Datasets:

Vtuber-plan
/

quantdata-10k

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 10k rows

text stringlengths 23 16.4k
Jednoduché sacharidy se rychle tráví a způsobují náhlý výkyv v hladině krevního cukru, což může spustit reaktivní hypoglykemii. Koncentrované sladkosti také obsahují z větší části jednoduché sacharidy, zvané prostě cukry. Vy místo toho ale musíte konzumovat potraviny s nízkým glykemickým indexem. Glykemický index poskytuje informaci o tom, jak jídlo ovlivňuje hladinu cukru a inzulínu v krvi. Čtěte informace uvedené na obalech a všímejte si obsahu cukru, medu, melasy, fruktózy, kukuřičného sirupu, kukuřičného sladidla a kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. Mezi koncentrované sladkosti s vysokým glykemickým indexem spadají různé sladké tyčinky, sušenky, dortíky, ovocné nápoje, limonády nebo zmrzliny. Cukr můžete nahradit různými sladidly, typu sukralózy, sacharinu nebo aspartamu. Velkou pozornost věnujte také informacím na obalech výrobků s označením “bez cukru.” Takové potraviny mohou obsahovat jiné ingredience, které dokážou glukózu ve vaší krvi zvyšovat příliš rychle. Náhražky cukru navíc mohou způsobovat i jiné zdravotní potíže. Při konzumaci zdrojů těchto živin dochází k mnohem pomalejšímu vstupu glukózy do krevního řečiště, který pak trvá delší dobu. Do jídelníčku proto zařaďte škrobnaté potraviny typu celozrnného chleba a těstovin, brambor, kukuřice a fazolí. Bílkoviny a zdravé tuky pomohou regulovat krevní cukr a zabrání jeho velkým nárůstům, následovaným velkými poklesy (hypoglykemii). Stejného efektu docílíte pomocí vlákniny. Bílkoviny nalezneme v živočišných zdrojích, ale také v luštěninách (fazole, hrášek), oříšcích a semínkách. Z komplexních sacharidů a bílkovin udělejte hlavní zdroj energie. Komplexní sacharidy jsou tvořeny propojenými jednoduchými cukry, stejně jako korálky na provázku. Komplexní sacharidy se hůře tráví, stejně jako bílkoviny, jejichž přeměna na glukózu zabere také poměrně dlouhou dobu. Pomalejší trávení je potom příčinou kontrolovaného, postupného navyšování glukózy v těle. Jedním z hlavních zdrojů energie by měly být také zdravé tuky. Ty totiž udržují řádnou hladinu cukru v krvi a poskytují dlouhodobý pocit sytosti. Vláknina je nestravitelný komplexní sacharid, nacházející se v rostlinách. Rozpustný typ vlákniny je obsažen v luštěninách, ovesných produktech, ale také v ovoci, a to ve formě pektinu. Rozpustíme-li rozpustnou vlákninu ve vodě, vznikne lepkavý gel. Vyprazdňování žaludku, trávení a absorbce glukózy se potom zpomalí. Ke vzniku reaktivní hypoglykemie může přispět také konzervované ovoce s přidaným cukrem. Jezte proto ovoce v čerstvé formě nebo konzervované, ale bez přidaného cukru. Nerozpustná vláknina, jako jsou ovesné otruby, se ve vodě nerozpouští. Stolici přidává na objemu a napomáhá pravidelnému vyprazdňování. Může proto být zdravou součástí stravy, ale reaktivní hypoglykemii nijak nezabrání. Cílem je udržet hladinu glukózy co nejrovnoměrnější. Experimentujte a zjistěte, co je pro vás nejvhodnější. Každý pokrm sestavte s vyváženým poměrem komplexních sacharidů, bílkovin a vlákniny. Svačiny a menší jídla nemusí nutně obsahovat všechny tři složky. Mezi možnosti patří tři větší jídla denně se třemi zdravými svačinami, případně šest menších jídel, rovnoměrně rozložených do celého dne, ke kterým se přidá ještě večerní svačina. Obě zmíněné “drogy” mohou symptomy reaktivní hypoglykemie zhoršit. Kofein stimuluje produkci adrenalinu. Nezničte si svou snahu o prevenci hypoglykemie. Určité studie prokázaly, že akutní konzumace alkoholu zvyšuje sekreci inzulínu, čímž dochází k náhlému poklesu hladiny glukózy v našem těle. Neumocňujte kofeinem své symptomy poplachové reakce (bojuj nebo uteč), jako jsou hlad, úzkost, pocení, zrychlený srdeční tep či mdloby. Bylo prokázáno, že nadváha narušuje naše tělesné procesy, kontrolující hladinu cukru v krvi. Přebytečná kila proto shoďte cvičením a zdravým jídelníčkem. Představu o idální hmotnosti můžete získat například výpočtem svého body mass indexu (BMI), což je jakýsi ukazatel, používaný pro vyjádření tělesné tloušťky či zdraví. Pokud je vám přes 20 let, zdravé BMI se pohybuje v rozmezí 18.5 až 24.9. Vzorec pro výpočet je následující: hmotnost (kg) / výška2 (m). Snažíte-li se zhubnout, měli byste svou snahu konzultovat s lékařem.
Při laserové terapii se pokožka prosvítí silným laserem, který zrychlí regeneraci. Intenzita světla rozloží pigmenty v kůži a zničí stařecké skvrny. Laserová terapie není bolestivá, ale není ani nijak zvlášť příjemná. Většinou vám lékaři 30 minut před zákrokem pleť natřou anestetickým krémem, který nepříjemné pocity zmírní. Počet sezení nutných k odstranění všech stařeckých skvrn závisí na tom, jak velkou oblast kůže chcete léčit a kolik stařeckých skvrn máte. Většinou je nutné podstoupit 2-3 sezení v délce 30-45 minut. Po laseru není nutné se nijak zotavovat, ale pravděpodobně budete mít pleť zarudlou a oteklou a budete citlivější na slunce. Laserová terapie je velmi účinná, ale nevýhodou je její cena. Cena se odvíjí od typu laseru, který se používá a od počtu stařeckých skvrn, kterých se chcete zbavit. Připravte se na to, že zaplatíte několik desítek korun za jedno sezení. Mikrodermabraze je neinvazivní procedura péče o pleť, při které se používá speciální nástroj s natlakovaným vzduchem. Z přístroje se na pleť nanášejí krystaly, zinek, nebo jiné abrazivní látky, které odstraní horní vrstvu pleti a zbaví vás tmavých stařeckých skvrn. Tato procedura nemá žádné vedlejší účinky a není nutné se z ní zotavovat. Jedno sezení trvá většinou 30-60 minut, podle počtu stařeckých skvrn. Sezení by se měla opakovat ve dvoutýdenních nebo třítýdenních intervalech. Většinou je nutné podstoupit 2-3 sezení. Každé sezení stojí několik tisíc korun. Chemický peeling rozpouští mrtvé kožní buňky a odhaluje novou pleť. Při chemickém peelingu se používá speciální gel se obsahem kyselin, který se nanese na pokožku a po uplynutí požadované doby se neutralizuje, aby došlo k zastavení peelingového procesu. Mezi vedlejší účinky patří zarudnutí, loupání kůže a zvýšená citlivost. Většinou je nutné se několik dní zotavovat. Většinou je nutné podstoupit dvě sezení ve dvou až třítýdenních intervalech. Chemický peeling stojí několik tisíc korun.
Použijte o 1/4–1/2 šálku vody méně (30–60 ml) na šálek (240 ml) rýže. Rýže by se měla vařit kratší dobu a neměla by mít tolik vody k absorpci. Kašovitá rýže může být chutná, pokud ji použijete ve správném receptu. Podívejte se na následující možnosti a textury rýže si nikdo nevšimne: Rýži osmažte, aby ztratila přebytečnou tekutinu. Udělejte ji na sladko a připravte si rýžový pudink. Přidejte rýži do jakékoliv polévky, dětské výživy nebo domácích masových kuliček. Pokud žijete v oblastech s nadmořskou výškou 900 m a výše, možná si všimnete, že je vaše rýže nedovařená. Přidejte 1/4 - 1/2 šálku (30 - 60 ml) vody na každý šálek rýže (240 ml). Nižší tlak ve vyšší nadmořské výšce způsobuje, že se voda vaří při nižší teplotě, takže rýže se bude vařit déle. Čím více vody do hrnce přidáte, tím déle se bude vařit. Podívejte se do návodu na použití rýžovaru nebo kontaktujte výrobce, pokud se vám stále nedaří zjistit poměr rýže a vody. Množství přidané vody se liší dle nadmořské výšky.
Pokud je náchylná k mačkání a srážení, budete rádi, že jste to udělali. Udělejte to nějaký čas předtím, než se chystáte šít, protože na šití musí být látka dokonale suchá. Při praní se řiďte instrukcemi pro tu kterou látku. Ať už ji vyperete v ruce nebo v pračce. Pokud látku budete sušit v sušičce a přesto bude trochu zmačkaná, vyžehlete ji. Bude se vám s ní při šití pak lépe pracovat.
Když rádio zcela uvnitř, měli byste slyšet, jak zaklapne na místo. Utáhněte všechny šrouby, které mají rádio držet. Znovu zapojte dráty od všech komponent a vraťte nazpět veškeré knoflíky a šuplíky, které jste vytáhli. Dvakrát zkontrolujte, že jsou všechny šroubky a kousky rámečku zpět na místě. Znovu zapojte napájení auta a pohrajte si s autorádiem a jeho nastavení, abyste ověřili, že vše správně funguje.
Váš počítač by měl mít tenký, široký slot, tam patří SD karta. Vložte SD kartu dovnitř zešikmenou stranou vpřed s nálepkou nahoru. Pokud váš počítač nemá slot na SD karty, můžete si koupit adaptér SD na USB, který se zapojuje do portu USB a ke kterému připojíte také SD kartu. Udělejte to tak, že kliknete na logo Windows na levé spodní straně obrazovky. Můžete také stisknout klávesu ⊞ Win. Je na levé straně startovacího okna. Otevřete tak Průzkumníka souborů. Tato ikona ve tvaru monitoru je na levé straně okna Průzkumníku souborů. Najdete jej pod nadpisem "Zařízení a disky" v polovině okna Tento počítač. Název vaší karty bude obvykle obsahovat "SDHC". Je to položka v menu na horní levé straně okna Tento počítač. Tato ikona se nachází na horní levé straně okna a podobá se flash disku s červenou kulatou šipkou uvnitř. Otevřete tak okno Formát. Nachází se pod nadpisem "Systémový soubor" téměř na vrcholu stránky. Objeví se rozbalovací menu s následujícími možnostmi: NTFS – Výchozí formát operačního systému Windows. Tento formát funguje pouze pro Windows. FAT32 – Nejrozšířenější kompatibilní formát. Funguje ve Windows a Macu, ale má omezené úložiště 32 gigabytů. exFAT (Doporučené) - Funguje ve Windows a Macu a má neomezené úložiště. Kliknutím vyberete typ formátování. Pokud jste dříve disk formátovali, zaškrtněte také políčko Rychlé Formátování. Windows začne formátovat vaši SD kartu. Fotky na vaší SD kartě budou během tohoto procesu smazány. Značí to, že vaše SD karta byla změněna, aby podporovala vámi vybraný formát.
Pokud máte na sobě batoh, nebo držíte něco těžkého, ihned to pusťte. Protože je vaše tělo méně husté, než písek, nemůžete se potopit, dokud nebudete panikařit a nenecháte se stáhnout dolů něčím těžkým. Pokud si můžete zout boty, udělejte to. Boty s rovnými podrážkami vytvářejí při vytahování z písku sání. Pokud víte, že jdete někam, kde se může vyskytovat pohyblivý písek, jděte naboso, nebo si vezměte boty, které z písku snáze vytáhnete. Pokud máte pocit, že jste se zasekli, udělejte několik kroků dozadu. Většinou trvá asi minutu, než písek zkapalní, takže je nejlepší se do něho vůbec nechytit. Pokud se zaseknete nohama, nedělejte velké kroky. Když uděláte velký krok, možná se vám podaří vytáhnout jednu nohu, ale druhá noha vám spadne ještě hlouběji a budete mít problém vylézt ven. Posaďte se a opřete se dozadu. Když budete mít větší „stopu,“ uvolníte chodidla. Jakmile pocítíte, že se vám nohy uvolňují, překulte se na bok směrem pryč od písku a snažte se vylézt. Sice se ušpiníte, ale je to nejbezpečnější a nejrychlejší způsob, jak se vysvobodit. Pokud jste zaseknutí v pohyblivém písku, neměli byste dělat žádné rychlé pohyby. Postupujte vždy pomalu. Pomalé pohyby zajistí, že se písek nebude pohybovat ještě rychleji a vy nezapadnete hlouběji. Uvědomte si, že pohyblivý písek může na vaše pohyby reagovat neočekávaně. Když se budete pohybovat pomalu, budete moci včas zvrátit tyto reakce a nedostanete se do písku hlouběji. Musíte mít trpělivost – může trvat několik minut, ale i několik hodin, než se vám podaří z písku vylézt.
Sny se nám zdají během REM fáze spánku. Když nebudete mít dostatek spánku, nebo se budete v noci často budit, budou vaše REM fáze narušené. Měli byste každou noc spát 7-9 hodin a chodit do postele každý den ve stejnou dobu, aby si vaše tělo zvyklo na spánkový rytmus. Mnoho lidí věří, že pamatování snů je prvním krokem k lucidními snění. Než půjdete do postele, připomeňte si, že si chcete ráno všechny své sny pamatovat. Tím nakonec vytrénujete své podvědomí, aby si snů více všímalo. Zde jsou triky, které vám pomohou si sny zapamatovat: Po probuzení se zeptejte sami sebe o čem se vám zdálo. Nemusíte hned vylézat z postele – bylo by pro vás horší si sny pamatovat. Zůstaňte ležet a soustřeďte se na všechny detaily ohledně vašich snů. Důvodem, proč lidé zapomínají své sny je to, že se ráno vzbudí a ihned začnou přemýšlet nad jinými věcmi. Zvykněte si každé ráno chvíli myslet jen na své sny. Zapisujte si své sny. Dělejte to ihned po probuzení – mějte na nočním stolku deník a tužku, abyste si každý sen mohli zapsat dříve, než ho zapomenete. Díky tomu budete moci po nějaké době hledat ve svých snech opakující se motivy . Testujte si přes den i ve snech, zda se nacházíte ve snu, nebo v reálním životě. Když se vám to povede zjistit ve snu, budete moci zahájit lucidní sen, protože si budete vědomi toho, že se nacházíte ve snu. Zkuste například následující zkoušky: Zkuste vzlétnout. To se vám samozřejmě může podařit pouze ve snu. Podívejte se na svůj odraz v zrcadle. Pokud je odraz rozmazaný, zdeformovaný, nebo tam vůbec není, pravděpodobně sníte. Zkuste se podívat na hodiny. Ve snu budou hodiny rozmazané. Zkuste zapnout a vypnout vypínač. Světelné vypínače ve snech nefungují. Můžete je zkusit ovládat také pomocí své mysli. Když se vám to povede, budete vědět, že sníte. Podívejte se na své ruce velmi zblízka. Pokud sníte, možná budete mít více či méně prstů, než v realitě. Zkuste použít nějaké elektronické zařízení. Počítače a telefony ve snech nefungují. Podívejte se do zrcadla – ve snu budete vypadat jinak. Zkuste „dýchat“ se zavřenou pusou a zacpaným nosem. Když se vám to povede, jste ve snu. Zkuste si nějaký předmět protáhnout dlaní ruky (například tužku). Ve snu předmět rukou buď projde, nebo zůstane nevysvětlitelně viset ve vzduchu. Pokud jste v realitě, budete mít na ruce tečku od grafitu. Až si zvyknete zapisovat si své sny, zkuste si v poznámkách najít znaky, které se vám ve snech objevují. Může jít o nějaký obraz, který se stále vrací – například ostrov, který jste nikdy v životě neviděli, nebo nějakou opakující se událost – například to, že najednou ztuhnete a nemůžete se pohnout. Zkuste hledat motivy, které vám dávají najevo, že sníte a zapisujte si je. Tyto znaky vám mohou pomoci uvědomit si, že sníte, protože si jich snáze všimnete. Až zaznamenáte ve snu jeden nebo více těchto znaků, budete vědět, že sníte. Jeden psycholog věří, že počítačové hry nás seznamují s ovládáním alternativní reality a vnímání sama sebe zvenčí našeho těla, což jsou dovednosti, které se ve snovém světě hodí. Svůj výzkum uzavřel tím, že lidé, kteří hrají počítačové hry, mají větší šanci zažít lucidní snění a umějí lucidní sny lépe ovládat. Přesto byste ale neměli hrát před spaním žádné násilné hry, abyste neměli noční můry. Měli byste přestat hrát alespoň hodinu před spaním. Melatonin je hormon, který se vyskytuje v rostlinách, zvířatech a mikrobech. Jde o silný antioxidant, který posiluje REM spánek a umožňuje živější sny. Někteří lidé tvrdí, že melatonin pomáhá rychleji usnout. Pokud chcete ovládat své sny, rychleji usínat a mít příjemnější sny, jezte tyto potraviny: Třešně Oves Mandle Slunečnicová semena Lněná semena Ředkvičky Rýže Rajčata Banány Bílá hořčice Tmavá hořčice Během dne si při sezení ve škole, nebo při kontrolování emailu a kdykoli jindy zvykněte ptát se sami sebe, zda sníte. Když to budete dělat pravidelně, budete mít větší šanci, že to začnete dělat i ve snech. Když se vám to povede ve snu a vy si uvědomíte, že sníte, budete moci své sny ovládat a určit, co se v nich stane. Když se budete ptát sami sebe, zda sníte, budete mnohem pozornější, což vám také pomůže při lucidním snění.
Tyl najdete v obchodech s textilem nebo v obchodě s uměleckými potřebami a seženete ho v nespočtu barev. Sáhněte po štůčku o šíři cca 15 cm ve zvolené barvě. Většina tylových sukní je jednobarevná, ale nic vám nebrání barvy nakombinovat. Hodí se mít trošku látky do foroty pro případné napravení chyb. Na tylovou sukni pro malé dítě kupte alespoň 9 metrů tylu. Pro dospělého pořiďte nejméně 14 metrů.
Nůžky pro lidi jsou navrženy na plochý povrch, kdežto drápy psa jsou prohnuté. Nůžky pro lidi mohou dráp pohmoždit, což způsobuje bolest nebo zranění. Existuje několik různých typů nůžek pro psy, buď ve tvaru gilotiny nebo klasických nůžek. Který typ použít, záleží na vašem výběru. Stříhání s klasickými nůžkami pro psy může být snazší, protože nemusíte protahovat dráp pod čepel, jak se to dělá u nůžek gilotinových. Je to prokrvená část s nervy. Zastřihnutí do „živého“ bývá pro psa dost bolestivé a krvácí. Nejlepší je přestat stříhat tak 2 až 4 mm před vyživovanou částí. Jestliže má váš pes bílé drápy, živá část drápu je dobře viditelná, má růžovou barvu. Pokud má však váš pes tmavé drápy, vyživovaná část není vidět. Velmi opatrně zkracujte dráp po malých částech. Zvažte, zda nepožádat veterináře nebo pracovníka v psím salonu, aby vám ukázali, jak daleko můžete stříhat. Jestliže narostou drápy příliš dlouhé, živá část naroste s nimi. Pravidelným stříháním docílíte, že zas ustoupí na normální délku. Jestliže je pes uvolněný a zvyklý na zacházení s tlapkami a drápy, pouze ho ke stříhání položte. Pokud se však kroutí nebo sebou mrská, udržte ho v ležící pozici loktem a paží, která zároveň přidržuje tlapku. Jestliže máte psa, který sebou mrská příliš, požádejte někoho dalšího, aby vám pomohl. Požádejte přítele, aby vašeho psa držel, abyste se mohli plně věnovat stříhání. Drápy na zadních tlapkách jsou obvykle kratší a lépe se zkracují. Když se dotýkáte zadních tlapek, bývají psi o něco klidnější. Až potom ostříhejte přední tlapky. Než ustřihnete konec drápu, pozorně se podívejte, kam až sahá vyživovaná část. Opatrně stříhejte od konce drápu a skončete 2 až 4 mm před vyživovanou částí. Má-li váš pes paspárky, nezapomeňte je ostříhat. Paspárky jsou drápy, které mají někteří psi na vnitřní straně nohy přímo nad „zápěstím“. Zastřihnutí většinou velmi krvácí. Pes může bolestí vyjeknout nebo vás dokonce kousnout. Zastavte krvácení papírovým ubrouskem nebo kapesníkem. Přidržte jej několik minut. Jestliže krvácení nepřestává, zasypte zranění kukuřičným škrobem nebo práškem na zastavení krvácení. Dráp můžete do prášku buď ponořit, nebo jej aplikovat konečkem prstu. K dostání jsou i tyčinky na zastavení krvácení. Jestliže ani po 10 minutách krvácení nepřestane, zavolejte veterináři. Mnoho pochval a malý pamlsek jsou dobrou motivací, aby váš pes stál klidněji. Chvalte ho také během stříhání a odměňte ho pamlskem za každou dokončenou tlapku. Stejně jako nehty u lidí, i psí drápy bývají po stříhání drsné. Časem se zbrousí samy. Pokud se ale bojíte o svou podlahu nebo nábytek, můžete je zbrousit hned.
Existuje řada druhů pastelu od olejových pastelů přes tvrdé, měkké, až po pastely v tužce - a každý z nich má jiné vlastnosti. Olejové pastely jsou pastely s přidaným voskem nebo inertními oleji. Papíry na pastel mohou mít různou strukturu i váhu, obecně se ovšem jedná o hrubější papír, než je papír na akvarely nebo malbu akrylem. To proto, že pastel na úplně hladkém povrchu nezanechává snadno stopu. Papír na pastel je k dostání v různých barvách, protože díky své hustotě a nasycení barev se pastely výborně kreslí i na barevný papír. Papír na pastel se často vyrábí se „vzorovaným“ povrchem, což znamená, že na jedné straně struktura papíru připomíná síť hustých, jemných řádků, zatímco povrch druhé strany je hrubší, s nepravidelnými vzory. Jiný druh papíru na pastel se zase naopak podobá smirkovému papíru. Experimentování s těmito druhy papíru může být zábava. Pokud si nejste úplně jisti, jaký druh budete chtít použít, zkuste koupit od každého druhu pastelu i papíru jen několik kusů a pak vyzkoušejte, které vám sedí víc a které méně. Přestože měkké a tvrdé pastely a pastely v tužce nejsou navzájem nahraditelné, můžete je zároveň kombinovat. Na druhou stranu, olejové pastely se s ostatními druhy špatně mísí. Při nákupu pastelů se na toto snažte pamatovat.
Člověk v bezvědomí nemůže souhlasit s pohlavním stykem. Platí to také v případě, že si sex nepamatujete, buď proto, že jste byli opilí, nebo v bezvědomí. To, že jste si sex „neprožili“ v tradičním smyslu neznamená, že jste nebyli znásilněni. Pochopitelně platí, že než někoho obviníte ze znásilnění v tomto kontextu, měli byste se dobře zamyslet nad svými možnostmi. Nevyužívejte nic tak vážného jako výmluvu pro rozhodnutí, které jste učinili a nyní ho litujete. Když je někdo opilý, není schopen souhlasit se sexem. Opilí lidí si neuvědomují, co se děje, nebo nerozumí tomu, s čím souhlasí. Některým lidem alkohol také způsobuje přílišnou náklonnost k ostatním, stejně jako některé rekreační drogy, jako je například extáze. Muži mohou být také znásilněni ženami. Jak jsme uvedli výše, na některých místech je to dokonce stejně běžné, jako znásilnění žen. Pokud jste muž a byl jste donucen k sexu se ženou proti své vůli, šlo o znásilnění a máte veškeré právo na zákonnou ochranu. To, že nedošlo k tradičnímu pohlavnímu styku neznamená, že jste nebyli znásilněni. Jakýkoli sexuální kontakt proti vaší vůli se považuje za znásilnění a měli byste ho nahlásit. I v případě, že násilník nemá žádnou zbraň, se jedná o znásilnění. Policie takové nahlášení bude brát jako právoplatné. Násilník může využít mnoho různých zastrašovacích taktik, aby svoji oběť přiměl nebránit se. Mnoho obětí znásilnění se svým útočníkům nebrání, protože se bojí, že jim ublíží, bude je vydírat atd. To, že jste se nebránili neznamená, že jste nebyli znásilněni. Záleží jen na tom, že jste řekli „ne.“ Policie v každém případě pochopí vaši obavu o vaše bezpečí. I v případě, že jsou dva lidé svoji, není možné, aby jeden od druhého vyžadovali sex bez souhlasu. V mnoha zemích světa jde o platný zákon. Pokud vás váš partner přinutil k sexu, máte právo nahlásit to jako znásilnění. I v případě, že jste v minulosti s danou osobou měli sex, se kterým jste oba souhlasili, jde o znásilnění, když vás tato osoba donutí k sexu znovu, aniž byste o to měli zájem. Zákon vás v tomto případě chrání a máte právo vyhledat pomoc. Záleží jen na tom, že šlo o nedobrovolný sex. Lidé často omlouvají sex mezi studenty a učiteli v případě, že šlo o sex, který inicioval student. Existuje ovšem spousta důvodů, proč takový sex není sex s oboustranným souhlasem, jak se může zdát. Nejdůležitějším důvodem je to, že děti nemohou souhlasit se sexem (i v případě, že jde již o teenagery). Mladý mozek není dostatečně vyvinutý na to, aby si uvědomoval všechny následky tohoto rozhodnutí. I v případě sexu mezi staršími studenty a jejich učiteli je nutné si uvědomit, že učitelé mohou zneužít své autoritativní pozice a donutit studenty k sexu pod nátlakem. V zásadě je znásilnění každý pohlavní styk, ke kterému jste neudělili souhlas. Lidé si musejí uvědomit, že ne znamená ne. Kromě toho by lidé měli pochopit, že by jim mělo jít o vědomý souhlas, ne pouze o absenci odmítnutí. Pro zajištění bezpečnosti obou pohlaví by lidé měli spolupracovat na tom, aby byl souhlas k sexu naprostým základem a aby se díky tomu znásilnění postupně vytratilo z naší společnosti.
Pro tonikum, které také zjemňuje vaší pleť, nacákejte si na obličej jednu nebo dvě čajové lžíčky jablečného octa a nechte pět minut působit. Opláchněte teplou vodou. Ujistěte se, že nezanecháte žádné stopy na obličeji, nebo budete po zbytek dne zapáchat jako ocet.
Vědci zaznamenali více než 50 typů úsměvů a přišli na to, že nejupřímnější úsměv je ten, který se projeví i v očích. Je to proto, že svaly, které jsou zapojeny do úsměvu, jsou ovládány mimovolně a zapojí se tedy pouze v případě upřímného úsměvu. Kdykoli se usmějete proto, že máte z něčeho radost, nebo vám něco připadá vtipné a vyjadřujete tím své pocity, váš úsměv se projeví i v očích. Kolem očí se vám udělají malé vrásky a celý váš obličej se rozzáří. Prohlédněte si fotky, na kterých se smějete, nebo se snažte rozesmát se a potom se vyfoťte sami. Musíte zajistit, abyste se u toho cítili opravdu šťastně. Nyní srovnejte svůj úsměv s fotkou, na které jste se smáli nuceně, například s nějakou školní fotkou. Jistě si všimnete rozdílu ve vašich očích. Až budete mít pocit, že už se umíte usmívat i očima, zkuste to pouze očima. Lidé, kteří jsou v tom dobří, dokážou svoji radost vyjádřit pomocí očí, aniž by pohnuli ústy. Nechceme tím říct, že byste se ústy měli mračit, ale skutečně je možné se usmívat pouze očima. Tento typ úsměvu se hodí pro vyjádření tajemné hravosti. Když nebudete chtít projevit silné emoce, ale budete chtít dát najevo mírnou radost nebo spokojenost se situací, je tento úsměv nejlepší. Očima se můžete usmívat také když chcete mít na tváři delší dobu spokojený výraz. Řekněme, že sedíte na dlouhé nudné schůzi a chcete vypadat, že si to užíváte, aniž byste působili falešně. Zkuste se usmívat očima a budete vypadat pozitivněji.
Každý mobilní telefon má své vlastní sériové číslo. V závislosti na typu a modelu mobilního telefonu se toto unikátní číslo může nazývat IMEI (international mobile equipment identity), MEID (mobile equipment identifier), nebo ESN (electronic serial number). Obvykle ho najdete na nálepce pod baterií, nebo i jinde, opět ale záleží na modelu vašeho telefonu. Najděte sériové/identifikační číslo vašeho mobilního telefonu hned, jak si ho koupíte. Toto číslo si někam zapište a uchovávejte ho doma na bezpečném místě. Pokud někdy telefon ztratíte, budete schopni policii i telefonnímu operátorovi sériové/identifikační číslo snadno nahlásit. Některé webové služby, jako například registrelektroniky.cz, nabízejí možnost telefon na svém webu zaregistrovat. To vám může pomoci v budoucnu, pokud dojde ke ztrátě nebo krádeži. Aby však bylo možné telefon zaregistrovat, musíte znát sériové číslo telefonu. Pokud o sobě víte, že často ztrácíte věci, měli byste se snažit četnost těchto ztrát snižovat, ať už se jedná o cokoliv. Zkuste se naučit odkládat konkrétní věci na konkrétní místa, abyste příště věděli, kde příslušnou věc budete hledat. Pokud se vám stává, že nemůžete svůj telefon najít doma, zkuste ho nechávat na nočním nebo konferenčním stolku. Pokud ho máte u sebe, dávejte si ho vždy do stejné kapsy, a když odcházíte, vždy si tuto kapsu zkontrolujte. Stačí jen na kapsu sáhnout a víte, zda tam telefon je nebo není. Stejně tak to můžete dělat s klíči či peněženkou. Existují určitá opatření, pomocí kterých do budoucna zabráníte ztrátě telefonu nebo situaci, kdy ho nemůžete najít. Telefon můžete například zaregistrovat ve službách určených na GPS vyhledávání, nebo u svého operátora, nebo u jiných nezávislých služeb, například AccuTracking nebo Belon.gs. Také si nezapomeňte poznačit sériové/identifikační číslo a mějte ho doma nebo v peněžence.
Zkuste nehty moc nepohybovat, nebo se lak rozmaže. Počkejte 10 až 15 minut než lak uschne. Pokud nanesete druhou vrstvu příliš brzy, jen si rozmažete první. Měly byste být schopní trochu urychlit sušení větrákem, ale nebuďte příliš optimističtí. Odfoukáním výparů, větrák odstraní připomínku stále trvající vlhkosti. Pokud chcete, naneste druhou vrstvu laku potom, co uschne první. To zajistí, že barva bude vypadat bohatá a hladká. Po zaschnutí barevných vrstev, můžete vytvořit vzory pomocí štětce, airbrushe, šablon, obtisků, kamínků atd. Vynecháním podkladové vrstvy nebo nanesením pouze jedné barevné vrstvy (v závislosti na druhu laku a technice aplikace; některé laky potřebují více vrstev než jiné), také získáte přijatelné výsledky. Nicméně další vrstvy přidávají původní kvalitě povrchu.
Stejně jako v předchozích případech, tak i zde se pokuste kouř zadržet v ústech. Tento trik se vám nejlépe podaří s hustým a bílým kouřem. Spodní ret předsaďte. Kouř nyní nechte unikat z úst přes váš horní ret směrem nahoru. Kouř, vycházející z úst přes horní ret, nasajte opatrně nosem. Vytvoříte tak efekt obráceného kouřového vodopádu, který se rozvláčně plazí přes váš ret do nosu. Zkuste například vyfouknout kroužek kouře a nasát ho zpět nosem. Dokážete skloubit francouzské šluky s duchem? Vyfouknout kouř prudce ústy a opět ho nasát nosem? Jedná se jen o jednodušší verzi francouzského šlukování. Potáhněte velké množství kouře. Posuňte spodní ret, otevřete tak trochu ústa a pomalu vyfukujte kouř. Tlačte ho ven, směrem nahoru. Pokračujte v pomalém vyfukování kouře, bradu přitom nakloňte trochu dolů a celý obličej tak zakryjte kouřem.
Jestliže se vám delší dobu nedaří vyřešit svůj problém se špatnou pletí a černými tečkami, domluvte si termín u svého praktického lékaře nebo dermatologa a konzultujte s ním svůj stav. Lékař bude schopný zjistit přesný typ vaší kůže a stanovit nejvhodnější léčbu, ať už půjde o nějaký drogistický produkt, lék nebo přírodní metodu. Jestliže máte akutní kožní potíže, existuje několik přípravků, které vám lékař může předepsat. Samozřejmě nemusíme připomínat, že tyto léky nejsou určené pro osoby, které mají čas od času na nose několik málo černých teček. Tento typ léčby může být poměrně nákladný a zahrnuje spoustu koncentrovaných chemikálií, takže všechna pro a proti nejprve důkladně proberte se svým dermatologem. Lékař vám také možná předepíše kyselinu salicylovou v koncentrované formě. Jak jsme již uvedli výše, v menším množství se používá i v běžně dostupných přípravcích. Pomáhá uvolnit ucpané póry. Předepsat vám může i benzoylperoxid. Tato látka snižuje výskyt akné a bakterií, kvůli kterým se ucpávají póry a vznikají černé tečky. Může se totiž také stát, že vám dermatolog předepíše ústně podávaná antibiotika a krém pro vnější použití. To ovšem připadá do úvahy jen v těch nejzávažnějších případech.
Přehrávač potřebuje k funkci zdroj elektřiny, takže dvakrát prověřte, že je zapojen do zásuvky ve zdi, nebo do prodlužovacího kabelu. DVD přehrávače budou vysílat na jednom z vstupních či doplňkových kanálů, ne však na kanálu 3 či 4, jako některé videorekordéry. U některých TV jsou vstupní kanály označeny dle typu připojení, např. "HDMI", "AV" a "COMPONENT". Pokud si nejste jisti tím, jaké připojení používáte, podívejte se do první sekce výše. Stává se, že se starší kabely rozpojí, nebo že správně nedrží ve zdířkách. To může způsobovat nekvalitní, nebo dokonce nefunkční připojení. Zkuste, jestli problémy nezmizí při použití nového kabelu. Poznámka: Existuje řada firem, které prodávají extrémně drahé kabely. Většinou však při použití drahého kabelu neuvidíte žádný výrazný rozdíl. Zvláště to platí pro HDMI, kde vám kabel za 150 Kč poslouží stejně dobře, jako kabel za 2.000 Kč.
Během dne se vám na obličeji usazuje špína, mastnota a make-up. Měla byste si tedy každý večer důkladně mýt obličej. Používejte odličovač. Díky němu vám líčení nebude ucpávat póry a způsobovat pupínky a také si nebudete otírat bakterie na polštář. Když budete mít špinavý polštář, bakterie se vám v noci dostanou na pleť a budou způsobovat nepříjemné pupínky a černé tečky. Používejte šetrné mýdlo. Měla byste si obličej mýt, ale ne ho připravovat o všechny přirozené oleje – pokud máte po mytí napnutou a nepříjemně suchou pleť, používáte příliš silné mýdlo. Dávejte si pozor na oblast okolo očí – většina mýdel je na ni příliš agresivní. Opláchněte se vodou. Když budete používat na obličej žínku, mohla byste si pleť podráždit. Raději se nakloňte nad umyvadlo, naberte si vodu do rukou a omývejte si s ní obličej. Měla byste to udělat asi 10x za sebou. Jemně se osušte. Neměla byste si ručníkem dřít pleť. Místo toho se velmi jemně osušte, nebo nechejte obličej uschnout přirozeně. Tonikum z pleti odstraní přebytečnou špínu a mastnotu a uzavře vaše póry. Ne všechny ženy ho musejí používat, ale například pro mastnější pleť se rozhodně hodí. Naneste si trochu tonika na vatový tamponek a jemně si s ním otřete obličej. Vysušující tonika používejte pouze pokud máte extrémně mastnou pleť. Tato tonika obsahují až 60% alkoholu. Pokud máte suchou pleť, tyto produkty by vám mohly způsobit akné, protože by se kvůli nim pleť zbytečně mastila. Místo tonika z drogerie si můžete koupit vodu z lísky. Tonikum si nanášejte pouze na ty oblasti pleti, na kterých se vám dělají pupínky. Můžete si ho tedy dávat jen na čelo, nebo jen na bradu. Když použijete krém ráno, ochrání vám pleť a líčení na něj dobře přilne. Když ho budete používat večer, pleť se bude moci přes noc zregenerovat a vy se vyhnete vráskám. Tak jako tak jsou hydratační krémy pro pleť velmi důležité. Přes den používejte lehký krém. Pokud se vám často dělají pupínky, mastnější krémy byste měla používat pouze večer. Na den si vyberte lehký gel nebo nemastný krém. Nezapomínejte ani na krk a dekolt. Tyto oblasti se často vysušují a měla byste si je také mazat krémem. Pokud máte suchou šupinatou pleť, jednou týdně použijte peeling, abyste se zbavila mrtvých kožních buněk. Kupte si peeling s velmi jemnými zrníčky a nevtírejte si ho silně do pleti – pouze s ním jemně očistěte obličej. Můžete si vyrobit vlastní peeling z medu a cukru. Po použití ho smyjte teplou vodou. Můžete si koupit i peelingový kartáč na obličej. Krouživými pohyby si s ním jemně čistěte pleť. Pokud nechcete mít hrubou pleť, každý den používejte opalovací krém. Když nebudete mít pleť poškozenou od slunce, bude vypadat dlouho krásně a zářivě. Nezapomeňte, že slunce vás spálí během 15 minut, takže byste měla být vždy připravená. Používejte krémy s UV faktorem 30 – vyšší nemají o moc lepší účinnost. Kupte si opalovací sprej, který je lehký a není mastný. Můžete si koupit i podkladový make-up s UV faktorem, abyste nemusela používat více produktů.
Zelený čaj obsahuje polyfenoly, tedy rostlinné chemikálie, které dokáží neutralizovat sirné složky cibule a česneku. Antioxidanty v zeleném čaji vám v potlačení špatného dechu také pomohou. Mléku byly prokázány účinky v omezování česnekového dechu. Koncentraci smrdutých složek vašeho dechu pomáhá snižovat především plnotučné mléko. Alinázu, tedy enzym obsažený v česneku i cibuli, způsobující smrdutý dech, pomáhá eliminovat citronová, limetková, grepfruitová nebo brusinková šťáva.
Předtím než budete manipulovat s jakoukoli jehlou, je třeba, abyste si navlékli rukavice. Pokud rukavice nemáte, důkladně si umyjte ruce (a zápěstí). Když sterilizujete jehlu, musíte se ujistit, že ji po sterilizaci opětovně nekontaminujete. Použijte sterilizované kleště nebo lžíce na vybrání jehly z jakéhokoliv místa, kde jste ji umístili. Nedotýkejte se čerstvě sterilizované jehly rukama ani rukavicemi. Mohli byste ji kontaminovat. Položte jehlu do sterilizovaného obalu, pokud ji chcete uskladnit. Předtím, než jehlu sterilizujete, nezapomeňte ji umýt. To odstraní jakoukoliv špínu, nečistoty nebo krev, které na jehle zůstali. Tohle je extrémně důležité v případě, že jste jehlu už dříve použili. Vyčistěte také vnitřek jehly, pokud je dutá. Použijte čistou nebo sterilizovanou stříkačku a stříkněte přes vnitro vodu a mýdlo. Po tom, co jehly umyjete mýdlem nebo dezinfekčním prostředkem, musíte je opláchnout sterilní vodou. Ujistěte se, že používáte vodu sterilní, ne jenom destilovanou. Destilovaná voda může pořád obsahovat bakterie. Jehly je třeba opláchnout, abyste se ujistili, že na ní nezůstali žádné zbytky z předcházejícího mytí.
Můžete použít pleťový peeling na celé tělo, když budete ve sprše. Použijte peeling s velkými hrubými částečkami, například se solí a/nebo lufu. Každé ráno si ve sprše udělejte peeling celého těla a zaměřte se hlavně na oblasti, kde se opálení drží, jako jsou lokty a kolena. Masírujte si lufou pokožku kruhovými pohyby. Snažte se ale netlačit až příliš, jinak si poškodíte kůži. Používejte peelingy a lufu pouze na tělo. Z obličeje se pokuste umělé opálení smýt obličejovým peelingem nebo vlhkou žínkou. Pokud vám na těle stále zůstávají mapy po opálení, zajděte si na bazén. Chlor z bazénové vody vám pomůže zbavit se zbytku opálení a budete mít pleť krásně čistou. Plavejte alespoň hodinu, aby mohla voda dostatečně zapůsobit. Neměli byste se jen tak čachtat, snažte se uplavat co nejvíce. Plavání je skvělé aerobní cvičení a zabijete díky tomu dvě mouchy jednou ranou! Depilační krémy můžete použít na obzvláště vytrvalé umělé opálení. Tyto krémy obsahují chemikálie, které rozpouštějí samoopalovací krémy a je potom snadné je setřít. Stačí nanést malou vrstvu krému na místa, kde chcete odstranit opálení a počkat asi 10 vteřin. Potom krém otřete vlhkým ubrouskem. Je jasné, že hlavním účelem tohoto krému je depilace chloupků, nepoužívejte ho tedy na místech, kde chcete, aby vám chloupky zůstaly – například na pažích . Pokud máte citlivou pokožku, je možné, že na tyto krémy nebudete reagovat dobře. Nejprve si tedy udělejte test na malém kousku kůže a když vás to nebude štípat ani pálit, můžete pokračovat. Nikdy si tyto krémy ale nedávejte na obličej! Zajít si do páry může být skvělý způsob, jak se zbavit samoopalovacího krému. Pára otevírá póry a uvolňuje z nich krém. Snažte se vydržet v páře alespoň 20-30 minut a potom si hned otřete pokožku vlhkým ručníkem. Použijte starý ručník, protože umělé opálení se na něm uchytí a nepůjde vyprat. Mnoho dobrých značek vyrábí produkty, které vám pomohou odstranit falešné opálení. Koupíte je ve formě peelingu, ubrousků a olejů a některé z nich vám mohou skutečně pomoci, hlavně pokud jste použili falešné opálení od stejné značky. Dodržujte pokyny k použití. Tyto produkty mohou být sice dražší, ale pokud se potřebujete opálení zbavit co nejdříve, vyplatí se vám. Můžete zajistit, aby se vám falešné opálení naneslo krásně rovnoměrně a nevytvořily se vám žádné mapy. Použijte kvalitní peeling a také hydratační tělové mléko. Potom naneste samoopalovací krém. Měli byste to dělat alespoň 2-3 dny před tím, než chcete falešné opálení nanášet. Můžete si vyrobit levný peeling tak, že smícháte jedlou sodu se šťávou z citronu. Nalijte tuto směs na houbu a zahřejte ji v mikrovlnce. Potom se touto houbou důkladně omyjte. Dělejte to 2-3 dny před nanášením opálení. Po každém použití peelingu nezapomeňte na kvalitní hydratační krém nebo mléko. Nikdy si ho ale nedávejte těsně před samoopalovacím krémem, jinak by vám opálení stékalo a nedrželo na kůži. Nezapomínejte na to, že levné produkty pravděpodobně způsobí stékání a mapy a také budou blednout nerovnoměrně. Některé produkty na opalování ale jednoduše nesednou vašemu typu pleti, takže se vždy snažte vybrat si co nejlepší.
Smutek je normální reakcí na mnohé životní události a situace. Smutní budete v případě nějaké ztráty, ale také když někdo či něco zraní vaše city nebo když se vám něco nedaří podle představ. Pochopíte-li zdroj svého smutku, pomůže vám to začít proces zpracování takových pocitů a vyrovnání se s nimi zdravou cestou. Mezi běžné důvody, pro které lidé často smutní, patří například: Rozpad přátelství nebo jiného důvěrného vztahu Smrt milované osoby nebo její nepřítomnost Šikana Nízké sebevědomí Vědomí nějaké tragédie Smutek není nic hezkého, a proto se ho obvykle snažíme potlačit než abychom se na něj blíže zaměřili. Identifikace pocitu smutku vám ho ale pomůže izolovat od ostatních emocí. Pohlédnete-li smutku do tváře, lépe pak poznáte, kde pocit začíná a kde končí, což vám ho pomůže snadněji zvládnout. Smutek se někdy projevuje i fyzickými příznaky. Paže a nohy vám ztěžknou nebo ucítíte nepohodlí v žaludku. Dalším projevem může být letargie. Pomoct vám může, pokud si smutek představíte jako obraz. Asi už jste někdy slyšeli, jak lidé říkají, že je přepadla "vlna smutku." Pokuste se smutek vizualizovat vlastním způsobem. Může to být například vzdouvající se vlna nebo hluboký a temný bazén. Jestliže vám takové představy dělají problém, zkuste smutek zachytit třeba kresbou. Rozpoznejte, kdy smutek přichází a dovolte si ho akceptovat, namísto abyste se ho snažili potlačit. Je to přece vlna, nechte ji přes sebe přejít, aniž by setrvala déle. Přemýšlejte o důvodech svého smutku a uvědomtě si, že vaše pocity jsou oprávněné. Obyčejný nápor smutku může trvat od několika minut až po mnohem delší dobu, v závislosti na jeho příčině. Při zpracovávání smutku se naučte poznávat, kdy se chýlí ke konci. Všímejte si, kdy se vám začne dělat trochu lépe, protože to je čas, ve který můžete svou pozornost obrátit k jiné emoci. Jakmile se u vás smutek znovu objeví, poznejte, že se jedná pouze o emoci, která občas přijde a zase odejde, stejně jako jiné emoce. Vhodné je mít v záloze plán činností, které budete při příštím náporu smutku dělat, abyste si byli jistí, že ho zvládnete. Při náporu smutku vás to možná bude táhnout na nějaké místo, kde máte dostatek soukromí. Tam si potom můžete vybavit imaginární obraz smutku - vlnu, bazén nebo cokoli jiného vás napadne. Dovolte si prostě chvíli smutnit. Naplánujte si činnost, které se budete věnovat, jakmile smutek začne ustupovat. Můžete třeba zavolat kamarádovi, vyrazit na procházku nebo dělat něco jiného, co vám se smutkem pomůže. Pokud smutek neustupuje a nedává prostor pro jiné emoce, může se jednat o známku deprese. Deprese nastává tehdy, když máte špatnou náladu déle než dva týdny v kuse, která vám překáží v každodenním životě. V případě deprese nebude pouhé zpracování smutku dostatečné k tomu, abyste dokázali své pocity kontrolovat pozitivním způsobem. Pro boj s depresí je nejlepší učinit jisté změny životního stylu a vyhledat obornou pomoc. Pokud máte depresi, pak pravděpodobně pozorujete jeden či více následujících symptomů: Pocity smutku a úzkosti Pocity bezcennosti či nízké sebevědomí Negativní myšlenkové vzorce a pocity bezmoci Málo energie Změny apetitu a hmotnosti Změny spánkových návyků Sebevražedné myšlenky
. Velký pokrok v omezení úzkosti z létání můžete udělat už samotným přemýšlením o vaší úzkosti. Nejdříve musíte samotnou úzkost rozeznat. Jak ten zvláštní pocit začal? Potí se vám dlaně? Třesou se vám ruce nebo prsty? Odhalení prvních příznaků úzkosti vám pomůže začít včas se správným cvičením a zvládnutím celé situace. Většina lidí se bojí létání proto, že nad letadlem nemají kontrolu. Možná si také myslí, že když sami řídí automobil, nemůžou se nikdy dostat do žádné autonehody. Tam totiž sedí za volantem, nesou riziko za své počínání, zatímco v letadle jsou vysoko nad zemí odkázaní na pilota. Nedostatek kontroly je tedy dalším častým faktorem umocňujícím strach z létání. Mnoho lidí propadá úzkosti, mají-li převzít kontrolu (nebo ji naopak mají nedostatek) v stresových situacích. Zařaďte ho mezi své denní rituály. Cvičíte-li i ve chvílích, kdy úzkost neprožíváte, připravujete se tak efektivně na dobu, kdy se úzkost může projevit. Budete pak schopni dle potřeby sami sebe uklidnit a získat nad situací kontrolu. Zkusit můžete jógu nebo meditaci., Mějte na paměti, že kompletní překonání strachu a úzkosti vyžaduje několik měsíců. Nejprve odhalte, které svaly máte ztuhlé. Při prožívání úzkostných stavů často krčíme rameny a použité svaly tak zkracujeme. Zhluboka se nadechnětě a nechte ramena poklesnout. Prožívejte následné uvolnění.Posléze to samé zkuste s ostatními svalovými skupinami (obličej, nohy apod.). Myslete na hezká místa, která ve vás vyvolávají pocity štěstí a klidu. Představte si, že jste na takových místech. Co vidíte? Vůně? Pocity? Zaměřte se na každý detail místa. Ke koupi je několik nahrávek, které pomáhají s obrazotvorností. Určitě se vám vyplatí jednu pořídit. Položte si ruku na břicho. Nosem se hluboce nadechněte. Snažte se nádech soustředit do břicha, ne do hrudníku. Vydechněte pomalu ústy a napočítejte přitom do deseti. Jemně zmáčkněte břicho, dostanete tak ven všechen vzduch. Udělejte 4-5 sérií, báječně se uvolníte. Myslete na něco zábavného a vzrušujícího nebo alespoň na něco, co odvede vaší mysl od veškerých obav. Co si dnes dáte k večeři? Kdybyste mohli jet kamkoli, kam by to bylo? Co byste tam dělali? Existují kurzy, které vám pomohou zvládnout strach z létání. Rozlišují se dva druhy: prezenční, kdy jste osobně přítomni v učebně a distanční, kdy studujete písemné materiály, videa a účastníte se konzultací na dálku, z pohodlí svého domova. Na prezenčních kurzech vás bude lektor pravděpodobně konfrontovat s letištěm a absolvujete zkušební let, jehož cílem bude létání oddémonizovat. Uvolněnost získaná kurzem nemusí být trvalá, pokud ji nebudete občasným létáním udržovat. Můžete vyhledat lokální skupinové terapie. Lekce probíhají vaším vlastním tempem, jen vy určujete, jak rychlý proces bude. Obdržíte také spoustu materiálů, které můžete kdykoli v budoucnu opět prolistovat. Některé kurzy jsou nabízeny na bázi telefonických konzultací. Někde vás možná posadí do leteckého simulátoru. Prožijete pocity z létání, aniž byste se odlepili od země. Čelte svému problému přímo a přihlašte se do kurzu létání. Koluje bezpočet historek o celoživotním strachu z létání mnoha lidí, kteří se mu jednoho dne rozhodli postavit a zjistili, že celou dobu se nebylo čeho obávat. Jedním ze způsobů jak bojovat se strachem, je využít obávané situace, kdy ale víte, že jste relativně v bezpečí. V tomto případě víte, že jste sami v přítomnosti trénovaného profesionála. Pod vedením zkušeného instruktora můžete zjistit, že na létání není nic, čeho byste se měli bát. To je sice možná až příliš velký požadavek, ale i tak přinejmenším určitě oslabíte svou úzkost. Chcete-li zůstat v klidu, vyhněte se sledování dramaticky podaných televizních zpráv, které vaši úzkost akorát podpoří ve chvílích, kdy se za letu objeví jakákoli nenadálá situace. To samé platí o sledování katastrofických filmů jako „Let“ apod.
Podívejte se do zrcadla a usmějte se. Rozhodněte se, kam chcete své dolíčky umístit. Když se usmíváte, udělá se vám vedle úst přirozená vráska. Dolíčky by měly být na vnějších stranách těchto vrásek a měly by začínat kousek nad rty. více vidět, když se lidé upřímně a široce usmívají, tak se nestyďte usmát se sami na sebe do zrcadla. Poznámka – tato metoda je nejlepší pro focení. Když s nakreslenými dolíčky budete chodit mezi lidmi, nebude to vypadat dobře. Dolíčky mají většinou tvar půlměsíce. Tmavou tužkou na obočí si nakreslete malou tečku na místo, kde chcete mít dolíček. Nejlepší je tmavě hnědá tužka, protože vypadá přirozeně. Vyhněte se černým nebo barevným tužkám. Uvolněte rty a u vyznačeného místa si nakreslete malý půlměsíc. Použijte stejnou tužku, kterou jste si značili počáteční bod dolíčku. Neměli byste kreslit větší dolíčky než asi 2,5 cm. Také by měly být pouze jemně zaoblené (trochu rovnější, než nehet). Po nakreslení dolíčků si musíte upravit make-up tak, aby finální produkt vypadal jemně a přirozeně. Prsty si roztírejte linku nahoru a dolů. Jedna vrstva tužky možná nebude stačit, takže v případě potřeby dolíčky znovu dokreslete a rozetřete. Podívejte se na své nové dolíčky a zkontrolujte, zda jsou nakreslené stejně, zda nejsou příliš tmavé nebo příliš světlé a zda vypadají přirozeně na každém světle. Pokud se vám na nich něco nezdá, smyjte je a nakreslete znovu.
Gel se po týdnu nebo dvou začne postupně odlamovat, takže je dobré počkat, až se nehty začnou odlupovat samy, abyste si zbytečně nepoškodili povrch přírodního nehtu.
Než uděláte cokoli jiného, musíte místo kousnutí vyčistit mýdlem a teplou vodou. Pokud je místo kousnutí oteklé, můžete na něj přiložit studený obklad, abyste otok zmírnili. Obklad může také dočasně zmírnit bolest a svědění. Přikládejte obklad na kůži maximálně na 10 minut v kuse. Po deset minutách ho na dalších 10 minut sundejte a tyto fáze střídejte zhruba hodinu. Pravděpodobně budete trpět silným svěděním a budete mít tendenci si místo kousnutí škrábat. Musíte se tomu vyhnout a odolat pokušení. Když si budete místo hmyzího kousnutí škrábat, mohli byste si způsobit infekci. Pokud vás kousanec stále svědí, můžete si ho natírat kalaminovým krémem, anestetickou mastí, nebo kortikosteroidovým krémem. Všechny tyto přípravky seženete v lékárně bez předpisu. Pokud si nejste jistí tím, který z nich pro vás bude nejvhodnější, poraďte se s lékárníkem. Můžete si vzít acetaminofen, ibuprofen, nebo nějaké antihistaminikum. Tyto léky vás zbaví svědění a zmírní bolest. Pokud berete nějaké léky na alergii, neměli byste k nim brát další antihistaminika. Zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka, zda je možné dávku zvýšit, nebo léky bezpečně kombinovat s jinými léky. Smíchejte jedlou sodu s vodou a vytvořte hustou pastu. Tuto pastu si potom naneste na místo hmyzího kousnutí – pomůže vám to dočasně zmírnit svědění. Po 15-20 minutách si pastu z kůže smyjte vlažnou vodou. Měli byste smíchat jedlou sodu s vodou v poměru 3:1. Opravdu si neděláme legraci! Smíchejte si prášek na zjemnění masa s teplou vodou a vytvořte pastu. Tuto pastu si potom naneste na místo hmyzího kousnutí a nechejte ji působit 15-20 minut. Nechejte si vylouhovat sáček černého čaje v teplé vodě a přiložte si ho na místo kousance, abyste zmírnili svědění. Pokud si chcete čaj vypít, musíte počkat, až sáček vychladne, abyste se o něj nepopálil. Nechejte si ho na kůži 15-20 minut. Některé druhy ovoce a zeleniny obsahují enzymy, které pomáhají zmírnit otok a svědění. Zkuste například: Papája – přiložte si na kousanec na hodinu plátek papáji Cibule – potírejte si místo kousance plátkem cibule Česnek – nadrťte si stroužek česneku a potřete si s ním kousanec Ihned po kousnutí hmyzem si postižené místo na několik minut ponořte do jablečného octa. Pokud vás bude kousanec stále trápit, namočte si do jablečného octa vatový tamponek a přilepte si ho k místu kousnutí náplastí. Rozdrťte si tabletu aspirinu na prášek, smíchejte ji s vodou a výslednou pastu si nanášejte na kousanec. Můžete pastu nechat uschnout a nesmývat ji, dokud si nebudete dávat sprchu nebo koupel. Stačí použít jednu kapku denně. Nezbavíte se sice svědění, ale zmírníte otok. Můžete také použít 1-2 kapky levandulového nebo mátového oleje. Existují homeopatické léky, které prokazatelně pomáhají léčit hmyzí kousance. Jejich dávkování ovšem musí stanovit zkušený homeopat. Objednejte se k tomuto lékaři a nechejte si předepsat vhodné léky.
V domácnosti najdete spousty produktů, které jsou bezpečné pro pokožku a které můžete využít jako mazivo. Prsten tak snadno sundáte, aniž byste si způsobili nějaké zranění či podráždění pokožky. Čistící prostředky na bázi amoniaku, jako např. Windex, fungují skvěle. Pokud máte pokožku nějak poraněnou, dejte si při výběru prostředku pozor. Jinak ale můžete vybírat například z níže uvedených – použijte dostatečné množství, které nanesete na prst kolem prstenu. Vazelína Windex či jiný čistič oken(Tyto často používají sami klenotníci. Dobře si přečtěte informace na obalu, abyste si byli jistí, že přípravek může přijít do styku s pokožkou.) Krém na ruce (ten funguje opravdu skvěle) Máslo Kondicionér na vlasy/šampón Parafín nebo antibiotickou mastičku(nejlepší volba, pokud máte na prstě otevřenou ránu) Olej na vaření Sádlo Arašídové máslo to jemné, ne křupavé!! Mýdlo a voda Dětský olejíček
Dnešní generace je zahlcená lidmi, kteří se cítí neúplní. Zdá se to být jako privilegovaná věc, o kterou by se měl někdo obávat, nicméně je zároveň velmi děsivá. Můžete přemýšlet nad existenciálním smyslem života, ale nikam se s tím nedostanete. Místo toho zaměřte svou mysl na určitou věc a udělejte ji. Činnost, kterou něco dosáhnete, vám dá pocit užitečnosti, odhodlanosti a zadostiučinění. Může to být takřka cokoli. Uběhněte 10 kilometrů. Překonejte svou stydlivost. Staňte se sommeliérem. Cokoli, co se vám zdá z dlouhodobého hlediska zábavné. Pamatujte-čím těžší to bude, tím větší odměnu v podobě dobrého pocitu získáte. Shodit pět kilogramů je skvělé, ale shodíte-li kilogramů deset, pocit uspokojení se zdvojnásobí. Tento krok je velmi podobný tomu předchozímu. Oddání se určité věci a získání skutečné odbornosti dá smysl vaší osobnosti a zároveň vědomost a úžasný pocit vnitřního zadostiučinění. Čemukoli, v čem jste dobří už nyní, se začněte věnovat na 150%. Odměna, kterou za to dostanete je nepředstavitelná. Když se stanete expertem, budete o sobě vědět, že jste v něčem skutečně dobří. Nezbyde žádné místo pro pochybnost nebo negativitu. Může se z toho naopak stát ráj pozitivity, uklidnění a odpočinku. A to se také stane nevyhnutelnou součástí vašeho každodenního života. Pokud tedy až doteď třeba skrýváte, že už osm let hrajete na dudy, pusťte se do toho naplno. Tato technika je také velmi podobná posledním dvěma krokům -- ve skutečnosti je mezi sebou můžete propojit. Vaším předsevzetím může být to, že se stanete malířem. Ale zpět k tématu -- vytváření je velice hodnotné, a to obzvláště v dnešním světě. Rozsvěcujeme dnes světlo pouhým cvaknutím vypínače, mluvíme s lidmi skrze obrazovky a sedíme v podivným plechovkách, které uhánějí po dálnicích. Všechno to bylo vytvořeno pro nás. Vytvořte něco a staňte se tak skutečně cenným zdrojem plným vědomostí. Znovu opakujeme, že vůbec nezáleží na tom, co to bude. Jasně, nový zavlažovací systém pro Kongo by byl úžasný z mnoha hledisek, ale pro rozvoj a projevení kreativního myšlení postačí i mnohem menší projekty, typu výroba tašky z lepící pásky apod. Co dokážete se svým talentem a schopnostmi? Nefunguje to sice na každého, ale třeba to bude fungovat na vás. Znáte ten pocit, kdy jste si šli zaběhat a cítili jste se tisíckrát (nebo alespoň 3x) lépe? Tak to je přesně ono. To je ten pocit. Zapojením svého těla do práce nasměrujete svůj mozek na správnou cestu. Sedět celý den v kanceláři a zvažovat dvacetimetrovou procházku do Starbucks jako vaší jedinou toulku přírodou za celý den, je až příliš snadné. Vyražte na procházku. Dostaňte se na čerstvý vzduch. Nechte na sebe působit slunce. Proberete se, budete mnohem energičtější a budete se prostě cítit "dobře". Staré návyky je téměř nemožné vymazat z mozku, ale už není tak nemožné je nějak rozbít nebo narušit. Místo toho, abyste se staré návyky snažili vymazat, zkuste si vytvořit nové, zdravější a silnější, které ty původní nahradí. Vytvoření si nových zvyklostí trvá dlouhou dobu, ale jakmile si je zažijete, zůstanou s vámi po zbytek života. Zacvičte si! Běžte si zaplavat a zkuste se třeba potápět, pokud jste to nikdy nedělali. Přihlašte se do kurzů tance a naučte se nějaký, který dosud neumíte. Nebo zkuste úplně nový sport! Dobrovolná činnost. Skvělým způsobem, jak ze sebe mít dobrý pocit je i práce s dětmi, zvířaty nebo s chudými lidmi. Ten pocit navíc přichází téměř okamžitě. Chcete být šťastní? Běžte na veterinu s nemocným štěnětem a ptejte se na onkologické oddělení. Hotovo.
Abyste zjistili, jak nejlépe uklidnit stažený žaludek, je dobré nejdříve zhodnotit symptomy. To vám pomůže porozumět tomu, jaký typ nervozity zažíváte a na co se zaměřit, abyste se co nejrychleji uklidnili. Mezi nejběžnější symptomy staženého žaludku patří: Pocit uzlu v žaludeční dutině Chvění, pocit motýlů v břiše. Kymácející se nebo vířivý pocit. Pocit nevolnosti, zvedání žaludku nebo nadýmání Pocit těsna a tepla v žaludku. Někdy si můžete ulevit od stresu třeba jen dodáním sebevědomí v určitých situacích. Ať už máte před sebou prezentaci, první rande nebo pracovní pohovor, malý nácvik vám může pomoci od úzkosti. Zkuste si představit právě tu situaci, ze které jste nervózní, a vžijte se do role, kde vše v klidu a sebevědomě zvládnete. Pořádně si dané téma prostudujte a projděte si všechny body, o kterých chcete mluvit. Jen se neučte všechno do extra dopodrobna, to by vám mohlo jen přidat další starosti. Před událostí, ze které bývá stažený žaludek, hodně lidí také zažívá krátké a rychlé myšlenky. Tyto myšlenky obvykle bývají negativní a způsobují jen více úzkosti a křečí. Zabere dlouho excelovat v zastavení těchto myšlenek způsoby jako je meditace. Rychlé a efektivní řešení těchto rychlých a negativních myšlenek spočívá v jejich proměnění v něco pozitivního. Například, zkuste sami sobě opakovat: “Na tohle mám, tohle zvládnu.“ “Jsem nejlepší kandidát na tuto pozici. Jsem kvalifikovaný a profesionální. “Chci uspět a také uspěji“ Pocit spěchu vás jen donutí více panikařit a cítit se v úzkosti. Když si dáte dostatek času shromáždit veškeré materiály a dostat se na místo dříve, může vám to pomoci cítit se nad věcí a že máte věci pod kontrolou. Díky tomuto času navíc se budete moci uklidnit a dojít si na záchod, což vám také pomůže od staženého žaludku. Jen mějte na paměti, že když se na místo dostavíte o 15 minut dříve, musíte počítat s tím, že možná budete nuceni čekat venku před budovou. Kofein je typ stimulantu a bude jen zvyšovat účinky adrenalinu ve stresové situaci, protože aktivuje sympatickou gangliu v mozku a může vyvolat odezvu "Bojuj nebo uteč" . Některé zdroje kofeinu jako káva nebo energetické nápoje jsou dokonce známy jako příčiny podrážděného žaludku. Upuštění od kofeinu před stresovými situacemi nejenom že pomůže snížit míru stresu na váš nervózní žaludek, ale také pomůže eliminovat celkovou nervozitu. Zkuste si namísto toho dát sklenici ledové vody; ledová voda vám pomůže cítit se svěží, probuzení a udrží vás hydratované.
Pokud jste si natáhli sval, přestaňte se věnovat činnosti, při které jste si ho natáhli. Natažené svaly jsou ve skutečnosti natržená svalová vlákna. Když budete cvičit i nadále, tržné rány ve svalech se zvětší a mohli byste si přivodit vážné zranění. Řiďte se tím, jakou bolest cítíte. Pokud jste si natáhli sval při běhání, nebo při nějakém sportu a musíte se zastavit a popadnout dech, protože trpíte silnou bolestí, nejlepší je posadit se a dál už se nehýbat. Dejte si několik dní pauzu od cvičení nebo sportu, aby měl sval dostatek času na zotavení. Když budete natažený sval ledovat, zbavíte se bolesti. Vezměte si velký igelitový pytel a naplňte ho kostkami ledu. Obalte ho ručníkem, abyste nepřikládali led přímo na kůži. Potom si obklad přiložte na 20 minut na natažený sval. Používejte obklad několikrát denně, dokud se nezbavíte otoku. Můžete použít také pytlík s mraženou zeleninou, nebo jinou zmraženou věc. Nepoužívejte teplé obklady – teplo zánět v nataženém svalu nezmírní, ale naopak zhorší. Když si sval zavážete obvazem, zmírníte zánět a budete mít končetinu podepřenou. Použijte elastický obvaz a volně si ho omotejte kolem paže nebo nohy. Neomotávejte obvaz příliš těsně, abyste neodřízli krevní oběh v končetině. Pokud nemáte elastický obvaz, vezměte si starý povlak na polštář, ustřihněte z něj jeden dlouhý pruh látky a použijte ho místo obvazu. Když postiženou končetinu zvednete, zmírníte tím otok a zajistíte, že sval bude odpočívat. Pokud jste si natáhli sval na noze, položte si nohu na stoličku, nebo na otoman, abyste ji měli zvednutou. Pokud jste si natáhli sval na paži, můžete použít závěs na loket. Nesteroidní protizánětlivé léky, jako je aspirin nebo ibuprofen, vás zbaví bolesti a umožní vám snáze se pohybovat. Nikdy si ovšem neberte více, než je doporučená dávka a nikdy nedávejte aspirin malým dětem.
Během sezóny potřebuje dostatek vody. Otestujte hlínu tím, že strčíte prst do země v blízkosti kořínků. Pokud se vám zdá suchá, ničeho se nebojte a dobře šťovík zalijte. Zalévejte spíše kořínky (zeminu v okolí stonku), než abyste vodu lili přes rostlinu a její listy. Zabráníte tak plesnivění a hnilobě listů. Zalévejte ráno, aby mělo slunce dostatek času rostliny vysušit ještě před setměním. Zalijete-li příliš pozdě ve dne, rostliny budou náchylné k tvorbě plísní během noci. Záhony se šťovíkem bývají poměrně zarostlé i plevelem, buďte proto po celou sezónu pilní a nezapomeňte vytrhávat. Vytahujte plevel za jeho základnu, abyste společně se stonkem odstranili i kořínky. Jejich růst se tak neobnoví. Vyhněte se použití herbicidů, uškodili byste rostlinám stejně jako plevel. Mšice jsou škůdci, kteří pro šťovík představují skutečnou hrozbu. Nejlépe se jich zbavíte tak, že je po jejich zpozorování z listu sundáte. Pokud jsou rostliny již odrostlé, můžete použít i zahradní hadici a rostliny postříkat proudem vody. Samčí rostliny tvoří klasy, které produkují spoustu semínek. Klasy prohlédněte a odstřihněte, než stihnou dospět a semínka jsou ještě zelená. Pokud byste je na rostlinách nechali, v dospělosti by odpadly a semena by znovu zakořenila. Zatímco v přírodě je to poměrně očekávaná věc, zahrada by vám takovým způsobem brzy zdivočela. Klasy odstraníte jednoduchým uštípnutím v jejich základně. Zvládnete to i prsty bez nutnosti použití pomůcek. Po roce nebo dvou, když už jsou vaše rostlinky dobře aklimatizované, je můžete začít množit a vytvořit si sazenice. Rozdělujte blízko základny čistým řezem skrze kořenový systém, abyste ho příliš nepoškodili. Nové sazenice vysaďte na slunném, úrodném místě a dobře je zalévejte.
Pokud žijete v nějakém větším městě, vyhledejte si na stránkách hygienické stanice informace o pitné vodě ve vaší oblasti. Až budete vědět, jaké chemikálie budete potřebovat filtrovat, můžete si podle toho vybrat typ filtru. Výběr můžete zúžit pomocí následujících tipů: Uhlíkové filtry jsou levné a snadno dostupné. Zbaví vás většiny organických kontaminantů, včetně olova, rtuti a azbestu. Osmotické filtry odstraní neorganické kontaminanty, jako je arzen a nitráty. Tyto filtry ovšem plýtvají vodou, takže je používejte pouze v případě, že se potřebujete zbavit látek, které uhlíkový filtr neodstraní. Deionizační filtry odstraňují minerály a změkčují vodu. Kontaminanty z vody ovšem neodstraní. Existuje spousta typů filtrů, ze kterých si jistě vyberete ten, který vám bude vyhovovat. Zde je několik běžných možností pro domácí použití: Filtr do džbánu. Tyto filtry se hodí do domácností s nízkou spotřebou vody, protože stačí džbán jednou nebo dvakrát denně naplnit a nechat ho v lednici. Filtr na vodovodní kohoutek se hodí pro lidi, kteří potřebují filtrovat vodu z kohoutku. Tyto filtry ovšem zpomalují tok vody. Větší filtry, které se montují pod dřez je nutné připojit k přívodu vody, ale většinou fungují dlouhodobě a není potřeba je nijak zvlášť udržovat. Pokud máte silně kontaminovanou vodu, kupte si filtr pro celou domácnost. Pročtěte si manuál výrobce k filtru a nastavte ho přesně tak, jak je v něm uvedeno. Většinou nejde o nic složitého, ale pokud s tím máte problémy, zavolejte na linku výrobce a nechejte si poradit. Pusťte studenou vodu a nechejte ji protéct filtrem. Ve většině případů se voda napouští odshora a prochází filtrovacím mechanismem. Čistá voda potom protéká na dno lahve nebo džbánu, nebo vytéká z kohoutku (podle toho, jaký filtr máte). Neponořujte filtr do vody celý. Voda, která by se v něm uchytila, by nebyla úplně čistá. Některé filtry se mohou vlivem horké vody poškodit – vždy si pečlivě pročtěte manuál výrobce. Po několika měsících používání se uhlíkový filtr ucpe a přestane fungovat. Kupte si náplň od stejného výrobce a vyměňte ji. Některé filtry vydrží déle, než jiné. Vždy postupujte v souladu s pokyny výrobce.
V této verzi projektu budete potřebovat malé míčky z pěnového polystyrenu, jehlu, nit, barvu a párátka. Vyberte šest různých barev, které budou představovat skupinu cukru a fosfátu, a čtyři barvy pro dusíkaté báze. Barvy si vyberte podle svého uvážení. Bude třeba, abyste namalovali 16 balónků představujících cukr a 14 fosfátových balónků. Balónky dusíkaté báze (cytosin, guanin, thymin a adenin) nabarvěte čtyřmi různými barvami. Jednu sadu balónků můžete nechat bílou, abyste nemuseli malovat všechen polystyren a ušetřili si tak práci. Nejjednodušší bude bílou barvu ponechat pro balónky představující cukr. Až barva uschne, pro každou dusíkatou bázi určete jednu barvu a spárujte ji s odpovídající bází. Cytosin se vždy páruje s guaninem a thymin s adeninem. Na pořadí barev nezáleží, musíte je jen správně zkombinovat. Dva balónky spojte párátkem a na ostrém konci párátka nechte trochu volného místa. Ustřihněte dostatečně dlouhý kus nitě, aby vystačil na 15 polystyrenových balónků. Na jednom konci nitě udělejte uzel, druhý konec provlečte ouškem jehly. Balónky představující cukr a fosfát rozdělte na dvě sady po 15 balóncích a balónky seřaďte za sebe. Měli byste mít více cukrových balónků než fosfátových. Dejte si pozor, aby dvě řady cukrových a fosfátových balónků ležely vedle sebe ve stejném pořadí, jelikož si vlákna musí barevně odpovídat. Provlečte jehlu s nití středem balónků v jedné řadě a to samé udělejte pro druhou řadu. Na konci každého vlákna uvažte uzlík, aby se balónky nevyvlékly. Vezměte párátka s dusíkatými bázemi a ostrým koncem je napíchněte na odpovídající cukrový balónek na každém z dlouhých vláken. Páry připojte pouze k balónkům představujícím cukr, jelikož takto je připojena DNA i ve skutečnosti. Ujistěte se, že balónky jsou k sobě připíchnuty dostatečně velkou částí párátka, aby se báze nerozpojily. Až připojíte všechny báze s párátky, zatočte konce dvoušroubovice proti směru hodinových ručiček, aby model vypadal jako skutečná dvoušroubovice. Váš model je hotový!
Pokud máte potíže s tím, že vyžadujete pozornost, pravděpodobně vám chybí sebevědomí. Možná se snažíte bývalého partnera získat zpět, abyste ze sebe měli lepší pocit, ale ve skutečnosti vám lepší pocit nemůže poskytnout nikdo jiný, než vy sami. Neměli byste své štěstí zakládat na někom jiném. Mohlo by se stát, že by tento druhý člověk trpěl pocity viny, měl by pocit, že vám něco dluží a nakonec by vás přestal mít rád. Mít sebevědomí znamená věřit, že máte svoji hodnotu a že jste skvělým člověkem přesně takoví, jací jste. Co se týče vztahů, je důležité cítit se úplně a nesnažit se najít si partnera jen proto, abyste tím zaplnili svůj život. Pokud chcete zlepšit své sebevědomí, zaměřte se na své silné stránky ve všech oblastech: emocionální, společenská, talenty a dovednosti, vzhled a další věci, které jsou pro vás důležité. Možná jste například přirozeně empatičtí, dokážete lidem porozumět, umíte skvěle péct, nebo máte krásné vlasy. Když se budete soustředit na pozitivní aspekty svého života, budete se cítit lépe a budete si více vážit sami sebe, zejména když své nejlepší vlastností využijete k tomu, abyste pomáhali ostatním lidem. Pokud máte pocit, že jste k ničemu, změňte to! Využijte svoji přirozenou empatii a talent na pečení a upečte třeba sušenky pro seniory z vašeho sousedství. Zamyslete se nad tím, jak to bylo, když jste poznali svého bývalého partnera. Které vaše vlastnosti mu umožnily se do vás zamilovat? Byla to vaše vtipnost, nebo váš skvělý módní vkus? Ať už šlo o cokoli, snažte se opět zažehnout starý oheň vaší lásky a udělejte to stejně, jako v minulost. Váš partner vás miloval proto, že se s vámi cítili dobře a proto, že jste naplňovali jeho emocionální potřeby. Jak jste se mezitím změnili (pokud jste se změnili)? Napravte své zlozvyky a chyby, pokud nějaké máte. Buďte pozitivní, usmívejte se a dobře se bavte. Musíte se stále chovat pozitivně a mít ze sebe dobrý pocit, jinak nebudete pro ostatní lidi přitažliví. Kupte si nějaké nové oblečení, nechejte se ostříhat, začněte chodit do posilovny, nebo si udělejte nové nehty. Snažte se vypadat lépe, než když jste byli s bývalým partnerem. Neměli byste se celí měnit jen proto, abyste svého bývalého partnera získali zpět (protože byste o něj nakonec znovu přišli – nemohli byste být sami sebou), ale vždy je dobré snažit se být co nejlepší. Váš bývalý partner vás dříve miloval a líbili jste se mu, takže se můžete pokusit to obnovit. Nemusíte spát s nikým jiným, ale měli byste trávit čas s ostatními muži a ženami, aby váš bývalý partner viděl, že jste dostupní a ochotní začít nový vztah. Pokud o vás bude mít stále zájem, možná se rozhodne zakročit a zabránit tomu, abyste si našli někoho nového. Pokud nechcete randit s jinými lidmi a vodit je za nos, choďte alespoň ven s přáteli, nebo se začněte kamarádit s lidmi opačného pohlaví. Travte čas s jinými lidmi, kteří jsou single – možná to bude stačit k tomu, aby váš bývalý partner začal žárlit. Dělejte něco nezávazného, například si dejte drink s přáteli, nebo si jděte zahrát minigolf a pozvěte i svého bývalého partnera. Vyberte takovou činnost, která se hodí jak pro první rande, tak pro přátelské setkání. V každém případě se zatím pouze dobře bavte a vyhýbejte se vážným rozhovorům. Každý vztah by měl být vybudován na pevném základu přátelství, takže byste se nejprve měli ujistit, že jste schopní se s bývalým partnerem kamarádit. Pokud vám bývalý partner řekl, že už vás nemiluje (a tím vás uvrhl do zóny přátelství), možná se vám podaří u něj lásku obnovit tím, že s ním začnete opět budovat intimitu. Při jedné studii si dva cizí lidé několik minut hleděli do očí a potom si odpovídali na osobní otázky (například „Čeho se nejvíce bojíš?“ nebo „Jaká je tvoje nejpříjemnější vzpomínka z dětství?“). Vědcům se podařilo díky tomu mezi těmito cizími lidmi vybudovat hlubokou vazbu, přitažlivost a dokonce pocity lásky. Zkuste se svému bývalému partnerovi nějakou dobu dívat do očí a klást mu hluboké a zajímavé otázky a uvidíte, zda vám to pomůže obnovit intimitu ve vašem vztahu.
Obsah kakaa by v ní mě být alespoň 50 - 70%. Před výrobou hoblin může být nezbytné nechat čokoládu několik hodin ztuhnout v lednici. Z čokolády o pokojové teplotě vyrobíte jen silné, rozlámané kusy, místo jemných elegantních hoblin. Kvalitní čokoládu seženete ve většině supermarketů nebo speciálních obchodů s cukrovinkami. Kupte si nejlépe čokoládu na vaření a výrobu cukrovinek, obyčejná mléčná většinou nedosahuje příliš dobrých výsledků, protože je příliš měkká.
Snažte se postavit si kolem sebe bublinu, skrz kterou vaše bývalá přítelkyně neprojde. Pokud jste stále v kontaktu, ujasněte si, že s ní nekomunikujete proto, abyste se mohli rychleji zotavit. Řekněte jí, aby vám nevolala a nepsala, protože jí stejně nebudete odpovídat. Není nutné se k ní chovat urážlivě nebo drze, až jí to budete říkat. Chovejte se slušně a odměřeně – dáte tím najevo, že to neděláte jen proto, abyste ji naštvali. Pokud se vás bude ptát, jak dlouho spolu nebudete komunikovat, řekněte jí, že to potrvá tak dlouho, jak bude nutné. Není možné určit přesné datum, kdy budete schopni se s ní vidět, aniž by vám to ublížilo. Někdy to trvá jen měsíc nebo dva, ale někdy to může trvat celý zbytek života. Dodržujte své slovo. Nevolejte jí, nepište jí, neposílejte jí emaily, ani jí neodepisujte, když vás bude kontaktovat sama, pokud nejde o věc života a smrti. Když si vaše bývalá přítelkyně uvědomí, že vás už nemá pod kontrolou, bude ji to bolet, ale i pro ni to bude z dlouhodobého hlediska lepší. Pokud je to možné, upravte si svůj denní režim, abyste se jí mohli vyhýbat a nepotkávali se častěji, než bude nezbytně nutné. Pokud spolu pracujete požádejte svého nadřízeného, aby vám vyměnil směny. Nemusíte mu říkat o tom, že jste se rozešli, pouze požádejte o jiné směny. Pokud spolu chodíte do školy, chovejte se normálně, ale požádejte učitele, aby vás přesadil co nejdál od vaší bývalé přítelkyně. Pečujte o sebe tím, že se budete snažit zkusit si věci, které jste vždy chtěli zkusit. Kromě samozřejmých (a drahých) činností, jako jsou výlety, dovolené a adrenalinové sporty nezapomínejte ani na běžné věci – navštivte všechny parky ve vašem městě, zjistěte, co se stane, když položíte minci na koleje, jděte si zazpívat karaoke, najděte nejstarší náhrobní kámen na místním hřbitově atd. Mince na kolejích nezpůsobí vykolejení vlaku, pokud vás to zajímalo. Zaplňte svůj volný čas pokroky a malými vítězstvími a zbavujte se smutku a vzteku. Použijte seznam svých snů, zájmů a talentů a věnujte se věcem, které jste si na něj napsali. Pokud jste vždy snili o tom, že se naučíte spravovat auta, že napíšete knihu, nebo že si vyrobíte víno, je nejlepší čas na to se do těchto dlouhodobých projektů pustit. Pokud nemáte žádné krátkodobé koníčky, kterými byste mohli zaplnit čas mezi většími projekty, vyberte si něco z dětství. Nikdo si o vás nebude myslet nic špatného, když budete stavět modely, sbírat mince, nebo budete hrát těžké počítačové hry. Pokud chcete svůj čas využít co nejlépe, je dobré mít pevný režim. Začněte tím, že budete chodit spát a vstávat každý den ve stejnou dobu a a budete mít relativně pevný plán na pracovní dny. Udělejte si čas na hygienu, cvičení, domácí práce a jídlo. Když budete mít volno, věnujte se sami sobě. Nemusíte na sebe být příliš přísní, jinak by vás mohlo rozzlobit, když vám něco naruší plány. Zkuste mít raději jen základní představu o tom, jakou dobu by vám měly zabrat každodenní činnosti. Zbytečné plánování je kontraproduktivní. Tito lidé pravděpodobně již slyšeli verzi vaší bývalé partnerky, ale to není důležité. Záleží na tom, abyste jim stručně řekli, jak se cítíte. Požádejte je, aby vás nezvali nikam, kde bude vaše expřítelkyně a naopak. Nechtějte po svých kamarádech, aby si vybrali, zda se budou bavit s vámi, nebo s vaší expřítelkyní. Je to povrchní, kruté a neférové. Pokud vás mají rádi oba, měli byste jim to umožnit – je to jen jejich věc. Jednou z nejtěžších věcí na single životě je to, že se budete cítit osaměle a bude vám chybět přítomnost dalšího člověka. Zkuste tento problém vyřešit tím, že budete trávit více času se svými přáteli. I v případě, že s expřítelkyní máte spoustu společných přátel (záleží většinou na tom, jak dlouho jste spolu byli a jak blízcí jste si byli), není důvod se s nimi přestat vídat. Pozvěte je k sobě na večeři a posilujte vztahy, které s nimi máte. Když převezmete iniciativu a nebudete jen čekat, až vás někdo někam pozve, vaši přátelé budou vědět, že vám na nich záleží. Kromě toho budete mít kontrolu nad tím, kam a s kým jdete a co spolu budete dělat, takže omezíte riziko, že narazíte na svoji bývalou přítelkyni, nebo na něco, co vám ji připomíná. Není nic špatného na tom kamarády požádat, aby se pokusili zajistit, že se s bývalou partnerkou nepotkáte. Chovejte se ovšem slušně a nechtějte po nich, aby si vybírali jednoho z vás. Zavolejte lidem, které jste v poslední době dlouho neviděli. Jistě ocení, že se jim ozvete a pravděpodobně s nimi nepotkáte svoji bývalou přítelkyni, protože jste se s nimi během vztahu nevídali. Bez ohledu na to, kolik je vám let, nebo jaké je vaše společenské postavení, se pravděpodobně dříve nebo později seznámíte s mnoha novými lidmi. Chovejte se k nim mile a přátelsky a možná si díky tomu najdete i nové přátele. Kromě toho, že budete mít větší šanci se zbavit osamělosti a budete trávit čas s přáteli, si tím také posílíte sebevědomí. Když uvidíte, že vás lidé mají rádi i bez vaší bývalé partnerky a že si můžete kdykoli najít nové přátele, budete ze sebe mít mnohem lepší pocit.
U každé přísady napište, kolik jí lidé budou potřebovat. Používejte jednotný formát jednotek, například gramy a mililitry. Používejte jednotné zkratky. Pokud nějaká přísada nemá měrnou jednotku, napište ji celými slovy. Je běžné zapisovat přísady v takovém pořadí, v jakém se do jídla přidávají, aby byl recept přehlednější. Pokud například píšete recept na buchtu, pravděpodobně bude nutné smíchat všechny suché přísady. Protože je tedy nemůžete napsat v pořadí, v jakém jdou za sebou, seřaďte je podle objemu: 2 šálky mouky, 1 lžička prášku do pečiva, ¼ lžičky soli atd. V mnoha případech je nutné některé přísady rozdělit a přidávat je postupně. Někdy například musíte vyšlehat máslo s cukrem a později při přípravě polevy musíte opět použít máslo. Pro tyto případy byste měli uvést celkové množství másla a napsat, na kolik dílů ho budete dělit. Pokud se recept skládá z několika jednotlivých částí, například z těsta, náplně a polevy, rozdělte si recept na tři části a ke každé části uveďte příslušný nadpis. Pokud není nutné použít konkrétní produkt, používejte názvy přísad, například „2 šálky mléka“ místo „2 šálky mléka Kunín.“ Pokud chcete mít samotný text receptu kratší, můžete uvést jednoduché techniky, jako je krájení, šlehání a rozpouštění přímo k přísadám. Nejprve napište množství a potom techniku. Zde je několik příkladů: 1 šálek másla, rozpuštěného 2 lžíce šalotky, nasekané ½ šálku papriky, nakrájené najemno 2 jablka, oloupaná a nakrájená
Položte těsto na povrch vysypaný moukou a válejte jej pomocí válečku. Uválejte těsto tak, aby mělo tloušťku zhruba 0.6 cm. Naberte nožem máslo a namažte jej na celý povrch uváleného těsta. Mažte tak dlouho, dokud nevypotřebujete všechno máslo. Udělejte to na délku, stejně, jako kdybyste skládali dopis. Těsto si potřebuje na půl hodiny odpočinout. Vyndejte těsto z lednice a znovu jej uválejte do obdélníku. Přehněte dva konce těsta tak, aby se překrývaly. Tentokrát by těsto mělo být otočené k vám horizontálně. Tento typ skladu se nazývá otočka. Zabalte přehnuté těsto do lednice a opět jej nechte na půl hodiny odpočinout. Vyndejte těsto z lednice, uválejte jej do obdélníku a přehněte jej na třetiny (jako dopis). Opět těsto dejte do lednice na půl hodiny. Vyndejte těsto z lednice, uválejte jej do obdélníku a obraťte jej tak, že dva konce obdélníku se překrývají. Po všem tom přehýbání a obracení si těsto potřebuje odpočinout. Zabalte jej do plastové fólie či sáčku a dejte jej do lednice. Ráno bude připravené k smažení.
Morčata mají ráda dřevěné kostky nebo kartónové krabice, protože je můžou kousat. Zuby morčat neustále rostou a kousací hračky jim pomáhají udržet je v rozumné délce. Dřevěné kostky zakoupíte ve zverimexu. Nepořizujte si ale kostky nebo jiné dřevěné hračky, které jsou něčím natřené nebo nalakované. Hračky můžete také vyrobit z věcí, které máte doma, jako papírové sáčky, krabice, ruličky od toaletního papíru atp. Morčeti dejte do klece jen dostatečně velké hračky. Malé hračky by morče mohlo spolknout a začít se dusit. Do klece dejte houpací síť. Morčatům můžete také ve větším zverimexu pořídit houpací síť. Houpací sítě se většinou prodávají pro fretky, ale můžou se používat i pro morčata. Radši ale po přidělání sítě na morče dohlédněte, abyste se ujistili, že je pro něj síť bezpečná. Každé morče potřebuje svou vlastní skrýš nebo domeček, kde se může schovat a mít trochu soukromí. Morčata občas bývají velmi plachá, a tak se ráda schovávají do věcí a užívají si soukromé. Domečky a různé skrýše můžete pořídit ve zverimexu, nebo je levně vyrobit doma. Tunel můžete například koupit ve zverimexu, nebo ho doma vyrobit z nějakého tubusu od potravin (třeba od cereálií). Odstraňte z něj jakékoliv plastové a kovové části a všechen potištěný papír. Domeček můžete také vyrobil ze staré, obyčejné krabice na bot (bez potisků a nátěru). Morčeti se domeček určitě bude líbit a může ho bez obav kousat. I když je morče uvnitř klece, věnujte se mu. Morčata jsou ráda v blízkosti lidí. Když budete morčeti dopřávat hodně lásky a pozornosti, lépe si zvykne na klec a bude se v ní cítit příjemně. Morčeti se věnujte několikrát denně. Je důležité, abyste s morčetem byli v kontaktu denně a co nejčastěji se ho dotýkali a mazlili se s ním. Můžete ho taky vypustit z klece a nechat ho běhat v malé místnosti nebo ohrádce, aby mělo víc pohybu. Čas strávený mimo klec by také měl být součástí každodenní rutiny morčete. Morče pusťte jen do místností, ve kterých nejsou malé otvory, kterými by morče mohlo utéct nebo kde by se mohlo ztratit. Morče také bedlivě hlídejte, protože morčata rozkoušou všechno, co najdou, včetně nebezpečných věcí jako elektrické kabely. Morčata jsou společenská zvířata a jsou nejšťastnější, když mohou žít s jiným morčetem (nebo více morčaty). Pokud tedy chcete, aby morče mělo pořád nějakého společníka, pořiďte další morče.
Nemyslete na hmatatelné, fyzické předměty, místo toho si vybavte, co od života chcete a co dává vašemu životu smysl a pocit naplnění. Některé časté hodnoty smysluplného života mohou být : Víra Rodina Přátelství/vztahy s ostatními Soucit Výkon Štědrost/služba druhým lidem Osobní růst může dát vašemu životu velký smysl a účel. Jeden z nejlepších způsobů, jak získat smysl života, je najít si zaměstnání, které vás nutí růst a vyvíjet se jako člověk. Zjistěte, co by vás bavilo dělat. Můžete začít tím, že se zamyslíte, jaké vyznáváte hodnoty. Ceníte si štědrosti a soucitu? Možná by se k vám hodila práce, při které budete pomáhat lidem a sami tak najdete náplň svého života. Vystupte ze své komfortní zóny. Jen to, že v práci pohodlně přežíváte, neznamená, že z ní máte opravdu dobrý pocit a užitek. Zkuste hledat způsoby, jak jít za tím, co vás baví například skrze práci dobrovolníka, a pokud vás to bude bavit, zjistěte si, zda by šlo tutéž práci vykonávat na plný úvazek jako hlavní příjem. Když budete mít zaměstnání, které vás naplňuje, budete mít v životě větší pocit uspokojení a smyslu, než kdybyste měli spoustu peněz. Musíte být samozřejmě finančně zajištění, ale je mnohem důležitější žít smysluplný život, než hromadit nesmyslné bohatství. Spiritualita pro někoho znamená náboženství, ale sama o sobě nevyžaduje žádnou organizovanou církev. Je docela možné žít duchovním životem i tehdy, když sami sebe vůbec nenazýváte věřícím, i když jsou lidé, které víra a náboženství velmi naplňují. Každý den trénujte sebereflexi. Naučte se být zodpovědní za své myšlenky, slova a činy, a převezměte nad nimi kontrolu. Hledejte způsoby, jak mít soucit s druhými. Pomáhejte lidem v nouzi, ať už ji zapříčinila jakákoliv okolnost. Snažte se udržet si naději a pozitivní přístup, i během stresujících nebo tragických situací. Obklopujte se přírodou.Příroda může být neskutečně uklidňující a mnoho lidí zjišťuje, že pobyt v přírodě jim přináší pocit duševní rovnováhy. Zkuste si zajít na procházku po lese, kochejte se krajinou, kdykoliv se dostanete ven. Také vpusťte přírodu k sobě a založte si zahradu nebo pěstujte pokojové květiny doma či na balkoně. Pocit, že někam patříte, je důležitou součástí duševního zdraví. Také vám to pomůže vidět smysl života. I introvertní lidé často zjišťují, že patřit do větší skupiny lidí je příjemné, a přináší jim to pocit naplnění. Najděte si skupiny lidí, se kterými sdílíte společné zájmy a koníčky. Zkuste se stát dobrovolníkem ve skupině lidí stejného smýšlení, kteří bojují za stejnou věc jako vy. Přidejte se třeba do čtenářského klubu. Seznámíte se s lidmi, kteří mají stejné zájmy, a přitom se budete věnovat umění.
Turistická sezóna na Antarktidě trvá přibližně pět měsíců, od listopadu do března.V jiných obdobích v roce je podnebí extrémně chladné a drsné, přichází polární noc a zamrzají v létě přístupné oblasti. Pamatujte, že ačkoli bude na Antarktidě ke konci sezóny méně lidí, většina zvířat už nebude na pevnině. Během těchto měsíců můžete čekat následující: Během listopadu začíná období tání a zároveň končí období páření tučňáků a dalších ptáků. Během prosince a ledna dochází k líhnutí mláďat tučňáků. O mláďata pečují rodiče, kteří je krmí. Během února a března roste mláďatům peří a dochází k přepeřování dospělých (proces, kdy tučňákům vypadává staré peří a na jeho místě vyrůstá peří nové). Je to také vhodná doba k pozorování velryb. Antarktida je destinací, kde moc nízkorozpočtových variant nevymyslíte. Jedinou možností by snad mohlo být dostat se na Antarktidu pracovně, jako účastník některé z vědeckých expedic. Jako turista máte před sebou výdaj alespoň 130 000 CZK, což navíc představuje pouze nutné výdaje, nikoli nejlepší sedadla v letadle nebo další aktivity na místě. V městech jako je Ushuaia v Argentině můžete občas narazit na výhodné last minute nabídky plaveb. Musíte však být připraveni nějakou dobu se ve městě zdržet, být flexibilní a vždy připravení vyrazit. Je to sice trochu riskantní možnost, ale kdybyste měli štěstí a vyšlo to, mohli byste ušetřit spoustu peněz. Pokud nechcete cestovat do Antarktidy jako turista, popřemýšlejte o dalších možnostech, jako např. přidat se k oficiální expedici. Je pravděpodobné, že k tomu budete potřebovat technické, vědecké nebo zdravotní vzdělání, případně jiné dovednosti – všechny expedice potřebují zkušeného kuchaře! Pokud se jedná o státní expedici, je možné, že budete muset splnit další specifické podmínky. Další možností je doplnit některou z posádek. Novináři, fotografové nebo další umělci často doprovází různé expedice a jejich cesta bývá hrazena tím, kdo je k práci přizval. I v tomto případě, je úspěch závislý na vašich schopnostech. Antarktida je nehostinné místo s extrémními klimatickými podmínkami, které mohou být člověku nebezpečné. Počasí se může zcela nečekaně zhoršit a i v létě zde vládne neustálá zima (nejvyšší letní teploty se pohybují mezi 5°C až 13°C). V ledu na pevnině se můžete setkat s ledovcovými trhlinami a vzhledem k velmi suchému podnebí je zde neustálé riziko požárů - při zacházení s hořlavými materiály tedy musíte být velmi opatrní. Sežeňte si informace o potřebném vybavení a oblečení. Zcela jistě budete potřebovat prvotřídní nepromokavé oblečení! Je možné, že na lodi si bude možné základní vybavení vypůjčit, ale to ještě neznamená, že vám dobře padne. Na Antarktidu nepotřebujete žádná speciální očkování, ale na cestu byste měli být zdraví a v dobré fyzické kondici, jelikož možnosti lékařského ošetření budou omezené. Pokud máte jakékoli zdravotní problémy, poproste vašeho lékaře o vypracování detailní zprávy, kterou si vezmete s sebou. Nezapomeňte samozřejmě na všechny potřebné léky. Bílý kontinent představuje neuvěřitelně křehké životní prostředí. Až na vědecké expedice, jejich základny a turistický ruch, zde ještě člověk nestačil zanechat výraznou stopu. Díky tomu, že divoká zvířata zde nemají s člověkem dlouhodobé negativní zkušenosti, nebojí se ho a nebyly tak narušeny jejich stereotypní vzorce chování. Situace se ale mění a na Antarktidu míří stále větší počty návštěvníků, proto je ochrana tamního panenského prostředí tak zásadním tématem. I přesto může mít narůstající turismus v Antarktidě zhoubný vliv, který je potřeba minimalizovat (např. zavlékání cizorodých organismů do biologické rovnováhy místního prostředí). Regule IAATO přesně stanovují, jak se turista může či nemůže v regionu chovat a dodržování těchto pravidel je vyžadováno od všech návštěvníků bez rozdílu. Prostudujte si je před cestou na webu IAATO v sekci „Visitor Guidelines“. Zde jsou základní body, které byste měli mít stále na paměti: Nepřibližujte se do těsné blízkosti zvířat, nekrmte je a nevstupujte do jejich vyšlapaných stezek. Neodhazujte žádné odpadky! Po návštěvě po vás nesmí na pevnině zůstat žádný nepořádek, a to ani obsah vašeho močového měchýře. Nic neničte! Všechny stavby vytvořené člověkem mají historickou hodnotu a mnoho chat a podobných budov je na seznamu kulturního dědictví. Rýt do skal a dalších přírodních útvarů je zakázáno. Jako suvenýr si odneste pouze fotografie. Vše ostatní (jako např. ptačí vejce, mušle, rostliny, horniny nebo hlína) musí zůstat tam, kde má – tedy na Antarktidě. Výprava do Antarktidy je zážitkem, který jen tak nevyprchá a na který budete dlouho vzpomínat. Pokud toužíte spatřit nedotčenou přírodu, úchvatné scenérie, neskutečnou paletu divokých zvířat a zároveň vám nevadí trocha zimy a nepohodlí, cesta na ledový kontinent pro vás bude zážitkem na celý život.
To je ta vůbec nejjednodušší volba. Žádný nápoj s obsahem vodky nemůže mít méně kalorií než vodka samotná (počítáme-li se stejnými objemy), protože do ní nepřidáváte žádné další ingredience. Nemusíte si lámat hlavu se správným skladováním v lednici nebo spižírně - prostě si nalijte sklenku a vychutnejte si chuť čisté lihoviny! Existuje několik běžných způsobů, jak čistou vodku pít. Můžete si prostě jen nalít panáka a naráz ho vypít, nebo ji můžete usrkávat ze sklenky s ledem ("on the rocks"). Jediná možnost, jak ještě více srazit kalorickou hodnotu nápoje, je vyhledat vodku od výrobce, který nízký obsah kalorií garantuje. Tyto lihoviny různých značek najdete na internetu. Panák o objemu 0,04 dl má zhruba 75 kalorií. Pro porovnání - běžné vodky mají ve stejném objemu 96 kalorií. To už je nezanedbatelný rozdíl! Hodí se poznamenat, že lihoviny se sníženým obsahem kalorií toho většinou docílí snížením obsahu alkoholu, takže jich budete muset v porovnání s obvyklými nápoji vypít víc, abyste dosáhli kýženého efektu. V závislosti na důvodu vašeho pití to pro vás ale nemusí nic znamenat. Ochucené vodky jsou nápoje bez přidaných kalorií. Spousta zavedených značek produkuje i ochucené varianty. Mezi takové značky patří například Belvedere, Burnett's nebo Gray Goose. Ve světě lihovin se poslední roky jednotlivé značky předháněly, která přijde dřív s novými příchutěmi. Ochucené vodky mohou být velmi chutné a zajímavé samy o sobě, a mnohdy si je užijete mnohem víc než běžné vodky smíchané s nějakými dalšími ingrediencemi (jako třeba džus), které navíc nápoji přidávají na nechtěných kaloriích. Většina ochucených vodek, na které v obchodě narazíte, bude mít očekávatelné příchutě, jako je třeba citron, různé bobuloviny nebo okurka. K sehnání jsou ovšem i exotičtější příchutě, za všechny jmenujme třeba křen, slaninu nebo lososa. Vyrobit si svou vlastní ochucenou vodku je velmi snadné! Můžete k tomu použít většinu druhů ovoce a zeleniny. Někteří lidé vodku také ochucují kávovými zrny. Jednoduše vložte zvolené ingredience do zavařovací sklenice a přelijte je vodkou. Potom několik dní vyčkejte a přeceďte tekutinu do jiné nádoby. Voila - vodka s příchutí! Můžete si také vlastnoručně připravit vynikající melounovou vodku. Pomůže vám v tom čerstvý meloun nebo nějaká cukrovinka s melounovou příchutí. Populárními přísadami, které nápoji nepřidají na kalorické hodnotě, jsou dietní kola a další podobné limonády. Mezi další oblíbené přísady patří brusinkový džus, dietní ledový čaj, dietní limonáda a limetková šťáva. Protože obsah kalorií v běžných vodkách bývá poměrně standardní (pokud tedy nekoupíte vodku se sníženým kalorickým obsahem), jediná cesta jak vytvořit výsledný produkt bez dalších extra kalorií je být velmi ostražitý při přidávání dalších ingrediencí. Hlavním viníkem nadměrného množství kalorií v nápojích je většinou cukr. Právě proto je o něj spousta nízkokalorických koktejlů ochuzená nebo je nahrazen nějakým zdravějším produktem, jako je třeba stévie nebo jiná sladidla. K sehnání je dokonce i Triple Sec bez cukru. Jestliže musíte použít kalorické přísady, snažte se omezit jejich množství. Nápoj nakonec možná bude chutnat trochu jinak, než jste zvyklí, ale přesto by měl být stále vynikající. Nikde není psáno, že malé množství přísad nezmění významně chuť celého nápoje. Jako příklad připomeňme například tradiční koktejl Vodka Martini, do kterého se přidává suchý vermut v tak malém množství, že to na celkovém kalorickém obsahu není téměř patrné.
Jedním z nejlepších způsobů, jak se zklidnit, je přestat dělat to, co vám způsobuje úzkost. Z krátkodobého hlediska to znamená, že byste měli říct osobě, se kterou zrovna mluvíte, že si potřebujete dát menší pauzu. Pokud jste ve společnosti, slušně se omluvte a na chvíli odejděte. Najděte ti klidné místo a soustřeďte se na klidné myšlenky. Když pociťujeme úzkost, vztek, nebo smutek, naše tělo přechází do režimu „útok nebo útěk.“ Sympatetický nervový systém „nakopne“ naše tělo tím, že aktivuje hormony, jako je adrenalin. Tyto hormony zrychlují dech a tep, způsobují svalové napětí a stahují cévy. Dejte si pauzu od toho, co vám způsobuje stres a soustřeďte se na to, co vaše tělo prožívá. Pomůže vám to zůstat v přítomném okamžiku a zbavit se takzvané „automatické reaktivity.“ „Automatická reaktivita“ nastává, když si váš mozek vytvoří zvyky v reakcích na podněty, například na stresory. Váš mozek tyto zvykové cesty aktivuje vždy, když se setkáte s daným podnětem. Studie prokázaly, že když tyto reakce narušíte tím, že se budete soustředit na své smyslové prožitky, budete schopni ve svém mozku vytvořit nové „zvyky.“ Neposuzujte své prožitky, pouze si jich všímejte. Pokud jste například velmi naštvaní kvůli něčemu, co vám někdo řekl, pravděpodobně vám srdce bije rychleji a je vám teplo, nebo v obličeji zrudnete. Uvědomujte si tyto smyslové detaily, ale neposuzujte je jako „dobré“ nebo „špatné.“ Když stres aktivuje sympatetický nervový systém vašeho těla, to první, co byste měli udělat, je začít dýchat pomalu. Když budete dýchat zhluboka a pomalu, dosáhnete mnoha prospěšných účinků. Vaše tělo získá potřebný kyslík, regulují se mozkové vlny a sníží se hladina laktátu v krvi. Tyto věci vám pomohou cítit se klidněji a uvolněněji. Dýchejte do bránice, ne do hrudníku. Když si položíte ruku na břicho těsně pod žebra, měli byste cítit, jak se vám při nádechu břicho zvedá a při výdechu klesá. Sedněte si rovně, stoupněte si, nebo si lehněte na záda, abyste měli otevřený hrudník. Když se budete hrbit, nebudete schopni dýchat zhluboka. Pořádně se nadechněte nosem a počítejte do 10. Měli byste cítit, jak se vám plíce a břicho roztahují a zaplňují vzduchem. Potom pomalu vydechněte nosem nebo ústy. Snažte se nadechovat se 6-10 za minutu. Zaměřte se na rytmus svého dechu. Nenechejte se rozptylovat ničím jiným a nemyslete ani na to, jak se cítíte. Můžete si nádech počítat, nebo si v duchu opakovat nějaká klidná slova nebo fráze. Při nádechu si představujte jasně zlaté světlo, které představuje lásku a pochopení. Pociťujte, jak vás jeho teplo zaplavuje a zaplňuje vám plíce, srdce a celé tělo. Při pomalém výdechu si představujte, že stres opouští vaše tělo. Tento postup zopakujte třikrát nebo čtyřikrát. Při emocionálních nebo stresových reakcích se svaly v těle zpevní a jsou napjaté. Je možné, že budete mít skutečně pocit, že jste „zranění.“ Progresivní svalová relaxace (PSR) vám pomůže vědomě uvolnit napětí z těla pomocí zatínání a uvolňování svalových skupin. S trochou cviku vám PSR může pomoci zbavit se stresu a úzkosti velmi rychle. Existuje několik návodů na PSR, které najdete na internetu. Například MIT má jedenáctiminutovou nahrávku s návodem, která je zdarma. Najděte si tiché a klidné místo. Mělo by být také relativně temné. Posaďte se, nebo si pohodlně lehněte. Uvolněte si veškeré těsné oblečení. Zaměřte se na jednu svalovou skupinu. Můžete začít u chodidel a postupovat směrem nahoru, nebo můžete začít u čela a postupovat směrem dolů. Zpevněte všechny svaly v této skupině co nejsilněji. Pokud začínáte u hlavy, co nejvíce pozvedněte obočí a otevřete oči. Vydržte takto 5 vteřin a potom svaly uvolněte. Potom zavřete oči a zpevněte všechny okolní svaly. Vydržte to 5 vteřin a opět svaly uvolněte. Přejděte k další svalové skupině a zpevněte tyto svaly. Můžete například na 5 vteřin pevně stisknout rty a potom je uvolnit. Potom se na 5 vteřin usmějte a nakonec svaly uvolněte. Pokračujte s ostatními svalovými skupinami, jako je krk, ramena, paže, hrudník, břicho, hýždě, stehna, lýtka, chodidla a prsty na nohou. Pokud je to možné, zkuste si najít něco, co vás rozptýlí, abyste nemuseli myslet na to, co prožíváte. Když se budete soustředit na to, co vám způsobuje strach nebo úzkost, dostanete se do začarovaného kruhu a budete myslet stále na to samé. Tím v sobě budete úzkost a depresivní příznaky posilovat. Rozptýlení není dlouhodobým řešením, ale může vám v danou chvíli pomoci zapomenout na své obavy a zklidnit se. Později se k danému problému budete moci vrátit a vyřešit ho s čistou hlavou. Popovídejte si s kamarádem. Když budete trávit čas s někým, koho máte rádi, zapomenete na to, co vás naštvalo a budete se cítit milovaní a plní energie. Studie prokázaly, že krysy, které se mohou socializovat s ostatními, měly méně vředů způsobených stresem, než krysy, které byly samy. Pusťte si nějaký komediální film nebo seriál. „Hloupý humor“ vás zklidní a umožní vám vytvořit si odstup od toho, co vás naštvalo. Vyhýbejte se ovšem zahořklému a sarkastickému humoru, který by vás mohl rozzlobit ještě více. Pusťte si nějakou klidnou hudbu. Najděte si hudbu, která má zhruba 70 beatů za minutu (klasická hudba, nebo new age pop, jako je Enya). Rychlá a úderná hudba by vás mohla rozzlobit ještě více. Prohlížejte si fotky, které se vám líbí. Lidé jsou biologicky naprogramovaní k tomu, aby se jim líbily malé věci s velkýma očima, jako jsou štěňata, nebo malé děti. Když se budete dívat na fotografie koťat, možná vám to zlepší náladu. Jděte na nějaké klidné místo a důkladně si protřepejte všechny končetiny, jako mokrý pes. Když ze sebe úzkost „vytřepete,“ budete se cítit lépe, protože váš mozek bude mít nové podněty ke zpracování. Takové chování vám pomůže zbavit se okamžitých pocitů stresu a úzkost. Jde v podstatě o to, že se k sobě musíte chovat laskavě a utěšit se. Dejte si teplou koupel nebo horkou sprchu. Výzkumy prokázaly, že fyzické teplo má na mnoho lidí uklidňující vliv. Používejte zklidňující esenciální oleje, jako je levandule, nebo heřmánek. Hrajte si se svým domácím mazlíčkem. Když si budete hladit svého psa nebo kočku, zklidníte se a dokonce vám to může snížit krevní tlak. Když se lidí někdo láskyplně dotýká, uvolňuje se jim v těle oxytocin, který silně zlepšuje náladu. Můžete se nechat obejmout kamarádem (nebo mít sex s někým, koho milujete), ale můžete se dotýkat i sami sebe. Položte si ruku na srdce. Vnímejte teplo vaší kůže a tlukot vašeho srdce. Dýchejte pomalu a rovnoměrně. Pociťujte, jak se vám při nádechu rozpíná hrudník a břicho. Obejměte se. Překřižte ruce před hrudníkem a obejměte sami sebe. Zkuste se trochu zmáčknout a vnímejte teplo a tlak vašich rukou a paží. Dejte si obličej do dlaní. Můžete si jemně masírovat svaly okolo čelisti a očí. Prohrábněte si rukama vlasy, nebo si promasírujte pokožku hlavy.
Když budete příliš často přemýšlet o prodejích, které se vám nepodařilo uskutečnit, bude to pro vás frustrující. Naučte se zapomínat na neúspěchy a myslet na budoucnost. Využívejte všech příležitostí, které vám pomohou dosáhnout větších úspěchů. Každý neuskutečněný obchod berte jako lekci a poučte se z něho. V některých obchodech manažeři podporují konkurenci mezi prodejci a zveřejňují počet prodejů na každého zaměstnance. Je to sice dobrý způsob, jak podpořit prodeje, ale když se budete srovnávat s ostatními prodejci, může to pro vás být nepříjemné. Pokud se vám podaří uskutečnit hodně prodejů, mějte z toho radost, ale nemělo by to být vaším jediným cílem. Práce by pro vás měla být pouze prací. Volný čas věnujte svým koníčkům a nemyslete stále jen na to, kolik se vám toho podařilo prodat. Čím více prodejů budete zkoušet uskutečnit, tím snazší to pro vás bude. Bude pro vás potom jednodušší vypořádat se s neúspěchy překážkami. Když budete zákazníky přesvědčovat, aby u vás nakupovali, práce vám bude rychleji utíkat. Ať se stane cokoli, snažte se nikoho neobviňovat. Zákazník má právo se rozhodnout, zda si chce danou věc koupit. Když u vás nakonec nenakoupí, neberte to jako selhání. Berte sami sebe jako poradce při obchodní transakci. Poskytnete zákazníkovi své rady, ale když se nakonec rozhodne danou věc nekoupit, zapomeňte na to.
Obecně platí, že rayonové oblečení je jemné, ale je možné ho prát i v pračce. Některé kusy viskózových oděvů ovšem není možné prát v pračce. Pokud se chcete vyhnout tomu, že by se vám oblečení potrhalo, vybledlo, nebo se jiným způsobem zničilo, musíte se řídit pokyny uvedenými na jeho lístečku. Tato sekce sice zahrnuje jak instrukce pro praní v pračce, tak instrukce pro ruční praní viskózy, ale měli byste je brát pouze jako obecná doporučení a ne univerzálně platná pravidla. Jinými slovy byste měli brát každý kus oblečení individuálně. Pokud zjistíte, že je možné viskózové oblečení prát, měli byste ho prát raději v ruce, než v pračce. Rayonové oblečení je za mokra velmi křehké a když ho budete prát opatrně v ruce, riziko poškození bude mnohem nižší, než kdybyste ho prali v pračce. Ponořte viskózové oblečení do studené vody a přidejte trochu pracího prostředku. Jemně do látky vetřete bublinky, ale dejte si pozor, abyste s oblečením nezacházeli příliš hrubě. Nikdy oblečení neždímejte, nemačkejte, ani s ním nezacházejte jinak hrubě, abyste z něj dostali přebytečnou vodu. Mohli byste tím potrhat jemná vlákna. Raději ho jemně vytřepejte, aby se z něj dostala voda. Pokud jste si jistí tím, že se vám oblečení v pračce nepoškodí, perte ho pouze s oblečením ze stejných látek. Pevnější látky, jako je například džínovina, by se mohly za viskózu zatrhnout a při praní ji vytáhnout, nebo potrhat. Perte viskózové oblečení v pračce pouze ve studené vodě. Dalším způsobem, jak chránit viskózové oblečení, je prát ho v pračce ve speciálním pytlíku na praní jemného prádla. Budete mít jistotu, že se vaše oblečení nezaplete do jiného oblečení a nepotrhá se vám. Po vyprání každý kus viskózového oblečení opatrně vytřepejte a vyhlaďte ho rukama. Potom ho pověste na nekovový věšák a nechejte ho uschnout (kovové věšáky mohou na oblečení zanechat skvrny od rzi). Můžete použít také běžný věšák na prádlo, nebo oblečení rozložit na čistý rovný povrch. Kromě toho, že se viskóza snadno poškodí v pračce (hrubé praní atd.) se může také poškodit v sušičce, ve které většinou dojde ke sražení a drastickému poškození daného kusu oblečení. Pokud se můžete elektrické sušičce vyhnout, nepoužívejte ji. Pokud ji musíte používat, nastavte ji na nejnižší výkon a sušte viskózu pouze s jinými viskózovými kusy oblečení. Nikdy nedávejte horkou žehličku na lícovou stranu viskózového oblečení – mohli byste ho spálit a roztavit vlákna, která by se začala lesknout. Vždy viskózu žehlete z rubu. Pokud chcete své oblečení ochránit ještě více, měli byste ho žehlit dokud je ještě vlhké. Pokud musíte žehlit viskózové oblečení z lícové strany, dejte si mezi žehličku a dané oblečení kus látky, abyste ho ochránili.
Podívejte se po sklenicích nebo lahvích vytvořených pro účely zavařování. Měli by být vyrobeny z tvrzeného skla a bez škrábanců a prasklin. Ujistěte se, že všechny mají vhodná těsně padnoucí víčka. Sklenice by měly mít plochá, těsněním lemovaná víčka se závitovými kroužky. Závitové kroužky lez použít opakovaně, ale budete potřebovat nová plochá víčka. Lahve by měly mít gumové těsnění, které je v dobrém stavu. Použijte k pečlivému umytí sklenic a lahví, které plánujete sterilizovat, horkou vodu a saponát. Ujistěte se, že na nich nejsou žádné zaschlé kousky potravin a jiné nečistoty. Umyjte také víčka. Musí být dokonale čisté. Dejte sklenice a lahve ve vzpřímené poloze do hrnce. Víčka dejte kolem sklenic a lahví. Naplňte hrnec vodou, dokud nepřesáhne sklenice a lahve o 2,5 cm. Přiveďte vodu k plnému varu. Pokud jste v nadmořské výšce méně než 300 metrů, vařte je 10 minut. Za každých dalších 300 metrů přidejte další minutu. Jednu po druhé vyjměte sklenice, lahve a víčka a dejte je na papírovou utěrku uschnout. Buďte opatrní, abyste nenechali sterilizované vybavení přijít do kontaktu s čímkoliv kromě čisté papírové utěrky.
Je důležité porozumět tomu, že i když tomu druhému odpustíte, nemusíte mu ve svém životě dělat místo. Rozhodněte se, zda chcete váš vztah obnovit, nebo ho chcete ukončit. Musíte se nad vaším vztahem pořádně zamyslet a zhodnotit, zda stojí za to na něm pracovat. Zamyslete se také nad tím, zda je pravděpodobné, že vám daná osoba ublíží znovu. V některých situacích, jako jsou například manipulativní vztahy, nebo vztahy s opakovaně nevěrným partnerem, je bezpečnější a zdravější vztah ukončit a vyřadit tohoto člověka ze svého života jednou provždy. Uvědomte si, že si zasloužíte něco lepšího. Až se rozhodnete tomu druhému odpustit, musíte zapomenout na minulost a soustředit se pouze na budoucnost. Pokud se rozhodnete vztah přebudovat, můžete se do toho pomalu pustit. Dejte tomu druhému najevo, že i když vám ublížil, máte ho stále rádi a chcete, aby zůstal součástí vašeho života. Když budete lpět na křivdách z minulosti, nikdy nebudete schopni tomu druhému odpustit. Najděte si na tom to dobré a berte tuto situaci jako příležitost začít znovu. Možná je to přesně to, co váš vztah potřebuje. Když vám někdo ublíží, je velmi těžké nalézt k němu opět důvěru. Je ale důležité naučit se důvěřovat sobě, svému úsudku a svým schopnostem činit informovaná rozhodnutí. Potom budete moci začít pracovat na obnově důvěry k tomu, kdo vám ublížil. Rozhodněte se být naprosto otevření a upřímní a říct tomu druhému vše, co máte na srdci. Postupujte pomalu a opatrně. Důvěru si nezískáte zpět přes noc. Budete tomu druhému muset dopřát dostatek času na to, aby vám dokázal, že mu můžete věřit. Snažte se najít si na dané situaci něco dobrého a napište si seznam pozitivních věcí, které si z ní můžete odnést. Může to být například: uvědomění si své schopnosti porozumění a odpuštění, získání cenné životní lekce, nebo obnova vztahu s člověkem, který vám ublížil a společné nalezení řešení. Když si vzpomenete na bolest, kterou vám ten druhý způsobil, snažte se nedovolit, aby vás to ovlivnilo.Když se vám to nepodaří, zamyslete se nad minulostí a snažte se najít odpověď. Neberte to jako důvod rozzlobit se, ale spíše jako příležitost zahojit staré rány. Odpuštění někdy pro toho druhého nebude znamenat vůbec nic a někdy nebude možné vztah napravit. I když se situace nevyřeší tak, jak jste doufali, pamatujte si, že jste udělali správnou věc. Odpuštění je vznešené a nikdy nebudete litovat, že jste tomu druhému nakonec odpustili. Uvědomte si, že odpuštění je proces. Říct, že někomu odpustíte, vůbec nic neznamená. Budete na tom muset po malých krůčcích pracovat každý den. Když si to ale budete říkat nahlas, pomůže vám to držet se toho.
Uvědomte si, že narcista nemá žádný zájem vás poslouchat a nezáleží mu ani na vašich potřebách. Narcisté si myslí, že toho vědí více než ostatní. Proto svá řešení považují za jediné logické odpovědi na problémy. Očekávají, že se jejich rozhodnutí podrobíte. Pokud máte s takovým člověkem vztah, pravděpodobně budete bojovat o moc, nebo se vás partner bude snažit ovládat. Tito lidé neinvestují do vztahu žádné emoce a když mají pocit, že je někdo jakkoli kritizuje, velmi se rozzlobí. Často ukončují vztahy kvůli malichernostem. Pokud jste odhodlaní si vztah udržet, jak to uděláte, abyste přežili a zachovali si emocionální zdraví? Zjistěte, zda tohoto člověka ze svého života můžete vyřadit, nebo ne. Pokud jde o nového známého, bude to pro vás snadnější, než v případě vážného vztahu, nebo dlouhodobého přátelství. Narcistu nikdy nepřesvědčíte, že udělal něco špatně. Vybírejte si bitvy, které povedete a nemarněte čas a úsilí řešením problémů s chováním této osoby, protože se vám ji stejně nepodaří změnit. Pokud váš partner například předchozí večer u rodinné večeře mluvil stále jen o sobě a vyprávěl trapné příhody, měli byste to považovat za hotovou věc a nevracet se k tomu. Příště se tomu můžete zkusit vyhnout například tím, že partnera posadíte vedle někoho tiššího, kdo si rád poslechne všechny jeho výlevy. Pokud je problémem nějaké vaše rozhodnutí, například to, že odmítnete jet s partnerem autem, když je pod vlivem alkoholu, dejte ho najevo jasně a jednoduše. Nemusíte se ospravedlňovat – klidně odejděte. Tímto způsobem se chovají narcisté, takže to váš partner pochopí a možná to dokonce akceptuje snáze, než emocionální monolog. Lidé s narcistní poruchou osobnosti rádi dosahují úspěchů a potom se jimi chlubí. Stanovte si cíle, kterých chcete dosáhnout, abyste narcistovi poskytli nějaký zdroj pýchy. Pokud se bojíte svého narcistního partnera požádat, aby uklidil na zahradě, navrhněte mu, že může uspořádat letošní první grilování. Narcisté sami sebe vidí jako společenské vůdce, takže mu tento typ akce poskytne obecenstvo, po kterém touží. Zeptejte se ho, co je potřeba udělat a potom nabídněte, že připravíte dům a občerstvení. Můžete mu také říct, že je silný a práce na zahradě mu půjde lépe. Paradoxně tímto způsobem dosáhnete možná i větších úspěchů, než jen uklizené zahrady – můžete partnerovi navrhnout nějaký větší projekt (například postavit jezírko, spravit zídku, nebo udělat terasu). Poskytne mu to něco, čím se bude moci během večírku chlubit. Uvědomte si, že narcista pravděpodobně nerozumí vašim emocionálním stavům a gestům a nevěnuje jim pozornost. Někdy je může dokonce i odmítat takovým způsobem, že vás to raní. Zkuste narcistu chvíli pozorovat a zjistit, co je pro něho důležité. Potom mu nabídněte pragmatický dar ve formě svého času nebo peněz, který si jeho vnímání dokáže vyložit jako upřímný projev náklonnosti. Jediným efektivním způsobem léčby této poruchy je psychoterapie. Sezení s psychologem může pomoci přetvořit vnímání dané osoby a lépe si uvědomovat sebe a své místo ve světě. Potom je možné vytvořit přesnější představy o jeho skutečných schopnostech, což mu může pomoci akceptovat sama sebe a začlenit do svého myšlenkového procesu názory ostatních lidí. Protože jsou ale narcisté přesvědčeni o tom, že jsou dokonalí, neuvědomují si, že potřebují pomoc, nebo že musejí změnit své chování. Psychoterapie může narcistům pomoci naučit se vnímat ostatní lidi a zlepšit tak své osobní i profesionální vztahy. Přesvědčit osobu s narcistní poruchou osobnosti, aby začala chodit k psychologovi, účastnila se terapie a vydržela u ní, dokud nenastanou skutečné změny, je extrémně obtížné. Když už narcista vyhledá psychologickou pomoc, je to většinou proto, že chce řešit depresi nebo sebevražedné tendence. Tito lidé jsou většinou odolní proti rozhovorům o změně osobnosti a úpravě chování. Neexistují žádné léky, které by léčily narcistní poruchu osobnosti, ale někdy se psychoterapeutická léčba kombinuje s léky proti sekundárním problémům, jako je deprese.
Pokud vám stále utíká spousta různých příležitostí kvůli vašemu strachu z výšek a přitom jste se mu už snažili postavit, pak je načase zvážit dlouhodobější možnosti léčby. Všechny tyto možnosti prozkoumejte do hloubky a nenechte se už svým strachem omezovat. Studie prokázaly, že různé typy postupů, se kterými se v průběhu léčby setkáte, jako je například kognitivně-behaviorální terapie, mohou být velmi nápomocné v překonávání specifických druhů fobií, kterou je právě třeba akrofobie. Existuje spousta různých škol a proudů psychoterapie, od těch využívajících tradičních psychoanalytických metod až po existenciální a alternativní přístupy. Cílem jakéhokoli terapeutického programu by měla být pomoc v bezpečném a postupném zmírňování vašeho strachu a souběžná výuka zvládání úzkosti. Terapii je možné doplnit podáváním medikamentů. Ve výsledku se musíte rozhodnout vy sami, která terapie je pro vás tou nejvhodnější a měli byste přitom vzít do úvahy určité aspekty, mezi než patří: Akreditace. Před započetím terapeutického programu si projděte vzdělání a certifikace zvažovaných terapeutů a poradců. Snažte se vyhledat takového terapeuta, který bude mít relevantní vzdělání v oboru a pokud možno také zkušenost s léčbou fobií nebo úzkosti. Zkušenost. Hledejte takové terapeuty, kteří za sebou mají bohatou praxi, jejíž výsledkem je větší množství šťastných a zdravých pacientů. Pokud je to možné, s některými z těchto pacientů si promluvte. Ptejte se jich, jestli byla terapie účinná a příjemná a jestli by daného terapeuta doporučili. Obzvláštní pozor si dejte na terapeuty, kteří se vám zdají podezřele nezkušení nebo se zdráhají předložit důkazy o své proklamované úspěšnosti. Metoda léčby. Většina důvěryhodných terapeutů používá moderní vědecké techniky, které byly podrobeny recenzím v respektovaných zdravotnických publikacích. Na spoustu lidí ale velice dobře fungují i alternativní a holistické metody, které již byly také vědecky zkoumány. Jakmile najdete vhodného kandidáta na pozici nového terapeuta, sjednejte si s ním sezení a zhodnoťte, zda jste vybrali správně. Terapeutů je celá řada a každý z nich bude k potlačování fobie přistupovat odlišným způsobem, ale přesto můžeme říct, že valná většina z nich začne terapii výzvou k tomu, abyste svůj strach z výšek popsali. Budou se vás ptát na to, jak dlouho už tímto strachem trpíte, jaké problémy vám to způsobuje apod. K terapeutovi buďte naprosto upřímní. Čím více relevantních informací mu poskytnete, tím spíše vám pomůže. Také s terapeutem sdílejte své pocity ohledně toho, které techniky a metody podle vás zabírají a které naopak nefungují. V průběhu terapie se pravděpodobně naučíte konfrontovat a kontrolovat svou úzkost. Sice se jí tím přímo nezbavíte, ale budete ji umět lépe zvládat. S pomocí terapeuta se naučíte krizové situace zvládat jiným způsobem než dosud a začnete postupně upravovat své myšlení a pocity. Terapie by vás měla naučit smířit se s tím, co můžete a co musíte akceptovat. Jedním ze způsobů, který někteří (ovšem ne všichni) terapeuti používají k desenzitivizaci pacientů, je progresivní vystavování stimulům, způsobujícím strach. Začíná se na relativně malých stimulech a s postupně se zvyšující tolerancí pacientů se přechází na vyšší úroveň. Začít tak můžete například pouhou myšlenkou na to, že stojíte na okraji útesu. Jakmile se to pro vás stane snesitelným, můžete přistoupit k prohlížení obrázků, zobrazujících výhledy z různých vysokých míst. V posledních letech mají terapeuti díky pokročilým technologiím doslova dechberoucí možnosti, jak u pacientů postupně odstraňovat akrofobii ve zcela kontrolovaném prostředí. Ve chvíli, kdy má pacient za sebou již výrazný kus cesty, se může pokusit nasednout do letadla nebo udělat něco jiného, co by v něm na začátku terapie vbuzovalo extrémní strach. Spousta terapeutů dává svým pacientům za úkol provádět doma naučené mentální i fyzické techniky a číst si v určitých textech. Bude se od vás vyžadovat překročení negativních myšlenkových vzorců a každodenní práce na určitých strategiích. Tyto domácí úkoly mohou zahrnovat činnosti typu dechového cvičení, myšlenkových experimentů a další.
Stejně jako komedie je i horor relativně složitým žánrem na psaní, protože to, co jednoho člověka může vyděsit k smrti, nechá jiného člověka naprosto chladným. Ale stejně jako dobré vtipy i dobré horory byly již mnohokrát napsány mistry tohoto žánru. Přestože váš příběh nemusí zaujmout všechny čtenáře, nebo u všech vyvolat strach, jistě se najde alespoň jeden z nich, kterému se vaše psaní bude líbit. Seznamte se s tímto žánrem tím, že si přečtete různé příklady hororových příběhů, od klasických duchařských historek až po současnou literaturu. Jak řekl slavný hororový spisovatel Stephen King: „Pokud chcete být dobrým spisovatelem, musíte co nejvíce číst a psát.“ Zamyslete se nad duchařskými příběhy a městskými legendami, které jste si vyprávěli s kamarády u ohně, nebo které jste četli ve škole či ve volném čase. Můžete zkusit konkrétní práce, jako například: „The Monkey Paw,“ hororový příběh z 18. století od Williama Wymarka Jacobse o třech příšerných přáních, které splnila kouzelná opičí pracka. „The Tell-Tale Heart,“ skvělý hororový příběh od Edgara Allana Poa. Psychologicky znepokojivý příběh o vraždě a duších. Variace Neila Gaimana na klasickou říkanku „Humpty Dumpty“ v „The Case of Four and Twenty Blackbirds.“ Udělali byste velkou chybu, kdybyste si nepřečetli hororové příběhy mistra tohoto žánru Stephena Kinga. Napsal více než 200 povídek a využívá různé metody, jak vyděsit své čtenáře. Existuje spousta seznamů nejlepších hororových příběhů na světě, , ale měli byste si přečíst „Pohyblivý prst,“ nebo „Děti kukuřice,“ abyste získali představu o stylu Stephena Kinga. Současná spisovatelka Joyce Carol Oates napsala slavný příběh Where Are You Going, Where Have You Been?, který využívá psychologický teror. Vyberte si jeden nebo dva příběhy, které vás bavilo číst a zamyslete se nad tím, jaké metody využívají k tomu, aby dosáhli určitých cílů. Zaměřte se na prostředí, zápletku, postavy, nebo zvraty v ději. Například: V Pohyblivém prstu Stepen King předkládá premisu: muž, který vidí a slyší pohyblivý lidský prst, jak škrábe po zdi jeho koupelny a potom ho krátkou dobu sleduje. Muž se prstu snaží utéct, dokud není přinucen se mu postavit a čelit mu. King využívá také další prvky, jako jsou různé hry a rozhovory mezi hlavní postavou a jeho manželkou, které příběhu dodávají ještě více napětí a hororového nádechu. V příběhu Where Are You Going, Where Have You Been? autorka popisuje hlavní postavu, dívku jménem Connie, tak, že poskytuje pohled na její každodenní život a zaměřuje se na jeden jediný den, kdy ke Connie domů přijedou dva muži v době, kdy je doma sama. Oates využívá dialog k budování napětí a strachu a umožňuje čtenářům prožívat rostoucí děs a strach hlavní postavy v průběhu konfrontace s těmito muži. V obou příbězích se napětí stupňuje pomocí kombinace šoku a strachu a vyžívají se potenciálně nadpřirozené prvky (pohyblivý lidský prst) a psychologicky znepokojivé obrazy (malá dívka, sama doma se dvěma cizími muži).
Před každým zavařováním musíte sklenice sterilizovat. Dejte si vařit velký hrnec s vodou (může to být stejný hrnec, který později použijete k zavařování). Všechny sklenice si prohlédněte a ujistěte se, že nejsou prasklé. Potom je na několik minut vložte do vařící vody. Můžete sklenice sterilizovat také v myčce. Stačí ji nastavit na nejteplejší vodu. Víčka nesmějí být promáčklá a těsnění na nich musí dobře sedět. Odložte si těsnění na utěrku, aby uschlo a dejte víčka do horké, ale ne vařící vody. Nechejte je v hrnci na plotně, dokud je nebudete potřebovat. Použijte kleště a dávejte si pozor – sklenice budou horké. Víčka můžete vytáhnout také kleštěmi, nebo speciálním magnetickým nástrojem, který seženete v obchodech s kuchyňskými potřebami.
Otevřete co nejvíce oken, abyste doma vyvětrali a vytlačili kouř ven a nahradili ho čerstvým vzduchem. . Nejlépe to funguje, když venku trochu fouká vítr. Pokud vítr nefouká, zapněte stropní ventilátory a další větráky. Vytáhněte nábytek na zahradu a nechejte ho jeden nebo dva dny na slunci. Čerstvý vzduch pomůže zápach kouře vyvětrat. UV paprsky ze slunce také neutralizují zápachy. Čističe polapí zápach pomocí filtrů a neutralizují ho. Existuje několik typů těchto zařízení: Elektronické čističe produkují elektrické pole, které ionizuje částice zápachu a chytá je do sběrné destičky. Ionizátory také vydávají elektrické pole, které ionizuje částice zápachu, ale tyto přístroje částice vypustí na podlahu, odkud je později budete muset vysát nebo zamést. HEPA vzduchové filtry nečistoty zachycují v uhlíkovém filtru. Filtr je později nutné vyčistit nebo vyměnit. Vyvětrat nábytek a pokoj samozřejmě nestačí. Musíte vyčistit i všechny ostatní povrchy, jinak se zápachu nezbavíte. Otřete zdi a stropy. Kupte si čistící prostředek s glykolem nebo amoniakem. Při čištění zdí a stropů dobře větrejte a nevpouštějte do pokoje domácí zvířata a malé děti. Umyjte podlahy. Podlahy je možné vyčistit standardním čističem podlah, ale koberce je nutné vyčistit pořádně. Ve většině případů je nutné profesionální čištění. Vyperte závěsy a rolety. Napusťte si vanu a dejte do ní závěsy. Přidejte 500 ml bílého octa. Pokud je možné závěsy a záclony prát v pračce, udělejte to. Nastříkejte na zrcadla a na okna ocet a otřete je čistým hadrem. Vyměňte žárovky. Kouř se hromadí na žárovkách uvnitř i zvenku. Když se žárovka zahřeje, zápach se opět dostane do vzduchu. Nalejte si do malých misek trochu octa a do každé místnosti položte jednu misku. Počkejte, až se ocet vypaří. Tuto metodu použijte až budete mít zavřená všechna okna i dveře. Když v pokoji nebude cirkulovat vzduch, ocet bude fungovat lépe. Můžete si navlhčit hadr v octu a otřít s ním všechny zdi. Posypejte si nábytek, koberce a další čalouněné věci jedlou sodou. Nechejte ji působit přes noc a ráno ji vysajte. Místo octa můžete také rozmístit do pokojů misky s jedlou sodou. Položte si do pokoje misku s aktivním uhlím, které nasaje zápach kouře. Aktivní uhlí je součástí mnoha HEPA filtrů.
Pokud už vám aloe neroste na zahrádce nebo doma v květináči, můžete si jednu rostlinku pořídit. Vyberte takovou, jejíž listy jsou vyzrálé a vyrůstají z okolí základny rostliny. Pokud rostlina nemá žádné listy, které by vyrůstaly přímo z povrchu země, ještě není připravena ke sklizni. Rostliny aloe vera jsou levné a nevyžadují žádnou speciální péči. Jsou to sukulenty, které potřebují spoustu světla a málo vody. Pokud je o ně dobře postaráno, vydrží vám dlouhé roky. Musíte je skutečně uříznout, rozhodně je netrhejte. Vyberte zdravě vypadající a zelené listy, vyrůstající ze základny rostliny a odřízněte je pod úhlem. Listy by měly být dostatečně velké, abyste z nich mohli vytvořit kostky, se kterými půjde snadno manipulovat. S malými listy se špatně zachází a pravděpodobně ještě nebudou dostatečně vyzrálé. Použijte k tomu škrabku na zeleninu. Jemně s ní odstraňte tenkou první vrstvu a odhalte tak gel. Měly by být asi 5 cm velké, abyste s nimi mohli po zmrazení lehce manipulovat. Jakmile úplně ztvrdnou, můžete je přesunout do sáčku a uskladnit je na delší dobu.
Uvědomte si, že pouze lékaři nebo registrované zdravotní sestry, kteří jsou kvalifikovaní na péči o pacienta, mají povoleno vyjmout periferně zavedený centrální katétr (PICC). Jinak by mohly vzniknout vážné komplikace nebo infekce. Pokud jste registrovaný lékař nebo sestra, měli byste postupovat pouze podle těchto kroků. Pacientům by měl tento článek posloužit pouze pro informační účely. Než začnete s postupem, nebo se dotknete některé z pomůcek potřebných pro vyjmutí PICC katétru, důkladně si umyjte ruce antibakteriálním mýdlem a nasaďte si nový pár sterilních rukavic. Tím se u pacienta snižuje možnost rozvoje infekce. Před vyjmutím PICC katétru, připravte všechny pomůcky, které budete potřebovat v průběhu ošetření a tak je budete mít snadno po ruce. Tyto pomůcky obsahují pár sterilních nůžek, nepropustný obvaz, nůžky na stehy, balíček sterilních obvazů a vatové tampony namočené v betadinovém roztoku. Před ošetřením systematicky uspořádejte všechny tyto pomůcky do blízkosti lůžka pacienta, tak se snadno chytí. Vysvětlete proces vyjmutí PICC katétru pacientovi, tím vytvoříte pocit důvěry a spolupráce. Buďte připraveni odpovědět na případné dotazy ohledně postupu, které může pacient klást. Než začnete, požádejte pacienta, aby si lehl do správné polohy. Měli by ležet na zádech, obličejem nahoru, se všemi čtyřmi končetinami v kontaktu s postelí. Tato poloha je známá jako poloha vleže na zádech. Ujistěte se, že pacient leží na čisté posteli, s čistým povlečením. To pomáhá, aby se pacient cítil pohodlně, a pomáhá vyhnout se infekci. Namočte vatový tampon v betadinovém roztoku a očistěte oblast kolem PICC katétru, pohybujte se po kůži od katétru ven. Je to důležitý krok, jak očistit všechny bakterie z povrchu kůže, čímž se snižuje riziko infekce. Jakmile očistíte kůži, vypněte infuzní set a připravte krytí s náplastí, takže je připraveno k následnému okamžitému použití. Pomocí nůžek na stehy, opatrně odstřihněte a odstraňte stehy, které drží PICC katétr na místě. Požádejte pacienta, aby zadržel dech, pak pomocí vaší dominantní ruky, pomalu vyjměte katétr v opačném směru od vložení. Netlačte přímo na místo vpichu. Po vyjmutí katétru, okamžitě překryjte místo vpichu sterilní gázou a držte ji na místě pomocí mírného tlaku. Požádejte pacienta, aby i nadále zadržoval dech, zatímco vy obvazujete místo nepropustným obvazem. Jakmile máte hotovo, umožněte pacientovi dýchat normálně a vrátit se do pohodlné polohy. Sledujte stav pacienta po dobu 24 až 48 hodin po vyjmutí PICC katétru. Pozorujte pacienta pro jakékoliv známky infekce, jako je horečka. Také sledujte místo vpichu pro krvácení a vyhodnoťte, zda nemá pacient jakékoli potíže s dýcháním. Obvaz by měl zůstat na místě po dobu 24-72 hodin, v závislosti na tom, jak dlouho byl katétr používán.
Otevřete dokument, jehož stránky chcete extrahovat, a poté klikněte na tlačítko Thumbnail v horní části okna. Zobrazí se panel s náhledy stránek dokumentu. Pokud chcete extrahovat různé stránky, které nenásledují hned po sobě, přetahujte je tak, aby jejich pořadí odpovídalo požadovanému řazení v novém dokumentu. Stránky, které chcete extrahovat, můžete také označit postupným klikáním na ně se současně zmáčknutou klávesou Shift. V tomto okně zvolte rozsah stránek, které chcete tisknout. Pokud jste vybrali stránky pro tisk v postranním panelu, stačí v něm vybrat možnost "Selected Pages". Vlevo dole klikněte na tlačítko PDF, poté zvolte Save as PDF..." Vyberte složku, do které chcete soubor uložit, pojmenujte ho a uložte. To je vše!
Králíci jsou v přírodě kořistmi, což znamená, že když jsou ve stresu, potřebují se schovat. Stěhování je pro králíka velmi stresující, takže až si ho přinesete domů, měli byste ho nechat v klidu. Pomůžete mu tím zvyknout si na nové vjemy, zvuky a vůně, aniž by zároveň musel zvládat to, že ho budou sledovat cizí lidé. Každý den byste měli co nejdéle sedět vedle jeho boudičky a mluvit na něj. Pokud je králík již ochočený, můžete otevřít dvířka a jemně ho hladit po zádech. Neměli byste králíkovi mávat rukou nad hlavou, protože by se bál, že jste predátor. Pokud od vás králík neutíká, když ho jemně hladíte, zkuste si sednout na zem a opatrně ho zvednout a položit si ho do klína. Když budete sedět na zemi, králík se bude bát méně, než kdybyste nad ním stáli, protože je zvyklý být pouze na zemi a vysocí lidé ho stresují. Pokud vám králík utíká a nechce, abyste ho zvedali, nenuťte ho k tomu. Nespěchejte a snažte se ho nalákat na nějaký pamlsek. Až si králík zvykne na váš hlas, uvědomí si, že pro něj nepředstavujete žádnou hrozbu a nakonec si půjde pro pamlsek. Až k vám bude králík pravidelně bez problémů chodit pro pamlsky, můžete ho začít hladit po zádech a až si na to zvykne, budete ho moci začít opatrně zvedat. Péče o srst je dalším způsobem, jak si s králíkem vytvořit pevný vztah. Používejte hřeben a jemný kartáč. Až si váš králík zvykne na hlazení, můžete ho začít kartáčovat. Tímto způsobem králíka naučíte, aby si zvykl na vaši společnost. Pokud se váš králík stále nenechá zvednout, můžete ho nejprve zkusit kartáčovat.
Přestěhovat se na místo, které váš domov nepřipomíná ani vzdáleně, vám může způsobit kulturní šok a všeobecně vaše stěhování zkomplikovat. Obvykle však po několika měsících v zemi vymizí. Lidé se v cizí zemi chovají jinak, věci tam fungují jinak, než jste zvyklí – a proto je nazýváme „cizími“ zeměmi. Největší výzvou je právě tento konflikt – pokusit se porozumět odlišné kultuře a naučit se v ní žít. Jakmile proniknete do způsobu myšlení tamních lidí, dalo by se říci, že už není cesty zpět: začnete se pomalu přizpůsobovat a přestanete rozlišovat mezi pojmy „my“ – Češi a „oni“ - cizinci. Pokud netušíte nic o zvycích a kultuře oblasti, do které se stěhujete, předem si o tamních způsobech nastudujte maximum. Povrchní znalosti budou zcela jistě lepší než žádné – umožní vám větší míru porozumění a alespoň částečně se budete moci zapojit do různých společenských a kulturních akcí. Zároveň vám pomohou vyvarovat se mnoha nepříjemných situací, kdy byste svou neznalostí prostředí a místních poměrů mohli snadno někoho urazit. Přitom se může jednat zdánlivě o malé věci: vaši oblíbenou kávu, kterou si dáváte doma; oblíbené místo, kam chodíváte… to vše vám v cizině začne scházet. Je potřeba si tento pocit přiznat, ale zároveň si zachovat otevřenou mysl pro nové zážitky. Dost možná, že brzy objevíte něco, co bude ještě lepší a úžasnější než to, co znáte z domova. Pokud pocházíte ze země, kde je běžný velký výběr konzumního zboží, může pro vás být jeho nedostatek opravdovou výzvou. Když se obvyklá ulička plná snídaňových cereálií smrskne na jednu ubohou poličku nebo se z přepestré nabídky automobilů stane volba mezi „tím modrým“ nebo „tím šedivým“, může to mít nečekaně frustrující efekt. Máte pak dvě možnosti: za prvé, smířit se s tím a uvědomit si, že když nemáte na výběr, kromě přírodních zdrojů ušetříte i spoustu času při rozhodování. Za druhé, vrátit se zpět do rodné země a nakoupit vše, co vám schází, případně poprosit rodinu a kamarády o zasílání balíčků poštou. Ačkoli se na omezený výběr produktů úplně zvyknout nedá (vždycky budete nostalgicky vzpomínat na zboží, které je u vás dostupné zcela běžně a tady ho najednou neznají), většina lidí si snadno přizpůsobí faktu, že se nemusí složitě rozhodovat. Prvních několik měsíců si budete připadat jako na úžasné dovolené, strávíte spoustu času objevováním nových míst a budete nadšeně nasávat atmosféru. Nicméně po nějaké době si uvědomíte, že jste si toto místo, které se najednou nejeví v tak růžových barvách jako zpočátku, skutečně vybrali k životu. Nemusí to trvat ani pár měsíců, než vás tíha všedních problémů vytrhne z poklidného usazování. Přemíra byrokracie, problémy s údržbou domácnosti nebo pár menších krizí vás může brzy a nečekaně rozhodit. Sežeňte si včas slušné řemeslníky. Časem se vždycky něco rozbije. Budete potřebovat někoho zodpovědného, kdo nejenže přijde ve sjednaný čas, ale naúčtuje vám za služby skutečnou cenu. Pokud se nezeptáte místních nebo známých na doporučení, riskujete, že budete snadným terčem ziskuchtivých řemeslníků, kteří využijí vaší neznalosti místních poměrů a naúčtují vám horentní sumy. Nečekejte, až se něco porouchá a sežeňte si kontakty a doporučení s předstihem. Při vyřizování administrativních záležitostí zůstaňte v klidu. Ve většině zemí na vás čekají formuláře, fronty a často neuvěřitelně absurdní byrokratické nesmysly. Vaším úkolem není ptát se „proč“ to všechno musíte absolvovat, ale zjistit si, jak tím co nejsnadněji proplout. Zeptejte se místních na radu, nastudujte si všechny detaily na internetových stránkách a najděte ten nejlepší způsob, jak se s těmito záležitostmi vypořádat. Pokud se nebudete informovat sami, nikdo jiný to za vás neudělá. Zjištění, co všechno nemůžete dělat, je další formou kulturního šoku. Je potřeba akceptovat, že to, na co jste zvyklí z domova, v nové zemi neplatí a vy nejste v pozici, abyste tamní styl života zpochybňovali. Ať už je společnost, do které jste se přistěhovali, více či méně benevolentní než na jakou jste zvyklí, přizpůsobte své jednání místním zvykům a způsobům. Pokud jste chtěli bouřit proti místním poměrům nebo je kritizovat, přesídlení nebylo nejlepší volbou – na to je lepší zůstat doma! Přesídlení do cizí ze země je na samém vrcholu stresového žebříčku. Zažijete dny dobré, kdy bude vše perfektní, ale také dny špatné, kdy se budete za své rozhodnutí proklínat. Nakonec přijdou dny, kdy se v nové zemi budete cítit jako doma a najednou budete mít domovy dva. Vaše emoce mohou být jako na houpačce a v takovém případě je důležité s tím něco provést. Pokud trpíte úzkostmi, strachem, depresí atp. vyhledejte pomoc terapeuta. Pokud se budete sami tiše trápit, akorát to znásobí pocit odcizení a samoty a budete si připadat ještě více izolovaní a vyděšení. Snažte se obklopit přáteli a vybudovat si s nimi blízké vztahy, mluvte otevřeně o svých pocitech, a pokud máte děti, bedlivě naslouchejte jejich starostem. Pokud byste vaše problémy raději řešili s někým vaší národnosti, využijte psychologických konzultací vedených po internetu. Největší výhodou webu je zcela jistě možnost zůstat v těsném kontaktu s lidmi ve vaší rodné zemi. K udržení kontaktu s rodinou a přáteli, kteří zůstali doma, využijte sociálních sítí jako je Facebook, Twitter, Google+ a email. Pokud si chcete s někým opravdu popovídat, zavolejte mu po Skypu: je to, jako kdybyste byli opravdu spolu! Možnost kontaktu s blízkými vás uklidní, dodá vám odvahu a pomůže udržet vaše emoce na uzdě. Pozvěte občas vaše nejbližší kamarády na krátkou návštěvu. Dalším problémem souvisejícím s kulturním šokem je přestěhovat se do země, která není tak bezpečná jako země, odkud přicházíte. Nechte si od místních poradit, kterým oblastem je lepší se vyhnout a jaká případná nebezpečí by na vás mohla v zemi číhat. Přizpůsobte svůj styl oblékání zemi, ve které chcete žít a pokuste se zapadnout. Někdy se lidé dostanou do nebezpečné situace jenom proto, že jsou nevhodně oblečeni nebo vypadají jako turisti. Na policejní stanici se informujte o možných nebezpečích ve vaší lokalitě. Stejný krok byste měli učinit i před koupí nového bytu nebo domu, pokud danou oblast dobře neznáte.
Když jste úzkostliví a napjatí, tělo zvyšuje hladinu kortizolu. Kortizol je hormon, který narušuje hladinu všech ostatních hormonů včetně leptinu. Jistě jste někdy slyšeli o stresovém přejídání. Naučte se relaxovat a vaše hladina leptinu se upraví. Pokud se nevěnujete józe nebo meditaci, zkuste to. Tyto praktiky vás uvolní, pomohou vám lépe spát a sníží vaši hladinu kortizolu. Spánek reguluje hladinu leptinu a ghrelinu (ghrelin je hormon, která signalizuje tělu, že máte hlad). Když nebudete dostatečně spát, vaše tělo bude produkovat více ghrelinu a méně leptinu. Měli byste proto spát každý den alespoň 8 hodin. Pokud máte problémy se spánkem, vypněte všechny elektronické přístroje alespoň hodinu před spaním. Světlo z obrazovek vašemu tělu signalizuje, že musí zůstat vzhůru, takže když všechna světla vypnete, vaše tělo bude vědět, že je na čase jít spát. To by vás jistě nenapadlo! Bohužel je to opravdu tak – když to budete přehánět se cvičením, narušíte si hladinu leptinu. Příliš mnoho aerobní aktivity (vytrvalostní cvičení) zvyšuje hladinu kortizolu, oxidativního poškození a systematických zánětů, zatěžuje imunitní systém a zpomaluje metabolismus. Berte to jako dobrý důvod k tomu, abyste se čas od času cvičení vyhnuli – s ničím byste to neměli přehánět. Aerobní cvičení byste ovšem neměli vynechávat. Intenzivní intervalový trénink je pro vaše tělo velmi prospěšný. Naši předkové ovšem neběhali dlouhé hodiny v kuse. Pokud hledáte dobrý tréninkový plán, zkuste intervaly. Nemusíte své tělo přetěžovat. Když budete vést sedavý životní styl, nebude to pro vás dobré. V posilovně se držte intervalového tréninku a také posilujte. Jistě chcete být zdraví a fit – ne hubení, ale bez kondice. Snažte se být přirozeně aktivnější. Nenuťte se chodit do posilovny, ale jděte na procházku, jděte si zaplavat, nebo si s přáteli zahrajte basketbal. Cvičení nemusí být „cvičením“ v pravém slova smyslu. Momentálně existují dva léky, které regulují hladinu leptinu: Symlin a Byetta. Tyto léky jsou určeny pro léčbu cukrovky 2. typu. Pokud máte pocit, že by vám mohly pomoci, promluvte si s lékařem. Lékař vám může otestovat hladinu leptinu. Když něco nebude v pořádku, ihned to pozná. Nejprve vám ale jistě poradí, abyste zhubli a změnili životní styl – regulace hormonů není procházka růžovým sadem.
Je důležité použít víko, které udrží mimo hmyz, ale dovolí vzduchu proudit do nádoby a unikat z ní. Můžete použít víko vytvořené k tomuto účelu, nebo napnout přes otvor staré triko a připevnit ho na místo velkou gumičkou. Dejte zakrytou nádobu přes noc na teplé místo s teplotou kolem 21 stupňů. Když dáte nádobu na chladné místo, neumožníte růst kvasnic. Uchování na místě, které je příliš teplé, kvasnice zničí. Najděte něco mezi tím ve vaší kuchyni. Den po tom, co vytvoříte směs, odkryjte víko a pečlivě promíchejte a znovu přikryjte. Dělejte to první den zhruba každé 4 hodiny, potom pokračujte v míchání několikrát za den další 3 dny. Směs by měla začít bublat, jak začnou kvasnice pracovat. To je proces fermentace, který povede k vynikajícímu vínu. Když se bublání zpomalí, zhruba 3 dny potom, co začalo, je čas přecedit pevné části a sifonovat tekutinu do demižonu pro dlouhodobé skladování. Jakmile ji sifonujete do demižonu, připevněte na něj kvasnou zátku, která umožní uvolňovat plyny a zároveň zabrání vstupu kyslíku a zkažení vína. Pokud nemáte kvasnou zátku, můžete použít malý balónek umístěný na otvor. Každých pár dnů vytáhněte balónek, nechte nahromaděný plyn uniknout a hned ho vraťte. Je lepší, když ho můžete nechat stárnout až devět měsíců, během kterých víno zestárne a uzraje, což povede k mnohem lepší chuti. Pokud jste použili ve víně extra hodně medu, je lepší ho nechat stárnout spíš déle, jinak bude při pití příliš sladké. Abyste zabránili vínu chytit bakterie, které mohou způsobit, že se změní na vinný ocet, přidejte do směsi šumivou sirnou tabletu co nejdříve po tom, co odstraníte kvasnou zátku. Sifonujte víno do čistých lahví, zaplňte je téměř po okraj a okamžitě je zakorkujte. Nechte víno ještě stárnout v lahvích nebo si ho vychutnejte okamžitě. K zachování barvy červeného vína použijte tmavé lahve.
Většina balení jednorázových plenek má po straně průhledný panel, nebo alespoň obrázek obsažených plenek, takže při nákupu vidíte, jaký vzor kupujete. Barevné plenky dodají celému dortu ještě o něco rozvernější ráz. Srolujte plenku od horního, „otevřeného“ okraje. Aby se nerozbalovala, omotejte ji gumičkou. Pokud použijete barevné gumičky, dodáte dortu ještě další veselý prvek. Tato plenka bude tvořit střed této vrstvy. Prostřední plenku svrchní vrstvy můžete případně nahradit kojeneckou lahvičkou. Uspořádejte je okolo prostřední plenky (nebo lahvičky) tak, aby byly rovnoměrně rozmístěné. Pro udržení pohromadě je všechny obtočte velkou gumičkou. Velké stahovací gumičky koupíte v jakémkoli papírnictví. Stočené plenky by měly tvořit kruh. Stejně jako u vrchní vrstvy ho může tvořit stočená plenka nebo jiný podélný dárek (například lahvička dětského krému). Srolujte dalších 15 plenek a umístěte je okolo prostřední plenky. Zajistěte je velkou gumičkou. Vytvořte střed ze stočené plenky nebo dárku (například hračky nebo srolovaného oblečení pro miminko). Srolujte dalších 30 plenek, které jednotlivě zagumičkujete. Uspořádejte je okolo středu a zajistěte velkou gumičkou. Základní vrstvu tedy tvoří další střed, který obklopíte 30 stočenými plenkami a zajistíte gumičkou. Poté na ni opatrně umístěte zbylé dvě vrstvy a dávejte pozor, aby kolíky procházely mezi plenkami a ne přímo skrze některou z nich.
Mřížku vložte do střední části trouby, aby se jehněčí propeklo rovnoměrně ze všech stran. Před pečením odsajte papírovou utěrkou z masa přebytečnou vlhkost. Ve velké, hluboké pánvi rozpalte olej na středně vysokou teplotu. Dejte první dávku jehněčího masa na pánev a nechte z jedné strany zezlátnout – bude to trvat asi 2 minuty. Pak maso obraťte na druhou stranu a dál smažte, dokud nebude maso ze všech stran opečené. Pak vyjměte děrovanou naběračkou a osmažte druhou polovinu masa. Předtím můžete doplnit olej. Až všechno maso opečete, přesuňte ho do středně velkého pekáčku a podle chuti osolte a opepřete. Pamatujte, že nemusíte maso smažit do měkka, jde jen o to, aby se zatáhlo a dostalo hezkou barvu. Budete jej péct v troubě, kde se bude dále vařit. Pokud to se smažením na pánvi přeženete, po upečení v troubě bude jehněčí příliš suché. Nechte probublávat a pak z pánve seškrábejte všechny přípečky. Jakmile se víno začne dusit, opatrně ho přelijte přes jehněčí maso. Můžete pánví lehce zakroužit, aby se víno dostalo k masu ze všech stran. Teď je okořeňte kmínem, pak přidejte česnek, mrkev, cibuli a další ½ šálku vína. Tekutina by měla sahat asi do poloviny výšky masa, pokud tomu tak není, můžete pekáč doplnit vodou. Také můžete kotletky obrátit a lehce s nimi zakroužit v pánvi, abyste zajistili, že je ochutíte z obou stran stejně. Až budou jehněčí kotlety okořeněné podle vaší chuti,, můžete pekáč zakrýt dvěma vrstvami alobalu a připravit tak na pečení. Po přibližně hodině začněte maso kontrolovat vidličkou. Hotové je ve chvíli, kdy jde vidličkou snadno propíchnout a lehce se dá oddělovat od kosti. Jakmile této konzistence dosáhne, můžete ho vytáhnout z trouby. Volně je zakryjte alobalem, abyste je udrželi teplé, ale zároveň aby mohla unikat pára. Prsty nebo vidličkou pak maso rozdělujte na malé kousky a přitom ho zbavujte kostí a tuku. Jakmile jehněčí maso přesunete do pekáčku, můžete zbytek jeho obsahu přecedit přes sítko do středně velké misky. Měly by vám zbýt asi 2 šálky tekutiny. Odstraňte pevné složky roztoku a dejte ho zmrazit, dokud se tuk nevysráží na povrchu. Mělo by to zabrat asi 15 minut. Sesbírejte tuk, který se usadil na hladině a vyhoďte ho. Jakmile to uděláte, přesuňte tekutinu do hrnce a pak vařte za středně vysoké teploty asi 10 minut, dokud se její objem nezredukuje na polovinu. Pak k nálevu na brasírování přidejte šťávu z granátového jablka, citronovou šťávu a máslo. Pak do tekutiny vložte kousky masa a lehce promíchejte, aby se ze všech stran obalilo. Osolte a opepřete podle chuti. Jehněčí maso je hotové! Teď, když máte hotové maso, můžete začít plnit placky pita – maso doplňte nakládaným zelím a přelijte omáčkou tahini, která náplň skvěle doplní. Naskládejte maso na pečivo asi 2 cm od horního okraje a pak pevně srolujte tak, abyste okraje ohnuli tak, aby náplň nevypadávala ven, podobně, jako když se roluje burrito. Hotovou šavarmu položte na pánev, stranou se spojem dolů, a tři minuty ohřívejte. Dobrou chuť.
Pokud tampon cítíte, pravděpodobně jste si ho zavedla špatně. Neměla byste ani vědět, že ho v sobě máte. Pokud ho zavedete správně, nebudete o něm vědět. Pokud ho cítíte a je vám nepohodlný, nebo není zaveden správně, měla byste si ho vytáhnout. Pokud vám z vagíny například vyčuhuje spodní kousek tamponu, máte ho zavedený špatně a musíte si ho vytáhnout. Když budete mít tampon zavedený správně, budete s ním moci běhat, cvičit, plavat, jezdit na kole a dělat vše, co budete chtít. Měla byste si tampon měnit minimálně každých 6-8 hodin, ale pravděpodobně sama zjistíte, že pokud máte silnější menstruaci, budete si ho muset měnit častěji. Měla byste chodit na toaletu každé dvě hodiny. Když při utírání najdete na papíru krev, měla byste si tampon vytáhnout – znamená to, že už je plný a další krev nenasaje. (Může to také znamenat, že jste si ho zavedla špatně, což je ovšem také důvod k tomu, abyste si ho vytáhla.) V některých případech výrobci tvrdí, že je možné tampon spláchnout do toalety, ale pokud chcete mít jistotu, že neucpete odpad, měla byste tampon zabalit do toaletního papíru a vyhodit ho do odpadkového koše. Pokud jste na veřejných toaletách, v každé kabince najdete odpadkový koš, do kterého můžete tampon vyhodit. Až si tampon vytáhnete, můžete si hned zavést nový. Většina žen nepoužívá tampony na noc. Je lepší si přes noc vzít vložku (pokud ovšem nechcete spát méně než 8 hodin). Pokud je šňůrka tamponu ušpiněná menstruační krví, je na čase si tampon vytáhnout. Pokud se vám nedaří tampon vytáhnout a zdá se, že je „zaseknutý,“ je to proto, že ještě nenasál dostatek krve. Pokud ještě neuběhlo 8 hodin, zkuste si ho vytáhnout později. Příště si vezměte tampon s nízkou absorpční schopností. Pokud si necháte tampon zavedený déle než 8 hodin, riskujete syndrom toxického šoku, což je velmi vzácná, ale potenciálně smrtelný porucha spojená s používáním tamponů. Pokud jste si nechala tampon zavedený déle, než je doporučeno a trpíte horečkou, zvracením, nebo vyrážkou, ihned vyhledejte pomoc! Je lepší používat tampony pro slabší menstruaci, než jakou máte. Začněte s těmi normálními a pokud zjistíte, že si je musíte měnit příliš často, přejděte na silnější tampony. Až budete mít menstruaci ke konci slabší, používejte malé lehké tampony. Na konci menstruace pro vás možná nebude snadné si tampon zavést. Jakmile vám menstruace skončí, přestaňte tampony používat. Pokud si nejste jistá, zda vám menstruace skončila, vezměte si na poslední den vložku.
Až se budete poprvé pokoušet udělat rozštěp, jistě se budete soustředit hlavně na to, abyste si neublížili, takže snadno zapomenete na to, co byste měli mít na sobě. Snažte se omezit riziko natržení kalhot a vezměte si něco volného a pohodlného, například toto: Tepláky, šortky na cvičení nebo legíny Volné tričko nebo tílko Taneční oblečení, body atd. Oblečení určené pro bojové sporty Ponožky nebo podkolenky – můžete být i bosí Nikdy se nepokoušejte udělat více, než zvládnete. Naučit se rozštěp chvíli trvá a vyžaduje to hodně trpělivosti. Zlepšit takto svoji ohebnost může trvat i několik měsíců. Protože jde o to dělat pomalu pokroky, nemusíte každý den zaznamenat lepší výsledky. Nevzdávejte to a pokračujte. Když budete trénovat každý den, budete se zlepšovat
Musí ležet na zádech čelem nahoru. Ideální bude nějaký vyvýšený stůl nebo lehátko, abyste u něj mohli při masírování stát nebo sedět na židli. Pokud leží na zemi, budete se muset hodně ohýbat a může to být velmi bolestivé pro vaše záda. Dlouhé vlasy stáhněte dozadu, aby nepřekážely v obličeji. Pokud má masírovaný dlouhé vlasy, můžete je také jen spustit po stranách stolu nebo lehátka dolů tak, že za ně během masáže omylem nezataháte. Masírovaný by si také měl svléci vrchní díl oděvu nebo obléct takový, který odhaluje jeho hrudník po klíční kosti. V takových případech byste masírované osobě měli poskytnout ručník nebo deku pro překrytí hrudníku. Masážní oleje můžete často najít v nabídce velkých obchodních domů, drogerií nebo je snadno objednáte online. Některé oleje, které máte možná doma, jsou také vynikající náhradou za speciální masážní oleje. Mezi takové patří například kokosový olej. Fungovat můžou i olivový, mandlový a sezamový olej, ale ty mají tendenci být poměrně těžké a husté. Takové oleje používejte pro masírování v menším množství. Před použitím sezamového nebo mandlového oleje se ujistěte, že masírovaný není alergický na oříšky. Zpracujte olej nebo jiný masážní přípravek třením mezi rukama. Tímto produkt zahřejete a bude pro masírovaného mnohem příjemnější.
Rozmarýn upřednostňuje sušší půdu, takže nepřehánějte zalévání. Bude spokojený s průměrným zaléváním zahrady. Rád si získává většinu vody z deště. Není to bylinka, která ho potřebuje. Nicméně se ujistěte, že v půdě je trochu vápna. Přestože je rozmarýn odolný, může ve velmi chladném počasí trpět a jeho větve se mohou poškodit, když jsou naložené těžkým sněhem. Abyste zajistili, že rostlina přežije zimu, je nejlepší dát ji dovnitř. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar.
Zapněte TeamSpeak, jakmile jej máte nainstalovaný. Než se připojíte k serveru, budete muset TeamSpeak nastavit pro zajištění optimální kvality zvuku ze sluchátek a reproduktorů. Pokud zapínáte TeamSpeak poprvé, Setup Wizard se spustí automaticky. Pokud už jste TeamSpeak dříve používali, můžete spustit Setup Wizard kliknutím na Settings → Setup Wizard. Ta se zobrazí ostatním hráčům, a také administrátorům TeamSpeak serveru, ke kterému se připojíte. Vaše nickname není vaším uživatelským jménem, nemá tedy vliv na váš uživatelský účet, ani na jeho zabezpečení. Jde prostě jen o jméno, které se zobrazí ostatním. Zadejte jej a pokračujte kliknutím na Next >. Nickname by mělo odpovídat vašemu uživatelskému jménu ve hře, nebo by mělo být alespoň podobné. Vaši spoluhráči vás díky tomu snadno rozeznají, což všem v týmu ulehčí vzájemnou komunikaci. Existují dva způsoby, jak zapnout mikrofon, abyste mohli komunikovat: aktivace pomocí hlasu („Voice Activation Detection“, neboli VAD), nebo aktivace pomocí stisknutí klávesy („Push-to-Talk“, neboli PTT). VAD automaticky aktivuje mikrofon, pokud zachytí nějaký zvuk. PTT vyžaduje nastavení klávesové zkratky. Mikrofon je pak aktivován po dobu, kdy dané klávesy držíte stisknuté. Na většině TeamSpeak serverů je upřednostňováno použití PTT, čímž se zabrání náhodnému vysílání ruchů z pozadí. PTT zaručí lepší herní zážitek jak pro vás, tak pro vaše spoluhráče. Je však třeba pamatovat na stisknutí nastavené klávesy. Pokud si vyberete PTT, klikněte do políčka "No Hotkey Assigned". Tlačítko či klávesa, kterou následně stisknete, se nastaví jako spouštěcí zkratka pro PTT. Můžete použít libovolnou klávesu z klávesnice, nebo jakékoliv tlačítko na myši. Jen zkontrolujte, že toto tlačítko či klávesu nepoužíváte ve hře k něčemu jinému. Pokud zvolíte aktivaci VAD, budete muset nastavit citlivost mikrofonu. Tím zvolíte hranici hlasitosti, kterou je třeba překročit, aby mikrofon začal přenášet vaši řeč do hry. Kalibraci zahájíte kliknutím na tlačítko Begin Test. Mluvte do mikrofonu a pohybujte posuvníkem, čímž nastavíte úroveň hlasitosti, při které se mikrofon aktivuje. Díky těmto klávesám budete moci vypnout mikrofon či reproduktory. Vypnutí mikrofonu se hodí, zvláště když používáte VAD. Pokud je ve vašem pokoji příliš velký hluk, můžete totiž mikrofon jednoduše deaktivovat. Klikněte na každé z tlačítek a poté stiskněte kombinaci kláves, které chcete dané funkci přiřadit. Když jste s nastavením spokojení, klikněte na Next >. TeamSpeak vám oznámí, že se nějací hráči přidali, nebo že opustili váš kanál, nebo také že vás někdo „šťouchnul“. Můžete si vybrat mezi oznámeními v mužském a ženském hlase. Stisknutím tlačítka Přehrát si můžete poslechnout ukázku každého z upozornění. Na této stránce máte možnost přidat do TeamSpeaku další funkce. Překrytí (Overlay) vám umožní umístit rozhraní TeamSpeaku na vršek aktuálně spuštěného programu. Díky tomu uvidíte, kdo právě mluví. To se velmi hodí ve velkých skupinách uživatelů. Kontrola hlasitosti (Volume Control) automaticky ztlumí zvuky hry ve chvíli, kdy mluví některý z vašich spoluhráčů. To se hodí, pokud si zvuky hry či hudební přehrávač pouštíte hodně nahlas. Funkce Overlay poněkud zatěžuje počítač, pokud tedy kvůli nedostatku výkonu sotva spustíte samotnou hru, není její instalace příliš dobrý nápad. Na poslední obrazovce průvodce nastavení máte možnost otevřít seznam veřejných serverů či správce záložek, nebo si také pronajmout vlastní server. V tuto chvíli je nastavení kompletní a vy jste připraveni na připojení k serveru TeamSpeaku. V další sekci článku najdete návod na připojení k serveru vašeho týmu, v poslední sekci pak návod na zprovoznění vlastního serveru.
Kleštičkami na nehty zastřihněte akrylové nehty na krátko. Snažte se zkrátit je co nejvíce. Pokud jsou nehty moc silné a není možné je zkrátit, použijte pilník. Dejte si ale pozor, abyste nepilovala až po své přirozené nehty, protože byste jinak mohla začít krvácet.
Tvařte se mile. Jistě nejde o ty samé pocity, jaké cítíte ke kamarádovi nebo k partnerovi (pokud tedy nejste se svými příbuznými zároveň i přátelé). Při objetí můžete klidně mluvit. Není důležité, kam si dáte ruce, protože nad tím ten druhý stejně nebude moc přemýšlet. Tlačte jen velmi jemně. Nemusíte se k němu mačkat silně. Můžete příbuzného jemně pohladit po zádech. Až ho budete pouštět, usmějte se.
Čím měkčí maso použijete, tím hladší textury a lepší chuti u masového pyré dosáhnete. Ať už mixujete hovězí, kuřecí, vepřové nebo skopové, vyberte si měkký kus, který vařením neztvrdne. Často jsou nejlevnější kusy hovězího také nejtužší. Vyberte si raději svíčkovou nebo roštěnec. Můžete si koupit maso s kostí nebo předem vykostěné. Pokud si koupíte s kostí, budete muset dávat pozor, aby se úlomky kostí nedostali do rozmixované směsi. Pomalá příprava napomůže tomu, aby si maso zachovalo chuť a zůstalo šťavnaté, takže se pak bude lépe mixovat. Ať už použijete jakýkoliv druh masa, raději ho vařte pomaleji, takže jeho konzistence bude bez chyby. Tady je několik zaručených způsobů: Brasírování Vaření v pomalém hrnci Vaření ve vodě Než maso rozmixujete, musí být celé uvařené. Zkontrolujte teplotu hotového masa, aby bylo propečené i uvnitř. Tady jsou hodnoty pro každý druh masa: Kuřecí: 74°C Vepřové: 71°C Hovězí: 63°C Skopové: 63°C Po uvaření nechte maso alespoň 2 hodiny chladit v lednici. Před mixováním by maso mělo být úplně studené. Vychlazené maso je možné rozmixovat na mnohem menší kousky, než maso, které je stále teplé. Vytáhněte maso z lednice a nahrubo ho pokrájejte na kusy, které se dobře vejdou do mixéru nebo robotu.
Když budete mít pozitivní přístup, budete si moci užívat spoustu pozitivních emocí. V těchto chvílích nebudete zatíženi žádnými negativními emocemi. Pozitivní přístup vám pomůže vést naplněnější a spokojenější život a pomůže vám také rychleji se zotavovat z negativních zkušeností. Výzkumy prokázaly, že stres a další negativní emoce mají na tělesné zdraví nepříznivý vliv a přispívají například ke kardiovaskulárním onemocněním. Když nahradíte negativní myšlenky pozitivními myšlenkami, bude to mít příznivý vliv na vaše celkové zdraví a pohodu. Pozitivní emoce mohou také zpomalit průběh nemoci. Je to proto, že pozitivní emoce zkracují dobu trvání negativních emocionálních vzruchů. Kromě fyzických výhod má pozitivní přístup také příznivý vliv na kognitivní funkce a schopnost integrovat různé informace. Tyto účinky jsou spojeny se zvýšenou hladinou dopaminu,který zlepšuje pozornost, kreativitu a schopnost učit se. Pozitivní emoce také zlepšují schopnost člověka vypořádávat se se složitými situacemi. Když budete mít pozitivní přístup, budete odolnější vůči negativním životním událostem, jako jsou různá traumata a ztráty. Lidé, kteří prožívají pozitivní emoce i po úmrtí někoho blízkého, mají kvalitně vypracované dlouhodobé plány. Když budete mít cíle a plány, budete ze sebe mít lepší pocit a budete se zhruba rok po úmrtí dané osoby cítit mnohem lépe. Při jednom experimentu, který měřil emoční odolnost a stresové reakce, dostali účastníci průzkumu stresující úkol. Výsledky prokázaly, že všichni účastníci měli z daného úkolu úzkost, bez ohledu na to, jak odolní byli. Odolnější účastníci se ovšem dříve vrátili do klidného stavu, než účastníci, kteří neměli tak silnou odolnost vůči stresu.
Pokud trpíte závislostí a berete drogy již velmi dlouhou dobu, nebude pro vás snadné se své závislosti zbavit, takže bude lepší vyhledat odbornou pomoc. Existují různé léky, které vám mohou pomoci cítit se dobře, aniž by vám poškozovaly tělo. Tyto léky vám postupně sníží chuť na marihuanu a nakonec vám umožní se svého zlozvyku zbavit. Nikotinové náplasti a žvýkačky seženete v lékárně i bez předpisu. Nikotin pomáhá snižovat chuť na marihuanu a zmírňuje podrážděnost a bolesti hlavy, se kterými se během odvykání pravděpodobně budete potýkat. Když budete každé dvě hodiny žvýkat nikotinovou žvýkačku, může vám to pomoci zbavit se chuti na marihuanu. Pokud používáte 4 mg žvýkačky, neměli byste jich za den žvýkat více než 20. Pokud máte 30 mg žvýkačky, nepřekračujte dávku 30 žvýkaček denně. Náplast byste si měli měnit každých 16-24 hodin a dávkování závisí na úrovni vaší závislosti. Můžete si ji na noc slepit a ráno si ji opět nalepit. Připravte se na to, že vás místo pod náplastí bude trochu bolet, takže je dobré střídat místa, kam si náplasti lepíte. Nespoléhejte se na léky (a další látky, jako je alkohol), protože jde jen o berličky, které jsou také návykové. Dávkování byste měli postupně omezovat, abyste dosáhli toho, co jste od těchto látek potřebovali. Tyto nikotinové náhražky byste neměli používat v případě, že jste nepřestali kouřit úplně. V těchto případech by mohla nikotinová terapie způsobit vážné problémy. Existují i léky bez obsahu nikotinu, které vám může předepsat váš lékař. Většinou jde o Xanax, Zyban, Wellbutrin Wellbutrin SR, Wellbutrin XL a Vareniclin. Tyto léky přeprogramují váš mozek a odnaučí ho závislosti, ale musíte je brát podle pokynů lékaře. Seženete je pouze na předpis – bez návštěvy lékaře si je bohužel nekoupíte. Většina těchto léků vám pomůže s příznaky deprese, ale může způsobit rozčilení, frustraci a někdy i neobvyklé chování. Pokud zaznamenáte negativní změnu (více než jen normální pocit, který po nějaké době zmizí), měli byste se poradit se svým lékařem a případně si nechat upravit dávkování. Odvykání drog jde ruku v ruce se změnami nálad, depresí a frustrací. Nedovolte, aby vás tyto dočasné změny vykolejily. Nedostatek sebevědomí a ztráta pocitu spojení s vlastním já je při odvykání závislostem normální. Důvěřujte sami sobě a připomínejte si, že se z toho dostanete! Mluvte sami se sebou nahlas před zrcadlem a říkejte si, že jste krásní a silní a bez problémů tyto překážky překonáte. Pokud máte pocit, že vám psaní jde lépe než mluvení, začněte si vést deník a vše si zapisujte. Měli byste si vést deník v průběhu celého tohoto procesu. Mějte ho na nějakém dobře viditelném místě, abyste si neustále připomínali, jak dobře se vám daří a měli pozitivní motivaci. Až svoji závislost překonáte, budete si moci svůj deník prohlédnout a zamyslet se nad vším, co jste si museli vytrpět. Potom si pogratulujte za to, jakou sílu v sobě máte! Budete mít velkou radost z toho, jak jste to zvládli a budoucí životní krize překonáte o to snadněji.
Pokud chcete na svého idola zapomenout, nejprve si musíte přiznat, že k němu cítíte něco silného. Když budete své intenzivní pocity popírat, budete je v sobě stále jen dusit, místo abyste je dostali ven. Poplačte si, promluvte si o tom s nějakým kamarádem, přiznejte, že trpíte a uvědomte si, co cítíte. Zapište si, co cítíte, pokud vám to udělá dobře. Pokud se nechcete svěřovat kamarádovi, svěřte se alespoň deníku – možná vám to pomůže cítit se lépe. Pokud budete nějakou dobu nešťastní, protože vám to s vaším idolem nevyšlo, nic si z toho nedělejte. Řekněte svým kamarádům, že si prožíváte něco těžkého a nenuťte se být nyní společenští, pokud na to nemáte náladu. Po několika týdnech byste se ovšem měli přestat utápět ve svých pocitech a měli byste se začít opět bavit. Když budete příliš dlouho sami se svými emocemi, bude se to jen zhoršovat. Možná máte spoustu důvodů k tomu, abyste se cítili zahořkle a naštvaně. Možná vám váš idol vážně ublížil, nebo možná začal chodit s jedním z vašich kamarádů a nyní se zlobíte na oba dva. Tyto pocity jsou přirozenou součástí situace, ve které se nacházíte, ale to neznamená, že jsou zdravé a že vám pomohou se z vašeho utrpení dostat. Zapište si důvody pro svůj vztek a zahořklost. Je nutné si svoji bolest uvědomit, jinak nebudete schopni na ni zapomenout. Až zjistíte, odkud pocházejí vaše negativní pocity, budete je moci jeden po druhém začít řešit. Když se se svým idolem potkáte, nedávejte najevo, že jste naštvaní, nebo zahořklí. To nejlepší, co můžete udělat, je chovat se naprosto lhostejně, jako kdyby vám vůbec nezáleželo na tom, co dělá. Když se budete chovat lhostejně i když to nebude pravda, brzy se tak začněte doopravdy cítit. Přestaňte myslet na to, jak dobře vypadá, jak vtipný je, nebo co jste spolu zažili, kdykoli si na něj vzpomenete. Soustřeďte se raději na jeho negativní vlastnosti, od jeho divného módního stylu až po jeho schopnost chovat se zle ke všem cizím lidem. Napište si seznam jeho špatných vlastností a když si na něj vzpomenete, všechny tyto vlastnosti si neustále připomínejte. Pomůže vám to uvědomit si, že váš idol není ve skutečnosti tak dokonalý, jak jste si dříve mysleli. Pokud máte pocit, že je váš idol dokonalý a nemůžete vymyslet ani jednu jeho špatnou vlastnost, musíte si uvědomit, že tohoto člověka ve skutečnosti vůbec neznáte. Neexistuje nikdo, kdo by byl dokonalý – všichni mají své špatné vlastnosti. Čím více budete myslet na negativní vlastnosti svého idola, tím dříve si uvědomíte, že jste se k sobě stejně vůbec nehodili. Možná máte pocit, že byste se k sobě s vaším idolem hodili nejlépe na světě a byli byste dokonalý pár, ale ve skutečnosti je to jinak. Kdyby to byla pravda, byli byste přece spolu! Z nějakého důvodu to mezi vámi nevyšlo a je pravděpodobné, že si zasloužíte někoho mnohem lepšího. Váš idol není vaší spřízněnou duší a jakmile si to uvědomíte, budete si moci najít někoho, koho si skutečně zasloužíte. Možná vám vaši přátelé celou dobu říkali, že si opravdu zasloužíte někoho jiného, ale dokud si to neuvědomíte sami, nebude vám to dávat žádný smysl. Pokud se cítíte špatně, protože vám to s vaším idolem nevyšlo, pravděpodobně si potřebujete trochu zvýšit sebevědomí. Možná se cítíte špatně a nesebejistě, protože nechodíte s člověkem, který se vám líbil. Musíte si uvědomit, že tyto pocity v žádném případě nejsou správné. Uvědomujte si své dobré vlastnosti, soustřeďte se na své přátele a na nové příležitosti a nezapomínejte na to, co je na vás skutečně krásné. Stále si opakujte, že jste skvělý člověk, který si zaslouží jen to nejlepší – což rozhodně není váš idol. Je důležité zachovat si pozitivní myšlení. Když se budete soustředit na to dobré, co v životě máte a na svůj charakter, místo na věci, které nemáte, budete schopni postupovat mnohem rychleji, než kdybyste na všem hledali jen to špatné.
Příznaky těchto křečí budou rozdílné v závislosti na tom, jaké svaly jsou postiženy. Křeče trávicího traktu mohou provázet ostré bolesti a průjem. Křeče vylučovací soustavy jsou často přítomny u ledvinových kamenů, jsou provázené krutou bolestí, nauzeou a zvracením. Pokud máte křeče dýchací soustavy, nebo se vám těžko dýchá, ihned vyhledejte lékařskou pomoc. Mohou být smrtelné, pokud nejsou okamžitě léčeny. Musíte vyloučit nebo léčit střevní problémy, jako jsou žlučníkové kameny nebo nádory. Křeče vylučovací soustavy se často zmenší, jakmile projdou nebo se odstraní ledvinové kameny. Měli byste užívat léky na potlačení bolesti, než kameny projdou. Bohužel, hladké svalstvo není možné kontrolovat, pokud se nachází v orgánech, jako je vaše srdce a žaludek. Křeče těchto svalů mohou někdy znamenat skrytý zdravotní problém. Pokud máte kruté křeče hladké svaloviny, může vám lékař předepsat léky. Například léky, jako jsou anticholinergika mohou pomoci proti střevním křečím, které nereagují na dietu a změnu životního stylu. Váš lékař vám může předepsat léky na obnovení hladiny neurotransmiterů, nebo Botox k paralýze postižených svalů. Pokud máte tento problém, může docházet ke křečím střev. Spasmolytika mohou pomoci střeva uvolnit, což pomáhá zmírnit bolest. Promluvte si se svým lékařem, pokud máte křeče střev a lékař může předepsat správná spasmolytika a léčebný plán. Jeden způsob, jak si poradit s křečemi močového měchýře, je jít na záchod každých 1,5 až 2 hodiny. To pomáhá udržet močový měchýř prázdný, takže doufejme, bude docházet k méně nehodám. Pokud křeče ustoupí, mohou být delší přestávky mezi návštěvami toalety. Cvičení podle Kegela, nazývané také cvičení pánevního dna, může rovněž pomoci proti křečím močového měchýře, posílením a uvolněním močového měchýře. Na zpevnění svalů pánevního dna, zatněte svaly močového měchýře, jako byste se snažili zastavit moč, nebo se snažili zastavit průchod plynů. Váš lékař vám může poskytnout konkrétní pokyny, pokud máte problém provádět cviky správně. Teplé obklady mohou pomoci uvolnit veškeré křeče na vašem těle. Položte se na záda a zabalte břicho do teplého obkladu, předejděte přímému doteku teplého obkladu na pokožku. Nechte obklad působit 10-15 minut ale nikdy ne víc jak 20 minut. Při čekání relaxujte. K vytvoření vlastního teplého obkladu, vezměte velký kus flanelu nebo jiného kusu látky. Mělo by přikrýt vaše břicho, když ho složíte. Dejte do látky zahřátou polštářek nebo láhev s teplou vodou. Obalte se osuškou nebo jinou látkou, aby vše bylo pohodlné a na svém místě.
Dejte si vařit vodu a až začne mírně probublávat, sundejte ji ze sporáku a nechejte ji asi minutu vychladnout. Teplota a kvalita vody jsou pro uvaření chutného zeleného čaje velmi důležité. Kupte si kvalitní sypaný čaj. Měli byste použít jednu lžičku čaje na šálek vody. Pokud si děláte čaj jen pro sebe, použijte jednu lžičku. Pokud děláte čaj pro více lidí, znásobte množství přísad. Doba louhování závisí na typu čaje. Zelený čaj se většinou louhuje pouze 1-3 minuty. Až bude čaj vylouhovaný, přeceďte ho a vyhoďte lístky. Dejte si pozor, abyste čaj nelouhovali zbytečně dlouho, jinak bude hořký a příliš silný. Pokud je čaj naopak příliš slabý, přidejte trochu lístků, nebo ho louhujte o minutu déle. Japonský zelený čaj se tradičně podává v malých šálcích, které jsou uvnitř bílé, abyste viděli barvu čaje. Je důležité používat keramické šálky, protože materiál konvičky a šálků ovlivňuje chuť čaje. V Japonsku k podávání čaje potřebujete konvičku, chladící destičku, šálky, podšálky a utěrku na tácu. Velikost šálků je také velmi důležitá – čím menší šálky, tím vyšší kvalita podávaného čaje. První odlití je většinou slabší, než čaj u dna konvičky, takže pokud chcete, aby měl čaj v šálku vyváženou chuť, nalévejte ho po třetinách. Nalejte do každého šálku trochu čaje a potom celý postup opakujte. Nenalévejte šálky plné, v Japonsku se to považuje za neslušnost. Šálek by měl být asi ze 70% plný. Zelený čaj má sám o sobě velmi robustní příchuť. Když to připravíte správně, bude vám chutnat i samotný. Pokud jste zvyklí pít slazený čaj, čistý zelený čaj vám pravděpodobně nebude chutnat, ale po několika šálcích si jistě zvyknete. Většinou je možné udělat tři nálevy. Zalejte lístky opět horkou vodou a vylouhujte je.
Každý chce mít pocit, že ho lidé poslouchají. Dívky to ale berou ještě vážněji. Je to pro ně jakési uznání, ale také známka toho, že máte zájem o víc než jen sex. Zde je několik jednoduchých věcí, které můžete udělat už teď, abyste se stali lepšími posluchači. Ptejte se své dívky na to, co vám vypráví. Když ji můžete poslouchat, můžete se také ptát. Ukažte jí, že ji posloucháte aktivně, ne jen pasivně. Nepřerušujte ji. Přerušit dívku, která na vás mluví znamená ukázat, že je vám jedno, co vlastně říká. Tak to ale přece není. Nechejte ji vždy domluvit. Naslouchejte tomu, co je na ní nejlepší. Každý má někdy období, na které by nejraději zapomněl. Zapomeňte tedy na to, kdy byla dívka nepříjemná, smutná nebo neměla svůj den. Poslouchejte ji, když se cítí dobře a snažte se vidět ji tak neustále. Uděláte ji tím velmi šťastnou a zajistíte si, že se bude snažit to samé udělat také pro vás. Nemusíte to dělat vždy, ale je důležité si uvědomit tento princip. Když vám dívka udělá masáž, druhý den jí můžete namasírovat nohy. Když vám napíše romantický dopis z dovolené, napište jí také dopis a dejte jí ho, až se vrátí. Chcete přece, aby viděla, kolik snahy a energie vztahu věnujete. Nezapomeňte, že vztah je obchodem, ve kterém musíte přijímat i dávat. Nemusíte se ale chovat jako robot a oplácet vše hned. Není to moc romantické a dívku byste tím jistě nezaujali. Měli byste působit spontánně, i když si vše plánujete dlouho dopředu. Vaše dívka díky tomu bude mnohem šťastnější. Nezapomeňte čas od času udělat něco hezkého jen tak. Nemusíte vždy dělat něco za něco. Přineste jí do práce například nějaký zákusek a neočekávejte, že za to něco dostanete. Všechny dobré skutky se vám jednoho dne vyplatí. Důvěru své dívky si musíte zasloužit. Muži to možná neberou tak vážně, ale pro dívky je to opravdu důležité. Díky důvěře zjistí, kteří muži jim skutečně stojí za to. Nikdy vás k sobě nepustí moc blízko, dokud jí neukážete, že vám může věřit. Nikdy neprojevujte zájem o její kamarádky. Ani omylem se o to nepokoušejte. Musíte mít zájem pouze a jedině o ni. Vždy mluvte pravdu, i když někdy bolí. Když vás dívka přistihne při lhaní, bude to mnohem horší, než když jí řeknete něco nepříjemného. Buďte jí k dispozici, když to bude potřebovat. Když ji opustí přátelé, když se cítí špatně nebo se jí něco přihodí, připomínejte ji, že jste tady pro ni. Pošlete jí zprávu a napište, že pro vás hodně znamená, přineste jí kytku a připomínejte jí, jak je skvělá. Buďte hodný a milý. To neznamená, že byste neměli dodržovat sliby. Vždy dělejte to, co řeknete, že uděláte. Platí to také pro domácí práce a různé laskavosti. Když něco slíbíte, vždy to splňte! Je jasné, že se asi nestane členkou vaší klučičí party. Můžete se ale pokusit ji čas od času vzít někam s kamarády. Dívky mají rády, když se mohou zapojit mezi ostatní, hlavně pokud jde o vaše kamarády. Ukážete jí tím, že se s ní cítíte dobře i mezi ostatními lidmi, na kterých vám záleží. Otevřete se svojí dívce. Pro úspěšný vztah je nezbytně nutné sdílet spolu osobní věci a navzájem se ve všem podporovat. Mluvte se svojí dívkou o svých snech, nadějích a o svých obavách. Vždy se bavte jen tak, aby to bylo vhodné pro úroveň vašeho vztahu. Neříkejte jí o sobě naprosto vše, ale nebojte se ukázat jí svoji zranitelnost. Možná si to nemyslíte, ale pro dívky je zranitelnost u mužů sexy. Mluvte spolu o vašich oblíbených písničkách, filmech, knihách a vzpomínkách. Tyto věci většinou hrají velkou roli v emocionálním sbližování. Nemusíte se cítit špatně, pokud ji nebaví to samé, co vás. Pokud vás bude mít ráda, jistě s vámi vydrží chvíli poslouchat Metallicu, i když má jinak radši Miley Cyrus. Nebojte se dívky přímo zeptat, co byste mohli udělat, aby se cítila šťastnější, nebo jak byste mohli zlepšit váš vztah. Někdy je upřímnost to nejlepší, co můžete udělat. Místo abyste s ní hrál hry a snažil se zjistit, co se vlastně děje, buďte otevření a zeptejte se jí přímo co by chtěla. Pokud je něco špatně, nebo by něco mohlo být lepší, jistě vám to řekne. Buďte připraveni alespoň zvážit to, co po vás bude chtít. Říkejte jí, jak moc pro vás znamená, jak skvělá je v tom, co dělá a lichoťte jí. Řekněte například: „Pamatuješ si, jak jsme se poprvé potkali? Hned jsem se do tebe zamiloval. Jako kdyby se svět zastavil a byli jsme tam jen my dva.“ Dobře načasovaný kompliment může opravdu zapůsobit. Nepřežeňte to. Hezká lichotka nebo „miluji tě“ je někdy lepší, než dlouhé a překombinované komplimenty. Čím častěji je ale budete říkat, tím otřepanější budou. Nezapomínejte na to, že diamant je cenný jen proto, že je jich málo. Gentleman se k dámě chová s trpělivostí, pečuje o ni a věnuje jí pozornost, aniž by se musela cítit nepřístojně. Pokud vaše dívka není absolutně proti tomu, abyste se k ní choval jako kavalír, můžete si získat její přízeň tím, že se budete chovat jako klasický gentleman. Zde je několik způsobů, jak toho dosáhnout. Choďte po vnější straně chodníku a spěte na straně postele, která je blíž u dveří. Tato gentlemanská gesta slouží k ochraně dámy – stavíte se tak, aby nebezpečí přes vás k dívce nemohlo. V prvním případě chráníte dívku před auty z cesty, v druhém případě ji chráníte před útočníky v domě. Otevírejte dívce dveře a usazujte ji na židli. Měli byste to ale dělat přirozeně a nenuceně. Jistě chcete být gentleman, ale když budete utíkat, abyste jí mohl otevřít dveře ještě dřív, než k nim dojde, bude to vypadat, že se snažíte až příliš. Vždy se tedy snažte působit přirozeně.
Pláč je reakce, kterou způsobují silné emoce. Možná jste si vzpomněli na něco smutného, nebo se vám přihodilo něco nešťastného. Zkuste se zklidnit a budete mít vyhráno. Možná jste si zrovna vzpomněli na něco smutného, na někoho, s kým jste se rozešli, nebo nějakou tragickou událost, která se ve vašem životě stala. Pokud se zaměříte na dýchání, můžete se zklidnit, stejně, jako to funguje při meditaci a můžete tak kontrolovat své emoce a obnovic pocit vnitřního klidu. Až vám bude do pláče, dýchejte pomalu a zhluboka nosem a vydechujte pomalu pusou. Zbavíte se tím knedlíku v krku a uklidníte své myšlenky a pocity. Počítejte do deseti a nadechujte se nosem. Vydechujte pusou mezi čísly. Když budete počítat, budete se soustředit pouze na svůj dech a zapomenete na to, co vás nutí plakat. I jeden hluboký nádech vás může uklidnit natolik, že přestanete plakat. Nadechněte se, na chvíli dech zadržte a potom vydechněte. V tu chvíli se soustřeďte pouze na svůj dech a nemyslete na to, co vám způsobuje smutek. Pokud jste v situaci, kdy chcete plakat, ale nechcete před ostatními dávat najevo své emoce, pohybujte očima, aby se vám slzy neřinuly ven. Podle průzkumu časté mrkání dokáže zastavit tvoření nových slz. Několikrát také mrkněte, abyste se zbavili přebytečných slz. Několikrát protočte panenky. Dejte si pozor, aby vás při tom nikdo neviděl. Kromě toho, že vás to na chvíli rozptýlí, zabráníte tvorbě dalších slz. Zavřete oči. Když na chvíli zavřete oči, budete moci zpracovat to, co se vám děje. Zavřete oči a několikrát se zhluboka nadechněte a nesoustřeďte se na svůj pláč. Když jste už na pokraji pláče, je důležité myslet na jiné věci. Když se budete hýbat, nebudete mít čas na pláč. . Kousejte se do rtu, píchejte se nebo štípejte do ruky. Neměli byste se ale kousat ani štípat moc tvrdě, ale jen tak, abyste se rozptýlili a neplakali. Najděte si něco, co můžete mačkat, například antistresový balonek, nebo ruku svého partnera. Tlačte jazykem na horní patro dutiny ústní a proti zubům. Je pravděpodobné, že začnete plakat, pokud budete stahovat obočí a mračit se, protože obličejové svaly dokáží ovlivnit naše pocity. Abyste zastavili pláč, zkuste si nacvičit neutrální výraz obličeje a použijte jej kdykoli se vám bude chtít plakat. Uvolněte obočí a svaly kolem úst tak, abyste neměli ustaraný nebo zamračený výraz. Pokud se to vhodné a můžete na chvíli odejít, zkuste se usmát, abyste přestali plakat. Studie prokázali, že pokud se usmíváte, i když vám zrovna do smíchu není, vaše nálada se může zlepšit. Jednou z nejtěžších součástí zadržení pláče je zbavit se knedlíku v krku, který se objeví pokaždé, když se snažíte slzy zatlačit zpět. Když je vaše tělo ve stresu, autonomní nervový systém otevře hrtanovou záklopku, která způsobuje pocit knedlíku v krku a potíže při polykání. Napijte se vody, uvolníte tím napjaté svaly v krku a také zklidníte nervy. Pokud nemáte po ruce vodu, zhluboka dýchejte a polykejte. Dýcháním se uklidníte a polykáním postupně tělu ukážete, že může hrtanovou záklopku zavřít. Zívejte. Zíváním uvolňujete svaly na krku, takže se zbavíte i nepříjemného pocitu plného krku.
Mnoho lidí trpí citlivostí na určité potraviny, které mohou způsobit opary. Pokud se vám často dělají opary, vyřaďte ze svého jídelníčku následující potraviny, nebo jejich konzumaci alespoň omezte: Kyselé potraviny jako jsou rajčata a citrusové druhy ovoce. Vyhýbejte se jak syrovým rajčatům, tak jídlům, která obsahují rajčatové omáčky a přestaňte pít rajčatovou, pomerančovou a grepovou šťávu. Slané potraviny, jako jsou polévky v konzervě a různé svačiny. Příliš mnoho soli může způsobit propuknutí oparu. Dávejte si pozor na to, abyste jedli co nejvíce vitamínů a živin. Znamená to, že byste měli jíst co nejvíce ovoce a zeleniny. Jezte vyvážená jídla a nezapomínejte na listovou zeleninu a další výživné potraviny. Pokud máte pocit, že nemáte dostatek vitamínů a minerálů, můžete začít brát multivitamin v tabletách. Opary se u lidí nejčastěji vyskytují v období stresu. Opar se vám může vytvořit během dovolené, nebo v době, kdy máte v práci spoustu povinností. Když o sebe budete pečovat a budete dostatečně odpočívat, podaří se vám omezit riziko propuknutí oparu. Když budete dostatečně spát, vaše tělo bude odpočaté a vyhnete se oparům. Měli byste spát alespoň 7-8 hodin denně. Pokud máte problémy s usínáním, zkuste si pustit nějakou klidnou hudbu, nebo před spaním 10 minut meditovat, abyste své tělo připravili na spánek. Pijte každý den hodně vody, abyste nebyli dehydrovaní. Budete mít nejen zdravější tělo, ale vyhnete se také nemocem, které mohou způsobovat propuknutí oparů. Opary se většinou vyskytují v době, kdy má člověk oslabený imunitní systém. Je možné, že se vám opar udělá v období nemocí, nebo když budete z nějakého důvodu unavení. Posilujte svůj imunitní systém tím, že budete dostatečně spát, budete pít hodně vody a budete jíst zdravé potraviny plné vitamínů a minerálů. Chraňte se před chřipkou a nachlazením. V období těchto nemocí si co nejčastěji myjte ruce a zvažte, zda nebude vhodné se nechat naočkovat proti chřipce (zejména pokud trpíte častými opary).
Bez ohledu na to, jak nabitý program oba máte, jak stresující práci máte nebo kolik máte dětí, si musíte umět udělat čas na romantický večer ve dvou. Pokud nemáte děti, snažte se to dělat alespoň jednou týdně. Pokud máte děti, jistě si najdete čas alespoň jednou nebo dvakrát měsíčně. Zní to možná otřepaně, ale hezky se obléct a někam si spolu vyrazit může oživit vášeň, která se z vašeho vztahu po nějaké době začne sama vytrácet. Nemusíte chodit zrovna na romantická rande. Můžete si zajít na bowling, do kina nebo si třeba zaběhat. Dělejte to, co vás spojuje a snažte se trávit více času společně. Možná máte pocit, že by sex měl být spontánní, ale když ho nepřidáte do svého denního plánu, snadno se stane, že ho začnete zanedbávat. Bez pravidelného milostného života se člověk cítí nepříjemně a nespokojeně a nakonec si začne myslet, že partnera již nepřitahuje. Nezapomínejte na to, že sexem budujete intimitu ve vztahu, která je nezbytně důležitá pro vás oba. Ve většině vztahů jeden partner vždy potřebuje více sexu, než ten druhý. Zapracujte na tom, abyste byli oba spokojení. Páry, které se cítí zodpovědné za to, aby byl ten druhý šťastný, jsou celkově spokojenější a vyrovnanější. Po nějaké době je možné, že se místo francouzského líbání budete líbat jen letmo. Snažte se každý den líbat svého partnera alespoň šest vteřin, ideálně každé ráno a každá večer. Nemělo by to skončit tak, abyste se s manželem líbali tak, jak líbáte své děti na dobrou noc – vášeň by měla být poznat i z toho, jak se líbáte. Když se milujete, nemusíte mít rovnou pohlavní styk. Líbání by mělo být nedílnou součástí vašeho milování. Je to také skvělá předehra. Nemějte v ní televizi, počítače ani žádné pracovní věci. V ložnici byste měli pouze spát a milovat se. Když si budete do postele nosit dětské hračky, pracovní papíry a noviny, nebudete svoji ložnici brát jako posvátné místo. Když budete mít tuto část bytu určenou pouze pro spánek a sex, udržíte ve svém vztahu vášeň mnohem déle. Musíte s manželem oba pracovat na tom, abyste neměli v ložnici zbytečné věci. Můžete si z toho udělat zábavnou párovou činnost!
Co se týče brýlí Ray Ban, mezi prodejci jsou velké rozdíly. Někteří z nich prodávají padělky a některým z nich nezáleží na tom, zda mají v nabídce pouze pravé brýle. Pokud chcete mít jistotu, že kupujete pouze pravé brýle, nakupujte jen u prodejců, kteří mají oficiální licenci společnosti Ray Ban. Stejně jako u všech luxusních značek, byste si měli dávat pozor na velmi výhodné koupě. Ceny těchto brýlí se velmi liší, ale nikdy nejsou levné. Protože jsou vyrobeny ručně z nejkvalitnějších materiálů, prodávají se za vcelku vysoké ceny. Pokud vám někdo nabízí extrémně výhodnou nabídku, dejte si velký pozor. Ceny brýlí Ray Ban se pohybují mezi 2000 a 5000Kč. Vždy je dobré zbytečně nic neriskovat. Pokud chcete mít jistotu, že máte pravé brýle, kupte si je přímo na webové stránce Ray Ban. Budete si moci vybrat ze všech dostupných modelů a budete si jistí tím, že jsou vaše brýle pravé. Falešné věci nejsou nikdy tak kvalitní, jako pravé luxusní výrobky. Většinou jsou špatně provedené, snadno se rozbijí a nevypadají dobře. Kromě toho existují ale i další věci, které by vás od koupě padělku měly odradit. Zde uvádíme důvody, proč je lepší koupit si pravé brýle Ray Ban: Falešné brýle nemají dostatečnou ochranu proti UV paprskům. Když budete nosit brýle bez UV ochrany, mohli byste si poškodit zrak hůře, než kdybyste neměli žádné sluneční brýle. Falešné sluneční brýle nemají záruku, takže když se vám rozbijí (což je u padělků téměř jisté), nedostanete žádné peníze zpět. Falešné brýle se vyrábějí ve fabrikách, které vykořisťují své zaměstnance. Když budete pravidelně kupovat padělky, budete tím podporovat tyto pracovní praktiky.
Z některých zákroků plastické chirurgie se zotavíte za pouhých několik dnů (zejména z těch menších), zatímco z jiných se budete dostávat týdny či měsíce. Proto je důležité, abyste si ještě před samotným zákrokem promluvili se svým lékařem a zjistili, co můžete očekávat. Operace pravděpodobně ovlivní i jiné aspekty vašeho života, včetně práce a schopnosti stýkat se s přáteli, takže je důležité, abyste s tím dopředu počítali. Dodržovat konkrétní instrukce pro zotavování je naprosto klíčové. Mezi takové instrukce bude určitě patřit: Užívání léků pro zmírnění bolesti a otoků a pro podporu hojení. V případě potřeby ledování postižené oblasti. Nadzvednutí postižené oblasti pro minimalizaci otoků. Vyhýbání se přímému slunečnímu světlu v průběhu hojení. Efektivní využití "drenáží" (trubic), které se někdy vkládají do operované oblasti, aby odtud odváděly přebytečnou tekutinu v počátečních fázích hojení, zejména při kosmetických úpravách prsou apod. O drenáže se starejte na základě přesných instrukcí vašeho lékaře. Ten vám řekne, jak často je potřeba drenáž čistit a zda je nutné, abyste zjišťovali množství vytékající tekutiny. Pravidelné pooperační návštěvy u lékaře. Pro zajištění optimálního procesu hojení a pro prevenci vzniku jakýchkoli komplikací nebo infekcí je velmi důležité, aby vás lékař pravidelně kontroloval a sděloval své názory z profesionálního hlediska. Pokud se potom vyskytnou při hojení nějaké problémy, lékař je může rychle řešit, aniž by se později rozvinuly v něco horšího. V první řadě je nutné, aby váš lékař znal přesné názvy všech léků, které aktuálně užíváte. Některé medikamenty, například protisrážlivé léky nebo aspirin, mohou hojení narušovat a zhoršovat krvácení či otoky. Stejně tak byste si měli dávat pozor i u některých přídodních léčiv a doplňků stravy. Pokud lékaři sdělíte informace o veškerých užívaných lécích, bude schopen posoudit bezpečnost léčebného režimu a ujistí se, že podaným lékem nezpomalí hojení rány nebo nezhorší krvácení. Ještě před operací vám lékař řekne, které léky musíte vysadit, kdy je máte vysadit a kdy je můžete začít znovu užívat. Další léčiva pak budete muset pravděpodobně užívat po celou dobu. V prvních dnech po operaci byste se neměli vracet ke své běžné každodenní rutině a neměli byste být příliš aktivní. Nadměrná zátěž může vést ke komplikacím a zpomalení léčebného procesu. Necvičte. Alespoň do té doby, než vám lékař řekne, že se můžete bezpečně vrátit k původní míře fyzické aktivity. Uspěchané cvičení by prodloužilo celé hojení, protože byste si způsobili otoky či krvácení, případně byste znovu otevřeli sešitou ránu. Při zjišťování správného chování po plastické operaci se nenechte rozladit, uvidíte-li na sobě modřiny nebo silně oteklá místa. Zotavení z plastické operace trvá různě dlouhou dobu, v závislosti na typu zákroku a na daném pacientovi.
Pokud chcete respektovat sami sebe, musíte začít tím, že budete respektovat ostatní lidi a ne jen ty, kteří jsou úspěšnější nebo chytřejší, ale úplně všechny lidi na této planetě, kteří vám neublížili. Někteří lidé si úctu samozřejmě nezaslouží, ale přesto byste se měli snažit chovat se ke všem tak, jak chcete, aby se chovali oni k vám, ať už jde o vašeho nadřízeného, nebo prodavačku v obchodě. Zde jsou základní způsoby, jak lidem projevovat úctu: Buďte k ostatním lidem upřímní. Nekraďte, neurážejte a neubližujte ostatním. Naslouchejte lidem, važte si jejich názorů a nepřerušujte je. Člověk, který má sebeúctu, nedovolí ostatním lidem, aby se k němu chovali špatně a raději se s takovými lidmi přestane stýkat. Zní to samozřejmě, ale ve skutečnosti spousta lidí často umožňuje ostatním, aby se k nim chovali špatně (ohledně malých i velkých věcí), protože si myslí, že je to jediný způsob, jak s nimi jednat, nebo protože nechtějí, aby odešli z jejich života. Když vám někdo neprojeví ani základní úctu, postavte se sami za sebe a řekněte mu, aby se k vám choval lépe. Pokud se k vám někdo chová stále neuctivě, přestaňte se s ním stýkat. Netvrdíme, že to bude jednoduché – přestože se k nám někdo chová zle, často nám na něm záleží. Jakmile se ale naučíte nekomunikovat se zlými lidmi, budete se cítit mnohem lépe a budete mít větší sebeúctu. Naučte se rozpoznávat manipulativní lidi. Někdy není snadné si uvědomovat, že s vámi někdo vám blízký manipuluje zejména pokud to dělá opatrně a trvá to již dlouhou dobu. Když budete muset někoho konfrontovat a probírat s ním jeho neuctivé chování, vyjadřujte se pozitivně a snažte se zajistit, aby vaše komunikace byla produktivní: Neurážejte toho druhého a nekřičte na něj. Takové hádky většinou nejsou produktivní a pramení z odsuzování. Uvědomujte si své pocity, buďte k sobě ohledně nich upřímní a buďte za ně zodpovědní. Jasně sdělte, co chcete, nebo co potřebujete. Můžete říct například: „Potřebuji pracovat na svém sebevědomí a nechci poslouchat tvé negativní poznámky o mém vzhledu.“ V romantických vztazích nebo v přátelství často obětujeme vlastní potřeby potřebám ostatních a necháváme sebou manipulovat, protože se bojíme, že toho druhého ztratíme. Možná vnímáte názory toho druhého silněji, než ty svoje. Pokud věnujete pozornost potřebám ostatních lidí, ale zanedbáváte ty svoje, je to jasnou známkou nedostatku sebeúcty. Důvěřujte svým názorům a naplňujte si své potřeby. Naučte se nezáviset se svým štěstím na ostatních lidech. Je dobré začít tím, že se zamyslíte nad tím, co můžete změnit a co změnit nemůžete. Nemůžete například změnit činy ostatních lidí (můžete je ovlivnit, ale nemůžete je ovládat), stejně jako nemůžete měnit počasí. Můžete ovšem změnit to, jak reagujete na lidi i ve špatných situacích a můžete ovládat i své pocity. Můžete se také pokusit zlepšit to, jak jednáte v různých vztahových situacích, například se naučit být asertivnější, naučit se stanovovat si rozumné hranice, prosazovat je a stát si za nimi. Pomůže vám to vytvořit si zdravé vzorce chování, které ostatním dají najevo, že se k vám mají chovat uctivě a vám dodají sebeúctu. ostatním. Pokud chcete mít sebeúctu, musíte odpustit všem lidem, kteří vám nějak ublížili. Neznamená to, že se s nimi musíte začít kamarádit, ale měli byste být schopni jim odpustit a přenést se přes to, co se mezi vámi stalo. Pokud trávíte čas tím, že myslíte na vše špatné, co vám kdo kdy udělal, nejste schopni žít přítomným okamžikem. Prokažte si laskavost a odpusťte ostatním lidem, abyste se mohli posunout dopředu. I když vám někdo velmi ublížil, měli byste pracovat na tom, abyste se přes to dokázali přenést. Nemůžete si dovolit být navždy naštvaní a ublížení. Odpuštění ostatním berte jako dárek pro sebe – čin, kterým urychlíte své vlastní zotavení. Je v pořádku se nějakou dobu zlobit, ale když se budete zlobit příliš dlouho, bude vám to narušovat život a připraví vás to o štěstí. Věnujte pozornost tomu, jak se k vám lidé chovají a uvědomte si, že když na vás je někdo zlý, většinou je to proto, že se k němu ostatní lidé chovají také zle. Když lidem odpustíte jejich chyby, nejvíce tím získáte vy.
EBooky se nijak neliší od ostatních knih. Jediné, čím se liší, je formát publikace. Tím pádem ten nejdůležitější první krok k napsání eBooku je rozhodnout se, o čem budete psát a následně daný nápad více rozvinout. Nejjednodušší je sednout si a napsat si nějakou frázi nebo větu, která zachycuje hlavní myšlenku, kterou by daná kniha měla obsahovat. Jakmile tohle uděláte, můžete na eBooku začít pracovat. Autoři, kteří chtějí psát fikci by však měli věnovat podstatně více času přemýšlení nad svými nápady a hlavními body zápletky. Formát eBook má tu výhodu, že se jedná o formát volně dostupný nejen na vlastní vydávání knih, ale je v podstatě zdarma. To znamená, že knihy, které jsou příliš krátké na to, aby se vyplatily tisknout, se perfektně hodí na eBook. Nemusíte se tedy bát jakkoliv jednoduchého nápadu. Začněte sepsáním základní myšlenky a promyslete ji z nejrůznějších úhlů. Pomůže vám nakreslit si myšlenkovou mapu. Například, máte v plánu napsat knihu pro začátečníky o tom, jak obchodovat s nemovitostmi. Můžete si napsat věci jako: „licence a poplatky“, „prodejní techniky“ a „výdaje a předpokládané výnosy“. Následně spojte body, které si jsou blízké. Postupem času tak získáte dostatek detailů na to, abyste byli schopni lépe si představit strukturu vaší knihy. Každý druh knihy vyžaduje individuální přístup. Na memoáry a knihy o svépomoci sedí vertikální osnova; na knihu s radami do domácnostmi pravděpodobně lépe sedí síť různých myšlenek. Poté, co rozvinete a rozšíříte hlavní myšlenku, byste již měli mít k dispozici dostatek informací ohledně vaší základní teze. Následně nejrůznější body a detaily vaší myšlenky přeskládejte do vertikální osnovy tak, aby vše dávalo smysl a kniha měla logický spád. Popřemýšlejte nad tím, co vaši čtenáři budou potřebovat vědět jako první a umístěte základní věci hned na začátek. Jakmile čtenáře seznámíte se základy dané problematiky či myšlenky, představte jim pokročilejší koncepty. Každý důležitý bod vaší myšlenky se nakonec promění v kapitolu. Pokud dokážete rozdělit kapitoly do skupin (například, vaše kniha o domácnosti má kapitoly, které se dají rozdělit podle místností nebo typu problému v domácnosti), udělejte to – proměňte je v oddíly, kdy každý oddíl obsahuje několik příbuzných kapitol. Nezabývejte se názvem knihy, tabulkou s obsahem nebo jinými stylistickými prvky. Prostě si sedněte a začněte psát. Může být pro vás jednodušší začít „psát od prostředku“ – začít psaním vaší oblíbené kapitoly. Nebo můžete psát pěkně popořádku – od začátku až do konce. Nezapomeňte však, že se nemusíte nutně držet jedné a té samé metody. Používejte jakoukoliv metodu, která vám zrovna sedí a která vám pomůže knihu dokončit. Psaní knihy – i krátké knihy – zabere hodně času. Je důležité u toho vydržet a nevzdávat se. Každý den si vyčleňte nějaký čas na psaní nebo si zadejte počet slov, který chcete každý den napsat. Nevstávejte od stolu, dokud to nesplníte. I pokud máte pocit, že jste „zaseknutí“, snažte se „něco“ napsat. Pomůže vám to uvolnit mysl a, aniž byste si to uvědomili, začnou se z vás opět hrnout slova. Nevzdávejte se. Jakmile jste knihu dokončili, tak ji dejte alespoň na týden bokem a až pak se k ní vraťte a kritickým okem si ji přečtěte. Nejprve se podívejte na pořadí kapitol a oddílů. Dávají smysl? Často si uvědomíte, že některé části dávají větší smyl na jiném místě. Poté, co jste spokojeni s pořadím kapitol, přečtěte si a opravujte postupně každou kapitolu. Stejně jako psaní, editování zabírá dost času – ne tolik času jako samotné psaní, ale stále je to hodně času. Dejte si za cíl každý den upravit určitý počet slov nebo kapitol. Často zjistíte, že slova, stejně jako kapitoly, musí být jinak uspořádána. Snažte se dát své myšlenky dohromady co nejlépe můžete a nezapomeňte pozměnit i okolní věty, aby vše na sebe skvěle navazovalo. Často se říká, že „mazání je podstata editování“. Pokud se vám zdá, že je nějaká kapitola v nějakém bodě špatná, tak daný bod vymažte. Pokud máte pocit, že daná informace je naprosto nezbytná, ale zároveň nesedí do spádu celé kapitoly, tak ji dejte do rámečku vedle textu nebo se ji pokuste do textu lépe začlenit. Jakmile je jádro knihy pevně dané, tak nastává čas na přidání názvu knihy a materiálu do přední a zadní části knihy (jako je úvod nebo bibliografie). Na název člověk obvykle přijde v průběhu psaní knihy; pokud však máte pochybnosti, tak bezpečnou volbou je vždy jednoduchý a jasný název (např. „Jak obchodovat s nemovitostmi“). Pokud si zvolíte velmi jednoduchý název, tak si zároveň připravte několik náhradních názvů pro případ, že už váš název někdo použil. Nejjednodušší je přidat nějaká přídavná jména nebo své jméno (např. „Jak obchodovat s nemovitostmi podle wikiHow“). Pokud jste použili informace z cizích zdrojů, tak je vždy ocitujte v bibliografii. Pokud jsou vašimi zdroji vaši přátelé, tak jim poděkujte v oddílu Poděkování. Stejně jako u normálních knih, titulní strana u eBooků je hlavním marketingovým nástrojem. I když se jedná o digitální knihu, tak titulní strana je to, čeho si potenciální kupci všímají jako první. Buď požádejte o pomoc nějakého profesionálního designéra nebo si titulní stranu navrhněte sami – jste-li schopni vytvořit design, který dobře vypadá a zvýší tržby. Při používání cizích fotek si však vždy ohlídejte autorská práva. I pouhé kousky cizích fotek jsou zakázané. Pokud si nejste jistí, jestli daný obrázek můžete použít, požádejte jeho autora o výslovné povolení. Jakmile jste napsali svoji skvělou knihu, tak byste se o ni měli podělit s přáteli, příbuznými nebo i sousedy. Nezapomeňte se zeptat: Jaká ta kniha byla? Co se ti na ní nejvíce líbilo? A co nejmíň? Co se ti nelíbilo? Co můžu zlepšit? Snažte se vzít v potaz všechny odpovědi a nějak se s nimi v rámci knihy vypořádat. Nebojte se celou knihu přepsat od začátku. Výsledkem bude pravděpodobně pouze podstatně lepší kniha. A pokud ne, tak se vždy můžete vrátit k prvnímu konceptu.
Tato běžná infekce postihuje kůži na prstech u nohy a paty. Protože nohy jsou v kontaktu se zemí , po které chodí mnoho ostatních lidí (doma nebo ve sportovním zařízení), infekce se může jednoduše a rychle šířit. S nikým si nepůjčujte boty a ručníky. V šatnách, převlékárnách, na plovárnách a společných sprchách, či v tělocvičnách nechoďte naboso. Pokud jdete do sprchy, noste žabky nebo pantofle do sprchy, dokud se infekce nezbavíte. Třiďte prádlo tak, aby se z ponožek a ložního prádla nešířila infekce na ostatní kusy oblečení. Koupelnu a povrchy v domácnosti udržujte čisté. Každý den, či pokud je to nezbytné, tak i častěji (například po sportu) si oblékněte čisté a suché ponožky. Pro lehké případy infekce si vystačíte s volně prodejnými léky, které bývají dostatečně účinné. Pro těžší případy budete muset požádat lékaře o léky na předpis. Použijte mast, sprej, pudr nebo krém s obsahem antifungicidních látek. Použijte volně dostupné léky. Mezi nejběžněji používané léky patří například Clotrimazol (Lotrimin AF), Miconazol (Desenex, Zeasorb, others), Terbinafin (Lamisil AT), Nebo Cansten a další. Při závažných případech si zajděte pro léky na předpis. Léky k aplikaci na kůži zahrnují Clotrimazol a Miconazol; orální léky zahrnují například Sporanox, Diflucan a Lamisil. Mějte však na paměti, že tyto orálně užívané léky mohou vyvolat nežádoucí reakce v kombinaci s jinými léky, jako například antacida a některé léky proti srážlivosti krve. Je známo, že některé nekonvenční léky jsou účinné v léčbě kožní a plísňové infekce. Použijte tea tree olej a v tenké vrstvě jej aplikujte na postižené místo dvakrát až třikrát denně – použijte výrobek, který je 100% tea tree olejem. Aplikujte na postižené místo extrakt ze semínek grepu, který má antifungicidní účinky, pokud je použit neředěný – tento produkt najdete ve specializovaných prodejnách na výživu a prostředky do koupele. Dopřejte postižené noze sluneční paprsky a čerstvý vzduch – noste otevřené boty a sandály a udržujte nohy čisté a v suchu. Vyzkoušejte léčbu česnekem, který má antifungicidní složky, které jsou účinné proti celé řadě plísňových infekcí, mezi něž patří i Atletická noha. Nadrťte několik stroužků česneku a použijte je do koupele nohou, ve které si nohy namočte na 30 minut. Můžete si také smíchat rozmačkané stroužky česneku s trochou olivového oleje a vatovým tamponkem je nanést na postižené místo a nechat působit.
" Tento velmi častý, třebaže trochu neformální pozdrav se vyslovuje asi jako "če-š-č." Pro cizince může být těžké toto slovo správně vyslovit. Zvuk "č" po zvuku "š" se u nás totiž skoro nikdy nevyskytuje. "Cześć" se příliš nehodí pro použití ve formálních situacích. Hodí se k použití mezi přáteli a rodinnými příslušníky, ale pokud ho použijete k pozdravení Poláků, které neznáte a kteří hledí na etiketu, mohli byste je urazit. "Cześć" můžete také použít při "loučení." " To se vyslovuje "DO-bry Vje-čor." "Dobry" se vyslovuje stejně jako ve frázi "dzień dobry." W na začátku slova "wieczór" měkce jako naše jednoduché V. Stejně jako v angličtině se tento pozdrav používá v době mezi tím, co se začalo stmívat a co se úplně setmělo. "Dobry wieczór" na stejné formální úrovni jako "dzień dobry." " Vyslovuje se to jednoduše "hej." Jedná se o velmi familiární a neformální pozdrav. Neměli byste ho říkat ve formálních situacích ani lidem, se kterými chcete udržovat vztah na profesionální úrovni. Nejvíce se používá mezi blízkými přáteli. Polské "hey" funguje stejně jako anglické "hey" nebo česká "čus", "čau" atp. Toto slovo se vyslovuje úplně stejně jako české “vítám” W v první slabice se vyslovuje jako V. "Witam" se nehodí vždy, především zdravíte-li neznámé lidi. Mohlo by to nepatrně naznačovat, že máte vyšší sociální úroveň, než člověk, se kterým se bavíte. Nejlepší bude, když si to necháte na vítání hostů u sebe doma.
Vložte oblečení do igelitového sáčku, přidejte dva vysoušecí ubrousky a dvě lžíce jedlé sody a sáček zavřete. Zavřete sáček a důkladně ho protřepejte, aby se soda do oblečení dostala. Nechejte oblečení v sáčku přes noc a ráno z něj sodu vytřepejte. Nakonec oblečení vyperte v pračce. Tato metoda je vhodná zejména proto, že se většiny zápachu zbavíte ještě před tím, než oblečení vyperete, takže se vám do pračky nedostane téměř žádný zápach. Dejte oblečení do vany a napusťte tolik vody, aby bylo celé ponořené. Přidejte šálek octa a šálek jedlé sody. Nechejte oblečení v tomto roztoku minimálně hodinu. Dejte oblečení do pračky a vyperte ho. Pokud dáte ocet a sodu přímo do pračky, zbavíte se zápachu z oblečení a ani pračka vám nebude zapáchat. Pokud jste v pračce prali oblečení zapáchající kouřem, můžete si koupit komerční čistič pračky, který vám ji dokonale vyčistí a zbaví vás zápachu. Řiďte se pokyny uvedenými na obalu. Zapněte pračku na nejteplejší cyklus a nedávejte do ní žádné prádlo. Pokud se potřebujete zápachu zbavit ihned a nemáte čas oblečení vyprat, kupte si sprej neutralizující zápachy v tkaninách. Musíte si koupit neutralizační sprej, ne sprej, který zápach pouze překryje a zamaskuje.
Zničení lékořicových X uvolní čokoládu, což udělá úroveň mnohem těžší. Nedělejte to, pokud nemusíte. Vypořádejte se s čokoládou, co nejdříve budete moci. To bude ta nejtěžší část. Miřte na pruhované bonbony ve stejné řadě jako čokolády, abyste je rychle odstranili. Další speciální bonbony mohou být v této úrovni také užitečné, jako třeba kombinace zabaleného a pruhovaného. Potom, co se vypořádáte s čokoládou, můžete prolomit lékořicové řetězy a přejít na vypořádání se s želé. Bonbony se nepohybují jako normálně a pohybují se různě v závislosti na tom, na které straně pole táhnete. Věnujte tomu pozornost, abyste nepropásli příležitosti. Přestože se soustředíte na pravou stranu, pokud vidíte příležitost vytvořit speciální bonbon na levé straně, udělejte to. Tyto speciální bonbony vám mohou pomoci také napravo.
Ve výše uvedených případech jsme se zabývali zjednodušeným modelem, který znázorňoval společnost na trhu bez konkurence (monopol). Společnosti jsou ale kvůli konkurenci obvykle nuceny udržovat cenu na nízké úrovni. Na trhu dokonalé konkurence se mezní příjem nemění s objemem prodaných výrobků, protože jsou ceny pro firmu fixně stanoveny trhem. V případě naší firmy Soda u Kima z našeho příkladu nám teď konkurují další stovky firem produkujících sodu. Cena za plechovku sody je stanovena trhem na 12,50 Kč – pokud ji snížíme, budeme prodělávat a pokud stanovíme cenu vyšší zákazníci utečou ke konkurenci. Mezní příjem bude vždy 12,50 Kč, protože Kim nemůže prodávat své výrobky za jinou cenu. Ve skutečném světě ani ve velmi konkurenčním prostředí dokonalá konkurence neexistuje. Firmy nemohou okamžitě reagovat na změnu ceny, nemají všechny informace o své konkurenci a ne vždy stanovují cenu maximalizující zisk. Takový tržní systém nazýváme „monopolistická konkurence.“ Mezní příjmy budou obvykle s každou další prodanou jednotkou klesat, ale ne tak rychle, jako u monopolu. Kimova firma například sníží cenu z 25 Kč na 20 Kč. Firma se mohou zvýšit dodatečné příjmy, ale v monopolistické konkurenci budou zákazníci kupovat stále i konkurenční sodu za vyšší cenu. U oligopolu je na trhu jen malé množství firem, které si vzájemně konkurují a kontrolují většinu trhu. Mezní příjem má tendenci klesat s každou další prodanou jednotkou jako u monopolu. Firmy ovšem nerady snižují cenu, protože by to mohlo vést k cenové válce, která sníží zisky všem firmám. Často se stává, že oligopolní firmy sníží cenu dočasně, aby odstranily menší konkurenty, a poté cenu opět zvýší, což přináší všem vyšší zisky. Pokud firmy stanovují cenu tímto způsobem, objem prodeje se neodvíjí od ceny, ale záleží jen na marketingu a dalším. Kim se stal velkým hráčem na trhu se sodou a sdílí trh s Lindou a Andy. Tyto tři firmy se dohodnou na stejné ceně, takže mezní příjmy z každé další prodané jednotky zůstanou stejné, bez ohledu na to, na jaké ceně se dohodnou. Pokud Jeff založí novou firmu, která se bude snažit snížit cenu, je možné, že ostatní firmy půjdou s cenou tak nízko, že donutí Jeffa firmu zavřít. Firmy jsou ochotné krátkodobě udržovat nízké ceny, protože je díky tomu mohou znovu zvýšit, jakmile se zbaví konkurence.
Pokud máte pocit, že máte řasy stále příliš řídké a řasenky pro zvětšení objemu vám nestačí, zkuste tento trik: naneste si na řasy jednu vrstvu řasenky, poprašte si řasy průsvitným pudrem nebo dětským pudrem (použijte štětec na make-up nebo vatovou tyčinku) a nakonec si na ně naneste ještě jednu vrstvu řasenky. Díky pudru se řasenka na řasy lépe přichytí, takže se vám podaří dosáhnout většího objemu. Možná vám odličování nepřijde důležité, ale řasenka vám v noci může řasy vysušovat a způsobit jejich lámání a vypadávání.
Než se pustíte do zakládání společnosti, budete potřebovat dobrý nápad. Mělo by to být něco, k čemu máte dobrý vztah, protože ze začátku vás vaše podnikání bude stát spoustu peněz i času. Vymyslete si obchodní plán. Začněte tím, že se zamyslíte nad věcmi, které lidé potřebují, ale nikdo je ve vaší oblasti neposkytuje. Může jít také o služby, které dokážete poskytnout lépe, než vaše konkurence. Než se do toho pustíte, zamyslete se nad tím, jestli je váš nápad skutečně vhodný. Nabízíte něco, za co budou lidé ochotní zaplatit? Vyděláte dost, abyste měli nějaké výnosy? Jste si jistí, že je možné vaše nápady uskutečnit? Bylo by sice skvělé mít počítač, který vám vytvoří vše, na co si vzpomenete, ale bohužel žádný takový počítač neexistuje (pokud tedy nejste kapitán Picard). Ať už je váš nápad jakýkoli, ujistěte se, že je jedinečný. Díky tomu si nebudete muset dělat starosti s konkurencí a budete úspěšnější. Když například jen trochu vylepšíte nějaký existující produkt, nebude to pro úspěšné podnikání stačit.
I když je kočka závislá na vaší péči, tak kočky mají velkou potřebu být nezávislé a potřebují svůj osobní prostor. Zatímco se kočky rády mazlí, tak nemají vždy potřebu lidského kontaktu. Pokud své kočce dopřejete rovnováhu mezi tím si s ní hrát a dopřejete jí také dostatek volného prostoru, tak vás vaše kočka bude milovat o to více. Jednou z největších chyb, které můžete udělat je, že se ke své kočce budete chovat jako ke psovi. Pamatujte, že to jsou jiná zvířata! Psi byli původně vyšlechtěni ve smečce k práci po boku lidí, zatímco kočky jsou vcelku samotářská zvířata, která v minulosti sloužila lidem k tomu, aby sama zabíjela škůdce. Neurážejte se, pokud se vaše kočka před vámi občas schová. Je to součást její povahy. Pokud jsou kočky trestány křikem nebo jiným způsobem, budou mít jednoduše tendenci před vámi utíkat. Kočky se povětšinou neučí disciplínou. Vaše kočka vás nebude milovat, pokud budete špatný pán. Neměli byste kočku nikdy uhodit, protože to by bylo ještě horší. I když stříkání vody na kočku je jedna z možností, jak ji potrestat, tak většinou se vás poté kočka začne bát a nebude vám důvěřovat. Stejně jako lidé mají oblíbená jídla, tak i kočky mají některá raději než jiná. Zjistěte si, které z nich to jsou a místo nastavení určité disciplíny používejte pochoutky pro naučení správného chování. Chutě koček se mohou lišit, ale malé kousky tuňáka nebo vařené kousky kuřecího masa jsou většinou tou správnou volbou. Dávejte kočce tyto dobroty, aby vás milovala. Nekrmte svou kočku mlékem; i přes to, že je známo, že kočky pijí mléko, tak je pro ně právě mléko nebezpečné. Svou kočku také nekrmte čokoládou, sladkostmi, syrovými vejci, syrovým masem nebo rybou. Mějte na paměti, že pamlsky nejsou náhradou za kočičí žrádlo. I když existují společné rysy chování pro všechny kočky, tak mohou být různé druhy chování pro různé typy koček. Zjistěte si, co má vaše kočka ráda a co ne. Poznání a respektování povahy vaší kočky vám zařídí to, aby vás měla ráda.
Pokud jste náchylní na závratě, je důležité nedělat žádné náhlé pohyby, protože příliš rychlý pohyb může zahýbat vaším krevním tlakem. Když sedíte nebo stojíte, měli byste se pohybovat pomalu a obezřetně a tam, kde je to možné, se držet pevného povrchu, jako je zábradlí. Ráno, když vstáváte, se ujistěte, že se budete vstávat postupně. Nejprve byste se měli v posteli pomalu posadit, potom dát své nohy na podlahu. Chvilku relaxujte a nadechněte se, než si budete pomalu stoupat. Když se pohybujete z polohy vsedě do polohy ve stoje, nejprve natáhněte nohy. To vám pomůže rozproudit krevní oběh a minimalizovat točení hlavy. Dehydratace může ovlivňovat váš krevní tlak, což vede k příznakům závratí. Zabraňte dehydrataci pitím 6-8 sklenic vody denně. Nicméně pokud již jste dehydratovaní, zkuste pít sportovní nápoje. Elektrolyty v těchto nápojích vám mohou pomoci rychle se rehydratovat a fungují lépe než samotná voda. V některých případech může být užitečný zvýšený příjem soli. Je celkem běžné pociťovat závratě nebo točení hlavy jako příznak některých virových chorob, jako je kašel nebo chřipka. Dostatek odpočinku když trpíte virovou chorobou, vám pomůže rychleji se zotavit a minimalizuje pocity závratí. Může to znít divně, ale tím, že budete sledovat své závratě, byste měli být schopni identifikovat co vaše závratě spouští a naučit se jim v budoucnosti vyvarovat. Například může být vaše závrat způsobena hladem, příliš rychlým vstáváním, nebo sprchováním se velmi horkou vodou. Přijďte na vaše spouštěče závratí a měli byste být schopni se jim předem vyvarovat. Pokud jste náchylní na záchvaty závratí, nošení vysokých podpatků pro vás nemusí být nejlepší volbou. Ploché boty pomáhají vašemu mozku lépe rozpoznat vaší polohu, což drží rovnováhu vašeho těla pod kontrolou. Nošení ploché obuvi také pomůže vyvarovat se vymknutému kotníku, pokud byste měli během závratě upadnout. Jednou z největších starostí kolem závratí je, že točení hlavy může způsobit, že upadnete a zraníte se. Pokud trpíte závratěmi, měli byste si přizpůsobit vaše domácí nebo pracovní prostředí, abyste minimalizovali šance, že se to stane. Schovejte všechny elektrické dráty, přes které byste mohli během závratě zakopnout. Používejte noční světla, abyste zabránili tomu, že bude váš mozek ve tmě dezorientovaný. Vyvarujte se silných koberců, které dělají pro vaše nohy těžší zaznamenat změny v pozici a poloze. Používejte ve vaší vaně a na podlaze koupelny protiskluzové podložky. Užívání léků na kinetózu může pomoci zmírnit příznaky točení hlavy spojené se závratí. Můžete sehnat volně dostupné léky na kinetózu, nebo vám může být vaším lékařem předepsána silnější varianta. Mezi léky na kinetózu patří: Dimenhydrinát. Dostupný ve formě tablet, tekutiny a čípků, je dimenhydrinát pravděpodobně nejznámější antiemetikum a léčivá látka proti nevolnosti na trhu. Meklizín. Meklizín by neměli brát děti mladší 12 let, protože nebyla podrobně stanovena jeho bezpečnost. Diphenhydramín. Přestože je známější jako antihistaminikum pro léčbu vyrážek a svědění, často se diphenhydramín používá na léčbu kinetózy a je snadno dostupný. Závratě jsou často způsobeny nízkým krevním tlakem, takže se snažte vyvarovat příjmu látek, které ovlivňují váš krevní oběh jako kofein, tabák, alkohol a nelegální drogy, nebo jejich příjem omezit. Závratě jsou někdy příznakem vážnějších chorob. Pokud trpíte častými nebo dlouhotrvajícími záchvaty závratí, je rozumné navštívit svého lékaře. Lékař může udělat vyšetření, aby zjistil závažnější skryté potíže. Závratě mohou být příznakem: Potíží s vnitřním uchem jako je labyrintitida, BPPV - benigní paroxysmální polohové vertigo nebo Menierova choroba. Úzkostné poruchy jako je posttraumatická stresová porucha. Potíží se srdečním rytmem, jako je fibrilace síní. Syndrom posturální ortostatické tachykardie nebo jiné potíže s krevním oběhem. Mdlob.
Jestliže znáte příčinu podváhy (například u fenky, která právě vychovává několik silných, hladových štěňátek, anebo zachraňujete týraného psa), je vykrmení psa relativně přímočaré. Pozorujte svého psa, abyste zaznamenali jakékoliv problémy, které se dají snadno vyřešit. Například, máte-li několik psů, může se stát, že mu ostatní psi kradou jeho jídlo. Všechny druhy nemocí mohou mít vliv na schopnost těla zpracovávat potravu a získávat z ní energii, což vede k úbytku na váze. Pokud je to právě váš případ, budou u vašeho psa téměř určitě pozorovatelné nějaké příznaky nemoci, například snížená chuť do jídla, zvýšený pocit žízně, nedostatek energie, zvracení, průjem nebo změna tvaru těla. Mezi příčiny způsobující úbytek na hmotnosti patří nedostatek enzymů slinivky, diabetes, onemocnění jater nebo ledvin, rakovina nebo zánětlivé onemocnění střev. I tady platí: pokud si všimnete jakéhokoliv z těchto příznaků, jděte se svým psem neodkladně na prohlídku k veterináři. Máte-li podezření, že je váš pes nemocný, nebo zaznamenáte-li nevysvětlitelný úbytek váhy, zkonzultujte to s veterinářem. Pokud váš pes zničehonic ztratil chuť do jídla, zajděte za profesionálem dříve, než se problém vymkne kontrole. Jakmile vám veterinář celou situaci objasní a vy se dozvíte, že máte jenom věčně nespokojeného psa, existuje řada strategií, které mu pomohou zlepšit chuť do jídla.
Když už máte krvácení pod kontrolou, můžete začít s čištěním rány. Pokud má váš pes dlouhé chlupy, budete je možná muset ostříhat, ale pouze tehdy, jste-li schopni udělat to bezpečně, jinak riskujete další zranění. Pokud nemáte elektrický zastřihovač, použijte ke zkrácení chlupů nůžky s oblými konci. Dejte pozor, abyste nezastříhli do kůže. Pokud chlupy před čištěním odstraníte, lépe uvidíte na zranění a předejdete tomu, aby se do něj dostaly nečistoty přichycené na srsti. Do 1 hrnku teplé vody z kohoutku přidejte 2 polévkové lžíce soli a míchejte, dokud se sůl nerozpustí. Naplňte kapátko nebo injekční stříkačku bez jehly solným roztokem a jemně ostřikujte ránu. Tkáň by měla zůstat čistá a lesklá. Jestliže nemáte kapátko nebo stříkačku, lijte roztok na ránu přímo. Jestliže má váš pes zraněnou tlapku, ponořte mu jí na 3-5 minut do nádoby (miska, pekáč nebo malý kbelík) se solným roztokem. Po ruce mějte ručník, abyste mu mohli tlapku vysušit. Zřeďte Betadine nebo Nolvasan teplou vodou. Tento roztok použijte jako poslední. Můžete jej též použít i namísto solného roztoku při čištění rány. Sterilní čtverec je ideální, ale postačí jakýkoliv jiný čistý savý materiál. Ránu nedřete, ani neotírejte. Jen jemně poklepávejte, abyste svému psovi nezpůsobili větší bolest nebo další zranění. Buďte si vědomi, že sprej může vašeho psa vystrašit a na zranění může trochu pálit. Pokud máte jinou možnost, nepoužívejte masti nebo krémy, mohou přitahovat nečistoty. Navíc se váš pes mast pravděpodobně pokusí slízat, takže ji používejte jen tehdy, když tomu můžete zabránit. Rovněž můžete postižené místo ovinout ochranným obvazem, nebo dát psovi límec. Dejte pozor, abyste psovi nestříkli do očí. Nepoužívejte masti s kortikoidy, jako je hydrokortizon nebo betametazon, které mohou zpomalit hojení. Použijte jen antibiotické masti. Nepoužívejte masti proti mykózám, pokud je nedoporučí veterinář. Pokud by vám nebylo jasné, jak výrobek aplikovat, zeptejte se ještě před použitím svého veterináře nebo v lékárně. Jestliže spatříte jakékoliv známky infekce, okamžitě svého psa vezměte k veterináři. Mezi příznaky infekce patří zápach, nebo žlutý, zelený anebo šedivý výtok.
Použijte raději plastové prkénko místo dřevěného, abyste zabránili kontaminaci. Potřete ho olejem a předehřejte na středně vysokou teplotu. Počkejte, dokud nebude horký. Pozor, nepřežeňte to, nebo skončíte se steakem, který bude zvenku spálený a uvnitř syrový. Grilujte ho nejprve 4 minuty z jedné strany. Pak ho kleštěmi obraťte, jakmile uvidíte, že se na něj vypálila mřížka a má zlatou kůrčičku. Pak ho smažte další 4 minuty z druhé strany.
. Abyste udrželi motor ve vrcholové kondici, musíte starý olej kompletně vypustit a naplnit motor čerstvým olejem předepsané specifikace. Také budete muset měnit olejový filtr, jehož životnost je obvykle okolo 25.000 km. Dobrou příležitostí pro jeho výměnu je obvykle právě výměna oleje. Obojí vám zajistí prodloužení životnosti vozu. Výměna oleje je středně obtížný úkon. Přestože na samotné práci nic složitého není, potřebujete správný materiál a nářadí (nový olej, nádobu na starý olej a hever či rampu). Když auto zavezete na výměnu oleje do servisu, vyjde vám to poměrně levně. Zvláště pokud žijete ve městě a nemáte vhodné prostory, kde byste mohli výměnu provést svépomoci. Pro vyrovnání opotřebení pneumatik a prodloužení jejich životnosti je vhodné pravidelně měnit jejich umístění (s tím, že vždy dodržíte správné pořadí). V závislosti na tom, jak s pneumatikami zacházíte, může být nutné měnit jak strany auta, tak umístění vpředu a vzadu. Chcete-li si pneumatiky prostřídat svépomoci, budete potřebovat několik heverů. Druhou, rychlejší a cenově dostupnou možností je odvézt auto do servisu na hydraulický zvedák. Pokud zpozorujete, že se opotřebovává hrana stěračů, že stěrače cvakají, nebo zanechávají nesetřená místa, vyměňte je za nové. V obchodě s náhradními díly obvykle najdete manuál, z nějž zjistíte potřebnou velikost stěračů pro vaše auto. Můžete si s sebou také přinést staré stěrače na výměnu. Vzduchový filtr je obvykle ukrytý na vršku motoru pod rozměrným kulatým kovovým či plastovým krytem. Když vzduchový filtr vytáhnete a pořádně vyčistíte (stačí ho je profouknout stlačeným vzduchem a vytřít), můžete tím značně prodloužit životnost motoru. Takzvaný "klínový řemen" je dlouhý gumový řemen, který se táhne mezi alternátorem, pumpou posilovače řízení a dalšími součástmi motoru, které spojuje. Podobně vypadá i řemen klimatizace. Uspořádání a rozmístění řemenů se může výrazně lišit dle typu motoru, pokud však při startování či zatáčení zaslechnete vysoko posazený pištivý zvuk, zkontrolujte opotřebení řemenů a případně je vyměňte. Nový řemen stojí pár korun a návod pro jeho instalaci najdete v motorovém prostoru. . Měli byste provádět také kontrolu (a v případě potřeby i výměnu) zapalovacích svíček. Svíčky jsou základem spalovacího mechanismu motoru, je proto důležité udržovat je v dobrém stavu. Jakákoliv závada na zapalovací svíčce může způsobit zastavení motoru, čemuž byste měli předcházet pravidelnou výměnou.
Pravděpodobně se nenaučíte projevovat své potřeby a postavit se za sebe přes noc. Budete si to muset natrénovat v uvolněných situacích ještě dříve, než se postavíte někomu, kdo nad vámi má autoritu, nebo je pro vás důležitý (například šéf, nebo partner). Pokud vás například kolega požádá, abyste mu přinesli kávu vždy, když jdete do kavárny, ale nikdy vám za to nezaplatí, měli byste mu připomenout, že vám dluží peníze, až bude příště chtít kávu. Nemusíte ho urážet, ani se chovat agresivně – stačí, když mu přátelsky, ale jasně dáte najevo, že by vám měl zaplatit: „Chceš mi zaplatit svoji kávu teď, nebo mám koupit obě a příště budeš platit ty?“ Pokud máte pocit, že vás ostatní lidé berou jako samozřejmost, musíte jim to dát najevo. Neměli byste to ale dělat tak, že k nim přijdete a řeknete jim: „Bereš mě jako samozřejmost.“ Útoky a obviňování většinou zničí šance na úspěšnou komunikaci a mohou zhoršit již špatnou situaci. Používejte místo nich jednoduchá tvrzení, kterými vysvětlíte svoji nespokojenost. Zachovejte klid. Možná cítíte vztek, pohrdání, nebo frustraci, ale je důležité tyto pocity udržet pod kontrolou. Pravděpodobně v sobě máte spoustu negativních emocí, ale měli byste se zaměřit na to, abyste je dali najevo klidně a ukázali, že nejste nestabilní a nemáte důvod toho druhého zbytečně napadat. Držte se první osoby. Je snadné začít toho druhého obviňovat a říkat mu „kvůli tobě se cítím špatně,“ nebo „chováš se jako idiot.“ To by vám ovšem nepomohlo. Raději klidně vysvětlete, jak se cítíte a mluvte vždy v první osobě: „Mám pocit,“ „Chci,“ „Udělám,“ nebo „Odteď budu...“ Pokud máte pocit, že když si stanovíte hranice, bude to vypadat, že nemáte zájem tomu druhému pomoci, můžete mu v klidu vysvětlit svoji situaci. Pokud vás kolega požádá o pomoc, řekněte mu: „Rád bych ti s svým projektem pomohl, ale dnes má můj syn klavírní koncert a nerad bych to zmeškal.“ Dáte tím najevo, že vám na tom druhém záleží, ale zároveň nebudete muset jeho požadavek přijmout. Neodměňujte nepřátelskost a manipulaci pozitivními důsledky. „Nastavit druhou tvář,“ když vás někdo využívá, je v podstatě potvrzením toho, že takové chování přijímáte. Vyjádřete raději svůj nesouhlas s chováním toho druhého. Ostatní lidé si možná ani neuvědomují, že vás berou jako samozřejmost. Ve většině případů se budou snažit situaci napravit, jakmile jim o tom řeknete, ale je skutečně možné, že to sami nevědí. Řekněte tomu druhému, jak by podle vás bylo nejvhodnější situaci vyřešit, abyste měli z vašeho vztahu oba pozitivní pocit. Pokud máte například pocit, že vás lidé berou jako samozřejmost, protože neuznali váš příspěvek ve skupinovém projektu, vysvětlete svému šéfovi, jak může situaci napravit: „Byl jsem jediný, kdo za ten velký projekt nedostal žádné zásluhy. Měl jsem pocit, že si mé práce nikdo necení. V budoucnu bych byl rád, kdybyste uváděli pod projektem jména všech, kteří se na něm podíleli.“ Další příklad: pokud máte pocit, že váš partner bere vaši lásku jako samozřejmost, protože nevyjadřuje své city dost jasně, řekněte mu, co může udělat pro to, abyste se cítili milovaní. Můžete říct třeba: „Vím, že tě čokolády a květiny nezajímají, ale rád bych, abys mi čas od času vyjádřil své city. I obyčejná SMS zpráva během dne by mi udělala velkou radost.“ Nemusíte se s lidmi hádat, abyste se za sebe postavili a nemusíte ani předstírat, že se chováte zle, když odmítáte jejich požadavky. Když dáte najevo, že vám záleží na pocitech ostatních lidí, zbavíte se napětí v nepříjemných situacích a zajistíte, že budou ochotnější vám naslouchat a vyslechnout si vaše obavy. Pokud například váš partner nikdy neumývá nádobí a nepere, začněte to s ním řešit empaticky: „Vím, že ti na mně záleží, ale když musím vždy uklízet jen já, mám pocit, že jsem spíše hospodyně, než tvoje partnerka. Byla bych ráda, kdybys mi pomáhal – můžeme se střídat, nebo můžeme dělat vše společně.“ Je dobré si natrénovat to, co chcete tomu druhému říct. Napište si situaci nebo chování, které vám vadí a popište, jakou změnu byste rádi viděli. Nemusíte si to zapamatovávat doslova – jde o to, abyste byli schopni to bez problémů vyjádřit při rozhovoru s tím druhým. Příklad: představte si, že máte kamaráda, který vám neustále na poslední chvíli ruší domluvené plány. Máte pocit, že vás bere jako samozřejmost, protože nerespektuje váš čas. Můžete mu říct například: „Chtěl bych si s tebou promluvit o něčem, co mě trápí. Často se domlouváme, že spolu něco podnikneme a ty to na poslední chvíli zrušíš. Už mě to frustruje, protože většinou nemůžu takhle narychlo vymyslet žádné jiné plány. Mám pocit, že můj čas bereš jako samozřejmost, protože jsem ti vždy k dispozici, když mi zavoláš. Někdy mám dokonce pocit, že mi schůzky rušíš, protože se mnou ve skutečnosti nechceš trávit čas. Až se příště na něčem domluvíme, rád bych, aby sis to napsal do kalendáře a nedomlouval si na tu dobu nic jiného a pokud to musíš opravdu zrušit, ocenil bych, kdybys mi to dal vědět dříve, než několik minut před dohodnutým setkáním.“ Další příklad: „Sophie, rád bych s tebou probral něco ohledně hlídání dětí. Před několika dny jsi mne požádala, zda bych ti mohla pohlídat syna a já jsem souhlasila, protože si vážím našeho přátelství a chci, abys věděla, že jsem ti vždy k dispozici. Už jsem ti ale tento měsíc hlídala děti několikrát a začínám mít pocit, že sis na to trochu zvykla. Ráda bych, kdybys někdy požádala o pomoc také někoho jiného a ne jen mě.“ Je důležité ujistit se, že vaše slova a chování souhlasí, abyste tomu druhému nevysílali zmatené signály. Pokud chcete říct ne, nebo stanovit nějaké hranice, musíte mít asertivní řeč těla, abyste tomu druhému dali jasně najevo, že to myslíte skutečně vážně. Stůjte rovně a dívejte se tomu druhému do očí. Stůjte čelem k němu. Mluvte pevně, ale slušně. Neměli byste křičet, aby vás bylo slyšet. Nevrťte se, nehihňejte se a nedělejte obličeje. Tyto věci sice mohou působit jako zjemnění situace, ale ve skutečnosti jimi dáte najevo, že říkáte něco jiného, než co si myslíte. Ujasněte si, že když řeknete „ne,“ skutečně to tak myslíte. Nepodléhejte manipulacím, nebo pokusům vzbudit ve vás pocity viny. Lidé možná budou vaše hranice ze začátku testovat, zejména pokud jste jim v minulosti vždy vyhověli. Buďte vytrvalí a slušní a udržte si své hranice. Dejte si pozor, abyste nepůsobili příliš agresivně kvůli tomu, že se budete ospravedlňovat. Příliš mnoho vysvětlování a trvání na vlastním pohledu na věc by mohlo působit arogantně. Pokud si váš soused například stále půjčuje nějaké nářadí, ale často ho nevrací, nemusíte k němu mít dlouhý projev o svých osobních právech, až jeho požadavek budete příště odmítat. Slušně mu řekněte, že mu nechcete nic půjčit, dokud vám nevrátí to, co si od vás již vypůjčil.
Strava složená z celozrnných produktů, ovoce, zeleniny a nízkotučných mléčných produktů může snížit váš tlak až o 14 mm Hg, zejména pokud se budete vyhýbat nasyceným tukům a cholesterolu. Změny stravování jsou většinou to první, co byste měli udělat, abyste snížili svůj krevní tlak. Když neuděláte nic jiného, účinky budou přicházet postupně, ale i když se zaměříte na potraviny, které snižují krevní tlak a začnete i cvičit, krevní tlak se vám sníží mnohem rychleji. Jakmile budete mít zdravý krevní tlak, budete si moci jednou za čas dopřát něco nezdravého, ale měli byste se snažit stravovat se zdravě, aby vám krevní tlak opět nevzrostl. Sůl značně zvyšuje krevní tlak. Když přestanete solit, krevní tlak se vám sníží o 2-8 mm Hg. Omezte konzumaci soli na 2300 mg denně, nebo ještě méně. Pokud je vám více než 51 let, nebo trpíte nemocí, která vám krevní tlak zvyšuje, nejezte více než 1500 mg soli denně. Pokud chcete ochutit jídlo, použijte bylinky a koření. Některé byliny a koření vám mohou pomoci krevní tlak snížit. Kajenský pepř roztahuje cévy a pomáhá snižovat krevní tlak. Kurkuma léčí záněty v těle a zlepšuje kardiovaskulární funkce, takže pomáhá snižovat krevní tlak. Česnek snižuje jak krevní tlak, tak hladinu cholesterolu. Malé množství alkoholu vám sice může pomoci dočasně snížit hladinu krevního tlaku, ale ve vyšších dávkách alkohol tlak zvyšuje. Pokud je vám více než 65 let, měli byste pít maximálně jednu sklenici vína denně. Pokud je vám méně než 65 let, můžete si dát maximálně dvě sklenice denně. Pokud chcete pít jiné nápoje, než víno, smíte si dát jedno malé pivo, nebo jednoho panáka tvrdého alkoholu. V malém množství dokáže víno a ostatní druhy alkoholu snížit krevní tlak o 2-4 mm Hg. Uvědomte si, že vám to pomůže pouze v případě, že již pijete alkohol. Pokud nejste zvyklí pravidelně pít, alkohol váš krevní tlak spíše zvýší. Velké dávky alkoholu nepříznivě ovlivňují účinky léků na vysoký tlak. Mléko obsahuje vápník a draslík, což jsou minerály, které přirozeně snižují krevní tlak. Kromě toho mléko obsahuje vitamín D, který bývá také spojován s nízkým krevním tlakem. Nízkotučné mléko a odtučněné mléko je lepší, než plnotučné mléko, které obsahuje kyselinu palmitovou, která podle některých studií způsobuje vysoký krevní tlak. Bylinné čaje s obsahem ibišku rychle snižují krevní tlak. Když budete pít každý den tři šálky ibiškového čaje, krevní tlak se vám značně sníží. Nechejte čaj vylouhovat alespoň 6 minut. Když nebudete dělat nic jiného, kromě pití ibiškového čaje třikrát denně, může se vám během šesti týdnů podařit snížit systolický krevní tlak až o sedm bodů. Ibiškový čaj obsahuje antioxidanty, které posilují cévy a předcházejí jejich zužování. Sklenice brusinkové šťávy vám pomůže snížit krevní tlak stejně efektivně, jako sklenice červeného vína. Brusinková šťáva obsahuje antioxidanty ptoanthokyanidiny. Tyto živiny omezují produkci ET-1, což je látka, která stahuje cévy a zvyšuje krevní tlak. Ovoce a zelenina jsou důležitými součástmi vyvážené stravy, ale některé druhy mají prospěšné účinky na krevní tlak. Jezte kiwi. Studie provedená Americkou asociací pro zdravé srdce zjistila, že když budete jíst tři kiwi denně alespoň osm týdnů v kuse, může vám to pomoci snížit krevní tlak. Kiwi obsahují antioxidant lutein. Jezte vodní meloun. Melouny obsahují vlákninu, lykopeny, vitamín A a draslík, což jsou živiny, které pomáhají snižovat krevní tlak. Obsahují také důležité aminokyseliny, které také snižují krevní tlak. Jezte co nejvíce ovoce a zeleniny s obsahem draslíku. Vědci se shodují na tom, že draslík je velmi důležitý pro zdravý krevní tlak. Mezi dobré zdroje draslíku patří banány, hrách, brambory, rajčata, pomerančová šťáva, fazole, meloun, medový meloun a rozinky. Kokosová voda obsahuje draslík, elektrolyty a další živiny, které pomáhají snižovat krevní tlak. Studie vydaná v West Indian Medical Journal uvádí, že kokosová voda snížila systolický krevní tlak u 71% účastníků studie a diastolický tlak u 29% účastníků. Sójové produkty obsahují isoflavony, což jsou živiny, které přímo snižují krevní tlak. Studie provedená v roce 2012 zjistila, že lidé, kteří jedí dostatek isoflavonů, mají krevní tlak o 5.5 bodů nižší než lidé, kteří isoflavony nejedí. Také zelený čaj a buráky obsahují dostatek isoflavonů. Čokoláda obsahuje spoustu flavonoidů, což jsou živiny, které rozšiřují cévy a snižují krevní tlak. Přestože všechny druhy čokolády obsahují prospěšné živiny, měli byste jíst hořkou čokoládu, která obsahuje více kakaa, než mléčná čokoláda. Studie potvrdily, že konzumace čokolády snižuje krevní tlak u lidí, kteří ho mají vysoký, ale u lidí, kteří mají tlak téměř v normálu jsou výsledky neprokazatelné. Kapsaicin, který je obsažen v chili papričkách, může podpořit snížení krevního tlaku. Zjistilo se to při studii provedené v roce 2010, při které krysy s vysoký krevním tlakem vykazovaly snížení tlaku po konzumaci kapsaicinu. Bohužel zatím není jasné, zda se dají stejné výsledky očekávat i u lidí.
Pokud víte, čeho byste si měli všímat, nebude těžké poznat, kdy vám někdo lže. Když budete vědět, jak poznat člověka, který se vás snaží podvést, budete schopni poznat, o jak vážný problém jde. Seznamte se s danou osobou za normálních okolností v nestresujících situacích a porovnejte to s případy, kdy máte pocit, že vám lže. Po nějaké době budete schopni vnímat její řeč těla tak dobře, že snadno poznáte, kdy lže a kdy mluví pravdu. Všímejte si toho, jak se tato osoba chová, když mluví o svém datu narození, nebo místu původu. Potom to srovnejte s tím, jak se tato osoba chová, když jí kladete složitější otázky, například zda spala s vaším partnerem, nebo zda zfalšovala pracovní dokumenty. Pokud vám říká pravdu, nebude projevovat žádné známky stresu ani při odpovídání na tyto složitější otázky. Zapomeňte na to, co jste slyšeli o nedostatku očního kontaktu v případě lhaní. Ve skutečnosti je to tak, že se lháři při lhaní dívají lidem schválně do očí, aby se vyhnuli odhalení kvůli tomuto mýtu. Když lidé lžou, nevědomě se u nich projevují určité fyzické známky stresu. Všímejte si těchto příznaků: Falešný úsměv, do kterého nejsou zapojeny oči. O něco vyšší hlas, než obvykle. Rozšířené zornice. Velmi pomalé mrkání (a rychlé mrkání po vyřčení lži). Vystresované pohyby chodidly, například poklepávání nohou. Dotýkání se na obličeji, například opakované přikrývání úst, očí, nebo nosu rukou. Mnoho lidí lže o několika tématech, o kterých velmi neradi mluví – většinou je to jejich chování v minulosti, nebo něco, za co se stydí. Pokud daná osoba neustále lže o určitém tématu, měli byste si dát odstup a tomuto tématu se při rozhovoru s ní vyhýbat. Pokud ale tento člověk lže bezdůvodně o různých věcech a bez opakujících se vzorců, budete muset řešit větší problém. Pokud někdo lže vždy, když se ho ptáte na to, proč jste ještě nikdy neviděli jeho otce, proč nikdy nedostudoval střední školu, nebo proč odmítá mluvit s určitým člověkem, odpovědi na tyto otázky mohou být v hlavě dané osoby jednoduše klasifikovány jako „do toho ti nic není.“ Pokud s danou osobou nejste ve vážném vztahu, nemáte právo znát odpovědi na všechny otázky o jejím životě, které vás napadnou. Pokud vám ovšem daná osoba lže jen tak pro nic za nic, i když se jí ptáte na zdánlivě nedůležité věci, je možné, že jde o kompulzivního lháře. Protože se lži těchto lidí neřídí žádným konkrétním vzorcem, bude mnohem složitější s takovými lidmi soucítit a snažit se chápat jejich důvody k zatajování pravdy. Nikdy není příjemné, když vám někdo lže, ale některé lži jsou škodlivější, než jiné. Než se rozhodnete rázně zakročit, zjistěte, jak dané lži ovlivňují samotného lháře, jak ovlivňují vás a jak ovlivňují další lidi, kteří do nich mohou být zapojení. Lže daná osoba jen proto, aby se ochránila před tím, že toho řekne až příliš? Možná nejde o nic důležitého. Lže daná osoba proto, že se snaží manipulovat s ostatními lidmi? Rozhodují se lidé na základě jejích lží, aniž by si uvědomovali, že jim byly podány nepravdivé informace? Pokud ano, je nutné tento problém řešit. Lže daná osoba, aby jí prošlo nepřijatelné jednání, jako jsou krádeže, podvádění, nebo ubližování lidem? Takové chování má vážné negativní dopady a je třeba ho řešit. Někteří lidé si užívají lhaní mnohem více, než podávání pravdivých informací. Může jít o závislost, která u nich vyvolá při každé lži příjemné pocity. Chroničtí lháři, kterým jejich chování prochází již dlouhou dobu mohou začít lhát v průběhu celého svého života, aniž by měli pocit, že je to nutné. U kompulzivních lhářů je to trochu složitější, protože lhaní potřebují stejně jako kdyby byli závislí na drogách. Patologičtí lháři lidem podávají přehnané lži, které jsou tak daleko od pravdy, že někdy zní naprosto neuvěřitelně. Tito lháři často věří, že říkají pravdu a dokážou vám vyprávět naprosto absurdní historky s tak kamennou tváří a upřímným projevem, že je začnete brát jako pravdu. Patologičtí lháři trpí psychickou poruchou. Bohužel si myslí, že říkají pravdu, takže jim nebudete jejich lhaní moci vymluvit. Přesto je ale dobré si s nimi promluvit, abyste zjistili, zda jim nepříjemný rozhovor a konfrontace otevře oči a přinutí je vyhledat pomoc.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.