snem
* § 10 - Rada komory
* § 11 - Prezídium
* § 12 - Prezident
* § 13 - Disciplinárna komisia
* § 14 - Kontrolný výbor
* § 15 - Regionálna komora
* § 16 - Valné zhromaždenie
* § 17 - Rada regionálnej komory
* § 18 - Disciplinárna komisia regionálnej komory
* § 19 - Kontrolný výbor regionálnej komory
* § 20 - Majetok komory
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 21 - Pri výkone povolania stredného zdravotníckeho pracovníka alebo zubného technika v ozbrojených zboroch môžu byť práva a povinnosti stredných zdravotníckych pracovníkov alebo zubných technikov podrobené obmedzeniam, ktoré vyplývajú z osobitnej povahy výkonu
* § 22 - Komora na zabezpečenie svojej činnosti vydáva v súlade s týmto zákonom a ostatnými všeobecne záväznými právnymi predpismi svoje vnútorné predpisy [§ 9 ods. 2 písm. a)].
* § 23 - Do ustanovenia orgánov komory vykonáva ich pôsobnosť doterajšie prezídium príslušnej stavovskej organizácie a profesiového združenia zriadeného podľa osobitných predpisov5) ako dočasný výbor komory. Dočasný výbor komory zvolá snem komory najneskoršie do tr
* § 24 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 1. 1992
14
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. decembra 1991
o Slovenskej komore stredných zdravotníckych pracovníkov a o Slovenskej komore zubných technikov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Základné ustanovenia
(1)
Zriaďuje sa
a)
Slovenská komora stredných zdravotníckych pracovníkov so sídlom v Bratislave,
b)
Slovenská komora zubných technikov so sídlom v Bratislave.
(2)
Slovenská komora stredných zdravotníckych pracovníkov a Slovenská komora zubných technikov (ďalej len „komora“) sú samosprávne stavovské organizácie združujúce všetkých stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov zapísaných v zoznamoch vedených komorou.
(3)
Komora je právnická osoba.
§ 2
Pôsobnosť komory
(1)
Komora
a)
pôsobí tak, aby jej členovia vykonávali svoje povolanie odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným zákonmi a vnútornými predpismi komory,
b)
zaručuje odbornosť svojich členov a potvrdzuje splnenie podmienok na výkon povolania stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov podľa osobitných predpisov,1)
c)
posudzuje a obhajuje práva a profesionálne, sociálne a hospodárske záujmy svojich členov,
d)
chráni profesionálnu česť svojich členov,
e)
vedie zoznam členov.
(2)
Komora je oprávnená
a)
zúčastňovať sa na rokovaní pri tvorbe sadzobníka za zdravotnícke a zubotechnické výkony, ktoré súvisia s výkonom povolania stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov,
b)
zúčastňovať sa na výberových konaniach pri obsadzovaní vedúcich miest stredných zdravotníckych pracovníkov v zdravotníctve,
c)
vyjadrovať sa k etickej a odbornej spôsobilosti svojich členov, ktorí sa uchádzajú o povolenie vykonávať prax v neštátnych zdravotníckych zariadeniach,2)
d)
riešiť sťažnosť na výkon povolania svojich členov, ak sa uskutočňuje v rozpore s odsekom 1 písm. a),
e)
registrovať stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov komory na úseku jednotlivých činností medicínskych odborov,
f)
uplatňovať disciplinárnu právomoc v rozsahu ustanovenom týmto zákonom,
g)
vyžadovať od svojich členov informácie a písomnosti spojené s výkonom povolania,
h)
vyjadrovať sa k podmienkam a spôsobu ďalšieho vzdelávania stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov,
i)
zúčastňovať sa na vykonávaní špecializačných skúšok,
j)
vydávať pre členov komory záväzné stanoviská k odborným problémom poskytovania zdravotníckej liečebnej a preventívnej starostlivosti a v zdravotníckom výskume,
k)
vykonávať ďalšie činnosti, ak tak ustanoví osobitný zákon.
§ 3
(1)
Členstvo v komore vzniká podaním písomnej žiadosti a prijatím za člena.
(2)
Členstvo v komore je povinné pre uchádzačov a pracovníkov v neštátnych zdravotníckych zariadeniach.
§ 4
(1)
Komora zapíše do dvoch mesiacov od doručenia žiadosti do zoznamu každého, kto
a)
získal predpísané stredoškolské vzdelanie na stredných zdravotníckych školách v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo vysokých školách ošetrovateľského smeru v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo zložil predpísané rekvalifikačné skúšky a je oprávnený na výkon zdravotníckej praxe alebo praxe zubného technika na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
má plnú spôsobilosť na právne úkony,
c)
nebol počas posledných piatich rokov vylúčený z komory.
§ 5
Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorý nebol komorou zapísaný do zoznamu členov, má právo domáhať sa ochrany návrhom podaným na súd.
§ 6
Členstvo v komore zaniká
a)
úmrtím,
b)
stratou alebo obmedzením spôsobilosti na právne úkony,
c)
vystúpením z komory alebo vylúčením z komory.
§ 7
Práva a povinnosti členov komory
(1)
Každý člen komory má právo
a)
voliť zástupcov do orgánov komory a sám byť volený,
b)
využívať pomoc komory v oblasti ďalšieho vzdelávania,
c)
využívať právnu pomoc komory v sporoch spojených s výkonom povolania stredného zdravotníckeho pracovníka alebo zubného technika.
(2)
Každý člen komory je povinný
a)
vykonávať svoje povolanie odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným zákonmi,
b)
dodržiavať organizačné, rokovacie, volebné a disciplinárne poriadky komory,
c)
riadne platiť určené príspevky,
d)
oznámiť príslušným orgánom komory zmeny súvisiace s výkonom povolania stredného zdravotníckeho pracovníka alebo zubného technika,
e)
v prípadoch určených komorou uzavrieť zodpovedajúce poistenie.
Samospráva a vnútorná organizácia komory
§ 8
(1)
Orgánmi komory sú
a)
snem,
b)
rada komory,
c)
prezídiumprezídium,
d)
prezident,
e)
disciplinárna komisia,
f)
kontrolný výbor.
(2)
Funkcie členov v orgánoch komory sú čestné; za ich výkon sa im vypláca len náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov.
§ 9
Snem
(1)
Najvyšším orgánom komory je snem.
(2)
Snem najmä
a)
schvaľuje, mení a zrušuje stanovy komory, deontologický kódex alebo etický kódex, organizačný poriadok, rokovací poriadok, volebný poriadok, disciplinárny poriadok, štatúty regionálnych komôr a ďalšie vnútorné predpisy,
b)
volí a odvoláva radu komory, prezidenta a viceprezidentov komory, kontrolný výbor komory a disciplinárnu komisiu komory,
c)
posudzuje činnosť rady regionálnej komory, prezidenta a viceprezidentov komory, činnosť kontrolného výboru komory, regionálnej komory a disciplinárnej komisie regionálnej komory,
d)
určuje výšku registračného poplatku a členských príspevkov a ich rozdelovanie,
e)
schvaľuje výšku náhrady za stratu času spojenú s výkonom funkcií v orgánoch komory,
f)
schvaľuje rozpočet komory,
g)
zriaďuje sociálny fond, prípadne iné fondy komory.
§ 10
Rada komory
(1)
Rada komory je riadiacim orgánom komory medzi snemami.
(2)
Rada komory
a)
hospodári so sociálnym fondom komory, prípadne s inými fondami komory,
b)
rozhoduje o pozastavených rozhodnutiach orgánov komory a valného zhromaždenia regionálnej komory,
c)
zvoláva snem komory najmenej raz do roka, zvoláva snem vždy, ak o to požiada aspoň jedna pätina členov komory alebo aspoň jedna tretina regionálnych komôr, alebo ak o to požiada kontrolný výbor komory, a to do dvoch mesiacov,
d)
schvaľuje členov komory do služobných a špecializovaných komisií,
e)
rozhoduje o všetkých veciach podľa tohto zákona, ak o nich nerozhodnú iné orgány komory,
f)
rozhoduje o odvolaní proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 13 ods. 3 písm. a) a b).
§ 11
Prezídium
PrezídiumPrezídium je výkonným orgánom rady komory, ktorý najmä
a)
zvoláva radu komory,
b)
vedie zoznam členov komory,
c)
hospodári s majetkom komory,
d)
pravidelne informuje členov komory o činnosti komory; na tento účel zabezpečuje študijnú, publikačnú, dokumentačnú a informačnú činnosť,
e)
riadi správny aparát prezídiaprezídia.
§ 12
Prezident
(1)
Prezident zastupuje komoru navonok.
(2)
Prezident zvoláva a riadi rokovanie rady komory.
(3)
Prezidenta zastupuje viceprezident poverený radou komory.
§ 13
Disciplinárna komisia
(1)
Disciplinárna komisia vykonáva disciplinárnu právomoc voči všetkým členom komory.
(2)
Disciplinárna komisia volí zo svojich členov predsedu a podpredsedu. Členom disciplinárnej komisie nemôže byť člen iného orgánu komory.
(3)
Disciplinárna komisia môže uložiť za vážne porušenie povinnosti členom komory uvedeným v § 7 ods. 2 písm. a) zákona ako disciplinárne opatrenie
a)
pokutu od 2000 do 10 000 Kčs,
b)
podmienečné vylúčenie z komory,
c)
vylúčenie z komory.
(4)
Proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 je možné podať odvolanie.
(5)
O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 písm. a) a b) rozhoduje rada komory (§ 10). O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 písm. c) rozhoduje súd.3)
(6)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku. Na jeho doručovanie sa primerane vzťahujú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.4)
(7)
Rada komory napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak rada komory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnej komisii na nové konanie. Disciplinárna komisia je právnym názorom rady komory viazaná.
§ 14
Kontrolný výbor
(1)
Kontrolný výbor si volí predsedu; ten riadi jeho činnosť.
(2)
Kontrolný výbor
a)
kontroluje činnosť komory,
b)
pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta, viceprezidentov a regionálnej komory, ak sú v rozpore s právnymi predpismi alebo organizačným poriadkom a ostatnými predpismi komory; pozastavené rozhodnutia predkladá rade komory,
c)
pozastavuje výkon rozhodnutí rady komory, ak sú v rozpore s právnymi predpismi alebo organizačným poriadkom a ostatnými predpismi komory; pozastavené rozhodnutia predkladá snemu.
§ 15
Regionálna komora
(1)
Regionálna komora sa zriaďuje v jednotlivých územných celkoch s prihliadnutím na počet členov regionálnej komory.
(2)
Orgánmi regionálnej komory sú
a)
valné zhromaždenie,
b)
rada regionálnej komory,
c)
disciplinárna komisia regionálnej komory,
d)
kontrolný výbor regionálnej komory.
§ 16
Valné zhromaždenie
(1)
Valné zhromaždenie je najvyšším orgánom regionálnej komory.
(2)
Právo zúčastniť sa na valnom zhromaždení majú všetci členovia regionálnej komory, ktorí sú zapísaní v zozname regionálnej komory.
(3)
Valné zhromaždenie zvoláva rada regionálnej komory najmenej raz za rok; je povinná ho zvolať vždy, ak o to požiada písomne aspoň jedna tretina všetkých členov regionálnej komory alebo ak o to požiada kontrolný výbor regionálnej komory, a to najneskôr do dvoch mesiacov.
(4)
Valné zhromaždenie
a)
volí zástupcov na snem,
b)
rozhoduje o zlúčení regionálnej komory s inými regionálnymi komorami,
c)
rozhoduje o pozastavenom rozhodnutí orgánu regionálnej komory.
§ 17
Rada regionálnej komory
(1)
Rada regionálnej komory je riadiacim a výkonným orgánom regionálnej komory.
(2)
Rada regionálnej komory
a)
registruje nových členov - vedie zoznam členov regionálnej komory,
b)
hospodári s majetkom zvereným regionálnej komore,
c)
spolupracuje s orgánmi štátnej správy a samosprávy obcíobcí.
§ 18
Disciplinárna komisia regionálnej komory
(1)
Disciplinárnu právomoc voči členom regionálnej komory vykonáva disciplinárna komisia regionálnej komory.
(2)
Disciplinárna komisia regionálnej komory volí z radov svojich členov predsedu a podpredsedu. Členom disciplinárnej komisie regionálnej komory nemôže byť člen iného orgánu regionálnej komory alebo komory.
(3)
Disciplinárna komisia regionálnej komory môže uložiť za porušenie povinností člena komory, ktoré sú uvedené v § 7 ods. 2 tohto zákona, ako disciplinárne opatrenie
a)
napomenutie,
b)
pokutu od 1000 do 10 000 Kčs.
(4)
Proti písomnému rozhodnutiu disciplinárnej komisie regionálnej komory o uložení disciplinárneho opatrenia môže člen, ktorému bolo disciplinárne opatrenie uložené, podať odvolanie do 15 dní od jeho doručenia.
(5)
O odvolaní rozhoduje disciplinárna komisia, ktorá preskúmané rozhodnutie buď potvrdí, alebo zruší. Ak disciplinárna komisia zruší napadnuté rozhodnutie, je disciplinárna komisia regionálnej komory viazaná právnym názorom disciplinárnej komisie.
§ 19
Kontrolný výbor regionálnej komory
(1)
Kontrolný výbor regionálnej komory volí svojho predsedu; ten riadi jej činnosť.
(2)
Kontrolný výbor regionálnej komory
a)
kontroluje činnosť regionálnej komory,
b)
pozastavuje rozhodnutie rady regionálnej komory, ak je v rozpore s právnymi predpismi, poriadkami a ostatnými predpismi komory; pozastavené rozhodnutia predkladá valnému zhromaždeniu regionálnej komory,
c)
podáva návrh na začatie disciplinárneho konania.
§ 20
Majetok komory
(1)
Komory samostatne spravujú svoj majetok a hospodária podľa ročného rozpočtu.
(2)
Príjmy komory tvoria členské príspevky, dotácie, dary a iné príjmy.
(3)
Výnos z pokút je príjmom sociálneho fondu komory.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 21
Pri výkone povolania stredného zdravotníckeho pracovníka alebo zubného technika v ozbrojených zboroch môžu byť práva a povinnosti stredných zdravotníckych pracovníkov alebo zubných technikov podrobené obmedzeniam, ktoré vyplývajú z osobitnej povahy výkonu služby v týchto zboroch podľa osobitných predpisov.
§ 22
Komora na zabezpečenie svojej činnosti vydáva v súlade s týmto zákonom a ostatnými všeobecne záväznými právnymi predpismi svoje vnútorné predpisy [§ 9 ods. 2 písm. a)].
§ 23
Do ustanovenia orgánov komory vykonáva ich pôsobnosť doterajšie prezídiumprezídium príslušnej stavovskej organizácie a profesiového združenia zriadeného podľa osobitných predpisov5) ako dočasný výbor komory. Dočasný výbor komory zvolá snem komory najneskoršie do troch mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 24
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Vyhláška MZ SSR č. 79/1981 Zb. o ďalšom vzdelávaní zdravotníckych pracovníkov a iných odborných pracovníkov v zdravotníctve.
2)
§ 10a ods. 1 písm. a) zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva.
3)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
4)
§ 266a Zákonníka práce.
5)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov. |
Zákon č. 17/1992 Sb. | Zákon č. 17/1992 Sb.
Zákon o životním prostředí
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 4/1992
* § 1 - Účel zákona
* ZÁKLADNÍ POJMY
* § 2 - Životní prostředí
* § 3 - Ekosystém
* § 4 - Ekologická stabilita
* § 5 - Únosné zatížení území
* § 6 - Trvale udržitelný rozvoj
* § 7 - Přírodní zdroje
* § 8 - Znečišťování a poškozování životního prostředí
* § 9 - Ochrana životního prostředí
* § 10 - Ekologická újma
* ZÁSADY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
* § 11 - Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení.
* § 12 - (1) Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a osta
* § 13 - Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
* § 15 - Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících věci životního prostředí.
* § 16 - Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeh
* POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
* § 17 - (1) Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
* § 18 - (1) Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky.
* § 19 - Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinn
* ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
* § 27 - (1) Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo z vážných důvodů účelné, je povinen ekologickou újm
* § 28 - Přestupky
* § 29 - Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost za škodu podle obecných právních předpisů.
* § 30 - Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo
* EKONOMICKÉ NÁSTROJE
* § 31 - Za znečišťování životního prostředí, případně jeho složek a za hospodářské využívání přírodních zdrojů platí fyzické nebo právnické osoby daně, poplatky, odvody a další platby, stanoví-li tak zvláštní předpisy.
* § 32 - Zvláštní předpisy stanoví, kdy mohou být právnické nebo fyzické osoby, které chrání životní prostředí nebo využívají přírodní zdroje v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, zvýhodněny úpravami daní a odvodů nebo poskytováním úvěrů a dotací.
* § 33 - Nástroji ochrany životního prostředí jsou také fondy životního prostředí; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.
* USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
* § 34 - (1) Využívání území, přírodních zdrojů, staveb, technologií, výrobků a látek, které neodpovídá ustanovením tohoto zákona a podmínkám vyplývajícím ze zvláštních předpisů o ochraně jednotlivých složek životního prostředí, musí být uvedeno do souladu s těmito
* § 35 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
17
ZÁKON
ze dne 5. prosince 1991
o životním prostředí
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky,
vycházejíc ze skutečnosti, že člověk je spolu s ostatními organismy neoddělitelnou součástí přírody,
připomínajíc si přirozenou vzájemnou závislost člověka a ostatních organismů,
respektujíc přitom právo člověka přetvářet přírodu v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje,
vědomo si své odpovědnosti za zachování příznivého životního prostředí budoucím generacím a
zdůrazňujíc právo na příznivé životní prostředí jakožto jedno ze základních práv člověka,
usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje.
ZÁKLADNÍ POJMY
§ 2
Životní prostředí
Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.
§ 3
Ekosystém
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
§ 4
Ekologická stabilita
Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce.
§ 5
Únosné zatížení území
Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability.
§ 6
Trvale udržitelný rozvoj
Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.
§ 7
Přírodní zdroje
(1)
Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
(2)
Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.
§ 8
Znečišťování a poškozování životního prostředí
(1)
Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.
(2)
Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy.
§ 9
Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.
§ 10
Ekologická újma
Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti.
ZÁSADY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 11
Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení.
§ 12
(1)
Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí.
(2)
Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností.
§ 13
Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
§ 15
Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících věci životního prostředí.
§ 16
Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.
POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 17
(1)
Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
(2)
Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy.
(3)
Každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie, výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby v případech stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy byly posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí.
§ 18
(1)
Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky.
(2)
Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytovat informace o svém působení na životní prostředí.
§ 19
Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké.1)
ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 27
(1)
Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo z vážných důvodů účelné, je povinen ekologickou újmu nahradit jiným způsobem (náhradní plnění); není-li to možné, je povinen nahradit tuto újmu v penězích. Souběh těchto náhrad se nevylučuje. Způsob výpočtu ekologické újmy a další podrobnosti stanoví zvláštní předpis.
(2)
O uložení povinnosti podle odstavce 1 rozhodne příslušný orgán státní správy.
(3)
Oprávněným ze způsobené ekologické újmy je stát; podrobnosti stanoví zákony České národní rady a Slovenské národní rady.
(4)
Pro ekologickou újmu se použijí obecné předpisy o odpovědnosti za škodu a o náhradě škody, pokud odstavce 1 až 3 nestanoví jinak.
(5)
Ustanoveními odstavců 1 až 3 nejsou dotčeny obecné předpisy o odpovědnosti za škodu a o náhradě škody.
§ 28
Přestupky
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
při své činnosti porušením právních předpisů způsobí ekologickou újmu, nebo
b)
neučiní opatření k nápravě nebo neupozorní orgán státní správy podle § 19.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3)
Přestupky projednávají orgány pro životní prostředí.
§ 29
Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost za škodu podle obecných právních předpisů.
§ 30
Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již způsobila, na dobu nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně navrhnout opatření k nápravě věcně příslušným orgánům státní správy. Podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.
EKONOMICKÉ NÁSTROJE
§ 31
Za znečišťování životního prostředí, případně jeho složek a za hospodářské využívání přírodních zdrojů platí fyzické nebo právnické osoby daně, poplatky, odvody a další platby, stanoví-li tak zvláštní předpisy.
§ 32
Zvláštní předpisy stanoví, kdy mohou být právnické nebo fyzické osoby, které chrání životní prostředí nebo využívají přírodní zdroje v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, zvýhodněny úpravami daní a odvodů nebo poskytováním úvěrů a dotací.
§ 33
Nástroji ochrany životního prostředí jsou také fondy životního prostředí; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 34
(1)
Využívání území, přírodních zdrojů, staveb, technologií, výrobků a látek, které neodpovídá ustanovením tohoto zákona a podmínkám vyplývajícím ze zvláštních předpisů o ochraně jednotlivých složek životního prostředí, musí být uvedeno do souladu s těmito předpisy ve lhůtách jimi stanovených.
(2)
Pokud nebude ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy dosaženo souladu podle odstavce 1, musí být činnost omezena nebo zastavena. Rozhodnutí vydají příslušné orgány státní správy.
§ 35
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 116 občanského zákoníku. |
Zákon České národní rady č. 19/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 19/1992 Sb.
Zákon České národní rady o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 4/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č.
* Čl. II
Aktuální znění od 16. 1. 1992
19
ZÁKON
České národní rady
ze dne 16. prosince 1991
o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., se doplňuje takto:
§ 12 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Ministerstvo vnitra provádí kontrolu ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství ve státních orgánech a organizacích České republiky.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 8/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 8/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o organizácii Ústavného súdu Slovenskej republiky a o konaní pred ním
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 2/1992
* PRVÁ ČASŤ - ORGANIZÁCIA ÚSTAVNÉHO SÚDU (§ 1 — § 8)
* DRUHÁ ČASŤ - POSTAVENIE SUDCOV ÚSTAVNÉHO SÚDU (§ 9 — § 22)
* TRETIA ČASŤ - KONANIE NA ÚSTAVNOM SÚDE (§ 23 — § 44)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 45 — § 47)
Aktuální znění od 16. 1. 1992
8
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o organizácii Ústavného súdu Slovenskej republiky a o konaní pred ním
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ORGANIZÁCIA ÚSTAVNÉHO SÚDU
§ 1
(1)
Ústavný súd Slovenskej republiky (ďalej len „Ústavný súd“) ako nezávislý súdny orgán ochrany ústavnosti1) rozhoduje v pléne alebo v senátoch.
(2)
Plénum Ústavného súdu tvoria všetci sudcovia Ústavného súdu (ďalej len „sudcovia“).
(3)
Senát Ústavného súdu (ďalej len „senát“) sa skladá z predsedu senátu a z dvoch sudcov.
Plénum Ústavného súdu
§ 2
(1)
Plénum Ústavného súdu rozhoduje
a)
o súlade zákonov Slovenskej národnej rady a zákonných opatrení jej predsedníctva s ústavnými zákonmi Slovenskej národnej rady,
b)
o súlade nariadení vlády Slovenskej republiky, všeobecne záväzných právnych predpisov ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky s ústavnými a inými zákonmi Slovenskej národnej rady,
c)
o tom, či rozhodnutie o rozpustení politickej strany alebo politického hnutia, ktorých činnosť sa obmedzuje na územie Slovenskej republiky, je v zhode s ústavnými a inými zákonmi Federálneho zhromaždenia alebo s ústavnými a inými zákonmi Slovenskej národnej rady, ako aj s medzinárodnými zmluvami o ľudských právach a základných slobodách ratifikovanými a vyhlásenými Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou,
d)
o ústavnosti a zákonnosti volieb do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov miestnej samosprávy.
(2)
Plénum Ústavného súdu ďalej rozhoduje
a)
o stanoviskách podávaných Ústavnému súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,2)
b)
o výklade ústavných zákonov Slovenskej národnej rady,
c)
o návrhoch na začatie konania podávaných Ústavnému súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,3)
d)
o súhlase na trestné stíhanie alebo kárne stíhanie sudcu alebo na jeho vzatie do väzby,
e)
o návrhu na odvolanie sudcu na základe výsledkov kárneho konania,
f)
o svojich vnútorných pomeroch, najmä o spravovacom a rokovacom poriadku Ústavného súdu.
§ 3
(1)
Zasadnutie pléna Ústavného súdu zvoláva, jeho program určuje a jeho rokovanie vedie predseda Ústavného súdu.
(2)
Rokovanie pléna Ústavného súdu je neverejné; zúčastňujú sa ho však predsedom Ústavného súdu prizvaní pracovníci Kancelárie Ústavného súdu a v príslušnej časti rokovania osoby, ktorých prítomnosť je potrebná z procesných dôvodov.
(3)
Plénum Ústavného súdu môže rozhodnúť, že sa jeho rokovania alebo časti rokovania môžu zúčastniť aj iné osoby.
(4)
Predseda Ústavného súdu môže poveriť niektorého zo sudcov prípravou podkladov potrebných na rozhodnutie pléna Ústavného súdu a referovať o nich na jeho zasadnutí (ďalej len „referent“).
(5)
Predseda Ústavného súdu vedie rokovanie pléna Ústavného súdu tak, aby sa prerokovali všetky sporné otáky a aby každý sudca mohol o nich rozhodnúť v súlade so svojím sudcovským presvedčením.
(6)
Plénum Ústavného súdu sa uznáša nadpolovičnou väčšinou všetkých svojich členov. Ak sa táto väčšina nedosiahne, je návrh zamietnutý.
(7)
Pri hlasovaní pléna o rozhodnutí môžu byť prítomní len sudcovia a zapisovateľ.
Senát Ústavného súdu
§ 4
(1)
Senát rozhoduje o všetkých veciach, ktoré nie sú podľa § 2 zverené do pôsobnosti pléna Ústavného súdu.
(2)
O prítomnosti na rokovaní senátu a o poverení referenta platia ustanovenia § 3 ods. 2 až 4 obdobne; právomoc pléna Ústavného súdu tu vykonáva senát, právomoc predsedu Ústavného súdu predseda senátu.
§ 5
(1)
Stálych členov senátu určuje plénum Ústavného súdu na dobu jedného roka.
(2)
Stáli členovia senátu volia predsedu senátu. Vo funkcii predsedu sa stáli členovia senátu striedajú podľa pravidla, ktoré ustanoví spravovací a rokovací poriadok Ústavného súdu. Neprítomného predsedu zastupuje vekom najstarší stály člen senátu.
(3)
Neprítomného člena senátu dočasne zastúpi iný sudca, ktorého určí predseda Ústavného súdu podľa pravidla, ktoré ustanoví plénum Ústavného súdu. Rovnako sa postupuje, ak je člen senátu vylúčený z výkonu sudcovskej funkcie.
§ 6
Predseda Ústavného súdu
(1)
Predseda Ústavného súdu vykonáva správu tohto súdu, najmä zabezpečuje jeho riadny chod po stránke personálnej, organizačnej, hospodárskej a finančnej.
(2)
Predsedu Ústavného súdu v určenom rozsahu a v neprítomnosti predsedu v plnom rozsahu zastupuje podpredseda Ústavného súdu.
Kancelária Ústavného súdu
§ 7
(1)
Úlohy spojené s organizačným, administratívnym a technickým zabezpečením činnosti Ústavného súdu vykonáva Kancelária Ústavného súdu (ďalej len „kancelária“).
(2)
Vedúceho kancelárie vymenúva a odvoláva predseda Ústavného súdu.
(3)
Vedúci kancelárie plní voči pracovníkom Ústavného súdu, s výnimkou jeho sudcov, funkciu vedúceho organizácie.
§ 8
(1)
V kancelárii sú činní poradcovia Ústavného súdu. Poradcovia musia mať právnické vzdelanie a potrebnú predchádzajúcu prax v právnickom povolaní.
(2)
Poradcovia Ústavného súdu môžu byť predsedom Ústavného súdu alebo predsedom senátu poverení vykonať jednotlivé úkony, ktoré inak patria referentovi (§ 3 ods. 4), najmä vypočuť svedkov alebo znalcov a obstarať listiny potrebné na rozhodnutie. Nemôžu však vypočúvať účastníkov konania ani ich zástupcov.
DRUHÁ ČASŤ
POSTAVENIE SUDCOV ÚSTAVNÉHO SÚDU
§ 9
(1)
Sudcovia Ústavného súdu sú pri rozhodovaní viazaní ústavnými zákonmi Slovenskej národnej rady.
(2)
Pri rozhodovaní o súlade nariadení vlády Slovenskej republiky, všeobecne záväzných právnych predpisov ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky so zákonmi Slovenskej národnej rady a vo volebných veciach sú sudcovia viazaní aj zákonmi Slovenskej národnej rady.
(3)
Pri rozhodovaní o súlade všeobecne záväzných vyhlášok obcíobcí a všeobecne záväzných právnych predpisov miestnych orgánov štátnej správy s inými všeobecne záväznými právnymi predpismi sú sudcovia viazaní aj ústavnými a inými zákonmi Federálneho zhromaždenia.
Vznik a zánik funkcie sudcu
§ 10
(1)
Návrh na voľbu a odvolanie sudcu môže podať
a)
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady,
b)
vláda Slovenskej republiky,
c)
predseda Ústavného súdu.
(2)
Ustanovenia odseku 1 písm. a) a b) platia obdobne pre voľbu a odvolanie predsedu a podpredsedu Ústavného súdu. Pred rozhodnutím o odvolaní predsedu alebo podpredsedu Ústavného súdu si predseda Slovenskej národnej rady vyžiada stanovisko pléna Ústavného súdu.
§ 11
(1)
Ak sa uvoľní funkčné miesto sudcu, oznámi to predseda Ústavného súdu Predsedníctvu Slovenskej národnej rady a vláde Slovenskej republiky.
(2)
Návrh predsedu Ústavného súdu uvedený v § 10 ods. 1 písm. c) musí byť prerokovaný plénom Ústavného súdu.
(3)
Kandidát, ktorý nebol zvolený za sudcu, môže byť opätovne navrhnutý na zvolenie najskôr o tri roky.
(4)
Sudca nemôže vykonávať svoju funkciu bez zloženia sľubu. Odmietnutie zložiť sľub má za následok stratu funkcie.
§ 12
Návrh na pozbavenie imunity sudcu alebo na jeho vzatie do väzby podáva generálny prokurátor Slovenskej republiky, ktorý sa na zasadnutí pléna Ústavného súdu zúčastňuje s právom navrhovať dôkazy. Ak nebol súhlas na pozbavenie imunity alebo vzatie do väzby sudcu udelený, nemožno návrh z tých istých dôvodov opakovať.
§ 13
(1)
Vzdanie sa funkcie oznámi sudca predsedovi Ústavného súdu; predseda Ústavného súdu oznámi vzdanie sa svojej funkcie predsedovi Slovenskej národnej rady.
(2)
Ak nedôjde k inej dohode, zaniká funkcia sudcu uplynutím dvoch kalendárnych mesiacov po doručení oznámenia.
(3)
Ak sa sudca Ústavného súdu stane poslancom alebo členom vlády, zaniká jeho funkcia sudcu dňom zloženia sľubu poslanca alebo člena vlády.
(4)
Zánik funkcie sudcu berie na vedomie Predsednictvo Slovenskej národnej rady.
§ 14
(1)
Návrh na odvolanie sudcu z funkcie4) podávajú orgány uvedené v § 10 ods. 1. Pred rozhodnutím Slovenskej národnej rady si predseda Slovenskej národnej rady vyžiada stanovisko pléna Ústavného súdu.
(2)
Ak sudca vykonáva činnosť nezlučiteľnú s funkciou sudcu,5) vyzve ho predseda Ústavného súdu, aby túto do desiatich dní ukončil. Ak tak sudca neurobí, predseda Ústavného súdu navrhne plénu, aby rozhodlo o zlučiteľnosti činnosti s funkciou sudcu.
(3)
Rozhodnutie pléna Ústavného súdu o nezlučiteľnosti vykonávanej činnosti s funkciou sudcu je pre sudcu záväzné. Ak sudca bezodkladne neukončí činnosť uvedenú v odseku 2 alebo ak sa funkcie sudcu nevzdá, podá predseda Ústavného súdu návrh na začatie kárneho konania.6)
§ 15
Dočasné pozbavenie výkonu funkcie
(1)
Ak bol podaný návrh na odvolanie sudcu alebo ak je sudca trestne stíhaný, môže byť až do rozhodnutia o návrhu na odvolanie z funkcie alebo do skončenia trestného konania dočasne pozbavený výkonu sudcovskej funkcie.
(2)
O dočasnom pozbavení výkonu sudcovskej funkcie rozhoduje predseda Ústavného súdu. O dočasnom pozbavení výkonu funkcie predsedu alebo podpredsedu Ústavného súdu rozhoduje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
§ 16
(1)
Sudcovia sú povinní vykonávať svoju funkciu svedomite a vystríhať sa pri jej výkone i v občianskom živote všetkého, čo by mohlo narušiť vážnosť Ústavného súdu, vážnosť sudcu a dôveru občanov k ústavnému súdnictvu.
(2)
Sudcovia sú povinní zachovávať v úradných veciach mlčanlivosť, a to aj po zániku sudcovskej funkcie. Od povinnosti zachovávať mlčanlivosť môže sudcu oslobodiť predseda Ústavného súdu, predsedu Ústavného súdu môže od tejto povinnosti oslobodiť Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
(3)
Ustanovenie odseku 2 platí aj pre pracovníkov Ústavného súdu.
§ 17
O postavení, právach a povinnostiach sudcov platia primerane ustanovenia zákona o súdoch a sudcoch.7)
§ 18
Peňažné a ostatné požitky sudcov a poradcov
(1)
Odo dňa zloženia sľubu patrí sudcom tento mesačný plat:
a)
predsedovi Ústavného súdu vo výške zodpovedajúcej 115 % platu predsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky,
b)
podpredsedovi Ústavného súdu vo výške zodpovedajúcej 115 % platu podpredsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky,
c)
ostatným sudcom vo výške zodpovedajúcej 75 % platu podpredsedu Ústavného súdu.
(2)
Poradcom Ústavného súdu patrí odo dňa nástupu mesačný plat vo výške 60 % platu sudcov Ústavného súdu.
(3)
Funkčné príplatky a náhrady cestovných a iných výdavkov patria sudcom v rovnakej výške ako sudcom Najvyššieho súdu Slovenskej republiky.
Kárna zodpovednosť
§ 19
Sudca môže byť kárne stíhaný,
a)
ak porušil svoje sudcovské povinnosti,
b)
ak sa správal spôsobom nedôstojným sudcu, spôsobom, ktorý narušuje autoritu jeho sudcovskej funkcie, alebo,
c)
ak sa dopustil konania, ktoré má znaky priestupku.
§ 20
(1)
Kárne konanie vykonáva kárny senát Ústavného súdu.
(2)
O odvolaní proti rozhodnutiu kárneho senátu Ústavného súdu rozhoduje odvolací kárny senát Ústavného súdu.
(3)
Predsedov a členov senátov uvedených v odsekoch 1 a 2 a ich náhradníkov volí zo sudcov plénum Ústavného súdu na dobu troch rokov.
(4)
Členovia kárnych senátov sú pri výkone svojej funkcie nezávislí a sú viazaní iba právnym poriadkom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Slovenskej republiky.
§ 21
(1)
Kárne konanie sa začína na návrh predsedu Ústavného súdu alebo na návrh predsedu Slovenskej národnej rady.
(2)
Na postup v kárnom konaní, lehotu na uloženie kárnych opatrení, druhy kárnych opatrení a na zahladenie kárneho opatrenia sa primerane použijú predpisy o kárnej zodpovednosti sudcov.8)
§ 22
Osobitné ustanovenie o vylúčení sudcu
Sudca sa nezúčastňuje rozhodovania v pléne alebo senáte Ústavného súdu, ak sa rozhoduje v jeho veci.
TRETIA ČASŤ
KONANIE NA ÚSTAVNOM SÚDE
§ 23
(1)
Ústavný súd postupuje v konaní a rozhodovaní tak, aby sa v činnosti štátnych orgánov zabezpečilo dodržiavanie ústavných zákonov Slovenskej národnej rady; v rozsahu ustanovenom týmto zákonom pôsobí aj na dodržiavanie zákonov Slovenskej národnej rady a ostatných všeobecne záväzných právnych predpisov Slovenskej republiky.
(2)
Vo veciach, v ktorých rozhodnutie Ústavného súdu závisí od skutkových okolností, postupuje Ústavný súd tak, aby sa zistil skutočný stav veci a pri svojom rozhodovaní z neho vychádza.
(3)
V ostatných veciach rozhoduje Ústavný súd spravidla na základe spisov príslušných štátnych orgánov a iných listin, prípadne na základě odborných posudkov, s výnimkou posudkov právnych.
§ 24
(2)
Kancelária Ústavného súdu každý návrh alebo iné podanie zaeviduje a obstará všetky potrebné podklady na konanie, najmä príslušné právne predpisy, potrebné expertízy a vyjadrenia.
(2)
Ak nedôjde k odmietnutiu návrhu, kancelária predloží vec na ďalšie konanie plénu alebo senátu Ústavného súdu so všetkými podkladmi.
§ 25
(1)
Pri rozhodovaní sú si sudcovia rovní. Každý sudca je povinný hlasovať; predseda hlasuje posledný.
(2)
Sudca, ktorý bol v pléne Ústavného súdu alebo v senáte prehlasovaný, má právo žiadať, aby jeho odchylné stanovisko bolo stručne uvedené v zápisnici o hlasovaní. Ak o to požiada, pripojí sa k zápisnici o hlasovaní ním písomne vypracované odchylné stanovisko.
§ 26
Ústavný súd rozhoduje uznesením, ak zákon nepredpisuje pre rozhodnutie inú formu. Nálezy a rozsudky Ústavného súdu sa vyhlasujú v mene republiky a verejne.
§ 27
(1)
Všetky štátne orgány v Slovenskej republike sú povinné spolupracovať s Ústavným súdom. Najmä sú povinné ihneď po doručení žiadosti zasielať mu spisy, požadované vysvetlenia a s najväčším urýchlením vybavovať jeho dožiadania.
(2)
Ústavný súd môže pozvať na zasadnutie osoby, ktoré môžu podať v prerokúvanej veci potrebné vysvetlenie. Pozvaná osoba je povinná sa na zasadnutie Ústavného súdu dostaviť.
(3)
Osoby uvedené v odseku 2 nie sú v konaní na Ústavnom súde viazané štátnym, hospodárskym alebo služobným tajomstvom.
(4)
Zhromaždenia9) v okruhu 100 m od budovy Ústavného súdu alebo od miesta, kde Ústavný súd zasadá, sú zakázané.
§ 28
Na dokazovanie, doručovanie, počítanie lehôt a na vylúčenie sudcov sa primerane použijú ustanovenia Občianskeho súdneho poriadku.
Konanie o súlade právnych predpisov nižšej právnej sily s právnymi predpismi vyššej právnej sily
§ 29
Ak súd alebo iný oprávnený štátny orgán Slovenskej republiky dospeje k názoru, že
a)
zákon Slovenskej národnej rady je v rozpore s ústavným zákonom Slovenskej národnej rady,
b)
nariadenie vlády Slovenskej republiky alebo všeobecne záväzný právny predpis ministerstva alebo iného ústredného orgánu štátnej správy Slovenskej republiky je v rozpore s ústavným alebo iným zákonom Slovenskej národnej rady,
c)
všeobecne záväzná vyhláška obceobce alebo všeobecne záväzný právny predpis miestneho orgánu štátnej správy Slovenskej republiky je v rozpore s ústavným alebo iným zákonom Federálneho zhromaždenia, ústavným alebo iným zákonom Slovenskej národnej rady, s medzinárodnou zmluvou o ľudských právach a základných slobodách ratifikovanou a vyhlásenou Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou, s nariadením vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, s nariadením vlády Slovenskej republiky; so všeobecne záväzným právnym predpisom ministerstva alebo iného ústredného orgánu štátnej správy,
podá návrh Ústavnému súdu.
§ 30
Návrh na začatie konania musí obsahovať
a)
označenie orgánu, ktorý návrh podáva,
b)
označenie predpisu, ktorého nesúlad s právnym predpisom vyššej právnej sily sa namieta, s vyjadrením, či navrhovateľ napadá predpis v celom rozsahu alebo v jeho časti, prípadne v jednotlivom ustanovení,
c)
označenie predpisu vyššej právnej sily, jeho časti, prípadne jednotlivého ustanovenia, s ktorým napadnutý predpis nie je v súlade.
§ 31
Pred rozhodnutím vo veciach uvedených v čl. 2 ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky si predseda Ústavného súdu
a)
vyžiada stanovisko orgánu, ktorý všeobecne záväzný právny predpis vydal,
b)
môže vyžiadať stanovisko predsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky alebo generálneho prokurátora Slovenskej republiky.
§ 32
(1)
Rozhodnutie Ústavného súdu, ktorým sa zistil nesúlad vo veciach uvedených v čl. 2 písm. a), b) ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky sa označuje ako nález. Výroková časť nálezu sa uverejní v Zbierke zákonov.10)
(2)
Nález aj s odôvodnením sa doručuje navrhovateľovi a orgánu, ktorý predpis vydal.
(3)
Uznesenie o tom, že Ústavný súd návrhu nevyhovel, sa doručí navrhovateľovi.
Konanie o rozpustení politickej strany alebo o zamietnutí jej evidencie
§ 33
(1)
Návrh na preskúmanie rozhodnutia o rozpustení politickej strany alebo politického hnutia, ktorých činnosť sa obmedzuje na územie Slovenskej republiky, môže podať aj príslušná politická strana alebo politické hnutie.
(2)
Návrh na preskúmanie rozhodnutia o zamietnutí žiadosti o evidenciu politickej strany alebo politického hnutia môže podať aj prípravný výbor politickej strany alebo politického hnutia.
(3)
Pred rozhodnutím vo veci si predseda Ústavného súdu alebo predseda senátu vyžiada stanovisko Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a generálneho prokurátora Slovenskej republiky.
(4)
Rozhodnutie Ústavného súdu sa doručuje navrhovateľovi a Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky.
(5)
Výroková časť uznesenia o rozpustení politickej strany sa oznámi v Zbierke zákonov.
(6)
Rozhodnutím Ústavného súdu sú príslušné štátne orgány viazané.
Konanie vo volebných veciach
§ 34
(1)
Sťažnosť pre neústavnosť alebo nezákonnosť volieb do Slovenskej národnej rady alebo do orgánu miestnej samosprávy alebo proti výsledku volieb môže podať aj politická strana, ktorá sa volieb zúčastnila.
(2)
Sťažnosť proti výsledku volieb do Slovenskej národnej rady alebo do orgánu miestnej samosprávy môže podať aj protikandidát, ktorý získal aspoň 10 % hlasov. Sťažnosť môže podať aj najmenej 10 % voličov príslušného volebného obvodu; k sťažnosti musia byť pripojené podpisy a adresy týchto občanov.
§ 35
(1)
Návrh na začatie konania musí obsahovať
a)
označenie sťažovateľa,
b)
vyjadrenie sťažovateľa o tom, či napadá voľby na celom území Slovenskej republiky alebo len v určitom volebnom obvode,
c)
uvedenie dôvodov, pre ktoré sťažovateľ voľby napadá, s označením dôkazov.
(2)
Návrh podľa odseku 1 treba podať do desiatich dní po oznámení výsledku volieb.
§ 36
Sťažnosť pre neústavnosť alebo nezákonnosť volieb alebo sťažnosť proti výsledku volieb obsahujúcu iba námietky, ktoré zrejme nemali vplyv na výsledky volieb, alebo sťažnosť podanú oneskorene môže pred začatím konania odmietnuť referent (§ 3 ods. 4); po začatí konania tak urobí plénum alebo senát Ústavného súdu.
§ 37
Ak nedôjde k odmietnutiu sťažnosti podľa § 36, upovedomia sa o sťažnosti, ak ide o voľby do Slovenskej národnej rady, ostatné politické strany, ktoré vo voľbách získali zastúpenie v Slovenskej národnej rade, a ak ide o voľby do orgánov miestnej samosprávy, člen orgánu miestnej samosprávy, ktorého zvolenie bolo napadnuté; umožní sa im, aby sa v určenej lehote k sťažnosti vyjadrili.
§ 38
Ústavný súd si môže nechať predložiť všetky doklady a správy týkajúce sa volieb. V prípade potreby môže nariadiť vyšetrenie a poveriť jeho vykonaním referenta (§ 3 ods. 4).
§ 39
(1)
Ústavný súd môže
a)
vyhlásiť voľby za neplatné,
b)
zrušiť napadnutý výsledok volieb,
c)
zmeniť rozhodnutie volebnej komisie a vyhlásiť za zvoleného kandidáta, ktorý bol riadne zvolený,
d)
sťažnosť zamietnuť.
(2)
V prípadoch uvedených v odseku 1 písm. a) až c) Ústavný súd rozhoduje nálezom.
(3)
Výroková časť nálezu, ktorým sa voľby vyhlasujú za neplatné, sa uverejní v Zbierke zákonov. Nález aj s odôvodnením sa doručí Slovenskej národnej rade a Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky.
(4)
Rozhodnutie uvedené v odseku 1 písm. b) a c) oznámi Ústavný súd Slovenskej národnej rade alebo príslušnému orgánu miestnej samosprávy, ako aj politickým stranám a členovi orgánu, uvedeným v § 37.
(5)
Uznesenie o zamietnutí sťažnosti sa oznamuje iba sťažovateľovi.
Konanie o ochrane ústavných práv a slobôd občanov
§ 40
(1)
Návrh na začatie konania musí obsahovať meno a bydlisko navrhovateľa, meno a adresu jeho zástupcu, údaj o tom, čoho sa návrh týka a čo sa v ňom žiada, musí byť datovaný a podpísaný.
(2)
V návrhu musí byť uvedené, ktoré občianske právo alebo sloboda zaručená ústavným zákonom Slovenskej národnej rady boli porušené, ktorým rozhodnutím, opatrením alebo iným zásahom a ktorého štátneho orgánu k porušeniu došlo a musí obsahovať označenie dôkazov.
(3)
Návrh treba podať do jedného mesiaca od právoplatnosti rozhodnutia alebo od opatrenia prípadne iného zásahu štátneho orgánu.
(4)
Navrhovateľ musí byť v konaní zastúpený osobou s vysokoškolským právnickým vzdelaním.
§ 41
(1)
Ak návrh nemá náležitosti uvedené v § 40, alebo ak je z neho alebo z obsahu napadnutého rozhodnutia alebo opatrenia zrejmé, že nedošlo k porušeniu občianskeho práva alebo slobody zaručenej ústavným zákonom Slovenskej národnej rady, ak bol návrh podaný oneskorene alebo ak smeruje proti právoplatnému rozhodnutiu súdu, môže návrh pred začatím konania odmietnuť referent (§ 3 ods. 4), po začatí konania tak urobí senát.
(2)
Ak referent alebo senát zistí, že v návrhu sa namieta porušenie občianskeho práva alebo slobody zaručenej ústavným zákonom Federálneho zhromaždenia alebo medzinárodnou zmluvou ratifikovanou a vyhlásenou Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou, postúpi vec Ústavnému súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
§ 42
(1)
Ak nedôjde k rozhodnutiu podľa § 41, pripraví referent (§ 3 ods. 4) podklady pre rozhodnutie senátu. Môže zápisnične vypočuť navrhovateľa, svedkov a vykonať iné potrebné dôkazy.
(2)
O vypočutie navrhovateľa alebo svedkov a o vykonanie dôkazu môže referent dožiadať príslušný všeobecný súd;11) dožiadaný súd postupuje podľa Občianskeho súdneho poriadku.
(3)
Úkony uvedené v odsekoch 1 a 2 môže vykonať, prípadne zopakovať aj senát.
§ 43
(1)
Senát môže
a)
zrušiť napadnuté rozhodnutie,
b)
zakázať štátnemu orgánu, aby v porušovaní práva alebo slobody pokračoval, a prikázať mu, aby vzniknuté následky odstránil, a to ak porušenie práva alebo slobody spočívalo v opatrení alebo v inom zásahu orgánu, než je rozhodnutie,
c)
návrh zamietnuť.
(2)
V prípadoch uvedených v odseku 1 písm. a) a b) Ústavný súd rozhoduje rozsudkom.
(3)
Ak senát Ústavného súdu zrušil napadnuté rozhodnutie, koná príslušný orgán ďalej o veci. Pritom je právny názor Ústavného súdu pre tento orgán záväzný.
§ 44
Konanie v sporoch o pôsobnosť
(1)
Návrh na začatie konania môže podať orgán Slovenskej republiky, ktorý tvrdí, že je príslušný na rozhodnutie, ako aj ten, ktorý svoju príslušnosť odmieta. K návrhu treba pripojiť spisové podklady potrebné pre rozhodnutie Ústavného súdu.
(2)
Rozhodnutie Ústavného súdu je v posudzovanej veci pre príslušné orgány Slovenskej republiky záväzné.
ŠTVRTÁ ČASŤ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 45
Za činnosť politickej strany alebo politického hnutia, ktoré je v rozpore s ústavným alebo s iným zákonom, sa nepovažuje činnosť zameraná na zmenu takého zákona ústavnými cestami.
§ 46
Zrušujú sa:
1.
§ 46 zákona SNR č. 80/1990 Zb., o voľbách do Slovenskej národnej rady,
2.
§ 50 zákona SNR č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí.
§ 47
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Ústavný zákon SNR č. 7/1992 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky.
2)
Čl. 3 ods. 2 ústavného zákona č. 91/1991 Zb. o Ústavnom súde Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
3)
Čl. 8 ods. 1 písm. g) ústavného zákona č. 91/1991 Zb.
4)
Čl. 16 ods. 2 ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb.
5)
Čl. 12 ods. 2 a 5 ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb.
6)
Čl. 16 ods. 2 písm. b) ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb.
7)
Zákon č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch.
8)
Zákon č. 412/1991 Zb. o kárnej zodpovednosti sudcov.
9)
Zákon č. 84/1990 Zb. o zhromažďovacom práve.
10)
Zákon č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov v znení zákona č. 426/1990 Zb.
Zákon SNR č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej republiky v Zbierke zákonov.
11)
§ 39, 122 Občianskeho súdneho poriadku. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 9/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 9/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o obchodných a priemyselných komorách
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 2/1992
* PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 4)
* DRUHÁ ČASŤ - PÔSOBNOSŤ KOMORY (§ 5 — § 7)
* TRETIA ČASŤ - SAMOSPRÁVA A VNÚTORNÁ ORGANIZÁCIA KOMORY (§ 8 — § 13)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - VNÚTORNÉ ČLENENIE KOMORY (§ 14 — § 15)
* PIATA ČASŤ - ROZHODCOVSKÝ SÚD (§ 16 — § 16)
* ŠIESTA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 17 — § 18)
Aktuální znění od 16. 1. 1992
9
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o obchodných a priemyselných komorách
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
Účelom tohto zákona je upraviť vznik, postavenie a pôsobnosť obchodných a priemyselných komôr ako verejnoprávnych inštitúcií.
§ 2
(1)
Zriaďuje sa Slovenská obchodná a priemyselná komora so sídlom v Bratislave (ďalej len „komora“).
(2)
Komora vyvíja činnosť na podporu a ochranu podnikania svojich členov v tuzemsku a v zahraničí.
(3)
Komora zriaďuje regionálne komory pre územné časti Slovenskej republiky, spravidla pre viac okresov, ak o to požiadajú aspoň dve tretiny členov komory v príslušnej územnej časti. Na činnosť regionálnych komôr sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona, ak sa ďalej neustanovuje inak.
(4)
Komora je právnická osoba.
§ 3
(1)
Členmi komory sú právnické a fyzické osoby zapísané v podnikovom registri, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť vo všetkých hospodárskych odvetviach s výnimkou poľnohospodárstva a potravinárstva.
(2)
Členstvo v komore vzniká osobám uvedeným v odseku 1 dňom nadobudnutia účinnosti tohto zákona. Po tomto dni vzniká členstvo zápisom do obchodného registra.
(3)
Členmi komory sa môžu stať aj iné právnické a fyzické osoby, ako sú uvedené v odseku 1. Členstvo v komore vzniká dňom prijatia člena na základe prihlášky.
(4)
Podrobnosti o vzniku a spôsoby zániku členstva upravia stanovy komory.
§ 4
(1)
Činnosť komory je financovaná z príspevkov členov, výnosov z vlastnej činnosti, prípadne dotácií z medzinárodných fondov a organizácií.
(2)
Zhromaždenie delegátov určí druh, splatnosť a výšku členských príspevkov, prípadne spôsob ich výpočtu.
DRUHÁ ČASŤ
PÔSOBNOSŤ KOMORY
§ 5
(1)
Komora zastupuje a koordinuje spoločné záujmy svojich členov vo veciach podnikatelskej činnosti v tuzemsku a v zahraničí, poskytuje im služby a plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona.
(2)
Komora v rámci svojej pôsobnosti najmä
a)
podieľa sa na príprave všeobecne záväzných právnych predpisov a opatrení v oblasti podnikania,
b)
spolupôsobí pri koordinácii a uskutočňovaní hospodárskych vzťahov Slovenskej republiky so zahraničím,
c)
napomáha zosúlaďovať záujmy svojich členov v oblasti podnikateľskej činnosti a ochraňuje ich pred nepoctivými obchodnými vzťahmi,
d)
nadvädzuje a rozvíja styky s komorami a obdobnými inštitúciami v tuzemsku a v zahraničí a uzatvára s nimi dohody, organizuje hospodárske a obchodné misie a delegácie,
e)
zhromažďuje a rozširuje poznatky a informácie o obchodno-politických, právnych, colných, ekologických a ekonomických podmienkach v zahraničí a na tento účel vydáva odborné publikácie,
f)
zabezpečuje propagáciu svojich členov v tuzemsku a zahraničí vrátane účasti na výstavách a veľtrhoch,
g)
vydáva pre svojich členov osvedčenia o skutočnostiach dôležitých v právnych vzťahoch; ktoré vznikajú v medzinárodnom obchode,
h)
organizuje zmierovacie konania v hospodárskych sporoch medzi svojimi členmi,
ch)
vykonáva funkciu informačno-sprostredkovateľského centra pre vyhľadávanie obchodných partnerov v tuzemsku a v zahraničí.
i)
poskytuje členom poradensko-konzultačné služby vo všetkých otázkach spojených s podnikaním v hospodárskej sfére,
j)
organizuje vzdelávaciu činnosť,
k)
zriaďuje a spravuje zariadenia a inštitúcie na podporu rozvoja podnikania a vzdelanosti v tejto oblasti,
l)
vykonáva vlastnú hospodársku činnosť na podporu riadneho výkonu svojich úloh a v súlade so svojím poslaním,
m)
propaguje ekologicky vhodné formy výroby, výrobkov a podnikania.
(3)
Pôsobnosť podľa tohto zákona vykonáva komora na celom území Slovenskej republiky.
(4)
Regionálne komory po svojom zriadení preberú od komory činnosti, ktorých rozsah upravia vzájomnou dohodou. Regionálne komory vykonávajú činnosť vo vzťahu k členom komory, ktorí majú sídlo na území, pre ktoré boli zriadené.
§ 6
Spolupráca so štátnymi orgánmi
(1)
Komora a príslušné štátne orgány navzájom spolupracujú pri plnení svojich úloh v rozsahu a za podmienok ustanovených týmto zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi, najmä
a)
poskytujú si navzájom potrebné informácie,
b)
štátne orgány umožňujú komore aktívnu účasť na tvorbe a uskutočňovaní hospodárskej a sociálnej politiky dotýkajúcej sa oblastí pôsobenia komory, predovšetkým ju prizývajú k príprave koncepcií rozvoja, ekonomických nástrojov, všeobecne záväzných právnych predpisov, organizačných úprav a opatrení na ich vykonanie, vyžadujú k nim jej stanovisko a ustanovujú jej zástupcov do svojich poradných orgánov,
c)
štátne orgány majú právo vysielať na rokovania orgánov komory svojich zástupcov.
(2)
Ustanovením odseku 1 písm. a) nie sú dotknuté predpisy na ochranu štátneho tajomstva.1)
§ 7
Spolupráca s občianskymi združeniami a podnikateľskými zväzmi
Vzťahy komory, občianskych združení a podnikateľských zväzov2) pôsobiacich mimo komory sa vymedzia ich vzájomnou dohodou.
TRETIA ČASŤ
SAMOSPRÁVA A VNÚTORNÁ ORGANIZÁCIA KOMORY
§ 8
Orgány komory
(1)
Činnosť komory riadia jej volené orgány.
(2)
Volenými orgánmi komory sú
a)
zhromaždenie delegátov,
b)
predstavenstvo,
c)
predseda,
d)
dozorná radadozorná rada.
§ 9
Zhromaždenie delegátov
(1)
Zhromaždenie delegátov je najvyšším orgánom komory. Tvoria ho delegáti zvolení členmi komory podľa volebného poriadku komory.
(2)
Do posôbností zhromaždenia delegátov patrí
a)
schvalovať stanovy, volebný poriadok komory a rokovací poriadok komory, ich zmeny a doplnky,
b)
určovať hlavné úlohy komory,
c)
voliť a odvolávať predsedu, podpredsedov, generálneho tajomníka komory a ďalších členov predstavenstva a členov dozornej rady,
d)
schvalovať rozpočet komory, ročnú účtovnú uzávierku a správy predstavenstva a dozornej rady o činnosti a hospodárení komory,
e)
rozhodovať o platení členského príspevku.
(3)
Zhromaždenie delegátov si môže vyhradiť rozhodnutie o záležitosti, ktorá patrí do pôsobnosti iných orgánov komory.
(4)
Zhromaždenie delegátov zvoláva predstavenstvo pravidelne najmenej raz za rok alebo mimoriadne, ak o to požiada viac ako jedna tretina členov.
§ 10
Predstavenstvo
(1)
Predstavenstvo je najvyšším orgánom komory v období medzi zasadaniami zhromaždenia delegátov.
(2)
Členmi predstavenstva sú predseda, podpredsedovia, generálny tajomník komory, predsedovia regionálnych komôr a ďalší členovia zvolení zhromaždením delegátov.
(3)
Predstavenstvo rozhoduje o všetkých záležitostiach, ktoré tento zákon, stanovy alebo uznesenia zhromaždenia delegátov nezverujú inému orgánu komory.
(4)
Predstavenstvo najmä
a)
pripravuje podklady pre rokovanie zhromaždenia delegátov a zabezpečuje vykonanie jeho uznesení,
b)
rozhoduje o prijatí za člena alebo vylúčení člena komory, ak ide o dobrovoľné členstvo,
c)
zriaďuje regionálne komory.
(5)
Predstavenstvo zvoláva predseda komory najmenej tri razy do roka.
(6)
Predstavenstvo môže na plnenie svojich úloh zriadiť výkonný orgán, zložený z predsedu, podpredsedov a generálneho tajomníka komory. Jeho pôsobnosť určia stanovy komory.
§ 11
Predseda
Predseda je na čele komory a predstavenstva, dozerá na činnosť úradu komory a vykonáva ďalšie činnosti, ktoré mu určia stanovy, uznesenia zhromaždenia delegátov alebo predstavenstvo.
§ 12
Dozorná rada
(1)
Dozorná radaDozorná rada je kontrolným orgánom komory. Členstvo v dozornej rade je nezlučiteľné s členstvom v predstavenstve. Členom dozornej rady nemôže byť pracovník komory.
(2)
Dozorná radaDozorná rada kontroluje činnosť komory v rozsahu určenom v stanovách, alebo podľa poverenia zhromaždenia delegátov, ktorému zodpovedá za svoju činnosť. Vo svojej kontrolnej činnosti môže využiť i audítorské služby.3)
§ 13
Spoločné ustanovenia o orgánov komory
(1)
Funkčné obdobie volených orgánov komory nepresahuje päť rokov. Počet členov kolektívnych orgánov komory určujú stanovy komory.
(2)
Spôsob voľby, vrátane pomerného zastúpenia členov v orgánoch komory podľa sídla a odboru podnikania, ako aj podrobnosti o voľbách a rokovaní orgánov komory upraví volebný poriadok komory a rokovací poriadok komory.
(3)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné, s výnimkou funkcie generálneho tajomníka komory, ako aj funkcie jedného podpredsedu, ak o tom rozhodne zhromaždenie delegátov. Tým nie je dotknuté právo na náhradu účelne vynaložených nákladov spojených s výkonom funkcie.
(4)
Štatutárnymi orgánmi komory sú predseda, podpredsedovia a generálny tajomník komory.
(5)
Pôsobnosť zhromaždenia delegátov v regionálnej komore vykonáva valné zhromaždenie zložené zo všetkých jej členov.
ŠTVRTÁ ČASŤ
VNÚTORNÉ ČLENENIE KOMORY
§ 14
(1)
V rámci komory môžu pôsobiť podľa svojich odborných záujmov odvetvové sekcie alebo zväzy, špecialozované odborné výbory, alebo skupiny. Ich postavenie, pôsobnosť, vzájomné vzťahy a vzťahy k orgánom komory bližšie upravia stanovy komory.
(2)
Na plnenie svojich úloh a v záujme priblíženia svojej činnosti členom môže komora zriaďovať pobočky a kancelárie.
§ 15
(1)
Výkon všetkých operatívnych, finančných a bežných záležitostí v rozsahu pôsobnosti a úloh komory zabezpečuje úrad komory.
(2)
Úrad komory najmä
a)
vedie administratívu a bežný chod komory,
b)
pripravuje podklady pre rokovanie orgánov komory,
c)
vedie evidenciu členov komory,
d)
vystavuje osvedčenia o významných právnych skutočnostiach formou verejných listín,
e)
vykonáva ostatnú agendu hospodárskej správy.
(3)
Na čele úradu komory je generálny tajomník komory, ktorý riadi jeho činnosť a zodpovedá za jeho hospodárenie; je pracovníkom komory. Na čele úradu regionálnej komory je riaditeľ.
PIATA ČASŤ
ROZHODCOVSKÝ SÚD
§ 16
(1)
Komora má právo zriadiť rozhodcovský súd ako stály nezávislý orgán pre rozhodovanie sporov o majetkové nároky nezávislými rozhodcami podľa predpisov o rozhodcovskom konaní v medzinárodnom obchodnom styku.
(2)
Rozhodcovský súd rieši spory podľa noriem použiteľného hmotného práva a v jeho rámci sa spravuje zmluvou uzavretou medzi stranami s prihliadnutím na medzinárodné obchodné zvyklosti.
(3)
Organizačné usporiadanie, právomoc a príslušnosť rozhodcovského súdu a ďalšie náležitosti upraví rozhodcovský poriadok rozhodcovského súdu.
(4)
Rozhodcovský poriadok rozhodcovského súdu schvaľuje zhromaždenie delegátov s prihliadnutím na zásady Medzinárodnej obchodnej komory, zvyklosti a medzinárodnú prax.
ŠIESTA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 17
(1)
Vláda Slovenskej republiky vymenuje z občanov Slovenskej republiky, ktorí sú členmi Predstavenstva Česko-slovenskej obchodnej a priemyselnej komory, dočasný výbor komory do 30 dní od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(2)
Dočasný výbor komory utvorený podľa odseku 1 zabezpečí voľby do zhromaždenia delegátov do šesť mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(3)
Zhromaždenie delegátov na svojom prvom zasadaní schváli stanovy, volebný a rokovací poriadok, zásady hospodárenia a rozpočet komory.
(4)
Dočasný výbor komory zabezpečí riadne vyrovnanie a prechod práv a záväzkov z Česko-slovenskej obchodnej a priemyselnej komory na komoru do päť mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 18
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č.102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení neskorších predpisov.
2)
§ 2 ods. 1 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
3)
Napr. vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 63/1989 Zb. o overovateľoch (audítoroch) a ich činnosti. |
Zákon č. 21/1992 Sb. | Zákon č. 21/1992 Sb.
Zákon o bankách
Vyhlášeno 20. 1. 1992, datum účinnosti 1. 2. 1992, částka 5/1992
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3b)
* ČÁST DRUHÁ - LICENCE (§ 4 — § 7b)
* ČÁST TŘETÍ - ORGANIZACE BANKY (§ 8 — § 10a)
* ČÁST ČTVRTÁ - PROVOZNÍ POŽADAVKY (§ 11 — § 20d)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE (§ 21 — § 24)
* ČÁST ŠESTÁ - DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI (§ 25 — § 25j)
* ČÁST SEDMÁ - OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ (§ 26 — § 26bb)
* ČÁST OSMÁ - DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ (§ 26c — § 26o)
* ČÁST DEVÁTÁ - SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SMÍŠENÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SOUVISEJÍCÍ USTANOVENÍ (§ 27 — § 35a)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - LIKVIDACE BANKY (§ 36 — § 36)
* ČÁST DVANÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 36a — § 36j)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 37 — § 41)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ (§ 41a — § 41s)
* ČÁST PATNÁCTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 42 — § 47)
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (407/2023 Sb.)
21
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1991
o bankách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bankbank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bankbank na území České republiky. BankamiBankami se rozumějí akciové společnostiakciové společnosti se sídlem v České republice, které
a)
přijímají vkladyvklady od veřejnosti, a
b)
poskytují úvěryúvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“) (§ 4).
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vklademvkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b)
úvěremúvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3)
BankaBanka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,
a)
investování do cenných papírůcenných papírů na vlastní účet,
b)
finanční pronájem (finanční leasing),
c)
platební služby a vydávání elektronických peněz,
d)
vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),
e)
poskytování záruk,
f)
otvírání akreditivů,
g)
obstarávání inkasa,
h)
poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které investiční služby je bankabanka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům,
i)
finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření, může bankabanka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího zprostředkování takové finanční služby,
j)
výkon funkce depozitáře,
k)
směnárenskou činnost,
l)
poskytování bankovních informací,
m)
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,
n)
pronájem bezpečnostních schránek,
o)
provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je bankabanka oprávněna vykonávat a ve vztahu ke kterým fondům,
p)
činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
q)
správa nevýkonného úvěruúvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěryúvěry,
r)
činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až q) a v odstavci 1.
(4)
BankaBanka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bankbank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. BankaBanka může dále vykonávat
a)
působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona,
b)
činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a
c)
podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen „identifikační služby“), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno; na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
(5)
Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní bankybanky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní bankabanka výkon této činnosti v licenci.
(6)
Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční bankabanka prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční bankybanky“); zahraniční bankabanka
a)
se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční bankybanky (dále jen „pobočka bankybanky z členského státu“),
b)
se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční bankybanky (dále jen „pobočka bankybanky z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní bankoubankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.
(7)
Pobočka zahraniční bankybanky může dále vykonávat činnosti podle odstavce 4 písm. c) za stejných podmínek jako bankabanka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným zahraniční bancebance podle právního řádu země jejího sídla.
(8)
Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(9)
Právní postavení České národní bankybanky upravuje zvláštní zákon.2)
§ 2
(1)
Bez licence nesmí nikdo přijímat vkladyvklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Za přijímání vkladůvkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírůcenných papírů, pokud
a)
představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,
b)
předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrůúvěrů, nebo
c)
předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.
§ 3
(1)
Slovo „bankabanka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo slova od nich odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo „bankabanka“ nebo „spořitelna“ používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(3)
Česká národní bankabanka může požadovat
a)
změnu navrhované obchodní firmy zakládané bankybanky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její pobočky,
b)
změnu označení pobočky zahraniční bankybanky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo s označením její pobočky.
§ 3a
Česká národní bankabanka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky27).
§ 3b
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
institucíinstitucí instituceinstituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b)
úvěrovou institucíúvěrovou institucí úvěrová instituceúvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c)
investičním podnikeminvestičním podnikem investiční podnikinvestiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d)
finanční institucífinanční institucí finanční institucefinanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e)
podnikem pomocných služebpodnikem pomocných služeb podnik pomocných služebpodnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f)
společností spravující aktiva společnost spravující aktiva podle čl. 4 odst. 1 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
ovládající osobouovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h)
ovládanou osobouovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i)
tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
j)
evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k)
finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
l)
tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
m)
evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
n)
smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
o)
tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
p)
evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q)
smíšenou holdingovou osobousmíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r)
tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
s)
evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
t)
pojišťovnoupojišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
u)
zajišťovnouzajišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
účastíúčastí účastúčast podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b)
kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c)
ovládánímovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d)
úzkým propojenímúzkým propojením úzké propojeníúzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e)
konsolidovanou situacíkonsolidovanou situací konsolidovaná situacekonsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f)
konsolidovaným základemkonsolidovaným základem konsolidovaný základkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
subkonsolidovaným základemsubkonsolidovaným základem subkonsolidovaný základsubkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h)
orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě orgán podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i)
orgánem příslušným k řešení krizeorgánem příslušným k řešení krize orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů,
j)
skupinouskupinou skupinaskupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k)
skupinouskupinou z jiného než členského státu skupinaskupina, jejíž ovládající osobaovládající osoba má sídlo nebo bydliště v jiném než členském státě,
l)
skupinouskupinou podléhající řešení krize osoba podléhající řešení krizeosoba podléhající řešení krize a jí ovládané osobyovládané osoby, které nejsou osobami
1.
podléhajícími řešení krize,
2.
ovládanými jinou osobou podléhající řešení krizeosobou podléhající řešení krize, nebo
3.
se sídlem v jiném než členském státě, které nejsou podle plánu řešení krize součástí skupinyskupiny podléhající řešení krize, a jimi ovládanými osobamiovládanými osobami,
m)
osobou podléhající řešení krizeosobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, nebo instituceinstituce, která není součástí skupinyskupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize,
n)
úvěrovými obchodyúvěrovými obchody činnosti týkající se poskytování úvěrůúvěrů a záruk,
o)
finančním nástrojemfinančním nástrojem finanční nástrojfinanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p)
kmenovým kapitálemkmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q)
kapitálem tier 1 kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r)
centrální bankou Evropského systému centrálních bankcentrální bankou Evropského systému centrálních bank centrální banka Evropského systému centrálních bankcentrální banka Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1)
Žádost o licenci se předkládá České národní bancebance. Minimální výše základního kapitálu bankybanky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vkladyvklady.
(2)
O udělení licence rozhoduje Česká národní bankabanka.
(3)
Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní bankaČeská národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi, investičními podnikyinvestičními podniky nebo pojišťovnamipojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná
a)
zahraniční bankoubankou se sídlem v členském státě,
b)
osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,
c)
pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,
d)
osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(4)
Česká národní bankabanka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e).
(5)
Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a)
průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů bankybanky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b)
splacení základního kapitálu v plné výši,
c)
důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d)
důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na bancebance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů bankybanky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání bankybanky,
e)
důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí radydozorčí rady bankybanky a splnění dalších požadavků na orgány bankybanky a jejich členy podle § 8; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí radoudozorčí radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost, a to v závislosti na právní formě této osoby,
f)
technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností bankybanky, účinný řídicí a kontrolní systém bankybanky a organizační uspořádání bankybanky včetně údajů o ovládajících osobáchovládajících osobách a finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách ve skupiněskupině,
g)
obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti bankybanky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má bankabanka v úmyslu provozovat,
h)
průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankoubankou,
i)
úzké propojeníúzké propojení v rámci skupinyskupiny podle písmene h) nebrání výkonu dohledu,
j)
ve státě, na jehož území má skupinaskupina podle písmene h) úzké propojeníúzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
k)
sídlo bankybanky musí být na území České republiky,
l)
bankabanka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli bankybanky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí radydozorčí rady bankybanky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí radydozorčí rady bankybanky.
(7)
Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 5. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou.
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnostakciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnostakciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnostakciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnostakciovou společnost do obchodního rejstříku.
§ 5
(1)
Zahraniční bankabanka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bancebance.
(2)
Zahraniční bankabanka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu dohledu země sídla zahraniční bankybanky k záměru zřídit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat dohled.
(3)
O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní bankabanka.
(4)
Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:
a)
dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankoubankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky, přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů činí 500 000 000 Kč,
b)
důvěryhodnost zahraniční bankybanky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah činností pobočky,
c)
odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky,
d)
technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, účinný řídicí a kontrolní systém pobočky a organizační uspořádání pobočky včetně údajů o ovládajících osobáchovládajících osobách a finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách ve skupiněskupině,
e)
obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má pobočka v úmyslu provozovat,
f)
průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční bankabanka,
g)
úzké propojeníúzké propojení v rámci skupinyskupiny podle písmene f) nebrání výkonu dohledu,
h)
ve státě, na jehož území má skupinaskupina podle písmene f) úzké propojeníúzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
i)
zahraniční bankabanka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,
j)
nad zahraniční bankoubankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s dohledem vykonávaným v členských státech,
k)
právní řád země sídla zahraniční bankybanky nestanoví žádné překážky bránící efektivní výměně informací mezi Českou národní bankoubankou a orgánem dohledu zahraniční bankybanky.
(5)
Žádost o licenci podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou.
(6)
Česká národní bankabanka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení pobočky podle odstavce 1. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení pobočky podle odstavce 1.
(7)
Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční bankybanky neodpovídá právní formě akciové společnostiakciové společnosti.
§ 5a
(1)
BankyBanky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční bankabanka dodržela postup podle § 5c až 5m. BankyBanky se sídlem v členských státech jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o bankybanky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o bankybanky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3)
Česká národní bankabanka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž bankybanky požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako bankybanky se sídlem ve členských státech.
(4)
Na činnost poboček bankbank z členského státu se tento zákon nepoužije, s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 21, § 24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 9, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bankbank (§ 20c) a § 41m.
(5)
Pokud se pobočka bankybanky z členského státu rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankoubankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka bankybanky z členského státu rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.
(6)
Postup podle § 26 lze vůči pobočce bankybanky z členského státu uplatnit pouze
a)
v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9,
b)
v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bankbank,
c)
v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankoubankou, pokud je pobočka účastníkem tohoto systému (§ 20b),
d)
v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 8,
e)
tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky a tuto věc je třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo
f)
po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční bankybanky a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(7)
Česká národní bankaČeská národní banka může v pobočkách bankbank z členského státu nebo v osobách ve skupiněskupině, jejímž členem je zahraniční bankabanka podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční bankybanky. Orgán dohledu země sídla bankybanky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní banceČeské národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce bankybanky z členského státu nebo ve finanční institucifinanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.
(8)
Česká národní bankabanka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které pobočka bankybanky z členského státu vykonává na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká národní bankabanka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti bankybanky nebo pro finanční stabilitu v České republice.
§ 5b
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1)
BankyBanky se sídlem na území členského státu (dále jen „domovský stát“) mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankámbankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční institucefinanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen „oprávněná finanční institucefinanční instituce“).
(2)
Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční institucefinanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3)
Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže bankabanka podle odstavce 1 nebo finanční instituceinstituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo bankabanka nebo finanční instituceinstituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
§ 5d
BankyBanky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituceinstituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a)
přijímání vkladůvkladů od veřejnosti,
b)
poskytování úvěrůúvěrů,
c)
finanční pronájem (finanční leasing),
d)
poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e)
vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),
f)
poskytování záruk,
g)
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1.
s nástroji peněžního trhu,
2.
s peněžními prostředky v cizích měnách,
3.
futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,
4.
s investičními cennými papírycennými papíry,
h)
účast na vydávání cenných papírůcenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i)
poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních závodůobchodních závodů,
j)
peněžní makléřství,
k)
obhospodařování cenných papírůcenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l)
uložení a správu cenných papírůcenných papírů,
m)
poskytování bankovních informací,
n)
úschovu cenností,
o)
poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu,
p)
správu nevýkonného úvěruúvěru.
§ 5e
(1)
Finanční instituceFinanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky:
a)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční institucifinanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční institucefinanční instituce,
b)
činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,
c)
musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného nad bankoubankou nebo bankamibankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční institucefinanční instituce.
(2)
Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3)
V případě, že oprávněná finanční institucefinanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční institucefinanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4)
Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucíinstitucí se sídlem v jiném členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituceinstituce.
§ 5f
BankaBanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a)
na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b)
obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c)
organizační strukturu pobočky,
d)
adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e)
jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f)
v případě oprávněné finanční institucefinanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
§ 5g
(1)
Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci bankybanky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituceinstituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu bankybanky nebo oprávněné finanční instituceinstituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladůvkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje i bankubanku nebo oprávněnou finanční instituciinstituci.
(2)
V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituciinstituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce domáhat nápravy u soudu.
§ 5h
(1)
Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankoubankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucíinstitucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2)
Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce začít podnikat na území hostitelského státu.
(3)
Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
Dohled nad pobočkou bankybanky z členského státu nebo oprávněné finanční instituceinstituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od pobočky bankybanky z členského státu nebo oprávněné finanční instituceinstituce požadovat pro statistické a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.
§ 5k
(1)
Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán dohledu hostitelského státu.
(2)
Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(3)
Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(4)
Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční bankybanky v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční bankybanky v jiných členských státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce 3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční bankybanky podle právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost.
(5)
Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší, pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6)
Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti bankybanky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituceinstituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.
§ 5ka
(1)
Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky nebo finanční stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční bankybanky, jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření.
(2)
Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční bankabanka vykonává činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
§ 5l
(1)
V případě odnětí licence bancebance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituciinstituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti bankybanky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituceinstituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2)
Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až 3.
§ 5m
BankyBanky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituceinstituce smějí volně inzerovat své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.
§ 5n
(1)
Pobočka bankybanky nebo pobočka bankybanky z členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2)
O svém záměru označit pobočku bankybanky z členského státu, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní bankaČeská národní banka příslušný orgán dohledu domovského státu úvěrové instituceúvěrové instituce, která působí v České republice prostřednictvím pobočky. Pokud je ta ovládána evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní bankaČeská národní banka o svém záměru označit pobočku této úvěrové instituceúvěrové instituce za významnou orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Zároveň Česká národní bankaČeská národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku bankybanky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria podle odstavce 3.
(3)
Při záměru označit pobočku bankybanky z členského státu za významnou přihlédne Česká národní bankabanka zejména k
a)
tržnímu podílu pobočky na vkladechvkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %,
b)
pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční bankybanky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c)
velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4)
Česká národní bankabanka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky bankybanky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní bankabanka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní bankabanka rozhodne o označení pobočky bankybanky z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(5)
Rozhodne-li Česká národní bankabanka o označení pobočky bankybanky z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní bankabanka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.
(6)
Česká národní bankabanka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže
a)
orgán dohledu domovského státu podle odstavce 2 nekonzultuje s Českou národní bankouČeskou národní bankou plán na obnovení likvidity bankybanky se sídlem v členském státu, která působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b)
Česká národní bankabanka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.
§ 5o
(1)
Česká národní bankabanka je příslušná k dohodě o označení pobočky bankybanky za významnou, jestliže tato bankabanka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní bankubanku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.
(2)
Pokud bankabanka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní bankabanka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i odst. 1 písm. c). Česká národní bankabanka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bancebance uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.
(3)
Pokud Česká národní bankabanka zjistí nepříznivý vývoj v bancebance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální bankybanky Evropského systému centrálních bankbank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4)
Pokud bankabanka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní bankaČeská národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e odst. 1, která připravuje Česká národní bankaČeská národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní bankaČeská národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž bankabanka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 5 a 6 se použije obdobně.
(5)
Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní bankabanka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky bankybanky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.
(6)
Pokud bankabanka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní bankabanka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity bankybanky za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
§ 5p
Zahraniční bankabanka nebo oprávněná finanční institucefinanční instituce může profesionálním zákazníkům podle § 2a zákona o podnikání na kapitálovém trhu poskytovat i bez založení pobočky na území České republiky investiční služby, a to i trvale. Ustanovení § 5a odst. 1 a § 5c odst. 2 se pro poskytování investičních služeb podle předchozí věty nepoužijí v rozsahu, v jakém upravují trvalé provozování činnosti výhradně prostřednictvím pobočky. Pro zahraniční bankubanku se sídlem v jiném než členském státě se věta první použije, pokud jsou splněny podmínky zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování investičních služeb zahraniční osobou se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem, bez povolení uděleného Českou národní bankouČeskou národní bankou.
§ 6
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
§ 7
Úplný seznam bankbank a poboček zahraničních bankbank působících na území České republiky vede Česká národní bankabanka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní bankybanky a Česká národní bankabanka jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7a
(1)
Licence zaniká dnem,
a)
kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b)
ke kterému se bankabanka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c)
od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní bankabanka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d)
výmazu bankybanky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e)
ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti bankybanky na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Licence udělená zahraniční bancebance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému
a)
zahraniční bankabanka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,
b)
zahraniční bankabanka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako bankabanka.
(3)
Ode dne zániku licence nesmí bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky přijímat vkladyvklady a poskytovat úvěryúvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za bankubanku nebo pobočku zahraniční bankybanky podle tohoto zákona.
§ 7b
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1)
Česká národní bankabanka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit licenci překlenovací instituciinstituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, přestože tato instituceinstituce nesplňuje některou z podmínek pro udělení licence podle § 4.
(2)
Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká národní bankabanka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
ČÁST TŘETÍ
ORGANIZACE BANKY
§ 8
(1)
Představenstvo bankybanky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada bankybanky musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.
(2)
Statutární ředitel bankybanky nesmí být současně předsedou její správní rady; Česká národní bankabanka může na základě odůvodněného návrhu bankybanky povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností bankybanky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k
a)
dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a
b)
vzniku možného střetu zájmů.
(3)
BankaBanka zajistí, aby
a)
člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,
b)
byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí radydozorčí rady,
c)
byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí radydozorčí rady a
d)
byly evidovány údaje o úvěrových obchodechúvěrových obchodech s členem jejího statutárního orgánu, správní rady a dozorčí radydozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní banceČeské národní bance; spřízněnou osobouspřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí radydozorčí rady nebo právnická osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí radydozorčí rady nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí radydozorčí rady.
(4)
Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady bankybanky po celou dobu výkonu své funkce
a)
plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b)
může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu bankybanky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,
c)
v bancebance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než
1.
výkon jedné funkce výkonného členavýkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo
2.
výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5)
Česká národní bankabanka může na základě odůvodněného návrhu bankybanky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bancebance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu bankybanky.
(6)
Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady bankybanky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a)
skupinyskupiny,
b)
stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c)
obchodní korporace, ve které má bankabanka kvalifikovanou účast.
(7)
Výkonným členemVýkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v bancebance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8)
Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být uvedena ve stanovách.
(9)
Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady bankybanky může být pouze fyzická osoba.
(10)
Odstavce 3 až 9 se použijí obdobně na finanční holdingovou osobufinanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu.
(11)
Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky bankybanky z jiného než členského státu.
§ 8a
(1)
Členové statutárního orgánu bankybanky nebo členové správní rady bankybanky, kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům bankybanky tím, že v důsledku porušení těchto povinností bankabanka není schopna plnit své splatné závazky.
(2)
Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu zahraniční bankybanky, která má na území České republiky zřízenu pobočku podle § 5, a pro osoby ve vedení této pobočky.
§ 8b
Řídicí a kontrolní systém
(1)
BankaBanka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a)
předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1.
zásady a postupy řízení,
2.
organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,
3.
řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,
b)
systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1.
pravidla přístupu bankybanky k rizikům, kterým bankabanka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2.
účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,
3.
účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,
c)
systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1.
vnitřní audit a
2.
průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů bankybanky,
d)
zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí radydozorčí rady,
e)
zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí radydozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem bankybanky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, a
f)
systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které
1.
přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu,
2.
jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a
3.
v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí radydozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil bankybanky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby.
(2)
Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností bankybanky v jeho celku i částech.
(3)
BankaBanka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(4)
BankaBanka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankouČeskou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě má
a)
evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce,
b)
tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka,
c)
finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1,
d)
určená úvěrová instituceúvěrová instituce podle § 29 odst. 1 písm. c), nebo
e)
osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2.
(5)
Evropská ovládající úvěrová instituceEvropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba, které mají podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, zajistí, aby jimi ovládaná osobaovládaná osoba, jiná než instituceinstituce, zavedla na individuálním základě zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 nezbytné pro plnění povinnosti podle odstavce 4. Z povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní bankaČeská národní banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud tato ovládající osobaovládající osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právními předpisy země sídla ovládané osobyovládané osoby v jiném než členském státě.
(6)
Požadavky podle odstavce 1 písm. f) bodu 3 a § 8c odst. 1 písm. c) se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobouovládanou osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v
a)
členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo
b)
jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě.
(7)
Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osobyovládané osoby, pokud je tato ovládaná osobaovládaná osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) až d), h) a i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucíinstitucí v dané skupiněskupině.
(8)
Osoba, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 používané ovládanými osobamiovládanými osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely výkonu dohledu.
(9)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí a kontrolní systém na individuálním i konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.
(10)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu se řídí požadavky na řídicí a kontrolní systém přiměřeně.
§ 8c
(1)
BankaBanka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a)
výbor pro rizika,
b)
výbor pro jmenování,
c)
výbor pro odměňování.
(2)
Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů bankybanky.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti bankybanky podle odstavce 1.
§ 8d
Česká národní bankabanka
a)
používá informace týkající se zásad odměňování uveřejněné v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jakož i informace poskytnuté bankoubankou o rozdílech v odměňování mužů a žen, ke srovnání trendů a postupů odměňování,
b)
sleduje, jestli bankabanka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástrojefinančního nástroje,
c)
sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků bankybanky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů bankybanky,
d)
alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů bankybanky,
e)
přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků bankybanky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,
f)
sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g)
přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě bankybanky nebo systémové nestabilitě,
h)
používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady bankybanky.
§ 9
(1)
Banka je povinna ve stanovách upravit také
a)
strukturu a organizaci banky;
b)
pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady bankybanky;
c)
pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek bankybanky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d)
organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2)
Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní bankybanky.
§ 9a
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1)
Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada bankybanky rozhodne podle odstavce 2.
(2)
Do působnosti valné hromady bankybanky náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a)
navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření,
b)
důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
c)
předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201327), rozhodnutí České národní bankybanky nebo jiného příslušného orgánu.
(3)
K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a)
alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bancebance, nebo
b)
alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bancebance.
(4)
Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva.
(5)
Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede bankabanka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6)
Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7)
BankaBanka neprodleně uvědomí Českou národní bankubanku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní bankybanky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.
(8)
BankaBanka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let.
§ 10
(1)
BankaBanka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní bankybanky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2)
Zahraniční bankabanka vykonávající na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní bankybanky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
§ 10a
(1)
BankaBanka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2)
Česká národní bankabanka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a)
postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bancebance a jejich vyhodnocování Českou národní bankoubankou,
b)
ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka bankybanky, Česká národní bankabanka a bankabanka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c)
ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou požadavky na postupy bankybanky podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
(4)
Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZNÍ POŽADAVKY
§ 11
(1)
BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky informuje ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladůvkladů, poskytování úvěrůúvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.
(2)
BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladuvkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky s klientem dohodla. BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladuvkladu.
(3)
Pokud daná pohledávka z vkladuvkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladůvkladů, uvede to bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky klientovi alespoň jednou ročně.
(4)
Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky tyto informace v listinné podobě.
(5)
Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladůvkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladůvkladů (dále jen „Fond“).
(6)
Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladuvkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů daný vkladvklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.
(7)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěruúvěru nebo její žádosti o úvěrúvěr.
(8)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní bankybanky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.
(9)
BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky zavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informuje ve svých provozních prostorách.
§ 11a
Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu
(1)
Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných rizicích a jejich míře uveřejňuje pobočka bankybanky z jiného než členského státu údaje o
a)
sobě a své činnosti,
b)
bancebance, jejíž je pobočkou, a její činnosti a
c)
plnění pravidel obezřetného podnikání.
(2)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, pokud jsou splněny podmínky podle čl. 432 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu každoročně uveřejňuje informace o nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou
a)
obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b)
formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 3.
(5)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje vnitřní postupy a zásady pro
a)
plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě,
b)
hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence uveřejňování a
c)
posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.
§ 11b
Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami
(1)
BankaBanka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře skupinyskupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2)
Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radudozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí radydozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě o
a)
majetkoprávních vztazích v rámci skupinyskupiny, včetně informací o úzkém propojeníúzkém propojení,
b)
nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1 písm. a) až f) a
c)
dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.
(3)
Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka může stanovit kratší periodicitu uveřejňování informací bankamibankami, než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5)
BankaBanka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6)
BankaBanka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radudozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí radydozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5.
(7)
Česká národní bankabanka
a)
stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,
b)
může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,
c)
stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců 2 a 6.
§ 11c
(1)
BankaBanka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a)
výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b)
obrat,
c)
počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,
d)
zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e)
daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,
f)
získané veřejné podpory.
(2)
Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.
(3)
Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.
§ 12
(1)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladůvkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu bankybanky z jiného než členského státu.
(2)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují bankubanku nebo pobočku bankybanky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(3)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu vykonává činnost s odbornou péčí; tím nejsou dotčeny povinnosti bankybanky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu při výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h).
§ 12a
Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu
(1)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový poměrkapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměremKapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky bankybanky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankoubankou podle § 5 odst. 4 písm. a).
(2)
Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka bankybanky z jiného než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model.
(3)
Jestliže pobočka bankybanky z jiného než členského státu hodlá používat pro výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní bankubanku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní bankabanka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká národní bankabanka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je pobočka bankybanky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat.
(4)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu dodržuje průběžně pákový poměrpákový poměr minimálně ve výši 3 %. Pákovým poměremPákovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkové míře expozic.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou
a)
pravidla pro výpočet kapitálového poměrukapitálového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka bankybanky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků, a pravidla pro převod rizik,
b)
určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu podle odstavce 3,
c)
náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní banceČeské národní bance,
d)
pravidla pro výpočet pákového poměrupákového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka bankybanky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu pro účely pákového poměrupákového poměru a pravidla pro určení celkové míry expozic.
§ 12b
Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije pobočka bankybanky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou, která uveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka bankybanky zvolila a konzistentně ji používá.
§ 12c
(1)
BankaBanka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 25d odst. 2.
(2)
BankaBanka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností bankybanky.
(3)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě bankabanka, která
a)
není ovládána tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
b)
neovládá instituciinstituci, finanční institucifinanční instituci nebo podnik pomocných služebpodnik pomocných služeb, nebo
c)
není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce a finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituceúvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně označená osoba podle § 31 odst. 2.
(5)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě má bankabanka, která je ovládající osobouovládající osobou, finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucíinstitucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo v ní drží účastúčast.
§ 12m
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1)
BankaBanka, tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce, finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituceúvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě.
(2)
Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3)
Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a)
bezpečnostní kapitálová rezerva,
b)
proticyklická kapitálová rezerva,
c)
kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d)
kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituciinstituci,
e)
kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituciinstituci.
(4)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní banceČeské národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní bankaČeská národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace bankybanky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu osoba podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26 odst. 2 písm. f).
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou
a)
pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2 a kapitálové rezervy podle odstavce 3,
b)
omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4,
c)
náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
§ 12n
Bezpečnostní kapitálová rezerva
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 12o
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrůúvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a)
úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrůúvěrů v České republice,
b)
změnám poměru objemu poskytnutých úvěrůúvěrů a hrubého domácího produktu,
c)
specifikům českého národního hospodářství,
d)
doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní bankaČeská národní banka přihlíží k
a)
orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3,
b)
doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c)
ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(5)
Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní bankaČeská národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4,
b)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8)
Česká národní bankaČeská národní banka v opatření obecné povahy uvede
a)
údaje podle odstavce 6,
b)
poměr objemu poskytnutých úvěrůúvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c)
referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3,
d)
odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní bankaČeská národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e)
důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok,
f)
nezávazně určené období, po které Česká národní bankaČeská národní banka očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(9)
Česká národní bankaČeská národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.
§ 12p
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankaČeská národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,
b)
název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5)
Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 12q
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankaČeská národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrůúvěrů v tomto státě. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou.
(3)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankaČeská národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou.
(4)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní bankaČeská národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou.
(5)
Česká národní bankabanka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(6)
Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,
b)
název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8)
Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní bankabanka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 12r
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby osoby, skupinaskupina druhově určených osob nebo jednotlivá osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na
a)
expozice umístěné v České republice,
b)
podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči
1.
fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2.
právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,
3.
fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1,
4.
právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2,
c)
části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4,
d)
expozice umístěné v jiných členských státech,
e)
expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní bankaČeská národní banka uznala sazbu podle § 12t,
f)
expozice umístěné v jiném než členském státě.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní bankaČeská národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní bankaČeská národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a)
sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b)
údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c)
údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,
d)
den, od kterého dotčená osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a),
e)
názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
§ 12s
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní bankaČeská národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b)
údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1,
c)
údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě,
d)
popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
e)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,
f)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
g)
vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní banceČeské národní bance.
(3)
Pokud hodlá Česká národní bankaČeská národní banka uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci.
(4)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankaČeská národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankouČeskou národní bankou podle § 12t.
(5)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankaČeská národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(6)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankaČeská národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(7)
Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká národní bankaČeská národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní bankaČeská národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní bankaČeská národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19). Česká národní bankaČeská národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
(8)
Pokud Česká národní bankaČeská národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle § 12t.
(9)
Česká národní bankaČeská národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou pro Českou republiku.
§ 12t
(1)
Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní bankaČeská národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto sazbu stanovit.
(2)
Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika.
§ 12u
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o povinnosti globální systémově významné instituceinstituce průběžně udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituciinstituci na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituceinstituce na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituceinstituce může být určena skupinaskupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo bankabanka s výjimkou bankybanky ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituceinstituce na základě těchto kritérií:
a)
velikost skupiny globální systémově významné instituceinstituce,
b)
propojenost skupiny globální systémově významné instituceinstituce s finančním systémem,
c)
nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituceinstituce,
d)
složitost skupiny globální systémově významné instituceinstituce,
e)
přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituceinstituce.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituceinstituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituceinstituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucíinstitucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucíinstitucí39).
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení
a)
globální systémově významné instituceinstituce do kategorie s vyšší systémovou významností,
b)
instituceinstituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé z kategorií systémové významnosti,
c)
globální systémově významné instituceinstituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupinyskupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201440).
(6)
Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituciinstituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituceinstituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 12v
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituceinstituce průběžně udržovala na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituceinstituce na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituceinstituce může být označena skupinaskupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, skupinaskupina, v jejímž čele je tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osobatuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osobatuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, nebo bankabanka.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituceinstituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a)
velikost instituceinstituce nebo skupiny jiné systémově významné instituceinstituce,
b)
význam instituceinstituce nebo skupiny jiné systémově významné instituceinstituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c)
význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo
d)
propojenost instituceinstituce nebo skupiny jiné systémově významné instituceinstituce s finančním systémem.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní bankaČeská národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní bankaČeská národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní bankaČeská národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci alespoň jednou ročně.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.
(6)
Oznámení podle odstavce 5 obsahuje
a)
sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci,
b)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,
c)
vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bancebance.
(7)
Pokud je jiná systémově významná instituceinstituce ovládána globální systémově významnou institucíinstitucí nebo jinou systémově významnou institucíinstitucí, která je institucíinstitucí nebo skupinouskupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnikevropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituciinstituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot:
a)
součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituciinstituci nebo jinou systémově významnou instituciinstituci uplatňovaných pro skupinuskupinu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)
3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinuskupinu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4.
§ 12w
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucíinstitucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituceinstituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucíinstitucí a jiných systémově významných institucíinstitucí a zařazení globálních systémově významných institucíinstitucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní bankaČeská národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituceinstituce a Evropskou radu pro systémová rizika.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucíinstitucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které globální systémově významnou instituciinstituci zařadila.
§ 12x
(1)
Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní bankabanka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní bankabanka odůvodnění nezveřejní.
(2)
Česká národní bankabanka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní bankabanka odůvodnění nezveřejní.
§ 12y
Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci
(1)
Globální systémově významná instituceinstituce podle § 12u odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměrupákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud globální systémově významná instituceinstituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní banceČeské národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní bankaČeská národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituceinstituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru ve stanovené lhůtě splní. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 14 nebo § 26 odst. 2 písm. g).
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou
a)
pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem a
b)
náležitosti plánu na obnovení kapitálu.
§ 13
(1)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu dodržuje pravidla pro převod rizik a pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupiněskupině osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.
(2)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.
§ 14
(1)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu udržuje trvale svou platební schopnost. Pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména
a)
minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;
b)
omezení a podmínky pro některé druhy úvěrůúvěrů nebo investic, vkladůvkladů, záruk a závazků;
c)
nabývání, financování a posuzování aktiv;
d)
omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2)
BankaBanka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d).
(3)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro bankybanky a pobočky bankbank z jiných než členských států.
§ 15
(1)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle § 11a odst. 4, § 12a odst. 5, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro činnost poboček bankbank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky.
§ 16
(1)
BankaBanka musí mít předchozí souhlas České národní bankybanky
a)
k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodemobchodním závodem nebo jeho částí,
b)
k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c)
k fúzi nebo rozdělení bankybanky nebo převodu jmění na bankubanku jakožto společníka,
d)
k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu bankybanky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu bankybanky k úhradě ztráty,
e)
k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající bankabanka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodemobchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), další zúčastněné akciové společnostiakciové společnosti při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).
(2)
Banka je povinna informovat Českou národní banku
a)
o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b)
o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě bankybanky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných za tyto osoby v žádosti o udělení licence,
c)
o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.
(3)
Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)
(4)
Nabýt obchodní závodobchodní závod bankybanky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a)
jiná bankabanka,
b)
bankabanka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo
c)
zahraniční bankabanka vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5.
(5)
Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závoduobchodního závodu se bankabanka, která obchodní závodobchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
(6)
Česká národní bankabanka neudělí předchozí souhlas podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodemobchodním závodem nebo částí obchodního závoduobchodního závodu bankybanky, fúze nebo rozdělení bankybanky nebo převod jmění na bankubanku jakožto společníka povede k ohrožení finanční stability a bezpečného fungování finančního systému České republiky, zejména s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové vybavení a další předpoklady obezřetného podnikání bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky zúčastněné na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). Přitom zváží i dopad na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.
(7)
Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou.
(8)
Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke kterému byl souhlas udělen, bankabanka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladuvkladu se v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) změnila osoba dlužníka, bankabanka bez zbytečného odkladu po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s odst. 1.
(9)
Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň
a)
obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
b)
zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,
c)
informaci o sídle budoucí pobočky na území České republiky, pokud se jedná o přeměnu bankybanky na pobočku zahraniční bankybanky,
d)
popis postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
e)
popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) na klienty a jejich smlouvy s bankoubankou,
f)
informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
g)
informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladůvkladů po uskutečnění postupu, ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 udělen, a
h)
poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladůvkladů nebo je převést, pokud toto právo podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c), ke kterému byl souhlas udělen.
(10)
Oznámení podle odstavce 8 bankabanka zašle České národní bancebance. Pokud oznámení nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní bankabanka ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11)
V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce z vkladuvkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách bankybanky, právo vybrat své pohledávky z vkladůvkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladůvkladů vyloučené z pojištění podle § 41c.
(12)
Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k ozdravení bankybanky se souhlasem České národní bankybanky.
§ 16a
(1)
BankaBanka je povinna písemně informovat Českou národní bankubanku o záměru zřídit pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2)
BankaBanka postupuje v případě záměru zřídit pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Pokud po obdržení oznámení o záměru zřídit pobočku bankybanky nebo oprávněné finanční instituce v členském státě Česká národní bankabanka shledá, že nebyly splněny podmínky podle § 5c až 5m, rozhodne o tom ve správním řízení ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f.
(3)
Jestliže Česká národní bankabanka ve správním řízení rozhodne, že podmínky podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4)
Česká národní bankabanka při výkonu dohledu nad bankoubankou, která vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole na místě.
§ 16b
(1)
Zahraniční bankabanka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o
a)
návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této informaci předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,
b)
všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České republice,
c)
snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst. 4 písm. a),
d)
skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku nebo prodat část obchodního závoduobchodního závodu, kterého je tato pobočka součástí,
e)
změně svých stanov,
f)
své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost této pobočky,
g)
mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému.
(2)
Zahraniční bankabanka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto pobočku orgán dohledu země sídla zahraniční bankybanky.
§ 17
(1)
BankaBanka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a)
se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b)
nejde o osobu, která má na této bancebance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papírycenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a bankabanka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankoubankou podle § 14 odst. 1 písm. c),
c)
nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bancebance a pro poskytování těchto informací bankoubankou pro účely dohledu nad činností bankybanky a je zachována průhlednost skupinyskupiny, jejímž členem je bankabanka, a úzké propojeníúzké propojení v rámci skupinyskupiny nebrání výkonu dohledu nad činností bankybanky, nebo
d)
investice je v souladu s celkovou strategií bankybanky a bankabanka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků bankybanky z toho plynoucích.
(2)
BankaBanka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bancebance nabytí kvalifikované účasti. Na žádost České národní bankybanky je povinna prokázat splnění podmínek podle odstavce 1.
(3)
Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.
§ 17a
(1)
Pro účely výpočtu kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a)
kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v § 20 odst. 3,
b)
se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění,
c)
které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d)
ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e)
kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou uvedenou v § 20 odst. 3,
f)
které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g)
které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo
h)
která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(2)
Do výpočtu kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance se nezapočítají podíly na základním kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má instituceinstituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(3)
Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bancebance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech bankybanky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení bankybanky.
(4)
Osoba ovládající osobuovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bancebance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osobaovládaná osoba, pokud
a)
ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo
b)
ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(5)
Ovládající osobaOvládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bancebance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osobaovládaná osoba, pokud ovládající osobaovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(6)
Podmínky uvedené v odstavci 4 nebo 5 platí pro ovládající osobuovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní banceČeské národní bance
a)
údaje o ovládané osoběovládané osobě uvedené v odstavci 4 nebo 5, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají,
b)
prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 4 nebo 5 a
c)
změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném v písmenu b).
(7)
Ovládající osobaOvládající osoba podle odstavce 4 nebo 5 na vyžádání České národní bankyČeské národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a)
ovládající osobaovládající osoba a ovládaná osobaovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 4 písm. b) nebo odstavcem 5,
b)
v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
§ 18
(1)
BankaBanka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty. Pobočka bankybanky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k této zahraniční bancebance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2)
BankaBanka provádí úvěrové obchodyúvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada bankybanky na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka bankybanky z jiného než členského státu provádí úvěrové obchodyúvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li o tom statutární orgán této zahraniční bankybanky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Odstavec 1 tím není dotčen.
§ 19
(1)
Za osoby, které mají k bancebance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují
a)
členové statutárního orgánu bankybanky;
b)
členové správní rady a dozorčí rady bankybanky a členové výboru pro audit25), rizika, odměňování a jmenování;
c)
osoby ovládající bankuovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob;
d)
osoby blízké členům statutárního orgánu bankybanky, členům správní rady a členům dozorčí rady bankybanky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osobám ovládajícím bankuovládajícím banku;
e)
právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast;
f)
osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na bancebance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;
g)
členové bankovní rady České národní banky,
h)
osoby, které bankabanka ovládá.
(2)
Na zahraniční bankubanku se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky, a tuto pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
§ 19a
(1)
Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku může bankabanka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro bankubanku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2)
Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a)
u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,
b)
dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c)
provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,
d)
vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.
(3)
Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku bankybanky z jiného než členského státu.
§ 19b
(1)
BankaBanka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchodyúvěrovými obchody a naopak.
(2)
Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je bankabanka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodůúvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na pobočku bankybanky z jiného než členského státu.
§ 20
(1)
BankaBanka může vydávat akcieakcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcieakcie zaknihované.
(2)
Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankoubankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3)
Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí předem oznámit svůj záměr a mít souhlas České národní bankybanky
a)
k nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance,
b)
ke zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c)
k tomu, aby se staly osobami ovládajícími bankuovládajícími banku,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na bancebance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní bankaČeská národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na bancebance nebo bankubanku ovládnout, údaje o bancebance, na které má být tato kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bancebance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako úvěrová instituceúvěrová instituce, pojišťovnapojišťovna, zajišťovnazajišťovna, investiční společnost nebo investiční podnikinvestiční podnik, nebo je ovládající osobouovládající osobou takovéto osoby.
(6)
Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní bankabanka nejpozději 50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní bankabanka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a)
má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo
b)
nepodléhá dohledu orgánu členského státu vykonávajícího dohled nad úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi, pojišťovnamipojišťovnami, zajišťovnamizajišťovnami, investičními podnikyinvestičními podniky nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.
(7)
Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce 4. Pokud Česká národní bankabanka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní bankabanka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.
(8)
Česká národní bankabanka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní bankabanka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.
(9)
Česká národní bankabanka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení bankybanky nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon její činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b)
osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účastikvalifikované účasti navrhovány na členy statutárního orgánu a členy správní rady, které zastávají v bancebance výkonné řídicí funkce splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,
c)
finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bancebance,
d)
bankabanka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,
e)
struktura skupinyskupiny, jejíž součástí má bankabanka být, nebrání účinnému dohledu nad bankoubankou a dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankouČeskou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a nad osobami v této skupiněskupině, a
f)
v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.
(10)
Česká národní bankabanka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.
(11)
Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bancebance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní bankubanku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle odstavce 3.
(12)
Souhlas podle odstavce 11 lze udělit pouze v případech zvláštního zřetele hodných.
(13)
Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní bankyČeské národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v majetkových podílech na bancebance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.
(14)
V rozhodnutí o žádosti Česká národní bankabanka
a)
může určit lhůtu pro nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti podle odstavce 3,
b)
uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15)
Posuzuje-li Česká národní bankaČeská národní banka žádost podle odstavce 3 spolu s žádostí o schválení podle § 28, koordinuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu z jiného členského státu, určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem dohledu v členském státě, v němž má osoba žádající podle § 28 sídlo. V takovém případě se běh lhůty podle odstavce 7 staví až do dne právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle § 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29.
(16)
Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní banceČeské národní bance, že
a)
snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na bancebance tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b)
snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na bancebance tak, že ji přestávají ovládat.
(17)
Oznámení podle odstavce 16 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na bancebance nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bancebance, na které je tato kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bancebance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bancebance nabývají nebo zvyšují.
(18)
BankaBanka je povinna písemně informovat Českou národní bankuČeskou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 16, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.
(19)
BankaBanka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí alespoň jednou ročně České národní banceČeské národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účastikvalifikované účasti a výši těchto kvalifikovaných účastíkvalifikovaných účastí.
§ 20a
(1)
V případech, kdy účast na bancebance byla nabyta bez předchozího souhlasu České národní bankybanky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní bankabanka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bancebance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání bankybanky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní bankabanka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bancebance, výkon těchto akcionářských práv:
a)
účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b)
požádat o svolání valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2)
V případech, kdy je bankabanka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní bankabanka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání bankybanky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní bankabanka ve správním řízení pozastaví účinnost smlouvy umožňující řízení bankybanky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bancebance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo zvláštní právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní bankabanka v obchodním věstníku.
(3)
Česká národní bankabanka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady bankybanky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.
(4)
V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani jiných osob.
(5)
Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bancebance výpis z emise akcií bankybanky s uvedením všech vlastníků akcií bankybanky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
(6)
BankaBanka je povinna informovat Českou národní bankubanku o konání valné hromady nejpozději v den jejího svolání.
§ 20b
(1)
Česká národní bankabanka vede bancebance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankoubankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bankbank.
§ 20c
(1)
Jestliže bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je bankabanka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bancebance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je bankabanka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2)
Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3)
Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; bankabanka, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí i na pobočku zahraniční bankybanky a na opravné zúčtování v rámci téže bankybanky.
§ 20d
(1)
Česká národní bankabanka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel bankámbankám nebo skupině druhově určených bankbank.
(2)
Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní bankybanky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní bankabanka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní bankybanky.
(3)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní bankybanky.
ČÁST PÁTÁ
ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE
§ 21
(1)
Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.6)
(2)
BankaBanka a pobočka zahraniční bankybanky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet bankybanky nebo zahraniční bankybanky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou bankybanky a pobočky zahraničních bankbank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.
§ 22
(1)
BankaBanka zajistí, aby auditor provedl
a)
ověření účetní závěrky bankybanky,
b)
ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky, přičemž bankabanka pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
c)
vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; bankabanka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní banceČeské národní bance.
(2)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení.
(3)
Česká národní bankabanka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní bankabanka do 30. dubna příslušného kalendářního roku bancebance sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní bankybanky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu.
(4)
Vybraného auditora je bankabanka povinna oznámit České národní bancebance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. BankaBanka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankoubankou nového auditora.
(5)
Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bancebance vykonávat auditor, který má k bancebance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
(6)
Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu bankybanky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.
(7)
Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky bankbank z jiného než členského státu.
(8)
Česká národní bankaČeská národní banka může nařídit bancebance změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní bankuČeskou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 23
(1)
Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.
(2)
Vykáže-li bankabanka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů bankybanky. Úhradu ztráty bankabanka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.
§ 24
(1)
BankaBanka je povinna vypracovat a předkládat České národní bancebance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní bankabanka vyhláškou. BankaBanka je povinna vypracovat a předkládat České národní bancebance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. BankaBanka je povinna předložit České národní bancebance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní bankybanky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.
(2)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní banceČeské národní bance informace a podklady, včetně informací potřebných pro celkové sledování činnosti pobočky, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou. Pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna předložit České národní banceČeské národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní bankyČeské národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Pobočka bankybanky z členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní banceČeské národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou.
(3)
V případě, že bankabanka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.
(4)
Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní bankabanka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
§ 25
(1)
Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě.
(2)
Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci.
(3)
Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).
(4)
Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.
(5)
Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
(6)
Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od
a)
banky,
b)
finanční holdingové osoby,
c)
smíšené finanční holdingové osoby,
d)
smíšené holdingové osoby,
e)
osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),
f)
osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti.
(7)
Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může
a)
vyžadovat předložení dokladů,
b)
zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,
c)
získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků,
d)
získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.
(8)
Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.
§ 25a
(1)
Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2)
Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
(3)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje
a)
poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize,
b)
poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c)
poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro plnění jejich úkolů,
d)
uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a
e)
poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,
a)
orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,
b)
dohledu nad orgánem podle písmene a),
c)
auditora zákonem stanovené účetní závěrky bankybanky nebo finanční instituce,
d)
dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky bankybanky nebo finanční instituce,
e)
dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f)
boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g)
dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h)
provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i)
orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení,
j)
České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k)
systémů pojištění pohledávek z vkladůvkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,
l)
orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
m)
jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v jiných státech a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika22), přičemž při poskytnutí informací podle písmene e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány.
(5)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(6)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.
(7)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též
a)
Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru,
b)
Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu,
c)
Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(8)
Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4, 6 a 7 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(9)
Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud
a)
mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,
b)
je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost,
c)
je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,
d)
požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e)
žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(10)
Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(11)
Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
§ 25b
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a)
centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a
b)
orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.
§ 25c
Proces přezkumu a vyhodnocování
(1)
Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, a rizika odhalená zátěžovými testy.
(2)
Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c).
(3)
Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na
a)
výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,
b)
expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
c)
vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,
d)
míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,
e)
expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,
f)
dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,
g)
výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h)
geografické umístění expozic banky,
i)
model podnikání banky.
(4)
Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a)
celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,
b)
expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud
1.
se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo
2.
u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,
c)
expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,
d)
řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.
(5)
Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
(6)
Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,
a)
zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,
b)
zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 25d
(1)
Česká národní banka může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele.
(2)
Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.
(3)
Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.
§ 25e
(1)
Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c.
(2)
Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.
(3)
Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje
a)
seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4,
b)
plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,
c)
informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,
d)
seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
e)
seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.
(4)
Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:
a)
zvýšit počet kontrol na místě,
b)
zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,
c)
vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,
d)
provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky,
e)
provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena,
f)
uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 25f a 25g,
g)
uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),
h)
uložit opatření uvedená v § 26 odst. 2 písm. a) bodech 2 až 10 a v § 26 odst. 2 písm. b).
(5)
Ustanovení § 26aa platí pro opatření podle odstavce 4 obdobně. Ustanovení § 26ab se neuplatní.
Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování
§ 25f
(1)
Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že
a)
banka je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),
b)
banka nesplňuje požadavky podle § 8b, § 12c odst. 1 a 2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci,
c)
úpravy ocenění podle § 25c odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby bance umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát,
d)
neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům,
e)
banka opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 25h, nebo
f)
jiná situace specifická pro banku je nebo by mohla být zdrojem významného rizika.
(2)
Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných bankou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil banky.
(3)
Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(4)
Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na rizikový profil banky rizika, jimž je banka vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro banku,
a)
jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a
b)
u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(5)
Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6)
Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 25c odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
§ 25g
(1)
Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 25f v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí
a)
jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),
b)
rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. a) určený Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky:
a)
nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a
b)
nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitál tier 1.
(3)
Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem tier 1.
(4)
Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci banky, stanovit, aby banka plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3.
(5)
Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(6)
Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(7)
Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 25f a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 25f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné.
§ 25h
Pokyn k držení dodatečného kapitálu
(1)
Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c.
(2)
Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí bance pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka považuje za vhodnou.
(3)
Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta.
(4)
Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, banka nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(5)
Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky banka nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(6)
Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 12m odst. 4 nebo § 12y odst. 2.
§ 25i
Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží bance požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 25h.
§ 25j
Ustanovení § 25c až 25i se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, určenou úvěrovou instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo osobu dočasně označenou podle § 31 odst. 2.
ČÁST SEDMÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
§ 26
Opatření k nápravě
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.
(2)
K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní bankabanka
a)
uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1.
udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2.
zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
3.
předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,
4.
uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,
5.
omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro bankubanku,
6.
omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,
7.
snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem bankabanka pověřila jinou osobu,
8.
omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. f) bodě 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,
9.
použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,
10.
omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,
11.
ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,
13.
ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní bankabanka neschválila plán na obnovení kapitálu,
14.
ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměrupákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a Česká národní bankaČeská národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
b)
uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi,
c)
uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání bankybanky a k uspořádáním, postupům a mechanismům bankybanky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),
d)
uložit dodatečné uveřejňování informací,
f)
uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 než podle § 12m odst. 4, pokud Česká národní bankaČeská národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
g)
uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 než podle § 12y odst. 2, pokud Česká národní bankaČeská národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
h)
uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,
a)
uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný,
b)
uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,
c)
uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,
d)
omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,
e)
odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že bankabanka bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný,
f)
odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,
g)
uložit jiná vhodná opatření.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia.
(5)
V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní bankaČeská národní banka
a)
uložit, aby tato osoba
1.
vyměnila člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční bankybanky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu,
2.
vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,
3.
snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,
4.
snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,
5.
snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě,
b)
změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených,
c)
nařídit mimořádný audit na náklady bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu,
d)
zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojenímúzkým propojením s bankoubankou nebo které jsou součástí stejné skupinyskupiny jako bankabanka nebo mají k bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu zvláštní vztah podle § 19,
e)
uložit zvýšit likvidní prostředky bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankoubankou,
f)
odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní bankaČeská národní banka může dále
a)
pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání,
b)
dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady bankybanky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bancebance nebo výkon funkce v jiné bancebance nebo zahraniční bancebance,
c)
uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.
(7)
Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 5 písm. a) bodu 4 a odstavce 5 písm. d) nelze uplatnit vůči pobočce bankybanky z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nelze uplatnit vůči pobočce bankybanky z jiného než členského státu.
(8)
Česká národní bankaČeská národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 6 písm. f) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.
§ 26a
Zjistí-li Česká národní bankabanka, že celkový kapitálový poměrkapitálový poměr bankybanky na individuálním základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměrukapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bancebance jedno nebo více z těchto opatření k nápravě:
a)
zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměrkapitálový poměr bankybanky na individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměrukapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b)
pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %,
c)
nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku,
d)
neposkytovat žádný úvěrúvěr osobě se zvláštním vztahem k bancebance,
e)
neposkytovat úrokové sazby z vkladůvkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladůvkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankoubankou.
§ 26aa
(1)
Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.
(2)
Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.
(3)
Osoba, které Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní bankubanku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.
(4)
Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní bankybanky.
§ 26ab
(1)
Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění
a)
bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b)
ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c)
ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení,
d)
způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.
§ 26b
(1)
V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady zjistí, že bankabanka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bancebance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměrukapitálového poměru bankybanky na individuálním základě pod minimální úroveň celkového kapitálového poměrukapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní bankubanku.
(2)
Pro zahraniční bankubanku vykonávající bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5 a pro její pobočku se odstavec 1 použije obdobně; povinnost informovat Českou národní bankubanku mají osoby ve vedení této zahraniční bankybanky i osoby ve vedení této pobočky.
§ 26ba
(1)
Pokud výše celkového kapitálového poměrukapitálového poměru bankybanky klesne pod minimální úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a bankabanka, za účelem splnění celkového kapitálového poměrukapitálového poměru, zvyšuje svůj základní kapitál,
a)
je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení přednostního práva akcionářů na úpis nových akcií,
b)
emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,
c)
lze upsat nové akcieakcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs dříve upsaných akciíakcií; nové akcieakcie však nemůže upsat akcionář, který nesplatil emisní kurs dříve upsaných akciíakcií,
d)
přednostní právo na upisování nových akciíakcií není samostatně převoditelné,
e)
bankabanka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady,
f)
lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
g)
lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií vyloučeno,
h)
upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich emisní kursemisní kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,
i)
emisní kursemisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo započtením.
(2)
V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu bankybanky v případě podle odstavce 1 se uvedou důvody zvolení tohoto postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.
§ 26bb
Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního nebo finančního systému
(1)
Česká národní bankabanka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,
a)
je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo
b)
pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena, je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.
(2)
Česká národní bankabanka opatřením obecné povahy bankámbankám, pobočkám zahraničních bankbank, skupině druhově určených bankbank nebo skupině druhově určených poboček zahraničních bankbank
a)
stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4, 5, 8b, 11 až 24, z dodržování povinnosti poskytovat informace a dokumenty podle § 26g odst. 1 anebo z pravidel stanovených na základě tohoto zákona,
b)
dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,
c)
odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě dočasně stanoví pravidla podle § 12, § 13 a § 14 písm. a), b) a d), nebo
d)
odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních povinností bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky.
(3)
Česká národní bankabanka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4)
Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní bankybanky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy podle odstavce 2 účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
ČÁST OSMÁ
DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 26c
Orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1)
Je-li bankabanka tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou nebo evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, je Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(2)
Jsou-li bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo ovládány tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou nebo tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(3)
Ovládá-li tuzemská finanční holdingová osobatuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osobatuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba více institucíinstitucí z členských států, je Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud
a)
bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo je jedinou úvěrovou institucíúvěrovou institucí z členského státu ve skupiněskupině, nebo
b)
bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucíúvěrových institucí z členského státu ve skupiněskupině.
(4)
Je-li podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 požadována konsolidace, je Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupiněskupině z členských států.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je-li součet bilančních sum bankbank a spořitelních a úvěrních družstev z členských států ve skupiněskupině vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucíúvěrových institucí ve skupiněskupině, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán dohledu; v takovém případě se nepoužije odstavec 3 písm. b) a odstavce 4 a 8.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, i když nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, nebo upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, i když jsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu, pokud považují použití kritéria podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8 jako nevhodné s ohledem na dotčené instituceinstituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech. V takovém případě si Česká národní bankaČeská národní banka před uzavřením dohody s příslušným orgánem dohledu vyžádá stanovisko evropské ovládající úvěrové instituceúvěrové instituce, evropské finanční holdingové osobyevropské finanční holdingové osoby, evropské smíšené finanční holdingové osobyevropské smíšené finanční holdingové osoby nebo instituceinstituce s nejvyšší bilanční sumou.
(7)
Ovládá-li tuzemský ovládající obchodník s cennými papírytuzemský ovládající obchodník s cennými papíry nebo evropský ovládající investiční podnikevropský ovládající investiční podnik jednu nebo více úvěrových institucíúvěrových institucí, je Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo
a)
je jedinou úvěrovou institucíúvěrovou institucí z členského státu ve skupiněskupině, nebo
b)
má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucíúvěrových institucí, které jsou ve skupiněskupině, z členských států.
(8)
Je-li bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo určenou úvěrovou institucíúvěrovou institucí podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo uloží-li Česká národní bankaČeská národní banka opatření podle § 31 odst. 2, je Česká národní bankaČeská národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě.
§ 26d
Posouzení rovnocennosti dohledu na konsolidovaném základě v jiných než členských státech
(1)
Pokud bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou ovládány institucíinstitucí, finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném než členském státě, nepodléhají dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě vykonávaném Českou národní bankouČeskou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem, pak Česká národní bankaČeská národní banka posoudí, zda tato bankabanka nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo podléhají ze strany orgánu dohledu z jiného než členského státu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, který je rovnocenný dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle tohoto zákona, a požadavkům části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka provádí posouzení podle odstavce 1, pokud by byla jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo na žádost ovládající osobyovládající osoby nebo na žádost osoby zahrnuté do doplňkového dohledu na základě zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo obdobné zahraniční osoby z členského státu. Česká národní bankaČeská národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu.
(3)
Při posouzení podle odstavce 1 Česká národní bankaČeská národní banka přihlíží k obecným pokynům vydaným Evropským bankovním výborem42) a konzultuje Evropský orgán pro bankovnictví.
(4)
Pokud Česká národní bankaČeská národní banka na základě posouzení podle odstavce 1 zjistí, že nad bankoubankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem není vykonáván rovnocenný dohled na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, použije na tuto bankubanku nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo uplatní jiné přiměřené postupy dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě. Tyto postupy Česká národní bankaČeská národní banka přijme po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány dohledu a poté je oznámí dotčeným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské komisi.
(5)
Přiměřené postupy dohledu podle odstavce 4 mohou zejména zahrnovat povinnost zřídit finanční holdingovou osobufinanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v členském státě a uplatňovat tento zákon, právní předpis jej provádějící nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě nad konsolidovanou situacíkonsolidovanou situací této finanční holdingové osobyfinanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby.
§ 26e
Dohody o koordinaci a spolupráci
(1)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu. Vykonává-li Česká národní bankaČeská národní banka dohled na individuálním základě nad členem skupinyskupiny, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinouskupinou za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu.
(2)
V rámci dohod podle odstavce 1 lze orgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna vyjmout z dohledu bankubanku nebo spořitelní a úvěrní družstvo a delegovat na základě dohody v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 výkon dohledu na orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v jiném členském státě nad osobou ovládající tuto bankubanku nebo spořitelní a úvěrní družstvo.
(4)
Odstavec 3 se použije obdobně v případě, kdy je Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad osobou ovládající zahraniční úvěrovou instituciúvěrovou instituci a v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 přejímá výkon dohledu nad touto zahraniční úvěrovou institucíúvěrovou institucí od příslušného orgánu dohledu v jiném členském státě.
(5)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 má sídlo v jiném členském státě, uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci uvedené v odstavci 1 s příslušným orgánem v členském státě, v němž má dotčená finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba své sídlo.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci podle odstavce 5 s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v případě, že finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba má sídlo v České republice.
§ 26f
Ustanovení týkající se smíšených holdingových osob
(1)
Ovládá-li smíšená holdingová osobasmíšená holdingová osoba jednu nebo více bankbank nebo spořitelních a úvěrních družstev, je Česká národní bankaČeská národní banka oprávněna požadovat informace významné pro účely dohledu nad těmito osobami po smíšené holdingové osoběsmíšené holdingové osobě a jí ovládaných osobáchovládaných osobách.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 třetí osobou. Pokud je smíšená holdingová osobasmíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osobaovládaná osoba pojišťovnoupojišťovnou, lze postupovat obdobně podle § 26n odst. 3. Pokud smíšená holdingová osobasmíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osobaovládaná osoba se sídlem v jiném členském státě ovládá bankubanku nebo spořitelní a úvěrní družstvo, pak se na kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 použije § 25 odst. 2.
(3)
Aniž je dotčena část čtvrtá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vykonává Česká národní bankaČeská národní banka dohled nad operacemi uvnitř skupinyskupiny mezi ovládanou bankoubankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem a smíšenou holdingovou osobousmíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobamiovládanými osobami, pokud smíšená holdingová osobasmíšená holdingová osoba ovládá bankubanku nebo spořitelní a úvěrní družstvo.
§ 26g
Další povinnosti osob při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1)
Osoby zahrnuté do skupinyskupiny jsou povinny pro účely dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě poskytovat České národní banceČeské národní bance informace a dokumenty, vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů a umožnit provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(2)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce, tuzemská finanční holdingová osobatuzemská finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osobatuzemská smíšená finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba předem oznámí České národní banceČeské národní bance auditory, kteří budou provádět audit jí ovládaných osobovládaných osob.
(3)
Finanční holdingová osobaFinanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí radydozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobufinanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou.
(4)
Finanční holdingová osobaFinanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba je povinna informovat Českou národní bankuČeskou národní banku o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radědozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena orgánu, je povinna finanční holdingové osoběfinanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost.
(5)
Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit povinnost podle odstavce 4 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že jednotliví členové statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí radydozorčí rady této finanční holdingové osobyfinanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka může požadovat po finanční holdingové osoběfinanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby, která je členem statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí radydozorčí rady finanční holdingové osobyfinanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.
(7)
Není-li ovládaná osobaovládaná osoba, která je bankoubankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní bankaČeská národní banka požádat ovládající osobuovládající osobu o informace, které jí mohou usnadnit dohled nad touto ovládanou osobouovládanou osobou.
(8)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může požádat osoby ovládané bankoubankou, spořitelním a úvěrním družstvem, finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, o informace podle § 26f; § 26f se použije obdobně.
§ 26h
Opatření k nápravě ve vztahu k některým osobám zahrnutým do konsolidace
(1)
Zjistí-li Česká národní bankaČeská národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do skupinyskupiny, které mohou negativně ovlivnit hospodaření bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupinyskupiny, je oprávněna ve vztahu k finanční holdingové osoběfinanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě schválené podle § 27 odst. 1, určené úvěrové instituciúvěrové instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo označené finanční holdingové osoběfinanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě nebo instituciinstituci podle § 31 odst. 2 a smíšené holdingové osoběsmíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a)
vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b)
nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí skupinyskupiny, na náklady ovládající osoby,
c)
zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejné skupinyskupiny.
(2)
Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do skupinyskupiny, která není bankoubankou, spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou, se rozumí
a)
porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, obdobných zahraničních právních předpisů, právních předpisů vydaných Českou národní bankouČeskou národní bankou a přímo použitelných předpisů Evropské unie,
b)
provádění obchodů v rámci skupinyskupiny nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů bankybanky, členů spořitelního a úvěrního družstva nebo zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupinyskupiny, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(3)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může uložit bancebance, která je ovládající osobouovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osoběfinanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodů 1, 13 a 14 a podle § 26 odst. 2 písm. c).
§ 26i
Koordinace činností dohledu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, plní vedle úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 rovněž tyto úkoly:
a)
koordinuje ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,
b)
ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v jiných než naléhavých situacích v rámci výkonu dohledu, včetně výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě,
c)
ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států a s centrálními bankami Evropského systému centrálních bankcentrálními bankami Evropského systému centrálních bank plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého vývoje v bancebance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo na finančních trzích, a využívá pokud možno stávajících způsobů komunikace na podporu krizového řízení.
(2)
Plánování a koordinace podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro naléhavé situace, informování veřejnosti a ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle § 38ha odst. 2 písm. d) a § 38i odst. 1 písm. b), ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, pokud
a)
příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankouČeskou národní bankou nespolupracuje v míře dostačující k řádnému plnění jejích úkolů podle odstavce 1, nebo
b)
orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu neplní úkoly podle čl. 112 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
§ 26j
Informační povinnost České národní banky při dohledu na konsolidovaném základě při naléhavých situacích
(1)
Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, v němž osoba, u níž je Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, nebo v němž má sídlo osoba ovládaná osobouovládaná osobou, u níž je Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sdělí Česká národní bankaČeská národní banka bez zbytečného odkladu všechny nezbytné informace
a)
Evropskému orgánu pro bankovnictví,
b)
Evropské radě pro systémová rizika a centrálním bankám Evropského systému centrálních bankcentrálním bankám Evropského systému centrálních bank a
c)
orgánům veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací.
(2)
Zjistí-li Česká národní bankaČeská národní banka, že nastala naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a dotčené příslušné orgány.
(3)
Požaduje-li Česká národní bankaČeská národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, u kterých lze předpokládat, že již byly poskytnuty jinému příslušnému orgánu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.
§ 26k
Opatření ke kapitálu a likviditě po dohodě s dotčenými příslušnými orgány dohledu
(1)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je příslušná, po dohodě s příslušnými orgány dohledu jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, uložit opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h všem osobám v dotčené skupiněskupině a také na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka předem informuje dotčené příslušné orgány o záměru uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávy o posouzení krytí rizik kapitálem, držení dodatečného kapitálu a rizika likvidity. Česká národní bankaČeská národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila dotčeným příslušným orgánům dohledu zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, zprávu o držení dodatečného kapitálu a zprávu o posouzení rizika likvidity.
(3)
Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě podle odstavce 2, je Česká národní bankaČeská národní banka příslušná uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 členům dotčené skupinyskupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupinyskupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupinyskupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupinyskupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(4)
Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankouČeskou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankouČeskou národní bankou bancebance, která je členem jedné nebo více uvedených skupinskupin, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinouskupinou předložil České národní banceČeské národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupinyskupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinouskupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupinyskupiny, je Česká národní bankaČeská národní banka příslušná uvedené bancebance uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupinyskupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupinyskupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůt podle odstavců 3 a 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka nebo příslušné orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupinyskupiny podle odstavce 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní bankaČeská národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
(6)
Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní bankaČeská národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní bankaČeská národní banka si však toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupinyskupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní bankaČeská národní banka je vázána právním názorem v něm vysloveným, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(7)
Česká národní bankaČeská národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 nejméně jednou za rok postupem podle odstavců 1 až 5. Česká národní bankaČeská národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na základě odůvodněného písemného podnětu příslušného orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupinyskupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu.
(8)
BankaBanka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základěkonsolidovaném základě nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným po dohodě s Českou národní bankouČeskou národní bankou příslušným orgánem jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě.
(9)
Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí bancebance příslušný orgán jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankouČeskou národní bankou.
§ 26l
Kolegium nad skupinou
(1)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26i, § 26j odst. 1 a 2 a § 26k. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e, která připravuje Česká národní bankaČeská národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní bankaČeská národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti podle § 25a a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.
(2)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26e odst. 1 a 2, § 26i odst. 1 písm. a), b) a c) a § 26j odst. 1 a 2 i v případě, že všechny osoby ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou mají skutečné sídlo v jiném než členském státě za předpokladu, že příslušné orgány dohledu v jiném než členském státě podléhají požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a. Odstavec 1 věta druhá platí obdobně.
(3)
Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní bankyČeské národní banky, Evropského orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu při
a)
výměně informací mezi nimi a Evropským orgánem pro bankovnictví v souladu s čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010,
b)
uplatňování ujednání podle § 26e, je-li to účelné,
c)
stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupinyskupiny podle § 25c,
d)
zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26j odst. 3, § 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e)
jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupinyskupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,
f)
plánování a koordinaci činností podle § 26i odst. 1 písm. c) a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(4)
Členy kolegia jsou
a)
Česká národní bankaČeská národní banka,
b)
příslušný orgán dohledu členského státu, kde má evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 sídlo,
c)
příslušné orgány vykonávající dohled nad osobami z dotčené skupinyskupiny,
d)
příslušné orgány dohledu hostitelských států, v nichž osoby z dotčené skupinyskupiny vykonávají činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
e)
centrální banky Evropského systému centrálních bankcentrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,
f)
příslušné orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností podle § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní bankaČeská národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(7)
Česká národní bankaČeská národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
§ 26m
Výběr příslušné právní úpravy v případě smíšené finanční holdingové osoby
(1)
Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, může Česká národní bankaČeská národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou, stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě použijí pouze ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(2)
Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťovenpojišťoven, může Česká národní bankaČeská národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po dohodě s příslušným orgánem dohledu nad skupinouskupinou v pojišťovnictví stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě použijí pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad skupinouskupinou v pojišťovnictví a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
§ 26n
Výměna informací, kontrola a spolupráce
(1)
Pro účely dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě je Česká národní bankaČeská národní banka oprávněna vyžadovat informace a dokumenty od osob podle § 26g odst. 1 a je oprávněna k výměně informací s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách podle § 26g odst. 1 nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Česká národní bankaČeská národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou.
(3)
Je-li bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osobasmíšená holdingová osoba osobou ovládající jednu nebo více ovládaných osobovládaných osob, které jsou pojišťovnamipojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení, Česká národní bankaČeská národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace pro účely výkonu dohledu s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech a orgány pověřenými dohledem nad pojišťovnamipojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení.
(4)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a součástí skupinyskupiny je smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, přičemž Česká národní bankaČeská národní banka není koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, spolupracuje s koordinátorem pro účely uplatňování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce Česká národní bankaČeská národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby s koordinátorem uzavřela písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci.
(5)
Nachází-li se ovládající osobaovládající osoba a jí ovládané instituceinstituce v různých členských státech, Česká národní bankaČeská národní banka si s příslušnými orgány dohledu těchto členských států vyměňuje veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě.
(6)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může vyzvat příslušný orgán dohledu v jiném členském státě, v němž se nachází ovládající osobaovládající osoba, aby požádal tuto osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a předal je České národní banceČeské národní bance.
(7)
Má-li ovládající osobaovládající osoba sídlo nebo bydliště v České republice a Česká národní bankaČeská národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pak na základě žádosti příslušného orgánu dohledu z jiného členského státu určeného k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě nad touto osobou, Česká národní bankaČeská národní banka požádá takovou ovládající osobuovládající osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a předá je žádajícímu příslušnému orgánu dohledu.
(8)
Sběr ani držení informací vyměňovaných podle odstavce 5 nezakládá příslušnost České národní bankyČeské národní banky k výkonu dohledu ve vztahu k samotným finančním holdingovým osobámfinančním holdingovým osobám, smíšeným holdingovým osobámsmíšeným holdingovým osobám, finančním institucímfinančním institucím nebo podnikům pomocných služebpodnikům pomocných služeb, kterých se takové informace týkají.
(9)
Sběr ani držení informací vyměňovaných podle § 26f nezakládá příslušnost České národní bankyČeské národní banky k výkonu dohledu nad smíšenou holdingovou osobousmíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobamiovládanými osobami, které nejsou bankoubankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, nebo nad ovládanými osobamiovládanými osobami podle odstavce 5.
§ 26o
Zprostředkující ovládající osoba v členském státě
(1)
Pokud osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobouovládanou osobou je bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, ovládá 2 a více institucíinstitucí v jednom nebo více členských státech, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobuovládající osobu v členském státě, ledaže celková hodnota aktiv skupinyskupiny připadající na členské státy je nižší než 40 miliard EUR.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka povolí osobě z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobouovládanou osobou je bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, aby měla za splnění podmínek v odstavci 1 dvě zprostředkující ovládající osobyovládající osoby v členském státě, pokud by zřízení jediné zprostředkující osoby v členském státě
a)
bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo příslušné orgány dohledu z jiného než členského státu, kde má ovládající osobaovládající osoba, která není ovládána jinou osobou, skupinyskupiny z jiného než členského státu sídlo, nebo
b)
vedlo podle posouzení České národní bankyČeské národní banky jako orgánu pro řešení krize zprostředkující ovládající osobyovládající osoby k tomu, že by způsobilost k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících ovládajících osobovládajících osob v členských státech.
(3)
Zprostředkující ovládající osobouovládající osobou v členském státě může být pouze úvěrová instituceúvěrová instituce, finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo srovnatelného ustanovení právního předpisu jiného členského státu. Pokud žádná z institucíinstitucí podle odstavce 1 není úvěrovou institucíúvěrovou institucí, nebo pokud v souvislosti s odstavcem 2 písm. a) musí být zřízena druhá zprostředkující ovládající osobaovládající osoba v členském státě, může být zprostředkující ovládající osobaovládající osoba v členském státě investičním podnikeminvestičním podnikem.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka sdělí Evropskému orgánu pro bankovnictví název a
a)
celkovou hodnotu aktiv institucíinstitucí podléhajících dohledu České národní bankyČeské národní banky, které patří do skupinyskupiny z jiného než členského státu,
b)
celkovou hodnotu aktiv poboček institucíinstitucí z jiného než členského státu a druhy činností, které mají tyto pobočky povoleny vykonávat, a
c)
typ zprostředkujících ovládajících osobovládajících osob se sídlem v České republice a identifikaci skupiny z jiného než členského státuskupiny z jiného než členského státu, které jsou součástí.
(5)
Při výkonu dohledu nad zprostředkujícími ovládajícími osobamiovládajícími osobami v členských státech Česká národní bankaČeská národní banka spolupracuje s příslušnými orgány dohledu nad institucemiinstitucemi a finančními institucemifinančními institucemi v zahraničí a vyměňuje si s těmito orgány informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
(6)
Pro účely odstavce 1 se celkovou hodnotou aktiv skupinyskupiny připadající na členské státy rozumí součet celkové hodnoty aktiv
a)
institucíinstitucí z členských států ve skupiněskupině vyplývajících z jejich konsolidovaných rozvah nebo z individuálních rozvah, nejsou-li konsolidované rozvahy institucíinstitucí sestavovány, a
b)
poboček institucíinstitucí z jiných než členských států ve skupiněskupině v členském státě povolených v souladu s právním předpisem dotčeného členského státu.
ČÁST DEVÁTÁ
SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SMÍŠENÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SOUVISEJÍCÍ USTANOVENÍ
§ 27
Osoby podléhající povinnosti schválení
(1)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, povinnost získat její schválení má tuzemská finanční holdingová osobatuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osobatuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba. Jiná finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, která je ovládána osobou podle věty první, má povinnost získat schválení České národní bankyČeské národní banky, pokud by měla mít povinnost dodržovat ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou také tehdy, pokud osoba podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po vzniku povinnosti podle odstavce 1 požádá o schválení podle § 28 nebo o výjimku z povinnosti schválení podle § 29; to platí pouze, pokud se jedná o první řízení o žádosti podle § 28 nebo 29 vedené s touto osobou a toto řízení nebylo zastaveno.
§ 28
Žádost o schválení, její náležitosti a rozhodnutí České národní banky
(1)
Žádost o schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní banceČeské národní bance a předloží v ní informace o
a)
organizačním uspořádání skupinyskupiny, jíž je součástí, s uvedením ovládaných osobovládaných osob a ovládajících osobovládajících osob a o umístění a druzích činnosti každé osoby ve skupiněskupině,
b)
alespoň 2 fyzických osobách, které ji skutečně řídí, a o splnění povinností podle § 8 odst. 10 a § 26g odst. 3,
c)
splnění podmínek podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j) a § 20 odst. 9, je-li jí ovládanou osobouovládanou osobou bankabanka, nebo o splnění obdobných podmínek podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, je-li jí ovládanou osobouovládanou osobou spořitelní a úvěrní družstvo, a
d)
vnitřních systémech, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupinyskupiny.
(2)
Osoba podle § 27 odst. 1 předkládá informace podle odstavce 1 vždy také příslušnému orgánu dohledu v členském státě, v němž má tato osoba sídlo, není-li tímto orgánem Česká národní bankaČeská národní banka.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Nevyhovění žádosti nevylučuje současné uložení opatření podle § 31 odst. 1 a 2.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud
a)
vnitřní systémy, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupinyskupiny jsou přiměřené pro účely plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě a zejména účinně
1.
koordinují činnost všech osob ovládaných osobouovládaných osobou podle § 27 odst. 1, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi ovládané instituceinstituce, je-li to nezbytné,
2.
předcházejí konfliktům uvnitř skupinyskupiny nebo je řeší a
3.
prosazují celoskupinové zásady stanovené ovládající osobouovládající osobou podle § 27 odst. 1,
b)
organizační uspořádání skupinyskupiny, jíž je osoba podle § 27 odst. 1 součástí, nebrání účinnému dohledu nad ovládanými institucemiinstitucemi nebo ovládajícími institucemiinstitucemi, pokud jde o jejich povinnosti na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě; při posuzování této podmínky se zohlední zejména
1.
postavení osoby podle § 27 odst. 1 ve víceúrovňové skupiněskupině,
2.
vlastnická struktura a
3.
úloha osoby podle § 27 odst. 1 ve skupiněskupině, a
c)
jsou splněny podmínky podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j), § 8 odst. 10, § 20 odst. 9 a požadavky podle § 26g odst. 3.
(5)
Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 29 odst. 1, stačí, aby podmínky podle § 29 odst. 2 splnila až ke dni vyhovění žádosti. Vyhověním žádosti podle § 29 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.
§ 29
Žádost o výjimku z povinnosti schválení, její náležitosti a rozhodnutí České národní banky
(1)
Žádost o výjimku z povinnosti schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní banceČeské národní bance a předloží v ní informace podle § 28 odst. 1 a informace nezbytné k posouzení podmínek podle odstavce 2.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud
a)
hlavní činností žádající osoby je nabývání podílů v ovládaných osobáchovládaných osobách, pokud je finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou, nebo v případě smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby je nabývání podílů v ovládaných osobáchovládaných osobách její hlavní činností ve vztahu k institucíminstitucím nebo finančním institucímfinančním institucím,
b)
žádající osoba není označena jako osoba podléhající řešení krizeosoba podléhající řešení krize v žádné ze skupinskupin podléhajících řešení krize v dané skupiněskupině v souladu se strategií řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krizeorgánem příslušným k řešení krize,
c)
úvěrová instituceúvěrová instituce ovládaná žádající osobou je určena jako osoba, jejíž povinností je zajistit soulad skupinyskupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a je nadána veškerými nezbytnými prostředky a rozhodovací pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnila,
d)
žádající osoba se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinuskupinu nebo jí ovládané osobyovládané osoby, které jsou institucemiinstitucemi nebo finančními institucemifinančními institucemi, a
e)
neexistuje překážka bránící účinnému dohledu České národní bankyČeské národní banky nad skupinouskupinou na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě.
(3)
Pokud k podání žádosti o rozhodnutí podle odstavce 1 došlo po podání žádosti o schválení podle § 28, pak Česká národní bankaČeská národní banka řízení podle § 28 přeruší do vydání rozhodnutí.
(4)
Osoba podle § 27 odst. 1, jejíž schválení se na základě rozhodnutí České národní bankyČeské národní banky podle odstavce 1 nevyžaduje, není vyjmuta z konsolidace stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(6)
Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 28 odst. 1, stačí, aby podmínky podle § 28 odst. 4 splnila až kde dni vyhovění žádosti. Vyhověním žádosti podle § 28 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.
§ 30
Soustavné plnění povinností osob podléhajících povinnosti schválení a pravomoci České národní banky
(1)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky podle § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna vyžádat si od osoby podle § 27 odst. 1 informace potřebné k soustavnému sledování organizačního uspořádání skupinyskupiny a dodržování podmínek podle § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2. Osoba podle § 27 odst. 1 je povinna vyžádané informace bez zbytečného odkladu poskytnout České národní banceČeské národní bance.
(3)
V případě neplnění podmínky podle § 28 odst. 4 nebo § 29 odst. 2 oznámí osoba podle § 27 odst. 1 tuto skutečnost České národní banceČeské národní bance bez zbytečného odkladu.
(4)
Osoba, která přestala být osobou podle § 27 odst. 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní banceČeské národní bance.
(5)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle odstavce 2, 3 nebo 4 sdělí Česká národní bankaČeská národní banka příslušnému orgánu dohledu z členského státu, v němž má evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba sídlo.
§ 31
Ukládání opatření a opatření k nápravě osobám podléhajícím povinnosti schválení
(1)
Zjistí-li Česká národní bankaČeská národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může uložit osobě schválené podle § 28 k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie opatření spočívající zejména v
a)
pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly v ovládaných institucíchinstitucích,
b)
uložení povinnosti převést svoje podíly v jí ovládaných institucíchinstitucích na své akcionáře nebo společníky,
c)
omezení nebo zakázání rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům nebo společníkům,
d)
uložení povinnosti snížit výši svého podílu v instituciinstituci nebo jiné osobě působící na finančním trhu nebo povinnosti převést svůj podíl v této osobě na jinou osobu,
e)
uložení povinnosti předložit plán zajišťující neprodlené obnovení souladu s tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2)
Zjistí-li Česká národní bankaČeská národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může k zajištění nebo obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie uložit opatření spočívající v dočasném označení jiné finanční holdingové osobyfinanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby nebo instituceinstituce ve skupiněskupině určené jako odpovědné za zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka může rovněž uložit opatření podle odstavců 1 a 2, pokud osoba podle § 27 odst. 1 bez zbytečného odkladu nepodá žádost podle § 28 odst. 1 a zároveň nebyla schválena žádost podle § 29 odst. 1.
(4)
Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě podle § 27 odst. 1 zohlední Česká národní bankaČeská národní banka zejména dopady na finanční konglomerát.
(5)
Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 se § 26aa použije obdobně. Ustanovení § 26ab se nepoužije.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka může rovněž uložit osobě podle § 27 odst. 1 opatření k nápravě podle § 26 odst. 1 až 4 a 8.
§ 32
Společná rozhodnutí příslušných orgánů dohledu a souhlas koordinátora
(1)
Je-li Česká národní bankaČeská národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a má-li osoba podle § 27 odst. 1 sídlo v jiném členském státě, Česká národní bankaČeská národní banka spolupracuje a konzultuje s příslušným orgánem dohledu v tomto členském státě za účelem rozhodnutí o
a)
žádosti o schválení podle § 28,
b)
žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29,
c)
opatřeních podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3.
(2)
V rámci spolupráce s příslušným orgánem dohledu podle odstavce 1 je Česká národní bankaČeská národní banka povinna provést posouzení podmínek podle § 28 odst. 4 nebo § 29 odst. 2 nebo předpokladů pro uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3, předat výsledky tohoto posouzení příslušnému orgánu dohledu a dále postupovat tak, aby po dohodě s příslušným orgánem dohledu rozhodla do 2 měsíců od předání výsledků posouzení; odstavce 5 a 6 tím nejsou dotčeny.
(3)
Nedojde-li k dohodě mezi Českou národní bankouČeskou národní bankou a příslušným orgánem dohledu podle odstavce 2, Česká národní bankaČeská národní banka postoupí věc podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19) Evropskému orgánu pro bankovnictví nejpozději do 2 měsíců od předání posouzení podle odstavce 2 nebo do vydání rozhodnutí.
(4)
Není-li Česká národní bankaČeská národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a osoba podle § 27 odst. 1 má sídlo v České republice, Česká národní bankaČeská národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní a příslušným orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě pro účely vydání rozhodnutí. Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně.
(5)
Není-li Česká národní bankaČeská národní banka v případě evropské smíšené finanční holdingové osobyevropské smíšené finanční holdingové osoby koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je pro účely rozhodnutí o vyhovění žádosti podle § 28 odst. 1 a § 29 odst. 2 nebo rozhodnutí o uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3 vyžadován souhlas zahraničního koordinátora.
(6)
Nedá-li zahraniční koordinátor souhlas podle odstavce 5, požádá Česká národní bankaČeská národní banka o urovnání sporu příslušný evropský orgán dohledu, a to Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění31). Rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo zákona upravujícího činnost pojišťovenpojišťoven.
ČÁST DESÁTÁ
ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU
§ 34
(1)
Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu, anebo při úpadku bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu, Česká národní bankabanka licenci odejme.
(2)
Licence může být dále odňata, jestliže
a)
bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vkladyvklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěryúvěry,
b)
v činnosti bankybanky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky přestupku podle § 36e odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), k), l) a m) nebo § 36e odst. 3 písm. c) a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státě vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky se dopustila přestupku podle § 36h odst. 1 písm. d) nebo § 36h odst. 2 písm. c), e) a f),
c)
žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence,
d)
přetrvávají závažné nedostatky v činnosti zahraniční bankybanky se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo došlo k jejímu úpadku,
e)
proti bancebance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
f)
bankabanka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s výjimkou požadavků stanovených v čl. 92a a 92b tohoto nařízení, nebo nesplňuje požadavky stanovené na základě § 26 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c) nebo již není schopna plnit své závazky vůči věřitelům.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměrkapitálový poměr bankybanky na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměrukapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní bankaČeská národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o bankubanku, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. Česká národní bankaČeská národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že kapitálový poměrkapitálový poměr pobočky bankybanky z jiného než členského státu je menší než jedna třetina kapitálového poměrukapitálového poměru podle § 12a odst. 1. Pokud neexistuje veřejný zájem na řešení krize bankybanky, Česká národní bankaČeská národní banka odejme licenci bancebance, i když tato bankabanka splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(4)
Česká národní bankabanka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů, žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti nebo jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen.
§ 35
(1)
Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená právnická osoba přijímat vkladyvklady a poskytovat úvěryúvěry a vykonávat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Do doby, než vypořádá své pohledávky a dluhy, se dotčená právnická osoba považuje za bankubanku podle tohoto zákona.
(2)
Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence Česká národní bankabanka zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
O pravomocném rozhodnutí o odnětí licence informuje Česká národní bankabanka orgán bankovního dohledu státu, ve kterém má bankabanka pobočku.
(4)
Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku bankybanky z jiného než členského státu doručí Česká národní bankabanka této pobočce a informuje o něm orgán bankovního dohledu země sídla zahraniční bankybanky.
§ 35a
(1)
Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní bankybanky o odnětí licence, je vykonatelný
a)
marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnostikasační stížnosti, nebo
b)
právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnostkasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítnuta, zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí České národní bankybanky o odnětí licence přiznán odkladný účinek.
ČÁST JEDENÁCTÁ
LIKVIDACE BANKY
§ 36
(1)
Zrušuje-li se bankabanka s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz bankybanky z obchodního rejstříku, pouze Česká národní bankabanka může podat návrh na
a)
jmenování likvidátora,
b)
odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora,
c)
zrušení akciové společnostiakciové společnosti, byla-li bancebance odňata licence.
(2)
Soud rozhodne o návrhu České národní bankybanky podle odstavce 1 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bancebance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem bankybanky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bancebance podílela.
(4)
Fyzické osoby, které se při likvidaci bankybanky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.
(5)
Likvidátor předkládá České národní bancebance a Garančnímu systému bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní bankybanky a Garančního systému další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.
(6)
Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání (§ 12 odst. 2).
(7)
Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku bankybanky. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za bankoubankou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní bankaČeská národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky fyzických osob
§ 36a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
přijme vkladvklad v rozporu s § 2 odst. 1,
b)
zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence,
c)
nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bancebance anebo ovládne bankubanku bez předchozího souhlasu České národní bankybanky podle § 20 odst. 3,
d)
nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
e)
jako osoba jednající ve shodě
1.
nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bancebance anebo ovládne bankubanku bez předchozího souhlasu České národní bankybanky podle § 20 odst. 3, nebo
2.
nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16, nebo
f)
v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2)
Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní bankybanky se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3)
Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4 písm. c) současně zastává funkce ve větším než povoleném rozsahu.
(4)
Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady bankybanky se dopustí přestupkupřestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní bankubanku podle § 26b odst. 1.
(5)
Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční bankybanky se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo jako osoba ve vedení této pobočky se dopustí přestupkupřestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní bankubanku podle § 26b odst. 2.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2,
b)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 3,
c)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
d)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až e); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč.
§ 36b
(1)
Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci bankybanky seznámila s údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 4.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(3)
Pracovník bankybanky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady bankybanky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 39.
(4)
Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladechvkladech podle § 41d odst. 4 a 5 a § 41g odst. 5.
(5)
Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(6)
Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
c)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 6.
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 36c
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
přijme vkladvklad v rozporu s § 2,
b)
neoprávněně použije označení „bankabanka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,
c)
zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence,
d)
nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bancebance anebo ovládne bankubanku bez předchozího souhlasu České národní bankybanky podle § 20 odst. 3,
e)
nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
f)
jako osoba jednající ve shodě
1.
nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bancebance anebo ovládne bankubanku bez předchozího souhlasu České národní bankybanky podle § 20 odst. 3, nebo
2.
nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16, nebo
g)
v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní bankybanky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba podle § 26g odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne České národní banceČeské národní bance informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě nebo poskytne informace nepravdivé, zkreslené, zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,
b)
nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů pro účely dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, nebo
c)
neumožní provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(4)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(6)
Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí přestupku tím, že přijme vkladvklad, poskytne úvěrúvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako ovládající osobaovládající osoba podle § 17a odst. 4 nebo 5 se dopustí přestupku tím, že na vyžádání České národní bankyČeské národní banky nedoloží bez zbytečného odkladu skutečnosti podle § 17a odst. 7.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g),
d)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3, 5 nebo 7,
e)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč,
f)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
§ 36d
(1)
Platební instituceinstituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituceinstituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí přestupku tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10.
(2)
Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo platební instituceinstituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituceinstituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13), nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost vůči bancebance nebo pobočce zahraniční bankybanky podle § 41f odst. 7, nebo
b)
nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.
(3)
Ovládající obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3.
(4)
Oprávněná finanční institucefinanční instituce se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že
a)
založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
b)
neoznámí České národní bancebance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1, nebo
c)
uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bancebance podle § 5i.
(5)
Dočasně označená instituceinstituce ve skupiněskupině určená podle § 31 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle
1.
§ 8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo
2.
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
(7)
Za přestupek podle odstavce 3 nebo 5 lze uložit pokutu do výše
a)
dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
b)
10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 36da
Přestupky finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob
(1)
Finanční holdingová osobaFinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí plnění povinností podle § 8 odst. 10,
b)
předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2,
c)
nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady nebo člen její dozorčí radydozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g odst. 3 nebo nezajistí výměnu těchto osob podle § 26g odst. 6,
d)
v rozporu s § 26g odst. 4 předem neinformuje Českou národní bankuČeskou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží podklady,
e)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3, nebo
f)
nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Finanční holdingová osobaFinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, která je dočasně označenou osobou podle § 31 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle
1.
§ 8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo
2.
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.
(3)
Finanční holdingová osobaFinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, která je osobou uvedenou v § 12c odst. 5, se dopustí přestupku tím, že na subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c.
(4)
Osoba podle § 27 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
b)
nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na individuálním, subkonsolidovaném nebo konsolidovaném základěkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo rozhodnutím o výjimce podle § 8b,
c)
na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
d)
rozdělí kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
e)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1 nebo § 31 odst. 6,
f)
neposkytne České národní banceČeské národní bance informace podle § 30 odst. 2,
g)
nesplní oznamovací povinnost podle § 30 odst. 3 nebo 4,
h)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 31 odst. 1,
i)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě, nebo
j)
nemá schválení podle § 27.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do výše
a)
dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
b)
10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 36db
Přestupky smíšených holdingových osob
(1)
Smíšená holdingová osobaSmíšená holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní informační povinnost podle § 26f odst. 1, nebo
b)
nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu podle § 26h odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Přestupky banky
§ 36e
(1)
BankaBanka se dopustí přestupku tím, že
a)
uskuteční činnost v rozporu s licencí,
b)
zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
c)
začne vykonávat činnost na území hostitelského státu v případě, kdy
1.
je informována podle § 5g odst. 2 věty první orgánem dohledu domovského státu o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, nebo
2.
neuplyne lhůta 2 měsíců podle § 5h odst. 2, pokud neobdrží informaci podle § 5h odst. 1,
d)
neoznámí České národní bancebance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1,
e)
uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bancebance podle § 5i,
f)
nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
g)
neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní bankybanky podle § 9 odst. 2,
h)
nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4,
i)
nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8,
j)
nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o tomto postupu neinformuje,
k)
neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
l)
nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
m)
v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladůvkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu bankybanky,
n)
v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, nebo
o)
nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2)
BankaBanka se dopustí přestupku tím, že
a)
její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo požadavky stanovené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208845),
b)
neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c)
nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní bankybanky podle § 20d,
d)
nesdělí České národní banceČeské národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle části sedmé A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
e)
použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
f)
nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),
g)
se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní bankyČeské národní banky podle § 20d,
h)
neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i)
nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným v části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,
j)
rozdělí kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
k)
nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 3, 18 nebo 19,
l)
poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu bankybanky v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
m)
umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí radydozorčí rady bankybanky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.
(3)
BankaBanka se dopustí přestupku tím, že
a)
nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy podle § 12c,
b)
nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, § 16a nebo § 24,
c)
neoznámí České národní banceČeské národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo neprokáže splnění podmínek v opatření obecné povahy České národní bankyČeské národní banky podle § 20d vydaném na základě čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d)
neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1, nebo
e)
provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty.
(4)
BankaBanka se dopustí přestupku tím, že
a)
neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,
b)
poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet bankybanky,
c)
poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let,
d)
nezajistí, aby auditor provedl
1.
ověření účetní závěrky bankybanky podle § 22 odst. 1 písm. a),
2.
ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky podle § 22 odst. 1 písm. b), nebo
3.
vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému podle § 22 odst. 1 písm. c),
e)
neoznámí vybraného auditora České národní bancebance podle § 22 odst. 4,
f)
nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
g)
nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 23 odst. 1,
h)
v rozporu s § 23 odst. 2
1.
nerozhodne při schvalování účetní závěrky za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2.
neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady,
i)
nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané lhůtě České národní bancebance,
j)
neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo § 26a, nebo
k)
neudržuje kapitálový poměrkapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí vydaném na základě § 26k odst. 8 nebo neplní zvláštní požadavky na likviditu podle § 26k odst. 8.
(5)
BankaBanka se dopustí přestupku tím, že
a)
v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,
b)
poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
c)
poruší povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
d)
nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8,
e)
nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká,
f)
neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru podle § 38a odst. 2,
g)
neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
h)
nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,
i)
neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladechvkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n,
j)
neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,
k)
použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a 8 v rozporu s § 41f odst. 9,
l)
využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladůvkladů mezi členskými státy, nebo
m)
neinformuje klienta podle § 16 odst. 8 nebo § 41s odst. 1 nebo informuje klienta podle § 16 odst. 8, aniž by byl dodržen postup pro uveřejnění oznámení podle § 16 odst. 10.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e), h) nebo i),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), j) až n),
c)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo o), odstavce 3 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 4 nebo odstavce 5,
d)
126 650 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),
e)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankoubankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná bankabanka; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osobyovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
§ 36f
Přestupky banky na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě
(1)
BankaBanka, která je ovládající osobouovládající osobou, se dopustí přestupku tím, že
a)
na subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
b)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3, nebo
c)
nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Tuzemská ovládající bankaTuzemská ovládající banka nebo evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem jej provádějícím,
b)
na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
c)
rozdělí kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
d)
nesplní některou z povinností na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle čl. 11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e)
předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2,
f)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě, nebo
g)
nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
Určená úvěrová instituceúvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
b)
nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem jej provádějícím,
c)
na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
d)
rozdělí kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
e)
nesplní některou z povinností na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle čl. 11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
f)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do
a)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
b)
výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankoubankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
c)
výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osobyovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a spáchala-li přestupek podle odstavce 3 ovládaná bankabanka.
§ 36g
Přestupky zahraniční banky se sídlem v členském státě
(1)
Zahraniční bankabanka se sídlem v členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že
a)
uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s § 5c až 5m,
b)
neuloží u České národní bankybanky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,
c)
nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4,
d)
v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
e)
poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční bankybanky,
f)
poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let,
g)
nesplní některou z informačních povinností podle § 24,
h)
neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 26 odst. 1,
i)
nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j)
porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,
k)
nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l)
nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8, nebo
m)
využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladůvkladů mezi členskými státy.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g),
c)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h) až m).
§ 36h
Přestupky zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě
(1)
Zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že
a)
uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence udělené podle § 5,
b)
uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí,
c)
přijímá vkladyvklady, poskytuje úvěryúvěry nebo vykonává další činnosti po dni zániku licence,
d)
nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2,
e)
neuloží u České národní bankybanky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,
f)
neuveřejní informace podle § 11,
g)
neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle § 11 odst. 7,
h)
nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8,
i)
v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
j)
nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 5,
k)
v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladůvkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční bankybanky,
l)
v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, nebo
m)
nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2)
Zahraniční bankabanka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že
a)
neudržuje průběžně kapitálový poměrkapitálový poměr podle § 12a odst. 1,
b)
neudržuje průběžně pákový poměrpákový poměr podle § 12a odst. 4,
c)
v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní banceČeské národní bance údaje nebo poskytne neúplné anebo nesprávné údaje,
d)
použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní bankyČeské národní banky podle § 12a odst. 3,
e)
poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu vydaného k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo
f)
nedodržuje podmínky stanovené v § 13.
(3)
Zahraniční bankabanka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1,
b)
provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty,
c)
provede obchody v rozporu s § 19a nebo 19b.
d)
poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční bankybanky,
e)
neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 21 odst. 2,
f)
nezajistí, aby auditor provedl
1.
ověření účetní závěrky zahraniční bankybanky,
2.
ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční bankybanky,
3.
vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému,
g)
neoznámí vybraného auditora České národní banceČeské národní bance podle § 22 odst. 4,
h)
nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
i)
neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1,
j)
nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
k)
porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
l)
nepodá osobám pověřeným výkonem dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
m)
nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8,
n)
neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
o)
neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladechvkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n, nebo
p)
neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až i),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. m),
c)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), j) až m), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až l), n), o) nebo p).
Společná ustanovení
§ 36j
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka.
(2)
Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a)
bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b)
ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c)
ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení,
d)
způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(4)
Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.
ČÁST TŘINÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 37
(1)
BankyBanky a pobočky zahraničních bankbank poskytují klientům služby na smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky odmítnout.
(2)
BankyBanky a pobočky zahraničních bankbank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajůcitlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro bankubanku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
§ 38
(1)
Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.
(2)
Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je bankabanka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankouČeskou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, při plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů.
(3)
Zprávu o záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá bankabanka jen na písemné vyžádání
a)
soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b)
orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;9)
c)
správcům daně za podmínek podle daňového řádu nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
d)
finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního předpisu9c),
e)
Finančnímu analytickému úřadu za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí,
f)
orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g)
zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h)
soudního exekutora pověřeného provedením exekuceexekuce podle zvláštního zákona,9b)
i)
Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
j)
zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky,
k)
Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pro účely výkonu dohledu podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích,
l)
Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona,10c)
m)
Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky,
n)
Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů,
o)
Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, nebo zákon o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům, nebo
p)
Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů.
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může bankabanka příslušnou záležitost identifikovat.
(4)
BankaBanka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. BankaBanka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5)
BankaBanka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitelespotřebitele35) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitelespotřebitele35) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(6)
BankaBanka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout Státní zemědělské a potravinářské inspekci na písemné vyžádání za podmínek stanovených zákonem o Státní zemědělské a potravinářské inspekci39) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vede, a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem tohoto účtu, a zmocněnci, který je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(7)
Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bancebance úhrada věcných nákladů.
(8)
BankaBanka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor svého klienta a identifikační kód bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost bankybanky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bancebance nebo pobočce zahraniční bankybanky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bancebance úhrada věcných nákladů.
(9)
Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bancebance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bancebance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost bankybanky zachovávat bankovní tajemství tak, že bankabanka může nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž smí uvést jen identifikační údaje klienta podle § 41c odst. 3 a označení porušené povinnosti.
(10)
Na pobočku bankybanky z členského státu se použijí odstavce 2 až 9 obdobně a na pobočku bankybanky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 9 a 12 obdobně.
(11)
Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá bankabanka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.
(12)
Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.
§ 38a
(1)
V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se bankybanky a pobočky zahraničních bankbank mohou vzájemně informovat o čísle účtu nebo jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankoubankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze bankybanky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky je povinna k získaným údajům o klientech jiné bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2)
Česká národní bankabanka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce 1 od bankbank, poboček zahraničních bankbank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi (dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup bankybanky, pobočky zahraničních bankbank, Evropská centrální bankabanka, Česká národní bankabanka a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti. BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky je však povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(3)
Česká národní bankabanka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankámbankám a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankoubankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4)
Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou.
(5)
Klient má právo, za úhradu nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.
(6)
Oznámení bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky o podezření, že byl spáchán trestný čintrestný čin nebo přestupekpřestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.
§ 38aa
(1)
BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky je oprávněna nabízet, poskytovat nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a na účet poskytovatele identifikačních služeb.
(2)
Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba, která není bankoubankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační služby a ve které mají podíl pouze bankybanky nebo pobočky zahraničních bankbank; tyto bankybanky nebo pobočky zahraničních bankbank jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
§ 38ab
(1)
BankaBanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1 odst. 4 písm. c) oprávněni umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci36) mimo rámec kvalifikovaného systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „kvalifikovaný systém“), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou identifikaci vydán a je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému.
(2)
BankaBanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud
a)
nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu, která zásadně ohrožuje plnění povinnosti bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a
b)
po bancebance, pobočce zahraniční bankybanky nebo poskytovateli identifikačních služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci kvalifikovaného systému.
(3)
Pokud bankabanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,
a)
oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „správce národního bodu“), Ministerstvu vnitra a České národní bancebance, pokud podléhají jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,
b)
nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické identifikaci, a
c)
budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4)
Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, bankabanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bancebance, pokud podléhají jejímu dohledu.
§ 38ac
(1)
Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a)
splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a
b)
bankabanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
1.
za fyzické přítomnosti identifikovaného,
2.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace, normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35), nebo
3.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1, který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a bankabanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle bodu 1 nebo 2.
(2)
Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě, kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta
a)
provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti identifikovaného
1.
osoba, která jedná za bankubanku nebo pobočku zahraniční bankybanky nebo poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a bankabanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2.
úvěrová instituce podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech jako bankabanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb, nebo
3.
osoba, která jedná za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a
b)
informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato bankabanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný prostředek pro elektronickou identifikaci.
(3)
Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky je možné provést pouze u
a)
bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky, která tento prostředek vydala nebo
b)
poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli identifikačních služeb potvrzena bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky, která tento prostředek vydala.
§ 38ad
(1)
Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
(2)
Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankoubankou, pobočkou zahraniční bankybanky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému.
(3)
Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem podle zákona o elektronické identifikaci je bankabanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného celku.
§ 38ae
(1)
BankaBanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bancebance, pobočce zahraniční bankybanky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“).
(2)
Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu38).
§ 38af
(1)
BankaBanka, pobočka zahraniční bankybanky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje
a)
ze základního registru obyvatel,
b)
z informačního systému evidence obyvatel,
c)
z informačního systému cizinců,
d)
z informačního systému evidence občanských průkazů,
e)
z informačního systému evidence cestovních dokladů,
f)
z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(2)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
adresa místa pobytu,
c)
datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
e)
státní občanství,
f)
čísla a druhy identifikačních dokladů a
g)
typ datové schránky a identifikátor datové schránky46), je-li tato datová schránka zpřístupněna.
(3)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i)
datum úmrtí a
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a stát nebo okres narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i)
datum úmrtí a
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
k)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
l)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a)
číslo občanského průkazu,
b)
datum vydání občanského průkazu,
c)
označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d)
datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou
a)
číslo a druh cestovního dokladu,
b)
datum vydání cestovního dokladu,
c)
datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d)
označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(8)
Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
§ 38b
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může bankabanka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.
§ 38c
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d až 38i.
(2)
Vykonává-li Česká národní bankaČeská národní banka dohled nad institucíinstitucí nebo pobočkou úvěrové instituceúvěrové instituce z jiného než členského státu, úzce spolupracuje s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad institucemiinstitucemi, jež jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státuskupiny z jiného než členského státu, a to za účelem
a)
zajištění uceleného dohledu nad činnostmi takové skupiny z jiného než členského státuskupiny z jiného než členského státu v Evropské unii,
b)
zabránění obcházení požadavků tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, vztahujících se na skupiny z jiného než členského státuskupiny z jiného než členského státu a
c)
předcházení nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.
§ 38d
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka informuje Evropskou komisi o
a)
počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bancebance nebo finanční institucifinanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce bankybanky z členského státu postup podle § 26,
b)
finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
c)
smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a § 26e.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a)
počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bancebance nebo finanční institucifinanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26,
b)
udělených a odňatých licencích; v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladůvkladů u bankybanky jsou pojištěny u Garančního systému,
c)
smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a § 26e,
d)
údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankamibankami o
1.
počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností bankybanky,
2.
hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e)
finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f)
licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bancebance, která má sídlo v jiném než členském státě, a identifikaci skupinyskupiny, pokud je zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státě součástí skupinyskupiny,
g)
podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona,
h)
majetkoprávních vztazích mezi členy skupinyskupiny, o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se skupinyskupiny, pokud Česká národní bankaČeská národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě,
i)
názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a,
j)
fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
k)
metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až 6, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
l)
případech, kdy použije § 25d odst. 1,
m)
postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4,
n)
výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany bankybanky; tyto informace poskytne Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu,
o)
údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen,
p)
opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),
q)
povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,
r)
údajích shromážděných podle § 8d písm. h),
s)
údajích získaných od bankybanky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování,
t)
opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst. 6 a pokutách uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst. 1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), c), d), f) až i), k) až m) a § 36e odst. 3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo správní tresty uloženy,
u)
celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bankbank, které mají sídlo v jiném než členském státě, podle pravidelných výkazů,
v)
důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní bankaČeská národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení.
(3)
Na vyžádání Česká národní bankaČeská národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 4 a údajích uvedených v § 12o odst. 8.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4.
§ 38da
(1)
Česká národní bankabanka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2)
Česká národní bankabanka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů bankybanky.
§ 38e
(1)
Česká národní bankabanka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o
a)
všech skupináchskupinách, jejichž součástí je bankabanka a zároveň i bankabanka se sídlem na území členského státu nebo finanční institucefinanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,
b)
informaci bankybanky nebo finanční institucefinanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,
c)
skutečnosti, že finanční institucefinanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1,
d)
použití postupu podle § 26 vůči pobočce bankybanky z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
e)
použití postupu podle § 26bb vůči pobočce bankybanky z členského státu.
(2)
Česká národní bankabanka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce bankybanky z jiného než členského státu.
(3)
Česká národní bankabanka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a)
složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého bankybanky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b)
uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.
§ 38f
(1)
Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bancebance, která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní bankaČeská národní banka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní bankaČeská národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní bankaČeská národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány dohledu států, v nichž má bankabanka pobočku.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu příslušný orgán dohledu členského státu, v němž mají tyto pobočku.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence pobočce bankybanky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého postupu s orgány dohledu členských států, ve kterých má zahraniční bankabanka pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní bankaČeská národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat.
§ 38g
Česká národní bankaČeská národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.
§ 38h
Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států
(1)
V rámci výkonu dohledu Česká národní bankabanka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má bankabanka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční bankabanka, jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2)
Česká národní bankabanka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na bancebance a o řízení této bankybanky nebo zahraniční bankybanky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní bankabanka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankoubankou nebo zahraniční bankoubankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladůvkladů, kapitálovém poměrukapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankoubankou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.
(3)
V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní bankabanka může požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.
(4)
Česká národní bankabanka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává bankabanka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů bankybanky nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní bankabanka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita bankybanky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita bankybanky. V takovém případě sdělí Česká národní bankabanka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní bankabanka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává bankabanka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.
(5)
Česká národní bankabanka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní bankybanky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.
§ 38ha
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1)
V rámci výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě Česká národní bankaČeská národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní bankaČeská národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční bankybanky, obchodníka s cennými papíry nebo finanční institucefinanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o
a)
majetkoprávních vztazích mezi členy skupinyskupiny, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury skupinyskupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osobyovládané osoby, významné pobočky a ovládající osobyovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v této skupiněskupině,
b)
postupech shromažďování informací od bankbank, spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry ve skupiněskupině a ověřování těchto informací,
c)
vývoji v bancebance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými papíry nebo jiné osobě ve skupiněskupině, který může vážně ohrozit finanční situaci bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry ve skupiněskupině,
d)
závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bancebance podle tohoto zákona, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o požadavku na zvýšení kapitálu, neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,
e)
finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě Česká národní bankaČeská národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu určený k výkonu dohledu nad osobou, která je členem skupinyskupiny. Rovněž v případě evropské ovládající úvěrové instituceevropské ovládající úvěrové instituce, evropského ovládajícího investičního podnikuevropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové osobyevropské finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osobyevropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy43), pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní bankyČeské národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu32).
§ 38hb
Česká národní bankaČeská národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce s Finančním analytickým úřadem, příslušnými orgány dohledu členských států a finančními zpravodajskými jednotkami členských států, a to včetně výměny informací, jež jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí a zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/84944), pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajících trestních či správních řízení.
§ 38i
(1)
Česká národní bankabanka před
a)
rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,
b)
uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného významu bancebance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1,
c)
zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v případě skupinyskupiny, jejímž členem je dotčená bankabanka, a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká.
(2)
Česká národní bankabanka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
§ 38j
(1)
Česká národní bankabanka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bankbank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní bankybanky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle § 26bb,
b)
informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a),
c)
informace o přístupu a metodách České národní bankyČeské národní banky, včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu podle § 25c,
d)
souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankamibankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,
e)
dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle § 26c odst. 9 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad bankoubankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry podle § 26e odst. 3,
f)
informace o přístupu a metodách České národní bankybanky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.
(2)
Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní bankaČeská národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.
§ 38k
Pokud Česká národní bankabanka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b)
počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c)
souhrnně za Českou republiku
1.
celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2.
procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3.
procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
§ 38l
Pokud Česká národní bankabanka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b)
počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c)
souhrnně za Českou republiku
1.
celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2.
procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3.
procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
§ 39
(1)
Pracovníci bankybanky, členové statutárního orgánu bankybanky, členové správní rady bankybanky a členové dozorčí rady bankybanky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů bankybanky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.
(2)
Pracovníci bankybanky, členové statutárního orgánu bankybanky, členové správní rady bankybanky a členové dozorčí rady bankybanky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady téže bankybanky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.
(3)
Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1)
Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bancebance.
(2)
O změně licence rozhoduje Česká národní bankabanka.
(3)
Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní bankabanka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní bankabanka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4)
O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5)
V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní bankabanka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.
(6)
Česká národní bankabanka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.
§ 41
(1)
O rozkladu proti rozhodnutí České národní bankybanky rozhoduje bankovní rada České národní bankybanky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.
(2)
Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ
§ 41a
(1)
Pojištění pohledávek z vkladůvkladů v České republice zajišťuje Garanční systém zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2)
Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.
(3)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu se účastní systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Povinnost přispívat do Fondu se na bankubanku nebo pobočku bankybanky z jiného než členského státu nevztahuje ode dne zániku licence podle § 7a.
(4)
Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bankbank a poboček bankbank z jiného než členského státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěryúvěry poskytnuté Českou národní bankoubankou podle zákona o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.
(5)
Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladůvkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady Garančního systému spojené se správou Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků, z mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních výpomocí podle § 41ch.
(6)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankoubankou a Ministerstvem financí. Česká národní bankabanka je povinna Garanční systém s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.
§ 41b
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 6 a 8, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 7 a § 39 odst. 3 se použije obdobně.
§ 41c
(1)
Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladůvkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2)
Pojištěny nejsou pohledávky z vkladůvkladů
a)
bankybanky, pobočky bankybanky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papírycennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladůvkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
b)
finanční instituceinstituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladůvkladů platební instituceinstituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituceinstituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
c)
pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
d)
zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
e)
státu,
f)
obceobce, kraje, městské části hlavního města Prahy a obdobné zahraniční osoby, není-li dále stanoveno jinak,
g)
představující pohledávky, které je bankabanka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a
h)
pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného činutrestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch obětioběti trestné činnosti.
(3)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladuvkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladuvkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a)
u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b)
u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno,
c)
u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu zapisovaných do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje svěřenského správce podle písmene a) nebo b).
(4)
Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladuvkladu.
(5)
Systém pojištění pohledávek z vkladůvkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papírycenné papíry.
(6)
Pohledávky z vkladůvkladů obceobce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obciobci nebo kraji náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní a obecobec nebo kraj doloží bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu, že výše skutečných daňových příjmů dané obceobce nebo kraje za období uvedené v odstavci 8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových příjmů obceobce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7)
Pohledávky z vkladůvkladů obceobce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pohledávky z vkladůvkladů pojištěny podle odstavce 8, nebo ode dne, kdy bankabanka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladůvkladů obceobce nebo kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 8. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.
(8)
ObecObec nebo kraj dokládá bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu výši svých daňových příjmů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladůvkladů dané obceobce nebo kraje.
(9)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu vydá bez zbytečného odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 8 obciobci nebo kraji potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladůvkladů obceobce nebo kraje pojištěny.
(10)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 4 a 5 a § 41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.
§ 41ca
(1)
Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bancebance aktuální výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.
(2)
Česká národní bankabanka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku bankybanky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladůvkladů tak, aby zohledňovala celkový objem krytých pohledávek z vkladůvkladů a míru rizika, které bankabanka podstupuje. Česká národní bankabanka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.
(3)
Česká národní bankabanka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního sdělení České národní bankybanky ve Věstníku České národní bankybanky.
(4)
Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladuvkladu“), stanoví Česká národní bankabanka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů.
(5)
Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů, stanoví Česká národní bankabanka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů, stanoví Česká národní bankabanka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu.
§ 41cb
(1)
Česká národní bankabanka informuje do 31. května každého roku Garanční systém o výši ročního příspěvku stanoveného bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu.
(2)
Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost, likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně v závislosti na výši ročního příspěvku.
(3)
Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný aktivem s nízkým rizikemaktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikemAktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papírcenný papír, který by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).
(4)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu zaplatí stanovený roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
§ 41cc
(1)
Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad, Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.
(2)
Česká národní bankabanka stanoví bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní bankabanka stanovit i vyšší sazbu mimořádného příspěvku. Česká národní bankabanka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup sazbu mimořádného příspěvku.
(3)
Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(4)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku. Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.
(5)
Česká národní bankabanka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo pozastavit povinnost bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu zaplatit mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost bankybanky, a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou uplynutím této doby. Česká národní bankabanka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o tomto rozhodnutí.
§ 41cd
Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní bankubanku, zda a v jaké výši bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu zaplatily příspěvek. Je-li bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.
§ 41ce
Příspěvek se stanovuje a platí v české měně.
§ 41cf
V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle § 41ca nebo mimořádného příspěvku podle § 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí o stanovení příspěvku36) použijí obdobně.
§ 41cg
(1)
Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne Garanční systém České národní bancebance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.
(2)
Česká národní bankabanka na základě návrhu Garančního systému rozhodne o výběru mimořádného provozního příspěvku a stanoví výši mimořádného provozního příspěvku bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu a termín jeho zaplacení. Výši mimořádného provozního příspěvku stanoví Česká národní bankabanka tak, aby podíl mimořádného provozního příspěvku bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu na celkové výši mimořádných provozních příspěvků odpovídal podílu ročního příspěvku bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu na celkové výši ročních příspěvků podle § 41ca odst. 2.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.
(4)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný provozní příspěvek v termínu stanoveném Českou národní bankoubankou. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného provozního příspěvku bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(5)
Na výběr a platbu mimořádného provozního příspěvku se § 41cd a 41ce použijí obdobně.
§ 41ch
Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
§ 41d
(1)
Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladuvkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, kdy
a)
Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní bankybanky o neschopnosti bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní bankabanka vydá takové oznámení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu nevyplácí splatné vkladyvklady, nejeví se podle názoru České národní bankybanky v době vydání oznámení dotčená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, nebo
b)
soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vkladyvklady, na které se vztahuje pojištění.
(2)
Den, kdy Česká národní bankabanka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se považuje za rozhodný den.
(3)
Česká národní bankabanka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm. a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní bankabanka sdělí bezodkladně dotčené bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu a Garančnímu systému.
(4)
BankaBanka, bývalá bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, bývalá pobočka bankybanky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladechvkladech podle § 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5.
(5)
BankaBanka, bývalá bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, bývalá pobočka bankybanky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladechvkladech podle § 41r odst. 2, které je bancebance, bývalé bancebance, pobočce bankybanky z jiného než členského státu, bývalé pobočce bankybanky z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci, zástupci správce nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f odst. 7 a 8.
(6)
Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní bankubanku. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí, jde-li o náhrady podle odstavce 7.
(7)
Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní bankubanku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.
(8)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bancebance.
§ 41e
(1)
Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladůvkladů oprávněné osoby u bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladůvkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladuvkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladuvkladu. Pro určení osoby oprávněné na plnění z Fondu je rozhodující stav k rozhodnému dni.
(2)
Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné bankybanky. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou pro rozhodný den.
(3)
Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea, že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladuvkladu a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou náhradu za tu část pohledávky z vkladuvkladu, u které doložila splnění podmínek podle § 41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné bankybanky (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní bankoubankou pro rozhodný den.
(4)
Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu za pohledávku z vkladuvkladu podle § 41e odst. 3.
(5)
Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladůvkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladůvkladů oprávněné osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladůvkladů připadajících na jednotlivé osoby podle § 41f odst. 7 a 8.
(6)
Za pohledávky z vkladůvkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladuvkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátemadvokátem do správy podle zákona o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování.
(7)
Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladuvkladu u bankybanky i u pobočky téže bankybanky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé pohledávky z vkladuvkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše pohledávek z vkladůvkladů připadajících na bankubanku a pobočku téže bankybanky v jiném členském státě.
§ 41ea
(1)
Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet oprávněné osoby; připsáním částky na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné osoby v důsledku platební transakce, která je
a)
úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastrukatastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem na zahájení vkladového řízení do katastrukatastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh byl podán před rozhodným dnem,
b)
vyplacením vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,
c)
vyplacením pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,
d)
vyplacením vypořádání dědictví, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví,
e)
vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,
f)
vyplacením odstupného při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odstupného při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odbytného nebo odchodného při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a vyplacením odchodného při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy,
g)
vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činemtrestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činutrestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění,
h)
vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činemtrestným činem, nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činemtrestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení,
i)
vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo
j)
vyplacením peněžité pomoci obětioběti trestného činutrestného činu, pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.
(2)
Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat. To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.
(3)
Pokud je pohledávka z vkladuvkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátemadvokátem do správy podle zákona o advokacii a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den připsání částky podle odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
(4)
Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle odstavce 2 nebo 3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu systému doloženy spolu s žádostí podle § 41eb odst. 1.
§ 41eb
(1)
Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladuvkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady poskytne bankabanka, bývalá bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, bývalá pobočka bankybanky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladuvkladu podle § 41e odst. 3.
(3)
BankaBanka, bývalá bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, bývalá pobočka bankybanky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladuvkladu podle odstavce 2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.
(4)
Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladůvkladů jí náleží, den zahájení, místo a způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladuvkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od rozhodného dne.
(5)
Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok na náhradu za pohledávku z vkladuvkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti, je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 a pro stanovení dne výplaty náhrady podle odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.
(6)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bancebance.
§ 41f
(1)
Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladuvkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladuvkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů.
(2)
Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu nakládá s vklademvkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladuvkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3)
Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladuvkladu na účtu podle odstavce 1 je bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladůvkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu systému.
(4)
Náhrada za pohledávku z vkladuvkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5)
Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladuvkladu, a ve své evidenci.
(6)
K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.
(7)
Platební instituceinstituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituceinstituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituciinstituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituciinstituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituceinstituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituceinstituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. BankaBanka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bancebance informace tak, aby bankabanka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.
(8)
Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papírycennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14), a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.
(9)
Údaje, které bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8.
(10)
Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční bankybanky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
§ 41g
(1)
Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2)
Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty náhrad za ty pohledávky z vkladůvkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladůvkladů, které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto trestnou činnost.
(3)
Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu náhrady za pohledávky z vkladůvkladů, u kterých
a)
zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,
b)
je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladuvkladu předmětem právního sporu,
c)
je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladuvkladu je předmětem opatření omezujícího nakládání s vklademvkladem podle zvláštního právního předpisu nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací,
d)
má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad, nebo
e)
bankabanka, bývalá bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, bývalá pobočka bankybanky z jiného než členského státu nebo likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce nepředá Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 z důvodu popírání existence pohledávky z vkladuvkladu bankoubankou, bývalou bankoubankou, pobočkou bankybanky z jiného než členského státu, bývalou pobočkou bankybanky z jiného než členského státu nebo likvidátorem, správcem, zástupcem správce nebo insolvenčním správceminsolvenčním správcem.
(4)
Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2 a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.
(5)
BankaBanka, bývalá bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, bývalá pobočka bankybanky z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu náhrad podle odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.
(6)
Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladůvkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.
(7)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České národní bancebance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.
§ 41h
(1)
Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4 a 5 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2)
Garančnímu systému dnem podle odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.
(3)
Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle § 41eb odst. 4 a 5. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato promlčecí lhůta neběží.
§ 41i
(1)
V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle § 41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
(2)
Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů z členského státu o úvěrúvěr, pokud
a)
není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,
b)
využil mimořádných příspěvků podle § 41cc,
c)
se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených náhrad,
d)
není vázán povinností splatit ve stejné době úvěrúvěr jinému systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů,
e)
požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů,
f)
informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěrúvěr, výši úvěruúvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a
g)
zaváže se splatit úvěrúvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí; úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěruúvěru.
§ 41j
Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů z členského státu úvěrúvěr za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladůvkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální bankybanky během doby trvání úvěruúvěru. Garanční systém může úvěrúvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů z členského státu splní podmínky podle § 41i odst. 2 obdobně.
§ 41k
(1)
V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěrúvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle § 41i, Česká národní bankabanka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěrúvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů, úvěrúvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká národní bankabanka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.
(2)
V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěrúvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů z členského státu, Česká národní bankabanka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém úvěrúvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.
§ 41m
BankaBanka a pobočka bankybanky z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladůvkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění pohledávek z vkladůvkladů. BankaBanka a pobočka bankybanky z členského státu může v reklamě uvést pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladůvkladů a popis fungování tohoto systému.
§ 41n
(1)
Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankoubankou, Ministerstvem financí, bankamibankami a pobočkami bankbank z jiného než členského státu, které jsou povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bancebance a Ministerstvu financí.
(2)
Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou.
(3)
Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladůvkladů a objem prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
§ 41o
(1)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené podle § 41c odst. 3, které jsou bankabanka, bývalá bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, bývalá pobočka bankybanky z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správceinsolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladůvkladů vkladatelům, a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladůvkladů z členských států, včetně osob zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladůvkladů z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankoubankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2)
Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě náhrad za pohledávky z vkladůvkladů a poskytování úvěrůúvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladůvkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j.
(3)
Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní bankubanku.
(4)
Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
§ 41p
(1)
V případě úpadku zahraniční bankybanky z členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu náhrad za pohledávky z vkladůvkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů z členského státu a v souladu s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů. Garanční systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů.
(2)
V případě úpadku bankybanky se sídlem v České republice vykonávající činnost na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladůvkladů oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů, je-li takové jednání v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.
(3)
Pokud dojde k převodu činnosti bankybanky na zahraniční bankubanku z jiného členského státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům bankybanky do Fondu, s výjimkou mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dojde k převodu činnosti bankybanky na zahraniční bankubanku z členského státu, příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů v poměru k výši převedených pohledávek z vkladůvkladů.
(4)
Pokud bankabanka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční bankubanku z jiného členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů, kterého je tato zahraniční bankabanka účastna.
§ 41q
(1)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladůvkladů z jiných než členských států.
(2)
Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů z jiného než členského státu, může být v případě úpadku
a)
zahraniční bankybanky z jiného než členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů z jiného než členského státu, jehož se zahraniční bankabanka účastní,
b)
bankybanky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladůvkladů zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladůvkladů z jiného než členského státu.
§ 41r
(1)
Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije
a)
úřední jazyk členského státu, který bankabanka nebo pobočka bankybanky, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladuvkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladuvkladu, nebo
b)
úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo bankabanka, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladuvkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka bankybanky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladuvkladu.
(2)
Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladuvkladu, veden u bankybanky podle § 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk, který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato bankabanka je povinna poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladechvkladech, u kterých si majitel účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.
§ 41s
(1)
BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky informuje vkladatele o fúzi nebo rozdělení bankybanky, přeměně bankybanky na pobočku zahraniční bankybanky, převodu jmění na bankubanku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto právních jednání. Česká národní bankabanka může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.
(2)
Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce 1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z pojištěných vkladůvkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich pojištěné vkladyvklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.
ČÁST PATNÁCTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 42
Právnické osoby působící jako bankybanky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za bankybanky podle tohoto zákona.
§ 43
Půjčky poskytnuté bankamibankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěryúvěry podle tohoto zákona.
§ 44
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní bankabanka poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44a
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituceinstituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informacídůvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44b
(1)
Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %.
(2)
Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituceinstituce pro rok
a)
2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
b)
2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
c)
2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.
§ 44c
(1)
Česká národní bankabanka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní bankybanky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní bankabanka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní bankybanky.
(3)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní bankybanky.
§ 44d
Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017.
§ 44e
(1)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek bankybanky a pobočky bankybanky z jiného než členského státu do Fondu 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladůvkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(2)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů spořitelní a úvěrní družstvo propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladůvkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(3)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladůvkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
(4)
Do 31. prosince 2015 bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní bankubanku. Je-li bankabanka, pobočka bankybanky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku.
§ 44f
Česká národní bankabanka při stanovení výše ročního příspěvku bankybanky podle § 41ca odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů. Tato lhůta se prodlužuje do 3. července 2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů. Tato povinnost zaniká okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladůvkladů. Od tohoto okamžiku Česká národní bankabanka postupuje podle § 41ca odst. 4 a 5.
§ 45
Jestliže bankabanka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěryúvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má bankabanka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.
§ 46
Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.
2)
Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.
3c)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.
4)
Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb.Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Zákon č. 189/2004 Sb.
4b)
§ 4 odst. 2 písm. g) a h) a § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
4d)
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
5b)
§ 66b obchodního zákoníku.
6)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
6d)
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
6h)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
7b)
Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.
8)
Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
9a)
Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
9c)
Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb.
10)
§ 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a)
§ 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
10c)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
12a)
Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.
13)
§ 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
14)
§ 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
25)
§ 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.
28)
Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
29)
Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
31)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
32)
Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
33)
Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
35)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
35)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
36)
Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
36)
§ 215a zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
38)
Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
38)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2006/48/ES, 2008/25/ES, 2009/138/ES, 2010/78/EU, 2011/89/EU a 2013/36/EU.
39)
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí, v platném znění.
40)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, v platném znění.
41)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.
42)
Čl. 147 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
43)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
44)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.
45)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
46)
§ 21 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. |
Zákon České národní rady č. 23/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 23/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 20. 1. 1992, datum účinnosti 20. 1. 1992, částka 5/1992
* Čl. III - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. IV - Zrušují se:
* Čl. V - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. VI k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2002 (254/2001 Sb.)
23
ZÁKON
České národní rady
ze dne 16. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. III
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 15 odst. 1 se vypouštějí slova „a vodní“. Za slova „potravinářský průmysl“, se vkládají slova „veřejné vodovody a veřejné kanalizace“.
2.
V § 19 odst. 2 se slova „ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod“ nahrazují slovy „vodní hospodářství s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství“.
Čl. IV
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství.
2.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 66/1987 Sb., o České vodohospodářské inspekci.
Čl. V
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.
Rozdělení výrob podle jednotlivých kategorií
I. kategorie:| Technické jednotky:| Rozhodující ukazatel:
---|---|---
1.| výroba sulfitové celulózy (nebělené)| 1 t výrobku| BSK5
2.| výroba viskózových vláken| 1 t výrobku| CHSK
3.| výroba klihu a želatiny| 1 t suroviny| BSK5
4.| tepelné zpracování hnědého uhlí| 10 t prosazeného uhlí| fenoly
5.| prádla vlny| 200 kg prané vlny| BSK5
6.| výroba kyanovodíku a kyanidů| 100 kg výrobku| CN-
7.| máčírny lnu a konopí| 1 t suchého stonku| BSK5
8.| koželužny| 1 t suroviny| BSK5
9.| galvanizovny a provozovny s tepelnou úpravou kovů| 0,5 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících kyanidy nebo těžké kovy nebo 5 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií| +
10.| dělení butadienu meďnými solemi| 1 kg spotřebovaných měďných solí| CHSK
11.| suchá destilace dřeva| 2 t zpracovaného dřeva| BSK5
12.| chemická úprava uranové rudy| 5 t rudniny| U
13.| výroba pesticidních látek na bázi organických látek s obsahem fosforu, chlorovaných uhlovodíků a na bázi pentachlorfenolu| 100 kg vyrobeného prostředku| CHSK
14.| výroba biologicky neodbouratelných saponátů a saponátových detergentů| 100 kg aktivní látky ve výrobku| CHSK
15.| výroba mazacích olejů| 10 t suroviny| ropné látky
16.| výroba syntetického fenolu| 1 t výrobku| fenoly
17.| výroba syntetického lihu| 1 t výrobku| BSK5
18.| výroba farmaceutických a čistých chemikálií organickou syntézou| 100 kg výrobku| BSK5
19.| výroba čistých chemikálií s obsahem těžkých kovů a radioaktivních látek| 100 kg výrobku| +
20.| zpracování technických tuků| 1 t zpracovaného tuku| BSK5
21.| veterinární asanační ústavy| 2 t zpracované suroviny| BSK5
22.| fosfátovny| 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 10 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií| +
23.| koželužská výroba kožešin ze zvířecích kožek| 500 kg zpracované suroviny| BSK5
24.| výroba výbušnin ve strojírenském závodě| 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy| +
25.| výroba slinutých karbidů, měkkých feritů apod.| 10 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 100 kg ostatních spotřebovaných chemikálií| +
26.| výroba chromočinící lázně| 1 kg zpracovaného dichromanu sodného| Cr
27.| výroba baterií (akumulátory, suché články apod.)| 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy| +
28.| chemické čistírny oděvů| 25 kg vyčištěných oděvů| CHSK
II. kategorie:| Technické jednotky:| Rozhodující ukazatel:
1.| tepelné zpracování černého uhlí| 10 t prosazeného uhlí| fenoly
2.| výroba chemické dřevoviny| 1 t výrobku| BSK5
3.| výroba sulfátové celulózy| 1 t výrobku| BSK5
4.| zpracování dehtu| 1 t zpracovaného dehtu| CHSK
5.| výroba škrobu| 500 kg zpracovaných brambor| BSK5
6.| výroba kyseliny citronové| 1 t zpracované suroviny| BSK5
7.| výroba droždí| 500 kg zpracované suroviny| BSK5
8.| výroba krmiv kvasnou cestou| 1 t suroviny| BSK5
9.| výroba plastické kůže| 100 m2 vyrobené kůže| CHSK
10.| sýrárny| 500 l zpracovaného mléka| BSK5
11.| jatky| 100 kg masa v živé váze| BSK5
12.| zpracování drůbeže| 100 kg zpracované drůbeže| BSK5
13.| výroba umělých klihkových střev| 200 kg zpracované suroviny| BSK5
14.| výroba mýdla| 1 t výrobku| ext. látky
15.| výroba jedlých tuků| 3 t výrobku| BSK5
16.| výroba biologicky odbouratelných saponátů a saponátových detergentů| 100 kg aktivní látky ve výrobku| BSK5
17.| chemická úprava rud| 10 t suroviny| +
18.| výroba pesticidních látek (pokud nejsou uvedeny v I. kategorii)| 100 kg vyrobeného prostředku| CHSK
19.| výroba organické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích| 100 kg výrobku| +
20.| výroba dřevovláknitých desek| 500 kg výrobku| BSK5
21.| mokré odkorňování dřeva, paření dřeva| 1 t suroviny| CHSK
22.| výroba chloroprenového kaučuku| 1 t výrobku| BSK5
23.| výroba antibiotik| 1 t suroviny na živnou půdu| CHSK
24.| mokrá přádelna provozu lýkových vláken| 1 m3 použité vody| CHSK
25.| vaječná výroba v drůbežářských závodech| 50 kg nezahuštěného vaječného obsahu| BSK5
26.| výroba cukru| 1 t zpracované řepy| BSK5
27.| infekční oddělení zdravotnických zařízení| 5 m3 použité vody| BSK5
28.| masná výroba| 100 kg masných výrobků| BSK5
29.| sušárny brambor| 200 kg suroviny| BSK5
30.| sídliště| 0,5 připojeného ekv. obyvatele| BSK5
31.| čokoládovny - výroba poločokoládového želé a žvýkací gumy| 1 t výrobku| BSK5
32.| strojírenská výroba - použití řezných a chladících emulzí| 5 kg použitých ropných látek| ropné látky
33.| výkrmny vepřů| 0,2 chovaného kusu| BSK5
34.| lihovary| 500 kg suroviny| BSK5
35.| restaurace a ubytovací zařízení| 1 připojený obyvatel (počet připojených obyvatel se vyjádří jako součet pětinásobku ubytovací kapacity a počtu hlavních jídel připravovaných průměrně za den)| BSK5
36.| mísírny tekutých krmiv| 100 l vyrobeného krmiva| BSK5
37.| mrazírny (výroba předsmažených bramborových hranolků, smetanových krémů s čokoládovou polevou, zpracování ryb a zeleniny apod.)| 1 t výrobku| BSK5
38.| výroba krystalické glugózy a glukózového cukru| 1 m3 použité vody| BSK5
39.| výroba škrobu v obilných škrobárnách| 500 kg zpracované mouky| BSK5
40.| výroba pektinu| 100 kg zpracované suroviny, tj. jablečných výlisků| BSK5
41.| výroba skleněných vláken| 1 m3 apretační emulze| +
42.| výroba škrobových lepidel| 200 kg suroviny| BSK5
43.| loupárny brambor| 100 kg zpracované suroviny| BSK5
44.| výroba sulfitové celulózy s regenerací varného louhu| 1 t výrobku| BSK5
45.| paření brambor| 100 kg zpracované suroviny| BSK5
46.| praní peří| 500 kg zpracovaného peří| BSK5
47.| výroba kostní moučky| 100 kg výrobku| BSK5
48.| lakovny s mokrými odlučovači| 20 kg spotřebovaných barev| CHSK
III. kategorie:| Technické jednotky:| Rozhodující ukazatel:
1.| výroba lepenky (ze starého papíru nebo hadrů)| 0,5 t výrobků| NL
2.| pivovary| 1 m3 vystaveného piva| BSK5
3.| sladovny| 0,5 t výrobku| BSK5
4.| konzervárny ovoce, zeleniny a masa| 100 kg výrobků| BSK5
5.| výroba polévkového koření| 1 t suroviny| BSK5
6.| výkrmny kachen| 10 chovaných kachen| BSK5
7.| mořírny barevných kovů| 200 l použité vody| +
8.| mořírny železa| 1 m3 použité vody| celkové Fe
9.| výroba anorganické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích| 1 t výrobku| +
10.| výroba butadienového kaučuku| 1 t výrobku| BSK5
11.| výroba gumárenského regenerátu| 1 t výrobku| BSK5
12.| praní prádla| 20 kg prádla| BSK5
13.| rafinerie benzolu| 1 t suroviny| CHSK
14.| výroba průmyslových hnojiv| 10 t výrobku tel quel| +
15.| výroba papíru| 0,5 t výrobku| NL
16.| výroba dřevité lepenky a bílé dřevoviny| 1 t výrobku| NL
17.| válcovny kovů, tažírny drátů| 10 t výrobků| ropné látky
18.| konzumní mlékárny| 500 l mléka| BSK5
19.| sušárny mléka| 2 m3 mléka| BSK5
20.| bělení celulózy| 10 t bělené suroviny| BSK5
21.| zušlechťování textilu a karbonizace vlny| 20 kg výrobku| BSK5
22.| mytí dopravních, stavebních, zemědělských strojů a jejich součástí| 100 l použité vody| ropné látky
23.| gumárenská výroba| 1 t směsi| CHSK
24.| výroba čistých chemikálií s výjimkou výrob uvedených v I. kategorii| 100 kg výrobků| +
25.| výroba polymerů s výjimkou kaučuku| 1 t výrobku| CHSK
26.| finální výroba a adjustace léků| 100 kg výrobku| BSK5
27.| neinfekční oddělení zdravotnických zařízení| 5 m3 použité vody| BSK5
28.| ošetření a tavení sýrů| 500 kg výrobků| BSK5
29.| rumplovny skla| 100 kg rumplovaného skla| NL
30.| lodní doprava| 20 kg spotřebovaných pohonných hmot| ropné látky
31.| výroba nealkoholických nápojů| 5 m3 výrobků| BSK5
32.| mlýnský provoz| 1 t vypraného obilí| BSK5
33.| alkalické odmašťování kovů| 100 l použité vody| ropné látky
34.| opravny strojů kromě alkalického odmašťování kovů| 200 l použité vody| ropné látky
35.| flotační úprava rud| 5 t vsázky rudy| NL
36.| výroba hliníkových slitin| 1 t výrobku| NL
37.| výroba olova a olověných slitin| 5 t výrobku| Pb
38.| kotelny na kapalná paliva (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn)| 1 t spotřebovaného kapalného paliva| ropné látky
39.| sklady ropných látek (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn)| 10 t skladovací kapacity| ropné látky
40.| výroba panelů| 1 m3 použité vody| NL
41.| dezinfekční stanice (ČSD)| 1 m3 použité vody| ropné látky
42.| brusírny skla| 200 l použité vody| NL
43.| broušení tmelu| 1 m3 použité vody| NL
44.| strojírenská výroba (pokud není v jiných kategoriích)| 1 m3 použité vody| +
45.| lahůdkářská výroba (výrobky studené kuchyně, zavináče, saláty apod.)| 50 kg výrobků| BSK5
46.| slévárenská výroba| 1 t výrobku| NL
47.| lokodepo ČSD| 100 l použité vody| ropné látky
48.| řezání a broušení kamene| 1 t zpracované suroviny| NL
49.| pekárny a cukrárny| 1 t výrobku| BSK5
50.| výroba eternitu| 1 m3 použité vody| NL
51.| výroba geoditu (kysličník železitý pro magnetofonové pásky)| 100 kg výrobku| Fe
52.| výroba chmelového extraktu| 500 kg zpracovaného chmele| BSK5
53.| výroba technických plynů| 100 kg acetylenu nebo 100 m3 kyslíku| ropné látky
54.| opravny akumulátorů| 100 l použité vody| +
55.| odpadní vody z mléčnic| 50 l nadojeného mléka| BSK5
56.| zpracování ovoce (výroba moštů, sirupů a ovocných vín a koncentrátů)| 200 kg výrobků| BSK5
57.| výroba inkoustů, tuší, kancelářských lepidel, vodových, anilinových, razítkovacích, temperových a plakátových barev, průmyslových, krejčovských a školních kříd, modelovacích hmot apod.| 1 m3 použité vody| +
58.| polygrafický průmysl| 4 m3 použité vody| +
59.| výroba vín| 100 kg zpracovaných hroznů| BSK5
60.| lisování výrobků z plastů| 500 kg zpracované suroviny| ropné látky
61.| výroba nábytku, lignátových a cembalitových desek| 0,5 m3 zpracované základní suroviny| CHSK
62.| výroba tenkostěnných gumových výrobků| 100 kg latexu v suché váze| CHSK
63.| skladování nitrocelulózy| 1 m3 odpadní vody| NL
64.| výroba montovaných bytových jader| 1 m3 použité vody| +
65.| stáčení vín| 5 m3 výrobku| BSK5
66.| výroba vína (od kvašení moštů)| 1 m3 výrobku| BSK5
67.| rafinace surového cukru| 5 t rafinády| BSK5
68.| výroba obvazové a buničité vaty rozdělení na:|
papírenská výroba| 1 t výrobku| NL
zušlechťování textilu| 100 kg výrobku| NL
69.| výroba hliníkových fólií a obalů pro potravinářský průmysl| 1 t výrobku| ropné látky
70.| mytí lahví v potravinářském průmyslu| 1 m3 oplachové vody| \\+ (pH)
71.| eloxovny| 500 l použité vody| +
72.| leštění skla (kyselé odpadní vody z adsorberů)| 500 l odpadní vody| \\+ (pH)
73.| výroba lihovin (destilace ovocných kvasů a vína na destiláty, příprava lihovin, plnění do lahví)| 1 m3 odpadní vody| BSK5
74.| zpevněné odstavné plochy motorových vozidel| 10 m2 využívané odstavné plochy| ropné látky
75.| odpadní vody z kotelen| 100 W instalovaného výkonu kotlů| rozpuštěné látky
76.| chemické matování a leptání skla| 500 l odpadní vody| \\+ (pH)
77.| zpracování ropy na paliva| 5 t zpracované ropy| CHSK
78.| těžba ropy| 5 t vytěžené ropy| ropné látky
79.| strojní výroba skla| 1 t výrobku| ropné látky
90.| výroba keramiky| 1 t výrobku| NL
IV kategorie:| Technické jednotky:| Rozhodující ukazatel:
1.| briketárny| 5 t výrobku| NL
2.| hydraulická doprava popílku a škváry| 2 t prosazeného uhlí| NL
3.| granulace strusky| 5 t suroviny| NL
4.| prádla uhlí| 2 t suroviny| NL
5.| výroba železa| 2 t výrobku| NL
6.| plavírny kaolínu a hlín| 1 t suroviny| NL
7.| těžba uranu| 1 t rudniny| U
8.| chemická úpravna vody| 10 m3 upravené vody| NL
9.| magnetická a mechanická úprava rudy| 1 t zpracované rudniny| NL
10.| odpadní vody ze skrápění uhlí při vykládce| 10 t vyloženého uhlí| NL
11.| těžba a úprava slévárenských písků| 1 t vytěženého a upraveného písku| NL
12.| odpadní vody z praní pískových filtrů| 100 m3 upravené vody| NL
13.| živičné obalovny| 1 t vyrobené směsi| NL
14.| výroba cementu| 5 t výrobku (cementu)| NL
15.| těžba a praní kamene| 3 t vytěženého kamene| NL
16.| příprava betonových směsí| 1 m3 betonové směsi| NL
17.| odpadní vody z koupališť| 1 m3 objemu koupaliště| +
18.| oteplené odpadní vody (změna jakosti spočívá pouze ve změně teploty)| 1 m3 odpadní vody| nestanovuje se
19.| výroba elektrické energie v jaderné elektrárně|
\\- provozovaná elektrárna| 5000 kWh vyrobené elektrické energie| +
\\- odstavená elektrárna, případně blok| 1 kW instalovaného výkonu| +
1)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2)
Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
3)
§ 32 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb.
4)
Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
5)
Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.
6)
§ 24 odst. 6, § 30 odst. 4 zákona č. 138/1973 Sb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zrušujú sa:
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
25
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa za slová „podnikanie v poisťovníctve“ vkladá čiarka a text „ustanoviť zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla“.
2.
V § 2 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Sprostredkovateľskú činnosť súvisiacu s poisťovacou činnosťou (§ 7 ods. 1) môžu vykonávať aj iné subjekty, ako sú uvedené v odseku 1, za podmienok ustanovených týmto zákonom.“.
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
3.
V § 2 ods. 3 sa vypúšťajú slová „alebo poisťovne s cudzím kapitálom“.
4.
V § 13 ods. 6 sa za slová „peňažných ústavoch9)“ vkladajú slová „bez oprávnenia ich prevodu do zahraničia,“.
5.
§ 17 znie:
㤠17
Dozoru podliehajú právnické a fyzické osoby, ktoré podnikajú v poisťovníctve na území Slovenskej republiky alebo ktoré majú na území Slovenskej republiky svoje sídlo alebo bydlisko. Dozor vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Úlohy vyplývajúce z tohto zákona vykonáva dozorný orgán výhradne vo verejnom záujme.“.
6.
Za piatu časť sa vkladá nová šiesta časť, ktorá vrátane nadpisov znie:
„ŠIESTA ČASŤ
Zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla
§ 22a
Prevádzkovateľ a vodič motorového vozidla je poistený na zodpovednosť za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla.“.
7.
Doterajšia „Šiesta časť“ sa označuje ako „Siedma časť“.
8.
Za § 24 sa vkladá nový § 24a, ktorý znie:
㤠24a
Životné poistenie osôb, ktoré majú trvalé bydlisko v Slovenskej republike, poistenie majetku na území Slovenskej republiky a poistenie zodpovednosti za škodu vyplývajúcu z činnosti fyzických a právnických osôb na území Slovenskej republiky, je možné uzatvoriť iba v poisťovni podnikajúcej v súlade s týmto zákonom na území Slovenskej republiky.“.
9.
V § 25 ods. 1 sa na konci pripája táto veta: „Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď boli zistené uvedené skutočnosti, najneskoršie však do troch rokov odo dňa, keď k ním došlo.“.
10.
V § 25 ods. 3 sa slová „príslušná okresná finančná správa13)“ nahrádzajú slovami „príslušný daňový orgán13)“ a slová „Finančná správa hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy“ sa nahrádzajú slovami „Daňový úrad Bratislava I “.
11.
Poznámka č. 13) pod čiarou znie:
„13)
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch.“.
12.
§ 27 znie:
㤠27
Tento zákon sa nevzťahuje na subjekty, ktoré vykonávajú nemocenské a sociálne zabezpečenie (poistenie).“.
13.
§ 28 sa vypúšťa.
14.
V § 29 sa na konci vety pripájajú slová „a rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla, vrátane sadzieb poistného a určí poisťovňu, ktorá ho bude vykonávať.“.
Čl. II
Zrušujú sa:
1.
s platnosťou pre Slovenskú republiku ustanovenia § 11 a § 16 ods. 1 písm. c) vládneho nariadenia č. 54/1953 Zb. o premávke na cestách v znení Zákonného opatrenia Predsedníctva Národného zhromaždenia č. 13/1956 Zb.
2.
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 144/1990 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia podnikateľa za škodu, ktorá vznikne pracovníkovi pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s ním vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 26/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 26/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Vysokej školy lesníckej a drevárskej vo Zvolene
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* § 1 - Názov „Vysoká škola lesnícka a drevárska vo Zvolene“ sa mení a znie: „Technická univerzita vo Zvolene“.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
26
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991
o zmene názvu Vysokej školy lesníckej a drevárskej vo Zvolene
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Názov „Vysoká škola lesnícka a drevárska vo Zvolene“ sa mení a znie: „Technická univerzita vo Zvolene“.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Subsets and Splits