Datasets:

---

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 24

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit s psaním i/y v následující větě? \"Uvědomuji si, že se mohl_ stát chyby.\"", "role": "user" }, { "content": "Podmětem vedlejší věty v uvedeném souvětí je podstatné jméno rodu ženského \"chyby\". Proto je náležitý tvar s tvrdým y, tedy \"mohly\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi poradit, jestli je správně tvar přísudku v následující větě? \"Tvá máma s tatínkem jsou sympatičtí.\"", "role": "user" }, { "content": "Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově na stejné úrovni, ale formálně nikoli. Řídit shodu oběma jmény (tedy zde jmény \"máma\" i \"tatínek\"), jak je tomu v uvedené větě, je naprosto v pořádku. Máme však ještě druhou možnost, a to uplatnit shodu pouze podle jména v prvním pádě (zde \"máma\"): \"Tvá máma s tatínkem je sympatická.\" Obě varianty jsou rovnocenné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Narazila jsem na větu \"Seznámili s evaluacemi všechny lektory a lektorky, které se na výuce v dané vzdělávací oblasti podílely\". Zájmeno \"který\" ve vedlejší větě ale má odkazovat k oběma jménům (\"lektoři\" i \"lektorky\"). Neměl by tedy správný tvar zájmena být \"kteří\"?", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu. Jestliže se vztažné zájmeno váže ke dvěma (či více) jménům, z nichž alespoň jedno je rodu mužského životného (zde \"lektoři\"), je skutečně namístě užít tvar \"kteří\". V takovém případě si navíc ve vedlejší větě musíme dát pozor na shodu přísudku s podmětem, neboť vztažné zájmeno je podmětem uvedené vedlejší věty. Náležité znění vaší věty tedy bude \"Seznámili s evaluacemi všechny lektory a lektorky, kteří se na výuce v dané vzdělávací oblasti podíleli\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Hovořím ke dvěma žákyním: \"Proč jste si vybraly dané téma?\" Je namístě napsat v přísudku tvrdé y (\"vybraly\")?", "role": "user" }, { "content": "Ano, pokud je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám větu \"Okolnosti se změnily a lidé také\". Nemělo by v přísudku být měkké i, jestliže se \"změnili\" i \"lidé\", což je jméno rodu mužského životného?", "role": "user" }, { "content": "Uvedená věta je ve skutečnosti tzv. souvětím souřadným, které obsahuje dvě věty hlavní. Protože je ve druhé větě elipsa (výpustka), může nás to při určování podmětu a přísudku zmást. V první větě daného souvětí je podmět \"okolnosti\" rodu ženského, proto je v přísudku náležitým řešením tvrdé y. Ve druhé větě je podmětem jméno rodu mužského životného (\"lidé\") a přísudek (\"změnili se\") je elidován (vypuštěn). Bez výpustky bychom mohli dané souvětí rozepsat takto: \"Okolnosti se změnily a lidé se změnili také.\"", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je ve větě \"Šel jsem připravit oběd\" přísudkem celé spojení \"šel jsem připravit\"?", "role": "user" }, { "content": "Nikoli. Sloveso \"jít\" je plnovýznamové, přísudkem v dané větě je pouze výraz \"šel jsem\". Výraz \"připravit\" zde v souladu s mluvnicemi určíme jako příslovečné určení účelu (\"s jakým záměrem se činnost uskutečňuje\"). Protože však nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme s určitostí říci, zda školská praxe neuplatňuje jiné pojetí.", "role": "assistant" } ]

[ "Zoino", "Zoeino" ]

[ { "content": "Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno od rodného jména Zoe? Je správně Zoino číslo, nebo Zoeino číslo?", "role": "user" }, { "content": "Pro odpověď na danou otázku je nutné znát výslovnost. Vyjdeme-li u jména Zoe z české výslovnosti [zoe], má individuálně přivlastňovací přídavné jméno v 1. (a 4.) pádě jednotného čísla rodu středního správnou podobu Zoino [zo(j)ino]. Vyjdeme-li ovšem u rodného jména Zoe z anglické výslovnosti [zouí] (pokud bychom vyšli z jiných výslovností, mohlo by být doporučení odlišné!), koncové psané -e by se mělo podle doporučení v Internetové jazykové příručce v individuálně přivlastňovacím přídavném jménu ponechat a přípona -in/o by se měla připojit k celé výchozí podobě jména. Na základě tohoto \"předpisu\" bychom tedy doporučovali v 1. (a 4.) pádě středního rodu psát Zoeino (a vyslovovat [zouí(j)ino] – obdobně jako Shirley [širli/šérli] > Shirleyino [širli(j)ino/šérli(j)ino]). Data z databáze ČNK syn v9 s tímto \"papírovým\" doporučením přinejmenším nejsou v rozporu (silnější tvrzení je nemožné, protože výskytů je jednak málo, jednak nevíme, na jakou výslovnost jména se vážou). V případě české výslovnosti [zoe] bychom tedy měli mít podobu Zoino [zo(j)ino], v případě anglické výslovnosti [zouí] pak podobu Zoeino [zouíino].", "role": "assistant" } ]

[ "prokuristka" ]

[ { "content": "Existuje k prokurista přechýlená podoba prokuristka? Nebo jak se slovo prokurista přechýlí?", "role": "user" }, { "content": "Přechýlená podoba slova prokurista je prokuristka. Tuto podobu uvádějí výkladové slovníky (od Příručního slovníku jazyka českého z let 1935–1957 přes Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny až po Nový akademický slovník cizích slov z r. 2005 – a také Internetová jazyková příručka). Slovotvorně je zcela v pořádku, vzniká tím nejzákladnějším slovotvorným postupem pro přechylování, přidáním přípony -k/a k základu prokurist-. Zároveň se daná podoba poměrně běžně užívá – v databázi Českého národního korpusu syn v9 má 796 výskytů (pro srovnání: nepřechýlená podoba prokurista tu má 5339 výskytů). Přechýlenou podobu prokuristka lze tedy bez problémů používat – a nejen to: je to žádoucí.", "role": "assistant" } ]

[ "nee-xistuje" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo neexistuje? Je možné dělit nee-xistuje?", "role": "user" }, { "content": "Slovo neexistuje se na konci řádku správně dělí takto: ne-exi-s-tu-je. Dělení *nee-xistuje je tedy nesprávné, nedoporučujeme ho.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo Rakouska?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Rakouska se na konci řádku správně dělí takto: Ra-kou-s-ka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Měla bych napsat čárku ve větě \"Značka [název značky] se sídlem v Hradci Králové(,) představuje moderní design\"?", "role": "user" }, { "content": "Podmětová a přísudková část představují formálně i významově těsnou část věty, čárkou se neoddělují (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka za výrazem \"plánování\" v následující větě? \"Vzájemné komunikaci, výměně informací a plánování(,) napomáhá efektivně nastavený systém.\"", "role": "user" }, { "content": "Pisatelé mají někdy tendenci klást čárku za poslední složku několikanásobného větného členu. Výčet těchto složek často mylně považují za vsuvku nebo jinou volně vloženou konstrukci. V souřadných spojeních složek několikanásobných větných členů je však náležité oddělovat pouze jednotlivé složky mezi sebou, nejsou-li spojeny souřadicími spojkami v poměru slučovacím. Za poslední složkou už se čárka nepíše (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" ve větě \"Ať cestujete sami(,) nebo s rodinou\"?", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" v následující větě? \"Rytíř stál na nohou, opásaný mečem(,) a na sobě měl tlustou prošívanici.\"", "role": "user" }, { "content": "Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Pokud je ale doplněk vložen do věty volně a věta za ním pokračuje, je třeba jej oddělit čárkami z obou stran (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" ve větě \"Ještě dva kroky(,) a spadl by ze skály\"?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" ve větě \"Přítel byl nepopálený(,) a Petrovo srdce se plnilo radostí\"?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ "ztopit", "stopit" ]

[ { "content": "Jaká předpona se má psát ve slově s/ztopit ve významu 'něco potajmu odcizit nebo ukrást'?", "role": "user" }, { "content": "Různé slovníky doporučují různá pravopisná řešení, Příruční slovník jazyka českého připouští obě varianty, Slovník spisovného jazyka českého pouze variantu stopit a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost naopak jen variantu ztopit. Úzus také kolísá a objevují se v něm obě pravopisná řešení. Protože nelze jednoznačně říci, od čeho bylo toto sloveso s významem 'ukrást' odvozeno, připouštíme jak podobu stopit, tak podobu ztopit.", "role": "assistant" } ]

[ "skoupila", "zkoupila" ]

[ { "content": "Ve fejetonu v novinách jsem zahlédla spojení \"skoupila jsem všechny knihy\". Mělo by se slovo skoupila psát s předponou s-, nebo z-? Kolegyně tvrdí, že u sloves s videm dokonavým lze psát předponu z-, mně se to ale nezdá.", "role": "user" }, { "content": "Sloveso skoupit nese význam 'postupně nakoupit a tím nahromadit', řadí se tak mezi slovesa s významem 'směřování dohromady', která se píší s předponou s(e)-. Dokonavý vid zde tedy nehraje roli.", "role": "assistant" } ]

[ "Ing.", "ing." ]

[ { "content": "Je možné napsat zkratku titulu inženýr (Ing.) i s malým počátečním písmenem, nebo je nutné psát písmeno velké?", "role": "user" }, { "content": "Akademický titul inženýr se podle českého vysokoškolského zákona zkracuje jako Ing., v minulosti se však psal i s malým počátečním písmenem (ing.). Uvádí se před jménem.", "role": "assistant" } ]

[ "sbíral", "zbíral" ]

[ { "content": "Jaká předpona (s-, nebo z-) by se měla napsat ve spojení \"sbíral jablka na zahradě\"?", "role": "user" }, { "content": "Přestože slovo sbírat vyslovujeme se z-, napíšeme ho se s-. Význam slovesa sbírat totiž naznačuje, že se sbírané předměty dávají dohromady, slovesa (a slova od nich odvozená) s významem 'směřování dohromady' se píší s předponou s(e)-, proto napíšeme v uvedeném spojení \"sbíral\".", "role": "assistant" } ]

[ "Hedvičiných", "Hedvičinných" ]

[ { "content": "Jak psát slovo Hedvičiných, odvozené od vlastního jména Hedvika, ve spojení \"v Hedvičiných věcech\"? Se dvěma -nn-, nebo pouze s jedním -n-?", "role": "user" }, { "content": "Přivlastňovací přídavné jméno Hedvičin bylo odvozeno od vlastního podstatného jména Hedvika příponou -in, ve 2. a 6. pádě množného čísla se k tomuto základu připojuje koncovka -ých. Nic z toho nezavdává důvod ke psaní dvou -nn-, správně by se tedy mělo napsat Hedvičiných s jedním -n-.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaké i/y mám prosím napsat v přísudku následující věty? \"Alena, Marcela a jejich dva psi šly/šli.\"", "role": "user" }, { "content": "Pokud je součástí několikanásobného podmětu alespoň jedno jméno rodu mužského životného, píšeme v přísudku měkké i. V uvedeném případě má několikanásobný podmět tři složky (\"Alena\", \"Marcela\" a \"psi\") a \"psi\" jsou jménem rodu mužského životného, proto je náležitý tvar přísudku \"šli\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku ve větě \"Matka se syny odjela/odjeli\"?", "role": "user" }, { "content": "Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově na stejné úrovni, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď pouze podle jména v prvním pádě, tedy \"Matka se syny odjela\", nebo oběma jmény (a tedy zde uplatnit pravidlo o přednosti rodu mužského životného): \"Matka se syny odjeli\". Obě varianty jsou rovnocenné. Pokud by přísudek předcházel podmětu, bývá obvyklejší shoda podle bližšího jména, např. \"Na dovolenou odjela matka se syny\", avšak ani varianta s měkkým i by v takovém případě nebyla považována za chybnou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaké i/y se píše ve spojení \"Anna a Věra Novákov_\"?", "role": "user" }, { "content": "Protože jsou obě jména (\"Anna\" i \"Věra\"), k nimž se přivlastňovací přídavné jméno (\"Novákovy\") vztahuje, rodu ženského, píšeme v přívlastku tvrdé y. Měkké i v prvním pádě by bylo náležité v případě, že by jedno z řídících jmen bylo rodu mužského životného, např. \"Anna a Petr Novákovi\".", "role": "assistant" } ]

[ "o-stat-ní", "os-tat-ní" ]

[ { "content": "Jak se správně dělí na konci řádku slovo ostatní? Lze dělit i o-stat-ní a os-tat-ní?", "role": "user" }, { "content": "Slovo ostatní se na konci řádku správně dělí jedině takto: ostat-ní. Podoby *o-stat-ní a *os-tat-ní jsou chybné, jejich užití nedoporučujeme.", "role": "assistant" } ]

[ "dob-ro-my-sl", "do-bro-my-sl" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo dobromysl? Dělí se dob-ro-my-sl, nebo do-bro-my-sl?", "role": "user" }, { "content": "Slovo dobromysl se na konci řádku správně dělí takto: dob-ro-my-sl. Správná je tedy jen první varianta dělení, kterou uvádíte.", "role": "assistant" } ]

[ "čtenář-ský", "čtená-řský" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo čtenářský? Lze vedle čtenář-ský dělit i čtená-řský?", "role": "user" }, { "content": "Slovo čtenářský se na konci řádku správně dělí takto: čte-nář-ský. Dělení *čtená-řský je tedy nesprávné, je nutno dělit jako čte-nář-ský.", "role": "assistant" } ]

[ "violonce-llo", "violoncel-lo" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo violoncello (a vůbec všechna slova se zdvojeným -ll- v obdobné pozici)? Dělí se správně -ce-llo, nebo -cel-lo?", "role": "user" }, { "content": "Slovo violoncello se na konci řádku správně dělí takto: vio-lon-ce-l-lo. Co se dvou -ll- týče, jsou tedy možné oba způsoby dělení – jak violonce-llo, tak i violoncel-lo. Obdobně se pak postupuje i u dalších slov s dvěma -ll- v obdobné pozici.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V jakém nakladatelství byl vydán slovník cizích slov?", "role": "user" }, { "content": "Nový akademický slovník cizích slov vydalo nakladatelství Academia.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "U hesla kvazi v Internetové jazykové příručce jsem nenašla odkaz na Slovník spisovného jazyka českého. Proč?", "role": "user" }, { "content": "Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) popisuje heslové slovo quasi, s odkazem na podobu kvazi. Internetová jazyková příručka (IJP) zachycuje pouze (novější) podobu kvazi, proto tato dvě hesla v SSJČ a IJP nejsou propojena.", "role": "assistant" } ]

[ "pom-stychtivost", "po-mstychtivost" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo pomstychtivost? Jde mi o hranici první slabiky – dělí se správně pom-stychtivost, nebo po-mstychtivost?", "role": "user" }, { "content": "Slovo pomstychtivost se správně na konci řádku dělí takto: po-msty-chti-vost. Na hranici první slabiky se tedy správně dělí: po-mstychtivost. Dává se přednost morfematickému švu (msta > po-msta).", "role": "assistant" } ]

[ "powerbanka", "power banka" ]

[ { "content": "Jde mi o to, zda se slovo píše v češtině s mezerou, nebo dohromady – máme psát power banka, nebo powerbanka?", "role": "user" }, { "content": "Slovníky výraz zatím nezachycují, doporučujeme ho chápat jako složené slovo a psát dohromady powerbanka (obdobně jako např. powerjóga). Podle dokladů na internetu a v ČNK tento způsob zápisu jednoznačně převažuje i v uživatelské praxi.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je přípustná vazba \"účtovat o něčem\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovníky vazeb uvádějí u slovesa \"účtovat\" vazbu \"účtovat něco\", případně (expresivně) \"účtovat s někým/něčím\". Vazba \"účtovat o něčem\" se ve slovnících nevyskytuje, proto doporučujeme se jí ve spisovném projevu vyhnout.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně spojení \"dopad na účetnictví\", nebo \"dopad do účetnictví\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména \"dopad\" ve významu \"důsledek, vliv\" pouze vazbu \"dopad na někoho/něco\". Naopak ve významu \"dopadnutí předmětu\" je možná jak vazba \"na něco\", tak \"do něčeho\", případně \"někam\" (dopad do písku, do pilin apod.). V uvedeném případě je však namístě užít spojení \"dopad na účetnictví\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám větu \"Mohli bychom pokračovat\". Z kontextu ale vyplývá, že jde o samé ženy. Nemělo by tedy v přísudku být tvrdé y?", "role": "user" }, { "content": "Jestliže nevyjádřený podmět \"my\" odkazuje k ženám, je skutečně namístě napsat v přísudku tvrdé y: \"Mohly bychom pokračovat.\"", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je přípustné, aby se předložka \"mimo\" pojila vedle čtvrtého pádu také s pádem druhým, vzhledem k významové souvislosti s předložkou \"kromě\"?", "role": "user" }, { "content": "Předložka \"mimo\" se pojí pouze se čtvrtým pádem, na rozdíl od předložky \"kromě\", u níž je náležitý druhý pád. Protože mají obě předložky stejný význam, často dochází ke křížení vazeb.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit, zda je správně spojení \"soustrast nad něčím\", \"soustrast k něčemu\", nebo \"soustrast při něčem\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla \"soustrast\" tři možné vazby: \"soustrast s někým/něčím\" (s. s pozůstalými, s utrpením bližního), soustrast nad něčím\" (s. nad úmrtím) a \"soustrast k něčemu\" (s. k tragédii). Vazba \"soustrast při něčem\" kodifikována není a v úzu se téměř nevyskytuje.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"jak\" v následujícím souvětí? \"Zbývá ještě rozhodnout(,) jak zaokrouhlit číslo, které je stejně vzdáleno od obou čísel, která s ním sousedí a mají celý počet jednotek.\"", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" v následujícím souvětí? \"Zbývá ještě rozhodnout, jak zaokrouhlit číslo, které je stejně vzdáleno od obou čísel, která s ním sousedí(,) a mají celý počet jednotek.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojky, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nemohu se rozhodnout, zda napsat \"krávy s býkem šly\", nebo \"krávy s býkem šli\". Můžete mi prosím poradit?", "role": "user" }, { "content": "Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově na stejné úrovni, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď pouze podle jména v prvním pádě, tedy \"krávy s býkem šly\", nebo oběma jmény (a tedy zde uplatnit pravidlo o přednosti rodu mužského životného): \"krávy s býkem šli\". Obě varianty jsou rovnocenné. Pokud by ale přísudek předcházel podmětu, bývá obvyklejší shoda podle bližšího jména, např. \"Po louce šly krávy s býkem\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Odděluje se konstrukce v následující větě čárkami? \"Podmínky(,) jak slevu uplatnit(,) najdete na našich stránkách.\"", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "nev-ní-mat", "ne-vní-mat" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí sloveso nevnímat? Je možné dělit i nev-ní-mat, nebo jen ne-vní-mat?", "role": "user" }, { "content": "Slovo nevnímat se na konci řádku správně dělí takto: ne-vní-mat. Dělení *nev-ní-mat je tedy nesprávné – je třeba se mu vyhnout.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaké i/y mám napsat v přísudku v následující větě? \"Francouzská komora a francouzské velvyslanectví uspořádal_ akci.\"", "role": "user" }, { "content": "Složkami několikanásobného podmětu v uvedené větě jsou jméno rodu ženského (komora) a jméno rodu středního (velvyslanectví). Protože součástí několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného, je namístě napsat v přísudku tvrdé y: \"Francouzská komora a francouzské velvyslanectví uspořádaly akci.\"", "role": "assistant" } ]

[ "šnor-chlo-vat" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí sloveso šnorchlovat? Je správné dělit šnor-chlo-vat?", "role": "user" }, { "content": "Slovo šnorchlovat se na konci řádku správně dělí takto: šnorch-lo-vat. Dělení *šnor-chlo-vat tedy nedoporučujeme.", "role": "assistant" } ]

[ "poznat-cích" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo poznatcích? Dělí se správně poznat-cích?", "role": "user" }, { "content": "Slovo poznatcích se na konci řádku správně dělí takto: po-znat-cích. Dělení poznat-cích je tedy správné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaké je prosím správné interpunkční řešení ve druhé z následujících vět? \"Lezec zvolí prodloužení na kratší stěně. Na druhé(,) delší(,) se pak snaží odhadnout...\"", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu (přívlastku) oddělíme čárkou, pokud jsou spojeny beze spojky. Čárky se píší pouze mezi jednotlivými složkami větného členu, za poslední složkou čárku nepíšeme (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "jaksepatří", "jak se patří" ]

[ { "content": "Našla jsem si, že můžu psát dohromady \"jaksepatří\" i zvlášť \"jak se patří\", ale nejsem si úplně jistá, jestli je zápis zvlášť \"Velikonoce jak se patří\" v pořádku.", "role": "user" }, { "content": "Pro vyjádření významu 'náležitě, doopravdy' můžeme podle slovníků užít jak zápis jaksepatří (dohromady), tak zápis jak se patří (zvlášť). Možnosti jsou hodnoceny jako rovnocenné, ČNK dokládá, že oba způsoby zápisu jsou užívané. Pokud dáváte přednost psaní \"Velikonoce jak se patří\", je to v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo každý?", "role": "user" }, { "content": "Slovo každý se správně na konci řádku dělí takto: kaž-dý.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo špendlíků?", "role": "user" }, { "content": "Slovo špendlíků se na konci řádku správně dělí takto: špen-d-lí-ků.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo skautském?", "role": "user" }, { "content": "Slovo skautském se na konci řádku správně dělí takto: skaut-ském.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informace o podobách rodných jmen?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám příručku M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat?, v roce 2017 vyšlo již 6. vydání této publikace.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je chyba neužít za slovem \"děkujeme\" tečku?", "role": "user" }, { "content": "Přestože dané vyjádření tvoří pouze jediné slovo, jde zároveň o větný celek a absentující tečka je uživateli jazyka vnímána jako interpunkční chyba.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jmenuje se kniha Jana Nerudy Malostranské povídky, nebo Povídky malostranské? Lze tyto názvy libovolně zaměňovat?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, v tomto případě nejde o jazykový dotaz, doporučujeme vám obrátit se s prosbou o informaci na literární vědce.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč se dřívější kraj Vysočina přejmenoval na Kraj Vysočina? Kdo o tom rozhodl?", "role": "user" }, { "content": "K přejmenování došlo v roce 2011 změnou ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. (novela tohoto ústavního zákona mění název vyššího územního samosprávného celku \"Vysočina\" na \"Kraj Vysočina\"). Na oficiálních stránkách Kraje Vysočina je uvedeno, že ke změně došlo kvůli opakujícím se problémům při používání datových schránek a častým omylům při dohledávání identifikace kraje.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existuje normativní příručka pro technické vědy?", "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna se zaměřuje na podávání informací o jazyce, proto nemáme podrobnou znalost všech příruček, které jsou pro daný obor vnímány jako normativní. Můžeme však uvést, že při poradenské praxi běžně užíváme osmisvazkový Technický slovník naučný, který v roce 2002 vydalo nakladatelství Encyklopedický dům.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nenašla jsem v Internetové jazykové příručce zkratku jednotky pixel.", "role": "user" }, { "content": "Internetová jazyková příručka není koncipována jako všeobecná, respektive technicky zaměřená encyklopedie, proto podobné informace (pokud nejsou užity v ilustračním příkladu) neobsahuje. Doporučujeme danou informaci vyhledat v jiných, technicky zaměřených zdrojích. Můžeme ještě doplnit, že poučení o zkratce lze nalézt na wikipedii, cs.wikipedia.org/wiki/dpi.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaká je zkratka nebo značka pro pixel?", "role": "user" }, { "content": "Dostupné jazykové příručky tuto informaci neuvádějí, doporučujeme vám zkusit ji vyhledat ve specializovaných technických slovnících. Můžeme ještě doplnit, že poučení o zkratce lze nalézt na wikipedii, cs.wikipedia.org/wiki/dpi.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč je možné přes Internetovou jazykovou příručku nahlížet na heslo těstoviny ve Slovníku spisovné češtiny, ale už ne na heslo špagety?", "role": "user" }, { "content": "Internetová jazyková příručka umožňuje nahlížet do existujících heslových odstavců Slovníku spisovné češtiny. Tento slovník heslo špagety neobsahuje, proto daný odkaz chybí.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám se při určování mluvnických kategorií řídit Slovníkem spisovné češtiny, nebo Internetovou jazykovou příručkou?", "role": "user" }, { "content": "Internetová jazyková příručka (IJP) vychází z kodifikačních a normativních slovníků, tedy i ze Slovníku spisovné češtiny. Je však nutno dodat, že IJP s ohledem na současný stav normy některé informace doplňuje, zpřesňuje a koriguje. Proto bychom vám doporučovali řídit se právě IJP.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V učebnici od Státního pedagogického nakladatelství je podstatné jméno těstoviny hodnoceno jako pomnožné, ale v Internetové jazykové příručce jsou u slova špagety uvedeny i tvary jednotného čísla. Kterou příručkou se mám řídit?", "role": "user" }, { "content": "Na pomnožnost lze nahlížet různými způsoby a rovněž je třeba vzít v potaz definici pomnožnosti v dané učebnici, jelikož ta je koncipována podle určitých didaktických zásad. V každém případě ani jeden z vámi uvedených případů nelze označit za chybný, je však vhodné, aby pedagog žákům pojetí pomnožnosti v přiměřené míře vysvětlil.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se jmenuje druh básně, jejíž verše jsou hravé, většinou začínají \"Byl jeden muž...\" a pokračují \"žil v nějakém městě...\"?", "role": "user" }, { "content": "Tento hravý poetický útvar o pěti verších s rýmovou strukturou a-a-b-b-a se nazývá limerick. Je však třeba doplnit, že dotazy týkající se literárněvědné tematiky je vhodnější konzultovat s odborníky na literaturu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V překladu středověkého epitafu začíná každý řádek velkým písmenem, a nevím, jaká pravidla mám v takovém případě uplatňovat pro interpunkci.", "role": "user" }, { "content": "Tento dotaz přesahuje problematiku, které se jazyková poradna věnuje. Nemáme k dispozici informace, jaké interpunkční zásady jsou užívány při přepisu starých textů. Doporučujeme vám danou otázku konzultovat s odborníky na dané texty.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je užití předložky mimo s druhým pádem hrubá chyba?", "role": "user" }, { "content": "Předložka mimo se podle normativních jazykových příruček pojí se 4. pádem, užití se 2. pádem není vnímáno jako spisovné. Míru závažnosti tohoto pochybení je obtížné stanovovat, jde spíše o záležitost didaktickou, která danou věc reflektuje prostřednictvím pedagogické klasifikace (evaluace).", "role": "assistant" } ]

[ "zob-razení", "zo-brazení" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo zobrazení? Dělí se zob-razení, nebo zo-brazení?", "role": "user" }, { "content": "Slovo zobrazení se na konci řádku správně dělí takto: zo-b-ra-ze-ní. Lze tedy dělit jako zob-razení, tak i jako zo-brazení.", "role": "assistant" } ]

[ "Vyš-kov", "Vy-škov" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo Vyškov?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Vyškov lze na konci řádku správně dělit dvěma způsoby – jako Vy-škov i jako Vyš-kov.", "role": "assistant" } ]

[ "ze střech", "se střech" ]

[ { "content": "V televizních zprávách jsem viděl titulek, v němž se psalo, že se \"uklízel sníh ze střech\". Nemělo by se psát místo předložky ze spíše se, když se sníh nutně musel odklidit směrem shora dolů, z povrchu pryč?", "role": "user" }, { "content": "Pro psaní předložek s(e) a z(e) není rozhodující význam, ale pád. Se druhým pádem se standardně a bezpříznakově pojí předložka z(e), proto je psaní \"ze střech\" v tomto případě náležité. Psaní s(e) na základě významu by u tohoto spojení vycházelo z již neaktuálních pravopisných pravidel, předložka s(e) by zde tedy mohla působit jako zastaralá.", "role": "assistant" } ]

[ "planktonní", "planktoní" ]

[ { "content": "Bude mít přídavné jméno odvozené od slova plankton podobu planktonní, nebo planktoní? Je možné to vnímat jako přídavné jméno utvořené od názvu zvířete, a tudíž psát jen jedno -n- (jako tomu je třeba v případě slon a sloní)?", "role": "user" }, { "content": "Přídavné jméno planktonní bylo odvozeno od podstatného jména plankton příponou -ní, náležitý je tedy zápis se dvěma -nn-: planktonní. Nejedná se tedy o stejný typ tvoření jako u přídavných jmen odvozených od názvů zvířat, která vznikají připojením -í ke slovotvornému základu (jako v případě slon – sloní). Přestože slovo plankton označuje společenstvo drobných organismů, slovotvorba v tomto směru ne vždy kopíruje přesné biologické a taxonomické zásady.", "role": "assistant" } ]

[ "ka-ždý", "kaž-dý" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo každý?", "role": "user" }, { "content": "Slovo každý se na konci řádku správně dělí takto: kaž-dý.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" v následující větě? \"Mějme náhodný výběr o rozsahu 1000 osob, které pravidelně kouří(,) a náhodný výběr nekuřáků.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu vloženou do řídící věty je třeba oddělit čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující větné členy hlavní věty v poměru slučovacím (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Odděluje se čárkami daný výraz v následující větě? \"Na nástup nemoci mají vliv(,) kromě jiného(,) také okolnosti z našeho každodenního života.\"", "role": "user" }, { "content": "Vsuvky tohoto typu jsou tvořeny ustáleným jednoslovným či víceslovným spojením. Ustálené vsuvky mohou mít oslabenou větnou platnost, a proto je možné je do věty včlenit těsně a neoddělovat je čárkou (čárkami), nebo je čárkou (čárkami) naopak oddělit a signalizovat tak jejich větnou povahu. Interpunkční řešení u nich často záleží na kontextu i na preferenci pisatele.", "role": "assistant" } ]

[ "Benešovák", "Benešák", "Benešovačka", "Benešačka" ]

[ { "content": "Jak se správně označí obyvatel a obyvatelka Benešova? Je to Benešovák a Benešovačka, nebo Benešák a Benešačka?", "role": "user" }, { "content": "Obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Benešov má ve spisovném jazyce správnou podobu Benešovan pro mužský rod a Benešovanka pro rod ženský. (V množném čísle lze použít též podobu Benešovští.)", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký je rozdíl mezi slovy pruhatý, pruhovatý a pruhovaný?", "role": "user" }, { "content": "Podle výkladových slovníků jsou slova pruhatý, pruhovatý a pruhovaný synonyma, všechna mají tentýž význam 'mající pruhy, zdobený pruhy'. Liší se pouze způsobem tvoření (ke kořeni pruh- jsou přidány přípony -at/ý, -ovat/ý, tvar pruhovaný je zpřídavnělé příčestí trpné), a hlavně svou stylovou charakteristikou. Slovo pruhatý je podle Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ, z let 1935–1957) i Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ, z let 1960–1969) zastaralé, vyšlé z užívání, slovo pruhovatý je podle PSJČ neutrální, ale podle mladšího SSJČ už poněkud zastaralé a řidší, tj. zastarávající, zatímco slovo pruhovaný je podle obou citovaných slovníků (a také podle Slovníku spisovné češtiny) neutrální. Podle slovníků je tedy dnes jedinou neutrální podobou slovo pruhovaný, před ním vyšla z užívání podoba pruhovatý, a ještě před ní podoba pruhatý. Tomu v zásadě odpovídají i doklady z databáze syn v10 Českého národního korpusu: podoba pruhatý se tu vyskytuje 55krát, podoba pruhovatý 0krát, zatímco podoba pruhovaný 16596krát. Pro úplnost můžeme dodat, že výkladové slovníky (PSJČ, SSJČ) uvádějí také zastaralé podoby prouhovatý a prouhovaný (korpus syn v10 neobsahuje jediný jejich výskyt).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"jak\" v následující větě? \"Víte(,) jak se stát pilotem vrtulníku?\"", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"jak\" v následující větě? \"Víte(,) jak správně poskytnout první pomoc?\"", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám následující dvě věty. \"V pondělí nemělo úkol z českého jazyka šest dětí. Všichni mi tvrdili, že...\" Neměl by být ve druhé větě tvar přísudku s tvrdým y, tedy \"tvrdily\", když jde o \"děti\"?", "role": "user" }, { "content": "Tvar přísudku musíme řídit formální podobou podmětu. Ve druhé větě je podmětem zájmeno \"všichni\", které má tvar rodu mužského životného, v přísudku je tedy správně měkké i: \"tvrdili\". Fakt, že hovoříme o \"dětech\", v dané větě z gramatického hlediska nehraje roli. Tvrdé y v přísudku by bylo namístě v případě, že by zájmeno \"všechen\" mělo tvar rodu ženského v množném čísle, tedy řídili bychom jej stále podle \"dětí\" v první větě: \"V pondělí nemělo úkol z českého jazyka šest dětí. Všechny mi tvrdily, že...\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Chtěla bych se zeptat, jestli je vedle vazby \"informace o něčem\" přijatelné i spojení s předložkou \"k\", tj. \"informace k něčemu\".", "role": "user" }, { "content": "Možné jsou obě vazby. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení u hesla \"informace\" uvádí jak vazbu \"o něčem\" (\"informace o zahájení výstavy\"), tak \"k něčemu\" (\"informace k projednávané kauze\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit s druhem vedlejší věty v následujícím souvětí? \"Pozorně sledovala tajemnou postavu, jak se plíží.\"", "role": "user" }, { "content": "Jde o vedlejší větu doplňkovou, která plní funkci doplňku k předmětu. Věty doplňkové se typicky vztahují ke jménu v pozici předmětu (zde \"postavu\") a zároveň ke slovesu (zde \"sledovala\"). Tyto věty lze nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem, např. \"Pozorně sledovala plížící se tajemnou postavu\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám řešit interpunkci kolem výrazů \"a pokud\" v následující větě? \"Nulová hypotéza tedy zní, že máme model, a pokud tuto hypotézu nezamítneme, můžeme přejít k podmodelu.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu je potřeba oddělit od řídící věty čárkou. Jestliže se vedle sebe setkají dva spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, píšeme čárku (pouze) před prvním z nich. Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Osoba nedokáže říct, co měla k obědu(,) nebo co během dne dělala.\"", "role": "user" }, { "content": "Pokud spojka \"nebo\" souřadně spojuje vedlejší věty v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" v následující větě? \"Parametr A odpovídá souboru, s jakým v modelu pracujeme, a parametr B udává tvar.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty či větné členy v poměru slučovacím (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Poradíte mi se správným tvarem přísudku v následující větě? \"Divize ABC energo udělala/udělalo...\"?", "role": "user" }, { "content": "Protože je u názvu společnosti užito tzv. opěrné podstatné jméno (divize), je třeba řídit shodu podle něj. \"Divize\" je rodu ženského, náležité znění věty tedy bude \"Divize ABC energo udělala\". Pokud by ve větě opěrné jméno nebylo, postupovali bychom podle toho, jak je zakončeno jméno v názvu společnosti. Jelikož \"energo\" končí ve výslovnosti na [o], zacházeli bychom s ním jako se jménem rodu středního: \"ABC energo udělalo\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Poradíte mi prosím, jak řešit shodu přísudku ve větách, kde je podmětem název firmy, například \"ABC Development uvedlo/uvedl\"?", "role": "user" }, { "content": "Shoda tohoto typu je velmi problematická. Někdy je dána územ, ovšem názvů společností, kdy je jméno dostatečně vžité, je málo. Pokud jméno není zakotveno v úzu a ani nemáme věcnou znalost, většinou uplatňujeme shodu podle formy. Shoda se pak řídí podle zakončení jména ve výslovnosti. V uvedeném případě je slovo \"development\" zakončeno na souhlásku, proto s ním zacházíme jako se jménem rodu mužského neživotného. Doporučujeme tedy znění věty \"ABC Development uvedl\". Protože však název firmy obsahuje iniciálovou zkratku, nelze vyloučit ani shodu podle rodu středního, tedy \"ABC Development uvedlo\". Pokud by se chtěl pisatel této problematické shodě vyhnout, je možno užít tzv. opěrné podstatné jméno a shodu pak řídit podle něj, např. \"firma ABC Development uvedla\".", "role": "assistant" } ]

[ "plzeň-ská", "plzeňs-ká" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo plzeňská?", "role": "user" }, { "content": "Slovo plzeňská se na konci řádku správně dělí takto: pl-zeň-ská.", "role": "assistant" } ]

[ "[falkaneli]", "[fulkaneli]" ]

[ { "content": "Jak se má v češtině vyslovovat pseudonym francouzského alchymisty Fulcanelliho? Říkám [falkaneli], ale prý by to měl být [fulkaneli].", "role": "user" }, { "content": "Toto jméno (nepřekvapivě) není uvedeno v žádné z dostupných výslovnostních příruček. Obecně pak platí, že u výslovnosti cizích vlastních jmen bychom měli vycházet primárně ze zvukové podoby v jazyce původu, kterou adaptujeme do češtiny (např. cizí hlásky nahradíme jejich nejbližšími českými protějšky). Pokud bychom zde za jazyk původu pokládali výhradně francouzštinu, pak by bylo namístě doporučit výslovnost [filkaneli]. Je však nutné přihlédnout k tomu, že o jméno francouzského původu v podstatě příliš nejde, daný pseudonym údajně vznikl spojením jmen Vulkán a Eliáš, respektive vzbuzuje (zřejmě záměrně) spíše dojem italského jména atp. V tom případě přichází v úvahu právě podoba [fulkaneli], kterou zmiňujete a kterou jsme také jako jediný doklad výslovnosti daného jména v současnosti zachytili ve vysílání českých veřejnoprávních médií. Za možnou tedy pokládáme jak výslovnost [filkaneli], tak i [fulkaneli], přičemž preferujeme spíše druhou z nich, protože bude pro české mluvčí zjevně \"přirozenější\". Navíc i ve francouzštině se u jmen pocházejících z italštiny někdy uplatňuje čtení psaného \"u\" jako [u], srov. např. příjmení italského učence G. Bruna, diktátora B. Mussoliniho atp.\nNa závěr doplňme, že variantu [falkaneli], která vznikla pravděpodobně na základě kontaminace s angličtinou, za náležitou naopak nepovažujeme.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" ve větě \"Krém je vhodný v těhotenství(,) a až se miminko narodí, pomůže mu s opruzeninami\"?", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu je potřeba oddělit od řídící věty čárkou. Jestliže se vedle sebe setkají dva spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, píšeme čárku (pouze) před prvním z nich. Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše jen v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám prosím řešit interpunkci kolem výrazů \"že\" a \"abych\" v následující větě? \"Zdá se, že(,) abych viděl více, je třeba... \"?", "role": "user" }, { "content": "Jestliže se vedle sebe setkají dva spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, píšeme čárku pouze před prvním z nich. Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" ve větě \"Vařte pět až sedm minut(,) nebo tak dlouho...\"?", "role": "user" }, { "content": "Pokud spojka \"nebo\" souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo recyklace?", "role": "user" }, { "content": "Slovo recyklace se na konci řádku správně dělí takto: re-cyk-la-ce.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo rituálem?", "role": "user" }, { "content": "Slovo rituálem se na konci řádku správně dělí takto: ri-tuá-lem.", "role": "assistant" } ]

[ "[peloponézu]", "[peloponésu]" ]

[ { "content": "Jak se v češtině správně vyslovují nepřímé pády názvu Peloponés, např. Peloponésu?", "role": "user" }, { "content": "Veškeré dosavadní příručky, které daný název obsahují, uvádějí výslovnost znělou, tj. např. Peloponésu [peloponézu]. To odpovídá obecným principům adaptace latinských a řeckých jmen do češtiny (srov. např. analogický známý příklad Marsu [marzu]). V současnosti však zaznamenáváme, že někteří mluvčí (a to i profesionální) dávají v těchto případech přednost výslovnosti neznělé, která odpovídá grafické podobě slova. Nikoli ojediněle se tak setkáváme s variantami typu [peloponésu], [marsu] atp., což jsme ověřili i v nahrávkách z mediálních archivů. Je pravděpodobné, že určité skupině posluchačů budou tyto podoby vadit, protože na ně dosud nebyli zvyklí, a budou je hodnotit např. jako hyperkorektní či zcela nepřijatelné. Jiní si dané variantnosti nemusí vůbec všimnout. Zda se výslovnost opět ustálí a převládne zde znělost, nebo se kolísání stane plně noremní, případně zda dojde ještě k jinému vývoji, nelze nyní predikovat.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kolik slabik obsahuje slovo pneumatika? Nemůžeme se ve škole shodnout, zda je 4slabičné, nebo 5slabičné.", "role": "user" }, { "content": "Spojení eu je v přejatých slovech v češtině někdy vnímáno jako dvojhláska, jindy jako dvě samostatné samohlásky. Pneumatika je jedním z příkladů tohoto jevu, které uvádí příručka Výslovnost spisovné češtiny. Je jej tedy možné pociťovat jako 4slabičné, tj. [pneu-ma-ty-ka], i jako 5slabičné, tedy [pne-u-ma-ty-ka]. Pro úplnost ještě upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku.", "role": "assistant" } ]

[ "[dyskuse]", "[dyskuze]" ]

[ { "content": "Upřednostňuje se v češtině výslovnost [dyskuse], nebo [dyskuze]?", "role": "user" }, { "content": "Dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska \"s\", se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž odpovídá i jejich pravopis. Jedním z příkladů takovéhoto výrazu je i slovo diskuse/diskuze (dále pak disertace/dizertace, renesance/renezance, resort/rezort, režisér/režizér atp.). Výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji mohou u některých slov vnímat také jako archaičtější. Záleží tedy na konkrétní situaci, preferenci mluvčího atd., kterou z možností zvolí.", "role": "assistant" } ]

[ "[jsem]", "[sem]" ]

[ { "content": "Při recitační soutěži vyčítala porota jedné žákyni, že ve slově \"jsem\" vyslovuje hlásku \"j\". Je tato výtka oprávněná?", "role": "user" }, { "content": "V hereckém, mediálním apod. prostředí se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa \"být\" vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo \"zakázaný\", případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit.\n\nJe-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?).\n\nUvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a na řadě dalších okolností. Je důležité zmínit, že výše uvedená ortoepická pravidla byla popsána např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU.\n\nPři zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš \"vyrážet\" a zdůrazňovat. Takováto výslovnost opravdu působí přehnaně, hyperkorektně.", "role": "assistant" } ]

[ "chlor", "chlór" ]

[ { "content": "Jsou varianty chlor a chlór stylově rovnocenné? Dal bych přednost psaní chlor.", "role": "user" }, { "content": "V běžném úzu jsou podoby chlor a chlór stylově rovnocenné, obě možnosti uvádějí jak současné zdroje, tak už i SSJČ z 60. let. Pokud upřednostňujete zápis chlor, je to v pořádku. Doklady z ČNK ukazují, že podoba chlór je frekventovanější.", "role": "assistant" } ]

[ "jod", "jód" ]

[ { "content": "Jsou varianty jod a jód stylově rovnocenné? Dal bych přednost psaní jod.", "role": "user" }, { "content": "V běžném úzu jsou podoby jod a jód stylově rovnocenné, obě možnosti uvádějí jak současné zdroje, tak už i SSJČ z 60. let. Pokud upřednostňujete zápis jod, je to v pořádku. Doklady z ČNK ukazují, že podoba jód je frekventovanější.", "role": "assistant" } ]

[ "[pijáno]", "[pijano]" ]

[ { "content": "Jaká je správná výslovnost slova piano, s krátkým, nebo s dlouhým \"a\"?", "role": "user" }, { "content": "Veškeré slovníky doporučují u hesla piano výhradně výslovnost [pijáno], která podle našich zjištění plně odpovídá i současnému českému jazykovému úzu, respektive normě.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Slyšela jsem, že moderátoři musejí přechylovat, jinak by je vyhodili z televize.", "role": "user" }, { "content": "Přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat. Není však vyloučeno, že různé redakce mají stanoveny interní normy týkající se přechylování. Jelikož jazyková poradna nemá v tomto smyslu žádné informace, doporučujeme vám obrátit se s dotazem na konkrétní redakce.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vadí mi, že se jména sportovkyň přechylují. Vždyť to nejsou jejich jména, ti lidé se jmenují jinak.", "role": "user" }, { "content": "Z povahy jazykového systému češtiny jde v případě přechylování o přirozený způsob zacházení s vlastním jménem. Ve flektivním jazyce, jako je čeština, koncovky vyjadřují různé gramatické významy slov. Příponu -ov(á) připojujeme, abychom jméno mohli skloňovat a zapojit do věty. Ponecháním jména v nepřechýlené, a tudíž nesklonné podobě nelze bez obtíží signalizovat ani rod jména, ani větněčlenské vztahy, do nichž vstupuje. Je však pravda, že přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co se to děje s naší češtinou? Odjakživa bylo u sloves jen zakončení -ou (oni píšou), a teď najednou se rozmáhá -í (oni píší)? Je to trapné.", "role": "user" }, { "content": "Zakončení na -í ve 3. os. mn. čísla sloves vzoru \"mazat\" není nové, naopak jde o koncovky zastarávající, z hlediska stylu knižní. Patrně jejich méně časté užívání ve vás vzbuzuje dojem \"nepatřičnosti\", tyto tvary jsou však plně spisovné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak dětem ve škole učitelé vysvětlují koncovky sloves náležejících ke vzoru mazat, tedy že je správně \"oni píší\" i \"oni píšou\"?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel vám nedokážeme vysvětlit zcela podrobně, jak jsou tvary daných sloves vysvětlovány v rámci školní výuky, neboť jazyková poradna není didaktické pracoviště. Ve stručnosti lze uvést, že výklad ke slovesům od vzoru mazat naleznete v Internetové jazykové příručce. Další informace můžete zkusit vyhledat např. v Základní mluvnici českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, nebo na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.", "role": "assistant" } ]