English
stringlengths
1
1.63k
Other Language
stringlengths
1
1.83k
This is the third edition of this summit, during which 16 leaders from former communist countries in Central and Eastern Europe and communist leaders from China meet to discuss economic collaboration.
Jde již o třetí summit tohoto typu, během kterého se 16 představitelů bývalých komunistických zemí střední a východní Evropy setkává s komunistickými vůdci z Číny, aby diskutovalo o ekonomické spolupráci.
By some accounts of the story, nine of the activists were detained on Sunday, December 14, another two were arrested later, and at least two more individuals with ties to the group were banned from entering the country upon arrival at Belgrade's Nikola Tesla International Airport.
Podle některých zpráv bylo devět z těchto aktivistů zadrženo v neděli 14. prosince, další dva později. Alespoň dvěma dalším osobám napojeným na tuto skupinu bylo zabráněno vstoupit do země po příletu na bělohradské Mezinárodní letiště Nikoly Tesly.
Due to very little information available in the media or online, the facts of the case are still unclear however.
Kvůli omezenému množství informací v tištěných nebo online médiích jsou ovšem okolnosti stále ještě nejasné.
Amnesty International's statement provides some details about one of the detained activists:
Prohlášení organizace Amnesty International zmiňuje několik detailů o jedné zadržené aktivistce:
One of those detained, Lihua Lan, a Finnish citizen, was allowed to enter Serbia, but was subsequently arrested at her hotel on 15 December, and taken to the Detention Removal Centre at Padinska skela.
Jedné ze zadržených, finské občance Lihua Lan, bylo povoleno vstoupit do Srbska, ale byla následně 15. prosince ve svém hotelu zatčena a odvezena do detenčního centra v Padniske Skele.
She was informed that she would not be released to leave the country until at least this Friday, the date of her return flight.
Byla informována, že nebude propuštěna a nebude jí umožněno opustit zemi až do pátku, dne jejího zpátečního letu.
While Amnesty International understands she was in possession of the necessary travel documents, she, as well as nine Bulgarian and one Slovak national, was held under Article 49 of the Law on Foreigners, which provides for detention until deportation for “A foreigner who cannot be forcibly removed immediately or a foreigner whose identity has not been ascertained or who does not possess a travel document”.
Přestože měla podle informací organizace Amnesty International tato osoba všechny potřebné cestovní dokumenty, byla, stejně jako devět bulharských občanů a jeden slovenský občan, zadržena podle článku 49 zákona o cizincích, který umožňuje zadržení až do doby deportace v případě „cizince, který nemůže být okamžitě za použití síly deportován, nebo cizince, jehož identita není zjištěna nebo který nemá potřebné cestovní dokumenty“.
Some local independent news sites and bloggers have covered the story, calling into question the legality of the actions of Serbian authorities.
Některé místní nezávislé zpravodajské servery i místní blogeři se o této zprávě zmiňují a zpochybňují zákonnost takového postupu ze strany srbských úřadů.
Independent news site OzonPress.net from Čačak reported in an article that authorities had banned the activists' planned protest:
Nezávislý zpravodajský server OzonPress.net z města Čačak popisuje ve svém článku, že úřady aktivistům plánovaný protest zakázaly:
...
...
Four neatly registered gatherings that were supposed to take place on Republic Square in Belgrade these days were banned two days ago by police in an illegal manner and without any given reason, while the organizer of the gatherings appealed .
Čtyři náležitě registrovaná shromáždění se měla v těchto dnech odehrát na náměstí Republiky v Bělehradu, byla ovšem zakázána přede dvěma dny policií, nelegálně a bez jakéhokoli důvodu.
Last night, sometime before 11 p.m., Belgrade police arrested nine practitioners of Falun Gong from Bulgaria, who were located at the hostel where they were staying.
Včera v noci, přibližně kolem 11 hodin, zatkla bělehradská policie devět osob praktikujících Fa-lun-kung z Bulharska, které našla v jejich hostelu.
None of them had ever had problems with authorities before and it is common knowledge that Falun Gong gatherings are always peaceful and in line with the law.
Nikdo z nich nikdy předtím neměl s úřady žádné problémy a je obecně známo, že shromáždění Fa-lun-kung jsou vždy pokojná a v souladu se zákonem.
The police has not given any reason for the arrests and, according to the latest unofficial information from the Bulgarian Embassy, these nine individuals are being detained somewhere outside of Belgrade.
Policie neuvedla pro zatýkání žádné důvody a podle posledních neoficiálních informací z bulharského velvyslanectví je těchto devět osob zadržováno mimo Bělehrad.
According to a news report on the official site of the International Coalition to End Organ Pillaging in China, a coalition of lawyers, medical professionals, and human rights advocates dedicated to ending organ trafficking in China, the activists are being detained "provisionally" by Serbian authorities.
Podle zprávy na oficiální stránce organizace International Coalition to End Organ Pillaging in China (Mezinárodní koalice pro zastavení rabování orgánů v Číně), koalice právníků, lékařských odborníků a obhájců lidských práv zabývající se zastavením obchodování s lidskými orgány v Číně, byli aktivisti srbskými úřady zadrženi „dočasně“.
Unofficial information has also implied that the activists might be facing deportation from the country, although no one has stated whether or not they may have broken any Serbian or international laws, nor exactly what the reasons for their detainment might be.
Neoficiální informace také naznačují, že by aktivisté mohli čelit deportaci ze země, ačkoli nikdo neuvedl, zda porušili jakékoli srbské nebo mezinárodní zákony, případně jaký je přesně důvod jejich zadržení.
Serbian national and mainstream media have largely ignored the case, and those outlets that did cover it offered scant reporting.
Velká srbská média tento případ z velké části ignorovala, případně informovala jen velmi povrchně.
The online edition of Blic daily, owned by Swiss Ringier AG media corporation, mentions the case in a short article titled "Awkward Questions for Minister Joksimović: Why Were Six EU Activists Arrested in Belgrade" (the number of activists detained in Belgrade at the time of publishing was, in fact, eleven).
Online vydání novin Blic, které vlastní mediální společnost Swiss Ringier AG, zmiňuje případ v krátkém článku nazvaném „Nepříjemné otázky pro ministryni Joksimović: Proč bylo v Bělehradu zadrženo šest aktivistů z EU“ (počet zadržených aktivistů byl v době uveřejnění ovšem jedenáct).
The website of the largest Serbian national news network B92 only mentions the matter from a EU-related standpoint in an article about Minister Jadranka Joksimović's statements on EU accession terms for Serbia.
Webová stránka největší srbské národní televizní společnosti B92 zmiňuje tuto záležitost pouze z pohledu záležitostí spojených s EU v článku o výrocích ministryně Jadranky Joksimović o podmínkách vstupu Srbska do EU.
While state-operated national news agency Tanjug published a news wire on the matter, titled "Activists Who Wanted to Protest Detained?", the agency only managed to get this answer from Minister Joksimović on the matter:
Státní národní zpravodajská agentura Tanjug uveřejnila zprávu nazvanou „Zatčení aktivistů, kteří chtěli protestovat?“, agentuře se od ministryně Joksimović podařilo k tématu získat pouze tuto odpověď:
"I have been informed of this unfortunate situation, but we still don't know all the facts," Joksimović said, in response to a journalist's question during a press conference in Brussels.
„Jsem informována o této nešťastné události, ale stále ještě neznám všechna fakta,“ řekla Joksimović v odpovědi na otázku novináře během tiskové konference v Bruselu.
The facts of the case remain unclear.
Detaily případu zůstávají nejasné.
Serbian NGO Lawyers Committee for Human Rights (YUCOM) have requested that "the Minister of Interior and the Minister of Justice provide information about the procedures against those detained".
Srbská nevládní organizace Komitet pravnika za ljudska prava (Výbor právníků za lidská práva) požaduje, aby „ministři vnitra a spravedlnosti poskytli informace o postupu proti zadrženým osobám“.
Navalny Protest Rally Facebook Event Page Blocked in Russia · Global Voices
Facebooková stránka, na které Navalnyj svolával protest, byla v Rusku zablokována
Just one day after supporters of Putin critic and opposition figure Alexey Navalny set up a Facebook event page for a protest rally in his support, the page has been blocked for users in Russia.
Jen jeden den poté, co Putinův kritik a významná postava opozice Alexej Navalnyj založil událost na Facebooku – protestní mítink na svou podporu –, byla příslušná stránka v Rusku zablokována.
Over 12 thousand Facebook users signed up to the event in the first 24 hours, signifying their support for the cause and their intention to join the rally.
Během 24 hodin se na tuto událost zapsalo přes 12 tisíc uživatelů, naznačilo svou podporu a projevilo záměr se mítinku účastnit.
But today users in Russia complained the page was not available to them.
Ale již o den později si uživatelé z Ruska stěžovali, že je pro ně oznámení o události nedostupné. Mimo Rusko je stránka události stále ještě viditelná.
The page is still open to users outside of Russia, but some users who registered their profiles in Russia can't see it either.
Někteří uživatelé, kteří si svůj profil zaregistrovali v Rusku, se na ni ovšem také nedostanou.
The discussion on the event page and on social media quickly turned to means of getting around the block, such as Tor, Hola, and other tools, which seem to work as long as a non-Russian VPN connection is used.
Diskuse o této události a o sociálních médiích se rychle stočila k prostředkům, jak toto blokování překonat, například využitím nástrojů Tor nebo Hola – to podle všeho funguje, pokud je použita neruská VPN (virtuální privátní síť).
Users also filed complaints to Facebook about the block.
Uživatelé si také na blokování stránky stěžovali u Facebooku.
It seems like events planned for January 15, 2015 don't work so well on Facebook.
Něco na Facebooku špatně funguje s událostmi naplánovanými na 15. 1. 2015.
Filed a complaint.
Napsal jsem jim stížnost.
VKontakte, where activists created a similar group to organize for the rally, is also blocking the page for Russian users, but provides an explanation.
Síť VKontakte, na které aktivisté vytvořili podobnou skupinu pro organizaci mítinku, tuto stránku pro ruské uživatele také blokuje. Poskytuje nicméně vysvětlení:
And this is what the VK group looks like.
A takhle nyní vypadá skupina na VKontakte.
Of course this means everyone will forget where the Manezhnaya square is in Moscow.
Samozřejmě toto povede k tomu, že každý zapomene, kde je v Moskvě Manéžní náměstí.
Russian telecom watchdog Roscomnadzor told TV Rain the page was blocked at the request of the Prosecutor's office, because it violated a law forbidding to publish calls to participate in events that were not sanctioned by Russian authorities.
Služba pro dozor nad telekomunikacemi Roskomnadzor řekla TV Dožď, že stránka byla zablokována na příkaz úřadu prokurátora, protože porušila zákon zakazující publikovat výzvy k účasti na akcích, které nebyly schváleny ruskými úřady.
Navalny supporters quickly set up an alternative Facebook event page for the rally, which already counts over 4,000 RSVPs from users.
Navalného příznivci rychle založili další stránku této události na Facebooku, která nasbírala již přes 4000 reakcí.
The protest rally is planned for January 15, 2015, when a Moscow court is expected to pronounce the verdict for Navalny and his brother, who have been accused of defrauding a French cosmetics company.
Protestní mítink je plánován na 15. ledna 2015, kdy má moskevský soud vynést rozsudek nad Navalným a jeho bratrem, kteří byli obviněni z okradení francouzské kosmetické společnosti.
RuNet Echo has reached out to Facebook for comment, and a Facebook representative has said they are "looking into" the matter.
Projekt RuNet Echo oslovil Facebook, aby se k této události vyjádřil, jeho zástupce řekl, že tyto události „zkoumají“.
We'll update the story when we have more details from them.
Ve zpravodajství budeme pokračovat, až budou k dispozici další informace.
Is A Citizens' Awakening The Cure For Mexico's "Cancer"? · Global Voices
Je občanský aktivismus lékem proti mexické „rakovině“?
A Mexico City's government employee tries to clean graffiti of the number "43" off a municipal.
Zaměstnankyně správy města Ciudad de México se snaží smýt číslo „43“ z obecní budovy.
"43", representing the number of students who were "disappeared" from their school in Ayotzinapa in September 2014, has become a symbol of protest for many Mexicans.
Toto číslo představuje počet studentů školy v Ayotzinapě, kteří „zmizeli“ v září 2014, a pro mnohé Mexičany se stalo symbolem protestů.
Photo by Robert Valencia.
Autor fotografie Robert Valencia.
A few weeks ago I visited Mexico.
Před několika týdny jsem navštívil Mexiko.
My trip there meant more than witnessing the turquoise waters of Cancun’s Isla Mujeres, or the urban sprawl of Mexico City, or stimulating my tastebuds with Mexico’s eclectic cuisine.
Moje cesta zahrnovala více než sledování tyrkysových vod Isla Mujeres poblíž Cancunu, návštěvu předměstí Ciudad de México nebo ochutnávání různorodých mexických specialit.
It was an exploration of the country’s very heart and soul, and how Mexicans cope with injustice today.
Šlo o poznávání srdce a duše tohoto národa a způsobů, jakými se dnes Mexičané vyrovnávají s nespravedlností.
Mexicans are known for their charisma—theirs is the Latin American country most visited by tourists.
Obyvatelé Mexika jsou známí svým charismatem – jejich země je turisticky nejnavštěvovanější zemí Latinské Ameriky.
From a cheerful “Buenos días!” on the street to an unsolicited “Buen provecho!” (“enjoy your meal”) in a restaurant, the legendary Mexican warmth is always in evidence.
Legendární mexická vřelost je vždy přítomná, od radostného „Buenos días!“ na ulicích po nevyžádané „Buen provecho!“ („Dobrou chuť”) v restauracích.
But Mexicans’ courtesy and their rich and noble culture have not got in the way of the anger and courage they have had to adopt in order to deal with injustice and corruption.
Ale mexická zdvořilost a bohatá a ušlechtilá kultura nepřevážily hněv a odvahu, kterou Mexičané potřebovali, aby se mohli postavit nespravedlnosti a korupci.
Ever since the disappearance of the 43 students from Ayotzinapa School three months ago, Mexicans feel even more enraged due to the loopholes found in the investigation.
Od zmizení 43 studentů z Ayotzinapy před třemi měsíci jsou Mexičané stále rozzlobenější kvůli mezerám, které se objevují ve vyšetřování.
In the first weeks of November, Attorney General Jesús Karam announced that the apprehended suspects confessed to “killing” the 43 students.
V prvních týdnech listopadu oznámil generální prokurátor Jesús Karam, že se zadržený podezřelý přiznal k „zabití“ 43 studentů.
But their remains—save those of one student—are yet to be found, and many do not believe the official report.
Jejich ostatky ovšem – s výjimkou jednoho studenta – nebyly dosud nalezeny a mnozí nevěří oficiálním informacím.
The federal government has placed the blame on criminal groups so that it won’t be held accountable; otherwise the case would be ruled a crime against humanity and could be taken to international tribunals.
Federální vláda obvinila kriminální skupiny, aby sama nebyla považována za odpovědnou; jinak by byl případ posuzován jako zločin proti lidskosti a mohl by se dostat před mezinárodní soudy.
On November 9, Proceso, one of Mexico’s leading investigative magazines, published a host of questions Mexicans have been asking: Why are federal agents not being considered accomplices in the disappearance?
9. listopadu publikoval časopis Proceso, jedno z nejvýznamnějších mexických investigativních médií, řadu otázek, které si Mexičané kladou: Proč nejsou federální agenti považováni za možné spolupachatele v případu zmizení studentů?
How is it possible that three gunmen could subdue 43 students?
Jak je možné, že tři nájemní zabijáci dokázali přemoci 43 studentů?
How come people like Alejandro Solalinde, a local priest, knew what happened a month before the Attorney General did?
Jak mohli lidé jako Alejandro Solalinde, místní kněz, vědět, co se stalo, o měsíc dříve než generální prokurátor?
In the week of November 17—the eve of the anniversary of the Mexican Revolution—a massive protest was in the works.
Během týdne od 17. listopadu – v předvečer výročí mexické revoluce – probíhaly velké protesty.
On November 17 I had the opportunity to meet Reed Brundage, former employer of Washington DC-based Americas Program, in Mexico City’s Coyoacán neighborhood.
17. listopadu jsem měl možnost potkat se ve čtvrti Coyoacán s Reedem Brundagem, bývalým zaměstnancem společnosti Americas Program z Washingtonu DC.
Over several cups of coffee, Reed offered this analysis of what’s happening in Mexico: “It as if somebody grabbed a knife and cut its insides open to discover a cancer that’s eating this country from the inside.”
Nad několika šálky kávy mi Reed nabídl svou analýzu dění v Mexiku: „Je to jako kdyby někdo vzal nůž a rozřezal vnitřnosti, aby objevil rakovinu, která zevnitř rozežírá tuto zemi.“
As deep and visceral as this diagnosis sounds, Mexicans do want to take matters into their own hands so as to heal the nation.
Jakkoli hluboce a niterně zní tato diagnóza, Mexičané opravdu chtějí vzít záležitosti do vlastních rukou a zahojit tak národ.
Unlike in previous years, they’re daring to defy President Enrique Peña Nieto, whose PRI party ruled Mexico for 70 years during the last century.
Na rozdíl od minulých let se odvažují vzdorovat prezidentovi Enrique Peña Nietovi, jehož strana PRI (Institucionální revoluční strana) vládla v Mexiku během posledního století celých 70 let.
Peña Nieto has not offered a concrete and coherent plan of action, and his government is grappling with a population—particularly the young and educated—that is fed up with the uncertainty.
Peña Nieto nenabídl žádný konkrétní a ucelený plán dalších kroků a jeho vláda zápolí s náladou obyvatel – zvláště mladých lidí a lidí s vyšším vzděláním –, kteří již mají dost nejistoty.
Although some experts don’t believe that a “Mexican Spring” is taking place, the population is nevertheless unwilling to believe tall tales and are now demanding the truth.
Ačkoli někteří experti nevěří, že by se jednalo o „Mexické jaro“, obyvatelé již nechtějí věřit nepravděpodobným konstrukcím a odhodlaně žádají pravdu.
The US$7 million house, purchased by the Peña Nieto family added insult to injury.
Dům za 7 milionů amerických dolarů, který si koupila rodina prezidenta Peña Niety, situaci jen zhoršil.
On November 17, first lady Angelica Rivera declared on TV that she bought the house with the money she earned as an actor at Televisa, Mexico's largest TV company.
17. listopadu oznámila první dáma Angelica Rivera v televizi, že dům koupila za peníze, které si vydělala jako herečka v největší mexické televizní společnosti Televisa.
Her speech did not convince Mexicans.
Její řeč Mexičany nepřesvědčila.
One clear example of Mexico’s skepticism was the aftermath of first lady Angélica Rivera’s TV appearance that same week, explaining the purchase of a US$7 million dollar mansion in one of Mexico City’s most luxurious neighborhoods.
Jasným případem mexického skepticismu jsou dozvuky televizního vystoupení, které se odehrálo ten samý týden a ve kterém první dáma Angélica Rivera vysvětlovala nákup sídla za 7 milionů amerických dolarů v jedné z nejluxusnějších čtvrtí Ciudad de México.
The purchase had exacerbated Mexicans’ indignation, as they questioned the source of the funds Rivera used to buy the house.
Tento nákup jen zintenzivnil pobouření Mexičanů, kteří zpochybňovali původ finančních zdrojů, které první dáma použila k nákupu domu.
Rivera claimed the money was the sum of all the work she had done at TV channel Televisa, where she worked as an actress in the 1990s and 2000s.
Angélica Rivera tvrdila, že jde o peníze vydělané u televizního kanálu Televisa, pro který pracovala jako herečka v devadesátých a nultých letech.
An investigative report by Mexican journalist Carmen Aristegui, however, showed that the house had been constructed and licensed by a company familiar to Enrique Peña Nieto when he was governor of the State of Mexico.
Investigativní mexická novinářka Carmen Aristegui ovšem ukázala, že dům byl postaven a licencován společností, která byla blízká Enrique Peña Nietovi v době, kdy byl guvernérem státu México.
In light of this revelation, very few Mexicans believed that Rivera could afford a multi-million mansion for her work in Televisa, as they claim that not even Hollywood artists would be able to acquire such a costly estate.
Ve světle tohoto odhalení věří jen málo Mexičanů, že by si Angélica Rivera mohla dovolit sídlo za několik milionů díky své práci pro společnost Televisa – lidé tvrdí, že ani hollywoodští herci by si nemohli dovolit tak nákladnou nemovitost.
Despite her pledge to return the property to avert more damage to Peña Nieto's image, Mexicans did not believe her version of the story, and out came the Internet memes.
Navzdory závazku první dámy vrátit toto sídlo, aby zabránila dalším škodám na obrazu svého manžela, Mexičané její verzi neuvěřili a stala se terčem internetových memů.
In this meme Hollywood actors Jolie and PItt say, “We'll go straight to Mexico.
V tomto memu říkají hollywoodští herci Jolie a Pitt: „Jedeme rovnou do Mexika.
Televisa pays better.” Many Mexicans don't believe first lady Angelica Rivera could have earn enough at Televisa to purchase a US$7 million mansion.
Televisa platí lépe.“ Mnoho Mexičanů nevěří, že by první dáma mohla u společnosti Televisa vydělat dostatek peněz, aby si koupila sídlo za 7 milionů dolarů.
Photo from Twitter feed of @YobyJackson.
Fotografie od uživatele Twitteru @YobyJackson.
The only way to cure this cancer is for the federal, state, and municipal authorities to be as transparent as possible when it comes to judicial processes, as well as to be held accountable for their actions.
Jediným způsobem, jak vyléčit tuto rakovinu, je zajistit, aby byly federální, státní a městské úřady tak transparentní, jak je to jen možné – pokud jde o soudní procesy i o odpovědnost za konkrétní činy.
The current and upcoming administrations must heal corruption problems inside their institutions—chiefly the judicial branch—as well as eviscerate municipal and state governments that are heavily influenced by drug cartels and criminal groups.
Současné i budoucí úřady musí vyřešit korupční problémy uvnitř institucí, hlavně v rámci soudnictví, a stejně tak oslabit pravomoci vlády na městské i státní úrovni, kde je rozhodování silně ovlivňováno drogovými kartely a zločinnými skupinami.
If Peña Nieto is unable to do this, the same population could rise up in arms to stem Mexico’s metastasis, and call for a referendum—or worse, reorganize as vigilante units as happened in the Michoacán state.
Pokud Peña Nieto nedokáže toto udělat, mohou obyvatelé povstat a žádat referendum, aby se pokusili ukončit bujení rakoviny. Nebo by mohlo dojít k ještě horšímu vývoji a mohly by vzniknout jednotky domobrany, jak se stalo ve státě Michoacán.
The final cure would be for Mexicans to gain an understanding that Mexico’s destiny is everybody’s responsibility, and that the government’s actions must be thoroughly scrutinized.
Odpovídajícím lékem pro Mexičany by bylo pochopit, že osud této země je zodpovědnost každého jednotlivce a že činy vlády musí být důsledně sledovány.
Mexicans have managed to combine courtesy with courage.
Mexičanům se podařilo zkombinovat zdvořilost s odvahou.
As the taxi driver who dropped me off at the airport said: “Behind Enrique Peña Nieto one can see the presence of Carlos Salinas de Gortari.
Když mě řidič taxi vysazoval na letišti, řekl: „Za Enriquem Peña Nietou je možné vidět přítomnost Carlose Salinase de Gortari.
Don’t get me wrong, my friend: Mexicans are good people, but we’re not fools.”
Nepochopte mě špatně, příteli: Mexičané jsou dobří lidé, ale nejsme hlupáci.“
The Mexican press has kept track of the country's indignation since the disappearance of Ayotzinapa's 43 students.
Mexické noviny sledují pobouření země od chvíle zmizení 43 studentů z Ayotzinapy.
This newspaper's front page shows a concerned Jesús Murillo Karam, who has been criticized for the lack of concrete answers with respect to the case.
Titulní stránka novin ukazuje znepokojeného Jesúse Murillo Karama, který v souvislosti s tímto případem kritizuje nedostatek konkrétních odpovědí.
Photo by Robert Valencia.
Autor fotografie Robert Valencia.
Robert Valencia is a writer and Latinamericanist based in New York City.
Robert Valencia je spisovatel a odborník na Latinskou Ameriku, v současné době žije v New Yorku.
Some of Miami's Cuban Exiles Are Disgruntled at Obama's New Approach to Cuba · Global Voices
Někteří kubánští emigranti v Miami jsou znepokojeni Obamovým novým přístupem ke Kubě
The Versailles restaurant in Miami's Little Havana has long been a meeting place for outspoken Cuban exiles.
Restaurace Versailles v miamské čtvrti Little Havana je oblíbeným místem tvrdé linie kubánského exilu.
Since Obama's announcement the establishment has been the focus of heavy media activity.
Na fotografii je možné si všimnout velké mediální aktivity, kterou toto místo zažilo kvůli Obamovu prohlášení.
Photo by Robert Valencia.
Fotografie autora článku.
The surprise announcement by the President of the United States Barack Obama to resume diplomatic relations with Cuba after more than 50 years of estrangement has been welcomed by many Cubans on the island and others in the international community.
Překvapivé vyjádření prezidenta USA Baracka Obamy o obnovení diplomatických vztahů s Kubou po více než 50leté odmlce bylo mnohými Kubánci i dalšími mezinárodními aktéry přijato s uspokojením.
Nonetheless, the hard-line sector of the Cuban exile community in Miami has demonstrated an almost generalized anger.
Nejkonzervativnější část kubánského exilu v Miami ovšem projevila svůj hněv.
What happened on the afternoon of December 17 has made history.
To, co se stalo večer 17. prosince, vstoupí do dějin.
In a televised address, President Barack Obama announced a series of changes in bilateral relations, including the creation of embassies in both nations, the review of Cuba as a state sponsor of terrorism, possible visits by both heads of state, and Cuba's participation in the next Summit of the Americas in 2015, which will be held in Panama City.
Ve svém televizním vystoupení vyhlásil Barack Obama řadu změn v dvoustranných vztazích, mimo jiné jde o vytvoření velvyslanectví v obou zemích, revize zařazení Kuby mezi státy, které podporují terorismus, možné návštěvy prezidentů obou států a účast Kuby na příštím summitu amerických zemí, který se má konat v roce 2015 v Ciudad de Panamá.
The impact of Obama's speech has been such that it has generated a strong opposition among the most conservative sector of exiles in Florida, home to more than 1 million residents of Cuban descent.
Dopad Obamova projevu vyvolal silný nesouhlas tvrdé linie kubánského exilu na Floridě, která je domovem více než 1 milionu obyvatel kubánského původu.
Senator Marco Rubio (Republican for Florida) called the President "the single worst negotiator we have had in the White House" in his lifetime, while House Republicans from Florida Ilean Ros-Lehtinen and Mario Díaz Balart called the president "naive."
Místní republikánský senátor Marco Rubio nazval prezidenta „tím nejhorším vyjednavačem, kterého jsme během mého života měli v Bílém domě”, Ileana Ros-Lehtinen a Mario Díaz Balart, zástupci republikánů na Floridě, označili prezidenta za „naivního“.
Meanwhile, the Versailles restaurant, a meeting point for many hard-line Cuban exiles in Miami, was the barometer for measuring what many called a "day of infamy."
Mezitím se restaurace Versailles, místo setkávání mnoha kubánských emigrantů v Miami, stala barometrem nálad během dne, kteří mnozí přejmenovali na „den potupy“.
On of these voices is Miguel Saavedra, leader of the Vigilia Mambisa, a group described on their Facebook page as "a hard-line, right wing, Anti-Castro, Anti-Communist group".
Příkladem je Miguel Saavedra, vůdčí postava skupiny Vigilia Mambisa, která sama sebe na svém účtu na Facebooku popisuje jako skupinu „tvrdé linie, pravicovou, proti Castrovi a protikomunistickou“.
In a brief chat with Global Voices, Saavedra expressed his distaste for the measures :
V krátkém rozhovoru s Global Voices vyjádřil Saavedra své znechucení nad prezidentovým přístupem: