law_id
stringlengths 11
2.15k
| law_text
stringlengths 14
1.92M
|
|---|---|
Vyhláška č. 104/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 104/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 4. 2024 14:46:44, datum účinnosti 7. 6. 2024, částka 104/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2014 Sb., vyhlášky č. 48/2015 Sb., vyhlášky č. 308/2016 Sb., vyhlášky č. 171/2017 Sb., vyhlášky č. 31/20
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 7. 6. 2024
104
VYHLÁŠKA
ze dne 11. dubna 2024,
kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra stanoví podle § 33 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění zákona č. 220/2009 Sb., zákona č. 248/2011 Sb. a zákona č. 383/2022 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 3 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2014 Sb., vyhlášky č. 48/2015 Sb., vyhlášky č. 308/2016 Sb., vyhlášky č. 171/2017 Sb., vyhlášky č. 31/2018 Sb., vyhlášky č. 159/2019 Sb., vyhlášky č. 346/2021 Sb. a vyhlášky č. 46/2023 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, ve znění směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/242.“.
2.
V příloze č. 1 SVMe 3 Poznámce 1 písm. a) se slovo „pásky“ nahrazuje slovem „pásy“.
3.
V příloze č. 1 SVMe 4 písm. a) se za slovo „náboje“ vkládají slova „ , pro ně určená submunice“.
4.
V příloze č. 1 SVMe 4 Poznámce 1 písm. b) se doplňuje Odkaz, který zní:
„Odkaz: Granáty nebo kontejnerové střely pro zbraně nebo vrhací zařízení uvedené v bodech SVMe1 nebo SVMe2 a submunice speciálně určená pro střelivo viz bod SVMe3.“.
5.
V příloze č. 1 SVMe 4 Poznámce 2 písm. a) se slova „schopné vyrobit denně 1 000 kg nebo více plynu v kapalné podobě“ zrušují.
6.
V příloze č. 1 SVMe 8 písm. a) položce 32 písmeno d) zní:
„d)
BDNTA ((bis-dinitrotriazol)amin),“.
7.
V příloze č. 1 SVMe 8 písm. f) položka 4 zní:
„4.
ferrocenové deriváty:
a)
butacen (CAS 125856-62-4),
b)
katocen (2,2-bis-ethylferrocenylpropan) (CAS 37206-42-1),
c)
kyseliny ferrocenkarboxylové a estery kyselin ferrocenkarboxylových,
d)
n-butylferrocen (CAS 31904-29-7),
e)
ostatní aditované polymerní ferrocenové deriváty, které nejsou uvedeny jinde v bodě SVMe 8 f) 4,
f)
ethylferrocen (CAS 1273-89-8),
g)
propylferrocen,
h)
pentylferrocen (CAS 1274-00-6),
i)
dicyclopentylferrocen,
j)
dicyclohexylferrocen,
k)
diethylferrocen (CAS 1273-97-8),
l)
dipropylferrocen,
m)
dibutylferrocen (CAS 1274-08-4),
n)
dihexylferrocen (CAS 93894-59-8),
o)
acetylferrocen (CAS 1271-55-2)/1,1′-diacetylferrocen (CAS 1273-94-5),“.
8.
V příloze č. 1 SVMe 8 Poznámce 14 písm. b) se slovo „pojivý“ nahrazuje slovem „pojivy“.
9.
V příloze č. 1 SVMe 9 Poznámce 1 se slova „Bod SVMe a) 1. zahrnuje“ nahrazují slovy „Bod SVMe 9 a) 1 zahrnuje“.
10.
V příloze č. 1 SVMe 10 se doplňuje Poznámka 9, která zní:
„Poznámka 9
: Bod SVMe 10 f) se nevztahuje na:
1.
tažná zařízení,
2.
ochranné podložky a pokrývky,
3.
žebříky, stupadla a plošiny,
4.
průvlačnice, vázací lana a vybavení ke kotvení.“.
11.
V příloze č. 1 SVMe 11 písmeno b) zní:
„b)
rušicí zařízení určené nebo upravené k narušování příjmu, provozu nebo účinnosti služeb určování polohy nebo času nebo navigačních služeb, které poskytují „družicové navigační systémy“ a speciálně určené součásti pro toto zařízení,“.
12.
V příloze č. 1 SVMe 11 Poznámce písm. e) se slova „šifrovacích procesů“ nahrazují slovy „šifrovací funkce“.
13.
V příloze č. 1 SVMe 13 se za Poznámku 5 doplňuje Poznámka 6, která včetně Odkazu zní:
„Poznámka 6
: Bod SVMe 13 d) 1 se nevztahuje na ochranné brýle.
Odkaz: Ochranné brýle proti laserům viz bod SVMe 17 o).“.
14.
V příloze č. 1 SVMe 15 Odkazu se slova „Klasifikace zaměřovačů zbraní využívajících elektronkové“ nahrazují slovy „Zbraňové zaměřovače využívající“.
15.
V příloze č. 1 SVMe 18 nadpisu se slovo „životního“ nahrazuje slovem „okolního“.
16.
V příloze č. 1 SVMe 18 písm. b) se slovo „životního“ nahrazuje slovem „okolního“.
17.
V příloze č. 1 SVMe 18 Technické poznámce se slova „pojem „výroba“ konstrukci“ nahrazují slovy „pojem ‚výroba‘ konstrukci“.
18.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se v Poznámce 2 slova „uváděných v jednoduchých uvozovkách jsou“ nahrazují slovy „uváděných v ‚jednoduchých uvozovkách‘ jsou“.
19.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka
„SVMe 4, 8| „Pyrotechnické slože“
Směsi pevných nebo tekutých paliv a oxidačních látek, které při vznícení projdou energetickou chemickou reakcí kontrolované rychlosti, která má způsobit specifické časové prodlevy nebo množství tepla, hluku, kouře, viditelného světla nebo infračerveného záření. Pyroforické látky tvoří podtřídu pyrotechnických složí, jež neobsahuje žádná oxidační činidla, ale u níž dojde k samovznícení při kontaktu se vzduchem.“
---|---
nahrazuje položkou
„SVMe 4, 8| „Pyrotechnické“ nebo „Pyrotechnické slože“
Směsi pevných nebo tekutých paliv a oxidačních látek, které při vznícení projdou energetickou chemickou reakcí kontrolované rychlosti, která má způsobit specifické časové prodlevy nebo množství tepla, hluku, kouře, viditelného světla nebo infračerveného záření. Pyroforické látky tvoří podtřídu pyrotechnických složí, jež neobsahuje žádná oxidační činidla, ale u níž dojde k samovznícení při kontaktu se vzduchem.“.
---|---
20.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položky
„SVMe 20| „Supravodivý“
Odkazuje na materiál (tj. kov, slitiny nebo sloučeniny), který může ztratit veškerý elektrický odpor (tj. může dosáhnout nekonečné elektrické vodivosti a přenášet velmi vysoké elektrické proudy bez Jouleova ohřevu).
„Kritickou teplotou“ (někdy označovanou jako přechodová teplota) se v případě konkrétního „supravodivého“ materiálu rozumí teplota, při níž dotyčný materiál začíná vykazovat nulový odpor vůči stejnosměrnému elektrickému proudu.
Technická poznámka:
„Supravodivý“ stav je u každého materiálu charakterizován „kritickou teplotou“, kritickým magnetickým polem, které je funkcí teploty, a kritickou proudovou hustotou, která je funkcí jak magnetického pole, tak i teploty.
---|---
SVMe 22| „Technologie“
Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo použití zboží. Tyto informace mají formu ‚technických údajů‘ nebo ‚technické pomoci‘. „Technologie“ uvedená ve Společném vojenském seznamu EU je vymezena v bodě SVMe 22.
Technické poznámky:
---|---
| 1\\. ,technické údaje‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM).
2\\. ,technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. ,Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ,technických údajů‘.“
nahrazují položkami, které včetně Technických poznámek a Poznámky znějí:
„SVMe 20| „Supravodivý“
Odkazuje na materiál (tj. kov, slitiny nebo sloučeniny), který může ztratit veškerý elektrický odpor (tj. může dosáhnout nekonečné elektrické vodivosti a přenášet velmi vysoké elektrické proudy bez Jouleova ohřevu).
Technická poznámka:
„Supravodivý“ stav je u každého materiálu charakterizován „kritickou teplotou“, kritickým magnetickým polem, které je funkcí teploty, a kritickou proudovou hustotou, která je funkcí jak magnetického pole, tak i teploty.
Poznámka:
„Kritickou teplotou“ (někdy označovanou jako přechodová teplota) se v případě konkrétního „supravodivého“ materiálu rozumí teplota, při níž dotyčný materiál začíná vykazovat nulový odpor vůči stejnosměrnému elektrickému proudu.
---|---
SVMe 22| „Technologie“
Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“ zboží. Tyto informace mají formu ‚technických údajů‘ nebo ‚technické pomoci‘. „Technologie“ uvedená ve Společném vojenském seznamu EU je vymezena v bodě SVMe 22.
Technické poznámky:
| 1\\. ,technické údaje‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM).
2\\. ,technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. ,Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ,technických údajů‘.
3\\. „Použití“: provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 7. června 2024.
Ministr:
Ing. Síkela v. r.
|
Vyhláška č. 103/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 103/2024 Sb.
Vyhláška o nastavitelných parametrech přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro rok 2025 a o obsahu, struktuře a formátu údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
Vyhlášeno 25. 4. 2024 14:39:18, datum účinnosti 30. 4. 2024, částka 103/2024
* § 1 - Nastavitelné parametry přerozdělování
* § 2 - Obsah, struktura a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
* § 3 - Účinnost č. 1 č. 2
Aktuální znění od 30. 4. 2024
103
VYHLÁŠKA
ze dne 17. dubna 2024
o nastavitelných parametrech přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro rok 2025 a o obsahu, struktuře a formátu údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí stanoví podle § 21f písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 145/2017 Sb.:
§ 1
Nastavitelné parametry přerozdělování
Nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 2
Obsah, struktura a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
(1)
Údaji pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování jsou údaje o
a)
anonymizaci pojištěnce podle bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce,
b)
registrovaných pojištěncích podle bodu 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce,
c)
nákladech na zdravotní služby oceněné podle vyhlášky č. 102/2024 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, podle bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce a
d)
spotřebě léčivých přípravků podle bodu 4 přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(2)
Požadavky na obsah, strukturu a formát údajů podle odstavce 1 jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3)
Zdravotní pojišťovny zašlou Ministerstvu zdravotnictví ve lhůtě podle § 20c zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění údaje podle odstavce 1. Zdravotní pojišťovny použijí při zpracování údajů podle odstavce 1 anonymizační tabulkyanonymizační tabulky podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, které jim správce centrálního registru pojištěnců poskytne nejpozději 2 měsíce před uplynutím uvedené lhůty.
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. dubna 2024.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Ministr financí:
Ing. Stanjura v. r.
Příloha č. 1
Nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty
Nastavitelné parametry přerozdělování podle § 20a odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, použité pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování účinných od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025, se stanoví takto:
1.
Seznam farmaceuticko-nákladových skupin ve formátu podle oddílu A odst. 1 přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Číslo| Kód| Název| Definiční skupiny léčiv| Vyřazovací
pravidla
---|---|---|---|---
1| THY| Poruchy štítné žlázy| H03A, H03B|
2| PSY| Antipsychotika, Alzheimerova choroba, léčba závislostí| N05A mimo (N05AL03, N05AN01), N06DA, N06DX01, N07BC51|
3| DEP| Léčba antidepresivy| N06A| ne, pokud
zároveň PSY
4| CHO| Hypercholesterolémie| C10 mimo (C10AC01, C10BX03)| ne, pokud
zároveň DM1,
DM2, DMH
5| DMH| Diabetes s hypertenzí| A10 a zároveň C02 mimo (C02KX, C02CA04), C03 mimo (C03CA01, C03DA04), C07, C08 mimo (C08CA06), C09 mimo (C09DX04)| ne, pokud
zároveň DM1
6| COP| Těžké astma, chronická obstrukční choroba plic| R03AC18, R03BB| ne, pokud
zároveň PAH
7| AST| Astma| R03 mimo (R03AC18, R03BB)| ne, pokud
zároveň PAH,
COP
8| DM2| Diabetes typu II| A10| ne, pokud
zároveň DM1,
DMH
9| EPI| Epilepsie| N03 mimo (N03AX12, N03AX16), N05BA09|
10| CRO| Crohnova choroba, ulcerózní kolitida| A07EA06, A07EC02|
11| KVS| Srdeční choroby| C01A, C01B, C01D, C01EB15, C01EB17, C03CA01, C03DA04, C09DX04| ne, pokud
zároveň PAH
12| TNF| Chronická zánětlivá onemocnění léčená biologickými léčivými přípravky| D11AH05, L04AA24, L04AA29, L04AA32, L04AA33, L04AA37, L04AA44, L04AB, L04AC, L04AF01, L04AF02, L04AF03, L04AG05|
13| REU| Revmatické choroby léčené jinak než inhibitory TNF| A07EC01, L04AA13, L04AK01, L04AX03, M01CC01, P01BA02| ne, pokud
zároveň TNF
14| PAR| Parkinsonova choroba| N04B|
15| DM1| Diabetes typu I| A10A|
16| TRA| Transplantace| L04AA06, L04AA10, L04AA18, L04AC02, L04AD01, L04AD02, L04AH01, L04AH02, L04AX01| ne, pokud
zároveň CRO
17| CFP| Cystická fibróza a onemocnění exokrinní funkce pankreatu| J01GB01, J01XB01, R05CB13|
18| CNS| Onemocnění mozku a míchy| L03AB07, L03AB08, L03AB13, L03AX13, L04AA23, L04AA27, L04AA31, L04AA34, L04AA36, L04AA40, L04AA42, L04AA50, L04AA52, L04AE01, L04AE03, L04AE04, L04AG03, L04AG06, L04AG08, L04AG12, L04AK02, L04AX07, M03BX01, M03BX02, N07XX02| ne, pokud zároveň RSK
19| ONK| Malignity| L01, L03AA, L03AX16, L04AX04, L04AX06|
20| HIV| HIV, AIDS| J05AE mimo (J05AE30), J05AF mimo (J05AF08, J05AF10, J05AF11), J05AG, J05AJ, J05AR, J05AX mimo (J05AX05, J05AX18)| ne, pokud
zároveň HAR
21| REN| Renální selhání| B03X, V03AE|
22| RAS| Léčba růstovým hormonem| H01AC01, H01AC03|
23| HOR| Hormonální onkologická léčba| L02|
24| NPP| Neuropatická bolest| N01BX04, N03AX12, N03AX16, N02BF01, N02BF02|
25| AMG| Akromegalie| H01AX01, H01CB02, H01CB03|
26| CAK| Chronická antikoagulace| B01AE07, B01AF01, B01AF02, B01AF03|
27| PAH| Plicní arteriální hypertenze| B01AC09, B01AC11, B01AC21, B01AC27, C02KX01, C02KX02, C02KX05, G04BE03, G04BE08|
28| HAR| HIV, AIDS – léčba bez využití antiretrovirotik| J05AE, J05AR, J05AX mimo (J05AX05, J05AX18)|
29| IDS| Imunodeficitní syndrom| J06BA01, J06BA02|
30| RSK| Těžká roztroušená skleróza| L04AA23, L04AA27, L04AA34, L04AA36, L04AA40, L04AA42, L04AA52, L04AE01, L04AE03, L04AG03, L04AG06, L04AG08, L04AG12, L04AX07|
31| MDG| Makulární degenerace| S01LA|
32| MIG| Migréna léčená biologickými léčivými přípravky| N02CD|
2.
Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem se nestanoví.
3.
Hodnota koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty se stanoví ve výši 109.
4.
Hodnota hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny se stanoví ve výši 181.
Příloha č. 2
Požadavky na obsah, strukturu a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
1.
Údaje o anonymizaci pojištěnce
1.1
Osoby
Správce centrálního registru pojištěnců vytvoří tabulky obsahující údaje o anonymizaci pojištěnce (dále jen „anonymizační tabulkaanonymizační tabulka“) podle bodů 1.2 až 1.5.
1.2
Časové období a rozsah dat
Anonymizační tabulky obsahují záznamy o všech pojištěncích, které správce centrálního registru pojištěnců eviduje v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2023 nebo jeho části jako pojištěnce veřejného zdravotního pojištění.
1.3
Struktura Základní anonymizační tabulkyanonymizační tabulky
Údaje vztahující se k jednotlivým pojištěncům definovaným v bodě 1.2 se uvedou jako jeden záznam tabulky (řádek datového souboru) v této struktuře:
Atribut| Typ| Popis
---|---|---
IDPoj| INT(10)| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
ČísloPojištěnce| CHAR (10)| Číslo pojištěnce přidělené zdravotní pojišťovnou
Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5.
1.4
Vytvoření anonymizačních tabulekanonymizačních tabulek pro jednotlivé zdravotní pojišťovny
Správce centrálního registru pojištěnců ze Základní anonymizační tabulkyanonymizační tabulky vytvoří pro každou zdravotní pojišťovnu 1 anonymizační tabulkuanonymizační tabulku ve struktuře podle bodu 1.3. Anonymizační tabulka pro danou zdravotní pojišťovnu obsahuje údaje ze Základní anonymizační tabulkyanonymizační tabulky o pojištěncích, kteří byli evidováni jako pojištěnci dané zdravotní pojišťovny alespoň část časového období podle bodu 1.2.
1.5
Název předávaného souboru
Předávané soubory obsahující anonymizační tabulky pro zdravotní pojišťovny správce centrálního registru pojištěnců nazve „PojistenciIdentifikace_KZP.csv“, kde se jako KZP uvede kód příslušné zdravotní pojišťovny.
2.
Údaje o registrovaných pojištěncích
2.1
Osoby
Zdravotní pojišťovna vytvoří tabulku obsahující údaje o svých registrovaných pojištěncích (dále jen „registrační tabulkaregistrační tabulka“) podle bodů 2.2 až 2.5.
2.2
Časové období
Registrační tabulkaRegistrační tabulka obsahuje údaje o pojištěncích zdravotní pojišťovny v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2023.
2.3
Rozsah dat
V registrační tabulceregistrační tabulce jsou údaje o pojištěncích dané zdravotní pojišťovny, kteří jsou uvedeni v anonymizační tabulceanonymizační tabulce podle bodu 1.1 a které zdravotní pojišťovna v časovém období podle bodu 2.2 nebo jeho části identifikovala jako své pojištěnce.
2.4
Struktura registrační tabulkyregistrační tabulky
V registrační tabulceregistrační tabulce odpovídá každé registraci pojištěnce dané zdravotní pojišťovny podle bodu 2.3 v časovém období podle bodu 2.2 nebo jeho části jeden záznam. Pojištěnec je v registrační tabulceregistrační tabulce uveden vícekrát, pokud v průběhu uvedeného časového období přestal být pojištěncem zdravotní pojišťovny a poté se k této zdravotní pojišťovně opět přihlásil.
Údaje se do registrační tabulkyregistrační tabulky uvedou v této struktuře:
Atribut| Typ| Popis
---|---|---
IDPoj| INT (10)| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Pojištěncem od| DATE| Datum začátku pojištění (registrace)
Pojištěncem do| DATE| Datum ukončení pojištění (registrace)
Rok narození| INT (4)| Rok narození
Měsíc narození| INT (2)| Měsíc narození
Pohlaví| CHAR (1)| Poslední dostupný údaj o pohlaví pojištěnce. Uvede se „M“ pro mužské pohlaví a „Z“ pro ženské.
Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5.
2.5
Název předávaného souboru
Předávaný soubor obsahující registrační tabulkuregistrační tabulku zdravotní pojišťovna nazve „Pojistenci.csv“.
3.
Údaje o nákladech na zdravotní služby
3.1
Osoby
Zdravotní pojišťovna vytvoří tabulku obsahující údaje o nákladech na zdravotní služby (dále jen „tabulka nákladůtabulka nákladů“) podle bodů 3.2 až 3.5.
3.2
Časové období
V tabulce nákladůtabulce nákladů jsou uváděny údaje o nákladech vykázaných v kalendářním roce 2023.
3.3
Rozsah dat
V tabulce nákladůtabulce nákladů jsou uvedeny údaje o všech pojištěncích, kteří byli uvedeni v registrační tabulceregistrační tabulce a zároveň byli pojištěnci dané zdravotní pojišťovny v časovém období podle bodu 3.2, a to i pokud zdravotní pojišťovna v tomto časovém období žádné náklady na tyto pojištěnce neeviduje.
3.4
Struktura tabulky nákladůtabulky nákladů
Každému pojištěnci odpovídá 1 záznam tabulky (řádek datového souboru) a údaje se do tabulky nákladůtabulky nákladů uvedou v této struktuře:
Atribut| Typ| Popis
---|---|---
IDPoj| INT (10)| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Náklady| INT| Náklady pojištěnce v období podle bodu 3.2 oceněné podle vyhlášky č. 102/2024 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, zaokrouhlené na celé číslo podle matematických pravidel pro zaokrouhlování.
Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5.
3.5
Název předávaného souboru
Předávaný soubor obsahující tabulku nákladůtabulku nákladů zdravotní pojišťovna nazve „Naklady.csv“.
4.
Údaje o spotřebě léčivých přípravků
4.1
Osoby
Zdravotní pojišťovna vytvoří tabulku obsahující údaje o spotřebě léčivých přípravků (dále jen „tabulka spotřebytabulka spotřeby“) podle bodů 4.2 až 4.5.
4.2
Časové období
Tabulka spotřebyTabulka spotřeby obsahuje údaje za období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2023.
4.3
Rozsah dat
V tabulce spotřebytabulce spotřeby jsou uvedeny údaje o všech pojištěncích, kteří byli uvedeni v registrační tabulceregistrační tabulce.
V tabulce spotřebytabulce spotřeby jsou zahrnuty údaje o veškeré spotřebě hromadně vyráběných léčivých přípravků v časovém období podle bodu 4.2, které byly předepsány a vydány na recept, a hromadně vyráběných léčivých přípravků, které byly spotřebovány v období podle bodu 4.2 v rámci poskytnutí zdravotních služeb a vykázány jako zvlášť účtované léčivé přípravky.
V tabulce spotřebytabulce spotřeby nejsou zahrnuty údaje o spotřebě hromadně vyráběných léčivých přípravků, které nebyly uznány zdravotní pojišťovnou.
4.4
Struktura tabulky spotřebytabulky spotřeby
Každému případu vydání nebo spotřeby léčivého přípravku každého pojištěnce odpovídá jeden záznam tabulky spotřebytabulky spotřeby (řádek datového souboru) a údaje se do tabulky spotřebytabulky spotřeby uvedou v této struktuře:
Atribut| Typ| Popis
---|---|---
IDPoj| INT (10)| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Kód HVLP| CHAR| Kód léčivého přípravku podle § 32 odst. 5 zákona o léčivech přidělený Státním ústavem pro kontrolu léčiv a zveřejněný jako součást seznamu registrovaných léčivých přípravků
Množství| DECIMAL| Počet vydaných nebo spotřebovaných balení léčivého přípravku, zaokrouhlený na dvě desetinná místa podle matematických pravidel pro zaokrouhlování
Datum
poskytnutí
léčivého
přípravku| DATE| Datum vydání léčivého přípravku na recept či aplikace zvlášť účtovaného léčivého přípravku
Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5.
4.5
Název předávaného souboru
Předávaný soubor obsahující tabulku spotřebytabulku spotřeby zdravotní pojišťovna nazve „SpotrebaLeky.csv“.
5.
Popis datového rozhraní
5.1
Datové typy
Popis datových typů:
CHAR – textový řetězec.
CHAR(n) – textový řetězec o maximálním počtu znaků n.
DATE – datum ve formátu RRRR-MM-DD, včetně úvodních nul.
INT – nezáporné celé číslo.
INT(n) – nezáporné celé číslo o maximálním počtu cifer n.
DECIMAL – desetinné číslo s tečkou jako desetinným symbolem.
5.2
Formát souborů
Každá tabulka je předávána jako samostatný textový soubor s příponou „.csv“. Formát souboru je následující:
Každý záznam tabulky je v textovém souboru uveden na jednom řádku.
Kódování obsahu souboru: ASCII (nejsou použity znaky s diakritikou).
Oddělovač řádků: CR+LF.
Jednotlivé atributy řádku jsou odděleny znakem „|“ (znak s ascii kódem 124).
Hodnoty v buňkách tabulky nejsou ohraničeny žádnými oddělovači textu.
Názvy sloupců tabulky nejsou součástí souboru.
5.3
Kompletace dat pro předání
Soubory předávané zdravotními pojišťovnami jsou archivovány do jednoho souboru „.zip“ s názvem „KZP-RRRR-MM-DD.zip“, kde RRRR-MM-DD je datum vytvoření tohoto souboru a jako KZP se uvede kód zdravotní pojišťovny.
|
Vyhláška č. 102/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 102/2024 Sb.
Vyhláška o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění
Vyhlášeno 25. 4. 2024 14:30:17, datum účinnosti 26. 4. 2024, částka 102/2024
* § 1 - Předmět úpravy
* Způsob oceňování nákladů na zdravotní služby
* § 2 - Zdravotní pojišťovny pro účely přerozdělování oceňují podle § 3 až 9 náklady na zdravotní služby vykázané v roce 2023 v souladu s jinými právními předpisy upravujícími veřejné zdravotní pojištění.
* § 3 - (1) Náklady na akutní lůžkovou péči se ocení podle odstavců 2 až 5.
* § 4 - Náklady na extramurální péči vztahující se k případům hospitalizace pacientů oceněným podle § 3 odst. 2 až 4 nebo 6 jsou zahrnuty v ocenění podle § 3 a již se dále neoceňují. Náklady na extramurální péči vztahující se k případům hospitalizace pacientů ocen
* § 5 - Náklady na zdravotní služby poskytnuté poskytovateli zvláštní lůžkové péče a následné a dlouhodobé lůžkové péče, s výjimkou nákladů na zdravotní služby následné intenzivní péče, následné ventilační péče, následné komplexní intenzivní léčebně rehabilitační
* § 6 - Náklady na zdravotní služby zahrnuté v kapitační platbě pro poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a poskytovatele v oboru praktické lékařství pro děti a dorost se ocení částkou základní kapitační sazby za přepočtený počet pojištěnců podle pří
* § 7 - Náklady na zdravotní služby, jejichž výše úhrady je ve vyhlášce č. 315/2022 Sb. stanovena v korunách českých a na jejichž ocenění se nevztahují § 3 až 6, se ocení částkou stanovenou ve vyhlášce č. 315/2022 Sb.
* § 8 - Náklady na zdravotní služby, na jejichž ocenění se nevztahují § 3 až 7, se ocení součinem hodnoty bodu podle § 10 a počtu bodů výkonu stanoveného podle seznamu výkonů účinného v roce, v němž byly zdravotní služby poskytnuty, pokud je lze tímto způsobem oce
* § 9 - Náklady na zdravotní služby, na jejichž ocenění se nevztahují § 3 až 8, se ocení uplatněnou výší úhrady za poskytnuté zdravotní služby.
* § 10 - Při ocenění podle § 8 se použije pro
* § 11 - Zrušovací ustanovení
* § 12 - ÚčinnostAktuální znění od 26. 4. 2024
102
VYHLÁŠKA
ze dne 17. dubna 2024
o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí stanoví podle § 21f písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 145/2017 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje pro účely přerozdělování způsob oceňování nákladů na zdravotní služby vykázané v roce 2023.
Způsob oceňování nákladů na zdravotní služby
§ 2
Zdravotní pojišťovny pro účely přerozdělování oceňují podle § 3 až 9 náklady na zdravotní služby vykázané v roce 2023 v souladu s jinými právními předpisy upravujícími veřejné zdravotní pojištění.
§ 3
(1)
Náklady na akutní lůžkovou péči se ocení podle odstavců 2 až 5.
(2)
Případy hospitalizacehospitalizace pacientů, které byly ukončeny v roce 2022 a u kterých před rokem 2023 nebyla vykázána žádná zdravotní péče, se ocení součinem základní sazby ve výši 62 236 Kč a relativních vah přiřazených k hospitalizačním případům stanovených podle sdělení Českého statistického úřadu č. 385/2021 Sb., o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG (dále jen „Klasifikace CZ-DRG 2022“). Případy hospitalizacehospitalizace pacientů budou sestaveny na základě péče vykázané v roce 2023. Do ocenění případů hospitalizacehospitalizace pacientů podle věty první se nezahrnou léčivé přípravky uvedené v příloze č. 12 k vyhlášce č. 396/2021 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2022, a léčivé přípravky nezahrnuté podle Klasifikace CZ-DRG 2022 do výpočtu relativních vah; tyto léčivé přípravky se ocení podle § 9.
(3)
Případy hospitalizacehospitalizace pacientů, které byly ukončeny v roce 2023 a u kterých před rokem 2023 nebyla vykázána žádná zdravotní péče, se ocení součinem základní sazby ve výši 68 460 Kč a relativních vah přiřazených k hospitalizačním případům stanovených podle sdělení Českého statistického úřadu č. 302/2022 Sb., o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG (dále jen „Klasifikace CZ-DRG 2023“). Případy hospitalizacehospitalizace pacientů budou sestaveny na základě péče vykázané v roce 2023. Do ocenění případů hospitalizacehospitalizace pacientů podle věty první se nezahrnou léčivé přípravky uvedené v příloze č. 12 k vyhlášce č. 315/2022 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2023, a léčivé přípravky nezahrnuté podle Klasifikace CZ-DRG 2023 do výpočtu relativních vah; tyto léčivé přípravky se ocení podle § 9.
(4)
Případy hospitalizacehospitalizace pacientů, které byly ukončeny v roce 2023, u kterých byla vykázána zdravotní péče v roce 2022, ale tato péče nebyla oceněna, a před rokem 2022 nebyla vykázána žádná zdravotní péče, se ocení součinem základní sazby ve výši 68 460 Kč a relativních vah přiřazených k hospitalizačním případům stanovených podle Klasifikace CZ-DRG 2023. Případy hospitalizacehospitalizace pacientů budou sestaveny na základě péče vykázané v letech 2022 a 2023. Do ocenění případů hospitalizacehospitalizace pacientů podle věty první se nezahrnou léčivé přípravky uvedené v příloze č. 12 k vyhlášce č. 315/2022 Sb. a léčivé přípravky nezahrnuté podle Klasifikace CZ-DRG 2023 do výpočtu relativních vah; tyto léčivé přípravky se ocení podle § 9.
(5)
Případy hospitalizacehospitalizace pacientů, u kterých před rokem 2022 došlo k vykázání alespoň části zdravotní péče, se ocení součinem hodnoty bodu ve výši 1,58 Kč a počtu bodů výkonuvýkonu s bodovou hodnotou (dále jen „výkonvýkon“) stanoveného vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „seznam výkonůseznam výkonů“), pro příslušný výkonvýkon v roce, v němž byly zdravotní služby poskytnuty, přičemž pro ocenění se použije pouze ta část péče případu hospitalizacehospitalizace pacienta, která byla vykázána v roce 2023.
(6)
Péče vykázaná v roce 2023, poskytnutá v rámci případů hospitalizacíhospitalizací pacientů, které nelze na základě péče vykázané v roce 2023 sestavit podle Klasifikace CZ-DRG 2022 nebo Klasifikace CZ-DRG 2023 a u kterých před rokem 2023 nebyla vykázána žádná zdravotní péče, se pro účely této vyhlášky nepovažuje za vykázanou v roce 2023.
§ 4
Náklady na extramurální péčiextramurální péči vztahující se k případům hospitalizacehospitalizace pacientů oceněným podle § 3 odst. 2 až 4 nebo 6 jsou zahrnuty v ocenění podle § 3 a již se dále neoceňují. Náklady na extramurální péčiextramurální péči vztahující se k případům hospitalizacehospitalizace pacientů oceněným podle § 3 odst. 5 se ocení podle § 7 až 9. Extramurální péčíExtramurální péčí se rozumí extramurální péčeextramurální péče podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 396/2021 Sb. a přílohy č. 1 k vyhlášce č. 315/2022 Sb.
§ 5
Náklady na zdravotní služby poskytnuté poskytovateli zvláštní lůžkové péče a následné a dlouhodobé lůžkové péče, s výjimkou nákladů na zdravotní služby následné intenzivní péče, následné ventilační péče, následné komplexní intenzivní léčebně rehabilitační péče a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče, se ocení podle přílohy k této vyhlášce.
§ 6
Náklady na zdravotní služby zahrnuté v kapitační platbě pro poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a poskytovatele v oboru praktické lékařství pro děti a dorost se ocení částkou základní kapitační sazby za přepočtený počet pojištěnců podle přílohy č. 2 části A bodu 1 k vyhlášce č. 315/2022 Sb. ve výši 53 Kč za přepočteného pojištěnce a měsíc. Náklady na zdravotní služby zahrnuté v agregované úhradě pro poskytovatele v oboru zubního lékařství se ocení částkou ve výši 20 Kč za registrovaného pojištěnce a měsíc.
§ 7
Náklady na zdravotní služby, jejichž výše úhrady je ve vyhlášce č. 315/2022 Sb. stanovena v korunách českých a na jejichž ocenění se nevztahují § 3 až 6, se ocení částkou stanovenou ve vyhlášce č. 315/2022 Sb.
§ 8
Náklady na zdravotní služby, na jejichž ocenění se nevztahují § 3 až 7, se ocení součinem hodnoty bodu podle § 10 a počtu bodů výkonuvýkonu stanoveného podle seznamu výkonůseznamu výkonů účinného v roce, v němž byly zdravotní služby poskytnuty, pokud je lze tímto způsobem ocenit.
§ 9
Náklady na zdravotní služby, na jejichž ocenění se nevztahují § 3 až 8, se ocení uplatněnou výší úhrady za poskytnuté zdravotní služby.
§ 10
Při ocenění podle § 8 se použije pro
a)
ambulantní péči vykázanou v odbornostech 603 a 604 podle seznamu výkonůseznamu výkonů hodnota bodu ve výši 1,16 Kč,
b)
hemodialyzační péči hodnota bodu ve výši 1,17 Kč,
c)
zdravotní služby vykázané poskytovateli zdravotnické záchranné služby hodnota bodu ve výši 1,39 Kč; pro ocenění zdravotních služeb poskytovaných poskytovateli přepravy pacientů neodkladné péče se použije hodnota bodu 1,38 Kč,
d)
zdravotní služby vykázané v rámci lékařské pohotovostní služby hodnota bodu ve výši 1,12 Kč,
e)
zvláštní ambulantní péči hodnota bodu ve výši 1,28 Kč,
f)
zdravotní služby vykázané poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, včetně výkonůvýkonů přepravy zdravotnických pracovníků vykázaných těmito odbornostmi, hodnota bodu ve výši 1,26 Kč,
g)
ambulantní péči v odbornostech 809 a 810 podle seznamu výkonůseznamu výkonů včetně magnetické rezonance, počítačové tomografie a denzitometrie hodnota bodu ve výši 1,09 Kč,
h)
ambulantní péči v odbornostech 222, 403, 801, 802, 807, 812 až 819 a 823 podle seznamu výkonůseznamu výkonů, s výjimkou výkonůvýkonů screeningu děložního hrdla, hodnota bodu ve výši 0,84 Kč,
i)
ambulantní péči v odbornostech 911, 914, 916, 921, 925 a 926 podle seznamu výkonůseznamu výkonů, včetně výkonůvýkonů přepravy zdravotnických pracovníků vykázaných těmito odbornostmi, hodnota bodu ve výši 1,15 Kč,
j)
ambulantní péči v odbornostech 902 a 917 podle seznamu výkonůseznamu výkonů, včetně výkonůvýkonů přepravy zdravotnických pracovníků vykázaných těmito odbornostmi, hodnota bodu ve výši 0,88 Kč,
k)
zdravotní služby vykázané poskytovateli zdravotnické dopravní služby hodnota bodu ve výši 1,33 Kč,
l)
zdravotní služby následné intenzivní péče, následné ventilační péče, následné komplexní intenzivní léčebně rehabilitační a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče vykázané poskytovateli následné a dlouhodobé lůžkové péče hodnota bodu ve výši 1,46 Kč pro ošetřovací den 00015, 1,43 Kč pro ošetřovací den 00017, 1,41 Kč pro ošetřovací den 00020 a 1,18 Kč pro ošetřovací den 00033 a ošetřovací den 00035,
m)
ambulantní péči neuvedenou v písmenech a) až l) hodnota bodu ve výši 1,10 Kč.
§ 11
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 119/2023 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, se zrušuje.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Ministr financí:
Ing. Stanjura v. r.
Příloha
Ocenění nákladů na zdravotní služby vykázané poskytovateli zvláštní lůžkové péče a následné a dlouhodobé lůžkové péče, s výjimkou nákladů na zdravotní služby následné intenzivní péče, následné ventilační péče, následné komplexní léčebně rehabilitační péče a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče
Náklady na zdravotní služby vykázané poskytovateli zvláštní lůžkové péče a následné a dlouhodobé lůžkové péče, s výjimkou nákladů na zdravotní služby následné intenzivní péče, následné ventilační péče, následné komplexní léčebně rehabilitační péče a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče, se ocení podle typu ošetřovacího dne a kategorie pacienta podle seznamu výkonůseznamu výkonů takto:
Ošetřovací
den| Pro kategorii pacienta 1
podle
seznamu výkonů| Pro kategorii pacienta 2
podle
seznamu výkonů| Pro kategorii pacienta 3
podle
seznamu výkonů| Pro kategorii pacienta 4
podle
seznamu výkonů| Pro kategorii pacienta 5
podle
seznamu výkonů
---|---|---|---|---|---
00005| 1 962,52| 2 122,93| 2 370,85| 2 563,74| 2 866,29
00021| 2 831,10| 3 049,97| 3 329,06| 3 554,72| 3 581,42
00022| 2 304,47| 2 477,07| 3 370,69| 3 623,25| 3 855,50
00023| 2 209,19| 2 594,75| 2 850,23| 3 064,16| 3 489,36
00024| 2 340,73| 2 535,92| 2 783,53| 2 972,37| 3 158,49
00025| 6 324,42| 6 672,31| 7 125,69| 7 285,01| 7 456,60
00026| 3 673,15| 4 105,69| 4 458,98| 4 706,30| 5 040,58
00027| 2 569,32| 2 861,58| 3 661,37| 3 937,77| 4 051,04
00028| 2 845,81| 2 980,45| 3 250,54| 3 597,44| 3 845,91
00029| 2 509,27| 2 678,19| 2 901,11| 3 173,08| 3 429,00
00030| 2 386,84| 2 507,16| 2 695,70| 2 819,42| 2 943,13
00031| 639,50| -| -| -| -
00032| 639,50| -| -| -| -
|
Vyhláška č. 78/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 78/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu, ve znění vyhlášky č. 330/2017 Sb.
Vyhlášeno 25. 4. 2024 14:20:01, datum účinnosti 26. 4. 2024, částka 78/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a ob
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 26. 4. 2024
78
VYHLÁŠKA
ze dne 25. března 2024,
kterou se mění vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu, ve znění vyhlášky č. 330/2017 Sb.
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 469/2023 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu, ve znění vyhlášky č. 330/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
způsoby a podmínky poskytování služeb výkonové rovnováhy poskytovaných provozovateli přenosové soustavy výrobci elektřiny prostřednictvím distribuční soustavy,“.
2.
V § 3 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:
„s)
pravidla přístupu do informačního systému provozovatele přepravní soustavy.“.
3.
V § 4 odst. 1 písm. a) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.
4.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
způsob a rozsah poskytování informací o provozované distribuční soustavě včetně technické specifikace a popisu vstupních bodů distribuční soustavy.“.
5.
V § 4 odst. 2 se slova „a) až d), g), h) a j)“ nahrazují slovy „a) až d), g), h), j) a k)“.
6.
V § 5 písm. d) se slova „ , denní nebo nové“ nahrazují slovy „nebo denní“.
7.
V § 5 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h).
8.
V § 5 písm. e) se slovo „formát“ nahrazuje slovy „způsob podávání“.
9.
V § 5 písmeno h) zní:
„h)
náležitosti týkající se zřízení a správy stavového účtu.“
10.
V § 5 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
pravidla pro krácení skladovací kapacity s přerušitelným výkonem.“.
11.
V § 6 písm. c) se za slova „trhu s elektřinou“ vkládají slova „nebo držitele licence“.
12.
V § 6 písm. d) se doplňuje bod 6, který zní:
„6.
registraci účastníků trhu a držitelů licence pro zajištění přístupu do centrálního systému operátora trhu,“.
13.
V § 6 písm. f) úvodní části ustanovení se slova „příjímání a poskytování“ nahrazují slovy „přijímání, poskytování a zpřístupňování“.
14.
V § 6 písm. f) bodě 2 se za slovo „údajů“ vkládá slovo „ , přijímání“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za slova „distribuční soustavy“ se vkládají slova „nebo datového centra“.
15.
V § 6 písm. f) bodě 3 se slovo „spotřeby“ nahrazuje slovy „dodávky a odběru“.
16.
V § 6 písm. f) se doplňují body 13 až 16, které včetně poznámky pod čarou znějí:
„13.
postup při poskytování a zpřístupňování naměřených a vyhodnocených údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny,
14.
postup při poskytování a zpřístupňování informací o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení,
15.
postup při poskytování a zpřístupňování informací o technických datech evidovaných operátorem trhu k předávacím místům datovému centru,
16.
postup při plnění povinností účastníka trhu zajistit transparentnost a zamezit zneužití a manipulaci s trhem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií4),“.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.“.
17.
V § 6 písm. h) a v § 7 písm. h) se slova „nebo poptávek“ zrušují.
18.
V § 6 písm. h) se doplňuje bod 6, který zní:
„6.
postupy při účtování a fakturaci cen za evidování, poskytování a oznamování obchodních údajů účastníkovi krátkodobého trhu,“.
19.
V § 6 písmeno i) zní:
„i)
postupy při vyúčtování podpory elektřiny,“.
20.
V § 7 písm. d) se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
registraci účastníků trhu a držitelů licence pro zajištění přístupu do centrálního systému operátora trhu,“.
21.
V § 7 písm. e) se doplňuje bod 6, který zní:
„6.
postup stanovení výše finančního zajištění zúčtováním plateb a závazků v souvislosti s vypořádáním odchylek v mimořádném stavu nouze,“.
22.
V § 7 písm. f) se slovo „příjímání“ nahrazuje slovem „přijímání“ a za bod 8 se doplňuje bod 9, který zní:
„9.
postup při plnění povinností účastníků trhu zajistit transparentnost a zamezit zneužití a manipulaci s trhem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií4),“.
23.
V § 7 písm. h) se doplňuje bod 7, který zní:
„7.
postupy při účtování a fakturaci cen za evidování, poskytování a oznamování obchodních údajů účastníkovi krátkodobého trhu,“.
24.
V § 7 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j)
postupy při vyúčtování podpory biometanu,
k)
postupy pro zajištění účasti při poskytování a přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství včetně postupu pro podávání a přijímání nabídek nebo poptávek a finančního vypořádání dodávek a odběrů plynu.“.
25.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
㤠7a
Obsahové náležitosti Řádu datového centra
Obsahovými náležitostmi Řádu datového centra jsou
a)
údaje o
1.
identifikaci datového centra včetně seznamu důležitých adres a komunikačních spojení s datovým centrem,
2.
internetové adrese, prostřednictvím které datové centrum uveřejňuje informace podle jiného právního předpisu způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
náležitosti týkající se informačního systému datového centra, kterými jsou
1.
stanovení podmínek přístupu do informačního systému datového centra,
2.
způsob přístupu do informačního systému datového centra,
3.
stanovení způsobů komunikace a formátů zpráv pro komunikaci prostřednictvím informačního systému datového centra,
4.
postup datového centra v případě poruchy informačního systému datového centra,
5.
postup pro zajištění přístupu účastníků trhu do informačního systému datového centra,
6.
postup při plánovaných výlukách a odstávkách informačního systému datového centra,
7.
způsob řešení reklamace zajištění přístupu do informačního systému datového centra,
c)
náležitosti týkající se poskytování a zpřístupňování dat a informací, kterými jsou
1.
postup při poskytování a zpřístupňování naměřených a vyhodnocených údajů o dodávkách a odběrech elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení,
2.
postup při poskytování a zpřístupňování naměřených a vyhodnocených údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílení elektřiny,
3.
postup při poskytování informace o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení a souhrnné informace o způsobu alokace sdílené elektřiny,
4.
postup při poskytování informace o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena,
5.
způsob řešení reklamace dat poskytovaných a zpřístupňovaných datovým centrem,
d)
náležitosti týkající se přijímání dat a informací, kterými jsou
1.
postup při přijímání naměřených a vyhodnocených údajů o dodávkách a odběrech elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení,
2.
postup při přijímání informace o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení,
3.
postup při zadávání náhradních platných hodnot a způsob jejich označení při poruše měřicího zařízení nebo při nedostupnosti měření,
4.
způsob kontroly a oprav dat přijímaných datovým centrem,
5.
způsob řešení reklamace dat přijímaných a poskytovaných datovým centrem,
e)
náležitosti týkající se sdílení elektřiny
1.
způsob zadávání, evidování a vyhodnocení požadavků při registraci skupiny sdílení a přiřazení registračních čísel předávacích míst do skupiny sdílení, včetně způsobu informování účastníků trhu s elektřinou při registraci a přiřazení,
2.
způsob zadávání, evidování a vyhodnocení požadavků při registraci alokačních klíčů, včetně způsobu informování účastníků trhu s elektřinou při registraci,
3.
způsob kontroly a informování účastníků trhu s elektřinou při zohlednění sdílené elektřiny,
4.
způsob řešení reklamace registrace skupiny sdílení, přiřazení registračních čísel předávacích míst do skupiny sdílení, registrace alokačních klíčů a zohlednění sdílení elektřiny,
f)
náležitosti týkající se platebních a fakturačních podmínek, kterými jsou
1.
způsoby zúčtování a vypořádání cen za činnosti datového centra a dalších plateb,
2.
termíny pro fakturaci plateb za činnosti datového centra a dalších plateb,
3.
způsob řešení reklamace vyúčtování plateb za činnosti datového centra a dalších plateb.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
Předseda Rady:
Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
|
Nález Ústavního soudu č. 101/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 101/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 27/23 ve věci návrhu na zrušení § 2958 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Vyhlášeno 23. 4. 2024 14:38:18, částka 101/2024
* Odůvodnění
* I. - Vymezení věci
* II. - Argumentace navrhovatele
* III. - Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků řízení
* IV. - Podmínky řízení
* V. - Další průběh řízení před Ústavním soudem
* VI. - Vlastní posouzení věci
* VII. - Závěr
101
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 13. března 2024
sp. zn. Pl. ÚS 27/23 ve věci návrhu na zrušení § 2958 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 27/23 dne 13. března 2024 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské (soudkyně zpravodajky), Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu Okresního soudu ve Vyškově na zrušení věty druhé § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za účasti Parlamentu České republiky, za který jednají Poslanecká sněmovna a Senát, jako účastníka řízení a vlády, zastoupené ministrem spravedlnosti, a veřejného ochránce práv jako vedlejších účastníků řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci
1.
Návrhem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“), který byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dne 18. 4. 2023, se Okresní soud ve Vyškově (dále jen „okresní soud“ nebo „navrhovatel“) domáhá zrušení věty druhé § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
2.
Okresní soud uvedl, že podává návrh na zrušení napadeného ustanovení v souvislosti s řízením vedeným pod sp. zn. 6 C 337/2022, v němž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 117 344 Kč jako náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Navrhovatel konstatoval, že v tomto řízení musí při svém rozhodování aplikovat § 2958 občanského zákoníku, jehož větu druhou považuje za rozpornou s ústavním pořádkem.
3.
Navrhovatel tedy napadá pouze část § 2958 občanského zákoníku, který Ústavní soudÚstavní soud cituje pro úplnost celý, přičemž napadená věta druhá je zvýrazněna:
㤠2958
Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“
II.
Argumentace navrhovatele
4.
Navrhovatel má za to, že stanoví-li soud náhradu újmy podle napadeného ustanovení, tzn. podle zásad slušnosti, má dvě možnosti. Buď bude postupovat podle subjektivního vnímání poškozeného, a potom budou poskytované náhrady nahodilé a nepředvídatelné, nebo k nim přistoupí z objektivního hlediska. Protože byla zrušena vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb., (dále jen „vyhláška č. 440/2001 Sb.“), postupují nyní obecné soudy „objektivním způsobem“ podle „Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku)“ (dále jen „Metodika“).
5.
Rozpornost napadeného ustanovení s ústavním pořádkem navrhovatel spatřuje ve dvou rovinách. Přímo ve vztahu k větě druhé § 2958 občanského zákoníku konstatuje, že jelikož napadené ustanovení není samo o sobě možné předvídatelně aplikovat, je rozporné s principem předvídatelnosti práva, právní jistoty a předvídatelnosti soudního rozhodování, tedy s principy právního státu [k nim odkázal na nález sp. zn. I. ÚS 420/09 ze dne 3. 6. 2009 (N 131/53 SbNU 647); všechna odkazovaná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz].
6.
To je spojeno s druhou rovinou namítané protiústavnosti, a to s vyplněním právě zmíněného ústavního nedostatku Metodikou. Podle názoru navrhovatele si byl i zákonodárce, soudě podle důvodové zprávy k napadenému ustanovení, vědom, že soudy nemohou rozhodovat o náhradě újmy bez prováděcího předpisu nebo jiného podkladového materiálu, na jehož základě by byla prováděna „kvantifikace“ nemajetkových újem předvídatelným způsobem. Záměrně vytvořené „vakuum“ sloužilo pro to, aby skupina „zainteresovaných osob“ mohla vytvořit Metodiku jako „středobod aplikace“ § 2958 občanského zákoníku. Metodika však představuje komerční produkt, vytvořený bez zmocnění či veřejné kontroly, který „samozvaně obešel zákonodárce“.
7.
Navrhovatel připomněl, že Metodika není právní předpis přijatý transparentním procesním postupem. Její závaznost plyne z hierarchického uspořádání soustavy obecných soudů, v níž byla někdy i nestandardními způsoby prosazována (mj. publikací ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014 a sp. zn. Cpjn 14/2014 a na webových stránkách Nejvyššího soudu). Ačkoli se o Metodice běžně hovoří jako o „Metodice Nejvyššího soudu“, jde o označení nesprávné, nepodloženě vytvářející dojem, že je Metodika zaštítěna autoritou Nejvyššího soudu jako jejím domnělým autoremautorem. Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ji však jen „vzalo na vědomí“. Samotný text Metodiky obsahuje i další zavádějící informace. Existuje ve více podobách – ve verzi umístěné na webových stránkách Nejvyššího soudu, kde se promítají netransparentně prováděné, nikým neautorizované aktualizace, a ve verzi „sbírkové“, která zůstává neměnná a je z webových stránek Nejvyššího soudu taktéž přístupná. Nejvyšší soud existenci dvou verzí Metodiky ani nesprávnosti v ní obsažené nijak nezohledňuje (srov. jeho rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2207/2020 ze dne 24. 2. 2022, publikovaný pod č. 7/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo analytický dokument sp. zn. Tpjn 4/2022).
8.
I judikatura Ústavního souduÚstavního soudu (zejm. nález sp. zn. I. ÚS 1010/22 ze dne 8. 3. 2023) Metodiku pojímá jako „odrazový můstek“ pro úvahy obecných soudů, čímž posiluje její faktickou závaznost, navzdory výše uvedeným nedostatkům. Vzhledem k tomu, že judikatura obecných soudů ve značné míře z Metodiky vychází, není možné protiústavní stav vyřešit zaujetím sjednocovacího stanoviska Nejvyššího soudu, protože v něm by se opět zprostředkovaně odrážela soudní rozhodnutí založená na Metodice.
III.
Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků řízení
9.
Návrh byl zaslán podle § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu oběma komorám Parlamentu, které jsou oprávněny jednat jeho jménem [§ 9 zákona č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon)]. Zároveň byl podle § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu zaslán také vládě a veřejnému ochránci práv, tedy subjektům oprávněným vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci.
10.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová shrnula průběh legislativního procesu a uvedla, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a dalšími právními předpisy.
11.
Senát ve vyjádření předsedy Miloše Vystrčila popsal legislativní proceduru a projednávání návrhu občanského zákoníku v této komoře Parlamentu. Uvedl, že až na výjimky nebyla při projednání rozebírána konkrétní témata či samostatné oblasti úpravy. Otázka náhrady újmy proto nebyla předmětem diskuse. Uzavřel, že návrh zákona byl Senátem přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
12.
Vláda vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice a navrhla zamítnutí návrhu. Rozhodnutí, jak budou v konkrétním případě zásady slušnosti zohledněny, náleží podle jejího názoru soudům. Současná právní úprava se záměrně odklonila od dřívější koncepce, neboť má vést k poskytování plné náhrady za utrpěnou újmu se zohledněním všech relevantních okolností konkrétního případu. Vláda připustila, že z požadavku individualizace nezbytně plyne jistá míra nepředvídatelnosti, protože i typově stejná újma na zdraví může v případě dvou osob v odlišném postavení způsobit zcela rozdílné následky. Jen proto však § 2958 občanského zákoníku není v rozporu s principy právní jistoty a předvídatelnosti práva a soudního rozhodování. Soudní praxe ostatně nebyla ponechána bez jakéhokoliv „odrazového můstku“. Lze vycházet jednak z rozhodnutí učiněných za dřívější právní úpravy, jednak z Metodiky coby vodítka pro soudní praxi. Její existence a okolnosti vzniku nemohou způsobit protiústavnost napadeného ustanovení. Rovněž zpochybnila tvrzení navrhovatele, že jsou obecné soudy via facti rozhodovací praxí Nejvyššího soudu nuceny podřídit se Metodice. Stanovení objektivizace nemajetkové újmy prováděcím právním předpisem, jak ho prosazuje navrhovatel, by opětovně nastolilo problém ingerence exekutivy do soudního rozhodování jako za účinnosti vyhlášky č. 440/2001 Sb.
13.
Veřejný ochránce práv vstoupil do řízení v postavení vedlejšího účastníka a podpořil návrh na zrušení uvedeného ustanovení. Posuzování nemajetkové újmy výhradně podle zásad slušnosti není podle jeho názoru v souladu s požadavky právního státu, konkrétně s požadavkem právní jistoty a předvídatelnosti práva. Napadené ustanovení je příliš obecné a neurčité, neobsahuje žádná kritéria pro určování náhrady nemajetkové újmy ani nepředpokládá existenci jiného (prováděcího) právního předpisu. Nutnost podrobnější úpravy odškodňování dokládá existence Metodiky. Svými důsledky napadené ustanovení odporuje zásadě ochrany slabší strany, která je integrální součástí občanského zákoníku. Metodika způsobuje tristní postavení poškozených a naopak značně posiluje pozici škůdců. Metodika je jako „paraprávní dokument“ nezměnitelná a nezrušitelná standardními právními prostředky a nemůže být ani podrobena testu ústavnosti. Uvádí v omyl jak právní laiky, tak právní profesionály a státní orgány a umožňuje netransparentní a nekontrolované zapojení soukromých subjektů do sféry, která má být regulována státem. Nově vytvořené znalecké odvětví neodpovídá žádné z odborných způsobilostí, jež mohou lékaři získat v rámci existujících zdravotnických oborů. V dalších podrobnostech odkázal na svou zprávu o šetření sp. zn. 6709/2019/VOP ze dne 22. 2. 2021.
14.
Navrhovatel reagoval replikou na vyjádření vlády. Konstatoval, že tvrzení vlády o interpretaci zásad slušnosti soudy podle okolností jednotlivých případů nemá oporu v realitě. Ani předpoklad, že bude poškozeným přiznávána plná náhrada újmy, se nenaplnil v praxi, neboť objem vyplaceného plnění na náhradě újmy dle České kanceláře pojistitelů klesá navzdory růstu „hodnoty bodu“ v aktualizovaných verzích Metodiky. Také z kazuistik uvedených v replice vyplývá, že namísto deklarovaného úplnějšího odškodnění je poškozeným za použití Metodiky přiznávána na náhradě újmy i výrazně nižší částka, než jaká by jim náležela podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. Navrhovatel dále zopakoval řadu námitek, proč považuje existenci a používání Metodiky za neslučitelné s ústavním pořádkem.
IV.
Podmínky řízení
15.
Návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a je přípustný podle § 66 zákona o Ústavním soudu. V rámci posouzení podmínek řízení byl Ústavní soud dále povinen zkoumat, zda byl návrh podán oprávněným navrhovatelem. Aktivní legitimace soudu k podání návrhu na přezkum ústavnosti konkrétních ustanovení zákona je podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, potažmo § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, dána jen tehdy, dospěje-li soud k závěru, že zákon (popř. jeho část), jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem.
16.
Ústavní soudÚstavní soud ve své rozhodovací praxi vychází z toho, že řízení zahájené podle čl. 95 odst. 2 Ústavy není abstraktním přezkumem ústavnosti, ale je vedeno v úzkém rámci soudního rozhodování konkrétního případu [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 34/10 ze dne 24. 7. 2012 (N 130/66 SbNU 19; 284/2012 Sb.), bod 32]. Proto se aktivní legitimace soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho ustanovení odvíjí od předmětu řízení a právní kvalifikace věci. Soud může podat návrh na zrušení pouze takového zákona (nebo jeho dílčích ustanovení), který má přímo (bezprostředně) použít při řešení probíhajícího řízení. Podmínka přímého (bezprostředního) použití je splněna, pokud je aplikace daného zákona (nebo jeho jednotlivého ustanovení) nezbytná, nevyhnutelná, není jen hypotetická nebo daná širšími souvislostmi věci [viz např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.)].
17.
Ústavní soudÚstavní soud z předloženého spisu okresního soudu ověřil skutečnosti, které navrhovatel kuse uvedl v návrhu ve prospěch své aktivní legitimace, totiž že má rozhodnout ve věci náhrady újmy na základě žaloby o zaplacení částky 117 344 Kč. Ze spisu okresního soudu plyne, že rozhoduje o žalobě žalobce, který vystupoval jako poškozený v trestním řízenítrestním řízení vedeném proti žalovanému jako obžalovanému. Ten byl trestními soudy pravomocně shledán vinným z trestného činutrestného činu ublížení na zdraví a výtržnictví, kterých se měl dopustit za účinnosti občanského zákoníku. V trestním řízenítrestním řízení soud rozhodl o povinnosti obžalovaného zaplatit poškozenému náhradu újmy v rámci adhezního řízení, ve zbytku požadovaného nároku však poškozeného (tedy žalobce v řízení před okresním soudem) odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle žaloby (ve znění jejího doplnění) si žalobce nárokuje náhradu zčásti ve formě bolestného, zčásti za psychické útrapy způsobené ublížením na zdraví a léčbou vzniklých zranění.
18.
Tato zjištění jsou dostatečná pro závěr, že navrhovatel pro rozhodnutí věci musí přímo aplikovat § 2958 občanského zákoníku, a je tak dána jeho aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum ústavnosti jeho věty druhé.
V.
Další průběh řízení před Ústavním soudem
19.
Usneseními ze dne 11. 10. 2023 a ze dne 22. 11. 2023 Ústavní soudÚstavní soud k námitkám podjatosti vzneseným navrhovatelem rozhodl, že soudkyně Kateřina Ronovská a soudce Pavel Šámal nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci. Navrhovatel následně opakovaně vznesl námitku podjatosti proti soudci Pavlu Šámalovi. Dne 13. 3. 2024 Ústavní soudÚstavní soud posoudil druhou námitku podjatosti a usnesením rozhodl, že soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci.
20.
Ústavní soudÚstavní soud rozhodl o návrhu bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování ve smyslu § 44 věty první zákona o Ústavním soudu a od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci.
VI.
Vlastní posouzení věci
VI. a)
Přezkum procedury přijetí napadeného ustanovení
21.
Ústavní soudÚstavní soud dříve, než přistoupil k posouzení ústavnosti napadeného ustanovení z věcného hlediska, posoudil v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zda bylo napadené ustanovení přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Navrhovatel, další účastník ani vedlejší účastníci řízení žádné nedostatky zákonodárného procesu neuvedli a ani v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nevyvstaly o ústavnosti napadeného ustanovení žádné pochybnosti.
VI. b)
K rozsahu přezkumné činnosti Ústavního soudu v této věci
22.
Ústavní soudÚstavní soud je vázán výrokem rozhodnutí požadovaným v návrhu (petitem) [viz např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 38/23 ze dne 6. 12. 2023 (12/2024 Sb.), bod 49, nebo sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.), bod 16]. V případě konkrétní kontroly ústavnosti tak nemůže rozhodnout o protiústavnosti jiné části zákona, která nebyla návrhem napadena, a zrušit ji pro rozpor s ústavním pořádkem.
23.
Toto omezení – co do výroku rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu – však nebrání tomu, aby Ústavní soudÚstavní soud posuzoval napadenou větu druhou § 2958 občanského zákoníku nikoli samostatně a izolovaně, nýbrž v logickém a významovém celku, který tvoří společně s větou první § 2958 občanského zákoníku. Jiný postup by nebyl s ohledem na koncepci poskytování náhrady nemajetkové újmy na zdraví a konstrukci § 2958 občanského zákoníku ani možný.
24.
Jazykové vyjádření § 2958 občanského zákoníku připouští výklad, že věta první obsahuje primární pravidlo pro odčinění nemajetkové újmy na zdraví (poskytnutí peněžité náhrady plně vyvažující vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy) a věta druhá (rozhodování podle zásad slušnosti) až pravidlo sekundární. Ústavní soudÚstavní soud však připomíná, že jazykový výklad představuje jen prvotní přiblížení se významu normy [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.)]. Nemá proto za to, že lze větu první a větu druhou § 2958 občanského zákoníku výše popsaným způsobem oddělit, ačkoli by to jazykový výklad umožňoval. Obě věty § 2958 občanského zákoníku je nutné interpretovat podle jejich smyslu a účelu jako jeden významový celek [shodně Doležal, T., Melzer, F. § 2958 (Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení) in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IX, § 2894-3081. 1. vydání. Praha: Leges, 2018, s. 998, bod 30]. Pouze tak je možné interpretací zjistit význam právní normy obsažené v napadeném ustanovení a tu podrobit ústavnímu přezkumu. Z tohoto východiska vychází věcný přezkum napadeného ustanovení, který následuje.
25.
Ani skutečnost, že Metodika ve své preambuli uvádí, že její aplikací dochází k „naplnění zásad slušnosti ve smyslu § 2958 o. z.“ (viz bod IV preambule Metodiky, citováno podle znění publikovaného na webových stránkách Nejvyššího soudu), a že i Nejvyšší soud ve své judikatuře spojuje Metodiku s (navrhovatelem napadenou) větou druhou (srov. usnesení sp. zn. 8 Tdo 190/2017 ze dne 20. 9. 2017, publikované pod č. 39/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod 33; rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2207/2020, bod 14; nebo rozsudek sp. zn. 25 Cdo 1361/2021 ze dne 15. 12. 2021, publikovaný pod č. 90/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod 11), sama o sobě nevyvrací, že věta první a věta druhá tvoří jeden významový celek.
VI. c)
Věcný přezkum – obecná ústavněprávní východiska
26.
Každá právní úprava musí vyjadřovat respekt k obecným zásadám právním (principům), jako je důvěra v právo, právní jistota a předvídatelnost právních aktů, které strukturují právní řád demokratického právního státu, respektive jsou z něj odvoditelné. Na právní normy je nutno klást také požadavky obsahové, neboť v materiálním právním státě založeném na myšlence spravedlnosti představují základní práva korektiv jak obsahu právních norem, tak i jejich interpretace a aplikace [nález sp. zn. I. ÚS 2166/10 ze dne 22. 2. 2011 (N 21/60 SbNU 215), jehož závěry Ústavní soudÚstavní soud převzal též v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ze dne 21. 2. 2012 (N 34/64 SbNU 361; 147/2012 Sb.), bod 31]. Současně však Ústavní soudÚstavní soud opakovaně varoval před excesivním lpěním na požadavcích na přesnost a dostatečnou konkrétnost formulace právního předpisu. Jistá míra neurčitosti je naopak nezbytnou vlastností každé právní normy [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 28/12 ze dne 23. 4. 2013 (N 63/69 SbNU 187; 176/2013 Sb.), bod 25, a sp. zn. Pl. ÚS 98/20 ze dne 27. 4. 2021 (N 86/105 SbNU 381; 206/2021 Sb.), bod 34].
27.
Také Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) obecně při interpretaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) vyžaduje, aby zákon (v širším pojetí právo – law) byl formulován s dostatečnou přesností tak, aby umožňoval jeho adresátům v rozsahu přiměřeném okolnostem předvídat – v případě potřeby s vhodným poradenstvím – důsledky konkrétního jednání (viz např. rozsudek velkého senátu ESLP Vavřička a další proti České republice ze dne 8. 4. 2021, stížnost č. 47621/13 a další, bod 266). Nicméně určitá míra neurčitosti při formulaci právních předpisů je akceptovatelná. ESLP připouští, že absolutní přesnost ve formulování právních předpisů a snaha jí dosáhnout mohou vést k přílišné rigiditě. Mnohá právní ustanovení tak jsou formulována způsobem, který je ve větší či menší míře neurčitý a jehož intepretace a aplikace jsou otázkou praxe (např. rozsudek ESLP Klaus Müller proti Německu ze dne 19. 11. 2020, stížnost č. 24173/18, bod 50).
28.
Ne všechna pravidla chování a právní pojmy je vhodné či možné přesně naformulovat. Naopak, některé oblasti právní úpravy pro svou povahu vyžadují nastavit právní rámec spíše pomocí účelu, kterého má být dosaženo, jakož i principů a cílů, které potom soudy a státní orgány uvádějí v život aplikační činností (blíže viz nález sp. zn. Pl. ÚS 98/20, bod 34).
29.
Důvodem protiústavnosti ustanovení právního předpisu zásadně nejsou případné potíže při jeho výkladu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 8/08 ze dne 8. 7. 2010 (N 137/58 SbNU 115; 256/2010 Sb.), část V]. Neposkytuje-li ustanovení pro některé situace jazykově jednoznačnou odpověď, neznamená to samo o sobě jeho protiústavnost, ale za pomoci dalších výkladových metod je třeba hledat smysl a účel interpretovaného zákonného ustanovení. Požadavek na míru určitosti právní úpravy se liší v různých oblastech práva. Nejvyšší je v právu trestním (zásada nulla poena sine lege certa), v oblasti soukromého práva je však přípustná (a často nutná) výrazně obecnější úprava, a to především s ohledem na „pestrost“ v oblasti soukromého života.
VI. d)
Věcný přezkum – aplikace ústavněprávních východisek na projednávanou věc
30.
Napadené ustanovení upravuje náhradu nemajetkové újmy na zdraví, tj. odčinění újmy na přirozeném právu člověka, které požívá zvláštní ochrany, včetně ochrany ústavněprávní. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom, že život a zdraví patří k nejdůležitějším právem chráněným statkům. Tomu odpovídá i hodnotové (právně-politické) rozhodnutí zákonodárce, aby byla těmto statkům poskytnuta co nejširší a nejefektivnější ochrana.
31.
Podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je zaručena nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Tím je chráněna tělesná a duševní integrita člověka, jejíž základní součástí je zdraví jednotlivce. Zásahem do zdraví je způsobení zranění, způsobení či zhoršení choroby (a to i choroby, resp. poruchy psychické), jakož i pouhé způsobení bolesti. Z práva na ochranu tělesné a duševní integrity plyne princip plné náhrady majetkové i nemajetkové újmy tomu, kdo utrpěl újmu na zdraví, někdy též označovaný jako princip plného odškodnění (nález sp. zn. I. ÚS 2410/23 ze dne 20. 12. 2023, bod 32 a násl.). Tím je mj. zdůrazněno, že zásadně nemá dojít ke snižování takové náhrady, a zároveň, že má být náhrada poskytnuta ve společensky akceptované výši (byť tyto mantinely jsou velmi široké a umožňují značný prostor pro úvahu soudu). Ústavní soudÚstavní soud se k povinnosti škůdce poskytnout poškozenému plnou náhradu za veškeré utrpěné majetkové a nemajetkové újmy přihlásil opakovaně [viz např. nálezy sp. zn. IV. ÚS 444/11 ze dne 5. 12. 2012 (N 200/67 SbNU 573), bod 17, sp. zn. I. ÚS 2930/13 ze dne 11. 11. 2014 (N 205/75 SbNU 297), bod 42, nebo sp. zn. I. ÚS 2370/22 ze dne 21. 2. 2023, bod 18]. Poukázal přitom i na skutečnost, že tělesná a duševní integrita jednotlivce je chráněna též čl. 8 Úmluvy chránícím soukromý život, který v pojetí ESLP zahrnuje i tělesnou a duševní integritu jedince (viz např. rozsudek ve věci Milićević proti Černé Hoře ze dne 6. 11. 2018, stížnost č. 27821/16, bod 54). Vedle negativních závazků (ochrany před zásahy ze strany státu) vyžaduje naplnění čl. 8 Úmluvy i přijetí pozitivních opatření na ochranu chráněných hodnot v horizontálních vztazích. Takovými opatřeními jsou i občanskoprávní prostředky náhrady újmy v případě zásahu do sféry chráněné čl. 8 Úmluvy (srov. rozsudek velkého senátu ESLP Söderman proti Švédsku ze dne 12. 11. 2013, stížnost č. 5786/08).
32.
Dnes platný a účinný občanský zákoník vychází při odškodňování újmy na zdraví z koncepce, že se poškozenému odčiní majetkové i nemajetkové újmy, včetně duševních útrap (§ 2956 občanského zákoníku). Došlo tak k podstatné koncepční změně oproti právní úpravě účinné do konce roku 2013, kdy byl určující tzv. etiologický přístup, vycházející z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla a vyjadřující míru bolesti jako tělesného a duševního strádání (viz blíže Doležal, T., Melzer, F., in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář, opětovně citováno, s. 1009; obdobně i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, bod 13). Od nabytí účinnosti občanského zákoníku se stanovování výše náhrady újmy ve vztahu ke snížení společenského uplatnění nově hodnotí podle toho, jakým způsobem se poškození zdraví projeví v (budoucím) životě člověka (poškozeného v konkrétním případě).
33.
Do nabytí účinnosti občanského zákoníku (do konce roku 2013) byla výše náhrady újmy na zdraví určována na základě § 444 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a jeho podzákonného prováděcího předpisu – vyhlášky č. 440/2001 Sb. Tato koncepce byla opakovaně předmětem kritiky Ústavního souduÚstavního soudu i právní doktríny. Proto byla vyhláška č. 440/2001 Sb. v souvislosti s rekodifikací zrušena (viz bod 237 v § 3080 občanského zákoníku) a (v případě sporu) je dnes ponecháno plně na úvaze soudu, aby určil spravedlivou výši zadostiučinění za bolest, snížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy.
34.
Toto nové pojetí není nijak revoluční; navázalo na již existující soudní praxi. Obecné soudy různých instancí se již za účinnosti předchozí právní úpravy nezřídka odchylovaly od výše náhrad uvedených ve vyhlášce č. 440/2001 Sb. na základě čl. 95 odst. 1 Ústavy, případně využívaly § 7 odst. 3 této vyhlášky umožňující přiměřeně zvýšit výši určené náhrady ve „zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele“. Takový postup shledal Ústavní soudÚstavní soud opakovaně ústavně konformním v případech, kdy podle prováděcího předpisu určená výše náhrady nebyla přiměřená utrpěné újmě [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 50/05 ze dne 16. 10. 2007 (N 161/47 SbNU 133; 2/2008 Sb.), bod 14 a násl., nebo sp. zn. IV. ÚS 3122/15 ze dne 2. 2. 2016 (N 23/80 SbNU 275)].
35.
Smyslem a účelem § 2958 občanského zákoníku je poskytnout poškozenému náhradu (zadostiučinění) za všechno strádání a utrpení, které musel v důsledku ublížení na zdraví snášet. Proto se při ublížení na zdraví penězi odčiňuje bolest, ztížení společenského uplatnění a jiné nemajetkové újmy.
36.
Smyslem věty druhé § 2958 občanského zákoníku tak není stanovit „sekundární pravidlo“, jak se má při náhradě újmy na zdraví postupovat. Postup zohledňující zásady slušnosti – ekvitu či spravedlnost v konkrétním případě, respektive spravedlivé posouzení, při kterém se zohledňují všechny individuální okolnosti, včetně toho, jakým způsobem se újma na zdraví promítá do života poškozeného – je a musí být integrální součástí jakéhokoli nahrazování újmy na zdraví. Proto není požadavek slušné náhrady v případě náhrady za snížení společenského uplatnění (trvalých následků) slučitelný s výše uvedeným etiologickým přístupem.
37.
Ústavní soudÚstavní soud nepochybuje, že slušnost v sobě zahrnuje zejména požadavek ohleduplnosti vůči poškozenému, tolerance k jeho utrpení a taktéž akcent na výši náhrady újmy odpovídající konkrétním okolnostem případu [shodně Bezouška, P. § 2958 (Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví) in Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1709-1710, body 29-30]. Zásady slušnosti jsou tedy nedílnou součástí stanovení výše náhrady i podle § 2958 občanského zákoníku (jako celku); představují neopomenutelné „primární pravidlo“. Odškodnění poskytované na základě § 2958 občanského zákoníku musí být plné a spravedlivé, a musí tedy respektovat zásady distributivní a korektivní spravedlnosti včetně zásad slušnosti jako spravedlnosti v rámci posouzení konkrétního případu (blíže Doležal, T., Melzer, F., in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář, opětovně citováno, s. 998).
38.
Samostatně stojící zdůraznění zásad slušnosti ve větě druhé § 2958 občanského zákoníku je proto třeba chápat především jako připomenutí, že by soudy měly mít při stanovování konkrétní výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví vždy na paměti – a to i při užití objektivizujících kritérií – právě individuální okolnosti. Ustanovení § 2958 občanského zákoníku by bylo nutné vykládat v duchu zásad slušnosti vždy, a to i bez výslovného normativního odkazu v jeho větě druhé.
39.
Z výše uvedeného je zřejmé, že právě a jedině za užití zásad slušnosti lze při řešení konkrétní věci obecným soudem dosáhnout ústavně konformního posouzení výše náhrady újmy respektující základní práva poškozeného. Jelikož se zároveň jedná o derivát jiných, obecnějších právních principů (zejména přiměřenosti a spravedlnosti soudního rozhodování), i v případě zrušení napadeného ustanovení by musely být obecnými soudy respektovány.
40.
Nelze proto přisvědčit názoru navrhovatele, že je napadené ustanovení nepřípustně neurčité a vede k nepředvídatelnosti práva a soudního rozhodování v míře odporující principům demokratického právního státu (tedy k rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy). Naopak. Slovní spojení „zásady slušnosti“ ve větě druhé § 2958 občanského zákoníku sice vymezuje výše popsanou právní zásadu relativně neurčitě, nikoli však tak, že by ji nebylo možno vyložit – tzn. za pomoci obvyklých interpretačních postupů [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 18/17 ze dne 25. 9. 2018 (N 156/90 SbNU 525; 261/2018 Sb.), bod 39].
41.
Co se týče stanovení konkrétní výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví při zohlednění zásad slušnosti, nelze opomíjet, že se soud nikdy nepohybuje v interpretačním vakuu, v němž by mohlo docházet k tomu, že soudci jednotlivých obecných soudů budou do přiznané výše náhrady promítat své subjektivní, dramaticky odlišné představy o spravedlivé výši náhrady. Soudní rozhodování je co do nástrojů interpretace a aplikace právních norem omezeno mimo jiné nutností přihlížet k požadavku zajistit předvídatelnost soudního rozhodování (§ 13 občanského zákoníku a ústavní principy předvídatelnosti práva a právní jistoty), což vyžaduje brát do úvahy ustálený (nebo ustalující se) výklad soudní praxe.
42.
Již z výše řečeného přitom vyplývá, že princip plné náhrady újmy a princip přiměřenosti, jako další principy pramenící z ústavního pořádku, vedly zákonodárce k přijetí úpravy, která záměrně ponechala širokou úvahu soudům rozhodujícím o –s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivé – výši náhrady újmy na zdraví a učinila tak i pomocí zdůraznění právních zásad slušnosti v napadeném ustanovení. Výsledek, k němuž zákonodárce dospěl, není neurčitý v míře, jež by dokonce odporovala principům právního státu.
43.
Také příbuzné právní řády zakotvují pro stanovení výše náhrady újmy na zdraví pouze obecná pravidla, která jsou mnohdy i stručnější než „české“ řešení. Lze odkázat např. na § 1325 rakouského občanského zákoníku ABGB (a k němu související ustálenou judikaturu rakouského nejvyššího soudu, viz např. rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudního dvora č. OGH 2 Ob 94/09a ze dne 15. 10. 2009, které uvádí, že pokud jde o výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, nevypočítává se podle rigidních pravidel, ale je ji třeba posoudit podle celkového dopadu konkrétních okolností jednotlivého případu a na tomto základě provést posouzení). Dnes platný a účinný § 253 odst. 2 německého občanského zákoníku (do roku 2002 § 847 BGB) používá německý výraz billige Entschädigung, který lze vnímat jako spravedlnost, uměřenost a slušnost (tj. ekvivalent českým zákonodárcem užitých „zásad slušnosti“).
44.
Navrhovatel navíc nepřímo připustil, že problém nespatřuje přímo v zákonném zakotvení povinnosti zohlednit zásady slušnosti. Do návrhu zahrnul svou představu ústavně konformního znění § 2958 občanského zákoníku, v němž k zásadám slušnosti ve větě druhé připojil zákonné zmocnění pro vydání prováděcí vyhlášky stanovící minimální výši náhrady. Z tohoto pohledu tedy shledává protiústavní nikoli to, co v zákoně je, jako spíše to, co v něm není, totiž požadavek vydání prováděcího předpisu.
45.
K tomu Ústavní soudÚstavní soud především uvádí, že plní ústavní roli tzv. negativního zákonodárce, jemuž nepřísluší vyjadřovat se k tomu, co by v zákoně mělo být, ale není, nedosahuje-li absence zákonné úpravy sama roviny rozporu s ústavním pořádkem [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/15 ze dne 3. 5. 2017 (N 69/85 SbNU 193; 185/2017 Sb.), bod 103]. Již z výše uvedeného plyne, že o takový případ nejde. Přijetí navrhovatelem prosazovaného řešení by naopak popřelo principy, na nichž je účinná úprava náhrady újmy založena a které naplňují ústavní východiska náhrady újmy na zdraví. Opuštění „bodového“ systému přeneslo odpovědnost na soudce, aby vždy s ohledem na individuální okolnosti věci přiznali slušnou a plnou náhradu vyvažující vzniklou újmu. Navrhovaný „návrat k bodové vyhlášce“ by naopak těžiště rozhodování o výši náhrad znovu nepřípustně vychýlil směrem k moci výkonné, jejíž úvaha by rozhodovala o hodnotě „bodu“ i „bodovém ohodnocení“ různých újem. O výši náhrady má rozhodovat nezávislý soud na základě volného hodnocení důkazů. Ústavní soudÚstavní soud neshledává důvod nic měnit na svých dřívějších závěrech, v nichž byl kritický k mechanickému posuzování výše náhrad újmy na zdraví, k jakému vybízela „bodová“ vyhláška č. 440/2001 Sb. (viz již dříve odkazovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 50/05) a které zůstává zachováno v oblasti pracovního práva (srov. nález sp. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021, zejm. bod 58).
46.
Ostatně i dříve vyslovené připomínky Ústavního souduÚstavního soudu k převažující interpretaci § 2958 občanského zákoníku zohledňující Metodiku mířily přesně opačným směrem než argumentace navrhovatele. Ústavní soudÚstavní soud již dříve konstatoval, že „z hlediska ochrany ústavnosti může být problematické i omezené bodové hodnocení podle metodiky Nejvyššího soudu, neboť o odčinění újmy pojmově nelze rozhodovat na základě určitých tabulkově předvídaných bodových počtů, nýbrž je třeba výhradně vycházet z dokazování a s náležitým zřetelem k okolnostem konkrétní věci, což dal ostatně s účinností od 1. 1. 2014 jasně najevo i zákonodárce“ (nález sp. zn. IV. ÚS 3122/15, bod 24). Proto Ústavní soudÚstavní soud kritizoval i faktický odklon od deklarované podpůrnosti a obecné nezávaznosti Metodiky směrem k její stále rigidnější aplikaci (obsáhle nález sp. zn. I. ÚS 1010/22). Takový postup je totiž rozporný se smyslem a účelem zákonné úpravy náhrady nemajetkové újmy [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 2706/19 ze dne 21. 4. 2020 (N 72/99 SbNU 392), bod 24]. Jinak řečeno, Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje nutnost individualizace náhrady újmy před snahou o její unifikaci (srov. přiměřeně nález sp. zn. II. ÚS 2925/20, bod 58, k odškodňování pracovních úrazů podle „bodové vyhlášky“). A právě tomuto přístupu odpovídá (zákonodárcem zamýšlená) relativní neurčitost zákonné úpravy, která poskytuje dostatečnou flexibilitu posoudit každý případ podle jeho individuálních okolností v rámci soudcovského uvážení.
47.
Ústavní soudÚstavní soud tedy neshledal, že by bylo napadené ustanovení občanského zákoníku rozporné s principy právního státu v jeho formální dimenzi, a jako takové by muselo být zrušeno.
48.
Druhá rovina navrhovatelovy argumentace se vztahuje k Metodice a faktickým i právním problémům s ní spojeným.
49.
Je zřejmé, že s ohledem na požadavek právní jistoty není a nemůže být výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví soudy stanovována zcela nepředvídatelně nebo bez limitů. Soudní praxe i odborná veřejnost si toho byly vědomy již v období diskusí o změně koncepce určování výše náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, dávno před nabytím účinnosti občanského zákoníku. Z důvodů snahy o posílení právní jistoty a předvídatelnosti práva v období těsně před a po nabytí účinnosti občanského zákoníku a dalších souvisejících právních předpisů v roce 2014 bylo proto přistoupeno (v souladu s předpokladem uvedeným v důvodové zprávě k občanskému zákoníku, že si soudní praxe vytvoří vlastní zásady pro odškodňování) k vytvoření nezávazné Metodiky. Ta se stala pomůckou a oporou pro (potenciální) poškozené a jejich právní zástupce i pro soudy při stanovování výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Význam Metodiky však nebyl omezen na soudní řízení. Určité vodítko poskytla i těm poškozeným, kteří z nejrůznějších důvodů (např. kvůli obavám z dalšího prohloubení traumatu) o náhradu újmy usilují mimosoudní cestou, ale i např. pro pojišťovny, které v jejím duchu mohly nastavit adekvátní pojistná schémata pro řešení škodných událostí. Právní praxi tak pomohla snáze přijmout změnu koncepce a nezávazně objektivizovat utrpěnou újmu na zdraví, včetně kvantifikace výše náhrady [obdobně viz nález sp. zn. I. ÚS 1010/22, především v jeho části VI. c) k obsahu Metodiky a v bodě 44]. Zároveň Metodika reprezentuje chtěný odklon od paušalizujícího pohledu vyhlášky č. 440/2001 Sb., která ignorovala dopady do budoucího života člověka (poškozeného) a stanovením fixní „hodnoty bodu“ již neodrážela ekonomickou realitu.
50.
Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu ovšem jasně plyne, že vzhledem ke smyslu a účelu § 2958 občanského zákoníku i povaze Metodiky je nutno Metodiku chápat jako nikoli závazný, ale pouze podpůrný podklad pro stanovení výše náhrady nemateriální újmy za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění (k tomu viz např. navrhovatelem zmiňovaný nález sp. zn. I. ÚS 1010/22 nebo sp. zn. IV. ÚS 3122/15, bod 24). Stanovení výše náhrady nesmí jen mechanicky kopírovat výpočet podle Metodiky (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 2221/22 ze dne 2. 5. 2023, bod 29). Nejde o „zastřený“ závazný prováděcí předpis k větě druhé § 2958 občanského zákoníku a soudy s ní nemohou jako se závazným právním předpisem nakládat. Obecné soudy nejsou povinny věrně Metodiku aplikovat, ale dbát o předvídatelnost vlastního rozhodování o náhradě újmy na zdraví v souladu s principem plné náhrady újmy a zásadami slušnosti. Právě tyto principy jsou obecné soudy povinny ve svých rozhodnutích promítnout, k čemuž je Nejvyšší soud vede mj. v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2207/2020.
51.
V současné době praktický význam samotné Metodiky částečně klesá, neboť se během již více než desetileté aplikace „propsala“ do rozhodovací praxe jak Nejvyššího soudu, tak i obecných soudů tím, že byla aprobována její kritéria (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, usnesení sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 ze dne 1. 11. 2017, publikované pod č. 7/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2635/2018 ze dne 2. 5. 2019, publikovaný pod č. 12/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Obecné soudy by měly být schopny zajistit naplnění principů právní jistoty a předvídatelnosti práva standardními nástroji, včetně nástrojů Nejvyššího soudu pro sjednocování judikatury (srov. apel Ústavního souduÚstavního soudu na zvážení využití oprávnění k přijetí sjednocovacího stanoviska Nejvyšším soudem v nálezu sp. zn. I. ÚS 1010/22, bodě 43).
52.
Navrhovatel vybídl Ústavní soudÚstavní soud k posouzení řady praktických problémů spojených s používáním Metodiky v praxi, ale také okolností vzniku Metodiky v roce 2013 či postupu Ministerstva spravedlnosti při úpravě znaleckých odvětví. Ústavní soudÚstavní soud však, s ohledem na výše uvedené, připomíná, že předmětem jeho přezkumu mohla být pouze napadená část zákona, a to pouze z hlediska referenčního rámce pro přezkum ústavnosti, jímž je primárně ústavní pořádek. Není-li právní předpis interpretován v souladu s ústavním pořádkem, není to důvodem pro jeho zrušení, ale musí být prosazena jeho ústavně konformní interpretace [tzv. princip priority ústavně konformního výkladu před derogací, viz např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.) nebo sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 70].
53.
K požadavkům na ústavně konformní výklad § 2958 občanského zákoníku zohledňující Metodiku se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil výše. Ovšem sama existence Metodiky jako nezávazné pomůcky pro aplikační praxi vztahující se ke konkrétnímu ustanovení zákona a její tvrzené vady (postup některých soudců Nejvyššího soudu, postup Ministerstva spravedlnosti atp.) by nemohly být důvodem pro zásah Ústavního souduÚstavního soudu v podobě zrušení napadeného ustanovení zákona. Proto se Ústavní soudÚstavní soud navrhovatelem tvrzenými nedostatky Metodiky podrobněji nezabýval. I kdyby totiž některé navrhovatelovy výhrady byly oprávněné (k čemuž se Ústavní soudÚstavní soud nijak nevyjadřuje), nemohlo by to vést ke zrušení napadeného ustanovení.
VII.
Závěr
54.
Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by napadená věta druhá § 2958 občanského zákoníku byla rozporná s ústavním pořádkem, zejména s principy právního státu v jeho formální dimenzi (principy předvídatelnosti práva a právní jistoty). Zásady slušnosti představují elementární požadavek pro jakékoli posuzování náhrady újmy na zdraví. Jde o obecně formulovaný a významově široký (neurčitý) právní pojem. Jeho smyslem je poskytnout soudům prostor pro rozumné a spravedlivé posouzení věci v kontextu jejích individuálních okolností, za které pak nesou odpovědnost.
55.
Podobně jako dříve v nálezu sp. zn. I. ÚS 1010/22 (jeho bodě 56) Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že obecné soudy při práci s Metodikou – jako výkladovou pomůckou – musí do svých úvah promítnout její nezávazný charakter, jakož i její obsahové limity. Rozhodnutí musí vždy vést ke spravedlivému určení výše náhrady újmy na zdraví v souladu s principem plné náhrady a zásadami slušnosti. Je tedy zjevné, že řešením problémů, které se při aplikaci § 2958 občanského zákoníku mohou objevit, není zrušení jeho věty druhé, nýbrž vhodná, důsledně ústavně konformní intepretace a aplikace tohoto ustanovení.
56.
Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud návrh podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jako nedůvodný zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
|
Sdělení Národní rozpočtové rady č. 100/2024 Sb.
|
Sdělení Národní rozpočtové rady č. 100/2024 Sb.
Sdělení Národní rozpočtové rady o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu
Vyhlášeno 23. 4. 2024 14:32:08, částka 100/2024
100
SDĚLENÍ
Národní rozpočtové rady
ze dne 11. dubna 2024
o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu
Národní rozpočtová rada podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu k 31. 12. 2023 na úrovni 43,96 % HDP.
Předseda Národní rozpočtové rady:
Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
|
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 99/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 99/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o zprovoznění přenosu elektronických záznamů o očkování z registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy do systému eRecept
Vyhlášeno 23. 4. 2024 14:26:27, částka 99/2024
99
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 3. dubna 2024
o zprovoznění přenosu elektronických záznamů o očkování z registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy do systému eRecept
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení čl. VIII zákona č. 314/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sděluje, že byl zprovozněn přenos elektronických záznamů o očkování do systému eRecept.
Ministr:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
|
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 98/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 98/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2023 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 4. 2024 14:21:10, částka 98/2024
98
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 28. března 2024
o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2023 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2023 ve výši 43 341 Kč činí pro období od 1. května 2024 do 30. dubna 2025 průměrná hrubá roční mzda v České republice 520 092 Kč.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r.
|
Vyhláška č. 97/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 97/2024 Sb.
Vyhláška o vydání zlaté mince „Městská památková rezervace Olomouc“ po 5 000 Kč
Vyhlášeno 23. 4. 2024 14:15:59, datum účinnosti 28. 5. 2024, částka 97/2024
* § 1 - (1) Dnem 28. května 2024 se v rámci cyklu „Městské památkové rezervace“ vydává zlatá mince „Městská památková rezervace Olomouc“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně jsou ve středovém pásu mincovního pole ztvárněna heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to nahoře český lev, uprostřed moravská orlice a dole slezská orlice. Pod slezskou orlicí je označení nominální hodnoty mince se zkratkou pe
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. května 2024.Aktuální znění od 28. 5. 2024
97
VYHLÁŠKA
ze dne 18. března 2024
o vydání zlaté mince „Městská památková rezervace Olomouc“ po 5 000 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 28. května 2024 se v rámci cyklu „Městské památkové rezervace“ vydává zlatá mince „Městská památková rezervace Olomouc“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem.
(3)
Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,85 mm. Při ražbě mince je přípustná odchylka v ryzosti zlata nahoru 0,01 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,062 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
§ 2
(1)
Na lícní straně jsou ve středovém pásu mincovního pole ztvárněna heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to nahoře český lev, uprostřed moravská orlice a dole slezská orlice. Pod slezskou orlicí je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Vlevo od heraldických zvířat jsou stylizované gotické klenby a vpravo architektonický fragment z objektu olomoucké radnice s orlojem. Při levém okraji mince je text „MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE“. Při pravém horním okraji mince je text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a značka České mincovny, která je tvořena písmeny „Č“ a „M“. Značka České mincovny je od textu oddělena značkou ve tvaru „○“.
(2)
Na rubové straně mince je koláž významných architektonických památek Městské památkové rezervace Olomouc. V popředí je Sloup Nejsvětější Trojice a zvonicová věž kostela sv. Mořice. V pozadí je půdorys kostela sv. Mořice včetně znázornění klenebního žebroví. Při horním okraji mince je text „MĚSTO OLOMOUC“. Ročník ražby „2024“ je při pravém spodním okraji mince. Iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, jsou vlevo od horní části Sloupu Nejsvětější Trojice.
(3)
Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. května 2024.
Guvernér:
Ing. Michl, Ph.D., v. r.
Příloha
Vyobrazení zlaté mince „Městská památková rezervace Olomouc“ po 5 000 Kč
(lícní a rubová strana)
27kB| 26kB
---|---
|
Vyhláška č. 96/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 96/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 4. 2024 14:09:15, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 96/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záz
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2024
96
VYHLÁŠKA
ze dne 3. dubna 2024,
kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8 tohoto zákona a podle § 20 odst. 6, § 30 odst. 2 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb., vyhlášky č. 437/2011 Sb., vyhlášky č. 461/2012 Sb., vyhlášky č. 472/2013 Sb., vyhlášky č. 300/2014 Sb., vyhlášky č. 370/2015 Sb., vyhlášky č. 447/2016 Sb., vyhlášky č. 274/2017 Sb., vyhlášky č. 398/2017 Sb., vyhlášky č. 341/2021 Sb. a vyhlášky č. 430/2021 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena g) až m).
2.
V § 3 odst. 4 se za slovo „Formát“ vkládají slova „a struktura“ a slova „je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce“ se nahrazují slovy „jsou stanoveny v metodice technického zajištění formátu, struktury, přenosu a zabezpečení účetních záznamů podle této vyhlášky (dále jen „Technický manuál centrálního systému účetních informací státu“)“.
3.
V § 3 odst. 5 se slova „příloze č. 2 k této vyhlášce“ nahrazují slovy „Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu“.
4.
V § 3 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6)
Ministerstvo zveřejní Technický manuál centrálního systému účetních informací státu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Technický manuál centrálního systému účetních informací státu je součástí provozní dokumentace Integrovaného informačního systému státní pokladny.
(7)
V Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu správce centrálního systému účetních informací státu uvede alespoň
a)
vymezení datových prvků předávaných údajů a jejich atributy,
b)
vymezení komunikačního rozhraní včetně bezpečnostních parametrů a bližší podmínky jeho provozu,
c)
způsob hlášení závad datových přenosů,
d)
termíny vytváření sestav jednotlivých předaných účetních záznamů pro účely uživatelů účetních záznamů,
e)
strukturu jednotlivých číselníků, registrů a informací z registrů spravovaných centrálními orgány veřejné správy nebo spravovaných správcem centrálního systému účetních informací státu, včetně jejich použití při členění účetních záznamů a jejich přenosu,
f)
parametry a další údaje potřebné pro autentizaci a autorizaci postupů spojených s přenosem účetních záznamů, včetně způsobů a termínů předávání prostředků nutných k technickému a organizačnímu zabezpečení přenosu účetních záznamů mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu,
g)
údaje potřebné pro registraci osoby odpovědné za přenos dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu (dále jen „zodpovědná osoba“),
h)
způsob a postupy provádění syntaktické kontroly, kontroly zabezpečení a obsahové kontroly,
i)
postupy provádění obsahové kontroly konsolidačních účetních záznamů, které vycházejí ze závazných vzorů a postupů stanovených vyhláškou k provedení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky,
j)
způsob poskytování součinnosti zodpovědné osobě správcem centrálního systému účetních informací státu při odstraňování chyb v přenášených účetních záznamech,
k)
způsob předání údajů o zodpovědné osobě správci centrálního systému účetních informací státu,
l)
typy a specifikace komunikačních protokolů a související skutečnosti,
m)
způsob oznamování závažných skutečností, zejména hrozby zneužití přenášených účetních záznamů nebo jiných přenášených dat, správci centrálního systému účetních informací státu vybranou účetní jednotkou,
n)
požadavky na vyžádání a přenos jiného účetního záznamu a s tím spojený postup osoby, která jiný účetní záznam vyžádala, jakož i s tím spojený postup správce centrálního systému účetních informací státu a dotčené vybrané účetní jednotky a
o)
parametry stavových zpráv o přenosech, způsob jejich tvorby a poskytování vybraným účetním jednotkám a související skutečnosti.“.
5.
V § 3 se odstavec 8 zrušuje.
6.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Přenos účetních záznamů
(1)
Vybrané účetní jednotky předávají účetní záznamy podle § 3 a 3a do centrálního systému účetních informací státu v technické formě přenosovou cestou, kterou se rozumí připojení prostřednictvím internetového datového rozhraní k centrálnímu systému účetních informací státu, které splňuje požadavky průkaznosti a neměnnosti přenášeného účetního záznamu podle zákona a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle jiných právních předpisů upravujících požadavky na kybernetickou bezpečnost.
(2)
Vybrané účetní jednotky přebírají účetní záznamy v technické formě připojením k centrálnímu systému účetních informací státu pomocí internetového datového rozhraní.
(3)
Ministerstvo zveřejňuje popis internetového datového rozhraní v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.“.
7.
V nadpisu § 6 se slovo „standardní“ zrušuje.
8.
V § 6 odst. 1 se slovo „standardní“ zrušuje.
9.
V § 6 odst. 3 a 4 se slovo „šifrovaných“ zrušuje.
10.
§ 7 se včetně nadpisu zrušuje.
11.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Vybrané účetní jednotky dostávají z centrálního systému účetních informací státu stavové zprávy, urgence a žádanky postupem podle Technického manuálu centrálního systému účetních informací státu.“.
12.
V § 8 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
13.
V § 8 odst. 4 se slovo „standardní“ zrušuje.
14.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Pravidla pro vybrané účetní jednotky
(1)
Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu postupem podle Technického manuálu centrálního systému účetních informací státu.
(2)
Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu a přebírá účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu přenosovou cestou v termínech stanovených touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem.
(3)
Není-li přenos dat podle odstavce 2 uskutečněn úspěšně, vybraná účetní jednotka oznámí tuto skutečnost neprodleně správci centrálního systému účetních informací státu postupem stanoveným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
(4)
Vybraná účetní jednotka zajistí podmínky pro vyžádání a přenos jiných účetních záznamů ve stanoveném rozsahu a termínech přenosovou cestou v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu.“.
15.
§ 14 se včetně nadpisu zrušuje.
16.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Výkonem práv a povinností zodpovědné osoby může vybraná účetní jednotka pověřit pouze fyzickou osobu.
(2)
Vybraná účetní jednotka předá správci centrálního systému účetních informací státu údaje nutné pro autentizaci zodpovědné osoby podle přílohy č. 14 k této vyhlášce v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu.
(3)
Správce centrálního systému účetních informací státu zruší přístupy k centrálnímu systému účetních informací státu zodpovědné osobě, která za posledních 18 měsíců neprovedla úspěšné přihlášení do centrálního systému účetních informací státu.
(4)
V případě přenosu účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle § 5 odst. 5 písm. b) a § 5 odst. 6 písm. b) se použijí ustanovení této vyhlášky týkající se zodpovědné osoby přiměřeně pro krajský úřad příslušného kraje.
(5)
V případě technologického, bezpečnostního nebo operativního organizačního opatření může správce centrálního systému účetních informací státu provést změnu v registraci zodpovědné osoby. O takovémto postupu správce centrálního systému účetních informací státu neprodleně informuje dotčenou vybranou účetní jednotku a dotčenou zodpovědnou osobu.“.
17.
V § 16 odst. 1 se slova „nebo náhradní zodpovědné osoby“ zrušují.
18.
V § 16 odst. 2 se slova „a náhradní zodpovědné osoby“ zrušují.
19.
§ 17 až 22 se včetně nadpisů zrušují.
20.
Přílohy č. 1, 2, 6 až 9, 12 a 13 se zrušují.
21.
Příloha č. 14 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 14
Informace a způsob jejich předávání mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu v souvislosti s registrací zodpovědných osob
1.
Identifikace vybrané účetní jednotky: název účetní jednotky, identifikační číslo, adresa sídla, adresa pro doručování, elektronická adresa, telefonní číslo, identifikátor datové schránky, jméno a příjmení statutárního orgánu nebo jím pověřené osoby, rozsah vedení účetnictví.
2.
Identifikace zodpovědné osoby: jméno a příjmení, elektronická adresa, telefonní číslo, registrační číslo zodpovědné osoby, je-li v centrálním systému účetních informací státu přiděleno.
3.
Úkony dostupné vybrané účetní jednotce:
a)
žádost o registraci zodpovědné osoby,
b)
zpřístupnění výpisu aktuálních údajů vedených v CSÚIS o vybrané účetní jednotce,
c)
aktualizace údajů o vybrané účetní jednotce,
d)
aktualizace údajů o zodpovědné osobě,
e)
ukončení registrace zodpovědné osoby.
4.
Registrace a aktualizace údajů o zodpovědné osobě ze strany vybrané účetní jednotky probíhá na webovém portálu centrálního systému účetních informací státu.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Náhradní zodpovědné osoby podle vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dnem nabytí účinnosti této vyhlášky považují za zodpovědné osoby podle § 15 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
2.
Ustanovení § 3 až 14, § 18 a přílohy č. 1, 6 a 9 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze použít do 31. prosince 2024.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
Ministr financí:
Ing. Stanjura v. r.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 95/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 95/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 18. 4. 2024 14:18:00, částka 95/2024
95
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 16. dubna 2024
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. října 2024 nové volby do zastupitelstev obcíobcí:
Obec| Okres| Kraj
---|---|---
Bdín| Rakovník| Středočeský
Dřínov| Kroměříž| Zlínský
Milíkov| Cheb| Karlovarský
Tisová| Tachov| Plzeňský
Ždírec| Česká Lípa| Liberecký
Ministr:
Mgr. Bc. Rakušan v. r.
|
Nález Ústavního soudu č. 94/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 94/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 34/23 ve věci návrhu na zrušení čl. 7 odst. 3, 4 a 5 obecně závazné vyhlášky obce Vlkančice č. 2/2022, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství
Vyhlášeno 18. 4. 2024 14:12:51, částka 94/2024
94
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 28. února 2024
sp. zn. Pl. ÚS 34/23 ve věci návrhu na zrušení čl. 7 odst. 3, 4 a 5 obecně závazné vyhlášky obce Vlkančice č. 2/2022, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 34/23 dne 28. února 2024 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna (soudce zpravodaj), Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 7 odst. 3, 4 a 5 obecně závazné vyhlášky obce Vlkančice č. 2/2022, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, za účasti obce Vlkančice, sídlem Vlkančice 18, jako účastnice řízení,
takto:
I.
Ustanovení čl. 7 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obceobce Vlkančice č. 2/2022, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
II.
Ve zbývající části se návrh zamítá.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudkyně a soudci Veronika Křesťanová, Vojtěch Šimíček, Jan Wintr a Daniela Zemanová a k jeho odůvodnění soudce David Uhlíř.
|
Vyhláška č. 93/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 93/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 96/2018 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu ovocných rodů a druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 4. 2024 14:06:05, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 93/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 96/2018 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu ovocných rodů a druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění vyhlášky č. 138/2020 Sb., vyhlášky č. 366/2020 Sb. a vyhlášky č. 188/2023 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2024
93
VYHLÁŠKA
ze dne 28. března 2024,
kterou se mění vyhláška č. 96/2018 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu ovocných rodů a druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 14 písm. a), § 3e odst. 5, § 7 odst. 6 písm. d), i) a u), § 19 odst. 17 písm. a), c), f) a h), § 24 odst. 8 a § 24a odst. 7 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 334/2020 Sb. a zákona č. 277/2023 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 96/2018 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu ovocných rodů a druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění vyhlášky č. 138/2020 Sb., vyhlášky č. 366/2020 Sb. a vyhlášky č. 188/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Rozmnožovací materiál uznaný v kategorii rozmnožovací materiál předstupně nebo základní rozmnožovací materiál může být uváděn do oběhu i jako rozmnožovací materiál kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál.“.
2.
V § 8 odst. 2 se slova „Matečné porosty jahodníku, semenné stromy a keře ovocných rodů a druhů, matečné porosty vegetativních podnoží, matečné roubové stromy a keře ovocných rodů a druhů, matečné porosty maliníku a ostružiníku“ nahrazují slovy „Semenné stromy, keře a matečné rostliny“.
3.
V § 9 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 4 až 10.
4.
V § 9 odst. 4 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
„c)
požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii a karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění7), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění7),
7)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.“.
Poznámky pod čarou č. 2 a 3 se zrušují.
5.
V § 9 odst. 4 písm. e) se slovo „ , odlistěné“ nahrazuje slovy „nebo odlistěné letorosty“ a za slovo „rovné“ se vkládá čárka.
6.
V § 9 odst. 4 písm. j) se slovo „konformní“ zrušuje.
7.
V § 9 odst. 9 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.
8.
V § 9 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámky pod čarou č. 8 zní:
„(11)
V případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, pro který je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění7), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s dokladem dodavatele spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie8), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.
8)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování na území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny.“.
9.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:
㤠10a
Požadavky na rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu
(K § 3e odst. 5 zákona)
(1)
Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí být prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu rozmnožovacího materiálu. Rozmnožovací materiál musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, RNŠO a případně karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění7), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění7).
(2)
Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí splňovat požadavky pro rozmnožovací materiál v kategorii konformní rozmnožovací materiál uvedené v této vyhlášce, s výjimkou požadavků na shodu s popisem odrůdy.“.
10.
V § 13 odst. 2 se písmeno n) zrušuje.
Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno n).
11.
V § 13 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
případně označení typu rozmnožovacího materiálu.“.
12.
V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
V případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, pro který je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění7), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s úřední návěskou spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie8), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.“.
13.
V § 14 odst. 7 se slova „faktury, dodací listy, mezinárodní certifikáty a certifikáty vystavené“ nahrazují slovy „úřední návěska, doklad dodavatele, faktura, dodací list, mezinárodní certifikát a certifikát vystavený“.
14.
V § 14 se odstavec 8 zrušuje.
15.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Skupiny porostů rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů
(K § 24a odst. 7 zákona)
Skupinou porostů rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů jsou
a)
semenné stromy a keře,
b)
podnože generativní a vegetativní,
c)
matečné rostliny,
d)
zaškolkované podnože,
e)
jednoleté školkařské výpěstky k uvedení do oběhu,
f)
víceleté školkařské výpěstky k uvedení do oběhu a
g)
kontejnerované a balíčkované rostliny k uvedení do oběhu.“.
16.
V příloze č. 4 bodě 11 Prunus armeniaca L., Prunus avium L., Prunus cerasifera Ehrh., Prunus cerasus L., Prunus domestica L., Prunus dulcis (Miller) Webb, Prunus persica (L.) Batsch a Prunus salicina Lindley písm. f) se ve větě první za slovo „materiálu“ vkládají slova „(matečné rostliny)“.
17.
V příloze č. 4 bodě 11 Prunus armeniaca L., Prunus avium L., Prunus cerasifera Ehrh., Prunus cerasus L., Prunus domestica L., Prunus dulcis (Miller) Webb, Prunus persica (L.) Batsch a Prunus salicina Lindley písm. f) se věta pátá „Po zjištění konformního (CAC) rozmnožovacího materiálu a ovocných výpěstků konformní (CAC) rozmnožovací materiál vykazujících příznaky výskytu organismu Candidatus Phytoplasma prunorum seemüller & Schneider v místě výroby při vizuální přehlídce se z reprezentativní části zbývajícího konformního (CAC) rozmnožovacího materiálu a ovocných výpěstků bez příznaků napadení v partiích, ve kterých byl nalezen rozmnožovací materiál a ovocné výpěstky příznaky napadení, odeberou vzorky a otestují se na výskyt organismu Candidatus Phytoplasma prunorum seemüller & Schneider.“ nahrazuje větou „Po zjištění konformního (CAC) rozmnožovacího materiálu a konformních (CAC) ovocných výpěstků vykazujících příznaky výskytu organismu Candidatus Phytoplasma prunorum Seemüller & Schneider v místě výroby při vizuální přehlídce se z reprezentativní části zbývajícího konformního (CAC) rozmnožovacího materiálu a ovocných výpěstků bez příznaků napadení v partiích, ve kterých byly nalezeny rozmnožovací materiál a ovocné výpěstky s příznaky napadení, odeberou vzorky a otestují se na výskyt organismu Candidatus Phytoplasma prunorum Seemüller & Schneider.“.
18.
V příloze č. 4 bodě 12 Pyrus L. písm. e) bod i) zní:
„i)
Candidatus Phytoplasma pyri Seemüller & Schneider
–
rozmnožovací materiál a ovocné rostliny základní a certifikované kategorie se vyrábějí v oblastech uznaných příslušným orgánem za prosté organismu Candidatus Phytoplasma pyri Seemüller & Schneider v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření nebo
–
v místě výroby na rozmnožovacím materiálu a ovocných rostlinách základní a certifikované kategorie nesmí být za poslední ukončené vegetační období pozorovány žádné příznaky výskytu organismu Candidatus Phytoplasma pyri Seemüller & Schneider a veškeré rostliny s příznaky napadení v bezprostřední blízkosti musí být odstraněny a neprodleně zničeny nebo
–
rozmnožovací materiál a ovocné rostliny základní a certifikované kategorie v místě výroby a veškeré rostliny v bezprostřední blízkosti, které při vizuálních prohlídkách během posledních tří vegetačních období vykazovaly příznaky výskytu organismu Candidatus Phytoplasma pyri Seemüller & Schneider, musí být odstraněny a neprodleně zničeny;“.
19.
Přílohy č. 6 a 7 znějí:
„Příloha č. 6
Požadavky na množitelské porosty a rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů
1.
Počet a termíny přehlídek ovocných rodů a druhů
Tabulka č. 6.1
---
Líska, kdouloň, ořešák vlašský, jabloň, mandloň, meruňka, třešeň, višeň, slivoň, broskvoň, hrušeň, angrešt, rybíz, maliník, ostružiník, borůvka, jahodník zahradní velkoplodý
Skupina porostů| První přehlídka v době| Další přehlídky
Semenné stromy a keře| Před sklizní plodů| –
Matečné
rostliny a matečnice
vegetativních podnoží| od 1. května do sklizně
letních roubů a řízků| Před dozráváním plodů
(kde je to přípustné,
alternativně ve srovnávací
výsadbě), vegetativní
podnože do konce
listopadu, třetí přehlídka
jahodníku do konce září při
zakořeňování sazenic
Zaškolkované podnože,
jednoleté školkařské výpěstky
k uvedení do oběhu, víceleté
školkařské výpěstky k uvedení
do oběhu| Uznávaný rozmnožovací
materiál
od 1. června
do 31. července| Uznávaný rozmnožovací
materiál
od 1. července
do 30. září
Kontejnerované a balíčkované
rostliny k uvedení do oběhu| Uznávaný rozmnožovací materiál před uvedením
do oběhu v růstové fázi, kdy je možno provést kontrolu
zdravotního stavu a odrůdové pravosti
Podnože generativní a
vegetativní| od 1. května
do 31. srpna| od 1. července
do 30. listopadu
a)| Rozmnožovací materiál pěstovaný v laboratorních nebo skleníkových podmínkách se přehlíží před uváděním do oběhu.
b)| U semenných stromů a keřů a u matečných roubových stromů a keřů v kategorii předstupně se první uznávací řízení provádí ve věku, kdy je možno ověřit pravost odrůdy na plodících rostlinách stejného původu, které jsou vysázeny mimo technickou izolaci.
c)| Další případné přehlídky se provádějí při pochybnostech o zdravotním stavu rozmnožovacího materiálu.
d)| CAC rozmnožovací materiál s výjimkou matečných porostů a generativních podnoží se přehlíží namátkově v průběhu výroby společně s kontrolou kritických bodů výrobního procesu.
2.
Požadavky na minimální izolační vzdálenost a předplodiny uznávaného rozmnožovacího materiálu
Tabulka č. 6.2
---
Kdouloň, jabloň, mandloň, meruňka, třešeň, višeň, slivoň, broskvoň, hrušeň,
angrešt, rybíz,
maliník, ostružiník
Rod| Škodlivé organismy| Minimální vzdálenost v m od potvrzeného výskytu škodlivého organismu
| | SE 1| E I, E II, E III| C
Matečné rostliny včetně podnoží
Slivoň,
meruňka,
mandloň,
broskvoň| European stone fruit yellows phytoplasma1), Plum pox virus1),
Prune dwarf virus, Prunus necrotic
ringspot virus1)| \\-- 2)| 800| 500
Angrešt,
rybíz| Black currant reversion associated virus1), Cucumber mosaic virus1), Gooseberry vein-banding agent1)| \\-- 2)| 250| 100
Maliník,
ostružiník| Cucumber mosaic virus1),
Raspberry leafspot agent1),
Raspberry leaf mottle agent1),
Raspberry vein chlorosis virus1),
Rubus yellow net agent1)| \\-- 2)| 250| 100
Třešeň
a višeň| Prune dwarf virus1), Prunus necrotic ringspot virus1)| \\-- 2)| 500| 250
| Apple proliferation phytoplasma1)| \\-- 2)| 500| 250
Jabloň| Bakteriální spála růžovitých =
Erwinia amylovora (Burrill) Winslow
et al.| 5002)| 500| 500
| Pear decline phytoplasma1)| \\-- 2)| 500| 250
Kdouloň, hrušeň| Bakteriální spála růžovitých =
Erwinia amylovora (Burrill) Winslow
et al.| 5002)| 500| 500
Semenné stromy a keře
Broskvoň,
mandloň,
meruňka,
slivoň| Prune dwarf virus1), Prunus necrotic ringspot virus1)| \\-- 2)| 800| 500
Třešeň| Prunus necrotic ringspot virus1),
Prune dwarf virus1)| \\-- 2)| 800| 500
Jabloň| Apple proliferation phytoplasma1)| \\-- 2)| 500| 250
| Bakteriální spála růžovitých =
Erwinia amylovora (Burrill) Winslow
et al.1)| 5002)| 500| 500
Hrušeň| Pear decline phytoplasma1)| \\-- 2)| 500| 250
Bakteriální spála růžovitých =
Erwinia amylovora (Burrill) Winslow
et al.1)| 5002)| 500| 500
Zaškolkované podnože a školkařské výpěstky
Slivoň,
meruňka,
mandloň,
broskvoň| Plum pox virus1), European stone
fruit yellows phytoplasma1)| \\-- 2)| 800| 250
Angrešt,
rybíz| Gooseberry vein-banding agent1), Cucumber mosaic virus1), Black
currant reversion associated virus1)| \\-- 2)| 250| 0
Maliník,
ostružiník| Cucumber mosaic virus1),
Raspberry leafspot agent1),
Raspberry leaf mottle agent1),
Raspberry vein chlorosis virus1),
Rubus yellow net agent1)| \\-- 2)| 500| 0
Jabloň| Apple proliferation phytoplasma1)| \\-- 2)| 500| 0
Bakteriální spála růžovitých =
Erwinia amylovora (Burrill) Winslow
et al.1)| 5002)| 500| 500
Kdouloň,
hrušeň| Pear decline phytoplasma1)| \\-- 2)| 500| 250
Bakteriální spála růžovitých =
Erwinia amylovora (Burrill) Winslow
et al.1)| 5002)| 500| 500
Maliník a ostružiník - 3 metry mezi jednotlivými druhy, odrůdami, kategoriemi a generacemi.
Vysvětlivky:
1)
Požadavky na minimální izolační vzdálenosti se vztahují na výskyt virů a virům podobných škodlivých organismů v rámci rodu nebo druhu, pokud je na rozmnožovaný rod nebo druh škodlivý organismus pylem nebo přenašeči přenosný.
2)
Rozmnožovací materiál předstupně je udržován v podmínkách zabraňujících infekci jednotlivých rostlin pomocí účinného technického opatření.
Tabulka č. 6.3
---
Jahodník zahradní velkoplodý
Druh| Kategorie,
generace| Izolační vzdálenost
Jahodník| EI-EV| 2 m od jiného
porostu jahodníku| 200 m od planých rostlin jahodníku a porostů jahodníku s neověřeným zdravotním stavem
C| 2 m od jiného porostu jahodníku
a)| Množitelské porosty jahodníku zahradního velkoplodého mohou být pěstovány pouze na pozemcích, kde v předcházejících 3 letech jahodník nebyl pěstován.
b)| Minimální vzdálenost od výskytu škodlivého organismu k zamezení přenosu škodlivého organismu a izolace k zamezení mechanické příměsi může být nahrazena účinným technickým opatřením.
3.
Požadavky na vlastnosti uznávaného rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů
Tabulka č. 6.4
---
Rouby, řízky
a)| Rouby a řízky se expedují jako jednoleté výhony nebo letorosty, odlistěné, vyzrálé, zdravé, rovné, svěží, s náležitě vyvinutými a nepoškozenými očky. Letní řízky se expedují olistěné.
b)| V partii musí být rozmnožovací materiál roubů odrůdově pravý a čistý.
Tabulka č. 6.5
---
Podnože
a)| Podnože rovné, vyzrálé, svěží, zdravé, nepoškozené.
b)| Podnože pěstované ve volné půdě určené k uvádění do oběhu se sklízí po odlistění.
c)| Odlisťovat a sklízet se mohou až po ukončeném uznávacím řízení, nejdříve však v následujících termínech:
1.| broskvoně, mandloně a ořešák vlašský až po 20. říjnu a
2.| ostatní druhy po 1. říjnu.
Tabulka č. 6.6
---
Školkařské výpěstky
Kořeny| Svěží, zdravé, nepoškozené a vyzrálé
Na generativní podnoži nejméně 4 (hrušeň a mandloň 2) dále rozvětvené hlavní kořeny, nejméně 20 cm dlouhé, s odpovídajícím kořenovým vlášením.
Na vegetativní podnoži nejméně 14 cm (meruzalka 7 cm) dlouhé, svazčité, v dostatečném množství vyvinuté na nejméně 12 cm (meruzalka 8 cm) dlouhé bazální části kmene. Meruzalku je možno uvádět do oběhu i jako nezakořenělý jednoletý výhon.
Kmen,
popřípadě
výhon1)| Rovný, hladký, nepoškozený, rány po odstraněném obrostu a čípku s okrajovým závalem.
Korunka2)| Odborně upravená řezem, se zdravými, vyzrálými a pravidelně rozloženými výhony a upravenými konkurenčními výhony.
a)| Školkařské výpěstky pěstované ve volné půdě určené k uvádění do oběhu se sklízí odlistěné.
b)| Odlisťovat, sklízet a uvádět do oběhu na území České republiky se mohou až po ukončeném uznávacím řízení, nejdříve však v následujících termínech:
1.| angrešt a rybíz až po 20. září,
2.| broskvoně, mandloně a ořešák vlašský až po 20. říjnu a
3.| ostatní druhy po 1. říjnu.
c)| V partii musí být rozmnožovací materiál školkařských výpěstků odrůdově pravý a čistý.
Vysvětlivky:
1)
U broskvoní se obrost ve výšce kmene odstraňuje v bylinném stavu.
2)
Terminální výhon u broskvoní při zapěstování korunky se odstraňuje v bylinném stavu.
Tabulka č. 6.7
---
Tvar, výška kmene, počet a délka výhonů školkařských výpěstků
a) Broskvoň, hrušeň, jabloň, kdouloň, mandloň, meruňka, ořešák vlašský, slivoň, třešeň, višeň
1\\. Výška školkařských výpěstků
Minimální výška školkařského výpěstku naštěpovaného na slabě rostoucí podnoži je 80 cm, minimální výška školkařského výpěstku naštěpovaného na ostatních podnožích je 100 cm, s výjimkou přirozeně kolumnárních odrůd a odrůd s přirozeně zakrslou formou růstu.
2\\. Počet a délka výhonů v korunce u školkařských výpěstků štěpovaných u země
Tvar| Nejmenší počet výhonů| Nejmenší délka výhonu v cm
Výpěstky s korunkou| 3| 25
Školkařské výpěstky s více než jednoletou korunkou mají odborně ošetřenou korunku.
3\\. Počet a délka výhonů v jednoleté korunce u školkařských výpěstků štěpovaných v korunce
Druh| Nejmenší počet výhonů| Nejmenší délka výhonu v cm
Všechny druhy| 1| 25
b) Angrešt, rybíz
Počet a délka jednoletých výhonů školkařských výpěstků
Tvar| Nejmenší délka výhonu v cm
| Jednovýhonový| dvou a více výhonový
Keře| 40| 25
Kmenné tvary| 20| 10
Školkařské výpěstky pěstované v kontejnerech musí před uváděním do oběhu v nadzemních částech odpovídat požadavkům této přílohy a vykazovat dobře prokořeněný bal.
Tabulka č. 6.8
---
Sazenice maliníku a ostružiníku
Síla kořenového krčku| 7 až 20 mm
Podzemní pupen u odrůd, které podzemní pupen vytváří| Vyvinutý
Sazenice maliníku a ostružiníku se pro expedici zkracují až na délku 50 cm.
V partii musí být rozmnožovací materiál sazenic maliníku a ostružiníku odrůdově pravý a čistý.
Tabulka č. 6.9
---
Jahodník zahradní velkoplodý - prostokořenné sazenice
Znaky| Vlastnosti
Vnější vzhled| Sadba svěží, s dobře vyvinutým a nepoškozeným terminálním pupenem, se zdravými svěžími kořeny, nezavadlé, s listem nebo bez listu, v případě hrnkovaných sazenic dobré prokořenění, které zachovává původní tvar i po odstranění sadbovače
Průměr
v kořenovém krčku| nejméně 7 mm
Délka jednotlivých
kořenů| nejméně 50 mm
Sadba se těží přímo z množitelského záhonu, popřípadě může být dopěstována mimo původní porost.
Tabulka č. 6.10
---
Zařazování štěpovaného rozmnožovacího materiálu sloužícího k výrobě matečných rostlin do kategorií nebo generací
Výsledná kategorie nebo
generace školkařského výpěstku| Nejnižší generace použitého komponentu
Podnož| Roub
SE 1| SE 1 nebo semenná u druhů kde není riziko pylem přenosných virů.| SE1
E I| E I| SE1
E II| E II| E I
E III (Ribes L.)| E III| E II
C| C| E II, E III
(Ribes L.)
Tabulka č. 6.11
---
Zařazování štěpovaných výpěstků k expedici do kategorií nebo generací
Výsledná kategorie nebo generace
školkařského výpěstku| Nejnižší generace použitého komponentu
Podnož| Roub (kategorie matečného porostu)
C| C| C
Tabulka č. 6.12
---
Osivo
druhu| Čistota nejméně
v %| Životnost
nejméně
% 1)| Hmotnost partie nejvýše
kg| Hmotnost
laboratorního
vzorku
nejméně g
nebo počet
ks| Hmotnost vzorku pro zkoušku čistoty nejméně g nebo počet ks| Zdravotní stav:
bez
výskytu
Broskvoň| 95| 70| 5000| 500 semen| 500 semen| PNRSV, PDV 2)
Hrušeň| 70| 60| 1000| 180| 90| \\--
Jabloň, kromě
Malus sargentii a Malus sylvestris| 80| 70| 1000| 50| 25| \\--
Malus sargentii| 80| 70| 1000| 24| 12| \\--
Malus sylvestris| 80| 70| 1000| 160| 80| \\--
Líska| 95| 70| 5000| 500 semen| 500 semen| \\--
Mandloň, Mahalebka, Myrobalán, Meruňka, Slivoň, vše HTS3) ≤
200 g| 95| 70| 1000| 1000| 500| PNRSV, PDV 2)
Mandloň, Mahalebka, Myrobalán, Meruňka, Slivoň, vše HTS nad
200 g| 95| 70| 1000| 500 semen| 500 semen| PNRSV, PDV 2)
Ořešák vlašský| 95| 70| 5000| 2000| 1000| \\--
Třešeň| 95| 70| 1000| 900| 450| PNRSV, PDV 2)
Nejvyšší dovolená příměs jiných druhů nebo odrůd v osivu v %
Kategorie, generace
SE 1| E I, E II| C
0,0| 0,0| 0,2
U osiva pro vlastní potřebu kromě zdravotního stavu se úřední laboratorní ověření semenářských hodnot nevyžaduje.
Vysvětlivky:
1)
Životaschopnost osiva se zjišťuje testem TTC - biochemická zkouška životaschopnosti.
2)
Testování na výskyt viróz (PNRSV = Prunus necrotic ringspot virus - nekrotická kroužkovitost slivoně, PDV = Prune dwarf virus - zakrslost slivoně) je provedeno metodou ELISA je-li rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů označen jako viruprostý nebo testovaný na virózy.
3)
Hmotnost tisíce semen.
Příloha č. 7
Termíny pro podání žádosti o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu pěstovaného v polních podmínkách a termíny oznámení o rozsahu výroby konformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a materiálu uváděného do oběhu za zvláštních podmínek podle jednotlivých skupin porostů
Termín podání| Název skupiny porostů
---|---
do 30. dubna| Semenné stromy a keře
Matečné rostliny
do 31. května| Zaškolkované podnože
Jednoleté školkařské výpěstky k uvedení do oběhu
Víceleté školkařské výpěstky k uvedení do oběhu
Podnože generativní a vegetativní
Nejpozději 20 dnů před expedicí| Kontejnerované a balíčkované rostliny k uvedení do oběhu.
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2024.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Vyhláška č. 92/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 92/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 386/2022 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění vyhlášky č. 188/2023 Sb.
Vyhlášeno 18. 4. 2024 13:57:34, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 92/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 386/2022 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění vyhlášky č. 188/2023 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2024
92
VYHLÁŠKA
ze dne 28. března 2024,
kterou se mění vyhláška č. 386/2022 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění vyhlášky č. 188/2023 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 14 písm. a), § 3e odst. 5, § 5 odst. 8, § 7 odst. 6 písm. d), g), h), i), j), k) a u), § 19 odst. 17 písm. a), c), f), h), i), m) a n), § 23 odst. 7, § 23a odst. 8 písm. a) a f), § 24a odst. 7 a § 25 odst. 8 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 334/2020 Sb. a zákona č. 277/2023 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 386/2022 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění vyhlášky č. 188/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. q) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za písmeno q) se vkládá nové písmeno r), které zní:
„r)
výrazem prakticky prostý škodlivých organismů, že míra, v jaké se škodlivé organismy vyskytují v daném rozmnožovacím materiálu nebo ovocných rostlinách, je dostatečně nízká, aby byla zajištěna přijatelná jakost a užitná hodnota tohoto rozmnožovacího materiálu, a“.
Dosavadní písmeno r) se označuje jako písmeno s).
2.
V § 6 odst. 4 se slova „faktury, dodací listy, mezinárodní certifikáty, certifikáty a uznávací listy vystavené příslušným orgánem odpovídajícím za certifikaci nebo kontrolu v daném státě“ nahrazují slovy „úřední návěska, návěska dodavatele, faktura, dodací list, mezinárodní certifikát, certifikát a uznávací list vystavený příslušným orgánem odpovídajícím za certifikaci nebo kontrolu v daném státě“.
3.
V § 6 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje.
4.
V § 8 odst. 4 písm. a) se slova „v souladu s mezinárodně uznávanými diagnostickými metodami“ nahrazují slovem „vizuálně“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a je otestován na škodlivé organismy podle bodu 6 přílohy č. 1 k této vyhlášce s vyhovujícím výsledkem“.
5.
V § 8 odst. 4 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „bodu 6“ a za slovo „vyhlášce“ se vkládají slova „s vyhovujícím výsledkem“.
6.
V § 8 odstavec 6 zní:
„(6)
Seznam RNŠO, kterých musí být rozmnožovací materiál okrasných druhů prakticky prostý alespoň při vizuální přehlídce v místě výroby, a prahové hodnoty těchto RNŠO, které nesmějí být překročeny alespoň při vizuální přehlídce rozmnožovacího materiálu okrasných druhů uváděného do oběhu, je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.“.
7.
V § 9 odst. 2 se slova „Množitelské chmelnice a“ nahrazují slovy „Matečné rostliny chmele, množitelské chmelnice a“.
8.
§ 10 se včetně nadpisu zrušuje.
9.
V § 11 odst. 2 se za slovo „návěskou“ vkládá slovo „dodavatele“.
10.
V § 11 odst. 4 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.
11.
V § 11 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní:
„(11)
Při uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele musí být podle prováděcích aktů přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění5), s úřední návěskou a návěskou dodavatele spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.
5)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.
6)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování na území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny.“.
12.
V § 12 odst. 3 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje.
13.
V § 12 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12)
Při uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu révy musí být podle prováděcích aktů přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění5), s úřední návěskou spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.“.
14.
V § 14 odst. 1 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.
15.
V § 14 odstavec 2 zní:
„(2)
Doklad vystavený dodavatelem podle odstavce 1 lze nahradit rostlinolékařským pasem podle prováděcích aktů přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění5), obsahuje-li všechny náležitosti uvedené v odstavci 1, a pokud jsou náležitosti rostlinolékařského pasu zřetelně odděleny.“.
16.
V § 14 odst. 7 písm. c) se text „RNŠO“ nahrazuje slovy „karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii“.
17.
V § 14 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
V případě rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, pro který je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou nebo průvodním dokladem spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.“.
18.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Požadavky na rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu révy a okrasných druhů
(K § 3e odst. 5 zákona)
(1)
Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí být prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu rozmnožovacího materiálu. Rozmnožovací materiál musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, RNŠO a případně karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, v platném znění5).
(2)
Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí splňovat v případě rozmnožovacího materiálu
a)
révy požadavky pro rozmnožovací materiál v kategorii standardní rozmnožovací materiál uvedené v této vyhlášce, s výjimkou požadavků na odrůdovou čistotu a odrůdovou pravost, a
b)
okrasných druhů požadavky pro rozmnožovací materiál okrasných druhů uvedené v této vyhlášce, s výjimkou požadavků na pravost a čistotu rodu, druhu nebo odrůdy.“.
19.
V příloze č. 2 části 2 se v nadpisu oddílu 3 slova „révové školky“ nahrazují slovy „selektované vinice“.
20.
V příloze č. 3 se v tabulce pod slova „Kořenáče chmele (prostokořenné i obalované)“ doplňují v téže buňce na nový řádek slova „Matečné rostliny chmele v kontejnerech“ a v posledním řádku se číslo „14“ nahrazuje číslem „20“.
21.
V nadpisu přílohy č. 4 se slova „specifických škodlivých organismů a chorob snižujících jakost rozmnožovacího materiálu okrasných druhů“ nahrazují slovy „RNŠO, kterých musí být rozmnožovací materiál okrasných druhů prakticky prostý alespoň při vizuální přehlídce v místě výroby, a prahové hodnoty těchto RNŠO, které nesmějí být překročeny alespoň při vizuální přehlídce rozmnožovacího materiálu okrasných druhů uváděného do oběhu“.
22.
Příloha č. 5 se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2024.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Zákon č. 91/2024 Sb.
|
Zákon č. 91/2024 Sb.
Zákon o munici
Vyhlášeno 16. 4. 2024 14:28:15, datum účinnosti 1. 1. 2026, částka 91/2024
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 10)
* ČÁST DRUHÁ - MUNIČNÍ OPRÁVNĚNÍ (§ 11 — § 26)
* ČÁST TŘETÍ - MUNIČNÍ LICENCE (§ 27 — § 36)
* ČÁST ČTVRTÁ - EVIDENCE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ S MUNICÍ A O PYROTECHNICKÉM PRŮZKUMU (§ 37 — § 51)
* ČÁST PÁTÁ - PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ, ODSTRANĚNÍ MUNICE NEBO VÝBUŠNINY NALEZENÉ PŘI PYROTECHNICKÉM PRŮZKUMU A POSTUP V PŘÍPADĚ POZASTAVENÍ NEBO ZÁNIKU MUNIČNÍ LICENCE (§ 52 — § 57)
* ČÁST ŠESTÁ - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A STÁTNÍ SPRÁVA (§ 58 — § 69)
* ČÁST SEDMÁ - PŘESTUPKY (§ 70 — § 71)
* ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 72 — § 76)
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 77 — § 77)
Budoucí znění od 1. 1. 2026
91
ZÁKON
ze dne 6. března 2024
o munici
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje
a)
nakládání s municínakládání s municí,
b)
zacházení s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem a
c)
pyrotechnický průzkumpyrotechnický průzkum.
(2)
Tento zákon dále upravuje výkon státní správy na úseku nakládání s municínakládání s municí, zacházení s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem a pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
§ 2
(1)
Pokud vyňatá veřejnoprávní instituce, kterou je Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky, bezpečnostní sbor České republiky, Český báňský úřad, Správa státních hmotných rezerv nebo Český úřad pro zkoušení zbraní a střelivastřeliva, nakládá s municímunicí, zachází s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem nebo provádí pyrotechnický průzkumpyrotechnický průzkum, použije se tento zákon, pouze je-li tak dále výslovně stanoveno.
(2)
Kdo při plnění úkolů vyňaté veřejnoprávní instituce užívá střelnici pro municimunici, trhací jámu pro ničení municemunice nebo zvláštní muniční zařízenízvláštní muniční zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení municemunice (dále jen „zvláštní muniční zařízenízvláštní muniční zařízení“) provozované podle tohoto zákona, je povinen dodržovat jejich provozní řád.
§ 3
Vztah k jiným právním předpisům
(1)
Tento zákon se nevztahuje na nakládání s výbušninamivýbušninami podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (dále jen „výbušninavýbušnina“). To neplatí, pokud jde o výbušninuvýbušninu, která je
a)
součástí municemunice, nebo
b)
nalezena při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na municimunici spravovanou nevyňatou veřejnoprávní institucí podle zákona o zbraních a střelivu, která je
a)
součástí sbírky zapsané v centrální evidenci sbírek podle zákona o ochraně sbírek muzejní povahy, nebo
b)
kulturní památkou zapsanou do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky podle zákona o státní památkové péči.
§ 4
Munice
(1)
MunicíMunicí je zkompletovaný nebo neúplný výrobek obsahující aktivní muniční náplňaktivní muniční náplň a speciálně konstruovaný pro použití ozbrojenými silami nebo bezpečnostními sbory.
(2)
Aktivní muniční náplníAktivní muniční náplní je účinná, výmetná nebo speciální náplň obsažená v municimunici.
(3)
MunicíMunicí podle tohoto zákona jsou
a)
dělostřelecká municemunice ráže 20 mm a větší,
b)
zkušební municemunice s inertní střelou určená k balistickým zkouškám a přetlaková municemunice, kterou je municemunice určená ke zkouškám pevnosti hlavní,
c)
miny,
d)
ruční granáty a granáty určené k vystřelování z různých druhů granátometů, včetně nábojů pro granátomety,
e)
ruční odpalovací zařízení jednorázového použití a náboje do ručních odpalovacích zařízení,
f)
iniciátory municemunice zahrnující zápalky, roznětky, rozbušky a elektrické palníky a iniciační zařízení municemunice zahrnující zapalovače a rozněcovače, zápalkové šrouby a zážehová pouzdra, a dále bleskovice a zápalnice, pokud jsou konstruovány speciálně pro použití v municimunici,
g)
letecké pumy a jejich submunice,
h)
rakety, raketové střely a jejich submunice,
i)
ženijní municemunice zahrnující výbušné odminovací nebo minovací systémy, ženijní náloživo a demoliční nálože a
j)
torpéda a hlubinné nálože.
(4)
MunicíMunicí podle tohoto zákona jsou dále
a)
pyrotechnické prostředky zahrnující pyrotechnické imitační prostředky, signální, rušící, dýmotvorné a osvětlovací prostředky a pyronábojky,
b)
pyrotechnické prostředky letectva, raketové a ostatní vojenské techniky a
c)
ostatní municemunice výcvikového určení obsahující výbušninyvýbušniny, pokud nejde o pyrotechnické výrobky1).
§ 5
Nevybuchlá munice
Nevybuchlou municíNevybuchlou municí je pro účely tohoto zákona municemunice, která byla připravena k použití, byla použita a selhala nebo se jinými vnějšími vlivy dostala mimo kontrolu svého držitele a stále obsahuje aktivní muniční náplňaktivní muniční náplň.
§ 6
Pyrotechnický průzkum
Pyrotechnickým průzkumemPyrotechnickým průzkumem je soubor odborných a dalších nezbytných činností směřujících k ochraně života, zdraví nebo majetku při vyhledávání schváleným postupem, identifikaci a případné manipulaci s municímunicí, střelivemstřelivem podle zákona o zbraních a střelivu (dále jen „střelivostřelivo“) nebo výbušninouvýbušninou.
§ 7
Vymezení některých dalších pojmů
Pro účely tohoto zákona je
a)
nakládáním s municínakládáním s municí jakékoli fyzické zacházení s municímunicí, jakož i její uložení, zajištění její přepravy nebo provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení; právní jednání se považuje za nakládání s municínakládání s municí, upravuje-li jej výslovně tento zákon,
b)
zakázanou municízakázanou municí municemunice, se kterou zakazuje nakládat mezinárodní smlouva2), která je součástí právního řádu,
c)
neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem věc, která má vzhled municemunice, ale neobsahuje aktivní muniční náplňaktivní muniční náplň,
d)
muničním skladištěmmuničním skladištěm stavba pro uložení municemunice určená k tomuto účelu v souladu se stavebním zákonem,
e)
místem pobytu adresa místa trvalého pobytu občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince vedená v základním registru obyvatel.
§ 8
Oprávnění při nakládání s municí a při pyrotechnickém průzkumu
(1)
Vykonávat konkrétní činnosti při nakládání s municínakládání s municí je oprávněn držitel
a)
základního muničního oprávnění nebo muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu nebo držitel zbrojního oprávnění vydaného podle zákona o zbraních a střelivu, který dosáhl věku 18 let; odpalování, střelbu a ničení municemunice smí provádět pouze, jde-li o zkušební municimunici s inertní střelou nebo tormentační municimunici anebo o cvičnou nebo redukovanou municimunici, nebo
b)
vyššího muničního oprávnění.
(2)
Vykonávat konkrétní činnosti při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu je oprávněn držitel muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
(3)
Nakládat s municímunicí je oprávněn držitel obecné muniční licence. Nesmí však nakládat s nevybuchlou municínevybuchlou municí nalezenou při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
(4)
Zajišťovat pyrotechnický průzkumpyrotechnický průzkum a manipulovat s nevybuchlou municínevybuchlou municí nalezenou při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu je oprávněn držitel muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
§ 9
Obecné povinnosti
(1)
Každý je povinen
a)
neprodleně ohlásit nález municemunice Policii České republiky (dále jen „policie“) nebo, pokud jde o nález v chráněném objektu podle zákona o Vojenské policii nebo na území zrušených vojenských újezdů, Vojenské policii,
b)
při zemních pracích, při nichž může důvodně předpokládat nález municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninvýbušnin, zabezpečit dohled osoby oprávněné provádět pyrotechnický průzkumpyrotechnický průzkum a
c)
dodržovat provozní řád střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice a zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení.
(2)
Nikdo nesmí
a)
vykonávat konkrétní činnosti při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu, nakládat s municímunicí nebo zajišťovat pyrotechnický průzkumpyrotechnický průzkum a manipulovat s nalezenou nebo nevybuchlou municínevybuchlou municí, nalezeným střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou v souvislosti s pyrotechnickým průzkumempyrotechnickým průzkumem, pokud k tomu není oprávněn, a
b)
jakkoliv šířit ministerstvem sestavené písemné testy určené pro zkoušky odborné způsobilosti podle tohoto zákona.
(3)
Při nakládání s municínakládání s municí a při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu je držitel muničního oprávnění nebo muniční licence povinen
a)
dbát zvýšené opatrnosti, aby zejména neohrozil život, zdraví a majetek jiných osob,
b)
předložit na výzvu
1.
policie municimunici, se kterou nakládá, a popřípadě související doklady a listiny a
2.
Ministerstva obrany nalezenou zakázanou municizakázanou munici a popřípadě související doklady a listiny,
c)
zdržet se výkonu činnosti, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena v důsledku nemoci nebo úrazu,
d)
podrobit se na výzvu policisty vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
e)
učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku, zjistí-li při nakládání s municínakládání s municí špatný technický stav municemunice, a učiněná opatření neprodleně oznámit policii a
f)
neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení municemunice.
(4)
Při nakládání s municínakládání s municí a při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu držitel muničního oprávnění a muniční licence nesmí
a)
umožnit vykonávat konkrétní činnosti osobě, která k tomu není oprávněna,
b)
vykonávat konkrétní činnosti pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky anebo je-li jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena užitím léků nebo v důsledku jeho zdravotního stavu a
c)
mít u sebe viditelně municimunici na místě veřejnosti přístupném, ledaže jde o akci nebo činnost, při níž je podle zákona o zbraních a střelivu dovoleno nosit viditelně zbraň.
(5)
Se zakázanou municízakázanou municí lze nakládat, pouze stanoví-li tak jiný právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
§ 10
Zacházení s neaktivním muničním předmětem
(1)
S neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem je oprávněna zacházet plně svéprávná zletilá fyzická osoba nebo právnická osoba.
(2)
Nikdo nesmí mít viditelně u sebe neaktivní muniční předmětneaktivní muniční předmět na místě veřejnosti přístupném, ledaže jde o akci nebo činnost, při níž je podle zákona o zbraních a střelivu dovoleno nosit viditelně zbraň.
ČÁST DRUHÁ
MUNIČNÍ OPRÁVNĚNÍ
§ 11
Druhy muničních oprávnění
(1)
Muniční oprávnění se rozlišují podle výkonu konkrétních činností fyzické osoby při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu ve prospěch držitele muniční licence.
(2)
Druhy muničních oprávnění jsou v případě
a)
nakládání s municínakládání s municí
1.
základní muniční oprávnění a
2.
vyšší muniční oprávnění a
b)
pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu muniční oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
(3)
Držitel základního muničního oprávnění smí zacházet s municímunicí zejména při jejím přemísťování nebo ukládání.
(4)
Držitel vyššího muničního oprávnění smí vykonávat veškeré činnosti spojené s nakládáním s municínakládáním s municí, včetně odpalování, střelby nebo ničení municemunice, a plnit povinnosti držitele obecné muniční licence při nakládání s municínakládání s municí v rozsahu stanoveném držitelem muniční licence.
§ 12
Podmínky vydání a držení muničního oprávnění
Muniční oprávnění vydá krajské ředitelství policie žadateli, který splňuje podmínky pro vydání a držení muničního oprávnění příslušného druhu (dále jen „podmínky muničního oprávněnípodmínky muničního oprávnění“). Podmínky muničního oprávněníPodmínky muničního oprávnění splňuje fyzická osoba, která
a)
má místo pobytu na území České republiky,
b)
dosáhla věku 18 let v případě základního muničního oprávnění nebo 21 let v ostatních případech,
c)
je plně svéprávná,
d)
je zdravotně způsobilá k výkonu konkrétních činností při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu,
e)
je bezúhonná a spolehlivá a
f)
je odborně způsobilá, pokud jde o vyšší muniční oprávnění nebo muniční oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
§ 13
Zdravotní způsobilost
(1)
Zdravotně způsobilou pro výkon konkrétních činností při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu není osoba, jejíž způsobilost k takové činnosti je vyloučena nebo omezena v důsledku stanovené nemoci, vady nebo stavu, anebo stanoví-li tak § 14.
(2)
Splnění podmínky zdravotní způsobilosti se dokládá lékařským posudkem vydaným na základě lékařské prohlídky a v případech uvedených v § 14 rovněž znaleckým posudkem, z jejichž závěru vyplývá, že osoba je zdravotně způsobilá podle tohoto zákona. Lékařský posudek se vydává s dobou platnosti 5 let, nejsou-li s ohledem na výhled aktuálně zjištěného zdravotního stavu dány podmínky pro vydání lékařského posudku s dobou platnosti kratší.
(3)
Osoba, u níž se zjišťuje splnění podmínek pro vydání muničního oprávnění, předkládá krajskému ředitelství policie lékařský posudek k ověření její zdravotní způsobilosti
a)
jako přílohu žádosti o vydání muničního oprávnění a
b)
vždy nejpozději ke dni uplynutí platnosti předchozího lékařského posudku.
(4)
Krajské ředitelství policie požádá v případě pochybností o trvání zdravotní způsobilosti držitele muničního oprávnění poskytovatele zdravotních služeb o vydání mimořádného lékařského posudku; krajské ředitelství policie současně držitele muničního oprávnění vyzve, aby se k lékařské prohlídce dostavil ve lhůtě, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů.
(5)
Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Nemůže-li takový poskytovatel zdravotních služeb lékařský posudek vydat nebo je-li podezření, že se posuzovaná osoba snaží ovlivnit nestrannost zjištění své zdravotní způsobilosti, anebo nelze-li její zdravotní způsobilost zjistit jiným způsobem, krajské ředitelství policie usnesením určí poskytovatele zdravotních služeb, který lékařský posudek vydá.
(6)
Vláda stanoví nařízením seznam nemocí, vad nebo stavů, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu konkrétních činností při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu, a náležitosti lékařského posudku.
§ 14
Další skutečnosti rozhodné pro posouzení zdravotní způsobilosti
(1)
Zdravotně způsobilou není osoba, které bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence. Osoba, u níž bylo upuštěno od výkonu ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, nebo osoba, která byla z ochranného léčení nebo ze zabezpečovací detence propuštěna, je zdravotně způsobilá, pokud je k žádosti o vydání muničního oprávnění kromě lékařského posudku přiložen také znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví odpovídajícího důvodům, pro které byly ochranné léčení nebo zabezpečovací detence uloženy.
(2)
Obdobně jako podle odstavce 1 se posuzuje také zdravotní způsobilost osoby,
a)
u níž bylo v minulosti zastaveno trestní stíhání nebo řízení o odpovědnosti za přestupek pro nepříčetnost, nebo
b)
která je nebo byla hospitalizována ve zdravotním zařízení poskytovatele zdravotních služeb bez svého souhlasu podle zákona o zdravotních službách z důvodu, že ohrožovala bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jevila známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpěla; poskytovatel zdravotních služeb, u kterého je nebo byla taková osoba hospitalizována, anebo soud, jemuž byla hospitalizacehospitalizace takové osoby oznámena, sdělí bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství policie na jeho žádost údaje o takové osobě a důvod a datum zahájení a ukončení její hospitalizacehospitalizace.
§ 15
Postup ošetřujícího lékaře
(1)
Ošetřující lékař, který zjistí, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policii, je-li mu známo, že pacient je držitelem muničního oprávnění.
(2)
Lékař uvedený v odstavci 1 je oprávněn u policie ověřit, zda je daná osoba držitelem muničního oprávnění; tuto skutečnost policie lékaři sdělí bez zbytečného odkladu.
§ 16
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonného podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za
a)
trestný čintrestný čin, za jehož spáchání trestní zákoník umožňuje uložení výjimečného trestu,
b)
úmyslný trestný čintrestný čin neuvedený v písmenu a), pokud byl za jeho spáchání fyzické osobě uložen
1.
trest odnětí svobody převyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 20 let,
2.
trest odnětí svobody převyšující 2 roky a nepřevyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 10 let,
3.
trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 5 let,
4.
trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen nebo podmíněně odložen s dohledem, a neuplynuly alespoň 3 roky od uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil, nebo
5.
jiný trest než trest odnětí svobody a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynuly alespoň 3 roky, nebo
c)
trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním s municínakládáním s municí, pyrotechnickým průzkumempyrotechnickým průzkumem nebo zacházením s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem anebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou, jestliže neuplynuly alespoň 3 roky od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí anebo od uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil.
(2)
Byl-li úmyslný trestný čintrestný čin spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy anebo v souvislosti s nakládáním s municínakládáním s municí, pyrotechnickým průzkumempyrotechnickým průzkumem nebo zacházením s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem nebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou, doba, po kterou se osoba nepovažuje za bezúhonnou, činí
a)
30 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 20 let,
b)
15 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 10 let, nebo
c)
10 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu nižší než 10 let.
(3)
Za bezúhonného se dále nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně odsouzen za čin, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.
(4)
Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle jiného právního předpisu, ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 17
Spolehlivost
(1)
Za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten,
a)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním s municínakládáním s municí, pyrotechnickým průzkumempyrotechnickým průzkumem nebo zacházením s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem anebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou
1.
bylo pravomocně podmíněně zastaveno a od pravomocného rozhodnutí o tom, že se obviněný osvědčil, nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynula doba delší než 3 roky, nebo
2.
v posledních 3 letech skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání mladistvého, rozhodnutím o upuštění od potrestání nebo upuštění od potrestání s dohledem,
b)
u něhož bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, dopustil-li se úmyslného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu spáchaného z nedbalosti v souvislosti s nakládáním s municínakládáním s municí, pyrotechnickým průzkumempyrotechnickým průzkumem nebo zacházením s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem anebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou, pokud od pravomocného rozhodnutí o osvědčení nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky,
c)
kdo nadměrně požívá alkohol nebo zneužívá jiné návykové látky,
d)
kdo byl v posledních 3 letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než 1 přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, pokud jej je třeba s ohledem na povahu činů, jimiž byly takové přestupky nebo jednání spáchány, považovat za vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost, a jde-li o přestupek
1.
na úseku nakládání se zbraněmi a střelivemstřelivem,
2.
na úseku nakládání s municínakládání s municí,
3.
na úseku pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu,
4.
na úseku nakládání s výbušninamivýbušninami,
5.
na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo v provozu na pozemních komunikacích spáchaný tím, že pachatel po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky vykonával činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo tím, že se odmítl podrobit orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření,
6.
proti veřejnému pořádku,
7.
proti občanskému soužití,
8.
proti majetku, nebo
9.
neoprávněného lovu zvěře podle zákona o myslivosti, nebo
e)
komu byl pravomocně uložen správní trest zákazu činnosti při nakládání s municínakládání s municí, pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu nebo zacházení s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem, a to po dobu, na kterou je tento zákaz uložen.
(2)
Za spolehlivého podle tohoto zákona se dále nepovažuje osoba,
a)
které může být odepřen nebo neumožněn vstup na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců, nebo
b)
vůči které jsou uplatněna sankční opatření podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo podle sankčního zákona.
§ 18
Prokazování bezúhonnosti a spolehlivosti
(1)
Bezúhonnost podle § 16 odst. 1 a 3 a spolehlivost podle § 17 odst. 1 písm. a) a b) se prokazuje opisem z evidence Rejstříku trestů, který si vyžádá krajské ředitelství policie. Krajské ředitelství policie může požádat příslušný orgán rovněž o vydání stejnopisu rozhodnutí, které má vliv na splnění podmínky bezúhonnosti nebo spolehlivosti.
(2)
Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to prostřednictvím informačního rozhraní.
(3)
Pokud se žadatel o vydání muničního oprávnění v uplynulých 10 letech zdržoval nepřetržitě déle než 18 měsíců v jiném státě, než je členský stát Evropské unie nebo Spojené království Velké Británie a Severního Irska, předloží krajskému ředitelství policie doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů z tohoto státu, ve kterém se zdržoval, nebo nevydává-li tento stát takový doklad, předloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů z tohoto státu, ve kterém se zdržoval, a nevydává-li tento stát ani takový doklad, předloží čestné prohlášení o tom, že může být podle tohoto zákona považován za bezúhonného.
(4)
V žádosti o vydání muničního oprávnění žadatel, který není občanem České republiky, rovněž uvede, ve kterých státech, které jsou členskými státy Evropské unie nebo Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, se v uplynulých 10 letech zdržoval nepřetržitě déle než 18 měsíců.
(5)
V případě, že bylo rozhodnutí významné pro posouzení bezúhonnosti vydáno soudem cizího státu, je krajské ředitelství policie oprávněno vyžádat si předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu od žadatele o vydání muničního oprávnění nebo držitele muničního oprávnění, u kterého tento zákon splnění podmínky bezúhonnosti vyžaduje. Krajské ředitelství policie si současně může vyžádat úředně ověřený překlad odsuzujícího rozhodnutí od žadatele o vydání muničního oprávnění nebo od jeho držitele. Nepředloží-li tato osoba podle věty první krajskému ředitelství policie opis dotčeného rozhodnutí ve stanovené lhůtě, má se za to, že podmínku bezúhonnosti nesplňuje.
(6)
Spolehlivost podle § 17 odst. 1 písm. d) a e) se prokazuje opisem z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, který si vyžádá krajské ředitelství policie. Žádost o vydání opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to prostřednictvím informačního rozhraní.
(7)
Pokud spolehlivost podle § 17 odst. 1 písm. d) nebo e) nelze prokázat postupem podle odstavce 6, prokazuje se čestným prohlášením.
(8)
Za účelem posouzení spolehlivosti žadatele o vydání muničního oprávnění nebo držitele muničního oprávnění je krajské ředitelství policie oprávněno rovněž požádat o údaje z dalších evidencí, ve kterých jsou vedeny údaje o skutečnostech vylučujících spolehlivost podle § 17 odst. 2.
§ 19
Prokazování odborné způsobilosti
Žadatel o vydání vyššího muničního oprávnění nebo muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu prokazuje odbornou způsobilost před zkušební komisí složenou ze zástupců ministerstva, policie, Ministerstva obrany, Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střelivastřeliva a Českého báňského úřadu jmenovaných ministrem vnitra.
§ 20
Obsahová náplň zkoušky
(1)
Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění se skládá z písemného testu a z ústního pohovoru. Při zkoušce se ověřuje znalost
a)
tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení,
b)
dalších právních předpisů upravujících nakládání s municínakládání s municí,
c)
právních předpisů upravujících nakládání s výbušninamivýbušninami,
d)
právních předpisů upravujících nakládání se zbraněmi a střelivemstřelivem,
e)
nauky o municimunici, střelivustřelivu a výbušnináchvýbušninách a
f)
zdravotnického minima.
(2)
Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část zkoušky se skládá z písemného testu a z ústního pohovoru, při kterých se ověřují znalosti v rozsahu odstavce 1 písm. a), e) a f). V praktické části zkoušky se posuzují konkrétní znalosti, schopnosti a dovednosti žadatele spočívající v
a)
identifikaci a stanovení možné míry nebezpečnosti municemunice, střelivastřeliva a výbušninyvýbušniny a jejich detekci,
b)
zajištění místa nálezu municemunice, střelivastřeliva a výbušninyvýbušniny,
c)
bezpečné manipulaci s municímunicí, střelivemstřelivem a výbušninouvýbušninou a
d)
likvidaci municemunice, střelivastřeliva a výbušninvýbušnin.
(3)
Ministerstvo zpracovává soubor otázek, z nichž jsou sestavovány písemné testy pro zkoušky odborné způsobilosti, a s vyznačením správných odpovědí jej zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(4)
Rozsah minimálních odborných znalostí žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění, rozsah minimálních odborných znalostí, schopností a dovedností žadatele o vydání muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu, stanovení kritérií pro hodnocení výsledků žadatele o vydání muničního oprávnění při zkoušce odborné způsobilosti, vzor přihlášky ke zkoušce a zkušební řád zkoušky stanoví vláda nařízením.
§ 21
Průběh zkoušky
(1)
Žadatel o vydání vyššího muničního oprávnění nebo muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu se ke zkoušce odborné způsobilosti přihlašuje u krajského ředitelství policie. Splňuje-li žadatel podmínky muničního oprávněnípodmínky muničního oprávnění, s výjimkou odborné způsobilosti, krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu zapíše do informačního systému centrální registr zbranícentrální registr zbraní (dále jen „centrální registr zbranícentrální registr zbraní“), že je žadatel oprávněn prokázat odbornou způsobilost, a současně jej o této skutečnosti vyrozumí.
(2)
Ministerstvo stanoví termín zkoušky odborné způsobilosti, pokud byli krajským ředitelstvím policie do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní zapsáni alespoň 3 žadatelé podle odstavce 1. Obdobně ministerstvo postupuje v případě, je-li do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní zapsáno méně žadatelů a od zápisu prvního z nich uplynulo alespoň 6 měsíců. Termín a místo konání zkoušky musí být žadateli oznámeny nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky. Nedostaví-li se žadatel k vykonání zkoušky bez náležité omluvy, ministerstvo tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámí krajskému ředitelství policie, které žádost zamítne.
(3)
Pokud se žadatel bez náležité omluvy ke zkoušce nedostaví, je oprávněn novou žádost o vydání vyššího muničního oprávnění nebo muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu podat nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti.
(4)
Výsledek zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění nebo muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu zapíše ministerstvo do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní bez zbytečného odkladu.
§ 22
Prověření podmínek muničního oprávnění
Krajské ředitelství policie prověří alespoň jednou za 5 let, zda držitel muničního oprávnění splňuje podmínky muničního oprávněnípodmínky muničního oprávnění, s výjimkou podmínky odborné způsobilosti.
§ 23
Pozastavení muničního oprávnění
(1)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti muniční oprávnění pozastavit na dobu, po kterou má pochybnost o trvání zdravotní způsobilosti držitele muničního oprávnění.
(2)
Vydání rozhodnutí o pozastavení muničního oprávnění může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení muničního oprávnění nemá odkladný účinek.
§ 24
Odnětí muničního oprávnění
(1)
Krajské ředitelství policie odejme muniční oprávnění, jestliže jeho držitel přestal splňovat podmínku muničního oprávněnípodmínku muničního oprávnění uvedenou v § 12 písm. a), c) nebo e).
(2)
Muniční oprávnění krajské ředitelství policie dále odejme z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti jeho držitele, pokud
a)
je držitel muničního oprávnění podle závěru lékařského posudku zdravotně nezpůsobilý vykonávat konkrétní činnosti při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu, nebo
b)
se držitel muničního oprávnění bez vážného důvodu nedostaví ve lhůtě stanovené krajským ředitelstvím policie k lékařské prohlídce k poskytovateli zdravotních služeb, kterého mu určí krajské ředitelství policie, nebo se takové lékařské prohlídce nepodrobí.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí muničního oprávnění nemá odkladný účinek.
§ 25
Zánik muničního oprávnění
Muniční oprávnění zaniká dnem
a)
následujícím po dni, ve kterém se jej jeho držitel vzdá,
b)
úmrtí jeho držitele nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jeho držitele za mrtvého,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, nebo
d)
nabytí právní moci rozhodnutí o uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence jeho držitele.
§ 26
Další povinnosti držitele muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumu
Držitel muničního oprávnění je při provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu vedle povinností podle § 9 dále povinen
a)
při nálezu municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku,
b)
viditelně označit místo nálezu municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny,
c)
zajistit místo nálezu municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny proti vstupu nepovolaných osob,
d)
vhodným způsobem upozornit osoby zdržující se na místě nálezu municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí a vyzvat je k opuštění nebezpečného prostoru,
e)
neprodleně oznámit policii nebo Vojenské policii nalezení municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu,
f)
předložit na výzvu policie municimunici, střelivostřelivo nebo výbušninuvýbušninu nalezené při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu,
g)
manipulovat s nalezenou municímunicí, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou pouze v nezbytném rozsahu za účelem zajištění bezpečnosti osob a při této manipulaci dbát zvýšené opatrnosti odpovídající nalezeným věcem,
h)
zabezpečit nalezenou municimunici, střelivostřelivo nebo výbušninuvýbušninu před zneužitím, ztrátou nebo odcizením,
i)
bez zbytečného odkladu zapisovat nálezy municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny do knihy nálezůknihy nálezů municemunice, střelivastřeliva a výbušninvýbušnin (dále jen „kniha nálezůkniha nálezů“) a
j)
vyzvat k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku nalezenou municímunicí, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou.
ČÁST TŘETÍ
MUNIČNÍ LICENCE
§ 27
Druhy muničních licencí
Muniční licence, jejímž držitelem je podnikající fyzická osoba, právnická osoba nebo nevyňatá veřejnoprávní instituce podle zákona o zbraních a střelivu, se rozlišuje na
a)
obecnou muniční licenci a
b)
muniční licenci k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
§ 28
Podmínky vydání a držení muniční licence
(1)
Krajské ředitelství policie vydá muniční licenci žadateli, který splňuje podmínky pro vydání a držení muniční licence (dále jen „podmínky muniční licencepodmínky muniční licence“). Podmínky muniční licencePodmínky muniční licence splňuje ten, kdo
a)
má sídlo na území České republiky,
b)
je oprávněn vykonávat podnikatelskou nebo jinou činnost, pro niž má být muniční licence vydána,
c)
je oprávněn užívat místo způsobilé k nakládání s municínakládání s municí podle tohoto zákona (dále jen „provozovna“), a to v rozsahu odpovídajícím povaze činnosti, kterou hodlá na základě muniční licence vykonávat,
d)
je bezúhonný a spolehlivý,
e)
je odborně způsobilý a
f)
předložil krajskému ředitelství policie vnitřní pravidla upravující soubor postupů a zásad při výkonu své činnosti podle § 31.
(2)
Podmínky muniční licencePodmínky muniční licence nesplňuje osoba, vůči které jsou uplatněna sankční opatření podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo podle sankčního zákona.
§ 29
Bezúhonnost a spolehlivost
(1)
Podmínka bezúhonnosti a spolehlivosti podle § 28 odst. 1 písm. d) je splněna, pokud žadatel o vydání muniční licence nebo její držitel, každý člen jeho statutárního orgánu, zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu a odpovědný zástupce podle živnostenského zákona, je bezúhonný a spolehlivý v rozsahu obdobném podmínkám muničního oprávněnípodmínkám muničního oprávnění.
(2)
V případě žadatele o vydání muniční licence nebo jejího držitele, který je právnickou osobou, není podmínka bezúhonnosti podle § 28 odst. 1 písm. d) splněna, pokud byl v souvislosti s protiprávním jednáním při nakládání s municínakládání s municí, zajišťování pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu nebo při zacházení s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem anebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou pravomocně odsouzen za
a)
trestný čintrestný čin uvedený v § 16 odst. 1 písm. a), nebo
b)
úmyslný trestný čintrestný čin neuvedený v § 16 odst. 1 písm. a), za jehož spáchání byl uložen
1.
trest propadnutí majetku, peněžitý trest v nejméně 200 denních sazbách, trest zákazu činnosti převyšující 5 let, trest zákazu držení a chovu zvířat převyšující 5 let, trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži převyšující 5 let nebo trest zákazu přijímání dotací a subvencí převyšující 5 let, a od jejich vykonání neuplynulo alespoň 20 let, nebo
2.
jiný trest, a od jeho vykonání neuplynulo alespoň 10 let.
(3)
Byl-li úmyslný trestný čintrestný čin podle odstavce 2 spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy anebo v souvislosti s nakládáním s municínakládáním s municí, zajišťováním pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu nebo zacházením s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem anebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivemstřelivem, municímunicí nebo výbušninouvýbušninou, doba, po kterou se osoba nepovažuje za bezúhonnou, činí
a)
30 let, byl-li za takový trestný čintrestný čin uložen trest uvedený v odstavci 2 písm. b) bodě 1, nebo
b)
15 let, byl-li za takový trestný čintrestný čin uložen jiný trest.
(4)
V případě žadatele o vydání muniční licence nebo jejího držitele, který je právnickou osobou, není podmínka bezúhonnosti podle § 28 odst. 1 písm. d) rovněž splněna, pokud byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s protiprávním jednáním při nakládání s municínakládání s municí, zajišťování pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu nebo při zacházení s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem anebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou, jestliže neuplynuly alespoň 3 roky od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí anebo od uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzená právnická osoba osvědčila, nebo má-li se za to, že se osvědčila.
(5)
Krajské ředitelství policie při posuzování splnění podmínky muniční licencepodmínky muniční licence uvedené v § 28 odst. 1 písm. d) posoudí také bezúhonnost a spolehlivost skutečného majitele žadatele o vydání muniční licence nebo držitele muniční licence, je-li to účelné k posouzení toho, zda činnost takového držitele muniční licence může představovat ohrožení pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti policii získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona.
§ 30
Odborná způsobilost
(1)
Podmínku odborné způsobilosti podle § 28 odst. 1 písm. e) pro nakládání s municínakládání s municí v rámci obecné muniční licence splňuje ten, kdo má zajištěno plnění povinností držitele muniční licence fyzickou osobou odborně způsobilou k nakládání s municínakládání s municí (dále jen „muničář“), která
a)
je držitelem vyššího muničního oprávnění a
b)
má alespoň
1.
střední vzdělání s výučním listem v oboru zahrnujícím výuku na úseku nakládání s municínakládání s municí, střelivemstřelivem a výbušninouvýbušninou, nebo
2.
3 roky praxe v oboru činnosti zahrnujícím nakládání s municínakládání s municí, střelivemstřelivem a výbušninouvýbušninou.
(2)
Muničářem může žadatel o vydání obecné muniční licence nebo držitel obecní muniční licence ustanovit fyzickou osobu uvedenou v žádosti o vydání obecné muniční licence nebo jejíž ustanovení bylo krajskému ředitelství policie oznámeno v souladu s § 32 odst. 2 písm. d), která je
a)
tímto žadatelem o vydání obecné muniční licence nebo držitelem této muniční licence,
b)
členem nebo společníkem žadatele o vydání obecné muniční licence nebo držitele této muniční licence nebo členem jeho orgánu, nebo
c)
odpovědným zástupcem žadatele o vydání obecné muniční licence nebo držitele této muniční licence, byl-li ustanoven, nebo
d)
v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli o vydání obecné muniční licence nebo k držiteli této muniční licence.
(3)
Podmínka odborné způsobilosti podle § 28 odst. 1 písm. e) v případě muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu je splněna, pokud žadatel o vydání muniční licence, držitel muniční licence nebo jejich odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, nebo 1 člen statutárního orgánu právnické osoby, popřípadě alespoň 1 zaměstnanec, je držitelem muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu a má alespoň
a)
střední odborné vzdělání s výučním listem ve studijním oboru zahrnujícím výuku na úseku nakládání s municínakládání s municí, střelivemstřelivem a výbušninouvýbušninou nebo provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu, nebo
b)
3 roky praxe v oboru činnosti zahrnujícím provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
§ 31
Vnitřní pravidla
(1)
Vnitřní pravidla musí obsahovat
a)
vymezení činnosti, pro kterou má být muniční licence vydána,
b)
umístění každé provozovny, ve které má být nakládání s municínakládání s municí nebo zajišťování pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu vykonáváno,
c)
zásady bezpečného nakládání s municínakládání s municí, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou v souladu s tímto zákonem a souvisejícími právními předpisy a
d)
provozní řád střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení.
(2)
V případě obecné muniční licence musí vnitřní pravidla kromě náležitostí podle odstavce 1 obsahovat
a)
zařazení provozovny do příslušné skupiny podle zákona o prevenci závažných havárií,
b)
způsob bezpečného nakládání s municínakládání s municí,
c)
dokumentaci muničního skladištěmuničního skladiště podle § 39,
d)
způsob ustanovení muničáře a vymezení jeho úkolů a
e)
způsob zajišťování, obsah a frekvenci pravidelného školení osob, které vykonávají konkrétní činnosti při nakládání s municínakládání s municí, a to v rozsahu odpovídajícím úkolům, které taková osoba vykonává; pravidelné školení se musí konat před zahájením výkonu konkrétních činností při nakládání s municínakládání s municí a poté alespoň jednou za rok.
(3)
V případě muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu musí vnitřní pravidla kromě náležitostí podle odstavce 1 obsahovat
a)
způsob bezpečné manipulace s municímunicí, střelivemstřelivem nebo výbušninouvýbušninou nalezenými při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu s přihlédnutím k povaze činnosti žadatele o vydání muniční licence nebo jejího držitele a
b)
způsob zajišťování, obsah a frekvenci pravidelného školení osob, které vykonávají konkrétní činnosti při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu, a to v rozsahu odpovídajícím úkolům, které taková osoba vykonává; pravidelné školení se musí konat před zahájením výkonu konkrétních činností při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu a poté alespoň jednou za rok.
§ 32
Další povinnosti držitele muniční licence
(1)
Držitel muniční licence je vedle povinností podle § 9 dále povinen
a)
seznámit osoby, na jejichž výkon konkrétních činností při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu se vztahují vnitřní pravidla, s těmito pravidly a zajistit pro tyto osoby i jejich nepřetržitou dostupnost,
b)
zajistit dodržování vnitřních pravidel předložených krajskému ředitelství policie,
c)
zajistit bez zbytečného odkladu změnu vnitřních pravidel, neodpovídají-li podmínkám činnosti držitele muniční licence, tomuto zákonu nebo právním předpisům vydaným k jeho provedení anebo zákonu o prevenci závažných havárií, a
d)
předložit bez zbytečného odkladu vnitřní pravidla s vyznačením provedených změn nebo doplnění krajskému ředitelství policie; vnitřní pravidla, která nebyla předložena krajskému ředitelství policie, se považují za neúčinná.
(2)
Držitel obecné muniční licence je dále povinen
a)
ustanovit muničářemuničáře pro každou provozovnu, kde je nakládáno s municímunicí,
b)
zajistit přítomnost muničářemuničáře v provozovně vždy, dochází-li zde k nakládání s municínakládání s municí,
c)
ustanovit muničáře do 30 dnů ode dne, kdy dosavadní muničář přestal svou funkci vykonávat nebo přestal být způsobilý ji vykonávat, a
d)
oznámit krajskému ředitelství policie bez zbytečného odkladu ustanovení a ukončení výkonu funkce muničáře.
(3)
Držitel muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu je vedle povinností podle § 9 dále povinen
a)
dodržovat při zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu rámcový technologický postup prací podle § 37 odst. 3 písm. a),
b)
zabezpečit municimunici, střelivostřelivo nebo výbušninuvýbušninu nalezené při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a
c)
kontrolovat, zda je nalezení municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny při zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu oznámeno policii a zda nalezená municemunice, střelivostřelivo nebo výbušninavýbušnina nejsou používány k jiným účelům, než je uvedeno v muniční licenci k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu, nebo zda s nimi není manipulováno způsobem neodpovídajícím bezpečnému zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
§ 33
Prověření podmínek muniční licence
Krajské ředitelství policie prověří alespoň jednou za 5 let, zda držitel muniční licence splňuje podmínky muniční licencepodmínky muniční licence podle § 28.
§ 34
Pozastavení muniční licence
(1)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti muniční licenci pozastavit na dobu, po kterou
a)
je u držitele muniční licence dán důvod pro zajištění municemunice, souvisejícího dokladu nebo listiny podle § 53,
b)
držitel muniční licence nemá ustanoveného muničáře, pokud takový stav trvá po dobu delší než 30 dnů,
c)
držitel muniční licence přeruší výkon činnosti, pro kterou byla muniční licence vydána, nebo pokud je mu tato činnost zakázána rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, nebo
d)
vnitřní pravidla neodpovídají podmínkám činnosti držitele muniční licence nebo požadavkům tohoto zákona.
(2)
Vydání rozhodnutí o pozastavení muniční licence může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení muniční licence nemá odkladný účinek.
§ 35
Odnětí muniční licence
(1)
Krajské ředitelství policie odejme muniční licenci, jestliže její držitel přestal splňovat některou z podmínek muniční licencepodmínek muniční licence.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí muniční licence nemá odkladný účinek.
§ 36
Zánik muniční licence
(1)
Muniční licence zaniká dnem
a)
následujícím po dni, ve kterém se jí její držitel vzdal,
b)
úmrtí držitele muniční licence nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jejího držitele za mrtvého,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí muniční licence, nebo
d)
zániku držitele muniční licence.
(2)
Osoba, jejíž muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu zanikla, nebo ten, kdo nakládá s majetkem takové osoby používaným při zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu, zajistí po zániku muniční licence ochranu dokumentace obsahující přehled o nálezech municemunice, střelivastřeliva a výbušninvýbušnin podle § 37 odst. 3 písm. b) před ztrátou, zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím.
(3)
Osoba, jejíž muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu zanikla, nebo ten, kdo nakládá s majetkem takové osoby používaným při zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu, předá dokumentaci podle odstavce 2 krajskému ředitelství policie do 30 dnů ode dne zániku muniční licence.
ČÁST ČTVRTÁ
EVIDENCE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ S MUNICÍ A O PYROTECHNICKÉM PRŮZKUMU
HLAVA I
Evidenční a dokumentační povinnosti držitele muniční licence
§ 37
Evidence a dokumentace vedené držitelem muniční licence
(1)
Držitel muniční licence je povinen vést evidenci o provedených školeních osob, které vykonávají konkrétní činnosti při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
(2)
Držitel obecné muniční licence je dále povinen
a)
zapisovat do evidenční knihy municemunice v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní údaje o municimunici, se kterou nakládá, a
b)
před delaborací, znehodnocením, výrobou řezu nebo ničením municemunice zpracovat rámcový technologický postup a bez zbytečného odkladu jej vložit do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní.
(3)
Držitel muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu je dále povinen
a)
zpracovat před zajištěním pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu rámcový technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s municímunicí, střelivemstřelivem nebo výbušninamivýbušninami a předat jej krajskému ředitelství policie příslušnému podle místa pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu ke schválení,
b)
vést a po dobu 5 let ode dne ukončení činnosti při zajišťování pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu uchovávat dokumentaci obsahující přehled o nálezech municemunice, střelivastřeliva a výbušninvýbušnin, která zahrnuje zejména knihu nálezůknihu nálezů, průběžné zprávy o pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu a závěrečné zprávy o pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu,
c)
bez zbytečného odkladu po ukončení pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu zpracovat o jeho výsledku závěrečnou zprávu a předložit ji neprodleně krajskému ředitelství policie příslušnému podle místa pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu a
d)
na žádost stavebníka zpracovat průběžnou zprávu o pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
(4)
Vláda stanoví nařízením minimální požadavky na obsah, rozsah a strukturu
a)
rámcového technologického postupu podle odstavce 2 písm. b),
b)
rámcového technologického postupu podle odstavce 3 písm. a),
c)
knihy nálezůknihy nálezů, průběžné zprávy o pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu a závěrečné zprávy o pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
HLAVA II
Muniční skladiště
§ 38
Uložení munice, zabezpečení munice a zajištění bezpečnosti muničního skladiště
(1)
Držitel obecné muniční licence je povinen municimunici, se kterou nakládá, zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení
a)
uložením v muničním skladištimuničním skladišti,
b)
dodržením organizačních požadavků na uložení municemunice a její zabezpečení,
c)
zajištěním ochrany muničního skladištěmuničního skladiště elektronickým zabezpečovacím zařízením a
d)
přijetím dalších opatření k zabezpečení muničního skladištěmuničního skladiště; další opatření může spočívat v zajištění fyzické ostrahy, zajištění vnější ochrany perimetru nebo v přijetí jiných srovnatelných opatření.
(2)
Držitel obecné muniční licence je povinen zajistit bezpečnost muničního skladištěmuničního skladiště. Zajištění bezpečnosti muničního skladištěmuničního skladiště spočívá v
a)
přijetí opatření k prevenci rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu uložené municemunice a k minimalizaci jejich následků a
b)
splnění požadavků na muniční skladištěmuniční skladiště a požadavků na způsob uložení municemunice.
(3)
Pokud povaha municemunice nebo zvláštní provozní potřeba držitele obecné muniční licence neumožňuje zabezpečení municemunice nebo zajištění bezpečnosti muničního skladištěmuničního skladiště podle odstavců 1 a 2, krajské ředitelství policie na základě písemné žádosti držitele obecné muniční licence vydá rozhodnutí o povolení jiného způsobu zajištění bezpečnosti municemunice. K žádosti podle věty první žadatel přiloží návrh jiného způsobu zabezpečení municemunice, včetně popisu konkrétních technických a organizačních opatření, odůvodnění žádosti a technickou dokumentaci municemunice. Pokud se mají v muničním skladištimuničním skladišti nacházet také výbušninyvýbušniny, vyžádá si krajské ředitelství policie před vydáním rozhodnutí podle věty první závazné stanovisko obvodního báňského úřadu k zabezpečení výbušninvýbušnin a k bezpečnosti nakládání s výbušninamivýbušninami.
(4)
Je-li s ohledem na povahu municemunice třeba dodržet při ukládání municemunice požadavky na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací3), není tím dotčena povinnost zajištění bezpečnosti muničního skladištěmuničního skladiště nebo provedení jiného způsobu zabezpečení municemunice podle odstavců 1 až 3.
(5)
Na klasifikaci municemunice z hlediska nebezpečnosti a snášenlivosti se použije obdobně klasifikace podle Přílohy A Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)4).
(6)
Vláda stanoví nařízením
a)
požadavky na bezpečný způsob uložení municemunice,
b)
způsob technického zajištění bezpečnosti muničního skladištěmuničního skladiště s ohledem na klasifikaci municemunice podle její nebezpečnosti a snášenlivosti,
c)
zvláštní požadavky na bezpečné uložení municemunice, která obsahuje inertní střely nebo granáty, a požadavky na uložení jiných inertních součástí municemunice.
§ 39
Dokumentace muničního skladiště
Držitel obecné muniční licence zpracuje pro každé muniční skladištěmuniční skladiště, které provozuje, dokumentaci muničního skladištěmuničního skladiště obsahující popis zabezpečení municemunice, způsob jejího uložení a zajištění bezpečnosti muničního skladištěmuničního skladiště. Dokumentace muničního skladištěmuničního skladiště je součástí vnitřních pravidel držitele obecné muniční licence podle § 31 a musí být předložena krajskému ředitelství policie v elektronické podobě nejméně 10 dnů před prvním uložením municemunice v muničním skladištimuničním skladišti, kterého se dokumentace týká.
HLAVA III
Trvalé přeshraniční přemístění munice a dovoz a vývoz munice
§ 40
Přeprava munice
(1)
Trvale dovézt, trvale vyvézt nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístit municimunici je oprávněn pouze držitel obecné muniční licence, a to za podmínek, které upravuje jiný právní předpis5).
(2)
Přepravovat municimunici po území České republiky lze pouze tehdy, pokud byla taková přeprava hlášena.
§ 41
Osoba zajišťující přepravu munice
Osobou zajišťující přepravu municemunice je osoba oprávněná provést přepravu municemunice podle tohoto nebo jiného zákona, která provedla hlášení přepravy municemunice; nebylo-li hlášení provedeno, je osobou zajišťující přepravu osoba, která je v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní za osobu zajišťující přepravu označena, a nelze-li ji ani takto určit, považuje se za osobu zajišťující přepravu odesílatel municemunice.
§ 42
Hlášení přepravy munice
(1)
Přepravu municemunice musí osoba zajišťující její přepravu hlásit prostřednictvím centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní nejméně 1 hodinu před započetím přepravy Policejnímu prezidiu České republiky (dále jen „Policejní prezidium“).
(2)
Není-li osoba zajišťující přepravu municemunice držitelem obecné muniční licence, vydá jí Policejní prezidium na její žádost bez zbytečného odkladu přihlašovací údaje do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní za účelem provedení hlášení přepravy municemunice. Tato žádost musí být podána alespoň 5 pracovních dnů přede dnem započetí přepravy.
(3)
Hlášení přepravy municemunice musí obsahovat
a)
údaje identifikující osobu vlastníka, odesílatele a příjemce municemunice,
b)
údaje o municimunici,
c)
čas zahájení a předpokládaný čas ukončení přepravy municemunice a v případě přeshraničního přemístění municemunice předpokládaný čas překročení státních hranic České republiky,
d)
trasu přepravy, včetně adresy místa zahájení a ukončení přepravy municemunice, a v případě přeshraničního přemístění municemunice předpokládané místo překročení státních hranic České republiky,
e)
způsob přepravy municemunice,
f)
údaje o dopravci, a to
1.
identifikační údaje dopravního prostředku, zejména státní poznávací značku a lokalizační údaje, které umožní policii nepřetržité sledování jeho aktuální polohy, a
2.
telefonní spojení na obsluhu nebo doprovod dopravního prostředku, přičemž musí být zajištěna možnost komunikace v českém nebo anglickém jazyce, a
g)
způsob zabezpečení municemunice při přepravě.
(4)
Osoba zajišťující přepravu municemunice v rámci přeshraničního přemístění je povinna spolu s hlášením přepravy municemunice předložit Policejnímu prezidiu předchozí souhlas každého dalšího státu s přepravou municemunice, pokud tento stát podmiňuje přepravu takové municemunice po svém území tímto předchozím souhlasem.
(5)
Osoba zajišťující přepravu municemunice je povinna neprodleně ohlásit Policejnímu prezidiu jakékoliv změny v ohlášené přepravě.
§ 43
Zajištění přepravy munice
(1)
Osoba zajišťující přepravu municemunice je povinna zabezpečit, že potvrzení hlášení přepravy municemunice bude doprovázet přepravovanou municimunici až do místa jejího určení.
(2)
V případě silniční přepravy municemunice musí být každý dopravní prostředek určený k přepravě municemunice vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu. Po celou dobu přepravy musí být zařízení přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno.
(3)
Policie sleduje ohlášenou přepravu municemunice a poskytuje osobám zajišťujícím přepravu nebo dopravcům provádějícím ohlášenou přepravu aktuální informace o mimořádných situacích na území České republiky, má-li tyto informace k dispozici.
§ 44
Zabezpečení při přepravě munice
(1)
Osoba zajišťující přepravu municemunice je povinna zabezpečit municimunici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení při přepravě; tím nejsou dotčeny právní předpisy upravující přepravu municemunice jako nebezpečného nákladu.
(2)
Vláda stanoví nařízením minimální technické a personální podmínky zabezpečení municemunice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení při přepravě.
§ 45
Zákaz, pozastavení a jiné změny přepravy munice
Příslušník policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti přepravu municemunice zakázat nebo na nezbytnou dobu pozastavit, přikázat provedení přepravy odlišnou trasou, zastavovat dopravní prostředky převážející municimunici nebo stanovit dodatečné podmínky pro zabezpečení přepravy, pokud
a)
přeprava nebyla podle § 42 ohlášena nebo nejsou splněny další požadavky na provedení přepravy podle tohoto zákona,
b)
je zjištěn vážný nedostatek v bezpečnosti ohlášené přepravy,
c)
je dán důvod pro zadržení nebo zajištění přepravované municemunice,
d)
je to nezbytné z důvodu plnění mezinárodních závazků České republiky nebo zabezpečení jejích zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů, nebo
e)
to vyžaduje bezpečnost přepravy municemunice nebo jiný veřejný zájem.
HLAVA IV
Zvláštní nakládání s municí a kontrolní znehodnocovací značka
§ 46
Postup držitele obecné muniční licence při delaboraci, znehodnocení, výrobě řezu, ničení munice a označení delaborované munice
(1)
Držitel obecné muniční licence je dále povinen
a)
dodržovat při delaboraci, znehodnocení, výrobě řezu nebo ničení municemunice rámcový technologický postup zpracovaný v dokumentaci podle § 37 odst. 2 písm. b) a
b)
při označení delaborované municemunice kontrolní znehodnocovací značkou zachovat původní značení municemunice.
(2)
Vzor kontrolní znehodnocovací značky držitele obecné muniční licence umožňující identifikaci municemunice a držitele obecné muniční licence stanoví vláda nařízením.
HLAVA V
Střelnice pro munici, trhací jáma pro ničení munice a zvláštní muniční zařízení
§ 47
Odpalování, střelba a ničení munice
(1)
MuniciMunici je dovoleno odpalovat nebo střílet na střelnici pro municimunici a ničit výbuchem nebo spalováním v trhací jámě pro ničení municemunice, které splňují podmínky stanovené jiným právním předpisem a jejichž provozování bylo povoleno krajským ředitelstvím policie. Odpalovat, střílet nebo ničit municimunici je dále dovoleno ve zvláštním muničním zařízenízvláštním muničním zařízení k tomu určeném; věta první se pro provozování zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení použije obdobně.
(2)
Krajské ředitelství policie povolí provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení žadateli, který
a)
je držitelem obecné muniční licence,
b)
doloží povolení využití pozemku, stavby nebo technického zařízení určených pro provoz střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení, je-li takové povolení vyžadováno stavebním zákonem, a
c)
ustanovil muničářemuničáře pro střelnici pro municimunici, trhací jámu pro ničení municemunice nebo pro zvláštní muniční zařízenízvláštní muniční zařízení.
(3)
Pokud užívání střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení nepodléhá posouzení podle stavebního zákona, krajské ředitelství policie jejich provozování povolí, splňují-li minimální technické požadavky nezbytné pro zajištění jejich bezpečnosti, které vláda stanoví nařízením.
(4)
K žádosti o povolení podle odstavce 2 žadatel přiloží
a)
provozní řád střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení odpovídající požadavkům tohoto zákona a
b)
závazné stanovisko obvodního báňského úřadu z hlediska bezpečnosti provozu střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení, pokud se na nich má rovněž nakládat s výbušninamivýbušninami.
(5)
Střelnice pro municimunici, trhací jáma pro ničení municemunice nebo zvláštní muniční zařízenízvláštní muniční zařízení se pro účely tohoto zákona považují za provozovnu držitele obecné muniční licence.
§ 48
Provozní řád střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního muničního zařízení
(1)
Provozní řád střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení obsahuje
a)
pravidla bezpečného provozu střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení s ohledem na místní podmínky, používanou municimunici a popřípadě používané výbušninyvýbušniny tak, aby nakládání s municínakládání s municí a popřípadě se zbraní nebo používanými výbušninamivýbušninami v souladu s provozním řádem neohrožovalo životy, zdraví osob nebo majetek jiných osob,
b)
zásady k ochraně života, zdraví a majetku při postupu pro případ vzniku mimořádné situace, při které dojde
1.
ke zranění nebo usmrcení osoby při nakládání s municínakládání s municí,
2.
ke vzniku požáru, nebo
3.
k selhání municemunice,
c)
způsob kontroly střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení po ukončení střelby, odpalování nebo ničení municemunice a
d)
zásady vedení provozního deníku střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení.
(2)
Vláda stanoví nařízením podrobnosti povinných obsahových náležitostí provozního řádu střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení.
§ 49
Pozastavení povolení provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního muničního zařízení
(1)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti povolení provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení pozastavit na dobu, po kterou
a)
jejich provozovatel nemá ustanoveného muničáře, pokud takový stav trvá po dobu delší než 60 dnů,
b)
jejich provozovatel přeruší provoz střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení,
c)
provozní řád střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení vážným způsobem neodpovídá podmínkám stanoveným tímto zákonem, nebo
d)
provozovatel střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení nepřijme účinná opatření, aby při jejich provozu zamezil opakovanému hrubému porušování tohoto zákona nebo provozního řádu.
(2)
Krajské ředitelství policie může povolení provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení dále pozastavit, pokud z důvodu jejich technického stavu
a)
dojde k újmě na životě nebo zdraví,
b)
je ohrožován život, zdraví nebo majetek jiné osoby, nebo
c)
přestanou být splňovány podmínky podle § 47 odst. 3, jde-li o střelnici pro municimunici, trhací jámu pro ničení municemunice nebo zvláštní muniční zařízenízvláštní muniční zařízení, které nepodléhají posouzení podle stavebního zákona.
(3)
Vydání rozhodnutí o pozastavení povolení provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4)
Odpadnou-li důvody pozastavení povolení provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení podle odstavce 2, odborný útvar policie rozhodne o zrušení rozhodnutí o pozastavení tohoto povolení.
§ 50
Odnětí povolení provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního muničního zařízení
(1)
Krajské ředitelství policie povolení provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení odejme, jestliže jejich provozovatel
a)
přestane splňovat podmínku podle § 47 odst. 2 písm. a) nebo b), nebo
b)
ani v přiměřené dodatečné lhůtě, kterou stanoví krajské ředitelství policie ve výzvě a která nesmí být kratší než 60 dnů, neodstraní nedostatky, které vedly k pozastavení povolení.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí povolení provozování střelnice nemá odkladný účinek.
§ 51
Zánik povolení provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního muničního zařízení
Povolení provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení zaniká dnem
a)
následujícím po dni, ve kterém se provozovatel střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení tohoto povolení vzdal,
b)
úmrtí provozovatele střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení nebo dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, nebo
d)
zániku provozovatele střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení.
ČÁST PÁTÁ
PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ, ODSTRANĚNÍ MUNICE NEBO VÝBUŠNINY NALEZENÉ PŘI PYROTECHNICKÉM PRŮZKUMU A POSTUP V PŘÍPADĚ POZASTAVENÍ NEBO ZÁNIKU MUNIČNÍ LICENCE
§ 52
Zadržení munice, střeliva nebo výbušniny
(1)
Příslušník policie může zadržet municimunici, související doklad nebo listinu, pokud je
a)
to nezbytné k tomu, aby jejich držiteli zabránil v jednání při nakládání s municínakládání s municí, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto nebo jiným zákonem, nebo
b)
dán důvod pro zajištění municemunice a současně existuje podezření, že další nakládání s municínakládání s municí jejím držitelem může představovat ohrožení života, zdraví nebo majetku.
(2)
Obdobně jako v případech uvedených v odstavci 1 může příslušník policie postupovat v případě municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny nalezených při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
(3)
O zadržení věcí podle odstavce 1 nebo 2 vydá příslušník policie jejich držiteli na místě potvrzení.
(4)
Je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví, může příslušník policie za účelem zadržení municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se zde tyto věci nalézají.
(5)
Je-li to s ohledem na okolnosti případu vhodné, lze zadržení věcí podle odstavce 1 nebo 2 provést tak, že příslušník policie zabrání jejich držiteli v přístupu k nim v místě jejich dosavadního uložení.
§ 53
Zajištění munice
(1)
Krajské ředitelství policie vydá rozhodnutí o zajištění municemunice, souvisejícího dokladu nebo listiny, jestliže
a)
proti držiteli obecné muniční licence, jeho statutárnímu orgánu nebo odpovědnému zástupci bylo zahájeno správní řízení o přestupku nebo trestní řízenítrestní řízení, které může mít dopad na muniční licenci; to neplatí v případě propadnutí municemunice v řízení o přestupku nebo zajištění, propadnutí nebo zabrání municemunice v trestním řízenítrestním řízení,
b)
došlo k zániku obecné muniční licence nebo má být rozhodováno o nástupnictví a je-li to z hlediska zajištění vnitřního pořádku nebo bezpečnosti nezbytné,
c)
je zajištění nezbytné k naplnění účelu kontroly vykonávané policií podle tohoto zákona,
d)
je to nezbytné pro ochranu bezpečnosti osob z důvodu špatného technického stavu nebo uložení municemunice v rozporu s tímto zákonem,
e)
osobě může být odepřen nebo neumožněn vstup na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců,
f)
jsou proti osobě, která s nimi nakládá, uplatněna sankční opatření podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo podle sankčního zákona, nebo
g)
ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, ohrožuje nebo může ohrozit vnitřní pořádek nebo bezpečnost.
(2)
Vydání rozhodnutí o zajištění může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o zajištění nemá odkladný účinek.
(3)
Osoba, která zajištěnou municimunici, související doklad nebo listinu přechovává, je povinna je bez zbytečného odkladu odevzdat do úschovy krajskému ředitelství policie, které o jejich zajištění rozhodlo, nebo sdělit místo jejich uložení a umožnit jejich převzetí policií. Krajské ředitelství policie o převzetí zajištěné municemunice, souvisejícího dokladu nebo listiny vydá potvrzení.
(4)
Pokud nejsou municemunice, související doklad nebo listina, které byly zajištěny, neprodleně odevzdány nebo nebylo umožněno jejich převzetí policií, příslušník policie za účelem jejich zajištění
a)
se může přesvědčit, zda municimunici, související doklad nebo listinu nemá osoba u sebe, a
b)
může vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li předpokládat, že se zde municemunice nalézá.
(5)
Je-li to s ohledem na okolnosti případu vhodné, lze zajištění municemunice nebo souvisejícího dokladu nebo listiny provést tak, že krajské ředitelství policie zabrání jejich držiteli v přístupu k nim v místě jejich dosavadního uložení.
(6)
Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu vydá rozhodnutí o zrušení zajištění, pokud pominuly důvody, které vedly k zajištění municemunice, souvisejícího dokladu nebo listiny.
§ 54
Společné ustanovení k zadržení a zajištění
(1)
Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu vrátí municimunici, související doklad nebo listinu jejich oprávněnému držiteli poté, co
a)
pominuly důvody, které vedly k jejich zadržení, a nebylo-li rozhodnuto o jejich zajištění, nebo
b)
rozhodl o zrušení jejich zajištění.
(2)
Krajské ředitelství policie uloží tomu, jehož protiprávní jednání bylo důvodem zadržení nebo zajištění municemunice, souvisejícího dokladu nebo listiny anebo zadržení střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny nalezené při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu, povinnost uhradit mimořádné náklady na přepravu nebo uložení zadržených nebo zajištěných věcí anebo jejich zabezpečení na místě dosavadního uložení.
§ 55
Odstranění munice nebo výbušniny
(1)
Z důvodu technického stavu, který vyvolává ohrožení osob, policie zajistí odstranění
a)
zadržené nebo zajištěné municemunice, nebo
b)
zadržené výbušninyvýbušniny nalezené při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
(2)
Krajské ředitelství policie může vlastníku municemunice nebo výbušninyvýbušniny, která byla odstraněna podle odstavce 1, uložit povinnost uhradit mimořádné náklady spojené s jejím odstraněním.
§ 56
Postup při pozastavení nebo zániku muniční licence
(1)
Osoba, jejíž obecná muniční licence byla pozastavena nebo zanikla, nebo osoba, která namísto takové osoby s municímunicí nakládá, aniž by byla držitelem obecné muniční licence, je povinna odevzdat municimunici krajskému ředitelství policie, umožnit její převzetí krajským ředitelstvím policie, zabezpečit municimunici na místě jejího dosavadního uložení nebo umožnit policii zabezpečení municemunice na místě jejího dosavadního uložení, a to do 10 pracovních dnů ode dne
a)
nabytí právní moci rozhodnutí o pozastavení muniční licence,
b)
zániku muniční licence, nebo
c)
převzetí municemunice za účelem nakládání s ní.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je oprávněna požádat krajské ředitelství policie o předání municemunice držiteli obecné muniční licence, pokud sama nepožádá o vydání obecné muniční licence.
(3)
Pokud osoba uvedená v odstavci 1 nejpozději do 12 měsíců ode dne pozastavení nebo zániku obecné muniční licence nepožádá o předání municemunice držiteli obecné muniční licence nebo jí nebude vydána obecná muniční licence, připadne taková municemunice do vlastnictví státu.
§ 57
Postup orgánů veřejné moci v řízení, v němž lze rozhodnout o propadnutí nebo zabrání munice nebo o zákazu činnosti
(1)
Orgán, který rozhodl o propadnutí nebo zabrání municemunice, vyrozumí bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí útvar policie, u něhož je municemunice uložena.
(2)
Orgán, který uložil trest zákazu činnosti nebo správní trest zákazu činnosti při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu, vyrozumí bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí krajské ředitelství policie.
ČÁST ŠESTÁ
INFORMAČNÍ SYSTÉMY A STÁTNÍ SPRÁVA
HLAVA I
Centrální registr zbraní a číselník munice
§ 58
Nakládání s municí, pyrotechnický průzkum a centrální registr zbraní
(1)
Krajské ředitelství policie a Policejní prezidium při plnění úkolů státní správy na úseku nakládání s municínakládání s municí a pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu vedou v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona údaje o
a)
držitelích muničních oprávnění,
b)
držitelích muničních licencí,
c)
municimunici, střelivustřelivu a výbušnináchvýbušninách, na které se vztahuje tento zákon,
d)
dokumentaci rámcového technologického postupu delaborace, znehodnocení nebo ničení municemunice zpracované držitelem obecné muniční licence,
e)
oprávněních, která se vztahují k přeshraničnímu přemístění municemunice v rámci Evropské unie, dovozu nebo vývozu municemunice, vydaných podle jiného právního předpisu nebo jiným členským státem,
f)
přepravách municemunice,
g)
ztracené nebo odcizené municimunici nebo výbušniněvýbušnině nalezené při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu,
h)
střelnicích pro municimunici, trhacích jámách pro ničení municemunice a zvláštních muničních zařízeníchzvláštních muničních zařízeních a
i)
jiných skutečnostech významných pro výkon státní správy a plnění dalších úkolů podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu, a to včetně osobních údajů o osobách, jichž se tyto skutečnosti týkají.
(2)
Způsob zápisu a vedení údajů podle tohoto zákona v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní stanoví vláda nařízením.
§ 59
Číselník munice a klasifikace munice
(1)
Číselník municemunice je součástí centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní a skládá se z položek číselníku municemunice. Položkou číselníku municemunice je soubor údajů o municimunici.
(2)
Novou položku číselníku municemunice vkládá a úpravy stávajících položek provádí Policejní prezidium.
(3)
Zařazení municemunice do již existující položky číselníku municemunice provádí
a)
držitel obecné muniční licence, nebo
b)
krajské ředitelství policie nebo Policejní prezidium.
(4)
V pochybnostech, zda je výrobek určitého typu municímunicí, nebo zda jde o municimunici určitého druhu, vydá ministerstvo opatření obecné povahy o určení municemunice nebo opatření obecné povahy o klasifikaci municemunice. Návrh opatření obecné povahy podle věty první projedná s Ministerstvem obrany, Českým báňským úřadem, Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střelivastřeliva, Policejním prezidiem a Státním ústavem pro jadernou bezpečnost.
(5)
V návrhu opatření obecné povahy a v opatření obecné povahy podle odstavce 4 uvede ministerstvo údaje o municimunici pouze v rozsahu souboru údajů o municimunici podle odstavce 1. Popis konstrukčních vlastností nebo funkčního principu municemunice se v odůvodnění návrhu opatření obecné povahy a v opatření obecné povahy uvede pouze v rozsahu nezbytném pro zařazení výrobku mezi určitý typ municemunice nebo v rozsahu nezbytném pro stanovení určitého druhu municemunice.
(6)
Soubor údajů o municimunici podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.
§ 60
Uchovávání údajů v centrálním registru zbraní a jejich vymazání
(1)
Údaje vedené v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní podle tohoto zákona se uchovávají po dobu 30 let ode dne, kdy podle tohoto zákona zanikla povinnost vést tyto údaje v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní.
(2)
Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 zajistí správce centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní vymazání osobních údajů držitelů muničních oprávnění a držitelů muničních licencí podle § 58 odst. 1 písm. a) a b).
§ 61
Přístup držitele muniční licence do centrálního registru zbraní
(1)
Držitel muniční licence nebo jím určená osoba přistupují do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(2)
Krajské ředitelství policie umožní přístup do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní držiteli muniční licence do 2 pracovních dnů ode dne vydání muniční licence, pokud dále není uvedeno jinak.
(3)
Držitel muniční licence může požádat krajské ředitelství policie o umožnění nebo zabránění přístupu do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní jím určeným osobám.
§ 62
Zápis a výmaz osob držitelem muniční licence v centrálním registru zbraní
(1)
Držitel muniční licence bez zbytečného odkladu zapíše do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní každou osobu, která
a)
je držitelem muničního oprávnění,
b)
je k němu v pracovněprávním nebo obdobném vztahu a
c)
pro něho vykonává konkrétní činnosti při nakládání s municínakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
(2)
Držitel muniční licence provede bez zbytečného odkladu výmaz osoby uvedené v odstavci 1 v případě skončení jejího pracovněprávního nebo obdobného vztahu k držiteli muniční licence nebo pokud taková osoba pro něj přestane vykonávat konkrétní činnosti při nakládání s municínakládání s municí nebo konkrétní činnosti při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
(3)
Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu uvědomí držitele muniční licence o skutečnosti, že osobě, kterou zapsalo do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní podle odstavce 1, bylo pozastaveno muniční oprávnění nebo její muniční oprávnění zaniklo.
HLAVA II
Výkon státní správy
§ 63
Orgány státní správy
(1)
Státní správu na úseku nakládání s municínakládání s municí, pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu a zacházení s neaktivním muničním předmětemneaktivním muničním předmětem vykonávají
a)
ministerstvo,
b)
Ministerstvo obrany,
c)
Policejní prezidium,
d)
krajské ředitelství policie,
e)
Ministerstvo zahraničních věcí a
f)
Český úřad pro zkoušení zbraní a střelivastřeliva.
(2)
Ministerstvo
a)
plní ve správním řízení úkoly nadřízeného správního orgánu vůči Policejnímu prezidiu,
b)
kontroluje výkon působnosti policie podle tohoto zákona,
c)
vydává opatření obecné povahy o určení municemunice a opatření obecné povahy o klasifikaci municemunice a
d)
ve spolupráci s policií zabezpečuje podmínky pro činnost komise pro zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění a komise pro zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu.
(3)
Ministerstvo obrany může dále kontrolovat fyzický a evidenční stav municemunice nebo zakázané municezakázané munice podléhajících mezinárodním kontrolním režimům6); obdobnou činnost mohou vykonávat i zahraniční inspekční týmy v rozsahu vyplývajícím z mezinárodní smlouvy v doprovodu osoby pověřené Ministerstvem obrany.
§ 64
Místní příslušnost krajského ředitelství policie
Místní příslušnost krajského ředitelství policie se stanoví podle místa
a)
pobytu fyzické osoby, jde-li o řízení ve věcech muničního oprávnění,
b)
pobytu fyzické osoby, sídla právnické nebo podnikající fyzické osoby nebo nevyňaté veřejnoprávní instituce podle zákona o zbraních a střelivu, jde-li o řízení ve věcech muniční licence,
c)
umístění střelnice, jde-li o řízení ve věcech střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení, nebo
d)
nálezu municemunice, střelivastřeliva nebo výbušninyvýbušniny nalezené při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu.
§ 65
Policejní prezidium
Policejní prezidium vykonává státní správu, pokud tak stanoví tento zákon, a plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči krajskému ředitelství policie ve správním řízení.
§ 66
Kontrola
(1)
Kontrolním orgánem příslušným ke kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení je Policejní prezidium.
(2)
Policejní prezidium projedná nejpozději do konce měsíce září plán kontrolní činnosti na nadcházející kalendářní rok s Českým báňským úřadem a Českou inspekcí životního prostředí za účelem koordinace kontrolní činnosti vykonávané podle zákona o kontrole a podle jiných právních předpisů upravujících nakládání s výbušninamivýbušninami a prevenci závažných havárií.
(3)
Je-li to k dosažení účelu kontroly plnění povinností stanovených tímto zákonem potřebné, může Policejní prezidium kontrolovat také činnost jiné osoby nebo nevyňaté veřejnoprávní instituce podle zákona o zbraních a střelivu, a to v rozsahu, ve kterém souvisí s činností kontrolované osoby.
§ 67
Kontrolní průkaz
(1)
Příslušník policie nebo zaměstnanec policie, který je zařazen v Policejním prezidiu, prokazuje pověření ke kontrole předložením kontrolního průkazu.
(2)
Vzor kontrolního průkazu podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.
§ 68
Opatření k nápravě
(1)
Policejní prezidium může za účelem ochrany bezpečnosti osob, majetku nebo veřejného pořádku, a to i bez provedené kontroly, držiteli muniční licence, osobě, která v rámci podnikatelské činnosti zajišťuje přepravu municemunice, nebo nevyňaté veřejnoprávní instituci podle zákona o zbraních a střelivu uložit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti odstranit protiprávní stav, pokud byly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že nebyla dodržena povinnost nebo byl porušen zákaz podle tohoto zákona, a protiprávní stav trvá.
(2)
V rozhodnutí o uložení opatření k nápravě Policejní prezidium stanoví zejména rozsah, způsob a podmínky jeho provedení a lhůtu k jeho provedení.
(3)
Vydat rozhodnutí o uložení opatření k nápravě může Policejní prezidium v řízení na místě. S účinky pro účastníka řízení lze rozhodnutí vyhlásit ústně kterékoli fyzické osobě, která na místě vykonává nebo zabezpečuje jeho činnosti, jichž se opatření k nápravě týká. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Je-li o opatření k nápravě rozhodováno při výkonu kontroly a rozhodnutí je vyhlašováno ústně, uvede se jeho písemné potvrzení jako součást protokolu o kontrole.
(4)
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí provedení uloženého opatření k nápravě Policejní prezidium a uloží tomu, jehož protiprávní jednání bylo důvodem uložení opatření k nápravě, povinnost uhradit náklady na jeho provedení.
§ 69
Použití kontrolního řádu
Na kontrolu vykonávanou policií podle tohoto zákona se použije kontrolní řád.
ČÁST SEDMÁ
PŘESTUPKY
§ 70
Přestupky na úseku nakládání s municí a pyrotechnického průzkumu
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo poruší některou z povinností uvedených v § 9.
(2)
Přestupku se dopustí ten, kdo v rozporu s § 10 odst. 2 má viditelně u sebe neaktivní muniční předmětneaktivní muniční předmět na místě veřejnosti přístupném.
(3)
Osoba, která přechovává zajištěnou municimunici, související doklad nebo listinu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 53 odst. 3 bez zbytečného odkladu neodevzdá krajskému ředitelství policie do úschovy municimunici, související doklad nebo listinu nebo nesdělí místo jejich uložení anebo neumožní jejich převzetí policií.
(4)
Osoba, jejíž obecná muniční licence byla pozastavena nebo zanikla, nebo osoba, která namísto takové osoby s municímunicí nakládá, aniž by byla držitelem obecné muniční licence, se dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě s municímunicí nenaloží způsobem stanoveným v § 56 odst. 1.
(5)
Osoba, jejíž muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu zanikla, nebo ten, kdo nakládá s majetkem takové osoby používaným při zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 36 odst. 2 po zániku licence nezajistí ochranu dokumentace obsahující přehled o nálezech municemunice, střelivastřeliva a výbušninvýbušnin před ztrátou, zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím.
(6)
Osoba, jejíž muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu zanikla, nebo ten, kdo nakládá s majetkem takové osoby používaným při zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu, se dále dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 36 odst. 3 nepředá stanovenou dokumentaci do 30 dnů ode dne zániku muniční licence krajskému ředitelství policie.
(7)
Osoba zajišťující přepravu municemunice se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 42, § 43 odst. 2, § 44 odst. 1 nebo povinnost vyplývající z uloženého opatření k nápravě podle § 68 odst. 1 anebo v rozporu s § 43 odst. 1 nezajistí, aby potvrzení o hlášení přepravy doprovázelo přepravovanou municimunici až do místa určení.
(8)
Držitel muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 26.
(9)
Držitel muniční licence se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 32 odst. 1, § 47 odst. 1, § 73 odst. 1 nebo § 76 odst. 8,
b)
v rozporu s § 37 odst. 1 nevede evidenci o provedených školeních,
c)
nesplní některou z povinností podle § 62 odst. 1 nebo 2, nebo
d)
nesplní povinnost vyplývající z uloženého opatření k nápravě podle § 68 odst. 1.
(10)
Držitel obecné muniční licence se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 32 odst. 2, § 37 odst. 2, § 38 odst. 1 nebo 2 nebo § 46 odst. 1.
(11)
Držitel muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 32 odst. 3 nebo § 37 odst. 3.
(12)
Ošetřující lékař se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 15 odst. 1.
(13)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 000 Kč nebo zákaz činnosti na dobu nejdéle 10 let, jde-li o přestupky podle odstavce 10 nebo 11,
b)
2 000 000 Kč nebo zákaz činnosti na dobu nejdéle 5 let, jde-li o přestupek podle odstavců 1, 3 a 4,
c)
1 000 000 Kč nebo zákaz činnosti na dobu nejdéle 5 let, jde-li o přestupek podle odstavce 7,
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9,
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 5, 6 a 8 nebo 12, nebo
f)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
§ 71
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Policejní prezidium.
(2)
Příslušník policie může přestupek podle tohoto zákona projednat příkazem na místě.
(3)
Pravomocná rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 72
Nálezy munice, střeliva nebo výbušnin podle tohoto zákona
MuniceMunice, střelivostřelivo nebo výbušninavýbušnina nalezené při pyrotechnickém průzkumupyrotechnickém průzkumu, jakož i jinak nalezená municemunice nebo výbušninavýbušnina připadají do vlastnictví státu; ustanovení zákona o státní památkové péči o archeologických nálezech se nepoužije.
§ 73
Ověřování oprávnění
(1)
Držitel muniční licence je povinen v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní před předáním municemunice ověřit oprávnění jiné podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, pokud takové osobě převádí nebo přenechává municimunici.
(2)
Držitel muniční licence je oprávněn v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní ověřit oprávnění jiné podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby také v případech neuvedených v odstavci 1, dá-li k tomu taková osoba souhlas.
(3)
Důvod ověření oprávnění osoby podle odstavců 1 a 2 držitel muniční licence uvede při zadání dotazu do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní.
§ 74
Způsob a účinek zápisu práva do centrálního registru zbraní a prokázání oprávnění
(1)
Krajské ředitelství policie rozhodnutí o přiznání práva písemně nevyhotovuje a pouze zapíše údaj o přiznání práva do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní, pokud v plném rozsahu vyhoví žádosti o
a)
vydání muničního oprávnění,
b)
vydání muniční licence,
c)
povolení provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního muničního zařízenízvláštního muničního zařízení, nebo
d)
povolení jiného způsobu zabezpečení municemunice.
(2)
Rozhodnutí o přiznání práva podle odstavce 1 nabude právní moci zápisem do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní.
(3)
Krajské ředitelství policie o tomto zápisu žadatele vhodným způsobem vyrozumí.
(4)
Doklad prokazující právo osoby k nakládání s municínakládání s municí nebo k pyrotechnickému průzkumupyrotechnickému průzkumu vydá na žádost krajské ředitelství policie nebo kontaktní místo veřejné správy. Doklad podle věty první se osobě, jíž se týká, rovněž zpřístupňuje prostřednictvím portálu veřejné správy, a je-li taková osoba držitelem muniční licence nebo muničního oprávnění, prostřednictvím centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní.
§ 75
Oznámení technického předpisu
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
§ 76
Přechodná ustanovení
(1)
Řízení zahájená podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
a)
dosavadních právních předpisů, jde-li o řízení o přestupku, nebo
b)
tohoto zákona v ostatních případech; v případě řízení v prvním stupni správní orgán vyzve účastníka řízení k doplnění podání, je-li to pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona nezbytné.
(2)
Oprávnění nabytá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají nedotčena, pokud tento zákon obdobná oprávnění upravuje; ode dne nabytí jeho účinnosti se na ně obdobně použije tento zákon. Věta první se použije obdobně také na potvrzení a osvědčení vydaná podle zákona č. 119/2002 Sb., včetně osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního průkazu.
(3)
Držitel muničního průkazu vydaného pro provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele vyššího muničního oprávnění a držitele muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu podle tohoto zákona.
(4)
Osoba, která nabyla střelivostřelivo nebo municimunici v souladu se zákonem č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za oprávněného držitele takového střelivastřeliva nebo municemunice.
(5)
Podmínka bezúhonnosti nebo spolehlivosti se posoudí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud rozhodnutí mající vliv na bezúhonnost nebo spolehlivost podle tohoto zákona nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Krajské ředitelství policie vyzve držitele muničního oprávnění, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem muničního průkazu, k předložení lékařského posudku ke zjištění jeho zdravotní způsobilosti podle tohoto zákona. Tuto výzvu krajské ředitelství policie zašle držiteli muničního oprávnění nejdříve 3 měsíce přede dnem a nejpozději ke dni
a)
uplynutí 5 let ode dne vydání muničního průkazu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
zániku platnosti lékařského posudku ke zjištění zdravotní způsobilosti podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději však ke dni uplynutí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byl vydán muniční průkaz podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s dobou platnosti kratší než 10 let, nebo
c)
uplynutí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud krajské ředitelství policie nepostupuje podle písmene a) nebo b).
(7)
Na držitele muniční licence podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pohlíží jako na držitele muniční licence vydané podle tohoto zákona.
(8)
Držitel muniční licence vydané podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a)
zapsat do centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní každou osobu v pracovněprávním nebo obdobném poměru, která je držitelem muničního oprávnění a která je v rámci výkonu své práce pro tohoto držitele muniční licence oprávněna nakládat s municímunicí,
b)
pořídit soupis municemunice, byla-li municemunice evidována v centrálním registru zbranícentrálním registru zbraní podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; správce centrálního registru zbranícentrálního registru zbraní umožní držiteli muniční licence využití údajů z této evidence po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a
c)
předložit krajskému ředitelství policie vnitřní pravidla podle § 31.
(9)
Uchazeč o vydání muničního průkazu přihlášený na zkoušku odborné způsobilosti podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonat zkoušku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na organizaci této zkoušky a podání žádosti o vydání muničního oprávnění se použijí dosavadní právní předpisy přiměřeně. K provedení teoretické části této zkoušky se použijí písemné testy sestavené podle tohoto zákona.
(10)
Kontrolní znehodnocovací značka pro znehodnocenou municimunici vyznačená podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za kontrolní znehodnocovací značku podle tohoto zákona.
(11)
Nevyňatá veřejnoprávní instituce podle zákona o zbraních a střelivu, která nakládá s municímunicí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona získat muniční licenci, jinak její oprávnění k výkonu činností při nakládání s municínakládání s municí nebo při zajišťování pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu uplynutím této lhůty zaniká.
(12)
Povolení k provozování střelnice pro municimunici, trhací jámy pro ničení municemunice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení municemunice vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejich provozní řády se považují za povolení provozovat střelnici pro municimunici, trhací jámu pro ničení municemunice nebo zvláštní muniční zařízenízvláštní muniční zařízení a provozní řády podle tohoto zákona. Technické požadavky a požadavky na provozní řád střelnice pro municimunici, trhací jámu pro ničení municemunice nebo zvláštní muniční zařízenízvláštní muniční zařízení podle tohoto zákona se v případě povolení k provozování uvedeného ve větě první považují za splněné.
(13)
Trestní odpovědnost za trestný čintrestný čin nedovoleného ozbrojování zaniká, jestliže pachatel dobrovolně ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předá policii municimunici nebo výbušninyvýbušniny, které neoprávněně přechovával; policie vydá o převzetí potvrzení. Pokud municemunice není nástrojem trestné činnosti nebo výnosem z trestné činnosti, je ten, kdo ji podle věty první policii předal, oprávněn do 6 měsíců ode dne doručení výzvy krajského ředitelství policie požádat o vydání obecné muniční licence nebo ji přenechat do vlastnictví státu; jinak se použije § 56 obdobně.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
§ 77
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
1)
Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 29/2000 Sb. m. s., Úmluva o kazetové munici, vyhlášená pod č. 18/2012 Sb. m. s., Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 96/1975 Sb., Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m. s., a Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 61/1974 Sb.
3)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. 94/2003 Sb. m. s.
|
Zákon č. 90/2024 Sb.
|
Zákon č. 90/2024 Sb.
Zákon o zbraních a střelivu
Vyhlášeno 16. 4. 2024 14:23:56, datum účinnosti 1. 1. 2026, částka 90/2024
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - KATEGORIZACE ZBRANÍ A STŘELIVA (§ 4 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI A STŘELIVEM (§ 7 — § 11)
* ČÁST ČTVRTÁ - OPRÁVNĚNÍ NAKLÁDAT SE ZBRANĚMI PODLÉHAJÍCÍMI REGISTRACI NEBO OHLÁŠENÍ (§ 12 — § 58)
* ČÁST PÁTÁ - STŘELBA A STŘELNICE (§ 59 — § 69)
* ČÁST ŠESTÁ - REGISTRACE, EVIDENCE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI A STŘELIVEM (§ 70 — § 117)
* ČÁST SEDMÁ - NEVYŇATÁ VEŘEJNOPRÁVNÍ INSTITUCE (§ 118 — § 121)
* ČÁST OSMÁ - PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ A POSTUP V PŘÍPADĚ POZASTAVENÍ NEBO ZÁNIKU OPRÁVNĚNÍ NAKLÁDAT SE ZBRANÍ NEBO STŘELIVEM (§ 122 — § 127)
* ČÁST DEVÁTÁ - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A STÁTNÍ SPRÁVA (§ 128 — § 141)
* ČÁST DESÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 142 — § 143)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 144 — § 150)
* HLAVA III - Zrušovací ustanovení (§ 151 — § 151)
* HLAVA IV - Závěrečné ustanovení (§ 152 — § 152) č. 1 č. 2 č. 3
Budoucí znění od 1. 1. 2026
90
ZÁKON
ze dne 6. března 2024
o zbraních a střelivu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Působnost zákona
(1)
Právo nabývat, držet a nosit zbranězbraně je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem, provozování střelnic a výkon státní správy na tomto úseku.
(3)
Nakládá-li se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem nebo provozuje-li střelnici vyňatá veřejnoprávní instituce, kterou je Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky, bezpečnostní sbor České republiky nebo Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva, použije se tento zákon, pouze je-li tak dále výslovně stanoveno.
(4)
Kdo při plnění úkolů vyňaté veřejnoprávní instituce užívá střelnici provozovanou podle tohoto zákona, je povinen dodržovat provozní řád takové střelnice.
Vymezení některých pojmů
§ 2
(1)
Druhy zbranízbraní včetně jejich regulovaných součástí a střelivastřeliva včetně jeho aktivních komponentů stanovuje příloha č. 1 k tomuto zákonu.
(2)
ZbraníZbraní je pro účely tohoto zákona palná zbraňzbraň, plynová zbraňzbraň a další zařízení nebo přístroj, které jsou zařazeny do některé z kategorií zbranízbraní nebo na které se podle § 9 použijí ustanovení o nakládání se zbranízbraní určité kategorie.
(3)
StřelivemStřelivem jsou pro účely tohoto zákona náboje, nábojky a aktivní komponenty střelivastřeliva, které jsou zařazeny do některé z kategorií střelivastřeliva.
(4)
Regulovanou součástí zbraněRegulovanou součástí zbraně jsou pro účely tohoto zákona
a)
hlavní část zbranězbraně,
b)
součást zbranězbraně umožňující samočinnou střelbu,
c)
polotovar hlavní části zbranězbraně,
d)
tlumič hluku výstřelu, nebo
e)
nadlimitní zásobník.
§ 3
Pro účely tohoto zákona je
a)
nakládáním se zbraní nebo střelivemnakládáním se zbraní nebo střelivem jakékoli fyzické zacházení se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem, a to včetně zajištění jejich přepravy nebo uložení; právní jednání se považuje za nakládání se zbraní nebo střelivemnakládání se zbraní nebo střelivem, upravuje-li jej výslovně tento zákon,
b)
nošením zbraněnošením zbraně způsob nakládání se zbranízbraní, při kterém ji fyzická osoba má na místě veřejnosti přístupném při sobě nabitou nebo viditelně,
c)
místem pobytu adresa místa trvalého pobytu občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince vedená v základním registru obyvatel,
d)
místem pobytu v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“) adresa bydliště zapsaná v cestovním pasu, vnitrostátním průkazu totožnosti nebo v jiném obdobném úředním dokladu vydaném nebo uznaném jiným členským státem,
e)
údaji identifikujícími osobuúdaji identifikujícími osobu v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, místo pobytu a datum narození a v případě právnické osoby název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a
f)
sběratelskou činnostísběratelskou činností činnost spočívající ve shromažďování a uchovávání zbranízbraní, jejich hlavních částí nebo střelivastřeliva pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely.
ČÁST DRUHÁ
KATEGORIZACE ZBRANÍ A STŘELIVA
§ 4
Kategorie zbraní a střeliva
(1)
ZbraněZbraně se dělí na zbranězbraně
a)
kategorie R1, R2, R3 a R4, které podléhají registraci; zbranězbraně kategorie R1 a R2 jsou zakázanými zbraněmizbraněmi,
b)
kategorie PO, které podléhají ohlášení, a
c)
kategorie NO, které nepodléhají ohlášení.
(2)
StřelivoStřelivo se dělí na zakázané střelivostřelivo kategorií S1 a S2 a ostatní střelivostřelivo kategorií S3 a S4.
(3)
Kategorie jednotlivých druhů zbranízbraní a střelivastřeliva stanovuje příloha č. 2 k tomuto zákonu.
§ 5
Zásady kategorizace zbraně a střeliva
(1)
ZbraniZbrani nebo střelivustřelivu, kterým lze na základě konstrukčních vlastností nebo funkčního principu přiřadit různé kategorie, se přiřadí kategorie, která je z těchto kategorií nejpřísněji regulována; to neplatí v případě zbranízbraní historických nebo neaktivních.
(2)
Palná zbraňzbraň, která není uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu, je zbranízbraní stejné kategorie jako zbraňzbraň uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu, které je svou konstrukcí, funkcí nebo účelem a účinkem nejbližší.
§ 6
Další technické podmínky zařazení zbraně do kategorie PO a NO
(1)
ZbraňZbraň, která by jinak byla na základě konstrukčních vlastností nebo funkčního principu považována za zbraňzbraň kategorie PO nebo NO, ale která vznikla nevratnou úpravou zbranězbraně podléhající registraci, je zbranízbraní stejné kategorie jako zbraňzbraň podléhající registraci, z níž byla upravena; to neplatí v případě znehodnocené zbranězbraně a řezu zbranězbraně, které odpovídají požadavkům tohoto zákona.
(2)
Vláda stanoví nařízením technické požadavky na výrobní provedení zbranízbraní kategorie PO nebo NO za účelem vyloučení možnosti jejich úpravy na zbranězbraně podléhající registraci.
(3)
ZbraňZbraň, která nesplňuje technické požadavky stanovené nařízením vlády podle odstavce 2, § 94 odst. 1 nebo § 95 odst. 1, je zbranízbraní podléhající registraci a zařadí se do kategorie na základě § 5.
ČÁST TŘETÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI A STŘELIVEM
§ 7
Oprávnění nakládat se zbraněmi
Osobou oprávněnou nakládat za podmínek stanovených tímto zákonem se zbraněmizbraněmi je v případě zbranízbraní kategorie
a)
R1
1.
držitel zbrojní licence skupiny ZL1,
2.
držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému byla pro nakládání s každou takovou zbranízbraní vydána výjimka kategorie R1,
3.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbranězbraně, nebo
4.
nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium České republiky (dále jen „Policejní prezidium“) vydalo souhlas v rozsahu zahrnujícím nakládání s takovými zbraněmizbraněmi,
b)
R2
1.
držitel zbrojní licence skupiny ZL1,
2.
držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému byla vydána pro nakládání s každou takovou zbranízbraní výjimka kategorie R2,
3.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbranězbraně, nebo
4.
nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu zahrnujícím nakládání s takovými zbraněmizbraněmi,
c)
R3
1.
držitel zbrojní licence skupiny ZL1,
2.
držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému bylo vydáno pro nakládání s každou takovou zbranízbraní povolení kategorie R3,
3.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbranězbraně, nebo
4.
nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu zahrnujícím nakládání s takovými zbraněmizbraněmi,
d)
R4
1.
držitel zbrojní licence,
2.
držitel zbrojního oprávnění,
3.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbranězbraně, nebo
4.
nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu zahrnujícím nakládání s takovými zbraněmizbraněmi,
e)
PO
1.
držitel autorizace k nakládání se zbranízbraní kategorie PO zapsané do centrálního registru zbranízbraní (dále jen „zapsaná autorizacezapsaná autorizace“),
2.
držitel zbrojní licence,
3.
držitel zbrojního oprávnění,
4.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbranězbraně, nebo
5.
nevyňatá veřejnoprávní instituce, nebo
f)
NO
1.
plně svéprávná zletilá fyzická osoba, která má místo pobytu na území České republiky,
2.
právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky,
3.
držitel zbrojní licence,
4.
držitel zbrojního oprávnění,
5.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbranězbraně, nebo
6.
nevyňatá veřejnoprávní instituce.
§ 8
Oprávnění nakládat se střelivem
Osobou oprávněnou nakládat za podmínek stanovených tímto zákonem se střelivemstřelivem je v případě střelivastřeliva kategorie
a)
S1
1.
držitel zbrojní licence skupiny ZL1,
2.
držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému byla pro nakládání s určitým počtem kusů takového střelivastřeliva vydána výjimka kategorie S1,
3.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takového střelivastřeliva, nebo
4.
nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu zahrnujícím nakládání s takovým střelivemstřelivem,
b)
S2
1.
držitel zbrojní licence skupiny ZL1,
2.
držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému byla vydána výjimka kategorie S2,
3.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takového střelivastřeliva, nebo
4.
nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu zahrnujícím nakládání s takovým střelivemstřelivem,
c)
S3
1.
osoba uvedená v § 7 písm. a) až d),
2.
osoba uvedená v § 7 písm. e) nebo f), která nakládá se zbranízbraní kategorie PO nebo NO určenou pro použití takového střelivastřeliva,
3.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takového střelivastřeliva, nebo
4.
nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu zahrnujícím nakládání s takovým střelivemstřelivem, nebo
d)
S4
1.
plně svéprávná zletilá fyzická osoba, která má místo pobytu na území České republiky,
2.
právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky,
3.
držitel zbrojní licence,
4.
držitel zbrojního oprávnění,
5.
osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takového střelivastřeliva, nebo
6.
nevyňatá veřejnoprávní instituce.
§ 9
Oprávnění nakládat s regulovanými součástmi zbraní
(1)
Na nakládání s hlavní částí zbranězbraně jako se samostatným předmětem se použijí ustanovení o nakládání se zbranízbraní, jejíž taková hlavní část zbranězbraně je nebo má být součástí. Pokud lze hlavní část zbranězbraně použít ve zbraníchzbraních různých kategorií a není-li kategorie konkrétní hlavní části určena podle věty první, použijí se na nakládání s ní ustanovení o zbranizbrani té kategorie, pro kterou je taková hlavní část zbranězbraně původně nebo obvykle určena.
(2)
Se součástí zbranězbraně umožňující samočinnou střelbu smí nakládat pouze osoba oprávněná nakládat se samočinnou zbranízbraní příslušné kategorie.
(3)
S polotovarem hlavní části zbranězbraně určeným pro zhotovení hlavní části zbranězbraně podléhající registraci smí nakládat pouze držitel zbrojní licence nebo osoba oprávněná provést přeshraniční přemístění takového polotovaru.
(4)
Na nakládání s tlumičem hluku výstřelu se použijí ustanovení o nakládání se zbranízbraní kategorie R4.
(5)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na nakládání s nadlimitním zásobníkem přiměřeně ustanovení o střelivustřelivu kategorie S2.
§ 10
Některá omezení oprávnění nakládat se zbraněmi a střelivem
(1)
Podnikatel v oboru zbranízbraní a střelivastřeliva je oprávněn se zbraněmizbraněmi podléhajícími registraci, zbraněmizbraněmi kategorie PO nebo se střelivemstřelivem kategorie S1, S2 nebo S3 způsobem uvedeným v § 37 odst. 3 nakládat, pouze je-li držitelem zbrojní licence skupiny ZL1.
(2)
Podnikatel v oboru zbranízbraní a střelivastřeliva je oprávněn se zbraněmizbraněmi kategorie NO nebo se střelivemstřelivem kategorie S4 způsobem uvedeným v § 37 odst. 3 nakládat, pouze je-li držitelem zbrojní licence; toto omezení neplatí, pokud jde o expanzní přístroje a pro takové přístroje určené nábojky.
(3)
Se samonabíjecí palnou zbranízbraní určenou pro jednotné střelivostřelivo se středovým zápalem, do které je vložen nadlimitní zásobník, je držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2 oprávněn nakládat na základě výjimky kategorie R2 nebo výjimky kategorie S2 vydané pro nadlimitní zásobníky.
(4)
Nabývání zbranízbraní podléhajících registraci, zbranízbraní kategorie PO, palných zbranízbraní kategorie NO a střelivastřeliva prostřednictvím spotřebitelských smluv uzavřených na dálku je zakázáno.
§ 11
Obecné povinnosti při nakládání se zbraněmi a střelivem
(1)
Každý je povinen
a)
předložit na výzvu
1.
Policie České republiky (dále jen „policie“) zbraňzbraň nebo střelivostřelivo, se kterými nakládá, popřípadě související doklady a listiny, nebo
2.
Ministerstva obrany zbraňzbraň zvláště účinnou, na kterou se vztahuje mezinárodní kontrolní režim3), jakož i související doklady a listiny,
b)
neprodleně ohlásit
1.
policii ztrátu nebo odcizení zbranězbraně, jde-li o zbraňzbraň podléhající registraci nebo zbraňzbraň kategorie PO,
2.
Ministerstvu obrany havárii zbranězbraně zvláště účinné, s níž nakládá a která podléhá mezinárodnímu kontrolnímu režimu, je-li následkem havárie destrukce takové zbranězbraně nebo její hlavní části, nebo
3.
policii použití zbranězbraně k ostré střelbě v krajní nouzi nebo nutné obraně,
c)
střílet ze zbranězbraně, se kterou nakládá, pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo podle jiného právního předpisu,
d)
uposlechnout na místě konání akce, při které se nakládá se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem, pokyny pořadatele, které směřují k zajištění bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem,
e)
dodržovat provozní řád střelnice a uposlechnout pokyny správce střelnice, které směřují k zajištění bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem,
f)
podrobit se při nakládání se zbraní nebo střelivemnakládání se zbraní nebo střelivem na výzvu policisty vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
g)
v případě, že je držitelem evropského zbrojního pasu, ohlásit bez zbytečného odkladu jeho ztrátu nebo odcizení krajskému ředitelství policie a
h)
oznámit policii na hraničním přechodu podle zákona o ochraně státních hranic, že cestuje se zbranízbraní nebo se střelivemstřelivem.
(2)
Každý je dále povinen
a)
podle § 70 až 76 ohlásit nabytí a převod zbranězbraně nebo vést stanovenou evidenci,
b)
nosit zbraňzbraň nebo střelivostřelivo anebo je veřejně vystavovat pouze za podmínek stanovených v § 80 až 82,
c)
zabezpečit podle § 83 a 84 zbranězbraně a střelivostřelivo proti zneužití, ztrátě a odcizení, pokud je nemá pod svou bezprostřední kontrolou,
d)
zajistit v souladu s § 86 až 96 dodržování pravidel pro označování zbranízbraní a střelivastřeliva, zajišťování činností držitele zbrojní licence k tomu oprávněnými osobami a jejich pravidelné školení, výrobu, provádění nevratné úpravy, znehodnocování a zhotovování řezu zbranězbraně a pravidel pro nakládání se střelivemstřelivem při jeho vývoji, výrobě, přebíjení, delaboraci, znehodnocování, zhotovování řezů nebo ničení,
e)
dodržovat při nakládání se znehodnocenou zbranízbraní povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím znehodnocování palných zbranízbraní,
f)
při zajišťování přepravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva postupovat podle § 111 až 113,
g)
postupovat při nálezu zbranězbraně nebo střelivastřeliva podle § 115 a 116,
h)
zajistit ničení zbranězbraně pouze v souladu s § 117,
i)
umožnit provedení preventivních opatření a dodržovat uložené povinnosti podle § 122 až 124,
j)
v případě pozastavení nebo zániku oprávnění nakládat se zbranízbraní nebo se střelivemstřelivem odevzdat zbraňzbraň a střelivostřelivo krajskému ředitelství policie nebo mu umožnit jejich převzetí nebo zabezpečení na místě dosavadního uložení v souladu s § 125 a
k)
provést a dodržovat opatření k nápravě, které mu bylo uloženo podle § 140.
(3)
Nikdo nesmí
a)
nakládat se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem, pokud k tomu není oprávněn,
b)
převést zbraňzbraň nebo střelivostřelivo nebo jinak s nimi umožnit nakládat osobě, která k tomu není oprávněna,
c)
dodat na trh zbraňzbraň nebo střelivostřelivo jako zbraňzbraň nebo střelivostřelivo jiné kategorie, než která odpovídá jejich konstrukčním vlastnostem nebo funkčnímu principu,
d)
nakládat se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem tak, že ohrozí život, zdraví nebo majetek jiné osoby tím, že
1.
nedbá zvýšené opatrnosti odpovídající povaze a stavu zbranězbraně nebo střelivastřeliva, nebo
2.
manipuluje se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky anebo je-li jeho schopnost bezpečně nakládat se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem snížena užitím léků nebo v důsledku jeho zdravotního stavu,
e)
střílet nebo nosit zbraňzbraň pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky anebo je-li jeho schopnost bezpečně nakládat se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem snížena užitím léků nebo v důsledku jeho zdravotního stavu,
f)
bez povolení provozovat střelnici, jejíž provozování podléhá povolení podle tohoto zákona,
g)
nosit zbraňzbraň podléhající registraci, která nebyla zaregistrována, nejde-li o zbraňzbraň přenechanou držitelem zbrojní licence skupiny ZL1,
h)
jakkoli šířit nebo dále poskytnout ministerstvem sestavené písemné testy určené pro ověřování odborné způsobilosti podle tohoto zákona,
i)
provést přeshraniční přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva v rozporu s tímto zákonem nebo s jiným právním předpisem a
j)
ohrozit život, zdraví nebo majetek jiné osoby v důsledku použití zbranězbraně nebo střelivastřeliva ve špatném technickém stavu anebo zbranězbraně nebo střelivastřeliva, které neodpovídají požadavkům zákona o ověřování zbranízbraní a střelivastřeliva.
ČÁST ČTVRTÁ
OPRÁVNĚNÍ NAKLÁDAT SE ZBRANĚMI PODLÉHAJÍCÍMI REGISTRACI NEBO OHLÁŠENÍ
HLAVA I
Zbrojní oprávnění
Díl 1
Druhy zbrojního oprávnění
§ 12
(1)
Zbrojní oprávnění je obecné nebo rozšířené. Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vyžaduje od fyzické osoby zbrojní oprávnění a nestanoví-li, že se musí jednat o rozšířené zbrojní oprávnění, postačuje obecné zbrojní oprávnění.
(2)
Součástí rozšířeného zbrojního oprávnění je rovněž obecné zbrojní oprávnění. Rozšířené zbrojní oprávnění je podle tohoto zákona vyžadováno
a)
pro výkon činnosti zkušebního komisaře,
b)
pro výkon činnosti hlavního zbrojíře držitele zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL3,
c)
pro skryté nošení zbraněnošení zbraně podléhající registraci a
d)
u osob, které plní některé úkoly držitele zbrojní licence a o kterých tak stanoví § 90.
Díl 2
Podmínky zbrojního oprávnění
§ 13
Podmínky zbrojního oprávnění a jeho vydání
(1)
Zbrojní oprávnění vydá krajské ředitelství policie žadateli, který splňuje podmínky pro vydání a držení zbrojního oprávnění příslušného druhu (dále jen „podmínky zbrojního oprávněnípodmínky zbrojního oprávnění“). Podmínky zbrojního oprávněníPodmínky zbrojního oprávnění splňuje fyzická osoba, která
a)
má místo pobytu na území České republiky,
b)
dosáhla stanoveného věku,
c)
je plně svéprávná, nejde-li o vydání zbrojního oprávnění podle § 14 odst. 1 písm. a),
d)
je zdravotně způsobilá,
e)
je bezúhonná a spolehlivá a
f)
je odborně způsobilá.
(2)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti zamítnout žádost o vydání zbrojního oprávnění i v případě, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, jestliže je žadatelem cizinec, který není
a)
občanem členského státu,
b)
občanem členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy,
c)
rodinným příslušníkem občana členského státu, kterému byla vydána pobytová karta, karta trvalého pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu,
d)
cizincem, kterému byl na území České republiky povolen trvalý pobyt a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky, nebo cizincem, kterému bylo takové právní postavení přiznáno na území jiného členského státu a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,
e)
rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nebo
f)
osobou, které byl Českou republikou udělen azyl.
§ 14
Věková hranice pro vydání zbrojního oprávnění
(1)
Zbrojní oprávnění lze vydat fyzické osobě, která
a)
dosáhla věku 15 let, pokud jde o obecné zbrojní oprávnění a žadatel je
1.
žákem střední školy v oboru zahrnujícím výuku myslivosti, puškařství, sportovní střelby, v bezpečnostně-právní oblasti nebo vojenství anebo v obdobném oboru, jehož součástí je nakládání se zbraněmizbraněmi, nebo střední školy, která mu zajišťuje sportovně-střeleckou nebo obdobnou zájmovou činnost v době mimo vyučování, nebo
2.
členem spolku, který se zabývá sportovně-střeleckou nebo obdobnou zájmovou činností, a je držitelem zbrojní licence,
b)
je zletilá, pokud jde o obecné zbrojní oprávnění, nebo
c)
dosáhla věku 21 let, pokud jde o rozšířené zbrojní oprávnění.
(2)
V případě osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) musí být k žádosti o vydání zbrojního oprávnění přiložen písemný souhlas jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka a příslušné střední školy nebo spolku.
Zdravotní způsobilost
§ 15
(1)
Zdravotně způsobilý není ten, jehož způsobilost bezpečně nakládat se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem je vyloučena nebo omezena v důsledku stanovené nemoci, vady nebo stavu anebo stanoví-li tak § 16.
(2)
Splnění podmínky zdravotní způsobilosti musí vyplývat ze závěru lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky a v případech uvedených v § 16 také ze závěru znaleckého posudku. Lékařský posudek se vydává s dobou platnosti 5 let, nejsou-li s ohledem na výhled aktuálně zjištěného zdravotního stavu dány podmínky pro vydání lékařského posudku s dobou platnosti kratší.
(3)
Osoba, u níž se zjišťuje splnění podmínek zbrojního oprávněnípodmínek zbrojního oprávnění, předkládá krajskému ředitelství policie lékařský posudek k ověření její zdravotní způsobilosti jako přílohu žádosti o vydání zbrojního oprávnění a vždy nejpozději ke dni uplynutí platnosti předchozího lékařského posudku.
(4)
Krajské ředitelství policie požádá v případě pochybností o trvání zdravotní způsobilosti držitele zbrojního oprávnění poskytovatele zdravotních služeb o vydání mimořádného lékařského posudku; krajské ředitelství policie současně držitele zbrojního oprávnění vyzve, aby se k lékařské prohlídce dostavil ve lhůtě, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů.
(5)
Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Nemůže-li takový poskytovatel zdravotních služeb lékařský posudek vydat nebo je-li podezření, že se posuzovaná osoba snaží ovlivnit nestrannost zjištění své zdravotní způsobilosti, anebo nelze-li její zdravotní způsobilost zjistit jiným způsobem, krajské ředitelství policie usnesením určí poskytovatele zdravotních služeb, který lékařský posudek vydá.
(6)
Vláda stanoví nařízením seznam nemocí, vad nebo stavů, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, a náležitosti lékařského posudku.
§ 16
(1)
Zdravotně způsobilou není osoba, které bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence. Osoba, u níž bylo upuštěno od výkonu ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, nebo osoba, která byla z ochranného léčení nebo ze zabezpečovací detence propuštěna, prokazuje svou zdravotní způsobilost podle § 15 odst. 2 předložením lékařského posudku a znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví odpovídajícího důvodům, pro které byly ochranné léčení nebo zabezpečovací detence uloženy.
(2)
Obdobně jako podle odstavce 1 se posuzuje zdravotní způsobilost osoby,
a)
u níž bylo v minulosti zastaveno trestní stíhání nebo řízení o odpovědnosti za přestupek pro nepříčetnost, nebo
b)
která je nebo byla hospitalizována ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb bez svého souhlasu podle zákona o zdravotních službách z důvodu, že ohrožovala bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jevila známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpěla; poskytovatel zdravotních služeb, u kterého je nebo byla taková osoba hospitalizována, nebo soud, jemuž byla hospitalizacehospitalizace takové osoby oznámena, sdělí bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství policie na jeho žádost údaje o takové osobě a důvod a datum zahájení a ukončení její hospitalizacehospitalizace.
§ 17
(1)
Ošetřující lékař, který zjistí, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, je povinen tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu policii, je-li mu známo, že pacient je držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem.
(2)
Lékař uvedený v odstavci 1 je oprávněn prostřednictvím centrálního registru zbranízbraní nebo krajského ředitelství policie ověřit, zda je daná osoba držitelem zbrojního oprávnění nebo držitelem zapsané autorizacezapsané autorizace; tato skutečnost musí být lékaři sdělena bez zbytečného odkladu.
§ 18
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za
a)
trestný čintrestný čin, za jehož spáchání trestní zákoník umožňuje uložení výjimečného trestu,
b)
úmyslný trestný čintrestný čin neuvedený v písmenu a), pokud byl za jeho spáchání fyzické osobě uložen
1.
trest odnětí svobody převyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 20 let,
2.
trest odnětí svobody převyšující 2 roky a nepřevyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 10 let,
3.
trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 5 let,
4.
trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen nebo podmíněně odložen s dohledem, a neuplynuly alespoň 3 roky od uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil, nebo
5.
jiný trest než trest odnětí svobody a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynuly alespoň 3 roky, nebo
c)
trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbranízbraní, střelivemstřelivem, municí nebo výbušninou, jestliže neuplynuly alespoň 3 roky od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí nebo uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil.
(2)
Byl-li úmyslný trestný čintrestný čin spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo v souvislosti s nakládáním se zbranízbraní, střelivemstřelivem, municí nebo výbušninou, doba, po kterou se osoba nepovažuje za bezúhonnou, činí
a)
30 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 20 let,
b)
15 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 10 let,
c)
10 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu nižší než 10 let.
(3)
Za bezúhonného se dále nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně odsouzen za čin, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.
(4)
Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle jiného právního předpisu, ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 19
Spolehlivost
Za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten,
a)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbranízbraní, střelivemstřelivem, municí nebo výbušninou
1.
bylo pravomocně podmíněně zastaveno a od pravomocného rozhodnutí o tom, že se obviněný osvědčil, nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky, nebo
2.
v posledních 3 letech skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání mladistvého, rozhodnutím o upuštění od potrestání nebo upuštění od potrestání s dohledem,
b)
u něhož bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, dopustil-li se úmyslného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu spáchaného z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbranízbraní, střelivemstřelivem, municí nebo výbušninou, pokud od pravomocného rozhodnutí o osvědčení nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky,
c)
kdo nadměrně požívá alkohol nebo zneužívá jiné návykové látky,
d)
kdo byl v posledních 3 letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než 1 přestupku nebo jednání, které má znaky takového přestupku, pokud jej je třeba s ohledem na povahu činů, jimiž byly takové přestupky nebo jednání spáchány, považovat za vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost, a jde-li o přestupek
1.
na úseku nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem,
2.
na úseku nakládání s municí,
3.
na úseku pyrotechnického průzkumu,
4.
na úseku nakládání s výbušninami,
5.
na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo na úseku provozu na pozemních komunikacích, spáchaného tím, že pachatel po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky vykonával činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo tím, že se odmítl podrobit orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření,
6.
proti veřejnému pořádku,
7.
proti občanskému soužití,
8.
proti majetku, nebo
9.
neoprávněného lovu zvěře podle zákona o myslivosti, nebo
e)
komu byl pravomocně uložen správní trest zákazu činnosti související s nakládáním se zbraněmi nebo střelivemnakládáním se zbraněmi nebo střelivem, a to po dobu, na kterou je tento zákaz uložen.
§ 20
Odborná způsobilost
(1)
Odborná způsobilost žadatele o vydání zbrojního oprávnění se ověřuje zkouškou odborné způsobilosti nebo komisionální zkouškou, které se skládají z
a)
teoretické části konané formou písemného testu, při němž žadatel o vydání zbrojního oprávnění prokazuje znalosti právních předpisů z oblasti nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem, ověřování střelných zbranízbraní a střelivastřeliva, trestněprávních aspektů nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem, nauky o zbraníchzbraních a střelivustřelivu, zásad bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem a ze zdravotnického minima, a
b)
praktické části, při níž žadatel o vydání zbrojního oprávnění prokazuje znalosti, schopnosti a dovednosti v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem a střelby na terč.
(2)
Žadatel o vydání zbrojního oprávnění je povinen zkoušku odborné způsobilosti a komisionální zkoušku vykonat osobně. Využití tlumočníka, podpůrce nebo obdobné osoby při vykonání teoretické nebo praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se nepřipouští.
(3)
Žadatel při zkoušce odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušce prokáže, že je odborně způsobilý, pokud
a)
v teoretické části v čase nejdéle 40 minut správně zodpoví z 30 testových otázek alespoň 26 testových otázek, jde-li o žadatele o obecné zbrojní oprávnění, nebo alespoň 28 testových otázek, jde-li o žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění,
b)
v praktické části zkoušky při manipulaci se zbranízbraní a se střelivemstřelivem a při střelbě neohrozí nebo by v praxi neohrozil bezpečnost osob a současně v předepsaném rozsahu prokáže znalosti, schopnosti a dovednosti v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem a
c)
v praktické části zkoušky dosáhne při střelbě na kruhový terč o průměru 500 mm na vzdálenost 10 m z 5 výstřelů krátkou kulovou zbranízbraní a na vzdálenost 25 m z 5 výstřelů dlouhou kulovou zbranízbraní v čase nejvýše 5 minut alespoň celkem
1.
6 zásahů, jde-li o žadatele o obecné zbrojní oprávnění, nebo
2.
8 zásahů, jde-li o žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění.
Díl 3
Pozastavení, odnětí a zánik zbrojního oprávnění
§ 21
Pozastavení zbrojního oprávnění
(1)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti zbrojní oprávnění pozastavit na dobu, po kterou
a)
je u držitele zbrojního oprávnění dán důvod pro zajištění zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny,
b)
se držitel zbrojního oprávnění považuje za zdravotně nezpůsobilého, nebo
c)
zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník, spolek nebo střední škola odvolá svůj souhlas s vydáním zbrojního oprávnění nezletilé osobě.
(2)
Vydání rozhodnutí o pozastavení zbrojního oprávnění může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení zbrojního oprávnění nemá odkladný účinek.
§ 22
Odnětí zbrojního oprávnění
(1)
Krajské ředitelství policie odejme zbrojní oprávnění, jestliže jeho držitel přestal splňovat podmínku zbrojního oprávněnípodmínku zbrojního oprávnění uvedenou v § 13 odst. 1 písm. a), c) nebo e).
(2)
Zbrojní oprávnění krajské ředitelství policie odejme z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti jeho držitele, pokud
a)
je držitel zbrojního oprávnění podle závěru lékařského posudku zdravotně nezpůsobilý k nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem, nebo
b)
se držitel zbrojního oprávnění bez vážného důvodu ve lhůtě stanovené krajským ředitelstvím policie nedostaví k poskytovateli zdravotních služeb, kterého mu určí krajské ředitelství policie, nebo se takové lékařské prohlídce nepodrobí.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojního oprávnění nemá odkladný účinek.
§ 23
Zánik zbrojního oprávnění
Zbrojní oprávnění zaniká dnem
a)
následujícím po dni, ve kterém se jej jeho držitel vzdá,
b)
smrti jeho držitele nebo nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení jeho držitele za mrtvého,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, nebo
d)
nabytí právní moci rozhodnutí o uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence jeho držiteli.
Díl 4
Organizace zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek, zapsaná zkoušková střelnice a zkušební komisař
Oddíl 1
Organizace zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek
§ 24
Možnost prokázat odbornou způsobilost
(1)
Splňuje-li žadatel o vydání zbrojního oprávnění podmínky zbrojního oprávněnípodmínky zbrojního oprávnění, s výjimkou odborné způsobilosti, krajské ředitelství policie zapíše do centrálního registru zbranízbraní, že je žadatel oprávněn prokázat odbornou způsobilost, a současně jej o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vyrozumí.
(2)
Žadatel o vydání zbrojního oprávnění může odbornou způsobilost prokázat tak, že do 12 měsíců ode dne zápisu skutečnosti uvedené v odstavci 1 do centrálního registru zbranízbraní úspěšně složí
a)
zkoušku odborné způsobilosti, kterou je oprávněn jednou opakovat, nebo
b)
komisionální zkoušku.
(3)
Komisionální zkoušku může vykonat žadatel o vydání zbrojního oprávnění, který neuspěl ani při opakované zkoušce odborné způsobilosti, pokud alespoň jednou uspěl v teoretické části zkoušky odborné způsobilosti. Žadatel se na komisionální zkoušku přihlašuje prostřednictvím krajského ředitelství policie.
(4)
Ode dne zápisu skutečnosti uvedené v odstavci 1 do centrálního registru zbranízbraní do dne, kdy žadatel o vydání zbrojního oprávnění úspěšně složí zkoušku odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušku, neuspěje u komisionální zkoušky nebo uplyne lhůta uvedená v odstavci 2, se řízení o žádosti o vydání zbrojního oprávnění považuje za přerušené.
§ 25
Termín a místo konání zkoušky
(1)
Zkouška odborné způsobilosti se koná na střelnici zapsané v seznamu střelnic, na nichž lze konat zkoušku odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušku (dále jen „zapsaná zkoušková střelnicezapsaná zkoušková střelnice“). Žadatel o vydání zbrojního oprávnění se na konkrétní termín zkoušky odborné způsobilosti přihlašuje u provozovatele zapsané zkouškové střelnicezapsané zkouškové střelnice. Žadatel o vydání zbrojního oprávnění může být současně přihlášen pouze na 1 termín zkoušky odborné způsobilosti.
(2)
Krajské ředitelství policie zapíše po dohodě s provozovatelem zapsané zkouškové střelnicezapsané zkouškové střelnice termíny zkoušek odborné způsobilosti, které se na této střelnici budou konat, do centrálního registru zbranízbraní, a to zpravidla tak, aby se termínu mohlo zúčastnit alespoň 10 a nejvýše 20 žadatelů o vydání zbrojního oprávnění.
(3)
Provozovatel zapsané zkouškové střelnicezapsané zkouškové střelnice vyznačí k termínu zkoušky odborné způsobilosti zapsanému do centrálního registru zbranízbraní žadatele, kteří se u něj ke zkoušce odborné způsobilosti přihlásili a kteří jsou oprávněni zkoušku odborné způsobilosti vykonat.
(4)
Termín a místo konání komisionální zkoušky určuje Policejní prezidium, a to zpravidla tak, aby byl určen jeden termín komisionální zkoušky alespoň každých 60 dnů.
(5)
Komisionální zkouška se koná na střelnici provozované vyňatou veřejnoprávní institucí. Ve výjimečných případech, nemůže-li být komisionální zkouška z kapacitních důvodů konána podle věty první, může Policejní prezidium zajistit konání komisionální zkoušky na zapsané zkouškové střelnicizapsané zkouškové střelnici; při tom postupuje obdobně podle odstavce 2.
§ 26
Průběh zkoušky
(1)
Zkoušku odborné způsobilosti vykonává žadatel o vydání zbrojního oprávnění před zkušebním komisařem, kterého určí krajské ředitelství policie. Krajské ředitelství policie umožňuje provádět zkoušky odborné způsobilosti rovnoměrně všem zkušebním komisařům oprávněným v příslušném kraji činnost zkušebního komisaře vykonávat.
(2)
Za odbornou úroveň provedení zkoušky odborné způsobilosti odpovídá zkušební komisař.
(3)
Komisionální zkouška se vykonává před tříčlennou zkušební komisí určenou Policejním prezidiem z osob uvedených v seznamu odborných osob oprávněných provádět komisionální zkoušku. Seznam odborných osob oprávněných provádět komisionální zkoušku vede pro potřeby organizace komisionálních zkoušek ministerstvo, které do něj zapíše zástupce ministerstva, Policejního prezidia a krajského ředitelství policie a zkušební komisaře.
(4)
Zkouška odborné způsobilosti a komisionální zkouška jsou neveřejné.
§ 27
Testy pro teoretickou část zkoušky
(1)
Ministerstvo zpracovává soubor otázek, z nichž jsou sestavovány písemné testy pro zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a s vyznačením správných odpovědí jej zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(2)
Ministerstvo sestavuje a zajišťuje vydání písemných testů pro zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky. Písemné testy ministerstvo předává Policejnímu prezidiu a krajskému ředitelství policie.
(3)
Písemné testy smí být použity pouze pro provedení teoretické části zkoušky odborné způsobilosti nebo teoretické části komisionální zkoušky.
(4)
Písemné testy v listinné podobě předává na místě konání zkoušky odborné způsobilosti krajské ředitelství policie zkušebnímu komisaři, a to na dobu provádění teoretické části zkoušky odborné způsobilosti.
§ 28
Dozor nad průběhem zkoušky
(1)
Krajské ředitelství policie vykonává dozor nad průběhem zkoušky odborné způsobilosti a nad postupem osob zúčastněných na jejím konání.
(2)
O průběhu praktické části každé zkoušky odborné způsobilosti pořizuje krajské ředitelství policie zvukový a obrazový záznam, který je součástí protokolu o vykonání dozoru.
(3)
Dozor nad průběhem komisionální zkoušky vykonává ministerstvo nebo Policejní prezidium.
(4)
Orgán provádějící dozor před začátkem zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky osobám zúčastněným na jejich konání oznámí ústně zahájení výkonu dozoru a na požádání prokáže oprávnění dozor vykonávat.
§ 29
Protest
(1)
Žadatel o vydání zbrojního oprávnění, který neuspěl u zkoušky odborné způsobilosti, je proti jejímu průběhu nebo výsledku oprávněn vznést protest. Zkušební komisař je povinen při oznámení takového výsledku zkoušky odborné způsobilosti žadatele o možnosti vznést protest poučit.
(2)
Protest se vznáší na místě konání zkoušky odborné způsobilosti u krajského ředitelství policie, které provádí dozor nad jejím průběhem, a to ihned po oznámení výsledku zkoušky odborné způsobilosti a poučení o možnosti jej vznést; na později vznesený protest nelze brát zřetel. Žadatel musí současně uvést nedostatky, které v průběhu nebo na výsledku zkoušky spatřuje a na jejichž základě protest vznáší.
(3)
Krajské ředitelství policie, které provádí dozor nad průběhem zkoušky odborné způsobilosti, protest na místě přezkoumá z hlediska souladu průběhu zkoušky s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a shledá-li jej důvodným, umožní žadateli o vydání zbrojního oprávnění opakování příslušné části zkoušky odborné způsobilosti.
(4)
Protest, vyjádření zkušebního komisaře k protestu a způsob vyřízení protestu krajské ředitelství policie uvede v protokolu o provedení dozoru.
§ 30
Zápis výsledku zkoušky do centrálního registru zbraní
(1)
Zkušební komisař vyhotovuje o výsledcích zkoušky odborné způsobilosti záznam, ve kterém uvede hodnocení žadatele o vydání zbrojního oprávnění v jednotlivých částech zkoušky odborné způsobilosti a jeho celkové hodnocení. Krajské ředitelství policie zapíše výsledky zkoušky odborné způsobilosti na základě záznamu uvedeného ve větě první bez zbytečného odkladu do centrálního registru zbranízbraní.
(2)
Předseda zkušební komise vyhotovuje o výsledcích komisionální zkoušky záznam, ve kterém uvede hodnocení žadatele o vydání zbrojního oprávnění v jednotlivých částech komisionální zkoušky a jeho celkové hodnocení. Policejní prezidium zapíše výsledky komisionální zkoušky na základě záznamu uvedeného ve větě první bez zbytečného odkladu do centrálního registru zbranízbraní.
§ 31
Úhrady v souvislosti se zkouškami
(1)
Odměnu zkušebního komisaře za provedení zkoušky odborné způsobilosti a za jeho účast u komisionální zkoušky a náklady střelnice, na níž se koná komisionální zkouška, hradí policie. Náklady na využití zapsané zkouškové střelnicezapsané zkouškové střelnice, na níž se koná zkouška odborné způsobilosti, hradí žadatel.
(2)
Zkušební komisař nebo člen zkušební komise v souvislosti s konáním zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky nebo střelnice v souvislosti s konáním komisionální zkoušky nemohou vyžadovat jiné úhrady než úhrady stanovené nařízením vlády vydaným podle § 32.
§ 32
Prováděcí právní předpisy upravující obsah, průběh a organizaci zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky
(1)
Vláda stanoví nařízením
a)
pravidla určování zkušebních komisařů na zkoušky odborné způsobilosti, a to tak, aby byla zajištěna nezávislost průběhu zkoušek a rovnoměrnost určování jednotlivých zkušebních komisařů,
b)
vzor záznamu o výsledcích zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky,
c)
výši odměny zkušebního komisaře za provedení zkoušky odborné způsobilosti a za účast ve zkušební komisi a
d)
nejvyšší možnou výši a obsahové vymezení uplatnitelných nákladů zapsané zkouškové střelnicezapsané zkouškové střelnice, na níž se koná komisionální zkouška.
(2)
Vláda nařízením dále stanoví organizační a zkušební řád zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, ve kterém upraví zejména
a)
způsob a rozsah prokázání znalostí, schopností a dovedností v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem při praktické části zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky,
b)
druhy a typy zbranízbraní, které lze použít pro praktickou část zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a
c)
způsob provedení střelby na terč v praktické části zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky.
Oddíl 2
Zapsaná zkoušková střelnice
§ 33
(1)
Krajské ředitelství policie přizná na žádost provozovatele střelnice právo provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnicizapsanou zkouškovou střelnici, pokud
a)
provozovatelem střelnice je držitel zbrojní licence nebo nevyňatá veřejnoprávní instituce,
b)
střelnice splňuje technické požadavky a požadavky na vybavenost za účelem zajištění průběhu zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek a
c)
v posledních 5 letech nebylo vůči stejnému provozovateli rozhodnuto o odnětí práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnicizapsanou zkouškovou střelnici z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. c).
(2)
Provozovatel zapsané zkouškové střelnicezapsané zkouškové střelnice je povinen vytvářet podmínky pro zajištění zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a to včetně zabezpečení nezbytného materiálu, pomůcek, zbranízbraní a střelivastřeliva.
(3)
Krajské ředitelství policie odejme právo provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnicizapsanou zkouškovou střelnici, pokud
a)
se změní provozovatel střelnice,
b)
střelnice přestane splňovat podmínky uvedené v odstavci 1, nebo
c)
provozovatel střelnice opakovaně neumožní uskutečnění zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky v termínu zapsaném do centrálního registru zbranízbraní, nevytváří podmínky pro zajištění takové zkoušky v souladu s odstavcem 2 nebo znemožňuje dosažení jejich účelu.
(4)
Pokud krajské ředitelství policie rozhodne o odnětí práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnicizapsanou zkouškovou střelnici, vyrozumí o tom bez zbytečného odkladu žadatele, kteří jsou na zkoušku odborné způsobilosti na takové střelnici přihlášeni a byli jejím provozovatelem vyznačeni v centrálním registru zbranízbraní.
(5)
Vláda stanoví nařízením technické požadavky a požadavky na vybavenost zapsané zkouškové střelnicezapsané zkouškové střelnice za účelem zajištění průběhu zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek.
Oddíl 3
Zkušební komisař
§ 34
Jmenování zkušebního komisaře
(1)
Ministerstvo rozhodne o jmenování žadatele zkušebním komisařem na dobu 5 let, pokud žadatel
a)
dosáhl věku 30 let,
b)
prokázal odbornou způsobilost úspěšným složením zkoušky vykonané před komisí jmenovanou ministerstvem ze zástupců ministerstva a policie (dále jen „zkouška zkušebního komisařezkouška zkušebního komisaře“),
c)
je po dobu nejméně 3 let držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění,
d)
má alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a
e)
nebyl v posledních 5 letech odvolán z funkce zkušebního komisaře z důvodu uvedeného v § 36 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo u něj v posledních 5 letech ministerstvo takové důvody pro odvolání neshledalo.
(2)
Žadatel o jmenování zkušebním komisařem je oprávněn složit zkoušku zkušebního komisařezkoušku zkušebního komisaře nejpozději do 12 měsíců ode dne podání žádosti ministerstvu. Zkoušku zkušebního komisařeZkoušku zkušebního komisaře je žadatel, který u zkoušky zkušebního komisařezkoušky zkušebního komisaře neuspěl, oprávněn v této lhůtě jednou opakovat.
(3)
Zkouška zkušebního komisařeZkouška zkušebního komisaře se skládá z
a)
písemného testu zaměřeného na ověření znalostí právních předpisů z oblasti nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem, ověřování střelných zbranízbraní a střelivastřeliva, trestněprávních aspektů nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem, nauky o zbraníchzbraních a střelivustřelivu, zásad bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem a ze zdravotnického minima,
b)
pohovoru zaměřeného na ověření znalostí, schopností a dovedností z oblastí uvedených v písmenu a) a
c)
ověření praktických znalostí, schopností a dovedností nezbytných pro zajišťování průběhu praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního oprávnění.
(4)
Žadatel je povinen zkoušku zkušebního komisařezkoušku zkušebního komisaře vykonat osobně. Využití tlumočníka, podpůrce nebo obdobné osoby při vykonání písemného testu, pohovoru nebo při ověření praktických znalostí žadatele se nepřipouští.
(5)
Žadatel o jmenování zkušebním komisařem úspěšně složí zkoušku zkušebního komisařezkoušku zkušebního komisaře, pokud
a)
v písemném testu v čase nejdéle 60 minut správně zodpoví alespoň 57 z 60 testových otázek a
b)
při pohovoru a při ověření praktických znalostí, schopností a dovedností neohrozí nebo by v praxi neohrozil bezpečnost osob a prokáže v dostatečném rozsahu stanovené znalosti, schopnosti a dovednosti.
(6)
Ministerstvo zpracovává soubor otázek, z nichž jsou sestavovány písemné testy pro zkoušky zkušebního komisařezkoušky zkušebního komisaře, a s vyznačením správných odpovědí jej zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(7)
Vláda stanoví nařízením
a)
požadavky na obsah písemných testů podle odstavce 3 písm. a),
b)
způsob prokázání znalostí, schopností a dovedností v oblastech, které jsou předmětem činnosti zkušebního komisaře, a
c)
organizační a zkušební řád zkoušky zkušebního komisařezkoušky zkušebního komisaře.
§ 35
Územní rozsah oprávnění zkušebního komisaře
(1)
Ministerstvo zapíše jmenovaného zkušebního komisaře do centrálního registru zbranízbraní a vyznačí kraj, v němž může zkušební komisař provádět zkoušky odborné způsobilosti. Krajem podle věty první je kraj, v němž má zkušební komisař místo pobytumísto pobytu; ministerstvo vyznačí na žádost zkušebního komisaře namísto tohoto kraje jiný kraj, pokud s tím vyjádří souhlas místně příslušná krajská ředitelství policie.
(2)
Je-li to nezbytné pro zajištění konání zkoušky odborné způsobilosti, ministerstvo určí na základě dožádání krajského ředitelství policie zkušebního komisaře zapsaného podle odstavce 1 pro jiný kraj.
§ 36
Překážky výkonu činnosti zkušebního komisaře, zánik oprávnění zkušebního komisaře a jeho odvolání
(1)
Zkušební komisař nesmí vykonávat svou činnost po dobu
a)
pozastavení jeho zbrojního oprávnění,
b)
řízení o odvolání zkušebního komisaře, nebo
c)
svého zařazení k plnění úkolů podle tohoto zákona při výkonu působnosti krajského ředitelství policie, Policejního prezidia nebo ministerstva.
(2)
Ministerstvo odvolá zkušebního komisaře, který
a)
závažným způsobem nebo opakovaně poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem vydaným k jeho provedení,
b)
opakovaně znemožňuje dosažení účelu zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky, nebo
c)
přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování zkušebním komisařem.
(3)
Oprávnění vykonávat činnost zkušebního komisaře zaniká dnem
a)
zániku zbrojního oprávnění zkušebního komisaře,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je zkušební komisař odvolán, nebo
c)
následujícím po dni, kdy se zkušební komisař oprávnění vykonávat činnost zkušebního komisaře vzdá.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.
HLAVA II
Zbrojní licence
Díl 1
Skupiny zbrojní licence
§ 37
(1)
Rozlišuje se zbrojní licence skupiny ZL1, ZL2 a ZL3. Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vyžaduje pro určitou činnost zbrojní licenci a nestanoví-li, že se musí jednat o zbrojní licenci konkrétní skupiny, platí, že postačuje zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2 anebo zbrojní licence skupiny ZL3, pokud je pro takovou činnost vydána.
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2 nemůže být současně držitelem zbrojní licence skupiny ZL3.
(3)
Zbrojní licence skupiny ZL1 opravňuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu k nakládání se zbraněmi nebo střelivemnakládání se zbraněmi nebo střelivem spočívajícímu
a)
ve vývoji, výrobě, zkoušení, opravách nebo nevratných úpravách zbranízbraní,
b)
ve vývoji, výrobě, zkoušení, delaboraci, znehodnocování, zhotovování řezů nebo ničení střelivastřeliva,
c)
v úschově, skladování, vypůjčování, nákupu nebo prodeji zbranízbraní nebo střelivastřeliva,
d)
v přepravě nebo zajišťování dopravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva, nebo
e)
ve zprostředkování činnosti uvedené v písmenech a) až d).
(4)
Zbrojní licence skupiny ZL2 opravňuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu k nakládání se zbraněmi nebo střelivemnakládání se zbraněmi nebo střelivem při činnosti, která není činností uvedenou v odstavci 3.
(5)
Zbrojní licence skupiny ZL3 opravňuje svého držitele jednorázově provést nebo za konkrétním účelem provádět činnost, pro kterou se jinak vyžaduje zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2; účelem vydání zbrojní licence skupiny ZL3 nesmí být podnikatelská činnost. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na držitele zbrojní licence skupiny ZL3 ustanovení tohoto zákona o držiteli zbrojní licence skupiny ZL2.
Díl 2
Podmínky zbrojní licence
§ 38
Podmínky zbrojní licence a její vydání
(1)
Krajské ředitelství policie vydá zbrojní licenci žadateli, který splňuje podmínky pro vydání a držení zbrojní licence příslušné skupiny (dále jen „podmínky zbrojní licencepodmínky zbrojní licence“).
(2)
Podmínky zbrojní licencePodmínky zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2 splňuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která
a)
má sídlo na území České republiky,
b)
je oprávněna vykonávat podnikatelskou nebo jinou činnost, pro niž má být zbrojní licence vydána,
c)
je oprávněna užívat místo způsobilé k nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem pro účely činnosti podle tohoto zákona (dále jen „provozovna“), a to v rozsahu odpovídajícím povaze činnosti, kterou hodlá na základě zbrojní licence vykonávat; to neplatí, nenakládá-li při své činnosti se zbraněmizbraněmi nebo střelivemstřelivem,
d)
je odborně způsobilá,
e)
je bezúhonná a spolehlivá a
f)
předložila krajskému ředitelství policie vnitřní předpis odpovídající požadavkům tohoto zákona.
(3)
Žadatel o vydání zbrojní licence skupiny ZL3 musí splňovat podmínky zbrojní licencepodmínky zbrojní licence podle odstavce 2 písm. a) a d) až f). Ve vnitřním předpisu žadatel o vydání zbrojní licence skupiny ZL3 jednoznačně vymezí činnost, pro kterou o vydání zbrojní licence skupiny ZL3 žádá.
(4)
Není-li účelem vydání zbrojní licence skupiny ZL3 sběratelská činnostsběratelská činnost, krajské ředitelství policie zbrojní licenci skupiny ZL3 omezí na přiměřenou dobu nezbytnou pro uskutečnění jejího účelu; krajské ředitelství policie může v rozhodnutí o vydání zbrojní licence skupiny ZL3 stanovit pro činnost jejího držitele další podmínky, je-li to potřeba v zájmu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti.
§ 39
Odborná způsobilost
(1)
Podmínka zbrojní licencePodmínka zbrojní licence spočívající v odborné způsobilosti se plní prostřednictvím odborně způsobilého hlavního zbrojíře, který splňuje požadavky podle odstavců 2 a 3 a který byl uveden v žádosti o vydání zbrojní licence nebo jehož ustanovení bylo krajskému ředitelství policie oznámeno v souladu s § 42 odst. 1 písm. d).
(2)
Hlavní zbrojíř je odborně způsobilý, pokud je držitelem
a)
rozšířeného zbrojního oprávnění a má alespoň střední vzdělání s výučním listem v oboru zaměřeném na oblast zbranízbraní nebo střelivastřeliva anebo alespoň 3 roky praxe zaměřené na nakládání se zbraněmi nebo střelivemnakládání se zbraněmi nebo střelivem, pokud jde o podmínku zbrojní licencepodmínku zbrojní licence skupiny ZL1,
b)
zbrojního oprávnění alespoň po dobu 3 let nebo splňuje podmínky uvedené v písmenu a), pokud jde o podmínku zbrojní licencepodmínku zbrojní licence skupiny ZL2, nebo
c)
rozšířeného zbrojního oprávnění, pokud jde o podmínku zbrojní licencepodmínku zbrojní licence skupiny ZL3.
(3)
Hlavním zbrojířem může žadatel o vydání zbrojní licence nebo držitel zbrojní licence ustanovit plně svéprávnou zletilou osobu, která je
a)
tímto žadatelem o vydání zbrojní licence nebo držitelem zbrojní licence,
b)
členem nebo společníkem žadatele o vydání zbrojní licence nebo držitele zbrojní licence nebo členem jeho orgánu,
c)
odpovědným zástupcem žadatele o vydání zbrojní licence nebo držitele zbrojní licence, byl-li ustanoven, nebo
d)
v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli o vydání zbrojní licence nebo držiteli zbrojní licence.
§ 40
Bezúhonnost a spolehlivost
(1)
Žadatel o vydání zbrojní licence nebo její držitel není podle tohoto zákona bezúhonný, pokud
a)
je fyzickou osobou a není bezúhonný podle § 18,
b)
člen jeho statutárního orgánu, který je fyzickou osobou, zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, nebo odpovědný zástupce žadatele o vydání zbrojní licence nebo jejího držitele podle živnostenského zákona nejsou bezúhonní podle § 18 a
c)
je sám žadatel nebo člen jeho statutárního orgánu právnickou osobou a byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, za jehož spáchání byl uložen
1.
trest propadnutí majetku, peněžitý trest v nejméně 200 denních sazbách, trest zákazu držení a chovu zvířat převyšující 5 let, trest zákazu činnosti převyšující 5 let, trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži převyšující 5 let nebo trest zákazu přijímání dotací a subvencí převyšující 5 let a od jejich vykonání neuplynulo alespoň 20 let, nebo
2.
jiný trest, od jehož vykonání neuplynulo alespoň 10 let.
(2)
Žadatel o vydání zbrojní licence nebo její držitel není podle tohoto zákona spolehlivý, pokud žadatel, člen jeho statutárního orgánu, jeho odpovědný zástupce podle živnostenského zákona nebo vedoucí jeho odštěpného závodu nejsou spolehliví podle § 19.
(3)
Krajské ředitelství policie při posuzování splnění podmínky zbrojní licencepodmínky zbrojní licence spočívající v bezúhonnosti a spolehlivosti posoudí také bezúhonnost a spolehlivost skutečného majitele žadatele o vydání zbrojní licence nebo držitele zbrojní licence, je-li to účelné k posouzení toho, zda činnost takového držitele zbrojní licence může představovat ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti policii získat z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů prostřednictvím příslušných informačních rozhraní úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona.
§ 41
Vnitřní předpis držitele zbrojní licence
(1)
Ve vnitřním předpisu držitele zbrojní licence se uvede zejména
a)
vymezení činnosti vykonávané na základě zbrojní licence,
b)
každá provozovna, ve které při své činnosti držitel zbrojní licence nakládá se zbraněmizbraněmi nebo střelivemstřelivem,
c)
způsob nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem v souladu s tímto zákonem a zásady bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem s přihlédnutím k povaze činnosti držitele zbrojní licence,
d)
pravidla vedení soupisu zbranízbraní a střelivastřeliva podle § 75 a způsob vedení evidence přenechávaných a svěřovaných zbranízbraní a střelivastřeliva,
e)
způsob ustanovování a vymezení úkolů hlavního zbrojíře a případného každého dalšího zbrojíře a
f)
způsob zajišťování a obsah pravidelného školení osob, které ve svém pracovněprávním, členském nebo obdobném vztahu plní úkoly držitele zbrojní licence.
(2)
Ve vnitřním předpisu držitele zbrojní licence, který při své činnosti nenakládá se zbraněmizbraněmi nebo střelivemstřelivem, lze uvést pouze základní vymezení jeho činnosti.
§ 42
Další povinnosti držitele zbrojní licence
(1)
Držitel zbrojní licence je dále povinen
a)
zajistit dodržování svého vnitřního předpisu a zpřístupnit jej osobám, které plní jeho úkoly,
b)
zajistit bez zbytečného odkladu změnu vnitřního předpisu v případech, kdy již neodpovídá podmínkám činnosti držitele zbrojní licence nebo požadavkům tohoto zákona,
c)
předložit bez zbytečného odkladu vnitřní předpis nebo jeho změnu krajskému ředitelství policie; vnitřní předpis nebo jeho změna, které nebyly předloženy odbornému útvaru policie, se považují za neúčinné,
d)
oznámit krajskému ředitelství policie bez zbytečného odkladu ustanovení a ukončení výkonu hlavního zbrojíře a
e)
umožnit za účelem provedení kontroly činnosti držitele zbrojní licence kontrolujícímu vstup do obydlí, ve kterém takový držitel zbrojní licence při své činnosti nakládá se zbraněmizbraněmi nebo střelivemstřelivem.
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL3 je dále povinen dodržovat omezující podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání zbrojní licence.
(3)
Držitel zbrojní licence, který podniká v oboru zbranízbraní a střelivastřeliva, oznámí policii převod zbranězbraně nebo střelivastřeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé.
Díl 3
Pozastavení, odnětí a zánik zbrojní licence
§ 43
Pozastavení zbrojní licence
(1)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti zbrojní licenci pozastavit na dobu, po kterou
a)
je u držitele zbrojní licence dán důvod pro zajištění zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny,
b)
držitel zbrojní licence nemá ustanoveného hlavního zbrojíře, pokud takový stav trvá po dobu delší než 30 dnů,
c)
držitel zbrojní licence přeruší výkon činnosti, pro kterou byla zbrojní licence vydána, nebo po dobu přerušení nebo pozastavení výkonu této činnosti rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, nebo
d)
vnitřní předpis neodpovídá podmínkám činnosti držitele zbrojní licence nebo požadavkům tohoto zákona v rozsahu, že je tím ohrožen vnitřní pořádek nebo bezpečnost.
(2)
Vydání rozhodnutí o pozastavení zbrojní licence může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení zbrojní licence nemá odkladný účinek.
§ 44
Odnětí zbrojní licence
(1)
Krajské ředitelství policie odejme zbrojní licenci, jestliže držitel zbrojní licence přestal splňovat některou z podmínek zbrojní licencepodmínek zbrojní licence.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojní licence nemá odkladný účinek.
§ 45
Zánik zbrojní licence
Zbrojní licence zaniká dnem
a)
nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojní licence,
b)
smrti nebo zániku držitele zbrojní licence,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení držitele zbrojní licence za mrtvého, nebo
d)
následujícím po dni, ve kterém se její držitel zbrojní licence vzdal.
HLAVA III
Výjimka kategorie R1, S1, R2 a S2 a povolení kategorie R3
Díl 1
Podmínky vydání výjimky nebo povolení
Výjimka kategorie R1 a S1
§ 46
(1)
Krajské ředitelství policie na žádost vydá výjimku kategorie R1 nebo S1 držiteli zbrojní licence skupiny ZL2 z důvodu uvedeného v § 47, pokud žadatel
a)
prokáže potřebnost nakládání se zbranízbraní kategorie R1 nebo střelivemstřelivem kategorie S1 při své činnosti vykonávané na základě zbrojní licence skupiny ZL2 a
b)
prokáže, že disponuje zabezpečovacím zařízením stanoveným tímto zákonem nebo mu byl povolen odpovídající jiný způsob zabezpečení.
(2)
Je-li předmětem žádosti o vydání výjimky kategorie R1 zbraňzbraň zvláště účinná, která podléhá mezinárodním kontrolním režimům, lze výjimku vydat pouze na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, které žádost posoudí z hlediska závazků České republiky podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a z hlediska zájmů na zajišťování obrany České republiky.
§ 47
Důvodem vydání výjimky podle § 46 je pouze
a)
ochrana života, zdraví nebo majetku v citlivých prostorách; citlivými prostorami jsou prostory, jejichž nedotknutelnost je zaručena jiným právním předpisem, nebo místa, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle,
b)
zabezpečení nebo ochrana kritické infrastruktury, objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek,
c)
sběratelská činnostsběratelská činnost nebo provozování muzea podle zákona upravujícího ochranu sbírek muzejní povahy,
d)
filmová nebo divadelní činnost nebo jiná kulturní činnost,
e)
výuka nebo výcvik v nakládání se zbraněmi nebo střelivemnakládání se zbraněmi nebo střelivem,
f)
výzkum nebo zkoušení zbranízbraní nebo střelivastřeliva, nejde-li o činnosti vykonávané držitelem zbrojní licence skupiny ZL1, nebo
g)
výkon činností podle jiného zákona4), k jejichž zajištění je nakládání s takovou zbranízbraní potřebné.
Výjimka kategorie R2 a S2
§ 48
(1)
Krajské ředitelství policie na žádost vydá výjimku kategorie R2 držiteli zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence skupiny ZL2 z důvodu
a)
uvedeného v § 47,
b)
spočívajícího v rekonstruování historických bitev nebo obdobných událostí, nebo
c)
uvedeného v § 50 písm. a) nebo d), jde-li o zbraňzbraň, která byla zaregistrována nejpozději ke dni 13. června 2017.
(2)
Krajské ředitelství policie na žádost vydá výjimku kategorie R2 držiteli zbrojního oprávnění z důvodu spočívajícího ve sportovně-střelecké činnosti. K žádosti musí být přiloženo potvrzení držitele zbrojní licence, že
a)
žadatel během posledních 12 měsíců jako osoba v pracovněprávním, členském nebo obdobném poměru k tomuto držiteli zbrojní licence opakovaně aktivně trénoval nebo se opakovaně účastnil soutěží ve střelbě a
b)
zbraňzbraň kategorie R2 uvedená v žádosti splňuje specifikace požadované pro mezinárodně uznanou střeleckou disciplínu, kterou se tento držitel zbrojní licence při své činnosti zabývá.
(3)
Za podmínek podle odstavce 2 lze výjimku kategorie R2 vydat pouze pro samonabíjecí palnou zbraňzbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze samočinné palné zbranězbraně nebo pro samonabíjecí palnou zbraňzbraň pro střelivostřelivo se středovým zápalem vybavenou nadlimitním zásobníkem.
§ 49
Krajské ředitelství policie na žádost vydá výjimku kategorie S2 pro nakládání se střelivemstřelivem kategorie S2 nebo pro nadlimitní zásobníky držiteli zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence skupiny ZL2 za obdobných podmínek jako výjimku kategorie R2.
§ 50
Povolení kategorie R3
Krajské ředitelství policie na žádost vydá povolení kategorie R3 držiteli zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence skupiny ZL2 z důvodu
a)
ochrany života, zdraví nebo majetku,
b)
uvedeného v § 47,
c)
spočívajícího v rekonstruování historických bitev nebo obdobných událostí, nebo
d)
spočívajícího ve sportovně-střelecké, lovecké nebo obdobné zájmové činnosti.
Díl 2
Společná ustanovení o výjimce a povolení
§ 51
Řízení o vydání výjimky nebo povolení
(1)
Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu v případě výjimky kategorie
a)
R1 údaje identifikující konkrétní zbraňzbraň, které se žádost týká, a
b)
S1 ráži, výrobní provedení a počet kusů střelivastřeliva, kterého se žádost týká.
(2)
Žadatel, který má místo pobytumísto pobytu také v jiném členském státě, je dále povinen krajskému ředitelství policie k žádosti o výjimku kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo o povolení kategorie R3 doložit předchozí souhlas orgánu tohoto členského státu s vydáním této výjimky nebo povolení nebo prohlášení tohoto členského státu, že takový předchozí souhlas není nezbytný.
(3)
Pro každou zbraňzbraň kategorie R1, R2 a R3, s níž držitel zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence skupiny ZL2 nakládá, musí být vydáno samostatné rozhodnutí o výjimce nebo o povolení.
(4)
V odůvodnění rozhodnutí o vydání výjimky kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3 musí být uveden důvod, na jehož základě se výjimka nebo povolení vydává.
(5)
Před vydáním výjimky kategorie R1, S1, R2 nebo S2 krajské ředitelství policie prověří, zda jejich vydáním nemůže být ohrožen vnitřní pořádek nebo bezpečnost, a to v rozsahu prověření podmínek příslušného oprávnění podle § 145 odst. 1 písm. a) nebo b).
§ 52
Pozastavení výjimky nebo povolení
Výjimka kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3 jsou pozastaveny po dobu, po kterou je jejich držiteli pozastaveno zbrojní oprávnění nebo zbrojní licence.
§ 53
Odnětí výjimky nebo povolení
(1)
Krajské ředitelství policie odejme výjimku kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3, pominul-li trvale důvod, pro který byly vydány; to neplatí, pokud byly výjimka nebo povolení vydány z důvodu uvedeného v § 47 písm. a) nebo v § 50 písm. a).
(2)
Krajské ředitelství policie odejme povolení kategorie R3 vydané pro příslušnou samonabíjecí palnou zbraňzbraň pro střelivostřelivo se středovým zápalem, pokud osoba, která s takovou zbranízbraní nakládá, neoprávněně nakládá s nadlimitním zásobníkem určeným pro použití v této zbranizbrani.
§ 54
Zánik výjimky nebo povolení
Výjimka kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3 zaniká dnem
a)
zániku zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence držitele výjimky nebo povolení, nebo
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí takové výjimky nebo povolení.
HLAVA IV
Zapsaná autorizace
§ 55
Držitel zapsané autorizace
(1)
Krajské ředitelství policie vydá fyzické osobě na její žádost zapsanou autorizacizapsanou autorizaci, pokud žadatel
a)
má místo pobytu na území České republiky,
b)
je zletilý,
c)
je plně svéprávný,
d)
splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 18 a
e)
doloží svou zdravotní způsobilost podle § 15 a 16, jde-li o žadatele, který byl v předchozích 5 letech shledán zdravotně nezpůsobilým podle tohoto zákona.
(2)
Krajské ředitelství policie vydá právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě na její žádost zapsanou autorizacizapsanou autorizaci, pokud žadatel
a)
má sídlo na území České republiky a
b)
splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 40.
(3)
Za bezúhonného se podle odstavců 1 a 2 považuje i ten, na koho se hledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 56
Pozastavení zapsané autorizace
(1)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti rozhodnutím pozastavit zapsanou autorizacizapsanou autorizaci na dobu, po kterou je u jejího držitele dán důvod pro zajištění zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny.
(2)
Vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 57
Odnětí zapsané autorizace
(1)
Krajské ředitelství policie odejme zapsanou autorizacizapsanou autorizaci, pokud
a)
její držitel přestane splňovat podmínky uvedené v § 55, nebo
b)
se prokáže, že zdravotní stav jejího držitele by mohl v souvislosti s nakládáním se zbraní nebo střelivemnakládáním se zbraní nebo střelivem představovat ohrožení života nebo zdraví; § 15 až 17 se použijí obdobně.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
§ 58
Zánik zapsané autorizace
Zapsaná autorizaceZapsaná autorizace zaniká dnem
a)
nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odnětí,
b)
smrti jejího držitele nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého,
c)
zániku jejího držitele, který je právnickou osobou, nebo
d)
následujícím po dni, ve kterém se zapsané autorizacezapsané autorizace její držitel vzdal.
ČÁST PÁTÁ
STŘELBA A STŘELNICE
HLAVA I
Střelba
§ 59
(1)
Osoba nakládající se zbranízbraní a střelivemstřelivem je oprávněna střílet na
a)
střelnici,
b)
střelnici provozované vyňatou veřejnoprávní institucí,
c)
místě, kde je zajištěno, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek, pokud jde o střelbu ze zbranězbraně, u které není úsťová energie střely vyšší než 50 J, nebo ze signální zbranězbraně nebo o jinou než ostrou střelbu, nebo
d)
jiném místě v souladu s jiným zákonem5).
(2)
Používat zbranězbraně podle tohoto zákona, které nejsou zbraněmizbraněmi palnými nebo plynovými, je dovoleno na místě, kde je zajištěno, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.
(3)
Střelbu munice upravuje zákon o munici. Na střelnici, jejíž provoz byl povolen podle tohoto zákona, lze střílet munici se střelou bez obsahu aktivních muničních náplní, pokud je její kinetická energie srovnatelná se střelivemstřelivem, jehož použití je na střelnici povoleno.
HLAVA II
Střelnice
§ 60
Vymezení a obecné podmínky provozování střelnic
(1)
Jako střelnici lze využít zejména pozemek, stavbu nebo technické zařízení, pokud je v souladu s pravidly stanovenými tímto zákonem zajištěna bezpečnost jejího provozu.
(2)
Provoz střelnice pro střelbu ze zbranězbraně, u které je úsťová energie střely vyšší než 50 J, podléhá povolení krajského ředitelství policie.
(3)
Pro účely tohoto zákona se rozlišují střelnice podle
a)
způsobu provozování na střelnice
1.
příležitostné, které nejsou podle provozního řádu využívány častěji než 26 dnů v kalendářním roce, nebo
2.
stálé, kterými jsou střelnice, které nejsou příležitostnými střelnicemi, nebo
b)
konstrukce na střelnice
1.
kryté, u nichž se celý ohrožený prostor nachází v uzavřeném objektu, který je konstruován tak, aby byl únik střel do okolního prostoru při dodržení provozního řádu vyloučen, nebo
2.
otevřené, kterými jsou střelnice, které nejsou krytými střelnicemi.
(4)
Provozovatelem střelnice je osoba, které bylo vydáno povolení provozovat střelnici.
(5)
Provozovatel zapsané zkouškové střelnicezapsané zkouškové střelnice a provozovatel střelnice, jejíž provozní řád umožňuje střelbu osobám uvedeným v § 63 odst. 2, musí být držiteli zbrojní licence.
§ 61
Povolení provozovat střelnici
(1)
Krajské ředitelství policie vydá povolení provozovat střelnici, pokud žadatel
a)
je plně svéprávnou zletilou fyzickou osobou nebo právnickou osobou,
b)
splňuje podmínku bezúhonnosti a spolehlivosti podle § 40,
c)
ustanovil správce střelnice a
d)
prokáže, že střelnice splňuje technické a organizační požadavky, které stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu.
(2)
Žadatel k žádosti o povolení provozovat střelnici přiloží
a)
provozní řád střelnice odpovídající požadavkům tohoto zákona,
b)
znalecký posudek vyhotovený znalcem zapsaným v seznamu znalců nebo projektovou, popřípadě technickou dokumentaci, a to za účelem prokázání bezpečnosti provozu střelnice,
c)
povolení využití pozemku, stavby nebo technického zařízení určených pro provoz střelnice pro tento účel, je-li takové povolení jiným právním předpisem6) vyžadováno, a
d)
vyjádření krajské hygienické stanice k provoznímu řádu střelnice z hlediska ochrany veřejného zdraví před hlukem.
(3)
Vláda stanoví nařízením technicko-organizační vymezení střelnic, jejichž provozování lze povolit i bez předložení vyjádření krajské hygienické stanice podle odstavce 2 písm. d).
§ 62
Provozní řád střelnice
Provozní řád střelnice musí být zpracován v souladu s technickými a organizačními požadavky, které stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu, a musí vymezovat zejména
a)
pravidla bezpečného provozu střelnice s ohledem na místní podmínky a používané zbranězbraně a střelivostřelivo, a to v rozsahu zajišťujícím, aby provádění střelby v souladu s provozním řádem neohrožovalo životy a zdraví osob nebo majetek jiných osob,
b)
způsob vedení seznamu osob, které budou na střelnici provádět střelbu, a zbranízbraní, které k tomu použijí (dále jen „provozní kniha střelniceprovozní kniha střelnice“); v provozní knize střelniceprovozní knize střelnice musí být uvedeny alespoň jméno, příjmení, druh a číslo dokladu totožnosti osoby, která na střelnici provádí střelbu, datum a čas užívání střelnice a v případě cizince také jeho státní příslušnost,
c)
způsob ověření totožnosti osoby, která na střelnici provádí střelbu,
d)
způsob ustanovování a vymezení úkolů správce střelnice,
e)
pravidla provádění dohledu správce střelnice nad nakládáním se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem na střelnici, a to pro celou dobu, po kterou je na střelnici prováděna střelba, a způsob viditelného označení správce střelnice,
f)
zásady postupu řešení vzniklé mimořádné situace na střelnici, zejména situace zahrnující zranění nebo usmrcení osoby anebo vznik požáru, a to s ohledem na ochranu života, zdraví a majetku osob, a
g)
způsob zajištění přístupnosti provozního řádu na střelnici.
§ 63
Další povinnosti provozovatele střelnice
(1)
Provozovatel střelnice je dále povinen
a)
zajistit seznámení osob, které budou na střelnici provádět střelbu, s provozním řádem střelnice a dohlížet na jeho dodržování,
b)
zajistit zpřístupnění aktuálního znění provozního řádu střelnice na střelnici a předložit jej včetně každé jeho změny bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství policie; provozní řád střelnice, který nebyl zpřístupněn na střelnici nebo předložen krajskému ředitelství policie, se považuje za neúčinný,
c)
provést změnu provozního řádu střelnice v případech, kdy již neodpovídá podmínkám provozování střelnice nebo požadavkům tohoto zákona,
d)
ustanovit správce střelnice a oznámit krajskému ředitelství policie bez zbytečného odkladu ustanovení a ukončení výkonu funkce každého správce střelnice a
e)
zajistit vedení provozní knihy střelniceprovozní knihy střelnice a její uchování nejméně po dobu 36 měsíců po skončení daného kalendářního roku.
(2)
Provozovatel střelnice je povinen kromě zápisu do provozní knihy střelniceprovozní knihy střelnice zajistit zápis do centrálního registru zbranízbraní v případě, že na střelnici provádí střelbu cizinec, který nemá místo pobytu na území České republiky a který se neprokáže oprávněním pro přeshraniční přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva. Tento zápis musí být proveden do centrálního registru zbranízbraní v obdobném rozsahu jako zápis do provozní knihy střelniceprovozní knihy střelnice, a to bez zbytečného odkladu a v mimořádných odůvodněných případech pak nejdéle do 2 pracovních dnů ode dne, kdy cizinec na střelnici prováděl střelbu.
§ 64
Správce střelnice
(1)
Správcem střelnice může žadatel o povolení provozovat střelnici nebo provozovatel střelnice ustanovit plně svéprávnou zletilou osobu, která je držitelem zbrojního oprávnění a která je
a)
žadatelem o povolení provozovat tuto střelnici nebo jejím provozovatelem,
b)
členem nebo společníkem žadatele o povolení provozovat tuto střelnici nebo jejího provozovatele nebo členem jeho orgánu,
c)
odpovědným zástupcem žadatele o povolení provozovat tuto střelnici nebo jejího provozovatele, byl-li ustanoven, nebo
d)
v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli o povolení provozovat tuto střelnici nebo jejímu provozovateli.
(2)
Správce střelnice v souladu s provozním řádem střelnice dohlíží na dodržování provozního řádu střelnice a je oprávněn za účelem zajištění bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem udělovat osobám na střelnici pokyny.
§ 65
Řídící střelby
(1)
Stanoví-li tak provozní řád střelnice, může správce střelnice určit řídícího střelby, který správci střelnice poskytuje součinnost při dohledu nad dodržováním provozního řádu střelnice a při zajišťování bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem na střelnici.
(2)
Řídícím střelby může být určena plně svéprávná zletilá osoba, která je držitelem zbrojního oprávnění.
(3)
O určení řídícího střelby musí být vyhotoven písemný záznam, který podepíše správce střelnice a řídící střelby a ve kterém se vymezí rozsah úkolů řídícího střelby; není-li záznam vyhotoven, je určení řídícího střelby neplatné. Tento záznam se uchovává obdobně jako provozní kniha střelniceprovozní kniha střelnice.
§ 66
Povolení provozovat střelnici na místě dřívější střelnice a ochranné pásmo střelnice
(1)
Krajské ředitelství policie vydá povolení provozovat střelnici za podmínek uvedených v § 61 odst. 1, pokud žadatel žádá o povolení provozovat střelnici, která se svou povahou v podstatných znacích neodlišuje od střelnice, která byla v 24 měsících předcházejících podání žádosti o povolení provozovat střelnici v daném místě již provozována, a k žádosti přiloží provozní řád střelnice odpovídající požadavkům tohoto zákona; § 61 odst. 2 písm. b) až d) se nepoužijí, pokud původní povolení provozovat střelnici nebylo odňato z důvodu uvedeného v § 68 odst. 1 písm. b).
(2)
Je-li stanovováno ochranné pásmo střelnice podle stavebního zákona, musí omezující podmínky výstavby, využití pozemku, stavby nebo zařízení vycházet z obdobných podkladů jako povolení provozovat střelnici.
§ 67
Pozastavení povolení provozovat střelnici
(1)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti povolení provozovat střelnici pozastavit na dobu, po kterou
a)
provozovatel střelnice nemá ustanoveného žádného správce střelnice, pokud takový stav trvá po dobu delší než 60 dnů,
b)
je ohrožován život, zdraví nebo majetek jiné osoby z důvodu rozporu skutečného technického stavu střelnice s jejím provozním řádem nebo s technicko-organizačními požadavky, které stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu,
c)
provozovatel střelnice přerušil provoz střelnice, nebo
d)
provozní řád střelnice vážným způsobem neodpovídá podmínkám stanoveným tímto zákonem nebo provozovatel střelnice nepřijme účinná opatření, aby zamezil opakovanému hrubému porušování tohoto zákona nebo provozního řádu střelnice při jejím provozu.
(2)
Vydání rozhodnutí o pozastavení povolení provozovat střelnici může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí uvedenému ve větě první nemá odkladný účinek.
§ 68
Odnětí povolení provozovat střelnici
(1)
Krajské ředitelství policie povolení provozovat střelnici odejme, jestliže provozovatel střelnice
a)
přestane splňovat podmínku bezúhonnosti nebo spolehlivosti, anebo, je-li fyzickou osobou, bylo rozhodnuto o omezení jeho svéprávnosti, nebo
b)
ani v přiměřené dodatečné lhůtě, kterou stanoví krajské ředitelství policie a která nesmí být kratší než 60 dnů, neodstraní nedostatky, které vedly k pozastavení povolení provozovat střelnici.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí povolení provozovat střelnici nemá odkladný účinek.
§ 69
Zánik povolení provozovat střelnici
Povolení provozovat střelnici zaniká dnem
a)
nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí,
b)
smrti nebo zániku provozovatele střelnice,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení provozovatele střelnice za mrtvého, nebo
d)
následujícím po dni, ve kterém se jej provozovatel střelnice vzdal.
ČÁST ŠESTÁ
REGISTRACE, EVIDENCE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI A STŘELIVEM
HLAVA I
Registrace, ohlášení, vedení evidencí a převod zbraně nebo střeliva
Díl 1
Registrace a ohlášení
§ 70
Registrace zbraně podléhající registraci
(1)
Držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, který nabude zbraňzbraň podléhající registraci, je povinen ohlásit tuto skutečnost do 10 pracovních dnů ode dne, kdy s takovou zbranízbraní začal nakládat, krajskému ředitelství policie a předložit mu tuto zbraňzbraň k prohlídce jejího označení a technického stavu. Krajské ředitelství policie zbraňzbraň zaregistruje osobě, která provedla ohlášení podle věty první.
(2)
Držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, který převedl registrovanou zbraňzbraň na jinou osobu, je povinen ohlásit její převod krajskému ředitelství policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne jeho uskutečnění.
(3)
Krajské ředitelství policie rozhodne o odmítnutí provést registraci zbranězbraně podléhající registraci, pokud jde o zbraňzbraň, s níž její držitel není oprávněn nakládat; v takovém případě krajské ředitelství policie zbraňzbraň zadrží.
§ 71
Hlavní a vedlejší držitel zbraně
(1)
Hlavním držitelem zbranězbraně je osoba, které byla tato zbraňzbraň zaregistrována podle § 70 odst. 1.
(2)
Hlavní držitel zbranězbraně může požádat krajské ředitelství policie, aby do centrálního registru zbranízbraní ke zbranizbrani podléhající registraci, s níž nakládá, zapsal jednoho nebo více vedlejších držitelů zbranězbraně.
(3)
Jako vedlejší držitel zbranězbraně může být do centrálního registru zbranízbraní zapsána osoba, která je oprávněna v souladu s § 7 s danou zbranízbraní nakládat a se svým zapsáním souhlasí.
(4)
Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu uvědomí hlavního držitele zbranězbraně o skutečnosti, že vedlejšímu držiteli zbranězbraně bylo zbrojní oprávnění pozastaveno nebo mu zaniklo.
§ 72
Ohlášení zbraně kategorie PO
(1)
Nabytí zbranězbraně kategorie PO musí být ohlášeno krajskému ředitelství policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne, kdy s ní začal její držitel nakládat.
(2)
Držitel zbranězbraně kategorie PO, který tuto zbraňzbraň převedl na jinou osobu, je povinen ohlásit její převod krajskému ředitelství policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne jeho uskutečnění.
(3)
Zápis změny stavu zbranězbraně kategorie PO do centrálního registru zbranízbraní na základě ohlášení krajské ředitelství policie neprovede, pokud jde o zbraňzbraň, s níž její držitel není oprávněn nakládat; v takovém případě krajské ředitelství policie zbraňzbraň zadrží.
§ 73
Zvláštní ustanovení o registraci a ohlášení zbraně
(1)
Podle § 70 odst. 2 a § 72 odst. 2 se nepostupuje, pokud jde o zbraňzbraň,
a)
která byla předána vyňaté veřejnoprávní instituci nebo držiteli zbrojní licence skupiny ZL1, s výjimkou případu, kdy byla zbraňzbraň převedena, nebo
b)
kterou nabyla k tomu oprávněná osoba, která tuto zbraňzbraň do 10 pracovních dnů ode dne, kdy s ní začala nakládat, v souladu s jiným právním předpisem trvale přeshraničně přemístí mimo území České republiky.
(2)
Podle § 70 a 72 se dále nepostupuje, jde-li o přenechání nebo svěření zbranězbraně v souladu s tímto zákonem.
(3)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 namísto postupu podle tohoto dílu vede evidenci podle § 76.
(4)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 je oprávněn zapsat do centrálního registru zbranízbraní ke zbranizbrani podléhající registraci, se kterou nakládá, držitele zbrojního oprávnění nebo držitele zbrojní licence skupiny ZL2 jako vedlejšího držitele, je-li takový držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2 oprávněn s touto zbranízbraní nakládat.
Díl 2
Evidenční povinnosti držitele zbrojní licence a postup vyňaté veřejnoprávní instituce při převodu zbraně nebo střeliva
§ 74
Zápis a výmaz osoby, pro kterou je držitel zbrojní licence povinen zajišťovat pravidelné školení, a zápis údaje o takovém školení
(1)
Držitel zbrojní licence bez zbytečného odkladu zapíše do centrálního registru zbranízbraní každou osobu, pro kterou je podle § 91 povinen zajišťovat pravidelné školení.
(2)
Držitel zbrojní licence provede bez zbytečného odkladu výmaz osoby zapsané do centrálního registru zbranízbraní podle odstavce 1, zanikne-li jeho povinnost zajišťovat pro ni podle § 91 pravidelné školení.
(3)
Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu uvědomí držitele zbrojní licence o skutečnosti, že osobě, kterou zapsal do centrálního registru zbranízbraní podle odstavce 1, bylo zbrojní oprávnění pozastaveno nebo jí zaniklo.
(4)
Držitel zbrojní licence zapisuje do centrálního registru zbranízbraní údaje o provedených pravidelných školeních stanovených jeho vnitřním předpisem a vyznačí u osoby, kterou zapsal do centrálního registru zbranízbraní podle odstavce 1, rozsah a datum pravidelného školení.
§ 75
Soupis zbraní a střeliva
(1)
Držitel zbrojní licence vede o zbraníchzbraních a střelivustřelivu, se kterými nakládá, soupis zbranízbraní a střelivastřeliva, jde-li o
a)
palné zbranězbraně kategorie NO,
b)
součásti zbranězbraně umožňující samočinnou střelbu,
c)
polotovary hlavních částí zbranízbraní podléhajících registraci a
d)
střelivostřelivo kategorie S2, S3 a S4.
(2)
Držitel zbrojní licence vede soupis zbranízbraní a střelivastřeliva v listinné nebo elektronické podobě; soupis může vést i jako součást jiné jím vedené evidence.
(3)
Držitel zbrojní licence musí zajistit, aby soupis zbranízbraní a střelivastřeliva obsahoval aktuální údaje
a)
identifikující každou palnou zbraňzbraň kategorie NO,
b)
o druhu a množství součástí zbranězbraně umožňujících samočinnou střelbu a polotovarů hlavních částí zbranízbraní podléhajících registraci,
c)
o střelivustřelivu kategorie S2, S3 a S4, a to o ráži a počtu nábojů a nábojek a o druhu a množství aktivních komponentů střelivastřeliva, a
d)
identifikující osobu, které zbraňzbraň, střelivostřelivo a regulovanou součást zbraněregulovanou součást zbraně předal nebo na niž je převedl.
(4)
Držitel zbrojní licence musí zajistit, aby údaje uvedené v odstavci 3 byly ze soupisu dostupné pro potřeby provedení kontroly.
(5)
Údaje, které jsou vedeny v soupisu zbranízbraní a střelivastřeliva, je držitel zbrojní licence povinen uchovávat po dobu 10 let ode dne jejich zápisu do soupisu. V případě zániku držitele zbrojní licence nebo ukončení jeho činnosti musí být údaje vedené v soupisu předány krajskému ředitelství policie, které je uchová po dobu 10 let ode dne jejich převzetí.
(6)
Výmaz osobních údajů vedených v soupisu zajistí ten, kdo tyto údaje v době uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5 zpracovává.
§ 76
Další evidenční povinnost držitele zbrojní licence skupiny ZL1
(1)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 je povinen do centrálního registru zbranízbraní zapisovat údaje o zbraníchzbraních podléhajících registraci, zbraníchzbraních kategorie PO a střelivustřelivu kategorie S1, s nimiž nakládá.
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 je povinen zapsat do centrálního registru zbranízbraní nejpozději před předáním a bez zbytečného odkladu po převzetí zbranězbraně nebo střelivastřeliva a v mimořádných odůvodněných případech pak nejdéle do 2 pracovních dnů ode dne, kdy byly zbraňzbraň nebo střelivostřelivo převzaty, každou změnu stavu evidované zbranězbraně nebo střelivastřeliva podle tohoto zákona, a to v rozsahu
a)
datum jejich nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí,
b)
údaje identifikující konkrétní zbraňzbraň podléhající registraci nebo zbraňzbraň kategorie PO a údaje o ráži a počtu kusů střelivastřeliva kategorie S1,
c)
údaje o místu jejich uložení, včetně údajů identifikujících konkrétní místo, kde jsou zbranězbraně podléhající registraci, zbranězbraně kategorie PO nebo střelivostřelivo kategorie S1 uloženy, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny,
d)
údaje identifikující osobuúdaje identifikující osobu, od které byly nabyty nebo převzaty,
e)
údaje identifikující osobuúdaje identifikující osobu, které byly převedeny nebo přenechány; údaj o přenechání se nezapisuje, je-li zbraňzbraň přenechána osobě, kterou držitel zbrojní licence zapsal do centrálního registru zbranízbraní podle § 74 odst. 1,
f)
údaje o přepravě zbranízbraní nebo střelivastřeliva, a to včetně údajů identifikujících osobuúdajů identifikujících osobu zajišťující přepravu, a
g)
v případě přeshraničního přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva údaj identifikující povolení nebo licenci podle jiného právního předpisu upravujícího přeshraniční přemístění zbranízbraní nebo střelivastřeliva, na jehož základě jsou zbraňzbraň nebo střelivostřelivo přeshraničně přemisťovány.
(3)
Pokud je držiteli zbrojní licence skupiny ZL2 vydána zbrojní licence skupiny ZL1, postupuje podle odstavců 1 a 2 také ve vztahu ke zbranímzbraním a střelivustřelivu, se kterými začal nakládat před vydáním zbrojní licence skupiny ZL1.
§ 77
Postup vyňaté veřejnoprávní instituce při převodu zbraně podléhající registraci, zbraně kategorie PO nebo střeliva kategorie S1
(1)
Vyňatá veřejnoprávní instituce je povinna do 10 pracovních dnů ohlásit Policejnímu prezidiu převod zbranězbraně podléhající registraci, zbranězbraně kategorie PO nebo střelivastřeliva kategorie S1 na osobu, na kterou se vztahuje tento zákon.
(2)
Vyňatá veřejnoprávní instituce, která převádí zbraňzbraň nebo hlavní část zbranězbraně na osobu, na kterou se vztahuje tento zákon, zajistí na takové zbranizbrani nebo hlavní části zbranězbraně
a)
provedení jedinečného označení zbranězbraně identifikačními údaji v souladu s § 87 a
b)
vyznačení údaje o orgánu veřejné moci, který zajišťuje převod zbranězbraně nebo hlavní části zbranězbraně na osobu, na kterou se vztahuje tento zákon.
HLAVA II
Přenechání a svěření zbraně nebo střeliva
§ 78
Přenechání zbraně nebo střeliva
(1)
Přenecháním zbranězbraně nebo střelivastřeliva je pro účely tohoto zákona dočasné umožnění jiné osobě samostatně nakládat se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem osoby, která je přenechává. Ten, komu byly zbraňzbraň nebo střelivostřelivo přenechány, je nesmí sám přenechat jiné osobě.
(2)
Držitel zbrojní licence je oprávněn přenechávat zbraňzbraň podléhající registraci držiteli zbrojního oprávnění, který je k němu v pracovněprávním, členském nebo obdobném vztahu, a to pro plnění úkolů při výkonu činnosti, pro kterou byla zbrojní licence vydána.
(3)
Držiteli zbrojního oprávnění, nejde-li o přenechání zbranězbraně podle odstavce 2, nebo držiteli zbrojní licence skupiny ZL2 může být zbraňzbraň podléhající registraci přenechána, pokud jde o
a)
vedlejšího držitele zbranězbraně,
b)
přenechání zbranězbraně kategorie R2, R3 nebo R4 držitelem zbrojní licence na střelnici, nebo
c)
přenechání zbranězbraně kategorie R4 vždy na dobu nejvýše 30 dnů po sobě jdoucích.
(4)
ZbraňZbraň kategorie PO nebo NO a střelivostřelivo pro takovou zbraňzbraň lze přenechat osobě, která je oprávněna s nimi nakládat, nebo plně svéprávné zletilé fyzické osobě. Držitel zbranězbraně kategorie PO nebo NO nesmí takovou zbraňzbraň nebo střelivostřelivo pro takovou zbraňzbraň přenechat osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.
(5)
Paintballovou a airsoftovou zbraňzbraň nebo jinou plynovou zbraňzbraň kategorie NO lze přenechat osobě, která dosáhla věku 15 let; s přenecháním takové zbranězbraně této osobě musí udělit souhlas její zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník.
§ 79
Svěření zbraně nebo střeliva
(1)
Svěřením zbranězbraně nebo střelivastřeliva je pro účely tohoto zákona umožnění jiné fyzické osobě nakládat se svěřenou zbranízbraní nebo střelivemstřelivem pod dohledem osoby oprávněné se svěřovanou zbranízbraní a střelivemstřelivem nakládat.
(2)
ZbraňZbraň kategorie R1 nebo střelivostřelivo kategorie S1 lze svěřit po předchozím poučení a případném jiném nezbytném zaškolení
a)
držiteli zbrojního oprávnění, nebo
b)
jiné plně svéprávné zletilé fyzické osobě, a to při činnosti držitele zbrojní licence; účelem svěření nesmí být zážitková střelba.
(3)
ZbraňZbraň kategorie R2, R3 nebo R4 a střelivostřelivo pro takovou zbraňzbraň je oprávněn jejich oprávněný držitel svěřit
a)
držiteli zbrojního oprávnění,
b)
plně svéprávné zletilé fyzické osobě, nebo
c)
jiné přiměřeně rozumově a tělesně vyspělé nezletilé fyzické osobě; v takovém případě musí dohled zajišťovat fyzická osoba, která dosáhla věku 21 let a je držitelem zbrojního oprávnění po dobu delší než 3 roky.
(4)
ZbraňZbraň kategorie PO nebo NO a střelivostřelivo pro takovou zbraňzbraň lze svěřit pouze za dohledu osoby oprávněné s takovou zbranízbraní a střelivemstřelivem nakládat.
(5)
Ten, kdo dohlíží na osobu, které byla svěřena zbraňzbraň nebo střelivostřelivo, je povinen
a)
poučit tuto osobu o bezpečném nakládání se svěřenou zbranízbraní a střelivemstřelivem a
b)
provádět dohled v potřebném rozsahu tak, aby osoba, které byly zbraňzbraň a střelivostřelivo svěřeny, neporušila povinnost nebo zákaz stanovený tímto zákonem a zejména neohrozila život nebo zdraví.
HLAVA III
Nakládání se zbraněmi nebo střelivem na místech veřejnosti přístupných
Díl 1
Nošení zbraně
§ 80
Skryté nošení zbraně
(1)
ZbraňZbraň musí být nošena skrytě; to neplatí, jde-li o
a)
nošení zbraněnošení zbraně v provozovně držitele zbrojní licence, na střelnici nebo v jiném zřetelně ohraničeném prostoru, ve kterém se se zbranízbraní nakládá se souhlasem jeho majitele, nájemce nebo provozovatele, nebo
b)
viditelné nošení anebo přepravu zbranězbraně v souladu s § 81.
(2)
S výjimkou nošení zbraněnošení zbraně při naplňování účelu akce nebo činnosti uvedených v § 81 je oprávněn nosit zbraňzbraň podléhající registraci pouze držitel rozšířeného zbrojního oprávnění.
§ 81
Viditelné nošení zbraně
(1)
Osoba, která nakládá se zbranízbraní, je oprávněna ji viditelně nosit, pokud se v souladu s tímto nebo jiným zákonem účastní akce nebo provádí činnost, při kterých se obvykle nakládá se zbraněmizbraněmi, a pokud způsob nošení zbraněnošení zbraně je přiměřený povaze této akce nebo činnosti. Účelem akce nebo činnosti uvedené ve větě první může být
a)
kulturní činnost, zejména filmová nebo divadelní činnost, rekonstrukce historické bitvy nebo obdobné události nebo pietní akce,
b)
výuka nebo výcvik v nakládání se zbranízbraní,
c)
sportovně-střelecká nebo obdobná zájmová činnost, nebo
d)
provedení lovu nebo obdobné činnosti podle jiného právního předpisu.
(2)
Nenabitou zbraňzbraň je osoba, která se účastní akce nebo provádí činnost uvedenou v odstavci 1, oprávněna přepravovat na místo a z místa konání příslušné akce nebo provádění činnosti viditelně, připouští-li to zvolený způsob přepravy, a pokud je to s ohledem na místní podmínky obvyklé anebo lze-li takovou přepravu považovat za přiměřenou povaze této akce nebo činnosti; povinnosti, které má osoba, která nosí zbraňzbraň, se na takovou přepravu vztahují obdobně.
Díl 2
Veřejné vystavování zbraní a střeliva
§ 82
(1)
Veřejně vystavovat zbraňzbraň nebo střelivostřelivo lze za obdobných podmínek jako viditelně nosit zbraňzbraň. Účelem veřejného vystavování zbranízbraní nebo střelivastřeliva může být také účast na specializovaných veletrzích, výstavách a předváděcích akcích za účelem uvádění zbranízbraní nebo střelivastřeliva na trh.
(2)
Osoba, která zbranězbraně nebo střelivostřelivo veřejně vystavuje, je povinna
a)
zajistit zabezpečení vystavovaných zbranízbraní nebo střelivastřeliva proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a
b)
zajistit, aby při veřejném vystavování zbranízbraní nebo střelivastřeliva nebyl ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.
HLAVA IV
Zabezpečení zbraní a střeliva
§ 83
Zabezpečení uložené zbraně nebo střeliva
(1)
Osoba, která nakládá se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem, je povinna zbranězbraně a střelivostřelivo, které ukládá mimo svou bezprostřední kontrolu, zabezpečit s ohledem na jejich povahu a místní podmínky tak, aby bylo zabráněno jejich zneužití, ztrátě, odcizení nebo zašantročení.
(2)
Uložené zbranězbraně podléhající registraci se zabezpečují s ohledem na počet současně ukládaných zbranízbraní, a to
a)
nejvýše 10 kusů uložením do uzamčené ocelové schránky nebo uzamčené ocelové skříně nebo zvláštního uzamčeného zařízení,
b)
11 až 20 kusů uložením v uzamčeném skříňovém trezoru, uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, nebo
c)
více než 20 kusů uložením v uzamčeném skříňovém nebo komorovém trezoru, uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, které jsou chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením.
(3)
Uložené střelivostřelivo kategorie S1, S2 a S3 se zabezpečuje s ohledem na počet současně ukládaných nábojů, a to
a)
nejvýše 10 000 nábojů obdobně jako zbranězbraně podléhající registraci v počtu nejvýše 10 kusů,
b)
10 001 až 20 000 nábojů obdobně jako zbranězbraně podléhající registraci v počtu 11 až 20 kusů, nebo
c)
více než 20 000 nábojů obdobně jako zbranězbraně podléhající registraci v počtu více než 20 kusů.
(4)
ZbraněZbraně kategorie R2, R3 nebo R4 a střelivostřelivo kategorie S2 nebo S3 lze odchylně od způsobu uvedeného v odstavci 2 nebo 3 vhodně zabezpečit, pokud jde o
a)
nejvýše 2 zbranězbraně nebo nejvýše 1 000 nábojů a jde-li zároveň o
1.
zbranězbraně nebo střelivostřelivo, se kterými nakládá osoba, která současně nenakládá s více než celkem 2 zbraněmizbraněmi kategorie R2, R3 nebo R4 nebo více než celkem 1 000 náboji kategorie S2 nebo S3,
2.
jejich dočasné uložení v obydlí nebo jiném obdobném prostoru, nebo
3.
jejich krátkodobé uložení ve vozidle, nebo
b)
krátkodobé uložení zbranízbraní nebo střelivastřeliva při akci nebo činnosti, při kterých mohou být zbranězbraně nošeny viditelně a současně je nad uloženými zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem zajištěn dohled držitele zbrojního oprávnění.
(5)
V případě zbranězbraně, s níž nakládá nezletilá osoba, je zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen zajistit dodržování pravidel zabezpečení zbranězbraně, pokud není zabezpečena jinou osobou, která je s ní oprávněna nakládat.
(6)
Vláda stanoví nařízením technické požadavky na
a)
ocelové schránky a skříně, zvláštní zařízení, skříňové a komorové trezory, místnosti a samostatné objekty a na jejich uzamčení a
b)
způsob zabezpečení zbranězbraně nebo střelivastřeliva vyžadovaný při jejich krátkodobém uložení ve vozidle.
§ 84
Jiný způsob zabezpečení
(1)
Nelze-li s ohledem na rozměry zbranízbraní nebo střelivastřeliva, jejich množství nebo účel zajistit zabezpečení podle § 83 anebo odpovídá-li to zvláštním místním podmínkám, krajské ředitelství policie na žádost povolí jiný způsob zabezpečení, pokud je zaručena jejich ochrana proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(2)
Krajské ředitelství policie na žádost držitele zbrojní licence skupiny ZL1 po posouzení jeho provozních potřeb povolí jiný způsob zabezpečení zbranízbraní nebo střelivastřeliva v provozovně nebo provozním areálu, je-li zaručena ochrana zbranízbraní nebo střelivastřeliva proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(3)
K žádosti o povolení jiného způsobu zabezpečení zbranízbraní nebo střelivastřeliva žadatel přiloží projekt jiného způsobu zabezpečení, o jehož povolení žádá.
(4)
Vláda stanoví nařízením povinné náležitosti projektu jiného způsobu zabezpečení.
§ 85
Uložení a zabezpečení krátké zbraně v případě zákazu vstupu se zbraní
Pokud orgán veřejné moci vynucuje zákaz vstupu se zbranízbraní do svých úředních nebo chráněných prostor, umožní jejímu držiteli bezpečné uložení krátké zbranězbraně.
HLAVA V
Označení a ověření zbraně a střeliva
§ 86
Označení zbraně identifikačními údaji
(1)
Palná a plynová zbraňzbraň musí být označeny jedinečnými údaji umožňujícími jejich individuální identifikaci, a to vždy alespoň jménem výrobce nebo jeho obchodní značkou, zemí nebo místem výroby, výrobním číslem, rokem výroby, pokud není součástí výrobního čísla, ráží a označením modelu, pokud výrobce nebo dovozce takové označení užívá.
(2)
Označení zbranězbraně identifikačními údaji musí být trvalé, je zakázáno existující označení zbranězbraně identifikačními údaji odstraňovat. Je-li při úpravě nebo opravě zbranězbraně její označení identifikačními údaji poškozeno nebo zničeno, musí být na zbranizbrani bez zbytečného odkladu a v původním rozsahu obnoveno.
(3)
ZbraňZbraň zvláštní historické hodnoty, která je určena výhradně pro sběratelskou činnostsběratelskou činnost, nemusí být označena předepsanými identifikačními údaji, pokud ji lze dostatečně individuálně identifikovat jiným způsobem.
(4)
Požadavky na označení identifikačními údaji se nepoužijí na součást zbranězbraně umožňující samočinnou střelbu, polotovar hlavní části zbranězbraně a na nadlimitní zásobník.
(5)
Vláda stanoví nařízením způsob označení zbranězbraně identifikačními údaji a jiný způsob individuální identifikace zbranězbraně zvláštní historické hodnoty.
§ 87
Dodatečné provedení označení zbraně identifikačními údaji
(1)
Krajské ředitelství policie může držiteli zbranězbraně rozhodnutím uložit, aby zajistil dodatečné provedení označení zbranězbraně identifikačními údaji v souladu s § 86, je-li to nezbytné pro umožnění její individuální identifikace.
(2)
Držitel zbranězbraně je povinen ji předat k provedení nařízeného dodatečného označení zbranězbraně identifikačními údaji držiteli zbrojní licence skupiny ZL1, a to ve lhůtě, kterou krajské ředitelství policie v rozhodnutí určí a která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů.
(3)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 bez zbytečného odkladu zapíše údaj o provedení nařízeného dodatečného označení zbranězbraně identifikačními údaji do centrálního registru zbranízbraní.
§ 88
Údaje o ověření a kontrole identifikačních údajů zbraně
Údaje o ověření a kontrole identifikačních údajů zbranězbraně podléhající registraci nebo zbranězbraně kategorie PO vyznačí v centrálním registru zbranízbraní
a)
Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva, pokud jde o zbraňzbraň, kterou ověřil nebo u které provedl kontrolu identifikačních údajů,
b)
držitel zbrojní licence skupiny ZL1, pokud jde o zbraňzbraň, kterou dovezl a která je označena platnými ověřovacími značkami, nebo
c)
krajské ředitelství policie v ostatních případech.
§ 89
Označení střeliva
Každé jednotlivé základní balení kompletního střelivastřeliva musí být označeno tak, aby označení uvádělo jméno výrobce, identifikační číslo série nebo šarže, ráži a druh střelivastřeliva.
HLAVA VI
Některá další ustanovení o činnosti držitele zbrojní licence
§ 90
Osoba, která se podílí na činnosti držitele zbrojní licence
(1)
Osoba, která se v rámci činnosti držitele zbrojní licence podílí na nakládání se zbraněmizbraněmi podléhajícími registraci, zbraněmizbraněmi kategorie PO nebo střelivemstřelivem kategorie S1, S2 nebo S3, musí být držitelem zbrojního oprávnění. Pokud úkoly držitele zbrojní licence spočívají v ochraně života, zdraví nebo majetku nebo obdobné činnosti, smí při této činnosti se zbranízbraní podléhající registraci tato osoba nakládat pouze, je-li držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1, která při činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL1 nakládá se zbraněmizbraněmi nebo střelivemstřelivem, ale zbranězbraně nebo střelivostřelivo nesvěřuje, nepřenechává, nepřevádí, nenosí nebo nepoužívá ke střelbě, nemusí být držitelem zbrojního oprávnění, pokud
a)
je nad takovou osobou při její činnosti zajištěn dohled držitele rozšířeného zbrojního oprávnění,
b)
jde o držitele zapsané autorizacezapsané autorizace, nebo
c)
jde o obsluhu dopravního prostředku, kterým jsou přepravovány zbranězbraně nebo střelivostřelivo zabezpečené při přepravě v souladu s § 113.
§ 91
Pravidelné školení osoby, která se podílí na činnosti držitele zbrojní licence
(1)
Pravidelné školení osoby, která se v rámci činnosti držitele zbrojní licence podílí na nakládání se zbraněmizbraněmi podléhajícími registraci, zbraněmizbraněmi kategorie PO nebo střelivemstřelivem kategorie S1, S2 nebo S3, musí být zajištěno alespoň jednou ročně. Předmětem školení je zejména
a)
právní úprava nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem a zásady bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem s přihlédnutím k povaze úkolů plněných při činnosti držitele zbrojní licence a
b)
vnitřní předpis držitele zbrojní licence.
(2)
Pokud osoba uvedená v odstavci 1 vykonává pro držitele zbrojní licence činnost spočívající v ochraně života, zdraví nebo majetku anebo obdobnou činnost nebo pokud při takové činnosti nosí zbraňzbraň, musí být součástí jejího pravidelného školení rovněž praktické ověření střeleckých dovedností a bezpečné manipulace se zbranízbraní a střelivemstřelivem.
(3)
V případě osoby uvedené v odstavci 1, která pro držitele zbrojní licence vykonává činnost po dobu kratší než 1 rok, anebo nakládá-li taková osoba výhradně se zbranízbraní, jejímž je sama hlavním držitelem, lze pravidelné školení nahradit zkráceným proškolením z bezpečného nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem v souladu s tímto zákonem a s vnitřním předpisem držitele zbrojní licence; odstavec 2 se v takovém případě nepoužije.
§ 92
Nevratná úprava zbraně
(1)
Nevratnou úpravou zbranězbraně je úprava zbranězbraně, kterou dochází ke změně kategorie zbranězbraně, ke změně druhu nebo funkce zbranězbraně anebo ke znemožnění anebo ztížení budoucí balistické identifikace zbranězbraně. Úprava na zbraňzbraň jiné kategorie, úprava zbranězbraně určené pro ostrou střelbu na akustickou a salutní zbraňzbraň, zkrácení hlavně, změna ráže zbranězbraně, znehodnocení zbranězbraně a zhotovení řezu zbranězbraně se vždy považují za nevratnou úpravu zbranězbraně.
(2)
Nevratnou úpravu zbranězbraně podléhající registraci nebo zbranězbraně kategorie PO je oprávněn provést držitel zbrojní licence skupiny ZL1, a to na základě povolení nevratné úpravy zbranězbraně.
(3)
Krajské ředitelství policie vydá držiteli zbrojní licence skupiny ZL1 povolení nevratné úpravy zbranězbraně na jeho žádost a na základě předložení zbranězbraně, které se žádost týká; krajské ředitelství policie může před vydáním povolení nevratné úpravy zbranězbraně předloženou zbraňzbraň převzít a uložit provedení jejího kriminalistického zkoumání.
(4)
Povolení nevratné úpravy zbranězbraně lze vydat pouze na základě závazného stanoviska
a)
Ministerstva obrany, jde-li o zbraňzbraň zvláště účinnou, která podléhá mezinárodnímu kontrolnímu režimu, nebo
b)
příslušného orgánu státní památkové péče, jde-li o zbraňzbraň, která je kulturní památkou.
(5)
Žadatel v žádosti o vydání povolení nevratné úpravy zbranězbraně navrhne konkrétní změnu její kategorie a, je-li navrhována změna kategorie na kategorii zbranězbraně podléhající registraci nebo kategorii PO, navrhne dále vložení nové položky číselníku zbranízbraní nebo zařazení upravené zbranězbraně do existující položky číselníku zbranízbraní.
(6)
Krajské ředitelství policie může v povolení nevratné úpravy zbranězbraně stanovit technické podmínky provedení nevratné úpravy, povinnost doložení příslušné technické dokumentace nebo povinnost předložit zbraňzbraň po provedení nevratné úpravy krajskému ředitelství policie, a to za účelem zajištění souladu nevratné úpravy s navrhovanou změnou kategorie zbranězbraně nebo za účelem vykonání dozoru nad technickou úrovní nevratné úpravy zbranězbraně nebo nad jejím prováděním.
Znehodnocení a řez zbraně
§ 93
(1)
Znehodnotit palnou zbraňzbraň nebo zhotovit její řez je oprávněn držitel zbrojní licence skupiny ZL1.
(2)
Vláda stanoví nařízením vzor
a)
kontrolní znehodnocovací značky,
b)
verifikačních znehodnocovacích značek Českého úřadu pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva a Ministerstva obrany a
c)
certifikátu znehodnocené zbranězbraně.
§ 94
(1)
Technické požadavky na nevratnou úpravu zbranězbraně v případě znehodnocování palných zbranízbraní stanoví
a)
přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se stanoví technické specifikace pro znehodnocování palných zbranízbraní2), nebo
b)
vláda nařízením, pokud jde o zbranězbraně, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie uvedený v písmenu a).
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 označí kontrolní znehodnocovací značkou všechny hlavní části palné zbranězbraně ihned po jejich znehodnocení.
(3)
Po znehodnocení předkládá držitel zbrojní licence skupiny ZL1 zbraňzbraň ke kontrole
a)
Českému úřadu pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva, nebo
b)
Ministerstvu obrany, jde-li o znehodnocení zvláště účinné zbranězbraně, která podléhá mezinárodnímu kontrolnímu režimu.
(4)
Pokud nebylo znehodnocení provedeno v souladu se stanovenými technickými požadavky, Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva nebo Ministerstvo obrany sdělí držiteli zbrojní licence skupiny ZL1 zjištěné nedostatky.
(5)
Pokud byla zbraňzbraň znehodnocena v souladu se stanovenými technickými požadavky, Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva nebo Ministerstvo obrany vydá po provedené kontrole certifikát znehodnocené zbranězbraně a označí znehodnocenou zbraňzbraň svou verifikační znehodnocovací značkou; číslo certifikátu znehodnocené zbranězbraně zapíše Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva nebo Ministerstvo obrany do centrálního registru zbranízbraní.
§ 95
(1)
Technické požadavky na nevratnou úpravu zbranězbraně v případě zhotovení řezu zbranězbraně stanoví vláda nařízením.
(2)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 označí kontrolní znehodnocovací značkou všechny hlavní části palné zbranězbraně ihned po provedení jejich řezu.
(3)
Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 po zhotovení řezu zbranězbraně předloží tuto zbraňzbraň ke kontrole
a)
Českému úřadu pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva, nebo
b)
Ministerstvu obrany, jde-li o zhotovení řezu zvláště účinné zbranězbraně, která podléhá mezinárodnímu kontrolnímu režimu.
(4)
Pokud nebyl řez zbranězbraně zhotoven v souladu se stanovenými technickými požadavky, Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva nebo Ministerstvo obrany sdělí držiteli zbrojní licence skupiny ZL1 zjištěné nedostatky.
(5)
Pokud byl řez zbranězbraně zhotoven v souladu se stanovenými technickými požadavky, Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva nebo Ministerstvo obrany označí po provedené kontrole řez zbranězbraně svou verifikační znehodnocovací značkou.
HLAVA VII
Některá další ustanovení o nakládání se střelivem
§ 96
(1)
Osoba, která není držitelem zbrojní licence skupiny ZL1, je oprávněna vyrábět, přebíjet, delaborovat, znehodnocovat nebo ničit střelivostřelivo, se kterým je oprávněna nakládat, nebo zhotovovat jeho řezy pouze pro vlastní potřebu a při tom postupuje tak, aby nebyl ohrožen život, zdraví nebo majetek. Přebíjené střelivostřelivo zhotovené podle tohoto ustanovení nepodléhá povinnosti označení a ověření.
(2)
Vláda stanoví nařízením technické požadavky na delaboraci, znehodnocení, zhotovování řezů a ničení střelivastřeliva.
(3)
S aktivními komponenty střelivastřeliva lze nakládat pouze v souladu s technickými požadavky a v množství, které stanoví vláda nařízením. Na nakládání s aktivními komponenty střelivastřeliva v množství větším, než které stanoví vláda v nařízení vydaném podle věty první, se použijí obdobně právní předpisy upravující nakládání s výbušninami.
HLAVA VIII
Přeshraniční přemístění zbraní a střeliva
Díl 1
Dočasné přeshraniční přemístění a použití zbraně nebo střeliva
§ 97
Obecné ustanovení o dočasném přeshraničním přemístění a použití zbraně nebo střeliva na území České republiky
(1)
ZbraňZbraň podléhající registraci, zbraňzbraň kategorie PO nebo palnou zbraňzbraň kategorie NO, nejde-li o vojenský materiál podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, lze za jiným účelem, než je podnikání v oboru zbranízbraní a střelivastřeliva, dočasně na území České republiky přemístit a za stanoveným účelem používat pouze na základě zbrojního průvodního listu nebo platného evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem.
(2)
Kdo dočasně používá zbraňzbraň uvedenou v odstavci 1 na území České republiky, je oprávněn současně přepravit střelivostřelivo pro takovou zbraňzbraň v množství odpovídajícím účelu dočasného použití, nejde-li o vojenský materiál podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem.
(3)
V době dočasného přeshraničního přemístění a používání zbranězbraně uvedené v odstavci 1 nebo střelivastřeliva uvedeného v odstavci 2 na území České republiky má držitel zbrojního průvodního listu nebo držitel evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem shodné postavení jako držitel obecného zbrojního oprávnění, jde-li o zbranězbraně podléhající registraci, jako držitel zapsané autorizacezapsané autorizace, jde-li o zbranězbraně kategorie PO, nebo jako oprávněný držitel palné zbranězbraně kategorie NO.
(4)
Policejní prezidium může držiteli zbrojního průvodního listu nebo držiteli evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem v případech hodných zvláštního zřetele na žádost přiznat rozhodnutím oprávnění nosit zbraňzbraň podléhající registraci uvedenou v tomto dokladu.
(5)
Povolení provedení dočasného přeshraničního přemístění a použití zbranězbraně nebo střelivastřeliva na území České republiky při podnikání v oboru zbranízbraní a střelivastřeliva upravuje jiný právní předpis7).
Zbrojní průvodní list
§ 98
(1)
Zbrojní průvodní list žadateli vydá zastupitelský úřad České republiky, Policejní prezidium nebo útvar policie na hraničním přechodu, prokáže-li žadatel účel, za kterým má být dočasné přeshraniční přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva provedeno. Účelem přeshraničního přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva může být zejména jejich použití k účelu uvedenému v § 81 odst. 1.
(2)
Žadatel v žádosti kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
uvede údaje identifikující konkrétní zbraňzbraň a počet kusů střelivastřeliva,
b)
doloží své oprávnění s takovou zbranízbraní nakládat a
c)
uvede účel a čas zahájení a ukončení cesty se zbranízbraní a střelivemstřelivem.
(3)
Zbrojní průvodní list může být vydán, neodporuje-li to vnitřnímu pořádku nebo bezpečnosti. Ve zbrojním průvodním listu se stanoví, v jakém rozsahu a za jakým účelem je jeho držitel oprávněn se zbranízbraní a střelivemstřelivem nakládat, popřípadě další podmínky, je-li to nezbytné pro ochranu vnitřního pořádku nebo bezpečnosti.
(4)
Zbrojní průvodní list se vydává na dobu odpovídající době dočasného přemístění a použití zbranězbraně a střelivastřeliva, nejvýše však na 1 rok.
(5)
Policejní prezidium nebo zastupitelský úřad České republiky mohou namísto vydání zbrojního průvodního listu zapsat údaj o jeho vydání žadateli do evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem.
(6)
Zastupitelský úřad České republiky bez zbytečného odkladu zašle údaje o vydaném zbrojním průvodním listu Policejnímu prezidiu.
§ 99
Držitel zbrojního průvodního listu je oprávněn se zbranízbraní a střelivemstřelivem uvedenými ve zbrojním průvodním listu nakládat pouze v rozsahu a za účelem uvedenými ve zbrojním průvodním listu a je povinen dodržovat další podmínky uvedené ve zbrojním průvodním listu.
§ 100
Krajské ředitelství policie na žádost osoby oprávněné se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem nakládat na území České republiky může vydat zbrojní průvodní list pro dočasný vývoz a zpětný dovoz zbranězbraně a střelivastřeliva do jiného státu, pokud účelem takové cesty není podnikání v oboru zbranízbraní a střelivastřeliva a pokud takový stát vyžaduje vydání povolení pro dočasný vývoz a zpětný dovoz takové zbranězbraně nebo střelivastřeliva na své území.
Evropský zbrojní pas
§ 101
(1)
Držitel evropského zbrojního pasu je oprávněn zbraňzbraň zapsanou v evropském zbrojním pasu
a)
dočasně přemístit a používat na území České republiky způsobem odpovídajícím účelu cesty, nebo
b)
převážet takovou zbraňzbraň do jiného členského státu nebo přes území jiného členského státu, přičemž je povinen dodržovat podmínky nakládání se zbranízbraní stanovené jiným členským státem.
(2)
Neodpovídají-li údaje zapsané v evropském zbrojním pasu skutečnosti, krajské ředitelství policie do evropského zbrojního pasu vyznačí jejich změnu.
§ 102
(1)
Evropský zbrojní pas vydávaný Českou republikou vydá na žádost krajské ředitelství policie fyzické osobě, která žádá o zápis zbranězbraně do evropského zbrojního pasu a při podání žádosti doloží, že
a)
má místo pobytu na území České republiky a
b)
je oprávněným držitelem zbranězbraně.
(2)
Evropský zbrojní pas vydávaný Českou republikou lze vydat i fyzické osobě, která má místo pobytu na území České republiky a žádá namísto zápisu zbranězbraně o zápis jiného předmětu do evropského zbrojního pasu, jde-li o předmět, který jiný členský stát považuje za zbraňzbraň.
(3)
Evropský zbrojní pas vydávaný Českou republikou se vydává na 5 let. Krajské ředitelství policie dobu platnosti evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou před jejím uplynutím na žádost prodlouží o dalších 5 let, pokud jsou nadále splněny podmínky pro jeho vydání; krajské ředitelství policie do evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou zapíše údaj o prodloužení doby jeho platnosti.
§ 103
(1)
Držitel evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem je za účelem uvedeným v § 81 odst. 1 oprávněn bez jiného předchozího povolení dočasně na území České republiky přemístit a používat zbraňzbraň kategorie R2, R3, R4 nebo PO nebo palnou zbraňzbraň kategorie NO zapsanou ve svém evropském zbrojním pasu nebo za tímto účelem přes území České republiky cestovat do jiného státu.
(2)
Držitel evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem musí být při nakládání se zbranízbraní zapsanou ve svém evropském zbrojním pasu na území České republiky schopen prokázat účel své cesty, a to například předložením pozvání nebo jiného důkazu, že účelem jeho cesty je účel uvedený v § 81 odst. 1.
(3)
Držitel evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem je oprávněn dočasně přemístit, používat a skrytě nosit zbraňzbraň kategorie R2, R3, R4 nebo PO zapsanou v evropském zbrojním pasu, pokud byl evropský zbrojní pas vydán jiným členským státem uvedeným v nařízení vlády a pokud je v něm uvedeno oprávnění jeho držitele nosit zbraňzbraň skrytě.
Společná ustanovení pro zbrojní průvodní list a evropský zbrojní pas
§ 104
Vláda stanoví nařízením vzor zbrojního průvodního listu a evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou.
§ 105
(1)
Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti platnost zbrojního průvodního listu nebo evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou pozastavit na dobu, po kterou je dán důvod pro zajištění zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny.
(2)
Vydání rozhodnutí o pozastavení platnosti zbrojního průvodního listu nebo evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 106
(1)
Krajské ředitelství policie odejme oprávnění přiznaná podle § 98 nebo 101, pokud
a)
jejich držitel přestal splňovat některou z podmínek pro jejich vydání,
b)
jejich držitel opakovaně nebo hrubým způsobem porušil své povinnosti v souvislosti s nakládáním se zbraněmi nebo střelivemnakládáním se zbraněmi nebo střelivem nebo opakovaně nebo hrubým způsobem porušil podmínky stanovené ve zbrojním průvodním listu, nebo
c)
údaje uvedené ve zbrojním průvodním listu nebo v evropském zbrojním pasu vydávaném Českou republikou přestaly odpovídat skutečnosti.
(2)
Vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 107
(1)
Platnost zbrojního průvodního listu nebo evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou zaniká dnem
a)
uplynutí doby, na kterou byly vydány,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o jejich odnětí,
c)
smrti nebo zániku jejich držitele anebo nabytí právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého,
d)
ohlášení jejich ztráty nebo odcizení, nebo
e)
následujícím po dni, ve kterém se jich jejich držitel vzdá.
(2)
Platnost zbrojního průvodního listu dále zaniká uskutečněním dočasného přeshraničního přemístění nebo použití, pro které byl vydán.
Díl 2
Trvalé přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva a dovoz a vývoz zbraně nebo střeliva
§ 108
(1)
Trvale dovézt, trvale vyvézt nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístit zbraňzbraň nebo střelivostřelivo za podmínek, které upravuje jiný právní předpis7), je oprávněn držitel zbrojní licence. Nestanoví-li jiný právní předpis podmínky trvalého dovozu, trvalého vývozu nebo trvalého přeshraničního přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva, je oprávněna je trvale dovézt, trvale vyvézt nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístit osoba, která je s takovou zbranízbraní nebo střelivemstřelivem oprávněna nakládat.
(2)
Osoba, která trvale dovezla nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístila zbraňzbraň nebo střelivostřelivo na území České republiky, má obdobné povinnosti jako osoba, která takovou zbraňzbraň nebo střelivostřelivo nabyla.
(3)
Osoba, která trvale vyvezla nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístila zbraňzbraň nebo střelivostřelivo mimo území České republiky, má obdobné povinnosti jako osoba, která takovou zbraňzbraň nebo střelivostřelivo převedla.
Díl 3
Dočasné přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva ve zvláštních případech
§ 109
(1)
Ustanovení této hlavy se nevztahují na dočasné přeshraniční přemístění zbranízbraní nebo střelivastřeliva ozbrojeným doprovodem občanů cizích států, kterým je ozbrojená ochrana jako chráněným osobám poskytována se souhlasem jejich státu, a to za předpokladu žádosti cizího státu o umožnění dočasného přeshraničního přemístění zbranízbraní nebo střelivastřeliva.
(2)
Ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a Policejní prezidium koordinují svůj postup v případech podle odstavce 1.
HLAVA IX
Přeprava zbraní nebo střeliva
§ 110
Osoba zajišťující přepravu
(1)
Osobou zajišťující přepravu je osoba oprávněná provést přepravu zbranízbraní nebo střelivastřeliva podle tohoto nebo jiného zákona, která provedla hlášení přepravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva; nebylo-li hlášení provedeno, je osobou zajišťující přepravu osoba, která je v centrálním registru zbranízbraní za osobu zajišťující přepravu označena, a nelze-li ji ani takto určit, považuje se za osobu zajišťující přepravu odesilatel.
(2)
Osoba zajišťující přepravu je povinna zajistit splnění požadavků na provedení přepravy podle tohoto zákona.
Hlášení přepravy zbraní nebo střeliva
§ 111
(1)
Hlášení podléhá, jde-li o zbranězbraně podléhající registraci, zbranězbraně kategorie PO a palné zbranězbraně kategorie NO nebo střelivostřelivo, přeprava
a)
více než 100 kusů zbranízbraní nebo více než 200 000 nábojů anebo nábojek, nebo
b)
aktivních komponentů střelivastřeliva v množství vyšším, než jaké stanoví vláda nařízením.
(2)
Hlášení přepravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva musí být provedeno prostřednictvím centrálního registru zbranízbraní nejméně 1 hodinu před započetím přepravy.
(3)
Osobě zajišťující přepravu, která není držitelem zbrojní licence, zbrojního oprávnění nebo držitelem zapsané autorizacezapsané autorizace, vydá na žádost Policejní prezidium bez zbytečného odkladu přihlašovací údaje do centrálního registru zbranízbraní za účelem provedení hlášení přepravy zbranízbraní a střelivastřeliva. Tato žádost musí být podána alespoň 5 pracovních dnů přede dnem započetí přepravy.
(4)
Osoba zajišťující přepravu v hlášení přepravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva uvede
a)
údaje identifikující osobuúdaje identifikující osobu vlastníka, odesilatele a příjemce zbranízbraní nebo střelivastřeliva,
b)
údaje identifikující jednotlivé přepravované zbranězbraně nebo údaje o přepravovaném střelivustřelivu, a to včetně údaje o jejich ověření nebo kontrole identifikačních údajů podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva,
c)
čas zahájení a předpokládaný čas ukončení přepravy zbranězbraně nebo střelivastřeliva, a v případě přeshraničního přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva také předpokládaný čas překročení státních hranic České republiky,
d)
trasu přepravy včetně adresy místa zahájení a ukončení přepravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva, popřípadě předpokládané místo překročení státních hranic České republiky,
e)
způsob přepravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva,
f)
údaje o dopravci, a to
1.
identifikační údaje dopravního prostředku, zejména registrační značky a lokalizační údaje, které umožní policii nepřetržité sledování jeho aktuální polohy, a
2.
telefonní spojení na obsluhu nebo doprovod dopravního prostředku, přičemž musí být zajištěna možnost komunikace v českém nebo anglickém jazyce, a
g)
způsob zabezpečení zbranízbraní nebo střelivastřeliva při přepravě.
(5)
Při přeshraničním přemístění zbranízbraní nebo střelivastřeliva musí být spolu s hlášením jejich přepravy předložen Policejnímu prezidiu předchozí souhlas každého dalšího státu s přepravou zbranízbraní a střelivastřeliva, pokud tento stát podmiňuje přepravu takových zbranízbraní nebo střelivastřeliva po svém území tímto předchozím souhlasem.
(6)
Jakékoli změny v ohlášené přepravě musejí být neprodleně ohlášeny Policejnímu prezidiu.
§ 112
(1)
V případě, že přeprava zbranízbraní a střelivastřeliva podléhá hlášení, musí potvrzení o hlášení doprovázet přepravované zbranězbraně a střelivostřelivo až do místa určení.
(2)
V případě silniční přepravy zbranízbraní a střelivastřeliva, která podléhá hlášení, musí být každý dopravní prostředek určený k ohlášené přepravě zbranízbraní nebo střelivastřeliva vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu. Po celou dobu přepravy musí být zařízení přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno.
(3)
Policie sleduje ohlášenou přepravu zbranízbraní nebo střelivastřeliva a poskytne osobě zajišťující přepravu nebo dopravci provádějícímu ohlášenou přepravu aktuální informace o mimořádné situaci na území České republiky, má-li takovou informaci k dispozici.
§ 113
Zabezpečení při přepravě
(1)
ZbraněZbraně podléhající registraci, zbranězbraně kategorie PO, palné zbranězbraně kategorie NO, střelivostřelivo a aktivní komponenty střelivastřeliva se při přepravě zabezpečují proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(2)
Vláda stanoví nařízením organizační a technické podmínky pro zabezpečení zbranízbraní nebo střelivastřeliva podle odstavce 1.
§ 114
Zákaz, pozastavení a jiné změny přepravy zbraně nebo střeliva
(1)
Příslušník policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti přepravu zbranězbraně nebo střelivastřeliva zakázat, na nezbytně nutnou dobu ji pozastavit nebo přikázat provedení přepravy odlišnou trasou nebo splnění dodatečných podmínek pro zabezpečení přepravy, pokud
a)
přeprava nebyla v souladu s § 111 ohlášena nebo nejsou splněny další požadavky na provedení přepravy podléhající hlášení,
b)
je zjištěn vážný nedostatek v bezpečnosti přepravy,
c)
je dán důvod pro zadržení nebo zajištění přepravovaných zbranízbraní nebo střelivastřeliva,
d)
je to nezbytné z důvodu plnění mezinárodních závazků České republiky nebo zabezpečení jejích zahraničně-politických zájmů, nebo
e)
to vyžaduje bezpečnost přepravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva anebo jiný důležitý veřejný zájem.
(2)
Příslušník policie může při postupu podle odstavce 1 zastavovat dopravní prostředky převážející zbranězbraně nebo střelivostřelivo.
HLAVA X
Nález zbraně nebo střeliva a opuštění zbraně nebo střeliva
§ 115
(1)
Nález zbranězbraně nebo střelivastřeliva musí být neprodleně oznámen policii.
(2)
Nález neaktivního torza zbranězbraně nebo nález zbranězbraně, u níž lze důvodně předpokládat, že jde o historickou zbraňzbraň, nemusí být oznámen podle odstavce 1, pokud jde o zbraňzbraň nalezenou při archeologickém výzkumu podle zákona o státní památkové péči. To neplatí v případě nálezu zbranězbraně zvláště účinné, která byla určena pro střelbu munice.
(3)
Ten, kdo nalezne zbraňzbraň nebo střelivostřelivo ve vojenském objektu, nebo policie, pokud jí byl nález zbranězbraně nebo střelivastřeliva ve vojenském objektu oznámen v souladu s odstavcem 1 nebo 2, oznámí takový nález Vojenské policii.
§ 116
(1)
Nalezené nebo opuštěné zbranězbraně a střelivostřelivo se ukládají u krajského ředitelství policie místně příslušného podle místa, kde došlo k nálezu nebo k opuštění zbranězbraně nebo střelivastřeliva. Krajské ředitelství policie vyzve vlastníka nalezené zbranězbraně nebo střelivastřeliva k jejich převzetí, a není-li vlastník zbranězbraně nebo střelivastřeliva znám, krajské ředitelství policie uveřejní informace o nalezené zbranizbrani nebo střelivustřelivu na své úřední desce po dobu 12 měsíců.
(2)
Do vlastnictví státu připadají
a)
opuštěné zbranězbraně nebo střelivostřelivo a
b)
nalezené zbranězbraně nebo střelivostřelivo, u kterých nelze podle předpisů soukromého práva určit osobu, které mají být vráceny.
(3)
Má se za to, že vlastník zbranězbraně nebo střelivastřeliva uložených u krajského ředitelství policie tuto zbraňzbraň nebo střelivostřelivo opustil, pokud si je nepřevezme do 12 měsíců ode dne doručení výzvy nebo uveřejnění informace podle odstavce 1.
HLAVA XI
Úřední zničení zbraně a střeliva
§ 117
(1)
ZbraňZbraň podléhající registraci nebo zbraňzbraň kategorie PO lze zničit pouze formou úředního zničení zbranězbraně, není-li dále stanoveno jinak. Úřední zničení zbranězbraně zajišťuje stát.
(2)
ZbraňZbraň nebo střelivostřelivo se k úřednímu zničení předává prostřednictvím krajského ředitelství policie. ZbraňZbraň nebo střelivostřelivo předané k úřednímu zničení předáním krajskému ředitelství policie připadá do vlastnictví státu.
(3)
ZbraňZbraň nebo střelivostřelivo se k úřednímu zničení předává i přijímá bezplatně.
(4)
Ministerstvo může rozhodnout, že zbraňzbraň nebo střelivostřelivo předané k úřednímu zničení budou využity pro sbírkové, muzejní, kulturní, výzkumně-vývojové nebo obdobné účely nebo jinak dále využity.
(5)
Krajské ředitelství policie může držiteli zbrojní licence skupiny ZL1 povolit provést zničení zbranězbraně uvedené v odstavci 1, pokud je to nezbytné pro vývojové nebo výzkumné účely, pro účely technických zkoušek nebo pro účely zpracování znaleckého posudku. Krajské ředitelství policie v povolení stanoví maximální počet zbranízbraní, které je oprávněn držitel zbrojní licence skupiny ZL1 za konkrétně vymezeným účelem podle věty první zničit, a způsob, kterým držitel zbrojní licence skupiny ZL1 prokáže, že byla skutečně každá zbraňzbraň zničena. Na řízení o žádosti o povolení podle věty první se přiměřeně použije § 92.
ČÁST SEDMÁ
NEVYŇATÁ VEŘEJNOPRÁVNÍ INSTITUCE
§ 118
Nevyňatá veřejnoprávní instituce
Nevyňatou veřejnoprávní institucí je pro účely tohoto zákona
a)
Česká národní bankabanka,
b)
územní samosprávný celek,
c)
organizační složka státu nebo právnická osoba veřejného práva, které nejsou vyňatými veřejnoprávními institucemi, a
d)
příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je vyňatá veřejnoprávní instituce nebo nevyňatá veřejnoprávní instituce uvedená v písmenech a) až c).
§ 119
Souhlas s nakládáním se zbraněmi a střelivem nebo provozováním střelnice nevyňatou veřejnoprávní institucí
(1)
Nevyňatá veřejnoprávní instituce může nakládat se zbraněmizbraněmi podléhajícími registraci a střelivemstřelivem kategorie S1, S2 nebo S3 nebo provozovat střelnici na základě souhlasu Policejního prezidia.
(2)
Policejní prezidium vydá nevyňaté veřejnoprávní instituci souhlas na základě žádosti, ve které kromě obecných náležitostí podle správního řádu dále nevyňatá veřejnoprávní instituce uvede
a)
účel nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem nebo provozování střelnice a
b)
druh zbranízbraní a střelivastřeliva, s nimiž hodlá nakládat, a způsob jejich zabezpečení.
(3)
K žádosti podle odstavce 2 nevyňatá veřejnoprávní instituce přiloží vnitřní předpis.
(4)
Vyžaduje-li to povaha činnosti nevyňaté veřejnoprávní instituce, může Policejní prezidium v souhlasu stanovit podmínky nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem odchylně od podmínek stanovených tímto zákonem, a to v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů nevyňaté veřejnoprávní instituce v souladu s jiným právním předpisem, jde-li o ustanovení tohoto zákona upravující
a)
stanovení druhů zbranízbraní a střelivastřeliva, se kterými může nakládat,
b)
požadavky na způsobilost osob, které u nevyňaté veřejnoprávní instituce se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem nakládají,
c)
povinnost evidovat zbranězbraně, s nimiž nevyňatá veřejnoprávní instituce nakládá, v centrálním registru zbranízbraní nebo povinnost provádět jejich registraci, nebo
d)
způsob zabezpečení a podmínky nošení nebo veřejného vystavování zbranízbraní a střelivastřeliva.
(5)
Nabude-li rozhodnutí o vydání souhlasu právní moci, Policejní prezidium vyrozumí o jeho vydání rovněž krajské ředitelství policie.
§ 120
Sbírkové zbraně a střelivo
(1)
Ustanovení tohoto zákona o evidenci a registraci zbranízbraní nebo střelivastřeliva se nepoužijí v případě zbranězbraně nebo střelivastřeliva spravovaných nevyňatou veřejnoprávní institucí, které jsou
a)
součástí sbírky zapsané v centrální evidenci sbírek podle zákona o ochraně sbírek muzejní povahy, nebo
b)
kulturními památkami zapsanými do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky podle zákona o státní památkové péči.
(2)
Policie může využívat z centrální evidence sbírek a Ústředního seznamu kulturních památek České republiky údaje o zbraníchzbraních nebo střelivustřelivu uvedených v odstavci 1.
§ 121
Použití ustanovení o zbrojní licenci a provozovateli střelnice
(1)
Nestanoví-li tato část nebo souhlas Policejního prezidia podle § 119 jinak, vztahují se na nevyňatou veřejnoprávní instituci ustanovení o zbrojních licencích, a jde-li o provozování střelnice, ustanovení o provozování střelnic.
(2)
Policejní prezidium zřídí nevyňaté veřejnoprávní instituci v rozsahu odpovídajícím jí vydanému souhlasu přístup do centrálního registru zbranízbraní.
ČÁST OSMÁ
PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ A POSTUP V PŘÍPADĚ POZASTAVENÍ NEBO ZÁNIKU OPRÁVNĚNÍ NAKLÁDAT SE ZBRANÍ NEBO STŘELIVEM
HLAVA I
Preventivní opatření
§ 122
Zadržení zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny
(1)
Příslušník policie může zadržet zbraňzbraň, střelivostřelivo nebo související doklad nebo listinu, je-li to nezbytné, aby jejich držiteli zabránil v jednání při nakládání se zbraní nebo střelivemnakládání se zbraní nebo střelivem, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto nebo jiným zákonem nebo které může představovat ohrožení života nebo zdraví.
(2)
Pokud nejsou zbraňzbraň nebo střelivostřelivo, které mají být zadrženy, na výzvu příslušníka policie neprodleně vydány a je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví, může příslušník policie za účelem jejich zadržení vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se zde zbraňzbraň nebo střelivostřelivo nalézají.
(3)
Je-li to s ohledem na okolnosti případu vhodné, lze zadržení zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny provést tak, že příslušník policie zabrání jejich držiteli v přístupu k nim v místě jejich dosavadního uložení.
(4)
Příslušník policie vydá na místě potvrzení o zadržení zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny.
§ 123
Zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny
(1)
Krajské ředitelství policie může rozhodnout o zajištění zbranězbraně podléhající registraci nebo zbranězbraně kategorie PO, střelivastřeliva kategorie S1, S2 nebo S3 nebo souvisejícího dokladu nebo listiny,
a)
bylo-li zahájeno trestní stíhání osoby, která s nimi nakládá, pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pokud v souvislosti s trestním stíháním hrozí nebezpečí jejich zneužití a nebylo-li rozhodnuto o jejich zajištění, zabrání nebo propadnutí v trestním řízenítrestním řízení; krajské ředitelství policie si před vydáním rozhodnutí o zajištění vyžádá vyjádření orgánu, který vede trestní řízenítrestní řízení,
b)
je-li po osobě, která s nimi nakládá, vyhlášeno pátrání jako po pohřešované osobě,
c)
je-li podezření, že zdravotní stav osoby, která s nimi nakládá, představuje v souvislosti s tímto nakládáním ohrožení života nebo zdraví,
d)
je-li s osobou, která s nimi nakládá, vedeno řízení o odnětí oprávnění podle tohoto zákona,
e)
je-li zajištění nezbytné k naplnění účelu kontroly vykonávané policií podle tohoto zákona,
f)
nakládá-li s nimi cizinec, kterému může být odepřen nebo neumožněn vstup na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
g)
jsou-li proti osobě, která s nimi nakládá, uplatněna sankční opatření podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo podle sankčního zákona, nebo
h)
pokud ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost.
(2)
Vydání rozhodnutí o zajištění může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o zajištění nemá odkladný účinek.
(3)
Osoba, která zajištěnou zbraňzbraň, střelivostřelivo nebo související doklad nebo listinu přechovává, je povinna je bez zbytečného odkladu odevzdat do úschovy útvaru policie, který o jejich zajištění rozhodl, nebo sdělit místo jejich uložení a umožnit jejich převzetí policií. Krajské ředitelství policie o převzetí zajištěné zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny vydá potvrzení.
(4)
Pokud nejsou zbraňzbraň nebo střelivostřelivo, které byly zajištěny, neprodleně odevzdány nebo nebylo umožněno jejich převzetí policií, může příslušník policie za účelem jejich zajištění vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li předpokládat, že se zde zbraňzbraň nebo střelivostřelivo nalézají.
(5)
Je-li to s ohledem na okolnosti případu vhodné, lze zajištění zbranězbraně nebo střelivastřeliva provést tak, že krajské ředitelství policie zabrání jejich držiteli v přístupu k nim v místě jejich dosavadního uložení.
(6)
Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu rozhodnutí o zajištění zruší, pokud pominuly důvody, které vedly k zajištění zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny.
§ 124
Vrácení zadržené nebo zajištěné zbraně a úhrada nákladů na jejich zadržení nebo zajištění
(1)
Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu vrátí zbraňzbraň, střelivostřelivo nebo související doklad nebo listinu jejich držiteli poté, co
a)
pominuly důvody, které vedly k jejich zadržení, a nebylo-li rozhodnuto o jejich zajištění, nebo
b)
rozhodl o zrušení jejich zajištění.
(2)
Krajské ředitelství policie uloží tomu, jehož protiprávní jednání bylo důvodem zadržení nebo zajištění zbranězbraně, střelivastřeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny, povinnost uhradit mimořádné náklady na jejich přepravu, skladování nebo zabezpečení.
HLAVA II
Postup v případě pozastavení nebo zániku oprávnění nakládat se zbraní nebo střelivem a nástupnictví
Postup při pozastavení nebo zániku oprávnění nakládat se zbraní nebo střelivem
§ 125
(1)
Osoba, jejíž oprávnění k nakládání se zbraní nebo střelivemnakládání se zbraní nebo střelivem bylo pozastaveno nebo zaniklo, nebo osoba, která namísto takové osoby v době pozastavení nebo zániku jejího oprávnění se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem nakládá, je povinna do 10 pracovních dnů
a)
odevzdat zbraňzbraň a střelivostřelivo krajskému ředitelství policie, nebo
b)
umožnit krajskému ředitelství policie jejich převzetí nebo zabezpečení proti přístupu neoprávněné osoby na místě jejich dosavadního uložení.
(2)
Vlastník zbranězbraně nebo střelivastřeliva, který pozbude oprávnění s nimi nakládat nebo takové oprávnění nenabude, je oprávněn požádat krajské ředitelství policie o předání zbranězbraně nebo střelivastřeliva
a)
jiné osobě oprávněné s nimi nakládat, a to za účelem jejich úschovy, převodu, trvalého přeshraničního přemístění nebo nevratné úpravy, nebo
b)
k úřednímu zničení.
(3)
Nenaloží-li se zbranízbraní nebo střelivemstřelivem jejich vlastník způsobem uvedeným v odstavci 2 do 12 měsíců ode dne pozbytí oprávnění nebo ode dne, kdy nastala jiná rozhodná skutečnost, nebo pokud sám v této lhůtě příslušné oprávnění nenabude a zbraňzbraň nebo střelivostřelivo od krajského ředitelství policie nepřevezme, připadá taková zbraňzbraň nebo střelivostřelivo do vlastnictví státu.
§ 126
Na dobu, po kterou jsou dány podmínky pro pozastavení oprávnění, o jehož vydání ale ještě nebylo rozhodnuto, krajské ředitelství policie řízení o vydání takového oprávnění přeruší.
§ 127
Postup v řízení, v němž lze rozhodnout o propadnutí nebo zabrání zbraně nebo střeliva nebo o zákazu činnosti
(1)
Orgán, který rozhodl o propadnutí nebo zabrání zbranězbraně nebo střelivastřeliva, vyrozumí bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí útvar policie, u něhož jsou zbraňzbraň nebo střelivostřelivo uloženy.
(2)
Orgán, který uložil trest zákazu činnosti nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v nakládání se zbraněmi nebo střelivemnakládání se zbraněmi nebo střelivem, vyrozumí bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí krajské ředitelství policie.
ČÁST DEVÁTÁ
INFORMAČNÍ SYSTÉMY A STÁTNÍ SPRÁVA
HLAVA I
Centrální registr zbraní
Díl 1
Centrální registr zbraní a využívání informací
§ 128
Informační systém centrální registr zbraní
(1)
Centrální registr zbranízbraní je neveřejný informační systém veřejné správy, který slouží k výkonu státní správy v oblasti nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem, systematickému sledování zbranízbraní a střelivastřeliva a provozování střelnic a k plnění dalších úkolů státní správy stanovených tímto zákonem, zákonem o munici nebo jiným zákonem. Centrální registr zbranízbraní má veřejnou část určenou ke zveřejňování informací, o nichž tak stanoví tento zákon.
(2)
Správcem centrálního registru zbranízbraní je Policejní prezidium.
(3)
V centrálním registru zbranízbraní jsou v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona vedeny údaje o
a)
osobách,
1.
které jsou držiteli oprávnění podle tohoto zákona nebo o vydání takového oprávnění žádají, včetně jejich kontaktních údajů, zejména e-mailové adresy a telefonního čísla,
2.
u nichž se podle tohoto zákona posuzuje jejich bezúhonnost a spolehlivost a
3.
které jsou oprávněny vstupovat do centrálního registru zbranízbraní,
b)
zbraníchzbraních a střelivustřelivu, na které se vztahuje tento zákon, a o skutečnostech majících vliv na posouzení zbranězbraně a střelivastřeliva podle jiného právního předpisu8),
c)
zbrojních oprávněních,
d)
zkušebních komisařích,
e)
zbrojních licencích,
f)
výjimkách kategorie R1, S1, R2 a S2 a povoleních kategorie R3,
g)
oprávněních, která se vztahují k přeshraničnímu přemístění zbranízbraní nebo střelivastřeliva,
h)
fyzických přepravách zbranízbraní a střelivastřeliva,
i)
střelnicích,
j)
cizincích s místem pobytu mimo území České republiky, kteří se nemohou prokázat oprávněním provést přeshraniční přemístění a použití zbranězbraně nebo střelivastřeliva a kteří provádějí střelbu na střelnici provozované podle tohoto zákona,
k)
nevyňatých veřejnoprávních institucích, kterým byl vydán souhlas Policejního prezidia podle části sedmé, a
l)
jiných skutečnostech významných pro výkon státní správy a plnění dalších úkolů podle tohoto zákona, jiného právního předpisu nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti systematické výměny informací9), a to včetně osobních údajů o osobách, jichž se tyto skutečnosti týkají.
(4)
Způsob zápisu a vedení údajů podle tohoto zákona v centrálním registru zbranízbraní stanoví vláda nařízením.
§ 129
Přístup držitele zbrojní licence do centrálního registru zbraní
(1)
Držitel zbrojní licence nebo jím určená osoba přistupují do centrálního registru zbranízbraní prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(2)
Krajské ředitelství policie umožní přístup do centrálního registru zbranízbraní držiteli zbrojní licence, a to do 2 pracovních dnů ode dne vydání zbrojní licence.
(3)
Držitel zbrojní licence může požádat krajské ředitelství policie o umožnění nebo zabránění přístupu do centrálního registru zbranízbraní jím určeným osobám.
§ 130
Zpřístupňování informací vedených v centrálním registru zbraní
(1)
Správce centrálního registru zbranízbraní zveřejňuje na svých internetových stránkách
a)
seznam zapsaných zkouškových střelniczapsaných zkouškových střelnic,
b)
údaje
1.
o ztracených nebo odcizených evropských zbrojních pasech a
2.
identifikující držitele zbrojní licence skupiny ZL1 a
c)
statistické údaje týkající se údajů vedených v centrálním registru zbranízbraní a jeho provozu.
(2)
Údaje vedené v centrálním registru zbranízbraní, které nejsou zveřejňovány podle odstavce 1, nejsou veřejně přístupnými informacemi a neposkytují se podle jiného právního předpisu.
§ 131
Předávání a výměna informací v rámci Evropské unie
(1)
Policejní prezidium a krajské ředitelství policie předávají jinému členskému státu údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti systematické výměny informací9).
(2)
Ministerstvo předává jiným členským státům a Komisi
a)
seznam zbranízbraní, které mohou být bez souhlasu České republiky trvale přeshraničně přemístěny na její území; tento seznam se rovněž uveřejňuje na internetových stránkách ministerstva,
b)
informace o palných zbraníchzbraních, se kterými je na území České republiky zakázáno nakládat anebo se kterými lze nakládat pouze na základě povolení, a informace o ustanoveních právních předpisů České republiky, které jsou přísnější než ustanovení příslušných předpisů Evropské unie1), a
c)
informace o kontrolách držení zbranízbraní prováděných na vnějších hranicích Unie a při zajišťování bezpečnosti dopravních prostředků.
(3)
Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva plní úkoly národního kontaktního místa pro výměnu informací o souladu poplašných a signalizačních zbranízbraní s technickými specifikacemi pro dovolené výrobní provedení expanzní zbranězbraně. Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva poskytne obdobnému národnímu kontaktnímu místu jiného členského státu na požádání informace, které se týkají souladu poplašných a signalizačních zbranízbraní s technickými specifikacemi pro dovolené výrobní provedení expanzní zbranězbraně a které jsou výsledkem jím prováděných ověřování nebo kontrol.
(4)
Vláda může nařízením stanovit podrobnosti o způsobu a rozsahu předávání a výměny informací podle odstavců 1 až 3.
§ 132
Uchovávání údajů, omezení oprávnění je využívat a jejich vymazání
(1)
Údaje vedené v centrálním registru zbranízbraní se v něm uchovávají po dobu 30 let ode dne
a)
prokazatelného zničení zbranězbraně podléhající registraci nebo zbranězbraně kategorie PO, jde-li o údaje týkající se konkrétně určené palné zbranězbraně, nebo
b)
zániku povinnosti vést tyto údaje v centrálním registru zbranízbraní, jde-li o údaje neuvedené v písmenu a); údaje o žadateli o vydání zbrojního oprávnění, jehož žádost byla zamítnuta z důvodu, že neuspěl u zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky, se uchovávají po dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti.
(2)
Údaje vedené v centrálním registru zbranízbraní týkající se konkrétně určené palné zbranězbraně lze ode dne jejího prokazatelného zničení využívat nejdéle po dobu
a)
30 let pro plnění úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestu a ochranných opatření, nebo
b)
10 let pro účely vedení řízení podle tohoto zákona nebo pro účely celního řízení.
(3)
Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 zajistí správce centrálního registru zbranízbraní vymazání příslušných osobních údajů.
Díl 2
Číselník zbraní a rozhodování o zařazení zbraně nebo střeliva do kategorie
§ 133
Číselník zbraní
(1)
Číselník zbranízbraní je součástí centrálního registru zbranízbraní a skládá se z položek číselníku zbranízbraní, kterým je přiřazována kategorie zbranězbraně nebo střelivastřeliva podle tohoto zákona. Položkou číselníku zbranízbraní je soubor údajů o
a)
druhu, výrobci, modelu a ráži zbranězbraně podléhající registraci nebo zbranězbraně kategorie PO a
b)
ráži střelivastřeliva kategorie S1.
(2)
Policejní prezidium vkládá novou položku číselníku zbranízbraní, provádí úpravy stávajících položek a přiřazuje jednotlivým položkám číselníku zbranízbraní kategorii zbranězbraně nebo střelivastřeliva.
(3)
Zařazení zbranězbraně podléhající registraci, zbranězbraně kategorie PO nebo střelivastřeliva kategorie S1 do již existující položky číselníku zbranízbraní provádí
a)
držitel zbrojní licence skupiny ZL1, jde-li o zbraňzbraň podléhající registraci, zbraňzbraň kategorie PO nebo střelivostřelivo kategorie S1, které jím byly vyrobeny, přeshraničně přemístěny na území České republiky anebo provedl-li nevratnou úpravu zbranězbraně, nebo
b)
krajské ředitelství policie nebo Policejní prezidium.
§ 134
Opatření obecné povahy o kategorizaci zbraně nebo střeliva
(1)
Pokud nebylo možné vyřešit pochybnost o kategorii zbranězbraně nebo střelivastřeliva postupem podle § 133 odst. 2, zařadí zbraňzbraň nebo střelivostřelivo do kategorie Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva opatřením obecné povahy o kategorizaci zbranězbraně nebo střelivastřeliva.
(2)
V návrhu opatření obecné povahy o kategorizaci zbranězbraně nebo střelivastřeliva a v opatření obecné povahy o kategorizaci zbranězbraně nebo střelivastřeliva se uvedou údaje o druhu zbranězbraně nebo střelivastřeliva, jejich výrobci, ráži a modelu nebo výrobním provedení. Popis konstrukčních vlastností nebo funkčního principu zbranězbraně nebo střelivastřeliva se v odůvodnění návrhu opatření obecné povahy o kategorizaci zbranězbraně nebo střelivastřeliva a v opatření obecné povahy o kategorizaci zbranězbraně nebo střelivastřeliva uvede pouze v rozsahu nezbytném pro zařazení zbranězbraně nebo střelivastřeliva do kategorie.
(3)
Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva při zařazení zbranězbraně nebo střelivastřeliva do kategorie posoudí jejich konstrukční vlastnosti a funkční princip, označení identifikačními údaji a ověření a může si vyžádat vyjádření ministerstva za účelem posouzení zbranězbraně, střelivastřeliva nebo regulované součásti zbraněregulované součásti zbraně z hlediska tohoto zákona a vnitřního pořádku nebo bezpečnosti.
HLAVA II
Státní správa
Díl 1
Výkon státní správy
§ 135
(1)
Státní správu na úseku zbranízbraní a střelivastřeliva vykonávají
a)
ministerstvo,
b)
Policejní prezidium,
c)
krajské ředitelství policie,
d)
Ministerstvo obrany,
e)
Ministerstvo zahraničních věcí a
f)
Český úřad pro zkoušení zbranízbraní a střelivastřeliva.
(2)
Ministerstvo dále při výkonu státní správy na úseku zbranízbraní a střelivastřeliva
a)
plní ve správním řízení úkoly nadřízeného správního orgánu vůči Policejnímu prezidiu,
b)
kontroluje výkon působnosti policie podle tohoto zákona,
c)
vykonává dozor nad průběhem komisionálních zkoušek,
d)
rozhoduje ve věcech zkušebních komisařů a
e)
rozhoduje podle části sedmé ve vztahu k zastupitelským úřadům; ustanovení o vydání souhlasu Policejního prezidia a o stanovení podmínek nakládání se zbraněmi nebo střelivemnakládání se zbraněmi nebo střelivem v takovém souhlasu se na postup ministerstva použijí obdobně.
(3)
Ministerstvo obrany dále při výkonu státní správy na úseku zbranízbraní a střelivastřeliva může kontrolovat fyzický a evidenční stav zvláště účinné zbranězbraně podléhající mezinárodním kontrolním režimům; tuto pravomoc mají v rozsahu vyplývajícím z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, i zahraniční inspekční týmy v doprovodu zaměstnance zařazeného v Ministerstvu obrany.
Díl 2
Příslušnost policie
§ 136
Místní příslušnost krajského ředitelství policie
(1)
Místní příslušnost krajského ředitelství policie je určena podle místa
a)
pobytu fyzické osoby, jde-li o řízení ve věcech zbrojního oprávnění,
b)
konání zkoušky odborné způsobilosti, jde-li o dozor nad jejím průběhem,
c)
pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, jde-li o řízení ve věcech zbrojní licence,
d)
umístění střelnice, jde-li o řízení ve věcech střelnice, nebo
e)
výkonu kontrolované činnosti, jde-li o výkon kontroly.
(2)
Nelze-li místní příslušnost krajského ředitelství policie určit podle odstavce 1, je k zahájení řízení z moci úřední nebo k výkonu kontroly příslušné krajské ředitelství policie podle místa
a)
kde se nachází zbraňzbraň nebo střelivostřelivo, nebo
b)
pobytu nebo sídla posledního známého držitele zbranězbraně nebo střelivastřeliva.
(3)
Podat žádost, provést registraci, ohlášení, ověřit skutečnost podle § 17 odst. 2 nebo splnit informační povinnosti podle tohoto zákona lze u kteréhokoli krajského ředitelství policie.
§ 137
Policejní prezidium
Policejní prezidium ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči krajskému ředitelství policie.
Díl 3
Kontrola vykonávaná policií
§ 138
Kontrolní orgány a kontrolované osoby
(1)
Kontrolním orgánem příslušným ke kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení je
a)
krajské ředitelství policie, pokud jde o kontrolu činnosti
1.
držitele zbrojní licence,
2.
zahraniční osoby, která při podnikatelské činnosti přepravuje nebo zajišťuje dopravu zbranízbraní nebo střelivastřeliva,
3.
provozovatele střelnice a
4.
nevyňaté veřejnoprávní instituce, nebo
b)
Policejní prezidium, pokud jde o kontrolu činnosti držitele zbrojní licence nebo nevyňaté veřejnoprávní instituce, kteří mají v centrálním registru zbranízbraní
1.
zapsány provozovny, popřípadě sídlo umístěné na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie, nebo
2.
uvedeno oprávnění provádět zahraniční obchod s vojenským materiálem.
(2)
Je-li to k dosažení účelu kontroly plnění povinností stanovených tímto zákonem potřebné, může kontrolní orgán kontrolovat také činnost jiné osoby nebo jiné nevyňaté veřejnoprávní instituce, a to v rozsahu, ve kterém jejich činnost souvisí s činností kontrolované osoby.
§ 139
Kontrolní průkaz
(1)
Příslušník policie nebo zaměstnanec policie, který je zařazen v krajském ředitelství policie nebo v Policejním prezidiu, prokazuje pověření ke kontrole předložením kontrolního průkazu.
(2)
Vzor kontrolního průkazu podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.
§ 140
Opatření k nápravě
(1)
Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti osob, majetku nebo veřejného pořádku, může orgán příslušný ke kontrole podle § 138 odst. 1, a to i bez provedené kontroly, držiteli zbrojní licence, pořadateli výstavy, zahraniční osobě, která při podnikatelské činnosti přepravuje nebo zajišťuje dopravu zbranízbraní nebo střelivastřeliva, provozovateli střelnice nebo nevyňaté veřejnoprávní instituci uložit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti odstranit protiprávní stav, pokud byly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že nebyla dodržena povinnost nebo byl porušen zákaz podle tohoto zákona a protiprávní stav trvá.
(2)
V rozhodnutí o uložení opatření k nápravě orgán příslušný ke kontrole podle § 138 odst. 1 stanoví zejména rozsah, způsob a podmínky jeho provedení a lhůtu k jeho provedení.
(3)
Rozhodnout o uložení opatření k nápravě může orgán příslušný ke kontrole podle § 138 odst. 1 v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. S účinky pro účastníka řízení lze rozhodnutí vyhlásit ústně kterékoli fyzické osobě, která na místě vykonává nebo zabezpečuje jeho činnosti, jichž se opatření k nápravě týká. Je-li o opatření k nápravě rozhodováno při výkonu kontroly a rozhodnutí je vyhlašováno ústně, uvede se jeho písemné potvrzení jako součást protokolu o kontrole.
(4)
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí provedení uloženého opatření k nápravě orgán příslušný ke kontrole podle § 138 odst. 1 a uloží tomu, jehož protiprávní jednání bylo důvodem uložení opatření k nápravě, povinnost uhradit náklady na jeho provedení.
§ 141
Použití kontrolního řádu
Na kontrolu a dozor vykonávané podle tohoto zákona se použije kontrolní řád.
ČÁST DESÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 142
Přestupky
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo poruší některou z povinností při nakládání se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem uvedených v § 11.
(2)
Ošetřující lékař se dopustí přestupku, pokud nesplní povinnost podle § 17 odst. 1.
(3)
Držitel zbrojní licence se dopustí přestupku, pokud
a)
nesplní některou z povinností podle § 42,
b)
nezajistí dodržování svého vnitřního předpisu, neumožní za účelem provedení kontroly činnosti držitele zbrojní licence kontrolujícímu vstup do obydlí, ve kterém takový držitel zbrojní licence při své činnosti nakládá se zbraněmizbraněmi nebo střelivemstřelivem, nebo nedodrží omezující podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání zbrojní licence,
c)
nevede o větším počtu kusů zbranízbraní nebo střelivastřeliva evidenci v souladu s tímto zákonem, nebo
d)
úmyslně, opakovaně nebo ve větším množství dodá na trh zbraňzbraň nebo střelivostřelivo v rozporu s tímto zákonem.
(4)
Provozovatel střelnice se dopustí přestupku, pokud
a)
nesplní některou z povinností podle § 63, nebo
b)
nedohlíží na dodržování provozního řádu jím provozované střelnice, nezajistí vedení provozní knihy střelniceprovozní knihy střelnice nebo její uchování nebo nezajistí zápis do centrálního registru zbranízbraní v případě, že na střelnici prováděl střelbu cizinec, který neměl místo pobytu na území České republiky a který se neprokázal oprávněním pro přeshraniční přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva.
(5)
Nevyňatá veřejnoprávní instituce se dopustí přestupku, pokud nakládá se zbraněmizbraněmi nebo střelivemstřelivem v rozporu se souhlasem Policejního prezidia vydaným na základě § 119 nebo bez takového souhlasu.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
30 000 Kč,
b)
50 000 Kč, pokud jde o přestupek podle
1.
odstavce 1 a pachatel porušil povinnost stanovenou tímto zákonem opakovaně nebo udržoval-li delší dobu protiprávní stav, nebo
2.
odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a),
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle
1.
odstavce 1 a pachatel zvlášť hrubým porušením povinností stanovených tímto zákonem ohrozil život nebo zdraví, nebo
2.
odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. b),
d)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle
1.
odstavce 1 a cílem pachatele bylo získat majetkový prospěch, nebo
2.
odstavce 5, nebo
e)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c) nebo d).
(7)
Za přestupek podle odstavce 3 písm. c) nebo d) lze uložit zákaz činnosti na dobu nejdéle 5 let.
§ 143
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
krajské ředitelství policie, pokud jde o přestupek spáchaný držitelem zbrojní licence nebo nevyňatou veřejnoprávní institucí,
b)
Policejní prezidium, pokud jde o přestupek spáchaný
1.
držitelem zbrojní licence nebo nevyňatou veřejnoprávní institucí, kteří mají v centrálním registru zbranízbraní zapsány provozovny, popřípadě sídlo umístěné na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie, nebo uvedeno oprávnění provádět zahraniční obchod s vojenským materiálem, nebo
2.
při přeshraničním přemístění zbranězbraně nebo střelivastřeliva nebo přepravě zbranězbraně nebo střelivastřeliva, nebo
c)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v ostatních případech.
(2)
Příslušník policie může projednat přestupek podle tohoto zákona příkazem na místě.
(3)
Pravomocná rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
ČÁST JEDENÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
Společná ustanovení
§ 144
Informace pro posouzení bezúhonnosti a spolehlivosti
(1)
Vyžaduje-li tento zákon splnění podmínky bezúhonnosti, může krajské ředitelství policie za účelem jejího posouzení požádat o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů. Krajské ředitelství policie může požádat příslušný orgán rovněž o vydání stejnopisu rozhodnutí, které má vliv na splnění podmínky bezúhonnosti.
(2)
Vyžaduje-li tento zákon splnění podmínky spolehlivosti, může krajské ředitelství policie za účelem jejího posouzení požádat o vydání opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a dále o údaje z dalších evidencí, ve kterých jsou vedeny údaje o spáchání takových přestupků nebo jednání, která mají znaky takových přestupků. Krajské ředitelství policie může požádat příslušný orgán rovněž o vydání stejnopisu rozhodnutí, které má vliv na splnění podmínky spolehlivosti.
(3)
Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se předávají v elektronické podobě, a to prostřednictvím informačního rozhraní.
(4)
Pokud se osoba, jejíž bezúhonnost má být prokázána a která není občanem České republiky, v uplynulých 10 letech zdržovala nepřetržitě déle než 18 měsíců v jiném členském státě nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, vyrozumí krajské ředitelství policie o tom, ve kterých z těchto států se zdržovala.
(5)
Pokud se osoba, jejíž bezúhonnost má být prokázána, v uplynulých 10 letech zdržovala nepřetržitě déle než 18 měsíců v jiném státě, než je stát uvedený v odstavci 4, předloží krajskému ředitelství policie doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů z tohoto státu nebo, nevydává-li tento stát takový doklad, předloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů z tohoto státu, a nevydává-li tento stát ani takový doklad, předloží čestné prohlášení o tom, že může být podle tohoto zákona považována za bezúhonnou.
(6)
V případě, že bylo rozhodnutí významné pro posouzení bezúhonnosti vydáno soudem cizího státu, může si krajské ředitelství policie vyžádat předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu od osoby, u které tento zákon splnění podmínky bezúhonnosti vyžaduje. Nepředloží-li tato osoba krajskému ředitelství policie opis dotčeného rozhodnutí ve stanovené lhůtě, má se za to, že podmínku bezúhonnosti nesplňuje. Krajské ředitelství policie si současně může od osoby, jejíž bezúhonnost má být prokázána, vyžádat úředně ověřený překlad odsuzujících rozhodnutí.
§ 145
Prověření podmínek oprávnění
(1)
Krajské ředitelství policie prověří alespoň jednou za 5 let, že držitel
a)
zbrojního oprávnění splňuje podmínky zbrojního oprávněnípodmínky zbrojního oprávnění; to neplatí, jde-li o podmínku odborné způsobilosti,
b)
zbrojní licence splňuje podmínky zbrojní licencepodmínky zbrojní licence a
c)
zapsané autorizacezapsané autorizace splňuje podmínky uvedené v § 55.
(2)
Krajské ředitelství policie vyzve držitele zbrojního oprávnění nebo držitele zapsané autorizacezapsané autorizace k předložení jím držených zbranízbraní nejdéle do uplynutí 10 let ode dne vydání zbrojního oprávnění nebo ode dne jejího zápisu do centrálního registru zbranízbraní a následně alespoň jednou za 10 let. Při určení způsobu a místa předložení zbranízbraní přihlédne krajské ředitelství policie k oprávněným zájmům jejich držitele.
§ 146
Způsob prokázání oprávnění
Oprávnění nakládat se zbranízbraní podléhající registraci nebo zbranízbraní kategorie PO, nejde-li o jejich přeshraniční přemístění, lze prokázat
a)
prostřednictvím elektronického přístupu se zaručenou identitou,
b)
předložením zbrojního listu spolu s předložením občanského průkazu, cestovního pasu nebo obdobného dokladu osoby, které byl zbrojní list vydán,
c)
před krajským ředitelstvím policie nebo Policejním prezidiem, které oprávnění ověří, a to popřípadě i na žádost osob, které navzájem chtějí oprávnění prokázat,
d)
před držitelem zbrojní licence, který je oprávněn za tímto účelem v centrálním registru zbranízbraní oprávnění ověřit; držitel zbrojní licence přitom v centrálním registru zbranízbraní uvede jméno, příjmení a číslo občanského průkazu, cestovního pasu nebo obdobného dokladu osoby, která na požádání své oprávnění před držitelem zbrojní licence prokazuje, nebo
e)
předložením evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou, ve kterém je zapsána zbraňzbraň, které se oprávnění podle tohoto zákona týká.
§ 147
Zbrojní list
(1)
Zbrojní list je ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy, ve kterém se o osobě, pro kterou se zbrojní list vydává, uvádí
a)
soupis všech oprávnění podle tohoto zákona, jichž je daná osoba držitelem, nebo oprávnění podle jiného zákona, pokud se zapisují do centrálního registru zbranízbraní,
b)
každá zbraňzbraň podléhající registraci nebo zbraňzbraň kategorie PO, jejichž je daná osoba držitelem, hlavním držitelem nebo vedlejším držitelem, a
c)
údaj o dni vzniku oprávnění podle písmene a) nebo o dni registrace nebo oznámení podle písmene b).
(2)
Zbrojní list osobě, jíž se týká, vydá na žádost krajské ředitelství policie nebo kontaktní místo veřejné správy. Zbrojní list se osobě, jíž se týká, rovněž zpřístupňuje prostřednictvím portálu veřejné správy, a je-li taková osoba držitelem zbrojní licence, prostřednictvím centrálního registru zbranízbraní.
(3)
Žadatel je oprávněn požádat o vydání zbrojního listu, ve kterém budou uvedeny pouze některé údaje podle odstavce 1.
(4)
Zbrojní list nenahrazuje
a)
evropský zbrojní pas, zbrojní průvodní list nebo jinou listinu vydávanou v souvislosti s přeshraničním přemístěním zbranězbraně nebo střelivastřeliva,
b)
potvrzení hlášení přepravy zbranízbraní nebo střelivastřeliva, nebo
c)
certifikát znehodnocené zbranězbraně.
(5)
Vzor zbrojního listu stanoví vláda nařízením.
§ 148
Způsob a účinek zápisu oprávnění do centrálního registru zbraní
(1)
Krajské ředitelství policie rozhodnutí písemně nevyhotovuje a pouze zapíše údaj o přiznání práva do centrálního registru zbranízbraní, pokud v plném rozsahu vyhoví žádosti o
a)
vydání zbrojního oprávnění,
b)
přiznání práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnicizapsanou zkouškovou střelnici,
c)
vydání zbrojní licence,
d)
výjimku kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3,
e)
vydání zapsané autorizacezapsané autorizace,
f)
registraci zbranězbraně, nebo
g)
zápis vedlejšího držitele zbranězbraně.
(2)
Rozhodnutí o přiznání práva podle odstavce 1 nabude právní moci zápisem do centrálního registru zbranízbraní. Krajské ředitelství policie o tomto zápisu žadatele vhodným způsobem vyrozumí.
§ 149
Oznámení technického předpisu
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
HLAVA II
Přechodná ustanovení
§ 150
(1)
Řízení zahájená podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraníchzbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na úseku nakládání se zbraněmizbraněmi, střelivemstřelivem a provozování střelnic se dokončí podle
a)
dosavadních právních předpisů, jde-li o řízení o přestupku, nebo
b)
tohoto zákona v ostatních případech; v případě řízení v prvním stupni správní orgán vyzve účastníka řízení k doplnění podání, je-li to pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona nezbytné.
(2)
Na zbraňzbraň, která byla platně ověřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhala-li taková zbraňzbraň v době svého uvedení na trh ověřování, a na zbraňzbraň, která byla uvedena na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud taková zbraňzbraň v době svého uvedení na trh ověřování nepodléhala, se hledí jako na zbraňzbraň
a)
kategorie NO, pokud byla ověřena nebo uvedena na trh přede dnem 30. ledna 2021 a jde-li o
1.
expanzní zbraňzbraň, která v době svého ověření nepodléhala oznámení nebo registraci,
2.
zbraňzbraň určenou pro střelivostřelivo typu Flobert s energií střely na ústí hlavně do 7,5 J,
3.
jednoranovou nebo dvouranovou zbraňzbraň nabíjenou jednotlivě, jejichž konstrukce byla založena na principu doutnákového, kolečkového, křesadlového nebo perkusního zámkového systému, nebo
4.
signální zbraňzbraň pro použití signálních nábojů nejvýše ráže 16 mm, nebo
b)
kategorie PO, pokud byla ověřena v době od 30. ledna 2021 do dne předcházejícího nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o palnou zbraňzbraň určenou pro náboje typu Flobert, náboje ráže 4mm M20 nebo úsťovou kinetickou energií střely srovnatelné střelivostřelivo určené pro výcvik ve střelbě anebo o palnou zbraňzbraň pro soupeřský systém výcviku s úsťovou energií střely nejvýše 20 J.
(3)
ZbraňZbraň znehodnocená přede dnem 30. ledna 2021 se považuje za zbraňzbraň kategorie NO, pokud byla znehodnocena v souladu s právními předpisy platnými v době svého uvedení na trh; znehodnocení takové zbranězbraně musí být provedeno v souladu s technickými požadavky na nevratnou úpravu zbranězbraně stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie, pokud je taková zbraňzbraň po dni nabytí účinnosti tohoto zákona převáděna do jiného členského státu nebo uváděna na trh. Řezy zbranízbraní zhotovené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zbranězbraně kategorie NO, pokud byly zhotoveny v souladu s právními předpisy platnými v době svého uvedení na trh.
(4)
Na držitele zbranězbraně kategorie R1, na níž byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona držiteli zbrojního průkazu vydán průkaz zbranězbraně, nebo střelivastřeliva kategorie S1, na které byla podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, držiteli zbrojního průkazu vydána výjimka, se ve vztahu k nakládání s touto zbranízbraní nebo střelivemstřelivem použijí ustanovení o držiteli zbrojní licence ZL3 přiměřeně; předložení vnitřního předpisu ani ustanovení zbrojíře se nevyžaduje.
(5)
Oprávnění nabytá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají nedotčena, pokud tento zákon obdobná oprávnění upravuje; ode dne nabytí jeho účinnosti se na ně obdobně použije tento zákon. Věta první se obdobně použije také na nakládání s předměty, jejichž nabytí a držení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zákon č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neupravoval, použijí-li se podle tohoto zákona pro nakládání s takovými předměty ustanovení o nakládání se zbraněmizbraněmi, a na potvrzení a osvědčení vydaná podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně dokladu o odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu.
(6)
Osoba, která nabyla regulovanou součást zbraněregulovanou součást zbraně v souladu se zákonem č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyla takovou regulovanou součást zbraněregulovanou součást zbraně, pro jejíž nabytí nebo držení zákon č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevyžadoval udělení příslušného oprávnění, se považuje za oprávněného držitele takové regulované součásti zbraněregulované součásti zbraně. Požadavky tohoto zákona na nakládání s regulovanými součástmi zbraněregulovanými součástmi zbraně musí být splněny, pokud má být taková regulovaná součást zbraněregulovaná součást zbraně využita pro zhotovení palné zbranězbraně nebo použita ve zbranizbrani.
(7)
Podmínka bezúhonnosti nebo spolehlivosti se posoudí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud rozhodnutí, které má vliv na bezúhonnost nebo spolehlivost podle tohoto zákona, nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8)
Zbrojní průkaz skupiny D nebo E vydaný podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za rozšířené zbrojní oprávnění. Zbrojní průkaz skupiny A, B nebo C vydaný podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za obecné zbrojní oprávnění.
(9)
Krajské ředitelství policie vyzve držitele zbrojního oprávnění, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojního průkazu, k předložení lékařského posudku ke zjištění jeho zdravotní způsobilosti podle tohoto zákona. Tuto výzvu krajské ředitelství policie zašle držiteli zbrojního oprávnění nejdříve 3 měsíce přede dnem a nejpozději ke dni
a)
uplynutí 5 let ode dne vydání zbrojního průkazu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
uplynutí 10 let ode dne vydání zbrojního průkazu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynulo ode dne vydání zbrojního průkazu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, více než 5 let,
c)
zániku platnosti lékařského posudku ke zjištění zdravotní způsobilosti podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději však ke dni uplynutí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byl vydán zbrojní průkaz podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s dobou platnosti kratší než 10 let, nebo
d)
uplynutí 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud krajské ředitelství policie nepostupuje podle písmene a), b) nebo c).
(10)
Uchazeč o vydání zbrojního průkazu přihlášený na zkoušku odborné způsobilosti podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonat zkoušku do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na organizaci této zkoušky a podání žádosti o vydání zbrojního oprávnění se použijí dosavadní právní předpisy přiměřeně. Obsahová náplň teoretické a praktické části takové zkoušky a její hodnocení se řídí podle tohoto zákona.
(11)
Osoba, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem platného průkazu zkušebního komisaře, se považuje za zkušebního komisaře jmenovaného podle tohoto zákona do dne, k němuž by zanikla platnost jmenování zkušebního komisaře vydaného podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyznačí podle § 35 v centrálním registru zbranízbraní kraj, v němž může zkušební komisař provádět zkoušky odborné způsobilosti.
(12)
Na držitele zbrojní licence skupiny A, B, C, D nebo E podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na držitele zbrojní licence skupiny ZL1. Na držitele zbrojní licence skupiny F, G, H, I nebo J podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který nebyl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojní licence skupiny A, B, C, D nebo E podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na držitele zbrojní licence skupiny ZL2. Fyzická osoba, nejde-li o fyzickou osobu podnikající, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojní licence, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele zbrojní licence skupiny ZL3 vydané pro sběratelské účely.
(13)
Policejní prezidium v součinnosti s krajským ředitelstvím policie umožní osobě, na kterou se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na držitele zbrojní licence skupiny ZL1, správu záznamů o registrovaných zbraníchzbraních, se kterými taková osoba nakládá, v evidenci vedené v centrálním registru zbranízbraní.
(14)
Výjimka vydaná podle § 9 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo povolení vydané podle § 12 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na jejichž základě nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předložena k registraci zbraňzbraň příslušné kategorie, zanikne uplynutím 1 roku ode dne jejich vydání, pokud nebudou do té doby využity.
(15)
Držitel zbrojní licence, který byl držitelem zbrojní licence podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a)
zapsat do centrálního registru zbranízbraní každou osobu, pro kterou je podle tohoto zákona povinen zajišťovat pravidelné školení, a
b)
pořídit soupis střelivastřeliva kategorie S2, S3 a S4, aktivních komponentů střelivastřeliva a palných zbranízbraní kategorie NO; byly-li střelivostřelivo nebo aktivní komponenty evidovány v centrálním registru zbranízbraní podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, správce centrálního registru zbranízbraní umožní držiteli zbrojní licence využití údajů z této evidence po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(16)
Osoba, která ke dni předcházejícímu nabytí účinnosti tohoto zákona prováděla sběratelskou činnostsběratelskou činnost týkající se nadlimitních zásobníků a která nebyla držitelem zbrojního průkazu, je oprávněna po nabytí účinnosti tohoto zákona při této činnosti nakládat s nadlimitními zásobníky jako držitel zapsané autorizacezapsané autorizace, pokud je u ní toto oprávnění v centrálním registru zbranízbraní uvedeno. Žádost o zápis podle věty první lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a je třeba ji doložit čestným prohlášením, že žadatel příslušnou činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona prováděl.
(17)
Povolení k provozování střelnice vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a provozní řád takové střelnice se považují za povolení provozovat střelnici a provozní řád střelnice podle tohoto zákona. Technicko-organizační požadavky na střelnice a požadavky na provozní řád střelnice podle tohoto zákona se v případě povolení k provozování střelnice uvedeného ve větě první považují za splněné.
(18)
Podnikatel v oboru zbranízbraní a střelivastřeliva, který na základě státního povolení k provozování živnostiživnosti vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve vztahu ke zbranímzbraním kategorie NO prováděl činnost, pro kterou tento zákon vyžaduje zbrojní licenci, je oprávněn tuto činnost ve vztahu ke zbranímzbraním kategorie NO vykonávat nadále, pokud do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámí úmysl v této činnosti pokračovat krajskému ředitelství policie. Podnikatel v oboru zbranízbraní a střelivastřeliva podle věty první podléhá kontrole v obdobném rozsahu jako držitel zbrojní licence skupiny ZL1.
(19)
Povinnost označení zbranězbraně identifikačními údaji podle § 86 nebo postup podle § 87 se nepoužijí na zbraňzbraň, která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvedena na trh a platně ověřena, podléhala-li taková zbraňzbraň v době svého uvedení na trh ověřování. Věta první se nepoužije na hlavní část zbranězbraně nebo tlumič hluku výstřelu, které jsou po vyjmutí ze zbranězbraně uváděny na trh samostatně.
(20)
Evropský zbrojní pas vydaný podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evropský zbrojní pas vydaný Českou republikou podle tohoto zákona.
(21)
Nevyňatá veřejnoprávní instituce, která nakládá se zbraněmizbraněmi podléhajícími registraci nebo se střelivemstřelivem kategorie S1, S2 nebo S3 nebo provozuje střelnici a není držitelem zbrojní licence nebo povolení k provozování střelnice podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinna požádat Policejní prezidium o vydání souhlasu podle § 119.
(22)
Policejní prezidium vydá nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z moci úřední souhlas podle § 119 nevyňaté veřejnoprávní instituci, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojní licence. Zbrojní licence nevyňaté veřejnoprávní instituce dnem nabytí právní moci souhlasu vydaného podle věty první zaniká.
(23)
Trestní odpovědnost za trestný čintrestný čin nedovoleného ozbrojování zaniká, jestliže pachatel dobrovolně ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předá policii zbraňzbraň nebo střelivostřelivo, které neoprávněně přechovával; policie vydá o převzetí potvrzení. Pokud zbraňzbraň nebo střelivostřelivo není nástrojem trestné činnosti nebo výnosem z trestné činnosti, je ten, kdo je podle věty první policii předal, oprávněn do 6 měsíců ode dne doručení výzvy krajského ředitelství policie požádat o vydání příslušného oprávnění k nakládání s takovou zbranízbraní nebo střelivemstřelivem nebo je převést do vlastnictví státu; jinak se použije § 125 obdobně.
(24)
Osobě, která podle odstavce 23 policii předala zbraňzbraň kategorie R1 nebo střelivostřelivo kategorie S1, může být za podmínek podle odstavce 23 vydána výjimka kategorie R1. Na osobu, které byla vydána výjimka kategorie R1 podle věty první se ve vztahu k nakládání s touto zbranízbraní nebo střelivemstřelivem použijí ustanovení o držiteli zbrojní licence ZL3 přiměřeně; předložení vnitřního předpisu ani ustanovení zbrojíře se nevyžaduje.
(25)
Jiný způsob zabezpečení zbranízbraní a střelivastřeliva povolený podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za jiný způsob zabezpečení zbraní a střeliva povolený podle tohoto zákona.
HLAVA III
Zrušovací ustanovení
§ 151
Zrušují se:
1.
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních).
2.
Část padesátá třetí zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
3.
Část druhá zákona č. 227/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., a některé další zákony.
4.
Část první zákona č. 228/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5.
Zákon č. 537/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
6.
Část třetí zákona č. 359/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.
7.
Část čtyřicátá šestá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
8.
Část třetí zákona č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem).
9.
Část čtrnáctá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru.
10.
Část čtyřicátá devátá zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
11.
Část dvacátá třetí zákona č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
12.
Část desátá zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky.
13.
Zákon č. 484/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
14.
Část desátá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
15.
Část sto třicátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
16.
Část sto osmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
17.
Část druhá zákona č. 148/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.
18.
Část šedesátá čtvrtá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě.
19.
Část dvacátá třetí zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
20.
Část dvacátá první zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
21.
Část první zákona č. 170/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
22.
Část třetí zákona č. 281/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů.
23.
Část čtrnáctá zákona č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
24.
Část třetí zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice).
25.
Část první zákona č. 229/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
26.
Část třicátá čtvrtá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27.
Část třetí zákona č. 455/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
28.
Část sto dvacátá šestá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
29.
Část osmá zákona č. 222/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
30.
Zákon č. 13/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
31.
Část devadesátá pátá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci.
32.
Nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E.
33.
Nařízení vlády č. 125/2017 Sb., o znehodnocování některých palných zbraní, osvědčení o znehodnocení palné zbraně a společném jednoznačném označení všech částí palné zbraně upravených za účelem jejího znehodnocení.
34.
Nařízení vlády č. 217/2017 Sb., o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti.
35.
Nařízení vlády č. 218/2017 Sb., o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu.
36.
Nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice.
37.
Nařízení vlády č. 220/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E.
38.
Nařízení vlády č. 24/2021 Sb., o způsobu a rozsahu ohlašování nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I a vedení evidence takových zbraní držitelem zbrojní licence.
39.
Nařízení vlády č. 27/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice.
40.
Nařízení vlády č. 79/2021 Sb., o jednoznačném označení identifikujícím subjekt převádějící palnou zbraň na trvalé civilní použití.
41.
Nařízení vlády č. 280/2021 Sb., kterým se stanoví, které střelné zbraně a střelivo je možné z jiného členského státu přepravit na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky.
42.
Vyhláška č. 369/2002 Sb., kterou se stanoví postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie.
43.
Vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice.
44.
Vyhláška č. 11/2003 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 127/1996 Sb., o zdravotní způsobilosti k vydání nebo prodloužení platnosti zbrojního průkazu a o prohlášení žadatele.
45.
Vyhláška č. 254/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice.
46.
Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních.
47.
Vyhláška č. 28/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních.
48.
Vyhláška č. 162/2021 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně a expanzní zbraně a o technických požadavcích na plynové nábojky pro expanzní zbraně.
HLAVA IV
Závěrečné ustanovení
§ 152
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
Příloha č. 1
Druhy zbraní, střeliva a regulovaných součástí zbraní
1.
Druhy zbranízbraní
1.1
palná zbraňzbraň – zbraňzbraň, jejíž funkce je odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie; za palnou zbraňzbraň se považují také jiné předměty, na které se vztahuje tento zákon a které lze na palnou zbraňzbraň upravit, zejména poplašné a signalizační zbranězbraně, akustické a salutní zbranězbraně a polotovary hlavních částí zbranízbraní,
1.2
plynová zbraňzbraň – zbraňzbraň, jejíž funkce je odvozena od okamžitého uvolnění energie stlačeného vzduchu nebo jiného plynu,
1.3
krátká palná zbraňzbraň – palná zbraňzbraň, jejíž délka v nejkratším funkčním stavu nepřesahuje 600 mm nebo jejíž délka hlavně nepřesahuje 300 mm,
1.4
dlouhá palná zbraňzbraň – palná zbraňzbraň, která není krátkou zbranízbraní,
1.5
samočinná (automatická) palná zbraňzbraň – palná zbraňzbraň, u níž se opětovné nabití děje využitím
1.5.1
energie předchozího výstřelu a jejíž konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště, nebo
1.5.2
externího pohonu odlišného od ruční manipulace s jejím závěrovým mechanismem,
1.6
samonabíjecí (poloautomatická) palná zbraňzbraň – palná zbraňzbraň, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a jejíž konstrukce neumožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště,
1.7
opakovací palná zbraňzbraň – palná zbraňzbraň, jejíž konstrukce umožňuje použití se zásobníkem nebo jiným podávacím ústrojím a u níž je opětovné nabití prováděno ruční manipulací se závěrovým mechanismem zbranězbraně,
1.8
palná zbraňzbraň nabíjená jednotlivě – jednoranová, dvouranová nebo víceranová palná zbraňzbraň, která není zkonstruována nebo upravena pro použití zásobníku, revolverového válce nebo jiného podávacího ústrojí; palná zbraňzbraň nabíjená jednotlivě se nabíjí ručním vložením nebo nabitím střelivastřeliva do nábojové komory, hlavně nebo nábojiště,
1.9
akustická a salutní zbraňzbraň – palná zbraňzbraň zvláště upravená pro střelbu pouze s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, pro použití například při divadelních představeních, fotografování, filmových a televizních záznamech, rekonstrukcích historických událostí, přehlídkách nebo sportovních akcích,
1.10
poplašná a signalizační zbraňzbraň – palná zbraňzbraň pro střelbu nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých nebo obdobných účinných látek anebo pyrotechnických signalizačních nábojů, která nemůže být přeměněna na palnou zbraňzbraň umožňující ostrou střelbu,
1.11
expanzní přístroj – pracovní zařízení nebo rázový stroj zkonstruované na principu palné zbranězbraně a určené k průmyslovým nebo technickým účelům nebo k jateční porážce zvířat,
1.12
signální zbraňzbraň – jednoúčelová palná zbraňzbraň určená pro použití signálních nábojů,
1.13
neaktivní zbraňzbraň – původně palná zbraňzbraň, která se stala trvale a nevratně nefunkční
1.13.1
znehodnocená zbraňzbraň – neaktivní zbraňzbraň, která byla, včetně všech jejích hlavních částí, učiněna trvale nefunkční postupem stanoveným tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo jiným právním předpisem,
1.13.2
řez zbranězbraně – neaktivní zbraňzbraň, na které byl v souladu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem řezem odhalen vnitřní mechanismus a vývrt hlavně a která je určena pro výukové účely,
1.13.3
neaktivní torzo zbranězbraně – neaktivní zbraňzbraň, u níž je poškození nebo degradace takového rozsahu, že její uschopnění ke střelbě je vyloučeno,
1.14
paintballová a airsoftová zbraňzbraň – plynová zbraňzbraň konstruovaná pro vystřelování neletální střely a určená pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely,
1.15
historická zbraňzbraň
1.15.1
palná zbraňzbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, za podmínky, že všechny hlavní části zbranězbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890,
1.15.2
jednoranová nebo dvouranová palná zbraňzbraň, která byla zkonstruována do 31. prosince 1890 a jejíž konstrukce je založena na principu doutnákového, kolečkového, křesadlového nebo perkusního zámkového systému nebo na principu jehlovky,
1.15.3
plynová zbraňzbraň, která byla zkonstruována do 31. prosince 1890.
2.
Druhy střelivastřeliva
2.1
aktivní komponenty střelivastřeliva – zápalky a střeliviny, se kterými se nakládá za účelem výroby střelivastřeliva, jeho přebíjení nebo pro použití ve zbranizbrani, a střely obsahující aktivní náplň, zejména střely výbušné, zápalné a svítící,
2.2
náboj – celek určený k nabití do palné zbranězbraně, který obsahuje aktivní komponent střelivastřeliva a který není nábojkou nebo děleným střelivemstřelivem,
2.2.1
náboj se střelou jednotnou nebo hromadnou – náboj, který je určen pro ostrou střelbu z palné zbranězbraně,
2.2.2
cvičný náboj – výrobní provedení náboje určené pro simulaci ostré střelby, a to zejména prostřednictvím akustického, popřípadě vizuálního efektu,
2.2.3
signální náboj – náboj pro signální zbraňzbraň,
2.3
nábojka – celek, který je za nábojku považován podle Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbranízbraní10),
2.4
dělené střelivostřelivo – sestava, která je určena k nabití do palné zbranězbraně a u níž jsou střela a aktivní komponenty střelivastřeliva nabíjeny do palné zbranězbraně samostatně,
2.5
střela – pevné těleso nebo více pevných těles určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku,
2.5.1
jednotná střela – střela, které se po opuštění hlavně nerozdělí,
2.5.2
hromadná střela – střela složená ze 2 nebo více pevných těles, které se po opuštění hlavně rozdělí a které jsou určeny k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku,
2.5.3
střela výbušná – střela pro vojenské nebo speciální účely, která obsahuje výbušnou náplň a je určená k tomu, aby po dopadu nebo za jiných vymezených podmínek explodovala,
2.5.4
střela zápalná – střela pro vojenské nebo speciální účely, která je určena pro vyvolání zápalného účinku,
2.5.5
střela průbojná – střela pro vojenské nebo speciální účely, která je tvořena materiálem tvrdším než 250 HB,
2.5.6
svítící střela – střela se stopovkou zkonstruovaná tak, aby bylo možné sledovat její dráhu.
3.
Druhy regulovaných součástí zbraníregulovaných součástí zbraní
3.1
hlavní části zbranězbraně:
3.1.1
hlaveň; hlavní je i vložná hlaveň a vložná nábojová komora,
3.1.2
tělo zbranězbraně – tělem zbranězbraně je základní nosná konstrukční součást zbranězbraně, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti zbranězbraně upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny; tělem zbranězbraně je také rám revolverové zbranězbraně a pouzdro závěru, včetně horní a dolní části děleného pouzdra závěru,
3.1.3
válec revolverové palné zbranězbraně,
3.1.4
závěr; závěrem je konstrukční součást, která zajišťuje uzavření komory palné zbranězbraně a je vystavena tlakům při výstřelu, závěrem samonabíjecí nebo samočinné palné zbranězbraně jsou také závorník a nosič závorníku,
3.2
součásti zbranězbraně umožňující samočinnou střelbu – součásti zbranězbraně nebo doplňková zařízení, které jsou nezbytné k úpravě palné zbranězbraně, s výjimkou poplašné a signalizační zbranězbraně, na samočinnou palnou zbraňzbraň nebo pro použití takové zbranězbraně pro samočinnou střelbu nebo pro střelbu obdobnou samočinné střelbě; součástmi umožňujícími samočinnou střelbu jsou například samočinné spouště a spušťadla, vyřazovače přerušovačů nebo dynamické pažby (bump-fire stock),
3.3
polotovar hlavní části zbranězbraně – polotovar hlavně (hlavňovina) s dokončeným drážkovaným vývrtem,
3.4
tlumič hluku výstřelu – zařízení určené pro použití s palnou zbranízbraní a konstruované pro celkové snížení hluku výstřelu, a to včetně snížení hluku výstřelu ve směru střelby; za tlumič hluku výstřelu se považuje zařízení, které při použití běžného střelivastřeliva snižuje hluk výstřelu alespoň o 10 dB,
3.5
nadlimitní zásobník – zásobník nebo sestava nábojové schránky určené pro palnou zbraňzbraň pro střelivostřelivo se středovým zápalem s kapacitou přesahující 20 nábojů v případě krátké palné zbranězbraně nebo s kapacitou přesahující 10 nábojů v případě dlouhé palné zbranězbraně.
Příloha č. 2
Kategorie jednotlivých druhů zbraní a střeliva
1.
Kategorie zbranízbraní:
1.1
zbranězbraně kategorie R1:
1.1.1
zbranězbraně zvláště účinné:
1.1.1.1
zbranězbraně určené pro střelbu munice,
Pozn.: ZbraněmiZbraněmi určenými pro střelbu munice nejsou zbranězbraně, které střelbu munice umožňují pouze doplňkově nebo alternativně, například pušky umožňující vystřelování puškových granátů nasazených na ústí hlavně nebo signální zbranězbraně určené pro signální náboje ráže 26,5 mm,
1.1.1.2
zařízení mající povahu zápalné zbranězbraně vymezené v mezinárodní smlouvě, která je součástí právního řádu11), nejde-li o munici, a
1.1.1.3
zbraňové systémy založené na principu laseru, vyzařování částic nebo energie anebo na obdobném principu a určené pro ničení nebo zneschopnění cíle, a to včetně oslepujících laserových zbranízbraní11),
1.1.2
zákeřné zbranězbraně:
1.1.2.1
palné zbranězbraně maskované jako jiné předměty tak, aby byla jejich podstata utajena,
1.1.2.2
palné zbranězbraně vyrobené z takových materiálů, které neumožňují tyto zbranězbraně identifikovat při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních přístrojů, a
1.1.2.3
nástrahová zařízení založená na principu palné zbranězbraně umožňující ostrou střelbu,
1.1.3
samočinné palné zbranězbraně,
1.2
zbranězbraně kategorie R2:
1.2.1
samonabíjecí palná zbraňzbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze samočinné palné zbranězbraně,
1.2.2
samonabíjecí palná zbraňzbraň pro střelivostřelivo se středovým zápalem vybavená nadlimitním zásobníkem,
1.2.3
dlouhá samonabíjecí palná zbraňzbraň zkonstruovaná pro střelbu s použitím ramenní opěry, kterou lze sklopením, zasunutím nebo obdobnou manipulací s ramenní opěrou zkrátit na délku kratší než 600 mm,
1.2.4
akustická a salutní zbraňzbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze zbranězbraně kategorie R1,
1.3
zbranězbraně kategorie R3:
1.3.1
krátké samonabíjecí nebo opakovací palné zbranězbraně pro použití střelivastřeliva se středovým nebo okrajovým zápalem,
1.3.2
dlouhé samonabíjecí palné zbranězbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje,
1.3.3
dlouhé samonabíjecí palné zbranězbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než 3 náboje a jsou odnímatelné, nebo u nichž není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžně dostupnými nástroji na zbranězbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje,
1.3.4
dlouhé samonabíjecí nebo opakovací palné zbranězbraně s hlavní s hladkým vývrtem, pokud délka hlavně nepřesahuje 600 mm,
1.3.5
samonabíjecí palné zbranězbraně, pokud mají vzhled samočinných palných zbranízbraní,
1.3.6
krátké palné zbranězbraně nabíjené jednotlivě pro použití střelivastřeliva
1.3.6.1
se středovým zápalem, nebo
1.3.6.2
s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 280 mm, a
1.3.7
signální zbranězbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm,
1.4
zbranězbraně kategorie R4 – samonabíjecí, opakovací a jednotlivě nabíjené palné zbranězbraně neuvedené v jiných kategoriích,
1.5
zbranězbraně kategorie PO:
1.5.1
jednoranové nebo dvouranové palné zbranězbraně nabíjené jednotlivě pro použití děleného střelivastřeliva,
1.5.2
poplašné a signalizační zbranězbraně,
1.5.3
signální zbranězbraně pro použití signálních nábojů nejvýše ráže 16 mm,
1.5.4
zbranězbraně znehodnocené v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví technické specifikace pro znehodnocování palných zbranízbraní2),
1.5.5
plynové zbranězbraně s ráží vyšší než 6,35 mm, nejde-li o paintballové, airsoftové nebo obdobné zbranězbraně,
1.5.6
neletální zneschopňující prostředek založený na principu palné nebo plynové zbranězbraně,
1.5.7
laserové značkovače a obdobná přenosná ruční laserová zařízení, která mohou oslepit,
Pozn.: Za laserové značkovače a obdobná přenosná ruční zařízení, která mohou oslepit, se považují takové laserové značkovače a obdobná přenosná ruční zařízení, jejichž součástí je laser zařazený do třídy nebezpečnosti 3B nebo 4 podle ČSN EN 60825-1 ed. 3.
1.6
zbranězbraně kategorie NO:
1.6.1
expanzní přístroje,
1.6.2
neaktivní zbranězbraně nezahrnuté do kategorie PO,
1.6.3
historické zbranězbraně,
1.6.4
plynové zbranězbraně nejvýše ráže 6,35 mm,
1.6.5
paintballové, airsoftové a obdobné zbranězbraně.
2.
Kategorie střelivastřeliva:
2.1
střelivostřelivo kategorie S1:
2.1.1
náboje obsahující ve své sestavě střelu výbušnou, zápalnou nebo průbojnou,
2.1.2
náboje nezjistitelné pomocí detekčních a rentgenových přístrojů,
2.1.3
výbušné nebo zápalné střely, které jsou aktivními komponenty střelivastřeliva kategorie S1,
2.2
střelivostřelivo kategorie S2:
2.2.1
náboje pro krátké palné zbranězbraně obsahující ve své sestavě střelu s řízenou deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku,
2.2.2
náboje se svítící střelou,
2.2.3
svítící střely, které jsou aktivními komponenty střelivastřeliva kategorie S2,
2.3
střelivostřelivo kategorie S3:
2.3.1
náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích střelivastřeliva,
2.3.2
cvičné náboje,
2.3.3
signální náboje určené pro signální zbranězbraně ráže větší než 16 mm,
2.3.4
náboje s pyrotechnickým prostředkem podle zákona o pyrotechnice s akustickým, světelným nebo dýmovým efektem určené pro střelbu z palných zbranízbraní,
2.4
střelivostřelivo kategorie S4:
2.4.1
signální náboje určené pro signální zbranězbraně nejvýše ráže 16 mm,
2.4.2
nábojky,
2.4.3
aktivní komponenty střelivastřeliva, s výjimkou výbušných, zápalných nebo svítících střel.
Příloha č. 3
Technické a organizační požadavky na střelnice
1.
Ohrožené prostory
1.1.
Ohrožený prostor – prostor, v němž může být při dodržení pravidel a opatření stanovených provozním řádem střelnice ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových zplodin.
2.
Zajištění bezpečnosti provozu střelnice
2.1.
K zajištění ochrany života a zdraví osob v ohroženém prostoru a při zacházení se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem na střelnici i mimo ohrožené prostory, jakož i při příchodu a odchodu ze střelnice stanoví provozní řád přiměřená technicko-organizační opatření. Technicko-organizační opatření spočívají v kombinaci technických opatření (ochranných a dalších technických prvků) a organizačních opatření (zásad a pokynů).
2.2.
Technicko-organizační opatření musí stanovovat pravidla pro bezpečné provádění střelby a bezpečné zacházení se zbranízbraní a střelivemstřelivem, jejich bezpečné používání, kontrolu, odkládání, vnášení a odnášení, a to zejména s cílem předcházet nebo zabraňovat:
-
nebezpečnému úniku střel mimo ohrožený prostor (například opatření proti přestřelení nebo prostřelení technických ochranných prvků střelnice),
-
nebezpečným odrazům střel a jejich střepin,
-
poškození zařízení střelnice střelbou, pokud by v důsledku takového poškození mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob,
-
vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru, je-li prováděna střelba.
2.3.
Při stanovení konkrétní podoby technicko-organizačních opatření a jejich kombinace se vychází z místních podmínek, povahy a účelu střelnice a zbranízbraní a střelivastřeliva používaných na střelnici.
3.
Některá technická opatření
3.1.
Dopadiště
Je-li střelnice vybavena dopadištěm střel, musí mít dopadiště takovou podobu, aby byly střely a jejich fragmenty bezpečně zachyceny. Dopadiště může mít zejména povahu valu nebo záchytného zařízení.
3.2.
Terče a terčová zařízení
Terče a terčová zařízení musí být umísťována tak, aby se minimalizovalo riziko nebezpečných odrazů střel.
V případě pohybujících se terčů nebo terčových zařízení a v případě terčů umísťovaných na různých místech primárního ohroženého prostoru (pohyblivá terčová čára), musí stanovená technicko-organizační opatření zohledňovat všechny polohy takového terče nebo terčového zařízení.
3.3.
Ochranné prvky
Ochranné prvky zabraňují nebezpečnému úniku střel mimo ohrožený prostor a nebezpečným odrazům střel a jejich fragmentů, pokud nejsou střely a jejich fragmenty zachyceny například v dopadišti, terči nebo terčovém zařízení. Vhodné ochranné prvky se volí v závislosti na zbraníchzbraních a střelivustřelivu používaných na střelnici, způsobu střelby, podobě ohroženého prostoru a přijatých organizačních opatřeních.
3.4.
Opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru
Zvolí se vhodný způsob zabránění vstupu nezúčastněných osob, který v případě otevřených střelnic může mít podobu zejména rozmístění stálých výstražných tabulek, zvukových nebo světelných signálů ohlašujících začátek a konec střelby, výstražné vlajky; tato opatření mohou být nahrazena oplocením nebo obdobným ohrazením ohroženého prostoru nebo jeho části.
4.
Některá organizační opatření
4.1.
Organizačními opatřeními jsou zejména:
-
zásady bezpečné střelby a bezpečného zacházení se zbraněmizbraněmi a střelivemstřelivem,
-
stanovení způsobu střelby a vymezení směrů a mezních dálek střelby,
-
vymezení palebné a terčové čáry,
-
vymezení pohyblivé palebné a pohyblivé terčové čáry,
-
vymezení zbranízbraní a střelivastřeliva, se kterými lze na střelnici střílet.
Organizační opatření mohou být vymezena s ohledem na stupeň střeleckých dovedností osoby provádějící střelbu; provozní řád v takovém případě stanoví způsob ověření stupně střeleckých dovedností.
4.2.
Při stanovování organizačních opatření se vychází z předpokladu jejich dodržování průměrně způsobilým střelcem, který dbá zvýšené opatrnosti při zacházení se zbranízbraní a střelivemstřelivem; nekázeň a hrubé chyby při zamíření se nepředpokládají.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění).
2)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování střelných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené střelně zbraně byly nevratně neschopné střelby, v platném znění.
3)
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a Závěrečný akt jednání o početních stavech osob v konvenčních ozbrojených silách v Evropě z 9. listopadu 1992.
Vídeňský dokument o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti v Evropě z 30. listopadu 2011.
Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů k Registru zbraní, Transferu zbraní, Objektivnímu informování o vojenských otázkách, včetně transparentnosti vojenských výdajů a ke Kontrole konvenčních zbraní na regionální a subregionální úrovni.
Ujednání o kontrole exportu konvenční výzbroje, zboží a technologií dvojího použití z 12. července 1996.
Dokument Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě o ručních a lehkých zbraních z 24. listopadu 2000.
Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, vyhlášená pod č. 21/1999 Sb.
4)
Například zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
5)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky.
6)
Například zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například zákon č. 38/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/686 ze dne 16. ledna 2019, kterým se stanoví podrobná opatření podle směrnice Rady 91/477/EHS pro systematickou výměnu informací týkajících se převodu palných zbraní uvnitř Unie elektronickými prostředky.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1423 ze dne 21. května 2021, kterým se stanoví podrobná opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 pro systematickou výměnu informací týkajících se zamítnutí udělit povolení nabývat nebo držet určité palné zbraně elektronickými prostředky.
10)
Úmluva o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní, vyhlášená pod č. 70/1975 Sb.
11)
Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, vyhlášená pod č. 21/1999 Sb.
|
Zákon č. 89/2024 Sb.
|
Zákon č. 89/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb
Vyhlášeno 16. 4. 2024 14:18:36, datum účinnosti 1. 1. 2026, částka 89/2024
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o volbě prezidenta republiky
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o obcích
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna soudního řádu správního
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o místním referendu
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o základních registrech
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o krajském referendu
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální částečně účinné znění od 1. 1. 2025 (268/2024 Sb.)
89
ZÁKON
ze dne 6. března 2024,
kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
Čl. I
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 59/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 72/2018 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 49/2021 Sb. a zákona č. 189/2021 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 zní:
„(1)
Tento zákon upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do Parlamentu České republiky, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.“.
2.
V § 1 odst. 3 větě druhé se slova „uveřejňuje ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“.
3.
V § 1 odst. 3 se věta třetí zrušuje.
4.
V § 1 se odstavce 4 až 6 zrušují.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 4.
5.
§ 2 až 15 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 až 5k zrušují.
6.
V § 16 odst. 1 a 2 a v § 16c odst. 4 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“.
7.
V § 16 odst. 1 a 6 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“.
8.
V § 16 odst. 1 se slova „politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“.
9.
V § 16 odst. 4 se slova „politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu“ nahrazují slovy „volebních stran“.
10.
V § 16 odst. 5 se slova „politických stranách nebo koalicích“ nahrazují slovy „volebních stranách“.
11.
V § 16 odst. 6 se slova „politické strany, politická hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni“ nahrazují slovy „volební strany jsou povinny“.
12.
V § 16 odst. 8 se slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“ a slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ se nahrazují slovy „volebním stranám“.
13.
V § 16 odst. 9 se slova „politické strany, politická hnutí, koalice a kandidáty“ nahrazují slovy „volební strany a jejich kandidáty“.
14.
V § 16a odst. 1, § 16b odst. 2, § 16c odst. 1, § 16d odst. 1, 2 a v § 16d odst. 3 písm. c) se slova „politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát“ nahrazují slovy „volební strana“.
15.
V § 16a odst. 1 a v § 16d odst. 1 se slova „jsou povinni“ nahrazují slovy „je povinna“.
16.
V § 16a odst. 4 a v § 16g odst. 2 písm. d) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
17.
V § 16a odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
18.
V § 16c odst. 3 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejich kandidát anebo nezávislý kandidát“ nahrazují slovy „volební strana a její kandidát“.
19.
V § 16c odst. 4 se slova „politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany“.
20.
V § 16d odst. 3 písm. a) se slova „politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi“ nahrazují slovy „volební straně“.
21.
V § 16d odst. 3 písm. c) se slovo „zavázali“ nahrazuje slovem „zavázala“ a slova „politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátu“ se nahrazují slovy „volební straně“.
22.
V § 16d odst. 4 a 5 se slova „politická strana, politické hnutí, koalice a nezávislý kandidát“ nahrazují slovy „volební strana“.
23.
V § 16d odst. 5 se slovo „zašlou“ nahrazuje slovem „zašle“.
24.
V § 16f odst. 1 písm. a) se slova „politických stran, politických hnutí, koalic, nezávislých kandidátů“ nahrazují slovy „volebních stran“.
25.
V § 16f odst. 1 písm. b) se slova „politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů“ nahrazují slovy „volebních stran“.
26.
V § 16f odst. 1 písm. d) se slova „a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce“ zrušují.
27.
V § 16f se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
28.
V § 16g odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „ , právnická nebo podnikající fyzická“.
29.
V § 16g odst. 1 písm. c) se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“.
30.
V § 16g odst. 1 písm. d) a v § 16g odst. 2 písm. a) se za slovo „příjmením“ vkládají slova „nebo názvem a zkratkou“.
31.
V § 16g odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „Nezávislý kandidát“ vkládají slova „ , kandidující politická strana nebo politické hnutí anebo politická strana nebo politické hnutí zastoupené v koalici“.
32.
V § 16g odst. 2 písm. j) se text „písm. b)“ zrušuje a za slova „volební kampaň“ se vkládají slova „pro volby do Poslanecké sněmovny nebo“.
33.
V § 16g odst. 2 písm. l) se za slovo „nebo“ vkládají slova „ , jde-li o nezávislého kandidáta,“.
34.
V § 16g se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
35.
§ 16h se včetně nadpisu zrušuje.
36.
§ 16i včetně nadpisu zní:
㤠16i
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Úřad, jde-li o přestupky podle § 16g odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a § 16g odst. 2,
b)
krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 16g odst. 1 písm. e).
(2)
K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku adresu místa trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Nemá-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, místo trvalého pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu.“.
37.
§ 17 až 23 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6 až 7b zrušují.
38.
V § 25 se slova „volebního práva podle § 2 písm. b)“ nahrazují slovy „práva být volen“.
39.
Na konci § 26 se doplňuje věta „Volební kraj je volebním obvodem.“.
41.
Za § 27 se vkládá nový § 28, který zní:
㤠28
Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku.“.
42.
§ 31 až 33 včetně nadpisů znějí:
㤠31
Podávání kandidátních listin
(1)
Kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny jsou oprávněny podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, nebo koalice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny musí mít koalice stejné složení ve všech volebních krajích. Koalice stejného složení musí mít ve všech volebních krajích, ve kterých kandiduje, stejný název.
(2)
Nejvyšší počty kandidátů, které může volební strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(3)
Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny.
§ 32
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny
(1)
Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je volební strana.
(2)
Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny registračním úřadem.
(3)
Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny činí 19 000 Kč.
(4)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 33 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny zaniká, pokud kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního. Poplatková povinnost zaniká ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny, nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci.
§ 33
Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny
(1)
Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je registrační úřad.
(2)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb.
(3)
Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny.
(4)
U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky.
(5)
Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.“.
Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.
43.
§ 36 a 37 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 10 zrušují.
44.
§ 38 včetně nadpisu zní:
㤠38
Hlasovací lístky
Hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.“.
45.
Nadpis § 39 zní: „Způsob hlasování“.
46.
V § 39 větě první se slova „V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič“ nahrazují slovy „Volič vloží“.
47.
§ 40 se včetně nadpisu zrušuje.
48.
§ 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé volební strany, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb. Dále posoudí a následně sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, jedná se o platný hlas pro volební stranu; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“.
49.
V § 42 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
50.
V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu“ nahrazují slovem „voličů“.
51.
V § 42 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
52.
V § 42 odst. 1 písm. f) se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“.
53.
V § 42 odst. 1 písm. g) se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
54.
V § 42 odst. 2 se slova „odstavce 2 písm. f)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. g)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem“.
55.
V § 42 se odstavec 3 zrušuje.
56.
§ 43 se včetně nadpisu zrušuje.
57.
V § 46 odst. 1 se slova „pracovišti u krajského úřadu“ nahrazují slovy „krajském pracovišti“ a slova „podle § 43“ se zrušují.
58.
V § 46 odst. 3 písm. b) se slova „ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů“ nahrazují slovem „voličů“.
59.
V § 46 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
celkový počet voličů, kteří hlasovali ve volebním kraji na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
60.
V § 46 odst. 3 se na začátek písmen e) a g) vkládá slovo „celkový“.
61.
V § 46 odst. 3 písm. e) se slovo „celkem“ zrušuje.
62.
V § 46 odst. 3 písm. f) se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
63.
V § 46 odst. 4 se na začátek písmen b) a c) vkládá slovo „pověřený“.
64.
V § 48 odst. 1 se slova „u pověřených obecních úřadů podle § 43“ zrušují a slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ se nahrazují slovy „volební strany“.
65.
V nadpisu § 49 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
66.
V § 49 odst. 2 se slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“.
67.
V § 49 odstavec 3 zní:
„(3)
Český statistický úřad zjistí, zda do skrutinia postupují alespoň 2 volební strany.“.
68.
V § 49 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
69.
V § 50 odst. 2 se slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
70.
V § 50 odst. 3 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“ a slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební straně“.
71.
V § 50 odst. 4 větě první se za text „odst. 2“ vkládají slova „a 3“.
72.
V § 50 odst. 4 se slova „politickým stranám, politickým hnutím nebo koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“ a slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební straně“.
73.
V § 50 odst. 5 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
74.
V § 50 odst. 6 se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“.
75.
V § 50 odst. 7 a 8 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“.
76.
V § 51 odst. 1 větě druhé se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“ a slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ se nahrazují slovy „volební strana“.
77.
V § 51 odst. 2 větě první se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
78.
V § 51 odst. 2 větě čtvrté se slova „politické straně, politickému hnutí a koalici“ nahrazují slovy „volební straně“ a slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební stranu“.
79.
V § 51 odst. 3 větě první se slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“ a slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební straně“.
80.
V § 51 odst. 3 větě druhé se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“.
81.
V § 51 odst. 3 větě třetí se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“.
82.
V § 51 odst. 4 větách první a druhé se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“.
83.
V § 51 odst. 5 větě první se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“ a slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební straně“.
84.
V § 51 odst. 5 větě druhé se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
85.
V § 51 odst. 6 větě druhé se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
86.
V § 52 odstavec 1 zní:
„(1)
Po provedení skrutinií předá Český statistický úřad zjištěné výsledky hlasování Státní volební komisi. Státní volební komise schválí zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.“.
87.
V § 52 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Státní volební komise“ nahrazují slovy „o výsledku voleb“.
88.
V § 52 odst. 2 písm. a) se slova „ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů“ nahrazují slovem „voličů“.
89.
V § 52 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
90.
V § 52 odst. 2 písm. d) se slova „politickou stranu, politické hnutí a koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“.
91.
V § 52 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
procentní vyjádření počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, uvedené na dvě desetinná místa; v případě započetí další 0,01 % hlasů se zvýší druhé desetinné místo,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
92.
V § 52 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
jména a příjmení kandidátů v členění podle volebních stran, kteří byli zvoleni v prvním skrutiniu, a kandidátů v členění podle volebních stran zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování; v případě koalice se uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.“.
93.
V § 52 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
seznam volebních stran, které získaly nejméně 1,5 procenta bez zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení,
h)
seznam volebních stran, které získaly nejméně 3 procenta bez zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení.“.
94.
V § 52 se odstavec 3 zrušuje.
95.
§ 52a se včetně nadpisu zrušuje.
96.
Nadpis § 54 zní: „Náhradník“.
97.
V § 54 odst. 1 a 2 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
98.
V § 54 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Postavení náhradníka zaniká
a)
uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny,
b)
okamžikem doručení vzdání se postavení náhradníka ve formě notářského zápisu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny; notářský zápis nesmí být starší než jeden měsíc,
c)
okamžikem, v němž u náhradníka nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti,
d)
rozpuštěním Poslanecké sněmovny.
(7)
Zánik postavení náhradníka oznámí předseda Poslanecké sněmovny nejpozději po zahájení nejbližší schůze Poslanecké sněmovny poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.“.
99.
V § 57 se slova „volebního práva podle § 2 písm. b)“ nahrazují slovy „práva být volen“.
100.
§ 59 zní:
㤠59
(1)
Pro volby do Senátu se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor. Územní vymezení volebních obvodů a jejich sídla jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(2)
Dojde-li ke změně názvu obce, náleží území obce do dosavadního volebního obvodu.
(3)
Dojde-li ke sloučení obcí, území obce vzniklé sloučením náleží do volebního obvodu, do kterého náleželo území územně největší ze slučovaných obcí.
(4)
Dojde-li k připojení obce k jiné obci, náleží území připojované obce do volebního obvodu, do kterého náleží území obce, ke které se připojuje.
(5)
Dojde-li ke vzniku nové obce oddělením části obce, náleží území nově vzniklé obce do volebního obvodu, do kterého náleží území obce, od které se oddělila.
(6)
Pro účely odstavců 2 až 5 se za obec považuje také městská část územně členěného statutárního města, městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy.“.
101.
Za § 59 se vkládají nové § 59a až 59c, které znějí:
㤠59a
(1)
V roce předcházejícím roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů, předloží vláda oběma komorám Parlamentu zprávu o počtech voličů připadajících na každý volební obvod. Ve zprávě podle věty první vláda uvede, jaké jsou procentuální odchylky v jednotlivých volebních obvodech od průměrného počtu voličů na volební obvod.
(2)
Přesahuje-li odchylka od průměrného počtu voličů v některém volebním obvodu 15 % a uplyne-li do konce kalendářního roku předcházejícího roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů, alespoň 12 let od nabytí účinnosti poslední změny územního vymezení volebních obvodů, předloží vláda Poslanecké sněmovně spolu se zprávou podle odstavce 1 návrh zákona o změně územního vymezení volebních obvodů tak, aby odchylka od průměrného počtu voličů v žádném volebním obvodu nepřesahovala 15 %. Vláda předloží tento návrh zákona tak, aby změna územního vymezení volebních obvodů mohla nabýt účinnosti k 1. lednu roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů.
§ 59b
(1)
Volební obvody jsou účelovým územním prvkem vedeným v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Editorem identifikačních a lokalizačních údajů volebních obvodů a údajů o vazbách na ostatní územní prvky v registru je Český úřad zeměměřický a katastrální. Při změně ve vymezení volebních obvodů poskytne Ministerstvo vnitra Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu potřebné podklady pro změnu takového vymezení v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
(2)
Vznikne-li oprávněná pochybnost o správnosti vymezení volebního obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, Ministerstvo vnitra ověří správnost takového vymezení. Výsledek ověření oznámí Ministerstvo vnitra Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu; vyplývá-li to z výsledku takového ověření, Český úřad zeměměřický a katastrální provede změnu příslušného údaje týkajícího se vymezení volebního obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
§ 59c
Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Senátu hlasovat v kterémkoli volebním okrsku na území svého volebního obvodu, pokud se zde konají volby, nebo nemá-li volič v České republice trvalý pobyt a má v seznamu voličů zapsaný údaj o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, na území kteréhokoli volebního obvodu, kde se konají volby.“.
102.
§ 60 až 62 včetně nadpisů znějí:
㤠60
Podávání kandidátních listin
(1)
Kandidátní listinu pro volby do Senátu jsou oprávněni podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, koalice nebo nezávislý kandidát.
(2)
Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny.
(3)
Ke kandidátní listině nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněnými voliči z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič na listinné petici, podpis se nezapočítává. V záhlaví petice a v záhlaví na každém očíslovaném podpisovém archu listinné petice se uvede skutečnost, že petice je určena na podporu kandidatury nezávislého kandidáta, jeho jméno a příjmení, rok narození, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb.
(4)
K petici nebo části petice podané po lhůtě pro podání kandidátní listiny se nepřihlíží. Vady v petici nelze zhojit.
§ 61
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu
(1)
Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je volební strana.
(2)
Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu registračním úřadem.
(3)
Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu činí 20 000 Kč.
(4)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 62 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu zaniká, pokud
a)
kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního, a to ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny, nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci, nebo
b)
kandidát získá v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 % z celkového počtu platných hlasů, a to ke dni vyhlášení výsledků prvního kola.
§ 62
Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu
(1)
Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je registrační úřad.
(2)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb.
(3)
Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny.
(4)
U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky.
(5)
Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.“.
103.
§ 66 se včetně nadpisu zrušuje.
104.
§ 67 včetně nadpisu zní:
㤠67
Hlasovací lístky
Všichni kandidáti jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Pořadí kandidátů stanoví registrační úřad losem. Před jménem každého kandidáta se umístí rámeček.“.
105.
§ 68 včetně nadpisu zní:
㤠68
Způsob hlasování
Volič označí v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje. Hlasovací lístek vloží do úřední obálky.“.
106.
§ 69 se včetně nadpisu zrušuje.
107.
§ 70 včetně nadpisu zní:
㤠70
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle toho, kterým kandidátům byl udělen hlas, a poté je sečte, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb a v odstavci 2.
(2)
Hlas voliče je neplatný, jestliže volič
a)
neoznačil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku žádného kandidáta,
b)
označil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku více než jednoho kandidáta, nebo
c)
označil kandidáta jinak než křížkem v rámečku před jeho jménem.“.
108.
V § 71 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
109.
V § 71 odst. 1 písm. b) se slova „ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu“ nahrazují slovem „voličů“.
110.
V § 71 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
111.
V § 71 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
112.
§ 72 se zrušuje.
113.
V § 73 odst. 1 se slova „pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registračního úřadu“ a slova „u pověřeného obecního úřadu podle § 72 odst. 1“ se zrušují.
114.
V § 73 odst. 2 se slova „pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registračnímu úřadu“.
115.
V § 73 odst. 3 písm. b) se slova „ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů“ nahrazují slovem „voličů“.
116.
V § 73 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
celkový počet voličů, kteří hlasovali ve volebním obvodu na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
117.
V § 73 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
celkový počet odevzdaných úředních obálek za volební obvod,“.
118.
V § 73 odst. 3 písm. g) se slova „ ; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los,“ nahrazují slovy „ , pokud získalo více kandidátů stejný počet hlasů, uvedou se v abecedním pořadí,“.
119.
V § 73 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
vedoucí registračního úřadu,“.
120.
V § 73 odst. 4 se na začátek písmen b) a c) vkládá slovo „pověřený“.
121.
V § 73 odst. 4 písm. b) se slova „pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registračního úřadu“.
122.
V § 73 odst. 5 se slova „pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registrační úřad“.
123.
V § 73 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Souhrnné výsledky obsahují u zvoleného kandidáta i údaj o názvu a druhu volební strany, za kterou kandidoval, a v případě koalice i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.“.
124.
V § 75 se za slovo „který“ vkládají slova „v prvním kole“.
125.
V § 76 odst. 1 se slova „pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registrační úřad“.
126.
V § 76 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pokud se na prvním místě umístilo více kandidátů se stejným počtem odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů, postupují do druhého kola všichni tito kandidáti pouze z prvního místa. Pokud dojde ke shodě v počtu odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů u kandidátů, kteří se umístili na druhém místě, postupují do druhého kola kandidát z prvního místa a všichni kandidáti z druhého místa.“.
127.
V § 76 odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže se před druhým kolem voleb ve volebním obvodu kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, a nezůstanou alespoň 2 kandidáti, postupuje do druhého kola voleb na místo takového kandidáta kandidát, který v prvním kole voleb získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Při rovnosti odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů postupují všichni takoví kandidáti. V těchto případech se druhé kolo voleb koná třináctý den po ukončení hlasování v prvním kole.“.
128.
V § 76 odstavec 4 zní:
„(4)
Kandidáti jsou na hlasovacím lístku uvedeni v pořadí podle vylosovaného čísla, které zůstává zachováno z prvního kola voleb.“.
129.
V § 76 odst. 5 se slovo „více“ nahrazuje slovem „nejvíce“ a slova „rozhodne los“ se nahrazují slovy „nebyl zvolen žádný z kandidátů“.
130.
V § 76 odstavec 6 zní:
„(6)
Pro druhé kolo voleb se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb vztahující se na volby do Senátu. Odvolání kandidáta zmocněncem volební strany však není přípustné.“.
131.
§ 77 a 77a se včetně nadpisu zrušují.
132.
V § 79 odstavec 3 zní:
„(3)
Opakované volby se konají do 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1. Prezident republiky vyhlásí opakované volby do 10 dnů poté, co nastal důvod podle odstavce 1, a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním.“.
133.
V § 79 odstavec 5 zní:
„(5)
Konají-li se opakované volby, registrační úřad vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb volební straně zaplacený poplatek za registraci.“.
134.
V § 79 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Pro opakované volby a opakované hlasování se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb upravující volby do Senátu obdobně.
(7)
V opakovaných volbách a opakovaném hlasování je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které by příslušelo senátorovi zvolenému ve druhém kole voleb, v nichž jsou senátoři voleni na celé šestileté volební období.“.
135.
V § 80 odst. 1 se slova „ , a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Doplňovací volby se konají do 90 dnů po zániku mandátu senátora. Prezident republiky vyhlásí doplňovací volby do 10 dnů po zániku mandátu senátora a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním.“.
136.
V § 80 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro doplňovací volby se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb upravující volby do Senátu obdobně.“.
137.
§ 82 se včetně nadpisu zrušuje.
138.
V § 83 odst. 1 se slova „nebo přihlášky k registraci“ zrušují.
139.
§ 84 se zrušuje.
140.
§ 85 včetně nadpisu zní:
㤠85
Příspěvek na úhradu volebních nákladů
(1)
Volební straně, která ve volbách do Poslanecké sněmovny získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu poskytnut příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 100 Kč.
(2)
V případě koalice vyplatí Ministerstvo financí příspěvek na úhradu volebních nákladů politickým stranám nebo politickým hnutím, které tvoří koalici, rovným dílem nebo podle dohody o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice, byla-li Ministerstvu financí doručena do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.
(3)
Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu příspěvku na úhradu volebních nákladů.“.
141.
V části první nadpis oddílu pátého zní: „Soudní přezkum“.
142.
§ 86 se včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje.
143.
V § 87 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu14) navrhovatel, jímž je každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá volební strana, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována.“.
144.
V § 87 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu14) navrhovatel, jímž je každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, a každá volební strana, jejíž kandidátní listina ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována.“.
145.
V § 88 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
146.
§ 89, 92, 95 a 97 až 97d se včetně nadpisu zrušují.
147.
V příloze č. 3 se ve Volebním obvodu č. 68 Sídlo: Opava slovo „Moravice,“ zrušuje.
148.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3
Územní vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu a jejich sídla
Volební obvod č. 1 Sídlo: Karlovy Vary
Abertamy, Andělská Hora (okres Karlovy Vary), Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Bražec, Březová (okres Karlovy Vary), Černava, Čichalov, Dalovice (okres Karlovy Vary), Děpoltovice, Doupovské Hradiště, Hájek (okres Karlovy Vary), Horní Blatná, Hory, Hroznětín, Chodov (okres Karlovy Vary), Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les (okres Karlovy Vary), Kyselka, Merklín (okres Karlovy Vary), Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov (okres Karlovy Vary), Otovice (okres Karlovy Vary), Pernink, Pila, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice (okres Karlovy Vary), Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplička, Útvina, Valeč (okres Karlovy Vary), Velichov, Verušičky, Vojkovice (okres Karlovy Vary), Vrbice (okres Karlovy Vary), Vysoká Pec (okres Karlovy Vary), Žlutice
Volební obvod č. 2 Sídlo: Sokolov
Březová (okres Sokolov), Bublava, Bukovany (okres Sokolov), Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov (okres Sokolov), Jindřichovice (okres Sokolov), Josefov (okres Sokolov), Kaceřov (okres Sokolov), Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket (okres Sokolov), Lomnice (okres Sokolov), Mariánské Lázně, Mnichov (okres Cheb), Nová Ves (okres Sokolov), Nové Sedlo (okres Sokolov), Oloví, Otročín, Ovesné Kladruby, Prameny, Přebuz, Rotava, Rovná (okres Sokolov), Sokolov, Staré Sedlo (okres Sokolov), Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Teplá, Těšovice (okres Sokolov), Toužim, Vintířov, Vlkovice, Vřesová, Zádub-Závišín
Volební obvod č. 3 Sídlo: Cheb
Aš, Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov (okres Tachov), Cebiv, Ctiboř (okres Tachov), Částkov (okres Tachov), Černošín, Dlouhý Újezd, Dolní Žandov, Drmoul, Erpužice, Františkovy Lázně, Halže, Hazlov, Horní Kozolupy, Hošťka, Hranice (okres Cheb), Cheb, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby (okres Tachov), Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec (okres Tachov), Krásná (okres Cheb), Křižovatka, Kšice, Lázně Kynžvart, Lesná (okres Tachov), Lestkov, Libá, Lipová (okres Cheb), Lom u Tachova, Luby, Milhostov, Milíkov (okres Cheb), Milíře, Nebanice, Nový Kostel, Obora (okres Tachov), Odrava, Okrouhlá (okres Cheb), Olbramov, Ošelín, Planá (okres Tachov), Plesná, Podhradí (okres Cheb), Pomezí nad Ohří, Poustka, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skalná, Skapce, Stará Voda (okres Cheb), Staré Sedliště, Staré Sedlo (okres Tachov), Stráž (okres Tachov), Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Sytno, Tachov (okres Tachov), Tisová (okres Tachov), Trpísty, Trstěnice (okres Cheb), Třebeň, Třemešné, Tři Sekery, Tuřany (okres Cheb), Únehle, Valy (okres Cheb), Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vojtanov, Vranov (okres Tachov), Zadní Chodov, Záchlumí (okres Tachov), Zhoř (okres Tachov)
Volební obvod č. 4 Sídlo: Most
Bečov, Bělušice (okres Most), Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom (okres Most), Louka u Litvínova, Lužice (okres Most), Malé Březno (okres Most), Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady (okres Most), Skršín, Volevčice (okres Most), Želenice (okres Most)
Volební obvod č. 5 Sídlo: Chomutov
Bílence, Blatno (okres Chomutov), Boleboř, Březno (okres Chomutov), Černovice (okres Chomutov), Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice, Loučná pod Klínovcem, Málkov (okres Chomutov), Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice (okres Chomutov), Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves (okres Chomutov), Vilémov (okres Chomutov), Vrskmaň, Všehrdy (okres Chomutov), Všestudy (okres Chomutov), Výsluní, Vysoká Pec (okres Chomutov)
Volební obvod č. 6 Sídlo: Louny
Bdín, Bitozeves, Blatno (okres Louny), Blažim (okres Louny), Blšany, Blšany u Loun, Branov, Brodec, Břežany (okres Rakovník), Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice (okres Louny), Čistá (okres Rakovník), Děkov, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Drahouš, Drnek, Holedeč, Hořesedly, Hořovičky, Hradečno, Hracholusky (okres Rakovník), Hrdlív, Hřebečníky, Hředle (okres Rakovník), Hříškov, Hřivice, Hvozd (okres Rakovník), Chlumčany (okres Louny), Chožov, Chraberce, Chrášťany (okres Rakovník), Janov (okres Rakovník), Jedomělice, Jesenice (okres Rakovník), Jimlín, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes (okres Rakovník), Kolešov, Kolešovice, Koštice, Kounov (okres Rakovník), Kozly (okres Louny), Kozojedy (okres Rakovník), Krakov, Krakovec, Krásný Dvůr, Kroučová, Krty, Krupá (okres Rakovník), Krušovice, Kryry, Křivoklát, Lašovice, Ledce (okres Kladno), Lenešice, Libčeves, Liběšice (okres Louny), Libočany, Libořice, Lipno, Lišany (okres Louny), Lišany (okres Rakovník), Líšťany (okres Louny), Louny, Lubenec, Lubná (okres Rakovník), Lužná (okres Rakovník), Malíkovice, Malinová, Měcholupy (okres Louny), Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nepomyšl, Nesuchyně, Nezabudice, Nová Ves (okres Louny), Nové Sedlo (okres Louny), Nové Strašecí, Nový Dům, Obora (okres Louny), Očihov, Olešná (okres Rakovník), Opočno (okres Louny), Oráčov, Panenský Týnec, Panoší Újezd, Pavlíkov, Peruc, Petrohrad, Petrovice (okres Rakovník), Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Pochvalov, Postoloprty, Přelíc, Přerubenice, Příčina, Přílepy (okres Rakovník), Pšovlky, Pustověty, Račice (okres Rakovník), Rakovník, Raná (okres Louny), Ročov, Roztoky (okres Rakovník), Ruda (okres Rakovník), Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Řisuty, Senec, Senomaty, Skryje (okres Rakovník), Slabce, Slavětín (okres Louny), Smečno, Smilovice (okres Rakovník), Smolnice, Srbeč, Staňkovice (okres Louny), Svojetín, Sýkořice, Šanov (okres Rakovník), Šípy, Švihov (okres Rakovník), Toužetín, Třeboc, Třtice, Tuchořice, Úherce (okres Louny), Václavy, Velemyšleves, Velká Buková, Velká Chmelištná, Veltěže, Vinařice (okres Louny), Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice (okres Louny), Všesulov, Všetaty (okres Rakovník), Výškov, Zálužice, Zavidov, Zbečno, Zbrašín, Žatec (okres Louny), Žďár (okres Rakovník), Želkovice, Žerotín (okres Louny), Žiželice (okres Louny)
Volební obvod č. 7 Sídlo: Plzeň-město
městský obvod Plzeň 2-Slovany, obce Biřkov, Blovice, Bolkov, Borovno, Borovy, Břežany (okres Klatovy), Buková (okres Plzeň-jih), Bukovec, Čečovice, Černovice, Červené Poříčí, Čižice, Čížkov (okres Plzeň-jih), Čmelíny, Dnešice, Dobřany (okres Plzeň-jih), Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Hnačov, Holýšov, Honezovice, Horažďovice, Horní Kamenice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec (okres Plzeň-jih), Hradešice, Hradiště (okres Plzeň-jih), Chanovice, Chlum (okres Plzeň-jih), Chlumčany (okres Plzeň-jih), Chlumy, Chocenice, Chotěšov (okres Plzeň-jih), Chválenice, Jarov (okres Plzeň-jih), Ježovy, Kasejovice, Kbel (okres Plzeň-jih), Klášter, Kotovice, Kovčín, Kozlovice (okres Plzeň-jih), Kramolín (okres Plzeň-jih), Křenice (okres Klatovy), Kvášňovice, Kvíčovice, Letiny, Letkov, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany (okres Plzeň-jih), Malý Bor, Maňovice, Měčín, Měcholupy (okres Plzeň-jih), Merklín (okres Plzeň-jih), Mezihoří, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mlýnské Struhadlo, Mohelnice (okres Plzeň-jih), Mokrouše, Myslív, Nalžovské Hory, Nebílovy, Nehodiv, Nekvasovy, Nepomuk (okres Plzeň-jih), Netunice, Neuměř, Neurazy, Nezbavětice, Nezdice, Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves (okres Plzeň-jih), Nové Mitrovice, Olšany (okres Klatovy), Oplot, Oselce, Otěšice, Pačejov, Plánice, Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky (okres Plzeň-jih), Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč (okres Plzeň-jih), Sedliště (okres Plzeň-jih), Skašov, Slatina (okres Klatovy), Soběkury, Spálené Poříčí, Srby (okres Plzeň-jih), Starý Plzenec, Stod, Střelice (okres Plzeň-jih), Střížovice (okres Plzeň-jih), Svéradice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Štichov, Švihov (okres Klatovy), Tojice, Třebčice, Tužice, Tymákov, Týniště, Újezd u Plánice, Únětice (okres Plzeň-jih), Útušice, Velké Hydčice, Velký Bor, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vřeskovice, Vstiš, Všekary, Zavlekov, Zborovy, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec (okres Plzeň-jih), Žinkovy, Životice
Volební obvod č. 8 Sídlo: Rokycany
Bdeněves, Bezděkov (okres Rokycany), Bezvěrov, Bílov (okres Plzeň-sever), Blatnice (okres Plzeň-sever), Blažim (okres Plzeň-sever), Bohy, Brodeslavy, Broumy, Břasy, Březina (okres Rokycany), Březová (okres Beroun), Bučí, Bujesily, Bušovice, Bzová, Cekov, Cerhovice, Čeminy, Černíkovice (okres Plzeň-sever), Čerňovice, Česká Bříza, Čilá, Dobříč (okres Plzeň-sever), Dobřív, Dolany (okres Plzeň-sever), Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Drahoňův Újezd, Dražeň, Drozdov (okres Beroun), Druztová, Dýšina, Ejpovice, Heřmanova Huť, Hlince, Hlohovice, Hněvnice, Holoubkov, Holovousy (okres Plzeň-sever), Horní Bělá, Horní Bříza, Hrádek (okres Rokycany), Hradiště (okres Rokycany), Hromnice, Hůrky, Hvozd (okres Plzeň-sever), Hvozdec (okres Beroun), Chaloupky, Cheznovice, Chlum (okres Rokycany), Chomle, Chotíkov, Chrást (okres Plzeň-město), Chříč, Jarov (okres Plzeň-sever), Jivina (okres Beroun), Kaceřov (okres Plzeň-sever), Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd (okres Rokycany), Kařez, Kařízek, Kaznějov, Kbelany, Klabava, Kladruby (okres Rokycany), Kočín, Komárov (okres Beroun), Kopidlo, Kornatice, Koryta (okres Plzeň-sever), Kozojedy (okres Plzeň-sever), Kozolupy, Kožlany, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice (okres Plzeň-sever), Kublov, Kunějovice, Kyšice (okres Plzeň-město), Ledce (okres Plzeň-sever), Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líně, Líšná (okres Rokycany), Líšťany (okres Plzeň-sever), Líté, Litohlavy, Lochousice, Loza, Malá Víska, Manětín, Medový Újezd, Město Touškov, Mešno, Mirošov (okres Rokycany), Mladotice, Mlečice, Mrtník, Myslinka, Mýto, Nadryby, Nečtiny, Nekmíř, Němčovice, Nevid, Nevřeň, Nýřany, Obora (okres Plzeň-sever), Olešná (okres Beroun), Osek (okres Beroun), Osek (okres Rokycany), Ostrov u Bezdružic, Ostrovec-Lhotka, Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Plískov, Pňovany, Podmokly (okres Rokycany), Potvorov, Přehýšov, Příkosice, Příšov, Přívětice, Radnice, Raková, Rochlov, Rokycany, Rybnice, Sebečice, Sedlec (okres Plzeň-sever), Sirá, Skomelno, Skořice, Slatina (okres Plzeň-sever), Smědčice, Strašice (okres Rokycany), Studená (okres Plzeň-sever), Svojkovice (okres Rokycany), Štichovice, Štítov, Tatiná, Těně, Terešov, Těškov, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová (okres Plzeň-sever), Trokavec, Třemošná, Týček, Úherce (okres Plzeň-sever), Újezd (okres Beroun), Újezd nade Mží, Újezd u Svatého Kříže, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Vejvanov, Velečín, Veselá (okres Rokycany), Vísky (okres Rokycany), Vochov, Volduchy, Všehrdy (okres Plzeň-sever), Všenice, Všeruby (okres Plzeň-sever), Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka (okres Plzeň-sever), Zaječov, Záluží (okres Beroun), Zbiroh, Zbůch, Zruč-Senec, Zvíkovec, Žihle, Žilov
Volební obvod č. 9 Sídlo: Plzeň-město
městské obvody Plzeň 1, Plzeň 3, Plzeň 4, Plzeň 5-Křimice, Plzeň 6-Litice, Plzeň 7-Radčice, Plzeň 8-Černice, Plzeň 9-Malesice, Plzeň 10-Lhota
Volební obvod č. 10 Sídlo: Český Krumlov
Babice (okres Prachatice), Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Borovnice (okres České Budějovice), Boršov nad Vltavou, Branišov, Brloh (okres Český Krumlov), Břehov, Bujanov, Čakov (okres České Budějovice), Čejkovice (okres České Budějovice), Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Doubravice (okres České Budějovice), Doudleby, Dražíč, Drslavice (okres Prachatice), Dříteň, Dubné, Frymburk (okres Český Krumlov), Habří, Heřmaň (okres České Budějovice), Hlavatce (okres České Budějovice), Hluboká nad Vltavou, Holubov, Homole, Horní Dvořiště, Horní Kněžeklady, Horní Planá, Horní Stropnice, Hořice na Šumavě, Hosty, Hradce, Hranice (okres České Budějovice), Chlumec (okres Český Krumlov), Chrášťany (okres České Budějovice), Chroboly, Chvalovice (okres Prachatice), Chvalšiny, Jankov (okres České Budějovice), Kájov, Kamenná (okres České Budějovice), Kamenný Újezd (okres České Budějovice), Kaplice, Komařice, Kratušín, Křemže, Křišťanov, Ktiš, Kvítkovice, Lhenice, Lipí, Lipno nad Vltavou, Litvínovice, Ločenice, Loučovice, Lužice (okres Prachatice), Mahouš, Malonty, Malovice, Malšín, Mičovice, Mirkovice, Modrá Hůrka, Mojné, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nebahovy, Nedabyle, Němčice (okres Prachatice), Netolice, Netřebice (okres Český Krumlov), Nová Pec, Nová Ves (okres České Budějovice), Nová Ves (okres Český Krumlov), Nové Hrady (okres České Budějovice), Olešnice (okres České Budějovice), Olešník, Olšovice, Omlenice, Ostrolovský Újezd, Pištín, Planá (okres České Budějovice), Plav, Pohorská Ves, Polná na Šumavě, Prachatice, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Radošovice (okres České Budějovice), Roudné, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Římov (okres České Budějovice), Sedlec (okres České Budějovice), Slavče, Soběnov, Srnín, Staré Hodějovice, Stožec, Strážkovice, Strýčice, Střítež (okres Český Krumlov), Střížov, Svatý Jan nad Malší, Světlík, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Včelná, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vidov, Volary, Vrábče, Všemyslice, Vyšší Brod, Záblatí (okres Prachatice), Záboří (okres České Budějovice), Zábrdí, Zahájí, Závraty, Zbytiny, Zlatá Koruna, Zliv, Zubčice, Zvíkov (okres Český Krumlov), Žabovřesky, Žár, Želnava, Žernovice
Volební obvod č. 11 Sídlo: Domažlice
Babylon, Běhařov, Bělá nad Radbuzou, Běšiny, Bezděkov (okres Klatovy), Blížejov, Bolešiny, Brnířov, Budětice, Bukovník, Čachrov, Čermná (okres Domažlice), Černíkov, Česká Kubice, Číhaň, Čímice, Dešenice, Díly, Dlažov, Dlouhá Ves (okres Klatovy), Dobršín, Dolany (okres Klatovy), Domažlice, Domoraz, Drahotín, Draženov, Dražovice (okres Klatovy), Frymburk (okres Klatovy), Hamry (okres Klatovy), Hartmanice (okres Klatovy), Hejná, Hlavňovice, Hlohová, Hlohovčice, Hora Svatého Václava, Horská Kvilda, Horšovský Týn, Hostouň (okres Domažlice), Hrádek (okres Klatovy), Hradiště (okres Domažlice), Hvožďany (okres Domažlice), Chlistov, Chocomyšl, Chodov (okres Domažlice), Chodská Lhota, Chrastavice, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Kanice (okres Domažlice), Kaničky, Kašperské Hory, Kdyně, Kejnice, Klatovy, Klenčí pod Čerchovem, Klenová, Kolinec, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Libkov (okres Domažlice), Lomec, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (okres Domažlice), Mezholezy (okres Domažlice), Milavče, Mířkov, Mnichov (okres Domažlice), Močerady, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Mrákov, Mutěnín, Myslovice, Nemanice, Němčice (okres Domažlice), Nevolice, Nezamyslice (okres Klatovy), Nezdice na Šumavě, Nová Ves (okres Domažlice), Nový Kramolín, Nýrsko, Obytce, Ostřetice, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Petrovice u Sušice, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Podmokly (okres Klatovy), Poleň, Postřekov, Prášily, Předslav, Puclice, Rabí, Rejštejn, Rybník (okres Domažlice), Semněvice, Soběšice, Spáňov, Srbice (okres Domažlice), Srby (okres Domažlice), Srní, Staňkov (okres Domažlice), Strašín, Stráž (okres Domažlice), Strážov, Sušice (okres Klatovy), Tlumačov (okres Domažlice), Trhanov, Týnec (okres Klatovy), Úboč, Újezd (okres Domažlice), Únějovice, Úsilov, Velhartice, Velký Malahov, Vidice (okres Domažlice), Vlkanov (okres Domažlice), Vrhaveč, Všepadly, Všeruby (okres Domažlice), Zahořany (okres Domažlice), Ždánov, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice
Volební obvod č. 12 Sídlo: Strakonice
Bavorov, Bělčice, Bezdědovice, Bílsko (okres Strakonice), Blatná, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Boudy, Bratronice (okres Strakonice), Březí (okres Strakonice), Budkov (okres Prachatice), Budyně, Buk (okres Prachatice), Bušanovice, Buzice, Cehnice, Cerhonice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice (okres Strakonice), Číčenice, Čížová, Čkyně, Dobev, Doubravice (okres Strakonice), Drahonice, Drachkov, Drážov, Drhovle, Droužetice, Dřešín, Dub, Dvory (okres Prachatice), Hajany (okres Strakonice), Hájek (okres Strakonice), Heřmaň (okres Písek), Hlupín, Horní Poříčí (okres Strakonice), Horní Vltavice, Hornosín, Hoslovice, Hoštice (okres Strakonice), Hracholusky (okres Prachatice), Husinec (okres Prachatice), Chelčice, Chlum (okres Strakonice), Chlumany, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov (okres Strakonice), Kalenice, Katovice, Kestřany, Kladruby (okres Strakonice), Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec, Kubova Huť, Kuřimany, Kváskovice, Kvilda, Lažánky (okres Strakonice), Lažany (okres Strakonice), Lažiště, Lčovice, Lenora, Libějovice, Libětice, Lipovice, Litochovice, Lnáře, Lom (okres Strakonice), Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Minice, Mirotice, Mišovice, Mnichov (okres Strakonice), Mutěnice (okres Strakonice), Myštice, Nebřehovice, Němčice (okres Strakonice), Němětice, Nicov, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves (okres Strakonice), Nové Hutě, Novosedly (okres Strakonice), Osek (okres Strakonice), Paračov, Pěčnov, Písek (okres Písek), Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Protivín, Předmíř, Přední Zborovice, Předotice, Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Putim, Radějovice (okres Strakonice), Radhostice, Radomyšl, Radošovice (okres Strakonice), Rakovice, Ražice, Rovná (okres Strakonice), Řepice, Sedlice (okres Strakonice), Skály (okres Písek), Skály (okres Strakonice), Skočice, Slaník, Sousedovice, Stachy, Stožice, Strakonice, Strašice (okres Strakonice), Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Svatá Maří, Škvořetice, Štěchovice (okres Strakonice), Štěkeň, Šumavské Hoštice, Těšovice (okres Prachatice), Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Tvrzice, Újezdec (okres Prachatice), Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacov, Vacovice, Velká Turná, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Vodňany, Volenice (okres Strakonice), Volyně, Vrbice (okres Prachatice), Záboří (okres Strakonice), Zahorčice, Zálezly, Zdíkov, Zvotoky, Žárovná
Volební obvod č. 13 Sídlo: Tábor
Albrechtice nad Vltavou, Balkova Lhota, Bečice (okres Tábor), Bechyně, Běleč (okres Tábor), Bernartice (okres Písek), Borkovice, Borotín (okres Tábor), Borovany (okres Písek), Božetice, Bradáčov, Branice, Březnice (okres Tábor), Budislav (okres Tábor), Černýšovice, Čimelice, Dírná, Dlouhá Lhota (okres Tábor), Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Dolní Novosedly, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce (okres Tábor), Hodětín, Hodonice (okres Tábor), Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Chyšky, Jankov (okres Benešov), Jedlany, Jetětice, Jickovice, Jistebnice, Katov (okres Tábor), Klenovice, Kluky (okres Písek), Komárov (okres Tábor), Kostelec nad Vltavou, Košice (okres Tábor), Košín, Kovářov, Kožlí (okres Písek), Králova Lhota (okres Písek), Krátošice, Krtov, Křenovice (okres Písek), Křižanov (okres Písek), Kučeř, Květov, Lety (okres Písek), Libějice, Lom (okres Tábor), Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná (okres Tábor), Mezno, Milevsko, Miličín, Mirovice, Mladá Vožice, Mlýny, Myslín, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky (okres Tábor), Nemyšl, Nerestce, Neustupov, Nevězice, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Okrouhlá (okres Písek), Oldřichov (okres Tábor), Olešná (okres Písek), Opařany, Orlík nad Vltavou, Osek (okres Písek), Oslov, Ostrovec, Paseky, Planá nad Lužnicí, Podolí I, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Probulov, Přeborov, Přehořov, Přeštěnice, Psárov, Radenín, Radětice (okres Tábor), Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov (okres Tábor), Rataje (okres Tábor), Ratibořské Hory, Ratměřice, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Sepekov, Sezimovo Ústí, Skalice (okres Tábor), Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slabčice, Slapsko, Slapy (okres Tábor), Smetanova Lhota, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Stehlovice, Střezimíř, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny (okres Tábor), Svrabov, Šebířov, Tábor, Tálín, Temešvár, Třebějice, Tučapy (okres Tábor), Turovec, Ústrašice, Val (okres Tábor), Varvažov, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Veselíčko (okres Písek), Vilice, Vlastec, Vlastiboř (okres Tábor), Vlčeves, Vlkov (okres Tábor), Vlksice, Vodice, Vojníkov, Votice, Vráž (okres Písek), Vrcovice, Zadní Střítež, Záhoří (okres Písek), Záhoří (okres Tábor), Zálší (okres Tábor), Zbelítov, Zběšičky, Zhoř (okres Písek), Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Zvěstov, Zvíkovské Podhradí, Žďár (okres Písek), Želeč (okres Tábor), Žíšov
Volební obvod č. 14 Sídlo: České Budějovice
Adamov (okres České Budějovice), Bečice (okres České Budějovice), Borek (okres České Budějovice), Borovany (okres České Budějovice), Bošilec, Cep, Čenkov u Bechyně, České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice (okres České Budějovice), Dolní Bukovsko, Domanín (okres Jindřichův Hradec), Drahotěšice, Dubičné, Dunajovice, Dynín, Frahelž, Hartmanice (okres České Budějovice), Hlincová Hora, Hosín, Hrachoviště, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec (okres České Budějovice), Chotýčany, Jílovice (okres České Budějovice), Jivno, Klec, Ledenice, Libín, Libníč, Lišov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Mazelov, Mladošovice, Neplachov, Petříkov (okres České Budějovice), Ponědraž, Ponědrážka, Rudolfov, Smržov (okres Jindřichův Hradec), Srubec, Ševětín, Štěpánovice (okres České Budějovice), Třeboň, Úsilné, Vitín, Vlkov (okres České Budějovice), Vráto, Záblatí (okres Jindřichův Hradec), Zvíkov (okres České Budějovice), Žimutice
Volební obvod č. 15 Sídlo: Pelhřimov
Arneštovice, Bácovice, Bednárec, Bednáreček, Bělá (okres Pelhřimov), Blažejov, Bohdalín, Bořetice (okres Pelhřimov), Bořetín (okres Jindřichův Hradec), Bořetín (okres Pelhřimov), Božejov, Bratřice, Březina (okres Jindřichův Hradec), Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice (okres Pelhřimov), Červená Řečice, České Velenice, Český Rudolec, Číměř (okres Jindřichův Hradec), Čížkov (okres Pelhřimov), Člunek, Dehtáře, Deštná (okres Jindřichův Hradec), Dívčí Kopy, Dobrá Voda (okres Pelhřimov), Dobrá Voda u Pacova, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Dubovice, Důl, Dvory nad Lužnicí, Eš, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Rápotice, Horní Skrýchov, Horní Ves, Hořepník, Hořice (okres Pelhřimov), Hospříz, Humpolec, Chlum u Třeboně, Chýstovice, Chyšná, Jankov (okres Pelhřimov), Jarošov nad Nežárkou, Ježov (okres Pelhřimov), Jilem (okres Jindřichův Hradec), Jindřichův Hradec, Jiřice (okres Pelhřimov), Kačlehy, Kaliště (okres Pelhřimov), Kámen (okres Pelhřimov), Kamenice nad Lipou, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Kostelní Radouň, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice (okres Pelhřimov), Křešín (okres Pelhřimov), Kunžak, Lásenice, Leskovice, Lesná (okres Pelhřimov), Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lodhéřov, Lukavec (okres Pelhřimov), Martinice u Onšova, Mezilesí (okres Pelhřimov), Mezná (okres Pelhřimov), Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Bystřice, Nová Cerekev, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Nový Rychnov, Obrataň, Okrouhlá Radouň, Olešná (okres Pelhřimov), Ondřejov (okres Pelhřimov), Onšov (okres Pelhřimov), Pacov, Pavlov (okres Pelhřimov), Pelhřimov, Pístina, Píšť (okres Pelhřimov), Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Počátky, Polesí, Polště, Popelín, Pošná, Proseč (okres Pelhřimov), Proseč pod Křemešníkem, Příbraz, Putimov, Rapšach, Ratiboř (okres Jindřichův Hradec), Rodinov, Rodvínov, Roseč, Rosička (okres Jindřichův Hradec), Rovná (okres Pelhřimov), Rynárec, Řečice (okres Pelhřimov), Salačova Lhota, Samšín, Sedlice (okres Pelhřimov), Senožaty, Staňkov (okres Jindřichův Hradec), Staré Bříště, Stojčín, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střítež (okres Pelhřimov), Střítež pod Křemešníkem, Střížovice (okres Jindřichův Hradec), Studená (okres Jindřichův Hradec), Suchdol nad Lužnicí, Svépravice, Světce, Syrov, Těchobuz, Těmice (okres Pelhřimov), Újezdec (okres Jindřichův Hradec), Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Ratmírov, Velký Rybník, Veselá (okres Pelhřimov), Věžná (okres Pelhřimov), Vícemil, Višňová (okres Jindřichův Hradec), Vlčetínec, Vojslavice, Vokov, Volfířov, Vydří, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Záhoří (okres Jindřichův Hradec), Zahrádky (okres Jindřichův Hradec), Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Žďár (okres Jindřichův Hradec), Želiv, Žirov, Žirovnice
Volební obvod č. 16 Sídlo: Beroun
Bavoryně, Beroun, Běštín, Březová-Oleško, Bubovice, Bykoš, Černolice, Černošice, Červený Újezd (okres Praha-západ), Číčovice, Dobrovíz, Dobříč (okres Praha-západ), Dobřichovice, Dolní Břežany, Drahelčice, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostivice, Hostomice (okres Beroun), Hředle (okres Beroun), Hudlice, Hýskov, Chlustina, Chodouň, Choteč (okres Praha-západ), Chrášťany (okres Praha-západ), Chrustenice, Chyňava, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jíloviště, Jinočany, Karlík, Karlštejn, Klínec, Kněževes (okres Praha-západ), Koněprusy, Korno, Kosoř, Kotopeky, Králův Dvůr, Lážovice, Lety (okres Praha-západ), Lhotka (okres Beroun), Libomyšl, Liteň, Loděnice (okres Beroun), Lochovice, Lužce, Málkov (okres Beroun), Měchenice, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Nučice (okres Praha-západ), Ohrobec, Okrouhlo, Ořech, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Ptice, Roblín, Rpety, Rudná (okres Praha-západ), Řevnice, Skřipel, Skuhrov (okres Beroun), Srbsko, Stašov (okres Beroun), Středokluky, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tachlovice, Tetín (okres Beroun), Tlustice, Tmaň, Točník, Trnová (okres Praha-západ), Trubín, Trubská, Třebotov, Tuchoměřice, Úhonice, Velký Chlumec, Vestec (okres Praha-západ), Vinařice (okres Beroun), Vižina, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Vráž (okres Beroun), Všenory, Všeradice, Vysoký Újezd (okres Beroun), Zadní Třebaň, Zbuzany, Zdice, Zlatníky-Hodkovice, Zvole (okres Praha-západ), Žebrák, Železná
Volební obvod č. 17 Sídlo: Praha 12
městské části Praha 12, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Řeporyje, Praha-Libuš
Volební obvod č. 18 Sídlo: Příbram
Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín (okres Příbram), Bojanovice (okres Praha-západ), Borotice (okres Příbram), Bratkovice, Bratřínov, Březnice (okres Příbram), Buková u Příbramě, Bukovany (okres Příbram), Buš, Cetyně, Čenkov, Červený Újezd (okres Benešov), Čím, Čisovice, Daleké Dušníky, Davle, Dlouhá Lhota (okres Příbram), Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov (okres Příbram), Drevníky, Drhovy, Dubenec (okres Příbram), Dublovice, Dubno, Háje, Heřmaničky, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hradištko (okres Praha-západ), Hřiměždice, Hudčice, Hvozdnice (okres Praha-západ), Hvožďany (okres Příbram), Chotilsko, Chrást (okres Příbram), Chraštice, Jablonná, Jesenice (okres Příbram), Ješetice, Jílové u Prahy, Jince, Kamenný Přívoz, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín (okres Příbram), Kytín, Láz (okres Příbram), Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Libeř, Líšnice (okres Praha-západ), Malá Hraštice, Milešov, Milín, Mníšek pod Brdy, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk (okres Příbram), Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory (okres Příbram), Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice (okres Příbram), Olbramovice (okres Benešov), Osečany, Ostrov (okres Příbram), Ouběnice, Pečice, Petrov (okres Praha-západ), Petrovice (okres Příbram), Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí (okres Příbram), Pohoří (okres Praha-západ), Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Psáry, Radětice (okres Příbram), Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky (okres Příbram), Řitka, Sádek (okres Příbram), Sedlčany, Sedlec-Prčice, Sedlice (okres Příbram), Slapy (okres Praha-západ), Smilkov, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice (okres Příbram), Štěchovice (okres Praha-západ), Štětkovice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová (okres Příbram), Vojkov, Volenice (okres Příbram), Voznice, Vrančice, Vranovice (okres Příbram), Vrchotovy Janovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zahořany (okres Praha-západ), Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice (okres Příbram)
Volební obvod č. 19 Sídlo: Praha 11
městské části Praha 11, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice
Volební obvod č. 20 Sídlo: Praha 4
městská část Praha 4
Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha 5
městské části Praha 5, Praha 13
Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10
městské části Praha 10, Praha 21, Praha-Štěrboholy, Praha-Dubeč, Praha-Běchovice, Praha-Koloděje
Volební obvod č. 23 Sídlo: Praha 8
městské části Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry, Praha-Čakovice, Praha 18
Volební obvod č. 24 Sídlo: Praha 9
městské části Praha 9, Praha 14, Praha 19, Praha 20, Praha-Klánovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Satalice, Praha-Vinoř
Volební obvod č. 25 Sídlo: Praha 6
městská část Praha 6, s výjimkou katastrálního území Střešovice, části katastrálního území Bubeneč a části katastrálního území Hradčany, ležícími na území městské části Praha 6, městské části Praha 17, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Zličín
Volební obvod č. 26 Sídlo: Praha 2
městská část Praha 2, s výjimkou části katastrálního území Nové Město, ležící na území městské části Praha 2 a katastrálního území Vyšehrad, městská část Praha 3
Volební obvod č. 27 Sídlo: Praha 1
městské části Praha 1, Praha 7 a Praha-Troja, část území městské části Praha 2, tvořená částí katastrálního území Nové Město, ležící na území městské části Praha 2 a katastrálním územím Vyšehrad, část území městské části Praha 6, tvořená katastrálním územím Střešovice, částí katastrálního území Bubeneč a částí katastrálního území Hradčany, ležícími na území městské části Praha 6
Volební obvod č. 28 Sídlo: Mělník
Bašť, Borek (okres Praha-východ), Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Čakovičky, Čečelice, Dolany nad Vltavou (okres Mělník), Dřevčice, Dřínov (okres Mělník), Dřísy, Hlavenec, Hostín u Vojkovic, Hovorčovice, Husinec (okres Praha-východ), Chlumín, Chvatěruby, Jenštejn, Jeviněves, Káraný, Klecany, Klíčany, Kly, Kojetice (okres Mělník), Konětopy, Kostelec nad Labem, Kostelní Hlavno, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Lázně Toušeň, Ledčice, Lhota (okres Praha-východ), Líbeznice, Libiš, Liblice, Malý Újezd, Máslovice, Mělník, Měšice, Mratín, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nová Ves (okres Mělník), Nová Ves (okres Praha-východ), Nový Vestec, Obříství, Odolena Voda, Olovnice, Ovčáry (okres Mělník), Panenské Břežany, Podolanka, Polerady (okres Praha-východ), Postřižín, Předboj, Přezletice, Radonice (okres Praha-východ), Sedlec (okres Praha-východ), Sluhy, Sudovo Hlavno, Tišice, Tuhaň (okres Mělník), Újezdec (okres Mělník), Úžice (okres Mělník), Veleň, Veliká Ves (okres Praha-východ), Velký Borek, Veltrusy, Větrušice, Vodochody, Vojkovice (okres Mělník), Vraňany, Všestudy (okres Mělník), Všetaty (okres Mělník), Zálezlice, Záryby, Zdiby, Zlončice, Zlonín, Zlosyň
Volební obvod č. 29 Sídlo: Litoměřice
Bechlín, Beřovice, Bílichov, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Černuc, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dřínov (okres Kladno), Dušníky, Evaň, Hlinná, Hobšovice, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov (okres Litoměřice), Chotiněves, Chržín, Chudoslavice, Jarpice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Klobuky, Kmetiněves, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Královice, Křesín, Křešice, Kutrovice, Kvílice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice (okres Litoměřice), Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Libovice, Líský, Litoměřice, Lkáň, Loucká, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec (okres Litoměřice), Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice (okres Litoměřice), Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně, Neprobylice, Nové Dvory (okres Litoměřice), Oleško, Páleč, Píšťany, Plchov, Ploskovice, Podsedice, Polepy (okres Litoměřice), Poštovice, Pozdeň, Přestavlky (okres Litoměřice), Račice (okres Litoměřice), Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sazená, Sedlec (okres Litoměřice), Siřejovice, Slaný, Slatina (okres Litoměřice), Snědovice, Staňkovice (okres Litoměřice), Stradonice, Straškov-Vodochody, Studeněves, Sulejovice, Šlapanice (okres Kladno), Štětí, Terezín (okres Litoměřice), Travčice, Trnovany, Třebenice (okres Litoměřice), Třebívlice, Třebíz, Třebušín, Tuřany (okres Kladno), Uhy, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velké Žernoseky, Velvary, Vchynice, Vlastislav, Vraný, Vražkov, Vrbice (okres Litoměřice), Vrbičany (okres Kladno), Vrbičany (okres Litoměřice), Vrutice, Záluží (okres Litoměřice), Zichovec, Zlonice, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice (okres Litoměřice), Žitenice, Žižice
Volební obvod č. 30 Sídlo: Kladno
Běleč (okres Kladno), Běloky, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice (okres Kladno), Buštěhrad, Cvrčovice (okres Kladno), Doksy (okres Kladno), Dolany (okres Kladno), Družec, Dřetovice, Holubice (okres Praha-západ), Horní Bezděkov, Horoměřice, Hostouň (okres Kladno), Hřebeč, Jemníky, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno (okres Kladno), Knovíz, Koleč, Kyšice (okres Kladno), Lány (okres Kladno), Lhota (okres Kladno), Libčice nad Vltavou, Libochovičky, Libušín, Lidice, Lichoceves, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Neuměřice, Okoř, Otvovice, Pavlov (okres Kladno), Pchery, Pletený Újezd, Podlešín, Roztoky (okres Praha-západ), Slatina (okres Kladno), Statenice, Stehelčeves, Stochov, Svárov (okres Kladno), Svinařov, Svrkyně, Třebichovice, Třebusice, Tuchlovice, Tursko, Úholičky, Únětice (okres Praha-západ), Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přílepy, Velké Přítočno, Vinařice (okres Kladno), Zájezd, Zákolany, Zvoleněves, Želenice (okres Kladno), Žilina
Volební obvod č. 31 Sídlo: Ústí nad Labem
Dolní Zálezly, Habrovany (okres Ústí nad Labem), Homole u Panny, Chabařovice, Chotiměř, Chlumec (okres Ústí nad Labem), Chuderov, Libouchec, Malé Březno (okres Ústí nad Labem), Malečov, Petrovice (okres Ústí nad Labem), Povrly, Prackovice nad Labem, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice (okres Ústí nad Labem), Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velemín, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice
Volební obvod č. 32 Sídlo: Teplice
Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice (okres Teplice), Hrob, Hrobčice, Jeníkov (okres Teplice), Kladruby (okres Teplice), Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošť, Ledvice, Lukov (okres Teplice), Měrunice, Mikulov (okres Teplice), Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek (okres Teplice), Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice (okres Teplice), Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim
Volební obvod č. 33 Sídlo: Děčín
Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov (okres Děčín), Horní Habartice, Horní Podluží, Hřensko, Huntířov, Chřibská, Janov (okres Děčín), Janská, Jetřichovice, Jílové, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov (okres Děčín), Kámen (okres Děčín), Krásná Lípa, Kunratice (okres Děčín), Kytlice, Labská Stráň, Lipová (okres Děčín), Lobendava, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice (okres Děčín), Merboltice, Mikulášovice, Rumburk, Růžová, Rybniště, Srbská Kamenice, Staré Křečany, Starý Šachov, Šluknov, Těchlovice (okres Děčín), Valkeřice, Varnsdorf, Velká Bukovina, Velký Šenov, Verneřice, Veselé, Vilémov (okres Děčín)
Volební obvod č. 34 Sídlo: Liberec
Bílá (okres Liberec), Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov (okres Liberec), Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice (okres Liberec), Heřmanice (okres Liberec), Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les (okres Liberec), Kunratice (okres Liberec), Lázně Libverda, Lažany (okres Liberec), Liberec, Mníšek, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Paceřice, Pěnčín (okres Liberec), Pertoltice (okres Liberec), Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová (okres Liberec), Vlastibořice, Žďárek
Volební obvod č. 35 Sídlo: Jablonec nad Nisou
Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov (okres Jablonec nad Nisou), Bělá (okres Semily), Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Dalešice (okres Jablonec nad Nisou), Desná (okres Jablonec nad Nisou), Držkov, Frýdštejn, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice (okres Jablonec nad Nisou), Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl (okres Jablonec nad Nisou), Koberovy, Kořenov, Košťálov, Kruh, Levínská Olešnice, Libštát, Líšný, Lomnice nad Popelkou, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice (okres Jablonec nad Nisou), Martinice v Krkonoších, Mříčná, Nová Ves nad Nisou, Nová Ves nad Popelkou, Paseky nad Jizerou, Pěnčín (okres Jablonec nad Nisou), Peřimov, Plavy, Poniklá, Příkrý, Pulečný, Radčice, Rádlo, Radostná pod Kozákovem, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Semily, Skuhrov (okres Jablonec nad Nisou), Slaná, Smržovka, Stružinec, Studenec (okres Semily), Svojek, Syřenov, Tanvald, Tatobity, Velké Hamry, Veselá (okres Semily), Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Vlastiboř (okres Jablonec nad Nisou), Vysoké nad Jizerou, Záhoří (okres Semily), Zásada, Zlatá Olešnice (okres Jablonec nad Nisou), Železný Brod, Žernov (okres Semily)
Volební obvod č. 36 Sídlo: Česká Lípa
Bezděz, Bílý Kostel nad Nisou, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Býkev, Byšice, Cetenov, Cítov, Cvikov, Česká Lípa, Dobřeň, Doksy (okres Česká Lípa), Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Hlavice, Holany, Horní Libchava, Horní Počaply, Horní Police, Hořín, Hostín, Hrádek nad Nisou, Chlum (okres Česká Lípa), Chorušice, Chotovice (okres Česká Lípa), Chotyně, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Janův Důl, Jestřebí (okres Česká Lípa), Kadlín, Kamenický Šenov, Kanina, Kokořín, Kozly (okres Česká Lípa), Kravaře (okres Česká Lípa), Krompach, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Lhotka (okres Mělník), Liběchov, Lobeč, Luka, Lužec nad Vltavou, Mařenice, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mimoň, Mšeno, Nebužely, Nosálov, Nová Ves (okres Liberec), Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá (okres Česká Lípa), Osečná, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Rynoltice, Řepín, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová (okres Česká Lípa), Spomyšl, Stránka, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Střemy, Stvolínky, Světlá pod Ještědem, Svojkov, Svor, Tachov (okres Česká Lípa), Tuhaň (okres Česká Lípa), Tupadly (okres Mělník), Velenice (okres Česká Lípa), Velký Valtinov, Vidim, Volfartice, Vrchovany, Všelibice, Vysoká (okres Mělník), Zahrádky (okres Česká Lípa), Zákupy, Zdislava, Žandov, Ždírec (okres Česká Lípa), Želízy
Volební obvod č. 37 Sídlo: Jičín
Bačalky, Bašnice, Běchary, Běrunice, Bílsko u Hořic, Bobnice, Boháňka, Borek (okres Jičín), Brada-Rybníček, Březina (okres Jičín), Bříšťany, Budčeves, Budiměřice, Bukvice, Butoves, Bystřice (okres Jičín), Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Čilec, Činěves, Dětenice, Dílce, Dlouhopolsko, Dobrá Voda u Hořic, Dobšice (okres Nymburk), Dolní Lochov, Dřevěnice, Dvory (okres Nymburk), Dymokury, Holín, Holovousy (okres Jičín), Hořice (okres Jičín), Hradčany (okres Nymburk), Hrubý Jeseník, Chleby (okres Nymburk), Cholenice, Chomutice, Choťánky, Choteč (okres Jičín), Chotěšice, Chroustov, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jíkev, Jinolice, Jiřice (okres Nymburk), Jizbice, Kacákova Lhota, Kamenné Zboží, Kbelnice, Kněžice (okres Nymburk), Kněžičky, Kněžnice, Kolaje, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec (okres Jičín), Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kouty (okres Nymburk), Kovač, Kozojedy (okres Jičín), Krchleby (okres Nymburk), Křečkov, Křinec, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libice nad Cidlinou, Libošovice, Libuň, Lískovice, Loučeň, Lukavec u Hořic, Lužany (okres Jičín), Lysá nad Labem, Markvartice (okres Jičín), Mcely, Městec Králové, Miletín, Milovice (okres Nymburk), Milovice u Hořic, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Netřebice (okres Nymburk), Nevratice, Nová Paka, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Ohařice, Ohaveč, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Osek (okres Jičín), Oskořínek, Ostroměř, Ostružno, Pátek, Pecka, Petrovičky, Písty, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí (okres Jičín), Podmoky (okres Nymburk), Podůlší, Radim (okres Jičín), Rašín, Rohoznice (okres Jičín), Rokytňany, Rožďalovice, Samšina, Sány, Sběř, Sedliště (okres Jičín), Sekeřice, Seletice, Senice, Slatiny, Slavhostice, Sloveč, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Lysá, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Straky, Stratov, Střevač, Sukorady (okres Jičín), Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín (okres Jičín), Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Úmyslovice, Valdice, Velenice (okres Nymburk), Veliš (okres Jičín), Vestec (okres Nymburk), Vidochov, Vitiněves, Vlkov pod Oškobrhem, Volanice, Vrbice (okres Jičín), Vrbice (okres Nymburk), Vršce, Vřesník, Všechlapy (okres Nymburk), Vysoké Veselí, Záhornice, Zámostí-Blata, Zbožíčko, Zelenecká Lhota, Železnice, Žeretice, Židovice (okres Jičín), Žitovlice, Žlunice
Volební obvod č. 38 Sídlo: Mladá Boleslav
Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina (okres Mladá Boleslav), Březno (okres Mladá Boleslav), Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá (okres Mladá Boleslav), Dalovice (okres Mladá Boleslav), Dlouhá Lhota (okres Mladá Boleslav), Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá (okres Mladá Boleslav), Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrubá Skála, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina (okres Mladá Boleslav), Jizerní Vtelno, Josefův Důl (okres Mladá Boleslav), Kacanovy, Karlovice (okres Semily), Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Klokočí (okres Semily), Kluky (okres Mladá Boleslav), Kněžmost, Kobylnice (okres Mladá Boleslav), Kochánky, Kolomuty, Koryta (okres Mladá Boleslav), Kosmonosy, Kosořice, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ktová, Ledce (okres Mladá Boleslav), Lhotky, Lipník (okres Mladá Boleslav), Loučky, Loukov (okres Mladá Boleslav), Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mírová pod Kozákovem, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Modřišice, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov (okres Mladá Boleslav), Němčice (okres Mladá Boleslav), Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Ohrazenice (okres Semily), Olešnice (okres Semily), Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota (okres Mladá Boleslav), Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře (okres Mladá Boleslav), Přepeře (okres Semily), Ptýrov, Rabakov, Rakousy, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec (okres Mladá Boleslav), Semčice, Sezemice (okres Mladá Boleslav), Skalsko, Skorkov (okres Mladá Boleslav), Smilovice (okres Mladá Boleslav), Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sukorady (okres Mladá Boleslav), Troskovice, Turnov, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice (okres Mladá Boleslav), Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Všeň, Vyskeř, Zdětín (okres Mladá Boleslav), Žďár (okres Mladá Boleslav), Žerčice, Židněves
Volební obvod č. 39 Sídlo: Trutnov
Adršpach, Batňovice, Bernartice (okres Trutnov), Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice (okres Trutnov), Borovnička, Čermná (okres Trutnov), Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice (okres Trutnov), Dubenec (okres Trutnov), Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Hynčice, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jetřichov, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Meziměstí, Mladé Buky, Mostek (okres Trutnov), Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice (okres Trutnov), Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice (okres Trutnov), Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Teplice nad Metují, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vernéřovice, Vilantice, Vítězná, Vlčice (okres Trutnov), Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice (okres Trutnov), Žacléř
Volební obvod č. 40 Sídlo: Kutná Hora
Adamov (okres Kutná Hora), Bačkov, Bělá (okres Havlíčkův Brod), Bernardov, Bernartice (okres Benešov), Bílé Podolí, Bílkovice, Blažejovice, Bludov (okres Kutná Hora), Bohdaneč, Bojiště, Boňkov, Borek (okres Havlíčkův Brod), Borovnice (okres Benešov), Brambory, Bratčice (okres Kutná Hora), Církvice (okres Kutná Hora), Ctiboř (okres Benešov), Čáslav, Čechtice, Čejkovice (okres Kutná Hora), Černíny, Červené Janovice, Čestín, Číhošť, Děkanovice, Dobrovítov, Dolní Kralovice, Dolní Město, Dolní Pohleď, Drobovice, Druhanov, Dunice, Golčův Jeníkov, Habry, Herálec (okres Havlíčkův Brod), Heřmanice (okres Havlíčkův Brod), Hlízov, Hněvkovice, Horka I, Horka II, Horky (okres Kutná Hora), Horní Paseka, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Hradec (okres Havlíčkův Brod), Hradiště (okres Benešov), Hulice, Chabeřice, Chlístovice, Chlum (okres Benešov), Chmelná, Chotusice, Chrtníč, Chřenovice, Javorník (okres Benešov), Jedlá, Jilem (okres Havlíčkův Brod), Kácov, Kamberk, Kámen (okres Havlíčkův Brod), Kamenná Lhota, Keblov, Kladruby (okres Benešov), Kluky (okres Kutná Hora), Kobylnice (okres Kutná Hora), Kondrac, Košice (okres Kutná Hora), Kouty (okres Havlíčkův Brod), Kozlov (okres Havlíčkův Brod), Kožlí (okres Havlíčkův Brod), Kraborovice, Krásná Hora, Krchleby (okres Kutná Hora), Křesetice, Křivsoudov, Kunemil, Kuňovice, Kutná Hora, Květinov, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ledečko, Leškovice, Leština u Světlé, Libež, Lípa (okres Havlíčkův Brod), Lipnice nad Sázavou, Loket (okres Benešov), Louňovice pod Blaníkem, Lučice, Malčín, Malešov, Michalovice (okres Havlíčkův Brod), Miřetice (okres Benešov), Miskovice, Mnichovice (okres Benešov), Močovice, Načeradec, Nejepín, Nepoměřice, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Nové Dvory (okres Kutná Hora), Okrouhlice, Okřesaneč, Olešná (okres Havlíčkův Brod), Onomyšl, Opatovice I, Ostrov (okres Benešov), Ostrov (okres Havlíčkův Brod), Ovesná Lhota, Paběnice, Pavlov (okres Havlíčkův Brod), Pavlovice, Pertoltice (okres Kutná Hora), Petrovice I, Petrovice II, Podmoky (okres Havlíčkův Brod), Podveky, Pohleď, Potěhy, Pravonín, Prosíčka, Příseka, Psáře, Radostín (okres Havlíčkův Brod), Radošovice (okres Benešov), Rašovice (okres Kutná Hora), Rataje (okres Benešov), Rataje nad Sázavou, Rohozec (okres Kutná Hora), Rybníček (okres Havlíčkův Brod), Řendějov, Řimovice, Samopše, Sázava (okres Benešov), Sázavka, Sedletín, Semtěš, Schořov, Skryje (okres Havlíčkův Brod), Skuhrov (okres Havlíčkův Brod), Slavníč, Slavošov, Slověnice, Služátky, Snět, Soběšín, Souňov, Soutice, Staňkovice (okres Kutná Hora), Starkoč, Strojetice, Studený, Sudějov, Suchdol (okres Kutná Hora), Svatý Mikuláš, Světlá nad Sázavou, Šebestěnice, Šetějovice, Štipoklasy, Tehov (okres Benešov), Tichonice, Tis, Tomice, Trhový Štěpánov, Trpišovice, Třebešice (okres Kutná Hora), Třebětín, Třebonín, Tupadly (okres Kutná Hora), Uhelná Příbram, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice (okres Kutná Hora), Vavřinec (okres Kutná Hora), Veliš (okres Benešov), Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Vidice (okres Kutná Hora), Vilémov (okres Havlíčkův Brod), Vilémovice (okres Havlíčkův Brod), Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlašim, Vlkaneč, Vlkanov (okres Havlíčkův Brod), Vodranty, Vracovice (okres Benešov), Vrdy, Všechlapy (okres Benešov), Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov (okres Kutná Hora), Zdislavice, Zruč nad Sázavou, Zvěstovice, Žáky, Žehušice, Žleby
Volební obvod č. 41 Sídlo: Benešov
Babice (okres Praha-východ), Benešov (okres Benešov), Březí (okres Praha-východ), Bukovany (okres Benešov), Bystřice (okres Benešov), Čakov (okres Benešov), Čerčany, Černé Voděrady, Český Šternberk, Čestlice, Čtyřkoly, Divišov, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek, Drahňovice, Herink, Horoušany, Hrusice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby (okres Benešov), Chlístov (okres Benešov), Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany (okres Benešov), Jesenice (okres Praha-západ), Jevany, Jirny, Kaliště (okres Praha-východ), Kamenice (okres Praha-východ), Klokočná, Konojedy, Kostelec nad Černými lesy, Kostelec u Křížků, Kozmice (okres Benešov), Kozojedy (okres Praha-východ), Krhanice, Krňany, Křečovice, Křenice (okres Praha-východ), Křížkový Újezdec, Kunice (okres Praha-východ), Květnice, Lešany (okres Benešov), Litichovice, Louňovice, Lštění, Maršovice (okres Benešov), Mirošovice, Mnichovice (okres Praha-východ), Modletice, Mrač, Mukařov (okres Praha-východ), Nespeky, Netvořice, Neveklov, Nučice (okres Praha-východ), Nupaky, Oleška, Ondřejov (okres Praha-východ), Oplany, Ostředek, Pětihosty, Petroupim, Petříkov (okres Praha-východ), Popovice (okres Benešov), Popovičky, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Průhonice, Prusice, Přestavlky u Čerčan, Pyšely, Rabyně, Radějovice (okres Praha-východ), Řehenice, Říčany (okres Praha-východ), Senohraby, Sibřina, Sluštice, Soběhrdy, Strančice, Stranný, Struhařov (okres Benešov), Struhařov (okres Praha-východ), Stříbrná Skalice, Sulice, Světice, Svojetice, Šestajovice (okres Praha-východ), Škvorec, Štíhlice, Tehov (okres Praha-východ), Tehovec, Teplýšovice, Tisem, Třebešice (okres Benešov), Týnec nad Sázavou, Úvaly, Václavice, Velké Popovice, Vlkančice, Vodslivy, Vranov (okres Benešov), Všestary (okres Praha-východ), Vysoký Újezd (okres Benešov), Výžerky, Vyžlovka, Xaverov, Zlatá, Zvánovice
Volební obvod č. 42 Sídlo: Kolín
Barchovice, Bečváry, Bělušice (okres Kolín), Břežany I, Břežany II, Bříství, Býchory, Cerhenice, Církvice (okres Kolín), Čelákovice, Černíky, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hořany, Hořátev, Hradešín, Hradištko (okres Nymburk), Choťovice, Chotutice, Chrást (okres Nymburk), Chrášťany (okres Kolín), Jestřabí Lhota, Kbel (okres Kolín), Klášterní Skalice, Klučov (okres Kolín), Kolín, Konárovice, Kořenice, Kostelní Lhota, Kounice, Kouřim, Kovanice, Krakovany, Krupá (okres Kolín), Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Milčice, Mochov, Mrzky, Nebovidy (okres Kolín), Nehvizdy, Němčice (okres Kolín), Nová Ves I, Ohaře, Ostrá, Ovčáry (okres Kolín), Pašinka, Pečky, Písková Lhota (okres Nymburk), Plaňany, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Polepy (okres Kolín), Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Přehvozdí, Přerov nad Labem, Přistoupim, Přišimasy, Radim (okres Kolín), Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Sadská, Semice, Skvrňov, Sokoleč, Starý Kolín, Starý Vestec, Svémyslice, Svojšice (okres Kolín), Tatce, Tismice, Toušice, Třebestovice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Velenka, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Vrbová Lhota, Vykáň, Vyšehořovice, Zalešany, Zápy, Zásmuky, Zeleneč, Zvěřínek, Žabonosy, Ždánice (okres Kolín), Žehuň, Žiželice (okres Kolín)
Volební obvod č. 43 Sídlo: Pardubice
Barchov (okres Pardubice), Bezděkov (okres Pardubice), Brloh (okres Pardubice), Břehy, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dolany (okres Pardubice), Dubany, Hlavečník, Holotín, Chlumec nad Cidlinou, Choltice, Chrtníky, Chudeřice, Chvaletice, Chýšť, Jankovice (okres Pardubice), Jedousov, Jeníkovice (okres Pardubice), Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Klamoš, Kojice, Křičeň, Labské Chrčice, Lázně Bohdaneč, Lipoltice, Lišice, Litošice, Lovčice (okres Hradec Králové), Malé Výkleky, Mikulovice (okres Pardubice), Mokošín, Morašice (okres Pardubice), Neratov, Nové Město, Olešnice (okres Hradec Králové), Ostřešany, Pardubice, Písek (okres Hradec Králové), Poběžovice u Přelouče, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy (okres Pardubice), Převýšov, Rohovládova Bělá, Rohoznice (okres Pardubice), Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srnojedy, Stará Voda (okres Hradec Králové), Staré Jesenčany, Starý Mateřov, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice (okres Pardubice), Tetov, Trnávka (okres Pardubice), Třebosice, Turkovice, Újezd u Přelouče, Urbanice (okres Pardubice), Valy (okres Pardubice), Vápno, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vyšehněvice, Zdechovice (okres Pardubice), Žáravice, Živanice
Volební obvod č. 44 Sídlo: Chrudim
Bartoušov, Běstvina, Bezděkov (okres Havlíčkův Brod), Biskupice (okres Chrudim), Bítovany, Bojanov, Bořice, Bousov, Břevnice, Bylany, Ctětín, Čachotín, Čankovice, Čečkovice, Česká Bělá, České Lhotice, Dědová, Dlouhá Ves (okres Havlíčkův Brod), Dolní Bezděkov, Dolní Krupá (okres Havlíčkův Brod), Dolní Sokolovec, Dřenice, Dvakačovice, Hamry (okres Chrudim), Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Hlinsko (okres Chrudim), Hodonín (okres Chrudim), Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Horní Krupá, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrudim, Jeníkov (okres Chrudim), Jeřišno, Jitkov, Kameničky, Kladno (okres Chrudim), Klešice, Klokočov, Kněžice (okres Chrudim), Knyk, Kočí, Kochánov, Kojetín (okres Havlíčkův Brod), Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné (okres Chrudim), Krátká Ves, Krucemburk, Křižanovice (okres Chrudim), Kyjov (okres Havlíčkův Brod), Lány (okres Havlíčkův Brod), Lány (okres Chrudim), Leštinka, Libice nad Doubravou, Libkov (okres Chrudim), Liboměřice, Licibořice, Lipovec (okres Chrudim), Lukavice (okres Chrudim), Maleč, Míčov-Sušice, Miřetice (okres Chrudim), Mladoňovice (okres Chrudim), Modlíkov, Morašice (okres Chrudim), Mrákotín (okres Chrudim), Nabočany, Načešice, Nasavrky (okres Chrudim), Okrouhlička, Olešenka, Orel, Oudoleň, Podhořany u Ronova, Podmoklany, Pohled, Pokřikov, Prachovice, Prosetín (okres Chrudim), Přestavlky (okres Chrudim), Přibyslav (okres Havlíčkův Brod), Rabštejnská Lhota, Raná (okres Chrudim), Ronov nad Doubravou, Rozhovice, Rozsochatec, Rušinov, Řestoky, Seč (okres Chrudim), Skorkov (okres Havlíčkův Brod), Slatiňany, Slavětín (okres Havlíčkův Brod), Slavíkov, Sloupno (okres Havlíčkův Brod), Smrček, Sobětuchy, Sobíňov, Stolany, Stříbrné Hory, Studnice (okres Chrudim), Svídnice (okres Chrudim), Šlapanov, Štoky, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhořilka, Úhřetice, Úsobí, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Věžnice (okres Havlíčkův Brod), Víska, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vysoká (okres Havlíčkův Brod), Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Ždírec (okres Havlíčkův Brod), Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole, Žlebské Chvalovice, Žumberk
Volební obvod č. 45 Sídlo: Hradec Králové
Babice (okres Hradec Králové), Barchov (okres Hradec Králové), Boharyně, Čistěves, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Hlušice, Hradec Králové, Hrádek (okres Hradec Králové), Humburky, Hvozdnice (okres Hradec Králové), Káranice, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky (okres Hradec Králové), Kratonohy, Kunčice, Lhota pod Libčany, Libčany, Lodín, Lužec nad Cidlinou, Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Osice, Osičky, Petrovice (okres Hradec Králové), Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Pšánky, Puchlovice, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Skřivany, Sloupno (okres Hradec Králové), Smidary, Sovětice, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice (okres Hradec Králové), Třesovice, Urbanice (okres Hradec Králové), Vinary (okres Hradec Králové), Všestary (okres Hradec Králové), Vysoká nad Labem, Zachrašťany, Zdechovice (okres Hradec Králové)
Volební obvod č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí
Albrechtice (okres Ústí nad Orlicí), Anenská Studánka, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Džbánov, Hejnice (okres Ústí nad Orlicí), Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice (okres Ústí nad Orlicí), Horní Třešňovec, Hrádek (okres Ústí nad Orlicí), Hrušová, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník (okres Ústí nad Orlicí), Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kosořín, Králíky (okres Ústí nad Orlicí), Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice (okres Ústí nad Orlicí), Lubník, Lukavice (okres Ústí nad Orlicí), Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek (okres Ústí nad Orlicí), Nasavrky (okres Ústí nad Orlicí), Nekoř, Němčice (okres Svitavy), Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov (okres Ústí nad Orlicí), Oucmanice, Pastviny, Petrovice (okres Ústí nad Orlicí), Písečná (okres Ústí nad Orlicí), Podlesí (okres Ústí nad Orlicí), Přívrat, Pustina, Rudoltice, Rybník (okres Ústí nad Orlicí), Řetová, Řetůvka, Sázava (okres Ústí nad Orlicí), Seč (okres Ústí nad Orlicí), Semanín, Slatina (okres Ústí nad Orlicí), Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová (okres Ústí nad Orlicí), Trpík, Třebovice, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady (okres Ústí nad Orlicí), Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí (okres Ústí nad Orlicí), Zálší (okres Ústí nad Orlicí), Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek
Volební obvod č. 47 Sídlo: Náchod
Běleč nad Orlicí, Benátky (okres Hradec Králové), Bezděkov nad Metují, Blešno, Bohuslavice (okres Náchod), Borová (okres Náchod), Božanov, Broumov (okres Náchod), Brzice, Bukovice (okres Náchod), Černčice (okres Náchod), Černilov, Černožice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Divec, Dolany (okres Náchod), Dolní Radechová, Habřina, Hejtmánkovice, Heřmanice (okres Náchod), Heřmánkovice, Hněvčeves, Holohlavy, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hořiněves, Hronov, Chvalkovice (okres Náchod), Jaroměř, Jasenná (okres Náchod), Jeníkovice (okres Hradec Králové), Jestřebí (okres Náchod), Kramolna, Křinice, Lejšovka, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Libníkovice, Librantice, Libřice, Litoboř, Lochenice, Lužany (okres Hradec Králové), Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí (okres Náchod), Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice (okres Náchod), Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav (okres Náchod), Račice nad Trotinou, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Sendražice, Skalice (okres Hradec Králové), Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Smiřice, Smržov (okres Hradec Králové), Stárkov, Studnice (okres Náchod), Suchý Důl, Šestajovice (okres Náchod), Šonov, Třebechovice pod Orebem, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vestec (okres Náchod), Vlkov (okres Náchod), Vrchovnice, Vršovka, Výrava, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov (okres Náchod)
Volební obvod č. 48 Sídlo: Rychnov nad Kněžnou
Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Běstovice, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borek (okres Pardubice), Borohrádek, Borovnice (okres Rychnov nad Kněžnou), Bošín, Bukovina nad Labem, Bystré (okres Rychnov nad Kněžnou), Býšť, Byzhradec, Častolovice, Časy, Čeperka, Čermná nad Orlicí, Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou), České Meziříčí, Čestice (okres Rychnov nad Kněžnou), Dašice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany (okres Rychnov nad Kněžnou), Dobříkov, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Doudleby nad Orlicí, Dříteč, Holice, Horní Jelení, Horní Ředice, Hrobice (okres Pardubice), Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov (okres Rychnov nad Kněžnou), Choceň, Choteč (okres Pardubice), Chvojenec, Jahodov, Janov (okres Rychnov nad Kněžnou), Jaroslav, Javornice, Jílovice (okres Hradec Králové), Koldín, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kostěnice, Kounov (okres Rychnov nad Kněžnou), Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou), Krchleby (okres Rychnov nad Kněžnou), Kunětice, Kvasiny, Lány u Dašic, Ledce (okres Hradec Králové), Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Libišany, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice (okres Rychnov nad Kněžnou), Lupenice, Mokré, Moravany (okres Pardubice), Němčice (okres Pardubice), Nová Ves (okres Rychnov nad Kněžnou), Očelice, Ohnišov, Olešnice (okres Rychnov nad Kněžnou), Olešnice v Orlických horách, Opatovice nad Labem, Opočno (okres Rychnov nad Kněžnou), Orlické Záhoří, Osečnice, Ostřetín, Pěčín, Plch, Plchovice, Poběžovice u Holic, Podbřezí, Podůlšany, Pohoří (okres Rychnov nad Kněžnou), Polom (okres Rychnov nad Kněžnou), Potštejn, Proruby, Přepychy (okres Rychnov nad Kněžnou), Ráby, Radhošť, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rokytno, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Sezemice (okres Pardubice), Skořenice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Slepotice, Sněžné (okres Rychnov nad Kněžnou), Solnice, Srch, Sruby, Staré Hradiště, Staré Ždánice, Stéblová, Svídnice (okres Rychnov nad Kněžnou), Synkov-Slemeno, Trnov, Trusnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Týnišťko, Uhersko, Úhřetická Lhota, Újezd u Chocně, Újezd u Sezemic, Val (okres Rychnov nad Kněžnou), Vamberk, Veliny, Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou), Vrbice (okres Rychnov nad Kněžnou), Vysoké Chvojno, Vysoký Újezd (okres Hradec Králové), Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí
Volební obvod č. 49 Sídlo: Blansko
Adamov (okres Blansko), Bedřichov (okres Blansko), Běleč (okres Brno-venkov), Benešov (okres Blansko), Blansko, Borotín (okres Blansko), Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč, Brumov, Bukovice (okres Brno-venkov), Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice, Crhov, Čebín, Černá Hora, Černovice (okres Blansko), Česká, Deštná (okres Blansko), Dlouhá Lhota (okres Blansko), Doubravice nad Svitavou, Drásov (okres Brno-venkov), Drnovice (okres Blansko), Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín (okres Blansko), Holštejn, Horní Poříčí (okres Blansko), Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Jinačovice, Kněževes (okres Blansko), Knínice, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov (okres Blansko), Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice (okres Blansko), Kuničky, Kunštát, Kuřim, Lazinov, Lažany (okres Blansko), Lelekovice, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lipovec (okres Blansko), Lipůvka, Lomnice (okres Brno-venkov), Lomnička, Louka (okres Blansko), Lubě, Ludíkov, Lysice, Makov (okres Blansko), Malá Lhota, Malá Roudka, Malhostovice, Míchov, Milonice (okres Blansko), Moravské Knínice, Němčice (okres Blansko), Nýrov, Obora (okres Blansko), Ochoz u Tišnova, Okrouhlá (okres Blansko), Olešnice (okres Blansko), Olomučany, Osiky, Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov (okres Blansko), Petrovice (okres Blansko), Prostřední Poříčí, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec (okres Brno-venkov), Roubanina, Rozdrojovice, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudice (okres Blansko), Sebranice (okres Blansko), Senetářov, Skalice nad Svitavou, Skalička (okres Brno-venkov), Skrchov, Sloup, Spešov, Strhaře, Stvolová, Sudice (okres Blansko), Suchý, Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov, Šebrov-Kateřina, Šerkovice, Šošůvka, Štěchov, Štěpánovice (okres Brno-venkov), Tasovice (okres Blansko), Uhřice (okres Blansko), Újezd u Boskovic, Újezd u Černé Hory, Unín, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vavřinec (okres Blansko), Vážany (okres Blansko), Velenov, Velké Opatovice, Vilémovice (okres Blansko), Vísky (okres Blansko), Voděrady (okres Blansko), Vranov (okres Brno-venkov), Vranová, Všechovice (okres Brno-venkov), Vysočany (okres Blansko), Závist, Zbraslavec, Zhoř (okres Brno-venkov), Žďár (okres Blansko), Žďárná, Železné, Žernovník, Žerůtky (okres Blansko)
Volební obvod č. 50 Sídlo: Svitavy
Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky (okres Svitavy), Bezděčí u Trnávky, Biskupice (okres Svitavy), Bohuňov (okres Svitavy), Bohuňovice (okres Svitavy), Bor u Skutče, Borová (okres Svitavy), Borušov, Brněnec, Březina (okres Svitavy), Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav (okres Svitavy), Bystré (okres Svitavy), Cerekvice nad Loučnou, Čistá (okres Svitavy), Desná (okres Svitavy), Dětřichov (okres Svitavy), Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka (okres Svitavy), Dolní Újezd (okres Svitavy), Gruna, Hartinkov, Hartmanice (okres Svitavy), Hluboká, Horky (okres Svitavy), Horní Újezd (okres Svitavy), Hradec nad Svitavou, Hroubovice, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice (okres Svitavy), Chrast, Chrastavec, Chroustovice, Janov (okres Svitavy), Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník (okres Svitavy), Jedlová, Jenišovice (okres Chrudim), Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Krouna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Leština (okres Ústí nad Orlicí), Linhartice, Litomyšl, Lozice, Lubná (okres Svitavy), Luže, Makov (okres Svitavy), Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice (okres Svitavy), Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Nové Hrady (okres Ústí nad Orlicí), Oldřiš, Opatov (okres Svitavy), Opatovec, Osík, Ostrov (okres Chrudim), Otradov, Perálec, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Proseč (okres Chrudim), Předhradí, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov (okres Svitavy), Rohozná (okres Svitavy), Rosice (okres Chrudim), Rozhraní, Rozstání (okres Svitavy), Rudná (okres Svitavy), Rychnov na Moravě, Řepníky, Řídký, Sádek (okres Svitavy), Sebranice (okres Svitavy), Sedliště (okres Svitavy), Sklené (okres Svitavy), Skuteč, Slatina (okres Svitavy), Staré Město (okres Svitavy), Stašov (okres Svitavy), Stradouň, Strakov, Střemošice, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Svratouch, Široký Důl, Študlov (okres Svitavy), Telecí, Trpín, Trstěnice (okres Svitavy), Tržek, Třebařov, Újezdec (okres Svitavy), Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Vinary (okres Ústí nad Orlicí), Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká (okres Svitavy), Zderaz, Želivsko
Volební obvod č. 51 Sídlo: Žďár nad Sázavou
Baliny, Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov (okres Žďár nad Sázavou), Borovnice (okres Žďár nad Sázavou), Bory, Březejc, Březí (okres Žďár nad Sázavou), Březí nad Oslavou, Březské, Budeč (okres Žďár nad Sázavou), Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Černá, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda (okres Žďár nad Sázavou), Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Rožínka, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec (okres Žďár nad Sázavou), Heřmanov (okres Žďár nad Sázavou), Hodíškov, Horní Libochová, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Chlumek, Chlumětín, Chlum-Korouhvice, Jabloňov, Jámy, Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov (okres Žďár nad Sázavou), Karlov, Kněževes (okres Žďár nad Sázavou), Koroužné, Kotlasy, Kozlov (okres Žďár nad Sázavou), Krásné (okres Žďár nad Sázavou), Krásněves, Křídla, Křižánky, Křižanov (okres Žďár nad Sázavou), Křoví, Kuklík, Kundratice, Kyjov (okres Žďár nad Sázavou), Lavičky, Lhotka (okres Žďár nad Sázavou), Lísek, Líšná (okres Žďár nad Sázavou), Malá Losenice, Martinice (okres Žďár nad Sázavou), Matějov, Měřín, Meziříčko (okres Žďár nad Sázavou), Milasín, Milešín, Mirošov (okres Žďár nad Sázavou), Moravec, Moravecké Pavlovice, Netín, Nížkov, Nová Ves (okres Žďár nad Sázavou), Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory (okres Žďár nad Sázavou), Nové Město na Moravě, Nové Sady (okres Žďár nad Sázavou), Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Ořechov (okres Žďár nad Sázavou), Oslavice, Oslavička, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou, Otín (okres Žďár nad Sázavou), Pavlínov, Pavlov (okres Žďár nad Sázavou), Petráveč, Pikárec, Písečné (okres Žďár nad Sázavou), Počítky, Poděšín, Podolí (okres Žďár nad Sázavou), Pokojov, Polnička, Prosetín (okres Žďár nad Sázavou), Račice (okres Žďár nad Sázavou), Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov (okres Žďár nad Sázavou), Radňoves, Radňovice, Radostín (okres Žďár nad Sázavou), Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rosička (okres Žďár nad Sázavou), Rousměrov, Rovečné, Rozseč (okres Žďár nad Sázavou), Rozsochy, Rožná, Ruda (okres Žďár nad Sázavou), Rudolec, Řečice (okres Žďár nad Sázavou), Sázava (okres Žďár nad Sázavou), Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené (okres Žďár nad Sázavou), Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skřinářov, Sněžné (okres Žďár nad Sázavou), Spělkov, Strachujov, Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež (okres Žďár nad Sázavou), Sulkovec, Světnov, Sviny (okres Žďár nad Sázavou), Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tasov (okres Žďár nad Sázavou), Tři Studně, Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd (okres Žďár nad Sázavou), Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí, Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná (okres Žďár nad Sázavou), Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice (okres Žďár nad Sázavou), Vlkov (okres Žďár nad Sázavou), Vojnův Městec, Vysoké, Záblatí (okres Žďár nad Sázavou), Zadní Zhořec, Znětínek, Zubří (okres Žďár nad Sázavou), Zvole (okres Žďár nad Sázavou), Ždánice (okres Žďár nad Sázavou), Žďár nad Sázavou
Volební obvod č. 52 Sídlo: Jihlava
Arnolec, Báňovice, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice (okres Jihlava), Borovná, Boršov, Brtnice, Brtnička, Brzkov, Budeč (okres Jindřichův Hradec), Budíškovice, Cejle, Cerekvička-Rosice, Cizkrajov, Černíč, Červený Hrádek, Čížov, Dačice, Dešná (okres Jindřichův Hradec), Dlouhá Brtnice, Dobrohošť, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce (okres Jihlava), Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Horní Slatina, Hostětice, Hrutov, Hříšice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice (okres Jihlava), Kalhov, Kaliště (okres Jihlava), Kamenice (okres Jihlava), Kamenná (okres Jihlava), Klatovec, Kněžice (okres Jihlava), Knínice, Kostelec (okres Jihlava), Kostelní Myslová, Kostelní Vydří, Kozlov (okres Jihlava), Krahulčí, Krasonice, Lhotka (okres Jihlava), Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice (okres Jihlava), Měšín, Milíčov, Mirošov (okres Jihlava), Mrákotín (okres Jihlava), Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany (okres Jihlava), Olší (okres Jihlava), Opatov (okres Jihlava), Ořechov (okres Jihlava), Otín (okres Jihlava), Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov (okres Jihlava), Peč, Písečné (okres Jindřichův Hradec), Plandry, Polná, Puklice, Radkov (okres Jihlava), Rančířov, Rantířov, Rohozná (okres Jihlava), Rozseč (okres Jihlava), Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Slavonice, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stonařov, Strachoňovice, Střítež (okres Jihlava), Suchá, Svojkovice (okres Jihlava), Šimanov, Švábov, Telč, Třebětice (okres Jindřichův Hradec), Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí (okres Jihlava), Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice (okres Jihlava), Věžnička, Vílanec, Volevčice (okres Jihlava), Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy, Zdeňkov, Zhoř (okres Jihlava), Zvolenovice, Žatec (okres Jihlava), Ždírec (okres Jihlava), Županovice (okres Jindřichův Hradec)
Volební obvod č. 53 Sídlo: Třebíč
Babice (okres Třebíč), Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice (okres Třebíč), Bohušice, Bochovice, Bransouze, Březník, Budišov, Budkov (okres Třebíč), Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř (okres Třebíč), Dalešice (okres Třebíč), Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice (okres Třebíč), Horní Smrčné, Horní Újezd (okres Třebíč), Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlístov (okres Třebíč), Chlum (okres Třebíč), Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná (okres Třebíč), Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov (okres Třebíč), Kojatice, Kojatín, Kojetice (okres Třebíč), Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty (okres Třebíč), Kozlany (okres Třebíč), Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín (okres Třebíč), Krhov (okres Třebíč), Krokočín, Kuroslepy, Láz (okres Třebíč), Lesná (okres Třebíč), Lesní Jakubov, Lesonice (okres Třebíč), Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník (okres Třebíč), Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov (okres Třebíč), Markvartice (okres Třebíč), Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko (okres Třebíč), Mikulovice (okres Třebíč), Mladoňovice (okres Třebíč), Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves (okres Třebíč), Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov (okres Třebíč), Oponešice, Ostašov, Pálovice, Petrovice (okres Třebíč), Petrůvky, Pokojovice, Police (okres Třebíč), Popůvky (okres Třebíč), Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice (okres Třebíč), Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice (okres Třebíč), Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov (okres Třebíč), Sedlec, Slavětice, Slavičky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež (okres Třebíč), Studenec (okres Třebíč), Studnice (okres Třebíč), Sudice (okres Třebíč), Svatoslav (okres Třebíč), Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Trnava (okres Třebíč), Třebelovice, Třebenice (okres Třebíč), Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč (okres Třebíč), Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka (okres Třebíč), Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava
Volební obvod č. 54 Sídlo: Znojmo
Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov (okres Znojmo), Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice (okres Znojmo), Borotice (okres Znojmo), Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany (okres Znojmo), Citonice, Ctidružice, Čejkovice (okres Znojmo), Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice (okres Znojmo), Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky, Hnanice, Hodonice (okres Znojmo), Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek (okres Znojmo), Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice (okres Znojmo), Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov (okres Znojmo), Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice (okres Znojmo), Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice (okres Znojmo), Lančov, Lechovice, Lesná (okres Znojmo), Lesonice (okres Znojmo), Litobratřice, Loděnice (okres Brno-venkov), Lubnice, Lukov (okres Znojmo), Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice (okres Znojmo), Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice (okres Znojmo), Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky (okres Znojmo), Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice (okres Znojmo), Oleksovice, Onšov (okres Znojmo), Oslnovice, Pavlice, Petrovice (okres Znojmo), Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky (okres Znojmo), Skalice (okres Znojmo), Slatina (okres Znojmo), Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice (okres Znojmo), Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Šafov, Šanov (okres Znojmo), Šatov, Štítary, Šumice (okres Brno-venkov), Šumná, Tasovice (okres Znojmo), Tavíkovice, Těšetice (okres Znojmo), Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice (okres Znojmo), Tulešice, Tvořihráz, Uherčice (okres Znojmo), Újezd (okres Znojmo), Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice (okres Znojmo), Vracovice (okres Znojmo), Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany (okres Znojmo), Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice (okres Znojmo), Žerotice, Žerůtky (okres Znojmo)
Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město
městské části Brno-Bystrc, Brno-Kníničky, Brno-Žebětín, obce Babice u Rosic, Biskoupky, Borač, Borovník, Braníškov, Bratčice (okres Brno-venkov), Březina (okres Brno-venkov; správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov), Černvír, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Dolní Loučky, Domašov, Doubravník, Drahonín, Hajany (okres Brno-venkov), Heroltice, Hlína, Horní Loučky, Hradčany (okres Brno-venkov), Hrušovany u Brna, Hvozdec (okres Brno-venkov), Chudčice, Ivančice, Javůrek, Kaly, Katov (okres Brno-venkov), Ketkovice, Kratochvilka, Křižínkov, Kupařovice, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky (okres Brno-venkov), Ledce (okres Brno-venkov), Lesní Hluboké, Litostrov, Lubné, Lukovany, Malešovice, Maršov, Medlov (okres Brno-venkov), Mělčany, Modřice, Moravany (okres Brno-venkov), Moravské Bránice, Nebovidy (okres Brno-venkov), Nedvědice, Nelepeč-Žernůvka, Němčičky (okres Brno-venkov), Neslovice, Níhov, Nosislav, Nová Ves (okres Brno-venkov), Nové Bránice, Odrovice, Olší (okres Brno-venkov), Omice, Ořechov (okres Brno-venkov), Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Pernštejnské Jestřabí, Popůvky (okres Brno-venkov), Pravlov, Prštice, Předklášteří, Příbram na Moravě, Přibyslavice (okres Brno-venkov), Přísnotice, Radostice, Rojetín, Rosice (okres Brno-venkov), Rudka, Říčany (okres Brno-venkov), Říčky, Řikonín, Senorady, Sentice, Silůvky, Skryje (okres Brno-venkov), Sobotovice, Stanoviště, Střelice (okres Brno-venkov), Svatoslav (okres Brno-venkov), Syrovice, Tetčice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Trboušany, Troubsko, Újezd u Rosic, Újezd u Tišnova, Unkovice, Úsuší, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Vohančice, Vratislávka, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov (okres Brno-venkov), Žabčice, Žďárec, Želešice
Volební obvod č. 56 Sídlo: Břeclav
Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice (okres Břeclav), Brod nad Dyjí, Brumovice (okres Břeclav), Břeclav, Březí (okres Břeclav), Bulhary, Cvrčovice (okres Brno-venkov), Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky (okres Břeclav), Hustopeče, Ivaň (okres Brno-venkov), Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice (okres Břeclav), Kurdějov, Ladná, Lanžhot, Lednice, Mikulov (okres Břeclav), Milovice (okres Břeclav), Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky (okres Břeclav), Nikolčice, Novosedly (okres Břeclav), Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov (okres Břeclav), Perná, Podivín, Pohořelice (okres Brno-venkov), Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice, Sedlec (okres Břeclav), Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec (okres Břeclav), Uherčice (okres Břeclav), Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice (okres Brno-venkov), Vrbice (okres Břeclav), Zaječí
Volební obvod č. 57 Sídlo: Vyškov
Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Blučina, Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Březina (okres Brno-venkov; správní obvod obce s rozšířenou působností Šlapanice), Bučovice, Dražovice (okres Vyškov), Drnovice (okres Vyškov), Drysice, Habrovany (okres Vyškov), Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holasice, Holubice (okres Vyškov), Hostěnice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky (okres Vyškov), Hvězdlice, Ježkovice, Jiříkovice, Kanice (okres Brno-venkov), Kobeřice u Brna, Kobylnice (okres Brno-venkov), Kojátky, Komořany, Kovalovice, Kozlany (okres Vyškov), Krásensko, Křenovice (okres Vyškov), Křižanovice (okres Vyškov), Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Medlovice (okres Vyškov), Měnín, Milešovice, Mokrá-Horákov, Moravské Málkovice, Mouřínov, Moutnice, Němčany, Nemojany, Nesvačilka, Nížkovice, Nové Sady (okres Vyškov), Ochoz u Brna, Olšany (okres Vyškov), Opatovice (okres Brno-venkov), Orlovice, Otmarov, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podolí (okres Brno-venkov), Podomí, Ponětovice, Popovice (okres Brno-venkov), Pozořice, Prace, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice (okres Vyškov), Rajhrad, Rajhradice, Rašovice (okres Vyškov), Rebešovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček (okres Vyškov), Řícmanice, Sivice, Slavkov u Brna, Sokolnice, Studnice (okres Vyškov), Šaratice, Šlapanice (okres Brno-venkov), Telnice (okres Brno-venkov), Těšany, Topolany, Tučapy (okres Vyškov), Tvarožná, Újezd u Brna, Vážany (okres Vyškov), Vážany nad Litavou, Velatice, Velešovice, Viničné Šumice, Vojkovice (okres Brno-venkov), Vyškov, Zbýšov (okres Vyškov), Zelená Hora, Žatčany, Židlochovice
Volební obvod č. 58 Sídlo: Brno-město
městské části Brno-Bohunice, Brno-Černovice, Brno-Chrlice, Brno-jih, Brno-Líšeň, Brno-Maloměřice a Obřany, Brno-Slatina, Brno-Tuřany, Brno-Vinohrady, Brno-Židenice
Volební obvod č. 59 Sídlo: Brno-město
městské části Brno-Bosonohy, Brno-Kohoutovice, Brno-Nový Lískovec, Brno-Starý Lískovec, Brno-střed
Volební obvod č. 60 Sídlo: Brno-město
městské části Brno-Ivanovice, Brno-Jehnice, Brno-Jundrov, Brno-Komín, Brno-Královo Pole, Brno-Medlánky, Brno-Ořešín, Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Brno-sever, Brno-Útěchov, Brno-Žabovřesky
Volební obvod č. 61 Sídlo: Olomouc
Blatec, Bukovany (okres Olomouc), Bystrovany, Daskabát, Dolany (okres Olomouc), Doloplazy (okres Olomouc), Domašov nad Bystřicí, Dub nad Moravou, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Charváty, Jívová, Kozlov (okres Olomouc), Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Majetín, Město Libavá, Mrsklesy, Olomouc, Přáslavice, Samotišky, Suchonice, Svésedlice, Tovéř, Tršice, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany
Volební obvod č. 62 Sídlo: Prostějov
Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice (okres Prostějov), Bohuslavice (okres Prostějov), Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Brodek u Přerova, Březsko, Budětsko, Buková (okres Prostějov), Císařov, Citov, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice (okres Prostějov), Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy (okres Prostějov), Drahany, Držovice, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd (okres Prostějov), Ivaň (okres Prostějov), Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kojetín (okres Přerov), Konice, Kostelec na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Křenovice (okres Přerov), Laškov, Lešany (okres Prostějov), Lipová (okres Prostějov), Lobodice, Ludmírov, Malé Hradisko, Měrovice nad Hanou, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice (okres Prostějov), Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Oplocany, Otaslavice, Otinoves, Pavlovice u Kojetína, Pěnčín (okres Prostějov), Pivín, Plumlov, Polkovice, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rokytnice (okres Přerov), Rozstání (okres Prostějov), Seloutky, Skalka (okres Prostějov), Skřípov, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Stříbrnice (okres Přerov), Suchdol (okres Prostějov), Šubířov, Tištín, Tovačov, Troubky, Tvorovice, Uhřičice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice (okres Prostějov), Výšovice, Zdětín (okres Prostějov), Želeč (okres Prostějov)
Volební obvod č. 63 Sídlo: Přerov
Bělotín, Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Buk (okres Přerov), Býškovice, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Dolní Újezd (okres Přerov), Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hlinsko (okres Přerov), Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd (okres Přerov), Hrabůvka, Hradčany (okres Přerov), Hranice (okres Přerov), Hustopeče nad Bečvou, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jezernice, Jindřichov (okres Přerov), Kladníky, Klokočí (okres Přerov), Kokory, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota (okres Přerov), Lhotka (okres Přerov), Lipník nad Bečvou, Lipová (okres Přerov), Líšná (okres Přerov), Luboměř, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Mankovice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Odry, Oldřichov (okres Přerov), Olšovec, Opatovice (okres Přerov), Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice, Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí (okres Přerov), Polom (okres Přerov), Potštát, Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky (okres Přerov), Radíkov, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice (okres Přerov), Radvanice (okres Přerov), Rakov, Rouské, Říkovice, Skalička (okres Přerov), Soběchleby, Sobíšky, Spálov, Stará Ves (okres Přerov), Starý Jičín, Střítež nad Ludinou, Suchdol nad Odrou, Sušice (okres Přerov), Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Ústí (okres Přerov), Veselíčko (okres Přerov), Věžky (okres Přerov), Vlkoš (okres Přerov), Vražné, Všechovice (okres Přerov), Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice, Želatovice
Volební obvod č. 64 Sídlo: Bruntál
Andělská Hora (okres Bruntál), Bílčice, Bohušov, Brantice, Bratříkovice, Brumovice (okres Opava), Bruntál, Břidličná, Budišov nad Budišovkou, Býkov-Láryšov, Čaková, Čermná ve Slezsku, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dolní Životice, Dvorce (okres Bruntál), Heřmanovice, Hlavnice, Hlinka, Holasovice, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Jakartovice, Janov (okres Bruntál), Jezdkovice, Jindřichov (okres Bruntál), Jiříkov (okres Bruntál), Karlova Studánka, Karlovice (okres Bruntál), Krasov, Krnov, Kružberk, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lhotka u Litultovic, Lichnov (okres Bruntál), Liptaň, Litultovice, Lomnice (okres Bruntál), Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Mladecko, Moravice, Moravskoslezský Kočov, Neplachovice, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Nové Lublice, Oborná, Osoblaha, Petrovice (okres Bruntál), Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová (okres Opava), Stará Ves (okres Bruntál), Staré Heřminovy, Staré Město (okres Bruntál), Staré Těchanovice, Stěbořice, Svatoňovice, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Velké Heraltice, Vrbno pod Pradědem, Vysoká (okres Bruntál), Zátor
Volební obvod č. 65 Sídlo: Šumperk
Bělá pod Pradědem, Bernartice (okres Jeseník), Bílá Voda, Bludov (okres Šumperk), Bohdíkov, Bohutín (okres Šumperk), Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Černá Voda, Česká Ves, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hanušovice, Horní Studénky, Hraběšice, Hrabišín, Hradec-Nová Ves, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Javorník (okres Jeseník), Jedlí, Jeseník, Jindřichov (okres Šumperk), Kamenná (okres Šumperk), Kobylá nad Vidnavkou, Kolšov, Kopřivná, Lesnice, Libina, Lipová-lázně, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Mikulovice (okres Jeseník), Nový Malín, Olšany (okres Šumperk), Oskava, Ostružná, Petrov nad Desnou, Písařov, Písečná (okres Jeseník), Postřelmov, Postřelmůvek, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Skorošice, Sobotín, Stará Červená Voda, Staré Město (okres Šumperk), Sudkov, Supíkovice, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Velké Losiny, Vernířovice, Vidnava, Vikantice, Vikýřovice, Vlčice (okres Jeseník), Vyšehoří, Zborov, Zlaté Hory, Žulová
Volební obvod č. 66 Sídlo: Litovel
Babice (okres Olomouc), Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko (okres Olomouc), Bohuňovice (okres Olomouc), Bohuslavice (okres Šumperk), Bouzov, Bystročice, Červenka, Dlouhá Loučka (okres Olomouc), Domašov u Šternberka, Drahanovice, Drozdov (okres Šumperk), Dubčany, Dubicko, Haňovice, Hlásnice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hoštejn, Hrabová, Hraničné Petrovice, Huzová, Hynčina, Cholina, Jestřebí (okres Šumperk), Klopina, Komárov (okres Olomouc), Kosov, Krchleby (okres Šumperk), Leština (okres Šumperk), Liboš, Lipina, Lipinka, Líšnice (okres Šumperk), Litovel, Loštice, Loučany, Loučka (okres Olomouc), Luběnice, Luká, Lukavice (okres Šumperk), Lutín, Lužice (okres Olomouc), Maletín, Medlov (okres Olomouc), Měrotín, Mírov, Mladeč, Mladějovice, Mohelnice (okres Šumperk), Moravičany, Moravský Beroun, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Nemile, Norberčany, Nová Hradečná, Olbramice (okres Olomouc), Palonín, Paseka, Pavlov (okres Šumperk), Pňovice, Police (okres Šumperk), Příkazy, Rájec, Řídeč, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín (okres Olomouc), Stavenice, Strukov, Střeň, Štarnov, Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice (okres Olomouc), Troubelice, Třeština, Újezd (okres Olomouc), Uničov, Úsov, Ústín, Vilémov (okres Olomouc), Zábřeh, Zvole (okres Šumperk), Želechovice, Žerotín (okres Olomouc)
Volební obvod č. 67 Sídlo: Nový Jičín
Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov (okres Nový Jičín), Bílovec, Bítov (okres Nový Jičín), Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jistebník, Kateřinice (okres Nový Jičín), Klimkovice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Lichnov (okres Nový Jičín), Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Olbramice (okres Ostrava-město), Petřvald (okres Nový Jičín), Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina (okres Nový Jičín), Studénka, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka (okres Nový Jičín), Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vrchy, Vřesina (okres Ostrava-město), Závišice, Zbyslavice, Ženklava, Životice u Nového Jičína
Volební obvod č. 68 Sídlo: Opava
Bělá (okres Opava), Bohuslavice (okres Opava), Bolatice, Branka u Opavy, Březová (okres Opava), Budišovice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hněvošice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Kobeřice, Kravaře (okres Opava), Kyjovice (okres Opava), Melč, Mikolajice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť (okres Opava), Pustá Polom, Radkov (okres Opava), Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov (okres Opava), Služovice, Strahovice, Sudice (okres Opava), Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice (okres Opava), Závada
Volební obvod č. 69 Sídlo: Frýdek-Místek
Baška, Bílá (okres Frýdek-Místek), Brušperk, Bruzovice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Janovice, Kaňovice (okres Frýdek-Místek), Kozlovice (okres Frýdek-Místek), Krásná (okres Frýdek-Místek), Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka (okres Frýdek-Místek), Malenovice, Metylovice, Nižní Lhoty, Nošovice, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Pržno (okres Frýdek-Místek), Pstruží, Řepiště, Sedliště (okres Frýdek-Místek), Staré Hamry, Staré Město (okres Frýdek-Místek), Staříč, Sviadnov, Vojkovice (okres Frýdek-Místek), Žabeň
Volební obvod č. 70 Sídlo: Ostrava-město
městské obvody Hošťálkovice, Hrabová, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Petřkovice, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Vítkovice, obce Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Vratimov
Volební obvod č. 71 Sídlo: Ostrava-město
městské obvody Ostrava-Jih, Polanka nad Odrou, Proskovice
Volební obvod č. 72 Sídlo: Ostrava-město
městské obvody Krásné Pole, Martinov, Plesná, Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice, obce Čavisov, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Lhota (okres Ostrava-město), Hať, Hlučín, Horní Lhota (okres Ostrava-město), Kozmice (okres Opava), Ludgeřovice, Markvartovice, Šilheřovice, Velká Polom, Vřesina (okres Opava)
Volební obvod č. 73 Sídlo: Frýdek-Místek
Bocanovice, Bukovec (okres Frýdek-Místek), Bystřice (okres Frýdek-Místek), Český Těšín, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek (okres Frýdek-Místek), Hrčava, Chotěbuz, Jablunkov, Komorní Lhotka, Košařiska, Lučina, Milíkov (okres Frýdek-Místek), Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná (okres Frýdek-Místek), Písek (okres Frýdek-Místek), Raškovice, Ropice, Řeka, Smilovice (okres Frýdek-Místek), Soběšovice, Střítež (okres Frýdek-Místek), Třanovice, Třinec, Vělopolí, Vendryně, Vyšní Lhoty, Žermanice
Volební obvod č. 74 Sídlo: Karviná
Bohumín, Dolní Lutyně, Havířov, Petřvald (okres Karviná), Rychvald
Volební obvod č. 75 Sídlo: Karviná
Albrechtice (okres Karviná), Dětmarovice, Doubrava, Horní Suchá, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Stonava, Těrlicko
Volební obvod č. 76 Sídlo: Kroměříž
Bařice-Velké Těšany, Bezměrov, Blazice, Bořenovice, Brankovice, Brusné, Břest, Bystřice pod Hostýnem, Cetechovice, Dětkovice (okres Vyškov), Dobročkovice, Dřínov (okres Kroměříž), Holešov, Honětice, Horní Lapač, Hoštice (okres Kroměříž), Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Chvalkovice (okres Vyškov), Chvalnov-Lísky, Ivanovice na Hané, Jankovice (okres Kroměříž), Jarohněvice, Karolín, Komárno, Koryčany, Kostelany, Kostelec u Holešova, Kožušice, Kroměříž, Kunkovice, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lechotice, Litenčice, Loukov (okres Kroměříž), Lubná (okres Kroměříž), Ludslavice, Lutopecny, Malínky, Martinice (okres Kroměříž), Milonice (okres Vyškov), Míškovice, Morkovice-Slížany, Mrlínek, Němčice (okres Kroměříž), Nemochovice, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nítkovice, Nová Dědina, Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota, Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy (okres Kroměříž), Rajnochovice, Rataje (okres Kroměříž), Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem, Snovídky, Soběsuky, Střílky, Střížovice (okres Kroměříž), Sulimov, Šelešovice, Švábenice, Troubky-Zdislavice, Třebětice (okres Kroměříž), Uhřice (okres Kroměříž), Uhřice (okres Vyškov), Věžky (okres Kroměříž), Vítonice (okres Kroměříž), Vrbka, Zahnašovice, Záříčí, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice
Volební obvod č. 77 Sídlo: Vsetín
Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Horní Bečva, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice (okres Vsetín), Kelč, Kladeruby, Krhová, Kunovice (okres Vsetín), Lešná, Lhota u Vsetína, Loučka (okres Vsetín), Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí (okres Vsetín), Police (okres Vsetín), Poličná, Prostřední Bečva, Pržno (okres Vsetín), Ratiboř (okres Vsetín), Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Střítež nad Bečvou, Ústí (okres Vsetín), Valašská Bystřice, Valašská Senice, Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří (okres Vsetín)
Volební obvod č. 78 Sídlo: Zlín
Bratřejov, Březová (okres Zlín), Dešná (okres Zlín), Drnovice (okres Zlín), Držková, Fryšták, Horní Lideč, Hostišová, Hošťálková, Hrobice (okres Zlín), Hvozdná, Jasenná (okres Zlín), Kašava, Křekov, Lačnov, Leskovec, Lhotsko, Lidečko, Lípa (okres Zlín), Liptál, Lukov (okres Zlín), Lukoveček, Lutonina, Lužná (okres Vsetín), Machová, Mysločovice, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Neubuz, Ostrata, Podkopná Lhota, Poteč, Pozděchov, Prlov, Racková, Sazovice, Seninka, Slušovice, Střelná, Študlov (okres Vsetín), Tichov, Trnava (okres Zlín), Ublo, Újezd (okres Zlín), Valašská Polanka, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Veselá (okres Zlín), Vizovice, Vlachova Lhota, Vlčková, Všemina, Vysoké Pole, Zádveřice-Raková, Zlín, Želechovice nad Dřevnicí
Volební obvod č. 79 Sídlo: Hodonín
Archlebov, Bukovany (okres Hodonín), Bzenec, Čejč, Čejkovice (okres Hodonín), Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín (okres Hodonín), Dražůvky, Dubňany, Hodonín (okres Hodonín), Hovorany, Hýsly, Ježov (okres Hodonín), Josefov (okres Hodonín), Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec (okres Hodonín), Kyjov (okres Hodonín), Labuty, Lovčice (okres Hodonín), Lužice (okres Hodonín), Mikulčice, Milotice, Moravany (okres Hodonín), Mouchnice, Mutěnice (okres Hodonín), Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov (okres Hodonín), Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka (okres Hodonín), Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Těmice (okres Hodonín), Terezín (okres Hodonín), Tvarožná Lhota, Uhřice (okres Hodonín), Vacenovice, Věteřov, Vlkoš (okres Hodonín), Vnorovy, Vracov, Vřesovice (okres Hodonín), Žádovice, Žarošice, Ždánice (okres Hodonín), Želetice (okres Hodonín), Žeravice
Volební obvod č. 80 Sídlo: Zlín
Babice (okres Uherské Hradiště), Bánov, Bělov, Bílovice, Biskupice (okres Zlín), Bohuslavice nad Vláří, Bohuslavice u Zlína, Bojkovice, Brumov-Bylnice, Březnice (okres Zlín), Březolupy, Březůvky, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov (okres Uherské Hradiště), Dobrkovice, Dolní Lhota (okres Zlín), Doubravy, Drslavice (okres Uherské Hradiště), Halenkovice, Haluzice, Horní Lhota (okres Zlín), Hostětín, Hradčovice, Hřivínův Újezd, Jankovice (okres Uherské Hradiště), Jestřabí, Kaňovice (okres Zlín), Karlovice (okres Zlín), Kelníky, Komárov (okres Zlín), Komňa, Košíky, Kudlovice, Lhota (okres Zlín), Lipová (okres Zlín), Lopeník, Loučka (okres Zlín), Ludkovice, Luhačovice, Napajedla, Nedachlebice, Nezdenice, Oldřichovice, Otrokovice, Pašovice, Petrůvka, Pitín, Podhradí (okres Zlín), Pohořelice (okres Zlín), Pozlovice, Prakšice, Provodov, Rokytnice (okres Zlín), Rudice (okres Uherské Hradiště), Rudimov, Sehradice, Slavičín, Slopné, Spytihněv, Starý Hrozenkov, Sušice (okres Uherské Hradiště), Svárov (okres Uherské Hradiště), Šanov (okres Zlín), Šarovy, Štítná nad Vláří-Popov, Šumice (okres Uherské Hradiště), Tečovice, Tlumačov (okres Zlín), Topolná, Traplice, Uherský Brod, Vápenice, Velký Ořechov, Vlachovice (okres Zlín), Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Žítková, Žlutava
Volební obvod č. 81 Sídlo: Uherské Hradiště
Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březová (okres Uherské Hradiště), Buchlovice, Dolní Němčí, Hluk, Horní Němčí, Hostějov, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Huštěnovice, Jalubí, Javorník (okres Hodonín), Kněžpole, Korytná, Kostelany nad Moravou, Kozojídky, Kunovice (okres Uherské Hradiště), Kuželov, Lipov, Louka (okres Hodonín), Malá Vrbka, Medlovice (okres Uherské Hradiště), Mistřice, Modrá, Moravský Písek, Nedakonice, Nivnice, Nová Lhota, Ořechov (okres Uherské Hradiště), Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Podolí (okres Uherské Hradiště), Polešovice, Popovice (okres Uherské Hradiště), Salaš, Slavkov (okres Uherské Hradiště), Staré Hutě, Staré Město (okres Uherské Hradiště), Strání, Stříbrnice (okres Uherské Hradiště), Stupava, Suchá Loz, Suchov, Tasov (okres Hodonín), Tučapy (okres Uherské Hradiště), Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Újezdec (okres Uherské Hradiště), Vážany (okres Uherské Hradiště), Velehrad, Veletiny, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vlčnov, Zlechov, Žeraviny“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 247/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ve volbách vyhlášených před vyhlášením voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, se v řízení o registraci kandidátních listin a přihlášek k registraci a při sestavování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jedná-li se o volby do Senátu, neuvádí se v zápisech o průběhu a výsledku hlasování a v zápisech o výsledku voleb údaj o počtu voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz.
3.
Zprávu podle § 59a odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží vláda oběma komorám Parlamentu poprvé v roce 2027.
4.
Vláda předloží Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona o změně územního vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu Parlamentu České republiky podle § 59a odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tak, aby změna územního vymezení volebních obvodů mohla nabýt účinnosti poprvé k 1. lednu 2028, přesahuje-li v roce 2027 odchylka od průměrného počtu voličů v některém volebním obvodu 15 %.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
Čl. III
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
㤠1
(1)
Tento zákon upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do zastupitelstev krajů, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.
(2)
Volební období zastupitelstev krajů je čtyřleté. Volby do zastupitelstev krajů se konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne2).
2)
Čl. 102 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.“.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
2.
V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Volebním obvodem je území každého vyššího územního samosprávného celku s výjimkou hlavního města Prahy.“.
3.
V § 3 odst. 1 větě druhé se slova „uveřejňuje ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“.
4.
V § 3 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
5.
V § 3 se odstavce 2 a 3 zrušují a současně se zrušuje označení odstavce 1.
6.
V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „jsou“ vkládají slova „vedle překážek stanovených zákonem o správě voleb také“.
7.
V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „odnětí svobody,“ nahrazují slovy „odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence, nebo“ a písmena b) a c) se včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zrušují.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b).
8.
V § 5 odst. 1 se text „b)“ nahrazuje slovy „překážka ve výkonu práva být volen“.
9.
V části první se hlava II včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9, 10, 12, 12a, 12b a 13 zrušuje.
10.
V § 20 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
11.
V § 20 odstavec 2 zní:
„(2)
Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše o 5 kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva kraje.“.
12.
V § 20 se odstavec 3 zrušuje.
13.
§ 21 až 23 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 14 a 16 zrušují.
14.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Hlasovací lístky
Hlasovací lístek se zhotovuje pro každou volební stranu zvlášť.“.
15.
§ 25 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zrušuje.
16.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Voličský průkaz
Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do zastupitelstva kraje hlasovat v kterémkoli volebním okrsku svého volebního obvodu.“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
17.
§ 26a až 31 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 18a, 19 a 20 zrušují.
18.
§ 32 včetně nadpisu zní:
㤠32
Způsob hlasování
Volič vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.“.
19.
§ 33 až 38 se včetně nadpisů zrušují.
20.
§ 39 včetně nadpisu zní:
㤠39
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé volební strany, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb. Dále posoudí a následně sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, jedná se o platný hlas pro volební stranu; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“.
21.
V § 40 se odstavce 1 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
22.
V § 40 odst. 1 písm. b) se slova „ze stálého seznamu“ nahrazují slovem „voličů“.
23.
V § 40 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
24.
V § 40 odst. 1 písm. f) se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“.
25.
V § 40 odst. 1 písm. g) se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
26.
V § 40 odst. 2 se slova „odstavce 2 písm. f)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. g)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem“.
27.
§ 41 se včetně nadpisu zrušuje.
28.
V § 42 odst. 1 se slova „pracovišti u krajského úřadu“ nahrazují slovy „krajském pracovišti“ a text „(§ 41)“ se zrušuje.
29.
V § 42 odst. 3 písm. a) a e) se slova „v kraji“ zrušují.
30.
V § 42 odst. 3 písm. b) se slova „ze stálých seznamů v kraji“ nahrazují slovem „voličů“.
31.
V § 42 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
32.
V § 42 odst. 3 se na začátek písmene e) vkládá slovo „celkový“.
33.
V § 42 odst. 3 písm. e) se slova „za kraj celkem“ zrušují.
34.
V § 42 odst. 3 písm. f) se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
35.
V § 42 odst. 3 písm. h) a v § 43 odst. 6, 9 a 10 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
36.
V § 42 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ ; v případě koalice se uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo“.
37.
V § 42 odstavec 5 zní:
„(5)
Krajský úřad zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje a ostatní volební dokumentaci uschová. Druhý podepsaný stejnopis zápisu o výsledku voleb předá neprodleně Českému statistickému úřadu.“.
38.
V § 43 odst. 1, 2 a 9 se slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“.
39.
V § 43 odst. 1 se slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
40.
V § 43 odst. 3 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“ a text „(§ 23)“ se zrušuje.
41.
V § 43 odst. 4 se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“ a slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ se nahrazují slovy „volební strany“.
42.
V § 43 odst. 5 se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“.
43.
V § 43 odst. 7 se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“.
44.
V § 43 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“.
45.
V § 44 odstavec 2 zní:
„(2)
Český statistický úřad předá Státní volební komisi celkové výsledky voleb za všechny kraje. V celkových výsledcích se uvedou i zvolení kandidáti a náhradníci s údajem o volební straně, za kterou kandidovali, a v případě koalice i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.“.
46.
§ 45 se včetně nadpisu zrušuje.
47.
§ 46 včetně nadpisu zní:
㤠46
Osvědčení o zvolení
Krajský úřad vydá kandidátům zvoleným za člena zastupitelstva kraje osvědčení o zvolení, a to nejpozději do ustavujícího zasedání zastupitelstva. V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá krajský úřad do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 53) osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí podle § 43 odst. 6 až 8.“.
Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.
48.
Nadpis § 47 zní: „Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování“.
49.
V § 47 odst. 2 se slova „dodatečné volby nebo dodatečné hlasování“ nahrazují slovy „opakované volby nebo opakované hlasování“.
50.
V § 47 odst. 4 se za slova „volby“ vkládají slova „ , opakované volby“ a slova „dodatečné hlasování“ se nahrazují slovy „opakované hlasování“.
51.
V § 47 odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“.
52.
V § 48 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
dnem konání zasedání zastupitelstva kraje, na kterém se člen zastupitelstva kraje osobně vzdá mandátu; pokud člen zastupitelstva kraje vyjádří vůli vzdát se mandátu k jinému pozdějšímu dni, zaniká mandát tímto dnem; vzdání se mandátu nelze vzít zpět,“.
53.
V § 48 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
dnem, kdy je kraji doručeno písemné vzdání se mandátu člena zastupitelstva kraje obsahující úředně ověřený podpis člena zastupitelstva kraje; pokud člen zastupitelstva kraje vyjádří vůli vzdát se mandátu k jinému pozdějšímu dni, zaniká mandát tímto dnem; vzdání se mandátu lze učinit též elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním na adresu elektronické pošty podatelny kraje; vzdání se mandátu nelze vzít zpět,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
54.
V § 48 odst. 4 se slovo „ministr“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
55.
V § 48 odst. 6 se slovo „ministra“ nahrazuje slovem „Ministerstva“ a text „odst. 2“ se zrušuje.
56.
V § 48 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Mandát člena zastupitelstva kraje podle odstavců 3 a 4 zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu podle § 52, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení nebo rozhodnutí podle odstavce 6 zrušeno.“.
57.
V § 49 odst. 1 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
58.
V § 50 písmeno b) zní:
„b)
dnem, kdy je kraji doručeno písemné vzdání se postavení náhradníka obsahující úředně ověřený podpis náhradníka; vzdání se postavení náhradníka lze učinit též elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním na adresu elektronické pošty podatelny kraje; vzdání se postavení náhradníka nelze vzít zpět,“.
59.
V § 50 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě, že vzdání se postavení náhradníka je kraji doručeno podle odstavce 1 v den, kdy již náhradníkovi vznikl mandát člena zastupitelstva kraje podle § 49 odst. 1, platí, že jde o vzdání se mandátu člena zastupitelstva kraje.“.
60.
V § 51 odst. 2 se slova „ředitel krajského úřadu“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
61.
V § 51 odst. 4 se slova „platí ustanovení tohoto zákona“ nahrazují slovy „se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb obdobně“.
62.
V § 52 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 22 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
63.
V § 52 se slovo „ministra“ nahrazuje slovem „Ministerstva“ a slova „politická strana, politické hnutí a koalice“ se nahrazují slovy „volební strana“.
64.
V § 53 odst. 1 se slova „zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku“ nahrazují slovy „příslušející jako volič k volebnímu okrsku“ a slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ se nahrazují slovy „volební strana“.
65.
V části první v nadpisu hlavy VIII se slova „Nároky členů okrskových volebních komisí a“ zrušují.
66.
§ 55 se včetně nadpisu zrušuje.
67.
Nadpis § 56 se zrušuje.
68.
V § 56a odst. 1, 2 a 5 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany anebo jejího kandidáta“.
69.
V § 56a odst. 4 se slova „politických stranách, politických hnutích nebo koalicích“ nahrazují slovy „volebních stranách“.
70.
V § 56a odst. 5 a 8 se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
71.
V § 56a odst. 6 se slova „politických stran, politických hnutí nebo koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
72.
V § 56b odst. 1 a v § 56e odst. 1 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny“ nahrazují slovy „volební strana je povinna“.
73.
V § 56b odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
74.
V § 56b odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
75.
V § 56c odst. 2, § 56d odst. 1, § 56e odst. 1 a 2 a v § 56e odst. 3 písm. c) se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“.
76.
V § 56d odst. 2 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“ a slova „politická strana, politické hnutí, koalice nebo jejich kandidát“ se nahrazují slovy „volební strana nebo její kandidát“.
77.
V § 56d odst. 3 se slova „politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“ a slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ se nahrazují slovy „volební strany“.
78.
V § 56e odst. 3 písm. a) a c) se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“.
79.
V § 56e odst. 3 písm. c) se slovo „zavázaly“ nahrazuje slovem „zavázala“.
80.
V § 56e odst. 4 a 5 se slova „politická strana, politické hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strana“.
81.
V § 56e odst. 5 se slovo „zašlou“ nahrazuje slovem „zašle“.
82.
V § 56g odst. 1 písm. a) se slova „politických stran, politických hnutí, koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
83.
V § 56g odst. 1 písm. b) se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
84.
V § 56g odst. 1 písm. d) se slova „a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce“ zrušují.
85.
V § 56g se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
86.
V části první v nadpisu hlavy X se slova „a jiné správní delikty“ zrušují.
87.
V nadpisu § 57 se za slovo „Přestupky“ doplňují slova „fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
88.
V § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „ , právnická nebo podnikající fyzická“.
89.
V § 57 odst. 1 písm. b) se slova „politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“.
90.
V § 57 odst. 1 písm. c) se za slova „jménem a příjmením“ vkládají slova „nebo názvem a zkratkou“.
91.
V § 57 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
92.
V § 57 odst. 2 se za slovo „přestupek“ vkládají slova „podle odstavce 1“.
93.
Nadpis § 58 zní: „Přestupky politických stran a politických hnutí“.
94.
V § 58 se odstavce 1, 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
95.
V § 58 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
96.
V § 58 odst. 1 písm. d) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
97.
V § 58 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
98.
V § 58 odst. 2 písm. a) se slova „odstavce 1 nebo“ zrušují.
99.
V § 58 odst. 2 písm. a) až d) se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“ a slova „správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“.
100.
§ 58a včetně nadpisu zní:
㤠58a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Úřad, jde-li o přestupky podle § 57 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a § 58 odst. 1,
b)
krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 57 odst. 1 písm. e).
(2)
K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku adresu místa trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Nemá-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, místo trvalého pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu.“.
101.
V § 60 se za slova „nových volbách (§ 51)“ vkládají slova „ , opakovaných volbách“.
102.
§ 59, 61 až 65 a 69a se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 27 zrušují.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 130/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ve volbách vyhlášených před vyhlášením voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, se v řízení o registraci kandidátních listin a při sestavování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle zákona č. 130/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí
Čl. V
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb. a zákona č. 269/2021 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do zastupitelstev obcí, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.
(2)
Volební období zastupitelstev obcí je čtyřleté2). Volby do zastupitelstev obcí se konají ve všech obcích, městských částech a městských obvodech územně členěných statutárních měst, hlavním městě Praze a jeho městských částech v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.“.
Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje.
2.
V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pravidla stanovená tímto zákonem pro obec a její orgány obdobně též pro městský obvod nebo městskou část územně členěného statutárního města a jejich orgány, hlavní město Prahu a městskou část hlavního města Prahy a jejich orgány.“.
3.
V § 3 odst. 1 větě druhé se slova „uveřejňuje ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“.
4.
V § 3 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
5.
V § 3 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
6.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování a nové volby se konají v jednom dni. Hlasování začíná v 7.00 hodin a končí ve 22.00 hodin.“.
7.
V § 4 odstavec 1 zní:
„(1)
Právo volit do zastupitelstva obce má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let a je v této obci přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem osvědčení o registraci k přechodnému pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obci, dosáhl věku nejméně 18 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce; do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města anebo městské části hlavního města Prahy má právo volit ten volič, který je přihlášen k pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části.“.
Poznámky pod čarou č. 4 až 6 se zrušují.
8.
V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „jsou“ vkládají slova „vedle překážek stanovených zákonem o správě voleb také“.
9.
V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „odnětí svobody,“ nahrazují slovy „odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence, nebo“ a písmena b) a c) se včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zrušují.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b).
10.
V § 5 odst. 1 části věty před středníkem se text „b)“ nahrazuje slovy „překážka ve výkonu práva být volen“.
11.
V § 5 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
12.
V § 5 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu této obce; funkce člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy; funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města; funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského úřadu.
(3)
Funkce člena zastupitelstva obce, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná podle odstavce 2 pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části, nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části.“.
Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje.
13.
V části první se hlava II včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 12 až 14, 16 až 18 a 20 zrušuje.
14.
V § 20 odst. 1 se slova „nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů“ nahrazují slovy „nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů“.
15.
V § 20 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
16.
V § 21 se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
17.
V § 21 se slova „uveřejní registrační úřad na úřední desce“ nahrazují slovy „registrační úřad zveřejní v informačním systému správy voleb“ a číslo „85“ se nahrazuje číslem „80“.
18.
V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
K petici nebo části petice podané po lhůtě pro podání kandidátní listiny se nepřihlíží. Vady v petici nelze zhojit.“.
19.
V § 22 odstavec 1 zní:
„(1)
Obecní úřad oznámí nejpozději 81 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen. Současně tuto informaci zveřejní na úřední desce. Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.“.
20.
V § 22 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
21.
V § 22 odstavec 3 zní:
„(3)
Nedosahuje-li souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen, popřípadě je menší než 5, volby se v této obci nekonají.“.
22.
V § 22 se odstavec 4 zrušuje.
23.
§ 23 a 24 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 zrušují.
24.
V § 25 se odstavce 1, 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
25.
V § 25 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
26.
V § 25 odst. 2 se věty třetí, šestá až devátá a jedenáctá zrušují.
27.
V § 25 odst. 3 se věta třetí zrušuje.
28.
§ 26 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22 a 36 zrušuje.
29.
V § 27 odst. 3 se za slovo „popis“ vkládají slova „výčtem volebních okrsků“, slova „starosta do 2 dnů po vytvoření volebních obvodů“ se nahrazují slovy „obecní úřad nejpozději do 81 dnů přede dnem voleb“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a současně tyto údaje oznámí registračnímu úřadu“.
30.
§ 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Voličský průkaz
Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do zastupitelstva obce hlasovat v kterémkoli volebním okrsku svého volebního obvodu. V územně členěném statutárním městě a v hlavním městě Praze je tímto volebním obvodem vždy volební obvod, v němž volič může volit zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu.“.
31.
§ 29 a 31 až 33 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 23 až 27 zrušují.
32.
V § 30 odst. 3 se slova „i nezávislé kandidáty“ zrušují.
33.
V § 34 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
34.
V § 34 odst. 4 se věta první zrušuje.
35.
V § 34 se odstavec 5 zrušuje.
36.
§ 35 až 39 se včetně nadpisů zrušují.
37.
§ 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise posoudí hlasy voličů (§ 41), sečte hlasy pro jednotlivé kandidáty a pro jednotlivé volební strany. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 2. Hlasuje-li se v okrsku do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, hlasovací lístky se před sčítáním rozdělí podle jednotlivých druhů zastupitelstev a poté se sčítají zvlášť.
(2)
Okrsková volební komise po posouzení hlasu voliče (§ 41) započte platný hlas pro kandidáta takto:
a)
jsou-li označeni pouze jednotliví kandidáti kterékoliv volební strany, obdrží hlas každý označený kandidát,
b)
je-li označena pouze volební strana, obdrží hlas každý kandidát této volební strany, nejvýše však tolik kandidátů v pořadí podle hlasovacího lístku, kolik činí počet volených členů zastupitelstva,
c)
je-li označena volební strana a zároveň jednotliví kandidáti ostatních volebních stran, obdrží nejdříve hlas každý jednotlivě označený kandidát ostatních volebních stran a poté v pořadí podle hlasovacího lístku tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů.“.
38.
V nadpisu § 41 se slova „hlasovacích lístků“ nahrazují slovy „platnosti hlasu voliče“.
39.
V § 41 se odstavce 1, 4 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
40.
V § 41 odst. 1 písmena c) a d) znějí:
„c)
označil-li na hlasovacím lístku křížkem v rámečku před jménem kandidáta více kandidátů, než má být voleno členů zastupitelstva obce, bez ohledu na to, že kandidát se kandidatury vzdal nebo byla jeho kandidatura odvolána, nebo
d)
je-li pro to důvod stanovený zákonem o správě voleb.“.
41.
V § 41 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují.
42.
V § 42 se odstavce 1 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
43.
V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „ze seznamu“ nahrazují slovem „voličů“.
44.
V § 42 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
45.
V § 42 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
počet hlasovacích lístků, které jsou platným hlasem voliče,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
46.
V § 42 odst. 2 se slova „odstavce 2 písm. e) a f)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. g) a h)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem“.
47.
§ 43 se včetně nadpisu zrušuje.
48.
V § 45 odst. 1 a 3 až 5 se slova „na kandidátní listině“ nahrazují slovy „na hlasovacím lístku“.
49.
V § 45 odst. 1 se slova „kandidátní listinu“ nahrazují slovy „volební stranu“, slova „kandidátní listiny“ se nahrazují slovy „volební strany“, slova „kandidátních listin“ se nahrazují slovy „volebních stran“ a slova „kandidátním listinám“ se nahrazují slovy „volebním stranám“.
50.
V § 45 odst. 1 větě poslední a v § 45 odst. 2 se slova „kandidátní listina“ nahrazují slovy „volební strana“.
51.
V § 45 odst. 1 se text „§ 43“ nahrazuje slovy „zákona o správě voleb“.
52.
V § 45 odst. 3 se slova „kandidátní listině na ní uvedeným“ zrušují a za slovo „kandidátům“ se vkládají slova „volební strany“.
53.
V § 45 odst. 4 se slova „v kandidátní listině“ nahrazují slovy „na hlasovacím lístku“.
54.
V § 45 odst. 5 se slova „kandidátní listina“ nahrazují slovy „volební strana“, za slova „žádný mandát,“ se vkládá slovo „její“ a slova „na ní uvedení“ se zrušují.
55.
V § 46 odst. 2 písm. c) se slova „ze seznamů“ nahrazují slovem „voličů“.
56.
V § 46 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena f) až j).
57.
V § 46 odst. 2 se na začátek písmene f) vkládá slovo „celkový“.
58.
V § 46 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
počet hlasovacích lístků, které jsou platným hlasem voliče,“.
Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k).
59.
V § 46 odst. 2 se na začátek písmene i) vkládá slovo „celkový“.
60.
V § 46 odst. 3 se na začátek písmen a) a b) vkládá slovo „pověřený“.
61.
V § 47 se slova „Pověřený obecní“ nahrazují slovem „Registrační“ a slova „ , pro kterou byl registračním úřadem“ se zrušují.
62.
V § 48 se odstavce 1 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
63.
V § 50 odst. 1 a § 50 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „o“ vkládá slovo „celkovém“.
64.
V § 50 odst. 2 písm. e) se text „§ 23 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 3“ a slova „ , a obcí, v nichž bude na základě § 43 odst. 2 vyhlášeno opakované hlasování“ se zrušují.
65.
V § 50 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
jména a příjmení kandidátů v členění podle názvu a druhu volebních stran, kteří byli zvoleni do Zastupitelstva hlavního města Prahy, a kandidátů, kteří se stali náhradníky; v případě koalice se v těchto volbách uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.“.
66.
V § 50 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Státní volební komise schválí zápis o celkovém výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise.
(4)
Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o celkovém výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.“.
67.
§ 51 a 52 se včetně nadpisů zrušují.
68.
V § 53 se slovo „prvního“ nahrazuje slovem „ustavujícího“.
69.
V § 54 odst. 1 písm. b) se text „§ 23 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 3“.
70.
V § 54 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta.“.
71.
V § 54 odst. 3 se za text „písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“.
72.
V § 54 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
73.
V § 54 odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“.
74.
V § 55 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
dnem konání zasedání zastupitelstva obce, na kterém se člen zastupitelstva obce osobně vzdá mandátu; pokud člen zastupitelstva obce vyjádří vůli vzdát se mandátu k jinému pozdějšímu dni, zaniká mandát tímto dnem; vzdání se mandátu nelze vzít zpět,“.
75.
V § 55 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
dnem, kdy je obci doručeno písemné vzdání se mandátu člena zastupitelstva obce obsahující úředně ověřený podpis člena zastupitelstva obce; pokud člen zastupitelstva obce vyjádří vůli vzdát se mandátu k jinému pozdějšímu dni, zaniká mandát tímto dnem; vzdání se mandátu lze učinit též elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním na adresu elektronické pošty podatelny obce; vzdání se mandátu nelze vzít zpět,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
76.
V § 55 odst. 4 se slova „ředitel krajského úřadu“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
77.
V § 55 odst. 5 se slovo „ředitele“ zrušuje a slovo „ministr“ se nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
78.
V § 55 odst. 7 se slovo „ředitele“ zrušuje a slovo „ministra“ se nahrazuje slovem „Ministerstva“.
79.
V § 55 odst. 7 a 8 se text „odst. 3“ zrušuje.
80.
V § 56 odst. 2 se slova „rada obce, města, městské části nebo městského obvodu anebo rada hlavního města Prahy, a není-li zřízena, zastupitelstvo obce“ nahrazují slovy „starosta obce“.
81.
V § 57 písmeno b) zní:
„b)
dnem, kdy je obci doručeno písemné vzdání se postavení náhradníka obsahující úředně ověřený podpis náhradníka; vzdání se postavení náhradníka lze učinit též elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním na adresu elektronické pošty podatelny obce; vzdání se postavení náhradníka nelze vzít zpět,“.
82.
V § 57 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě, že vzdání se postavení náhradníka je obci doručeno podle odstavce 1 v den, kdy již náhradníkovi vznikl mandát člena zastupitelstva obce podle § 56 odst. 1, platí, že jde o vzdání se mandátu člena zastupitelstva obce.“.
83.
V § 58 odst. 3 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“ a slova „s výjimkou vytvoření pracoviště Českého statistického úřadu u krajského úřadu podle § 9 odst. 2 písm. a)“ se zrušují.
84.
V § 59 se odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 30 a 31 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3.
85.
V § 59 se slovo „ředitele“ zrušuje a slovo „ministra“ se nahrazuje slovem „Ministerstva“.
86.
V § 59 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
87.
V § 60 odst. 1 se slova „každá osoba zapsaná do seznamu“ nahrazují slovy „každý volič zapsaný“.
88.
V § 61 se slova „odst. 2 a 3“ zrušují.
89.
V části první v nadpisu hlavy VIII se slova „Nároky členů okrskových volebních komisí a“ zrušují.
90.
§ 62 se včetně nadpisu zrušuje.
91.
Nadpis § 63 se zrušuje.
92.
V nadpisu hlavy IX se slova „a jiné správní delikty“ zrušují.
93.
§ 64 včetně nadpisu zní:
㤠64
Přestupek na úseku voleb do zastupitelstev obcí
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejňovat výsledky předvolebních a volebních průzkumů podle § 30 odst. 2.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 100 000 Kč.“.
Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.
94.
§ 65 včetně nadpisu zní:
㤠65
Příslušnost
Přestupek podle tohoto zákona projednává krajský úřad, v jehož správním obvodu je podezřelý z přestupku přihlášen k pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo má sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Není-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, na území České republiky přihlášen k pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu.“.
Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje.
95.
§ 67 až 71a a 74 a 77 se včetně nadpisů zrušují.
96.
V § 73 se slovo „obyvatel“ nahrazuje slovem „voličů“.
97.
V nadpisu přílohy k zákonu se číslo „4“ nahrazuje číslem „1“.
98.
V příloze k zákonu se slova „počtu obyvatel“ nahrazují slovy „počtu voličů do zastupitelstva obce“.
99.
V příloze k zákonu se slovo „obyvatel“ nahrazuje slovem „voličů“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 491/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ve volbách vyhlášených před vyhlášením voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, se v řízení o registraci kandidátních listin a při sestavování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle zákona č. 491/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V zápisech o průběhu a výsledku hlasování a v zápisech o výsledku voleb se neuvádí počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz, a počet hlasovacích lístků, které jsou platným hlasem voliče.
3.
Starosta ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona změnou volebního okrsku odstraní případy, kdy hranice volebního okrsku není shodná s hranicí volebního obvodu pro volby do Senátu; jsou-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vyhlášeny volby, provede starosta změnu po vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu
Čl. VII
Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb. a zákona č. 282/2020 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do Evropského parlamentu konaných v České republice, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.“.
2.
V § 2 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušuje.
3.
V § 3 odst. 2, § 32 odst. 1 a v § 59 odst. 7 se slova „na území České republiky“ nahrazují slovy „v České republice“.
4.
V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „uveřejňuje ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“.
5.
V § 3 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
6.
V § 3 se odstavec 3 zrušuje.
7.
V § 4 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
8.
V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Komunikační centrálou pro vzájemnou výměnu informací s jinými členskými státy je Ministerstvo vnitra. Komunikační centrála plní tyto úkoly:
a)
přijímá od komunikačních centrál jiných členských států informace o voličích, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky a kteří projevili vůli hlasovat nebo kandidovat v jiném členském státě,
b)
ve lhůtě do 5 pracovních dnů ověřuje pro komunikační centrálu jiného členského státu, zda státní občan České republiky, který kandiduje v tomto jiném členském státě, nebyl zbaven práva být volen,
c)
zasílá komunikačním centrálám jiných členských států informace o tom, že státní občan příslušného členského státu projevil vůli hlasovat v České republice nebo je uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu podané v České republice.
(3)
Ministerstvo vnitra oznamuje Evropské komisi kontaktní údaje na komunikační centrálu a jejich změny.“.
9.
V § 5 odst. 1 se slova „volit na území České republiky“ nahrazují slovy „volit v České republice“ a slova „(dále jen „volič“)“ se zrušují.
10.
V § 5 se odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušují a současně se zrušuje označení odstavce 1.
11.
V § 6 odst. 1 se slova „být na území České republiky“ nahrazují slovy „být v České republice“, slova „na území České republiky, alespoň druhý“ se nahrazují slovy„ , alespoň druhý“ a slova „volebního práva4)“ se nahrazují slovy „práva být volen“.
12.
V části první se hlava II včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5 až 10 zrušuje.
13.
§ 20 se včetně nadpisu zrušuje.
14.
V § 21 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
15.
V § 21 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Nejvyšší počet kandidátů, které může volební strana uvést na kandidátní listině, je o jednu třetinu vyšší než počet poslanců Evropského parlamentu volených v České republice.
(3)
V prohlášení kandidáta kromě náležitostí stanovených zákonem o správě voleb kandidát dále uvede, že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu v jiném členském státě. Je-li kandidátem občan jiného členského státu, uvede v prohlášení dále místo narození a adresu svého posledního místa pobytu v členském státě původu a připojí prohlášení, že v členském státě původu nebyl soudním nebo správním rozhodnutím zbaven práva být volen. Prohlášení kandidáta může být učiněno v českém, anglickém, německém nebo francouzském jazyce.
(4)
Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny.“.
16.
§ 22 až 24 včetně nadpisů znějí:
㤠22
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu
(1)
Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je volební strana.
(2)
Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu registračním úřadem.
(3)
Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu činí 19 000 Kč.
(4)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 23 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu zaniká, pokud kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního. Poplatková povinnost zaniká ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci.
§ 23
Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu
(1)
Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je registrační úřad.
(2)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb.
(3)
Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny.
(4)
U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky.
(5)
Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.
§ 24
Zvláštní pravidla projednání kandidátních listin
(1)
Kandiduje-li na kandidátní listině státní občan jiného členského státu, Ministerstvo vnitra neprodleně po podání kandidátní listiny zašle komunikační centrále jiného členského státu informaci, že státní občan tohoto jiného členského státu je uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu podané v České republice. Zároveň zašle prohlášení tohoto kandidáta a vyžádá si od komunikační centrály jiného členského státu ověření, zda kandidát nebyl zbaven práva být volen.
(2)
Ministerstvo vnitra rozhodne o škrtnutí kandidáta, který je státním občanem jiného členského státu, jestliže ve lhůtě stanovené pro škrtnutí kandidátů zákonem o správě voleb obdrží od komunikační centrály členského státu původu informaci, že tento kandidát byl zbaven práva být volen.
(3)
Obdrží-li Ministerstvo vnitra až po registraci kandidátní listiny od komunikační centrály jiného členského státu informaci, že kandidát, který je státním občanem tohoto členského státu, byl zbaven práva být volen, zůstávají údaje o kandidátovi na kandidátní listině, avšak při zjišťování výsledku hlasování se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Ministerstvo vnitra prostřednictvím krajských úřadů zajistí zveřejnění informace o tom, že kandidát byl zbaven práva být volen, ve všech volebních místnostech, pokud informaci od komunikační centrály jiného členského státu obdrží do 48 hodin před zahájením voleb.“.
17.
§ 25 se zrušuje.
18.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Hlasovací lístky
Hlasovací lístky pro volby do Evropského parlamentu se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.“.
19.
V části první nadpis hlavy IV zní:
„Zvláštní náležitosti seznamu voličů“.
20.
§ 27 až 29 včetně nadpisů znějí:
㤠27
Zápisy údajů v seznamu voličů
(1)
Ministerstvo vnitra provádí v seznamu voličů
a)
zápis údaje o hlasování občana České republiky ve volbách do Evropského parlamentu v jiném členském státu,
b)
výmaz údaje o hlasování občana jiného členského státu ve volbách do Evropského parlamentu v České republice.
(2)
Zápisy a výmazy údajů podle odstavce 1 provádí Ministerstvo vnitra na základě informací od komunikačních centrál jiných členských států. Údaj podle odstavce 1 písm. a) je platný pouze pro volby bezprostředně následující po jeho zápisu a uvádí se ve výpisu voličů. Po dobu platnosti tohoto údaje nemůže volič hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu v České republice.
(3)
Obecní úřad a zastupitelský úřad provedou na žádost voliče v seznamu voličů zápis a výmaz údaje o hlasování občana jiného členského státu ve volbách do Evropského parlamentu v České republice. Údaj o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice je platný pro všechny volby do Evropského parlamentu až do doby, kdy nastane důvod pro jeho výmaz.
§ 28
Žádost o zápis údaje o hlasování občana jiného členského státu v České republice do seznamu voličů
(1)
Občan jiného členského státu, který je veden v seznamu voličů a hodlá hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu v České republice, může nejpozději 39 dnů přede dnem voleb požádat o zápis údaje o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice do seznamu voličů.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 občan jiného členského státu přiloží čestné prohlášení, ve kterém uvede svoji státní příslušnost, místo pobytu, adresu volebního obvodu, kde byl dosud pro volby do Evropského parlamentu veden ve volební evidenci, a to, že bude hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu pouze v České republice.
(3)
Žádost podle odstavce 1 může volič podat u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu
a)
osobně, a to i prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče,
b)
písemně prostřednictvím datové schránky voliče, nebo podepsanou uznávaným elektronickým podpisem voliče, anebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem voliče, nebo
c)
prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná.
(4)
Obecní úřad nebo zastupitelský úřad žadatele nejpozději 15 dnů přede dnem voleb vyrozumí o tom, jak byla jeho žádost vyřízena.
(5)
Údaj o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice vymaže obecní úřad nebo zastupitelský úřad na žádost voliče. Na podání žádosti se vztahuje odstavec 3 obdobně.
§ 29
Voličský průkaz
Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Evropského parlamentu v České republice hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku.“.
Poznámky pod čarou č. 14 a 15 se zrušují.
21.
§ 30 a 31 se včetně nadpisu zrušují.
22.
V § 32 odst. 1 se číslo „80“ nahrazuje číslem „60“, slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ se nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“ a slova „v českém jazyce a v pracovních jazycích“ se nahrazují slovy „ve všech úředních jazycích“.
23.
V § 32 se odstavce 2 až 6 včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
24.
§ 33 až 36 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 17 a 18 zrušují.
25.
V § 37 odstavec 1 zní:
„(1)
Volič vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv.“.
26.
V § 37 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
27.
§ 38 až 42 se včetně nadpisů zrušují.
28.
§ 43 včetně nadpisu zní:
㤠43
Sčítání hlasů okrskovou a zvláštní okrskovou volební komisí
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé volební strany, přičemž vyloučí neplatné hlasy voliče z důvodů stanovených zákonem o správě voleb. Dále posoudí a následně sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 2 kandidátům, jedná se o platný hlas pro volební stranu; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“.
29.
V § 44 se odstavce 1 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
30.
V § 44 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „komise“ vkládají slova „a zvláštní okrskové volební komise“.
31.
V § 44 odst. 1 písm. b) se slova „ve volebním okrsku“ zrušují a slova „ze seznamu pro volby do Evropského parlamentu“ se nahrazují slovem „voličů“.
32.
V § 44 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
33.
V § 44 odst. 1 písm. f) a v § 48 odst. 2 a 5 se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“.
34.
V § 44 odst. 1 písm. h) se slova „komisi, usnesení, která komise“ nahrazují slovy „komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která“.
35.
V § 44 odst. 2 se text „2 písm. f)“ nahrazuje textem „1 písm. g)“ a za slova „okrsková volební komise“ se vkládají slova „nebo zvláštní okrsková volební komise“.
36.
V § 44 odst. 2 se za slova „okrskové volební komise“ vkládají slova „nebo zvláštní okrskové volební komise“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem“.
37.
§ 45 se včetně nadpisu zrušuje.
38.
V § 47 odst. 1 se slova „u pověřených obecních úřadů podle § 45“ nahrazují slovy „a zvláštních volebních okrsků“.
39.
V § 47 odst. 1 a v § 59 odst. 8 se slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
40.
V § 47 odst. 2 a v § 59d odst. 4 se slova „politická strana, politické hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strana“.
41.
V § 48 odst. 1 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“ a slova „podle § 24“ se zrušují.
42.
V § 48 odst. 2, § 54 odst. 1 a 2 a v § 59c odst. 3 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
43.
V § 48 odst. 3 a v § 59d odst. 3 písm. a) a c) se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“.
44.
V § 48 odst. 4 a 7, § 49 odst. 2 písm. e), § 59 odst. 4 a v § 59f odst. 1 písm. b) se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
45.
V § 48 odst. 6, § 57 odst. 3, § 59b odst. 2, § 59c odst. 1, § 59d odst. 1 větě první a v § 59d odst. 2 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“.
46.
V § 49 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.“.
47.
V § 49 odst. 2 písm. a) se slova „ze seznamů pro volby do Evropského parlamentu“ nahrazují slovem „voličů“.
48.
V § 49 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
49.
V § 49 odst. 2 se na začátek písmene e) vkládá slovo „celkový“ a slova „politickou stranu, politické hnutí a koalici“ se nahrazují slovy „volební stranu“.
50.
V § 49 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
seznam volebních stran, které získaly nejméně 1 procento z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení.“.
51.
V § 49 se odstavec 3 zrušuje.
52.
§ 50 se včetně nadpisu zrušuje.
53.
V § 52 odst. 3 se za slovo „mandátu“ vkládají slova „z důvodů podle odstavce 1 písm. b), c) a f)“ a slova „mandát zanikl“ se nahrazují slovy „nastal důvod pro zánik mandátu“.
54.
V § 52 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Mandát poslance Evropského parlamentu podle odstavce 3 zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu podle § 57 odst. 3 nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení podle odstavce 3 zrušeno.“.
55.
V § 54 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Náhradník získává mandát dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž zanikl mandát poslance Evropského parlamentu, za něhož náhradník nastupuje. Náhradník nastupuje i v případě, kdy soud shledá důvodným návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 57 odst. 1).“.
56.
V § 54 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
57.
§ 55 a 56 se zrušují.
58.
V § 57 odst. 1 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž“ nahrazují slovy „volební strana, jejíž“.
59.
V § 58 odst. 1 se slova „56 a“ zrušují.
60.
V § 58 odst. 2 se slova „seznamu voličů, registrace,“ zrušují a slovo „voleb“ se nahrazuje slovy „volby kandidáta“.
61.
V části první v nadpisu hlavy IX se slova „ , nároky členů okrskových volebních komisí“ zrušují.
62.
V § 59 odst. 1 a 6 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich“ nahrazují slovy „volební strany anebo jejího“.
63.
V § 59 odst. 2 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany anebo jejího kandidáta“.
64.
V § 59 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“)“.
65.
V § 59 odst. 5 se slova „ , politických stranách, politických hnutích nebo koalicích“ nahrazují slovy „a volebních stranách“.
66.
V § 59 odst. 6 se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
67.
V § 59 odst. 8 se slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“.
68.
V § 59 odst. 9 se slova „politické strany, politická hnutí, koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
69.
V § 59 odst. 10 se za slovo „komisí“ vkládají slova „a zvláštních okrskových volebních komisí“.
70.
V § 59a odst. 1 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny“ nahrazují slovy „volební strana je povinna“.
71.
V § 59a odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
72.
V § 59c odst. 2 se slova „politická strana, politické hnutí, koalice“ nahrazují slovy „volební strana“.
73.
V § 59c odst. 3 se slova „politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich“ nahrazují slovy „volební strany anebo jejího“.
74.
V § 59d odst. 1 větě druhé a v § 59d odst. 3 písm. c) se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
75.
V § 59d odst. 5 se slova „politická strana, politické hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“.
76.
V § 59f odst. 1 písm. a) se slova „politických stran, politických hnutí, koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“.
77.
V § 59f odst. 1 písm. d) se slova „a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce“ zrušují.
78.
V § 59f se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
79.
§ 61 se včetně nadpisu zrušuje.
80.
V části první v nadpisu hlavy X se slova „a jiný správní delikt“ zrušují.
81.
§ 62 až 63a včetně nadpisů znějí:
㤠62
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 59 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu,
b)
v rozporu s § 59 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládána krajem nebo obcí, k volební kampani,
c)
v rozporu s § 59 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující volební strany anebo jejího kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli,
d)
v rozporu s § 59 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením nebo názvem a zkratkou a evidenčním číslem registrované třetí osoby,
e)
v rozporu s § 59 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Evropského parlamentu a končící ukončením hlasování,
f)
v rozporu s § 59e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 59e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 59e odst. 6,
g)
vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 59e odst. 7 nebo v rozporu s § 59e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet,
h)
v rozporu s § 59e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku,
i)
nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 59e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 59e odst. 10,
j)
nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 59e odst. 11, nebo
k)
nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 59e odst. 12.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
požádá pro tytéž volby do Evropského parlamentu o zápis do volební evidence ve více než jednom členském státě Evropské unie, nebo
b)
hlasuje v týchž volbách do Evropského parlamentu více než jednou.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
b)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
c)
od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 63
Přestupky politických stran a politických hnutí
(1)
Kandidující politická strana nebo politické hnutí anebo politická strana nebo politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 59 odst. 6 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaně,
b)
v rozporu s § 59a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 59a odst. 2,
c)
užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 59a odst. 3,
d)
v rozporu s § 59a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o přestupku týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb,
e)
nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 59a odst. 6,
f)
zruší volební účet v rozporu s § 59a odst. 7,
g)
v rozporu s § 59b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně,
h)
neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 59b odst. 3,
i)
neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 59b odst. 4,
j)
v rozporu s § 59c odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volby do Evropského parlamentu nepřesáhly stanovenou částku,
k)
v rozporu s § 59c odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo
l)
nesplní některou z povinností podle § 59d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo l),
b)
od 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i) nebo k),
c)
od 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f) nebo g),
d)
od 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j).
§ 63a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Úřad, jde-li o přestupky podle § 62 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a § 63 odst. 1,
b)
krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 62 odst. 1 písm. e) a § 62 odst. 2.
(2)
K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu
a)
má podezřelý z přestupku adresu místa trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou; nemá-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, místo trvalého pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu,
b)
se nachází místo spáchání přestupku podle § 62 odst. 2.“.
82.
§ 64 se včetně poznámky pod čarou č. 23 zrušuje.
83.
§ 65 včetně nadpisu zní:
㤠65
Příspěvek na úhradu volebních nákladů
(1)
Volební straně, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu poskytnut příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 30 Kč.
(2)
V případě koalice vyplatí Ministerstvo financí příspěvek na úhradu volebních nákladů politickým stranám nebo politickým hnutím, které tvoří koalici, rovným dílem nebo podle dohody o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice, byla-li Ministerstvu financí doručena do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.
(3)
Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu příspěvku na úhradu volebních nákladů.“.
84.
§ 66 až 68 se včetně nadpisu zrušují.
85.
§ 70 se zrušuje.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 62/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o volbě prezidenta republiky
Čl. IX
Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy při volbě prezidenta republiky (dále jen „volba prezidenta“), zvláštní podmínky výkonu volebního práva v této volbě a zvláštní pravidla zjišťování výsledku této volby. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.“.
2.
§ 2 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zrušuje.
3.
V § 3 odst. 1 větě první se slova „uveřejněním rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlášením rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“.
4.
V § 3 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
5.
V § 4 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
6.
§ 5 se včetně nadpisu zrušuje.
7.
V části první se hlava II včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5 až 11 zrušuje.
8.
V § 21 odstavec 3 zní:
„(3)
K zániku mandátu navrhujících poslanců nebo navrhujících senátorů anebo postavení navrhujícího občana, ke kterému došlo po podání kandidátní listiny, se nepřihlíží.“.
9.
V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Není-li podána žádná nebo pouze 1 kandidátní listina nebo není-li zaregistrována žádná nebo pouze 1 kandidátní listina, koná se nová volba prezidenta. O této skutečnosti Ministerstvo vnitra neprodleně informuje předsedu Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu obsazena, předsedu Poslanecké sněmovny.“.
10.
§ 22 se včetně nadpisu zrušuje.
11.
V § 24 odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
12.
V § 24 odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
13.
V nadpisu § 25 se slovo „Náležitosti“ nahrazuje slovy „Zvláštní náležitosti“.
14.
V § 25 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 1 až 4.
15.
V § 25 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „1“.
16.
V § 25 odst. 4 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
17.
V § 25 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
K petici nebo části petice podané po lhůtě pro podání kandidátní listiny se nepřihlíží. Vady v petici nelze zhojit.“.
18.
§ 26 a 27 se včetně nadpisů zrušují.
19.
V § 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Hlasovací lístky
(1)
Pro první kolo volby prezidenta republiky jsou všichni kandidáti uvedeni na společném hlasovacím lístku. Pořadí kandidátů stanoví registrační úřad losem. Před jménem každého kandidáta se umístí rámeček.
(2)
Pro druhé kolo volby prezidenta republiky je každý postupující kandidát uveden na samostatném hlasovacím lístku.“.
20.
§ 29 až 32 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13 až 15 zrušují.
21.
§ 33 včetně nadpisu zní:
㤠33
Voličský průkaz
Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbě prezidenta hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku.“.
22.
§ 34 se včetně nadpisu zrušuje.
23.
V § 35 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“)“.
24.
V § 35 odst. 7 se slova „podle § 27“ zrušují.
25.
V § 38b se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
26.
V § 38b písm. d) se slova „a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce“ zrušují.
27.
§ 39 až 41 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16 až 19 zrušují.
28.
§ 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Způsob hlasování
(1)
V prvním kole volby prezidenta republiky volič označí v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje. Hlasovací lístek vloží do úřední obálky.
(2)
Ve druhém kole volby prezidenta republiky volič vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Tento hlasovací lístek se nijak neupravuje.“.
29.
§ 43 až 48 se včetně nadpisů zrušují.
30.
§ 49 včetně nadpisu zní:
㤠49
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí
(1)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle toho, kterým kandidátům je udělen hlas, a sečte je, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb a v odstavci 2.
(2)
Hlas voliče odevzdaný v prvním kole volby prezidenta republiky je neplatný, jestliže volič
a)
neoznačil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku žádného kandidáta,
b)
označil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku více než jednoho kandidáta, nebo
c)
označil kandidáta jinak než křížkem v rámečku před jeho jménem.“.
31.
§ 50 se včetně nadpisu zrušuje.
32.
V § 51 se odstavce 1 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
33.
V § 51 písm. c) se slova „ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu, nebo ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem“ nahrazují slovem „voličů“.
34.
V § 51 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).
35.
§ 52 se včetně nadpisu zrušuje.
36.
V § 53 odst. 1 se slova „na pracovištích u pověřených obecních úřadů a na pracovišti Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí“ a slova „podle § 52“ zrušují.
37.
V § 53 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větami „Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.“.
38.
V § 53 odst. 3 písm. c) se slova „ze stálých seznamů, ze zvláštních seznamů a ze zvláštních seznamů vedených zastupitelským úřadem“ nahrazují slovem „voličů“.
39.
V § 53 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
40.
V § 54 se za slova „je zvolen“ vkládají slova „v prvním kole“.
41.
V § 56 odst. 3 větě první se za slovo „vzdá“ vkládají slova „a nezůstanou alespoň 2 kandidáti“.
42.
V § 56 odst. 4 se slova „uvedené v § 27 odst. 1“ nahrazují slovy „pro vzdání se kandidatury“.
43.
V § 56 odstavec 5 zní:
„(5)
Při tisku hlasovacích lístků pro druhé kolo volby prezidenta se tisknou hlasovací lístky všech kandidátů z prvního kola volby prezidenta s označením „druhé kolo volby prezidenta“. Každý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku. Okrskové volební komise před zahájením druhého kola volby prezidenta vyberou hlasovací lístky postupujících kandidátů. Pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích zajistí všechny zastupitelské úřady výrobu hlasovacích lístků na základě náhledů hlasovacích lístků v informačním systému správy voleb a dodají je zvláštní okrskové volební komisi nejpozději do 24 hodin před zahájením druhého kola volby.“.
44.
V § 56 odst. 6 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“.
45.
V § 57 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
46.
§ 58 se včetně nadpisu zrušuje.
47.
V § 59 odst. 2 až 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“.
48.
§ 60 se včetně nadpisu zrušuje.
49.
V části první nadpis hlavy VI zní:
„Přestupky“.
50.
§ 62 až 64 včetně nadpisů znějí:
㤠62
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 35 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu,
b)
v rozporu s § 35 odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kteréhokoliv kandidáta na funkci prezidenta republiky obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli,
c)
v rozporu s § 35 odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením nebo názvem a sídlem a evidenčním číslem registrované třetí osoby,
d)
v rozporu s § 35 odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládána krajem nebo obcí, k volební kampani,
e)
v rozporu s § 35 odst. 8 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem volby prezidenta a končící ukončením hlasování,
f)
v rozporu s § 38a odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 38a odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 38a odst. 6,
g)
vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 38a odst. 7 nebo v rozporu s § 38a odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet,
h)
v rozporu s § 38a odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku,
i)
nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 38a odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 38a odst. 10,
j)
nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 38a odst. 11, nebo
k)
nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 38a odst. 12.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 100 000 Kč.
§ 63
Přestupky kandidáta na funkci prezidenta republiky
(1)
Kandidát na funkci prezidenta republiky se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 24 odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 24 odst. 2,
b)
užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 24 odst. 3,
c)
v rozporu s § 24 odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o přestupku týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb,
d)
nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 24 odst. 6,
e)
zruší volební účet v rozporu s § 24 odst. 7,
f)
v rozporu s § 35 odst. 5 neoznačí svým jménem a příjmením jím využité prostředky volební kampaně,
g)
v rozporu s § 36 odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně,
h)
neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 36 odst. 3,
i)
neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 36 odst. 4,
j)
v rozporu s § 37 odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volbu prezidenta nepřesáhly stanovenou částku,
k)
v rozporu s § 37 odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo
l)
nesplní některou z povinností podle § 38 související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně, zasláním podkladů o účetnictví Úřadu nebo o převedení prostředků z volebního účtu.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo l),
b)
od 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i) nebo k),
c)
od 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo g),
d)
od 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j).
§ 64
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Úřad, jde-li o přestupky podle § 62 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a § 63 odst. 1,
b)
krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 62 odst. 1 písm. e).
(2)
K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku adresu místa trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Nemá-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, místo trvalého pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu.
(3)
Do promlčecí doby přestupku podle § 63 odst. 1 se nezapočítává též doba, po kterou pachatel vykonával funkci prezidenta republiky.“.
51.
§ 65 se včetně nadpisu zrušuje.
52.
V § 66 odst. 1 se slova „občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem“ nahrazují slovem „volič“.
53.
V § 68 se slova „65 a“ zrušují.
54.
V části první se hlava VIII včetně nadpisu zrušuje.
Čl. X
Přechodná ustanovení
1.
Pro volbu vyhlášenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 275/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ve volbě vyhlášené před vyhlášením voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, se v řízení o registraci kandidátních listin a při sestavování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle zákona č. 275/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Čl. XI
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 345/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 253/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 19l odst. 2 se věta druhá zrušuje.
2.
V § 20 odst. 4 se slova „na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů“ zrušují.
3.
V § 20 odst. 9 se slova „nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů“ zrušují.
4.
V § 20a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu státních příspěvků.“.
5.
V § 20b odst. 1 se slovo „pololetí“ nahrazuje slovem „čtvrtletí“.
6.
V § 20b odst. 3 se slova „nebo nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu nebo hnutí na kandidátní listině sdružení stran nebo hnutí a nezávislých kandidátů než člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na téže kandidátní listině a jehož mandát se uprázdnil,“ zrušují.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Při výplatě státních příspěvků na mandát vzniklý ve volbách vyhlášených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 424/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. XIII
V § 3 odst. 1 písm. b) bodu 20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise a“.
Čl. XIV
Přechodné ustanovení
Při výplatě zvláštních odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise za volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. XV
V § 5 odst. 1 písm. t) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise a“.
Čl. XVI
Přechodné ustanovení
Při výplatě zvláštních odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise za volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Čl. XVII
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 278/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 158 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j).
2.
V § 158 odst. 8 se písmeno w) zrušuje.
Dosavadní písmena x) až z) se označují jako písmena w) až y).
3.
§ 158c se zrušuje.
Čl. XVIII
Přechodné ustanovení
Do vytvoření seznamu voličů podle zákona o správě voleb se ohledně údaje o zápisu cizince do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcí nebo do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu použije zákon č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o obcích
Čl. XIX
V § 68 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb., se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. XX
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 se odstavec 3 zrušuje.
2.
V § 88 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. XXI
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto:
1.
§ 88 včetně nadpisu zní:
㤠88
Ochrana ve věcech voličů
(1)
Jestliže obecní úřad neodstraní chyby nebo nedostatky v seznamu voličů, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla obecního úřadu, který neodstranil chyby nebo nedostatky, s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu voličů.
(2)
Jestliže obecní úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu, nezaznamená v informačním systému správy voleb údaj o hlasování voliče v jiném volebním okrsku nebo neprovede výmaz údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla obecního úřadu s návrhem na vydání rozhodnutí ke zjednání nápravy.
(3)
Jestliže zastupitelský úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu, nevyhoví žádosti o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku nebo nezaznamená v informačním systému správy voleb údaj o hlasování v jiném volebním okrsku, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla Ministerstva zahraničních věcí s návrhem na vydání rozhodnutí ke zjednání nápravy.
(4)
Účastníky řízení jsou navrhovatel a správní orgán uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3. V řízení podle odstavce 1 je účastníkem i Ministerstvo vnitra a obecní úřad, který způsobil v seznamu voličů napadenou chybu nebo nedostatek.
(5)
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 3 pracovních dnů poté, kdy návrh došel soudu.“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
2.
V § 89 odst. 1 písm. a) se slova „nebo odmítl přihlášku k registraci“ zrušují.
3.
V § 89 odst. 1 písm. c) se slova „nebo přihlášku k registraci“ zrušují.
4.
V § 89 odst. 2 se slova „politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice (dále jen „politická strana“), nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jestliže podali kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo kandidát uvedený na kandidátní listině, která byla odmítnuta,“ nahrazují slovy „volební strana, která podala kandidátní listinu, a ve volbě prezidenta i kandidát“ a slova „nebo přihlášku k registraci“ se zrušují.
5.
V § 89 odst. 3 se slova „politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo ten, kdo byl rozhodnutím správního orgánu z této kandidátní listiny vyškrtnut,“ nahrazují slovy „volební strana, která podala kandidátní listinu, nebo ten, kdo byl z této kandidátní listiny vyškrtnut,“.
6.
V § 89 odst. 4 se slova „politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nejméně dvaceti poslanců nebo nejméně deseti senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občana, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta“ nahrazují slovy „volební strana, která podala kandidátní listinu, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné volební strany“.
7.
V § 90 odst. 1 se slova „ , politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů“ nahrazují slovy „nebo volební strana“.
8.
V § 90 odst. 2 se slova „politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž“ nahrazují slovy „volební strana, na jejíž“.
9.
V § 90 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta zašle soud Státní volební komisi nejpozději do dvou pracovních dnů po nabytí právní moci.“.
10.
V § 90 odst. 5 se slova „občan, nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, anebo občan, který navrhl“ nahrazují slovy „volební strana, která navrhla“ a slova „nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, na jimiž podané kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo občan, na jehož“ se nahrazují slovy „volební strana, na jejíž“.
11.
V § 91 odst. 1 se slova „politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž“ nahrazují slovy „volební strana, na jejíž“.
Čl. XXII
Přechodná ustanovení
1.
Pro soudní přezkum voleb vyhlášených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Do vytvoření seznamu voličů podle zákona o správě voleb se ohledně ochrany ve věcech seznamů voličů použije zákon č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o místním referendu
Čl. XXIII
Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 296/2021 Sb., se mění takto:
1.
V § 29 se slova „ze stálého seznamu“ a slova „a dodatku stálého seznamu voličů vedených“ zrušují.
2.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19)
Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb.“.
Čl. XXIV
Přechodná ustanovení
1.
Pro místní referendum vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 22/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Do vytvoření seznamu voličů podle zákona o správě voleb se ohledně výpisu ze stálého seznamu voličů a dodatku ke stálému seznamu voličů pro účely místního referenda použije zákon č. 22/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XXV
V § 5 písm. a) bodu 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise a“.
Čl. XXVI
Přechodné ustanovení
Při výplatě zvláštních odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise za volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o základních registrech
Čl. XXVII
V zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 51/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 429/2022 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se § 21 zrušuje.
Čl. XXVIII
Přechodné ustanovení
Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o krajském referendu
Čl. XXIX
Zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 296/2021 Sb., se mění takto:
1.
V § 30 se slova „ze stálého seznamu“ a slovo „vedeného“ zrušují.
2.
Poznámka pod čarou č. 16 zní:
„16)
Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb.“.
Čl. XXX
Přechodná ustanovení
1.
Pro krajské referendum vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 118/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Do vytvoření seznamu voličů podle zákona o správě voleb se ohledně výpisu ze stálého seznamu voličů pro účely krajského referenda použije zákon č. 118/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXXI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodu 147, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024,
b)
čl. I bodu 101, jde-li o § 59b, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Zákon č. 88/2024 Sb.
|
Zákon č. 88/2024 Sb.
Zákon o správě voleb
Vyhlášeno 16. 4. 2024 14:15:43, datum účinnosti 1. 1. 2026, částka 88/2024
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - VOLEBNÍ ORGÁNY (§ 6 — § 21)
* ČÁST TŘETÍ - INFORMAČNÍ SYSTÉM SPRÁVY VOLEB (§ 22 — § 27)
* ČÁST ČTVRTÁ - REGISTRAČNÍ ŘÍZENÍ (§ 28 — § 36)
* ČÁST PÁTÁ - USTAVOVÁNÍ A ČINNOST OKRSKOVÝCH VOLEBNÍCH KOMISÍ A ZVLÁŠTNÍCH OKRSKOVÝCH VOLEBNÍCH KOMISÍ (§ 37 — § 45)
* ČÁST ŠESTÁ - ORGANIZACE HLASOVÁNÍ (§ 46 — § 55)
* ČÁST SEDMÁ - HLASOVÁNÍ V JINÉM VOLEBNÍM OKRSKU (§ 56 — § 58)
* ČÁST OSMÁ - PODPORA OSOB SE ZNEVÝHODNĚNÍM PŘI VÝKONU PRÁVA VOLIT (§ 59 — § 61)
* ČÁST DEVÁTÁ - ORGANIZACE ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ A NAKLÁDÁNÍ S VOLEBNÍ DOKUMENTACÍ (§ 62 — § 68)
* ČÁST DESÁTÁ - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST, KONTROLA A FINANCOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY VOLEB (§ 69 — § 75)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POSTUPECH VE VĚCECH VOLEB (§ 76 — § 79)
* ČÁST DVANÁCTÁ - SOUDNÍ PŘEZKUM (§ 80 — § 81)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 82 — § 84)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 85 — § 85)Budoucí znění od 1. 1. 2026 (268/2024 Sb., 269/2024 Sb.)
88
ZÁKON
ze dne 6. března 2024
o správě voleb
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje společná pravidla výkonu státní správy voleb do Parlamentu České republiky, volby prezidenta republiky, voleb do zastupitelstev krajů, voleb do zastupitelstev obcíobcí a voleb do Evropského parlamentu.
(2)
Zvláštní pravidla výkonu státní správy, zvláštní podmínky výkonu volebního práva a zvláštní pravidla zjišťování výsledků voleb stanovují zákony upravující volby uvedené v odstavci 1 (dále jen „příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách“).
(3)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie upravující volby do Evropského parlamentu a volby do zastupitelstev obcíobcí1).
§ 2
Územní vymezení voleb, den konání voleb a doba hlasování
(1)
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“), volba prezidenta republiky a volby do Evropského parlamentu se konají na území České republiky a v zahraničí. Ostatní druhy voleb se konají pouze na území České republiky.
(2)
Na území České republiky se volby konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den volebden voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den volebden voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin.
(3)
V zahraničí se volby konají ve 2 dnech, kterými jsou
a)
čtvrtek a pátek, kdy hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 21.00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě, v němž nastává shodně označený hodinový čas později o více než 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky,
b)
pátek, kdy hlasování začíná ve 12.00 hodin a končí ve 22.00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 12.00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě, v němž nastává shodně označený hodinový čas později o nejvýše 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky,
c)
pátek, kdy hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin místního času, jde-li o hlasování v ostatních místech.
(4)
Dnem volebDnem voleb se podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách rozumí první den volebden voleb na území České republiky, není-li stanoveno jinak.
§ 3
Základní pojmy a společná podmínka výkonu volebního práva
(1)
VoličemVoličem je fyzická osoba, které příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách přiznává právo volit.
(2)
Volební stranouVolební stranou je ten, kdo je podle příslušného zákona o volbáchpříslušného zákona o volbách oprávněn podat kandidátní listinu.
(3)
KandidátemKandidátem je fyzická osoba, kterou volební stranavolební strana navrhuje na kandidátní listině ke zvolení. KandidátemKandidátem může být pouze ten, komu příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách přiznává právo být volen.
(4)
Nezávislým kandidátemNezávislým kandidátem je kandidátkandidát, který je zároveň volební stranouvolební stranou.
(5)
Překážkou ve výkonu práva volitPřekážkou ve výkonu práva volit je omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidí. Překážkou ve výkonu práva být volen je omezení svéprávnosti k výkonu tohoto práva. Svéprávnost k výkonu práva volit nelze omezit.
§ 4
Volební okrsky
(1)
Každý voličvolič v příslušném druhu voleb přísluší k volebnímu obvodu a k volebnímu okrsku, v němž má místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Na území každé obceobce musí být vytvořen alespoň 1 volební okrsek. Území volebního okrsku nesmí náležet do území více obcíobcí ani do území více volebních obvodů.
(3)
Volební okrsky vytváří obecní úřad tak, aby byly beze zbytku skladebné do území obceobce, aby byly zachovány přirozené územní celky a zajištěna dostupnost volebních místností a aby počet voličůvoličů příslušejících k volebnímu okrsku umožňoval řádný průběh hlasování a sčítání hlasů a účelné a hospodárné vynakládání prostředků na zajištění volebních místností a činnosti okrskových volebních komisí na území obceobce.
(4)
Změnu počtu volebních okrsků na území obceobce může obecní úřad provést pouze s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra. Návrh této změny a její odůvodnění zašle obecní úřad Ministerstvu vnitra prostřednictvím krajského úřadu. Ministerstvo vnitra oznámí výsledek posouzení návrhu obecnímu úřadu a krajskému úřadu.
(5)
Obecní úřad o změnách počtu nebo hranic volebních okrsků neprodleně vyrozumí krajský úřad a v případě územně členěných statutárních měst úřad městské části nebo městského obvodu vyrozumí magistrát statutárního města.
(6)
Volební okrsky nelze měnit v době od vyhlášení voleb do vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí.
(7)
Volební okrsky jsou vedeny v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí jako účelové územní prvky. Identifikační údaje, údaje o vazbách na ostatní územní prvky a lokalizační údaje o volebních okrscích zapisuje do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí obecní úřad prostřednictvím informačního systému územní identifikace. Zamezení přístupu k provádění změny volebních okrsků v případech podle odstavce 6 zajišťuje Ministerstvo vnitra prostřednictvím informačního systému územní identifikace.
(8)
Pro hlasování v zahraničí se vytvářejí zvláštní volební okrsky při zastupitelských úřadech podle § 6 odst. 1 písm. i). Území zvláštního volebního okrsku je tvořeno územním obvodem zastupitelského úřadu.
§ 5
Informování voličů
(1)
Obecní úřad zveřejní na úřední desce nejpozději 15 dnů přede dnem volebdnem voleb oznámení o době a místě konání voleb na území obceobce. Bylo-li na území obceobce vytvořeno více volebních okrsků, uvede, které části území obceobce náležejí do jednotlivých volebních okrsků. Zároveň obecní úřad v oznámení uvede adresy volebních místností.
(2)
Obecní úřad v oznámení upozorní voličevoliče na povinnost prokázat před hlasováním totožnost a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.
(3)
Zastupitelský úřad způsobem v místě obvyklým informuje v dostatečném časovém předstihu voličevoliče žijící v územním obvodu tohoto úřadu o době a místě konání voleb ve zvláštním volebním okrsku, o možnosti zápisu k hlasování ve zvláštním volebním okrsku, o možnosti korespondenčního hlasování a o povinnosti prokázat před hlasováním ve volební místnosti totožnost a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb. Zastupitelský úřad dále informuje voličevoliče o konání voleb do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), voleb do zastupitelstev krajů a voleb do zastupitelstev obcíobcí na území České republiky a o podmínkách výkonu volebního práva v těchto volbách.
(4)
Nekoná-li se druhé kolo voleb, informuje obecní úřad a zastupitelský úřad způsobem podle odstavců 1 až 3 voličevoliče o této skutečnosti neprodleně po vyhlášení výsledku prvního kola.
(5)
V obciobci, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k jedné národnosti jiné než české, se informace podle odstavce 1, 2 a 4 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
ČÁST DRUHÁ
VOLEBNÍ ORGÁNY
HLAVA I
Soustava volebních orgánů
§ 6
Volební orgány
(1)
Volebními orgány jsou
a)
Státní volební komise,
b)
Ministerstvo vnitra,
c)
Ministerstvo zahraničních věcí,
d)
Český statistický úřad,
e)
krajský úřad,
f)
pověřený obecní úřad; příloha k tomuto zákonu stanoví úřady městských částí hlavního města Prahy, které plní úkoly pověřeného obecního úřadu, a městské části hlavního města Prahy, pro které tyto úkoly plní,
g)
obecní úřad,
h)
starosta,
i)
zastupitelský úřad, jímž se rozumí velvyslanectví a konzulární úřad České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem,
j)
okrsková volební komise,
k)
zvláštní okrsková volební komise.
(2)
Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy. Výkon působnosti volebních orgánů nelze přenést veřejnoprávní smlouvou.
§ 7
Státní volební komise
(1)
Státní volební komise je stálým volebním orgánem.
(2)
Předsedou Státní volební komise je ministr vnitra.
(3)
Členem Státní volební komise dále může být pouze zaměstnanec České republiky zařazený v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Ministerstvu zahraničních věcí, Ministerstvu spravedlnosti, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Českém statistickém úřadu nebo v Kanceláři prezidenta republiky.
(4)
Členy a náhradníky Státní volební komise, s výjimkou jejího předsedy, jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra. Návrh na jmenování a odvolání členů a náhradníků Státní volební komise ministru vnitra předkládají ministr financí, ministr zahraničních věcí, ministr spravedlnosti, ministr obrany, ministr zdravotnictví, ministr práce a sociálních věcí, předseda Českého statistického úřadu a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.
(5)
Pro účely organizačně technického zabezpečení činnosti Státní volební komise zřizuje ministr vnitra sekretariát tvořený zaměstnanci České republiky zařazenými v Ministerstvu vnitra.
§ 8
Působnost Státní volební komise
Státní volební komise
a)
koordinuje a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb,
b)
losuje čísla hlasovacích lístků pro volby do Poslanecké sněmovny, volbu prezidenta republiky, volby do zastupitelstev krajů a volby do Evropského parlamentu,
c)
umožňuje přítomnost dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí,
d)
schvaluje zápis o výsledku voleb vyhotovený Českým statistickým úřadem,
e)
vyhlašuje celkové výsledky voleb sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
f)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
§ 9
Jednání Státní volební komise
(1)
Jednání Státní volební komise svolává a řídí její předseda nebo jím pověřený člen Státní volební komise. Jednání Státní volební komise se koná podle potřeby.
(2)
Jednání Státní volební komise je neveřejné.
(3)
Předseda může přizvat na jednání Státní volební komise nebo jeho část i osoby, které nejsou jejími členy.
(4)
Státní volební komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. Z jednání Státní volební komise se pořizuje zápis. Není-li Státní volební komise usnášeníschopná, určí předseda, kdy se bude konat příští jednání, a jednání Státní volební komise ukončí.
§ 10
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra
a)
řídí, zajišťuje a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb,
b)
zajišťuje výrobu volebních materiálů, organizačně zajišťuje výrobu hlasovacích lístků a sjednává smlouvu s dodavatelem hlasovacích lístků a volebních materiálů,
c)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
§ 11
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí
a)
řídí, zajišťuje a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb v zahraničí,
b)
předává Ministerstvu vnitra a Českému statistickému úřadu údaje o zvláštních volebních okrscích,
c)
ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje vytvoření systému pro přenos dat mezi zastupitelskými úřady a pracovištěm Českého statistického úřadu,
d)
ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje podmínky pro provoz pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí,
e)
předává zvláštní okrskové volební komisi doklad o převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování vydaný Českým statistickým úřadem,
f)
po zjištění celkových výsledků voleb předává Ministerstvu vnitra volební dokumentaci zaslanou zastupitelskými úřady,
g)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
§ 12
Český statistický úřad
(1)
Český statistický úřad
a)
řídí, zajišťuje a metodicky podporuje zjišťování, zpracování a zpřístupňování výsledků voleb,
b)
k zajištění činností podle písmene a) vypracovává systém zjišťování výsledků voleb včetně programového vybavení,
c)
vytváří pracoviště v obcíchobcích, které stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou, a zveřejňuje informace o území spadajícím pod jednotlivá pracoviště a dále vytváří pracoviště u Ministerstva zahraničních věcí, a stanoví-li tak příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách, také krajská pracoviště pro spolupráci s krajskými úřady,
d)
na pracovištích podle písmene c) zajišťuje příjem údajů do systému zjišťování výsledků voleb a plní další úkoly podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách,
e)
pro pracoviště podle písmene c) zabezpečuje zaměstnance pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb a další osoby pro zajištění činnosti pracoviště, provádí jejich školení a vybraným vyškoleným zaměstnancům vydává pověření,
f)
zajišťuje vytvoření jednotného systému pro přenos dat mezi pracovišti Českého statistického úřadu,
g)
provádí školení členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování výsledků voleb ve spolupráci s krajskými úřady a pověřenými obecními úřady, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná,
h)
vyhotovuje a zveřejňuje registry a číselníky kandidátůkandidátů a volebních stranvolebních stran,
i)
vydává doklady o převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování,
j)
zveřejňuje na svých internetových stránkách průběžně zjištěné výsledky hlasování ve volebních okrscích; při volbách do Evropského parlamentu zveřejňuje zjištěné výsledky hlasování poté, co uplynula doba stanovená k uzavření volebních místností na území členských států Evropské unie,
k)
vyhotovuje zápisy o výsledcích voleb ve volebním obvodu,
l)
zpracovává celkové výsledky voleb a zápis o celkovém výsledku voleb předává Státní volební komisi,
m)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
(2)
Zaměstnanec České republiky zařazený v Českém statistickém úřadu, který má pověření podle odstavce 1 písm. e), je oprávněn
a)
zdržovat se v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, a poskytovat metodickou podporu při sčítání hlasů,
b)
vydat doklad o převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování,
c)
stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování,
d)
vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve druhý den volebden voleb,
e)
na pracovišti podle odstavce 1 písm. c) zajistit zpracování výsledků voleb pro volební obvod a vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu.
§ 13
Krajský úřad
Krajský úřad
a)
řídí, zajišťuje a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb ve svém správním obvodu,
b)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování,
c)
zabezpečuje splnění úkolů pověřeného obecního úřadu podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách, nemohou-li být řádně plněny; to neplatí pro úkoly pověřeného obecního úřadu v registračním řízení,
d)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
§ 14
Pověřený obecní úřad
(1)
Pověřený obecní úřad
a)
řídí, zajišťuje a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb ve svém správním obvodu,
b)
zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování, zajišťuje školení k systému zjišťování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o termínech těchto školení a o účasti na těchto školeních,
c)
podílí se na distribuci volebních materiálů,
d)
zabezpečuje splnění úkolů obecního úřadu, popřípadě starosty podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách, nemohou-li být řádně plněny,
e)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
(2)
Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu ve volbách do Senátu dále
a)
řídí, zajišťuje a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním obvodu,
b)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního obvodu a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti,
c)
zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního obvodu.
(3)
Sídla volebních obvodů pro volby do Senátu stanoví zákon upravující volby do Parlamentu České republiky.
§ 15
Obecní úřad
Obecní úřad
a)
vytváří volební okrsky,
b)
zajišťuje informování voličůvoličů o době a místě konání voleb na území obceobce,
c)
stanovuje nejnižší počet členů okrskové volební komise,
d)
zajišťuje pro okrskové volební komise volební místnosti a jejich vybavení, potřebné pracovní síly a pomocné prostředky,
e)
svolává první zasedání okrskové volební komise a písemně vyrozumívá členy okrskové volební komise o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování výsledků voleb,
f)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu podle § 12 odst. 1 písm. c) a poskytuje součinnost při zajištění potřebných pracovních sil a technických zařízení pro toto pracoviště,
g)
zajišťuje telefonní spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obceobce a zaznamenává údaje o telefonním čísle a adrese volební místnosti a údaj o bezbariérovém přístupu do volební místnosti do registru okrskových volebních komisí,
h)
vydává voličské průkazy a zapisuje údaje o hlasování v jiném volebním okrsku,
i)
zajišťuje dodání hlasovacích lístků voličůmvoličům a okrskovým volebním komisím,
j)
předává okrskovým volebním komisím výpisy voličůvoličů,
k)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
§ 16
Starosta
Starosta
a)
jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“),
b)
jmenuje členy do okrskových volebních komisí v případě, že není naplněn stanovený nejnižší počet, a odvolává je,
c)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
§ 17
Zastupitelský úřad
Zastupitelský úřad
a)
řídí, zajišťuje a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb konaných v zahraničí v rámci svého územního obvodu,
b)
zajišťuje podle místních podmínek informování voličůvoličů o době a místě konání voleb, o možnosti zápisu voličevoliče k hlasování ve zvláštním volebním okrsku a o způsobu hlasování, včetně korespondenčního hlasování, a to případně i v příslušném cizím jazyce,
c)
zapisuje do seznamu voličůvoličů údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku,
d)
zajišťuje korespondenční hlasování,
e)
vydává voličské průkazy,
f)
zapisuje údaje o možnosti voličevoliče hlasovat v jiném volebním okrsku,
g)
provádí školení členů zvláštních okrskových volebních komisí,
h)
zajišťuje výrobu nebo rozmnožení hlasovacích lístků pro hlasování ve volební místnosti,
i)
zajišťuje pro zvláštní okrskovou volební komisi volební místnost a její vybavení, pracovní síly a pomocné prostředky,
j)
zasílá Ministerstvu zahraničních věcí volební dokumentaci převzatou od zvláštní okrskové volební komise,
k)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
§ 18
Okrsková volební komise
(1)
Pro každý volební okrsek se ustavuje okrsková volební komise. Nejnižší počet členů okrskové volební komise stanovuje obecní úřad s přihlédnutím k počtu voličůvoličů ve volebním okrsku tak, aby komise měla alespoň 4 členy ve volebních okrscích do 400 voličůvoličů a alespoň 5 členů v ostatních volebních okrscích. Obecní úřad tento údaj stanoví a zapíše do registru okrskových volebních komisí nejpozději 60 dnů přede dnem volebdnem voleb.
(2)
V čele okrskové volební komise stojí předseda okrskové volební komise. Předsedu v jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise. Členem okrskové volební komise je také zapisovatel.
(3)
Okrsková volební komise
a)
zajišťuje pořádek ve volební místnosti,
b)
zajišťuje řádný průběh hlasování,
c)
sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,
d)
odevzdává volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu, s výjimkou 1 vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování,
e)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
(4)
Ve volební místnosti musí být stále přítomen předseda nebo místopředseda a nadpoloviční většina všech členů okrskové volební komise. Je-li okrsková volební komise čtyřčlenná a její 2 členové zajišťují hlasování do přenosné volební schránky, musí být ostatní 2 členové přítomni ve volební místnosti.
(5)
Konají-li se různé druhy voleb společně, ustavuje se ve volebním okrsku 1 okrsková volební komise, která plní úkoly pro všechny společně konané volby.
(6)
Člen okrskové volební komise se prokazuje průkazem člena okrskové volební komise. Zapisovateli vydá průkaz člena okrskové volební komise obecní úřad a ostatním členům okrskové volební komise vydá průkaz člena okrskové volební komise zapisovatel.
§ 19
Zvláštní okrsková volební komise
(1)
Pro hlasování v zahraničí se pro každý zvláštní volební okrsek ustavuje zvláštní okrsková volební komise. Zvláštní okrsková volební komise má alespoň 3 členy.
(2)
V čele zvláštní okrskové volební komise stojí předseda zvláštní okrskové volební komise. Členem zvláštní okrskové volební komise je také zapisovatel zvláštní okrskové volební komise.
(3)
Zvláštní okrsková volební komise
a)
zajišťuje pořádek ve volební místnosti,
b)
zajišťuje řádný průběh hlasování,
c)
sčítá hlasy včetně hlasů odevzdaných v korespondenčním hlasování a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,
d)
odevzdává volební dokumentaci zastupitelskému úřadu,
e)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
(4)
Člen zvláštní okrskové volební komise se prokazuje průkazem člena zvláštní okrskové volební komise vydaným zastupitelským úřadem.
(5)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro zvláštní okrskovou volební komisi ustanovení tohoto zákona o okrskové volební komisi obdobně.
HLAVA II
Registrační úřad
§ 20
Příslušnost registračního úřadu
Registračním úřadem je pro volby do
a)
Evropského parlamentu a pro volbu prezidenta republiky Ministerstvo vnitra,
b)
Senátu pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu,
c)
Poslanecké sněmovny krajský úřad pro volební obvod, který je jeho správním obvodem,
d)
zastupitelstev krajů krajský úřad pro volební obvod, který je jeho správním obvodem,
e)
zastupitelstev obcíobcí pověřený obecobecní úřad, do jehož správního obvodu obec patří,
f)
zastupitelstva obceobce, pokud jde o zastupitelstvo hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy, a pokud jde o zastupitelstvo městské části hlavního města Prahy, úřad městské části stanovený v příloze k tomuto zákonu.
§ 21
Působnost registračního úřadu
Registrační úřad
a)
vede registrační řízení podle části čtvrté,
b)
losuje čísla hlasovacích lístků pro volby do Senátu a pořadí volebních stranvolebních stran na hlasovacím lístku pro volby do zastupitelstev obcíobcí,
c)
zajišťuje výrobu hlasovacích lístků pro volební obvody, pro které je registračním úřadem,
d)
plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
ČÁST TŘETÍ
INFORMAČNÍ SYSTÉM SPRÁVY VOLEB
§ 22
Informační systém správy voleb
(1)
Zřizuje se informační systém správy voleb (dále jen „informační systém“) jako informační systém veřejné správy. Jeho správcem je Ministerstvo vnitra.
(2)
Informační systém slouží ve volbách upravených tímto zákonem a příslušnými zákony o volbáchpříslušnými zákony o volbách k zajištění evidence voličůvoličů, k podávání kandidátních listin a k řízení o registraci kandidátních listin, k zajištění přípravy hlasovacích lístků, k sestavování okrskových volebních komisí a k vyjádření podpory kandidatury voličemvoličem na elektronické petici, vyžaduje-li takovou podporu jako podmínku podání kandidátní listiny tento zákon nebo příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách. Informační systém slouží také k zajištění dostupnosti informací podle tohoto zákona a příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách.
(3)
Součástmi informačního systému jsou
a)
seznam voličůvoličů,
b)
registr kandidátních listin,
c)
registr okrskových volebních komisí a
d)
nástroj pro sestavování elektronických petic.
(4)
Ministerstvo vnitra má přístup k údajům v informačním systému za účelem jejich zpracování pro statistické účely a dále v rozsahu nezbytném pro naplňování povinnosti zkoumat společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzovat dosahované výsledky a činit opatření k řešení aktuálních otázek.
(5)
Do informačního systému mají přístup kontrolní orgány v rozsahu nezbytném pro výkon kontrolní činnosti podle § 70.
(6)
Údaje o voličivoliči podle § 23 odst. 2 se v informačním systému uchovávají po dobu 90 dnů ode dne vyhlášení výsledků voleb, nestanoví-li zákon, že se údaj změní až na základě žádosti voličevoliče. Údaje o členech okrskových volebních komisí se v informačním systému uchovávají po dobu 90 dnů ode dne ukončení činnosti všech okrskových volebních komisí v příslušných volbách. Údaje v registru kandidátních listin se uchovávají po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž bylo příslušné registrační řízení ukončeno. Údaje z elektronických petic o tom, kdo elektronickou petici založil, o kandidátechkandidátech a o petentech se v nástroji pro sestavování elektronických petic uchovávají po dobu 3 měsíců ode dne vyhlášení celkového výsledku voleb Státní volební komisí.
(7)
Údaje o voličivoliči a o osobě, která se má stát voličemvoličem, podle § 23 odst. 1 se z informačního systému vymažou poté, co dojde k
a)
úmrtí voličevoliče nebo osoby, která se má stát voličemvoličem, jde-li o občana České republiky, nebo
b)
úmrtí voličevoliče nebo osoby, která se má stát voličemvoličem, nebo k tomu, že voličvolič nebo osoba, která se má stát voličemvoličem, není přihlášena k pobytu, jde-li o cizince.
(8)
Údaje o přístupech k záznamům o událostech, pokusy o manipulaci se záznamy o událostech a změny nastavení nástrojů pro zaznamenávání událostí a další provozní údaje se v informačním systému uchovají 3 kalendářní roky.
§ 23
Seznam voličů
(1)
Seznam voličůvoličů obsahuje o voličivoliči a o osobě, která se má stát voličemvoličem, tyto údaje:
a)
datum narození,
b)
státní občanství,
c)
adresu místa trvalého pobytu a druh pobytu.
(2)
Seznam voličůvoličů dále obsahuje o voličivoliči tyto údaje:
a)
jméno a příjmení,
b)
údaj o příslušnosti voličevoliče k volebnímu okrsku, a to ode dne vyhlášení voleb,
c)
údaj o tom, že voličvolič hlasuje ve zvláštním volebním okrsku, a adresu místa mimo území České republiky, kde pobývá,
d)
údaj o oznámení voličevoliče o hlasování v jiném volebním okrsku,
e)
údaj o tom, že voličvolič hlasuje ve volebním okrsku, ve kterém sídlí zařízení uvedené v § 56 odst. 5,
f)
údaje o podání žádosti o voličský průkaz a o jeho vydání,
g)
údaj o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování,
h)
další údaje stanovené příslušnými zákony o volbáchpříslušnými zákony o volbách.
(3)
Součástí seznamu voličůvoličů je evidence vydaných voličských průkazů. V evidenci vydaných voličských průkazů se vedou v mezích vyplývajících z údajů uvedených v odstavci 1 údaje o tiskopisech voličského průkazu, o žadatelích a držitelích voličského průkazu, o průběhu vydání voličského průkazu a o znehodnocení, ztrátě či odcizení tiskopisu voličského průkazu nebo ztrátě anebo odcizení vydaného voličského průkazu. Rozsah údajů vedených v evidenci vydaných voličských průkazů stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
(4)
Obecní úřad zapisuje do seznamu voličůvoličů údaje podle odstavce 2 písm. d) až f) a h). Zastupitelský úřad zapisuje do seznamu voličůvoličů údaje podle odstavce 2 písm. c), d), f) a g).
(5)
VoličVolič si může u kteréhokoli obecního úřadu nebo prostřednictvím portálu veřejné správy nebo informačního systému s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná (dále jen „prostředek pro elektronickou identifikaci“) ověřit, jaké údaje jsou o něm v seznamu voličůvoličů vedeny. Vznikne-li oprávněná pochybnost o správnosti údajů podle odstavce 2 písm. c) až h), obecní úřad údaje ověří a zajistí opravu těchto údajů o voličivoliči.
§ 24
Zpřístupňování údajů seznamu voličů obecním úřadům a zastupitelským úřadům
(1)
Ministerstvo vnitra zpřístupňuje v informačním systému obecním úřadům soupisy voličůvoličů pro dodání hlasovacích lístků. V soupisech voličůvoličů se uvádějí pouze voličivoliči, kteří jsou oprávněni volit ve volbách, pro něž jsou soupisy pořízeny. Soupis voličůvoličů obsahuje o voličíchvoličích s místem trvalého pobytu v obciobci tyto údaje:
a)
jméno a příjmení,
b)
adresu místa trvalého pobytu a
c)
údaj o příslušnosti k volebnímu okrsku.
(2)
Ministerstvo vnitra zpřístupňuje v informačním systému ve formě výpisů voličůvoličů obecním úřadům a zastupitelským úřadům pro okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise údaje ze seznamu voličůvoličů podle stavu ke dvaadvacáté hodině druhého dne přede dnem volebdnem voleb. Ve výpisech voličůvoličů se uvádějí pouze voličivoliči, kteří jsou oprávněni volit ve volbách, pro něž jsou výpisy voličůvoličů pořízeny. Výpis voličůvoličů obsahuje o voličíchvoličích příslušejících k témuž volebnímu okrsku nebo hlasujících v tomtéž zvláštním volebním okrsku tyto údaje:
a)
jméno a příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresu místa trvalého pobytu,
d)
údaj o příslušnosti k volebnímu okrsku a
e)
údaje podle § 23 odst. 2 písm. c) až h).
(3)
Ministerstvo vnitra zpřístupňuje v informačním systému Českému statistickému úřadu a výrobci hlasovacích lístků celkový počet voličůvoličů v každém volebním okrsku.
§ 25
Registr kandidátních listin
(1)
Registr kandidátních listin obsahuje
a)
organizačně technické údaje o podmínkách registračního řízení,
b)
údaje o osobě, která si zřídila uživatelský účet, a to v rozsahu údajů, které by byly uvedeny o zmocněnci podle § 29 odst. 1 písm. f),
c)
údaje z elektronických formulářů uložených v informačním systému volebními stranamivolebními stranami nebo registračním úřadem,
d)
údaje z podaných kandidátních listin
1.
uvedené v § 29 včetně osobních údajů kandidátůkandidátů, zmocněnců, oprávněných občanů a osob oprávněných k podpisu kandidátní listiny a
2.
stanovené příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách,
e)
údaje o průběhu a výsledku registračního řízení a obsah registrovaných kandidátních listin,
f)
údaje o historii přístupů a změn v obsahu registru kandidátních listin,
g)
elektronické obrazy podaných a vyřízených dokumentů registračního řízení a
h)
výstupy pro přípravu a výrobu hlasovacích lístků a náhledy hlasovacích lístků.
(2)
Ke zřízení uživatelského účtu v registru kandidátních listin a přístupu do něj je potřeba se prokázat prostředkem pro elektronickou identifikaci. Vytvořit kandidátní listinu v registru kandidátních listin může osoba s uživatelským účtem, která splňuje podmínky pro to být zmocněncem podle § 30 odst. 2 věty třetí, pokud má v uživatelském účtu pro účely zasílání oznámení z informačního systému vedenu svoji adresu elektronické pošty.
(3)
K obsahu registru kandidátních listin může prostřednictvím informačního systému přistupovat
a)
registrační úřad v rozsahu údajů týkajících se kandidátních listin podaných tomuto registračnímu úřadu; tyto údaje může editovat, jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů registračního úřadu,
b)
prostřednictvím uživatelského účtu zmocněnec volební stranyvolební strany a volební stranavolební strana, nemá-li zmocněnce, v rozsahu údajů týkajících se kandidátní listiny, kterou volební stranavolební strana podala, včetně souvisejících elektronických obrazů podaných dokumentů a vyřízených dokumentů registračního řízení,
c)
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v rozsahu údajů o volebních stranáchvolebních stranách, které podaly kandidátní listinu,
d)
výrobce hlasovacích lístků v rozsahu údajů nezbytných pro přípravu hlasovacích lístků, včetně osobních údajů kandidátůkandidátů,
e)
Český statistický úřad v rozsahu údajů uvedených v § 29 odst. 1 písm. a) až e) využívaných k vyhotovování registrů a číselníků kandidátůkandidátů a volebních stranvolebních stran a ke zveřejnění souhrnných statistických přehledů a
f)
soud v rozsahu potřebném pro poskytování ochrany soudem ve věcech upravených tímto zákonem nebo příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách.
(4)
Prostřednictvím veřejného rozhraní informačního systému má každý přístup k
a)
přehledu volebních stranvolebních stran, které podaly kandidátní listinu,
b)
přehledu volebních stranvolebních stran, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, a
c)
náhledům hlasovacích lístků.
(5)
Registrační úřad prostřednictvím rozhraní systému spisové služby pro výměnu dat s registrem kandidátních listin vkládá do registru kandidátních listin repliky podaných a vyřízených dokumentů registračního řízení, a to ve výstupních datových formátech a s metadaty podle právních předpisů upravujících spisovou službu. Pro každý takový dokument se vede transakční protokol odpovídající národnímu standardu pro elektronické systémy spisové služby podle zákona upravujícího spisovou službu.
(6)
Údaje o registračním řízení uchovávané v registru kandidátních listin vymaže Ministerstvo vnitra po uplynutí 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž bylo příslušné registrační řízení ukončeno.
§ 26
Registr okrskových volebních komisí
(1)
Registr okrskových volebních komisí obsahuje tyto údaje:
a)
datum konání a druh voleb, pro které je okrsková volební komise ustavena, popřípadě informaci, které volby se ve volebním okrsku konají společně,
b)
název obceobce a identifikaci volebního okrsku,
c)
nejnižší počet členů okrskové volební komise stanovený obecním úřadem,
d)
údaje o adrese, telefonním spojení a bezbariérovém přístupu do volební místnosti,
e)
datum, čas a místo konání prvního zasedání okrskové volební komise,
f)
datum, čas a místo konání školení pro členy okrskové volební komise,
g)
jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu členů okrskové volební komise a jejich náhradníků, popřípadě též jejich adresu pro doručování, adresu elektronické pošty a telefonní číslo,
h)
údaj o tom, která volební stranavolební strana člena do okrskové volební komise delegovala, popřípadě že jde o člena jmenovaného starostou,
i)
údaj o tom, kteří členové zastávají v okrskové volební komisi funkci předsedy, místopředsedy a zapisovatele, a
j)
jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu osob pověřených k delegaci, popřípadě též jejich adresu pro doručování, adresu elektronické pošty nebo telefonní číslo.
(2)
Registr okrskových volebních komisí obsahuje také evidenci zájemců o členství v okrskových volebních komisích v rozsahu údajů podle věty třetí a podle odstavce 1 písm. g). Zápis zájemce o členství v okrskové volební komisi provede kterýkoli obecní úřad na základě žádosti zájemce nebo jej může provést zájemce prostřednictvím portálu veřejné správy nebo informačního systému s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci. Zájemce může určit, do které okrskové volební komise chce být zařazen. Zápisem do evidence zájemců o členství v okrskových volebních komisích nevzniká nárok na členství v okrskové volební komisi.
(3)
Zmocněnec volební stranyvolební strany a volební stranavolební strana, která nemá zmocněnce, mají přístup do registru okrskových volebních komisí prostřednictvím uživatelského účtu vytvořeného v registru kandidátních listin. Osoba pověřená zmocněncem nebo volební stranouvolební stranou, která nemá zmocněnce, přistupuje do registru okrskových volebních komisí s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(4)
Uživatelem údajů z registru okrskových volebních komisí je Státní volební komise, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Český statistický úřad, krajský úřad, pověřený obecní úřad, obecní úřad a starosta.
(5)
Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) jsou veřejně přístupné.
§ 27
Nástroj pro sestavování elektronických petic
(1)
V nástroji pro sestavování elektronických petic může ten, kdo hodlá podat kandidátní listinu a v souladu s příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách potřebuje ke kandidátní listině připojit petici na podporu kandidátakandidáta, nebo ve volbách do zastupitelstev obcíobcí na podporu sdružení nezávislých kandidátůnezávislých kandidátů každý voličvolič, založit elektronickou petici, zpřístupnit ji k podpisu voličůmvoličům a vytvořit elektronický výpis z petice. Založením elektronické petice není dotčena možnost sbírat podpisy též pod listinnou petici.
(2)
Pro téhož kandidátakandidáta lze založit pouze 1 elektronickou petici. Elektronickou petici lze založit pouze pro nejbližší volby. Konají-li se podle příslušného zákona o volbách ve volebním obvodu nejbližší volby dříve než ve lhůtě stanovené pro konání voleb z důvodu uplynutí volebního období, je možné petici využít již pro tyto volby.
(3)
Založení elektronické petice v nástroji pro sestavování elektronických petic je možné s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(4)
Elektronickou petici lze založit i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy.
(5)
V nástroji pro sestavování elektronických petic se podpis pod peticí nahrazuje prohlášením petenta o podpoře petice potvrzeným s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci. Prohlášení o podpoře nelze vzít zpět.
(6)
Prohlášení o podpoře lze na elektronické petici sbírat do podání kandidátní listiny, nejpozději však do uplynutí lhůty pro podání kandidátní listiny.
(7)
V informačním systému jsou z nástroje pro sestavování elektronických petic veřejně přístupné tyto údaje:
a)
náležitosti záhlaví petice podle příslušného zákona o volbách,
b)
jméno a příjmení toho, kdo elektronickou petici založil,
c)
dosavadní počet petentů zaznamenaných na elektronické petici.
(8)
Ten, kdo založil elektronickou petici, si může vytvořit výpis z této elektronické petice. Výpis obsahuje náležitosti záhlaví petice a údaje o petentech stanovené pro petici příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách. Výpis neobsahuje údaje o petentech, kteří ke dni volebdni voleb nedosáhnou věku 18 let.
ČÁST ČTVRTÁ
REGISTRAČNÍ ŘÍZENÍ
§ 28
Volební strana
(1)
Každá volební stranavolební strana může podat v témže volebním obvodu pouze 1 kandidátní listinu.
(2)
Za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje kandidátní listina podaná společně několika politickými stranami nebo politickými hnutími, pokud všechny kandidující politické strany a politická hnutí kandidátní listinu jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví název koalice. Pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátní listinu, nemohou již být v témže volebním obvodu součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být v témže volebním obvodu členem pouze jedné koalice.
(3)
Názvem volební stranyvolební strany je u
a)
registrované politické strany nebo politického hnutí název této politické strany nebo politického hnutí,
b)
koalice název odlišný od názvu a zkratky registrované politické strany nebo politického hnutí; součástí názvu může být i název registrované politické strany nebo politického hnutí, které jsou součástí koalice, nebo
c)
sdružení nezávislých kandidátůnezávislých kandidátů název odlišný od názvu a zkratky registrované politické strany nebo politického hnutí.
(4)
Název volební stranyvolební strany podle odstavce 3 písm. b) a c) nesmí být u více volebních stranvolebních stran kandidujících ve volbách v témže volebním obvodu stejný nebo vzájemně zaměnitelný; název volební stranyvolební strany, která podala kandidátní listinu později, musí být odlišný od názvů volebních stranvolebních stran, které podaly kandidátní listinu dříve.
(5)
Název volební stranyvolební strany nemá nezávislý kandidátnezávislý kandidát a volební stranavolební strana ve volbě prezidenta republiky.
(6)
KandidátKandidát může být pro tytéž volby uveden pouze na 1 kandidátní listině.
§ 29
Obecné náležitosti kandidátní listiny
(1)
Kandidátní listina obsahuje
a)
označení volebního obvodu a voleb, pro které se podává; je-li volebním obvodem Česká republika, označení volebního obvodu se neuvádí,
b)
označení registračního úřadu,
c)
údaj o druhu volební stranyvolební strany podle § 82 odst. 2,
d)
název volební stranyvolební strany, pokud jej volební stranavolební strana má, popřípadě také složení koalice,
e)
jména a příjmení kandidátůkandidátů, pohlaví, datum narození, povolání, obecobec nebo městský obvod nebo městskou část, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, pořadí, jestliže je na kandidátní listině více kandidátůkandidátů, název politické strany nebo politického hnutí, jejichž jsou členy, nebo údaj, že kandidátkandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnostibez politické příslušnosti“), a je-li volební stranou koalice, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidátakandidáta navrhly; na kandidátní listině lze u kandidátakandidáta též uvést označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, vědecko-pedagogický titul, umělecko-pedagogický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy nebo vědeckou hodnost,
f)
má-li volební stranavolební strana zmocněnce, jeho jméno a příjmení, datum narození, adresu místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu, adresu pro doručování, adresu jeho elektronické pošty, jeho telefonní číslo, a není-li ve volbách do zastupitelstev obcíobcí kandidátní listina podána s využitím informačního systému, pak také podpis zmocněnce; totéž se uvede o náhradníkovi zmocněnce, pokud jej volební stranavolební strana určila; nemá-li volební stranavolební strana zmocněnce, uvedou se tytéž údaje o nezávislém kandidátovinezávislém kandidátovi, popřípadě navrhujícím občanovi,
g)
jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem volební stranyvolební strany; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy osob oprávněných jednat jménem všech subjektů, které ji tvoří, v případě nezávislého kandidátanezávislého kandidáta jeho jméno, příjmení a podpis, v případě sdružení nezávislých kandidátůnezávislých kandidátů jejich jména, příjmení a podpisy a v případě volby prezidenta republiky u navrhujících poslanců nebo navrhujících senátorů jejich jména a příjmení, označení funkce a podpisy nebo u navrhujícího občana jeho jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu a podpis a
h)
jde-li o kandidátní listinu, k níž se podle příslušného zákona o volbáchpříslušného zákona o volbách přikládá petice na podporu kandidátakandidáta, údaj o dni, kdy poprvé bylo možné petici podepsat, a uplatňuje-li volební stranavolební strana elektronickou petici, také identifikátor petice z nástroje pro sestavování elektronických petic.
(2)
Povoláním kandidátakandidáta se rozumí zaměstnání, podnikání, funkce, umělecká nebo tvůrčí činnost nebo jiná obdobná činnost kandidátakandidáta, popřípadě skutečnost, že kandidátkandidát je v důchodu, ve výslužbě, na mateřské nebo rodičovské dovolené, studuje nebo je nezaměstnaný. Na kandidátní listině lze uvést údaj o povolání kandidátakandidáta v celkovém rozsahu nejvýše 30 znaků včetně mezer. Uvádí-li se povolání, které kandidátkandidát již nevykonává, musí to být z údaje o povolání patrné.
(3)
Nestanoví-li tento zákon nebo příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách jinak, musí být ke kandidátní listině přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidátakandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni volebdni voleb, a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátkandidátní listině pro tytéž volby. V prohlášení kandidát dále uvede adresu místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu, datum narození a údaj o tom, že je členem určité politické strany nebo politického hnutí nebo že je bez politické příslušnostibez politické příslušnosti.
§ 30
Společná pravidla podávání kandidátních listin
(1)
Ministerstvo vnitra zveřejní v informačním systému nejpozději 85 dnů přede dnem volebdnem voleb informace o době konání voleb, lhůtě pro podání kandidátních listin a o tom, který orgán je registračním úřadem. Registrační úřad nejpozději 81 dnů přede dnem volebdnem voleb zveřejní v informačním systému údaje o nejvyšším počtu kandidátůkandidátů na kandidátní listině, o nejnižším počtu podpisů na podporu kandidatury podle příslušného zákona o volbáchpříslušného zákona o volbách a ve volbách do zastupitelstev obcíobcí a zastupitelstev krajů informaci o počtu členů zastupitelstva, který má být volen, a informaci o tom, zda je obecobec pro volby do zastupitelstva obceobce tvořena více volebními obvody. Údaje týkající se voleb do Evropského parlamentu a voleb do zastupitelstev obcíobcí Ministerstvo vnitra zveřejní v informačním systému i v anglickém, německém a francouzském jazyce. Ode dne následujícího po zveřejnění všech údajů pro příslušné volby v informačním systému lze do informačního systému zadávat kandidátní listiny.
(2)
Nestanoví-li tento zákon nebo příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách jinak, činí volební stranavolební strana úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce; to neplatí pro nezávislého kandidátanezávislého kandidáta. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je volební stranavolební strana vázána. Zmocněncem a náhradníkem zmocněnce může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která je plně svéprávná. Náhradník nastupuje na místo zmocněnce okamžikem, kdy bylo odvolání zmocněnce učiněné volební stranouvolební stranou podáno registračnímu úřadu, vzdá se funkce, zemře nebo mu byla omezena svéprávnost. Jmenování, odvolání nebo vzdání se funkce zmocněnce nebo náhradníka učiněné po podání kandidátní listiny je účinné dnem podání písemného oznámení volební stranyvolební strany nebo zmocněnce registračnímu úřadu. Zastoupení zmocněnce v registračním řízení není přípustné.
(3)
Podmínkou platného podání kandidátní listiny prostřednictvím informačního systému je předchozí odeslání vyplněného elektronického formuláře příslušnému registračnímu úřadu. Při odeslání formuláře vytvoří informační systém pro kandidátní listinu jedinečné identifikační číslo a umožní volební straněvolební straně stažení výstupu z formuláře opatřeného tímto číslem. Po včasném podání řádně potvrzené kandidátní listiny registračnímu úřadu podle § 31 se údaje z elektronického formuláře stávají údaji o kandidátní listině. Ve volbách do zastupitelstev obcíobcí lze kandidátní listinu u registračního úřadu podat i bez využití informačního systému. V takovém případě registrační úřad převzetí kandidátní listiny potvrdí zmocněnci nebo volební straněvolební straně, která nemá zmocněnce.
(4)
Kandidátní listinu potvrzuje zmocněnec a osoba nebo osoby uvedené v § 29 odst. 1 písm. g) jedním z těchto způsobů:
a)
podpisy na listině, jejíž obsah odpovídá výstupu z elektronického formuláře vystaveného informačním systémem,
b)
uznávanými elektronickými podpisy na výstupu z elektronického formuláře vystaveného informačním systémem,
c)
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, která v tomto případě nahrazuje podpis, nebo
d)
podpisy na listině, která byla ve volbách do zastupitelstev obcíobcí u registračního úřadu podána bez využití informačního systému.
(5)
Kandidátní listinu nezávislého kandidátanezávislého kandidáta potvrzuje pouze nezávislý kandidátnezávislý kandidát kterýmkoli ze způsobů podle odstavce 4.
(6)
Zmocněnce nemusí mít navrhující občan ve volbě prezidenta republiky. Kandidátní listinu podanou navrhujícím občanem, který nemá zmocněnce, potvrzuje pouze navrhující občan kterýmkoli ze způsobů podle odstavce 4.
§ 31
Podávání kandidátních listin registračnímu úřadu
(1)
Kandidátní listinu lze podat v období od 80 do 66 dnů přede dnem volebdnem voleb.
(2)
Kandidátní listina je podána včas, pokud ve lhůtě stanovené pro podávání kandidátních listin je podána registračnímu úřadu listina podle § 30 odst. 4 písm. a) a d) nebo je učiněno podání podle § 30 odst. 4 písm. b), nebo jsou v informačním systému učiněna všechna potřebná potvrzení podle § 30 odst. 4 písm. c). Navrženým kandidátůmkandidátům registrační úřad nezasílá oznámení o zahájení registračního řízení.
(3)
V kandidátní listině potvrzené postupem podle § 30 odst. 4 písm. a) nebo b) registrační úřad neprodleně prověří shodu údajů na podepsaném dokumentu s údaji v informačním systému, a to v rozsahu údajů podle § 29 odst. 1 písm. d), f) a g) a údajů o jménech, příjmeních a datech narození kandidátůkandidátů. Neshoda těchto údajů je vadou kandidátní listiny, kterou nelze zhojit. Registrační úřad volební straněvolební straně neprodleně zpřístupní v informačním systému vyrozumění o neshodě údajů.
(4)
Kandidátní listinu podanou ve volbách do zastupitelstev obcíobcí bez využití informačního systému zadá do informačního systému registrační úřad.
(5)
V podané kandidátní listině již nelze změnit druh volební stranyvolební strany, nelze doplňovat další kandidátykandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí.
(6)
Řízení o registraci kandidátní listiny není zahájeno a volební orgán věc odloží, jestliže mu byla podána kandidátní listina, k jejíž registraci není příslušný. O odložení věci volební orgán podatele písemně vyrozumí.
§ 32
Doručování volebním stranám v registračním řízení
(1)
Nestanoví-li tento zákon nebo příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách, že písemnost v registračním řízení doručuje registrační úřad volební straněvolební straně zveřejněním v informačním systému, doručuje ji registrační úřad volební straněvolební straně zpřístupněním v informačním systému. Ministerstvo vnitra prostřednictvím informačního systému zároveň odešle informaci o zpřístupnění písemnosti v informačním systému na adresu elektronické pošty vedenou v uživatelském účtu, z něhož byla kandidátní listina vytvořena.
(2)
Nestanoví-li tento zákon nebo příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách jinak, považuje se písemnost doručovaná v registračním řízení podle odstavce 1 za doručenou dnem zveřejnění v informačním systému nebo zpřístupnění v informačním systému.
§ 33
Projednání a registrace kandidátních listin
(1)
Registrační úřad posoudí předložené kandidátní listiny. Není-li kandidátní listina podána v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách, nemá-li náležitosti stanovené těmito zákony nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve registrační úřad písemně volební stranuvolební stranu nejpozději 58 dnů přede dnem volebdnem voleb, aby vady odstranila do 53 dnů přede dnem volebdnem voleb, a výzvu zveřejní. To neplatí, má-li kandidátní listina vady, které podle tohoto zákona nebo příslušného zákona o volbáchpříslušného zákona o volbách nelze zhojit. Ve stejné lhůtě může vady na kandidátní listině i bez výzvy registračního úřadu odstranit zmocněnec nebo volební stranavolební strana, nemá-li zmocněnce.
(2)
Neodstraní-li volební stranavolební strana vady ve stanovené lhůtě a nepostupuje-li se podle odstavce 3 písm. b) bodu 4, rozhodne registrační úřad 50 dnů přede dnem volebdnem voleb o škrtnutí
a)
kandidátakandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení kandidátakandidáta nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,
b)
kandidátakandidáta, který je uveden na kandidátních listinách pro tytéž volby ve více volebních obvodech, popřípadě v 1 volebním obvodu na více kandidátních listinách, a to v tom volebním obvodu, kde ke kandidátní listině není připojeno prohlášení kandidátakandidáta; podepsal-li kandidátkandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtnou jej všechny registrační úřady, kde byla kandidátní listina pro tytéž volby podána; vyjdou-li tyto důvody pro škrtnutí kandidátakandidáta najevo až po uplynutí 58 dnů přede dnem volebdnem voleb, učiní tak registrační úřad bez předchozí výzvy k odstranění vad kandidátní listiny,
c)
kandidátakandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje stanovené zákonem, popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné, nebo
d)
kandidátakandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti stanovené tímto zákonem nebo příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách.
(3)
Registrační úřad 50 dnů přede dnem volebdnem voleb rozhodne
a)
o registraci bezvadné kandidátní listiny, nebo
b)
o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže
1.
není podána v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách,
2.
nemá náležitosti stanovené tímto zákonem nebo příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách nebo obsahuje-li nesprávné údaje a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2,
3.
v souladu s odstavcem 2 byli škrtnuti všichni kandidátikandidáti na kandidátní listině, nebo
4.
se jedná o kandidátní listinu nezávislého kandidátanezávislého kandidáta do zastupitelstva obceobce nebo kandidátní listinu ve volbách do Senátu nebo ve volbě prezidenta republiky a je dán některý z důvodů podle odstavce 2.
(4)
Vydáním rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidátakandidáta na kandidátní listině je jeho zveřejnění v informačním systému. Registrační úřad vydá rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidátakandidáta na kandidátní listině a zveřejní je v informačním systému. Před vydáním rozhodnutí nemusí být účastníkům řízení dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Proti rozhodnutí registračního úřadu se nelze odvolat. Obnova řízení, přezkumné řízení ani nové rozhodnutí ve věci se nepřipouští. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne zveřejnění v informačním systému.
(5)
Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidátakandidáta na kandidátní listině obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o právu domáhat se ochrany u soudu. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění se nemusí uvádět v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, datum vyhotovení rozhodnutí, jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo a podpis zaměstnance zařazeného do registračního úřadu.
(6)
Na základě rozhodnutí soudu provede registrační úřad registraci kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem volebdnem voleb. Proti této registraci se nelze domáhat ochrany u soudu.
§ 34
Vzdání se a odvolání kandidatury a postup při zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí
(1)
KandidátKandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb písemně vzdát své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec volební stranyvolební strany jeho kandidaturu odvolat, s výjimkou volby prezidenta republiky, kde může zmocněnec nebo volební stranavolební strana, nemá-li zmocněnce, oznámit a doložit registračnímu úřadu ztrátu volitelnosti kandidátakandidáta.
(2)
Prohlášení podle odstavce 1 musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem, odesláno prostřednictvím datové schránky nebo učiněno před registračním úřadem, musí být podáno registračnímu úřadu a nelze je vzít zpět.
(3)
Bylo-li prohlášení podle odstavce 1 podáno registračnímu úřadu před registrací kandidátní listiny, registrační úřad kandidátakandidáta z kandidátní listiny v informačním systému vyřadí a změní označení pořadí kandidátůkandidátů na kandidátní listině v informačním systému posunutím číselné řady.
(4)
Bylo-li prohlášení podle odstavce 1 podáno registračnímu úřadu po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovikandidátovi na hlasovacím lístku zůstávají, avšak při zjišťování výsledku hlasování se k hlasům pro tohoto kandidátakandidáta nepřihlíží. Registrační úřad zajistí prostřednictvím obecních úřadů zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území volebního obvodu; zveřejnění prohlášení ve volebních místnostech v zahraničí zajistí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Zároveň registrační úřad zajistí zapsání údaje o vzdání se kandidatury, jejím odvolání nebo ztrátě volitelnosti kandidátakandidáta v informačním systému.
(5)
Při zjišťování výsledků voleb se nepřihlíží k hlasům odevzdaným volební straněvolební straně, na jejíž kandidátní listině z důvodů uvedených v odstavcích 1 až 4 již nejsou kandidátikandidáti.
(6)
KandidátKandidát se nemůže vzdát kandidatury a zmocněnec nemůže kandidátakandidáta odvolat, jestliže je vyhlášeno opakované hlasování jen v části volebních okrsků příslušného volebního obvodu.
(7)
Jestliže dojde ke zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí v době po registraci kandidátní listiny, při zjišťování výsledků hlasování se k této politické straně, k tomuto politickému hnutí nebo ke koalici, jejíž součástí je takováto politická strana nebo takovéto politické hnutí, a kandidátůmkandidátům, které tato politická strana, toto politické hnutí nebo koalice, jejíž součástí je takováto politická strana nebo politické hnutí, navrhly, nepřihlíží. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s registračními úřady zajistí prostřednictvím obecních úřadů zveřejnění informace o zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí podle věty první ve všech volebních místnostech na území volebního obvodu, ve kterém byla zaregistrována kandidátní listina politické strany, politického hnutí nebo koalice podle věty první, pokud ke zrušení nebo pozastavení činnosti došlo do 48 hodin před zahájením voleb; zveřejnění informace ve volebních místnostech v zahraničí zajistí Ministerstvo vnitra prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Ministerstvo vnitra současně předá informaci o zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí Českému statistickému úřadu.
§ 35
Tisk hlasovacích lístků
(1)
Po registraci kandidátních listin zajistí registrační úřad tisk hlasovacích lístků u výrobce, se kterým pro tyto účely uzavřelo za Českou republiku smlouvu Ministerstvo vnitra.
(2)
Údaje na hlasovacím lístku vycházejí z údajů vedených o registrovaných kandidátních listinách v informačním systému. Na hlasovacím lístku se uvádí
a)
volby, pro které je určen,
b)
číslo hlasovacího lístku, nebo pořadí volební stranyvolební strany na hlasovacím lístku,
c)
označení volebního obvodu, není-li volebním obvodem Česká republika,
d)
název volební stranyvolební strany, má-li volební stranavolební strana podle § 28 název, a je-li volební stranou politická strana nebo politické hnutí, také jejich zkratka,
e)
je-li volební stranouvolební stranou koalice, údaje o jejím složení,
f)
jsou-li volební stranou nezávislý kandidátnezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátůnezávislých kandidátů, navrhující občan, navrhující poslanci nebo navrhující senátoři, také údaj o druhu volební stranyvolební strany a
g)
údaje o kandidátechkandidátech v rozsahu jméno, příjmení, věk ke druhému dni volebdni voleb, povolání, obecobec nebo městský obvod nebo městská část, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, popřípadě také pořadí kandidátakandidáta, a dále příslušnost k politické straně nebo politickému hnutí uvedená zkratkou nebo skutečnost, že kandidátkandidát je bez politické příslušnostibez politické příslušnosti, a je-li volební stranou koalice, zkratka politické strany nebo politického hnutí, které kandidátakandidáta navrhly; u kandidátakandidáta se též uvede označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, vědecko-pedagogický titul, umělecko-pedagogický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy nebo vědecká hodnost, pokud je takový údaj součástí kandidátní listiny.
(3)
Čísla hlasovacích lístků nebo pořadí volebních stranvolebních stran na hlasovacím lístku vylosuje pro všechny volební stranyvolební strany, které podaly kandidátní listinu, volební orgán stanovený tímto zákonem nejpozději 45 dnů přede dnem volebdnem voleb. Způsob losování čísel hlasovacích lístků a pořadí volebních stranvolebních stran na hlasovacím lístku stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou. Výsledek losování volební orgán podle věty první zveřejní v informačním systému.
(4)
Hlasovací lístky musí být pro volební obvod vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů, a to jednostranně, nestanoví-li příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách jinak. Koná-li se souběžně více druhů voleb, musí mít hlasovací lístky pro každý druh voleb jinou barvu. Jsou-li hlasovací lístky zhotoveny v sadě, zařazuje se před hlasovací lístky jejich seznam řazený podle čísel hlasovacích lístků.
(5)
Nejpozději v den vylosování čísel pro hlasovací lístky zveřejní v informačním systému registrační úřad výzvu volebním stranámvolebním stranám ke kontrole podoby hlasovacího lístku. Nepodá-li volební stranavolební strana do následujícího pracovního dne své vyjádření, platí, že vzala podobu hlasovacího lístku na vědomí.
(6)
Tisk hlasovacích lístků pro volbu ve zvláštním volebním okrsku a jejich dodání zvláštní okrskové volební komisi zajistí zastupitelský úřad na základě náhledů hlasovacích lístků v informačním systému nejpozději do 24 hodin před zahájením voleb. Tisk hlasovacích lístků nezajišťuje zastupitelský úřad, kterému jsou hlasovací lístky dodávány. Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou zastupitelské úřady, kterým jsou dodávány hlasovací lístky.
§ 36
Dodání hlasovacích lístků
(1)
Náhledy hlasovacích lístků zveřejní v informačním systému registrační úřad nejpozději 35 dnů přede dnem volebdnem voleb a v případě volebních stranvolebních stran zaregistrovaných na základě rozhodnutí soudu nejpozději 20 dnů přede dnem volebdnem voleb.
(2)
Registrační úřad zajistí prostřednictvím výrobce hlasovacích lístků dodání hlasovacích lístků pověřeným obecním úřadům. Pověřené obecní úřady zajistí dodání hlasovacích lístků obecním úřadům nejpozději 7 dnů přede dnem volebdnem voleb. Obecní úřad zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličůmvoličům nejpozději 3 dny přede dnem volebdnem voleb a v den volebden voleb všem okrskovým volebním komisím.
(3)
V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích se hlasovací lístky nepřetiskují; registrační úřad zabezpečí prostřednictvím obecních úřadů vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního obvodu s uvedením správného údaje a zveřejnění této informace v informačním systému. Pro hlasování mimo území České republiky zabezpečí registrační úřad zveřejnění informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech mimo území České republiky prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.
(4)
K zajištění dodání hlasovacích lístků využívá obecní úřad údaje ze seznamu voličůvoličů.
ČÁST PÁTÁ
USTAVOVÁNÍ A ČINNOST OKRSKOVÝCH VOLEBNÍCH KOMISÍ A ZVLÁŠTNÍCH OKRSKOVÝCH VOLEBNÍCH KOMISÍ
§ 37
Podmínky členství v okrskové volební komisi
Členem okrskové volební komise může být pouze občan České republiky, v případě voleb do Evropského parlamentu i občan jiného členského státu Evropské unie a v případě voleb do zastupitelstev obcíobcí i občan jiného členského státu Evropské unie nebo občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, který
a)
ke dni složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let a je plně svéprávný a
b)
není kandidátemkandidátem ve volebním okrsku příslušejícím k okrskové volební komisi.
§ 38
Delegování členů okrskových volebních komisí a náhradníků volební stranou
(1)
Volební stranaVolební strana může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do každé okrskové volební komise ve volebním obvodu, v němž má zaregistrovánu kandidátní listinu. To platí, i když volební stranavolební strana kandiduje na území volebního okrsku ve více volbách konaných společně. Pro volbu prezidenta republiky může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do každé okrskové volební komise též politická strana a politické hnutí, které mají zastoupení v Poslanecké sněmovně; přístup do registru okrskových volebních komisí pro tento účel zřídí těmto politickým stranám a politickým hnutím Ministerstvo vnitra.
(2)
Delegování členů a náhradníků provede zmocněnec volební stranyvolební strany, nezávislý kandidátnezávislý kandidát, navrhující občan ve volbě prezidenta republiky, popřípadě jimi pověřená osoba nejpozději 36 dnů přede dnem volebdnem voleb tak, že jejich jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu zapíše do registru okrskových volebních komisí. Může také uvést adresu pro doručování, adresu elektronické pošty, telefonní číslo a údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí buď obecní úřad, nebo automaticky registr okrskových volebních komisí. Změnu delegovaných členů a náhradníků do okrskové volební komise lze provádět jen do uplynutí lhůty pro delegace; po této lhůtě lze provádět pouze změny údajů u již delegovaných osob.
(3)
Obecní úřad provede identifikaci delegovaných osob a ověří splnění podmínek členství v okrskové volební komisi oproti údajům v základním registru obyvatel, popřípadě v informačním systému evidence obyvatel a informačním systému cizinců. Nelze-li takto delegovanou osobu identifikovat, vyzve obecní úřad prostřednictvím registru okrskových volebních komisí zmocněnce, nezávislého kandidátanezávislého kandidáta nebo navrhujícího občana při volbě prezidenta republiky, popřípadě jimi pověřenou osobu, aby sdělili správné údaje o delegované osobě. Nepodaří-li se ani poté delegovanou osobu identifikovat, k její delegaci se nepřihlíží; obecní úřad o tom zmocněnce, nezávislého kandidátanezávislého kandidáta, popřípadě jimi pověřenou osobu písemně vyrozumí do 30 dnů přede dnem volebdnem voleb prostřednictvím registru okrskových volebních komisí.
(4)
Obecní úřad ověří, zda delegovaná osoba není současně kandidátemkandidátem ve volebním okrsku, pro který byla volební stranou delegována.
(5)
Nesplňuje-li delegovaná osoba podmínky členství v okrskové volební komisi, k její delegaci se nepřihlíží. Obecní úřad o tom zmocněnce, nezávislého kandidátanezávislého kandidáta nebo navrhujícího občana při volbě prezidenta republiky, popřípadě jimi pověřenou osobu písemně vyrozumí do 30 dnů přede dnem volebdnem voleb prostřednictvím registru okrskových volebních komisí.
(6)
Volební stranaVolební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována rozhodnutím soudu, má právo delegovat 1 člena a 1 náhradníka do každé okrskové volební komise do 10 dnů přede dnem volebdnem voleb za podmínek stanovených tímto zákonem. Tato delegace nemá vliv na již uskutečněné hlasování nebo losování předsedy a místopředsedy okrskové volební komise. K delegaci člena a náhradníka volební stranouvolební stranou, jejíž kandidátní listina byla odmítnuta na základě rozhodnutí soudu, obecní úřad nepřihlíží.
§ 39
Jmenování členů okrskových volebních komisí starostou
(1)
Starosta jmenuje nejpozději 41 dnů přede dnem volebdnem voleb zapisovatele a dále, není-li postupem podle § 38 dosaženo nejnižšího počtu členů okrskové volební komise stanoveného obecním úřadem, jmenuje starosta před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa.
(2)
V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb a nejsou-li náhradníci, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy.
(3)
Starostou jmenované členy okrskové volební komise a údaje o případném zániku členství obecní úřad zapíše do registru okrskových volebních komisí. O jmenovaném členovi uvede údaje v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu a údaj, do které okrskové volební komise je člen zařazen; může také uvést adresu pro doručování, adresu jeho elektronické pošty a jeho telefonní číslo.
(4)
Obecní úřad u osob jmenovaných starostou provede identifikaci a ověření podle § 38 odst. 3 a 4.
§ 40
Pozvánka na první zasedání okrskové volební komise
(1)
Obecní úřad svolá první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem volebdnem voleb. Datum, čas a místo konání prvního zasedání okrskové volební komise a konání školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a k systému zjišťování výsledků voleb zapíše obecní úřad do registru okrskových volebních komisí.
(2)
Pozvánku na první zasedání okrskové volební komise zašle obecní úřad prostřednictvím registru okrskových volebních komisí těm delegovaným a jmenovaným členům, kteří mají zpřístupněnu datovou schránku, nebo je u nich v registru okrskových volebních komisí uvedena adresa elektronické pošty. Ostatním delegovaným a jmenovaným členům obecní úřad pozvánku zašle na adresu pro doručování uvedenou u nich v registru okrskových volebních komisí nebo na adresu evidovanou v základním registru obyvatel, na kterou mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu místa trvalého pobytu. Pozvánku na první zasedání okrskové volební komise si mohou členové okrskové volební komise převzít také osobně. Obecní úřad zároveň vyvěsí na úřední desce oznámení o prvním zasedání okrskové volební komise se jmenným seznamem členů okrskových volebních komisí; pozvánky se pokládají za doručené dnem vyvěšení tohoto oznámení na úřední desce.
(3)
Obecní úřad písemně vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o datu, čase a místě školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit. Při doručování tohoto vyrozumění se postupuje podle odstavce 2 obdobně.
§ 41
Členství v okrskové volební komisi
(1)
Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu ve znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat funkci člena okrskové volební komise a budu se při tom řídit ústavním pořádkem, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“. Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu. Slib se skládá na prvním zasedání okrskové volební komise.
(2)
Složení slibu lze umožnit dodatečně osobě, která se nedostavila na první zasedání okrskové volební komise a do 2 pracovních dnů svoji nepřítomnost omluvila. K dodatečnému složení slibu lze přistoupit nejpozději před zahájením hlasování podle § 47.
(3)
Členství v okrskové volební komisi zaniká
a)
dnem ukončení činnosti okrskové volební komise,
b)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,
c)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval nebo jmenoval,
d)
okamžikem, kdy člen okrskové volební komise přestane splňovat podmínky členství, nebo
e)
v den konání voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá nepřetržitě déle než 2 hodiny.
(4)
Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.
(5)
Za člena okrskové volební komise, jehož členství zaniklo, nebo za osobu, která neomluvila svoji nepřítomnost na prvním zasedání okrskové volební komise, povolá předseda okrskové volební komise prostřednictvím starosty náhradníka téže volební stranyvolební strany; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle odstavce 1. Zánik členství, popřípadě nastoupení náhradníka zapíše obecní úřad do registru okrskových volebních komisí. Nelze-li povolat náhradníka, postupuje starosta podle § 39.
§ 42
Jednání okrskové volební komise
(1)
Okrsková volební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. Zápis z jednání okrskové volební komise pořizuje zapisovatel a podepisuje předseda okrskové volební komise. Zápis z jednání okrskové volební komise se nepořizuje, vyhotovuje-li okrsková volební komise zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 65.
(2)
Okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí hlasováním z přítomných členů předsedu a místopředsedu. Neurčí-li je hlasováním, určí je losem. Losování řídí zapisovatel; zapisovatel se do losování nezařazuje. Jestliže předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nemůže z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise není zařazen místopředseda okrskové volební komise; odstoupí-li místopředseda okrskové volební komise, není do losování zařazen předseda okrskové volební komise. Funkce členů okrskové volební komise zapíše obecní úřad do registru okrskových volebních komisí.
(3)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise jsou povinni zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování výsledků voleb, ledaže byli jmenováni, určeni hlasováním nebo určeni losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
§ 43
Ukončení činnosti okrskové volební komise
(1)
Činnost okrskové volební komise skončí patnáctým dnem po vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí.
(2)
Činnost okrskové volební komise, jejíž působnost se vztahuje k volebnímu obvodu, v němž byl podán návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb nebo návrh na neplatnost volby kandidátakandidáta, nebo k volebnímu okrsku, kde je dán důvod pro opakování hlasování, skončí
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem zamítnut,
b)
patnáctým dnem po opakovaném hlasování, nebo
c)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a mají se opakovat volby.
(3)
Odstavec 2 se nepoužije na volby do Poslanecké sněmovny a volby do Evropského parlamentu.
(4)
Koná-li se více druhů voleb společně, činnost okrskové volební komise skončí až tehdy, jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2 pro všechny volby konané v souběhu.
§ 44
Zvláštní okrsková volební komise
(1)
Vedoucí zastupitelského úřadu jmenuje nejpozději 30 dnů přede dnem volebdnem voleb předsedu zvláštní okrskové volební komise, zapisovatele zvláštní okrskové volební komise a případně další členy zvláštní okrskové volební komise. Ustanovení § 42 odst. 3 se nepoužije.
(2)
Volební stranaVolební strana může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do zvláštní okrskové volební komise, v jejímž zvláštním volebním okrsku lze pro její kandidátní listinu hlasovat. Pro volbu prezidenta republiky může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do každé zvláštní okrskové volební komise též politická strana a politické hnutí, které mají zastoupení v Poslanecké sněmovně.
(3)
Poklesne-li v průběhu voleb počet členů zvláštní okrskové volební komise pod 3, jmenuje vedoucí zastupitelského úřadu na neobsazená místa další členy zvláštní okrskové volební komise.
(4)
První zasedání zvláštní okrskové volební komise svolá vedoucí zastupitelského úřadu tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem volebdnem voleb. Člen delegovaný podle odstavce 2 se prvního zasedání účastnit nemusí.
(5)
Nepodaří-li se sestavit alespoň tříčlennou zvláštní okrskovou volební komisi, zajistí úkoly zvláštní okrskové volební komise vedoucí zastupitelského úřadu a zapisovatel zvláštní okrskové volební komise.
(6)
Není-li stanoveno jinak, vztahují se na zvláštní okrskovou volební komisi ustanovení o okrskové volební komisi obdobně.
§ 45
Nároky členů okrskových volebních komisí
(1)
Členství v okrskové volební komisi je jiným úkonem v obecném zájmu.
(2)
Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise. Člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování výsledků voleb, má však nárok na odměnu pouze podle věty první, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(3)
Člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu své funkce a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Člen okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, má v případě ušlého výdělku nárok na paušální náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu své funkce.
(4)
Výši zvláštní odměny za výkon funkce a paušální náhrady ušlého výdělku za výkon funkce člena okrskové volební komise a způsob jejich úhrady a výplaty stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
ČÁST ŠESTÁ
ORGANIZACE HLASOVÁNÍ
§ 46
Volební místnost
(1)
Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, nebo v bezprostřední blízkosti vstupu do objektu musí být vyvěšena státní vlajka České republiky a při volbách do Evropského parlamentu též vlajka Evropské unie. Ve volební místnosti musí být na důstojném místě umístěn velký státní znak.
(2)
Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena
a)
dostatečným množstvím hlasovacích lístků,
b)
dostatečným množstvím prázdných úředních obálek; úřední obálka musí být opatřena otiskem úředního razítka obecního úřadu,
c)
volební schránkou a přenosnou volební schránkou,
d)
výpisem voličůvoličů,
e)
texty tohoto zákona a příslušného zákona o volbáchpříslušného zákona o volbách s ustanoveními o zásadách hlasování a zjišťování výsledku voleb, které musí být voličůmvoličům na jejich žádost zapůjčeny k nahlédnutí; při volbách do Evropského parlamentu a volbách do zastupitelstev obcíobcí i v anglickém, německém a francouzském jazyce,
f)
jmenovkou pro každého člena okrskové volební komise, na které je uvedeno jeho jméno, příjmení a funkce v okrskové volební komisi, a
g)
psacími potřebami.
(3)
Úřední obálky musí být neprůhledné a pro volební okrsek stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Koná-li se souběžně více druhů voleb, musí mít úřední obálka pro každý druh voleb jinou barvu odpovídající barvě hlasovacích lístků.
(4)
Ve volebních místnostech jsou k úpravě hlasovacího lístku a k jeho vložení do úřední obálky určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí obecní úřad s přihlédnutím k počtu voličůvoličů ve volebním okrsku.
(5)
Ve volební místnosti musí být na viditelném místě umístěno prohlášení o vzdání se kandidatury a prohlášení o odvolání kandidátakandidáta a dále zpřístupněny
a)
hlasovací lístky označené nápisem „vzor“,
b)
informace o základních zásadách hlasování,
c)
informace o ztrátě volitelnosti kandidátakandidáta, pokud byla podána do 48 hodin před zahájením voleb,
d)
informace o případných tiskových chybách na hlasovacím lístku s uvedením správného údaje,
e)
při volbách do Evropského parlamentu informace o tom, že kandidátkandidát, který je občanem jiného členského státu, byl v členském státu původu zbaven práva být volen, pokud byla podána do 48 hodin před zahájením voleb.
(6)
Při volbách do Evropského parlamentu musí být prohlášení o vzdání se kandidatury, prohlášení o odvolání kandidátakandidáta a informace podle odstavce 5 písm. b) a e) na viditelném místě umístěny i v anglickém, německém a francouzském jazyce.
(7)
Volební místnost ve zvláštním volebním okrsku není vybavena přenosnou volební schránkou a úřední obálky jsou opatřeny otiskem úředního razítka zastupitelského úřadu.
§ 47
Zahájení hlasování
Před zahájením hlasování předseda okrskové volební komise ověří, zda je volební místnost vybavena podle § 46 a zda je volební schránka a přenosná volební schránka prázdná; poté před ostatními členy okrskové volební komise tyto volební schránky zabezpečí tak, aby je nebylo možné před ukončením hlasování bez porušení tohoto zabezpečení otevřít. Následně předseda okrskové volební komise prohlásí hlasování za zahájené.
§ 48
Zásady hlasování
(1)
Každý voličvolič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.
(2)
Každý voličvolič může v týchž volbách hlasovat pouze jednou.
§ 49
Hlasování ve volební místnosti
(1)
VoličVolič prokáže okrskové volební komisi svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem. VoličVolič, který je občanem jiného státu, prokáže okrskové volební komisi svoji totožnost průkazem o povolení k trvalému pobytu, potvrzením o přechodném pobytu, osvědčením o registraci nebo dokladem jiného státu prokazujícím totožnost.
(2)
VoličeVoliče, který namítá, že není uveden ve výpisu voličůvoličů, ačkoli by tam uveden být měl, okrsková volební komise doplní do výpisu voličůvoličů po ověření voličova práva hlasovat ve volebním okrsku u obecního úřadu. Obecní úřad poskytne okrskové volební komisi na vyžádání údaje o tomto voličivoliči ze seznamu voličůvoličů v rozsahu nezbytném pro doplnění voličevoliče do výpisu voličůvoličů.
(3)
Okrsková volební komise předá voličivoliči úřední obálku, případně i hlasovací lístky, a učiní o tom záznam ve výpisu voličůvoličů. VoličVolič se poté odebere do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku a k jeho vložení do úřední obálky. V tomto prostoru nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličemvoličem, ledaže voličvolič využívá asistenci podle § 59.
(4)
Po opuštění prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku a k jeho vložení do úřední obálky vhodí voličvolič úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky.
(5)
Okrsková volební komise hlasování ve volební místnosti voličivoliči neumožní, jestliže
a)
voličvolič neprokázal okrskové volební komisi svoji totožnost,
b)
byl voličivoliči vydán voličvoličský průkaz a volič jej okrskové volební komisi neodevzdal,
c)
voličvolič neprokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, pro který je tato okrsková volební komise ustavena,
d)
existuje překážka ve výkonu práva volitpřekážka ve výkonu práva volit, nebo
e)
se voličvolič před hlasováním neodebral do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku a k jeho vložení do úřední obálky.
(6)
Neumožní-li okrsková volební komise voličivoliči hlasovat z důvodů uvedených v odstavci 5, vydá mu o tom na jeho požádání písemné potvrzení.
§ 50
Pořádek ve volební místnosti
Pořádek ve volební místnosti zajišťuje předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku při průběhu hlasování v souladu se zákonem jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 51
Odročení, přerušení a prodloužení hlasování
(1)
Po ukončení hlasování prvního dne volebdne voleb zabezpečí okrsková volební komise volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumentaci. Před zahájením hlasování druhého dne volebdne voleb předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise ověří neporušenost zabezpečení.
(2)
Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování nebo v něm pokračovat, může okrsková volební komise odročit zahájení hlasování nebo hlasování na nezbytně nutnou dobu přerušit. V případě odročení nebo přerušení hlasování se doba hlasování neprodlužuje o dobu, po kterou bylo zahájení hlasování odročeno nebo hlasování přerušeno. Nastanou-li okolnosti, které znemožňují ukončit hlasování, může však okrsková volební komise hlasování prodloužit nejdéle o 1 hodinu. Okrsková volební komise o opatření podle vět první až třetí vyrozumí voličevoliče způsobem v místě obvyklým a dále příslušný obecní úřad, pověřený obecní úřad a krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy. Zvláštní okrsková volební komise vyrozumí zastupitelský úřad a voličevoliče způsobem v místě obvyklým. Skutečnosti týkající se odročení, přerušení nebo prodloužení hlasování poznamená okrsková volební komise v zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(3)
V případě přerušení hlasování zabezpečí okrsková volební komise volební schránky a přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumentaci. Před opětovným zahájením hlasování předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise ověří neporušenost zabezpečení.
§ 52
Ukončení hlasování
(1)
Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak před tím se umožní hlasovat všem voličůmvoličům, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.
(2)
Jakmile předseda zvláštní okrskové volební komise prohlásí hlasování za ukončené, zvláštní okrsková volební komise přeruší své zasedání až do zahájení sčítání hlasů na území České republiky.
§ 53
Informace o průběhu hlasování
(1)
Členové okrskové volební komise a ti, kdo mají právo být přítomni ve volební místnosti při sčítání hlasů, nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování na přebíracím místě Českého statistického úřadu.
(2)
Při volbách do Evropského parlamentu nesmějí volební orgány zjištěné výsledky hlasování zveřejnit dříve, než se má uzavřít poslední volební místnost na území členských států Evropské unie.
(3)
Zákazy podle odstavců 1 a 2 se nevztahují na informace o počtu voličůvoličů, kteří již hlasovali.
§ 54
Pozorovatelé mezinárodních organizací
(1)
Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti na území České republiky i v zahraničí mají právo být přítomni pozorovatelé mezinárodních organizací zřízených podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
(2)
Mezinárodní organizace oznámí účast svých pozorovatelů Ministerstvu zahraničních věcí nejpozději 3 dny přede dnem volebdnem voleb. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam pozorovatelů mezinárodních organizací, jejichž účast byla takto oznámena, na svých internetových stránkách. Obecní úřad a zastupitelský úřad poskytne seznam okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi.
§ 55
Součinnost volebních orgánů
V době hlasování a sčítání hlasů zabezpečí volební orgány uvedené v § 6 odst. 1 písm. b), d), e) a g) a v případě voleb konaných v zahraničí též v § 6 odst. 1 písm. c) a i) potřebnou součinnost v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů těchto volebních orgánů.
ČÁST SEDMÁ
HLASOVÁNÍ V JINÉM VOLEBNÍM OKRSKU
§ 56
Podmínky hlasování v jiném volebním okrsku
(1)
VoličVolič, který hodlá hlasovat v jiném volebním okrsku, než ke kterému je příslušný, tak může učinit na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voličevoliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličůvoličů. Ve voličvoličském průkazu a v oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku se uvádí, pro které hlasování jsou platné. Volič takto může hlasovat ve volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku stanoveném pro příslušný druh voleb příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách.
(2)
Voličský průkaz je veřejná listinaveřejná listina, která opravňuje voličevoliče hlasovat po jejím odevzdání okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi ve volebním okrsku uvedeném v odstavci 1 větě třetí. Jestliže na voličský průkaz lze podle příslušného zákona o volbáchpříslušného zákona o volbách hlasovat jen v některém z více volebních obvodů, uvádí se na voličvoličském průkazu, ve kterém volebním obvodu může volič na voličský průkaz hlasovat. O hlasování na voličský průkaz provede okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise záznam do výpisu voličůvoličů a odevzdaný voličský průkaz k výpisu voličůvoličů přiloží. Jestliže byl voličivoliči vydán voličvoličský průkaz, musí jej volič odevzdat volební komisi i tehdy, hlasuje-li ve volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku, kde je uveden ve výpisu voličůvoličů, popřípadě jej vložit do doručovací obálky, hlasuje-li korespondenčně.
(3)
VoličVolič může učinit oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku. V oznámení označí volební okrsek podle odstavce 1 věty třetí, v němž bude hlasovat. VoličVolič, který podal oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku, již nemůže po dobu platnosti oznámení hlasovat ve volebním okrsku, ke kterému je příslušný. Je-li mu však vydán voličský průkaz nebo je-li proveden zápis podle odstavce 4 nebo 5, oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku pozbývá platnosti.
(4)
VoličVolič, který pobývá mimo území České republiky, může hlasovat ve zvláštním volebním okrsku také na základě zápisu údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku v seznamu voličůvoličů provedeného zastupitelským úřadem. Zápis tohoto údaje se vztahuje pouze na volby, v nichž lze hlasovat v zahraničí, a je platný, dokud trvá voličovo právo volit, popřípadě dokud zastupitelský úřad nebo obecní úřad na žádost voličevoliče tento údaj nevymaže.
(5)
VoličVolič může hlasovat v jiném volebním okrsku, než ke kterému je příslušný, také na základě zápisu takového údaje pro konkrétní hlasování v seznamu voličůvoličů provedeného obecním úřadem, pokud je v územním obvodu obecního úřadu volební okrsek podle odstavce 1 věty třetí a pokud voličvolič je v příslušné obciobci, městské části nebo městském obvodu
a)
v zařízení poskytujícím lůžkovou zdravotní péči, v zařízení pobytových sociálních služeb, ve školském zařízení nebo v jiném obdobném zařízení, nebo
b)
v policejní cele, v místě výkonu vazby, v místě výkonu trestu odnětí svobody nebo v místě výkonu zabezpečovací detence.
§ 57
Postup při vydání voličského průkazu a zápisu údaje o hlasování v jiném volebním okrsku
(1)
Žádost o vydání voličského průkazu a oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku může podat volič, kterému nebyly vydány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu ode dne vyhlášení voleb
a)
na pracovišti takového úřadu, a to i prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voličevoliče,
b)
písemně prostřednictvím datové schránky voličevoliče nebo podepsanou úředně ověřeným podpisem voličevoliče, nebo
c)
prostřednictvím portálu veřejné správy nebo informačního systému s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(2)
V žádosti o vydání voličského průkazu volič určí, zda mu má být voličský průkaz doručen na uvedenou adresu do vlastních rukou, nebo zda si voličský průkaz převezme u obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu osobně nebo prostřednictvím k tomu zplnomocněné osoby.
(3)
Žádá-li voličvolič o zaslání voličského průkazu na jím uvedenou adresu, musí být žádost obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu podána nejpozději 10 dnů přede dnem volebdnem voleb. Voličský průkaz musí být předán k poštovní přepravě nejpozději 7 dnů přede dnem volebdnem voleb. Oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku nebo žádost o voličvoličský průkaz, který si volič nebo osoba k tomu voličemvoličem zplnomocněná převezme osobně, lze učinit nejpozději 2 dny přede dnem volebdnem voleb. Osobní převzetí voličského průkazu je možné nejpozději 2 dny přede dnem volebdnem voleb. Voličský průkaz je vydán okamžikem předání k poštovní přepravě nebo předání voličivoliči nebo voličemvoličem zplnomocněné osobě.
(4)
Obecní úřad nebo zastupitelský úřad předá voličský průkaz osobně voličivoliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voličevoliče, anebo jej voličivoliči zašle. V případě voleb do Evropského parlamentu tak může učinit nejdříve 15 dnů přede dnem volebdnem voleb. Vzor tiskopisu voličského průkazu stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
(5)
V případě dvoukolových voleb vydá obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský průkaz současně pro první i druhé kolo voleb, ledaže volič požádal o voličský průkaz jen pro první nebo pro druhé kolo voleb. To platí obdobně i pro zápis údaje na základě oznámení voličevoliče o hlasování v jiném volebním okrsku.
(6)
Žádost o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku v seznamu voličůvoličů může voličvolič podat u příslušného zastupitelského úřadu nejpozději 3 dny přede dnem volebdnem voleb způsobem uvedeným v odstavci 1. V žádosti o zápis voličvolič uvede adresu místa v územním obvodu příslušného zastupitelského úřadu, kde pobývá.
(7)
Žádost o zápis nebo výmaz údaje podle § 56 odst. 5 může voličvolič podat prostřednictvím ředitele zařízení, ve kterém se nachází, nejpozději 4 dny přede dnem volebdnem voleb. Ředitel zařízení poskytne obecnímu úřadu nejpozději 3 dny přede dnem volebdnem voleb seznam voličůvoličů, kteří požádali o zápis údaje podle § 56 odst. 5, včetně čísel elektronicky čitelného identifikačního dokladu voličevoliče.
(8)
V případě voličevoliče umístěného v zařízení uvedeném v § 56 odst. 5 písm. b) lze úřední ověření podpisu voličevoliče na písemné žádosti o voličský průkaz nahradit připojeným potvrzením zaměstnance tohoto zařízení, že žádost je podepsána žadatelem.
§ 57a
Podmínky korespondenčního hlasování
(1)
VoličVolič, který má v seznamu voličůvoličů zapsán údaj o hlasování ve zvláštním volebním okrsku podle § 56 odst. 4, může v tomto okrsku využít korespondenční hlasování na území spadajícím do tohoto okrsku, pro něž tak stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování může voličvolič podat ode dne vyhlášení voleb u zastupitelského úřadu, v jehož zvláštním volebním okrsku může podle údaje v seznamu voličůvoličů hlasovat.
(3)
Žádost podle odstavce 2 lze podat osobně nebo prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voličevoliče, do 2 dnů přede dnem volebdnem voleb, nebo písemně do 35 dnů přede dnem volebdnem voleb
a)
prostřednictvím datové schránky voličevoliče nebo podepsanou úředně ověřeným podpisem voličevoliče, nebo
b)
prostřednictvím portálu veřejné správy nebo informačního systému s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(4)
Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno a příjmení voličevoliče, datum narození a adresu nacházející se na území státu, který spadá do územního obvodu zastupitelského úřadu podle odstavce 2, na kterou mají být písemnosti ke korespondenčnímu hlasování zaslány, popřípadě údaj o tom, že si voličvolič převezme písemnosti u zastupitelského úřadu sám nebo prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voličevoliče.
§ 57b
Vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování
(1)
Na žádost podle § 57a odst. 2 zašle zastupitelský úřad nejpozději 25 dnů přede dnem volebdnem voleb voličivoliči identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky, kde jsou přístupné hlasovací lístky k vytištění. Pokud o to voličvolič požádal nebo neuvedl adresu pro doručení, vydá zastupitelský úřad tyto písemnosti osobně voličivoliči nebo osobě, která se prokáže písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voličevoliče. Zastupitelský úřad nevydá písemnosti ke korespondenčnímu hlasování osobě, která na základě plné moci u téhož zastupitelského úřadu pro tytéž volby převzala písemnosti ke korespondenčnímu hlasování již pro 7 voličůvoličů.
(2)
V případě volby prezidenta republiky zašle zastupitelský úřad písemnosti pro korespondenční hlasování současně pro první i druhé kolo volby, ledaže voličvolič požádá o korespondenční hlasování jen pro první, nebo jen pro druhé kolo volby.
(3)
Identifikační lístek pro korespondenční hlasování obsahuje
a)
označení zastupitelského úřadu,
b)
číslo identifikačního lístku,
c)
druh a datum konání voleb, případně datum konání příslušného kola volby,
d)
jméno a příjmení voličevoliče, datum narození a adresu místa mimo území České republiky, kde pobývá,
e)
otisk úředního razítka zastupitelského úřadu, jméno a příjmení zaměstnance zařazeného v zastupitelském úřadu a jeho podpis,
f)
text prohlášení, ve kterém voličvolič prohlašuje, že hlasuje osobně, a místo pro podpis voličevoliče.
(4)
Doručovací obálka je opatřena adresou zastupitelského úřadu, číslem zvláštního volebního okrsku, do kterého voličvolič náleží, a označením voleb, případně kola volby.
(5)
Údaj o vydání písemností pro korespondenční hlasování zapíše zastupitelský úřad do seznamu voličůvoličů.
(6)
Vzor tiskopisu identifikačního lístku pro korespondenční hlasování stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
§ 57c
Korespondenční hlasování
(1)
Hlasovací lístek pro korespondenční hlasování si voličvolič vytiskne z informačního systému.
(2)
VoličVolič vloží hlasovací lístek do úřední obálky. Do doručovací obálky voličvolič vloží jím podepsaný identifikační lístek a úřední obálku. VoličVolič, kterému byl vydán voličvoličský průkaz, vloží voličský průkaz do doručovací obálky. Zalepenou doručovací obálku volič zašle zastupitelskému úřadu, od kterého obdržel písemnosti pro korespondenční hlasování.
(3)
Doručenou doručovací obálku označí zastupitelský úřad časem přijetí a do předání zvláštní okrskové volební komisi ji uchovává nerozlepenou na bezpečném místě, které za tímto účelem vyhradí vedoucí zastupitelského úřadu.
(4)
Zvláštní okrskové volební komisi předá zastupitelský úřad doručovací obálky, které byly doručeny nejpozději do ukončení hlasování ve zvláštním volebním okrsku. O předání se vyhotoví záznam, který podepisuje vedoucí zastupitelského úřadu a předseda zvláštní okrskové volební komise. Zvláštní okrsková volební komise v době od předání doručovacích obálek zastupitelským úřadem do doby zahájení sčítání hlasů zabezpečí převzaté doručovací obálky proti neoprávněnému nakládání.
(5)
Doručovací obálky doručené po lhůtě podle odstavce 4 uloží zastupitelský úřad nerozlepené k volební dokumentaci.
§ 57d
Hlasy zaslané korespondenčně
(1)
Zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování před zahájením sčítání hlasů otevře doručovací obálky. Zvláštní okrsková volební komise přihlíží pouze k obsahu doručovací obálky podle § 57c odst. 2.
(2)
Zvláštní okrsková volební komise odloží doručovací obálku a její obsah, jestliže
a)
v doručovací obálce není identifikační lístek vydaný příslušným zastupitelským úřadem nebo úřední obálka,
b)
identifikační lístek není podepsán voličemvoličem,
c)
v doručovací obálce je více úředních obálek nebo více identifikačních lístků,
d)
voličivoliči byl vydán voličský průkaz a voličský průkaz není v doručovací obálce, nebo
e)
je u voličevoliče ve výpisu voličůvoličů záznam o tom, že hlasoval.
(3)
K obsahu odložených doručovacích obálek zvláštní okrsková volební komise dále nepřihlíží. Tyto doručovací obálky se odloží k volební dokumentaci, přičemž zvláštní okrsková volební komise vyznačí na doručovacích obálkách důvod odložení a přelepí úřední obálky tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování.
(4)
U každého voličevoliče, jehož doručovací obálka nebyla odložena, vyznačí zvláštní okrsková volební komise ve výpisu voličůvoličů záznam o tom, že voličvolič hlasoval korespondenčně, a vloží úřední obálku do volební schránky.
(5)
U voličevoliče, který hlasoval korespondenčně, avšak není uveden ve výpisu voličůvoličů, si zvláštní okrsková volební komise vyžádá u zastupitelského úřadu údaje nezbytné pro posouzení obsahu doručovací obálky a dopíše údaje o voličivoliči do výpisu voličůvoličů. Zastupitelský úřad poskytne zvláštní okrskové volební komisi na vyžádání údaje o takovém voličivoliči ze seznamu voličůvoličů v rozsahu nezbytném pro doplnění voličevoliče do výpisu voličůvoličů.
(6)
Zvláštní okrsková volební komise otevře volební schránku až poté, kdy u všech doručovacích obálek ukončí postup podle odstavců 1 až 5.
§ 58
Postup zastupitelského úřadu při ověření možnosti hlasování v zahraničí
(1)
Zastupitelský úřad ověří k 31. lednu každého roku, zda právní předpisy států v působnosti zastupitelského úřadu umožňují občanům České republiky hlasování podle tohoto zákona na zastupitelském úřadě, popřípadě zda je k zajištění hlasování na zastupitelském úřadě potřeba zvláštní povolení; v takovém případě požádá o jeho vydání.
(2)
Nebude-li občanům České republiky umožněno hlasovat ve volební místnosti ve zvláštním volebním okrsku, neboť právní předpisy státu v působnosti zastupitelského úřadu to nedovolují, anebo nebylo-li povolení podle odstavce 1 vydáno, poskytne zastupitelský úřad voličůmvoličům informaci o možnosti hlasovat na voličský průkaz, popřípadě o možnosti korespondenčního hlasování.
(3)
Vláda stanoví nařízením územní obvody, popřípadě části územních obvodů zastupitelských úřadů, v nichž mohou voličivoliči využít korespondenční hlasování; vychází při tom z dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území, a to s ohledem na infrastrukturu, vnitropolitickou situaci, válečný konflikt, přírodní katastrofu nebo jinou obdobnou situaci.
ČÁST OSMÁ
PODPORA OSOB SE ZNEVÝHODNĚNÍM PŘI VÝKONU PRÁVA VOLIT
§ 59
Asistence ve volební místnosti
(1)
S voličemvoličem, který pro zdravotní postižení nemůže sám vybrat nebo upravit hlasovací lístek, nemůže číst nebo psát nebo z jiných důvodů potřebuje pomoc jiné osoby, může být na jeho žádost v prostoru určeném k úpravě hlasovacího lístku a k jeho vložení do úřední obálky přítomna jiná osoba a hlasovací lístek za něho v souladu s jeho pokyny vybrat nebo upravit a vložit do úřední obálky.
(2)
Za voličevoliče, který není schopen vhodit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, tak může učinit jiná osoba.
(3)
Osoba poskytující asistenci podle odstavců 1 a 2 je vázána pokyny voličevoliče a je povinna zachovat mlčenlivost o hlasování voličevoliče. Povinnosti mlčenlivosti jí může zprostit pouze voličvolič.
(4)
V případě, že asistenci podle odstavců 1 a 2 poskytl na žádost voličevoliče člen okrskové volební komise, provede o tom okrsková volební komise záznam do výpisu voličůvoličů.
§ 60
Hlasování do přenosné volební schránky
(1)
VoličVolič může ze závažných, zejména zdravotních nebo rodinných, důvodů požádat obecní úřad a v den konání voleb i okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena; požádat lze též telefonicky. Mimo území České republiky nelze do přenosné volební schránky hlasovat.
(2)
V době hlasování okrsková volební komise vyšle k voličivoliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, hlasovacími lístky a úřední obálkou. VoličiVoliči musí být členy okrskové volební komise před hlasováním zpřístupněna informace o případných vzdáních se kandidatury, odvoláních kandidátakandidáta a tiskových chybách. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování. Ustanovení o asistenci ve volební místnosti se použijí přiměřeně. Po návratu do volební místnosti učiní okrsková volební komise záznam o hlasování do výpisu voličůvoličů.
(3)
Pokud volební místnost nemá bezbariérový přístup, může voličvolič, a to i prostřednictvím jiné osoby, požádat okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost v rámci objektu, kde se volební místnost nachází, nebo v jeho bezprostředním okolí. Okrsková volební komise žádosti vyhoví a při hlasování voličevoliče postupuje podle odstavce 2; požádat lze též telefonicky.
(4)
Při hlasování do přenosné volební schránky se obdobně použije postup podle § 49, s výjimkou hlasování v prostoru určeném k úpravě hlasovacího lístku a k jeho vložení do úřední obálky.
§ 61
Další podpůrná opatření
Ministerstvo vnitra zveřejní v informačním systému zásady a postup při hlasování v českém znakovém jazyce. Ministerstvo vnitra může přijmout i další podpůrná opatření pro hlasování zdravotně postižených osob.
ČÁST DEVÁTÁ
ORGANIZACE ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ A NAKLÁDÁNÍ S VOLEBNÍ DOKUMENTACÍ
§ 62
Přítomnost při sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1)
Okrsková volební komise sčítá hlasy ve volební místnosti.
(2)
Při sčítání hlasů mají právo být přítomni
a)
členové Státní volební komise,
b)
členové sekretariátu Státní volební komise,
c)
zaměstnanci České republiky zařazení v Českém statistickém úřadu, kteří mají pověření podle § 12 odst. 1 písm. e),
d)
zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení do úřadů územních samosprávných celků odborně způsobilí na úseku voleb,
e)
osoby vykonávající kontrolu,
f)
pozorovatelé mezinárodních organizací podle § 54,
g)
osoby, kterým umožnila přítomnost Státní volební komise.
§ 63
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1)
Po ukončení hlasování okrsková volební komise zabezpečí zbylé úřední obálky a nepoužité hlasovací lístky, s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání hlasů. Poté okrsková volební komise otevře volební schránku.
(2)
Okrsková volební komise vyjme úřední obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že byla použita i přenosná volební schránka, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah volebních schránek smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce, bez úřední obálky. Okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamem ve výpisu voličůvoličů.
(3)
Okrsková volební komise otevře úřední obálky a vyjme a posoudí hlasovací lístky. Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise dbá o to, že posuzování a sčítání hlasů probíhá postupem stanoveným tímto zákonem a pro jednotlivé druhy voleb příslušnými zákony o volbáchpříslušnými zákony o volbách.
(4)
V případě závažných důvodů znemožňujících sčítaní hlasů okrsková volební komise přeruší sčítání hlasů a zabezpečí volební místnost a volební dokumentaci obdobně jako při přerušení hlasování. O přerušení sčítání hlasů okrsková volební komise vyrozumí příslušné pracoviště Českého statistického úřadu podle § 12 odst. 1 písm. c), obecní úřad, pověřený obecní úřad a krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy.
§ 64
Neplatnost hlasu
(1)
Platnost hlasu posuzuje okrsková volební komise.
(2)
Hlas voličevoliče je neplatný,
a)
není-li proveden na hlasovacím lístku zhotoveném a dodaném pro příslušné hlasování v souladu s tímto zákonem a příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách,
b)
je-li hlasovací lístek přetržený,
c)
není-li hlasovací lístek odevzdán v úřední obálce,
d)
je-li v úřední obálce více hlasovacích lístků pro tytéž volby, nebo
e)
je-li pro to důvod stanovený příslušným zákonem o volbáchpříslušným zákonem o volbách.
(3)
K neplatnému hlasu voličevoliče se nepřihlíží a okrsková volební komise jej odloží s vyznačením důvodu jeho neplatnosti.
(4)
Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na platnost hlasu, pokud jsou z hlasovacího lístku patrné potřebné údaje. K jiným úpravám hlasovacího lístku voličemvoličem, než které jsou stanoveny pro jednotlivé druhy voleb příslušnými zákony o volbáchpříslušnými zákony o volbách, se nepřihlíží.
§ 65
Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku
(1)
Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepisují přítomní členové okrskové volební komise.
(2)
Člen okrskové volební komise může odepřít podepsat zápis o průběhu a výsledku hlasování a učinit výhradu. Důvody odepření podpisu člena okrskové volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.
(3)
Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování výpočetní techniku, použije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.
(4)
Obsah zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku stanoví příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách.
§ 66
Předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu
(1)
Zápis o průběhu a výsledku hlasování předá předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise v 1 stejnopisu neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti podle § 12 odst. 1 písm. c).
(2)
Využila-li okrsková volební komise výpočetní techniku podle § 65 odst. 3, předá Českému statistickému úřadu spolu se zápisem výsledky hlasování ve volebním okrsku na technickém nosiči dat.
(3)
Zjistí-li Český statistický úřad v zápisu o průběhu a výsledku hlasování chyby, opraví je na místě předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise. Jde-li o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím podkladů uložených ve volební místnosti, Český statistický úřad zápis odmítne a stanoví lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu.
(4)
O převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování vydá Český statistický úřad okrskové volební komisi doklad. Poté může okrsková volební komise ukončit zasedání, na kterém bylo zahájeno hlasování podle § 47.
(5)
Okrsková volební komise musí povinnosti podle odstavců 1 až 4 splnit do 24 hodin po ukončení hlasování. V případě hodném zvláštního zřetele může Český statistický úřad tuto lhůtu po projednání s okrskovou volební komisí prodloužit. Nemohou-li být z důvodu vyšší moci povinnosti podle odstavců 1 až 4 splněny ani v prodloužené lhůtě, k hlasům odevzdaným ve volebním okrsku se v dalším zpracování výsledků voleb nepřihlíží; o tom, že nastal důvod vyšší moci, vyhotoví okrsková volební komise záznam.
§ 67
Zabezpečení a předání volební dokumentace z volebního okrsku
(1)
Okrsková volební komise zabezpečí a předá k uložení obecnímu úřadu
a)
druhý stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování,
b)
odevzdané voličské průkazy,
c)
odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky,
d)
výpis voličůvoličů,
e)
doklad o převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování,
f)
zápis o provedené kontrole a
g)
případně ostatní písemnosti vyhotovené v průběhu zasedání.
(2)
K volební dokumentaci podle odstavce 1 má přístup pouze soud při soudním přezkumu voleb.
(3)
Český statistický úřad předá zápisy o průběhu a výsledku hlasování převzaté od okrskových volebních komisí k uložení příslušnému pověřenému obecnímu úřadu nejpozději 10 dnů od ukončení zpracování výsledků voleb; zápisy o průběhu a výsledku hlasování převzaté na pracovišti u Ministerstva zahraničních věcí uloží.
(4)
Postup okrskové volební komise a obecního úřadu, popřípadě i jiných volebních orgánů, při převzetí, uložení, úschově a protokolárním zničení hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
§ 68
Postup ve zvláštním volebním okrsku
(1)
Není-li stanoveno jinak, postupuje zvláštní okrsková volební komise při sčítání hlasů ve zvláštním volebním okrsku, vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku a předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledků hlasování ve zvláštním volebním okrsku Českému statistickému úřadu obdobně podle § 62 až 66.
(2)
Zvláštní okrsková volební komise zahájí sčítání hlasů, jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování na území České republiky.
(3)
O přerušení sčítání hlasů vyrozumí zvláštní okrsková volební komise prostřednictvím zastupitelského úřadu pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí.
(4)
Zápis o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování zvláštní okrsková volební komise zašle v elektronické podobě na pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí. Zjistí-li Český statistický úřad v zápisu chyby, odmítne zápis a stanoví lhůtu k odstranění chyb a zaslání nového zápisu.
(5)
Doklad o převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování zašle Český statistický úřad zvláštní okrskové volební komisi elektronicky prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.
(6)
Zvláštní okrsková volební komise zabezpečí stejnopisy zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, písemnosti související s korespondenčním hlasováním, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis voličůvoličů a doklad o převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování a předá je zastupitelskému úřadu, který je odešle spolu s ostatní volební dokumentací Ministerstvu zahraničních věcí.
(7)
Postup zvláštní okrskové volební komise, zastupitelského úřadu a Ministerstva zahraničních věcí při převzetí, uložení, úschově a protokolárním zničení hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
ČÁST DESÁTÁ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST, KONTROLA A FINANCOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY VOLEB
§ 69
Odborná způsobilost zaměstnanců územních samosprávných celků na úseku voleb
(1)
Působnost svěřenou krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu při činnosti registračního úřadu, při školení členů okrskových volebních komisí, při ověřování odborné způsobilosti na úseku voleb a při kontrolní činnosti na úseku voleb vykonávají tyto volební orgány prostřednictvím zaměstnanců zařazených do příslušného úřadu, kteří jsou držiteli osvědčení o odborné způsobilosti na úseku voleb.
(2)
Osvědčení o odborné způsobilosti na úseku voleb získá zaměstnanec územního samosprávného celku, který prokáže zkouškou znalost právních předpisů na úseku voleb a právních předpisů s nimi bezprostředně souvisejících. Zkouška se skládá z písemné a ústní části a probíhá podle pravidel, která stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou. Ke zkoušce lze připustit pouze toho, kdo se zúčastnil odborné přípravy zajišťované orgánem ověřujícím odbornou způsobilost.
(3)
Odbornou způsobilost na úseku voleb ověřuje a osvědčení o odborné způsobilosti na úseku voleb vydává
a)
Ministerstvo vnitra pro zaměstnance kraje zařazené do krajského úřadu, nebo
b)
krajský úřad pro zaměstnance obceobce zařazené do pověřeného obecního úřadu.
§ 70
Kontrolní činnost
(1)
Státní volební komise, Ministerstvo vnitra, krajský úřad a pověřený obecní úřad kontrolují u volebních orgánů organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb.
(2)
Protokol o kontrole okrskové volební komise vyhotoví kontrolující na místě bezprostředně po provedení posledního kontrolního úkonu a předá jej předsedovi okrskové volební komise. Opatření nezbytná k odstranění zjištěných nedostatků ukládá kontrolní orgán okrskové volební komisi i v průběhu výkonu kontroly a jejich plnění zaznamená v protokolu o kontrole. Kontrolní orgán může nařídit okrskové volební komisi přerušení hlasování nebo přerušení sčítání hlasů.
§ 71
Financování výdajů obcí a krajů na volby
(1)
Ministerstvo financí poskytuje krajům a jejich prostřednictvím obcímobcím, které se nachází v jejich správních obvodech, příspěvekpříspěvek v rozsahu nezbytně nutném na úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy na úseku voleb a na výdaje vyplývající z nároků členů okrskových volebních komisí podle § 45 (dále jen „příspěvekpříspěvek“).
(2)
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou uznatelné výdaje územních samosprávných celků spojených s volbami včetně výdajů na činnost okrskových volebních komisí.
§ 72
Způsob stanovení výše příspěvku
(1)
Výši příspěvkupříspěvku pro kraj určí Ministerstvo vnitra základní částkou na výkon správních činností a příplatkem, který se k základní částce připočte, vykonává-li krajský úřad působnost registračního úřadu.
(2)
Výši příspěvkupříspěvku pro obecobec určí Ministerstvo vnitra součtem částek odpovídajících
a)
násobku základní částky na zajištění a vybavení volebních místností a počtu volebních okrsků v obciobci ke dni vyhlášení voleb,
b)
násobku základní částky na dodání hlasovacích lístků voličůmvoličům obecním úřadem a počtu voličůvoličů v obciobci ke dni vyhlášení voleb,
c)
základní částce na výkon správních činností, příplatku, který se k základní částce připočte, vykonává-li obecní úřad působnost registračního úřadu, a příplatku, který se k základní částce připočte, vykonává-li obecní úřad působnost pověřeného obecního úřadu, a
d)
násobku počtu volebních okrsků v obciobci, průměrného počtu členů okrskové volební komise a výše zvláštních odměn pro jednotlivé funkce vykonávané členy okrskových volebních komisí.
(3)
Výši příspěvkupříspěvku pro hlavní město Prahu určí Ministerstvo vnitra postupem podle odstavců 1 a 2.
(4)
Údaje o výši příspěvkupříspěvku pro jednotlivé kraje a obceobce určené podle odstavců 1 až 3 poskytne Ministerstvo vnitra Ministerstvu financí ve stanovené struktuře do 70 dnů přede dnem volebdnem voleb.
(5)
Základní částky, příplatky a výše zvláštních odměn pro jednotlivé funkce vykonávané členy okrskových volebních komisí podle odstavce 2 pro stanovení výše příspěvkupříspěvku, průměrný počet členů okrskové volební komise pro účely výpočtu výše příspěvkupříspěvku a strukturu podkladů pro stanovení výše příspěvkupříspěvku podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
§ 73
Postup při poskytování příspěvku
(1)
Ministerstvo financí na základě podkladů pro stanovení výše příspěvkupříspěvku vydá z úřední povinnosti do 40 dnů přede dnem volebdnem voleb písemné rozhodnutí o poskytnutí příspěvkupříspěvku krajům a jejich prostřednictvím obcímobcím.
(2)
Rozhodnutí o poskytnutí příspěvkupříspěvku obsahuje
a)
název a adresu sídla Ministerstva financí,
b)
název kraje, adresu sídla krajského úřadu a identifikační číslo kraje,
c)
výši příspěvkupříspěvku pro kraj a výši příspěvkůpříspěvků pro obceobce ve správním obvodu kraje,
d)
identifikaci voleb, na které jsou příspěvkypříspěvky poskytovány,
e)
lhůtu pro použití příspěvkupříspěvku,
f)
postup a termíny pro vyúčtování příspěvkupříspěvku se státním rozpočtem,
g)
údaje pro zatřídění příjmů a výdajů,
h)
přílohu s uvedením peněžních prostředků určených Ministerstvem vnitra na volební výdaje obcíobcí, pověřených obecních úřadů a krajských úřadů,
i)
případné další podmínky, které musí kraj nebo obecobec při použití příspěvkupříspěvku splnit.
(3)
Proti rozhodnutí o poskytnutí příspěvkupříspěvku není přípustný opravný prostředek.
(4)
Výši příspěvkůpříspěvků pro jednotlivé obceobce stanoví kraj na základě podkladů podle § 72 odst. 4. Po obdržení příspěvkupříspěvku ze státního rozpočtu odešlou kraje bez zbytečného odkladu obcímobcím příspěvkypříspěvky určené pro obceobce.
§ 74
Postup při vyúčtování příspěvku
(1)
PříspěvekPříspěvek podléhá vyúčtování se státním rozpočtem. PříspěvekPříspěvek, který nebyl ve lhůtě podle § 73 odst. 2 písm. e) použit, je územní samosprávný celek povinen vrátit do státního rozpočtu. ObceObce vracejí nepoužité příspěvkypříspěvky prostřednictvím krajů, do jejichž správního obvodu náleží.
(2)
ObecObec, které poskytnutý příspěvekpříspěvek nepostačil na pokrytí výdajů odpovídajících účelovému určení příspěvkupříspěvku uskutečněných ve lhůtě podle § 73 odst. 2 písm. e), požádá o další příspěvekpříspěvek ve výši výdajů převyšujících poskytnutý příspěvekpříspěvek. Pokud výdaje, na jejichž pokrytí obecobec žádá o další příspěvekpříspěvek, nejsou uznatelnými výdaji podle § 71 odst. 2, kraj na to obecobec upozorní.
(3)
ObecObec v žádosti o poskytnutí dalšího příspěvkupříspěvku uvede
a)
název kraje a adresu sídla krajského úřadu,
b)
název obceobce, adresu sídla obecního úřadu a identifikační číslo obceobce,
c)
požadovanou částku,
d)
identifikaci voleb, na které je požadovaná částka určena,
e)
odůvodnění požadované částky.
(4)
Kraj použije příspěvkypříspěvky vrácené obcemiobcemi podle odstavce 1 na pokrytí žádostí obcíobcí podle odstavce 2.
(5)
Kraj při vyúčtování příspěvkupříspěvku odvede souhrnně do státního rozpočtu rozdíl mezi výší poskytnutých příspěvkůpříspěvků určených pro kraj a pro obceobce v jeho správním obvodu, a jejich výdaji odpovídajícími účelovému určení příspěvkupříspěvku.
(6)
Pokud výše poskytnutých příspěvkůpříspěvků určených pro kraj nebo pro obceobce ve správním obvodu kraje nepostačí na pokrytí výdajů kraje nebo obcíobcí ve správním obvodu kraje odpovídajících účelovému určení příspěvkupříspěvku, požádá kraj písemně Ministerstvo financí o poskytnutí dalšího příspěvkupříspěvku ve výši výdajů převyšujících poskytnutý příspěvekpříspěvek.
(7)
Kraj v žádosti o poskytnutí dalšího příspěvkupříspěvku uvede
a)
název a adresu sídla Ministerstva financí,
b)
název kraje nebo obcíobcí, adresu sídla krajského úřadu nebo obecních úřadů a identifikační číslo kraje nebo obcíobcí, u kterých nebyl možný postup podle odstavce 4,
c)
částku požadovanou krajem a jednotlivými obcemiobcemi,
d)
identifikaci voleb, na které je požadovaná částka určena,
e)
odůvodnění jednotlivých požadovaných částek.
(8)
Žádost o poskytnutí dalšího příspěvkupříspěvku podává kraj v termínech stanovených pro vyúčtování příspěvkupříspěvku se státním rozpočtem v rozhodnutí o poskytnutí příspěvkupříspěvku podle § 73 odst. 2 písm. f).
(9)
Ministerstvo financí vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dalšího příspěvkupříspěvku do 90 dnů od uplynutí termínu pro podání žádosti o jeho poskytnutí. Toto rozhodnutí obsahuje údaje podle § 73 odst. 2 písm. a) až d), g) a i).
§ 75
Společné ustanovení k poskytování příspěvku územním samosprávným celkům
(1)
Územně členěnému statutárnímu městu a hlavnímu městu Praze se příspěvekpříspěvek stanoví na jednotlivé městské části nebo městské obvody a vyúčtovává se jako celek.
(2)
Přijetí a odeslání příspěvkupříspěvku krajem určeného obciobci a jeho vyúčtování se uskutečňuje prostřednictvím účtu vedeného u České národní bankybanky mimo rozpočet kraje.
(3)
Činnost krajů při poskytování příspěvkupříspěvku, jeho vyúčtování se státním rozpočtem a podávání žádostí o poskytnutí příspěvkupříspěvku je výkonem státní správy.
(4)
V řízení o poskytnutí příspěvkupříspěvku se nepoužijí ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.
(5)
Proti rozhodnutí poskytovatele příspěvkupříspěvku není přípustné odvolání. Obnova řízení ani nové rozhodnutí ve věci se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POSTUPECH VE VĚCECH VOLEB
§ 76
Jednací jazyk
Ve věcech na úseku voleb volební orgány a volební stranyvolební strany jednají a dokumenty se vyhotovují v českém jazyce. Při volbách do Evropského parlamentu a volbách do zastupitelstev obcíobcí mohou kandidátikandidáti jednat a dokumenty předkládat i v anglickém, německém nebo francouzském jazyce.
§ 77
Zvláštní postup volebních orgánů při nevyhovění žádostem ve věcech seznamu voličů
(1)
Jestliže obecní úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu, nezaznamená v informačním systému údaj o hlasování voličevoliče v jiném volebním okrsku, neprovede výmaz údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku nebo nezajistí opravu údajů v seznamu voličůvoličů podle § 23 odst. 5, vyrozumí o tom žadatele písemně nejpozději do 3 dnů.
(2)
Jestliže zastupitelský úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu, nevyhoví žádosti o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, nezaznamená v informačním systému údaj o hlasování v jiném volebním okrsku nebo nevyhoví žádosti o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování, vyrozumí o tom žadatele písemně nejpozději do 3 dnů.
§ 78
Lhůty
(1)
Lhůty se pro účely tohoto zákona a příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách počítají takto:
a)
do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin,
b)
lhůty určené na 24 hodin nebo 48 hodin před určitou událostí končí započetím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou rozhodnou pro určení lhůty; v ostatních případech lhůt určených podle hodin končí lhůty uplynutím stanovené hodiny,
c)
lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.
(2)
Pro počítání lhůt a vymezení volebních dnů podle tohoto zákona a příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách jsou v zahraničí rozhodné hodina nebo den, které jsou rozhodné na území České republiky. Lhůty a vymezení volebních dnů podle tohoto zákona a příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách nejsou korespondenčním hlasováním dotčeny.
(3)
Zmeškání lhůt podle tohoto zákona a příslušných zákonů o volbáchpříslušných zákonů o volbách nelze prominout.
§ 79
Ověření pravosti podpisu v zahraničí
Vyžaduje-li tento zákon ověření pravosti podpisu, pokládá se tato podmínka mimo území České republiky za splněnou, provede-li toto ověření příslušný cizozemský orgán nebo osoba ve státě působnosti zastupitelského úřadu, jemuž je doklad předkládán. Takovéto ověření pravosti podpisu nepodléhá dalšímu ověření.
ČÁST DVANÁCTÁ
SOUDNÍ PŘEZKUM
§ 80
Předmět soudního přezkumu
(1)
Ve věcech chyb a nedostatků v seznamu voličůvoličů a ve věcech uvedených v § 77 se může voličvolič do 2 pracovních dnů od doručení vyrozumění domáhat ochrany u soudu podle soudního řádu správního.
(2)
Proti odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidátakandidáta na kandidátní listině nebo proti provedení registrace kandidátní listiny se může volební stranavolební strana, která podala kandidátní listinu pro příslušné volby, a u škrtnutí kandidátakandidáta nebo ve volbě prezidenta republiky u odmítnutí kandidátkandidátní listiny i dotčený kandidát do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle soudního řádu správního.
§ 81
Příslušnost soudu
(1)
K řízení proti postupu zastupitelského úřadu je příslušný Městský soud v Praze.
(2)
K řízení podle § 80 odst. 2 je příslušný ve volbách do Parlamentu České republiky, ve volbách do Evropského parlamentu a ve volbě prezidenta republiky Nejvyšší správní soud.
ČÁST TŘINÁCTÁ
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 82
Společná ustanovení
(1)
Dnem vyhlášení voleb je den, kdy bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb vyhlášeno ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(2)
Druhem volební stranyvolební strany je politická strana, politické hnutí, koalice, nezávislý kandidátnezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátůnezávislých kandidátů, navrhující občan, navrhující poslanci a navrhující senátoři.
(3)
Osobou, která se má stát voličemvoličem, je občan České republiky a cizinec, kterému příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách přiznává právo volit, pokud alespoň ke druhému dni volebdni voleb nedosáhl věku nejméně 18 let.
(4)
Za trvalý pobyt cizince, kterému příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách přiznává právo volit nebo být volen, se pro účely tohoto zákona považuje také přechodný pobyt. Přechodný pobyt podle věty první se může prokázat také osvědčením o registraci.
(5)
ObcíObcí a místem, kde je osoba přihlášena k trvalému pobytu, se pro účely tohoto zákona v případě voleb, v nichž příslušný zákon o volbáchpříslušný zákon o volbách přiznává určité právo také cizinci, rozumí obecobec nebo místo, kde je cizinec přihlášen k pobytu.
(6)
Magistráty územně členěných statutárních měst předávají Ministerstvu vnitra informace o soustavě registračních úřadů pro volby do zastupitelstev obcíobcí ve svém správním obvodu. Ministerstvo vnitra tyto údaje zapisuje do informačního systému.
(7)
Zveřejněním v informačním systému je zajištění dostupnosti informace veřejnosti prostřednictvím informačního systému.
(8)
Zpřístupněním v informačním systému je zajištění dostupnosti informace tomu, komu je určena, prostřednictvím informačního systému s využitím uživatelského účtu.
§ 83
Přístupnost informací o volbách
Informace o výsledcích voleb, o výsledcích hlasování v jednotlivých okrscích a informace z informačního systému, o nichž tento zákon stanoví, že mají být veřejné, se zveřejňují též jako otevřená data.
§ 84
Přechodná ustanovení
(1)
Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy.
(2)
Ministerstvo vnitra vytvoří do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona seznam voličůvoličů naplněním údaji ze základních registrů a z údajů, které zpracovává pro volby do Evropského parlamentu jako komunikační centrála pro vzájemnou výměnu informací o kandidátechkandidátech a voličíchvoličích s jinými členskými státy Evropské unie. Zastupitelské úřady prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí poskytnou Ministerstvu vnitra součinnost při vyznačení údajů o hlasování ve zvláštním volebním okrsku u voličůvoličů zapsaných ve zvláštních seznamech voličůvoličů podle dosavadních právních předpisů.
(3)
Pro správu voleb vyhlášených před uplynutím lhůty podle odstavce 2 se použijí stálé seznamy voličůvoličů, dodatky ke stálým seznamům voličůvoličů a zvláštní seznamy voličůvoličů a výpisy z těchto seznamů podle dosavadních právních předpisů. Vedení těchto seznamů se řídí dosavadními právními předpisy.
(4)
Ve volbách vyhlášených před uplynutím lhůty podle odstavce 2 nelze využít oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku. Vydávání voličských průkazů se v těchto volbách řídí dosavadními právními předpisy.
(5)
Ustanovení tohoto zákona o registračním řízení a použití registru kandidátních listin a nástroje pro sestavování elektronických petic na podporu nezávislého kandidátanezávislého kandidáta a ustanovení tohoto zákona o použití registru okrskových volebních komisí se použijí poprvé v roce 2026 pro volby do zastupitelstev obcíobcí, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, a souběžně konané volby do Senátu. Ve volbách konaných dříve se v registračním řízení a při obsazování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(6)
Odborná způsobilost zaměstnanců územních samosprávných celků na úseku voleb nabytá podle dosavadních právních předpisů se považuje za odbornou způsobilost na úseku voleb podle tohoto zákona.
(7)
Stálé volební okrsky a zvláštní stálé volební okrsky vytvořené podle dosavadních právních předpisů se považují za volební okrsky a zvláštní volební okrsky podle tohoto zákona.
(8)
Ustanovení § 71 až 75 se použijí poprvé v roce 2026 pro volby do zastupitelstev obcíobcí, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, a souběžně konané volby do Senátu. Při financování voleb konaných dříve se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(9)
Byla-li voličivoliči soudním rozhodnutím omezena svéprávnost k výkonu práva volit, k tomuto omezení se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 85
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
Příloha
Úřady městských částí hlavního města Prahy, které plní úkoly pověřeného obecního úřadu, a městské části hlavního města Prahy, pro které tyto úkoly plní
Úřad městské
části| Městské části, pro které plní úkoly pověřeného obecního úřadu
---|---
Praha 1| Praha 1
Praha 2| Praha 2
Praha 3| Praha 3
Praha 4| Praha 4, Praha-Kunratice
Praha 5| Praha 5, Praha-Slivenec
Praha 6| Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Suchdol
Praha 7| Praha 7, Praha-Troja
Praha 8| Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
Praha 9| Praha 9
Praha 10| Praha 10
Praha 11| Praha 11, Praha-Křeslice, Praha-Šeberov, Praha-Újezd
Praha 12| Praha 12, Praha-Libuš
Praha 13| Praha 13, Praha-Řeporyje
Praha 14| Praha 14, Praha-Dolní Počernice
Praha 15| Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy
Praha 16| Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav
Praha 17| Praha 17, Praha-Zličín
Praha 18| Praha 18, Praha-Čakovice
Praha 19| Praha 19, Praha-Satalice, Praha-Vinoř
Praha 20| Praha 20
Praha 21| Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje
Praha 22| Praha 22, Praha-Benice, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Nedvězí
1)
Směrnice Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky.
Směrnice Rady 2013/1/EU ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění směrnice 93/109/ES, pokud jde o některá pravidla pro výkon práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky.
Směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky.
Akt z roku 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, ve znění rozhodnutí Rady 2002/772/ES a rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 ze dne 13. července 2018, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976.
|
Ústavní zákon č. 87/2024 Sb.
|
Ústavní zákon č. 87/2024 Sb.
Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Vyhlášeno 16. 4. 2024 14:07:44, datum účinnosti 1. 1. 2026, částka 87/2024
* ČÁST PRVNÍ - Změna Ústavy České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna ústavního zákona o bezpečnosti České republiky
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Budoucí znění od 1. 1. 2026
87
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 6. března 2024,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna Ústavy České republiky
Čl. I
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a ústavního zákona č. 98/2013 Sb., se mění takto:
1.
V čl. 16 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Územní vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu stanoví zákon. Je-li to nezbytné k zachování rovnosti volebního práva, zákon o územním vymezení volebních obvodů se změní; tuto změnu v územním vymezení volebních obvodů lze provést nejdříve po uplynutí dvanácti let od poslední takové změny územního vymezení volebních obvodů.“.
2.
V čl. 17 odst. 1 se slova „obou komor“ nahrazují slovy „Poslanecké sněmovny“.
3.
V čl. 17 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Volby do Senátu se konají v prvním celém týdnu měsíce října. Stanoví-li zákon, že se tyto volby mohou konat ve více kolech, platí to pro první kolo.“.
4.
V čl. 102 odstavec 2 zní:
„(2)
Volební období zastupitelstev je čtyřleté. Volby do zastupitelstev se konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.“.
5.
V čl. 102 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Další podmínky výkonu volebního práva, podmínky konání voleb před uplynutím volebního období, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona, se poprvé použije ve volbách vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona.
2.
Změna územního vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu podle čl. 16 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona, se poprvé provede v roce 2028, bude-li to nezbytné k zachování rovnosti volebního práva.
ČÁST DRUHÁ
Změna ústavního zákona o bezpečnosti České republiky
Čl. III
V čl. 10 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Bylo-li volební období prodlouženo třetině senátorů nebo zastupitelstvům územních samosprávných celků, následující volební období se o dobu tohoto prodloužení zkracuje.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Vyhláška č. 86/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 86/2024 Sb.
Vyhláška k provedení zákona o trhu s nevýkonnými úvěry
Vyhlášeno 11. 4. 2024 14:03:19, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 86/2024
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Žádost o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru
* § 4 - Oznámení podstatné změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru
* § 5 - Oznámení správce nevýkonného úvěru o pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěru
* § 6 - Oznámení správy nevýkonného úvěru v hostitelském členském státě
* § 7 - Oznámení změny údajů uvedených v oznámení správy nevýkonného úvěru v hostitelském členském státě
* § 8 - Oznámení o převáděných nevýkonných úvěrech na obchodníka s úvěry
* § 9 - Oznámení o osobě oprávněné spravovat nevýkonný úvěr
* § 10 - Oznámení osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěr pro obchodníka s úvěry ze třetí země
* § 11 - Formáty a další technické náležitosti žádostí a oznámení
* § 12 - Společná ustanovení
* § 13 - Účinnost č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5
Aktuální znění od 1. 5. 2024
86
VYHLÁŠKA
ze dne 18. března 2024
k provedení zákona o trhu s nevýkonnými úvěry
Česká národní banka stanoví podle § 45 zákona č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry, (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 4, § 8 odst. 3, § 13 odst. 7, § 15 odst. 3, § 17 odst. 4, § 20 odst. 6, § 22 odst. 4 a § 23 odst. 4 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tato vyhláška upravuje podrobnosti náležitostí
a)
žádosti o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a
b)
oznámení
1.
podstatné změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
2.
o pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek podle § 13 odst. 2 a 4 zákona,
3.
správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru v hostitelském členském státěčlenském státě, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené,
4.
změny údajů uvedených v oznámení správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru v hostitelském členském státěčlenském státě,
5.
převodu nevýkonného úvěrupřevodu nevýkonného úvěru na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry,
6.
totožnosti a adresy sídla osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr pro obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v České republice, a
7.
totožnosti a adresy sídla osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr pro obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ze třetí země.
(2)
Tato vyhláška dále upravuje formáty a další technické náležitosti žádosti podle odstavce 1 písm. a) a oznámení podle odstavce 1 písm. b) a lhůty pro podání oznámení podle odstavce 1 písm. b) bodu 5.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
dokladem o bezúhonnosti vydaným cizím státemdokladem o bezúhonnosti vydaným cizím státem doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců, vydaný cizím státem,
1.
jehož je fyzická osoba, které se doklad týká, občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se tato fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, nebo
2.
v němž má nebo v posledních 3 letech měla právnická osoba, které se doklad týká, sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém tato právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla umístěn obchodní závodobchodní závod nebo pobočku anebo v němž vykonávala svoji činnost nebo měla svůj majetek, upravuje-li právní řád těchto států trestní odpovědnost právnických osob,
b)
informací k posouzení důvěryhodnostiinformací k posouzení důvěryhodnosti rodné číslo, rodné a původní příjmení, datum a místo narození, státní příslušnost, doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státemdoklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem a údaje a doklady o činnosti posuzované osoby za období posledních 5 let, tedy o
1.
uložení správního trestu v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelské činnosti,
2.
rozhodnutí o úpadku,
3.
pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti; to neplatí, pokud k němu došlo na základě žádosti osoby, která je držitelem tohoto povolení, a tato žádost nebyla podána v době, kdy již probíhalo řízení o pozastavení či odnětí povolení k výkonu podnikatelské činnosti,
4.
odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo jiným povoláním do funkce nebo s nabytím kvalifikované účastikvalifikované účasti či se zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován,
5.
uložení disciplinárního trestu profesní komorou, spolkem nebo asociací sdružující osoby působící na finančním trhu nebo vyloučení z takové komory, spolku nebo asociace,
6.
rozvázání pracovního nebo obdobného poměru ze strany zaměstnavatele, odvolání z funkce nebo odvolání z pracovní pozice spojené se správou majetku či z podobného postavení,
7.
posouzení důvěryhodnosti soudem nebo správním orgánem, bylo-li dříve provedeno, s uvedením tohoto soudu nebo orgánu, dne provedení posouzení a dokladu o výsledku posouzení a
8.
dalších skutečnostech podstatných pro posouzení důvěryhodnosti,
c)
identifikačními údajiidentifikačními údaji
1.
u právnické osoby a u podnikající fyzické osoby název nebo jméno, obchodní název, je-li odlišný od názvu nebo jména, sídlo a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, a
2.
u fyzické osoby, která není podnikatelem, jméno a rodné číslo, nebo, nebylo-li přiděleno, datum narození a bydliště,
d)
pracovníkempracovníkem fyzická osoba, která je s jinou osobou v základním pracovněprávním nebo obdobném vztahu, anebo fyzická osoba, která je vedoucí osobouvedoucí osobou právnické osoby,
e)
jinou regulovanou institucíjinou regulovanou institucí osoba, jejímž předmětem činnosti je činnost obdobná činnosti vykonávané na finančním trhu v České republice a podléhající povolení České národní bankybanky, jestliže tato osoba má sídlo v jiném členském státěčlenském státě a podléhá dohledu ve státě svého sídla,
f)
údaji o odborné praxiúdaji o odborné praxi soubor údajů, který pro každou činnost vykonávanou jako samostatné podnikání, činnost v pracovněprávním vztahu nebo činnost obdobné povahy obsahuje
1.
informace o druhu odborné praxe,
2.
uvedení osoby, u níž je nebo byla odborná praxe vykonávána,
3.
označení pracovního zařazení a v případě významu praxe pro činnost na finančním trhu také popis vykonávané činnosti a rozsahu pravomocí a odpovědností spojených s touto činností, v případě výkonu manažerské funkce s uvedením počtu podřízených osob,
4.
vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána, a
5.
doklad o souhlasu s výkonem pracovního zařazení, pokud je takový souhlas vyžadován jinými právními předpisy,
g)
údaji o vzděláníúdaji o vzdělání
1.
název a druh nebo typ vzdělávací instituce, studijní program, zaměření studijního programu, standardní doba studia studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané akademické tituly a
2.
přehled absolvovaných odborných zkoušek a kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení na finančním trhu s uvedením roku jejich absolvování a zaměření,
h)
vedoucí osobouvedoucí osobou člen statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby.
§ 3
Žádost o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru
(K § 7 odst. 4 zákona)
Podrobnostmi náležitostí žádosti o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru jsou
a)
identifikační údajeidentifikační údaje žadatele a dále
1.
je-li žadatelem právnická osoba, která dosud nevznikla, zakladatelské právní jednání,
2.
adresa skutečného sídla žadatele, pokud se liší od sídla,
3.
adresa elektronické pošty a internetových stránek žadatele, jsou-li k dispozici, a
4.
údaj o tom, zda je žadatel jinou regulovanou institucíjinou regulovanou institucí,
b)
popis organizačního uspořádání žadatele a související doklady podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
c)
informace k posouzení důvěryhodnostiinformace k posouzení důvěryhodnosti žadatele,
d)
informace o vedoucích osobáchvedoucích osobách žadatele podle přílohy č. 2 k této vyhlášce,
e)
informace o osobě, která samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou má kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na žadateli, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
f)
doklady prokazující původ finančních zdrojů žadatele a jeho ovládající osoby,
g)
je-li záměrem žadatele také přijímat peněžní prostředky jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru podle § 10 zákona, smlouva nebo návrh smlouvy o účtu podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona nebo jiný dokument prokazující vůli smluvních stran takovou smlouvu uzavřít a popis opatření k ochraně peněžních prostředků obsahující
1.
popis zajištění vedení oddělené evidence podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona a
2.
určení osob, jejich funkce a pracovního zařazení v rámci organizační struktury žadatele, které mají přístup k účtům podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona,
h)
popis administrativních a účetních postupů, systému vnitřní kontroly a systému pro vyřizování stížností a reklamací dlužníků podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,
i)
návrh vnitřních předpisů upravujících pravidla dodržování povinností souvisejících s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a
j)
návrh vnitřních předpisů upravujících pravidla jednání s dlužníkem splňujících požadavky podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona.
§ 4
Oznámení podstatné změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru
(K § 8 odst. 3 zákona)
Oznámení podstatné změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nebo jejích přílohách obsahuje podstatný údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 3, které jsou takovou podstatnou změnou dotčeny.
§ 5
Oznámení správce nevýkonného úvěru o pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěru
(K § 13 odst. 7 zákona)
Podrobnostmi náležitostí oznámení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který hodlá pověřit jinou osobu některou činností správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru, jsou
a)
identifikační údajeidentifikační údaje správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
b)
identifikační údajeidentifikační údaje pověřené osoby,
c)
smlouva o pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru, včetně popisu činností, které mají být pověřené osobě svěřeny,
d)
informace podle přílohy č. 1 a podle přílohy č. 4 písm. f) k této vyhlášce,
e)
popis provozních činností, jejichž výkon má být svěřen pověřené osobě, případně rozsah těchto provozních činností; má-li dojít ke svěření výkonu významné provozní činnosti, též předpokládané dopady na fungování systému správy a řízení u správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a možnost výkonu dohledu a uvedení osob přímo odpovědných za řízení a kontrolu provozních činností svěřených pověřené osobě a jejich zařazení v organizační struktuře správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
f)
popis upraveného systému správy a řízení se zapracováním změn souvisejících se svěřením výkonu provozních činností pověřené osobě a
g)
popis změn v organizačním uspořádání správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru souvisejících s personálním, technickým a organizačním zabezpečením činnosti po svěření výkonu provozní činnosti pověřené osobě.
§ 6
Oznámení správy nevýkonného úvěru v hostitelském členském státě
(K § 15 odst. 3 zákona)
Podrobnostmi náležitostí oznámení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru o správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru v hostitelském členském státěčlenském státě jsou
a)
identifikační údajeidentifikační údaje správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
b)
uvedení členských státůčlenských států podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona,
c)
uvedení způsobu správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru v hostitelském členském státěčlenském státě podle toho, zda má být tato činnost v hostitelském státě vykonávána prostřednictvím pobočky nebo prostřednictvím pověřené osoby, a dále uvedení označení a adresy pobočky nebo identifikačních údajůidentifikačních údajů pověřené osoby,
d)
identifikační údajeidentifikační údaje vedoucí osobyvedoucí osoby, která skutečně řídí správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru v hostitelském členském státěčlenském státě,
e)
vyhodnocení, zda systém správy a řízení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru je vhodný z hlediska dodržování právních předpisů upravujících ochranu práv dlužníka v hostitelském členském státěčlenském státě, a stručné shrnutí těchto předpisů, které závěry vyhodnocení podporuje,
f)
návrh vnitřních předpisů upravujících pravidla dodržování povinností souvisejících s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a vyhodnocení, zda jsou tyto předpisy v souladu s požadavky uplatňovanými v hostitelském členském státěčlenském státě,
g)
popis způsobu zajištění komunikace s dlužníkem v jazyce hostitelského členského státučlenského státu nebo v jazyce ujednaném ve smlouvě o úvěru.
§ 7
Oznámení změny údajů uvedených v oznámení správy nevýkonného úvěru v hostitelském členském státě
(K § 17 odst. 4 zákona)
Oznámení změny údajů uvedených v oznámení správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru v hostitelském členském státěčlenském státě obsahuje údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 6, které jsou změnou dotčeny.
§ 8
Oznámení o převáděných nevýkonných úvěrech na obchodníka s úvěry
(K § 20 odst. 6 zákona)
(1)
Osoba podle § 20 odst. 1 zákona (dále jen „vykazující osoba“) k poslednímu dni každého pololetí sestavuje a do konce měsíce následujícího po skončení každého kalendářního pololetí předkládá oznámení o převáděných nevýkonných úvěrech na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry jako výkaz NPL (ČNB) 01-02 „Oznámení o převáděných nevýkonných úvěrechnevýkonných úvěrech na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry“.
(2)
Pokud Česká národní bankabanka podle § 20 odst. 3 zákona stanoví, že se povinnost podle § 20 odst. 1 zákona uplatní čtvrtletně, sestavuje vykazující osoba výkaz podle odstavce 1 k poslednímu dni každého čtvrtletí a předkládá ho do konce měsíce následujícího po skončení každého čtvrtletí.
(3)
Obsah výkazu podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 9
Oznámení o osobě oprávněné spravovat nevýkonný úvěr
(K § 22 odst. 4 zákona)
(1)
Podrobnostmi náležitostí oznámení obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry o osobě oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jsou
a)
identifikační údajeidentifikační údaje obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry,
b)
identifikační údajeidentifikační údaje osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr a
c)
adresa skutečného sídla osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, pokud se liší od sídla.
(2)
Oznámení změny údajů uvedených v oznámení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady podle odstavce 1, u nichž dochází ke změně.
§ 10
Oznámení osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěr pro obchodníka s úvěry ze třetí země
(K § 23 odst. 4 zákona)
(1)
Podrobnostmi náležitostí oznámení obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ze třetí země o osobě oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jsou
a)
identifikační údajeidentifikační údaje obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ze třetí země,
b)
identifikační údajeidentifikační údaje osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr,
c)
adresa skutečného sídla osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, pokud se liší od sídla, a
d)
stejnopis smlouvy, kterou se osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr zaváže pro obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ze třetí země daný nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat a zastupovat obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ze třetí země při plnění povinností podle zákona.
(2)
Oznámení změny údajů uvedených v oznámení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady podle odstavce 1, u nichž dochází ke změně.
§ 11
Formáty a další technické náležitosti žádostí a oznámení
(1)
Žádosti a oznámení podle této vyhlášky se předkládají v datovém formátu běžně používaném v elektronickém styku, který neumožňuje změnu obsahu.
(2)
Vykazující osoba předkládá České národní bancebance oznámení převodu nevýkonného úvěrupřevodu nevýkonného úvěru na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry podle § 8 v elektronické podobě jako datovou zprávu ve formátu a struktuře datových souborů opatřenou uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby, a to prostředky umožňujícími dálkový přístup prostřednictvím internetového aplikačního nebo uživatelského rozhraní sběrného systému České národní bankybanky.
(3)
Vykazující osoba sdělí České národní bancebance jméno, adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty kontaktní osoby. O změnách těchto údajů informuje vykazující osoba Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu.
(4)
Zjistí-li vykazující osoba po předložení výkazu České národní bancebance chybu nebo provedla-li změnu či doplnění v údajích v něm uvedených, předloží vykazující osoba České národní bancebance bez zbytečného odkladu opravený výkaz společně s informací o obsahu a důvodu opravy způsobem podle odstavce 2.
§ 12
Společná ustanovení
(1)
Vylučuje-li povaha věci předložení údaje nebo dokladu k žádosti nebo oznámení vyžadovaného touto vyhláškou a není-li to z žádosti nebo oznámení dostatečně zjevné, žadatel nebo oznamovatel odůvodní nepředložení údaje nebo dokladu v samostatné příloze k žádosti nebo oznámení a, je-li to možné, tyto důvody doloží.
(2)
Nevydává-li cizí stát doklad o bezúhonnosti podle § 2 písm. a), je přílohou tiskopisu žádosti nebo oznámení potvrzení dotčené osoby o její bezúhonnosti ověřené soudem, úřadem k tomu oprávněným nebo notářem příslušného cizího státu.
(3)
Doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státemDoklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem lze za podmínek stanovených zákonem o Rejstříku trestů nahradit výpisem z evidence Rejstříku trestů spolu s přílohou, která obsahuje informace zapsané v evidenci trestů tohoto cizího státu.
(4)
Pokud žadatel v žádosti nedokládá splnění některé podmínky pro udělení povolení z důvodu přednostního použití mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, označí tuto mezinárodní smlouvu a ustanovení, jehož aplikace se dovolává.
(5)
Žadatel nemusí předkládat údaje nebo doklady vyžadované touto vyhláškou, jsou-li v aktuální podobě veřejně dostupné v informačních systémech veřejné správy nebo má-li je Česká národní bankabanka v aktuální podobě k dispozici. Nepředložení těchto údajů nebo dokladů žadatel odůvodní České národní bancebance.
(6)
V případech, kdy vyhláška vyžaduje popis, může žadatel namísto popisu předložit příslušnou část vnitřního předpisu nebo jeho návrhu, má-li jej již k dispozici.
(7)
Žadatel sdělí České národní bancebance jméno kontaktní osoby, která za něj jedná v řízení před Českou národní bankoubankou, a její kontaktní údaje, je-li tato osoba odlišná od žadatele.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Guvernér:
Ing. Michl, Ph.D., v. r.
Příloha č. 1
Popis organizačního uspořádání a související doklady
Popis organizačního uspořádání a související doklady obsahují
a)
podrobné organizační schéma znázorňující každý útvar žadatele a popis působnosti každého útvaru,
b)
předpokládaný počet pracovníkůpracovníků v prvních 3 účetních obdobích vykonávání správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru podle zákona,
c)
uvedení provozních činností, jejichž výkon hodlá žadatel svěřit pověřené osobě, a za každou z těchto činností popis opatření pro výkon těchto činností pověřenou osobou obsahující identifikační údajeidentifikační údaje osob, kterým žadatel hodlá svěřit výkon provozních činností, místo výkonu jejich činnosti, uvedení identifikačních údajůidentifikačních údajů pracovníkůpracovníků přímo odpovědných za řízení a kontrolu provozních činností svěřených pověřené osobě a jejich zařazení v organizační struktuře žadatele a popis provozních činností a jejich rozsahu,
d)
smlouvy nebo návrhy smluv s pověřenými osobami, jimž žadatel hodlá svěřit výkon významné provozní činnosti,
e)
popis využívání pobočky, pokud správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru hodlá svou činnost v hostitelském členském státěčlenském státě vykonávat prostřednictvím pobočky.
Příloha č. 2
Informace o vedoucích osobách
Informacemi o vedoucích osobáchvedoucích osobách jsou seznam vedoucích osobvedoucích osob a za každou tuto osobu
a)
identifikační údajeidentifikační údaje,
b)
informace k posouzení důvěryhodnostiinformace k posouzení důvěryhodnosti,
c)
přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla vedoucí osobavedoucí osoba jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 5 let a za každou z těchto právnických osob identifikační údajeidentifikační údaje, předmět činnosti, označení vykonávané funkce, období výkonu této funkce a dále uvedení, zda hodlá vedoucí osobavedoucí osoba vykonávat v této právnické osobě uvedenou funkci souběžně s výkonem funkce vedoucí osobyvedoucí osoby žadatele a zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena,
d)
navrhovaná funkce vedoucí osobyvedoucí osoby a její začlenění v organizačním uspořádání žadatele, stručný popis výkonu této funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností, uvedení, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, jmenovací listina, smlouva nebo jiný obdobný dokument a předpokládané datum zahájení výkonu funkce a její trvání a
e)
zpráva žadatele o výsledcích vyhodnocení vhodnosti vedoucí osobyvedoucí osoby pro výkon funkce, do níž je osoba navrhována, z hlediska splnění požadavků důvěryhodnosti a odborných znalostí a zkušeností této osoby z pohledu kolektivní vhodnosti příslušného orgánu jako celku; v této souvislosti žadatel předloží údaje o odborné praxiúdaje o odborné praxi a údaje o vzděláníúdaje o vzdělání navrhované osoby.
Příloha č. 3
Informace o osobě s kvalifikovanou účastí
Informacemi o osobách, které samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na žadateli, jsou
a)
graficky znázorněné vztahy mezi osobami s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí a u osob jednajících ve shodě také skutečnost, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě,
b)
popis struktury skupiny, jejíž součástí bude žadatel,
c)
schéma znázorňující strukturu společníků žadatele s uvedením osob, které jsou považovány za osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí, a odůvodnění této kvalifikované účastikvalifikované účasti,
d)
za každou z osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí,
1.
identifikační údajeidentifikační údaje,
2.
údaje o výši podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na žadateli, včetně uvedení, zda je podíl nabýván přímo nebo nepřímo; v případě nepřímého podílu uvedení osoby, jejímž prostřednictvím je podíl nabýván,
3.
informace k posouzení splnění podmínek spojených s bezúhonností a úpadkem podle § 6 odst. 1 písm. e) zákona,
4.
výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, a
5.
pokud jde o ovládající osobu žadatele, finanční výkazy a další doklady prokazující původ finančních zdrojů, ze kterých bylo nebo má být hrazeno nabytí podílu podle bodu 2 umožňujícího přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv, a zahrnující bližší údaje o
5.1.
využívání soukromých finančních zdrojů a o původu a dostupnosti těchto zdrojů včetně dokumentace, která prokazuje, že při nabytí podílu nedochází k pokusům o praní peněz,
5.2.
způsobu úhrady nabytí podílu a o osobách použitých k převodu finančních zdrojů,
5.3.
přístupu k finančním trhům, včetně podrobností o vydaných investičních nástrojích,
5.4.
využívání vypůjčených finančních zdrojů, včetně identifikačních údajůidentifikačních údajů příslušných věřitelů a podrobností o finančních zdrojích, jež byly poskytnuty, včetně splatností, podmínek, zástav a záruk, spolu s informacemi o zdroji příjmů určených k úhradě těchto výpůjček a o původu vypůjčených finančních zdrojů, pokud věřitel není finanční institucí podléhající dohledu,
5.5.
finanční dohodě s jiným společníkem žadatele a
5.6.
majetku ovládající osoby nebo žadatele prodaném za účelem financování nabytí podílu, jakož i o podmínkách tohoto prodeje včetně ceny, ocenění, podrobností o vlastnostech tohoto majetku a informace o tom, kdy a jak byl tento majetek získán.
Příloha č. 4
Popis administrativních a účetních postupů, systému vnitřní kontroly a systému pro vyřizování stížností a reklamací dlužníků
Popis administrativních a účetních postupů, systému vnitřní kontroly a systému pro vyřizování stížností a reklamací dlužníků obsahuje
a)
seznam a popis identifikovaných rizik, kterým bude žadatel vystaven při činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, a dalších souvisejících rizik a popis opatření k jejich omezování, včetně určení akceptovatelné úrovně rizik s vysvětlením pro každé identifikované riziko,
b)
postupy provádění kontrol, včetně uvedení jejich četnosti a počtu pracovníkůpracovníků určených k provádění kontrol, identifikační údajeidentifikační údaje těchto pracovníkůpracovníků, jsou-li již známy, a způsob vyhodnocení výsledků kontrol a přijímání opatření k odstraňování zjištěných nedostatků, včetně ověřování účinnosti přijatých nápravných opatření,
c)
účetní postupy pro účetní případy týkající se činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a popis způsobu vykazování aktiv a závazků z činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru v rozvaze a nákladů a výnosů týkajících se vykonávání činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru ve výkazu zisku a ztráty,
d)
identifikační údajeidentifikační údaje osoby odpovědné za správu a řízení žadatele, za finanční řízení a sestavení finančního plánu, za řízení rizik, za informační systémy a komunikační technologie a za vnitřní kontrolní funkce, včetně periodicky se opakujících a průběžných kontrol a kontrol dodržování vnitřních a právních předpisů a jejich vzájemného souladu, a životopis obsahující informace o odborné způsobilosti a zkušenostech,
e)
popis postupů k řízení střetů zájmů a identifikace vzájemně neslučitelných funkcí,
f)
hodlá-li žadatel svěřit výkon některé významné provozní činnosti vztahující se k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru pověřené osobě, též popis způsobu, jakým je zajištěna účinnost opatření ke zmírnění rizik vymezených v seznamu podle písmene a), včetně zajištění kontinuity poskytované činnosti, a popis způsobu sledování a kontroly této činnosti z důvodu zachování úrovně kvality systému vnitřní kontroly, včetně popisu pravidel pro výběr této osoby,
g)
popis způsobu sledování a kontroly poboček, pokud byly zřízeny, v rámci systému vnitřní kontroly, včetně přehledu kontrol na dálku a kontrol na místě, které žadatel hodlá v pobočkách provádět, a informace o četnosti jejich provádění a způsobu zajištění,
h)
popis vnitřní správy a řízení a vnitřní kontroly skupiny, je-li žadatel osobou ovládanou jinou regulovanou institucíjinou regulovanou institucí,
i)
popis postupu pro řešení stížností a reklamací dlužníků, včetně uvedení kontaktního místa, adresy elektronické pošty a identifikačních údajůidentifikačních údajů osob a údaje o útvarech, které mají v působnosti poskytování pomoci dlužníkům v případě výskytu stížností a reklamací, a
j)
popis vedení evidence stížností a reklamací dlužníků a evidence opatření přijatých k jejich řešení.
Příloha č. 5
NPL (ČNB) 01-02 „Oznámení o převáděných nevýkonných úvěrech na obchodníka s úvěry“
Výkaz obsahuje standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry (Legal Entity Identifier), nemá-li jej, alternativní identifikátor (např. European Unique Identifier). Není-li žádný identifikátor obchodníku s úvěryobchodníku s úvěry přidělen, uvádějí se identifikační údajeidentifikační údaje obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry a členů jeho statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a osob, které na něm mají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast. Dále se vykazují souhrnná brutto účetní hodnota převáděných úvěrů, souhrnná netto účetní hodnota převáděných úvěrů, souhrnný počet převáděných úvěrů, souhrnná kupní cena za převod, souhrnná hodnota kolaterálu k převáděným úvěrům, údaj, zda převod zahrnuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr uzavřený se spotřebitelemspotřebitelem, a druhy případných aktiv, která nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr zajišťují. Finanční údaje se uvádějí v české měně, pro přepočet údajů v cizích měnách na údaje vykazované v české měně použije vykazující osoba kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den sestavení výkazu. Pro údaje v měnách, pro něž Česká národní bankabanka nevyhlašuje kurzy devizového trhu, použije vykazující osoba přepočet podle právního předpisu upravujícího vedení účetnictví.
|
Zákon č. 85/2024 Sb.
|
Zákon č. 85/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o trhu s nevýkonnými úvěry
Vyhlášeno 11. 4. 2024 13:53:16, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 85/2024
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o platebním styku
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2024
85
ZÁKON
ze dne 6. března 2024,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o trhu s nevýkonnými úvěry
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
V § 267b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Výkonu rozhodnutí na majetek správce nevýkonného úvěru, zahraničního správce nevýkonného úvěru nebo nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nepodléhají peněžní prostředky, které tyto osoby přijaly při správě nevýkonného úvěru jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry109).“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
Poznámka pod čarou č. 109 zní:
„109)
§ 10 zákona č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o bankách
Čl. II
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 35/2023 Sb., zákona č. 407/2023 Sb. a zákona č. 417/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 3 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní:
„q)
správa nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry,“.
Dosavadní písmeno q) se označuje jako písmeno r).
2.
V § 1 odst. 3 písm. r) se text „p)“ nahrazuje textem „q)“.
3.
V § 5d se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
správu nevýkonného úvěru.“.
Čl. III
Přechodné ustanovení
Na banku a zahraniční banku, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona bankovní licenci udělenou Českou národní bankou, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí, jako by měly v této licenci povolenu správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. IV
V § 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 338/2020 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry pro členy.“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Na spořitelní a úvěrní družstvo, které má ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povolení udělené Českou národní bankou, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí, jako by mělo v tomto povolení povolenu správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VI
V položce 65 bodě 4 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., se doplňuje písmeno f), které zní:
„f)| k činnosti správce nevýkonného úvěru| Kč 20 000“.
---|---|---
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o spotřebitelském úvěru
Čl. VII
Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 186/2020 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 462/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 3 se za číslo „3“ vkládají slova „a 4“.
2.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Další činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru
Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru může na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru vykonávat také správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry.“.
3.
V § 15 odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ , včetně postupů k tomu, aby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru vyvinul snahu před zahájením řízení o nárocích věřitele v důsledku prodlení spotřebitele ve vhodných případech uplatňovat přiměřená opatření“.
4.
V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Opatření podle odstavce 2 písm. h) zohledňují mimo jiné situaci spotřebitele a mohou spočívat například v
a)
částečném nebo úplném refinancování spotřebitelského úvěru, nebo
b)
změně závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jako je například
1.
prodloužení doby trvání spotřebitelského úvěru,
2.
odložení jedné nebo více splátek spotřebitelského úvěru,
3.
snížení zápůjční úrokové sazby,
4.
změna měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, nebo
5.
jiná změna splácení spotřebitelského úvěru.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
5.
V § 55 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
předmět činnosti podle § 3 odst. 1 písm. a) nebo b) v rozsahu podle skupin odbornosti; u nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru také předmět činnosti podle § 9a,“.
6.
Za § 101 se vkládá nový § 101a, který včetně nadpisu zní:
㤠101a
Informace o změně obsahu závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru
Před změnou obsahu závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen spotřebiteli poskytnout
a)
popis navrhovaných změn a, je-li to relevantní, informaci, zda je změna podmíněna souhlasem spotřebitele nebo vyplývá ze zákona,
b)
předpokládané datum účinnosti navrhovaných změn a
c)
informaci o možnosti spotřebitele podat kdykoli stížnost týkající se navrhovaných změn orgánu dohledu, včetně příslušných kontaktních údajů.“.
7.
V § 154 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
pokud není nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, v rozporu s § 8 odst. 3 nezavede nebo neuplatňuje
1.
pravidla odměňování nebo pravidla kontroly osob, prostřednictvím nichž provozuje svou činnost,
2.
pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, nebo
3.
pravidla pro jednání se spotřebiteli, kteří jsou v prodlení,“.
8.
V § 154 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“.
9.
V § 154 odst. 3 písm. b) se slova „bodu 1“ nahrazují slovy „bodů 1 a 3“.
10.
V § 155 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o platebním styku
Čl. VIII
Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., se mění takto:
1.
V § 189 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
2.
V § 236 odst. 1 písm. c) se text „o)“ nahrazuje textem „l)“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Zákon č. 84/2024 Sb.
|
Zákon č. 84/2024 Sb.
Zákon o trhu s nevýkonnými úvěry
Vyhlášeno 11. 4. 2024 13:46:55, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 84/2024
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - OSOBY OPRÁVNĚNÉ SPRAVOVAT NEVÝKONNÝ ÚVĚR (§ 4 — § 18)
* ČÁST TŘETÍ - TRH S NEVÝKONNÝMI ÚVĚRY (§ 19 — § 23)
* ČÁST ČTVRTÁ - PRAVIDLA JEDNÁNÍ (§ 24 — § 29)
* ČÁST PÁTÁ - DOHLED (§ 30 — § 36)
* ČÁST ŠESTÁ - PŘESTUPKY (§ 37 — § 40)
* ČÁST SEDMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 41 — § 47)
Aktuální znění od 1. 5. 2024
84
ZÁKON
ze dne 6. března 2024
o trhu s nevýkonnými úvěry
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje
a)
činnost správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
b)
práva a povinnosti při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru a
c)
práva a povinnosti obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry.
§ 2
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
nevýkonným úvěremnevýkonným úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba, jestliže
1.
byly poskytnuty bankoubankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankoubankou se sídlem v jiném členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankoubankou se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státěčlenském státě, a
2.
splňují podmínky pro nevýkonné expozice podle čl. 47a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20132) v okamžiku jejich převodu osobou, která je poskytla,
b)
obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry osoba, na kterou jsou v rámci jejího podnikání převáděny nevýkonné úvěrynevýkonné úvěry, nejde-li o bankubanku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankubanku se sídlem v jiném členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankubanku se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státěčlenském státě,
c)
převodem nevýkonného úvěrupřevodem nevýkonného úvěru převod nevýkonného úvěrupřevod nevýkonného úvěru nebo postoupení práv a povinností z něj plynoucích,
d)
trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje dlužníkovi uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,
e)
kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20132),
f)
členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
g)
domovským členským státem správce nevýkonného úvěrudomovským členským státem správce nevýkonného úvěru členský státčlenský stát, ve kterém má správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru sídlo; nemá-li správce nevýkonného úvěru podle svého vnitrostátního práva sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém má skutečné sídlo,
h)
domovským členským státem obchodníka s úvěrydomovským členským státem obchodníka s úvěry členský státčlenský stát, ve kterém má obchodník s úvěryobchodník s úvěry sídlo; nemá-li obchodník s úvěryobchodník s úvěry podle svého vnitrostátního práva sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém má skutečné sídlo,
i)
hostitelským členským státem správce nevýkonného úvěruhostitelským členským státem správce nevýkonného úvěru členský státčlenský stát, který není jeho domovským členským státemčlenským státem a ve kterém má správce nevýkonného úvěru pobočku, ve kterém poskytuje služby jinak než prostřednictvím pobočky nebo ve kterém má dlužník své obvyklé bydliště nebo sídlo; nemá-li dlužník podle svého vnitrostátního práva sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém má skutečné sídlo,
j)
hostitelským členským státem obchodníka s úvěryhostitelským členským státem obchodníka s úvěry členský státčlenský stát, který není jeho domovským členským státemčlenským státem a ve kterém má dlužník své obvyklé bydliště nebo sídlo; nemá-li dlužník podle svého vnitrostátního práva sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém má skutečné sídlo,
k)
správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru činnost vykonávaná jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry spočívající
1.
ve výběru nebo vymáhání splatného dluhu z nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
2.
v jednání o změně obsahu závazku ze smlouvy o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru, nejde-li o zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru vyžadující oprávnění podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,
3.
ve vyřizování stížností a reklamací dlužníka souvisejících s nevýkonným úvěremnevýkonným úvěrem, nebo
4.
v informování dlužníka o změně úrokové sazby nebo úplaty související s nevýkonným úvěremnevýkonným úvěrem nebo o splatnosti dluhu z nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru.
§ 3
Výjimky z působnosti
(1)
Tento zákon se nepoužije na správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru vykonávanou
a)
obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo srovnatelnou osobou podle práva jiného členského státučlenského státu, nebo
b)
advokátemadvokátem při poskytování právních služeb, notářem při výkonu notářské činnosti nebo při poskytování právních služeb v rámci další činnosti v souvislosti s notářskou činností nebo soudním exekutorem při výkonu exekuční činnosti nebo při poskytování právní pomoci v rámci další činnosti.
(2)
Tento zákon se nepoužije na převod nevýkonného úvěrupřevod nevýkonného úvěru, je-li osobou, na kterou byl převeden nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka z jiného členského státučlenského státu nebo zahraniční bankabanka z jiného než členského státučlenského státu, která vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státěčlenském státě, s výjimkou § 19 a 20 a částí páté a šesté.
ČÁST DRUHÁ
OSOBY OPRÁVNĚNÉ SPRAVOVAT NEVÝKONNÝ ÚVĚR
HLAVA I
Oprávnění spravovat nevýkonný úvěr
§ 4
Spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jako podnikání mohou pouze:
a)
bankabanka,
b)
spořitelní a úvěrní družstvo,
c)
zahraniční bankabanka a oprávněná finanční instituce,
d)
nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru,
e)
správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a
f)
zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě.
HLAVA II
Správce nevýkonného úvěru
§ 5
Základní ustanovení
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru je právnická osoba, která je oprávněna spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr na základě povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, které jí udělila Česká národní bankabanka.
§ 6
Povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru
(1)
Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru žadateli,
a)
který je obchodní korporací,
b)
který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c)
který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i členové jeho statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby,
d)
který zajistí, že statutární orgán, dozorčí orgán nebo jiný obdobný orgán právnické osoby má jako celek dostatečné odborné znalosti a zkušenosti, aby rozuměl činnosti tohoto správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
e)
na němž mají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast pouze osoby,
1.
které nebyly odsouzeny pro trestný čintrestný čin proti majetku, hospodářský trestný čintrestný čin, trestný čintrestný čin financování terorismu nebo trestný čintrestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji anebo pro úmyslný trestný čintrestný čin proti životu nebo zdraví a
2.
ohledně kterých v posledních 5 letech přede dnem podání žádosti nenabylo právní moci rozhodnutí o úpadku,
f)
který má průhledný a nezávadný původ finančních zdrojů; podmínku průhledného a nezávadného původu finančních zdrojů musí splňovat i ovládající osoba žadatele, a
g)
jehož systém správy a řízení splňuje požadavky podle § 11 a odpovídá předpokládané činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru.
(2)
Má-li se povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru vztahovat na přijímání peněžních prostředků od dlužníka, udělí Česká národní bankabanka povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru žadateli, který
a)
zabezpečí ochranu peněžních prostředků, které přijal od dlužníka, podle § 10 a
b)
splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.
(3)
Podá-li správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru žádost o rozšíření povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru na přijímání peněžních prostředků od dlužníka, použije se odstavec 2 obdobně.
(4)
Žádost o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru může za obchodní korporaci, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Za účastníka řízení se považuje obchodní korporace, která dosud nevznikla. Česká národní bankabanka udělí této obchodní korporaci povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavců 1 a 2 v den svého vzniku. Účinky rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru mohou nastat nejdříve dnem vzniku této obchodní korporace. Nevznikne-li obchodní korporace do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.
§ 7
Řízení o žádosti o udělení povolení k činnosti
(1)
Žádost o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, také údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a doklady osvědčující splnění těchto podmínek.
(2)
Rozhodnutí o žádosti Česká národní bankabanka vydá do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Česká národní bankabanka do 45 dnů ode dne, kdy obdržela žádost, vyzve žadatele k odstranění případných vad žádosti.
(3)
Ve výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru Česká národní bankabanka uvede, zda se povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru vztahuje i na přijímání peněžních prostředků od dlužníka.
(4)
Podrobnosti náležitostí žádosti k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8
Změna údajů
(1)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance podstatné změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.
(3)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9
Zánik povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru
(1)
Povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zaniká dnem
a)
zrušení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, nebo
c)
vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru.
(2)
Ode dne zániku povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, přijímat peněžní prostředky od dlužníka a vykonávat správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru, s výjimkou činností, které jsou nezbytné k vypořádání závazků z jím poskytované správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru.
(3)
Do doby, než vypořádá své závazky z jím poskytované správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru, se ten, jehož povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zaniklo, považuje pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu za správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru podle tohoto zákona.
§ 10
Ochrana přijatých peněžních prostředků
(1)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí, že peněžní prostředky, které přijme jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru, jsou
a)
evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a od peněžních prostředků jiných osob, s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru přijal jako plnění dluhu od dlužníka vůči stejnému obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry, a
b)
bez zbytečného odkladu uloženy na samostatném účtu správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru u bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční bankybanky se sídlem v členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankybanky se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která působí v České republice v souladu se zákonem upravujícím činnost bank, nebo předány obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry.
(2)
Plní-li dlužník svůj peněžitý dluh vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry prostřednictvím správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, je dluh splněn zaplacením správci nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru.
(3)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru může od dlužníka přijmout peněžní prostředky jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry jen tehdy, vztahuje-li se na tuto činnost jeho povolení k činnosti.
§ 11
Systém správy a řízení
(1)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru uplatňuje systém správy a řízení, který je vhodný z hlediska řádné správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru. Systém správy a řízení musí být přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a musí zajišťovat řádnou a plynulou správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru, zajištění práv dlužníka a dodržování práv a povinností věřitele plynoucích ze smlouvy o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru.
(2)
Systém správy a řízení podle odstavce 1 zahrnuje
a)
řádné administrativní a účetní postupy,
b)
systém vnitřní kontroly,
c)
pravidla dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
d)
pravidla jednání s dlužníkem, která zajišťují
1.
dodržování pravidel na ochranu dlužníka,
2.
čestnost, spravedlivost a kvalifikovanost při jednání s dlužníkem a
3.
zohlednění finanční situace dlužníka a v případě potřeby zprostředkování kontaktu na provozovatele činnosti bezplatného dluhového poradenství v rámci dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu nebo sociální služby podle zákona upravujícího sociální služby, a
e)
systém pro vyřizování stížností a reklamací dlužníků, v rámci kterého správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí
1.
bezplatnou odpověď dlužníkovi na stížnost a
2.
evidenci stížností a reklamací a evidenci opatření přijatých k jejich řešení.
§ 12
Smlouva o správě nevýkonného úvěru
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí, že smlouva, na základě které spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, je uzavřena v písemné formě a obsahuje
a)
podrobný popis činností správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru, které bude správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru pro obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry vykonávat,
b)
výši odměny správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nebo způsob jejího výpočtu,
c)
rozsah, v jakém správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru může zastupovat obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ve vztahu k dlužníkovi,
d)
prohlášení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, že si je vědom povinnosti dodržovat při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru tento zákon, jiné právní předpisy a přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se řídí nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, a povinností věřitele plynoucích z nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
e)
povinnost správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru informovat obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry o svém záměru pověřit výkonem některé činnosti správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru jinou osobu a
f)
povinnost správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru jednat vůči dlužníkovi čestně, spravedlivě a kvalifikovaně.
§ 13
Pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěru
(1)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který hodlá pověřit některou činností správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru jinou osobu, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance a příslušnému orgánu hostitelského členského státučlenského státu, ve kterém správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr.
(2)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí, že smlouva o pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru má písemnou formu a zahrnuje prohlášení pověřené osoby, že si je vědoma povinnosti dodržovat tento zákon, jiné právní předpisy a přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se řídí správa nevýkonného úvěruspráva nevýkonného úvěru a nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, který správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru spravuje.
(3)
Smlouvou podle odstavce 2 nejsou dotčeny povinnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry nebo dlužníkovi.
(4)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nemůže pověřit jinou osobu všemi činnostmi správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru ani přijímáním peněžních prostředků od dlužníka. Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru může některou činností správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru pověřit jinou osobu jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování systému správy a řízení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, snížení možnosti České národní bankybanky vykonávat dohled nad činností správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, a má-li správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru přístup ke všem podstatným informacím ohledně činností, kterými byla pověřena jiná osoba.
(5)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí, že v případě ukončení závazku ze smlouvy podle odstavce 2 bude disponovat odbornými znalostmi a zdroji ke správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru, které mu umožní nadále nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat.
(6)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.
(7)
Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek podle odstavců 2 a 4, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Uchovávání dokumentů a záznamů
(1)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru uchovává korespondenci s dlužníkem a s obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry, záznamy o pokynech obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ke správě daného nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a smlouvu o správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru po dobu 5 let ode dne zániku závazku ze smlouvy o správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru.
(2)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru uchovává záznamy o pokynech udělených jiné osobě pověřené správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru po dobu 5 let ode dne ukončení závazku ze smlouvy podle § 13 odst. 2. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
(3)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má i právní nástupce správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a ten, jehož povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zaniklo.
§ 15
Správa nevýkonného úvěru v hostitelském členském státě
(1)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který hodlá spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr v hostitelském členském státěčlenském státě, oznámí České národní bancebance
a)
název hostitelského členského státučlenského státu, ve kterém hodlá spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, a název členského státučlenského státu, ve kterém byl nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnut, liší-li se od hostitelského členského státučlenského státu a je-li mu tato informace již známa,
b)
informaci o tom, zda hodlá činnost v hostitelském členském státěčlenském státě vykonávat prostřednictvím pobočky, a adresu této pobočky,
c)
informaci o tom, zda hodlá v hostitelském členském státěčlenském státě pověřit správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru jinou osobu, a totožnost a adresu této osoby,
d)
totožnost člena statutárního orgánu nebo jiné osoby, která řídí správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru v hostitelském členském státěčlenském státě,
e)
informaci o tom, že systém správy a řízení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru je vhodný z hlediska dodržování tohoto zákona, jiných právních předpisů a přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ochranu práv dlužníka v hostitelském členském státěčlenském státě,
f)
popis postupů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které jsou v souladu s požadavky uplatňovanými v hostitelském členském státěčlenském státě, a
g)
informaci o tom, jak správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí komunikaci s dlužníkem v jazyce hostitelského členského státučlenského státu nebo v jazyce dohodnutém ve smlouvě o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.
(3)
Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 16
Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu
(1)
Česká národní bankabanka do 45 dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 15 odst. 1, které netrpí vadami, předá toto oznámení a informaci o tom, zda je správce nevýkonného úvěru oprávněn přijímat peněžní prostředky od dlužníka, orgánu dohledu hostitelského členského státučlenského státu.
(2)
Česká národní bankabanka informuje správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru o dni, kdy informovala orgán dohledu hostitelského členského státučlenského státu podle odstavce 1, a o dni, kdy tento orgán potvrdil přijetí těchto informací.
(3)
Česká národní bankabanka informuje podle odstavce 1 také orgán dohledu členského státučlenského státu, ve kterém byl nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnut, liší-li se tento členský státčlenský stát od hostitelského členského státu správce nevýkonného úvěruhostitelského členského státu správce nevýkonného úvěru.
§ 17
Změna údajů v oznámení o správě nevýkonného úvěru v hostitelském členském státě
(1)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů podle § 15 odst. 1.
(2)
Česká národní bankabanka oznámení podle odstavce 1 nebo informaci o změně oprávnění správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru přijímat peněžní prostředky od dlužníka předá orgánu dohledu hostitelského členského státučlenského státu nebo orgánu dohledu členského státučlenského státu, ve kterém byl nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnut, pokud se tento členský státčlenský stát liší od hostitelského členského státučlenského státu, postupem podle § 16.
(3)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.
(4)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18
Výkon činnosti zahraničního správce nevýkonného úvěru v České republice
(1)
Zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě může v České republice spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo přijímat peněžní prostředky od dlužníka, je-li k výkonu těchto činností oprávněn na základě povolení, které mu bylo uděleno orgánem dohledu jeho domovského členského státučlenského státu.
(2)
Je-li Česká národní bankabanka informována orgánem dohledu domovského členského státučlenského státu zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě o úmyslu tohoto správce spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr v České republice, potvrdí Česká národní bankabanka přijetí takové informace orgánu dohledu domovského členského státučlenského státu zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě bez zbytečného odkladu.
(3)
Zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě může v České republice spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo přijímat peněžní prostředky od dlužníka
a)
ode dne, kdy obdrží informaci od orgánu dohledu svého domovského členského státučlenského státu o tom, že Česká národní bankabanka potvrdila přijetí informací podle odstavce 2, nebo
b)
po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla Česká národní bankabanka informována orgánem dohledu domovského členského státučlenského státu podle odstavce 2.
ČÁST TŘETÍ
TRH S NEVÝKONNÝMI ÚVĚRY
HLAVA I
Povinnosti věřitele při nabízení nevýkonného úvěru k převodu
§ 19
Informace o nabízených nevýkonných úvěrech
(1)
BankaBanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, při nabízení nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry poskytne informace o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru, na jejichž základě obchodník s úvěryobchodník s úvěry může posoudit hodnotu a návratnost nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru před jeho převodem, a to v samostatném dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21671).
(2)
Osoba, která nabízí nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr podle odstavce 1, zajistí, aby poskytnuté údaje nebyly zneužity nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu.
(3)
Převádí-li bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr na jinou bankubanku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankubanku se sídlem v jiném členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankubanku se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, poskytne této osobě informace o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru v samostatném dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21671).
§ 20
Hlášení o převáděných nevýkonných úvěrech
(1)
BankaBanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, které vykonávají svou činnost na území České republiky, obchodník s úvěryobchodník s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, a obchodník s úvěryobchodník s úvěry podle § 23 odst. 1 poskytují každé pololetí České národní bancebance informace o nevýkonných úvěrechnevýkonných úvěrech, které převedli na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry.
(2)
Informace podle odstavce 1 obsahuje alespoň
a)
standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry,
b)
není-li identifikátor podle písmene a) přidělen, totožnost obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry a členů jeho statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a osob, které na něm mají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast, a adresu sídla obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry,
c)
souhrnný nesplacený dluh z převáděného nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
d)
počet a objem převáděných nevýkonných úvěrůnevýkonných úvěrů a
e)
údaj, zda převod zahrnuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr uzavřený se spotřebitelemspotřebitelem, a druhy případných aktiv, která nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr zajišťují.
(3)
Považuje-li to Česká národní bankabanka za potřebné z hlediska řádného výkonu dohledu, může opatřením obecné povahy stanovit, že povinnost podle odstavce 1 se uplatní čtvrtletně.
(4)
Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu předá informace podle odstavce 2 a další údaje potřebné k plnění úkolů příslušnému orgánu domovského členského státu obchodníka s úvěrydomovského členského státu obchodníka s úvěry.
(5)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.
(6)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty, lhůty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA II
Obchodník s úvěry a jeho povinnosti
§ 21
Povinnosti obchodníka s úvěry
(1)
Je-li dlužníkem z nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru spotřebitelspotřebitel, je obchodník s úvěryobchodník s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, povinen uzavřít s osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr písemnou smlouvu, kterou se tato osoba zaváže jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry daný nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat. To neplatí, je-li obchodník s úvěryobchodník s úvěry správcem nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nebo nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr.
(2)
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, může správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru svěřit jen osobě oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, a to písemnou smlouvou, kterou se tato osoba zaváže jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry daný nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat.
(3)
Uzavře-li obchodník s úvěryobchodník s úvěry smlouvu podle odstavce 1 nebo 2, plní povinnosti obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry podle § 20 osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, která s ním tuto smlouvu uzavřela.
§ 22
Informace o osobě oprávněné spravovat nevýkonný úvěr
(1)
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v České republice, informuje nejpozději v den zahájení správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr Českou národní bankubanku o totožnosti a adrese sídla této osoby; to platí i tehdy, dojde-li ke změně osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr.
(2)
Česká národní bankabanka neprodleně poskytne informace podle odstavce 1 příslušnému orgánu hostitelského členského státu obchodníka s úvěryhostitelského členského státu obchodníka s úvěry, příslušnému orgánu členského státučlenského státu, v němž byl úvěr poskytnut, a příslušnému orgánu domovského členského státučlenského státu určeného správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru.
(3)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.
(4)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 23
Obchodník s úvěry ze třetí země
(1)
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry, který nemá sídlo nebo skutečné sídlo v členském státěčlenském státě a na kterého byl v rámci jeho podnikání převeden nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, má-li dotčený dlužník své obvyklé bydliště nebo sídlo v České republice, je povinen uzavřít s osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr písemnou smlouvu, kterou se tato osoba zaváže jeho jménem daný nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat a zastupovat jej při plnění povinností podle tohoto zákona.
(2)
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry podle odstavce 1 informuje nejpozději v den zahájení správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr Českou národní bankubanku o totožnosti a adrese sídla této osoby; to platí i tehdy, dojde-li ke změně osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr.
(3)
Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky.
(4)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST ČTVRTÁ
PRAVIDLA JEDNÁNÍ
§ 24
Vztahy s dlužníkem
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr
a)
jednají s dlužníkem čestně, spravedlivě a kvalifikovaně,
b)
poskytují dlužníkovi informace, které jsou jasné, pravdivé, nejsou zavádějící nebo klamavé a jsou srozumitelné pro osobu průměrného rozumu, a
c)
komunikují s dlužníkem způsobem, který nepředstavuje dotěrné obtěžování, nátlak nebo nepatřičné ovlivňování.
§ 25
Informace o obchodníkovi s úvěry a dalších osobách
(1)
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnou dlužníkovi alespoň tyto informace:
a)
jméno a adresu sídla obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry,
b)
jméno a adresu sídla osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, byla-li určena,
c)
doklady o povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, byl-li určen,
d)
jméno, adresu sídla, popřípadě jiné kontaktní adresy osoby pověřené správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru, byla-li určena, a
e)
kontaktní údaje obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry nebo osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, popřípadě i osoby pověřené správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru, na které se dlužník v budoucnu může obracet, přičemž tyto informace jsou zvýrazněné.
(2)
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr při každém kontaktu poskytnou dlužníkovi své kontaktní údaje, a byla-li určena osoba pověřená správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru, kontaktní údaje této osoby, které může dlužník použít pro kontakt s věřitelem.
§ 26
Informace o nevýkonném úvěru
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnou dlužníkovi alespoň
a)
informaci o převodu nevýkonného úvěrupřevodu nevýkonného úvěru, ke kterému došlo, včetně dne, kdy k němu došlo,
b)
vyčíslení dlužné částky v době zaslání informace, s rozdělením na jistinu, úrok, úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky,
c)
je-li to relevantní, informaci o tom, že na vymáhání dlužné částky se nadále uplatní právní předpisy upravující vymáhání závazků ze smluv, ochranu spotřebitelespotřebitele, práva dlužníka a trestněprávní předpisy, a
d)
název, adresu a kontaktní údaje České národní bankybanky a příslušného orgánu členského státučlenského státu, kde má dlužník bydliště nebo kde se nachází jeho sídlo, a nemá-li podle svého vnitrostátního práva sídlo, kde se nachází jeho skutečné sídlo, u kterého může podat stížnost na jednání obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry nebo osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr.
§ 27
Způsob poskytování informací
(1)
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnou na trvalém nosiči dat dlužníkovi informace podle § 25 a 26 při každém převodu nevýkonného úvěrupřevodu nevýkonného úvěru na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, před zahájením vymáhání nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a na žádost dlužníka.
(2)
Změní-li obchodník s úvěryobchodník s úvěry osobu oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, poskytne nově určená osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr na trvalém nosiči dat dlužníkovi alespoň informace podle § 25 odst. 1 písm. b) až d).
§ 28
Plnění informační povinnosti
(1)
Je-li obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry určena osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, použijí se § 25 až 27 jen na tuto určenou osobu.
(2)
Není-li obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry určena osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, použijí se § 25 až 27 jen na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry.
§ 29
Potvrzení o splnění peněžitého dluhu
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který přijal od dlužníka peněžní prostředky, poskytne dlužníkovi potvrzení o splnění peněžitého dluhu na trvalém nosiči dat.
ČÁST PÁTÁ
DOHLED
§ 30
Osoby podléhající dohledu
(1)
Česká národní bankabanka vykonává dohled nad dodržováním povinností osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr a obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry stanovených tímto zákonem.
(2)
Česká národní bankabanka vykonává dohled také nad dodržováním povinností správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru stanovených jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je správce nevýkonného úvěru oprávněn vykonávat podle tohoto zákona.
(3)
Dohled nad dodržováním povinností správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru podle tohoto zákona nebo obdobných ustanovení právních předpisů jiných členských státůčlenských států vykonává Česká národní bankabanka také tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru vykonává v jeho hostitelském členském státěčlenském státě.
(4)
Osoby podléhající dohledu České národní bankybanky podle odstavců 1 až 3 jsou povinny poskytnout České národní bancebance při výkonu dohledu požadované informace. To platí obdobně pro jinou osobu pověřenou správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru. Česká národní bankabanka je oprávněna požadovat od každého informace potřebné k objasnění skutečností nasvědčujících provádění neoprávněné správy nevýkonných úvěrůsprávy nevýkonných úvěrů a každý je povinen tyto informace poskytnout.
(5)
Česká národní bankabanka si může vyžádat informace od zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který vykonává činnost v České republice, ve vztahu k jeho činnosti v České republice.
§ 31
Mlčenlivost
Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu obdobně.
§ 32
Spolupráce dohledových orgánů
(1)
Česká národní bankabanka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských státůčlenských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr a obchodníky s úvěryobchodníky s úvěry, orgány dohledu členského státučlenského státu, v němž byl úvěr poskytnut, a s Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2)
Česká národní bankabanka zejména informuje orgán dohledu jiného členského státučlenského státu o opatřeních, která přijala na základě informací od tohoto orgánu o porušování právních předpisů osobou podléhající dohledu České národní bankybanky.
(3)
Česká národní bankabanka předává orgánům dohledu jiného členského státučlenského státu všechny podstatné informace, které se týkají osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry a které se týkají výkonu dohledu orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu.
(4)
Česká národní bankabanka předává orgánům dohledu jiných členských státůčlenských států vykonávajícím dohled nad zahraničním správcem nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nebo obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry se sídlem v jiném členském státěčlenském státě všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že tyto osoby porušily povinnosti podle tohoto zákona.
§ 33
Kontrola
(1)
Je-li to nezbytné pro výkon dohledu podle tohoto zákona, může Česká národní bankabanka požádat orgán dohledu hostitelského členského státučlenského státu, aby v souladu s právními předpisy hostitelského členského státučlenského státu provedl v hostitelském členském státěčlenském státě kontrolu u osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr podléhající dohledu České národní bankybanky nebo u osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr.
(2)
Česká národní bankabanka na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu může provést kontrolu u osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo u osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr. V takovém případě informuje Česká národní bankabanka o výsledku kontroly orgán dohledu jiného členského státučlenského státu bez zbytečného odkladu.
§ 34
Opatření k nápravě
(1)
Poruší-li osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr povinnost stanovenou tímto zákonem, obdobným právním předpisem jiného členského státučlenského státu nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní bankabanka podle závažnosti zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby
a)
ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b)
nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,
c)
odvolala člena svého statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby,
d)
nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, v hostitelském členském státěčlenském státě, dokud nezjedná nápravu, nebo
e)
omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, dokud nezjedná nápravu.
(2)
Česká národní bankabanka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li důvody pro jeho uložení.
(3)
Osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, které Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o způsobu zjednání nápravy.
§ 35
Opatření k nápravě uložené zahraničnímu správci nevýkonného úvěru
(1)
Ohrožuje-li zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který má sídlo v jiném členském státěčlenském státě a spravuje nevýkonné úvěrynevýkonné úvěry v České republice, závažným způsobem zájmy dlužníků v České republice a toto ohrožení není možné odvrátit postupem podle § 32 odst. 4, může Česká národní bankabanka uložit zahraničnímu správci nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru ve vztahu k činnostem vykonávaným v České republice, aby
a)
ve stanovené lhůtě zjednal nápravu, nebo
b)
přestal vykonávat některé činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, dokud nezjedná nápravu.
(2)
Má-li Česká národní bankabanka v úmyslu uložit opatření podle odstavce 1, informuje o tom orgán dohledu domovského členského státučlenského státu zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a orgány dohledu ostatních dotčených členských státůčlenských států. Není-li to možné, informuje Česká národní bankabanka uvedené orgány bez zbytečného odkladu po uložení tohoto opatření a zároveň jim sdělí důvody pro uložení opatření podle odstavce 1.
(3)
Opatření uložené podle odstavce 1 musí být přiměřené povaze ohrožení, nesmí znevýhodňovat dlužníky v jiných členských státechčlenských státech a musí směřovat k ochraně zájmů dlužníků v České republice.
(4)
Česká národní bankabanka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li důvody pro jeho uložení.
(5)
Zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který má sídlo v jiném členském státěčlenském státě a kterému Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní bankubanku o způsobu zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.
§ 36
Odnětí povolení
(1)
Česká národní bankabanka odejme povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, jestliže o to správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru požádá.
(2)
Česká národní bankabanka může odejmout povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, jestliže
a)
správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nesplňuje podmínky pro jeho udělení,
b)
správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
c)
správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr,
d)
povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, nebo
e)
správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nespravoval nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr po dobu delší než 12 měsíců.
(3)
Česká národní bankabanka informuje o odnětí povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru příslušné orgány hostitelského členského státu správce nevýkonného úvěruhostitelského členského státu správce nevýkonného úvěru a příslušné orgány členského státučlenského státu, v němž byl úvěr poskytnut.
ČÁST ŠESTÁ
PŘESTUPKY
§ 37
Přestupky správce nevýkonného úvěru
(1)
Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí ochranu peněžních prostředků podle § 10,
b)
neuplatňuje systém správy a řízení podle § 11,
c)
nezajistí, aby smlouva, na základě které spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, splňovala požadavky podle § 12,
d)
nesplní oznamovací povinnost podle § 8 odst. 1, § 13 odst. 1, § 15 odst. 1 nebo § 17 odst. 1,
e)
při pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru poruší některou z povinností podle § 13 odst. 2, 4 nebo 5, nebo
f)
neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 14 odst. 1 nebo 2.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f), nebo
d)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
§ 38
Přestupky osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěr a obchodníka s úvěry
(1)
Osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr se dopustí přestupku tím, že
a)
jedná s dlužníkem v rozporu s § 24,
b)
nesplní některou z informačních povinností podle § 25 až 27 nebo § 34 odst. 3,
c)
neposkytne dlužníkovi potvrzení o splnění peněžitého dluhu podle § 29, nebo
d)
neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 34 odst. 1.
(2)
Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru se dopustí přestupku tím, že nezajistí ochranu peněžních prostředků podle § 10.
(3)
Obchodník s úvěryObchodník s úvěry se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší informační povinnost podle § 20 odst. 1,
b)
v rozporu s § 21 odst. 1 nebo § 23 odst. 1 neuzavře smlouvu o správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru,
c)
svěří správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru jiné osobě v rozporu s § 21 odst. 2,
d)
nesplní některou z informačních povinností podle § 22 odst. 1, § 23 odst. 2, § 25, 26 nebo 27, nebo
e)
jedná s dlužníkem v rozporu s § 24.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3 písm. d),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3 písm. a), nebo
d)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. b), c) nebo e).
§ 39
Další přestupky
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a)
spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jako podnikání, aniž je k tomu oprávněn, nebo
b)
uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru.
(2)
Přestupku se dopustí ten, kdo neposkytne České národní bancebance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 30 odst. 4.
(3)
BankaBanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z informačních povinností podle § 19 nebo § 20 odst. 1 nebo 3.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3,
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), nebo
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
§ 40
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka.
(2)
Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o přestupku na svých internetových stránkách; toto rozhodnutí se uveřejní nejméně po dobu 5 let.
(3)
Osobní údaje osoby uznané vinnou přestupkem se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu osobních údajů3) a zákonem upravujícím zpracování osobních údajů, nejdéle pak na dobu 5 let.
(4)
Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 2 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou přestupkem, jestliže by uveřejnění
a)
ohrozilo stabilitu finančního trhu,
b)
ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo
c)
způsobilo osobě uznané vinnou přestupkem nepřiměřenou újmu.
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
Ustanovení společná
Seznamy
§ 41
(1)
Česká národní bankabanka vede v elektronické podobě seznam
a)
správců nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a
b)
zahraničních správců nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, kteří jsou oprávněni spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo přijímat peněžní prostředky od dlužníka podle § 18 odst. 3.
(2)
Česká národní bankabanka seznam podle odstavce 1 uveřejní na svých internetových stránkách. Údaje, v případě změn včetně předchozích údajů, zůstávají uveřejněny po dobu 10 let od konce roku, v němž osobě zapsané do seznamu podle odstavce 1 zaniklo oprávnění k činnosti.
(3)
Dozví-li se Česká národní bankabanka o změně údajů zapsaných v seznamu podle odstavce 1, tento seznam aktualizuje bez zbytečného odkladu.
(4)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
§ 42
(1)
Do seznamu podle § 41 odst. 1 se zapisuje jméno, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a informace o tom, zda je daná osoba oprávněna přijímat peněžní prostředky od dlužníků.
(2)
Do seznamu podle § 41 odst. 1 písm. a) se zapisuje také
a)
den vzniku oprávnění k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru,
b)
den zániku oprávnění k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a jeho důvod a
c)
přehled o pravomocně uložených správních trestech a o vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankoubankou.
(3)
Do seznamu podle § 41 odst. 1 písm. b) se zapisují také údaje o domovském členském státěčlenském státě zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru.
§ 43
Důvěryhodnost
(1)
Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje osoba, která dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona.
(2)
Při posuzování důvěryhodnosti právnické osoby přihlédne Česká národní bankabanka i k důvěryhodnosti fyzických osob, které jsou členy statutárního orgánu této právnické osoby.
(3)
Má se za to, že osoba nedává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona, jestliže
a)
byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin proti majetku, trestný čintrestný čin hospodářský nebo pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně,
b)
jí byla v posledních 5 letech pro závažné nebo opakované porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem povolání pravomocně uložena pokuta za přestupek nebo zákaz činnosti,
c)
v posledních 5 letech porušila povinnost součinnosti s dohledovým orgánem nebo jiným orgánem veřejné správy, zejména tím, že podala nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď v přestupkovém nebo jiném správním řízení nebo uvedla nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu,
d)
v posledních 5 letech závažným způsobem porušila zásady poctivého obchodního styku nebo narušila hospodářskou soutěž, zneužila důvěrné informacedůvěrné informace, včetně osobních údajů jiných osob, porušila obchodní nebo bankovní tajemství nebo jinou povinnost mlčenlivosti a o těchto porušeních bylo pravomocně rozhodnuto,
e)
v posledních 5 letech nabylo právní moci rozhodnutí o jejím úpadku,
f)
byla v posledních 5 letech členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby,
1.
ohledně které nabylo právní moci rozhodnutí o úpadku,
2.
na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo
3.
byl-li konkurs na její majetek zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující.
(4)
Při posuzování důvěryhodnosti se odstavec 3 písm. e) nebo f) nepoužije, jestliže
a)
insolvenční soudinsolvenční soud zrušil konkurs jinak než
1.
usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo
2.
z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo
b)
soud zamítl insolvenční návrh a jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby.
§ 44
Povinnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru
Přijme-li nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru peněžní prostředky jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru, použije se § 10 odst. 1 a 2 obdobně.
§ 45
Zmocnění
Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 7 odst. 4, § 8 odst. 3, § 13 odst. 7, § 15 odst. 3, § 17 odst. 4, § 20 odst. 6, § 22 odst. 4 a § 23 odst. 4.
HLAVA II
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 46
Přechodná ustanovení
(1)
Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr na základě živnostenského oprávnění, může tuto činnost vykonávat na základě tohoto oprávnění nejdéle do 29. června 2024. Podá-li v této lhůtě žádost o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, může spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr i po uplynutí této lhůty na základě svého dosavadního oprávnění do nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti.
(2)
Ustanovení § 19 se nepoužije na nevýkonné úvěrynevýkonné úvěry poskytnuté přede dnem 1. července 2018.
(3)
U nevýkonných úvěrůnevýkonných úvěrů poskytnutých mezi dnem 1. července 2018 a dnem nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21671), uvedou podle § 19 bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, do samostatného dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167, jen ty informace, které jsou jim známy.
§ 47
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
|
Zákon č. 83/2024 Sb.
|
Zákon č. 83/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:29:45, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 83/2024
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státním zastupitelství
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2024
83
ZÁKON
ze dne 6. března 2024,
kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. I
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 větě první se slova „správu státního zastupitelství“ nahrazují slovy „státní správu státního zastupitelství (dále jen „správa státního zastupitelství“)“.
2.
V § 3 odst. 2 se za slovo „stanovených“ vkládají slova „tímto zákonem nebo“.
3.
V § 6 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
4.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti na funkční období 7 let.
(2)
Nejvyšším státním zástupcem může být jmenována osoba, která svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi, schopnostmi řízení lidí a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce nejvyššího státního zástupce.
(3)
Předpokladem pro jmenování do funkce nejvyššího státního zástupce je právní praxe v délce nejméně 10 let, z toho nejméně 6 let ve funkci státního zástupce.
(4)
Nejvyšším státním zástupcem nemůže být jmenována osoba, které bylo pravomocným rozhodnutím v rámci právní praxe uvedené v odstavci 3 uloženo kárné opatření, nebylo-li zahlazeno.
(5)
Nikdo nemůže být jmenován nejvyšším státním zástupcem více než jednou; k výkonu funkce, která zanikla podle § 11 odst. 4 písm. b), se přitom nepřihlíží.
(6)
Vláda může na návrh ministra spravedlnosti odvolat nejvyššího státního zástupce z funkce, pokud zaviněným závažným porušením svých povinností anebo svým zaviněným hrubě nevhodným jednáním zásadním způsobem ohrozil důvěru v řádnou činnost nejvyššího státního zástupce nebo soustavy státního zastupitelství, zejména důvěru v zákonnost jejich postupu nebo v jejich nestrannost anebo odbornost, nebo zásadním způsobem ohrozil vážnost a důstojnost funkce nejvyššího státního zástupce nebo státního zastupitelství.
(7)
Vláda uveřejní údaj o odvolání nejvyššího státního zástupce v den, kdy o tom rozhodla.“.
5.
Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které znějí:
㤠9a
Ustanovení správního řádu o správním řízení se na rozhodování vlády o jmenování nebo odvolání nejvyššího státního zástupce nepoužijí.
§ 9b
(1)
Žalobu podle soudního řádu správního proti rozhodnutí o odvolání je oprávněn podat pouze odvolaný nejvyšší státní zástupce.
(2)
Žalobu může odvolaný nejvyšší státní zástupce podat do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o odvolání oznámeno doručením písemného vyhotovení.
(3)
K projednání žaloby je příslušný Nejvyšší správní soud.
(4)
Žalobě nelze přiznat odkladný účinek.
(5)
Nejvyšší správní soud žalobu projedná přednostně a rozhodne o ní nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad, které brání pokračování v řízení.“.
6.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce stojícího v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství, v jehož obvodu má být vedoucí státní zástupce jmenován, nebo na návrh nejvyššího státního zástupce, a to na funkční období 7 let.
(2)
Vrchním, krajským nebo okresním státním zástupcem může být jmenován státní zástupce, který úspěšně absolvoval výběrové řízení na funkci vedoucího státního zástupce a který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
(3)
Předpokladem pro jmenování do funkce
a)
vrchního státního zástupce je výkon funkce státního zástupce v délce nejméně 6 let,
b)
krajského státního zástupce je výkon funkce státního zástupce v délce nejméně 4 roky a
c)
okresního státního zástupce je výkon funkce státního zástupce v délce nejméně 2 roky.
(4)
Vrchním, krajským nebo okresním státním zástupcem nemůže být jmenován státní zástupce, kterému bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, nebylo-li zahlazeno.
(5)
Vrchní státní zástupce nebo krajský státní zástupce může u téhož státního zastupitelství vykonávat funkci vedoucího státního zástupce nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období.
(6)
Vrchní, krajský nebo okresní státní zástupce může být odvolán ze své funkce pouze rozhodnutím vydaným v kárném řízení.“.
7.
Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10c, které znějí:
㤠10a
(1)
Návrh na jmenování vedoucího státního zástupce podle § 10 může osoba uvedená v § 10 odst. 1 podat ministru spravedlnosti jen po provedení výběrového řízení.
(2)
Výběrová komise má 5 členů, z nichž 1 člena jmenuje ministr spravedlnosti a po 2 členech nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce stojící v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství, v jehož obvodu má být vedoucí státní zástupce jmenován.
(3)
Ministr spravedlnosti návrhu na jmenování vedoucího státního zástupce nevyhoví, pokud navržená osoba nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce vedoucího státního zástupce; v takovém případě o tom ministr spravedlnosti s uvedením důvodu písemně vyrozumí navrhovatele a toho, kdo byl navržen ke jmenování.
§ 10b
(1)
Náměstka vedoucího státního zástupce jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná.
(2)
Náměstkem vedoucího státního zástupce nemůže být jmenován státní zástupce, kterému bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, nebylo-li zahlazeno.
(3)
Náměstkem nejvyššího státního zástupce může být jmenován pouze státní zástupce, který vykonává funkci státního zástupce nejméně 4 roky.
§ 10c
Okresní, krajský a vrchní státní zástupce a náměstek vedoucího státního zástupce absolvují odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení státního zastupitelství, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce.“.
8.
§ 11 zní:
㤠11
(1)
Vedoucí státní zástupce nebo náměstek vedoucího státního zástupce se této funkce může vzdát písemným oznámením tomu, kdo ho do této funkce jmenoval; funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce v tomto případě zanikne uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno.
(2)
Funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce zaniká též
a)
dnem přeložení k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství,
b)
dnem, k němuž mu vznikla funkce evropského nejvyššího žalobce, evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce, nebo
c)
dnem, ve kterém došlo k zániku jeho funkce státního zástupce.
(3)
Funkce vedoucího státního zástupce zaniká též
a)
uplynutím jeho funkčního období, nebo
b)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí kárného soudu, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce vedoucího státního zástupce.
(4)
Funkce nejvyššího státního zástupce zaniká též
a)
dnem, ke kterému vláda nejvyššího státního zástupce odvolala, nebo
b)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zrušení rozhodnutí vlády o odvolání předchozího nejvyššího státního zástupce.
(5)
Funkce náměstka vedoucího státního zástupce zaniká též dnem, k němuž byl jmenován do funkce vedoucího státního zástupce.
(6)
Vzdání se funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce ani odvolání z této funkce nemají za následek zánik funkce státního zástupce.“.
9.
V § 12 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „ ; vláda tuto zprávu po projednání předkládá Senátu“.
10.
V § 12 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Nejvyšší státní zástupce vydá po projednání s vrchními a krajskými státními zástupci a s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti pravidla kariérního postupu státních zástupců, pravidla postupu při vyhlašování výběrového řízení na funkci státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, pravidla postupu při výběrových řízeních na funkci státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce a pravidla jednání výběrové komise; tato pravidla jsou závazná pro státní zástupce a členy výběrové komise.“.
11.
§ 13i zní:
㤠13i
(1)
Zjistí-li příslušný orgán správy státního zastupitelství okolnosti nasvědčující tomu, že se státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce dopustil kárného provinění, podá návrh na zahájení kárného řízení, nelze-li věc vyřídit podle § 31; návrh na zahájení řízení podle zákona upravujícího řízení ve věcech státních zástupců podá též, nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že státní zástupce je nezpůsobilý k výkonu funkce podle § 26.
(2)
Ministr spravedlnosti nemůže pro totéž jednání podat návrh na zahájení kárného řízení podle odstavce 1 a návrh podle § 9 odst. 6. Konečné rozhodnutí ve věci o návrhu na zahájení kárného řízení nebo o návrhu podle § 9 odst. 6 vytváří překážku věci rozhodnuté.“.
Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
12.
V § 14 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro účely výkonu oprávnění podat podle zvláštního právního předpisu soudu žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení jsou státní zastupitelství a nejvyšší státní zástupce dále oprávněni provádět potřebná zjištění u orgánů a osob uvedených v odstavcích 1 a 3, zejména mohou požadovat předložení dokumentů a spisů, nahlížet do nich a pořizovat z nich opisy a výpisy a požadovat podání potřebných vysvětlení; orgány a osoby uvedené v odstavcích 1 a 3 jsou povinny na žádost státního zastupitelství nebo nejvyššího státního zástupce poskytnout při výkonu tohoto oprávnění požadovanou součinnost.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
13.
V § 14 odst. 6 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
14.
V § 16a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; podání musí být podepsáno“.
15.
V § 19 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 5g zrušuje.
16.
V § 21 odst. 1 písm. d) se slova „k němuž byl státní zástupce jmenován soudcem,“ nahrazují slovy „ve kterém státní zástupce složil slib soudce nebo k němuž byl“.
17.
V § 21 odst. 2 písm. c) se slovo „zjištěno“ nahrazuje slovem „rozhodnuto“.
18.
V § 22 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce,
a)
byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
b)
stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu, a to na dobu výkonu této funkce, nebo
c)
byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 19a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.“.
19.
V § 22 odst. 2 písm. b) se slova „pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce“ nahrazují slovy „ , pokud je v návrhu na zahájení kárného řízení navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce státního zástupce“.
20.
V § 22 odst. 2 písm. c) se slovo „nezpůsobilosti“ nahrazuje slovem „způsobilosti“.
21.
V § 22 odst. 4 se za slovo „dnem“ vkládají slova „následujícím po dni“.
22.
V § 22 odst. 5 se slova „přísluší státnímu zástupci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu.5h)“ nahrazují slovy „písm. b) platí ustanovení § 19a odst. 5 obdobně.“.
Poznámka pod čarou č. 5h se zrušuje.
23.
V § 24 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
Poznámka pod čarou č. 5k se zrušuje.
24.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
㤠24a
(1)
Státní zástupce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce státního zástupce, kromě výkonu funkce státního zástupce, vedoucího státního zástupce nebo jeho náměstka anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo Justiční akademii, zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost, s výjimkou správy vlastního majetku včetně členství v orgánech bytových družstev, společenství vlastníků jednotek a jiných právnických osob, jejichž hlavní předmět činnosti je zaměřen na uspokojování bytových potřeb svých členů, činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, činnosti aktivního sportovce, činnosti v poradních orgánech ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy nebo vlády, orgánech komor Parlamentu, poradních a kontrolních orgánech Evropské unie, Rady Evropy a jiných mezinárodních organizací nebo činnosti v Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky podle zákona o zpravodajských službách České republiky za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce.
(2)
Státní zástupce může vykonávat službu vojáka v aktivní záloze, nebrání-li tomu jeho povinnosti při výkonu funkce; za službu v aktivní záloze je státní zástupce oprávněn přijímat naturální a peněžní náležitosti podle zákona upravujícího postavení vojáka v záloze.
(3)
Výkon činností podle odstavců 1 a 2, s výjimkou správy vlastního majetku, za kalendářní rok státní zástupce oznámí nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku vedoucímu státnímu zástupci, vedoucí státní zástupce nadřízenému vedoucímu státnímu zástupci a nejvyšší státní zástupce ministru spravedlnosti. V oznámení uvede předmět této činnosti, způsob a místo jejího výkonu a pro koho a v jakém rozsahu tuto činnost vykonával. Oznámení podle věty první státní zástupce, vedoucí státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce nepodává v případě, že v daném roce nevykonával činnost, na kterou se povinnost podat oznámení podle věty první vztahuje, nebo pokud výše celkového hrubého ročního příjmu z této činnosti nepřesáhla 20 % jeho ročního platu za tento kalendářní rok.
(4)
Státní zástupce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce státního zástupce zastávat funkci ve statutárním, řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby a nesmí být svěřenským správcem nebo další osobou určenou k dohledu nad správou svěřenského fondu, jehož účelem je provozování obchodního závodu.“.
25.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
㤠26a
Evidenční ochrana státního zástupce
Ministerstvo vnitra na žádost nadřízeného vedoucího státního zástupce provede u státního zástupce, u něhož lze v souvislosti s výkonem působnosti státního zastupitelství důvodně předpokládat ohrožení jeho života nebo zdraví, opatření k evidenční ochraně osobních údajů státního zástupce, jeho manžela, partnera, dítěte a rodičů, jejich soukromých vozidel, jakož i opatření k evidenční ochraně služebních vozidel.“.
26.
Část osmá včetně nadpisu zní:
„ČÁST OSMÁ
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST
§ 27
Státní zástupce a vedoucí státní zástupce jsou odpovědni za kárné provinění. Státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce je odpovědný za kárné provinění v případech, ve kterých to nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce umožňuje; ustanovení této části se na státního zástupce jmenovaného do funkce evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce použijí obdobně.
§ 28
(1)
Kárným proviněním státního zástupce je zaviněné porušení povinnosti státního zástupce nebo zaviněné jednání, kterým státní zástupce ohrozil důvěru v nestranný, odborný nebo zákonný postup státního zástupce nebo státního zastupitelství anebo snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce nebo státního zastupitelství.
(2)
Kárným proviněním vedoucího státního zástupce je též závažné zaviněné porušení povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce.
§ 29
Odpovědnost státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
§ 30
(1)
Za kárné provinění podle § 28 odst. 1 lze státnímu zástupci uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a)
důtku,
b)
snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejdéle 2 let, nebo
c)
odvolání z funkce státního zástupce.
(2)
Za kárné provinění podle § 28 odst. 2 lze vedoucímu státnímu zástupci uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a)
důtku,
b)
odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce vedoucího státního zástupce na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se vedoucí státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejdéle 2 let,
c)
snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se vedoucí státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejdéle 2 let, nebo
d)
odvolání z funkce vedoucího státního zástupce, s výjimkou funkce nejvyššího státního zástupce.
(3)
Kárné opatření odvolání z funkce vedoucího státního zástupce lze uložit vedle kárného opatření snížení platu.
(4)
Od uložení kárného opatření lze upustit, pokud je projednání kárného provinění vzhledem k jeho povaze a závažnosti a osobě státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce postačující k dosažení účelu kárného řízení.
(5)
Za více kárných provinění téhož státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce projednaných ve společném řízení se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.
(6)
Kárné opatření snížení platu a odnětí zvýšení platového koeficientu se vůči kárně postiženému uplatní od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.
§ 31
Drobné nedostatky a poklesky může orgán správy státního zastupitelství, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení.
§ 32
(1)
Vedoucí státní zástupce může pro účely podání návrhu na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce provádět nezbytné šetření; při tom postupuje podle části páté tohoto zákona.
(2)
Vedoucí státní zástupce provede šetření podle odstavce 1 též na žádost nadřízeného vedoucího státního zástupce oprávněného podat návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce nebo na žádost ministerstva. O výsledku šetření vedoucí státní zástupce vyrozumí toho, kdo o něj požádal, a předloží mu shromážděné podklady.“.
27.
V § 32a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „V řízení před soudem asistent nemůže státního zástupce zastupovat, může však nahlížet do spisu.“.
28.
V § 33 odstavec 7 zní:
„(7)
Právní čekatel je oprávněn pod vedením státního zástupce provádět jednoduché úkony státního zástupce nebo státního zastupitelství a pod vedením odborného zaměstnance státního zastupitelství administrativní činnost. Státní zástupce může pověřit právního čekatele, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu trestního řízení nebo jiného než trestního řízení. V řízení před soudem se může státní zástupce dát zastoupit právním čekatelem jen v řízení před okresním soudem; v případě řízení o schválení dohody o vině a trestu zastoupení není možné.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Nejvyššímu státnímu zástupci, který vykonával tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím 7 let ode dne, kdy s výkonem této funkce započal.
2.
Vrchnímu, krajskému nebo okresnímu státnímu zástupci, který vykonával tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který započal s výkonem své funkce
a)
do konce roku 2004, končí funkční období dnem 31. prosince 2024,
b)
v letech 2005 až 2011, končí funkční období dnem 30. června 2025,
c)
v letech 2012 až 2015, končí funkční období dnem 31. prosince 2025,
d)
v letech 2016 a 2017, končí funkční období dnem 30. června 2026,
e)
v letech 2018 a 2019, končí funkční období dnem 31. prosince 2026,
f)
v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2020, končí funkční období dnem 30. června 2027.
3.
Vrchnímu, krajskému nebo okresnímu státnímu zástupci, který vykonával tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který započal s výkonem své funkce v období od 1. července 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím 7 let ode dne, kdy s výkonem této funkce započal.
4.
Zákaz opakování výkonu funkce vedoucího státního zástupce a omezení jmenovat vedoucího státního zástupce u téhož státního zastupitelství podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i na vedoucí státní zástupce, kteří vykonávají tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Řízení o návrhu na odvolání z funkce vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce podle § 10 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posoudí podle dosavadních právních předpisů.
6.
Oznámení o výkonu činnosti podle § 24a odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé podává do 30. června kalendářního roku následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a zahrnuje pouze činnosti vykonávané ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
Čl. III
V zákoně č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., zákona č. 347/2011 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., § 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Plat při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce
(1)
Při dočasném zproštění výkonu funkce státnímu zástupci po dobu
a)
výkonu funkce soudce Ústavního soudu dosavadní plat nepřísluší,
b)
výkonu funkce soudce, asistenta soudce nebo obdobné funkce u mezinárodního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu přísluší dosavadní plat, pokud mu odměnu za výkon funkce v zahraničí neposkytuje tento mezinárodní soud, mezinárodní trestní tribunál nebo obdobný mezinárodní soudní orgán,
c)
dočasného přidělení k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii přísluší dosavadní plat.
(2)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle § 22 odst. 2 zákona o státním zastupitelství přísluší státnímu zástupci 50 % platu, na který mu vznikl nárok ke dni, k němuž došlo k dočasnému zproštění výkonu funkce, a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce. Nedošlo-li k zániku funkce státního zástupce, doplatí se státnímu zástupci zbývající část platu, na kterou by mu jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li státní zástupce pravomocně odsouzen pro trestný čin.“.
Poznámky pod čarou č. 16 a 17 se zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Čl. IV
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slova „ , postup kárného soudu a účastníků v řízení o kárné odpovědnosti soudců, předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státních zástupců a soudních exekutorů a v řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci“ nahrazují slovy „a postup kárného soudu a účastníků v těchto řízeních“.
2.
V § 2 písm. a) se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo vedoucího státního zástupce“.
3.
V § 4a odst. 7 větě druhé se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo vedoucí státní zástupce“.
4.
V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat
a)
ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci,
b)
vrchní státní zástupce proti krajskému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu,
c)
krajský státní zástupce proti okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu.“.
5.
V § 9 odst. 2 větě první a v § 23 odst. 1 větě první se slova „nebo státního zástupce“ nahrazují slovy „ , státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce“.
6.
V § 9 odst. 3 se slova „zástupce nebo“ nahrazují slovy „zástupce nebo vedoucí státní zástupce anebo“.
7.
V § 12 odst. 3 a v § 16 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
nejvyššího státního zástupce, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
8.
V § 14 písm. b) se slova „nebo státnímu zástupci“ nahrazují slovy „ , státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci“, za slova „o státního zástupce“ se vkládají slova „nebo vedoucího státního zástupce“ a slova „funkce státního zástupce“ se nahrazují slovem „funkce“.
9.
V § 14 písm. c) se slova „soudce, státního zástupce nebo soudního exekutora“ nahrazují slovy „kárně obviněného“.
10.
V § 14 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
byl-li návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nejvyššího státního zástupce podán v rozporu se zákonem o státním zastupitelství.“.
11.
V § 20 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
12.
V § 22 odst. 1 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „ , vedoucí státní zástupce“.
13.
V § 23 odst. 1 větě poslední se slova „nebo státnímu zástupci“ nahrazují slovy „ , státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci“.
14.
V § 23 odst. 2 se za slova „o státního zástupce“ vkládají slova „nebo vedoucího státního zástupce“ a za slova „státní zástupce“ se vkládají slova „nebo vedoucí státní zástupce“.
15.
V § 24 větě první se slova „nebo státního zástupce, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán“ nahrazují slovy „ , státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jako by nebyl kárně postižen“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 18 a 22 a čl. III, která nabývají účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Zákon č. 82/2024 Sb.
|
Zákon č. 82/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:24:13, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 82/2024
* Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2024
82
ZÁKON
ze dne 7. března 2024,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 184/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb. a zákona č. 465/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 5 větě první se slovo „dopravy“ nahrazuje slovem „vnitra“.
2.
V § 22c se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis.“.
3.
V § 22i odst. 4 se slova „ , způsob úhrady mýtného a způsob prokázání úhrady mýtného“ nahrazují slovy „a způsob úhrady mýtného“.
4.
V § 25a odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho
1.
délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo
2.
délka 30 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o nadměrné vozidlo neuvedené v bodě 1, nebo“.
5.
V § 38d odst. 3 se slova „a jeho řidiči“ zrušují.
6.
V § 42a odst. 4 písm. c) se za slovo „bylo“ vkládá slovo „nízkorychlostním“.
7.
V § 43 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; v případě podání odporu není dotčena výše pokuty podle věty první nebo druhé“.
8.
V § 43 odst. 4 se za slovo „při“ vkládá slovo „nízkorychlostním“.
9.
V § 46 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného podle § 22c odst. 8“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 a 9, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Zákon č. 81/2024 Sb.
|
Zákon č. 81/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:17:19, datum účinnosti 24. 4. 2024, částka 81/2024
* Čl. I - V § 20 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 124/2011 Sb., odstavec 3 zní:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 24. 4. 2024
81
ZÁKON
ze dne 7. března 2024,
kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 20 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 124/2011 Sb., odstavec 3 zní:
„(3)
Věc vykazující znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, která byla na území České republiky zapůjčena za účelem vystavování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, nepodléhá provedení jakéhokoliv výkonu rozhodnutí ani exekuci a předběžným opatřením nelze uložit s takovou věcí nenakládat, je-li takové zapůjčení v zájmu České republiky; nelze ani přijmout jakékoli rozhodnutí nebo opatření, které by bránilo vrácení takové věci. Zájem České republiky na zapůjčení osvědčuje ministerstvo kultury.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Zákon č. 80/2024 Sb.
|
Zákon č. 80/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:11:48, datum účinnosti 10. 4. 2024, částka 80/2024
* Čl. I - V § 9 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 1/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se slovo „dubna“ nahrazuje slovem „září“.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 10. 4. 2024
80
ZÁKON
ze dne 6. března 2024,
kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 9 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 1/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se slovo „dubna“ nahrazuje slovem „září“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Vyhláška č. 79/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 79/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 152/2018 Sb., o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů, ve znění vyhlášky č. 378/2021 Sb.
Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:05:09, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 79/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 152/2018 Sb., o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů, ve znění vyhlášky č. 378/2021 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2024
79
VYHLÁŠKA
ze dne 21. března 2024,
kterou se mění vyhláška č. 152/2018 Sb., o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů, ve znění vyhlášky č. 378/2021 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. g) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 67/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 152/2018 Sb., o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů, ve znění vyhlášky č. 378/2021 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 1 části I. v tabulce v řádku „4. dětská endokrinologie a diabetologie“ v třetím sloupci se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.
2.
V příloze č. 1 části I. se na konci tabulky doplňuje řádek 45, který zní:
„ 45.| strukturální
intervence v
kardiochirurgii| lékař se zvláštní
specializovanou způsobilostí
ve strukturální intervenci v
kardiochirurgii| 1
---|---|---|---
“.
3.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „1. algeziologie“ text v druhém sloupci zní:
„anesteziologie a intenzivní medicína,
dětská chirurgie,
dětské lékařství,
endokrinologie a diabetologie,
geriatrie,
chirurgie,
klinická onkologie,
neurochirurgie,
neurologie,
ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí,
pediatrie,
praktické lékařství pro děti a dorost,
radiační onkologie,
rehabilitační a fyzikální medicína,
revmatologie,
traumatologie,
vnitřní lékařství,
všeobecné praktické lékařství, nebo
urgentní medicína“.
4.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „2. angiologie“ text v druhém sloupci zní:
„endokrinologie a diabetologie,
kardiologie, nebo
vnitřní lékařství“.
5.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „4. dětská endokrinologie a diabetologie“ text v druhém sloupci zní:
„dětské lékařství,
diabetologie,
endokrinologie,
endokrinologie a diabetologie,
pediatrie, nebo
praktické lékařství pro děti a dorost“.
6.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „5. dětská gastroenterologie a hepatologie“ text v druhém sloupci zní:
„dětské lékařství,
gastroenterologie,
pediatrie, nebo
praktické lékařství pro děti a dorost“.
7.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „6. dětská kardiologie“, „7. dětská nefrologie“, „8. dětská onkologie a hematologie“ a „10. dětská pneumologie“ text v druhém sloupci zní:
„dětské lékařství,
pediatrie, nebo
praktické lékařství pro děti a dorost“.
8.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „11. dětská revmatologie“ text v druhém sloupci zní:
„dětské lékařství, nebo
pediatrie“.
9.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „12. dětská urologie“ text v druhém sloupci zní:
„dětská chirurgie, nebo
urologie“.
10.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „14. gerontopsychiatrie“ text v druhém sloupci zní:
„geriatrie, nebo
psychiatrie“.
11.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „15. gynekologie dětí a dospívajících“ text v druhém sloupci zní:
„dětské lékařství,
gynekologie a porodnictví, nebo
pediatrie“.
12.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „16. hrudní chirurgie“ text v druhém sloupci zní:
„chirurgie, nebo
kardiochirurgie“.
13.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „17. intenzivní medicína“ text v druhém sloupci zní:
„anesteziologie a intenzivní medicína,
dětská chirurgie,
endokrinologie a diabetologie,
geriatrie,
gynekologie a porodnictví,
chirurgie,
infekční lékařství,
kardiochirurgie,
kardiologie,
klinická onkologie,
neurochirurgie,
neurologie,
ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí,
pediatrie,
pneumologie a ftizeologie,
popáleninová medicína,
radiační onkologie,
urologie,
vnitřní lékařství, nebo
urgentní medicína“.
14.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „18. intervenční kardiologie“ text v druhém sloupci zní:
„kardiochirurgie, nebo
kardiologie“.
15.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „20. klinická farmakologie“ text v druhém sloupci zní:
„dětské lékařství,
geriatrie,
klinická biochemie,
pediatrie,
vnitřní lékařství, nebo
všeobecné praktické lékařství“.
16.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „21. klinická osteologie“ text v druhém sloupci zní:
„anesteziologie a intenzivní medicína,
dětské lékařství,
diabetologie a endokrinologie,
geriatrie,
gynekologie a porodnictví,
hematologie a transfuzní lékařství,
chirurgie,
klinická biochemie,
klinická onkologie,
nefrologie,
neurologie,
ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí,
pediatrie,
pneumologie a ftizeologie,
rehabilitace a fyzikální medicína,
revmatologie,
vnitřní lékařství, nebo
všeobecné praktické lékařství“.
17.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „22. klinická výživa a intenzivní metabolická péče“ text v druhém sloupci zní:
„alergologie a klinická imunologie,
anesteziologie a intenzivní medicína,
dětská chirurgie,
dětské lékařství,
endokrinologie a diabetologie,
gastroenterologie,
geriatrie,
chirurgie,
infekční lékařství,
kardiologie,
klinická biochemie,
klinická onkologie,
nefrologie,
neurologie,
ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí,
otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku,
pediatrie,
praktické lékařství pro děti a dorost,
radiační onkologie,
rehabilitační a fyzikální medicína,
revmatologie,
traumatologie,
vnitřní lékařství, nebo
všeobecné praktické lékařství“.
18.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „25. lékařská psychoterapie“, „34. posudkové lékařství“, „36. psychosomatika“ text v druhém sloupci zní:
„alergologie a klinická imunologie,
anesteziologie a intenzivní medicína,
cévní chirurgie,
dermatovenerologie,
dětská a dorostová psychiatrie,
dětská chirurgie,
dětská neurologie,
endokrinologie a diabetologie,
gastroenterologie,
geriatrie,
gynekologie a porodnictví,
hematologie a transfuzní lékařství,
chirurgie,
infekční lékařství,
kardiochirurgie,
kardiologie,
klinická onkologie,
maxilofaciální chirurgie,
nefrologie,
neurochirurgie,
neurologie,
nukleární medicína,
oftalmologie,
ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí,
otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku,
pediatrie,
plastická chirurgie,
pneumologie a ftizeologie,
praktické lékařství pro děti a dorost,
psychiatrie,
radiační onkologie,
radiologie a zobrazovací metody,
rehabilitační a fyzikální medicína,
revmatologie,
urgentní medicína,
urologie,
vnitřní lékařství, nebo
všeobecné praktické lékařství“.
19.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „26. návykové nemoci“ text v druhém sloupci zní:
„dětská a dorostová psychiatrie, nebo
psychiatrie“.
20.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „27. neonatologie“ text v druhém sloupci zní:
„dětské lékařství, nebo
pediatrie“.
21.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „29. onkochirurgie“ text v druhém sloupci zní:
„chirurgie, nebo
plastická chirurgie“.
22.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „31. paliativní medicína“ text v druhém sloupci zní:
„anesteziologie a intenzivní medicína,
dětské lékařství,
endokrinologie a diabetologie,
gastroenterologie,
geriatrie,
gynekologie a porodnictví,
hematologie a transfuzní lékařství,
chirurgie,
infekční lékařství,
kardiochirurgie,
kardiologie,
klinická onkologie,
nefrologie,
neurochirurgie,
neurologie,
otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku,
pediatrie,
pneumologie a ftizeologie,
praktické lékařství pro děti a dorost,
psychiatrie,
radiační onkologie,
revmatologie,
urologie,
vnitřní lékařství,
všeobecné praktické lékařství, nebo
urgentní medicína“.
23.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „33. popáleninová medicína“ text v druhém sloupci zní:
„anesteziologie a intenzivní medicína,
cévní chirurgie,
dětská chirurgie,
chirurgie,
kardiochirurgie,
neurochirurgie, nebo
plastická chirurgie“.
24.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „35. pracovní lékařství“ text v druhém sloupci zní:
„hygiena a epidemiologie,
vnitřní lékařství, nebo
všeobecné praktické lékařství“.
25.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „38. sexuologie“ text v druhém sloupci zní:
„endokrinologie a diabetologie,
gynekologie a porodnictví,
psychiatrie,
urologie, nebo
vnitřní lékařství“.
26.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „39. spondylochirurgie“ text v druhém sloupci zní:
„neurochirurgie,
ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, nebo
traumatologie“.
27.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „40. tělovýchovné lékařství“ text v druhém sloupci zní:
„alergologie a klinická imunologie,
anesteziologie a intenzivní medicína,
dermatovenerologie,
dětská chirurgie,
dětské lékařství,
dětská neurologie,
endokrinologie a diabetologie,
gastroenterologie,
geriatrie,
gynekologie a porodnictví,
hematologie a transfuzní lékařství,
chirurgie,
infekční lékařství,
intenzivní medicína,
kardiochirurgie,
kardiologie,
klinická biochemie,
klinická onkologie,
nefrologie,
neurochirurgie,
neurologie,
oftalmologie,
ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí,
otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku,
pediatrie,
pneumologie a ftizeologie,
praktické lékařství pro děti a dorost,
psychiatrie,
rehabilitační a fyzikální medicína,
revmatologie,
traumatologie,
urgentní medicína,
urologie,
vnitřní lékařství, nebo
všeobecné praktické lékařství“.
28.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „43. vaskulární intervenční radiologie“ text v druhém sloupci zní:
„angiologie,
cévní chirurgie, nebo
radiologie a zobrazovací metody“.
29.
V příloze č. 2 části I. v tabulce v řádku „44. veřejné zdravotnictví“ text v druhém sloupci zní:
„alergologie a klinická imunologie,
anesteziologie a intenzivní medicína,
cévní chirurgie,
dermatovenerologie,
dětská a dorostová psychiatrie,
dětská chirurgie,
dětská neurologie,
endokrinologie a diabetologie,
gastroenterologie,
geriatrie,
gynekologie a porodnictví,
hematologie a transfuzní lékařství,
hygiena a epidemiologie,
chirurgie,
infekční lékařství,
kardiochirurgie,
kardiologie,
klinická biochemie,
klinická onkologie,
lékařská genetika,
lékařská mikrobiologie,
maxilofaciální chirurgie,
nefrologie,
neurochirurgie,
neurologie,
nukleární medicína,
oftalmologie,
ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí,
otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku,
patologie,
pediatrie,
plastická chirurgie,
pneumologie a ftizeologie,
praktické lékařství pro děti a dorost,
psychiatrie,
radiační onkologie,
radiologie a zobrazovací metody,
rehabilitační a fyzikální medicína,
revmatologie,
soudní lékařství,
urgentní medicína,
urologie,
vnitřní lékařství, nebo
všeobecné praktické lékařství“.
30.
V příloze č. 2 části I. se na konci tabulky doplňuje řádek 45, který zní:
„
45.| strukturální intervence
v kardiochirurgii| kardiochirurgie, nebo
kardiologie
---|---|---
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
|
Sdělení Ministerstva financí č. 77/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva financí č. 77/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru Ministerstva financí č. 05/VODA/2022, kterým se mění výměr Ministerstva financí č. 01/VODA/2022 o regulaci cen v oboru vodovodů a kanalizací
Vyhlášeno 4. 4. 2024 15:01:22, částka 77/2024
77
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 20. března 2024
o vydání výměru Ministerstva financí č. 05/VODA/2022, kterým se mění výměr Ministerstva financí č. 01/VODA/2022 o regulaci cen v oboru vodovodů a kanalizací
Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 13. března 2024 vydalo výměr Ministerstva financí č. 05/VODA/2022, kterým se mění výměr Ministerstva financí č. 01/VODA/2022 o regulaci cenregulaci cen v oboru vodovodů a kanalizací.
Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 5/2024 dne 15. března 2024 a nabývá účinnosti dnem následujícím po dni zveřejněnízveřejnění.
Ministr financí:
Ing. Stanjura v. r.
|
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 76/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 76/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 4. 4. 2024 14:55:31, částka 76/2024
76
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 11. března 2024
o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byla uložena tato kolektivní smlouva vyššího stupně:
Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 26. dubna 2023, který byl uzavřen dne 8. února 2024 mezi smluvními stranami
Odborový svaz energetiky a hornictví
a
Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 75/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 75/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o Středoevropském výměnném programu pro univerzitní studia („CEEPUS IV“)
Vyhlášeno 4. 4. 2024 14:47:27, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2025, částka 75/2024
* Článek 1 - 1) Spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti vysokoškolského vzdělávání a souvisejícího výzkumu, zejména spolupráce a mobilita mezi univerzitami, bude podporována v souladu s touto dohodou.
* Článek 2 - 1) Pojem „univerzita“ pro účely této dohody označuje instituci, která poskytuje vysokoškolské vzdělávání a která je uznána příslušným orgánem smluvní strany jako součást systému vysokého školství. Každá smluvní strana poskytne jednou ročně před novou výzvo
* Článek 3 - 1) Tímto se zřizuje Společný výbor ministrů („Společný výbor“), jehož každý člen zastupuje jednu smluvní stranu. Společný výbor odpovídá za veškeré kroky a rozhodnutí, která jsou nezbytná pro zajištění provádění této dohody, včetně schvalování hodnotících
* Článek 4 - 1) Rozhodnutí týkající se postupu výběru sítí CEEPUS IV přijímá pracovní skupina Společného výboru.
* Článek 5 - 1) Tímto se zřizuje Centrální kancelář CEEPUS ve Vídni. Centrální kancelář CEEPUS bude mít takovou právní kapacitu, která je nezbytná k tomu, aby mohla vykonávat své funkce.
* Článek 6 - 1) Smluvní strany, v souladu s touto dohodou, vynaloží veškeré úsilí, aby se vyhnuly omezením týkajícím se volného pohybu a pobytu osob pobírajících stipendium v rámci programu CEEPUS IV.
* Článek 7 - Revize této dohody provedená Společným výborem bude dokončena před uplynutím čtvrtého akademického roku po vstupu dohody v platnost. Tato revize bude založena na celkovém zhodnocení spolupráce.
* Článek 8 - 1) Jakýkoliv spor mezi smluvními stranami nebo mezi smluvními stranami a Centrální kanceláří CEEPUS, který se týká výkladu nebo provádění této dohody či pracovního programu, bude řešen v dobré víře prostřednictvím jednání a konzultací mezi stranami, kterýc
* Článek 9 - 1) Tato dohoda je otevřena k podpisu všem smluvním stranám dohody CEEPUS III.
* Článek 10 - 1) Tato dohoda vstoupí v platnost dne 1. května 2025 poté, co signatářské státy uložily své schvalovací listiny. V případě, že do tohoto data budou uloženy méně než tři schvalovací listiny, vstoupí tato dohoda v platnost prvního dne třetího měsíce po ulože
* Článek 11 - 1) Tato dohoda zůstává otevřena k přístupu jiným státům, které nejsou smluvními stranami dohody CEEPUS III, na základě jednomyslného rozhodnutí Společného výboru. Státy, jejichž úmyslem je přístup k této dohodě, vyrozumí o tomto písemnou formou depozitáře.
* Článek 12 - Každá smluvní strana může od této dohody kdykoli odstoupit na základě předchozího písemného oznámení depozitáři. Jakékoliv takové odstoupení od této dohody vstupuje v platnost po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení.
* Článek 13 - Smluvní strany si uvědomují důležitost ochrany údajů a přijímají účinná opatření k implementaci příslušných standardů ochrany osobních údajů v rámci Středoevropského výměnného programu pro univerzitní studia.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2025
75
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
o sjednání Dohody o Středoevropském výměnném programu pro univerzitní studia („CEEPUS IV“)
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. září 2023 byla ve Varšavě přijata a jménem České republiky podepsána Dohoda o Středoevropském výměnném programu pro univerzitní studia („CEEPUS IV“).
Listina o schválení Dohody Českou republikou byla uložena v Centrální kanceláři CEEPUS, depozitáři Dohody, dne 6. února 2024.
Při podpisu a schválení Dohody Česká republika učinila následující výhradu k článku 8 Dohody:
„Česká republika se necítí být vázána těmi ustanoveními článku 8 Dohody o Středoevropském výměnném programu pro univerzitní studia („CEEPUS IV“), podepsané dne 20. září 2023 ve Varšavě (Polsko), zakládajícími arbitrážní proceduru jako způsob řešení jakéhokoliv sporu týkajícího se výkladu nebo provádění této Dohody nebo pracovního programu.
Česká republika není rovněž připravena nést žádné náklady, které mohou vyvstat ve spojitosti s předvídaným arbitrážním tribunálem nebo arbitrážní procedurou samou.
Dále, Česká republika považuje, z právních důvodů, za nepřijatelné, aby Centrální kancelář CEEPUS mohla být podle článku 8 odstavce 1 stranou sporu. Taková způsobilost je vyhrazena pouze smluvním stranám a nikoliv orgánu, který sehrává pouze koordinující a hodnotící roli sekretariátu této Dohody a který nemá ani způsobilost k autentickému výkladu této Dohody, ani mezinárodněprávní subjektivitu, či schopnost vést spor se smluvními stranami, tj. suverénními státy.“
Dohoda vstoupí v platnost na základě svého článku 10 odstavce 1 dne 1. května 2025 a tímto dnem vstoupí v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
Ministr:
v z. JUDr. Smolek, Ph.D., LL.M., v. r.
vrchní ředitel sekce právní a konzulární
PŘEKLAD
Dohoda
o
Středoevropském výměnném programu pro univerzitní studia
(„CEEPUS IV“)
Smluvní strany programu CEEPUS sdílejí tyto vize:
• hledání pravdy, zásadní role vědy při vytváření civilizace a předávání znalostí z generace na generaci jako obzvlášť úctyhodné lidské činnosti,
• regionální akademické výměny jako důležitý nástroj překonávání vzájemných stereotypů,
• dlouhodobá akademická spolupráce prostřednictvím vysoce kvalitních tematicky zaměřených univerzitních sítí pomocí ustavení vhodného rámce pro mobilitu studentů, doktorandů, výzkumných pracovníků, vysokoškolských učitelů a dalších pracovníků vysokých škol,
• pokrok v uznávání studijních pobytů v zahraničí, jakož i vysokoškolských kvalifikací mezi vysokými školami a podpora rozvoje středoevropské dimenze vysokoškolských studijních programů,
• podpora regionální spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání v rámci Středoevropského výměnného programu pro univerzitní studia (CEEPUS IV).
Smluvní strany se zavazují naplňovat:
• klíčovou úlohu, kterou vysokoškolské vzdělávání hraje při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje,
• cíle Boloňského procesu a jeho příslušných komuniké, a tím přispívat k další realizaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání,
a berou na vědomí:
• Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě za účelem dosažení Evropského prostoru vzdělávání, Východní partnerství Evropské unie a EU Agendu západního Balkánu o inovacích, výzkumu, vzdělávání, kultuře, mládeži a sportu.
Smluvní strany se dohodly takto:
Článek 1
1)
Spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti vysokoškolského vzdělávání a souvisejícího výzkumu, zejména spolupráce a mobilita mezi univerzitamiuniverzitami, bude podporována v souladu s touto dohodou.
2)
Spolupráce podle odstavce 1, s výjimkou stipendií uvedených v Čl. 2 odst. 6 a 7, bude realizována v rámci univerzitních sítí Středoevropského výměnného programu pro univerzitní studia tak, jak je definováno v této dohodě.
3)
Stipendia CEEPUS IV jsou komplexní a jsou určena na úhradu životních nákladů, poplatků za používání laboratoří, pokud budou požadovány, podle běžných zvyklostí hostitelské země, a dále na ubytování a, v případě potřeby, na základní zdravotní pojištění po dobu pobytu v hostitelské zemi. Výše stipendia CEEPUS IV se odvozuje od životních nákladů v příslušné hostitelské zemi a od její inflace.
4)
Stipendia CEEPUS IV mohou být také udělována na výdaje související s e-learningem (online učením), e-teachingem (online výukou) a hybridním učením či hybridní výukou. Virtuální stipendia doplňují fyzickou výměnu dle vnitrostátních předpisů a dle příslušného pracovního programu CEEPUS. V takovém případě nemusí být stipendia CEEPUS IV nutně použita pro účely mobility.
5)
Podle této dohody nedochází k převodu finančních prostředků mezi smluvními stranami. Stipendia CEEPUS IV jsou financována hostitelskou zemí. Případné dodatečné navýšení výdajů pro vyjíždějící je, v případně potřeby, financováno vysílající zemí. Dodatečnými výdaji mohou být dodatečné finanční prostředky na cestovní výdaje, příspěvky pro zranitelné, nedostatečně zastoupené nebo invalidní osoby anebo jiné dodatečné platby, je-li to relevantní. Smluvní strany a participující vysoké školy jsou vybízeny, aby poskytly další dobrovolné finanční prostředky na činnosti v rámci programu CEEPUS IV.
6)
V souladu s touto dohodou a jednacím řádem, který schválí Společný výbor ministrů, smluvní strany oznamují vždy v ročních intervalech počet stipendijních měsíců (interní „měna CEEPUS“), určených na spolupráci v každém nadcházejícím akademickém roce. Minimální počet stipendijních měsíců činí jedno sto (100).
7)
Stipendia programu CEEPUS IV nepokrývají režijní náklady ani výdaje související s organizačními nebo administrativními záležitostmi. Smluvní strany a participující univerzityuniverzity jsou vybízeny k dobrovolnému poskytnutí dalších finančních prostředků na pokrytí těchto nákladů nebo výdajů.
8)
Stipendijní měsíce CEEPUS IV lze použít i k financování schůzek za účelem koordinace sítí CEEPUS IV, je-li to relevantní a dle toho, jak je to definováno v příslušném pracovním programu CEEPUS.
Článek 2
1)
Pojem „univerzitauniverzita“ pro účely této dohody označuje instituci, která poskytuje vysokoškolské vzdělávání a která je uznána příslušným orgánem smluvní strany jako součást systému vysokého školství. Každá smluvní strana poskytne jednou ročně před novou výzvou k podávání žádostí sítí seznam univerzituniverzit způsobilých zapojit se do programu CEEPUS IV.
2)
Pojem „akademický rok“ pro účely této dohody označuje časové období od 1. září do 31. srpna následujícího roku. Začátek a konec skutečného akademického roku se může podle vnitrostátních předpisů smluvních stran lišit.
3)
Stipendia CEEPUS mohou být udělována studentům zapsaným ke studiu na vysokých školách, bez ohledu na obor jejich studia, ve všech stupních studijních programů včetně doktorského. Období studia, odborné přípravy nebo stáže musí být uskutečněno na hostitelské univerzitěuniverzitě nebo hostitelské instituci sítě CEEPUS v souladu s touto dohodou a příslušným pracovním programem CEEPUS za předpokladu, že kredity získané během období studia, odborné přípravy nebo stáže v zahraničí jsou uznány a uděleny domovskou univerzitouuniverzitou dotyčného studenta. Jako hostitelská instituce může v případě potřeby a podle definice v příslušném pracovním programu CEEPUS sloužit také komerční podnik, výzkumné zařízení, vládní instituce nebo jiná organizace v hostitelské zemi.
4)
Program CEEPUS IV podporuje prostřednictvím udělování stipendií mobilitu pracovníků vysokých škol, tj. učitelů, výzkumných pracovníků a/nebo umělců, za účelem podpory nadnárodní meziuniverzitní spolupráce a podpory středoevropského rozměru vysokoškolských vzdělávacích programů tak, jak je definováno v pracovním programu CEEPUS.
5)
Stipendia CEEPUS IV lze poskytnout i dalším pracovníkům vysoké školy zapojené do sítě CEEPUS s cílem posílit budování kapacit v rámci sítě a pomoci organizovat společné aktivity partnerů v síti CEEPUS IV, jak je definováno v příslušném pracovním programu CEEPUS.
6)
Stipendijní měsíce nevyužité v rámci sítí CEEPUS lze udělit také studentům zapsaným na oprávněné vysoké škole, která není v síti CEEPUS IV, jakož i pracovníkům těchto vysokých škol, („Freemovers“), jak je definováno v příslušném pracovním programu CEEPUS a za předpokladu, že taková univerzitauniverzita má zvláštní ujednání týkající se studia, výuky, supervize nebo vzájemného učení.
7)
Každá smluvní strana může přijmout a uznávat účast studentů a učitelů z vysokoškolských institucí nesmluvních stran v rámci aktivit sítě CEEPUS dle národních předpisů a na základě individuálního rozhodnutí smluvní strany. Smluvní strany mohou vyhlásit dodatečné stipendijní měsíce pro každý následující akademický rok na tyto aktivity, které však musí souviset s implementací aktivit, jež jsou popsané v příslušném pracovním programu. Identifikuje-li Společný výbor jednomyslně společný zájem na spolupráci s konkrétní nesmluvní stranou, mohou být studentům a učitelům vysokých škol této třetí strany přiznány mobility, pakliže má příslušná smluvní strana v rámci sítí CEEPUS nevyužité stipendijní měsíce. V případě potřeby lze tyto nevyužité stipendijní měsíce použít pro mobilitu studentů a učitelů třetích stran, jak je definováno v příslušném pracovním programu CEEPUS.
Článek 3
1)
Tímto se zřizuje Společný výbor ministrů („Společný výbor“), jehož každý člen zastupuje jednu smluvní stranu. Společný výbor odpovídá za veškeré kroky a rozhodnutí, která jsou nezbytná pro zajištění provádění této dohody, včetně schvalování hodnotících zpráv. Alespoň každý druhý rok Společný výbor schválí pracovní program spolupráce CEEPUS IV.
2)
Zasedání Společného výboru se konají podle potřeby, avšak nejméně jednou za dva roky. Společný výbor schválí svůj vlastní jednací řád. Výbor zvolí jednoho ze svých členů do funkce předsedy na období dvou let. Společný výbor může zřizovat pracovní skupiny za účelem implementace této dohody a rozhodovat o jejich složení.
3)
Společný výbor vyvine veškeré úsilí k dosažení konsensu u veškerých rozhodnutí. Pokud byly všechny možnosti vyčerpány a nebylo konsenzu dosaženo, budou rozhodnutí v krajním případě přijímána dvoutřetinovou většinou hlasů osobně nebo online přítomných členů Společného výboru.
4)
Společný výbor přijímá jednomyslně rozhodnutí týkající se celkového počtu stipendijních měsíců CEEPUS IV v souladu s Čl. 1 odst. 6.
Článek 4
1)
Rozhodnutí týkající se postupu výběru sítí CEEPUS IV přijímá pracovní skupina Společného výboru.
2)
Každá smluvní strana zřídí národní komisi složenou z akademických pracovníků a/nebo jiných expertů za účelem podpory procesu výběru uvedeného v prvním odstavci.
3)
Každá smluvní strana ustaví národní kancelář CEEPUS, která bude mít následující působnost:
a.
organizace implementace programu CEEPUS dle příslušných vnitrostátních předpisů a finančních jurisdikcí;
b.
propagace programu, informování o něm a šíření výsledků spolupráce na národní úrovni;
c.
poradenství potenciálním žadatelům ohledně spolupráce sítí a stipendijního programu;
d.
přijímání a formální hodnocení žádostí a organizace hodnocení sítí experty na národní úrovni;
e.
udělování a zpracování stipendií dle příslušného pracovního programu a národních předpisů;
f.
organizace plateb souvisejících se stipendii v souladu s odpovídajícími vnitrostátními předpisy a v souladu s příslušnými finančními jurisdikcemi smluvní strany;
g.
plní roli poradce tím, že informuje příslušnou smluvní stranu o nejnovějším vývoji spolupráce v programu CEEPUS;
h.
hodnocení spolupráce na národní úrovni v případě potřeby a účast na celkovém hodnocení spolupráce;
i.
přijímání nezbytných opatření a kroků společně s Centrální kanceláří CEEPUS, aby bylo plně dodržováno Evropské nařízení o ochraně osobních údajů.
4)
Smluvní strany vyrozumí Centrální kancelář CEEPUS o zřízení své Národní kanceláře CEEPUS.
5)
Zástupci Národních kanceláří CEEPUS se účastní jednání svolaných Centrální kanceláří CEEPUS.
6)
Smluvní strany přijmou opatření, která zajistí, že jejich příslušné Národní kanceláře CEEPUS budou disponovat prostředky potřebnými k plnění svých funkcí.
Článek 5
1)
Tímto se zřizuje Centrální kancelář CEEPUS ve Vídni. Centrální kancelář CEEPUS bude mít takovou právní kapacitu, která je nezbytná k tomu, aby mohla vykonávat své funkce.
2)
V čele Centrální kanceláře CEEPUS stojí Generální tajemník. Generální tajemník je volen na návrh Rakouské republiky dvoutřetinovou většinou členů Společného výboru na sedmileté funkční období. Generální tajemník může být nahrazen ve funkci před skončením svého funkčního období jednomyslným rozhodnutím Společného výboru.
3)
Infrastruktura nezbytná pro výkon funkcí Centrální kanceláře CEEPUS, včetně platu generálního tajemníka a pracovníků kanceláře, je financována Rakouskou republikou.
4)
Náklady představitelů smluvních stran zastoupených v Centrální kanceláři CEEPUS budou hradit příslušné smluvní strany.
5)
Smluvní strany se vybízejí k tomu, aby dobrovolně poskytovaly finanční prostředky na činnosti Centrální kanceláře CEEPUS za účelem dalšího zlepšování spolupráce.
6)
Centrální kancelář CEEPUS má koordinační a hodnotící funkci a smluvní strany si ponechávají plnou pravomoc a kontrolu nad svými příslušnými národními rozpočty určenými ke spolupráci.
7)
Centrální kancelář CEEPUS zejména:
a.
Informuje Společný výbor na jeho zasedání o rozhodnutích týkajících se naléhavých technických a administrativních záležitostí, která učinil generální tajemník v době od posledního zasedání Společného výboru.
b.
Připravuje výroční zprávu o průběhu realizace a provádí celkové hodnocení plnění této dohody.
c.
Předkládá návrhy na další rozvoj spolupráce.
d.
Připravuje a organizuje zasedání Společného výboru a pracovních skupin a zpracovává zápis z těchto jednání.
e.
Podporuje implementaci rozhodnutí, která schválí Společný výbor.
f.
Zpracovává společnou strategii pro styk s veřejností v souvislosti s programem spolupráce a poskytuje poradenství smluvním stranám v otázkách informační politiky.
g.
Zveřejňuje informace o spolupráci mezi participujícími vysokými školami smluvních stran.
Článek 6
1)
Smluvní strany, v souladu s touto dohodou, vynaloží veškeré úsilí, aby se vyhnuly omezením týkajícím se volného pohybu a pobytu osob pobírajících stipendium v rámci programu CEEPUS IV.
2)
Smluvní strany přijmou náležitá opatření v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy za účelem odstranění administrativních a finančních překážek, které brání řádné implementaci spolupráce.
Článek 7
Revize této dohody provedená Společným výborem bude dokončena před uplynutím čtvrtého akademického roku po vstupu dohody v platnost. Tato revize bude založena na celkovém zhodnocení spolupráce.
Článek 8
1)
Jakýkoliv spor mezi smluvními stranami nebo mezi smluvními stranami a Centrální kanceláří CEEPUS, který se týká výkladu nebo provádění této dohody či pracovního programu, bude řešen v dobré víře prostřednictvím jednání a konzultací mezi stranami, kterých se spor týká. Jakýkoliv spor, který nelze řešit prostřednictvím takových jednání a konzultací, bude řešit přátelsky Společný výbor. Společný výbor může pro tento účel vytvořit pracovní skupinu v souladu s Článkem 3 odst. 2 této dohody. Tato pracovní skupina může předkládat Společnému výboru doporučení ve věci řešení daného sporu. Pokud spor mezi smluvními stranami nemůže vyřešit Společný výbor, může jej kterákoliv nesouhlasící strana sporu předložit k arbitrážnímu řízení.
2)
Arbitrážní soud tvoří tři členové. Každá strana sporu jmenuje jednoho arbitra. Tito dva arbitři jmenují třetího arbitra, který bude předsedou arbitrážního soudu.
3)
Arbitrážní soud určí své sídlo a přijme svůj jednací řád.
4)
Rozhodnutí arbitrážního soudu se přijímá na principu většiny jeho členů. Členové arbitrážního soudu se nesmí zdržet hlasování. Toto rozhodnutí je konečné a závazné pro všechny strany sporu a není proti němu odvolání. Smluvní strany se tomuto rozhodnutí bez prodlení podřídí. V případě sporu týkajícího se významu nebo rozsahu rozhodnutí podá arbitrážní soud, v případě potřeby, na žádost kterékoliv strany sporu jeho výklad na principu většiny hlasů.
Článek 9
1)
Tato dohoda je otevřena k podpisu všem smluvním stranám dohody CEEPUS III.
2)
Tato dohoda podléhá schválení signatářskými státy v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními postupy. Schvalovací listiny budou uloženy v Centrální kanceláři CEEPUS, která je depozitářem této dohody.
3)
Depozitář bude informovat všechny smluvní strany o přijatých oznámeních a schvalovacích listinách.
4)
Originál této dohody bude uložen u depozitáře.
Článek 10
1)
Tato dohoda vstoupí v platnost dne 1. května 2025 poté, co signatářské státy uložily své schvalovací listiny. V případě, že do tohoto data budou uloženy méně než tři schvalovací listiny, vstoupí tato dohoda v platnost prvního dne třetího měsíce po uložení třetí schvalovací listiny. Dohoda zůstane v platnosti po dobu sedmi let od data jejího vstupu v platnost.
2)
Pro signatářské státy, které uloží své schvalovací listiny po vstupu této dohody v platnost podle Článku 10 odst. 1, vstoupí tato dohoda v platnost prvního dne měsíce, který následuje po datu uložení schvalovacích listin.
3)
Každá smluvní strana může kdykoliv navrhnout úpravu této dohody. Tato úprava se předkládá v písemné formě předsedovi Společného výboru a ostatním smluvním stranám nejpozději šest týdnů před zasedáním Společného výboru, pokud Společný výbor nerozhodne jinak. Rozhodnutí týkající se úprav této dohody přijímá jednomyslně Společný výbor. Úprava podléhá podpisu a schválení smluvními stranami v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními postupy. Schvalovací listiny se ukládají u depozitáře. Úprava vstupuje v platnost prvního dne třetího měsíce od uložení třetí schvalovací listiny, pokud se v úpravě neuvádí jinak.
Článek 11
1)
Tato dohoda zůstává otevřena k přístupu jiným státům, které nejsou smluvními stranami dohody CEEPUS III, na základě jednomyslného rozhodnutí Společného výboru. Státy, jejichž úmyslem je přístup k této dohodě, vyrozumí o tomto písemnou formou depozitáře. Depozitář o úmyslu kteréhokoliv státu přistoupit k této dohodě uvědomí ostatní smluvní strany.
2)
Přístupové listiny se uloží v Centrální kanceláři CEEPUS. Depozitář informuje smluvní strany o uložených přístupových listinách.
3)
Pro kterýkoliv stát, který přistoupí k této dohodě po jejím vstupu v platnost, vstoupí tato dohoda v platnost prvního dne měsíce následujícího po uložení přístupové listiny.
4)
Státy, které přistoupí k této dohodě po jejím vstupu v platnost, se budou účastnit aktivit CEEPUS IV podle pracovního programu a v souladu s rozhodnutími Společného výboru.
Článek 12
Každá smluvní strana může od této dohody kdykoli odstoupit na základě předchozího písemného oznámení depozitáři. Jakékoliv takové odstoupení od této dohody vstupuje v platnost po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení.
Odstoupením smluvní strany nejsou dotčeny sítě, úkony a činnosti započaté na základě této dohody před datem, kdy vstupuje v platnost toto odstoupení.
Článek 13
Smluvní strany si uvědomují důležitost ochrany údajů a přijímají účinná opatření k implementaci příslušných standardů ochrany osobních údajů v rámci Středoevropského výměnného programu pro univerzitní studia.
Smluvní strany se dohodly, že tyto standardy ochrany osobních údajů pro program CEEPUS IV budou v souladu s evropským Obecným nařízením o ochraně osobních údajů a jeho následujícími nařízeními.
Dáno ve Varšavě v Polsku dne 20. září 2023 v jednom originále v anglickém jazyce.
Za Albánskou republiku
Za Rakouskou republiku
Za Bulharskou republiku
Za Bosnu a Hercegovinu
Za Chorvatskou republiku
Za Českou republiku
Za Maďarsko
Za Moldavskou republiku
Za Černou Horu
Za Republiku Severní Makedonie
Za Polskou republiku
Za Rumunsko
Za Republiku Srbsko
Za Slovenskou republiku
Za Slovinskou republiku
|
Nález Ústavního soudu č. 74/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 74/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 49/23 ve věci návrhu na zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád
Vyhlášeno 4. 4. 2024 14:42:34, částka 74/2024
74
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 21. února 2024
sp. zn. Pl. ÚS 49/23 ve věci návrhu na zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 49/23 dne 21. února 2024 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj), Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje na zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, ze dne 30. 5. 2013, za účasti obce Velké Hostěrádky, sídlem Velké Hostěrádky 66, jako účastníka řízení,
takto:
I.
Články 2, 3, 4, 5 a dále článek 6 ve slovech „provozovaného místními spolky“ nařízení obceobce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, ze dne 30. 5. 2013 se zrušují dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
II.
Návrh na zrušení článku 6 ve slovech „na ohlášené očkování domácích zvířat“ nařízení obceobce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, ze dne 30. 5. 2013 se zamítá.
III.
Ve zbývajícím rozsahu se návrh odmítá.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
|
Nález Ústavního soudu č. 73/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 73/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/22 ve věci návrhu na zrušení čl. 5 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Číměř č. 3/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2022
Vyhlášeno 4. 4. 2024 14:36:16, částka 73/2024
73
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 21. února 2024
sp. zn. Pl. ÚS 26/22 ve věci návrhu na zrušení čl. 5 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Číměř č. 3/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2022
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 26/22 dne 21. února 2024 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala (soudce zpravodaj), Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 5 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Číměř č. 3/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2022, za účasti obce Číměř, sídlem Číměř 12, zastoupené JUDr. Michalem Stachem, advokátem, sídlem Na Hradbách 56, Jindřichův Hradec, jako účastnice řízení,
takto:
Ustanovení čl. 5 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obceobce Číměř č. 3/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, ve znění obecně závazné vyhlášky obceobce Číměř č. 1/2022, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudkyně a soudci Veronika Křesťanová, Vojtěch Šimíček, Jan Wintr a Daniela Zemanová a k části odůvodnění nálezu soudkyně Kateřina Ronovská.
|
Nález Ústavního soudu č. 72/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 72/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 42/23 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Jenštejn č. 3/2017 ze dne 7. 11. 2017 o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2023
Vyhlášeno 4. 4. 2024 14:29:56, částka 72/2024
72
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 14. února 2024
sp. zn. Pl. ÚS 42/23 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Jenštejn č. 3/2017 ze dne 7. 11. 2017 o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2023
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 42/23 dne 14. února 2024 plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra (soudce zpravodaj) a Daniely Zemanové o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Jenštejn č. 3/2017 ze dne 7. 11. 2017 o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2023, kterou se zrušuje část obecně závazné vyhlášky č. 3/2017, za účasti obce Jenštejn, zastoupené JUDr. Mgr. Lukášem Váňou, Ph.D., advokátem, se sídlem Teplého 2786, Pardubice, jako účastníka řízení,
takto:
Obecně závazná vyhláška obceobce Jenštejn č. 3/2017 ze dne 7. 11. 2017 o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2023, kterou se zrušuje část obecně závazné vyhlášky č. 3/2017, se dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv zrušuje.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
|
Sdělení Státní volební komise č. 71/2024 Sb.
|
Sdělení Státní volební komise č. 71/2024 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových a dodatečných voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 23. března 2024
Vyhlášeno 27. 3. 2024 13:19:38, částka 71/2024
71
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 25. března 2024
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových a dodatečných voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 23. března 2024
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 7 odst. 2 písm. c) a § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových a dodatečných voleb do zastupitelstev obcíobcí.
Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 314/2023 Sb., č. 331/2023 Sb., č. 355/2023 Sb. a č. 379/2023 Sb. se dne 23. března 2024 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové a dodatečné volby do zastupitelstev obcíobcí.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb:
a)| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 8
---|---|---
b)| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 2 487
c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 1 613
d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 51
v tom podle volebních stran:
| 80| Nezávislý kandidát| 0
90| Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem| 49
470| Sdružení STAN, NK| 1
480| Sdružení TOP 09, NK| 1
e)| seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
| seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):
| nevyskytlo se,
seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2):
| nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise:
Mgr. Bc. Rakušan v. r.
|
Nařízení vlády č. 70/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 70/2024 Sb.
Nařízení vlády o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce
Vyhlášeno 26. 3. 2024 14:07:58, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 70/2024, zrušeno 1. 4. 2025 (471/2024 Sb.)
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Maximální částka příspěvku
* § 3 - Časová působnost
* § 4 - Zrušovací ustanovení
* § 5 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2024
70
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 20. března 2024
o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce
Vláda nařizuje podle § 78a odst. 17 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 365/2019 Sb.:
§ 1
Úvodní ustanovení
Toto nařízení stanoví maximální částku příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaného zaměstnavateli, se kterým Úřad práce České republiky uzavřel písemnou dohodu o jeho uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen „příspěvek“).
§ 2
Maximální částka příspěvku
Maximální částka příspěvku činí 15 700 Kč.
§ 3
Časová působnost
Podle tohoto nařízení se poprvé postupuje při stanovení příspěvku za první kalendářní čtvrtletí roku 2024.
§ 4
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 276/2022 Sb., o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, se zrušuje.
§ 5
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
Ing. Jurečka v. r.
|
Vyhláška č. 69/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 69/2024 Sb.
Vyhláška k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Vyhlášeno 26. 3. 2024 14:02:15, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 69/2024
* § 1 - Rozsah údajů o dopravní nehodě a údajů o vozidlech v pátrání
* § 2 - Rozsah údajů o pojištění odpovědnosti
* § 3 - Rozsah údajů o vozidlech
* § 4 - Rozsah údajů o škodných a pojistných událostech
* § 5 - Výše denní sazby příspěvku
* § 6 - Výše paušálních nákladů
* § 7 - Rozsah informací zveřejňovaných Kanceláří
* § 8 - Přechodné ustanovení
* § 9 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 2024
69
VYHLÁŠKA
ze dne 21. března 2024
k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Ministerstvo financí stanoví podle § 31 odst. 3, § 38 odst. 6, § 45 odst. 4 a § 81 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla:
§ 1
Rozsah údajů o dopravní nehodě a údajů o vozidlech v pátrání
(1)
Údaji o dopravní nehodě nezbytnými pro šetření škodné události, které Policie České republiky poskytuje Kanceláři, jsou
a)
údaje o účastnících dopravní nehody a jejich identifikační a kontaktní údaje, jsou-li k dispozici,
b)
údaje o vozidlechvozidlech, která měla účast na dopravní nehodě, včetně jejich identifikačních a technických údajů,
c)
údaje o pojištění vozidelvozidel, která měla účast na dopravní nehodě,
d)
den a čas dopravní nehody,
e)
údaj o místě dopravní nehody obsahující souřadnice globálního navigačního systému,
f)
údaje o druhu a příčinách dopravní nehody, údaje o zavinění dopravní nehody a údaje o zjištěných porušeních zákona v případě, že bylo jednání řešeno jako přestupek příkazem na místě, v ostatních případech údaje o podezření z porušení zákona,
g)
popis vzniklé újmy a případně její předpokládaná výše,
h)
fotodokumentace dopravní nehody,
i)
číslo jednací písemnosti příslušného útvaru.
(2)
Údaji o vozidlechvozidlech v pátrání nezbytnými pro šetření škodné události, které Policie České republiky poskytuje Kanceláři, jsou
a)
státní poznávací značka, pokud byla vydána a odcizena, jinak posledních 6 znaků identifikačního čísla odcizeného vozidlavozidla, identifikační číslo vozidlavozidla a číslo motoru, jsou-li k dispozici,
b)
rok výroby vozidlavozidla,
c)
druh vozidlavozidla, jeho tovární značka a jeho typ,
d)
barva vozidlavozidla,
e)
den vyhlášení vozidlavozidla do pátrání,
f)
údaj o místě odcizení vozidlavozidla,
g)
den odvolání vozidlavozidla z pátrání,
h)
den, kdy bylo vozidlovozidlo vráceno jeho vlastníkovi nebo jiné oprávněné osobě,
i)
číslo jednací písemnosti útvaru, který pátrání vede.
§ 2
Rozsah údajů o pojištění odpovědnosti
Údaji o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti, které pojistitel poskytuje Kanceláři, jsou
a)
číslo zelené kartyzelené karty, byla-li vydána, den jejího vydání a doba její platnosti,
b)
jméno, datum narození, rodné číslo nebo identifikační číslo a adresa bydliště nebo sídla vlastníka vozidlavozidla, provozovatele vozidlavozidla a pojistníka,
c)
telefonní číslo a e-mailová adresa pojistníka a provozovatele vozidlavozidla, jsou-li k dispozici,
d)
název a adresa sídla pojistitele,
e)
den vzniku a zániku pojištění odpovědnosti a doba přerušení pojištění odpovědnosti, bylo-li sjednáno,
f)
druh vozidlavozidla, jeho tovární značka a jeho typ,
g)
identifikační číslo vozidlavozidla; nebylo-li identifikační číslo vozidlavozidla přiděleno, číslo karoserie nebo podvozku vozidlavozidla,
h)
státní poznávací značka nebo vojenská poznávací značka vozidlavozidla,
i)
číslo osvědčení o registraci vozidlavozidla a číslo technického průkazu vozidlavozidla, je-li k dispozici,
j)
číslo pojistné smlouvy, kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti.
§ 3
Rozsah údajů o vozidlech
(1)
Údaje o vozidlechvozidlech, které Ministerstvo dopravy poskytuje Kanceláři, jsou
a)
státní poznávací značka vozidlavozidla, den jejího přidělení a den ukončení její platnosti,
b)
číslo osvědčení o registraci vozidlavozidla a číslo technického průkazu vozidlavozidla, je-li k dispozici, den jejich vydání a den ukončení jejich platnosti,
c)
den první registrace vozidlavozidla a den první registrace vozidlavozidla v České republice,
d)
účel, pro který je vozidlovozidlo určeno,
e)
druh a kategorie vozidlavozidla,
f)
tovární značka vozidlavozidla, jeho obchodní označení a označení typu vozidlavozidla,
g)
identifikační číslo vozidlavozidla; není-li, pak výrobní číslo podvozku vozidlavozidla,
h)
údaje o výrobci vozidlavozidla, podvozku, motoru a karoserie vozidlavozidla,
i)
typ, výkon a zdvihový objem motoru a palivo,
j)
typ, výrobní číslo a barva karoserie, počet míst k sezení a stání, popřípadě počet lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny,
k)
údaj o celkových rozměrech vozidlavozidla,
l)
největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost vozidlavozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu,
m)
konstrukční rychlost vozidlavozidla,
n)
počet náprav a poháněných náprav, druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost přípojného vozidlavozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidlavozidla, největší technicky přípustná hmotnost jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy,
o)
stupeň plnění emisní úrovně, hodnota emisí CO2 a údaje o spotřebě paliva,
p)
den provedení a den skončení platnosti technické prohlídky vozidlavozidla,
q)
den a důvod vyřazení vozidlavozidla z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
r)
den a důvod zániku vozidlavozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
s)
den odevzdání registračních značek podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
t)
stav počítadla ujeté vzdálenosti a den jeho zjištění,
u)
počet osob, které byly od první registrace vozidlavozidla v České republice zapsány v registru silničních vozidelvozidel jako vlastník vozidlavozidla.
(2)
Údaji o vlastníkovi a provozovateli vozidlavozidla, které Ministerstvo dopravy poskytuje Kanceláři, jsou údaje o osobě, která je v registru silničních vozidelvozidel zapsána jako vlastník vozidlavozidla, a údaje o osobě, která je v registru silničních vozidelvozidel zapsána jako provozovatel vozidlavozidla, v rozsahu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
§ 4
Rozsah údajů o škodných a pojistných událostech
(1)
Údaji o škodných a pojistných událostech, které pojistitel, má-li je k dispozici, poskytuje Kanceláři, jsou
a)
číslo škodné a pojistné události,
b)
den, čas a místo vzniku újmy obsahující souřadnice globálního navigačního systému,
c)
den a čas oznámení škodné události,
d)
název a adresa sídla pojistitele,
e)
číslo pojistné smlouvy, kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti,
f)
jméno, datum narození, rodné číslo nebo identifikační číslo a adresa bydliště nebo sídla vlastníka vozidlavozidla, provozovatele vozidlavozidla a pojistníka,
g)
druh vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma, jeho tovární značka a jeho typ,
h)
identifikační číslo vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma; nebylo-li identifikační číslo přiděleno, číslo karoserie nebo podvozku tohoto vozidlavozidla,
i)
číslo osvědčení o registraci vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma, a číslo jeho technického průkazu, je-li k dispozici,
j)
státní poznávací značka nebo vojenská poznávací značka vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma,
k)
jméno, datum narození, rodné číslo nebo identifikační číslo a adresa bydliště nebo sídla poškozeného,
l)
druh poškozeného vozidlavozidla, jeho tovární značka a jeho typ,
m)
identifikační číslo poškozeného vozidlavozidla; nebylo-li identifikační číslo přiděleno, číslo karoserie nebo podvozku tohoto vozidlavozidla,
n)
číslo osvědčení o registraci poškozeného vozidlavozidla a číslo jeho technického průkazu,
o)
státní poznávací značka nebo vojenská poznávací značka poškozeného vozidlavozidla,
p)
údaj o výši a povaze uplatněného práva na plnění a o rozsahu poškození vozidlavozidla,
q)
údaj o výši a povaze rezervy na pojistné plnění,
r)
údaj o výši a povaze vyplaceného plnění,
s)
údaj o výši uplatněných práv na postih,
t)
stav šetření škodné a pojistné události,
u)
den ukončení šetření škodné a pojistné události a důvod jejich uzavření.
(2)
Pojistitel není povinen poskytnout Kanceláři údaj, který lze zjistit z údajů, které byly Kanceláři poskytnuty podle § 2 nebo 3.
§ 5
Výše denní sazby příspěvku
(1)
Denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí
a)
4 Kč, jde-li o motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nepřesahující 50 cm3,
b)
8 Kč, jde-li o motocykl se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 50 cm3 a nepřesahující 350 cm3,
c)
21 Kč, jde-li o motocykl se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 350 cm3 a nepřesahující 500 cm3,
d)
25 Kč, jde-li o motocykl se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 500 cm3,
e)
30 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nepřesahující 1 000 cm3,
f)
35 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 000 cm3 a nepřesahující 1 350 cm3,
g)
47 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 350 cm3 a nepřesahující 1 850 cm3,
h)
65 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3,
i)
93 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 2 500 cm3,
j)
61 Kč, jde-li o obytný automobil,
k)
94 Kč, jde-li o sanitní automobil,
l)
155 Kč, jde-li o autobus s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 5 000 kg,
m)
290 Kč, jde-li o autobus s nejvyšší povolenou hmotností přesahující 5 000 kg,
n)
56 Kč, jde-li o trolejbus,
o)
86 Kč, jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg,
p)
145 Kč, jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností přesahující 3 500 kg a nepřesahující 12 000 kg,
q)
261 Kč, jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností přesahující 12 000 kg,
r)
563 Kč, jde-li o nákladní automobil, který je nebo má být v registru silničních vozidelvozidel zapsán jako tahač návěsů, nebo tahač přívěsů,
s)
16 Kč, jde-li o traktor,
t)
4 Kč, jde-li o přípojné vozidlovozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 750 kg,
u)
7 Kč, jde-li o přípojné vozidlovozidlo s nejvyšší povolenou hmotností přesahující 750 kg a nepřesahující 10 000 kg,
v)
70 Kč, jde-li o přípojné vozidlovozidlo s nejvyšší povolenou hmotností přesahující 10 000 kg,
w)
20 Kč, jde-li o vozidlovozidlo jiné než podle písmen a) až v).
(2)
Má-li vozidlovozidlo elektrický nebo hybridní pohon, činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti
a)
4 Kč, jde-li o vozidlovozidlo s výkonem nepřesahujícím 2 kW,
b)
8 Kč, jde-li o vozidlovozidlo s výkonem přesahujícím 2 kW a nepřesahujícím 30 kW,
c)
30 Kč, jde-li o vozidlovozidlo s výkonem přesahujícím 30 kW a nepřesahujícím 40 kW,
d)
35 Kč, jde-li o vozidlovozidlo s výkonem přesahujícím 40 kW a nepřesahujícím 55 kW,
e)
47 Kč, jde-li o vozidlovozidlo s výkonem přesahujícím 55 kW a nepřesahujícím 80 kW,
f)
65 Kč, jde-li o vozidlovozidlo s výkonem přesahujícím 80 kW a nepřesahujícím 135 kW,
g)
93 Kč, jde-li o vozidlovozidlo s výkonem přesahujícím 135 kW.
§ 6
Výše paušálních nákladů
Výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.
§ 7
Rozsah informací zveřejňovaných Kanceláří
(1)
Informace zveřejňované Kanceláří na jejích internetových stránkách zahrnují
a)
název, adresu sídla a identifikační číslo Kanceláře,
b)
názvy, adresy sídla a identifikační čísla členů Kanceláře,
c)
popis organizační struktury Kanceláře,
d)
jména členů správní rady a kontrolní komise Kanceláře, den vzniku funkce a údaj o odborné kvalifikaci pro výkon funkce,
e)
přehled činností Kanceláře podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
f)
rozvahu Kanceláře,
g)
výkaz zisku a ztráty Kanceláře.
(2)
Kancelář zveřejňuje informace podle odstavce 1 podle stavu ke dni
a)
31\\. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,
b)
31\\. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.
(3)
Kancelář zveřejňuje informace podle odstavce 1 za poslední a 3 předcházející čtvrtletí.
(4)
Požadavky na způsob zveřejnění informací podle odstavce 1 podle stavu ke dni 31. prosince se považují za splněné, jestliže Kancelář zveřejní tyto informace ve výroční zprávě.
(5)
Kancelář zveřejňuje informace podle odstavce 1 v českém jazyce v podobě neuzamčeného datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu.
§ 8
Přechodné ustanovení
Do 30. září 2024 poskytuje Ministerstvo dopravy Kanceláři údaje o vozidlechvozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích a o evidenčních změnách podle § 15 odst. 12 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2024 Sb.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024, s výjimkou ustanovení § 2 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2024.
Ministr financí:
Ing. Stanjura v. r.
|
Nařízení vlády č. 68/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 68/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 3. 2024 13:57:04, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 68/2024
* ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům
* ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2025
68
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 13. března 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5, § 3a odst. 5 písm. i) a § 3i zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 179/2014 Sb. a zákona č. 382/2022 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům
Čl. I
Nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „podala Fondu žádost o poskytnutí platby“ nahrazují slovem „Fondu“.
2.
V § 4 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slovo „vázané“ nahrazuje slovy „podala žádost o podporu příjmu vázanou“.
3.
V § 4 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí“ nahrazují slovy „poskytla deklaraci plodin“ a slova „na kterou byla žádost podána, a“ se nahrazují slovy „na kterou byla deklarace podána, a“.
4.
V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „révy vinné nebo zeleniny nebo jahodníku“ nahrazují slovy „integrovanou produkci révy vinné nebo integrovanou produkci zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor“.
5.
V § 4 odst. 2 písm. a) se za slova „80 % jejích“ vkládá slovo „celkových“.
6.
V § 4 odst. 2 písm. d) se za slovo „letech“ vkládají slova „nebo v roce podání žádosti“.
7.
V § 4 odst. 5 písm. b) se slova „daňové přiznání nebo jeho kopii“ nahrazují slovy „kopii daňového přiznání se všemi přílohami“ a za slova „účetních dokladů“ se vkládají slova „ , a to minimálně v rozsahu naplnění podílu podle odstavce 2 písm. a)“.
8.
V § 5 písmeno b) zní:
„b)
seznam a výměru hlavní plodiny na všech dílech půdních bloků evidovaných k datu podání žádosti na žadatele v evidenci využití půdy se zemědělskou kulturou standardní orná půda, travní porost, úhor nebo plocha s víceletými produkčními plodinami a informaci o
1.
meziplodině pěstované před touto hlavní plodinou podle § 10 odst. 3 nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům,
2.
jiné plodině pěstované souběžně s touto hlavní plodinou jako součást půdoochranné technologie v souladu s § 8 nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům,
3.
podsevu jiné plodiny pěstované jako součást půdoochranné technologie v souladu s § 8 nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům, nebo
4.
skutečnosti, že se jedná o plochu využívanou k vědecké nebo výzkumné činnosti nebo zkušebnictví,“.
9.
V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Žadatel obhospodařuje podle odstavce 1 písm. b) úhory provedením seče, pastvy, včetně likvidace nedopasků, nebo mulčováním, a to ve lhůtě do 31. srpna roku podání žádosti, přičemž tato podmínka se nevztahuje na žadatele v režimu pro klima a životní prostředí.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
10.
V § 7 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a text „§ 12 odst. 1 písm. b)“ se nahrazuje textem „§ 12 odst. 1 písm. d)“.
11.
V § 7 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
12.
V § 7 odst. 5 písm. d) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
13.
V § 7 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Pokud žadatel pěstuje konopí, Fond základní podporu příjmu pro udržitelnost poskytne pouze na osiva odrůd zveřejněných ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin k 15. březnu roku podání žádosti.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.
14.
V § 7 odst. 8 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
15.
V § 8 odst. 1 se slovo „díly“ nahrazuje slovy „seznam, výměru a druh zemědělské kultury dílů“ a za slovo „bloků,“ se vkládají slova „jichž se podaná žádost týká a“.
16.
V § 8 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Žadatel obhospodařuje podle odstavce 2 písm. b) úhory provedením seče, pastvy, včetně likvidace nedopasků, nebo mulčováním, a to ve lhůtě do 31. srpna roku podání žádosti.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
17.
V § 8 odst. 5 se slova „§ 7 odst. 3 a § 7 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 4 a § 7 odst. 5“.
18.
V § 8 odst. 6 se číslo „5“ nahrazuje slovy „6 a 7“.
19.
V § 10 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
20.
V § 10 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
ekoplatba na podporu udržitelného hospodaření se živinami.“.
21.
Nadpis § 11 zní: „Žádosti podávané v rámci režimu pro klima a životní prostředí“.
22.
V § 11 odst. 1 se slovo „díly“ nahrazuje slovy „seznam, výměru a druh zemědělské kultury dílů“, slova „které má žadatel evidované v evidenci využití půdy ke dni podání žádosti a jsou předmětem deklarace veškeré zemědělské půdy“ se nahrazují slovy „jichž se podaná žádost týká“ a za slova „prémiové celofaremní ekoplatby“ se vkládají slova „nebo ekoplatby na podporu udržitelného hospodaření se živinami“.
23.
V § 11 odst. 2 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
24.
V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
údaj o důvodu dočasného nevyužívání plochy pro zemědělské účely, pokud se liší výměra dílů půdních bloků, jichž se podaná žádost týká, od výměry dílů půdních bloků, které má žadatel evidované v evidenci využití půdy ke dni podání žádosti a jsou předmětem deklarace veškeré zemědělské půdy.“.
25.
V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže je součástí žádosti o poskytnutí základní celofaremní ekoplatby zelený úhor podle § 14 odst. 3 v deklaraci neprodukční plochy, uvede žadatel v této deklaraci rok založení zeleného úhoru; v případě rozšíření dílu půdního bloku se zeleným úhorem se rok založení zeleného úhoru nemění.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
26.
V § 12 odst. 1 písm. e) se za slova „písmene d)“ vkládají slova „s odklizením biomasy nebo pastvu včetně likvidace nedopasků“.
27.
V § 12 odst. 4 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i).
28.
V § 12 odst. 4 se na konci písmene g) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno h) se zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
29.
V § 12 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
O porušení podmínky podle odstavce 3 písm. a) v případě oblastí Natura 2000 se nejedná, pokud je zemědělská kultura trvalý travní porost přeměněna
a)
v souvislosti s ukončením pozemkových úprav podle zákona o pozemkových úpravách a po vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k zemědělským pozemkům došlo na dílu půdního bloku ke změně druhu zemědělské kultury trvalý travní porost na jiný druh zemědělské kultury, nebo
b)
o výměře nejvýše 0,1 hektaru v případě jednotlivé plochy.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
30.
V § 13 odst. 1 písm. a) se slova „31. října“ nahrazují slovy „30. září“ a za slova „roku podání žádosti“ se vkládají slova „nebo evidovanou na něj do 31. října roku podání žádosti, pokud se jedná o díly půdních bloků podle odstavce 10,“.
31.
V § 13 odst. 2 se slovo „standardní“ zrušuje.
32.
V § 13 odst. 2 písm. a) až c) se slova „z různých rodů rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin nebo kteréhokoli druhu z čeledi brukvovitých, lilkovitých nebo tykvovitých“ nahrazují slovy „podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům“.
33.
V § 13 odstavec 3 zní:
„(3)
Podmínka podle odstavce 2 se nevztahuje na
a)
žadatele, u něhož výměra orné půdy nepřesahuje 30 hektarů a zároveň více než 75 % plochy orné půdy evidované v evidenci využití půdy na žadatele k rozhodnému datu podle § 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům představuje
1.
druh zemědělské kultury travní porost,
2.
druh zemědělské kultury úhor,
3.
plochu využívanou k pěstování plodin vázajících dusík uvedených v příloze č. 5 k nařízení vlády upravujícímu pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům nebo jejich směsí nebo směsí těchto plodin s jinými plodinami, pokud poměr plodin podle přílohy č. 5 k nařízení vlády upravujícímu pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům ve směsi je více než 50 %,
4.
plochu využívanou k pěstování plodin podle přílohy č. 8 k nařízení vlády upravujícímu pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům, nebo
5.
plochu, na níž jsou způsoby využití podle bodů 1 až 4 kombinovány,
b)
žadatele, u něhož výměra orné půdy nepřesahuje 30 hektarů a zároveň více než 75 % zemědělské plochy evidované v evidenci využití půdy na žadatele k rozhodnému datu podle § 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům představuje
1.
druh zemědělské kultury trvalý travní porost,
2.
druh zemědělské kultury travní porost,
3.
plochu využívanou k pěstování plodin vázajících dusík uvedených v příloze č. 5 k nařízení vlády upravujícímu pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům, jejich směsí nebo směsí těchto plodin s jinými plodinami,
4.
plochu využívanou k pěstování plodin podle přílohy č. 8 k nařízení vlády upravujícímu pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům, nebo
5.
plochu, na níž jsou způsoby využití podle bodů 1 až 4 kombinovány, nebo
c)
žadatele hospodařícího na celé výměře orné půdy v režimu ekologického zemědělství.“.
34.
V § 13 odst. 13 písm. e) se za slovo „oseta“ vkládají slova „víceletou plodinou“.
35.
V § 13 odst. 14 písm. c) se slova „od 1. června“ nahrazují slovy „ode dne podání žádosti Fondu“.
36.
V § 13 odst. 17 písm. c) se slovo „hektary“ nahrazuje slovem „hektarů“.
37.
V § 13 odst. 17 písm. c) a d), § 13 odst. 19 písm. c) a d) a v § 13 odst. 20 písm. c) a d) se text „písm. i)“ nahrazuje textem „písm. h)“.
38.
V § 13 odst. 17 písm. c) a d), § 13 odst. 19 písm. c) a d) a v § 13 odst. 20 písm. c) a d) se slova „s výjimkou ploch podle § 12 odst. 4 písm. h)“ zrušují.
39.
V § 14 odst. 1 písm. a) se slova „1. února roku“ zrušují.
40.
V § 14 odst. 1 písm. b) se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „neprovedení sklizně nebo pasení porostu od 1. února do 15. srpna roku podání žádosti a“.
41.
V § 14 odst. 2 a 3 se slova „a plodiny nejsou v tomto období sklízeny nebo paseny“ zrušují.
42.
V § 14 odst. 3 se věta první zrušuje.
43.
V § 14 odst. 5 se slova „nebo odstavce 4 nebo se jedná o díl půdního bloku s plochou vymezenou v evidenci využití půdy jako plocha výskytu cenných stanovišť lučních společenstev, s výjimkou ploch vhodných pro žádost na titul obecná péče o extenzivní louky a pastviny podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“ zrušují.
44.
V § 14 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Postup podle odstavce 5 se neuplatní, pokud žadatel nesplnil na dílu půdního bloku nebo jeho části podmínku podle odstavce 1 písm. a) v důsledku pozbytí užívání pozemku se zemědělskou kulturou úhor v evidenci využití půdy po 15. srpnu roku podání žádosti, pokud taková plocha nepřesáhne 25 % výměry plochy zeleného úhoru.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.
45.
V § 15 odst. 4 se slova „5 nebo 6“ nahrazují slovy „6 nebo 7“.
46.
V § 16 odst. 1 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a), § 17 odst. 1 písm. a), § 17 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 1 písm. a), § 19 odst. 2 písm. a) a v § 21 odst. 1 písm. a) se slova „31. října“ nahrazují slovy „30. září“.
47.
V § 18 odst. 1 písm. a), § 20 odst. 1 písm. a) a v § 22 odst. 1 písm. a) se slova „31. srpna“ nahrazují slovy „30. září“.
48.
V § 21 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
neprovede obmýtí dříve než za 3 roky od výsadby nebo posledního obmýtí.“.
49.
V § 22 odst. 1 písm. a) se za slova „roku podání žádosti“ vkládají slova „ , se zemědělskou kulturou školka evidovanou na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,“.
50.
V § 23 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:
„2.
5 % zastoupený nektarodárným nebo zeleným úhorem podle § 14 nebo neprodukční plochou podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo e) až q) nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům a“.
51.
V § 23 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:
„2.
8 % zastoupený nektarodárným nebo zeleným úhorem podle § 14 nebo neprodukční plochou podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo e) až q) nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům, přičemž minimálně 3 % tvoří nektarodárný nebo zelený úhor podle § 14 nebo neprodukční plocha podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo e) až o) nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům a“.
53.
V § 23 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Podmínka podle odstavce 1 písm. b) se považuje za splněnou i tehdy, pokud podmínku podle § 14 odst. 1 písm. a) žadatel nesplnil
a)
po 15. srpnu roku podání žádosti, nebo
b)
na dílu půdního bloku nebo jeho části v důsledku pozbytí užívání pozemku se zemědělskou kulturou úhor v evidenci využití půdy po 15. srpnu roku podání žádosti, pokud taková plocha nepřesáhne 25 % výměry plochy zeleného úhoru.“.
54.
V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „2 plodin“ nahrazují slovy „3 plodin“.
55.
V § 24 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Do výměry zemědělské kultury podle odstavce 1 písm. b), ze které je žadatel povinen vyčlenit stanovený procentní podíl neprodukčních ploch, se nezahrnuje výměra zemědělské půdy, kterou má žadatel zařazenou v rámci podopatření zatravňování orné půdy podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření.“.
56.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní:
㤠24a
Podmínky poskytnutí ekoplatby na podporu udržitelného hospodaření se živinami
(1)
Fond poskytne žadateli ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami na výměru nejméně 1 hektar zemědělské půdy evidované na žadatele v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury orná půda, pokud žadatel
a)
splnil podmínky stanovené pro jednotlivé druhy zemědělských kultur podle § 12 až 22,
b)
v hospodářském roce končícím v roce podání žádosti zajistil v průměru na 1 hektar celkové výměry orné půdy obhospodařované žadatelem k datu podání žádosti dodání fosforu v množství odpovídajícím odběru fosforu v produktech sklizených v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti, podle výsledků rozborů půdy na obsah přístupného fosforu, na základě výpočtu podle přílohy č. 20 k tomuto nařízení,
c)
obhospodařoval ornou půdu, pro kterou průměrný koeficient pro stanovení potřeby dodání fosforu podle přílohy č. 20 k tomuto nařízení dosáhl hodnoty nejméně 0,3,
d)
v hospodářském roce končícím v roce podání žádosti zajistil, aby výsledná průměrná bilance dusíku na orné půdě obhospodařované žadatelem k datu podání žádosti nepřekročila 60 kg N/ha orné půdy, a
e)
zpracoval do 30. listopadu roku podání žádosti bilanci fosforu a bilanci dusíku podle přílohy č. 20 k tomuto nařízení, kterou předloží Fondu při provedení kontroly na místě v případě, že byla provedena.
(2)
Fond žadateli sníží ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami o 3 %, pokud žadatel nesplnil podmínku podle odstavce 1 písm. a) a součet jednotlivých snížení základní celofaremní ekoplatby činí nejméně 25 %.
(3)
Fond žadateli sníží ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami o 50 %, pokud žadatel nesplnil podmínku podle odstavce 1 písm. b) a dodal v průměru méně fosforu v porovnání s potřebou dodání fosforu stanovenou podle přílohy č. 20 k tomuto nařízení, při míře neplnění nejvýše 2 kg P/ha orné půdy.
(4)
Fond žadateli ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami neposkytne, pokud žadatel nesplnil podmínku podle
a)
§ 13 odst. 5 a výměra, na které nebyla podmínka splněna, činí více než 50 % výměry půdy zjištěné podle § 13 odst. 5 a 7,
b)
odstavce 1 písm. b) a dodal v průměru méně fosforu v porovnání s potřebou dodání fosforu stanovenou podle přílohy č. 20 k tomuto nařízení, při míře neplnění více než 2 kg P/ha orné půdy,
c)
odstavce 1 písm. b) a dodal v průměru více fosforu v porovnání s potřebou dodání fosforu stanovenou podle přílohy č. 20 k tomuto nařízení, s přebytkem více než 10 kg P/ha orné půdy,
d)
odstavce 1 písm. c),
e)
odstavce 1 písm. d), nebo
f)
odstavce 1 písm. e).“.
57.
V § 26 odst. 1 písm. c) a v § 26 odst. 2 se slova „24 měsíců“ nahrazují slovy „5 let“.
58.
V § 30 odst. 5 písm. a) a v § 31 odst. 5 písm. a) se za slovo „doklady“ vkládají slova „nebo soupisem účetních a daňových dokladů“.
59.
V § 32 odst. 5 písm. d) se slovo „a“ zrušuje.
60.
V § 32 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
která splňuje v případě zeleninového druhu podle odstavce 2 písm. j) požadavky minimálního výnosu vlastní produkce za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti podle přílohy č. 17 k tomuto nařízení.“.
61.
V § 32 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Žadatel o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 17 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny zeleninových druhů podle odstavce 2 spolu s účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
62.
V § 33 odstavec 6 zní:
„(6)
Žadatel o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 17 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny zeleninových druhů podle odstavce 2 spolu s účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce.“.
63.
V § 35 odst. 3 písm. f) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za písmeno f) se vkládají nová písmena g) až k), která znějí:
„g)
štírovník,
h)
vičenec,
i)
tolice,
j)
komonice,
k)
vikev a“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno l).
64.
V § 35 odst. 3 písm. l) se text „f)“ nahrazuje textem „k)“.
65.
V § 36 se odstavec 6 zrušuje.
66.
V § 37 odstavec 4 zní:
„(4)
Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, jestliže celkový počet krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka, které jsou předmětem žádosti, je
a)
nejméně 2 kusy a nejvýše 10 kusů, nebo
b)
více než 10 kusů chovaných žadatelem, jehož hospodářství bylo k 31. březnu příslušného kalendářního roku zapojeno do alespoň jednoho ze schémat kvality k podpoře na chov krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle přílohy č. 21 k tomuto nařízení.“.
67.
Přílohy č. 5 a 6 znějí:
„Příloha č. 5
Druhy plodin pro doplnění travní směsi na pásech podél vody
1.| čičorka
---|---
2.| jestřabina
3.| jetel plazivý
4.| kmín
5.| štírovník
6.| tolice dětelová
7.| úročník
8.| vičenec
9.| vikev
Příloha č. 6
Druhy plodin pro směs pro nektarodárný úhor
1.| aksamitník
---|---
2.| bér vlašský
3.| hořčice
4.| kapusta krmná
5.| kmín
6.| kopr
7.| koriandr
8.| krambe
9.| laskavec
10.| len
11.| lesknice kanárská
12.| lnička
13.| mastňák
14.| mrkev
15.| oves hřebílkatý
16.| pastinák
17.| pískavice
18.| pohanka
19.| proso seté
20.| ptačí noha
21.| ředkev
22.| řepice
23.| řeřicha
24.| sléz
25.| slunečnice (s výjimkou slunečnice hlíznaté)
26.| svazenka
27.| světlice
28.| šalvěj hispánská
29.| šťovík
30.| trávy čeledi lipnicovité a jejich směsi
31.| vodnice
32.| žito trsnaté (lesní)
“.
68.
V příloze č. 12 se v řádku s neprodukční plochou „meziplodiny včetně meziplodin podle podopatření pěstování meziplodin podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“ číslo „0,3“ nahrazuje číslem „1“.
69.
V příloze č. 12 se v řádku s neprodukční plochou „meziplodiny včetně meziplodin podle podopatření pěstování meziplodin podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“ číslo „1“ nahrazuje číslem „0,3“.
70.
Příloha č. 17 zní:
„Příloha č. 17
Minimální výnosy vlastní produkce pro zeleninové druhy s vysokou a velmi vysokou pracností
Zeleninový druh| Minimální výnos t/ha| Minimální výnos ks/ha
---|---|---
hrách zahradní| 0,90| -
kukuřice cukrová| 1,3| 4 333
ředkev| 1,43| -
“.
71.
Doplňují se přílohy č. 20 a 21, které znějí:
„Příloha č. 20
Postup výpočtu bilance fosforu a dusíku na orné půdě
Tabulka č. 1 Základní údaje
Obchodní závod|
---|---
Rok podání žádosti|
Hospodářský rok|
Tabulka č. 2 Výměra orné půdy1) k datu podání žádosti
Obhospodařovaná plocha| ha
---|---
Orná půda (zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost a úhor)|
Tabulka č. 3 Výpočet výstupů fosforu1) v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti a výstupů dusíku1) v kalendářním roce podání žádosti
Rok| |
---|---|---
Položka| t P| t N
Sklizené hlavní produkty2)| |
Sklizené vedlejší produkty2)| |
Výstupy celkem| |
Tabulka č. 4 Výpočet průměrného koeficientu pro stanovení potřeby dodání fosforu
Obsah přístupného fosforu v půdě3)| Výměra orné půdy k datu podání žádosti| Koeficient
---|---|---
Nízký| | 1,50
Vyhovující| | 1,00
Dobrý| | 0,50
Vysoký| | 0,00
Velmi vysoký| | 0,00
Nezjištěný| | 1,00
Výměra celkem a průměrný koeficient (vážený průměr)| |
Tabulka č. 5 Dodání fosforu a dusíku do orné půdy1) v hospodářském roce končícím v roce podání žádosti
Hospodářský rok| | |
---|---|---|---
Položka| t P2O5| t P4)| t N
Minerální hnojiva| | |
Statková hnojiva5)| | |
Organická hnojiva5)| | |
Organominerální hnojiva5)| | |
Upravené kaly6)| | |
Přívod dusíku symbiotickou fixací N7)| xxx| xxx|
Vstupy celkem| | |
Tabulka č. 6 Výpočet bilance fosforu na orné půdě
Položka| Hodnota
---|---
Výstupy fosforu, celkem (t P), z tabulky č. 3|
Průměrný koeficient pro stanovení potřeby dodání fosforu, z tabulky č. 4|
Potřeba dodání fosforu (t P), hodnota výstupů fosforu se vynásobí průměrným koeficientem|
Dodání fosforu, celkem (t P), z tabulky č. 5|
Celková bilance (t P), od hodnoty dodání fosforu se odečte hodnota potřeby dodání fosforu|
Výměra orné půdy (ha), z tabulky č. 2|
Průměrná bilance fosforu (kg P/ha orné půdy), hodnota celkové bilance (t P) se vydělí hodnotou výměry orné půdy a převede na kg (x 1 000)|
Tabulka č. 7 Výpočet bilance dusíku na orné půdě
Položka| Hodnota
---|---
Výstupy dusíku, celkem (t N), z tabulky č. 3|
Dodání dusíku, celkem (t N), z tabulky č. 5|
Celková bilance (t N), od hodnoty dodání dusíku se odečte hodnota výstupů dusíku|
Neovlivnitelné ztráty dusíku (t N)8)|
Celková bilance (t N), po odpočtu neovlivnitelných ztrát dusíku|
Výměra orné půdy (ha), z tabulky č. 2|
Průměrná bilance dusíku (kg N/ha orné půdy), hodnota celkové bilance (t N) po odpočtu neovlivnitelných ztrát dusíku se vydělí hodnotou výměry orné půdy a převede na kg (x 1 000)|
Vysvětlivky:
Hodnoty v tabulkách č. 2 až 7 se uvádějí zaokrouhlené na 2 desetinná místa.
1)
Odběr fosforu a dusíku ve sklizených a z orné půdy odvezených rostlinných produktech i dodání těchto živin se vztahuje k výměře orné půdy obhospodařované žadatelem k datu podání žádosti.
2)
Výstupy fosforu a dusíku se stanoví na základě údajů o sklizených produktech a údajů o průměrném odběru živin v rostlinných produktech podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů; Zpráva o výsledcích Agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP k datu podání žádosti), kapitola Základní statistické zpracování (po přihlášení žadatele je zpráva ke stažení na Portálu farmáře – Registr půdy LPIS).
4)
Přepočet z oxidové formy na formu prvků podle vzorce: P = P2O5 x 0,436.
5)
Statková hnojiva s výjimkou rostlinných zbytků použitých ke hnojení. Pro určení přívodu fosforu a dusíku se použijí hodnoty získané vlastním rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva, případně údaje uvedené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Aplikace upravených kalů se podle vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů, uvádí v přepočtu na 100% sušinu, obsah živin se uvádí v kg/t sušiny.
7)
Průměrný roční přívod dusíku symbiotickou fixací vzdušného dusíku ve výši 240 kg N/ha čistých porostů jetelovin ve třetím a dalším roce pěstování nebo 80 kg N/ha ostatních čistých porostů jetelovin a ostatních hlavních plodin vázajících vzdušný dusík, včetně jejich směsí s jinými plodinami.
8)
V případě nezaviněného snížení výnosů plodin se uplatní neovlivnitelné ztráty ve výši rozdílu výstupu dusíku v průměrném výnosu plodin v obchodním závodu za poslední pětileté období a výstupu dusíku ve výnosu plodin v nepříznivých podmínkách konkrétního hospodářského roku, pokud je nejméně o 30 % nižší. Při pěstování polní zeleniny se na každý hektar zeleniny odečtou roční ztráty ve výši 60 kg N/ha.
Příloha č. 21
Schémata kvality k podpoře na chov krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle § 37 odst. 4 písm. b)
Schéma kvality| Definice žadatele splňující podmínky pro podporu dle § 37 odst. 4 písm. b)
---|---
1.| Registrace v systému ekologického zemědělství podle § 6 zákona o ekologickém zemědělství| Žadatel, který má k 31. březnu v informačním systému ústřední evidence na alespoň jednom svém hospodářství ekologický statut.
2.| Zapojení do kontroly mléčné užitkovosti| Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství platný záznam o kontrole mléčné užitkovosti.
3.| Hospodářství s mléčnou produkcí s uděleným souhlasem od krajské veterinární správy podle § 27a odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů| Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství udělený souhlas krajské veterinární správy podle § 27a odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4.| Hospodářství s mléčnou produkcí s krajskou veterinární správou schváleným a registrovaným nebo jen registrovaným zařízením na zpracování mléka podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů| Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství krajskou veterinární správou schválené a registrované, případně jen registrované zařízení na zpracování mléka podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5.| Účast v režimu jakosti Q CZ produktů M1 nebo M2| Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství platnou certifikaci Q CZ pro produkty M1 (syrové kravské mléko) nebo M2 (mlékárenský výrobek).
“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 5, § 13 odst. 1 písm. a), § 14 odst. 5 a 6, § 16 odst. 1 písm. a), § 17 odst. 1 písm. a), § 19 odst. 1 písm. a), § 21 odst. 1 písm. a), § 23 odst. 6 a přílohy č. 17 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb., která se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
2.
V řízeních o žádostech o poskytnutí základní celofaremní ekoplatby a prémiové celofaremní ekoplatby zahájených podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, Fond poskytne základní celofaremní ekoplatbu nebo prémiovou celofaremní ekoplatbu nejvýše na plochu, která je předmětem žádosti o základní podporu příjmu pro udržitelnost pro rok 2023. V případě nesplnění podmínek pro poskytnutí základní celofaremní ekoplatby nebo prémiové celofaremní ekoplatby na ploše, která není předmětem žádosti o základní podporu příjmu pro udržitelnost podané pro rok 2023, se snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání větší plochy neuplatní, s výjimkou snížení dotace při nesplnění podmínky podle
a)
§ 12 odst. 3 písm. a), b) nebo c) s výjimkou ploch podle § 12 odst. 4,
b)
§ 13 odst. 10 s výjimkou ploch podle § 13 odst. 13,
c)
§ 13 odst. 11 s výjimkou ploch podle § 13 odst. 13, nebo
d)
§ 14 odst. 1 písm. b)
nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
3.
Plodiny vyseté v roce 2023 podle příloh č. 5 a 6 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se považují za plodiny vyseté podle příloh č. 5 a 6 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
Čl. III
Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 407/2016 Sb., nařízení vlády č. 312/2017 Sb., nařízení vlády č. 52/2023 Sb. a nařízení vlády č. 140/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se na konci textu písmene q) doplňují slova „ , podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům“.
2.
V § 1 písm. z) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
3.
V § 1 se na konci písmene za) tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno zb), které zní:
„zb)
vhodnosti pěstování plodin s omezením používání pesticidů v povodích vybraných vodárenských nádrží na orné půdě podle nařízení vlády k provádění opatření Strategického plánu.“.
4.
V § 3c odst. 2 písm. b) se slova „a to v období od 1. června do 31. srpna každého kalendářního roku,“ zrušují.
5.
V § 3d odst. 2 se slovo „července“ nahrazuje slovem „listopadu“.
6.
V § 3d odst. 3 se slova „30. června“ nahrazují slovy „31. října“ a slovo „červenci“ se nahrazuje slovem „listopadu“.
7.
V § 3g se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ovocným sadem podle odstavce 1 není díl půdního bloku, který je zařazen v rámci plnění víceleté podmínky podle nařízení vlády upravujícího opatření agrolesnictví.“.
8.
V § 3h odst. 1 písm. a) se slova „mladé dřeviny“ nahrazují slovy „mladí jedinci“.
9.
Na konci § 3l se doplňuje věta „Jinou trvalou kulturou podle věty první není díl půdního bloku, který je zařazen v rámci plnění víceleté podmínky podle nařízení vlády upravujícího opatření agrolesnictví.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodů 28, 38, 42, 51, 56 a 69, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, a
b)
čl. I bodu 52, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 67/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 67/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 21. 3. 2024 13:43:15, částka 67/2024
67
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 11. března 2024
o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nárokůmzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnancizaměstnanci je pro období od 1. května 2024 do 30. dubna 2025 částka 43 341 Kč.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 66/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 66/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 21. 3. 2024 13:35:19, částka 66/2024
66
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 14. března 2024
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 22. června 2024 nové volby do zastupitelstev obcíobcí:
Obec| Okres| Kraj
---|---|---
Pochvalov| Rakovník| Středočeský
Vyšehoří| Šumperk| Olomoucký
Ministr:
Mgr. Bc. Rakušan v. r.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 65/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 65/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Severní Makedonie o poskytnutí náhradních dílů, spotřebních materiálů, oprav dílů a dalších služeb pro letadla provozovaná Ministerstvem obrany Republiky Severní Makedonie
Vyhlášeno 19. 3. 2024 14:09:30, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 12. 2023, částka 65/2024
* Článek 1 - Účel a rozsah
* Článek 2 - Prováděcí orgány a zmocněné organizace
* Článek 3 - Provádění Dohody
* Článek 4 - Pracovní skupiny
* Článek 5 - Ochrana informací a duševního vlastnictví
* Článek 6 - Řešení sporů
* Článek 7 - Změny
* Článek 8 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 12. 2023
65
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Severní Makedonie o poskytnutí náhradních dílů, spotřebních materiálů, oprav dílů a dalších služeb pro letadla provozovaná Ministerstvem obrany Republiky Severní Makedonie
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. prosince 2023 byla ve Skopje podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Severní Makedonie o poskytnutí náhradních dílů, spotřebních materiálů, oprav dílů a dalších služeb pro letadla provozovaná Ministerstvem obrany Republiky Severní Makedonie.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dnem podpisu.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Ministr:
v z. JUDr. Smolek, Ph.D., LL.M., v. r.
vrchní ředitel sekce právní a konzulární
DOHODA
MEZI
VLÁDOU
ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU
REPUBLIKY SEVERNÍ MAKEDONIE
O
POSKYTNUTÍ NÁHRADNÍCH DÍLŮ, SPOTŘEBNÍCH
MATERIÁLŮ, OPRAV DÍLŮ A DALŠÍCH SLUŽEB PRO
LETADLA PROVOZOVANÁ
MINISTERSTVEM OBRANY
REPUBLIKY SEVERNÍ MAKEDONIE
Vláda České republiky a vláda Republiky Severní Makedonie, dále jen „smluvní strany“,
přejíce si posílit přátelské vazby a spolupráci mezi oběma zeměmi,
berouce v úvahu Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Makedonie o vzájemné spolupráci, podepsané ve Skopje dne 17. února 2000, a Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Severní Makedonie a Ministerstvem vnitra Republiky Severní Makedonie o technické spolupráci, podepsané ve Skopje dne 11. května 2021,
berouce v úvahu Smlouvu mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsanou v Praze dne 27. srpna 2008,
usilujíce o vzájemně výhodnou dlouhodobou spolupráci založenou na vzájemné úctě, důvěře a zájmech každé ze smluvních stran,
uznávajíce schopnost obranného průmyslu České republiky poskytnout náhradní díly, spotřební materiály, opravy a generální opravy komponentů, služby údržby a výcvik technického personálu pro letadla provozovaná Ministerstvem obrany Republiky Severní Makedonie,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Účel a rozsah
1.
Účelem Dohody je upravit obecné zásady spolupráce smluvních stran v oblasti procesu poskytování náhradních dílů, spotřebních materiálů, oprav a generálních oprav komponentů, služeb údržby a výcviku technického personálu pro vrtulníky Mi-8MT/17 s motory TV3-117MT, vrtulníky Bell 206B3 a letouny Zlín 242 L provozované Ministerstvem obrany Republiky Severní Makedonie.
2.
Spolupráce smluvních stran bude uskutečňována v souladu s platnými právními předpisy jejich států a relevantními normami mezinárodního práva.
3.
Realizace spolupráce může vyžadovat v souladu s platnými právními předpisy států smluvních stran zvláštní souhlas příslušných orgánů států smluvních stran. Tato Dohoda sama o sobě nezakládá nárok na realizaci takové spolupráce bez získání souhlasu příslušných orgánů států smluvních stran.
Článek 2
Prováděcí orgány a zmocněné organizace
1.
Orgány smluvních stran pro provádění této Dohody (dále jen „prováděcí orgány“) budou:
za českou stranu – Ministerstvo obrany České republiky,
za severomakedonskou stranu – Ministerstvo obrany Republiky Severní Makedonie.
2.
Zmocněnými organizacemi pro poskytnutí náhradních dílů, spotřebních materiálů, oprav a generálních oprav komponentů, služeb údržby a výcviku technického personálu pro vrtulníky Mi-8MT/17 s motory TV3-117MT, vrtulníky Bell 206B3 a letouny Zlín 242 L, technických konzultací a další podpory na základě této Dohody (dále jen „zmocněné organizace“) budou:
za českou stranu – LOM PRAHA, státní podnik,
za severomakedonskou stranu – Ministerstvo obrany Republiky Severní Makedonie.
Článek 3
Provádění Dohody
1.
Prováděcí orgány budou řídit, dozorovat a vyhodnocovat spolupráci podle této Dohody.
2.
Poskytnutí náhradních dílů, spotřebních materiálů, oprav a generálních oprav komponentů, služeb údržby a výcviku technického personálu pro vrtulníky Mi-8MT/17 s motory TV3-117MT, vrtulníky Bell 206B3 a letouny Zlín 242 L a jejich podmínky budou upraveny na základě obchodních smluv sjednaných mezi zmocněnými organizacemi. Prováděcí orgány budou napomáhat při sjednávání a provádění těchto obchodních smluv.
3.
Celková hodnota náhradních dílů, spotřebních materiálů, oprav a generálních oprav komponentů, služeb údržby a výcviku technického personálu pro vrtulníky Mi-8MT/17 s motory TV3-117MT, vrtulníky Bell 206B3 a letouny Zlín 242 L provozované Ministerstvem obrany Republiky Severní Makedonie podle Dopisu se žádostí Ministerstva obrany Republiky Severní Makedonie č. 18/2-14/43 ze dne 7. června 2023 a Dopisu s nabídkou LOM PRAHA č. LOM/2023/AD-2209 ze dne 24. července 2023 nepřesáhne částku 5.000.000,- EUR.
4.
Smluvní strany uznávají, že provádění některých činností podle této Dohody vyžaduje podporu anebo součinnost třetích stran. Každá smluvní strana vyvine maximální úsilí, aby zajistila takovou podporu anebo součinnost třetích stran.
Článek 4
Pracovní skupiny
Za účelem usnadnění spolupráce podle této Dohody mohou být vytvořeny podle potřeby pracovní skupiny. Tyto pracovní skupiny budou tvořeny kompetentními představiteli států smluvních stran. Prováděcí orgány stanovují termíny zasedání, statut pracovních skupin a způsob jejich práce.
Článek 5
Ochrana informací a duševního vlastnictví
1.
Smluvní strany budou chránit utajované informaceutajované informace předávané, vyměňované nebo vytvořené v rámci této Dohody v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsanou v Praze dne 27. srpna 2008.
2.
Smluvní strany jsou srozuměny, že jakékoliv informace získané v rámci spolupráce podle této Dohody nemohou být sdíleny s třetími osobami bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany a nesmí být použity proti zájmům států smluvních stran.
3.
Smluvní strany zajistí, že práva duševního vlastnictví předaného nebo vytvořeného v rámci této Dohody budou chráněna v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a platnými mezinárodními smlouvami.
Článek 6
Řešení sporů
Jakékoli spory mezi smluvními stranami související s výkladem a prováděním této Dohody budou řešeny pouze cestou jednání a konzultací mezi smluvními stranami.
Článek 7
Změny
Jakékoli změny této Dohody budou provedeny na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. Takovéto změny budou provedeny ve formě samostatných protokolů tvořících nedílnou součást této Dohody a vstoupí v platnost v souladu s článkem 8 této Dohody.
Článek 8
Závěrečná ustanovení
1.
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu.
2.
Každá smluvní strana může tuto Dohodu vypovědět. Výpověď vstoupí v platnost šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
3.
Ukončení platnosti této Dohody neovlivní platnost a trvání obchodních smluv, které byly uzavřeny v rámci provádění spolupráce podle této Dohody.
Na důkaz čehož řádně oprávnění zástupci smluvních stran podepsali tuto Dohodu.
Dáno v Skopji dne 15. 12. 2023 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, makedonském a anglickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě nesrovnalostí při výkladu této Dohody je rozhodující anglické znění.
Za vládu České republiky
Jaroslav Ludva v. r.
mimořádný a zplnomocněný
velvyslanec České republiky
v Republice Severní Makedonie
Za vládu Republiky Severní Makedonie
Slavjanka Petrovska v. r.
ministryně obrany
|
Nález Ústavního soudu č. 64/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 64/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1534/23 o nároku poškozeného v trestním řízení na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem
Vyhlášeno 19. 3. 2024 14:02:46, částka 64/2024
64
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 15. listopadu 2023
sp. zn. I. ÚS 1534/23 o nároku poškozeného v trestním řízení na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. I. ÚS 1534/23 dne 15. listopadu 2023 v I. senátu o ústavní stížnosti stěžovatele F. V. proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 500/2023-201 ze dne 21. 3. 2023, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 114/2022-147 ze dne 27. 7. 2022 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 č. j. 18 C 3/2021-111 ze dne 27. 10. 2021
takto:
I.
Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 500/2023-201 ze dne 21. 3. 2023, rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 114/2022-147 ze dne 27. 7. 2022 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 č. j. 18 C 3/2021-111 ze dne 27. 10. 2021 bylo porušeno právo stěžovatele na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem státního orgánu podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
II.
Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 500/2023-201 ze dne 21. 3. 2023, rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 114/2022-147 ze dne 27. 7. 2022 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 č. j. 18 C 3/2021-111 ze dne 27. 10. 2021 se ruší.
Z odůvodnění
(právní názory vyslovené v nálezu, které mají všeobecný význam)
1.
Předmětem řízení před obecnými soudy byl nárok stěžovatele na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem policisty L. K., který byl v trestním řízenítrestním řízení uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.
2.
Stěžovatele dne 2. 9. 2016 zastavila policejní hlídka. Jeden z policistů při kontrole dokladů stěžovatele fyzicky napadl, a poté jej hlídka odvezla na služebnu, kde byl několik hodin neoprávněně zadržován. Stěžovatel podal již dne 5. 9. 2016 na pracovišti Generální inspekce bezpečnostních sborů trestní oznámení na zasahující policisty. Výslovně zde uvedl, že se jako poškozený připojuje k trestnímu řízenítrestnímu řízení s nárokem na náhradu újmy. Proti dvěma policistům A. D. a L. K. bylo následně vedeno společné trestní řízenítrestní řízení.
3.
Trestní soudy dospěly k závěru, že policisté způsobili stěžovateli nemajetkovou újmu spočívající v porušení jeho ústavně zaručených práv podle čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Činem A. D. byla dále způsobena nemajetková újma při porušení čl. 7 Listiny a činem L. K. navíc škoda ve výši 1 100 Kč. Přesto trestní soudy podle § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 181/2011 Sb., stěžovatele odkázaly na řízení ve věcech občanskoprávních. Konstatovaly totiž, že na jednání policistů je třeba nahlížet jako na jednání při plnění úkolů státu, a za vzniklou újmu tedy odpovídá stát podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OdšZ“).
4.
Stěžovatel svůj nárok na náhradu újmy způsobené L. K. uplatnil u ministerstva dne 16. 11. 2020, tj. do šesti měsíců od vydání pravomocného trestního rozsudku. Nedočkal se však reakce, a proto na stát u Obvodního soudu pro Prahu 7 podal žalobu. Vycházel v ní z toho, že promlčecí lhůta začala běžet nejdříve vyhlášením pravomocného rozsudku. Ministerstvo však vzneslo námitku promlčení. Ve vztahu k nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy uvedlo, že šestiměsíční promlčecí lhůta začala běžet dne 2. 9. 2016, kdy se stěžovatel v důsledku policejního zákroku o vzniklé újmě dozvěděl. Nárok se tak promlčel dnem 3. 3. 2017.
5.
Obvodní soud v napadeném rozsudku stěžovatelovu žalobu zamítl a konstatoval, že protiprávní jednání policisty bylo nesprávným úředním postupem podle § 13 OdšZ, avšak promlčecí lhůta počala běžet 2. 9. 2016 a uplynula 2. 3. 2017, přičemž stěžovatel uplatnil svůj nárok u žalované až 19. 11. 2020. K tvrzenému rozporu námitky promlčení s dobrými mravy obvodní soud uvedl, že nesprávný úřední postup v této věci nebyl provázen žádnými dalšími zvláštními okolnostmi, které by tento rozpor zakládaly.
6.
Městský soud k odvolání stěžovatele potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, přičemž se plně ztotožnil s právní argumentací obvodního soudu. Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl, neboť se ztotožnil se závěry odvolacího soudu stran počátku běhu promlčecí lhůty a námitky promlčení.
7.
Ústavní soudÚstavní soud se opakovaně zabýval šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůtou podle § 32 odst. 3 OdšZ. Ta je svou délkou na samé hranici ústavnosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 3391/15 ze dne 14. 11. 2017 (N 209/87 SbNU 413)], zvláště při vědomí, že jde o zvláštní úpravu odchylující se od tříleté promlčecí lhůty podle občanského zákoníku. In abstracto ale protiústavní není [srov. nález sp. zn. I. ÚS 1532/16 ze dne 14. 9. 2016 (N 176/82 SbNU 713)].
8.
Ústavním korektivem krátkosti této promlčecí lhůty může být v konkrétních případech rozpor námitky promlčení (vznesené státem) s dobrými mravy podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku (srov. nález sp. zn. I. ÚS 1532/16 ze dne 14. 9. 2016). Institut dobrých mravů totiž obecným soudům otevírá prostor pro ústavně konformní výklad OdšZ, vedly-li by je mimořádné okolnosti konkrétního případu k závěru, že by vyhověním námitce promlčení porušily čl. 36 odst. 3 Listiny [srov. nálezy sp. zn. II. ÚS 76/17 ze dne 3. 4. 2018 (N 67/89 SbNU 57) a sp. zn. I. ÚS 3391/15 ze dne 14. 11. 2017]. V některých případech se navíc k čl. 36 odst. 3 Listiny přidávají závazky z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (srov. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Gäfgen proti Německu č. 22978/05).
9.
Platí proto, že námitka promlčení vznesená státem proti nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu je rozporná s dobrými mravy nejen v případech zneužití práva. Jak uvádí Nejvyšší soud, rozpor námitky promlčení s dobrými mravy v těchto věcech založí i mimořádné a zvláštního zřetele hodné okolnosti, které na straně poškozeného vytvořily závažnou překážku, jež mu ve včasném uplatnění jeho nároku zabránila a pro kterou by závěr o promlčení uplatněného nároku byl pro něj nepřiměřeně tvrdý (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2224/2022 ze dne 27. 2. 2023). Aplikace těchto závěrů přitom musí být vnímavá vůči ústavnímu základu nárokovaných práv.
10.
Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje povinnost ochrany práv poškozených a obětíobětí trestných činůtrestných činů. Trestní soudy mají povinnost svým postupem usilovat o naplnění podmínek pro přiznání náhrady újmy již v adhezním řízení. Platí totiž, že stát má ústavní povinnost vytvořit co možná nejefektivnější systém procesních institutů sloužících k náhradě újmy způsobené trestnou činností (srov. nález sp. zn. II. ÚS 297/22 ze dne 26. 6. 2023). Ochrana práv obětíobětí trestného činutrestného činu spáchaného úřední osobou, jejíž jednání je přičitatelné státu, by přitom neměla být výrazně slabší než ochrana obětíobětí jiných trestných činůtrestných činů.
11.
Trestné činyTrestné činy úředních osob jsou z ústavního hlediska zvláště závažné. Představují zpravidla nejzávažnější formu újmy způsobené státem a nejzávažnější formu nesprávného úředního postupu podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Úhelným kamenem demokratického právního státu je, že státní moc slouží všem občanům (veřejnému zájmu) a že ji lze za tímto účelem uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky). Je proto nezbytné, aby stát nejen účinně odrazoval úřední osoby od protiprávního jednání, ale aby poškozeným umožnil účinně žádat náhradu újmy podle čl. 36 odst. 3 Listiny, zvlášť když jde o újmu způsobenou trestným činemtrestným činem.
12.
To, že právní řád nijak neřeší vztah trestního řízenítrestního řízení a OdšZ, je nastíněnou optikou značně problematické. Pokud by se stěžovatel se svým nárokem obrátil na Ministerstvo zemědělství, Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebo Národní sportovní agenturu, ty by jej musely podle § 14 odst. 2 OdšZ postoupit příslušnému ministerstvu nebo správnímu úřadu, tedy Ministerstvu vnitra (srov. § 6 OdšZ). Pokud by tak náhodou neučinily, k promlčení podle věty druhé § 14 odst. 2 OdšZ by nedošlo. Je poněkud zarážející, že když se s důvěrou obrátí na Generální inspekci bezpečnostních sborů, právní řád na nic obdobného nepamatuje.
13.
Tento nedostatek právní úpravy lze přitom napravit ústavně konformním výkladem § 46 trestního řádu a § 3 odst. 4 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů). Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení mají podle § 46 trestního řádu povinnost poučit poškozeného o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost k jejich uplatnění a v rámci poučení jej musí upozornit i na možnost žádat o uspokojení nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činemtrestným činem. Rovněž podle § 3 odst. 4 zákona o obětech trestných činů mají povinnost srozumitelným způsobem informovat oběť o jejích právech a umožnit jí jejich plné uplatnění.
14.
Obecné soudy výše uvedená ustanovení vykládají restriktivně v tom smyslu, že se poučení týká výlučně procesních práv podle trestního řádu a zákona o obětech trestných činů. Ustanovení § 46 trestního řádu však stanoví orgánům činným v trestním řízení jasnou povinnost upozornit poškozeného i na možnost žádat o uspokojení nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činemtrestným činem. Takovým nárokem může být i nárok podle OdšZ, byla-li trestným činemtrestným činem způsobena újma vzniklá v důsledku jednání, které lze kvalifikovat jako nesprávný úřední postup podle OdšZ, tedy újma přičitatelná státu. Právní řád je totiž nezbytné vnímat a vykládat jako jeden celek, který by měl ve svém souhrnu dávat smysl.
15.
V některých případech (zvláště v počátečních fázích řízení) není ani pro orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení snadné určit, zda za újmu odpovídá stát, neboť je mu škodní jednání přičitatelné, nebo zda se jedná o tzv. exces, za nějž odpovídá osoba škůdce (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2699/2010 ze dne 15. 6. 2011). V takových případech proto poškozený musí být upozorněn, že může souběžně uplatnit adhezní nárok a nárok podle OdšZ, aby se vyhnul promlčení.
16.
Z čl. 36 odst. 3 Listiny plyne státu povinnost zajistit nejen uspokojení hmotněprávního nároku na náhradu újmy, ale rovněž vytvořit dostatečně efektivní procesní systém k jeho uplatnění (k povaze pozitivních závazků srov. nález sp. zn. II. ÚS 1413/21 ze dne 25. 10. 2021). Současná právní úprava je přitom ve vztahu k uplatňování nároku na náhradu újmy způsobené trestným činemtrestným činem spáchaným úřední osobou neintuitivní a pro právního laika, oběťoběť trestného činutrestného činu, matoucí. Poškozený v domnění, že svůj nárok uplatnil, čeká na výsledek dlouhého trestního řízenítrestního řízení, aby zjistil, že mu během čekání krátká lhůta k uplatnění nároku podle napadených rozsudků uplynula. A to přesto, že svou újmu před státními orgány prokazatelně tvrdil, ale nikdo ho neupozornil, že ji má tvrdit před jinými státními orgány. Na jeho poučení je proto třeba bezpodmínečně trvat. Jedině takový výklad vyhoví požadavkům čl. 36 odst. 3 Listiny.
17.
Na promlčení nároku stěžovatele na náhradu nemajetkové újmy se významně přičinil stát, resp. orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení, a to tím, že nesplnily svou poučovací povinnost a neupozornily stěžovatele, že svůj nárok na náhradu újmy může uplatnit u Ministerstva vnitra podle OdšZ.
18.
Stěžovatel se orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení přihlásil jako poškozený již třetí den po protiprávním policejním zákroku, tj. v době běhu promlčecí lhůty podle OdšZ. Výslovně přitom uplatnil svůj nárok, který byl následně posouzen jako adhezní podle § 43 odst. 3 trestního řádu, a nebyl přitom poučen o možnosti uplatnit jej u Ministerstva vnitra postupem podle OdšZ.
19.
Z trestního spisu plyne, že orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení vedly stěžovatele jako poškozeného od 5. 9. 2016 až do vynesení pravomocného rozsudku. Teprve v rozsudku obvodního soudu bylo konstatováno, že odpovědnost za způsobenou újmu nese stát; totéž zopakoval v pravomocném rozsudku krajský soud v roce 2020. Tou dobou byl však nárok již dlouho promlčen.
20.
Došlo tedy k poněkud paradoxní situaci, že ačkoli stěžovatel již tři dny po zákroku podal trestní oznámení, přihlásil se u státního orgánu jako poškozený a vznesl nárok na náhradu újmy, odešel i přes odsouzení policistů a konstatování vzniku újmy s prázdnou.
21.
Státem vznesenou námitku promlčení je proto s přihlédnutím k čl. 36 odst. 3 Listiny nutné posoudit jako námitku rozpornou s dobrými mravy. Nesplnění poučovací povinnosti ve spojení se současnou právní úpravou totiž založilo mimořádné a zvláštního zřetele hodné okolnosti, které na straně poškozeného vytvořily závažnou překážku, jež mu ve včasném uplatnění jeho nároku zabránila a pro kterou by závěr o promlčení uplatněného nároku byl pro něj nepřiměřeně tvrdý (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2224/2022 ze dne 27. 2. 2023). Opačný výklad by byl porušením práva podle čl. 36 odst. 3 Listiny.
22.
Platí proto, že pokud poškozený v trestním řízenítrestním řízení
a)
u orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení uplatnil v promlčecí lhůtě podle § 32 odst. 3 OdšZ nárok na náhradu nemajetkové újmy podle § 43 odst. 3 trestního řádu
b)
a současně nebyl poučen o možnosti uplatnit nárok postupem podle OdšZ, jakmile vyšly najevo skutečnosti nasvědčující tomu, že trestný čintrestný čin mohl být spáchán úřední osobou,
bude námitka promlčení vznesená státem vůči nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy podle OdšZ zpravidla v rozporu s dobrými mravy.
23.
Ústavní soudÚstavní soud k věci přistoupil v souladu se zásadou zdrženlivosti a vyložil ustanovení podústavního práva ústavně konformním způsobem. V důsledku toho nebylo třeba přistupovat ke zrušení ustanovení zákona, vyslovovat protiústavnost mezery v právu a ani zpochybňovat ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu. Nic to však nemění na tom, že současná právní úprava je pro laiky nepřívětivá a matoucí. Je na zákonodárci, aby zvážil její úpravu.
Předseda I. senátu Ústavního soudu:
JUDr. Šámal v. r.
|
Nařízení vlády č. 63/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 63/2024 Sb.
Nařízení vlády o některých podrobnostech poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranou
Vyhlášeno 19. 3. 2024 13:58:11, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 63/2024
* § 1 - Služby související s poskytováním ubytování
* § 2 - Rozložení ubytovacích kapacit
* § 3 - Výše paušální náhrady
* § 4 - ÚčinnostAktuální znění od 1. 1. 2025 (408/2024 Sb.)
63
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. března 2024
o některých podrobnostech poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranou
Vláda nařizuje podle § 6b odst. 1 a § 6e odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 198/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb.:
§ 1
Služby související s poskytováním ubytování
(1)
Při poskytování ubytování zajišťuje provozovatel ubytovaným osobám možnost stravování nebo přípravy stravy.
(2)
V případě ubytování v zařízeních provozovaných organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem vnitra a pověřenou plněním úkolů podle § 92c zákona o azylu lze ubytovaným osobám poskytnout stravu a základní prostředky osobní hygieny.
§ 2
Rozložení ubytovacích kapacit
Rozložení potřebných kapacit ubytování na území České republiky podle krajů stanoví příloha k tomuto nařízení.
§ 3
Výše paušální náhrady
Výše paušální náhrady nákladů na ubytování za ubytovanou osobu za 1 noc činí
a)
300 Kč při zajištění ubytování v zařízení, jehož provozovatelem je územní samosprávný celek nebo jím zřízená nebo založená právnická osoba, nebo při zajištění ubytování v účelových zařízeních pro ubytování podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona o vysokých školách, nebo
b)
350 Kč při zajištění ubytování v případech neuvedených v písmenu a).
§ 4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra:
Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Příloha
Rozložení ubytovacích kapacit v České republice
Název kraje| Ubytovací kapacita
---|---
Hlavní město Praha| 3 676
Středočeský kraj| 2 343
Jihočeský kraj| 1 179
Plzeňský kraj| 1 150
Karlovarský kraj| 526
Ústecký kraj| 1 379
Liberecký kraj| 753
Královéhradecký kraj| 962
Pardubický kraj| 893
Kraj Vysočina| 943
Jihomoravský kraj| 2 121
Olomoucký kraj| 1 071
Zlínský kraj| 943
Moravskoslezský kraj| 2 061
Celkem| 20 000
|
Nařízení vlády č. 62/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 62/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům
Vyhlášeno 19. 3. 2024 13:51:31, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 62/2024
* Čl. I - Nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2025
62
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. března 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 179/2014 Sb. a zákona č. 382/2022 Sb., a § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „ , jehož plocha se nachází na dílu půdního bloku od 1. února příslušného roku v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury úhor“ nahrazují slovy „evidovaný v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti po celou dobu trvání požadavků podle § 12 odst. 4 písm. a)“.
2.
V § 5 odst. 2 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí:
„d)
na trvalou zemědělskou kulturu vinice, pokud je založena na ploše podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) a nejedná se zároveň o plochu podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e),
e)
na trvalou kulturu rychle rostoucí dřeviny ve výmladkových plantážích, pokud je založena na ploše podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) a nejedná se zároveň o plochu podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e),“.
Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena f) až k).
3.
V § 5 odst. 2 se na konci písmene i) doplňuje slovo „nebo“.
4.
V § 5 odst. 2 se na konci písmene j) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje.
5.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
O porušení podmínky podle odstavce 1 se dále nejedná
a)
u jednotlivé plochy o výměře nejvýše 0,1 hektaru, nebo
b)
v případě, kdy se celá plocha nebo její část nachází v oblastech Natura 2000.“.
6.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Žadatel zajistí, že se na ploše dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda stanovené jako
a)
silně erozně ohrožené podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení pěstují ozimé obilniny jiné než kukuřice a čirok, nebo řepka (dále jen „plodina se středním stupněm ochranného vlivu vegetace“) na souvislé ploše větší než 2 hektary pouze s použitím odpovídající půdoochranné technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a
b)
mírně erozně ohrožené s vyšším rizikem podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení pěstuje ozimá plodina se středním stupněm ochranného vlivu vegetace na souvislé ploše větší než 2 hektary pouze s použitím odpovídající půdoochranné technologie uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.“.
7.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Žadatel zajistí, že na ploše dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda stanovené jako
a)
silně erozně ohrožené podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení
1.
nepěstuje čirok, brambor, kukuřice, řepa, slunečnice nebo sója (dále jen „plodina s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace“) na souvislé ploše větší než 2 hektary a
2.
pěstuje bob, obilniny jiné než kukuřice a čirok, nebo řepka (dále jen „plodina se středním stupněm ochranného vlivu vegetace“) na souvislé ploše větší než 2 hektary pouze s použitím odpovídající půdoochranné technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
b)
mírně erozně ohrožené s vyšším rizikem podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení
1.
pěstuje plodinu s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace na souvislé ploše větší než 2 hektary pouze s použitím odpovídající půdoochranné technologie uvedené v příloze č. 17 k tomuto nařízení a
2.
pěstuje plodinu se středním stupněm ochranného vlivu vegetace na souvislé ploše větší než 2 hektary pouze s použitím odpovídající půdoochranné technologie uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení a
c)
mírně erozně ohrožené s nižším rizikem podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení pěstuje plodinu s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace na souvislé ploše větší než 2 hektary pouze s použitím odpovídající půdoochranné technologie uvedené v příloze č. 18 k tomuto nařízení.“.
8.
V § 8 odstavec 2 zní:
„(2)
Za souvislou plochu plodiny se považuje plocha osetá plodinami se shodnou nebo nižší úrovní ochranné funkce, která je od další souvislé plochy oseté plodinami s toutéž nebo nižší úrovní ochranné funkce oddělena plochou o minimální šířce 6 metrů, která zároveň není krajinným prvkem.“.
10.
V § 8 odstavec 3 zní:
„(3)
Pro půdoochrannou technologii
a)
č. 1 podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení a půdoochrannou technologii č. 2 a 5 až 8 podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení se použijí plodiny podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
b)
č. 4 podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení a půdoochrannou technologii č. 4 podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení se použijí plodiny podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení,
c)
č. 8 podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení a půdoochrannou technologii č. 12 podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení se použijí plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji, a
d)
č. 7 podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení se použijí plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji nebo plodiny podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.“.
11.
V § 8 odstavec 3 zní:
„(3)
Pro půdoochrannou technologii
a)
č. 1 podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, půdoochrannou technologii č. 2 a 5 až 8 podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, půdoochrannou technologii č. 1 až 3 podle přílohy č. 17 k tomuto nařízení a půdoochrannou technologii č. 1 až 3 podle přílohy č. 18 k tomuto nařízení se použijí plodiny podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
b)
č. 4 podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení a půdoochrannou technologii č. 4 podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení se použijí plodiny podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení,
c)
č. 8 podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, půdoochrannou technologii č. 12 podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, půdoochrannou technologii č. 7 podle přílohy č. 17 k tomuto nařízení a půdoochrannou technologii č. 8 podle přílohy č. 18 k tomuto nařízení se použijí plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji, a
d)
č. 7 podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení a půdoochrannou technologii č. 6 podle přílohy č. 17 k tomuto nařízení se použijí plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji, nebo plodiny podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.“.
12.
V § 8 odstavec 4 zní:
„(4)
Podmínky podle odstavce 1 se nevztahují na plodiny, pokud jsou založeny ve směsi, přičemž podíl žádné z těchto plodin ve směsi nepřekročí 20 %.“.
13.
V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Podmínky podle odstavce 1 se nevztahují na díl půdního bloku, na který byla podána žádost o poskytnutí dotace na opatření agrolesnictví podle nařízení vlády upravujícího opatření agrolesnictví a na kterém byly splněny podmínky stanovené pro toto opatření.“.
14.
V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , případně posklizňových zbytků po pěstování brambor a cukrové řepy“.
15.
V § 9 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokryvem se rozumí porost plodiny vyseté pro podmínky úhoru, strniště nebo podmítnuté strniště bez orby.“.
16.
V § 9 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Podmínky podle odstavců 1 až 4 se nevztahují na díl půdního bloku, na kterém je pěstována mrkev, cibule, ředkvička, zelí, kapusta, salát, kedlubna, hrách, květák nebo brokolice.“.
17.
V § 10 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6)
Podmínky podle odstavců 1 a 4 se nevztahují na
a)
neprodukční plochu, nebo
b)
jednotlivé plochy plodiny o výměře nejvýše 0,1 hektaru.
(7)
O porušení podmínek podle odstavců 1 a 4 se nejedná v případě, že
a)
je plocha dílu půdního bloku evidována v evidenci využití půdy v režimu ekologického zemědělství,
b)
je plocha dílu půdního bloku nebo jeho části oseta víceletými plodinami, nebo
c)
jsou tyto podmínky splněny nejméně na 90 % výměry plochy plodiny.“.
18.
V § 11 odst. 5 se za slova „agroenvironmentálně-klimatická opatření“ vkládají slova „nebo na opatření agrolesnictví podle nařízení vlády upravujícího opatření agrolesnictví“ a za slova „tato podopatření“ se vkládají slova „a opatření“.
19.
V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Do výpočtu plochy jedné plodiny stejného rodu rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin nebo kultury stejného druhu brukvovitých, lilkovitých nebo tykvovitých se započtou plochy se shodnou plodinou, které nejsou odděleny plochou o minimální šířce 6 metrů, která zároveň není krajinným prvkem.“.
21.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro stanovení minimálního podílu výměry zemědělské plochy vyhrazené pro neprodukční plochy se do
a)
výpočtu výměry neprodukčních ploch použijí váhové koeficienty podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení a
b)
zemědělské kultury podle odstavce 1, ze které je žadatel povinen vyčlenit stanovený procentní podíl neprodukčních ploch, nezahrnuje výměra zemědělské půdy, kterou má žadatel zařazenu v rámci podopatření zatravňování orné půdy podle nařízení upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření.“.
22.
V § 12 odst. 4 písm. a) se za slovo „údržbu“ vkládají slova „a dodržení zákazu produkce, pastvy nebo seče s odklizením biomasy z plochy dílu půdního bloku“.
23.
V § 12 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; založení souvislého porostu se považuje za splnění podmínek stanovených v § 3c odst. 2 písm. b) nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy“.
24.
V § 12 odst. 8 se na začátek písmene a) vkládají slova „nejpozději do 30. září příslušného roku“.
25.
V § 15 odstavec 2 zní:
„(2)
O porušení podmínky podle odstavce 1 se nejedná v případě
a)
jednotlivé plochy o výměře nejvýše 0,1 hektaru, nebo
b)
ukončení pozemkových úprav podle zákona o pozemkových úpravách a pokud došlo po vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k zemědělským pozemkům na dílu půdního bloku ke změně evidence druhu zemědělské kultury trvalý travní porost na jiný druh zemědělské kultury.“.
26.
V § 20 písm. a) se za text „písm. a)“ vkládají slova „ , a porušení není hodnoceno jako úmyslné“.
27.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1
Půdoochranné technologie pro plodiny se střední ochrannou funkcí na silně erozně ohrožené ploše
Číslo
půdoochranné
technologie| Půdoochranná
technologie| Podmínky půdoochranné technologie
---|---|---
1.| Zakládání do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků – přímé setí| Dodržení minimálně 30 % pokryvnosti půdy pro ozimé plodiny a 20 % pro jarní plodiny.
Vyjmenované ochranné plodiny podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
2.| Zpracování půdy bez obracení pro bob a obilniny jiné než kukuřice nebo čirok| Půda celoplošně zpracována bez obracení. Dodržení minimálně 30 % pokryvnosti půdy pro ozimé plodiny a 20 % pro jarní plodiny.
3.| Hloubkové kypření u řepky| Hloubka kypření půdního profilu minimálně 25 centimetrů. Dodržení minimálně 30 % pokryvnosti půdy.
4.| Podsev| Pěstování plodiny s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí. Dodržení minimálně 10 % pokryvnosti půdy. Vyjmenovaná plodina pro podsev podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.
5.| Pásové zpracování půdy| Podíl nezpracované půdy minimálně 60 % pozemku.
Setí do pásů v šířce maximálně 30 centimetrů.
6.| Pásové střídání plodin| Certifikace nebo ověření správnosti.
7.| Zakládání porostu s pomocnou plodinou| Dodržení minimálně 15 % pokryvnosti půdy. Vyjmenovaná pomocná plodina podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji a podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení v meziřádku nebo ploše.
8.| Osevní sled pro konvenční i ekologické zemědělství| Výměra zlepšujících plodin pěstovaných na posuzované ploše dosahuje v roce podání žádosti a předchozích 5 letech minimálně 50 % výměry posuzované plochy, přičemž se vychází z výměr plodin evidovaných v evidenci půdy. Za zlepšující plodinu se považuje travní porost a plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji, a jejich směsi nebo jejich využití v podsevu podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.
9.| Osevní sled pro plochy v ekologickém zemědělství| Výměra zlepšujících plodin pěstovaných na posuzované ploše dosahuje v roce podání žádosti a předchozím roce minimálně 50 % výměry posuzované plochy, přičemž se vychází z výměr plodin evidovaných v evidenci půdy. Za zlepšující plodinu se považuje travní porost a plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji, a jejich směsi nebo jejich využití v podsevu podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.
“.
28.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3
Půdoochranné technologie pro plodiny se střední ochrannou funkcí na mírně erozně ohrožené ploše s vyšším rizikem
Číslo
půdoochranné
technologie| Půdoochranná technologie| Podmínky půdoochranné
technologie
---|---|---
1.| Zpracování půdy bez obracení pro bob polní a obilniny jiné než kukuřice nebo čirok| Půda celoplošně zpracována bez obracení.
2.| Ochranné pásy| Souvislá plocha plodin s maximální šířkou 100 metrů přerušená ochranným pásem s minimální šířkou 22 metrů.
Vyjmenovaná plodina podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
3.| Hloubkové kypření u řepky| Hloubka kypření půdního profilu minimálně 25 centimetrů.
4.| Podsev| Pěstování plodiny s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí.
Vyjmenovaná plodina pro podsev podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.
5.| Maximální výměra jedné plodiny 5 hektarů| Nejvýše 5 hektarů souvislé plochy jedné plodiny oddělené od další souvislé plochy s plodinami téže nebo nižší ochranné funkce.
6.| Maximální výměra jedné plodiny 8 hektarů s obsetím| Nejvýše 8 hektarů souvislé plochy jedné plodiny obseta pásem vyjmenované plodiny podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení o minimální šířce 44 metrů.
7.| Maximální výměra jedné plodiny 10 hektarů s obsetím| Nejvýše 10 hektarů souvislé plochy jedné plodiny obseta pásem vyjmenované plodiny podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení o minimální šířce 66 metrů.
8.| Aplikace organické hmoty s doplňkovou PT| 25 t/hektar tuhých statkových nebo organických hnojiv nebo 15 t/hektar kejdy skotu/prasat v kombinaci se slámou nebo zeleným hnojením a zároveň
a)| maximální souvislá plocha jedné plodiny 10 hektarů,
b)| půda je celoplošně zpracována bez obracení, dodržení minimálně 30 % pokryvnosti půdy a
c)| šířka pásu hlavní plodiny s maximální šířkou 220 metrů. Šířka ochranného pásu minimálně 22 metrů vyjmenované plodiny podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
9.| Aplikace organické hmoty ve vyšší dávce| 35 t/hektar tuhých statkových nebo organických hnojiv na souvislé ploše plodiny s maximálním sklonem 5°.
10.| Zakládání porostu s pomocnou plodinou| Vyjmenovaná pomocná plodina podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji a příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení v meziřádku nebo ploše.
11.| Pásové střídání plodin| Certifikace nebo ověření správnosti.
12.| Osevní sled| Výměra zlepšujících plodin pěstovaných na posuzované ploše dosahuje v roce podání žádosti a předchozích 5 letech minimálně 33 % výměry posuzované plochy, přičemž se vychází z výměr plodin evidovaných v evidenci půdy. Za zlepšující plodinu se považuje travní porost a plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji, a jejich směsi nebo jejich využití v podsevu podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.
13.| Pěstování luskoobilních směsí| Maximální podíl 50 % obilnin ve směsi, šířka řádku maximálně 16 centimetrů.
“.
29.
V příloze č. 6 v řádcích s čísly požadavků 5.1. a 5.2. ve sloupci „Vymezení požadavku v právním předpisu“ se slova „čl. 1 nařízení Komise (ES) č. 1881/2006“ nahrazují slovy „čl. 2 nařízení Komise (ES) 2023/915“.
30.
V příloze č. 6 v řádku s číslem požadavku 5.18. ve sloupci „Vymezení požadavku v právním předpisu“ se text „č. 6/2019“ nahrazuje slovy „2019/6 a čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 470/2009 a přílohy nařízení Komise (EU) č. 37/2010“.
31.
V příloze č. 6 v řádcích s čísly požadavků 7.2. a 7.3. ve sloupci „Vymezení požadavku v právním předpisu“ se za text „odst. 1“ vkládají slova „věta první“.
32.
V příloze č. 6 v řádku s číslem požadavku 8.6. ve sloupci „Požadavek“ se slova „stanovených ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby pro zemědělství“ nahrazují slovy „stanovené jiným právním předpisem“.
33.
V příloze č. 6 v řádku s číslem požadavku 8.8. ve sloupci „Požadavek“ se slova „přípravků nebo pomocných prostředků, které jsou vraceny dodavateli při skladování“ nahrazují slovy „určených k vrácení dodavateli nebo nepovolených od ostatních skladovaných“.
34.
V příloze č. 6 v řádku s číslem požadavku 8.9. ve sloupci „Požadavek“ se slova „se zvláštními právními předpisy“ nahrazují slovy „s jiným právním předpisem“.
35.
V příloze č. 6 v řádku s číslem požadavku 10.4. ve sloupci „Vymezení požadavku v právním předpisu“ se doplňují slova „a § 4 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 a § 12b písm. a) a b) zákona č. 246/1992 Sb.“.
36.
V příloze č. 6 v řádku s číslem požadavku 11.1. ve sloupci „Vymezení požadavku v právním předpisu“ se text „§ 5 odst. 4 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 5 odst. 3 písm. a)“.
37.
Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9
Druhy plodin podle § 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4 až 7
1.| aksamitník
---|---
2.| bér vlašský
3.| hořčice
4.| kapusta krmná
5.| kmín
6.| kopr
7.| koriandr
8.| krambe
9.| laskavec
10.| len
11.| lesknice kanárská
12.| lnička
13.| mastňák
14.| mrkev
15.| oves hřebílkatý
16.| pastinák
17.| pískavice
18.| pohanka
19.| proso seté
20.| ptačí noha
21.| ředkev
22.| řepice
23.| řeřicha
24.| sléz
25.| slunečnice (s výjimkou slunečnice hlíznaté)
26.| svazenka
27.| světlice
28.| šalvěj hispánská
29.| šťovík
30.| trávy čeledi lipnicovité a jejich směsi
31.| vodnice
32.| žito trsnaté (lesní)
33.| směs výše uvedených plodin
“.
38.
V příloze č. 10 v řádku „Meziplodiny včetně meziplodin podle podopatření pěstování meziplodin podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“ ve sloupci „Váhový koeficient“ se číslo „0,3“ nahrazuje číslem „1“.
39.
V příloze č. 10 v řádku „Meziplodiny včetně meziplodin podle podopatření pěstování meziplodin podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“ ve sloupci „Váhový koeficient“ se číslo „1“ nahrazuje číslem „0,3“.
40.
V příloze č. 11 řádku č. 15 se slovo „ , rákosovitá“ zrušuje.
41.
V příloze č. 11 řádku č. 17 se za slovo „len“ vkládá slovo „setý“.
42.
V příloze č. 12 řádku č. 7 se slovo „ , rákosovitá“ zrušuje.
43.
V příloze č. 13 tabulka s číslem požadavku 2.8. zní:
„ 2.8.| Rozsah| Malý| Technické zabezpečení 1 skladovacího prostoru pro skladování statkových hnojiv neodpovídá požadavkům vodního zákona.
---|---|---|---
Střední| Technické zabezpečení 2 skladovacích prostorů pro skladování statkových hnojiv neodpovídá požadavkům vodního zákona.
Velký| Technické zabezpečení 3 a více skladovacích prostorů pro skladování statkových hnojiv neodpovídá požadavkům vodního zákona.
Závažnost| Malá| Skladovací prostory vykazují nedostatky, ale nedošlo k úniku závadných látek ze skladovaných statkových hnojiv.
Střední| Došlo k úniku závadných látek ze skladovaných statkových hnojiv do okolí bez viditelného nebo prokázaného ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod.
Velká| Došlo k úniku závadných látek ze skladovaných statkových hnojiv do vodního zdroje a bylo konstatováno viditelné nebo prokazatelné znečištění povrchových nebo podzemních vod.
Trvalost| Odstranitelná| Odstranitelné porušení.
Neodstranitelná| Neodstranitelné porušení.
Přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat| Ne.
Vztah k nařízení vlády č. 48/2017 Sb.| Příloha č. 1, poř. číslo aktu 1, poř. číslo požadavku 8
“.
44.
V příloze č. 13 v řádku s číslem požadavku 5.21. ve sloupci „Hodnocení“ se slovo „Prostory“ nahrazuje slovy „Zařízení k dojení a prostory“ a za slovo „zvířaty;“ se vkládají slova „konstrukce zařízení k dojení a prostory pro skladování dostatečně nezajistí omezení rizika kontaminace, zařízení k dojení a“.
45.
V příloze č. 13 v řádku s číslem požadavku 5.23. ve sloupci „Hodnocení“ se slova „ ; u personálu jsou zjištěna hrubá porušení v osobní hygieně“ nahrazují slovy „ , k lidské spotřebě bylo použito mléko nebo mlezivo od zvířat v ochranné lhůtě; u personálu jsou zjištěna hrubá porušení v osobní hygieně. Mléko nebylo před dojením, v jiné než automatické dojírně, organolepticky zkontrolováno, mlezivo bylo smícháno se syrovým mlékem“ a slova „nebo k mlékárenskému ošetření“ se zrušují.
46.
V příloze č. 13 tabulka s číslem požadavku 5.24. zní:
„ 5.24.| Rozsah| Malý| V prostorech pro skladování mléka není dostatečné chladící zařízení.
---|---|---|---
Střední| Mléko a mlezivo není uchováváno na čistém místě a v mléce jsou zjištěny nežádoucí příměsi. Mléko není chlazeno, přestože není zpracováno do 2 hodin ani nebyl tento postup z technologických důvodů povolen krajskou veterinární správou. Během přepravy není zachován chladící řetězec.
Velký| x
Závažnost| Malá| x
Střední| Kravské mléko v množství do 500 litrů, kozí mléko v množství do 100 litrů nebo ovčí mléko v množství do 50 litrů nebylo ihned po nadojení zchlazeno na teplotu 8 °C, resp. 6 °C při obdenním svozu, pokud nebylo zpracováno do 2 hodin nebo pokud krajská veterinární správa nepovolila výjimku z technologických důvodů.
Velká| Kravské mléko v množství nad 500 litrů, kozí mléko v množství nad 100 litrů nebo ovčí mléko v množství nad 50 litrů nebylo ihned po nadojení zchlazeno na teplotu 8 °C, resp. 6 °C při obdenním svozu, pokud nebylo zpracováno do 2 hodin nebo pokud krajská veterinární správa nepovolila výjimku z technologických důvodů.
Trvalost| Odstranitelná| Odstranitelná porušení.
Neodstranitelná| x
Přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat| Ano.
Vztah k nařízení vlády č. 48/2017 Sb.| Příloha č. 1, poř. číslo aktu 4, poř. číslo požadavku 17
“.
47.
V příloze č. 13 v řádku s číslem požadavku 5.25. ve sloupci „Hodnocení“ se za slova „na povrchu vlhká“ vkládají slova „nebo zapáchající“.
48.
V příloze č. 13 v řádku s číslem požadavku 8.8. ve sloupci „Hodnocení“ se za slova „určených k vrácení dodavateli“ vkládají slova „nebo nepovolených“ a za slova „určené k vrácení dodavateli“ se vkládají slova „nebo nepovolené“.
49.
V příloze č. 14 v řádku „Standard 8B. podle § 13“ ve sloupci „Hodnocení“ se za slovo „mokřad“ vkládá slovo „ , příkop“.
50.
Doplňuje se příloha č. 16, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 16
Stanovení druhu erozně ohrožených ploch podle § 8
Tabulka č. 1 – souvislá plocha plodiny 2,01 – 4 ha (včetně)*
Druh erozně
ohrožené plochy| Součin hodnot
faktoru ochranného
vlivu vegetace a
faktoru
protierozních
opatření pro
souvislou plochu
plodiny se stejným
stupněm
ochranného vlivu
vegetace přesahující
2 ha souvislé plochy
plodiny se stejným
stupněm
ochranného vlivu
vegetace| Přípustná míra
erozního ohrožení pro
půdy hluboké a
středně hluboké
(t.ha-1.rok-1)| Přípustná míra
erozního ohrožení
pro půdy mělké
(t.ha-1.rok-1)
---|---|---|---
plocha silně erozně
ohrožená| 0 až 0,045| 9| 2
plocha mírně erozně
ohrožená s vyšším
rizikem| 0,045 až 0,15| 9| 2
plocha mírně erozně
ohrožená s nižším
rizikem| 0,15 až 0,4| 9| 2
*
Souvislé plochy plodiny o velikosti 0,01 – 2 ha (včetně) nejsou zařazeny do žádné z kategorií erozně ohrožené plochy.
Tabulka č. 2 – souvislá plocha plodiny větší než 4 ha
Druh erozně
ohrožené plochy| Součin hodnot
faktoru ochranného
vlivu vegetace a
faktoru protierozních
opatření pro
souvislou plochu
plodiny se stejným
stupněm
ochranného vlivu
vegetace přesahující
2 ha nebo 50 %
souvislé plochy
plodiny se stejným
stupněm
ochranného vlivu
vegetace| Přípustná míra
erozního ohrožení pro
půdy hluboké a
středně hluboké
(t.ha-1.rok-1)| Přípustná míra
erozního ohrožení
pro půdy mělké
(t.ha-1.rok-1)
---|---|---|---
plocha silně erozně
ohrožená| 0 až 0,045| 9| 2
plocha mírně erozně ohrožená s vyšším
rizikem| 0,045 až 0,15| 9| 2
plocha mírně erozně ohrožená s nižším
rizikem| 0,15 až 0,4| 9| 2
“.
51.
Doplňují se přílohy č. 17 a 18, které včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 17
Půdoochranné technologie pro plodiny s nízkou ochrannou funkcí na mírně erozně ohrožené ploše s vyšším rizikem
Číslo
půdoochranné
technologie| Půdoochranná technologie| Podmínky půdoochranné
technologie
---|---|---
1.| Zakládání do ochranné plodiny, rostlinných zbytků| Půda celoplošně zpracována bez obracení. Dodržení minimálně 30 % pokryvnosti půdy. Vyjmenované ochranné plodiny podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
2.| Odkaměňování, důlkování – hrázkování u brambor s ochranným pásem| Požadovaný tvar hrůbku a brázdy. Prostor se separovanými kameny. Maximální délka řádku 200 metrů a ochranný pás široký minimálně 22 metrů. Vyjmenované plodiny pro ochranný pás podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
3.| Aplikace organické hmoty u brambor s ochranným pásem| 35 t/hektar tuhých statkových nebo organických hnojiv, s výjimkou hnojiv pocházejících z chovů drůbeže. Maximální délka řádku 200 metrů a ochranný pás široký minimálně 22 metrů. Vyjmenované plodiny pro ochranný pás podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
4.| Podrývání u řepy cukrové, krmné řepy| Hloubka podrytí minimálně 35 centimetrů.
5.| Pásové zpracování půdy| Podíl nezpracované půdy minimálně 60 % pozemku. Setí do pásů v šířce maximálně 30 centimetrů.
6.| Zakládání porostu s pomocnou plodinou| Dodržení minimálně 30 % pokryvnosti půdy. Vyjmenovaná pomocná plodina podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji a podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení v meziřádku nebo ploše.
7.| Osevní sled s aplikací organické hmoty| Výměra zlepšujících plodin pěstovaných na posuzované ploše dosahuje v roce podání žádosti a předchozích 5 letech minimálně 50 % výměry posuzované plochy, zároveň nejméně jedna aplikace tuhých statkových nebo organických hnojiv v dávce min. 25 t/hektar, s výjimkou hnojiv pocházejících z chovů drůbeže, kejdy nebo digestátu v kombinaci se slámou nebo zeleným hnojením v dávce min. 15 t/hektar, přičemž se vychází z výměry plodin evidovaných v evidenci půdy. Za zlepšující plodinu se považuje travní porost a plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji, a jejich směsi nebo jejich využití v podsevu podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.
Příloha č. 18
Půdoochranné technologie pro plodiny s nízkou ochrannou funkcí na mírně erozně ohrožené ploše s nižším rizikem
Číslo
půdoochranné
technologie| Půdoochranná technologie| Podmínky půdoochranné
technologie
---|---|---
1.| Ochranné pásy| Souvislá plocha plodin s maximální šířkou 220 metrů přerušená ochranným pásem s minimální šířkou 22 metrů. Vyjmenované plodiny pro ochranný pás podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
2.| Obsetí| Nejvýše 4 hektary souvislé plochy plodiny. Minimální šířka pásu 22 metrů, vyjmenovaná plodina na pás podle ochranný pás podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
3.| Maximální výměra plodiny 10 hektarů| Nejvýše 10 hektarů souvislé plochy jedné plodiny oddělené ochranným pásem v minimální šířce 22 metrů s vyjmenovanou plodinou dle přílohy č. 2 k tomuto nařízení nebo plochou jiné plodiny o minimální šíři 110 metrů.
4.| Aplikace organické hmoty| 25 t/hektar tuhých statkových nebo organických hnojiv nebo 15 t/hektar kejdy skotu/prasat v kombinaci se slámou nebo zeleným hnojením.
5.| Odkaměňování, důlkování – hrázkování u brambor| Požadovaný tvar hrůbku a brázdy. Prostor se separovanými kameny.
6.| Zakládání porostu do úzkých řádků u kukuřice a čiroku| Porosty kukuřice a čiroku zakládány do úzkých řádků širokých nejvýše 45 centimetrů.
7.| Ozelenění kolejových řádků| Minimální šířka kolejového řádku 2,5 metrů a maximální započitatelná šířka pásu 6 metrů. Maximální rozteč mezi řádky 36 metrů.
8.| Osevní sled| Výměra zlepšujících plodin pěstovaných na posuzované ploše dosahuje v roce podání žádosti a předchozích 5 letech minimálně 33 % výměry posuzované plochy, přičemž se vychází z výměr plodin evidovaných v evidenci půdy. Za zlepšující plodinu se považuje travní porost a plodiny podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, s výjimkou bobu a sóji, a jejich směsi nebo jejich využití v podsevu podle příloh č. 11 a 12 k tomuto nařízení.
“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 73/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. dubna 2024, se posuzují podle nařízení vlády č. 73/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. dubna 2024.
2.
Do 31. prosince 2024 minimální podíl uvedený v § 12 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 73/2023 Sb., zastoupený plochami podle § 2 odst. 2 písm. a) až q) nařízení vlády č. 73/2023 Sb., ve znění účinném ode dne 1. dubna 2024, činí 4 %, přičemž každá plocha se do výpočtu zohlední pouze jednou.
3.
Plodiny vyseté podle přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 73/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. dubna 2024, se považují za plodiny vyseté podle přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 73/2023 Sb., ve znění účinném ode dne 1. dubna 2024.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodů 6 a 10, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024,
b)
čl. I bodů 7, 8, 11, 19, 39 a 50, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, a
c)
čl. I bodů 9 a 20, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Nařízení vlády č. 61/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 61/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, a nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 3. 2024 15:27:11, datum účinnosti 15. 3. 2024, částka 61/2024
* ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření
* ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 15. 3. 2024
61
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. března 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, a nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 179/2014 Sb. a zákona č. 382/2022 Sb., a § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření
Čl. I
Nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, se mění takto:
1.
V § 2 písm. i) bodě 2 se slovo „a“ zrušuje.
2.
V § 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě, které se člení na tituly
1.
vodárenská nádrž Římov,
2.
vodárenská nádrž Švihov,
3.
vodárenská nádrž Vrchlice a
4.
vodárenská nádrž Opatovice.“.
3.
V § 3 odst. 2 písm. a), § 3 odst. 3 písm. a), § 3 odst. 5, § 7 odst. 1, § 7 odst. 7 písm. a), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 písm. a), § 9 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení a v § 9 odst. 3 písm. a) se slova „až j)“ nahrazují slovy „až k)“.
4.
V § 4 odst. 1 se text „odst. 2 písm. e)“ zrušuje.
5.
V § 6 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
6.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
z titulu horské a suchomilné louky nehnojené podle § 2 písm. b) bodu 5 do titulu horské a suchomilné louky hnojené podle § 2 písm. b) bodu 4.“.
7.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Změna zařazení mezi tituly v rámci podopatření ošetřování extenzivních travních porostů v pátém roce trvání období plnění víceletých podmínek
Hodlá-li žadatel v pátém roce trvání období plnění víceletých podmínek zvýšit zařazenou výměru v rámci podopatření ošetřování extenzivních travních porostů podle § 2 písm. b), podá žádost o zařazení, ve které požádá o zařazení do nového období plnění víceletých podmínek. V této žádosti o zařazení lze změnit titul vztahující se již k zařazenému dílu půdního bloku.“.
8.
V § 7 odst. 7 písm. a) se slova „§ 5 nebo 6“ nahrazují slovy „§ 5, 6 nebo 6a“.
9.
V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „podá žadatel“ nahrazují slovy „může žadatel podat“.
10.
V § 8 odst. 8 se za text „§ 2 písm. j)“ vkládají slova „nebo k)“.
11.
V § 9 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje.
12.
V § 9 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 3 doplňuje slovo „nebo“ a bod 4, který zní:
„4.
podopatření podle § 2 písm. k) je díl půdního bloku uvedený v žádosti o poskytnutí dotace vymezen podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů a zařazen podle § 24a odst. 4,“.
13.
V § 12 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slova „pokud Fond“ vkládají slova „v kalendářním roce, ve kterém obdržel žádost o zařazení,“.
14.
V § 12 odst. 6 písm. b) se slova „ , a to nejpozději do 31. května prvního roku trvání období plnění víceletých podmínek“ zrušují.
15.
V § 12 odst. 7 písm. a) bodě 2, § 17 odst. 6 písm. a) bodě 3, § 17 odst. 7 písm. a) bodě 3, § 19 odst. 8 písm. a) bodě 3, § 19 odst. 9 písm. a) bodě 3, § 19 odst. 10 písm. a) bodě 3, § 19 odst. 10 písm. d) bodě 3, § 20 odst. 5 písm. c), § 21 odst. 5 písm. b) bodě 2 a v § 23 odst. 5 písm. h) se slova „osvědčení prokazujícího kvalitu“ nahrazují slovy „uznávacího listu“.
16.
V § 12 odst. 8 závěrečné části ustanovení písmene d) se slovo „povinost“ nahrazuje slovem „povinnost“.
17.
V § 13 odst. 5 písm. a) se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“ a za slovo „modráska“ se vkládají slova „nebo se nachází alespoň z 50 % v chráněné krajinné oblasti Železné hory a je na něm vymezeno příslušné cenné stanoviště podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jako platba na výsledek“.
18.
V § 13 odst. 5 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“.
19.
V § 13 odst. 5 se na konci písmene c) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
20.
V § 15 odst. 1 písm. d) se slova „§ 16 odst. 5 písm. a) bodu 2 nebo § 16 odst. 6 písm. a) bodu 2“ nahrazují slovy „ , § 16 odst. 5 písm. a) bodu 3 nebo § 16 odst. 6 písm. a) bodu 3“ a slova „§ 16 odst. 5 písm. a) bodu 3, § 16 odst. 6 písm. a) bodu 3“ se nahrazují slovy „ , § 16 odst. 5 písm. a) bodu 4, § 16 odst. 6 písm. a) bodu 4“.
21.
V § 16 odst. 5 písm. a) se vkládá nový bod 1, který zní:
„1.
do 30. června příslušného kalendářního roku,“.
Dosavadní body 1 až 3 se označují jako body 2 až 4.
22.
V § 16 odst. 5 písm. c) se za slovo „nepovažuje“ vkládají slova „pastva zvířat nebo“.
23.
V § 16 odst. 6 písm. a) se vkládá nový bod 1, který zní:
„1.
do 30. června příslušného kalendářního roku,“.
Dosavadní body 1 až 3 se označují jako body 2 až 4.
24.
V § 16 odst. 11 písmeno h) zní:
„h)
neaplikuje herbicidy, pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným Ústavem určeno jinak.“.
25.
V § 16 odst. 13 písmeno f) zní:
„f)
zajistí, že se na příslušném dílu půdního bloku zařazeném v tomto titulu na předem určené části dílu půdního bloku vedené v evidenci využití půdy nacházejí nejméně 4 indikační druhy rostlin nebo skupiny druhů rostlin s pozitivním efektem uvedené v části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení; v případě nálezu indikačního druhu rostliny s negativním efektem uvedeného v části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení se tento druh odečte od počtu druhů rostlin nebo skupin druhů rostlin, který se nachází na příslušném dílu půdního bloku.“.
26.
V § 17 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou podopatření podle § 2 písm. e) nebo g)“.
27.
V § 17 odst. 6 písm. a) bodě 2 se slova „ , a to v celkovém minimálním výsevku směsi 9 kilogramů na 1 hektar“ zrušují.
28.
V § 17 odst. 7 písm. a) bodě 2 se slova „ , a to v celkovém minimálním výsevku 9 kilogramů na 1 hektar“ zrušují.
29.
V § 17 odst. 8 písm. a) se za slovo „rostlin“ vkládají slova „ , pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným Ústavem určeno jinak,“.
30.
V § 17 odst. 8 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
31.
V § 18 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; tato podmínka se nevztahuje na likvidaci nedopasků“.
32.
V § 19 odst. 3 písm. a) se text „§ 2 písm. g)“ nahrazuje slovy „§ 2 písm. c), g), j) nebo k)“.
33.
V § 19 odst. 7 písm. a) se za slovo „rostlin“ vkládají slova „ , pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným Ústavem určeno jinak,“.
34.
V § 19 odst. 7 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
35.
V § 19 odst. 9 písm. d) se slovo „července“ nahrazuje slovem „června“.
36.
V § 19 odst. 9 písm. e) se slovo „a“ zrušuje.
37.
V § 19 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
provádí dosev pouze směsí, která svým složením zajistí shodné nebo vyšší zastoupení minimálního počtu druhů rostlin z jednotlivých skupin rostlin uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení v porostu ve srovnání se směsí, kterou bylo provedeno založení nektarodárného biopásu podle písmene a) v období plnění víceletých podmínek.“.
38.
V § 19 odst. 10 písm. a) bodě 1 se slova „v případě prvního roku trvání období plnění víceletých podmínek, nebo nejpozději do 30. dubna příslušného kalendářního roku od druhého roku období plnění víceletých podmínek,“ zrušují.
39.
V § 19 odst. 10 písm. d) bodě 2 se slova „směsí osiv, přičemž zastoupení trav“ nahrazují slovy „stanovenou směsí osiv uvedenou v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení, přičemž zastoupení nejméně 3 druhů trav z čeledi lipnicovité“.
40.
V § 19 odst. 10 písm. f) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
41.
V § 19 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
provádí dosev pouze směsí, která svým složením zajistí shodné nebo vyšší zastoupení minimálního počtu druhů rostlin z jednotlivých skupin rostlin uvedených v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení v porostu ve srovnání se směsí, kterou bylo provedeno založení jetelotravního biopásu podle písmene d) v prvním roce trvání období plnění víceletých podmínek.“.
42.
V § 21 odst. 3 písm. a) se text „§ 2 písm. e)“ nahrazuje slovy „§ 2 písm. c), e), j) nebo k)“.
43.
V § 21 odst. 5 písmeno a) zní:
„a)
založí porost druhově bohatého pokrytí nejpozději do 31. května příslušného kalendářního roku,“.
44.
V § 21 odst. 5 písm. b) bodě 1 se slova „v minimálním výsevku 8 kilogramů na 1 hektar“ zrušují.
45.
V § 21 odst. 5 písm. f) se za slovo „roku“ vkládají slova „ , a to s výjimkou použití bezorebných technologií,“.
46.
V § 21 odst. 5 písm. g) bodě 1 se za slovo „rostlin“ vkládají slova „ , pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným Ústavem určeno jinak,“.
47.
V § 21 odst. 5 písm. g) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
48.
V § 22 odst. 5 a v § 24 odst. 6 se za slovo „výrobky,“ vkládají slova „nebo prostřednictvím pověřené osoby podle § 10 odst. 3 zákona o hnojivech“.
49.
V § 22 odst. 6 písm. d) závěrečné části ustanovení se slova „zemědělské kultury ovocný sad“ nahrazují slovy „produkčních ploch“.
50.
V § 22 odst. 6 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , s výjimkou ovocných sadů, jejichž souhrnná výměra produkčních ploch, na kterou žadatel žádá o poskytnutí dotace, je v příslušném kalendářním roce menší než 5 hektarů“.
51.
V § 22 odst. 6 písm. h) se slova „1. května“ nahrazují slovy „1. dubna“ a slova „30. června“ se nahrazují slovy „15. srpna“.
52.
V § 22 odst. 6 písm. l) se slova „vyhodnocení údajů se provádí v případě, že dojde ke změně“ nahrazují slovy „má se za to, že pokud nedojde k takové změně, která by měla vliv na vyhodnocení údajů, odpovídá vyhodnocení poslednímu provedenému záznamu“.
53.
V § 23 odst. 6 písmena f) a g) znějí:
„f)
provede každoročně proti plísni révové nejméně 1 aplikaci přípravku na ochranu rostlin, pomocného prostředku na ochranu rostlin nebo základní látky povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství a
g)
provede každoročně proti padlí révovému nejméně 1 aplikaci přípravku na ochranu rostlin, pomocného prostředku na ochranu rostlin nebo základní látky povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství.“.
54.
V § 23 odst. 9 písmeno a) zní:
„a)
založit porost z lipnicovitých, bobovitých nebo jiných dvouděložných rostlin nebo směsí těchto plodin do 31. října příslušného kalendářního roku v meziřadí, které není ozeleněné podle odstavce 5 písm. h), a ponechat jej v meziřadí do 31. března následujícího kalendářního roku; výsev žadatel provede nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání
1.
míchacího protokolu, v případě použití směsi osiva podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby, nebo
2.
uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby, v případě použití směsi uznaného osiva nebo druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby, nebo“.
55.
V § 24 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou podopatření podle § 2 písm. e), g) nebo k)“.
56.
V § 24 odst. 7 písm. a) se slovo „každého“ nahrazuje slovem „libovolného“ a slova „ ; žadatel, jehož souhrnná výměra dílů půdních bloků nebo jejich částí s druhem zemědělské kultury standardní orná půda nebo plocha s víceletými produkčními plodinami, na kterou je podána žádost o poskytnutí dotace na toto podopatření, nepřesáhne 5 hektarů, odebírá pouze 1 vzorek z převládajícího podporovaného druhu podle výměry,“ se zrušují.
57.
V § 24 odst. 7 písm. b) se slova „vzorků odebraných“ nahrazují slovy „vzorku odebraného“.
58.
V § 24 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „bloků s druhem“ nahrazují slovy „bloků nebo jejich částech s druhem“.
59.
V § 24 odst. 8 písm. a) se slova „C a D“ nahrazují slovy „C až E“.
60.
V § 24 odst. 8 se na konci úvodní části ustanovení písmene c) doplňují slova „ , případně od data prvního výsevu nebo výsadby do data zahájení sklizně posledního podporovaného pěstovaného druhu v rámci příslušného kalendářního roku“.
61.
V § 24 odst. 8 písm. c) bodě 2 se za slova „1 až 6“ vkládají slova „a 8“.
62.
V § 24 odst. 8 písm. d) se slova „vyhodnocení údajů se provádí v případě, že dojde ke změně“ nahrazují slovy „má se za to, že pokud nedojde k takové změně, která by měla vliv na vyhodnocení údajů, odpovídá vyhodnocení poslednímu provedenému záznamu“.
63.
V § 24 odst. 9 písm. a) se slovo „příloze“ nahrazuje slovy „části A přílohy“.
64.
V § 24 odst. 9 písm. c) se za slovo „výrobky,“ vkládají slova „nebo prostřednictvím pověřené osoby podle § 10 odst. 3 zákona o hnojivech“.
65.
V § 24 odst. 10 úvodní části ustanovení se za slovo „bloku“ vkládají slova „nebo jeho části“.
66.
V § 24 odst. 10 písmeno a) zní:
„a)
pěstuje některý z podporovaného druhu víceleté produkční plodiny uvedený v části B přílohy č. 10 k tomuto nařízení (dále jen „podporovaný druh víceleté produkční plodiny“),“.
67.
V § 24 odst. 10 písm. c) se za slovo „výrobky,“ vkládají slova „nebo prostřednictvím pověřené osoby podle § 10 odst. 3 zákona o hnojivech“ a za slovo „bloku“ se vkládají slova „nebo jeho části“.
68.
V § 24 odst. 10 písm. h) se za slovo „aplikuje“ vkládají slova „k jednotlivému podporovanému druhu víceleté produkční plodiny“.
69.
V § 24 odst. 11 písm. b) se slova „byla pěstována předplodina nebo hlavní plodina s meziplodinou, přičemž předplodina nebo meziplodina byla zapravena do půdy jako zelené hnojení“ nahrazují slovy „bylo provedeno zelené hnojení“.
70.
V § 24 odst. 11 písm. d) se za slovo „výrobky,“ vkládají slova „nebo prostřednictvím pověřené osoby podle § 10 odst. 3 zákona o hnojivech“ a za slovo „půdy“ se vkládají slova „z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm“.
71.
V § 24 odst. 11 písm. e) se za slovo „bloků“ vkládají slova „nebo jejich části“.
72.
V § 24 odst. 11 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , přičemž obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene d) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 5 přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.“.
73.
V § 24 odst. 13 písm. a) se za slovo „výsadbě“ vkládá slovo „konzumních“.
74.
V § 24 odst. 13 písmena b) a c) znějí:
„b)
provede případnou výsadbu konzumních brambor pouze na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém bylo provedeno zelené hnojení nebo na kterém bylo aplikováno tuhé nebo tekuté statkové hnojivo nebo tuhé organické hnojivo kompost,
c)
zajistí prostřednictvím odborně způsobilé osoby, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, nebo prostřednictvím pověřené osoby podle § 10 odst. 3 zákona o hnojivech před výsadbou konzumních brambor, a v případě provedení jarního hnojení před tímto hnojením, na dílu půdního bloku nebo jeho části odběr vzorku půdy z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm a jeho rozbor za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku,“.
75.
V § 24 odst. 13 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , přičemž obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene c) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 4 přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb. a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce vypočtený podle § 7 odst. 5 písm. c) nařízení vlády č. 262/2012 Sb. se do přívodu dusíku započte pouze z hnojiv aplikovaných až po datu odběru vzorků půdy“.
76.
V § 24 odst. 13 se na konci písmene h) slovo „a“ zrušuje.
77.
V § 24 se na konci odstavce 13 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
je-li prováděno předčasné ukončení vegetace, použije alternativní metodu s vyloučením desikantů na více než 50 % výměry dílů půdních bloků nebo jejich částí, na kterou je v příslušném kalendářním roce podána žádost o poskytnutí dotace.“.
78.
V § 24 se odstavec 14 zrušuje.
Dosavadní odstavce 15 a 16 se označují jako odstavce 14 a 15.
79.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní:
㤠24a
Podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě
(1)
Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě uvede
a)
seznam jím obhospodařovaných dílů půdních bloků, které hodlá zařadit, vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, včetně uvedení jednotlivých titulů podle § 2 písm. k) bodů 1 až 4, a
b)
údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.
(2)
Součástí žádosti o zařazení do podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě musí být geoprostorová informace, která definuje příslušné díly půdních bloků, které žadatel uvedl v této žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků označí titul podle § 2 písm. k) bodů 1 až 4, na který na daném dílu půdního bloku žádá o zařazení.
(3)
Zařadit do podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě lze díl půdního bloku,
a)
na kterém není uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2, s výjimkou podopatření podle § 2 písm. e), g) nebo j),
b)
na kterém není uplatňováno žádné agroenvironmentálně-klimatické opatření podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., s výjimkou podopatření podle § 2 písm. e) nebo h) nařízení vlády č. 75/2015 Sb., nebo
c)
který není ke dni podání žádosti o zařazení evidován v systému ekologického zemědělství nebo v etapě přechodného období podle zákona o ekologickém zemědělství.
(4)
Žádost o zařazení do titulu
a)
vodárenská nádrž Římov podle § 2 písm. k) bodu 1 lze podat na díl půdního bloku, na kterém je v evidenci využití půdy vymezena vrstva pěstování plodin s omezením používání pesticidů v povodí vodárenské nádrže Římov,
b)
vodárenská nádrž Švihov podle § 2 písm. k) bodu 2 lze podat na díl půdního bloku, na kterém je v evidenci využití půdy vymezena vrstva pěstování plodin s omezením používání pesticidů v povodí vodárenské nádrže Švihov,
c)
vodárenská nádrž Vrchlice podle § 2 písm. k) bodu 3 lze podat na díl půdního bloku, na kterém je v evidenci využití půdy vymezena vrstva pěstování plodin s omezením používání pesticidů v povodí vodárenské nádrže Vrchlice, nebo
d)
vodárenská nádrž Opatovice podle § 2 písm. k) bodu 4 lze podat na díl půdního bloku, na kterém je v evidenci využití půdy vymezena vrstva pěstování plodin s omezením používání pesticidů v povodí vodárenské nádrže Opatovice, podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.
(5)
Minimální výměra pro zařazení do podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě činí 1 hektar zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.
(6)
Žadatel po celou dobu zařazení do titulu vodárenská nádrž Římov
a)
neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části A přílohy č. 20 k tomuto nařízení,
b)
neaplikuje na pozemcích obhospodařovaných v povodí vodárenské nádrže Římov přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů povrchových vod, a přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů podzemních a povrchových vod,
c)
dodrží opatření stanovená pro použití přípravku na ochranu rostlin se stejnou účinnou látkou na stejném pozemku a každoročně může aplikovat v případě použití přípravku na ochranu rostlin účinnou látku
1.
azoxystrobin v maximální dávce 150 g/ha,
2.
bentazon v maximální dávce 760 g/ha, s výjimkou víceletých pícnin a obilnin s jejich podsevem,
3.
clomazone v maximální dávce 65 g/ha,
4.
glyfosát v maximální dávce 1 080 g/ha,
5.
mesotrione v maximální dávce 110 g/ha,
6.
pethoxamid v maximální dávce 1 200 g/ha,
7.
tebuconazole v maximální dávce odpovídající nejnižší hranici povolené dávky pro danou pěstovanou plodinu,
8.
diflufenican v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou plodinu,
9.
fluroxypyr v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou plodinu,
10.
flufenacet v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou plodinu,
11.
trinexapac-ethyl v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou plodinu, a
12.
thiencarbazone-methyl v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou plodinu, a
d)
vede záznamy o použití přípravku na ochranu rostlin podle § 9 odst. 2 písm. d) a pomocného přípravku na ochranu rostlin u dílů půdních bloků zařazených podle odstavce 4 v elektronické podobě, a to bez ohledu na výměru, na které žadatel hospodaří, a předá je do 2 kalendářních dnů následujících po aplikaci Ústavu ve formátu podle § 11 odst. 2 a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů; v prvním roce období trvání víceletých podmínek je tato podmínka uplatňována od 1. června.
(7)
Žadatel po celou dobu zařazení do titulu vodárenská nádrž Švihov
a)
neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části A přílohy č. 20 k tomuto nařízení,
b)
neaplikuje na pozemcích obhospodařovaných v povodí vodárenské nádrže Švihov přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů povrchových vod, a přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů podzemních a povrchových vod,
c)
dodrží opatření stanovená pro použití přípravku na ochranu rostlin se stejnou účinnou látkou na stejném pozemku a každoročně může aplikovat v případě použití přípravku na ochranu rostlin účinnou látku
1.
azoxystrobin v maximální dávce 150 g/ha,
2.
bentazon v celkové maximální dávce 760 g/ha, s výjimkou víceletých pícnin a obilnin s jejich podsevem,
3.
clomazone v maximální dávce 65 g/ha,
4.
glyfosát v maximální dávce 1 080 g/ha,
5.
mesotrione v maximální dávce 110 g/ha,
6.
pethoxamid v maximální dávce 1 200 g/ha,
7.
tebuconazole v maximální dávce odpovídající minimální povolené dávce pro danou pěstovanou plodinu,
8.
diflufenican v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou pěstovanou plodinu,
9.
fluroxypyr v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou pěstovanou plodinu,
10.
flufenacet v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou pěstovanou plodinu,
11.
trinexapac-ethyl v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou pěstovanou plodinu, a
12.
thiencarbazone-methyl v dávce odpovídající snížení 25 % z maximální povolené dávky pro danou plodinu, přičemž pokud snížení o 25 % bude nad hodnotou minimální povolené dávky, bude použita tato minimální povolená dávka pro danou pěstovanou plodinu, a
d)
vede záznamy o použití přípravku na ochranu rostlin podle § 9 odst. 2 písm. d) a pomocného přípravku na ochranu rostlin u dílů půdních bloků zařazených podle odstavce 4 v elektronické podobě, a to bez ohledu na výměru, na které žadatel hospodaří, a předá je do 2 kalendářních dnů následujících po aplikaci Ústavu ve formátu podle § 11 odst. 2 a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 132/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů; v prvním roce období trvání víceletých podmínek je tato podmínka uplatňována od 1. června.
(8)
Žadatel po celou dobu zařazení do titulu vodárenská nádrž Vrchlice
a)
neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části B přílohy č. 20 k tomuto nařízení; přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku bentazon lze aplikovat u víceletých pícnin a obilovin s jejich podsevem a přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku chlortoluran nebo terbuthylazin lze aplikovat k plodinám nacházejícím se mimo II. stupeň ochranného pásma vodního zdroje vodárenské nádrže Vrchlice,
b)
neaplikuje na pozemcích obhospodařovaných v II. stupni ochranného pásma vodárenské nádrže Vrchlice přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů povrchových vod, a přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů podzemních a povrchových vod,
c)
dodrží opatření stanovená pro použití přípravku na ochranu rostlin se stejnou účinnou látkou na stejném pozemku a každoročně může aplikovat v případě použití přípravku na ochranu rostlin účinnou látku
1.
glyfosát v maximální dávce 1 080 g/ha,
2.
mesotrione v maximální dávce 110 g/ha a
3.
terbuthylazin v maximální dávce 650 g/ha, a to mimo II. stupeň ochranného pásma vodního zdroje vodárenské nádrže Vrchlice,
d)
aplikuje maximálně jednou za dva roky přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku chlortoluron v maximální dávce 550 g/ha, a to mimo II. stupeň ochranného pásma vodního zdroje vodárenské nádrže Vrchlice, a
e)
vede záznamy o použití přípravku na ochranu rostlin podle § 9 odst. 2 písm. d) a pomocného přípravku na ochranu rostlin u dílů půdních bloků zařazených podle odstavce 4 v elektronické podobě, a to bez ohledu na výměru, na které žadatel hospodaří, a předá je do 2 kalendářních dnů následujících po aplikaci Ústavu ve formátu podle § 11 odst. 2 a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 132/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů; v prvním roce období trvání víceletých podmínek je tato podmínka uplatňována od 1. června.
(9)
Žadatel po celou dobu zařazení do titulu vodárenská nádrž Opatovice
a)
neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části C přílohy č. 20 k tomuto nařízení; přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku dimethenamid-P lze aplikovat k plodinám nacházejícím se mimo II. stupeň ochranného pásma vodního zdroje vodárenské nádrže Opatovice,
b)
neaplikuje na pozemcích obhospodařovaných v II. stupni ochranného pásma vodárenské nádrže Opatovice přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů povrchových vod, a přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů podzemních a povrchových vod,
c)
dodrží opatření stanovená pro použití přípravku na ochranu rostlin se stejnou účinnou látkou na stejném pozemku a každoročně může aplikovat v případě použití přípravku na ochranu rostlin účinnou látku
1.
bentazon v maximální dávce 760 g/ha s výjimkou víceletých pícnin a obilnin s jejich podsevem,
2.
clomazone v maximální dávce 65 g/ha,
3.
dimethenamid-P v maximální dávce 864 g/ha, a to mimo II. stupeň ochranného pásma vodního zdroje vodárenské nádrže Opatovice,
4.
glyfosát v maximální dávce 1 080 g/ha,
5.
mesotrione v maximální dávce 110 g/ha,
6.
pethoxamid v maximální dávce 1 080 g/ha a
7.
tebuconazole v maximální dávce odpovídající nejnižší hranici povolené dávky pro danou pěstovanou plodinu a
d)
vede záznamy o použití přípravku na ochranu rostlin podle § 9 odst. 2 písm. d) a pomocného přípravku na ochranu rostlin v elektronické podobě u dílů půdních bloků zařazených podle odstavce 4, a to bez ohledu na výměru, na které žadatel hospodaří, a předá je do 2 kalendářních dnů následujících po aplikaci Ústavu ve formátu podle § 11 odst. 2 a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 132/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů; v prvním roce období trvání víceletých podmínek je tato podmínka uplatňována od 1. června.“.
80.
V § 26 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
v podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě
1.
151 EUR/1 hektar standardní orné půdy v titulu vodárenská nádrž Římov podle § 2 písm. k) bodu 1, na kterém žadatel plní podmínky podle § 24a,
2.
151 EUR/1 hektar standardní orné půdy v titulu vodárenská nádrž Švihov podle § 2 písm. k) bodu 2, na kterém žadatel plní podmínky podle § 24a,
3.
151 EUR/1 hektar standardní orné půdy v titulu vodárenská nádrž Vrchlice podle § 2 písm. k) bodu 3, na kterém žadatel plní podmínky podle § 24a,
4.
151 EUR/1 hektar standardní orné půdy v titulu vodárenská nádrž Opatovice podle § 2 písm. k) bodu 4, na kterém žadatel plní podmínky podle § 24a.“.
81.
V § 26 odst. 9, 11, 15 a 17 se za slova „plochu podle“ vkládá text „§ 12 odst. 1“.
82.
V § 26 odst. 19 se slova „9 EUR/1 hektar“ nahrazují slovy „18 EUR/1 hektar“.
83.
V § 26 odst. 28 se za slova „odstavců 1 až 27“ vkládají slova „a § 26a a 26b“.
84.
Za § 26 se vkládají nové § 26a a 26b, které včetně nadpisů znějí:
㤠26a
Další změny v sazbách dotace
(1)
Fond sníží sazbu dotace podle § 26 odst. 1 písm. e) bodu 1 o 350 EUR/1 hektar, uvede-li žadatel v jednotné žádosti, že osetá plocha biopásu plní neprodukční plochu podle § 23 nebo § 24 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.
(2)
Fond sníží sazbu dotace podle § 26 odst. 1 písm. e) bodu 2 o 416 EUR/1 hektar, uvede-li žadatel v jednotné žádosti, že osetá plocha biopásu plní neprodukční plochu podle § 23 nebo § 24 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.
(3)
Fond sníží sazbu dotace podle § 26 odst. 1 písm. e) bodu 3 o 401 EUR/1 hektar, uvede-li žadatel v jednotné žádosti, že osetá plocha biopásu plní neprodukční plochu podle § 23 nebo § 24 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.
(4)
Fond sníží sazbu dotace podle § 26 odst. 1 písm. f) o 438 EUR/1 hektar, uvede-li žadatel v jednotné žádosti, že osetá plocha plní neprodukční plochu podle § 23 nebo § 24 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.
(5)
Fond sníží sazbu dotace podle § 26 odst. 1 písm. g) o 175 EUR/1 hektar, uvede-li žadatel v jednotné žádosti, že osetá plocha plní neprodukční plochu podle § 23 nebo § 24 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.
(6)
Fond sníží sazbu dotace podle § 26 odst. 1 písm. k) o 11 EUR/1 hektar, jde-li o díl půdního bloku, na který je zároveň podána žádost podle § 11 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.
§ 26b
Neposkytnutí dotace v případě konkurence žádostí o poskytnutí dotace
(1)
Fond neposkytne dotaci podle § 2 písm. c) na plochu se zemědělskou kulturou standardní orná půda, jde-li o plochu, na kterou je zároveň podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření biopásy podle § 2 písm. e).
(2)
Fond neposkytne dotaci podle § 2 písm. c) na plochu se zemědělskou kulturou standardní orná půda, jde-li o plochu, na kterou je zároveň podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření druhově bohaté pokrytí orné půdy podle § 2 písm. g).
(3)
Fond neposkytne dotaci podle § 2 písm. j) na plochu se zemědělskou kulturou standardní orná půda, jde-li o plochu, na kterou je zároveň podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření biopásy podle § 2 písm. e).
(4)
Fond neposkytne dotaci podle § 2 písm. j) na plochu se zemědělskou kulturou standardní orná půda, jde-li o plochu, na kterou je zároveň podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření druhově bohaté pokrytí orné půdy podle § 2 písm. g).
(5)
Fond neposkytne dotaci podle § 2 písm. k) na plochu se zemědělskou kulturou standardní orná půda, jde-li o plochu, na kterou je zároveň podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření biopásy podle § 2 písm. e).
(6)
Fond neposkytne dotaci podle § 2 písm. k) na plochu se zemědělskou kulturou standardní orná půda, jde-li o plochu, na kterou je zároveň podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření druhově bohaté pokrytí orné půdy podle § 2 písm. g).
(7)
Fond neposkytne dotaci podle § 2 písm. k) na plochu se zemědělskou kulturou standardní orná půda, jde-li o plochu, na kterou je zároveň podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření integrovaná produkce zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor podle § 2 písm. j).“.
85.
V § 27 odst. 4 písmeno l) zní:
„l)
evidence nebo záznamů o hnojení nebo o používání přípravků na ochranu rostlin podle § 9 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo předložení takové evidence, ze které není možné zjistit plnění podmínek tohoto podopatření;“.
86.
V § 29 odst. 1 písm. f) bodě 2, § 29 odst. 2 písm. b) bodech 4 až 7 a v § 29 odst. 3 písm. f) se číslo „16“ nahrazuje číslem „15“.
87.
V § 30 odst. 1 písm. e) bodě 2 a v § 30 odst. 2 písm. d) bodech 2, 7, 10 a 15 se slova „nebylo dosaženo maximálního limitu rezidua uvedeného“ nahrazují slovy „nepřekročil maximální limit rezidua uvedený“.
88.
V § 30 odst. 1 písm. e) bodě 7 se slova „nebylo dosaženo hodnoty obsahu olova uvedené“ nahrazují slovy „nepřekročil hodnotu obsahu olova uvedenou“.
89.
V § 30 odst. 1 písm. g) bodě 1 se slova „nebylo dosaženo hodnoty“ nahrazují slovy „nepřekročil hodnotu“.
90.
V § 30 odst. 2 písm. c) bodě 4 se slovo „nebo“ zrušuje.
91.
V § 30 odst. 2 písm. d) bodě 16 se text „§ 24 odst. 14“ nahrazuje textem „§ 24 odst. 13 písm. j)“.
92.
V § 30 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě
1.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. d),
2.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. d),
3.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 8 písm. e), nebo
4.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. d).“.
93.
V § 32 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
94.
V § 32 odst. 1 písm. e) bodě 1 se slovo „nebo“ zrušuje.
95.
V § 32 odst. 1 písm. e) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 3 až 5, které znějí:
„3.
nesplnil podmínky uvedené v § 22 odst. 7 písm. a), přičemž žadatel odebral alespoň 1 vzorek ovoce, a to z druhu ovoce převládajícího podle výměry,
4.
překročil ve vzorku ovoce odebraném podle § 22 odst. 7 písm. a) a analyzovaném podle § 22 odst. 7 písm. b) nebo ve vzorku odebraném Fondem mezní hodnotu obsahu olova uvedenou v části B přílohy č. 13 k tomuto nařízení a současně nepřekročil hodnotu obsahu olova uvedenou v části C přílohy č. 13 k tomuto nařízení, nebo
5.
nesplnil podmínky uvedené v § 22 odst. 7 písm. b), přičemž žadatel zajistil rozbor alespoň 1 vzorku ovoce, a to z druhu ovoce převládajícího podle výměry, nebo“.
96.
V § 32 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
podopatření integrovaná produkce zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor
1.
nesplnil podmínky uvedené v § 24 odst. 7 písm. a), přičemž žadatel odebral alespoň 1 vzorek,
2.
překročil ve vzorku odebraném podle § 24 odst. 7 písm. a) a analyzovaném podle § 24 odst. 7 písm. b) nebo ve vzorku odebraném Fondem mezní hodnotu obsahu některé z chemických látek uvedené v části B přílohy č. 14 k tomuto nařízení a současně nepřekročil hodnotu obsahu některé z chemických látek uvedené v části C přílohy č. 14 k tomuto nařízení, nebo
3.
nesplnil podmínky uvedené v § 24 odst. 7 písm. b), přičemž žadatel zajistil rozbor alespoň 1 vzorku.“.
97.
V § 32 odst. 2 písm. e) bodě 2 se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. f)“.
98.
V § 32 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě
1.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 1,
2.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 2,
3.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 3,
4.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 4,
5.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 5,
6.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 6,
7.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 7,
8.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 8,
9.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 9,
10.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 10,
11.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 11,
12.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. c) bodu 12,
13.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 1,
14.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 2,
15.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 3,
16.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 4,
17.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 5,
18.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 6,
19.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 7,
20.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 8,
21.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 9,
22.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 10,
23.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 11,
24.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. c) bodu 12,
25.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 8 písm. c) bodu 1,
26.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 8 písm. c) bodu 2,
27.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 8 písm. c) bodu 3,
28.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 8 písm. d),
29.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. c) bodu 1,
30.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. c) bodu 2,
31.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. c) bodu 3,
32.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. c) bodu 4,
33.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. c) bodu 5,
34.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. c) bodu 6, nebo
35.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. c) bodu 7.“.
99.
V § 32 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
podopatření druhově bohaté pokrytí orné půdy nesplnil podmínku uvedenou v § 21 odst. 5 písm. b) bodu 3,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
100.
V § 34 odst. 1 písm. g) se vkládá nový bod 1, který zní:
„1.
nesplnil podmínky uvedené v § 21 odst. 3 písm. d),“.
Dosavadní body 1 až 7 se označují jako body 2 až 8.
101.
V § 34 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slova „bodu 1“ zrušují.
102.
V § 34 odst. 1 písm. g) se bod 4 zrušuje.
Dosavadní body 5 až 8 se označují jako body 4 až 7.
103.
V § 34 odst. 1 písm. h) body 6 až 8 znějí:
„6.
nesplnil podmínky uvedené v § 22 odst. 7 písm. a), přičemž žadatel neodebral žádný vzorek ovoce,
7.
překročil ve vzorku ovoce odebraném podle § 22 odst. 7 písm. a) a analyzovaném podle § 22 odst. 7 písm. b) nebo ve vzorku odebraném Fondem mezní hodnotu obsahu některé z chemických látek v ovoci uvedené v části C přílohy č. 13 k tomuto nařízení, nebo
8.
nesplnil podmínky uvedené v § 22 odst. 7 písm. b), přičemž žadatel nezajistil rozbor za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu chemických látek žádného vzorku nebo nezajistil rozbor za účelem zjištění dodržení limitu obsahu všech sledovaných chemických látek,“.
104.
V § 34 odst. 1 písm. j) bodě 1 se slova „odebral alespoň 1“ nahrazují slovy „neodebral žádný“.
105.
V § 34 odst. 1 písm. j) bodě 2 se text „B“ nahrazuje textem „C“ a slova „a současně nebylo dosaženo hodnoty obsahu některé z chemických látek uvedené v části C přílohy č. 14 k tomuto nařízení“ se zrušují.
106.
V § 34 odst. 1 písm. j) bod 3 zní:
„3.
nesplnil podmínky uvedené v § 24 odst. 7 písm. b), přičemž žadatel nezajistil rozbor za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu chemických látek žádného vzorku nebo nezajistil rozbor za účelem zjištění dodržení limitu obsahu všech sledovaných chemických látek,“.
107.
V § 34 odst. 2 písm. b) bodech 2, 6, 14 a 17 se text „§ 2 písm. d)“ nahrazuje textem „§ 2 písm. b)“.
108.
V § 34 odst. 2 písm. d) se za bod 5 vkládají nové body 6 a 7, které znějí:
„6.
nesplnil podmínky uvedené v § 19 odst. 9 písm. h),
7.
nesplnil podmínky uvedené v § 19 odst. 10 písm. h),“.
Dosavadní body 6 až 8 se označují jako body 8 až 10.
109.
V § 34 odst. 2 písm. e) se na konci bodu 2 slovo „nebo“ zrušuje.
110.
V § 34 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě
1.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. a),
2.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. a),
3.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 8 písm. a),
4.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. a),
5.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 6 písm. b),
6.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 7 písm. b),
7.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 8 písm. b), nebo
8.
nesplnil podmínky uvedené v § 24a odst. 9 písm. b).“.
111.
V § 34 odst. 3 písm. d) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4 až 7 se označují jako body 3 až 6.
112.
V § 34 odst. 3 písm. d) se bod 4 zrušuje.
Dosavadní body 5 a 6 se označují jako body 4 a 5.
113.
V § 37 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokud žadatel při uplatnění
a)
podopatření integrovaná produkce ovoce nesplnil podmínky uvedené v § 22 odst. 7, přičemž žadatel neprovedl odběr a rozbor vzorků ovoce ve 2 kalendářních letech, nebo
b)
podopatření integrovaná produkce zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor nesplnil podmínky uvedené v § 24 odst. 7, přičemž žadatel neprovedl odběr a rozbor vzorků ve 2 kalendářních letech,
Fond dotaci v podopatření podle § 2 neposkytne a současně rozhodne o vyřazení žadatele z příslušného podopatření a o vrácení dotace poskytnuté za příslušné podopatření podle § 2 od počátku tohoto období plnění víceletých podmínek.“.
114.
V příloze č. 3 části A se na konci nadpisu doplňují slova „na předem určené části dílu půdního bloku vedené v evidenci využití půdy“.
115.
V příloze č. 3 části A v řádku 17 se slovo „Trgopogon“ nahrazuje slovem „Tragopogon“.
116.
V příloze č. 3 část B zní:
„Část B. Seznam indikačních druhů rostlin s negativním efektem na předem určené části dílu půdního bloku vedené v evidenci využití půdy
Č.| Druhy rostlin nebo skupina druhů rostlin
---|---
1.| vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllos)
2.| zlatobýl kanadský, zlatobýl obrovský (Solidago canadensis, S. gigantea)
“.
117.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4
Složení osevní směsi v podopatření pěstování meziplodin podle § 17
Část A. Meziplodiny pro zlepšení struktury půdy
Č.| Druh| Min. výsevek
(kg/ha)
---|---|---
1.| Hořčice bílá (Sinapis alba L.)| 10
2.| Jetel alexandrijský (Trifolium alexandrinum L.)| 12
3.| Jetel nachový (inkarnát) (Trifolium incarnatum)| 16
4.| Jetel šípový (Trifolium vesiculosum)| 12
5.| Lnička setá (Camelina sativa)| 6
6.| Hrách polní (Pisum sativum L.)| 160
7.| Peluška (Pisum sp.)| 80
8.| Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum Moench)| 40
9.| Řeřicha setá (Lepidium sativum)| 6
10.| Svazenka shloučená (Phacelia congesta)| 10
11.| Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth.)| 10
12.| Světlice barvířská (Carthamus tinctorius)| 20
13.| Žito trsnaté (Secale sylvestre)| 60
Vysvětlivka: Minimální výsevek jednotlivých plodin pro titul Meziplodiny pro zlepšení struktury půdy se vypočte jako poměr minimálních výsevků jednotlivých plodin k počtu plodin. Do výpočtu se nezapočítávají výsevky ostatních plodin, které nejsou uvedené v této části přílohy.
Část B. Meziplodiny proti utužení půdy
Č.| Druh| Min. výsevek
(kg/ha)
---|---|---
1.| Bob obecný (Vicia faba)| 160
2.| Hrách polní (Pisum sativum L.)| 160
3.| Peluška (Pisum sp.)| 80
4.| Ředkev (Raphanus spp.)| 10
5.| Svazenka shloučená (Phacelia congesta)| 10
6.| Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth.)| 10
7.| Vikev setá (Vicia sativa L.)| 60
Vysvětlivka: Minimální výsevek jednotlivých plodin pro titul Meziplodiny proti utužení půdy se vypočte jako poměr minimálních výsevků jednotlivých plodin k počtu plodin. Do výpočtu se nezapočítávají výsevky ostatních plodin, které nejsou uvedené v této části přílohy.“.
118.
V příloze č. 5 části A bodu 2 se v řádku 6 za slova „(Pisum sativum L. ssp. speciosum),“ vkládají slova „peluška (Pisum sp.),“.
119.
V příloze č. 5 se za část B doplňuje část C, která zní:
„Část C. Kombinovaný biopás – jetelotravní
Č.| Druh| Minimální množství ve směsi
(kg/ha)| Minimální počet druhů ve
směsi
---|---|---|---
1.| Bobovité
(Fabaceae)| 7| 4
2.| Lipnicovité
(Poaceae)| -| 3
3.| Ostatní dvouleté
a víceleté
dvouděložné
byliny| 2,5| 4
V osevní směsi jsou zastoupeny nejméně 4 druhy bobovitých, nejméně 3 druhy lipnicovitých a nejméně 4 druhy ostatních dvouletých a víceletých dvouděložných bylin.“.
120.
Příloha č. 7 zní:
„Příloha č. 7
Složení osevní směsi v podopatření druhové bohaté pokrytí orné půdy podle § 21
Část A. Leguminózy – nejméně 2 druhy:
Č.| Druh| Zastoupení ve směsi (kg/ha)
---|---|---
Min.| Max.
1.| Bob obecný (Vicia faba)| 30| 60
2.| Hrachor spp. (Lathyrus spp.)| 5| 20
3.| Hrách setý polní (Pisum sativum)| 20| 30
4.| Jetel (Trifolium sp.)| 3| 6
5.| Komonice bílá – jednoleté druhy
(Melilotus albus)| 1| 2
6.| Peluška (Pisum sp.)| 20| 30
7.| Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)| 3| 4
8.| Tolice (Medicago spp.)| 3| 4
9.| Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)| 3| 5
10.| Vikev setá (Vicia sativa spp.)| 10| 20
Část B. Lipnicovité – nejméně 2 druhy
Č.| Druh| Zastoupení ve směsi (kg/ha)
---|---|---
Min.| Max.
1.| Bér (Setaria sp.)| 2| 3
2.| Čirok (Sorghum sp.)| 1| 3
3.| Jílek mnohokvětý italský
(Lolium multiflorum Lam. spp. italicum (A. Br.) Volkart)| 6| 8
4.| Jílek mnohokvětý jednoletý
(Lolium multiflorum L. var. westervoldicum)| 6| 8
5.| Oves setý (Avena sativa)| 10| 20
6.| Proso seté (Panicum miliaceum)| 2| 4
7.| Tritikale (Triticale)| 10| 20
8.| Žito (Secale sp.)| 10| 20
Část C. Plodiny – nejméně 2 druhy
Č.| Druh| Zastoupení ve směsi (kg/ha)
---|---|---
Min.| Max.
1.| Hořčice bílá (Sinapsis alba L.)| 0,5| 1,5
2.| Hořčice sareptská (Brassica juncea)| 1| 1,5
3.| Kopr vonný (Anethum graveolens)| 0,2| 1
4.| Koriandr setý (Coriandrum sativum)| 0,1| 0,3
5.| Krmná kapusta (Brassica oleracea)| 1,5| 2
6.| Len olejný (Linum usitatissium)| 15| 25
7.| Lnička setá (Camelina sativa)| 0,5| 1
8.| Mastňák habešský (Guizotia abyssinica)| 2| 3
9.| Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum Moench)| 2| 4
10.| Ředkev (Raphanus spp.)| 0,5| 1
11.| Řeřicha setá (Lepidium sativum)| 0,5| 1
12.| Světlice barvířská (Saflor) (Carthamus tinctorius)| 2| 4
13.| Slunečnice roční (Helianthus annus)| 5| 10
14.| Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)| 0,5| 1
15.| Svazenka shloučená (Phacelia congesta)| 0,5| 1
Ve směsi osiv jsou použity vždy nejméně 2 druhy plodin podle části A, B a C, přičemž minimální počet druhů plodin ve směsi je 6.
Výsev jiných druhů plodin nad rámec výčtu plodin v osevní směsi pro druhově bohaté pokrytí podle části A, B a C není považován za porušení podmínky.“.
121.
V příloze č. 16 části C se slova „a srážkoměr“ nahrazují slovy „ , vlhkoměr nebo zařízení pro zjištění ovlhčení listů“.
122.
V příloze č. 16 části D tabulka zní:
„ | Díl půdního bloku
---|---
Datum| Teplota vzduchu| Průměrná
vlhkost
vzduchu
(IP ovoce)| Doba
ovlhčení
listů (IP ovoce)| Množství
srážek (IP zeleniny,
víceletých
produkčních
plodin,
jahodníku a
brambor)| Vyhodnocení
zjištěných
údajů a
přijatá
opatření
| Min.| Max.| | | |
| | | | | |
| | | | | |
| | | | | |
| | | | | |
| | | | | |
“.
123.
V příloze č. 17 části B se doplňuje bod 8, který zní:
„8.
Vizuální kontrola – monitoring mandelinky bramborové“.
124.
V příloze č. 18 části A ve sloupci 6 se slova „aplikace N****)“ nahrazují slovy „aplikace N*****)“.
125.
Doplňuje se příloha č. 20, která zní:
„Příloha č. 20
Seznam účinných látek, které nesmí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin používaných v rámci podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě podle § 24a
Část A. Seznam účinných látek, které nesmí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin používaných v rámci titulu vodárenská nádrž Římov a Švihov
Č.| Účinná látka
---|---
1.| Dimethachlor
2.| Chlortoluron
3.| Metazachlor
4.| Metolachlor
5.| Quinmerac
6.| S-metolachlor
7.| Terbuthylazin
Část B. Seznam účinných látek, které nesmí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin používaných v rámci titulu vodárenská nádrž Vrchlice
Č.| Účinná látka
---|---
1.| Dimethachlor
2.| Bentazon1)
3.| Chlortoluron2)
4.| Metazachlor
5.| Metolachlor
6.| S-metolachlor
7.| Terbuthylazin2)
Vysvětlivka:
1)
Nepovoluje se aplikace přípravků na ochranu rostlin s účinnou látkou, s výjimkou aplikace u víceletých pícnin a obilnin s jejich podsevem.
2)
Nepovoluje se aplikace přípravků na ochranu rostlin s účinnou látkou k plodinám ve II. stupni ochranného pásma vodního zdroje vodárenské nádrže Vrchlice.
Část C. Seznam účinných látek, které nesmí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin používaných v rámci titulu vodárenská nádrž Opatovice
Č.| Účinná látka
---|---
1.| Dimethachlor
2.| Dimethenamid-P1)
3.| Chlortoluron
4.| Metazachlor
5.| Metolachlor
6.| S-metolachlor
7.| Terbuthylazin
Vysvětlivka:
1)
Nepovoluje se aplikace přípravků na ochranu rostlin s účinnou látkou k plodinám ve II. stupni ochranného pásma vodního zdroje vodárenské nádrže Opatovice.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 6, § 24 odst. 8 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 10 úvodní části ustanovení a § 24 odst. 11 písm. e) nařízení vlády č. 80/2023 Sb., která se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření
Čl. III
Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 63/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 47/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 315/2017 Sb., nařízení vlády č. 28/2018 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 59/2019 Sb., nařízení vlády č. 351/2019 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 270/2020 Sb., nařízení vlády č. 54/2021 Sb., nařízení vlády č. 177/2021 Sb., nařízení vlády č. 33/2022 Sb. a nařízení vlády č. 84/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Došlo-li u podopatření podle § 2 písm. c) v evidenci využití půdy ke změně druhu zemědělské kultury standardní orná půda na druh zemědělské kultury úhor v období od 1. března 2023 do data podání žádosti o změnu zařazení podle odstavců 1 a 2, bude období závazku na příslušném dílu půdního bloku ukončeno, přičemž ukončení závazku na daném dílu půdního bloku se nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením.
(9)
Došlo-li u podopatření podle § 2 písm. f) v evidenci využití půdy ke změně druhu zemědělské kultury standardní orná půda na druh zemědělské kultury úhor po skončení kalendářního roku 2023, bude období závazku na příslušném dílu půdního bloku ukončeno, přičemž ukončení závazku na daném dílu půdního bloku se nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením.“.
2.
V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Podmínka uvedená v odstavci 1 se neuplatní u žadatele, který má zemědělskou kulturu trvalý travní porost zařazenu výlučně do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. března 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 60/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 60/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2024 Sb., o sjednání Dohody o hospodářské, obchodní a technické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar
Vyhlášeno 14. 3. 2024 15:20:25, částka 60/2024
60
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
o opravě tiskové chyby ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2024 Sb., o sjednání Dohody o hospodářské, obchodní a technické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar
Na konci sdělení podpisová doložka zní:
„Ministr zahraničních věcí:
Bc. Lipavský v. r.“.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 59/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 59/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2024 Sb., o přijetí změn čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, přijatých v New Yorku dne 14. prosince 2017
Vyhlášeno 14. 3. 2024 15:13:37, částka 59/2024
59
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
o opravě tiskové chyby ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2024 Sb., o přijetí změn čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, přijatých v New Yorku dne 14. prosince 2017
Na konci sdělení podpisová doložka zní:
„Ministr zahraničních věcí:
Bc. Lipavský v. r.“.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 58/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 58/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2024 Sb., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2022 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Vyhlášeno 14. 3. 2024 15:04:27, částka 58/2024
58
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
o opravě tiskové chyby ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2024 Sb., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2022 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Na konci sdělení podpisová doložka zní:
„Ministr zahraničních věcí:
Bc. Lipavský v. r.“.
|
Nařízení vlády č. 57/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 57/2024 Sb.
Nařízení vlády o ocenění udělovaném Ministerstvem dopravy
Vyhlášeno 14. 3. 2024 14:57:57, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 57/2024
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Udělované ocenění
* § 3 - Udělení ocenění
* § 4 - Návrh na udělení ocenění
* § 5 - Předávání ocenění
* § 6 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2024
57
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 21. února 2024
o ocenění udělovaném Ministerstvem dopravy
Vláda nařizuje podle § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje ocenění udělované Ministerstvem dopravy a podmínky pro jeho udělování.
§ 2
Udělované ocenění
(1)
Ministerstvo dopravy může jako ocenění udělovat Medaili Ministerstva dopravy.
(2)
Medaile má kulatý tvar o průměru 60 mm a je ražena z mosazi. Na lícní straně medaile jsou po jejím obvodu umístěny kruhy a obdélník rozdělený na tři stejnoměrné klíny bílé, modré a červené barvy odvozené od barev státní vlajky. Na rubové straně medaile jsou uvedena slova „Medaile Ministerstva dopravy“.
(3)
Součástí ocenění je též diplom, odznak a stojánek.
§ 3
Udělení ocenění
(1)
Ocenění uděluje Ministerstvo dopravy na návrh nebo i bez návrhu fyzické nebo právnické osobě za mimořádný počin, významné zásluhy nebo dlouhodobé působení v oblasti dopravy.
(2)
Fyzické osobě lze ocenění osobě udělit též in memoriam.
§ 4
Návrh na udělení ocenění
(1)
Návrh na udělení ocenění se podává písemně Ministerstvu dopravy.
(2)
Návrh na udělení ocenění obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě akademický titul, datum narození a bydliště navrhovatele, jde-li o fyzickou osobu,
b)
obchodní firmu nebo název a sídlo navrhovatele, jde-li o právnickou osobu,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě akademický titul, datum narození a bydliště osoby navrhované na udělení ocenění, jde-li o fyzickou osobu,
d)
obchodní firmu nebo název a sídlo osoby navrhované na udělení ocenění, jde-li o právnickou osobu, a
e)
zdůvodnění návrhu.
(3)
Návrh na udělení ocenění fyzické osobě in memoriam obsahuje též jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě akademický titul, datum narození a bydliště fyzické osoby, která ocenění převezme.
§ 5
Předávání ocenění
Slavnostní předávání ocenění se koná zpravidla dvakrát v kalendářním roce.
§ 6
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr dopravy:
Mgr. Kupka v. r.
|
Vyhláška č. 56/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 56/2024 Sb.
Vyhláška o určení srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a členění spotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení některých spotřebitelských úvěrů na bydlení
Vyhlášeno 7. 3. 2024 15:28:14, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 56/2024
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Určení srovnatelné délky období
* § 3 - Členění spotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin
* § 4 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2024
56
VYHLÁŠKA
ze dne 26. února 2024
o určení srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a členění spotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení některých spotřebitelských úvěrů na bydlení
Česká národní banka stanoví podle § 160 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 462/2023 Sb., k provedení § 117a odst. 3 tohoto zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení některých spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení upravuje
a)
určení srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba,
b)
členění spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení
1.
podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru zajištěný zástavním právem k nemovité věci,
2.
podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru nezajištěný zástavním právem k nemovité věci,
3.
podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru zajištěný zástavním právem k nemovité věci,
4.
podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru nezajištěný zástavním právem k nemovité věci.
§ 2
Určení srovnatelné délky období
Srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, se stanoví jako období s délkou pevné zápůjční úrokové sazbypevné zápůjční úrokové sazby
a)
do 1 roku,
b)
nad 1 rok do 3 let,
c)
nad 3 roky do 5 let,
d)
nad 5 let do 10 let,
e)
nad 10 let.
§ 3
Členění spotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin
Spotřebitelské úvěrySpotřebitelské úvěry na bydlení se v rámci úvěrů
a)
podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru zajištěných zástavním právem k nemovité věci člení do skupin podle srovnatelné délky období pevné zápůjční úrokové sazbypevné zápůjční úrokové sazby
1.
do 1 roku,
2.
nad 1 rok do 3 let,
3.
nad 3 roky do 5 let,
4.
nad 5 let do 10 let,
5.
nad 10 let,
b)
podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru nezajištěných zástavním právem k nemovité věci člení do skupin podle srovnatelné délky období pevné zápůjční úrokové sazbypevné zápůjční úrokové sazby
1.
do 1 roku,
2.
nad 1 rok do 3 let,
3.
nad 3 roky do 5 let,
4.
nad 5 let do 10 let,
5.
nad 10 let,
c)
podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru zajištěných zástavním právem k nemovité věci člení do skupin podle srovnatelné délky období pevné zápůjční úrokové sazbypevné zápůjční úrokové sazby
1.
do 1 roku,
2.
nad 1 rok do 3 let,
3.
nad 3 roky do 5 let,
4.
nad 5 let do 10 let,
5.
nad 10 let,
d)
podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru nezajištěných zástavním právem k nemovité věci člení do skupin podle srovnatelné délky období pevné zápůjční úrokové sazbypevné zápůjční úrokové sazby
1.
do 1 roku,
2.
nad 1 rok do 3 let,
3.
nad 3 roky do 5 let,
4.
nad 5 let do 10 let,
5.
nad 10 let.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024.
Guvernér:
Ing. Michl, Ph.D., v. r.
|
Nařízení vlády č. 55/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 55/2024 Sb.
Nařízení vlády o nepřijatelnosti žádostí občanů třetích zemí o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podávaných na zastupitelských úřadech
Vyhlášeno 7. 3. 2024 15:22:15, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 55/2024
* § 1 - Z důvodu ochrany zahraničně politických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace je žádost o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu občan
* § 2 - (1) Ustanovení § 1 se nevztahuje na žádost o
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024.
Aktuální znění od 1. 4. 2024
55
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 21. února 2024
o nepřijatelnosti žádostí občanů třetích zemí o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podávaných na zastupitelských úřadech
Vláda nařizuje podle § 1 zákona č. 175/2022 Sb., o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace:
§ 1
Z důvodu ochrany zahraničně politických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace je žádost o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu občanem Ruské federace nebo Běloruské republiky nepřijatelná. To platí i pro žádost podanou občanem Ruské federace nebo Běloruské republiky, který je současně občanem jiného státu.
§ 2
(1)
Ustanovení § 1 se nevztahuje na žádost o
a)
udělení krátkodobého víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem
1.
občana České republiky podle § 15a odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a takového občana doprovází nebo následuje, nebo
2.
občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a takového občana doprovází nebo následuje,
b)
udělení dlouhodobého víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem osoby požívající doplňkové ochrany na území České republiky podle zákona o azylu; za rodinného příslušníka se považuje toliko žadatel, který je k takové osobě ve vztahu podle § 42a odst. 1 zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
c)
vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podle § 42a odst. 1 zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
d)
udělení oprávnění k pobytu za účelem studia podle § 64 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky podanou občanem Běloruské republiky,
e)
vydání povolení k trvalému pobytu, je-li žadatel cizincem podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo
f)
udělení víza nebo vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, je-li pobyt žadatele na území v zájmu České republiky.
(2)
Ustanovení § 1 se dále nevztahuje na takovou žádost, na základě které již bylo žadateli vyznačeno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k pobytu.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Bc. Lipavský v. r.
|
Zákon č. 54/2024 Sb.
|
Zákon č. 54/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 3. 2024 15:13:00, datum účinnosti 22. 3. 2024, částka 54/2024
* Čl. I - Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 22. 3. 2024
54
ZÁKON
ze dne 6. února 2024,
kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 415/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 31 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
posuzováním
1.
dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,
2.
dokumentace pro provádění stavby,
3.
dokumentace pro rámcové povolení,
4.
dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
5.
dokumentace ke změně dokončené stavby,“.
2.
Za § 69b se vkládá nový § 69c, který včetně nadpisu zní:
㤠69c
Výjimka pro členy dobrovolných jednotek požární ochrany
Pokud je činnost členů dobrovolných jednotek požární ochrany v souvislosti se zásahem vykonávána na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnavatel není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Zákon č. 53/2024 Sb.
|
Zákon č. 53/2024 Sb.
Zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu
Vyhlášeno 7. 3. 2024 15:07:35, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 53/2024
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Hlubinné úložiště
* § 3 - Zvláštní ustanovení o řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry
* § 4 - Výběr umístění hlubinného úložiště
* § 5 - Zvláštní ustanovení o řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry
* § 6 - Zvláštní ustanovení o řízení o povolení hornické činnosti spočívající ve zvláštním zásahu do zemské kůry
* § 7 - Zvláštní ustanovení o řízení podle atomového zákona
* § 8 - Vztah k veřejnosti
* § 9 - Přechodná ustanovení
* § 10 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2024
53
ZÁKON
ze dne 6. února 2024
o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některé zvláštní postupy při přípravě, výstavbě a provozování hlubinného úložištěhlubinného úložiště radioaktivního odpadu (dále jen „hlubinné úložištěhlubinné úložiště“) a způsob, jakým je v nich zajišťováno respektování zájmů obcíobcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu podle § 117 odst. 1 atomového zákona, a jejich občanů.
§ 2
Hlubinné úložiště
Hlubinným úložištěmHlubinným úložištěm je jaderné zařízení sloužící k trvalému ukládání radioaktivního odpadu nejméně v hloubce 300 m pod zemským povrchem tak, aby jeho umístění vyhovovalo podmínkám jaderné bezpečnosti pro ukládání vysokoaktivního odpadu.
§ 3
Zvláštní ustanovení o řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry
(1)
V řízení, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, se pro stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry použije postup pro stanovení průzkumného území pro vyhledání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů podle zákona o geologických pracích, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
V řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle odstavce 1 nařídí Ministerstvo životního prostředí ústní jednání v obciobci, na jejímž území se má průzkumné území nebo jeho část nacházet. Je-li takových obcíobcí více, nařídí Ministerstvo životního prostředí ústní jednání v kterékoliv z nich.
(3)
Ústní jednání se koná nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne zahájení řízení.
(4)
ObecObec, na jejímž území se má průzkumné území nebo jeho část nacházet, může požádat Ministerstvo životního prostředí o prodloužení lhůty k připomínkám a návrhům. Ministerstvo životního prostředí v takovém případě lhůtu přiměřeně prodlouží.
§ 4
Výběr umístění hlubinného úložiště
(1)
Správa úložišť radioaktivních odpadů předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu návrh výběru hlavního a záložního umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště (dále jen „návrh výběru umístění hlubinného úložištěnávrh výběru umístění hlubinného úložiště“) spolu s rozhodnutím o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště. Návrh výběru umístění hlubinného úložištěNávrh výběru umístění hlubinného úložiště obsahuje odůvodnění a výpočet příspěvků z jaderného účtu podle § 117 atomového zákona.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu
a)
požádá obecobec, na jejímž území má být umístěno hlavní nebo záložní hlubinné úložištěhlubinné úložiště (dále jen „dotčená obecdotčená obec“), o vyjádření k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště ve lhůtě 140 dnů ode dne obdržení žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu; vyjádření dotčené obcedotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště, bude-li poskytnuto v uvedené lhůtě, je podkladem pro určení umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště vládou podle odstavce 3,
b)
provede hodnocení návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště, a to jeho souladu se státní energetickou koncepcí, koncepcí nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice, územně plánovací dokumentací a s ochranou veřejných zájmů,
c)
projedná návrh výběru umístění hlubinného úložištěnávrh výběru umístění hlubinného úložiště, vyjádření dotčené obcedotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podané ve lhůtě uvedené v písmeni a) a hodnocení návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b) se Správou úložišť radioaktivních odpadů,
d)
zašle dotčené obcidotčené obci stanovisko k jejímu vyjádření podle písmene a) ve lhůtě do 90 dnů ode dne obdržení tohoto vyjádření,
e)
projedná návrh výběru umístění hlubinného úložištěnávrh výběru umístění hlubinného úložiště s Ministerstvem životního prostředí; vyjádření Ministerstva životního prostředí je podkladem pro určení umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště vládou podle odstavce 3,
f)
projedná návrh umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště s občany dotčených obcídotčených obcí, a to na území některé z nich, a umožní jim vyjádřit se k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště spolu s hodnocením návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b), vyjádřením dotčené obcedotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podaným ve lhůtě uvedené v písmeni a), vyjádřením Ministerstva životního prostředí podle písmene e), a to nejpozději při ústním projednání; stanovisko k vyjádření občanů dotčených obcídotčených obcí zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu je podkladem pro určení umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště vládou podle odstavce 3,
g)
předloží návrh výběru umístění hlubinného úložištěnávrh výběru umístění hlubinného úložiště spolu s hodnocením návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b) a vyjádřením dotčené obcedotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podaným ve lhůtě uvedené v písmeni a), vyjádřením Ministerstva životního prostředí podle písmene e) a stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu k vyjádření občanů dotčených obcídotčených obcí podle písmene f) vládě k projednání.
(3)
Vláda usnesením určí hlavní a záložní umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště a může stanovit příspěvky dotčeným obcímdotčeným obcím nad rámec příspěvků podle atomového zákona; vychází při tom z návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště a dalších podkladů předložených Ministerstvem průmyslu a obchodu. Právní účinky usnesení vlády podle věty první nastanou okamžitě po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4.
(4)
Vláda předloží oběma komorám Parlamentu usnesení podle odstavce 3 na vědomí neprodleně po přijetí tohoto usnesení; Poslanecké sněmovně nelze usnesení předložit v období 4 měsíců před skončením jejího volebního období. Pokud by nemohlo být usnesení podle odstavce 3 předloženo Poslanecké sněmovně z důvodu podle věty první nebo pokud byla Poslanecká sněmovna v průběhu lhůty podle věty druhé rozpuštěna, předloží vláda usnesení podle odstavce 3 nově zvolené Poslanecké sněmovně neprodleně po její ustavující schůzi. Uplynutím lhůty 180 dnů od doručení usnesení vlády každé z komor Parlamentu je usnesení účinné.
§ 5
Zvláštní ustanovení o řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry
(1)
V řízení, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, se pro stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry použije horní zákon, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle odstavce 1 je i dotčená obecdotčená obec.
(3)
V řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle odstavce 1 nařídí Ministerstvo životního prostředí ústní jednání, které se koná nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne zahájení řízení.
(4)
Dotčená obecDotčená obec může požádat Ministerstvo životního prostředí o prodloužení lhůty k připomínkám a návrhům. Ministerstvo životního prostředí v takovém případě lhůtu přiměřeně prodlouží.
§ 6
Zvláštní ustanovení o řízení o povolení hornické činnosti spočívající ve zvláštním zásahu do zemské kůry
(1)
V řízení, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, se při povolování hornické činnosti spočívající ve zvláštním zásahu do zemské kůry použije zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a horní zákon, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o povolení hornické činnosti podle odstavce 1 dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení nejpozději 30 dnů přede dnem konání ústního jednání, popřípadě místního šetření.
(3)
Dotčená obecDotčená obec může požádat obvodní báňský úřad o prodloužení lhůty k připomínkám a návrhům. Obvodní báňský úřad v takovém případě lhůtu přiměřeně prodlouží.
§ 7
Zvláštní ustanovení o řízení podle atomového zákona
(1)
V řízení, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, se pro vydání povolení k umístění, výstavbě, uvádění do provozu, provozu, provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a fyzickou ochranu a provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události použije atomový zákon, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Dotčená obecDotčená obec se může vyjádřit k obsahu zveřejnitelné části dokumentace pro povolovanou činnost do 90 dnů ode dne obdržení výzvy žadatele o povolení k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště. Součástí žádosti o povolení k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště je i vyjádření dotčené obcedotčené obce, pokud dotčená obecdotčená obec vyjádření poskytla ve lhůtě podle věty první. Vyjádření dotčené obcedotčené obce je v takovém případě podkladem rozhodnutí o povolení k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště a Státní úřad pro jadernou bezpečnost se s ním vypořádá v jeho odůvodnění.
§ 8
Vztah k veřejnosti
(1)
Dotčená obecDotčená obec při přípravě, výstavbě a provozování hlubinného úložištěhlubinného úložiště dbá o respektování zájmu svých občanů. Dotčená obecDotčená obec zveřejní po zahájení řízení podle § 3 a § 5 až 7 informaci o těchto řízeních po dobu nejméně 90 dnů na úřední desce, popřípadě též způsobem v místě obvyklým, a umožní občanům obceobce vyjádřit se způsobem v místě obvyklým. Vyjádření občanů obceobce obecobec zohlední při svém vystupování a úkonech v rámci řízení a postupů podle tohoto zákona.
(2)
Příslušný správní orgán informuje veřejnost o zahájení řízení podle § 3 a § 5 až 7 na svých internetových stránkách.
(3)
Příslušný správní orgán zveřejní na svých internetových stránkách pravomocné rozhodnutí, kterým v řízení podle § 3 nebo § 5 až 7 rozhodl ve věci nebo zastavil řízení.
(4)
Správa úložišť radioaktivních odpadů průběžně informuje veřejnost o aktuálních procesech přípravy, výstavby a provozování hlubinného úložištěhlubinného úložiště na svých internetových stránkách.
(5)
Pro komunikaci a zapojení dotčených územních samosprávných celků do procesu přípravy výstavby a provozování hlubinného úložištěhlubinného úložiště Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů zřizuje pracovní skupinu.
§ 9
Přechodná ustanovení
(1)
Řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, jejichž předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2)
Průzkumná území pro zvláštní zásah do zemské kůry, jejichž předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, stanovená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za průzkumná území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle tohoto zákona.
§ 10
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Nařízení vlády č. 52/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 52/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 5. 3. 2024 14:00:55, datum účinnosti 6. 3. 2024, částka 52/2024
* Čl. I - Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění nařízení vlády č. 243/2015 Sb., nařízení vlády č. 46/2017 Sb., nařízení vlády č. 30/2018 Sb., nařízení vlády č. 242/2018 Sb., nařízení vlády č. 184/2021 Sb., nařízení vlády č. 159/2022
* Čl. II - Technický předpis
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2025
52
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 14. února 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 44c odst. 1 a 2 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 273/2013 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění nařízení vlády č. 243/2015 Sb., nařízení vlády č. 46/2017 Sb., nařízení vlády č. 30/2018 Sb., nařízení vlády č. 242/2018 Sb., nařízení vlády č. 184/2021 Sb., nařízení vlády č. 159/2022 Sb. a nařízení vlády č. 228/2023 Sb., se mění takto:
1.
V tabulce přílohy č. 4 se pod řádek, ve kterém je ve sloupci s názvem „Další mezinárodní nechráněný název nebo další obecný název“ uveden text „FUB-PB-22“, vkládá nový řádek, ve kterém je ve sloupci s názvem „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce / obecný název“ uvedeno slovo „Hexahydrokanabinol“, ve sloupci s názvem „Další mezinárodní nechráněný název nebo další obecný název“ je uveden text „HHC“, ve sloupci s názvem „Chemický název podle IUPAC“ je uvedeno slovo „(6aR,10aR)-6,6,9-trimethyl-3-pentyl-6a,7,8,9,10,10a-hexahydrobenzo[c]chromen-1-ol“ a ve sloupci s názvem „Poznámka“ jsou uvedeny věty „S výjimkou látky HHC, pokud je obsažena v rostlině technického konopí, technickém konopí, konopí extrakt a tinktura a přípravku z technického konopí v množství nižším než 0,3 %. Tato výjimka se nevztahuje na potraviny.“.
2.
V tabulce přílohy č. 4 se nad řádek, ve kterém je ve sloupci s názvem „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce / obecný název“ uvedeno slovo „Hexedron“, vkládá nový řádek, ve kterém je ve sloupci s názvem „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce / obecný název“ uvedeno slovo „Hexahydrokanabinol-O-acetát“, ve sloupci s názvem „Další mezinárodní nechráněný název nebo další obecný název“ jsou uvedena slova „HHC-acetát, HHC-O“ a ve sloupci s názvem „Chemický název podle IUPAC“ je uvedeno slovo „[(6aR,10aR)-6,6,9-trimethyl-3-pentyl-6a,7,8,9,10,10a-hexahydrobenzo[c]chromen-1-yl] acetát“.
3.
V tabulce přílohy č. 4 se nad řádek, ve kterém je ve sloupci s názvem „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce / obecný název“ uvedeno slovo „Tetrahydrokanabinol“, vkládá nový řádek, ve kterém je ve sloupci s názvem „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce / obecný název“ uvedeno slovo „Tetrahydrokanabiforol“, ve sloupci s názvem „Další mezinárodní nechráněný název nebo další obecný název“ je uvedeno slovo „THCP“, ve sloupci s názvem „Chemický název podle IUPAC“ je uvedeno slovo „(6aR,10aR)-3-heptyl-6,6,9-trimethyl-6a,7,8,10a-tetrahydrobenzo[c]chromen-1-ol“ a ve sloupci s názvem „Poznámka“ jsou uvedeny věty „S výjimkou látky THCP, pokud je obsažena v rostlině technického konopí, technickém konopí, konopí extrakt a tinktura a přípravku z technického konopí v množství nižším než 0,3 %. Tato výjimka se nevztahuje na potraviny.“.
4.
V tabulce přílohy č. 4 se řádky, ve kterých je ve sloupci s názvem „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce / obecný název“ uvedeno slovo „Hexahydrokanabinol“, slovo „Hexahydrokanabinol-O-acetát“ a slovo „Tetrahydrokanabiforol“, zrušují.
Čl. II
Technický předpis
Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
|
Vyhláška č. 51/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 51/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a zrušuje vyhláška č. 304/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2020 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech, ve znění vyhlášky č. 311/2022 Sb.
Vyhlášeno 5. 3. 2024 13:53:56, datum účinnosti 6. 3. 2024, částka 51/2024
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA VYHLÁŠKY K PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ CELNÍHO ZÁKONA
* ČÁST DRUHÁ - Čl. II
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 6. 3. 2024
51
VYHLÁŠKA
ze dne 27. února 2024,
kterou se mění vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a zrušuje vyhláška č. 304/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2020 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech, ve znění vyhlášky č. 311/2022 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 70 odst. 1 písm. a) zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, a podle § 6 odst. 6 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA VYHLÁŠKY K PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ CELNÍHO ZÁKONA
Čl. I
V příloze č. 1 k vyhlášce č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 106/2019 Sb., vyhlášky č. 324/2019 Sb., vyhlášky č. 610/2020 Sb., vyhlášky č. 358/2021 Sb. a vyhlášky č. 312/2022 Sb., část III zní:
„ČÁST III
SEZNAM PŘÍDAVNÝCH KÓDŮ
(kolonka 33 tiskopisu, doplňkového listu - pátý pododdíl)
A.
Seznam přídavných kódů daně z přidané hodnoty
Přídavný kód| Význam podle zákona o dani z přidané hodnoty
---|---
R021| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 01-05, 07-23, 25: Potraviny; krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin. Mimo nápojů a vody; to neplatí pro vybrané nápoje.
R023| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 0601, 0602: Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné.
R024| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 07-12: Rostliny a semena.
R025| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 28-30: Sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky – jen určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely; radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě – určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely.
R026| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 4902, 8523: Noviny, časopisy a periodika, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud nejde o zboží, u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy představuje více než 50 % obsahu, nebo které výlučně nebo převážně sestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu.
R027| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 01-96: Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, které lze zařadit do
-| úhradové skupiny v tabulce č. 1 oddílu C přílohy č. 3 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, pokud se nejedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“, vatu buničitou nebo náplast s výjimkou hypoalergenní náplasti,
-| přílohy č. 4 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění.
R028| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 01-96: Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, pokud jsou zhotovené podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovník vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta.
R029| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 01-96: Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, které jsou určené pro jedno použití.
R030| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9001 30: Kontaktní čočky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.
R031| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9001 40: Brýlové čočky ze skla, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.
R032| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9001 50: Brýlové čočky z ostatních materiálů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.
R033| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9003: Obruby a obroučky pro brýle, pro ochranné brýle nebo pro podobné výrobky, a jejich části a součásti, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení.
R034| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9004: Brýle korekční, ochranné nebo jiné a podobné výrobky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.
R035| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9018 31, 9018 32, 9018 39 00: Injekční stříkačky, jehly, katétry (cévky), kanyly a podobné výrobky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.
R036| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9019: Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozonem, kyslíkem, aerosolem, dýchací oživovací přístroje nebo jiné léčebné dýchací přístroje. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení.
R037| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9020 00 00: Ostatní dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí a vyměnitelných filtrů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení.
R038| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9021: Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení.
R039| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9025: Teploměry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.
R040| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9026: Přístroje a zařízení na měření hladiny, tlaku nebo jiných proměnných charakteristik kapalin nebo plynů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení.
R041| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91: Zboží pro osobní používání nemocnými nebo zdravotně postiženými k léčení nemoci nebo zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich důsledků, jež není zdravotnickým prostředkem nebo příslušenstvím zdravotnických prostředků podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, a to:
-| Braille papír
-| Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
-| Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou
-| Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
-| Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu
-| Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma
-| Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami
-| Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami
-| Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby
-| Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby
-| Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby
-| Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby
-| Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
-| Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží.
R042| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 94: Dětské sedačky do automobilů.
R999| Zboží zahrnuté v tomto kódu není podle zákona o dani z přidané hodnoty považováno za zboží.
B.
Seznam přídavných kódů spotřebních daní
Přídavný kód| Význam podle zákona o spotřebních daních
---|---
S101| Motorové a ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona s obsahem olova do 0,013 g/l včetně
S102| Motorové a ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona s obsahem olova nad 0,013 g/l
S103| Střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) zákona
S104| Těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) zákona
S105| Odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) zákona
S106| Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. e) zákona
S107| Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. f) zákona
S108| Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. g) zákona
S112| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova do 0,013 g/l včetně
S113| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova nad 0,013 g/l
S114| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) zákona
S115| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova do 0,013 g/l včetně
S116| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova nad 0,013 g/l
S121| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101
S122| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102
S123| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S124| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104
S125| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105
S126| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106
S127| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107
S128| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108
S141| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101
S142| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102
S143| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S144| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104
S145| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105
S146| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106
S147| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107
S148| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108
S161| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101
S162| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102
S163| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S164| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104
S165| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105
S166| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106
S167| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107
S168| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108
S172| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 písm. a) a k) zákona splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů
S173| Metylestery mastných kyselin uvedené v § 45 odst. 3 písm. k) zákona splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů
S181| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101
S182| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102
S183| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S184| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104
S185| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105
S186| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106
S187| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107
S188| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108
S601| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101
S602| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102
S603| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S604| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104
S605| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písni, h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105
S606| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106
S607| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107
S608| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108
S621| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101
S622| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102
S623| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S624| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104
S625| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105
S626| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106
S627| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107
S628| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108
S631| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101
S632| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102
S633| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S634| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S635| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písni, o) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103
S201| Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207
S202| Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou ovocných destilátů z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele zajedno výrobní období podle zákona o lihu
S204| Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury
S301| Základní sazba daně z piva
S302| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary do 10000 hl výroby ročně
S303| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 10000 do 50000 hl výroby ročně
S304| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 50000 do 100000 hl výroby ročně
S305| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 100000 do 150000 hl výroby ročně
S306| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 150000 do 200000 hl výroby ročně
S411| Šumivá vína podle § 93 odst. 2 zákona
S412| Tichá vína podle § 93 odst. 3 zákona
S413| Meziprodukty podle § 93 odst. 4 zákona
S501| Cigarety
S504| Doutníky, cigarillos
S505| Zahřívané tabákové výrobky
S514| Tabák ke kouření
S515| Tabák do vodní dýmky
S516| Ostatní tabákové výrobky
S517| Náplně do elektronické cigarety
S518| Nikotinové sáčky
S519| Ostatní nikotinové výrobky
“.
ČÁST DRUHÁ
Čl. II
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.
Ministr financí:
Ing. Stanjura v. r.
|
Vyhláška č. 50/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 50/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 5. 3. 2024 13:46:16, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 50/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 354/2015 Sb. a vyhlášky č. 256/2018 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2024
50
VYHLÁŠKA
ze dne 19. února 2024,
kterou se mění vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 53 a § 66 odst. 1 písm. j) a k) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):
Čl. I
Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 354/2015 Sb. a vyhlášky č. 256/2018 Sb., se mění takto:
1.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:
㤠11a
Šíření údajů katastru získaných dálkovým přístupem
(1)
Údaje získané webovou službou dálkového přístupu podle § 11 lze šířit takovým způsobem, že osoba, které byl udělen souhlas s šířením údajů (dále jen „šiřitel“), opatří údaje katastru svým jménem na svůj účet a tyto údaje předá osobě, které jsou údaje šířeny (dále jen „uživatel údajů“), prostřednictvím k tomu určené webové aplikace. Má-li dojít k šíření totožného údaje katastru více uživatelům údajů, musí šiřitel opatřit tento údaj pro každého uživatele údajů zvlášť.
(2)
Údaje podle § 11 se k šíření poskytují prostřednictvím samostatného uživatelského účtu určeného pouze pro tento účel. Pro získání dálkového přístupu pro účely šíření se podává samostatná žádost.
(3)
Souhlas s šířením údajů katastru získaných webovou službou dálkového přístupu se uděluje na dobu jednoho roku. Žádost o udělení souhlasu s šířením údajů získaných webovou službou dálkového přístupu lze podat na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu.
(4)
Šiřitel je oprávněn šířit údaje katastru získané webovou službou dálkového přístupu za podmínky, že
a)
údaje katastru poskytnuté k šíření uchovává pouze po dobu nezbytnou k předání údajů uživateli údajů a pouze za tímto účelem,
b)
vyžaduje prokázání totožnosti všech uživatelů údajů s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci s úrovní záruky alespoň značnou při každém přihlášení do webové aplikace, jejímž prostřednictvím jsou údaje katastru šířeny, při kterém má dojít k šíření údajů katastru,
c)
vede evidenci uživatelů údajů, kterým rozšířil údaje katastru, včetně údajů o tom, jaké údaje a kdy rozšířil, po dobu 5 let od data, kdy byly údaje rozšířeny.“.
2.
V § 12 odst. 1 se za slova „údajů z katastru“ doplňují slova „ , nedodržuje podmínky stanovené pro šíření údajů katastru získaných webovou službou dálkového přístupu“.
3.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Bezúplatná webová služba dálkového přístupu
Úřad poskytuje prostřednictvím bezúplatné webové služby vybrané základní údaje souboru popisných informací a vybrané základní údaje o řízeních; osobní údaje se takto neposkytují. Ustanovení § 11 až 14 se nepoužijí. Technické podrobnosti bezúplatné webové služby, zejména její popis a parametry jejího užívání Úřad zveřejní na internetových stránkách Úřadu.“.
4.
Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisů znějí:
㤠15a
Šíření údajů katastru poskytnutých podle § 15 odst. 2
(1)
Údaje poskytované podle § 15 odst. 2 lze šířit takovým způsobem, že šiřitel poskytnuté údaje katastru předá uživateli údajů, se kterým má uzavřenu smlouvu o tom, že pro něj údaje katastru opatří. Šiřitel není oprávněn takto získané údaje katastru používat pro svou vlastní potřebu a předávat je jiným osobám, než které uvedl v žádosti o udělení souhlasu s šířením.
(2)
Souhlas s šířením údajů podle odstavce 1 udělí Úřad na základě písemné žádosti o udělení souhlasu s šířením údajů a o poskytnutí údajů, které mají být šířeny. Žádost lze podat na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu. Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat
a)
označení uživatelů údajů,
b)
rozsah údajů katastru, které budou jednotlivým uživatelům údajů šířeny, a
c)
označení smluv mezi žadatelem a uživateli údajů, na základě kterých jim budou údaje šířeny.
(3)
Údaje podle § 15 odst. 2 se k šíření poskytují v datových souborech členěných podle katastrálních území. Rozsah údajů katastru požadovaných k šíření musí odpovídat rozsahu vyplývajícímu ze smluv mezi žadatelem a uživateli údajů.
§ 15b
Šíření údajů katastru poskytnutých podle § 15 odst. 2 za úplatu
(1)
Žádost o udělení souhlasu s šířením údajů za úplatu se podává nejpozději 1 týden před začátkem kalendářního měsíce, ve kterém budou údaje šířeny poprvé.
(2)
Souhlas s šířením údajů se uděluje vždy pro konkrétní datový soubor údajů katastru, který je poskytován na základě žádosti podle odstavce 1. Společně se souhlasem se poskytnou údaje, které mají být šířeny.
(3)
Úplata za šíření odpovídá úplatám za poskytnutí údajů katastru ve formě, ve které šiřitel údaje šíří.
(4)
Šiřitel je oprávněn šířit údaje katastru za podmínky, že
a)
v kalendářním měsíci, ve kterém mu byl udělen souhlas, rozšíří údaje z každého datového souboru poskytnutého k šíření,
b)
nejpozději 2 týdny po uplynutí každého kalendářního měsíce, ve kterém byly údaje šířeny, předloží hlášení o rozsahu šířených údajů za tento kalendářní měsíc; hlášení lze podat na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu,
c)
včas uhradí úplatu za šíření,
d)
na vyzvání Úřadu předloží elektronické kopie smluv uzavřených s uživateli údajů nebo potvrzení uživatelů údajů dokládající rozsah údajů katastru požadovaných k šíření ve formátu PDF, a to do 2 týdnů od doručení výzvy.
(5)
Nesplní-li šiřitel některou z podmínek podle odstavce 4, nebo bude-li údaje užívat pro vlastní potřebu, uhradí úplatu za poskytnuté údaje tak, jako by mu byly poskytnuty podle § 15.
§ 15c
Bezúplatné šíření údajů katastru poskytnutých podle § 15 odst. 2
(1)
Žádost o udělení souhlasu s šířením údajů osobám, které mají nárok na bezúplatné poskytnutí údajů katastru, se podává nejpozději 1 měsíc před začátkem období, ve kterém budou údaje šířeny. Společně s žádostí musí být předloženy elektronické kopie smluv uzavřených s uživateli údajů nebo potvrzení uživatelů údajů dokládající rozsah údajů katastru požadovaných k šíření ve formátu PDF.
(2)
Souhlas s bezúplatným šířením údajů se uděluje do konce kalendářního roku, ve kterém budou údaje šířeny, v rozsahu daném výčtem katastrálních území. Společně se souhlasem se poskytnou údaje, které mají být šířeny. Aktualizované údaje v rozsahu, ke kterému byl udělen souhlas s šířením údajů, se poskytují v intervalech vyplývajících ze smluv uzavřených mezi šiřitelem a uživateli údajů, nejvýše však jednou za kalendářní měsíc na základě žádosti odkazující na udělený souhlas s šířením údajů.“.
5.
§ 23 až 23b se včetně nadpisů zrušují.
6.
V příloze č. 4 u položky č. 4001 ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovy „list vlastnictví“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „100“.
7.
V příloze č. 4 u položky č. 4002 ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovem „parcela“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „10“.
8.
V příloze č. 4 u položky č. 4003 ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovem „stavba“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „10“.
9.
V příloze č. 4 u položky č. 4004 ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovem „jednotka“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „10“.
10.
V příloze č. 4 u položky č. 4005 ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovy „právo stavby“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „10“.
11.
V příloze č. 4 u položky č. 4006 ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovem „výstup“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „10“.
12.
V příloze č. 4 u položky č. 4007 ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovem „výstup“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „150“.
13.
V příloze č. 4 u položky č. 4008 ve sloupci „Specifikace“ se za slovo „vlastnictví“ doplňují slova „s údaji o listech vlastnictví“, ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovem „výstup“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „150“.
14.
V příloze č. 4 u položek č. 4009, 4021 a 4022 ve sloupci „Měrná jednotka (MJ)“ se slova „formát A4“ nahrazují slovem „výstup“.
15.
V příloze č. 4 u položky č. 4020 ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.
16.
V příloze č. 4 se na konec tabulky doplňuje nová položka č. 4023, která zní:
„ 4023| Přehled vlastnictví s nemovitostmi| výstup| 200 Kč
---|---|---|---
“.
17.
V příloze č. 4 v poznámkách se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).
18.
V příloze č. 4 v poznámkách se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
„f)
Výstupem podle položky 4021 se rozumí údaje týkající se nemovitostí stejného typu v maximálním rozsahu 200 nemovitostí.
g)
Pro účely vydávání ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy se úplatou za výpis, jenž má jednu stránku, rozumí úplata ve výši 50 % úplaty za výstup podle příslušné položky.“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena h) a i).
19.
V příloze č. 5 u položky č. 5006 ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „10“.
20.
V příloze č. 5 u položky č. 5007 ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „150“.
21.
V příloze č. 5 u položky č. 5008 ve sloupci „Specifikace“ se za slovo „vlastnictví“ doplňují slova „s údaji o listech vlastnictví“ a ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „50“ nahrazuje číslem „150“.
22.
V příloze č. 5 u položky č. 5012 ve sloupci „Úplata za MJ“ se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“.
23.
V příloze č. 5 se na konec tabulky doplňuje nová položka č. 5013, která zní:
„ 5013| Přehled vlastnictví s nemovitostmi| výstup| 200 Kč
---|---|---|---
“.
24.
V příloze č. 5 v poznámkách se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
Pro účely vydávání ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy se úplatou za výpis, jenž má jednu stránku, rozumí úplata ve výši 50 % úplaty za výstup podle příslušné položky.“.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).
25.
V příloze č. 9 se položka č. 9001 zrušuje.
26.
V příloze č. 9 v poznámkách se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g).
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
Předseda:
Ing. Štencel v. r.
|
Vyhláška č. 49/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 49/2024 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné stokoruny s motivem Nejvyššího státního zastupitelství
Vyhlášeno 5. 3. 2024 13:40:04, datum účinnosti 27. 3. 2024, částka 49/2024
* § 1 - (1) Dnem 27. března 2024 se v rámci cyklu Instituce České republiky vydává pamětní stříbrná mince po 100 Kč s motivem Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „stokoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně stokoruny je v rámečku kompozice heraldických zvířat České republiky. V opisu po obvodu mince je umístěn text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „100 Kč“. Text a označení nominální hodnoty se zkr
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. března 2024.Aktuální znění od 27. 3. 2024
49
VYHLÁŠKA
ze dne 19. února 2024
o vydání pamětní stříbrné stokoruny s motivem Nejvyššího státního zastupitelství
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 27. března 2024 se v rámci cyklu Instituce České republiky vydává pamětní stříbrná mince po 100 Kč s motivem Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „stokoruna“).
(2)
Stokoruna se vydává ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem.
(3)
Stokoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost stokoruny je 9 g, její průměr 29 mm a síla 1,8 mm. Při ražbě stokoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,18 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana stokoruny je hladká.
§ 2
(1)
Na lícní straně stokoruny je v rámečku kompozice heraldických zvířat České republiky. V opisu po obvodu mince je umístěn text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „100 Kč“. Text a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky je od sebe odděleno tečkami. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna nad rámečkem. Ročník ražby „2024“ je umístěn pod rámečkem.
(2)
Na rubové straně stokoruny je v rámečku umístěno logo Nejvyššího státního zastupitelství, nad kterým jsou symboly váhy a meče. V opisu po obvodu mince se nachází text „NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ“ zakončený tečkou. Iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, jsou umístěny pod rámečkem.
(3)
Vyobrazení stokoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. března 2024.
Guvernér:
Ing. Michl, Ph.D., v. r.
Příloha
Vyobrazení pamětní stříbrné stokoruny s motivem Nejvyššího státního zastupitelství
(lícní a rubová strana)
17kB| 13kB
---|---
|
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 48/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 48/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 5. 3. 2024 13:32:00, částka 48/2024
48
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 12. února 2024
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byly uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1.
Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na rok 2023 ze dne 6. prosince 2022, který byl uzavřen dne 29. listopadu 2023 mezi smluvními stranami
Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice
a
Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků;
2.
Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na rok 2023 ze dne 12. ledna 2023, který byl uzavřen dne 1. prosince 2023 mezi smluvními stranami
Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice
a
Asociace českého papírenského průmyslu;
3.
Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2023 až 2032 ze dne 22. března 2023, který byl uzavřen dne 6. prosince 2023 mezi smluvními stranami
Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu
a
Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu;
4.
Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2025 ze dne 14. října 2021, který byl uzavřen dne 13. prosince 2023 mezi smluvními stranami
Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví
a
Svaz bankbank a pojišťoven;
5.
Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2024 uzavřená dne 22. prosince 2023 mezi smluvními stranami
Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekce silničního hospodářství
a
Svaz dopravy České republiky – Sekce silničního hospodářství;
6.
Kolektivní smlouva vyššího stupně (pro a. s., s. r. o. a s. p.) na rok 2024 uzavřená dne 22. prosince 2023 mezi smluvními stranami
Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekce silničního hospodářství
a
Svaz dopravy České republiky – Sekce silničního hospodářství;
7.
Dodatek č. 7 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na období let 2017 – 2020 ze dne 6. prosince 2016, který byl uzavřen dne 7. prosince 2023 mezi smluvními stranami
Odborový svaz ECHO,
Český odborový svaz energetiků
a
Český svaz zaměstnavatelů v energetice;
8.
Dodatek č. 2 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na rok 2022 – 2025 ze dne 30. listopadu 2021, který byl uzavřen dne 18. prosince 2023 mezi smluvními stranami
Odborový svaz ECHO
a
Svaz chemického průmyslu České republiky, z. s.
Ministr:
v z. Ing. Merhautová, MBA, v. r.
vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek
|
Vyhláška č. 47/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 47/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 147/2022 Sb.
Vyhlášeno 5. 3. 2024 13:20:57, datum účinnosti 6. 3. 2024, částka 47/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 147/2022 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 6. 3. 2024
47
VYHLÁŠKA
ze dne 8. února 2024,
kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 147/2022 Sb.
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 362/2021 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 147/2022 Sb., se mění takto:
1.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3
1.1MB
“.
2.
Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5
480kB
“.
3.
Příloha č. 6 zní:
„Příloha č. 6
812kB
“.
4.
Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9
1.3MB
“.
5.
Příloha č. 11 zní:
„Příloha č. 11
901kB
“.
6.
Přílohy č. 15, 16 a 18 znějí:
„Příloha č. 15
507kB
Příloha č. 16
874kB
Příloha č. 18
493kB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
Předseda Rady:
Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
|
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 46/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 46/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o schválení Aktualizace č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky
Vyhlášeno 29. 2. 2024 15:22:42, částka 46/2024
46
SDĚLENÍ
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 23. února 2024
o schválení Aktualizace č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky
Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s ustanovením § 31 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 334a odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že vláda svým usnesením ze dne 7. února 2024 č. 89 schválila Aktualizaci č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky.
Ministr pro místní rozvoj:
PhDr. Bartoš, Ph.D., v. r.
|
Nařízení vlády č. 45/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 45/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 64/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, a nařízení vlády č. 70/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření dobré životní podmínky zvířat
Vyhlášeno 29. 2. 2024 15:17:32, datum účinnosti 1. 3. 2024, částka 45/2024
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ ZVÝŠENÍ OBRANYSCHOPNOSTI V CHOVU PRASAT VAKCINACÍ
* ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 3. 2024
45
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 21. února 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 64/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, a nařízení vlády č. 70/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření dobré životní podmínky zvířat
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 179/2014 Sb. a zákona č. 382/2022 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ ZVÝŠENÍ OBRANYSCHOPNOSTI V CHOVU PRASAT VAKCINACÍ
Čl. I
Nařízení vlády č. 64/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, se mění takto:
1.
V § 5 odst. 3 se za slovo „vakcinace“ vkládají slova „podle podmínek registrace podané vakcíny nebo podmínek použití stanovených výrobcem podané autogenní vakcíny“.
2.
V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V konečném hlášení žadatel pro kategorii prasnic uvede zvířata s kompletní vakcinací pro daný patogen pouze jednou.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 64/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 64/2023 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT
Čl. III
Nařízení vlády č. 70/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření dobré životní podmínky zvířat, se mění takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „neomezený přístup do výběhu včetně rozměru výběhu“ nahrazují slovy „přístup do výběhu včetně rozměru a typu výběhu“.
2.
V § 8 odst. 1 písm. c) se slovo „jedné“ zrušuje.
3.
V § 8 odst. 2 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „nebo biologických materiálů“ zrušují.
4.
V § 8 odst. 2 písm. d) se na konci bodu 3 slovo „a“ nahrazuje čárkou a za bod 3 se vkládá nový bod 4, který zní:
„4.
kategorie zvířat a“.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 5.
5.
V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
zajistí plnění podmínek podle písmen a) až e) u všech dojnic a všech telat dojeného skotu, které žadatel chová na hospodářství uvedeném na seznamu podle odstavce 1 písm. a).“.
6.
V § 15 odst. 8 se slova „a zároveň dodržel podmínku stanovenou v § 8 odst. 2 písm. c)“ a slova „a zároveň dodržel podmínku stanovenou v § 10 odst. 3 písm. e)“ zrušují a číslo „30“ se nahrazuje číslem „20“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 70/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 70/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 2 písm. b) a § 15 odst. 8 nařízení vlády č. 70/2023 Sb., která se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Nařízení vlády č. 44/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 44/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, a některá další nařízení vlády
Vyhlášeno 29. 2. 2024 15:12:14, datum účinnosti 1. 3. 2024, částka 44/2024
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
* ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ NA ZACHOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉHO SOUBORU LESNÍHO POROSTU V RÁMCI OPATŘENÍ NATURA 2000 V LESÍCH
* ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ NA LESNICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O PODMÍNKÁCH POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ V RÁMCI OPATŘENÍ LESNICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ A KLIMATICKÉ SLUŽBY A OCHRANA LESŮ
* ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ PRO ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
* ČÁST ŠESTÁ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ LESNICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ PLATBY
* ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ AGROLESNICTVÍ
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 3. 2024
44
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 21. února 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, a některá další nařízení vlády
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 179/2014 Sb. a zákona č. 382/2022 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Čl. I
Nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „nebo trvalé kultury“ nahrazují slovy „ , ovocný sad, vinice nebo chmelnice“.
2.
V § 2 odst. 4 písm. b) se slova „§ 2 písm. h), i) nebo j)“ nahrazují slovy „§ 2 písm. h), i), j) nebo k)“.
3.
V § 11 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 2 až 7.
4.
V § 11 odst. 2 písm. a) se slova „s výjimkou zlepšujících netržních plodin uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení“ zrušují.
5.
V § 11 odst. 2 písm. c) se slova „po předplodině nebo hlavní plodině s meziplodinou, přičemž předplodina nebo meziplodina musí být zapravena do půdy jako zelené hnojení nebo“ nahrazují slovy „na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém bylo provedeno zelené hnojení nebo na kterém“.
6.
V § 11 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
7.
V § 11 odst. 2 písm. g), § 11 odst. 5 písm. c) a v § 11 odst. 6 písm. h) se slova „31. ledna“ nahrazují slovy „konce února“.
8.
V § 11 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
sklidí a odveze produkci z dílu půdního bloku nebo jeho části do 31. prosince příslušného kalendářního roku; tato podmínka se nevztahuje na díl půdního bloku nebo jeho část, který je v evidenci využití půdy zařazen do mírně nebo silně erozně ohrožených půd, a“.
9.
V § 11 odst. 5 písm. c) se čárka nahrazuje slovem „a“, v písmenu d) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
10.
V § 11 odst. 6 písmeno c) zní:
„c)
provede případnou výsadbu jahodníku pouze na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém bylo provedeno zelené hnojení,“.
11.
V § 11 odstavec 7 zní:
„(7)
Podmínku prokázání splnění minimální úrovně vlastní produkce podle odstavce 2 písm. g), odstavce 5 písm. c) a odstavce 6 písm. h) prokáže žadatel předáním jím vedené evidence podle § 9 odst. 7 písm. c) a § 9 odst. 8 zákona o hnojivech Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému nebo doložením Fondu kopií jím vedené evidence podle § 9 odst. 7 písm. c) zákona o hnojivech.“.
12.
V § 13 odst. 2 písm. i) se slovo „každého“ nahrazuje slovem „převládajícího“.
13.
V § 13 odst. 2 písm. j) úvodní části ustanovení se za slovo „zaznamenává“ vkládají slova „na všech dílech půdních bloků nebo jejich částech“.
14.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Doplňková platba k dotaci na zemědělskou půdu s druhem zemědělské kultury vinice
(1)
Žadatel v žádosti o doplňkovou platbu k dotaci na zemědělskou půdu s druhem zemědělské kultury vinice uvede, na kterém dílu půdního bloku uvedeném v žádosti podle § 14 založí do 31. října příslušného kalendářního roku porost, který se skládá z lipnicovitých, bobovitých nebo jiných dvouděložných rostlin nebo směsí těchto plodin, v meziřadí, na kterém se nenachází souvislý bylinný pokryv podle § 14 písm. c), a ponechá jej v meziřadí alespoň do 31. března následujícího kalendářního roku.
(2)
Založení porostu podle odstavce 1 provede žadatel nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání
a)
míchacího protokolu v případě použití směsi osiva podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby, nebo
b)
uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby v případě použití směsi uznaného osiva nebo druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby.“.
15.
V § 15 odst. 1 písmena b) až h) znějí:
„b)
780 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování podporovaného druhu zeleniny nebo podporovaného druhu bylin v systému ekologického zemědělství na celkové výměře nad 6 ha, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 2,
c)
810 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování podporovaného druhu zeleniny nebo podporovaného druhu bylin v systému ekologického zemědělství na celkové výměře do 6 ha, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 2,
d)
148 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování víceletých pícnin v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 3,
e)
148 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování trav na semeno v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 4,
f)
343 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování ostatních plodin v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 5,
g)
780 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování jahodníku v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 6,
h)
148 EUR/1 hektar travního porostu, jde-li o pěstování kultury travní porost v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 12,“.
16.
V § 15 odst. 2 písmena b) až h) znějí:
„b)
760 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování podporovaného druhu zeleniny nebo podporovaného druhu bylin v systému ekologického zemědělství na celkové výměře nad 6 ha, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 2,
c)
790 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování podporovaného druhu zeleniny nebo podporovaného druhu bylin v systému ekologického zemědělství na celkové výměře do 6 ha, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 2,
d)
130 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování víceletých pícnin v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 3,
e)
130 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování trav na semeno v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 4,
f)
246 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování ostatních plodin v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 5,
g)
760 EUR/1 hektar standardní orné půdy, jde-li o pěstování jahodníku v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 11 odst. 6,
h)
130 EUR/1 hektar travního porostu, jde-li o pěstování kultury travní porost v systému ekologického zemědělství, na kterém žadatel plní podmínky podle § 12,“.
17.
V § 15 odst. 10 a 11 se slova „§ 11 odst. 4 písm. h), § 11 odst. 7 písm. c) nebo § 11 odst. 8 písm. h)“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 2 písm. g), § 11 odst. 5 písm. c) nebo § 11 odst. 6 písm. h)“ a slova „§ 11 odst. 4, 7 a 8“ se nahrazují slovy „§ 11 odst. 2, 5 a 6“.
18.
V § 15 se za odstavec 11 vkládají nové odstavce 12 až 14, které znějí:
„(12)
Fond zvýší sazbu dotace podle odstavce 1 písm. k) nebo odstavce 2 písm. k) o 248 EUR/1 hektar, jde-li o díl půdního bloku podle § 14a.
(13)
V případě, že žadatel na daném dílu půdního bloku nebo jeho části prokáže, že pěstoval plodiny podle § 11 odst. 3 písm. a) jako uznaný množitelský porost podle § 4 zákona o oběhu osiva a sadby, bude pro výpočet dotace pro období přechodu na ekologickou produkci použita sazba podle odstavce 1 písm. f).
(14)
V případě, že žadatel na daném dílu půdního bloku nebo jeho části prokáže, že pěstoval plodiny podle § 11 odst. 3 písm. a) jako uznaný množitelský porost podle § 4 zákona o oběhu osiva a sadby, bude pro výpočet dotace pro ekologickou produkci použita sazba podle odstavce 2 písm. f).“.
Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 15 až 17.
19.
V § 15 odst. 16 se číslo „12“ nahrazuje číslem „15“.
20.
V § 18 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 5 až 10.
21.
V § 18 odst. 5, § 19 odst. 9 a v § 20 odst. 6 se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.
22.
V § 19 odst. 5 se slova „§ 11 odst. 4 písm. b), d) nebo f)“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 2 písm. b) nebo d)“.
23.
V § 19 odst. 6 a 7 a v § 21 odst. 6 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
24.
V § 19 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10.
25.
V § 20 odst. 2 a 3 a v § 21 odst. 5 se číslo „4“ nahrazuje číslem „2“.
26.
V § 20 odst. 3 se text „g)“ nahrazuje textem „f)“.
27.
V § 20 odst. 4 a v § 21 odst. 7 se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“.
28.
V § 20 odst. 5 a v § 21 odst. 8 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“.
29.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní:
㤠21a
Neposkytnutí doplňkové platby na zemědělskou půdu s druhem zemědělské kultury vinice
Fond doplňkovou platbu k dotaci na zemědělskou půdu s druhem zemědělské kultury vinice na díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice podle § 14a v příslušném kalendářním roce neposkytne, pokud žadatel nesplní alespoň 1 podmínku uvedenou v § 14a.“.
30.
Příloha č. 2 se zrušuje.
31.
V příloze č. 5 se za řádek 3 vkládají nové řádky 4 až 6, které znějí:
„ 4.| Kukuřice na siláž| 2,40
---|---|---
5.| Ostatní jednoleté pícniny v zelené hmotě| 2,40
6.| Ostatní jednoleté pícniny v zelené hmotě na senáž| 1,30
“.
Dosavadní řádky 4 až 17 se označují jako řádky 7 až 20.
32.
V příloze č. 5 řádku 13 se za slovo „rostliny“ doplňují slova „(kromě ostropestřce mariánského a jitrocele kopinatého)“.
33.
V příloze č. 5 se za řádek 13 vkládají nové řádky 14 a 15, které znějí:
„ 14.| Ostropestřec mariánský| 0,30
---|---|---
15.| Jitrocel kopinatý| 0,45
“.
Dosavadní řádky 14 až 20 se označují jako řádky 16 až 22.
34.
V nadpisu přílohy č. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“.
35.
V příloze č. 9 části B řádek 2 zní:
„ 2.| Měřič teploty, vlhkoměr nebo zařízení pro zjištění ovlhčení listů
---|---
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 81/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 81/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení § 13 odst. 2 písm. j) a přílohy č. 5 řádků 4 až 6 nařízení vlády č. 81/2023 Sb., která se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ NA ZACHOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉHO SOUBORU LESNÍHO POROSTU V RÁMCI OPATŘENÍ NATURA 2000 V LESÍCH
Čl. III
Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 106/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 76/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 29/2016 Sb., nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 314/2017 Sb., nařízení vlády č. 64/2020 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 55/2021 Sb., nařízení vlády č. 177/2021 Sb. a nařízení vlády č. 84/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se slova „a nenachází se v katastrálních územích hlavního města Prahy7)“ včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují.
2.
V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Fond dotaci na titul zachování hospodářského souboru neposkytne na porostní skupinu, která se nachází na území hlavního města Prahy.“.
3.
V § 8 odst. 1 a 2 a v § 9 odst. 1 a 2 se za text „§ 5“ vkládá text „odst. 1“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ NA LESNICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ
Čl. V
Nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 108/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 75/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 29/2016 Sb., nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 314/2017 Sb., nařízení vlády č. 64/2020 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 177/2021 Sb. a nařízení vlády č. 84/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
2.
V § 2 odst. 4 se text „§ 2 odst. 3“ nahrazuje slovy „odstavce 2“.
3.
V § 4 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
4.
V § 5 odst. 1 písm. c) a d) se text „§ 2 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 2 odst. 2“.
5.
V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Fond dotaci na titul zlepšování druhové skladby neposkytne na porostní skupinu, která se nachází na území hlavního města Prahy.“.
6.
V § 9 odst. 1 a 3 a v § 10 odst. 1 a 3 se za text „§ 5“ vkládá text „odst. 1“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O PODMÍNKÁCH POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ V RÁMCI OPATŘENÍ LESNICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ A KLIMATICKÉ SLUŽBY A OCHRANA LESŮ
Čl. VII
Nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 314/2017 Sb., nařízení vlády č. 64/2020 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 566/2020 Sb., nařízení vlády č. 55/2021 Sb., nařízení vlády č. 177/2021 Sb. a nařízení vlády č. 84/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.
2.
V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „s výjimkou hlavního města Prahy,“ zrušují.
3.
V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Fond neposkytne dotaci na opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů na porostní skupinu, která se nachází na území hlavního města Prahy.“.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST PÁTÁ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ PRO ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
Čl. IX
Nařízení vlády č. 63/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření pro zalesňování zemědělské půdy, se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
seznam dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy, na kterých byl založen lesní porost, druh zemědělské kultury před založením lesního porostu, výměru dílu půdního bloku, zkratku druhu lesní dřeviny, cílový hospodářský soubor a alespoň minimální počet jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin na 1 ha uvedených v příloze k tomuto nařízení; specifikace pozemků označených v katastru nemovitostí, které jsou součástí dílů půdních bloků deklarovaných v žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostu, je uvedena v projektu podle písmene f),“.
2.
V § 11 odst. 7 se slova „3 nebo“ zrušují.
Čl. X
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 63/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 63/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST ŠESTÁ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ LESNICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ PLATBY
Čl. XI
Nařízení vlády č. 72/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření lesnicko-environmentální platby, se mění takto:
1.
V § 3 odst. 4 písm. b) se čárka nahrazuje slovem „a“.
2.
V § 3 odst. 4 se písmena c) a d) zrušují.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno c).
3.
V § 5 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.
4.
V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „ , s výjimkou území hlavního města Prahy“ zrušují.
5.
V § 7 odst. 3 se slova „území hlavního města Prahy a“ zrušují.
6.
V § 9 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Fond neposkytne dotaci na opatření lesnicko-environmentální platby na porostní skupinu, která se nachází na území hlavního města Prahy.“.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 72/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 72/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST SEDMÁ
ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ PODMÍNEK PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ AGROLESNICTVÍ
Čl. XIII
Nařízení vlády č. 140/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví a o změně nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 69/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína, (nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví), se mění takto:
1.
V § 2 písm. c) se za slovo „nepřiléhající“ vkládají slova „svou délkou“.
2.
V § 6 odst. 3 písm. b) se slova „přílohách č. 1 a 3“ nahrazují slovy „příloze č. 3“.
3.
V § 6 odst. 4 písmena d) a e) znějí:
„d)
stanovisko orgánu ochrany přírody, zda může mít záměr založení agrolesnického systému významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny v případě, že se díl půdního bloku nachází v evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, a
e)
souhlas orgánu ochrany přírody k založení agrolesnického systému, je-li vyžadován podle § 45c odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud se díl půdního bloku nachází v evropsky významné lokalitě, nebo podle § 45e odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud se díl půdního bloku nachází v ptačí oblasti.“.
4.
V § 6 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „dřevin uvedených v přílohách č. 1 a 3“ nahrazují slovy „nepůvodních druhů dřevin uvedených v příloze č. 3 části C nebo kříženců uvedených v příloze č. 3 části D“.
5.
V § 6 odst. 5 písmeno a) zní:
„a)
povolení orgánu ochrany přírody se záměrným rozšířením nepůvodního druhu podle § 5 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny nebo povolení orgánu ochrany přírody se záměrným rozšířením křížence podle § 5 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny, nebo“.
6.
V § 6 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U druhů lesních dřevin označených v příloze č. 3 k tomuto nařízení postačí jako doklad o původu podle odstavce 4 písm. b) rostlinolékařský pas.“.
7.
V § 10 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci písmene se čárka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se bod 3, který zní:
„3.
přičemž nepoužil na jednom dílu půdního bloku jeřáb ptačí, jeřáb oskeruši, kaštanovník jedlý, ořešák černý nebo třešeň ptačí jako ovocnou a zároveň jako lesní dřevinu,“.
8.
V § 18 odst. 1 se za slova „bodu 1“ vkládají slova „anebo 3“.
9.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3
Seznam druhů lesních a ovocných dřevin, nepůvodních druhů dřevin a kříženců pro založení agrolesnického systému
A.
Seznam druhů lesních dřevin pro založení agrolesnického systému
1.| borovice lesní (Pinus sylvestris L.)
---|---
2.| buk lesní (Fagus sylvatica L.)
3.| dub balkánský (Quercus daleschampii Ten.)1)
4.| dub cer (Quercus cerris L.)
5.| dub jadranský (Quercus virgiliana Ten.)1)
6.| dub letní (Quercus robur L.)
7.| dub mnohoplodý (Quercus polycarpa Schur)1)
8.| dub pýřitý (Quercus pubescens Willd.)
9.| dub zimní (Quercus petraea (Mart.) Liebl.)
10.| dub žlutavý (Quercus frainetto Ten.)1)
11.| habr obecný (Carpinus betulus L.)
12.| hrušeň polnička (Pyrus pyraster (L.) Burgsd.)
13.| jabloň lesní (Malus sylvestris (L.) Mill.)
14.| jasan zimnář (Fraxinus ornus, L.)1)
15.| jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia Huds.)1)
16.| jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)
17.| javor babyka (Acer campestre,L.)
18.| javor klen (Acer pseudoplatanus L.)
19.| javor mléč (Acer patanoides L.)
20.| jeřáb břek (Sorbus torminalis (L.) Crantz)
21.| jeřáb muk (Sorbus aria (L.) Crantz)
22.| jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.)
23.| jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.)
24.| jilm drsný (Ulmus glabra Huds.)
25.| jilm vaz (Ulmus laevis Pall.)
26.| jírovec maďal (Aesculus Hippocastanum L.)
27.| kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.)
28.| lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)
29.| lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.)
30.| líska turecká (Corylus colurna L.)1)
31.| mahalebka obecná (Prunus mahaleb L.)1)
32.| olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.)
33.| ořešák (kříženec) (Juglans nigra x Juglans regia)1)
34.| ořešák černý (Juglans nigra L.)
35.| střemcha obecná (Prunus padus L.)1)
36.| topol bílý (Populus alba L.)
37.| topol černý (Populus nigra L.)
38.| topol osika (Populus tremula L.)
39.| topol šedý (Populus x canescens (Aiton) Sm.)
40.| topoly (geograficky nepůvodní) a jejich kříženci (Populus spp.)1)
41.| třešeň ptačí (Prunus avium L.)
42.| vrba bílá (Salix alba L.)1)
43.| vrba košíkářská (Salix viminalis L.)1)
44.| vrba křehká (Salix euxina L.V.Belyaeva)1)
45.| vrba načervenalá (Salix x fragilis L. (S. alba x S. euxina L.)1)
46.| vrba Smithova Salix x smithiana Willd. L. (S. caprea x S.viminalis)1)
Vysvětlivka:
1)
Pro tyto dřeviny je dostačující prokázání původu rostlinolékařským pasem.
B.
Seznam druhů ovocných dřevin pro založení agrolesnického systému
1.| broskvoň obecná (Persica vulgaris Mill.)
---|---
2.| hrušeň obecná (Pyrus communis L.)
3.| hruškojeřáb (xSorbopyrus)
4.| jabloň domácí (Malus domestica (Suckow) Borkh.)
5.| jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.)
6.| jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.)
7.| kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.)
8.| mandloň obecná (Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb)
9.| meruňka obecná (Prunus armeniaca L.)
10.| morušovník bílý (Morus alba L.)
11.| morušovník černý (Morus nigra L.)
12.| ořešák černý (Juglans nigra L.)
13.| ořešák královský (Juglans regia L.)
14.| slivoň obecná (Prunus insititia L.)
15.| slivoň švestka (Prunus domestica L.)
16.| třešeň ptačí (Prunus avium L.)
17.| višeň obecná (Prunus cerasus L.)
C.
Seznam nepůvodních druhů dřevin pro účel založení agrolesnického systému vyžadujících povolení podle § 5 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny
1.| jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.)
---|---
2.| kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.)
3.| líska turecká (Corylus colurna L.)
4.| jasan zimnář (Fraxinus ornus L.)
5.| ořešák černý (Juglans nigra L.)
D.
Seznam kříženců pro účel založení agrolesnického systému vyžadujících povolení podle § 5 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny
1.| ořešák - kříženec (Juglans nigra × J. regia)
---|---
2.| topoly (geograficky nepůvodní) a jejich kříženci včetně kříženců s druhy původními
“.
Čl. XIV
Přechodné ustanovení
Řízení o žádosti zahájené podle nařízení vlády č. 140/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 140/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. XV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Vyhláška č. 43/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 43/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, ve znění vyhlášky č. 443/2022 Sb.
Vyhlášeno 29. 2. 2024 14:46:25, datum účinnosti 1. 3. 2024, částka 43/2024
* Čl. I - V příloze č. 3 k vyhlášce č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, ve znění vyhlášky č. 443/2022 Sb., body 10 a 11 znějí:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2024
43
VYHLÁŠKA
ze dne 27. února 2024,
kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, ve znění vyhlášky č. 443/2022 Sb.
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 58 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., (dále jen „zákon“):
Čl. I
V příloze č. 3 k vyhlášce č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, ve znění vyhlášky č. 443/2022 Sb., body 10 a 11 znějí:
„10.
Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného se vypočte
a)
v případě, že se jedná o pastvu ovcí a/nebo koz a celková plocha pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, je menší než 76 ha, podle vzorce
NZ10A = ya x x,
kde
N Z10A| = roční náhrada újmy vzniklé v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, na celkové ploše pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, v Kč,
---|---
ya| = sazba náhrady za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, podle rovnice
| ya = a x ln(x) + b,
v Kč/ha/rok,
x| = celková plocha pozemků v ha, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, s přesností na dvě desetinná místa,
b)
v případě, že se jedná o pastvu ovcí a/nebo koz a celková plocha pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, je větší nebo rovna 76 ha, podle vzorce
NZ10B = yb x ps,
kde,
N Z10B| = roční náhrada újmy vzniklé v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, na celkové ploše pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, v Kč,
---|---
yb| = sazba náhrady za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného v Kč/ha/rok,
ps| = celková plocha pozemků v ha, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, s přesností na dvě desetinná místa,
c)
v případě, že se jedná o pastvu jiných druhů hospodářských zvířat než ovcí a/nebo koz, podle vzorce podle bodu 11.
11.
Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku mimořádného nebo nákladově náročnějšího opatření při hospodaření na zemědělské půdě v případech, kdy nelze postupovat podle bodů 1 až 9 a 10 a) a b), se vypočte
a)
v důsledku mimořádného opatření jednorázově podle vzorce
NZ11A = KZ,
kde
NZ11A| = jednorázová náhrada újmy vzniklé v důsledku mimořádného opatření v Kč,
---|---
KZ| = ekonomicky oprávněné náklady na mimořádné opatření v Kč,
b)
v důsledku nákladově náročnějšího opatření jednorázově podle vzorce
NZ11B = LZ \\- MZ,
kde
NZ11B| = jednorázová náhrada újmy vzniklé z plnění nákladově náročnějšího opatření v Kč,
---|---
LZ| = ekonomicky oprávněné náklady na nákladově náročnější opatření v Kč,
MZ| = ekonomicky oprávněné náklady na obvyklý způsob hospodaření v Kč.
Veličiny AZ, BZ, CZ, DZ, EZ, FZ, GZ, HZ, IZ, JZ a yb jsou proměnné a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství je každoročně zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí; zveřejňovány jsou rovněž parametry a a b pro výpočet hodnoty ya. Parametry a a b pro výpočet hodnoty ya a hodnota yb se stanoví na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství podle klasifikace CZ-NACE za kalendářní rok předcházející roku, za který je sazba náhrady újmy vypočtena.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Hladík v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 42/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 42/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 29. 2. 2024 14:40:48, částka 42/2024
42
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 22. února 2024
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 22. června 2024 nové volby do zastupitelstev obcíobcí:
Obec| Okres| Kraj
---|---|---
Charvatce| Mladá Boleslav| Středočeský
Kovčín| Klatovy| Plzeňský
Ministr:
Mgr. Bc. Rakušan v. r.
|
Vyhláška č. 41/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 41/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 2. 2024 14:11:23, datum účinnosti 1. 3. 2024, částka 41/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění vyhlášky č. 307/2015 Sb., vyhlášky č. 434/2016 Sb., vyhlášky č. 458/2017 Sb., vyhlášky č. 247/2018 Sb., vyhlášky č. 243/2019 Sb., vyhlášky č. 485/2020 Sb., vyhlášky č.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2024
41
VYHLÁŠKA
ze dne 19. února 2024,
kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., k provedení § 20 odst. 1, § 22 odst. 8, § 22i odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c) a § 22j odst. 3 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění vyhlášky č. 307/2015 Sb., vyhlášky č. 434/2016 Sb., vyhlášky č. 458/2017 Sb., vyhlášky č. 247/2018 Sb., vyhlášky č. 243/2019 Sb., vyhlášky č. 485/2020 Sb., vyhlášky č. 528/2021 Sb. a vyhlášky č. 368/2022 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 úvodní část ustanovení včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
„Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie5) a upravuje
5)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací.“.
2.
V § 1 písm. d) se slova „v systému elektronického mýtného“ nahrazují slovy „údajů o mýtném“.
3.
V § 1 písm. f) se slova „a prokázání úhrady mýtného“ zrušují.
4.
V § 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
5.
V nadpisu § 5 se slova „v systému elektronického mýtného“ nahrazují slovy „údajů o mýtném“.
6.
V § 5 odst. 1 a 2 se za slovo „Evidence“ vkládají slova „údajů o mýtném“.
7.
V § 5 odst. 2 se slova „kopie technického průkazu, pokud byl vydán,“ nahrazují slovy „na základě obdobného dokladu vydaného jiným než členským státem Evropské unie“.
8.
V § 5 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámek pod čarou č. 6 a 7 znějí:
„(3)
Jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného registrované v České republice, provozovatel systému elektronického mýtného provádí evidenci údajů o mýtném rovněž na základě údajů, které mu byly vydány z registru silničních vozidel.
(4)
Emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného se určí a zapíše v evidenci údajů o mýtném
a)
na základě údajů z registru silničních vozidel,
b)
na základě údajů obsažených v osvědčení o registraci vozidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným než členským státem Evropské unie,
c)
na základě údajů obsažených v prohlášení o shodě vozidla s typem vozidla6) nebo souboru informací pro zákazníky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího stanovení emisí CO2 a spotřebu paliva u těžkých nákladních vozidel7), byl-li některý z těchto dokladů provozovatelem vozidla předložen a obsahuje-li údaje potřebné pro určení emisní třídy CO2 vozidla, nebo
d)
postupem podle § 17a odst. 3 věty druhé.
6)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011, v platném znění.“.
9.
V nadpisu § 7 se za slovo „evidence“ vkládají slova „údajů o mýtném“.
10.
V § 8 odst. 1 větě druhé se slova „nebo technický průkaz“ zrušují.
11.
V nadpisu § 9 se slova „a prokázání úhrady“ zrušují.
12.
V § 9 se odstavec 3 zrušuje.
13.
V § 13 se slova „podle údajů v technickém průkazu vozidla nebo technických průkazech jízdní soupravy“ zrušují.
14.
V § 14 větě první se za slovo „mýtného“ vkládají slova „nebo poskytovateli evropského mýtného“.
15.
Nadpis § 15 zní:
„Popis nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena“.
16.
V § 15 odst. 1 písm. c) se slova „(např. dokumentace vlivu záměru na životní prostředí, pro územní rozhodnutí, pro stavební povolení)“ zrušují.
17.
V § 15 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 8 zní:
„(2)
Náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací zahrnují podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích8), veškeré náklady na
a)
běžnou údržbu,
b)
souvislou údržbu,
c)
opravy a
d)
zimní údržbu.
8)
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 15 odst. 5 písm. a) se slova „ , do dne nabytí účinnosti této vyhlášky“ nahrazují slovy „do data aktualizace výpočtu nákladů“ a slova „10. červnu 2008“ se nahrazují slovy „datu aktualizace výpočtu nákladů“.
19.
V § 15 odst. 5 písm. b) se slova „ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky“ nahrazují slovy „k datu aktualizace výpočtu nákladů“.
20.
Nadpis § 15a zní:
„Popis nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena“.
21.
V § 15a úvodní části ustanovení se slova „z provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích“ nahrazují slovy „při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena,“.
22.
V § 15a písm. e) se slova „jejichž vynaložení přímo souvisí se znečištěním ovzduší z provozu“ nahrazují slovy „přímo vyvolané znečištěním ovzduší při provozu vozidel v systému elektronického mýtného“.
23.
Nadpis § 15b zní:
„Popis nákladů vyvolaných hlukem při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena“.
24.
V § 15b úvodní části ustanovení se slova „z provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích“ nahrazují slovy „při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena,“.
25.
V § 15b písm. c) se slova „ , jejichž vynaložení přímo souvisí s hlukem z provozu“ nahrazují slovy „přímo vyvolané hlukem při provozu vozidel v systému elektronického mýtného“.
26.
Za § 15b se vkládá nový § 15c, který včetně nadpisu zní:
㤠15c
Popis nákladů vyvolaných emisemi CO2 při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena
Náklady vyvolané emisemi CO2 při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, tvoří náklady na
a)
dosažení úspor energií v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury,
b)
podporu obnovitelných zdrojů energie v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury,
c)
výstavbu dobíjecích a plnicích stanic a jiných staveb a zařízení, které slouží k prodeji nebo výdeji alternativních paliv k pohonu dopravních prostředků,
d)
změnu postupů při výstavbě a správě dopravní infrastruktury vedoucí ke snížení emisí CO2,
e)
adaptaci na změny klimatu a
f)
náhradu újmy vyvolané změnami klimatu.“.
27.
V nadpisu § 16 se slova „na zpoplatněné pozemní komunikace“ nahrazují slovy „ , jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena“.
28.
V § 16 větě první se slova „vynaložené na zpoplatněné pozemní komunikace, náklady vyvolané znečištěním ovzduší z provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích a náklady vyvolané hlukem z provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích“ nahrazují slovy „ , jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena,“ a slova „a 15b,“ se nahrazují slovy „ , 15b a 15c“.
29.
V § 17 odst. 1 větě první se slova „podléhajících mýtnému“ nahrazují slovy „v systému elektronického mýtného“.
30.
V § 17 odst. 1 větě druhé se slova „a 15b,“ nahrazují slovy „ , 15b a 15c“.
31.
V § 17 odst. 1 větě třetí se slova „podléhajících mýtnému“ nahrazují slovy „v systému elektronického mýtného“.
32.
V § 17 odst. 2 se slova „vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace“ nahrazují slovy „ , jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena“.
33.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní:
㤠17a
Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného
(1)
Vozidlu v systému elektronického mýtného používajícímu jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík se určí emisní třída CO2 č. 5.
(2)
Vozidlu v systému elektronického mýtného, které nepoužívá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, které patří do podskupiny vozidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla9) a které bylo poprvé zaregistrováno po dni 30. června 2019, se určí emisní třída CO2 č. 1, 2, 3 nebo 4 podle předpisu Evropské unie upravujícího výběr poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly10). Provozovatel systému elektronického mýtného určí emisní třídu CO2 vozidla v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce podle podskupiny, do níž vozidlo patří, jeho specifických emisí CO2 a data jeho první registrace.
(3)
Vozidlu v systému elektronického mýtného, které není uvedeno v odstavci 1 ani 2, se určí emisní třída CO2 č. 1. Tato emisní třída CO2 se určí rovněž vozidlu, u něhož nelze určit emisní třídu CO2 č. 2, 3, 4 nebo 5 na základě údajů z registru silničních vozidel nebo údajů obsažených v osvědčení o registraci vozidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným než členským státem Evropské unie, pokud provozovatel vozidla nepředložil provozovateli systému elektronického mýtného prohlášení o shodě vozidla s typem vozidla6) nebo soubor informací pro zákazníky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího stanovení emisí CO2 a spotřebu paliva u těžkých nákladních vozidel7) obsahující údaje potřebné pro určení emisní třídy CO2 vozidla.
9)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES.
10)
Čl. 7ga odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, v platném znění.“.
34.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní:
㤠18a
Výjimky z této vyhlášky
(1)
Ustanovení § 5 až 8, § 10 odst. 3 a § 11 se nepoužijí v případě, kdy provozovatel vozidla nemá uzavřenu smlouvu s provozovatelem systému elektronického mýta a má uzavřenu výhradně smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s poskytovatelem evropského mýtného.
(2)
V případě provozovatelů vozidel, kteří mají uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, se zápis do evidence údajů o mýtném provádí na základě těch údajů, které provozovateli systému elektronického mýtného poskytl poskytovatel evropského mýtného.“.
35.
Přílohy č. 1 a 2 včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 1
Seznam dálnic, jejichž užití podléhá mýtnému
Označení| Úsek| Délka (km)
---|---|---
D0| Praha, Satalice–Praha, Běchovice (exity 58–62)| 4,6
D0| Modletice (D1)–Praha, Ruzyně (exity 76–28)| 37,1
D1| Průhonice–Říkovice (exity 6–272)| 274,1
D1| Přerov, Předmostí–státní hranice (km 282 až km 377)| 97,0
D2| Brno, jih–státní hranice (exit 1 až km 61)| 61,4
D3| Mezno–Úsilné (km 62 až exit 131)| 71,3
D4| Jíloviště–Háje (exity 9–45)| 41,9
D4| Radobytce–Nová Hospoda (km 77 až exit 84)| 6,7
D5| Praha, Třebonice–státní hranice (exit 1 až km 151)| 156,1
D6| Praha, Řepy–Krupá (exit 1 až km 49)| 49,4
D6| Lubenec, východ–Bošov (km 75 až exit 83)| 8,8
D6| Jenišov–Cheb, sever (exity 131–169)| 39,2
D7| Praha, Ruzyně–Knovíz (exity 2–18)| 17,0
D7| Panenský Týnec–Louny, západ (km 34,5–km 51)| 17,0
D7| Postoloprty–Spořice (exity 56–78)| 23,6
D8| Praha, Březiněves–státní hranice (km -3,5 až km 92)| 98,7
D10| Praha, Satalice–Ohrazenice (exity 1–71)| 72,7
D11| Praha, Horní Počernice–Jaroměř, sever (exity 1–113)| 116,1
D35| Sedlice–Ostrov (exit 127 až km 158)| 32,4
D35| Mohelnice, jih–Křelov (exity 235–261)| 27,3
D35| Olomouc, Topolany–Lipník nad Bečvou (km 264 až exit 296)| 33,3
D46| Vyškov, východ–Olomouc, Slavonín (exit 1 až km 39)| 41,1
D48| Bělotín–Jeseník nad Odrou (exity 1–8)| 8,6
D48| Palačov – Nový Jičín, centrum (km 12–exit 21)| 9,0
D48| Rybí–Žukov (km 24 až exit 70)| 45,7
D52| Rajhrad–Pohořelice, jih (exity 10–26)| 17,0
D55| Hulín–Napajedla (exity 16–34)| 20,2
D56| Ostrava, Hrabová–Frýdek-Místek (exit 39 až km 54)| 14,9
Příloha č. 2
Seznam silnic I. třídy, jejichž užití podléhá mýtnému
Označení| Úsek| Délka (km)
---|---|---
I/3| Mirošovice–Mezno| 46,8
I/4| Praha–Jíloviště| 5,3
I/6| Bošov–Karlovy Vary| 29,7
I/7| Spořice–Chomutov (exity 78–82)| 3,4
I/11| Krásné Pole–Ostrava| 8,7
I/12| Praha–Kolín| 32,5
I/16| Řevničov–Bezděčín| 75,6
I/16| Mladá Boleslav–Úlibice| 37,6
I/19| Oltyně–Čekanice| 10,4
I/19| Tábor–Pelhřimov| 38,1
I/20| Plzeň–České Budějovice| 109,0
I/22| Vodňany–Klatovy| 55,9
I/26| Plzeň–Folmava| 51,7
I/27| Plzeň, Litice-Klatovy| 30,8
I/30| Lovosice–Ústí nad Labem| 14,4
I/33| Semonice–Náchod| 18,2
I/34| České Budějovice–Jindřichův Hradec| 43,7
I/34| Jarošov nad Nežárkou–Koclířov| 120,8
I/35| Bílý Kostel nad Nisou–Ohrazenice| 33,8
I/35| Turnov–Jičín| 13,8
I/35| Úlibice–Všestary (MÚK s D11)| 28,8
I/35| Hradec Králové–Mohelnice| 89,3
I/35| Křelov–Olomouc| 2,9
I/37| Hradec Králové–Pardubice| 17,3
I/38| Jestřebí–Mladá Boleslav| 31,1
I/38| Poděbrady–Hatě| 157,4
I/43| Brno–Svitavy| 53,8
I/46| Olomouc, Slavonín–Olomouc, centrum| 0,9
I/47| Kroměříž–Hulín| 3,4
I/47| Přerov–Bělotín| 26,1
I/48| Bělotín–Rybí| 22,1
I/50| Holubice–Rovné| 86,1
I/52| Brno–Rajhrad| 5,9
I/52| Pohořelice–Mikulov| 23,3
I/55| Přerov–Hulín| 11,4
I/58| Příbor–Krmelín| 12,2
I/63| Bystřany–Řehlovice| 7,5
I/68| Třanovice–Mosty u Jablunkova| 33,7
“.
36.
Doplňuje se příloha č. 3, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 3
Určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného
Období, ve kterém bylo vozidlo poprvé zaregistrováno| 07/2019
-
06/2020| 07/2020
-
06/2021| 07/2021
-
06/2022| 07/2022
-
06/2023| 07/2023
-
06/2024| 07/2024
-
06/2025| 07/2025
-
06/2026| 07/2026
-
06/2027| 07/2027
-
06/2028| 07/2028
-
06/2029| 07/2029
-
06/2030| 07/2030
-
06/2031
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
Podskupina vozidel 4-UD
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 291,869| 284,572| 277,275| 269,978| 262,682| 255,385| 248,088| 239,332| 230,576| 221,8201| 213,064| 204,308
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 291,869| 284,572| 277,275| 269,978| 262,682| 255,385| 248,088| 239,332| 230,576| 221,8201| 213,064| 204,308
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 282,652| 275,585| 268,519| 261,453| 254,386| 247,3202| 240,254| 231,774| 223,295| 214,815| 206,336| 197,856
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615| 153,615
Podskupina vozidel 4-RD
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 187,302| 182,619| 177,937| 173,254| 168,572| 163,889| 159,207| 153,588| 147,969| 142,3495| 136,7305| 131,111
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 187,302| 182,619| 177,937| 173,254| 168,572| 163,889| 159,207| 153,588| 147,969| 142,3495| 136,7305| 131,111
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 181,387| 176,853| 172,318| 167,783| 163,248| 158,714| 154,179| 148,738| 143,296| 137,854| 132,413| 126,971
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580| 98,580
Podskupina vozidel 4-LH
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 100,662| 98,145| 95,629| 93,112| 90,596| 88,079| 85,563| 82,543| 79,523| 76,503| 73,483| 70,463
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 100,662| 98,145| 95,629| 93,112| 90,596| 88,079| 85,563| 82,543| 79,523| 76,503| 73,483| 70,463
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 97,483| 95,046| 92,609| 90,172| 87,735| 85,298| 82,861| 79,936| 77,012| 74,087| 71,163| 68,238
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980| 52,980
Podskupina vozidel 5-RD
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 79,800| 77,805| 75,810| 73,815| 71,820| 69,825| 67,830| 65,436| 63,042| 60,648| 58,254| 55,860
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 79,800| 77,805| 75,810| 73,815| 71,820| 69,825| 67,830| 65,436| 63,042| 60,648| 58,254| 55,860
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 77,280| 75,348| 73,416| 71,484| 69,552| 67,620| 65,688| 63,3696| 61,051| 58,733| 56,414| 54,096
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000| 42,000
Podskupina vozidel 5-LH
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 53,770| 52,426| 51,082| 49,737| 48,393| 47,049| 45,705| 44,091| 42,478| 40,865| 39,252| 37,639
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 53,770| 52,426| 51,082| 49,737| 48,393| 47,049| 45,705| 44,091| 42,478| 40,865| 39,252| 37,639
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 52,072| 50,7702| 49,468| 48,167| 46,865| 45,563| 44,261| 42,699| 41,137| 39,575| 38,013| 36,4504
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300| 28,300
Podskupina vozidel 9-RD
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 105,431| 102,795| 100,159| 97,524| 94,888| 92,252| 89,616| 86,453| 83,2905| 80,128| 76,965| 73,802
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 105,431| 102,795| 100,159| 97,524| 94,888| 92,252| 89,616| 86,453| 83,2905| 80,128| 76,965| 73,802
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 102,102| 99,549| 96,997| 94,444| 91,891| 89,339| 86,786| 83,723| 80,6603| 77,597| 74,534| 71,471
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490| 55,490
Podskupina vozidel 9-LH
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 61,902| 60,354| 58,807| 57,259| 55,712| 54,164| 52,617| 50,7596| 48,903| 47,046| 45,188| 43,331
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 61,902| 60,354| 58,807| 57,259| 55,712| 54,164| 52,617| 50,7596| 48,903| 47,046| 45,188| 43,331
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 59,947| 58,449| 56,9498| 55,451| 53,952| 52,454| 50,955| 49,157| 47,358| 45,5599| 43,761| 41,963
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580| 32,580
Podskupina vozidel 10-RD
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 79,097| 77,1196| 75,142| 73,165| 71,187| 69,2099| 67,232| 64,8595| 62,487| 60,114| 57,741| 55,368
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 79,097| 77,1196| 75,142| 73,165| 71,187| 69,2099| 67,232| 64,8595| 62,487| 60,114| 57,741| 55,368
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 76,599| 74,684| 72,769| 70,854| 68,939| 67,024| 65,109| 62,811| 60,513| 58,215| 55,917| 53,619
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630| 41,630
Podskupina vozidel 10-LH
Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné| 55,347| 53,963| 52,5797| 51,196| 49,812| 48,429| 47,045| 45,385| 43,724| 42,064| 40,403| 38,743
Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 55,347| 53,963| 52,5797| 51,196| 49,812| 48,429| 47,045| 45,385| 43,724| 42,064| 40,403| 38,743
Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 53,599| 52,259| 50,919| 49,579| 48,239| 46,899| 45,559| 43,951| 42,343| 40,735| 39,127| 37,519
Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130| 29,130
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.
Ministr:
Mgr. Kupka v. r.
|
Nařízení vlády č. 40/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 40/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, ve znění nařízení vlády č. 479/2020 Sb.
Vyhlášeno 27. 2. 2024 14:04:45, datum účinnosti 1. 3. 2024, částka 40/2024
* Čl. I - Nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, ve znění nařízení vlády č. 479/2020 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 25. 3. 2024
40
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 14. února 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, ve znění nařízení vlády č. 479/2020 Sb.
Vláda nařizuje podle § 46 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 227/2019 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, ve znění nařízení vlády č. 479/2020 Sb., se mění takto:
1.
V názvu nařízení vlády se slova „časových poplatků, sazeb mýtného,“ nahrazují slovy „sazeb mýtného a“.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací.“.
3.
V § 1 se slova „výši časového poplatku,“ zrušují.
4.
§ 2 se včetně nadpisu zrušuje.
5.
V § 3 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se za slovo „třídy“ vkládá slovo „EURO“.
6.
V § 3 odst. 1 písm. c) bodě 3 se slova „s výjimkou vozidel poháněných zemním plynem nebo biometanem“ zrušují.
7.
V § 3 odst. 1 písm. c) bod 4 zní:
„4.
používající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík,“.
8.
V § 3 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
emisní třídy CO2 vozidla na sazby pro vozidla
1.
emisní třídy CO2 č. 1,
2.
emisní třídy CO2 č. 2,
3.
emisní třídy CO2 č. 3,
4.
emisní třídy CO2 č. 4, nebo
5.
emisní třídy CO2 č. 5.“.
9.
V § 6 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
údaje o provozovateli vozidla, kterými jsou jeho
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,
2.
datum narození nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo,
3.
adresa bydliště nebo sídla a
4.
kontaktní údaje pro elektronické doručování,“.
10.
V § 6 odst. 2 písm. b) se slova „jehož registru vozidel nebo obdobné evidenci je vozidlo zapsáno“ nahrazují slovy „němž je vozidlo registrováno“.
11.
V § 6 odst. 2 písm. c) se slova „technického průkazu s uvedením kategorie vozidla, největší povolené hmotnosti a emisní třídy vozidla“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci vozidla nebo obdobného dokladu vydaného jiným než členským státem Evropské unie“.
12.
Přílohy č. 1 až 4 včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 1
Sazby mýtného za užívání dálnice pro vozidla v systému elektronického mýtného s výjimkou vozidel kategorie M2 a M3
V Kč/km
---
Emisní
třída
EURO| Euro 0 až IV| Euro V, EEV| Euro VI| Vozidlo používající jako palivo
výlučně elektrickou energii nebo
vodík
Emisní
třída CO2| č. 1| č. 1| č. 1| č. 2| č. 3| č. 4| č. 5
Největší
povolená
hmotnost| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav
2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více
více než
3,5 tuny
a méně
než 7,5
tuny| 0,7882| 0,9742| 1,3169| 1,5275| 0,7796| 0,9627| 1,3023| 1,5097| 0,7764| 0,9583| 1,2967| 1,5030| 0,7603| 0,9381| 1,2697| 1,4707| 0,7441| 0,9179| 1,2426| 1,4384| 0,6149| 0,7564| 1,0262| 1,1800| 0,4506| 0,5508| 0,7510| 0,8512
nejméně
7,5 tuny
a méně
než 12
tun| 1,4853| 1,9662| 2,5220| 3,0539| 1,3077| 1,7275| 2,2192| 2,6861| 1,2406| 1,6373| 2,1047| 2,5471| 1,2245| 1,6171| 2,0777| 2,5148| 1,2083| 1,5969| 2,0506| 2,4825| 1,0791| 1,4354| 1,8342| 2,2241| 0,8601| 1,1563| 1,4657| 1,7821
nejméně
12 tun| 3,3679| 4,4944| 5,7320| 6,9412| 2,9030| 3,8697| 4,9393| 5,9786| 2,7273| 3,6336| 4,6397| 5,6147| 2,7112| 3,6134| 4,6127| 5,5824| 2,6950| 3,5932| 4,5856| 5,5501| 2,5658| 3,4317| 4,3692| 5,2917| 2,2538| 3,0277| 3,8422| 4,6572
Příloha č. 2
Sazby mýtného za užívání silnice I. třídy pro vozidla v systému elektronického mýtného s výjimkou vozidel kategorie M2 a M3
V Kč/km
---
Emisní třída
EURO| Euro 0 až IV| Euro V, EEV| Euro VI| Vozidlo používající jako palivo
výlučně elektrickou energii nebo
vodík
Emisní třída
CO2| č. 1| č. 1| č. 1| č. 2| č. 3| č. 4| č. 5
Největší
povolená
hmotnost| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav
2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více
více než 3,5
tuny a
méně než
7,5 tuny| 0,4002| 0,5192| 0,6690| 0,8115| 0,3916| 0,5077| 0,6544| 0,7937| 0,3884| 0,5033| 0,6488| 0,7870| 0,3797| 0,4924| 0,6341| 0,7695| 0,3709| 0,4814| 0,6195| 0,7520| 0,3009| 0,3939| 0,5023| 0,6120| 0,2106| 0,2808| 0,3510| 0,4312
nejméně
7,5 tuny a
méně než
12 tun| 0,9175| 1,2165| 1,5591| 1,8874| 0,7399| 0,9778| 1,2563| 1,5196| 0,6728| 0,8876| 1,1418| 1,3806| 0,6641| 0,8767| 1,1271| 1,3631| 0,6553| 0,8657| 1,1125| 1,3456| 0,5853| 0,7782| 0,9953| 1,2056| 0,4403| 0,5916| 0,7507| 0,9116
nejméně
12 tun| 2,1187| 2,8303| 3,6070| 4,3659| 1,6538| 2,2056| 2,8143| 3,4033| 1,4781| 1,9695| 2,5147| 3,0394| 1,4694| 1,9586| 2,5000| 3,0219| 1,4606| 1,9476| 2,4854| 3,0044| 1,3906| 1,8601| 2,3682| 2,8644| 1,1526| 1,5486| 1,9651| 2,3779
Příloha č. 3
Sazby mýtného za užívání dálnice pro vozidla kategorie M2 a M3
V Kč/km
---
Emisní třída EURO| Euro 0 až IV| Euro V, EEV| Euro VI| Vozidlo
používající jako palivo výlučně elektrickou
energii nebo
vodík
Emisní třída CO2| č. 1| č. 1| č. 1| č. 5
Největší povolená hmotnost| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav
2| 3 a
více| 2| 3 a
více| 2| 3 a
více| 2| 3 a
více
více než 3,5 tuny a méně než 7,5 tuny| 0,4156| 0,5483| 0,4079| 0,5380| 0,4050| 0,5340| 0,3705| 0,4907
nejméně 7,5 tuny a méně než 12 tun| 0,6717| 0,8996| 0,5740| 0,7683| 0,5371| 0,7187| 0,4735| 0,6362
nejméně 12 tun| 0,7932| 1,0626| 0,6770| 0,9065| 0,6330| 0,8474| 0,5634| 0,7569
Příloha č. 4
Sazby mýtného za užívání silnice I. třídy pro vozidla kategorie M2 a M3
V Kč/km
---
Emisní třída EURO| Euro 0 až IV| Euro V, EEV| Euro VI| Vozidlo
používající jako palivo výlučně elektrickou
energii nebo
vodík
Emisní třída CO2| č. 1| č. 1| č. 1| č. 5
Největší povolená hmotnost| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav
2| 3 a
více| 2| 3 a
více| 2| 3 a
více| 2| 3 a
více
více než 3,5 tuny a méně než 7,5 tuny| 0,2212| 0,2903| 0,2135| 0,2800| 0,2106| 0,2760| 0,1905| 0,2507
nejméně 7,5 tuny a méně než 12 tun| 0,4260| 0,5708| 0,3283| 0,4395| 0,2914| 0,3899| 0,2422| 0,3254
nejméně 12 tun| 0,5036| 0,6749| 0,3874| 0,5188| 0,3434| 0,4597| 0,2882| 0,3872
“.
13.
Přílohy č. 1 až 4 včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 1
Sazby mýtného za užívání dálnice pro vozidla v systému elektronického mýtného s výjimkou vozidel kategorie M2 a M3
V Kč/km
---
Emisní
třída
EURO| Euro 0 až IV| Euro V, EEV| Euro VI| Vozidlo používající jako palivo
výlučně elektrickou energii nebo
vodík
Emisní
třída CO2| č. 1| č. 1| č. 1| č. 2| č. 3| č. 4| č. 5
Největší
povolená
hmotnost| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav
2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více
více než
3,5 tuny
a méně
než 7,5
tuny| 0,7882| 0,9742| 1,4823| 1,7250| 0,7796| 0,9627| 1,4677| 1,7072| 0,7764| 0,9583| 1,4621| 1,7005| 0,7603| 0,9381| 1,4268| 1,6583| 0,7441| 0,9179| 1,3915| 1,6162| 0,6149| 0,7564| 1,1089| 1,2788| 0,4506| 0,5508| 0,7510| 0,8512
nejméně
7,5 tuny
a méně
než 12 tun| 1,4853| 1,9662| 2,6874| 3,2514| 1,3077| 1,7275| 2,3846| 2,8836| 1,2406| 1,6373| 2,2541| 2,7228| 1,2245| 1,6171| 2,2188| 2,6806| 1,2083| 1,5969| 2,1835| 2,6385| 1,0791| 1,4354| 1,9009| 2,3011| 0,8601| 1,1563| 1,4657| 1,7821
nejméně
12 tun| 3,3679| 4,4137| 5,5768| 6,5442| 2,9030| 3,8697| 5,1047| 6,1039| 2,6673| 3,5224| 4,6397| 5,6147| 2,6512| 3,5022| 4,6044| 5,5725| 2,6350| 3,4820| 4,5691| 5,5304| 2,5058| 3,3205| 4,2865| 5,1930| 2,2538| 3,0277| 3,8422| 4,6572
Příloha č. 2
Sazby mýtného za užívání silnice I. třídy pro vozidla v systému elektronického mýtného s výjimkou vozidel kategorie M2 a M3
V Kč/km
---
Emisní třída
EURO| Euro 0 až IV| Euro V, EEV| Euro VI| Vozidlo používající jako palivo
výlučně elektrickou energii nebo
vodík
Emisní třída
CO2| č. 1| č. 1| č. 1| č. 2| č. 3| č. 4| č. 5
Největší
povolená
hmotnost| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav
2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5 a
více| 2| 3| 4| 5
a více
více než 3,5
tuny a
méně než
7,5 tuny| 0,4002| 0,5192| 0,8344| 1,0090| 0,3916| 0,5077| 0,8198| 0,9912| 0,3884| 0,5033| 0,8142| 0,9845| 0,3797| 0,4924| 0,7912| 0,9571| 0,3709| 0,4814| 0,7684| 0,9298| 0,3009| 0,3939| 0,5850| 0,7108| 0,2106| 0,2808| 0,3510| 0,4312
nejméně
7,5 tuny a
méně než
12 tun| 0,9175| 1,2165| 1,7245| 2,0849| 0,7399| 0,9778| 1,4217| 1,7171| 0,6728| 0,8876| 1,2912| 1,5563| 0,6641| 0,8767| 1,2682| 1,5289| 0,6553| 0,8657| 1,2454| 1,5016| 0,5853| 0,7782| 1,0620| 1,2826| 0,4403| 0,5916| 0,7507| 0,9116
nejméně 12
tun| 2,1187| 2,7496| 3,4518| 3,9689| 1,6538| 2,2056| 2,9797| 3,5286| 1,4181| 1,8583| 2,5147| 3,0394| 1,4094| 1,8474| 2,4917| 3,0120| 1,4006| 1,8364| 2,4689| 2,9847| 1,3306| 1,7489| 2,2855| 2,7657| 1,1526| 1,5486| 1,9651| 2,3779
Příloha č. 3
Sazby mýtného za užívání dálnice pro vozidla kategorie M2 a M3
V Kč/km
---
Emisní třída EURO| Euro 0 až IV| Euro V, EEV| Euro VI| Vozidlo
používající jako palivo výlučně elektrickou
energii nebo
vodík
Emisní třída CO2| č. 1| č. 1| č. 1| č. 5
Největší povolená hmotnost| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav
2| 3 a
více| 2| 3 a
více| 2| 3 a
více| 2| 3 a
více
více než 3,5 tuny a méně než 7,5 tuny| 0,4156| 0,5483| 0,4079| 0,5380| 0,4050| 0,5340| 0,3705| 0,4907
nejméně 7,5 tuny a méně než 12 tun| 0,6717| 0,8996| 0,5740| 0,7683| 0,5371| 0,7187| 0,4735| 0,6362
nejméně 12 tun| 0,7932| 1,0626| 0,6770| 0,9065| 0,6330| 0,8474| 0,5634| 0,7569
Příloha č. 4
Sazby mýtného za užívání silnice I. třídy pro vozidla kategorie M2 a M3
V Kč/km
---
Emisní třída EURO| Euro 0 až IV| Euro V, EEV| Euro VI| Vozidlo
používající jako palivo výlučně elektrickou
energii nebo
vodík
Emisní třída CO2| č. 1| č. 1| č. 1| č. 5
Největší povolená hmotnost| počet náprav| počet náprav| počet náprav| počet náprav
2| 3 a
více| 2| 3 a
více| 2| 3 a
více| 2| 3 a
více
více než 3,5 tuny a méně než 7,5 tuny| 0,2212| 0,2903| 0,2135| 0,2800| 0,2106| 0,2760| 0,1905| 0,2507
nejméně 7,5 tuny a méně než 12 tun| 0,4260| 0,5708| 0,3283| 0,4395| 0,2914| 0,3899| 0,2422| 0,3254
nejméně 12 tun| 0,5036| 0,6749| 0,3874| 0,5188| 0,3434| 0,4597| 0,2882| 0,3872
“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 13, které nabývá účinnosti dnem 25. března 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr dopravy:
Mgr. Kupka v. r.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2023 Sb. m. s.
Vyhlášeno 27. 2. 2024 13:57:20, částka 39/2024
39
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2023 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2023 Sb. m. s.
Čtvrtý odstavec sdělení Ministerstva zahraničních věcí správně zní:
„Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.“.
Ministr zahraničních věcí:
Bc. Lipavský v. r.
|
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 38/2024 Sb.
|
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 38/2024 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu
Vyhlášeno 27. 2. 2024 13:49:59, částka 38/2024
38
ROZHODNUTÍ
prezidenta republiky
ze dne 26. ledna 2024
o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu
Podle čl. 63 odst. 2 Ústavy České republiky a § 3 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, v souladu s čl. 11 odst. 2 Aktu o zavedení všeobecných přímých voleb členů Evropského parlamentu vydaného v Úředním listu L 278 dne 8. 10. 1976 a rozhodnutím Rady EU č. 78/639 ze dne 25. 7. 1978
vyhlašuji volby
do Evropského parlamentu a stanovím dny jejich konání na pátek 7. června 2024 a sobotu 8. června 2024.
Prezident republiky:
Pavel v. r.
Předseda vlády:
Fiala v. r.
|
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 37/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 37/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek proti pneumokokovým infekcím pro očkování v dětském věku
Vyhlášeno 22. 2. 2024 14:19:52, částka 37/2024
37
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 20. února 2024
o antigenním složení očkovacích látek proti pneumokokovým infekcím pro očkování v dětském věku
Ministerstvo zdravotnictví podle § 30 odst. 2 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví s účinností ode dne vyhlášení tohoto sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do dne 30. června 2024 doplnění antigenního složení očkovacích látek pro očkování proti pneumokokovým infekcím v dětském věku:
1)
10valentní polysacharidovou konjugovanou očkovací látku proti pneumokokovým infekcím, která v jedné dávce (0,5 ml) obsahuje:
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 11,2 1 mikrogram
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 41,2 3 mikrogramy
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 51,2 1 mikrogram
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 6B1,2 1 mikrogram
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 7F1,2 1 mikrogram
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 9V1,2 1 mikrogram
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 141,2 1 mikrogram
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 18C1,3 3 mikrogramy
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 19F1,4 3 mikrogramy
Pneumococcale polysaccharidum serotypus 23F1,2 1 mikrogram
1
adsorbováno na fosforečnan hlinitý 0,5 miligramů Al3+celkem
2
konjugovaná na protein D (odvozený z kmenů netypovatelného Haemophilus influenzae) jako proteinový nosič 9–16 mikrogramů
3
konjugovaná na tetanický toxoid jako proteinový nosič 5–10 mikrogramů
4
konjugovaná na difterický toxoid jako proteinový nosič 3–6 mikrogramů
Toto sdělení navazuje na sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 23/2024 Sb., o antigenním složení očkovacích látek proti pneumokokovým infekcím pro očkování v dětském věku a u pojištěnců s rizikovými faktory zdravotního stavu, ze dne 29. ledna 2024 publikované dne 8. února 2024 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Ministr:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
|
Nález Ústavního soudu č. 36/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 36/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/23 ve věci návrhu na zrušení § 67ca zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 8a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění pozdějších předpisů, a § 2a zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 2. 2024 14:16:29, částka 36/2024
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení a znění napadených zákonných ustanovení
* II. - Argumentace navrhovatelky
* III. - Vyjádření účastníka a vedlejší účastnice řízení
* IV. - Replika navrhovatelky
* V. - Průběh řízení před Ústavním soudem a jeho procesní předpoklady
* VI. - Shromáždění listinných důkazů
* VII. - Ústní jednání a změna soudce zpravodaje
* VIII. - Přezkum procedury přijetí napadených zákonných ustanovení
* IX. - Přezkum napadených zákonných ustanovení
* X. - Závěr
36
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 17. ledna 2024
sp. zn. Pl. ÚS 30/23 ve věci návrhu na zrušení § 67ca zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 8a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění pozdějších předpisů, a § 2a zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 30/23 dne 17. ledna 2024 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Davida Uhlíře, Jana Wintra, Daniely Zemanové a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny poslanců, za niž jedná poslankyně JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., která je zastoupena Mgr. Davidem Rašovským, advokátem, sídlem Hlinky 135/68, Brno, na zrušení § 67ca zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., § 8a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., a § 2a zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., za účasti Parlamentu jako účastníka řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení a znění napadených zákonných ustanovení
1.
Návrhem podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) se skupina 71 poslanců (dále zejména jako „navrhovatelka“) domáhá, aby Ústavní soudÚstavní soud v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) zrušil § 67ca zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), § 8a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., (dále jen „zákon č. 198/1993 Sb.“) a § 2a zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., (dále jen „zákon č. 357/2005 Sb.“).
2.
S ohledem na závažnost věci, její společenský dopad a zájem na obnovení ústavnosti a právní jistoty navrhovatelka požádala Ústavní soudÚstavní soud, aby se podle § 39 zákona o Ústavním soudu usnesl na tom, že věc je naléhavá, a její návrh projednal přednostně. O tomto návrhu však Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť se návrhem začal zabývat neprodleně poté, co jej obdržel, a rozhodl o něm v nejbližší možné době.
3.
Ustanovení § 67ca zákona č. 155/1995 Sb. zní takto:
„(1)
Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje
a)
o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a
b)
o 400 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).
(2)
Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.“
4.
Ustanovení § 8a zákona č. 198/1993 Sb. zní takto:
„(1)
Ustanovení § 8 odst. 2 se nepoužije v případě zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023.
(2)
Příplatky k důchodu náležející podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., (dále jen „příplatek“) a přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023.
(3)
Příplatky přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán.
(4)
Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“
5.
Ustanovení § 2a zákona č. 357/2005 Sb. zní takto:
„(1)
Ustanovení § 2 odst. 8 věty čtvrté se nepoužije v případě zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023.
(2)
Příplatky přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023.
(3)
Příplatky přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán.
(4)
Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“
II.
Argumentace navrhovatelky
6.
Navrhovatelka uvádí, že podstata napadených ustanovení spočívá v tom, že se pro mimořádné zvyšování důchodů (valorizaci) nepoužije standardní mechanismus, s nímž v době naplnění předpokladů pro valorizaci důchodů v červnu 2023 příslušné zákony počítaly (a to v § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů), ale jednorázově odlišný mechanismus, který povede k nižší valorizaci. Za důvody jejich neústavnosti, a potažmo neústavnosti celého zákona č. 71/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (dále jen „zákon č. 71/2023 Sb.“) navrhovatelka označuje:
a)
zneužití stavu legislativní nouze, neboť má za to, že nebyly naplněny podmínky pro jeho vyhlášení podle § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „jednací řád“) a že jeho využití bylo v rozporu s ústavním pořádkem (viz body 7–11 tohoto nálezu);
b)
opakované porušení jednacího řádu při projednávání sněmovního tisku č. 392 v 9. volebním období, obsahujícího návrh zákona, který byl následně vyhlášen pod č. 71/2023 Sb. (dále též jen „návrh zákona“) (viz body 12–13 tohoto nálezu), a
c)
nepřípustnou retroaktivitu, mající za následek porušení legitimního očekávání příjemců důchodu (viz body 14–19 tohoto nálezu).
II. a)
Námitka zneužití stavu legislativní nouze
7.
V souvislosti s přípravou, projednáváním a schválením zákona č. 71/2023 Sb. navrhovatelka uvádí, že vláda návrh zákona předložila Poslanecké sněmovně dne 20. 2. 2023, tedy 20 dnů poté, co vznikl příjemcům důchodů nárok na provedení mimořádné valorizace na základě § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Má za to, že vláda si byla nejpozději na konci léta 2022 vědoma nutnosti vyčlenit prostředky na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023, což neučinila. Pokrytí tohoto výdaje podle ní nemělo být zásadním problémem. Uvádí-li se v odůvodnění návrhu zákona č. 71/2023 Sb., že jde o „nečekanou záležitost“, tento popis situace neodpovídá skutečnosti. Podle navrhovatelky vláda vyřešila problém, který sama vytvořila, to však až poté, co vznikl příjemcům důchodů právní nárok na jejich valorizaci.
8.
Toto tvrzení navrhovatelka opírá o a) návrhy zákona o státním rozpočtu na rok 2023 ve verzi ze dne 8. 9. 2022 (resp. o „Sešit D. Makroekonomický rámec a fiskální politika“) a ze dne 30. 9. 2022, z nichž plyne, že je třeba počítat s mimořádnou valorizací od dubna 2023, b) materiály „Fiskální výhled ČR – listopad 2022“ a „Makroekonomická predikce ČR – listopad 2022“ ze dne 9. 11. 2022, publikované Ministerstvem financí, c) stanovisko Úřadu Národní rozpočtové rady č. 7/2022 ze dne 8. 12. 2022 (kde se upozorňuje na riziko vyššího deficitu kvůli dodatečným výdajům na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023 ve výši cca 20 mld. Kč s tím, že lze očekávat překročení 5% hranice nárůstu spotřebitelských cen v lednu 2023) a d) vyjádření ministra práce a sociálních věcí a ministra financí ze dne 25. 12. 2022 (podle nichž si vláda byla vědoma, že pravděpodobně nutnost mimořádné valorizace nastane, a to s nákladem ve výši kolem 20 mld. Kč, a že novela státního rozpočtu není plánována, neboť nejde o takovou částku, kterou by nebylo možné „zvládnout“). Současně navrhovatelka poukazuje na to, že v rozporu s tím bylo vyjádření ministra práce a sociálních věcí ze dne 2. 11. 2022 pro ČTK, podle něhož není v daném okamžiku známo, zda mimořádná valorizace bude nutná, jakož i na obsah důvodové zprávy k návrhu zákona, podle které má jít o reakci na rychlý cenový vývoj ve druhém pololetí roku 2022 a zejména v lednu 2023, a upozorňuje, že zákon č. 449/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, již s žádnými prostředky na mimořádnou valorizaci v roce 2023 nepočítal.
9.
S ohledem na tento vývoj má navrhovatelka za to, že byl zneužit stav legislativní nouze, resp. že nebyly splněny podmínky pro jeho vyhlášení předsedkyní Poslanecké sněmovny podle § 99 jednacího řádu. V prvé řadě nešlo o mimořádnou situaci, neboť vláda si již byla od 8. 9. 2022 vědoma toho, že v roce 2023 dojde s vysokou mírou pravděpodobnosti k mimořádné valorizaci důchodů. Dále má navrhovatelka za to, že nutnost mimořádné valorizace důchodů neznamenala zásadní hrozbu, což má dokládat jednak již zmíněné vyjádření ministra financí ze dne 25. 12. 2022, ale i jeho vyjádření ze dne 26. 2. 2023, v němž zaujal stanovisko, že lze mimořádnou valorizaci provést, resp. že kvůli mimořádnému výdaji ve výši 1 % výdajů státního rozpočtu není třeba jej novelizovat. Podle navrhovatelky mimořádná valorizace důchodů neznamená hrozbu hodnotám, které jsou v jednacím řádu uvedeny, tj. ohrožení základních práv a svobod občanů či bezpečnosti státu, a ani kvůli ní nehrozí značné hospodářské škody. Jednací řád vyžaduje splnění všech tří uvedených podmínek, tedy i mimořádnost situace a zásadní intenzitu příslušné hrozby, kumulativně, a ani jedna z těchto podmínek nebyla splněna.
10.
Navrhovatelka tvrdí, že mimořádná valorizace slouží k naplnění ústavně zaručeného práva podle čl. 30 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a nemůže znamenat jeho ohrožení a ani hrozbu pro bezpečnost státu, protože organizace systému důchodového pojištění je úkolem státu. Za tímto účelem stát shromažďuje prostřednictvím povinného pojištění či z jiných zdrojů prostředky na tento účel; nedisponuje tak „svými“ prostředky, a tudíž mu žádná škoda vzniknout nemůže. Dále je úkolem státu zákon naplnit v celém rozsahu, včetně tzv. mimořádné valorizace důchodů, přičemž splnění této povinnosti nemůže znamenat „vznik škody“, naopak jeho úkolem je řádně a předvídatelně hospodařit, nikoliv vyvolávat situace, které později označí za „nečekané“. Proto navrhovatelka považuje vyhlášení stavu legislativní nouze za porušení ústavního pořádku [bod 74 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 13. 9. 2022 sp. zn. Pl. ÚS 7/22 (317/2022 Sb.); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz]. Vláda podle ní celou situaci vyvolala, neboť nutnost provedení mimořádné valorizace očekávala, nicméně ji ignorovala, což nelze označit za „běžný politický proces“ ve smyslu uvedeného nálezu, ale za postup kolidující s čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, jakož i s pravidly chráněnými čl. 9 odst. 2 Ústavy.
11.
Svou argumentaci navrhovatelka doplňuje i odkazy na nález ze dne 1. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.), týkající se odpovědnosti vlády za včasné podání návrhu na provedení legislativních změn v souvislosti se sestavováním státního rozpočtu, a na nález ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), týkající se stavu legislativní nouze, podle kterého pouhý odkaz na obecné a hypotetické riziko, nepodložený žádnými konkrétními daty, není postačující, a v souvislosti s tím upozorňuje, že vláda se vyjadřovala obecně; nadto podle vyjádření ministra financí by státní rozpočet mimořádnou valorizaci zvládl. Poslanecká sněmovna pro využití institutu legislativní nouze ani nenašla výraznou většinu, která by takový postup legitimizovala (bod 80 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10).
II. b)
Námitka porušení jednacího řádu v průběhu projednávání návrhu zákona
12.
Navrhovatelka také poukazuje na porušení jednacího řádu v průběhu projednávání návrhu zákona, které mělo spočívat v
a)
nepřipuštění procedurálních návrhů poslanců opozice během projednávání otázky, zda jsou splněny podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze,
b)
omezení délky řečnické doby během posuzování, zda trvá stav legislativní nouze a zda Poslanecká sněmovna bude návrh zákona schvalovat ve zkráceném jednání,
c)
nepřipuštění protinávrhů ohledně termínu hlasování ve věci potvrzení, zda stav legislativní nouze nadále trvá,
d)
pevném zařazení hlasování o potvrzení, že jsou dány podmínky pro to, aby návrh byl projednán ve zkráceném jednání,
e)
omezení přednostních práv k vystupování v rozpravě,
f)
omezení počtu faktických poznámek.
13.
Navrhovatelka tvrdí, že v průběhu 55. schůze Poslanecké sněmovny v 9. volebním období byla během projednávání návrhu zákona porušována opakovaně, intenzivně a svévolně práva sněmovní menšiny, plynoucí z jednacího řádu a dosavadních zvyklostí, a že tím poslanci vládní většiny porušili čl. 5 Ústavy a s ním související čl. 22 Listiny. Parlament je jednacím řádem vázán, přičemž nezáleží na vůli aktuální většiny, které pravidlo bude respektovat a které nikoliv, přičemž zpochybňuje legitimitu legislativního procesu (jakožto podstatnou náležitost právního státu) a potažmo samotného zákona [srov. Kysela, J. Zákonodárný proces jako forma racionálního právního diskursu. Právník, č. 6/2005; a bod 38 nálezu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.) a nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10]. S odvoláním na bod 155 nálezu ze dne 30. 6. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 21/14 (N 122/77 SbNU 759; 199/2015 Sb.) navrhovatelka uvádí, že členové Parlamentu musí mít dostatečnou možnost seznámit se s návrhem, vyjádřit k němu své stanovisko, a to nejen dovnitř Parlamentu, ale také navenek, ke svým voličům. Poslanci vládní většiny porušili také čl. 6 Ústavy [bod 207 nálezu ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)]. Podle navrhovatelky mezi legitimní nástroje parlamentní menšiny patří také obstrukce (bod 73 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10) s tím, že postup „vládních“ poslanců charakterizuje výraz „opakovaná svévole“, a připomíná, že to byla vláda, kdo danou situaci vyvolal.
II. c)
Námitka nepřípustné retroaktivity a porušení legitimního očekávání
14.
Navrhovatelka namítá neústavnost napadených ustanovení rovněž z důvodu jejich jednorázové povahy a také proto, že vykazují znaky zakázané retroaktivity. „Jednorázovost“ (a zjevná účelovost) má plynout z toho, že se použijí pouze na mimořádné zvyšování důchodů v červnu 2023, v pozdějších termínech se s případnou valorizací počítá na základně standardních zákonných pravidel. Retroaktivita spočívá v tom, že k vyloučení standardních mechanismů valorizace důchodů v mimořádném termínu dochází až poté, co „na jejich uplatnění“ již příjemcům důchodů vznikl právní nárok. Tím podle navrhovatelky bylo porušeno jejich legitimní očekávání podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a porušen byl i princip právní jistoty podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.
15.
Navrhovatelka upozorňuje, že napadená ustanovení byla připravena vládou, ačkoliv ta si byla vědoma toho, že daný právní nárok příjemcům důchodů vznikne na konci ledna 2023. Členové vlády si byli této povinnosti vždy vědomi, jak plyne z jejich vyjádření a např. z důvodové zprávy k nařízení vlády č. 35/2022 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2022, kde se uvádí, že „[z]ákon nedává vládě žádné zmocnění ke stanovení zvýšení důchodů v jiné výši nebo v jiné podobě“. Vědomy si tohoto byly i obě komory Parlamentu. Vláda ale postupovala tak, jako by rozhodující skutečností pro vznik „nároku na valorizaci“ nebyl zákon, ale nařízení vlády. Hmotněprávní nárok na mimořádné zvýšení důchodů podle navrhovatelky ovšem vznikl přímo ze zákona, který dále stanovil termín, od kterého má být valorizovaný důchod vyplácen, a způsob, jakým má být valorizační částka určena. Stanovuje-li totiž zákon, že k provedení mimořádné valorizace je vydáván prováděcí právní předpis, pak nárok na valorizaci důchodů nevzniká vydáním nařízení vlády, ale přímo ze zákona, a to splněním stanovených podmínek, kdy nařízení vlády pouze navenek deklaruje zákonné parametry valorizace.
16.
Navrhovatelka tvrdí, že nárok na mimořádnou valorizaci podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vznikl s koncem ledna 2023, kdy nárůst cen překročil zákonem stanovenou hranici 5 % od posledního termínu zvyšování procentní výměry důchodů, k němuž došlo v září 2022, a vznikla i povinnost vlády podle § 67 odst. 16 citovaného zákona vydat do 50 dnů (tj. do 22. 3. 2023) nařízení, aby podle § 67 odst. 3 citovaného zákona byla „technicky realizována“ zákonná povinnost k navýšení vyplácených důchodů. Vláda postupovala v rozporu se zákonem i ústavním pořádkem, když nevydala nařízení podle § 67 odst. 16 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a když v průběhu února 2023 začala činit kroky ke změně zákona, který by vyřadil standardní mechanismus valorizace důchodů, resp. k tomu, aby takové nařízení nemusela vydat. Argumentovala, že dokud není vydáno, nárok na mimořádnou valorizaci nevznikl. Navrhovatelka však má za to, že z čl. 2 odst. 3 a čl. 78 Ústavy i čl. 2 odst. 2 Listiny plyne, že pro státní moc je možný postup v mezích zákona, a tedy vláda může postupovat secundum et intra legem, nikoliv praeter legem nebo dokonce contra legem, tzn. při provádění valorizace je v postavení vykonavatele zákonné povinnosti.
17.
V této souvislosti navrhovatelka argumentuje právními závěry týkajícími se čl. 78 Ústavy, resp. mezí sekundární (podzákonné) normotvorby, ke kterým Ústavní soudÚstavní soud dospěl v nálezech ze dne 25. 10. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 17/95 (N 67/4 SbNU 157; 271/1995 Sb.), ze dne 10. 7. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.) a ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.), srov. také odbornou literaturu (např. Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 5. vyd., Praha: C. H. Beck, 2003, s. 67). Podle judikatury musí být nařízení vlády vydáno oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže stanovit primární práva a povinnosti) a musí existovat zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být otevřen prostor pro sféru nařízení). Druhé kritérium zcela vylučuje možnost, že by to, zda a kdy podmínky pro provedení mimořádné valorizace nastaly, mohlo být na úvaze vlády. Dále se navrhovatelka dovolává rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2010 sp. zn. 4 Ads 120/2009 a nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.), podle něhož nemůže odvozená normotvorba zasahovat do věcí vyhrazených zákonu. Nárok na mimořádnou valorizaci proto nemohl vzniknout až vydáním nařízení vlády, ale vznikl přímo ze zákona.
18.
Tvrzení o porušení legitimního očekávání, a tím zásah do principů právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy, a v konečném důsledku také porušení principu zvláště chráněného čl. 9 odst. 2 Ústavy, opírá navrhovatelka o ustálenou judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu [např. nálezy ze dne 2. 2. 2005 sp. zn. II. ÚS 528/02 (N 23/36 SbNU 287), resp. ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 20/05 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), ze dne 24. 6. 2009 sp. zn. I. ÚS 663/06 (N 149/53 SbNU 811), ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 9/07 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.), ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 2/02 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.) a ze dne 8. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 50/04 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.)] i Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“). Tvrdí, že legitimní očekávání příjemcům důchodů vzniklo ze zákona a všechny vlády dosud podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, postupovaly, takže očekávání těchto příjemců i veřejnosti je podloženo dlouhodobou praxí.
19.
Současně došlo podle navrhovatelky k nedovolené retroaktivitě, a tím i k nepřípustnému zásahu do zásad právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Za klíčový v tomto ohledu považuje nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, v němž se Ústavní soudÚstavní soud vyjadřuje k (ne)přípustnosti pravé a nepravé retroaktivity v právním státě z hlediska principu právní jistoty a důvěry občana v právo. Poukazuje i na nález ze dne 10. 9. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 27/09 (N 199/54 SbNU 445; 318/2009 Sb.) s tím, že v daném případě nastala analogická situace, kdy na základě dohody vlády a vládní většiny v Poslanecké sněmovně došlo k náhlému obratu ve vztahu k regulérnímu zákonnému mechanismu pro provádění mimořádných valorizací důchodů, aniž by to bylo relevantně právně odůvodněno, a dále na nález ze dne 15. 9. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 13/99 (N 125/15 SbNU 191; 233/1999 Sb.), kde Ústavní soudÚstavní soud neshledal porušení zákazu retroaktivity a legitimního očekávání, neboť před datem účinnosti zákona, jímž došlo k odnětí 14. platu, subjektivní právo na další plat nevzniklo, a tudíž nemohlo být ani zasaženo do nabytých práv. Podle navrhovatelky mohlo dojít k úpravě mechanismu mimořádné valorizace, ale muselo by se tak stát před vznikem právního nároku na ni, zde však k jeho vzniku došlo nejenom před schválením zákona č. 71/2023 Sb., ale dokonce před předložením návrhu zákona Poslanecké sněmovně.
III.
Vyjádření účastníka a vedlejší účastnice řízení
20.
Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát, jednající jménem Parlamentu jako účastníka řízení, aby se vyjádřily k návrhu na zahájení řízení.
21.
Dále podle § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu vyzval vládu a veřejného ochránce práv, aby v zákonem stanovené lhůtě sdělili, zda vstupují (jako vedlejší účastníci) do řízení, a aby se případně k danému návrhu vyjádřili.
III. a)
Vyjádření Poslanecké sněmovny
22.
Poslanecká sněmovna sdělila, že návrh zákona jí byl předložen vládou v 9. volebním období dne 20. 2. 2023 jako sněmovní tisk 392, k žádosti vlády předsedkyně sněmovny rozhodla, že bude projednáván ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení a přikázala jej k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Tento výbor doporučil návrh zákona schválit (doporučení ze dne 22. 2. 2023, sněmovní tisk 392/1). Dne 2. 3. 2023 Poslanecká sněmovna konstatovala, že nadále existují podmínky pro projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání, když ze 171 přítomných poslankyň a poslanců 97 hlasovalo pro, 1 se zdržel a proti návrhu hlasovalo 73. Následně rozhodla, že se k návrhu nepovede obecná rozprava, když ze 163 přítomných hlasovalo pro návrh 70, 18 se zdrželo a proti hlasovalo 75. Druhé čtení se uskutečnilo na 55. schůzi ve dnech 3. a 4. 3. 2023, v podrobné rozpravě byly podány pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku č. 392, které byly rozeslány poslancům jako sněmovní dokument č. 2367, na stejné schůzi proběhlo i 3. čtení, a to dne 4. 3. 2023, žádný pozměňovací návrh nebyl přijat a s návrhem byl vysloven souhlas, když ze 169 přítomných bylo 95 pro a 74 proti. Návrh zákona byl postoupen Senátu dne 6. 3. 2023, který jej na své 8. schůzi dne 8. 3. 2023 schválil. Zákon byl doručen prezidentovi republiky k podpisu dne 9. 3. 2023, ten jej dne 16. 3. 2023 podepsal. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 20. 3. 2023 v částce 42 pod č. 71/2023 Sb.
23.
S ohledem na právní úvahy obsažené v nálezu ze dne 31. 1. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.) předsedkyně Poslanecké sněmovny pouze za svou osobu sdělila, že podle § 99 odst. 1 jednacího řádu předseda Poslanecké sněmovny vyhlašuje stav legislativní nouze na návrh vlády na určitou dobu, přičemž mu nepřísluší rozhodovat o tom, zda jej vyhlásí či nikoliv. Poslanecká sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu jeho trvání. Upozorňuje, že kdyby tak předseda neučinil, nahradil by svým vlastním subjektivním rozhodnutím rozhodnutí, které podle § 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu přísluší celé Poslanecké sněmovně, a že stejně tak bylo postupováno i v minulosti, takže jde o ustálenou praxi. Předsedkyně dále uvedla, že si je vědoma judikatury Ústavního souduÚstavního soudu týkající se vyhlášení stavu legislativní nouze, ale že je přesvědčena, že její postup byl s ní v souladu.
24.
Poslanecká sněmovna uvedla, že projednávání návrhu zákona bylo v Poslanecké sněmovně započato dne 28. 2. 2023 v 10 hod. a s omezenými přestávkami bylo ukončeno dne 4. 3. 2023 v 11 hod., takže jeho projednávání trvalo přibližně 95 hodin, resp. po odečtení přestávek cca 67 hodin „čistého času“. Po celou dobu vystupovali jen zástupci sněmovní opozice, a tudíž měli dostatek času k vyjádření svého názoru. Po několika dnech jednání však bylo zřejmé, že cílem opozice je absolutní blokování přijetí zákona, a proto sněmovní většina musela přijmout opatření, jimiž byla podle § 59 a 99 jednacího řádu omezena řečnická doba v rozpravách na dvakrát pět minut, s tím, že do této doby budou započítány i faktické poznámky a že tato doba se bude vztahovat i na vystoupení poslanců s přednostním právem (§ 67 jednacího řádu). Těmto osobám nebyla upřena možnost vystoupit kdykoliv a k čemukoliv, jen jim byla určena stejná řečnická doba jako ostatním a navíc předtím mohly vystupovat po dobu několika hodin, a měly tedy dostatek času na prezentaci svých názorů a stanovisek. Obstrukce pak vyvrcholily nepřijatelným obsazením řečnického pultu, které je podle předsedkyně v rozporu s principy parlamentní demokracie.
25.
Ke skutečnosti, že připustila „jen“ 8 protinávrhů k návrhu, aby Poslanecká sněmovna hlasovala o stavu legislativní nouze, předsedkyně uvedla, že tak učinila v zájmu zachování principů parlamentní demokracie, neboť bylo zřejmé, že u dalších návrhů šlo o zjevné zneužití práv opozice. K omezení doby v rozpravách vedených podle § 99 odst. 4 a 5 jednacího řádu na dvakrát pět minut předsedkyně uvedla, že jednací řád vedení rozprav výslovně neupravuje, rozpravy ke stavu legislativní nouze a zkrácenému jednání byly v souladu s dosavadní praxí vedeny, přičemž opozice měla i v tomto ohledu dostatek času na vyjádření svých stanovisek a názorů a teprve ve chvíli, kdy šlo o nepřiměřené obstrukce, bylo dané opatření přijato.
26.
Předsedkyně má za to, že cílem přijatých opatření bylo racionalizovat jednání Poslanecké sněmovny, čelit nepřiměřeným obstrukcím a zajistit přijetí návrhu zákona, jinak by došlo k popření smyslu parlamentní demokracie a znemožnění efektivního výkonu moci vládní většinou. Dodává, že i na jejich základě došlo k jednání mezi zástupci sněmovní většiny a opozice, načež se většina usnesla, že omezení řečnické doby na dvakrát pět minut se nevztahuje na osoby s přednostním právem vystoupení. Opozice souhlasila s tím, že k hlasování o pozměňovacích návrzích i návrhu zákona bude přistoupeno dne 4. 3. 2023 v dopoledních hodinách. Sněmovní opozice měla při projednávání návrhu zákona dostatek času na vyjádření svých názorů a stanovisek, a tudíž k porušení jejích práv z daného hlediska nedošlo. Zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a právním řádem.
III. b)
Vyjádření Senátu
27.
Senát ve vyjádření ze dne 27. 6. 2023 uvedl, že návrh zákona byl Senátu postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 6. 3. 2023 a bylo mu přiřazeno číslo tisku 59 (14. funkční období). Organizační výbor návrh přikázal k projednání výboru pro sociální politiku (jako garančnímu) a dále ústavně-právnímu výboru, které se jím zabývaly dne 7. 3. 2023. Prvně uvedený výbor nepřijal žádné usnesení, ústavně-právní výbor navrhl návrh zamítnout. Plénum jej projednalo ve zkráceném jednání na 8. schůzi dne 8. 3. 2023 v rozsáhlé debatě, která se týkala jak obsahu právní úpravy, tak ústavní konformity jejího přijetí. Po rozpravě bylo přijato usnesení č. 125, kterým Senát návrh zákona schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V hlasování se pro tento návrh vyslovilo 48 ze 72 přítomných, 12 bylo proti a 12 se zdrželo hlasování.
III. c)
Vyjádření vlády
28.
Vláda, prostřednictvím k tomu zmocněného ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády, v dopise ze dne 28. 6. 2023 uvedla, že pečlivě zvažovala potřebnost a intenzitu opatření, jejichž prostřednictvím by zabránila bezprostředně hrozící destabilizaci důchodového systému, přičemž jednala transparentně. Odmítá absolutní neměnnost právní úpravy, přibližuje fungování a způsob financování důchodového systému a upozorňuje, že kdyby nedošlo ke změně, pak by jeho saldo v roce 2023 dosáhlo rekordní výše téměř 92 mld. Kč. V prosinci 2022 činila inflace za rozhodné období 3,1 %, v lednu 2023 již 11,5 %, přičemž tento cenový vývoj byl nečekaně rychlý a překvapivý, jak je uvedeno i v důvodové zprávě návrhu zákona. Ten pouze modifikoval parametry valorizace na proporcionální úroveň, respektující smysl, podstatu a účel ústavně zakotveného práva na přiměřené zabezpečení. Vláda dále vysvětluje parametry zvyšování důchodů podle zákona č. 71/2023 Sb. a dodává, že předložením návrhu zákona zahájila svou snahu o zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, neboť již dne 25. 5. 2023 (sněmovní tisk 458/0) předložila návrh novely zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahující část reformních opatření a celkový komplex opatření ještě předtím dne 11. 5. 2023 představila veřejnosti.
29.
Vláda odmítá tvrzení navrhovatelky o protiústavní vědomé nečinnosti spočívající v účelovém nevydání nařízení vlády v zákonem stanovené lhůtě. Závazná lhůta by podle § 67 odst. 16 zákona č. 155/1995 Sb. (ve znění účinném do 19. 3. 2023) uplynula až dne 22. 3. 2023. O nečinnosti nelze hovořit, neboť zákonodárce jí ještě před uplynutím této lhůty pravomoc odebral, a to s účinností od 20. 3. 2023, a parametry zvýšení stanovil přímo zákonem. Vláda rovněž poukazuje na § 2 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, čl. 41 odst. 2 Ústavy a § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. K namítanému porušení principu právní jistoty vláda uvádí, že tento princip nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy [viz např. bod 85 nálezu ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.)].
30.
K problematice stavu legislativní nouze vláda připomíná judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, podle níž jeho úlohou není ochrana zákonnosti parlamentní procedury. Formální vady v legislativním procesu mohou založit neústavnost posuzovaného zákona, jde-li o přímé a podstatné porušení procedurálních pravidel a zároveň takové pochybení dosahuje ústavněprávní dimenze. Důvodnost vyhlášení stavu legislativní nouze je nezbytné posuzovat s ohledem na dobu rozhodování a rozsah informací, které byly v této době k dispozici. Je proto primárně odpovědností Poslanecké sněmovny posoudit důvodnost okolností odůvodňujících žádost vlády o projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze. Samo rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny o vyhlášení stavu legislativní nouze je povinna přezkoumat Poslanecká sněmovna a případně je zrušit či omezit dobu, na niž byl vyhlášen (§ 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu). Podle vlády je otázkou, zda Ústavní soudÚstavní soud disponuje pravomocí takové rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny přezkoumávat, neboť jde o akt politické povahy, obdobně jako není Ústavní soudÚstavní soud příslušný k přezkumu usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu.
31.
Vláda odmítá, že by zneužila svého práva navrhnout projednání předlohy zákona ve stavu legislativní nouze, resp. ve zkráceném jednání. Poté, co vyhodnotila závažnost dopadů skokového a neočekávaného růstu míry inflace v lednu 2023 na fiskální udržitelnost důchodového sytému, konala s maximální možnou racionalitou a odpovědností, jak jí ukládá § 2 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. K závěru, že bude třeba provést mimořádnou valorizaci v červnu 2023, dospělo Ministerstvo práce a sociálních věcí až na základě statistických údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem dne 10. 2. 2023. Nutnost přijetí zákona ve zrychleném režimu vyvolala mimořádná a neočekávatelná situace, která by vedla k prohloubení deficitu důchodového systému o cca 34 mld. Kč., a to jen v roce 2023, přičemž v letech následujících by byl dopad přibližně dvojnásobný. K naplnění cíle zákona, kterým bylo odvrácení hrozby vzniku značné hospodářské škody státu, jej bylo nutno vyhlásit ve Sbírce zákonů do 22. 3. 2023, což byl poslední den lhůty pro vydání prováděcího právního předpisu stanovujícího konkrétní parametry valorizace. Opozice odmítla návrh na vyslovení souhlasu s návrhem již v prvním čtení (§ 90 odst. 2 jednacího řádu), a tudíž nezbylo než jej projednat v režimu § 99 jednacího řádu. Vláda zdůrazňuje, že vysoký nárůst inflace v lednu 2023 nebyl důsledkem její liknavosti či nesprávného postupu. Právě negativní dopad tohoto faktu na veřejné finance spolu s časovým aspektem, neboť bylo nutné přijmout právní úpravu v dané lhůtě (do 22. března 2023), byl důvodem podání návrhu na projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze. Uzavírá, že důvod i cíl dané právní úpravy jsou legitimní, nejsou svévolné, ale jsou založeny na racionálním základě a jsou podloženy konkrétními skutkovými okolnostmi, jako je neočekávaný růst inflace, nutnost saturace dalších výdajů ze státního rozpočtu souvisejících např. s přílivem uprchlíků nebo energetickou krizí.
32.
Vláda nesouhlasí s tím, že stav legislativní nouze zneužila, resp. že nebyly naplněny podmínky jejího vyhlášení. Nezastírá, že dosažení 5% hranice inflace bylo očekávané, zásadním momentem byl však její skokový nárůst. Ještě v prosinci 2022 její výše činila 3,1 %. Rozhodná 5% hranice výše inflace tak v prosinci 2022 nebyla splněna, a pokud by v lednu 2023 tato hranice byla překročena jen mírně, platila by prohlášení ministra financí, podle něhož lze výdaje na mimořádnou valorizaci pokrýt ze státního rozpočtu, a žádné opatření by nebylo třeba přijmout. Navrhovatelka zcela pomíjí, že dodatečné výdaje na valorizaci dalece přesahují rámec jednoho rozpočtového roku, neboť navýšení se stane pevnou součástí každého důchodu. To vyvrací tvrzení o „jednorázovém charakteru“ napadených ustanovení. Náklady na valorizaci v červnu 2023 ve výši 34,3 mld. Kč (namísto 14,9 mld. Kč) by pak činily pouze cca polovinu nákladů, které by bylo třeba nést v dalších letech, tj. 58,8 mld. Kč. Ve střednědobém horizontu (do roku 2026) by výdaje na důchody dosáhly částky 30 mld. Kč ročně a v dlouhodobém horizontu (cca 30 let) by bylo třeba dodatečně vydat odhadem 500 mld. Kč. Z toho má plynout, že snížení mimořádné valorizace bylo nezbytné pro stabilizaci veřejných financí, jež byly zatíženy i kompenzacemi cen energií, které skokově globálně vzrostly.
33.
Splněna byla podle vlády i druhá podmínka, kterou je existence hrozby vzniku značné hospodářské škody. Touto škodou může být i reálně existující riziko vzniku mandatorního plnění státu, které může bezprostředně závažně a potenciálně dlouhodobě poškodit (zhoršit bilanci) jeho hospodaření. V kontextu celkové situace a potenciálních nákladů, které by postup podle původního znění zákona generoval, a to nejen v roce 2023, ale i do budoucna, a v kontextu toho, jak ekonomická krize dopadla na ostatní skupiny obyvatel, se závěr o existenci ústavně akceptovatelného důvodu jeví jako opodstatněný. Pojistné na sociální zabezpečení je příjmem státního rozpočtu a výdaji státu jsou i výdaje na důchody. Zvýšení těchto výdajů má přímý dopad na státní rozpočet, což vyvolává potřebu získat potřebné prostředky jiným způsobem a ty pak budou chybět v jiných oblastech veřejných výdajů. Odmítá rovněž, že by danou situaci vyvolala a pak ji označila za nečekanou.
34.
K namítaným porušením jednacího řádu vláda uvedla, že návrh zákona obsahoval jen doplnění platné právní úpravy a byl podrobně odůvodněn v důvodové zprávě, přičemž nešlo o materii složitou či postrádající racionální odůvodnění, čas na prostudování a přípravu (od 20. do 28. 2. 2023) byl dostatečný. Samotná 55. schůze Poslanecké sněmovny trvala od 28. 2. do 4. 3. 2023, tj. 5 jednacích dnů, jednací dny probíhaly kontinuálně (i ve večerních a nočních hodinách) a předmětem projednávání byl pouze sněmovní tisk 392. Návrh zákona byl projednán garančním výborem, proběhlo i druhé a třetí čtení, žádný poslanec nebyl z tohoto procesu vyřazen, resp. mohl se k návrhu vyjádřit, vznést své vlastní návrhy (pozměňovací nebo procedurální), přičemž písemných pozměňovacích návrhů bylo 422, a mohl o návrhu hlasovat. Současně je třeba mít na zřeteli, že opozice se snažila projednávání maximálně komplikovat a protahovat, a tak se návrh zákona projednával ve vypjaté atmosféře. Ze strany opozice nebyla vedena žádná konstruktivní diskuse a jednání jejích zástupců vykazovalo znaky politického zneužití mimořádné situace. Vláda má za to, že zákonodárný proces plnil svou funkci, kterou je reálné posouzení a projednání předloženého návrhu zákona.
35.
K namítanému materiálnímu rozporu napadených ustanovení s ústavním pořádkem vláda odkázala na 3. část důvodové zprávy a současně konstatovala, že tato námitka je sice založena na částečně správné premise, např. že nárok na valorizaci vznikne přímo na základě splnění podmínek zakotvených zákonem, její intepretace však je zavádějící. Argumentuje čl. 30 odst. 3 a čl. 41 odst. 1 Listiny, podle nichž subjektivní právo (na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci a ztrátě živitele) vyplyne až ze znění prováděcího zákona, a tudíž právní nárok je založen až při naplnění všech podmínek určených hypotézou právní normy. Podle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu nelze princip právní jistoty ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy. Považuje za nesporné, že zákonodárce vyloučil napříště jednu z podmínek, a to vydání nařízení vlády, od jejichž kumulativního splnění lze odvozovat vznik „práva na valorizaci“ v mimořádném termínu, a tuto „mezeru“ vyplnil stanovením zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 formou zákona. Vznik právního nároku – subjektivního veřejného práva, jakož i individuální legitimní očekávání zvýšení důchodů – lze odvozovat podle vlády až od okamžiku nabytí účinnosti zákona č. 71/2023 Sb. Konkrétní parametry valorizace, tj. konkrétní zvýšení základní výměry a procentní výměry, zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neobsahuje a jejich stanovení deleguje na vládu, neboť ty se odvíjejí od statistických údajů zjišťovaných za příslušné období zvlášť pro každou valorizaci důchodů. I když tyto parametry jsou vyvoditelné z údajů vyhlašovaných Českým statistickým úřadem (dále též jen „ČSÚ“), je nepochybné, že uvedený zákon stanovuje specifický postup pro určení konkrétních parametrů, a to z důvodu zachování právní jistoty adresátů právních norem. Proto v § 67 odst. 16 výslovně upravuje, že „zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis“. V opačném případě by pouhé vyhlášení příslušných údajů ČSÚ mělo de facto povahu závazného a vymahatelného pramene práva, a dostalo by se tak na úroveň právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů. K nabytí individuálních nároků jednotlivých pojištěnců na zvýšení jejich důchodu dojde až k datu splatnosti důchodu v pátém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž inflace dosáhne rozhodné úrovně 5 %, což je pouhý materiální předpoklad toho, aby s odstupem čtyř měsíců vznikl individuální (soudně vymahatelný) nárok na zvýšení důchodů.
36.
Vláda připomíná judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu a ESLP týkající se legitimního očekávání v případě sociálních práv, podle které má být zásah orgánu veřejné moci do pokojného užívání „majetku“ ospravedlnitelný, slouží-li legitimnímu veřejnému (nebo obecnému) zájmu. Snížení důchodu nebo souvisejících dávek není porušením čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Takto bylo judikováno i v případech, kdy došlo ke snížení důchodů až o 20 %. V posuzované věci byla intenzita zásahu podstatně menší, neboť mimořádná valorizace skutečně proběhla, byť ne v takové výši, jak zákon původně stanovoval. Vláda odmítá, že by šlo o případ nepravé, natož pak pravé retroaktivity, neboť zákonem č. 71/2023 Sb. nebylo dotčeno subjektivní veřejné právo na valorizaci důchodů, ale dotčeny byly výlučně potenciální individuální nároky, které na základě obecné úpravy teprve vzniknout měly, a to jen co do jejich výše, nikoliv existence samotné. Dodává, že k závěru o nutnosti provést mimořádnou valorizaci bylo možné dospět až na základě statistických údajů zveřejněných ČSÚ dne 10. 2. 2023, přičemž doba zveřejnění a vyhodnocení se může v různých obdobích lišit. Legitimní očekávání ohledně provedení mimořádné valorizace je u veřejnosti vyvoláno až dnem, v němž je ve Sbírce zákonů publikováno příslušné nařízení vlády. Do tohoto dne může veřejnost na základě údajů ČSÚ získat nanejvýš představu, že podmínky pro provedení mimořádné valorizace jsou splněny.
37.
K námitce postupu v rozporu s čl. 78 Ústavy vláda uvádí, že závazná lhůta pro vydání nařízení vlády podle § 67 odst. 16 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 19. 3. 2023, by sice uplynula až dne 22. 3. 2023, zákonodárce však vládě ještě před uplynutím této lhůty tuto pravomoc odebral. S ohledem na předpokládané schválení návrhu zákona nebylo účelné do té doby nařízení vydávat, neboť po schválení zákona by se eventuálně vydané nařízení vlády dostalo se zákonem do rozporu.
38.
Závěrem vláda uvádí, že při přezkumu zásahu zákonodárce v oblasti sociálních práv Ústavní soudÚstavní soud používá tzv. test rozumnosti. Vyslovuje názor, že v tomto testu bezpochyby napadená právní úprava obstojí. Poukazuje na vymezení smyslu a podstaty práva podle čl. 30 odst. 1 Listiny v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu a konstatuje, že navrhovaná právní úprava se esenciálního obsahu dotčeného základního práva nedotýká, neboť nadále zůstává zachován „minimální hmotný standard postačující k vedení důstojného života“, poukazuje též na průměrnou výši důchodu po mimořádné valorizaci a na procentuální výši tzv. náhradového poměru. Cíl právní úpravy považuje za legitimní a rozumný. Proto vláda navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh zamítl.
III. d)
Vyjádření veřejného ochránce práv
39.
Veřejný ochránce práv dne 15. 6. 2023 sdělil, že práva podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nevyužije a do řízení nevstoupí.
IV.
Replika navrhovatelky
40.
K vyjádření Poslanecké sněmovny navrhovatelka uvádí, že není podstatné, kolik hodin byl návrh zákona projednáván, neboť v podmínkách materiálního právního státu je nezbytné dodržovat stanovená pravidla, jejich smysl a účel, a ta byla opakovaně porušena v protiústavní intenzitě. Poslanci s právem přednostního vystoupení byli omezeni ve svých vystoupeních na 2 × 5 minut, do čehož se započítávaly i faktické poznámky, což je v rozporu s § 59 odst. 1 a 2 ve spojení s § 67 jednacího řádu. Na tom nic nemění skutečnost, že vládní většina nakonec své rozhodnutí revokovala, neboť právě toto omezení přispělo k vyhrocení celé situace.
41.
K vyjádření vlády navrhovatelka uvádí, že změna právní úpravy musí probíhat ústavně konformním způsobem. Mezi principy právního státu náleží i princip právní jistoty, jasnosti a určitosti práva. Postupem vlády došlo k porušení zejména předvídatelnosti práva, a tím i k narušení důvěry občanů v právo. Vláda si byla nejpozději od 8. 9. 2022 vědoma, že s ohledem na vysokou inflaci dojde k mimořádné valorizaci, neučinila však žádné fiskální opatření ani opatření ke změně valorizačního mechanismu předtím, než vznikne příjemcům důchodu nárok na valorizaci, k němuž došlo koncem měsíce ledna 2023. Příjemcům důchodů tak vzniklo legitimní očekávání potvrzované vyjádřeními jednotlivých členů vlády.
42.
Navrhovatelka upozorňuje i na vnitřní rozpornost tvrzení vlády, která na jedné straně tvrdila, že cenový vývoj byl nečekaně „rychlý, velmi překvapivý“, a současně, že dosažení 5% hranice inflace nebylo neočekávané. Za škodu nelze považovat učinění mandatorního výdaje, protože by takový výklad otevřel dveře k využití institutu stavu legislativní nouze pro změnu v podstatě jakéhokoliv zákona. Zaměření a výše veřejných výdajů jsou otázkou politickou. Navrhovatelka odmítá i to, že by složitost materie a navazující potřeba odpovídajícího prostoru pro projednání byla dána délkou normativního textu. Rozhodující je komplexnost dopadů příslušné právní normy na společnost či na její nezanedbatelný segment, v daném případě se týkala milionu příjemců důchodů nejrůznějšího druhu. Nadto je na mechanismus valorizace navázána valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrady nákladů na výživu pozůstalých, kvůli postupu vládní většiny však k parlamentní diskusi na toto sociálně citlivé téma vůbec nedošlo.
43.
Navrhovatelka má za to, že existuje rozdíl mezi vznikem legitimního očekávání ohledně toho, že valorizace proběhne podle zákona, a uskutečněním výplaty v konkrétním případě. Vydání prováděcího nařízení vlády je technickým předpokladem plošného jednotného postupu, nárok na valorizaci a povinnost jejího provedení jsou však dány samotným zákonem. Kdyby povinnost provést valorizaci a nárok na ni byly vázány na vydání nebo nevydání nařízení vlády, byla by popřena jeho úloha jakožto prováděcího právního předpisu a rovněž smysl příslušných zákonných ustanovení. Z nálezu ze dne 9. 5. 2023 sp. zn. Pl. ÚS 22/22 (160/2023 Sb.) plyne, že podzákonný právní předpis nemůže být podmínkou pro vznik nároku, ten musí mít svůj právní základ vždy v zákoně.
44.
Navrhovatelka odmítá, že by jednala nekonstruktivně a že by zneužila mimořádnou situaci, neboť ta byla očekávaná, přičemž i podle Ústavního souduÚstavního soudu jsou obstrukce legitimním nástrojem opozice, jejím úkolem není konstruktivně spolupracovat při řešení problémů, které si vláda sama způsobila. Zdůrazňuje, že situaci vyhrotila vládní většina opakovaným porušováním jednacího řádu, zejména omezením vystoupení osob s přednostním právem.
45.
Uvedla-li vláda, že povinnost valorizace nemohla vzniknout ke dni 31. 1. 2023, protože k tomuto dni ještě nebyly známy příslušné statistické údaje, navrhovatelka oponuje, že celá řada nároků a povinností vzniká k určitému datu a k jejich naplnění dochází následně. Vláda sama potvrdila, že jednala vědomě s cílem zákon nenaplnit. Za nepřípadnou navrhovatelka považuje argumentaci vlády, podle níž napadené ustanovení obstojí v testu racionality. Z uvedených důvodů navrhovatelka označuje argumentaci vlády za nepodloženou.
V.
Průběh řízení před Ústavním soudem a jeho procesní předpoklady
46.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumal, zda jsou naplněny procesní předpoklady řízení. Návrh byl podán aktivně legitimovanou navrhovatelkou, tj. skupinou 71 poslankyň a poslanců [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu] a Ústavní soud je k jeho projednání příslušný [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy].
47.
Ústavní soudÚstavní soud proto přikročil k posouzení, zda jsou napadená zákonná ustanovení v souladu s ústavním pořádkem, tedy zda: a) byla napadená právní úprava přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence, b) byl dodržen ústavně předepsaný způsob jejich přijetí, resp. vydání, a konečně c) je napadená právní úprava v souladu s ústavním pořádkem z hlediska obsahového (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.).
48.
S ohledem na obsah námitek navrhovatelky Ústavní soudÚstavní soud dospěl k názoru, že pro objasnění věci a zjištění skutkového stavu (zejména ve vztahu k tvrzenému zneužití stavu legislativní nouze) je třeba provést dokazování, a za tímto účelem si vyžádal některá písemná vyjádření (viz níže) a nařídil ústní jednání (§ 44 a § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
VI.
Shromáždění listinných důkazů
VI. a)
Vyjádření Národní rozpočtové rady
49.
Ústavní soudÚstavní soud vyzval Národní rozpočtovou radu (dále též jen „NRR“), aby odpověděla na tyto otázky:
1.
Na základě jakých informací o ekonomickém vývoji, stavu veřejných rozpočtů, indexu spotřebitelských cen a očekávaném plnění zákonných nároků z tzv. mandatorních výdajů výplatou důchodů a k jakému časovému okamžiku mohla mít příslušná ministerstva a vláda ve druhé polovině roku 2022 a na počátku roku 2023 dostatečné informace o nárůstu cen, výrazně přesahujícím 5 %, a v jaké výši?
2.
Jaké přímé rozpočtové náklady nepředpokládané ve státním rozpočtu by v krátkodobém horizontu (tj. do 31. 12. 2023) v důsledku rozhodnutí o mimořádné valorizaci důchodů vznikly a jaké dopady by ve střednědobém horizontu několika příštích let mohly nastat, pokud by nedošlo k přijetí zákona č. 71/2023 Sb.?
50.
NRR uvedla, že cenový vývoj od poloviny roku 2021 byl velice hektický, v podstatě bezprecedentní. Období vysokého růstu cen bývá obdobím volatilní (kolísavé, nestabilní, nestálé) dynamiky cen, a tudíž jejich odhad je komplikovaný a i veškeré makroekonomické predikce vykazují vysokou chybovost. Růst cen v roce 2022 se projevil ve dvou vlnách mimořádných valorizací (v červnu a v září), které spolu s řádnými valorizacemi v lednu 2022 a lednu 2023 a s dopady zavedením tzv. výchovného znamenaly dodatečné výdaje důchodového systému téměř 100 mld. Kč. Nepředvídatelný a vysoký růst cen v letech 2022 a 2023 vedl k nárůstu náhradového poměru, tj. podílu průměrného důchodu a průměrné mzdy ze 40,2 % z konce roku 2021 až na 45,8 %.
51.
NRR dále odkázala na graf „Vývoj cen (červen 2022 = 100)“ obsahující srovnání skutečné úrovně cen (jak indexu spotřebitelských cen, tak indexu životních nákladů důchodců) s předpokládanou úrovní spotřebitelských cen dopočtenou podle srpnové a listopadové makroekonomické predikce Ministerstva financí, přičemž srpnová predikce je podkladem pro sestavování státního rozpočtu, a to, zda je realistická, posuzuje Výbor pro rozpočtové prognózy. Z tohoto grafu je patrno, že srpnová makroekonomická predikce přepokládala překročení 5% hranice růstu spotřebitelských cen již v listopadu 2022, tj. ještě dříve, než k němu skutečně došlo. Pokud by k němu došlo, znamenalo by to mimořádnou valorizaci důchodů již v dubnu 2023 s dodatečnými výdaji na důchody pro rok 2023 ve výši cca 20 mld. Kč. V říjnu 2022 však došlo k jednorázovému poklesu cen, který nebyl touto makroekonomickou predikcí očekáván a který souvisel se zavedením tzv. energetického úsporného tarifu. Vývoj cen se promítl do makroekonomické predikce z listopadu 2022, která po jeho ukončení v lednu 2023 opět předpokládala překročení 5% hranice růstu cen (růst cen od června 2022 o 6,2 p. b.), což by znamenalo pro rok 2023 dodatečné výdaje na důchody ve výši cca 19 mld. Kč. Lze proto konstatovat, že Ministerstvo financí mohlo na základě těchto svých makroekonomických prognóz očekávat dodatečné výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů ve výši 19 až 20 mld. Kč.
52.
Současně však NRR upozornila, že cenový vývoj v lednu 2023 byl do velké míry překvapivý, neboť skutečný růst indexu spotřebitelských cen předpoklady ministerstva financí překročil o 2,2 % a zároveň byl růst indexu cen (životních nákladů) domácností důchodců oproti růstu indexu spotřebitelských cen o dalších 3,1 % vyšší, a od června 2022 tak činil 11,5 %. Přitom relevantní instituce predikují pouze dynamiku indexu spotřebitelských cen, predikce indexu životních nákladů domácností důchodců žádná z institucí neprovádí. Ministerstvo financí proto dost dobře vyšší růst tohoto indexu nemohlo předpokládat. Pokud by platilo znění zákona č. 155/1995 Sb. před spornou novelou, dodatečné výdaje na mimořádnou valorizaci by pro rok 2023 činily cca 35,2 mld. Kč, tedy v porovnání s „předpokládatelnými“ dodatečnými výdaji šlo o dalších cca 16 mld. Kč.
53.
Ke druhé otázce NRR uvedla, že aplikace § 67ca zákona č. 155/1995 Sb. znamenala výrazné snížení výdajů na důchody jak v roce 2023, tak v letech následujících. Dodatečné výdaje na důchody v roce 2023 budou činit 15,4 mld. Kč, v případě aplikace nezměněného valorizačního mechanismu by dodatečné výdaje činily 35,2 mld. Kč, takže snížení výdajů státního rozpočtu činilo v roce 2023 téměř 20 ml. Kč (tj. 0,3 % HDP), to vše v situaci, kdy se důchodový účet propadá do výrazného deficitu, a to hlavně z důvodu mechanismu automatické valorizace důchodů, který v období vysokého růstu cen (poklesu reálných mezd) vede k nárůstu náhradových poměrů.
54.
Snížení výdajů na důchody se netýká pouze roku 2023, ale i let následujících. Snížení výdajů pro rok 2024 ve výši 0,5 % HDP, resp. 36 mld. Kč je vyšší než pro rok 2023, protože se týká celého roku, nikoliv jen jeho části jako v roce 2023. Od roku 2025 bude docházet k postupné redukci těchto dodatečných nákladů, neboť noví důchodci budou přicházet s výměrem důchodů, který nebude zohledňovat výše diskutovanou mimořádnou valorizaci, a naopak část již vyplácených důchodů zanikne v důsledku smrti jejich příjemců. Tento proces však bude poměrně pomalý a rozdíly mezi oběma scénáři ve výdajích na starobní důchody přetrvají až do roku 2035. V součtu bude za roky 2023 až 2035 výše rozdílu ve výdajích na důchody činit 4,6 % HDP, tj. asi 337 mld. Kč ve stálých cenách. Pokud by nedošlo k přijetí zákona č. 71/2023 Sb., tyto dodatečné výdaje by se za jinak nezměněných okolností promítly ve vyšších deficitech státního rozpočtu, a tedy pravděpodobně i ve vyšší dynamice státního dluhu.
VI. b)
Vyjádření České národní banky
55.
Ústavní soudÚstavní soud vyzval Českou národní bankubanku (dále též jen „ČNB“) k zodpovězení těchto otázek:
1.
Jaký byl předpokládaný (predikovatelný) vývoj inflace a cenové stability ve druhé polovině roku 2022 a na počátku roku 2023?
2.
Jaký byl reálný vývoj inflace a cenové stability v tomto období a zda byl tento vývoj očekávatelný ve srovnání s predikcemi ČNB?
3.
Zda z informací a údajů vyplývajících z této činnosti a z jejich poskytování ČNB mohly orgány České republiky a především vláda České republiky vývoj predikovaný ČNB a reálně jí také zjišťovaný předpokládat?
56.
K otázce č. 1 ČNB uvedla, že ve druhé polovině roku 2022 a na počátku roku 2023 zpracovala tři čtvrtletní makroekonomické prognózy obsahující prognózu inflace, které sloužily jako podklad pro měnová zasedání bankovní rady konaná ve dnech 4. 8. 2022, 3. 11. 2022 a 2. 2. 2023 a které byly veřejně komunikovány na tiskových konferencích po skončení těchto zasedání, o den později v rámci publikace vybraných částí „Zprávy o měnové politice“ a na prezentaci pro analytiky a nakonec i o týden později v rámci kompletního vydání příslušné čtvrtletní „Zprávy o měnové politice“. Tuto zprávu dostávají pro informaci, resp. k projednání vláda a rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Při zpracování a publikaci makroekonomických prognóz v rámci daného čtvrtletí nejsou dostupné měsíční hodnoty inflace z právě probíhajících čtvrtletí. V prognóze ze srpna a listopadu 2022 se očekávalo další zrychlení inflace (meziročního cenového růstu) ve druhé polovině roku 2022 a její znatelné zpomalování až během roku 2023 s tím, že v první polovině roku 2023 bude inflace stále dosahovat dvouciferných hodnot. Také prognóza z února roku 2023 očekávala inflaci v prvním čtvrtletí 2023 na hodnotách okolo 16 %, tedy na zhruba podobných hodnotách jako předchozí dvě prognózy. I tato prognóza očekávala, že inflace se bude během první poloviny roku snižovat, avšak zůstane na dvouciferných hodnotách a na jednociferné hodnoty se sníží až ve druhé polovině roku 2023.
57.
K otázce č. 2 ČNB uvedla, že na skutečnosti, že v posledním čtvrtletí roku 2022 byla inflace nižší než podle prognózy, se v převážné míře podílelo přijetí tzv. vládního úsporného tarifu pro cenu elektřiny pro období říjen až prosinec roku 2022 a jeho zahrnutí do výpočtu indexu spotřebitelských cen ČSÚ s příspěvkem –2,7 procentního bodu do meziroční inflace, s čímž prognózy nepočítaly, resp. v listopadové prognóze to již bylo komunikováno jako krátkodobé riziko prognózy. Všechny tři prognózy pro první polovinu roku 2023 se následným vývojem inflace naplnily poměrně přesně s odchylkou do jednoho procentního bodu. Obnovení cenové stability zmíněné prognózy očekávaly v roce 2024.
58.
Jde-li o otázku č. 3, ČNB ji zodpověděla kladně („Ano.“).
VI. c)
Vyjádření ČSÚ
59.
Ústavní soudÚstavní soud vyzval ČSÚ, aby odpověděl na tyto otázky:
1.
Které statistické informace (údaje) týkající se ekonomického vývoje, stavu veřejných rozpočtů, nárůstu cen a očekávaného plnění zákonných nároků z tzv. mandatorních výdajů výplatou důchodů za období druhé poloviny roku 2022 a počátku roku 2023 a k jakému časovému okamžiku byly poskytnuty příslušným ministerstvům a vládě České republiky?
2.
Zda, kdy a kde byly tyto statistické informace zveřejňovány a případně korigovány?
3.
Zda byla v předmětné oblasti (a to i s ohledem na možnost mimořádných valorizací) vypracována analýza vývoje rozpočtového a důchodového účtu a s jakými údaji?
60.
Na první otázku ČSÚ odpověděl, že statistické údaje zveřejňuje v souladu s platnou legislativou a za účelem zajištění rovného přístupu k informacím na svých webových stránkách. Výstupy jsou plánovány a termíny zveřejnění na následující rok se publikují vždy v prosinci. Nejnovější informace jsou publikovány v podobě „Rychlých informací“, které zpravidla vycházejí s měsíční nebo čtvrtletní periodicitou. V období od 1. 7. 2022 do 31. 3. 2023 šlo o indexy spotřebitelských cen s měsíční periodicitou, a to vždy 10. kalendářní den po skončení měsíce. V oblasti národních účtů byly vydány předběžný odhad hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“), tvorba a užití HDP, čtvrtletní sektorové účty, deficit a dluh vládních institucí a notifikace deficitu a dluhu vládních institucí. Vydány byly i údaje o průměrné mzdě se čtvrtletní periodicitou, a to 65. kalendářní den po období. Pro oblast zaměstnanosti byla publikována míra zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity a dále údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti podle výsledků výběrového šetření pracovních sil.
61.
ČSÚ poskytuje informační služby na základě žádosti jednotlivých žadatelů, přičemž v roce 2022 poskytl cca 10 tisíc takových informací a nemá v evidenci zvláštní požadavky vlády. Předpokládá, že kromě toho k datům přistupují uživatelé z příslušných institucí sami ve webovém prostředí. Zmínil, že je pouze jedním ze subjektů statistické služby a že tuto službu podle zákona vykonávají i ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy. Kterékoliv z pracovišť této služby mohlo poskytnout ministerstvům nebo vládě statistické informace týkající se ekonomického vývoje apod. Ministerstva přitom nemají povinnost ČSÚ o poskytnutí těchto informací informovat. Ke komunikaci s ministerstvy ČSÚ uvedl, že každoročně poskytuje údaje o průměrné mzdě vypočtené ve srovnatelné metodice roku 1995 a že na základě žádosti Ministerstva práce a sociálních věcí byly dopisem ze dne 5. 9. 2022 poskytnuty statistické údaje pro účely přípravy nařízení vlády, kterým se na základě § 17 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok 2021 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu.
62.
Ke druhé otázce ČSÚ uvedl, že statistické informace jsou a byly zveřejňovány na webových stránkách podle termínů uvedených v Katalogu produktů a že revidování statistických údajů je zcela standardní součástí produkčního procesu statistik navazující na objektivní vývoj úrovně znalostí sociálně-ekonomických jevů a řídí se zveřejněnou „Politikou revizí ČSÚ“.
63.
Ke třetí otázce ČSÚ uvedl, že žádnou analýzu vývoje rozpočtového a důchodového účtu nevypracoval ani aktuálně nezpracovává.
VI. d)
Vyjádření CERGE-EI
64.
Další výzvu Ústavní soudÚstavní soud směřoval na CERGE-EI (Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute). Uvedený institut však prostřednictvím Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., sdělil, že ve stanovené lhůtě není z kapacitních důvodů s to na položené otázky odpovědět.
VII.
Ústní jednání a změna soudce zpravodaje
65.
Ústavní soudÚstavní soud na nařízeném ústním jednání konaném dne 10. 1. 2024 vyslechl jako svědky místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, ministra financí Zbyňka Stanjuru, zaměstnance Ministerstva práce a sociálních věcí Jana Přiba a Ministerstva financí Davida Prušvice a dále podle § 49 zákona o Ústavním soudu vyslechl zpracovatele shora vyžádaných vyjádření Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla a Michala Hlaváčka, České národní bankybanky Petra Krále a Českého statistického úřadu Jana Sixty. Dokazování se týkalo objasnění situace, v níž se vláda nacházela v rozhodném období, kdy vážila, zda a jak bude reagovat na nepříznivý vývoj v dané oblasti.
66.
Z výpovědi předsedy NRR M. Hampla i ostatních osob vyplynulo, že již na podzim 2022 měla vláda jasné signály, že inflace dosáhne takové úrovně, že bude nutná další mimořádná valorizace důchodů. V této souvislosti ale nebyl zahájen řádný legislativní proces a s mimořádnou valorizací se nepočítalo ani v zákonu o státním rozpočtu. Z výpovědí ministrů Z. Stanjury a M. Jurečky bylo zjištěno, že očekávanou mimořádnou valorizaci v roce 2023 plánovala vláda řešit stejně jako dvě mimořádné valorizace v roce 2022 přesunem finančních prostředků z vládní rozpočtové rezervy (byla naplánována na rok 2023 v částce přesahující 10 mld. Kč) a přesunem z rozpočtů jiných ministerstev. Dokazování rovněž ukázalo, že vláda učinila ve druhé polovině roku 2022 jiná opatření, zejména na omezenou dobu zavedla tzv. úsporný energetický tarif, v jehož důsledku byl načas „ztlumen“ výraznější nárůst cen.
67.
Období konce roku 2022 a zejména začátku roku 2023 bylo z hlediska inflace velmi turbulentní a historicky bezprecedentní, což bylo prokázáno zejména výslechem D. Prušvice. Výslechem M. Hampla a ministra Z. Stanjury bylo rovněž prokázáno, že nebylo možné predikovat, že index životních nákladů důchodců dospěje do takové výše, na jakou „vyskočil“ v lednu 2023, tedy na 11,6 % za jeden měsíc. Jak vypověděl Z. Stanjura, šlo o šestinásobek oproti předchozímu měsíci; v prosinci 2022 byl dokonce meziměsíční nárůst inflace nulový a meziroční přibližně ve výši 3 %. Takovýto skokový nárůst inflace vláda považovala za signál o hrozící značné hospodářské škodě, která může být důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze.
68.
Ústavní soudÚstavní soud rovněž zjistil, že valorizace důchodů se v minulosti počítala z běžné inflace, nikoliv z indexu životních nákladů důchodců, který se dříve ani zvlášť nesledoval a nepredikoval, neboť pro to nebyl dán vážnější důvod. Historicky poprvé se totiž tento index spotřebitelských cen za domácnosti důchodců výrazněji odchýlil od obecného indexu spotřebitelských cen domácností až v lednu 2023.
69.
Z výpovědí vypovídajících osob (zejména M. Hampla, Z. Stanjury, M. Jurečky a D. Prušvice) dále vyplynulo, že nešlo ani zdaleka o jednorázových cca 35 mld. Kč. V delším časovém výhledu by totiž nastal kumulativní dopad přesahující několik stovek miliard Kč. Hrozil velký ekonomický a sociální problém a mezigenerační střet značného rozsahu, což vláda považovala za mimořádnou skutečnost dostatečnou pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Chystaná právní úprava by totiž pravděpodobně nestihla včas projít standardním legislativním procesem, a to ani v případě, že by byl zahájen už na podzim roku 2022. Podle přesvědčení vlády bylo lepší valorizovat méně ve stavu legislativní nouze než v budoucnu výši důchodu snižovat.
70.
Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu s přihlédnutím ke skutečnostem a tvrzením obsaženým ve spisu. Podstatná skutková zjištění, která takto učinil, jsou obsažena v další části odůvodnění tohoto nálezu.
71.
Soudcem zpravodajem v posuzované věci byl v souladu s platným rozvrhem práce určen Jan Svatoň. Poté, co nebyl jeho návrh nálezu na neveřejném jednání pléna přijat, určil předseda Ústavního souduÚstavního soudu Josef Baxa podle § 55 zákona o Ústavním soudu dne 11. 1. 2024 jako soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka.
VIII.
Přezkum procedury přijetí napadených zákonných ustanovení
72.
Jde-li o průběh schvalování zákona č. 71/2023 Sb., kterým byla napadená ustanovení do v záhlaví uvedených zákonů vložena, Ústavní soudÚstavní soud vyšel zejména z vyjádření předložených Poslaneckou sněmovnou a Senátem, jakož i z veřejně dostupných elektronických zdrojů (stenozáznamů z jednání schůzí obou komor Parlamentu České republiky, usnesení a sněmovních a senátních tisků, volně dostupných na http://www.psp.cz a http://www.senat.cz). Navrhovatelka se vůči skutečnostem tam uvedeným nijak nevymezuje.
73.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 71/2023 Sb. byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence. V tomto bodě navrhovatelka ostatně žádné výhrady nevznáší, její argumentace se soustřeďuje na údajné ústavněprávní deficity průběhu legislativního procesu, přičemž namítá, že nebyly dodrženy jeho ústavní kautely [ty je třeba odlišovat od ústavního vymezení kompetence – srov. nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)].
74.
V uvedeném ohledu navrhovatelka namítá protiústavní vyhlášení stavu legislativní nouze (§ 99 odst. 1 jednacího řádu), resp. projednávání návrhu zákona za tohoto stavu ve zkráceném jednání (§ 99 odst. 2 jednacího řádu) a zkrácení práv parlamentní menšiny. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka jiné výhrady nevznesla, a ani Ústavní soudÚstavní soud prima facie nezjistil, že by legislativní proces mohl být stižen jinou vadou, přistoupil po objasnění skutkového stavu věci (viz výše) k posouzení důvodnosti jejích námitek.
VIII. a)
Obecná východiska
1.
Legislativní proces
75.
K posuzování ústavnosti legislativního procesu v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů podle § 64 a násl. zákona o Ústavním soudu se váže četná judikatura Ústavního soudu, kterou shrnuje nález ze dne 13. 9. 2022 sp. zn. Pl. ÚS 7/22. Ústavní soudÚstavní soud, vycházeje z tohoto nálezu, připomíná, že na straně jedné je dán požadavek na dodržování procesních pravidel za účelem dosažení řádného (ústavně konformního) rozhodnutí [nález ze dne 2. 10. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.)], na straně druhé platí, že formální vady v legislativním procesu mohou založit protiústavnost posuzovaného zákona pouze tehdy, jde-li o přímé a podstatné porušení jeho pravidel (ať již v rovině Ústavy a ústavního pořádku, či v rovině podústavního práva) a zároveň takové pochybení dosahuje ústavněprávní dimenze [nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10 či nález ze dne 22. 6. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 6/21 (N 121/106 SbNU 312; 301/2021 Sb.)]. Není úlohou Ústavního souduÚstavního soudu být ochráncem „pouhé“ zákonnosti parlamentní procedury [srov. nález ze dne 7. 4. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 30/16 (N 67/99 SbNU 258; 254/2020 Sb.)]; ingerence Ústavního souduÚstavního soudu do legislativního procesu je opodstatněna zejména ochranou volné soutěže politických stran a menšin, zejména parlamentní opozice [nález ze dne 18. 5. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 87/20 (N 97/106 SbNU 84; 232/2021 Sb.)]. Vada legislativního procesu mající již charakter protiústavnosti může být dána i kumulací více dílčích formálních pochybení (srov. nález ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12).
76.
Ústavní soudÚstavní soud dále konstatuje, že pravidla legislativního procesu jsou obsažena v různých pramenech (parlamentního) práva, mezi které náleží především Ústava, jednací řády obou komor Parlamentu (vedle jednacího řádu Poslanecké sněmovny jde o zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů) a jednotlivá usnesení jednotlivých komor Parlamentu vydaná na základě § 1 odst. 2 jejich jednacích řádů (tzv. autonomní usnesení); významná je rovněž ustálená praxe parlamentní komory a jejích orgánů, lze-li ji považovat za souladnou s principy tvorby práva, demokratického politického systému apod. (bod 38 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 nebo bod 63 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10). Ústavní soudÚstavní soud považuje tyto prameny parlamentního práva za projev autonomie parlamentu (bod 63 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10). Součástí požadavků na zákonodárný proces proto nejsou jen relativně určitá procesní pravidla stanovená Ústavou, nýbrž i některé ústavní principy, k jejichž konkretizaci dochází až na úrovni zákona, tedy jednacích řádů obou komor. Vedle demokratického principu plynoucího z čl. 1 odst. 1 Ústavy, který představuje jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu a který se nevyčerpává pouhým většinovým rozhodnutím demokraticky zvolených poslanců nebo senátorů, ale vyplývají z něj požadavky i ve vztahu ke způsobu (průběhu) projednávání návrhu zákona, lze ústavní relevanci přiznat též dalším principům, především zákazu svévole, principu ochrany menšin při přijímání politických rozhodnutí, požadavku demokratické kontroly, jak ze strany poslanců a senátorů, tak i ze strany veřejnosti, a rovněž principu volné soutěže politických sil.
2.
Ochrana parlamentní menšiny
77.
Jak Ústavní soudÚstavní soud konstatoval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/22, mezi principy zákonodárného procesu patří princip pluralismu, jenž vychází z principu svobodné soutěže politických stran a politických sil (čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny), který jako charakteristika a znak každé svobodné společnosti tvoří jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy (bod 67 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 a tam odkazovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06), a dále princip většinového rozhodování a princip ochrany menšiny (čl. 6 Ústavy) (srov. bod 107 nálezu ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10).
78.
Přitom za základní práva parlamentní menšiny či jejích členů lze považovat především práva zaručující účast na parlamentních procedurách a umožňující parlamentní opozici vykonávat nad vládnoucí většinou kontrolu, již lze chápat jako jeden ze základních znaků právního státu [viz část III. A) nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06]. Legislativní proces musí především umožnit osobám na něm zúčastněným reálné posouzení a projednání předlohy, včetně – a to především – zástupcům parlamentní menšiny (viz část X/a nálezu ze dne 31. 1. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07). Jednotliví poslanci nebo senátoři musí mít skutečnou možnost seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona, posoudit jej a zaujmout k němu stanovisko v rámci jeho projednávání v příslušné komoře Parlamentu nebo v jejích orgánech. K tomu jim musí být vytvořen dostatečný časový prostor (bod 108 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10). Uvedené požadavky na parlamentní diskusi je třeba vztahovat i na širší veřejnost, jíž by neměla být možnost kontroly a kritického hodnocení projednávaného legislativního návrhu upřena. Veřejná diskuse přitom může mít ty nejrůznější představitelné podoby; tím je v konečném důsledku naplňována legitimační funkce zákonodárného procesu (body 206 až 208 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12).
79.
Právo poslanců (či senátorů) prezentovat stanovisko na parlamentní půdě ovšem není samoúčelné, neboť význam parlamentní diskuse spočívá v možnosti konfrontace názorů napříč politickým spektrem, jež je zárukou svobodné soutěže politických sil podle čl. 5 Ústavy (bod 155 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/14), nikoli v neomezeném uplatňování práva každého jednotlivého poslance (či senátora) se k ní vyjádřit; je též podstatné, v jaké fázi legislativního procesu byla práva parlamentní opozice omezena a zda tato omezení mohla být (či byla) zhojena v jeho jiné fázi (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12). Především je nezbytné hledat a posoudit rovnováhu mezi legitimními zájmy vládnoucí většiny a parlamentní opozice či menšiny (viz bod 76 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10).
3.
Stav legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání
80.
Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/22 dále uvedl, že institut stavu legislativní nouze patří mezi zvláštní parlamentní procedury umožňující zkrácení či zjednodušení zákonodárného procesu. Na zákonné úrovni je upraven v § 99 jednacího řádu. Jeho využitím jsou fakticky omezeny některé demokratické principy legislativního procesu, zejména práva parlamentní opozice; proto představuje výjimku z pravidla, pro niž musí být v konkrétním případě vždy dán dostatečně závažný důvod založený na racionálním základě a podložený konkrétními skutkovými okolnostmi, které převažují nad zájmem na projednání návrhu zákona standardním způsobem (nálezy sp. zn. Pl. ÚS 53/10 a sp. zn. Pl. ÚS 55/10, v nichž se Ústavní soudÚstavní soud předpoklady ústavně konformního vyhlášení stavu legislativní nouze a zkráceného projednání návrhu zákona podrobně zabýval).
81.
Ústavní soudÚstavní soud současně upozornil, že není „odvolací instancí“ ve vztahu k posuzování důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze, ale ochráncem ústavních principů vztahujících se k legislativnímu procesu před případným zneužíváním tohoto institutu k obcházení řádné zákonodárné procedury (bod 115 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10). Pojistkou před případným zneužitím je zákonné vymezení důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze, které lze považovat za legitimní, ústavně aprobované a přezkoumatelné (srov. bod 86 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10).
82.
O ústavně souladný stav legislativní nouze půjde podle Ústavního souduÚstavního soudu tehdy, existuje-li významný důvod, jenž má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem, či kdy státu hrozí značné hospodářské škody (§ 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny) [k tomuto pojmu viz nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.)] nebo v případě širokého konsenzu v Parlamentu (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10). Musí jít o takové mimořádné okolnosti, jež se zjevně vymykají běžnému průběhu politických procesů [např. hrozba legislativního „vakua“ – srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 137/74 SbNU 93; 161/2014 Sb.)] a které přináší riziko shora uvedených kvalifikovaných újem, nebo o okolnost, jakou představují přírodní katastrofy či jiné nepředvídatelné události [viz bod 84 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 či bod 93 nálezu ze dne 7. 12. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 20/21 (4/2022 Sb.)]. Stav legislativní nouze (a s tím související zkrácené projednání návrhu zákona) je tedy podmíněn existencí mimořádné okolnosti a její intenzitou z hlediska jejího možného negativního důsledku na jednu z obecně vymezených chráněných hodnot, jako jsou práva a svobody občanů, bezpečnost státu nebo ochrana majetku (bod 114 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10).
83.
Při projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze se rovněž uplatní ústavněprávní požadavky na parlamentní diskusi, tj. zejména ve vztahu k roli parlamentní opozice (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 30/16). Zásah Ústavního souduÚstavního soudu je odůvodněn zejména tehdy, je-li dotčeno jádro demokratické parlamentní diskuse, což lze posuzovat pouze v relaci k postojům samotných aktérů parlamentní (sněmovní) rozpravy (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11).
84.
Ústavní soudÚstavní soud dále uvádí, že vyhlášení stavu legislativní nouze a rozhodnutí o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání určuje procedurální rámec projednávání a schvalování návrhů zákonů, který se podstatně odlišuje od standardní procedury umožňující plné uplatnění demokratických principů, zejména práv parlamentní menšiny. Je však třeba zdůraznit, že ochrany nejsou hodna jen práva této menšiny, ale demokratický proces projednávání a schvalování zákonů jako takový. Ústavní soudÚstavní soud opakovaně judikoval v tom smyslu, že k přijímání zákonů by mělo docházet v takovém časovém rámci, aby byl návrh zákona po určitou dobu známý, bylo možné jej podrobit veřejné diskusi, a vyloučit tak, že zákony budou přijímány „kabinetně“, mimo veřejnou kontrolu. Je na parlamentní opozici, ale také na jakýchkoliv jiných osobách (ať již z řad odborné, či laické veřejnosti), aby tento časový prostor využily a veřejně upozornily na případné nedostatky návrhu zákona nebo rizika spojená s jeho přijetím (viz již zmíněný bod 206 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12). Tento požadavek je o to naléhavější tam, kde přijímaný zákon bude mít podstatný celospolečenský dopad.
85.
Nikoliv každý prohřešek zákonodárce proti jednacímu řádu (coby podústavnímu právu) s sebou nese porušení ústavnosti. S ohledem na důsledky, které jsou s eventuálně vadným posouzením existence podmínek stanovených v § 99 odst. 1 jednacího řádu spojeny, však nezbývá než důsledně trvat na požadavku ústavně konformní intepretace a aplikace tohoto ustanovení. K tomuto závěru vede Ústavní soudÚstavní soud rovněž skutečnost, že případné pochybení zákonodárce v této úvaze „kontaminuje“ celý další legislativní proces, neboť v něm použité postupy, obsažené v jednacím řádu, nebudou právně relevantní a přezkum postupu zákonodárce na jejich základě postrádá smysl.
86.
V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 Ústavní soudÚstavní soud nastínil výklad pojmů obsažených v § 99 odst. 1 jednacího řádu, zejména výraz „mimořádné okolnosti“ shledal jako samostatný důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze, resp. jako jeho primární podmínku. Ústavní soudÚstavní soud však považuje nyní za potřebné upřesnit, že právně relevantní okolnosti (skutečnosti) v uvedeném ustanovení jsou takové, které splňují podmínku „mimořádnosti“, a současně i to, že jejich následkem je zásadní ohrožení základních práv a svobod občanů nebo bezpečnosti státu nebo hrozba značné hospodářské škody státu. Obě podmínky tedy musí být splněny kumulativně, přičemž stav zmíněného ohrožení (hrozby) zpravidla nebývá důsledkem běžných událostí, naproti tomu nikoliv s každou mimořádnou situací je nezbytně spojeno nebezpečí závažných dopadů. Použití výrazu „mimořádné“ značí, že musí jít o okolnosti (události), které se vymykají obvyklému běhu věcí, a z tohoto důvodu jsou i neočekávané, resp. obtížně předvídatelné (např. přírodní katastrofa jako zemětřesení, povodně, bouře, sucha nebo epidemie, zvláště závažná havárie či „šokové“ narušení hospodářské či finanční situace státu). Za právně relevantní naopak nelze považovat zhoršení, které je důsledkem vzestupných či sestupných pohybů v rámci hospodářského cyklu, anebo krizi, která byla po dlouhou dobu předvídatelná. Z použití slov „závažný“ či „značný“ Ústavní soudÚstavní soud současně vyvozuje, že je třeba zvažovat i možné důsledky (co do jejich intenzity) pro případ, že by zákonodárcův zásah nepřišel včas. Ohrožení či hrozba přitom nemohou mít pouze hypotetickou povahu, ale její existence musí být reálná a bezprostřední.
87.
Jde-li o pojem „škoda“, podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřeného v bodu 17 nálezu ze dne 7. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 12/10 nejde o škodu v (civilně) právním smyslu, ale je třeba ji chápat v „širších politických konsekvencích“. Za hospodářskou škodu tak lze považovat i zásadní zhoršení stavu veřejných financí, tj. takové, s nímž se stát není schopen vypořádat běžnými prostředky (např. využitím rezerv, rozpočtovými škrty či přesuny), aniž by tím zároveň ohrozil plnění i jiných společensky významných úkolů.
88.
Důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze jsou sice výslovně (a taxativně) uvedeny v § 99 odst. 1 jednacího řádu, z povahy věci však plyne, že vedle některého ze zákonných důvodů musí být (opět kumulativně) naplněna podmínka naléhavosti v tom smyslu, že z důvodu časové tísně není možné negativní dopady odvrátit již zmíněným „standardním“ legislativním postupem (podle nálezu ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 28/13 může být takovým důvodem i samotná určitá „časová tíseň“; srov. i bod 99 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/21); ostatně pokud by nehrozilo nebezpečí prodlení, ke zkrácení legislativního procesu by nebyl důvod.
89.
Podmínku naléhavosti nelze zkoumat pouze z hlediska (ne)dostatečnosti časového prostoru pro projednání vládního návrhu zákona po jeho předložení Poslanecké sněmovně, ale je tak třeba činit i z hlediska časového úseku mezi vznikem (zjištěním) objektivních skutečností, na jejichž základě lze usuzovat na potřebu přijetí nové právní úpravy, a předložením návrhu zákona. Otálení vlády s předložením takového návrhu totiž značně zpochybňuje závažnost hrozby a/nebo intenzitu jejích možných důsledků jako relevantních důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Za zcela neakceptovatelný by pak bylo třeba považovat takový postup, kdy vláda se svým návrhem vědomě vyčkává, a tím stav legislativní nouze sama vyvolá, aby jej pak projednala ve zkráceném jednání, protože takové jednání nese znaky zneužití práva či svévole.
4.
Shrnutí
90.
Na základě výše uvedeného Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že z hlediska ústavnosti může obstát jen takový zákon, jehož návrh byl projednán a schválen v řádném legislativním procesu, neporušujícím ústavní principy. To předpokládá dodržování rovněž zásadních procedurálních pravidel, která si zákonodárce sám stanovil na úrovni podústavního práva. Mezi taková zásadní pravidla náleží i ta, která stanovují podmínky pro projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání, neboť jejich (ne)použití určuje podobu legislativního procesu danou příslušným „procesním“ rámcem. Stav legislativní nouze je svou povahu institutem mimořádným, a tudíž nutno podmínky jeho použití (§ 99 odst. 1 jednacího řádu) vykládat restriktivně. Proto musí být (kumulativně) splněna podmínka, že okolnosti, které jsou důvodem jeho vyhlášení, mají mimořádnou povahu, a dále, že v jejich důsledku dochází k zásadnímu ohrožení základních práv a svobod občanů nebo bezpečnosti státu anebo hrozí značná hospodářská škoda. Musí přitom jít o okolnosti neočekávané (obtížně předvídatelné) a zmíněné ohrožení či hrozba musí být reálné, bezprostřední a intenzivní. S tím souvisí i podmínka určité „naléhavosti“, která spočívá v tom, že z důvodu časové tísně návrh zákona již nelze projednat „standardním“ způsobem. Je-li důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze hrozba značné hospodářské škody, je nezbytné, aby návrh zákona souvisel s řešením vzniklého problému a mohl k němu přispět (zásada potenciality a odpovědnosti vlády). Pojem hospodářská škoda nelze chápat jako škodu v „běžném“ občanskoprávním smyslu, a tak jí může být i nezvladatelný vývoj mandatorních výdajů státního rozpočtu vytvářející hrozbu vážných problémů ve stavu veřejných financí. Současně však platí, že institut stavu legislativní nouze neplyne přímo z ústavního pořádku a je upraven na úrovni podústavního práva. Každé jeho porušení proto nutně nevyvolává protiústavnost takto projednaného a schváleného zákona: důležité je hodnocení intenzity jeho porušení v každém jednotlivém případě.
VIII. b)
Aplikace obecných východisek na posuzovanou věc
1.
K námitce vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání
91.
V nyní posuzované věci mimořádnost situace vyvozuje vláda z toho, že míra inflace v měsíci lednu 2023 neočekávaně dosáhla výše, která zakládala zákonem předpokládanou mimořádnou valorizaci. Značná hospodářská škoda pak podle vlády měla spočívat ve výdaji cca 20 mld. Kč „navíc“ (nad rámec stávajících důchodů).
92.
Podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se vyplácené důchody zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a na růstu mezd. Základní výměr a procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém dochází k zvýšení. V tomto případě se jedná o pravidelný termín (odst. 2).
93.
Případ nyní rozhodovaný se však týká mimořádného termínu. Zde platilo, že procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují mimo pravidelný termín, „pokud v období pro zjišťování růstu cen stanoveném podle odstavce 4 dosáhl růst cen aspoň 5 %. V mimořádném termínu se vyplácené důchody zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %“ (§ 67 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění do 30. 9. 2023). Období pro zjišťování růstu cen se podle § 67 odst. 4 písm. b) citovaného zákona stanoví tak, že „prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení procentní výměry důchodů, a posledním měsícem tohoto období je při zvýšení důchodů v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %“. Je proto zřejmé, že klíčové pro nyní posuzovanou věc je stanovení okamžiku (měsíce), ve kterém růst cen dosáhl aspoň 5 %.
94.
Ústavní soudÚstavní soud na základě provedeného dokazování konstatuje (a mezi účastníky řízení v tomto směru není spor), že inflace přesahující zákonný limit 5 % nastala až v lednu 2023 (v prosinci činila 3,1 % a meziměsíční růst byl dokonce nulový), přičemž tento údaj zveřejnil ČSÚ dne 10. 2. 2023. Předchozí informace (srov. vyjádření ČNB a NRR a také čtvrtletní makroekonomické predikce) představovaly skutečně pouhé předpoklady očekávatelného ekonomického a inflačního vývoje, které se následně potvrdily (byť ne zcela). Je proto samozřejmě možno vládě vytknout, že s těmito predikcemi měla pracovat daleko pečlivěji a více je zohlednit při plánování rozpočtových výdajů. Na straně druhé však v nyní projednávané věci Ústavní soudÚstavní soud nezjistil, že by vláda výslovně porušila některou svoji právní povinnost. Požadovanou derogaci napadených zákonných ustanovení nelze pojímat ani jako „sankci“ za případnou pomalost či nedostatečnou předvídavost vlády.
95.
Oba ministři při jednání Ústavního souduÚstavního soudu dne 10. 1. 2024 uvedli, že s mimořádnou valorizací důchodů s ohledem na predikce inflace počítali, nicméně byli zaskočeni její výší („mimořádností mimořádnosti“), neboť očekávali její nárůst cca o 6 % (jeden procentní bod nad pětiprocentní hranici rozhodnou pro mimořádnou valorizaci). Stejně byli zaskočeni, že růst indexu cen životních nákladů důchodců se poprvé výrazně odpoutal od indexu spotřebitelských cen a byl ještě o více než 3 % vyšší než spotřebitelský index, přičemž dříve se standardně lišil v řádech nižších desetin procenta. Naplnil-li by se proto jejich původní předpoklad, pak by byla situace řešitelná přesunem finančních prostředků z vládní rozpočtové rezervy a z rozpočtových kapitol jiných ministerstev, jak se ostatně stalo při předchozích mimořádných valorizacích. Toto jejich vyjádření potvrdil (zejména) předseda NRR M. Hampl, který (ještě před výslechem obou ministrů) uvedl, že koncem roku 2022 bylo zjevné, že k překročení růstu cen ve výši 5 % v lednu 2023 dojde, nicméně skutečně nikdo nemohl odhadnout, že toto překročení bude takto vysoké (k okolnosti, že se s mimořádnou valorizací ve státním rozpočtu na rok 2023 vůbec nepočítalo, však uvedl, že tomu nerozumí). Původně se totiž předpokládalo překročení dané hranice růstu cen již koncem roku 2022, nicméně v důsledku energetického úsporného tarifu se toto zvýšení posunulo o několik měsíců, tzn. až na začátek roku 2023.
96.
Z hlediska referenčního rámce přezkumu prováděného Ústavním soudemÚstavním soudem je proto především podstatné, že zákonem předpokládaná skutečnost (tzn. překročení růstu cen o 5 %) reálně nastala až v lednu 2023 a vláda o ní byla informována až dne 10. 2. 2023. Pokud proto vláda předložila dne 20. 2. 2023 sporný návrh zákona, nelze toto její počínání považovat za liknavé (k tomu velmi podrobně vysvětlil svědek Přib, pod jakým časovým tlakem Ministerstvo práce a sociálních věcí prakticky v řádu několika desítek hodin připravilo na základě analýzy očekávaných rozpočtových dopadů návrh zákona).
97.
Uvedl-li tedy Ústavní soudÚstavní soud shora, že podmínku naléhavosti je třeba zkoumat i z hlediska časového úseku mezi vznikem (zjištěním) objektivních skutečností, na jejichž základě lze usuzovat na potřebu přijetí nové právní úpravy, a předložením návrhu zákona, a otálení vlády s předložením takového návrhu by značně zpochybňovalo závažnost hrozby a intenzitu jejích možných důsledků jako relevantních důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze, tak taková situace v tomto případě nenastala. Zmíněný časový odstup 10 dnů totiž nelze považovat za nepřiměřeně dlouhý, jenž by mohl indikovat zmíněné neakceptovatelné otálení vlády. Nelze ani dovozovat, že by snad vláda cíleně „vyprovokovala“ potřebu zrychleného přijetí zákona mimo řádnou legislativní proceduru, a chtěla tak institut legislativní nouze zneužít. Současně nelze přehlížet, že připravený návrh zákona neměnil míru zvýšení důchodů plošně, ale měnil ji diferencovaně s cílem významněji zvýšit nízké důchody. Kombinace zvýšení důchodů v procentech a konkrétní paušální částkou byla reakcí na konkrétní růst cen.
98.
Popsaný systém zákonné mimořádné valorizace má na straně jedné výhodu, že se odvíjí od objektivních dat a nezávisí na (politickém) rozhodnutí vlády. Na straně druhé však nelze po vládě požadovat, aby při zvažovaném snížení této valorizace (dané legitimními důvody – viz níže) vycházela pouze z ekonomických predikcí renomovaných institucí (byť v daném případě skutečně velmi varovných), a nikoliv až z oficiálních a potvrzených informací.
99.
Jak se podává ze shora uvedeného, stav legislativní nouze je svou povahu institutem mimořádným a při jeho aktivaci musí být (kumulativně) splněna podmínka, že okolnosti, které jsou důvodem jeho vyhlášení, mají mimořádnou povahu, a dále, že v jejich důsledku hrozí značná hospodářská škoda (další dvě alternativní podmínky: ohrožení základních práv a svobod občanů nebo bezpečnosti státu z povahy věci nepřipadaly do úvahy). Z dříve zmíněné judikatury Ústavního souduÚstavního soudu také plyne, že musí jít o okolnosti obtížně předvídatelné a zmíněné ohrožení či hrozba musí být reálné, bezprostřední a intenzivní (viz body 85 a 89). Z důvodu časové tísně proto návrh zákona již nelze projednat „standardním“ způsobem. Ústavní soudÚstavní soud rovněž nezpochybňuje okolnost, že pod pojem „hospodářská škoda“ může spadat i nezvladatelný vývoj mandatorních výdajů státního rozpočtu vytvářející hrozbu negativního dopadu na stav veřejných financí (růst zadlužení).
100.
Ústavní soudÚstavní soud vzal za prokázané, že shora uvedené podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze splněny byly. Jak je zmíněno již shora, vláda s předložením návrhu zákona nijak neotálela, neboť jí nelze klást k tíži, že se neřídila pouhými ekonomickými predikcemi, nýbrž teprve oficiálně zjištěnými údaji ohledně růstu cen. Z vyjádření ČNB i NRR totiž plyne, že jakkoliv se v prognózách ve druhé polovině roku 2022 očekávalo další zrychlení inflace a že v první polovině roku 2023 bude inflace dosahovat dvouciferných hodnot, byla v posledním čtvrtletí roku 2022 inflace nižší než podle prognózy (což bylo zapříčiněno zejména přijetím úsporného tarifu pro cenu elektřiny pro období říjen až prosinec 2022). Zejména z vyjádření NRR se přitom podává, že cenový vývoj od poloviny roku 2021 byl velmi hektický a v historii tří dekád existence České republiky bezprecedentní. Proto také v průběhu roku 2022 došlo (historicky poprvé) ke dvěma mimořádným valorizacím (červen a září), které spolu s řádnými valorizacemi a s dopady zavedení tzv. „výchovného“ znamenaly dodatečné výdaje důchodového systému téměř o 100 mld. Kč. To vedlo i k nárůstu náhradového poměru (podíl průměrného důchodu a průměrné mzdy) ze 40,2 % z konce roku 2021 až na 45,8 % v roce 2022.
101.
Nelze také přehlédnout, že se vláda pokusila nejprve postupovat podle § 90 odst. 2 jednacího řádu (vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvním čtení), nicméně z důvodu odmítnutí tohoto postupu opozicí (dvěma poslaneckými kluby) přistoupila k aktivaci použití stavu legislativní nouze.
102.
V tomto kontextu Ústavní soudÚstavní soud rovněž připomíná, že v dosavadní praxi Poslanecké sněmovny není využívání stavu legislativní nouze něčím zcela neobvyklým, protože jen v tomto volebním období byl použit u 23 návrhů a v předchozím volebním období dokonce u 81 návrhů (v 10 případech však takto projednávaný návrh zákona nebyl přijat). Toto konstatování samozřejmě neznamená, že by stav legislativní nouze neměl být i nadále používán a vykládán restriktivně. Nesmí se jistě stávat pravidlem, nýbrž má být vždy jen výjimkou z tohoto pravidla.
103.
Současně však je z ústavněprávního hlediska významné, že institut stavu legislativní nouze neplyne přímo z ústavního pořádku a je součástí (pouze) jednacího řádu, tedy úpravy na úrovni podústavního zákona. Každé jeho porušení proto nutně nevyvolává protiústavnost takto projednaného a schváleného návrhu zákona. Jak uvedl Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 17/11, „derogační pravomoc Ústavního souduÚstavního soudu nenastupuje automaticky (objektivně) při jakýchkoliv pochybnostech o důvodnosti stavu legislativní nouze, nýbrž toliko za situace, kdy je materiálně dotčeno jádro demokratické parlamentní diskuse, což lze posuzovat toliko v relaci k postojům samotných aktérů parlamentní (sněmovní) rozpravy“. Jak se přitom podává z průběhu projednávání sporného návrhu zákona, k materiálnímu dotčení jádra parlamentní diskuse v daném případě nedošlo (viz i níže).
104.
Lze tak učinit dílčí závěr, že podmínka mimořádných okolností ve smyslu obtížné předvídatelnosti skokového nárůstu cen (inflace) v nyní posuzovaném případě byla splněna. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud rovněž zdůrazňuje, že neposuzuje důvodnost stavu legislativní nouze prizmatem následného vývoje, nýbrž výhradně s ohledem na tehdy dostupné informace (sp. zn. Pl. ÚS 7/22, bod 92).
105.
Ohledně hrozby značné hospodářské škody Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že rovněž tato zákonná podmínka byla splněna. Jak se totiž podává ze shora uvedených vyjádření, v důsledku nesnížení očekávané mimořádné valorizace by se přímé výdaje ze státního rozpočtu jen v roce 2023 (konkrétně v sedmi zbývajících měsících kalendářního roku) zvýšily o cca 20 mld. Kč. Tuto okolnost je přitom třeba nazírat v celkovém kontextu mandatorních výdajů a zejména salda důchodového účtu (mimořádná valorizace se samozřejmě trvale projeví v osobním vyměřovacím základu), nepříznivého demografického vývoje a rostoucí celkové výše státního dluhu. Jinými slovy vyjádřeno, v daném případě nejde „pouze“ o zmíněnou částku 20 mld. Kč, nýbrž především o celkovou tendenci dalšího zvyšování salda důchodového účtu, na kterou upozorňuje ve vyjádření zejména NRR. Rovněž z důvodové zprávy k přezkoumávanému návrhu zákona plyne, že „zvýšení důchodů v mimořádném termínu v podobě podle současného právního stavu by znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění v roce 2023 o 34,4 mld. Kč, v roce 2024 pak o dalších 58,8 mld. Kč. Přitom již bez zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 je předpokládán deficit bilance důchodového účtu z důvodu vysokých valorizací důchodů v roce 2022, které předběhly vysoce růst mezd, okolo 60 mld. Kč“.
106.
V průběhu ústního jednání dne 10. 1. 2024 ministr financí zdůraznil, že klíčovým důvodem pro projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze nebyla samotná okolnost jednorázového výdaje ze státního rozpočtu ve výši přibližně 20 mld. Kč v červnu roku 2023, nýbrž předpokládaný dlouhodobý a kumulovaný dopad tohoto opatření, který by ve svém důsledku (tzn. bez dalších změn právní úpravy důchodového pojištění) mohl v delším časovém horizontu představovat až částku 400 mld. Kč. Svědek D. Prušvic k tomu doplnil, že s ohledem na demografický vývoj a další podstatné aspekty by již v roce 2030 činil rozpočtový dopad mimořádné zákonné valorizace částku 205 mld. Kč. Jakkoli podle Ústavního souduÚstavního soudu částka 400 mld. Kč je samozřejmě jen čistě teoretická (vychází z toho, že by neproběhly již žádné další legislativní změny), hrozící dopady v kratším časovém období jsou naopak zcela reálné.
107.
Další podstatnou okolností, která vedla Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že v daném případě nebyl stav legislativní nouze vyhlášen protiústavně, je fakt, že v jeho důsledku nedošlo k zásadnímu omezení práv poslanců opozice, aby se k projednávanému návrhu zákona vyjádřili a veřejně zaujali svůj postoj. K této otázce se Ústavní soudÚstavní soud vyjadřuje podrobněji níže, a na tomto místě proto postačí uvést, že i v rámci zkráceného projednávání návrhu zákona mu Poslanecká sněmovna věnovala přibližně 95 hodin, resp. cca 67 hodin čistého času. Tuto dobu využili k vystoupení prakticky výhradně poslanci opozice [srov. vyjádření Poslanecké sněmovny a níže část VIII. b)]. Z obsahu rozpravy je přitom patrno, že se zčásti jednalo o tzv. parlamentní obstrukci.
108.
Ústavní soudÚstavní soud spatřuje v těchto konkrétních okolnostech nyní rozhodované věci zásadní odlišnosti od případů v minulosti, kdy v projednávání a schvalování návrhu zákona ve stavu legislativní nouze shledal ústavní deficit. Ve věci rozhodované nálezem sp. zn. Pl. ÚS 55/10 byl totiž návrh zákona projednáván Poslaneckou sněmovnou celkem pouze pět dnů včetně víkendu, z toho jen několik hodin na plénu. Rovněž ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 53/10 byl návrh zákona podán dne 29. 10. 2010 a již dne 3. 11. 2010 byl schválen (tzn. také pátý den).
109.
V této věci se však projednával návrh zákona v Poslanecké sněmovně celkem 12 dnů, z toho na plénu pět dnů. Je proto zřejmé, že oproti případům předchozím byl dán parlamentní opozici a zprostředkovaně i široké veřejnosti odpovídající prostor pro seznámení se s návrhem zákona a pro předestření všech argumentů proti němu. O tom ostatně svědčí i stanovisko předsedy Legislativní rady vlády ze dne 20. 2. 2023 (č. j. 154/23), ze kterého se podává, že návrh zákona byl projednán (byť) ve zkráceném a zúženém připomínkovém řízení. Rozporovala ho Českomoravská komora odborových svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a Svaz průmyslu a dopravy České republiky a zásadní nesouhlas vyslovily Národní rada osob se zdravotním postižením a Rada seniorů České republiky. Nelze proto říci, že s jeho obsahem nebyly veřejnost [ve veřejně přístupné databázi připravovaných právních předpisů (VeKLEP) byl návrh zákona zveřejněn 17 dnů před schválením Poslaneckou sněmovnou] a zainteresované subjekty seznámeny.
110.
Ústavní soudÚstavní soud dále uvádí, že samotná podstata návrhu zákona nebyla nikterak rozsáhlá ani složitá: ve skutečnosti se totiž jednalo o tři ustanovení různých zákonů, jejichž společným jmenovatelem bylo snížení zákonem nastavené valorizace důchodů, resp. příplatků k nim. Jinými slovy řečeno, jakkoliv Ústavní soudÚstavní soud nehodlá bagatelizovat závažnost navrženého zákona a obtížnost vyhodnocení jeho bezprostředních a dlouhodobých dopadů na státní rozpočet, v daném případě nespočíval zásadní problém v tom, že by poslanci objektivně potřebovali dlouhou dobu k nastudování složité materie navrženého zákona, že by si k tomu museli opatřit odborná stanoviska nebo konzultace nebo že pouze v řádném legislativním procesu by bylo možné očekávat, že se skutečně dopodrobna seznámí s řešenou problematikou. Tento případ je odlišný: sporná otázka byla zcela srozumitelná, byla podrobně diskutována v Poslanecké sněmovně i ve veřejném prostoru a v médiích a ve skutečnosti šlo především o to, jakým způsobem bude politicky rozhodnuta.
111.
Ústavní soudÚstavní soud tak dospěl k závěru, že v nyní posuzovaném případě projednáváním návrhu zákona ve stavu legislativní nouze ve zkráceném řízení nedošlo k porušení čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a ani čl. 22 Listiny.
2.
Námitky porušení jednacího řádu
112.
Navrhovatelka namítá celkem šest procedurálních vad, přičemž tvrdí, že jde o opakované porušení práv sněmovní menšiny ve velké intenzitě, opakovaně a svévolně vládní většinou, což podle ní zakládá „nezhojitelnou protiústavnost“.
113.
Při přezkumu ústavnosti se Ústavní soudÚstavní soud nejprve zabývá možným porušením jednacího řádu a následně zkoumá, zda případné vady mohou mít ústavněprávní dimenzi.
114.
Z ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu (srov. např. shora citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 7/22) vyplývá, že jedním z principů parlamentního rozhodování je i princip pluralismu vycházející z principu svobodné soutěže politických stran a politických sil (čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny), který jako charakteristika a znak každé svobodné společnosti tvoří jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy (viz bod 67 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 a tam odkazovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06). Mezi demokratické principy legislativního procesu dále patří princip většinového rozhodování a od něj neoddělitelný princip ochrany menšiny (čl. 6 Ústavy; srov. bod 107 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10).
115.
Za základní práva parlamentní menšiny či jejích členů lze považovat především práva zaručující účast na parlamentních procedurách a umožňující parlamentní opozici vykonávat nad vládnoucí většinou dozor a kontrolu, jež lze chápat jako jeden ze základních znaků právního státu [viz část III. A) nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06].
116.
Legislativní proces musí především umožnit osobám na něm zúčastněným reálné posouzení a projednání předlohy včetně – a to především – zástupcům parlamentní menšiny (viz část X/a nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07). Jednotliví poslanci nebo senátoři musí mít skutečnou možnost seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona, posoudit jej a zaujmout k němu stanovisko v rámci jeho projednávání v příslušné komoře Parlamentu nebo v jejích orgánech. K tomu jim musí být vytvořen dostatečný časový prostor (bod 108 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10). Uvedené požadavky na parlamentní diskusi je třeba vztahovat i na širší veřejnost, jíž by neměla být upřena možnost kontroly a kritického hodnocení projednávaného legislativního návrhu. Veřejná diskuse přitom může mít ty nejrůznější představitelné podoby; tím je v konečném důsledku naplňována legitimační funkce zákonodárného procesu (body 206 až 208 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12).
117.
Právo poslanců (či senátorů) prezentovat stanovisko na parlamentní půdě ovšem není samoúčelné, neboť význam parlamentní diskuse je třeba spatřovat v možnosti konfrontace názorů napříč politickým spektrem (jež je zárukou svobodné soutěže politických sil podle čl. 5 Ústavy – srov. bod 155 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/14), nikoli v neomezeném uplatňování práva každého jednotlivého poslance (či senátora) se k ní vyjádřit; je též podstatné, v jaké fázi legislativního procesu byla práva parlamentní opozice omezena a zda tato omezení mohla být (či byla) zhojena v jeho jiné fázi (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12). Především je nezbytné hledat a posoudit rovnováhu mezi legitimními zájmy vládnoucí většiny a parlamentní opozice či menšiny (viz bod 76 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10).
118.
Z tohoto stručného přehledu judikatury se proto podává, že porušení jednacího řádu proto může mít ústavněprávní rozměr za předpokladu, není-li v jeho důsledku umožněno parlamentní menšině se k obsahu návrhu zákona kvalifikovaně vyjádřit. I když se Ústavní soudÚstavní soud nejprve obvykle zabývá možným porušení jednacího řádu a teprve poté zkoumá, zda případné vady mohou mít ústavněprávní dimenzi, v posuzované věci prima facie neshledal, že by eventuálně vadný procedurální postup mohl vykazovat ústavně neakceptovatelné dopady. Je totiž zcela zřejmé, že parlamentní menšina reálně na tomto svém právu zkrácena nebyla. V této souvislosti připomíná bod 44 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.), v němž konstatoval, že jeho role nespočívá v pouhém přezkumu „stovek procedurálních pochybení obou sněmoven a jejich řídících orgánů“, ale je třeba zkoumat i další okolnosti případu, resp. dopady těchto pochybení na materiální ústavnost právního řádu, protože kdyby tento soud „začal takto odůvodněným návrhům na zrušení zákona vyhovovat pouze z uvedených procedurálních důvodů na pomezí ústavního pořádku a reglementového práva, vytvořil by se stav značné právní nejistoty zejména tam, kde by jinak napadenému zákonu nebylo z hlediska obsahového možno nic vytknout“.
119.
Ústavní soudÚstavní soud předně připomíná, že čtyři námitky se týkají vyhlášení stavu legislativní nouze, resp. projednávání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze a ve zkráceném jednání, tj. procedurálních otázek, samotného návrhu zákona se týkají jen námitky omezení přednostních práv k vystupování v rozpravě a omezení počtu faktických poznámek, aniž by z nich bylo patrno, proč v důsledku těchto omezení bylo zasaženo do podstaty práva na vyjádření se k návrhu zákona.
120.
Ze stenoprotokolů zaznamenávajících jednání Poslanecké sněmovny (https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/055schuz/index.htm), a ostatně i z veřejně dostupných informací, přitom vyplývá, že samotná 55. schůze Poslanecké sněmovny, jejímž předmětem bylo pouze projednávání sněmovního tisku 392, trvala od 28. 2. do 4. 3. 2023, tj. 5 jednacích dnů, přičemž jednací dny probíhaly kontinuálně (a to i ve večerních a nočních hodinách). Schůze samotná pak trvala více než 95 hodin, z toho zhruba 67 hodin čistého času bylo věnováno samotné debatě mezi poslanci (navzájem) a taktéž mezi poslanci a zástupci vlády.
121.
Ze stenoprotokolů a dalších veřejně dostupných zdrojů (např. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rekordne-dlouhe-vystoupeni-tomio-okamura-spd-deja-vu-rust-duchodu-pandemicky-zakon.A230228_173238_domaci_kop) se též podává, že jen např. předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura hovořil v této věci déle než 7 hodin, předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš vystoupil s projevem o délce cca 200 minut a také s dalšími projevy. Například předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová, která jedná za navrhovatelku v této věci, měla taktéž více než hodinový projev.
122.
Z obsahu vyjádření některých předních zákonodárců z parlamentní menšiny lze přitom učinit závěr, že jejich vystoupení měla cílený obstrukční charakter (viz vyjádření Tomia Okamury: „No ještě bych tady poznamenal, že já se samozřejmě hlásím k tomu, že obstruujeme tento zákon a že se snažíme vám do toho hodit vidle tak, aby to okradení důchodců vám neprošlo. Samozřejmě, že to tak je.“, či vyjádření Aleny Schillerové: „My jsme tady mohli absolvovat tři standardní čtení, nemusela jsem tady mít spacák, který se stal symbolem této obstrukce, a já se k ní hrdě hlásím.“).
123.
Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že jednotliví poslanci měli dostatek času se k předmětu zákona vyjádřit a navrhovatelce nelze přisvědčit v tom, že by parlamentní menšině nebylo vládní většinou umožněno se vůči návrhu zákona vymezit. Právě naopak, časové penzum na to bylo dostatečné, zvláště vezme-li Ústavní soudÚstavní soud v úvahu, že obsahem návrhu zákona byla jednoduchá novela třech právních předpisů, nikoliv právní předpis s „tisíci paragrafy“, u kterého by se dala očekávat i několikatýdenní parlamentní diskuse. Z tohoto důvodu považuje Ústavní soudÚstavní soud za dostatečný i časový prostor pro komunikaci zákona navenek. Má tedy za to, že nebyla dotčena kontrolní (legitimační) funkce parlamentního procesu nejen směrem dovnitř (vůči aktérům legislativního procesu), ale ani navenek (vůči veřejnosti).
124.
Tento závěr Ústavní soudÚstavní soud opírá také o skutečnost, že parlamentní opozice o racionální diskurs zájem neměla. Jak plyne z výše uvedeného, prostřednictvím svých dvou významných představitelů jasně deklarovala, že účelem jejich vystoupení je přijetí návrhu zákona obstruovat. Nelze proto tvrdit, že parlamentní opozici bylo odepřeno právo se k návrhu zákona vyjádřit z důvodu nedostatku času, když čas, který k tomu dostala, využívala ke zjevným obstrukcím, tj. k něčemu jinému než věcnému projednání návrhu zákona. Takové jednání parlamentní menšiny tak samo o sobě popírá tvrzení uvedená v tomto návrhu, že jí parlamentní většina znemožnila se k obsahu návrhu zákona vyjádřit. Využila-li totiž parlamentní menšina čas stanovený k projednání návrhu k obstrukčnímu jednání, nemůže se současně dovolávat toho, že jí čas k projednání návrhu zákona nebyl ze strany vládní většiny dopřán.
125.
V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/22 sice přiznal parlamentní opozici, že může k dosažení vlastních politických cílů oddalovat či blokovat rozhodnutí přijímaná parlamentní většinou k dosažení jejích politických cílů. Zneužívání tohoto práva však nemá vést k oslabení či znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou. Je proto zapotřebí, aby jednotlivým obstrukčním či blokačním právům parlamentní opozice odpovídaly i určité povinnosti a odpovědnost za jejich výkon. Smyslem zákonodárného procesu je totiž projednání a schválení (či zamítnutí) návrhu zákona, nikoliv oddalování jeho přijetí a obstrukce, vedoucí k paralýze tohoto procesu.
126.
K tomu Ústavní soudÚstavní soud doplňuje, že obstrukce jsou sice právem parlamentní opozice, současně je třeba vzít úvahu, že ústavně chráněnou hodnotou je politický diskurs na půdě Poslanecké sněmovny a případně směrem k veřejnosti. V jeho rámci uplatňují poslanci, resp. parlamentní menšiny své právo vyjádřit se k návrhu projednávaného zákona. Parlamentní většina je povinna v tomto ohledu zachovat práva parlamentní menšiny (čl. 6 věta druhá Ústavy) tak, aby byla i v tomto ohledu zajištěna svobodná soutěž politických stran a politických sil (čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny). Byť i obstrukce lze označit za specifickou formu komunikace v rámci svobodné soutěže politických sil (zejména směrem k veřejnosti), pod politický diskurs je podřadit nelze, neboť jejich smyslem není vést (víceméně věcný) dialog o důvodech pro (ne)přijetí zákona či jeho konkrétním obsahu, ale zabránit přijetí zákona (jako takového nebo v takové podobě, v jaké je podporován parlamentní většinou), kdy je již zcela zřejmé, že názor parlamentní menšiny nebude akceptován.
127.
Obstrukce proto nemají vést k paralýze legislativní činnosti Poslanecké sněmovny, neboť pak by většina – a to v rozporu s čl. 6 větou první Ústavy – nebyla s to prosadit svou vůli svobodným hlasováním. Rovněž obstrukcemi tedy sice může parlamentní menšina deklarovat svůj rozhodný nesouhlas s návrhem zákona, ovšem v okamžiku, kdy svými obstrukcemi zásadním způsobem naruší fungování Poslanecké sněmovny, je parlamentní většina oprávněna učinit adekvátní opatření k zajištění jejího fungování. Jak již Ústavní soudÚstavní soud avizoval, obstrukce může kvalifikovat jako zneužití práva a parlamentní procedury (viz bod 113 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/22). Obstrukce jsou proto (přinejmenším do jisté míry) legálním prostředkem v politické soutěži, nikoliv však prostředkem chráněným v ústavněprávní rovině, a to na rozdíl od politického diskursu.
128.
Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že v posuzované věci nastala obdobná situace jako ve věci řešené nálezem sp. zn. Pl. ÚS 7/22, a nemá proto rozumný důvod odchylovat se od tam vyslovených právních závěrů, založených na snaze hledat vyvážený vztah mezi právem parlamentní většiny a menšiny. Zkráceně vyjádřeno, většina má právo vládnout a menšina musí mít reálnou možnost vyjádřit svůj názor a nesmí za to být nijak postihována. Je třeba vycházet z toho, že racionální diskurs (i s plnohodnotným zapojením parlamentní opozice) je jedním ze základních předpokladů kvalitních výsledků legislativní činnosti a funkce Parlamentu jako zprostředkovatele společenských zájmů a legitimního vládnutí. Současně však Ústavní soudÚstavní soud nevidí žádný důvod, proč by měl poskytovat menšině ochranu tam, kde svých práv plynoucích z jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který do něj byla zakotvena, jako tomu bylo v posuzovaném případě.
129.
Ústavní soudÚstavní soud se otázkou, zda došlo k porušení jednacího řádu v souvislosti s námitkami sub e) a f), znovu samostatně nezabýval, neboť provedená, a jak bylo uvedeno výše, nikoliv zásadní omezení parlamentní menšiny byla reakcí na její obstrukční postup, mající povahu zneužití práv plynoucích z procedurálních pravidel. To platí i pro námitky sub a) až d), které se týkají stavu legislativní nouze a zkráceného jednání. Ústavní soudÚstavní soud považuje za vhodné dodat, že projednávání procedurálních otázek nelze z hlediska jeho významu klást na roveň projednávání samotného návrhu zákona, a tudíž není důvod, proč by pro ně měla platit přísnější pravidla než pro projednávání návrhu zákona samotného. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je v souladu se smyslem a účelem § 99 jednacího řádu, když se i na projednávání otázky, zda stav legislativní nouze existuje, resp. trvá a zda vládní návrh zákona bude projednáván ve zkráceném jednání, přiměřeně použije tohoto ustanovení (např. jeho odstavec 7), případně ustanovení, která se týkají obdobných situací (jako je např. § 109m odst. 2).
IX.
Přezkum napadených zákonných ustanovení
130.
Navrhovatelka argumentuje tím, že napadená zákonná ustanovení, resp. zákon č. 71/2023 Sb., mají nepřípustné retroaktivní účinky, v důsledku nichž došlo k porušení základních principů právního státu, a to právní jistoty a legitimního očekávání pojištěnců.
IX. a)
Obecná východiska
1.
K ústavním principům právní jistoty a zákazu retroaktivity
131.
Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.) konstatoval, že k definičním znakům právního státu (ve smyslu čl. 1 Ústavy) patří (také) principy právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo, jejichž součástí je zákaz retroaktivity (zpětné účinnosti) právních norem. Navázal tím na právní názor Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky vyslovený v nálezu ze dne 10. 12. 1992 sp. zn. Pl. ÚS 78/92 (Sbírka usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, 1992, č. 15).
132.
V nálezu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) se Ústavní soud zabýval rozlišením pravé a nepravé zpětné účinnosti. Konstatoval, že „[o]becně v případech časového střetu staré a nové právní normy platí nepravá retroaktivita, tj. od účinnosti nové právní normy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou (důsledkem opačné interpretace střetu právních norem by byla pravá retroaktivita). Aplikuje se tady princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání“.
133.
Ústavní soudÚstavní soud v tomto ohledu vycházel z právní doktríny, akceptované i právní praxí, konkrétně z definice E. Tilsche (in Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 75–78), podle které „[p]ravé zpětné působení nového zákona jest tu jen tehdy, když působí i pro dobu minulou [...] Nepravé zpětné působení [...] tu jest, když nový zákon nařizuje, že ho má být užito i na staré právní poměry již založené, ale teprve od doby, kdy počíná působnost nového zákona, anebo od doby ještě pozdější.“, a dále L. Tichého (in K časové působnosti novely občanského zákoníku, Právník, č. 12, 1984, s. 1104), podle kterého pravá retroaktivita zahrnuje v podstatě dvě odlišné situace, a to za prvé „stav, že nová úprava dávala vznik (novým právním) vztahům před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila“, a za druhé „novela může měnit právní vztahy vzniklé podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového zákona“. Pro pravou retroaktivitu podle Ústavního souduÚstavního soudu tudíž platí, že lex posterior ruší (neuznává) právní účinky v době účinnosti legis prioris, popřípadě vyvolává nebo spojuje práva a povinnosti subjektů s takovými skutečnostmi, jež v době účinnosti legis prioris neměly povahu právních skutečností.
134.
Jde-li o nepravou retroaktivitu, Ústavní soudÚstavní soud poukázal na definici A. Procházky (Retroaktivita zákonů. Slovník veřejného práva. Sv. III, Brno, 1934, s. 800), podle které „nový zákon sice nezakládá právních následků pro minulost, avšak buď povyšuje minulé skutečnosti za podmínku budoucího právního následku (prostá výlučnost), nebo modifikuje pro budoucnost právní následky podle dřívějších zákonů založené [...] Nepravé zpětné působení zákona pouze znamená, že nový zákon zachycuje (právně kvalifikuje) minulé skutečnosti nebo že se dotýká (modifikuje, ruší) existujících právních následků, t. j. na skutkové podstaty je založivší váže pro budoucnost jiná práva a jiné povinnosti než zákonodárství dosavadní. Jde zde tudíž o zásah nového zákona jednak do předchozích skutečností, jednak do t. zv. práv nabytých“.
135.
Rozlišování obou případů má význam z hlediska posuzování možných výjimek (ne)přípustnosti retroaktivity, neboť „[u] retroaktivity pravé platí zásada obecné nepřípustnosti, ze které existují striktně omezené výjimky přípustnosti, u retroaktivity nepravé naopak platí zásada obecné přípustnosti, ze které existují výjimky její nepřípustnosti.“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96, nález ze dne 13. 3. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 51/2000 (N 42/21 SbNU 369; 128/2001 Sb.) a nález ze dne 6. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 38/06 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.)].
136.
Vedle závěrů, k nimž dospěl Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96, může být pro účely určení intertemporální povahy právní normy inspirativní ustálená judikatura německého Spolkového ústavního souduústavního soudu [viz např. usnesení ze dne 14. 5. 1986 sp. zn. 2 BvL 2/83 (BVerfGE 72, 200) nebo ze dne 3. 12. 1997 sp. zn. 2 BvR 882/97 (BVerfGE 97, 67)]. Podle ní pravý zpětný (retroaktivní) účinek nastává, zasáhne-li zákonodárce k tíži dotčené osoby novým pravidlem do skutkového stavu (Tatbestand), který započal v minulosti a v ní již byl také „ukončen“ tak, že s nimi spojí jiné právní účinky (následky) než dosavadní pravidlo (Rückbewirkung von Rechtsfolgen). Oproti tomu nepravý zpětný právní účinek vykazuje taková právní norma, kterou zákonodárce zasáhne do skutkového stavu, který sice započal již v minulosti, ale který dosud nebyl „uzavřen“ (tatbestandliche Rückanknüpfung); dané pravidlo nemá vliv na časovou, ale věcnou působnost právní normy, kdy právní účinky zákona nastávají až po jeho vyhlášení, týkají se však situací, které již byly „uvedeny do pohybu“ před vyhlášením. V citovaném usnesení BVerfGE 72, 200 na str. 253 k daňové problematice Spolkový ústavní soudústavní soud uvádí: „Pouze pokud norma vyhlášená po skončení zdaňovacího období následně změní původně platný právní následek zdanění s účinností pro toto období, jedná se o zpětný účinek právní normy. Ve všech ostatních případech, kdy je změna vyhlášena v průběhu posuzovaného období, se jedná pouze o nové stanovení právního následku, který dosud nenastal.“ Spolkový ústavní soudústavní soud by za pravou retroaktivitu považoval typově situaci, kdy daňový poplatník řádně podá daňové přiznání podle tehdy účinné právní úpravy a teprve poté mu zákonodárce řekne, že ho vlastně podal špatně, neboť podle později přijatého zákona je daňová povinnost vyšší. Změny zákonného vymezení daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období tedy pravě retroaktivní nejsou, mohou ale být nežádoucí nestabilitou práva (nepravou retroaktivitou), v některých případech dokonce protiústavní.
137.
Lze tak učinit dílčí závěr, že zatímco pravá retroaktivita je obecně nepřípustná, nepravá retroaktivita je nepřípustná pouze výjimečně, a to zasahuje-li zásadně do legitimního očekávání občanů a důvěry v právo. Nepřípustnost nepravé retroaktivity je proto „individuální“, a to tam, kde „je tím zasaženo do důvěry ve skutkovou podstatu a význam zákonodárných přání pro veřejnost nepřevyšuje, resp. nedosahuje zájmu jednotlivce na další existenci dosavadního práva“ [Pieroth, B. Rückwirkung und Übergangsrecht. Verfassungsrechtliche Maßstäbe für intertemporale Gesetzgebung. Berlin, 1981, s. 380–381, srov. dále rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 19. 12. 1961 sp. zn. 2 BvR 1/60 (BVerfGE 13, 274)].
138.
Posuzování, zda je nepravá retroaktivita výjimečně nepřípustná, tedy spočívá v poměřování cíle, který zákonodárce sledoval, a prostředků, které k dosažení cíle zvolil, se zklamanou důvěrou občanů v právo, a to co do „únosnosti“ takového zklamání [viz bod 15 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/08 (N 127/62 SbNU 3; 236/2011 Sb.) nebo bod 55 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 17/11]. V tomto posuzování Ústavní soudÚstavní soud zohledňuje intenzitu veřejného zájmu, který zákonodárce ke změně právní úpravy vedl, a míru zklamání důvěry v právo. Význam má, o jaké právo jde a jak „silné“ očekávání zakládá, tj. zda pouhou důvěru v neměnnost právní úpravy, legitimní očekávání či dokonce právo samotné. Specifické postavení z hlediska jeho ochrany zde má legitimní očekávání v podobě majetkového nároku.
2.
K otázce legitimního očekávání
139.
Pro účely tohoto rozhodnutí považuje Ústavní soudÚstavní soud za vhodné odlišit pojem „legitimní očekávání“ v obecném smyslu, který se v souvislosti s činností zákonodárce v podstatě překrývá s pojmem „důvěra jednotlivce v právní řád“, a legitimní očekávání ohledně nabytí konkrétního majetku. Posléze uvedená kategorie je zvláštním případem legitimního očekávání a představuje základní právo zaručené čl. 11 odst. 1 Listiny, resp. čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě (srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 2/02 a sp. zn. Pl. ÚS 9/07, body 80 a násl.). Podle ustálené judikatury ESLP je totiž pojem „majetek“ obsažený v tomto ustanovení třeba vykládat tak, že má autonomní rozsah, který není omezen na vlastnictví hmotného jmění a nezávisí na formální kvalifikaci vnitrostátního práva (rozsudek ze dne 22. 6. 2004 ve věci stížnosti č. 31443/96 – Broniowski proti Polsku, bod 129); může zahrnovat jak „existující majetek“, tak majetkové hodnoty, včetně pohledávek, na jejichž základě stěžovatel může tvrdit, že má přinejmenším „legitimní očekávání“ dosáhnout určitého užívání vlastnického práva. K porušení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě může přitom dojít i ze strany zákonodárce, pokud by změnou zákona došlo ke znemožnění nabytí majetku, k němuž určitým subjektům svědčilo legitimní očekávání (viz rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 6. 10. 2005 ve věci Draon proti Francii, stížnost č. 1513/03). Ústavní soudÚstavní soud k tomuto principu v souladu s touto judikaturou uvedl, že „z ní zřetelně vystupuje pojetí ochrany legitimního očekávání jako majetkového nároku, který byl již individualizován právním aktem, anebo je individualizovatelný přímo na základě právní úpravy“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 50/04).
140.
Nutno zmínit, že podle judikatury ESLP pod ochranu uvedeného ustanovení spadají i nepodmíněné veřejnoprávní nároky, jako jsou sociální dávky (viz rozsudek velkého senátu ze dne 6. 7. 2005 ve věci Stec a další proti Spojenému království, stížnosti č. 65731/01 a 659000/01), včetně důchodů (rozsudek ze dne 25. 10. 2011 ve věci Valkov a ostatní proti Bulharsku, stížnost č. 2033/04), byť čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě sám o sobě nezaručuje právo na důchod v určité výši (rozsudek ze dne 12. 10. 2004 ve věci Kjartan Asmundssson proti Islandu, stížnost č. 60669/00).
3.
Princip ochrany nabytých práv a důchodové pojištění
141.
Pro účely tohoto rozhodnutí dále považuje Ústavní soudÚstavní soud za potřebné zmínit princip ochrany nabytých práv (iura quaesita), který jednak – stejně jako zákaz retroaktivity – nepřipouští změnu minulého právního účinku (subjektivního práva) ex tunc, jednak pro budoucnost uchovává jednou založené subjektivní právo. Lze se ztotožnit s tím, že problematika nabytých práv se překrývá s problematikou zpětného působení právních norem (viz Knapp, V. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1996, s. 209) nebo s ní úzce souvisí v tom smyslu, že zde obdobným způsobem působí princip důvěry jednotlivce v právo. Klíčovou hodnotou je tu stabilita práva. Jak bude rozvedeno níže, tato stabilita se u práva na opakující se plnění v podobě důchodu projevuje specifickým způsobem, neboť takové právo lze na straně jedné do budoucna měnit, na straně druhé může za určitých okolností i taková změna představovat z hlediska časového nepřípustný zásah (případ nepřípustné nepravé retroaktivity).
142.
Princip ochrany důvěry jednotlivce v právo se týká celého právního řádu a jako takový podléhá ústavněprávní ochraně na základě čl. 1 Ústavy, nadto některé veřejnoprávní nároky majetkové povahy mohou být přímo chráněny čl. 11 odst. 1 Listiny. V oblasti sociálního pojištění je však možné hovořit o nabytých právech v poněkud zvláštním slova smyslu, neboť „slábnou v čase“, a tudíž pro ně v plném rozsahu neplatí teze jejich „nezměnitelnosti“ pro futuro. V tomto ohledu však lze značnou míru ochrany jistě přiznat důchodovému statusu (jako takovému), který pojištěnec již nabyl, a to po splnění podmínek stanovených (např.) v § 28 zákona č. 155/1995 Sb. U jednotlivých nároků vůči státu by bylo možné hovořit o „nabytých právech“ ve vztahu k již vyplaceným plněním, eventuálně ve vztahu k jednotlivým již splatným veřejnoprávním plněním (typicky již splatný nárok na měsíční výplatu důchodu).
4.
Ústavněprávní ochrana pojištěnců
143.
V souvislosti s případnými změnami v právní úpravě důchodového pojištění zákonodárce musí brát na zřetel čl. 30 odst. 1 Listiny, který zakotvuje základní právo na přiměřené hmotné zabezpečení. Jde o tzv. sociální právo, přičemž jeho konkrétní podobu určí zákon (čl. 30 odst. 3 Listiny), a také se lze tohoto práva domáhat pouze v mezích tohoto prováděcího zákona (čl. 41 odst. 1 Listiny). Z uvedených ustanovení plyne pro zákonodárce povinnost prováděcí zákon přijmout, nicméně je v zásadě již věcí jeho volné úvahy, jak příslušnou materii upraví, resp. jaký obsah tomuto základnímu právu propůjčí, nevybočí-li přitom z ústavněprávních limitů, v nichž klíčové místo zaujímá požadavek na zachování samotné podstaty tohoto základního práva (v podobě tzv. minimálního standardu) ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny [nález ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.)].
144.
Skutečnost, že uvedená práva vyplývají z čl. 30 odst. 1 Listiny, však samozřejmě neznamená, že by zákonodárce nemohl důchodové dávky do budoucna snížit či změnit podmínky vzniku nároku na důchod. V tomto ohledu lze jistě přisvědčit vládě, že ani v této oblasti se nikdo nemůže spoléhat na neměnnost právní úpravy. Pro případ změn však musí zákonodárce dbát o dodržení ústavněprávních limitů, které plynou z principů sociálního státu, k němuž se Česká republika nepochybně hlásí, a to důrazem na nedotknutelnost lidské důstojnosti a obecně sdílených hodnot lidství v preambuli Ústavy, čl. 1 Listiny, zakotvením základních sociálních práv v ústavním pořádku [srov. bod 45 nálezu ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.) nebo bod 47 nálezu ze dne 12. 5. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 55/13 (N 93/77 SbNU 339; 170/2015 Sb.)] a převzetím mezinárodních závazků v této oblasti, byť tak nečiní výslovně. Současně je jeho povinností respektovat obecné zásady jednak rovnosti, resp. zákazu diskriminace (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny), jednak ochrany důvěry jednotlivce v právo.
145.
Ústavní příkaz k ochraně důvěry v právo dopadá na právní předpisy upravující vedle samotné výše důchodů i věk odchodu do důchodu či sazbu důchodového pojištění. Konkretizují jej zásady týkající se zpětného působení právních norem tak, jak byly výše nastíněny, případně princip ochrany nabytých práv. Zcela obecně lze konstatovat, že z uvedeného hlediska má zákonodárce širší prostor tam, kde zasahuje do postavení pojištěnců jakožto budoucích příjemců důchodů. Naopak na zásah do důchodových plnění již přiznaných důchodů lze klást podstatně vyšší požadavky. V prvním případě totiž dotčené subjekty nedisponují konkrétními právy, ale pouze zákonem založeným očekáváním, že v budoucnu získají důchod. Jde-li o krácení jednotlivých plnění ve formě důchodů pojištěncům, zákonodárcův prostor se zužuje, čím bližší je splatnost takového plnění. Povinností zákonodárce je proto veškeré změny v právní úpravě, které se dotýkají výše důchodů a jsou v neprospěch jejich příjemců, provést s dostatečným časovým předstihem, aby se důchodci mohli nové situaci přizpůsobit.
146.
Pro zodpovězení otázky, zda z hlediska principu ochrany důvěry jednotlivce v právní řád i principu sociálního státu obstojí zásah zákonodárce (ve formě napadených zákonných ustanovení) do práv příjemců důchodů, zásadní bude ona „míra očekávání“. Toto kritérium je třeba posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu z věcného, osobního a především časového hlediska. Při těchto úvahách je třeba klást důraz na specifickou povahu právního vztahu mezi pojištěncem a státem, kde jde o opakující se plnění poskytovaná státem po (značnou) dobu, během které může docházet (a pravidelně dochází) k podstatným změnám společenských a ekonomických podmínek.
IX. b)
Použití obecných východisek na posuzovaný případ
147.
Ústavní soudÚstavní soud předesílá a zdůrazňuje, že nehodnotí fiskální správnost či sociální spravedlnost kroku vládní většiny, která z ekonomických důvodů zabránila takovému zvýšení důchodů, jaké zákon č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 19. 3. 2023, předpokládal. Ústavní soudÚstavní soud hodnotí, zda změna právní úpravy provedená zákonem č. 71/2023 Sb. obstojí z hlediska základních principů právního státu ve smyslu čl. 1 Ústavy, a to principu právní jistoty, konkrétně pak principu ochrany důvěry jednotlivce v právo, a z ní se odvíjejícího zákazu zpětné účinnosti zákona, jakož i (potažmo) ústavně zaručených základních práv a svobod dotčených fyzických osob – příjemců důchodů; v tomto smyslu bude pojem „legitimní očekávání“ používán níže. Teprve za předpokladu, že by změna právní úpravy obstála z těchto hledisek, bylo by namístě posuzovat, zda její výsledek (tj. valorizace ve stávající nově upravené výši) nekoliduje s ústavně zaručeným základním právem ve smyslu čl. 30 Listiny.
1.
K námitce retroaktivity
148.
Zásadním momentem pro posouzení této věci je, zda z časového hlediska nedošlo k nepřípustnému zpětnému působení práva, konkrétně zda zákon č. 71/2023 Sb. má retroaktivní povahu a zda jsou jeho případné zpětné účinky slučitelné s požadavky ústavnosti. Navrhovatelka tvrdí, že uvedený zákon retroaktivní účinky vykazuje, což zdůvodňuje tím, že příjemcům důchodů vznikl nárok na valorizaci důchodů ke dni 31. 1. 2023, kdy došlo k naplnění podmínek pro mimořádné zvýšení důchodů, stanovených v § 67 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. (ve znění účinném do 19. 3. 2023), tedy ještě předtím, než vláda vůbec předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona později publikovaného pod č. 71/2023 Sb. Vláda oponuje, že pojištěncům mohlo právo na mimořádné zvýšení důchodů vzniknout až vydáním prováděcího předpisu, neboť podle zákona (až) tento předpis zvýšení důchodů „stanoví“ (§ 67 odst. 16 zákona č. 155/1995 Sb.).
149.
Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že za zpětně působící (pravou retroaktivitu) by bylo možné novou právní úpravu považovat pouze tehdy, kdyby měnila samotný vznik určitého právního vztahu nebo následky určitých právních skutečností, které nastaly přede dnem účinnosti nové úpravy. Nelze však vyloučit novou úpravu právních následků určitého právního vztahu dříve vzniklého působící ex nunc (např. změnu výše pravidelně se opakujících plnění, majících původ ve starší právní skutečnosti, do budoucna). Proto také v minulosti Ústavní soudÚstavní soud dovodil [nález sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.)], že „aby se jednalo o retroaktivitu, musel by zákon odejmout (resp. zrušit) nárok na výsluhový příspěvek zpětně, ke dni jeho přiznání, přičemž by již vyplacené částky musely být vráceny“. Typickým příkladem nepravé retroaktivity (v onom případě s ohledem na jeho specifika protiústavní nepravé retroaktivity) bylo faktické snížení finanční náhrady (zastřeným zdaněním) církvím a náboženským společnostem pro jednotlivá plnění do budoucna [nález ze dne 1. 10. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 5/19 (N 168/96 SbNU 144; 303/2019 Sb.), bod 96].
150.
Ústavní soudÚstavní soud dále pro upřesnění uvádí, že pod pojmem „valorizace“ rozumí jednak zákonem stanovený proces zvyšování důchodů, jednak samotné jejich zvýšení o zákonem předpokládanou částku; pojem zvýšení důchodů pro účely tohoto rozhodnutí (podle kontextu) zahrnuje nejen zvýšení důchodu podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale i zvýšení příplatku k důchodu podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 8 věty čtvrté zákona č. 357/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
151.
Podle § 67 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se procentní výměry vyplácených důchodů zvyšují mimo pravidelný termín, pokud v období pro zjišťování dosáhl růst cen aspoň 5 %, přičemž vyplácené důchody se zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. Klíčové pro nyní posuzovanou věc z hlediska námitky retroaktivity je proto stanovení okamžiku (měsíce), ve kterém vznikl nárok na mimořádnou valorizaci, přesněji řečeno nárok na výplatu důchodu ve výši včetně této mimořádné valorizace.
152.
Navrhovatelka tvrdí, že právní nárok na mimořádnou valorizaci důchodů vznikl již ke konci ledna 2023, a to přímo ze zákona, a následné (zákonem předvídané) vydání prováděcího nařízení vlády pouze deklarovalo parametry valorizace stanovené přímo zákonem. S tímto výkladem se však Ústavní soudÚstavní soud neztotožňuje.
153.
Za problematické považuje Ústavní soudÚstavní soud především tvrzení navrhovatelky, která vznik právního nároku dovozuje již ze samotné právní skutečnosti, která nastává okamžikem splnění podmínek stanovených zákonem [§ 67 odst. 4 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.]. Konstrukce zákonné úpravy je přitom jiná: samotná okolnost zjištění růstu cen nad 5 % ještě sama o sobě nezakládá právní nárok na odpovídající mimořádnou valorizaci důchodů, nýbrž teprve iniciuje valorizační proces, který je završen vydáním prováděcího předpisu podle § 67 odst. 16 téhož zákona. Jeho výsledkem je následná výplata důchodů pojištěncům v odpovídající, tj. valorizované výši, posunutá v čase od momentu zjištění, že budou pro provedení mimořádné valorizace dány důvody. Jinak řečeno, právní nárok (který v sobě zahrnuje i právo na soudní ochranu, tedy na přiznání zvýšené výměry důchodů) vzniká až tímto následujícím pátým kalendářním měsícem, kdy bude (mimořádně valorizovaný) důchod splatný, a to na základě určení konkrétní nominální částky, o kterou budou jednotlivé důchody zvýšeny, stanovené prováděcím předpisem (§ 67 odst. 16 zákona č. 155/1995 Sb.).
154.
Z právě uvedeného samozřejmě nevyplývá, že by samotné určení měsíce, od kterého se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, bylo bez právního významu. Tento význam spočívá především v tom, že 1. z takto zjištěného růstu cen se odvozuje konkrétní zvýšení procentní výměry důchodů a 2. začíná běžet lhůta pro vydání prováděcího právního předpisu (tzn. 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %; srov. § 67 odst. 16 citovaného zákona). V poslední řadě pak stanoví, od kterého kalendářního měsíce bude důchod v důsledku provedené mimořádné valorizace zvýšen.
155.
Z uvedeného nicméně současně plyne, že určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu; ten totiž vzniká teprve splatností konkrétní dávky. Jestliže zákonodárce ještě před vznikem tohoto právního nároku nyní napadeným zákonem snížil výši této jinak obecně předpokládané mimořádné valorizace, nejednal nepřípustně retroaktivně (nešlo o pravou retroaktivitu).
156.
V této souvislosti vyvstává otázka, jaký význam má povinnost vlády vydat prováděcí právní předpis podle § 67 odst. 16 zákona č. 155/1995 Sb. (ve znění účinném do 30. 9. 2023).
157.
Kompetenci vlády vydávat nařízení upravuje čl. 78 Ústavy, podle něhož tak může činit k provedení zákona a v jeho mezích. Nařízení vlády tedy nesmí překročit meze určené prováděným zákonem. Ústavní soudÚstavní soud již ve své předchozí judikatuře dovodil, že meze zákona jsou buď vymezeny výslovně, anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 17/95, ze dne 29. 4. 1998 sp. zn. Pl. ÚS 43/97 (N 48/10 SbNU 319; 119/1998 Sb.), ze dne 11. 2. 2004 Pl. ÚS 31/03 (N 16/32 SbNU 143; 105/2004 Sb.) nebo sp. zn. Pl. ÚS 21/14]. Parlament není ve stanovení těchto mezí nijak omezen, ledaže by ústavní zákon předepsal pro určité právní předpisy formu zákona.
158.
Nařízení vlády nemůže být praeter legem, nýbrž se musí pohybovat secundum et intra legem. Ze zákona má být patrný obsah, účel a rozsah prováděcí regulace, nařízení má upravovat případy stejného druhu a držet se neurčitého okruhu adresátů. Hranice zmocnění bude spočívat na uvážení zákonodárce.
159.
Z uvedeného teoretického rámce je tedy zřejmé, že se v praxi lze setkat se třemi základními typy nařízení vlády. Jednak jde o takové nařízení vlády, které je vydáváno přímo na základě Ústavy a nemá výslovné zmocnění v zákoně (historicky např. nařízení vlády č. 104/1994 Sb., kterým byla vyhlášena závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace). Za druhé jde o takové nařízení vlády, které má sice zmocnění v konkrétním zákoně, ale jde o zmocnění ponechávající velké uvážení na samotné vládě, jak s tímto zmocněním naloží a jaké konkrétní – po stránce obsahu – nařízení vydá [např. § 31 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), a k němu prováděcí nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech]. A konečně za třetí jde o takové nařízení vlády, jehož konkrétní obsah je již nutně determinován samotným zákonem, a fakticky tedy jde o pokyn zákonodárce vůči vládě, že určité nařízení vlády musí být vydáno a současně s jakým konkrétním obsahem, pročež vláda nemá pravomoc vymezit jeho konkrétní obsah.
160.
To je právě případ § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon totiž jasně vytyčil vládě meze, kterými se musí řídit – tedy povinnost vydat v časově vymezeném prostoru nařízení vlády s konkrétně stanoveným obsahem vyplývajícím přímo ze zákonných podmínek. Tento postup a právní úpravu považuje Ústavní soudÚstavní soud za jednoznačné a neumožňující vládě jiný přístup. Jinak řečeno, není na vůli vlády, zda prováděcí předpis vydá či nikoliv, její povinností je, nastanou-li zákonem stanovené podmínky pro mimořádné zvýšení důchodů, konat a vydáním prováděcího předpisu valorizaci „dovršit“. Obsahem prováděcího předpisu je stanovení konkrétních parametrů zvýšení důchodů předvídaných přímo zákonem. Za této situace Ústavní soudÚstavní soud zastává názor, že kdyby vláda této své povinnosti (vydat prováděcí předpis) z jakéhokoliv důvodu ve stanovené lhůtě nedostála, nemohlo by to mít žádný vliv na (později vzniklou) povinnost státu vyplatit důchod jeho příjemci v zákonem přepokládané výši, resp. pojištěnec by mohl svůj nárok na důchod v takové výši uplatnit úspěšně u soudu.
161.
Pokud by tedy vláda zůstala nečinná a (trvající) příkaz zákonodárce nerespektovala, dopustila by se protizákonného opomenutí a dotčené subjekty by se proti tomuto opomenutí mohly domáhat i soudní ochrany, včetně následného přezkumu v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. Na tomto závěru nic nemění ani okolnost, že (jak také vyplynulo z ústního jednání dne 10. 1. 2024) průměrně informovaný občan zřejmě není schopen si sám spočítat svůj vlastní důchod a jeho valorizace. Jinými slovy vyjádřeno, okolnost, že určení správné výše důchodu není (z pochopitelných důchodů) triviální, v žádném případě nemůže být k tíži pojištěnců, kteří mají zcela legitimní právo na správné vyměření svých důchodů.
162.
O pravou retroaktivitu by šlo teprve tehdy, vyplatil-li by stát (nebo aspoň vyměřil) vyšší důchody a pak je od příjemců důchodů vybral zpět nebo by je sice nevyplatil, ale byl by s výplatou důchodů v prodlení či měl alespoň nedospělou pohledávku (důchody se vyplácí dopředu v běžném měsíci). Takto by zasáhl do uzavřeného děje a dopustil by se pravé retroaktivity. Naproti tomu v posuzovaném případě vždy šlo o výši důchodů budoucích. Nešlo tedy o pravou retroaktivitu, nýbrž jen o retroaktivitu nepravou. I ta ovšem, jak už bylo uvedeno, může být nepřípustným zásahem do legitimního očekávání.
163.
Lze proto uzavřít, že v nyní posuzované věci k nepřípustné pravé retroaktivitě v důsledku přijetí zákona č. 71/2023 Sb. nedošlo. Zákon nabyl účinnosti ještě předtím, než vznikl právní nárok na vyplacení důchodu v měsíci po mimořádné valorizaci, přičemž tento právní nárok by vznikl až v pátém kalendářním měsíci (§ 67 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tzn. v červnu 2023.
2.
K námitce porušení legitimního očekávání
164.
Samotná skutečnost, že zákon nemá účinky ústavně zakázané pravé retroaktivity, ještě neznamená, že jen proto jsou jeho časové účinky ústavně neproblematické. Rovněž nepravá retroaktivita, jak už bylo uvedeno, může být nepřípustným zásahem do legitimního očekávání. Ústavní soudÚstavní soud proto musel dále zvážit, zda jde či nejde o nepřípustnou (ústavně nesouladnou) nepravou retroaktivitu, která nepřijatelně zasahuje do legitimního očekávání příjemců důchodů.
165.
Ústavní soudÚstavní soud nemá žádné pochybnosti v tom ohledu, že samotný zákon č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 19. 3. 2023, založil u pojištěnců legitimní očekávání, že v důsledku inflace nedojde ke snížení jejich reálných důchodů, které dostávalo konkrétní podobu i s ohledem na veřejně prezentované informace i predikce o výši inflace ve druhém pololetí roku 2022. Z nich bylo možné vyvodit, že se blíží okamžik, kdy bude třeba přistoupit k další valorizaci, která bude mít významné dopady na státní rozpočet. Toto legitimní očekávání bylo posíleno především tím, že dne 31. 1. 2023 došlo ke splnění podmínek § 67 odst. 1 a 3 uvedeného zákona. Na základě oznámení míry inflace ČSÚ ze dne 10. 2. 2023 pak bylo možné objektivně najisto postavit i konkrétní výši této valorizace, čímž zmíněné legitimní očekávání dostalo zcela konkrétní podobu. Dlužno dodat (jak plyne i ze shora uvedeného), že obsahem tohoto oznámení je údaj o inflaci, což je „jen“ právní skutečnost, se kterou zákon č. 155/1995 Sb., ve znění do 19. 3. 2023, spojoval příslušné právní důsledky.
166.
Přijetím (schválením) zákona č. 71/2023 Sb. došlo k další úpravě výše důchodů, a tím i k ukončení legitimního očekávání příjemců důchodů, založeného předchozí právní úpravou. Tento okamžik má význam z hlediska posouzení, zda zákonodárce provedl příslušnou změnu s takovým časovým předstihem, aby neporušil princip oprávněné důvěry jednotlivců v právo (v jeho stabilitu); v opačném případě by šlo o – z hlediska času – nepřípustný zásah do legitimního očekávání, resp. již „nabytých práv“, jež jsou chráněna čl. 11 odst. 1 Listiny, a to i přesto, že jejich neměnnost je pouze relativní (šlo by tedy o ústavně nepřípustnou nepravou retroaktivitu).
167.
Jak již bylo výše zmíněno, zákonodárce změnil právní úpravu ještě předtím, než příjemcům důchodů vznikl subjektivní veřejnoprávní nárok na výplatu vyšší měsíční výše důchodu, a to s určitým předstihem – zákon č. 71/2023 Sb. byl schválen v Poslanecké Sněmovně dne 4. 3. 2023 a v Senátu dne 8. 3. 2023, prezident ho podepsal dne 16. 3. 2023 a nabyl platnosti a účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 20. 3. 2023, přičemž jak původní, tak i nový nárok (by) vznikl až v červnu roku 2023. Umožnila mu to právní úprava, podle které mezi vznikem příslušného práva a nároku je stanoven časový odstup.
168.
Lze tak učinit dílčí závěr, že v daném případě skutečně došlo v určité míře k zásahu do legitimního očekávání příjemců důchodů v důsledku novelizace provedené zákonem č. 71/2023 Sb., nicméně toto legitimní očekávání bylo poměrně krátké a nejpozději skončilo dne 20. 3. 2023, kdy se stal zákon č. 71/2023 Sb. platným.
169.
Při posuzování ústavnosti je rovněž třeba vzít v úvahu, že oblast důchodového zabezpečení představuje značně specifickou materii, kdy dochází k napětí mezi legitimním očekáváním (a zájmem) příjemců důchodů na straně jedné a veřejným zájmem na právní úpravě, která by odpovídala aktuálním společenským poměrům a ekonomické situaci státu, s ohledem na něž se již jednotlivec nemůže spoléhat na „neměnnost“ právního řádu. Jde-li konkrétně o snížení valorizace důchodů, to je obecně přípustné, nicméně i pro ně existují pro zákonodárce určité limity, mezi které patří vedle principů rovnosti a proporcionality i princip důvěry jednotlivce v právo. Významné tak bude, jaké konkrétní dopady sporná legislativní změna na tuto důvěru vykazuje, a to s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu důchodových nároků.
170.
V této souvislosti je možno připomenout též judikaturu ESLP, podle níž dokonce ani snížení důchodů nutně nevede k porušení závazků plynoucích z Úmluvy (rozsudek velkého senátu ze dne 13. 12. 2016 ve věci Béláné Nagy proti Maďarsku, stížnost č. 53080/13, § 117). Takový zásah do sféry chráněné čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě však musí být proveden na základě právních norem, které jsou v souladu s vnitrostátním právem a které jsou dostatečně dostupné, určité a předvídatelné při aplikaci (§ 112 a tam citovaná judikatura). Zásah dále musí sledovat legitimní cíl, při jehož vymezování mají ovšem jednotlivé státy a jejich legislativní orgány široký prostor pro uvážení (§ 113). Konečně musí jít o zásah přiměřený sledovanému cíli (§ 115), tedy musí být zachována spravedlivá rovnováha mezi ochranou jednotlivce a požadavky obecného zájmu. Toto posouzení se přitom neodvíjí jen od výše částky či procenta, o které byly důchody sníženy, ale od celkového vyhodnocení takového kroku ve světle všech relevantních okolností (§ 117; shodně k přístupu ESLP viz rozsudek velkého senátu ze dne 5. 9. 2017 ve věci Fábián proti Maďarsku, stížnost č. 78117/13, § 65). ESLP tak například v nedávném rozhodnutí ze dne 17. 1. 2023 ve věci Žegarac a ostatní proti Srbsku, stížnost č. 54805/15, akceptoval dočasné snížení důchodů v letech 2014 až 2018, které u nejvyšších důchodů činilo až 19,4 % (obdobně viz i rozhodnutí ze dne 4. 7. 2017 ve věci Mockienė proti Litvě, stížnost č. 75916/13). Podstata nyní posuzované věci přitom nespočívá v tom, že by došlo k nominálnímu snížení důchodů, nýbrž v tom, že sice došlo k jejich mimořádnému navýšení, avšak nikoliv ve výši, která by podle původních pravidel odpovídala zjištěnému růstu cen. Z hlediska Úmluvy nelze klást na snížení valorizace důchodů přísnější pravidla, než jaká by platila pro snížení důchodů samotných.
171.
K tomu nicméně Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že navzdory právě citované judikatuře ESLP rozhodně neplatí, že je ústavně přípustné jakékoliv snížení důchodů, a v tomto ohledu zejména zdůrazňuje, že právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří podle čl. 30 odst. 1 Listiny je třeba vykládat v kontextu práva na zachování lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny). Pokud by proto došlo ke snížení důchodů v míře, která by zasahovala do nepodkročitelných základů lidské důstojnosti, jednalo by se o opatření zcela zjevně protiústavní.
172.
V případě tvrzeného zásahu do vlastnického práva (resp. legitimního očekávání) cestou nepravé retroaktivity Ústavní soudÚstavní soud posuzuje cíl, který zákonodárce sledoval, a prostředky, které k dosažení tohoto cíle zvolil, a ty poměřuje se „zklamanou důvěrou občanů v právo“.
173.
Důvodem přijetí zákona č. 71/2023 Sb. bylo, že pokud by stát nezasáhl, aby dostál právu pojištěnců na zvýšení důchodů podle stávající právní úpravy, vedlo by to ke zhoršení finanční situace státu, konkrétně ke zvýšení deficitu důchodového účtu a potažmo ke zvýšení schodku státního rozpočtu, z něhož musí být daný deficit financován. Záměr zákonodárce konsolidovat veřejné finance a postupně snižovat rozpočtový deficit (a s tím související zadlužení) je cílem primárně politickým. Má-li zákonodárce za to, že je ve veřejném zájmu snižovat zadlužení státu (a dosáhnout vyrovnaného důchodového účtu), je to třeba z hlediska ústavnosti jako legitimní zcela akceptovat. V tomto ohledu Ústavní soudÚstavní soud pro stručnost odkazuje jak na vyjádření vlády, tak také na informace plynoucí z vyjádření NRR a ČNB.
174.
Kromě toho však nelze přehlédnout, že stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí nejsou jen cílem politickým, nýbrž jedná se o právní povinnost, plynoucí ze zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Podle § 2 odst. 1 a 3 tohoto zákona totiž „[s]tát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost [...] Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dbají o takový vývoj dluhu sektoru veřejných institucí, který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí“. Tuto právní povinnost (především) vlády vnímá Ústavní soudÚstavní soud v kontextu projednávané věci tak, že konsolidované veřejné finance jsou v zájmu především sociálně slabších a zranitelných osob: právě ty jsou totiž do značné míry závislé na pomoci ze státního rozpočtu.
175.
Ústavní soudÚstavní soud dále vychází z toho, že prostředek, který za tímto účelem zákonodárce zvolil, je nepochybně způsobilý snížit výdaje státu, a může tak mít pozitivní dopad na jeho hospodaření, v aktuálních poměrech pak na výši schodku důchodového účtu a potažmo státního rozpočtu. Současně je třeba vzít v úvahu, že nejde o jediný prostředek, ale je tomu právě naopak. Na celkové hospodaření státu v rozpočtovém roce mají dopady veškerá opatření, která postihují nejen výdajovou, ale i příjmovou stránku státního rozpočtu, a jejich uplatnění. Otázka, jaká má být míra zadlužení státu či jakým způsobem mají být důchody financovány (včetně toho, zda k tomu mají být použity i jiné zdroje, než je pojistné), je plně v rukou státu, nicméně nikoliv soudní moci.
176.
Proto také Ústavní soudÚstavní soud neakceptuje ani námitku navrhovatelky ohledně jednorázovosti a zjevné účelovosti zvoleného opatření. Zmíněná jednorázovost je totiž ve svém důsledku pro příjemce důchodů výhodnější než např. úplné zrušení systému automatismu při mimořádných valorizacích. Ad absurdum, pokud by Ústavní soudÚstavní soud skutečně přisvědčil této námitce navrhovatelky, zřejmě by jako ústavně konformní měl akceptovat řešení, které by tento systém zcela odstranilo, což si zřejmě ani navrhovatelka sama nepřeje. Ústavní soudÚstavní soud nespatřuje ústavní deficit ani v tvrzené zjevné účelovosti opatření, protože – jak již bylo uvedeno dříve – sledovaný účel, spočívající v částečné konsolidaci veřejných rozpočtů a dalším nenavyšování salda důchodového účtu, shledal ústavně souladným. V obecné rovině lze ostatně uvést, že pojmovým znakem každého právního předpisu je jeho účel; jinak by totiž postrádal rozumný smysl.
177.
Ústavní soudÚstavní soud má dále za to, že jeho úkolem není hledat konkrétní řešení, kterými by mělo dojít ke konsolidaci veřejných financí, resp. ke snížení salda důchodového účtu. Toto rozhodování totiž vůbec nepřísluší orgánům moci soudní, neboť se jedná primárně o politická rozhodnutí (byť samozřejmě s ekonomickými, sociálními a dalšími dopady), provedená formou legislativní a exekutivní k tomu určenými orgány, disponujícími rovněž odpovídající odbornou kapacitou. Jiná věc je, že prohlubující se deficit na důchodovém účtu a především nezbytnost zásadní důchodové reformy, jak plyne z prognóz demografického vývoje a navazujících ekonomických analýz, jsou skutečnosti známé této i předchozím vládám, jakož i široké veřejnosti již několik desetiletí, a přesto na tyto velmi varovné údaje politické reprezentace odpovídajícím způsobem nereagují. Dlouhodobá ignorace demografického vývoje a s tím související prohlubující se deficit důchodového účtu přitom negativně dopadnou na budoucí generace, na jejich právo na podporu státu a důstojný život v důchodovém věku. Rovněž v tomto kontextu tak Ústavní soudÚstavní soud shledal zákon č. 71/2023 Sb. směřující k částečné konsolidaci veřejného rozpočtu a nenavyšování salda důchodového účtu ústavně souladným.
178.
Jde-li o intenzitu dotčení důvěry v právo, Ústavní soudÚstavní soud ji nehodlá nijak marginalizovat. Napadeným legislativním opatřením skutečně bylo do určité míry zasaženo do legitimního očekávání přírůstku vlastnického práva, které je rovněž ústavně chráněno čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Nelze ani pominout, co bylo účelem původní právní úpravy – tedy že nastane-li mimořádná situace, kdy cenový růst přesáhne určitou úroveň, tento má být adekvátně kompenzován (byť se značným zpožděním), tj. tak, aby se reálný důchod nesnížil a neklesla životní úroveň příjemců důchodů.
179.
Na straně druhé však nelze přehlížet ani celkový kontext věci. Jak již totiž plyne i ze shora uvedeného, napadená zákonná ustanovení nevedla k nominálnímu snížení již existující výše přiznaných důchodů a ani k jejich zmrazení (jak se tomu ve stejném období stalo u jiných kategorií výdělečně činných osob), nýbrž „pouze“ k mimořádné valorizaci důchodů v nižší než předem předpokládané výši. Dále je třeba vidět celkovou tendenci vývoje výše důchodů, která je jednoznačně vzestupná, a jak se podává ze shora uvedeného, v průběhu roku 2022 došlo ke dvěma mimořádným valorizacím důchodů (červen a září), které spolu s řádnými valorizacemi a s dopady zavedení tzv. „výchovného“ znamenaly dodatečné výdaje důchodového systému téměř o 100 mld. Kč, což vedlo i k nárůstu náhradového poměru (podíl průměrného důchodu a průměrné mzdy) ze 40,2 % z konce roku 2021 až na 45,8 % v roce 2022. Rovněž s ohledem na tento celkový kontext proto nelze dovodit, že by napadené opatření bylo způsobilé zasáhnout podstatu základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří podle čl. 30 odst. 1 Listiny.
180.
Neexistuje základní právo na trvalý růst důchodů v důsledku růstu cen (inflace). Podstatou základního práva podle čl. 30 odst. 1 Listiny je záruka důstojného života ve stáří, což mimo jiné znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické zvyšování. To je výsledkem konkrétní politiky a předmětem úpravy zákonodárcem. Jak v minulosti uvedl Ústavní soudÚstavní soud, „princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, ta podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11, bod 85).
181.
Z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu je podstatné, aby v důsledku uskutečňování této politiky nedošlo k podkročení esenciální podstaty tohoto základního práva, což však v nyní posuzované věci nelze bez dalšího dovodit (nižší míra valorizace totiž nepostihla pouze příjemce důchodu v sociálně nepříznivé situaci, nýbrž i takové příjemce, kteří patří do nejvyšších příjmových skupin). Je proto zřejmé, že nižší míra valorizace důchodů se u jejich příjemců projevila velmi rozdílným způsobem a různou intenzitou.
182.
Současně se však podává z důvodové zprávy k návrhu zákona, že legislativní opatření bylo zvoleno tak (kombinace procentního a nominálního zvýšení důchodů), že ve svém důsledku bylo dokonce výhodnější pro příjemce nejnižších důchodů (původní důchod 8 000 Kč by byl navýšen o částku 456 Kč, zatímco podle napadeného zákona o 492 Kč). Je proto zřejmé, že vláda zvažovala sociální dopad nové zákonné úpravy a snažila se „nerozevírat nůžky“ mezi nejnižšími a nejvyššími důchody, a naopak tento rozdíl snižovat, což Ústavní soudÚstavní soud považuje za zcela legitimní postup. Nešlo o „tupý“ plošný škrt, nýbrž o promyšlené opatření adresně reagující na příjemce důchodů v různých hladinách přiznaných dávek. Ministr práce a sociálních věcí při ústním jednání dne 10. 1. 2024 navíc zdůraznil, že pro minimalizaci negativních dopadů do sociální situace příjemců důchodů v konkrétních případech je určen adresný systém státní sociální péče, zejména příspěvek na bydlení, což považuje Ústavní soudÚstavní soud rovněž za relevantní argument.
183.
Ústavní soudÚstavní soud proto uzavírá, že pro přijetí zákona č. 71/2023 Sb. byl dán silný veřejný zájem a zákonodárce svým postupem s ohledem na celkový kontext věci zásadně neporušil princip ochrany důvěry jednotlivce v právní řád. Jakkoliv proto Ústavní soudÚstavní soud připouští, že skutečně došlo k zásahu do legitimního očekávání příjemců důchodů, šlo o zásah, který byl s ohledem na shora popsané okolnosti proporcionální, a tedy i ústavně souladný. Současně nelze ani dovodit, že by napadený zákon zasáhl do podstaty základního práva podle čl. 30 odst. 1 Listiny.
X.
Závěr
184.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení napadených ustanovení zamítl jako nedůvodný.
185.
Ústavní soudÚstavní soud dodává, že velmi intenzivně vnímá nelehkou situaci, v níž se aktuálně nacházejí někteří příjemci důchodů jako zranitelné osoby. Současně si je Ústavní soudÚstavní soud vědom specifik skladby životních nákladů důchodců a intenzivního dopadu inflace právě na ně. Je však také třeba vidět, že vlivem minulých opakovaných zvýšení důchodů dopadá na příjemce důchodů (ve smyslu celkové socioekonomické skupiny) přeci jen relativně méně intenzivně než na některé skupiny výdělečně činných obyvatel (srov. důvodovou zprávu k návrhu zákona). Zároveň je však třeba ji nazírat i v rámci mezigenerační solidarity, tedy solidarity současných příjemců důchodů s dalšími generacemi, z jejichž odvodů se důchodový systém nyní financuje. I oni nahlížejí s důvěrou v právo a v ústavní instituce určující jeho parametry, že tento systém bude fungující i v době, kdy se z plátců pojistného stanou příjemci důchodů. Je proto dán společný zájem na tom, aby systém důchodového pojištění jako celek byl vyvážený, spravedlivý a udržitelný nejen aktuálně, ale i v budoucnosti. Jeho jinak jistě žádoucí právní a institucionální stabilita nesmí ovšem odůvodňovat nečinnost odpovědných orgánů, které by ignorovaly nepříznivý demografický, ekonomický a sociální stav a vývoj společnosti na tomto poli a rezignovaly na provedení potřebných systémových změn.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Josef Fiala, Jan Svatoň a Pavel Šámal.
|
Vyhláška č. 35/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 35/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 480/2020 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 2. 2024 14:10:08, datum účinnosti 1. 3. 2024, částka 35/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 480/2020 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem, ve znění vyhlášky č. 510/2021 Sb. a vyhlášky č. 367/2022 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2024
35
VYHLÁŠKA
ze dne 8. února 2024,
kterou se mění vyhláška č. 480/2020 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., k provedení § 20 odst. 1 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 480/2020 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem, ve znění vyhlášky č. 510/2021 Sb. a vyhlášky č. 367/2022 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písmeno f) zní:
„f)
údaj o tom, zda jde o časový poplatek pro vozidlo poháněné zemním plynem nebo biometanem, nebo zda jde o časový poplatek pro vozidlo používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km.“.
2.
Příloha k vyhlášce včetně nadpisu zní:
„Příloha
Seznam pozemních komunikací, jejichž užití podléhá časovému poplatku
Označení| Úsek| Délka (km)
---|---|---
D0| Modletice – Slivenec (exity 76 – 16)| 23
D1| Průhonice – Kývalka (exity 6 – 182)| 176
D1| Holubice – Kroměříž-západ (exity 210 – 258)| 48
D1| Kroměříž-východ – Říkovice (exity 260 – 272)| 12
D1| Přerov-Předmostí – Rudná (km 282 až exit 354)| 72
D2| Chrlice – státní hranice (exit 3 až km 61)
(v opačném směru až od Lanžhot, odpočívka)| 58
D3| Mezno – Čekanice (km 62 až exit 76)| 14
D3| Měšice – Veselí nad Lužnicí-sever (exity 79 – 104)| 25
D3| Veselí nad Lužnicí-jih – Úsilné (exity 107 – 131)| 24
D4| Jíloviště – Háje (exity 9 – 45)| 36
D5| Třebonice – Beroun-východ (exity 1 – 14)| 14
D5| Beroun-západ – Ejpovice (exity 22 – 67)| 45
D5| Sulkov – státní hranice (exit 89 až km 151)
(v opačném směru až od Rozvadov, odpočívka)| 62
D6| Jeneč – Krupá (exit 7 až km 48)| 41
D7| Kněževes – Knovíz (exity 3 – 18)| 15
D8| Zdiby – Řehlovice (exity 1 – 64)| 64
D8| Knínice – státní hranice (exit 80 až km 92)
(v opačném směru bez poplatku)| 12
D10| Stará Boleslav – Bezděčín (exity 14 – 39)| 25
D10| Kosmonosy – Ohrazenice (exity 46 – 71)| 25
D11| Jirny – Jaroměř-sever (exity 8 – 113)| 105
D35| Sedlice – Ostrov (exit 127 až km 158)| 31
D35| Mohelnice-jih – Křelov (exity 235 – 261)| 26
D35| Holice – Lipník nad Bečvou (exity 276 – 296)| 20
D46| Vyškov-východ – Prostějov-jih (exity 1 – 21)| 21
D46| Držovice – Hněvotín (exity 26 – 37)| 11
D48| Bělotín – Jeseník nad Odrou (exity 1 – 8)| 8
D48| Palačov – Nový Jičín-centrum (km 12 až exit 21)| 8
D48| Rybí – Frýdek-Místek-východ (km 24 až exit 52)| 28
D48| Dobrá – Žukov (exity 54 – 70)| 16
D52| Rajhrad – Pohořelice-sever (exity 10 – 23)| 13
D55| Hulín – Otrokovice-sever (exity 16 – 30)| 14
D55| Otrokovice-východ – Napajedla (exity 32 – 34)| 3
D56| Hrabová–průmyslová zóna – Frýdek-Místek (exit 40 až km 54)| 14
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.
Ministr:
Mgr. Kupka v. r.
|
Vyhláška č. 34/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 34/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Vyhlášeno 20. 2. 2024 13:32:12, datum účinnosti 21. 2. 2024, částka 34/2024
* Čl. I - 1. V § 2 se slova „20. února“ nahrazují slovy „21. února“.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 16. 5. 2024
34
VYHLÁŠKA
ze dne 20. února 2024,
kterou se mění vyhláška č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 64 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 421/2023 Sb.:
Čl. I
1.
V § 2 se slova „20. února“ nahrazují slovy „21. února“.
2.
V § 2 se slova „21. února“ nahrazují slovy „20. února“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení s výjimkou ustanovení čl. I bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 16. května 2024.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy:
doc. PhDr. Bek, Ph.D., v. r.
|
Vyhláška č. 33/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 33/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci
Vyhlášeno 20. 2. 2024 13:17:52, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 33/2024
* Čl. I - Příloha č. 2 k vyhlášce č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2024
33
VYHLÁŠKA
ze dne 14. února 2024,
kterou se mění vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb.:
Čl. I
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, se mění takto:
1.
Položky 55 až 57 znějí:
„55
Fluvizemě psefitické, arenické, stratifikované (výjimečně slabě oglejené a slabě glejové) a černice arenické, včetně karbonátových subtypů na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, glaciofluviálních štěrkopísků, bez skeletu až slabě skeletovité, zpravidla písčité, výsušné.
56
Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, fluvizemě stratifikované, včetně karbonátových subtypů a oglejených a glejových variet na nivních uloženinách (> 0,7 m), často s podložím teras, glaciofluviálních štěrkopísků, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu až slabě skeletovité, vláhově příznivé.
57
Fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické, fluvizemě stratifikované, včetně karbonátových subtypů a oglejených a glejových variet na těžkých nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zpravidla bez skeletu až slabě skeletovité, vlhkostní poměry příznivé až sklon k převlhčení.“.
2.
Za položku 78 se doplňují položky 79 až 89, které znějí:
„79
Koluvizemě arenické, koluvizemě arenické karbonátové vzniklé uložením lehkých oderodovaných zemin o mocnosti > 0,5 m, lehké, bezskeletovité nebo s příměsí hrubého písku (grus), ojediněle slabě skeletovité, vláhové poměry málo příznivé, sklon k vysýchavosti.
80
Koluvizemě modální, koluvizemě modální karbonátové, koluvizemě modální slabě oglejené vzniklé uložením lehčích středních a středně těžkých oderodovaných zemin o mocnosti > 0,5 m, lehčí středně těžké až středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, příznivý vodní režim.
81
Koluvizemě pelické, koluvizemě pelické karbonátové, koluvizemě oglejené vzniklé uložením těžkých oderodovaných zemin o mocnosti > 0,5 m, těžké až velmi těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, zhoršený vodní režim, možnost periodického převlhčování.
82
Antropozemě humózní, antropozemě spolické, včetně slabě oglejených variet, i karbonátové, s překryvem humózní zeminy do 0,3 m nad různým materiálem, lehčí středně těžké až středně těžké, s příměsí skeletu až středně skeletovité, vláhové poměry vcelku příznivé.
83
Antropozemě humózní, antropozemě spolické, antropozemě pelické, včetně slabě oglejených variet, i karbonátové, antropozemě oglejené s překryvem humózní zeminy do 0,3 m (do 0,4 m včetně přechodného horizontu) nad různým materiálem, těžké až velmi těžké, s příměsí skeletu až středně skeletovité, možnost lokálního převlhčení.
84
Antropozemě humózní, antropozemě překryté, i karbonátové s překryvem humózní zeminy do 0,3 m (do 0,4 m včetně přechodného horizontu) nad lehkým materiálem, středně těžké (lehčí středně těžké), níže lehké, s příměsí skeletu až středně skeletovité, ojediněle i silně skeletovité, výsušnější podle mocnosti překryvu.
85
Antropozemě hlubokohumózní, i karbonátové s překryvem humózní zeminy nad 0,3 m nad různým materiálem, lehčí středně těžké až středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, vláhové poměry příznivé.
86
Antropozemě hlubokohumózní, i karbonátové s překryvem humózní zeminy nad 0,3 m nad různým materiálem, těžké až velmi těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, periodicky převlhčené.
87
Antropozemě spolické, antropozemě oglejené, antropozemě glejové, antropozemě humózní, i karbonátové, slabě oglejené variety – katény půd s nerovností terénu, vláhové poměry na ploše variabilní, v poklesech podmáčení a stagnace vody, zrnitost různá, bez skeletu až středně skeletovité.
88
Antropozemě humózní, popřípadě hlubokohumózní, antropozemě urbické, antropozemě skeletovité, popřípadě překryté, redukované, sulfidické, kontaminované, intoxikované, i karbonátové, možnost oglejení, překryv humózní i nehumózní zeminou deponií městských odpadů, skládek, silně skeletovitých materiálů ze stavební činnosti, kontaminovaný až intoxikovaný materiál odkališť, městských kalů, odpady po těžbě rud, příměs antropogenního materiálu stírá znaky a sled horizontů původních HPJ, zrnitost různá (většinou středně těžká), bez skeletu až silně skeletovité, vláhové poměry variabilní.
89
Antropozemě glejové, se zrnitostí od lehké až po těžkou, která může být variabilní na ploše i v profilu, bez skeletu až silně skeletovité, půdní profil výrazně hydromorfně ovlivněn (4. – 5. stupeň), vláhové poměry velmi nepříznivé.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
|
Vyhláška č. 32/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 32/2024 Sb.
Vyhláška o územních pracovištích Dopravního a energetického stavebního úřadu
Vyhlášeno 20. 2. 2024 13:10:36, datum účinnosti 21. 2. 2024, částka 32/2024
* § 1 - Územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu se stanovují v Praze, Plzni a Olomouci.
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 21. 2. 2024
32
VYHLÁŠKA
ze dne 13. února 2024
o územních pracovištích Dopravního a energetického stavebního úřadu
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 333 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb., k provedení § 17 odst. 3 tohoto zákona:
§ 1
Územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu se stanovují v Praze, Plzni a Olomouci.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
Ministr dopravy:
Mgr. Kupka v. r.
|
Zákon č. 31/2024 Sb.
|
Zákon č. 31/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Vyhlášeno 13. 2. 2024 10:44:59, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 31/2024
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ
* ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA O SILNIČNÍM PROVOZU
* ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA O PODMÍNKÁCH PROVOZU VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O POJIŠŤOVNICTVÍ
* ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O DOPLŇKOVÉM PENZIJNÍM SPOŘENÍ
* ČÁST ŠESTÁ - ZMĚNA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
* ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA ZÁKONA O HASIČSKÉM ZÁCHRANNÉM SBORU
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2024
31
ZÁKON
ze dne 24. ledna 2024,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA ZÁKONA O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ
Čl. I
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 278/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 180jb odst. 2 se za slovo „číslo“ vkládají slova „ , typ a platnost“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ , název pojišťovny a adresa sídla, odkaz na vzor pojistné smlouvy daného pojistitele dle § 180ja a číslo a platnost oprávnění k pobytu“.
2.
V § 180jb odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a elektronicky“.
3.
V § 180jb odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup“.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O SILNIČNÍM PROVOZU
Čl. II
V § 118a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. a zákona č. 271/2023 Sb., odstavec 1 zní:
„(1)
Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“) nebo odtažením vozidla, jestliže
a)
jeho řidič
1.
je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví jiné osoby,
2.
ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b),
3.
je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
4.
se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
5.
se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,
6.
řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, nebo
7.
řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem30) uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, nebo
b)
provoz vozidla nesplňuje podmínku pojištění odpovědnosti podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost sjednat toto pojištění.“.
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA ZÁKONA O PODMÍNKÁCH PROVOZU VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
Čl. III
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 se písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje.
Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k).
2.
V § 6 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
Česká kancelář pojistitelů eviduje informaci o splnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu takového vozidla nebo bylo takové pojištění prokázáno jiným způsobem, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost sjednat toto pojištění,“.
3.
V § 6 odst. 5 se písmeno d) zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
4.
V § 8 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
v případě převodu vlastnického práva osvědčení o registraci silničního vozidla,“.
5.
V § 10 odst. 1 větě první se za text „písm.“ vkládá text „b),“.
6.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyřadí silniční vozidlo z provozu, pokud
a)
o to vlastník silničního vozidla požádá, nebo
b)
vozidlo déle než 30 po sobě následujících dnů nesplňuje podmínku podle § 6 odst. 3 písm. b); rozhodnutí může být vydáno jako první úkon správního orgánu v řízení.“.
7.
V § 38c odst. 3 se slova „a trvání pojištění“ zrušují.
8.
V § 38d se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , a byla-li splněna podmínka podle § 6 odst. 3 písm. b)“.
9.
V § 38d odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“ a písmeno b) se zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
10.
V § 79a odst. 4 se slova „§ 4 odst. 2 písm. a), b) až d) a j)“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 2 písm. a) až d)“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMĚNA ZÁKONA O POJIŠŤOVNICTVÍ
Čl. IV
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 324/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. m) větě první se na konci textu bodu 2 doplňují slova „ ; jde-li o vozidlo odeslané z jednoho členského státu do jiného, pokládá se za členský stát, ve kterém se nachází riziko, v závislosti na rozhodnutí provozovatele vozidla, buď členský stát registrace, nebo cílový členský stát, a to bezprostředně od převzetí vozidla kupujícím po dobu 30 dnů, přestože vozidlo nebylo v cílovém členském státě registrováno“.
2.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu povolení uděleného jí orgánem dohledu. Tuto činnost je pojišťovna nebo zajišťovna povinna provozovat s odbornou péčí a obezřetně.“.
3.
V § 6 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Provozování činnosti s odbornou péčí zejména znamená, že pojišťovna nebo zajišťovna jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a pojišťovna při provozování pojišťovací činnosti též s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu pojistníků, pojištěných a oprávněných osob; tím nejsou dotčeny povinnosti pojišťovny podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění.
(3)
Provozování činnosti obezřetně zejména znamená, že pojišťovna nebo zajišťovna neprovádí tuto činnost způsobem, který poškozuje její majetek či majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost nebo stabilitu nebo bezpečnost nebo stabilitu osob s ní propojených.
(4)
Za účelem plnění povinností podle odstavců 1 až 3 je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 5 až 8.
4.
V § 120 odst. 2 písm. b) se slova „postupuje způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami, nebo ohrožuje svoji bezpečnost nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených nebo jiným způsobem postupuje v rozporu s pravidly obezřetného řízení“ nahrazují slovy „neprovozuje svoji činnost obezřetně“.
5.
V § 126 odst. 1 větě první se slova „Kontrolující pověření výkonem dohledu“ nahrazují slovy „Osoby provádějící dohled“, slovo „povinni“ se nahrazuje slovem „povinny“ a slovo „dozvěděli“ se nahrazuje slovem „dozvěděly“.
6.
V § 126 odst. 1 větě druhé se za slovo „pracovněprávního“ vkládají slova „nebo jiného obdobného“.
7.
V § 127 odst. 1 větě druhé se slova „mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru“ nahrazují slovy „trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu“.
8.
V § 129 odstavec 1 zní:
„(1)
Orgán činný v trestním řízení nebo orgán příslušný k projednání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, poskytne na odůvodněnou žádost pojišťovně, která provozuje neživotní pojištění, u kterého je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, údaje nezbytné pro šetření škodné události, popřípadě jí umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho kopie ve věci týkající se škodné události, není-li tím ohroženo trestní řízení, řízení o přestupku nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku.“.
9.
V § 129a odst. 1 větě první se slovo „oprávněné“ zrušuje, za slovo „osoby“ se vkládají slova „ , která prokáže právní zájem“ a slova „za úplatu výpisy nebo“ se zrušují.
ČÁST PÁTÁ
ZMĚNA ZÁKONA O DOPLŇKOVÉM PENZIJNÍM SPOŘENÍ
Čl. V
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:
1.
V § 18a odst. 2 se na konci textu písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno g), které zní:
„g)
typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.“.
2.
V § 18a odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a rodné číslo, je-li přiděleno“.
3.
V § 18a odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a rodné číslo, je-li přiděleno“.
4.
V § 18b se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo systému České kanceláře pojistitelů podle jiného právního předpisu21)“.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„21)
§ 49 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.“.
ČÁST ŠESTÁ
ZMĚNA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
Čl. VI
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 374/2022 Sb., zákona č. 429/2022 Sb. a zákona č. 414/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 2760 větě první se slova „upravující pojišťovnictví“ zrušují.
2.
V § 2763 větě první se slova „Při pojištění majetku“ nahrazují slovem „Pojištěn“ a slovo „pojištěn“ se zrušuje.
3.
Nadpis § 2767 zní:
„Pojištění cizí hodnoty pojistného zájmu“.
4.
V § 2767 odst. 1 větě první se slova „na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u“ nahrazují slovy „k hodnotě pojistného zájmu“.
5.
V § 2768 odst. 2 se slova „pojištěno cizí pojistné nebezpečí“ nahrazují slovy „pojištěna cizí hodnota pojistného zájmu“.
6.
V § 2782 odst. 2 části věty za středníkem se slovo „pojištění“ nahrazuje slovem „pojistné“.
7.
V § 2786 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , a současně ho upozorní na možnost změnu odmítnout a závazek z tohoto důvodu ukončit“.
8.
V § 2790 odst. 2 se slovo „nebezpečí“ nahrazuje slovem „riziko“.
9.
V § 2790 odst. 3 se slova „pojištěno cizí pojistné riziko“ nahrazují slovy „pojištěna cizí hodnota pojistného zájmu“.
10.
V § 2797 odst. 1 části věty druhé za středníkem se slova „na žádost této osoby jí“ zrušují, za slovo „pojistitel“ se vkládají slova „této osobě“ a slova „písemné formě“ se nahrazují slovy „textové podobě“.
11.
V § 2798 odst. 2 větě první se za slovo „oznamovateli“ vkládají slova „v textové podobě“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
12.
V § 2800 odst. 2 se slova „jiné osoby, která má na pojistné plnění právo“ nahrazují slovy „oprávněné osoby“.
13.
V § 2808 odst. 1 se na konci textu věty poslední doplňují slova „nebo v § 2789“.
14.
V § 2808 odst. 2 větě druhé se za slovo „jiná“ vkládá slovo „oprávněná“.
15.
Na konci § 2812 se doplňuje věta „Ustanovení § 2765 se v takovém případě nepoužije.“.
16.
V § 2817 odst. 2 se slova „kvalifikovaného podle jiného zákona pro vyšší stupeň odborné způsobilosti“ zrušují.
17.
V § 2818 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Nastala-li pojistná událost, nepřihlíží se pro potřeby vypořádání pojistitelů podle odstavce 3 k případnému následnému zániku nebo následné změně některého z vícenásobných pojištění.“.
18.
V § 2851 odst. 1 větě první se slova „osoba, která má právo na pojistné plnění,“ nahrazují slovy „oprávněná osoba“.
19.
V § 2854 se slova „sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku“ nahrazují slovy „použije se pro určení výše pojistného plnění částka odpovídající výši škody snížená v poměru, v jakém je v době vzniku pojistné události pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěného majetku“.
20.
Na konci § 2867 se doplňuje věta „Ustanovení § 2765 se v takovém případě nepoužije.“.
ČÁST SEDMÁ
ZMĚNA ZÁKONA O HASIČSKÉM ZÁCHRANNÉM SBORU
Čl. VII
Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 51/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto:
1.
V § 44 odst. 5 písm. c) a § 44 odst. 6 se slova „Ministerstvu financí“ nahrazují slovy „ministerstvu nebo Ministerstvu obrany“.
2.
V § 44 odst. 6 se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „ministerstvem nebo Ministerstvem obrany“ a slova „Ministerstvo financí“ se nahrazují slovy „ministerstvo nebo Ministerstvo obrany“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení částí druhé a třetí, která nabývají účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Zákon č. 30/2024 Sb.
|
Zákon č. 30/2024 Sb.
Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Vyhlášeno 13. 2. 2024 10:39:12, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 30/2024
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI (§ 6 — § 47)
* ČÁST TŘETÍ - ČINNOST A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KANCELÁŘE (§ 48 — § 60)
* ČÁST ČTVRTÁ - FONDY SPRAVOVANÉ KANCELÁŘÍ (§ 61 — § 75)
* ČÁST PÁTÁ - DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTI KANCELÁŘE (§ 76 — § 82)
* ČÁST ŠESTÁ - DOHLED, PŘESTUPKY, MLČENLIVOST A NAHLÍŽENÍ DO SPISU (§ 83 — § 91)
* ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 92 — § 96)
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 97 — § 97)
Aktuální znění od 1. 10. 2024
30
ZÁKON
ze dne 24. ledna 2024
o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“),
b)
pojištění kryjící nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidelprovozem vozidel při účasti na organizovaném motoristickém závodě nebo organizované motoristické soutěži (dále jen „pojištění motorsportumotorsportu“),
c)
právní postavení, organizaci a předmět činnosti České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“),
d)
účel tvorby, způsob financování a poskytování plnění z fondů spravovaných Kanceláří a
e)
některá pravidla výkonu dohledu v oblasti provozování pojištění odpovědnosti.
§ 2
Vozidlo a jeho provoz
(1)
VozidlemVozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
motorové vozidlovozidlo určené k pohybu po zemi, s výjimkou kolejového vozidlavozidla, poháněné výhradně mechanickým pohonem,
1.
jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km.h-1, nebo
2.
jehož provozní hmotnost je vyšší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km.h-1,
b)
přípojné vozidlovozidlo určené k užití s vozidlemvozidlem podle písmene a).
(2)
Za vozidlovozidlo poháněné výhradně mechanickým pohonem se považuje i vozidlovozidlo kategorie moped podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) splňující podmínku podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou mopedu vybaveného pomocným pohonem, jehož hlavním účelem je pomoc při šlapání.
(3)
Za vozidlovozidlo se pro účely tohoto zákona nepovažuje vozík pro invalidy užívaný výlučně osobou s tělesným postižením.
(4)
Provozem vozidlaProvozem vozidla se pro účely pojištění odpovědnosti rozumí jakékoli použití vozidlavozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidlavozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlovozidlo použito, a na to, zda vozidlovozidlo stojí nebo je v pohybu. Není-li zřejmé, v jaké funkci bylo vozidlovozidlo v době vzniku škodné události použito, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek.
§ 3
Obvyklé stanoviště vozidla
(1)
Územím, na kterém má vozidlovozidlo obvyklé stanoviště, se pro účely tohoto zákona rozumí území státu,
a)
jehož státní poznávací značkou nebo registrační značkou vydanou jiným státem (dále jen „registrační značka“) je vozidlovozidlo opatřeno,
b)
v němž byla vydána značka přidělená vozidluvozidlu pojišťovnou nebo jiná rozlišovací značka, která je obdobou registrační značky, umístěná na vozidlevozidle, jestliže se pro takové vozidlovozidlo nevyžaduje registrační značka,
c)
v němž má provozovatel vozidlavozidla bydliště nebo sídlo, jestliže se pro takové vozidlovozidlo nevyžaduje registrační značka, značka přidělená pojišťovnou ani jiná rozlišovací značka, která je obdobou registrační značky, nebo
d)
v němž došlo ke škodné události, jde-li o vozidlovozidlo bez registrační značky, přestože mělo být takovou značkou opatřeno, nebo o vozidlovozidlo s registrační značkou, která neodpovídá vozidluvozidlu, a to v případech poskytnutí plnění podle § 62 písm. b).
(2)
Tuzemským vozidlemTuzemským vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí vozidlovozidlo s obvyklým stanovištěm v České republice a vozidlovozidlo odeslané z jiného členského státučlenského státu do České republiky, je-li Česká republika cílovým státem, a to po dobu 30 dnů ode dne, kdy kupující vozidlovozidlo převzal.
(3)
Cizozemským vozidlemCizozemským vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než tuzemské vozidlotuzemské vozidlo.
(4)
Členským státemČlenským státem se pro účely tohoto zákona rozumí členský státčlenský stát Evropské unie a jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
(5)
Třetím státemTřetím státem se pro účely tohoto zákona rozumí jiný než členský státčlenský stát.
§ 4
Národní kancelář pojistitelů
Národní kanceláří pojistitelů se pro účely tohoto zákona rozumí profesní organizace, která sdružuje pojišťovny oprávněné provozovat pojištění odpovědnosti a která je členem Rady kanceláří působících v souladu s doporučením č. 5 Podvýboru pro silniční dopravu Výboru vnitrozemské dopravy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů ze dne 25. ledna 1949, ve znění jeho pozdějších změn a doplňků (dále jen „Rada kanceláří“).
§ 5
Zelená karta
(1)
Zelenou kartouZelenou kartou se pro účely tohoto zákona rozumí mezinárodní osvědčení osvědčující skutečnost, že k vozidluvozidlu uvedenému v tomto osvědčení bylo sjednáno pojištění odpovědnosti nebo že za povinnost nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla ručí příslušná národní kancelář pojistitelů.
(2)
Zelenou kartuZelenou kartu vydá na žádost
a)
pojistníka pojistitel, jde-li o pojištění odpovědnosti týkající se provozu tuzemského vozidlatuzemského vozidla,
b)
provozovatele vozidlavozidla Ministerstvo vnitra k vozidluvozidlu vyňatému z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), nebo
c)
provozovatele vozidlavozidla Ministerstvo obrany k vozidluvozidlu vyňatému z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2.
(3)
Zelenou kartuZelenou kartu vydá Kancelář pojistníkovi bezprostředně po sjednání pojištění odpovědnosti týkajícího se provozu cizozemského vozidlacizozemského vozidla (dále jen „hraniční pojištění“).
ČÁST DRUHÁ
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI
HLAVA I
Základní ustanovení
§ 6
Povinnost pojištění odpovědnosti
(1)
Provozovatel tuzemského vozidlatuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidlavozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlovozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po
a)
dobu registrace vozidlavozidla, jde-li o vozidlovozidlo, které podléhá registraci silničních vozidelvozidel (dále jen „registrované vozidloregistrované vozidlo“), nebo
b)
dobu, po kterou je vozidlovozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidloregistrované vozidlo.
(2)
Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidlaregistrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidlavozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
§ 7
Vozidla vyňatá z pojištění odpovědnosti
(1)
Povinnost pojištění odpovědnosti se nevztahuje k provozu vozidelprovozu vozidel
a)
složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, jde-li o vozidlavozidla neužívaná k podnikání a zařazená do územně příslušného poplachového plánu podle zákona upravujícího integrovaný záchranný systém,
b)
státu zařazených do státních hmotných rezerv,
c)
státu provozovaných
1.
Bezpečnostní informační službou, Generální inspekcí bezpečnostních sborů, Úřadem pro zahraniční styky a informace, pověřenými celními orgány, které mají postavení policejního orgánu, útvary Policie České republiky pověřenými vyšetřováním podle zákona upravujícího trestní řízení, nebo
2.
Vojenským zpravodajstvím nebo provozovaných jako vozidlavozidla ozbrojených sil,
d)
obceobce provozovaných jednotkou sboru dobrovolných hasičů obceobce,
e)
jiných než registrovaných, která jsou provozována pouze v prostorech nebo objektech, které jsou uzavřené nebo jsou v souladu s jiným zákonem jinak nepřístupné veřejnosti,
f)
registrovaných, jsou-li v registru silničních vozidelvozidel zapsána jako vyřazená z provozu a umístěna mimo veřejně přístupné místo a jsou-li provedena nezbytná opatření k zabránění jejich provozu; to neplatí, jde-li o vozidlovozidlo, které bylo vyřazeno z provozu z důvodu neplnění povinnosti pojištění odpovědnosti, a to do doby splnění povinností spojených s vyřazením vozidlavozidla z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
g)
registrovaných, jsou-li v registru silničních vozidelvozidel zapsána jako vyvezená do jiného státu nebo zaniklá,
h)
odcizených, a to po dobu, po kterou jeho vlastník nemá možnost s vozidlemvozidlem nakládat,
i)
jiných než registrovaných, jsou-li umístěna mimo veřejně přístupné místo a jsou-li provedena nezbytná opatření k zabránění jejich provozu, a
j)
při jejich účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo organizované motoristické soutěži probíhajících ve vymezeném prostoru mimo běžný provoz vozidelprovoz vozidel na uzavřených motoristických tratích nebo trasách, při kterých řidič není povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, (dále jen „motorsportmotorsport“).
(2)
Za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla podle odstavce 1 písm. f) až i) v době jeho provozu bez pojištění odpovědnosti se poskytuje plnění z garančního fondu.
(3)
Řidič vozidlavozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti, jehož provozem vznikla újma, sdělí poškozenému, že jde o vozidlovozidlo vyňaté z pojištění odpovědnosti, a údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu újmy.
(4)
Na žádost provozovatele vozidlavozidla vydá potvrzení o vynětí z pojištění odpovědnosti
a)
Ministerstvo vnitra, jde-li o vozidlovozidlo vyňaté z pojištění odpovědnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 1 písm. c) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. d), nebo
b)
Ministerstvo obrany, jde-li o vozidlovozidlo vyňaté z pojištění odpovědnosti podle odstavce 1 písm. c) bodu 2.
§ 8
Zvláštní ustanovení pro motorsport
(1)
Pořadatel motorsportumotorsportu zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidelprovozem vozidel při motorsportumotorsportu bylo kryto pojištěním motorsportumotorsportu s minimálními limity pojistného plnění podle § 14 a 15 tak, aby toto pojištění krylo i škodné události vzniklé po dobu přípravy motorsportumotorsportu včetně školení, testování a předvádění.
(2)
Z pojištění motorsportumotorsportu lze vyloučit újmy podle § 22 písm. a) až g) a škody vzniklé při motorsportumotorsportu na majetku závodící nebo soutěžící osoby nebo pořadatele motorsportumotorsportu.
(3)
Pojistitel má za podmínek stanovených občanským zákoníkem právo pojištění motorsportumotorsportu vypovědět a právo odstoupit od pojistné smlouvy o pojištění motorsportumotorsportu.
(4)
Poškozený má právo na pojistné plnění z pojištění motorsportumotorsportu vůči pojistiteli.
(5)
Za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla při jeho účasti na motorsportumotorsportu v době, kdy nebyla splněna povinnost pojištění odpovědnosti nebo povinnost pojištění motorsportumotorsportu, s výjimkou újmy podle odstavce 2, se poskytuje plnění z garančního fondu.
§ 9
Hraniční pojištění
(1)
Řidič cizozemského vozidlacizozemského vozidla zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla bylo kryto hraničním pojištěním. To neplatí pro řidiče,
a)
který má u sebe platnou zelenou kartuzelenou kartu, nebo
b)
jehož povinnost nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla je zaručena národní kanceláří pojistitelů cizího státu.
(2)
Hraniční pojištění se vztahuje pouze na škodné události, které nastaly v členském státěčlenském státě.
(3)
Hraniční pojištění se sjednává s Kanceláří nejpozději při vstupu cizozemského vozidlacizozemského vozidla do České republiky nebo v případě uplynutí doby platnosti zelené kartyzelené karty při pobytu tohoto vozidlavozidla v České republice. Hraniční pojištění vzniká zaplacením pojistného.
(4)
Na sjednávání nebo změnu hraničního pojištění se nepoužijí právní předpisy upravující distribuci pojištění a zajištění.
HLAVA II
Podmínky pojištění odpovědnosti
§ 10
Základní ustanovení
(1)
Pojistitel uzavře pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, jestliže návrh na její uzavření neodporuje zákonu nebo pojistným podmínkám pojistitele a jestliže vozidlovozidlo, jehož provozu se má pojištění odpovědnosti týkat, splňuje zákonem stanovené podmínky pro jeho provozování.
(2)
Pojistitelem může být pouze pojišťovna, která je podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněna provozovat v České republice pojištění odpovědnosti. V případě hraničního pojištění je pojistitelem Kancelář.
(3)
Pojistitel si před uzavřením pojistné smlouvy může vyžádat provedení prohlídky vozidlavozidla na své náklady.
(4)
Pojistitel stanoví výši pojistného v souladu s podmínkami stanovenými zákonem upravujícím pojišťovnictví tak, aby zabezpečil trvalou splnitelnost povinností vzniklých provozováním pojištění odpovědnosti a placení členských příspěvků Kanceláři.
(5)
Pojištěným je každý, kdo je povinen nahradit poškozenému újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, jehož provozu se pojištění odpovědnosti týká. Poškozeným se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo má právo na náhradu újmy vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla.
§ 11
Forma a obsah pojistné smlouvy
(1)
Pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti lze uzavřít pouze v písemné formě.
(2)
Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidelvozidel, mají-li téhož vlastníka nebo téhož provozovatele, má-li pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidluvozidlu, nebo jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidlavozidla a pojistník součástí stejného koncernu.
(3)
Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti, vedle náležitostí stanovených jiným zákonem, obsahuje také určení provozovatele vozidlavozidla, údaje o vozidlevozidle, jehož provozu se pojištění odpovědnosti týká; je-li pojištění odpovědnosti provozováno na základě svobody dočasně poskytovat služby, obsahuje rovněž adresu bydliště nebo sídla škodního zástupce podle § 35.
(4)
Jestliže v době uzavření pojistné smlouvy nebo změny pojištění odpovědnosti nejsou známy některé údaje o vozidlevozidle, jejichž neznalost neznemožňuje identifikaci vozidlavozidla, sdělí je pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo změny pojištění odpovědnosti. Změnu údajů týkajících se pojistníka, vozidlavozidla nebo jeho provozovatele oznámí pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu.
§ 12
Přerušení pojištění
Bylo-li dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti týkající se provozu registrovaného vozidlaregistrovaného vozidla, doloží pojistník před počátkem přerušení pojištění pojistiteli, že vozidlovozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích; jinak se pojištění nepřeruší.
§ 13
Limit pojistného plnění
(1)
Limitem pojistného plnění se pro účely tohoto zákona rozumí horní hranice plnění pojistitele při jedné škodné události.
(2)
Limity pojistného plnění musejí být v pojistné smlouvě uvedeny samostatně, a to limit pro pojistné plnění za újmu na zdraví nebo za újmu vzniklou usmrcením podle § 14 a limit pro pojistné plnění za škodu na majetku podle § 15.
(3)
Minimální limity pojistného plnění podle § 14 a 15 se nepoužijí, jestliže podle předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 9 směrnice 2009/103/ES, ve znění směrnice (EU) 2021/2118, byly tyto limity nově stanoveny na částky vyšší než limity podle § 14 a 15. Pro přepočet nově stanovených limitů na českou korunu se použije směnný kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den, od kterého se limity použijí. V takovém případě se u pojistné smlouvy s limitem pojistného plnění nižším, než jsou minimální limity pojistného plnění podle § 14 a 15, použijí nově stanovené minimální limity pojistného plnění.
(4)
V případě podle odstavce 3 má pojistitel právo upravit výši pojistného na následující pojistné období, a to do 1 roku ode dne zveřejnění nově stanoveného minimálního limitu v Úředním věstníku Evropské unie. Neoznámí-li pojistitel v této lhůtě pojistníkovi úpravu výše pojistného, jeho právo na úpravu výše pojistného zaniká.
(5)
Nesouhlasí-li pojistník s výší upraveného pojistného podle odstavce 4, může nesouhlas projevit do 1 měsíce ode dne, kdy se o úpravě výše pojistného dozvěděl. V takovém případě pojištění zanikne dnem, kdy nesouhlas pojistníka dojde pojistiteli. Neupozorní-li však pojistitel na tento následek pojistníka v oznámení podle odstavce 4, trvá pojištění nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění.
§ 14
Minimální limit pojistného plnění při újmě na zdraví nebo vzniklé usmrcením
(1)
Limit pojistného plnění při újmě podle § 17 odst. 2 písm. a) musí odpovídat nejméně 50 000 000 Kč na každého poškozeného, včetně náhrady nákladů podle odstavce 2.
(2)
V rámci limitu podle odstavce 1 se hradí náklady vynaložené na zdravotní služby hrazené podle § 18 písm. a), další regresní náhrady podle § 18 písm. b) a d) a náklady zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“) a jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce podle § 18 písm. c), jde-li o zásah v souvislosti se škodnou událostí, v jejímž důsledku došlo k újmě na zdraví nebo k usmrcení.
§ 15
Minimální limit pojistného plnění při škodě na majetku
(1)
Limit pojistného plnění při škodě podle § 17 odst. 2 písm. b) a c) musí odpovídat nejméně 50 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených.
(2)
Převyšuje-li celková výše práv uplatněných více poškozenými limit pojistného plnění, pojistné plnění se každému z nich sníží v poměru tohoto limitu k celkové výši práv uplatněných všemi poškozenými.
(3)
V rámci limitu podle odstavce 1 se hradí náklady zásahu hasičského záchranného sboru a jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce podle § 18 písm. c), jde-li o zásah v souvislosti se škodnou událostí, při níž došlo ke vzniku škody na majetku.
§ 16
Škodný průběh pojištění odpovědnosti
(1)
Pojistitel při stanovení výše pojistného nebo její změny zohlední způsobem, který není diskriminační, předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, nebo bylo-li to ujednáno, provozovatele vozidlavozidla, není-li pojistníkem, a to za dobu nejméně 5 let, nejdéle však za dobu 20 let.
(2)
Pojistitel při zohlednění škodného průběhu podle odstavce 1 nepřihlíží k
a)
době přerušení pojištění odpovědnosti a
b)
plnění v případě pojistné události, vznikla-li povinnost nahradit újmu tomu, kdo
1.
převzal vozidlovozidlo do opravy, nebo
2.
užil vozidlovozidlo bez vědomí nebo proti vůli provozovatele vozidlavozidla; to neplatí, jestliže provozovatel vozidlavozidla takové užití vozidlavozidla umožnil z nedbalosti.
(3)
Pojistitel zveřejní na svých internetových stránkách obecné zásady týkající se používání prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti při stanovení výše pojistného.
(4)
Kancelář zpracovává údaje o škodném průběhu pojištění odpovědnosti. Za jejich správnost odpovídá pojistitel, který tyto údaje Kanceláři předal.
Rozsah pojištění odpovědnosti
§ 17
(1)
Z pojištění odpovědnosti se poskytuje pojistné plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby za něj pojistitel nahradil v rozsahu a ve výši, v jaké pojištěnému vznikla povinnost k náhradě, poškozenému
a)
újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,
b)
účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,
c)
ušlý zisk a
d)
účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování práv podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 2798 odst. 2 občanského zákoníku nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem.
(3)
Právo na plnění z pojištění vzniká, jestliže ke škodné události došlo v době trvání pojištění odpovědnosti s výjimkou doby jeho přerušení.
(4)
Pojistitel poskytne pojistné plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích, nebylo-li s pojistitelem ujednáno jinak, nejvýše však do limitu pojistného plnění. Je-li sjednaný limit pojistného plnění nižší než minimální limit pojistného plnění, poskytne pojistitel pojistné plnění do výše minimálního limitu pojistného plnění.
§ 18
Pojištěný má právo, aby za něj pojistitel nahradil
a)
náklady vynaložené zdravotní pojišťovnou na plně nebo částečně hrazené zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna tyto zdravotní služby poskytnuté poškozenému hradila,
b)
regresní náhradu podle zákona upravujícího nemocenské pojištění,
c)
náklady zásahu hasičského záchranného sboru nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů hrazené podle zákona upravujícího hasičský záchranný sbor,
d)
regresní náhradu instituci z jiného členského státučlenského státu, která v souladu s právními předpisy upravujícími systém sociálního zabezpečení poskytla poškozenému dávku z tohoto zabezpečení a která má podle těchto předpisů právo na náhradu této dávky vůči pojištěnému, a
e)
zachraňovací náklady podle občanského zákoníku včetně nákladů vynaložených na splnění povinnosti z bezpečnostních, hygienických nebo ekologických důvodů zlikvidovat následky dopravní nehody.
Územní rozsah pojištění odpovědnosti
§ 19
Pojištění odpovědnosti kryje na základě jediného pojistného pojistné události, které vzniknou v členských státechčlenských státech a na území států, která určí shromáždění členů Kanceláře podle § 57 odst. 4 písm. g).
§ 20
(1)
V případě újmy vzniklé provozem tuzemského vozidlatuzemského vozidla v jiném členském státěčlenském státě se rozsah pojištění odpovědnosti řídí právní úpravou tohoto státu, není-li tento rozsah širší podle tohoto zákona nebo podle pojistné smlouvy.
(2)
Na újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla občanovi členského státučlenského státu během jeho přímé cesty mezi územími 2 členských státůčlenských států se vztahuje právní úprava toho členského státučlenského státu, v němž má vozidlovozidlo obvyklé stanoviště, také v případě, že se na území, kterým takový občan projíždí a na kterém došlo ke škodné události, nevztahuje působnost žádné národní kanceláře pojistitelů.
Výluky z pojištění odpovědnosti
§ 21
(1)
Vznikla-li újma vlastníku vozidlavozidla, který není jeho provozovatelem, provozem jeho vozidlavozidla, které v době vzniku škodné události řídila jiná osoba, nebo vznikla-li újma tomu, kdo s vozidlemvozidlem, jehož provozem mu vznikla újma, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo kdo s tímto vozidlemvozidlem oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku škodné události řídila vozidlovozidlo jiná osoba, nahradí pojistitel tomuto vlastníku nebo této osobě pouze újmu podle § 17 odst. 2 písm. a) včetně nákladů vynaložených zdravotní pojišťovnou podle § 18 písm. a) a další regresní náhrady podle § 18 písm. b) a d).
(2)
V případě střetu vozidelvozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby, vzniká právo na pojistné plnění za újmu vzniklou této osobě pouze tehdy, jestliže jde o různé provozovatele vozidelvozidel zúčastněných na vzniku škodné události a jestliže tato osoba není provozovatelem vozidlavozidla, na němž újma vznikla.
§ 22
Pojistitel neposkytuje pojistné plnění za
a)
újmu, kterou utrpěl řidič vozidlavozidla, jehož provozem vznikla tato újma, a to v rozsahu, v jakém vznikla nebo se zvětšila následkem okolností, které se mu přičítají,
b)
škodu na vozidlevozidle, jehož provozem vznikla škoda, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlemvozidlem, s výjimkou škody vzniklé na věci, kterou měla tímto vozidlemvozidlem přepravovaná osoba v době vzniku škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit,
c)
škodu podle § 17 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidlyvozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlemvozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidlyvozidly, nejde-li o škodu vzniklou provozem jiného vozidlavozidla,
d)
újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidlavozidla,
e)
náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávky nemocenského pojištění nebo důchodu z důchodového pojištění v důsledku újmy podle § 17 odst. 2 písm. a), kterou utrpěl řidič vozidlavozidla, jehož provozem vznikla tato újma, a to v rozsahu, v jakém vznikla nebo se zvětšila následkem okolností, které se mu přičítají,
f)
újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí, a
g)
újmu vzniklou užitím vozidlavozidla při motorsportumotorsportu.
§ 23
Zákaz odmítnout nebo snížit plnění
Plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit, nelze odmítnout ani snížit.
§ 24
Zvláštní ustanovení pro zánik pojištění odpovědnosti
(1)
Pojištění odpovědnosti týkající se provozu tuzemského vozidlatuzemského vozidla zanikne také
a)
na základě výpovědi podle občanského zákoníku,
b)
dnem oznámení zániku pojistného zájmu pojistníka na pojištění odpovědnosti pojistiteli,
c)
jeho odcizením; nelze-li dobu odcizení vozidlavozidla přesně určit, má se za to, že vozidlovozidlo bylo odcizeno, jakmile Policie České republiky nebo policejní orgán jiného státu přijal oznámení o odcizení vozidlavozidla,
d)
dnem jeho vyřazení z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebylo-li dohodnuto přerušení tohoto pojištění, nebo
e)
dnem zápisu jeho zániku v registru silničních vozidelvozidel; jde-li o jiné než registrované vozidloregistrované vozidlo, dnem, kdy nastala nevratná změna znemožňující provoz tuzemského vozidlatuzemského vozidla.
(2)
Pojistník oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu vznik skutečnosti podle odstavce 1 písm. b) až e), změnu vlastnictví vozidlavozidla a změnu jeho provozovatele.
§ 25
Prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti
(1)
Pojistitel, u kterého je sjednáno pojištění odpovědnosti nebo u kterého bylo toto pojištění sjednáno naposled, vydá pojistníkovi prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti do 15 dnů ode dne, kdy ho o to pojistník požádá. Prohlášení se vyhotovuje v českém a anglickém jazyce. Jde-li o pojistitele, který ukončil svoji činnost v pojištění odpovědnosti v České republice, vydá toto prohlášení Kancelář.
(2)
Formu a náležitosti prohlášení podle odstavce 1 upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 16 směrnice 2009/103/ES, ve znění směrnice (EU) 2021/2118.
HLAVA III
Práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti
§ 26
Povinnosti pojištěného vůči poškozenému
Pojištěný doloží bez zbytečného odkladu poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 28 odst. 1, alespoň však
a)
své jméno a adresu bydliště nebo sídla,
b)
jméno a adresu bydliště nebo sídla vlastníka a provozovatele vozidlavozidla,
c)
jméno pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice,
d)
číslo pojistné smlouvy a
e)
registrační značku vozidlavozidla nebo údaje umožňující identifikaci jiného než registrovaného vozidlaregistrovaného vozidla.
§ 27
Povinnosti pojištěného vůči pojistiteli
(1)
Pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli, že došlo ke škodné události, s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předloží mu doklady vztahující se ke škodné události a v průběhu šetření škodné události postupuje v souladu s pokyny pojistitele.
(2)
Pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli, že
a)
proti němu bylo uplatněno právo na náhradu újmy, a vyjádří se k požadované náhradě a její výši,
b)
v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízenítrestní řízení, a neprodleně informuje pojistitele o jeho průběhu a výsledku a
c)
poškozený uplatnil právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti pojištěný dozví.
§ 28
Právo poškozeného na plnění z pojištění odpovědnosti vůči pojistiteli
(1)
Poškozený má právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti vůči pojistiteli.
(2)
Při uplatnění práva na pojistné plnění předloží poškozený společný záznam o dopravní nehodě, jde-li o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího silniční provoz. Ke smluvnímu ujednání vyžadujícímu oznámení dopravní nehody Policii České republiky v případě nepodléhajícím oznámení podle zákona upravujícího silniční provoz se nepřihlíží. Právo na plnění z pojištění odpovědnosti vůči pojistiteli nesmí být takovým oznámením podmíněno.
(3)
V případě újmy vzniklé soupravou vozidelvozidel sestávající z tažného vozidlavozidla a přípojného vozidlavozidla podléhajícího pojištění odpovědnosti má poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, který sjednal pojištění odpovědnosti z provozu přípojného vozidlavozidla, nelze-li údaje k tažnému vozidluvozidlu zjistit.
(4)
Jsou-li údaje o tažném vozidlevozidle dodatečně zjištěny, má pojistitel podle odstavce 3 vůči pojistiteli, který sjednal pojištění odpovědnosti z provozu tažného vozidlavozidla, nebo vůči Kanceláři v případě újmy podle § 62 právo na náhradu pojistného plnění poskytnutého poškozenému, a to v rozsahu, v němž je dána odpovědnost z provozu tažného vozidlavozidla.
§ 29
Šetření pojistitele
Pojistitel nemůže podmiňovat ukončení šetření škodné události ukončením trestního řízenítrestního řízení nebo řízení o přestupku, ledaže informace, které mají vyplynout z výsledku tohoto řízení, mají význam pro ukončení šetření škodné události a pojistiteli se je i při vynaložení odborné péče nepodařilo získat jiným způsobem.
§ 30
Údaje ze záznamového zařízení vozidla
Pojistitel a Kancelář zpracovávají v rámci šetření škodné události údaje ze záznamového zařízení vozidlavozidla, jestliže jím bylo vozidlovozidlo povinně vybaveno. Provozovatel vozidlavozidla zpřístupní pojistiteli nebo Kanceláři údaje z tohoto zařízení.
§ 31
Poskytování údajů orgány veřejné moci
(1)
Policie České republiky poskytuje Kanceláři způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o dopravních nehodách a o vozidlechvozidlech v pátrání nezbytné pro šetření škodné události.
(2)
Orgán činný v trestním řízenítrestním řízení nebo orgán příslušný k projednání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, poskytne Kanceláři na její odůvodněnou žádost údaje nezbytné pro šetření škodné události a umožní jí nahlížet do spisu a pořizovat z něho kopie ve věci týkající se škodné události, není-li tím ohroženo trestní řízenítrestní řízení, řízení o přestupku nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku.
(3)
Rozsah poskytování údajů podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 32
Právo pojistitele na náhradu vyplaceného plnění
(1)
Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný
a)
újmu způsobil úmyslně nebo provozem vozidlaprovozem vozidla, které použil bez vědomí nebo proti vůli jeho provozovatele,
b)
bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle zákona upravujícího silniční provoz pořídit společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,
c)
bez důvodů hodných zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak ztížil nebo vyloučil možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,
d)
bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle § 27 a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele,
e)
bez důvodů hodných zvláštního zřetele jako řidič vozidlavozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušného orgánu zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje,
f)
řídil vozidlovozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění s výjimkou řízení vozidlavozidla tím, kdo se podle zákona upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidlavozidla, skládá zkoušku z řízení motorového vozidlavozidla, připravuje se k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení nebo se účastní školení začínajících řidičů,
g)
řídil vozidlovozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlovozidlo, nebo
h)
řídil vozidlovozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
(2)
Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že příčinou vzniku újmy byla skutečnost, že
a)
konstrukce nebo technický stav vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma, neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob nebo věcí, nebo
b)
technická způsobilost vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma, nebyla schválena.
(3)
K náhradě podle odstavce 1 písm. f) až h) je společně a nerozdílně s pojištěným zavázán také provozovatel vozidlavozidla, ledaže prokáže, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit.
(4)
V rozsahu, v jakém má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu vyplaceného plnění, není pojistitel povinen poskytnout pojištěnému plnění, které pojištěný sám jako náhradu újmy poskytl poškozenému.
(5)
Pojistitel má vůči pojistníkovi právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil z důvodu újmy vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění.
§ 33
Plnění za újmu vzniklou provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti
(1)
Poškozený má právo na plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti vůči státu, za který jedná
a)
Ministerstvo vnitra, jde-li o újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), nebo
b)
Ministerstvo obrany, jde-li o újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2.
(2)
Plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) poskytne stát ve stejném rozsahu jako pojistitel.
(3)
Provozovatel vozidlavozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d) oznámí skutečnosti podle § 27 Ministerstvu vnitra. Provozovatel vozidlavozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2 oznámí tyto skutečnosti Ministerstvu obrany.
(4)
Dojde-li k újmě vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) na území jiného státu podle § 19, poskytne plnění za tuto újmu Kancelář.
(5)
Poskytne-li Kancelář plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d), má právo vůči státu na náhradu toho, co plnila, včetně výdajů spojených s vyřízením škodné události.
(6)
Poskytne-li stát plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) nebo nahradí-li stát Kanceláři to, co za tuto újmu plnila, má za podmínek podle § 32 odst. 1 právo na náhradu toho, co plnil, vůči fyzické osobě, která újmu způsobila.
HLAVA IV
Škodní zástupci
§ 34
Škodní zástupce pojistitele pro jiný členský stát
(1)
Pojistitel se sídlem v České republice ustanoví v každém jiném členském státěčlenském státě svého škodního zástupce. To platí i pro pojistitele se sídlem ve třetím státětřetím státě s výjimkou těch členských státůčlenských států, ve kterých bylo tomuto pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Škodní zástupce musí mít bydliště nebo být usazen v členském státěčlenském státě, ve kterém byl ustanoven.
(2)
Škodní zástupce podle odstavce 1 projednává jménem a na účet pojistitele škodné události, včetně konečného vyřízení práv uplatněných poškozeným. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření uplatněných práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, vznikla-li újma provozem vozidlaprovozem vozidla, ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti, jestliže
a)
členský státčlenský stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, je odlišný od členského státučlenského státu, ve kterém má pojistitel sídlo nebo pobočku, která pojištění odpovědnosti sjednala,
b)
má toto vozidlovozidlo obvyklé stanoviště v jiném členském státěčlenském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, a
c)
k této újmě došlo
1.
v jiném členském státěčlenském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, nebo
2.
ve třetím státětřetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karetzelených karet.
(3)
Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v úředním jazyce členského státučlenského státu bydliště nebo sídla poškozeného. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojistiteli.
(4)
Pojistitel sdělí Kanceláři jméno a adresu bydliště nebo sídla škodního zástupce podle odstavce 1, stát, pro který byl ustanoven, a všechny změny těchto údajů, a to do 7 dnů ode dne ustanovení škodního zástupce nebo ode dne, kdy nastala změna těchto údajů. Kancelář tyto informace předává bez zbytečného odkladu příslušným informačním střediskům členských státůčlenských států.
§ 35
Škodní zástupce pojistitele z jiného členského státu pro Českou republiku
(1)
Pojistitel se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který provozuje pojištění odpovědnosti v České republice na základě svobody dočasně poskytovat služby, ustanoví v České republice svého škodního zástupce. Tento škodní zástupce musí mít bydliště nebo být usazen v České republice.
(2)
Škodní zástupce podle odstavce 1 jménem a na účet pojistitele projednává škodné události, včetně konečného vyřízení poškozeným uplatněných práv. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření uplatněných práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání,
a)
vznikla-li újma provozem tuzemského vozidlatuzemského vozidla,
b)
sjednal-li pojistitel k vozidluvozidlu podle písmene a) pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště nebo sídlo v České republice, a
c)
došlo-li k této újmě v členském státěčlenském státě nebo ve třetím státětřetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karetzelených karet.
(3)
Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojistiteli.
(4)
Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za formu usazení se v České republice.
(5)
Pojistitel sdělí Kanceláři jméno a adresu sídla škodního zástupce podle odstavce 1, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování. Změnu týkající se tohoto škodního zástupce oznámí pojistitel Kanceláři do 7 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
(6)
Škodní zástupce podle odstavce 1 jedná jménem pojistitele podle odstavce 1 s Kanceláří ve věcech týkajících se škodných událostí šetřených tímto škodním zástupcem, i když oprávnění jednat jménem pojistitele s Kanceláří podle § 52 odst. 3 přísluší jiné osobě.
§ 36
Škodní zástupce pro Českou republiku
(1)
Škodní zástupce ustanovený v souladu s právem Evropské unie1) v České republice pojišťovnou, které bylo uděleno v jiném členském státěčlenském státě povolení k provozování pojištění odpovědnosti a která v České republice pojištění odpovědnosti neprovozuje, projednává jménem této pojišťovny a na její účet škodné události, včetně náhrady újmy vzniklé poškozenému, který má bydliště nebo sídlo v České republice, provozem vozidlaprovozem vozidla,
a)
ke kterému pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti,
b)
které má obvyklé stanoviště v jiném členském státěčlenském státě a
c)
jehož provozem byla způsobena újma v členském státěčlenském státě nebo ve třetím státětřetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karetzelených karet.
(2)
Škodní zástupce podle odstavce 1 shromažďuje informace nutné k prošetření práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, vznikla-li újma provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti účinné v době vzniku škodné události. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce a musí mít bydliště nebo být usazen v České republice. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojišťovně.
(3)
Škodní zástupce podle odstavce 1 ve vztahu k poškozenému vykonává práva a povinnosti pojistitele podle tohoto zákona, a to včetně zastupování pojišťovny před soudy při rozhodování o těchto právech nebo povinnostech.
(4)
Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojišťoven. Jeho ustanovení není zřízením pobočky pojišťovny a činnost škodního zástupce není považována za usazení se v jiném členském státěčlenském státě.
§ 37
Škodní zástupce v rámci práva zřizovat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby
(1)
Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti v České republice na základě práva zřizovat pobočky jako pojistitel se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 36 odst. 1 až 3 plní vedoucí této pobočky v České republice, jestliže pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státěčlenském státě, jinou osobu.
(2)
Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti v České republice na základě svobody dočasně poskytovat služby jako pojistitel podle § 35 odst. 1, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 36 odst. 1 až 3 plní škodní zástupce podle § 35, jestliže pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státěčlenském státě, jinou osobu.
HLAVA V
Evidence a kontrolní činnosti
Evidence pojištění odpovědnosti
§ 38
(1)
Pojistitel poskytuje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti.
(2)
Kancelář poskytuje údaje podle odstavce 1 týkající se registrovaných vozidelregistrovaných vozidel Ministerstvu dopravy.
(3)
Ministerstvo dopravy poskytuje Kanceláři jím vedené údaje o vozidlechvozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích včetně osobních údajů a o evidenčních změnách.
(4)
Pojistitel poskytuje Kanceláři údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajů.
(5)
Kancelář zpracovává údaje podle odstavce 4 pro účely vedení statistik podle tohoto zákona nebo zákona upravujícího pojišťovnictví a pro předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidelprovozem vozidel.
(6)
Rozsah poskytování údajů podle odstavců 1, 3 a 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 39
Údaje vedené Kanceláří týkající se pojištění odpovědnosti, vozidelvozidel a jejich vlastníků nebo provozovatelů zpracovává Kancelář pro plnění povinností podle tohoto zákona a poskytuje je pojistitelům, orgánům příslušným k zápisu údajů a jejich změn v registru silničních vozidelvozidel, orgánům příslušným k projednání přestupku podle tohoto zákona nebo orgánům příslušným k projednání jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona.
§ 40
(1)
Údaje podle § 38 odst. 1 až 4, § 39 a § 44 odst. 1 se poskytují elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(2)
Údaje podle § 38 odst. 1 a 3 a § 44 odst. 1 se poskytují v reálném čase.
(3)
Údaje podle § 38 odst. 2 a 4 a § 39 se poskytují bez zbytečného odkladu.
§ 41
Kancelář zpracovává osobní údaje o fyzických osobách včetně rodných čísel. Tyto údaje lze zpracovávat, jen pokud je to nezbytné pro plnění úkolů stanovených Kanceláři tímto nebo jiným zákonem, a to i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
§ 42
Informační středisko Kanceláře
(1)
Kancelář zjišťuje a uchovává údaje o
a)
státních poznávacích značkách tuzemských vozideltuzemských vozidel a identifikačních číslech vozidelvozidel (VIN),
b)
číslech pojistných smluv týkajících se pojištění odpovědnosti tuzemských vozideltuzemských vozidel, dnech vzniku a zániku pojištění odpovědnosti,
c)
číslech zelených karetzelených karet a číslech pojistných smluv týkajících se hraničního pojištění,
d)
pojistitelích a jimi ustanovených škodních zástupcích podle § 34,
e)
škodních zástupcích podle § 35 a 36 a
f)
vozidlechvozidlech odeslaných z České republiky do jiného členského státučlenského státu a vozidlechvozidlech odeslaných z jiného členského státučlenského státu do České republiky.
(2)
Údaje podle odstavce 1 písm. a) zjišťuje Kancelář prostřednictvím Ministerstva dopravy. Údaje podle odstavce 1 písm. a) týkající se vozidelvozidel vyňatých z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo d) shromažďuje Ministerstvo vnitra. Informace týkající se vozidelvozidel vyňatých z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo c) Kancelář neshromažďuje.
(3)
Ministerstvo vnitra oznámí Kanceláři v případě újmy způsobené provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), že poskytne plnění za tuto újmu, a to bez zbytečného odkladu. To platí obdobně pro Ministerstvo obrany v případě újmy způsobené provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2.
(4)
Informace týkající se vozidelvozidel s obvyklým stanovištěm v jiném členském státěčlenském státě a vozidelvozidel odeslaných z jednoho členského státučlenského státu do jiného členského státučlenského státu a informace o škodních zástupcích podle § 36 zjišťuje Kancelář prostřednictvím informačních středisek těchto členských státůčlenských států. Kancelář spolupracuje s informačními středisky jiných členských státůčlenských států s cílem zajistit dostupnost nezbytných informací o odeslaných vozidlechvozidlech.
(5)
Informace podle odstavců 1 až 3 musí být uchovávány tak, aby poškozený mohl od Kanceláře do 7 let ode dne vzniku škodné události získat vždy informace o
a)
obchodní firmě a adrese sídla pojistitele, který sjednal pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla poškozenému újma,
b)
čísle pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti a dni vzniku a zániku pojištění odpovědnosti,
c)
škodním zástupci,
d)
vlastníkovi a provozovateli vozidlavozidla v době vzniku škodné události a
e)
osobě nebo orgánu veřejné moci, na které se má poškozený obracet v případě, že újma vznikla provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti.
§ 43
Informační povinnosti Kanceláře
(1)
Kancelář sdělí bez zbytečného odkladu poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice na jeho žádost údaje podle § 42 odst. 5 a také jméno a adresu bydliště nebo sídla vlastníka, provozovatele nebo registrovaného držitele vozidlavozidla, jehož provozem vznikla poškozenému újma, jestliže ke škodné události došlo v členském státěčlenském státě provozem vozidlaprovozem vozidla s obvyklým stanovištěm v členském státěčlenském státě; jde-li o škodního zástupce podle § 36, sdělí Kancelář také adresu sídla pojišťovny, která tohoto škodního zástupce ustanovila.
(2)
Kancelář sdělí poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státěčlenském státě na jeho žádost údaje podle odstavce 1, jestliže
a)
ke škodné události došlo v České republice, nebo
b)
újma vznikla provozem tuzemského vozidlatuzemského vozidla.
(3)
Poškozený, který žádá o údaje podle odstavců 1 nebo 2, sdělí v žádosti Kanceláři
a)
den a místo vzniku škodné události včetně identifikace členského státučlenského státu, v němž ke škodné události došlo, a
b)
registrační značku nebo jiné údaje umožňující identifikaci vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma, a v případě registrační značky vydané jiným státem údaj o státu, v němž byla vydána, pokud jsou poškozenému známy.
(4)
Údaje týkající se tuzemského vozidlatuzemského vozidla poskytne Kancelář na žádost informačnímu středisku jiného členského státučlenského státu, v němž má poškozený bydliště nebo sídlo nebo v němž došlo ke škodné události.
(5)
Odstavce 1 až 3 se použijí i v případě poškozeného s bydlištěm nebo sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, jestliže by v daném státě byly poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice poskytnuty stejné údaje.
(6)
Kancelář sděluje Policii České republiky seznam států, pro které platí, že povinnost nahradit újmu vzniklou v České republice provozem vozidelprovozem vozidel s obvyklým stanovištěm na jejich území je zaručena národní kanceláří pojistitelů tohoto státu, a jeho aktualizovanou podobu zveřejňuje na svých internetových stránkách.
§ 44
Kontrola pojištění odpovědnosti při provozu vozidla
(1)
Policie České republiky provádí kontrolu pojištění odpovědnosti při provozu tuzemského vozidlatuzemského vozidla v České republice na základě údajů vedených Kanceláří.
(2)
Policie České republiky provádí v České republice kontrolu pojištění odpovědnosti cizozemského vozidlacizozemského vozidla, a to kontrolou zelené kartyzelené karty. To neplatí pro cizozemská vozidlacizozemská vozidla, u nichž je povinnost nahradit újmu vzniklou jejich provozem v České republice zaručena národní kanceláří pojistitelů jiného státu.
(3)
Policie České republiky může provádět kontrolu pojištění odpovědnosti u vozidlavozidla s obvyklým stanovištěm v jiném členském státěčlenském státě, a to způsobem, u kterého nedochází k zastavení vozidlavozidla. Za tím účelem využívá údaje vedené Kanceláří a sdílené s ostatními příslušnými orgány členských státůčlenských států. Údaje takto zpracovávané mohou být použity pouze pro účely kontroly pojištění odpovědnosti, a to pouze po dobu, po kterou jsou nezbytné k ověření splnění povinnosti pojištění odpovědnosti. Po tomto ověření musejí být tyto údaje bez zbytečného odkladu vymazány. Nelze-li ověřit splnění povinnosti pojištění odpovědnosti, jsou údaje uchovávány pouze po dobu nezbytnou k takovému ověření.
(4)
Údaje podle odstavce 1 a 3 zpracovává Policie České republiky také za účelem oznámení přestupku podle § 86 odst. 1 a zabránění vozidluvozidlu bez sjednaného pojištění odpovědnosti v jízdě a posouzení podmínek pro uvolnění vozidlavozidla podle zákona upravujícího silniční provoz. Jakmile je tohoto účelu dosaženo, Policie České republiky takové údaje bez zbytečného odkladu vymaže.
(5)
Kontrola pojištění odpovědnosti prováděná Policií České republiky nesmí být zaměřená výlučně na ověřování pojištění odpovědnosti, ledaže jde o kontrolu prováděnou u všech vozidelvozidel, která nevyžaduje, aby vozidlovozidlo zastavilo.
§ 45
Příspěvek Kanceláři za dobu bez pojištění odpovědnosti
(1)
Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2.
(2)
Provozovatel tuzemského vozidlatuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
(3)
Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidlavozidla.
(4)
Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidelvozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidelvozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.
§ 46
Výzva k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti
(1)
Zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidlatuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.
(2)
Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidlatuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.
§ 47
Zánik povinnosti platit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti
Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidlatuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidelvozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidlatuzemského vozidla.
ČÁST TŘETÍ
ČINNOST A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KANCELÁŘE
HLAVA I
Činnost Kanceláře
§ 48
Základní ustanovení
(1)
Kancelář je profesní organizací pojistitelů. Je právnickou osobou se sídlem v Praze, která se zapisuje do obchodního rejstříku.
(2)
Pro činnosti Kanceláře, které jsou předmětem dohledu České národní bankybanky, se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se činnosti pojišťoven, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 49
Rozsah činnosti Kanceláře
Kancelář
a)
spravuje garanční fond a fond zábrany škod, včetně správy aktiv souvisejících s těmito fondy,
b)
sjednává hraniční pojištění,
c)
plní funkci informačního střediska,
d)
zajišťuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří,
e)
uzavírá dohody s jinými národními kancelářemi pojistitelů a garančními fondy jiných států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státechčlenských státech vyřizováním náhradního plnění a zajišťuje úkoly vyplývající z těchto dohod,
f)
spolupracuje s orgány veřejné moci ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti,
g)
vede evidence a zpracovává a zveřejňuje statistiky pro účely pojištění odpovědnosti a plnění dalších úkolů Kanceláře podle tohoto zákona,
h)
podílí se na předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidelprovozem vozidel,
i)
zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo jiných národních kanceláří pojistitelů a jejich členů údaje podle § 31 odst. 1 o dopravních nehodách včetně fotodokumentace a o vozidlechvozidlech v pátrání od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům; tyto údaje Kancelář zpracovává také pro statistické účely,
j)
uzavírá smlouvy týkající se zajištění závazků vyplývajících z její činnosti podle § 62,
k)
zajišťuje prostřednictvím svého informačního systému využití údajů z informačních systémů veřejné správy pojišťovně provozující pojišťovací činnost v České republice nebo penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
l)
zpracovává a s pojišťovnami sdílí klientský bezvýznamový identifikátor, který vytvořila Kancelář nebo pojišťovna za účelem identifikace osoby,
m)
zpracovává a s penzijními společnostmi sdílí klientský bezvýznamový identifikátor, který vytvořila Kancelář nebo penzijní společnost za účelem identifikace osoby, a
n)
vede a spravuje registr zdravotního pojištění cizinců a poskytuje údaje z něj podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky.
§ 50
Využívání informací z informačních systémů
K plnění úkolů podle tohoto zákona využívá Kancelář údaje z informačních systémů veřejné správy v rozsahu a za podmínek obdobně jako pojišťovna oprávněná provozovat svoji činnost v České republice.
§ 51
Audit a oddělení aktiv Kanceláře
(1)
Kancelář zajistí audit účetní závěrky podle zákona upravujícího auditorskou činnost.
(2)
Aktiva v garančním fondu určená k náhradnímu plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68 vede Kancelář účetně odděleně od ostatních aktiv v tomto fondu.
HLAVA II
Členství v Kanceláři
§ 52
Vznik členství v Kanceláři
(1)
Členství v Kanceláři vzniká dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí České národní bankybanky, kterým bylo pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Pojistiteli se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který hodlá provozovat pojištění odpovědnosti v České republice, členství v Kanceláři vzniká dnem skutečného zahájení této činnosti.
(2)
Pojistitel se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který hodlá provozovat pojištění odpovědnosti v České republice, Kanceláři bez zbytečného odkladu písemně oznámí
a)
den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti v České republice prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby a jméno, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a jméno a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu,
b)
den skutečného zahájení nebo den ukončení činnosti v pojištění odpovědnosti v České republice, a to nejpozději v tento den a
c)
změnu v osobě oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, a to nejpozději v den nabytí účinnosti této změny.
(3)
Do doby, než Kancelář obdrží písemné sdělení pojistitele se sídlem mimo Českou republiku o tom, kdo je oprávněn s ní jednat jménem pojistitele, jedná s Kanceláří jménem tohoto pojistitele
a)
vedoucí pobočky zřízené na území České republiky, je-li pojištění odpovědnosti provozováno jejím prostřednictvím, nebo
b)
škodní zástupce pro Českou republiku podle § 35, je-li pojištění odpovědnosti provozováno na základě svobody dočasně poskytovat služby.
§ 53
Zánik členství v Kanceláři
Členství v Kanceláři zaniká dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí České národní bankybanky, kterým bylo pojistiteli odňato povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Pojistiteli se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který provozuje pojištění odpovědnosti v České republice, členství v Kanceláři zaniká dnem ukončení této činnosti.
§ 54
Základní povinnosti člena Kanceláře
(1)
Člen Kanceláře platí Kanceláři členské příspěvky. Součástí členského příspěvku člena Kanceláře, který provozuje pojištění odpovědnosti na základě povolení uděleného Českou národní bankoubankou, je částka, kterou se podílí na financování náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68.
(2)
Členský příspěvek se určuje pevnou částkou za vozidlovozidlo uvedené v pojistné smlouvě nebo procentuálním podílem z předepsaného pojistného.
(3)
V případě nedostatku aktiv k zaplacení náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68 lze mimořádný členský příspěvek určit pouze těm členům, kterým povolení k provozování pojištění odpovědnosti udělila Česká národní bankabanka.
(4)
Člen Kanceláře ručí za její dluhy, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva, a to ve stejném poměru, v jakém je jeho podíl na celkové výši členských příspěvků všech členů Kanceláře. Člen Kanceláře se sídlem v jiném členském státěčlenském státě neručí za dluhy Kanceláře vzniklé z náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68.
(5)
Člen Kanceláře zohlední ve vlastním výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle zákona upravujícího pojišťovnictví riziko změny výše záruky podle odstavce 4. Za tím účelem poskytuje Kancelář svým členům údaje o svých aktivech a pasivech.
§ 55
Informační povinnosti související s členstvím v Kanceláři
(1)
Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu sdělí Kanceláři jí známé skutečnosti podle § 52 nebo 53.
(2)
Pozastaví-li Česká národní bankabanka podle zákona upravujícího pojišťovnictví členovi Kanceláře oprávnění k uzavírání pojistných smluv v pojištění odpovědnosti nebo nařídí-li mu převést pojistný kmen pojištění odpovědnosti, oznámí to bez zbytečného odkladu Kanceláři.
HLAVA III
Organizace Kanceláře
§ 56
Orgány Kanceláře
Orgány Kanceláře jsou
a)
shromáždění členů,
b)
správní rada,
c)
kontrolní komise,
d)
výkonný ředitel a
e)
komise fondu zábrany škod.
§ 57
Shromáždění členů
(1)
Nejvyšším orgánem Kanceláře je shromáždění členů. Právo účasti na shromáždění členů má každý člen Kanceláře. Shromáždění členů svolává správní rada alespoň jednou za 12 měsíců. Správní rada svolá shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy o to požádá kontrolní komise nebo nejméně jedna třetina členů Kanceláře.
(2)
Shromáždění členů je schopné se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti v České republice jinak než na základě svobody dočasně poskytovat služby. Není-li shromáždění členů schopné se usnášet, svolá správní rada nové shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů ode dne předcházejícího shromáždění členů. Shromáždění členů je v takovém případě schopné se usnášet, je-li přítomna nejméně jedna třetina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti v České republice jinak než na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(3)
Každý člen má jeden hlas. Shromáždění členů rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.
(4)
Shromáždění členů přísluší
a)
volit a odvolávat členy správní rady a kontrolní komise,
b)
určovat výši ročních a mimořádných členských příspěvků,
c)
schvalovat rozpočet Kanceláře,
d)
schvalovat finanční plán Kanceláře na následující kalendářní rok zahrnující projekci peněžních toků v garančním fondu (dále jen „finanční plán Kanceláře“),
e)
přijímat statut Kanceláře a schvalovat jeho změny,
f)
schvalovat účetní závěrku Kanceláře,
g)
určovat územní rozsah pojištění odpovědnosti podle § 19,
h)
jmenovat a odvolávat zástupce Kanceláře v komisi fondu zábrany škod,
i)
rušit nebo měnit rozhodnutí správní rady a
j)
rozhodovat o věcech, které si vyhradí.
(5)
Každý člen Kanceláře nebo výkonný ředitel se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění členů pro rozpor s právními předpisy nebo statutem Kanceláře. Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku se použijí obdobně.
§ 58
Správní rada
(1)
Správní rada je statutárním orgánem Kanceláře, který má 5 členů. Za správní radu jedná navenek jménem Kanceláře každý člen správní rady samostatně.
(2)
Správní radě přísluší
a)
volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedu správní rady,
b)
jmenovat a odvolávat výkonného ředitele a jeho zástupce,
c)
spravovat aktiva Kanceláře,
d)
schvalovat vnitřní organizační předpisy Kanceláře a jejich změny,
e)
zajišťovat publikační, dokumentační a jiné činnosti související s činností Kanceláře,
f)
schvalovat návrh na rozdělení aktiv z fondu zábrany škod na následující kalendářní rok a
g)
rozhodovat o rozsahu oprávnění výkonného ředitele v oblasti správy aktiv ve fondu zábrany škod.
(3)
Správní rada rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. Správní rada se schází zpravidla jednou měsíčně, zasedání svolává její předseda nebo místopředseda.
§ 59
Kontrolní komise
(1)
Kontrolní komise je kontrolním orgánem Kanceláře. Kontrolní komise dohlíží na výkon působnosti správní rady, na výkon činnosti Kanceláře a její hospodaření a na to, zda členové Kanceláře platí členské příspěvky v určené lhůtě a výši.
(2)
Kontrolní komise má 3 členy a ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. Člen kontrolní komise nesmí být současně členem správní rady, v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu ke Kanceláři a ani statutárním orgánem nebo jeho členem, ani členem dozorčího orgánu, ani prokuristou člena Kanceláře.
(3)
Za účelem výkonu kontroly poskytne Kancelář členům kontrolní komise potřebné doklady a pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech. Stejné povinnosti mají členové Kanceláře, jestliže předmětem kontroly je výše členského příspěvku placeného tímto členem Kanceláře.
(4)
Svá zjištění oznamuje kontrolní komise správní radě, která je projedná a přijme vhodná opatření. Týkají-li se tato opatření předmětu dohledu podle § 83, oznámí je správní rada bez zbytečného odkladu také České národní bancebance.
§ 60
Výkonný ředitel
Výkonný ředitel může právně jednat k zajištění předmětu činnosti Kanceláře, a neurčí-li správní rada jinak, přijímat veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti Kanceláře v době mezi zasedáními správní rady.
ČÁST ČTVRTÁ
FONDY SPRAVOVANÉ KANCELÁŘÍ
HLAVA I
Garanční fond
§ 61
Tvorba a použití aktiv v garančním fondu
(1)
Garanční fond se tvoří z
a)
přijatých příspěvků za dobu bez pojištění odpovědnosti,
b)
přijatého pojistného za hraniční pojištění,
c)
přijatých členských příspěvků členů Kanceláře a
d)
přijatých náhrad za plnění z garančního fondu.
(2)
Výdaje související se zajištěním činnosti Kanceláře hradí Kancelář z členských příspěvků a z pojistného za hraniční pojištění. Výdaje související s uplatněním práva na příspěvky za dobu bez pojištění odpovědnosti a na náhrady za plnění z garančního fondu a s plněním z garančního fondu hradí Kancelář přednostně z příspěvků za dobu bez pojištění odpovědnosti a z náhrad za plnění z garančního fondu.
(3)
Kancelář vytváří v rámci garančního fondu fond pro případ úpadku nebo likvidace pojišťovny, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti Českou národní bankoubankou (dále jen „fond pro případ úpadku“), a to ve výši odpovídající hodnotě v riziku vlastních zdrojů Kanceláře na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku stanovené pro riziko úpadku nebo likvidace pojišťovny.
(4)
Projekce peněžních toků v garančním fondu je založena na aktuálních a věrohodných informacích a reálných předpokladech o peněžních tocích v následujícím kalendářním roce a je prováděna za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod. Projekce zohledňuje veškeré přírůstky a úbytky aktiv nezbytných k plnění z garančního fondu.
(5)
Výkonný ředitel Kanceláře předkládá finanční plán Kanceláře ke schválení shromáždění členů. Shromáždění členů schválí finanční plán Kanceláře nejpozději do 31. prosince a podle jeho závěrů určí výši členských příspěvků tak, aby Kancelář disponovala v následujícím kalendářním roce dostatkem aktiv na předpokládané plnění z garančního fondu.
(6)
Výkonný ředitel čtvrtletně sleduje využívání aktiv podle finančního plánu Kanceláře a v případě nečekaného nepříznivého vývoje navrhuje shromáždění členů schválení mimořádných členských příspěvků v dostatečné výši pro zajištění plnění z garančního fondu. Shromáždění členů projedná tento návrh a určí mimořádné členské příspěvky v odpovídající výši.
§ 62
Plnění z garančního fondu
Kancelář poskytuje z garančního fondu
a)
plnění poškozenému za újmu vzniklou provozem nezjištěného vozidlavozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba; plnění za škodu na věci nebo ušlý zisk vzniklý v souvislosti se škodou na věci poskytne Kancelář pouze tehdy, jestliže tato škoda přesáhla 10 000 Kč a jestliže v důsledku téže škodné události vznikla poškozenému těžká újma na zdravítěžká újma na zdraví, újma na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění, nebo újma vzniklá usmrcením,
b)
plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti,
1.
jde-li o vozidlovozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo
2.
jde-li o vozidlovozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla se poskytuje plnění z garančního fondu,
c)
plnění za újmu vzniklou provozem cizozemského vozidlacizozemského vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu je kryta hraničním pojištěním,
d)
plnění za újmu vzniklou provozem cizozemského vozidlacizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidlavozidla v České republice povinnost zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla bylo kryto hraničním pojištěním,
e)
náhradní plnění z důvodu neplnění povinnosti pojistitelem, a to ve stejném rozsahu, jako je Kancelář povinna plnit podle písmen a) a b),
f)
náhradní plnění z důvodu nezjištění vozidlavozidla nebo pojišťovny v případě škodné události v jiném členském státěčlenském státě, a to ve stejném rozsahu, jako je Kancelář povinna plnit podle písmen a) a b),
g)
náhradní plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny,
h)
plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státučlenského státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidluvozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona a ke škodné události došlo ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy kupující vozidlovozidlo převzal, i když vozidlovozidlo nebylo v České republice registrováno.
§ 63
Podmínky plnění z garančního fondu
(1)
Kancelář poskytuje plnění podle § 62 písm. a), b) a d) až h) ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel.
(2)
Nejvyšší hranicí plnění podle § 62 písm. a), b) a e) až h) při jedné škodné události jsou minimální limity pojistného plnění. Tím není dotčen § 20 odst. 1.
(3)
Podmínkou vzniku práva na plnění z garančního fondu podle § 62 písm. a) je šetření škodné události Policií České republiky.
§ 64
Spor o plnění
Je-li mezi Kanceláří a pojistitelem nebo mezi Kanceláří a státem sporné, kdo má poškozenému poskytnout plnění, poskytne poškozenému plnění Kancelář z garančního fondu. Tím není dotčeno její právo na náhradu za takto poskytnuté plnění.
Náhradní plnění z důvodu neplnění povinnosti pojistitelem
§ 65
(1)
Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění, jestliže
a)
pojistitel nebo jím ustanovený škodní zástupce nesdělil poškozenému do 3 měsíců ode dne oznámení škodné události, proč nelze ukončit její šetření a poskytnout pojistné plnění,
b)
pojistitel se sídlem v jiném členském státěčlenském státě neustanovil v České republice škodního zástupce podle § 35, nebo
c)
pojišťovna neustanovila v České republice škodního zástupce podle § 36.
(2)
Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže
a)
pojištění odpovědnosti týkající se jeho provozu sjednal pojistitel provozující pojištění odpovědnosti na základě svobody dočasně poskytovat služby,
b)
jde o tuzemské vozidlotuzemské vozidlo a
c)
škodná událost vznikla v členském státěčlenském státě, nebo ve třetím státětřetím státě, který pojistitel vyznačil na zelené kartězelené kartě.
(3)
Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. c) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže
a)
pojištění odpovědnosti týkající se jeho provozu sjednala pojišťovna podle § 36,
b)
jde o vozidlovozidlo s obvyklým stanovištěm v jiném členském státěčlenském státě a
c)
škodná událost vznikla v členském státěčlenském státě, nebo ve třetím státětřetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karetzelených karet.
(4)
Poškozený nemá právo na náhradní plnění, jestliže
a)
již uplatnil právo na pojistné plnění u pojistitele podle § 35 odst. 1, který sjednal pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebo u jeho škodního zástupce a jestliže do 3 měsíců ode dne uplatnění práva obdržel vyjádření některého z nich,
b)
již uplatnil právo na pojistné plnění u pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebo u jejího škodního zástupce a jestliže do 3 měsíců ode dne uplatnění práva obdržel vyjádření některého z nich, nebo
c)
bylo v dané věci zahájeno soudní řízení proti pojistiteli podle § 35 odst. 1 nebo proti pojišťovně podle § 36.
§ 66
(1)
Tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne Kancelář toto plnění do 2 měsíců ode dne, kdy bylo právo na náhradní plnění uplatněno, nebo mu v této lhůtě sdělí důvody, pro které náhradní plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. To neplatí, jestliže v této lhůtě pojistitel nebo pojišťovna podle § 36 přímo nebo prostřednictvím svého škodního zástupce poskytne tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, pojistné plnění za vzniklou újmu nebo mu sdělí důvody, pro které svoje plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit.
(2)
Je-li uplatněno právo na náhradní plnění, informuje o tom Kancelář bez zbytečného odkladu
a)
pojistitele podle § 35 odst. 1 nebo pojišťovnu podle § 36 nebo jejich škodního zástupce podle § 35 nebo 36,
b)
orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v členském státěčlenském státě sídla pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, a
c)
toho, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, je-li znám.
(3)
Kancelář v informaci podle odstavce 2 potvrdí, že splní povinnost podle odstavce 1.
§ 67
Náhradní plnění z důvodu nezjištěného vozidla nebo pojišťovny v případě škodné události v jiném členském státě
Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla v jiném členském státěčlenském státě také tehdy, jestliže
a)
nelze zjistit vozidlovozidlo, jehož provozem vznikla újma, nebo
b)
do 2 měsíců ode dne vzniku škodné události nelze zjistit pojišťovnu, která je povinna poskytnout pojistné plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla.
Náhradní plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny
§ 68
(1)
Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže
a)
pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci a která před rozhodnutím o úpadku nebo vstupem do likvidace provozovala pojištění odpovědnosti v členském státěčlenském státě,
b)
jde o vozidlovozidlo s obvyklým stanovištěm v členském státěčlenském státě a
c)
škodná událost vznikla v členském státěčlenském státě.
(2)
Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v třetím státětřetím státě v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže
a)
pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci a která před rozhodnutím o úpadku nebo vstupem do likvidace provozovala pojištění odpovědnosti v České republice, a
b)
škodná událost vznikla v České republice.
§ 69
(1)
Tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne Kancelář toto plnění do 3 měsíců ode dne, kdy bylo právo na náhradní plnění uplatněno, nebo mu v této lhůtě sdělí důvody, pro které náhradní plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. Nelze-li šetření škodné události v této lhůtě ukončit, sdělí mu Kancelář v této lhůtě důvody. Vyplývá-li z dosavadních výsledků šetření škodné události, že poškozený má právo na náhradní plnění alespoň zčásti, poskytne mu Kancelář v této lhůtě částečné náhradní plnění a sdělí mu důvody.
(2)
Kancelář zveřejní na svých internetových stránkách vzor formuláře pro uplatnění práva na náhradní plnění.
(3)
Je-li uplatněno právo na náhradní plnění, které se týká škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla s obvyklým stanovištěm v jiném členském státěčlenském státě, informuje o tom Kancelář bez zbytečného odkladu pojišťovnu, která sjednala pojištění odpovědnosti a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, a příslušný orgán jejího domovského členského státučlenského státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví. Kancelář má právo požadovat od příslušného orgánu, pojišťovny, jejího škodního zástupce, správce, likvidátora nebo příslušných orgánů členských státůčlenských států informace nezbytné k šetření její povinnosti poskytnout náhradní plnění.
§ 70
(1)
Informuje-li příslušný orgán jiného členského státučlenského státu tuzemskou pojišťovnu nebo pobočku pojišťovny ze třetího státutřetího státu, které bylo odňato povolení České národní bankybanky k provozování pojištění odpovědnosti a která je na základě pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, o tom, že bylo uplatněno právo na náhradní plnění z důvodu jejího úpadku nebo likvidace, sdělí tuzemská pojišťovna nebo pobočka pojišťovny ze třetího státutřetího státu bez zbytečného odkladu tomuto orgánu, zda tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne pojistné plnění, nebo důvody, pro které pojistné plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. To platí obdobně pro správce nebo likvidátora takové pojišťovny.
(2)
Kancelář sděluje členům Rady kanceláří a příslušným orgánům pro odškodnění v jiných členských státechčlenských státech údaje o tuzemské pojišťovně nebo pobočce pojišťovny z třetího státutřetího státu, které bylo odňato povolení České národní bankybanky k provozování pojištění odpovědnosti a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci.
§ 71
Právo Kanceláře na náhradu za plnění z garančního fondu
(1)
Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči
a)
tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu,
b)
provozovateli motorsportumotorsportu, jde-li o plnění podle § 62 písm. b) za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla při jeho účasti na motorsportumotorsportu,
c)
garančnímu fondu nebo příslušné národní kanceláři pojistitelů v jiném státě, jde-li o plnění podle § 62 písm. d),
d)
orgánu pověřenému vyřizováním náhradního plnění v členském státěčlenském státě sídla pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, jde-li o plnění podle § 62 písm. e), nebo
e)
orgánu pověřenému vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státěčlenském státě, jde-li o plnění podle § 62 písm. g).
(2)
Poskytne-li Kancelář z garančního fondu plnění podle § 62 písm. f), má právo na náhradu toho, co plnila, vůči garančnímu fondu v členském státěčlenském státě, v němž
a)
došlo ke škodné události, jestliže nelze zjistit vozidlovozidlo, jehož provozem vznikla újma, nebo jestliže újma vznikla provozem vozidlaprovozem vozidla, které má obvyklé stanoviště ve třetím státětřetím státě, nebo
b)
má vozidlovozidlo, jehož provozem vznikla újma, obvyklé stanoviště, jestliže nelze zjistit pojišťovnu, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu tohoto vozidlavozidla.
(3)
Poskytne-li Kancelář z garančního fondu plnění, které bylo mezi ní a pojistitelem nebo mezi ní a státem sporné podle § 64, a vyplyne-li z dalšího šetření, že plnění měl poskytnout pojistitel nebo stát, má Kancelář právo na náhradu toho, co plnila, vůči pojistiteli nebo státu.
(4)
Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu podle § 62 písm. e) a f), přecházejí na ni práva poškozeného vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, a vůči pojistiteli podle § 34 nebo § 35 odst. 1 nebo vůči pojišťovně podle § 36, kteří jsou povinni poskytnout plnění za tuto újmu.
(5)
Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu podle § 62 písm. g), přecházejí na ni práva poškozeného vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, a vůči pojišťovně, která je povinna poskytnout pojistné plnění za tuto újmu, s výjimkou práva poškozeného vůči pojistníkovi nebo pojištěnému, který je povinen nahradit újmu, a to v rozsahu, ve kterém je povinnost pojištěného nahradit újmu kryta pojištěním odpovědnosti, které sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci.
(6)
Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění z garančního fondu a pohledávka, která na Kancelář přešla v důsledku poskytnutí plnění z garančního fondu, se v případě insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení dlužníka považuje za přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.
§ 72
Náhrada za plnění poskytnuté v jiném členském státě
(1)
Poskytne-li orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státěčlenském státě poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomto členském státěčlenském státě náhradní plnění z důvodu neplnění povinnosti pojistitelem nebo náhradní plnění z důvodu nezjištěného vozidlavozidla nebo pojišťovny za újmu vzniklou provozem tuzemského vozidlatuzemského vozidla, poskytne mu Kancelář z garančního fondu náhradu za toto plnění bez zbytečného odkladu poté, co tento orgán právo na náhradu uplatní.
(2)
Poskytne-li orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státěčlenském státě poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomto členském státěčlenském státě náhradní plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, jehož pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti Českou národní bankoubankou a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, poskytne mu Kancelář z garančního fondu náhradu za toto plnění v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy tento orgán právo na náhradu uplatní.
HLAVA II
Fond zábrany škod
§ 73
Tvorba fondu zábrany škod
(1)
Kancelář vytváří fond zábrany škod, který se použije pro zábranu škod vznikajících provozem vozidelprovozem vozidel.
(2)
Fond zábrany škod je tvořen z
a)
odvodů z přijatého pojistného podle odstavce 3,
b)
výnosů z investování dočasně volných aktiv tohoto fondu a dalších aktiv podle § 58 odst. 2 písm. f) za předcházející kalendářní rok a
c)
odvodu podle odstavce 4 v daném kalendářním roce.
(3)
Člen Kanceláře odvádí do fondu zábrany škod 3 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok. Příspěvek do fondu zábrany škod platí člen Kanceláře ve čtvrtletních splátkách, přičemž splátka za první čtvrtletí každého kalendářního roku je splatná do 30. dubna, za druhé čtvrtletí do 31. července, za třetí čtvrtletí do 31. října a za čtvrté čtvrtletí do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku.
(4)
Kancelář rozhodne o odvodu aktiv z garančního fondu do fondu zábrany škod až do výše rozdílu mezi příjmy a výdaji garančního fondu za uplynulý kalendářní rok při zohlednění finančního plánu Kanceláře.
§ 74
Použití fondu zábrany škod
(1)
Aktiva ve fondu zábrany škod se použijí pouze na úhradu výdajů spojených s
a)
pořízením techniky nebo věcných prostředků potřebných pro činnost základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému poskytujících plánovanou pomoc na vyžádání v oblasti zábrany a prevence škod z provozu vozidelprovozu vozidel,
b)
úpravou technologií a provozem operačních a informačních středisek hasičského záchranného sboru v souvislosti s poskytováním nezbytné pomoci motoristům,
c)
realizací programů podle prioritních opatření bezpečnosti silničního provozu schválených vládou,
d)
realizací programů prevence škod z provozu vozidelprovozu vozidel a
e)
administrativním a organizačním zajištěním činnosti komise fondu zábrany škod a zajištění odborného posuzování žádostí o poskytnutí aktiv z fondu zábrany škod podle písmen c) a d) a kontroly jejich čerpání.
(2)
Z aktiv ve fondu zábrany škod se v daném kalendářním roce poskytne
a)
nejméně 60 % hasičskému záchrannému sboru a jednotkám sboru dobrovolných hasičů obcíobcí, přičemž nejméně 20 % z této částky se poskytne jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcíobcí; tato částka se poskytuje
1.
hasičskému záchrannému sboru k úhradě jeho nákladů podle odstavce 1 písm. a) a b) a
2.
jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcíobcí k úhradě nákladů podle odstavce 1 písm. a),
b)
nejméně 15 % dalším složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a nejméně 15 % na realizaci programů podle odstavce 1 písm. c) a d) a
c)
nejvýše 2 % k úhradě výdajů podle odstavce 1 písm. e).
(3)
Příjemce aktiv z fondu zábrany škod poskytne komisi fondu zábrany škod na její žádost informace a doklady týkající se použití těchto aktiv a umožní jí provedení kontroly jejich použití. Nedoloží-li příjemce aktiv z fondu zábrany škod jejich použití nebo poruší-li účel jejich použití, vrátí je do fondu zábrany škod.
§ 75
Komise fondu zábrany škod
(1)
Komise fondu zábrany škod je orgánem Kanceláře pro tvorbu programů prevence škod a pro rozdělování aktiv ve fondu zábrany škod.
(2)
Komise má 9 členů a je složena ze 2 členů, které jmenuje a odvolává generální ředitel hasičského záchranného sboru, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává policejní prezident, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy, a ze 3 členů volených shromážděním členů. Komise fondu zábrany škod ze svých členů volí a odvolává předsedu a zástupce předsedy. Činnost komise fondu zábrany škod řídí předseda nebo v jeho nepřítomnosti zástupce předsedy. Komise fondu zábrany škod je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů, a rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.
(3)
Výkon funkce člena komise fondu zábrany škod se považuje za překážku v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu.
(4)
Komise fondu zábrany škod
a)
zpracovává návrh na rozdělení aktiv z fondu zábrany škod na následující kalendářní rok,
b)
stanoví programy prevence škod z provozu vozidelprovozu vozidel,
c)
stanoví kritéria hodnocení návrhů podle písmene a),
d)
schvaluje vnitřní předpisy týkající se její činnosti,
e)
předkládá správní radě návrh rozhodnutí o oprávnění výkonného ředitele v oblasti správy aktiv ve fondu zábrany škod a
f)
provádí kontrolu čerpání aktiv ve fondu zábrany škod.
(5)
Návrh podle odstavce 4 písm. a) předkládá komise fondu zábrany škod ke schválení správní radě. Správní rada si před schválením návrhu vyžádá stanoviska Ministerstva vnitra a Ministerstva dopravy; k zaujetí stanoviska jim poskytne lhůtu nejméně 30 dní.
(6)
Komise fondu zábrany škod zpracuje do 30. června zprávu o činnosti fondu zábrany škod za předchozí kalendářní rok a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zpráva obsahuje informace o činnosti komise fondu zábrany škod podle odstavce 4 a o použití aktiv z fondu zábrany škod v roce, za který se zpráva zpracovává.
ČÁST PÁTÁ
DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTI KANCELÁŘE
§ 76
Zásady jednání Kanceláře
(1)
Kancelář v rámci své činnosti podle § 49 jedná s odbornou péčí a postupuje obezřetně, zejména neprovádí tuto činnost způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(2)
Vnitřní poměry Kanceláře upraví její statut a další vnitřní předpisy Kanceláře.
§ 77
Pravidla pro externí zajištění činnosti
(1)
Kancelář zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele externě zajišťované činnosti Kanceláře a zajistí jeho součinnost s Kanceláří a s Českou národní bankoubankou a přístup orgánů Kanceláře, orgánu dohledu, kterému Kancelář podléhá, a auditora podle § 51 odst. 1 k údajům o takto zajištěné činnosti.
(2)
Kancelář informuje předem Českou národní bankubanku o svém rozhodnutí externě zajistit svoji činnost podle § 9 odst. 1, § 62 nebo § 78 až 80. O následném závažném vývoji takto zajištěné činnosti informuje Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu.
§ 78
Tvorba rezerv
(1)
Kancelář vytváří rezervy k závazkům týkajícím se plnění z garančního fondu, které dosud nebyly nahlášeny nebo uhrazeny (dále jen „rezervy na plnění z garančního fondu“). Jejich výše se stanoví pojistněmatematickými metodami v souladu s podmínkami stanovenými pro tvorbu technických rezerv podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
(2)
Kancelář postupuje při výpočtu rezerv na plnění z garančního fondu a fondu pro případ úpadku obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem a využívá k tomu informace z finančních trhů a informace od svých členů. Výpočet těchto rezerv musí být s těmito údaji a informacemi v souladu.
§ 79
Pojistněmatematické činnosti
(1)
Kancelář zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů, dat a předpokladů aplikovaných při výpočtech rezerv na plnění z garančního fondu, fondu pro případ úpadku a odhadu budoucích škod v rámci projekce peněžních toků.
(2)
Výkonem pojistněmatematických činností může Kancelář pověřit pouze osobu, která má znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností Kanceláře.
§ 80
Zásada obezřetného investování
Kancelář
a)
investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat a řídit a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, a proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia; umístění těchto aktiv nesmí omezit jejich dostupnost,
b)
aktiva určená k vyrovnání závazků investuje způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované činnosti,
c)
diverzifikuje své investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob, zeměpisné oblasti nebo k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, přičemž investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit Kancelář nadměrné koncentraci rizik,
d)
v případě investování do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu podle zákona upravujícího kapitálový trh, nepřekračuje jeho obezřetnou úroveň a
e)
derivátové smlouvy sjednává pouze za podmínky, že závazky z nich vyplývající přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia; písmena a), c) a d) se v takovém případě použijí obdobně.
§ 81
Zveřejňování informací
(1)
Kancelář zpracuje účetní závěrku a předloží ji ke schválení shromáždění členů, vypracuje výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejíž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 4 měsíců ode dne skončení účetního období.
(2)
Kancelář zveřejňuje na svých internetových stránkách informace o sobě, svých členech a o své činnosti.
(3)
Informace podle odstavce 2 zveřejňuje Kancelář podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Kancelář nezveřejní informaci, která je citlivá nebo důvěrná. Platí, že informace je citlivá, jestliže by jejím zveřejněním mohlo být poškozeno postavení Kanceláře. Platí, že informace je důvěrná, jestliže je Kancelář povinna zachovávat o ní mlčenlivost.
(4)
Rozsah, formu a lhůty zveřejňování informací podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 82
Informační povinnosti vůči České národní bance
(1)
Kancelář poskytuje České národní bancebance informace o sobě, své finanční situaci a o své činnosti, a to podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Tyto informace musejí být přesné, úplné ve všech podstatných ohledech, relevantní a srozumitelné.
(2)
Kancelář poskytuje České národní bancebance informace o plnění informačních povinností pojistitelů podle § 38 odst. 1 a 4, a to podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince.
(3)
Kancelář předkládá České národní bancebance svoji výroční zprávu ve lhůtě podle § 81 odst. 1.
(4)
Kancelář informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku o změně svého statutu.
(5)
Rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavců 1 a 2 stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED, PŘESTUPKY, MLČENLIVOST A NAHLÍŽENÍ DO SPISU
HLAVA I
Dohled
§ 83
Předmět dohledu
(1)
Dohled nad činností Kanceláře vykonává Česká národní bankabanka.
(2)
Předmětem dohledu nad činností Kanceláře je
a)
provozování hraničního pojištění,
b)
tvorba rezerv a fondu pro případ úpadku,
c)
tvorba, použití a plnění z garančního fondu podle § 61 a 62 a správa aktiv podle § 80,
d)
plnění povinností souvisejících s příspěvkem za dobu bez pojištění odpovědnosti a
e)
plnění informačních povinností podle § 38, 43 a 82.
§ 84
Výkon dohledu
Dohled je založen na prospektivním přístupu přiměřeném povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností Kanceláře. Dohled je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem. Při výkonu dohledu nad činností Kanceláře se Česká národní bankabanka obdobně řídí ustanoveními zákona upravujícího pojišťovnictví týkajícími se dohledu nad činností pojišťoven.
§ 85
Opatření k nápravě ve vztahu k činnosti Kanceláře
(1)
Zjistí-li Česká národní bankabanka při výkonu dohledu porušení povinnosti, může podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku Kanceláři uložit, aby v určené lhůtě zjednala nápravu.
(2)
Kancelář bez zbytečného odkladu informuje Českou národní bankubanku o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.
HLAVA II
Přestupky
§ 86
(1)
Provozovatel tuzemského vozidlatuzemského vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti.
(2)
Pořadatel motorsportumotorsportu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidelprovozem vozidel při motorsportumotorsportu bylo kryto pojištěním motorsportumotorsportu.
(3)
Řidič cizozemského vozidlacizozemského vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla bylo kryto hraničním pojištěním.
(4)
Pojistitel se dopustí přestupku tím, že
a)
uzavře pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, která zajišťuje nižší úroveň pojistné ochrany poškozených, než stanoví § 13 až 15, § 17 až 19 nebo § 21,
b)
nesdělí údaje v rozsahu nebo způsobem podle § 38 odst. 1 nebo 4 nebo § 40,
c)
v rozporu s § 2797 odst. 1 občanského zákoníku nezahájí bez zbytečného odkladu šetření škodné události nebo řádně a včas nesdělí výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění, nebo
d)
při šetření pojistné události nesdělí oznamovateli ve stanovené lhůtě důvody, pro které nemohl ukončit šetření, podle § 2798 odst. 2 občanského zákoníku.
(5)
Kancelář se dopustí přestupku tím, že
a)
uzavře pojistnou smlouvu o hraničním pojištění, která zajišťuje nižší úroveň pojistné ochrany poškozených, než stanoví § 9 odst. 2, § 13 až 15, § 17, 18 nebo 21,
b)
v rozporu s § 38 odst. 2, § 39 nebo § 40 odst. 3 neposkytne údaj o vzniku, době přerušení, změně nebo zániku pojištění odpovědnosti Ministerstvu dopravy, pojistiteli, orgánu příslušnému k zápisu údajů a jejich změn v registru silničních vozidelvozidel, orgánu příslušnému k projednání přestupku nebo orgánu příslušnému k projednání jednání, které má znaky přestupku,
c)
poruší informační povinnost podle § 43 odst. 1,
d)
neposkytne poškozenému plnění podle § 63 odst. 1,
e)
v rozporu s § 66 odst. 1 nebo § 69 odst. 1 nesdělí tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, ve stanovené lhůtě důvody, pro které plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit,
f)
nesplní některou z informačních povinností podle § 82 nebo § 85 odst. 2,
g)
nesplní opatření k nápravě podle § 85 odst. 1, nebo
h)
se v její činnosti opakují nedostatky, pro které jí Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 3,
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5.
§ 87
(1)
Přestupky podle § 86 odst. 1 až 3 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad jeho městské části, nestanoví-li Statut hlavního města Prahy, že tyto přestupky projednávají pouze úřady některých městských částí. Za přestupek podle § 86 odst. 1 nebo 3 může uložit pokutu příkazem na místě také Policie České republiky.
(2)
Přestupky podle § 86 odst. 4 a 5 projednává Česká národní bankabanka.
(3)
Místní příslušnost správního orgánu k projednání přestupku podle § 86 odst. 1 až 3 se řídí místem trvalého pobytu fyzické osoby podezřelé z přestupku, popřípadě místem jejího pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nebo místem sídla právnické nebo podnikající fyzické osoby podezřelé z přestupku.
HLAVA III
Mlčenlivost
§ 88
Mlčenlivost osob provádějících dohled nad činností Kanceláře
(1)
Osoby provádějící dohled nad činností Kanceláře zachovávají mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při své činnosti v rámci výkonu dohledu s výjimkou skutečností sdělovaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se skutečnost týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost platí i pro členy poradních orgánů a další osoby zúčastněné při výkonu dohledu.
(2)
Osoby podle odstavce 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.
§ 89
Mlčenlivost osob činných pro Kancelář a dalších osob
Členové orgánů Kanceláře a její zaměstnanci, jakož i osoby činné pro Kancelář, zachovávají mlčenlivost o činnosti Kanceláře a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě a informací předávaných Kanceláří podle tohoto zákona nebo z rozhodnutí Kanceláře. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.
§ 90
Výjimky z povinnosti zachovávat mlčenlivost
(1)
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 88 nebo 89 není poskytnutí informací vyňatých z této povinnosti podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
(2)
Za účelem předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se Kancelář a pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění odpovědnosti a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události.
(3)
Kancelář přistupuje k údajům sděleným jinými osobami nebo orgány veřejné moci tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.
HLAVA IV
Nahlížení do spisu Kanceláře
§ 91
(1)
Kancelář umožní na základě písemné žádosti osoby, která prokáže právní zájem, po ukončení šetření škodné události nahlížet této osobě do spisu vedeného Kanceláří v souvislosti s touto událostí nebo obdobného záznamu o průběhu šetření škodné události a pořizovat z něho kopie, a to z těch záznamů, které se týkají důvodu zamítnutí poskytnutí plnění nebo jeho výpočtu. Tím není dotčena povinnost Kanceláře zachovávat mlčenlivost o skutečnostech podle § 89 a 90.
(2)
Kancelář žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, jestliže jí na základě jejího písemného dotazu příslušný orgán z důvodu ohrožení trestního řízenítrestního řízení nebo projednávání přestupku s nahlížením do spisu pojišťovny sdělí písemně svůj nesouhlas. Kancelář odešle tento dotaz příslušnému orgánu do 30 dnů ode dne podání žádosti podle odstavce 1, jestliže bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno trestní řízenítrestní řízení nebo řízení o přestupku.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 92
Informační povinnost o zákonném pojištění odpovědnosti
Generali Česká pojišťovna a.s. předloží Kanceláři vždy do 31. března zprávu o výkonu práv a povinností vzniklých ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou provozem motorového vozidlavozidla podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), včetně vyúčtování této činnosti.
Přechodná ustanovení
§ 93
(1)
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se limit pojistného plnění u pojistných smluv o pojištění odpovědnosti uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s limitem pojistného plnění nižším, než je minimální limit pojistného plnění podle § 14 odst. 1 nebo § 15 odst. 1, zvyšuje na úroveň stanovenou tímto zákonem.
(2)
Ustanovení § 13 odst. 4 a 5 se v souvislosti se zvýšením limitu pojistného plnění podle odstavce 1 použijí obdobně.
§ 94
(1)
Práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidlaprovozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Lhůty podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou tímto zákonem dotčeny.
(3)
Pro prokazování předcházejícího škodného průběhu u pojistných smluv, u kterých byl návrh na jejich uzavření podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Při vydávání zelených karetzelených karet a při poskytování údajů pojistitel před prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona postupuje podle § 3 odst. 3 a § 15 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při provozu vozidla na pozemní komunikaci postupuje jeho řidič a Policie České republiky před prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona podle § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Při zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojištění odpovědnosti pojistitel do doby použitelnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 16 směrnice 2009/103/ES, ve znění směrnice (EU) 2021/2118, postupuje podle § 3b odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Výši denní sazby příspěvku za provoz bez pojištění odpovědnosti pro druhy vozidelvozidel, k jejichž provozu se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nevztahovala povinnost pojištění odpovědnosti, Ministerstvo financí stanoví nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidlaprovozu vozidla u motocyklů se zdvihovým objemem spalovacího motoru do 50 cm3.
§ 95
(1)
Česká kancelář pojistitelů podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Kancelář podle tohoto zákona. Svoji činnost uvede do souladu s tímto zákonem do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Škodní zástupci ustanovení podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za škodní zástupce podle tohoto zákona.
(3)
Garanční fond a fond zábrany škod podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za garanční fond a fond zábrany škod podle tohoto zákona.
(4)
Využití aktiv ve fondech spravovaných Kanceláří přijatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem.
§ 96
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
2.
Zákon č. 307/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
3.
Část jedenáctá zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
4.
Část sedmnáctá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
5.
Část první zákona č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6.
Část patnáctá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankamibankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
7.
Část devátá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem.
8.
Část padesátá pátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
9.
Část první zákona č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10.
Část čtrnáctá zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky.
11.
Část čtvrtá zákona č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví.
12.
Část padesátá šestá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
13.
Část dvanáctá zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.
14.
Část třináctá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky.
15.
Část první zákona č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
16.
Část druhá zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
17.
Část dvacátá šestá zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva.
18.
Zákon č. 354/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19.
Část čtvrtá zákona č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
20.
Část čtvrtá zákona č. 63/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
21.
Část šedesátá devátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
22.
Část první zákona č. 293/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
23.
Část čtvrtá zákona č. 49/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
24.
Část pátá zákona č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
25.
Část druhá zákona č. 278/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
26.
Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
27.
Vyhláška č. 429/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
28.
Vyhláška č. 309/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb.
29.
Vyhláška č. 186/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
30.
Vyhláška č. 417/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
31.
Vyhláška č. 425/2021 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 97
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 16 odst. 3 a § 25, která nabývají účinnosti dnem 23. dubna 2024, a ustanovení § 38 odst. 1, § 40 odst. 2 a § 44 odst. 1, která nabývají účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2118.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (přepracované znění), ve znění směrnic a nařízení Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/23/EU, 2013/58/EU, 2014/51/EU, (EU) 2016/2341, (EU) 2017/2402, (EU) 2018/843, (EU) 2019/2177.
2)
Čl. 4 a příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
|
Zákon č. 29/2024 Sb.
|
Zákon č. 29/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 13. 2. 2024 10:32:36, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 29/2024
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY
* ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU VAZBY
* ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU ZABEZPEČOVACÍ DETENCE
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU
* ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU
* ČÁST ŠESTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
* ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA ZÁKONA O VOJÁCÍCH Z POVOLÁNÍ
* ČÁST OSMÁ - ZMĚNA ZÁKONA O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ
* ČÁST DEVÁTÁ - ZMĚNA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA
* ČÁST DESÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2025
29
ZÁKON
ze dne 24. ledna 2024,
kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY
Čl. I
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění odsouzeného mimo objekt věznice, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu.“.
2.
V § 14 se slova „kterým se stanoví denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených a jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici“ nahrazují slovy „který upravuje denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených, jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici a další záležitosti, stanoví-li tak tento zákon“.
3.
V § 16 odstavec 8 zní:
„(8)
Pokud odsouzený, který není zařazen do práce a neodmítl bez závažného důvodu práci, nemůže ke dni, ke kterému probíhá rozúčtování pracovní odměny, volně nakládat s penězi ve výši dosahující alespoň částky 150 Kč, poskytne mu věznice sociální kapesné v takové výši, aby mohl volně nakládat s penězi ve výši odpovídající této částce.“.
4.
V § 16 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.
5.
V § 16 odst. 8 větě druhé se slova „ , jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu,“ zrušují.
6.
V § 17 odst. 5 a § 24 odst. 5 se slovo „finanční“ nahrazuje slovem „peněžní“.
7.
V § 23 odst. 1 větě poslední se slova „nezbytné léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely, zdravotnické prostředky a doplatky za ně, na zdravotní výkony nehrazené nebo částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a na regulační poplatky nebo spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů“ nahrazují slovy „zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, regulační poplatky, nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění a úhradu správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného“.
8.
V § 23 odstavec 3 zní:
„(3)
Nejvyšší peněžní částku, za kterou může odsouzený jednorázově nakoupit, stanoví vnitřní řád věznice.“.
9.
§ 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Příjem peněz
(1)
Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze odsouzených (dále jen „zvláštní účet“), peníze, které odsouzený předal věznici k úschově při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu, peníze zaslané odsouzenému do věznice během výkonu trestu, pracovní odměnu, sociální kapesné, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona a, pokud bezprostředně výkonu trestu předcházel výkon vazby nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu vazby věznicí, kde odsouzený vykonával vazbu, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi odsouzeného.
(2)
Věznice peníze z peněžité odměny udělené podle tohoto zákona eviduje odděleně.
(3)
Věznice eviduje odděleně též účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou
a)
peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, a
b)
výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte.
(4)
Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice pro každý účel samostatně.
(5)
Z peněz uložených na zvláštním účtu odsouzenému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účet věznici od odsouzeného nenáleží úplata.
(6)
Odsouzenému, který ve výkonu trestu pracuje, a odsouzenému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním odsouzeným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může odsouzený nakládat, o výši úložného a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění odsouzeného z výkonu trestu.“.
10.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
(1)
Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, věznice o tom odsouzeného bez zbytečného odkladu vyrozumí.
(2)
Odsouzený má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout, nemůže však odmítnout peníze zaslané orgány veřejné moci nebo peníze zaslané v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo po prohlášení konkursu.
(3)
Pokud odsouzený zaslané peníze odmítne, peníze se na jeho náklady vrátí odesílateli; nemá-li odsouzený dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice náklady na odeslání z odesílaných peněz.“.
11.
V § 26 odst. 2 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu“.
12.
V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, jestliže dojde
a)
k úmrtí odsouzeného,
b)
k pokusu odsouzeného o sebevraždu,
c)
k sebepoškození odsouzeného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození,
d)
k jednání, kterým jiná osoba odsouzenému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření,
e)
k fyzickému útoku odsouzeného proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění odsouzeného,
f)
ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny odsouzených proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby,
g)
k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil odsouzeného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství,
h)
k útěku odsouzeného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel trestu, nebo
i)
k nepřetržitému odmítání stravy odsouzeným po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
13.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
㤠26a
Sociální kapesné
(1)
Pokud nemá odsouzený ke dni, ke kterému podle vnitřního řádu věznice probíhá rozúčtování pracovní odměny, na zvláštním účtu uložené peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši dosahující alespoň částky stanovené vyhláškou ministerstva, poskytne věznice odsouzenému sociální kapesné v takové výši, aby měl na zvláštním účtu peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši odpovídající této částce.
(2)
Sociální kapesné se neposkytne odsouzenému, který v předchozím kalendářním měsíci odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil.
(3)
Sociální kapesné poskytnuté v době, kdy byl odsouzený poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „důchod“) nebo výsluhového příspěvku nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „výsluhový příspěvek“), který nebyl zaslán do věznice, je odsouzený povinen vrátit. O povinnosti podle věty první rozhodne ředitel věznice, proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Při správě placení sociálního kapesného, které je odsouzený povinen vrátit, a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na vrácení tohoto kapesného se použije obdobně § 36a.
(4)
Sociální kapesné věznice poskytuje v termínech stanovených vnitřním řádem věznice.“.
14.
V § 28 odst. 2 písmeno i) zní:
„i)
oznámit neprodleně věznici skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a je-li důchod nebo jeho část anebo výsluhový příspěvek vyplácen z jiného státu nebo mezinárodní organizací, zajistit též jejich zasílání na zvláštní účet,“.
15.
V § 28 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
mít u sebe během výkonu trestu hotovost.“.
16.
V § 33 odst. 3 se věty druhá až poslední zrušují.
17.
V § 33 odstavec 4 zní:
„(4)
Věznice z pracovní odměny odsouzeného odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob; zbylou část uloží na zvláštní účet.“.
18.
V § 33 se odstavce 5 a 6 zrušují.
19.
§ 35 včetně nadpisu zní:
㤠35
Povinnost hradit náklady výkonu trestu
(1)
Odsouzený je povinen hradit náklady výkonu trestu.
(2)
Odsouzený není povinen hradit náklady výkonu trestu po dobu, po kterou
a)
nebyl nezaviněně zařazen do práce, pokud nebyl poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku nebo mu za předchozí kalendářní měsíc nebyly na zvláštní účet připsány peníze, z nichž lze provést srážky k úhradě nákladů výkonu trestu,
b)
nedovršil osmnáctý rok věku,
c)
mu byly poskytovány zdravotní služby ve formě lůžkové péče, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 2,
d)
byl zařazen do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 výukových hodin týdně, nebo
e)
trest dočasně nevykonával.
(3)
Výši nákladů výkonu trestu stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
20.
Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní:
㤠35a
Rozhodnutí o výši nákladů výkonu trestu ve zvláštních případech
(1)
Ředitel věznice rozhodne o výši nákladů výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účet.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek.
(3)
O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.“.
21.
V § 36 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
náklady na zdravotní služby včetně regulačních poplatků podle § 28 odst. 2 písm. k) a § 67b odst. 2 věty druhé,“.
22.
V § 36 odst. 1 písm. c) se text „o)“ nahrazuje textem „n)“.
23.
§ 36a včetně nadpisu zní:
㤠36a
Společné ustanovení
(1)
Povinnost uhradit náklady uvedené v § 35a a 36 zaniká, jestliže o ní ředitel věznice nerozhodl ve lhůtě 3 let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit.
(2)
Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů výkonu vazby a dalších nákladů spojených s výkonem vazby předcházejících tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží.
(3)
Pohledávky na náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu se po dobu výkonu trestu uspokojují postupem podle tohoto zákona.
(4)
Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.“.
24.
V § 39a odstavec 3 zní:
„(3)
Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na náhradu této škody se použije obdobně § 36a.“.
25.
V části první hlavě II se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní:
„Díl 5
Nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtu
§ 39b
Srážky
(1)
Věznice každý kalendářní měsíc v den stanovený vnitřním řádem věznice provede rozúčtování peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc. Při rozúčtování peněz provede srážky k úhradě
a)
výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pohledávek za náhradní výživné (dále jen „náklady na výživu nezaopatřených dětí“),
b)
nákladů výkonu trestu,
c)
přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „přednostní pohledávka“) a
d)
dalších pohledávek vůči odsouzenému.
(2)
Zbylá část peněz uložených na zvláštním účtu, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky, sociální kapesné nebo peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, se rozdělí na kapesné a úložné.
(3)
Srážky podle odstavce 1 se neprovádí z účelově vázaných peněžních prostředků, sociálního kapesného a peněžité odměny udělené podle tohoto zákona.
(4)
Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nepodléhají pohledávky odsouzeného vůči Vězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch odsouzeného, peněžité odměně udělené podle tohoto zákona, částce sociálního kapesného, částce kapesného a částce úložného do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2.
(5)
Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na kapesné a úložné stanoví ministerstvo vyhláškou.
(6)
Penězi připsanými na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
pracovní odměna po provedení srážek podle § 33 odst. 4, na kterou odsouzenému vznikl nárok v předchozím kalendářním měsíci,
b)
peníze, které byly během předchozího kalendářního měsíce odsouzenému zaslány do věznice a uloženy na zvláštní účet,
c)
peníze, které byly poskytnuty jako sociální kapesné, a
d)
peníze, které byly poskytnuty jako peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona.
(7)
Při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu se penězi připsanými na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc rozumí též peníze předané odsouzeným věznici k úschově.
§ 39c
Rozsah srážek
(1)
Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na jednotlivé srážky podle § 39b odst. 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2)
Částka, která zbyla po provedení srážky z podílu stanoveného podle odstavce 1 určeného na srážku k úhradě
a)
nákladů na výživu nezaopatřených dětí, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné,
b)
nákladů výkonu trestu, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné,
c)
přednostních pohledávek, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné,
d)
dalších pohledávek vůči odsouzenému, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu a přednostních pohledávek a na úložné.
(3)
Částka kapesného, které by v daný kalendářní měsíc vzniklo odsouzenému, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převádí postupně na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné.
(4)
Částka úložného, která převyšuje výši stanovenou vyhláškou, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Částka, která zbude po provedení těchto srážek, se převede zpět na úložné.
§ 39d
Provádění srážek
(1)
Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.
(2)
Byl-li odsouzený přemístěn do jiné věznice, pokračuje tato věznice v provádění srážek; pořadí vymáhaných pohledávek zůstává zachováno.
(3)
Pro účely provádění srážek z peněz připsaných na zvláštní účet se výkonem rozhodnutí rozumí výkon rozhodnutí nařizovaný soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuce vedená soudním exekutorem, daňová exekuce nařizovaná správcem daně a exekuce nařizovaná správním orgánem.
§ 39e
Srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí
(1)
Srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí se provádí na
a)
základě rozhodnutí soudu, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí, a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím,
b)
základě rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost hradit výživné, předběžného opatření, kterým bylo odsouzenému uloženo platit výživné, nebo soudem schválené dohody o výši výživného, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím nebo dohodou,
c)
základě rozhodnutí Úřadu práce o přechodu pohledávky výživného na stát, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím,
d)
žádost odsouzeného nebo, pokud s tím odsouzený vyjádřil písemně souhlas, též na žádost osoby, která je příjemcem výživného.
(2)
Z částky sražené k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí se uspokojí nejprve běžné výživné a nedoplatky za dřívější dobu a pak pohledávky za náhradní výživné. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek výživného uplatněných podle odstavce 1, uspokojí se nejprve běžné výživné všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačuje-li však částka sražená k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí ani k uspokojení pohledávek běžného výživného všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, rozdělí se mezi ně sražená částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.
(3)
Příjemce výživného uvede v žádosti o provádění srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí nebo na výzvu věznice, zda mu má být srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí zaslána na jím uvedený účet nebo poukázána formou poštovní poukázky. Věznice sraženou částku zašle nebo poukáže příjemci výživného v kalendářním měsíci, ve kterém bylo provedeno rozúčtování.
§ 39f
Srážky k úhradě přednostních pohledávek
(1)
Srážky k úhradě přednostních pohledávek se provádějí na základě výkonu rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, a to včetně výkonu rozhodnutí, kterým je vymáháno výživné nezaopatřených dětí nebo pohledávka za náhradní výživné, které nebyly uspokojeny srážkami k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí.
(2)
Pořadí přednostních pohledávek se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li věznici téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a nestačí-li provedená srážka k jejich plnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.
(3)
Při srážkách k úhradě přednostních pohledávek se z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše běžného výživného. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.
(4)
Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek, se uspokojují z druhé poloviny této částky.
§ 39g
Srážky k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému
(1)
Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojuje rovněž pohledávka na náklady výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účet, v části, ve které nebyla uspokojena srážkou k úhradě nákladů výkonu trestu.
(2)
Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojují též další náklady spojené s výkonem trestu podle § 36, náklady výkonu vazby podle § 21c zákona o výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby podle § 21a zákona o výkonu vazby, náhrada škody podle § 38 a 39a a podle § 21b zákona o výkonu vazby a pohledávka na náhradu sociálního kapesného podle § 26a odst. 3.
(3)
Při srážkách k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se z první poloviny částky určené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávka za náklady výkonu trestu podle odstavce 1 a poté podle pořadí ostatní pohledávky.
(4)
Na stanovení pořadí dalších pohledávek se použije obdobně § 39f odst. 2.
§ 39h
Kapesné
(1)
S kapesným může odsouzený volně nakládat, nestanoví-li tento zákon jinak. Náklady na odeslání peněz z kapesného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.
(2)
Ministerstvo stanoví vyhláškou nejvyšší částku, kterou může mít odsouzený k dispozici jako kapesné; kapesné převyšující tuto částku se převede na úložné. Po dobu, po kterou byla odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, se nejvyšší částka kapesného zvyšuje o částku odpovídající této odměně.
(3)
Kapesné převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převede na úložné, dokud úložné nedosáhne výše stanovené podle § 39i odst. 1 písm. a).
(4)
Kapesné se zvyšuje o poskytnuté sociální kapesné.
(5)
Byla-li odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, k jeho zvýšení se využijí peněžní prostředky z úložného.
(6)
Byl-li odsouzenému udělen kázeňský trest snížení kapesného, částka, o kterou bylo kapesné sníženo, se převede na úložné.
(7)
V kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, může být kapesné nejvýše ve výši částky stanovené vyhláškou pro určení sociálního kapesného.
§ 39i
Úložné
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
částku úložného, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a
b)
výši úložného, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2.
(2)
Úložné převyšující částku, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a nedosahující výše stanovené podle odstavce 1 písm. b), může odsouzený použít, pokud za tím účelem nemůže použít jiné peněžní prostředky, pouze na úhradu
a)
nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků, na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem,
b)
nezbytných nákladů spojených s těhotenstvím a porodem odsouzené nebo péčí o dítě, které má odsouzená ve výkonu trestu u sebe,
c)
nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění, nebo
d)
správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného.
(3)
S úložným převyšujícím výši, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2, může odsouzený volně nakládat až po provedení srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Náklady na odeslání peněz z úložného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.
(4)
Úložné se zvyšuje o částky vzniklé zaokrouhlováním.
§ 39j
Nakládání s účelově vázanými peněžními prostředky a peněžitou odměnou
(1)
Peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů.
(2)
Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte.
(3)
S peněžitou odměnou udělenou podle tohoto zákona uloženou na zvláštním účtu může odsouzený volně nakládat. Ustanovení § 39h odst. 1 věta druhá se použije obdobně.
§ 39k
Výplata peněz při propuštění z výkonu trestu
(1)
Při propuštění z výkonu trestu věznice odsouzenému vyplatí v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Nelze-li v hotovosti provést výplatu celé částky určené podle věty první, vyplatí se alespoň kapesné, sociální kapesné, úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, a peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona. Zbylou částku poukáže věznice poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které odsouzený uvedl, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byl propuštěn.
(2)
Zbylé peníze uložené na zvláštním účtu po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu zašle věznice na základě žádosti odsouzeného na jím uvedený účet anebo poukáže poštovní poukázkou, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo provedeno rozúčtování za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu.
(3)
Pokud peníze uvedené v odstavci 1, které nejsou účelově vázanými peněžními prostředky, nepostačují k úhradě nezbytných potřeb odsouzeného po propuštění z výkonu trestu, může ředitel věznice rozhodnout o poskytnutí příspěvku odsouzenému až do výše stanovené vyhláškou ministerstva; při tom ředitel věznice přihlíží i k tomu, zda částku k úhradě těchto potřeb nemá odsouzený na účtu nebo ji nemůže získat jiným způsobem, zejména od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem.
(4)
Příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 je odsouzený povinen věznici vrátit. V rozhodnutí podle odstavce 3 ředitel věznice stanoví lhůtu, ve které je odsouzený povinen poskytnutý příspěvek vrátit, a poučí jej, že peníze, které mu mají být vyplaceny podle odstavce 2, se započtou vůči poskytnutému příspěvku. Při správě placení příspěvku, který je odsouzený povinen vrátit, a pro vymáhání pohledávky na vrácení tohoto příspěvku se použije obdobně § 36a odst. 2 a 4.
(5)
Účelově vázané peněžní prostředky, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, kapesné a úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, které byly vyplaceny podle odstavců 1 a 2, a příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 anebo pohledávky ve výši těchto peněžních prostředků, byly-li peníze zaslané na účet, nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
§ 39l
Nakládání s penězi odsouzeného po nástupu do výkonu vazby nebo zabezpečovací detence
(1)
Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu vazby, peníze uložené na zvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu, se po nástupu do výkonu vazby převedou na účet věznice, ve které odsouzený vykonává vazbu. Zbylé peníze uložené na zvláštním účtu se zašlou po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Účelově vázané peněžní prostředky se dále evidují jako účelově vázané peněžní prostředky podle zákona o výkonu vazby.
(2)
Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu zabezpečovací detence, postupuje se při nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtu obdobně jako při přemístění odsouzeného do jiné věznice.
§ 39m
Zvláštní ustanovení o srážkách u odsouzených po rozhodnutí o úpadku
(1)
Pokud bylo rozhodnuto o úpadku odsouzeného, zašle věznice na účet určený insolvenčním správcem částku odpovídající srážkám k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému podle tohoto dílu a částku úložného převyšující výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2; souhlas odsouzeného se nevyžaduje. Pro určení výše částky na srážku k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí vychází věznice z údajů poskytnutých insolvenčním správcem.
(2)
Podle odstavce 1 postupuje věznice od doručení vyrozumění insolvenčního správce o vydání rozhodnutí, v jehož důsledku lze postihnout majetek nebo příjmy odsouzeného, až do doručení vyrozumění o vydání rozhodnutí, kterým insolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na zvláštním účtu.
(3)
Je-li to možné, informuje věznice nejméně měsíc před očekávaným skončením výkonu trestu odsouzeného uvedeného v odstavci 1 insolvenčního správce o předpokládaném dni ukončení výkonu trestu a sdělí mu, kdy odešle poslední částku podle odstavce 1. Byl-li odsouzený podmíněně propuštěn nebo byl-li výkon trestu z jiných důvodů předčasně ukončen, věznice informuje insolvenčního správce o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu.“.
26.
Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:
㤠47a
Pokuta
(1)
Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům odsouzeného.
(2)
Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má odsouzený na zvláštním účtu a se kterou může volně nakládat.
(3)
Věznice výkon pokuty provede převodem postupně z
a)
kapesného,
b)
peněžité odměny udělené podle tohoto zákona a
c)
části úložného, se kterou může odsouzený volně nakládat.
(4)
Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu.“.
27.
V § 52 odst. 4 větě první se text „e)“ nahrazuje textem „d)“.
28.
V § 52 odst. 4 větě druhé se text „d)“ nahrazuje textem „c)“.
29.
V § 67b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; ustanovení § 28 odst. 2 písm. k) se použije obdobně“.
30.
V § 73a písm. c) se slovo „výkonem“ nahrazuje slovy „dodržováním právních předpisů při výkonu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Při nakládání s penězi, se kterými může ke dni 31. prosince 2024 odsouzený volně disponovat, se postupuje podle § 39h zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. S peněžitou odměnou udělenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakládá jako s peněžitou odměnou udělenou podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Peníze odsouzeného, se kterými není ke dni 31. prosince 2024 odsouzenému umožněno volně disponovat podle § 25 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona převedou na úložné.
3.
S penězi, se kterými není ke dni 31. prosince 2024 odsouzenému umožněno volně disponovat podle § 25 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se při provádění srážek a rozdělení peněz podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nakládá jako s částkou úložného, která převyšuje výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Pro případy, kdy bylo o úpadku odsouzeného rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bylo vydáno rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na účtu, na kterém vede věznice peníze odsouzených, se § 39m zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU VAZBY
Čl. III
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění obviněného mimo objekt věznice, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby.“.
2.
V § 13 odst. 3 větě druhé, § 13a odst. 3 větě druhé a v § 16 odst. 3 větě poslední se slovo „finanční“ nahrazuje slovem „peněžní“.
3.
V nadpisu § 16 se slova „ , přijímání balíčků a peněz“ nahrazují slovy „a přijímání balíčků“.
4.
V § 16 se odstavec 4 zrušuje.
5.
V § 18 odst. 7 větě poslední se slova „ , jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby,“ zrušují.
6.
V § 20 odst. 2 se slova „Vězeňská služba“ nahrazují slovy „Zaměstnanci Vězeňské služby“ a za slovo „zástupce“ se vkládají slova „ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby“.
7.
V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby, jestliže dojde
a)
k úmrtí obviněného,
b)
k pokusu obviněného o sebevraždu,
c)
k sebepoškození obviněného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života obviněného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození,
d)
k jednání, kterým jiná osoba obviněnému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života obviněného a která vyžaduje lékařské ošetření,
e)
k fyzickému útoku obviněného proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění obviněného,
f)
ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny obviněných proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby,
g)
k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil obviněného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství,
h)
k útěku obviněného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel vazby, nebo
i)
k nepřetržitému odmítání stravy obviněným po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.“.
8.
V § 21 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Obviněným je zakázáno mít u sebe během výkonu vazby hotovost.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
9.
V § 21 odst. 7 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ , a to včetně regulačních poplatků“.
10.
V nadpisu § 21a se za slovo „nahradit“ vkládá slovo „další“.
11.
V § 21a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „nahradit“ vkládá slovo „další“.
12.
V § 21a odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
náklady na zdravotní služby včetně regulačních poplatků podle § 21 odst. 7 písm. h) a § 28c odst. 2 věty druhé,“.
13.
V § 21a odst. 1 písm. d) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
14.
§ 21c včetně nadpisu zní:
㤠21c
Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby
(1)
O výši nákladů výkonu vazby rozhodne na základě rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů výkonu vazby, ředitel věznice,
a)
ve které odsouzený vykonává trest odnětí svobody, nebo
b)
ze které byl odsouzený propuštěn na svobodu, pokud trest odnětí svobody nevykonává.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek.
(3)
O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.“.
15.
Za § 21c se vkládají nové § 21d až 21j, které včetně nadpisů znějí:
㤠21d
Výše nákladů výkonu vazby
(1)
Výši nákladů výkonu vazby stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(2)
Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou
a)
osoba ve výkonu vazby nedovršila osmnáctý rok věku, nebo
b)
byly osobě ve výkonu vazby poskytovány zdravotní služby ve formě lůžkové péče, s výjimkou případů uvedených v § 18 odst. 8.
§ 21e
Společné ustanovení
(1)
Povinnost uhradit náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b zaniká, jestliže o ní ředitel věznice nerozhodl ve lhůtě 3 let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit.
(2)
Náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami ze mzdy a přikázáním jiné peněžité pohledávky.
(3)
Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.
(4)
Při správě placení nákladů výkonu vazby, dalších nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.
(5)
Pokud osoba, která je povinna hradit náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b, nastoupila do výkonu trestu odnětí svobody, uspokojují se tyto pohledávky podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
§ 21f
Příjem peněz
(1)
Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze obviněných (dále jen „zvláštní účet“), peníze, které obviněný předal věznici k úschově při přijetí do výkonu vazby, peníze zaslané obviněnému do věznice během výkonu vazby, odměnu za práci a, pokud bezprostředně výkonu vazby předcházel výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu trestu věznicí, kde obviněný vykonával trest odnětí svobody, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi obviněného.
(2)
Věznice eviduje odděleně účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou
a)
peníze zaslané obviněnému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem a
b)
výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu vazby u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte.
(3)
Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice odděleně pro každý účel samostatně.
(4)
Z peněz uložených na zvláštním účtu obviněnému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účet věznici od obviněného nenáleží úplata.
(5)
Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nařizovaném soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuci vedené soudním exekutorem, daňové exekuci nařizované správcem daně a exekuci nařizované správním orgánem nepodléhají pohledávky obviněného vůči Vězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch obviněného.
(6)
Obviněnému, který ve výkonu vazby pracuje, a obviněnému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním obviněným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může obviněný volně nakládat, a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění z vazby.
§ 21g
(1)
Pokud byly obviněnému do věznice zaslány peníze, věznice o tom obviněného bez zbytečného odkladu vyrozumí.
(2)
Obviněný má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout, nemůže však odmítnout peníze zaslané orgány veřejné moci nebo peníze zaslané v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo po prohlášení konkursu.
(3)
Pokud obviněný zaslané peníze odmítne, peníze se na jeho náklady vrátí odesílateli; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.
§ 21h
Nakládání s penězi
(1)
Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou částku, se kterou se obviněnému po dobu výkonu vazby neumožní nakládat. S částí peněz uložených na zvláštním účtu převyšující tuto částku může obviněný nakládat volně, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky. Náklady na odeslání peněz uložených na zvláštním účtu nese obviněný; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.
(2)
Peníze zaslané obviněnému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů; tyto peníze se nezahrnují do částky, se kterou se obviněnému po dobu výkonu vazby neumožní nakládat.
(3)
Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu vazby u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte; tyto peníze se nezahrnují do částky, se kterou se obviněné po dobu výkonu vazby neumožní nakládat.
§ 21i
Výplata peněz při propuštění z výkonu vazby
(1)
Při propuštění z výkonu vazby na svobodu věznice vyplatí obviněnému v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtu; není-li to možné, poukáže věznice zbylou částku poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které obviněný uvedl, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byl propuštěn.
(2)
Pokud peníze uvedené v odstavci 1, které nejsou účelově vázanými peněžními prostředky, nepostačují k úhradě nezbytných potřeb obviněného po propuštění na svobodu, může ředitel věznice rozhodnout o poskytnutí příspěvku obviněnému až do výše stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti; při tom ředitel věznice přihlíží i k tomu, zda částku k úhradě těchto potřeb nemá obviněný na účtu nebo zda ji nemůže získat jiným způsobem, zejména od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem.
(3)
Příspěvek poskytnutý podle odstavce 2 je obviněný povinen věznici vrátit. V rozhodnutí podle odstavce 2 ředitel věznice stanoví lhůtu, ve které je obviněný povinen splnit povinnost poskytnutý příspěvek vrátit. Při správě placení příspěvku, který je obviněný povinen vrátit, a pro vymáhání pohledávky na vrácení tohoto příspěvku se použije obdobně § 36a odst. 2 a 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
(4)
Účelově vázané peněžní prostředky vyplacené podle odstavce 1 a částku poskytnutou podle odstavce 2 nebo pohledávku ve výši těchto peněžních prostředků, byly-li peníze zaslány na účet, nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
§ 21j
Nakládání s penězi obviněného po bezprostředním nástupu do výkonu trestu nebo zabezpečovací detence
(1)
Nastoupil-li obviněný po výkonu vazby do výkonu trestu, peníze uložené na zvláštním účtu se převedou na účet věznice, ve které obviněný vykonává trest odnětí svobody, přičemž
a)
účelově vázané peněžní prostředky se dále evidují jako účelově vázané peněžní prostředky podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody,
b)
při nakládání s penězi, se kterými mohl obviněný volně nakládat, se postupuje podle § 39h zákona o výkonu trestu odnětí svobody a
c)
peníze, se kterými nebylo obviněnému po dobu výkonu vazby umožněno volně nakládat, se převedou na úložné podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
(2)
Nastoupil-li obviněný po výkonu vazby do výkonu zabezpečovací detence, postupuje se obdobně podle odstavce 1.“.
16.
V § 22 odst. 2 písm. b) se číslo „1000“ nahrazuje číslem „5 000“.
17.
V § 22 odstavec 4 zní:
„(4)
Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům obviněného. Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má obviněný na zvláštním účtu a se kterou může volně nakládat; věznice výkon tohoto kázeňského trestu provede převodem z těchto peněz. Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu.“.
18.
V § 23 odst. 8 se slovo „až“ nahrazuje slovem „a“.
19.
V § 28c se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; ustanovení § 21 odst. 7 písm. h) se použije obdobně“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Pro určení, za jakou dobu se nepožadují náklady výkonu vazby vykonávané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 10 odst. 2 vyhlášky č. 10/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU ZABEZPEČOVACÍ DETENCE
Čl. V
Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 269/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 zní:
„(1)
Tento zákon upravuje výkon zabezpečovací detence v ústavech pro výkon zabezpečovací detence (dále jen „ústav“). Ústavy zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti a jejich správu vykonává Vězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská služba“).“.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
2.
V § 3 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Ředitel ústavu vydá s předchozím souhlasem generálního ředitele Vězeňské služby vnitřní řád ústavu, který upravuje denní rozvrh chodu ústavu, činnost chovanců, jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem v ústavu a další záležitosti, stanoví-li tak tento zákon.“.
3.
V § 3 odst. 5 se za slovo „omezení“ vkládají slova „a donucovací“ a na konci odstavce se doplňuje věta „O použití těchto omezení a donucovacích a omezovacích prostředků, nejde-li o předvádění chovance mimo objekt ústavu, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence.“.
4.
V § 12 se odstavec 4 zrušuje.
5.
Za § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které včetně nadpisů znějí:
㤠14a
Příjem peněz a nakládání s nimi
(1)
Na příjem peněz a nakládání s nimi, včetně provádění srážek z uložených peněz, se použijí obdobně § 25 a 25a a hlava II díl 5 zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
(2)
Chovanci, který ve výkonu zabezpečovací detence pracuje, a chovanci, kterému byly provedeny srážky z jeho peněz uložených na účtu ústavu, na kterém ústav vede peníze chovanců (dále jen „zvláštní účet“), ústav jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem ústavu a ostatním chovancům jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může chovanec volně nakládat, o výši úložného a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne ústav též při ukončení výkonu zabezpečovací detence.
(3)
Nastoupil-li chovanec po výkonu zabezpečovací detence do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu vazby, použije se při nakládání s penězi, které má na zvláštním účtu, obdobně § 39l zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
§ 14b
Sociální kapesné
(1)
Pokud nemá chovanec ke dni, ke kterému podle vnitřního řádu ústavu probíhá rozúčtování pracovní odměny, na zvláštním účtu uložené peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši dosahující alespoň částky stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, poskytne ústav chovanci sociální kapesné v takové výši, aby měl na zvláštním účtu peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši odpovídající této částce.
(2)
Sociální kapesné poskytnuté v době, kdy byl chovanec poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „důchod“) nebo výsluhového příspěvku nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „výsluhový příspěvek“), který nebyl zaslán do ústavu, je chovanec povinen vrátit. O povinnosti podle věty první rozhodne ředitel ústavu, proti tomuto rozhodnutí může chovanec do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli ústavu, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Při správě placení sociálního kapesného, které je chovanec povinen vrátit, a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na vrácení tohoto kapesného se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
(3)
Sociální kapesné poskytuje ústav v termínech stanovených vnitřním řádem ústavu.“.
6.
V § 15 odst. 3 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence“.
7.
V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ústav bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence, jestliže dojde
a)
k úmrtí chovance,
b)
k pokusu chovance o sebevraždu,
c)
k sebepoškození chovance s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života chovance a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození,
d)
k jednání, kterým jiná osoba chovanci mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života chovance a která vyžaduje lékařské ošetření,
e)
k fyzickému útoku chovance proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění chovance,
f)
ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny chovanců proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě vnitřním řádem ústavu anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby,
g)
k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil chovance nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství,
h)
k útěku chovance nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel zabezpečovací detence, nebo
i)
k nepřetržitému odmítání stravy chovancem po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
8.
V § 17 odst. 2 písmeno i) zní:
„i)
oznámit neprodleně ústavu skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a je-li důchod nebo jeho část anebo výsluhový příspěvek vyplácen z jiného státu nebo mezinárodní organizací, zajistit též jejich zasílání na zvláštní účet,“.
9.
V § 17 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
mít u sebe během výkonu zabezpečovací detence hotovost.“.
10.
V § 18 odstavec 6 zní:
„(6)
Při správě placení náhrady škody podle odstavce 5 a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na náhradu této škody se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.“.
11.
V § 20 odstavec 5 zní:
„(5)
Pokud chovanec nemůže ke dni, ke kterému probíhá rozúčtování pracovní odměny, volně nakládat s penězi ve výši dosahující alespoň částky 150 Kč, poskytne mu ústav sociální kapesné v takové výši, aby mohl volně nakládat s penězi ve výši odpovídající této částce.“.
12.
V § 20 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
13.
V § 24 se slovo „zaměstnání5)“ nahrazuje slovem „práce“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
14.
V § 35 odst. 5 se slovo „výkonem“ nahrazuje slovy „dodržováním právních předpisů při výkonu“.
15.
V § 37 odstavec 4 zní:
„(4)
O použití omezovacích prostředků musí být bez zbytečného odkladu vyrozuměn opatrovník chovance, byl-li chovanci soudem ustanoven.“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Při nakládání s penězi, se kterými může ke dni 31. prosince 2024 chovanec volně disponovat, se postupuje podle § 14a odst. 1 zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve spojení s § 39h zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. S peněžitou odměnou udělenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakládá jako s peněžitou odměnou udělenou podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pro případy, kdy bylo o úpadku chovance rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bylo vydáno rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení chovance končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz chovance uložených na účtu, na kterém vede ústav peníze chovanců, se § 39m zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU
Čl. VII
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 326/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 152 odst. 1 písm. a) a d) a v § 154a se slova „spojené s výkonem“ nahrazují slovem „výkonu“.
2.
V § 152 odst. 2 se slova „náklady spojené s výkonem vazby,“ zrušují.
3.
V § 152 odstavec 4 zní:
„(4)
Úhradu nákladů výkonu vazby upravuje zákon o výkonu vazby. Úhradu nákladů výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody.“.
4.
V § 155 odst. 1 se slova „spojených s výkonem vazby a“ nahrazují slovy „výkonu vazby, nákladů spojených“.
ČÁST PÁTÁ
ZMĚNA OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU
Čl. VIII
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb., zákona č. 105/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se mění takto:
1.
Za § 319 se vkládá nový § 319a, který zní:
㤠319a
(1)
Pracovní odměna odsouzeného a osoby ve výkonu zabezpečovací detence nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů uvedených v § 299.
(2)
Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky, která odpovídá výši peněžních prostředků připsaných ve prospěch povinného na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, lze nařídit nejvýše v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím výkon trestu odnětí svobody. Výkonu rozhodnutí podle věty první podléhá i pohledávka povinného, která odpovídá
a)
částce, jež nebyla ze mzdy nebo jiného příjmu povinného podle § 299 ve výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy sražena k uspokojení oprávněného podle tohoto zákona, byla-li ve prospěch povinného připsána na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, nebo
b)
částce pracovní odměny povinného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jež mu náleží podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody.
(3)
Výkon rozhodnutí podle odstavce 2 se použije na pohledávku povinného podle odstavce 2
a)
k okamžiku, v němž bylo věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo
b)
vzniklou od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí po dobu, po kterou je povinný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
(4)
Věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence provede výkon rozhodnutí podle odstavce 2 podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody. Ustanovení § 315 se použije přiměřeně.“.
2.
§ 373 se zrušuje.
Čl. IX
Přechodná ustanovení
1.
V řízeních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osoby, která je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jsou-li částky odpovídající pracovní odměně připisovány na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence ve prospěch povinného, rozhodne soud o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
V řízeních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osoby, která je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jsou-li částky odpovídající pracovní odměně připisovány na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence ve prospěch povinného, se ve výkonu rozhodnutí pokračuje podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
V řízeních o výkonu rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky, která odpovídá výši peněžních prostředků připsaných ve prospěch povinného na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, se ve výkonu rozhodnutí pokračuje podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
ZMĚNA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
Čl. X
V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se za § 64 vkládá nový § 64a, který zní:
㤠64a
(1)
Informuje-li Vězeňská služba České republiky plátce důchodu o tom, že oprávněný je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, plátce důchodu poukazuje důchod na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.
(2)
Je-li oprávněný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a příjemcem důchodu je jiná osoba, plátce důchodu vyplácí důchod této jiné osobě. Příjemce důchodu je povinen neprodleně oznámit věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává, skutečnost, že oprávněný je poživatelem důchodu, a zajistit zasílání důchodu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důchod obdržel, na účet vedený touto věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence.“.
ČÁST SEDMÁ
ZMĚNA ZÁKONA O VOJÁCÍCH Z POVOLÁNÍ
Čl. XI
V zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb., se za § 137 vkládá nový § 137a, který zní:
㤠137a
Informuje-li Vězeňská služba České republiky příslušný orgán ministerstva o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.“.
ČÁST OSMÁ
ZMĚNA ZÁKONA O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ
Čl. XII
V § 167 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 428/2011 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Informuje-li Vězeňská služba České republiky orgán vyplácející výsluhový příspěvek o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.“.
ČÁST DEVÁTÁ
ZMĚNA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA
Čl. XIII
V § 36 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Má-li být postižen majetek nebo příjmy dlužníka, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, insolvenční správce o tom vyrozumí věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém dlužník trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává; zároveň sdělí číslo účtu, na který má věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence zasílat peněžní prostředky, a uvede, v jaké výši má dlužník povinnost platit výživné pro děti, kterým je povinen poskytovat výživu a pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona. Insolvenční správce vyrozumí věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence též o vydání rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení dlužníka končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz uložených na účtu věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence vedený ve prospěch dlužníka podle jiného právního předpisu. Je-li dlužník ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, považují se peněžní prostředky zaslané po rozhodnutí o úpadku věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence na účet určený insolvenčním správcem za příjem dlužníka, pokud insolvenční soud nestanoví jinak.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
ČÁST DESÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. XIV
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů.
2.
Vyhláška č. 94/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů.
3.
Vyhláška č. 135/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění vyhlášky č. 94/2001 Sb.
4.
Vyhláška č. 425/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Vyhláška č. 362/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.
6.
Vyhláška č. 88/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.
7.
Vyhláška č. 364/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3 a čl. V bodu 11, která nabývají účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Zákon č. 28/2024 Sb.
|
Zákon č. 28/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 2. 2024 10:23:15, datum účinnosti 1. 3. 2024, částka 28/2024
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O ÚČASTNÍCÍCH ODBOJE A ODPORU PROTI KOMUNISMU
* ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
* ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA O OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ NÁRODNÍHO BOJE ZA VZNIK A OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA A NĚKTERÝCH POZŮSTALÝCH PO NICH, O ZVLÁŠTNÍM PŘÍSPĚVKU K DŮCHODU NĚKTERÝM OSOBÁM, O JEDNORÁZOVÉ PENĚŽNÍ ČÁSTCE NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 3. 2024
28
ZÁKON
ze dne 24. ledna 2024,
kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA ZÁKONA O ÚČASTNÍCÍCH ODBOJE A ODPORU PROTI KOMUNISMU
Čl. I
Zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Ministerstvo sděluje plátcům důchodů údaje o účastnících odboje a odporu proti komunismu potřebné pro úpravu důchodů podle § 8, a to nejpozději do 30 dnů ode dne vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.“.
2.
V § 8 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
U účastníků odboje a odporu proti komunismu, kterým o tom bylo vydáno osvědčení, se pro vznik nároku na starobní důchod považuje podmínka získání potřebné doby důchodového pojištění za splněnou dosažením důchodového věku. V případě vzniku nároku na starobní důchod z důchodového pojištění Slovenské republiky věta první neplatí; dnem vzniku nároku na tento důchod zaniká nárok na starobní důchod vzniklý podle věty první.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
3.
V § 8 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
4.
V § 8 odst. 3 se ve větě první slova „v odstavci 1“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 a 2“ a číslo „2012“ se nahrazuje číslem „2024“ a ve větě druhé se číslo „2011“ nahrazuje číslem „2023“.
5.
V § 8 odst. 4 písm. a) až d) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
6.
V § 8 odst. 4 se na konci písmene d) středník nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
7.
V § 8 odstavec 5 zní:
„(5)
Nejnižší procentní výměra důchodu stanovená podle odstavců 3 a 4 náleží i v případě důchodů, které byly podle právních předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy vypočteny podle poměru dob důchodového pojištění získaných v České republice k celkově získané době důchodového pojištění; základní výměra důchodu přitom náleží v plné výši.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Důchody účastníků odboje a odporu proti komunismu, jejichž výše byla stanovena podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši stanovené podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Důchody se upraví podle věty první bez žádosti od splátky důchodu splatné ve čtvrtém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen, s tím, že za dobu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne předcházejícího této splátce náleží jednorázový doplatek; ustanovení § 63 odst. 2 až 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí ohledně tohoto doplatku obdobně.
2.
Důchody přiznané účastníkům odboje a odporu proti komunismu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž výše nebyla stanovena podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nedosahuje výše stanovené podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši stanovené podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Důchody se upraví podle věty první bez žádosti od splátky důchodu splatné ve čtvrtém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen, s tím, že za dobu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne předcházejícího této splátce náleží jednorázový doplatek; ustanovení § 63 odst. 2 až 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí ohledně tohoto doplatku obdobně.
3.
Vdovské a vdovecké důchody přiznané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vdovám a vdovcům po účastnících odboje a odporu proti komunismu se upraví bez žádosti obdobně podle bodů 1 a 2.
4.
O nárocích na úpravu důchodů účastníků odboje a odporu proti komunismu, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se rozhodne podle zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Ministerstvo obrany předá do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všem plátcům důchodu v elektronické podobě seznam osob, jimž bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle § 6 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
Čl. III
V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se za § 67f vkládá nový § 67fa, který zní:
㤠67fa
Při stanovení částek podle § 67e odst. 3 vět druhé a třetí a § 67f odst. 2 a 3 se postupuje podle § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění účinném ke dni 1. ledna 2024.“.
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA ZÁKONA O OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ NÁRODNÍHO BOJE ZA VZNIK A OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA A NĚKTERÝCH POZŮSTALÝCH PO NICH, O ZVLÁŠTNÍM PŘÍSPĚVKU K DŮCHODU NĚKTERÝM OSOBÁM, O JEDNORÁZOVÉ PENĚŽNÍ ČÁSTCE NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945
Čl. IV
V části první zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 71/2023 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se doplňuje hlava čtvrtá, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA ČTVRTÁ
Úprava důchodů účastníků národního boje za osvobození
§ 16a
Účastníci národního boje za osvobození, kterým bylo vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, bez ohledu na to, zda jsou občany České republiky, mají nárok na stanovení výše procentní výměry starobního důchodu obdobně podle § 8 odst. 2 až 5 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 28/2024 Sb.; pro vznik nároku na starobní důchod těmto účastníkům platí § 8 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění zákona č. 28/2024 Sb., obdobně.“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Důchody účastníků národního boje za osvobození se upraví na žádost ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na výši stanovenou podle § 16a zákona č. 357/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
|
Sdělení č. 27/2024 Sb.
|
Sdělení č. 27/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Vyhlášeno 9. 2. 2024 14:13:33, částka 27/2024
27
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
o opravě tiskové chyby v zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
V části patnácté § 99 odstavec 10 správně zní:
„(10)
Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul „doktor“, mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky „Dr.“ zkratkou „Ph.D.“, v oblasti teologie zkratkou „Th.D.“. Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.“.
|
Nařízení vlády č. 26/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 26/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 2. 2024 14:03:45, datum účinnosti 28. 12. 2024, částka 26/2024
* Čl. I - Nařízení vlády č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh, ve znění nařízení vlády č. 499/2021 Sb. a nařízení vlády č. 245/2023 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 28. 12. 2024
26
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 17. ledna 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 4 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh:
Čl. I
Nařízení vlády č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh, ve znění nařízení vlády č. 499/2021 Sb. a nařízení vlády č. 245/2023 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2380 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1717.“.
2.
V příloze č. 8 části I bodě 2 písm. a) a b) se text „EN IEC 62680-1-3:2021“ nahrazuje textem „EN IEC 62680-1-3:2022“.
3.
V příloze č. 8 části I bodě 3 písm. a) se text „EN IEC 62680-1-2:2021“ nahrazuje textem „EN IEC 62680-1-2:2022“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 28. prosince 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Síkela v. r.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 25/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva vnitra č. 25/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 9. 2. 2024 13:55:39, částka 25/2024
25
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 2. února 2024
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 22. června 2024 nové volby do zastupitelstev obcíobcí:
Obec| Okres| Kraj
---|---|---
Buková| Plzeň-jih| Plzeňský
Dlouhý Újezd| Tachov| Plzeňský
Plchov| Kladno| Středočeský
Stožec| Prachatice| Jihočeský
Ministr:
Mgr. Bc. Rakušan v. r.
|
Nález Ústavního soudu č. 24/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 24/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/23 ve věci návrhu na zrušení § 23a odst. 3 poslední věty zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 8. 2. 2024 10:55:29, částka 24/2024
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení
* II. - Znění § 23a odst. 3 poslední věty zákona o EIA
* III. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení
* IV. - Argumentace navrhovatele
* V. - Vyjádření účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení
* VI. - Přezkum procedury přijetí napadených ustanovení
* VII. - Věcný přezkum napadeného ustanovení
* VIII. - Závěr
24
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 20. prosince 2023
sp. zn. Pl. ÚS 7/23 ve věci návrhu na zrušení § 23a odst. 3 poslední věty zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 7/23 dne 20. prosince 2023 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra, Jiřího Zemánka a Daniely Zemanové (soudkyně zpravodajka) o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 23a odst. 3 poslední věty zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 413/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení
1.
Před Krajským soudem v Ostravě (dále „krajský soud“ nebo „navrhovatel“), za který jedná předsedkyně senátu 38 A JUDr. Monika Javorová, probíhá pod sp. zn. 38 A 6/2022 řízení o žalobě spolku Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (dále „žalobce“) proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 30. 6. 2022 č. j. 10/2018-510-RK/76, kterým bylo částečně změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Ministerstva dopravy, odboru infrastruktury a územního plánuúzemního plánu, ze dne 25. 10. 2017 č. j. 564/2014-910-IPK/38, jímž byla povolena stavba „Silnice R48 Frýdek-Místek, obchvat“ v rozsahu pěti stavebních objektů.
2.
Z vyžádaného soudního spisu Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že stavební řízení bylo zahájeno 29. 8. 2014 a týká se části obchvatu města Frýdek-Místek v celkové délce 370 metrů. Prvostupňové stavební povolení Ministerstva dopravy bylo vydáno dne 24. 2. 2015, č. j. 564/2014-910-IPK/14.
3.
Ministerstvo životního prostředí vydalo dne 6. 2. 2017 pod č. j. 2143/580/16, 63940/ENV speciální závazné stanovisko podle § 23a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o EIA“). Institut speciálního závazného stanoviska pro tzv. prioritní dopravní stavby byl do právního řádu zakotven zákonem č. 256/2016 Sb., kterým se mění zákon o EIA s účinností od 5. 8. 2016.
4.
Prvostupňové stavební povolení bylo na základě rozkladu žalobce zrušeno rozhodnutím ministra dopravy ze dne 19. 7. 2017 č. j. 31/2015-510-RK/48 a věc byla vrácena Ministerstvu dopravy k dalšímu řízení.
5.
Nové (v bodě 1 uvedené) stavební povolení ze dne 25. 10. 2017 napadal žalobce rozkladem ze dne 27. 11. 2017. Ministr dopravy rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil rozhodnutím ze dne 19. 11. 2018 č. j. 10/2018-510-RK/33.
6.
Krajský soud následně rozsudkem ze dne 13. 8. 2019 č. j. 39 A 5/2019-86 zamítnul žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 25. 10. 2017 a rozhodnutí ministra dopravy ze dne 19. 11. 2018.
7.
Žalobce podal dne 16. 9. 2019 kasační stížnostkasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31. 3. 2022 sp. zn. 5 As 333/2019-92 zrušil rozhodnutí krajského soudu ze dne 13. 8. 2019 i rozhodnutí ministra dopravy o rozkladu žalobce ze dne 19. 11. 2018.
8.
V mezidobí došlo přijetím zákona č. 413/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k zakotvení nyní napadeného ustanovení § 23a odst. 3 věty poslední zákona o EIA.
9.
Ministr dopravy žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 6. 2022 rozhodl opětovně o rozkladu žalobce ze dne 27. 11. 2017, přičemž rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 25. 10. 2017 částečně změnil a ve zbytku potvrdil.
10.
Žalobce v řízení před krajským soudem argumentuje mj. i neústavností § 23a odst. 3 poslední věty zákona o EIA. Krajský soud se s žalobcovou argumentací týkající se tvrzené neústavnosti § 23a odst. 3 poslední věty zákona o EIA ztotožnil, zároveň dospěl k závěru, že dané ustanovení zákona o EIA je v soudním řízení nucen aplikovat, a proto dne 20. 2. 2023 podal dle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) návrh na jeho zrušení.
II.
Znění § 23a odst. 3 poslední věty zákona o EIA
11.
Napadené ustanovení § 23a odst. 3 poslední věty zákona o EIA zní: „Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.“ Ústavní soudÚstavní soud pro přehlednost a kontext věci níže cituje znění celého § 23a s tím, že napadené ustanovení je zvýrazněno.
㤠23a
(1)
Pro účely tohoto zákona se prioritním dopravním záměrem rozumí záměr,
a)
který se nachází na transevropské dopravní síti14),
b)
pro který bylo vydáno územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015,
c)
pro který bylo vydáno souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, (dále jen „zákon č. 244/1992 Sb.“) a
d)
který stanoví vláda nařízením.
(2)
Příslušným úřadem je v případě prioritního dopravního záměru vždy ministerstvo.
(3)
Příslušný úřad vydá k prioritnímu dopravnímu záměru závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Závazné stanovisko podle věty první obsahuje opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. Platnost závazného stanoviska podle věty první je 5 let. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.
(4)
Při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí příslušný úřad vezme v úvahu účinné právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví.
(5)
Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí se vydává na základě žádosti oznamovatele, jejíž součástí je podklad obsahující popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví; žádost lze podat nejpozději 31. ledna 2017. U prioritního dopravního záměru, který stanoví vláda nařízením, oznamovatel v podkladu podle věty první uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí se § 6 až 9 nepoužijí. Bylo-li vydáno souhlasné závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, stanovisko dle § 9a odst. 1 se v navazujících řízeních nevyžaduje.
(6)
Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí a podklady k jeho vydání zveřejní příslušný úřad na internetu.
(7)
Řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, které povoluje umístění nebo provedení prioritního dopravního záměru, pro který bylo vydáno závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, je navazujícím řízením.
(8)
V navazujícím řízení příslušný úřad ověří, zda nedošlo ke změnám prioritního dopravního záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Při ověření podle věty první se použije obdobně § 9a odst. 4 a 5; změny se posuzují oproti záměru popsanému v podkladu podle odstavce 5. Jestliže bylo na základě ověření podle věty první vydáno nesouhlasné závazné stanovisko, správní orgán vedoucí navazující řízení žádost zamítne.
(9)
Správní orgán vedoucí navazující řízení do svého rozhodnutí zahrne opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí uvedené v závazných stanoviscích podle odstavců 3 a 8.
(10)
Na stanovisko o hodnocení vlivů vydané podle zákona č. 244/1992 Sb. pro prioritní dopravní záměr podle odstavce 1 se čl. II bod 1 zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nepoužije.“
III.
Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení
12.
Pokud soud v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k závěru, že zákon či jeho jednotlivé ustanovení, které má být při řešení věci použito, jsou v rozporu s ústavním pořádkem, je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení (čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Zákon musí být v dané věci používán bezprostředně a nevyhnutelně [viz např. usnesení ze dne 23. 10. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353)] a současně musí překážet tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku [například nález ze dne 6. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26, či nález ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 18].
13.
Krajský soud podal návrh na zrušení § 23a odst. 3 poslední věty zákona o EIA, neboť má být použit v řízení vedeném u něj pod sp. zn. 38 A 6/2022. Žaloba směřuje proti stavebnímu povolení – shora označenému rozhodnutí ministra dopravy ze dne 30. 6. 2022, kterým bylo rozhodnuto o rozkladu směřujícím vůči shora označenému prvostupňovému rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 25. 10. 2017. Těmito rozhodnutími došlo k povolení stavby spadající pod tzv. prioritní dopravní záměr ve smyslu § 23a zákona o EIA. Ministerstvo dopravy při rozhodování vycházelo mimo jiné ze závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivů záměru na životní prostředí ze dne 6. 2. 2017 č. j. 2143/580/16, 63940/ENV, vydaného podle § 23a odst. 3 zákona o EIA (tzv. závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí).
14.
Ustanovení § 23a odst. 3 zákona o EIA uvádí, že „platnost závazného stanoviska podle věty první je 5 let“. Novelizací zákona o EIA provedenou zákonem č. 413/2021 Sb. s účinností od 20. 11. 2021 bylo do § 23a odst. 3 vloženo nyní napadené ustanovení (poslední věta) stanovící, že „stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni“.
15.
Je nesporné, že prvostupňové rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 25. 10. 2017 bylo vydáno v pětileté lhůtě zakotvené § 23a odst. 3 zákona o EIA, jakož i to, že druhostupňové rozhodnutí (rozhodnutí ministra dopravy o rozkladu žalobce) bylo vydáno (po procesním průběhu rekapitulovaném shora v bodech 2–9) až dne 30. 6. 2022, tedy po uplynutí pěti let od vydání závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí ze dne 6. 2. 2017.
16.
Žalobce v řízení před krajským soudem namítá, že žalobou napadené rozhodnutí ministra dopravy ze dne 22. 6. 2022 bylo vydáno v době, kdy závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí ze dne 6. 2. 2017 již pozbylo platnosti. Žalobce tvrdí, že nebýt přijetí zákona č. 413/2021 Sb., kterým došlo ke změně § 23a odst. 3 zákona o EIA, „skončila by v souladu s dosavadním zněním § 23a odst. 3 zákona o EIA platnost citovaného závazného stanoviska EIA dnem 6. 2. 2022 a bylo by povinností žalovaného zajistit nový přezkum stanoviska EIA, resp. z uvedeného důvodu bylo namístě zrušit prvostupňové rozhodnutí“.
17.
Krajský soud se s návrhem žalobce v této části ztotožnil. Uvedl, že je v rámci soudního přezkumu nucen aplikovat přezkoumávané ustanovení § 23a odst. 3 zákona o EIA ve znění provedeném zákonem č. 413/2021 Sb., a pokud by byla shledána neústavnost uvedeného ustanovení, byl by nucen zrušit napadené rozhodnutí ministra dopravy pro nezákonnost podkladového závazného stanoviska, neboť ke dni vydání napadeného rozhodnutí pozbylo platnosti.
18.
Dospěje-li krajský soud k závěru, že závazný podklad pro správní rozhodnutí je nezákonný (již neplatný), zruší i na něj navazující přezkoumávané správní rozhodnutí (§ 75 odst. 2 věta druhá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) [k tomu blíže viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2003 č. j. 7 A 146/2001-29, publ. pod č. 2/2003 Sb. NSS, shodně také nález ze dne 17. 7. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 44/18 (N 134/95 SbNU 124; 225/2019 Sb.), část IV].
19.
Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že krajský soud ve svém řízení napadené ustanovení používá, a pokud by bylo neústavní, měl by takový závěr dopad na výsledek řízení. Krajský soud je proto aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení přezkoumávaného ustanovení.
20.
Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a je přípustný podle § 66 zákona o Ústavním soudu.
21.
Ústavní soudÚstavní soud rozhodl o návrhu bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování ve smyslu § 44 věty první zákona o Ústavním soudu a od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci.
IV.
Argumentace navrhovatele
22.
Navrhovatel tvrdí, že napadené ustanovení porušuje právo na příznivé životní prostředí zaručené čl. 35 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“). Právní úpravu považuje za účelovou, neboť jejím cílem bylo dosáhnout toho, že se minimálně u dvou prioritních dopravních staveb nebude muset provést nové posouzení vlivů na životní prostředí. Napadenou právní úpravou dochází fakticky k prodloužení platnosti stanovisek k prioritním dopravním záměrům vydaných podle § 23a odst. 3 zákona o EIA na neurčito. Navrhovatel považuje aktuálnost stanoviska EIA za klíčovou vlastnost tohoto stanoviska. K podpoře tohoto argumentu cituje z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2021 č. j. 1 As 326/2018-86 (č. 4292/2022 Sb. NSS), který navazuje na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a který aktuálnost posuzování vlivů na životní prostředí silně zdůrazňuje.
23.
Napadená právní úprava podle navrhovatele neobstojí v testu racionality, jehož optikou se zásahy do práva na životní prostředí posuzují, a to především v posledním čtvrtém kroku. Podle navrhovatele dochází v důsledku napadené právní úpravy k popření smyslu stanovení pětileté lhůty platnosti závazného stanoviska podle § 23a odst. 3 zákona o EIA, a to zejména co do aktuálnosti stanoviska. Navrhovatel připomíná důvodovou zprávu k zákonu č. 256/2016 Sb., kterým byl změněn zákon o EIA a včleněn právě nový § 23a. Podle důvodové zprávy „s ohledem na nezbytnost aktuálnosti tohoto stanoviska je jeho platnost omezena na 5 let, bez možnosti jejího dalšího prodloužení. Jedná se o promítnutí požadavků Evropské komise“. Tím, že byla nyní napadeným ustanovením zakotvena možnost vycházet bez ohledu na dobu, po kterou probíhá navazující řízení o prioritním záměru, ze závazného stanoviska EIA platného v době vydání prvostupňového rozhodnutí, aniž by byla jakkoli zajištěna povinnost aktualizace stanoviska, může dojít k realizaci záměrů bez zohlednění skutečných aktuálních negativních zásahů do životního prostředí, a tím i k porušení práva na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny.
V.
Vyjádření účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení
24.
Ústavní soudÚstavní soud vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu (jako účastníky řízení), vládu a veřejného ochránce práv (jako případné vedlejší účastníky), aby se vyjádřili k návrhu (§ 69 zákona o Ústavním soudu). Veřejný ochránce práv sdělil, že do řízení nevstoupí.
25.
Poslanecká sněmovna k napadenému ustanovení uvedla, že poslanecký návrh zákona později vyhlášený pod č. 413/2021 Sb. byl poslancům rozeslán jako tisk č. 1304 dne 17. 8. 2021. Předkladatelé současně navrhli, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení. To se konalo dne 15. 9. 2021 na 118. schůzi, Poslanecká sněmovna souhlasila se schválením návrhu v prvním čtení a zákon byl přijat usnesením č. 1783. Dne 29. 9. 2021 byl návrh zákona postoupen Senátu a ten jej projednal dne 26. 10. 2021 na 17. schůzi jako senátní tisk č. 158 a přijal usnesení č. 315, jímž návrh zákona schválil. Prezident republiky zákon podepsal dne 15. 11. 2021.
26.
Senát ve svém vyjádření shrnul názor krajského soudu. Dále uvedl, že návrh zákona mu byl postoupen dne 29. 9. 2021 a Senát jej projednal jako tisk č. 158. Návrh byl projednán ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (garanční výbor), v ústavně-právním výboru a ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ve všech výborech projednání proběhlo 20. 10. 2021 a všechny tři výbory tentýž den doporučily Senátu návrh zákona schválit beze změn. V prvních dvou výborech nebyla ústavnost předmětem diskuze, ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu bylo tematizováno, že by novela mohla být v rozporu s dohodou s Evropskou komisí o původním kompromisním řešení § 23a zákona o EIA, který byl podmínkou spolufinancování dopravních projektů. Stejně tak posledně zmíněný výbor tematizoval možnost obecného rozporu s právem Evropské unie. Senát také poznamenal, že celé ustanovení § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je zrušeno k 1. 7. 2023 zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, [posléze došlo k posunutí účinnosti derogačního ustanovení na 1. 1. 2024 – pozn. Ústavního souduÚstavního soudu].
27.
Vláda vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice řízení. Vláda zásadně nesouhlasí s procesním postupem krajského soudu ani s návrhem na zrušení napadeného ustanovení. Považuje je za souladné s ústavním pořádkem České republiky. Vláda v prvé řadě navrhuje návrh odmítnout jako zjevně neopodstatněný, jelikož podle ní krajský soud může napadené ustanovení vyložit ústavně konformním způsobem. Soud podle ní není vázán doslovným zněním zákona, přičemž v tomto případě se před předložením návrhu ani nepokusil o ústavně konformní výklad, resp. o provedení testu racionality.
28.
Obecně vláda odkazuje na zamítavý nález sp. zn. Pl. ÚS 44/18, který přezkoumával ústavnost § 23a jako celku, před přidáním nyní napadené věty. Ve zmíněném nálezu Ústavní soudÚstavní soud vyvrátil argumenty o neobecnosti právní úpravy, provedl test racionality § 23a zákona o EIA, neshledal porušení práva na příznivé životní prostředí, potvrdil legitimitu sledovaného cíle a vyvrátil domněnky o vyloučení dotčené veřejnosti ze soudní ochrany ve věcech prioritních dopravních staveb. Podle vlády byla stěžejním důvodem přijetí nyní napadeného ustanovení (kromě cíle deklarováno již v důvodové zprávě, tedy „předejít možným výkladovým rozporům, které v odborných kruzích panují“) též existence legitimního očekávání společnosti na realizaci takových opatření (ať již faktických, či legislativních), která by vedla ke snížení negativních důsledků tranzitní silniční dopravy na zdraví obyvatel a která by zároveň významným způsobem přispěla ke zlepšení životního prostředí zejména v městských aglomeracích tímto druhem dopravy enormně zatížených.
29.
Každý z dopravních záměrů, které vláda vybrala z celé řady staveb dopravní infrastruktury a které naplňují zákonem (§ 23a) stanovené podmínky, splňuje definiční znaky veřejného zájmu, neboť prioritní realizace každého jednotlivého záměru umožní faktické naplňování mnoha důležitých cílů. Mezi ně vláda řadí právo na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny), právo na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny), ochranu před negativními dopady znečištění životního prostředí (čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), povinnost zvyšování kvality životního prostředí ve smyslu čl. 37 Listiny základních práv Evropské unie, naplňování účelu zákona o EIA, resp. závazků České republiky vyplývajících z Aarhuské úmluvy, principu legitimního očekávání a principu ochrany práv účastníků již proběhlých řízení nabytých v dobré víře.
30.
Mezi další cíle sledované celým § 23a zákona o EIA vláda zařadila i splnění závazků České republiky vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. 12. 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, vyplývajících z obsahu vládního koncepčního dokumentu Dopravní sektorová strategie, který byl nezbytným dokumentem pro schválení Operačního programu doprava pro období let 2014–2020, resp. vyplývajících z veřejného zájmu na úplném využití finančních zdrojů alokovaných v rámci uvedeného operačního programu a z dalších ekonomických a sociálních dopadů. Vláda upozornila také na to, že se stavby nachází již ve fázi, kdy bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí (dotčená veřejnost měla možnost se jej účastnit), v němž je již závazně stanovena trasa a varianta liniové stavby, došlo k majetkoprávním vypořádáním a část stavby již fakticky stojí, část je v provozu, trasy byly taktéž zavedeny do územních plánůúzemních plánů obcíobcí v Moravskoslezském kraji. Proto by bylo opětovné provádění kompletního procesu EIA, včetně posuzování variant trasy, bezpředmětné a kontraproduktivní. Vláda by ho také považovala za problematické z hlediska ochrany práv nabytých v dobré víře a legitimního očekávání.
31.
Ve vyjádření vláda dále obšírně shrnula vývoj celého povolovacího řízení stavby, které se týká sporu vedeného před krajským soudem. Řízení se v průběhu rozdělilo na dvě samostatné části a od roku 2017 probíhala různá řízení před správními orgány i soudy. Během soudního řízení byl podán návrh na zrušení § 23a zákona o EIA, který skončil zamítavým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 44/18. Žalobce navrhoval i položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, k tomu ale po zamítavém nálezu Ústavního souduÚstavního soudu soudy nepřistoupily. Nejvyšší správní soud po téměř třech letech od podání kasační stížnostikasační stížnosti zrušil jak soudní, tak i správní rozhodnutí a věci se vrátily k rozhodování Ministerstvu dopravy. Nyní byla obě správní rozhodnutí opět napadena u soudu a vyvstala otázka kompetenčního sporu mezi Městským soudem v Praze a krajským soudem, o kterém rozhodoval taktéž Nejvyšší správní soud. Nakonec na začátku roku 2023 krajský soud již jednu z věcí odmítl a v druhém z řízení naopak předložil právě projednávaný návrh na zrušení ustanovení zákona. Soudy navíc nepřiznaly žalobám odkladný účinek, tudíž podle stavebního povolení a podmínek EIA, které jsou do něj převzaty, byla předmětná stavba již téměř postavena (na této stavbě probíhá zkušební provoz). Vláda se dle svých slov tímto popisem snaží vylíčit, že postup správních soudů ve věci není optimální, některá řízení trvala více než 3 roky a obsah jejich rozhodnutí nepovažuje ani za konzistentní. I to bylo důvodem přijetí napadené právní úpravy.
32.
Vláda ve vyjádření dále podrobuje právní úpravu testu racionality s využitím závěrů nálezu Pl. ÚS 44/18. Tvrdí, že napadená právní úprava nijak nezasahuje do jádra daného práva. Dále specifikuje legitimní cíle napadené právní úpravy a uvádí, že legitimním cílem bylo především odstranění interpretačních nejasností ohledně výkladu stávajícího znění § 23a odst. 3 zákona, jakož i jeho uvedení do souladu s koncepcí zákona. Právní úprava byla ostatně doslovně převzata z „analogického“ ustanovení § 9a odst. 3. Legitimní cíl zajištění výkladových nejasností naplňuje principy právní jistoty a předvídatelnosti práva. K racionalitě v užším slova smyslu vláda uvádí, že navrhovatel nijak nedoložil nerozumnost právní úpravy, přičemž tvrzení o fixování platnosti stanoviska na neurčito vláda odmítá. Napadené ustanovení neumožňuje prodloužit platnost závazného stanoviska, jak tvrdí navrhovatel, resp. žalobce, na rozdíl od § 9a odst. 4 zákona o EIA, kde je možnost prodloužit platnost závazného stanoviska výslovně upravena. Napadená právní úprava nemůže vést k žádným změnám v otázce platnosti závazného stanoviska, vede pouze k odstranění výkladových nejasností. Vydáním rozhodnutí v prvním stupni se závazné stanovisko nestává navždy platným.
33.
Vydané závazné stanovisko musí být platné v době rozhodování prvostupňového orgánu, bylo by tedy případně možné jej využít, i pokud by druhostupňový orgán rozhodnutí potvrdil. Pokud by však prvostupňové rozhodnutí bylo zrušeno, ať už nadřízeným orgánem, nebo soudy, pak již závazné stanovisko nelze využít. Napadená právní úprava je rozumná a splňuje všechny čtyři kroky testu racionality.
34.
Z praktického hlediska není podle vlády ani zřejmé, jaký by byl postup, pokud by Ústavní soudÚstavní soud derogačnímu návrhu vyhověl, neboť stavba je již pravomocně umístěna – avšak na základě (dle navrhovatele) „neplatného“ stanoviska EIA. V případě obchvatu Frýdku-Místku je stavba dokonce téměř postavena. Není tedy zřejmé, co by případně měla řešit „nová“ EIA.
35.
Na závěr vláda uvádí, že jí není známo, že by Evropská komise zahájila s Českou republikou řízení o porušení povinnosti (podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie) v souvislosti s přijetím napadené právní úpravy či že by byla vedena jakákoliv komunikace. Evropská komise nevznesla žádné námitky ani při financování projektů stran toho, že by měla být napadená právní úprava v rozporu s dohodou učiněnou mezi Českou republikou a Evropskou komisí v roce 2016.
36.
Na žádost Ústavního souduÚstavního soudu vláda doplnila podání o dohodu s Evropskou komisí z roku 2016, kterou v prvotním vyjádření zmiňovala. Upřesnila, že nejde o skutečnou dvoustrannou dohodu mezi Českou republikou a Evropskou komisí, ale spíše o dohodnutý způsob, jak správně transponovat směrnici EIA a zároveň neohrozit výstavbu prioritních staveb. Z přiložené komunikace je patrné, že tehdejší předseda vlády B. Sobotka zaslal anglickou verzi návrhu znění § 23a tehdejšímu předsedovi Evropské komise J-C. Junckerovi. Evropská komise ve své odpovědi bere na vědomí postup českých orgánů ve věci a kvituje snahu o vyřešení nejisté situace ohledně prioritních dopravních staveb. Na závěr uvádí, že jak sama česká vláda uvedla v průvodním dopise, další výjimky by v budoucnu neměly být uděleny („going forward, no further exemptions will be granted“). Pokud by tedy nastaly další problémy vycházející z české právní úpravy, Evropská komise by již neupravila podmínky pro provedení posouzení vlivů na životní prostředí a prioritní dopravní stavby by musely projít běžným posouzením vlivů na životní prostředí, takovým, které upravují základní ustanovení zákona o EIA. Komunikace byla vedena v roce 2016 k tehdy přijímané právní úpravě, nikoli k nyní posuzovanému doplnění z roku 2021.
37.
Vláda tak navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh odmítl nebo zamítl.
38.
Ústavní soudÚstavní soud zaslal všechna vyjádření navrhovateli, který na ně již nereagoval a možnost repliky nevyužil.
VI.
Přezkum procedury přijetí napadených ustanovení
39.
Ústavní soudÚstavní soud se v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nejprve zabýval tím, zda napadené ustanovení bylo přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
40.
Ustanovení § 23a odst. 3 poslední věty zákona o EIA bylo do tohoto zákona vloženo zákonem č. 413/2021 Sb. Parlament měl k přijetí tohoto zákona pravomoc podle čl. 15 odst. 1 Ústavy.
41.
Z vyjádření obou jeho komor a veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že poslanecký návrh zákona byl poslancům rozeslán jako tisk č. 1304 dne 17. 8. 2021 a bylo současně navrženo, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení (§ 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny). Poslanecká sněmovna přijala dne 15. 9. 2021 na 118. schůzi usnesení č. 1783, kterým vyslovila souhlas s pokračováním jednání o sněmovním tisku č. 1304 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení, a zároveň vyslovila souhlas s poslaneckým návrhem zákona. K hlasování se přihlásilo 118 poslanců, pro přijetí zákona hlasovalo 102 z nich a nikdo nebyl proti přijetí návrhu zákona. Následně byl návrh zákona postoupen Senátu, který jej dne 26. 10. 2021 na 17. schůzi jako senátní tisk č. 158 projednal a přijal usnesení č. 315, jímž návrh zákona schválil. Pro schválení zákona hlasovalo z přítomných 60 senátorů celkem 49 senátorů, 11 se jich zdrželo a nikdo nebyl proti. Prezident republiky zákon podepsal dne 15. 11. 2021 a dne 19. 11. 2021 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 187 pod č. 413/2021 Sb. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem.
VII.
Věcný přezkum napadeného ustanovení
VII.1.
Obecná východiska posuzované právní úpravy
42.
Ústavní soudÚstavní soud předesílá, že se již zabýval na základě návrhu téhož navrhovatele ústavností celého § 23a zákona o EIA (ve znění před vložením nyní napadeného ustanovení) v nálezu Pl. ÚS 44/18. Pro uvedení do kontextu problematiky považuje Ústavní soudÚstavní soud za vhodné stručně přiblížit specifika a účel § 23a zákona o EIA, resp. jeho vztah k obecnému režimu procesu EIA, tak jak byly shrnuty v nálezu Pl. ÚS 44/18 (body 1–7), jakož i navazující klíčové závěry nálezu Pl. ÚS 44/18.
VII.1.1.
Standardní proces EIA
43.
Proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) upravený v zákonu o EIA je nástrojem ochrany životního prostředí, jehož prostřednictvím je naplňována jedna z nejdůležitějších zásad ochrany životního prostředí, a sice zásada prevence. Cílem zakotvení procesu EIA do právního řádu bylo vytvořit účinný preventivní systém hodnocení vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví jako nástroj pro komplexní systémové zkoumání důsledků navrhovaných projektů pro životní prostředí (veřejné zdraví), a zajistit tak, aby v rozhodovacích procesech byly zvažovány zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví (viz § 1 zákona o EIA). Smysl institutu posuzování vlivů záměru na životní prostředí spočívá v získání objektivního odborného podkladu (závazného stanoviska) o vlivu záměru na životní prostředí pro navazující správní řízení či postup. Obsah stanoviska o posuzování vlivů záměru na životní prostředí je závazný a musí být promítnut do výrokové části navazujícího správního úkonu, nejčastěji správního rozhodnutí.
44.
Podle § 5 zákona o EIA zahrnuje proces EIA zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých významných vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí (odstavec 1). Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho případném ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace, a dále sanace nebo rekultivace území, stanoví-li povinnost sanace nebo rekultivace zvláštní právní předpis. Berou se v úvahu vlivy související s běžným provozováním záměru i vyplývající z jeho zranitelnosti vůči závažným nehodám nebo katastrofám, které jsou pro daný záměr relevantní (odstavec 3). Posuzování zahrnuje i návrh (tzv. mitigačních) opatření k předcházení možným významným negativním vlivům na životní prostředí provedením záměru, k jejich vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření, a dále návrh opatření k monitorování možných významných negativních vlivů na životní prostředí, nevyplývají-li z požadavků jiných právních předpisů (odstavec 4).
45.
Proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí se zahajuje oznámením záměru příslušnému správnímu úřadu (krajskému úřadu nebo Ministerstvu životního prostředí), který následně oznámení, splňuje-li zákonné náležitosti, zveřejní a zároveň je zašle dotčeným orgánům a územním samosprávným celkům. Každý (tj. veřejnost, dotčená veřejnost – především tzv. environmentální spolky, dotčené orgány a územní samosprávné celky) má možnost se do třiceti dnů ode dne zveřejnění oznámení písemně vyjádřit k záměru. Po oznámení zpravidla následuje u druhé skupiny záměrů a jejich změn zjišťovací řízení ohledně jejich potenciálního významného vlivu na životní prostředí; jeho výsledkem může být buď rozhodnutí, že záměr nebude předmětem posuzování jeho vlivů na životní prostředí, nebo naopak odůvodněný písemný závěr, že záměr bude posouzen z hlediska jeho vlivů na životní prostředí. Následně oznamovatel zajistí zpracování dokumentace autorizovanou osobou. Každý má možnost do třiceti dnů od zveřejnění informace o dokumentaci se písemně vyjádřit, a vyjádří-li se veřejnost k dokumentaci nesouhlasně, nařídí správní orgán veřejné projednání. Poté příslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku autorizovanou osobou, která jej vypracuje na základě dokumentace a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů vyplynuvších z veřejného projednání, bylo-li konáno. Posudek je klíčovým podkladem pro následně vydané závazné stanovisko o posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (vlivy na dotčené území, obyvatelstvo a veřejné zdraví, na ovzduší a klima, půdu a přírodní zdroje, biologickou rozmanitost apod.).
46.
Podle čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platí, že „[u] stanovisek k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá příslušný úřad na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním úřadem příslušným k vedení navazujícího řízení nebo na základě žádosti oznamovatele ještě před zahájením navazujícího řízení souhlasné závazné stanovisko poté, co ověří, že jejich obsah je v souladu s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU. Příslušný úřad v závazném stanovisku podle věty první zároveň stanoví, které z podmínek uvedených ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí jsou správní úřady příslušné k vedení navazujících řízení povinny zahrnout do svých rozhodnutí. Nelze-li vydat souhlasné závazné stanovisko podle věty první, musí být záměr předmětem nového posuzování podle § 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Jinými slovy, u závazných stanovisek o posuzování vlivů záměru na životní prostředí vydaných do dne 31. 3. 2015 (tj. podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů) musí posoudit jejich soulad se současnými požadavky vyplývajícími z právních předpisů a na základě tohoto posouzení se buď vydá potvrzující závazné stanovisko, nebo je nutné záměr znovu podrobit novému posouzení jeho vlivů na životní prostředí podle stávající právní úpravy, neboť „staré“ závazné stanovisko již nesplňuje její požadavky.
VII.1.2.
Specifický proces EIA týkající se prioritních dopravních staveb – § 23a zákona o EIA
47.
Oproti shora popsanému standardnímu procesu EIA zakotvuje § 23a zákona o EIA odlišný (zjednodušený) proces EIA týkající se tzv. prioritních dopravních záměrů. Ustanovení § 23a bylo do zákona vloženo zákonem č. 256/2016 Sb., kterým se mění zákon o EIA s účinností od 5. 8. 2016. Prioritním dopravním záměrem se podle § 23a odst. 1 rozumí záměr, a) který se nachází na transevropské dopravní síti, b) pro který bylo vydáno územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015, c) pro který bylo vydáno souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a d) který stanoví vláda nařízením. U těchto klíčových dopravních záměrů je vyloučena aplikace shora citovaného čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb., tedy povinnost vydání potvrzujícího závazného stanoviska nebo provedení nového posouzení jejich vlivu na životní prostředí.
48.
U prioritních dopravních záměrů pouze Ministerstvo životního prostředí vydá nové závazné stanovisko k jejich vlivům na životní prostředí (srov. výše bod 3), aniž by jeho vydání předcházely procesní fáze podle § 6 až 9 zákona o EIA (oznámení záměru, zjišťovací řízení, předložení dokumentace, zpracování posudku, vyjádření veřejnosti, dotčené veřejnosti, dotčených orgánů a územních samosprávných celků, veřejné projednání atd.). Jak plyne z důvodové zprávy k zákonu č. 256/2016 Sb., bylo cílem zakotvení § 23a dokončit realizaci prioritních dopravních záměrů, resp. zabránit zpoždění v jejich přípravě umožněním pokračování povolovacích procesů bez nového provedení EIA odpovídající již nové právní úpravě. K posouzení vlivu prioritního dopravního záměru na životní prostředí tak podle § 23a postačí speciální závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Platnost tohoto speciálního závazného stanoviska limituje § 23a odst. 3 na pět let.
49.
Ustanovení § 23a v tehdejším znění bylo předmětem přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu v řízení sp. zn. Pl. ÚS 44/18, který jeho neústavnost neshledal. Posléze byla zákonem č. 413/2021 Sb. doplněna nyní napadená poslední věta § 23a odst. 3, podle níž „[s]tanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni“.
VII.1.3.
Závěry nálezu Pl. ÚS 44/18 k ústavnosti § 23a zákona o EIA
50.
Ústavní soudÚstavní soud se v nálezu Pl. ÚS 44/18 zabýval mj. tvrzeným nepřiměřeným zásahem do práva dotčené veřejnosti na účast v procesu posuzování vlivů na životní prostředí spadajícího pod čl. 35 odst. 1 Listiny. Ústavní soud shrnul, že omezení práv dotčené veřejnosti sledovalo legitimní cíl, nezasáhlo do jádra (esenciálního obsahu) práva na příznivé životní prostředí a v testu racionality obstálo.
51.
Shrnul, že „cílem ojedinělé, výjimečné a územně a časově podmíněné napadené právní úpravy je zejména urychlení či spíše nezpomalení procesu realizace prioritních dopravních záměrů, které byly v době jejího přijetí ve fázi pokročilé připravenosti. Speciálním postupem podle napadeného ustanovení není nutné u prioritních dopravních záměrů znovu opakovat celý klasický proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, nýbrž je možné bez předcházejících procesních fází a bez aktivní účasti dotčené veřejnosti ‚pouze‘ vydat závazné stanovisko k vlivům prioritních dopravních záměrů na životní prostředí, které je podkladem pro navazující správní řízení a postupy (zejména pro stavební řízení), jichž má dotčená veřejnost možnost se dále účastnit a v jejich rámci uplatňovat svá práva, mj. brojit i proti obsahu samotného závazného stanoviska k vlivům záměrů na životní prostředí“ (bod 64).
52.
Dále Ústavní soudÚstavní soud dovodil, že je rovněž „zachována možnost dotčené veřejnosti bránit se proti navazujícím správním úkonům správní žalobou, při jejímž posouzení je možné přezkoumat i zákonnost podkladového závazného stanoviska k vlivům prioritních dopravních záměrů na životní prostředí. Ústavní soudÚstavní soud podrobil napadenou právní úpravu testu racionality a dospěl k závěru, že § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí představuje rozumnou míru omezení práva veřejnosti participovat v procesu posuzování vlivů na životní prostředí u prioritních dopravních záměrů. Dotčená veřejnost má stále široký prostor participovat v navazujících a souvisejících postupech a řízeních týkajících se vlivů prioritních dopravních záměrů na životní prostředí“ (bod 65).
VII.2.
Posouzení ústavnosti napadeného ustanovení
VII.2.1.
Aplikovatelnost čl. 35 odst. 1 Listiny
53.
Navrhovatel tvrdí neústavnost napadené právní úpravy z důvodu porušení práva na příznivé životní prostředí. Ústavní soudÚstavní soud tak musel nejprve posoudit, zda je čl. 35 odst. 1 Listiny i v nynější situaci aplikovatelný, resp. zda se napadená právní úprava práva na příznivé životní prostředí dotýká.
54.
Navrhovatel namítá neústavnost proto, že hrozí riziko neaktuálnosti závazného stanoviska EIA vydaného podle § 23a v době rozhodování správního orgánu v druhém stupni, neboť platnost stanoviska je vázána na rozhodnutí v prvním stupni a není nijak zohledněno, jak dlouho navazující řízení probíhá, např. po kasačních zásazích soudů. K tomu je nutno předeslat, že v posuzované věci nejde formálně o prodloužení platnosti stanoviska, neboť platnost stanoviska zůstává i po novelizaci pět let, přičemž institut prodloužení platnosti stanoviska nebyl (na rozdíl od právní úpravy v § 9a odst. 4 zákona o EIA) zakotven. Fakticky tak jde o otázku aktuálnosti či relevance stanoviska vydaného podle § 23a v době, kdy bude ve věci v druhém stupni (v rozkladovém řízení) rozhodováno. Jak bylo shora předesláno, celý proces EIA směřuje k vyhodnocení vlivu určitého záměru na životní prostředí, jehož součástí je existence podkladových stanovisek, včetně speciálního stanoviska vydaného podle § 23a. Specifický režim podkladových stanovisek pro prioritní dopravní záměry zakotvený v § 23a, včetně nyní napadeného ustanovení, se dotýká práva dotčené veřejnosti účastnit se postupů a řízení, jejichž předměty (stavební záměry) mohou mít vliv na životní prostředí. Toto právo je dle rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu součástí práva na příznivé životní prostředí zaručeného čl. 35 odst. 1 Listiny [srov. nález sp. zn. III. ÚS 70/97 ze dne 10. 7. 1997 (N 96/8 SbNU 375) či již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 44/18].
55.
Jakkoli nejde v nyní posuzované věci o novou formu omezení účasti veřejnosti v procesu posuzování vlivu záměru na životní prostředí (k tomu došlo samotným zakotvením celého § 23a a bylo předmětem posuzování v nálezu Pl. ÚS 44/18), ale „pouze“ o otázku specifikace procesní fáze, ke které má být závazné stanovisko vydané podle § 23a platné, nevylučuje se tím aplikovatelnost čl. 35 odst. 1 Listiny. I případná neaktuálnost stanoviska vydaného podle § 23a v době vydání rozhodnutí v druhém stupni, byť v Ústavním soudemÚstavním soudem již aprobovaném specifickém procesu týkajícím se prioritních dopravních staveb, se dotýká čl. 35 odst. 1 Listiny, neboť napadené ustanovení nelze obsahově zcela oddělit od kontextu celého § 23a. Účelem procesu EIA je v obecné rovině vyhodnocení vlivu záměru na životní prostředí, přičemž aktuálnost podkladů je jedním z důležitých aspektů celého procesu. Ústavní soudÚstavní soud tak dospěl k závěru, že napadené ustanovení se práva na příznivé životní prostředí dotýká, resp. že čl. 35 odst. 1 Listiny je v nyní posuzované věci aplikovatelný.
VII.2.2.
Ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny – test racionality
56.
Pro práva uvedená ve výčtu čl. 41 odst. 1 Listiny, tedy i pro právo garantované čl. 35 odst. 1 Listiny platí, že se jich lze domáhat „pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí“. Ústavní soud pak pro řízení ve věcech kontroly norem (ať již abstraktní, či konkrétní) dovodil, že ústavnost zákonů, které se dotýkají práv uvedených v čl. 41 odst. 1 Listiny, je posuzována zdrženlivým testem, a to testem racionality [srov. nález ze dne 5. 10. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 61/04 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.) či nález ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.)]. Deferenční test racionality tak odráží kompromis mezi snahou respektovat širokou diskreci zákonodárce při úpravě práv v režimu čl. 41 odst. 1 Listiny, ale zároveň nedat tato práva (při garanci čl. 4 odst. 4 Listiny) zákonodárci zcela k dispozici pro naplnění libovolným obsahem.
57.
Test racionality se skládá ze čtyř kroků: 1. vymezení esenciálního obsahu hospodářského, sociálního či kulturního práva (jeho jádra); 2. zhodnocení, zda se požadovaný nárok dotýká jádra tohoto práva (jeho esenciálního obsahu); 3. posouzení, zda zájmy, které stojí proti požadovanému nároku, jsou legitimní (z ústavněprávního pohledu akceptovatelné); 4. zvážení otázky, zda právní úprava týkající se nároku je s ohledem na protichůdné legitimní zájmy rozumná (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. V případě, že zákon svým obsahem zasahuje do samotného esenciálního obsahu základního práva, zkoumá se napadená úprava testem proporcionality, který by mimo jiné zhodnotil, „zda zásah do esenciálního obsahu práva je odůvodněn naprostou výjimečností aktuální situace, která by takový zásah ospravedlňovala“ [viz nález ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.)].
VII.2.3.
Absence zásahu do esenciálního obsahu (jádra) práva na příznivé životní prostředí
58.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve posoudil, zda se napadené ustanovení dotýká jádra, resp. esenciálního obsahu práva na příznivé životní prostředí. Jak již sumarizoval v nálezu Pl. ÚS 44/18, životní prostředí je možné charakterizovat podle § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění, jako „[...] vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie“. Za součást životního prostředí „[...] lze považovat vše, co člověka obklopuje a od čeho se odvíjí kvalita jeho života“ [viz nález ze dne 22. 4. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 35/06 (N 72/49 SbNU 67; 286/2008 Sb.)]. Jádrem práva na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny je zejména možnost každého domáhat se zákonem stanoveným způsobem ochrany přirozených environmentálních podmínek své existence a udržitelného rozvoje, s čímž koresponduje pozitivní závazek státu střežit zděděné přírodní bohatství, dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a chránit přírodní bohatství (preambule a čl. 7 Ústavy). Pozitivní závazek státu tedy mj. spočívá v ochraně proti zásahu do životního prostředí v takové míře, která by znemožňovala realizaci základních životních potřeb člověka.
59.
V nálezu Pl. ÚS 44/18 Ústavní soudÚstavní soud k omezení práva účasti veřejnosti v procesu EIA připomenul, že úprava v § 23a zákona o EIA se dotýká procesního aspektu práva na příznivé životní prostředí, dodal, že „závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí je pouze podkladovým úkonem pro navazující řízení a postupy, kterých se dotčená veřejnost může podle § 9c ve spojení s § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí účastnit (zejména jde o stavební řízení), stejně jako je možné jeho obsah podrobit soudnímu přezkumu“. Zohlednil, že k omezení dochází pouze u „úzkého okruhu dopravních záměrů“, jakož i to, že úprava § 23a neomezuje právo veřejnosti „domáhat se ochrany ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí jako ústavní hodnoty a veřejného statku“. Ústavní soudÚstavní soud tak ve věci sp. zn. Pl. ÚS 44/18 uzavřel, že právo na příznivé životní prostředí je speciální právní úpravou zakotvenou v § 23a „omezeno pouze okrajově, aniž by se uvedené omezení dotýkalo jeho samotného jádra“.
60.
Všechny shora rekapitulované aspekty zohlednil Ústavní soudÚstavní soud i v nyní posuzované věci. Napadenou právní úpravou je regulován procesní aspekt práva na příznivé životní prostředí, je tedy napadena dílčí procesní úprava jednoho ze zákonů (zákona o EIA) provádějících právo na příznivé životní prostředí. Napadená právní úprava se nijak přímo nedotýká „realizace základních životních potřeb člověka“ (na rozdíl např. od přístupu k pitné vodě apod.). Zároveň se týká pouze vybraných prioritních dopravních staveb, a nejde tak o celkovou modifikaci procesu EIA v České republice vůči všem záměrům. Napadenou úpravou zůstává nedotčena i možnost hájit právo na příznivé životní prostředí dotčené veřejnosti (typicky prostřednictvím environmentálních spolků) ve správních řízeních a před soudy, o čemž ostatně svědčí opakované podání rozkladu žalobcem proti stavebnímu povolení, jakož i samotná žaloba projednávaná před krajským soudem. Ústavní soudÚstavní soud tak i v nyní posuzované věci dospívá k závěru, že napadené ustanovení nezasahuje do samotného jádra (podstaty, esenciálního obsahu) ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí, a proto ústavnost právní úpravy posoudí kritériem její racionality (rozumnosti).
VII.2.4.
Posouzení existence legitimních cílů sledovaných napadenou právní úpravou
61.
Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval otázkou, zda napadené ustanovení sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným snížením celkového standardu základních práv.
62.
Legitimní cíle napadené právní úpravy nelze zcela oddělit od legitimních cílů celého § 23a zákona o EIA. Jak plyne z důvodové zprávy k zákonu č. 413/2021 Sb., nyní napadená věta byla do ustanovení § 23a doplněna právě proto, aby nebyl zmařen celý účel § 23a. Důvodová zpráva mj. uvádí: „Právní úprava závazných stanovisek k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí je naprosto samostatná a unikátní (slovy Ústavního souduÚstavního soudu ojedinělá, výjimečná, územně a časově podmíněná – k tomu srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu Pl. ÚS 44/18) a postupy pro standardní proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle § 4 a násl. Zákona se v případě závazného stanoviska podle § 23a Zákona neuplatní. Platnost závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí je dle platné právní úpravy 5 let. Možný právní výklad otázky platnosti tohoto závazného stanoviska je takový, že k okamžiku právní moci rozhodnutí správního orgánu (v prvém či druhém stupni) musí být dané stanovisko platné. Uvedená skutečnost tedy ohledně dvou posledních prioritních dopravních staveb (z celkových deseti), které dosud nemají vydaná všechna k jejich realizaci nezbytná stavební povolení, tj. stavba dálnice D1 0136 Říkovice – Přerov a D49 Hulín – Fryšták, představuje závažný problém stran přípravy staveb, kdy s ohledem na stávající úpravu rozhodovacích procesů dle stavebního zákona (stavební a územní řízení) a zejména aktivní činností zájmových spolků nelze dosáhnout v době platnosti závazného stanoviska vydání pravomocného stavebního povolení ohledně celé stavby, a to bez ohledu na velmi pokročilou fázi (stupeň) přípravy projektů – staveb. V důsledku této skutečnosti bude třeba (pro případ, že by závazné stanovisko vázalo svoji platnost na právní moc navazujícího rozhodnutí) nechat zpracovat nové stanovisko EIA, a to samozřejmě pro celý záměr, nikoliv jen pro chybějící (tj. dosud nepovolené) stavební objekty. V návaznosti na to je pak také nutno zvážit i případné důsledky nového posouzení EIA na dnes již pravomocně povolené (a mnohdy také již realizované) dílčí stavební povolení ohledně některých stavební[ch] objektů, když v mezičase došlo také ke změně technických norem. Uvedená skutečnost tedy s sebou ponese nejen významné ekonomické zatížení rozpočtu, a to jak v důsledku faktické nepoužitelnosti stávajících podkladů (příslušných projektových dokumentací, povolujících rozhodnutí správních orgánů apod.) velmi pokročilé přípravy staveb, ale právě v důsledku příp. odstraňování dnes již zhotovených stavebních objektů; tak či onak se jedná o náklady dnes již v řádu stovek milionů až miliardy Kč.“
63.
Tak jako v řízení sp. zn. Pl. ÚS 44/18 jde tedy i zde o klíčovou otázku, zda u „dobíhajících“ prioritních dopravních staveb tvořících transevropskou dopravní sít nebude muset být prováděn kompletní proces EIA, ale zda (vedle původních podkladových stanovisek – viz výše bod 46) postačí jen závazné stanovisko vydané v režimu § 23a s tím, že platnost stanoviska váže nyní napadená právní úprava na ukončení řízení v prvním stupni. Legitimní cíl napadené právní úpravy je tak shodně jako v řízení sp. zn. Pl. ÚS 44/18 v nejobecnější rovině „zájem na urychlení či spíše nezpomalení procesu realizace prioritních dopravních záměrů, které byly [v době přijetí novely č. 256/2016 Sb.] ve fázi pokročilé připravenosti“. Ústavní soudÚstavní soud akceptuje tvrzení vlády, že cílem co nejrychlejšího dokončení prioritních dopravních staveb je v obecné rovině snížení negativních důsledků tranzitní silniční dopravy na zdraví obyvatel, zejména v městských aglomeracích enormně zatížených tranzitní dopravou, ochrana legitimního očekávání a ochrana práv účastníků řízení nabytých v dobré víře u již proběhlých řízení, jakož i rozvoj transevropské dopravní sítě, resp. plnění závazků České republiky vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU.
64.
Stejně tak Ústavní soudÚstavní soud akceptuje jako legitimní cíl napadené právní úpravy předcházení výkladovým rozporům v případě, že by okamžik, ke kterému má být závazné stanovisko vydané podle § 23a platné, výslovně do zákona doplněn nebyl. Doplnění procesní fáze, k níž se platnost stanoviska vztahuje, je bezesporu způsobilé přispět k právní jistotě, resp. k předcházení výkladovým rozporům. Již citovaná důvodová zpráva k tomu mj. uvádí „v odborných kruzích se objevují rozšířené (na první pohled snad logické, ale právně jakkoliv nepodložené) názory o tom, že platnost závazného stanoviska dle ust. § 9a Zákona [zde je platnost stanoviska též vázána k době vydání prvostupňového rozhodnutí – pozn. Ústavního souduÚstavního soudu] je pro prioritní dopravní stavby aplikovatelná analogicky (analogia legis). Je tedy třeba tuto nejistotu odstranit věcným i logickým doplněním stávající právní úpravy, která lhůtu platnosti závazného stanoviska pro prioritní dopravní záměry fakticky neprodlouží ani nijak nezmění, ale pouze uvede do souladu s již platnou právní úpravou procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) jako celku tak, aby se odstranil[y] případné pochybnosti a nejasnosti, kdy takový (tímto návrhem zákona předkládaný) postup odpovídá celkové koncepci Zákona“. V tomto ohledu tak lze jako legitimní cíl napadené právní úpravy akceptovat hodnotu právní jistoty, neboť výslovné zakotvení procesní fáze, k níž má být stanovisko platné, vede k větší jistotě a předvídatelnosti než dovozování této procesní fáze výkladem.
65.
Ústavní soudÚstavní soud tak shledal, že napadená právní úprava sleduje konkrétní legitimní cíle, a není tudíž pouze projevem libovůle, resp. výsledkem bezdůvodného (žádný legitimní cíl nesledujícího) zásahu do ústavně zaručených práv.
VII.2.5.
Racionalita napadené právní úpravy
66.
Ústavní soudÚstavní soud musel konečně posoudit, zda lze napadenou právní úpravou dosáhnout sledovaného legitimního cíle, resp. legitimních cílů, a zda je daná právní úprava s ohledem na protichůdné zájmy alespoň rozumná (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší.
67.
Navrhovatel rozporuje racionalitu zvoleného řešení a uvádí, že „nelze vyloučit, že u některých [staveb] může dojít v průběhu doby např. v soudním přezkumu, případně v přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem ve výsledku ke zrušení rozhodnutí v navazujícím řízení“, přičemž „bez ohledu na běh času stále bude postačovat, že prioritní závazné stanovisko EIA bylo platné v době vydání rozhodnutí v navazujícím řízení v prvním stupni“, což je dle navrhovatele rozporné s požadavkem aktuálnosti stanoviska.
68.
Ústavní soudÚstavní soud si je vědom rizika plynoucího z napadené právní úpravy, kterou akcentuje navrhovatel. Zároveň však musel zvážit, zda samotná skutečnost, že je platnost stanoviska vázána na správní rozhodnutí v prvním stupni, představuje iracionální prostředek k dosažení sledovaných cílů. Ústavní soudÚstavní soud dospěl z níže vyložených důvodů k závěru, že vazba platnosti stanoviska k době vydání prvostupňového rozhodnutí je jedním z možných racionálních způsobů vymezení okamžiku, ke kterému platnost stanoviska vázat. Ostatně zákon o EIA tento způsob určení okamžiku, k němuž má být určité podkladové rozhodnutí platné, využívá i v § 9a odst. 3.
69.
Klíčové v posuzované věci je, že napadená právní úprava sama o sobě bez dalšího neracionální důsledky nezpůsobuje, ty mohou být dány až plynutím času v konkrétním řízení. Tyto důsledky jsou vždy závislé na průběhu a zejména délce toho kterého řízení, typicky na počtu případných kasačních zásahů správních soudů, popř. Ústavního souduÚstavního soudu, resp. obecně na časovém odstupu mezi vydáním podkladového rozhodnutí a vydáním druhostupňového rozhodnutí v navazujícím řízení. Je sice nutno souhlasit s navrhovatelem, že nelze možný negativní důsledek právní úpravy v podobě neaktuálnosti podkladového stanoviska vyloučit, zároveň jej však nelze automaticky presumovat pouze na základě znění napadeného ustanovení.
70.
Navrhovatelem tvrzené riziko, že v některých situacích (resp. procesních konstelacích) může být podkladové stanovisko již sice zcela neaktuální, ale přesto stále právně relevantní, nemůže vést k závěru, že toto riziko je přítomno v každé situaci, resp. vždy bez zohlednění délky konkrétního řízení, resp. konkrétních okolností věci. Jinak řečeno, je věcný rozdíl, pokud je o rozkladu rozhodováno např. ve stejný rok, kdy skončila platnost stanoviska (za podmínky jeho platnosti v okamžiku správního rozhodnutí v prvním stupni), nebo např. s odstupem deseti let.
71.
Z uvedeného vyplývá, že nedostatkem přezkoumávané právní úpravy je spíše než její aktuální obsah chybějící záruka, že stanovisko vydané podle § 23a zákona o EIA nebude aplikovatelné nepřiměřeně dlouhou dobu. To však nezpůsobuje neústavnost přezkoumávaného ustanovení. Pokud by tato situace skutečně nastala a mohla vést ke konkrétnímu porušení veřejných subjektivních práv, bylo by možné ji namítat v navazujících správních řízeních (neboť proces EIA je vždy podkladem pro další navazující řízení). Otázku, zda je tento postup ideální a efektivní, nepřísluší Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zodpovídat, neboť v této souvislosti zjevně nezasahuje do ústavně zaručených práv.
72.
Při vědomí si legitimních cílů, které zákonodárce sledoval změnou právní úpravy, resp. ještě dříve zakotvením celého § 23a do zákona o EIA, musel Ústavní soudÚstavní soud posoudit, zda lze shora uvedenému riziku trvalé akceptace již zcela neaktuálního, a tedy věcně nepoužitelného stanoviska vydaného podle § 23a předejít též jinak než jen derogačním zásahem Ústavního souduÚstavního soudu vůči napadené právní úpravě.
73.
Obecně platí, že správní soudy mohou při přezkumu správních rozhodnutí zrušit jak rozhodnutí odvolacího (rozkladového) orgánu, tak rozhodnutí orgánu prvního stupně (srov. § 78 odst. 3 soudního řádu správního). Při zrušení prvostupňového správního rozhodnutí by při novém rozhodování již nebylo možno podkladové stanovisko, jehož platnost mezitím vypršela, opětovně použít. Právní řád tedy obsahuje pojistku bránící hypotetickému riziku, že by správní orgány a potažmo též správní soudy byly nuceny „donekonečna“ akceptovat podkladové stanovisko vydané podle § 23a, které by však již bylo z materiálního pohledu zcela nepoužitelné z důvodu plynutí času. Důsledkem napadené právní úpravy tak není automatické pojímání podkladového stanoviska vydaného podle § 23a jakožto jednou pro vždy („na neurčito“) platného, resp. relevantního.
74.
Zároveň Ústavní soudÚstavní soud tak jako ve věci sp. zn. Pl. ÚS 44/18 zohlednil, že napadené ustanovení je součástí právní úpravy zcela specifické, dočasné (platné do 31. 12. 2023) a věcně úzce zaměřené (prioritní dopravní stavby tvořící páteřní evropskou dopravní síť), jejíž cíle byly shora rekapitulovány a Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezu Pl. ÚS 44/18 shledány jako legitimní a cesta k jejich dosažení jako racionální. Zrušení napadené právní úpravy by však automaticky znemožnilo naplnit účel celého § 23a (ve vztahu k některým stavbám, resp. řízením), ačkoli není postaveno najisto, že by v každém jednotlivém „dobíhajícím“ řízení mohl zájem na ochraně práva podle čl. 35 odst. 1 Listiny převážit nad ochranou sledovaných legitimních cílů.
75.
Ústavní soudÚstavní soud si je vědom, že specifická a již ústavně akceptovatelná (Pl. ÚS 44/18) výjimka ze standardního procesu EIA zakotvená v § 23a by neměla být neúměrně „prolongována“ tak, aby byl v konkrétním řízení zcela popřen smysl a účel podkladových stanovisek vydaných podle § 23a. Zároveň však Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by samotná napadená právní úprava k těmto důsledkům vždy bez dalšího vedla, a proto k její derogaci nepřistoupil.
76.
Upozorňuje-li navrhovatel na dohodu mezi vládou České republiky a Evropskou komisí, je nutno uvést, že jde o politickou dohodu, nikoli pramen práva. Nejde tak ani o referenční kritérium pro přezkum ústavnosti napadeného ustanovení v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, neboť tím je ústavní pořádek, konkrétně v nyní posuzované věci čl. 35 odst. 1 Listiny.
77.
Ústavní soudÚstavní soud tak shrnuje, že napadená právní úprava nezasahuje do samotného jádra práva na příznivé prostředí, sleduje legitimní cíle a představuje racionální prostředek k jejich dosažení. Pokud Ústavní soudÚstavní soud v nálezu Pl. ÚS 44/18 akceptoval, že určitá míra zásahu do procesní složky práva na příznivé životní prostředí (omezení účasti veřejnosti v posuzovacích procesech) je racionálním prostředkem k dosažení sledovaných legitimních cílů, musel zohlednit, že v nynější věci nejde o natolik intenzivní zásah do zmiňovaného práva (specifikace procesní fáze, k níž je platnost stanoviska posuzována), jako tomu bylo ve věci Pl. ÚS 44/18, aby derogačním zásahem došlo ke zmaření účelu celého § 23a, resp. jím sledovaných legitimních cílů. K navrhovatelem avizovaným excesivním důsledkům vedoucím až k porušení čl. 35 odst. 1 Listiny napadená právní úprava bez dalšího nevede, neboť jednak vždy záleží na průběhu konkrétního řízení a faktoru plynutí času, jednak mohou případným excesivním důsledkům bránit správní soudy vždy při posouzení konkrétních okolností věci.
VIII.
Závěr
78.
Ústavní soudÚstavní soud proto uzavírá, že podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh zamítl, neboť neshledal, že by napadené ustanovení § 23a odst. 3 poslední věty zákona o EIA bylo v rozporu s ústavním pořádkem.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
|
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 23/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 23/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek proti pneumokokovým infekcím pro očkování v dětském věku a u pojištěnců s rizikovými faktory zdravotního stavu
Vyhlášeno 8. 2. 2024 10:47:56, částka 23/2024
23
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 29. ledna 2024
o antigenním složení očkovacích látek proti pneumokokovým infekcím pro očkování v dětském věku a u pojištěnců s rizikovými faktory zdravotního stavu
Ministerstvo zdravotnictví podle § 30 odst. 2 písm. j) a k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví antigenní složení očkovacích látek pro očkování proti pneumokokovým infekcím v dětském věku a u pojištěnců s rizikovými faktory zdravotního stavu:
1)
13valentní polysacharidovou konjugovanou očkovací látku proti pneumokokovým infekcím, která v jedné dávce (0,5 ml) obsahuje:
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 11 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 31 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 41 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 51 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 6A1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 6B1 4,4 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 7F1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 9V1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 141 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 18C1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 19A1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 19F1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 23F1 2,2 mikrogramů
1
Konjugován s nosným proteinem CRM197 a adsorbován na fosforečnan hlinitý
NEBO
2)
15valentní polysacharidovou konjugovanou očkovací látku proti pneumokokovým infekcím, která v jedné dávce (0,5 ml) obsahuje:
Streptococci pneumoniae serotypi 11,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 31,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 41,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 51,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 6A1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 6B1,2 polysaccharidum 4,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 7F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 9V1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 141,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 18C1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 19A1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypu 19F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 22F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 23F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 33F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
1
Konjugován s proteinovým nosičem CRM197. CRM197 je netoxická mutace difterického toxinu (pocházejícího z Corynebacterium diphtheriae C7) rekombinantně exprimovaného v Pseudomonas fluorescens
2
Adsorbován na adjuvans fosforečnan hlinitý
NEBO
3)
očkovací látky proti pneumokokovým infekcím používané v sekvenčním schématu:
3a)
13valentní polysacharidovou konjugovanou očkovací látku proti pneumokokovým infekcím, která v jedné dávce (0,5 ml) obsahuje:
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 11 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 31 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 41 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 51 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 6A1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 6B1 4,4 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 7F1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 9V1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 141 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 18C1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 19A1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 19F1 2,2 mikrogramů
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 23F1 2,2 mikrogramů
1
Konjugován s nosným proteinem CRM197 a adsorbován na fosforečnan hlinitý
A
3b)
23valentní polysacharidovou očkovací látku proti pneumokokovým infekcím, která v jedné dávce (0,5 ml) obsahuje:
po 25 mikrogramech následujících 23 pneumokokových polysacharidových sérotypů: 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19F, 19A, 20, 22F, 23F, 33F
NEBO
4)
očkovací látky proti pneumokokovým infekcím používané v sekvenčním schématu:
4a)
15valentní polysacharidovou konjugovanou očkovací látku proti pneumokokovým infekcím, která v jedné dávce (0,5 ml) obsahuje:
Streptococci pneumoniae serotypi 11,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 31,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 41,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 51,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 6A1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 6B1,2 polysaccharidum 4,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 7F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 9V1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 141,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 18C1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 19A1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypu 19F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 22F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 23F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
Streptococci pneumoniae serotypi 33F1,2 polysaccharidum 2,0 mikrogramů
1
Konjugován s proteinovým nosičem CRM197. CRM197 je netoxická mutace difterického toxinu (pocházejícího z Corynebacterium diphtheriae C7) rekombinantně exprimovaného v Pseudomonas fluorescens
2
Adsorbován na adjuvans fosforečnan hlinitý
A
4b)
23valentní polysacharidovou očkovací látku proti pneumokokovým infekcím, která v jedné dávce (0,5 ml) obsahuje:
po 25 mikrogramech následujících 23 pneumokokových polysacharidových sérotypů: 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19F, 19A, 20, 22F, 23F, 33F
NEBO
5)
20valentní polysacharidovou konjugovanou očkovací látku proti pneumokokovým infekcím, která v jedné dávce (0,5 ml) obsahuje:
Polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 1 1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 31,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 41,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 51,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 6A1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 6B1,2 4,4 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 7F1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 81,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 9V1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 10A1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 11A1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 12F1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 141,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 15B1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 18C1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 19A1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 19F1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 22F1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 23F1,2 2,2 mikrogramů
polysacharid bakterie (pneumokoka) Streptococcus pneumoniae sérotypu 33F1,2 2,2 mikrogramů
1
Konjugován s nosným proteinem CRM197 (přibližně 51 µg na dávku).
2
Adsorbován na fosforečnan hlinitý (0,125 mg hliníku na dávku).
Ministr:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o hospodářské, obchodní a technické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar
Vyhlášeno 8. 2. 2024 10:40:36, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2023, částka 22/2024
* ČLÁNEK 1 - Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat v souladu s příslušnými zákony a předpisy svých zemí na základě rovnosti, přátelství a vzájemného prospěchu v hospodářských, obchodních a technických oblastech, včetně obchodu, investic, průmyslu, dolů, zemědělst
* ČLÁNEK 2 - Smluvní strany budou podporovat a usnadňovat vývoz a dovoz svých průmyslových a zemědělských produktů, služeb, jakož i surovin s výjimkou těch, které jsou zakázány příslušnými zákony a předpisy jejich zemí.
* ČLÁNEK 3 - Smluvní strany budou podporovat a usnadňovat pohyb zboží a služeb mezi oběma zeměmi.
* ČLÁNEK 4 - Smluvní strany budou podporovat používání jakékoli mezinárodní platební metody a volně směnitelných měn, které jsou široce používány k provádění plateb za mezinárodní transakce a které jsou široce směňovány na hlavních mezinárodních devizových trzích, jež
* ČLÁNEK 5 - Smluvní strany budou:
* ČLÁNEK 6 - Každá Smluvní strana bude podporovat spolupráci a výměnu návštěv mezi zástupci obchodních a průmyslových komor a jiných obdobných institucí, jakož i mezi podnikateli v obou zemích.
* ČLÁNEK 7 - Smluvní strany budou:
* ČLÁNEK 8 - (1) Za účelem účinného provádění této Dohody a pro řešení sporů, které mohou nastat při jejím provádění, se Smluvní strany dohodly na zřízení Smíšené komise pro hospodářskou, obchodní a technickou spolupráci (dále jen „Smíšená komise“).
* ČLÁNEK 9 - Smluvní strany se zavazují urovnat jakékoli rozdíly nebo spory, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem nebo prováděním ustanovení této Dohody, prostřednictvím přátelských konzultací a jednání mezi nimi.
* ČLÁNEK 10 - Tato Dohoda nebude mít vliv na závazky vyplývajících z jiných dohod mezi oběma zeměmi nebo dohod uzavřených kteroukoli z nich s jinou zemí nebo s regionálními a/nebo mezinárodními organizacemi hospodářské integrace, včetně závazků vyplývajících z členství
* ČLÁNEK 11 - Jakékoli dodatky a změny této Dohody mohou být kdykoli provedeny po vzájemné dohodě Smluvních stran. Tyto dodatky a změny budou provedeny ve formě samostatných nástrojů, jež budou nedílnou součástí této Dohody, a vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními
* ČLÁNEK 12 - (1) Tato Dohoda vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po dni doručení pozdějšího písemného oznámení Smluvních stran potvrzujícího dokončení jejich příslušných vnitřních právních postupů požadovaných pro vstup této Dohody v platnost.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2023 (60/2024 Sb.), po opravě
22
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
o sjednání Dohody o hospodářské, obchodní a technické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. října 2022 byla v Praze podepsána Dohoda o hospodářské, obchodní a technické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 1. ledna 2023.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Ministr zahraničních věcí:
Bc. Lipavský v. r.
DOHODA
O HOSPODÁŘSKÉ, OBCHODNÍ A TECHNICKÉ SPOLUPRÁCI
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU STÁTU KATAR
Vláda České republiky,
a
Vláda Státu Katar,
(dále jen „Smluvní strany“);
přejíce si rozšířit a posílit vztahy mezi oběma zeměmi v oblasti hospodářské, obchodní a technické spolupráce k jejich vzájemnému prospěchu;
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat v souladu s příslušnými zákony a předpisy svých zemí na základě rovnosti, přátelství a vzájemného prospěchu v hospodářských, obchodních a technických oblastech, včetně obchodu, investic, průmyslu, dolů, zemědělství, telekomunikací, ICT, vědy, dopravy, stavebnictví, cestovního ruchu, práce a dalších oblastí společného zájmu.
ČLÁNEK 2
Smluvní strany budou podporovat a usnadňovat vývoz a dovoz svých průmyslových a zemědělských produktů, služeb, jakož i surovin s výjimkou těch, které jsou zakázány příslušnými zákony a předpisy jejich zemí.
ČLÁNEK 3
Smluvní strany budou podporovat a usnadňovat pohyb zboží a služeb mezi oběma zeměmi.
ČLÁNEK 4
Smluvní strany budou podporovat používání jakékoli mezinárodní platební metody a volně směnitelných měn, které jsou široce používány k provádění plateb za mezinárodní transakce a které jsou široce směňovány na hlavních mezinárodních devizových trzích, jež budou způsobem platby za obchodní transakce mezi fyzickými a právnickými osobami Smluvních stran podle této Dohody.
ČLÁNEK 5
Smluvní strany budou:
a)
podporovat a usnadňovat účast podnikatelů a zástupců obchodních a průmyslových komor a dalších obdobných institucí, jakož i vládních představitelů ve své zemi, na mezinárodních veletrzích a výstavách, které se konají na území druhé Smluvní strany.
b)
podporovat veletrhy a výstavy pořádané druhou Smluvní stranou v každé zemi v rámci příslušných zákonů a předpisů svých zemí.
c)
usnadňovat výměnu informací o zákonech a nařízeních, hospodářských programech a projektech, obchodních aktivitách a dalších informací společného zájmu.
ČLÁNEK 6
Každá Smluvní strana bude podporovat spolupráci a výměnu návštěv mezi zástupci obchodních a průmyslových komor a jiných obdobných institucí, jakož i mezi podnikateli v obou zemích.
ČLÁNEK 7
Smluvní strany budou:
a)
podporovat spolupráci mezi vládními a soukromými institucemi a orgány veřejného zájmu ve svých zemích, které se zabývají technickými činnostmi, za účelem vytváření společných technických, obchodních a hospodářských projektů, jakož i výměny delegátů zabývajících se různými technickými disciplínami, aby poskytovali požadovanou pomoc a podporu.
b)
podporovat a usnadňovat účast občanů obou zemí ve školících, mentorských a rehabilitačních programech týkajících se technických, hospodářských a obchodních oblastí, a koordinovat úsilí v oblasti výzkumu, a vývoje, a iniciativ jakož i studií.
ČLÁNEK 8
(1)
Za účelem účinného provádění této Dohody a pro řešení sporů, které mohou nastat při jejím provádění, se Smluvní strany dohodly na zřízení Smíšené komise pro hospodářskou, obchodní a technickou spolupráci (dále jen „Smíšená komise“).
(2)
Smíšená komise se bude pravidelně scházet střídavě v každé ze zemí Smluvních stran na žádost jedné ze Smluvních stran.
(3)
Smíšené komisi spolupředsedají jak ministr průmyslu a obchodu České republiky nebo jeho zástupce, tak ministr obchodu a průmyslu Státu Katar nebo jeho zástupce.
(4)
Smíšená komise se bude skládat ze zástupců ministerstev a institucí obou zemí. V případě potřeby může Smíšená komise přizvat zástupce obchodní sféry obou zemí s cílem napomoci provádění této Dohody, pokud se na tom Smluvní strany vzájemně dohodnou.
(5)
Povinnosti Smíšené komise zahrnují zejména následující:
a)
navrhování postupů pro usnadnění provádění této Dohody.
b)
studium možností potřebných k posílení hospodářské, obchodní a technické spolupráce mezi oběma zeměmi.
c)
rozšiřování a podporování obchodních vztahů a snah o odstranění překážek souvisejících s obchodní a hospodářskou spoluprací mezi oběma zeměmi.
d)
v případě potřeby předkládání návrhů na doplnění této Dohody.
ČLÁNEK 9
Smluvní strany se zavazují urovnat jakékoli rozdíly nebo spory, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem nebo prováděním ustanovení této Dohody, prostřednictvím přátelských konzultací a jednání mezi nimi.
ČLÁNEK 10
Tato Dohoda nebude mít vliv na závazky vyplývajících z jiných dohod mezi oběma zeměmi nebo dohod uzavřených kteroukoli z nich s jinou zemí nebo s regionálními a/nebo mezinárodními organizacemi hospodářské integrace, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a závazky vyplývající z členství Státu Katar v Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu.
ČLÁNEK 11
Jakékoli dodatky a změny této Dohody mohou být kdykoli provedeny po vzájemné dohodě Smluvních stran. Tyto dodatky a změny budou provedeny ve formě samostatných nástrojů, jež budou nedílnou součástí této Dohody, a vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními článku 12 této Dohody.
ČLÁNEK 12
(1)
Tato Dohoda vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po dni doručení pozdějšího písemného oznámení Smluvních stran potvrzujícího dokončení jejich příslušných vnitřních právních postupů požadovaných pro vstup této Dohody v platnost.
(2)
Tato Dohoda je platná po dobu pěti (5) let a automaticky se obnovuje na následujících (5) let. Každá Smluvní strana může kdykoliv ukončit platnost této Dohody za předpokladu, že písemně oznámí druhé Smluvní straně diplomatickou cestou svůj úmysl ukončit tuto Dohodu nejméně šest (6) měsíců před zamýšleným datem ukončení její platnosti.
(3)
V případě ukončení platnosti této Dohody zůstávají všechny závazky a závazky vyplývající z jakýchkoli jednání uzavřených v souladu s ustanoveními této Dohody platné a závazné až do splnění závazků a závazků dohodnutých Smluvními stranami, nedohodnou-li se písemně jinak.
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této Dohodě své podpisy.
Dáno v Praze dne 5. října 2022, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arabském a anglickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílného výkladu je rozhodující znění v anglickém jazyce.
Za vládu České republiky
Jozef Síkela v. r.
ministr průmyslu a obchodu
Za vládu Státu Katar
šejch Mohammed bin Hamad bin Quassim
Al Abdullah Al Thani v. r.
ministr obchodu a průmyslu
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, přijatých v New Yorku dne 14. prosince 2017
Vyhlášeno 8. 2. 2024 10:32:41, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 7. 2021, částka 21/2024Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 7. 2021 (59/2024 Sb.), po opravě
21
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
o přijetí změn čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, přijatých v New Yorku dne 14. prosince 2017
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. prosince 2017 byly v New Yorku přijaty změny čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu1).
Se změnami vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listiny o přijetí změn Českou republikou, podepsané prezidentem republiky dne 3. dubna 2020, byly uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Statutu, dne 10. července 2020.
Změny vstoupily v platnost na základě článku 121 odst. 5 Statutu dne 2. dubna 2020. Pro Českou republiku vstoupily v platnost dne 10. července 2021.
Anglická znění změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
Ministr zahraničních věcí:
Bc. Lipavský v. r.
PŘEKLAD
Organizace spojených národů
Reference: C.N.126.2018.TREATIES-XVIII.10 (depozitářské oznámení)
ŘÍMSKÝ STATUT MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO SOUDU
ŘÍM, 17. ČERVENCE 1998
ZMĚNA ČLÁNKU 8 ŘÍMSKÉHO STATUTU
(OSLEPUJÍCÍ LASEROVÉ ZBRANĚ)
Generální tajemník Organizace spojených národů, jednaje z postavení depozitáře, sděluje následující:
Dne 14. prosince 2017 na svém 12. plenárním zasedání přijalo Shromáždění smluvních stran Římského statutu prostřednictvím rezoluce ICC-ASP/16/Res.4, v souladu s článkem 121 odst. 1 a 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, změnu článku 8 Římského statutu spočívající v doplnění čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxix) a čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xviii) vztahujícího se ke zbraním specificky sestrojených tak, aby jejich výlučným bojovým účinkem nebo jedním z bojových účinků bylo způsobení trvalého oslepnutí nechráněného zraku, tj. nechráněných očí nebo očí opatřených pomůckami korigujícími zrak.
Kopie textu změny v arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce je připojena v příloze.
8\\. března 2018
C.N.126-2018.TREATIES-XVIII-10
Příloha
C.N.126-2018.TREATIES-XVIII-10
Příloha
Anglicky
Změna, která má být vložena jako čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxix) a čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xviii)
Používání laserových zbraní specificky sestrojených tak, aby jejich výlučným bojovým účinkem nebo jedním z bojových účinků bylo způsobení trvalého oslepnutí nechráněného zraku, tj. nechráněných očí nebo očí opatřených pomůckami korigujícími zrak;
Organizace spojených národů
Reference: C.N.125.2018.TREATIES-XVIII.10 (depozitářské oznámení)
ŘÍMSKÝ STATUT MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO SOUDU
ŘÍM, 17. ČERVENCE 1998
ZMĚNA ČLÁNKU 8 ŘÍMSKÉHO STATUTU
(ZBRANĚ, JEJICHŽ PRIMÁRNÍM ÚČINKEM JE ZRANĚNÍ STŘEPINAMI, KTERÉ JSOU V LIDSKÉM TĚLE NEZJISTITELNÉ RENTGENOVÝMI PAPRSKY)
Generální tajemník Organizace spojených národů, jednaje z postavení depozitáře, sděluje následující:
Dne 14. prosince 2017 na svém 12. plenárním zasedání přijalo Shromáždění smluvních stran Římského statutu prostřednictvím rezoluce ICC-ASP/16/Res.4, v souladu s článkem 121 odst. 1 a 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, změnu článku 8 Římského statutu spočívající v doplnění čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxviii) a čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xvii) vztahujícího se ke zbraním, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky.
Kopie textu změny v arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce je připojena v příloze.
8\\. března 2018
C.N.125-2018.TREATIES-XVIII-10
Příloha
C.N.125-2018.TREATIES-XVIII-10
Příloha
Anglicky
Změna, která má být vložena jako čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxviii) a čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xvii)
Používání zbraní, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky;
Organizace spojených národů
Reference: C.N.116.2018.TREATIES-XVIII.10 (depozitářské oznámení)
ŘÍMSKÝ STATUT MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO SOUDU
ŘÍM, 17. ČERVENCE 1998
ZMĚNA ČLÁNKU 8 ŘÍMSKÉHO STATUTU
(ZBRANĚ, KTERÉ UŽÍVAJÍ MIKROBIOLOGICKÉ NEBO JINÉ BIOLOGICKÉ ČINITELE, NEBO TOXINY)
Generální tajemník Organizace spojených národů, jednaje z postavení depozitáře, sděluje následující:
Dne 14. prosince 2017 na svém 12. plenárním zasedání přijalo Shromáždění smluvních stran Římského statutu prostřednictvím rezoluce ICC-ASP/16/Res.4, v souladu s článkem 121 odst. 1 a 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, změnu článku 8 Římského statutu spočívající v doplnění čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxvii) a čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xvi) vztahujícího se ke zbraním, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele, nebo toxiny.
Kopie textu změny v arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce je připojena v příloze.
8\\. března 2018
C.N.116-2018.TREATIES-XVIII-10
Příloha
C.N.116-2018.TREATIES-XVIII-10
Příloha
Anglicky
Změna, která má být vložena jako čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxvii) a čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xvi) Římského statutu
Používání zbraní, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele, nebo toxiny, ať jsou jakéhokoliv původu či způsobu výroby;
1)
Římský statut Mezinárodního trestního soudu, přijatý v Římě dne 17. července 1998, byl vyhlášen pod č. 84/2009 Sb. m. s.
Změna čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, přijatá v Kampale dne 10. června 2010, byla vyhlášena pod č. 16/2016 Sb. m. s.
Změny Římského statutu Mezinárodního trestního soudu týkající se zločinu agrese, přijaté v Kampale dne 11. června 2010, byly vyhlášeny pod č. 29/2018 Sb. m. s.
Rezoluce ICC-ASP/16/Res.5, přijatá v New Yorku dne 14. prosince 2017, byla vyhlášena pod č. 30/2018 Sb. m. s.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2022 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Vyhlášeno 8. 2. 2024 10:22:35, částka 20/2024
(58/2024 Sb.), po opravě
20
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2022 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 29. listopadu 2023 a 5. prosince 2023 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) stanoven počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2024, na 1 150 občanů z každého státu.
Ministr zahraničních věcí:
Bc. Lipavský v. r.
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s.
|
Nález Ústavního soudu č. 19/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 19/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 27/22 ve věci návrhu na zrušení čl. 7 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství
Vyhlášeno 2. 2. 2024 10:39:12, částka 19/2024
19
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 20. prosince 2023
sp. zn. Pl. ÚS 27/22 ve věci návrhu na zrušení čl. 7 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 27/22 dne 20. prosince 2023 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj), Jana Wintra, Jiřího Zemánka a Daniely Zemanové o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 7 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, za účasti obce Tchořovice, sídlem Tchořovice 77, zastoupené Mgr. Květoslavou Křenkovou, advokátkou, sídlem Fráni Šrámka 136, Písek, Vnitřní Město, jako účastníka řízení,
takto:
Ustanovení čl. 7 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obceobce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudkyně a soudci Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Vojtěch Šimíček, Jan Wintr a Daniela Zemanová.
|
Nařízení vlády č. 18/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 18/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 36/2023 Sb., o formátu a vzoru formulářového podání pro odvod z nadměrných příjmů
Vyhlášeno 2. 2. 2024 10:33:16, datum účinnosti 3. 2. 2024, částka 18/2024
* Čl. I - Nařízení vlády č. 36/2023 Sb., o formátu a vzoru formulářového podání pro odvod z nadměrných příjmů, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 3. 2. 2024
18
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 17. ledna 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 36/2023 Sb., o formátu a vzoru formulářového podání pro odvod z nadměrných příjmů
Vláda nařizuje podle § 95j odst. 2 a § 95k odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 365/2022 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 36/2023 Sb., o formátu a vzoru formulářového podání pro odvod z nadměrných příjmů, se mění takto:
1.
Na konci názvu nařízení vlády se doplňují slova „a o ověření údajů uváděných ve vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů“.
2.
V úvodní větě nařízení vlády se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 95j odst. 2 a“.
3.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Předmět úpravy
Toto nařízení stanoví
a)
formát a vzor formulářového podání pro hlášení zálohy na odvod a vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů,
b)
okruh údajů uváděných ve vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za druhé odvodové období, u kterých se ověřuje jejich správnost a úplnost, a rozsah jejich ověření.“.
4.
V nadpisu § 2 se slova „Vzor formulářového“ nahrazují slovy „Vzory formulářových“.
5.
V § 2 se za slova „v příloze“ vkládá text „č. 1“, dosavadní text se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Vzor vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za druhé odvodové období je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení.“.
6.
Za § 3 se vkládají nové § 3a a 3b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 1 znějí:
㤠3a
Okruh ověřovaných údajů
Auditor ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených poplatníkem odvodu z nadměrných příjmů ve vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za druhé odvodové období v oddílu G.
§ 3b
Rozsah ověření údajů
(1)
Auditor ověřuje správnost a úplnost údajů podle § 3a v rozsahu prověrky poskytující omezenou jistotu o předmětu ověření postupem podle mezinárodního auditorského standardu upravujícího ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací1).
(2)
Ověření správnosti a úplnosti údajů podle odstavce 1 potvrdí auditor ve zprávě o jejich ověření.
(3)
Pro ověření správnosti a úplnosti údajů podle § 3a auditor použije pro plánování a provádění ověřovací zakázky významnost (materialitu) ve výši 3 % z tržního příjmu poplatníka odvodu z nadměrných příjmů stanoveného ve vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za druhé odvodové období v oddílu G.
1)
Mezinárodní standard pro ověřovací zakázky ISAE 3000 – Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací.“.
7.
Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která zní:
„Příloha č. 2
3MB
“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Síkela v. r.
|
Nařízení vlády č. 17/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 17/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb.
Vyhlášeno 1. 2. 2024 14:15:20, datum účinnosti 2. 2. 2024, částka 17/2024
* Čl. I - Nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 2. 2. 2024
17
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 17. ledna 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb.
Vláda nařizuje k provedení § 19d odst. 1 a 4 a § 19f odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 287/2022 Sb. a zákona č. 365/2022 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Žádost za období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 se podává nejpozději do 20. února 2024.“.
2.
V § 9 odst. 2 se za číslo „1“ vkládají slova „věty první“ a na konci odstavce se doplňuje věta „To neplatí, pokud podá obchodník s elektřinou nebo plynem žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku po uplynutí lhůty podle odstavce 1 věty druhé nebo novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 7, 8 nebo 9.“.
3.
V § 9 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7)
Sdělil-li Energetický regulační úřad pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty první energetického zákona, podává obchodník s elektřinou nebo plynem podle § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku (dále jen „opravná nová žádost“) nejpozději do 20. března 2024.
(8)
Zakázal-li Energetický regulační úřad postupem podle § 19f odst. 5 věty čtvrté energetického zákona poskytnutí úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo zčásti, podává obchodník s elektřinou nebo plynem novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona nejpozději do 19. dubna 2024.
(9)
Sdělil-li Energetický regulační úřad podle § 19f odst. 5 věty první energetického zákona pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku po ověření údajů z žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podané podle odstavce 8, podává obchodník s elektřinou nebo plynem opravnou novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona nejpozději do 22. května 2024.“.
4.
V § 10 odst. 2 se za slovo „případě“ vkládá slovo „opravné“.
5.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Podá-li obchodník s elektřinou nebo plynem novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 energetického zákona, předchozí žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stejný kalendářní měsíc se dále nevyřizuje. To se netýká úhrady té části prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, jejíž poskytnutí Energetický regulační úřad nezakázal postupem podle § 19f odst. 5 energetického zákona.“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Síkela v. r.
|
Vyhláška č. 16/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 16/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 1. 2. 2024 13:40:12, datum účinnosti 2. 2. 2024, částka 16/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 2. 2. 2024
16
VYHLÁŠKA
ze dne 19. ledna 2024,
kterou se mění vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 374 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 Sb., vyhlášky č. 268/2003 Sb., vyhlášky č. 202/2007 Sb., vyhlášky č. 315/2007 Sb., vyhlášky č. 168/2009 Sb., vyhlášky č. 457/2009 Sb., vyhlášky č. 438/2011 Sb., vyhlášky č. 322/2013 Sb., vyhlášky č. 384/2017 Sb., vyhlášky č. 222/2021 Sb., vyhlášky č. 516/2021 Sb., vyhlášky č. 339/2023 Sb. a vyhlášky č. 383/2023 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „a restrukturalizačních“.
2.
V § 6 odst. 2 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:
„u)
úkony v restrukturalizačním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o
1.
jmenování restrukturalizačního správce,
2.
odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3.
ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4.
návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
5.
návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6.
návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7.
návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
8.
skončení preventivní restrukturalizace,
9.
návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu,“.
Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v).
3.
V § 6 odst. 9 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
v restrukturalizačním řízení vyznačují na prvopisech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu, doložku okamžiku zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v písemnostech (dokumentech) zveřejňovaných v restrukturalizačním rejstříku, na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu nebo ve sbírce listin obchodního rejstříku podnikatele,“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
4.
V § 6a písm. c) bodě 5 se za slovo „insolvenčního“ vkládají slova „nebo restrukturalizačního“.
5.
V § 6a se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
„n)
jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o
1.
jmenování restrukturalizačního správce,
2.
odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3.
ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4.
návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
5.
návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6.
návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7.
návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
8.
skončení preventivní restrukturalizace,
9.
návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu,“.
Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno o).
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
|
Vyhláška č. 15/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 15/2024 Sb.
Vyhláška k provedení zákona o preventivní restrukturalizaci
Vyhlášeno 1. 2. 2024 13:11:11, datum účinnosti 2. 2. 2024, částka 15/2024
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Paušální měsíční odměna
* § 3 - Odměna za dílčí úkony
* § 4 - Odměna za svěřenskou správu
* § 5 - Odměna ve zbývajících případech
* § 6 - Výše náhrady účelně vynaložených nákladů
* § 7 - Minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojistných smluv
* § 8 - Zveřejňování údajů v restrukturalizačním rejstříku
* § 9 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
Aktuální znění od 2. 2. 2024
15
VYHLÁŠKA
ze dne 19. ledna 2024
k provedení zákona o preventivní restrukturalizaci
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 64 odst. 2, § 65 odst. 6 a § 112 odst. 3 zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a)
způsob určení odměny a náhrady účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce,
b)
minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištění restrukturalizačního správce,
c)
rozsah zveřejňování údajů v restrukturalizačním rejstříku.
§ 2
Paušální měsíční odměna
(1)
Restrukturalizačnímu správci náleží odměna za každý započatý měsíc výkonu funkce, v němž plní alespoň jeden úkol spočívající v
a)
kontrole činnosti podnikatele v rozsahu vymezeném rozhodnutím restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu,
b)
provádění šetření a podávání zpráv o výsledcích takových šetření pro účely rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu o záležitosti týkající se preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace nebo
c)
poskytování další součinnosti restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu při jeho rozhodovací činnosti, a to včetně předložení doporučení o prodloužení všeobecného moratoria.
(2)
Odměna podle odstavce 1 je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu podnikatele za poslední účetní období předcházející zahájení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. Pro stanovení výše odměny se použije tabulka odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce při reorganizaci stanovená pro intervaly výší dosaženého dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu podle vyhlášky upravující odměnu insolvenčního správce obdobně.
§ 3
Odměna za dílčí úkony
(1)
Restrukturalizačnímu správci dále náleží odměna za
a)
obstarání znaleckého posudku, vyvstane-li v průběhu restrukturalizačního řízení důvod pro ocenění obchodního závoduobchodního závodu podnikatele, jeho části nebo jiné části jmění podnikatele, a to ve výši jedné čtvrtiny jedné měsíční odměny podle § 2,
b)
osvědčení průběhu hlasování o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, a to ve výši odměny za sepsání notářského zápisu o osvědčení právně významné skutečnosti určené vyhláškou upravující odměny a náhrady notářů pro případy, kdy nelze určit tarifní hodnotu prováděného úkonu nebo ji lze určit jen s nepoměrnými náklady,
c)
provedení předběžného přezkumu jedné pohledávky, a to ve výši odměny stanovené za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele vyhláškou upravující odměnu insolvenčního správce.
(2)
Celková odměna z počtu provedených předběžných přezkumů pohledávek činí nejvýše tolik, kolik může nejvýše činit odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů určená podle vyhlášky upravující odměnu insolvenčního správce.
§ 4
Odměna za svěřenskou správu
Za výkon funkce svěřenského správce nebo za správu podílů společníkůspolečníků podnikatele převedených zajišťovacím převodem práva na restrukturalizačního správce k zajištění pohledávek dotčených strandotčených stran odměna podle této vyhlášky nenáleží; to nevylučuje vznik nároku na smluvní odměnu nebo na odměnu určenou restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem.
§ 5
Odměna ve zbývajících případech
(1)
Nelze-li odměnu určit podle § 2 nebo 3, rozhodne o výši odměny restrukturalizační soudrestrukturalizační soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti restrukturalizačního správce.
(2)
Podílelo-li se na úkonu více restrukturalizačních správců, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající délce trvání, rozsahu a náročnosti jejich činnosti.
§ 6
Výše náhrady účelně vynaložených nákladů
Pro náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce se použijí ustanovení o určení výše náhrady cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků, nákladů na pořízení opisu nebo fotokopie a určení výše ostatních hotových výdajů podle vyhlášky upravující odměnu insolvenčního správce obdobně.
§ 7
Minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojistných smluv
Pro minimální limit pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce restrukturalizačního správce podle zákona o preventivní restrukturalizaci nebo s činností jeho zaměstnanců, a pro minimální standardy pojistných smluv se použijí pravidla stanovená pro tyto případy vyhláškou upravující minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojistných smluv insolvenčních správců pro osoby oprávněné vykonávat funkci insolvenčního správce podle insolvenčního zákona obdobně.
§ 8
Zveřejňování údajů v restrukturalizačním rejstříku
(1)
Na žádost fyzické osoby restrukturalizační soudrestrukturalizační soud znepřístupní v restrukturalizačním rejstříku osobní údaje této fyzické osoby obsažené v jejím podání s výjimkou jména, které je veřejně přístupné vždy. Takovou žádost lze podat kdykoliv v průběhu restrukturalizačního řízení.
(2)
Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v restrukturalizačním rejstříku jen její jméno.
(3)
Ke vkládanému podání se v restrukturalizačním rejstříku připojuje informace o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
|
Vyhláška č. 14/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 14/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 1. 2024 11:28:24, datum účinnosti 1. 2. 2024, částka 14/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 323/2008 Sb., vyhlášky č. 21/2010 Sb., vyhlášky č. 261/2013 Sb. a vyhlášky č. 238/2017 Sb., se
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2024
14
VYHLÁŠKA
ze dne 23. ledna 2024,
kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 172 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 284/2020 Sb., (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 323/2008 Sb., vyhlášky č. 21/2010 Sb., vyhlášky č. 261/2013 Sb. a vyhlášky č. 238/2017 Sb., se mění takto:
1.
§ 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní:
㤠11
Přijímací řízení ke vzdělávání ve střední škole
(K § 64 zákona)
Pro podrobnosti přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři22).
22)
Vyhláška č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři“.
2.
§ 12 až 16a se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 5b zrušují.
3.
V § 26a se slova pod nadpisem paragrafu „(K § 81 odst. 11 zákona)“ nahrazují slovy „(K § 81 odst. 12 zákona)“.
4.
Nadpis § 27 zní:
„Přijímání do prvního ročníku vyšší odborné školy“.
5.
V § 45 odstavec 1 zní:
„(1)
Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje vždy
a)
základní údaje o škole,
b)
přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje a jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení,
c)
rámcový popis personálního zabezpečení školy,
d)
údaje o přijímacím řízení a následném přijetí do školy,
e)
stručné vyhodnocení naplňování cílů školního vzdělávacího programu,
f)
údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními vzdělávacími programy a podle výsledků maturitních zkoušek a absolutorií,
g)
údaje o prevenci sociálně patologických jevů, rizikového chování a zajištění podpory žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, mimořádně nadaných a s nárokem na poskytování jazykové přípravy,
h)
údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a odborného rozvoje nepedagogických pracovníků,
i)
údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti,
j)
údaje o výsledcích inspekční činnosti,
k)
základní údaje o hospodaření školy,
l)
údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení.“.
6.
V § 48b se slova pod nadpisem paragrafu „(K § 175 odst. 6 zákona)“ nahrazují slovy „(K § 175 odst. 4 zákona)“.
7.
§ 49 se včetně nadpisu zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2024.
Ministr vnitra:
Mgr. Bc. Rakušan v. r.
|
Vyhláška č. 13/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 13/2024 Sb.
Vyhláška o požadavcích na jakost balených vod a o způsobu jejich úpravy
Vyhlášeno 26. 1. 2024 11:18:16, datum účinnosti 21. 2. 2024, částka 13/2024
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení některých pojmů
* § 3 - Obecné požadavky na balené vody
* § 4 - Způsoby úpravy balených vod
* § 5 - Požadavky na označování balených přírodních minerálních vod
* § 6 - Požadavky na označování balených pramenitých vod
* § 7 - Požadavky na označování balených kojeneckých vod
* Požadavky na označování balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod
* § 8 - (1) Kromě údajů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod uvede
* § 9 - (1) Jestliže je na obalu balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod určeném pro spotřebitele uveden obchodní název výrobku odlišný od názvu zdroje nebo místa využívání, musí být toto místo nebo název tohoto zdroje uveden v takové veliko
* § 10 - Požadavky na označování balených pitných vod
* § 11 - Jakostní požadavky na balené vody
* § 12 - Přechodné ustanovení
* § 13 - Technický předpis
* § 14 - Zrušovací ustanovení
* § 15 - Účinnost č. 1 č. 2a č. 3a č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9
Aktuální znění od 21. 2. 2024
13
VYHLÁŠKA
ze dne 17. ledna 2024
o požadavcích na jakost balených vod a o způsobu jejich úpravy
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a), g) a q) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb. a zákona č. 174/2021 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a)
způsob poskytování informací o balených přírodních minerálních vodáchbalených přírodních minerálních vodách, balených pramenitých vodáchbalených pramenitých vodách, balených kojeneckých vodáchbalených kojeneckých vodách a balených pitných vodáchbalených pitných vodách3) (dále jen „balené vody“),
b)
způsob úpravy balených vod,
c)
požadavky na jakostjakost, technologické požadavky a přípustné záporné objemové odchylky balení balených vod.
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
balenou přírodní minerální vodoubalenou přírodní minerální vodou výrobek z přírodní minerální vodypřírodní minerální vody získané ze zdroje přírodní minerální vodypřírodní minerální vody, o kterém bylo vydáno povolení podle lázeňského zákona4), a zapsaného v Seznamu přírodních minerálních vodpřírodních minerálních vod uznaných členskými státy zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie5) nebo ze zdrojů uznaných odpovědným orgánem některého členského státu Evropské unie nebo některé země Evropského sdružení volného obchodu, jež jsou vyhlašovány v Úředním věstníku Evropské unie, nebo výrobek z přírodní minerální vodypřírodní minerální vody získané z přírodního léčivého zdroje, o kterém bylo vydáno povolení podle lázeňského zákona,
b)
balenou pramenitou vodoubalenou pramenitou vodou výrobek z vody z chráněného podzemního zdroje, která je vhodná k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými,
c)
balenou kojeneckou vodoubalenou kojeneckou vodou výrobek z vody z chráněného podzemního zdroje, která je vhodná pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému přímému požívání všemi skupinami obyvatel,
d)
balenou pitnou vodoubalenou pitnou vodou výrobek splňující požadavky na pitnou vodu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody6).
(2)
Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a)
mezní hodnotoumezní hodnotou hodnota ukazatele jakostijakosti balené vody, jejímž překročením ztrácí voda vyhovující požadavky v ukazateli, jehož hodnota byla překročena,
b)
nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou hodnota ukazatele zdravotní nezávadnosti balené vody, v důsledku jejíhož překročení není potravina považována za bezpečnou,
c)
doporučenou hodnotoudoporučenou hodnotou nezávazná hodnota ukazatele jakostijakosti balené vody, která znamená minimální žádoucí koncentraci dané látky nebo její optimální rozmezí,
d)
dekantacídekantací postup pro oddělení tuhé složky od kapalné složky ve směsi, spočívající v usazení pevných látek jako například kalu a odčerpání čiré kapaliny,
e)
nejistotou měřenínejistotou měření parametr uváděný na laboratorních protokolech u výsledku měření charakterizující rozptýlení hodnot, které je možné důvodně přiřadit k měřené veličině.
(3)
Přírodní minerální vodouPřírodní minerální vodou se rozumí výtěžek ze zdroje přírodní minerální vodypřírodní minerální vody7), který vyhovuje mikrobiologickým požadavkům stanoveným v § 3 odst. 1 a v § 3 odst. 2 písm. a).
(4)
Výraz „pramenitá vodapramenitá voda“ je vyhrazen pro označení vody, která
a)
je určena k lidské spotřebě ve svém přirozeném stavu,
b)
je plněna do lahví u zdroje,
c)
vyhovuje podmínkám pro využívání stanoveným v § 3 odst. 7 a v § 23a odst. 1 písm. b) vodního zákona,
d)
vyhovuje mikrobiologickým požadavkům stanoveným v tabulce A přílohy č. 2a k této vyhlášce,
e)
vyhovuje požadavkům na označování stanoveným v § 6, 8 a 9 a
f)
nebyla upravena jinak, než jak je uvedeno v § 4.
§ 3
Obecné požadavky na balené vody
(1)
Balené vody musí být čiré a bezbarvé s výjimkou balené přírodní minerální vodybalené přírodní minerální vody, která může být nejvýše slabě nažloutlá nebo se slabým zákalem nebo sedimentem. Balené vody nesmějí obsahovat původce onemocnění nebo organismy indikující jejich možnou přítomnost a nesmějí vykazovat organoleptické závady.
(2)
Požadavky na jakostjakost balených vod jsou stanoveny pro
a)
balenou přírodní minerální vodubalenou přírodní minerální vodu v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b)
balenou pramenitou vodubalenou pramenitou vodu v přílohách č. 2a a 2b k této vyhlášce,
c)
balenou kojeneckou vodubalenou kojeneckou vodu v přílohách č. 2a a 2b k této vyhlášce.
(3)
Maximální limity obsahu cizorodých organických látek pro balené vody, s výjimkou balené pitné vodybalené pitné vody, jsou uvedeny v tabulce A přílohy č. 3a k této vyhlášce a v příloze č. 3b k této vyhlášce. U balených kojeneckých vodbalených kojeneckých vod je minimální výčet povinně analyzovaných pesticidů uveden v tabulce B přílohy č. 3a k této vyhlášce. Použité analytické metody musí být minimálně schopny stanovit koncentrace na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele. Bez ohledu na citlivost dané použité analytické metody musí být výsledek vyjádřen nejméně stejným počtem desetinných míst, jako je uvedeno u limitní hodnoty daného ukazatele.
(4)
Mikrobiologické ukazatele balených vod s výjimkou balené pitné vodybalené pitné vody uvedené v tabulce A příloh č. 1 a 2a k této vyhlášce se zjišťují metodami uvedenými v tabulce A přílohy č. 4 k této vyhlášce. Používání alternativních analytických metod je přijatelné, pokud jsou validovány podle referenční metody uvedené v tabulce A přílohy č. 4 k této vyhlášce pro konkrétní mikrobiologický ukazatel v souladu s protokolem stanoveným v normě ČSN EN ISO 16140-2.
(5)
Pro stanovení fyzikálních a chemických ukazatelů balených vod s výjimkou balené pitné vodybalené pitné vody uvedených v tabulce B příloh č. 1 a 2a k této vyhlášce a v příloze č. 2b k této vyhlášce je možné použít jakékoliv analytické metody, pokud splňují požadavky na metody stanovené v tabulce B přílohy č. 4 k této vyhlášce. Použité metody musí prokazatelně splnit podmínku, že byly vyvinuty a validovány podle mezinárodně uznávaných vědeckých protokolů v rámci mezilaboratorních nebo vnitrolaboratorních studií pro validaci metod.
(6)
K výrobě balené přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody může být použit pouze chráněný zdroj podzemní vody, jehož vydatnost, složení, teplota a ostatní základní vlastnosti musí být ustálené v mezích přirozeného kolísání8).
(7)
Vody ze zdrojů vhodných k výrobě balených vod s výjimkou balené pitné vodybalené pitné vody lze přepravovat pouze potrubím, které je chrání před poškozením jejich zdravotní nezávadnosti nebo v obalech určených pro konečného spotřebitelespotřebitele.
§ 4
Způsoby úpravy balených vod
(1)
Balenou přírodní minerální voduBalenou přírodní minerální vodu lze upravovat pouze
a)
odstraněním nestabilních látek, jakými jsou sloučeniny železa a sloučeniny síry, filtrací nebo dekantacídekantací, s případným předchozím okysličením,
b)
odstraněním sloučenin arsenu, manganu, železa nebo síry pomocí vzduchu obohaceného ozonem,
c)
odstraněním jiných nežádoucích složek, například sloučenin beryllia nebo niklu, nebo
d)
úplným nebo částečným odstraněním volného oxidu uhličitého výhradně fyzikálními metodami.
(2)
Použitím úpravy uvedené v odstavci 1 nebo přidáním oxidu uhličitého se nesmí změnit skladba základních složek přírodní minerální vodypřírodní minerální vody získané ze zdroje přírodní minerální vodypřírodní minerální vody nebo z přírodního léčivého zdroje, které jí propůjčují její vlastnosti, a nesmějí vznikat škodlivé látky. Vodu nelze upravovat přidáním bakteriostatických látek nebo ji upravovat jiným způsobem, který by změnil počet kolonie tvořících jednotek. Do vody dále nelze přidávat jiné látky s výjimkou oxidu uhličitého.
(3)
Balenou pramenitou voduBalenou pramenitou vodu lze upravovat pouze způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2.
(4)
Úpravu vzduchem obohaceným ozonem podle odstavce 1 písm. b) může výrobce balené přírodní minerální vodybalené přírodní minerální vody nebo balené pramenité vodybalené pramenité vody dále použít jen při dodržení následujících podmínek:
a)
nezbytnost úpravy vyplývá ze složení vody, pokud jde o obsah železa, manganu, síry a arsenu,
b)
úprava nezmění fyzikálně-chemickou skladbu základních složek přírodních minerálních vodpřírodních minerálních vod,
c)
voda před úpravou musí splňovat limity mikrobiologických ukazatelů podle tabulky A přílohy č. 1 k této vyhlášce s výjimkou ukazatelů počet kolonií při 22 °C, pro který platí limit 20 KTJ/ml, a počet kolonií při 36 °C, pro který platí limit 5 KTJ/ml, a
d)
po úpravě nebude ve výrobku větší množství ozonu, bromičnanů a bromoformu, než stanoví přílohy č. 1 a 2a k této vyhlášce, a nevzniknou jiné látky, které by mohly představovat ohrožení veřejného zdraví.
(5)
Balenou kojeneckou voduBalenou kojeneckou vodu nelze upravovat žádným způsobem, s výjimkou ozáření UV paprsky za podmínek stanovených právním předpisem upravujícím podmínky ozařování potravin a surovin9), ani do ní přidávat jiné látky s výjimkou oxidu uhličitého. V případě sycení oxidem uhličitým nesmí být hodnota pH nižší než 5.
(6)
Pokud je k sycení nebo dosycování balených vod použit oxid uhličitý z jiného než přírodního zdroje, musí splňovat podmínky podle nařízení Komise (EU) č. 231/201210).
(7)
K umělému doplnění balené pitné vodybalené pitné vody minerálními látkami lze použít vápník, hořčík, draslík a sodík ve formách uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce a v čistotě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/200611).
§ 5
Požadavky na označování balených přírodních minerálních vod
(1)
Z hlediska obsahu oxidu uhličitého se balená přírodní minerální vodabalená přírodní minerální voda označuje jako
a)
přírodní minerální vodapřírodní minerální voda přirozeně sycená, která obsahuje nejméně 250 mg/l oxidu uhličitého a má po zpracování a případném dosycení plynem ze stejného zdroje obsah oxidu uhličitého stejný jako u zdroje, v rozpětí periodického přirozeného kolísání,
b)
přírodní minerální vodapřírodní minerální voda obohacená o oxid uhličitý ze zdroje, která má po zpracování a dosycení oxidem uhličitým ze stejného zdroje obsah oxidu uhličitého vyšší než u zdroje,
c)
přírodní minerální vodapřírodní minerální voda sycená, která má po zpracování a dosycení oxidem uhličitým jiného původu, než je zdroj, z něhož voda pochází, obsah oxidu uhličitého stejný nebo vyšší než u zdroje,
d)
přírodní minerální vodapřírodní minerální voda dekarbonizovaná, která má po zpracování nižší obsah oxidu uhličitého než u zdroje, nebo
e)
přírodní minerální vodapřírodní minerální voda nesycená, která pochází ze zdroje obsahujícího oxid uhličitý v množství nejvýše 250 mg/l.
(2)
Kromě údajů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin12) se u balených přírodních minerálních vodbalených přírodních minerálních vod na obalu nebo na etiketě uvede
a)
název balené přírodní minerální vodybalené přírodní minerální vody slovy podle odstavce 1,
b)
údaj o analytickém složení udávající charakteristické složky balené přírodní minerální vodybalené přírodní minerální vody v mg/l a obsah oxidu uhličitého v g/l,
c)
informace o provedených úpravách podle § 4 odst. 1 písm. b) a c); při úpravě pomocí vzduchu obohaceného ozonem informace musí znít „voda byla upravena schválenou oxidační technologií pomocí vzduchu obohaceného ozonem“ a uvede se v bezprostřední blízkosti údajů o charakteristickém složení a
d)
označení slovy „obsahuje více než 1,5 mg/l fluoridů: nevhodná k pravidelné spotřebě kojenci a dětmi do 7 let“, pokud přírodní minerální vodapřírodní minerální voda má obsah fluoridů větší než 1,5 mg/l, přičemž toto označení musí být provedeno jasně viditelnými písmeny a umístěno v bezprostřední blízkosti obchodního názvu výrobku zároveň s uvedením jejich skutečného obsahu v údaji o analytickém složení, udávajícím charakteristické složky balené přírodní minerální vodybalené přírodní minerální vody.
(3)
Balené přírodní minerální vodyBalené přírodní minerální vody jímané na území České republiky se uvádějí na trh pouze pod obchodním názvem uvedeným v povolení podle lázeňského zákona a zapsaným v Seznamu přírodních minerálních vod uznaných členskými státy zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie, pokud její vlastnosti umožňují použití balené minerální vody jako potraviny. Balené přírodní minerální vodyBalené přírodní minerální vody jímané na území jiného členského státu Evropské unie nebo jímané na území třetí země a dovážené do Evropské unie, které podléhají uznání příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, se uvádějí do oběhu pod obchodním názvem uvedeným v potvrzení o uznání příslušného orgánu tohoto členského státu Evropské unie a v Seznamu přírodních minerálních vodpřírodních minerálních vod uznaných členskými státy zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie, pokud její vlastnosti umožňují použití balené minerální vody jako potraviny.
§ 6
Požadavky na označování balených pramenitých vod
Kromě údajů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u balených pramenitých vodbalených pramenitých vod uvede
a)
název slovy „pramenitá vodapramenitá voda“ a
b)
informace o provedených úpravách podle § 4 odst. 1 písm. b) a c).
§ 7
Požadavky na označování balených kojeneckých vod
Kromě údajů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u balených kojeneckých vodbalených kojeneckých vod uvede
a)
název slovy „kojenecká voda“,
b)
charakteristické složení balené kojenecké vodybalené kojenecké vody udávající nejméně obsah rozpuštěných pevných látek, vápníku, hořčíku, sodíku, draslíku, dusičnanů, síranů, chloridů, fluoridů a hydrogenuhličitanů, s označením laboratoře a data analýzy, ne starší 3 let,
c)
v případě, že balená kojenecká vodabalená kojenecká voda je sycena oxidem uhličitým, označení „kojenecká voda sycená“ s uvedením obsahu oxidu uhličitého v mg/l a upozornění o nutnosti odstranění oxidu uhličitého varem, pokud je sycena na hodnotu vyšší než 0,5 g/l a je použita pro kojence, a
d)
informace o použití UV záření, pokud byl tento způsob úpravy použit.
Požadavky na označování balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod
§ 8
(1)
Kromě údajů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod uvede
a)
lokalita, obecobec nebo místo, kde se zdroj využívá, a název zdroje a
b)
upozornění na způsob skladování slovy „uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“.
(2)
V případě, že voda je distribuována v obalech o objemu větším než 5 l, musí být na obalu uvedeny podmínky uchovávání a doba spotřeby po otevření obalu.
(3)
Průměrným množstvím balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod je jejich objem bez obalu se zohledněním přípustné záporné objemové odchylky podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
(4)
Název lokality, obceobce nebo místa může být uveden jako součást obchodního názvu výrobku za předpokladu, že se jedná o balenou vodu uvedenou v odstavci 1 pocházející ze zdroje vody z lokality uvedené v tomto obchodním názvu výrobku. Obchodní název výrobku nesmí být zavádějící nebo klamavý, pokud jde o místo, kde se zdroj využívá.
(5)
Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně, pokud jde o význam přikládaný názvu zdroje nebo lokality, kde se zdroj využívá, ve vztahu k obchodnímu názvu výrobku použitému při jakémkoliv způsobu jeho nabízení k prodeji.
(6)
Balené přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody vyrobené z téhož zdroje vody nelze uvádět na trh pod různými obchodními názvy výrobku.
§ 9
(1)
Jestliže je na obalu balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod určeném pro spotřebitelespotřebitele uveden obchodní název výrobku odlišný od názvu zdroje nebo místa využívání, musí být toto místo nebo název tohoto zdroje uveden v takové velikosti písma, aby výška a šířka dosahovaly alespoň 1,5násobku největšího písma použitého pro obchodní název výrobku.
(2)
Na obalu balených přírodních minerálních, pramenitých a kojeneckých vod určeném pro spotřebitelespotřebitele a při jakémkoliv způsobu nabízení k prodeji nelze použít označení, chráněné názvy, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo jiné značky ve formě symbolů nebo v jiné formě, které
a)
naznačují vlastnost, kterou tato voda nemá, zejména pokud jde o její původ, využití pro přípravu kojenecké stravy, výsledky analýz vody nebo podobné odkazy zaručující pravost, nebo
b)
mohou způsobit záměnu s jinými balenými vodami, zejména pokud jde o označení „minerálka“ nebo „minerální voda“.
(3)
Na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele a při jakémkoliv způsobu nabízení k prodeji nelze uvádět jakékoliv údaje připisující baleným přírodním minerálním, pramenitým a kojeneckým vodám vlastnosti týkající se prevence, ošetřování nebo léčby lidských nemocí. Doplňující označení těchto balených vod jsou uvedena v přílohách č. 7 a 8 k této vyhlášce. Toto označení lze použít, pokud tyto balené vody splňují požadavky uvedené v těchto přílohách.
(4)
Balenou přírodní minerální voduBalenou přírodní minerální vodu a balenou pramenitou vodubalenou pramenitou vodu lze uvádět na trh jako „vhodnou pro přípravu kojenecké stravy“, pouze pokud splňuje všechny ukazatele pro kojeneckou vodu uvedené v přílohách č. 2a a 2b k této vyhlášce. V případě, že je tato voda sycena oxidem uhličitým na hodnotu vyšší než 0,5 g/l, musí být na obalu pro spotřebitelespotřebitele uvedeno upozornění o nutnosti odstranění oxidu uhličitého varem, pokud je voda použita pro kojence.
§ 10
Požadavky na označování balených pitných vod
(1)
Kromě údajů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u balených pitných vodbalených pitných vod uvede
a)
název slovy „pitná voda“,
b)
v případě, že je balená pitná vodabalená pitná voda sycena oxidem uhličitým, obsah oxidu uhličitého v g/l,
c)
upozornění na způsob skladování slovy „uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“ a
d)
v případě, že voda je distribuována ve spotřebitelských obalech o objemu větším než 5 l, podmínky uchovávání a doba spotřeby po otevření obalu.
(2)
Průměrným množstvím balených pitných vodbalených pitných vod je jejich objem bez obalu se zohledněním přípustné záporné objemové odchylky podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
(3)
V případě doplnění balené pitné vodybalené pitné vody minerálními látkami musí být na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele uveden výčet doplněných látek a jejich obsah ve vodě po doplnění a slovní označení „uměle doplněno minerálními látkami“.
(4)
Na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele a při jakémkoliv způsobu nabízení k prodeji balené pitné vodybalené pitné vody nelze použít označení, chráněné názvy, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo jiné značky ve formě symbolů nebo v jiné formě, které by mohly naznačovat vlastnost, kterou tato voda nemá, a způsobit tak záměnu s přírodní minerální vodoupřírodní minerální vodou, kojeneckou nebo pramenitou vodoupramenitou vodou, zejména pokud jde o označení „minerálka“, „voda minerální, pramenitá, přírodní“ nebo o zeměpisné názvy.
(5)
Doplňující označení balené pitné vodybalené pitné vody jsou uvedena v příloze č. 8 k této vyhlášce. Toto označení lze použít, pokud tato balená voda splňuje požadavky uvedené v této příloze.
§ 11
Jakostní požadavky na balené vody
(1)
Požadavky na mikrobiologickou nezávadnost balených vod s výjimkou balené pitné vodybalené pitné vody jsou splněny, pokud v odebraném vzorku nejsou překročeny limity stanovené v přílohách č. 1 a 2a k této vyhlášce.
(2)
V případě, že v odebraném vzorku jsou zjištěny nejvýše dvě kolonie tvořící jednotky na 250 ml koliformních bakterií, intestinálních enterokoků, bakterií druhu Pseudomonas aeruginosa nebo nejvýše dvě kolonie tvořící jednotky na 50 ml střevních sporulujících anaerobních bakterií redukujících siřičitany nebo nejvýše 2 kolonie tvořící jednotky na 100 ml Clostridium perfringens v případě kojenecké vody a přírodní minerální vodypřírodní minerální vody nebo pramenité vodypramenité vody, které jsou uváděny na trh jako „vhodné pro přípravu kojenecké stravy a nápojů“ nebo nejvýše dvě kolonie tvořící jednotky na 50 ml střevních sporulujících anaerobních bakterií redukujících siřičitany, provádí se opakovaná zkouška dalších 4 vzorků z téže výrobní šaržešarže. Při opakované zkoušce musí být u všech 4 vzorků splněny požadavky na mikrobiologickou nezávadnost stanovené v odstavci 1.
(3)
V případě, že v odebraném vzorku kojenecké vody nebo přírodní minerální vodypřírodní minerální vody a pramenité vodypramenité vody, které jsou uváděny na trh jako „vhodné pro přípravu kojenecké stravy a nápojů“, je zjištěno nejvýše 300 kolonií tvořících jednotek na 1 ml počtů kolonií při 22 °C nebo nejvýše 60 kolonií tvořících jednotek na 1 ml počtů kolonií při 36 °C, provádí se opakovaná zkouška dalších 4 vzorků z téže výrobní šaržešarže. Při opakované zkoušce musí být u všech 4 vzorků splněny požadavky na mikrobiologickou jakostjakost stanovené v přílohách č. 2a a 2b k této vyhlášce.
(4)
Výrobce zajistí, že jakostjakost balených přírodních minerálních vodbalených přírodních minerálních vod je v souladu s ukazateli stanovenými v přílohách č. 1, 3a a 3b k této vyhlášce jejich ověřením nejméně jednou do roka. Výrobce zajistí, že jakostjakost denní výroby je v souladu s ukazateli uvedenými v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(5)
Výrobce zajistí, že jakostjakost
a)
balené pramenité vodybalené pramenité vody a balené kojenecké vodybalené kojenecké vody je v souladu s ukazateli uvedenými v přílohách č. 2a a 2b k této vyhlášce jejich ověřením nejméně třikrát v kalendářním roce,
b)
balené pramenité vodybalené pramenité vody a balené kojenecké vodybalené kojenecké vody je v souladu s ukazateli uvedenými v přílohách č. 3a a 3b k této vyhlášce jejich ověřením nejméně dvakrát v kalendářním roce,
c)
denní výroby je v souladu s požadavky jakostijakosti v rozsahu seznamu uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce a
d)
denní výroby balené kojenecké vodybalené kojenecké vody splňuje jakostjakost v termínu před její expedicí.
(6)
Nejistota měřeníNejistota měření nesmí být zohledněna jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnocení shody požadavků na jakostjakost balených vod s limitní hodnotou ukazatele stanoveného v příloze č. 1, 2a, 2b, 3a nebo 3b k této vyhlášce.
§ 12
Přechodné ustanovení
Potraviny uvedené na trh nebo označené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky v souladu s požadavky vyhlášky č. 275/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být prodávány do vyčerpání zásob.
§ 13
Technický předpis
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
§ 14
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.
2.
Vyhláška č. 404/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. února 2024, s výjimkou ustanovení přílohy č. 2b a přílohy č. 3b, která nabývají účinnosti dnem 13. ledna 2026.
Ministr zemědělství:
Mgr. Výborný v. r.
Příloha č. 1
Požadavky na jakost balených přírodních minerálních vod
A.
Mikrobiologické požadavky
Číslo| Ukazatel| Jednotka| Limit| Typ limitu
---|---|---|---|---
1.| Escherichia coli| KTJ 1)/250 ml| 0| NMH2)
2.| Koliformní bakterie| KTJ/250 ml| 0| NMH
3.| Intestinální enterokoky| KTJ/250 ml| 0| NMH
4.| Pseudomonas aeruginosa| KTJ/250 ml| 0| NMH
5.| Siřičitany redukující střevní
sporulující anaerobní bakterie| KTJ/50 ml| 0| NMH
6.| Počet kolonií při 22 °C| KTJ/ml| 1004)| MH3)
7.| Počet kolonií při 36 °C| KTJ/ml| 204)| MH
8.| Mikroskopický obraz – živé organismy| Jedinci/ml| 0| NMH
Vysvětlivky:
1)
KTJ = kolonie tvořící jednotka.
2)
NMH = nejvyšší mezní hodnotanejvyšší mezní hodnota.
3)
MH = mezní hodnotamezní hodnota.
4)
Uvedená MH platí pouze pro výrobek, analyzovaný do 12 hodin po naplnění, během nichž musí být voda udržována při teplotě 4+/- 1 °C. Balená přírodní minerální vodaBalená přírodní minerální voda smí obsahovat pouze takové množení schopné druhy mikroorganismů, které nepoukazují na znečištění při exploataci zdroje nebo při výrobě (jakostní požadavek).
B.
Fyzikální a chemické požadavky
Číslo| Ukazatel| Symbol| Jednotka| Limit| Typ limitu
---|---|---|---|---|---
9.| antimon| Sb| mg/l| 0,01| NMH
10.| arsen| As| mg/l| 0,010| NMH
11.| baryum| Ba| mg/l| 1,0| NMH
12.| chrom| Cr| mg/l| 0,05| NMH
13.| kadmium| Cd| mg/l| 0,003| NMH
14.| měď| Cu| mg/l| 1,0| NMH
15.| nikl| Ni| mg/l| 0,020| NMH
16.| olovo| Pb| mg/l| 0,010| NMH
17.| rtuť| Hg| mg/l| 0,001| NMH
18.| selen| Se| mg/l| 0,010| NMH
19.| dusičnany| NO3| mg/l| 50| NMH
20.| dusitany| NO2| mg/l| 0,1| NMH
21.| fluoridy| F| mg/l| 5,0| NMH
22.| kyanidy celkové| CN-| mg/l| 0,070| NMH
23.| Mangan| Mn| mg/l| 0,50| MH
24.| Bromičnany1)| BrO3| mg/l| 0,003| NMH
25.| Ozon1)| O3| mg/l| 0,05| NMH
26.| Bromoformy1) 2)| | mg/l| 0,001| NMH
Vysvětlivky:
1)
Stanoví se pouze v případě použití úpravy pomocí vzduchu obohaceného ozonem. Dodržení těchto maximálních limitů je Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí monitorováno v okamžiku plnění do lahví nebo jiných obalů určených pro spotřebitelespotřebitele.
2)
Jedná se o součet následujících látek: bromoform, dibromchlormethan a dichlorbrommethan.
Příloha č. 2a
Požadavky na jakost balených kojeneckých a pramenitých vod
A.
Mikrobiologické požadavky
Číslo| Ukazatel| Jednotka| Limit| Typ limitu
---|---|---|---|---
1.| Escherichia coli| KTJ/250 ml| 0| NMH
2.| Koliformní bakterie| KTJ/250 ml| 0| NMH
3.| Intestinální enterokoky| KTJ/250 ml| 0| NMH
4.| Pseudomonas aeruginosa| KTJ/250 ml| 0| NMH
5.| Siřičitany redukující střevní sporulující anaerobní bakterie – pouze pro pramenité vodypramenité vody| KTJ/50 ml| 0| NMH
6.| Počet kolonií při 22 °C| KTJ/ml| 1001)| MH
7.| Počet kolonií při 36 °C| KTJ/ml| 201)| MH
8.| Mikroskopický obraz – živé organismy| Jedinci/ml| 0| NMH
9.| Clostridium perfringens (včetně spor)
– pouze pro kojenecké vody a
přírodní minerální vodypřírodní minerální vody nebo
pramenité vodypramenité vody, které jsou uváděny
na trh jako „vhodné pro
přípravu kojenecké stravy a nápojů“| KTJ/100 ml| 0| NMH
Vysvětlivka:
1)
Uvedená MH platí pouze pro výrobek analyzovaný do 12 hodin po naplnění, během nichž musí být voda udržována při teplotě 4+/- 1 °C. Pro kojenecké vody, přírodní minerální vodypřírodní minerální vody a pramenité vodypramenité vody, které jsou uváděny na trh jako „vhodné pro přípravu kojenecké stravy a nápojů“, platí, že musí být dodržena hodnota 300 KTJ/ml pro ukazatel počet kolonií při 22 °C a 60 KTJ/ml pro ukazatel počet kolonií při 36 °C až do okamžiku prodeje spotřebitelispotřebiteli. Balená kojenecká a pramenitá vodapramenitá voda smí obsahovat pouze takové množení schopné druhy organismů, které nepoukazují na znečištění při exploataci zdroje nebo při výrobě (jakostní požadavek).
B.
Fyzikální a chemické požadavky
Č.| Ukazatel| Symbol| Jednotka| Limit| Typ limitu
---|---|---|---|---|---
10.| antimon| Sb| mg/l| 0,003| NMH
11.| arsen| As| mg/l| 0,005| NMH
12.| baryum| Ba| mg/l| 0,5| NMH
13.| beryllium| Be| mg/l| 0,0005| NMH
14.| kadmium| Cd| mg/l| 0,002| NMH
15.| chrom| Cr| mg/l| 0,025| NMH
16.| měď| Cu| mg/l| 0,2| NMH
17.| kyanidy celkové| CN-| mg/l| 0,05| NMH
18.| fluoridy| F| mg/l| 0,7| NMH
19.| olovo| Pb| mg/l| 0,005| NMH
20.| mangan| Mn| mg/l| 0,052)
0,13)| NMH
21.| rtuť| Hg| mg/l| 0,0005| NMH
22.| nikl| Ni| mg/l| 0,02| NMH
23.| dusičnany| NO3-| mg/l| 102)
253)| NMH
24.| dusitany| NO2-| mg/l| 0,02| NMH
25.| selen| Se| mg/l| 0,02| NMH
26.| hliník| Al| mg/l| 0,05| MH
27.| amonné ionty| NH4+| mg/l| 0,25| MH
28.| chloridy| Cl-| mg/l| 100| MH
29.| konduktivita| K| mS/m| 702)
1253)| MH
30.| pH| pH| | 5 − 82)
4,5 – 83)| MH
31.| sodík| Na| mg/l| 202)
1003)| MH
32.| sírany| SO42-| mg/l| 250| MH
33.| látky rozpuštěné| RL| mg/l| 5002)
10003)
150–400| MH
MH
DH4)
34.| sulfan volný| H2S| mg/l| 0,05| MH
35.| barva| | mg/l| 20| MH
36.| pach| | stupeň| 1,0| MH
37.| zákal| | ZFn(t)| 2,0| MH
38.| železo| Fe| mg/l| 0,3| MH
39.| chemická spotřeba kyslíku manganistanem| CHSKMn| mg/l| 2,0| MH
40.| vápník| Ca| mg/l| 40-80| DH4)
41.| hořčík| Mg| mg/l| 20–30| DH4)
42.| vápník a hořčík| Ca + Mg| mmol/l| 1,8 – 3,2| DH4)
43.| bromičnany5)| BrO3-| mg/l| 0,003| NMH
44.| ozon5)| O3| mg/l| 0,05| NMH
45.| bromoformy5),6)| | mg/l| 0,001| NMH
46.| bor 7)| B| mg/l| 1,5| NMH
Vysvětlivky:
2)
kojenecká voda
3)
pramenitá vodapramenitá voda
4)
DH = doporučená hodnotadoporučená hodnota
5)
Stanovuje se pouze v případě použití úpravy pomocí vzduchu obohaceného ozonem. Dodržení těchto maximálních limitů je monitorováno v okamžiku plnění do lahví nebo jiných obalů určených pro spotřebitelespotřebitele.
6)
Jedná se o součet následujících látek: bromoform, dibromchlormethan a dichlorbrommethan.
7)
V případě, že hlavním zdrojem vody je voda v oblastech, kde by geologické podmínky mohly vést k vysokým úrovním boru v podzemních vodách, se použije hodnota ukazatele 2,4 mg/l.
Příloha č. 3a
Požadavky na obsah cizorodých organických látek v balených vodách
A.
Požadavky na limity obsahu cizorodých organických látek pro přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody
Ukazatel| Symbol| Jednotka| Limit| Druh limitu
---|---|---|---|---
Tetrachlormethan| | μg/l| 0,1| NMH
Dichlormethan| | μg/l| 0,1| NMH
1,2 dichlorethan| | μg/l| 0,1| NMH
chlorethen (vinylchlorid)| | μg/l| 0,2| NMH
1,1 dichlorethen
(ethylenchlorid)| DCE| μg/l| 0,1| NMH
1,2 dichlorethen| | μg/l| 0,1| NMH
Trichlorethen| TCE| μg/l| 0,1| NMH
Tetrachlorethen| PCE| μg/l| 0,1| NMH
Benzen| | μg/l| 0,1| NMH
Toluen| | μg/l| 0,1| NMH
Xyleny| | μg/l| 0,31)| NMH
Ethylbenzen| | μg/l| 0,1| NMH
Styren| | μg/l| 0,1| NMH
benzo(a)pyren| | μg/l| 0,01| NMH
Chlorbenzen| | μg/l| 0,1| NMH
Dichlorbenzeny| | μg/l| 0,1| NMH
Trichlorbenzeny| | μg/l| 0,1| NMH
Pesticidní látky2) a jejich
relevantní metabolity3)| PL| μg/l| Jednotlivé
pesticidy| Pramenité vodyPramenité vody: 0,05| NMH
Přírodní
minerální vody: 0,025
Kojenecké
vody: 0,0154)| NMH
Pesticidy
celkem5)| Pramenité vodyPramenité vody: 0,25
Přírodní minerální vodyPřírodní minerální vody: 0,1
Kojenecké
vody: 0,05
Polychlorované bifenyly6)| PCB| μg/l| 0,001| NMH
Tenzidy aniontové| PAL-A| mg/l| 0,02| NMH
Látky extrahovatelné
nepolární7)| NEL| mg/l| Pramenité vodyPramenité vody: 0,02| NMH
Přírodní minerální vodyPřírodní minerální vody a
kojenecké vody: 0,015
Polycyklické aromatické
uhlovodíky8)| | μg/l| 0,1| NMH
Použité analytické metody musí být minimálně schopny stanovit koncentrace na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele. Bez ohledu na citlivost použité analytické metody musí být výsledek vyjádřen nejméně stejným počtem desetinných míst, jako je uvedeno u limitní hodnoty daného ukazatele.
Vysvětlivky:
1)
Součet všech tří izomerů.
2)
Pesticidy se rozumějí organické insekticidy, organické herbicidy, organické fungicidy, organické nematocidy, organické akaricidy, organické algicidy, organické rodenticidy, organické slimicidy, příbuzné přípravky (mj. regulátory růstu) a jejich relevantní metabolity.
3)
Metabolit pesticidu se považuje za relevantní, pokud
a)
existuje odborně podložený důkaz, že jeho přirozené vlastnosti jsou srovnatelné s vlastnostmi mateřské látky, pokud jde o účinek ve smyslu cílové aktivity původního pesticidu, nebo že představuje, buď sám o sobě, nebo produkty jeho přeměny pro spotřebitelespotřebitele zdravotní riziko,
b)
je uveden v aktualizované tabulce „Přehled účinných látek a jejich metabolitů“ na stránkách Ministerstva zemědělství,
c)
je uveden v příloze II nebo III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, nebo
d)
pokud byla jeho relevantnost vyhodnocena Státním zdravotním ústavem.
4)
U některých pesticidů lze očekávat vyšší mez stanovitelnosti než 0,015 μg/l, a proto jejich stanovený obsah musí být nižší než aktuální mez jejich stanovitelnosti. Tyto pesticidy jsou v tabulce B této přílohy označeny hvězdičkou (*).
5)
Limitní hodnota se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Uvádí-li laboratoř v protokolu výsledek ukazatele „pesticidní látky celkem“, musí zároveň uvést i výsledky všech stanovených jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů.
6)
Suma kongenerů 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180.
7)
V případě překročení limitní hodnoty parametru NEL je nutné provedení identifikace jednotlivých látek a rozhodnout, zda se jedná o přirozené uhlovodíkové pozadí nebo o kontaminaci ropnými produkty.
8)
Součet koncentrací těchto určených sloučenin: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen a indeno(1,2,3- cd)pyren.
B.
Minimální výčet povinně analyzovaných pesticidů u balených kojeneckých vodbalených kojeneckých vod, u nichž je nutné použít metodu stanovení s mezí stanovitelnosti LOQ≤ 0,015 μg/l pro každý jednotlivý pesticid
č.| Pesticidy / metabolity
---|---
1| 1,2,4-triazol
2| 2,4,5-T (2,4,5-trichlorophenoxy octová kys.)
3| 2,4-D (2,4-dichlorophenoxy octová kys.)
4| 2,6-dichlorobenzamid
5| Acetochlor ESA
6| Acetochlor OA*
7| Acetochlor*
8| Alachlor ESA
9| Alachlor OA*
10| Alachlor*
11| ametryn
12| atrazin
13| atrazin-2-hydroxy
14| Atrazin-deset-desisopropyl*
15| atrazin-desethyl
16| atrazin-desisopropyl
17| azoxystrobin
18| benalaxyl
19| bentazon
20| boscalid
21| bromoxynil
22| carbofuran
23| carbofuran 3-hydroxy
24| clopyralid*
25| clothianidin
26| cymoxanil
27| DEET (diethyltoluamid)
28| desmetryn
29| diazinon
30| Dicamba*
31| difenoconazol
32| diflufenican
33| Dichlormid*
34| Dimethachlor OA*
35| dimethachlor
36| Dimethachlor CGA 369873
37| Dimethachlor ESA
38| dimethenamid
39| Dimethenamid ESA*
40| dimethenamid OA
41| dimethomorf
42| dimoxystrobin
43| diuron
44| epoxikonazol
45| ethofumesat
46| famoxadon
47| fenarimol
48| fluazifop-P
49| flufenacet
50| flufenacet ESA
51| flufenacet OA
52| fluopikolid
53| flusilazol
54| fluxapyroxad
55| fonofos
56| foramsulfuron
57| hexazinon
58| chlorantraniliprol
59| chloridazon
60| chloridazon methyl-desphenyl
61| Chloridazon-desfenyl*
62| chlorotoluron
63| chlorotoluron desmethyl
64| chloroxuron
65| chlorpyrifos
66| chlorsulfuron
67| imazalil
68| imazamethabenz-methyl
69| imazamox
70| imazethapyr
71| imidacloprid
72| irgarol
73| isoproturon
74| isoproturon-desmethyl
75| isoproturon-monodesmethyl
76| lenacil
77| malathion
78| MCPA 2-(4-chloro-2-methylphenoxy octová kys.)
79| MCPB 4-(4-chloro-2-methylphenoxy)máselná kys.
80| mecoprop (MCPP)
81| Mesotrion*
82| metalaxyl
83| metazachlor
84| metazachlor ESA
85| Metazachlor OA*
86| metconazol
87| methidathion
88| methiocarb
89| metolachlor
90| metolachlor ESA
91| metolachlor OA
92| metrafenon
93| metribuzin
94| Metribuzin DA*
95| Metribuzin DK*
96| monolinuron
97| monuron
98| napropamid
99| neburon
100| pethoxamid
101| pethoxamid ESA
102| phosalone
103| phosphamidon
104| picolinafen
105| pirimicarb
106| prometon
107| prometryn
108| propachlor
109| propargit
110| propazin
111| propiconazol
112| propoxycarbazon
113| propyzamid
114| prosulfocarb
115| pyraclostrobin
116| sebutylazin
117| simazin
118| simazin-2-hydroxy
119| simetryn
120| spiroxamin
121| sulfosulfuron
122| tebuconazol
123| terbuthylazin
124| terbuthylazin-2-hydroxy
125| terbuthylazin-desethyl
126| terbuthylazin-desethyl-2-hydroxy
127| terbutryn
128| tetraconazol
129| thiamethoxam
130| triadimefon
131| triasulfuron
132| triticonazol
Vysvětlivka:
*
Pro kojenecké vody se připouští vyšší mez stanovitelnosti než LOQ=0,015 ug/l, která je zároveň NMH.
Příloha č. 4
Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru, a ukazatele, pro které jsou stanoveny požadavky na metodu
A.
Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru
Ukazatel| Metoda
---|---
Escherichia coli| ČSN EN ISO 9308-1, ČSN EN ISO 9308-2
koliformní bakterie| ČSN EN ISO 9308-1, ČSN EN ISO 9308-2
Intestinální enterokoky| ČSN EN ISO 7899-2
Pseudomonas
aeruginosa| ČSN EN ISO 16266
siřičitany redukujících anaerobů (klostridií)| ČSN EN 26461-2
počty kolonií při 22 °C
a 36 °C| ČSN EN ISO 6222
mikroskopický obraz| ČSN 757712
Clostridium perfringens (včetně spor)| ČSN EN ISO 14189
B.
Ukazatele, pro které jsou stanoveny požadavky na metodu
Ukazatel| Symbol| Mez stanovitelnosti 1)| Nejistota měření 2)| Vysvětlivky
---|---|---|---|---
[% limitní hodnoty]| [% limitní hodnoty
(kromě pH)]
amonné ionty| NH4+| ≤ 30| ≤ 40|
antimon| Sb| ≤ 30| ≤ 40|
arsen| As| ≤ 30| ≤ 30|
barva| | ≤ 25| ≤ 30|
baryum| Ba| ≤ 20| ≤ 25|
beryllium| Be| ≤ 20| ≤ 25|
bromičnany| BrO3-| ≤ 30| ≤ 40|
bromoformy| | ≤ 10| ≤ 25| 3
dusičnany| NO3-| ≤ 10| ≤ 15|
dusitany| NO2-| ≤ 30| ≤ 20|
fluoridy| F-| ≤ 10| ≤ 20|
hliník| Al| ≤ 30| ≤ 25|
hořčík| Mg| ≤ 20| ≤ 20|
chemická spotřeba
kyslíku
manganistanem| CHSKMn| ≤ 20| ≤ 20|
chloridy| Cl-| ≤ 10| ≤ 15|
chrom| Cr| ≤ 30| ≤ 30|
konduktivita| K| ≤ 10| ≤ 20|
kyanidy celkové| CN-| ≤ 30| ≤ 30| 4
kadmium| Cd| ≤ 30| ≤ 25|
látky rozpuštěné| RL| ≤ 10| ≤ 25|
mangan| Mn| ≤ 30| ≤ 30|
měď| Cu| ≤ 30| ≤ 25|
nikl| Ni| ≤ 30| ≤ 25|
olovo| Pb| ≤ 30| ≤ 25|
ozon| O3| ≤ 30| ≤ 20|
pach| | | | 5
pH| pH| | ≤ 0,2| 6
rtuť| Hg| ≤ 30| ≤ 30|
selen| Se| ≤ 30| ≤ 40|
sírany| SO4 2-| ≤ 10| ≤ 15|
sodík| Na| ≤ 10| ≤ 20|
sulfan| H2S| ≤ 30| ≤ 30|
vápník| Ca| ≤ 10| ≤ 20|
vápník + hořčík| Ca + Mg| ≤ 10| ≤ 20|
zákal| | ≤ 30| ≤ 30|
železo| Fe| ≤ 30| ≤ 30|
benzo(a)pyren| | ≤ 30| ≤ 50|
Vysvětlivky:
1)
Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.
2)
Nejistota měřeníNejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měřenínejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měřenínejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty.
3)
Kritéria pro mez stanovitelnosti a nejistotu měřenínejistotu měření se vztahují na každou z následujících látek: bromoform, dibromchlormethan a dichlorbrommethan.
4)
Metoda by měla umožňovat stanovit celkové množství kyanidů ve všech jeho formách.
5)
Charakteristiky metody nejsou stanoveny.
6)
Použitá metoda musí být schopna měřit koncentrace na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele s pravdivostí 0,2 jednotky pH a s přesností 0,2 jednotky pH.
Příloha č. 5
Formy minerálních látek, určené k doplňování obsahu minerálních látek v balené pitné vodě
Draslík| hydrogenuhličitan draselný
---|---
uhličitan draselný
chlorid draselný
Sodík| chlorid sodný
hydrogenuhličitan sodný
uhličitan sodný
Vápník| uhličitan vápenatý
chlorid vápenatý
hydroxid vápenatý
oxid vápenatý
Hořčík| uhličitan hořečnatý
chlorid hořečnatý
oxid hořečnatý
síran hořečnatý
Příloha č. 6
Přípustné záporné objemové odchylky u balených přírodních minerálních, pramenitých, kojeneckých a pitných vod
Velikost spotřebitelského obalu| Odchylka
---|---
Nad 100 ml do 200 ml| -| 4,5 %
Nad 200 ml do 300 ml| -| 9 ml
Nad 300 ml do 500 ml| -| 3,0 %
Nad 500 ml do 1000 ml| -| 15 ml
Nad 1000 ml| -| 1,5 %
Příloha č. 7
Doplňující označení balených přírodních minerálních vod
Údaj| Kritérium
---|---
Nízký obsah minerálních látek| Obsah rozpuštěných pevných látek (jako odparek při 180 °C) je nižší než 500 mg/l
Velmi nízký obsah minerálních látek| Obsah rozpuštěných pevných látek (jako odparek při 180 °C) je nižší než 50 mg/l
Bohatá na minerální soli| Obsah rozpuštěných pevných látek (jako odparek při 180 °C) je vyšší než 1500 mg/l
Obsahuje hydrogenuhličitan| Obsah hydrogenuhličitanu je vyšší než 600 mg/l
Obsahuje sírany| Obsah síranů je vyšší než 200 mg/l
Obsahuje chloridy| Obsah chloridů je vyšší než 200 mg/l
Obsahuje vápník| Obsah vápníku je vyšší než 150 mg/l
Obsahuje hořčík| Obsah hořčíku je vyšší než 50 mg/l
Obsahuje fluoridy| Obsah fluoridů je vyšší než 1 mg/l
Obsahuje železo| Obsah dvojmocného železa je vyšší než 1 mg/l
Kyselka| Přírodní minerální vodaPřírodní minerální voda přirozeně
sycená s obsahem volného oxidu
uhličitého vyšším než 250 mg/l
Obsahuje sodík| Obsah sodíku je vyšší než 200 mg/l
Obsahuje jod| Obsah jodu je vyšší než 0,01 mg/l
Vhodná pro přípravu kojenecké stravy| Splnění ustanovení § 9 odst. 4
Vhodná pro přípravu stravy
s nízkým obsahem sodíku| Obsah sodíku je nižší než 20 mg/l
Může působit mírně projímavě| Údaj a jiný údaj mající pro spotřebitelespotřebitele stejný význam může být uveden pouze na základě výsledků farmakologických, fyziologických a klinických zkoušek
Může působit močopudně| Údaj a jiný údaj mající pro spotřebitelespotřebitele stejný význam může být uveden pouze na základě výsledků farmakologických, fyziologických a klinických zkoušek
Podporuje trávení| Údaj a jiný údaj mající pro spotřebitelespotřebitele stejný význam může být uveden pouze na základě výsledků farmakologických, fyziologických a klinických zkoušek
Může podporovat jaterní a žlučové
funkce| Údaj a jiný údaj mající pro spotřebitelespotřebitele stejný význam může být uveden pouze na základě výsledků farmakologických, fyziologických a klinických zkoušek
Perlivá| Přírodní minerální vodaPřírodní minerální voda uvolňující za normální teploty a tlaku spontánně a zřetelným způsobem oxid uhličitý
Neperlivá| Přírodní minerální vodaPřírodní minerální voda neuvolňující za normální teploty a tlaku spontánně a zřetelným způsobem oxid uhličitý
Příloha č. 8
Doplňující označení balených kojeneckých, pramenitých a pitných vod
Údaj| Kritérium
---|---
Velmi nízký obsah minerálních látek| Obsah rozpuštěných pevných látek není vyšší než 50 mg/l
Nízký obsah minerálních látek| Obsah rozpuštěných pevných látek není vyšší než 500 mg/l
Obsahuje vápník| Obsah vápníku je vyšší než 150 mg/l
Obsahuje hořčík| Obsah hořčíku je vyšší než 50 mg/l
Vhodná pro přípravu kojenecké
stravy
a nápojů*| Splnění ustanovení § 9 odst. 4
Vhodná pro přípravu stravy
s nízkým obsahem sodíku| Obsah sodíku je nižší než 20 mg/l
Perlivá| Voda uvolňující za normální teploty a tlaku spontánně a zřetelným způsobem oxid uhličitý.
Neperlivá| Voda neuvolňující za normální teploty a tlaku spontánně a zřetelným způsobem oxid uhličitý.
Vysvětlivka:
*
Lze použít pouze pro balené kojenecké a balené pramenité vodybalené pramenité vody.
Příloha č. 9
Seznam ukazatelů pro denní kontrolu při výrobě balených vod
Kontrolní ukazatele| Poznámka
---|---
organoleptické| Pach|
Chuť|
Zákal|
základní| Konduktivita|
pH|
doplňkové| NO3-|
NO2-|
NH4+|
CHSK-Mn|
mikrobiologické| Koliformní bakterie|
Escherichia coli|
Intestinální enterokoky|
Pseudomonas
aeruginosa| u kojenecké vody a vod
určených pro přípravu
kojenecké stravy a nápojů
Počet kolonií
při 22 °C|
Počet kolonií
při 36 °C|
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (Přepracované znění).
Směrnice Komise 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam, koncentrační limity a požadavky na označování složek přírodních minerálních vod a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění.
3)
§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 5 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Seznam přírodních minerálních vod uznaných členskými státy podle čl. 1 odst. 5 směrnice Rady 2009/54/ES.
6)
Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 2 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb.
8)
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních).
9)
Vyhláška č. 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu.
10)
Příloha nařízení Komise (EU) č. 231/2012 ze dne 9. března 2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, v platném znění.
11)
Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, v platném znění.
12)
Vyhláška č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin.
|
Nález Ústavního soudu č. 12/2024 Sb.
|
Nález Ústavního soudu č. 12/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/23 ve věci návrhu na zrušení § 2 odst. 2 písm. e) a § 18a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 1. 2024 16:02:44, částka 12/2024
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení a obsah podaného návrhu
* II. - Vyjádření účastníků, vedlejšího účastníka řízení a replika navrhovatelky
* III. - Upuštění od ústního jednání
* IV. - Podmínky řízení
* V. - Ústavní konformita legislativního procesu
* VI. - Věcné posouzení návrhu
* VII. - Závěr
12
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 6. prosince 2023
sp. zn. Pl. ÚS 38/23 ve věci návrhu na zrušení § 2 odst. 2 písm. e) a § 18a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 38/23 dne 6. prosince 2023 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudců a soudkyň Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Davida Uhlíře, Jana Wintra, Daniely Zemanové a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátor Ing. Zdeněk Nytra, zastoupené JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem, sídlem Preslova 361/9, Ostrava, na zrušení § 2 odst. 2 písm. e) a § 18a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení a vlády jako vedlejšího účastníka řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení a obsah podaného návrhu
1.
Návrhem podle čl. 87 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se skupina 20 senátorů (dále také „navrhovatelka“) domáhá zrušení § 2 odst. 2 písm. e) a § 18a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2.
Navrhovatelka tvrdí, že praxe, kterou napadená ustanovení zakládají (při současné legalizaci údajného protiprávního stavu, o kterém bude pojednáno níže), porušuje lidská práva zakotvená v čl. 1 až 4 a 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 1, 3 a 4 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb. m. s.; dále též jen „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“ či „Úmluva“).
3.
Napadená zákonná ustanovení jsou rovněž v kolizi s řadou jiných zákonných ustanovení, ať již obsažených v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zdravotních službách“), v zákoně č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o nelékařských zdravotnických povoláních“ nebo „zákon č. 96/2004 Sb.“), či v dalších právních předpisech, uvedených níže.
4.
Navrhovatelka uvádí, že logopedie je v civilizovaných zemích a na základě již obecně uznávaných medicínských poznatků ryze zdravotnickým oborem. Podle právní úpravy platné a účinné v době podání tohoto návrhu tomu tak bylo i v České republice. Logopedie je oborem nedělitelným a jediným, a proto zavedení institutu (který byl již i před aktuální právní úpravou hojně – a protiprávně – používaný) tzv. školského logopeda (jako institutu nemedicínského) je pro obor logopedie zavádějící a s ohledem na jeho povahu i zdraví ohrožující. Dle nejnovějších vědeckých poznatků totiž tvoří obecné artikulační vady pouze cca 10 % logopedických vad, většina dalších je řazena pod tzv. neurovývojové poruchy, poruchy s genetickým základem apod. Proto se studium logopedie v řadě vyspělých zemí přesunulo či přesouvá na lékařské fakulty (např. Švédsko, Francie, Velká Británie).
5.
Navrhovatelka poukazuje na rozdíl ve vzdělávání klinických a školských logopedů a zdůrazňuje, že byť vychází ze stejného vzdělávacího základu (tzn. shodného magisterského pedagogického programu, který školskému logopedovi jako speciálnímu pedagogovi pro výkon praxe postačuje), na vzdělání klinického logopeda jsou kladeny nesrovnatelně vyšší nároky. Dle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních je totiž třeba splnit povinnou tříletou praxi (plný pracovní úvazek) pod dohledem klinického logopeda (školitele). Ta se skládá ze základního vzdělávacího kmene (18 měsíců) a po úspěšném absolvování této praxe na logopedickém pracovišti zdravotnického zařízení z tzv. specializovaného výcviku (18 měsíců); kromě každodenní odborné praxe je čekatel v rámci základního kmene povinen absolvovat kurzy a semináře zaměřené na související lékařské obory (foniatrie, neurologie, ORL, geriatrie), musí zvládnout podstatu anatomie, fyziologie a patofyziologie v oblasti ORL a neurologie a minimálně v rozsahu 2 týdnů vykonat praxi na lůžkovém logopedickém pracovišti nebo v léčebně (tj. celkem 50 dnů specializovaného vzdělávání). V průběhu tzv. specializovaného výcviku musí čekatel kromě běžné logopedické praxe pod vedením školitele absolvovat mj. specializační stáže na specializovaném akreditovaném pracovišti (tj. v rámci druhé části praxe – celkem 53 dnů předepsaného specializovaného vzdělávání).
6.
Po tříleté praxi je budoucí klinický logoped povinen složit atestační zkoušku před komisí určenou Ministerstvem zdravotnictví, a to za povinné účasti lékaře (povětšinou foniatr nebo lékař ORL). Atestace je zaměřena na poruchy hlasu (anatomie hlasového a dýchacího ústrojí, fyziologie tvorby hlasu atd.), na poruchy řeči (anatomie a fyziologie řečového ústrojí, specifické poruchy vývoje řeči, organické změny mluvidel, poruchy plynulosti řeči – např. koktavost atd.), na vady a poruchy sluchu (např. anatomie a fyziologie sluchového ústrojí vč. související diagnostiky), na znalosti ze souvisejících lékařských oborů (foniatrie, audiologie, neurologie etc.), na znalosti z nelékařských oborů (klinická psychologie, fonetika) a konečně na lékařskou etiku, organizaci zdravotnictví, systém všeobecného zdravotního pojištění atd. Po atestaci následují další dva roky povinné praxe včetně certifikovaných kurzů a teprve poté má absolvent právo uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou a vykonávat logopedii jako samostatný klinický logoped.
7.
Navrhovatelka zdůrazňuje, že logopedie je tzv. nelékařským zdravotnickým oborem zaměřeným na léčení poruch komunikace a poruchy hlasu a ve smyslu ústavního pořádku a právní úpravy platné a účinné před podáním tohoto návrhu se tomuto oboru mohly věnovat pouze osoby splňující rozsáhlý soubor zákonem stanovených podmínek, a to při dodržování zákonem stanovených standardů a postupů a při zákonem stanoveném vybavení, to vše pod kontrolou ze strany orgánů zdravotní a hygienické státní správy, pod povinným pojištěním a na základě smluv uzavřených se zdravotními pojišťovnami při dodržování čl. 31 Listiny. Oproti tomu posláním a kompetencemi speciálních pedagogů po ukončení magisterského pedagogického studia zahrnujícího absolvování volitelných předmětů, tzv. pédií (logopedie, surdopedie, tyflopedie, somatopedie atd. – viz výše), je zabývat se rozvojem, výchovou a vzděláváním osob postižených ať již logopedickými, surdopedickými, či jinými vadami. Zásadně platí, že tato speciální pedagogická disciplína není určena k léčení zdravotních vad a poruch, a to včetně logopedických vad.
8.
Napadená zákonná ustanovení však právě k tomuto slouží a legalizují dlouhodobě tolerovanou praxi speciálních pedagogů provozujících logopedické poradny s celotýdenním provozem (tj. mimo školská zařízení), zaměřenou téměř výlučně právě na léčení logopedických vad. Umožňují tak, aby zdravotnický obor vykonával absolvent pouze magisterského pedagogického programu, a to bezprostředně po ukončení pedagogického studia bez jakékoliv předchozí praxe, bez dalšího povinného vzdělávání, zkoušek, bez kontroly státních orgánů, bez vázanosti na zdravotní pojišťovny, a to za nemalé hotové výdaje placené pacienty, resp. jejich rodiči, jakkoliv by mělo platit, že terapie logopedických vad spadá pod veřejné pojištění s nárokem na bezplatnou zdravotní péči.
9.
Navrhovatelka uvádí, že každý klinický logoped se relativně často potýká s důsledky vadné terapie poskytované speciálními pedagogy. Následky takto poskytované nekvalifikované péče jsou mnohdy neodstranitelné či těžce odstranitelné, neboť včasné (a kvalifikované) odhalení a léčba logopedické vady již od raného věku dítěte jsou často zásadní. Zpoždění léčby o cca 2 až 3 roky v předškolním věku již může způsobit nemožnost dosažení relevantního rozvoje řeči. Jako příklad lze uvést nejčastější případ, kdy záměna vývojové dysfázie s dyslálií (úprava artikulace) podmiňuje přetížení řečové funkce, což velmi často vede k neurotizaci pacienta. Obrátí-li se rodič dítěte na klinického logopeda po jednom až dvou letech trvání „školské terapie“ dyslálie, dochází u takového pacienta s neurovývojovou vadou (vývojová dysfázie) mnohdy ke koktavosti, tj. těžko odstranitelné vadě, jež je pro daného pacienta celoživotním problémem.
10.
Navrhovatelka poukazuje na čl. 31 Listiny, který stanoví, že každý má právo na ochranu zdraví, přitom na základě veřejného pojištění mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči. Současně upozorňuje na Úmluvu o lidských právech a biomedicíně, zejména na čl. 3, zavazující členské státy, aby v rámci své jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality, a na čl. 4, podle kterého je nutné jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. Současně dle čl. 5 Úmluvy platí, že každá osoba musí být o účelu a povaze zákroku (postupu realizovaného v rámci poskytované zdravotní péče), jakož i o jeho důsledcích a rizicích předem informována.
11.
Navrhovatelka dále poukazuje na § 2 odst. 4 písm. b) zákona o zdravotních službách, podle kterého „zdravotní péčí se rozumí preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační [...] nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky (dále jen ,zdravotní výkon´)“ za účelem předcházení, odhalení a odstranění vady nebo posuzování zdravotního stavu [§ 2 odst. 4 písm. a)]; a dále na § 28 odst. 3 písm. f) citovaného zákona, který stanoví povinnost předem informovat pacienta o ceně zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Jinak řečeno, zákon zakazuje hotovostní úhrady v případě takových výkonů, které jsou zdravotním pojištěním kryty a zdravotními pojišťovnami hrazeny.
12.
Navrhovatelka upozorňuje, že výše uvedená zdravotní péče zahrnující ve smyslu § 2 odst. 4 písm. b) zákona o zdravotních službách zdravotní výkony včetně zdravotních výkonů při léčení logopedických vad, které jsou vedeny v seznamu Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů vydávaném pro odbornou zdravotnickou veřejnost a zdravotní pojišťovny jako nemoci, resp. zdravotní vady (např. Afázie – v MKN pod označením R47.0; Breptavost – F98.6; Dysartrie – R47.1; Dysfagie – R13; Dyslálie nebo Vývojová dyslálie – F80.0; Vývojová dysfázie – F80.1 a F80.2; Koktavost – F98.5 a další), je klinickým logopedům na základě smluv se zdravotními pojišťovnami hrazena jako léčba z prostředků veřejného pojištění. Ačkoliv tedy příslušná léčba spadá výhradně pod zdravotní péči klinických logopedů při dodržení standardů (postupů) předepsaných zákonem, školští logopedové za stejné výkony (a to včetně diagnostiky), prováděné bez odpovídajícího vzdělání, dlouhodobě inkasují hotovostní úhrady, a to často ve výši, jež přesahuje úhrady zdravotních pojišťoven klinickým logopedům.
13.
Navrhovatelka spatřuje rozpor napadených ustanovení i s § 23 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a s dalšími právními předpisy vymezujícími podmínky (standardy) výkonu logopedie. Citované ustanovení upravuje odbornou způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví [přitom § 23 odst. 1 citovaného zákona je prakticky obsahově shodný s napadeným ustanovením § 18a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“ nebo „zákon č. 563/2004 Sb.“)]. Ustanovení § 23 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních však v odst. 2 až 4 stanoví klinickým logopedům oproti logopedům školským další zákonné podmínky pro nabytí způsobilosti k výkonu tohoto povolání (povinná tříletá praxe pod dohledem klinického logopeda, atestační zkouška, absolvování specializačního vzdělávání v oboru klinické logopedie – srov. shora).
14.
Již ze samotného označení zákona o nelékařských zdravotnických povoláních podle navrhovatelky jednoznačně vyplývá, že logopedie je zdravotnickým povoláním, přitom v § 23 odst. 5 zákonodárce určuje, které činnosti výkon povolání logopeda ve zdravotnictví zahrnuje: „činnosti preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a dispensární péče“. Vymezení činností (zdravotní péče) logopeda pak koresponduje s vymezením zdravotních výkonů v zákoně o zdravotních službách. Žádný z těchto zdravotních výkonů určitě nepřísluší speciálním pedagogům, jelikož žádnou takovou činnost nelze vnímat jako činnost pedagogickou. Skutečnost je však taková, že veškeré tyto činnosti (včetně diagnostiky) speciální pedagogové dlouhodobě a s náležitou veřejnou prezentací provozují, a to za již zmíněné hotovostní úhrady.
15.
Úmluva o lidských právech a biomedicíně zakládá povinnost dodržovat v oblasti péče o zdraví závazně uložené profesní povinnosti a standardy. V této souvislosti navrhovatelka poukazuje též na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění pozdějších předpisů, ve které je povinné vybavení ambulance klinického logopeda (kromě tzv. společných požadavků) předepsáno v příloze č. 2/I/b.2.5. Dále připomíná vyhlášku č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů, stanovující mj. náležitosti povinné dokumentace a další povinnosti, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, upravující zásady při zpracování posudků, které kliničtí logopedové vystavují např. pro účely škol, a také další právní předpisy týkající se požadavků na pracoviště a pracovní prostředí nebo stanovující podmínky ochrany zdraví při práci (srov. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nebo nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí).
16.
Navrhovatelka shrnuje, že ačkoliv zákonná úprava, která navazuje na Listinu a Úmluvu, zcela jednoznačně ukládá, že logopedické výkony, resp. logopedickou péči, lze provádět pouze za podmínek a způsobem, jenž je vymezen v příslušných ustanoveních zákona o zdravotních službách a zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, dochází zavedením institutu „školského logopeda“ napadenými ustanoveními k legitimizaci dosud zjevně protiprávního stavu, neboť umožňuje provádět jednotlivé výkony logopedické péče jinak podléhající výše uvedeným omezením mimo tyto právním režimem stanovené profesní povinnosti a standardy a fakticky svěřuje zdravotní výkony pedagogům, tzn. nikoliv zdravotníkům, a navíc za úplatu. Za situace, kdy poskytovaná logopedická péče nemůže být realizována jinak než prostřednictvím zdravotních výkonů, je podle navrhovatelky porušení Listiny a Úmluvy zřejmé.
17.
Navrhovatelka popisuje dosavadní praxi provozovanou v České republice v soukromých logopedických poradnách speciálními i jinými pedagogy. Na webových stránkách jsou označovány jako poradny poskytující speciální logopedickou diagnostiku zahrnující anamnézu, logopedické vyšetření a sestavení plánu terapie, dále pak speciální logopedickou terapii na základě provedené diagnostiky. V rámci této prezentace proto tyto poradny zjevně nabízejí zdravotní služby, resp. zdravotní péči. Provozovatelé těchto logopedických poraden zároveň uvádí, že logopedickou péči neposkytují na základě smluv se zdravotními pojišťovnami (podobný postup je však podle navrhovatele vyloučen), a odkazují na ceník logopedických služeb, v nichž se cena za vstupní diagnostiku či „vstupní setkání“ pohybuje v částkách od 900 Kč do 2 500 Kč až 3 000 Kč, ceny následných terapií v trvání jedné cca 30 min. obvykle od 300 Kč do 600 Kč. Jelikož součástí nabízené péče je rovněž diagnostika a terapie konkrétních logopedických vad, např. vývojové dysfázie, koktavosti apod., je zřejmé, že hotovostní úhrady za tuto zjevně zdravotní péči jsou nezákonné a protiústavní, neboť tato péče je v rámci praxe klinických logopedů hrazena z veřejného pojištění na základě smluv se zdravotními pojišťovnami při stanovení detailních výpočtových kritérií.
18.
Navrhovatelka uzavírá, že napadená právní úprava je výsledkem nesmírně silného lobbingu pedagogů, který převážil i jednoznačné a konkretizované apely ze strany lékařů a odborných společností upozorňujících na nevhodnost zavedení institutu školského logopeda a na negativní dopady na zdraví dětí.
19.
Navrhovatelka odkazuje rovněž na vyjádření odborných lékařských spolků, pocházející z období před přijetím napadené zákonné úpravy. Tato vyjádření již reagovala na dosud protiprávně provozovanou „logopedickou“ praxi pedagogů a upozorňovala na důsledky této nekvalifikované péče.
20.
Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, z. s., např. uvedlo, že „registruje v posledních letech narůstající nekompetentní snahy rezortu školství zasahovat do léčby dětí s neurovývojovými poruchami. Především se jedná o děti s poruchami řeči (výslovnosti), jazyka (složitého jazykového systému) a sociální komunikace. Vzhledem k tomu, že neurovývojové poruchy mají tendence vytvářet komorbidity, často se sekundárními důsledky v podobě dalších duševních poruch, považujeme jakýkoliv zásah pedagogů do léčby nemocí za rizikový [...] Navrhovaný název dvou rozličných povolání (klinický logoped x školský logoped) nebude veřejností rozlišován a zcela nesystémově dojde k situaci, že zdravotní péči budou poskytovat školští pracovníci bez zdravotnické kvalifikace a bez jakékoliv odpovědnosti za poskytnutou péči“.
21.
Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP konstatovala, že „poruchy vývoje řeči a jazyka jsou příznakem vývoje dítěte jako takové (tzv. neurovývojové poruchy) [...] Jedná se tedy většinově o poruchy, které musí být diagnostikovány v oblasti zdravotnictví, nikoli školství a musí k nim být přistupováno komplexně ve zdravotnickém systému [...] Pokud se podíváme na kompetence současného speciálního pedagoga, považujeme je za odpovídající školskému prostředí. Diferenciální diagnostika patří do rukou zdravotnického pracovníka“.
22.
Společnost dětské neurologie, Česká lékařská společnost J. E. Purkyně uvedla, že „diagnostika dětí s neurovývojovými poruchami patří do kompetence kvalifikovaných zdravotnických profesí, klinického logopeda, klinického psychologa, dětského neurologa, dětského psychiatra apod. [...] pracovníci školství (tzv. školský logoped) nemají k této komplexní diagnostice dostatečnou kvalifikaci. Neadekvátní posílení kompetencí pedagogických pracovníků v diagnostice neurovývojových poruch může významně snížit kvalitu péče o tyto pacienty“.
23.
Navrhovatelka připojila k návrhu rovněž vyjádření České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Sdružení ambulantních specialistů ČR, o. s., která shodně upozorňují na následky zavedení pozice školského logopeda ve smyslu zhoršení kvality diagnostiky a následné léčby řečových vad a nekompetentní péče o děti s rizikem trvalých následků. Za Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví se k problematice vyjádřil MUDr. Libor Černý, Ph.D., člen výboru foniatrické sekce ORL společnosti ČLS JEP, vedoucí subkatedry Foniatriae a audiologie, klinické logopedie, IPVZ Foniatrické kliniky 1. lékařské fakulty UniverzityUniverzity Karlovy. Ten v souvislosti s napadenou právní úpravou upozorňoval mimo jiné na matoucí situaci pro rodiče a na neadekvátní a nekompetentní péči. Zdůraznil rovněž, že bez odpovídajícího vzdělání v medicínských oborech nelze zajistit kompetentní diagnostiku poruchy vývoje řeči a jazyka.
24.
Navrhovatelka připojuje i zkušenosti s obdobnou právní úpravou na Slovensku, ke které se vyjádřila Slovenská spoločnosť pre otorinolaryngológiu a chirurgiu hlavy a krku: „Nevhodně koncipovaná právní úprava na úseku školství přináší neoprávněné a nežádoucí posílení kompetencí speciálních pedagogů – školských logopedů, a to bez potřebné kvalifikace a klinické praxe, což odporuje legislativě platné pro samostatný zdravotnický obor: klinická logopedie. V neposlední řadě tato práce způsobuje nekompetentní zásahy školských logopedů do diagnostiky, která u všech komunikačních poruch náleží dle kvalifikace klinickému logopedovi, resp. všeobecnému lékaři pro děti a dorost, nebo jiné osobě se zdravotnickým vzděláním.“
25.
Navrhovatelka odkazuje též na vyjádření nadnárodní logopedické společnosti, která sdružuje logopedy, resp. logopedické subjekty Evropské unie, International Association of Communication Sciences and Disorders (Mezinárodní asociace pro komunikační vědy a poruchy – IALP), která varuje před umožněním provádět diagnostiku a léčbu dětí a dospělých s poruchami řeči, jazyka a komunikace i jiným osobám než logopedům. To by bylo v rozporu s pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) a OECD, které uznávají logopedii jako samostatnou profesi, jejíž lékaři mají specifické znalosti, dovednosti a zkušenosti s diagnostikou a léčbou osob s poruchami řeči, jazyka, komunikace a polykání. Tito lékaři mají vymezený rozsah praxe, který jim poskytuje nejvyšší úroveň odborných znalostí u takto problémových skupin obyvatelstva. Asociace upozorňuje na rizika, která jsou spojena s včasným nerozpoznáním či nevhodným řešením vývojových vad řeči spojených s onemocněními, jako je dětská mozková obrna či porucha autistického spektra, osobami, které nemají specializované vzdělání a klinické zkušenosti. Následkem bývá nižší úroveň vzdělání, nižší gramotnost a problémy v chování. Asociace proto podporuje svého přidruženého člena, Asociaci klinických logopedů, v námitce proti změně statusu osob uznaných jako příslušná profese pro hodnocení a léčbu širokého spektra obtíží v oblasti řeči, jazyka, komunikace a polykání.
II.
Vyjádření účastníků, vedlejšího účastníka řízení a replika navrhovatelky
26.
Ústavní soudÚstavní soud zaslal návrh na zahájení řízení Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a Veřejnému ochránci práv.
27.
Poslanecká sněmovna se ve vyjádření omezila na popis průběhu legislativního procesu, který vedl k přijetí zákona č. 183/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 183/2023 Sb.“), a konstatovala, že vyslovila s návrhem zákona souhlas ústavně předepsaným postupem, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadených ustanovení.
28.
Senát ve vyjádření k návrhu podrobně popsal legislativní proceduru, která předcházela přijetí příslušného zákona. Uvedl, že návrh zákona projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a ústavněprávní výbor a oba shodně doporučily plénu Senátu schválit jej ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Návrh zákona projednal rovněž výbor pro zdravotnictví; ten k němu přijal čtyři pozměňovací návrhy, jejichž obsahem byla terminologická změna spočívající v nahrazení pojmu „školský logoped“ pojmem „speciální pedagog pro vady a poruchy řeči“, a to s cílem zabránit záměně speciálně pedagogické činnosti se zdravotní péčí v oboru klinické logopedie. V odůvodnění výbor pro zdravotnictví uvedl, že „nebude docházet k mýlkám a pojmenování bude jasně deklarovat resort působení, dosažené vzdělání a kompetence“. Senátorky a senátoři se v obecné rozpravě poměrně rozsáhle věnovali úvahám, nakolik mohou školský a klinický logoped fungovat v praxi vedle sebe, nicméně žádné pochybnosti ohledně ústavní konformity navrhované „dvoukolejnosti“ nezazněly. Senát schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, když se v hlasování pro tento návrh vyslovilo 40 senátorů ze 62 přítomných, 3 byli proti. Rovněž Senát ponechal na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení napadených zákonných ustanovení posoudil a ve věci rozhodl.
29.
Vláda přijala dne 30. 8. 2023 usnesení č. 646, kterým schválila svůj vstup do řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem a zároveň uložila ministrovi pro legislativu, aby společně s ministrem školství vypracoval vyjádření vlády k předmětnému návrhu.
30.
Vláda navrhla návrh na zrušení napadených ustanovení zamítnout. Námitky navrhovatele prý totiž postrádají jakýkoliv ústavněprávní rozměr. Vláda tvrdí, že zákonodárce nevnímá profesi logopeda jako a priori zdravotnické povolání. To vyplývá i ze zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, který důsledně používá pojmy „klinický logoped“ a „logoped ve zdravotnictví“. Rovněž v příloze k nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, je studijní program logopedie zařazen do oblasti vzdělávání „neučitelská pedagogika“, přičemž s ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní „v institucích zabývajících se výchovou, vzděláváním, poradenstvím a sociální péčí i ve zdravotnictví“.
31.
Vláda připomíná vymezení esenciálního obsahu čl. 31 Listiny, zahrnujícího právo na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči, které již v minulosti provedl Ústavní soudÚstavní soud, když uvedl, že z čl. 31 Listiny „je třeba dovozovat povinnost státu zajišťovat občanům dostatečnou ochranu před faktory ohrožujícími jejich zdraví a veřejnou zdravotní péči“ [nález ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.)]. Novela zákona č. 563/2004 Sb. se ovšem práva na ochranu zdraví nedotýká. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, další vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich kariérní systém, odchylky od způsobu rozvržení pracovní doby a zvláštní pravidla pro sjednávání doby trvání pracovního poměru. V případě školského logopeda upravuje citovaný zákon pouze způsob získání odborné kvalifikace u této kategorie pedagogických pracovníků – v rozporu s tvrzením navrhovatelky se tak zákonná úprava vůbec nezabývá poskytováním jakýchkoli logopedických služeb, a to nejen v oblasti zdravotnictví, ale dokonce ani v oblasti školství, tím méně jejich úhradou. Z dikce napadené úpravy tedy jasně vyplývá, že školský logoped je výhradně pedagogickým, nikoli zdravotnickým pracovníkem, a že žádné zdravotnické výkony neposkytuje.
32.
Vláda připomíná, že nezdravotnická logopedická péče je podle § 9 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, dlouhodobě součástí výchovy a vzdělávání, konkrétně v podobě specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie. Sám pojem „školská logopedie“ je proto dnes již zavedený a bezrozporný. Vzhledem k setrvalému nárůstu řečových vad a dalších logopedických problémů u dětí a žáků Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navrhlo posílit a prohloubit logopedickou péči ve školství zavedením zvláštní kategorie pedagogického pracovníka – školského logopeda. Na rozdíl od výkonu specializovaných činností, které jsou zejména pracemi souvisejícími s přímou pedagogickou činností (tvořícími menší část úvazku pedagogických pracovníků), školský logoped, jako zvláštní samostatný pedagogický pracovník, právě výkonem školské logopedie vykonává přímou pedagogickou činnost (a tedy se zabývá školskou logopedií ve větší části svého úvazku). Novela rovněž upřesnila a v zákoně zakotvila kvalifikační předpoklady pro výkon činnosti školského logopeda, zejména povinnost složení státní závěrečné zkoušky z logopedie a surdopedie.
33.
Z uvedeného vyplývá, že zájmy, které napadená úprava sleduje, jsou legitimní a z ústavněprávního pohledu plně akceptovatelné. Vláda má rovněž za to, že zákonná úprava zavádějící samostatnou kategorii pedagogického pracovníka – školského logopeda je racionální, vychází ze zkušeností a potřeb daného segmentu školství (logopedické péče ve školství), a to dětí, žáků i pedagogických pracovníků, a konečně, že žádný protichůdný legitimní zájem v tomto případě neexistuje. Navrhovatelka nezpochybňuje existenci školské logopedie, pouze brojí proti tomu, aby se pedagogický pracovník působící v oblasti školské logopedie označoval jako školský logoped. Pouhé změně názvu přitom přičítá z podstaty absurdní důsledky, např. že pedagogický pracovník – školský logoped by mohl poskytovat zdravotnické úkony, což napadená zákonná úprava neumožňuje. Napadá-li navrhovatelka příslušná ustanovení zákona o pedagogických pracovnících, kterými byla nově zavedena kategorie pedagogických pracovníků, kterou je školský logoped, pro rozpor s čl. 31 větou první Listiny, pak je podle vlády namístě tuto zákonnou úpravu přezkoumat pomocí tzv. testu rozumnosti.
34.
Vláda z výše uvedených důvodů navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh zamítl.
35.
Veřejný ochránce práv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělil, že nevyužije svého práva podle § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) a do řízení jako vedlejší účastník nevstoupí.
36.
Navrhovatelka v replice k zaslaným vyjádřením uvádí, že je-li logopedická péče realizována jinak než za splnění rozsáhlého souboru zákonem stanovených podmínek, při dodržování zákonem stanovených standardů a postupů a při zákonem stanoveném vybavení, je porušení ústavního pořádku zřejmé. K vyjádření Senátu, že v průběhu projednávání napadených ustanovení nebyla otázka ústavní konformity diskutována, navrhovatelka uvádí, že tomu tak nebylo patrně proto, že v legislativním procesu nebyla připomenuta Úmluva o lidských právech a biomedicíně, jejíž souvislost s příslušnými ustanoveními Listiny je v řízení před Ústavním soudem zásadní.
37.
K vyjádření Poslanecké sněmovny navrhovatelka upozornila, že Poslanecké sněmovně byl předložen pozměňující návrh na změnu označení „školský logoped“ na „speciální pedagog pro vady a poruchy řeči“. Podali jej poslanci ze všech parlamentních stran, což podle navrhovatelky nebývá právě obvyklé, a podpořila jej řada poslanců – lékařů či poslanců působících ve zdravotnickém prostředí, i pedagogové, tedy poslanci vycházející ze znalosti praxe jak na úseku zdravotnictví, tak školství. I z toho je tedy zřejmé, že si odborná veřejnost z řad poslanců byla negativních důsledků zavedení institutu školského logopeda vědoma.
38.
Z vyjádření vlády, že školští logopedové neprovozují léčebné terapie logopedických vad včetně diagnostiky, je zjevné, že vláda není seznámena s reálným obsahem letité a úplatné praxe speciálních pedagogů v soukromých logopedických poradnách. Navrhovatelka odkazuje na veřejně prezentované nabídky těchto zařízení, kde je provádění těchto úkonů nabízeno, s tím, že od doby účinnosti napadených ustanovení popisovaná praxe školských logopedů, kteří běžně uvedené výkony provádějí, narostla. Ústavněprávní rozměr spočívá v provázanosti s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, dle které je nezbytné, aby jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví byl prováděn v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy, a s Listinou. Klade-li vláda důraz na oddělení činnosti školského logopeda jako pedagogického pracovníka od činnosti klinického logopeda jako zdravotnického pracovníka, nekoresponduje to s prosazením zavedení institutu „školského logopeda“. Logopedickou péči jako součást výchovy a vzdělávání mohli totiž speciální pedagogové vykonávat i bez něj. Navrhovatelka však v prosazení tohoto institutu spatřuje právě faktické získání zákonného oprávnění k provádění úplatných léčitelských terapií. Navrhovatelka připomíná, že studium logopedie jako součásti pedagogického studia je zaměřeno na problematiku výchovných a vzdělávacích postupů u osob s logopedickým postižením, obdobně jako u ostatních tzv. „pedií“ – tyflopedie, psychopedie, surdopedie atd. Zavedení institutu školského logopeda proto považuje za stejně nepřijatelné, jako by tomu bylo například zavedením „školského psychiatra“ nebo „školského foniatra“. Navrhovatelka upozorňuje i na skutečnost, že státní správa nedisponuje aparátem, který by nezákonnou praxi školských logopedů, vykonávajících léčebnou/zdravotnickou praxi, kontroloval a sankcionoval.
III.
Upuštění od ústního jednání
39.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto v souladu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl ve věci bez jeho nařízení.
IV.
Podmínky řízení
40.
Ústavní soudÚstavní soud je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených ustanovení zákona o pedagogických pracovnících. Navrhovatelka je aktivně legitimována k podání návrhu a napadená ustanovení jsou platnou součástí právního řádu. Ústavní soudÚstavní soud proto mohl přistoupit k věcnému posouzení návrhu.
V.
Ústavní konformita legislativního procesu
41.
V souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., se Ústavní soud zabýval v prvé řadě tím, zda byla napadená zákonná ustanovení přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
42.
Navrhovatelka napadá jednotlivá ustanovení zákona o pedagogických pracovnících v rozsahu, v jakém byl tento zákon novelizován zákonem č. 183/2023 Sb. Postup navrhovatelky odpovídá rozhodovací praxi Ústavního souduÚstavního soudu, podle které novela zákona nemá samostatnou existenci, neboť její obsah se stává součástí textu novelizovaného zákona; v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy lze proto napadnout zásadně pouze zákon novelizovaný [srov. např. usnesení ze dne 15. 8. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 25/2000 (U 27/19 SbNU 271) nebo bod 57 nálezu ze dne 1. 10. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 5/19 (N 168/96 SbNU 144; 303/2019 Sb.)].
43.
Ústavní soudÚstavní soud ověřil průběh procesu přijímání zákona č. 183/2023 Sb. a vycházel při tom zejména z vyjádření předložených Poslaneckou sněmovnou a Senátem, jakož i z veřejně dostupných elektronických zdrojů (stenozáznamů z jednání schůzí obou komor Parlamentu, usnesení a sněmovních a senátních tisků, volně dostupných na http://www.psp.cz a http://www.senat.cz/) a z těchto podkladů zjistil, že zákon č. 183/2023 Sb. byl přijat ústavně předepsaným způsobem, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl též řádně vyhlášen.
44.
Vládní návrh zákona (sněmovní tisk č. 289/0) byl schválen dne 21. 4. 2023, z přítomných 136 poslanců pro něj hlasovalo 94, nikdo nebyl proti návrhu a 42 poslanců se zdrželo hlasování. Poté, co Poslanecká sněmovna postoupila dne 2. 5. 2023 návrh zákona Senátu, projednal jej Senát na své 12. schůzi dne 1. 6. 2023 a usnesením č. 199 jej většinou hlasů 40 pro a 3 proti z přítomných 62 senátorů schválil. Zákon byl dne 7. 6. 2023 podepsán prezidentem republiky a dne 23. 6. 2023 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 90 pod č. 183/2023 Sb.
45.
Lze tak shrnout, že zákon č. 183/2023 Sb. byl přijat ústavně souladným způsobem. Účinnosti nabyl dne 1. 9. 2023, a to včetně nyní napadených ustanovení.
VI.
Věcné posouzení návrhu
VI.1.
Relevantní právní úprava
46.
Co lze podřadit pod pojmy zdravotní péče a zdravotní služba, upravuje § 2 zákona o zdravotních službách takto:
㤠2
(2)
Zdravotními službami se rozumí
a)
poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky, a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče, ...
(4)
Zdravotní péčí se rozumí
a)
soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem
1.
předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen ,nemoc´),
2.
udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu, ...
5.
posuzování zdravotního stavu,
b)
preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky (dále jen ,zdravotní výkon´) za účelem podle písmene a),“
㤠5
Druhy zdravotní péče
(2)
Druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí jsou
... b)
diagnostická péče, jejímž účelem je zjišťování zdravotního stavu pacienta a okolností, jež mají na zdravotní stav pacienta vliv, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení diagnózy, individuálního léčebného postupu a informací o účinku léčby, ...
d)
léčebná péče, jejímž účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupu, s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledků nemoci a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu, ...“.
47.
Odborná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví je upravena v § 23 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (zákon č. 96/2004 Sb.):
„(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví se získává absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie navazujícího na absolvování akreditovaného bakalářského studijního oboru speciální pedagogika se státní zkouškou z logopedie a surdopedie a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu logoped ve zdravotnictví, který je prováděn vysokou školou podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Do doby získání specializované způsobilosti logoped ve zdravotnictví pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem logopeda ve zdravotnictví způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.
(3)
Specializovaná způsobilost logopeda ve zdravotnictví se získává absolvováním specializačního vzdělávání v trvání 3 let ukončeným atestační zkouškou.
(4)
Odborná a specializovaná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu se získává absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, pokud bylo studium v akreditovaném magisterském studijním oboru zahájeno nejpozději v akademickém roce 2018/2019, a absolvováním specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie.
(5)
Za výkon povolání logopeda ve zdravotnictví se považují činnosti v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a dispensární péče v oboru klinická logopedie.“
VI.2.
Napadená zákonná ustanovení
48.
Znění napadených zákonných ustanovení zákona č. 563/2004 Sb. je následující (vyznačeno tučně):
㤠2
Pedagogický pracovník
(1)
Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen ,přímá pedagogická činnost´); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb.
(2)
Přímou pedagogickou činnost vykonává
... d)
speciální pedagog,
e)
školský logoped,
f)
psycholog, .....“
㤠18a
Školský logoped
Školský logoped získává odbornou kvalifikaci studiem pro přípravu školských logopedů a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd
a)
zaměřené na speciální pedagogiku se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, který nenavazuje na akreditovaný bakalářský studijní program,
b)
zaměřené na speciální pedagogiku se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, který navazuje na akreditovaný bakalářský studijní program speciální pedagogika, nebo
c)
zaměřené na logopedii se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie.“
VI.3.
Vlastní argumentace Ústavního soudu
49.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve uvádí, že navrhovatelka spatřuje rozpor napadených zákonných ustanovení též s čl. 1 až 4 Listiny. K tomu však Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že tyto články představují principy, které jsou důležité pro výklad jednotlivých substantivních základních práv, a nejedná se o samostatná základní práva. Navrhovatelka přitom konkrétně netvrdí, že by napadená zákonná ustanovení odporovala např. přirozenoprávní podstatě základních práv (čl. 1), principu náboženské a ideologické neutrality státu (čl. 2 odst. 1), že by se jednalo o články diskriminační (čl. 3 odst. 1), že by jimi docházelo k odnárodňování (čl. 3 odst. 2), anebo že by při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod nebyla šetřena jejich podstata a smysl (čl. 4 odst. 4). Protože ani Ústavní soudÚstavní soud sám (z důvodu absence argumentace navrhovatelky, a jelikož je vázán petitem, a nikoliv odůvodněním návrhu) nespatřuje žádný důvod, pro který by napadená zákonná ustanovení s uvedenými články Listiny jakkoliv kolidovala, shledává tuto část návrhu nedůvodnou.
50.
Obdobné Ústavní soudÚstavní soud konstatuje ve vztahu k čl. 1, 3 a 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Z čl. 1 totiž plyne závazek smluvních stran chránit důstojnost a svébytnost všech lidských bytostí a vyloučení diskriminace, čl. 3 zaručuje rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality a podle čl. 4 je nutno provádět jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. K žádnému z těchto principů navrhovatelka nenabízí relevantní ústavněprávní argumentaci a ani Ústavní soudÚstavní soud sám neshledal, že by s nimi byla napadená zákonná ustanovení v rozporu, což bude pojednáno podrobněji níže. Navrhovatelka totiž ani netvrdí, že by v České republice neexistovala síť klinických logopedů poskytujících dostupnou zdravotní péči v patřičné kvalitě.
51.
Podstata argumentace navrhovatelky totiž spočívá v tom, že napadená zákonná ustanovení legitimizovala dřívější zjevně protiprávní stav spočívající v poskytování nelékařských zdravotnických služeb v oblasti logopedie i jinými osobami než k tomu odborně způsobilými klinickými logopedy. Je tak zřejmé, že navrhovatelka ve skutečnosti nebrojí proti zákonné úpravě, nýbrž proti fakticitě, tzn. proti stavu, kdy se za kvalifikované logopedy údajně vydávají i osoby, kterým pro tuto odbornou činnost chybí odpovídající speciální průprava. Jak se totiž podává ze shora předestřeného přehledu relevantní právní úpravy, z ničeho nelze dovodit oprávněnost poskytovat zdravotnickou službu v oboru logopedie i školským logopedům (srov. zejména § 23 zákona č. 96/2004 Sb.).
52.
Ústavní soudÚstavní soud dále uvádí, že ačkoliv navrhovatelka primárně tvrdí zásah do čl. 31 Listiny, zajišťujícího právo na ochranu zdraví a právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění, její argumentace se ponejvíce týká údajného poskytování nekvalifikované péče školskými logopedy, kteří bez patřičného vzdělání vykonávají činnosti zařazené zákonem o zdravotních službách pod výkony zdravotní péče (diagnostika, léčba). Jak bylo uvedeno shora, takovou péči je možné vykonávat pouze za podmínek stanovených výše a pouze po předchozím informovaném souhlasu. V důsledku praxe školských logopedů, kteří podmínky pro výkon zdravotní péče nesplňují, dochází podle navrhovatelky k četným újmám na zdraví zejména dětských pacientů; to navrhovatelka dokládá stanovisky odborných (lékařských i nelékařských) institucí.
53.
Povaha těchto námitek navrhovatelky ovšem svědčí spíše než o porušení práva na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny („Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“) o porušení s ním úzce svázaného práva na nedotknutelnost osoby ve smyslu čl. 7 odst. 1 Listiny, neboť právě zásah do práva na zdraví, který vede přímo k porušení či zhoršení zdraví jednotlivce, je zároveň zásahem do nedotknutelnosti osoby (blíže KRATOCHVÍL, J. in KÜHN, Z., KRATOCHVÍL, J., KMEC, J., KOSAŘ, D. a kol. Listina základních práv a svobod. Velký komentář. Praha: Leges, 2022, s. 418 a násl. či s. 1113). Právo na nedotknutelnost osoby přitom z povahy věci nachází největší uplatnění právě v oblasti zdravotnictví. Základním referenčním kritériem pro posouzení důvodnosti podaného návrhu je proto také čl. 7 odst. 1 Listiny („Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.“), z tohoto důvodu bude v následujícím textu pojednáno o obou těchto právech.
54.
Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti [srov. např. nález ze dne 3. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/15 (N 69/85 SbNU 193; 185/2017 Sb.)] konstatoval, že právo na ochranu zdraví se dotýká celé řady oblastí fungování společnosti, které ve svém důsledku podmiňují úroveň zdraví jejího obyvatelstva. Subjektem odpovědným za zajišťování a naplňování práva na ochranu zdraví je stát, a je proto také na něm, aby za tímto účelem přijal adekvátní opatření. Činí tak vytvářením podmínek pro širokou dostupnost lékařské péče a zlepšováním všech stránek vnějších životních podmínek [viz nález ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 11/08 (N 155/50 SbNU 365), nález ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 51/06 (N 171/42 SbNU 471; 483/2006 Sb.)]. Z práva na ochranu zdraví tak vyplývá celá řada pozitivních povinností státu (zejména organizačního charakteru), ať už jde o povinnosti prevenční, hygienické, kontrolní, či jiné (srov. např. WINTR, J. in: WAGNEROVÁ, E., ŠIMÍČEK, V., LANGÁŠEK, T., POSPÍŠIL, I. a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2023, str. 683). Primárním pozitivním závazkem státu je přijmout odpovídající legislativní úpravu, která dané právo zakotví a vytvoří nezbytný legislativní rámec pro jeho zajištění v praxi. Kromě toho z něj lze vyvodit také některé další závazky spočívající jednak v negativní povinnosti státu zdržet se zásahů do zdraví svých obyvatel, jednak v povinnosti státu chránit jednotlivce před takovými zásahy ze strany třetích osob.
55.
Úmluva o lidských právech a biomedicíně pak klade důraz na rovnou dostupnost zdravotní péče a rovněž na její kvalitu, když v čl. 3 zakotvuje povinnost smluvních stran, „majíce na zřeteli zdravotní potřeby a dostupné zdroje, učinit odpovídající opatření, aby v rámci své jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality“. Ustanovení čl. 4 pak vymezuje způsob provádění zákroků v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, které je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. V čl. 23 zavazuje tato Úmluva Českou republiku, aby bez zbytečného prodlení zajistila odpovídající právní ochranu tak, aby předešla nebo zamezila porušování práv a zásad stanovených Úmluvou, a čl. 25 ukládá smluvním státům povinnost zajistit odpovídající právní postih pro případy porušení ustanovení Úmluvy.
56.
Kvalita zdravotní péče je zajištěna rozsáhlou veřejnoprávní regulací, která ukládá poskytovatelům zdravotních služeb řadu pozitivních povinností. Poskytování zdravotních služeb je upraveno zákonem o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.), podle kterého je možné zdravotní péči v České republice poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Výjimečné případy, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez oprávnění, jsou stanoveny zákonem. Podmínky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb jsou stanoveny v § 16 odst. 1 zákona o zdravotních službách, podle kterého musí být fyzická osoba, která o oprávnění k poskytování zdravotních služeb žádá, způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu [písm. e)], musí být oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení, musí splňovat požadavky na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb, a orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád zdravotnického zařízení, ve kterém budou zdravotní služby provozovány, podle zákona o ochraně veřejného zdraví [písm. f), g), i)].
57.
Rozdíly v uplatnění základních práv dle čl. 7 odst. 1 a čl. 31 Listiny vymezil Ústavní soudÚstavní soud například v nálezech ze dne 12. 4. 2016 sp. zn. I. ÚS 2315/15 (N 64/81 SbNU 99) a ze dne 9. 1. 2014 sp. zn. III. ÚS 2253/13 (N 3/72 SbNU 41), když uvedl, že „ne všechny aspekty práva na ochranu zdraví lze vypořádat s odkazem na čl. 31 Listiny, a tudíž [...] odkazem na úpravu v obyčejném zákoně“. Je totiž třeba „odlišovat [...] právo na ochranu zdraví (soubor opatření státu) a právo na zdraví jako součást ústavního statusu jedince (status positivus a status negativus)“. Ústavní soud potvrdil, že „[z]draví je součástí fyzické integrity člověka a jako takové je chráněno čl. 7 odst. 1 Listiny“, přičemž čl. 7 odst. 1 Listiny pochopitelně nepodléhá omezením vyplývajícím z čl. 41 odst. 1 Listiny [srov. obdobně nález ze dne 9. 7. 2009 sp. zn. II. ÚS 2379/08 (N 157/54 SbNU 33)]. „Zásahy do zdraví člověka (jako například způsobení zranění nesplněním právní povinnosti) je proto třeba jako zásahy do tělesné a duševní integrity člověka přezkoumávat podle čl. 7 odst. 1 Listiny. Pouze pokud se jedinec domáhá toho, aby stát přijal určitá pozitivní opatření k ochraně jeho zdraví (zpravidla ve smyslu léčebných či preventivních opatření), která neplynou z čl. 7 odst. 1 Listiny či čl. 8 Úmluvy, je namístě přezkum z hlediska práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny“ (nález sp. zn. I. ÚS 2315/15). Obdobně chápe právo na zdraví Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“), když je dovozuje z čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zahrnujícího také tělesnou a duševní integritu [srov. rozsudek ESLP ve věci Trocellier proti Francii ze dne 5. 10. 2006 č. 75725/01; stejný závěr je obsažen v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 25. 7. 2023 sp. zn. III. ÚS 39/22 (dostupný na https://nalus.usoud.cz)].
58.
Obsahem práva na nedotknutelnost osoby je tedy ochrana fyzické a duševní integrity, jejichž neodmyslitelnou součástí je právě i zdraví. Zásah do zdraví člověka, ať už se jedná například o způsobení zranění, způsobení či zhoršení choroby, a to i choroby, resp. poruchy psychické, ale i pouhé způsobení bolesti, je tím pádem zásahem do jeho tělesné a duševní integrity, a tedy do sféry chráněné čl. 7 odst. 1 Listiny zaručujícím nedotknutelnost osoby a jejího soukromí [nález ze dne 9. 2. 2021 sp. zn. II. ÚS 1564/20 (N 26/104 SbNU 319), body 16–19; nález ze dne 14. 5. 2020 sp. zn. II. ÚS 4100/19 (N 99/100 SbNU 149), body 20–21; nález ze dne 9. 7. 2009 sp. zn. II. ÚS 2379/08, body 10–11].
59.
Jde-li o ochranu práva na nedotknutelnost osoby státem v oblasti zdravotní péče, je státem zajištěna jednak hmotněprávní úpravou vztahující se k preventivní ochraně osob před nežádoucími zásahy a rovněž právní úpravou stanovící sankce, je-li již do základního práva zasaženo. Tyto pozitivní závazky státu vycházející z čl. 4 Ústavy pak doplňuje zajištění následné soudní ochrany, tedy garance procesní ochrany základního práva na nedotknutelnost osoby v případech, kdy je do něj zasaženo a je způsobena újma. K té může dojít jak přímým poškozením zdraví, ale například i nezlepšením zdraví, ač by se to dalo za daných okolností očekávat (nález ze dne 9. 1. 2014 sp. zn. III. ÚS 2253/13), či následným ztížením společenského uplatnění. Stát tedy zajišťuje procesní nástroje, aby mohla být způsobená újma následně kompenzována, zejména prostřednictvím plného odškodnění, a to za majetkovou i nemajetkovou újmu.
60.
V souvislosti s nyní posuzovanou věcí lze připomenout již zmiňovanou Úmluvu o lidských právech a biomedicíně, ze které jednoznačně vyplývá, že jakékoliv zákroky v oblasti péče o zdraví lze provádět zpravidla pouze po předchozím svobodném a informovaném souhlasu a postupem lege artis (srov. rozsudek ESLP ve věci Benderskiy proti Ukrajině ze dne 15. 11. 2007 č. 22750/02, § 59). Podle čl. 4 Úmluvy je nadto jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví nutné provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy; dle zákona o zdravotních službách má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni (§ 28 odst. 2), kterou se dle § 4 odst. 5 tohoto zákona rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti [tato právní definice byla shledána ústavně konformní Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezu ze dne 7. 1. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 27/12 (N 2/68 SbNU 37), body 349–354]. Podle T. Langáška již samotný zákrok provedený bez svobodného a informovaného souhlasu nemůže být z povahy věci v souladu s profesními povinnostmi a standardy (viz shora citované dílo: WAGNEROVÁ, E., ŠIMÍČEK, V., LANGÁŠEK, T., POSPÍŠIL, I. a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. 2. vyd., s. 158). Judikatura Nejvyššího soudu pojem lege artis vymezuje jako „takový preventivní, diagnostický nebo terapeutický postup, který odpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání. Za zdravotní péči lege artis je tedy považována taková zdravotní péče, která je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy“ (např. usnesení ze dne 10. 12. 2008 sp. zn. 8 Tdo 1421/2008; usnesení ze dne 15. 12. 2011 sp. zn. 8 Tdo 1254/2011; usnesení ze dne 21. 10. 2009 sp. zn. 8 Tdo 1048/2009; usnesení ze dne 4. 3. 2010 sp. zn. 8 Tdo 193/2010; www.nsoud.cz). Ústavní soudÚstavní soud tuto judikaturu Nejvyššího soudu respektuje a v některých případech z ní i vychází [srov. např. nález ze dne 2. 3. 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14 (N 51/76 SbNU 691)].
61.
Z výše uvedeného vyplývá, že za jednání, které je způsobilé zasáhnout do práva na nedotknutelnost osoby, může být považováno jak aktivní konání, které by bylo v rozporu s požadavky na jeho kvalitu, tak nekonání – neposkytnutí odpovídající péče či i jen nezajištění souhlasu osoby plně informované o jejím zdravotním stavu, doporučené léčbě, povaze úkonu či jeho rizicích atd.
62.
Na základě tohoto obecného vymezení základního práva, do kterého by mělo být napadenou zákonnou úpravou zasaženo, Ústavní soudÚstavní soud uvádí k námitkám navrhovatelky následující.
63.
Ústavní soudÚstavní soud souhlasí s navrhovatelkou potud, že jsou-li osobami, které nemají patřičné kvalifikační předpoklady, prováděny úkony, jejichž povaha je ryze zdravotní péčí (diagnostika, léčba) a vyžaduje vysoké nároky na jejich kvalifikaci a na jejich výkon, je taková praxe nejen v rozporu s podústavní právní úpravou, ale může zasahovat rovněž do základních lidských práv. Obecně totiž platí, že neodborná – a tedy i nekvalitní – péče může mít s velkou pravděpodobností dopad na zdraví osob, které se této péči podrobí, a představuje tak negativní zásah do jejich tělesné integrity. K tomuto zásahu může vést rovněž okolnost, že je tato péče vykonávána bez předchozího svobodného a informovaného souhlasu.
64.
Na druhou stranu však Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by napadená zákonná ustanovení takovouto praxi zaváděla, přímo ji umožňovala a v žádném případě ji ani nelegitimizuje, jak se mylně domnívá navrhovatelka. Obsahem napadených zákonných ustanovení je totiž pouze zavedení institutu školského logopeda jako pracovníka, který přímým působením na vzdělávaného uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu [„přímá pedagogická činnost“; § 2 odst. 1 a § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb.]. Školský logoped by tedy měl v případě logopedické vady víceméně toliko přizpůsobovat výuku diagnóze stanovené klinickým logopedem. Ustanovení § 18a téhož zákona pak pouze vymezuje požadavky na odbornou kvalifikaci školských logopedů. Jinými slovy vyjádřeno, podle napadené zákonné úpravy je činnost školského logopeda definována jako pedagogická činnost, školský logoped je označen jako „pedagogický pracovník“ a pro výkon této činnosti je nutné získat odbornou kvalifikaci v oboru pedagogických věd. Ústavní soudÚstavní soud má proto postaveno najisto, že z napadených zákonných ustanovení nelze dovodit, že by školský pedagog mohl vykonávat i nelékařskou zdravotnickou činnost, jako je tomu právě u klinických logopedů, kteří jsou definováni jako nelékařské zdravotnické povolání a jsou na ně kladeny zcela odlišné odborné požadavky.
65.
Pokusy o údajnou legalizaci navrhovatelkou popisované praxe nepřímo vyvrací i vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, podle které je například povinností školského logopeda, zjistí-li podezření na klinickou diagnózu žáka, doporučit mu vyšetření zdravotního stavu poskytovatelem zdravotních služeb v příslušném oboru (příloha č. 1 čl. III bod 6). I na takové situace tedy bylo pamatováno; a contrario z toho vyplývá, že školský logoped není oprávněn klinickou diagnózu stanovit sám, nýbrž je povinen žáka odkázat na skutečně odbornou zdravotní péči, kterou může vykonávat již pouze klinický logoped.
66.
Omezují-li tedy napadená zákonná ustanovení působení školských logopedů pouze na osoby vzdělávané a umožňují-li jim uskutečňovat pouze a jen výchovu a vzdělávání osob s logopedickým problémem, tedy nikoliv úkony spadající pod zdravotní péči, není možné v takové úpravě spatřovat zásah do integrity osob, resp. do jejich práva na zdraví ve smyslu čl. 7 odst. 1 Listiny. Za takového stavu je ovšem nadbytečné hodnotit povahu takového zásahu do základního práva a následně i přiměřenost zásahu v kontextu jiného potenciálně ohroženého základního práva, veřejného zájmu či jiné obdobné hodnoty, které by mohly být napadenou právní úpravou zasaženy. Proto také Ústavní soudÚstavní soud ve vztahu k čl. 7 odst. 1 Listiny neprováděl obvyklý test proporcionality, neboť by to bylo zjevně nadbytečné. Jak bylo totiž právě vysvětleno, napadená zákonná ustanovení svojí podstatou nejsou vůbec způsobilá zasáhnout do tohoto základního práva.
67.
Jde-li o namítané excesy při výkonu praxe školských logopedů, tedy tvrzené překračování jejich kompetencí a vykonávání diagnostiky a následné terapie logopedických vad, jež přísluší pouze klinickým logopedům (tedy bez odpovídající kvalifikace a bez dodržování stanovených standardů), je z hlediska ústavnosti napadených zákonných ustanovení podstatné, že stát disponuje a disponovat musí prostředky, jak je eliminovat. Zavazuje-li totiž Úmluva o lidských právech a biomedicíně Českou republiku, aby bez zbytečného prodlení zajistila odpovídající právní ochranu tak, aby předešla nebo zamezila porušování práv a zásad stanovených Úmluvou (včetně v čl. 4 stanovené povinnosti provádět zákroky v oblasti péče o zdraví v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy), a čl. 25 ukládá smluvním státům povinnost zajistit odpovídající právní postih pro případy porušení ustanovení Úmluvy, nelze potenciální překračování kompetencí školských logopedů přehlížet, a tím i akceptovat. To však není problém napadených zákonných ustanovení, nýbrž faktického dozoru státu.
68.
Ústavní soudÚstavní soud, který setrvale preferuje ústavně souladnou interpretaci a aplikaci právních předpisů před jejich zrušením, proto nemůže zrušit napadená zákonná ustanovení jen z toho důvodu, že navrhovatelka považuje tuto dozorovou činnost (Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší hodnotit, zda opodstatněně) za nedostatečnou. I když by totiž měla navrhovatelka pravdu, nemohlo by řešení spočívat ve zrušení napadených ustanovení, nýbrž v nápravě této nedostatečné dozorové činnosti.
69.
Prostředky, které by měl v takovém případě stát k dispozici v podobě odpovídajícího právního postihu, vyplývají zejména ze soukromoprávní i veřejnoprávní úpravy a v případech závažnějších porušení lze uvažovat dokonce o odpovědnosti trestněprávní, byť v tomto případě se jedná o prostředek ultima ratio (viz též např. KRATOCHVÍL, J. in KÜHN, Z., KRATOCHVÍL, J., KMEC, J., KOSAŘ, D. a kol. Listina základních práv a svobod. Velký komentář. Praha: Leges, 2022, s. 421: „Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu lze prozatím dovodit, že povinnost trestního postihu porušení práva na nedotknutelnost osoby bude výjimečná. Závažnější zásahy do fyzické integrity budou totiž spadat do působnosti čl. 7 odst. 2 Listiny, který naopak až na úzké výjimky s sebou nese povinnost trestního postihu.“).
70.
Osobě, které by byla nekvalifikovaným zásahem stanovena nesprávná diagnóza, nedošlo by ke včasnému rozpoznání, a tím pádem i ke vhodnému a zejména včasnému řešení vývojové vady řeči spojené s dalším onemocněním, což by vedlo k dosažení nižší úrovně vzdělání, zhoršení či i jen nezlepšení zdravotního stavu, by svědčil nárok na plnou náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené jí neodbornou péčí. Svůj individuální nárok by však musela taková osoba uplatnit cestou podané civilní žaloby. Současně by neoprávněný výkon zdravotní péče podléhal v návaznosti na podanou stížnost, podnět či z moci úřední (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách) kontrole vykonávané dle zákona o zdravotních službách (§ 107) příslušným správním orgánem. Případné pochybení by pak zakládalo přestupkovou odpovědnost (§ 114 tamtéž).
71.
V této souvislosti je také vhodné uvést, že při posuzování povahy prováděných úkonů nelze mít za rozhodující, kým jsou vykonávány, ale jejich skutečný obsah, tzn., spadají-li materiálně pod zdravotní péči. Nebylo by totiž možné akceptovat takový výklad, že jsou-li úkony zdravotní péče vykonávány osobou, která není zdravotníkem, která nemá odpovídající kvalifikační předpoklady, či nejsou vykonávány na patřičné odborné úrovni (nicméně v klientech by bylo cíleně vyvoláváno zdání, že se jedná o zdravotní péči), nelze je za úkony zdravotní péče považovat, a nejsou na jejich výkon tudíž kladeny odpovídající nároky a nepodléhají dohledu a sankcím ze strany státu.
72.
Co do zmiňované trestněprávní odpovědnosti lze alespoň na okraj zmínit skutkovou podstatu trestného činutrestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku. K tomu dochází porušením podmínek pro provozování určitého podnikání, tedy určitými podnikatelskými aktivitami bez splnění zákonných podmínek pro jejich vyvíjení a jejich provádění mimo dovolený rámec, pokud se tak děje ve větším rozsahu. Provádění některých podnikatelských aktivit totiž vyžaduje oprávnění podle zvláštních právních předpisů odlišných od živnostenského zákona. Mezi taková podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních právních předpisů patří zvláště činnosti uvedené v § 3 odst. 2 živnostenského zákona, konkrétně činnost lékařů, farmaceutů či právě nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotní péče (viz zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Případy všech těchto činností spadají do kategorie „jiného podnikání“ – tedy jiného než výrobního, obchodního a poskytujícího služby – ve smyslu § 251 odst. 1 trestního zákoníku. Jejich provádění bez příslušného oprávnění, povolení nebo licence a jejich provádění způsobem překračujícím meze vydaného oprávnění, povolení je proto postižitelné jako neoprávněné podnikání (viz SOTOLÁŘ, A. in DRAŠTÍK, A., FREMR, R., DURDÍK, T., RŮŽIČKA, M., SOTOLÁŘ, A. a kol. Trestní zákoník – komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, § 251).
73.
Odhlédne-li však Ústavní soudÚstavní soud od tvrzené neoprávněné praxe školských logopedů, je na druhou stranu třeba vzít do úvahy, že každý člověk je svobodný a není povinen činit nic, co mu zákon neukládá. Z toho vyplývá, že také v otázkách péče o vlastní zdraví záleží jen na jeho svobodném rozhodnutí, zda a v jaké míře se podrobí určitým medicínským výkonům, a jen zákon ho může zavázat, že určitá vyšetření podstoupit musí [viz nález ze dne 18. 5. 2001 sp. zn. IV. ÚS 639/2000 (N 77/22 SbNU 157)]. Rozhodnou-li se tedy zákonní zástupci dětí s logopedickým problémem svěřit se namísto klinickému logopedovi do péče logopeda školského, jehož kompetence se omezují pouze na péči „nezdravotní“ povahy, nelze jim právo na takové rozhodnutí odepřít.
74.
Ústavní soudÚstavní soud, který setrvale zastává tezi o primátu jednotlivce před státem, jež se projevuje i v tom, že odmítá paternalistické pojetí státu a předpokládá racionalitu lidského jednání, proto nemůže dospět k závěru o protiústavnosti napadené zákonné úpravy jen proto, že u některých jedinců může vzbudit mylné zdání ohledně osoby poskytovatele příslušné služby. Jak se totiž podává ze shora uvedeného, rekapitulovaná zákonná úprava není zavádějící, či dokonce matoucí v tom směru, že by u průměrně orientovaného a zodpovědného jedince mohla vést k omylu, který by se mohl následně negativně projevit na zdraví jeho dítěte.
75.
V tomto směru je rovněž podstatné, že na rozdíl od služeb poskytovaných klinickými logopedy, které jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, samotná navrhovatelka poukazuje na okolnost, že v případě školských logopedů jejich služby platí samotní pacienti. I z této skutečnosti je tedy patrné, že se nejedná o zdravotní péči, což musí být pacientům (resp. jejich rodičům) zřejmé, a nejsou proto poskytovateli těchto služeb klamáni.
76.
Podobná otázka ostatně může existovat u obdobných způsobů řešení problémů, kdy je na rozhodnutí samotných jednotlivců, pro jakou formu se rozhodnou. Není přitom úkolem Ústavního souduÚstavního soudu, aby paušálně hodnotil, popřípadě dokonce zakazoval možnost jedinců rozhodovat se pro některé řešení, které sami považují za vhodnější či správné. Podstatné je, aby při tomto rozhodování disponovali odpovídajícími informacemi, resp. aby nebyli vystavováni nežádoucímu nátlaku a cíleným dezinformacím. Tyto případy jsou však v podmínkách právního státu řešitelné nikoliv paušálními zákazy některých postupů, nýbrž dovozováním individuální civilněprávní (a v některých případech dokonce veřejnoprávní) odpovědnosti tehdy, jde-li o excesivní jednání, úmysl klamat zájemce o tyto alternativní služby, uvádění nepravdivých informací apod.
77.
Jde-li o porušení práva zakotveného v čl. 31 Listiny, které navrhovatelka tvrdí primárně, činí Ústavní soudÚstavní soud přezkum napadených ustanovení s vědomím, že právo na ochranu zdraví spadá do oblasti sociálních práv, kde je dán zákonodárci logicky větší prostor pro jejich limitaci, nežli je tomu např. u práv základních (viz nadpis hlavy druhé oddílu prvního Listiny) nebo politických (srov. čl. 41 odst. 1 Listiny). Sociální práva totiž spadají do tzv. pozitivního statusu, kdy jejich podstatou je právo jednotlivce na pozitivní plnění ze strany státu, a současně se lze těchto práv domáhat pouze v mezích zákonů, které je provádějí. Proto také při přezkumu tvrzeného zásahu do sociálních práv Ústavní soud standardně aplikuje nikoliv test proporcionality, nýbrž „měkčí“ test racionality.
78.
Stát je pak povinen vytvořit pro nositele práva na ochranu zdraví podmínky pro širokou dostupnost lékařské péče a zlepšování všech stránek vnějších životních podmínek (viz nález ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 11/08; nález ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 51/06). Jak již bylo uvedeno výše, z práva na ochranu zdraví vyplývá celá řada pozitivních povinností státu, zejména přijmout odpovídající legislativní úpravu, která dané právo zakotví a vytvoří nezbytný legislativní rámec pro jeho zajištění v praxi, ale i negativní povinnost státu zdržet se zásahů do zdraví svých obyvatel či povinnost státu chránit jednotlivce před takovými zásahy ze strany třetích osob.
79.
V nyní posuzovaném případě však navrhovatelka netvrdí, že by stát v této svojí pozitivní povinnosti selhával např. v tom směru, že by nezajistil odpovídající síť klinických logopedů, popřípadě, že by nestanovil odpovídající podmínky pro výkon této nelékařské zdravotnické činnosti. Ústavní soudÚstavní soud proto souhlasí s názorem vlády, obsaženým v jejím vyjádření k návrhu, že navrhovatelka nezpochybňuje smysluplnost školské logopedie, je-li skutečně pojímána jako primárně pedagogická, a nikoliv zdravotnická aktivita, nýbrž brojí ve skutečnosti pouze proti označení některých pedagogických pracovníků jako školský logoped a z tohoto označení dovozuje možnost těchto školských logopedů poskytovat zdravotnické úkony, což však nemá vůbec žádnou právní oporu (viz shora).
80.
Ústavní soudÚstavní soud má za to (viz např. nález ze dne 3. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/15), že součástí pozitivních povinností státu vyplývajících z čl. 31 věty prvé Listiny je i zajištění fungujícího systému ochrany zdraví dostupného každému, jenž v sobě zahrnuje i systém dostupné zdravotní péče. Obdobně je konstruován výklad práva na zdraví v čl. 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.), podle kterého státy uznávají právo každého na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví a učiní opatření k dosažení uskutečnění tohoto práva, která budou zahrnovat mimo jiné i opatření ke zdravému vývoji dítěte. Evropská sociální charta (č. 14/2000 Sb. m. s.) pak v čl. 11 zavazuje státy přijímat opatření zaměřená na poskytování poradenských a vzdělávacích služeb na podporu zdraví a na co největší prevenci nemocí.
81.
Také již výše zmíněná Úmluva o lidských právech a biomedicíně klade důraz na rovný přístup ke zdravotní péči, neboť v čl. 3 zakotvuje povinnost smluvních stran, „majíce na zřeteli zdravotní potřeby a dostupné zdroje, učinit odpovídající opatření, aby v rámci své jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality“. Přístup ke zdravotní péči musí být podle této úpravy založen na principu rovnosti, aniž by docházelo k neoprávněné diskriminaci. Smluvní státy jsou přitom zavázány činit opatření k dosažení tohoto cíle s ohledem na jim dostupné zdroje (viz Vysvětlující zprávu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně ze dne 4. dubna 1997, dostupnou na webových stránkách http://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/164).
82.
Vybraným skupinám osob je ochrana zdraví zaručena také v dalších mezinárodních smluvních dokumentech. Pro nyní posuzovaný návrh jsou nejpodstatnější závazky České republiky vyplývající z Úmluvy o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.). Podle čl. 24 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte smluvní státy uznávají právo každého dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu a na využívání rehabilitačních a léčebných zařízení; mají přitom povinnost usilovat o zabezpečení toho, aby žádné dítě nebylo zbaveno svého práva na přístup k takovým zdravotnickým službám.
83.
Ústavní soudÚstavní soud již ve svých dřívějších rozhodnutích (např. nález ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08) zavedl ustálený postup pro posuzování zásahu zákonodárce do ústavních práv s tím, že jde-li o sociální práva, pak vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemusí být zákonná úprava v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací sledován. Nemusí tedy jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jak je tomu například u jiných práv, jichž se lze dovolávat přímo z Listiny (srov. však např. čl. 27 odst. 1, 2 a 3 Listiny a práva tam uvedená, jež nejsou čl. 41 odst. 1 limitována). Testem ústavnosti v tomto smyslu obstojí taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování legitimního cíle a která tak činí způsobem, jejž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší [srov. též nález ze dne 5. 10. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 61/04 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.)].
84.
Tento tzv. test racionality (rozumnosti) se skládá ze čtyř následujících kroků:
a)
vymezení smyslu a podstaty hospodářského nebo sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu,
b)
zhodnocení, zda se zákon nebo jiný právní předpis nedotýká samotné existence hospodářského nebo sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. Pokud se dotýká esenciálního obsahu, je třeba aplikovat běžný třístupňový test proporcionality. Pokud se nedotýká esenciálního obsahu sociálního práva,
c)
posouzení, zda právní úprava obsažená v zákoně nebo jiném právním předpisu sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv, a
d)
zvážení otázky, zda prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší.
85.
Prvním krokem přezkumu v rámci tohoto testu je vymezení smyslu a podstaty sociálního práva, ve zkoumaném případě práva na ochranu zdraví, případně práva na bezplatnou zdravotní péči.
86.
Za podstatu a smysl (esenciální obsah) práva na ochranu zdraví ve smyslu věty první čl. 31 Listiny lze považovat vytvoření systému dostupné a adekvátní lékařské péče pro všechny, včetně zajištění preventivní péče, možnosti o své zdraví pečovat a je zlepšovat, a současně i ochranu před negativními vlivy a zásahy, a to jak ve smyslu ochrany před nakažlivými chorobami, tak ochrany před zásahy například do životního prostředí. Obsahem práva je přitom zajištění ochrany jak individuálního, tak i veřejného zdraví.
87.
Esenciálním obsahem práva na zajištění bezplatné zdravotní péče a pomůcky pro občany České republiky (ve smyslu věty druhé čl. 31 Listiny) se Ústavní soud zabýval opakovaně a vymezil jej jako povinnost státu vytvořit systém veřejného zdravotního pojištění a jeho prostřednictvím zajistit občanům spravedlivý, tedy i vznik možných nerovností vylučující, způsob přístupu ke zdravotní péči přiměřené kvality [sp. zn. Pl. ÚS 21/15 (N 146/90 SbNU 369; 233/2018 Sb.), bod 80, sp. zn. Pl. ÚS 23/98 (U 33/14 SbNU 319)], a to bez přímých úhrad.
88.
V nálezu sp. zn. III. ÚS 2332/16 (N 74/89 SbNU 133; body 41 a 42) Ústavní soudÚstavní soud konstatoval: „Podstata a smysl tohoto základního práva budou zachovány tehdy, bude-li občanům zaručeno bezplatné poskytnutí zdravotní péče a zdravotních pomůcek potřebných pro zlepšení nebo zachování jejich zdravotního stavu nebo zmírnění jejich utrpení, a to formou takového ošetření a léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky.“
89.
Ve druhém kroku testu rozumnosti Ústavní soudÚstavní soud hodnotil, zda se napadená zákonná úprava nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. Obsah napadených ustanovení byl blíže popsán výše v části věnované čl. 7 odst. 1 Listiny. Stejně jako tam, ani ve vztahu k čl. 31 Listiny Ústavní soud neshledal, že by zákonná úprava zavádějící pouze nové označení části speciálních pedagogů spolu se stanovením kvalifikačních předpokladů pro výkon jejich činnosti, spočívající v přímé pedagogické činnosti, jakýmkoliv způsobem mohla – a to ani potenciálně – zasáhnout do práva vymezeného čl. 31 Listiny, o to méně do jeho esenciálního obsahu. Stručně vyjádřeno: zákonné zakotvení institutu školského logopeda nijak neomezuje zdravotnickou činnost klinických logopedů.
90.
Proto Ústavní soudÚstavní soud neaplikoval test proporcionality, ale přikročil ke třetímu kroku testu racionality, tedy k posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl a zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv. Závěr, že napadenou zákonnou úpravou nemůže dojít ke snížení celkového standardu základních práv, lze v návaznosti na závěry druhého kroku testu provést poměrně snadnou úvahou, neboť nezasahuje-li právní úprava vůbec do sféry sledovaného základního práva, stěží jej může jakýmkoliv způsobem oslabit.
91.
Zbývá tedy otázka, zda je onou úpravou sledován legitimní cíl. Důvodová zpráva k návrhu předmětné novely zákona uvádí, že má dojít ke zkvalitnění a rozšíření logopedické péče. Tento cíl považuje Ústavní soudÚstavní soud za plně akceptovatelný a samotná instituce školského logopeda určitě není a priori něčím nepřijatelným; naopak dává smysl, aby na školách působili kromě klasických učitelů i osoby, které mají i další specializaci a díky ní jsou schopny uspokojit potřeby žáků, kteří mají určité specifické problémy. Ostatně, kromě školského logopeda zmiňuje napadený § 2 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. např. i speciálního pedagoga, psychologa, pedagoga volného času nebo trenéra. Podstatné je, že napadenou zákonnou úpravou k rozšíření kompetencí školských logopedů, které by zasahovaly do působnosti klinických logopedů, nedošlo. Dále důvodová zpráva zmiňuje již jen možnost finanční podpory školského logopeda a zlepšení prestiže osob vykonávajících tuto činnost. Není proto zjevné, že by napadená zákonná úprava přinesla jakékoliv zásadní změny oproti úpravě stávající.
92.
Ústavní soudÚstavní soud tedy pouze konstatuje, že výslovnou úpravou kvalifikačních požadavků dochází fakticky k vyčlenění školského logopeda z obecnější kategorie speciálního pedagoga s tím, že je zvlášť pro tyto pedagogy stanovena kvalifikační podmínka absolvování zkoušky z logopedie a surdopedie. I přes kusé informace o sledovaném účelu zavedení institutu školského logopeda proto dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že obecně lze považovat zákonnou úpravu řešící personální stránku vzdělávání a vymezující nároky na vzdělání pedagogických pracovníků za sledující legitimní cíl. Konkrétně je sledován zájem na kvalitě a dostupnosti vzdělávání, a to i pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
93.
V posledním kroku testu racionality Ústavní soudÚstavní soud zkoumá, zda zákonný prostředek použitý k dosažení legitimního cíle, který byl posuzován v kroku třetím, je rozumný, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Ústavní soudÚstavní soud v tomto konkrétním případě nemá žádné zásadnější pochybnosti, že faktické vyčlenění části speciálních pedagogů pro specializovanou péči o děti s logopedickým problémem a nastavení vyšších nároků na jejich kvalifikaci lze považovat za rozumné opatření. A to i přesto, že může pro veřejnost dojít k jistému „znepřehlednění“ právě označením těchto pedagogických pracovníků za školské logopedy. Jak se však podává ze shora uvedeného, toto „znepřehlednění“ nedosahuje takové intenzity, že by průměrně informovaný občan nebyl schopen odlišit roli školského a klinického logopeda (viz zejména způsob hrazení těchto služeb a odlišné zákonné požadavky na odbornost).
94.
Nelze ani předjímat, jak tvrdí navrhovatelka, že je zde tendence z takové situace těžit a že v důsledku napadené zákonné úpravy nutně dojde ke klamání zájemců o poskytnutí služeb logopedů. Teprve budoucí praxe ukáže, zda nová právní úprava s sebou přinese i případné přesahy do praxe klinických logopedů. I pokud by k tomu ale v budoucnu skutečně docházelo, spočívá možné řešení ve větší dozorové roli státu a využití prostředků soukromého i veřejného práva, a nikoliv nutně v jejím zrušení.
95.
Jistě si totiž lze představit přesnější vymezení činnosti školských logopedů a nastavení systému péče o osoby s poruchou či vadou řeči tak, aby bylo jednoznačně seznatelné, že školští logopedové nenahrazují, ale pouze doplňují činnost logopedů klinických. Nicméně i za stávající právní úpravy, nebude-li rozdíl mezi činnostmi těchto dvou typů logopedů pro veřejnost patrný, existují způsoby, jak rodiče v tomto směru informovat. Lze nepochybně apelovat rovněž na praktické lékaře pro děti a dorost, neboť oni sami rovněž prostřednictvím svých odborných společností, ve kterých se sdružují, návrh skupiny senátorů podpořili, aby v případech podezření na logopedickou vadu odkázali rodiče s patřičným vysvětlením a poučením na příslušná zdravotnická pracoviště.
96.
Lze tak shrnout, že napadená zákonná ustanovení obstojí i v posledním kroku testu rozumnosti.
VII.
Závěr
97.
Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že navrhovatelka vychází z přesvědčení, že napadená právní úprava de facto umožňuje školským logopedům vykonávat zdravotní péči, jež je svěřena pouze klinickým logopedům, a od toho se odvíjí veškeré její výhrady. Jelikož však Ústavní soudÚstavní soud žádné takové oprávnění v napadených ustanoveních neshledal, nelze z nich logicky dovodit ani tvrzené zásahy do základních práv.
98.
Jakkoliv samozřejmě Ústavní soudÚstavní soud nemůže vyloučit, že k individuálnímu překračování kompetencí školskými logopedy v praxi může docházet, nemůže ani toto riziko vést k závěru o protiústavnosti napadené zákonné úpravy. V takových případech by totiž bylo především věcí dotčené osoby, aby se ochrany svých práv domáhala cestou civilní žaloby, a současně je úkolem státu, aby svými kontrolními a sankčními mechanismy takové praxi zamezil. Ani nedostatečný počet klinických logopedů totiž nemůže být saturován méně odbornou péčí, kterou nelze označit za zdravotní. Řešením může být pouze a jen faktické naplnění pozitivních závazků státu, zejména povinnosti zajistit dostatečně dostupnou bezplatnou logopedickou péči tak, aby bylo zdraví – zejména dětských – pacientů skutečně ochráněno. I splnění těchto povinností státu se přitom lze účinně domáhat uplatněním individuálních veřejných subjektivních práv.
99.
Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud podaný návrh na zrušení § 2 odst. 2 písm. e) a § 18a zákona o pedagogických pracovnících podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
|
Vyhláška č. 11/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 11/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 1. 2024 15:53:39, datum účinnosti 31. 1. 2024, částka 11/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb. a vyhlášky č. 452/2022 Sb.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 1. 2024
11
VYHLÁŠKA
ze dne 18. ledna 2024,
kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 95 odst. 1 k provedení § 52 písm. a), c) a d) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 202/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb. a vyhlášky č. 452/2022 Sb., se mění takto:
1.
V § 14a odst. 1 písm. a) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
2.
V § 15a se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
3.
V § 15a odst. 1 písm. b) se slova „uvedený v přihlášce ke studiu“ zrušují.
4.
V § 17 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
5.
V § 17a písm. a) se číslo „17“ nahrazuje číslem „16“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. ledna 2024.
Ministr:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
|
Nařízení vlády č. 10/2024 Sb.
|
Nařízení vlády č. 10/2024 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 1. 2024 15:42:53, datum účinnosti 1. 2. 2024, částka 10/2024
* Čl. I - Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb., nařízení vlády č. 101/2018 Sb., nařízení vlády č. 146/2019 Sb., nařízení vlády č. 121/2020
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2024
10
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 10. ledna 2024,
kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 22 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 526/2020 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb., nařízení vlády č. 101/2018 Sb., nařízení vlády č. 146/2019 Sb., nařízení vlády č. 121/2020 Sb., nařízení vlády č. 344/2020 Sb., nařízení vlády č. 334/2021 Sb., nařízení vlády č. 120/2022 Sb., nařízení vlády č. 45/2023 Sb. a nařízení vlády č. 241/2023 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty
„Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1437 ze dne 4. května 2023, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry za určitých podmínek.
Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1526 ze dne 16. května 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu použitém jako výchozí materiál v čidlech používaných v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.“.
2.
V příloze č. 3 se za položku 41 vkládá nová položka 41a, která zní:
„41a.
Olovo jako tepelný stabilizátor v polyvinylchloridu (PVC) použitém jako výchozí materiál v amperometrických, potenciometrických a konduktometrických elektrochemických čidlech, která se používají v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro pro analýzu kreatininu a dusíku močoviny v krvi (BUN) v plné krvi. Vztahuje se na zdravotnické prostředky podle § 2 odst. 2 písm. g). Platí do 31. prosince 2023.“.
3.
V příloze č. 3 se doplňuje položka 49, která zní:
„49.
Rtuť v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry při teplotě vyšší než 300 °C a tlaku vyšším než 1 000 barů. Vztahuje se na monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů podle § 2 odst. 2 písm. h). Platí do 31. prosince 2025.“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 2024.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Síkela v. r.
|
Sdělení Ministerstva financí č. 9/2024 Sb.
|
Sdělení Ministerstva financí č. 9/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2024, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok 2024
Vyhlášeno 19. 1. 2024 12:27:10, částka 9/2024
9
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 9. ledna 2024
o vydání výměru MF č. 01/2024, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok 2024
Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 14. prosince 2023 vydalo výměr MF č. 01/2024, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenamicenami pro rok 2024.
Výměr byl publikován v Cenovém věstníku MF částka 16/2023 dne 15. prosince 2023 a nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, kromě položky č. 2 Části I. oddílu A včetně přílohy č. 5, která nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2024.
Ministr financí:
Ing. Stanjura v. r.
|
Vyhláška č. 8/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 8/2024 Sb.
Vyhláška o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování
Vyhlášeno 19. 1. 2024 12:21:22, datum účinnosti 1. 2. 2024, částka 8/2024
* § 1 - Pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2024
8
VYHLÁŠKA
ze dne 15. ledna 2024
o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování
Digitální a informační agentura stanoví podle § 14 odst. 11 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 1/2024 Sb.:
§ 1
Pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění
(1)
Minimální limit pojistného plněníMinimální limit pojistného plnění na jeden rok pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „minimální limit pojistného plněníminimální limit pojistného plnění“) se vypočte ze základu pro výpočetzákladu pro výpočet minimálního limitu pojistného plněníminimálního limitu pojistného plnění ve výši 25 000 000 Kč (dále jen „základ pro výpočetzáklad pro výpočet“).
(2)
Minimální limit pojistného plněníMinimální limit pojistného plnění při poskytování mobilní aplikace pro prokazování pro počet
a)
do 100 000 prokazujících je roven dvojnásobku základu pro výpočetzákladu pro výpočet,
b)
od 100 001 do 500 000 prokazujících je roven trojnásobku základu pro výpočetzákladu pro výpočet,
c)
od 500 001 prokazujících je roven součtu trojnásobku základu pro výpočetzákladu pro výpočet a základu pro výpočetzákladu pro výpočet za každých dalších započatých 500 000 prokazujícíchprokazujících nad 500 000 prokazujících.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2024.
Ředitel:
Ing. Mesršmíd v. r.
|
Vyhláška č. 7/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 7/2024 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Bedřicha Smetany
Vyhlášeno 19. 1. 2024 12:11:59, datum účinnosti 28. 2. 2024, částka 7/2024
* § 1 - (1) Dnem 28. února 2024 se k 200. výročí narození Bedřicha Smetany vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněno panorama Prahy se siluetou Hradčan se zakomponovaným textem „MÁ VLAST“. V opisu po obvodu mince je text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincov
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. února 2024.Aktuální znění od 28. 2. 2024
7
VYHLÁŠKA
ze dne 8. ledna 2024
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Bedřicha Smetany
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 28. února 2024 se k 200. výročí narození Bedřicha Smetany vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem.
(3)
Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněno panorama Prahy se siluetou Hradčan se zakomponovaným textem „MÁ VLAST“. V opisu po obvodu mince je text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna vlevo od textu „MÁ VLAST“.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je ztvárněn portrét Bedřicha Smetany. V opisu při pravém a horním okraji mince se nachází texty „BEDŘICH SMETANA“, „1824 – 2024“ a iniciála autoraautora Jiřího Hanuše, DiS., která je tvořena písmenem „H“ v rámečku.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. února 2024.
Guvernér:
Ing. Michl, Ph.D., v. r.
Příloha
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Bedřicha Smetany
(lícní a rubová strana)
99kB| 121kB
---|---
|
Vyhláška č. 6/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 6/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 490/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 1. 2024 17:51:40, datum účinnosti 17. 1. 2024, částka 6/2024
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA VYHLÁŠKY O PRAVIDLECH TRHU S ELEKTŘINOU
* ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA VYHLÁŠKY Č. 490/2021 SB.
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (156/2024 Sb.)
6
VYHLÁŠKA
ze dne 4. ledna 2024,
kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 490/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. h) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., a podle § 53 odst. 2 písm. g), h), j) a k) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA VYHLÁŠKY O PRAVIDLECH TRHU S ELEKTŘINOU
Čl. I
Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění vyhlášky č. 127/2017 Sb., vyhlášky č. 302/2020 Sb., vyhlášky č. 125/2021 Sb., vyhlášky č. 490/2021 Sb. a vyhlášky č. 404/2022 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písmeno e) zní:
„e)
maximálním čtvrthodinovým odebraným výkonem nejvyšší střední hodnota činného výkonu odebraného z přenosové nebo distribuční soustavy za měřicí interval za zúčtovací období nebo za jeho část, pokud v průběhu zúčtovacího období došlo ke změně rezervovaného příkonu,“.
2.
V § 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
maximálním čtvrthodinovým dodaným výkonem nejvyšší střední hodnota činného výkonu dodaného do přenosové nebo distribuční soustavy za měřicí interval za zúčtovací období nebo za jeho část, pokud v průběhu zúčtovacího období došlo ke změně rezervovaného výkonu,“.
Dosavadní písmena f) až x) se označují jako písmena g) až y).
3.
V § 16 odst. 2 se slovo „Provozovatel“ nahrazuje slovy „Pokud je uzavřena smlouva o připojení a splněny podmínky připojení v ní sjednané, provozovatel“.
4.
V § 16 odst. 2 písm. b) se slova „ , s výjimkou výroben připojených do odběrných míst zákazníků podle § 28 energetického zákona s nulovým rezervovaným výkonem“ zrušují.
5.
V § 16a odst. 4 se číslo „10“ nahrazuje číslem „50“.
6.
V § 16a odstavec 4 zní:
„(4)
Pokud je v odběrném místě zákazníka připojena výrobna elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy registruje předávací místo výrobny elektřiny podle § 16b.“.
7.
V § 16a odst. 5 se za slovo „typu“ vkládají slova „a kategorie“.
8.
V § 16a odst. 7 se slova „s příznakem výrobna do 10 kW včetně podle odstavce 4“ nahrazují slovy „zákazníka, do něhož je připojena výrobna elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona,“.
10.
V § 18 odst. 1 se za slovo „elektřiny“ vkládají slova „s nenulovým rezervovaným výkonem“.
11.
V § 18 odstavec 2 zní:
„(2)
Odpovědnost za odchylku v odběrném místě a v místě určeném na krytí ztrát provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy, s výjimkou odběrného místa zákazníka provozujícího výrobnu podle § 28 odst. 5 energetického zákona s nenulovým rezervovaným výkonem, má vždy pouze jeden subjekt zúčtování. Odpovědnost za odchylku u výrobny, včetně výrobny provozované zákazníkem podle § 28 odst. 5 energetického zákona s nenulovým rezervovaným výkonem, mohou mít dva různé subjekty zúčtování s tím, že jeden subjekt zúčtování má odpovědnost za odchylku v odběrném místě a předávacím místě výrobny pro TVS a druhý subjekt zúčtování má odpovědnost za odchylku v předávacích místech výrobny pro dodávku elektřiny do soustavy.“.
12.
V § 20 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
13.
V § 20 odst 1 písm. b) se za slovo „jednotlivých“ vkládají slova „předávacích místech odběrných míst nebo výroben elektřiny,“.
14.
V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
předběžné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny v jednotlivých místech měření mezi jednotlivými regiony typových diagramů nebo předávacích místech odběrných míst zákazníků nebo výroben elektřiny s měřením typu C kategorie C1, C2 a C3.“.
15.
V § 20 odst. 2 se za text „b)“ vkládají slova „nebo c)“.
16.
V § 20 odst. 3 a 4 se slova „diagramů nebo“ nahrazují slovy „diagramů s měřením typu C kategorie C1, C2 a C3 a“ a za slova „soustavami s měřením typu C“ se vkládají slova „kategorie C4“.
17.
V § 20 odstavec 5 zní:
„(5)
Provozovatel distribuční soustavy předává operátorovi trhu do 18.00 hodin pátého pracovního dne po skončení kalendářního měsíce za každý vyhodnocovací interval předcházejícího měsíce a za každou jím provozovanou distribuční soustavu skutečné hodnoty
a)
dodávek a odběrů elektřiny v jednotlivých předávacích místech výroben elektřiny s měřením typu B a C kategorie C1, C2 a C3,
b)
dodávek a odběrů elektřiny v jednotlivých předávacích místech odběrných míst zákazníků s měřením typu B a C kategorie C1, C2 a C3,
c)
dodávek a odběrů elektřiny v jednotlivých místech měření mezi jednotlivými regiony typových diagramů s měřením typu C kategorie C1, C2 a C3 a předávacích místech mezi distribučními soustavami s měřením typu B a C kategorie C4,
d)
dodávek a odběrů elektřiny v jednotlivých předávacích místech odběrných míst s výrobnou elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona s měřením typu B a C kategorie C1, C2 a C3 a
e)
dodávek a odběrů elektřiny neuvedených v písmenech a) až d) s měřením typu B a C s výjimkou neprůběhového měření typu C kategorie C4.“.
18.
V § 20 odst. 6 se za slova „zákazníků s měřením typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
20.
V § 21 odst. 1 se za slova „typu B“ vkládají slova „a C kategorie C1, C2 a C3“.
21.
V § 21 odst. 2 a 3 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C1, C2 a C3“.
22.
V § 22 odst. 2 se slova „A nebo B“ nahrazují slovy „A, B a C kategorie C1, C2 a C3“.
23.
V § 22 odst. 2 písm. c) a § 22 odst. 3 se za text „§ 20 odst. 1 písm. b)“ vkládají slova „a c)“.
24.
V § 22 odst. 4 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
25.
V § 23 odst. 3 se slova „A a B“ nahrazují slovy „A, B a C kategorie C1, C2 a C3“ a slova „typu B a“ se nahrazují slovy „typu B a C kategorie C1, C2 a C3 a“.
26.
V § 23 odst. 5 se slovo „regionální“ zrušuje.
27.
V § 23 odstavec 6 zní:
„(6)
Požadavek na změnu přiřazení třídy typových diagramů zasílá provozovatel distribuční soustavy operátorovi trhu nejpozději do 18.00 hodin pátého pracovního dne měsíce následujícího po dni, od kterého požaduje registraci změny přiřazení třídy typových diagramů. Provozovatel distribuční soustavy provede k datu uskutečnění změny přiřazení třídy typových diagramů u odběrných míst s měřením typu C kategorie C4 odečet odběru elektřiny. Provozovatel regionální distribuční soustavy zašle operátorovi trhu odečtené hodnoty odběru elektřiny nejpozději do 10 pracovních dnů od data registrace změny přiřazení třídy typových diagramů.“.
28.
V § 24 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „v případě měření typu C kategorie C4, nebo nejméně jeden měsíc v případě měření typu C kategorie C1, C2 a C3“.
29.
V § 24 odst. 3 a 4 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
30.
V § 25 odst. 1 a 3 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
31.
V § 26 odst. 1, 2 a 4 až 7 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
32.
V § 26 odst. 1 písm. a) se za slova „typu B“ vkládají slova „a C kategorie C1, C2 a C3“.
33.
V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „A a B“ nahrazují slovy „A, B a C kategorie C1, C2 a C3“.
35.
V § 29 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , a to tak, že kladnou hodnotu souhrnu rozdílů sníženého o platby za elektřinu opatřenou pro ověření schopností poskytovatele podpůrných služeb operátor trhu hradí provozovateli přenosové soustavy a zápornou hodnotu souhrnu rozdílů sníženého o platby za elektřinu opatřenou pro ověření schopností poskytovatele podpůrných služeb provozovatel přenosové soustavy hradí operátorovi trhu“.
36.
V § 34 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
37.
V § 34 odst. 5 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno f) se zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
38.
V § 34 odst. 6 se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.
39.
V § 34 odst. 7 se za slovo „stupňů,“ vkládají slova „rezervovaném příkonu nebo“.
40.
V § 38 odst. 2 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“ a za slova „typu B“ se vkládají slova „nebo C kategorie C1, C2 nebo C3“.
41.
V § 38 odst. 4 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
43.
V § 41 odst. 2 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
44.
V § 42 odst. 1 větě první se za slovo „elektřinou“ vkládají slova „s měřením typu C kategorie C4“ a ve větě poslední se slova „§ 41 odst. 1 a 2“ nahrazují textem „§ 41 odst. 2“.
45.
V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Dodavatel, který dodává elektřinu účastníkovi trhu s elektřinou v předávacích místech odběrného místa s měřením typu B nebo C kategorie C1, C2 nebo C3, může za každé předávací místo odběrného místa zaslat provozovateli distribuční soustavy v kalendářním roce maximálně 20 požadavků na odečet naměřeného množství elektřiny, které provozovatel distribuční soustavy zahrne do údajů potřebných k vyúčtování podle § 41 odst. 1. Dodavatel může požádat o odečet k libovolnému dni v roce, avšak nejpozději do druhého pracovního dne následujícího kalendářního měsíce.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
46.
V § 42 odstavec 6 zní:
„(6)
Zákazníkovi, který odebírá elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy s napětím mezi fázemi vyšším než 1 kV a který v průběhu kalendářního měsíce změní dodavatele nebo mu je zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance, účtuje dodavatel cenu za rezervovaný příkon a cenu za maximální odebraný výkon v poměru počtu dní, ve kterých v daném měsíci zákazníkovi dodával elektřinu, k celkovému počtu dní daného kalendářního měsíce.“.
47.
V § 42 odst. 8 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
48.
V § 43 odstavec 7 zní:
„(7)
Pokud dojde ke změně smlouvy o připojení v části týkající se hodnoty rezervovaného příkonu, provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy neprodleně informuje o této skutečnosti dodavatele elektronickou formou ve struktuře podle přílohy č. 17 k této vyhlášce a po splnění podmínek připojení sjednaných ve smlouvě o připojení oznámí tuto skutečnost dodavateli rovněž elektronickou formou ve struktuře podle přílohy č. 17 k této vyhlášce, pokud je mezi provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy a dodavatelem uzavřena smlouva podle odstavce 5.“.
49.
V § 46 odst. 6 se slova „a provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy registruje u operátora trhu předávací místo výrobny elektřiny, u kterého byla podána žádost podle odstavce 1,“ nahrazují slovy „u operátora trhu“ a věta druhá se zrušuje.
50.
V § 48 odst. 1 písm. a) bod 1 zní:
„1.
rezervovaný příkon v předávacím místě v Kč/MW/měsíc a cena za maximální odebraný výkon v předávacím místě v Kč/MW/měsíc,“.
51.
V § 48 odst. 1 písm. a) bodě 3 se za slovo „příkonu“ vkládají slova „v místě připojení“.
52.
V § 48 odst. 1 písm. a) bod 4 zní:
„4.
překročení rezervovaného příkonu v předávacím místě v Kč/MW/měsíc a“.
53.
V § 48 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „rezervovanou kapacitu v Kč/MW/měsíc nebo v Kč/měsíc nebo cena za naměřené čtvrthodinové maximum“ nahrazují slovy „rezervovaný příkon v předávacím místě v Kč/MW/měsíc a cena za maximální odebraný výkon v předávacím místě“ a slovo „odběrné“ se nahrazuje slovem „předávací“.
54.
V § 48 odst. 2 písm. a) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4 až 8 se označují jako body 3 až 7.
55.
V § 48 odst. 4 se slova „rezervovanou kapacitu“ nahrazují slovy „rezervovaný příkon a cena za maximální odebraný výkon“ a za slova „na hladině“ se vkládají slova „velmi vysokého napětí a“.
56.
V § 48 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Cena za rezervovaný příkon a cena za maximální odebraný výkon pro odběratele z přenosové soustavy a cena za použití sítí přenosové soustavy může být nahrazena jednosložkovou cenou za službu sítí provozovatele přenosové soustavy v Kč/MWh.“.
57.
V § 49 odst. 5 se slova „podle § 54 odst. 6“ zrušují.
59.
V § 49 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Výrobce elektřiny, jehož výrobna je připojena k přenosové soustavě a zároveň k distribuční soustavě, nebo k více distribučním soustavám, sdělí provozovatelům soustav, ke kterým je výrobna elektřiny připojena, celkové množství elektřiny dodané do přenosové soustavy a distribučních soustav, a to nejpozději do šestého pracovního dne následujícího kalendářního měsíce.
(11)
Provozovatel lokální distribuční soustavy předává provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, za uplynulý kalendářní měsíc údaje podle příloh č. 27 a 28 k této vyhlášce, a to nejpozději třetí pracovní den následujícího kalendářního měsíce.“.
60.
§ 53 včetně skupinového nadpisu zní:
„Předávání údajů k účtování a hrazení ceny za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem a ceny za maximální odebraný výkon
§ 53
(1)
Pro účely této vyhlášky se za výrobce první kategorie považuje výrobce elektřiny, jehož posuzovaná výrobna elektřiny je připojena k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí a který alespoň osmdesát procent ročního množství elektřiny vyrobené v jím provozované výrobně elektřiny, sníženého o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, dodává do distribuční soustavy; do technologické vlastní spotřeby se nepočítá odběr elektřiny pro čerpání vody pro úschovu energie a následnou výrobu elektřiny. Ostatní výrobci na hladině nízkého napětí jsou výrobci druhé kategorie.
(2)
Výrobce elektřiny sdělí každý rok nejpozději do 31. ledna provozovateli distribuční soustavy, ke které je připojena výrobna elektřiny, zařazení výrobny elektřiny jako výrobce první kategorie nebo druhé kategorie na základě údajů ze smlouvy o připojení a z měření zjištěných v předcházejícím kalendářním roce. Pokud výrobce nesdělí zařazení výrobny elektřiny do kategorie výrobců v této lhůtě, platí, že je výrobna elektřiny připojená na hladině nízkého napětí zařazena do druhé kategorie.
(3)
V případě výrobny elektřiny uvedené do provozu v průběhu kalendářního roku provozovatel distribuční soustavy rozhodne o zařazení výrobce do první nebo druhé kategorie na základě poměru mezi instalovaným výkonem výrobny a rezervovaným příkonem dané výrobny. Za výrobce první kategorie je v takovém případě považován výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny je připojena k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí s poměrem mezi instalovaným výkonem výrobny a součtem rezervovaných příkonů v odběrném místě a předávacím místě výrobny pro TVS v dané výrobně rovným nebo větším než 5.
(4)
Zařazení do kategorie výrobců použije provozovatel distribuční soustavy pro určení plateb za zajišťování služby distribuční soustavy od začátku druhého čtvrtletí daného roku do konce prvního čtvrtletí následujícího roku.“.
61.
Za § 53 se vkládá nový § 53a, který zní:
㤠53a
(1)
Výrobcem elektřiny s odlišným vyhodnocením platby ceny za maximální odebraný výkon je výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny je připojena k přenosové nebo distribuční soustavě na hladině velmi vysokého nebo vysokého napětí a který zároveň
a)
alespoň osmdesát procent ročního množství elektřiny vyrobené v této výrobně elektřiny, sníženého o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, dodává do přenosové nebo distribuční soustavy,
b)
měsíčně dodá elektřinu do přenosové nebo distribuční soustavy v objemu alespoň deset procent z nejvyšší možné dodávky elektřiny stanovené součinem instalovaného výkonu této výrobny elektřiny a počtu hodin v kalendářním měsíci a
c)
vyrábí elektřinu pomocí synchronních nebo asynchronních generátorů se jmenovitým výkonem dosahujícím alespoň osmdesát procent instalovaného výkonu výrobny elektřiny.
(2)
Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) posuzuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy na základě údajů podle přílohy č. 10 k této vyhlášce za předcházející kalendářní rok.
(3)
Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. b) posuzuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy na základě údajů z měření elektřiny, údajů ze smlouvy o připojení, případně údajů sdělených výrobcem podle § 49 odst. 10.
(4)
Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. c) posuzuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy na základě údajů uvedených ve smlouvě o připojení.“.
62.
§ 54 zní:
㤠54
(1)
Výrobce první kategorie podle § 53 nehradí platbu za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem.
(2)
Výrobce druhé kategorie podle § 53 nehradí platbu za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem pouze pro předávací místo výrobny pro TVS.“.
63.
V § 55 odstavec 6 zní:
„(6)
Operátor trhu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup hodinovou cenu elektřiny na denním trhu.“.
64.
V § 55 odst. 9 se číslo „22a“ nahrazuje číslem „23“.
65.
V § 56 odst. 4 se slova „A nebo B“ nahrazují slovy „A, B a C kategorie C1, C2 a C3“ a za slova „typu C“ se vkládají slova „kategorie C4“.
66.
V § 57 odst. 3 se věty druhá a třetí zrušují.
67.
V § 58 odst. 4 se slova „zároveň tuto informaci, včetně dne, kdy by měla být zahájena dodávka elektřiny nebo převzata odpovědnost za odchylku předávacího místa výrobny elektřiny dodavatelem poslední instance, a výčtu identifikačních číselných kódů odběrných míst s jejich předávacími místy, předávacích míst výroben elektřiny a míst určených na krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy, jichž se daná skutečnost týká, zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup“ nahrazují slovy „současně zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zprávu, že subjektu zúčtování byla v informačním systému operátora trhu znemožněna registrace údajů o dvoustranných obchodech na dodávku elektřiny a znemožněna účast na operátorem trhu organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou“ a za větu první se vkládá věta „Operátor trhu zároveň poskytne prostřednictvím informačního systému operátora trhu registrovaným účastníkům trhu výčet identifikačních číselných kódů odběrných míst s jejich předávacími místy, předávacích míst výroben elektřiny a míst určených na krytí ztrát, jichž se daná skutečnost týká, včetně dne, kdy by měla být zahájena dodávka elektřiny nebo převzata odpovědnost za odchylku v předávacím místě výrobny elektřiny dodavatelem poslední instance.“.
68.
V § 60 odst. 2 se slova „A nebo B“ nahrazují slovy „A, B a C kategorie C1, C2 a C3“ a za slova „typu C“ se vkládají slova „kategorie C4“.
69.
V § 60 odst. 3 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
70.
V § 61 se slova „Maximální hodnota čtvrthodinového elektrického výkonu dodávky a odběru naměřená“ nahrazují slovy „Maximální čtvrthodinový dodaný výkon a maximální čtvrthodinový odebraný výkon“.
71.
§ 62 se včetně nadpisu zrušuje.
72.
V § 64 odst. 2 až 4 se slova „obchodní intervaly“ nahrazují slovem „hodiny“.
73.
Příloha č. 2 se zrušuje.
74.
V příloze č. 3 části B bodě 2 se slova „rezervované kapacity“ nahrazují slovy „rezervovaného příkonu“ a slova „rezervovaná kapacita“ se nahrazují slovy „hodnota rezervovaného příkonu“.
75.
Příloha č. 4 se zrušuje.
76.
Příloha č. 5 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 5
Postup stanovení plánovaného ročního odběru elektřiny zákazníkům s měřením typu C
(1)
Stanovení plánovaného ročního odběru elektřiny pro odběrné místo s měřením typu C, pro které byly provedeny odečty zahrnující v součtu období nejméně 100 předcházejících dnů a u kterého nebyla v tomto období provedena změna přiřazení třídy typových diagramů:
a)
vypočte se suma relativních hodnot Kf příslušného přepočteného typového diagramu platného pro dané kalendářní období v trvání ode dne počátečního odečtu do dne konečného odečtu podle vztahu
čččKf=Σd=dpo+1d=dkoΣčh=1čh=96kTDDn,d,čhtp,
kde
Kf| je sumární objem relativních hodnot za fakturační období,
---|---
dpo| je den počátku odečtového období,
dko| je den konce odečtového období,
čkTDDn,d,čhtp| je relativní hodnota n-tého přepočteného typového diagramu ve dni d, ve čtvrthodině čh,
b)
vypočte se suma relativních hodnot Kr příslušného normalizovaného typového diagramu pro kalendářní rok, v němž se nachází den, za který bude prováděno zúčtování odchylek, podle vztahu
čččKr=Σd=1.1.akrd=31.12.akrΣčh=1čh=96kTDDn,d,čhnorm,
kde
Kr| je sumární objem relativních hodnot za ucelený kalendářní rok, v němž se nachází den, za který bude prováděno zúčtování odchylek,
---|---
akr| je aktuální kalendářní rok,
čKTDDn,d,čhnorm| je relativní hodnota n-tého normalizovaného typového diagramu ve dni d, ve čtvrthodině čh,
c)
pro dané odběrné místo se použije hodnota odběru elektřiny z posledního odečtového období, označená jako Efak. Plánovaný roční odběr elektřiny platný pro dané odběrné místo Eplan je pak úměrný poslední hodnotě mezi odečty v poměru příslušných sum relativních hodnot typových diagramů podle vztahu
Eplan=KrKf×Efak.
(2)
Plánovaný roční odběr elektřiny pro odběrné místo zákazníka s měřením typu C, pro jehož stanovení se nepoužije postup podle odstavce 1, je rovna průměrné hodnotě odběru elektřiny se stejným typovým diagramem a stejnou velikostí jističe jako u daného odběru elektřiny. Průměrná hodnota odběru elektřiny je určena na základě tarifní statistiky zpracované Úřadem na základě podkladů předaných provozovateli distribučních soustav. Hodnoty průměrných odběrů elektřiny poskytnuté Úřadem, které platí po celý kalendářní rok, operátor trhu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 3 kalendářní měsíce před prvním dnem dodávky daného kalendářního roku.
(3)
V případě, že odběrné místo je osazeno měřicím zařízením s více číselníky (vícetarifní měření), je pro odhad odběru elektřiny použit součet naměřených odběrů elektřiny ze všech číselníků.
(4)
Plánovaný roční odběr elektřiny jednotlivých zákazníků určený a přepočtený na normální klimatické podmínky je stanovený provozovatelem distribuční soustavy jednotlivě pro odběrná místa zákazníků s měřením typu C. Operátorovi trhu jsou předávány tyto informace jednotlivě pro odběrná místa zákazníků s měřením typu C, která jsou jednotlivě registrována v informačním systému operátora trhu se statusem aktivní podle § 17 odst. 1, a agregovaně za ostatní zákazníky s měřením typu C po třídách typových diagramů. Plánovaný roční odběr elektřiny je uveden v kWh.
(5)
U odběrného místa s měřením typu C, které je registrováno u operátora trhu s kategorií C1, C2 nebo C3 po dobu alespoň dvanácti po sobě následujících měsíců, se dosadí za hodnotu Efak v odstavci 1 písm. c) suma odběrů elektřiny za předcházejících dvanáct měsíců a současně se zohlední toto období při odečtu odběru elektřiny pro výpočet koeficientu Kf.“.
77.
V příloze č. 8 odstavec 6 zní:
„(6)
Na základě cen regulační energie podle odstavců 1 až 3, které jsou zúčtovány a následně vypořádány mezi operátorem trhu a poskytovatelem podpůrné služby nebo provozovatelem přenosové soustavy, stanoví operátor trhu pro každý vyhodnocovací interval zúčtovací cenu protiodchylky takto:
a)
je-li systémová odchylka záporná nebo rovna nule, je zúčtovací cenou protiodchylky vážený průměr z cen kladné regulační energie dodané ve vyhodnocovacím intervalu; pokud je vážený průměr cen kladné regulační energie dodané ve vyhodnocovacím intervalu záporný, je zúčtovací cena protiodchylky rovna nule,
b)
je-li systémová odchylka kladná, je zúčtovací cenou protiodchylky vážený průměr z cen záporné regulační energie dodané ve vyhodnocovacím intervalu; pokud je vážený průměr cen záporné regulační energie dodané ve vyhodnocovacím intervalu kladný, je zúčtovací cena protiodchylky rovna nule.“.
78.
V příloze č. 8 odst. 9 písm. a) se slova „blokové kontrakty uzavřené na vnitrodenním trhu s elektřinou“ nahrazují slovy „ceny a množství blokových kontraktů uzavřených na vnitrodenním trhu s elektřinou a ceny a množství nabídek zobchodovaných prostřednictvím vnitrodenních aukcí“.
79.
Příloha č. 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 zní:
„Příloha č. 8
Způsob zúčtování regulační energie
(1)
Cena za dodanou regulační energii, která je zúčtována operátorem trhu s poskytovatelem podpůrné služby nebo provozovatelem přenosové soustavy podle
a)
§ 10 odst. 2 písm. a), je v příslušném směru a v příslušném intervalu produktu stanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice5) rovna marginální ceně, nebo v případě deaktivace standardního produktu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací, pokud je v příslušném intervalu absolutní hodnota nabídkové ceny vyšší než absolutní hodnota marginální ceny, je rovna nabídkové ceně deaktivované nabídky; pokud dodávka regulační energie nebo její část nesplňuje požadavky na kvalitu průběhu dodávky regulační energie stanovené provozovatelem přenosové soustavy, je cena rovna nule,
b)
§ 10 odst. 2 písm. a) pro účely ověření schopností poskytovatele podpůrných služeb, je rovna nabídkové ceně,
c)
§ 10 odst. 2 písm. b), je v příslušném směru a v příslušném intervalu produktu stanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice5) rovna marginální ceně, nebo v případě deaktivace standardního produktu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací, pokud je v příslušném intervalu absolutní hodnota nabídkové ceny vyšší než absolutní hodnota marginální ceny, je rovna nabídkové ceně deaktivované nabídky; pokud dodávka regulační energie nebo její část nesplňuje požadavky na kvalitu průběhu dodávky regulační energie stanovené provozovatelem přenosové soustavy, je cena rovna nule,
d)
§ 10 odst. 2 písm. c) pro dodávku regulační energie ze zahraničí, je rovna nabídkové ceně regulační energie v příslušném směru,
e)
§ 10 odst. 2 písm. c) pro proces vzájemné výměny systémových odchylek, je v případě dostupných přeshraničních kapacit rovna 15minutovému váženému průměru marginálních cen z Evropské platformy pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací, nebo v případě nedostupných přeshraničních kapacit nebo nezapojení do Evropské platformy pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací je rovna 15minutovému váženému průměru marginálních cen z lokálního žebříčku nabídek regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací; nebyla-li v rámci procesu vzájemné výměny systémových odchylek aktivována regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací v příslušném směru, je cena stanovená postupem podle odstavce 10.
(2)
Není-li možné podle odstavce 1 určit cenu regulační energie pro produkt stanovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice5) nebo pro regulační energii z důvodu, že ve vyhodnocovacím intervalu nebyla dodána žádná regulační energie proti směru systémové odchylky, je cena regulační energie rovna nule.
(3)
Cena regulační energie podle odstavce 1 nebo 2 vstupuje pro stanovení zúčtovací ceny odchylky a protiodchylky při
a)
standardním produktu regulační energie ze záloh pro náhradu5) podle § 10 odst. 2 písm. a) a b) v příslušném směru za 15minutový interval,
b)
standardním produktu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací5) podle § 10 odst. 2 písm. a) a b) v příslušném směru za 15minutový interval,
c)
standardním produktu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací5) podle § 10 odst. 2 písm. a) a b) jako vážený průměr marginálních cen dodané regulační energie v příslušném směru za 15minutový interval,
d)
specifickém produktu5) podle § 10 odst. 2 písm. a) v příslušném směru za vyhodnocovací interval,
e)
regulační energii podle § 10 odst. 2 písm. c) v příslušném směru za vyhodnocovací interval,
f)
procesu vzájemné výměny systémových odchylek podle § 10 odst. 2 písm. c) v příslušném směru za 15minutový interval.
(4)
Na základě cen regulační energie podle odstavců 1 až 3, které jsou zúčtovány a následně vypořádány mezi operátorem trhu a poskytovatelem podpůrné služby nebo provozovatelem přenosové soustavy, nebo na základě ceny pobídkové komponenty podle odstavce 8, stanoví operátor trhu pro každý vyhodnocovací interval zúčtovací cenu odchylky takto:
a)
je-li systémová odchylka záporná nebo rovna nule a zároveň nejvyšší cena dodané kladné regulační energie stanovená podle odstavce 3
1.
je rovna nebo nižší než mezní cena určující přechod na systém výpočtu pomocí průměrných cen podle cenového rozhodnutí Úřadu, je zúčtovací cenou odchylky ve směru systémové odchylky nejvyšší cena kladné regulační energie dodané ve vyhodnocovacím intervalu; je-li takto stanovená zúčtovací cena nižší než cena pobídkové komponenty podle odstavce 8 písm. a) a b), je zúčtovací cenou odchylky nejvyšší cena pobídkové komponenty,
2.
je vyšší než mezní cena určující přechod na systém výpočtu pomocí průměrných cen podle cenového rozhodnutí Úřadu, je zúčtovací cena odchylky ve směru systémové odchylky stanovena postupem pro výpočet poměrných celkových nákladů na odchylku podle vzorce
ZCO=∑NRe–SO,
kde
ZCO| je zúčtovací cena odchylky,
---|---
NRe| je náklad na zajištění kladné a záporné regulační energie,
SO| je systémová odchylka;
je-li takto stanovená zúčtovací cena nižší než cena pobídkové komponenty podle odstavce 8 písm. a), je zúčtovací cenou odchylky cena této pobídkové komponenty; je-li takto stanovená zúčtovací cena vyšší, než je cena stanovená postupem podle písmene a) bodu 1, neuplatní se hodnota mezní ceny a zúčtovací cena odchylky se stanoví podle písmene a) bodu 1,
b)
je-li systémová odchylka kladná a zároveň nejnižší cena dodané záporné regulační energie stanovená podle odstavce 3
1.
je rovna nebo vyšší než mezní cena určující přechod na systém výpočtu pomocí průměrných cen podle cenového rozhodnutí Úřadu, je zúčtovací cenou odchylky ve směru systémové odchylky nejnižší cena záporné regulační energie dodané ve vyhodnocovacím intervalu; je-li takto stanovená zúčtovací cena vyšší než cena pobídkové komponenty podle odstavce 8 písm. a) a b), je zúčtovací cenou odchylky nejnižší cena pobídkové komponenty podle odstavce 8 písm. a) a b),
2.
je nižší než mezní cena určující přechod na systém výpočtu pomocí průměrných cen podle cenového rozhodnutí Úřadu, je zúčtovací cena odchylky ve směru systémové odchylky stanovena postupem pro výpočet poměrných celkových nákladů na odchylku podle vzorce
ZCO=∑NRe–SO,
kde
ZCO| je zúčtovací cena odchylky,
---|---
NRe| je náklad na zajištění kladné i záporné regulační energie,
SO| je systémová odchylka;
je-li takto stanovená cena vyšší než cena pobídkové komponenty podle odstavce 8 písm. a), je zúčtovací cenou odchylky cena této pobídkové komponenty; je-li takto stanovená zúčtovací cena nižší, než je cena stanovená postupem podle písmene b) bodu 1, neuplatní se hodnota mezní ceny a zúčtovací cena odchylky se stanoví podle písmene b) bodu 1.
(5)
Pro vyhodnocovací interval, ve kterém byla aktivována provozovatelem přenosové soustavy opatření v rámci předcházení stavu nouze podle jiného právního předpisu15), je zúčtovací cena odchylky stanovena podle odstavce 4 písm. a) bodu 2, nebo odstavce 4 písm. b) bodu 2, nejvýše však jako 110 % hodnoty CVDT podle odstavce 8. Pokud není možné hodnotu CVDT stanovit postupem podle odstavce 8, postupuje se podle odstavce 4.
(6)
Na základě cen regulační energie podle odstavců 1 až 3, které jsou zúčtovány a následně vypořádány mezi operátorem trhu a poskytovatelem podpůrné služby nebo provozovatelem přenosové soustavy, stanoví operátor trhu pro každý vyhodnocovací interval zúčtovací cenu protiodchylky rovnu zúčtovací ceně odchylky.
(7)
Při stanovení zúčtovací ceny odchylky operátor trhu nepřihlíží k cenám podle § 10 odst. 3.
(8)
Cena pobídkové komponenty je stanovena
a)
váženým průměrem cen krátkodobého trhu ve vyhodnocovacím intervalu, kde
1\\. SO ≤ 0;| PVDT = CVDT \\+ k,
---|---
2\\. SO > 0;| PVDT = CVDT \\- k,
kde
SO| je systémová odchylka,
---|---
k (Kč)| je cena usměrňující výslednou hodnotu ceny pobídkové komponenty PVDT; cena k je stanovena cenovým rozhodnutím Úřadu,
PVDT (Kč/MWh)| je pobídková komponenta vstupující do výpočtu zúčtovací ceny odchylky,
CVDT (Kč/MWh)| je vážený průměr cen zobchodovaných nabídek uzavřených pro vyhodnocovací interval na vnitrodenním trhu s elektřinou. V případě, že na vnitrodenním trhu s elektřinou bylo pro vyhodnocovací interval zobchodováno množství menší než 25 MWh, stanoví se CVDT jako vážený průměr z váženého průměru cen zobchodovaných nabídek uzavřených pro vyhodnocovací interval na vnitrodenním trhu s elektřinou a ceny dosažené na denním trhu s elektřinou ve vyhodnocovacím intervalu. Váhou je množství energie zobchodované na vnitrodenním trhu s elektřinou a množství energie zobchodované na denním trhu s elektřinou, které je doplněno do 25 MWh, je-li zobchodované množství na vnitrodenním trhu menší než 25 MWh. V případě, že na vnitrodenním trhu s elektřinou nebylo zobchodováno žádné množství energie pro vyhodnocovací interval, je CVDT rovna ceně dosažené na denním trhu s elektřinou ve vyhodnocovacím intervalu. Do výpočtu CVDT se nezahrnují ceny a množství blokových kontraktů uzavřených na vnitrodenním trhu s elektřinou a ceny a množství nabídek zobchodovaných prostřednictvím vnitrodenních aukcí. Ceny z vnitrodenního trhu a denního trhu se pro účely zúčtování odchylek přepočtou z EUR/MWh na Kč/MWh denním kurzem, který je stanoven Českou národní bankou na den, za který se zúčtovávají odchylky, nebo denním kurzem posledního předcházejícího pracovního dne, pokud den, za který se zúčtovávají odchylky, není pracovním dnem,
b)
velikostí systémové odchylky ve vyhodnocovacím intervalu, kde
1\\. SO ≤ 0;| PSO = REAfrr – α * SO,
---|---
2\\. SO > 0;| PSO = REAfrr – β * SO,
kde
SO| je systémová odchylka,
---|---
PSO (Kč/MWh)| je pobídková komponenta vstupující do výpočtu zúčtovací ceny odchylky,
REAfrr (Kč/MWh)| je marginální cena standardního produktu regulační energie dodané proti směru systémové odchylky stanovená podle odstavce 3 písm. c) v daném vyhodnocovacím intervalu,
α, β (Kč/MWh2)| je cena usměrňující výslednou hodnotu pobídkové komponenty PSO; cena α a β je stanovena cenovým rozhodnutím Úřadu.
(9)
Pro určení směru platby za odchylku v závislosti na systémové odchylce, zúčtovací ceně odchylky a pozici subjektu zúčtování platí
Systémová odchylka| Zúčtovací cena odchylky| Pozice subjektu
zúčtování| Směr plateb
---|---|---|---
< 0| > 0| v odchylce| subjekt zúčtování platí operátorovi trhu
v protiodchylce| operátor trhu platí subjektu zúčtování
< 0| v odchylce| operátor trhu platí subjektu zúčtování
v protiodchylce| subjekt zúčtování platí operátorovi trhu
> 0| > 0| v odchylce| operátor trhu platí subjektu zúčtování
v protiodchylce| subjekt zúčtování platí operátorovi trhu
< 0| v odchylce| subjekt zúčtování platí operátorovi trhu
v protiodchylce| operátor trhu platí subjektu zúčtování
V případě, že je systémová odchylka rovna nule, platí stav odpovídající stavu, kdy je systémová odchylka záporná.
(10)
Nebyla-li ve vyhodnocovacím intervalu dodána žádná regulační energie pro řešení stavů nerovnováhy v České republice podle § 10 odst. 2, stanoví operátor trhu zúčtovací cenu odchylky a protiodchylky hodnotou neuskutečněné aktivace regulační energie. Cena neuskutečněné aktivace regulační energie je určena jako průměr cen sestávající z první nabídky s nejvyšší cenou záporné regulační energie v lokálním žebříčku pro zápornou regulační energii ze záloh pro automatickou regulaci frekvence a výkonové rovnováhy a první nabídky s nejnižší cenou kladné regulační energie v lokálním žebříčku pro kladnou regulační energii ze záloh pro automatickou regulaci frekvence a výkonové rovnováhy. Výsledná cena je zúčtována v absolutní hodnotě. Směr plateb se určí podle systémové odchylky rovnající se nule podle odstavce 9.
15)
Vyhláška č. 193/2023 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu.“.
80.
V přílohách č. 9 a 10 se za slova „Σ ř. 13i + Σ ř. 15i ≤ Σ ř. 12i, kde i = a až d“ na samostatný řádek vkládají slova „Σ (ř. 13i sl. A) + Σ (ř. 14i sl. A) + Σ (ř. 15i sl. A) ≤ Σ ř. 12i, kde i = a až d“.
81.
V příloze č. 12 se za slova „NN – nízké napětí.“ na samostatné řádky vkládají slova „Platí, že:“ a „Σ ř. 4i + ř. 11 + ř. 12a + ř. 12b ≤ Σ ř. 3i – ř. 18b – ř. 18d, kde i = a“.
84.
V příloze č. 21a se slova „je množství podporované elektřiny v MWh z obnovitelného zdroje s v hodinovém zeleném bonusu za kalendářní měsíc v hodině h v kalendářním měšíci, ve které je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je referenční výkupní cena“ nahrazují slovy „je množství elektřiny v MWh z obnovitelného zdroje s s podporou v režimu hodinového zeleného bonusu v hodině h, ve které je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je referenční výkupní cena RVCst, za kalendářní měsíc“.
85.
V příloze č. 21b se slova „je množství podporované elektřiny v MWh z obnovitelného zdroje s v hodinovém zeleném bonusu za kalendářní měsíc v hodině h v kalendářním měšíci, ve které je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je referenční aukční cena“ nahrazují slovy „je množství elektřiny v MWh z obnovitelného zdroje s s podporou v režimu hodinového aukčního bonusu v hodině h, ve které je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je referenční aukční cena RACs, za kalendářní měsíc“.
86.
Přílohy č. 22 až 24 včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 22
Způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje
Výše hodinového zeleného bonusu z výkupní ceny v Kč/MWh pro elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje v hodině h, kterou operátor trhu hradí výrobci, je stanovena vzorcem
ZBHs = VCst – HCh + Ors,| je – li 0 ≤ HCh < VCst,
---|---
v případě výrobny uvedené do provozu do 31. prosince 2015
ZBHs = VCst + Ors,| je – li HCh < 0,
---|---
v případě výrobny uvedené do provozu od 1. ledna 2016
ZBHs = 0,| je – li HCh < 0,
---|---
ZBHs = 0,| je – li HCh > VCst,
kde
ZBHs| je výše hodinového zeleného bonusu obnovitelného zdroje s v Kč/MWh,
---|---
VCst| je výše výkupní ceny t obnovitelného zdroje s v Kč/MWh stanovená cenovým rozhodnutím Úřadu,
HCh| je hodinová cena elektřiny v Kč/MWh dosažená na denním trhu v hodině h a zveřejněná operátorem trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup,
Ors| je výše průměrné předpokládané ceny odchylky obnovitelného zdroje s v Kč/MWh stanovená cenovým rozhodnutím Úřadu.
Příloha č. 23
Způsob stanovení hodinového zeleného bonusu z referenční výkupní ceny na elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje
Výše hodinového zeleného bonusu z referenční výkupní ceny v Kč/MWh pro elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje v hodině h, kterou operátor trhu hradí výrobci, je stanovena vzorcem
ZBHs = RVCst – HCh + Ors,| je – li 0 ≤ HCh < RVCst,
---|---
v případě výrobny uvedené do provozu do 31. prosince 2015
ZBHs = RVCst + Ors,| je – li HCh < 0,
---|---
v případě výrobny uvedené do provozu od 1. ledna 2016
ZBHs = 0,| je – li HCh < 0,
---|---
ZBHs = 0,| je – li HCh > RVCst,
kde
ZBHs| je výše hodinového zeleného bonusu obnovitelného zdroje s v Kč/MWh,
---|---
RVCst| je výše referenční výkupní ceny t obnovitelného zdroje s v Kč/MWh stanovená cenovým rozhodnutím Úřadu,
HCh| je hodinová cena elektřiny v Kč/MWh dosažená na denním trhu v hodině h a zveřejněná operátorem trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup,
Ors| je výše průměrné předpokládané ceny odchylky obnovitelného zdroje s v Kč/MWh stanovená cenovým rozhodnutím Úřadu.
Příloha č. 24
Způsob stanovení hodinového aukčního bonusu na elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje
Výše hodinového aukčního bonusu na elektřinu z obnovitelného zdroje v hodině h, kterou operátor trhu hradí výrobci, je stanovena vzorcem
ABs = RACs – HCh,| je – li 0 ≤ HCh < RACs,
---|---
v případě výrobny uvedené do provozu do 31. prosince 2015
ABs = RACs,| je – li HCh < 0,
---|---
v případě výrobny uvedené do provozu od 1. ledna 2016
ABs = 0,| je – li HCh < 0,
---|---
ABs = 0,| je – li HCh > RACs,
kde
ABs| je výše aukčního bonusu obnovitelného zdroje s v Kč/MWh,
---|---
RACs| je výše referenční aukční ceny v Kč/MWh podle rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce obnovitelného zdroje s,
HCh| je hodinová cena elektřiny v Kč/MWh dosažená na denním trhu v hodině h a zveřejněná operátorem trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
87.
V nadpisu přílohy č. 26 se za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
88.
V příloze č. 26 se v odstavci 1 za slova „typu C“ vkládají slova „kategorie C4“.
89.
Doplňují se přílohy č. 27 a 28, které včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 27
320kB
Příloha č. 28
369kB
“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
V případě, že je u operátora trhu registrováno pod jedním identifikačním číselným kódem odběrné místo zákazníka, do něhož je připojena výrobna elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona, nebo předávací místo výrobny elektřiny, ve kterém se uskutečňuje odběr z distribuční soustavy a současně dodávka do distribuční soustavy, provozovatel distribuční soustavy registruje do 30. června 2025 u operátora trhu jednotlivá předávací místa podle § 16 odst. 2 a § 16a nebo 16b vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Jedná-li se o odběrné místo zákazníka provozujícího výrobnu elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona, který hodlá využít právo sdílet vyrobenou elektřinu, postupuje provozovatel distribuční soustavy podle věty první na základě žádosti zákazníka bez zbytečného odkladu.
3.
Výrobce elektřiny se smlouvou o připojení uzavřenou přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky předá provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, k jehož soustavě je výrobna elektřiny připojena, za účelem prokázání splnění podmínky podle § 53a odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 408/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, údaje o typu používaných generátorů a jejich jmenovitém výkonu. Tyto údaje použije provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy pro následující vyúčtování plateb za zajišťování přenosu nebo distribuce elektřiny do doby účinnosti změny smlouvy o připojení.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA VYHLÁŠKY Č. 490/2021 SB.
Čl. III
Ve vyhlášce č. 490/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, se v čl. I bod 64 zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 7, 13 až 25, 27 až 34, 40 až 45, 47, 58, 65, 68, 69, 76, 79, 87 a 88, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, čl. I bodů 3, 4, 6, 39 a 49 a čl. II bodu 1, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, a čl. I bodů 1, 2, 36 až 38, 46, 48, 50 až 56, 59 až 62, 66, 70, 71, 73 až 75 a 89 a čl. II bodu 3, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.
Předseda Rady:
Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
|
Vyhláška č. 5/2024 Sb.
|
Vyhláška č. 5/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 1. 2024 17:36:37, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 5/2024
* Čl. I - Vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 416/2016 Sb., vyhlášky č. 326/2018 Sb., vyhlášky č. 277/2021 Sb., vyhlášky č. 223/2022 Sb. a vyhlášky č. 405/2022 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2024
5
VYHLÁŠKA
ze dne 28. prosince 2023,
kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 176/2022 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 416/2016 Sb., vyhlášky č. 326/2018 Sb., vyhlášky č. 277/2021 Sb., vyhlášky č. 223/2022 Sb. a vyhlášky č. 405/2022 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu.“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. a) se za slova „zásobníku plynu,“ vkládají slova „hraničním bodu zásobníku plynu,“.
3.
V § 2 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
hraničním bodem zásobníku plynu – hraniční předávací místo mezi zásobníkem plynu a plynárenskou soustavou sousedního státu.“.
4.
V § 3 odst. 2 se za slova „plynu a přepravní soustavou“ vkládají slova „ , předávacích míst mezi zásobníkem plynu a plynárenskou soustavou sousedního státu“.
5.
V § 5 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
hraničním bodům zásobníků plynu ve spolupráci s provozovatelem zásobníku plynu poskytujícím službu přeshraničního využití zásobníku plynu a dotčeným provozovatelem přepravní soustavy sousedního vstupně-výstupního systému.“.
6.
V § 30 odst. 2 písm. d) se slova „rozdílu mezi výší rezervované kapacity subjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkem v tomto bodě a podanou nominací“ nahrazují slovy „výše podané nominace“.
7.
V § 30a odst. 5 se slova „ , nejvýše však 50 % přepravní kapacity rezervované smlouvou o službě přepravy plynu“ zrušují.
8.
V § 50 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
V případě zásobníku plynu umožňujícího poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu se převod plynu uskutečňuje pouze mezi stavovými podúčty českého vstupně-výstupního systému nebo mezi stavovými podúčty sousedního vstupně-výstupního systému. Odstavec 9 se použije pouze pro stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému.“.
9.
V § 52 odst. 3 se slova „celé m3 nebo kWh nebo kWh/den“ nahrazují slovy „celé m3, kWh, kWh/den, MWh nebo MWh/den“.
10.
V § 59 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Při prodeji nevytěženého plynu ze zásobníku plynu umožňujícího poskytnutí služby přeshraničního využití zásobníku plynu se odstavce 1 až 4 použijí pouze pro stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému.“.
11.
V nadpisu § 60 se slova „při omezení nebo přerušení uskladňování plynu“ zrušují.
12.
V § 60 odst. 1 se za slova „uskladňování plynu“ vkládají slova „podle § 60 odst. 1 písm. f) energetického zákona“.
13.
V § 60 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Provozovatel zásobníku plynu krátí podle odstavce 1 rezervované skladovací kapacity s přerušitelným výkonem postupem stanoveným v řádu provozovatele na základě ceny za jednotku přerušitelného vtláčecího nebo těžebního výkonu v pořadí od nejnižší ceny po nejvyšší, na základě pořadí podle časové značky přijetí žádosti o rezervaci skladovací kapacity v pořadí od nejpozději přijaté žádosti po nejdříve přijatou, na základě poměrného krácení, nebo na základě kombinace těchto principů.“.
14.
V § 60 odst. 3 větě první se za slovo „krátí“ vkládají slova „podle odstavce 1“, ve větě třetí se slovo „plánované“ zrušuje a za slovo „přerušení“ se vkládají slova „nebo omezení“.
15.
V § 60 odstavec 5 zní:
„(5)
V případech odlišných od odstavce 1 krátí provozovatel zásobníku plynu rezervované skladovací kapacity s přerušitelným výkonem způsobem definovaným v řádu provozovatele zásobníku plynu.“.
16.
V § 61 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a v případě zásobníku plynu umožňujícího poskytnutí služby přeshraničního využití zásobníku plynu zveřejňuje tyto údaje v rozlišení za každý vstupně-výstupní systém“.
17.
Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní:
㤠61a
Pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu
(1)
V případě poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu je pro každou smlouvu o uskladňování veden stavový účet rozdělený na stavové podúčty pro každý vstupně-výstupní systém. Provozovatel zásobníku plynu eviduje objem vtláčeného plynu v rozsahu potvrzené nominace uskladňování nebo renominace uskladňování na stavovém podúčtu odpovídajícího vstupně-výstupního systému.
(2)
Provozovatel zásobníku plynu poskytuje službu přeshraničního využití zásobníku plynu do výše evidovaného množství plynu na přilehlém stavovém podúčtu vstupně-výstupního systému ukladatele v případě, že objem těženého plynu v rozsahu nominace uskladňování nebo renominace uskladňování ze stavového podúčtu odpovídajícího vstupně-výstupního systému převyšuje množství plynu evidované na tomto podúčtu a na stavovém podúčtu přilehlého vstupně-výstupního systému téhož žadatele je evidováno množství plynu umožňující potvrzení podané nominace uskladňování nebo renominace uskladňování v rámci stavového účtu tohoto žadatele.
(3)
Provozovatel zásobníku plynu eviduje objem těženého plynu v rozsahu potvrzené nominace nebo renominace uskladňování na stavovém podúčtu odpovídajícího vstupně-výstupního systému.“.
18.
V § 65 odst. 1 se za slovo „soustavy“ vkládají slova „nebo provozovatel přepravní soustavy sousedního vstupně-výstupního systému“.
19.
V § 65 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo provozovateli přepravní soustavy sousedního vstupně-výstupního systému“.
20.
V § 66 odst. 1 se slova „ , distribuce a uskladňování“ zrušují.
21.
V § 66 odst. 3 větě druhé se za slovy „nominace uskladňování v termínu podle“ slova „odstavce 1“ nahrazují textem „§ 68 odst. 2“.
22.
V § 69 odst. 4 se slovo „plynárenského“ nahrazuje slovem „kalendářního“ a slova „plynárenské“ a „plynárenském“ se zrušují.
23.
V § 71 odst. 3 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 2“, slovo „plynárenského“ se nahrazuje slovem „kalendářního“ a slovo „plynárenské“ se zrušuje.
24.
V § 83 odst. 3 písm. b) se za slovo „účastníka;“ vkládají slova „vyjma mimořádného stavu nouze jsou“ a slova „odchylky jsou“ se nahrazují slovem „odchylky“.
25.
V § 83 odst. 3 písm. c) se za slovo „odchylku;“ vkládají slova „vyjma mimořádného stavu nouze jsou“ a slova „odchylky jsou“ se nahrazují slovem „odchylky“.
26.
V § 85 odst. 1 se za slovo „odchylek,“ vkládají slova „vypořádáním odchylek při mimořádném stavu nouze,“.
27.
Za § 96a se vkládá nový § 96b, který včetně nadpisu zní:
㤠96b
Předávání a zveřejňování údajů provozovatelem zásobníku plynu poskytujícím službu přeshraničního využití zásobníku plynu
(1)
Nejpozději do 12:00:00 hodin kalendářního dne předá provozovatel zásobníku plynu poskytující službu přeshraničního využití zásobníku plynu operátorovi trhu za předcházející plynárenský den
a)
hodnotu alokovaného množství plynu na vstupním a výstupním bodě virtuálního zásobníku plynu v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne,
b)
množství plynu převedené mezi stavovými podúčty českého vstupně-výstupního systému po jednotlivých hodinách plynárenského dne v rozdělení na souhrnnou hodnotu kladných převodů a souhrnnou hodnotu záporných převodů,
c)
množství plynu převedené mezi stavovými podúčty sousedního vstupně-výstupního systému po jednotlivých hodinách plynárenského dne v rozdělení na souhrnnou hodnotu kladných převodů a souhrnnou hodnotu záporných převodů,
d)
souhrnnou hodnotu množství plynu předaného z jednotlivých stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne,
e)
souhrnnou hodnotu množství plynu předaného z jednotlivých stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne,
f)
souhrnnou hodnotu množství plynu evidovaného na stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne,
g)
souhrnnou hodnotu množství plynu evidovaného na stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne,
h)
hodnotu alokovaného množství plynu na vstupním a výstupním hraničním bodě zásobníku plynu v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne,
i)
hodnotu množství plynu evidovaného na jednotlivých stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne,
j)
hodnotu množství plynu evidovaného na jednotlivých stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne,
k)
hodnotu množství plynu předaného ze stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne v rozdělení po jednotlivých stavových účtech,
l)
hodnotu množství plynu předaného ze stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne v rozdělení po jednotlivých stavových účtech,
m)
hodnotu množství plynu změřenou na vstupu do zásobníku plynu z plynárenské soustavy sousedního státu a na výstupu ze zásobníku plynu do plynárenské soustavy sousedního státu na konci plynárenského dne,
n)
hodnotu množství plynu předaného z jednotlivých stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne,
o)
hodnotu množství plynu předaného z jednotlivých stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému v rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne.
(2)
Nejpozději do 12:00:00 hodin desátého kalendářního dne plynárenského měsíce předá provozovatel zásobníku plynu poskytující službu přeshraničního využití zásobníku plynu operátorovi trhu opravné hodnoty předaných údajů za předcházející plynárenský měsíc podle odstavce 1 písm. i) a j) za každý jeden plynárenský den a
a)
hodnotu množství plynu alokovaného na vstupním a výstupním bodě virtuálního zásobníku plynu na konci každého plynárenského dne v rozdělení po jednotlivých stavových účtech,
b)
hodnotu množství plynu převedeného mezi stavovými podúčty českého vstupně-výstupního systému za každý plynárenský den v rozdělení na kladné a záporné převody po jednotlivých stavových účtech,
c)
hodnotu množství plynu převedeného mezi stavovými podúčty sousedního vstupně-výstupního systému za každý plynárenský den v rozdělení na kladné a záporné převody po jednotlivých stavových účtech,
d)
souhrnnou hodnotu množství plynu evidovaného na stavových podúčtech na konci každého plynárenského dne v rozdělení na český vstupně-výstupní systém a sousední vstupně-výstupní systém,
e)
hodnotu množství plynu alokovaného na vstupním a výstupním hraničním bodě zásobníku plynu na konci každého plynárenského dne v rozdělení po jednotlivých stavových účtech,
f)
hodnotu množství plynu spotřebovaného na technologickou spotřebu a provozní účely provozovatele zásobníku plynu na konci každého plynárenského dne předchozího plynárenského měsíce.
(3)
Provozovatel zásobníku plynu předává údaje podle odstavců 1 a 2 včetně údajů ze stavových účtů vedených pro účely evidence technologické spotřeby a provozní účely provozovatele zásobníku plynu.
(4)
Nejpozději do 12:00:00 hodin kalendářního dne předá provozovatel přepravní soustavy operátorovi trhu a provozovateli zásobníku plynu poskytujícímu službu přeshraničního využití zásobníku plynu údaje o množství plynu změřeného na vstupu do zásobníku plynu z přepravní soustavy a na výstupu ze zásobníku plynu do přepravní soustavy za předcházející plynárenský den.
(5)
Provozovatel zásobníku plynu poskytující službu přeshraničního využití zásobníku plynu předává provozovateli přepravní soustavy údaje v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), d) až g), i), k) až o), odstavce 2 písm. a), b), d) a f) a souhrnnou hodnotu podle odstavce 1 písm. j).
(6)
V případě, že výsledek výpočtu denní bilance služby přeshraničního využití zásobníku plynu ke konci plynárenského dne nebo výsledek výpočtu měsíční bilance služby přeshraničního zásobníku plynu ke konci plynárenského měsíce podle přílohy č. 21 k této vyhlášce se nerovná nule, předá provozovatel zásobníku plynu poskytující službu přeshraničního využití zásobníku plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy opravné údaje hodnot předaných podle odstavce 1 nejpozději do 11:00:00 hodin třetího kalendářního dne po termínu podle § 103a odst. 2 a opravné údaje hodnot předaných podle odstavce 2 nejpozději do 2 dnů po termínu podle § 103a odst. 3.“.
28.
Za § 103 se vkládá nový § 103a, který zní:
㤠103a
(1)
Operátor trhu zveřejňuje nejpozději do 13:00:00 hodin kalendářního dne hodnotu podle § 96b odst. 1 písm. k) a l) souhrnně za všechny stavové podúčty za předcházející plynárenský den.
(2)
Operátor trhu zpřístupní provozovateli přepravní soustavy a provozovateli zásobníku plynu poskytujícímu službu přeshraničního uskladňovaní plynu nejpozději do 13:00:00 hodin kalendářního dne
a)
rozdíl mezi součtem hodnot podle § 96b odst. 1 písm. h) za předchozí plynárenský den a množstvím plynu podle § 96b odst. 1 písm. m) za předchozí plynárenský den,
b)
rozdíl mezi součtem hodnot podle § 96b odst. 1 písm. a) za předchozí plynárenský den a množstvím plynu podle § 96b odst. 4 za předchozí plynárenský den,
c)
denní bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu podle bodu I. přílohy č. 21 k této vyhlášce.
(3)
Operátor trhu zpřístupní provozovateli přepravní soustavy a provozovateli zásobníku plynu poskytujícímu službu přeshraničního uskladňovaní nejpozději do 12:00:00 hodin jedenáctého dne plynárenského měsíce
a)
souhrnnou hodnotu rozdílů mezi součtem hodnot podle § 96b odst. 2 písm. e) a § 96b odst. 1 písm. m) za jednotlivé plynárenské dny předchozího plynárenského měsíce,
b)
souhrnnou hodnotu rozdílů mezi součtem hodnot podle § 96b odst. 2 písm. a) a § 96b odst. 4 za jednotlivé plynárenské dny předchozího plynárenského měsíce,
c)
měsíční bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu podle bodu II. přílohy č. 21 k této vyhlášce.
(4)
Operátor trhu zpřístupní provozovateli přepravní soustavy a provozovateli zásobníku plynu poskytujícímu službu přeshraničního uskladňovaní nejpozději do 13:00:00 hodin patnáctého dne kalendářního roku souhrnnou hodnotu rozdílů podle odstavce 3 písm. a) a souhrnnou hodnotu rozdílů podle odstavce 3 písm. b) za jednotlivé plynárenské měsíce předchozího kalendářního roku.
(5)
Opravné údaje předané podle § 96b odst. 6 zveřejní operátor trhu neprodleně po jejich zpracování.“.
29.
V § 116 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokud subjekt zúčtování podle odstavce 1 následující kalendářní den v 8:00:00 hodin nemá nadále potřebné finanční zajištění pro pokrytí dodávek do odběrných míst zákazníků, operátor trhu pozastaví možnost nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynem. Operátor trhu neprodleně zveřejní informaci o pozastavení možnosti subjektu zúčtování nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynem způsobem umožňujícím dálkový přístup. Operátor trhu neprodleně poskytne výčet EIC kódů odběrných míst, jichž se daná skutečnost týká, všem registrovaným účastníkům trhu s plynem v informačním systému operátora trhu.“.
30.
V § 118 odstavec 5 zní:
„(5)
Dodavateli plynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat plyn nebo nemá zajištěnu službu přepravní nebo distribuční soustavy v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, operátor trhu pozastaví možnost nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynem. Operátor trhu neprodleně poskytne výčet EIC kódů odběrných míst, jichž se daná skutečnost týká, všem registrovaným účastníkům trhu s plynem v informačním systému operátora trhu. Operátor trhu neprodleně zveřejní informaci o pozastavení možnosti subjektu zúčtování nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynem způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro odběrná místa zákazníků, jejichž dodavatel plynu pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat plyn nebo nemá zajištěnu službu přepravní nebo distribuční soustavy v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, se použijí postup a termíny podle § 116 odst. 5, § 117 a tohoto paragrafu obdobně.“.
31.
V § 119 odst. 3 písm. a) se slovo „pátého“ nahrazuje slovem „čtvrtého“.
32.
Doplňuje se příloha č. 21, která zní:
„Příloha č. 21
Postup vytvoření bilance služby přeshraničního využití zásobníku plynu
I.
Denní bilance služby přeshraničního využití zásobníku plynu ke konci plynárenského dne ∆CBSd se vypočte tímto způsobem:
∆CBSd = ∆QZ \\+ ∆QCZ,
kde
∆QZ| je souhrnná změna množství plynu evidovaného na všech stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému v průběhu plynárenského dne,
---|---
∆QCZ| je souhrnná změna množství plynu evidovaného na všech stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému v průběhu plynárenského dne,
a kde
∆QZ=∑h=124∆QZh-∑h=124ALxZh-ALeZh-∑h=124PZh--PZh+-∑h=124CBSCZZh-CBSZCZh,
kde
∆QZh| je změna množství plynu evidovaného na všech stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému v průběhu jedné hodiny h plynárenského dne,
---|---
ALxZh| je souhrnné množství plynu alokované na výstupním hraničním bodě zásobníku plynu v hodině h plynárenského dne,
ALeZh| je souhrnné množství plynu alokované na vstupním hraničním bodě zásobníku plynu v hodině h plynárenského dne,
P-Zh| je souhrnné množství plynu převedené ze stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne,
P+Zh| je souhrnné množství plynu převedené na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne,
CBSCZZh| je souhrnné množství plynu předané ze stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne,
CBSZCZh| je souhrnné množství plynu předané ze stavových podúčtů sousedního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne,
a kde
∆QCZ=∑h=124∆QCZh-∑h=124ALxCZh-ALeCZh-∑h=124PCZh--PCZh+-∑h=124CBSZCZh-CBSCZZh,
kde
∆QZh| je změna množství plynu evidovaného na všech stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému v průběhu jedné hodiny h plynárenského dne,
---|---
ALxCZh| je souhrnné množství plynu alokované na výstupním bodě virtuálního zásobníku plynu v hodině h plynárenského dne,
ALeCZh| je souhrnné množství plynu alokované na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu v hodině h plynárenského dne,
P-CZh| je souhrnné množství plynu převedené ze stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne,
P+CZh| je souhrnné množství plynu převedené na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému v hodině h plynárenského dne.
II.
Měsíční bilance služby přeshraničního zásobníku plynu ke konci plynárenského měsíce ∆CBSm se vypočte tímto způsobem:
∆CBSm=∑d=1m∆QZd+∆QCZd+TSd,
kde
∆QCZd| je změna množství plynu evidovaného na všech stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne d,
---|---
∆QZd| je změna množství plynu evidovaného na všech stavových podúčtech sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne d,
TSd| je množství plynu spotřebované provozovatelem zásobníku plynu na technologickou spotřebu a provozní účely za plynárenský den d,
a kde
∆QZd=∑i=1nQZdi-∑i=1nQZd-1i-∑i=1nCBSCZZdi-CBSZCZdi+ALxZdi-ALeZdi+PZdi--PZdi+,
kde
QZdi| je množství plynu evidované na stavovém podúčtu sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne d pro stavový účet i,
---|---
CBSCZZdi| je množství plynu předané ze stavového podúčtu českého vstupně-výstupního systému na stavový podúčet sousedního vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne d pro stavový účet i,
CBSZCZdi| je množství plynu předané ze stavového podúčtu sousedního vstupně-výstupního systému na stavový podúčet českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne d pro stavový účet i,
ALxZdi| je množství plynu alokované na výstupním hraničním bodě zásobníku plynu na konci plynárenského dne d pro stavový účet i,
ALeZdi| je množství plynu alokované na vstupním hraničním bodě zásobníku plynu na konci plynárenského dne d pro stavový účet i,
P-Zdi| je množství plynu převedené ze stavového podúčtu sousedního vstupně-výstupního systému za plynárenský den d pro stavový účet i,
P+Zdi| je množství plynu převedené na stavový podúčet sousedního vstupně-výstupního systému za plynárenský den d pro stavový účet i,
a kde
∆QCZd=∑i=1nQCZdi-∑i=1nQCZd-1i-∑i=1nCBSZCZdi-CBSCZZdi+ALxCZdi-ALeCZdi+PCZdi--PCZdi+,
kde
QCZdi| je množství plynu evidované na stavovém podúčtu českého vstupně-výstupního systému na konci plynárenského dne d pro stavový účet i,
---|---
ALxCZdi| je množství plynu alokované na výstupním bodě virtuálního zásobníku plynu na konci plynárenského dne d pro stavový účet i,
ALeCZdi| je množství plynu alokované na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu na konci plynárenského dne d pro stavový účet i,
P-CZdi| je množství plynu převedené ze stavového podúčtu českého vstupně-výstupního systému za plynárenský den d pro stavový účet i,
P+CZdi| je množství plynu převedené na stavový podúčet českého vstupně-výstupního systému za plynárenský den d pro stavový účet i.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024.
Předseda Rady:
Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
|
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.